Bhagavadgta - takov, jak je

r rmad A. . Bhaktivdanta Swami Prabhupda

zakladatel-rja Mezinrodn spolenosti pro uvdomovn si Krny THE BHAKTIVEDANTA BOOK TRUST Vnovno rlovi Baladvovi Vidjbhanovi kter tak pkn pedloil Gvinda-bhju, vklad vdntsk filozofie

Ped bitvou
Akoliv je Bhagavadgta vtinou tena jako samostatn dlo, objevuje se pvodn v rozshlm staroindickm epose Mahbhrat. Vyprvn Mahbhraty vedou a do souasnho vku Kali. Bylo to ped piblin 5 000 lety, na potku Kalijugy, kdy r Krna pednesl Bhagavadgtu svmu oddanmu pteli Ardunovi. K jejich rozhovoru - jednomu z nejvtch filozofickch a nboenskch dialog - dolo ve chvli, kdy se zneptelen vojska dvou spznnch rod chystaj stetnout. Na jedn stran stli Dhrtartrovi synov, Kuruovci, a na druh stran stli jejich bratranci, synov Pnduovi, Pnduovci. Dhrtartra a Pndu byli brati. Oba se narodili v Kuruovsk dynastii, kter pochzela od krle Bharaty, dvnho vldce Zem, od jeho jmna pochz i nzev Mahbhrata. Star bratr Dhrtartra se narodil slep a tak byl trn, kter by mu jinak patil, pedn Pndovi. Pndu pedasn zemel a jeho pt syn - Judhithira, Bhma, Arduna, Nakula a Sahadva - se dostalo pod ochranu Dhrtartrovu, kter se tak doasn ujal krlovskho ezla. Sto syn Dhrtartrovch a pt syn Pnduovch vyrstalo spolen. Pod vedenm moudrho brhmana Drny pronikli do vech taj vlenickho umn a od praotce rodu Bhmy se jim dostalo duchovnho poznn. Synov Dhrtartrovi, a hlavn nejstar Durjdhana, vak Pnduovce nenvidli a zvidli jim. Slep Dhrtartra chtl, aby jeho synov zddili krlovsk trn a Pnduovcm nepl. Durjdhana s Dhrtartrovm svolenm nejrznjmi zpsoby osnoval zhubu Pnduovc. Jen dky pozorn pi strce Vidury a bratrance Krny dokzali Pnduovci vem kladm o ivot uniknout. Krna nen obyejn lovk, ale samotn Svrchovan Pn, kter sestoupil na Zemi v krlovsk dynastii. V tto roli prince byl bratrancem Pndovy manelky Kunt (Prthy), matky Pnduovc. Stl na stran Pnduovc jako pbuzn i jako vn udrovatel nboenstv a vdy jim pomhal a poskytl jim ochranu. Durjdhana nakonec vyzval Judhithiru ke he v kostky, aby ho mohl pipravit o krlovsk trn. Podvodnm zpsobem vyhrl nejen veker poklady, celou i a osobn svobodu Pnduovc, ale i jejich vrnou manelku Draupad, kterou se pokusil veejn svlknout donaha ped vemi princi a krli. r Krna ji zzranm zpsobem ped zneuctnm zachrnil, avak podle pravidel prohry se mli Pnduovci odebrat na tinct let do vyhnanstv. Kdy se Judhithira a jeho brati, doprovzeni vrnou Draupad, vrtili dom, oprvnn poadovali sv krlovstv. Durjdhana vak zlostn odmtl. Kdy Pnduovci zmenili svj poadavek a prosili pouze o pt vesnic, aby mohli slouit lidu, k emu byli jako katrijov zavzni, Durjdhana poven odvtil, e jim ned ani takov kousek zem, do jakho by bylo mono zapchnout jehlu. Pestoe byli Pnduovci velice mrn a trpliv, zdlo se, e vlka je neodkladn. Vladai na cel Zemi se pipojili k jedn i druh stran. r Krna se osobn ujal lohy posla a odeel k Durjdhanovi, aby vyjednal mr. Ale kdy ani tyto pokusy doshnout smru nepinesly dn vsledek, vlka byla jist. Pnduovci byli lid vysokch morlnch kvalit a vdli, e Krna je Nejvy Osobnost Bostv, zatmco bezbon Kuruovci Jeho postaven neuznvali. Krna slbil, e se boje osobn jako vlenk nezastn, ale e jedna strana me pout Jeho vojenskch sil a druh me vyut Jeho ptomnosti jako rdce. Durjdhana, politick gnius, se rozhodl pro Krnovu armdu a Pnduovci stejn dychtiv pijali Krnovu osobn pomoc. Tak se Krna stal Ardunovm vozatajem. Bhagavadgta zan v tomto okamiku - ob neptelsk vojska stoj tv v tv na bitevnm poli, vzduchem zn trouben vlench lastur a Dhrtartra se nedokav pt svho komornka Sadaji: ,,Co dlaj?`` Bitva zan. - vydavatel -

KAPITOLA PRVN

Pozorovn armd na Kuruovskm bitevnm poli

1 Dhrtartra pravil: Sadajo, co uinili moji a Pnduovi synov, kdy se v bojovn nlad shromdili na poutnm mst Kuru? 2 Sadaja pravil: krli, po shldnut vojska seazenho do vojenskho iku bratry Pnduovmi pistoupil krl Durjdhana ke svmu uiteli a pronesl nsledujc slova: 3 mj uiteli, pohle na mohutn vojsko syn Pnduovch, je tak znalecky seadil tvj moudr k, syn Drupadv. 4 V tto armd je mnoho hrdinnch luitnk, kte se v boji vyrovnaj Bhmovi a Ardunovi a jsou zde rovn velc bojovnci, jako Jujudhna, Virta a Drupada. 5 Jsou zde tak velc, hrdinn a mocn bojovnci jako Dhrtaktu, kitna, Kirda, Purudit, Kuntibhda a aibja. 6 Je zde mocn Judhmanju, silck Uttamaud, syn Subhadry i synov Draupad. Vichni to jsou udatn bojovnci na vlench vozech. 7 nejlep z brhman, dovol mi, abych t informoval o velitelch, kte jsou zvlt zpsobil k veden mch vojsk. 8 Krom tebe jsou zde osobnosti jako Bhma, Karna, Krpa, Avatthma, Vikarna a syn Smadattv, zvan Bhrirava, kte vychzej z boj vdy vtzn. 9 Je zde mnoho jinch hrdin, kte jsou pipraveni za mne obtovat sv ivoty. Vichni jsou dobe vyzbrojeni nejrznjmi zbranmi a vichni jsou zkuenmi bojovnky. 10 Nae vojensk sla je bezmezn a jsme dokonale chrnni praotcem Bhmou, zatmco sla brat Pnduovch, bedliv chrnna Bhmou, je omezen. 11 Nyn, jak tu stojte rozestaveni na svch pslunch strategickch mstech, muste praotce Bhmu podpoit ze vech sil. 12 Pot Bhma, mocn a staten pedek Kuruova rodu, praotec bojovnk, zadul mocn na svoji lasturu. Burciv zvuk, podobn lvmu zavn, potil Durjdhanu. 13 Pak se nhle spolenm a boulivm hlasem rozezvuely vechny lastury, bubny, bubnky, kotle a rohy. 14 Na druh stran i r Krna a Arduna, sedce na velkm vlenm voze, do nho byli zapaeni bl oi, zaduli do svch transcendentlnch lastur. 15 r Krna zadul do sv lastury zvan Padanja a Arduna do sv Dvadatty. A Bhma, nenasytn jedlk, schopn nadlidskch skutk, zadul do sv hrzn lastury zvan Paundra. 16-18 Krl Judhithira, syn Kunt, zadul do sv lastury, zvan Anantavidaja, Nakula a Sahadva do sv Sughi a Manipupaky. Znamenit luitnk, krl K, mocn vlenk ikhand, Dhrtadjumna, Virta, neporaziteln Stjak, Drupada, synov Draupad, mohutn ozbrojen syn Subhadry a dal, krli, ti vichni duli do svch lastur. 19 Trouben vech tchto rznch lastur zaalo bt ohluujc. Otsalo oblohou i zem a rozechvvalo srdce Dhrtartrovch syn. 20 krli, Arduna, syn Pndv, na svm vlenm voze nesoucm vlajku se znakem Hanumna v tto chvli pozvedl svj luk, aby se pipravil k vystelen. Pohledl na Dhrtartrovy syny seazen ve vlenm iku a potom oslovil r Krnu nsledujcmi slovy. 21-22 Arduna pravil: Neomyln, postav prosm mj vlen vz mezi ob vojska tak, abych mohl vidt boje dychtiv ptomn, se ktermi se musm v tomto velkm boji stetnout. 23 Dovol mi spatit ty, kte sem pili bojovat s pnm potit zlomyslnho Dhrtartrova syna. 24 Sadaja pravil: Bhratove, takto osloven Ardunou, zajel r Krna se skvlm vozem mezi ob vojska. 25 V ptomnosti Bhmy, Drny a ostatnch panovnk svta r Hrka ekl: ,, Prtho, jen pohle na vechny shromdn Kuruovce.`` 26 Ve vojskch obou stran spatil Arduna sv otce, ddy, uitele, strce, bratry, syny, vnuky, ptele, a tak tchny a pznivce. 27 Kdy Arduna, syn Kunt, spatil vechny sv ptele a pbuzn, zmocnil se ho hlubok soucit a ekl: 28 Arduna pravil: Krno, kdy ped sebou vidm sv ptele a pbuzn s tak bojovm duchem, ctm, e se mi chvj dy a vysych mi v stech. 29 Cel tlo se mi tese a vlasy se mi je. Luk Gndva mi pad z rukou a ke m pl. 30 Nemohu zde ji dle stt, zapomnm se a m mysl bloud. Pedvdm pouze netst, Krno, hubiteli dmona K. 31 Nespatuji nic dobrho v tom, kdy v boji zabiji sv vlastn pbuzn. Mj mil Krno, nemohu ani touit po njakm dalm vtzstv, krlovstv nebo tst. 32-35 Gvindo, k emu nm bude krlovstv, radost, ba i samotn ivot, kdy vichni, pro kter si to meme pt, jsou nyn seazeni na tomto bojiti? Madhusdano, kdy zde uitel, otcov, synov, ddov, strcov, tchni, vnuci, vagi a ostatn pbuzn stoj pede mnou, pipraveni obtovat sv ivoty a majetek, pro bych si ml pt je zabt, tebae jinak

mohou oni zabt m? udrovateli vech ivch bytost, nejsem pipraven s nimi bojovat ani pro vldu nad temi svty, tm mn nad tmto svtem. Jak poten z toho budeme mt, zahubme-li Dhrtartrovy syny? 36 Jestlie zabijeme tyto zloince, upadneme do hchu. Proto nen od ns sprvn zabt syny Dhrtartrovy a nae ptele. Co bychom tm, Mdhavo, zskali a jak meme bt astni, zabijeme-li sv vlastn pbuzn? 37-38 Danrdano, tebae tito mui, jejich srdce jsou pemoena chtivost, nevid dn chyby v zabjen pslunk sv rodiny a ve svrech se svmi pteli, pro bychom my, kte ve znien rodu vidme zloin, mli takto hn jednat? 39 Se znikem rodu je zniena vn rodov tradice, a tak zbytek rodiny upad do neznabostv. 40 Pevldne-li v rodin bezbonost, Krno, dojde k mravnmu padku en, a poklesnou-li eny, potomku Vrni, pijde nedouc potomstvo. 41 Pibvnm nedoucho obyvatelstva vznikne hroziv situace jak pro rodinu, tak i pro ty, kte rodinn tradice ni. Pedkov takto zniench rodin tak poklesnou, ponvad se jim pestane obtovat jdlo a voda. 42 Nsledkem zlch skutk niitel rodovch tradic, je zpsobuj narozen nechtnch dt, se ni odvk spoleensk d a blaho rodiny. 43 Krno, udrovateli lidstva, slyel jsem od duchovnch uitel, e ti, kte zni rodinn tradice, budou vdy pebvat v pekle. 44 bda, jak je podivn, e jsme odhodlni spchat velk hchy. Z touhy po krlovskm tst jsme schopni zabjet i vlastn pbuzn. 45 Bylo by pro mne lpe, kdybych se nebrnil a beze zbran byl v bitv zabit ozbrojenmi syny Dhrtartrovmi. 46 Sadaja pravil: Kdy takto Arduna promluvil uprosted bojit, odhodil luk a py a zachvcen alem usedl do vlenho vozu.

KAPITOLA DRUH Shrnut obsahu Bhagavadgty

SLOKA 1 Sadaja pravil: Kdy vidl Ardunu takto prostoupenho soucitem a velmi zarmoucenho, s oima zalitma slzami, pronesl Madhusdana, Krna, nsledujc slova. SLOKA 2 Vzneen pravil: Arduno, odkud se u tebe vzala tato neistota, kter nen hodna lovka, jen zn vy hodnoty ivota, a kter nevede k vym planetm, nbr k potup? SLOKA 3 synu Prthy, nepoddvej se tto poniujc nemohoucnosti, nebo ti nepslu. Zanech tto nzk slabosti srdce a povsta, hubiteli neptel. SLOKA 4 Arduna pravil: hubiteli Madhy, jak mm v bitv obrtit py na mue jako Bhma a Drna, kte jsou hodni m cty, niiteli vech odprc? SLOKA 5 Je lpe ivit se v tomto svt ebrotou, neli t za cenu ivot vzneench du, je jsou mmi uiteli. I kdy jsou chamtiv, jsou mi pesto nadazeni. Budou-li zabiti, bude nae vlen koist poskvrnna krv. SLOKA 6 Ani nevme, co je lep - zvtzit, nebo jim podlehnout. Jestlie zabijeme Dhrtartrovy syny, kte tu pmo ped nmi stoj na bojiti, pak ani my sami nebudeme chtt dle t. SLOKA 7 Nyn jsem zmaten a nevm, co je mou povinnost, a ze slabosti jsem ztratil vechnu rozvahu. V tto situaci se T ptm, ekni mi jasn, co je pro mne nejlep. Nyn jsem Tvm uednkem a Tob odevzdanou du. Prosm, pou mne. SLOKA 8 Nenachzm nic, co by mohlo zahnat zrmutek, kter mi vysou smysly. Nemohu se ho zbavit, i kdybych zskal kvetouc krlovstv na zemi a moc poloboh v nebi. SLOKA 9 Sadaja pravil: Takto promlouvaje, ekl Arduna, hubitel neptel, Krnovi: ,,Nebudu bojovat,`` a zmlkl. SLOKA 10 potomku Bhratv, v tomto okamiku, uprosted mezi obma vojsky, pronesl usmvajc se Krna ke sklenmu Ardunovi nsledujc slova: SLOKA 11 Vzneen pravil: Zatmco pron uen slova, nak nad nm, co nen hodno zrmutku. Moud netruchl ani nad ivmi, ani nad mrtvmi. SLOKA 12 Nikdy se vru nestalo, e by nebylo Mne, tebe i tchto krl; a ani se nikdy nestane, abychom kdy pestali existovat. SLOKA 13 Tak jako vtlen due prochz v tomto tle z dtstv do mld a do st, pechz tak due v okamiku smrti do jinho tla. Moudr lovk se touto zmnou ned zmst. SLOKA 14 synu Kunt, krtkodob radosti a bolesti pichzej a odchzej jako letn a zimn obdob. Pochzej ze smyslovch vjem, Bhratove, a lovk se mus nauit snet je, ani by jimi byl rozruen. SLOKA 15 nejlep z mu, Arduno, ten, koho nerozru ani radost, ani bolest a kdo za vech okolnost zstv klidn, je nepochybn hoden osvobozen. SLOKA 16 Ti, kdo vid pravdu, doli k zvru, e to, co je iluzorn (hmotn tlo), je pomjiv, a to, co je vn (due), se nemn. K tomuto zvru doli, kdy studovali povahu obou. SLOKA 17 Vz, e to, co pronik celm tlem, je nezniiteln. Nikdo neme zniit nehynouc dui. SLOKA 18 Hmotn tlo tto nezniiteln, nezmiteln a vn iv bytosti jist pomine, proto bojuj, potomku Bhraty. SLOKA 19 Nevdom je ten, kdo si mysl, e iv bytost me zabt nebo bt zabita. Ten, kdo doshl poznn, v, e due ani nezabj a ani neme bt zabita. SLOKA 20

