Robert Helebrandt

Knata zloby

Protokoly sionskch mudrc

Knata zloby

Protokoly sionskch mudrc

Robert Helebrandt Prolog
Z poslednch zhruba sto rok, kdy se Evropan zaali poprv seznamovat s Protokoly sionskch mudrc, nemla mlad generace ech a Slovk po celch tyicet let monost st tento dokument. Knin vydn z pedvlenho a vlenho obdob se systematicky niila a nov edice byly zakzan. Spor o autentinost Protokol se stal v souasnosti pln bezpedmtnm, protoe jejich program se krok za krokem uskuteuje, a je podle idovskho nzoru ped dovrenm. Vnmav a pozorn ten si stejn nzor udl sm, proto jsem se vzdal jakhokoli komente. Robert Helebrandt

vod
Protokoly sionskch mudrc jsou v hrubch rysech vyjdenm programu idovstva, kter souasn naznauje pln a prostedky k ovldnut a znien vech neidovskch nrod a stt bez vjimky. Podv nvod, jak si m idovstvo ponat, aby na troskch tchto stt vybudovalo svoje celosvtov panstv. Pln je vyvrcholenm po dlouh roky pstovan a udrovan starozkonn pedstavy idovstva o sob jako o nrodu, vyvolenm Jahvem k vld nad celm svtem. Je vyvrcholenm onoho idovskho egocentrismu, kter pod vlivem odvk vchovy vedl k vyhrocen nenvisti idovstva vi vemu neidovskmu. Protokoly obsahuj v koncentrovan form mnoh z toho, co vme o historii pomru idovstva k manm i jinm starovkm neidovskm nrodm, a zvlt pak o historii pronsledovn kesan tmito nrody, podncovanmi idy. Program Protokol byl vak uren vhradn idm a nikdy se neml dostat do neidovskch rukou. Byl om nezasvcench skrvn stejn peliv jako obsah Talmudu. Spravedlnost vak rozhodla jinak. Jako se Talmud stal koist germnskho ducha, zosobnnho Johannem Eisenmengerem, staly se Protokoly koist ducha slovanskho v osobch Rusky Glinkov a ruskho sttnho rady Rakovskho. Tito rijci z rznch nrodnch kmen vyrvali idovstvu jeho nejdleitj tajemstv, kter bylo ped nimi tak peliv skrvno. Kdy se id o prozrazen dozvdli, pouili svj prastar trik a prohlsili Protokoly za falzifikt. Dnes je vak naprosto jasn, e opakovan idovsk prohlen jsou pouhm trikem. Slovan vdy stli v poped boje proti idovsk hyde svm vedoucm kmenem, pedstavovanm Rusy. Na rusk pd vznikly koeny toho, co nakonec vystilo v nmeck nacismus - poznn nebezpe idovsk svtovldy. Je zajmav, e se Slovan a Germni nevdomky spojili a rozdlili si lohy bez toho, e by o sob vdli. Neurila je snad sama Prozetelnost k zchran svta ped idovskou zlobou? id sprvn vyctili, kdo je jejich nesmiitelnm neptelem, kdo by mohl mt moc a slu ke zken jejich pln a pochopili, e to mohou bt pouze Slovan a Germni. Proto onen idovsk dobrodinec nakreslil povstnou mapu z roku 1890, kde Rusko oznauje za pou.1 Bez pehn mono ci, e kdyby se nebylo bvalo objevilo Eisenmegnerovo Odhalen idovstvo2 a Rakovskmu by se nepodailo zskat Protokoly, byl by dnes svt skuten pout. Rusk ideov nacismus nestail na odvrcen nebezpe, kter hrozilo Rusku i celmu svtu, a to hlavn pro nepochopen ruskch vldnoucch kruh. Krev ruskho nroda vak nebyla prolita nadarmo. Vyklil z n odboj proti idovstvu po celm svt, odboj, kter nem obdoby v cel svtov historii. Pokud jet i dnes slav na mnoha mstech svta triumf socialismus a bolevismus
1

Autor mapky, zedn Henry Labouchre, ji piloil jako soust lnku The Kaisers dream (Csav sen), v n formou non mry csae Vilma vyprv o jeho sesazen z trnu a vypovzen z Nmecka, o zpustoen Ruska a pemn evropskch monarchi na republiky. lnek byl otitn ve vnonm sle anglickho asopisu The Truth (Pravda) z roku 1890; pozn. editora. 2 V originle Das entdeckes Judentum, prvn vyd. roku 1700; pozn. editora.

jako hlavn nstroj svtov idovsk politiky, vyplv to z nevdomosti lidu, kter dosud neodhalil, jak dsledn je podvdn planmi sliby id. Utrpen ruskho nroda i vech ostatnch nrod svta je u vysvtlen. Bylo zmrn zpsobeno idovstvem na oslaben tch, jejich duchovn sly by se mohlo obvat. A to byli pedevm Slovan a Germni, nrodn kmeny, jim pat budoucnost Evropy. dery, kter idovstvo zasadilo rijskmu svtu v podob obou svtovch vlek a z nich pochzejcch revoluc, mly jen dl inek. Mnohm se naopak rozbesklo a Izrael se nyn obv odvety a trestu. Odtud pramen i jeho len sil dohnat zmekan, a proto vyvolv po celm svt revoluce a vlky. id dobe vd, e dal svtov vlka by ji vyhubila vechno, co by jim jet mohlo peket. Zbytky zbdaenho lidstva by potom vrhli do svtov revoluce, kter jedin me idm pinst vyten cl: konec rijsk i veker neidovsk kultury, civilizace i morlky, a definitivn nastolen svtovldy dvno zapomenutho temnho Orientu.

Zskn Protokol
Existuj dv verze. V prologu k Protokolm, publikovanm Gottfriedem zur Beek, popisuje jejich odhalen autor takto: Roku 1897 se ve dnech 29. a 31. srpna konal v Basileji sionistick kongres za pedsednictv Theodora Herzla, fejetonisty vdeskho listu Neue Freie Presse. Rusk vlda, kter tuila, e se na kongresu nebudou projednvat pouze bezvznamn vci, pikzala Rakovskmu, tehdejmu nelnku rusk tajn zahranin sluby v Pai, aby zasedn sionist sledoval. Rakovskij vyslal jednoho ze svch nejlepch agent, kter podplatil posla, odvejcho jaksi tajn dokument ze skonenho kongresu do zednsk le U vychzejcho slunce ve Frankfurtu nad Mohanem. Podplacen posel na pedem domluven potovn stanici peruil jzdu na jednu noc a bhem n byl francouzsk text Protokol (nepln) opsn a zasln na ministerstvo vnitra do Petrohradu. Jeden opis se dostal do rukou G. Butmiho. Marlek ernigovsk lechty major Alexandr Nikolajevi Suchotin pozdji pedal opis dokumentu k posouzen profesoru Sergeji Alexandrovii Nilusovi. Odkud jej Suchotin zskal, nen znmo. Podle Bergmeistera byl svdkem tohoto pedn syn profesora Niluse, jen zemel roku 1930. Sergej Sergejevi Nilus, kterho Bergmeister vyhledal v Pai, psemn a pod psahou prohlsil, e byl osobn ptomen, kdy roku 1901 major Suchotin pedval jeho otci rukopis zmnnho dokumentu. Bergmeisterovo vypodobnn potvrdil i odpadl a poktn id, vdesk spisovatel Arthur Trebitsch, kter 16. kvtna 1920 vydal v nmin plamenn apel, v nm varuje rijce ped idovskm nebezpem. L v nm, jak se dostaly Protokoly do neidovskch rukou a poukazuje na jejich straliv obsah s vzvou, aby si vichni Nmci Protokoly dkladn proetli. Ve Fleischhauerov petisku Trebitschova letku se vak jmno Rakovskij neobjevuje. Naopak syn Petra J. Rakovskho, Andrej Petrovi, kterho objevil v Pai rovn Bergmeister, oznmil dopisem ze 13. ervence 1936, e podle jeho nzoru otec nikdy do styku s Protokoly

nepiel. Svoje tvrzen zakld na skutenosti, e v pozstalm archvu svho otce o tom nenael jedin doklad ani zznam. Dr. Stephan Vsz z Budapeti3 vak publikoval zajmav doklady o tom, e se text protokol skuten dostal do rukou ruskho ministra vnitra. Podle shodnho svdectv profesora Sokolova, fa propaganho oddlen v Denikenov armd i jeho pobonka plukovnka barona Engelhardta, dle rektora petrohradsk univerzity profesora Grimma, lena Sttn dumy generla vedova i kapitna Gitkova byly Protokoly skuten odcizeny z basilejskho kongresu agentem Johnsonem, kter byl vybaven pasem na jmno Kohn. Theodor Herzl si jako pedseda kongresu na ztrtu dokumentu stoval ruskmu vyslanci v Bernu, adovskmu, na nho byl pozdji spchn atentt. Ministr vnitra Sypjagin podle zmnnho svdectv postoupil dokument Suchotinovi, kter jej pak pedal Nilusovi ke zveejnn v rmci sv vdeck prce. Jak zmiuje Creutz, tak Sypjagin byl zavradn. Nilus vak o pvodu Protokol nevdl. Jen mimochodem pipomnme, e ministr vnitra Plehve, kter vznamnm idm naznail, e m v rukou kompromitujc dokument, byl tak zavradn. V tto verzi se tedy ze t stran mluv o tom, e Protokoly byly odcizeny jako kongresov dokumenty. Podle toho se tud dostaly do rukou Neid roku 1897. Druhou verzi uvd W. Cruetz v pedmluv k anonymnmu francouzskmu vydn Protokol v Pai bez udn data (asi 1934). Podle n byl jeden opis textu Protokol uloen v pask zednsk li Misraim, odkud jej odcizil id Josef Schorst alias Shapiro, kter pak dokument za 2 500 frank prodal Justin Glinkov, dcei ruskho generla. Glinkov peloila francouzsk text do rutiny a zaslala generlu Orevskmu do Petrohradu s prosbou, aby jej odevzdal ministrovi vnitra erevinovi. Pozdj svdkyn idovstva Kolbov-Radziwiov, nechvaln znm z bernskho procesu, obvinila Orevskho, e dal Protokoly zfalovat ruskou sttn polici po rusko-japonsk vlce, tj. roku 1905. Po erevinov smrti byl v jeho archvu roku 1896 objeven rukopis, ale neuvd se, kdo jej nael. Glinkov byla pot vypovzena z carskho dvora do Orelu, kde se setkala se Suchotinem, tehdejm guvernrem. Dokument mu zapjila a Suchotin jej ukzal Filipu Petrovii Stpanovovi a profesoru Nilusovi. Prokurtor moskevskho synodu F. P. Stpanov, kter zemel roku 1932, uvedl, e dostal opis Protokol od majora Suchotina roku 1895. Uvd to s odvolnm na Bergmeistera pan L. Fryov v knize Waters Flowing Eastwards na str. 89 a v Le Juif notre matre na str. 95. Krom toho je dokzan, e mezi idy v Odse kolovaly hebrejsky psan Protokoly. Prozradil to id Bernstein, vydavatel listu Free Press v Detroitu, Williamu Cameronovi, tajemnku Henryho Forda. Osobn ped nm prohlsil, e hebrejsky psan Protokoly etl v Odse ji roku 1895. id vak zmnn dokument peliv ukrvali, jak oznmil nap. jist rusk emigrant T., kter v Rusku objevil dokument schovan pod podlahou v dom ida. Ve vci zskn Protokol existuj urit ne-

Das Berner Fehlurteil ber die Protokolle der Weisen von Zion, vyd. nakl. U. Bodung-Verlag, Erfurt 1935 (esky: Bernsk politick proces ve vci Protokol sionskch mudrc); pozn. editora.

srovnalosti. Creutz tvrd, e Glinkov poslala rukopis Orevskmu. Stpanov vak prohlauje, e dostal rukopis od Suchotina, ktermu jej poslala jist dma z Pae. Ani on, ani Nilus neuvdj jej jmno, ale podle veho to skuten byla slena Glinkov. Zstv vak jet jedna nesrovnalost, tkajc se osoby pjemce rukopisu. Byli to bu Suchotin nebo Orevskij, ppadn oba. Podle Vcze je zejm, pro profesor Nilus obdrel podle svdectv svho syna rukopis a roku 1901. Je jasn, e zde psobil strach ze id. Ob verze jsou velmi pravdpodobn, protoe jsou zde dkazy ve form psench vpovd rznch osob. Nelze tedy ne pedpokldat, e se Protokoly dostaly do Ruska dvoj cestou. Jednak prostednictvm sleny Glinkov, jednak dky tajn sttn policii, kterou v Pai dil Rakovskij. Tvrzen syna Rakovskho, e jeho otec neml nic spolenho s Protokoly, je pouze nepm a neprkazn. Podle shodnch svdectv byl Rakovskij ve svm oboru velice schopn a pracoval velmi opatrn. Opatrn ostatn musel bt, protoe prv podle svdectv jeho syna mu byl za tajemnka dosazen id M. Goldschmann. Rakovskij znal z praxe velmi dobe mstivost id. Ze veho tedy vyplv, e zskn textu Protokol z basilejskho kongresu roku 1897 je zsluhou prv Rakovskho.

Vznik Protokol sionskch mudrc

Nejastji se tvrd, e vzorem Protokol byly Dialogy M. Jolyho. Nicmn Fleischhauer4 podv adu nezvratnch dkaz, e sm Joly u musel znt idovsk program, kter potom obratn vtlil do svch Dialog. A skuten jen zasvcenec me pochopit skrytou tendenci jeho spisu. Z tohoto hlediska je rovn zajmav romn Biarritz Hermanna Goedsche, kter pouval pseudonym Sir John Retcliffe. Romn vyel v Mnichov roku 1868 a pozdji znovu 1924. Podle Fleischhauera idovsk znalec Loosli tvrdil, e prv tento romn byl pedlohou Protokol, ale neuvedl pro to dn dkazy. Existuj vak i jin publikace, kter maj v koncentrovan form zhruba stejn obsah jako Protokoly. Pedevm jde o e rabna Eichhorna, pak je to projev jistho rabna, kter se dostal do rukou poslance Vclava Beznovskho (podle Fleischhauera), dle tzv. hbitovn scna ve zmnnm romnu Biarritz, a konen e rabna Eigera z roku 1907, publikov S. Rossovem (na praskm idovskm hbitov). Zd se vak, e Rossovv rabn Eiger je obsahov toton s rabnem Eichhornem. Pro objasnn, jak tsn souvis Protokoly sionskch mudrc s celkovm programem idovstva, uvdme pln peklad ei zmnnho ruskho rabna tak, jak ji publikoval Ulrich Fleischhauer.

Ulrich Fleischhauer, Die echten Protokolle der Weisen von Zion, Sachverstdigengutachten, erstattet im Auftrage des Richteramtes V in Bern, U. Bodung-Verlag, Erfurt 1934 (esky: Prav Protokoly sionskch mudrc. Znaleck posudek, vypracovan z poven soudnho dvora . V v Bernu). Nejlep a doslova nepostradateln dlo pro poznn vzniku a pravosti Protokol; pozn. editora.

Rabn o gojimech
1) Pely ji doby trpkho, bolestnho pronsledovn a poniovn, kter izraelsk lid snel s heroickou trplivost, nebo civilizace kesan udlala velk pokrok. Ten je nam nejpevnjm ttem, za kter se meme skrt a sami nepozorovni rychle pekroit onen as, kter ns dl od naeho vzneenho cle. 2) Pohleme jen na materiln situaci Evropy, kterou si vytvoili sami izraelit potkem tohoto stolet, take disponuj obrovskmi kapitly v Pai, Londn, Vdni, Berln, Amsterodamu, Hamburku, m, Neapoli i jinde. 3) Vude jsou dky svm miliardm pny Rothschildov, id, nemluv ji o tom, e v kadm mst druhho a tetho du disponuj vnosnmi fondy, take se nikde neme bez syn Izraele provst dn finann operace ani dn jin dleit podnik. 4) Burza zaznamenv a reguluje dluhy, a my jsme vtinou vude pny tchto burz. Musme se snait, abychom toto zadluovn co nejvce usnadovali a tm se stali pny vech cen. S ohledem na kapitly, kter sttm pjujeme, budeme brt do zstavy jejich eleznice, doly, lesy, hut i tovrny, ba musme brt do zstavy i vnos dan. 5) Rolnictv bude vdy nejvtm bohatstvm kadho sttu. Velkostatki se budou vdy tit ct a vnosti. Nae snahy mus tedy vst k tomu, aby se nai izraelt brati zmocnili v co nejvt me pozemkovho vlastnictv. 6) Pod zminkou, e chceme pomhat pracujc td, musme celou thu dan penst na statke. A jejich pozemkov majetek dostaneme do rukou, stane se prce kesanskho proletaritu zdrojem nesmrnho zisku. 7) Vemi prostedky musme co nejvce omezit vliv kesansk crkve, kter byla odjakiva nam nejvtm neptelem. Za tm elem musme vzbudit v srdcch vcch svobodomysln touhy, zavst pochybnosti, rozkol a nboensk rozepe. 8) Kad vlka, kad revoluce, kad politick nebo nboensk zmna ns pibliuje k okamiku, kdy doshneme nejvyho, vytouenho cle. 9) Obchod a spekulace. Tyto dva vydatn zdroje zisku nikdy nesmme nechat vyrvat z rukou Izraele, a pedevm je nutno chrnit si obchod s alkoholem, mslem, chlebem a vnem, protoe tm se staneme neomezenmi pny zemdlstv. Staneme se tak dodavateli obil. A kdy potom z bdy vznikne nespokojenost a nevole, vdycky dokeme svalit odpovdnost na vldy. 10) Vechny veejn ady se mus stt pstupn idm. Jakmile se my staneme ednmi osobami, doshneme podlzavost a prozravost naich lid pravho vlivu a moci. Je samozejm, e jde pouze o takov posty, kter jsou spojeny s moc, poctami a privilegii. ady, je vyaduj vdomosti a prci, spojen s nepjemnostmi, meme penechat kesanm. Nejdleitj je resort spravedlnosti. 11) Advoktsk karira nm poskytuje nejlep pleitost, abychom se mohli pochlubit svmi vdomostmi, a souasn nm dovoluje vnikat do soukromch tajemstv naich nejvtch neptel, kesan! Tmito znalostmi je potom meme dostat do zvislosti na ns. 12) Pro by id nemohli bt ministry kolstv, kdy u jsou tak asto ministry financ? Musme se tak dostat do zkonodrnch sbor, abychom tam mohli za-

brnit pijet zkon, kter by gjov vydali proti jedinm pravovrnm synm Abrahmovm. 13) V tomto smru se n pln bl uskutenn. Vlivem pokroku jsme byli tm vude uznni a byla nm piznna stejn prva jako kesanm. eho vak musme jet doshnout a co mus bt pedmtem na ustavin snahy, je prosazen zkona o mrnjch podmnkch soute. Tm se zmocnme zlatho dolu, kter bude pinet mnohem vt vnos, ne rovit v Kalifornii. 14) Lid Izraele mus obrtit sv snaen k on mocensk pce, z n pramen est a cta. Nejinnjm prostedkem k tomu je ast na vech prmyslovch a finannch operacch. Pitom je ovem nutno dvat pozor na hrozbu soudnho sthn nsledkem njak nstrahy nebo svodu. Je tedy teba pi spekulaci prokzat onu formu mazanosti a cit, kter pro to mme vrozen. Nesmme zstat pozadu v niem, co by nm mohlo zajistit vynikajc postaven ve spolenosti. Filosofie, medicna, prvo a politick ekonomie, jednm slovem vechna odvtv vdy, umn a literatury - to ve je nm polem, kde nm spch me pinst bohatou rodu. Teprve potom postavme nae schopnosti do patinho svtla. 15) Nae schopnosti jsou nerozlun spojeny se spekulac. Napklad pednes njakho hudebnho dla, teba i dost slabho, nm poskytne nejlep pleitost, abychom vyzvedli ida, kter je jeho tvrcem a jeho hlavu ovnili gloriolou slvy. Co se te medicny a filosofie, ty rovn mus tvoit soust naeho duchovnho bohatstv. 16) Lka je zasvcen do nejintimnjch tajemstv rodiny, a tm mme v rukou zdrav a ivoty naich nejhorch neptel, kesan. 17) Musme podporovat uzavrn manelstv mezi idy a kesany, protoe idovsk nrod tm me jen zskat. Urit mnostv neist krve, pinesen takto do naeho Bohem vyvolenho nroda, ho neme zniit a nae dcery tmto manelstvm doshnou spojen s rodinami, kter maj moc a vliv. Vmnou za nae penze doshneme vlivu na sv okol. Toto piblen se kesanm ns nesvede z cesty, kterou jsme si vytyili, ale naopak to z kesan pi troce opatrnosti udl nae ochrnce. 18) Bylo by douc, aby si izraelit k sob jako metresy nebrali eny naeho svatho nboenstv, a doporuuje se jim, aby si k tto loze vyhledvali kesansk panny. 19) Nejvt vznam by mlo nahrazen svtosti manelstv jednoduchm civilnm obadem, protoe potom by se kesansk eny daly pln na nai stranu. 20) Jestlie m hlavn moc na zemi zlato, pak je urit nutn zmnit se na druhm mst o tisku. Co zme zlato bez tisku? Protoe ve uveden zsady nememe bez tisku uskutenit, je nevyhnuteln, aby se veden asopis dostalo do rukou naich lid. 21) Penze a obratnost ve volb prostedk, ktermi si zkorumpovan osobnosti naklonme, z ns udlaj pny veejnho mnn a vydaj nm lid do rukou. 22) Kdy takto vytrvale pjdeme krok za krokem kupedu, zatlame kesany a znime jejich vliv. My budeme svtu pedepisovat, koho m ctt, komu dvovat a co m zavrhnout. Povstanou-li nkte jedinci a zaplav ns kletbami, pak nic netuc poddajn masy se ns zastanou a ujmou. A se staneme neomezenmi pny

tisku, potom bude pro ns velmi snadn zmnit pojmy cti, ctnosti, charakteru a posvtnosti rodiny, kter byla dosud nedotknuteln, a j zasadme prvn rnu k plnmu znien. Potom budeme moci zniit vechno, co kesany - nae neptele povznelo v jejich ve a dve. A a si z vn vytvome potebnou zbra, budeme moci vyhlsit boj vemu, emu se a dosud vzdvala est a cta. 23) Kad syn Izraele mus pochopit jednotliv body tchto pravch zsad a mus je zachovvat. Tak vzroste nae moc jako velik strom a jeho vtve ponesou ovoce, to jest bohatstv a vliv. To bude nhrada za hrozn osud, kter Izrael po stalet snel. Kdy nkdo z ns udl krok vped, mus ho dal nsledovat. Pokud se vak dostane na scest, mus mu nkdo z ns pomoci. Kdy je id ped kesanskm soudem, je nutn, aby se ho blin ujali a pomhali mu. Ale jen tehdy, pokud il podle pedpis, kter Izrael ji tak dlouho zachovv. 24) N lid vrn uchovv nboensk zvyky svch praotc. 25) N zjem vyaduje, abychom ukazovali porozumn pro sociln otzky, zejmna pro takov, kter by smovaly ke zlepen pomr pracujcch td. Ve skutenosti ovem musme usilovat o to, abychom se zmocnili tto strnky veejnho mnn a udvali jej smr. 26) Zaslepenost davu a jeho sklon k tomu, aby se nechval klamat patetickmi frzemi, nm umon snadno se jej zmocnit. Dopome nm k tomu popularita a dvra v jistch kruzch. Mezi naimi lidmi snadno najdeme takov, kte dok sv vyumlkovan city zahalit do takov venosti, jako upmn kesan sv skuten pesvden. 27) Je nutn, aby prolet byl idm naklonn a podzen tm, kdo maj penze. My jej potom budeme podncovat k revolucm a pevratm. Kad takov katastrofa ns ve svm snaen pivede bl k cli, k onomu cli, jm je panovn nad celm svtem, jak bylo prorokovno naemu otci Abrahmovi. (Petisk z broury V idovskch chapadlech.)

