Jan mos Komensk

Jak dovedn uvat knih, hlavnho nstroje vzdlvn

e pronesen na potku prac ve vt sni potock koly 28. listopadu 1650
Mil posluchai, nen vm znmo, e jsem byl povoln sem k vm proto, abych pokud to dovol Bh, pispl radou va pli, vnovan pi o svobodn umn. Pomhm tedy a dnes zanm. Zante tedy i vy a pozorn poslouchejte slova uren k vaemu pouen, aby nebyla mluvena do vtru. Chci toti mluviti k vm, nikoli k tmto stnm, protoe zamlm mluvit o vcech vm prospnch. Kdy po uplynut celho msce, kter jsem ji s vmi strvil, pehlm vechnu vai prci a jej uspodn, zd se mi, e jsem postihl ti hlavn piny jejho pomrn malho spchu. Prvn pinou je to, e nemte dosti vhodnch knih, je jsou nositelkami vdomosti. Druh pina zle v tom, e sice nkter dobr prun vdeck knihy mte, ale jsou ve koln knihovn tak uzaveny, e k nim mlokdo m pstup, take se o pokladech tch nedov, neku-li, aby jich mohl uvat. Tet pinu vidm v tom, e uitel nemaj metodu, je by je stejn jako jejich ky zbavila nesnz, kdyby vt st prac a bemen penesli na tyto nm uitele a dovedli se obohatit poklady rozmanit uenosti. O tchto nedostatcch nemohu pomlet, protoe jsem je zjistil, a doufm, e jim mono radou odpomoci. Nemyslete si vak, e se tato vtka tk jen vs. V dnen dob je obecnou vadou kol, e zamstnvaj mysl abstraktnmi hkami. Dob spisovatel jsou bu zcela ze kol vyluovni, nebo, je-li ten i onen piputn, zachz se s nm tak, e je trn on sm i jeho mylenky. Je tedy nutno pemlet o njakm lku proti tomu. Abych vm tu vc mohl vyloit, prosm vs, abyste mne pl hodinky s pozornou mysl dobe poslouchali. Chci ukzat, I. II. III. IV. e si kandidt vzdln m nad zlato a drah kamen vit knih, e se jimi m ve dne v noci zabvat, e m z nich sbrat pyl ulechtil vdy a penet ho do lu vlastnho vzdln a dobe vdt, jak vhodn uvat tchto odevad snesench poklad moudrosti.

To vm uki a poradm vm, abyste ve svatm jmnu bom rychle pikroili ke ten autor. Nebojte se, e budu rozvln. Nemm v myslu povdt vechno, co by se o tchto vcech mohlo ct. Chci jen, abych ve vs nyn na potku podntil zjem o knihy. Podrobnosti ponechvm praxi sam. I. ekl jsem, e kdo se chce stt vzdlanm, mus si nad zlato a stbro vit knih. A prvem. Knihy ho toti mohou pivzt k cli jeho tuby, nikoli zlato a stbro. Co m tedy radji chtt? Hladov jist radji chce chlb ne zlato, slep mast na oi ne stbro, smrteln

nemocn lky ne poklady. K niemu by nebylo pole, kdyby se nedostvalo semen, k niemu by nebyly vely, kdyby nebylo zahrad a luk, kde by sbraly med, k niemu by nebyli mravenci, kdyby nebylo pol, na nich by hledali potravu. A k niemu by nebyly oi, kdyby se nemlo na se dvat, k niemu by nebyl ich, kdyby nebylo vn, k niemu by nebyly ui, kdyby nebylo zvuk atd. K niemu by nebyl ani rozum, kdyby nebylo pokrm moudrosti, kter poskytuj dobr knihy, pln dobrch pravidel, pklad, mrav, zkon a nboenstv. Knihy jako nejvrnj ptel rdy s nmi rozmlouvaj, o emkoli s nmi upmn, jasn a bez petvky hovo, pouuj ns, dvaj nm nvody, povzbuzuj ns, utuj a jako ptomn nm pedvdj i vci naemu zraku velmi vzdlen. podivuhodn je moc, vzneenost a pmo jaksi boskost knih! Kdyby nebylo knih, byli bychom vichni pln nevzdlan, protoe