Due se nerod, ani nikdy neumr. Nikdy nevznikla, nikdy nevznik a ani nikdy nevznikne. Je nezrozen, vn, trval a pvodn. Nezahyne, je-li tlo zabito. SLOKA 21 Prtho, jak me lovk, kter v, e due je nezniiteln, nezrozen, vn a nemnn, nkoho zabt nebo dvat nkoho zabjet? SLOKA 22 Jako si lovk oblk nov aty a odkld star, podobn due pijm nov hmotn tla a odkld star a neuiten. SLOKA 23 Due neme bt nikdy dnou zbran rozata na kousky, ani splena ohnm, ani promoena vodou nebo vysuena vtrem. SLOKA 24 Individuln due je nezniiteln, nerozpustn a neme bt ani splena, ani vysuena. Je trval, vudyptomn, nemnn, nehybn a vn stejn. SLOKA 25 Prav se, e due je neviditeln, nepedstaviteln a nemnn. Kdy to vechno v, neml bys truchlit nad tlem. SLOKA 26 Jestlie si ale mysl, e due (nebo pznaky ivota) se pokad rod a pak navdy umr, ani pak nem dnho dvodu bdovat, vlenku mocnch pa. SLOKA 27 Pro toho, kdo se narodil, je smrt zcela jist a ten, kdo zemel, se zcela jist narod. Proto bys neml bdovat pi vykonvn sv nevyhnuteln povinnosti. SLOKA 28 Vechny stvoen bytosti jsou na potku neprojeven, ve svm pechodnm stadiu jsou projeven a po znien opt neprojeven. Pro tedy nakat, potomku Bhraty? SLOKA 29 Nkte se na dui dvaj jako na zzranou, nkte o n hovo jako o zzran a nkte o n slchvaj jako o zzran. Zatmco jin, tebae o n slyeli, nemohou j vbec porozumt. SLOKA 30 potomku Bhraty, due, je dl v tle, je vn a nikdy neme bt zabita. Proto pro dnho tvora nemus truchlit. SLOKA 31 Pi uven sv katrijsk povinnosti bys ml vdt, e pro tebe nen nic lepho, ne bojovat dle nboenskch zsad; proto nem dnho dvodu k vhn. SLOKA 32 synu Prthy, astni jsou katrijov, kterm se naskytnou takov monosti k vlen, otevrajc jim dvee k nebeskm planetm. SLOKA 33 Nezastn-li se vak tohoto spravedlivho boje, prohe se opomjenm svch povinnost a ztrat tm svou povst vlenka. SLOKA 34 Lid si vdycky budou vyprvt o tv pohan a pro venou osobu je pohana hor ne smrt. SLOKA 35 Velc generlov, kte vysoce ctili tv jmno a slvu, si budou myslet, e jsi bojit opustil pouze ze strachu, a budou t povaovat za zbablce. SLOKA 36 Tvoji neptel t budou pomlouvat mnohmi nepknmi slovy a hanobit tv schopnosti. Co pro tebe me bt nco bolestnjho? SLOKA 37 Bude-li na bojiti zabit, doshne nebeskch planet; zvtz-li, zsk pozemsk krlovstv. Proto povsta, synu Kunt, a bojuj s odhodlanost. SLOKA 38 Bojuj, nebo je to tv povinnost; bojuj bez ohledu na tst nebo netst, zisk nebo ztrtu, vtzstv nebo porku; takto na sebe neuval hch. SLOKA 39 A potud jsem ti toto poznn vyloil analytickm studiem. Poslouchej nyn, jak ti je vysvtlm z hlediska jednn bez touhy po plodech sv prce. synu Prthy, bude-li jednat s takovm poznnm, me se vysvobodit z pout in. SLOKA 40

V tomto sil neexistuje ztrta nebo bytek a i mal pokrok na tto cest me lovka uchrnit ped nejvtm nebezpem. SLOKA 41 Ti, kte krej touto cestou, jsou odhodlan ve svm sil a maj jen jeden cl. milovan dt Kuru, inteligence nerozhodnch je rozvtven. SLOKA 42 - 43 Lid s chabmi znalostmi si libuj ve vzneench slovech Vd, kter doporuuj konn rznch vnosnch obad, jejich clem je doshnout nebeskch planet, moci a vhodnho zrozen. Jeliko tou po smyslovch poitcch a bohatstv v ivot, kaj, e nad to nen. SLOKA 44 V mysli tch, kte pli lpj na smyslovch poitcch a hmotnm bohatstv a kte jsou tmto zmateni, se nezrod pevn odhodln oddan slouit Nejvymu Pnu. SLOKA 45 Vdy se pevn zabvaj tmaty, je nle do t kvalit hmotn prody. Povznes se nad tyto ti kvality, Arduno, a bu k nim transcendentln. Osvobo se ode vech dvojnost, vzdej se vech tueb po zisku a ochran a poznej sv prav j. SLOKA 46 Vechny funkce, kter pln mal studna, spln ve vech ohledech velk vodn ndr. Stejn tak smysl Vd me bt uiten jen pro toho, kdo zn jejich el. SLOKA 47 M prvo vykonvat sv pedepsan povinnosti, avak nem nrok na uvn plod svch in. Nikdy se nepovauj za pinu vsledk svch in a neva se na neinnost. SLOKA 48 Konej svou povinnost ukznn, Arduno, zekni se pipoutanosti a bu lhostejn k spchu i nespchu. Takov vyrovnanost se nazv jga. SLOKA 49 Dhanadajo, pomoc oddan sluby se zbav vech ovoce pinejcch innost a s tmto vdomm se Mi odevzdej. Politovnhodn jsou sobci, kte si chtj uvat plod sv prce. SLOKA 50 lovk zapojen v oddan slub se zbavuje dobrch i patnch in ji v tomto ivot. Proto usiluj o jgu, kter je vrcholem umn vekerch innost. SLOKA 51 Takovou oddanou slubou Bohu se velc svtci nebo oddan zbavuj vsledk in v hmotnm svt. Takto se vysvobozuj z kolobhu rozen a smrt a dosahuj stavu mimo vechna utrpen (nvratem k Bohu). SLOKA 52 A tv inteligence pekon houtinu klamu, stane se lhostejnm ke vemu, co ji bylo vyslechnuto, a ke vemu, co m bt vyslechnuto. SLOKA 53 Kdy tv mysl nen vce znepokojovna vzneenmi slovy Vd a zstv pohrouena v tranzu seberealizace, pak dosahuje boskho vdom. SLOKA 54 Arduna pravil: Kavo, jak se pozn lovk, jeho vdom setrvv v transcendenci? Jak takov lovk mluv a jak je jeho e? Jak sed a jak chod? SLOKA 55 Vzneen pravil: Prtho, kdy se lovk vzdal vech druh dost po smyslovm poitku, kter jsou vplodem mysli, a kdy jeho oitn mysl nachz uspokojen ve vlastnm j, potom se k, e se nachz v istm transcendentlnm vdom. SLOKA 56 Ten, kdo navzdory trojmu utrpen zstv klidn, kdo se ned strhnout tstm a kdo je prost zlib, strachu a hnvu, je svtcem vyrovnan mysli. SLOKA 57 Ten, kdo se zbavil pout k hmotnmu svtu, kdo se neraduje, kdy uspje, a ani nebduje, kdy ho potk zlo, je pevn umstn v dokonalm poznn. SLOKA 58 V dokonalm vdom je skuten upevnn ten, kdo sv smysly doke odpoutat od smyslovch pedmt, podobn jako elva sthne sv dy do krune. SLOKA 59

Vtlen due me bt omezena ve smyslovm uvn, tebae touha po smyslovch pedmtech zstv. Okus-li vak vyho poitku, ztrat chu na smyslov ukjen a setrv v duchovnm vdom. SLOKA 60 Smysly jsou tak mocn a bouliv, Arduno, e nsilm unej i mysl moudrho lovka, kter usiluje o jejich ovldnut. SLOKA 61 Ten, kdo ovld sv smysly a m je ve sv moci, kdo upn sv vdom na M, je znm jako lovk stl moudrosti. SLOKA 62 Rozjm-li lovk nad smyslovmi objekty, pilne k nim. Z toho se rod cht a z chte povstv hnv. SLOKA 63 Z hnvu vznik iluze a z iluze zmaten pamti. Kdy je pam zmatena, dojde ke ztrt inteligence a se znikem inteligence lovk poklesne znovu na hmotnou rove. SLOKA 64 Ale lovk, kter se setkv se smyslovmi pedmty, ani by k nim byl poutn nebo je nenvidl, a ovld sv smysly dodrovnm usmrujcch zsad svobody, me obdret Pnovu plnou milost. SLOKA 65 Pro toho, kdo je takto pohrouen v uvdomovn si Krny, pestvaj existovat trojnsobn utrpen hmotnho ivota a v tomto astnm stavu se jeho inteligence brzy ustl. SLOKA 66 lovk, kter nen s Nejvym spojen uvdomovnm si Krny, neme mt ani transcendentln inteligenci, ani stlou mysl, bez kter nen mono dojt k uklidnn. A nem-li klid, odkud me oekvat njak tst? SLOKA 67 Tak jako je lo na vod odvta silnm vtrem, tak i jeden z tkajcch smysl, na kter se soustedila mysl, me odnst rozum lovka. SLOKA 68 vlenku mocnch pa, proto je ten, jeho smysly jsou odvrceny od smyslovch pedmt, zajist lovkem stlho rozumu. SLOKA 69 Co je pro vechny bytosti noc, je dobou bdn pro toho, kdo se ovld, a to, co je asem bdn pro vechny bytosti, je noc pro osvcenho svtce. SLOKA 70 Mru me doshnout pouze ten, kdo se nenech vyruovat nepetritmi proudy dost, je se jako eky vlvaj do ocenu, kter pesto zstv ve svm zkladu nehybn - a nikoliv ten, kdo se sna uspokojovat sv dosti. SLOKA 71 lovk, kter zanechal vech tueb po smyslovch poitcch a ije prost dost, kter se zbavil vlastnickho pocitu a je prost falenho ega - jen ten doshne skutenho mru. SLOKA 72 synu Prthy, toto je cesta duchovnho a zbonho ivota a kdo j kr, nepodlh klamu. Nachz-li se lovk v tomto stavu i v okamiku smrti, me vstoupit do Boho krlovstv.

KAPITOLA TET Karmajga SLOKA 1 Arduna pravil: Danrdano, Kavo, soud-li, e inteligence je lep ne plodonosn innost, pro m tedy tak nalhav pobz, abych se zastnil tto hrozn vlky? SLOKA 2 Mj rozum je zmaten Tvmi dvojsmyslnmi pokyny. Prosm T tedy, ekni mi najisto, co je pro m nejlep. SLOKA 3 Vzneen pravil: bezhn Arduno, ji jsem ti vysvtlil, e existuj dva druhy lid, kte usiluj o seberealizaci. Nkte se o ni sna empirickou filozofickou spekulac, zatmco jin jednnm v duchu oddan sluby. SLOKA 4 Pouhou neinnost se lovk neme vysvobodit a samotnm odknm neme doshnout dokonalosti. SLOKA 5

Vichni jsou nuceni bezmocn jednat podle vlastnost zskanch z kvalit hmotn prody; nikdo neme ani na okamik zstvat v neinnosti. SLOKA 6 Ten, kdo krot sv inn smysly, ale jeho mysl prodlv u smyslovch pedmt, zajist klame sm sebe a je pokrytcem. SLOKA 7 Arduno, mnohem vzneenj je upmn lovk, kter se pomoc mysli sna ovldnout inn smysly a bez ulpvn zane s karmajgou (v oddan slub). SLOKA 8 Konej sv pedepsan povinnosti, nebo in je lep ne neinnost. Bez prce neme udret pi ivot ani sv tlo. SLOKA 9 Kad mus konat iny jako ob Vinuovi, jinak ho poutaj k hmotnmu svtu. Proto, synu Kunt, vykonvej sv povinnosti k Jeho poten a tm se vysvobod. SLOKA 10 Na potku stvoen vyslal Pn tvorstva generace lid a poloboh spolu s obmi Vinuovi a poehnal jim, ka: ,,Bute astni provdnm tto jadni (obti), nebo tak se vm dostane veho doucho k astnmu ivotu a dosaen vysvobozen.`` SLOKA 11 Polobozi, poteni obmi, pot tak vs a takovouto vzjemnou spoluprac mezi lidmi a polobohy doshnou vichni blahobytu. SLOKA 12 Jsou-li polobozi, kte maj na starosti rzn ivotn poteby, uspokojeni jadn (obt), zsob lovka vemi potebami. Ten vak, kdo uv tchto dar, ani by je znovu obtoval polobohm, je zajist zlodj. SLOKA 13 Oddan Pna jsou oprotni ode vech hch, ponvad jed jdlo, kter bylo nejdve obtovno. Avak ti, kte pipravuj jdlo pro svj smyslov poitek, jed zajist pouze hch. SLOKA 14 Vechna iv tla jsou ivena obilm, kter je zvisl na deti. D vznik vykonvnm jadn (obti) a jada se rod z vykonvn pedepsanch povinnost. SLOKA 15 Vz, e pedepsan povinnosti jsou podny ve Vdch, kter pochzej pmo od Nejvy Osobnosti Bostv. Proto vudyptomn Absolutno trvale spov v obtnch inech. SLOKA 16 Mj mil Arduno, lovk, kter nevykonv obti pedepsan ve Vdch, vede vskutku hn ivot, nebo ten, kdo ije pouze pro smyslov poitek, ije marn. SLOKA 17 Avak pro toho, kdo nalz radost ve vlastnm j, kdo ije ivotem seberealizace a kdo je sm v sob pln spokojen, neexistuj dn povinnosti. SLOKA 18 Seberealizovan lovk nem dvod, pro by konal pedepsan povinnosti, ani nem dvod je nekonat. Tak nemus bt zvisl na jin iv bytosti. SLOKA 19 lovk by tedy ml jednat z povinnosti a bez lpn na plodech in, nebo konnm in bez pipoutanosti doshne Nejvyho. SLOKA 20 Vdy i Danaka a jin krlov doshli dokonalosti prv tm, e vykonvali pedepsan povinnosti. U jenom proto, aby se lid mohli z tvho pkladu pouit, bys ml jednat stejn. SLOKA 21 Cokoliv kon velk lovk, konaj i ostatn lid. Cel svt nsleduje vzor, kter svm pkladem stanov. SLOKA 22 synu Prthy, ve vech tech svtech nen nic, co bych ml vykonvat, nic nepostrdm a ani netoum nieho doshnout a pesto vykonvm pedepsan povinnosti. SLOKA 23 Kdybych toti poctiv nevykonval pedepsan povinnosti, Prtho, pak by vichni lid urit nsledovali Mho pkladu. SLOKA 24

Kdybych nevykonval pedepsan povinnosti, vechny tyto svty by zanikly. Byl bych tak pvodcem nedoucho obyvatelstva, a tm bych zniil mr vech bytost. SLOKA 25 Tak jako nevdom vykonvaj sv povinnosti s ohledem na vsledky, me podobn jednat, avak bez ulpvn, i moudr, aby vedl lid sprvnou cestou. SLOKA 26 Moudr lovk by neml rozvracet mysl nevdomch, kte lp na plodonosnch inech tm, e by je povzbuzoval k neinnosti. Spe by je ml zamstnat rozlinmi innostmi v duchu oddan sluby (pro postupn pokrok v duchovnm ivot). SLOKA 27 Due zmaten falenm egem se povauje za konatele in, kter jsou ve skutenosti konny temi kvalitami hmotn prody. SLOKA 28 vlenku mocnch pa, ten, kdo zn povahu Absolutn Pravdy, se neoddv smyslm a jejich poitkm, nebo si je dobe vdom rozdlu mezi iny v duchu oddanosti a jednnm nesoucm ovoce. SLOKA 29 Nevdom lid, zmateni kvalitami hmotn prody, se pln zamstnvaj hmotnmi innostmi a ulpvaj na nich. Moudr by je vak neml zneklidovat, pestoe jejich jednn je pro nedostaten vdomosti ni povahy. SLOKA 30 Arduno, proto zasv vechny sv iny Mn a s mysl zamenou na Mne, prost sobectv a lhostejnosti a bez touhy po zisku, bojuj. SLOKA 31 Ti, kdo sv povinnosti konaj podle Mch pokyn a d se Mm uenm vdy s vrou a bez zvisti, se vysvobod z pout plodonosnch in. SLOKA 32 Vz vak, e ti, kte ze zvisti toto M uen nedodruj, mus bt povaovni za nevdom, pomlen a odsouzen k nespchu ve sv snaze doshnout dokonalosti. SLOKA 33 I moudr lovk jedn podle sv pirozenosti, nebo vichni se d svou povahou, kterou zskali pod vlivem kvalit hmotn prody. Co zme potlaovn? SLOKA 34 Zlibu a odpor smysl ke smyslovm pedmtm je teba podle stanovench zsad usmrnit. lovk by neml padnout do jejich moci, nebo jsou pekkou na cest seberealizace. SLOKA 35 Je mnohem lep konat sv pedepsan povinnosti, i kdy nedokonale, ne plnit povinnosti druhho dokonale. Lpe je zahynout pi vkonu vlastn povinnosti, nebo dvat se cestou jinch je nebezpen. SLOKA 36 Arduna pravil: potomku Vrni, co to vlastn lovka pud, aby jednal hn, pohnn jakoby silou, ani sm chce? SLOKA 37 Vzneen pravil: Je to pouze cht, Arduno, zplozen z kvality vn, kter pozdji pechz v hnv; je v tomto svt vepohlcujcm neptelem a pvodcem hchu. SLOKA 38 Tak jako kou zahaluje ohe a prach zrcadlo, tak jako lno skrv zrodek, podobn i rzn stupn chte zakrvaj ivou bytost. SLOKA 39 synu Kunt, tak je ist vdom lovka zahaleno jeho vnm neptelem v podob chte, kter se ned nikdy uspokojit a kter pl jako ohe. SLOKA 40 Smysly, mysl a inteligence jsou sdlem chte, kter jimi zatemuje skuten poznn iv bytosti a mate ji. SLOKA 41 Arduno, nejlep z Bhratovc, proto v samm potku zkro tohoto ploditele hchu, cht, ovldnm smysl a zabij tohoto niitele poznn a seberealizace. SLOKA 42 inn smysly jsou nadazeny mrtv hmot, nad smysly stoj mysl, jet ve ne mysl je inteligence a ze veho nejvy je due.

SLOKA 43 Arduno, vlenku mocnch pa, kdy jsi takto poznal, e jsi transcendentln hmotnm smyslm, mysli a inteligenci, ml bys rozvnou duchovn inteligenc (vdomm Krny) ovldnout svoji mysl, a takto duchovn silou pemoci nenasytnho neptele, jen se nazv cht.

