KOLUMBUS PIEL JAKO POSLEDN HANS-JOACHIM ZILLMER

Je nemon nst pochode davem a nezaplit pitom nikomu vous.' G. C. Lichtenberg (1780)

Hypotzy pedloen autorem, Dr. Dipl.-Ing. Dipl.-Ing. HANSEM-JOACHIMEM ZILL-MEREM nominovanm jako International Scientist of the Year 2002 (Mezinrodn vdec roku 2002 IBC) vyvolaly v geologickch a geofyziklnch vdeckch kruzch kontroverzn diskuse. Pot, co se teorie prodnho betonu o rychlm vzniku sediment, pedloen spolu s modelem mlad Zem s prodnmi katastrofami ji v Darwinov omylu, setkala po peloen do deseti cizch jazyk celosvtovho ohlasu, byly nov pohledy, hypotzy a pedpovdi z Omyl v djinch Zem potvrzeny vysoce aktulnmi vdeckmi vzkumy (podrobn viz na Internetu http://www.zillmer.com): Ped nkolika mlo tisci lety psobily obrovsk plivov vlny, je zsadn zmnily tv Zem. Ped nkolika mlo tisci lety zalily tsunami nkolikrt Austrlii. Grand Canyon vznikl rychle nkolika mocnmi posuvy jako erozn strouha ped relativn krtkou dobou, kdy se jm valily vodn masy, a nikoli ped miliony let. Poho Himlaj je o 20 milion let mlad, ne se zatm pedpokldalo. Nov laboratorn vzkumy ukazuj, e ropa nevznik organicky z mrtvch organism, ale anorganicky (viz pedmluva k Omylm v djinch Zem). Nhl zmna postaven zemsk osy v dob ivota dinosaur. Nalezen sprvnho vjezdu, een uspokojivho pro vechny, je zvl tk, protoe na tomto posunovacm nad mylen jsou vude zrezivl vhybky dogmatick, pedasn neohebn pedstavy , jez ns nasmruji vdy jen jednm uritm smrem. Dr. Horst Friedrich (1995)

Fotografie Archiv Zillmer, krom: Johannessen (1988) 5, 6; Steinert (1982) 7; Metropolitan Museum 11; Museo Nacional de Antroplogia, Lima 11; Sciences et Avenir, Paris 12; Alexei Vranch (Archaeology Online, 6.2.2003) 17, 18; E. George Squier 19; Mahieu (1982) 20, 21; Mal-com D. Pearson 22; Royal Ontario Museum of Archaeology 23; Marion Dahm (AA, 3/22) 24; Lechler (1939) 25; Trento (1978) 42; Childress (1996) 48-52; in: The Voyage of the Duff, 1799; Brown (1924) 53-55; Globe (1967) 56; Hawkes (1951) 57; Romeo Hristov 58; Chrichton E. M. Miller (AA, 7/43) 60-62; Badisches Landesmuseum (2001) 63 vlevo; Michael Rose (AA 7/43) 64 vlevo; Marx (1992) 65-69, 71; Glob (1967) 77; Steede (2001) 80; Irmgard Groth-Kimball 81; Trento (1978) 83, 84; Taylor (1989) 85 uprosted; Trento (1978) 85 vlevo a vpravo; Trento (1978) 89; Warren W. Dexter 90, 91; Childress (1992) 92 nahoe, 93 vlevo; Hawkes (1951) 92 dole; Raetsk museum Chur (kopie) 93 vpravo; Laboratory od American Petrographic Services 96, 97. Obrzky Zillmer, krom: Malcolm Pearson in Fell (1989) 1; sbrka Josue Saenze (msto Mexiko); Smithsonian Insitution 3; kresba: Eli Libson v AA (17/197) 4; Berlitz (1972) 5; Joseph D. Germano 7/nahoe, Putnam (1885) 7/dole; Marianna Lines/Jim Whittall 8C, Frank Glynn 8D; Cahill (1993) 9/nahoe, Vojensk muzeum v Lisabonu 9/dole; James P. Whitall (1970) 10; Nrodn muzeum Koda 1 l/vpravo; Taylor (1989/1851) 13; z Wreszinski (1923) 14; z Fell (1986) 16; Pierre Honor (1961) 18; Zillmer 19 (podle Glasera, 2001); Journal Anthropolo-gique du Canada 20; Dnsk nrodn muzeum 21/4; Theodor de Brys podle Johna Whitese 22; Homet (1958) 23/vloeno; Heinsohn/Steiger (1985) podle Hatchera (1977) 24; Zillmer 25 (podle Humperta/Schenka, 2001); Zillmer 26 (podle Katzingera, 2001); z Irmschera (1984) 28/1 a 2, z Cerama (1972) 28/5; z Meiera (1999) podle Bedala (1995) 30; John Ricisak (Mia-mi-Dade Historic Preservation Division) 31/vlevo; Heyerdahl 32/vpravo; Zillmer 32 (podle Archaeology); Childress (1992) 34/vlevo; Mahieu (1982) 35; Soustelle (1979) 36; Zillmer 37 krom Gene D. Matlock (AA 7/45) 37/ dole vpravo; z Neil Steede (1988) 38; Florentine Codex 40/vlevo, z Oxenstierna (b. r.) dopluje Zillmer 40/vpravo; Arngrimur Jonsson (1688) 41/vlevo, z Mahieu (1972) 4l/vpravo; Zillmer podle Mahieua (1972) 42; Irwin (1963) 43/dole; z Wagner/Duncan (1934) 44; Journal Anthropologique du Canada 45; Bayerisches Staatsarchiv 46/vlevo, uprosted, Mahieu (1979) 46/vpravo; Fell (1980) 48; Mallery (1979) 49; Squier/Davis (1998/1821) 50/vlevo, K. Schwarz 50/vpravo; z Mach (1907) 51; Spanuth (1965) 52; Zillmer podle Oarda (1990) 53-55; Zillmer podle Festera (1973) 57, 58; z Much (1907) 61; Oxenstierna 63/vlevo; Zillmer podle Greelyho (1912) a Fitzhugh/Ward (2000) 64; Thierslund 65/nahoe; Neumann (1992) 65/dole.
Pedsdka

Mapy naleziti podle Kalpany R. Shaha. Vzadu: Etrusk panstv podle Lissnera, b.r. (lev strana), msk silnice in: Geise (1997), doplnno a pepracovno (prav strana)

Hans-Joachim Zillmer KOLUMBUS KAM ALS LETZTER

Copyright 2004 by Langen Mller in der F.S. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, Mnchen Alle Rechte vorbehalten Translation 2005 by Vladimr adsk Cover design 2005 by Miloslav Disman Czech edition 2005 by Euromedia Group, k. s. ISBN 80-242-1495-4

Zkratky
asov daje, letopoty
Pokud nen uvedeno jinak (nap. ed pro experimentln datovni), plat proven letopoty podle oficilnho datovn resp. djepisectv. V tto knize je vypracovn nov asov proud (letopoty oznaujeme ed), jen se porovnv s oficilnm kolskm a m ho nahradit pro ely srovnvn kulturnch epoch ve Starm a Novm svt. od oficiln datovn ed experimentln datovn 200, +200 roky po zmn letopotu (= n. 1.) 200 roky ped zmnou letopotu (= p. n. 1.) a roky (anni) Ma miliony let podle oficilnch asovch daj stol. stolet tis. tiscilet

Odkazy
sthn. starohornonmecky AA magazn Ancient American BdW magazn Bild der Wissenschaft BdW Bild der Wissenschaft online (www.wissenschaft.de) HJZ poznmka autora Syn magazn Synesis (www.efodon.de) IlW magazn Illustrierte Wissenschaft RP Rheinische Post online SpW magazn Spektrum der Wissenschaft SpW Spektrum der Wissenschaft online (www.wissenschaft-online.de) ZiW internetov strnka autora (www.zillmer.com) Zsp magazn Zeitenspriinge, Mantis Verlag

Podkovn
Na tomto mst bych chtl za podporu pi psan tto knihy a za konstruktivn rady z celho srdce podkovat: prof. em. dr. Wolfgangu Kundtovi, prof. dr. Bazonu Brockovi, dr. Willibaldu Katzingerovi, dr. Heribertu Illigovi, dr. Horstu Friedrichovi, Gernotu L. Geisemu, Thomasu Ritterovi, Reinhardu Leichsovi, prof. em. Jamesi P. Scherzovi, Neilu Steedovi, Johnu Dunlapovi, Colgate Gilbertovi a svmu lektorovi Hermannu Hemminngerovi. Hans-Joackim Zillmer

Prolog
Nlezy a poznatky, je jsou ve stle vtm rozporu s ortodoxnm mnnm vdy, zpochybuj stle silnji obraz djin lidstva, jak nm ho zprostedkuje souasn vda. V tto knize jsme shromdili adu argument, kter kaj jedno: djiny na Zem a lidstva probhaly od konce potopy ped nkolika mlo tisciletmi docela jinak, ne jak se tvrd v oficilnch djepisnch knihch. Sugestivn formulace Kad mal dt pece v, e bude pro tene tto knihy patit minulosti, nebo se ukazuje, e mnoho zdnliv samozejmch samospasitelnch pravd z historie Zem a lidstva nen nic jinho ne przdn tvrzen. Zatmco v Darwinov omylu a Omylech v djinch Zem jsme se zabvali scni v souvislosti s psobenm globln potopy a hledli na n v jinm ne obvyklm svtle, zkoumme nyn vliv prudkch zmn klimatu a mal doby ledov ve 14. stolet na svou kulturn prehistorii, je probhala analogicky s horenat se klikatc kivkou klimatu rovn ve skocch, a nikoli rovnomrn, jak dosud vda tvrd. V tto knize se poprv pokoume ukzat v rmci experimentlnho djepisectv kulturn vvoj lidstva ve Starm a Novm svt jako vzjemn asov zvisl a tedy paraleln probhajc prehistorick proces , a to vyputnm nebo zkrcenm geologicky, archeologicky a/nebo psemn doloench epoch po potop. Dostaneme se opt na horkou pdu a nae diskuse bude v mnohm kontroverzn. Pedstavme nov, nkdy i scestn vypadajc teorie, je vak vysvtluj souvislosti mezi fakty, kter dosud, nahlena izolovan, vypadala jako nevysvtliteln hdanky. V Novm svt byly objeveny artefakty typick pro dobu kamennou nebo bronzovou Starho svta, a tyto objevy asto uinily oficiln instituce, napklad Smithsonian Institution. Dve se vilo, e musela existovat star, neznm kultura, j by bylo mon tyto pozstatky pipsat. Takov kultura by vak musela pochzet z jinch kontinent. Protoe se pedpokldalo, e Ameriku nemohl (a ani nesml) jako prvn objevit nikdo jin ne Kolumbus, jako jedin teorie schopn tyto nlezy vysvtlit se pipoutla teorie o jejich paleoindinskm pvodu. Bhem mch reer v Americe se mi dostala do rukou kniha Fantastic Archaeology, kterou napsal znm profesor archeologie a etnologie v Peabody Museum Harvardsk univerzity Stephen Williams. Na 407 stranch se nedostatenmi argumenty pokou diskreditovat svho kolegu z Harvardsk univerzity Barryho Fella a dal autory.

dajn pdnm argumentem Stephena Williamse je, e se srovnateln kulturn stupn ve Starm a Novm svt vyvjely ve dvou naprosto odlinch asovch horizontech, a proto se podle nho i jinch samozejm a mimo jakoukoli pochybnost nemohly odehrvat ani dn transatlantick i tak transpacifick kontakty. Teka! Napklad mezi dobou mohylovch hrob budovanch Kelty v Evrop a podstatn mladmi mohylami (mounds) kultur Adena nebo Hopewell v oblasti Ohia e je skuten znan asov propast (tebae mohyly si stavli i Vikingov). Protoe archeologov vdy, a to i v budoucnu, vyachuj vechny nlezy a srovnvac studie jednoduchm a pohodlnm argumentem o tom, e srovnateln kultury Starho a Novho svta ily v rznch obdobch, chtl bych se vydat jinou cestou. Namsto popisu bezpotu dalch staroevropskch artefakt a text nalezench v Americe podrobme v tto knize nejprve kritice chybn interpretace kulturnho vvoje v Evrop, abychom pak vsledek srovnali s asovm tokem americkch kultur a kontroverznch nlez. Probhaly kulturn djiny opravdu vdycky tak harmonicky, jak nm to l historikov? Nedochzelo po potop (= podle oficilnho pojet po skonen doby ledov) ppadn k velkm prodnm katastrofm, schopnm peruit zdnliv poklidn se odvjejc asovou nit djin, je pak byla z pouhch vzpomnek nsledujcch kultur chybn navzna, resp. i svvoln sestavena, jen aby se doshlo uritch cl? Jinmi slovy: nejsou kulturn djiny Evropy, jak je pro Star svt pedpokld kolsk vda, pli dlouh? Odhodln proniknout do na minulosti pedpokld ochotu abstrahovat udlosti a poznatky, ba dokonce i hodnotov pedstavy, a takto se jich zmocnit. m jsou tyto pedstavy petrifikovanj a monumentlnj, tm t se zd vyskoit ze svtelnho kuele, oste vymezujcho okraje naeho oficilnho poznn. Proto badatel v oblasti etnologie a archeologie, pro n je takov duchovn, kulturn a civilizan pevaha, by jen zdnliv, pravm darem shry, tak rdi nahlej na dvj kultury pokud mono jako na ciz civilizace. Odstup toti propjuje abstraktn dimenze, v jejich hranicch je mono budovat izolovan nahlen a umle rozvjen konstrukce. e tak pouh dotyk nebo prv on tchto kultur s na civilizac stail k vyhuben celch nrod genocidou, zotroenm nebo ve jmnu nboenstv i njak ideologie, o tom budeme jet diskutovat. Mli bychom pekroit vlastn stn, nebo vrhneme-li na djiny ostr svtlo hned nkolika reflektor ze vech stran, pak tyto stny zmiz. Clem naich vvod nen nastolit nov dogmata i pravdy. Naopak,

ten by si ml vyvozovat vlastn zvry a pemlet o vzjemnch vazbch. iroce podloen popud k revizi naich djin, nastolen v tto knize, me bt jen prvnm tpavm krkem novm smrem, k lepmu pochopen na historie a k lepmu zvldnut budoucnosti, jak z n vyplv. Tak tento krok, a vyhl revolun, mus bt v budoucnu urit zkorigovn, avak jako celek by ml bt zachovn, aby mohly nsledovat dal. Djiny p vdy vtzov podvejme se na n pro jednou ble z hlediska poraench

1. Staroevropsk nlezy v Americe

Zde je dka a plbice s npisy z doby Alexandra Velikho, je byly nalezeny u st Rio de la Plata v Argentin. Dle msk zbra z Peru. Tyto nlezy, jez byly tak publikovny, by mly vlastn zpsobit senzaci, a pesto zapadly v edi vednho dne a pedsudk bez povimnut, namt profesor Marcel F. Homet (1958, s. 264).

man nebo ekov v Americe

Navtvili man Nov svt ji 1300 let ped Kolumbem? Nlez musk hlavy s vousy (foto 58) v Toluca Valley (v Mexiku) roku 1933, objeven v roce 1994 znovu v jednom muzeu v Mexico City, oznail antropolog Roman Hristov jako typicky msk artefakt (New Scientist, 12. 2. 2000). Jak potvrzuj odbornci na djiny umn, li se tato hlava od ostatnch znmch pedkolumbovskch umleckch dl ji tvarem. Vzorky materilu datovan metodou termoluminiscence stavem nuklern fyziky Maxe Plancka ukazuj na st 1800 let. Betty Meggersov, antropoloka National Museum of Natural History ve Washingtonu D.C., je na zklad keramickch nlez pedpokld, e existovaly i ran kontakty mezi dnenm Ekvdorem a Japonskem, k: Nevidm dn dvod, pro by k takovm ranm kontaktm nemohlo dochzet (BdW, 11. 2. 2000). Pomoc detektoru kov byly na Dane Street Beach v Beverly (Massachusetts) nalezeny mn ne sto metr od sebe tyi starovk msk mince, kter pr pochzej ze 4. stolet a mon byly za zem vyplaveny z potopen lodi (Fell, 1989, 319n.). V knize Natural and Aboriginal History of Tennessee od Johna Haywooda, je vyla potkem 19. stolet, je popsna ada nlez mskch minc z Tennessee a z okolnch kraj. Ale v Kentucky pobl Louisvillu, Hopkinsvillu a Clay City byly objeveny tak piblin 2000 let star mince z Kanaanu. V Tennessee je usazena skupina lid tmav pleti, kte nejsou indinskho ani negroidnho, ale kavkazskho pvodu. Profesor Paul P. Scherz z University of Wisconsin mi ve Vdni dal malou dokumentaci o nkolika mincch v mskm stylu, kter v ede-

Obr. 1: Mince tyi msk (= keltsk) mince ze 4. stolet nalezen na pli v Beverly
(Massachusetts)

stch letech nalezl Fred Kingman pomoc detektoru kovu na Wisconsin River. Dnes je tato oblast po vybudovn pehrady Castle Rock zaplaven. Mezi mincemi je jedna s npisem Tetricus. Jde o vzcnou mskou minci. Publius Esuvius Tetricus I. (doba vldy: 271-274) byl naposledy vldnoucm takzvanm (mskm) vedlejm csaem, jen jako galsk vzdorocsa penesl sv sdlo do Trevru, hlavnho msta galskho csastv doasn sdlil tak v Koln nad Rnem. Vldl dajn jako man s mskmi vojky Galii, stem Germnie a Britnie a stavl se proti stedn vld v m. Jinmi slovy, paraleln existovaly vlastn dv msk e. Roku 274 csa Aurelianus porazil Tetrikovy sbory na Katalaunskch polch a galsk csastv zlikvidoval. lo snad nikoli o mskho, ale spe o galskho (=keltskho) krle na galskm zem? V ervnu 1692 zniilo prudk zemtesen na Jamaice Port Royal, velk pirtsk pstav. M se za to, e obrovsk vlny (tsunami) splchly do moe ti tisce kamennch a cihlovch staveb. Zahynulo vce ne pt tisc lid. Pi vykopvkch v letech 1969 a 1970 bylo odkryto snad pt procent artefakt. Mezi nimi byla kamenn deska s latinskmi psmeny (foto 66), kter byla zaazena jako msk (Marx, 1992, 203nn.). Tak z Jin Ameriky jsou znmy zajmav nlezy. V brazilskm asopise Manchette vyla v roce 1976 zprva o eckch amforch z 2. stolet, kter vylovil potp Roberto Teixeira z lodnho vraku v ztoce Guanabara v Brazlii (foto 68 a 69). Na indinsk lokalit u Manchesteru v New Hampshire byla objevena keramick lampika na olej ve stedomoskm stylu: jej st se odhaduje na 2300 let. Archeologovi Franku Glynnovi pinesl jeden mladk z Clintonu (Massachusetts) celou bednu plnou indinskch nlez, kter v prbhu nkolika let vyhrabal z hromad odpadu z mul, vyhozenho indiny. Z artefaktu oznaovanho jako indinsk dmka se pot, co ho

ble prozkoumal Cahill a britt archeologov, vyklubala vce ne 1200 let star olejov lampika z vchodnho Stedomo (Cahill,1993, s. 14n.). Jak se dostali amerit indini k olejovm lampikm ze star Evropy?

Obr. 2: Hlavy
Mixtckd ndoba nese typicky zpadoafrick rysy.

Zpadoafrian v Americe
Pi nvtv rznch muze v celm Mexiku jsem byl nucen konstatovat, e jsou opakovan vystavovny plastiky hlav, je vykazuj zpadoafrick rysy. Pominuty nebyly dokonce ani odul rty. V Oaxace (Mexiko) byla nalezena hlinn ndoba ukazujc pmo klasickou podobu Zpadoafriana z e Manding: pln rty, mocn stavba lebky, spe ploch nos a irok chp. Un ozdoby vyezan z bambusu i slonoviny a ploch pokrvka hlavy odpovdaj formm tradinch ozdob ze zpadn Afriky. V Chrmu vlenk v Chichn Itz na Yuacatnu (Mexiko) byly nalezeny maysk umleck pedmty, na nich jsou znzornni lid rzn barvy pleti: erven (indini), bl se svtlmi vlasy (Severoevropan) a ern (Afrian?). Pi vykopvkch na karibskch Panenskch ostrovech objevili pracovnci Smithsonian Institution kostry dvou negroidnch mu, uloen ve vrstv pdy datovan do doby kolem roku 1250. Vykopvky byly perueny po nlezu eleznho hebku, co dajn dokazuje, e poheb pochz z koloniln doby. Avak v Nbii (Afrika) kvetlo kovsk emeslo zpracovvajc elezo prokazateln ji v 7. stolet.

Fnian v Americe
V roce 1989 byl uinn senzan nlez v Loudon County (Tennessee). V neporuen hrobn mohyle Bat Creek Mound (slo 3) objevili archeologov Smithsonian Institution (Twelfth Annual Report) pod hlavou jedn sochy spolu s etzem na krk a devnmi nunicemi popsan kmen (obr. 3). Cyrus Thomas, kurtor Smithsonian Institution, prohlsil Bat Creek Stone za indinsk artefakt. Psmena, na kameni vdecky jednoznan doloen, interpretoval zprvu jako psmo indin kmene Cherokee, tedy ne star ne z potku 19. stolet. Jist, vdy star psmo nesmlo v Americe bt. Kmen zstal vce ne sedmdest let bez povimnut. Pot piel dr. Joseph B. Mahan na npad pest psmo zprava doleva, tedy v opanm smru, ne jak to udlali ve Smithso-nian Institution. Vyla mu hebrejsk psmena LYHVD. Cyrus Gordon (1971), odbornk na hebrejtinu z Brandeis University, datoval text tvoen vhrad souhlskami samohlsky se stejn jako u oghamskho psma nezaznamenvaly do 1. nebo 2. stolet a peloil jako A comet for the Jews (Kometa pro idy). Toto asov uren bylo piblin potvrzeno, protoe v roce 1988 bylo na dost Smithsonian Institution provedeno datovn devnch nunic z Bat Creek Mound. Pi zkoumn ve vcarsku vylo st 1605 let s chybou 160 rok (Tennessee Anthropologist, podzim 1988). Pestoe datovn mohlo dospt z mho hlediska k chybnm vsledkm, vyplv z nho jednoznan, e indini Cherokee nejsou ani stavitel mohyly ani pvodci hebrejskho textu. Dlouho ped Kolumbem pichzej jako pvodci v vahu Fnian (Foinian) etnikum hovoc semitskm jazykem a ijc od druhho tiscilet v Kanaanu , kte byli tak v Mexiku. V Tihosuku na Yucatnu (Mexiko) byl v troskch kostela postavenho v 16. stolet objeven kurizn kmen, jen byl zazdn v pekladu dve. Pedpokld se, e pochz z doby May. Pi blim prozkoumn lze objevit podivn psmo, kter by mohlo bt fnickho pvodu. Zd se, e horn st npisu byla pokozena k nepoznn (foto 65). Kdo a kdy tento npis se starobylmi psmeny vyryl? Blzko Chattahoochee River u Columbusu (v Georgii) byla pr v roce 1957 nalezena kartginsk obchodn mince. V roce 1983 byla stejn mince objevena detektorem kov na nezastavnm pozemku na Third Avenue v Columbusu. Ob mince se nachzely nedaleko star obchodn cesty, dnes jsou vak ztraceny. V Institute for the Study of

Obr. 4: Fnick mince s mapou svta Obr. A: Zvtenina sti mince pod obrzkem kon ukazuje Jin Ameriku, Evropu, Itlii a Indii. Eli Libson (AA, 17/197, s. 20n.).

American Cultures existuj jet dobr fotografie. Theodore Arnovich objevil ve sv zahrad ji roku 1946 mskou minci, kter je dodnes v jeho majetku. Manfred Metcalf nalezl roku 1967 v oblasti Chattahoochee pskovcov blok, na nm je mnjsk linern psmo A. Tento pedmt byl vystaven est msc v muzeu v Jamestownu (Virginia). V knize Carthaginian Gold and Electrum Coins (Jenkins/Lewis, 1963) je vyobrazena mince, kterou ble prozkoumal dr. Marc McMenamin (1966), profesor geologie a paleontologie na Mount Holyoke College. Hlavnm motivem 18 milimetr siln mince je k. Ale pi spodnm okraji je ve vce osmi milimetr mikroskopicky mal mapa svta. V lev sti tto snad 2000 let star mapy je vidt nezamniteln tvar americkho kontinentu. edou barvou jsou dokonce vyznaeny Rocky Mountains. Na druh stran je na prav stran vyryt zeteln oddlen trojhelnk: v tom

nen nesnadn rozpoznat Indii. Byli ji Fnian doma na vech moch? Zd se, e megalitick tvary na celm svt potvrzuj tezi, e starovc nmonci ji byli s to takov kol zvldnout. editel Brazilskho nrodnho muzea zveejnil v roce 1874 kopii npisu z kamene, kter byl vykopn na atlantickm pobe u msta Pa-rahaiba (dnes: Joao Pessoa). Originl se ztratil. Podle novjho lingvis-tickho zkoumn pokld Cyrus Gordon za prav fnick text: Jsme synov Kanaanu ze Sidonu, msta krlova Kdy jsme dali editelku Muzea zlata v kolumbijsk Bogot, aby nm poskytla exponty pro vstavu Unsolved Mysteries ve Vdni a zaali jsme hovoit o drogch ve starm Egypt, jej obliej se zachmuil (viz: Tajemstv kokainovch mumi, ORF 3. 7. 1997). Michelle Lescotov z Prodovdnho muzea v Pai prokzala v obinadlech mumie Ramesse II. ptomnost fragment tabkovch rostlin a krystalky tabku. U jedn egyptsk mumie, kterou potkem 19. stolet zakoupil bavorsk krl Ludvk I., v rmci vzkumnho projektu na mnichovsk univerzit, prokzala Svetla Balabanov (stav soudnho lkastv ulmsk univerzity) vlasovm testem soudn lkastv jej pipout jako dkaz omamn jedy, kter musel mrtv konzumovat za svho ivota. Zvr: sta Egypan povali tabk a kokain. V Egypt existuje sice kokainov rostlina, ale omamn ltka j chyb. Jako zdroj drogy je kokain domovem vhradn v oblasti Peru, tedy v Jin Americe. Zmosk obchod s drogami musel tedy existovat ji ped nkolika tisci lety.

Obr. 5: Porovnn psma Cel ada smovch znak z Velikononho ostrova (nahoe) odpovd psmovm znakm z Mohendodara a Harappy v dol Indu na druh stran svta.

Rozhodn pitom nejde o ojedinl ppad, nebo i dal zkoumn lidskch pozstatk v Sdnu (Afrika) potvrdilo uvn kokainu a nikotinu, jen byl prokzn tak v Asii (na) a v Evrop (v Nmecku a Rakousku). Tabk, pvodem z Mexika, byl v Asii, Africe i Evrop znm ji dvno ped Kolumbem. Ovem do jihovchodn Asie a do pacifickho prostoru byl tabk z Ameriky vyvezen ji pomrn zhy a byl tam tak pstovn.

Pro ran kontakty s Amerikou vak existuj i dal dkazy. V Pompejch lze vidt nejen vyobrazen zve podobn jedin plesiosaurovi (obrzky v Darwin 's Mistake, Zillmer, 2003), ale tak ananas pochzejc z Ameriky. Ji ped 2000 lety byly v n znmy bursk oky pochzejc z Ameriky a v jin Indii byla nalezena socha, jak dr v ruce kukuin klas. Podle ortodoxnho nzoru pinesl kukuici do Evropy jako prvn Kolumbus. Kukuice byla vak ve Starm svt znma ji dve, v Anglii jako welsh corn (walesk kukuice, walesk ito), v jinch zemch jako tureck nebo egyptsk ito, zatmco v Egypt j kali syrsk proso. Ji Petr Martyr popisuje ve sv knize De Orbe Novo (1511-1530) kukuici, je rostla pobl panlsk Sevilly. Roku 1538 odliil lka a botanik Jacob Theodor protoe bylo tehdy mdou dvat si latinsk jmna, byl tak zvn Tabernaemontanus po taxonometrickm zkoumn tureck ito od kukuice, importovan v 16. stolet nov z Novho svta. Pstitel zmnili genov sloen kukuice v Americe dajn ji ped 7000 lety (BdW, 20. 3. 1999). Kukuice pochzejc z Ameriky byla znma tak v Indii, jak dokumentuje profesor dr. Carl L. Johannessen (University of Oregon Johansson/Parker in Economic Botany, 43/1989, 164-80). Existuj alespo ti v kamen zvnn vyobrazen kukuice z doby hjalsk dynastie v Indii (1300-1346). Zhadou jsou rovn vyobrazen slunenic ve staroindickch chrmech 12. a 13. stolet (Johannessen, 1998). Slunenice toti pochzej ze Severn Ameriky a byly tam ji ped zmnou letopotu pstovny s rznmi druhy dn a ernho bezu. Dostala se kukuice z Ameriky pes Indii nebo pmou cestou pes Atlantik? Pivezli snad kukuici na svch lodch arabt a/nebo fnit nmonci? Na maysk stle na Nmst movch her v Chichn Itz (Yucatn) je vyobrazen vousat mu semitskho vzhledu (foto 67). Keramick soka z Tres Zapotes m plnovous a pokrvku hlavy typickou pro fnick (foinick) moeplavce: urit nejde o indina (viz obr. 43). Byla nalezena pi vykopvkch nejstar americk kultury, olmck. V Tres Zapotes (Mexiko) byla rovn nalezena hraka, kter je namontovan na tyech kolekch. Avak indini pr nikdy kola nepouvali. A protoe byly podobn hraky nalezeny na vce mstech, naskt se mon otzka, zda tolik dan zbo, mezi n urit patily i hraky, nenechaly v Americe jako pedmt vmny fnick lod. Byly exotick plody a rostliny pepravovny jen z Nov svta do Starho? Nikoli, jsou i opan ppady. Ji Jacques Cartier (1491-1567), jeho objevm me Francie dkovat za sv nroky na Kanadu, nalezl na vchodnm pobe Ameriky jablka a vinnou rvu. Verrazano pe o pomeranch a mandlch na sever od Floridy a Kolumbus o rebarboe na

Hispaniole. Vechny tyto rostliny ovem pochzej ze Starho svta. Kdo pivezl tyto rostliny ped Kolumbem pes ocen?

Severoafrian v Americe
esky ky ena bhanem bhean (ban) msto odana dun vude na'lwiwi na h-uile lun, lo pados bata hora monaden monadh vysok aden ard rokle cuiche cuith snhov kladen claden vloka Obr. 6: Srovnn slov V jazyce algonkinskch severovchodnch kmen (stty Nov Anglie, Kanada) a skotskch Kelt (gaeltina, pbuzn s irtinou) nalezneme mnoho paralel ve slovnku. Podle Fella, 1976, s. 283. Algonkins Gaelsky

Jean Francois Champollion (1790-1832) rozlutil egyptsk hieroglyfy v roce 1822. Ji ped tmto datem se v Americe objevily hieroglyfy, kter jsou s egyptskmi stejn co do vzhledu i do vznamu. Ji roku 1738 sestavoval abb Maillard pro sv konvertovan oveky, algonkinsk indiny ve sttech Nov Anglie, kesansk texty v takzvanch micmackcb hieroglyfech. Podle oficilnho nzoru vynalezl Maillard toto obrzkov psmo prv pro tento el, protoe indini se pr s pomoc obrzk u snze ne s latinskmi psmeny. Tento mu musel bt jasnovidec. 84 let ped rozlutnm hieroglyf toti Maillard dajn vynalezl obrzkov psmo, kter se v mnoha ppadech shoduje a asto je srovnateln s egyptskm. Pokud vak Maillard nebyl jasnovidec, mus znt prost pravda takto: tito algonkint indini egyptsk hieroglyfy znali. Jejich jazyk ostatn vykazuje npadn podobnosti s kelttinou. Nap-klad slovo amoskeag se d odvodit od keltskho ammo-iasgag (Fell, 1976). Ammo znamen eku a iasgag (gaelsky iasg) mal ryby. Dve amerit vdci asli nad podobnost kamennch komorovch hrob algonkinskch indin ijcch podl eky Delaware s hroby v Dnsku (Du Chaillu, 1889) srovnej foto . 85. Jeden z algonkinskch

kmen se jmenuje Wabanaki toto jmno znamen: Mui z vchodu Vedle slovnkovch paralel s gaeltinou (obr. 6) nalezneme v jazycch severovchodnch kmen dokonce eov obraty, je jsou stejn jako ve star severtin, tedy v jazyce Viking. Dve mluvili vichni Vikingov podobnm tm stejnm jazykem, jemu se kalo dntina. Vtr fouk se v algonkintin ekne wejoo-suk a u Viking vejret sukker. Jin pklad: Da se mi dobe se podle Barryho Fella (1976, s. 238n.) v algonkintin ekne wel-ae a ve star severtin vel aero. Prokazateln pbuznost s jazyky Starho svta se vak neomezuje jen na algonkinsk jazyky. Jak zdokumentoval Barry Fell, jazyk kmen Zu-ni v Novm Mexiku obsahuje prvky ze Starho svta, je jsou etymo-logicky spznny se severoafrickmi dialekty, jak je potvrzeno v An-nual Report od American Ethnology (. 23, Stevenson, 1904). Je to nhoda, e se domy indin Pueblan na jihozpad Spojench stt podobaj domm severoafrickch Berber? V obou ppadech jde o stavby z udusan hlny nebo neplench cihel (architektura adobe) bez oken. V severn Africe existuje jeden dvn smen dialekt: libyjtina. Barry Fell rozlutil tento jazyk v roce 1973 s pomoc dvoujazyn tabulky s npisy, je obsahovala libyjsk a egyptsk texty a v roce 1888 byla nalezena na Long Islandu. Text zn: Tuto stlu postavila posdka hornoegyptsk lodi bhem sv expedice. Libyjtina/berbertina je jako vymel hamitsk jazyk pbuzn se semittinou a tak starou egyptti-nou. Nejstar dvoujazyn text fnicko-libyjsk/berbersk pochz z roku 139. Na nkolika mstech Severn Ameriky napklad v Qubeku, New Hampshiru, Pensylvnii a Oklahom i Jin Ameriky (obr. 45, s. 253)

Obr. 7: Libyjtina Na hornm obrzku vidme libyjsk npis, kter byl objeven v jin Kalifornii. Jin z nkolika starch npis byl objeven roku 1874 v Iow. Teprve roku 1973 se ukzalo, e jde texty, kter lze pest, protoe Barry Fell prv tehdy rozlutil libyjsk psmo. Zd se, e to je stejn i se staromaorskm psmem z pacifick oblasti. Pedstavuje hlavika dmky nalezen v Davenportu (foto z Putnam, 1885) africkho slona nebo mastodonta, kter dajn vymel na konci doby ledov?

byly nalezeny star npisy, kter se do t doby nepodailo rozlutit, ale pitom se vzjemn podobaj. Ji roku 1874 byly zdokumentovny npisy v Iow, kter tehdy nebyly uznny za psmo (obr. 7). Jde o libyjsk znaky. O padln tchto starch npis, jak nkte odbornci tvrd, neme bt ei, nebo a do rozlutn tohoto psma v roce 1973 byly npisy pokldny za zdnliv nesmysln, jen tak nazdabh nakrban indinsk znaky. Ale libyjsk znaky jsou nejen stejn jako znaky v Americe, ale podle Barryho Fella (1976) tak jako typ psma vyskytujc se v oblasti Pacifiku (staromaorsk-ho). Putovali libyjt moeplavci nejen po Atlantiku, ale i po Pacifiku (srv. foto 29 a 31)? Dr. Edward J. Pullman objevil libyjsk npis na skle v Mohavsk pouti v jin Kalifornii (obr. 7). Text tvoen souhlskami podle Barryho Fella (1976, s. 182) zn: S R-Z, R-Z. W-RZ-MT (Vichni lid, dejte pozor, dejte pozor. Velk pou). Pipluli tito lid k zpadnmu pobe Severn Ameriky pes Pacifik? Zanechali libyjt osdlenci krom npis v Iow tak njak artefakty se severoamerickmi motivy? V sedmdestch letech 19. stolet byla v Davenport Mound vykopna hlavika dmky, kter pedstavuje slonu podobn zve s chobotem (obr. 7). V okol bylo dokonce nalezeno nkolik takovch artefakt, kter Charles Putnam uznal za prokazateln prav v knize, kterou vydalo roku 1885 Museum Academy of Natura Science v Davenportu (Iowa) (Putnam, 1885). Slony vak identifikoval jako mastodonty, zvata podobn slonm, je dajn vyhynula na konci doby ledov. Smithsonian Institution prohlsil dve tyto nlezy za modern padlky, vdy kultury star nanejv 3000 let nemohly znt mastodonty, kte vymeli ped 10 000 lety. Avak existuj dkazy, e lid a mastodonti ili souasn. V kvtnu 1839 objevil dr. Albert C. Kochs podl eky Mississipi v Missouri zuhelnatl kosti mastodont spolu s kamennmi sekyrami a hroty p. Naskt se vak jet dal een: libyjt osdlenci putovali podl Mississipi nahoru a zanechali v Iow nejen libyjsk npisy, ale tak obrzky slon, kter znali ze sv africk domoviny. Mastodont (Mammut americanum), vzdlen pbuzn mamuta, oficiln vymel z ble neznmch dvod v Severn Americe po 3,75 milionech let existence ped 10 000 lety (oficilnho datovn) zrove se avlozubm tygrem, taprem, konm, obm bobrem, velbloudem a dalmi zvecmi druhy. Dve se s oblibou tvrdilo, e masov vymrn zvat bylo zpsobeno koncem doby ledov. Ale ta pece vymraj spe na zatku, a ne na konci obdob chladu. Jin nesmysln tvrzen: tyto zvec druhy vyhubili lid. Logitj se zd, e za to me drasticky prudk zmna klimatu. K t vak dolo o nkolik tiscilet pozdji, ne se dosud

pedpokldalo, jak dokazuj popsan nlezy.

Skotov a templi v Severn Americe

Bentsk moeplavec plul pes severn Atlantik a na Island a do Grnska, zatmco jeho bratr pokraoval po Nicolov smrti dle na zpad, a roku 1398 doshl Estotilandu. Scot, jazykov koen pro Estotiland, bylo star slovo znamenajc irsk. Star Zenonova mapa (vydan nov roku 1558) ukazuje nejen do t doby nejpesnj zobrazen grnskho pobe, ale tak ostrovy Estotiland a Drogio, odpovdajc svmi obrysy Novmu Foundlandu a Novmu Skotsku (Nova Scotia). Ve starch dopisech l Antonio Zeno, e byl ve slubch jistho Prince Zichmniho. Johann Reinhold Forster tvrdil ji v roce 1786, e princ Zichmni mus bt toton s Princem Henrym Sinclearem, ear-lem z Orkneye. Na konci 14. stolet v t oblasti tak nebyl nikdo jin, kdo by disponoval vznamnou nmon moc. Podle star zprvy jednoho rybe z roku 1370 byly tyi lod zahnny a k ostrovu Estotiland, jen pr byl o nco men ne Island, ale zato rodnj. Krlovsk knihovna pr obsahovala latinsk knihy. Krl vyslal na zklad tto zprvy na zpad lostvo Prince Henryho Sinclaira s Antoniem Zenonem, za boue vak lod ztratily orientaci a dopluly do prodnho pstavu na zpadnm pobe Drogia. V Zenonov zprv se pe: Ze svho pstavu jsme v dlce vidli velikou horu, ze kter stoupal kou. Vyslan przkumn skupina hlsila, e kou pochz z ohn uvnit hory, z n vytk smle podobn hmota a stk do moe. Vidt byli i divoi ijc v jeskynch. Na vchodnm pobe Kanady je jen jedno msto, kde se vyskytuje prodn asfalt a lehce vzntliv uhl: Pictou County v Novm Skotsku. Byly nalezeny i popsan jeskyn. Pedpokld se, e Prince Henry pistl se svm lostvem v dnenm Guysborough Harbour na jihozpadnm cpu Novho Skotska. Podneb bylo mrn, zem rodn, a tak se Prince Henry Sinclair rozhodl pezimovat, avak lostvo poslat pod velenm Antonia Zeno-na dom. Mezi indiny Micmac, kte dodnes v Novm Skotsku ij, se dochovala legena o blm princi jmnem Glooscap, kter pr piplul pes moe o vchodu na kamenn ostrovy se stromy a strvil u nich jednu zimu. il pr ve mst na ostrov a jako zbran pr bloi mli ostr mee. Navtvil Sinclair po nvratu lostva pobe Massachusetts? Pi svm honu za inosaury jsem byl nhon upozornn na jeinen, st ky uveen nlez: na nhrobn kmen ryte s meem a vzbroj. Je tk ho

najt: nachz se bezprosten u Depot Street na okraji malho msteka Westfor, severozpan o Bostonu. Na kameni znmm ji od konce 19. stolet vidme vytesan obrysy ryte s plbou, ttem a pltm je to zpsob zobrazen, jak znme z Evropy 14. stolet. Podle stop der dlta bylo st kamene ureno piblin na 600 let. Vzhledem k vysokmu stupni zvtrn jsou obrysy cel postavy viditeln jen s pouitm specilnho postupu. Na tt lze v neuritch obrysech vidt erb Sinclair.

Obr. 8: Templi Autor u hrobu temple ve Westfordu v Massachustetts. Zlomen me ukazuje, e majitel zemel. Obr. C pedstavuje ryte, kter se na hrobn desce spo-lu s meem a plbou objevil pot, co Mariana Linesov v roce 1991 relif zviditelnila specilnm postupem. Obrzek D ukazuje pro srovnn temple (kresba: Frank Glynn). Obr. A: nhrobn kmen z Klimatinu (Skotsko) s vyobrazenm mee ze 14. stolet.

Domc lid jsou pesvdeni, e Prince Sinclair podnikl vpravu do vnitrozem k Prospect Hill, odkud by lpe pehldl okoln zemi. Mon pitom zahynul Sinclairv bratr David, protoe se mezi tmi, kdo se vrtili do Evropy, nevyskytuje. Mohl tu zemt a bt pohben: zobrazen me je toti zlomen, co je znmka toho, e majitel mee zemel. Na nhrobnm kameni v krypt v Rosslynu, rodinnm sdle Sinclair ve Skotsku, byl objeven nhrobn kmen Williama Sinclaira, a to vedle zobrazen mee a kalichu. Me znamen, e lo o temple, kalich pedstavuje Svat grl. Po svm zkazu ve Francii 1312 nalezli templi toit v Portugalsku, kde smli zaloit d Krista krle, jen v roce 1317 dostal veker templsk majetek v Portugalsku. Aby se oba dy rozliily, byl do ervenho templskho ke pidn mal bl. Portugalsko vdilo za svj rozmach v nmon mocnost ve 14. a 15. stolet templm. Ale dal st templ uprchla na keltsk zem: na severn pobe Irska a pedevm do Skotska (Baigent/Leigh, 1991). Keltsk klany ve Skotsku (Highlanders) se toti a do roku 1745, jak jet uvidme, brnily pokusm crkve o christianizaci. Podle mho nzoru pedstavovala flotila Prince Sinclaira mla dvanct

lod st bjnho lostva templ, kter odplulo pln naloen poklady z Francie k neznmmu cli. Rosslyn Chapel (Skotsko) bylo v kadm ppad jednm z vznamnch templskch center. Ve 13. stolet byli templi dominujc evropskou nmon silou a mli i po oficilnm rozbit du dostatek moci a penz na to, aby odpluli do Ameriky. Navzdory vekermu sil se mi nepodailo vyptrat senzan nlez, kter byl uinn v Louisburg Harbouru a podle mch informac ml bt v Louisburskm muzeu v Novm Skotsku. Mlo jt o serpentinu, dlo prothlho tvaru na rozdl od krat bombardy. Toto lodn dlo, vyrbn z kujnho eleza tradinm zpsobem z tyovch prstenc, spovalo na vidlici a bylo je mono natet do libovolnho smru. Prvn zprvy o palnch zbranch ve vzbroji lod se objevily kolem roku 1350, tedy jen nkolik mlo desetilet ped cestou Sinclaira a Zenona (Aufheimer, 1983).

Obr. 9: Lodn dlo Dlo nalezen v Louisburg Harbour (Kanada nahoe) a dla stejn konstrukce z 15. a 16. stolet ve Vojenskm muzeu v Lisabonu (dole).

Keltov v Severn Americe

Krtce po roce 1900 objevil dr. C. A. Kershaw v Merrimackportu (Massachusetts) bronzovou dku keltskho typu, je se nyn nachz v Peabo-dyho muzeu v Andoveru. Je docela dobe mon, e stovky megalitickch lokalit ve Spojench sttech a v Kanad zstaly a na nkolik mlo vjimek nepovimnuty. Akademick kruhy se zatm poutly do diskuse o americkch menhirech

(kolmo stojcch kamenech) a dolmenech (mohylovch hrobech) v Americe jen proto, aby tto diskusi brnili a zesmovali ji. Pokud se neda megalitick kamenn tvary v jejich neobvyklch pozicch pipsat na vrub rozmarm posledn doby ledov, jsou ony i dal nlezy z doby kamenn, bronzov a elezn pipisovny dajn usilovn innosti kolonist pochzejcch z Evropy 18. stolet resp. pesnji eeno: jsou jim podsouvny. Jako by tito osadnci budujc si novou existenci nemli na prci nic lepho ne budovat s vyptm vech sil mohyly a kamenn hrobky! Na dolmeny narme vude, zejmna v Nmecku, Irsku a Anglii, ale tak v Americe. V bezprostedn blzkosti msta New York jsem navtvil Balanced Rock (Vznejc se sklu), velk dolmen v North Salemu. Tvo ho blok uly o hmotnosti asi 60 tun (foto 28). ula se vak v kraji nevyskytuje. Kdyby stl dolmen v Irsku, byl by to ndhern kousek z doby stavitel megalit nebo Kelt.
Obr. 10: Dka Srovnn dvou dk keltskho typu, z nich jedna byla nalezena v Severn Americe (A) a druh ve panlsku (B). A: Peabodyho muzeum v Andoveru, B: Peabo-dyho museum na Harvardsk univerzit.

Obr. 11: Parohy Ve Spiro Mound (Oklahoma) byla nalezena devn maska s parom, kter pipomn podobu keltskho boha plodnosti a pna zvat Cernunna (Rohatho ) na kruni v Nrodnm muzeu v Kodani.

Balanced Rock stoj na kuelovitch vpencch, je jsou uspodny do ty skupin. Zmen prmrn vzdlenosti t zevnch vpencovch opr udv pomr 2,99 ku 1,98 ku 3,00 megalitickm yardm, tedy v systmu mr, kter pouvali budovatel megalitickch staveb v Evrop. Tento mrn systm je vak nesporn teprve od dob Alexandera Thoma (1967). Archeolog a editel Middeltown Archeological Research Center v New Yorku Salvatore Michael Trento podil v sedmdestch letech leteck snmky oblasti okolo Balanced Rock a objevil v pd msta s odlinou barvou, je tvo ti kruhov prstence (Trento, 1978). Mohlo by zde v North Salemu jt o star komplex, pochzejc z dob dvno ped pchodem evropskch kolonist. Jakmile jsem se jednou dostal na stopu, ptral jsem po dalch dolmenech. spn jsem byl ve Westportu. Je tam kamenn deska oprajc se o tyi opry. Z dalch musm uvst velk exemple v Barlet-tu (New Hampshire) a Lynnu (Massachusetts).

America 's Stonehenge

Elektrizoval m ji samotn nzev America's Stonehenge. Ani tato lokalita nen pli znma, ba jak jsem zjistil pi ptrn, neznaj ji ani obyvatel v bezprostednm okol. Na deseti hektarech soukromho pozemku v North Salemu (New Hampshire) stoj megaliticky vyhlejc kamenn komplex s 22 kamennmi stavbami, vzpmenmi kameny a tmavmi kamennmi komorami (takzvanmi root cellars), ale i tunely s kamennmi stnami, je jsou

dosud zsti obloeny kamennmi deskami. Nkter kameny nesou star npisy, kter lze podle Barryho Fella (1976/1989) uvst do souvislosti s fnickm bohem slunce Baalem, zatmco jin skldaj hold keltskmu Belovi ten je snad s Baalem toton. Npis z iberskch znak, ten zprava doleva, k: To Baal of the Canaanites (Phoenicians), this in dedication (Fell, 1989, s. 91). Voln peloeno: Vnovno Baalo-vi, bohu Fnian. Fnian (Foinian) ili v historickm kraji na pobe Stedozemnho moe, zhruba mezi syrskou Lataki a izraelskm Akknem, jemu se kalo tak Kanaan. Kanaansk obyvatelstvo (Fnian) semitskho jazyka zde ilo pinejmenm od 2. tiscilet p. n. 1. a z vznamnch mst Byblu, Tyru, Sidnu a Berytu (dnen Bejrt) provozovalo il obchod. V mnoha americkch sttech byly nalezeny hebrejsk texty, napklad na Hidden Mountain u Albuquerque v Novm Mexiku. M se za to, e hebrejsk psmo stejn jako aramejsk se vyvinulo z fnick abecedy. Nejen v lokalit America's Stonehenge, ale i na jinch mstech ve sttech Nov Anglie byly nalezeny keltsk texty v oghamskm psmu. Barry Fell opr svj nzor o mnoho podobnch nlez v Americe (1989, s. 91): Zan bt zejm, e Keltov stavli megalitick komory ve st-tch Nov Anglie a fnit moeplavci byli vtanmi nvtvnky. Pipojuji se k nzoru, kter na zklad mnoha prokazatelnch vchozch daj zastv v knize The Celtic Connection John J. White, toti e byl rozen ast vskyt npis, kter jsou podobn ogamu (og-hamu, HJZ) a byly psny po celm svt, a to prokazateln v mnoha ppadech spolenostmi, jejich nkte lenov mli vztah k fnick kultue. lenov kultur, kter mly vztah ke Keltm, navc celosvtov rozen ogamskho psma uznvali (White III, 1966, s. 139). Avak jakmu elu slouily kameny, kter byly v America's Stonehenge vztyeny? Kdy se na npadn kamenn monolity a dal vznan body podvme z jednoho centrlnho bodu, vypad to, jako by nkter byly orientovny podle slunce, zejmna na slunovraty (solsti-tia) a rovnodennosti (aequinoctia). Tyto asov body lze dky uspodan kamen vysledovat dodnes. Z tohoto dvodu nese pravdpodobn megalitick lokalita jmno America's Stonehenge prvem (Kingston, Nboenstv starch Evropan, ale tak pvodnho americkho obyvatelstva, mlo tsn vazby s astrologi je tato paralela ist nhodn? Novej bdn zdrazuj kalendn funkce komplexu, je podle ve-ho nastolovaly harmonii mezi zem a nebesy, zkladn princip pohanskho, ale jak jet uvidme, tak kesanskho a keltskho nboenstv.Nejznmjm kamenem v America's Stonehenge je takzvan

Obtn stl. Jde o ulovou desku velikosti lovka na oprch, do n jsou vyryty drky. Stl je jakousi hlsnou troubou ze zdiva nasucho spojen s podzemn kamennou komorou. Mme tu co init s vtrnou, jakou znme z evropskho starovku? Mon to byl tak stl rody, obtovan star bohyni zem. V kadm ppad se nkolik takovch stol vyskytuje v Portugalsku, a to i s tmi drkami.

Tholos a Root Cellar

Jeden fenomn, o nm se dosud oficiln nediskutovalo a o kterm jsem v nmecky psan literatue, je je k dispozici, nic nenalezl, m upoutal, jakmile jsem se o nm pi svch reerch dozvdl. Ve sttech Nov Anglie jsou pr snad stovky staveb, kterm se k root cellar (doslova: koenov sklep). Jde o mstnosti (chambers) vyzdn nasucho, je obvykle le zcela pod zem. Nen snadn je navtvit, protoe vtinou le na soukromch pozemcch. V zsad existuj dva rzn typy: kruhov a obdlnkov. Vyprvli mi o kruhovm root cellaru, kter ml bt v Uptonu (Massachusetts). Avak a jsem se v Uptonu ptal kohokoli, nikdo o nm nevdl. U jsem to chtl vzdt, kdy jsem zael na potu. Ano, tady jmno majitele pozemku znali. Spolu se enou jsme se telefonicky ohlsili a Jim Laucis a jeho pan ns srden pijali. Root cellar tam opravdu maj. Nachz se na soukromm pozemku oputn uprosted lesa pobl jezera. Musel jsem prolzt chodbou ze zdiva nasucho (bez malty), abych se dostal do kruhov kamenn komory tvaru igl, je se svou falenou (peklenkovou) klenbou pipomnala vel l. Stavba mi hned pipomnla tholos. Tyto kruhov kultovn stavby eckho starovku byly ped nam letopotem zizovny mimo jin nad hrobkami. Jde vak tak o typick prvky sdel irskch mnich ranho stedovku, jako byly zejmna modlitebny budovan ze zdiva nasucho ve tvaru velho lu. Msteko Upton je obydleno od roku 1735 a o tomto kamennm velm lu se zmiuj ji prvn historick zznamy. Mj hostitel potvrdil, e jeho rodina vlastn pozemek nepetrit ji bezmla dv st let a e podzemn stavba tam byly vdycky. O tom, kdo ji postavil, neexistuj dn indicie. Archeologov se o tchto zajmavch stavbch oficiln nezmiuj. Nejsou ani na mapch, vdy se pr jedn o sklepy na zsoby, kter si budovali od 18. stolet evropt kolonist. Ale pro by kdo zizoval takovou stavbu na odlehlm zalesnnm zem a jet k tomu v doln kotlin, a to tm zpsobem, e by naped vyhrabal dru, vybudoval stavbu ze zdiva bez malty, aby ji pak zase zahrnul zeminou? Rozhldl jsem se a upoutal m val mezi pozemky, jen se thne lesem

a k root cellar a do nho jsou zabudovny obrovsk megaliticky psobc kamenn kvdry opravdov kyklopsk ze. Dokonce i s tkmi stroji by nebylo snadn tyto kamenn bloky do hustho lesa pivzt a vztyit v polovin kopce. Nvtvnci, kte jezd po venkovskch silnicch Nov Anglie, jist vidli kamenn valy, je jakoby vyznaovaly hranice mezi pozemky: tvo je vtinou kameny, kter lze jet unst, ale i obrovsk kamenn kvdry. Nikdy dve jsem se nad tm nezamlel, ale Amerian oplocuj pozemky jen velice zdka. Zeptal jsem se Jima, jestli to byl on, kdo po-stavil kamenn val. Odpov m pekvapila, nebo tento val tady byl vdycky a nikdo nev, kdo ho postavil. Byly existujc kamenn valy v Nov Anglii ve velkm potu ji ped Kolumbovm pchodem? Kdy spotme, kolik takovch kamen vlastn je, vyjdou nm obrovsk sla. Naped m napadlo: nkdo tady posbral balvany rozeset po kraji a postavil stovky, ba mon tisce kilometr kamennch val. Ve starch dokumentech kolonist se o takov prci doteme jen vzcn.

Obr. 12: Modlitebn cely V Uptonu (Massachusetts) le nejvt kamenn sklep Ameriky podobn tholu, jen byl vybudovn v podob velho lu (peklenkov klenba) a pipomn irsk mnisk cely zdn bez malty nasucho vpravo: Skellig Michael (Kerry).

Tak v lokalit America's Stonehenge je takovch kamennch val nesmrn mnostv a zd se, e spojuj jednotliv root cellars. Vzpomnl jsem si, e tak v Nmecku, ale rovn v Anglii, a zejmna ve Skotsku existuj kamenn valy, jich jsem si dosud nevmal, je bvaj asto uspodny podl cest. Zsti pochzej z keltskch dob. U ns ve stedn Evrop jsou tak kamenn valy v lesch, kde si jich tm nikdo nevimne a kde nemaj co ohrazovat. Kdy jsem se podval do literatury, zjistil jsem, e jde o pomrn znm jev. Nkter kamenn valy se pokldaj za ohrazen starch germnskch hradi a hledaj se paralely ke kultovnmu charakteru kamennch alej jin Anglie a Bretan (Theudt, 1931, s. I62nn.). Stavba v Uptonu pipomnajc tholos nen jedinou svho druhu. Ve Vermontu m John Dunlap zavedl k nkolika kamennm sklepm s obdlnkovm pdorysem, u nich bylo npadn, e je kryj velk a tk kamenn desky, kter lze bez pouit stroj, pouze silou sval, jen tko pepravit. Nedalo se tak urit, odkud tyto kamenn bloky pochzej. John mi pak ukzal ti stavby pipomnajc tholos, je byly ukryty na soukromm pozemku. Nad jednm rozprostel koeny mohutn strom. Ve dvou velch lech jsem musel lzt po tyech. V South Royaltonu (Vermont) je u podzemnho sklepa vyzdnho nasucho, dnes nezasteenho, kmen, u jeho okraje je achovnicovit znak, jak znme z doby bronzov v Evrop a jen m snad astronomick vznam. Na skalnch stnch v Chacao de Rapa v Portugalsku byl objeven stejn znak, a to spolu s punskm a oghamskm psmem.

Calender Site II
Tato lokalita se nachz 20 mil na sever od South Woodstocku ve Vermontu na Morgan Hill Road. Od sedmdestch let se zde pod vedenm profesora historie Warrena L. Cooka (1986) zkoum astronomick uspodn komplexu, jen je tvoen mohylami ze zeminy, ploinou z vrstvy kamen, root cellar a nkolika kamennmi zdmi se dvma npadnmi vzpmenmi kameny, a dalmi znakami (Dix, 1978; Cook, 1986). Celkem je zde vyznaeno dvacet prvk orientovanch podle Msce, rznch hvzd a Slunce, mj. podle vchod a zpad slunce o zimnm a letnm slunovratu a jarn a zimn rovnodennosti. Zajmav je, e je zde tak jedna z mnoha komor s obdlnkovm pdorysem, zastropen velkmi kamennmi deskami, kter se svtlou (vnitn) dlkou 5,80 metru a kou dobrch 2,90 metru pat k nej vtm v oblasti Nov Anglie. Cel konstrukce je jako u vtiny

ostatnch zasypna zeminou, je tedy v zemnm pahorku. Del symetrick osa, prochzejc dvemi, je orientovan na bod zimnho slunovratu, stejn jako osa kamenn ploiny. Jen pr metr od kamennho sklepa je obdlnkov jma, kter se, zd se, vnuje mn pozornosti. Podle mho nzoru vak jde o typickou konstrukci zklad domu zaputnho do zem ze zdiva postavenho bez malty nasucho. Na n byl pak postaven vlastn dm s dev-nou konstrukc a ten pak byl jako to dlali Vikingov v Grnsku a na Novm Foundlandu pokryt zsti i pln drny. Z devn konstruk-ce jsem u dn zbytky nenael. Mj prvodce John Dunlap mi pak ukzal senzaci, nebo st tto lokality je vlastn velik bludn balvan v leat poloze. Byl porostl mechem, take vlastn nebylo nic vidt. John mech odstranil a objevilo se keltsk oghamsk psmo.