bychom neznali minulost, nemli bychom vdomosti o vcech boskch ani lidskch. A kdybychom njak vdomosti mli, byly by to bje promnn tisckrt v nco jinho tkavou nestlost stnho podn. Jak bosk dar vnovan lidsk mysli jsou tedy knihy! Nic vtho snad nemohlo bt dopno pro ivot pamti a sudku! Nemilovat je znamen nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost vak znamen stvat se hlupkem. A to je urka Boha Stvoitele, kter chce, abychom byli jeho obrazem. Varujme se tedy toho! S pomoc knih se mnoz stvaj uenmi i mimo kolu, bez knih nebv uen ani ve kole. Jestlie tedy milujeme koly, milujeme i knihy, dui kol. Nebo nejsou-li koly oivovny knihami, jsou mrtvy. II. Zmnil jsem se o tom, jak je teba vit si knih. Nesta vak jen vit si knih vc ne zlata a chovat je jako poklady (nebo k emu je ukryt poklad?). Krom cty je teba knihy st, aby poklady moudrosti v nich zakopan byly vykopny, aby se dostaly na denn svtlo a uvalo se jich. Kdyby nkdo z tch, kte lpe uvauj, chtl tvrdit, e zlatmi doly moudrosti nejsou knihy sepsan lidmi, nbr n duch, ve svt rozloen sla Vemohoucho a psan slovo bo, pipustme to. Ale a tak on pipust, e knihy moude sloen lidskou pl jsou zlato u vyten z hlubin, proitn rznmi zkoukami vodou a ohnm, oznakovan snad i k obecnmu uvn, majc ji svou jistou hodnotu, a hodc se tedy k dennmu uvn. Proto jako zlato uloen ve skni se pokld za jistj ne zlato ukryt dosud v podzemnch slujch, tak i moudrost vloen u do sknk knih je prospnj ne moudrost, kter je jet ve svm zrodku a neme odtud bt vybavena. Protoe krom toho nebylo, nen a nebude tak nadanho lovka, aby vechno sm ze sebe jako pavouk pavuinu ze svch vnitnost soukal, pro bychom si od sebe navzjem nevypjovali, pro bychom nevyuvali vsledk ciz prce ke sv poteb? Nen pro ns lep bt velami, kter nesaj ze sebe samch , nbr ltaj po zahradch, lukch a lesch, sbraj pyl a ten teprve zpracovvaj? Ani nejuenj mui si nikdy jinak neponali. Tullius nazval Catona, velmi moudrho mana, knihomolem, protoe se dn kniha nedostala do jeho rukou, aby ji hned nepeetl a neexcerpoval. O Pliniovi, on studnici vech vc hodnch vdn, se pe, e peetl kadou knihu, kterou spatil. Otec Jeronm (Augustin o nm kal, e nikdo z lid nevdl, co by Jeronm neznal) byl v knihch nesmrn setl, jak to potvrzuj etn svdectv. Mimo jin o sob k, e jen od Origna peetl est set knek. Ale kter knihy je teba takto st? Vechny. Nebo dn kniha nen tak patn, aby neobsahovala nco dobrho, prav Plinius. Protoe nen mono st vechny knihy (zvlt kdy jako povode roste jejich poet), je teba pest aspo vtinu z nich. Nen-li ani to mon, aspo lepch co mon nejvce, a nen-li ani to mon, tedy nejlep z nich. Ale jak je vybrat? eknu, co o tom soudm. Vyslechnte mne a nepohrdejte mou radou. Radm, aby nejprve byly teny spe knihy vcn ne slovn, tj. ty knihy, kter se zabvaj vcmi potebnmi pro ivot, a nikoli ty, kter h e. Jen pro sloh tedy sotva