KAPITOLA TVRT Transcendentln poznn SLOKA 1 Vzneen pravil: Vyjevil jsem tuto nehynouc vdu o jze bohu Slunce Vivasvnovi a Vivasvn ji sdlil Manuovi, otci lidskho pokolen, kter ji potom sdlil Ikvkuovi. SLOKA 2 Takto byla tato nejvy vda pedvna posloupnost duchovnch uitel a takto ji pijali svat krlov. Bhem asu vak byla posloupnost peruena, a proto se zd, e pvodn vda je ztracena. SLOKA 3 Stejnou pradvnou vdu o vztahu k Nejvymu ti nyn vyjevuji J, nebo jsi nejen Mm oddanm, ale i ptelem, a me proto porozumt transcendentlnmu tajemstv tto vdy. SLOKA 4 Arduna pravil: Vdy jsi se narodil mnohem pozdji ne bh Slunce Vivasvn. Jak mm tedy pochopit, e jsi mu tuto vdu na potku vyjevil Ty? SLOKA 5 Vzneen pravil: Oba jsme proli mnohmi zrozenmi, Arduno. J si je mohu pamatovat vechny, ale ty ne, hubiteli neptel! SLOKA 6 Akoliv jsem nezrozen a M transcendentln tlo nikdy nezanik, a pestoe jsem Pnem veho tvorstva, zjevuji se v kadm tiscilet ve sv pvodn transcendentln podob. SLOKA 7 Kdykoliv a kdekoliv nastv padek nboenstv a narst bezbonost, Bhratove, v t dob osobn sestoupm. SLOKA 8 Abych osvobodil zbon a vyhladil niemn a abych znovu upevnil nboensk zsady, objevuji se vk po vku. SLOKA 9 Kdo zn transcendentln povahu Mho zjeven a Mch in, kdy opout sv tlo, nezrod se znovu v tomto hmotnm svt, nbr doshne Mho vnho sdla, Arduno. SLOKA 10 Mnoz a mnoz se v minulosti - osvobozeni od ulpvn, strachu a hnvu, zcela Mnou naplnni a uchylujc se pod Moji ochranu - oistili poznnm o Mn, a tak vichni doshli transcendentln lsky ke Mn. SLOKA 11 Kadho odmuji podle toho, jak se Mi odevzdv. synu Prthy, vichni, v kadm ohledu, krej Mou cestou. SLOKA 12 Lid na tomto svt tou uspt ve svch plodonosnch innostech, a proto uctvaj polobohy, nebo v tomto svt se velice rychle dostav spch rodc se z plodonosnch in. SLOKA 13 Podle t kvalit hmotn prody a podle innost jim urench jsem stvoil v lidsk spolenosti tyi tdy. Pestoe jsem tvrce tohoto zzen, ml bys vdt, e jsem neinn a nemnn. SLOKA 14 iny M neovlivuj a ani netoum po jejich plodech. Ten, kdo chpe tuto pravdu o Mn, se tak nezaplete do nsledk in. SLOKA 15 S tmto vdomm o M transcendentln pirozenosti jednaly v dvnch dobch vechny vysvobozen due. Proto bys ml konat svoji povinnost, nsleduje jejich pkladu. SLOKA 16 Dokonce i moud jsou zmateni, kdy maj rozhodnout, co je in a co je nein. Vylom ti nyn, co je in, a a to pozn, bude osvobozen od veho netst. SLOKA 17

Je velmi tk porozumt sloitosti inu. Proto je teba dobe vdt, co je in, co je zakzan in a co je nein. SLOKA 18 Ten, kdo nein vid v inu a in v neinu, je moudr mezi lidmi, a akoliv vykonv rzn iny, nachz se v transcendentlnm postaven. SLOKA 19 lovk, jeho veker snaen je prosto dost po smyslovm poitku, vlastn dokonal poznn. Mudrci kaj, e jeho plodonosnou innost splil ohe dokonalho poznn. SLOKA 20 Takov lovk zanechal veho ulpvn na plodech svch in, je trvale spokojen, nezvisl a nejedn s mylenkou na odmnu, pestoe kon mnoh iny. SLOKA 21 Takov rozumn lovk jedn s dokonale ovldnutou mysl a inteligenc, vzdv se vekerho vlastnickho pocitu ke svmu majetku a jedn pouze pro nejnutnj ivotn poteby. Takovm jednnm neupad do hch a jejich nsledk. SLOKA 22 Spokoj se se vm, co pijde samo od sebe, je prost dvojnost, nikomu nezvid a je stejn klidn pi spchu i nezdaru. Proto nen nikdy poutn, tebae kon iny. SLOKA 23 iny lovka, kter nen poutn kvalitami hmotn prody a jeho mylen je zaloeno na transcendentlnm poznn, se zcela rozplynou v transcendenci. SLOKA 24 lovk, kter je zcela pohrouen v uvdomovn si Krny, jist doshne duchovnho krlovstv, nebo se podl na duchovnch innostech, v nich ob a obtina jsou stejn absolutn duchovn povahy. SLOKA 25 Nkte jogni dokonale uctvaj polobohy pinenm rznch obt a jin pinej obti v ohni nejvyho brahma. SLOKA 26 Nkte (ist brahmarni) obtuj sluch a smysly v ohni ovldnut mysli a jin (usmrnn hospodi) obtuj smyslov pedmty v ohni smysl. SLOKA 27 Jin, kte usiluj o seberealizaci ovldnm mysli a smysl, obtuj iny vech svch smysl a ivotnho dechu v ohni ovldnut mysli. SLOKA 28 Nkte jsou osvceni obtovnm svho hmotnho majetku, skldajce psn sliby, a jin provdj tk pokn dodrovnm osmistupov jgy nebo studiem Vd, aby doshli transcendentlnho poznn. SLOKA 29 Jsou tak jin, kte se oddvaj kontrole dchn a obtuj vdech vdechu a vdech vdechu, aby tak nakonec zastavili veker dchn a zstali ve vnitnm vytren. Jin zase omezuj potravu a obtuj samotn vdech jako ob. SLOKA 30 Vichni ti, kte znaj el obt, se oist od nsledk hnch in a pot, co ochutnali nektar z vsledk obt, doshnou nejvyho vnho krlovstv. SLOKA 31 nejlep z Kuruovc, bez obti neme nikdo t astn v tomto svt nebo v tomto ivot, nato v ptm. SLOKA 32 Vechny tyto rzn druhy obt jsou schvleny Vdami a vechny se zrodily z rznch in. Jakmile jim takto porozum, vysvobod se. SLOKA 33 Ob konan s poznnm je lep ne ob hmotnho majetku, hubiteli neptel, nebo vechny iny stejn nakonec vrchol v transcendentlnm poznn. SLOKA 34 Obra se na duchovnho uitele a u se od nho pravd. Dotazuj se ho se v pokorou a vrn mu slu. Seberealizovan due ti mohou sdlit poznn, nebo ony uzely pravdu. SLOKA 35 A kdy takto pozn pravdu, neupadne znovu do klamu. S pomoc tohoto poznn shled, e vechny iv bytosti nejsou nim jinm ne stmi Nejvyho, nebo jinmi slovy, e jsou ve Mn. SLOKA 36

I kdybys byl pokldn za nejhnjho z hnk, na lodi transcendentlnho poznn bude schopen pekonat ocen utrpen. SLOKA 37 Tak jako planouc ohe mn v popel vechno palivo, Arduno, tak i ohe poznn spaluje na popel vechny nsledky hmotnch in. SLOKA 38 Na tomto svt nen nic tak vzneenho a istho jako transcendentln poznn. Takov poznn je zral ovoce vekerho mysticismu a ten, kdo doshl dokonalosti v oddan slub, se z nj asem t sm v sob. SLOKA 39 Vc lovk, kter je pohrouen v transcendentlnm poznn a kter ovld sv smysly, velice brzy doshne nejvyho duchovnho mru. SLOKA 40 Avak nevdom a nevc lid, kte pochybuj o zjevench psmech, si existenci Boha neuvdomuj a poklesvaj. Pro pochybovae nen tst ani v tomto svt, ani v ptm. SLOKA 41 lovk, kter oddan slou, vzdvaje se plod svch innost, a kter sv pochybnosti rozal transcendentlnm poznnm, je pevn umstn ve vlastnm j. Proto nen poutn svmi iny, dobyvateli bohatstv. SLOKA 42 Proto meem poznn rozetni sv pochybnosti, kter v tvm srdci povstaly z nevdomosti, a ozbrojen jgou povsta k boji, Bhratove. KAPITOLA PT Karmajga - jednn s mysl upenou na Krnu SLOKA 1 Arduna pravil: Krno, nejdve m d, abych se zekl in, a pot mi zase doporu innost v duchu oddanosti. Prosm T, ekni mi najisto, co je z tchto dvou lep? SLOKA 2 Vzneen pravil: Jak zeknut se innosti, tak innost s oddanost vedou k vysvobozen. Z tchto dvou je vak oddan sluba lep ne zeknut se innosti. SLOKA 3 lovk, kter netou po vsledcch svch in a ani k nim nechov nenvist, si skuten odk. Takov lovk, prost veker dvojnosti, se snadno vyman z hmotnho otroctv a je pln vysvobozen, vlenku mocnch pa. SLOKA 4 Pouze nevdom tvrd, e oddan sluba (karmajga) se li od analytickho studia hmotnho svta (snkhja). Avak skuten uen kaj, e sprvnm nsledovnm jedn z tchto cest se doshne vsledku obou. SLOKA 5 Vpravd vid ten, kdo v, e stavu dosaenho analytickm studovnm lze doshnout tak oddanou slubou a e analytick studium a oddan sluba jsou na stejn rovni. SLOKA 6 Pouh zeknut se vech innost bez oddan sluby Pnu neme nikoho uinit astnm. Avak moudr lovk zamstnan v oddan slub me okamit doshnout Nejvyho. SLOKA 7 lovk jednajc s istou oddanost, kter ovld mysl a smysly, je mil vem a vichni jsou mil jemu. Pestoe je vdy inn, nen nikdy zapleten do nsledk svch in. SLOKA 8 - 9 lovk s boskm vdomm stle dobe v, e vlastn nic nekon, pestoe se dv, naslouch, hmat, ich, j, pohybuje se, sp, dch, hovo, vymuje, pijm a otevr nebo zavr oi. Uvdomuje si pitom, e jsou to jen hmotn smysly, kter se zabvaj smyslovmi pedmty, a e on je nad n povznesen. SLOKA 10 Kdo kon svou povinnost bez pipoutanosti a plody sv prce penechv Nejvymu Pnu, toho se hch nedotkne, tak jako se voda nedotkne lotosovho listu. SLOKA 11 Jogni, kte zanechali veho ulpvn, konaj sv iny tlem, mysl, inteligenc a smysly jen proto, aby oistili sv j. SLOKA 12

Due pevn zakotven v oddanosti doshne trvalho mru, protoe Mi obtuje plody svch in, zatmco lovk, kter nen spojen s Bostvm a ulpv na plodech svch in, je poutn. SLOKA 13 Vtlen bytost, kter ovld svoji povahu a v mysli se vzdv vech in, astn pebv ve mst o devti branch (v hmotnm tle), nic nekon a ani k inm nepobz. SLOKA 14 Vtlen due ovldajc tlo nevytv iny ani jejich plody a ani lidi k inm nepobz. To vechno zpsobuj ti kvality hmotn prody. SLOKA 15 Ani Nejvy Pn se nezastuje zbonch i hnch innost, a je vykonal kdokoliv. Vtlen bytosti jsou vak zmateny nevdomost, kter zastr jejich prav poznn. SLOKA 16 Je-li vak lovk osvcen poznnm, je rozptlilo nevdomost, pak toto poznn odhal ve, tak jako za blho dne je vechno ozeno sluncem. SLOKA 17 Ti, jejich mysl, vra a inteligence jsou upjaty k Nejvymu a kte hledaj u Nho toit, se zcela oist dokonalm poznnm ode vech pochybnost, a takto krej cestou vysvobozen. SLOKA 18 Dky sprvnmu poznn spatuj moud v uenm a pokornm brhmanovi, krv, slonu, psu a pojdai ps jedno a tot. SLOKA 19 Ti, jejich mysl setrvv v rovnovze a harmonii, pekonali ji zrozen a smrt. Jsou bezchybn stejn jako brahma, a proto ji setrvvaj v brahma. SLOKA 20 lovk, kter se neraduje, doshne-li neho pjemnho, a ani nen rozruen, stihne-li ho nco nepjemnho, kter m neochvjnou inteligenci, je nepomlen a zn vdu o Bohu, setrvv ji v transcendenci. SLOKA 21 Takov vysvobozen lovk se ve svm nitru t neustl radosti, nebo nen pitahovn hmotnmi smyslovmi poitky. Takto se t bezmezn blaenosti, protoe je soustedn na Nejvyho. SLOKA 22 Poitky zrozen z doteku se smyslovmi pedmty jsou zdrojem strast, maj potek i konec, synu Kunt, a moudr v nich nenachz poten. SLOKA 23 Kdo doke elit popudm hmotnch smysl a odolvat nporm dosti a hnvu, dve ne opust toto tlo, je v tomto svt dobe umstn a je astn. SLOKA 24 Ten, kdo je ve svm nitru blaen, kdo nalz ve svm nitru poten a kdo je zamen do svho nitra, je ve skutenosti dokonalm jognem. Je seberealizovanou osvobozenou du a nakonec doshne Nejvyho. SLOKA 25 Vysvobozen na rovni Nejvyho doshnou ti, kte jsou mimo duality pramenc z pochybnosti, kte jsou prosti hchu, kte neustle pracuj pro blaho vech bytost a jejich mysl je obrcena k nitru. SLOKA 26 Vysvobozen na rovni Nejvyho je na dosah tm, kte se oprostili od vech hmotnch dost a hnvu, kte poznali sv j, kte se dok ovldat a neustle usiluj o dokonalost. SLOKA 27 - 28 Kdy se transcendentalista, touc po vysvobozen, odlou od vnjch smyslovch pedmt, kdy upne pohled mezi obo, zastav proudn vdech a vdech v nosnch drkch, a ovldne tak smysly, mysl a inteligenci, oprost se od tueb, strachu a hnvu. Kdo se vdy nachz v tomto stavu, je zajist vysvobozen. SLOKA 29 Moudr lovk, kter si M pln uvdomuje a kter v, e jsem konenm pjemcem vech obt a pokn, Nejvym Pnem vech planet a poloboh a ptelem vech bytost, se oprost od hmotnch strast a dospje k mru.

KAPITOLA EST Dhjnajga

SLOKA 1 Vzneen pravil: Prav sannjs a jogn je ten, kdo nelp na plodech svho jednn a kon iny, kter je teba vykonat, a nikoliv ten, kdo nezaehne ohe a je neinn. SLOKA 2 Vz, e to, co se nazv odkn, je tot co jga, neboli spojen s Nejvym, Pnduove, nebo nikdo se neme stt jognem, dokud se nezekne touhy po smyslovm poitku. SLOKA 3 Prav se, e iny jsou prostedkem pro zatenka v osmistupov jze a zanechn vech hmotnch innost je prostedkem pro toho, kdo jgu dovril. SLOKA 4 O lovku, kter se vzdal vech hmotnch dost, kter nejedn pro smyslov poitek a nezabv se plodonosnmi innostmi, se k, e je pokroil v jze. SLOKA 5 lovk se mus pomoc sv mysli osvobodit, nikoliv degradovat. Mysl je jak ptelem, tak i neptelem podmnn due. SLOKA 6 Pro toho, kdo podmanil svou mysl, je mysl nejlepm ptelem, ale pro toho, kdo mysl neovldl, je nejvtm neptelem. SLOKA 7 lovk, kter ovldl svou mysl, a takto doel klidu, doshl ji Naddue a nen ovlivovn radostmi nebo strastmi, chladem nebo horkem, poctou nebo opovrenm. SLOKA 8 Prav se, e lovk, kter je pln uspokojen zskanm a uskutennm poznnm, se nazv jogn (neboli mystik) a je seberealizovanou du. Takov lovk ji doshl transcendentln rovn a dospl k sebeovldn. Na vechno - na hroudu, kmen i zlato - pohl stejn. SLOKA 9 Pokroilej je ten, kdo se dv stejn na ptele, druhy, neptele, lidi nestrann, zvistiv, pbuzn, zbon i hn. SLOKA 10 Jogn, transcendentalista, by ml neustle zamstnvat sv tlo, mysl a sv j ve vztahu k Nejvymu, t o samot v stran a vdy pozorn ovldat svou mysl. Ml by se zbavit majetnickch tueb a pocit. SLOKA 11 - 12 K provozovn jgy nech se jogn odebere na osaml msto. Tam a na zemi rozproste trvu kua a pokryje ji jelen k a mkkm pltnem. Sedtko nem bt ani pli vysok, ani pli nzk a mlo by bt umstno na posvtnm mst. Jogn na nm m sedt stabiln a cviit se v jze ovldnm mysli, smysl a innost a sousteovnm mysli na jedin bod, aby oistil srdce. SLOKA 13 - 14 Nech dr tlo, hlavu a krk zpma a nehybn upe pohled na piku nosu. S mysl ovldnutou a neruenou, zbaven strachu a setrvvajc ve slibu celibtu nech takto upe sv mylenky na Mne ve svm srdci a uin Mne konenm ivotnm clem. SLOKA 15 Takovmto stlm ovldnm tla, mysli a in se jogn vyprost z hmotn existence a doshne Mho sdla, Boho krlovstv. SLOKA 16 Jognem se neme stt ten, kdo se pejd, ani ten, kdo j pli mlo, kdo sp vce, neli je zapoteb, nebo kdo sp mlo, Arduno. SLOKA 17 Jen ten, kdo je stdm v jdle, odpoinku, prci, spnku i bdn, me konnm jgy odstranit vechny sv strasti. SLOKA 18 O jognovi, kter cvienm jgy ukzn innosti sv mysli a kter odvrcen od vech hmotnch dost spov v transcendenci, se prav, e pevn setrvv v jze. SLOKA 19 Stejn jako se plamnek lampy nechvje, je-li v zvt, tak i transcendentalista, jeho mysl je ovldnuta, setrvv vdy v meditaci o transcendentlnm j. SLOKA 20 - 23 Ve stavu dokonalosti zvanm samdhi, neboli vnitn vytren, je mysl cvienm jgy pln odpoutna od vech hmotnch mentlnch innost. Tato dokonalost je charakterizovna schopnost nazrat na sv j prostednictvm ist mysli a t a tit se ve vlastnm j. V tomto radostnm stavu prov lovk bezmezn transcendentln tst poznan transcendentlnmi smysly. Kdy lovk dosahuje tto rovn, nevzdl se u nikdy od pravdy a nemysl si, e by mohl zskat