Kamenn kruhy v Severn Americe

Skupiny tvoen vzpmen stojcmi kameny (menhiry) byly podle Barryho Fella (1982, s. 206) na vrcholech rznch hor ve sttech Nov Anglie, napklad blzko South Woodstocku v New Hampshire. Pi reerch jsem poznal Colgate Gilberta, jen v roce 1997 jet s dalmi prozkoumal horskou homoli, na n je nkolik menhir a zamovacch bod. Toto tajupln msto, je nen na dn map, se nachz na Burnt Hill v Massachusetts, ale je o nm zmnka ji z roku 1740. Colgate pijel z velik dlky, aby mi ukzal cestu k lokalit, je vede po nevyasfaltovanch stezkch. Pot mi poskytl k lokalit vysvtlen i vsledky przkumu, kter ukazuj, e kolem n jsou dal stojc kameny a jin vznan body, je jsou astronomicky mj. orientovny na body slunovratu (foto 46, 47). Protoe tato lokalita le mimo dopravn komunikace a nebyla dosud ani popsna v literatue, probudil se ve mn objevitel. Podle oficilnho nzoru vybudovali msta kultu indini. Z dosavadnch vklad se zd, e v Americe ili budovatel megali-t i Keltov. U dlouho m zamstnv otzka: Kdo byli tito megali-tit budovatel? Existoval vbec takov nrod? O stavitelch megalit nevme nic, znme jen zsti monumentln stavby. Pohrvali si s kamennmi bloky, kter v a nkolik tisc tun, jako by to byly krabice z lepenky. Akoliv to byli velc architekti, nenachzme dn nznaky njakch sdli nebo dom. Na druh stranpo sob Keltov zanechali tbory a sdlit mstskho typu takzvan oppida , pro n vdy volili bezprostedn sousedstv

megalitickch staveb. Zatmco stavitel megalit plnovali a budovali velk hrobky, keltsk hroby tm nenachzme, s vjimkou ppad, kdy Keltov oteveli a optn pouili dajn ji dvno existujc megalitick hroby, akoliv mon poruen vrstev se normln ned prokzat jev, s nm se setkvme i u americkch mounds. Kupodivu je budovn megalitickch dolmen, vedle ji popsanch americkch tak korejskch a indickch, datovno do doby, kdy v Evrop ili Keltov. Za pobytu v Indii se mi dostala do rukou star vdeck dokumentace Royal Asiatic Society z let 1851-52 a Royal Irish Acade-my z roku 1862. Tvrdilo se v n, e staviteli megalitickch pamtek v jin Indii, z nich nkter jsem ml monost osobn navtvit a je jsou toton s evropskmi, jsou Keltov (Taylor, 1851/52 a 1862; dotisk 1989, s. 120). Problm rznho datovn srovnatelnch pamtek v rznch stech svta se potvrzuje v knize A History of South India. Zatmco u rznch megalitickch pozstatk v Evrop se uvd st 2000 a na Kavkaze 1500, v Indii se datuj do obdob od 300 a asi do poloviny prvnho stolet na ry (astr, 2002, s. 50), i kdy D. H. Gordon se sna dokzat pro Indii dobu 700 a 400. Nicmn i toto ranj datovn odpovd zase st megalitickch pamtek adensk a hopewellsk kultury v Americe (800 a +400). V Koreji se klade budovn dolmen rovn do doby kolem poloviny 1. stolet p. n. 1. (Joussaumes, 1985, s. 348), zatmco v Japonsku se pro tuto fzi uvd datovn-250 a + 650 (Joussaumes, 1985, s. 349n.), piem k rozkvtu mohylovch hrob dolo kolem roku +500 (Kid-der, 1959, s. 1341-1391). Psoben budovatel megalit (nebo Kelt) v Asii (Indie, Korea a Japonsko) se asov umisuje do doby trvn msk e, je se rozkldala kolem Stedozemnho moe. Jestlie se v Indii v, e za mskch dob pistli v jin Indii Keltov na lodch schopnch pekonat ir moe, naskt se otzka, odkud pili. Anebo byli man ve skutenosti Keltov? Pak by tu nebyl dn problm a nlezy v Asii, ale i v Oce-nii a v Americe meme pokldat za asov navazujc vsledek keltsk expanze ped dobrmi 2000 let bhem dajnho mskho panstv (to si d jet diskusi). Do 12. stolet je datovn trilithon Haamonga-a-maui na ostrovech Tonga v jinm Pacifiku; je to nkolik tun tk tdln monument z korlovho kamene v podob brny, jen vypad jako megalit. Tento dojem jet zesl, uvdomme-li si existenci megalitickch pamtek

Obr. 13: Indie V jin Indii na dakinsk ploin najdeme megalitick-podle Taylo-ra (1851) keltsk kamenn objekty veho druhu (vlevo: pobl Rddankollru, vpravo: pahorek rpur). ije tam drvidsk obyvatelstvo tmav pleti, jeho jazyk vykazuje podobnost s baskictinou. Na druhou stranu ovldaj Drvidov tak sanskrt. Hned vedle megalitickch kamennch objekt jsou v nkolika chrmech v Hamp (od 14. stolet) vyobrazeni Skthov se svmi komi (viz foto 8 a 10).

na jinch ostrovech v jinm Tichomo a v Austrlii a vlastn na celm svt (jin Amerika), jak jsem ml sm monost vidt. Psobily nrody budujc megalitick stavby inn v jinm Pacifiku dokonce jet ped pr tisci lety? Odkud pily? Z Asie a/nebo z Jin Ameriky? Jak se vbec v Indii uruje a datuje st megalitickch dolmen, kromlech a hrob? Docela jednodue, nebo Indie m tu zvltnost, e hroby tvoc soust megalitickch monument obsahuj jednoznan relikty z doby elezn na rozdl od Evropy. V Koreji byly megali-ty budovny souasn s vskytem pedmt z bronzu, zatmco v Japonsku s nimi byly nalzny prce z kamene, bronzu a eleza. Jde tedy o pestrou smsici (evropskch) kulturnch stup, kter jsou v Evrop zeteln asov odlieny a jako jednotliv lnky seazeny po sob do etzu. V Evrop je doba megalit asov posunuta do doby kamenn, nlezy pozstatk z doby elezn jsou z nich asov vyaty a pisouzeny Keltm, kte dajn psobili asi o 1500 let pozdji. Nen zde asov bublina, kterou bychom mli propchnout? Neunik pak pr temnch stalet nafouknutch jako vzduchov balony a obtkanch fantazi, je mon svd o nsledcch dosud nerozpoznan prodn katastrofy? Chtl bych jet zdraznit, e podle astrho (2002, s. 51) musely megalitick kultury v jin Indii urit pijt pes moe od zpadu, po-kud nejde o naprosto svbytnou indickou kulturu. Zdnliv je potvrzena teze, e budovatel megalit osdlovali pacifick prostor od zpadu na vchod

jako Portugalci potkem 16. stolet a do Ameriky.Vm, e budu postupovat proti vemu zdn a obecn rozenmu nzoru, kdy bych rd pedloil ke zven jet jinou monost: Nepili budovatel megalit (Keltov) do Pacifiku pes nezamrzlou Beringovu inu a/nebo z jihu pes tehdy oficiln jet neznm Magellanv prliv? V dal sti knihy budeme zkoumat pedpoklady pro eventuln odpov na tuto otzku. Chtl bych vak tak zdraznit, e me bt mon a pli snadn ztotoovat budovatele megalit s Kelty resp. s njakou atlanticko-nordickou rasou (Wirth, 1928, s. 27). Vdy stavebn sloh, zpsob vymovn a nboenstv mohli od budovatel megalit pevzt jin nrody, pestoe Louis Carpentier zjistil, e dolmeny se vyskytuj na zemch, na nich se setkvme s vysokm procentulnm zastoupenm krevn skupiny nula (Carpentier, 1986, s. 66nn.). Pak se toti vyno otzky ohledn kromaonskch lid, kte byli podle Junga stejn jako aurig-nack rasa (kultura mlad doby kamenn v jihozpadn Francii) jen smenou formou atlanticko-nordick a jinch nenordickch ras. J vak samotn pojem rasy odmtm jako neuritou mylenku a souhlasm s dr. Horstem Friedrichem: Pedstava o dajn existujcch, samostatnch lidskch ,rasch' byla zpadn kultue naokovna a v novovku (Friedrich 1995, s. 26). V tomto smyslu byli Keltov a budovatel megalit alespo zsti mon stejn nrod, odliovali se jen rznmi zvyklostmi (kulturou, architekturou), stejn jako nmeck lid, pohlme-li na nj z hlediska kultury a stavebnch styl, byl dvma svtovmi vlkami zdnliv rozdlen ostrmi ezy (=svtovmi vlkami) na ti rzn nrody. Podl atlantickho pobe Evropy a severn Afriky vak existuje jet jin, nekeltsk kultura, je budovala megalitick stavby.

2. Keltsk cesty a signln ve

Posuzovn irskho pnosu k budovn ran stedovk kultury Zpadu trplo jednostrannost (Reifenstein, 1958, s. 50). A Leo Weisberger (1952, s. 841) pedstavil iroce pojat program systematickho zkoumn irsko-nmeckch jazykovch vztah ve stedovku. Irsko-skotsk crkev byla samostatnou crkv na zem osdlenm Kelty, zejmna v Irsku a Skotsku. Pedstavovala kesanstv vyvinut z pohanstv a od 5. stolet sila hvzdicovit kesanstv z britskch ostrov na vechna dostupn ze-m, napklad irskou cestou z Burgundska pes horn Porn a Bodamsk jezero do nitra Bavor, vyuvajc komunikan st z mskch dob, jak to potvrzuje zaloen ady bavorskch klter (Reifenstein, 1958, s. 32). Avak irt a skott mnii ili na lodch vru tak a do Ameriky

Keltov v severnm Atlantiku

Dve ne na Island dorazili roku 875 Vikingov, sdlili zde minimln ji od potku 9. stolet irt mnii a podle starch zprv osdlili jet ped Vikingy tak Grnsko. Irsk kltery sehrly v djinch ranho kesanstv vznamnou lohu. Irsko a Skotsko se nestaly nikdy soust msk e a papesk crkev tam vyslala misione pomrn pozd kdy u se zde vyvinulo jin, svbytn kesanstv. Irsko-skotsk (keltsk) crkev, kter se vyvinula v Irsku ped tm, ne papesk m vznesl nroky na vldu, postrdala hierarchii monarchickho typu. Neexistovaly dn nadazen crkevn ady, nebo by to odporovalo spoleensk struktue Kelt. Na rozdl od centralizovan papesk crkve tvoila crkevn centra kltery, kter psobily decentralizovan (mnisk crkev). Navzdory obecnmu mnn nebyla mni-sk crkev nikdy odno papesk crkve. Proto se odehrval dnes ji zapomenut konkurenn boj o vru. Bez tto vlky o vru bychom dnes mli docela jin politick systm a jinou, keltsky strukturovanou kulturu a pojet vry. Mnoho badatel ztotouje potky Kelt s objevenm latnsk kultury v nkterch stech Nmecka, vchodn Francie a na pilehlch zemch. Vychzelo se a zsti se dodnes vychz z toho, e se odtud ily keltsk jazyky spolu s tm, jak se sthovala etnika. Simon James vak konstatuj e: Je tm jist, e keltsk jazyky existovaly ji pedtm (James, 1998, s. 21). A svj nzor zdvoduje: Na jedn stran ukazuj archeologick nlezy napklad ve Velk Britnii a Irsku na vraznou kontinuitu s domcmi tradicemi doby bronzov; rozshl migrace Kelt zde ne-jsou doloeny. Na druh stran byli keltinou mluvc lid rozeni na rozshlch zemch snad ji v 6. stolet pr. n. 1. Napklad nlezy npis

opravuj k domnnce, e nositeli ,golaseck kultury' (pevldajc v italskm podh Alp mezi 9. a 5. stoletm p. n. 1.) byli lid mluvc kelttinou. Keltov sestvali z mnostv kmen, kter se vak kdekoli na svt mezi sebou dorozumly, pestoe se jejich jazyk v rznch regionech vyvjel odlin. Nicmn tento nzor nen veobecn sdlen. Keltov neznali stty s pevn stanovenmi hranicemi, ale byli organizovni v kmenovch a klanovch svazech. Pineslo vbec vytven monstrznch stt jak je znme dnes v porovnn s decentralizovan zenmi kulturami vbec njak pokrok? Urit ne, pokud existuj pravidla a zem obyvatelstvo uiv. V monumentln keltsk pehldce The Celts the Origins of Euro-pe (Keltov potky Evropy) se tvrdilo, e mskou a kesanskou minulost dnen Evropy dopluj keltsk koeny. Vyvstv otzka, zda dajn doplnn spe samo neznamenalo potek, a zda msko-kes-ansk minulost nepedstavovala modifikovan plagit, quasi novou, relativn pozd enou mocensko-spoleenskou a politickou mdu. Keltt klanov krlov dili zemi decentralizovan a podlhali jen svmu vlastnmu zkonu, podobn jako se to prezentovalo ve filmech (Staten srdce). Vlda keltskch klan ve Skotsku byla definitivn zlomena teprve po nkolika povstnch, kter vyvrcholila slavnou rebeli Bonnie Prince Charlieho v roce 1746. Krom krvavch represlich tu bylo jet cosi niivjho: zkaz tradinho zpsobu ivota v neposledn ad nsilnho een soukromch spor a loupeivch njezd. Highlandei, poslun jen svho vlastnho zkona, se od lowlander liili svm keltskm (gaelskm) jazykem a svobodnm zpsobem ivota. Wales ztratil nezvislost porkou povstn Owena Glendowera v roce 1410. Velk st keltsk kultury zanikla zruenm waleskho prva v 16. stolet.

Nboenstv a vlka pro vru

V Irsku, nejdleitj keltsk bat, dolo k obratu v 16. stolet, kdy se Jindichu IV. a Albt I. podailo prosadit krlovskou autoritu. Od t chvle dreli irt nelnci zemi nikoli podle vlastnho prva, ale jako lno anglickho krle lo o formln vyvlastnn svobodnch Kelt. Po ztroskotn povstn v Ulsteru (1593-1603) a tku galsk lechty (1607) bylo po roce 1609 v Ulsteru usdleno zhruba 100 000 Skot presbyterinskho vyznn. Dsledkem nslednho vydvn zkon proti nbo enstv irskho obyvatelstva bylo to, e keltsk jazyk ztrcel mezi vldnoucmi vrstvami stle vce pdu pod nohama. Zklady k vytvoen

dvou stt v Irsku, ale i k nboensk vlce, kter dodnes petrvv, byly poloeny tehdy, kdy sesazen katolick krl Jakub II. podlehl roku 1690 v bitv na ece Boyne novmu protestantskmu krli Vilmu III. V dodnes doutnajcm konfliktu v Severnm Irsku toti nejde tolik o nboenstv, jako sp o politiku, zemi, moc a dve i o zpolen dvou systm. Porka povstn vyvlastnnch keltskch dritel pdy v Ulsteru proti anglick osdlovac politice vedla k naprost zmn struktu ry vlastnickch a mocenskch pomr v Irsku: pda byla odata irskm sedlkm a dna protestantskm osdlencm. Rozen anglickch trestnch zkon na katolick Iry (Kelty) pro n znamenalo odnt politickch prv. Jakkoli se nm dnes nboensk vlka v Severnm Irsku zd iracionln, jej pinou je to, e v n jde o vlku spoleenskch systm a pokraovn s n spojenho existennho boje keltskho kesanstv v Irsku. Ten zaal, kdy se Jindich II. se svou armdou roku 1171 vylodil v Irsku. Proto severn Irov stle popraj, e mohou protestantt Anglian rozhodovat o katolickch Irech. Vedouc duchovn silou u Kelt byla knsk vrstva druid. Chief-tains (nelnci) jim svovali vchovu svch syn, je trvala nkolik let. Druidov jim pedvali rozshl vdn, mimo jin velice pesn astronomick znalosti. Zkladem druidsk uenosti bylo zasvcen do nboenstv, je bylo dajn zakdovno v stn pedvanm tajnm uen. Pedpokldalo se, e jeho soust bylo pedkeltsk nboenstv uznvajc jedinho boha. Existuje ovem znan rozdl mezi vrou teprve ve stedovku zemn expandujc papesk crkve a kesanskou vrou keltsko-germn-skch, staroseverskch, gtskch a skytskch nrod, je v Evrop pevldaly v prvnm tiscilet. V tm vech znmch nboenstvch s jedinm bohem (monoteis-mus) nen pedmtem uctvn personifikovan bh, ale bosk princip, bh jako jaksi neutrum bez tla i tlesnosti, nahlen tedy nikoli jako osoba. V n buduje ji prastar taoismus svou metafyziku a etiku na pojmech tao {cesta) a te ( ctnost). Tao, absolutno, je zdrojem vesmru a vech vc tohoto svta je to nejvy bosk princip. Pro lovka proto te pedstavuje normu jeho etickho a politickho chovn. V tomto smyslu je teba chpat lovka jako pojmovou slupku, kterou lze vyplnit rznmi pedstavami. Pravk lovk a to i v Novm svt proval vzjemn psoben mezi kosmem, prodou a sebou samm jako bosk princip. Bh jetakkajc zdrojem ivota. Nelo jen o postoj duchovn filozofick

povahy; bh byl toti harmonicky napodobovn i fyzicky v podob staveb v prod (napklad ron putovn slunce a msce). Nyn chpeme, e napklad pro pohansk Kelty nepedstavovalo vznikajc kesanstv dn zvltn problm, pokud bh definitivn pestal bt osobou a byl jen pojmovou slupkou pro bosk princip. Star nboenstv druid neprolo vlastn dnou zsadn zmnou, vdy z tohoto hlediska vili pece Keltov v boha vdy. K tomu navc pistupuje aspekt staroevropsk vry v matku, pradvn nboenstv pramti nebo matky vekerenstva. V souladu s tm byl duchovn vk pradvnho spoleenstv na Zpad vkem matek (Wirth, 1980, s. 229). Morlka rodov spolenosti se opr o pirozen prvo a prapotek prva je rodinn d jako rozvinut zvykov prvo. Prastar matka pedstavovala (boskou) matku vekerenstva ve spoleenstv (rodu) jako vsledek kultovnho matriarchtu matek, jasnovidek a vtky. Ani bychom zde chtli dle diskutovat o jednotlivch aspektech rznho praktikovn vry v matku, je z toho zejm, pro se zvltn charakter kesanstv mohl prosadit nejen u Kelt, a to bez nsilnch konflikt. Podle mho nzoru se z ve uvedench dvod tato nov prakesansk vra sotva liila od tradovanho (pohanskho) lidovho nboenstv, nebo bh nebyl personifikovn a matka vekerenstva pvodn jmno ve star Evrop: Ana oila v Ann, matce bohorodi-ky Marie nebo dokonce v Marii samotn. Zvltn rz v kesanstv pedstavovalo arinstv: bh nen Trojice, je jen jedin a sm je bez potku a nestvoen. V prvnm tiscilet n. 1. bylo arinstv pevldajcm vrounm kesanskm smrem v Evrop. Toto zvltn kesanstv bylo dajn na spornm koncilu v Nkaii (nicejsk koncil, z nho se nedochovaly dn dokumenty) v roce 325 (datum nejist) zakzno jako arinsk kacstv. V 5. stolet (byla) ile aktivn malogtsk arinsk (vhradn mrov) misie. Tm vechny germnsk kmeny, kter na sv pouti proly jihovchodn Evropou, byly v prbhu 5. stolet zskny pro arinstv (Reifenstein, 1952, s. 19). Podle bdn Ingo Reifensteina (1958, s. 22) se Irov podleli na utven starohornonmeckho crkevnho jazyka v jinm Nmecku a pevzali arinsko-gtskou slovn zsobu. U cel ady sta-rohornonmeckch slov z oblasti kesanstv (Vnoce, Velikonoce) se pedpokld gtsk pvod. To plat napklad pro starohornonmeck anst (milost), je se pouv ve velmi starch pramenech pod bavorskm vlivem a je pesn odpovd gtskmu ansts (Eggers, 1963, s. 154n.). Existovaly i dal nekatolick vroun smry, kter byly kesansk, napklad uen konstantinopolskho patriarchy Nestoria (kolem 381

a 451). Jeho hlavn tez bylo psn uen o dvoj podstat: bosk logos a Jeova lidsk podstata jsou zce spojeny, zstvaj vak oddleny, a Marie neporodila boha, ale s bohem spojenho Krista. Uen bylo roku 431 spolu s Nestoriem odsouzeno na koncilu v Efesu. Nestonni pot emigrovali do e Sasnovc (persk dynastie, vldla v letech 224-651). Zajmav je rozen do Indie (kesan odvozujc svj pvod od svatho Tome) a centrln Asie (rozkvt ve 13. a 14. stolet). Nestorinskou crkev zniil vpd Mongol za velkochna Timra roku 1380. st z nich doshla vyrovnn s mem teprve roku 1553 (chal-dejsk crkev), jin (asyrsk crkev) se pidala k rusk pravoslavn crkvi. Zajmav je, e mezi dajnm zkazem a rozkvtem vry v centrln Asii uplynulo bezmla tisc rok nen tato asov mezera umle nafouknutou bublinou pi falovn djin?

Falovn djin
K systematickmu falovn djin dochzelo pedevm ve vrcholnm stedovku a v renesanci: Wilhelm Kammeier (1935) je v knize Falovn nmeckch djin oznail za velkou akci. Tuto akci odhalili ji v roce 1693 Jean Hardouin a potkem 19. stolet Robert Baldauf (1902/ 1903). Podle jejich nzoru si djiny Evropy ve stedovku voln vymlela katolick crkev (papestv) a humanist, kte se oprali o dajn antick psemn prameny. Podle toho jsou asto citovan zdroje jako Caesarovy Zpisky o vlce galsk a Tacitova Germnie alespo zsti stedovkmi padlky, je pak mly vliv i na vklad peddjinn doby. Tacitovo dlo, pochzejc dajn z doby kolem roku 100 n. 1., je zfalovno, resp. bylo dokoneno teprve z poven papeova tajemnka Poggia Braccioliniho (1380-1459) po koncilu v Kostnici (1414-1418). Pergamenov svitek se pr v roce 1460 beze stop ztratil, opis poslze rovn. Z tohoto opisu, jen vyel roku 1470 tiskem, jsou odvozeny vechny dnes dochovan rukopisy 1370 let pot, kdy vyla Pragermnie, dajn nezvstn ji dvno pedtm. Tento stav vc pln odhalil ji ped 100 lety Robert Baldauf z basilejsk university (Baldauf, 1902). Podle dr. Herberta Illiga (1996, 1998) je 297 let ran stedovkch djin oznaovanch za temn, relativn ahistorick stalet ist vmyslem crkve. Podle jeho nzoru navazuje 10. stolet hned na 7. Illig pedloil psobivou argumentaci, jejm dsledkem je minimln to, e musme nov promlet historick pravdy nast s mateskm mlkem, nebo je musme z djin vbec vykrtnout jako smylen pohdky: Karel Velik podle mho nzoru neexistoval nebo existoval v mnohem skrom-nj form, a jet pozdji. Mon jde o umlou sms nkolika Karl.

Existuje neuviteln mnoho dkaz proti Karlov existenci z architektonickho, sprvnho, vlen technickho a organizanho hlediska. Pesto ten nem vslovn pokldat Illigovu argumentaci, zejmna pokud jde o reformu kalende a s tm spojen astronomick fakta, za zdvodnn nzor vyloench v tto knize. Toto upozornn je dleit, protoe Heribert Illig vykrtl pesn 297 let imaginrnho asu stedovku, a to s odkazem na pechod z ju-linskho kalende na gregorinsk v roce 1582 a na vahy, kter z toho plynou. Protoe byl star kalend pli pomal, ehoova bula mj. urila, e po 4. jnu 1582 bude hned nsledovat 15. jen, aby byl dajn obnoven stav jako v dob nicejskho koncilu v roce 325. Ortodoxn vdeck kruhy si oddechly, kdy se Franz Krojer (2001) podle popisu astronomickch udlost (zatmn slunce a msce) pokusil dokzat, e dn imaginrn stedovk as neexistoval. Sm vak na Internetu napsal: Kdybychom vykrtli 300 let imaginrnho asu ve stedovku, odehrly by se sice udlosti klasick antiky v ase nm o ti stalet blim, k emu bychom museli ve vpotech zatmn pihldnout, pesto by se nm vak v mnoha ppadech pece jen podailo opt uvst do souladu vpoty a tradici, pokud bychom takov clov udlosti hledali po dobu mnoha let a desetilet v celm prostoru Stedomo Naproti iroce rozenmu a asto spontnn vyjadovanmu nzoru, e pouh zatmn sta, aby eliminovala Illigv imaginrn as, se ukazuje, e dochovan zprvy o zatmnch lze modernmi metodami propotat celkem snadno tak, aby se kryla, take je proto k pezkoumn dajn fiktivnch 300 let nelze pout. Nikoli vak ve vech ppadech. Ml vak Krojer v tchto neetnch ppadech, kter vybral a povaoval za autentick, pravdu? Jsou vbec pedpoklady pro jeho sledovn v podku? Zemsk osa pece nemusela vdy vykonvat rovnomrn nepravideln pohyb (precesi a nutaci). Jak je znmo, ani dnes nen polrn osa psn vzato pevn prostorov a smrov fixovna a ekliptika nen prostorov fixn (nutace). Vedlo snad k revizm kalende i mimodn kolsn zemsk osy v minulosti? Zvanj by bylo, kdyby se datovn pro prvn tiscilet i pro cel obdob pedtm, jak se meme dost v djepisnch knihch, ve skutenosti opralo o literrn vtvory a pohdkov vyperkovan udlosti, a vdecky tedy bylo pouhou fikc. Nikdo nikde pece ped 9. stoletm nedatoval podle kesanskho letopotu a netvrdil, e ije napklad v roce 325 n. 1., a urit to (o sob

samm) netvrdil v letech kolem Kristova narozen, nebo kdy jde o arabsk i asijsk datovn asu. Krojer sm uvdl zatmn slunce, kter mlo probhnout v Antakyi 23. dne msce Kanun al-Thani v roce 1212 Dhu al-Quarnain (tedy Alexandra IV.), co je rok 1224 po smrti alIskandera (tedy Alexandra III., Velikho). Existuje tedy mnoho datovch ad rznch kultur na prostorov velice vzdlench zemch. Tato data, vychzejc z rznch kalendnch systm, byla navc do asovch tabulek uspodna a pozdji ve 2. tiscilet. Vyvstv otzka, zda byly bn tabulky dat ped 15. stoletm a zejmna ped rokem 1000 vbec sprvn sestaveny, nebo, co by bylo jet zvanj, zda jsou zsti vbec zdokumentovna skuten obdob vldnut panovnk a udlosti. Jinmi slovy, nejsou dajn historick udlosti, osoby a cel kultury ist literrnmi fikcemi, stejn jako jsou vdeckou fikc zatmn, kter jsou popisovan v tto souvislosti? Heribert Illig vyzl na druh stran chirurgicky steriln a pesn 297 let (611-911) ran stedovkho asu, ale jinak ponechal na Zpad a na drobn korektury klasickou antiku i vrcholn stedovk bt. Nen Illigv ez na jedn stran kvalitativn oprvnn, avak na druh stran proveden pli ostrm noem? Je teba se podvat, zda se v 9. stolet mohla odehrt srie katastrof s traumatickmi nsledky pro lidstvo ve Starm svt (zplavy, zem-' tesen, epidemie), je mohla znemonit tm jakkoli ovovn datovch ad zejmna ped tmito udlostmi, ale i po nich , take by se Illigem pouit asov hranice, zejmna rok 614, rozplynula v historick mlze. Bylo by tak znemonno exaktn datovn tch nkolika mlo pklad zatmn, kter se podle nho odehrly pesn v uritm roce a v uritou hodinu dvno ped 9. stoletm. Neexistuj vak pece jen i stedovk prameny? Nikoli, z tchto, ale i z jinch dob ped 10. stoletm neexistuj dn prav listiny, stejn jako neexistuj tm dn stedovk originly, ale vlastn jen opisy opis, kter se obsahov a dokonce i pokud jde o uvdn data zsti pronikav li. Proto ji museli historici oficiln pikroit k rznm korekturm a zmnit obas data na mlad. Pro a jak byly listiny padlny? Jak to vlastn bylo mon jednodue pepsat djiny Evropy? Podvejme se nejprve na pr chybnch interpretac historickch pravd ve vztahu ke Keltm.

Keltsk silnice
Nkter ze starodvnch, a 4000 let starch cest, jejich trasy vedou mimo modern komunikace, se dochovaly dodnes (SpW, 27. 7. 2003).Nejpvodnj trasy najdeme na jih od Schleswigu, kde je doprovzej valy a opevnn. Existovaly i uzvry cest, z nich nejznmj je Dane-werk (v. foto 77) u Schleswigu. Na sob postaven valy tu v dlce ticeti kilometr brn v pstupu do brny vedouc z pevniny do nitra Dnskho krlovstv. Tato stavba, neustle pebudovvan v letech 690 a 1182 a dokonce i v novovku v letech 1861-1864 a pak v roce 1945, je nejvt archeologickou pamtkou severn Evropy. Existovaly msk silnice? Jist je, e starovk silnice existuj, a zd se po cel Evrop avak i v Irsku, kde byly k pekvapen vdc objeveny v roce 1989 (BdW, 3. 3. 1989). Jen man na tomto prakeltskm zem nikdy nebyli! msk silnice jsou tedy tot co keltsk? Dlkov (silnin) s Byla organizovna z ma (Fischer, 2001, s. 99n.). Proto oekvme, e vechny cesty vedou do Rma v souladu s pslovm a e daje na milncch se potaj jednotn z ma. Avak ty se potaj od zatku silnice, od prvnho vtho msta k dalmu nebo od hlavnho msta provincie (Fischer, 2001, s. 100), nikoli vak z ma, jak bychom oekvali. Anebo se sprvnm stediskm obecn kalo m (Geise, 1997)? Vdy Trevru a Cchm se tak kalo Roma Secunda. Mon vysvtlen by mohlo znt: msk silnice existovaly ji pedtm, ne man pili! Jde tedy o keltsk (a nkdy dokonce o star pedkeltsk) silnice, jejich celkov dlka, vetn vedlejch silnic, in 80 000 kilometr (Irmscher, 1984, s. 548). Vdy dobr systm silnic byl zapoteb nejen pro tykol keltsk vozy! Ale podle naeho povdom byli severn od Alp jen barbart lovci povalujc se ln na medvdch kch a popjejc pitom pivo (i medovinu), alespo jak to vyplv z daj mskch historik. Kdy vidme vyspl umn Kelt (Germn) v muzech, uvdomme si, e zprvy o Germnech (mezi Kelty, Galy a Germny se nerozliovalo) byly vymylen. lo o elov bajky, vymylen propagandistick spisy. msk historik Gaius Plinius Secundus, znm jako Plinius Star (23/24-79 n. l.), pr zemi a lidi v Germnii podrobn popsal. msk historik Livius (-59 a +17) napsal msk djiny ve 142 knihch (Ab urbe condita libri), kter jsou vak jen zsti dochovny. Vlastn kniha vnovan germnskm vlkm se beze stopy ztratila, stejn jako kniha o Germnii. Jsou to politovnhodn nhody, e takov dla beze stopy zmizela? Podle Kammeiera (2000) musely bt tyto antick prameny znieny,

aby se nepoznalo, e nekulturn vann padlan Germnie je tm, m je, toti fantastickm lenm z pozdn stedovk padlatelsk dlny j (Kammeier, 2000, s. 271). Musely proto starovk knihovny (nap. v Ale \ xandrii), pokud vbec existovaly, shoet? Pokud tato starovk dla, na n se vslovn odvolv, neexistuj, nelze daje v klasickch Caesarovch dlech ani v Germnii nijak kriticky pezkoumat. Je pak jen logick, e se Germnie, tento dajn jedinen antick pramen, dochovala v plnosti, zatmco jin star prameny jich se vslovn dovolv zmizely zsti nebo dokonce beze stop ze zemskho povrchu. Navzdory narstajcm zhadm, rozporm a nesmyslm, kter nut jen potsat hlavou, pokldaj historikov a filologov Germnii za nepostradateln pramen. Na druh stran nemus bt padlno vechno, alespo ne ty sti, kdy popis relnch pomr nebrnil zvolenmu elu. Napklad Caesarova zprva (tet kniha, kapitola 14) o tom, e vyplulo 220 galskch lod, kter ti a div se byly vy a mely pevahu nad mskmi, psob vrohodn. Neexistuj vak ani originln rukopisy ani prvn opisy. Pokud budeme pedpokldat, e Germnie nen padlan, nbr originln antick dlo, budeme se definitivn muset smit s tm, e nai pedkov ili v polodivokch nebo divokch kmenech. Konkrtn archeologick nlezy jsou vak v rozporu s daji Tacita a Caesara o nekulturnosti Germn. Vesnick sdlit mstskho typu, ba i vt obchodn msta, je byla pozdji pestavna, existovala ji v dajn dob bronzov, tedy snad 1000 let ped Tacitem. Rolnci ijc na vysok kulturn rovni pou-vli ji tehdy pluh s koleky, zatmco man se lopotili u pluhu tvaru zahnutho hku jako v dob kamenn. Keltovi nebyli ve skutenosti dn barbai, ale vyrbli ulechtil umleck pedmty a dovedli st a pst. K poklesu kulturn rovn a k pauperizaci obyvatelstva dolo a po katastrof ve 14. stolet, o n budeme jet mluvit, a po christianizaci. Za zmnku rovn stoj, e bezmla vechny vynlezy ped rokem 1400 jsou anonymn. Teprve po tomto datu knihy uvdj jmna vynlezc, napklad u knihtisku Johannese Gutenberga (kolem roku 1440), u prvnho plaktu Williama Paxtona (1477), u globu Martina Behaima (1492), u poty Franze von Taxise (1500), u betonu Braman-ta (1500) a u kapesnch hodinek Petera Henleina (kolem 1510). Kdo si napklad mysl, e Tacitus snad v Germnii byl a vyprvl o tom, co vidl, ten se plete. Znalosti neerpal z vlastn zkuenosti, doteme se v Djinch msk literatury (Teuffel, 1913, s. 24). A slavn Caesarovy zprvy? Zd se, e i on erpal vdomosti k knih. Nyn je u jen

krok k domnnce, e Caesar, Hrodotos i Tacitus erpali sv vdomosti ze spolenho zdroje (Historische Vierteljahrsschrift 24, 1929, s. 151). Tmto spolenm zdrojem musela bt njak propagandistick centrla. Nebo k plnmu vyuit vozu a k diferenciaci typ voz dospli teprve man, kte zsti vyuili keltskch inovac (Irmscher, 1983,s. 605). Na rozdl od man, kte zdnliv koprovali vechno a vechny, byli dajn barbai tvoiv a inovativn.

Keltsk msk armdy

Aby bylo mono vpadnout do Germnie, museli bt naverbovni vojci. Za Caesara inily poetn stavy legie 3000-4000 mu, k tomu je nutno u kad legie pipost jet 2000-3000 jezdc a v jeho armd jet 40005000 jezdc z galskch kmen (Irmscher, 1984, s. 316). man mezi Galy a Kelty nerozliovali; jako Galy oznaovali vechny Kelty, zatmco dnes naopak vme, e i Galov byli Kelty. Za Caesara tedy armdu tvoili z velk sti Keltov. Germni naplnili legie a dosahovali nejvych ad (Pinnow, 1929, s. 14). Velice zvltn! Nebyli vak skutenmi many alespo dstojnci a velitel? Asi ne: vtina mskch vojevdc byli Germni (Browning, 1992, s. 13), nejpozdji kolem roku 255 vichni (Elbe, 1984, s. 15). Otzku financovn velk armdy mstskm sttem, jako byl m, radji neklademe, vdy odkud mohlo pochzet zlato a stbro na platy legion? Jen z dobyvanch taen? Naproti tomu Keltov byli bohat a budovali stavby, mnil Diodros, jen il na Siclii v letech 80 a 29 p. n. 1. a napsal tyicet knih, z nich se zachovalo jen prvnch pt a pak svazky 11-20, nebo stbro v Galii nen, zato zlato ve velkm mnostv V chrmech le zlato voln vude kolem (Diodros, Svtov djiny V, 27). Existoval vak limes, vojensky zabezpeen komunikace probhajc od konce 1. stolet podl msk hranice; zd se, e lo o vojensky organizovan systm pohraninch opevnn s valy, pkopy, strnmi vemi, palisdami a kastely. Limes byl cca 550 kilometr dlouh a podle dvjch nzor bylo jen k jeho obran zapoteb 100 000 mu (Gehl, 1938, s. 14). Dnes se pot nanejv s 30 000 mui takov vojensk ptomnosti na hraninm valu bylo zapoteb pravdpodobnji. Zd se, e vlastn zzem limitu bylo zpstupnno usdlenm vetern z Traianovch dckch vlek (Czysz a kol., 1995, s. 90). dajn byla Dkie na Balknskm poloostrov podrobena v letech 101-102, kdy se stala zvislou na mu, pak znovu dobyta v letech 105-106 a roku 107 prohlena mskou provinci (Irmscher, 1984, s. 580). Po takovch

stranch vlkch neptelt veterni osdlovali pro many samozejm a z vdnosti bainat zzem. Pro radji neobnovovali vlastn zemi? Germni ili (pirozen) po obou stranch limitu, vdy tam bydle li ji ped jeho vybudovnm. Pohranin provincie, z nich byly doplovny jednotky, kter tam byly dislokovan a jejich hospodstv mlo zajiovat zsobovn pohraninch posdek (Czysz a kol., 1995, s. 119) byly pevn v germnskch rukou. Jakou funkci plnil limes doopravdy? Dva metry vysok plot z pali-sd steen jen msty ml odret a odstraovat toc barbary? To nedokzala ani podstatn lpe vybaven nsk ze. V knize man v Bavorsku se tvrd: Jednotky nezbytn k pekonn hranice byly dislokovny v kastelech rzn velikosti v bezprostednm zzem limitu. Podle geografick situace byly na dohled limitu nebo (pedevm ve vchodn sti raet-skho limitu) trochu dl v zzem. Pi blim pohledu ani tyto kastely pli nepispvaly k tomu, abychom mohli v limitu spatovat opevnnou obrannou linii. Tbory a kastely ran a stedn csask doby nebyly toti zazenmi ve smyslu stedovkch hrad nebo novovkch pevnost, ale kasrny relativn slab zajitn pkopy, zdmi a vemi, z nich mly operovat pohybliv jednotky. S delm oblhnm silnjm neptelem se nepotalo (Czysz a kol., 1995, s. 116n.). Protoe msk silnice byly objeveny tm jen zpadn a jin od limitu, bylo by nutno pezkoumat moji tezi, zda by bylo mon, e zem v neptelsk zemi byla relativn neprchodn a tvoen vodnmi plochami a pedevm bainami resp. raeliniti? Limes tvoila i silnice, kter prochzela po korun zemnho valu. Lze proto pedpokldat, e silnice sama byla limitem, zatmco opevnn (tvoen pkopem a pa-lisdou) plnilo jen vedlej roli (Czysz a kol., 1995, s. 114). Pokud tedy nebylo zabezpeen hranice hlavnm elem, nelo pak o cestu nesjzdnm ternem, kde se vybralo mtn? Jedna vdeck studie, kter prola bez povimnut, potvrzuje: v krtkm obdob sucha v letech 120 a 180 nestaily zem (Galie, Germnie a Britnie pozbt svho molovitho charakteru, a e se v nsledujcm obdob do roku 350 holandsk, severonmeck a dnsk moly znan rozrostly, dokazuj nlezy ran gemnskch mrtvch ze slatin (Gams/Nordhagen, 1923, s. 306). Podle Gmbela byla v Sa-auer Filz u Ubersee nad ti metry silnou vrstvou raeliny zaloena msk cesta z foen, kter musela bt jednou renovovna; na druh stran byla zakryta stejnou o sle pl metru. Podle mho pesvden ml tedy limes docela jinou funkci, nebo leel

na okraji zaplavovanho zem, jeho velk plochy tehdy jet pokrvaly bainy. Limes proto mohl slouit pozorovn zem ohroovanho zplavami a souasn byl spojovac komunikac, na n se vybra-lo mtn a kterou udrovali vojci. Proto bylo zapoteb jen pohraninch jednotek urit sly. Pjmy by mohly slouit financovn tchto vojsk. Kdo by je jinak platil?

Keltsko-germnsk jednota
dn nrod Germn jako vtev velk indoevropsk rodiny neexistoval, oividn lo pi tom o Kelty. Pojmy Keltov, Galov a Germni nemaj jasnou etymologii (Riekhoff/Biel, 2001, s. 21). Starovk znal okolo Stedozemnho moe jen tyi velk barbarsk pranrody: na zpad Kelty, na severu Skyty, na vchod Indy a na jihu Libyjce (Severoafriany). Ve vdeckch dlech z doby ped rokem 1650 nen o Germnech jet vbec e (srv. Egenholff, 1735, dl I, s. 98nn.). Protoe i Peze-ron dokazuje, e vichni Evropan, a na eky a many, jsou zvni Kelty (Egenolff, 1735, dl I, s. 104), bude radji pestrou smsici kmen Kelt (=Gal) a Germn (kam pat i vchodn a severn Germni) od tto chvle radji nazvat Keltogermni. Ti byli ve starch eckch pramenech sprvnji nazvni tak Keltoskytov, nebo o Germnech, kte se objevili a pozdji, jet nemohlo bt ei. Avak i u keltsk kultury jde v jejm souhrnu o nejistou pedstavu, o jaksi promchan, rzn utven substrt, jen naemu pohledu unik dky tenk, le neprhledn vrstv romanizace a jen byl difznm pojmem Indoevropan (i Indogermni) ve 20. stolet deformovn k nepoznn, take souvislosti ji naprosto nejsou pmo patrn. Vandalov, pvodn sdlc v Jutsku (Dnsko) a potom mezi Odrou, Vislou a Karpatami dodvali dajn mskmu vojsku oldne, z nich nejvlivnj byl vojevdce Stilicho (Irmscher 1984, s. 591). Za krle Geisericha (428-477) dobyli Vandalov a Alanov v letech 429-439) mskou severn Afriku. Po dobyt Kartga (439) zaloili Vandalov vlastn i vykazujc ran feudln rysy (Irmscher, 1984, s. 184). Mlo jt o prvn nezvisl germnsk stt na mskm zem. Vandalov ovldli se svm lostvem Stedozemn moe a dobyli Balery, Sardinii a Korsiku a konen roku 455 m. Keltov jako nositel latnsk kultury byli vysplm nrodem ji v dob, kdy dn man ani neexistovali. Na druh stran vpadly keltsk kmeny zvan eky Galatov do Mal Asie (centrln Anatolie) podle oficilnho datovn ve 3. stolet p. n. 1. a uinili svm hlavnm mstem

Ankaru, kterou ped nimi zaloili jako Ankyru Frgov. Galatov porazili Egypany a dajn se pak stali mskou provinci (Galatia). Kdy nebyli dn Germni, meme Vandaly pokldat za keltogermnsk kmen. Ml Johann August Egenolff (1735, dl I, s. 98) pravdu, kdy Galaty oznail za Kelty ili Evropany? Znamen to snad, e Keltov sdlili od Evropy pes severn Afriku a po Anatolii, ale i v Persii a dokonce a v Indii? Zedler cituje ve svm lexikonu z roku 1735 Strabna XV: Germans znamen v Indii filozofy, stejn jako brhmany tamt. eck historik Hrodotos popisuje Germny jako jeden ze t perskch kmen vnujcch se orb {Djiny, kniha I, 125). Ve 2. tiscilet p. n. 1. pinesli vce mn neurit Indoevropan do dnenho ecka eck jazyk, kter vytlail jazyky pedeckho obyvatelstva, jimi se tam do t doby mluvilo (Pelasgov, LelegovIrmscher, 1984, s. 206). Pvod tchto njezdnk je nejasn. Drov, kte se koncem 2. tiscilet p. n. 1. (oficilnho datovn) pisthovali do ecka od severu s posledn vlnou tohoto sthovn, pochzeli ze severnj-ch st Evropy. Ammianus Maecellinus (kolem 391) pe, e Drov se pisthovali jednak ze vzdlench ostrov, jednak ze zarnskch (tj. na vchod od Rna) oblast, byve ze svch sdel vypuzeni astmi vlkami a ztopami boulivho moe (Ammianus Marcellinus lib. XV, 9). Odkaz na pustoiv prodn katastrofy je zajmav. Drov osdlili v kadm ppad severn ecko a Peloponns, ostrovy Krtu, Rhodos, Ks, jin Malou Asii a ped many jin Itlii a Siclii. Uzaven eky osdlen zem byla i v jin Francii na vchod a na zpad od Massilie (Marseille) a na Iberskm poloostrov. e staroeck psmena pipomnaj star runy, vypad proto spe jako nezbytnost.

Mluvilo se ecky?
Drt pisthovalci pinesli s sebou ze severn Evropy do ecka runov psmo. Tak etrusk psemn znaky jsou stejn jako staroeck, zatmco eck psmo se zase uspodnm a selnmi hodnotami shoduje s fnickm (foinickm). Ale podle mho nzoru pochzeli i Etruskov (nutnost diskuse) a Fnian (Foinian) pvodn z kraj severn od Alp. Pro nevme, odkud pesn se ze severu indoevropst Drov do ecka pisthovali? M se za to, e z pobe mezi Albni a Dalmci (Meyers Lexikon). Netkv cel problm ve faktu, e Drov mluvili eck. Proto nemohli podle naeho obrazu svta pijt ze zem, kter leely pli daleko na severu. Lze si pedstavit, e Strabn lib. 7 ml pravdu, kdy tvrdil, e e-kov

zpotku sestvali z Frg a Scyth (Skyt, HJZ), kte pili do ecka spolen, a e se jejich ne spojila, aby dala vzniknout etin a vd Olai Rudbeckii kolem roku 1700 tvrdil, e rovn ekov pijali psmena zprvu od Hyperborejc (Hyperborejci = obyvatel severu, HJZ) a starch Scyth (Egenolff, 1735, dl I, s. 18). Protoe do ecka vpadli Drov hovoc ecky, kte pili odnkud ze severu, mohlo by to znamenat: z jazyka Skyt (Gt) resp. Keltogermn se vyvinula star etina jako smen jazyk tvoen z ne. Podobnost mezi staroeckmi psmeny a runami u te nejen nepekvap, ale vypad pmo logicky. ecky mluvili i Mykan, kte sdlili v ecku dajn ji ped Dry. Avak i tento lid piel ze severu a usadil se v Attice, Boitii a na Peloponnsu. Nzev Mykan je vlastn archeologick pojem, raen Schliemannem po vykopvkch v Myknch. Homr k tto skupin obyvatelstva Achjci nebo Danaov. Hovoili tak tito rann ekov, mon identit s naimi stedoevropskmi a severoevropskmi pedky keltskm, starogermskm i staroseverskm dialektem podobnm star etin? V kadm ppad etina, germntina a kelttina pat podle oficilnho nzoru do indoevropsk jazykov rodiny. Jestlie vlastn neekan nachzme ve starohornonmeckch slovncch staroeck pojmy stejnho vznamu , jde o vpjky z etiny, nebo tomu bylo prv naopak? Pili prvn ekov, kte osdlili kraj Boitii thnouc se od Delf po Ptoion, mj. z Dnska? Kaiti Demakopulou v Archologisches Museum (1981, s. 11: Die Danaer) napsala: Prvn pedet Indoevropan se oividn usadili prv zde; prvn ekov, Danaov. Podle Homrova vyprvn se oznaen Danaov (ecky: Danaoi) pouv jako jmno pro vechny eky obecn. Ale indoevropt pisthovalci byli pece vlastn ekov a pinesli do ecka eck jazyk. Protoe se v Homrov Iliad mluv opakovan o lodch Dana, nebylo by jen logick, kdyby dobyli ecko z moe na lodch? Druh tok moskch nrod na Egypt je zdokumentovn na velkolepch vjevech Ramesse III. v Medinit Habu. Najdeme tu seznam jmen vech moskch nrod, zaznamenanch vak, jak je to pi zpisu v hieroglyfech vlastn, jen souhlskami. Roku 1936 ztotonil James Henry Breasted nrod zapsan jako DNN s Danay, kte po porce od Egypan pemohli jako Drov myknsk ecko (Friedrich, 1990, s. 44). Mosk nrody zobrazen s lodmi schopnmi plavby po irm moi, zahnutmi mei nestedomoskho pvodu, plbami s rohy a obleenm typickm pro severn Evropu doby bronzov klade Spanuth (1980) do doby kolem roku

1200 a dr. Horst Friedrich kolem roku 700 p. n. 1. Protoe Immanuel Velikovsky (1978) ztotonil na zklad rozshlho dkaznho materilu Ramesse III. s Nachtnebefem I. (Nektanebos, 380362), dostal by se tento faran spolu s tocmi moskmi nrody do 4. stolet p. n. 1., kam ho datovali tak Gunner Heinsohn a He-ribert Illig (1990). Tomuto datovn tak lpe vyhovuj odkazy na iveln pohromy uvdn v textech z Medinit Habu (Illig, 1991, s. 54). V rozporu s Velikovskho interpretac text z Medinit Habu by mly zznamy TRS a TKR oznaovat spe Tuskery, Etrusky, Tyrrhnce (Illig, 1991, s. 51). Uznvan nmon moc Etrusk si mohla po porce v Egypt najt novou vlast ve stedn Itlii, ovem jejich objeven ve 12. stolet p. n. 1. v dob Ramesse III. by jinak pedstavovalo ana-chronismus, nebo jde o dobu jet ped oficilnm potkem etrusk e v Itlii. Nesm se zapomnat, e severn mosk nrody vpadly do Stedomo i se enami, dtmi a vm vybavenm, aby si tam hledaly nov domov, nikoli aby vedly dobyvan vlky. Z domoviny vyhnaly tyto nrody zplavy, hlad a nouze. Na vyobrazench z Medinit Habu jsou pozdji na dnench palestinskch zemch sdlc PLST (Pelitejci, Filitni, nesemitskho pvodu) ztotoovni s DNN (Danay), m je dokumentovn jejich seversk pvod. Z tohoto hlediska by zhadn pvod rznch nrod se severskmi tradicemi a vzhledem nebyl dnou hdankou. Etruskov, sta ekov a Fnian pouvali podobnou abecedu s tm stejnmi psmeny, je byla v podobn form starch run (takzvan star runov abeceda FUThARK) znm i Keltogermnm. Jak se dorozumvali, kdy nemli spolen jazyk? Njakm jazykem podobnm star etin, nebo Danaov (u Homra nzev pro vechny eky) mluvili ecky.

Obr. 14: Bez vlasti Egyptt vlenci a pomocn jednotky napadly kolonu voz severskch moskch nrod se enami, dtmi a mui s povmi korunami.

Sta ekov sdlili tak ve Velkm ecku (= jin Itlie a Siclie) v nkdy neptelskm sousedstv s Etrusky, a v mnoha mstech urit dochzelo k pestrmu men nrod. Jen pro msk m zde ist z geografickch dvod nezbv msto, nebo ten nezaloili man, ale Etruskov na jet starch troskch jakhosi Prama, je podle mho nzoru zpsobilo dn prodnch katastrof ve 4. stolet p. n. 1. (experimentln asov kla), podle konvennho datovn kolem roku 1200 p. n. 1. Po tto prodn katastrof s gigantickmi zplavami do t doby suchch a osdlench oblast dnenho Severnho moe mezi Norskem, Angli a evropskm pobem Severnho moe (Doggerbank) se mus vzt v vahu i zptn osdlen oputnch severskch oblast a optovn zaveden eck kultury a ecko-etruskch (= mskch) stavebnch sloh. O scni prodnch katastrof se pozdji zmnme podrobnji. Avak ili vbec ekov ve stedn Evrop? msk historik Solinus napsal, e v pohanskm hlavnm mst Lumne/Lumneta (Aggersborg, Dnsko) mli eck ohe, a kesansk historik a dmsk kanovnk Adam z Brm o tomto mst kolem roku 1075 pe: Krom ek a domcch tam bydl lid z cel Evropy. Pi vy-kopvkch obrannch val Aggersborgu byly v suti nalezeny byzantsk mice Vak tak v djinch dnskch teme: e se prvn a nejstar krlov toho nroda Humrer nazvali, co bezpochyby ku poct Homrovi jakoto svmu praotci inili (Egenolff, 1735, dl I, s. 100). Byli ecky hovoc Drov jednm ze severnch moskch nrod? Pak u nepekvap, e nejen eck chrmy, ale i seversk svatyn byly proslul svmi orkuly (podrobn v Hansenovi, 1985, s. 205 nn.). Zajmav je pohled Johanna Augusta Egenolffa: Prvnmi obyvateli Itlie jsou Umbri, jejich jmno je patrn rovn vytvoeno ze jmna Homr, ovem s vyputnm G. (Egenolff, 1735, dl I, s. 101). Byla severskmi nrody osdlena i Itlie? ecky se v rznch dobch psalo v tm vech zemch okolo Stedozemnho moe etina je nejstar evropsk svtov jazyk, a to v nejmodernjm smyslu toho slova. U ped rozenm latiny mla etina mezikontinentln vznam jako bn a kulturn jazyk v evropskch obcch, v asijskch oblastech (a po Kavkaz a severozpadn Indii) a v Africe (Egypt) (Haarmann, 1991, s. 423). Ze staroeckch psmen se pozdji vyvinula latinka a kyrilice. Slovansk psma, mlad kyrilici a star glagolici, vytvoili v prbhu christianizace misioni na zklad eckho psma (srv. Haarmann, 1991, s. 443), aby mohli pekldat evangelia z etiny do crkevn staroslovntiny. Pro vytvoili misioni pro jednu oblast dv rzn psma? Aby potlaili star barbarsk psmo? Glagolsk

psmo by mohlo bt pokraovnm runov abe cedy, Na druh stran se podob byzantsko-eck minuskuli (9.-10. stolet). Pro misioni nepouili latinsk psmo?

Vyspl kultura Kelt

Pevnint Keltov pouvali v prvnch dvou staletch p. n. 1__eckou a i latinskou abecedu (Bildatlas der Sprachen, 1998, s. 190). Kultura se vak k barbarm stedn a severn Evropy dostala dajn a s many. Nenechvali si vak star struktury, s nimi se setkali, jen tehdy, kdy nebyly v rozporu s jejich zjmy (Czysz a kol., 1995, s. 80)? Podle Ptolemaia (2, 13n.) a Plinia existovala i pedmsk msta, kter nebyla podle oficilnho nzoru msty v nm znmm smyslu, ale spe triti. Objevovan zdun dary Kelt jsou tak vysok kvality, e svd o velice rozvinut civilizaci. Kdepak, to jsou artefakty, kter Keltov uloupili manm jsme vn pesvdovni. Kdo by si dovolil odporovat lenm mskch historik? Avak i v prakeltskm Irsku byly nalezeny velice umn vypracovan zlat perky, pesto ostrov nikdy k msk i nepatil. Keltov a jejich pedchdci tili v Hallstattu (znmm haltatskou kulturou) a okol v 8. a 6. stolet p. n. 1. sl v dolech. Tm stem hory, kde se nachzely zbytky star vdevy, pozstatky lou na svcen a lomky nad, se kalo ,pohansk hory' nebo muov, kte zde v erm dvnovku pracovali, museli bt pece pohan (Kromer, 1964, s. 104). S tbou soli se vak a do dnen doby spojoval velk blahobyt barbar, a tak museli sl dopravovat do okolnch krajin, ale jak? Veobecn znm jsou umn zdoben, tykol keltsk vozy. Byly nalzny v hrobech z 8. a 6. stolet p. n. 1. spolu s dalmi zdunmi dary, ve pohbeno pod velkmi mohylami. A to zn podivn, m jt o vozy ist kultovn. Oficiln se nm sna vsugerovat, e tyto vozy nebyly nikdy pouvny a u vbec nebyly nuceny jezdit cestou necestou (srv. Rieckhoff/Biel, 2001, tab. 15). Dvod tohoto tvrzen spov v tom, e vozy na tyech kolech by potebovaly rozumn silnice, pinejmenm dobe vybudovan cesty, a ty byly podle oficilnho nzoru vybudovny teprve o nkolik set let pozdji mskmi tonky. Kdy toto stejn jednoduch jako nelogick een historik peeneme, znamenalo by to: Keltov sv vozy peliv uchovvali, dokud jim man v prbhu dobvn nepostavili podn silnice. A kdo v dob ekn zemel, dostal vz rovnou do hrobu. Jene v dob, kdy se tyto kultovn vozy kladly jako votivn dary do haltatskch hrob, ml bt vlastn m teprve zaloen.Proces k novmu zamylen nad touto interpretac by mohl odstartovat jeden pro archeology senzan objev, nebo badatel v Irsku

proti vemu oekvn objevili pi odebrn vzork z keltskch hradeb silnici dldnou koimi hlavami. Toto 22 kilometr dlouh zemn dlo je po obou stranch vroubeno pkopem. Konstrukce, kterou znme z mskch silnic. Archeolog Barry Raftery (University College Dublin) v n spatuje prvn dkaz, e po takovch dldnch silnicch jezdily v Irsku ji ve velmi ranch dobch vozy s koly, stejn jako v Anglii (BdW, 3. 3. 1989). ada keltskch dvor haltatsk kultury byla v dob nosu Sabinek pravdpodobn ji vce ne 200 let v provozu, co dokld efektivn zemdlstv. Bohuel se kvli erozi dn rozdlen jednotlivch prostor z doby elezn nedochovalo (Rieckhoff/Biel, 2001, s. 115). Na jednom relifu z 1. stolet z barbarsk Galie vidme dokonce ac stroj s noi na kolech, a ve 3. stolet p. n. 1. byl pr v Galii nedostatek pracovnch sil (Irmscher, 1984, s. 334). Haltatsk kultura a Keltov vbec mli technicky velice vyspl zbran, dajn vak dn silnice. Nemusme zmnit sv mylen a pokldat vybudovan cesty i silnice za pedpoklad kultury voz? Pokud mla nkter kultura rozshl systm silnic, dochzelo i k il smn zbo. S tm souvisejc dlkov obchod ovem vyaduje uznvan platidlo. Mli Keltov mnov systm, akoli byli spe jako kmenov spoleenstv organizovni analogicky na Evropsk unii? Nezavedli v rozshlch stech Evropy ji tehdy keltsk euro?

Staroevropsk systm mny

Jako prvn evropsk euro byly ji ped 3000 lety v obhu sekyry, jimi platili Germni, Galov a Keltov od Anglie a po Slovinsko. Podle profesora Felixe Mullera (2002), editele Bernskho muzea, byl bezpoet nalezench miniseker tup a pli lehk, ne aby slouily jako nstroje. Na celm svt je znm nlez seker v Hnonu u Bretan: 600 kus najednou. dajn barbart Keltov pak zaali ji ped bezmla 2300 lety razit zlat mince, dajn podle eckho vzoru co opt potvrzuje jejich spojen: Od poloviny 2. stolet p. n. 1. byl k dispozici dostatek nominlnch hodnot s normovanou hmotnost, aby se dalo mluvit o mnovm systmu. Ten fungoval i na velk vzdlenosti, protoe hmotnostn standard vykazoval ve velkm prostoru jen nepatrn vhov odlinosti Celkem vzato byl keltsk mnov systm daleko vyvinutj ne etrusk a svou standardizac odpovdal zhruba eckmu systmu (Rieckhoff/Biel, 2001, s. 217).

Zdrazuji zjitn, e Keltov a ekov mli podobn vysoce vyspl mincovn systm. Protoe Galatov (Keltov) obvali tak Malou Asii, lze pod dlkovm obchodem chpat systm vmny zbo, kter fungoval od panlska do Turecka a odtamtud a do Afriky. Normovn, tedy standardizovan vroba minc na velkm prostoru (dlkov obchod) a systm mny svd o fungujc vmn zbo a tedy i o vysoce vyspl civilizaci jet ped many. Na rozdl od Kelt s normovanm mincovnm systmem nedoshl m v monetrn oblasti dn uniformity (jednotnch minc = mnovho systmu). Teprve csa Diocletianus, vldnouc podstatn pozdji, v letech 284-305, je znm mincovn reformou. Do t doby vldl pluralismus provincilnch mincovnch spekter, na nich ml msk ivel vdy rzn podl (Fischer, 2001, s. 214). Pesto mly msk penze navzdory v logice fungovat jako vd mna, pestoe po stalet se kladl men draz na sjednocen podle mskch kritri ne na uspokojovn konkrtnch poteb mskch jednotek (Fischer, 2001, s. 214). Aha! Co to m znamenat: Copak me dlkov obchod fungovat bez mnovho systmu nebo bez pevn stanovenho smnnho pomru rznch monetrnch systm? V literatue se tyto nepehldnuteln rozpory ml mnoha slovy a pli schematicky zdvoduj. Na rozdl od man mli Keltov monetrn systm fungujc i v dlkovm obchod, u nho lze navzdory spolenm vlastnostem rozpoznat msto pvodu minc, zda pochzej ze panlskch pln i z Francie, z pobe Anglie, od Rna, stednho Dunaje nebo z nitra Mal Asie (Kroha, 1997, s. 237). Protoe vak jsou man pokldni za vysplou kulturu a Keltov, dajn neznal psma, za barbary, jsou keltsk mince pokldny za napodobeniny mskch a klasifikovny jako barbarsk raby Kdo chce, a pochop. Oividn se zde zamuje pina a nsledek. Bylo to pesn naopak a mince pokldan za msk jsou ve skutenosti keltskho a/nebo eckho pvodu, jak jet vysvtlme. Avak tak v Americe byly v rznch zemch nalezeny keltsk mince, kter jsou vtinou pokldny za msk raby. Ovem mohla vbec svtov msk e existovat bez jednotnho mnovho systmu? Navc nkter dajn msk mince nelze stylov odliit od minc z eck Siclie (Syrakus), nap. s motivem bigy i kvadrigy (dvojspe a ty-spe).