Mladoesk poslanec Vclav Beznovsk vydal e rabna pod titulem V idovskch chapadlech. Antisemitsk epitoly pro esk nrod. Prask sttn zastupitelstv spis konfiskovalo pod . 72/1900. Beznovsk konfiskaci interpeloval ve vdesk sk rad a tm ji imunizoval (protokol z 13. bezna 1901, XVII, 21, str. 1282). V interpelaci bylo mj. eeno: Jsme toho nzoru, e ani ta nejohnivj e proti idm nedoke naemu nrodu otevt oi tak, jako tato e rabna, pouujcho sv souvrce o tom, jak si m idovstvo ponat, aby dostalo gje do sv moci. Tato e objasn teni mnoh skutenosti. Mimo jin mu bude jasn, pro se nkter politick strany id tak houevnat dr. To, co eskmu lidu o idech kme, dostv zde potvrzen z kompetentnch st jednoho idovskho rabna, a sice ne prv toho z nejbezvznamnjch. Vde, 5. bezna 1901 Vclav Beznovsk

Rabnova e prozrazuje pesn program a proto bylo jeho publikovn idm krajn nepjemn. Nen divu, e Beznovsk na zkrok idovstva nedoclil zruen konfiskace. Pvodn esk text ei rabna se nepodailo zskat a proto ji zde uvdme v pekladu. Zmnn e mla vyjt ji 1. ervna 1885. Tvrd to spolehliv autor msgre E. Jouin, a je t publikovna v Butmiho Protokolech. Stanoven zsady tchto text se pln shoduj s obsahem samotnch Protokol sionskch mudrc. Ulrich Fleischhauer ve svm Znaleckm posudku postavil vedle sebe nkolik pas Protokol, Dialog a ei rabna. Jejich vzjemn souvislost je zcela zejm. Nyn se podvme na pm pedlohy Protokol. Podle Creutze to ml bt spis ida Jakuba Venedeva Dialogy mezi Machiavellim a Montesquiem, vydan nkladem F. Dunkera v Berln 1830. Zmnn id se narodil roku 1805 a po vypovzen z Nmecka se roku 1835 usadil v Pai. Byl dvrnm ptelem Karla Marxe (Mardochaje) a Crmieuxovm chrnncem. Se idem Marxem zaloil roku 1847 dlnickou komunistickou ligu a tho roku tak tajnou spolenost, jejm clem bylo nastolen svtovho idovskho panstv. Citovan spis je obnovenm vyjdenm machiavelismu, prv tch zhoubnch zsad, kter mly rozvrtit sttn morlku. Moc mus dostat pednost ped prvem, lkem na dosavadn nespchy vld je pouze nsil a ziskuchtivost. Takov zsady znamenit vyhovuj idovstvu, protoe jsou nejvym nebezpem pro klid a podek. Za vldy Napoleona III. ve Francii vak jet nebylo mon takov vci veejn hlsat. V t dob se objevuje se svm anonymnm spisem Maurice Joly, o nm pan L. Fryov nesprvn tvrd, e se jmenoval Moses Joel. Jolyho spis m titul Dialogue aux enfers entre Machiavel et Montesquieu ou la politique de Machiavel au XIXe sicle, par un contemporain. (esky: Dialogy ze zhrob mezi Machiavellim a Montesquieuem, aneb Machiavelliho politika v 19. stolet od jednoho vrstevnka). Jolyho Dialogy a Protokoly jsou npadn podobn, take nelze poprat, e jich autor Protokol pouil do jist mry jako pedlohy. Vzjemnou podobnost obou spis dkladn prokzal Fleischhauer, kter vedle sebe postavil oba texty. Avak i samotn Dialogy jsou npadn podobn obsahu starch text, take Joly podle nich pouze literrn formou zpracoval znm program. Joly v prvnm vydn neuvedl sv jmno, ale francouzsk policie jej vyptrala, z autorstv usvdila a vyloila text Dialog v tom smyslu, e je tokem na vldu Napoleona III. Joly byl odsouzen na pt msc do vzen. asem se ovem ukzalo, e a pli mnoho mylenek a zsad z Dialog ji bylo zrealizovno a e jsou tm, m tak skuten mly bt, tedy vyjdenm idovskho plnu na znien neidovskho svta. Vylekan id se postarali o to, aby dnes nebylo mon toto dlo zskat v originle. Fleischhauer zjistil, e roku 1865 vydala (nepln) nmeck peklad firma Otto Wigan, ale z celkovho nkladu se prodalo pouze 500 vtisk. Zbvajcch 1 000 exempl bylo znieno. Ani samotn nakladatelstv nevlastnilo dn vtisk. Knihovna Britskho muzea, kter mla jedin exempl Dialog, jej z hlavnho registru vyadila.

10

Otzka, zda jsou Dialogy idovskm dlem, pl idy a jejich spojence dodnes, a sna se ji umlet. Nap. roku 1937 eskobratrsk far Vanura ve sv broue id mezi nmi na str. 14 tvrdil, e Joly byl istokrevn rijec. Jako dkaz mu stailo Jolyho katolick vyznn. Proto si musme alespo strun Jolyho osoby povimnout. Podle pamt Ren Mareuila se Maurice Joly narodil 19. srpna 1831 v Lons-leSaulnier. Ve svm ivotopisu Joly tvrd, e se narodil v prvnch letech panovn Ludvka Filipa, datum narozen vak z pochopitelnch dvod neudv. Podle Fleischhauera vak id v bernskm procesu pedloili opis kestnho listu, podle nj byl Joly poktn 18. prosince 1829, tedy tm dva roky ped svm narozenm! e je vak rok Jolyho narozen 1931 velmi pravdpodobn, o tom svd skutenost, e Ludvk Filip nastoupil na trn v srpnu 1830. Joly ve vlastnm ivotopisu (1860) tvrd, e je katolickho vyznn a e pochz ze panlska. Je nesporn, e pochzel z rodiny panlskch id, tzv. maran, kte byli navenek katolky, ale potaj dodrovali idovsk nboenstv a rituly. Portrt Jolyho, kter uveejnil Fleischhauer z dla Armanda Daysta Linvasion - le sige 1870 - la Commune 1870, nm ukazuje zcela idovskou tv. Jeho idovsk pvod pln dokazuje tak zvltn ochrana, kter se mu dostvalo od zakladatele Alliance Isralite Universelle Isaaca Crmieuxe v dob, kdy byl sthn francouzskou polici. Nelze tedy pochybovat, e Joly byl idovskho pvodu. Joly byl tak zedn, jak je podle Fleischhauera uvedeno v Taxilov dle La France Maonique na str. 113, a patil k pask li. Kruh dkaz je tm uzaven, protoe rabn dr. Isaac Wise v listu Israelite of America ze 3. srpna 1855 napsal: Zednstvo je idovsk organizace, jej djiny, stupn, hodnosti a hesla jsou idovsk od zatku a do konce. Teprve nyn je jasn tendence Jolyho dla. Je tak zejm, pro P. Graves uveejnil roku 1921 v listu Times ti lnky, v nich se tvrd, e Protokoly byly napsan podle Dialog. Mlo se tm doshnout znehodnocen Protokol a dokzat, e jsou plagitem neidovsk strany. lnky vak ve skutenosti ukazuj prav opak. Nelze ovem rovn tvrdit, e prv Protokoly byly plagitem pouze Jolyho knihy. V nejlepm ppad by muselo jt o plagit plagitu. Avak v dob, kdy Joly psal svoje Dialogy, existoval pevn program idovstva, a je nesporn, e byl uren jenom zasvcencm. Protokoly byly sepsny jen proto, aby i ne zasvcen id mohli bt seznmeni s generlnm programem idovstva a dit se jm. Podle Fleischhauera existovaly dva dokumenty. Jeden vznikl samostatn v Rusku a Joly jej vyuil pro sv Dialogy. Druh dokument byl vypracovn ve form nm znmch Protokol podle Dialog Jolyho. Ani v tomto ppad vak nelze mluvit o plagitorstv, protoe z pesnho porovnn obou spis je zejm, e Protokoly jsou rozenm, pp. doplnnm a jasnjm vyjdenm toho, co Dialogy obsahuj pouze v nznacch. Mnoh napovd i kniha dr. Bergmeistera idovsk pln svtovho spiknut,5 kde se na str. 17 referuje o rozhovoru ruskho dstojnka s bvalm rabnem Efronem v kltee sv. Parackeva blzko vesnice Petkovsk v Srbsku. Bval rabn, kte5

V originle Der Jdische Weltverschwrungsplan.

11

r zemel 25. ervna 1925, se dstojnkovi svil, e tak on sm patil k deseti vyvolenm, kte vdli o pvodu Protokol a chtl toto tajemstv sdlit metropolitovi Antoniovi, kter mu pislbil, e za nm pijede z Pae s generlem Nevolodovem. Efron se vak ji tto nvtvy nedokal a zemel. Stail prozradit jen tolik, e Protokoly jsou pouze strunm vtahem z daleko obshlejho programu. O vdomostech bvalho rabna Efrona existuje psemn psen vpov ruskho dstojnka a dle oteven dopis, kter Efron napsal 1921 vydavateli Burcevovi do redakce emigrantskho listu Obeje Dlo. List byl odpovd na Kuprinv lnek, uveejnn v sle 440, jm autor popral pravost Protokol a tvrdil, e id nejsou schopni napsat nco tak nenvistnho vi kesanstv. Efron mu v dopisu pipomnl hebrejsk citt ze idovsk modlitebn knihy: Schaketz tischakzenu, sawe tissawenu, ki cherem hu tfu. tj. Ty jej (Kristv k) m odvrhovat, m v tob vzbuzovat odpor a hrzu, protoe propadl proklet fuj. Efron jet pidal poznmku, e tuto modlitbu se id modl tikrt denn, ale e od edestch let minulho stolet ji rusk cenzura zakzala tisknout v idovskch modlitebnch knihch. Meme mt prvem za to, e slova upmn na kesanstv obrcenho bvalho rabna a lovka nad hrobem maj vt cenu a dvryhodnost ne jin dkazy. Jak vypad originl Protokol, jak maj rozsah, kdo je napsal a kdy, o tom se asi ji nic nedozvme, protoe nikdo z pamtnk neije. Pro tvrzen bvalho rabna Efrona mme empirick dkaz od Fleischhauera porovnnm Protokol a Dialog, ale pedevm v tom, e mylenky Protokol jsou systematicky uvdny do praxe. Zd se, e prvnm dokumentem, o nm mluv Fleischhauer, je prv spis, znm Efronovi. N vak zajm tak otzka, kdo mohl bt autorem textu, kter je dnes znm pod nzvem Protokoly sionskch mudrc. O tom existuj rovn dv verze. Pan L. Fryov, kter tuto otzku studovala na nklady Henry Forda, publikovala podle Fleischhauera ve francouzskm asopisu La Vieille France (. 218, 6. 4. 1921) lnek, v nm uvd, e autorem Protokol byl Ascher Ginsberg, autorskm jmnem Achad Ha-Am. Jej tvrzen pevzal i W. Creutz. Ginsberg ml napsat Protokoly hebrejsky a pot byly peloeny do francouztiny. Ginsberg il v Odse, pozdji v Londn, a roku 1927 zemel v Palestin. Podle druh verze, kter je nejpravdpodobnj, sepsal Protokoly v nm znm form Theodor Herzl. Byl zcela jinou osobnost ne Ginsberg. Ten byl ist teoretik, kdeto Herzl se staral o praktick sionismus. Dkazem je jeho romn Staronov zem6 z roku 1902, kde vykresluje utopick idovsk stt v Palestin. Hrdinou romnu je Joe Levy, v nm nen tk poznat zaifrovanho Jolyho. Navc Friedmann v Herzlov ivotopisu (Berln 1914) podle Fleischhauera na str. 66 o zmnnm romnu pe, e jmna se daj snadno uhodnout. Vynikajc loha, kterou Herzl v boji za idovsk stt sehrl, je tak indici, e ke vzniku Protokol neml daleko. Rovn mu bylo krajn nepjemn, e se jejich text dostal do rukou Neid prv v dob zasedn sionistickho kongresu roku 1897, a v obnku . 18 sionistickho vboru si stuje, e navzdory vstrahm nebyly utajen jist dvrn informace a dostalo se jim nedoucho zveejnn. Fleischhauer k tomu sprvn pipomn, e odhalenm tohoto tajemstv byla zmaena monost jeho uta6

V originle Altneuland.

12

jen, a e tedy idm nezbvalo nic jinho, ne odhalen tajemstv prohlsit za falzifikt nebo podvrh. id se toho tak a dodnes dsledn dr i pesto, e jsou ustavin usvdovni ze li. Dal podrobnosti historie Protokol zde nememe vzhledem k rozsahu uvdt. Nemlo by to ani zvltn vznam, protoe pravho autora Protokol se asi nikdy nepoda identifikovat. Pro na informovanost pln postauje vyjden rabna Efrona a cel ada nepmch dkaz v tom smyslu, e Protokoly jsou svm obsahem nefalovanm idovskm dlem. Text Protokol publikoval G. Butmi poprv roku 1901 a naposled roku 1907. Zveejnny byly tak ve zkrcen v asopisu Znamja od 28. srpna do 7. z 1903. Roku 1905 je publikoval Sergej Alexandrovi Nilus v knize Velk v malm aneb Antikrist jako nastvajc politick monost.7 Text Protokol byl v knize zaazen jako dodatek druhho vydn. Prvn vydn jet Protokoly neobsahovalo. Do Nmecka se Protokoly dostaly a koncem roku 1918 v Nilusov ruskm vydn a peloil je destnk ve vslub Gottfried zur Beek, pravm jmnem Mller von Hausen. Prvn nmeck vydn Protokol vylo roku 1919. V tme roce vyla tak anglick verze Protokol8 a roku 1920 mla u tet vydn. Znma je pouze vydavatelsk firma, osoba pekladatele ne. Roku 1909 bylo i polsk vydn a v roce 1920 nsledovalo vydn Theodora Fritsche s nepesnm nzvem Sionistick protokoly.9 Roku 1936 vylo ji 17. vydn pod sprvnjm titulem Protokoly Sionu.10 Krom toho vyly Protokoly tak v ruskm emigrantskm asopisu Lu Svta v Berln roku 1920. Francouzsk vydn vylo roku 1922 zsluhou E. Jouina. Od t doby nsledovalo v Pai nkolik dalch vydn Protokol s prologem W. Cruetze. K novjm nmeckm vydnm pat text, kter vyel roku 1935 ve zde zmiovan knize Ulricha Fleischhauera Prav Protokoly sionskch mudrc. Fleischhauerv text slouil jako dkazn materil v bernskm procesu o pravosti Protokol. Byl zpracovn podle novho pekladu Nilusova ruskho textu z roku 1911 v asopisu Lu Svta s pouitm francouzskch text E. Jouina a R Lambelina, a dle nmeckch text G. zur Beeka a T. Fritsche. V eskoslovensku vydal prvn esk peklad Protokol V. Zbransk jako doplnk k pekladu dla Gougenota de Mouseauxe id a judaismus11 esk peklad byl roku 1909 konfiskovn, ale 3. a 22. ervna a 12. ervence byla konfiskace interpelovna ve vdesk sk rad. Interpelace poslance dr. Josefa Myslivce a jeho druh Jeho Excelenci ministrovi spravedlnosti ve vci konfiskan praxe c. k. sttnho zastupitelstv v Praze. C. k. sttn zastupitelstv v Praze konfiskuje veker tisk, kde jsou zmnni id, i kdyby lo pouze o konstatovn historick pravdy a popis veobecn znmch fakt
7 8

V originle Velikoje v malom ili Antichrist kak blizkaja politieskaja vozmonost. V originle The Jewish Peril. Protokols of the Learned Elders of Sion. 9 V originle Die zionistischen Protokolle. 10 V originle Die Protokole Zions. 11 V originle Le Juif et le Judaism.

13

bez jakkoli kritiky. Tm se v obecenstvu vyvolv veobecn nzor, jakoby ml idovsk nrod zvltn privilegovanou ochranu a ztitu c. k. sttnho zastupitelstva. Posledn byl zabaven tet dl vdeck prce id od Gougenota de Mouseauxe, jeho obsah se zdl panu sttnmu zstupci zvadn. Ptme se Va Excelence: 1) V Vae Excelence o tto konfiskan praxi? 2) Hodl Vae Excelence pouit pana sttnho zstupce v Praze o tom, e takov konfiskan praxe je mlo inn na to, aby uchrnila idy ped spravedlivm soudem kesanskho lidu? Dr. Josef Myslivec, Vclav Myslivec, dr. Koroec, Zruba, Tvarek, Antonn Kuchynka, dr. Krek, achtl, dr. usteri, Kadlk, illinger, Pillich, Prokop, Valuek, abata. Konfiskace byla zruena a Zbranskho peklad ml roku 1910 ji 6. vydn. Aby se Protokoly neily, zmizely z knihkupectv, a postupn se na n zapomnlo. Proto tak mohla vypuknout vlen hrza let 1914-1918, podle celho prbhu i vsledk peliv pipraven na zklad programu Protokol sionskch mudrc. V povlen bd si lidstvo znovu vzpomnlo na Protokoly a vtina jejich vydn v cizch jazycch je prv z tchto let. Od t doby se vak Protokoly z kninho trhu znovu pln vytratily. Souasn pomry vyaduj nov vydn Protokol. Dosavadn esk peklady, zvlt Komrskv, jsou msty tm nesrozumiteln, a proto jsme pouili textu z ji zde zmiovan knihy U. Fleischhauera Prav Protokoly sionskch mudrc. Fleischhauer rovn pinu pas, vytrench z kontextu, nebo prakticky nesrozumitelnch vt, vysvtluje chybnm opisem z originlnho textu pp. i vyputnm uritch mst.