nco cennjho. V tomto stavu jm nepohnou ani ty nejvt tkosti. Toto je vskutku opravdov osvobozen ode vech strast pochzejcch ze styku s hmotou. SLOKA 24 Jgu je teba vykonvat s neochvjnou rozhodnost a vrou. Jogn mus zcela odvrhnout vechny hmotn dosti, je povstvaj z mentln spekulace, a samotnou mysl ovldat vechny smysly na vech stranch. SLOKA 25 Postupn by ml, krok za krokem, s plnm pesvdenm a za pomoci inteligence, nechat spoinout mysl v j a nemyslet na nic jinho. SLOKA 26 A u se jeho mysl pro svou vrtkavou a nestlou povahu zatoul kamkoliv, mus ji odtud odpoutat a pivst zpt pod vldu svho j. SLOKA 27 Jogn, jeho zklidnn mysl je upjata na Mne, jist doshne nejvyho blaha. Je nad kvalitou vn, nebo realizuje svou kvalitativn totonost s Nejvym, a proto je osvobozen od vech nsledk minulch hnch innost. SLOKA 28 Jogn, kter se takto neustle zabv jgou, se osvobod od vech hmotnch neistot a dospje k nejvy dokonal blaenosti v transcendentlnm lskyplnm slouen Pnu. SLOKA 29 Prav jogn Mne vid ve vech bytostech a vechny bytosti vid ve Mn. Seberealizovan lovk Mne, Nejvyho Pna, vid vude. SLOKA 30 Kdo M vid vude a ve vid ve Mn, tomu se nikdy neztratm a on se nikdy neztrat Mn. SLOKA 31 Jogn, kter v, e J a Naddue, je sdl ve vech tvorech, jsme jedno a tot, oddan slou Naddui a pebv ve Mn za vech okolnost. SLOKA 32 Za dokonalho jogna je pokldn ten, kdo v souladu s vlastnm j vid skutenou jednotu vech tvor, a v jejich tst, nebo netst, Arduno. SLOKA 33 Arduna pravil: Madhusdano, jga, kterou jsi mi popsal, se mi zd nepraktick a nesnesiteln, nebo mysl je vrtkav a nestl. SLOKA 34 Vdy mysl je, Krno, nestl, bouliv, vzpurn a velice siln. Myslm si, e zkrotit vtr je snadnj. SLOKA 35 Vzneen pravil: vlenku mocnch pa, synu Kunt, nen pochyb o tom, e je velmi tk ovldnout tkavou mysl, avak lze to dokzat vhodnm cvienm a neulpvnm. SLOKA 36 Seberealizace je velice nesnadn pro toho, kdo neovld svou mysl. Uspje vak ten, kdo m mysl ve sv moci a vynakld sil sprvnm zpsobem. Takov je mj nzor. SLOKA 37 Arduna pravil: Krno, jak osud oekv nespnho transcendentalistu, kter nastoupil cestu seberealizace s vrou, ale pro svoji svtskost se od n odvrtil, ani doshl dokonalosti v jze? SLOKA 38 Krno, vlenku mocnch pa, neodpadne ten, kdo je zmaten na cest transcendence, jak od duchovn, tak i materiln cesty a nezanikne jako rozervan mrak? SLOKA 39 Toto je moje pochybnost, Krno, a prosm T, abys ji zcela rozptlil. Vdy krom Tebe nen nikdo, kdo by ji mohl odstranit. SLOKA 40 Vzneen pravil: synu Prthy, transcendentalistu, jen jedn ctnostn, neek zkza ani v tomto, ani v duchovnm svt, nebo kdo kon dobro, Mj pteli, toho zlo nikdy nepeme. SLOKA 41 Pot, co se nespn jogn po mnoho a mnoho let radoval na planetch zbonch bytost, narod se v zmon nebo nboensky zaloen rodin. SLOKA 42

Nebo se narod dokonce v rodin moudrch transcendentalist, jestlie jgu provozoval del dobu. V tomto svt lze vak jen velmi zdka dospt k takovmu zrozen. SLOKA 43 Po takovm zrozen znovu nabv boskho vdom ze svho pedchozho ivota a potom znovu usiluje o dal zdokonalen, potomku Kuru. SLOKA 44 Nebo prv sla boskho vdom z jeho dvjho ivota zpsobuje, e automaticky thne k zsadm jgy, ani by je hledal. Takov transcendentalista touc poznat jgu je vdy povznesen nad rituln zsady psem. SLOKA 45 A jogn, kter se usilovn sna o dal pokroky a kter se zdokonalil po mnoha a mnoha zrozench, je oitn ode v poskvrny a nakonec doshne nejvyho cle. SLOKA 46 Jogn je vt ne asketa, vt ne empirik a vt ne ten, kdo pracuje pro plody sv prce. Proto se za vech okolnost sta jognem, Arduno. SLOKA 47 Za nejvyho ze vech jogn povauji toho, kter je se Mnou nejdvrnji spojen, neustle na Mne mysl a oddan a lskypln Mi slou.

KAPITOLA SEDM Poznn o Absolutnm SLOKA 1 Vzneen pravil: Sly, synu Prthy, jak Mne me pln poznat, bude-li provdt jgu pln si Mne vdom, s mysl na Mne upenou a prost jakkoliv pochybnosti. SLOKA 2 Nyn ti beze zbytku vyjevm hmotn a duchovn poznn, a kdy si je osvoj, nezbyde ji nic, co bys ml poznat. SLOKA 3 Z mnoha tisc lid snad jen jeden usiluje o dokonalost a z tch, kdo dokonalosti doshli, Mne st jeden zn pravdiv. SLOKA 4 Zem, voda, ohe, vzduch, ter, mysl, inteligence a falen ego - tchto osm prvk tvo M oddlen hmotn energie. SLOKA 5 Vz vak, vlenku mocnch pa, e krom tto ni energie mm jet jinou, vy energii, je zahrnuje iv bytosti, kter vykoisuj zdroje hmotn prody. SLOKA 6 Vz, e vechno stvoen m svj pvod v tchto dvou podstatch. J jsem pvodem i znikem veho hmotnho i duchovnho v tomto svt. SLOKA 7 Dhanadajo, nic vyho nade Mne nen. Ve na Mn spov jako perly navleen na e. SLOKA 8 Jsem chu vody, synu Kunt, jsem svtlo slunce a msce, slabika m ve vdskch mantrch, jsem zvuk v teru a schopnost v lidech. SLOKA 9 Jsem pvodn vn zem, jsem r ohn, jsem ivot vech ivch tvor a pokn vech asket. SLOKA 10 synu Prthy, vz, e jsem pvodn semnko veho byt, inteligence inteligentnch a statenost statench. SLOKA 11 Jsem sla silnch oprotn od dosti a vn. Jsem pohlavn ivot, kter nen v rozporu s nboenskmi zsadami, nejlep z Bhratovc. SLOKA 12 Vz tak, e vechny stavy byt, a u v kvalit dobra, vn i nevdomosti, jsou projevem M energie. Jsem ve, ani bych na nem zvisel. Nejsem podzen kvalitm hmotn prody, nebo jsou ve Mn. SLOKA 13

Cel svt je okouzlen temi kvalitami hmotn prody (dobrem, vn a nevdomost), a nezn Mne, jen stojm nepomjiv nad tmito kvalitami. SLOKA 14 Tato M bosk energie, sestvajc ze t kvalit hmotn prody, se d st pekonat. Ale ti, kdo se Mi odevzdaj, ji snadno pekro. SLOKA 15 Nevc lid, kte jsou velice hloup, kte jsou nejni z lid, jejich poznn unesla vidina, a ti, kdo maj ateistickou povahu dmon, se Mi nikdy neodevzdvaj. SLOKA 16 Arduno, nejlep z Bhratovc, tyi druhy zbonch lid Mi zanaj oddan slouit: trpc, touc po bohatstv, zvdav a hledajc Absolutn Pravdu. SLOKA 17 Nejlep z nich je ten, kdo Mi vdy oddan a lskypln slou obdaen dokonalm poznnm, nebo takovmu lovku jsem ze veho nejdra a on je drah Mn. SLOKA 18 Vichni tito oddan jsou nepochybn ulechtil due, ale toho, kdo doshl poznn o Mn, povauji za sebe samotnho, nebo tm, e Mi oddan slou, dospje k nejvymu a nejdokonalejmu cli, ke Mn. SLOKA 19 Po mnoha zrozench a smrtch se lovk, jen je vpravd obdaen poznnm, odevzd Mn, vda, e J jsem pinou vech pin a veho, co existuje. Takov due je velmi vzcn. SLOKA 20 Ti, jejich poznn unesly hmotn dosti, se uchyluj k polobohm a uctvaj je podle pravidel a pedpis odpovdajcch jejich povahm. SLOKA 21 Tou-li nkdo uctvat nkterho poloboha, J ho - jako Naddue dlc v srdcch vech - v tto ve utvrdm, aby se mohl oddat uritmu bostvu. SLOKA 22 Vybaven takovou vrou, uctv uritho poloboha a on mu pak spln jeho touhy. Avak ve skutenosti jsem to J, kdo je poskytuje. SLOKA 23 Lid omezenho rozumu uctvaj polobohy, avak plody, kter zskaj, jsou pomjiv. Ti, kdo uctvaj polobohy, jdou na planety poloboh, kdeto Moji oddan doshnou nakonec M svrchovan planety. SLOKA 24 Hloup lid, kte M dokonale neznaj, si mysl, e jsem byl nejdve neosobn a e jsem nyn pijal tuto viditelnou podobu. Nechpou Moji vy pirozenost, kter je nepomjiv a nejvy. SLOKA 25 Nikdy se nezjevuji poetilm a hloupm lidem. Pro n jsem zahalen svou vnitn silou, a proto nechpou, e jsem nezrozen a vn. SLOKA 26 Arduno, jako Nejvy Osobnost Bostv znm ve, co se stalo v minulosti, co se dje v ptomnosti, a ve, co se teprve pihod. Znm tak vechny iv bytosti; Mne vak nezn nikdo. SLOKA 27 Bhratove, hubiteli neptel, vechny iv bytosti se narod do svta klamu a jsou zmateny dvojnost, kter vznik z touhy a nenvisti. SLOKA 28 Avak lid, kte v tomto i dvjch ivotech jednali ctnostn a jejich hn iny jsou zcela vyhlazeny, jsou oprotni od bludu dvojnosti a s pevnm odhodlnm Mi slou. SLOKA 29 Inteligentn lid usilujc o vysvobozen ze st a smrti se prostednictvm oddan sluby uchyluj ke Mn. Jsou vpravd brahma, nebo znaj ve o transcendentlnch inech. SLOKA 30 Ti, kdo Mne pln znaj jako Nejvyho Pna vldnoucho hmotnmu projevu, vem polobohm a obtm, M mohou znt a rozumt, kdo jsem, i v okamiku smrti.

KAPITOLA OSM Dosaen Nejvyho SLOKA 1 Arduna pravil: mj Pane, Nejvy Osobo, prosm T, vysvtli mi, co je brahma? Co je vlastn j? Co jsou innosti konan s mylenkou na odmnu? Co je hmotn stvoen a kdo jsou polobozi? SLOKA 2 Kdo je pnem obti a jak ije v tle, Madhusdano? A jak T v okamiku smrti mohou poznat ti, kte Ti oddan slou? SLOKA 3 Vzneen pravil: Nezniiteln, transcendentln iv bytost se nazv brahma a jej vn podstata se nazv adhytma, vlastn j. innost vytvejc hmotn tla ivch bytost se nazv karma, innost konan pro zisk. SLOKA 4 nejlep z vtlench, hmotn proda, kter se neustle mn, se nazv adhibhta, hmotn projeven. Moje vesmrn podoba, zahrnujc vechny polobohy, vetn poloboh Slunce a Msce, nazv se adhidaiva. A J, Nejvy Pn, pedstavovn Naddu v srdci kad iv bytosti, se nazvm adhiyaja, Pn obti. SLOKA 5 A ten, kdo v okamiku smrti opout sv tlo a mysl jen na Mne, okamit doshne Mho sdla. O tom nen pochyb. SLOKA 6 Kad dospje prv do toho stavu byt, na kter mysl, kdy opout sv tlo, synu Kunt. SLOKA 7 Proto na Mne pi vykonvn sv pedepsan povinnosti vdy mysli v M podob Krny a bojuj. Odevzd-li Mi sv innosti a upne-li na Mne svou mysl a inteligenci, zcela jist ke Mn dospje, o tom nen pochyb. SLOKA 8 Ten, kdo o Mn rozjm jako o Nejvy Osobnosti Bostv, jeho mysl neodbh a je neustle zamstnna vzpomnnm na Mne, dojde, synu Prthy, bezpochyby ke Mn. SLOKA 9 lovk by ml meditovat o Nejvy Osob jako o tom, kdo je vevdouc, nejstar, vldce vekerenstva, men ne atom, udrovatel veho, mimo hmotn pojet, nepostiiteln, kter m vdy osobn podobu, z jako slunce a kter je transcendentln, mimo hmotnou produ. SLOKA 10 Ten, kdo v okamiku smrti sthne ivotn dech silou jgy mezi obo a s oddanost upe neochvjn mysl na Nejvyho Pna, urit dospje k Nejvy Osobnosti Bostv. SLOKA 11 Do brahma vstupuj znalci Vd, kte pronej mkru a jsou v ivotnm stadiu odkn. Lid touc po tto dokonalosti dodruj slib celibtu. Strun ti nyn vyjevm tento zpsob, kterm je mono doshnout spasen. SLOKA 12 Jga znamen odpoutat se ode vech smyslovch poitk. Kdo uzave vechny brny smysl, upe mysl na srdce a umst ivotn dech do vrcholu hlavy, setrvv v jze. SLOKA 13 Kdy je takto umstn v jze a pron posvtnou slabiku m, nejvy kombinaci psmen, a s mylenkou na Mne, Nejvy Osobnost Bostv, opout tlo, urit dospje na duchovn planety. SLOKA 14 Pro toho, kdo na Mne neustle mysl, jsem snadno dostupn, synu Prthy, nebo Mi nepetrit a oddan slou. SLOKA 15 Ty velk due, oddan jogni, kte ke Mn dospli, se nikdy nevrt do tohoto pomjivho strastiplnho svta, nebo doshli nejvy dokonalosti. SLOKA 16 Vechny planety v tomto hmotnm svt, Brahmalkou ponaje a nejni planetou kone, jsou msta opakovanch zrozen a smrt. Ale ten, kdo doshne Mho sdla, synu Kunt, se znovu nenarod. SLOKA 17 Tisc lidskch vk trv Brahmv den a po tisci vcch kon jeho noc. SLOKA 18 Na zatku Brahmova dne se vechny iv bytosti projev z neprojevenho stavu a s pchodem noci opt splynou s neprojevenm. SLOKA 19

S pchodem Brahmova dne vechny iv bytosti znovu vznikaj a s pchodem Brahmovy noci jsou bezmocn znieny. SLOKA 20 Existuje vak jin neprojeven proda, kter je vn a transcendentln projeven a neprojeven hmot. Je nejvy a nen nikdy zniena. Nezanik, ani kdy tento svt zanikne. SLOKA 21 Vdntist ji popisuj jako neprojevenou a nehynouc, je znma jako nejvy cl a kdo ji doshne, ji nikdy se nevrac - to je M svrchovan sdlo. SLOKA 22 Nejvy Osobnosti Bostv, Svrchovanho Pna vech, lze doshnout istou oddanost. Pestoe pobv ve svm sdle, je vudyptomn a ve v Nm spov. SLOKA 23 nejlep z Bhratovc, nyn ti vysvtlm rzn doby, ve kterch se jogni pi opoutn tohoto svta bu vracej, nebo nevracej. SLOKA 24 Jestlie lid znal nejvyho brahma odchzej ze svta v dob ovlivnn bohem ohn, za svtla, v pznivm okamiku dne, bhem trncti dn dorstn msce a v dob esti msc, kdy slunce putuje na sever, dospj k brahma. SLOKA 25 Mystik, kter opout tento svt v ase koue, v noci, bhem trncti dn ubvn msce nebo v dob esti msc, kdy slunce putuje na jih, dospje na Msc, ale opt se navrt. SLOKA 26 Tyto dv cesty - svtl a temn - jsou podle Vd dva zpsoby, jak opustit tento svt. Kdo odejde cestou svtla, nevrt se; kdo jde temnou, navrt se. SLOKA 27 Tebae oddan znaj tyto dv cesty, Arduno, nejsou nikdy zmateni. Proto bu vdy vytrval v oddanosti. SLOKA 28 lovk, kter se vyd po stezce oddan sluby, pekon vsledky zskan studiem Vd, provdnm obt, poknm a dobroinnost nebo filozofickm i ziskuchtivm jednnm a nakonec dospje k nejvymu sdlu.