Keltsk informan systm

Mnov systm Kelt vykazuje vynikajc decentralizovanou organizan a sprvn strukturu. Takov struktura, pokud funguje, je dky krtkm komunikacm efektivnj ne centrln zen sttn systm, jak pr byl v msk i. Mnov systm fungujc na velk ploe vyaduje nadazen komunikan systm. Bez nho toti nen vbec mon zavst do dlkovho obchodu akceptovan monetrn systm a standardizovat a kontrolovat raby minc. Nepopirateln rozvoj keltsk civilizace s oppidy nalhav vyadoval rychlou komunikaci resp. fungujc systm komunikac a en zprv. Evropsk spolenost pro ran historick technologie a okrajov oblasti vdy EFODON keltsk informan systm nejen objevila, ale tak experimentln doloila. Pestoe Gernot L. Heise prvn vsledky spolenosti doloil ji v roce 1996 v knize Das keltiscbe Nachrichtensystem wiederentdeckt, vda tyto objevy nevzala naprosto v vahu. Nrod, kter mt historikov oznaili za barbarsk, pece jednodue dn informan systm mt nemohl. Ve skutenosti vak existovala v zemi Germn a Kelt s zpravodajskch stanic, kter lze zsti doloit jet i dnes (podrobn: Geise, 1996; nov: 2002). Jde o stanice, zprvu neopevnn, odkud se vyslaly svteln signly. Tvoila je ohnit, ohranien kamennm kruhem o prmru asi deseti metr. V nich byl neustle udrovn ohe, aby mohl v ppad poplachu vylehnout do ve dnench patrovch dom. Tato komunikace signlnmi ohni pipomn prrijn indiny Severn Ameriky, kte se dorozumvali podobnm zpsobem. Zpotku neopevnn ohnit byla pozdji nahrazena strnmi vemi. Jednotliv stanice byly vzjemn spojeny takzvanmi prseky. Nejznmj probhal od vchodu na zpad podl dnen spolkov silnice Bl v Severnm Porn-Vestflsku (Geise, 1996, s. 61). dajn barbart Keltov obchodovali ji s vysoce specializovanmi vrobky ze skla a vlastnili sklsk hut, kter zvldaly technicky sloitou vrobu bezevch, plasticky a barevn zdobench prsten a znaly chemick sloen barev man znali jen slepovan prsteny a ani modern imitace zdaleka nedoshly elegance keltskch vzor (Rieckhoff/Biel, 2001, s. 241). K pedvn zprv pouvali Keltov sklenn koule, kter jsou dnes znm pod oznaenm evcovsk, protoe se do zaveden elektiny pouvaly v evcovskch dlnch. Ped svku umstili evci kouli naplnnou vodou, aby s jej pomoc

zamili svazek paprsk podobn jako svtlometem na urit msto na pracoviti; Keltov pouvali stejn systm k penosu zprv na dlku mezi stanicemi. Spolenost EFODON podnikla praktick pokusy a bez problm vyslala signly a na vzdlenost vce ne sedmi kilometr. Za dne, kdy svt slunce, je mon poslat signly tak zrcadlem nebo jako kouov signly. Souasn s pouitm sklennch koul se patrn budovaly tak signln ve, protoe k vysln zprv bylo teba paprsky zamit a fixovat na vzdlenost nkolika kilometr a tak chrnit oteven ohe ped vtrem. Signln stanice z pedkesansk doby, pouvan v nkterch ppadech tak k akustickmu pedvn zprv, byly v mnoha ppadech pozdji pestavny na kosteln ve. Nae star kosteln ve jsou asto pvodn keltsk stavby, vyznaujc se jinm stavebnm slohem ne vlastn stavby kostel, kter k nim byly pozdji pipojeny. V kostelnch vch nezdka vidme pozdji proraen okenn otvory. Keltsk signln ve toti nemly na rovni zem dn vchod, protoe zprvy musely bt pedvny i v ppad vnho ohroen a takto nebylo v ppad kmenovch vlek tak snadn ve dobt. Personl byl vytahovn na horn ploinu v koch. Zabraovalo se tm i falovn zprv. Misioni c kesanstv mskokatolickho smru mnili v pohanskch zemch signln ve na kosteln (aby zachovaly kontinuitu kultovnho msta), take neptelsk zpravodajsk systm dajnch pohan bu zniili, nebo pouvali zsti tajn nadle, protoe obsazen star crkevn ve byly vzjemn na dohled (Geise, 2000).

Transatlantick signln ve
Uwe Topper m informoval o ji starch objevech v bez dve, kter se v dlouhch adch thnou pes cel Ibersk poloostrov a na druhou stranu Pyrenej. Zd se, e je lze piadit dvma rozdlnm, rzn starm systmm. Star z nich spojuje Topper s keltskmi, keltiber-skmi i pedkeltskmi kulturami, mlad s islmem (Topper, 1977, s. 171n.). Podle byzantskch pramen existovalo v 9. stolet optick signalizan zazen pes celou Malou Asii a do Konstantinopole. Pvodn hlavn funkce signlnch v nebyla dosud oficiln uznna. Optick a akustick signly pouvali za vlky k pedvn zprv ji Rekov. Napklad vpd neptelskch vojsk ohlaovaly za dne kouov a v noci ohov signly. K pedvn psmen slouily pochodov telegramy. V Le-xikonu antiky se potvrzuje, e stedomosk pobe Mal Asie, panlska a severn Afriky bylo pokryto signlnmi stanicemi (Irmscher, 1984, s. 520) na zemch,

kter byla pedtm keltsk. Alespo v jednom ppad je v keltsk zemi uznn fungujc zpravodajsk systm, prohlen ovem za msk. V Bertelsmann Lexikon Ges-chichte (1996, s. 484) se doteme: Limes neplnil jako prvoadou funkci opevnn, ale tak funkci komunikan. Jako pozorovac linie byl toti limes vybaven strnmi vemi, kter stly na dohled (200-1000 metr) a vymovaly si informace kouovmi a svtelnmi signly. Pokud kosteln ve pozdji vyuvan jako signln ve opravdu slouily pedvn optickch informac, musely bt zizovny v uritch vzdlenostech tak, aby byly na dohled. Goslar Carstens (1982) prozkoumal polohu nkolika tisc starch kostel ve Skandinvii a v severnm Nmecku. Bylo pitom zjitno, e vzdlenosti mezi starmi kostely se neustle opakuj. Nzev vzkumu Plnovit budovn pohanskch svatyn u Skandinvc, Frs a Sas (Carstens, 1982) zdrazuje nadregionln charakter plnovn a zamovn, jeho by vlastn barbai severn a stedn Evropy ani nemli bt schopni. msk papesk crkev sice postavila na starch posvtnch mstech nov kostely, ale velice star ve, jak jsme o nich mluvili, by pozdji pestavn na ve kosteln, existovaly ji dvno ped zatkem feudalismu a staly se bezmla soust starch kultovnch mst. Pouze shora pstupn signln ve existuj i v Americe. V Gallina Canyon, v severozpadn sti americkho sttu Nov Mexiko, stlo na zem 56 krt 80 kilometr asi 500 v. Frank C. Hibben z University of New Mexico zveejnil lnek o Tajemstv kamennch v ji 9. prosince 1944 v novinch The Saturday Evening Post, vychzejcm v milionovm nkladu. Tyto kamenn ve stly jednotliv i ve skupinch, vdy na vyvench mstech jako hrady na okraji skly. Jejich budovatel byli oznaeni jako gallinsk lid. Znalost o largogallinsk kultue je dodnes poskrovnu. Teprve v roce 1979 vyel o vch novj lnek Jamese Mackeyho a Rogera C. Greena v American Antiquity (sv. 44, s. 144-154). Arizonsk sttn universita mi poskytla vsledky vzkumu o nlezech koster se zlmanmi a zsti splenmi kostmi (Turner a kol., 1993). Ve svm standardnm dle Southwestern Archaeology zdrazuje John McGregor gallinskou fzi, jez nen pro tento kraj typick, a uznv jedinenost vnch konstrukc. Tyto obrann ve se opravdu podobaj keltskm signlnm vm: maj vtinou tvercov pdorys, vzcnji se zaoblenmi rohy ale dn dvee! Jedinou monost, jak se dostat dovnit, nabzel ebk vedouc na stechu a dal ebk do nitra ve. Na skutenost, e mounds a jin vhodn topografick body byly

pouvny k penosu signl, upozornil ji Kendrick Frazier (1986). Jin (Ellis, 1991) prozkoumali ve gallinskho typu z hlediska monosti penen zprv a Linda Cordellov (1989) zkoumala souvislost mezi starmi severoamerickmi cestami a signlnmi stanicemi. Prehistorik, profesor Roger C. Green (University of Auckland), nedvno datoval poorly understood (sotva pochopenou) gallinskou kulturu do 12. a 13. stolet. Odkud se tehdy vzala? Srovnvn keramiky dv tuit souvislosti s oblast Mississippi, kterou bylo snadn doshnout lod od Atlantiku. Na jihozpad USA vybudovala tm neznm kultura tak systmy cest, pokrvajcch jako pavuina celou zemi. Great houses, nkolikapatrov prehistorick pbytky, byly spojeny se vzdlenmi lokalitami a podobnmi velkmi obytnmi komplexy st inenrsky peliv naplnovanch cest, je se thly do vzdlenosti stovek mil {Archaeology, sv. 52, 1/1999). V dol Chaco River je dodnes tm sto sek cest, zaloench koncem 11. a ve 12. stolet na rozhran dnench americkch stt Utah, Colorado, Arizona a New Mexico. O tto vyspl mstsk kultue nevme ani, jak si kali jej nositel: jmno Anasazi pochz od indin kmene Navajo a znamen zhruba pedkov. Krom n-kolikaposchoovch kamennch dom budovali v kraji kolem Ho-venweep v Utahu kamenn ve na pdorysu tvaru kruhu, psmene D nebo obdlnku, o jejich elu vzniklo hned nkolik teori. Komplex byl obvn od roku 900 a do nstupu velkho sucha kolem roku 1276.

Barbai psma znal

Akoli Keltov dajn neumli pst, jak se kategoricky tvrd, v jednom oppidu na pravm behu Rna se naly psac poteby. Tak Caesarova zmnka o archivech Helvt {Zpisky o vlce galsk 1.29,1), kte ped jeho dajnm pchodem ili v jinm Nmecku, opravuj k domnnce, e vyspl sprva s psemnmi zznamy existovala na tchto zemch ji ped jejich dobytm many (Rieckhoff/Biel, 2001, s. 220). K pedvn zprv svtelnmi, zvukovmi a kouovmi signly potebujete urit druh Morseovy abecedy. Copak Keltov znali morseovku? Teoreticky vzato, mohli ji znt, vdy znali takzvan oghamsk psmo (Geise, 2000, s. 124). To je druh alfabetickho psma, kter je doloen na nejstarch pamtkch irskho jazyka (okolo 4. stolet) a Morseov abeced se velice podob. Jak star oghamsk psmo ve skutenosti je, nikdo nev.

Obr. 15: Ogham Mlad oghamsk psmo se samohlskami (vlevo) a tak v Nmecku se vyskytujc staronordick psmo tifinag Berber (vpravo nahoe). V Penobscot Bay na Crow Island (Maine) byl dlouh lta znm npis, jen byl teprve v roce 1981 identifikovn jako seversk psmo tifinag (vpravo dole: zdroj: Fell, 1982, s. 117).

Ve Skotsku jsem vidl nkolik piktskch kamen, jejich styl je irskm oghamskm npism vce ne podobn. Avak protoe o piktskm jazyce nic nevme, byly vechny pokusy o peklad zatm bezspn. Dvacet znak oghamsk abecedy tvo a pt zez i ar, kter jsou uspodny podle njak stedn linie, napklad svisl hrany stojcho kamene. O oghamskm psmu se asto zmiuj star irsk mty. Podle zznamu Immrain Brain (Branova cesta) z 8. stolet cel pbh pochz jednoznan z pedkesansk doby napsal Bran padest i edest tydkovch bsn v oghamskm psmu. V Tin B Cuailnage (Coolyeho loupe dobytka) posl Cchulain neptelm v oghamu vzvy a vstrahy (srv. llis, 1996, s. 180).

Protoe se oghamsk psmo Kelt v Evrop nebere vn, nejsou podobn nlezy v Americe u vbec ani zaznamenvny ani komentovny. A do nedvn doby, tedy u dlouho po pslunch objevech, bylo toto psmo pokldno za pouh nesmysln mranice. Ba dokonce i rov kresby jako rytiny ve skalch, kter asto znzoruj stylizova n lidi a zvata, pedstavuj texty v oghamu jak bylo uznno a pozdji po prvnch objevech. Oghamsk psmo pvodn tvoilo 15 souhlsek. Pt samohlsek (A, U, O, E, I) pidali a o nkolik stalet pozdji benediktint mnii, aby se psmo lpe shodovalo s eckou a latinskou abecedou. Velmi zajmav a dleit je, e oghamsk npisy nalzan asto pedevm ve sttech Nov Anglie, v Oregonu, Washingtonu a Nevad (USA), ale t v Britsk Kolumbii (Kanada) jsou asto tvoeny ze souhlsek, bez pti samohlsek pidanch pozdji benediktiny. Blzko Peterboroughu v kanadskm Ontariu lze vidt stovky skalnch kreseb, je ukazuj obrazy ze staroseversk mytologie. Vidme tam i slunen lun, jen odpovd jednomu vyobrazen z doby bronzov ve vdsku. Je zajmav, e v Peterborough Site jsou vedle oghamskch npis i npisy v tifinagu. Akoliv toto psmo dodnes pouvaj Berbei ijc v poho Atlas, je severskho pvodu. Najdeme ho jak na skandinvskch skalnch obrazech z ran doby bronzov, tak i na severoamerickch a kanadskch skalnch obrazech z doby kolem roku 1700 p. n. 1. Po spnm odraen tok spojench severskch moskch nrod a Libyjc kolem roku 1200 p. n. 1. (tj. ve 4. stolet p. n. 1. podle experimentln asov kly) na Egypt (Ramesse III.) se mosk nrody zsti usadily na rozlehlm severoafrickm pobe a v Levant. Byli zahnni i do Ameriky? V Rocky Neck, pobl Gloucesteru, byla na atlantickm pobe Massachusetts nalezena seversk kamenn sekyra, kter nese npis v psmu tifinag (foto 22). Sekera je uloena v Good-win Collection v Hartfordu (Connecticut). Npisy byly nalezeny i v Jin Americe: Ruth Verrilov nalezla 240 kilometr od Cuzka v bolivijskch Andch pedinck npis, kter urila jako formu archaickho linernho psma, je mus pochzet z dob Meniho, tedy z doby kolem roku 2900 p. n. 1. st npisu k, e ,v zemi soumraku pod vedenm Gin-Tiho, v doprovodu boha ohn Mena kolonie dol Indu' Tyto npisy jsou sumersk, tedy stedoevropsk, a tedy spznn se semitskmi jazyky, napsal bval pro

Obr. 16: Slunen luny V Peterborough Site v Ontariu (Kanada) se mezi stovkami dajn indinskch skalnch kreseb se staroseverskmi motivy nachz lo (vpravo), jen se podob pslunmu vyobrazen (vlevo) v Bohusldnu ve vdsku. Npis v tifinagu u kanadsk lodi z doby bronzov lze st Kjol ve logi (lo se zivou standartou) (Fell, 1986, s. 307).

fesor klasick arabtiny Marcel F. Homet (1958, s. 263), jen dle pokrauje (s. 283): Jen tak mimochodem bych chtl podotknout, e pomineme-li vechny ideogramy, pak mezi 75 prehistorickmi brazilskmi psemnmi znaky s jistotou najdeme 15 takovch, kter jsou toton s krtskmi, a dalch 19, kter se jim velice podobaj. Podle Home-tova odhadu jsou vak brazilsk psemn znaky o pt a est tisc let star ne stedomosk. Profesor Karl Stolp objevil u Santiaga de Chile libyjsk npis. Podrobnosti zveejnil Stolp v mstnm vdeckm asopise vychzejcm v nmin (Stolp, 1989). Lid, kte psali v Jin Americe libyjskmi znaky, mluvili oividn hamitskm jazykem ze severn Afriky. Jestlie seversk a stedomosk nrody dopluly a do Ameriky a Keltov mli vysplou kulturu s vlastnm psmem a dlkovm obchodem sahajcm a do Stedomo a severn Afriky, take navzdory mskmu pojet nebyli dnmi barbary vdy to oni naplnovali a postavili msk silnice , pak se naskt otzka: Kdo to byli man doopravdy?

3. Hdanka m
Profesor Marcel F Homet (Universita Alr) l svou vzkumnou cestu do Amaz-nie: Tyto urny, kter jsme poprv objevili v severn Amaznii, jsou vak stejn jako etrusk urny z Itlie a urny z Nmecka, je byly nalezeny v Luici. Podobaj se rovn urnm z francouzsk Bretan z keltskho obdob. A vechny tyto urny jsou sestry prehistorickch krtskch uren, kter byly vyrobeny nejmn 3000 let ped Kristem. Pi srovnvn tto keramiky jsem si musel vzpomenout na objev svho ptele, badatele Waterlota, jen nalezl v roce 1905 v Dahom (dnes africk Benin, HJZ) antro-pomorfn urnu. Ta je dnes v Muse de 1'homme v Pai a vykazuje nepopiratelnou podobnost s urnami nalezenmi v Amaznii (Homet, 1958, s. 258).

Starovk zceniny
Ve stedovku bylo Vn msto po jistou dobu neobydlen, a ho nakonec velk zemtesen v polovin 14. stolet obrtilo v prach a popel. Kdy pak katolick crkev opustila roku 1377 francouzsk Avignon a vrtila se do ma, dal pape Martin V. od roku 1417 podniknout vykopvky, kter mly starovk m odkrt. Prodn katastrofy postihly i dal msta v Itlii, v severn Evrop vetn Grnska, ale i v ecku, ba ve vech zemch kolem Stedozemnho moe. Na pobe Severnho moe ukrajovaly ostrovy i pevninu obrovsk zplavov vlny. Zd se, e mocn otesy postihly Evropu znovu v letech 1348 a asi 1360. Nkolika otesy byla napklad zniena kdysi msk Basilej. Takov zemtesen rozdlen na del dobu vysvtluj siln ponien antickch pamtek okolo Stedozemnho moe. Spolu s dnm ivl decimoval obyvatelstvo Evropy, Pedn Asie a severn Afriky mor. Po vpdu Gt roku 410 se pr m nezadriteln rozpadal. Po dobyt Byzantinci roku 552 se m rozpadal stle rychleji a mnil se v trosky (Gregorovius, 1978 I, s. 231). Kolem roku 600, za ehoe I., se msto mnilo kadm dnem vce a vce ve zceniny a nebylo zchrany (Gregorovius, 1978 I, s. 282). Podle tchto zprv leel m na zemi jako vyhoel popel djin (Gregorovius, 1978 I, s. 291). Podle Bertelsmann Lexikon Geschichte inil poet obyvatel k roku 1530 pouhch 30 000 hlav. Akvadukty ji nefungovaly a hromady sut a odpadk leely do vky mstskch hradeb (Duncan, 1998, s. 265). Hlavnm mstem Itlie se m stal teprve roku 1871. Jak dlouho bloudil m v podob antickch zcenin staletmi bez djin?Pak se nhle m zaskv v plnm svtle, jako by na nj nhle padla ze reflektor: dne 25. prosince 800 korunoval pape Lev III. Karla v m mskm csaem. Vn? muste se hned mimodk zeptat.

Bez korunovace Karla Velikho mskm csaem by m zstal temnm, neobydlenm mstem zcenin. Francouzsk krl Karel V., vldnouc v ltech 1364 a 1380, vytvoil okolo Karla Velikho (Charlemagne) skuten kult, a to 550 let po Karlov smrti (Lejeune/Stiennon, 1967, s. 225)! Skuten dvod tto systematick inscenace je patrn v ostrm svtle zde nartnutho rozvoje moci mskho papee, k nmu dolo teprve potkem druhho a nikoli v prvnm! tiscilet; budeme o nm ostatn jet diskutovat. Aby scn pkn zaokrouhlili, hledali pak humanist i nhodn po staletch rukopisy, kter se nkde jen tak povalovaly a dokazovaly Karlovu existenci. Podle dr. Heriberta Illiga (1996) pedstavuje na udlosti relativn chud obdob let 614 a 911 imaginrn as, kter je nutno z evropskch djin vykrtnout. Mikrohistorick vzkum mal oblasti okolo Cluny dokazuje, e starovk spolenost byla kolem roku 1000 nhle pohbena a znenadn se objevuje spolenost feudln (Bois, 1993, s. 115). To by znamenalo, e ran stedovk zmiz a e po pozdn antice bude na zpad nsledovat hned vrcholn stedovk, jen podle konvennho nazrn zan kolem roku 1000. Stedovk listiny maj a pli asto patn nebo zmnn datovn. Wilhelm Kammeier (1889-1959) pokld cel stedovk ped rokem 1300 za zfalovan nebo alespo pokroucen; vytvoili ho v 15. stolet humanist vrn crkvi. Ke znovuoiven nebo panenskmu startu ma dolo teprve s nstupem renesance dky mocnm a ndherymilovnm renesannm papem Alexandru VI. (1492-1503), Juliu II. (1503 a 1513), Lvu X. (1513-1521) a Klementu VIL (1523-1534).

Etrusk m
Jak ukazuje Livius keltskou bj o Bellovesovi a Segevesovi (V, 33-35), sdlili Keltov ji kolem roku 600 p. n. 1. v alpskch dolch, tedy ji v dob zaloen ma. Nov zaloen ma na troskch jet starho sdlit se pipisuje Etruskm v 7. a 6. stolet p. n. 1. Etrusk expanze na jih do prostoru Latia a Kampnie zpsobila, e ji existujc sdlit byla nov zakldna a organizovna jako msta (mj. m, Praeneste, Capua, Pompeje) {Bertelsmann Lexikon der Geschichte, s. 228). Krom toho jen Etruskov mli technick znalosti, aby kolem roku 600 p. n. 1. vysuili Forum. Zhruba v letech 575-470 p. n. 1. vldl v m krlovsk rod Tarquini, a ten byl etrusk, nikoli msk. Mstsk pospolitost, jak ji znme z nejstarch politickch djin ma, tedy z krlovstv, nemohla bez pomoci Etrusk vzniknout. S mstskou

sdlitn formou se toti od 9./8. stolet p. n. 1. setkvme bezprostedn na sever od ma, a to v Etrurii; naproti tomu prvn eck msto leelo stovky kilometr dl na jih (Km na severnm okraji Nea-polskho zlivu). Etrusk je i nzev Roma, kter je odvozen od etruskho rodu Romuli; mytick zakladatel msta Romulus je tedy Ro-mulius. Etrusk jsou i panovnick insignie, zlat vnec, zlatem obit purpurov tunika a rovn zdoben purpurov pl, boty kothurny, svazek prut se sekyrou (fasces) a skldac keslo (sella curulis); dle t pomocnci pi vkonu adu, liktoi, a zvyk triumfu a cel sttn divadlo se znamenmi, jejich pomoc se zjiovala vle boh Meme pedpokldat s pravdpodobnost hranic s jistotou, e vlastn zaloen msta (ma, HJZ) bylo dlem njakho Etruska, jen jako vldce dil nov politick tvar. K tomuto politickmu aktu dolo nkdy v 7. stolet p. n. 1. (Bleicken, 1982, s. 13n.). Z politicko-vojenskho hlediska byl ran m rozdlen do t velkch spoleenstv, do kmen Ramnes, Tities a Luceres, tedy do jednotek, kter nesly etrusk jmna (Christ, 1979, s. 16). Vvoj ve stedn a severn Etrurii zaal podle veho pozdji jako druh kolonizace Pdsk niny a li se tak od jin (Torelli, 1998, s. 208), k n patil m. Etruskov, organizovan do konfederace jako svaz dvancti mst (Ddekapolis) jsou sotva znm z vlastnch psemnch doklad nebo zprv eckch a mskch autor, akoliv v tu dobu u existovalo etrusk psmo i bohat psemnictv. Mnohem spe je znme dky vynikajcmu umleckmu ddictv, jeho styl vypad pramsky. Akoli se v etruskm jazyce dochovalo asi 10 000 npis a je znm i abeceda, nepodailo se je definitivn peloit. Je to proto, e se vol chybn vchodisko (srv. Knauer, 1998)? Etrusk jazyk pedstavuje v ita-licky hovocm okol cizorod prvek. Na italsk pd je dal podobn cizorod jazyk doloen na zem Raet, v oblasti severoitalskch Alp. Dal stopy najdeme na egejskm ostrov Limos. Archeologov tam nalezli npisy z 6. stolet p. n. 1., jejich jazyk je blzk etrutin (BdW, 8/2002, s. 71). Jedna vc je zajmav: Dnen spisovn italtina m koeny v tosknskm ne, nikoli v edn latin. Etrutina se podob rovn baskitin, jazyku, kterm mluv jet asi600 000 lid na panlsko-francouzskm pomez (na sever i na jih od Pyrenej) a jen je pozstatkem pedindoevropskho prajazyka v Evrop, kter na rozdl od etrutiny unikl znien vlivem christianizace a pedstavuje jazykov ostrov. Hrab de Carency konstatuje: Berbertina, tamatek (jazyk saharskch

Tuareg), euskara (baskitina) a urit slova ve star galtin vykazuj nepopiratelnou pbuznost s indinskmi dialekty v Severn i Jin Americe (citovno v: Homet, 1958, s. 48). To jsou pozoruhodn zjitn o starch jazykovch paralelch v Americe a v Evrop. Testy DNA u nrod Bask, Walesan a Ir, kter nebyly nikdy romanizovny, ukazuj na spolen pedky (Proceedings of the National Academy of Sciences, 24. 4. 2001, sv. 98, s. 4830 a 4832). Podle genetickch studi byla zpadn a severn Evropa osdlena z ibersko-jihofrancouzskho prostoru ti tvrtiny dnench Evropan pochzej v ensk linii pmo od starch Evropan (a) jsou zce spznny s Basky (SpW, kvten 2002, s. 44). Navzdory dosavadn pedstav zde lo o homogenn substrt evropskho obyvatelstva.

Mosk nrod Etrusk

Pvod Etrusk zstv oficiln zhadou. Mezi moskmi nrody znmmi z egyptskch pramen, kter musely po nespnm boji s Ramessem III. thnout dle, mly bt podle nkterch vdc kmeny Tyr-sen, Tyrrhn ili Etrusk. S tmto pedpokladem souhlas tak doba, kterou uvd Hrodotos pro pchod Ld do Itlie. V kadm ppad je pravda, e Etruskov byli siln helenizovan a pece docela odlin. Na etruskch pohebitch (nekropolch) bylo ukryto vce eckch vz ne v leckterch eckch hrobech. Etruskov umli mistrovsky zpracovvat kovy, zejmna zlato. manm dajn zanechali zamovac zazen zvan groma (latinsky gromaticus), je jim dovolovalo stavt rovn a v pravch hlech. Jinmi exportnmi technickmi obory Etrusk bylo umn stavt pstavy a silnice, jist druh vodov-hy, zpracovn terakoty, stavba most a podzemn kanalizace. Jde vlastn o typicky msk dovednosti a vdobytky. Tak vysuen mskho fora stavbou impozantn stoky Cloaca Maxima bylo typicky etruskm podnikem. Etrut pisthovalci a nvtvnci, jejich pobyt ve mst je doloen existenc Etrusk ulice, se postarali o to, aby se m pomalu vyvjel z etruskho msta na etrusk mstsk stt. Avak m pesto nebyl etrusk kolonie (Grant, 1995, s. 109). Oveme ne, vdy Etruskov m znovuzaloili na ji existujcch ruinch. Etrusk

Obr. 17: Cloaca Maxima Nejvt stoka ma byla postavena Etrusky kolem roku 300 p. n. 1. jako klenut kanalizace vedouc do Tiberu. Umn klenby nen mskou vymoenost.

vliv se v msk spolenosti velmi siln prosadil. V posvtnm okrsku Sant-Omobono u pstavu stly etrusk sochy z 6. stolet a chrm Jova, Junony a Minervy byl nejvtm chrmem v etruskm slohu, jak byl kdy postaven (Grant, 1995, s. 110). Vyvstv otzka, zda zde nedochz k zsadn zmn. Silnice a vodovody stavli Etruskov ji pi zaloen ma. Na druh stran bylo i msk umn siln vzno na etrusk a eck vzory. V plastice pevldalo prost pejmn a napodoben a petven eckch vzor pro dekorativn ely, piem sbratelsk ve spolu s reprezentativnmi hledisky a irm snobismem mnila m na muzeum eckho umn (Irmscher, 1984, s. 483). lovka hned mus napadnout: m jako starovk muzeum eckho umn. msk djepisectv pekypuje rozpory a zdnliv bezmeznm pehnnm. Vdycky jsem se nestail divit, pro kartginsk vojevdce Hanibal (247/246-183 p. n. 1.) thl za druh punsk vlky pes alpsk ledovce a nesvil se radji svmu silnmu lostvu, nenapadl m z moe a nepistl nkde na italskm pobe. Pro uzavelo Kartgo jako dominantn nmon velmoc s tehdy nevznamnou provinn mocnost mem ji v roce 509 a 348 p. n. 1. smlouvy o zakzanch znch a po Gibraltar, kdy v tu dobu dn vznamn msk lostvo neexistovalo? Vdy to bylo zzeno teprve v roce 260 p. n. 1. dajn jako kopie sriov postavench punskch lod.

Nakonec vak, jako by to byla nejobvyklej vc na svt, zvtzil msk nrod startujc jako fnix z popela, nad tehdej nmon mocnost, kter s pevahou vedla. Avak stavli man opravdu lod podle punskho vzoru? Nehroz pi nlezech takovch lod na moskm dn nebezpe, e je zamnme? Nebo jde o ikovn achov tah pozdjch padlatel djin? Nebo kdy nkter nrod resp. kulturu pedstavuje jen jedin produkt, jen je jako fata morgana, tko odolaj padlatel pslunho nroda pokuen si dal originly vyrobit. Ty si lze piarovat naprosto fiktivn tm, e se uznvan originly jinch starch kultur jednodue obda jinm pvodem: prost se pelep etiketa, zamn se jednodue punsk za msk. Vdy originl zstane originlem.Kdy si uvdomme, e Etruskov byli v tu dobu ji definitivn nmon mocnost, nabudou tak smlouvy mezi mem a Kartgem fakticky jin smysl. Pro neuzavela pozemn mocnost m pslun smlouvy nejprve s nmonm nrodem Etrusk sdlcm v bezprostednm sousedstv? Proto neudiv, e Etruskov (ecky Tyrrhnoi) a nikoli man ve spolku s Kartgem v nmon bitv u Alalie (dnes Aleria na Korsice) proti kolonistm z maloasijsk Fkaie eck vliv zatlaili a dokzali zskat nadvldu nad Tyrhnskm moem, je nese jejich jmno {Bertelsmann Lexikon Geschichte, s. 228). ,Pyrrhovo vtzstv' Fkajskch u Alalie zpeetilo dorozumn mezi Etrusky a Kartaginci, je, jak se zd, mlo petrvat dlouho a je jet Aristoteles (Pol. III, 9, 1280a. 38nn.) oznauje jako ,obchodn smlouvu' a ,dohody o dovozech'. Tato dohoda se patrn svm charakterem nijak neliila od slavn msko-kartginsk smlouvy, je je datovna k roku 509 p. n. 1. (Torelli, 1998, s. 212). Podle mho nzoru byla pvodn smyslupln etrusko-kartginsk smlouva dodaten vydvan za msko-kartginskou. Podvod s nlepkou nejprimitivnjho druhu, kdy msto etrusk bylo jednodue pouito oznaen msk. Za prv je jasn, e dlkov obchod s luxusnm zbom neprovozovali man, ale Etruskov: Ze severn Evropy do Stedomo se dovely koeiny, kovy a jantar {Bertelsmann Lexikon Geschichte, s. 228). eck historik Diodros ijc v 1. stolet na Siclii pe, e Etruskov vedli s Kartaginci spor o vlastnictv njakho ostrova v Atlantiku. Etruskov mli lodi schopn plavby po irm moi a peskoit do Ameriky bylo technicky mon. Nmon moc i dokonce nmon nadvlda Etrusk (Tyrhn) byla pozdji oznaovna jako thalassokracie. Nemohla tak brzy, inn a s pevahou vstoupit na jevit djin, kdyby za sebou nemla

dlouhou a dkladnou ppravu. Plavba lodmi po irm moi vyadovala dlouh vvoj a vn dvody. Mnostv pedmt eckho, orientlnho, egyptskho i punskho pvodu bylo dovezeno pedevm na tyrhnskch lodch. Etruskov reagovali velice citliv na vechny podnty. Kdy se ve Stedomo stalo mdou eck umn, rdi se pipojili. V kadm ppad dlouho zait ortodoxn pedstava o postupn naped mnjsk, pozdji fnick a nakonec eck pevaze na moi neodpovd skutenm, daleko sloitjm pomrm. Mme i tady co do inn s obrovskm podvodem s nlepkami? Stala se z eky ovlivnn etrusk spolenosti dodaten ve 2. stolet spolenost msk s dvojjazynmi many a smenou ecko-mskou kul turou (srv. Irmscher, 1984, s. 484)? Dvojjazynost (eck a latinsk) byla u vzdlanc dajn pravidlem (Irmscher, 1984, s. 483). V Lexikonu antiky (s. 483) se potvrzuje: Stejn jako v jinch oborech stali se ekov ve 3. stolet p. n. 1. uiteli a vzory svch pemoitel i na poli literatury. Analogicky by museli Amerian po druh svtov vlce pevzt nmeckou kulturu a mluvit nmecky.

Star obchodn cesty

Zjmem eckch obchodnch aktivit je spojen s rozshlou obiln komorou Pdsk niny a s ,barbarskou' stedn Evropou, v n je dnes doloena pozoruhodn ptomnost etruskho obchodu podl nkterch velice starch vtv jantarov stezky (Torelli, 1998, s. 210). Nejstar jantarov stezka sahala od Baltu k st Pdu proto je v eckch bjch st Pdu vlast jantaru a na tuto cestu navazuje jin, kter vedla pes Apeninsk poloostrov k Pise. Ale civilizan prvky se odtud k Italikm dostat nemohly. Prv naopak, podle Theodora Mommsena (prvn kniha, 1902, s. 95) pinesly do Itlie to, co se tam pozdji vbec ze zahranin kultury dostalo, nrody plavc se po moi. Pekladitm pro mezinrodn obchod byl v 5. stolet p. n. 1. etrusk vnitrozemsk pstav Forcello v Pdsk nin, est kilometr na jih od Mantovy. Archeolog, profesor dr. Rafaele, popisuje lohu pstavnho sdlit takto: Forcello spojovalo rzn svty. Dvod, pro si Etruskov vybrali tuto lokalitu, je nabledni: otvr komunikan cesty. Z ecka se obchodovalo pes pstavy na Jaderskm moi a do Forcel-la; zde zanaly pozemn cesty smrem na Lago di Como a pes Alpy do Burgundska {BdW, 8/2002, s. 66). To je zajmav zjitn, nebo etrusk obchod pes Alpy a do vdska, Anglie, panlska a na Ukrajinu je potvrzen, stejn jako ji existujc

obchodn cesty. Postavili msk silnice ve skutenosti Etruskov a Keltov? S tm by byla v souladu Liviova (V, 33, 11) poznmka, podle n Raetov, nrod ve stedn sti vchodnch Alp, byl pozstatkem usedlho nikoli tmito kraji prochzejcho etruskho obyvatelstva, nebo Etruskov pili pece do Itlie po moi. K eckmu vnu a oleji byly na vozy nakldny etrusk vrobky jako keramika a perky a nabzeny keltskm knatm na sever od Alp. Keltogermni mli o stedomosk umn a zpsob ivota velik zjem. V souvislosti s obchodnmi cestami, po nich se dalo cestovat ji kolem roku 600 p. n. 1. si vzpomnm na hrobky s votivnmi dary v podob technicky vysplch tykolch voz haltatsk kultury z 8. a 6. stole-ti p. n. 1. Vozy pidvan do hrob urit nebyly dnmi podivnmi kultovnmi pedmty, ale odkazem na il dlkov obchod fungujc s vozy se tyspem, kter jezdily po starch, ji existujcch keltoger-mnskch silnicch, jim se chybn k rovn msk. Pokud jsou nai pedkov popisovni jako leniv, na medvdch kch se povalujc barbai, jde jednoznan o prhlednou propagandu zainteresovan strany, humanist snacch se na jedn stran zdvodnit glorifikaci antiky a na druh stran vyvolat dojem pradvnho ma zahalenho nimbem svatosti, jak to odpovdalo zjmm msk papesk crkve. Kdy se pak do etzu doplnily dal lnky, byly k vymylenm mskm djinm paraleln sestaveny i paraleln djiny crkve s podobn dlouhou tradic. dajn msk umleck pedmty pochzej bu od jinch starovkch nrod (Etrusk, Rek), nebo byly dokonce v 15. stolet jako vlastn stylov vtvor nov vytvoeny. Tato nov umleck dla tvc se starovce, je byla od 15. stolet rovnou jako torza vyrbna v dlnch, psob asto pekvapiv modern a erstv. Padlek je tedy stejn jako originl irok pole psobnosti a monost bohatho vdlku pro umlce i obchodnky s umnm! Hlavnm dlem helnistickho umn je Pergamsk olt vystaven v Berln. Je to padlek? Nebo vytvoili gigantick vlys rovnou torzovi-t a dodali mu starou patinu? Za odlomenm mramorem se najde napklad detailn vypracovan pozad s povrchovou patinou (Topper, 2001, s. 4lnn.).

msk fantomy
Hlavn tda Pompej (Via dell'Abbondanza) probh pesn od vchodu k zpadu a tvo stedn osu pravohlho ulinho systmu novho msta podle vzoru eckho urbanisty Hippodma z Miltu. Tak dal etrusk msta (napklad Marzabotto kolem roku 500 p. n. 1.) byla zaloena na

pdorysu rotu. V roce 63 postihlo Pompeje zemtesen a v roce 79 je zasypal pi vbuchu Vesuvu popel. Tto okolnosti vdme za npis a za poznn, e oskm jazykem se psalo jet v dob zkzy Pompej. Oskov byli indoevropsk kmen hovoc jazykem osko-umbersk skupiny, spznn se Samnity. Ti byli eckou kulturou nejen ovlivnni, ale samnitskd kultura s helnistickou dokonce splv a jazyk Osk byl rozen v cel jin Itlii (Irmscher, 1984, s. 400). Italick jazykov kmen je podle veho jazykov i geograficky nej blim pbuznm ek; ekov a Italikov jsou brati, Kelt, Nmec a Slovan jejich bratranci (Mommsen 1902, 1/2, s. 16). Jin Itlie a Siclie byly, dokud je nepevzal germnsk kmen Langobard, v eckch rukou. Dosvduje to mnostv eckch chrm. V emporiu Spina ije mimodn aktivn stedn tda smenho pvodu, kter je sloen z Etrusk a ek, ale tak z Venet a Umbr a kulturn je siln poznaen eckem (Torelli, 1998, s. 208). Akoliv pr man jako dajn svtov mocnost vldli od ernho moe pes Levantu po Atlantik, z vt sti severn Itlie severn od Apenin a Rubikonu patila sttoprvn definitivn k Itlii teprve od Caesarovch a Augustovch dob (Irmscher, 1984, s. 260). Krtce ped zmnou letopotu byla severn Itlie jet v keltskch rukou a barbai zavinili tak podle veobecnho nzoru zkzu ma, kter oficiln dobyli roku 410 Visigti za Alaricha, 455 Vandalov za Geisericha a 546 Ostrogti za Totily; msto upadlo a v nkterch dobch nemlo vce ne 1000 obyvatel (Bertelsmann Lexikon Geschichte, s. 661).

Zhadn stavebn slohy

Podvejme se nyn na typick msk stavebn slohy zblzka. msk kompozitn hlavice je tvoena sms rznch eckch slohovch d: inskho a korintskho. Takzvan msho-drsk sloh se podob nezdobnmu slohu tosknskmu (bez lbk), a tedy etruskmu slohu. m-sko-drsk sloupy nepedstavuj msk, ale mon lehce modifikovan ecko-drsk sloh, jak se vyvinul snad ve Velkm ecku (v jin Itlii a na Siclii), pouvan podobn i Etrusky a dky obchodnm a pbuzenskm vztahm mezi kmeny znm tak Keltogermnm. msk stavebn slohy jsou a do 1. stolet etrusk a eck. I nadle se pouv zejmna tosknsk stavebn d. Jovv chrm na Kapitolu byl pr obnoven v 1. stolet na etruskch zkladech: s eckmi spolii (sloupy), ale podle etruskho vzoru s volnm schoditm a pdiem (Koch, 1998, I. s. 33). Wilfried Koch tuto mylenku v knize Baustil-kunde dle rozvd:

Chrm udal smr vem pozdjm mskm sakrlnm stavbm. Kruhov stavby csaskho obdob, ponaje Augustovm mauzoleem, stavnm od roku 28 p. n. 1., a ,Andlskm hradem', hrobkou csae Hadriana, dobudovanou roku 139 n. 1. kone, vechny maj etruskou tradici, a dokonce i 'msk vlice' je etrusk plastika V Augustov dob (31 p. n. 1. a 14 n. 1.) st ecko-helnistick umn konen a definitivn do mskho (Koch, 1998, I, s. 30n.). et kolonist zanechali na levantskm pobe msky vyhlejcstavby, jako napklad v Baalbeku (Libanon). Kdy jsem tuto psobivou stavbu navtvil, musel jsem konstatovat, e Bakchv chrm nazvan podle mskho boha vna z 2. stolet, pedstavuje korintsk peripteros (eck chrm se sloupovm po obvodu) s dvojitou adou sloup v ele. Pro vlastn nejpsobivj, v eckm slohu postaven msk chrmy stoj v dajnch kolonich, jako v Libanonu, a ne v m? Byly snad msk kolonie koloniemi eckmi? Zd se, e pro tvorbu mozaik na Pednm vchod bylo a do 3. stolet charakteristick pidrovn se helnistickch tradic. Ve 4. stolet byly podlahy kryty geometrickm dekorem (Zeitschrififiir klassis-che Archdologie, 12/IX/1999). Stavli man prost podle helnistickch tradic bez vlastn invence? Nebo se tady sp usadili et kolonist nazvajc sami sebe many, kte stavli podle novho eckho stavebnho slohu, jemu jednodue kme msk? Jet posledn pklad: takzvan Vestin chrm, kruhovou svatyni na Tiberu, obklopuje 20 korintskch sloup. Hlavice byly nasazeny teprve pozdji, nebo jejich prmr neodpovd dkm sloup. Hlavice byly doplnny teprve po roce 1400, kdy do ma pesdlila papesk msk crkev. Franz eber v knize Rozvaliny ma a Campagne (1991, s. 9) poznamenv: Oivujc roli v msk masov vstavb bezpochyby sehrlo umn klenby, jej vynalezen bylo dozajista ve stavebnm umn nejspnj. Skoda je, e tak umn klenby nebylo mskm vynlezem, ale e je ovldali ji v ran helnistick dob Etruskov pouvali je napklad pi stavb etruskch akvadukt. Krsn etrusk obloukov brna stoj ve Ferentinu (Ferentinum). eck velvyslanectv v Berln (www.griechische-botschaft.de) sdlilo: Abychom doplnili obraz eckho psoben ve stedovk Evrop, musme se jet zmnit o tom, e eckou ptomnost lze krom Itlie, Irska a Anglie doloit i v Galii, a tam nejvraznji v Trevru, Bordeaux, Toulouse, Narbonne a Marseille, jak dokldaj spisy nap. Gennadia, Caesaria z Arelatu (502-542) nebo biskupa Germana Paskho (555-576). Ale eck

kultura ovlivuje vrazn po cel stolet i dvorskou kulturu karolinskou (srv. Berschin, 1980).

msk cihlov stavby

Staroorientln umn vypalovn cihel pr kolem roku 1000 p. n. 1. v ecku zaniklo. dajn byla tato technika znovuobjevena o 600 let pozdji, kdy ji s pouitm hydraulickch pojiv (vpno, cement) zaali pouvat man. Tento zpsob stavn (opus caementicum) se il od 2. stolet p. n. 1. a je pokldn za typicky msk. Jinmi slovy: kdy se setkme s cihlovmi stavbami na maltu, pipou se manm nebo se na n v pohrani pohl jako na pevzatou techniku (mj. Treverov v Trevru). Kdo vak nechce naim keltogermnskm pedkm piznat ji ped zmnou letopotu vybudovan kamenn stavby ze zdiva nasucho a kamenn stavby vysprovan maltou, je doplovaly devn a hlinn stavby, ten mus podn mhouit oi. Barbai ovem pouvali tuto stavebn techniku pouze tehdy, kdy chtli dodat zdivu mimodnou pevnost, jako kdy napklad nachzme pod nktermi z nejstarch venkovskch dom zklady, valy nebo signln ve, kter byly pozdji bhem christianizace z ma pestavny na kosteln ve. V jinch ppadech se stavlo z hlny (z prout promazvanho hlnou), protoe toto zdivo bylo teplej a vypadalo lpe (elastitji). Nzor, kter mohu ze stavebn technickho hlediska jen potvrdit. Vesnit stavitel tedy stavli podle poadavk hlinn i hrzdn stavby (viz zobrazen na takzvanm sloupu Marka Aurelia) nebo tk kamenn stavby s vpennou maltou i bez n. Bylo by pmo groteskn dospvat podle hlinnch zd k zvrm o neznalosti a zaostalosti naich pedk. Nai pedkov stavli podle poteb domy pizpsoben technicky prod ani stopy po primitivnch barbarech v ubohch chch. Ale jakmile se vedle devn stavby najde i zdivo, hned vichni pipisuj tuto prci cizincm, bu Frankm, nebo kdy se ned dvj vznik popt, pak manm ale nikdy Keltm a Germnm. Tato hok pravda pedstavuje chtn a inscenovan omyl o keltogermn-skch stavbch z malty, jak jet uku v souvislosti s anglickmi mskmi lznmi. Ji sm archeologick pojem franck je produktem fantazie pochzejcm z dob potk archeologie, kdy se pilo na to, e ada nlez z germnskch zem je stejn jako z oblast zpadn od Rna na franckm zem. Jinmi slovy, odbornci pouvaj vraz franck nejen k oznaen asovho obdob, ale po mm soudu chybn t k oznaen etnickho pvodu. Tito mui (potk archeologie, HJZ), opojen nadhodnocovnm cizho, romnskho umn vi samozejm ni germnsk kultue, ani na

okamik nepochybovali, e nlezm takov spolen kultury musej dt nikoli germnsk, ale zpadofranck oznaen (Teudt, 1931, s. 110). Podvejme se podrobnji na nejstar kostely ve starch saskch zemch, jim se pisuzuje doba vstavby ped rokem 800. Nad tmto datovnm ani nad zdnlivou skutenost, e o tchto starch zkladovch zdech dom musme uvaovat jako o postavench s pouitm malty, senikdo nepozastav. Ale pisuzovat takov zdi osmmu stolet je podle tradinch nzor vlastn nemozn\ Podlhme kolektivn produkovanm kulturn historickm omylm, je z tohoto dogmatu vyplvaj. Vdy, jsouce ovlivnni sebejist pednenmi dogmaty po jejich dvodech se nikdo nept, zapomnli jsme na jakoukoli logiku. Nikoho nenapadlo, e tmito dogmaty se stv vce ne jeden kulturn krok a to nejen ve stedn Evrop zvislm na ptomnosti pouhch nkolika mision, a to jet ne vech, ale jen msko-franckch resp. msko-papeskch mision, a pln se pomj psoben iroskotskch mnich keltsk tradice. Karel Velik a frant vlenci a pochopov mli jin starosti, ne aby nabdali Sasy stavt s pouitm malty. Jako by dolnosask rolnk neml v 8. a 9. stolet nic jinho na prci ne strhnout otcovsk dm a postavit ho znovu na zkladovm zdivu s maltou! Podobn maj historikov problm s jedinenmi stavbami v Comalcalku (Mexiko), postavenmi z plench cihel, tedy z typicky mskho stavebnho materilu; stavby jsem navtvil a jet je popu podrobnji. Ve stedn Evrop by se tyto stavby postaven v Americe bez dal diskuse pipsaly manm ist cihlov zdivo vak bylo u man vzcnost, msto toho se vyskytuje ve stedn Evrop bn takzvan opus mixtum, v nm jsou kombinovny rzn stavebn techniky. Krsnm pkladem pro falenou nlepku pvodu cihlovch staveb jsou msk lzn v anglickm Bathu.

Keltsk msk Izn

Parn lzn budovali Mayov ji ped 3000 lety, tedy dvno ped many (BdW, 23. 3. 2001). Ped nkolika lety jsem pijel do Bathu v Anglii a navtvil jsem msk lzn, vvsn tt msk ptomnosti v Anglii. Nejsou tyto typicky msk lzn spe keltskmi lznmi na keltskm zem? Martin Henig z Archeologickho stavu university v Oxfordu si mysl, e jin Anglie nebyla mstem, kam se hrnuli pisthovalci, ale e domc se stali many a e msk lzn dal postavit keltsk krl Togidubnus (Cogidubnus) (Archaeology Online News, 28. 1. 2000). man v Anglii byli tedy domc Keltov?

Togidubnus byl pr dosazen mskou okupan moc a lzn, kter postavil, pak v rmci placen tributu dal k uvn mskmu csai Ti-tu Flaviu Vespasianovi (9-79); v lznch si pot dvaly dostavenko rzn kultury.
Obr. 18: Shoda Srovnn mayskch znak (ti dky vlevo) a psmen z krtskho linernho psma A (prav ti dky) podle Pierra Honorho (1961).

lovka pak mus hned napadnout: Keltov z vdnosti vybuduj msk lzn mskm zpsobem s pouitm malty a hned je zistajasna daruj manm z vdnosti, e dobyli jejich zemi! Kdy poznme zsadn omyl, stanou se z keltskch lzn zase msk sta jen pehodit nlepku. Ale tak do dokazuje, e Keltov umli stavt s maltou. V souladu s tm je zprva, e sta Britov za vysplmi stedomoskmi kulturami nijak nezaostvali. Akoli ns djepisn knihy pesvduj o opaku, nebyli to man, kdo pinesl britskm barbarm civilizaci. Ani velk sthovn Kelt k Atlantiku se ve skutenosti nemlo odehrt. Tam ji toti ily vyspl kultury, kter doshly pozoruhodnch spch na poli stavby lod, moeplavectv a pedstihovaly sv stedomosk sousedy znalostmi o pohybech slunce. To je nzor Barryho Cunliffa, profesora evropsk archeologie v Oxfordu (BdW, 1. 6. 2001).

msk nebo etrusko-eck?

Obdob padku a obnovy ma se stdaj s asnou rychlost a dokumentuj soubnost rozkvtu a padku, s jakou se jinde nesetkme, zatmco ve stejnou dobu byly dobvny vzdlen zem. Zd se, e

potencil ma jako panka vstvka nebyl nikdy ochromen, a to i bez stbrnch a zlatch dol. Pomr k jinm mocnostem svta byl neurit, ale souasn v umn, literatue a architektue dn vraznj rozvoj nezaznamenvme jako by zde vznikaly jen plagity, je vak ve skutenosti pedstavuj originln dla jinch usedlch nrod. Nebylo to vechno jinak? Giorgio Vasari k tomu pe: V roce 1250 se nebi zelelo vech tch krsnch talent, je tosknsk zem kad den plodila, a zavedlo je zpt k pvodnm formm. Urit i jejich pedkov mli v dob nien, por a loupen ped oima to, co oni: trosky oblouk a kolos, soch, pil a estnch sloup. Ale nevdli, co si s nimi pot a nebyly jim podntem k tvorb, a to a do uveden do-by, kdy se duchov nov pichzejc generace nauili rozliovat mezi dobrm a patnm a vrtili se k napodobovn antiky Zklady nkterch zniench budov jsou zsti etrusk (Jovv chrm), ty pak byly ve stedovku, mon po roce 1250 (ale snad a po roce 1350, po katastrof) obnovovny tak, e antick prvky byly dodaten uspodny resp. podle starch eckch vzor fantasticky doplovny a mnny, jako nap. hlavice osazen dodaten ve Vestin chrmu. U dostaveb zizovanch podle antickch vzor byly eck slohov prvky smovny a mrn mnny, take se zrodil takzvan msk stavebn sloh. Kolem roku 1250 toti udeila hodina zrodu italsk gotiky. Ale na tomto novm kulturnm obdob neml m a do roku 1506 (zatek stavby Petrskho chrmu) dn podl. Roku 1996 popsal J. White ve svm dle Art and Architecture in Italy 1250-1400 vechna vznamn dla, umleck pedmty (architekturu interir a obrazy) i budovy, kter najdeme rozptlen po cel Itlii jen m, duchovn stedisko Zpadu, e je przdnotou. Z ist stavebn technickho hlediska meme klst vznik mskho ma do 13. stolet. Koho by ruilo, e v tu dobu u nejsou dn antit man. Pi zizovn mskho ma na vrcholu stedovku pece nebyl problm vytesat na nov postavench nebo renovovanch stavebnch prvcch latinsk npisy. Mnoho vdc se asto div nad zvanmi gramatickmi nebo pravopisnmi chybami starch man, pestoe to ml bt jejich matesk jazyk. Ale pokud byl tento antick m pomalu znovu stavn teprve od konce prvn tvrtiny druhho tiscilet, lze tuto okolnost snadno pochopit: latinsk jazyk byl vynalezen teprve nedvno (vulgrn latina) a prochzel jet vvojem. Chyby v npisech jsou proto normln, vdy latina nebyla ve 13. stolet jet vyzrl.

msk mince
Zajmav je rovn etrusk mincovn systm. Ve 3. stolet pr existovala jasn souvislost mezi tokem etruskch a mskch minc, nebo ten zna pevn zapojen etrusk mny do mem kontrolovanho systmu (Torelli, 1998, s. 284). Protoe chronologie mnoha ad rozshlch monetrnch systm je nejasn, nebv za dosud diskutovanch okolnost asto jasn, co pedstavuj msk a co etrusk nebo msk, ale i keltsk mince v Itlii. m pr kontroloval monetrn systm. Avak ji jsem poukzal na skutenost, e man ve sv sfe vlivu dn jednotn monetrn systm nemli. Keltov, s nimi Etruskov provozovali dlkov obchod, vak fungujc mnov systm mli. Kdo vlastn koho kontroloval? A kdo pak k, e jde o msk mince? Keltsk a etrusk motivy na mincch vypadaj podobn jako msk. Nejsou tedy msk mince ve skutenosti etrusk a eck? Vdy Keltov pece ovldali severn Itlii pinejmenm do Caesarovch a Augustovch dob (Irmscher, 1884, s. 260). ekov nazvali Velk ecko, kter ovldali, Magna Graecia a nejjinj st Itlie Italia (t Itali) podle italickch nrod, kter zde ily, ale jejich stopy byly smazny jet ped vznikem stt v Itlii pokraujc helenizac tchto kraj a jejich pozdjm zaplavenm hordami Samnit (Mommsen, prvn kniha, 1902, s. 29). Npadnou podobnost slov z jednotlivch dialekt sicilsk etiny a z latiny lze pr vysvtlit starmi obchodnmi styky mezi mem a sicilskmi eky (Mommsen, prvn kniha, 1902, s. 30). Nen za tm vce? Nkte numismatici pedpokldaj, e nkter mince nebyly raeny v m, ale v jin Itlii, poppad eckmi msty pro many (Kroha, 1997, s. 389). Tyto mince man pr pouvali za prvn punsk vlky. Na druh stran Norman (Vikingov) razili za sv vldy nad jin Itli a Sicli mj. mdn mince s eckm npisem (Kroha, 1997, s. 324). Dokazuje to, e Vikingov (severn Germni) rozumli ecky? Jist, vdy Vikingov bojovali na jedn stran proti Byzanci a na druh stran protoe normant ryti pili zprvu (do jin Itlie, HJZ) jako oldni v byzantskch slubch a (co je nabledni) existuj souvislosti se stavbami na sever od Alp (Kubach, 1968, s. 109). Ve vikingskm hrobu v Lilia Harg (Ostergotland) byla nalezena poklice ttu, na n je patrn der mee. Na skrytch mstech byla nalezena ti eck psmena (Oxenstierna, 1962, s. 254). Modrobl sklenn msa z bohatho hrobu u Varpelevu (Sjaelland) nese eck npis (Nrodn muzeum, Koda).

Ale zstame u minc. eck Konstantinopol byl nazvn Novm mem a od roku 330 a do konce Byzantsk e v roce 1453 byl nejdleitjm mstem raby minc v msk i. Stejn jako dajn v m byly i byzantsk mince v ecku zdobeny obrazem Konstantina Velikho. Ale co kdy nepochzej msk mince s npisem Roma z Itlie, ale z eck Byzance? Muslimsk nrody vdy ztotoovali Byzanc a Byzantskou i s takzvanou vchodomskou . Byzantsk e vznikla pot, co msk nebo spe eck? csa Konstantin I. (Velik) zasvtil roku 330 msto Byzanc jako nov zzen msk hlavn msto Konstantinopol. Pi dajnm dlen msk e (395) zahrnovala byzantsk e Balkn a k Dunaji, Malou Asii, Srii, Egypt a Libyi. Justinia-nus I. (527-565) pechodn rozil rozlehlou vchodn i na zpad. V letech 533/534 byly dobyty oblasti severn Afriky ovldan Vandaly a vojevdci Belisar a Narses porazili Ostrogty v Itlii (535-555). Nebyla byzantsk e jednodue eckou na eckm zem a s eckmi obany, take by nelo o zbytek msk se? Mezitm dochzelo ke kulturnm zlomm vyvolanm prodnmi katastrofami, v jejich dsledku nastvalo rovn sthovn nrod a Keltov (Galati) pili do Mal Asie. Bylo to tedy pesn naopak, a nikoli tak, e m dobyl ecko a Malou Asii, ale e Itlie se Sicli byly zsti pvodnm eckm zemm a samo ecko vetn Mal Asie bylo a zstalo pevn v rukou eckch kultur, pinejmenm vak v jejich sfe vlivu, stejn jako eky ovlivnn Etrurie ve stedn a severn Itlii? Nyn je vlastn pochopiteln i podivn vyhlejc zjitn, e man vyrbli jako jedin nrod svta vlastn penze v cizin (Martin, 1995, s. 165). Pokud tyto v zahrani vyrbn mince z velk sti vidme jako eck mince z eky ovldan jin Itlie, pak nebyly tyto mince raeny v cizin, ale v souladu s tm v tuzemsku. Dal st minc pochz od Etrusk a Kelt (Italik), na co ukazuj i keltsk motivy. Protoe byly keltsk mince pouvny a akceptovny v dlkovm obchod, lze i pslun nlezy v eck jin Itlii a tak v (etruskm) m pokldat za normln, ale dosud nebyly jako takov rozpoznny keltsk mince maj toti prv naopak napodobovat msk. Na reversu msk denrov mince (serratus) z roku 70 p. n. 1. vidme Itlii a m, jak si podvaj ruce. m ovldal ji kolem roku 100 p. n. 1. Stedozem od Mal Asie a k pobe Atlantiku v Portugalsku a musel pitom nabzet ruku Itlii lec pmo na prahu vlastnho domu? Nepodv (podle mho nzoru a do tto doby) eky ovldan Itlie (na jihu Itlie) ruku mu v Itlii nebo snad spe mu v ecku? Dostala Byzanc (= vchodn m) nzev Nov m teprve roku 330, kdy byla zasvcena jako

nov (dajn msk) hlavn msto Konstan-tinopol? Byl star m eck Byzanc, a nikoli m v Itlii? Mlo msk imprium dost penz na placen oldu? S rabami prozkoumanmi na zklad analzy motiv se msk vlen mainrie nedala v dnm ppad financovat, ledae by bela jen po zlomek asu uvdnho v djepisnch knihch (Martin, 1995, s. 156). Paul C. Martin pe ve svm rozboru o djinch mskch minc: Kdo by chtl rekonstruovat msk djiny podle numismatickch pramen, nedozv se o dleitch historickch udlostech nic. Pedevm: prakticky ani slovo, pardon, raba o zpasu s Kartgem o moc ve Stedomo! Musme odkzat punsk vlky do e fantazie? (Martin, 1995, s. 162).