Autentinost Protokol
Smrodatnm dkazem je Efronova vpov. idovstvo vak ustavin tvrd, e Protokoly jsou falzifiktem rusk tajn policie. Zvlt v letech 1919-1922 vedlo idovstvo v celm svt intenzivn kampa proti pravosti Protokol, jej podrobnosti by zaly za rmec naeho pojednn. Kampa poslze utichla a id vykvali, a zemou vichni astnci, kte by mohli o vzniku Protokol vypovdat. 8. kvtna 1921 psal list Times o Protokolech: Co znamenaj Protokoly - jsou skuten prav? Vytvoila snad tyto plny banda zloinc? M dnes zadostiuinn z jejich uskuteovn? Jestlie jsou podvrhem, jak si vysvtlit prorockou schopnost, s n pedpovd dnen skutenost? Takovou schopnost vak rusk sttn policie nemohla mt. idovstvo se po ase dokalo. Otzka pravosti Protokol byla eena soudn cestou 14. kvtna 1935 na zklad aloby idovsk nboensk obce v Bernu. Soud toho dne rozhodl, e Protokoly jsou neprav, e tedy jde o literrn brak a proto nesm bt podle vcarskch zkon roziovny. Nepomohly ani nespoetn psem-

14

n dkazy o pravosti dokumentu. Soudce Walter Meyer, zedn a socialista, dal za pravdu pouze idovskm svdkm obaloby a vechny svdky odprc zamtl. Tehdej vcarsk justice vak v rozsudku vidla zejm pehmat a pokozen prv alovanch, a proto v odvolacm zen 27. jna 1937 druh instance s konenou platnost rozhodla, e Protokoly nejsou literrnm brakem a obalovan zprostila viny z peinu proti vcarskmu zkonu o roziovn literrnho braku. K otzce pravosti Protokol se odvolac sent nevyjdil, protoe pro kvalifikaci inu ji pokldal za bezpedmtnou. idovstvo svou porku umlelo v tisku charakteristickm zpsobem. Rozsudek prvn instance byl iroce publikovn i v eskoslovenskm tisku, o druhm vak pinesl jen nepatrn zprvy, v nich byl navc smysl rozsudku pekroucen. Nepravdiv se tam uvdlo, e obalovan byli odsouzeni k nhrad soudnch vloh v celkov vi 30 tisc vcarskch frank. Ani to nebyla samozejm pravda, protoe podle osvobozujcho rozsudku nesl nklady soudnho zen stt. Nen snad zmnn zpsob referovn novin jen potvrzenm toho, co idovstvo pe o tisku v Protokolech? Dnes ji je celkem bezvznamn, zda jsou Protokoly prav nebo ne. Kdy list Times ji roku 1921 vidl npadnou shodu mezi jejich obsahem a svtovmi udlostmi, tm nespornj je tato shoda dnes. Rozdl spov pouze v tom, e nyn je u nepochybn, pro se tak stalo a kdo je pvodcem. Dnes se ji v, e se udlosti ve svt neodvjej samovolnm vvojem, nbr zenm procesem. Nejvtm objevem, k nmu lidstvo dosplo, je poznn idovskch snah o znien jeho kultury i budoucnosti. Proto by se mly Protokoly neustle st, mly by se pro kesany stt pouujc i odstraujc bibl. Nemly by vak stejn jako Star zkon bt knihou, kter jim vtpuje nenvist vi idm i pes jejich zloiny a nemravnosti tam popisovan. A pestoe z kad dky Protokol pmo i iveln nenvist id vi nm, mus se tato kniha stt odstraujcm pkladem toho, kam a vede nenvist, kam zavede lidstvo povrchnost v mylen a lhostejnost ke svm vlastnm zleitostem. Protokoly se mus stt pro kesany vstranm mementem, pipomnkou nezbytn zdrenlivosti vi vem heslm o pokroku a humanit. Protokoly jsou vnm, varujcm znamenm i pro katolickou crkev. Kdy crkev dokzala obhjit Kristovo uen a mobilizovat kov vpravy, mus si uvdomit, e kompromis mezi dobrem a zlem nen mon. Kristus a apotolov se prvem odvrtili od id k pohanm, protoe poznali povahu idovstva, kter nen schopna pijmout jejich uen lsky. Crkev vak me pouze zdrazovat, aby kesan byli na stri a podle slov Psma se varovali farizejskho kvasu. Kompromisy ze strany crkve znamenaj v tto vci jen zhubu. Bohuel se vak takov kompromisy stle astji vyskytuj a kdo me vylouit, e i zde id neuplatuj svj vliv v duchu Protokol? Kdyby neexistovaly nezvratn skutenosti, pln potvrzujc, e se udlosti skuten odvjej podle plnu Protokol, mohli bychom se domnvat, e jde o dlo pouhho jedince, zachvcenho chorobnou nenvist. Jde vak o mnohotvrn belsk pln, kter je ji na prvn pohled snadno uskuteniteln. Mohl by dokonce vyvolat malomyslnost a pocit bezmocnosti proti tak mohutnmu nporu. To samozejm nen pravda. Zlo jet nikdy nepemohlo natrvalo dobro. Jde o zloineck pln, kter se nezalekne ani vyvradn jakhokoli potu lid, jen aby

15

doshl svho cle. Ale kad, i ten nejrafinovanj pln zloince m nkde trhlinu, kterou lidsk duch objev, a proto se stv dostupn spravedlnosti. Kdy si domyslme vechno, co v Protokolech nen obsaeno, a uvdomme si, e jde jenom o malou st obrovskho plnu na podroben svta, je tu ada trhlin, kter se idovstvo vemon sna rznm zpsobem zakrt. O tom se vak zde nen vhodn it. Nejvt slabinou celho plnu je velikstv id, a na druh stran podceovn kesan, kterm ve sv namylenosti upraj vechny duevn schopnosti a stavj je na rove zvat. Tak hroznou a hlubokou pchu nelze povaovat za nic jinho ne za pedzvst brzkho a stejn hlubokho pdu. idovstvo zapomn, e morlka Neid je jin ne jejich, e nelze za zlato natrvalo koupit ani nboensk, ani nrodn pesvden. Navzdory tomu, e se idovstvo odvolv na prodn zkony, zapomn na zkladn prodn zkon, e toti tlak vyvolv stejn protitlak. id tento protitlak ct a uvdomuj si slova nkterch svch rabn, kte ne snad z lsky k nm, ale ze strachu ped nevyhnutelnou odplatou varuj sv souvrce. A prv tento strach je jen potvrzenm veho zla, kter proti Neidm jet chystaj. id by mli jet dost asu k nprav, mohli by se vzdt svch zbsilch pln, mohli by se piklonit k zkladnm pojmm morlky v pomru hosta k hostiteli. Ale povaha idovstva se bohuel nezmnila, kdy navc jet vzrostl jeho vliv, a zvlt vliv a moc jeho mudrc. Nezbv tedy nic jinho, ne aby neidovsk nrody, stty a jejich vldy poznaly plny idovstva, kter maj do zklad vyvrtit celou lidskou spolenost. Poznn tchto zmr nm prostedkuje pedevm znalost obsahu Protokol. idovstvo to dobe v a proto se sna prostednictvm vld Protokoly vude potlaovat. Jakmile cel svt pozn Protokoly, snad potom budou id donuceni nestavt se proti prodnm zkonm v tom smyslu, e oni jako menina chtj ovldat daleko kulturnj vtinu. Kdyby je ani to nepivedlo k rozumu, nebylo by jin vchodisko ne jim oteven ci pozmnnmi slovy Cicerona: Quo usque tandem atbutere, Judae, patientiam nostram? (Jak dlouho jet bude, ide, zneuvat na trplivost?) a podle toho se tak zadit.

16

Text Protokol sionskch mudrc (Podle Ulricha Fleischhauera; Die echten Protokolle der Weisen von Zion)
1. protokol
1) Zanechme vech planch frz, uvaujme o vnitnm smyslu kad mylenky a osvtleme si stav vc porovnnm i zvry. V tomto mylenkovm smru se budu snait vysvtlit nai soustavu nejprve z vlastnho hlediska, a potom z hlediska neidovskch pedstav. 2) Je nutn vdt, e je mnohem vce lid se zlmi a nzkmi pudy, ne obdaench ulechtilmi city. Z tchto dvod pinese vt spch nsil a zastraovn, ne uen projednvn. 3) Kad lovk tou po moci a kad by chtl bt dikttorem, kdyby mohl, ale ve skutenosti je jen mlo takovch, kte by obtovali vlastn prospch pro veobecn dobro. 4) Co drelo v mezch divok elmy, nazvan lidmi? Co je a dosud ovldalo? Na potku socilnho du se lid podrobili slep a brutln sle, a pozdji zkonu, kter nen nim jinm, ne nsilm ve skryt podob. Z toho vyvozuji v souladu se zkonem prody, e podstata prva spov v sle. 5) Politick svoboda nen skutenost, ale pomyslnou pedstavou. Musme ovldat umn, jak tohoto pojmu pout, kdy je pro ns potebn lkadlem tto ideje zskat na svoji stranu masy lid, jestlie hodlaj svrhnout vldnouc stranu. Cel vc je usnadnna, kdy protivnk svoji moc udruje mylenkou svobody, takzvanho liberalismu, a tto mylence obtuje st sv moci. V t chvli triumfuje nae uen: jakmile je vlda oslabena, chop se j podle zkona prody ihned jin ruce, aby slep sla davu nezstala ani jedin den bez vdce. Nov moc nastoup jednodue na msto moci star, oslaben liberalismem. V souasn dob nahradila vlda zlata vldu liberlnch systm. Kdysi byly doby, kdy panovala vra v Boha. 6) Mylenka svobody se ned uskutenit, protoe nikdo nev, jak ji rozumn uvat. Dopejme lidu, aby si njak as vldl sm a tato samosprva ho pln zni. Okamit vypuknou nesvry, kter se zmn v sociln boje, a nakonec stty a jejich moc sho v poru vlek. 7) Kdy se takov stt oslabuje otesy nebo ho vnitn rozepe vydvaj napospas vnjmu nepteli, je ztracen: Je v na moci. Nadvlda kapitlu, kter je zcela v naich rukou, se mu jev jako zchrann lano, jeho se mus i proti sv vli chopit, aby neutonul. 8) Kadmu, kdo by chtl na zklad svch liberlnch pedstav namtat, e takov zsady jsou nemravn, bych poloil tuto otzku: Kdy m stt dva neptele, vnjho a vnitnho, je vi vnjmu dovoleno - bez ohledu na morlku - pout vech bojovch prostedk. Kdy je ppustn zatajit nepteli tonou a obrannou

17

strategii, non tok nebo pouit pevahy ozbrojench sil, pro by se takov metody mly povaovat za nemravn, kdy se pouij proti hormu nepteli, kter chce zniit sociln d a blahobyt spolenosti? 9) Me snad zdrav uvaujc lovk doufat, e povede s spchem davy pouhm napomnnm a pesvdovnm, kdy je pro lid, uvaujc vdy povrchn, podsouvn demagogie o svobod mnohem lkavj? 10) Dav se nech vst malichernmi vnmi, povrivmi pedstavami, zvyky, tradicemi a sentimentlnmi zsadami. Tm se stv hrakou stranickch rozkol, kter pedem vyluuj monost rozumn dohody. 11) Kad rozhodnut mas zvis na nhod. Davy ovem nemaj ani tuen o politickch tajnostech, a proto dlaj naprosto nesmysln rozhodnut, m pipravuj zrodek anarchie ve sttn sprv. 12) Politika nem nic spolenho s morlkou. Panovnk, kter se dv vst morlkou, nejedn politicky a jeho vlda stoj na hlinnch nohou. Kdo chce vldnout, mus se uchylovat ke lsti a pokrytectv. Poctivost a upmnost - tyto ctnosti obanskho ivota - jsou v politice chybami, kter svrhnou krle z trnu spolehlivji, ne nejmocnj neptel. Nech tyto ctnosti zstanou znakem neidovskch stt, ale pro ns se za dnch okolnost nesmj stt vd mylenkou. 13) Nae prvo spov v sle. Slovo prvo je przdn, neuriteln pojem. Ve skutenosti znamen pouze toto: Dejte mi co chci, abych dokzal, e jsem silnj ne vy. 14) Kde prvo zan, a kde kon? Ve stt, kde je vlda patn uspodna, kde se zkony a panovnk stali bezmocnmi pro nespoetn prva, kter stvoil liberalismus, nachzm nov prvo, toti prvo silnjho, kter nm umouje vloit ruku na stvajc zkony, na cel vldn podek, na zmnu vech instituc, a nakonec i prvo na uchopen moci nad tmi, kte se ve jmnu liberalismu sami zekli v n prospch prv, je mli k udren sv moci. 15) Zatmco se vechny vldy kymc, nae moc je stle silnj, protoe byla tak dlouhou dobu neviditeln, take ji dn sla ji neme odstranit. 16) Ze souasnch zlch pomr, kter jsme doasn museli zavst, vzejde dobrodin na nesvrhnuteln vldy, kter znovu obnov normln chod nrodnho ivota, jeho mechanismus byl pochroumn liberalismem. el svt prostedky. Pi naich plnech se nesmme pli starat o to, co je dobr a morln, ale spe co je nutn a uiten. 17) Mme ped sebou projekt, kter jako sprvn vlen pln vytyuje strategickou linii. Od nho se nesmme ani v nejmenm odchlit, nechceme-li pijt o ovoce stalet prce. 18) Abychom doshli svho cle, musme potat nejen s niemnost, nerozhodnost a vrtkavost davu, ale i s tm, e nem schopnost obeznmit se se skutenmi podmnkami blahobytu. Musme vdt, e dav je bez sudku a naklonn tomu, nechat se vlet sem a tam. Slepec neme vst slepce bez rizika, e se oba zt do propasti. Proto si mohou z davu vyl vdci bez znalosti taj vysok politiky jenom namlouvat, e by dokzali vst lid jinam ne do zhuby. 19) Jen osobnost od mld vychovvan k samovld me rozumt slovm, z nich je sloena nae politick abeceda.

18

20) Jsou-li nrody ponechny samy sob, to jest na tch, kte se nad n povili, zni se rozpory mocichtivch stran a nepodky, kter z toho vzejdou. Je vbec mon, aby masy rozhodovaly klidn a bez zvistiv evnivosti o sttnch zleitostech, ani by to bylo souasn poznamenno osobnmi zjmy? Jsou schopn ubrnit se vnjmu nepteli? Je to jasn nemon, protoe pln rozdlen na tolik st, kolik je nzor v davu, ztrc jednotnost a je nesrozumiteln a neprovediteln. 21) Jenom nezvisl panovnk me vypracovat dalekoshl plny a dit kola sttnho stroje. Z toho plyne, e vldu zem, m-li bt praktick a spn, mus mt v rukou jenom jedin, zodpovdn lovk. Civilizace neme existovat bez absolutnho despotismu, protoe ten nen zen masami, ale pouze jejich vdcem bez ohledu na to, kdo jm je. 22) Masa je barbarsk a projevuje to pi kad pleitosti. Kdy dostane svobodu, rychle ji pemn v anarchii, kter je nejvym projevem barbarstv. 23) Jen se podvejte na alkoholem opojen zvata, kterm svoboda nabdla monost jeho neomezenho konzumovn. Nesmme dovolit, aby nai lid takto nkdy klesli. 24) Neid jsou otupeni alkoholem. Jejich mlde je zhloupl studiem klasik a pedasnm henm, do nho je lkna naimi nhonmi v bohatch rodinch: domcmi uiteli, slukami, vychovatelkami, rznmi zamstnanci a v neposledn ad tak svdna naimi enami v zbavnch stediscch Neid. K posledn jmenovanm potm tak takzvan dmy z lep spolenosti, kter tak rdy napodobuj lehkomyslnost a pepych tchto naich en. 25) Nam heslem je: Sla a pokrytectv! Jen sla sama me mt v politice spch, zvlt je-li pouvna sttnkem s nepostradatelnm talentem. Nsil mus bt zsadou, petvka a lest pravidlem pro vldy, kter nechtj sloit svoji korunu k nohm pedstavitel njak nov moci. 26) Zlo je jedinm prostedkem k dosaen dobra. Proto nesmme vhat pout korupci, podvod a zradu tam, kde to me pomoci naemu cli. V politice je teba uchvtit bez vhn ciz majetek, jestlie nm to pome k podroben majitele a k poslen vlastn moci. N stt, kter jde cestou pokojnho dobyt svta, d podnt nahradit vlen hrzy nenpadnjmi, ale innjmi popravami, a po udren teroru jako prostedku k dosaen slep poslunosti. Spravedliv, ale bezohledn psnost je nejdleitjm mocenskm prostedkem kadho sttu. 27) Je nutn uplatovat program nsil a lsti nejen proto, e je to pro ns vhodn, ale pedevm, e je to na povinnost a e jen tak doshneme vtzstv. Uen, zaloen na chladnokrevnch vpotech, je stejn inn jako prostedky, jich pouv. Proto nezvtzme a nepodrobme vechny na nadvld jenom tmito metodami, ale tak bezohlednou psnost na nauky. Sta, aby si vldy uvdomily, e jsme neprosn a jejich neposlunost zmiz. 28) Byli jsme prvn, kdo vrhl do davu heslo Volnost, Rovnost, Bratrstv. Tato slova bezmylenkovit opakuj nevdom papouci, kte se k tto nvnad sebhli ze vech stran a zniili tm blahobyt svta a skutenou osobn svobodu, je byla v minulosti tak dobe chrnna ped nsilm spodiny. Ani zdnliv vzdlan a inte-

19

ligentn Neid nepostehli rozpornost vnitnho smyslu tchto slov ve vztahu ke skutenosti, stejn jako nezpozorovali, e v prod neexistuje rovnost, protoe proda sama vytvoila rznost rozumu, povah i schopnost, a vechno poddila svm zkonm. Nepochopili, e sla davu je slep a e jm zvolen povenci jsou v politice stejn slep jako dav sm, protoe jenom zasvcenec, i kdyby byl teba hlupk, je schopen vldnout. Naproti tomu nezasvcenec, by by byl geniln, nerozum politice. To vechno ulo pozornosti Neid. 29) Na tchto zkladech spovaly dynastick vldy. Otec odkazoval svmu synovi tajemstv politiky tak, e se toto tajemstv nemohlo dostat mimo leny panujcho rodu. Prbhem asu se toto stn pedvn tajemstv sttnickho umn vytrcelo, co pisplo k naemu spchu. 30) Heslo Volnost, Rovnost, Bratrstv jsme pomoc naich tajnch agent vrhli do ad celch legion, kter te naden nesou n prapor. Tato slova jsou vak hlodajcmi ervy, kter zniila blahobyt Neid, protoe vude naruovala klid, mr a svornost, a podkopvala zklady jejich stt. Brzy uvidme, e to povede k naemu vtzstv. Mimo jinch vhod jsme vak tm doshli triumfu prvnho du: Zruili jsme privilegia, jinmi slovy zniili jsme vlastn podstatu neidovsk lechty, kter byla jedinou oporou tchto nrod a stt proti nm. 31) Na troskch rodov lechty jsme vytvoili lechtu inteligence a penz. Za hlavn znak tto nov aristokracie jsme prohlsili bohatstv, kter ovem zvis jen na ns, a vdu, jej smr uruj nai Mudrci. 32) Nae vtzstv bylo usnadnno tm, e jsme dokzali zahrt na nejcitlivj struny nm nepostradatelnch lid, toti na lakotu, vypotavost, dostivost a neukojiteln sobectv lovka. Kad z tchto lidskch slabost je toti schopna ubt jakhokoli podnikavho ducha a dt vli lid do podru tomu, kdo si ji koup. 33) Pojem svobody poskytl monost pesvdit masy, e vldce nen nim jinm ne pouhm sprvcem zemskho vlastnictv, tedy vlastnictv lidu, a e me bt odloen jako pr obnoench rukavic. A skutenost, e je mon odvolat pedstavitele a vldce nroda, jej vydv do na moci; jeho zvolen toti zvis na ns.

2. protokol
1) Pro nae zmry je bezpodmnen nutn, aby vlky nepinely zemn zisky. Tm sklouznou na hospodskou rovinu a donut stty uznat moc naeho panstv. Vlc strany budou za tohoto stavu vc vydny napospas na mezinrodn agentue, tm milionm o, kter neomezuje dn hranice. Pak budou mezinrodn prva nadazena prvm nrod podobn, jako obansk prvo kadho sttu upravuje pomr poddanch mezi sebou. 2) initel, kter zvolme pro jejich otrockou poslunost, nebudou ve skutenosti rozumt vymu sttnickmu umn. Stanou se achovmi figurami ve he naich Mudrc a genilnch poradc i odbornk, vychovvanch od mld k vld nad celm svtem. Vy ji vte, e tito odbornci si pi studiu djin a pozorovn udlost osvojili vdomosti, potebn k vld podle naich pln. Neid naproti tomu se pi svm rozhodovn nenechvaj vst znalostmi a nestrannm posuzovnm djin, ale pouze teoretickmi vdomostmi, kterm chyb kritick uvaovn nad vsledkem.

20

Proto s nimi vbec nemusme potat. Nechme je, aby se urit as jet bavili a ili v nadji na nov zbavy. Jen a i nadle v, e jsou pro n nejdleitj vc teoretick zkony, kter jsme jim pedloili. Jejich slepou vru v tyto zkony v nich jet utvrdme pomoc naeho tisku. Neidovsk inteligence bude hrd na sv vdomosti a sama uvede do praxe vechny vdeck teorie, kter sestavili nai nhon, aby vedli ducha Neid smrem, kter nm vyhovuje. 3) Nemyslete si, e toto tvrzen jsou jen przdn slova. Vzpomete na spch, jak nm pinesly teorie Darwina, Marxe a Nietzscheho. Demoralizujc vliv tchto teori je vm ji dnes zcela zejm. 4) Je nutn potat s povahou, vlastnostmi a modernmi duchovnmi smry nrod. Jen tak se meme vyvarovat chyb v politice a veejn sprv. Vtzstv na soustavy, jej dl aspekty musme pizpsobovat povaze nroda v nm psobme, by nebylo korunovno spchem, kdyby se neopralo o soulad vztah minulosti k ptomnosti. 5) Tisk je v souasnch sttech velmoc, kter ovld veejn mnn. Jeho lohou je poukazovat na zdnliv oprvnn poadavky a stnosti lidu, rozdmychvat nespokojenost a nenpadn tlumoit nae intence. 6) Tisk je zosobnnm takzvan svobody. Ale vldy neidovskch stt nedokzaly vyut jeho velik moci, a proto padl do naich rukou. Tiskem jsme doshli obrovskho vlivu, a pitom jsme zstali ukryti v pozad. 7) Dky tisku jsme ve svch rukou shromdili zlato, i kdy ns to stlo mnoho slz a krve v naich adch. Ale kad ob z na strany vyv ped Bohem tisce Neid.

3. protokol
1) Mohu vs ujistit, e nm k cli zbv ji jen nkolik krok. Urazme jen krtkou cestu a kruh Symbolickho hada, znamen naeho nroda, se uzave. Jakmile bude tento kruh uzaven, vechny stty Evropy v nm budou seveny jako v pevnm svrku. 2) Zklady souasnho konstitunho zzen budou brzy rozvrceny, protoe jsme je podkopali a zbavili opory. Neid si pedstavovali, e tato opora je velmi pevn vybudovna, a doufali, e bude trval. Vdy vdce, kter neprvem uzurpuje moc, je proti lidu chrnn jen jeho zstupci. Ti vak promarnili svou pleitost domlivost nad vlastn moc, kter je bez zodpovdnosti a kontroly. Jejich moc mla oporu jenom v teroru, kter panuje v palcch. Protoe vak vldci ji nemaj dn bezprostedn spojen se svm lidem, nedok se tak ochrnit proti uchvatitelm moci. Jakmile jsme oddlili a postavili proti sob prozravou moc krlovskou a slepou slu davu, ztratily ob narz svj vznam a jsou bezmocn jako slepec bez hole. 3) Abychom tyto ctidostiv svedli k zneuvn moci, rozetvali jsme vechny sly navzjem podporovnm jejich liberlnch tueb po nezvislosti. Dali jsme k tomu mnoho silnch podnt. Ozbrojili jsme vechny strany a za cl jsme jim postavili touhu po vld. Vlivem tchto rozkol jsme vlastn promnili vechny stty v arny, v nich se odehrvaj stranick boje a rozkoly. Nepodky a z nich vzel padek se brzy objev na vech stranch.