KAPITOLA DEVT Nejdvrnj poznn SLOKA 1 Vzneen pravil: Mj mil Arduno, protoe Mi nikdy nezvid, vyjevm ti nejdvrnj moudrost a poznn. A je pozn, oprost se od strast hmotn existence. SLOKA 2 Tato moudrost je krlovsk vdn a nejdvrnj tajemstv. Je to nejist moudrost, a protoe umouje realizaci vlastnho j, je dokonalost nboenstv. Vykonv se s radostnou nladou a nikdy nekon. SLOKA 3 Lid, kterm se nedostv vry v oddanou slubu, Mne nedoshnou, hubiteli neptel, a proto se vracej na stezku kolobh rozen a smrti v hmotnm svt. SLOKA 4 Ve sv neprojeven podob pronikm celm vesmrem. Vechny bytosti jsou ve Mn, ale J nejsem v nich. SLOKA 5 A pesto ve Mn nedl ve, co je stvoen. Pohle na Moji neuvitelnou moc! Akoliv jsem udrovatelem vech ivch bytost a pestoe jsem vude, nejsem st tohoto vesmrnho stvoen, nebo M J je jeho zdrojem. SLOKA 6 Vz, e stejn jako mocn vtr stle sdl v prostoru a fouk vemi smry, dl ve Mn vechny stvoen bytosti. SLOKA 7 Na konci vku vstoup veker hmotn stvoen do M podstaty, synu Kunt, a na potku novho vku je opt stvom. SLOKA 8 Znovu a znovu vytvm tuto hmotnou produ, kter Mi podlh, a kterou na konci znim. SLOKA 9 Dhanadajo, veker hmotn innosti M nepoutaj a nikdy na nich nelpm; spovm jakoby neten.

SLOKA 10 Pod Mm dohledem se ot hmotn proda, jedna z Mch energi, a vydv ve pohybliv i nehybn. Z tto piny, synu Kunt, je tento svt optovn tvoen a nien. SLOKA 11 Hlupci se Mi vysmvaj, kdy sestoupm v lidsk podob, nebo neznaj Mou transcendentln povahu svrchovanho Pna nad vm, co existuje. SLOKA 12 Ti, kte jsou takto poblouznni, jsou pitahovni dmonskmi a ateistickmi nzory. V takovm zmatenm postaven nemaj nadji na spsu a jejich plodonosn innosti a poznn jsou zmaeny. SLOKA 13 Ale velk due, kter nejsou poblouzeny, synu Prthy, jsou pod ochranou bosk pirozenosti. Pln se zamstnvaj v oddan slub, protoe vd, e jsem pvodn a nepomjiv Nejvy Osobnost Bostv. SLOKA 14 Tyto velk due M neustle veleb, s velkou odhodlanost se sna, klan se pede Mnou a nepetrit M oddan uctvaj. SLOKA 15 A jin, kte pinej ob kultivac poznn, uctvaj Mne, Nejvyho Pna, jako celek, v mnoha stech a ve vesmrn podob. SLOKA 16 J jsem obad, ob, obtn podl pedkm, liv rostlina a posvtn modlitba. J jsem mslo, ohe a obtovn. SLOKA 17 J jsem otcem tohoto vesmru, matkou, stvoitelem a praotcem. Jsem tm, co je teba znt, co oiuje, a slabikou m. J jsem Rg Vda, Sma Vda a Jadur Vda. SLOKA 18 J jsem cl, udrovatel, pn, svdek, pbytek, toit a nejdra ptel. Jsem vznik a znik, zklad veho, msto spoinut a vn semeno. SLOKA 19 Vydvm teplo, zadruji a vypoutm d. Jsem nesmrtelnost a jsem tak zosobnn smrt. Jak hmota, tak duchovno jsou ve Mn, Arduno. SLOKA 20 Znalci Vd, kte pij vu sma a chtj se dostat na nebesk planety, M uctvaj nepmo. Po oitn se od nsledk za hn iny se narod na Indrov nebesk planet, kde se t boskm poitkm. SLOKA 21 Kdy tak zakus nebeskch smyslovch poitk a vsledky jejich ctnostnch innost jsou vyerpny, navrt se opt do svta smrtelnk. Lid, kte tou po ukojen dost dodrovnm zsad t Vd, zskaj takto pouze opakovan zrozen a smrt. SLOKA 22 Ale tm, kte M vdy uctvaj s oddanost a rozjmaj o M transcendentln podob, pinm to, co jim chyb, a zachovvm to, co maj. SLOKA 23 Ti, kdo jsou oddanmi rznch poloboh a uctvaj je s vrou, uctvaj ve skutenosti pouze Mne, synu Kunt, avak nesprvn. SLOKA 24 Poitky vech obt pat Mn a J jsem jejich pnem. Proto klesaj ti, kte nepoznvaj Mou skutenou transcendentln povahu. SLOKA 25 Ti, kdo uctvaj polobohy, se narod mezi polobohy, k pedkm jdou ti, kdo uctvaj pedky. Ti, kdo uctvaj duchy, se narod mezi takovmi bytostmi, a ti, kdo uctvaj M, budou t se Mnou. SLOKA 26 Jestlie Mi nkdo obtuje s lskou a oddanost lstek, kvtko, ovoce nebo vodu, pijmu to. SLOKA 27 A in cokoliv, a pojd cokoliv, a obtuje nebo daruje cokoliv a a provd jakkoliv pokn, synu Kunt, vdy to i jako ob Mn. SLOKA 28 Takto bude vysvobozen z pout in, a u jsou jejich plody dobr i zl. S touto jgou odkn a s mysl upenou na Mne se vysvobod a pijde ke Mn.

SLOKA 29 Nikomu nezvidm a nikomu nejsem naklonn. Jsem stejn ke vem. Ale ten, kdo Mi slou s oddanost, je ptel, je ve Mn a tak J jsem ptelem jemu. SLOKA 30 Dokonce i lovk, kter se dopustil nejohavnjho inu, by ml bt povaovn za svatho, jestlie Mi slou s ryz oddanost, nebo je sprvn umstn ve svm snaen. SLOKA 31 Velice rychle se naprav a doshne vnho mru. synu Kunt, smle vyhlas, e Moji oddan nikdy nezaniknou. SLOKA 32 synu Prthy, vichni, kdo se ke Mn uchl, by i niho rodu - eny, vaijov (obchodnci) a drov (dlnci) - mohou doshnout nejvyho cle. SLOKA 33 Tm spe ctnostn brhmani, oddan a svat krlov. Kdy u jsi tedy piel na tento nestl, strastipln svt, lskypln Mi slu. SLOKA 34 Vdy na M mysli, sta se Mm oddanm, kla se Mi a uctvej Mne. Takto pln pohrouen ve Mn, urit ke Mn dojde. KAPITOLA DEST Majestt Absolutnho SLOKA 1 Vzneen pravil: Arduno, vlenku mocnch pa, naslouchej dle. Jsi Mj drah ptel, a proto ti k tvmu prospchu sdlm jet plnj poznn, ne kter jsem doposud vysvtlil. SLOKA 2 Ani davy poloboh, ani velc mudrci neznaj Mj pvod nebo M vlastnosti; vdy i oni maj v kadm ohledu svj pvod ve Mn. SLOKA 3 Pouze ten, kdo M zn jako nezrozenho, bez potku a jako svrchovanho Pna vech svt, nepodlh iluzi a je prost vech nsledk hch. SLOKA 4 - 5 Inteligence, poznn, odpoutn od pochybnosti a iluze, schopnost odpoutt, pravdivost, ovldn smysl, ovldn mysli, tst, zrmutek, zrozen, smrt, strach, nebojcnost, nensil, vyrovnanost, uspokojen, pokn, tdrost, pocta i potupa vechny tyto rzn vlastnosti ivch bytost jsem stvoil J. SLOKA 6 Krom ty svtc ze Mne povstalo, zrozeno z M mysli, sedm velkch mudrc a Manuov (praotci lidstva), a z nich pochzej vechny iv bytosti obvajc rzn planety. SLOKA 7 Kdo opravdu zn Mj majestt a mystickou moc, zapoj se do ryz oddan sluby. O tom nen pochyb. SLOKA 8 Jsem zdrojem vech duchovnch i hmotnch svt. Vechno pochz ze Mne. Moud, kte to dokonale vd, Mi oddan slou a uctvaj Mne z celho srdce. SLOKA 9 Mylenky Mch istch oddanch jsou pohrouen jen do Mne, zcela Mi odevzdvaj sv ivoty, aby Mi slouili. Radost a spokojenost nachzej v tom, e si Mne navzjem pipomnaj a neustle o Mn hovo. SLOKA 10 Tm, kte jsou Mi neustle oddni a s lskou Mne uctvaj, dvm poznn, s jeho pomoc ke Mn dospj. SLOKA 11 Dlm v jejich srdcch a ze soucitu k nim rozptyluji temnotu zrozenou z nevdomosti zc pochodn poznn. SLOKA 12 - 13 Arduna pravil: Jsi Nejvy Osobnost Bostv, jsi konen pbytek, jsi nejist, jsi Absolutn Pravda. Jsi vn, transcendentln, pvodn, nezrozen a nejvt osoba. Vichni velc svtci, Nrada, Asita, Dvala a Vjsa, to o Tob prohlauj a nyn mi to k Ty sm. SLOKA 14 Krno, vechno, co mi k, pijmm naprosto jako pravdu. Ani polobozi, ani dmoni, Pane, nemohou porozumt Tv osobnosti.

SLOKA 15 Jen Ty sm zn sebe svou vnitn silou, Nejvy Osobo, Zdroji veho, Pane vech bytost, Boe boh, Vlde vesmru. SLOKA 16 Vyprvj mi, prosm, dopodrobna o svch boskch silch, ktermi prostupuje vechny svty. SLOKA 17 Krno, Pane jgy, jak na Tebe mm neustle myslet a jak T rozpoznm? Kterou z Tvch rozlinch podob si mm pamatovat, Nejvy Osobnosti Bostv? SLOKA 18 Danrdano, prosm, povz mi znovu dopodrobna o mystick sle Tvch vzneench vlastnost. Nikdy nejsem nasycen poslouchnm o Tob, nebo m vce naslouchm, tm vce chci vychutnvat nektar Tvch slov. SLOKA 19 Vzneen pravil: Ano, povm ti o svch asnch projevench, ale jen o tch, kter jsou vznan, nebo Moje vzneenost, Arduno, nem konce. SLOKA 20 Arduno, jsem Naddue sdlc v srdci vech ivch bytost. Jsem potek, sted i konec vech tvor. SLOKA 21 Mezi ditji jsem Vinu, ze svtelnch zdroj jsem zcm sluncem, mezi Maruty jsem Mari a msc mezi hvzdami. SLOKA 22 Mezi Vdami jsem Sma Vda, mezi polobohy jsem Indra, krl nebe, mezi smysly jsem mysl a v ivch bytostech jsem silou ivota (vdomm). SLOKA 23 Mezi Rudry jsem iva, mezi Jaki a Rkasy jsem pnem bohatstv (Kuvra), mezi Vasuy jsem ohe (Agni) a mezi horami jsem Mru. SLOKA 24 Vz, Arduno, e z kn jsem veleknz Brhaspati, mezi vojevdci jsem Krtikja a mezi vodnmi ndremi jsem ocen. SLOKA 25 Mezi velkmi mudrci jsem Bhrgu, mezi vibracemi jsem transcendentln m. Z obt jsem zpvn svatch jmen (dapa) a z nehybnch vc jsem Himlaje. SLOKA 26 Ze vech strom jsem posvtnm banynovnkem, ze vech svtc mezi polobohy jsem Nrada. Z Gandharv jsem itraratha a mezi dokonalmi jsem svtec Kapila. SLOKA 27 Vz, e z kon jsem Uaihrav, kter povstal pi stloukn ocenu. Z ulechtilch slon jsem Airvata a z lid jsem krl. SLOKA 28 Ze zbran jsem blesk, mezi kravami jsem surabhi, z ploditel jsem Kandarpa, bh lsky, a z had jsem Vsuki. SLOKA 29 Mezi mnohohlavmi Ngy jsem Ananta, z tvor ijcch ve vod jsem polobh Varuna, ze zesnulch pedk jsem Arjam a z psnch soudc jsem Jama, pn smrti. SLOKA 30 Mezi dmonskmi Daitji jsem ist oddan Prahlda, mezi podmaniteli jsem as, ze zvat jsem lev a mezi ptky jsem Garuda. SLOKA 31 Ze veho, co oiuje, jsem vtr, z bojovnk jsem Rma, z ryb jsem ralok a z tekoucch ek jsem Ganga. SLOKA 32 Arduno, jsem potek, sted i konec vech stvoen. Mezi vemi vdami jsem duchovn vda o vlastnm j a pro logiky jsem konen pravda. SLOKA 33 Z psmen jsem psmeno A, mezi sloeninami jsem prov kompozitum. Jsem nevyerpateln as a z tvoitel jsem Brahm. SLOKA 34 Jsem vepohlcujc smrt, jsem prvotn princip veho, co teprve pijde. Mezi enami jsem slva, tstna, spanil e, pam, inteligence, vytrvalost a trplivost. SLOKA 35 Mezi hymnami Sma Vdy jsem Brhat-sma, z poezie jsem Gjatr. Z msc jsem Mrgara (listopad - prosinec) a z ronch obdob jsem kvetouc jaro.

SLOKA 36 Jsem tak hra o tst mezi podvody a ndhera v ndhee. Jsem vtzstv, jsem sil a jsem sla silnch. SLOKA 37 Z Vrniovc jsem Vsudva a z Pnduovc Arduna. Mezi svtci jsem Vjsa a mezi velkmi mysliteli Uan. SLOKA 38 Ze vech zpsob potlaovn nezkonnosti jsem trest; tm, kte tou zvtzit, jsem morlnm chovnm. Mezi tajemstvmi jsem mlen a pro moudr jsem moudrost. SLOKA 39 Dle jsem, Arduno, semenem veho, co existuje. Nen bytosti, a pohybliv i nehybn, kter by mohla existovat beze Mne. SLOKA 40 mocn hubiteli neptel, nen konce Mm boskm projevenm. To, co jsem ti vyjevil, je jen mal nznak Mho nekonenho majesttu. SLOKA 41 Vz, e vechny bohat, krsn a slavn vtvory povstaly z pouhho zlomku M ndhery. SLOKA 42 K emu je ti vak zapoteb tak podrobnho vdn, Arduno? Jedinou svou stekou pronikm celm vesmrem a udruji jej.

KAPITOLA JEDENCT Vesmrn podoba SLOKA 1 Arduna pravil: Vyslechl jsem Tv pokyny tkajc se tchto nejdvrnjch duchovnch zleitost, a tak se Tvou milost nyn rozptlila m iluze. SLOKA 2 Pane s lotosovma oima, od Tebe jsem se dopodrobna dovdl o vzniku a zniku vech ivch bytost a uvdomil jsem si Tvoji nevyerpatelnou slvu. SLOKA 3 nejmocnj ze vech osobnost, Nejvy Pane, pestoe T zde ped sebou vidm ve Tvm skutenm postaven, jak se sm popisuje, pl bych si spatit, jak vstupuje do tohoto vesmrnho projeven. Toum spatit Tvou Boskou podobu. SLOKA 4 mj Pane, vlde vech mystickch sil, jestlie si mysl, e jsem schopen uzt Tvoji vesmrnou podobu, potom mi laskav odhal sv nekonen vepronikajc J. SLOKA 5 Vzneen pravil: Mj mil Arduno, synu Prthy, pohle na Moji vzneenost, kter m statisce rznorodch a rznobarevnch boskch tvnost. SLOKA 6 nejlep z Bhratovc, pohle na rzn projeven ditj, Vasu, Rudr, Avin-kumr a vech dalch poloboh. Pohle na tyto podivuhodn rozmanitosti, kter pedtm nikdo nikdy nespatil, ani o nich neslyel. SLOKA 7 Arduno, cokoliv si peje spatit, me te zhldnout v Mm tle! Tato vesmrn podoba ti me ukzat ve, co tou vidt nyn, jako i ve, co by sis mohl pt vidt v budoucnu. Ve pohybliv i nehybn je zde, na jednom mst. SLOKA 8 Neme Mne vak vidt oima, kter m te. Dm ti proto bosk zrak. Pohle na Moji mystickou vzneenost! SLOKA 9 Sadaja pravil: krli, po tchto slovech ukzal Hari, Nejvy Pn vekerch mystickch sil, Bosk Osobnost, svoji vesmrnou podobu Ardunovi. SLOKA 10 - 11 Arduna v tto vesmrn podob vidl bezpoet st, bezpoet o a bezpoet jev. Postava byla ozdobena mnoha nebeskmi ornamenty a drela mnoho pozdviench boskch zbran. Byla ndhern ozdobena nebeskmi girlandami, zahalena do boskch at a pomazna boskmi vonnmi oleji. Vechno bylo divupln, zc, nekonen a vepronikajc. SLOKA 12