je st kterou knihu, a kdy u, tedy jednu nebo dv. Nebo jestlie moudr spisovatel krsn vci krsn k, naume se vhodn pi jedin prci obojmu, jako kdy neseme oechy ve skopkch, vno v sudech, me v pochv atd. Pro bychom oddlovali, co pat k sob? Proto za druh maj bt teny spe knihy obsahujc ltku ne knihy formln, tj. spe takov, kter uvdj pklady a cvien ve vcech, ne ty, kter u pemlet o pravidlech. V tomto smru velmi he koly. Radji oslabuj a sem tam vod mysl v abstraktnch mluvnickch, logickch a enickch pravidlech. Msto aby se snaily uvst ji rovnou cestou do vc samch. Nebo k emu by bylo kovi kladivo, kdyby neml elezo, kter by kul? K emu by byly krejmu tisce jehel, nprstky, nky a lokte, kdyby neml ltky, z nich by nail aty? A v podobn situaci jsou zpravidla mlad kandidti uenosti, zamstnvan jen sammi pedpisy a pravidly. Kdy pak pijdou ke skutenm vcem, jsou bu nm, nebo se zajkaj, nebo zvuk beze smyslu vydvaj. Jsou vychrtl a su a jsou daleci toho, aby vcem opravdu rozumli, neku-li aby jich umli uvat v praxi. Zkrtka eeno, jsou przdn a neplodn. Tato zakoenn vada kol mus tedy bt napravena a msto mnoha soustavnch pravidel mus bt radji zavedeno ten spisovatel. Konen je teba dbt toho, aby od sebe nebyli odtrhovn spisovatel sta a nov, obecn a zvltn. etl jsi nkter spisovatele naeho vku? Okus tak starch. Nebo star vno je lep, prav Spasitel. etl jsi star? Nezamtej ani novj, nebo pinej nov pozorovn, neznm starm. etl jsi nco obecnho? Ptrej tak po zvltnm rozveden tchto vc. Vidl jsi sti vc? Podvej se tak, jak se z nich vytv jeden celek. Zkrtka vdn starch je teba si vit pro starobylost, vdn mladch pro hojnj svtlo. Zvltn vylen vc m bt poznvno proto, e velmi nzorn vzdlv, obecn vylen proto, e velmi zdokonaluje sudek a dodv mu jednoty a sly. III. Avak nesta knihy jen st, mus bt teny pozorn a nejdleitj msta mus bt podtrena a vypsna. Podtrhuj v knize, kter je tvm majetkem. Dlej si poznmky nebo vpisky, a jde o tvou nebo ciz knihu. Vybrat si vci nejuitenj je toti tak nutn, e nem ze ten knih prospch ten, kdo si z nich nic nevypisuje (nebo knihy t uenm neuin, nbr studium knih). To je toti ze ten jedin jist ovoce, e si ten vypisovnm pisvojuje to, co etl. Nebo to jedin byst pozornost tenovu, udruje ducha v pozornosti, vtiskuje pozorovan vci v pam a zalv mysl stle vtm svtlem. Nevybrat si z knih nic znamen zanedbvat vechno. Chtt pak vci svovat pouh pamti znamen zapisovat je do vtru, protoe nae pam je prchav, pijm mnoho vc, ale hned je zase pout a ztrc, nen-li podporovna zbradlm psma. Musme ji tedy co mon nejvc pomhat zachycovat uiten vci. To vak nememe nijak jinak lpe uinit, ne vypisujeme-li si vechno, co stoj za zapamatovn, a penme-li to do svch vpisk. Zde to pak meme velmi snadno, kdy potebujeme, vyhledat. To je ona cesta, kterou se podivuhodn uen lid dopracovali svch spch. Ti, kdo nevd, jakou cestou bylo spchu dosaeno, nad tm asnou. O Pliniovi se pe, e proetl kadou knihu, kterou spatil. Neetl dnou pozoruhodnou knihu, aby si z n nedlal vpisky. Vech vpisk pak zase pouil (ve svch knihch). A Gellius pe sm o sob: Kdykoli jsem vzal do rukou bu eckou, nebo latinskou knihu, dlal jsem si rzn vpisky. Lipsius pak prav: Nesbrm, ale vybrm. Tm chce dt na srozumnou, e nevypisuje nazdabh, nbr uven. Nezapr vak, e vypisuje. Proto o nm napsal jin spisovatel: Lipsius mluv svou e, ale z velk sti nikoliv svmi sty.