21

4) Nenavn vanilov pemnili parlamentn zasedn na enick produkce. Drz urnalist a nestydat pomlouvai denn napadaj sttn sprvu. Zneuvn moci pipravuje zhroucen vech konstituc, kter se ji dnes kymcej pod ranami rozzuenho lidu. 5) Lid je dnes bdou pikovn k tk prci mnohem pevnji, ne tomu bylo v dobch otroctv nebo roboty. Z toho nebo onoho se mohl njakm zpsobem osvobodit, ale duchovn bdy se nezbav. Do konstituc jsme vloili prva, kter jsou pro lid pln bezcenn, kter mohou existovat jen v jeho pedstavch, ale nikdy je neme uplatnit v praxi. Jak je to vhoda pro prolete, petenho prac a trudnm dlem, e v demokracii maj vanilov prvo pouovat a novini prvo pst vedle vnch vc kdejak nesmysl? Jak vznam m stava, kdy z n proletarit nem jin uitek, ne e sm sbrat drobty z naeho stolu, kter mu velkomysln poskytujeme v podob volebnho prva, aby mohl vybrat mezi naimi nhonmi? Republiknsk prva jsou pro tyto neastnky jen trpkm vsmchem, protoe chomout kadodenn prce jim znemouje jejich uvn a zbavuje je jistoty stl existence, zvisl spe na stvkch, kter jsou organizovny zamstnavateli a jejich soudruhy. 6) Lid pod nam vedenm odstranil lechtu, kter byla jeho pirozenm ochrncem a ivitelem, protoe jej vlastn zjmy byly v zkm vztahu s blahobytem nroda. Po pdu vsad lechty je lid pod jamem zbohatlch lichv a povenc, kte jej nemilosrdn utlauj. 7) My se budeme lidu vydvat za osvoboditele z tlaku a navrhneme mu, aby vstoupil do na armdy socialist, anarchist a komunist, kter vestrann podporujeme prostednictvm socialistickho zednstva pod roukou bratrstv a humanity. 8) lechta, kter mla pirozenm prvem podl na vsledcch prce lidu, mla tak samozejm zjem na zdrav a spokojenosti pracujcch. N zjem je zcela opan - zpsobit zhoren situace Neid. 9) Nae moc spov pedevm v trvale patn viv a nsledn tlesn slabosti dlnka, protoe jen tak ho podrobme na vli, a souasn si zajistme, e nikdy nebude mt slu se nm vzept. Hlad dv kapitlu mnohem vce prv nad dlnky, ne dvala zkonit vlda panovnkovi a lecht. Bdou, zvist a nenvist ovldneme lid a znime kadho, kdo by se naim plnm postavil do cesty. 10) A pijde konen chvle korunovace naeho svtovldce, zni a smetou ty sam ruce davu vechno, co by nm jet pekelo. 11) Neid se odnauili myslet bez naich vdeckch nvod. Proto tak nedomysleli hlavn zsadu kolnho systmu, na nm budeme trvat, a pijde n as. Na kolch se mus uit jedin a nejdleitj ze vech vd, to jest nauka o sociln vstavb sttu a postaven lovka ve spolenosti, kter vyaduje poznn o dlb prce, a nsledn rozdlen lidstva na kasty a tdy. Kad mus bezpodmnen pochopit, e vlivem rzn innosti a postaven neme existovat rovnost lid, a dle e odpovdnost ped zkonem rovn neme bt stejn, pokod-li jednotlivec svm jednnm celou kastu, nebo jen svou vlastn, osobn est. 12) Nae prav vda o sociln organizaci ivota, do jejho tajemstv nedme Neidm nikdy nahldnout, uke, e innost mus bt rozdlena tak, aby lovk

22

nepocioval nesoulad mezi obdrenou vchovou a vykonvanou prac. Znalost tto nauky dovede lid k dobrovolnmu podroben vldn moci a sttnmu socilnmu podku. Pi dnenm stavu vdy a smru, kter jsme j dodali, lid slep v titnmu slovu a jeho prostednictvm hlsanm bludm. Dl si klamn zvry, kter mu dky jeho nevdomosti naeptvme a nechv se snadno infikovat nenvist proti vem tdm, kter se mu zdaj bt vy ne ta jeho, protoe nikdy nepochop skuten vznam kad tdy pro organizaci spolenosti. 13) Takto vyvolan nenvist se bude jet stupovat hospodskmi krizemi, kter ochrom veker obchod, emesla a prmysl. Kdy potom vemi tajnmi prostedky a zlatem v naich rukou vyvolme veobecn hospodsk nedostatek a bdu, vrhneme do ulic nesmrn davy dlnk ve vech sttech Evropy narz. Tyto davy budou s rozko prolvat krev tch, k nim chovali nenvist ji od dtstv, a jejich majetky nyn budou moci drancovat. 14) Naemu nrodu vak neubl, protoe budeme samozejm znt okamik vbuchu a vas uinme potebn opaten. 15) Ukzali jsme si, e pokrok zavede vechny Neidy na platformu rozumu. N despotismus bude takovho rzu, e vylou jakkoli povstn nejen spravedlivou psnost, ale pedevm odstrannm liberalismu ze sttnho zzen. 16) Kdy lid vidl, e me ve jmmu svobody doclit na panovncch stupky a nejrznj prva, zaal si pedstavovat, e je sm pnem a strhl moc na sebe. Ale jako vichni slepci narazil na nepekonateln pekky. Hledal tedy znovu pna a vdce, ale k pvodnmu se vracet nechtl. Tm poloil vldn moc k naim nohm. Pipomeme si francouzskou revoluci, kter jsme dali jmno Velk. Tajemstv jejch pprav dobe znme, protoe byla dlem naich rukou. Od t doby jsme lid vodili od zklamn ke zklamn takovm zpsobem, aby se nakonec odvrtil i od ns a pijal vldce z krve Sionu, kterho svtu chystme. 17) Jako mezinrodn moc jsme v souasn dob nezraniteln. Kdybychom byli napadeni teba jednm neidovskm sttem, zastanou se ns vechny ostatn. 18) Nekonen podlost neidovskch nrod podporuje nai nezvislost. Tyto nrody se plaz ped moc, jsou nemilosrdn vi drobnm pestupkm a shovvav vi zloinm. Nedokou snst nerovnosti a protiklady svobody, ale muednicky snej tyranii, uvalenou na n despotou. Trpn pijmaj od svch ministr a vld skutench tyran - takov zneuvn moci, za kter, a mnohdy podstatn men, by klidn popravili dvacet krl. 19) Jak vysvtlit tak podivn jev, jakm je nedsledn chovn davu vi zdnliv stejnmu sledu udlost? Jedinm vysvtlenm tto skutenosti je zdvodnn dikttor, kte svmi nhonmi pesvduj lid, e kad zneuvn moci se dje za elem sledovn vyho cle, kterm je veobecn blahobyt nroda, bratrstv, sjednocen a rovnost. Pirozen e nikdo lidu neprozrad, e toto sjednocen se m uskutenit jen pod na vldou. Vidme tedy, e lid odsuzuje spravedliv a odpout zloincm, a tm se jen stle vce utvrzuje v sebeklamu, e si me dlat co chce. Za tchto okolnost lid ni kadou stabilitu a vdy vyvolv jenom nepodek. 20) Slovo svoboda strhv lidskou spolenost do boje proti kad vrchnosti a autorit, a u Boha nebo prody. A my budeme pny svta, vykrtneme toto slovo ze slovnku jako peil symbol hrubho nsil, kter mn lid v divok bestie.

23

Kdy se vak tato zv napije krve, usne a d se snadno spoutat; kdy ji nedostane, neusne a chce niit.

4. protokol
1) Kad republika prochz rznmi stupni vvoje. V prvnm se podob slepci, kter nar na kadou pekku. Druhm stupnm je demagogie, kter vzpt vyvol anarchii. Ta m za nsledek tajn a skryt, nikdy vak zkonn, oteven, a proto zodpovdn despotismus, ne legln, spojen s odpovdnost, nbr neviditeln, ale pesto citeln. Tento despotismus je vykonvn njakou tajnou organizac, kter pracuje tm spe bez skrupul, protoe se skrv za nejrznj nastren nhon. ast vmna tchto agent me bt organizacm jen prospn, protoe jim uet vyplcen odmn za dlouholet sluby. 2) Kdo a jak by mohl zniit takovou neviditelnou moc? Prv v jej neviditelnosti je sla naeho panstv. Viditeln zednstvo je jen pltkem k zakryt naich cl. Vlastn strategick pln na neviditeln moci nebo dokonce prav sted zstane svtu provdy utajeno. 3) Rovn svoboda by mohla bt pro blaho lidu zatm nekodn, kdyby se oprala o vru v Boha a vru v bratrstv lid. Musela by se vak zbavit atributu rovnosti, kter je v rozporu se zkony prody, jim vichni podlhme. Duchovn pasti by mohli prostednictvm vry vst lid k mru a skromnmu blahobytu, kdyby se tito vdci sami poddili boskou Prozetelnost stanovenmu rozdlovn pozemskch statk. Proto musme podrt kadou vru, pedevm odstranit z mysl kesan vru v Boha a nahradit ji materilnmi vahami a potebami. 4) Abychom Neidy odvedli od vnmn skutenosti a pemlen, musme je zamstnat obchodem a podniknm. Tak se kad nrod i jednotlivec bude starat jen o svj zisk a v zaujet vzjemnch zpas nepostehnou spolenho neptele. 5) Aby vak svoboda spolenost Neid pln podkopala a zniila, je nutn postavit obchod a prmysl na zkladech spekulace. Tm dokeme, e veker bohatstv, kter prmysl erp z pdy, nezstane v rukou neidovskch prmyslnk, ale ocitne se prv pomoc spekulace v naich pokladnch. 6) Intenzivn boj o nadvldu a prudk otesy v hospodskm ivot petvo lid na zklamanou, vyhaslou a bezcitnou spolenost. Ta pak bude projevovat absolutn odpor k vysok politice a k nboenstv. Jej jedinou ivou touhou bude vypotavost a honba za zlatem, ktermu se bude klant jen proto, e je prostedkem k hmotnm statkm. Tehdy ns budou nsledovat ni tdy Neid v boji proti neidovsk inteligenci, kter je nam mocenskm konkurentem; ne snad z njakho vnitnho pesvden, a dokonce ani ne ze ziskuchtivosti, ale z nenvisti vi pirozen privilegovan vrstv vlastnho nroda.

24

5. protokol
1) Jakou vldn formu dt spolenosti, v n korupce pronikla do vech vrstev, kde je majetek zskvn skoky a prostedky vce mn lstivmi, kde panuje nemravnost, kde me bt morlka udrovna jen tresty a psnmi zkony, a ne dobrovolnm uznvnm mravnch zsad, a kde vra v kosmopolitismus zniila vechny vlasteneck a nboensk city? Je reln, dt takov spolenosti jinou vldu ne despotickou, jej zsady vm pozdji vysvtlm? 2) Vytvome pevnou centralizaci vldy, abychom do svch rukou sdruili vechny sociln sly. Veker odvtv politickho ivota naich poddanch upravme pomoc novch zkon tak, e budou koleky jedinho stroje. Tyto zkony postupn odstran vechny stupky a svobody, kter jsme Neidm propjili. Tm nae vlda vyst v tak siln despotismus, e bude vdy a vude schopna umlet projevy nm neptelskch nebo nespokojench Neid. 3) Mohlo by se namtnout, e tato despotick soustava nen v souladu se souasnm rozvojem civilizace. Doku, e opak je pravdou. 4) V asech, kdy nrody pokldaly sv panovnky za ztlesnn Bo vle, podrobovaly se bez reptn samovld. Ale od chvle, co jsme jim zaali naeptvat ideu vlastnch prv, zaaly se na sv panovnky dvat jako na obyejn smrtelnky. Milost Bo byla odstranna z korunovanch hlav, a lid, jemu jsme odali vru v Boha, svrhl panovnickou moc do prachu. Tm dnem padla veker autorita, protoe pela na lid, jemu jsme ji vzpt sebrali. 5) Jsme mistry v umn ovldat masy i jednotlivce pomoc ikovn vyloench frz a umlch teori, socilnch opaten i jinmi duchaplnmi prostedky, kterm Neid nikdy neporozum. Toto nae umn pramen ze schopnosti sprvnho analyzovn pojm a pesnho pozorovn na zklad bystrho sudku. V tom nemme sob rovnch, stejn jako ve schopnosti pipravovat politick plny. V tomto ohledu se s nmi mohou mit jenom jesuit. Dokzali jsme vak v och nemyslcho lidu zbavit jesuity dvry, protoe jejich organizace byla viditeln, kdeto my jsme vdycky v naich tajnch spolenostech pracovali skryt. Ostatn, nen svtu lhostejn, m-li jako hlavu katolka nebo samovldce z krve Sionu? Ale naemu vyvolenmu nrodu tato otzka lhostejn nen. 6) Po jistou dobu by ns mohlo dret pod kontrolou njak celosvtov sdruen neidovskch nrod, ale proti tomu jsme chrnni jejich nevykoenitelnmi neshodami a rznicemi. Zapinili jsme, e se Neid sv pro nrodn a osobn zjmy. Vyvolali jsme nboensk, rasov a nrodnostn nesvry, kter mezi nimi udrujeme ji dvacet stolet. Proto tak dn stt nedostane od nikoho pomoc, protoe se kad bude domnvat, e by takov spojenectv proti nm pokodilo jeho vlastn zjmy. Jsme ji pli siln, ne aby se s nmi nemuselo potat. dn stt dnes neme uzavt teba i tu nejbezvznamnj smlouvu bez na tajn asti. 7) Per me reges regnant, skrze mne vldnou krlov. Proroci nm oznmili, e jsme samotnm Bohem vyvoleni k vld nad celm svtem. A Bh nm tak dal schopnosti toto posln naplnit. Kdyby byl neptelsk tbor geniln, potom by mohl s nmi bojovat. Byl by to straliv a nemilosrdn boj, jak svt jet nevidl. Ostatn, genialita Neid by pila pozd.

25

8) Vechny sousti vldnho mechanismu jsou udrovny v chodu silou, kter je vhradn v na moci. Tou silou je zlato. Vda o nrodnm hospodstv, vypracovan naimi Mudrci, mluv jasn o dvn moci zlata nad trnem. 9) Abychom mli voln ruce, mus kapitl zskat monopol nad prmyslem a obchodem. To se u realizuje pomoc neviditelnch rukou ve vech koninch svta. Tato vsada pinese kapitalistm obrovskou politickou moc stejn jist, jako lidu tisk. 10) V souasn dob je dleitj nrody odzbrojovat, ne je vst do vlek. Je dleitj vyvolan vn obracet v nai vhodu, ne je tlumit, je dleitj zmocnit se cizch mylenek a vydvat je za vlastn, ne je potlaovat. 11) Podstatnm problmem na vldy je oslabit ducha veejnosti kritikou, odvyknout masy myslet a v planch slovech utopit slu kad mylenky, protoe z pemlen se rod vzdor. 12) Ve vech dobch lid i jednotlivci ztotoovali slova se skutky. Spokojovali se s tm, co se nhodou bezprostedn podobalo vyenm slovm, ale mlokdo vydrel pozorovat, zda se slova shoduj se skutky ve veejnm ivot. Proto zdme instituce, kter budou okzale prezentovat svoji innost ve smyslu pokroku. 13) Pevezmeme liberln nzory vech smr i stran a poume nae politick agenty, aby se jim pizpsobovali. Ti potom budou tak dlouho mluvit, a svmi emi kadho unav a znechut. 14) K ovldnut veejnho mnn pedevm musme masy neustle uvdt v as pedkldnm zcela protichdnch nzor tak dlouho, a Neid v tomto labyrintu pln zabloud, a usoud, e je nejlep nemt vbec dn politick pesvden. Vdy politickm otzkm lid nesm vbec rozumt, nbr jenom ten, kdo vldne. To je prvn tajemstv. 15) Druhm tajemstvm, nezbytnm k spchu na vldy je rozmnoit a podporovat chyby, vn a zmatky, a rozloit spoleensk pravidla do t mry, aby se v tomto chaosu nikdo nevyznal a lid se nemohli spolu domluvit. Tato politika nm umon rozsvat nesvry na vech stranch, rozdrobit kolektivn sly, je se nm dosud nechtj podrobit, a hlavn zbavit odvahy kadou individuln tvoivou slu, kter by byla schopna zniit nae dlo. 16) Nen pro ns nic nebezpenj, ne osobn iniciativa. Kdy je vybavena tvoivou silou ducha, je mocnj ne milion tch, mezi kter jsme zaseli rozkol. Vchovu Neid musme dit tak, aby jim beznadjn klesly ruce do klna ped lohou, je vyaduje osobn rozhodnut. 17) Sly, kter vyvolv neomezen osobn svoboda, ztrcej na sv psobnosti v okamiku, kdy naraz na svobodu jinho jedince. Z toho vznikaj tk morln otesy, zklamn a ztrta odvahy. 18) Tmito prostedky unavme Neidy tak, e se budou ctit nuceni nabdnout nm mezinrodn vldu, kter doke bez pouit nsil pohltit vechny vldy nrodn, a tm zdit nejvy moc. Na mst stvajcch vld ustavme nestvru, kter si bude kat administrativa nejvy vldy. Jej pae se rozthnou do vech stran jako pevn klet, a stane se tak vemocnm zzenm, e se j vechny nrody budou muset podrobit.

26

6. protokol
1) Brzy zdme mohutn monopoly, hotov sbrae obrovskho bohatstv, na nich bude zvisl majetek Neid do t mry, e sttn vry zmiz hned prvn den po politickm zhroucen. Prosm zde ptomn nrodohospode, aby peliv zvili dosah tohoto plnu. 2) Musme vemi monmi prostedky pesvdit Neidy o nezbytnosti na svrchovan vldy tm, e ji budeme neustle oznaovat za ochrnce a dobrodince vech, kte se j dobrovoln podrob. 3) Neidovsk lechta jako politick moc zmizela; s n nemusme nadle potat. Ale jako majitel pdy je nm stle nebezpen, protoe je vzhledem ke svm prostedkm nezvisl. Proto ji musme za kadou cenu pdy zbavit. 4) Nejlepm zpsobem k tomu je zven pozemkov dan, kter povede k zadluen pdy. Toto opaten dostane pdu do bezpodmnen zvislosti. Neidovsk lechta se na zklad zddn nezpsobilosti nebude umt pizpsobit skromnjm pomrm a rychle pdu prohospoda. 5) Souasn je nutn podporovat obchod, prmysl a zvlt spekulaci, jej hlavn lohou je vytvet protivhu prmyslu, kter by jinak rozmnooval soukrom majetek, zlepil stav zemdlstv a vymanil pdu z dluh u agrrnch bank. Je potebn, aby spekulace oderpvala zisky prmyslu i zemdlstv. Potom nm postupn vyd do rukou penze celho svta, take se z Neid stanou pouz proleti. Budou se ped nmi hrbit, aby si udreli teba jen nepatrn prvo na existenci. 6) Abychom zniili prmysl Neid, budeme podporovat spekulaci a touhu po vepohlcujcm pepychu. 7) Zvme mzdy dlnk, ale uitek z toho jim neponechme. Souasn zvme ceny potravin a jinch dennch nezbytnost pod zminkou, e upad zemdlstv a chov dobytka. 8) Krom toho budeme podvracet zklady produkce tm, e dlnky podntme k anarchii a alkoholismu, a souasn z pdy vemi prostedky vytlame neidovskou inteligenci. 9) Aby si Neid pedasn neuvdomili prav stav vc, zmateme je pedstrnm snahy o pomoc dlnick td, m ve skutenosti zaneme realizovat nae prav hospodsk plny.

7. protokol
1) Zbrojen a posilovn lohy policie je nezbytnou soust naeho plnu. Musme doclit stavu, kdy v dnm stt nebude krom ns nikdo, ne proletsk masy, policie, vojsko a nkolik nm oddanch milion. 2) V cel Evrop i na ostatnch kontinentech musme podporovat en nejednotnosti, nepodk a nenvisti. Z toho nm plyne dvoj uitek. Za prv si vude zskme respekt, protoe si vichni uvdom, e mme moc vyvolat chaos nebo zavst podek podle naeho uven. Vichni si navyknou povaovat ns za nutn zlo. Za druh naimi intrikami zamotme vechny nitky, kter jsme vpletli do vldnch systm politikou, hospodskmi smlouvami a finannmi zvazky. Aby-

27

chom toho doshli, museli jsme projevit v jednn a obchod velkou dvku mazanosti a prozravosti. V takzvanch oficilnch projevech budeme zaujmat postoj pozorovatel a vystupovat na oko estn a ochotn. Nrody a vldy Neid, kter jsme takto nauili uvaovat, pozorovat a nahlet vci, je budou pijmat tak, jak jim je my pedlome a jet ns budou povaovat za dobrodince a zachrnce lidstva. 3) Pi jakmkoli odporu njakho sttu proti nm musme bt vdy schopni vyhlsit mu vlku prostednictvm jeho soused. Kdyby se vak tito soused proti nm spojili, odpovme jim vlkou veobecnou. 4) Zkladem spchu kad politiky je udren zmr v tajnosti. Slova diplomat nemaj bt v souladu s tajnmi zmry a iny. 5) Donutme vldy Neid jednat v zmrech naeho iroce rozvinutho plnu, kter se ji bl svmu cli. Bude ns v tom podporovat veejn mnn, kter prostednictvm vemocnho tisku zcela ovldme. A na nkolik vjimek, se ktermi nemusme potat, je tisk skuten ji na ns zcela zvisl. 6) Shrnu v krtkosti n systm k podmann neidovskch vld v Evrop: Ukeme jednomu z tchto stt svou slu atentty a terorem, a kdyby se chtli proti nm vichni postavit, potom jim odpovme americkmi, nskmi nebo japonskmi dly.