Kdyby na obloze najednou vzplly statisce slunc, snad by se jejich ze dala srovnat se z vesmrn podoby Nejvyho Pna. SLOKA 13 Tehdy mohl Arduna ve vesmrn podob Pna vidt nekonen vesmrn projeven, soustedn na jednom mst, a pesto rozdlen na statisce. SLOKA 14 Pot, naplnn asem a se zjeenmi vlasy, sklonil Arduna hlavu jako projev cty a se sepjatma rukama se zaal modlit k Nejvymu Pnu. SLOKA 15 Arduna pravil: Mj drah Krno, v Tvm tle vidm pospolu vechny polobohy a mnoho rznch ivch bytost. Vidm Brahmu sedcho na lotosovm kvtu, ivu a vechny mudrce a bosk hady. SLOKA 16 Pane vesmru, v Tvm tle vidm bezpoet pa, bich, st a o rozpnajcch se neomezen na vechny strany. Nevidm v Tob dn konec, dn sted, ani dn potek. SLOKA 17 Tvou podobu, kter je ozdobena helmami, kyji a disky, lze tko uzt, protoe na vechny strany oslnivou svtelnou zplavu, pipomnajc planouc ohe nebo nezmrnou z slunce. SLOKA 18 Jsi pvodn svrchovan cl poznn. Jsi konen msto spoinut celho vesmru. Jsi nevyerpateln a jsi nejstar. Jsi udrovatel odvkho nboenstv, vn Osobnost Bostv. To je mj nzor. SLOKA 19 Jsi bez potku, stedu i konce. Tv slva je nekonen. M bezpoet pa a slunce a msc jsou Tvoje oi. Vidm T s planoucm ohnm vychzejcm z Tvch st, vidm T spalujcho cel tento vesmr Tvm vlastnm jasem. SLOKA 20 Tebae jsi jedin, prostupuje nebe a planety i veker prostor mezi nimi. Vzneen, vechny ti svty se chvj pi pohledu na Tvoji ohromujc asnou podobu. SLOKA 21 Zstupy poloboh se Ti odevzdvaj a vstupuj do Tebe. Nkte z nich se ve velikm strachu modl se sepjatma rukama. Zstupy velkch svtc a dokonalch bytost se k Tob modl a provolvaj Ti slvu vdskmi hymny. SLOKA 22 Rudrov, ditjov, Vasuov, Sdhjov, Vivdvov a oba Avinov, Marutov, prapedci, Gandharvov, Jakov, Asurov a dokonal polobozi, ti vichni na Tebe hled v asu. SLOKA 23 Pane mocnch pa, vechny planety a jejich polobozi se chvj pi pohledu na Tvoji asnou podobu s mnoha oblieji, oima, paemi, stehny, nohama, bichy a mnoha stralivmi tesky; a stejn jako oni jsem zmaten i j. SLOKA 24 vudyptomn Vinu, kdy vidm, jak se mnoha svmi slajcmi barvami dotk oblohy, kdy vidm Tv oteven sta a obrovsk planouc oi, moje mysl je znepokojena strachem. Cel se tesu a v hloubi due nemohu nalzt vyrovnanost mysli. SLOKA 25 Pane vech poloboh, toit svt, prosm T, smiluj se nade mnou. Nenalzm rovnovhu, kdy vidm Tv hnouc, smrti podobn tve a straliv tesky. Jsem zcela zmaten. SLOKA 26 - 27 Vichni Dhrtartrovi synov spolu se svmi spojeneckmi krli, tak Bhma, Drna a Karna, i vichni nai vojevdci se t do Tvch stralivch st. Nkter z nich vidm seven mezi zuby a s rozdrcenmi hlavami. SLOKA 28 Jako mnoh proudy ek vtkaj do moe, tak se i vichni velc bojovnci t do Tvch hnoucch st. SLOKA 29 Vidm, jak se vichni lid prudce enou do Tvch st, podobni mrm, kter se vrhaj do planoucho ohn. SLOKA 30 Vinu, vidm, jak na vech stranch pohlcuje lidstvo a olizuje je svmi plamennmi sty. Tv paprsky zakrvaj cel vesmr, kter spaluje svou stralivou z. SLOKA 31 Pane vech poloboh, prosm, ekni mi, kdo jsi v tto divok podob. Klanm se Ti; prosm T, smiluj se nade mnou. Jsi prvotn Pn. Peji si poznat T, nebo nechpu Tv posln. SLOKA 32

Vzneen pravil: Jsem as, velk niitel svt, a piel jsem, abych pohltil vechny lidi. S vjimkou vs, Pnduovc, budou vichni bojovnci obou stran usmrceni. SLOKA 33 Proto povsta. Piprav se k boji a zskej slvu. Poti sv neptele a uvej vzkvtajcho krlovstv. Sm jsem je ji zahubil, take ty, Savjasine, me bt jen pouhm nstrojem v boji. SLOKA 34 Drnu, Bhmu, Dajadrathu, Karnu a jin velk bojovnky jsem ji zahubil. Proto je bez obav zabij. Jednodue bojuj a v bitv protivnka poraz. SLOKA 35 Sadaja ekl Dhrtartrovi: krli, kdy tesouc se Arduna vyslechl tato slova od Nejvy Osobnosti Bostv, opakovan se klanl se sepjatma rukama. Bzliv a zajkavm hlasem oslovil Krnu. SLOKA 36 Arduna ekl: Pane vech smysl, svt se napluje radost, kdy sly Tv jmno, a vichni jsou k Tob pitahovni. Dokonal bytosti Ti projevuj ctu, avak dmoni ze strachu prchaj na vechny strany. To ve je v naprostm podku. SLOKA 37 Vemocn, kter pevyuje i Brahmu, Ty jsi pvodn stvoitel. nekonen, pro by T nemli uctvat? Boe boh, pbytku vesmru! Jsi nepemoiteln zdroj, pina vech pin, transcendentln tomuto hmotnmu projeven. SLOKA 38 Jsi pvodn Osobnost Bostv, nejstar, svrchovan spoinut tohoto zjevenho vesmru. Zn vechno a jsi vm, co je poznateln. Jsi nejvy toit nad hmotnmi kvalitami. nezmrn podobo! Cel toto vesmrn stvoen je Tebou prostoupeno! SLOKA 39 Jsi vzduch a jsi svrchovan vldce! Jsi ohe, jsi voda a jsi Msc! Jsi Brahm, prvn iv bytost, a jsi praotec vech. Proto se Ti znovu a znovu tisckrt uctiv klanm! SLOKA 40 Klanm se Ti zepedu, zezadu a ze vech stran! bezmezn moci, jsi pnem nekonench sil! Vm prostupuje, a proto jsi vechno! SLOKA 41 - 42 Povaoval jsem T za svho ptele, a proto jsem T nkdy unhlen oslovil ,,Krno``, ,,Jdavo``, ,,mj pteli``, ani bych znal Tvoji slvu. Prosm T, odpus mi ve, co jsem Ti uinil z poetilosti nebo z lsky. Mnohokrt jsem byl k Tob nezdvoil, kdy jsme spolu ertovali pi odpoinku, kdy jsme leeli na stejn posteli, sedli i jedli, a o samot, nebo v ptomnosti mnoha ptel. Promi mi, prosm T, vechny m pestupky, nezmrn. SLOKA 43 Jsi otec celho vesmrnho projeven, pohyblivho i nehybnho. Jsi jeho ctyhodn Pn a nejvy duchovn uitel. Nikdo se Ti neme vyrovnat a nikdo neme bt jako Ty. Jak T nkdo v tchto tech svtech me pekonat, Pane s nezmitelnou moc? SLOKA 44 Jsi ctyhodn Nejvy Pn vech ivch bytost. Padm ped Tebou k zemi, abych Ti vyjdil svoji hlubokou ctu a poprosil T o milost. Prosm T, odpus mi vechno zl, eho jsem se vi Tob dopustil a bu ke mn shovvav, jako je otec k synovi, ptel k pteli i mil k mil. SLOKA 45 Jsem poten pi pohledu na tuto vesmrnou podobu, kterou jsem nikdy pedtm nevidl, avak zrove se moje mysl chvje bzn. Proto T prosm, slituj se nade mnou a uka se mi znovu ve sv podob jako Osobnost Bostv, Pane vech poloboh, pbytku vesmru. SLOKA 46 vesmrn podobo, tisciruk Pane, peji si spatit T s korunou na hlav, s kyjem, diskem, lasturou a lotosovm kvtem v Tvch rukch. Toum spatit T v tto tyruk podob. SLOKA 47 Vzneen pravil: Mj mil Arduno, s radost jsem ti Mou vnitn energi zjevil nejvy vesmrnou podobu v hmotnm svt; prvotn podobu, nekonenou a zc, kterou krom tebe doposud nikdo nespatil. SLOKA 48 nejlep z Kuruovskch bojovnk, ped tebou tuto vesmrnou podobu nikdo nikdy nespatil, nebo v hmotnm svt ji nikdo neme spatit studovnm Vd, obmi, dobroinnostmi, zbonmi skutky, ani tvrdm poknm. SLOKA 49 Nenechm t vce se znepokojovat pohledem na tuto Moji stralivou podobu. Mj oddan, zanech vech zmatk. S klidnou mysl se nyn me podvat na Moji vytouenou podobu.

SLOKA 50 Sadaja pravil Dhrtartrovi: Kdy Krna, Nejvy Osobnost Bostv, takto promluvil k Ardunovi, vyjevil znovu svou pravou tyrukou podobu a nakonec, aby uspokojil zdenho Ardunu, ukzal se mu ve sv dvouruk podob. SLOKA 51 Kdy Arduna takto spatil Krnu v Jeho pvodn podob, pravil: Danrdano, pi pohledu na Tvoji pekrsnou lidskou podobu se m mysl uklidnila a vracm se znovu do sv pvodn pirozenosti. SLOKA 52 Vzneen pravil: Mj drah Arduno, je velmi nesnadn uzt podobu, na kterou se nyn dv. I polobozi ustavin tou spatit tuto tak milou podobu. SLOKA 53 Tato podoba, kterou vid svma transcendentlnma oima, neme bt pochopena pouhm studovnm Vd, ani krutm poknm, ani dobroinnost, ani uctvnm. Tmito prostedky M nikdo neme spatit takovho, jak jsem. SLOKA 54 Mj mil Arduno, pouze naprostou oddanou slubou mohu bt spaten a pochopen tak, jak tady ped tebou stojm. Jen tak me vniknout do zhady M pirozenosti. SLOKA 55 Mj mil Arduno, kdo Mi slou s istou oddanost, kdo je prost mentln spekulace a bez poskvrny plodonosnch in, kdo pro Mne jedn, povauje Mne za svj nejvy cl a je ptelsk ke vem ivm bytostem, ten ke Mn urit dospje.

KAPITOLA DVANCT Oddan sluba SLOKA 1 Arduna se zeptal: Povauje za dokonalej ty, kte Ti s oddanost svdomit slou, nebo ty, kte uctvaj neosobn, neprojeven brahma? SLOKA 2 Vzneen pravil: Za nejdokonalej povauji ty, kte Mne neustle uctvaj s velkou a transcendentln vrou a jejich mysl je upena na Moji osobn podobu. SLOKA 3 - 4 Ale i ti, kte uctvaj neprojeven, smysly nepostiiteln, vepronikajc, nepochopiteln, nemnn, pevn, nehybn neosobn pojet Absolutn Pravdy - ovldnm vech smysl a tm, e se vemi jednaj stejn a pracuj pro veobecn blaho, M nakonec tak doshnou. SLOKA 5 Dlat pokroky je velmi obtn pro ty, jejich mysl lp na neprojevenm, neosobnm aspektu Nejvyho; tato cesta je vdy nesnadn pro ty, kdo jsou v zajet tla. SLOKA 6 - 7 Ale ty, kte M uctvaj a zasvtili Mi vechny sv iny, kte se Mi bez vjimky odevzdvaj, vdy o Mn rozjmaj a oddan Mi slou s mysl na Mne upenou, synu Prthy, rychle vysvobodm z ocenu rozen a smrti. SLOKA 8 Upni na Mne svou mysl a vechnu svou inteligenci zamstnej rozjmnm o Mn, o Nejvy Osobnosti Bostv. Tak bude ve Mn bezpochyby neustle spovat. SLOKA 9 Mj mil Arduno, dobyvateli bohatstv, nejsi-li schopen upnout na Mne svou mysl, dodruj regulativn zsady bhaktijgy. Tak vyvine touhu zskat Mne. SLOKA 10 Nedoke-li dodrovat zsady bhaktijgy, pokus se tedy pracovat pro Mne, nebo konnm in pro Mne doshne dokonalosti. SLOKA 11 Nejsi-li vak schopen jednat s tmto vdomm, zekni se plod sv prce a pokus se pohrouit do vlastnho j. SLOKA 12 Je-li i toto pro tebe obtn, zabvej se pstovnm poznn. Lep ne poznn je vak meditace, a jet lep ne meditace je zeknut se plod svch in, nebo takovm odknm je mono doshnout vnitnho mru v mysli. SLOKA 13 - 14

Kdo je prost zti a je laskavm ptelem vech ivch bytost, kdo se nepovauje za vlastnka a je prost falenho ega, kdo zachovv klid jak ve tst, tak i v netst, kdo je snenliv, vdy spokojen, ukznn a s odhodlanost se vnuje oddan slub s mysl a inteligenc upenou na Mne, takov oddan je Mi velice drah. SLOKA 15 Je Mi velice drah i ten, kdo nikoho nepivd do nesnz, koho nikdo nerozru a kdo zachovv klid jak ve tst, tak i v netst, strachu a zkosti. SLOKA 16 Mj oddan je Mi velice drah, nebo nezvis na bnch udlostech, je ist, zkuen, bez starost a bolest a neusiluje o vsledky svho jednn. SLOKA 17 Kdo se neupn k radosti ani ke smutku, kdo nenak a po niem netou a kdo se zk dobrho i zlho, takov oddan je Mi velice drah. SLOKA 18 - 19 Velmi drah je Mi tak lovk, kter jedn stejn s ptelem i neptelem, kterho se nedotkne pocta ani zneuctn, horko ani chlad, tst ani netst, chvla i pohana, kter se nesdruuje se patnou spolenost, je vdy mlenliv, se vm spokojen, nestar se o stechu nad hlavou a je pevn v poznn a oddan slub. SLOKA 20 Nade vechno jsou Mi mil ti, kdo naplnni vrou krej nepomjivou cestou oddan sluby a Mne si zvolili za svj nejvy cl.

KAPITOLA TINCT Proda, poivatel a vdom SLOKA 1 - 2 Arduna pravil: mj mil Krno, pl bych si vdt, co je prakti (proda), puru?a (poivatel), pole, znalec pole, poznn a pedmt poznn. Vzneen pravil: synu Kunt, toto tlo se nazv pole a ten, kdo toto tlo zn, nazv se znalec pole. SLOKA 3 Bhratove, ml bys vdt, e J jsem tak znalcem ve vech tlech. Porozumn tomuto tlu a jeho znalci je podle Mne prav moudrost. SLOKA 4 Vyslechni nyn, prosm, co ti v krtkosti povm o poli psobnosti, jak je povahy, jak se mn, odkud pochz, kdo je znalcem pole a jak jsou jeho vlivy. SLOKA 5 Toto poznn o poli psobnosti a znalci pole popsali ji mnoz svat muov v rznch vdskch psmech. Zvlt je podno ve Vdnta-ste s celou vahou o pin a nsledku. SLOKA 6 - 7 Pt hrubch prvk, falen ego, inteligence, neprojeven, deset smysl a mysl, pt smyslovch pedmt, touha, nenvist, tst, netst, souhrn, pznaky ivota a pesvden - to vechno je v krtkosti povaovno za pole innost a jeho vzjemn psoben. SLOKA 8 - 12 Pokora; skromnost; nensil; snenlivost; poctivost; vyhledn pravho duchovnho uitele; istotnost; stlost; sebeovldn; zkn se objekt smyslovho poitku; oprotn se od falenho ega; schopnost chpat zrozen, smrt, st a nemoc jako zlo; neulpvn; nepipoutanost k dtem, manelce, domovu a podobnmu; trval vyrovnanost mylen za pjemnch i nepjemnch okolnost; neodchyln a vlun oddanost Mn; prodlvn na osamlch mstech a strann se lidskch mas; pochopen dleitosti seberealizace a filozofick hledn Absolutn Pravdy - to ve zde prohlauji za poznn a ve, co se od toho li, je nevdomost. SLOKA 13 Nyn ti vysvtlm to, co je teba znt, a tak okus vn. Brahma neboli duchovno nem potek a je Mi podzeno a nachz se mimo pinu a dsledek tohoto hmotnho svta. SLOKA 14 Naddue prostupuje vm. Vude jsou Jej ruce, nohy, oi, hlavy a tve a vude m ui. SLOKA 15 Naddue je pvodnm zdrojem vech smysl, pestoe sama smysly nem. Nim nen poutna, a pesto udruje vechny iv bytosti. Je transcendentln ke kvalitm hmotn prody a souasn tmto kvalitm vldne.

SLOKA 16 Nejvy Pravda se nachz vn i uvnit vech ivch bytost, ve vem nehybnm i pohybujcm se. Hmotn smysly Ji nemohou vidt nebo poznat, protoe je velice jemn. Akoliv je velice vzdlen, je zrove vem nablzku. SLOKA 17 Pestoe se Naddue zd bt rozdlena mezi vemi bytostmi, nen nikdy rozdlena. Je jedin. Akoliv udruje vechny iv bytosti, je teba vdt, e je tak vyvj a pohlcuje. SLOKA 18 Naddue je zdrojem svtla ve vem, co svt. Je mimo temnotu hmoty a je neprojeven. Je poznnm, je pedmtem poznn a je clem poznn. Nachz se v srdci kad iv bytosti. SLOKA 19 V krtkosti jsem ti popsal pole psobnosti (tlo), poznn a pedmt poznn. Pouze Moji oddan tomu mohou dokonale porozumt, a tak doshnout Mho sdla. SLOKA 20 Vz, e hmotn proda a iv bytosti nemaj potek. Jejich promny a hmotn kvality jsou produktem hmotn prody. SLOKA 21 k se, e proda je pinou vech hmotnch pin a dsledk, zatmco iv bytost je pinou rozlinch strast a poitk v tomto svt. SLOKA 22 iv bytost tak v hmotn prod kr cestou ivota a zakou ti kvality tto prody. Dky pipoutanosti k hmotn prod se setkv s dobrem a zlem v rznch ivoinch lnech. SLOKA 23 Avak v tomto tle je i jin, transcendentln poivatel, a to Nejvy Pn, nejvy vlastnk, dohlitel a schvalovatel, kter je znm jako Naddue. SLOKA 24 Ten, kdo porozum tto filozofii o hmotn prod, iv bytosti a vzjemnch incch prodnch kvalit, zajist doshne vysvobozen. Nezvisle na svm nynjm postaven se zde u nikdy nenarod. SLOKA 25 Nkte v sob vnmaj Naddui meditac, jin pstovnm poznn, anebo konnm in bez touhy po plodech. SLOKA 26 Nkte vak nemaj zkuenosti v duchovnm poznn a zanou uctvat Nejvy Osobu pot, co o N slyeli od druhch. I oni pekonaj zrozen a smrt, protoe maj sklon naslouchat autoritm. SLOKA 27 bku mezi Bhratovci, vz, e ve, co vid kolem, pohybliv i nehybn, je pouze spojen pole psobnosti a znalce pole. SLOKA 28 Kdo vid, e Naddue doprovz individuln dui ve vech tlech, a kdo rozum, e ani due, ani Naddue nemohou bt ve zniitelnm tle znieny, ten vpravd vid. SLOKA 29 Kdo vid Naddui vude, v kad iv bytosti, nen svou mysl poniovn. Tak doshne transcendentlnho cle. SLOKA 30 Kdo chpe, e tlo stvoen hmotnou prodou kon vechny iny a e vlastn j nekon nic, ten skuten vid. SLOKA 31 Jestlie moudr lovk pestane na rzn bytosti nahlet podle jejich hmotnch tl a vid, jak se bytosti rozpnaj vude, doshne brahma. SLOKA 32 Takov lovk vid, e nepomjiv due je transcendentln, vn a mimo kvality prody. Arduno, pestoe due dl v hmotnm tle, nic nekon a ani nen zapletena. SLOKA 33 Jako se vzduch dky sv jemnosti s nim nesmch, tebae je veprostupujc, tak se ani due, kter realizuje brahma, nesmch s tlem, ve kterm pebv. SLOKA 34 Bhratove, jako jedin slunce osvtluje cel vesmr, stejn tak iv bytost osvtluje vdomm cel tlo. SLOKA 35 Ti, kdo zrakem poznn prohldnou rozdl mezi tlem a znalcem tla, mohou tak pochopit, jak se vysvobodit z hmotnho zajet, a dospj k nejvymu cli.