Latina bez koen

Bez pehnn lze ci, e do zatku 13. stolet v latinsky psanm svt dn vdeck dlo srovnateln hodnoty nevzniklo (Pedersen in: Coyne a kol., 1983, s. 58). Znamen to, e neexistuje latinsk dlo star ne tisc let? A dokonce jet v roce 585 bylo k ediktu csae Mauricia z 11. nora tho roku po eckm textu pipojeno ustanoven v latin, protoe formln edn e csask kancele byla stle jet latina. Protoe v tu dobu v Efesu ji nikdo latinsky neuml, pijel kamenopsa z Kon-stantinopole a otrocky opsal kurzvou pedepsanou pedlohu, take latinsk zvr npisu vypad podivn, mnoz kali e ,arabsky' ( Zeit-schrift fr klassische Archologie, 4/VIII/1997). V Efesu jsou npisy, o nich se tvrd, e jsou latinsk, ale podle mho nzoru to jsou eck texty napsan latinskmi psmeny. V se, e jednotliv nrody se v procesu romanizace vzdaly svch pvodnch jazyk, zejmna v keltsk severn Itlii, v Ligurii, na Korsi-ce, Sardinii a Siclii. To je omyl, protoe pro pijet adoptivnho jazyka existuj jen psemn dkazy. Jednota ovem panuje v tom, e jako spisovn jazyk sttn sprvy a armdy, ale tak a prv crkve, byla pouvna latina. Vyvozovat z toho, e se krom latiny nemluvilo dnmi jazyky, je vdecky neudriteln (Marold, 1993, s. 38). Na rozdl od platnho uen prokzal vedle jinch vdc Daniel Georg Morhof (1639-1691), e tak man mli zprvu jazyk, jen byl smen z etiny a barbarskho jazyka, a dal vdci, e tak Latinov pochzeli pvodn ze Skyt (Egenolff, 1735, dl I, s. 19), tedy e maj koeny v keltsk (skytsk) kultue. To by znamenalo, e v antice se latinsky jet nemluvilo. Jak jet uku, byla latina nov vyvinuta podstatn pozdji z poven

mskokatolick crkve. Star pohansk dokumenty byly opisovny a po pekladu do latiny a znanch zmnch (korekturch) vydvny za msk. Pitom byli vymleni antit autoi, jejich originly existuj jen ve fragmentech nebo vbec ne. K vymylenm antickm autorm bylo mono se bez problm kdykoli uchlit a, co je vbec ideln, bylo mono je citovat. Nikdo neme dokzat opak, vdy dn originly neexistuj. Jinmi slovy, vhodn citty si mohl kad vymlet, jak chtl, a pisuzovat je pseudospisovatelm. Bylo tak mono bez problm sestavovat djiny a budovat slavnou minulost. Nrody, kter by pijaly latinu jako matetinu nikdy neily. Nikdy neexistovaly nrody, kter by ve sv dob mluvily italsky, nmecky nebo anglicky. Keltsk nrody mly v cel Evrop i mimo ni spolen ja-zyk, jm nebyl dn jin, ne jemu se v nejstarch dobch kalo scythsk (skytsk, HJZ) a pot celtsk (keltsk, HJZ) anebo gtsk, jen jest tak podobnou matkou nmeckho, e nkte uenci obdaili tento prastar jazyk evropskch zem nzvem nmeck (Egenolff, 1735, dl I, s. 116). Musme zdraznit: ve star Evrop byl jeden spolen jazyk. Hornonmina je uml jazyk, kter toto podhoub zakryl. Pod pkrovem nov vynalezench literrnch jazyk nap. panltiny, francouztiny, italtiny, anglitiny, nminy, holandtiny jsou nikdy nezachycen dialekty sedlk ve trsku, ve Schwbischer Alb, v Hesensku, v Bavorsku i v severnm Nmecku. Kdyby se jazykovdci kriticky podvali na tyto dialekty zblzka, museli by nejsp konstatovat, e se pod pkrovem germnskho nmeckho literrnho jazyka zachovalo jet mnoho pozstatk keltskho raen (Schmoeckel, 1999, s. 432). Potky starohornonminy spadaj teprve do obdob kolem roku 750. Asi v letech 765-770 vznikla nejstar nmeck literrn pamtka Abrogans, pojmenovan podle prvnho hesla (abrogans: pokorn) nmeckho zpracovn latinsk sbrky synonym. Je pznan, kdy se tvrd, e pedpoklad pro vznik nmeckho jazyka z nkolika dialekt vytvoil svou vzdlvac politikou prokzan analfabet Karel Velik. Mnii jako Hrabanus Maurus, Otfrid, Notker Labeo vytvoili svmi inovacemi jazykov prostedky pro peklady crkevnch text z latiny (Meyers Lexikon). Definitivn se potvrzuje, e nm znm literrn jazyky byly vymyleny. Jinak to ani nefunguje, nebo kdysi jednotn jazyk se vyvjel na geograficky odlinch zemch rzn, nikoli naopak. V tomto smyslu se ji zhy ozvaly kritick hlasy uenc, kte se zabvali starmi spisy a ovldali dominujc jazyk psemnost, latinu. Jezuita Daniel Papebroch (1628-1714) popral pravost vech panovnickch listin ped 7. stoletm, zejmna vrohodnost vech klternch diplom.

Jezuitsk dov bratr Jean Hardouin (1646-1714/29?) oznaoval celou latinskou literaturu za vymylenou, za pozdn stedovkou fikci z doby mezi roky 1350 a 1480. Podle Hardouinova nzoru jsou prav jen spisy Ciceronovy, Plinio-va Historia Naturalis, Vergiliova Georgica a Horatiovy Satiry a Epitoly. Jin jezuita, Barthlemy Germon (1673-1718) soudil, e veker psemn tradice ranho stedovku je padlek. Ji G. H. Pertz (1849), R. Kpke (1869) aj. prokzali, oprajce se pedevm o anachronismy a stylistick nedostatky, e latinsk bse Jindicha IV. o saskch vlkch datovan rokem 1075 je padlek humanist. Csa Friedrich I. vystavil dajn 17. z 1156 Velk privilegium pro Vvodstv rakousk. Po mnohaletm sporu uenc bylo koncem 19. stolet prokzno, e jde o falzum (Bernheim, 1914, s. 349nn.). Ukzalo se, e tato cel ada listin se vzory a potvrzenmi byla (pravdpodobn) vyrobena Rudolfem IV. po roce 1359, tedy vce ne 200 let po dajnm datu sepsn listiny. Padlek byl prokzn teprve o 600 let pozdji. Tm jsou vak zpochybnny i dal znm dokumenty. Barbarossovo privilegium se napklad odvolv na padlan dokument Jindicha IV. vystaven roku 1058. Star listiny a dokumenty jsou jako domeek z karet, kter hroz sesypnm Privilegium Jindicha IV. dokazuje, e latina nebyla v m mateskm jazykem. Vdy dajn listiny a privilegia, kter (pr) Rakousku dali csaov Julius Caesar a Nero, musely bt, aby mohly bt pevzaty do privilegia Jindicha IV., peloeny do latiny. Padlatel museli bt v roce 1359 nzoru, e se ve starm m psalo jinm, nesrozumitelnm jazykem a latina byla jen jazykem kesanskch kancel. Snad je nyn teprve srozumiteln i zpis v Meyers Lexikon: S Petrarkou se vrtilo naden z klasick latiny a dolo k obnoven starovkch literrnch druh a forem (nap. epitoly, ivotopisu, satiry, dy, ele-gie). Jde zde o optn uvdomn nebo ve svtle dosavadnho vkladu o nov zatek (zvan obnoven)? Wolfram Zarnack zjiuje (in: Kammeier, 2000, s. 399): za prv lze padln psemn tradice sledovat do 14. stolet. Za druh msto Rm nebylo od 5. do 15. stolet podle veho kulturnm centrem. Za tet msto m je v kesansk tradici pevn zakotveno jako centrum katolick crkve. V dsledku toho by stedovk djiny ztratily pdu pod nohama, jakmile by se prokzalo, e msto m je jako kulturn centrum pouhou fikc. Msto m se oividn nepodlelo ani na romnskm umn, ani na gotice, ba ani na ranch fzch renesance. Jako kulturn centrum se objevuje a s

velkolepou stavbou dmu svatho Petra, svho asu nejvt budovou na Zpad. Zrozen fiktivn kultury by nemohlo bt popsno lpe. Pape odeel roku 1376 z Avignonu, aby po velkm roztpen (schizmatu) zpadn crkve roku 1417 definitivn pesdlil do msta trosek ma, jen byl jet obklopen starmi mstskmi hradbami. Trosky starovkho msta poskytovaly po zaloen katolick crkve roku 1409 v Pise (podle Kammeiera) dostatek materilu pro papesk vpenky k budovn antickch staveb a tedy i msta ma. Petrsk chrm se zaal stavt za renesance roku 1506. Teprve od t doby se djiny odvjej zhruba tak, jak se meme dost v djepisnch knihch. Crkev bez dlouh historie a bez kontinuity svho mocenskho centra vypad nedvryhodn nejen pro dosud neobrcen pohany. Nko-lik stalet trvajc fze, kdy nebyli dn papeov, nebo tak velice pozdn zaloen papestv v m je pro katolickou crkev nemysliteln a jednodue je neme akceptovat. Nejen proto, e by prvn pape Petr zstal asov i historicky viset ve vzduchoprzdnu, ale tak narozen Jee a jeho ukiovn jsou pro kesansk nboenstv mimodn dleit a nesmj bt v dnm ppad posunuty smrem k souasnosti.

m byl vude
Kdy jsem navtvil zajmav baltsk Ostrov Gotland, udivil m nzev trosek jednoho kltera z 12. stolet, nebo msto se nazvalo m. man nebo mt kolonist tu vak nebyli urit a nikdy. ilou misijn innost iroskotskch mnich psobcch od 6. stolet v cel zpadn Evrop a tak ve velkch stech Skandinvie dokldaj ke v kruhu s runovmi npisy podobn irskm km, ale i umleck emeslo s nezamnitelnmi irskmi vlivy (Lemke, 1986, s. 64). msk hlavice kostel na Gotlandu maj jednoznan keltsk kesansk motivy. Jinmi slovy, nebyly vyrobeny na zakzku msko-papeskch stavebnk katedrl. Zajmav je, e krom 25 000 kus danegeldu (dnskch penz) a 45 000 kus nmeckch minc z 9. a 12. stolet pro ne starch bylo na Gotlandu nalezeno opravdu 65 000 kfickch (arabskch) minc. Kfick psmo se psalo podle psnho geometrickho systmu, take mlo hranat tvary. V kadm ppad ran arabsk mince jsou a do 12. stolet opateny kfickm psmem. Psmo nei, je odpovd modernmu arabskmu psmu, se na mincch objevuje teprve ve 13. stolet (Kroha, 1997, s. 518). Pro se na Gotlandu nachz vce arabskch ne evropskch minc? Pro Norman, kdy vldli nad Sicli a jin Itli, razili v Itlii zsti zlat mince podle arabskho vzoru s islmskm a zsti s eckm

npisem, ba zsti i dvojjazyn stbrn mince (Kroha, 1997, s. 324)? Vzdor existenci msta ma na Gotlandu a oividn dalekm cestm gotlanan a ke Stedozemnmu moi nebyly tam dn msk mince nalezeny. Kdyby se na Gotlandu nalezla mince s npisem m, urit by se tvrdilo, e to je napodoben nebo uloupen msk mince, a nikoli originln gotlandsk mince msta m. Ale v Evrop existuje vce mst, kter se jmenuj m. Smyslem pslov Vechny cesty vedou do ma asi nebude, e mnoho cest vede do msta ma v Itlii, ale e je mnoho cest, kter vedou k njak lokalit jmnem m (srv. Geise, 1997, s. 55). Keltsk silnice, jim se k msk, skuten vedly hvzdicovit do nejbliho sprvnho stediska, teba do Trevru, a nikoli do ma v Itlii. Trev-ru se svho asu kalo Roma secunda (druh m) a dajn byl hlavnm mstem zpadomsk e. Npis vyveden zlatmi psmeny na radnici msta Trevru prav: ANTE ROMAM TREVERIS STETIT ANNIS MILLE TRECENTIS PERSTET ET AETERNA PACE FRUATUR. To lze peloit: Ped mem stl Trevr tisc a ti sta let. K stoj i nadle a t se vnmu mru. Roma secunda (Trevr), zvan tak m severu, je podle textu podstatn star ne italsk m? Trevr dajn zaloil teprve roku 15 p. n. 1. csa Augustus na zem Trever smenho germnsko-keltskho kmene {Meyers Lexikon) jako Augusta Treverorum. Podle trevrskho npisu by pak byl m (nov) zaloen teprve ve 14. stolet. Constantius I. Chlorus (kolem 250 a 306) vldl z Trevru Galii a Britnii jako ji ped nm takzvan galt vzdorocsaov, jejich poslednm pedstavitelem byl dajn Publius Esuvius Tetricus I. (271-274). Roku 305 povil Trevr dokonce na oficiln rezidenci mskch csa. msk csa Konstantin (Velik) pot, co odtud alespo doasn vldl cel msk (nebo spe keltsk?) i, peloil svou rezidenci do nov zaloen Konstantinopole (v ecku), j se zase kalo m, tentokrt Nov m. Byli tedy many obyvatel kadho sprvnho stediska, a tedy i Keltogermni ijc v Trevru, Koln nebo Cchch? Konstantin Velik pr daroval zpadomskou i papei Silvestru I. Papesk nroky z tto konstantinovsk donace se opraj o listinu zhruba z let 750-850, u n ji humanista Lorenzo Valla roku 1440 dokzal, ze jde o padlek.

Pedchoz vyobrazen 1 Uprosted kadho chrmovho komplexu zasvcenho Sivovi stoj vysok story, jejich tvar siln pipomn story telegrafnho nebo telefonnho veden. Stylizovan kondenztory na vodorovnch pnch nosncch (vloen obrzek). Chyb jen veden. V legend se prav, e durgov zvtzili nad dmony jen proto, e se dovedli dorozumvat na velk vzdlenosti, ani by byli odposlouchvni. Tyto sloupy, jim se dnes k vtzn, stly po cel zemi. Na snmku chrm ve Vidajanagaru (jin Indie). 2 Hlavn osy hlavnho chrmu ve Vidajanagaru probhaj zsadn severojinm smrem. Virpkv svatostnek (V) a Krnv chrm (K) le symetricky na vchodo-zpadn ose, je probh od jinho vchodu Hemakta (H) k pahorku Metanga (M). V indickm textu Majamata (22/92) najdeme keltskou zsadu: Kdy m dokonal rozmry chrm, bude dokonal i vesmr. 3, 4 Megalitick skaln tvary ve Vidajanagaru. Exportn artikl z Ameriky: 5 Ti vyobrazen kukuice pvodem z Ameriky v pedkolumbovskm chrmu dynastie Hjala z 12. a 13. stolet z okol Maisru (Karntaka) v Indii. 6 V kameni zvnn vyobrazen slunenic pvodem z Ameriky v chrmu dynastie Hjasla v Indii. Vlevo pro srovnn originl.

7 Nlez na hbitove Herjolfnes (Grnsko): vikingsk musk odv ze 14. stolet podle dobov mdy v Evrop s kapucou a dlouhm pltm se zhyby. 8 Relifn zobrazen z prvn stavebn fze 14. stolet na podezdvce velk ploiny ve Vidajanagaru (Royal Center) v jin Indii: dva zajat cizinci s kapucou a plnovousem z konce 14. stolet srv. foto 7. 9 Lo z Hamp (Vidajanagar) v jin Indii, znzornn v typicky severskm slohu. Kresba: seversk dra lo (slunen lun) ze Skandinvie. 10 Relif na podezdvce Virpkova chrmu v Hamp (Vidajanagar) z druh poloviny 14. stolet (po zatku mal doby ledov) ukazuje Skyty (vchodn Germny) s typickou pokrvkou hlavy, dlouhm pltm, plnovousem a komi (mal vloen obrzek vpravo: zvtenina). Obrzek vloen vlevo: dajn o cca 1900 star vyobrazen Skyt z Persepole v rnu.

Nov objeven kamenn komora na soukromm pozemku u Readingu (Vermont): 32 Vedle zarostl kamenn komory stoj menhir. 33 Pohled do nitra kamenn komory pipomnajc vel l (penlkov klenba). 34 Autor stoj vedle uvolnnho vchodu.

35 Kamenn komora typu tholos pod tlustmi koeny: South Royalton II (Vermont). Vloen obr.: Autor prolz proraenm otvorem. 36 Uvnit mohylovit stavby autor ukazuje na odvzdusovac achtu, pro tyto kamenn komory typickou, je mon mela symbolick vznam. 37 V sousedstv je tento pro novoanglickou oblast typick kamenn mstek. Takov mstky bvaj vtinou ukryt v lesch. Tento mstek byl soust star spojovac komunikace, kter vedla nap Vermontem. Kdy se zde roku 1804 usadila rodina Salomona Macka, mstek zde ji byl. Kdo ho postavil nen znmo.

43 Komplex America's Stonehenge pipomn jako horizontln kalend na Stonehenge v Anglii. Podle keltskch zsad jsou zmrn linie orientovny na astronomick body, mimo jin slunovraty (LSV, ZSV). V = vchod slunce, Z = zpad slunce.

44 Dle se zde vyskytuj rzn kamenn komory a kamenn valy prochzejc nap lesem. 45 Takzvan obtn stl je spojen s podzemn kamennou komorou akustickou trubic. Nejedn se o vtrnu, jak ji znme z ecka?

46, 47 Astronomicky orientovan kamenn kruh na Burnt Hill le mimo obvykl komunikace na soukromm pozemku. Soust zazen jsou monolity a pozorovac body. 48 Colgate Gilbert (vpravo). len organizace NEARA, kter ji nkolik let zkoum Burnt Hill, spolu s autorem na Burnt Hill.

Po smrti Konstantina Velikho se jeho nstupcem stal Konstantin II. a sdlil a do sv smrti v roce 340 opt v Trevru. Po nm nsledoval mlad bratr Constans, jen vldl z Trevru jako jedin vldce i a do roku 350. Kolem roku 395 byly dvr a sprva peneseny z Trevru do Milna resp. Arelatu (Irmscher, 1984, s. 581). Pro ne do ma? Protoe ten tehdy stl v troskch. Ale te u mme krom Romy na Gotlandu ti msta, kter byla oznaovna jako m a alespo doasn byla hlavnm mstem msk e, pokud pomineme italsk m. Ale Roma secunda se kalo i Cchm! Zajmav je, e ekov nazvali sv kolonisty sdlc v Itlii Italiot (Irmscher, 1984, s. 212). V etin bylo zvykem nazvat eck kolonisty vbec many. Kdy vak ekov oznaovali sv kolonisty jako many, pak byli man i ve stedn Evrop, nebo o ecch na severu Evropy pe v neposledn ad nejen Adam z Brm! man bylo opravdu mnoho, tm vude v Evrop!

Latinsky, ecky nebo staronmecky?

Na mskch mincch jsou latinsk npisy, svd tedy o existenci ma a o starobylosti latiny? Nmet krlov a csai uvali vedle nmeckho i latinsk jmno. Napklad Karel Velik byl zvn tak Carolus Mag-nus. Ze starohornonmeckho jmna Karl (= mu) starofrancouzsky Karlus se dky nov md zavdn latinskch jmen stal docela jednodue Carolus (tak Carulus). Johann August Egenolff v roce 1735 v knize Djiny nmeckho jazyka pe, e Evropa trp chorobou, e se nmeck jmna

maj vyjadovat a pst latinsky nebo v jejich matetin (Egenolff, 1735, dl IV, s. 135n.). Jako pklad uvd jmno lechtice von Diekau, z nho se stalo latinsk Vodiscum. Egenolff dokumentuje, e nmeck jmna a oznaen jsou zkladem a teprve ten byl latinizovn a ne naopak, jak se obyejn tvrd! Vezmme si napklad slovo vypjen z latiny: informace z latinskho informatio. Kdy si je rozlome na in forma tion, pak ve staronmeckm slovnku (Wackernagel, 1861) najdeme, e forma zcela jednodue znamen tvar (forma, tak forme, formm, furn). A tuon (tuen, toan) znamen docela jednodue init. Uke se, e dajn z latiny vypjen slovo je kousek staronmeck vty s vznamem dvat do tvaru. Podle Langenscheidtova Latinsko-nmeckho slovnku (1971) pochz slovo forma nejsp z etrutiny a nikoliz romnskho jazykovho okruhu. Zajmav vak tak je, e kdy dajn vpjky v nmin rozlome, dostaneme smyslupln sti starohornonmeckch vt, kter pesn odpovdaj vznamu slova, nikdy vak v jinch jazycch, odkud pr pochzej. Konen dokazuje i Pezeron v knize De la nat. & lan-gve de Celtes, e velk poet eckch a latinskch slov bylo oividn pevzato z jazyka starch Kelt a maj zetelnou pbuznost s nmeckmi slovy (Egemolff, 1735, dil I, s. 122). Jet jeden pklad: dajn z latiny vypjen slovo instalace, nmecky die Installation, se d odvodit od starohornonmeckho in stal-la tion. Instal znamen ve starohornonmin (podobn jako ve star etin ) an der Stelle nebo anstatt [na msto nebo namsto] (Wackernagel, 1861, s. 272) a u mme z vrazu instalace staronmeck vraz: init na mst. Mda pouvat latinsk slova existovala podle veho i v Itlii. Na npadnou podobnost jednotlivch dialektickch slov sicilsk etiny s latinou poukzal ji Theodor Mommsen (prvn kniha, 1902, s. 30). et kolonist toti mluvili ve svch italskch kmenovch zemch pochopiteln staroecky. Podle Lexikonu antiky znamen slovo kolonie zaloen novho msta eky a vraz koln (latinsky colonus) usdlenec v mskch (tedy eckch, HJZ) kolonich (coloniae) v Itlii a v provincich (Irmscher, 1984, s. 290). m vak v etin tak znamen: vojensk moc, st vojska, ozbrojen moc, kolona, proud vojska (Gemoll, 1998, s. 667). Byli man podle eckho vkladu jednodue pslunci ozbrojench sil i eckho vojska (kolonie vyznaujc se vlastnmi oddly), jako je vojk bundeswehru pslunkem bundeswehru? Mon se budou za tisc let historici dotat o njakm nrodu Bundeswehr, kter se po druh svtov vlce nhle vynoil na sttnm zem Spolkov republiky a stejn nhle

zmizel, podobn jako starovc man. Mohli bychom proto shrnout: man ve stedn a zpadn Evrop byli jakmsi druhem vojska z pslunk rznch keltogermnskch kmen a s keltogermnskmi dstojnky. dajn legionsk vojska italskho ma s keltskmi veliteli meme pokldat za samostatn vojska keltogermnskch nrod, pirozen s keltskm velenm. A bude po rozporech se sloenm msko-keltskch vojsk! Byla (zpado)msk e krlovstvm ve stedn a zpadn Evrop, nikoli vak v Itlii? Pak bude tak pochopiteln, pro se nkolik mskch csa (nap. Galerius, Marcus Aurelius, Caracalla, Antnoninus Pius) narodilo na zem barbarskch kmen. mt csaov od Karla Velikho po Maxmilina I. (800-1519) pochzeli jak znmo beztak z Nmecka a nebyli to dn man, ale keltogermnt nebo ecko-frant vldci. Svat e msk bylo edn oznaen pro oblast psobnosti mskho csae a zem, jemu vldl, od stedovku do roku 1806. Od doby Karla IV. (1316-1378) se objevovala nmeck formulace Svat e msk, k n se v 15. stolet zaalo pidvat nroda nmeckho. Latinsk oznaen se pouvalo teprve od roku 1254!

Bez asovch vycpvek

Podle dosavadnho vkladu existovalo na mst dnenho ma starovk, Etrusky zaloen msto, je bylo tavnm kotlkem nemskch starovkch kultur. msk e pak neexistovala v Itlii, ale v jin podob a hlavn jako slohov a asov obdob ve stedn Evrop a okolo Stedozemnho moe. Jist, kacsk mylenka. Evropsk djiny bez mskch jsou nejen pro historiky, ale vce mn pro kadho tene tto knihy msi nepedstavitelnm. Oveme nelze takovou celosvtov uznvanou samozejmost, jako bylo msk imprium, jednodue v jedin kapitole pouhm krtem pera zruit. Uk-zali jsme vak, e samozejm vypadajc tvrzen lze zpochybnit a vykldat nebo vidt ve zcela jin souvislosti. Oficiln existuje v kulturch Starho a Novho svta dvoj rzn dlouh asov proud. Kdyby Kelt odplul do Ameriky, pistl by z kulturn historickho hlediska jako po cest asem v jinm vku. Podle koln vdy toti srovnateln kultury existovaly v rznch asovch rovinch. Veker srovnn podobnch nlez ze Starho a Novho svta (i kdyby byly identick) musej z tohoto hlediska nutn vst k chybn interpretaci. V naich djinch existuj (temn) obdob bez udlost (dark ages) nebo

zvraty, jejich pinou byly prodn pohromy. Kdy eliminujeme ist archeologicky a/nebo novm datovnm chybn zaazen kultury, mohli bychom dostat jejich zcela nov vyhlejc poad, je se pes Atlantik opt spoj jako ple ebku thnoucho se do dlky. Abychom tohoto cle v podob experimentlnho djepisectv doshli, musme z djin svho Starho svta vythnout jako hluch a przdn cel obdob svtov msk e a takto zskan asov bloky nov uspodat. msk djiny toti pedstavuj vcemn mtko, normu i zakotven nejen pro nae evropsk djiny. Pokud existuj, jsou transatlantick kontakty sice mysliteln, ale jen v bezvznamn form. Vydejme se nyn na podivuhodnou cestu asem, jako by se ve starovk Itlii msk djiny nikdy neodehrly, a podvejme se, jak zmny by z toho vyplynuly pro kulturn djiny v Evrop a tm i pro vztah kultur na obou stranch Atlantiku.

4. Papesk crkev a falovn djin

Msto m se oividn nepodlelo ani na romnskm umn, ani na gotice, ba ani na ranch fzch renesance. Jako kulturn centrum se objevuje a s velkolepou stavbou dmu svatho Petra msto m (je) hluboce zakotveno jako centrum katolick crkve. V dsledku toho by i djiny stedovku ztratily zklady ve chvli, kdyby se kulturn centrum ,msto m' ukzalo bt fikc, pe profesor dr. Wolfram Zarnack (1999, s. 399) vstin. m proto nemohl bt a do 15. stolet mstem pape. Podle Kammeiera (1935) byla katolick crkev zaloena teprve v roce 1409 na koncilu v Pise.

Mnii falovali listiny

11. ledna 2002 se v Nmecku objevila tato zprva DPA: Bezskrupulzn mnii falovali ve stedovku listiny, aby se zmocnili pozemk a majetku, a neprvem si tak osobovali zvltn prva. Vtina padlk byla vyrobena ve 12. a 13. stolet a m vypadat, jako by pochzela z doby Merovejc (5. a 7. stolet) (RP, 11. 1. 2002 podle zprvy DPA). Za dvacet let detektivn prce pezkoumal profesor Theo Klzer z univerzity v Bonnu podle vlastnch daj bezmla 200 text, a z toho 30 listin odhalil jako podvrhy. V pramenech jde vtinou o donace, zvltn prva nebo prvn tituly propjen klterm, k profesor historie. Kdy si njak klter nrokoval njak prvo a neml na n doklad, shli dotyn sami po brku a pergamenu (RP, 11.1. 2002). Jist vlastnick listina z jednoho trevrskho kltera uvd jako vystavitele krle Dagoberta I. a rok 646. dajn mecen vak byl tehdy ji sedm let po smrti. Profesor Kolzer opout smr svch starch tvrzen (i tak dobe!) a spolu s Konstantinem Faussnerem se domnv, e prvn postaven mnoha crkevnch majetk po wormskm konkordtu roku 1122 bylo mono po adu generac zptn opt jen o oven podvrhy. Faussner (1997) nezn z doby ped rokem 1122 dnou pravou krlovskou listinu, zatmco Klzer zatm asi 60 merovejskm listinm poehnal jako pravm. Asi roku 1139 se pustil spolu s biskupem Ottou z Friesingu do dla opat Wibald ze Stablo, aby prokzali sv vlastnictv 43 starmi krlovskmi listinami, kter sestavili a zhotovili (Faussner, 1997, s. 46). Podobn jako v provincii, padlalo se i v m. Jednm z doklad 2000 let trvajcch djin katolick crkve maj bt papesk registry. Ve vatiknskm archivu le 2016 svazk pape-skch registr, kter obsahuj v tm neperuen ad od dob Inocence III. (1198-1216) dopisy, listiny, pkazy, instrukce dvora i listiny ednk a dalch mocnost. Zdnliv psobiv dkaz.

Npadn vak je, e z bohatho obsahu starch papeskch registr do roku 1198 se dochovaly jen alostn zbytky. Kdy se tyto originln registry ztratily, o tom nemme dn zprvy Jet v 9. stolet byly k dispozici papyrov svazky registr ehoe I., v prvn polovin 13. stolet byly v m jet k dispozici registry Urbana II. a vtiny pape 12. stolet, ve 14. stolet se ztratily (Bresslau: Urkundenlehre, 1931, sv. I, s. 109). Jako oko v hlav steen drahocenn poklady papeskho archivu se tajupln beze stopy ztratily? Existovaly vbec nkdy? Tak doklady z pozdjch dob jsou mezerovit a jejich datovn pinejmenm prun. A nkter vznamn doklady chybj docela. V ehoov registru kter podle Perze a Caspara mme pokldat za originln hlavn registr, tedy nikoli za vybranou sbrku chyb napklad u nkolika autor opakovan citovan dopis se zdvodnnm, kter eho poslal do Nmecka pot, co Jindicha na postn synod 1076 uvrhl do klatby (Kammeier, 2000, s. 198). Dleit dokumenty chybj tak v registru Jana VIII., jsou vak dochovny u pjemc. Chronologick stav papeskch registr pipravil mnoha badatelm bolen hlavy. V chronologii mnoha st panuje babylnsk zmatek. Krom toho registry maj nejen mezery, ale originln data a adresy byly svvoln mnny originly a opisy (vlastn opisy opis) se jen mlokdy shoduj (Kammeier, 2000). V kadm ppad se zd, e kolem roku 1200, kdy dajn vldl Inocenc III. (1198-1216) se cosi zsadnho zmnilo. Nebo to byl pln zatek, jemu nic nepedchzelo? Je mskokatolick crkev teprve 800 let star?

Papei v exilu nebo nov zatek?

Oficiln djepisectv konstatuje, e francouzt krlov zbavili papee moci: ti museli opustit m a v letech 1309 a 1376 oficiln sdlit ve francouzskm Avignonu: lo o takzvan babylonsk zajet crkve. Velk zpadn schizma, roztpen zpadn crkve (1378-1417), kdy proti sob po jistou dobu stli a ti soupec papeov, podle oficilnho nzoru naprosto otslo papeskou autoritou. Podle Wilhelma Kammeiera (2000) pedstavuje tento okamik divok zatek papesk crkve vbec, po nm nsleduje skvl vzestup stedoevropsk kultury ze suti a popela souasn s naprostou zmnou spoleenskho du. A teprve na kostnickm koncilu (1414-1418) se zvolenmu Martinovi V. a jeho nstupci Evenu IV. podailo zahjit historick vvoj, jen nakonec vyvrcholil dogmatem o papesk neomylnosti (1870). Po dajnm vyhnanstv crkve v Avignonu (Francie) byl m poprv a nikoli znovu zvolen jako sdlo pape, nebo pape Martin V. dal od

roku 1417 (vldl do roku 1431) provdt vykopvky, aby bylo starovk m vbec vidt, nebo skuten prav etrusk starovk budovy leely pod nkolika metry suti. Zprva z roku 1420 dosvduje: Hlavn msto svta bylo zcela obrceno v trosky; nasktal se nevslovn smutn pohled: trosky, rozpad a chudoba, kamkoli oko zabloudiloVeobecn bda byla tak velik, e v roce 1414 nebylo na svtek Petra a Pavla mono zaplit svce u olte apotol Jin zprva z doby Evena IV.: Msto bylo jako vesnice pln std dobytka I dnes je v m hodn suti. V prbhu asu se tu navrilo est metr suti, na n vedou dnen ulice a pod n jsou ukryty klasick a ran kesansk stavby. Jinmi slovy, kad nvtvnk ma zjist, e existujc antick stavby nejsou nijak zvl star. Stavby vydvan dnes za star byly vtinou nov postaveny z trosek a z prav suti z pravch antickch staveb vyplen ve vpenkch nikoli rekonstruovny, ale nov vyprojektovny a nov postaveny (petrsk dm), ba nkter byly postaveny pmo na suti. Pokud jde o Konstantinv oblouk, prav se. K vzdob oblouku byly uloupeny relify ze starch pamtek, nebo kamenci ji nebyli na vi svho umn (Marco Polo, s. 20). Jinmi slovy, do dajn rekonstruovanch novostaveb byly jednodue zazdny star lomky ze zcenin, a to se nestalo ped 15. stoletm. Proto neme ani historik umn profesor H. E. Kulbach (1968) v Djinch svtov architektury: doba romnsk ukzat z velkch mskch romnskch staveb nic. Shrneme: m prezentovan dnes v cel sv ndhee byl od 15. stolet nov budovn z antickch trosek a podle eckho vzoru dostal patinu nov definovan msk antiky. Vce ne tisc let star msk stavby v italskm m nejsou, na druh stran vak existuj antick stavby nemskch kultur.

Mlad crkevn stt

Existoval vbec ped rokem 1400 njak crkevn stt? dajn pochz z donace. Po spnm boji proti Langobardm (dajn roku 756) daroval pr Pippin Krtk papei tpnu III. pentapoli (oblast okolopti mst: Ancona, Rimini, Pesara, Senigallie a Fano) a m, kdy poloil kle od dobytch mst i s darovac listinou na hrob svatho Petra. Dojmav historka. Avak tato donace znamenala vlastn stetnut, nebo darovan zem patila pvodn vchodomskmu (byzantskmu) csai. V 6. stolet do nich vpadli Langobardi. Jejich vliv na Itlii se veobecn podceuje. Tento germnsk kmen opustil Skandinvii pr ve 2. stolet. Tm bez povimnut many vpadli tito severn Ger-mni pod

vedenm krle Alboina dajn roku 568 do Itlie (Lombardsko). Podrobili si tm celou severn Itlii a na nkolik mlo zem, napklad kolem ma a Ravenny. Teprve kolem roku 774 si je podrobil stedoevropsk vldce, Karel Velik, kdy ho dajn zavolal na pomoc pape. Itlie tak byla v rukou severnch Germn, kte bhem svho dajnho putovn vytvoili pestrou smsici nrod. To je samozejm, protoe jinak bychom museli Itlii pokldat za germnskou (keltskou) zemi. Kraje ovldan jet Langobardy v jin Itlii pevzali v 11. stolet Norman (Vikingov), tedy opt severn Germni. V souvislosti s darovnm langobardskch zem stedoevropskmi vldci papei se ani nebere v vahu, e papeov mli v tu dobu nad sebou stle jet byzantsk csae jako panovnky byzantsk e. Papesk listiny byly proto datovny podle let vldy byzantskho basi-lea (srv. Illig, 1994, s. 136). Byzantsk e vznikla po zasvcen msta Byzance jako novho hlavnho mskho msta Konstantinopole v ecku. Nebyla snad vchodom-sk e vbec ovldna z ma v Itlii? Nebyl vchodn m, tedy Byzanc, snad vbec stle eckm na eckm zem, abychom tak ekli praeckm s eckmi tradicemi a doplnn eckmi koloniemi v Itlii? Nebyl vchodn m skuten m a nebyl zpadn m jen jeho pvskem? Nebyla byzantsk e vybudovna jakoby na starch zceninch, tedy na starch eckch stavbch zniench prodnmi katastrofami tak jako v Nmecku vznikl na troskch druh svtov vlky nov nmeck stt s novmi stavbami a docela jinou architekturou, ale i kulturou a sttnm uspodnm? Stejn tak byly takzvan pozdn antick a ran kesansk (podle mho nzoru pohansko-kesansk a vbec ne mskokatolick) tradice spojeny s novmi stavebnmi technikami Byzantinc, jak dokumentuj kopulov stavby a kopulov bazilika (pklad: Hagia Sofia). msk zem okolo Ravenny a ma byla pr ji od langobardskch as (744) spojena silnic a kontrolovanm zkm koridorem, jm byla langobardsk teritoria rozdlena na dv sti. Karel Velik pr v letech 781a 787 donaci svho otce vrazn rozil. Avak tyto drahocen n prvn podklady se bohuel ztratily: neexistuj dn darovac listiny, navzdory dajn dobe steenm crkevnm archivm. Nen divu, vdy zem pod ciz svrchovanost lze tko darovat. Nmeck krl Ot-to Velik pr pi sv csask korunovaci v m roku 962 tyto donace beze krt potvrdil. Ani v tomto ppad neexistuje dn potvrzen originln listina taky se ztratila. To se me stt kadmu, i kdy normln nebylo pro existenci papeskho sttu nic dleitjho ne tyto dva dokumenty!

V roce 1201 udeila papeskmu sttu nov hodina zrodu, opt dky nmeckmu panovnkovi Ottovi IV. Pro dvali msk papesk crkvi pdu v Itlii vdy mt csaov pochzejc ze stedn Evropy, a nikoli z Itlie? Protoe Itlie byla vdy v rukou nrod pochzejcch ze severu (a z ecka)? Ostatn do roku 1194 vldli v Apulii, Kalbrii a na Siclii, tedy v bezprostednm sousedstv ma, stle jet Normani (Vikingov), kter pak pmo v roce 1194 vystdali taufov. Pape Inocenc III. na sebe pr nechal pevst porunictv za Friedricha II. Tento tauf byl roku 1196 zvolen ve vku dvou let msko-n-meckm krlem, ale nebyl korunovn, a roku 1197 zskal sicilskou korunu. Friedrich II. nakonec roku 1208 uvolnil nkolik italskch mst a dalch zem ze svazku se svm krlovstvm a uznal je formln dajn jet jednou v roce 1215 jako crkevn lna. Inocenc III. se tak stal teprve ve 13. stolet vlastnm zakladatelem crkevnho sttu: Apotolsk stolice zskala vytouen voln prostor, irok ps nap poloostrovem, jen sahal od pobe k pobe a kter Inocenc hned zaal zabezpeovat hrady a dnou sttn sprvou (Goez, 1988, s. I46nn.). Pro se vlastn hrady stavly a ve 13. stolet? Nebylo tchto pevnost pedtm zapoteb? Nepotebovala msk papesk crkev pedtm dnou ochranu? Kdo nic nem, nemus to tak chrnit. Inocence III. meme pokldat za tvrce crkevnho sttu. Za tchto okolnost se ukazuje, e ran stedovk crkevn stt je pouhou fikc, protoe tak vechny podklady konstantinovsk i pippinovsk donace jsou podvrhy. Vzhledem k tomu nen nhoda, e originln psemnosti tohoto druhu chybj a pro crkevn stt nelze prokzat dn historicky zdokumentovan teritorium. Ze je konstantinovsk donace padlek, se doteme nejen v Meyers Lexikonu. Konstantinovsk donace, listina z doby kolem roku 750, v n Konstantin I. (Velik) dajn uznal primt ma nade vemi crkvemi a piznal papei vldu nad mem a vemi zpadnmi provinciemi, slouila ve stedovku papem jako zdvodnn jejich politickch a vlastnickch prv. Protoe tato listina je prokazateln padlek, neexistuje dn primt msk papesk crkve, ani dn historicky oprvnnpolitick nebo vlastnick prva. Nco, co bylo pvodn vymyleno, nemohli ani pozdj vldci potvrdit vdy pedpokladem by zde byla pravost pvodn listiny. Jak a kde pak vlastn doopravdy katolick crkev vznikla?

Francouzsk papesk crkev

Nadregionln francouzsk crkev se stala nrodn crkv, jej hlavou se roku 1305 stal arcibiskup z Bordeaux, kdy byl jako Klement V. (13051314) zvolen papeem. Sdlil v jednom dominiknskm kltee. Bhem

takzvanho exilu katolickch pape, kter oficiln zaal a tyi roky po volb Klementa V. papeem, byla ve francouzskm Avignonu vybudovna mohutn pevnost palcovho typu, kter byla postavena ji po pti letech exilu. Ale takov rozlehl stavba se buduje pouze tehdy, oekv-li se dlouhodob, asov nijak neomezen pobyt. Dky svtsk ndhee dvora se Avignon ve 14. stolet stal kulturnm centrem v jin Francii a oplodoval odtud knec dvory v cel Evrop nov klcm duchem italsk ran renesance (Hofsttter, 1967, s. 38). Proti vzmhajcmu se mocenskmu centru v Avignonu byli stavni nmet, italt a dal vzdoropapeov. Zpadn schizma ukonil teprve kostnick koncil, kdy po sesazen resp. rezignaci t pape byla s Martinem V., jak se oficiln uvdlo, nikoli obnovena, ale naopak poprv nastolena crkevn jednota. Nikoli z Itlie, ale z Francie vzeel prvn pape s nroky na absolutn moc, a ten sdlil v Avignonu. Ke zdvodnn mocenskho a politickho nroku byla mezitm mnichy vyrobena konstantinovsk donace crkvi, dnes ji prokzan podvrh. Krom nroku na svtskou vldu mla tato listina z 8. stolet dokldat dlouhou existenci jednotn crkve, kter do sjednocen na novou spolenou francouzsko-nmecko-italskou crkev se spolenm nejvym crkevnm pedstavitelem vbec neexistovala. Sdlo katolick crkve bylo peneseno do tm neobvanho msta starovkch zcenin, je bylo v dob zaloen crkve pomrn nevznamnm antickm mstem v Itlii a teprve nyn dostalo jmno m. Nzev mskokatolick je pak zase u jen podvod s nlepkami, nebo ml v souladu s vyrobenou konstantinovskou donac vytvoit iluzi o historick kontinuit ma bluf, kter se zdail. msk crkev vyvinula veker sil, aby kesansk bylo ztotonno s katolickm resp. mskokatolickm a pokouela se vc o tomto zdnlivm faktu dvryhodn pesvdit, a k tomu slouily prv padlky listin a dodaten ustlen konstantinovsk donace do 8. stolet. Takov ponn mlo dobr dvod: v prvnm tiscilet existoval ji i jin kesansk vroun smr, jen ml jako pirozen pohansko-kesansk nboenstv hlubok koeny nejen v keltskm obyvatelstvu. Posunutm mocenskho nroku katolick crkve zhruba o 500 let do minulosti byl podloen i dajn starodvn univerzln a neomezen mocensk nrok. Historicky zdvodnn univerzln nrok byl nezbytn i proto, e v Evrop patrn ji po stalet existovalo pvodn kesanstv, jeho koeny tkvly v ji zmnn evropsk prapvodn ve. Ta hrla dleitou roli i v pedindoevropskm stedomoskm svt a v Orientu, jak dokazuj

archeologick nlezy (odraz matriarchtu?) a pochz pinejmenm z doby bronzov. Z tto vry se vyvinulo (u popsan) kesansk prodn nboenstv a v rzn podob se rozilo po cel Evrop, kde hluboce zakoenilo mezi obyvatelstvem. Tato kesansk vra existovala dob zaloen katolick crkve ji cel stalet. Existovali ovem jet i pohan, kte se pidrovali pvodn vry. K dn konfrontaci nedochzelo, protoe pohansko-kesansk vra se oprala o pvodn mateskou vru a neodmtala ji. V jedn rodin se tak souasn seli pvrenci star i nov vry, kte ili v mru vedle sebe.

Bosk harmonie proti chaosu

Aby se mskokatolick crkev vbec mohla etablovat a pesdlit do ma, muselo pedtm dojt k rozhodujcm udlostem. Pedstavuj siln vrstvy suti v m, ale i v mnoha dalch starovkch mstech kolem Stedozemnho moe su stalet, nebo jsou skutenou pinou mohutnch destrukc, a to nejen v m, prodn pohromy? Jak jsme ji vyloili, vykrtnutm temnch stalet se antika vrazn pibl modern dob. Skonila snad antika prodn katastrofou? Pozdj pape Pius II. (Silvio Piccolomini) pi sv cest na basilejsk koncil (1432) zjistil, e msto bylo znieno opakujcm se zemtesenm. Nov postaven, dajn kdysi msk, msto Basilej muselo vypadat nov, bez starch pamtek! V mstskm pkop se vlely trosky a stavebn su. Dnes se m za to, e 18. jna 1356 postihlo severn vcarsko rozshl zemtesen. K dal zvan katastrof dolo kolem roku 1362 (datum nen zcela bezpen prokzno) na pobe Severnho moe. Dolo zde k pustoiv boui a zplavov vln zvan grote Mandrank (Ku, 1825), v n zmizely etn kostely v severnm Frsku a velk sti psench pl ostrov odneslo moe (Glaser, 2001, s. 89). Zd se, e v polovin14. stolet se takovch mimodnch udlost odehrlo vce. Hydrolo-gicky katastrofick byl rok 1342, kdy dolo k rozshlm, historicky do-loitelnm zplavm ve stedn Evrop. V letech 1338 a 1340 se k tomu pidaly rny biblickch rozmr: Evropu zaplavila straliv hejna kobylek, kter pily od vchodu a seraly celou rodu (Glaser, 2001, s. 65n.). V polovin 14. stolet dolo k velkm prodnm katastrofm a v Evrop dila ern smrt. Teprve dky tmto katastrofm meme pochopit uml prodluovn pedchzejcch asovch epoch, vdy v troskch neleela jen msta. Nezbvalo nic jinho ne si nov zatek vynutit: star historick udlosti byly v dsledku organizovanho falovn djin z pamti lidstva tm

vymazny. Toto vymvn mozk mlo jednoduch el: soustedit penze, moc a pdu do rukou nemnoha. Proto se spoleensk uspodn od zkladu zmnilo stedem mylen a snah vech se stalo soukrom vlastnictv. Byly vytvoeny dokumenty, kter dajn vystavili dve vldnouc csai a krlov, a nroky byly takto nhle a navc jet edn legitimovny. Obyvatelstvo bylo zdecimovan a zbdael star struktury byly znieny. Bezprostedn dsledek kosmick katastrofy spatuje ve vypuknut moru roku 1348 nejen kulturn historik Egon Friedell (1878-1938). Rozshl katastrofy, sucho, zplavy, bortc se msta a ruku v ruce s tm krejc mor jsou lnky uzavenho mylenkovho etzu. Na druh stran svta, na zpad Ameriky, opustili prehistorit indini-pueblan po tyiadvacet let trvajcm suchu (dajn) koncem 13. stolet sv msta, pestoe pedtm kaony oplvaly hojnost vody. Pdy meteorit, vbuchy sopek a jimi vyvolan scne pustoivch katastrof, a spolu s tm mor, sucho, zplavy a kobylky; proti tomu bylo mon postavit jen boha s otcovskmi vlastnostmi (pro tchu?). Katastrofick udlosti byly pak systematicky vytsovny z kolektivnho vdom. Proto lpli nejrznj pedstavitel katolick crkve mimodn tvrdojn a spn na dogmatu o stabilnch drahch planet, pestoe nejen v tradici Egypan, ek a starch Evropan, ale tak ve vzpomnkch bezprostednch pedk byl chaos planetrnch drah hluboce zakoenn. Nebo nejen seversk nrody vyprvly, e nebe dosahovalo a na hlavy lid. To byl mon dvod, pro se na celm svt stavla nkolikaposchoov podzemn msta a systmy tunel jako v Turecku.
Obr. 19: Boue a zplavy Ztrty pevniny po roce 1362 (svtleed plochy) zpsoben zplavovmi vlnami na pkladu ostrova Strand (Nmecko). Podle Glasera, 2001.

Lid, kte hlsali chaos msto du a/nebo nestabiln drhy planet, byli jako italsk univerzln uenec Giordano Bruno (1548-1600), jen vil na nekonenost vesmru, upleni. Bohuel prodovdn poznatky, kter bylo mono z katastrof vytit, proto psobenm inkvizice zanikly. Stedovk byl ve vvoji lidstva zvanm krokem zpt, a to nejen z uvedench pin, je zpsobily tak hlubok zmny, ale i proto, e papesk msk crkev se snaila zniit ve, co ohroovalo jej mocensk nroky. Bohuel, jet i dnes vychzej vechny vdeck vahy z kesanskho principu harmonie. O teorich chaosu ve vesmru nebo globlnch katastrofch v novjch djinch Zem se v oficilnm djepisectv navzdory zvanm rozporm dosud ani vn nediskutuje. Avak as pro zmnu paradigmat u nazrl.

5. Kaci a keltsk kesanstv

Jev adekvtn doloenmu vteckmu daru druid je z indick nboensk praxe znm ji dvno ped zmnou letopotu a oba maj spolen koeny. Pokrauje v keltskm kesanstv, kter podle veho ovlivnilo koptsk, armnsk a byzantsk mylen. Proto nebylo keltsk kesanstv pevn zakoenn v druidskch nzorech a ve odno latinsk crkve, nbr samostatnou mniskou crkv, kterou papesk crkev po poten spoluprci zniila. Evropa byla tehdy po mrovm psoben iroskotskch mision papeskou crkv podruh, tentokrt vak nsiln christianizovna. Proto je bezpochyby zsahem do ernho, kdy se v pracovnm vsledku keltolo-gickho sympozia v Dublinu prav: Kesanskou tradici v jej anglosasko--irsk podob lze pokldat za rovnocennou se stedomoskm ecko-m-skm ddictvm Evropy.

Svobodn kesan ve stedovku

Ran kesanstv u Gt je doloeno jednou z nejslavnjch, nejstarch a nejdrahocennjch knih svta: Wulfilovou bibl (Codex argen-teus), nazvanou podle prvnho biskupa Gt (kolem 311-383). Je uloena ve vdsk Uppsale, zemi pvodu Gt, a k se j Stbrn bible, nebo Nov zkon je psn stbrnm inkoustem nkter strnky dokonce zlatm na purpurovm pergamenu. Nesmrn drahocenn dokument vak lze tak v originlu spatit jen jednu strnku, k se, e vechny ostatn jsou uloeny na utajovanm mst. Zajmav je, e Wul-fila speciln vyvinul svoje gtsk psmo pro bibli z germnskch run a eckch psmen. Oficiln m vzniknout dojem, e byla pro barbary peloena latinsk katolick bible, a to z poven papesk crkve. Jako vedlej produkt pr vznikla spisovn gttina. Ve skutenosti tomu vak bylo docela jinak. Vdy uen Wulfilovy bible se od Vulgaty, latinsk katolick bible, podstatn li. Vlastn to nen dn div, protoe Wulfila byl ari-nec a zastval prodn kesanskou vru. Wulfilova bible je tak konkurenn produkt latinsk katolick bible a gtsk psmo m star koeny. Starosask Heliandova bible anonymn tradovan starosask epos, jen v tm 6000 aliteranch rmech vyprv pbh Kristova ivota byla napsna v 9. stolet a spojenm podnt z Byzance a keltogermn-skch vrounch pedstav znamen originln biblick vtvor. Pozitivn hodnotov pedstavy germnskho svta (mylenka mravnosti, vrnosti) zde nejsou jednodue odstranny, ale spe vyuity ke zvraznn novch mylenek a rozeny ve smyslu kesansk zvsti (vra jako

nevypovditeln osobn vrnost) (Rathofer, 1962, s. 18). Zkladem textu nebyla tyi biblick evangelia, ale evangelick harmonie syrskho teologa Tatiana z 2. stolet znm jako Diatessaron, nejstar armnsk text vztahujc se k bibli. Vlastn je pozoruhodn, e se nelatinsk a nekatolick bible pouvaly jet stalet po dajnm zaloen katolick crkve v 5. stolet a dokonce nov vychzely. Heliand proto dokld petrvvn kesanskch, ale nekatolickch vrounch pedstav a hluboko do stedovku dokazuje tak tak neexistenci papesk crkve v tu dobu? V 11. stolet byl na ndhern zlat oltn nstavec v Basileji napsn velkmi latinskmi psmeny npis (Zarnack, 2000, s. 371n.): QVIS SICVT HEL FORTIS MEDICUS SOTER BENEDICTUS / PROSPI-CE TERRIGENAS CLEMENS MEDIATOR USIAS Kdos jak Hel siln, kdo um tak lit, zachraovat a prospvat, ochrauj pozemany, mrn zprostedkovateli (mrn zprostedkovatelko) byt. Hel bylo jmno pramatky nebo, jak jsme o tom diskutovali hned vodem: bh jako bosk princip, a nikoli jako osoba, piem jde spe o matesk bostva. Toto evropsk mylenkov bohatstv z doby bronzov lze v rznch formch prokzat a do vrcholnho stedovku. Pat k nmu nejen biskupsk berla, je byla jako zakroucen hl pevzata pmo od druid resp. iroskotskch mnich. Zavd ns to ke keltskmu bohu Sucellovi (Seitz, 1962) se symbolem dvojit zakiven hole, na n a do 15. stolet vis Kristus, napklad v nstnnm olti z roku 1402 ve svatm Jakubu v Gttingen nebo dvakrt na gotickm zpadnm olti v kostele svatho Vavince v Norimberku (Zarnack, 2000, s. 370n.). Vezmeme-li v vahu obrovsk zem, jemu Gtov vldli a tedy i dalek rozen Wulfilovy bible a dalch spis (literatury), meme pedpokldat systematick nien literatury pochzejc z nekatolickch zdroj. Vdy z nkolika stalet uniklo nien jen deset rukopis (kodex). Existence gtskho kalende a dvou latinsky psanch listin o prodeji s gtskmi podpisy svd souasn o irokm rozen gtskho psemnictv (Zarnack, 2000, s. 360). Existuj rozshl lingvistick doklady, e starohornonmeck vyznn vry svd o nekatolickm kesanstv. Chtl bych zde odkzat na publikace Wolframa Zarnacka (1999, 2000), kter uvd: Z hlediska historie jazyka a symbol vyvozuji, e starohornonmeck, dajn katolick vyznn vry nen pekladem z latiny. Volba slov starohornon meckho textu svd o velice pokroil pechodn form pohanskho kultu ohn, svtla, plodnosti a sekyry mnc se na kesansk ritul plodnosti a svtla, jemu se dostalo jin jazykov podoby a jen se obrac k

muenmu, poniovanmu, biovanmu, zabitmu a znovu oivlmu bostvu svtla, Kristovi (Zarnack, 2000, s. 369). Jak dalece byla pohansko-kesansk vra rozena ukazuje mon zem rozen Wulfilovy bible, nebo Gtov ovldali ve 4. a 5. stolet Evropu od Karpat a po atlantick pobe Iberskho poloostrova v dob, kdy mla vznikat katolick crkev. Gtov nejvt kmen z takzvanch vchodnch Germn, jim ekov kali i Skytov dobvali za Alaricha evropsk metropole (Athny) a v roce 410 se zmocnili ma. Zpadogtskou i mli v roce 711 zniit Arabov. Historik F. Lot pedkld k vaze: Lze ci, e vvoj antiky pokraoval na zpad pod vedenm nejcivilizovanjho ze vech nrod, velkho nroda Gt (citovno v: Sede, 1980). Mon tomu bylo i jinak a Gtov patili jednodue k antice, nebo byli se starmi eky, kte se pisthovali do ecka, pinejmenm pbuzn.

Znien star literatury

V Irsku existovaly knihy a knihovny ji v pohansk dob, pestoe katolick crkev vytvela karikovan obraz barbarskch nrod. Lecanova lut kniha (Leabhar Buidhe Lecain), kterou kolem roku 1400 sestavil Giolla Iosa Mr Mac Firbis, obsahuje krom mnoha jinch starch text Knihu prv {Leabhar na gCeart) politick pojednn o stav irskch krlovstv. Podle tohoto dla splil Patrick v misionskm naden 180 druidskch knih. Podle Mac Firbise se obrcen kesan vude poutli do dla, dokud nakonec vechny pozstatky druidsk povry pln nezniili. Runov psmo, jeho znaky pipomnaj staroeck, pouvaly germnsky hovoc kmeny jako nejstar psmo od 2. i 3. stolet. Muselo se odliovat od latinskho psma. M se za to, e runy se krabaly do kamene, kovu nebo deva, ale nepsaly na papr. Avak skutenost, e se nenachzej dn star psemnosti s runovm psmem, neznamen, e takov listiny a psemnosti neexistovaly. Po nstupu kesanstv byly runov dokumenty pravdpodobn shromdny a peloeny do novho ednho jazyka crkve, do latiny, a pitom zfalovny. Ryt run bylo a do 18. stolet pronsledovno a prvn trestno, nebo starou kulturu i starou vru spojenou s runovm psmem bylo teba do koene a vemi prostedky, je byly k dispozici, vyhubit. V runovmpsmu se dochoval jedin dokument: sttn smlouva ze vdskho Scho-nenu psan na papru. Tento Codex Runicus pochz ze 14. stolet a je to pr unikt, dajn jedin psemnost, kter kdy byla napsan runami

O umn naich pedk pst mimo jin vikingsk milostn dopisy svd novj vzkumy: ,Archeologov a badatel v oboru run novjmi vykopvkami rozptlili mtickou mlhu okolo germnskch rytch psmen: runy byly normln psemn systm pro obchodn potu, milostn dopisy i obscnn mranice {Spiegel, 28. 9. 1998,40/1998, s. 254n.). Nkter st zniiteln svdectv o runovm psmu unikla systematickmu nien mskou papeskou crkv: kameny, na nich byly runov texty vyryty. Star npisy v runch jsem fotografoval i v Americe. Ve svm mocenskm okruhu katolick crkev systematicky niila psemnosti a svdectv jinch kultur. Kultury byly zbaveny sv minulosti a asto skvl historie. Psemn zprvy o transatlantickch kontaktech, a to nejen Kelt, byly likvidovny. Proto se reln objevitelsk a obchodn cesty z pedkesansk ry posunuly do oblasti mytologie. Katolick crkev takto postupovala ve vech stech svta, v nich mohla ohnm a meem prosadit sv mocensk nroky.Vysoce vyspl kulturn nrody stedn Ameriky byly o sv rozshl psemnictv tm pln oloupeny. Zaslepen niitelsk vni uniklo jen pr zznam. Jinak by chom vdkli ji dvno, e Vikingov a dal nrody navtvovaly ji Maye, kte mli ovem ji pedtm kulturu s bohatmi tradicemi, kter pochzela z mnoha a tak (nebo dokonce zejmna) z asijskch zdroj.

Pogromy na idy
Trnem v oku byla katolick crkvi tak idovsk literatura, nebo mohla prozradit, e vvoj kesanstv probhal docela jinak, ne jak katolick crkev oficiln tvrd. Jednoznan dkaz o likvidan akci k zabez peen vlastn existence podv csask privilegium vystaven roku 1509 pro Johannese Pfefferkorna, e sm niit vechny idovsk knihy s vjimkou bible. Z jakho dvodu se to mlo dt? Urit smysl by to mlo, kdyby bylo clem zniit nboenskou idovskou literaturu, ale pro i

nenboenskou? Nen to jasn doklad o tom, e djiny pedelho obdob probhaly docela jinak, ne jak to dnes u sta historikov na zklad dochovanch, ale vtinou padlanch spis? Avak niena byla nejen psemn idovsk svdectv, ale pronsledovni byli a se zavdnm kesanstv masov vradni i samotn id. Pod praporem prvn kov vpravy (1096-1099) byly rozpoutny straliv protiidovsk pogromy. Po proudu Rna (tedy nikoli pmou cestou na vchod) kici postupn oloupili a povradili idy ve p-ru, Wormsu, Mohui, Trevru a Koln, pot zatoili na Hebrejce v Neussu a Xantenu a dokonce i v Praze, o em se ze idovsk strany dodnes dochovala hrzypln len (Mayer, 2000, s. 43). Nikoli nadarmo se prvn kov vprav, jej potky jsou pznan a neoddliteln spjaty s pronsledovnm id v Porn, k vprava lidov (Meyers Lexikon). Svdt odpovdnost za masov vradni na pr fanatickch kazatel nen proto sprvn (srv. Meyer, 2000, s. 42). Krkolomn pokusy zbavit papeskou crkev historick odpovdnosti za pogromy a za to, e to ona z pozad tahala za drtky, jsou vak relativizovny: Krom toho je nutno se v duchu Rileyho-Smitha (1984) vskutku zamlet nad tm, e kikm chybl mobilizujc obraz neptele a e ho nalezli prv v idech (Meyer, 2000, s. 43). S tm lze souhlasit, vdy v Evrop dn dosaitelnj obraz neptele ne kaci nebyl, a k nim v Evrop patili prv kesant volnomylenki a s nimi duchovn spznn id, jejich duchovn hnut muselo bt ve prospch univerzlnch nrok katolick crkve vyhlazeno. Kov vpravy byly nboensk jen vnjkov, v jdru vak jejich motivace byla politick, sociln a ekonomick. Pronsledovn id pokraovalo. Od 13. stolet byli stigmatizov-ni a vyleovni nucenm nosit idovsk klobouky a speciln oznaen jako idovskou skvrnu. Katastrofy vetn moru rozpoutaly v polovin 14. stolet dal pronsledovn a pogromy. S potkem reformace zeslilo pronsledovn motivovan nboensky (srv. Lexikon nmeckch djin, s. 255). Koho se vlastn katolick crkev tolik obvala? Pro musela crkev ve stedovku hlsat a vyzbrojovat kov vpravy a podporovat vlky proti nevcm i kacm? dn nboenstv na zemi se neme pochlubit tolika dogmatickmi zpasy a nboenskmi vlkamijako kesanstv, napsal nboensk historik Helmuth von Glasenapp (1993, s. 316). Pokud byla katolick crkev jako takov formln vymezena a zaloena teprve po prvnch kovch vpravch v Avignonu, musme se na prvn kov vpravy dvat jako na dobyvan taen novch feudlnch pn toucch

se obohatit. Na zatku pevratn fze byli toti svtt pni asto v personln uni s crkevnmi hodnosti. Vzestup katolick crkve na potku babylnskho zajet crkve v Avignonu roku 1309 asov koresponduje s pozatknm francouzskch templ v roce 1307 a zruenm templskho du papeem Klementem V. v roce 1312. Zd se, e rozbit templskho du ve Francii souvis s rozmachem katolick crkve nebo meme na katolickou crkev dokonce nahlet jako na hospodskho ddice templskho du? Byla infrastruktura templ vybudovan jako rovnomrn s komturi vyuita crkv k mocenskmu rozmachu, kdy ji jej radikln mnisk dy pemnily na kltery? Lze tak vysvtlit razantn nstup papesk crkve ve stedn Evrop po obdob relativn bezv-znamnosti a vnitnch spor (zpadn schizma)? Rafael Alarcn Herrera pedkld obshl seznam templskch svtc, kte unikli psemn likvidaci, a nzorn popisuje, jak byli postupn zmnni na svat katolick crkve (Herrera, 2002). Podvod s oznaovnm a znien starch psemnost bylo pro katolickou crkev, pomalu se ve 12. stolet etablujc, ivotn dleitm aktem. Jinak by vylo najevo, e Evropa byla ji dvno christianizovan, mj. iroskotskmi mnichy.