8. protokol
1) Musme se vyzbrojit vemi bojovmi prostedky, jakch by proti nm mohl pout neptel. Musme si a do nejjemnjch podrobnost osvojit vechny taje a finesy prvnickho umn. Nesmme se bt rozhodnout spor i tehdy, kdyby se rozsudek mohl zdt opovliv a nespravedliv. Jenom je pitom dleit podat rozsudek takovou formou, aby vyhlel jako vraz nejvzneenjch zsad morlky a prva. 2) Nae vlda se mus obklopit vemi mocenskmi prostedky civilizace, odpovdajcmi prosted a spolenosti, v n psobme. Obklop se zkuenmi prvnky, publicisty, odbornky na sttn sprvu, diplomaty a vbec lidmi, vychovanmi v naich odbornch kolch. 3) Tito lid budou znt vechna tajemstv socilnho ivota i politick slovn obraty vech jazyk. Budou obeznmeni s podstatou lidsk pirozenosti se vemi jejmi citlivmi strunami, na n budou umt dokonale zahrt. Tyto struny vyjaduj podstatu inteligence, dobrch i patnch vlastnost, snaen, ctnost, neest a specifika jednotlivch td, vrstev a innost neidovskch nrod. 4) Rozum se samo sebou, e tito duchovn spolupracovnci na vldy nebudou vybrni z ad Neid, kte jsou zvykl vykonvat svoje sprvn povinnosti bez toho, aby se starali o vsledek. Sttn ednci z ad Neid jsou zvykl podepisovat akta bez ten a pracuj bu kvli prospchu nebo z osobn ctidosti. 5) Svoji vldu obklopme svtem nrodohospod. Nauka o nrodnm hospodstv je hlavn vdou, kterou se id u. Dle budeme mt kolem sebe tb bankovnch odbornk, kapitalist, prmyslnk, a pedevm milion, protoe o vem se nakonec rozhoduje moc penz.

28

6) Dokud nebude bezpen svit vldn msta naim idovskm spolubratm, obsadme tato msta lidmi, jejich minulost a charakter jsou tak patn, e mezi nimi a lidem vznikne propast. Tito lid budou mt strach z vzen nebo vyhnanstv, pokud by neuposlechli naich pkaz, a budou nae zjmy hjit a do poslednho dechu.

9. protokol
1) Pi uplatovn naich zsad musme pihlet k pirozen povaze dotynho nroda, mezi nm se nachzme a psobme. Aplikace stejnch metod u rznch nrod by nm nepinesla spch dve, ne upravme podle naich poteb vchovu nrodnch mas. Budeme-li vak postupovat promylen, uvidte, e bhem njakch deseti let zmnme charakter i toho nejpevnjho nroda. Pak meme klidn potat dal nrod mezi nm poddan. 2) Jakmile nastoup nae vlda, nenahradme bojov heslo Volnost, Rovnost, Bratrstv heslem jinm, ale pouze zmnme jeho vznam nkolika slovy, jako napklad prvo na svobodu, rovnost a bratrstv. Tm budeme dret bka za rohy. 3) U jsme zniili vechny vldy krom na, i kdy mnoh z nich jet formln existuj. Kdy bude nkter stt proti nm nco namtat, bude to jen z vnjch dvod, ale v kadm ppad s nam vdomm nebo dokonce s nam souhlasem, protoe takov antisemitismus potebujeme k udren zvislosti naich ne ustanovench brat. O tom se zde nebudu it, protoe jsme tuto vc ji dostaten projednali. 4) Ve skutenosti u ped sebou nemme dn pekky. Nae svrchovan vlda se nachz v tak mimozkonnm postaven, e se d veobecn oznait pregnantnm slovem diktatura. Mohu s klidnm svdomm prohlsit, e my dlme zkony, e my jsme soudci, e vynme rozsudky smrti, udlujeme milost a e jako vrchn velitel vojsk jsme pevn v sedle. 5) Budeme vldnout pevnou rukou, protoe drme trosky kdysi jedin mocn, ale dnes nm u podroben strany. Jsme nezmrn ctidostiv, jsme pomstychtiv a nenvistn. Z ns vychz ve pohlcujc teror a hrzovlda, a slou nm lid vech nzor a ideologi. 6) Zskali jsme utopisty vech odstn - demagogy, monarchisty, socialisty i komunisty, a vechny jsme zaphli pro sebe. Kad po svm a na svm mst podrv zbytky bval vldn moci a pokou se zvrtit souasn vldnouc d. Jejich innost jsou rozvrceny vechny stty, kter tou po klidu, jemu jsou ochotny pinst nejvy obti. Ale my jim nedme pokoj, dokud pokorn a veejn neuznaj nai svrchovanou vldu. 7) Lid bude pt a poadovat een socilnch problm na bzi mezinrodn dohody. Nrody nm vydalo do rukou jejich rozttn do jednotlivch politickch stran, protoe k veden stranickch boj jsou nezbytn penze, kter se vechny nachzej v naich rukou. 8) Mohlo by snad bt nebezpen, kdyby se spojila sla moudrosti vdc se slepou silou davu. Ale proti tomu jsme se ji dve pojistili postavenm pekky mezi ob tyto sly v podob teroru, kter proti sob vzjemn uvaj.

29

9) Proto zstv slep moc lidu na oporou. Jen my sami budeme jejmi vdci a povedeme ji k naemu cli. 10) Aby se ruka tohoto slepce nevymkla naemu veden, musme obas bti ve styku s lidem. Kdy u ne pmo, pak prostednictvm naich nejoddanjch nhonch. Jakmile bude nae vlda uznna, budeme na veejnch mstech mluvit k lidu a poume jej o politickch otzkch v tom smyslu, jak budeme povaovat za potebn. Jak budeme kontrolovat, co se u na obecnch kolch? Snadno, protoe vechno, co ekne nae vlda nebo panovnk, se rychle roz po cel zemi hlasem lidu. 11) Abychom pedasn nezniili sttn zzen Neid, dotkli jsme se jich opatrn a uchopili jen nkter dleit orgny sttn sprvy. Tyto resorty byly dve striktn, ale spravedliv vymezeny. V nich jsme vak liberalismem zaseli svvoli, chaos a nezkonnosti. Zmocnili jsme se justice, volebnho prva, tisku, osobnch prv a pedevm vzdln, kter je pilem skuten svobody. 12) Zdemoralizovali a otupili jsme mlde Neid tm, e jsme ji vychovvali podle zsad a teori, je sami pokldme za falen, ale kter jsme zmrn vpravili do jejich mylen a vdom. 13) Doshli jsme pekvapivch spch tm, e jsme protimluvn vykldali text zkon, ani bychom mnili jejich vcn smysl. Nejprve jsme smysl zkon pekroutili a pak dokonale zatemnili, take se vldy ve spletitm zkonodrstv vbec nemohly vyznat. Z toho jsme pak vyvodili teorii o volnm vkladu prva podle vlastnho uven. 14) Mete namtnout, e se proti nm v ppad pedasnho odhalen naich pln zdvihne vlna ozbrojenho odporu. Pro tento ppad mme pipravena tak stran odvetn opaten, e ochrom i nejstatenj srdce. Brzy budou ve vech hlavnch mstech vybudovny podzemn drhy, kter meme v ppad poteby vyhodit do vzduchu a zniit tak vechna msta s jejich sttnmi institucemi i kulturnmi poklady.

10. protokol
1) Tentokrt zanu opakovnm ji eenho, a prosm vs, abyste si pipomnli, e vldy i nrody posuzuj vci jen podle jejich vnj strnky. Jak by mohli tak pochopit hloubji vnitn smysl, kdy jejich pedstavitel mysl jenom na zbavy? Pro nai politiku je nesmrn dleit tuto skutenost znt. Tato znalost nm me bt uiten, kdy si souasn promluvme o rozdlen moci, o svobod slova, tisku, o svobod svdom, o spolovacm a shromaovacm prvu, o nedotknutelnosti vlastnictv a domova, o zdaovn, o rovnosti ped zkonem a zptn psobnosti zkon. To vechno jsou otzky, o nich se nikdy nesm ped lidem mluvit oteven. Kdy u je jejich petsn nevyhnuteln, pak se mus podvat pouze v nznacch a obecn podob s ujitnm, e vechny tyto zsady modernho prva uznvme. Smysl tto zdrenlivosti spov v tom, e obecn a nejasn formulovan princip nm ponechv monost vyjmout z nho ten nebo onen bod, ani by si toho nkdo poviml, zatmco od jasn vyjdenho zkona nen mono odstoupit.

30

(Poznmka: Joly projednv toto tma eji. Uvedl jsem zde dialog v celm rozsahu zmrn, protoe nabz znamenit nhled do ryze idovskho mylen tohoto otce Protokol.) 2) Lid m zvltn oblibu a ctu k politickm gnim a jejich nsiln iny komentuje slovy: Jak sprosrna, ale jak ikovn udlan. - Jak lumprna, ale jak dobe a odvn proveden. 3) Potme s ast vech nrod pi kladen zklad nov, nmi navren budovy. Proto musme pedevm zskat odvn a duchovn siln nhon, kte dok odstranit vechny pekky na na cest. 4) A provedeme sttn pevrat, ekneme lidu: A dosud lo vechno patn, vichni trpli. My ale odstranme piny vaeho utrpen, ktermi jsou nrodnosti, hranice a rzn sttn mny. Jist, mete ns odsoudit, ale bude v odsudek spravedliv, kdy ho vynesete dve, ne nm dte monost, abychom ukzali sv dobr mysly? Potom ns uvtaj s jsotem a ponesou ns triumfln na ramenou. Veobecn hlasovac prvo, na n jsme navykli i nejni vrstvy spolenosti a kterho jsme pouili jako nstroje k dosaen moci, nm jet jednou - samozejm naposled - proke slubu a rozhodne, e jednomyslnm pnm lidstva je poznat ns dve, ne ns bude soudit. 5) Za tm elem musme pivst k volebnm urnm vechny lidi bez rozdlu stavu a majetku, abychom pro sebe zskali absolutn vtinu, kterou bychom nikdy nedostali od vzdlanch vrstev. 6) Jakmile tmto zpsobem pesvdme vechny lidi o vznamu jejich vlastn osobnosti, znime tm kesanskou rodinu i jej vchovn vliv. 7) Nepipustme, aby se prosazovali vynikajc mui; lza pod nam vedenm se ji postar o to, aby k n nemohli promluvit, protoe tato lza je zvykl poslouchat jenom ns, kte ji platme za poslunost a poddanost. Tm z lidu vytvome tak slepou a poddajnou moc, e nebude schopna pohnout se bez veden naimi agenty, kte nahrad jej dosavadn vdce. A lid se podrob, protoe bude vdt, e zisk, odmny a rzn jin vhody budou zviset od tchto novch pedk. 8) Vldn pln mus bt dlem jedin osoby, protoe kdyby na nm pracovalo vce mozk, chybla by mu jednotnost. Proto pln smme znt pouze my, ale nesmme o nm diskutovat, abychom neporuili jeho vzneen vznam, nenaruili vztahy mezi jednotlivmi stmi a praktickou hodnotu i tajn smysl jednotlivch ustanoven. Kdyby se o tomto plnu diskutovalo, poruil by se nesprvnm chpnm jednotlivc, kte nepronikli do jeho podstaty a neznaj jeho hlubok smysl a souvislosti. Nae plny mus bt jasn a logicky postaven. Z toho plyne, e nesmme geniln dlo naich vdc vydat napospas davu, ba ani je pednst omezenmu okruhu lid. 9) N pln nepedpokld okamit znien stvajcch zzen. Nejdve zmnme jejich hospodskou zkladnu, a tm tak dal vvoj, kter potom ji pjde nmi urenm smrem. 10) Skoro ve vech sttech vidme toton zzen, jen s rozdlnmi nzvy: snmovny, ministerstva, senty, sttn rady, zkonodrn a vkonn sbory. Nemusm vm vysvtlovat innost tchto jednotlivch instituc, protoe je dobe znte. Dejte jen dobr pozor na skutenost, e kad z tchto zzen je ve vldnm systmu d-

31

leit, piem mm samozejm na mysli funkce, nikoli instituce samotn; ty nejsou dleit. Tato zzen maj mezi sebou rozdlen vldn sloky, tedy moc sprvn, zkonodrnou a vkonnou. Zastvaj ve sttnm apartu stejn lohy jako jednotliv orgny v lidskm tle. Je-li ochromena innost jedn z tchto instituc, pak stt podobn jako lidsk organismus onemocn a umr. 11) Od t doby, kdy jsme do sttnho organismu vpravili jed liberalismu, zmnili jsme cel jeho politick rz; vechny stty jsme nakazili smrtelnou chorobou, podobnou rozkladu krve. Zbv u jen pokat na konec jejich smrtelnho zpasu. 12) Z liberalismu povstaly konstitun stty, kter nahradily dosavadn samovldu, Neidm prospnou a pirozenou. Konstituce, jak vte, jsou semenitm nejednotnosti, diskus, svr a jalovch stranickch rozbroj; slovem ideln kolou pro oslabovn stt. Volebn boje, tiskov polemiky a kampan pivedly vldy k neinnosti a nemohoucnosti, a tm je zmnily na nepotebn a zbyten. Tak konen pila doba republik a my jsme mohli nahradit skutenho vldce karikaturou v podob prezidenta, vybranho z naich kreatur a otrok, tedy z davu. To byla nlo, kterou jsme poloili pod Neidy, lpe eeno pod neidovsk nrody. 13) V blzk budoucnosti udlme z prezidenta ednka, odpovdnho stav. Potom se nebudeme muset nijak omezovat pi provdn naich zmr, protoe vechna odpovdnost za nae konn padne na tuto nmi nastrenou figurku. Pro by nm mlo zleet na tom, e nastane chaos nebo e se ned najt vhodn osoba prezidenta, kdy tyto zmatky stejn vedou k rozpadu sttu? 14) Abychom toho doshli, zadme zvolen takovch prezident, jejich minulost skrv njak temn in, njakou panamu. Takov potom budou vrnmi vykonavateli na vle ze strachu ped odhalenm, a tak z pirozen tuby kadho lovka, uchovat si vsady a pocty, souvisejc s postavenm prezidenta. 15) Poslaneck snmovna sice bude volit, podporovat a ochraovat prezidenta, ale vezmeme j prvo navrhovat nebo pozmovat zkony, protoe toto prvo propjme prezidentovi, loutce v naich rukou. Prezident bude ovem clem vech tok. Propjme mu proto vsadu odvolvat se pes hlavu zkonodrnho shromdn pmo k lidu, to znamen obracet se ke slep vtin. 16) Mimo to prezidentovi propjme prvo vyhlaovat vjimen stav. Tuto vsadu odvodnme tm, e prezident jako nejvy velitel armdy mus mt monost chrnit novou republiknskou stavu, nebo bude jejm odpovdnm zstupcem. 17) Tm budeme mt v ruce kl od svatyn a nikdo krom ns nebude dit zkonodrnou moc. 18) Jakmile instalujeme novou republiknskou stavu, odebereme poslancm prvo interpelace ve vldnch vcech pod zminkou ochrany sttnch politickch tajemstv. 19) Tak snme poet poslanc na nejmen monou mru, co ve stejnm pomru sn monost politickch vn. 20) Do innosti prezidenta bude nleet potvrzovn pedsedy a mstopedsed poslaneck snmovny a sentu. Krom toho omezme stl zasedn parlamentu na nkolik msc v roce.

32

Mimo to prezident jako hlava vkonn moci bude oprvnn svolvat a rozpoutt parlament. 21) Aby vak nemohl bt prezident voln k odpovdnosti za vechny tyto nezkonnosti dve, ne provedeme nae plny, navedeme ministry a ostatn ednky z prezidentova okol, aby jednali na svoji odpovdnost bez ohledu na prezidentsk nazen. Tuto roli svme sentu nebo sttn rad, nikoli jednotlivm osobnostem. 22) Prezident bude stvajc zkony, kter pipoutj rzn vklad, podvat v naem smyslu. Kdy mu pikeme, zru je teba pln. Bude mt prvo navrhovat a pipravovat vjimen zkony, a dokonce i mnit stavu pod zminkou, e je nezbytn zabezpeit blaho sttu. 23) Tato opaten nm toti umon postupn odstraovat to, co jsme museli pojmout do stavy ve fzi naeho uchopen moci. Nenpadn tak dospjeme k odstrann vech stav, a jakmile pijde as, poddme vechny vldy naemu vlivu. 24) Je mon, e n samovldce bude uznn dve, ne bude odstranna stava. To by se mohlo stt tehdy, kdybychom lid, unaven nesvry a nemohoucnost vld potvali, a ten by zvolal: Svrhnte je a dejte nm panovnka, kter by ns sjednotil a odstranil piny vech rozpor, toti sttn hranice, sttn dluhy a nboenstv, krle, kter zabezpe klid a mr, jak nm nemohou dt nai dosavadn vldci a vldy. 25) Vte sami dobe, e takov veobecn povstn je mon jen tehdy, kdy nenechme stty na pokoji a kdy postavme ze mezi lid a vldu. Musme proto cel svt rozetvvat hdkami, nesvry, zpasy, nenvist a velkou bdou, musme vyvolvat hladomor a okovat choroby, take Neidm potom jako cesta z bdy zstane jedin vchodisko: touha po naich penzch, to jest po na vld. 26) Kdybychom vak nrodm dopli oddechu, vytouen okamik se nm u nikdy nevrt.

11. protokol
1) Sttn rada bude mt za kol zdrazovat vldn moc. Bude zkonodrnm sborem jen zdnliv, protoe ve skutenosti bude pouhou redakn komis na pravu zkon a vldnch nazen. 2) Dleitou st programu nmi navren stavy je vydvat takov zkony, kter daj do naich rukou soudnictv a sttn sprvu. Tato innost se bude projevovat: a) v osnovch zkon pro zkonodrn sbory, b) v prezidentskch vnosech, ve form veobecnch nazen, usnesench sentu a rozhodnutch sttn rady formou ministerskch vnos, c) ve form sttnho pevratu, provedenho ve vhodn okamik. 3) Kdy jsme si v hrubch rysech nartli postup jednn, pikrom nyn k projednn tch opaten, kter nm pomohou prosadit vldn soustavu v naem smyslu. Tmi jsou svoboda tisku, spolovac a shromaovac prvo, svoboda vyznn, volebn prvo a mnoh jin vci, kter musej zmizet z lidskho vdom, nebo budou muset bt dkladn zmnny ihned po vyhlen nov stavy. Svoje pozmovac nazen v tomto smyslu budeme moci toti vyhlsit jen v tomto okamiku, protoe pozdj zmny naich zkon by mohly bt nebezpen. A eknme si

33

pro: Kdy se takov zmny provedou s pehnanou psnost, mohlo by to vst k pochybnostem a obavm, e se budou opakovat. Kdybychom vak svoje nazen dodaten zmrnili, bude lidu jasn, e uznvme svoje chyby, co by zniilo vru v neomylnost na vldy. Mohlo by se to tak vykldat jako nae slabost, s n dlme stupky, za kter nm nikdo nepodkuje, protoe se vem budou zdt samozejm. Jedno i druh by pokodilo vnost nov stavy. 4) V okamiku jejho vyhlen, kdy je lid jet zcela ve strachu a bezradnosti ommen provedenm sttnm pevratem, v nm musme vzbudit pesvden, e jsme tak mocn a nezraniteln, e s jeho mnnm vbec nemusme potat. Lid mus bt pesvden, e nejen nebudeme brt ohledy na jeho pn a nzory, ale jsme rozhodnuti kdykoli a kdekoli potlait sebemen pokus o opozici. Mus pochopit, e jsme jednm rzem na sebe strhli vekerou moc a e se o ni s nikm v dnm ppad nebudeme dlit. Potom se lid bude ctit pln poraen a rezignovan bude oekvat vvoj udlost. 5) Neid jsou stdem ovc a my jsme vlky. Dobe vte, co se stane, kdy se vlci dostanou do ovince. Budou opt neinn, protoe jim slbme, e dostanou zpt vechna uloupen prva ihned po poraen vech neptel klidu a mru, a po rozputn politickch stran. Nemusm vm doufm kat, jak dlouho si na obnoven svch prv pokaj. Pro jsme vymysleli a vypracovali takovou politiku a naeptali ji Neidm bez toho, ani bychom jim dali monost poznn jejho pravho smyslu? Abychom oklikami doshli toho, eho n rozptlen nrod pmou cestou doshnout neme. 6) To byl zklad na zednsk organizace, jej prav cle neidovsk zvata vbec netu. Klidn je pijmme do zednskch l, abychom jim nasypali psek do o. 7) Je velikou milost Bo, e dal svmu vyvolenmu lidu rozptlit se po svt, a v tto zdnliv slabosti na rasy je veker sla, kter ns v tchto dnech vynesla a na samotn prh svtov moci. 8) Nezbv u mnoho vykonat, abychom na tchto zkladech vztyili jej budovu.

12. protokol
1) Slovo svoboda je mono vykldat rzn. My jej vykldme takto: svoboda je prvo dlat to, co zkon dovoluje. Takov vklad pojmu nm dv volnost ruit nebo ukldat zkony podle na vle v souladu s nam programen. 2) Jakou roli hraje tisk? Pomh nm k probouzen vn a vyvolvn stranickch rozpor. Je przdn, nespravedliv, liv, a vtina lid vbec nev, emu vlastn slou. 3) Spoutme tisk a budeme jej dret na uzd. Stejn tak nalome s ostatnmi tiskovinami, protoe by nemlo smysl vykonvat dozor nad asopisy, kdy bychom zstali vystaveni tokm knih a brour. Ze zpracovvn veejnho mnn, kter dnes stoj tolik penz, udlme pomoc cenzury vydatn zdroj pjm pro n stt.