Je otzka, co je teba vybrat nebo vypisovat. Odpovdm: Na to nen teba pli se ptt. Zapisuj si vechno, co je pro tebe nov, dosud neznm, o em soud, e je krsn a e se ti me nkdy k nemu hodit, a je to slovo nebo vta, a je to sentence nebo vyprvn, a vbec vechno, co vid, e se tpyt jako drahokam. Nkte teni sleduj jen to, co se tk jejich oboru (nap. bohoslov), a jen z toho hlediska si in vpisky. Ostatnch vc si nevmaj. Nechvaj nedoteny i velmi krsn knihy, je by jim, jak se domnvaj, nepinesly dn prospch. My vak, protoe doporuujeme obecn vzdln, radme, aby ten vybral a sbral z kad knihy, kterou vezme do rukou, vechno, co stoj za zapamatovn. Ale jak to dlat, ote se nkdo. Rzn lid dvaj rzn rady o tom, jakou formou by se mly vst seity vpisk. Protoe hodnotit tyto rady by byla dlouh prce, povm jen, co se mi osvdilo v m prci. Nejjednodu zpsob je uvat denku, to jest knihy, do n soustavn zapisuje, co pknho jsi kter den etl, slyel, vidl nebo co ti snad sammu krsnho na mysl pilo. Kdy potom bude svj denk prohlet, s uspokojenm zjist, kolik jsi kad den zskal. Pamatuj si vak, e takov denk je teba opatit abecednm rejstkem, kter ti, a bude nco hledat, uke, kde je kad vc zaznamenna, a tak ti umon snadno ji nalzt. Protoe toti bude tento tvj poklad kadm dnem vzrstat, a nabude nesmrn velikch rozmr, bylo by nemon pamatovat si, kam sis co poznamenal, kdybys k tak rozshlmu bohatstv svch zpisk nepipojil rejstk. Jestlie si nebude chtt poizovat rejstk, ale pesto se bude chtt ve svch bohatch vpiscch vyznat, poi si desky nebo mapy, na nich by byla njakm uritm, stlm a tob znmm zpsobem napsna hesla vech vc. Sem bude moci zaazovat jak slova, tak vty, sentence a vyprvn, a vbec to, co se vyskytne. Takovou knihou je Brna jazyk nejnovj, kter m, nebo lpe eeno bude mt, podobu cel encyklopedie, a se j s pomoc bo dostane definitivn podoby. Jestlie k n pipoj dostaten mnostv lstk, bude do n moci cokoli vepsat. O tom si vak budeme moci povdt, a pejdeme k jednotlivostem. IV. Pichzm k uitku, kter pinese nkolikalet prce vnovan ten a excerpovn spisovatel. Prvn bude jasn osvcen mysli o vcech. Kdy nkdy bude muset o nem uvaovat, mluvit nebo init, nebude nucen zde nebo tam hledat nebo rozsvcovat, nbr bude mt u vechno pipraveno. A a kamkoli zam, bude mt zpisky s sebou, a to je velk vc. Za druh bude bohat vlastnm, poctiv nabytm bohatstvm. Nikdo t nebude moci obviovat, e sis neprvem pisvojil titul vlastnka poklad vdn. Za tet bude mt sv poklady ve sv moci a budou ti prospnj, ne by bylo sto cizch florilegi nebo polyanthe nebo loci communes, thesaury aj. Nebo nepokldm vbec za n majetek to, eho jsme sami nadobyli. Krom toho mlokdy najde v tchto cizch sbrkch to, co nejvc hled. Co jsi vak sm pro sebe promylen shromdil, bude mt vdy k dispozici. V cizch sbrkch je mimoto velik mnostv vc, kter nikdy nebude potebovat. Dle, hled-li v nich nco, co potebuje, mus je pokad projt, kon nkolikrt zbyten stejnou prci a nakonec snad i marn. To se ti u vlastnch zpisk nikdy nestane, ty ti vdy