KAPITOLA TRNCT Ti kvality hmotn prody SLOKA 1 Vzneen pravil: Znovu ti vylom tuto nejvy moudrost, nejlep ze veho vdn. Vichni svtci, kte ji poznali, doshli nejvy dokonalosti. SLOKA 2 Ti, kdo se uchl k tomuto poznn, mohou doshnout transcendentln pirozenosti, kter je podobn M vlastn. Pak u se nezrod pi novm stvoen svta a ani nejsou rozrueni v dob zniku. SLOKA 3 Totln hmotn podstata nazvan brahma je pvodem zrozen, Bhratove. Kdy oplodnm toto brahma, umonm zrozen vem ivm bytostem. SLOKA 4 synu Kunt, vem ivotnm druhm je umonno narodit se v tto hmotn prod a J jsem otcem dvajcm sm. SLOKA 5 Hmotn proda se skld ze t kvalit - dobra, vn a nevdomosti. Kdy se vn iv bytost dostane do styku s hmotnou prodou, stv se podmnnou tmito kvalitami, vlenku mocnch pa. SLOKA 6 Kvalita dobra, je je zc a ist ne ostatn, oprouje od vech hnch reakc, bezhonn. Ti, kte jsou v tto kvalit, jsou podmnni pocitem tst a poznn. SLOKA 7 Kvalita vn se rod z nekonench dost a tueb, synu Kunt, a proto je vtlen iv bytost poutna k hmotnm plodonosnm inm. SLOKA 8 Vz, Bhratove, e kvalita temnoty je zrozena z nevdomosti a je strjcem klamu vech vtlench ivch bytost; pout pomatenost, netenost a spnkem. SLOKA 9 Bhratove, kvalita dobra pout ke tst, ve k plodm in a nevdomost, je zahaluje poznn, ve k pomatenosti. SLOKA 10 Nkdy pevld kvalita dobra a pekonv kvality vn a nevdomosti, Bhratove. Nkdy kvalita vn pekonv kvality dobra a nevdomosti a jindy zas nevdomost pekonv dobro a ve. Tmto zpsobem probh mezi nimi neustl boj o nadvldu. SLOKA 11 Jsou-li vechny brny tla ozeny poznnm, pak vz, e jde o projev kvality dobra. SLOKA 12 nejlep z Bhratovc, pi vzrstu kvality vn se rod velk pipoutanost, chtivost, plodonosn inorodost, horliv sil a neovladateln touha. SLOKA 13 Temnota, neinnost, pomatenost a poblouzen se projevuj, vzmh-li se kvalita nevdomosti, potomku Kuru. SLOKA 14 Zeme-li lovk v kvalit dobra, doshne istch vych planet, kde sdl velc svat lid. SLOKA 15 Zeme-li lovk v kvalit vn, narod se mezi tmi, kte vykonvaj plodonosn iny; zeme-li v kvalit nevdomosti, zrod se v i zvat. SLOKA 16 Prav se, e zbon iny v kvalit dobra oiuj, iny v kvalit vn vak pinej al a iny v kvalit nevdomosti vedou k poetilosti. SLOKA 17 Z kvality dobra se rod prav poznn, z kvality vn chtivost a z kvality nevdomosti vznik poetilost, pomatenost a klam. SLOKA 18 Ti, kte se nachzej v kvalit dobra, spj nahoru, k vym planetm; uprosted, na pozemskch planetch, zstvaj lid kvality vn; a ti, kte jsou v hrzn kvalit nevdomosti, klesaj dol, do pekelnch svt.

SLOKA 19 Kdy lovk sprvn vid, e vechny innosti jsou vykonvny pouze tmito kvalitami prody, a v-li, e Nejvy Pn stoj nad nimi, pak me dospt k M duchovn podstat. SLOKA 20 Povznese-li se vtlen bytost nad tyto ti kvality, je jsou spojeny s tlem, vysvobod se ze strast zrozen, smrti a st, a t se z nektaru ji v tomto ivot. SLOKA 21 Arduna se zeptal: Mj drah Pane, podle jakch pznak se pozn ten, kdo je transcendentln tmto tem kvalitm? Jak se chov a jak tyto kvality hmotn prody pekonv? SLOKA 22 - 25 Vzneen pravil: synu Pndy, lovk, kter nechov nenvist k osvcenosti, ulpvn a klamu, jestlie povstanou, a ani po nich netou, kdy ustanou; kdo spov jakoby neten a kvality hmotn prody ho nerozru; kdo zstv pevn, dobe si vdom toho, e jsou to pouze kvality, kter jednaj; kdo spov v sob a pijm stejn tst i netst; kdo pohl stejn na hroudu, kmen i na zlato; kdo je moudr a pijm mil i nemil, chvlu i pohanu jako stejnou vc; kdo nen doten poctou ani opovrenm; kdo jedn stejn s ptelem i neptelem; a kdo zanechal veho materialistickho podnikn - o tom se prav, e se povznesl nad kvality hmotn prody. SLOKA 26 Kdo Mi slou s plnou oddanost a za dnch okolnost se neodchl, ten zrove pekonv kvality hmotn prody, a tak se dostv na rove brahma. SLOKA 27 Jsem podstatou nesmrtelnho, nepomjivho a vnho neosobnho brahma, kter je tak zkladem nejvyho tst.

KAPITOLA PATNCT Jga Nejvy Osobnosti SLOKA 1 Vzneen pravil: Hovo se o nezniitelnm banynovnku, kter m koeny nahoe a vtve dole a jeho listy jsou vdsk hymny. Kdo zn tento strom, je znalcem Vd. SLOKA 2 Jeho vtve se rozbhaj nahoru i dol a jsou iveny temi kvalitami hmotn prody. Jejich vhonky jsou smyslov pedmty. Tento strom m koeny smujc dol, kter jsou poutny k plodonosnm inm lidsk spolenosti. SLOKA 3 - 4 Na tomto svt nelze postihnout jeho pravou podobu. Nikdo nev, kde zan, kde kon a kde m svj zklad. Tento pevn zakoenn banynovnk mus lovk skcet pdnou zbran neulpvn. Proto nech vyhled msto, odkud se po jeho dosaen u nevrt a kde se odevzd Nejvy Osobnosti Bostv, z kter ji od nepamti ve vyvr. SLOKA 5 Ten, kdo je prost falen pchy, klamu a nevhodn spolenosti, kdo poznal vn, kdo pemohl hmotn cht, oprostil se od protiklad tst a netst a v, jak se odevzdat Nejvy Osob, doshne onoho vnho krlovstv. SLOKA 6 M svrchovan sdlo nen ozeno ani sluncem, ani mscem, ani ohnm i elektinou. Ti, kte k nmu dospli, se nikdy nevrt na tento hmotn svt. SLOKA 7 iv bytosti v tomto podmnnm svt jsou Mmi vnmi fragmentrnmi stekami. ijce podmnnm ivotem, tce bojuj se esti smysly, vetn mysli. SLOKA 8 V hmotnm svt pen iv bytost sv rzn pojet ivota z jednoho tla do druhho, podobn jako vtr pen vn. Takto pijm jeden druh tla a znovu ho opout, aby pijala dal. SLOKA 9 iv bytost tak zskv nov hrub tlo s uritm druhem u, o, jazyka, nosu a hmatu, jejich centrem je mysl. Takto se oddv uritmu druhu smyslovch pedmt. SLOKA 10 Poetil nemohou pochopit, jak iv bytost opout sv tlo, ani jak v uritm tle setrvv a uv si pod vlivem kvalit hmotn prody. Avak ti, jejich oi jsou cvieny v poznn, toto ve vid. SLOKA 11

Snac se transcendentalist, kte jsou na rovni seberealizace mohou toto ve vidt jasn. Avak lid slab mysli a ti, kte nedoshli seberealizace, nemohou prohldnout, tebae se sna. SLOKA 12 Vz, e ode Mne pochz jas slunce, jen rozptyluje temnotu celho hmotnho svta, a tak jas msce a ohn. SLOKA 13 Vstupuji do vech planet a udruji je svou energi na jejich obnch drhch. Jako msc vyivuji vlhou vechny rostliny. SLOKA 14 Jsem stravujc ohe v tlech vech ivch tvor, a spojen s vchzejcm a vychzejcm ivotnm dechem, spaluji tyi druhy potravy. SLOKA 15 Sdlm v srdcch vech ivch bytost a ode Mne pochz pam, poznn a zapomntlivost. Pomoc vech Vd mohu bt poznn, nebo J jsem sestavil Vdntu a jsem znalcem Vd. SLOKA 16 Jsou dva druhy bytost, chybujc a neomyln. V hmotnm svt jsou vechny bytosti chybujc a v duchovnm svt jsou vechny neomyln. SLOKA 17 Krom tchto dvou existuje nejvt ijc osobnost, Nejvy Due, nepomjejc Pn, kter vstupuje do t svt a udruje je. SLOKA 18 Ponvad jsem transcendentln a stojm nad chybujcm a neomylnm a protoe jsem nejvt, jsem veleben ve svt i ve Vdch jako Nejvy Osobnost. SLOKA 19 Kdo Mne zn jako Nejvy Osobnost Bostv, ani by o tom pochyboval, v ve, a proto Mi celou svou bytost oddan slou, Bhratove. SLOKA 20 bezhonn, vyjevil jsem ti nyn nejdvrnj st vdskch psem. Kdo tomu porozum, Bhratove, stane se moudrm a doshne dokonalosti. KAPITOLA ESTNCT Bosk a dmonsk povahy SLOKA 1 - 3 Nejvy Pn pravil: Nebojcnost, oiovn byt, pstovn duchovnho poznn, dobroinnost, sebeovldn, konn obt, studium Vd, sebekze, prostota, nensilnost, pravdomluvnost, nehnvivost, odkn, vnitn klid, nechu k vyhledvn chyb, soucit ke vem ivm tvorm, nechamtivost, mrnost, skromnost, pevn odhodlanost, sla, ochota odpoutt, odvaha, istotnost a neznalost zvisti a touhy po poct - to jsou transcendentln vlastnosti, jimi jsou vybaveni zbon lid s boskou povahou, Bhratove. SLOKA 4 Pcha, zpupnost, domlivost, hnv, hrubost a nevdomost jsou, synu Prthy, vlastnosti tch, kdo se narodili s dmonskou povahou. SLOKA 5 Transcendentln vlastnosti vedou k vysvobozen, zatmco dmonsk zotrouj. Ty vak nemj obavy, synu Pndy, nebo ses narodil s boskmi vlastnostmi. SLOKA 6 synu Prthy, na tomto svt jsou dva druhy stvoench bytost - bosk a dmonsk. Bosk vlastnosti jsem ti ji zevrubn popsal. Sly nyn ode Mne o dmonskch. SLOKA 7 Dmoni nevd, jak maj jednat a jak ne. Neznaj ani istotu, ani sprvn chovn a ani pravdy v nich nen. SLOKA 8 Dmoni kaj, e tento svt je neskuten, e nem dn zklad, e zde nen dn vldnouc Bh. kaj, e vznikl z pohlavn touhy a nem dnou jinou pinu ne cht. SLOKA 9 Vedeni tmito zvry a ztraceni sami v sob se dmont lid bez rozumu zamstnvaj neprospnmi ohavnmi iny, kter jsou ureny ke znien svta. SLOKA 10

Oddni nenasytnmu chti a plni pchy, sebevdom a domlivosti, jsou dmoni takto poblouznni. Pitahovni pomjivm, jednaj vdy neist podle svch pedsevzet. SLOKA 11 - 12 Jsou pesvdeni, e prvotn nezbytnost lidsk civilizace je a do konce ivota uspokojovat smysly. Takto jejich zkost nezn hranic. Spoutni st sterch a tiscerch dost a posedl chtem a hnvem, opatuj si nezkonn penze pro smyslov poitek. SLOKA 13 - 15 Dmonsk lovk uvauje takto: ,,Dnes jsem zskal toto bohatstv a podle mho plnu nabudu jet vce. Tolik mm nyn a v budoucnu budu mt jet vc. On byl mm neptelem a j jsem ho zabil; zabiji i ostatn sv neptele. Jsem pnem vech a jsem poivatelem, jsem dokonal, mocn a astn. Jsem nejbohat, obklopen aristokratickm pbuzenstvem. Nen nikdo, kdo by se mi vyrovnal. Budu konat obti, budu dvat milodary a budu se radovat.`` Takto je takov lovk olen nevdomost. SLOKA 16 Zmateni mnohmi starostmi a vpleteni do st iluz, jsou takov lid pli poutni smyslovmi poitky a padaj do pekla. SLOKA 17 Samolib a neustle nadut, opojeni bohatstvm a falenm vhlasem, nehledce na pravidla a pedpisy, vykonvaj nkdy pyn obti jen pro jmno. SLOKA 18 Zmateni falenm egem, silou, pchou, chtem a hnvem, dmont lid zvid Nejvy Osobnosti Bostv, je dl v jejich vlastnch tlech i v tlech druhch, a rouhaj se pravmu nboenstv. SLOKA 19 Tyto nejni z lid, ztipln a zlomysln, vrhm do ocenu hmotn existence, do rznch dmonskch druh ivota. SLOKA 20 Zrozen za zrozenm se tyto osoby ocitaj v dmonskch ivotnch druzch a nikdy ke Mn nemohou dospt, synu Kunt. Postupn klesaj do nejhorch druh existence. SLOKA 21 Ti brny vedou do pekel - cht, hnv a chamtivost. Nech se proto kad rozumn lovk od tchto t bran odvrt, nebo vedou k poklesnut due. SLOKA 22 Kdo se vzdl od tchto t pekelnch bran, synu Kunt, ten kon iny, kter jsou prospn pro seberealizaci, a tak doshne nejvyho cle. SLOKA 23 Ten vak, kdo zavrhne pkazy psem, veden chtem, jedn podle vlastnho rozmaru, nedoshne ani dokonalosti, ani tst, ani nejvyho cle. SLOKA 24 Nech jsou ti pkazy psem vodtkem ve vem co m a nem konat, a a pozn, co pikazuj, jednej tak, aby ses mohl postupn povznst.