Irsk christianizace
Iroskott potuln mnii poznamenali nai zpadn kulturu jako iitel kesansko-keltsk svobodomysln vry a uenci. Pesto je pekvapiv, jak mlo pronikly jejich mnohostrann aktivity do veobecnho povdom. Do 12. stolet byli pod oznaenm Skotov mnni obecn Irov, kte ili jednak na irskm ostrov {Scotia major = Velk Skotsko) a jednak na protilehlm britskm pobe (pozdji County Argyll) (Scotia minor = Mal Skotsko). Teprve kdy se roku 846 Skotov a Piktov sjednotili a vytvoili velkou skotskou i, omezilo se oznaen Skotov na nov sttn nrod, kter zahrnoval i Pikty. Na jednom sympoziu v Dublinu shrnuli keltologov vsledky sv prce takto:

Obr. 21: Kesansk symboly Obr. 1: Nosi pochodn v Copnu (Honduras). Obr. 2: Pochode dajn se symbolem blesku (= egyptsk k?). Obr. 3: Koptsk k ve tvaru psmene T (tau) na ostrov Tory v Irsku jako pozstatek irsk kltern fundace. Obr. 4: Mastkov forma na ke a Thorovo kladivo z 10. stolet nalezen v Trend-grden v Jutsku (dnsk Nrodn muzeum, Koda).

dn evropsk nrod nedominoval kulturnmu vvoji Zpadu pevahou ducha a bez hegemonickch nrok tolik jako Irov V dob rozkvtu sahal vliv irskho ducha od Islandu po Tarent, od Kyjeva a k povstmi opedenmu ostrovu svatho Brendana (citovno v: MeyerSickediek, 2000, s. 328). Jak daleko se iroskott misioni dostali, poznme ze zaloen kltera a daleko v Kyjev na Ukrajin. Bylo vechno docela jinak? Kesanstv se ilo Evropou snadz Etiopie (koptsk kesanstv), pichzejc pes Alexandrii a Konstantinopol. Jet ne tam vznikla nezvisl mnisk crkev, musel se do Irska dostat koptsk k, jen se vyvinul z faranskho ke, znaku uzdraven a ivota, zvanho anch. Tento podivn tvar ke, kter pekonal i cestu pes Atlantik, vyrostl i na Tory, dnes neobvanm ostrov u severnho pobe hrabstv Donegal (Meyer-Sickendiek, 2000, s. 54). Vliv a rozen idovsk a koptsk vry, je se duchovnm postojem velmi podobaj keltskmu kesanstv resp. arinstv a pozdji konkurovaly nov zaveden katolick ve, nesmme podceovat. Straliv protiidovsk pogromy pi prvn kov vprav tedy nebyly dnmi akcemi na odpovdnost osamocench fanatik, ale soust clevdom strategie.

V cel Evrop i mimo ni existovala ped mskokatolickou vrou celada pozdn antickch nboenskch hnut, kter lze shrnout pod oznaenm gnosticismus. Gnostikov interpretuj lidskou existenci v rmci mticky nahlen, psn dualistick kosmologie: lovk i kosmos obsahuj sti (dobr) e svtla mimo tento svt, a ty je nutno osvobodit od bohu neptelsk (zl) hmoty. Toto vykoupen uskuteuj poslov svtla (mimo jin Kristus). Vykoupen je odstupovan, take k plnmu poznn (gnozi) dospv jen ten, kdo m ducha. Ostatn zstanou na nim stupni vry. Znovu poznvme uctvn boha jako (prodnho) principu. Druidov (moud muov) jako duchovn horn vrstva Kelt pejmali ochotn kesansk mylenky a druidismus s nimi uzavel symbizu. Muednci v Irsku nebyli. Byly pevzaty prastar kulty, napklad uctvn vody a obchzen kamennch kruh procesm ve smru drhy slunce. V pizpsoben form zstal zachovn druidsk heliocentrick systm (Meyer-Sickendiek, 2000, s. 51). Lze vyslovit domnnku, e etn vztyen Ogham Stones (gallans) jsou prvn pipomnkou kesanskch vliv jet pedtm, ne kesanstvm pipojen ke zcela neutralizovaly jejich pohansk charakter. Og-hamsk psmo nazvan podle keltskho boha psma ogmia dosvduje spolu s ki pokojnou koexistenci a souit star pohansk a nov kesansk nekatolick vry. Pot, co gnosticismus dorazil koncem 3. stolet a do Persie a Indie a potkem 4. stolet a na britsk ostrovy, hlsali kesanskou vru na evropskm kontinentu od 6. stolet (oficilnho datovn) potuln iros-kott mnii. Okruh psobnosti iroskotskch misi v Evrop krystalizoval kolem starch zem osdlench Kelty, nezakldal je vak. Mnii vybudovali adu stedisek nboenstv a vdy v cel Evrop. V 6. a 7. stolet byly postaveny kltery: ve vcarsku (Sankt Gallen), v jin Itlii (San Ca-taldo), v Rakousku (Sankt Koloman) a ve Francch (Sankt Kilin). Stala

Obr. 22: Tance Prvn vdeck zprva z roku 1590 pochz od Thomase Harriota a popisuje prvody severoamerickch indin okolo kl zastrench do kruhu v zemi a tvarovanch jako hlavy jeptiek. Mdirytina od Theodora de Bryse podle originlu Johna Whitese.

se z nich duchovn, filozofick a kulturn stediska, jich si cenili i krlov. Jeden franck pozorovatel ml dojem, jako by do na zem pilo cel Irsko se zstupem filozof. Jak odpovdalo keltsk praxi, Willibrord s potulnmi biskupy il vru kolem roku 700 u Frs a Dn. Misioni psobili tak ve vdsku a Norsku, m lze vysvtlit zkou spojitost s kesanstvm v Anglii. Jet ve 12. stolet vznikly skotsk kltery ve Wrzburgu (1134), v Norimberku (1140), Vdni (1155), Eichstttu (1160) a dal odnoe ezenskho mateskho kltera v Memmingenu, Kostnici, Kehlheimu a Erfurtu. Skotsk klter ve Vdni, osazen po dobu 250 let iroskot-skmi mnichy, stoj na mst zvanm Fryung, jeho nzev pipomn privilegia piznvan klteru a do roku 1775, mimo jin prvo azylu. Ve skotskm kostele svatho Jakuba v ezn je nhrobn deska ze 13. stolet, na n vidme poutnka s plnovousem a zahnutou hol (cam-butta), kterou iroskott mnii pevzali od druid. Stna s plastikami na severn stran kostela svatho Jakuba postavenho v letech 1150-1195 na mst star stavby zvan lidov Skotsk portl je dodnes hdankou, protoe smysl plastik se dodnes nepodailo rozlutit. Zajmav je, e nejen tento kostel charakterizuj ve vch a vedlejch apsidch normansk a lombardsk stavebn formy. V tto souvislosti je teba upozornit na to, e souasn s templskm dem se nhle objevily gotick kostely, kter byly stavny po romnskch. Tento romnsk sloh dovezli ze Stedomo do stedn Evropy v 11. a 13. stolet Normani. Jak dodnes neodhalen souvislosti mezi Normany (Nor-mani, mui ze severu, byli jen jinm nzvem pro Vikingy) a templi vbec jet existuj? Roku 1066 se stal normansk vvoda Vilm II. anglickm krlem a

normansk Sicilsk krlovstv (i s jin Itli) zddili roku 1194 tau-fov. eck kolonie Velk ecko v jin Itlii byla tak nejpozdji brzy po pelomu tiscilet v severskch rukou. erpal templsk d zaloen roku 1119 sv znalosti o moeplavb a sv mapy mo i pevniny z tradinch normanskch pramen, kter se zase obohatily, pokud jde o architekturu a moeplavbu, z arabskch (fnickch?) a byzantskch zdroj? Nerozpustila se st Norman, zejmna nmonci znal plavby na otevenm moi, v templskm du? Ob skupiny se pidrovaly kes-ansko-pohanskho volnomylenkstv, a nikoli mskokatolick vry. Je to ir nhoda, e zakldajc lenov templskho du pochzeli z Normandie? A prv tomuto zem vldli od roku 911 Vikingov. Zd se, e Evropa vd templm za gotick stavebn sloh, kter se nhle vynoil v naprosto rozvinutm a dokonalm stavu. Ve prospch tto domnnky hovo vedle skutenosti, e se v m v tu dobu d-n gotick kostely nestavly, tak asov nvaznost na zaloen du a pot budovanch gotickch kostel. stedn slohov prvek, lomen oblouk, se objevil poprv ve vchodn Francii kolem roku 1130. Pouze mezi lety 1140 a 1277 templi zorganizovali a hlavn financovali vce ne dva tucty velkch staveb (srv. Charpentier, 1986, s. 192). Podivuhodn gotick opatsk kostely 12. stolet, jako napklad Saint-Denis (1137-1144), Bourges kolem 1195, Chartres po roce 1194, Reme od roku 1211 a Amiens od roku 1120 dokonily rozputn stn v dynamicky k nebi vzepjatch pilch, je vyjaduj a tm mystick obrcen k bohu. Pozatkn francouzskch templ v roce 1307 a zruen du papeem Klementem V. v roce 1312 je podle mho nzoru teba chpat v souvislosti s ponajcm rozmachem katolick crkve, je pece v tu dobu ve Francii dokonce sdlila, nebo templsk d byl bohat a jeho moc sahala i mimo Evropu. Nelze vylouit, e templsk lostvo piplouvalo k behm Severn i Jin Ameriky a e zlato a stbro, kter odtamtud pivelo, slouilo k financovn jejich smlch pln a gotickch kostel.

Normansk stavebn sloh

Pot, co do doln Itlie pili roku 1016 Norman (Vikingov) a za Roberta Guiscarda dobyli v letech 1057-1085 zbytky byzantskch a langobardskch (= germnskch) drav v jin Itlii, vyhnal Robertv bratr Roger I. (1061-1091) Saracny ze Siclie a zaloil jihoitalsko-sicilsk normansk stt. Roger II. (1095-1154) sjednotil v roce 1130 jin Itlii (Neapolsk krlovstv, Kalbrii, Apulii) a Siclii a vytvoil Sicilsk krlovstv, kter zhruba odpovdalo rozsahu moci nkdej eck kolonie Velk ecko. Byl zaloen normansk stt jako ddin monarchie s

autokraticko-byrokratickou sttn sprvou. Roger II. zskal prvo pln investitury a uinil ze svho sttu hospodsk, duchovn kulturn a politick centrum Stedozem. Vikingov vyhnali Byzantince nejen z jin Itlie, ale normansk lostvo dokzalo spn vzorovat i byzantskmu a roku 1147 se obrtilo proti Byzanci. Norman obyli Dalmcii, zpustoili cel ecko a obsadili Korfu. V letech 1147-1154 rozil Roger II. normansk panstv na severn Afriku od Maroka po Libyi. Roku 1194 peel tento stt korunovac csae Friedricha II. sicilskm krlem na taufovce, nebo csa se roku 1186 oenil s Konstanci, dcerou a normanskou ddikou Rogera II. Vliv Norman na evropsk djiny se obecn podceuje, a ti se pitom roku 911 pevn usadili v Normandii a roku 1066 dobyli Anglii. Kdy Norman pili na Siclii, musely na n zapsobit mocnm dojmem etn ndhern muslimsk stavby s oslujc ndherou svatostnk a vil napodobujcch orientln, zejmna egyptsk meity a palce, ale i eck stavby. Nemn pozoruhodn ne psoben tchto vzor je vliv germnskho slohu, akoli ten se koncem 12. stolet, kter je dobou rozkvtu normansk architektury by ve svch prvnch potcch , zaal projevovat ve Francii a zejmna v Normanii Hrotit oblouk se sice vyskytuje i u nkterch kapl a kostel t doby na Siclii. Tady se ovem zd, e byl arabskho pvodu. Avak hrotit oblouk nen na germnsk architektue to nejpodstatnj; jeho charakteristika spov pedevm v lehkosti klenby, kter se vzn vysoko ve vzduchu a pece je nesena sloupy, je ve srovnn s tkmi a masivnmi sloupy pedgermnsk architektury jsou jen tenk, ale tuto charakteristiku nenachzme u dnho z normanskch kostel na jinm ostrov (Schack, 1889, s. 244). V germnsko-normanskm slohu musme nejsp hledat potky gotiky. Je teba rozpoznat dosud nepozorovan paralely i lpe eeno kontinuln vvoj od Norman a k zkazu templskho du? Tento pelom ve steoevropskch jinch byl pznan spojen s prukm vzestupem katolick crkve v Avignonu. Norman stavli na Siclii kostely, jejich normansk architektura opov starokesansk bazilice: nad sloupy se klenou hrotit oblouky, nad stropem byzantsk kopule; hlavn kopule (nebo nkolik kopul) se ty nad kenm stedn a pn lodi. V mocensk sfe Norman se vyvjelo stavitelstv romnskch kostel, je pedchzelo gotick architektue ve Francii (opatsk kostel v Ju-mieges, 1040-167, dnes zcenina, Saint-tinne, 1065-1081 a Sainte--Trinit, 1059

a pozdji, v Caen), dle v Anglii (opatsk kostel v Saint Albans, 10771088, katedrly v Ely, od roku 1090, v Durhamu, od roku 1093, a v Petersboroughu, o roku 1118), ale tak v normansk mocensk sfe v jin Itlii a na Siclii (dm v Cefalu, od roku 1131). Normansk sloh pstovan Normany rovn v Itlii, a to v podob od ek pevzat a dle rozvjen architektury, pedchdce gotickho slohu, nyn ji vypad jako nenahraditeln lnek v etzci vvoje a nikoli jako izolovan jev. V tu dobu mskokatolick crkev k vvoji architektury nim nepispla a dn kostely nestavla, nebo z ma se z t doby dn vznamn romnsk nebo gotick stavby nedochovaly. Moje teze proto zn, e msk (= eck a etrusk) stavebn slohy byly do stedn Evropy dovezeny, a to po zaplaven savany v oblasti Sever-nho moe, je si vynutilo konec takzvan doby bronzov. Dal prodn katastrofy pak ukonily as antiky a zemtesen zniilo antick stavby okolo Stedozemnho moe. Pot zaal nov zatek s romnskm slohem dle rozvjenm z mskho (= eckho) slohu: ve stedn Evrop byl romnsk sloh pstovn od 11. do 13. stolet. Romnsk sloh meme oznait za normansk, protoe Vikingov ho do stedn Evropy pinesli z pvodn eckch oblast jako je Siclie, jin Itlie a ecko. Pedevm templi z nho bez asovho peryvu vytvoili gotick sloh. Tento vvoj stavebnch sloh nem v tu dobu nic, ale vbec nic spolenho s many nebo s mskokatolickou crkv. Pi stavb tehdejch dm poskytovali rady vtinou iroskott mnii. Zeteln patrn normansk tzv. templsk stavebn prvky na starch stedoevropskch kostelch a jinch vznamnch stavbch proto nepedstavuj dnou kuriozitu. Podvejme se pro pklad na Trondheim v Norsku, zaloen Vikingy teprve roku 997: je tam norsk nrodn svatyn, Nidarv dm, postaven nad hrobem svatho Olafa. Se stavbou se mlo zat v roce 1070. Kdy jsem dm navtvil, zjistil jsem, e nejstar dosud pochzejc sti pochzej vak teprve ze 12. stolet, tedy z doby, kdy oblasti okolo Stedozemnho moe ovldali Norman. Dm byl z nejvt sti postaven v gotickm slohu, zatmco nejstar sti okolo pn lodi jsou romnsk. Na vsostnm severogermnskm zem je tak doloen dsledn postupujc rozvoj normansko-templskho stavebnho slohu od romnsk po gotickou formu. Templi, kte ve Francii nsledovali bezprostedn po Normanech, vybudovali od 12. stolet adu gotickch katedrl, a velk znalosti dovch ryt se projevuj rovn ve stavebnm slohu jejich templskch kapl a v ad komturstv, jejich symbolick pdorysy jsou tvoeny symbolickmi ty a osmihelnky.

Navzdory nsilnmu konci templskho du se jeho poznatky rozily po cel Evrop a nakonec vytvoily zklady vdomost pozdjch stavebnch hut. Proto lze dodnes na mnoha stedovkch stavbch vysledovat oividn stopy vynikajcho vdn templskch stavebnch hut. Nesdlm nzor Uwe Toppera (2001, s. 128), e gotick stavby nemaj s kesanstvm vbec nic spolenho. Sprvn je, e v nich bh neml bt uctvn jako osoba. Avak stavba vzpnajc se k nebesm mla dokumentovat (keltsk) bosk princip; je zde jakoby symbolizovno spojen vesmru s Matkou zem jako jednotou prody. Architektura hrotitch oblouk uvnit kostela m symbolizovat produ (les!). Kdo vbec financoval stavbu katedrl? Je znmo vce ppad, kdy katedrla nepatila biskupovi. Stavbu katedrly financovala kapitula (napklad templsk d), je mla nad stavbou tak dozor. Ve stedovku byla kapitula shromdnm kanovnk, kte se tili znanm privilegim. V mnoha ppadech spadala pod biskupskou jurisdikci. Vztah mezi kapitulou a biskupem byl upraven teprve v 16. stolet na koncilu v Tridentu. V Anglii se kapitula t stle tm privilegim jako ve stedovku (Gimpel, 1996, s 41). Jak se kesansk d, jen se vbec nehlsil k mskokatolick ve, mohl stt nejvt mocnost v Evrop? Pevldala snad kolem roku 1000 stle jet pohansko-kesansk vra, k n se hlsili templi a je pozdji poslouila jako zminka k obvinn z modlosluebnictv, a nikoli vra mskokatolick?

Pedkatolick misie
Pokud tradice nele a irsk mision Kolumban (543-615) zaloil ve Francch adu klter, musme se na iroskotskou misii dvat ve zcela odlinm svtle. Duchovn postoje kesanskch volnomylenk, id a kopt bujely a jako s prorstaly svt vry keltogermnskho praobyvatelstva. dn nboensk vlky nebyly. Kesansk vzory udlaly na obyvatelstvo dojem. Tato regionln velice odlin utven s pedkesansk vry se rozila na vech zemch od Indie pes Per-sii po atlantick pobe Iberskho poloostrova. V tu dobu a do konce 11. stolet nen patrn dn viditeln stopa katolick crkve. S rozenm mocenskho boje a univerzlnho nroku papesk crkve na vru byla Evropa nejpozdji od konce 12. stolet podruh christianizovna. Tentokrt vak christianizace neprobhala pokojn a mrumilovn, ale stranmi vlkami, meem a ohnm. Klerikov vystupujc se svtskou pompou nemohli vyhnat iroskotsk mnichy i

mnichy jinch kesanskch smr , kte byli mezi obyvatelstvem tak pevn zakoenni. V prvn dob byli tito zbon lid vyuvni k zaloen benediktinskho du, jen podrval autoritu iroskotskch klter a pot zakldal kltery vlastn, vybaven jako osaml oprn body v neptelsk zemi. Byly to opevnn kltery, mal pevnosti, kterch misioni vyuvali k ochran proti obyvatelstvu a Normanm (Vikingm). Vikingov normln netoili bez rozdlu na obyvatelstvo i na spznn Kelty, ale clevdom vylupovali kltery s radiklnmi mnichy (benediktiny) msk papesk crkve. Za pomoci tchto opevnnch klter (nezamovat s otevenmi kltery irsk crkve) dolo k podvodu s oznaenm, take i dnes jsoustle jet vydvny za toit pro obyvatelstvo. V tu dobu se toti odehrvaly nkdy i krvav spory mezi jednotlivmi rody (klany), nrody mezi sebou vak nevlily. Keltogermni ili relativn pokojn tradinm zpsobem ivota navzdory obasnm loupeivm njezdm a soukrom mst rozptleni po cel Evrop, jak o tom svd i systm keltskch minc fungujc v dlkovm obchod dokud nezaala christianizace katolickou crkv a keltogermnsk systm nezniila. Christianizace musela probhat nsiln, nebo nikdo by se k nov ve nepidal dobrovoln, zejmna kdy katolick crkev na rozdl od iroskotskch mnich poadovala od obyvatelstva odvdn destku (destho dlu) z dobytka i obil k obiv klru. Opevnn kltery a kostely slouily ve skutenosti k ochran iitel vry, a nikoli lidu! Nejen klter Corvey byl vybudovn v pohraninm zem podle benediktinskch pedpis, je tm koprovaly zazen mskch vojenskch kastel, je tehdy vely ve znmost. (Mnii) vymovali tern jako (dajn, HJZ) mt agrimensores (zemmii) (vysvtlen v Muzeu djin Hamburku, mstnost 204). Jak se vlastn pozn originl od kopie? Mohlo by se stt, e by dajn kopie vlastn nemly vbec dn vzory, ale e by samy pedstavovaly originl mskch kastel, kter prv tehdy lid poznali? Jin pohled mon vyaduje i smysl a el nov budovanch hrad. Loupeiv ryti byli v nejvlastnjm smyslu slova lupii v zemi keltogermnskho praobyvatelstva. Mn bylo npadn, e hrady na stednm Rnu jsou vdycky postaveny tak, aby bylo vidt z jednoho do druhho. ir nhoda nebo bylo elem si pi ohroen pedvat signly dl, vzjemn si pomhat a souasn zajiovat dleitou dopravn tepnu? Pot, co benediktini pouvali zprvu v mru evropskou s a propojen iroskotskch misi a vyuvali ji k budovn vlastnch klter, a to dokonce i v Irsku, dochzelo k napt mezi benediktiny a Iry pokldanmi

oficiln stle vce za vetelce. Ve skutenosti vak v pozad bylo sil eliminovat ostrovn zdroj iroskotskho mnistv, a tedy i keltskho kesanstv ve prospch benediktinskho du jako mstodritele papestv. Dvoj misie je zvl patrn pi christianizaci Viking. Pi svch cestch do Irska a Skotska pili Vikingov s iroskotskmi mnichy velmi zhy do kontaktu. O nboenstv Viking je navzdory vzkumm znmo jen mlo. Potkem 13. stolet podal islandsk uenec a politik Snorri Sturluson v przou psan Edd prvn systematick vklad pohanskho nboenstv (Simek, 2000, s. 114). Otzkou je, co meme opravdu pokldat za prav ddictv 10. stolet, kdy k zpisu dolo a o dv stalet pozdji: djiny vdycky p vtzov! Vikingov, oznaovan t jako severn Germni, vyznvali podle mho soudu stejnou vru jako pbuzn Keltov. Dky mnohostrannm kontaktm s Irskem a Skotskem pijali Vikingov kesanskou vru tolerantn. Z Grnska mme doloeno, e lenov jedn rodiny byli asto pvrenci pvodn kesansk i pohansk vry. Kanovnk Adam z Brm (narozen kolem roku 1040) v Djinch hambursk crkve dokonce uvd, e misioni z Hamburku a Brm se ve Skandinvii ji setkali s biskupy, kte byli vysvceni jinde. V Muzeu djin Hamburku (mstnost 204) jsou zdokumentovny potky (spornho) zaloen Hamburku. Kdy arcibiskup Ansgar, apotol severu (801-865) dostal Hammaburg nzev zmnn poprv v pramenech k roku 831 znamenal ve star satin: opevnn sdlit na behu eky v dnenm Hamburku jako biskupsk sdlo, nalezl tam ji opevnnou lokalitu a mal kostelk, kde postavil marinsk dm a klter (vysvtlujc text v muzeu). Obyvatelstvo tohoto katolickho oprnho bodu talo jen dv st osob a bylo v obleen neptelskou zem. Krom toho nen jasn, zda Hammaburg, jen tu byl ji ped Ansgaro-vm pchodem, byl saskm okrouhlm hraditm nebo franckm vovitm nvrm. Na druh stran se v literatue uvd, e novj zkoumn slovansk keramiky naznauje, e souasn s Ansgarem uvdn Hammaburg mohl bt zaloen a po jeho smrti. Nesouhlas prameny i datovn nebo oboj? Vedle papeskho privilegia zskal Ansgar od csae zakldac listinu (Adam z Brm, I, 18). Dodnes dochovan csaova listina z 15. kvtna je podvrh; z buly mme k dispozici jeden prav a jeden padlan exempl (Adam z Brm, 1986, s. 44). Vude padlky! Co se nestalo: Ansgar piel mezi pohany hlsat slovo bo a nalezl tam kostel! V pramenech se potvrzuje, e na pohanskm zem byly pvodn kesan a kostely. Rudolf Simek popisuje v knize Vikingov tyi fze pechodu od vry v germnsk bohy ke kesanstv (Simek, 2000, s. 124n.).

Sprvn popisuje, jak po fzi pohanstv nastoupilo v polovin 9. stolet men jednotlivch nboenstv a vyznn, ale i filozofickch nauk bez vnitn jednoty k se tomu synkretismus. Ve tet fzi dolo k obrcen na vru, je se vak netkalo vech pohan. Teprve koncem vikingsk ry nastala vlastn kesansk fze (Simek, 2000, s. 125). Fzov vvoj je pznan pro cel proces christianizace v severn, stedn i zpadn Evrop. Protoe oficiln je e jen o jednom jednotnm zdroji a vychz se z nkolika vln christianizace, dostvme obraz pomalu, ale neustle se prosazujc mylenky. Pesn opak je pravdou. Fzi dv a ti musme spojit, nebo odpovdaj en pohansko-kesanskvry putujcmi mnichy. Tato kesansk vra nebyla s pohanstvm v rozporu, a tak vznikla celkem pokojn sms vry, kter vypadala jako koberec rzn utvench evropskch nboenstv utkan z vrounch pedstav podobn podstaty napklad z judaismu. tvrt fze proto nepedstavuje definitivn prosazen posledn vlny katolick vry, ale naprosto novou vlnu christianizace msko-papeskho raen, vyznaujc se nsilm, vlkami a boji: Teprve norsk invaze svatho Olafa roku 1015 vedla k obnoven misijn innosti, on prosazoval obracen (na vru) rovn v rmci vytven jednotn e, a to zsti i s pouitm nsil, protoe chtl sv krlovsk ideologii vydobt uznn (Simek, 2000, s. 129). Je zcela evidentn, o co ve skutenosti lo: o moc, zahalenou do pltku novho, duchovn feudlnho systmu, a o sjednocen e. To neznamenalo nic jinho, ne vyvlastnn starch nelnk a celch kmen. V souladu s tm spovala tvrt a podle veobecnho chpn vlastn christianizan fze v podstat v organizovn biskupstv, v budovn far, v hlsn kesansk doktrny, ve vzdlvn domcch kn a v zakldn klter, kter zrove do Skandinvie pinesly latinsk psemnictv a uenost (Simek, 2000, s. 125). Po fzi dv a ti synkre-tismu nsledoval prudk zlom s nsilnou christianizac a prosazenm centrln spravovanho feudlnho systmu. Z finannch a mocenskopolitickch dvod vedla latinsk crkev krvavou vlku proti tomu keltogermnskmu obyvatelstvu organizovanmu decentralizovan v klanech, kter nensledovalo nov hnut. Proti pohanm byly organizovny kov vpravy, pogromy a opravdov tvanice, pedevm vak byli systematicky vyvraovni druido-v jako horn duchovn vrstva Kelt, aby byl lid bez uitel zbaven orientace a veden. Vyuvan a vykoisovan lid chadl. Vechny dosaiteln tradice, zvyklosti a obyeje Keltogermn byly uzurpovny, eliminovny nebo byla zmnna jejich funkce. Na popud Ludvka Pobonho byl na koncilu v Mohui roku 813

svtek svatho Michaela pesunut na zatek podzimu. Avak tato st roku byla pedtm zasvcena germnskmu bohu Wodanovi. Wodan byl ,christianizovn' a nahrazen archandlem Michaelem (Kaminski, 1995. s. 63). Ze 7. stolet mme z ma dosvden 13. kvten jako svtek Vech svatch. Pape eho IV. pesunul dajn v roce 837 svtek na keltsk zatek roku, kter Keltov slavili jako svtek Samhain (Sjednocen) v noci z 31. jna na 1. listopad. Na toto datum pipad ist nhodou? Den reformace evangelick crkve. Papesk crkev dala keltskmu svtku nov vznam, aby mohlo obyvatelstvo zstat datu se staletou tradi c oslav vrn alespo v asovm ohledu. V prbhu let vzpomnka na christianizovanch zemch vybledla, na svobodnch keltskch zemch vak nikoli. S irskmi vysthoval se vak keltsk svtek Samhain dostal do Ameriky a pod jmnem Halloween (= All Hallows Evening) se tam slav jako druh nejvt svtek. V posledn dob se tento keltsk zvyk vrac zptky do Evropy, odkud kdysi vzeel. Papesk crkev rozboila i keltsk svatyn a na jejich mstech budovala nov kostely. Na druh stran byly keltsk signln ve se svmi pstavbami pemnny na kostely, ovsem ploch stechy s ochozem nahradily piat devn stechy. Do spodn sti kostelnch v byly probourny vchody, co je i dnes u mnoha starch kostel dobe patrn, protoe k vyzdn ostn dve bylo pouito jinho materilu. Zachovn pohansko-kesanskch lokalit bylo genilnm tahem, protoe obyvatelstvo muselo pijt k novmu kostelu papesk msk crkve, i kdy se chtlo klant svm starm bohm i Matce boh. Star kostely stoj (tm) vdy na starch posvtnch mstech Keltogermn. Jak jet vysvtlme, za indiktor megalitickch (keltskch) kultovnch staveb a orientanch st v zpadn a stedn Evrop lze pokldat zvrokruh. Heinz Kaminski (1988 a 1995, s. 60nn., 190) poukazuje na to, e teprve roku 1956 ukzalo objeven a nsledn odkryt plnho zvrokruhu na klenb ran kesanskho kostela ve Wormbachu na kultovn tradici sahajc hluboko ped druhou christianizaci. Pravidlo kontinuity kultovnch mst potvrzuje nejen pouvn tto slunen pozorovatelny. V tto souvislosti je zajmav poznatek, e christianizace zastihla tuto cestu pes Alpy uvanou dvno ped zmnou letopotu i s pohanskmi kultovnmi jmny a nahradila je kesanskmi (Kaminski, 1995, s. 340). Z tohoto pohledu pedstavovalo vedle likvidace templskho du a dalch vrounch uskupen organizovn kovch vprav proti katarm

nutn nsledek nebo teprve dokonce vlastn zatek christianizace. Katai nepedstavovali jednotn strukturovanou crkev s pevn vymezenm uenm. Tato pospolitost zahrnovala spe mnostv rzn zamench vrounch uskupen (sekt), je byly sice spojeny uritmi spolenmi principy, v podrobnostech se vak liily. ily ist apotolsk kesanstv (pochzejc pmo od apotol) a vedly prost, mravn a zdrenliv ivot. Katai tvoili kesanskou nboenskou pospolitost, kter se od10. do poloviny 15. stolet pod rznmi jmny rozila do vtiny zem jin a zpadn Evropy. Jmno katai si dali sami, protoe chtli obnovit pvodn ist Jeovo uen. Byli osoovni jako kaci, protoe se pi ji uvedenm pechodu od pohansk ke kesansk ve pidrovali pradvnch princip vry, jako napklad znovuzrozen nebo rovnoprvnosti muskho a enskho principu v nboenstv. Proto byli tak uitel a kazatel katarsk vry (parfaits) obojho pohlav. Z popudu latinsk crkve byla postavena vojska a proti katarm vedena vlka oficiln zvan kov taen. V roce 1209 vpadlo ze severn Francie do Languedoku vojsko o sle 30 000 mu. Jen ve mst Bziers bylo povradno 15 000 mu, en a dt. Posledn odpor byl zlomen teprve v roce 1244, kdy padla pevnost Mont Sgur. Mal skupinky se udrely v jin Francii (do roku 1330) a pedevm na Siclii a v jin Itlii (do potku 15. stolet). Mnoho autor nalezlo v heretickch uench, kter se pot v Evrop vynoila, stopy katarskch mylenek. lo napklad o valdensk, husity, adamity i bratry volnho ducha, anabaptisty a podivuhodn ka-misardy. Zajmav je, e templi poskytovali bhem katolickch kovch vprav katarm pomoc a umoovali jim prchat do Aragonie.

6. Pelom a nov zatek

Svat Aurelius Augustinus (354-430) radil (Epistula XL-VII Publicilovi): Nebudeme niit chrmy, nebudeme niit sochy model, nebudeme kcet posvtn hje. Udlme nco lepho: vnujeme a zasvtme je Jei Kristovi! Na pokyn pape byly kostely, kltery a kaple stavny pesn na mstech starch svatyn a kultovnch mst.

Konec matriarchtu
Prehistorick vk dvnho zpadnho spoleenstv byl dobou matriarchtu. Pravidla a mravy spolenosti se opraly o pirozen prvo (Wirth, 1980, s. 24). Kultovn matriarcht byl svat d ivota v rodin, z nho vyrostlo kmenov prvo. Se zmnou spolenosti z volnho spoleenstv rod a nrod byl dky feudalismu klcmu okolo pelomu tiscilet a s nm souvisejcmu zabrn zem jako pesn definovanho vlastnictv a s nm spojenmu nevolnictv nastolen mocensk stt podle muskho prva jako dobyvatelsk stt. Jako nevyhnuteln dsledek ztratila ena vedouc roli. Kultovn matriarcht pvodn spolenosti nerozdlen do td byl nahrazen patriarchtem novch krl dychtivch majetku psobcch v souhe s katolickou crkv, jej mocensk nroky se neomezovaly jen na nboenskou sfru. Souasn s tm byla odstranna staroevropsk vra v matku vekerenstva a zavedeno sttn nboenstv s univerzlnm nrokem a personifikovanm sttnm bohem (srv. Wirth, 1980, s. 19). Gert Meier m asi pravdu: Nejvraznjm zstupcem svtskho vku vku mu byl Karel Velik. sk anly jsou dajnou kodifikac, je k vn Karlov slv zfalovaly djiny jeho spolenosti, kter byla tak rozpolcen. Karel a jeho sil vak nedokzali zastt vk matek (Meier, 1999, s. 419). Vra staroevropskho matriarchtu zahrnovala trojici boskch postav enskho rodu, jejich nmeck jmna jsou Ambeth, Wilbeth a Bor-beth, a v jinch kulturch jsou znm jako Norny, Parky a Moiry. Kesanstv jejich kult sten pevzalo: ze t postav se staly kesansk Marie, Markta, Magdalna atd. Na kesanskch vyobrazench se ti eny objevuj pedevm jako ti eny oplakvajc Jeovu smrt. Ohlasy mateskch bostev najdeme v katolickm marinskm kultu (Irmscher, 1984, s. 370). Nelze se tedy divit, e marinsk kult je

Obr. 23: Skupiny Ti svat eny ve Wormsu a neidentifikovan vyobrazen t jedinc na kamenn sekee z Manaosu (Brazlie). U obou vyobrazen upoutaj dlouh vlasy a roucha, ale i knihy, kter jsou dokonce neseny shodn vodorovn (A) a svisle (B).

mezi obyvatelstvem (i v Americe) velice oblben a e madona se vude t velk ct. Ve star Evrop se pramti pvodn jmenovala Ana. ivou vzpomnku na ni udruje v kesanskm nboenstv Anna, Mariina matka. Vra v Matku zemi byla pevn zakoenna tak v Severn Americe, stejn jako v Peru u pedinckch kultur i u Ink (Mama-Pacha, Pachamama). V letech 1932 a 1934 poukzal dr. Maso Oka v nkolika pednkch na univerzitnm stavu kulturnch djin na skutenost, e ve starm Japonsku existovala vra v pramti (Slawick, 1936, s. 684nn.).

Pronsledovn arodjnic
Krut vlky proti katarm a valdenskm byly nameny proti velkm nboenskm komunitm, kter bylo mono clevdomm pronsledovnm a kovmi vpravami relativn snadno a inn potrat. Skuten neptel mskokatolick crkve, pedstavovan druidy a moudrmi enami, se vak ukrval pmo uprosted vech neptelsky

heretickch keltogermnskch rod. Vymcen druid bylo relativn snadn. Hor to bylo s moudrmi enami, nebo oficiln byly christianizovan z donucen, avak praktikovaly i nadle prastar rituly. Kdo byly tyto moudr eny? lo o eny znm od ranho stedovku jako bylinkky, kter byly obeznmeny se starmi vdomostmi o prod a dovedly pesn dvkovat byliny tak, e mohly zabt nebo lit. Lid se na n obraceli pro uzdraven i pi porodech nebo jen o radu i po christianizaci. Jejich innost porodnch bab byla v rozporu s katolickm uenm, nebo dovedly vyprovokovat porod prodnmi prostedky, podvaly omamn prostedky a dvaly praktick rady, jak eny mohou bezbolestn rodit. Dnes jsme naopak pesvdeni, e zatky kontroly porodnosti se objevily teprve koncem 18. stolet. Je vak skutenost, e ji v antice vedle zabjen dt, coitus interruptus i styku v neplodn fzi enskho cyklu byla velice rozena medikamentzn kultura zabrnn poet (Heinsohn/Steiger, 1985, s. 43). Tm je dna souvislost s vyhubenm katar, nebo vyhlazovac vlka proti katarm a zabrnn poet postaven narove vrad umonily, aby po moru kolem roku 1360 zaalo a roku 1484 se po cel Evrop rozilo koordinovan pronsledovn arodjnic, je meme pokldat za prost pokraovn potrn katar, nebo inkvizice potebovala nov pole psobnosti (Heinsohn/Steiger, 1985, s. 112n.). Po zatku mal doby ledov po roce 1348 vedla ern smrt spolu se zplavami na celm pobe Severnho moe k dramatickmu poklesu potu obyvatelstva. Co to m spolenho s crkv? Kolem roku 1430 vlastnily kltery a crkev v Anglii 25 procent a ve vdsku 21 procent pozemk a pdy (Cipolla, 1981, s. 55nn.). K tomu je nutno pipost majetky velkch feudlnch pn (koruny). Pokles obyvatelstva vyvolan pohromami v polovin 14. stolet vedl k dramatickmu nedostatku pracovnch sil, kter crkev nalhav potebovala k obdlvn svch pozemk. Regulace poet praktikovan moudrmi enami byla nedouc! Spolu s dnm prodnch katastrof zdecimoval znanou st obyvatelstva v Evrop, pedn Asii a severn Africe i mor. Litelnmu hlzovmu a tm vdy smrtcmu plicnmu moru padly v katastrofickch letech 1348-1352 za ob miliony lid. Podle odhad postihla ern smrt zhruba 25 milion lid, tedy asi tetinu obyvatelstva {Lexikon nmeckch djin, s. 382). V Anglii se demografick ztrta odhaduje dokonce na 60 procent (Hatcher, 1977, s. 71). Z poven papee ehoe V. byly v letech 1230 a 1234 sestaveny tzv. Decretales, co byl knon proti zabrnn poet. V knize V, kapitole 12

teme: Kdo provozuje arodjnictv nebo podv jedy vedouc k neplodnosti, je vrah. Jestlie nkdo k uspokojen chte nebo z vdom nenvisti pod nco mui i en anebo jim d napt nco, po em on neme plodit i ona pot anebo nemohou mt dti, je teba

Obr. 24: Ztrty bytek obyvatelstva v Anglii od roku 1086 do roku 1525 byl zvl vrazn potkem mal doby ledov ve 14. stolet. Jen v dsledku velkho moru ubylo 25-30 procent obyvatelstva (Nordberg, 1984, s. 32). Obr. z Heinsohn/ ISteiger (1985), podle Hatchera (1977).

ho pokldat za vraha (Noonan, 1969, s. 215). Ukazuje se, e ,kody zpsoben porodnmi bbami katolick ve' {Kladivo na arodjnice, trasburk 1487) jsou vlastn pokozenm nejvtho pozemkovho vlastnka Evropy pmo u zdroje jeho bohatstv, nebo zasahuj jeho nevolnick pracovn sly (Heinsohn/Steiger, 1985, s. 112). Za zjmem crkve se skrvala snaha zajistit si nov pracovn sly, nikoli nhl zchvat extrmnho zancen pro vru. Kdy nedostatek pracovnch sil doshl kolem roku 1360 vrcholu, zaalo v nkterch regionech, ovem zatm jet ne po cel Evrop, zabjen arodjnic ve velkm. Inkvizitor Paramo v roce 1404 hrd konstatoval, e ji bylo upleno vce ne 30 000 arodjnic a kdyby tyto arodjnice byly beztrestn, pivodily by zkzu celmu svtu (Poljakov, 1978, s. 43). Procesy s arodjnicemi vrcholily v letech 1590 a 1630. Posledn popravy, co bylo vtinou uplen zaiva, se odehrly v Glarusu (1782) a v Poznani (1793). Rozhodujc podl na rozen a excesech proces s arodjnicemi ml spis Kladivo na arodjnice (Malleus maleficarum, trasburk, 1487) dvou dominikn Heinricha Institorise a Jakoba Sprengera; stal se a do 17. stolet trestnm kodexem soudn praxe ve stedn Evrop a vedl k denunciacm msto obaloby, k pouvn muen a zkouek arodjnic. Jinmi slovy, nov zformulovanm clem inkvizice byla sttem

kontrolovan produkce lid. eho IX. centralizoval v letech 1231/32 inkvizici v papeskm ad, kter spravovali inkvizitoi (vtinou dominikni). Pronsledovn kac (napklad i templskho du) bylo od zatku nedln spjato s politickmi a hospodskmi zjmy. Pronsledovn arodjnic a s nm spojen zen obaloby a obhajoby bylo rozhodnutm tvrtho laternskho koncilu roku 1215 pevedeno do jinho trestnho zen, jemu se kalo inkvizin. Od tto chvle bylo mon zahjit proces bez obaloby. Staila k nmu denun ciace na zklad pomluv, odmovan i penzi. Pokud si to udava pl, jeho jmno nebylo uvedeno. Tyto procesy bylo mono vst bez obhajoby a prvn pomoci a obalovan ani nevdl, kte svdkov mu pi-tili. Po vynesen rozsudku nebylo mono se odvolat k dn vy instanci. K dosaen piznn zavedl roku 1252 Inocenc IV. muen (torturu) jako regulrn postup. Tm bylo jasn, e kad, kdo byl obvinn z kacstv a postaven ped inkvizin soud, byl automaticky pokldn za vinka. Zavedenm novho procesnho postupu zskali inkvizitoi volnou ruku. Na zklad anonymnho udn bylo mono zabavit veker majetek obti i jejch rodinnch pslunk. Tak se stv patrnm i dal, hospodsk pozad inkvizice. Pape Inocenc IV. toti roku 1252 zaruil inkvizitorm tetinu konfiskovanho majetku a ponechal jim i dal tetinu pro poteby inkvizice. Zbvajc tetinou se obohatila katolick crkev. S inkvizic nastalo perozdlovn pdy a pozemk a dalho bohatstv ve prospch crkve, koruny a dalch feudlnch pn. Tito feudln pnov pochzeli z keltogermnskch kmenovch nelnk a jejich pokrevnch pbuznch obrcench na vru. Dosud svobodn ijc evropsk nrody byly oloupeny nejen o sv idely a vru, ale brutlnm, krvavm zpsobem ztratily i svj majetek. Rodinn pslunci osob obvinnch inkvizic se ocitli nhle bez prostedk a upadali do zvislosti. Museli nyn pracovat na statcch klru a koruny nebo odchzeli jako ebrci do nov zakldanch mst. Copak pedtm dn msta nebyla?

Zakldn mst
Bn pedstavy pedpokldaj pomal evolun vvoj, kdy se pvodn sdlit zvtovalo o trit, a nakonec vyrostlo v msto. Takov nzor by byl v souladu s oficilnm obrazem historickho vvoje za poslednch 2000 let. Moje pozorovn odporuje tomuto pohledu zcela zsadn, nebo msta byla zakldna teprve v souvislosti se zabrnm pdy centralisticky vldnoucmi, nsilm a zbranmi se uplatujcmi feudlnmi pny (krli a klrem). Dokld zakldn mst kontinuln vvoj nebo nov start z

nieho, zsadn kulturn peryv? Keltogermni sdlili decentralizovan v kmenovch a rodovch spoleenstvch. Sdlit byla mal a relativn rovnomrn rozptlen po krajin. Existovala vak ojedinl obchodn stediska spojen keltskmi silnicemi, napklad Trevr nebo Augsburg. Celkem znme v Nmecku 100 a 120 ran stedovkch obchodnch stedisek (Humpert/Schenk,2001, s. 60). Vznikla takzvan civilizace oppid, zvan podle oznaen oppidum pouvanho Caesarem pro galsk msta. Keltsk oppida na nmeck pd mla strukturu pipomnajc msta. Napklad v Ingolstadtu se setkvme s prvnmi ulicemi se zstavbou po obou stranch a s kruhovm valem o prmru asi 850 metr. Prvnmi kamennmi stavbami v Germnii pr byla msta zakldan many, ovem podle dosavadnho vkladu lo o keltogermnsk resp. dle upravovan eck resp. v normanskm slohu postaven stavby. Poet takovch plnovit postavench mst dosahuje na nmeck pd asi tyiceti. Etruskov byli i podle oficilnho pojet uiteli man, pokud jde o stavbu mst, piem pdorys rotu pouvan eky zstal zachovn. Do Pompej pinesli tento eck zpsob stavn nikoli man, ale ekov a Etruskov. Jak jsme ji vyloili, pstovali Etruskov kvetouc obchod s Kelty ji ped 2500 lety. Keltov znali etrusko-eckou stavebn techniku a akvadukty se stavly i mimo Itlii (jin Francie, Mal Asie). Podle oficilnho pojet ve 3. stolet nhle skonila fze zakldn mst. V nsledujcch sedmi staletch nebyla pak zakldna dn msta! Takov asov mezera, pokud k n vbec dolo, je zvltn! Zd se, e i m leel nkolik stalet v prachu a popelu, dokud nedal pape potkem 15. stolet su odstranit a nezaal znovu stavt. Pokud existovala mskokatolick crkev v m v prvnm tiscilet, musela pebvat v troskch s pastvinami pro kozy. V Nmecku to bylo podobn: Ve vce i mn zniench mskch rozvalinch sdlili biskupov v opevnnch okrscch dm (Humpert/Schenk, 2001, s. 57). Zvltn paralely! Sdlili biskupov ve zniench keltskch stavbch? Podle Davide Keyse nastaly v 6. stolet (oficilnho datovn) po gigantickm vbuchu vulknu v dnen Indonsii celosvtov klimatick zmny. Jejich nsledkem byla dob extrmnho chladu a sucha, zplavy, hlad, epidemie, sthovn nrod a politick zmny ve velkm mtku (Keys, 2001). Keys datuje tuto celosvtovou katastrofu k roku 535 a navrhuje historick panorama od Tasmnie pes Asii a Evropu a do Jin Ameriky. e by jedin vbuch vulknu mohl vyvolat tak vn nsledn katastrofy, pokldme spe za nepravdpodobn.

V kadm ppad muselo potkem stedovku dojt k njak prodn katastrof, jej dsledky byly patrn na celm svt. To vyvozuje i anglick paleontolog Mike Baillie z Queen's University of Belfast v Severnm Irsku z letokruh ( BdW, 13. 9. 2000). Christian Blss a HansUlrich Niemitz dokazuj ovem v knize C14-crash nespolehlivost urovn st archeologickch nlez pomoc analzy letokruh pslunch nlez deva (dendrochronologie). K prodnm pohromm s tkmi nsledky bezpochyby dolo, jen se mus pesn urit kdy. S pihldnutm ke zkrcen stedovku podle Illiga se tato udlost posouv z 6. do 9. stolet stedoevropsk historie. Zemtesen a zplavy doprovzejc tyto katastrofy v 6./9. stolet zniily adu mst (m) a to by bylo vysvtlenm, pro se rozpadlo tolik budov a pro na druh stran dolo ke sthovn nrod. Ovem pro biskupy, kte setrvali nsledujc obdob chaosu v opevnnch dm-skch okrscch mezi troskami tm sami, jako mal ostrvky v ocenu, neexistuje dn oficiln vysvtlen. Je to nhoda, kdy iroskotsk crkev ze 7. stolet zmizela v dsledku pokraujc romanizace a jej oficiln konec byl oznmen roku 664 na synodu ve Whitby; ale na druh stran se skotsk misijn innost objevila znovu zhruba o 300 let pozdji v 9. stolet , jako kdy Fnix povstane z popela? Tyto aktivity na velkch zemch pak (teprve?) v 11. stolet vedly k vln zakldn skotskch klter, a to nejen v Nmecku. Nejde i v tomto ppad o ti temn stalet (dark ages)? Bez tchto t stalet je toti doloena neperuen kontinuita innost velice aktivn keltsk mnisk crkve. Podobn patrn zmiz nkolik stalet, bhem nich se nepozorovan rozpadaly trosky starch mst, a etzec udlost: katastrofa sthovn nrod nov zatek se asov zkrt podobn jako se sthne pedtm libovoln nataen gumov psek. Z tohoto hlediska pochopme i piblin 700 let trvajc fzi, bhem n nebyla v Nmecku budovna dn msta: ve skutenosti bylo toto obdob podstatn krat. Vzkumn prce profesora Klause Hum-perta a dr. Martina Schenka (2001) vydan v jnu 2001 pod titulem Objev plnovn mst ve stedovku ohlauje konec mtu o pozvolna rostoucch mstech. Po sedmi staletch stagnace dochz v letech 1030 a 1348 k explozi budovn mst, jakou si dnes ani neumme pedstavit. Kolem roku 1000 existovalo asi 150 mst, kolem roku 1200 jich bylo ji 1000, do roku 1350 stoupl jejich poet na cca 3000. Obdob zakldn mst nakonec ukonila morov rna. V tu dobu se tak neustle zvyoval poet obyvatelstva ve stedn Evrop (Humpert/Schenk, 2001, s. 58).

Po obdob zakldn mst zakonenm velkm morem a prodnmi pohromami, v nm bylo za obdob o mlo del ne 300 let zaloeno bezmla 3000 mst, bylo od baroka do novovku zaloeno jen jet asi 20 a 30 mst. V dob industrializace vyrostlo jet asi 20 a 40 mst v prmyslov centra. Po roce 1350 vznikala msta jako Wolfs-burg, Mannheim, Karlsruhe, Ludwigsburg, Postupim, Ratzeburg nebo Neuwied na Rn.Velk vlna hugenotskch uprchlk z Francie v 16. stolet pinesla mocn popud k budovn mst, vtinou vak vedla jen k roziovn stvajcch mst.

Karlovy vzdun zmky

Ji potkem 20. stolet tvrdil znm odbornk na hospodsk djiny W. Sombart, e v rozlehl i franckho csae (Karla Velikho) dn msta nebyla (Dopsch, 1938, s. 38). Dve popsan nov vzkumy o plnovn stedovkch mst toto tvrzen potvrzuj. V dob ivota Karla Velikho (747-818) existovaly tedy nanejv pedstupn a ran formy evropskch mst, msta vak nikoli. Tak oznaen hlavn msto pro Cchy je zavdjc, nebo Cchy dostaly mstsk prva ve dvou krocch teprve po roce 1166 za Friedricha I. Nenavn Karel dn hlavn msto neml, ale ml i i bez ekonomiky, nebo v n bylo pouze naturln hospodstv s minimlnm obchodem na vmnn bzi, a to jet na neolitick (z mlad doby kamenn) rovni (Illig, 1996, s. 140). S tmto zjitnm se shoduje jinak udivujc zjitn, e prv v tu dobu se zeteln rsovaly potky novch pomr, je uvedly do chodu urbanizaci t sti Evropy, kde se dosud msta nevyskytovala'' (Pitz, 1991, s. 130). Bhem vldy skvlho zakladatele e Karla bylo dosaeno absolutn nejniho bodu; rozpad antickch mst a padek dopravnho systmu doshly vrcholu a jedinou bz hospodskho ivota bylo tm vlun zemdlstv. Nadjn vylen zatky rsujc se po nejhlubm bodu stedoevropskch djin vak pichzej o 300 let dve. To ve se shoduje s asovm bodem, jen oznauje zatek vlny zakldn mst na konci prvnho tiscilet, nikoli vak dve. V tu dobu zaalo tak krut feudln vykois-tovn s klcm tdnm bojem mezi sedlky a duchovnmi i svtskmi feudly, k nmu podle stedovkch kronik dochzelo vude. Tehdy zaal podle J. M. ukova (1963) vvoj soukromho vlastnictv. Keltogermni ijc v rodovch spoleenstvech a kmenovch svazech neznali vlastnick prvo na pdu a pozemky. Se zavedenm feudlnho systmu pili politit a duchovn feudln vldci, kte se prosazovali stralivm nsilm, zbranmi a krutmi krveprolitmi, zvanmi t vlky

proti kacm. Za pomoci inkvizice byly vyvlastnny cel rodov svazy. Pda a pozemky pipadly zejmna katolick crkvi, je se nyn stala velkm pozemkovm vlastnkem. Metody regulace porodnosti znm moudrm enm byly zakzny pod trestem smrti, protoe dti byly zapoteb jako budouc pracovn sly. Zrove byly poprv stanoveny pevn hranice, kter pedtm vbec neexistovaly. K nov ustavenm (zavedenm) zemm s pevnmi sttnmi hranicemi patily i nov jazyky, je byly vyvinuty v klterech a na nov zakldanch univerzitch. Musela bt vymylena nov e, kter by pvodn obyvatelstvo nerozumlo. Tuto akci podvodu realizovala ada klter lecch asto daleko od sebe. Pak bylo mon poslat pozemn cestou pokyny, kter si nezasvcen nemohli pest. Nov vynalezenm jazykem crkve a humanist byla latina. Byla odvozena ze star etiny a tedy z keltskch a germnskch koen. Papesk crkev zniila nebo konfiskovala vechna psemn svdectv, kter byla v jejm dosahu, aby pipravila o identitu evropsk nrody, kter se do t doby dokzaly mezi sebou dorozumt od Ibersk-ho poloostrova po Anatolii. Co vak bylo jet hor: benediktinsk d vymlel pro kadou nov vytvoenou zemi pomoc existujcho matematickho jazykovho vzoru nov jazyk, mj. literrn jazyky nminu, anglitinu, francouztinu, italtinu a panltinu. Evropa byla tak rozdlena mezi nkolik feudlnch pn a kad z tchto monarch (krl) ml nhle svj vlastn lid, respektive st evropskho praobyvatel-stva, jemu byl nhle vnucen nov jazyk. Vechno to pipomn babylonsk zmaten jazyk pi stavb babylonsk ve v biblick historii. Msto ve se ovem budoval nov systm evropskch stt. Jak stavba (vytven stt) pokraovala, vznikaly rzn jazyky a pvodn obyvatelstvo se nedokzalo mezi sebou domluvit. Pesn v tto dob zlomu a nsiln christianizace vstupuje do djin Carolus Magnus (latinsky vyhlejc jmna byla nyn novou mdou), pardon, Karel Velik nikoli ovem jako csa nad csai, ale jako kat Sas a krvav iitel kesanstv. A dky nsilnmu zabrn pdy nese titul zakladatele e alespo zsti prvem. Od Karla, jen neuml pst ani st, pr pochz nmeck biskupsk d, pedevm vak ada nazen a zkon: Na Karlovch utopickch vnosech je pozoruhodn, e chtl lidu, kter nedovedl st ani pst, pedepisovat latinskmi zkony i ty nejmen podrobnosti (Braun-fels,

1991, s. 79). Obracen na vru vak Karel nesvoval potulnm mnichm, ale uinil z n vlastn kol sv vldy (Kalckhoff, 1990, s. 184). Ruku v ruce s likvidac samostatnch vvodstv a kmenovch stt lo zavdn systmu hrabstv (Meyers Lexikon). Jinmi slovy, iroskott potuln mnii byli vyhnni a keltogermnsk kmenov spoleenstv bez odkodn-n vyvlastnna (zaveden hrabstv), pesn tak, jak pili o svou zem severoamerit indini.

Paralely se Severn Amerikou

Stejn jako v Evrop byli i v Severn Americe praobyvatel systematicky vyvlastovni zabrnm pdy, pisthovalci pineli soukrom vlastnictv a zakldali stty s pevn stanovenmi hranicemi. Situaci v Evrop let 1000 a 1300 lze srovnvat se situac v Severn Americe mezi lty 1600 a 1900. Centrln mocensk struktury neexistovaly ani v Evrop ped rokem 1000, ani v Severn Americe ped rokem 1600. Naopak, situace byla na obou kontinentech stejn: existovaly samostatn kmeny a rody, je byly mezi sebou v neustlm kontaktu, a kmenov svazy usazen na velkch plochch vytvely struktury, je si byly na obou bezch Atlantiku a zarejcm zpsobem podobn. V obou ppadech lo dodnes jen o nedostaten znm kultury, kter provozovaly dlkov obchod, zde od Indie po Evropu, tam od Kanady do stedn nebo dokonce a do Jin Ameriky. V Evrop i v Severn Americe byly se systematickm osdlovnm nejprve zakldny oprn body na neptelskm zem: zde opevnn kostely a hrady, tam pevnosti. Jejich kolem nebylo chrnit obyvatelstvo ped toky Viking, ale naopak nov feudln pny ped nespokojenost obyvatelstva. Funkce opevnnch klter, opevnnch kostel a hrad byla v dsledku toho v minulosti chybn interpretovna. V nsledujc dob pak byla krok za krokem oficiln osdlovna a strukturovna rozshl zem, byla plnovna a zakldna msta a souasn s tm nsiln zavdno vlastnick prvo na pdu a pozemky. Pokud jsou tato tvrzen pravdiv, e toti vechna msta v Nmecku i jinde nevyrstala divoce po stalet, nbr e jsou vsledkem zhruba od roku 1030 explozivn probhajcho zakldn novch mst na zelen louce nebo pestavby existujcch vtinou vesnickch struktur, musela by v nich bt rozpoznateln jednotn idea plnovn, podobn jako v Severn Americe probhala vstavba mst na zelen louce podle eckho vzoru na pravohlm (ortogonlnm) pdorysu.

Plnovn vstavby mst ve stedovku

Na rozdl od pirozen vyrstajcho msta, u nho se podle skutench poteb ad dm vedle domu a je mohou zprvu nabvat podobu vesnice rozrstajc se jako skvrna okolo stedn nvsi i typu jezdu rostoucho podl silnic, nen u nov zakldanho msta zkladnm pedpokladem pro zizovn staveb samotn stavebn innost, ale pesn plnovn se stanovenm rmcovch podmnek. Plnovn mst ve stedovku muselo zat zamovnm, piem byl na pd plnovanho msta vyznaen v mtku 1:1 zakldac pdorys. Byl tak nastlo uren pdorysn vzor nov zakldanho msta, podle nho bylo mono msto kdykoli obnovit, teba po velkm poru nebo po zemtesen. Za zkladn strukturln prvek musme pokldat vzor rozvren veejnch komunikac k zajitn pstupu ke vem jednotlivm parcelm: dnes by se ostatn nov msta neplnovala jinak. Krom toho byly ureny lokality pro speciln stavby, veejn budovy a nmst i kostely. Soust bylo tak plnovn infrastruktury, jako napklad pln rozmstn kaen. Architekti a urbanist Klaus Humpert a Martin Schenck (2001) definitivn dokzali, e pi svm zakldn byla stedovk msta kompletn zamena a postavena na zelen louce. Stedovc urbanist si pitom pomhali rznmi zamovacmi konstrukcemi jako teba ablonami tvaru ps, geometrickmi kruhovmi a trojhelnkovmi konstrukcemi, kivkami tvaru s a vjovitmi vzory. V malch bavorskch mstech, na rozdl od urbanizace na vchod, virtuzn zvldali geometrii oblouku jako prostorov, esteticky vysoce vyspl prvek, jeho pouvn je pipisovno Wittelsbachm (Humpert/Schenk, 2001, s. 36). Pi plnovn mst lze rozpoznat i vvoj na zklad konkrtnch zkuenost a dokonce se d identifikovat osobit rukopis pslunho tmu urbanist, podobn jako osobn styl rozvjej modern architekti. Se stedovkmi msty se obvykle nepoj pedstavy o zaloen na zelen louce. Oficiln se tento pohled ani neuznv, pestoe je asto znmo datum zaloen msta, je bv tak oslavovno. Pojem organicky se vyvjejcho se msta se pitom uv stle vzcnji ovem v budoucnu bude pouvn pro nkter msta se skuten pirozenm vvojem (nap. Soest, Paderborn). Nejpozdji potom je teba, s pihldnutm k realizovanm urbanistickm koncepcm, najt cestu k jinm historickm eenm a odstranit zejmna fatu morganu kontinulnho vvoje od antiky pes stedovk do modern doby podsouvanou padlanmi doklady. Toto jin een mus ukzat kvalitativn skok od antiky ke stedovku.