poskytnou dobr mylenky. Nadto se v cizch sbrkch uvdj ciz svdectv slovy pekroucenmi nebo zmnnmi, take sotva kdy lze na n bezpen spolhat. O tom vak, co si sm vype, v, es to vyetl vlastnma oima. Tomu bude moci dvovat. tvrt vhoda bude tato: shromd-li tento svj hojn poklad vpisk, doshne vci neuviteln. Bude toti moci za jeden den i est set spisovatel (tolik, kolik jsi proetl a vyexcerpoval) projt a spolehliv se s nimi poradit. Nevzejde ti proto dn koda z toho dvodu, e bys nco nevdl. Bude moci bt nazvn ivou a pojzdnou knihovnou, bude povaovn za polyhistora a za svtce

(od tch, kdo neznaj tohoto tajemstv). A nebude za takovho jen pokldn, nbr skuten jm bude. Nebo opat-li si sbrku dobrch vpisk, bude mnoho moci: (1) A pjde o jakkoliv tma, bude moci uvst jmna spisovatel, kte o nm psali. (2) Budou-li t dat, abys pojednal o danm tmatu, nebude ti nikdy schzet ltka, a bude poteba pojednn napsat nebo pednst jako pednku. Posta, vyd-li si jen krtkou lhtu na rozmylenou. (3) Nabude schopnosti byste posuzovat nzory spisovatel a ci, kter jsou pravdivj nebo pravdpodobnj ne jin. (4) Z tohoto dvodu bude moci prospt mnohm, kte hledaj pouen v pochybnostech. (5) Sm pak bude mt stl lk proti nestlosti pamti. (6) A kdykoli bude teba, bude moci o kterkoli vci pednet, a to teba cel den. To naprosto nedoke ten, kdo si neopat takovou sbrku vpisk. (7) Konen, bude-li umt tak mluvit duchapln, bude cel tv uenost vypadat, jako by byla vytvoena z drahokam. K tomu, aby takovou skuten byla, mnoho pispje, jestlie hned pi vypisovn bude myslit na to, jak pouije mylenek, je se ti zvl budou lbit, k een svch kol, a kdy, kde a jak jich uije. Pijde-li na nco zvl vhodnho, zapi si to do zvltn knky (nadepi ji titulem Observanda) a obas ji prohlej. I tuto vc vak vylom podrobnji, a se zmnm o koleji Gelliov. Vimnme si, mil posluchai, jak upmn vm radm. Odhaluj vm oteven tajemstv, jak lze doshnout velikho a vestrannho vzdln. Lska k vm mne nut, abych tyto tajnosti vynesl na svtlo. Na vs bude, abyste mi odpovdli se stejnm zaujetm, kter vs rozncuje touhou po vci, o n uznvte, e je pro v prospch. Jak je krsn znt vechno, co lze znt, take nm nic nen ciz! Jak je hezk umt pronst o vem, co m bt pedneseno, nkolik velmi moudrch sudk! Nezskm-li vs pro to, budu zde nadarmo. Nemohu to vak nyn uinit vhodnji ne tm, e vm radm, abyste etli dobr autory, a doporuuji vm to. Ano, ukzal jsem vm poklady moudrosti, zakopan v poli knihoven! Slyte radu Kristovu, kterou vyslovil v podobenstv o lovku, jen nalezl na cizm poli poklad: skrvaje svou radost el, pr prodal vechno, co ml, a koupil ono pole (Mat. 13,44). Jdte i vy, mil posluchai, prodejte vechno, co mte, a kupte si pole, v nich le skryty poklady moudrosti, kupte si dobr knihy. A opatete si bohatstv, jm by jste mohli obohatit jin, vlast i samu crkev. Takov to m dosah? ote se nkdo. Zajist. Dejte pozor! Kadmu nrodu dodv lesku, m-li moudr mue, proslaven vydanmi spisy. Jimi se tolik cizch nrod krsn skvje. Co vak my? A pro je tomu tak? Ona velk