KAPITOLA SEDMNCT Druhy vry SLOKA 1 Arduna se zeptal: Krno, jak je to s tmi, kdo se ned pkazy psem, ale uctvaj podle vlastnch pedstav? Jsou v kvalit dobra, vn nebo nevdomosti? SLOKA 2 Vzneen pravil: Vra me bt trojho druhu - v kvalit dobra, vn a nevdomosti - podle kvality hmotn prody, ve kter se vtlen due nachz. Nyn si o nich poslechni. SLOKA 3 lovk si vytv uritou vru podle hmotn kvality prody, ve kter se nachz. Kad m vru pimenou svmu zaloen, Bhratove. SLOKA 4 Lid v kvalit dobra uctvaj polobohy; lid v kvalit vn uctvaj dmony; a lid v kvalit nevdomosti uctvaj straidla a duchy. SLOKA 5 - 6

Ti, kdo se podrobuj psn sebekzni a pokn, je nejsou doporueny psmy, a in tak z pchy, sobectv, chte a ulpvn, kdo jsou pohnni vn a trzn jak sv tlesn orgny, tak i Naddui, je dl v tle, jsou povaovni za dmony. SLOKA 7 Podle t kvalit hmotn prody je i potrava, kterou vichni pojdaj, trojho druhu. Tot plat o obtech, sebekzni a dobroinnosti. Sly nyn o jejich rozdlen. SLOKA 8 Potrava, kter je mil lidem v kvalit dobra, prodluuje ivot, oiuje existenci a dv slu, zdrav, tst a uspokojen. Takov vivn potrava je avnat, tun, zdrav a t srdce. SLOKA 9 Potrava, kter je pli hok, pli kysel, slan, hork, ostr, such a paliv, je oblbena lidmi v kvalit vn. Takov potrava zpsobuje bolest, utrpen a nemoc. SLOKA 10 Zbytky jdla druhch, potrava pipraven vce ne ti hodiny ped poitm, potrava bez chuti, zatuchl, rozkldajc se a neist je mil lidem v kvalit nevdomosti. SLOKA 11 Z obt je v kvalit dobra ta, kter je vykonvna z povinnosti, podle pokyn psem a bez oekvn odmny. SLOKA 12 Ale ob, kter je vykonna pro njak hmotn zisk nebo z pchy, je v kvalit vn, nejlep z Bhratovc. SLOKA 13 Ob konan bez ohledu na pokyny psem, pi n se nerozdv prasdam (duchovn jdlo) a nepj vdsk hymny, bez odmovn knch a bez vry - takov ob je v kvalit nevdomosti. SLOKA 14 K tlesn sebekzni nle uctvn Nejvyho Pna, brhman, duchovnho uitele a nadzench, jako jsou otec a matka, jako i istota, prostota, pohlavn zdrenlivost a nensil. SLOKA 15 kat slova, kter jsou pravdiv, mil, blahodrn, nerozruuj druh, a stejn tak pravideln pednen vdskch hymn se nazv odkn ei. SLOKA 16 Spokojenost, jednoduchost, vnost, sebeovldn a oista vlastn existence je odkn mysli. SLOKA 17 Toto troj odkn, kter s transcendentln vrou vykonvaj lid, jejich clem nen jejich vlastn hmotn prospch, nbr uspokojen Nejvyho, se pipisuje kvalit dobra. SLOKA 18 O sebekzni, je se provd z pchy, jej clem je dosaen respektu, pocty a uctvn, se k, e nle do kvality vn. Nen ani stl, ani trval. SLOKA 19 O sebekzni konan z poetilosti, sebetrznnm, nebo s clem pivodit zkzu i ublit druhm, se k, e nle do kvality nevdomosti. SLOKA 20 Dar dan z povinnosti, bez oekvn odmny, ve vhodnou dobu, na pravm mst a osob hodn obdarovn se povauje za dar v kvalit dobra. SLOKA 21 Avak dar, jen je darovn s mylenkou na odmnu nebo s touhou po hmotnch plodech a nepejcn, se pokld za milodar v kvalit vn. SLOKA 22 Milodar, kterm je na nevhodnm mst, v nevhodnou dobu obdaena nevhodn osoba nebo milodar bez nleit cty a pozornosti je darem v kvalit nevdomosti. SLOKA 23 Od potku stvoen se k oznaen Nejvy Absolutn Pravdy pouvala ti slova, o? tat sat. Tato ti symbolick zastoupen proneli brhmani, kdy zpvali vdsk hymny a kdy pineli obti pro poten Nejvyho. SLOKA 24 Transcendentalist zanaj vykonvat obti, dobroinnosti a pokn podle pkaz psem vdy pronenm m, aby doshli Nejvyho. SLOKA 25

Se slovem ,,tat`` by ml lovk konat rzn obti, pokn a dobroinnosti, ani by touil po jejich plodech. elem takovch transcendentlnch in je vysvobodit se z hmotnch pout. SLOKA 26 - 27 Absolutn Pravda, kter se oznauje slovem ,,sat``, je clem oddan sluby, synu Prthy. Vykonavatel takov obti se tak nazv ,,sat``, stejn jako obtn innost, pokn a dobroinnost, kter jsou vykonvny pro poten Nejvy Osoby a jsou absolutn povahy. SLOKA 28 Veker obti, pokn a dobroinnosti konan bez vry v Nejvyho, synu Prthy, nemaj trvn. Nazvaj se ,,asat`` a nejsou k niemu ani v tomto, ani v ptm ivot.

KAPITOLA OSMNCT Zvr - dokonalost odkn SLOKA 1 Arduna pravil: vlenku mocnch pa, pl bych si vdt, co je elem odkn (tyga) a co zna ivotn stadium odkn (sannysa), hubiteli dmona K, Pane smysl. SLOKA 2 Vzneen pravil: Zanechn innost, kter jsou zaloeny na hmotnch dostech, je to, co uenci nazvaj ivotn stadium odkn, sannysa. A vzdn se plod vech in se podle moudrch nazv odkn, tyga. SLOKA 3 Nkte uenci hlsaj, e lovk by se ml vzdt vech plodonosnch in jako zla, zatmco jin tvrd, e obt, pokn a dobroinnost by se nikdo neml zkat. SLOKA 4 nejlep z Bhratovc, vyslechni nyn M rozhodnut o odkn. tyge mezi mui, v psmech se rozliuje troj odkn. SLOKA 5 Obtnch in, dobroinnosti a pokn se lovk nem nikdy zkat a mus je konat. Ob, dobroinnost a pokn jsou vskutku oistn i pro velk due. SLOKA 6 Vechny tyto iny je teba vykonvat bez ulpvn, bez ohledu na vsledky a jako povinnost, synu Prthy. To je Mj konen svrchovan nzor. SLOKA 7 Pedepsanch povinnost by se vak nikdo neml zkat. Jestlie se nkdo pod vlivem iluze vzdv svch pedepsanch povinnost, pipisuje se takov odkn kvalit nevdomosti. SLOKA 8 Jestlie se nkdo vzdv svch povinnost, protoe se mu jev nepjemn, nebo ze strachu ped tlesnm nepohodlm, k se o nm, e jeho odkn je v kvalit vn. Takov iny nikdy nevedou k rozvoji odkn. SLOKA 9 Arduno, kon-li nkdo pedepsan povinnosti jen proto, e je teba je vykonat, a vzdv-li se ulpvn na plodech in a hmotn spolenosti, k se o takovm odkn, e pat do kvality dobra. SLOKA 10 Inteligentn sannjs, umstn v kvalit dobra, rozptlil sv pochybnosti o inu a neprotiv si ani in neblah, ani nen poutn inem blahodrnm. SLOKA 11 Pro vtlenou bytost je vskutku nemon vzdt se zcela vech innost. O tom, kdo se vzdal plod in, se proto prav, e se vpravd vzdal. SLOKA 12 Plody in, jich se po smrti dostane tm, kdo se nezkaj, jsou trojho druhu: vytouen, nedouc a smen. Avak ti, kdo jsou v ivotnm stadiu odkn, nemaj dn plody, pro kter by trpli nebo se radovali. SLOKA 13 vlenku mocnch pa, Arduno, nyn se ode Mne pou o pti pinch, kter pispvaj k uskutenn vech in, jak je popisuje Vdnta. SLOKA 14 Msto inu (tlo), konatel, rzn smysly, mnoho rozlinch druh sil a konen Naddue - to je pt faktor vech in. SLOKA 15

Tchto pt faktor je pinou kadho inu, a sprvnho i nesprvnho, kter lovk kon tlem, mysl nebo e. SLOKA 16 Proto ten, kdo se povauje za jedinho konatele, ani by vzal v vahu onch pt pin, jist neoplv velkou inteligenc a nen schopen vidt vci v jejich pravm svtle. SLOKA 17 Ten, kdo nen motivovn falenm egem a nem pomlen intelekt, nezabj, i kdyby lidi na tomto svt usmrtil, a ani nen svmi iny poutn. SLOKA 18 Poznn, poznvan a poznvajc jsou ti faktory, kter dvaj podnt k inm; smysly, in a konatel jsou ti sousti inu. SLOKA 19 Podle t kvalit hmotn prody existuj ti druhy poznn, in a konatel. Sly nyn, jak ti je popi. SLOKA 20 Vz, e poznn, kterm lovk spatuje jedinou, nepomjivou a nedlnou duchovn podstatu ve vech rozdlnch bytostech, nle kvalit dobra. SLOKA 21 Poznn, se kterm lovk vid rzn druhy ivch bytost ijcch v rznch tlech, je poznn v kvalit vn. SLOKA 22 A poznn, kter lovka pout k jedinmu druhu innosti, jako by to bylo vechno, kter je nicotn a bez znalosti pravdy, je povaovno za poznn v kvalit temnoty. SLOKA 23 O inu konanm podle pokyn, bez ulpvn, lsky a nenvisti a bez touhy po plodech se prav, e nle kvalit dobra. SLOKA 24 Avak in, kter je s velkm silm konn lovkem, toucm ukojit sv dosti a motivovn falenm egem, je inem v kvalit vn. SLOKA 25 A in konan z poblouzen, bez ohledu na pokyny psem, bez ohledu na nsledky nebo na budouc pipoutanost, zpsobujc jmu druhm, je povaovn za in v kvalit nevdomosti. SLOKA 26 Ten, kdo vykonv svou povinnost oprotn od styku s kvalitami hmotn prody, prost falenho ega, s nadenm a rozhodnost a nedotkne se ho spch i nespch, se nachz v kvalit dobra. SLOKA 27 O konateli, kter ulpv na prci i plodech svch in, a kter tou po jejich uvn, kter je chamtiv, zvistiv, neist a podlh radosti a zrmutku, se prav, e se nachz v kvalit vn. SLOKA 28 O konateli, kter vdy jedn proti pkazm psem, kter je materialistick, tvrdohlav, podvodn, leniv, asto ur druh, vdy mrzut a liknav, se prav, e se nachz v kvalit nevdomosti. SLOKA 29 dobyvateli bohatstv, sly nyn, prosm, jak ti podrobn vyjevm ti druhy porozumn a odhodlanosti podle kvalit hmotn prody. SLOKA 30 Porozumn, s jeho pomoc lovk v, co konat m a co konat nem, eho se m obvat a eho ne, co pout a co vysvobozuje, synu Prthy, takov porozumn je v kvalit dobra. SLOKA 31 synu Prthy, porozumn nerozliujc mezi zbonm a bezbonm, mezi iny, kter se maj konat, a iny, kter se nemaj konat, se nachz v kvalit vn. SLOKA 32 Porozumn zasten iluz a temnotou, pokldajc bezbonost za nboenstv a vdy smujc nesprvnm smrem, Prtho, je v kvalit nevdomosti. SLOKA 33 Nezlomn odhodlanost, kter je udrovna neochvjnm provdnm jgy a s n lovk ovld innosti mysli, ivota a smysl, synu Prthy, je odhodlanost nleejc kvalit dobra. SLOKA 34 Avak odhodlanost, s n se lovk usilovn dr plod nboenstv, ekonomickho rozvoje a smyslovho poitku, Arduno, takov odhodlanost nle kvalit vn. SLOKA 35

A odhodlanost, kter nepesahuje rmec snn, bzn, nku, mrzutosti a iluze, takov poetil odhodlanost nle, synu Prthy, kvalit temna. SLOKA 36 nejlep z Bhratovc, nyn ode Mne sly o trojm tst, v nm podmnn due nachz poten a kter nkdy ukonuje vechny jej strasti. SLOKA 37 O tst, kter je zpotku jako jed a na konci jako nektar a kter podncuje k seberealizaci, se prav, e nle kvalit dobra. SLOKA 38 tst, kter vznik ze spojen smysl a jejich pedmt, kter je zpotku jako nektar, ale na konci jako jed, takov tst se pipisuje kvalit vn. SLOKA 39 O tst, kter je slep vi seberealizaci, kter je od potku do konce klamem a pochz ze spnku, lenosti a iluze, se prav, e nle kvalit nevdomosti. SLOKA 40 Zde, ani mezi polobohy na vych planetch neexistuje bytost, kter by byla oprotna od vlivu kvalit hmotn prody. SLOKA 41 Brhmani, katrijov, vaijov a drov se poznaj podle vlastnost pslunch jejich povaze, kter odpovdaj kvalitm hmotn prody, podmaniteli neptel. SLOKA 42 Mrumilovnost, sebevlda, odkn, istota, snenlivost, poctivost, poznn, moudrost a zbonost jsou pirozen vlastnosti, ktermi se vyznauj brhmani. SLOKA 43 Statenost, sla, odhodlanost, duchaptomnost, neochvjnost v boji, tdrost a schopnost vst druh jsou vlastnosti vrozen katrijm. SLOKA 44 Obdlvn pdy, ochrana krav a obchod jsou innosti, ktermi se vyznauj vaijov, a pirozenou povinnost dr je slouit druhm svou prac. SLOKA 45 Konnm svch povinnost me kad doshnout dokonalosti. Nyn ode Mne vyslechni, jak se to me stt. SLOKA 46 Uctvnm Pna, jen je zdrojem vech bytost a kter vm prostupuje, me lovk doshnout dokonalosti, kon-li vlastn povinnosti. SLOKA 47 Lep je konat svou vlastn povinnost, by nedokonale, ne povinnost druhho, a dokonale. Kdo kon pedepsan povinnosti v souladu s vlastn povahou, nen nikdy postien hnmi nsledky. SLOKA 48 Kad ponn, synu Kunt, je zahaleno njakou vadou, tak jako je ohe zahalen kouem. Proto by lovk neml zanechat innosti, kter je mu vrozen, by by mla vady. SLOKA 49 Kdo na niem neulpv, ovld se a netou po hmotnch poitcch, me odknm doshnout nejvy dokonalosti v oprotn od nsledk. SLOKA 50 synu Kunt, sly ode Mne, jak ten, kdo doshl tto dokonalosti, me dospt k nejvymu dokonalmu stavu, k brahma, co je nejvy stadium poznn, jednnm, kter ti v krtkosti popi. SLOKA 51 - 53 Kdo se oistil za pomoci sv inteligence, ovld s odhodlanost svou mysl a vzdal se pedmt smyslovho poitku, kdo se oprostil od ulpvn a nenvisti, kdo setrvv v stran, mlo j, ovld e, tlo i mysl a je vdy ve stavu vnitnho vytren, kdo je odpoutn, prost falenho ega, falen moci, falen pchy, chte a hnvu, nepijm hmotn vci a kdo nem falen pocit vlastnictv a je mrumilovn, ten je urit hoden seberealizace. SLOKA 54 Kdo zaujal toto transcendentln postaven, realizuje nejvy brahma a je naplnn radost. Nikdy se nermout ani po niem netou a ke vem bytostem je stejn. Za tohoto stavu doshne M ryz oddan sluby. SLOKA 55

Pouze oddanou slubou mohu bt pochopen takov, jak jsem, jako Nejvy Osobnost Bostv. A kdy si Mne nkdo pln uvdom na zklad takov oddanosti, me vstoupit do Boho krlovstv. SLOKA 56 Mj ist oddan doshne pod Mou ochranou a Mou milost vnho a nepomjejcho sdla, tebae kon nejrznj iny. SLOKA 57 Ve vech innostech bu zvisl na Mn a jednej pod Mou ochranou. Pi konn takov oddan sluby si Mne bu pln vdom. SLOKA 58 Bude-li si Mne vdom, pekon dky M milosti vechny pekky podmnnho ivota. Nebude-li vak jednat s takovm vdomm, nbr na zklad falenho ega a neuposlechne-li M, bude ztracen. SLOKA 59 Nebude-li jednat podle Mch pokyn a vzd-li se boje, pak bude sveden falenm egem. Tv povaha t vak nakonec pimje k boji. SLOKA 60 Pod vlivem iluze odmt jednat podle Mch pokyn, avak Tv vlastn povaha, synu Kunt, t ke stejnmu jednn pinut. SLOKA 61 Svrchovan Pn dl v srdci kadho, Arduno, a d putovn vech ivch bytost, je jsou jakoby zasazeny do stroje skldajcho se z hmotn energie. SLOKA 62 Odevzdej se Mu zcela, Bhratove. Jeho milost doshne transcendentlnho mru a nejvyho vnho pbytku. SLOKA 63 Vyjevil jsem ti zde jet dvrnj poznn. Dkladn si je promysli a pak jednej, jak je ti libo. SLOKA 64 Protoe jsi Mj velice drah ptel, vyjevm ti Mj nejvy pokyn, nejdvrnj poznn ze vech. Vyslechni ho ode Mne, nebo je ti ku prospchu. SLOKA 65 Vdy na M mysli a sta se Mm oddanm, uctvej Mne a kla se Mi. Takto bezpochyby pijde ke Mn. Slibuji ti to, protoe jsi Mj velice drah ptel. SLOKA 66 Zanech vech druh nboenstv a odevzdej se jen Mn. J t oprostm od vech nsledk za hn jednn. Neboj se. SLOKA 67 Toto dvrn poznn by nikdy nemlo bt vysvtlovno tm, kte se nepodizuj odkn, kte nejsou oddan nebo nejsou zapojeni do oddan sluby, a ani tm, kte Mi zvid. SLOKA 68 Tomu, kdo toto nejvy tajemstv vysvtluje oddanm, je zaruena ist oddan sluba a nakonec bezpochyby dospje ke Mn. SLOKA 69 Na tomto svt nen dnho sluebnka, kter by Mi byl dra ne on, a ani Mi nikdo nikdy dra nebude. SLOKA 70 A prohlauji, e ten, kdo studuje tuto nai posvtnou rozmluvu, M uctv inteligenc. SLOKA 71 A ten, kdo naslouch s vrou a bez zvisti, bude osvobozen od hnch nsledk a doshne vych planet, kde sdl zbon. SLOKA 72 synu Prthy, dobyvateli bohatstv, vyslechl jsi ve se soustednou mysl? Rozptlila se ji tv nevdomost a iluze? SLOKA 73 Arduna pravil: Mj mil Krno, Tvou milost se nyn rozptlila m iluze a opt jsem nabyl pamti. neomyln, zbavil jsi m vech pochybnost a stojm zde pipraven jednat podle Tvch pokyn. SLOKA 74 Sadaja pravil: Takto jsem vyslechl rozmluvu dvou velkch du, Krny a Arduny. A toto poselstv je tak asn, e mi z toho vstvaj vlasy na hlav. SLOKA 75 Vjsovou milost jsem vyslechl tuto nejdvrnj rozmluvu o jze pmo od Pna veker mystiky, Krny, kdy osobn promlouval k Ardunovi.

SLOKA 76 krli, kdykoliv si pipomnm tuto asnou a posvtnou rozmluvu mezi Krnou a Ardunou, stle se znovu a znovu zachvvm radost. SLOKA 77 krli, kdykoliv si vzpomenu na ohromujc podobu r Krny, zmocn se m jet vt as a znovu a znovu se raduji. SLOKA 78 Kde je Krna, Pn mystiky, a kde je vzneen luitnk Arduna, tam je tak zajist bohatstv, vtzstv, neobyejn moc a mravnost. To je mj nzor.