34

Zavedeme zvltn tiskovou da, a pi zakldn novin nebo tiskrny budeme poadovat kauci, kterou se bude ruit za ppadn tok proti na vld prostednictvm tisku. Jestlie v nm pesto budeme napadeni, potrestme nemilosrdn kad tok vysokmi pokutami. Dan, kauce a pokuty budou souasn pro stt zdrojem velkch pjm. Je pravda, e pedevm stranick listy se nebudou bt penitch pokut, ale ji pi druhm takovm toku list prost potlame. Nikdo u pak nebude moci beztrestn napadat nai neomylnou politiku. Jako zminku k zastaven pslunho listu uvedeme, e bezdvodn pobuuje veejn mnn. Prosm vs, abyste mli stle na pamti, e nkter listy, je ns budou napadat, byly nmi zaloeny. Ty ovem budou kritizovat jen takov vci, kter chceme sami odstranit. 4) dn zprva se nesm dostat na veejnost, ani by prola na kontrolou. Tohoto spchu jsme doshli ji dve tm, e vechny zprvy svta jsou dodvny prostednictvm nkolika tiskovch agentur, kter navzjem spolupracuj. Tyto agentury brzy pejdou pln do naich rukou a uveejn jen takov zprvy, kter jim pedepeme. 5) Jestlie se nm ji dnes podailo ovldnout veejn mnn Neid takovm zpsobem, e se na vechny svtov udlosti dvaj nmi nasazenmi barevnmi brlemi klamu, a jestlie ji nemme dn pekky vnikat do toho, emu Neid ve sv hlouposti kaj sttn tajemstv, jak bude teprve potom, a budeme v osob naeho panovnka uznvanmi pny celho svta? 6) Vrame se jet k budoucnosti tisku. Kdo se bude chtt stt vydavatelem, knihkupcem nebo tiskaem, mus si opatit povolen, kter mu v ppad neposlunosti ihned odebereme. 7) Pomoc tchto opaten se nstroj mylen stane vchovnm prostedkem v rukou na vldy, kter nedovol, aby masy byly nadle falen zpravovny o poehnn pokroku. Kdo z ns by nevdl, e toto zdnliv dobrodin pokroku vede pmou cestou k blouznn, z nho pramen anarchick vztahy lid mezi sebou i vi vrchnosti, protoe pokrok, pesnji eeno idea pokroku, vyvolv nejrozmanitj pedstavy o samostatnosti, ani by jim stanovila hranice. Vichni takzvan liberlov jsou anarchisty; ne-li pmo svm jednnm, tedy alespo mylenm. Kad z nich se hon za peludem svobody a upad do svvole, piem protestuje jen pro fakt samotnho protestu. 8) Nyn se budeme zabvat knihami. Zatme je, stejn jako vechny ostatn tiskoviny, kolkovou dan podle potu strnek, a tak budeme poadovat sloen kauce. Knihy s menm potem stran ne ticet zdanme dvojnsobnou taxou. Takov knihy budou zaazeny mezi broury, m jednak omezme poet takovch spisk, kter roznej nejhor jed, a na druh stran tm pimjeme spisovatele k psan tak dlouhch spis, e je u jen pro jejich vysokou cenu bude mlokdo st. Naproti tomu to, co budeme vydvat my, abychom lid vychovvali nmi urenm smrem, bude velice levn a ten tm kadm. Dan zkrot chu spisovatel k psan a ti se strachem z trestu nau opatrnosti, m se dostanou do zvislosti na ns. Kdyby se i pesto pokusil nkdo proti nm pst, nenajde vydavatele.

35

Ped pijetm njakho dla do tisku se vydavatel bude muset obrtit na ady se dost o povolen; tm se tak vas dozvme o kadm chystanm toku a znekodnme jej tak, e k pslun vci vydme prohlen. 9) Protoe jsou knihy a asopisy dva nejdleitj vchovn prostedky, bude nae vlda majitelem vtiny list. Tm odstranme zhoubn psoben tisku a zskme si tak rozhodujc vliv na lid. Kdy povolme deset asopis, pak sami zalome ticet jinch a tak dle. Veejnost ovem nesm tuit prav stav vc, a proto budou nae asopisy zastvat zdnliv protichdn stanoviska a smry, aby si zskaly dvru a pethly protivnky na nai stranu. Tm je dostaneme do oprtky a znekodnme. 10) Na prvm mst budou stt edn listy, kterm pipadne loha soustavn hjit nae zjmy. Jejich vliv proto bude pomrn nevelk. 11) Na druhm mst budou poloedn listy, jejich kolem bude zskvat pro ns lidi lhostejn a vhav. 12) Na tetm mst budou stt zdnliv opozin listy; alespo jeden asopis mus stt v nejostej opozici proti nm. Nai neptel budou tento zdnliv odpor povaovat za opravdov a odkryj nm sv karty. 13) Nae asopisy budou nleet k nejrznjm smrm; budou aristokratick, republiknsk, a dokonce i anarchistick listy - pirozen jen do t doby, dokud bude existovat stava. Tak jako indick bh Vinu, budou mt tyto asopisy sto rukou, jimi se budou dotkat zmn pohybu veejnho mnn. Kadm jeho zchvvem budou dit veejn mnn smrem nm vhodnm, protoe rozruen lovk snadno ztrc soudnost a nechv se ovlivovat vm monm. Hlupci, kte se domnvaj, e nsleduj mnn svho listu, budou ve skutenosti zastvat nae mnn, nebo takov, kter nm vyhovuje. V domnn, e zastvaj smr svho tisku, budou ve skutenosti kret za praporem, kter ped nimi rozvineme. 14) Abychom takov mnostv asopis mohli dit doucm smrem, musme k tomu elu peliv vybudovat zvltn organizaci a pod oznaenm nap. stedn tiskov svaz pak soustedme literrn svazy a spolky, kde nai agenti budou nenpadn vydvat bojov hesla a signly k toku. 15) Takov tisk bude pst o na politice povrchn, bude sem tam petsat rzn otzky, ani by se dotkal podstaty. Polemiky v ednch listech nm budou slouit k tomu, abychom dodaten jasnji vysvtlili to, co jsme v pvodnm prohlen nemohli oteven uvst. Budeme to pirozen dlat jen tehdy, kdy to pro ns bude vhodn. 16) Tyto toky budou slouit tak k pesvden lidu, e m svobodu projevu. Nai agenti tak budou mt rovn prostor k prohlenm, e opozin tisk jen tlach, protoe nem dn vcn argumenty proti naim opatenm. 17) Tmito metodami, kter veejnost nikdy nerozpozn, upoutme pozornost a zskme jej dvru. Tento postup nm rovn umon podle libosti rozjitit nebo uklidnit veejnost v jakkoli politick otzce. Dokeme pesvdit stejn, jako zmst; jednou budeme tisknout pravdu, jindy falen zprvy, jednou tvrdit to nebo ono, po druh mnit

36

podle toho, jak uinek bude zprva mt na veejn mnn. Pitom vak pedem peliv prozkoumme pdu, na n se pustme. Proti naim protivnkm budeme vdy ve vhod, protoe v dsledku naich opaten nebudou mt k dispozici noviny, v nich by mohli sv mnn voln vyjdit. Dky tiskovmu zkonu je zcela umlme. Proti pokusnm balnkm naich poloednch novin v ppad poteby energicky vystoupme prostednictvm asopis tet kategorie. 18) Dnen urnalistika je svm zpsobem zednstv. Vichni lenov redakc jsou navzjem vzni profesnm tajemstvm. Podobn jako sta augurov se dn z nich neodv toto tajemstv prozradit, nedostane-li k tomu pkaz. M-li bt toti nkdo piputn do novinskch kruh, mus za sebou mt njak hanebn in, kter by ho v ppad indiskrece znemonil ped veejnost. Protoe je tento in znm jen zkmu okruhu lid, roste ve vtin zem presti novin a stvaj se pedmtem obdivu. 19) Pedevm potme s provinciemi. Je pro ns nezbytn, abychom tam vzbudili touhy a nadje, kter budou v protikladu s poadavky mst. Tm je pouze pedlome jako zvltn poadavky provinci bez toho, aby se msta dozvdla, e my jsme jejich pvodci. Dokud jet nae moc nen pln, je pro ns nezbytn, aby velk msta zvisela na nladch venkova, to znamen na vtin obyvatelstva, zen naimi nhonmi. Nesmme pipustit, aby v rozhodujcm okamiku velk msta diskutovala o hotovch vcech, protoe ty byly ji pijaty vtinami v provincich. 20) Jakmile pijde as naeho nstupu vldy, nedovolme tisku, aby nadle pinel zprvy o zloinech. Lid mus vit, e nov vlda je tak siln a douc, e dokonce i zloinnost ustala. Dojde-li u ke zloinu, nesm o nm vdt nikdo jin ne ob a nhodn svdkov.

13. protokol
1) Starost o denn chlb nut Neidy mlet a dl z nich nae pokorn sluebnky. Ti z Neid, kter zamstnme v tisku, budou na n pkaz pst o vem, co sami nememe sdlit v ednch listech. A zatmco se bude o vci polemizovat, vyhlsme pipraven zkony a pedlome je veejnosti jako hotovou vc. Nikdo se neodv dat jejich odvoln ji jen proto, e je ozname za zlepen dosavadnho stavu. Tisk mezitm obrt pozornost veejnosti k jinm otzkm. Vte pece dobe, e jsme lid navykli hledat stle nco novho. Nekonen hloup politit dobrodruzi se ihned vrhnou na tyto nov problmy, ani budou tuit jejich podstatu. Otzky vysok politiky nejsou znmy nikomu jinmu ne tm, kdo je po stalet studovali a ovlivovali. 2) Z toho veho vidte, e chceme ovldnout veejn mnn jen proto, abychom usnadnili chod naeho sttnho stroje. Stejn tak dobe poznvte, e stojme v t nebo on zleitosti o souhlas s naimi slovy, nikoli s iny. Proto stle prohlaujeme, e nai politiku d pouze starost o veejn blaho. 3) Abychom neklid lidu odvedli od politickch otzek, dme mu nhradn podnty v podob otzek hospodskch a prmyslovch, aby se jimi vyerpal. Lid si opravdu rd odpoine od - jak se on domnv - politick innosti, k n jsme jej

37

pimli za elem boje proti neidovskm vldm. Sta, aby tyto nov otzky povaoval za politicky dleit. 4) Aby lid nemohl o politice nikdy rozumn uvaovat, rozptlme jej krom toho zbavami, hrami, a ostatnmi nruivostmi. Brzy zaneme vypisovat soute veho druhu v oblasti umn a sportu. Zjem o nov podniky dokonale odvrt mysl lidu od otzek, v nich bychom se s nm dostali do konfliktu. Jakmile lid postupn odvyknou samostatnmu mylen, budou mluvit vhradn ve smyslu naich idej, protoe my budeme jedinmi, kdo jim pedlo nov mylenkov smry; samozejm e jen prostednictvm takovch osob, kter nebudou podezrny z njakho spojen s nmi. 5) loha liberlnch utopist skon uznnm na svrchovan moci. Do t doby nm ovem jet budou prokazovat dobr sluby. Obrtme jejich mylen k fantastickm teorim, o nich se budou domnvat, e jsou nov a pokrokov. Heslem pokroku jsme zmtli mozky nemyslcch Neid. Nen mezi nimi jedinho, kter by pochopil skutenou podstatu vci, snad s vjimkou materilnch zleitost. Pitom je tak snadn pochopit, e kdy jde o jedinou pravdu jako takovou, neme v n bt pece dn pokrok v jimi chpanm smyslu slova. Jako kad falen mylenka, slou i pojem pokrok jen k zakrvn pravdy, kterou znme pouze my, vyvolen nrod. 6) A nastolme nai vldu, budou vybran enci petsat velk otzky, kter hbaly svtem, ne konen pely pod nae blahodrn veden. Kdo by v tom okamiku mohl pojmout podezen, e vechny tyto otzky byly nmi vyvolny na zklad politickho plnu, jeho se nikdo po tolik stalet nedoptral.

14. protokol
1) A my budeme pny svta, nestrpme dn jin nboenstv ne naeho jedinho Boha, s nm je spjat n osud, protoe jsme vyvolen nrod a n osud je osudem celho svta. Z toho dvodu znime kad jin nboenstv. Jestlie tm dme vznik novm bezbonkm, tento pechodn jev neme zhatit n pln. Bude slouit jako vstraha ptm generacm, kter pijmou mosaick uen, vedouc ns k panstv nad celm svtem. Potom meme pedstavit onu tajemnou pravdu, na n spov cel sla na vry. 2) Pi kad pleitosti budeme uveejovat pojednn, v nich budeme srovnvat nai poehnanou vldu s tmi dvjmi. Pednosti mru, vybojovanho staletmi boji a nepokoji, daj vyniknout blahodrnmu charakteru na vldy. Bezohledn budeme v nejivjch barvch vytkat chyby, kterch se neidovsk vldy bhem svho panovn dopoutly. Tm vyvolme takovou nechu vi nim, e lid daj dobrovoln pednost mru v naem poddanstv ped vychvalovanou svobodou. A to tm spe, e je svoboda krut muila, vzala jim podmnky existence a nakonec je vydala napospas dobrodruhm, kte si s n nevdli rady. Zcela zbyten stdn vld a systm, k nim jsme je podncovali, abychom rozvrtili jejich sttn sprvu, je natolik unav, e budou radji od ns snet jakkoli ponen, ne aby byli znovu vreni do dvjch otes a bdy.

38

Budeme obzvlt drazn poukazovat na chyby, jich se neidovsk vldy dopoutly a jimi psobily lidstvu stalet utrpen. Vechny jejich projekty socilnho pokroku byly toti jen utopiemi, a Neid nezpozorovali, e vechny takov plny pokad jen zhorily a nikoli zlepily veobecn vztahy lid. 3) Sla naich zsad a opaten spov v tom, e vyniknou jako vrazn kontrast k svrenmu du a spoleenskm pomrm. 4) Nai filosofov budou vykldat o vech nedostatcch kesanskho nboenstv, ale neeknou nic o pravm smyslu na vry, protoe ji krom naich lid stejn nikdo nepochop. A nai lid toto tajemstv nikdy neprozrad. 5) V takzvanch pokrokovch zemch jsme podntili vydvn bezvreckch, pinavch a opovrenhodnch knih. Po pevzet moci tuto literaturu jet njak as pipustme, aby tak vynikl kontrast mezi n a uenm naich autorit. Nai Mudrci, vychovan k veden Neid, piprav pednky, pojednn a lnky, jimi zskme vliv na jejich ducha tak, abychom jej mohli dit nm vyhovujcm smrem.

15. protokol
1) A prostednictvm nmi vude ve stejn den vyvolanch pevrat uznaj vechny vldy svoji neschopnost, staneme se svrchovanmi pny, co si me jet njak as vydat, snad i cel stolet. Pak se postarme, aby proti nm nemohlo bt zosnovno dn spiknut. 2) Popravme kadho, kdo by chtl n nstup svtovldy pivtat se zbran v ruce. Zaloen jakkoli nov tajn organizace bude rovn potrestno smrt. Rozpustme souasn, nm znm tajn spolenosti, kter nm u vykonaly a jet vykonaj mnoho platnch slueb, a jejich leny vyeneme z Evropy do ostatnch st svta. 3) Stejn nalome i s neidovskmi pslunky zednskch organizac, kte o jejich innosti ji pli mnoho vd. Zedne, kter z njakch dvod tohoto osudu uetme, budeme udrovat v neustlm strachu z vyhnanstv. Vydme zkon, jm budou vichni stvajc lenov tajnch spolenost zsadn vypovzeni z Evropy, sdla na vldy. Rozhodnut vldy bude konen a bez monosti odvoln. 4) Do spolenosti Neid jsme zaseli semeno svru a nepokoj tak hluboko, e podek bude mono obnovit jen nemilosrdnm zsahem. Pitom se nesm hledt na poet obt, protoe jde o budouc dobro. lohou kad vldy, kter se odvolv na svoji legitimitu, je nejen uvat svch prv, ale pedevm plnit sv povinnosti bez ohledu na mnostv obt. 5) Pevn vlda mus neustle povznet svoji vnost. To docl nejlpe neustlm poukazovnm na svoji moc a neotesitelnost, m vyvol douc dojem vlastn nezranitelnosti a tajupln vyvolenosti Bo. Takovou byla a do naich as autokracie ruskho cara, vedle papestv n jedin vn protivnk na celm svt. Pipomete si jen krv zalitou Itlii, kter Sullovi, pvodci tchto jatek, nezkivila ani vlas na hlav. Lid zbooval Sullu, kter mu zpsobil tolik bd, a jeho neohroen nvrat do Itlie mu dodal nedotknutelnosti. Lid se neodv shnout na mue, kterho chrn kouzlo jeho statenosti a duevn sly.

39

6) Dokud pevn neuchopme svrchovanou vldu nad svtem, budeme vude zakldat a rozmnoovat zednsk le. Do nich pilkme vechny, kte hraj nebo by mohli hrt vynikajc lohu ve spolenosti. Le jsou pro ns znamenitm prostedkem k zskvn informac a vykonvn naeho vlivu. 7) Vechny zednsk le soustedme pod jedno veden, kter bude znm jenom nm a v nm budou pouze nai Mudrci. Vechny le budou mt sv pedstaven, aby jimi byly kryty skuten dc osobnosti; jenom ony budou oprvnny k vydvn hesel. V lch shromdme revolucionsk a liberln elementy ze vech vrstev. Tm se tak dozvme jet t den o vech tajnch politickch plnech a zadme se podle toho. Skoro vichni agenti sttn i mezinrodn policie budou leny zednskch l, protoe jsou pro ns nepostradateln. Policie je vhodn nejen k zsahm proti nepoddajnm, ale bude ns tak vborn krt v naich vlastnch zmrech provokovnm neklidu a nespokojenosti. Vtina lid, vstupujcch do tajnch spolenost, jsou obvykle plhouni, dobrodruzi a obecn lid veho schopn, kter nebude nijak tk zskat pro nae zmry. 8) A po svt vypuknou nepokoje, neznamen to nic jinho, ne e jsme je vyvolali za elem znien nedouc jednoty a svornosti. Kde snad dojde k njakmu spiknut, znamen to opt pouze to, e jeho hlavou je nkter z naich oddanch agent. 9) Je pirozen, e jenom n nrod me vst a dit zednstvo, protoe jen my vme, jak je konen cl a smysl jeho innosti. Neid naproti tomu nerozumj niemu, dokonce ani bezprostednm vsledkm. Obvykle se spokojuj s okamitm uspokojenm vlastn samolibosti pi provdn svch pln, a nepozoruj, e nevyly z jejich hlav, ale byly jim nmi podsunuty. 10) Nkte Neid vstupuj do l bu z obyejn zvdavosti nebo v oekvn njakho prospchu, jin zase s nadj na uskutenn svch nesplnitelnch sn. Tou po spchu a potlesku, a proto jim budeme do omrzen tleskat. Dopejme jim toto poten, protoe tm jistji pak meme vyut pro n osudnho klamu, kdy si mysl, e oni jsou otcem mylenky, a nepozoruj, e jim byla vnuknuta nkm jinm. Vbec si pnov neumte pedstavit, jak lehce lze i ty nejinteligentnj Neidy pivst lichocenm a do stavu smn naivity a jak snadno jim lze vzt vechnu odvahu i nejmenm nespchem; napklad jen tm, e se nedokaj potlesku. Tehdy se stvaj naimi nejoddanjmi sluebnky, protoe vd, e jejich spch zvis na ns. Zatmco nai lid se nestaraj o jin vsledek, ne o takov, kter souvis s provedenm naich pln, Neid jsou ochotni klidn obtovat sv zjmy pro dosaen zdn vnjho spchu. Takov charakterov rys Neid nm mimodn ulehuje nai lohu, bt jejich pny. Tento zdnliv tygr m bern pokoru a v jeho przdn hlav nen nic ne vtr. 11) Nasadili jsme jim do hlavy dal vmysl, toti pedstavu, e kad osobnost se mus rozplynout v symbolick jednot, v kolektivismu. Zatm nepili a tak nikdy nepijdou na to, e tato pedstava je v pmm rozporu se zkladnm zkonem

40

prody, kter od potku stvoen zn jenom navzjem rozdln bytosti, jim propjuje individualitu. Nedokazuje u jen ta skutenost, e pijali od ns takov nesmysl, nzk stupe jejich duevnch schopnost v porovnn s nmi? To je souasn nejlep zrukou naeho vtzstv. 12) Jak dvtipn byli nai sta Mudrci, kdy nm ekli, e k dosaen cle se nesmme bt pout dnho prostedku, ani nemme potat obti. Nikdy jsme nepotali obti tchto neidovskch zvat, i kdy mezi obtovanmi bylo tak mnoho naich lid. Tm jsme ovem naemu nrodu zajistili ve svt tak mocn postaven, e se o tom nikomu ani nesnilo. Pomrn neetn obti z naich ad zachrnily nrod ped zkzou. 13) Smrt je nevyhnutelnm koncem kadho lovka. Je proto lep uspit smrt tch, kte se stav do cesty naemu dlu, ne pihlet konci ns, jeho tvrc. Rozsudky smrti vynme a provdme v zednskch lch tak, e ns nikdo mimo le neme ani v nejmenm podezrat. Ani samotn obti se nikdy o svm odsouzen nedozvd, a jakmile je to nezbytn, umraj zdnliv pirozenou smrt. Protoe je to lovm bratm dobe znmo, nikdy si netroufnou proti tomu vystoupit. Tmto opatenm jsme v zednstvu vykoenili sebemen nutkn k neposlunosti nebo odporu. Neidm sice keme liberalismus, ale n lid a nae nhon udrujeme v bezpodmnen poslunosti. 14) Svm vlivem jsme omezili respekt k neidovskm zkonm na minimum. ctu k zkonm podkopaly pedevm nae liberln vklady a spory o hlavnch zsadch politiky a morlky. Soudy dnes rozhoduj podle nmi vtpench nzor, a tedy podle naeho pn. Jako prostednk k provdn naich zmr pouvme osob, kter s nmi nejsou v dnm viditelnm spojen, dle pomoc tiskovch zprv a jinmi prostedky. Samotn lenov sentu a jin vysoc sttn ednci slep poslouchaj nae rady. 15) ist zvec duch Neid nen schopen pozorovn a analyzovn pojm. Jet mn je uzpsoben k pedvdn vsledk, k nim me vst uskuteovn stanovench zsad. Tento rozdl mezi na rozumovou schopnost a pudovou, zvec povahou Neid je jasnm dkazem naeho vyvolen Bohem. Neid se nechvaj vst pouhm zvecm instinktem. Oni sice vid, ale nejsou schopni pedvdn, snad s vjimkou materilnch zleitost. Je tedy jasn, e sama proda ns urila za vldce na Zemi. 16) Jakmile pijde doba naeho otevenho panstv a budeme moci poukzat na poehnn na vldy, zmnme vechny zkony. Nae zkony budou jasn, strun a nezmniteln. Nikdo tedy nebude potebovat jejich vklad, aby jim porozuml. 17) stednm bodem bude absolutn poslunost vrchnosti. Tuto poslunost dovedeme k nejvymu monmu stupni. Odpovdnost vech vi svmu svrchovanmu vldci vylou jakkoli zneuvn zkona. 18) Odstranme zneuvn edn moci podzenmi ednky, protoe tresty za to budou tak psn, e nikdo nebude mt chu si nco takovho vyzkouet. Budeme pozorn sledovat jednn vech sprvnch ednk a initel, nebo na je-