Takov skok je mono pochopit jen tehdy, jestlie uznme, ze doba Karla Velikho je dobou imaginrn, tedy dodaten vymylenou a promtnutou zpt v ase. Antika nejsp skonila katastrofou, aby se

Oficiln letopoty
Obr. 25: Zakldn mst Po katastrofch s celosvtovmi dsledky vedlo zanajc klimatick optimum k explozi zakldn mst. Ped 9. stoletm bylo podle odhad 100 a 120 obchodnch lokalit (oppida) a 30 a 40 mst nov vybudovanch na starch pdorysech. Po zatku mal doby ledov a psoben zplav a v dsledku ern smrti zakldn mst opt ustalo (srv. Humpert/Schenk, 2001, s. 58nn.).

pak v 10. stolet vynoila po obdob sthovn nrod a nestabiln fzi z trosek jako fnix z popela a pela do stedovku. Z toho plyne logick zvr, e po katastrof 6./9. stolet (oficilnho/experimentlnho datovn) byla zem osdlena velice mlo. V tu dobu muselo dojt ke zven produktivity v zemdlstv. Ernst Bromme (1978) nov vysvtlil smysl trojpolnho hospodaen: pechod na trojpoln z horovho hospodaen, kdy se pole nechvala zarst travou (nesprvn: dvojpoln hospodaen) neumonil pluh nebo jin zemdlsk nad, nbr jedin systematick hnojen pol. Technick inovace byla sekundrn. Pevrat v zemdlstv charakterizoval pluh obracejc pudu na kolech a prvn pouit kon jako tanho zvete s pomoc nov vyvinutho udidla a podkov. Odkud se hnojivo bralo, nen jasn. Avak po mm soudu lo o

pirozen dsledek zplav 6./9. stolet, nebo vysoce rodn bahno obsahujc adu minerl (srovnej zvislost egyptsk kultury na nilskch zplavch) se mohlo dokonce prodvat i jako zbo. Bez prodnch katastrof by mon ke kulturnmu rozmachu ani nedolo. To, co zbylo po prodnch katastrofch, bylo vyuvno ke hnojen pol, umonilo pstovn potravin a rst bujn vegetace. K tomu je nutno pipost hladinu spodn vody, kter se po prodn katastrof zvila, a vy teploty bhem stedovkho klimatickho optima. Kelty praktikovan horov hospodstv petrvalo na skotsk vysoin do roku 1746, kdy kulminovala vzpoura za slavnho povstn Bonnieho Prince Charlese, po nm byla vysoina definitivn vojensky obsazena a klanov hospodaen znieno. Tradin keltsk zpsob ivota byl znien represliemi: Sesazenm nkterch vdc klan a poanglitnm jinch se star spoleensk d zhroutil: autokraticky naladn nelnci pestali pociovat za svj klan odpovdnost. Bojov sla gaelsky hovocch klan byla zlomena tak, e tisce mu byly odvedeny do horskch pluk britsk armdy. Bhem jednoho stolet byla kultura mrtv (James, 1998, s. 179). Stejn proces se odehrl na evropsk pevnin ponaje zhruba rokem 1000 s keltogermnskou kulturou. horov hospodac rolnci sdlili ped rokem 1746 na oividn mlo zalidnnch zemch, jako byla skotsk vysoina, protoe bez hnojiva mohli pstovat obil jen na nkolika mlo rodnch pozemcch, kter bylo po dvou skliznch nutno nechat leet horem, aby si odpoinuly. Teprve pouvn hnojiva dalo smysl mcen les za elem roziovn orn pdy. A pak mohli feudln pni systematicky zakldat vesnice. Teprve dky trojpolnmu hospodaen vznikla krajina, jak ji znme. A ta vlastn umouje, resp. vynucuje si vznik nrod, protoe zmiz oddlujc lesy a dal ,zbrany' krajinn struktury. Uml hranice je nutno vymezit, pe vstin profesor Hans-Ulrich Niemitz (2001, s. 714). Pouitm hnojiv se vnosy znkolikansobily, pedevm vak proto, e nyn bylo mono vnosn hospodait i na mlo rodnch plochch. Zatmco dosud se pstovalo jen pro vlastn potebu, vznikaly nyn pebytky, s nimi se muselo na trh. Za tm elem bylo nutno nov plnovat a budovat trn sdlit.

S trh podle ablony

Jako typ sdlit se trhy a na nkolik mlo vjimek odliuj od mst tm, e postrdaj jakkoli vedlej a soubn ulice, take topograficky musel bt rozdl mezi mstem trhu a mstem npadn i ve stedovku. Z

pslun literatury vyplv, e (v nmecky mluvcch zemch, kde se odliovaly trn lokality Markt a msto Stadt pozn. pekl.) oznaovn sdli nebylo jednotn. Napklad Neufelden v Rakouskuse k roku 1272 oznauje jako civitas a v roce 1426 (co bylo velice zajmav) jako oppidum, jinak se vak tm vdy pouvalo oznaen forum, tedy trit. Tak formulace veker prva a svobody, kter maj jin msta a trhy v Rakousch (Keutgen, dokument 498, n. 399, anno 1332) se vztahuje jen ke stanovenm dnm trh. Jinak se vak rozliuje mezi mstem, trhem a vesnic, zjiuje dr. Willibald Katzinger (op. cit., s. 141).

Obr. 26: Silnin s Na Doln Mhlviertel (kraj v Rakousku) lze poloit schma st cest jako mku. Vzdlenosti jednotlivch trnch lokalit in cca osm kilometr. Trhy jsou mezi sebou spojeny pmo, bez oklik. Zakreslen estihelnky vyznauj optimln mlov prvo. Prseky bez zakreslench trh lze chpat jako plnovan a neobsazen msta nebo na nich byl zzen trh a ve 14. stolet (nap. St. Oswald, Weitersfelden, St. Leonhard). Podle dr. Willibalda Katzingera.

Povinn pouvn nkterch komunikac, prvo mlov a povinnost nabdnout zbo (vlastn se kalo: sloit zbo), to byla privilegia nejen mst, ale Michael Mitterauer nalz tat pednostn prva i u trnch lokalit, jak doloil ve sv studii o Dolnm Rakousku (Mitterauer, 1969, s. 348nn.). Protoe bylo povinn pouvat nkter cesty, byly jin pro vozy adopravu zbo zakzny: pak bylo mon vybrat na uritch mstech mtn. Na druh stran musely bt vzhledem ke zmn systmu a zvyovn produkce plnovny a stavny nov trhy, kde bylo mono zajistit odbyt pebytk vyrobenho zbo. Jist, vdy byly k dispozici komunikace a tedy i urit infrastruktura v podob mst vhodnch k odpoinku a tri. Ale napklad v Hornm Rakousku mlo sotva deset mst mstsk charakter, zatmco ve 13. stolet dolo k prudkmu vzestupu a nov je uvdno vce ne 40 mst (Katzinger, op. cit., s. 100). To svd k zvru, e trhy poven rovn na msta vyrstaly dlouhou dobu, a velkoplon tud vykazuj nepravidelnou geografickou strukturu, Zd se vak, e tomu bylo prv naopak. Zaveden trnch lokalit s uritm polem psobnosti m vhodu zjednoduen mstn sprvy, na jedn stran chrnn ped toky nespokojenho obyvatelstva (selsk vlky), na druh stran schopn systematicky a jednodue vybrat dan, dvky a mtn (mj. na drbu cest). V uritch dnech soudil v trnch lokalitch zemsk soudce, take nvtvu trhu bylo mono optimln spojovat s vyizovnm na adech a na druh stran bylo fungovn trhu zajitno zkonem. Zjmy ve ovldajcch feudlnch pn, a to i biskup jako vldc duchovnch statk, by nyn ideln naplovalo, kdyby kad trn lokalita dostala geograficky pevn vymezenou spdovou oblast. Pedpokldejme, e na takovm zem zatm nen dn infrastruktura, zazen ani msta. Potom by bylo mono trnmi teritorii a s nimi spojenou sttn sprvou a soudy pokrt ovldan zem jako rozvrenou mkou s pevn stanovenmi body. Tyto body je pak jet nutno propojit cestami (z nich nkter by byly povinn) a ji tu mme snadno spravovateln a kontrolovateln systm, kter lze pohodln centrln dit z jednoho hlavnho msta. Pedpokladem plnovn a realizace takovho schmatu je, e jet neexistuje centrln organizovan systm, a e kraj nen pokryt msty, a pokud zde byla pedtm, ze byla zniena. Dr. Willibald Katzinger v jedn studii dokazuje, e Horn Rakousko bylo pokryto rovnomrnou st trh tak, e vzdlenost mezi nimi inila vdy osm kilometr! Jak ji lze oekvat, trhy jsou mezi sebou spojeny pmmi cestami bez oklik. Dky tmto opatenm ml kad trh spdov zem charakteristickho tvaru

estihelnku, jen pedstavuje optimln soudn obvod msta o prmru osmi kilometr. Soudn obvod msta a prvo mlov tak plon tvo v och obyvatelstva pevn definovan spdov zem jako podle ablony. Zaveden trnch obvod m vhodu zjednoduen sprvy podle mst. Rolnk mus sv produkty prodvat na trhu v obvodu mlovho prva a k doprav svho zbo sm pouvat jen urit komunikace a cesty. tlak obyvatelstva byl komplex-n, protoe dn rolnk nemohl prodat pole i krvu, pokud o tom nebyl pozen latinsk zpis a soudce nedostal svj dl (Egenolff, 1735, dl III, s. 277). Povinn uvn latinskho jazyka slouilo ke kontrole a tlaku obyvatelstva. Nezbytn zkoumn systematicky plnovanch infrastruktur na jinch zemch ns teprve ek, nebo oficiln se vychzelo a jet vychz ze stedovk st mst a infrastruktury vznikajc pozvolna a pomalu. V zpadn a stedn Evrop se ovem mohly plny na zamen a rozdlen zem realizovat vzhledem ke konkrtnm podmnkm vldnut rozdln. Nov objev stedovkho plnovn mst na zelen louce a s nm souvisejcho naplnovn geograficky rovnomrn rozloench trnch lokalit poskytuje jednoznan dkaz rozhodujcho pevratu, kter zaal nejdve koncem 10. stolet. V dsledku budovn popsan struktury bylo nezbytn v malm (prvo mlov) i ve velkm (zem) definovat a/nebo poprv zizovat hranice. Djiny stedn Evropy tak musely probhat jinak, ne jak se pe v djepisnch knihch. Klimatick optimum ve stedovku vytvoilo po obdob katastrof rmec a zklad pro nebval hospodsk a kulturn rozmach. Ne si polome otzku, kdy vlastn dolo k velkoplonmu zamen evropsk krajiny, chtl bych se jet jednou zabvat dosud neujasnnou rol templskho du v Evrop.

Systm templskch poboek

Jakou roli rytsk d templ zaloen v roce 1119 skuten sehrl, je podle mho nzoru naprosto nejasn, protoe pslun podklady neexistuj resp. byly znieny. Nejdve ns napadnou templt ryti v blch pltch (s ervenm kem), kte se marn pokoueli dobt a pot brnit Jeruzalm. loha templskch dom na Zpad pitom zstv stle neobjasnn. Historici se dodnes nedohodli, kolik sprvnch obvod (komturi) d vlastn ml: V cel Evrop jich bylo urit nkolik tisc nic bliho o tom pi dnenm stavu znalost nelze ci (Bauer, 2002, s. 106). Komturie (opevnn jen na zemch, na nich se dosud bojovalo)

produkovaly efektivnmi metodami zemdlsk pebytky, kter byly ihned prodvny na mstnch trzch. Vtek byl zasln provinn sprv. Tento systm nalhav vyadoval plnovn a budovn fungujcch trh i s pslunmi obchodnmi komunikacemi. Nejvznamnj templsk domy byly zajitny silnmi hradbami a jednotkou ryt. Anglick koruna mla napklad ve 13. stolet polovinu svho zlata uloenou v londnskm templu. Jin panovnci nsledovali jejho pkladu. Chud brati vak nejen penze ukldali, ale tak je na rok pjovali. Vynlezem akreditivu vnesli revoluci do mezinrodnho finannictv. Akreditiv bylo mono dostat na kad poboce du a dt si ho vyplatit na kterkoli jin. Vhodou bylo, e u nebylo teba vozit s sebou na cesty hotov penze. Byl vytvoen pedpoklad pro fungujc bankovn obchod: mnii v brnn mli obrovskou s dovch poboek, od Edinburku a po Jeruzalm. Jak vliv ml vojensky organizovan templsk d doopravdy? Restrukturalizace Evropy na centrln zen feudln systmy probhala souasn s rozmachem tohoto du. V polovin 12. stolet nastoupil nhle gotick sloh. Pvodn impuls mon vedle praktickch technickch stavebnch zkuenost Norman na Siclii a v jin Itlii poskytl nesmrn poklad vdomost na arabskch universitch ve panlsku v 11. a 12. stolet, kter byly zprostedkovny muslimskm, kesanskm a idovskm studentm. eck a arabsk vda tak byla zpstupnna zpadoevropskm uencm. Pnos Arab pro rozvoj na civilizace bv asto podceovn. Bez nho by nikdy nedolo k rozkvtu stedovk kultury a renesance by se rozvjela jen pomalu (Gimpel, 1996, s. 80nn.). Tyto zkuenosti vnesly revoluci do germnskho (normanskho) stavebnho slohu a pisply k jeho skokovmu dalmu vvoji. Po pozatkn francouzskch templ resp. zruen templskho du roku 1312 papeem Klementem V. mohli po cel Evrop rozvtven systm templskch poboek pevzt a rozdlit si nov se etablujc feudln pni. Plny na slouen templskho a johanitskho du existovaly ji v roce 1294, kdy crkev svolala do Lyonu koncil, kter se ml touto otzkou zabvat. Pevrat mocenskopolitickch pomr v Evrop ve 14. stolet ve prospch papesk crkve vak pznan souvis s psobenm prodnch katastrof.

Kulturn ez
V polovin 14. stolet zpustoilo zemi nkolik morovch epidemi a zaala mal doba ledov, o n budeme jet hovoit (Russel, 1972, s. 51n.). Zplavy v tu dobu pipravily zem u Severnho moe o rozshl zem a druh stran zaplavily cel kraje , zanechaly pitom za sebou rozsh-l bainy. Mli bychom snad uvaovat o mskch (podle mho nzoru keltskch) stavbch na dolnm Rn, je se ocitly pod metr hlubokou vrstvou bahna, prv z tohoto hlu pohledu? Zatmco po prodn pohrom z 6./9. stolet vzrostl mezi lety 1000 a 1300 poet evropskho obyvatelstva z piblin 40 asi na 73 milion, zpsobily prodn katastrofy kolem roku 1350 pokles na pvodn rove. Ji pedtm dce osdlen zem byla od poloviny 14. stolet prakticky liduprzdn. K tomu pistoupilo oividn zhoren podneb, kter s vkyvy vydrelo do 19. stolet. Po pohrom v 6./9. stolet nastoupilo v severn Evrop a k severnmu plu klimatick optimum, kter a do zatku 14. stolet zajiovalo nejteplej a tedy i nejrodnj podneb (srv. Lamb, 1977, s. 435nn.) a nastartovalo nebvalou dynamiku rozvoje. S katastrofami a zhorenm podneb dolo ve 14. stolet k naprostmu peryvu: vlna zakldn novch mst ustala, pvalov det na podzim v dob sklizn a nsledujc hlad a bda pustoily tehdy bezmla celou Evropu. Spolu s tm nastoupil drastick nedostatek pracovnch sil, jen zpsobil krizi tehdejho feudalismu. Podle mikrohistorickho przkumu mal oblasti kolem Cluny nastoupil feudalismus nhle kolem roku 1000 (Bois, 1993). Mui schopn prce odchzeli za snazm vdlkem do mst. Katastrofy kolem roku 1350 znamenaly rozhodujc kulturn pevrat, jeho v 15. stolet humanist vyuili k padln dokument a ke smlm novm vtvorm vydvanm za antick. Prudk der prodnch katastrof umonil koncem 14. stolet pln pevrat pvodnch spoleenskch i nboenskch pomr, k jakmu dolo ve 20. stolet po skonen druh svtov vlky. Jedin tak mohla bt keltogermnsk kultura odloena na smetit djin. Humanismus (t renesann humanismus) jako oznaen obdob pedstavuje literrn a filozofick hnut vzdlanc, kter vzniklo kolem roku 1350 v Itlii a zamovalo se na mskou antiku. Po znien Konstantinopole (1453) se dky plivu eckch uenc, kte s sebou pineli mnoho antickch text, prosadilo t studium eck literatury. Humanismus nabyl velk vznam svmi spnmi snahami o ptrn po spisech antickch autor, kter byly pekldny a doprovzeny vdeckmi komenti. Humanistick hnut v Itlii podporovali knec dvory a crkev.

Dky koncilm v Kostnici (1414-18) a v Basileji (1431-49) se nov proud rozil s Erasmem jako vedouc osobnost i v ostatnch evropskch zemch. Dnes je jasn, e humanist nejen hledali antick spisovatele, ale tak falovali antick umleck dla. Drzost, s jakou se tito falovatel poutli do dla a vymleli si a ili antick i stedovk djiny, moh la fungovat jen dky tomu, e jejich prce nemohly bt usvdeny a zesmnny jinmi spisy i dkazy. Nelze se proto vyhnout pedpokladu, e dolo k totlnmu ezu mimodn ostrosti. Nanovo nezaaly jen djiny, ale bylo nov vyvjeno tak technick poznn, protoe tm vechny technick znalosti, je antika kdysi ovldala, byly ztraceny. Zstalo napklad jen pr starch map, kter byly vypracovny na vysok rovni a ukazovaly jako kontinent i Ameriku, pevninsk most mezi Sibi a Aljakou (Beringovu inu), ale i bezled zem Grnska a Antarktidy, zatmco nov mapy po katastrof byly velice nepesn, protoe lid u nedovedli urovat zempisnou dlku. Tento ostr ez byl pravdpodobn vyvoln dvma katastrofami. Veobecn katastrofa v 6. stolet potme-li s imaginrnm asem, v 9. stolet znamenala konec antiky a obrtila dosud existujc antick msta v trosky. V 10. stolet zanaj djiny, kter z t doby znme jen ve fragmentech, protoe kolem roku 1350 uinila prodn pohroma a nsledujc mor dal ostr, mon jet ostej ez. Je mon, e antick djiny byly jet znmy z vyprvn; nicmn byly vce mn nov pojaty, podle vlastnch zjm pepsny a z nejvt sti nov vymyleny, jen aby uspokojily mocensk nroky. V extrmnm ppad by to znamenalo, a tak to asi vid Kammeier, e evropsk, a zejmna nmeck djiny z let 1350-1450 jsou zfalovan a e smyslem tohoto zfalovn bylo v rmci velk akce prospt katolick crkvi, ale i svtskm vldcm. Kammeier (2000) cituje nmeck krlovsk listiny z 10. a 11. stolet z archivu pro zkoumn pramen: V ppad krlovskch donac podle kraj a hrabstv, nazvanch jmnem hrabte, bvala asto v mst jmna hrabte ponechna mezera, kter byla vyplnna dodaten. Herwig Wolfram (1987) zjiuje jasn: Ped koncem 10. stolet se o rakouskch djinch ned mluvit dn ran stedovk djiny Rakouska neexistovaly Tento problm nen ovem dn rakousk zvltnost. Jinmi slovy, djiny stedn Evropy ped rokem 1000 jsou nepoznny v temn minulosti a v matnm svtle zahldneme nanejv jejich stpky. Ale vdy se potaj roky od Kristova narozen, a letopoet snad sed, nebo ne?

Pozdn potn rok po Kristu

Potn let po Kristov narozen zavedl v roce 525 opat Dionysius Exiguus. Je sporn, kdy bylo pesn zavedeno potn rok po narozenKrista (letopoet AD), nebo prvn psemn datovn se objevuje (a) v ran csask dob. Vme s jistotou, e v mnoha pramenech 10. stolet byly dky s datovmi daji pepsny, jak konstatuje Harry Bres-slau (1968/69, II, s. 393-174) v Handbuch fr Urkundenlehre (Pruka nauky o pramenech). A u se s datovnm podle Kristova narozen zaalo kdykoli, v prvnm tiscilet podle tohoto letopotu nepotal a nedatoval nikdo, ani Karel Velik! Nelze vylouit, e po prvn prodn katastrof nastoupila prvn vlna padln, by spe patn ne dobe koordinovan, a e v 11. stolet se j vyuvalo i bez potn let po Kristov narozen. Pot nsledovala fze, v n se pouvalo rznho datovn podle nkolika asovch proud jako napklad podle let vldy vystavitele , jejich pepoet na lta po Kristov narozen vak dv rzn vsledky. Z tohoto hlediska je pochopiteln, kdy se u jednoho krle objev a pt rznch daj o zatku jeho vldy, jako napklad u krle Roberta ve Francii v 10. stolet. Po tto prvn padlatelsk vln nsledovala ve druh polovin 14. stolet pinejmenm druh (nebo mon i dal), lpe koordinovan, pi n byly i listiny opatovny novmi daty. Po roce 1450 byly sice psemnosti tak padlny, nm znm obraz djin vak ji podstatn nezmnily. Podle mho nzoru je mono teprve pozd vynalezen potn let podle Kristova narozen a ji v 10. nebo 12. stolet (oficilnho datovn) uvst velmi dobe do souladu s dsledky prodnch katastrof v 6./9. stolet (oficilnho/experimentlnho datovn) a z toho vyplvajc amnzi tkajc se evropskch djin v antice; vdy kdyby djiny probhaly kontinuln, bez peruen, nebyla by takov koncentrovan akce falovn mon. Neme proto udivit, e v Anglii nelze na dnm mst doloit kontinuitu od man k Normanm a e na vchod se rozkldala rozlehl vchodoevropsk zem bez mst (Pitz, 1991, s. 118). Ji popsan Ansgarova katolick misie v Hamburku, je zaala v letech 831/832, ztroskotala po znien sdlit ji v roce 845. To se zmnilo teprve o sto let pozdji: se zaloenm t skandinvskch Dnska, Norska a vdska. Za kesanskch krl se kesanstv rychle zdail definitivn prlom (vysvtlivky v Muzeu djin Hamburku, mstnost 204). Vytven prvnch centralizovanch stt s pevn urenmi hranicemi vyadovalo, aby na sttnm zem byl i jednotn jazyk. Nov spisovn

jazyky (panltina, nmina, italtina atd.) byly vedle latiny od 10. stolet vyvjeny v klterech se svvoln vnesenmi nepravidel nostmi podle uritho, jednotnho schmatu. Proto se slovn zsoba i zsti shoduje nebo je identick co jazykovdci myln vykldaj jako kontinuln probhajc jazykov vvoj se zavleenmi vypjenmi slovy. Spolu se zavedenm latiny v evropskch zemch dolo k tak hlubokm zmnm, pe roku 1735 Egenolff (dl I, s. 62), e dnes si Francouz se panlem ani Italem nerozum.

Nov jazyky
Pemna lidovho jazyka ve spisovn a vznik nmeck literatury, je je vce ne jen nhodnou sbrkou jednotlivch, vzjemn izolovanch text, byl dlouhodob proces s mnoha zkrutami, navc v ran fzi asto peruovan. Lidov psemnictv sice po svm vzniku v 8. stolet (na kontinentu) nikdy docela nezaniklo, ale neperuovan literrn produkce zaala a ve druh polovin 11. stolet (Kartschoke, 1990, s. 52) a teprve od roku 1060 se konen zaala tm souasn objevovat literatura v lidovm jazyce v navzjem znan vzdlench oblastech, pot se ji proud (stle jet duchovn) nmeck literatury neperuil (Kartschoke, 1990, s. 53n., srv. Zeller, 1991, s. 63n.). Soubn se zborem pdy a vznikem stt vyvjela duchovn strana v klterech nov jazyky, mj. hornonminu. Po prodn katastrof 6./9. stolet bylo vzdlanch lid jako afrnu, tch nkolik mlo bylo soustedno v uritch centrech a prochzelo ideologickm drilem. Normln obyvatelstvo mlo na traumata prodnch katastrof nanejv vzpomnky, vzdln vak dn, zejmna proto, e duchovn elita drui-d byla pronsledovna a zabjena. Hornonmeck jazyk vznikl stejn jako psemnictv relativn nhle: nmeck jazyk, psmo a literatura se definitivn objevily kolem roku 1060 spolu s vlnou pekotn zakldanch mst. Nyn je pochopiteln konstatovn: Dialektick rozdly nebyly na severu a do doby Viking, je zaala kolem roku 800, tak vrazn, jak je meme shledvat Do 5. stolet byl jazyk tak starobyl, e ho meme nazvat praseversk. Silnj stopy veobecn pemny jazyka lze pozorovat teprve v 7. stolet: jej potky mon sahaj hloubji zpt, avak v psmu se neprojevily (Gutenbrunner, 1951, s. 5). Mnich z Otfried Weienburgu ml v polovin 9. stolet velk tkosti, kdy ml pevst nmeck jazyk do psemn formy. Mnich Notker III. ze Sankt Gallenu, pracujc vlastn bez pedlohy a uitele pr koncem 10. a zatkem 11. stolet pocioval pevod latinsk vzdlanosti do nminyjako

neslchan kol (Kartschoke, 1990, s. 25). To tak byl, vdy latina byla vynalezena teprve nedvno. Ale lidem mlo bt vsugerovno, e latinsky se mluvilo u odpradvna: mnii mluvili tmto jazykem dajn ji cel stalet. Bylo jen divn, e s Wulfilovou gtskou bibl v germnskm jazyce se mlo zat ji 750 let ped Notkerovm dlem (Zeller, 1991, s. 64). Nemlo by tedy udivit, co napsal Johann August Egenolff (1735, dl III, s. 282n.): Dosud se nmina nejen psala latinskmi psmeny, ale nae matesk e byla masov doplovna i latinskmi slovy. Tomuto nevaru hledl nyn odpomoci Maximilianus a dal nyn gtsk psmena, kter Nmci bn pouvali a do Wastbaldovy a Hunibaldovy doby, znovu vyhledvat ve starch spisech. Mnii nepstovali latinu a dal jazyky odpradvna, ale vyvinuli je v nkolika specilnch klterech v novch variantch. Egenolff psal v roce 1735 o dkazech, e kad evropsk jazyk obzvlt, jako vdtina, irtina, islandtina ilyrtina, tatartina etina, latina, francouztina, panltina, italtina etc, etc. jsou dcerami jafetick ei, kter kaj t jazyk Kimbr a v uritm smyslu jazyk nmeck (Egeloff, 1735, dl I, s. 13). V roce 1730 potvrdil tento nzor Johann Boedecker a ukzal, jak eck a latinsk slova vzela ze starho nmeckho jazyka (Egenolff, 1735, dl I, s. 13). Nikoli nmina si vypjuje slova z latiny a etiny, ale naopak. Spolen jazyk by byl tak pedpokladem evropsk smsice kmen pochzejcch ze spolenho koene, jej existenci obhajuji. Egenolff roku 1735 konstatoval: Jin prastar jmno evropskch nrod je, e byli nazvni Scythy (Skyty, HJZ), tedy stelci (nebo zatmco Horno-sasov kaj schiessen, Dolnosasov schueten) (Egenolff, 1735, dl I, s. 101) a dle, e nkte z potomk Jafetovch si dali pouze jmno Scythov, zatmco jejich brati, bydlc dle k plnoci, se nazvaj Kelty, mon proto, e obvaj chladn (kalt pozn. pekl.) kraje, nebo vlastn Scythov naopak pebvali v Asii (Egenolff, 1735, dl I, s. 126). Kruh se tak uzavr, nebo staronmeck jazyk byl v Evrop nejstar nejen podle Johanna Augusta Egenolffa. Hlavnm zdrojem evropskch jazyk byl podle nho scythsk (skytsk), z nho nejprve vznikla star nmina a gttina, je si byly vce ne blzk a daly etin a latin st sv zkladn slovn zsoby (Egenolff, 1735, dl I, s. 120n.). Skytov (podle Egenolffa bychom mli msto Keltogermn radji pst Keltoskytov) byli domovem i v jin Indii (viz foto 8 a 10) a jako maloasijt Keltov (Galatov) byli rozeni a po britsk ostrovy (Keltov, Piktov) a v severn Africe (Vandalov), co byl dsledek osdlovac vlny, kter se v Evrop ila z vchodu na zpad a v Asii ze zpadu na

vchod. Dolo k tomu pot, co byla evropsk zem prodnmi katastrofami a trvajcm suchem tm zbavena obyvatelstva? Nrody se toti usdlily kolem ernho moe, poslednho velkho rezervoru sladk vody. Slan voda pronikajc do ernho moe pipravila nrody o ivotn prostor a zaalo sthovn nrod. Skytsk nrody se sthovaly do Evropy, severn Afriky, Mezpotmie a Asie (srv. Pitman/Ryan, 1999, s. 247 a 254). S tmito nrody se na vech tchto zemch il tak jednotn jazyk, takzvan protoindoevroptina. V kadm ppad nevypadaj v tomto svtle pozdj misijn cesty iroskotskch mnich u tak fantasticky, nebo mnii se mohli vce i mn podle mstnho pevldajcho ne dorozumt jet po cel Evrop, take pro svou (samozejm nelatinskou) bibli nepotebovali zhotovovat dn peklady! Zainteresovanmu teni je nyn jasn Egenolffovo konstatovn z roku 1735 (dl I, s. 123), e mnoho hor, ek, zem, mst, a to nejen v Evrop, ale tak v Asii m jmna podle nmeckch slov. J dopluji: dokonce i v Americe. V nahuatlu, jazyce Aztk, zan mnoho slov slabikou te. Pitom jde o staronmeck len. Hora se v nahuatlu ekne tepec. Slovo nyn jednodue rozdlme na te a pec. Ve starohornonmin se hora mj. ekne perc. Ztratilo se tedy jen r. Aztck tepec a starohornonmeck te perc maj tedy stejn vznam: hora. Je to jen nhoda? Jazykovdec Eduard Seler pe, e po vlce mezi Aztky a Huaxtky byly na znamen porky pokldny na zem vlajky ze sukna s vsostn-mi znaky (Seler, 1960-1966). Nhodn paralela s vlenmi zvyklostmi v Evrop? Msto, kde byly v Mexiku vlajky skldny, se nazv Tuch-tepec. Z toho nen nesnadn vyst Tuchberg (nmecky tuch = sukno, tek, pozn. pekl.) a podle Selera bylo toto msto opravdu znm vrobou sukna. Seler stle publikoval dv vyobrazen, na nich zeteln vidme nmeckou skou orlici a takzvan liktorsk svazek znme ho jako symbol italskho faismu, fasces. Liktorsk svazek byl pvodn odznakem msk sentorsk hodnosti a ve mst se nosil bez sekery, mimo msto s n. Liktorsk svazek je ovem znm ji od Etrusk. Je pekvapiv, e na Selerov obrzku vidme i dv zken sekery, kter Aztkov oznaovali jako te polli stedohornonmecky te bil (das Beil) a starohornonmecky mj. pial. Jde o ist nhodn paralely? Podvejme se na liktorsk svazek jet jednou. Na mnoha mayskch vyobrazench (stla 20 z Cob) nese panovnk v obou pach svazek, z nho nkdy vynvaj zvltn tye. Tyto svazky mi zpsobily dlouh

bolen hlavy, protoe pro n neexistuje dn rozumn oficiln vysvtlen. V m to byl star symbol pro slu pospolitosti vytvoenoupevnou soudrnost. Tedy ppadn symbol i pro indinsk vldce. Byl snad liktorsk svazek pochzejc od Etrusk vyvezen ze Starho do Novho svta ji ped Kolumbem? Obas se zd, e z liktorskcb svazk na stedoamerickch vyobrazench stoup dm, take by bylo mono spekulovat o pouit stelnho prachu a zd se, e nkter aztck tradice a texty na n ukazuj. Ve 12. stolet bylo pouit stelnho prachu docela dobe mon, protoe ji ped tisci lety bylo znmo v n. Jin symbol moci uvali mayt vldci: ezlo (mj. dven peklad 53 na Yucatnu s datem 766). Podle pramen tvoili horn vrstvu mays-k spolenosti ryti (Die Mayas, 2002, s. 18). Obrzky pileb s hledm jsou docela ast

Zvry
Zd se, e kruh se pomalu uzavr. Sta ekov (Drov) byli keltogermnt (skytt vysthoval), kte v dsledku prodnch katastrofa zplav na severu a ve stedu Evropy opustili s ostatnmi moskmi nrody sv kmenov zem, ba odsthovali se a do Ameriky a mluvili starogermnskm (staronmeckm) dialektem. Bainat a zaplaven zem v jejich domovin potom pomalu zase vyschla a nyn vylidnn severoevrop-sk a stedoevropsk zem byla znovu osdlena, nov osdlen vak zrove znamenalo kulturn posun, zejmna po vzniku byzantsk e. V souladu s dosavadnm vkladem pedstavovala vlastn svtovldnou mskou i vchodomsk e, pesnji eeno eck svtov e v prostoru Stedomo. Zpadomsk e vak nebyla v Itlii, ale ve stedn Evrop. V uebnicch se tato e oznauje jako galsk e. dajn vak lo o separtn mskou (= galskou) i oddlenou od ma s mskm csaem na galskm zem. .Imperium Romanum' se ve v sv sloitosti muselo vyvinout na zem Galie/Germnie (Geise, 1997, s. 218). Vzpomnm si na mskou minci popsanou v prvn kapitole, kter byla nalezena v Americe a na n vidme mskho vzdorocsae Tetri-ka, jen vldl galskmu csastv a dajn byl poraen svmi mskmi krajany za csae Aureliana, co znamenalo konec dajnho galskho csastv. Zvltn historka. Historicky bude Tetrikova historie oprvnn, pokud nebyl manem, ale Keltem, tedy keltskm krlem keltsk (galsk) e. Jestlie byla (zpado-) msk e ve stedn Evrop, pochzel prvn pape (tm nevyhnutn) z Francie (Galie), a nikoli z ma. A stejn samozejm udrovali zpadomsk e v Galii a vchodomsk e v

ecku obchodn spojen, vyuvajce keltskch silnic

Obr. 27: Pejmenovn Separtn galsk i na keltsk pd dajn vldli odpadl man jako nezvisl msk i. Nejde spe o keltskou (galskou) i s keltskmi obany a keltskm csaem? Mapa ukazuje zem ovldan Tetrikem v roce 271. Za vzdorocsae Postuma (260-269) zahrnovala keltsk evropsk e jet rozshl zem panlska a jinho Nmecka (Raetie) a pvodn eck zem na Rhn u Marseille.

(jantarov stezky) pes Alpy i po mosk trase podl atlantickho pobe Evropy. Pekroen Alp a nkoliker dobyt ma Kelty, Germny ne bo Galy lze chpat jako normln expanzi, a nikoli jako vlku proti mu, kdy byly alpsk prsmyky bez ledu a tedy prchodn. V Itlii pak tyto kmeny narazily na keltsk, etrusk a dal pbuzn kmeny, s nimi se ke svmu divu dokzaly dorozumt. Byly vak vedeny i vlky. Nejen v jin Itlii narazily na eck kolonisty, kterm se kalo man a i sami se tak oznaovali; speciln na jihu Itlie (velkho ecka) byli oznaovni t jako Italiot (Lexikon antiky). Stedoevropsk a seversk nrody se tak v Itlii skuten setkaly s many, ale byli to et kolonist. Pokud budeme na Tetrika nahlet jako na keltskho krle na keltskm zem a nikoli jako na mskho vldce na neptelskm barbarskm zem, bude z Tetrikovy mince nalezen na americk pd, kterou nkte pokldaj za doklad msk ptomnosti v Americe, rzem dkaz o keltsk ptomnosti v Severn Americe, o n svd i hroby, mohyly, dolmeny a npisy popsan v tto knize. A z msk mince slouc dajn jako vzor pro keltsk raby bude nhle prav keltsk. msk stavebn sloh pak nepochz z ma, ale jde jen o dal vvojov stupe eckho stavebnho slohu s podstatnm zjednoduenm konstruknch a slohovch prvk. S mskmi stavbami se proto tko setkme v m, zato ve velkm potu ve stedn Evrop a na eky ovldanch zemch (v Levant). Pro srovnn se meme podvat na pedvlen monumentln budovy a elov stzliv sloh staveb z doby po druh svtov vlce. Jsou to dva architektonick svty, a pece mezi nimi le jen pr let, nikoli stalet, a nevytvoil je jin nrod.

Napklad dva zdnliv rozdln (nmeck) nrody ped druhou svtovou vlkou a po n se siln se licm stylem kultury, naprosto rozdlnou architekturou a jinm sttnm uspodnm dl jen jedna jedin katastrofa (druh svtov vlka), kter me neznalho budoucho historika vst k domnnce, e tu bylo vce nrod, a zrove pimt k prodlouen kulturnch djin, jako kdy se nathne gumov prouek (asov inflace), v naem prostoru. Budouc historikov by tak mohli nae nmeck djiny poslednch sta let nakrjet na tenk pltky a piadit je rznm nrodm. A v budoucnu vykopaj nmeck vvozn zbo nebo objev podobn stavebn styl (pklad: Hundertwasser), mohli by ppadn usuzovat na sthovn nrod. Jene v poslednch staletch, i dle, zde ili pod Nmci, navzdory rznm architektonickm a konstruknm slohm. Nerad rovn hovom o rznch nrodech, napklad o lidu pskovan keramiky. Jen proto, e bylo hrnsk zbo zdobeno uritm zpsobem, nejde jet o jednoznan dkaz o existenci uritho kulturnho nroda, ale spe o vvoz urit ideje nebo vvoznho artiklu. V tomto smru mohou bt pkladem rzn emeslnick vrobky indin ze zpadn sti Severn Ameriky. Nkdy je nkter stavebn sloh oznaovn a klasifikovn jako msk. Kdy ho archeolog provdjc vykopvky ozna za msk, nezkoum ji jeho pesn pvod, ale zaad stavby podle druhu konstrukce a stavebnho slohu jako podle katalogu.

Jednu otzku si musme ujasnit: pro musme cestovat pojzdnm keslem do msk doby? Kdy se tyto msk stavby na dolnm Rn obrtily v sutiny? Dovolme si konstatovat: trosky mskch staveb vtinou le v zemi hloubji ne pozstatky dinosaur. msk (= keltsk stavby) byly definitivn znieny a zaneseny zemtesenm a/nebo zplavami v 6.19. stolet. Te je tak jasn, e dajn msk napodobeniny v eckm stylu jsou originln eck, etrusk nebo keltogermnsk objekty. Proto ji nemusme vechny vzy, je vypadaj jako eck originly a je se masov ve stedn Evrop nachzej, unisono prohlaovat za dovozy z ecka. Nikoli, asto byly vyrobeny tam, kde se tak nalezly! Dvojm nebo nkolikansobnm doloenm rznch historickch dob vznikla v ran stedovkch vrstvch archeologicky steriln msta. Temn dob stedovku neexistovala nebo jen v jin, jednodu form a krat dobu, a nelze na n proto vhrnout svtlo, nebo jsou imaginrn. Toto datovn mus bt revidovno a dob bez udlost mus bt bez nhrady vykrtnuta.

7. Pedkolumbovsk vymovn
Profesor pensylvnsk univerzity nmeckho pvodu, Hermann V. Hilprecht, jen pednel asyriologii, byl v letech 1885 a 1914 editelem vykopvek v Nippuru v dnenm Irku. Na kamennch vzch z Nippuru ho upoutal jeden znak. Sumersk ideog-ram vyslovovan MU, znzornn pem s dvojitm diagonlnm kem, ml vznam jmno, osobnost (Delitzsch, 1897, s. 114 nn.). Tento ideogram pouvali se stejnm vznamem i pueblant indini Zuniov v Americe. Na druh stran pichzela z Evropy podle vdeckch vzkum Alice Kehoeov keramika s textiln dekorac, a to nmon cestou pes Atlantik. Nebot jedin tak lze podle n vysvtlit existenci tohoto nejstarho zbo v trychti St. Lorenz ve stt New York (Kehoe, 1964).

Evropsk geodetick systm

K plnovn vstavby mst na zelen louce potebujete vymovac systm a vhodn mc pstroje. Ji Etruskov pouvali vymovac zazen k uren severojin linie, ke stanoven linie vchod-zpad a ke zzen rovnobek k obma tmto linim. Od Etrusk zskali tento pstroj zvan groma jeho oznaen m bt latinsko-eckho pvodu dajn tak man (Irnscher, 1984, s. 212). U kdy jsem studoval, pouvali jsme pi prvnch vymovacch pracch vedle nivelanho pstroje tak vtyky a mick tye. Tak nai pedkov potebovali zamovac a vytyovac tye. Sedmasedmdest metr dlouh, do zem vykrban obraz skuten pedstavuje prehistorickho zemmie, jen dr v rukou dv vtyky. Tento Dlouh mu z Wilmingtonu v East Sussexu (Anglie) hled k severu. Dle potebujete zmrn zazen, abyste mohli prodluovat vlastn zkladnici. K tomu slouil drovan prut, jeho pouit lze sledovat a do doby kamenn (magdalnienu). Otvory v takov tyi i prutu nebyly nim jinm ne przorem, jen byl mon vybaven jet nitkovm kem pro pesnj zamen. U heroldsk hole (caduceus), kterou nosil bh Merkur (Mercurius) a kter odpovd eck heroldsk holi (kerykeion) boha Herma a okdlen poselkyn boh Iris, se setkvme s dalm vvojovm stupnm drovanho prutu. Zdoben hole symbolem hada a jej ztotonn s Merkurovou hol nen jednoznan vysvtleno (Irmscher, 1983, s. 234). U Herma existuje souvislost s eckm hermax nebo hermaion, tedy hromadou kamen (cairns), je slou orientaci. Protoe navren kameny vyznaovaly cesty, byl Hermes, bh cest, ochrncem poutnk a sm

Obr. 28: Zemmisk pstroje Obr. 1: Etrusk geodetick zazen groma. Obr. 3 (zmeneno): lovk s vytyovac ty z Val Fontanalba (Francie), na n jsou uzlovit znaky k men vzdlenost. Obr. 4: Drovan ty z magadalnienu z Evropy, z doby zhruba ped 15 000 lety. Obr. 2: Heroldova hl, dal vvojov stupe drovanho prutu i tye. Obr. 5: Neidentifikovaten kostn nstroj (= drovan ty) z doby clo-viskch lovc, nalezen roku 1967 spolu s mamutmi kostmi u Murray Springs v Arizon (Amerika). Otvory przoru slouily k zamovn, vytyovn a men.

byl zobrazovn s poutnickm kloboukem a okdlenmi stevci. Takov navren kameny nachzme asto i ve sttech Nov Anglie, pestoe zstvaj tm nepovimnuty. V Kanad a v Grnsku slouily narovnan kameny ( inukshooks) k orientaci Eskymkm. Mnoho doklad o prehistorickch mickch pracch se dochovalo v mstnch a pomstnch jmnech. V Nmecku se vyznaen pevnch bod odr v mstnch jmnech, je kon na stock, stein, eck, kreuz nebo horn anebo obsahuj pojmy z mick innosti, jako poten slabiky maas-, ma nebo me v nzvech Mehorn, Maberg nebo Mes-sberg. Kdy Goslar Carstens (1982) dokazoval, e star kostely byly vymovny a stavny na mstech pohanskch svatyn, poznamenal, e pi vymovn pes lesy a hory byla pouvna matematick mylenka Pythagorovy vty. Rakuan dr. Hubert Stolla se ji nkolik desetilet vnuje studiu prehistorickch vymovacch vztah mezi kaplemi, kostely, ervenmi ki a pohanskmi obtnmi kameny ve trsku. Vsledkem je vce ne 1000 pravohlch nebo rovnoramennch trojhelnk s dlkou strany od 1050 metr a velk konstrukce s dlkou strany a 31 410 metr. Protoe se v tchto konfiguracch vyskytuj i neolitick kamenn olte a kultovn msta, domnv se Stolla, e jejich vymen mus pochzet a z mlad doby kamenn.

Karl Bedal (1995) objevil v oblasti Smrin geodetick st stanoven podle Polrky, souvisejc rovnostrann trojhelnky s dlkou strany 13,5 kilometru, ale i polovin (6,75 kilometru) nebo jedenaplnsobku (20,25 kilometru viz Meier / Zschweigert, 1997, s. 259). Vymovn trojhelnkovch konstrukc v krajin, je se nezastav ani ped horami, pedpokld pinejmenm znalost a pouit pythagorejskch selnch pomr (Bischoff, 1994). Alfred Watkins (1980) objevil kolem roku 1920 v Anglii ley-lines (posvtn linie), je spojuj nkolik prehistorickch pamtek mezi sebou, a to asto i pes velk vzdlenosti. Tak v Nmecku se ji nkolik desetilet ptr po zamovach linich (Teudt, 1931). Proben Hansen nhodou rozpoznal, e kruhov valy oznaovan nesprvn jako vikingsk hrady v Aggersborgu (Lumneta) u Lgstru, Fyrkat u Hobro, Eskeholm (Rethra) u Sams a Trelleborg mezi Korsorem a Slagelse v Dnsku jsou seazeny rovn za sebou na jedn ose a na zemkouli le na takzvan velk krunici nejkrat cest od bodu k bodu na zakivenm zemskm povrchu spolu se svtov proslulou eckou svatyn, vtrnou v Delfch (Hansen, 1990, s. 169). Toto zdnliv nhodn spojen vak pak nevypad tak svvoln, protoe pohansk jmna tchto kruhovch val a jejich topografii lze peloit do etiny, piem vechna jmna maj co dlat s ohnm i svtlem, napklad Lumneta (Msto svtla). Dnsk krl Svend Estrison vyprvl Adamovi z Brm o Iumne (Lumnet, Iumnet): Urit je to nejvt ze vech evropskch mst a obvaj je Slovan i jin lid Rekove i barbai Je tam Vulknv kotel, jemu obyvatel kaj eck ohe, o nm pe tak Solinus (Adam z Brm, kniha 2, XXII). Astronom Heinz Kaminski, zakladatel hvzdrny v Bochumi, nalezl geodetick systm prvnho a druhho du, sovou strukturu, kterou nazval hvzdn cesty. Hvzdn cesty prvnho du jsou oznaovny jako zmrn linie zpadovchodnho a severojinho smru podl zempisnch rovnobek a polednk. Kultovn i hvzdn cesty druhho du jsou zmrn linie k hlavnm bodm vchodu a zpadu slunce, msce, planet a nejjasnjch stlic v prbhu roku, je vychzej z jednoho uritho pozorovacho bodu (Kaminski, 1995, s. 24).

Obr. 29: Vytyovac hole Jeden z ady prehistorickch krajinnch obraz ukazuje dlouhho mue z anglickho Wilmingtonu, jen dr v rukou dv vtyky, podobn jako jednook Wotan-Odin z Torslundy (prostedn obrzek). Na koncch roh plby by mohly bt przory. Znzoruje oko njak druh oky? Na vezu z obrzku vpravo Dva Odinovi havrani (Wendel v Uplandu) m Odin ped pilbou jaksi brle. Spodn obrzek: V Peru bylo objeveno nejstar znzornn bostva v Americe z nedostatku indici dostalo nzev bh s hol (Archaeology, kvten/erven 2003).

Obr. 30: Geodetick s Rovnostrann trojhelnky ve Smrinch okolo Herrgottstei-nu (z Meiera, 1999, podle Bedala, 1995). Herrgottstein jako geodetick bod je tvoen bludnm balvanem, pod nim je navren uml zklad z kamenu (Meier/Zsch-weigert, 1997, s. 260). Bod, kter chyb k doplnn geodetickho systmu na pravideln estihelnk, najdeme na hoe s pznanm nzvem Kreuzstein (Kov kmen).

Promovan matematik a eck brigdn generl Theofanis N. Ma-nias (1969) prozkoumal za pomoci vojensk kartografick a geodetick sluby polohu starch prehistorickch lokalit v ecku. Jeho vzkumy zveejnn v roce 1969 dokazuj, e star eck lokality, chrmy a vtrny jsou pes velk vzdlenosti vzjemn propojeny rovnmi ces tami a harmonickmi trojhelnky, jejich dlka a rozdlen odpovd harmonickm proporcm (zlat ez). Psob a bezmla straideln, e v takzvan (nesprvn interpretovan) dob kamenn byla krajina pesn vymena a chrmy pesn zameny. V Psni o Grimnirovi (Maskovanm, co bylo kryc jmno Odi-novo) se ve veri 22 o Walhalle pe (Stange, 1995, s. 25): Walgrind zove se m, je na zemi le posvtn ped posvtnmi dvemi. Star je ta m, pec jen mlokte tu, kterak se zmek k n zavr. Walgrind (Wallgitter, svtov m) je star mov s, je pokrv svt (Walhallu). Kl (zmek) k tomuto tajemstv m jen pr zasvcench. Je svat Petr zobrazovn s tmto klem, jak vidme na ad erb? Protoe msta byla nov naplnovna ve stedovku, odkazuj erby na sta-roevropsk geodetick systm. Slovo walgrind najdeme i dnes v anglickm oznaen grid, je mj. oznauje mku resp. s geografickch souadnic na mapch.

Kosmick architektura krajiny

Zatm se barbarm pslun matematick a geodetick schopnosti oficiln nepiznvaly, nebo jsme slep vili mskm historikm a zavrali jsme oi ped nlezy, je voln leely ped nmi a jednoznan dokldaly plnovac a vymovac innost. Velkoprostorov orientan st v krajin, je lidem pomhaly vyznat se na zemi a zrove plnily funkci kalende, nebo nai pedkov nemli hodiny, zakldali ji budovatel megalitickch staveb a lid nesprvn interpretovan doby kamenn. Prvn krl Atlant (Atlanan) ranos uil lid urovat rok podle pohybu slunce a msce (Diodros Sicilsk, 3. kniha). Podle Diod-ra Sicilskho obvali Atlanan rodn kraj pi ocenu.

Modern astronomov pouvaj k zmen poloh hvzd polednkov kruh. Lid megalitu a Keltov pouvali jin velk kruh, a to horizont. Vchody a zpady na nm zamovali pomoc bludnch kamen, kl a vrcholk hor. Kalendn aktivity ranho lidstva se dily podle pohybu slunce, msce a hvzd. Jinmi slovy, sledovalo se svtlo nebeskch tles na obzoru. Dky gigantick prci Alexandera Thomse (1967), jen pemil 500 z pvodn odhadem 10 000 kamennch kruh ve Velk Britnii, pad i na megalitick kamenn kruhy podezen, e slouily kalendnm elm, piem to nebyly jen slunen, ale i msn observatoe. Megalitick kamenn kruhy pedstavuj horizontln kalend, stejnho principu a funkce jako severoamerick observatoe a medicnskkola. Rok je kruh okolo okraje svta. Velkou krunici opsanou na povrchu zem pes obzor meme rozdlit spojnicemi hlavnch svtovch stran sever-jih a vchod-zpad na tyi dly. Pi pozorovn bod na obzoru, na nich slunce vychz a zapad pi rovnodennostech (aequinoc-tiuni) a zimnm a letnm slunovratu (solstitium), dostaneme k, jm je kruh rozdlen na osm dl. K tomu pistoup dal asov linie, kdy pihldneme napklad k obzvl jasnm hvzdm a/nebo k vchodu a zpadu slunce. Hlavn body roku na obzoru nejsou vdy stejn, ale li se podle zempisn ky msta. S klesajc kou se k stle vce svr. Na rovnku klesne hel na 47 stup ky obzoru. Jinmi slovy, body na okraji zem (obzoru), kde slunce vychz napklad v nejdelm a nejkratm dni, jsou od sebe rzn daleko. m dle od sebe jsou, tm jsme vce na severu nebo na jihu. Nesmme vak zapomnat ani na obzor krajiny, nebo v hornat krajin jsou u bod vchodu a zpadu podstatn rozdly. Zd se, e se slunovratem souvisej hrobky s pstupem chodbou {dromos, pozn. pekl.) pisuzovan mlad dob kamenn. Hrobka v irskm Newgrange skt 21. prosince (a o nco slabji tden pedtm a tden potom) 17 minut trvajc svteln divadlo, kdy se trbinou nade dvemi rychle rozlije po podlaze svtlo a jeho odraz oz celou komoru a zejmna ti ornamenty tvaru spirly, kter jsou osvtleny jen jednou za rok. Architektura spojen se slunovratem peila do stedovku. Psobiv svdectv pohanskch pedstaven se svtlem najdeme v Jiiterbogu (Braniborsk marka), Drggelte (Vestflsko) a Belsenu (Wrttember-sko). V malm romnskm kostele v Belsenu se o jarn a podzimn rovnodennosti objev na vnitn stran pekladu dve svteln k, pesn identick s kem vytesanm na vnj stran to je megalitick a keltsk praxe. Kdo kostel postavil? Urit ne zstupci mskokatolick crkve. Rok se tedy jev jako krunice opsan okolo okraje svta. Obzor pitom

slou jako cifernk. Protoe je tento cifernk podle zempisn ky a krajiny vdy jinak rozdlen, mus bt stanovit v krajin oznaeno vdy pevn a neomyln. Pouvalo se k tomu kamene, pahlu stromu, klu apod., je oznaovaly sted krajinnch hodin. sla na cifernku, odetan za rznch svtelnch pomr, byla zvnna pomoc hol, lat, vrcholk hor, skalnch tes, bludnch kamen a jinch vznanch bod v krajin. Body na okraji obzoru tvoily s vlastnm stanovitm linii, jako kdy spojme oznaen uritch hodin na hodinkch s bodem, kde jsou pipevnny ruiky, tedy jejich stedem. Tyto linie se setkvaj ve stedu (v pozorovacm bod). Pevn pozorovac body jsou vzjemn spojeny hvzdnmi cestami. Tyto pozorovac body a zmrn linie byly ureny v prod tak, e jednak byly v krajin zvoleny pevn vznan body a jednak byly dal vytvoeny umle. Tmto zpsobem vznikl na obrovskch zemch sovit a paprskovit vymen tern s kalendnmi hodinami zapracovanmi do krajiny. Uvidme, e nai pedkov pouvali i penosn slunen kompasy slouc k orientaci na zemi a e dokonce zhotovovali mapy. Archeoastronomie zkoum ji nkolik let souvislost mezi uspodnm starch staveb a svtovmi stranami resp. magnetickmi ply, ale t s nebeskmi liniemi, je mohou urovat, jak budou jednotliv sti staveb orientovny. Na druh stran se zd, e uspodn posvtnch mst i staveb respektovalo souhvzd, ba e jde o skuten plnovac princip. Promtnut polohy souhvzd na zemsk povrch umoovalo rovn respektovat jednotu lovka s prodou (zem) i kosmem (bosk princip), co bylo v souladu s pohanskou i pohansko-kesanskou vrou. Jako znm pklad je mono uvst ti velk pyramidy v egyptsk Gize, jejich uspodn se velice podob hvzdm psu v souhvzd Orionu, zatmco jejich pdorysy jsou orientovny podle svtovch stran (Bauval/Hancock, 1996). Filolog Xavier Guichard (1994) se prostednictvm studia starch jazyk a mstnch jmen dostal a k fenomnu prehistorickho zemmistv. Zjistil, e urit typy mstnch jmen jsou rozeny v cel Evrop a lze je spojovat systmem ar, z nho lze rekonstruovat staroevrop-skou geodetickou s. Zhruba 500 mstnch jmen, v nich nalezneme slova a kmeny Alesia/Calais, le v Evrop na systmu dlek, jen je tvoen polednky (meridiny), kter se shoduj s naimi polednky ve stedn Evrop. Ji roku 1786 na zklad srovnn Strabnovy a Ptolemaiovy geografie ukzal francouzsk autor Gosselin, vyznamenan za svou vdeckou prci, e existovala prastar tradice umn vymovn, v n lze dnes objevovat zbytky bezmla dokonalch astronomickch znalost.

Horizontln kalende v Americe

Vude v severn Americe se vyskytovaly horizontln kalende, kter zstaly podobn jako v Evrop z (vdom?) nevdomosti nepoznny, a byly proto nieny. Werner Muller pe o starm pahlu kmene jako pozorovacm stanoviti nedaleko Zuni v Mexiku. K vznamnm bo-dm zamovac linie patila svatyn Matsakya, tvoen podkovovitou zd otevenou k vchodu (Fewkes, 1891, srv. 1898), je le asi pl hodiny od Zuni jihovchodnm smrem. Odtud byla zamovna msta vchodu a zpadu slunce, posunujc se v prvn polovin roku k severu (Cushing, 1882/3, s. 38n.). James Teit se zabval kalendem vnitrozemskch Sali na kanadsk Thompson River: Indini dokou urovat slunovraty a na den podle polohy slunce vi uritm stromm nebo dalm vraznm znakm v krajin. V blzkosti je ada mst, kde se mohou sesednout. Tam se asto odebraj, kdy maj zato, e se bl slunovrat (Teit, 1900, s. 239). Na zk mse Fajada Butte v Chaco Canyon (Nov Mexiko), zhruba deset metr pod vrcholem, bylo vystaveno nkolik kamennch desek oddlench kvrami. Dopadajc svtlo polednho slunce bylo umle omezeno a smrovno. Ve dnech slunovratu a rovnodennosti vykouzlilo na dvou spirlch vytesanch ve skle nepehldnuteln hry svtla a stnu. V dob slunovratu putuje svazek slunench paprsk 18 minut svisle shora dol stedem velk spirly. Pi zimnm slunovratu se dva takov svazky dotknou obrzku ve skalch na obou okrajch. Pi rovnodennosti nastv chvle pro men spirlu: svazek paprsk prot-kne jako p jej sted (Sofaer a kol. in Science, 206, 1979, s. 283-291). Nejznmj kamenn kalend v Americe je Medicnsk kolo (Medine Wheel) ve Wyomingu. V blzkosti tohoto zazen tvaru kola se ty mal kruhov val, zamovac centrum, v nm me lovk stt a z nho vysteluje 28 kamennch lini. Tuto hvzdici obklopuje ovln prstenec tvoen kameny. Na hlavnch svtovch stranch je prstenec peruen. Jako prvn pochopil kalendn el kola John Eddy z National Center of Atmosphere Research v Boulderu (Eddy in: Science, 184/1974, s. 10351043). Angmassalikov objeven Gustavem Hol-mem na vchodnm pobe Grnska teprve roku 1884 dokou z polohy slunce odetat vc ne jen nejkrat den v roce (Holm, 1914). Jestlie se v Evrop i v Americe vyskytuj horizontln kalende, potom vypadaj kamenn kruhy popsan v prvn kapitole nikoli jako nhodn vplod fantazie, ale jako lnek njakho etzce. Nejznmj americk kruh byl objeven ve stedu Miami (Florida) a m prmr 11,40

metru. Tvo ho dvacet velkch a mnoho malch otvor, kter jsou zahrabny v podlo z vpence {Archaeology Online, 28. 9. 1999). Podle Carra je kruh 2000 let star a jeho osa je astronomicky orientovna podle drhy slunce (mj. i rovnodennost) to je typick pro megalitick a keltsk pamtky. St podobnch konstrukc ve Starm svt se odhaduje na vce ne 3000 let.
Obr. 31: Kamenn kruhy Nahoe: (Keltsk) kruh v Miami (leteck snmek). Vpravo: Na jedn ze soch Moai objevench Thorem Heyerdahlem (Velikonon ostrov) je vyryta velik lo se story, pro jin moe atypick. Je zde i kamenn kruh.

Je zejm, e mezi podobnmi asovmi konstrukcemi v Americe a v Evrop je asov barira vce ne jednoho tisce let. Nen to nhodou dsledek nadbytenho, imaginrnho asu v zpadn a stedn Evro-pp. Kdy jsou v Americe horizontln kalende a kamenn kruhy, mly by tam bt i slunen drhy. Na existenci americkch hvzdnch cest jsem byl poprv upozornn bhem svch reer o kdysi tm po cel ploe rozloench, dnes vsak z velk sti zniench earthworks (zemnch dlech) a mounds (mohylovch hrobech) v Ohiu (USA), ekvivalentu podobnch dl z evropsk doby bronzov.

Obr. 32: Hvzdn cesty Dv americk keltsk opevnn jsou na konci pm, sto kilometr dlouh prehistorick silnice v americkm stt Ohio. Kresba podle Archaeology (listopad/prosinec 1995).