svtla se toti nerozsvcuj, le shromd-li se odevad svteln paprsky. O tom jsme se u zmnili. Ta vc se u ns doposud zanedbvala. Budeme si vak myslet, e m bt zanedbvna vn? Netstm mho i vaeho nroda posud bylo, e zstval u potk a nepostupoval k pramenm, e se spokojoval kapkami moudrosti, ale eky, jezera, moe a sm ocen zanedbval. Jako s prukami vzdln se toti spokojoval s cizmi brourkami, vpisy, krasobranmi, postilami, vklady, ba i slovnky a malmi mluvnicemi. Neastn pruky! Zhoubn mrhn asu. Z jakho dvodu vynikaj nad ns vzdlnm Italov, panl, Francouzi, Anglian, Belgian a jin? Nen to ten dvod, kter jsme uvedli? Netou kneky, nbr knihy. Ale nejen knihy, nbr knihovny. Nestuduj spisovatele jednoho stolet, nbr proberou dkladn cel vk. A vnuj pozornost vemu novmu, co se kde objev. Nejen v jednom jazyce, nbr ve vech, je jsou jim dosaitelny a od nich oekvaj nco duchaplnho. Pro my bychom mli bt malomysln? Co nemme pt smysl? i nm chyb pedstavivost? Nebo pam, uchovvajc vci? Nic takovho. Jsme stejn lid jako oni, proda ns stejn obdaila jako je. m se tedy od nich lime? Jen piinlivost, kter u nich buj, u ns vymizela. Opustila ns pilnost, protoe se ns zmocnila lenost. Vyete tedy toho zlho hosta, lenost, moji Uhi! Zbavte se malomyslnosti! Odvate se toho, eho se, jak vidte, odvauj jin. Tak vm Bh d to, co neodpr jinm. Vstupte jen na tyt cesty. A mjte tm vt dvru, m zetelnji se ji vi vam pedkm poala po tto strnce projevovat vle bo. Krsn to napsal ji ped pl druhm stoletm Janu

Thurzovi, biskupu vratislavskmu, velik Erasmus tmito slovy: Nen nim novm, e Uhi jsou velmi nadan, protoe si Janus Pannonius svou bsn vyslouil takovou slvu, e mu Itlie sama od sebe podv vnec. Na Posona, kterho mi pipomn, je tak pjemn vzpomnat, jako kdysi v m bylo pjemn se s nm stkat. Nebo kdo byl uenj nebo slavnj ne on? Blahopeji vaemu nejjasnjmu krli k tomuto uiteli vc ne k sammu krlovstv. To jsou Erasmova slova. A j vs prosm, abyste jeho sudek (podle nho dv pednost jednomu nadanmu Uhrovi ped uherskm krlovstvm) nenechali rozplynout se ve vtru, take by ztratil slu povzbudit vs k nsledovn, zvlt kdy mte k dispozici stejnou zemi, stejn nebe a stejnho Boha. Ve vaem nrod, jak jasn vidm, se rod vynikajc talenty. Avak protoe tyto pirozen zrodky nejsou dobe pstovny, protoe se jim nedostv potebnho ztvrnn nebo jsou formovny patn anebo dokonce znetvoovny, stv se, e dochz k vce potratm ne astnm porodm. Protoe skldm velkou nadji ve vs a ve vae nadn, rd poskytnu sv sluby a pomoc ruce bo, je pomh nadn ke zrodu. Jen j nepohrdejte, jen neodmtejte ptelsky podvanou ruku. Nech je mn vzdlena mylenka chtt znt nco, co bych znal jen sm pro sebe a nikoli pro obec v obecnm dom crkve! Nech tedy i tebe, kdokoli jsi, je vzdlena netenost, pro ni bys nechtl ut pleitosti mt prospch. Ukzal jsem vm dnes cestu, po n kdokoli z vs me dojt velkho vzdln. Vstoupte na ni? , k by mi Jupiter vrtil uplynul lta! , k by mne nkdo nauil tomuto umn ped tyiceti, ticeti nebo aspo dvaceti lty! Co bych mohl dokzat pi tomto