41

jich innosti zvis sprvn chod sttnho apartu. Sebemen nekze v tchto kruzch vede k veobecnmu nepodku. Kad ppad poruen nebo zneuit zkona bude exemplrn potrestn. Kad zpronevra, kad nezkonnost ednk zmiz ihned po prvn ukzce psnho trestu. 19) cta k na svrchovan vld vyaduje inn, to jest psn tresty za sebemen pestupek, kter by tuto ctu mohl naruit. Kdy bude vink psn potrestn, nebude to v podstat nic jinho, ne trest neposlunho vojka na bitevnm poli sttn sprvy ve slubch vrchnosti, zsad a zkon. Tyto principy toti ukldaj lidem ve veden sttnho organismu, aby svoje osobn vhody nekladli nad sv veejn povinnosti. 20) Nai soudci budou vdt, e jakkoli shovvavost znamen opoutt princip spravedlnosti, a proto budou odkldat vechny ohledy. Shovvavost a mrnost jim me bt ke cti v soukromm ivot, ale nikdy ne ve veejn slub, kter je pedagogickou zsadou ivota sttu. 21) Nai soudci po dovren 55. roku vku nezstanou ve svch adech, a to ze dvou dvod. Jednak maj starci sklon lpt na zskanch zvycch a he se podizuj novm pomrm, jednak nm rychlej vmna zaru jejich povolnost. Kdo si bude chtt udret sv postaven, bude ns muset slep poslouchat. Soudce si budeme obecn vybrat z takovch lid, kterm je jasn, e jejich poslnm je uvat zkon a trest, a ne se dt unet pedstavami o liberalismu na kor sttu, jak to dnes in prv Neid. 22) Systm, zaloen na ast vmn ednk, zni soudrnost mezi nimi, take budou hjit zjmy vldy, od n zvis jejich osud a existence. Nov generace soudc bude ji vychovna tak, e nebude trpt sebemen proheek proti na vld. 23) Protoe si souasn neidovt soudci neuvdomuj sv povinnosti vi sttu a vld, hledaj na kadm zloinci njakou polehujc okolnost. Je to tm, e dnen vldy pi jmenovn soudc zapomnaj vzbudit v nich smysl pro povinnost, svdomitost a vbec pro vznam jejich prce. Tak jako zvata poslaj sv mlad hledat si koist, stejn tak svuj neidovt vldci svm poddanm vysok ady, ani by jim vysvtlili podstatu jejich posln. Tm si vldy podkopvaj autoritu jednnm svch vlastnch ednk. 24) Z toho musme vyvodit pro nai vldu dal zsadu. Liberalismus vyloume ze vech dleitch oblast sttn sprvy, na nich bude zviset spoleensk vchova poddanch. Takov msta vyhradme jen tm, kdo budou speciln pipraveni pro prci ve sttn slub. 25) Mohlo by se snad namtnout, e pedasn posln starch ednk na odpoinek nemrn zat sttn pokladnu. Na to odpovdm takto: dve ne budou penzionovni, najdou se jim msta v soukromch slubch, kde si budou moci ztrtu pjmu vynahradit. Mimo to budou v naich rukou penze celho svta, take na vdaje nemusme tolik hledt. 26) Protoe nae samovlda bude dsledn, bude respektovn kad projev jej svrchovan vle, a kad bude bez reptn poslouchat. Ostatn si dnho reptn

42

nebo nespokojenosti vbec nebudeme vmat. Kdyby mly perst v njak odpor, pouijeme exemplrnch trest. 27) Prvo odvoln si ponechme jen pro vlastn ely, jinak ho zrume. Protoe soudnictv je vsadnm znakem a prvem panovnka, nememe pipustit domnnku, e nmi jmenovan soudci mohou vynst chybn rozsudek. Soudce by ovem byl v takovm ppad neveejn psn potrestn za neznalost svch povinnost, take by se podobn ppad asi neopakoval. Znovu zdrazuji, e budeme hldat kad krok na sttn sprvy, aby lid byl s nmi spokojen. M pece prvo na dobrou vldu a sttn sprvu. 28) Nae vlda bude stle vyvolvat a podporovat dojem patriarchln, otcovsk starostlivosti v ele s nam panovnkem. N nrod i nai poddan v nm budou vidt otce, jeho lohou je bdt nad vemi jejich potebami, otce, kter upravuje jejich vzjemn vztahy i vztahy k vld. Tm vyvolme v lidu pesvden, e kdy chce t v klidu a mru, neme bez svho otce nic podniknout. Samovldu naeho panovnka bude lid ctt a zboovat, zvlt kdy se pesvd, e jeho ednci jednaj pouze v mezch svch povinnost a slep pln jeho rozkazy. Nai poddan budou astni, kdy uvid, e kad otzka jejich ivota je upravena tak, jak to dlaj moud rodie, kte sv dti vychovvaj k poslunosti a k plnn povinnost. Vdy lid je vzhledem k tajemstvm na politiky skuten jen malm dttem. 29) Jak vidte, n despotismus je zaloen na prvu a povinnosti. Prvo dat plnn povinnost je nejvzneenj lohou vldy, kter s poddanmi jedn jako otec s dtmi. Souasn je tento despotismus zaloen na prvu silnjho, aby svou moc vedl spolenost k podku, kter je zase postaven na pirozenm zkonu poslunosti. Vechno na svt je podroben bu njakmu lovku, okolnostem i vlastn povaze, vdy vak nemu silnjmu. Proto musme bez vhn obtovat kadho, kdo poru tento podek, protoe vchovn sla spov v pkladnm trestn zla. 30) A si krl izraelsk vlo na svoji posvtnou hlavu korunu, kterou mu nabdne Evropa, stane se patriarchou celho svta. Nevyhnuteln ztrty, jich si tato cesta k cli vydala a vyd, nikdy nedoshnou potu obt, kter padly na olt velikstv staletho panovn neidovskch vlada a stt. 31) N panovnk bude v neustlm styku s lidem. Bude k nmu hovoit z tribuny a povst o jeho slv se rychle roz po celm svt.

16. protokol
1) Abychom znemonili kad sluovn sil krom naich vlastnch, musme zmnit systm univerzit a pebudovat je na jinm zklad. Rektoi a profesoi budou do nejmench podrobnost pipraveni ke sv innosti podle tajnho programu, od kterho se nebudou smt odchlit. Budou vybrni s mimodnou pelivost a existenn musej bt zcela zvisl na vld. 2) Z vyuovn odstranme pedevm vuku sttnho prva a vech politickch otzek. Tyto vci budeme uit jen mal poet nejschopnjch mu, vybranch ze zasvcench kruh.

43

Z univerzit nebudou nadle vychzet holobrdkov, kte se domnvaj, e vytvoen stavy je stejn snadn vc jako napsn kabaretn komedie i fraky, a chtj se mchat do politickch otzek, jim nerozumli ani jejich otcov. 3) patn znalost politickch dj vtiny lid vychovv pouze utopisty a patn obany, jak mete sami vidt podle vchovy Neid. Museli jsme do jejich vchovn soustavy vloit zsady, kter jim rozvracej sociln d. Jakmile se chopme vldy, vyloume z vyuovn vechno, co by mohlo vyvolvat nepodek. Z mldee vychovme dtka poslun sv vrchnosti, kter ve svm panovnkovi budou spatovat ochrnce klidu a mru. 4) Na msto studia klasik a djin, kter obsahuj vc patnch ne dobrch pklad, zavedeme vyuovn o zkladech budoucnosti. Z pamti nrod vyhladme vechny vzpomnky na minulost, kter nm jsou nepjemn, a zachovme pouze takov, je stavj na odiv chyby neidovskch vld. Hlavnm pedmtem vuky bude studium praktickho ivota, socilnho zzen, vzjemnho pomru lid ve spolenosti a potrn egoismu, kter je koenem veho zla. 5) Vyuovac program bude odstupovn podle jednotlivch povoln, protoe vyuovn nesm nikdy mt jednotn charakter. Tato zsada je nesmrn dleit. Vzdln kadho stavu bude pesn vymezeno jeho specilnm urenm a povahou povoln. Vynikajc jedinci vdy umli a budou umt povznst se do vyho stavu a zaujmout msta tch, jim nleej podle pvodu a povoln. Pjde ovem o vjimky. Vy dobe vte, jak katastrofy to zpsobilo, kdy toto Neid dopustili jako obecnou zsadu. 6) Aby poddan svho panovnka ctili a milovali, mus se na kolch i na veejnch mstech neustle zdrazovat vznam jeho innosti pro obecn blaho a jeho dobr mysly. 7) Volnost vyuovn zcela zrume. ci budou mt povinnost schzet se i se svmi rodii ve kolnch klubech. V tchto klubech ve chvlch volna budou profesoi voln pednet o problmech vzjemnho pomru lid, o podstat a vznamu dobrho pkladu a kodch, kter pin bezuzdn sout; tedy o filosofii novch, svtu dosud neznmch uench. Tyto nauky budou slouit jako prostedek k obracen lid, aby pijali nai vru. Kdy jsem vm tedy objasnil n souasn i budouc program, pejdu nyn k vkladu o principech tchto teori. 8) Ze staletch zkuenost vme, e lid ij pod dojmem mylenek a idej, nechvaj se jimi vst, a e se pomoc rznch prostedk nechaj v kadm vku snadno zskat pro ideje jin, mnohdy i zcela protichdn. Z tto okolnosti pro ns plyne vhoda monosti odstranit i ten posledn zkmit samostatnho mylen Neid, kter ji tak dlouho dme nm doucm smrem. Tento zpsob duchovnho zotroen m svj vraz v tom, emu kme nzorn vyuovn, kter vychovv z Neid poslun zvata, je mus nejprve nco vidt, aby to pochopila. Ji nyn se jeden z naich nejschopnjch agent, Bourgeois, zasazuje o tento nov zpsob vyuovn ve Francii.

17. protokol
1) Prvnick povoln dl z lid chladn a bezohledn jedince, kte neznaj dn zsady lidskosti. Jejich profese je nut dvat se na vci naprosto neosobn a

44

jen z pozice zkon. Advokti se navc nauili pohlet na proces jen z hlediska svho prospchu a mlokdy jim jde o skutenou obranu prva. Obvykle se sna ze zitnch dvod doshnout osvobozujcho rozsudku a pouvaj k tomu vech prvnickch trik. Tm znemravuj cel smysl zkon. Proto dkladn omezme okruh jejich innosti a udlme z nich vkonn ednky sttn moci. Advokti budou mt pm styk se svmi klienty, stejn jako se soudci; jednotliv soudn ppady budou posuzovny pouze na zklad vsledk pedbnho vyetovn. Jejich honor nebude zviset na vsledku procesu. Tm se doshne objektivn, nestrann obhajoby, kter nebude vychzet z oekvanch vhod, ale z prvnho pesvden. Tmto systmem se rovn odstran korupce, je dosud umoovala vtzstv t stran, kter vc zaplatila. 2) Vynaloili jsme obrovsk sil, aby se nm podailo podkopat dvru Neid v jejich duchovenstvo, kter nm jinak bylo nejvt pekkou v na cest. Doshli jsme znamenitho spchu, protoe vliv duchovenstva na lid den ode dne kles. 3) Dnes je ji prakticky vude uznna svoboda vyznn. Z toho plyne, e konen zhroucen kesansk vry je u jen otzkou nkolika rok. S ostatnmi denominacemi to bude jet snadnj, ale zatm je pedasn o tom zde mluvit. Omezme vliv duchovenstva do t mry, e v porovnn s minulost bude prakticky nicotn. 4) A pijde as definitivn zniit papestv, uke lidu nae neviditeln ruka na papesk stolec. Kdyby vak lid chtl proti papei vystoupit silou, zakrome sami proti tomu pod zminkou, e nen vhodn prolvat krev. Tmto hybnm manvrem toti pronikneme do nejskrytjch vatiknskch komnat, kter neopustme dve, dokud zcela nezlomme moc papestv. 5) Potom se krl Izraele stane pravm papeem svta, patriarchou internacionln crkve. 6) Ne bude mlde pechodnho obdob vychovvna k na prav ve, nebudeme oteven toit proti ve stvajc, nbr ji budeme podrvat kritikou a zasvnm pochybnost a rozkol. Veobecn bude n tisk zlehovat a kritizovat vldn zleitosti, nboensk otzky a neschopnost Neid opovrlivm zpsobem, kter je naemu genilnmu nrodu vlastn. 7) Nae vlda bude podobn indickmu bohu Vinovi; stovky jejch rukou se budou dotkat koleek socilnho stroje. Budeme o vem informovni i bez oficiln policie, kterou jsme Neidm zdili tak, e vldm vlastn jenom brn v pstupu k dleitm informacm. Podle naeho programu bude kad tet poddan pehovat ty ostatn z pouhho pocitu povinnosti prokzat sttu tuto slubu. emeslo udavae u potom nebude pokldno za neestn a opovrenhodn. Budeme ovem psn trestat falen udn, abychom pedeli zneuvn tohoto prva. 8) Nai dvrnci budou pochzet z nejvych i nejnich vrstev. Budou se rekrutovat z ad poitkskch ednk, nakladatel, majitel tiskren, obchodnk, dlnk i sluebnictva. Tato policie nebude mt dn vkonn prvo, ale pouze lohu udava, informtor a svdk. Provovnm dodanch zprv a vystavovnm zatyka bude poven zvltn tvar policie. Vlastn zaten bude vykonvat etnictvo nebo mstn pslun policie.

45

9) Kdo by vak nco vdl o podezelch politickch vcech a neoznmil to, bude obalovn ze spoluasti. Stejn tak, jako jsou ji dnes nai souvrci povinni z vlastnho popudu oznmit kahalu odpad od vry nebo innost proti nmu, budou v na svtov i vichni poddan povinni oznamovat provinilce stejnm zpsobem. 10) Tak odstranme kad zneuvn edn moci, nespravedlnost a korupci, zkrtka vechny chyby, kter jsme naimi teoriemi dostali do mylen a jednn Neid. Jak jinak bychom toti mohli doshnout svho cle, vnst nepodek a chaos do neidovsk sttn sprvy? Dleitm pomocnkem jsou nm v tom prv sttn ednci. Musme v nich podporovat jejich nejhor vlastnosti, toti sklony k zneuvn sven moci a k podlhn korupci, m potom nakaz dve i pozdji i ostatn.

18. protokol
1) A usoudme, e je vhodn zostit policejn opaten, kter jsou vak vdy pravm jedem pro vldn presti, vyvolme prostednictvm naich zkuench enk a lidovch vdc uml nepokoje a nespokojenost. Tito nhon najdou souhlas vtiny davu, ale pro ns to bude pouze vhodn zminka k omezen svobod, k zatkn a domovnm prohldkm, kter budou provdt nai agenti, zahnzdn v adch neidovsk policie. 2) Mnoz odbojnci jednaj z pouh zliby v tajnstkstv a pocitu spiklenectv. Proto je nechme na pokoji dotud, pokud nepistoup ke skutenm inm. Zatm se spokojme s tm, e budeme o jejich chovn informovni nastrenmi zpravodaji. Musme mt toti na pamti, e pli astm odhalovnm spiknut kles presti vldy, protoe vzbuzuje dojem sttn bezmocnosti, co je jet kodlivj ne bezprv samo o sob. Dobe vte, jak jsme podryli autoritu neidovskch panovnk astmi atentty, kter zosnovali nai nhon, slep ovce naeho stda. Tak snadno se dali svst ke zloinu liberlnmi frzemi, jen kdy jsme tmto zloinm dodali politickho zdn. Tm, e jsme pinutili sttn pedstavitele k pijet otevench policejnch opaten, donutili jsme je vlastn piznat veejn svoji slabost. 3) N panovnk bude chrnn skrytou str. Nesmme nikdy pipustit vznik dojmu, e nen schopen potlait ihned kad spiknut nebo e se mus dokonce ukrvat. Kdybychom pipustili rozen takov mylenky mezi Neidy, znamenalo by to rozsudek smrti pro panovnka, nebo v budoucnosti dokonce pro jeho dynastii. 4) Chrnn svou svatoz, bude n panovnk uvat sv moci jen pro blaho poddanch, a nikoli pro vlastn vhody nebo pro vhody svho domu. Kad bude pesvden, e v osob panovnka je zarueno blaho lidu, krlovstv a podek ve stt. Proto je veejn ochrana panovnka v podstat piznnm slabosti vldn organizace. 5) Kdykoli se n panovnk objev na veejnosti, bude vdy obklopen davem zvdavc, kte jakoby nhodou budou v prvnch adch kolem nho a budou ostatn udrovat v nleit vzdlenosti pod zminkou udren podku. Tento dobr pklad nau lidi dret se pi takovch pleitostech v odstupu.

46

Kdyby se chtl njak prosebnk piblit k panovnkovi, aby mu mohl pedat svoji prosbu, mus ji pevzt nai lid a ped oima adatele pedat vladai. Kad pak uvid, e byla panovnkovi postoupena a on sm se o jeho zleitost postar. Krlovsk moc je jen tehdy vena a uznvna, kdy me lid kat: Kdyby to vdl krl...! nebo: Krl se o tom jist dozv...! 6) Veejn, viditeln str vak ni aureolu tajupln panovnick moci; s trochou odvahy me kad bui, kter si je vdom sv sly, provst atentt. Neidm jsme sice namluvili opak, ale my vme, k jakm koncm je pivedl prv zpsob oteven ochrany panovnk. 7) Zloince zatkneme pi prvnm, vce nebo mn oprvnnm podezen. Obava ped ppadnm justinm omylem ns nesm vst k osvobozen lovka, podezelho z politickho zloinu. V tchto ppadech musme bt opravdu nemilosrdn. Vjimen meme shledat polehujc okolnosti pro obyejnho kriminlnho zloince, ale v dnm ppad nememe bt shovvav vi osobm, kter se zabvaj politickmi zleitostmi, jim nikdo krom vldy neme rozumt. Nemusm zdrazovat, e zdaleka ne vechny vldy si osvojily zsady sttnickho umn.

19. protokol
1) Pestoe v zsad nikomu nedovolme mchat se do politiky, pipustme podvn nvrh a podnt ke zlepen situace lidu. Zskme tm dokonalou vdomost o nesnzch a mylenkch naich poddanch. Jejich nesnze pak bu odstranme, nebo ukeme nepochopen a neschopnost navrhovatele. 2) Pro dobe organizovanou vldu je vzpoura jen tknm psa na slona. Kdy takov vlda nestav svou moc pouze na policii, ale i na vyrovnanch socilnch vztazch, potom pes tk na slona jen proto, e nezn jeho slu. Sta slu jen ukzat: pes pestane tkat a bude vrtt ohonem okamit, jakmile slona uvid. 3) Abychom zbavili politick zloince aureoly muednk, posadme je na lavici obalovanch spolu s obyejnmi zloinci, vrahy a zlodji. Potom bude veejn mnn posuzovat ob tyto skupiny stejn opovrliv. 4) Podailo se nm prosadit, - a myslm e s plnm spchem - e Neid vi politickm zloincm nepostupuj podle naich zsad. Doshli jsme toho pomoc tisku, pednek a naeho vyuovn historie, v nm lme povstalce jako muednky pokroku a blaha lidstva. Tmto trikem jsme znamenit rozili ady stoupenc liberalismu a dostali tisce Neid pod n prapor.

20. protokol
1) Te pojednm o finannm programu, kter jsem si vyhradil a na konec svch vklad, protoe je nejobtnjm a nejdleitjm bodem na soustavy. Ne zanu, rd bych vm pipomnl, e se veker innost nakonec projev cifern. 2) Jakmile se staneme pny, bude nae samovlda odkzna na vlastn rozpoet a ve vlastnm zjmu se uchrn ukldn pli vysokch dan svm poddanm, nebo zde bude hrt roli otce a ochrnce. Protoe je sttn sprva nkladn, bude nezbytn zabezpeit potebn prostedky. Proto mus bt otzka rovnovhy sttnho rozpotu projednna velmi peliv.

47

3) Panovnk bude v naem vldnm systmu povaovn za jedinho vlastnka veho movitho i nemovitho majetku, co se d v praxi snadno provst. Vyhls zcela zkonn vyvlastnn vekerho hotovho majetku za elem regulovn obhu penz ve stt. Z toho vyplv, e nejlepm prostedkem je progresivn zdaovn. Bohat bude muset pochopit, e jeho povinnost je zeknout se sti svho nadbytku pro spolen blaho sttu. Vlda mu za to zaru nedotknutelnost ostatnho majetku a prvo na poctiv zisk z onoho nadbytku. km vslovn poctiv, protoe kontrola majetku zabrn dosud zkonem chrnnmu podvodu a zlodjn. 4) Tuto sociln reformu musme provst shora, protoe doba je k tomu zral a takov rozumn reforma zaruuje veejn mr. 5) Dan ukldan chudm jsou vdy zrodkem revoluc a pokozuj vldu, kter honbou za drobnostmi ztrc mnohem vc. Da z majetku mimoto zabrn vzrstu soukromho jmn u tch, do jejich rukou jsme se snaili tento majetek shromaovat jako protivhu neidovsk vldn moci a jejm financm. 6) Progresivn da, urovan v kapitlu, bude pinet vt vnos, ne dnen da stejnomrn. Dosavadn systm je vak zatm pro ns vhodn, protoe mezi Neidy vyvolv neklid a nespokojenost. 7) Moc naeho panovnka bude spovat v rovnovze, kter sttu zaruuje klid. Proto mus majetn vrstva postoupit st svch pjm k zajitn pravidelnho chodu sttnho stroje. Sttn vdaje mus krt pedevm ti, kte to mohou nejsnze unst. 8) Tm podveme z velk sti pinu nenvisti chudch vi bohatm, take nemajetn v nich takto budou spe vidt nutn podprn zdroje a pile mru i blahobytu. 9) Aby nebyly vzdlan vrstvy obyvatel pli nespokojeny s novou daovou soustavou, budeme jim pedkldat podrobn vkaz sttnch vdaj, ovem s vjimkou vdaj na poteby administrace a trnu. 10) Panovnk sm nebude mt soukrom majetek, nebo bude pokldn za vlastnka celho sttu. Dvoj majetek panovnka by si vzjemn odporoval, protoe jeho soukrom vlastnictv by ho morln pipravovalo o prvo na majetek oban. 11) Ze sttnch prostedk bude vydrovn pouze nslednk trnu. Ostatn lenov krlovsk rodiny budou muset zastvat placen sttn funkce nebo mt jin zamstnn, kter jim zajist vlastn pjem. Vsada pslunosti ke krlovsk rodin jim nebude dvat prvo t na sttn traty. 12) Nabyt majetku a ddictv bude zateno progresivn dan. Pokud se movit majetek pevede bez daovho kolku a zaplacen pevodn dan, bude ruit pvodn majitel, a to ode dne doby pevodu a do chvle, kdy byl pevod zjitn. Kad tden se budou u mstnch daovch ad pedkldat pevodn smlouvy, kter budou opateny jmnem a adresou pvodnho i novho majitele. Od jist ve pevdnho majetku bude povinn registrace obou zastnnch stran. Da z prodeje pedmt denn spoteby bude mal a vybrna pedem formou kolku, kter bude mt stanoven procenta z hodnoty danho pedmtu. 13) Spotejte si, o kolik ped vnos tchto dan souasn dchody neidovskch stt.