Ephraim Squier a Edwin Davis zdokumentovali ve svm standardnm dle Ancient Monuments of the Mississippi Valley (z roku 1848) mnoho zemnch dl, kter dnes u neexistuj, mj. dv zemn dla v Newar-ku (v Ohiu). Zakreslili z nich vybhajc rovnobn zemn valy a vimli si, e tato silnice ubh vce ne 2,5 mle jinm smrem. Ji ped 28 lety

upozornil Caleb Atwater v Descriptions of the Antiquities Discovered in the State of Ohio na silnice dlouh pravdpodobn 30 mil. Archeologov nebrali a do nedvn doby nic podobnho v potaz. Musme konstatovat, e stavby pipisovan hopewellsk kultue (-100 a +400) byly zkoumny mlokdy a kdy u, tak jen v nznacch, jak jsem ml monost zjistit pmo na mst. To lze pochopit, kdy pojmenujeme kulturu, z n vak znme jen pr artefakt, ba ani nevme, odkud ti lid pili, jak si sami kali, odkud mli sv znalosti a pro takov stavby budovali. Podle mho nzoru odkazuj americk mohylov hroby a zemn dla na transatlantick spojen s Evro pou, nebo mohylov hroby byly v Evrop budovny nejen v dob bronzov, ale a do stedovku je stavli tak severn Germni (Vikingov). Sv nejnovj objevy zveejnil v listopadovm a prosincovm sle roku 1995 americkho magaznu Archaeology Bradley T. Lepper (kurtor pro archeologii pi Ohio Historical Society). Sledoval cestu Great Hopewell Road vymezenou kamennmi valy. Ta zan v Newarku a vysteluje rovn jako ipka piblin 100 kilometr jinm smrem a k mstu Chillicothe (Ohio). Do dnench dn se z cesty zachovaly jen mal zbytky. Ale za pomoci infraerven kamery je mono sledovat cel jej prbh. V Octagon State Memorial v Newarku (Ohio) jsou zbytky geometricky konstruovanho zazen (Newark Works) ze zemnch val, kter tvo kruh, jen je spojen s osmihelnkem. Cesty vrouben zemnmi valy odtud vychzej nkolika smry. Na konci nkolik set kilometr dlouh cesty je nkolik hopewellskch mounds a earthworks. Jedno z tchto zazen je stejn jako zazen v Newarku, vzdlen 100 kilometr. Kruh je stejn, ale osmihelnk v Newarku je, pestoe m stejnou konstrukci, vt. Orientace obou zazen je vak vzjemn pootoena pesn o 90 stup. Archeoastronomov Ray Hively a Robert Horn z Earlham College v Richmondu jsou toho nzoru, e tato zazen slouila k pozorovn nebe. Jedna hlavn osa zazen (nebesk linie) ukazuje k nejsevernjmu bodu, kde msc zapad za obzor. Tento scn se odehrv jen jednou za 18,6 let. U pleitosti oteven vstavy Ancient Mysteries ve Vdni v roce 2001 mi profesor James P. Scherz z Wisconsinsk univerzity v Madisonu pedal svou dokumentaci z pemovn Newark Works. Jeho tm za pomoci nejmodernjch pstroj ped nkolika lety zjistil, e v symetrickm osmihelnku lze zkonstruovat pesn tverec o dlce strany 606 stop. Newark Works le piblin na 40. stupni severn ky, u nho in dlka pslun nmon mle 6070,8 stop (Scherz, 2001, s. 15). Tato nmon

mle odpovd jedn obloukov minut obvodu zem a na druh stran desetinsobku staroeck dlkov mry stadia. 600 stadi (60 krt 10) zase pesn odpovd jednomu obloukovmu stupni obvodu zem, tedy 60 obloukovm minutm. Pesn vzato, pesn dlka stadia zvis na zempisn ce. Zajmav je, e star dlkov mra provaz pouvan v moeplavb m est anglickch stop a odpovd piblin 1/1000 nmon mle. Bradley T. Lepper dv k vaze, e vce mn ji prokzan Great Hopewell Road nepedstavuje jedinou cestu v Americe (podle pekladu HJZ): Protoe existuj shody mezi rznmi prostorov oddlenmi kulturami, mli bychom se zamit na otzku, zda tyto cesty v Americe netvoily velkoplonou s. Great Ohio Road by pak nebyla dnou zvltnost (Archaeology, listopad/prosinec 1995, s. 56). Arizonsk hohokamsk kultura budovala v klasickm obdob (1150 a 1450) nkolikapatrov hlinn domy (Casa Grande), vce ne sto kilometr dlouh zavlaovac kanly [Journal of Field Archaeology, 20/1993, s. 77909) a spojovac komunikace (Journal of Filed Archaeology, 25/1998, s. 89-96).

Transatlantick systmy mr
Zd se, e staroeckou dlkovou mru stadion znali na obou stranch Atlantiku. Zajmav je, e pyramidov loket odpovd 1/400 stadia a pouval se jako neolitick mra v Odrch (zpadn Prusko) a jako antick mra v ecku (Pechys) (Meier, 1999, s. 511). Zkladem uspodn (hvzdnch cest) ve stedn a zpadn Evrop je pouit stadia. Goslar Carstens zjistil, e pohansk svatyn a lesvicko-holtnsk a skandinvsk kostely budovan s prvn irskou christianizac vzjemn dl posvtn vzdlenost, vychzejc na 30, 60 a 120 stadi (Carstens, 1982, s. 20). e nositel megalitick kultury pouvali pi svch stavbch megalitick yard a megalitick loket, je od doby vzkum Alexandra Thoma (1967) nepopirateln. Albrecht Kottmann (1988, s. 7) zkoumal jednotky mr u Egypan, Rek, Fnian, na Malt a na Krt, a kdy se zbavil vech pochybnost o obvyklch standardizovanch mrch pouvanch ve Stedomo, porovnval je s mrami indinskch staveb v Americe. K velkmu pekvapen se tamj dlkov mry shodovaly s mrami pouvanmi ve stedomo-skm prostoru. Srovnvn starch systm dlkovch mr, je jsou tak zkladem starch staveb a hvzdnch cest, jsou zajmavmi koly, kter pesahuj monosti tto knihy. Monost, e budou na dvou mstech zem vyvinuty stejn jednotky mry, musme vylouit jako

nanejv nepravdpodobnou (Kottmann, 1988, s. 229). Pouze pleitostn nvtvy nmonk nemohly vst k trvalmu penen mrnch jednotek. Muselo existovat spojen pes Atlantik, je penos usnadovalo napklad Grnsk most jako pevninsk most mezi Severn Amerikou a Evropou. Stedovk mapy, kter byly nakresleny v ase objevnch cest konce 15. a v 16. stolet, jsou velice nepesn a velice zkreslen, protoe zempisn ky se sice uruj snadno, nikoli vak ji zempisn dlky. Existuj vak star mapy, takzvan portolnsk, na nich jsou hly na zemskm povrchu zakresleny vrn. Nevme, jak byly tyto portolnsk mapy ve starovku zhotoveny, ale mezi 13. a 16. stoletm jich existovalo jet 130. Zd se, e byly sestaveny na zklad zmen zempisnch souadnic, a to dlouho ped Kolumbem, nebo na nich byly pesn zameny a zobrazeny i Ameriky a bezled Antarktida, je nebyly jet zdaleka objeveny. Tato absolutn nepopirateln skutenost a pekvapiv pesnost portolnskch map se nehod do tradovanho obrazu djin n oficiln obraz svta neodpovd pravd. Jak dokzali vyrobit ve starovku tak pesn mapy? Oficiln se o tomto tmatu nediskutuje, ale eenm by mohlo bt pouit horizontlnho zamovn, o nm jsme se ji zmiovali. Zaprv je velice mlo znmo, e na pobe okolo Stedozemnho moe stly stovky starovkch majk, je slouily i pedvn zprv. Podle zprvy Josepha Flavia ml bt ohe z Faru u Alexandrie vidt na vzdlenost asi 57 kilometr. Orientaci dle slouily vrazn stavby v krajin nebo urit znaky. Na druh stran byl zemsk povrch rozmen horizontlnmi kalendi, kter jako kompasy slouily urovn pohybu slunce a msce. Tyto horizontln kalende vytvej jaksi druh vtrn rice, kdy se spoj jednotliv body na obzoru s bodem pozorovatele. Na portolnskch mapch jsou zakresleny takzvan systmy vtrnch lin, jako na map Pi-riho Reise. Tyto systmy spojuj vzjemn paprsky. Nmonk se me pomoc vtrn rice na portolnsk map dozvdt kurs tak, e spoj ob msta, najde si rovnobnou vtrnou linii, kter mu ur smr a na vtrn rici odete kurs (Minow, 1994). Zdnliv kurizn vtrn linie pedstavuj oividn st udvajc smr, je souvisej tak s prastarou zamovac st (horizontln kalende) nebo se z nich dokonce vyvinuly. Systmy vtrnch ar vak nebyly u nm znmch portolnskch map pevzaty a peneseny z men krajiny, ale naped byl systm nakreslen na mapu a teprve pak byly peneseny geodetick body zskan na mst. Takov velkoprostorov zamovn pedpokld centrln zenou organizaci, geodetick pstroje a speciln vdeck, pedevm ovem

matematick znalosti. Tyto kultury vdly, e je Zem kulat. manm se tyto vkony oficiln nepisuzuj. Pvod le dle v minulosti, pravdpodobn v dob megalitu, pokud ne u v chybn interpretovan dob kamenn. Templi v La Rochelle (Francie) na pobe Atlantiku pr mli archiv starch map. Kolem roku 1300 se portolnsk mapy vynoily na Mallorce a v dalch stedomoskch pstavech.

Maysk silnice
Pesn men se provdla a pm a rovn silnice, vybhajc hvzdicovit z jednoho centra, se budovaly i v Americe. V 16. stolet se panlt dobyvatel ptali na smysl dlouhch pmch silnic, kter spojovaly maysk msta na Yucatnu v Mexiku. Mayov jim stejn jako na Mln drze kali sacbe (bl cesta), protoe povrch silnic z drobnho trku i kamenn bloky zpevujc silnici po stranch {sacbe-ob) byly vtinou tvoeny sms blho plenho vpna a sdry z jeskyn Yucatnu. Tato sms odpuzuje vodu, nen tedy hygroskopick (vodu pitahujc) a za druh je tvrd jako beton. Kryc vrstvu tvo ploch, svtl vpencov kameny, jejich spry a kvry jsou zality ka z vpenn malty, je ztuhla jako cement a dky n dlo odolv rozmarm poas. Takov konstrukce m v tropech jet jednu tm neocenitelnou vhodu: povrch silnice se toti nezaheje tak rychle jako u dnes obvyklch asfaltovch silnic. Proto tyto maysk silnice nevyaduj na rozdl od modernch silnic tm dn opravy. Byly zakldny na zsti bainatch prolklinch zvlnn krasov krajiny na vysokch kamennch hrzch. Nejdel z nich smuje pmo jako podle provzku tm bez zatek z Cob pi vchodnm pobe Yucatnu, jin od Chichn Itz, a dosahuje dlky asi 100 kilometr. Jet dnes je v ternu dobe rozpoznateln (Prem/Dyckerhoff, 1986, s. 288). Lze se domnvat, e 100 kilometr dlouh silnice smovala z Cob pes Chichn Itz dle na Mayapan a Uxmal. Jen to by bylo 300 kilometr. Mexick Cob bylo uzlem rozvtvenho systmu silnic. Zde zanaly dlkov silnice, z jejich zbytk lze usuzovat na dal prbh smrem na Cozumel a Tulum. Pomoc infraervench a leteckch snmk aj. NASA {National Geographic, listopad 1992, s. 104n.) je dokzno, e maysk msta byla vzjemn propojena rozshlou st silnic. Tyto mimodn inenrsk vkony si nijak nezadaj s naimi dnenmi. Silnin systm, jen mi pipomn keltsk silnice, neme bt dlem lidu dajn na rovni doby kamenn. Uebnice zmiuj pokud vbec maysk silnice jen na okraji, jak se zainteresovan teni mohou sami pesvdit. Zamluje se snad existence silnic na hrzch ze studu? Nebo jsou za tm skryty jin dvody? Podle knih Chilam Balam (mays-kch

rukopis) spojovaly sacbe-ob jako psy vedouc do nebe tak symbolicky lidi s bohy vlastn keltsk princip. Nejde o dosud neidentifikovan hvzdn cesty? Oficiln jsou tyto silnice charakterizovny jako ceremoniln cesty, protoe amerit indini pr neznali kolo, pestoe se nkolikrt naly hraky s koleky. Kdy lo o ist ceremoniln cesty, naskt se otzka, pro je nejir silnice v Cob irok dvacet metr, zatmco dlkov komunikace se zpravidla stavly v ce 3,60 a 10 metr. Pro byla kvalita konstruk ce natolik solidn, e silnice dokzaly vzdorovat neasu po dobu tisce let? Pro Mayov vyrovnvali i tu nejmen nerovnost a peliv povrch silnic vlcovali? V Cob jsem vidl pt tun tk silnin vlec, k jeho obsluze bylo zapoteb 15 lid (tan a nkladn zvata pr neznali). Pro vedou dlkov cesty pes eky a jezera, ba dokonce pekrauj dol ve vce ticeti metr a protnaj vy polohy, take sacbe-ob nevykazuje tm dn stoupn? Pro se silnice opraj v bainatm ternu o tak solidn zklady, e dodnes neklesly? Prohnla se po tchto silnicch tan a nkladn zvata, jezdilo se po nich? Podle oficilnho nzoru Mayov tan ani nkladn zvata neznali. m t nklad chcete pepravovat, tm pevnj mus bt zklady, musej bt perfektn inenrsky provedeny a pedevm rovn. Dnes existuje pro tento el cel katalog norem. Poutnci by mohli klidn putovat po silnici sledujc profil pirozenho ternu., jej spodn stavba by mohla bt daleko mn dimenzovan. Sacbe-ob May byly jednoznan ureny pro pepravu tkch nklad: ve prospch tohoto tvrzen hovo tak zarovnan a hladce uvl-covan povrch. Dopravovalo se po tchto silnicch tk zbo i ve velkm mnostv (kameny, stavebn hmoty, potraviny, zbo pro zsobovn), ba mon cel kompletn postaven lod? Avak Mayov pece nebyli nmon mocnost? V tu dobu byli dominantn mocnost v Atlantiku Vikingov (Normani). V tu dobu se vak po svtovch moch plavily i lod z ny a Indie a udrovaly s Amerikou obchodn styky (foto 5 a 6).

8. Svtobnci Vikingov
Stedoamerick a jihoamerick kultury stedovku byly ovlivnny asijskmi, ale i blmi pisthovalci a zsti je s nimi spjat i jejich pvod. Sta Evropan zakldali nov e napklad inck imprium. Jejich vdci byli bl bohov, v keltsk ve vychovan vlenci a nositel kultury, kte pinesli do Ameriky kesanstv dvno ped Kolumbem.

Vikingov ve stedn Americe

Pm, irok, zarovnan maysk silnice na hrzch (sacbe-ob) s pevnmi zklady se ideln hod k peprav tkch nklad na kolech, mon i plochch a irokch drach lod Viking: Podle Joachima Rittsteiga (2001) objevili Vikingov stedn Ameriku j roku 754. Tito Vikingov byli asi Anglov z Jutska a ne Vikingov z Grnska a pili pes Irsko nebo panlsko. Britsk krl Alfrd Velik pe kolem roku 1000 ve svch anlech, e Viking Ottar z Halogalandu poteboval k cest na Srkland pi dobrm vtru ticet dn. Srkland (= zem za moem ili zem na druh stran) se veobecn pokld za zem ovldan Saracny (okolo Bagddu). A tam vak Vikingov potebovali podstatn mn asu. Hrab Eric Oxenstierna ve sv knize Vikingov (1979, s. 91) pe: vdsk runov kameny zmiuj osoby, kter byly v ,Srklandu'. Sotva oznauj zemi Saracn, ale zemi hedvb. Zem hedvb mnil Oxenstierna Cnu, nebo nsk hedvb se nalo ve vikingskm hrob v Birce. A u byl Srkland kdekoli, byl v zmo, ale urit bychom ho nemli hledat ve Stedomo, nebo do nho vedla dlouh cesta po moi. V kadm ppad existuje nkolik indici poukazujcch na ptomnost Viking u May, Aztk a Toltk. Charakteristick jsou vyobrazen vlenk s kulatm ttem a meem, typickou vzbroj Norman. Sto let bdy, vlek, zotroovn a plenn bylo asi pro severn Ger-mny (Vikingy) pli. en msko-papeskho kesanstv ohnm a meem znamenalo pro vechny poraen, e ztratili ve prospch iitel vry nejen vechno jmn, ale asto pili i o ivot. Dsledkem bylo, e v letech 1000 a 1040 tajn, bez vdom crkve, prchali na svch dlouhch lodch. Pohan odjdli z msta Haithabu na Baltu, k nmu podle starch pramen patilo a 3500 lod. Posledn vysthovala msto vyplili, take po roce 1047 pronajmalo dmsk msto lesvig Haithabu jako ornou plochu. Pesdlen a vysdlen tak poetn populace do jinch evropskch zem historick prameny nezaznamenaly

Obr. 33: Maysk dra lo Graffito v Rio Bec B pr pedstavuje nostka. Na mayskm obraze je nezvykl vyobrazen pd jako draci hlavy (vloen obrzek vlevo) a trojhelnkov plachta. Podobn tvar plachty nalezneme na mskm relifu z Leptis Magna (obrzek vloen vpravo: kresba W. Wernera). Trojhelnkov plachta by mla znzorovat latinskou plachtu, nejstar a mon nejautentitj, nejist znm tvar plachty mon pochz z arabsko-indickho prostoru. Tato plachta usnaduje manvrovn pedevm pi bonm vtru. Vloen obrzek vpravo dole ukazuje antickou obchodn lo v pstavu Classe, podle mozaiky z 6. stolet (Apollinare Nuovo, Ravenna). Zajmav je plachta seit z vce kus, jak ji vidme i na mayskm obraze. Znzoruje stedoamerick graffito fnickou lo s latinskou plachtou, jak ji posdka pen?

Na jedn stn zcenin opevnnho pstavnho msta Tulum na vchodnm pobe Yucatnu (Mexiko), dajnm oprnm bod Viking, je ze tuku vymodelovan bek. Zceniny jsou datovny do 10. stolet. Hovz dobytek pr pitom pivezli do Mexika teprve Spa-nl v 16. stolet. V mayskm chrmu Vlenk v Chichn Itz nali archeologov realistick nstnn malby blch mu s dlouhmi, blmi vlasy, kter pi pokusu vystoupit na pevninu zajali a svzali tmav lid (potomci Olmk?). Vzpomnka na bl a vousat cizince, kte pinesli jejich pedkm nov poznatky, techniky a zbo, je iv stejn u May na Yucatnu jako u Aztk na mexick vysoin. Kolem roku 1730 vyla kniha s nzvem Historia de la Provincia de San Vicento de Chiapas y Goathemala. Pter Ximenez v n vyprv, e aztck kmeny s sebou pi svm putovn nosily stejn jako idovsk jakousi

schrnku mluvy. Nosii se museli as od asu vymnit. Dle se pe, e nosii, kdy zdvihali schrnku, volali: Neo manni. Tento vraz zn jako zvoln nene Mnner (nov mui). Ale ve starohornonm-in je neo zporn asov pslovce (= nikdy) a stejn tak i ve stedo-hornonmin se pouvalo jen pi minul dokonen innosti. Jak jinak se dostalo nmeck slovo, poppad pes vpjku, do starch indinskch len ne prostednictvm starch transatlantickch kontakt ped Kolumbem? Nepivezli s sebou tito nmonci do stedn Ameriky ji pedtm vyprvn o schrnce mluvy a nedovezli si opltkou do Evropy krocany? Po zcen dvou v a nkolika st dmu svatho Petra ve lesvi-ku v roce 1275 vznikl do roku 1300 vrcholn gotick halov chr s figurlnmi malbami. Ran gotick nstnn malby ve lesvickm dmu ukazuj vjevy z Kristova ivota s ervenmi obrysy. Pod vjevem Vra-dn nevitek jsou namalovni krocani. S tmito zvaty se vak poprv setkali panl v Mexiku roku 1530. Podle oficilnho nzoru nemohli gotit umlci ve 13. stolet znt krocany z vlastn zkuenosti, anebo pinesli jejich znalost i dokonce iv zvata do Evropy z Ameriky Vikingov. Poprv restauroval tato umleck dla kolem roku 1890 mal August Olbers. Chybjc msta v siln pokozench vlysovch medailonech se zvaty pr nahradil podle vlastnho nvrhu stdav krocany a likami, vdy jinak by Ameriku neobjevil Kolumbus jako prvn! V roce 1940 zveejnil monografii o lesvickm dmu a jeho nstnnch malbch historik umn Stange. V jedn poznmce vysvtlil, e restaurtor August Olbers podle vlastnho tvrzen zvec vlys v roce 1890 pipojil ke stedovkm malbm, tedy e ho vytvoil. Podle Stangeho se vak Olbersovy doplky dobe poznaj podle zpsobu proveden, co nen ppad uvedenho vlysu, a navc byli krocani namalovni rovnou na stedovkou omtku. Olbers vak naproti tomu maloval pr jen na modern (dodatenou) vrstvu nanesenou pi blen. Kritika dle nela, vdy takov popen by ohrozilo vldnouc obraz svta. Historik architektury Meyer poukzal na mon padlek, protoe na lesvickch vlysech jsou jinak zobrazena vdy stdav zvata dv, nap. zajc a orel. Vjimku tvo jen vlys s krocany, kde se jedno zve opakuje osmkrt. Malby vak byly znovu restaurovny tyicet let po Olber-sovi, tentokrt pod vedenm akademickho male profesora Ernsta Feye z Berlna. Kdy restaurovn skonilo, stali se ze ty liek stdajcch se s krocany rovn krocani. Meyerova kritika tak padla, protoe dv zvata byla ve stylu lesvickho zvecho slohu stdav zobrazena pinejmenm od roku 1890, ne-li ji pedtm. Pihldneme-li ke stanovisku Stangeho, je vc jednoznan: krocana znali v Evrop ji ve 13. stolet.

Podle R. Henniga pili Vikingm v Severn Americe velice rozen krocani vhod jako zsobrna erstvho masa i jako prostedek proti nemoci skorbutu. Do Evropy byli vak doveni jen samekov, protoe krty byly na dlouhou cestu dajn pli citliv. Proto tak v Evrop nebyla dn krt a krocan populace, kter by tu pevala del dobu. Ve stejnm duchu se nese zprva nmeck tiskov kancele DPAz 16. ervence 1999: Britov vykopali slupky od bann star 500 let Nalezeny byly mezi jinm odpadem v ndri z doby tudorovskch krl. Odpad peil vzduchotsn uzaven ve vyslouil ndri na behu Teme, v n kdysi dreli erstv ryby Nlez stav ped vdu velk hdanky, nebo dosud jsme byli pesvdeni, e bann se dostal do Anglie a v 19. stolet. Asi budeme muset pepsat djiny nejen bann

Staroevropsk jazykov koeny v Americe

Jestlie Vikingov jezdili do stedn Ameriky del dobu, pak by se tu mla z jazyka Viking zachovat njak slova. Skuten existuj slova, kter jsou v matetin severoevropskch osdlenc a v mayskch dialektech stejn. Zsti pochzej ze zpadn germntiny. Profesor na relce Joachim Rittstieg (2001, s. 255nn.) il ve stedn Americe est let a tyto senzan shody nalezl pouhou nhodou. Ovldal toti angelnsk platt, zpadogermnsk ne, kterm dnes mluv ji jen pr lid na malm zem Angeln, v sti dnskho Jutska. Tuto souvislost by nevzal v vahu ani jedin jazykovdec zkoumajc maysk jazyky, a ani by nemohl, protoe dn vdec psobc na tomto zem neovld zrove starogermnsk jazyky a maysk dialekty. Podle vlastnho tvrzen se Rittstieg dokzal pomoc angelnskho plattu dorozumt se temi mayskmi kmenovmi staeiny! Prvn panlt kroniki zapsali latinkou ve panlsk fonetice ,psn boh' (jsou v archivu Museo del Prado) a vysvtlili, e se nezpvaly lidovm jazykem, ale v ,zuyua than' (jazyce zuyua, HJZ) Tmto jazykem hovoili aztt a mayt kn a tak mnoho lechtic na obou jazykovch zemch. Kdy chtl nkter lechtic pevzt vysok ad, musel sloit zkouku z tohoto jazyka (srv. Roys, 1933; HJZ). Tento jazyk ,zuyua than' tvo z velk sti, jak lze ovit, zpadogermdnsk slova (Rittstieg, 2001, s. 255). Jazyk Zuyua je jako ada hdanek doloen v mayskm kodexu Chi-lam Balam z Chumayelu (Roys, 1933). Brian Ross (1983) o tomto jazyce May, pokldanm za psn tajn, diskutuje v magaznu American Ethnologist (10/1983, s. 150-164). Existuj jazykov posuny, zmny a nejrznj ciz vlivy. Ale zd se, e angelnsk platt se star tajn ei podob. Mnoho z tchto slov se patrn dostalo do jazyk maya a na-huatl a zdomcnlo tam.

Nkter slova tajn ei zuyua than Mayov sprvn vyslovovali jen s obtemi, protoe nkter pro ns bn hlsky neznali. Msto d pouvali napklad y, msto f s, msto r 1 atd. Ani bychom dle zabhali do podrobnost pevodu ze panlsk v n byla maysk slova zapsna do nmeck fonetiky, uvedl bych
Semitsky (vsl.) yam moke malel matah takah tael alah avak eitsah tsar tso'ah arok sakel samal yalel ael chatan Maysky (vsl.) yom mok malel mate takah, tak talel, tal elah abak isat tsiri tsa'a rok zakol sama yahil aol ahatan moe, vlna uzel vadnout rozthnout upevnit jt, pichzet vystupovat saze, prach rada, moudr neptel, zl lejno dlouh opatrn sever stovat si radit manel/ka esky

Obr. 34: Semitsky Na jednom pedkolumbovskm obrzku z Yucatdnu vidme nunici s Davidovou hvzdou (vloeno). Leesbergova (1903) a Schildmannova (1980 a 1981) tabulka slov (vsl. = vslovnost).

rd alespo nkolik pklad z Rittsteigova rozshlho pojednn (2001, s. 259nn.): zajc se ekne maysky tochtl, pesn stejn jako v angelnskm plattu, nebo pizmicl, vraz pro mravence, se npadn podob pismichl v angelnskm platt. Pro srovnn nmeck ne: ve vchodn dolnonmin se mravenec (spisovn Ameise) ekne Pimiere a sasky Pimse (Knoop, 1997, s. 46). Maysk slova byla pevzata ze Spanlsko-mayskho slovnku. Zvl nzorn vypadaj vrazy jako dr hubu, co se v maytin (zuyua than) ekne stejn jako angelnskm plattu Hol Mul. Podobn U musm se angelnskm plattu ekne ik mut mal a v maytin-zuyua than ik mut mol. Jsou to fantazie outsidera? Pokud ne, jde o senzaci. Tajn e zuyua than doloen ze stedn Ameriky by se mla konen dokat oficilnho prozkoumn. I kdy si i zpadogermnsk slovnk mohl najt cestu pes tajnou e

zuyua than i do bnho jazyka May, jazykovdci Arnold Leesberg (1903) a Kurt Schildmann (1980 a 1981) sestavili dlouh seznam slovnch analogi mezi semitskmi a mayskmi jazyky. U semitskch vraz se srovnn tchto jazyk opr o slovnk Starho zkona (Frst, 1876) a u mayskch jazyk o sbrku slov z 18. a 19. stolet, je obsahuj mn evropskch jazykovch prvk (Brasseur de Boubourg, 1872). Jsouto nhodn paralely, kdy najdeme na Yucatnu star mexick zobrazen Davidovy hvzdy, napklad jako ozdobu nunice? I kdy nvtvnci z levantskho pobe (Fnian) ve stedn Americe byli, nechci v dnm ppad tvrdit, e byl jazyk May semitsk. Pvod May zde ovem zkoumat nebudeme. Mli bychom si tak uvdomit, e kultura Olmk, kte jsou pokldni za pedky May, byla siln ovlivnna nskou kulturou dynastie ang. Dokazuj to artefakty z jadeitu, kamene i hlny, kter byly nalezeny ve stedn Americe a na jihozpad USA. Npisy na pedmtech se podobaj 3000 let starm nskm npism. Mike Xu z Texas Christian University pivezl americk artefakty do ny. Tamj odbornci si mysleli, e ped sebou maj jen nov exemple z doby nsk dynastie ang, z doby mezi lety 1600 a 1100 p. n. 1. (in: Quarterly Journal of Shanghai Academy of Social Sciences, 1999). Symboly pro zemdlstv, astronomii, d, nboenstv, ob, slunce, nebe, strom a vodu byly v obou kulturch bezmla toton (BdW, 9. 9. 1999). Zd se, e stedn Amerika byla tavicm kotlkem kultur. Vrame se ke germnskm jazykm. Ped Joachimem Rittsteigem poukzal ji Brasseur de Bourbourg na znan poet rijskch koen, zejmna ve dvou jazycch Novho svta: v maytin (mj. dialekt quich) a v jazyce Ink (keuntina, t quechua, quichua). Ale stejn jako ve stedn Americe mli Inkov jako pslunci bl aristokracie soukrom jazyk, jemu se uit bylo prostmu lidu zakzno. To me vlastn znamenat jen to, e vldci nikoli lid pili z ciziny. Pokusy o plnou rekonstrukci tohoto jazyka, kter zmizel ji v dob conquisty, ztroskotaly. Stejn jako Alcide Orbigny (1944) se rzn jazykovdci pokoueli najt souvislosti s nktermi jazyky jihoamerickch domorodc, napklad s e Aymar, kte sdl okolo Tiahuanaka. Tch nkolik slov ze soukromho jazyka Ink vak urit nepochz z aymartiny. S ohledem na systematiku historickch proces lze v kadm ppad vidt souvislost mezi jazykem zuyua ve stedn Americe a soukromm jazykem Inkv jin Americe. Byly tyto soukrom jazyky domcmi jazyky dobyvatel? Pvod inck panovnick dynastie se v kadm ppad ztrc v eru djin. Nikdo nev, odkud pili. Inkov nebyli i podle oficilnho nzoru vlastn dn nrod, ale jen lechtick a vldnouc vrstva, je

ovldala domorod obyvatelstvo. Kdo te ek bl nebo svtlovlas Inky, nebude zklamn. V perunskch prehistorickch hrobech se nalo bezpotu mumi, je pat ke dvojmu typu lid. Jedni jsou nepopirateln mongoloidn a podobaj se dnenm indinm: maj ern vlasy, jsou nzkho vzrstu s krtkou hlavou.
86 Ilustrace z 19. stolet ukazuje cairn (mohylu z navrench kamen) se dvma komorami v Mount Carbon (zpadn Virginie). Tm ze Smithsonian Institution pod vedenm profesora Cyruse Thomase lokalizoval nkolik takovch hrob a star kamenn valy, kter se thly nkolik mil krajinou. 87 Cairn na golfovm hiti pobl Hopkintonu (Massachusetts). 88 Kameny z Clary (vidme jeden ze dvou velkch cairns) z 2. stolet le vchodn od Ivernessu (Skotsko) pobl Cullodenu, kde Keltov (Highlanders) pod Dobrm princem Charliem utrpli roku 1746 definitivn porku. 89 Kuelovit cairns objevila Thomasova expedice pod jednm mound u Pattersonu v Severn Karoln spolu s lecmi a sedcmi kostrami (Smithsonian Institution, Twelfih Annual Report).

90 Tv vytesan do kamene s evropskmi rysy z Plainville (Vermont). Pro srovnn jeden z mnoha kamennch obliej z Tiahua.na.ka (horn vloen snmek) v Peru a dva kamenn oblieje ze 3. nebo 2. stolet, jez byly nalezeny na keltskm hbitove v Entremontu (Francie) (spodn vloen snmek). 91 Mnoho skal a kamennch blok v Severn Americe je popsno ogamskm psmem. Na snmku vidme kamenn blok v americkm stt Vermont.

Obr. 35: Runy Neidentifikovan runov npis (vpis ve vloenm obrzku) z La Rioja (Argentina).

Na rozdl od nich jsou jin mumie vysok postavy s zkm obliejem, dlouhou lebkou a svtlmi vlasy vech odstn od hnd po slmov lutou. Li se i povaha vlas, nebo vlasy pslunk bl rasy jsou jemnj a leh ne vlasy indin. Krom toho maj ovln prez proti kulatmu pslunk domorodch amerindinskch ras. Svtlovlas mumie v Jin Americe tedy nesvd o vyblednut vlas, je nebylo ani u dnench domorodc v jakkoli podob pozorovno. Jmno inckho panovnka Atahualpa by mohlo bt odvozeno ze starohornonminy (sthn), nebo (f)ata(r) = otec ale podle Wackerna-gela (1861, s. 324) t: titul duchovnho z kltera doplnno vrazem alpa. Ve sthn. to znamen bl lnn pl sloucho mi (Wackernagel, 1861, s. 7). Alpa m ve sthn. stejn vznam jako alba, a to i v latin znamen bl roucho nebo slavnostn odv. Byl inck panovnk Atahualpa kesanskm sluebnkem bom? Ji zmiovan opat Etienne Brasseur de Bourbourg piel roku 1853 jako far do Guatemaly na zem, kde se mluv mayskm jazykem quich. Analyzoval Manuscrito de Chichicastenango znm jako Popol Vuh a vydal francouzsk peklad. V tto souvislosti je zajmav jeho Grammaire de la langue quich vydan roku 1862 (Bourbourg, 1862) o gramatice jazyka quich, je krom filologickch poznmek zahrnuje obshl slovnk s vce ne temi stovkami slov s uvedenm jejich dnskch, vlmskch, anglickch, francouzskch nebo latinskch koen.Galsk (keltsk) koeny mnoha slov, je jsou podobn germnskm tvarm nebo jsou s nimi identick, vak zmioval jen na okraj. Jazyk svtlovlasch indinn Mandan, kte mli blou ple a vymeli roku 1838 na epidemii, vykazoval nkolik zarejcch podobnost s waletinou, nap. koorig s corwyg (lun), bara s barra (chlb), her s hen (star)

Ogamsk psmo na obch hlavch

Pestoe soukrom jazyk blch boh (jazyk zuyua) byl ovlivnn starogermnskmi obraty, neznamen to, e jazyk byl nutn evropskho pvodu. Co kdy pochzel odjinud: teba ze zpadn Afriky? Nkte amerit vdci, napklad Constantine Rafinesque (1827/1828) hledali pvod jazyka zuyua v zpadn a severn Africe a spatovali tento vliv ji kolem roku 1000 p. n. 1. u Olmk, na co ukazuj vrazy oblieje s negroidnmi nosy, ztlutlmi rty a patrnmi asijskmi tvary o obch olmckch kamennch soch. Podobn indicie vak poskytuj jazyky dodnes iv v zpadn Africe (srv. Hau, 1978 a Winters, 1979).

Preklasick kultura Olmk, oznaovan jako kultura La Venta, je na druh stran dajn nejstar vysplou kulturou na americkm kontinent. Zaala asi kolem roku 1200 p. n. 1. a trvala do roku 400 n. 1. Tato pedkolumbovsk kultura nenapodobitelnho stylu, jej koeny nelze nikde nalzt protoe pochzej z druhho behu ocenu (Soustelle, 1979) vynikala emeslnmi technikami, umleckmi, rukodlnmi a architektonickmi dovednostmi, ale tak jeskynnmi malbami (zdnliv pipomnajcmi dobu kamennou) (Juxtlahuaca v Guer-reru) a megalitickmi hroby. Kultura La Venta inspirovala dal mezoamerick nrody zejmna v aritmetice a ve vpotech kalende o tuto selnou nauku se opraly maysk stavby. Neil Steede m pi diskusi ve Vdni upozornil na ogamsk psmena, kter maj bt vyryta na obrovskch hlavch o velikosti 1,50 a 3,40 metru: pro m to byl impuls, abych ble prozkoumal kamenn kolosy v mexick Villahermose pmo na mst. Hlubok krbance na hlavch opravdu vypadaj jako ogamsk texty (foto 80). Byly pipojeny pozdji? Nikoli, vdy na starch fotografich, kter byly pozeny pi vykopvkch, jsou runy zeteln vidt. Jen nikdo nepotal s tm, e by se ve stedn Americe mohly vyskytovat ogamsk npisy ze Starho svta.
Obr. 36: Humboldtova sekera Na Humboldtov sekee je vyobrazena dra lo (na pojzdnm podvozku?) a keltsk k, (Olmck kultura z doby 500, Mexiko). Podle H. Fischera (1875) je z nefritu, jen se vyskytuje na Novm Zlandu, v n, Barm a v Rusku.

Druhm vznamnm aspektem je, e ogamsk npis z La Venty je star minimln 1600 a maximln 3200 let. To znamen, e ogamsk psmo v Americe je star ne v Evrop, kde se mu oficiln pisuzuje st cca 1600 let. Byly djiny starovku a tedy i ogamskho psma ve Starm svt

zfalovny, aby byli nai pedkov degradovni na opovr-enhodn barbary? S touto myslnou padlatelskou akc souhlas i motivace krvav christianizace, nebo tak bylo mono tyto dajn straliv barbarsk pohany civilizovat bez vitek svdom vemi dostupnmi prostedky a s ospravedlnnm ped djinami a bohem. Misioni mli dokonce sami za to, e tak in pro blaho pohan. Velice zajmav je hlinn hlava nalezen v Tres Zapotes v Mexiku, je pochz z olmck kultury a je datovna kolem roku 800 p. n. 1. Pokrvka hlavy a plnovous pipomnaj spe fnickho nmonka ne indina. Pivezli Fnian na svch lodch hraky s koleky jako zbo na prodej? Zajmav je tak vzkum africkho vlivu na indinsk zemdlstv (Winters, 1981). Byla vyslovena i domnnka, e Afrian se dostali do Ameriky na fnickch lodch jako otroci. Star spisy toti dokldaj, e Fnian obepluli Afriku a mli oprn body i na zpadoafrickm pobe. Avak poizuj se pro otroky obrovsk hlavy? J myslm, e spe ne. Olmkov patili snad spe k praobyvatelstvu, kter ilo od severn Afriky pes panlsko a do stedn Evropy, ba dokonce a do Grnska a Kanady. V tto souvislosti m upoutala pbuznost jazyka japonskch Ainu s prabaskitinou a tak s jazyky Drvid tmav pleti v Indii (malajlmtina, kannadtina, telugu, tamiltina). Podle dr. Lahovaryho (1963), jen sestavil obshlou tabulku slov, odpovd napklad drvid-sk slovo ola (v, uvnit) baskickmu ola (chatr) nebo biho odpovd bi-hotz (srdce). Na druh stran existuj v porovnn s indoevropskmi jazyky hlubok rozdly v gramatick stavb (Jensen, 1936, s. I45nn.) Baskitina m podobn verbln konstrukce jako jazyky uralsko-altaj-sk skupiny fintina, estontina, maartina a turetina a podob se indinskm jazykm jako keuntin, sprvnmu jazyku Ink. Zajmav vak je tak pbuznost s gruznskmi a kavkazskmi jazyky, take se oficiln hovo o euskaro-kavkazsk jazykov skupin (Bouda, 1949, s. 9), co jen zdrazuje irok prostorov vazby.

Obr. 37: Fnian Soky nalezen v Americe maj rysy obliej ze Starho svta, vousy a starovk pokrvky hlavy, jez pipomnaj nmonky ze Starho svta. Nahoe vlevo: figurka z Monte Albnu I (Oaxaca, Mexiko). Nahoe vpravo: pirt z Jin Ameriky (Sttn muzeum v Ice, Peru). Dole vpravo: hlava z Mexika (200 a 800 n. 1.) s rysy ze Starho svta. Vpravo dole: fnicky vyhlejc nmonk, olmck nalezit v Tres Zapotes.

Baskitina je vysoce zajmav relikt, jaksi ivouc foslie staroevropsko-severoafrickho jazyka megalitickch obyvatel, jej pbuznost lze prokzat jakoby po celm svt. Proto neudiv, kdy jsem ve vlasti Drvid v Indii nalezl megalitick kamenn objekty, jak jsou tak v Japonsku a u Olmk v Americe. Jak jsem se dozvdl, japonsk velvyslanec se ped pr roky dokzal k divu pozorovatel domluvit se stedoame-rickmi indiny starou japontinou! Starojaponsk jazyk nroda Ainu etnika patcho k Paleosibianm vak vykazuje i mnoho shod s bas-kitinou. Napklad sklonit se se v ainu ekne hotkutu a v baskitin ku-kutu, nebo spt se v ainu ekne mokor a baskicky makar. Vezmme si jmna boh z nejstar japonsk kroniky Nihongi,

peloen roku 1896 W. G. Ashtonem do anglitiny: text se jimi jen hem. Kon asto vrazem no Mikoto. Bh se ekne ve starohornonmi-n kot (cot, god), a tak bychom mohli no mi(a) kot(o) peloit jako nun mein Gott {nyn mj bh). Tak starohornonmeck hoho (=vzneen, vysok, do vky stv. Schtzelzeichel, 1974, s. 85) se vyskytuje napklad nejen v Hoho-demi no Mikoto. Baskitina je pozstatek, kter dokzal pet boui christianizace a inkvizice na rozdl od keltskch a germnskch jazyk. Star jazyky byly znieny a nahrazeny nov vytvoenmi literrnmi jazyky vznikajcch stt s clem vykoenit pocit existujc keltogermnsk sounleitosti. Pi blim studiu se vak ukazuje, e star baskitina nen organicky vzniklm jazykem, nebo m jakoby matematicky konstruovanou strukturu, formln kd vhodn pro programovn pota udivujcm zpsobem stejn konstruovan jako aymarsk jazyk v okol Tiahuanaka (Peru). Podle Eda Nylanda (2001) lze tento kd dekdovat, pouijeme-li vzorec VKV a normln baskicko-anglick slovnk. Vzorec VKV (vokl konsonant-vokl) znamen, e slova naich dajn starch evropskch spisovnch jazyk, jako je nmina, italtina, anglitina, panltina nebo latina, rozlome na sti vykazujc vzorec VKV. Vezmme si jako pklad slovo Genesis, abychom si ukzali, jak systm funguje. Rozdlme je na systm VKV a ped a za souhlskami doplnme chybjc samohlsky. Z genesis dostaneme.ge ene esi is (teky zastupuj chybjc samohlsky) a po doplnn chybjcch samohlsek age ene esi isa. Baskicky to znamen: ageri ene ezingehiagoko izadi, co si s pomoc slovnku pelome do anglitiny: revelation my supreme creation, tedy Supreme revelation of creation a esky: zjeven stvoen. Zd se, e slovn tvary nahrazuj cel vty. Nyn ji chpeme, co napsal Charles Berlitz: Baskitina se vak podob polysyntetickmu typu jazyk, k nmu pat i jazyky americkch indin, Eskymk (grn-tina, HJZ srv. Jensen, 1937, s. 151nn.) atd. a jeho lingvistickou zvltnost je vytven slovnch tvar, je jsou ve skutenosti kompletnmi vtami (Berlitz, 1978, s. 147). U polysyntetickch, tedy mnohonsobn skldanch jazyk se sti vty spojuj ve velk slovn tvar plnc funkci vty, mj. napklad v jazyce Ink (keuntin) nebo v uralsko-altajsk jazykov skupin fintin, estontin, maartin a turetin. Kdy si uvdomme odraz mnoha baskickch slov v drvid-skch jazycch a v ainu, bude cel vc vypadat a hroziv. Existovala snad v megalitu celosvtov kultura s jednotnm jazykem? Shody dokonce existuj i se starohornonminou. Z mnoha pklad uvdme pro nzornost dva: markt (trh) se ekne v baskitin merkatu a ve sta-rohornonmin merkat (tak: market, markit)

nebo tanz (tanec) se baskicky ekne dantza a starohornonmecky dantz (tantz, tanz). Protoe tak dvn psemn systmy, napklad ogamsk, jsou tvoeny jen souhlskami, je stanoven sprvnch pslunch samohlsek asto spojeno se zkouenm a hlednm. Dr. Anthony Jackson z edin-burghsk university studoval star npisy ve Skotsku a napsal: Je jasn, e ogamsk psmo nevzniklo na lingvistick, ale numerick bzi (Jackson, 1984, s. 153). Kdy piadil psmenm numerick vznam jako v latin, nalezl fascinujc kombinace. Jinmi slovy, existuje systm, tedy uml matematick produkt, z nho byl vytvoen latinsk jazyk, ale tak baskitina a ogamsk psmo. Jestlie text bible opravdu obsahuje kd, jak je asto publikovno, byl vytvoen na matematick bzi nejdve potkem stedovku a je tedy star nanejv tisc let. asto se pipout praevropsk substrt existujc ped Kelty, tvoen Berbery, Ibery, Basky, Ligury a Raety. Pitom by nelo ani tak o pisthovalce z Maroka, Iberskho poloostrova i jin Francie, jako o spolen staroevropsk substrt (Friedrich, 1995, s. 64). Zavlekli africkyvyhlejc Olmky z Afriky Fnian, nebo pochzeli spe z prv nartnutho staroevropskho substrtu a po pekonn Atlantiku (vyli ze severn Afriky nebo Iberskho poloostrova) zaloili ve stedn Americe kolonii? Pak nen zhadou, e Olmkov zanechali ve stedn Americe megalitick dla. Nejsou nyn zdnliv cize psobc ogamsk npisy na obrovskch negroidnch hlavch Olmk nejen pochopiteln, ale nevypadaj te namsto kuriza jako samozejm, pmo jednoznan charakteristick rys? Neuzavr se nyn kruh? Tento praevropsk substrt doby megalitu s titm na atlantickm pobe od zpadn Afriky po stedn Evropu byl, jak si myslm, znien velkmi prodnmi pohromami, je souvisej se zaplavenm stepi v mstech Severnho moe a protrenm gibraltarskho prahu ve 4. stolet p. n. 1. (experimentlnho datovn). Podle oficilnho konce olmck kultury kolem roku 400 n. 1. by mohlo vypadat prchodn i dal drastick zkrcen evropskch djin, kdyby byli Olmkov toton s megalitickmi obyvateli v Evrop. Teprve po tchto nesmrnch prodnch katastrofch se ve stedn Evrop objevila keltsk (= pvodn skytsk kultura), kter vzela z oblast kolem ernho moe, jeho sladk voda se stala v dsledku pronikn slan vody ze Stedozemnho moe nepoivatelnou. Nrody tam usazen byly pinuceny k tku a rozprilo je to a do Japonska, Indie, Evropy a do Stedomo, je bylo tehdy v dsledku stralivho sucha tm neobydlen. Tak lze vysvtlit doklady o tom, e se severoskytsk e dostala a k Ode

a Nise resp. do Braniborsk marky (Rostowtzeff, 1931, sv. I, s. 270; srv. Seger, 1928) a o existenci skytskho osdlen na pd Braniborska i vzkumy prokazujc siln skytsk vliv v halstat-tsk kultue (Koppers, 1936, s. 621) bhem star doby ledov ve stedn Evrop (Mararenko: Les Scythes et Hallstatt, Helsinky 1930). Vzhledem k existenci druid charakteristickch pro keltskou kulturu se zd, e se tato kultura rozila prv z Britskch ostrov podstatn pozdji, inspirovna mediternn kulturou, pedevm vak enm pvodnho kesanstv a ran kesanskho stavebnho slohu putujcmi mnichy. Tato kultura pekryla jako tenk substrt kulturn a architektonick statky exportovan jako nov mda lodmi ze starho ecka a Etrurie, dle pes Pd, alpsk prsmyky a prostednictvm eckch koloni v jin Galii (mj. Massilia/Marseille a Emporion) pmo do stedn Evropy. Tak se objevila protoromnskd kultura zakrvajc keltskou a germnskou, je vak mla jen podobu mdy zasahujc stavitelstv, spotebn pedmty a mdn kulturu, nikoli vak kulturu v podob man dobvajcch z ma svt podobn jako kdy po vlce americk vvozn artikly (Coca Cola) zdnliv dobyly Evropu. Tuto protoromnskou kulturu ve stedn a severn Evrop oplodnily kulturn impulsy, kter byly dky Normanm akceptovny ve Stedomo a nov vyvinuty na Siclii, pedevm vak dovoz normansko-romnsk architektury Vikingy. Toto kulturn obdob konc nstupem gotiky je oznaovno jako romnsk (v Nmecku oficiln 1050-1230). Existenci praobyvatelstva pochzejcho ze zpadn Evropy a severn Afriky, kter zde bylo ji ped pchodem Keltoskyt (= vchodnch Germn) dosvduj berbersk mstn jmna ve starm Bavorsku (Friedrich, 1990/a) a zdnliv nevysvtliteln existence Berber v Nmecku (Wirth, 1928). Tu lze chpat jako pozstatek doby ped katastrofami krtce ped zmnou letopotu. Tato prastar vrstva mstnch jmen ukazuje, jak se zd, na hamito-semitsk jazyky i dialekty. Musme si tuto populaci obvajc kdysi velk sti Evropy tak Nmecko vetn alpskho prostoru etnicky pedstavit asi jako blzk pbuzn Raet, Ligur, Bask, Iber a berberskch kmen dodnes ijcch v Maroku. Prv u nich kadho nvtvnka Maroka zaraz, jak velice se tamj lid podobaj vzhledem typu, s nm se asto setkvme v Nmecku a v alpskm prostoru (Friedrich, 1995, s. 28). Pat k tto jazykov skupin i dodnes nerozlutn etrutina? K hamito-semitsk jazykov skupin pat z hamitsk vtve (jmno po Hamovi, biblickm Semov bratru) mj. star egypttina, kopttina, adsk jazyky, houssa, kitsk a berbersk jazyky, ze semitskch lze krom

jinch uvst arabtinu, aramejtinu, hebrejtinu, fnitinu, kanaanej-tinu, ugarittinu, akkadtinu a malttinu. Tebae se semitsk a hamit-sk skupina vzjemn vrazn li, lze zjistit shodu. Maj vce spolench slovnch koenovch slov, ne je mon vysvtlit vpjkami a tak gramaticky vykazuj adu spolench rys (Bodmer, 1997, s. 226). Podstatn jmna v semitskch jazycch maj sice posesivn afixy (slovotvor-n prostedky) jako substantiva v ugrofinskch jazycch, ale na druh stran m jejich gramatika adu rys pipomnajcch indoevropsk jazyky (Bodmer, 1997, s. 231). Protoe baskitina zn podobn konstrukce jako uraloaltajsk skupina jazyk, nap. fintina, a podle Conta de Charencyho vykazuje berbertina, baskitina a urit slova star galti-ny nepopiratelnou pbuznost s indinskmi dialekty Severn a Jin Ameriky, jsou berbersk mstn jmna ve stedn Evrop svdky starobyl a rozlehl, ba pmo interkontinentln kulturn ptomnosti. Z baskitiny se pi blim ohledn vyklube pozstatek jet starho jazyka, ktermu Edo Nyland (2001) kal Old Saharan Language, je peila v mnoha jazycch jako dosud zejm baskick (severoibersk) jazykov prvky. I kdy jsem ji dve psal o tom, e nai pedkov uvali etinu, pakse zd zejmj, e etrutina nepochz ze star etiny, ale e je tomu prv naopak. A tvrzen, e etrutina je njak spznna s baskitinou vypad mn tajupln, protoe zejmna ogamtina a baskitina podobn jako aymartina v Peru jsou sestaveny podle jednoho matematickho vzoru. Benediktint mnii vyuili star ogamsk psmo, kter se kolem roku 350 dostalo do Irska spolu s kesanstvm a pvodn se psalo zprava doleva (a nkdy na kamennch kolech zezdola nahoru a na druh stran shora dol). Toto psmo pozmnili, psali ho zleva doprava a pipojili samohlsky, kter se dve nepsaly. Ogamsk psmo existujc v rznch variantch tak musme zaadit alespo do dvou asovch rovin ped christianizac a po n. Star etina pila do stedn a severn Evropy jako jazyk modifikovan z praevropskch jazyk Kelt a Skyt spolu se zptnm osdlenm zvanm romanizace. Benediktint mnii z toho jako variaci vyvinuli latinu, proto se zd, e zejmna star latinsk npisy (vulgrn latina) vlastn pedstavuj staroeck texty. Staronmeck koeny ve star etin dokazuj, e nmina nem vpjky z latiny, ale e jde o slova, kter pochzej z doby ped vytvoenm starohornonminy, kdy bylo jet mon se po cel Evrop domluvit dialekty pochzejcmi ze skyttiny (keltskmi, staronmeckmi). Existuje kniha, Auraicept Na nEces (The Scholar's Primer), obsahujc

podrobn a detailn diskuse k irsk gramatice, pravopisu a vtn stavb. Matematick pravidla obsaen v tto knize vyuvali benediktint mnii v rznch variantch k sestavovn novch jazyk, kdy do nich vdom zabudovvali rzn nepravidelnosti i zamovali a nahrazovali rzn psmena co jazykovdci chybn interpretovali jako posouvn hlsek. Podobnost i stejnost mnoha slov v rznch evropskch spisovnch jazycch proto vypad jako umle vynucen jev na rozdl od organicky vznikajcch evropskch prajazyk (skyttiny resp. star nminy, kelttiny, gttiny). Star ogam na rozdl od novjho ogamu je dky prci benediktin tm ztracen. Doklad podv nkolik opracovanch kamen v Anglii a na ostrov Manu, pedevm vak kameny popsan jazykem Pik-t ve Skotsku. Piktsk npisy maj stejn styl jako ogamsk npisy, ale protoe o jazyce Pikt bohuel nevme nic, vechny pokusy o jejich peloen zatm selhaly.

Latina a etina ve star Americe

V blzkosti Quita v Ekvdoru jsem nhodou narazil na starou knihu od Hectora Burgose Stona (b.r.), kter vyla v Ekvdoru. Autor v n vypotv piblin sto shod rznch slov v keuntin se slovy v etin, sanskrtu a latin. Co maj tyto evropsk jazyky spolenho se sprvnm jazykem Ink? Podle dosud pedloench fakt se zd, e bl bohov ve stedn a Jin Americe i jinde byli Vikingov i Keltov (Keltiberov), kte ji mli svou pohansko-kesanskou vru. e Ink v Jin Americe existovala od roku 1438 do svho znien (panly roku 1533 sotva sto let. A ji byla latina vynalezena kdykoli, v tu dobu ji existoval tento uml jazyk, z nho se pozdji dostaly vpjky do severskho jazyka Viking a tak do keuntiny, asi jako se dnes objevuj americk vrazy v evropskch jazycch. Je zajmav, e Inkov se vynoili s koncem normansk vldy v Sicilskm krlovstv resp. bezprostedn po nm, m lze snadno vysvtlit eck vrazy v keuntin, kdy zrove slila moc templ. Star vzkumy potvrzuj, e biblick pbhy a evropsk vpjky v keuntin byly znm ji ped pchodem conquistador. Protoe Brasseur de Bourbourg nalezl latinsk koeny tak v mays-km jazyce quich, zd se, e na jedn stran dochzelo k paralelnmu vvoji jako v inck keuntin a na druh stran e snad existuj ve skutenosti skryt staroeck resp. keltsk, germnsk nebo gtsk koeny. Sir William Jones, jen ovldal 28 jazyk, zkoumal ji v roce 1786 mon ji neexistujc spolen pvod, jen vysvtloval vraznou shodu

koen slov i gramatickch forem mezi sanskrtem a jazyky Rek, Peran, man, Kelt a Germn (Jones, petisk 1967, s. 15). Roku 1816 srovnval systm konjugace v latin, etin, pertin a nmin Franz Bopp. Ukazuje ptomnost Skyt v Indii, jejich jazyk byl podle Egenolffa (1735) zkladem kelttiny, gttiny a rovn etiny, na spolen jazykov koen, jazyk Skyt? Tak by bylo mono vysvtlit zdnliv promchan staroevropsk nebo i indick jazykov rezidua ve staroameric-kch jazycch, jejich podmnkou nejsou fze vpdu rznch kultur. Cist informativn bychom mli upozornit na 44strnkov, ovem nedokonen rijsko-keunsk slovnk (Vocabulario ario-quichua) kontroverznho argentinskho historika Fidela Lpeze (srv. Mahieu, 1972, s. 172nn.). Roku 1871 vylo v Pai jin dlo tohoto vdce (L-pez, 1871), je doloilo 1300 slov se sanskrtskmi koeny. Dosavadn vklad se vztahoval ke dvma hlavnm vznamnm politickm jazykm. Podobn vzkumy by mly smysl i pro nahuatla aymartinu. Lingyistick prce z prvnch stalet conquisty umonily odhalit germnsk a latinsk koeny. Hermann Leicht (1962) vyloil nkter z nich ve slovnku jazyka Moik, sestavenm v 17. stolet Fer-nandem de Carrera (1644). Jestlie maj dva jazyky stovky sloitch nikoli zvukomalebnch spontnnch zvuk novorozenc spolench slabik, pak lze pi v douc opatrnosti dospt k zvru, e mezi nrody, kter tyto jazyky pouvaj, existoval njak kontakt. Jde o nhodu, kdy perunsk kultura moika stavla na jedn stran msky vypadajc akvadukty a na druh stran jsou v jejm jazyce germnsk (staronmeck) koeny? Tak ve stedn Americe je nap. (aztck) slovo v jazyce nahuatl lan (tlan) ve vznamu msta nejen toton se starohornonmeckm lan (srv. Schtzeichel, 1974, s. 106) a gtskm (pouvanm vak i ve sthn.) land (Wrede, 1930, s. 449), ale znamen i to sam: zem, kraj, zem. Tlan (slabika vytvejc mstn jmna srv. Karttunen, 1983, s. 282) by mohlo bt interpretovno po rozdlen tohoto slova na dv slabiky jako starohornonmeck te lan (srv. tepec. s. 186) ve vznamu das Land. V Jin Americe lze poukzat nejen na podobnost aymarskho slova huta (dm) se starphornonmeckm hutta a dnskm hytte. Pi sv nvtv Peru mi pipadla npadn indinsk jmna ty obydlench lokalit, kter zanaj Sacsa a jsou nedaleko Limy, Cuska, Arequipy a Ansashu. Toto mstn jmno pipomn etnick nzev Sachse (tak sthn. Sahso nebo Sazze), jen se pouval i ve starohornonmin. Toto etnick oznaen je odvozeno od sthn. sahs (tak: sachs, sax, saxs), co byl nzev dky nebo krtkho meku. Mon nhoda, ale existuj i mstn jmna jako

Sacsahuite u Cuzka. Huite pipomn opt dm resp. boudu, chatr (Htte). Ale z hui se ve sthn. stv tak wi (Wackerna-gel, 1861, s. 141), a tak mme z huite wite, co v souvislosti se deven znamen zaphnout do spolenho jha i spojit (sthn. weten). Dv dal msta v Peru u Ayacucha a Juninu se nazvaj Sacsamarca. Marca vak znamen ve sthn. hranice, pohrani nebo vymezen st zem resp. marka, napklad Braniborsk marka. lo by indinsk mstn nzev Sacsamarca peloit jako pohranin zem Sas? Existuj i dal starohornonmecky resp. germnsky znjc mstn jmna jako Marcahuisa (dm marky ili provinn hlavn msto). V perunskm Cuzku je pevnost Sacsahuaman, znm kyklpskm zdivem, tvoenm obrovskmi kameny spojovanmi bez malty. Sacsahuaman meme sthn. st jako sacsa wae(r) man, piem wa (= waa) je zkratka z war, opravdov, skuten, ili wahr (Wackermann, 1861, s. 360) a man znamen mu (mann) resp. lovk (mensch) anebo lid. Mohl by Sacsahuaman znamenat: Sasov, skuten lid? Pevnost se ne sprvn pit Inkm. Ale ani Vikingov nestavli dn budovy v tomto jedinenm stylu, s nm se setkme na celm svt vetn Egypta. V Psni o Nibelunzch (strofa 362) se dalek zem nazv Zazamanc podle Wackernagela (sloka 362) romnov zem v Africe. Protoe se ve starohornonmin psalo msto cz i prost z, dostali bychom analogicky k mstnm jmnm v Peru Zacsamanc, a protoe manc znamenalo ve sthn. mnostv [mengen] nebo z manec pochzejc pojem rozmanit, znamenal by (v severn Africe lec) Zazamanc zemi, kde ije mnoho Sas. Rd bych v tto souvislosti pipomnl skutenost, e Geise-richovi Vandalov dajn vpadli do severn Afriky roku 429 a zaloili tam i. Mme v tomto ppad co dlat s ist jazykovmi paralelami mezi zempisnmi oznaenmi v Peru a ve starch nmeckch textech? V Peru existuj i dal lokality jako Sacsacancha a Sacsacoto. Cot (tak: kot, god) je starohornonmeck oznaen boha. Adekvtn se oznauje i Quetzalcatl, bl bh ve stedn Americe, jeho jmno pr znamen zelen pov ocas. V Popol Vuh v jazyce maya quich je na jeho mst jmno Quetzalcut. Aztck coatl je zde ztotonno s mayskm slovem cut pro boha, co m stejn vznam jako cot (= Gott) ve starohorno nmin.

msk cihlov architektura u May

Mayov mli uilit, na nich vyuovali veleknzi a podle nzoru ady autor od roku 600 psali tak knihy (Landa/Gates, 1987). Materil a proveden tchto indinskch knih pesn popsal ji italsk humanista Petrus Martyr. Jedna z tchto mayskch universit byla patrn v Comalcalku. Tato lokalita le na sever od Villahermosy a je tm neznm, avak jedinen. Kdy jsem na ta msta vkroil, pipadal jsem si, jako by m penesli do mskch vykopvek ve Starm svt: jako stavebnho materilu se zde uvalo plench cihel, je nahradily jinak u May obvykl vpenec. Z plench cihel se krom Comalcalka stavlo tak v blzkch mstech Bellote a Jonuta a i v Balankanu a Tenosique, je jsou vzdleny 100 a 130 mil jihovchodnm smrem a le v mexickm spolkovm stt Chiapas. Jedin zveejnn archeologick studie pochz z vykopvek probhajcch v roce 1966 pod vedenm George F. Andrewse (Oregon University). Ta vyla v roce 1967 a byla doplnna na dokument se 160 stranami textu a 13 stranami mapovho materilu.