svm vku! Nebylo vak nikoho, kdo by m pouil. Vy takovho uitele mte. Bh vm dal ukazatele nebo, chcete-li, prvodce na tto cest. Poslal vm ho ze vzdlench mst a jinm ho kvli vm na as odal. Opravdu o sob mohu ci, co o sob pravil filozof Seneka: Jinm ukazuji sprvnou cestu, kterou jsem pozd poznal, jsa unaven bloudnm! Proto vy, kterm nen tato cesta ukazovna pozd, nbr vas, nemekejte na ni vystoupit! Dlejte si vpisky z kad dobr knihy, kter se vm dostane do rukou u dnes i kdykoli jindy v celm vaem ivot! O to vs, mil posluchai, prosm pi lsce k moudrosti. as, kter jste dosud vynakldali na kus knin kompendia nebo strvili v neinnosti nebo vedlejmi hkami nebo jinm neuitenm rozptylovnm mysli, soustete ji hojn a hust sem, abyste zaali vyuvat nejen knih, nbr i asu. Bt skoup na as je jedin estn skoupost, prav mudec. Dejte si pozor, mil posluchai, aby se vm nestalo to, co se stv vtin smrtelnk, e po cel ivot nezanou bt moud! Nebo co se stv nkterm, mezi nimi i mn sammu, e zanme t teprve tehdy, kdy mme konit. , zante dve, mlad lid, kte slyte tyto rady! Zante bt na sebe psn, abyste jednou mohli sklzet sladk plody! Ztratte-li as ivota, ztratte sami sebe. Ztratte-li pak sami sebe, kdo vs vm vrt? Zd se mi vak, e slym u nkterch tich projevy nesouhlasu a vidm rozpaky. Nkdo snad ekne: Co rad, je dobr, ale namhav. Odpovdm: Kdo chce jst jdro, mus rozlousknout oech. A kdo se chce zmocnit zakopanho pokladu, mus kopat. Kdo nechtj kopat, mus ebrat. Ale to je hanba. A dle: nen ivot tch, kte studuj, boj? Pro mskho vojka, toho starho vtznho vojka, bylo zkonem nosit tvero bemen. Za prv sv poteby, za druh zbra obrannou i tonou, za tet tyku nebo kl, aby mohl kdekoli vybudovat opevnn tbor, a konen potravu na nkolik dn. Nesli tedy tito vojci podn bemena! Ale kdyby nebyli mli tato bemena, nebyli by mohli zvtzit! Nsleduj jich tedy kad, kdo bojuje v tboe Mz! A pro by se konen neobvykl prce mla zdt tak nesnadn? Budou-li pedchzet pklady, bude moci kad pochopit smysl tohoto cvien. A protoe ho bude moci pochopit kad, kdo bude chtt, a se styd nadan mladk, kter by se chtl radji spokojit s lacinm zsknm skrovnho vzdln, ne stt se poctivm vlastnkem vzdln bohatho.

Jin usuzuje: Kde vezmu knihy? Nuzn domc pomry pekej rozvinut schopnost. Odpovdm: Dokud jsi zde, pteli, bude moci mt dostatek knih ze koln knihovny. Jejich zsobu se budeme snait co nejvce zvtit. Doufme, e doshneme toho, aby prv k tomuto elu byla otevena i knihovna nejvzneenjho knete, dobe vybaven dobrmi a rozmanitmi autory. Jindy pome tdrost jinch, jestlie uvid snaivho lovka. Jen nevhej vyuvat pleitosti, kter se naskytnou, jen se zde nesty ebrat. Bh ti pome, pome-li sm sob. Modlitbou a prac doshne boch dar. Proto hledej a nalezne, pros a bude ti dno, klepej a bude ti oteveno. Ty pak, dobr Jei, nae veker dobro, poskytni nm blaho, o n usilujeme, poskytni nm svtlo moudrosti, abychom v tv kole moudrosti se ze dne prospvali k slv tvho svatosvatho jmna, amen. Z latiny peloil Dr. Jaromr Kopeck Pepis: Tom Ludvk