48

14) Sttn banka bude shromaovat rezervn fond do stanoven ve. Vechno, co peshne tuto hranici, bude vrceno do obhu. Nklady na veejn prce budou hrazeny z tchto pebytk. Protoe zen tchto prac bude sveno vld, vzbud zjem dlnick tdy o sttn zakzky. st tchto fond bude tak urena pro podporu vynlez a zlepovn vroby. 15) Ve sttn pokladn nebude dovoleno pechovvat dn stky mimo tento fond, kter bude dkladn rozpoten. Penze jsou v zsad ureny pro obh a kad pekka v jejich funkci se podob nedostatku oleje ve stroji. 16) Nahrazen sti hotovch penz cennmi papry u pln podvzalo veejn vr a vsledky toho ji mete pozorovat. 17) Zdme rovn kontroln etn ad, aby se vlda mohla kdykoli okamit pesvdit o stavu t sttnch pjm a vydn. Z tohoto pehledu budou vyjmuty pouze neuzaven ty bnho etnho msce a dosud nepedloen vytovn msce minulho. 18) Jedinou osobou, kter by okrdn sttn pokladny nepineslo dnou vhodu, bude sm panovnk jako jej majitel. Proto tak kontrola sttn pokladny z jeho strany bude zrukou ped monmi zpronevrami. 19) Odstranme vechny reprezentan povinnosti, kter mrhaj drahocennm asem panovnka a odvdj jeho pozornost od sttnch zleitost. Jeho moc nebude zvisl na oblbencch, kte se tsn kolem trnu, aby mu dodali ve vlastnm zjmu lesk a pompu, ale nestaraj se o sttn zleitosti. 20) Staenm penz z obhu jsme ve vech sttech Neid vyvolali hospodsk krize. Odali jsme sttm obrovsk sumy, a ty jsou nyn nuceny obracet se k naim kapitalistm se dostmi o pjky. Placen rok z tchto pjek zniilo finance stt a podrobilo je naemu kapitlu. 21) Koncentrace kapitlu do rukou finannk zniila drobnou vrobu, vysla vekerou produktivn slu nrod, a tm i bohatstv stt. 22) Mnostv obiva nyn neodpovd ist spoteb na obyvatele, a proto tak nemohou bt uspokojeny poteby pracujcch lid. Vydvn novho obiva mus bt v pmm pomru k rstu obyvatel, protoe i dti je hned od narozen nutn potat za spotebitele. Nov prava obhu penz je prvoadou ivotn otzkou celho svta. 23) Vte dobe, e zlat zklad mny byl osudn pro vechny stty, kter jej pijaly, protoe nemohly uspokojit potebu penz od t doby, kdy jsme z obhu sthli tolik zlata, kolik jen bylo mon. 24) Nae vlda mus zaloit mnu na podklad hodnoty prce, piem je lhostejn, zda obivo bude paprov nebo kovov. Mnostv obiva bude souhrnem normln spoteby vech obyvatel. Zvme je, kdykoli se nkdo narod, a stejn tak je snme pi kadm mrt. Kad provincie, kad kraj bude zodpovdat za tento rozpoet. 25) Aby kad sttn ad ml vas k dispozici potebn penze, ur vi pspvku a jeho vplatn den vldn nazen, take nebude mon zvhodnn njakho adu ministerstvem na kor adu jinho. 26) Rozpoty sttnch pjm a vdaj budou postaveny vedle sebe, aby je bylo mon navzjem porovnvat.

49

27) Nae reformy financ neidovskch stt budeme provdt tak, aby nikoho neznepokojily. Poukeme na nutnost reforem vzhledem k nsledkm nepodk, zahnzdnch ve finann politice neidovskch stt. Hlavnm zdrojem tohoto chaosu je zvyk odhadovat rozpoet pouze piblin a s mechanicky stoupajcm trendem. Takto nezodpovdn vypracovan rozpoet se da s nmahou udret do prvn poloviny roku. O revidovanm rozpotu se pak dv hlasovat a povolen vry se vyplcej v nsledujcch tech mscch. Potom se pedkld dodaten rozpoet a d se o dal vr, aby bylo vbec mono provst konen vytovn. Protoe je rozpoet pro nsledujc rok zaloen bez pslunch rezerv na celkovm vydn roku pedchozho, me schodek doshnout proti minulmu roku zven o ticet procent, take se sttn rozpoet za kadch deset let ztrojnsob. Takov bezstarostn postup neidovskch vld kon przdnou sttn pokladnou. Pak nastv obdob pjek, kter pohlt zbvajc fondy a uvrhnou vechny stty do padku. 28) Pochopte, e takov finann hospodstv, kter jsme Neidm doporuili, nebudeme u ns trpt. 29) Kad sttn pjka je vdy znamenm nemohoucnosti a slabosti vldy, kter nedovede pout svho prva. Pjky vis nad hlavami stt jako Damoklv me, a vldy, msto aby uloily dan podle nastal poteby, ebraj s nataenma rukama u naich bank. Zahranin pjky jsou pijavicemi na tlech stt, kter se nedaj setst, ledae by odpadly samy nebo by je stt odstranil mocensky. Avak vldy neidovskch stt tyto pijavice neodstrauj, naopak je rozmnouj, a tm si samy podezvaj ly jako sebevrazi. 30) Co jinho ne pijavice je takov pjka, zvlt pak zahranin? Pjka vlastn pedstavuje sttn dluhopisy, kter nesou rok v pomru k vypjen sum. Nese-li dluhopis ptiprocentn rok, je bhem dvaceti let znovu zaplacen. Za tyicet let je zaplacen dvakrt, za edest let tikrt. A pitom je pvodn kapitl nesplacen a dluh zstv. 31) Z toho plyne, e vldy jsou pak nuceny ubohm poplatnkm vyrvat posledn hal na splcen rok cizm kapitalistm, msto aby tut sumu vybrali pedem na danch, z nich se dn rok neplat. 32) Pokud byly pjky ist vnitn zleitost sttu, nechvali Neid klidn plynout penze z kapes chudch do pokladen bohatch. Od t doby, kdy si na nai radu zaaly vldy vypjovat v zahrani, zaalo sttn bohatstv proudit do naich rukou a vichni Neid jsou nm poplatni. 33) Nedbalost neidovskch panovnk ve sttnch zleitostech, neznalost finannch problm, platnost a nespolehlivost jejich ministr je zadluila u naich bank do t mry, e se ns u nikdy nezbav. Vy, pnov, sami dobe vte, kolik nmahy a finannch obt to stlo, ne jsme je pivedli k tmto koncm. 34) Jakkoli pekky v obhu penz nebudeme trpt. Nebudou dn sttn dluhopisy s vjimkou jednoprocentnch. Toto nzk zroen zaru, e stt nebude vysvn pijavicemi. Jenom prmyslovm spolenostem povolme vydvat dluhopisy, protoe tyto podniky budou schopny platit roky ze svch zisk. Stt ve srovnn s prmyslem nem z vypjench penz dn zisk, protoe pouv penze vhradn na vydn.

50

35) Tyto prmyslov papry si zakoup sm stt, a tmto zpsobem se zmn z dlunka, kter splc roky z pjek, na solidnho vitele. Zamez se tm poruchm v obhu penz. Lenost a pivnictv, kter nm byly uiten v asech neidovskch stt, nebudou na vldou trpny. 36) Neschopnost ist zvecho mylen Neid je zejm. Vbec jim nepilo na mysl, e pokud si vypj na rok, mus tento kapitl i s roky a roky z rok stejn odebrat ze sttn pokladny, aby nm je mohli splatit. Nevid, o vhodnj by bylo tyto penze vybrat pmo od svch poplatnk, jim se dn roky neplat! Prv toto je nejjasnjm dkazem pevahy naeho ducha, kdy jsme jim dokzali vyloit otzku sttnch pjek tak, e oni v tom nakonec vid pro sebe vhodu! 37) A nadejde doba na svrchovan vldy, vytvome rozpoet na zklad staletch zkuenost, zskanch na kor neidovskch vld. N rozpoet bude jasn, urit a proke vhody na nov soustavy. Zamez vem nepstojnostem, jimi jsme sice zkrotili Neidy, ale kter nae vlda nebude trpt. 38) N etn systm bude zzen tak, e ani panovnk, ani posledn ednk sttn sprvy nebude mt pleitost zpronevit sebemen obnos nebo ho ut k jinmu elu, ne k jakmu byl uren rozpotem. 39) Bez pevnho plnu nelze vldnout. I hrdinov hynou, vydaj-li se bez odpovdajc vzbroje na cestu, o n nevd kam vede. 40) Neidovsk vldy, kter jsme nauili zanedbvat sttnick povinnosti na honosnch recepcch, zbavch a slavnostech, nm slouily jako kryc pltk. Hlen oblbenc a ednk, kte zastupovali panovnka navenek, byla ve skutenosti vypracovvna naimi agenty a uspokojovala jen povrchn pozorovatele, protoe slibovala spory sttnch vdaj, s m byl krtkozrak dav zcela spokojen. Neidovt teni naich finannch zprv by se bvali mohli zeptat: Jak by se tedy mlo doshnout spor? - Novmi danmi msto pjek? - Ale takov otzky nikdo nikdy nepoloil. Sami dobe vte, pnov, kam takov nedbalost zavedla neidovsk vldy a k jakmu finannmu rozvratu dosply neidovsk stty i pes obdivuhodnou pracovitost svch nrod.

21. protokol
1) Ve sv posledn pednce chci jet pojednat otzku vnitnch pjek. O zahraninch pjkch, kter naplnily nae pokladny neidovskmi penzi, ji mluvit nebudu, protoe v naem stt nebudou dn cizinci a dn zahrani. 2) Dky korupci sttnch ednk a nedbalosti neidovskch vld jsme dokzali vybrat z pjek dvakrt i tikrt vc, ne nm psluelo, a to tm, e jsme vldm pjovali i penze, kter ani samy nepotebovaly. Kdo jin by tohle dokzal? Nyn pejdu k objasnn podrobnost vnitnch pjek. 3) Pokud chce stt pjku, pedlo vlda upisovac listiny ke koupi dluhopis. Tm se stanou vydvan sttn papry vem pstupn. Nominln hodnota bude stanovena na 100,- a 1.000,- a prvnm upisovatelm bude poskytnuta sleva. Nazt se cena umle zv pod zminkou, e poptvka pevyuje nabdku. Za nkolik dn se ohls, e sttn pokladna je peplnna a dle se bude upisovat ji jen vjimen.

51

Pro se to tedy vbec dl? Upsan stka vysoko pevyuje uloen obnos; veejnost m tud dvru ve vldn finann politiku. 4) Jakmile je komedie dohrna, stoj vlda ped ohromnou zt dluhu. Aby z nho bylo mono vyplcet roky, uzavou se nov pjky, kter ovem dluh nezlikviduj, ale naopak jet zv. A kdy vlda monosti pjek vyerp, nezbv j nakonec ne uloit nov dan, kter ovem neumo dluh, ale kryj pouze vyplcen rok. Tyto dan tedy pedstavuj pouze zadluen, jm se m zaplatit dluh jin. 5) Potom ovem pijde as snen ceny sttnch dluhopis a jejich roen, ale tm dluh nezmiz. Krom toho je snen rokov sazby mon pouze se souhlasem vitel. Nabdne se tedy tm, kdo se snenm nesouhlas, navrcen upsanch penz. Kdyby vichni vitel dali navrcen vklad, upadl by stt do vlastn pasti, protoe by nemohl vechny vitele uspokojit. Protoe natst Neid vd mlo o finannch otzkch, radji souhlas se snenm hodnoty papr z obavy ped rizikem z novho umstn svch vklad. Tm dvaj vld do rukou prostedek ke snen schodku. Pi zahraninch pjkch si Neid podobn vci nemohou dovolit, protoe dobe vd, e my bychom dali navrcen penz. A doznan sttn bankrot by byl nejlepm dkazem, e mezi vldou a lidem nen jednota. 6) Nyn vs dm o mimodnou pozornost tomu, co pednesu, i tomu, co bude nsledovat. V souasn dob jsou vechny vnitn pjky v podob takzvanch plovoucch dluh, jejich splatnost je vzna kratm nebo delm asovm termnem. Tyto pjky se uskuteuj za pibrn penz, uloench ve sttnch bankch a spoitelnch. Protoe tyto penze bude mt vlda del as k dispozici, poslou j ke splcen rok ze zahraninch pjek, a tyto stky budou podloeny sttnmi bony. Tmi se pak budou hradit schodky sttnch pokladen neidovskch stt. 7) Jakmile my budeme pny, vechny tyto finann podvody zmiz, protoe by byly proti naim vlastnm zjmm. Zrume rovn vechny burzy, protoe nememe pipustit, aby bylo nae panstv podlamovno zmnami cen sttnch papr. Zkonem zajistme, aby kolsn kurs cennch papr nemohlo podrvat autoritu na vldy. Rovn zkonem urme, e kursovn cena papr se mus rovnat cen nominln. Kad vzestup kursu papr m vzpt za nsledek jejich pokles. Proto jsme na zatku zpsobili vzestup papr neidovskch stt, abychom je pak srazili dol a zmocnili se jich. 8) Bursy nahradme mohutnmi sttnmi vrovmi stavy, jich kolem bude urovat hodnoty prmyslovch papr podle poteb vldy. Tyto stavy budou schopn v jedinm dni hodit na trh nebo nakoupit papry v cen 500 milion. Tmto zpsobem dostaneme do na zvislosti vechny prmyslov podniky, a umte si sami pedstavit, jakou moc nm to zajist.

22. protokol
1) Vm, co jsem vm zde pednesl, jsem se snail vykreslit obraz minulch i souasnch dj, a ukzat, jak vechno osudov spje ke svmu uren. Vsledky uvidte ji v blzk budoucnosti. Seznmil jsem vs s nam pomrem k Neidm a s tajemstvm na finann politiky. Zbv u jen mlo, co bych k tomu dodal.

52

2) V naich rukou je nejvt moc souasn doby - penze! Bhem dvou dn je meme v libovolnm mnostv sthnout z obhu. Potebujeme si jet njak jinak dokazovat, e nae panstv je pedureno Bohem? S tmto bohatstvm jsme schopni dokzat, e vechno zlo, kter jsme museli bhem mnoha stalet udlat, poslou k dosaen tst a mru lidstva, tedy k podku. Mon, e k tomu bude zapoteb jet njakho nsilnho opaten, ale nakonec bude podek nastolen. 3) Prokeme, e my jsme tmi dobrodinci, kte dali zmuenmu svtu prav blahobyt a svobodu, a dme mu monost tit se klidu a mru; ovem s podmnkou, e svt bude ctt nae zkony. Souasn prokeme, e svobodu nelze vykldat jako stav libovle a nemravnosti, v nm si kad me dlat co chce. Stejn tak osobn svoboda lovka neznamen prvo it podvratn uen. Skuten svoboda spov v nedotknutelnosti osoby za pedpokladu respektovn socilnch zkon. Dstojnost lovka spov v poznn vlastnch prv a nikoli ve fantastickch pedstavch o vznamu vlastnho j. 4) Nae vlda bude slavn, protoe bude mocn, a sama bude vldnout a povede lid. Nebude ve vleku stranickch vdc a tborovch enk, kte vykikuj przdn hesla a nazvaj je hlubokmi zsadami, ale ve skutenosti se jedn o utopie. Nae vlda zavede podek, v nm spov tst lidstva. Stane se pedmtem mystickho zboovn a nrody se j budou vdn klant. Skuten moc se nesm zastavit ped dnm prvem, dokonce ani ped Bom. Pak se nikdo neopov pokusit se vzt j teba i jen mal kousek jej sly.

23. protokol
1) Abychom lid pivykli poslunosti, mus bt veden ke skromnosti. Proto mus bt omezena vroba luxusnho zbo. Tm obnovme morlku, zkaenou honbou za marnivostmi. 2) Budeme znovu podporovat emeslnou vrobu, kter tak podlom slu velkoprmyslu. Je to nutn ji proto, e majitel tovren asto, teba i nevdom, popouzej dlnky proti vld. 3) Lid, zabvajc se emeslnou vrobou, nezn dn peruen prce, je svzn se stvajcm spoleenskm zzenm, a proto podporuje vldu, pro n je nezamstnanost nejvtm nebezpem. Jakmile pejde moc do naich rukou, pestane tak nezamstnanost hrt svoji dosavadn lohu. 4) Opilstv bude zakzno zkonem jako zloin proti lidsk dstojnosti, protoe vlivem alkoholu kles lovk na rove zvete. 5) Jet jednou opakuji, e lid poslouch slep jen silnou a zcela nezvislou moc, kter se s meem v ruce brn socilnm ntlakm. K emu by byl panovnk s andlskou du? Lid v nm naopak mus vidt zosobnn sly a moci. 6) Nynj vldy ivo uprosted nmi znemravnl spolenosti, kter popr i Bo autoritu a z n lehaj plameny anarchie. N panovnk bude muset nejdve uhasit tento srav plamen, a bude-li to teba, zniit spolenost za cenu krveprolit, aby ji mohl znovu vybudovat v podob dobe organizovan armdy, kter bude uvdomle bojovat proti kad nkaze, je by mohla ohrozit sttn organismus.

53

7) Poslnm naeho Bohem vyvolenho panovnka je zniit vechny zl sly, kter se rod z ducha zvecho a nikoli lidskho, z pud a ne z inteligence. Tyto sly v souasn dob triumfuj krdeemi a nsilnostmi, kter provdj ve jmnu svobody a prva. Zniily veker sociln d, aby mohl z jeho trosek povstat trn krle idovskho. Ale jejich loha skon v tom okamiku, kdy se n panovnk ujme vldy. Potom budou odklizeny z jeho cesty, aby mu nepekely. 8) Teprve pak budeme moci ci lidu: Dkujte Bohu a sklote se ped tm, na jeho ele je znamen Prozetelnosti a jeho hvzdu d sm Bh, aby jen on a nikdo jin vs vysvobodil z moci hchu a zla.

24. protokol
1) Nyn si povme o prostedcch, jimi upevnme Davidovu dynastii na vn asy. Budeme postupovat podle stejnch zsad, kter naim Mudrcm daly schopnost bojovat proti vem obtm svta a daly jim slu dit mylen lidstva smrem jejich vle. 2) Na panovnick ad bude pipravovno vce len Davidova rodu, ale nebudou se stvat panovnky podle svho ddinho prva, nbr podle svch osobnch pedpoklad a vlastnost. Jenom jim budou svena hlubok tajemstv sttnickho umn a cel soustava naich pln. Dme vak bedliv pozor, aby se nikdo nepovolan o tchto tajemstvch nedozvdl. Clem tohoto postupu je jistota, e vldn moc takto pipadne jenom panovnkovi, kter je zasvcen do taj sttnickho umn. 3) Jen tito vyvolen budou vyueni v praktickm pouvn pln, kter jsme zde probrali a je jsou vypracovny na zklad staletch zkuenost. Jenom oni budou zasvceni do zvr, k nim jsme doli na zklad pozorovn politickch, socilnch a hospodskch vztah. Strun eeno, jenom oni budou znt prav duch zkon, danch samotnou prodou, kter upravuj vzjemn vztahy lid. 4) Pm potomci panovnka budou vyloueni z nslednickho prva, prok-li bhem zauovn lehkomyslnost, plinou slabost nebo jin sklony, kter se nesluuj s vldn autoritou; tedy vlastnosti, je by je inily neschopnmi dobr vldy nebo by byly nebezpen vnosti trnu. 5) Nai Mudrci sv vldn ezlo jenom tm, kte prok schopnost panovat s potebnou tvrdost, ba bude-li to nutn, i krutost. 6) V ppad choroby, pomaten nebo jin neschopnosti mus bt panovnick ezlo pedno jinm, zpsobilejm rukm. 7) Panovnkovy plny pro ptomnost, a tm spe pro budoucnost, mus zstat utajeny i jeho nejdvrnjm rdcm. Jenom sm panovnk a ti zasvcenci budou znt plny pro budoucnost. 8) V osob panovnka, kter je ztlesnnm sv vle i vle lidu, bude kad spatovat zosobnn Osudu a jeho nevyzpytatelnch cest. Nikdo nesm vdt, co panovnk svmi opatenmi sleduje a nikdo se nesm opovit zmait jeho neznm cle. 9) Vladaova duevn rove mus samozejm odpovdat vznamu jemu svench pln. Proto nastoup trn teprve a po pezkouen schopnost, ktermu bude podroben naimi Mudrci.

54

10) Aby lid svho panovnka znal a miloval, mus k nmu promlouvat na veejnch mstech. To povede k velice dleitmu souladu obou sil, kter jsou v souasn dob prostednictvm teroru oddleny. Tento teror byl pro ns nevyhnuteln, protoe jen tmto rozdlenm sil jsme si ob podrobili. 11) Krl idovsk se nesm nechat ovldat vnmi, zvlt pak nemravnost. Nesm podlhat zvecm pudm, kter oslabuj duevn schopnosti. Nemravnost vce ne kad jin ve ni duevn zpsobilost a jasn posuzovn vc, protoe odvd mylen k nzkm a chlpnm pudm lidsk pirozenosti. 12) Svtovldce ze svatho sm Davidova, sloup vekerho lidstva a jeho ztita, mus obtovat vechny osobn vlohy jen pro blaho svch poddanch. N panovnk mus bt vzorem bezhonnosti. ***

55