Obr. 38: Libyjci Nahoe: tuto destiku s libyjskou kartus (nahoe vlevo) vykopal Mexick nrodn antropologick stav v Comalcalku v Mexiku. Peklad textu zn: Je, ochrnce a odkazuje napunsk (fnick) nmonky, kte byli ji pohansko-kesansk vry. Dole: na tomto fragmentu z Colamalcalka jsou zeteln vidt staroindick psemn symboly v tzv. mulovm psmu, je byly pedtm znm jen z Indie.

Tento vdec zjistil (Andrews, 1989, s. 151; peklad podle HJZ): Tato absence publikovanch dat pedstavuje zvan vakuum, pokud jde o specifickou chronologii mnohotvrnch komponent Comalcalka a povahu vnjch vztah. Ponciano Slazar, editel Instituo Nacional de Antropologia Historica de Mxico (INAH) podnikl vykopvky v letech 1972 a 1981, ale publikovno nebylo nic. Pro takov utajen? Jsou dvodem neobvykl nlezy nehodc se do tradinho obrazu historie? Barry Fell nalezl na plench cihlch v Comalcalku arabsk, libyjsk, msko-kesansk, etrusk a staroeck symboly a runy (Fell, 1989, s. 3l6nn. a Fell, 1990; Steede, 2001 a Eccott, 1998). Libyjsk npis zn: Je, ochrnce (Fell, 1989, s. 318). Byly objeveny i symboly pochzejc z dol Indu v Indii (Rudgley, 1999, s. 77). Jinm vzruujcm objevem je punsk kalend, kter je rozdlen na dvanct msc po tyech tdnech, a pedstavuje tedy msn kalend. Punsk psmo odvozen z fnickho se v Kartgu pouvalo v prvnch tech staletch po zmn letopotu. V roce 1972 byly punsk amfory vyloveny u karibskho pobe Hondurasu. Hondurask vlda dal vzkumy zakzala, aby nepokodila ima-ge Kolumba (Fell, 1989, s. 318). Akoliv se ve stedn Americe stavlo z plench cihel, proti (ortodoxnmu) mskmu vlivu hovo to, e konstrukce pravch oblouk se svornkem v Comalcalku chyb. Prav oblouky, klenby a kupole pedstavuj pokroilej konstrukn prvky, kter se na druh stran vyskytuj ve staroeckm stavebnm umn jen ojedinle (terasa gymnasia v Pergamonu) a v Comalcalku nebyly podle veho znmy vbec. Zaprv se mus rozliovat mezi zpsobem stavebn konstrukce a pouitou architekturou. Nkter z pouitch konstruknch prvk se vyskytuj pouze zde v Americe a tak ve Starm svt. Mme na mysli uspodn pedloh pil v mstnostech, je propjuj stnm vt stabilitu, take je mono je stavt slab. Vechny ostatn mstnosti v ji nch mayskch lokalitch maj pravohl, nelenn pdorys se silnjmi stnami. Jinde Mayov rovn nepouvali siln zklady, kter jsou silnj ne zdi samotn. Na spojen se Starm svtem ukazuje rovn konstrukce pil, nebo je tvoil vnj cihlov pl, jen byl po vrstvch propojen prostupujcmi adami cihel, m byla zvena jeho stabilita. Dutiny byly vyplnny kamennou sut. Na rozdl od stavebn konstrukce se architektura podob stavebnmu stylu jinch mayskch lokalit. Identick je zejmna uspodn sloup v

palcch Palenque a Comalcalco. Nicmn pouitm cihlovm zdivem s plenmi cihlami se Comalcalco vrazn odliuje od vech ostatnch mayskch lokalit. O dob vzniku staveb se meme jen dohadovat. Vpenn malta ze schrnek mul z Cube Tomb (Krychlov hrobky) z oblasti Velk akro-pole byla roku 1994 analyzovna v Geochron Laboratories v Cambridge (Massachusetts). Z vsledku radiokarbonov metody vyplynul rok 380. Takov datovn jsou ovem velice zatena chybami. Krom toho datovn mule jet neuruje st malty, vdy v dob pouit mohly bt mule pece ji destilet mrtv. V kadm ppad nelze u staveb z plench cihel v Comalcalku zjistit dnou pedchoz vvojovou fzi. Stavebn styl a zpsob konstrukce byly prost najednou tady. Byla tato stavebn technika njak dovezena ze Starho svta? Britsk odbornk na archeologii David J. Eccott potvrzuje, e Comalcalco opravdu skt doklad pro ptomnost Starho svta v Novm ped Kolumbem (Eccott, 1998, s. 16). Podle nkterch nzor byly plen cihly v Comalcalku pouvny od roku 400, podle jinch vak a od roku 800 i 1000 (mj. Perz Campos a Silva 1992, Peniche Rivero 1973). Na druh stran Atlantiku se podle Lexikonu antiky staroorientln technika vypalovn cihel kolem roku 1000 p. n. 1. ztratila; pot se ve velkm rozsahu dajn stavlo jen z cihel suench na slunci. Teprve kolem poloviny 4. stolet p. n. 1. nastal u nkterch velkch staveb nvrat k vypalovanm cihlm (Irmscher, 1984, s. 621). Bylo pouvn vypalovanch cihel na vce ne est stalet perueno? Nedolo zde k asovmu rozdlen jednotn fze stavebn techniky prokazateln v rznch oblastech Starho svta a k jejmu svvolnmu posunut do dvou odlinch asovch fz? Srovnn asovch dob, v nich se stavlo srovnatelnmi stavebnmi slohy, nemus postupovat ze Starho do Novho svta, ale prv naopak. Techniku plench cihel znali Fnian i Etruskov. man dajn Kartgo ve tet punsk vlce v roce 146 p. n. 1. dobyli, zniili a jeho obyvatele uvrhli do otroctv. Pokud je to pravda, pak bychom si dovedli pedstavit, e Punov na svch lodch schopnch plavby na irm moi uprchli do Ameriky. Kdy si te uvdomme, e je teba z evropsk pedhistorie vykrtnout temn stalet, pak se tato doba posune o nkolik stalet smrem k dneku a tedy do obdob, kter, zd se, dokld (stle pochybn) radiokarbonov analza mul nalezench v hrobce v Comalcalku.

Obr. 39: Odvodnn Nvtvnci si ani nevimnou odvodnn pyramidy Jitenky v Tule. Nejvy ploina je spojena labem (R) a odvodovac trubkou (E) s kanalizanm systmem v zemi. (L) je nedvno zazdn odvodovac otvor. Maloasijt Chetit vyrbli knicky sbhav, do sebe zasouvac trubky s reviznmi otvory (spodn obrzek) ji dvno ped nam letopotem. Podobn trubky z plen hlny byly nalezeny v mexickm Comalcalku.

Zvl npadn jsou podle m odvodovac trubky v Comalcalku, rovn vyroben z plen hlny. To je v Americe nco uniktnho, pestoe pozorn nvtvnk si vimne kanalizanho systmu z odvod-ovacch trubek i v mexick Tule a rovn Mayov mli promylen zavlaovac systm, svdc o vysok rovni vodnho stavitelstv. V Americe je rovn uniktn, e odvodovac trubky mly knick tvar, take je bylo mono zasouvat jednu do druh. Takov trubky pouvali krom Chetit ji ekov v Pergamonu (dnen Turecko), take dokzali sestavit stoupaky a o dlce 160 metr. Systm znali Etruskov a Fnian. Tento zdnliv nevznamn konstrukn detail dokld dal paralelu mezi Starm a Novm svtem. Zstv hdanka: Slouily odvodovac trubky opravdu jen k odvdn deov vody, jak se pedpokld? Pro by mla bt ploina kamenn pyramidy odvodovna pomoc systmu trubek jako v mexick Tule?

Copak deov voda neodtk z kamennch bonch ploch pyramidy sama? Na ploin pyramidy stoj kamenn postavy, atlanti z Tuly. V rukou dr podivnou kamennou pistoli, je pipomn spe njak nstroj. Slouil snad mohutn a masivn nstroj v rukou atlant k rozbjen kamen obsahujcch rudu a zlato? Na prmyslov provoz ukazuje podle mho nzoru tak veden systmu trubek, nebo v Tule a Teotihuacnu se dajn provozovala metalurgie ji v ran fzi, nap. za dob Mixtk (Rivet/Arsandaux, 1946).

Bl bohov
Kdy panlsk conquistador Hernn Corts pistl roku 1519 v Mexiku, dostal starou rytskou plbu naplnnou zlatm prachem. Odkud mli indini rytskou plbu? Kolumbus na pevninu nevkroil. Pochzela plba od Viking? Jakmi jazyky se vlastn panl pi dobvn Mexika a Jin Ameriky dorozumvali? Staroevropskmi jazyky? Vdy jakm jazykem se doa Maria, otrokyn Malintzin, kterou roku 1519 Cortsovi darovali Tabaskov na znamen podroben, mohla zhostit svch slueb tlumonice (Rackewitz, 1986, s. 97)? A u tomu bylo jakkoli, ptm vldcem Toltk byl Quetzalcatl, jen vldl v polovin 10. stolet. Toltkov ho pokldali za boha, za syna slunce. Vdili mu za svou vysplou kulturu, za zkony, za kalend, ba dokonce i za techniku obdlvn pol a zpracovn kov. Zvltn bylo, e Quetzalcatl byl bl a vousat. Ale indini vlastn vousy nemaj znak, kter sdlej spolu s Asiaty, z nich urit mnoho indinskch nrod pochz. Navc bv Quetzalcatl zobrazovn s kem a zakroucenou hol jakou pouvali irt mnichov a druidov. Quetzalcatl pr pistl v Pnuku, v Mexickm zlivu. V popisu blho boha se vichni kroniki shoduj, e byl vysok postavy, ml blou ple a dlouh vousy. Co se vak te jeho obleen, to se ji texty rozchzej. Podle nkterch nosil dlouh vlnc se roucho, pipomnajc keltsk druidy, a pes nj pehoz zdoben ervenmi ki, jen pipomn spe temple ti se ovem objevili pozdji. Nosil sandly, na hlav cosi na zpsob mitry a v ruce hl. Jin ho zobrazuj s halenou z hrubho ernho pltna s krtkmi irokmi rukvy a s plbou zdobenou hadovitmi ornamenty. Co kdy maj pravdu oba nzory? Tak bl roucho pipomn strce keltsk vry, zatmco asnat ern pl musk odv Viking (Norman) ve 14. stolet. Krom toho nosili takzvan kapuce s copy a burgundsk apky, kter lze ojedinle najt tak na stedoamerickch vyobrazench nhoda? Ve stedn Americe jsou nkdy zobrazeni s blou plet k vidn

indini, kte maj jaksi brnn a na hlav plbici. To zavdalo podnt ke spekulacm, zda nejde o vyobrazen vesmrnch pileb mimozemskch nvtvnk. Mon maj pravdu oba nzory. Kdyby byli ve stedn Americe Vikingov, pak by tu vak znali tak ryte s kruhovmi tty, brnnm a plbami. Vdy Vikingov byli tak ryti a nosili kroukov brnn, jak dokld nlez rytskho mee z raelinit ve Vimose na Fnenu (Oxenstierna, 1962, obr. 20). Nebo tak nlez ve Valsgrde (hrob 8) s plbou, kroukovou koil, pancem a okrouhlm ttem. Historikov popisuj rovn msk ryte, ale ty bychom mli podle mch dosavadnch vklad pokldat za keltsk nebo severogermnsk ryte (Vikingy).

Obr. 40: Biskupsk berla Ve Florentskm kodexu je vyobrazen bh Quetzalcatl s kem a zakroucenou hol. Na obrzku vpravo vidme irskou biskupskou berlu (Helg, vdsko). Doplnn ozdob autor. Obr. dole: srovnn vousatho Quetzalcat-la (vlevo) s vyobrazenm severskho Odina s rytskou plbou na hlav (vpravo).

Oficiln historick verze prav, e Vikingov byli mskou papeskou crkv christianizovni relativn pozd. To souhlas s tm, co jsem tak popsal. Tak Keltov a Vikingov byli ji dve (nikoli vak vichni) christianizovni iroskotskmi mnichy. Jestlie je Quetzalcatl zobrazovn se zakroucenou hol a na druh stran se popisuje jeho bl odv s ki, pak tento dosud tm nepovimnut detail jen podporuje mj vklad. V souladu s tm je i chovn blho boha: knz psnch mrav, oddvajc se asketickm cvienm. Zakzal lidsk obti, na druh stran vak byl i obvanm vlenkem. Nyn s tm souhlas i oboj odv: na jedn stran vysok, bojovn Viking, jen nosil tmav musk pl, a na druh stran v pohansk i kesansk ve vzdlan knz v asnatm blm rouchu: vdcov Kelt a severskch nrod byli stejn vzdlni v duchovnch i svtskch vcech. Quetzalcatl, bl krl a bh Toltk, je pravdpodobn toton s Kukulknem, jen piel k Maym od zpadu. Ale i Mayov si vzpomnali na invazi blch a vousatch mu ped Kukulknem, kte pili od vchodu pes Atlantik vedeni knzem, jen se jmenoval Itzanm. Ml vechny Quetzalcatlovy fyzick i morln vlastnosti a dal Maym psmo, uen, zkony a kalend. Ve shod s Franciskem Nufiezem de la Vega (1702) pe Ramon de Ordofiez y Aguiar ve svm rukopisu Historia del cielo y de la tierra, e se (dajn roku 955) jaksi cizinec, jen pinesl kulturu, plavil se svmi lidmi z Kuby podl pobe Yucatnu a pot proti proudu eky Usu-macinta a do blzkosti Palenque. O tto historii vyprvj Tzendalov z Chiapasu, etnikum pouvajc mayskho jazyka. Jmno, kter dali svmu Kukulknovi, je vru npadn: Votn nebo Uotn. Byl germnsk pn boh Wotan (Wuoton, Vodan nebo Voden), jemu kali tak Odin, znm i ve stedn Americe? Francisco Nufiez de la Vega (1702) kladl tento okamik na dobu kolem roku 600 p. n. 1. a tedy do obdob osdlovn mayskho regionu. S blmi a vousatmi bohy se setkvme v tm vech zemch stedn Ameriky. V Guatemale mu indini Quich kaj Cucumatz (zkomolenina z Kukulkn) a Xbalanque. Bh jmnem Bchica se dostal a do dnen Kolumbie, kdy peel pes venezuelsk roviny, kde narme na vzpomnku na nj stejn jako u ady kmen skupiny Tup-Guar-n a do Paraguaye, kde mu kaj Zum (Tsuma, Tam a Turn). Kam Bchica zmizel? Do andsk vysoiny? Vousat, bl mui od jezera Titicaca, kte podle kronike Velaska pili pes moe, se klanli slunci (Inti) a msci (Quilla).

Obr. 41: Ryt Erik Rud ve stedovkm rytskm brnn s plbou, meem a ttem (obr. vlevo: Arngrimur Jonsson, 1688). Prav obrzek z 15. stolet ukazuje Nezahualcoyotla (1402-1472), krle Texcoka v Mexiku, obleenho jako Viking.

Jejich vdce Huiracochu (Huirakochu), co panl pepisovali Viracocha, popisovali fantasticky. Vzpomnm si, e slabika hui se ve starohornonmi n nkdy nahrazovala slabikou wi. A skuten se pro inckho boha stvoitele Huirakochu v literatue pouv i jmno Wirakoa. Jak je mon, e se zvltnost starohornonminy projevuje v jihoamerickm jmn boha stvoitele? Pochz cocha od starohornonmeckho cot (cot = bh)? Vichni se shoduj, e Huiracocha vyel z vody: byl velk, svtlovlas a ml blou ple. Kronik Betantzos, kter si vzal indinku, ho mon popisuje trefnji jako knze s blou plet, tonzurou a plnovousem, obleenho do bl sutany, kter mu spadala a k nohm, nesoucho patrn v rukou knihu. Pro stav aymart indini na jezee Titicaca v Bolvii dodnes tradin luny totora, je vyhovuj dokonce vysokm nrokm na plavbu po irm moi? V gigantickch megalitickch zceninch Tiahuanaka (Tiwanaku) stoj dva metry vysok monolit. V Bolvii ho neznaj jinak ne jako Mnicha (El Fraile). V prav ruce dr podlouhl vlcovit pedmt a v lev cosi obdlnkovitho, co vypad pln jako stedovk kniha se sponami. Nen to kovov uzvr brevie nebo knihy? Dokonce i klouby je vidt ve vech podrobnostech. Jako by u tato skutenost nebyla sama o sob pozoruhodn, vypad mnich jako kopie sochy neznmho apotola z katedrly v Amiensu. Umleck styl je jin, ale zd se, e jde o jednu a tut postavu (Mahieu, 1972, s. 219). Pedstavuje vlcov ty v obou ppadech nco ke psan? Hodn se spekulovalo o slunen observatoi ili Kalasasaya, v n je Mnich umstn. Kalasasaya znamen Stojc kameny a jej jmno potvrzuje skutenost, e zde byly nalezeny postaven kameny, kter nyn

archeologov podepeli vyzdvkou. M se za to, e jde o observato megalitickho typu. Bval profesor university v Buenos Aires, Hector Greslebin, specialista na djiny architektury, se domnval (1957/58), e v ppad slavn Slunen brny, vytesan z jedinho bloku kamene o rozmrech 2,80 x 3,60 x 1,40 metru, se jedn o brnu v pravm slova smyslu. Alcide Orbigny vidl jet potkem 19. stolet na kameni stopy mdnky po dotyku bronzovch zvs dve. Vznam nzkho relifu se snaila vysvtlit ada odbornk. Arthur Posnansky (1932) byl prvn, kdo na slunen brnu pohlel jako na kalend. Roku 1937 publikoval E.D. Dieseldorff studii, kter poukazovala na nkter souvislosti s mayskm kalendem. Greslebin (1957/1958) spatuje ve Slunen brn na rozdl od vech ostatnch studi hlavn portl kostela. Podle legendy pr nalezli budovatel Kalasasayi ve 13. stolet smrt v bitv anebo uprchli. Zajmav je, e hlavn portl katedrly v Amiensu byl postaven mezi lety 1225 a 1236.

Obr. 42: Mnich Apotol z katedrly v Amiensu (Francie) a mnich z Tiahuanaka. Oba dr v prav ruce podln pedmt a v lev ruce knihu opatenou zavracmi sponami.

Vicente Fidel Lpez (1871) zjistil shody mezi zvrokruhem Ink a zvrokruhem pochzejcm ze Starho svta. Sedm, z deseti dochovanch inckch znamen zvrokruhu je prakticky stejnch jako v Evrop. Dv maj stejn vznam, by jin symboly, zatmco dest m stejn vznam a pinejmenm podobn smysl. Jsou tyto shody ist nhodn?

Papesk katolick crkev se omezovala na to, e nboenskm svtkm pohanskho i kesanskho pvodu dala nov vznam. To vak nen ppad zvrokruhu. Ten se dochoval v pvodn form. Tak se vynouje otzka, kdo zvrokruh do Ameriky pinesl. Ale souhvzd znali i severoamerit algonkint indini, napklad Velkho medvda, jemu tak pesn tak kali. Copak me dostat souhvzd, kter se medvdovi ani v nejmenm nepodob, ist nhodou na obou stranch Atlantiku stejn jmno? A je tak nhoda, e rann amerit badatel nestaili asnout nad podobnost kamennch hrob algonkin-skch indin podl eky Delaware (Du Chaillu, 1889) a hrobkami s kamennmi komorami te konstrukce v Dnsku? Ale stejn jako hroby v Evrop jsou i kamenn hroby podl Mill Creek v Illinois (Smith-sonian Institution, Twelfth Annual Report). Vikingov pili patrn teprve pozdji, nebo podle veobecnho nzoru znamen zvrokruhu znali, ale nezdokumentovali je. Piel zvrokruh do Ameriky s Kelty, pesnji eeno s Iry a iroskotskmi mnichy? K tto skupin by asi patil i bl vousat bh Viracocha. Z megalitick stavby Kalasasaya pak rzem mme keltsk nebo jet star stavebn dlo. Pokud by tomu tak nebylo, museli bychom hledat jinou, pmj cestu, jakou se kesanstv dostalo do stedn a jin Ameriky. Museli bychom zkoumat tak fnick vliv v Jin Americe, nebo nositelem kultury u pedinckch Moik byl podle typickch portrt na keramice asto vousat mu s kolky v uch a nkdy s turbanem (srv. obr. 37). Ped Inky, jejich slunen bh vyel jako pna na moi od pobe na vysoinu a usadil se ve mst Tiahuanaco, zanechaly v Peru vrazn stopy destky generac vldc Viracoch. Zn to jako pohdka, ale Inkov panlm vyprvli, e Viracochov dovedli zkracovat vzdlenosti a mnit krajinu, kdy zavdli eky do pout a stavli hory na rovinch (= mounds, mohylov hrobky?). Je zvltn, e meme tyto vlastnosti nazvat keltsk (nebo megalitick?), nebo v Evrop byly se zdnlivou samozejmost mnny toky ek, jak se prokazateln stalo s Igelsbachem u Manchingu (Rieckhoff/Biel, 2001, s. 149), s Aaressch-laufe u Bernu (Pfister, 2001) a dalmi toky ek.

V pedinck dob stavli ineni od Tiahuanaka v Jin Americe rovn msk silnice, take se doba potebn k cestovn zkrtila na zlomek pvodn doby, kdy se muselo jt cestou necestou pes kamen a srzy. Systm andskch silnic v dlce 40 000 kilometr se dvma hlavnmi trasami v severojinm smru byl zsti vydldn nebo vybaven kamennmi obrubnky. Z Tiahuanaka vychzely cesty do vech st starho krlovstv: na vchod do amazonsk pnve, na jih do severozpadn Argentiny, na zpad do oblasti Nazca na perunskm pobe nebo dol k severnmu pobe, na nm le Tucume. Inkov vtinu z tchto silnic pevzali a prodlouili. Tvrzen, e Viracochov dovedli zkracovat vzdlenost, odpovd pravd. Budovn podivuhodnch teras na horskch svazch v Peru, sloucch k zavlaovn, zaalo hlavn za vldy Ink. Kolosln msky vyhlejc akvadukt v perunskm Ascope, postaven z kamen adobe (cihel suench na vzduchu) je vysok patnct metr a m dlku 1,5 kilometru. Kanl v La Cumbre je dlouh 84 kilometr a ndre jako teba v San Jos zadr nkolik set tisc kubickch metr vody. V Evrop by byla tato oficiln pisuzovan kultue Moik vodn dla nejspe pisouzena tvr sle man. Oficiln se o perunskch akvaduktech nedoteme nic z rozpak? Dlouh seznam virakoskch vldc skonil, kdy byl za csae dosazen prvn Inka, jen dvanct generac ped pchodem Spanl. Kolem roku 1290 pr Viracochu a jeho lidi porazila a vyhnala skupina novch pchozch, vetelc s blou plet. Byli to nejsp Vikingov, kte byli vyhnni vlkami v souvislosti s christianizac. Dvj kroniki Sarmiente a Betanzos Viracochv odchod podrobn popsali. Indini Canov mu na mst, kde k nim promluvil, vystavli velk chrm a v nm vztyili tyi metry vysokou sochu, v n panl pozdji vidli svatho Bartolomje (Heyerdahl, 1997, s. 230). Dosud jen zsti rozlutn inck systm znak (uzlov psmo) kipu je pokldn za specifick staroperunsk vynlez. Podobn systm byl vak znm nejen ve Skandinvii. Zvltn druh uzlovho psma se v jinm Nmecku pouval v podob tzv. mlynskch uzl jet potkem 20. stolet. Urit uzly uvzan na e pytle, smyky a copnky oznaovaly druh a mnostv mouky (Anders/Jansen, 1988, s. 12). Kombinace sel a barev lze vyuvat ke statistickm elm. Dky podobnm systmm mohli zasvcenci recitovat i nboensk texty. Lao-c' pipomnal ji v 6. stolet: Navazuj opt uzly z pramen a uvej je jako psmo

Obr. 43: Plba Nahoe: V Tucsonu autor objevil popis tohoto nlezu z hrobu podle dr. Emila Houryho (University of Arizona) jde o nstavec na plbu objevenho roku 1926pobl Casa Grande NM (Arizona). Uprosted: Jezdec s nstavcem na plb na stbrnm kotli z Gundestrupu v severnm Jutsku (Dnsko). Dole: Vlenk moick kultury stavjc tak velk pyramidy se sekyrou (B) a nstavcem na plb (A = zvten detail) na vze z Trujilla (Peru).

Kdy nco neznme, nedovedeme rozlutit nebo peloit, vznikaj chybn pedstavy. Napklad kronik Garcilaso de la Vega nm zanechal vyprvn o jednom vykladai uzlovho psma, kter tajemstv trojjedinosti trojjedin a jeden Bh etl takto: Ti bohov a jeden jsou tyi. Trojjedinost bo byla tedy v Jin Americe znm ji ped pchodem panl. Vikingov, a ji ped nimi keltt Irov a mnii, pinesli do Ameriky kesanskou vru. O tto mnou pedloen variant se zatm nikdy nediskutovalo, protoe Vikingov a dal bl dobrodruzi ze Starho sv-ta byli pokldni za pohansk barbary, kte se dlouho vzprali christianizaci ze strany mskho papee. Ti z blch, kte bitvu u Tiahuanaka peili, byli rozpreni do nkolika stran. Pili pravdpodobn tak na Velikonon ostrov a osdlili Polynsii, kam u patrn jezdili indini z pedinckch dob. Jak vyprv Petrus Martyr, panl v dob conquisty nestaili asnout, e Perunci mli lod, kter velikost nijak nezaostvaly za panlskmi karavelami. A Balboa vyprv, e Inka Yupanqui dal vyplenit dva ostrovy lec v Tichm ocenu (Mitteilung der Vorderasiatisch-Aegyp-tischen Gesellschaft, 1926, s. 3). Pedkolumbovsk styky mezi Oceni a Amerikou jsou tak definitivn historicky doloeny.
Obr. 44: Npis z Nazky Je tato ozdoba ndoby z Nazky (Peru) runov psmo? (z: Wagner/Duncan, 1934).

Jak jsem mohl zjistit pi sv nvtv Galapskch ostrov, byla na souostrov, kde tm nen pitn voda, na nkolika mstech nalezena keramika z Peru a Ekvdoru a erven hlinn dmka moickho typu, kter se po vyitn dala jet pouvat. Krom toho byly vak tak objeveny primitivn ezac nstroje z obsidinu a pazourku, tedy z materilu, kter se na Galapgch nevyskytuje, a mus tud, stejn jako hlinn ndoby, pochzet z pevniny (srv. Heyerdahl, 1975, s. 232n.). Thor Heyerdahl datoval pchod cizinc do doby kolem roku 500 p. n. 1., ale zd se, e to bylo pli brzy, nebo sm k, e potomci bloch, Arjov, pedstavovali polynskou aristokracii a e jejich pedkov byli uctvni jako bozi. V 17. a 18. stolet se tam Evropan opakovan setkvali s domorodci s blou plet a rusmi vlasy. Bylo by absolutn nemon, aby

se nordick lidsk typ, by i jen v nkolika mlo rodinch, na ocenskch archipelech udrel tak dlouho. Muselo jt o vrazn krat dobu. Kdy koncem 17. stolet Alvaro Mendana objevil souostrov Mar-kzy, psal Antonio de Murga (1609) o vce jak ty stech indin (z Salomounovch ostrov), blch a velice pjemnho vzhledu (s) velice krsnmi, kadeavmi vlasy, z nich mnoho bylo svtlovlasch. K podobnm setknm dochzelo na cest stle astji. Holanan Carl Frederick Behrens (1793) pe o obyvatelch Velikononho ostrova, e obecn jsou asi tak tmav jako Spanl; pesto je mezi nimi dost ernch i jinch, kte jsou bl.

Vechny cesty vedou do Tiahuanaka

Nlez vku na penze z ke indick jetrky, nskho hedvb a figurky Buddhy ve vikingskch hrobech by mohl ukazovat na dalek cesty Viking. Pokud je to pravda, o em nepochybuji, naskt se otzka, jakou cestou se Vikingov do Indie a ny dostali. Kdy vyloume obeplut Afriky, zstvaj jako pm nmon trasy dnes zalednn severozpadn cesta pes kanadsk mosk iny a/nebo podl severnho pobe Ruska a k Beringov in. Zsadn jinou dal monost by pedstavovala expedin trasa sledujc Brazilsk proud podl vchodnho pobe Jin Ameriky. Oficiln teprve pozdji objevenou Magel-lanovou inou se lze dostat do Tichho ocenu a s pomoc Rovnkovho proudu smrem k Indonsii a Indii. Pitom mohly bt eventuln vyuvny oprn body na pacifickm pobe, je jsou spojeny tiahua-nackmi silnicemi. Tyto pstavy samozejm mohly slouit i pmo jako vchoz bod mon spojovac trasy do Indie a dle na Blzky vchod. Eduard Stucken pokazuje Polynsk jazykov prvky v Americe i v Sumeru (1926, seit 2). Uvdomme-li si existenci megalitickch staveb na pacifickch ostrovech, postavench Kelty ji ped Vikingy resp. budovateli megalit, pak ns to ani neudiv. Jak jsme ji vyloili, z Tiahuanaka vedly cesty do vech st starho krlovstv. Silnice vedouc do amazonsk pnve a smrem k Rio Paran vlastn ji pedznamenaly cestu evropskch dobyvatel do jihoamerick vysoiny: rozvtvenm nm systmem Amazonky v Brazlii a po ekch Paraguay a Paran vlvajcch se do Rio de la Plata, tedy z Peru pes Bolvii a Paraguay a k argentinskmu pobe na Atlantiku.

Obr. 45: Skaln npisy A: Libyjsk npis v Chile, in: Journal Anthropologique du Canada, sv. 13, c. 2, 1975, srv. obr. 7, s. 26; B: v Idahu, Indian Rock Writing in Idaho , Twelfth Biennial Report of the State Historical Society of Idaho, 1929-1930, s. 35-111; C: v Kalifornii, University of California Publications in American Archaeology and Ethnology , sv. 24, 2/1929, s. 62-159; D: v Argentin, in: Impresa de la Universidad, Quiroga (1931); E: v Peru, in: Hutchinson, 1873; F: Ke srovnn ibersk psemn znaky (jin varianta z 3. stolet p. n. 1), je dokazuj vztahy k fnickm, etruskm a staroeckm psmm (Haarmann, 1991, s. 42In.).

Francouzsk profesor Jacques de Mahieu prokzal pi sv pionrsk expedici oprn body Viking (a Kelt?) v Paraguayi. V paraguaysk divoin nalezl 71 runovch mezi bezpotem jinch npis ve skalch, kter byly tm smazan vlivy povtrnosti. V Jin Americe existuj i svdkov megalitu, co dokazuj nejen argentinsk menhiry (Mahieu, 1982).Pro nedostatek msta se zde tmito zajmavmi nlezy zabvat nemohu. Budeme zde hovoit pouze o dopravnch cestch, po nich vousat a svtlovlas Vikingov pili do snad ji organizovan velee evropskho pvodu, je se zhroutila teprve roku 1532 pod dery panlskch conquistador. Kroniki dosvduj, e e, kterou rozbili, byla vedena lidmi, kte byli blej ne panl a mnoho z nich mlo svtl vlasy a modr oi. Te ji nen dn div, e na slavn map Piriho Reise z roku 1513 je u zakreslen pramen Amazonky, pestoe oficiln byl objeven mnohem pozdji. Falklandsk ostrovy byly oficiln objeveny roku 1592, avak zakresleny jsou ji na mapch z roku 1513, tedy 79 let ped oficilnm objevenm, a to dokonce na sprvnm stupni zempisn ky. Vechny tyto zem objevili dvno ped Kolumbovmi plavbami nejpozdji Vikingov, nebo dokonce ped nimi Keltov a lid obdob me-galitu. Vikingov vak pili i severn cestou, takzvanou severozpadn, pes tehdy bezled Severn moe, podl pobe severn Kanady (nebo Sibie), pot pepluli Beringovu inu, ostatn zalitou a v dob velkch snh, a pokraovali k jihu podl zpadnho pobe Ameriky nebo vchodnho pobe Asie. To je dvod, pro pozdji nejen Anglian zoufale hledali tuto cestu na severu Kanady vedouc koneckonc do Pacifiku, ale nenali ji. Britsk moeplavec a objevitel James Cook nespn hledal severerozpadn cestu po devt msc. Povsti o existenci severozpadn cesty vak nebyly pohdkou, vdy existuje. Jen je tato vodn cesta dnes blokovan ledem a projedou j jen ledoborce. Pravdou je, e bezledou severozpadn cestu pouvali ped rokem 1350 Vikingov, kte se pak pes Beringovu inu dostvali do Pacifiku. Pozdji tudy u nemohli ani oni, protoe potkem mal doby ledov pokryl led zelen ostrov Grnsko i severozpadn prchod, jak si jet vysvtlme podrobnji. Vikingov rovn obepluli Jin Ameriku, a to dvno pedtm, ne portugalsk moeplavec Fernando Magellan (1480-1521) objevil jihozpadn cestu. Magellan sm nevhal pi hledn tto vodn cesty ani okamik a nedal se zlkat, aby veplul do irokho st Rio de la Plata, ale plul rovnou dl a clevdom smoval do pozdji po nm pojmenovanho podstatn uho Magellanova prlivu, jak ho vidl zakreslen

podstatn jinji na mapch, kter ml k dispozici. Oficiln ho nakonec objevil 21. jna 1520. Magellan nebyl objevitelem jihozpadn cesty a mapa oficiln dosud neobjevench zem existovala? Ano, nebo ji roku 1515, tedy pt let pedtm, ne Magellan proplul Magellanovm prlivem, zakreslil tu to inu na svm slavnm globusu Johann Schner. Jde vak jen o plagit mapy svta Martina Waldseemllera z roku 1507. Na tto map byla Amerika, hlavn Jin, zakreslena jako samostatn kontinent mezi Evropou, Afrikou a Asi. Informace, kter nebyla ped podstatn pozdji uskutennou Magellanovou cestou dosud oficiln k dispozici! Pomyslme-li, e v dob zveejnn Waldseemullerovy mapy Pizarro jet ani nepistl v Peru, je obrysov linie Jin Ameriky neuviteln pesn na rozdl od pobe Severn Ameriky, je je znzornno bez Grnska, Labradoru a Novho Foundlandu, akoliv tyto severoamerick kraje byly oficiln prozkoumny ji v prbhu pedelch deseti let. Jin Amerika je vak na sever od Magellanova prlivu odznuta mysln. Tajn informace pro kartografick znzornn Jin Ameriky toti pochzely z Francie, pesnji eeno z normanskch pramen. Dnt Vikingov pluli do Jin Ameriky ji v 10. stolet. Normani z vvod-stv Normandie (Francie) nikdy zcela neztratili spojen s Dnskem, zem svho pvodu, a neustle pstovali nmon styky (Mollat, 1952). Doveli brazilsk devo, kter se vykldalo v pstavech francouzsk Normandie. Nejprve byl do Evropy doven vtaek z ervenavho deva, zvan bakkam, a ne cel kmeny. Italov nazvali tento produkt bre-sill nebo brasilly, Katalnci brazil. Ve 13. stolet se situace zmnila, kdy se pes normandsk pstavy zaaly do Francie dostvat cel kmeny. To je jednoznan doloeno, protoe pouvn brazilskho deva truhli a bedni je popsno v knize, kterou za vldy francouzskho krle Ludvka IX. (1214-1270) vydal Etienne Boileau. Transatlantick obchod byl prokazateln provozovn ji nkolik stalet ped Kolumbovou cestou. Dieppe je pirozen pstav asi 100 kilometr vzdlenho Amiensu, kde u hlavnho vchodu do Katedrly stoj originl pedinck sochy z Tiahuanaka znm jako Mnich. Nyn tak chpeme, pro je krom jinho v Atlantiku zpadn od Evropy zakreslen v rznch atlasech vdy na jinm mst zhadn ostrov. Medicejsk atlas z roku 1351 ho nazv Brail, Biankova mapa z roku 1436 Berzil a Benincasova mapa z roku 1482 Bracill. Poloha Brazlie byla z hospodskch dvod dobe steen poznatek. Psemn zprva kapitna Paulmiera de Gonneville z roku 1503 zmiuje zemi zpadn Indie, kam se ji nkolik let vydvaj nmonci z Dieppe a Saint-Malo a dal Normani,

aby odtamtud doveli ervenav zbarven devo. Je znalost zhadnch zmoskch zem pinou ponn francouzskho krle, kter ji ped oficilnm rozhodnutm o rozdlen svta mezi Portugalskem a panlskem vdl, jak pape Alexandr VI. (1431a 1503) ve sv slavn bule z roku 1493 ur? Francouzsk krl toti vdl, e ibersk mocnosti, panlsko a Portugalsko, do t doby z Ameriky jet pli mnoho neobjevily. Zapojil svho vzdlenho bratrance, lotrinskho vvodu, jen dal zkomolit dochovan mapy templ a Norman a v 1000 kusech, v nkladu na tu dobu neobvyklm znovu vydat. Pozdji vydal Schner roku 1513 pvodn mapu s Magellano-vm prlivem a Magellan pozdji plul clevdom do mosk iny, kterou objevil. Francouzsk krl, vyzbrojen znalostmi Norman a templ, a tedy i dnskch Viking a pravdpodobn i Fnian, ml potkem 16. stolet vysloven zjem dokzat moeplaveckm nrodm a papei, e zem, kter hodlali objevovat, jsou ji znm. Pape Klement VII. pot musel roku 1533 prohlsit, e dotyn bula z roku 1493 se tk jen znmch kontinent, a nikoli zem, kter ji dve objevily jin koruny. Bylo tak oficiln piputno, e stedn a Jin Ameriky byly ji bezprostedn po prvn Kolumbov cest znm zem! Dsledkem bylo, e panlsko-portugalsk privilegium ve vztahu ke stedn a Jin Americe bylo zachovno, ale na Severn Ameriku se ji nevztahovalo. Francie proto mohla bez zbran kolonizovat Kanadu. Te je tak pochopiteln, pro Waldseemller znzornil Jin Ameriku a po 40. stupe jin ky tak pesn ze strategickch dvod bez Magellanova prlivu , avak ji objeven zem Grnsko, Labrador a Nov Foundland naprosto vynechal a celou Severn Ameriku zkreslil k nepoznn, jakoby mysln na nevznamn pruh zem. Francie si schovvala tajemstv nov objevench a na objeven dosud ekajcch zem jako trumf v rukvu a vythla je vtzn a clevdom teprve po vydn buly. Mezi Normandi (Francie) a Brazli kvetla pravideln lodn doprava pot, co kapitn Paulmier de Gonneville zaloil roku 1503 se skupinou Norman na pobe Santa Catariny oprn bod. Portugalci je vyhnali a roku 1585.

Vikingov v Severn Americe

Kolumbus neobjevil Ameriku v dnm ppad jako prvn, nebo dnes se pokld za prokzan, e na nejsevernjm vbku Novho Foundlandu byly objeveny a mezitm i rekonstruovny ti pro Vikingy typick podln domy, kovrna a dal men budovy. Podle sg objevil Viking Leif Eriksson pi svch cestch nejprve Baffinv ostrov, jemu dal jmno Helluland. Pot lo doplula k Marklan du a nakonec do zem divokho vna, zvan Vinland. Stle se vedou prudk spory, kde tyto zem zakreslen i na starch mapch tehdy jet asto spojen dnes ji neexistujcmi pevninskmi mosty v Americe skuten leely, nebo sgy tvrd, e cesta do nich trvala dlouho a e ve Vinlandu rostlo divok vno. Je to velice sporn tvrzen, nebo kdyby bylo pravdiv, museli by se grnt a islandt Vikingov dostat podl americkho vchodnho pobe dl na jih, mon a k Bostonu nebo jet dl a na Floridu. Zd se, e toto na prvn pohled scestn tvrzen potvrzuje archeologick nlez deva butternut tree americkho druhu lskovho oku na sdliti L'Anse aux Medows (severn Kanada), protoe ten dnes roste jen v jinjch krajch tam, kde se tak skuten vyskytuje divok vno. Jin, dosud neprostudovan monost je, e klima v dnes arktickch krajch bylo vrazn mrnj. O cestch Viking, jak jsou popsan v sgch, se hodn diskutovalo, a dajn byla lokalizovna ada mst podl severoamerickho pobe i ve vnitrozem Severn Ameriky, napklad v oblasti Velkch jezer. Sgy vak nejsou oitm svdectvm. Pravdpodobn jsou smsic zitk rznch objevnch cest z nkolika stalet. Slavn Edda vyla teprve v 17. a bible v islandskm pekladu teprve roku 1584. Pro ne dve? Island byl dajn christianizovn ji v roce 999 nebo 1000. Pro ale iroskotskmi, a nikoli katolickmi mnichy. Ve vdeckm asopise Naturebyly zveejnny zoologick a geologick vzkumy, kter, zd se, potvrzuj cesty Viking do Vinlandu existenc americk mule Mya arenaria ijc nepisedle na psinch. Tato mule vymela v Evrop dajn ji v pleistocnu. Ped 700 lety ji pr lod Viking znovu zavlekly pinejmenm do severnho Jutska u Skage-nu (Nature, sv. 359, s. 679). Prokazateln prav nlez z Ameriky, jen pochz z Norska, byl spolu s nesetnmi a 5000 let starmi prehistorickmi indinskmi artefakty uinn v oblasti Blue Hill v americkm stt Maine. Jde o siln zkorodovanou minci, o n se zpotku mlo za to, e pochz z Anglie. Kdy jsem Maine State Museum v August (Maine) navtvil, byl tento

unikt prv vypjen, a tak jsem mohl posoudit jen kopii. Na mou prosbu mi dali nkolik odbornch podklad. Z nich vyplv, e pesnj vzkumy, zejmna dr. Kolbjorna Skaara (univerzita v Oslo) jednoznan prokzaly, e jde o vikingskou minci z let 1065 a 1080. Pravost mince i okolnosti nlezu jsou v tomto ppad nesporn. Jde tedy o dkaz ptomnosti sevean v Maine? Natst pro historiky je L'Anse aux Medows oficiln uznvno jako seversk sdlit v Kanad. Jen kad dal krok na americkm kontinentu dl na jih je ji psychickmi (dogmatickmi) hranicemi zak-zn. Oficiln een tohoto problmu zn: Tato mince pochz z Grnska nebo z L'Anse aux Medows a 1600 kilometr na jih (vzdunou arou), a to i pes velk vodn roky, peputovala dky obchodn innosti indin a eventuln Eskymk. Jednou z nejstarch staveb ve Spojench sttech je Old Stone Mill v Newportu (Rhode Island). Na pesn vznik kruhov stavby nesen sloupy existuj rzn nzory. Podle oficilnho chpn jde o star kamenn mln, kter byl v dob prvnch osdlenc postaven na zbytcch star, neznm budovy. Nkte historikov pipisuj stavbu Vikingm (Normanm), kte zde dajn pistli kolem roku 1040. Je zajmav, e dnt archeologov objevili roku 1930 v troskch grnskho vikingskho sdlit Ameralikfjord leskl kousek antracitu, jen se v Grnsku nevyskytuje a neme pochzet ani z Islandu i Norska. Na druh stran existuj jen dv odpovdajc nalezit tohoto uhl v Severn Americe a ob v Rhode Islandu. V tomto americkm stt stoj tak star kruhov budova. Na peeti msta Konghelle (dnes Kunglv ve vdsku), je tehdy patilo Norsku, je vyobrazena v na oprch, jej stavebn sloh se velice podob vi v Newportu. Podrobn vzkumy kruhov ve v Newportu roku 1942 provdn znmm badatelem Philipem A. Meansem a roku 1946 Hjalmarem R. Hollandem ukzaly, e by mlo jt o stedovk kesansk kostel, jen mohl zrove slouit v dob oblhn jako pevnost. Profesor dr. R. Hennig poukzal na silnou podobnost exteriru i interiru s katedrlou svatho Olafa v norskm Tonsbergu a s kostelem Boho hrobu v Cambridge. Srovnn se starovdskmi kruhovmi kostely provdl Francouz Enlart ji roku 1910. V na Narragansett Bay v Newportu mohla vzniknout ve 14. stolet, protoe ohnit a komny v t podob, jak zde jsou, nebyly v Evrop ped 14. stoletm znm. Typ kruhovch kostel se naproti tomu v Evrop vyskytoval ve 12. a 13. stolet, to nevyluuje, e se v Americe nemohli ve 14. stolet pokouet o napodobeniny na zklad starch vzpomnek, anebo

zde mme co dlat se dvma rznmi asovmi proudy, kter by musely bt uvedeny ve shodu? Na starm pohledu na Newport z roku 1731 vidme ti vtrn mlny, ale tak kamennou v, kter ji tehdy byla v troskch. Toto vyobrazen dokld, e tvrzen guvernra Benedicta Arnolda, kdy mluvil o mm vtrnm mlnu postavenm z kamene, bylo patn interpretovno. Na Mercatorov map svta z roku 1569 jsou v Jin, ale i v Severn Americe na zemch v dob vydn mapy jet neobjevench zakresleny pomrn etn budovy. Ve Rhode Islandu na Narragansett Bay vidme stavbu se dvma vemi. Pomoc radaru se skuten zjistilo, e v zemi jsou s kruhovou kamennou stavbou spojeny dal struktury, ukazujc na rozshl star kamenn konstrukce. Co kdy se najdou zbytky starch stavebnch konstrukc na mstech s vyznaenmi stavbami i v Jin Americe? Vme, e prvn osdlenci vystoupili z lodi Mayflower a usdlili se na jih od Bostonu oficiln 21. prosince 1620, teprve 41 let po zveejnn Mercatorovy mapy.

Obr. 46: Peet Vlevo: Na peeti templskch ryt z roku 1167 (Bavorsk sttn archiv, Mnichov) vidme na zadn stran stavbu ve (srv. obr. 47) a na pedn stran ryte (temple) s podobnou plbou, jakou maj normanst Vikingov na koberci z Bayeux (kolem roku 107). Vpravo: Pee templskho du z Francouzskho sttnho archivu, zabaven roku 1307, ukazuje americkho indina s bedern zstrkou, povou ozdobou na hlav a lukem. Npis zn Secretum Templi (Tajemstv chrmu). Ped rokem 1307 muselo bt objeven Ameriky skuten z hospodskch dvod psn steenm tajemstvm.

Oznaen Norombega (Norumbega) na Mercatorov map bylo bnm oznaenm pro severn koniny vchodnho pobe Severn Ameriky. Star mstn oznaen v regionu potvrzuj dojem objevitel z 16. stolet. Kapitn Jean Parmentier z Dieppe uvd ve sv zprv o Floren-tanovi ve francouzskch slubch Verazzanovi, e tato zem byla kvli svm obyvatelm nazvna Norsko (Ramusio, 1550-1559). Na Vul-piov

globusu (tabule XII) z roku 1542 je jin od Labradoru zakresleno jmno Normanvilla. Odkaz na ptomnost Norman v novch zemch? Severovchodn od New Yorku je od roku 1930 ve star obchodn stanici v Massachusetts, Aptucxet Trading Post, zajmav kmen s runami; pi m nvtv byla stanice bohuel zaven. Dve byl tento kmen v zkladech domu indin Wampanoag v Komassakumkanitu (Cape Cod) a pozdji ho uvali jako prh dve v jednom kostele. Na Bournov kameni jsou dv ady vyrytch znak, zsti pipomnajcch runy, je lze interpretovat rzn. Podle Barryho Fella je psmo ibersk (Fell, 1989, s. 162). Ale prvn ti znaky druh dky by mohly bt i latinskmi psmeny AVM Ave Virgo Maria a ukazovat na doby ranho kesanstv ve Starm svt.

Obr. 47: Normansk v Autor ped Old Tone Tower v Newportu (Rhode Island), kterou mon postavili irt mnii nebo Normani. Zvtenina Mercatorovy mapy svta z roku 1569 (obrzek vpravo nahoe) ukazuje vovitou budovu (zvtenina A) na Naragansett Bay, v miste, kde stoj Old Stone Tower.

Latinsk psmena AVM vidme i na spornm runovm kameni z Kensingtonu, kter lze spatit v Alexandrii (Minnesota). Kmen objevil roku 1898 vdsk pisthovalec a farm Olof Ohman v Kensingtonu (Minnesota) pod koeny sedmdest let starho stromu. Prvn bl osadnk piel do kraje teprve roku 1858. Na univerzit v Minnesot se podailo specialistovi na skandinvskou kulturu, prof. O. J. Bredovi, text bez vtch pot pln rozifrovat. Nesrozumiteln zstaly jen nkter znaky, ale pozdji se ukzalo, e jde o slice (text viz foto 94). Badatel v oboru run dr. Richard Nielsen a dal odbornci z Dnsk univerzity nyn v nedvno publikovanch vzkumech dokzali, e npis na kameni je skuten star vdtina ze 14. stolet {Epigraphic Society Occasional Papers, sv. 16, 1987 a Scandinavian Studies, sv. 72, 1/2001). Vechna starovdsk slova by la identifikovna teprve v prbhu 20. stolet, take v roce 1898 musela bt jet neznm. Jeden znak byl peloen v roce 1914 a dal dva teprve v roce 1962. Pokud byl npis padln, musel bt padlatelem jasnovidec. Pvodn ukazovala ptomnost osmi slov z modern vdtiny na padlek. V tu dobu se vak jet nevdlo, e tyto pouit symboly byly ji ve 14. stolet znm v Dnsku, zpadnm vdsku a kurizn v Tyrolskch Alpch, jak dokldaj star dokumenty. V jnu 2000 byl kensingtonsk runov kmen testovn skenovacm elektronickm mikroskopem (SEM) v Laboratory of American Petrographic Services (APS). Geologov potvrzuj, e kmen leel velice dlouhou dobu v zemi, protoe krystaly droby na hranch zlom i plochch jsou pln zerodovan, a to i ve vysekanch rhch pro psmena. Za povimnut rovn stoj, e Irokzov budovali typick dlouh domy, jako to dlali Vikingov v L'Anse aux Medows a tak Keltov. Na star rytin vidme, jak Francouzi s pomocnmi indinskmi jednotkami obkliuj devnmi palisdami chrnnou vesnici s dlouhmi domy, postavenou na pravidelnm obdlnkovm pdorysu, jak znme od starch ek. Zvl m fascinovalo, e Irokzov patrn odvedli eku, aby mal msteko obtkala. Toky ek pekldali rovn ekov. Podobn jako u Kelt stla i u Irokz v ele rodiny (dlouhho domu) nejstar ena. Dlouh dm Irokz odpovd a do detailu severoevropskmu typu budovanmu zhruba do roku 1200: mj. bez oken, jednopatrov, velmi dlouh a mlokdy ir ne est metr. Zatmco Irokzov zstali vrn tto konstrukci a do doby kolem roku 1800, Jacques Cartier na svch objevnch cestch zjistil, e mj. hurnt indini stavli dlouh domy, je odpovdaj novjmu, irmu islandsk-mu typu z 13. stolet s vnitnm lennm. Dolo ke dvma invaznm vlnm?

Adekvtn tomu se v jazyce Irokz [Archaelogia Americana, sv. 2, 1836) dochovala ada staroseverskch slov (Cleasby/Vigfusson, 1874; srv. Mallery/Harrison, 1979, s. 239-241). Nkolik mlo pklad z jazyka kmene Mohawk (Bruyas, 1700): smr znamen ati a ve star sever-tin (ss.) att, jst se ekne at nebo ate a v ss. eta, vstoupit je innion a ss. inni

Irt mnii v Americe

Pro nazvali conquistadoi knze domorodch indin Nahua papas? Tak papei se lskypln k papa. Kdyby byl titul arcipaste kesan dvn modlosluebnkm, byla by to svatokrde. Dvod je, e lo o nsledovnky knz, jim se kalo papas jako iroskotskm mnichm v Evrop. Potvrzen najdeme v prvn zempisn knize (De men-sura orbis terrae) z 9. stolet, v n irsk mnich Dicuil popisuje severn Atlantik a pt se dalch papas, kte se pravideln kad rok plavili do Thule.

Obr. 48: Biskup Vlevo vidme stedovk znzornn z Islandu (po 1300) a vpravo tm stejn, kter bylo vdecky zdokumentovno spolu s prehistorickmi skalnmi kresbami (petroglyfy) v Coloradu (Renauld, 1938).

. O ranch nmonch aktivitch irskch mnich podvali zprvy sami Vikingov. V Landnamabook se vyprv, e po pchodu na Island zde potkali mue, kterm sevean kali ,papar'. Byli to kesan a pedpokld se, e pili pes moe ze zpadu, nebo mli knihy, zvony a ke. Dle se vyprv o jistm Arim Marssonovi, jeho lo pi cest do Grnska zahnal mosk proud a tak se dostal do Zem blch mu, zvan t Huitramannaland ili Velk Irsko. Tam pr byl poktn. lo o vchodn pobe Severn Ameriky? Expedice Tima Severina dokzala, e irt mnii mohli na svch koench lodch bez klu, takzvanch curraghs, doplout do Ameriky. Na ran kesansk djiny severn Evropy vrhl v 9. stolet ostr svtlo svat

Brendan, jen v 6. stolet (= 9. stolet experimentlnho datovn) vyplul z nejzpadnj sti Irska pes Faersk ostrovy na Island, potom pes Grnsko do Kanady, a mon dokonce na Azory a do Karibiku, kde nalezl jin ovoce, drah kameny a mrn podneb. Tato cesta pr byla trestem za to, e splil knihu, v n se pravilo, e na zemi jsou dva svty, a kdy je v jednom den, ve druhm panuje noc, co je jasn dkaz znalosti kulovho tvaru zem. Brendanovy objevy byly na zklad stn tradice zapsny jako sms hagiografick legendy, zprvy vizione, pohdky a dobrodrunho pbhu. Od 12. stolet se odrazily na stedovkch mapch, na nich vidme Brendanv ostrov (Insula Sancti Brendani). Na slavnm norimberskm globu Martina Behaima z roku 1492, tedy jet ne se Kolumbus vydal na moe a objevil Ameriku, je Brendanv ostrov zakreslen ped brazilskm pobem na rovni st Amazonky. Nyn vyvstv otzka, zda Keltov osdlili Ameriku pomoc lod ne bo zda ji dvno neili po obou stranch Atlantiku a povdom o tom nezaniklo teba v dsledku njak prodn katastrofy. Je teba jet diskutovat o tom, zda naped nebylo zaplaveno pevninsk spojen ji v mch prvnch knihch uvdn grnsk most , co izolovalo kultury, kter byly dosud v kontaktu. Teprve pot Ameriku znovu objevily lod irskch mnich. Nesmme zapomnat, e v tto pozdj, nov osd-lovac fzi lo o irsk kesansk moeplavce. Transatlantickmi kontakty se kesansk mylenky a pbhy Starho zkona dostaly do Ameriky dvno ped Kolumbem. Kdy do zem pili se Spanly prvn pedstavitel msk papesk crkve, divili se, e domorodci ji pbhy z bible znaj. Francouzsk profesor antropologie Etienne B. Renaud (1880-1973) z univerzity v Denveru podnikl adu expedic na jihozpad Spojench stt a zdokumentoval, co po sob zanechali prehistorit indini. V jedenct zprv Archaeological Survey Series: Petroglyphs of North Central New Mexico zdokumentoval roku 1938 nkolik skalnch kreseb, kter ukazuj vlenky s kamennmi sekyrami a dokonce dvojbitou sekyru, ve star Evrop znmou jako labrys. Impozantn je shoda vyobrazen biskupa se zakroucenou hol (Renaud, 1938, N.M., 224, tab. 6) v Coloradu, je bylo vdecky zdokumentovno spolu s dalmi prehistorickmi skalnmi kresbami, s obrazem z islandskho rukopisu z doby po roce 1300 (Krlovsk knihovna v Kodani). Podle dosavadnho vkladu vldla v Grnsku i na Islandu nejprve pohansko-kesansk a nikoli msk papesk vra, nebo vlastn kesansk fze se prosadila teprve koncem doby Viking (Simek, 2000, s. 125), m je mnna prce papeskch mision.

V dsledku toho piel jako prvn biskup do Grnska Erik Gnup-son teprve roku 1112, akoliv kesansk vra tam byla zavedena ji kolem roku 1000. V roce 1121 doplul biskup Gnupson do Vinlandu (= Amerika?), aby peoval o Vikingy (a Kelty?), kte tam byli usazeni. Zd se, e tam zstal , snad se ztratil, podle jinch zprv se vrtil zptky. Teprve v roce 1200 odcestoval grnsk biskup do ma a v zpalu christianizace se Grnsko pipojilo v roce 1261 k norsk korun, nebo Grnsko zelen ostrov nebylo koloni, ale nezvislm vikingskm sttem, jen exportoval do Evropy dan zbo. Seversk sgy vyprvj o irskch kolonich, kter v Huitramanna-landu (Zemi blch mu), zvan nkdy t Velk Irsko, existovaly ji v 10. stolet, a nkte autoi je lokalizovali do Vinlandu situovanho jinji na vchodoamerickm pobe. U 1700 osob na Islandu, ve Velk Britnii, ve Skandinvii a v dalch regionech se zkoumala DNA mitochondri, je se dd pouze z bu-nk mateskho vajka. Ukzalo se, e 60 procent enskch obyvatel Islandu nejsou Skandinvci, ale Keltov ( American Journal of Human Genetics, sv. 68, s. 723). Vklad, e tyto eny byly uloupeny, zvyk, kter bv nmonm lupim asto pisuzovn, musme v duchu sv dosavadn argumentace odmtnout jako chybnou interpretaci. Vikingov toti nepodnikali dalek cesty z toho dvodu, e jejich zem byla nerodn a nenachzeli v n vivu. Opak byl pravdou, v tu dobu a do poloviny 14. stolet vldlo takzvan stedovk klimatick optimum: zem, odkud Vikingov pochzeli, byla vysoce rodn. Poet severskho obyvatelstva explozivn narstal a dsledkem bylo, e mlad muov z velkorodin museli opoutt zemi a hledat si nov domov daleko odsud. V Landnamebook se potvrzuje, e prvn eny na Islandu se nevydaly na cestu spolen se skandinvskmi mui. Pak je tak pochopitelnj otzka, kterou zkoum Herbert Penzi (1996, s. 137-145), zda severskozpadogermnsk jazyk psan runami nebyl praanglitinou.

Americk tavic pece

Amerit indini ili dajn a do svho objeven v dob kamenn a v dob mdn i bronzov, nikoli vak v dob elezn. Jen v americkm stt Ohio bylo nhodou objeveno asi 130 starch tavicch pec dal ve Virginii (16), Georgii, Kentucky a Novm Mexiku. Ty pr slouily k taven mdi. Ve Starm svt je hutnick zpracovn eleza, jeho produkce a opracovn dosvdeno z mnoha keltogermnskch sdli v podob zkujo-vacch vhn, pec, kovren a mil. Zdrojem bylo pedevm

elezo z mokadel a bainatch tern, nalzan voln ve vlhkch prohlubnch. elezo lec v zemi je jet i dnes uvolovno spodn vodou, pot se blzko povrchu vysr s kyslkem za pomoci mikroorganism a ukld se a ve dvoumetrovch vrstvch jako takzvan bahenn elezn ruda. Bod tn eleza je 1539 stup Celsia. V tehdy pouvanch zazench se vak dosahovalo jen asi 1200 stup. Ruda se neroztavila, ale stvala se kujnou, odtud zkujovac vhn. Severoamerickm indinm opravdu nelze pisoudit skutenou vrobu eleza v tomto smyslu, tebae se stejn v Americe nlezy ze eleza objevily. Zajmav vak je, e v zemnch mohylch (mounds) bylo objeveno i nkolik tavicch pec, v nich bylo zskvno elezo, jako napklad v Ohiu v Turner Mound Group nedaleko Milfordu nebo v Edwards Farm Group u Readingu. Arlington Mallery tyto tavic pece identifikoval a prozkoumal (Mallery/Harrison, 1951). Jak se do stala tato vce ne 2500 let star technologie do Ameriky? Oficiln verze zn, e se evropt osdlenci ped 200 lety rozpomnli na starovkou technologii a vyrbli elezo ukut v Americe. Amatrsk archeolog William Conner, jen zkoum tavic pece v Ohiu ji lta, bohuel na posledn chvli odekl schzku, kterou si se mnou v Ohiu sjednal, a to jen proto, e jsem pesvden o transatlantickch kontaktech ped Kolumbem a v existenci tavicch pec pro to vidm dal dkaz. Conner publikoval dvoje datovn vzork, z nho vychz st 160 let. Nebyl vak schopen definitivn dokzat, e nlezy pochzej z doby, kdy se tavici pece pouvaly (viz internet www.iway-net.net). U Glacial Kame Furnace (Ross County, Ohio) byla spolu se eleznmi tyemi, bahenn eleznou rudou, devnm uhlm a struskou nalezena 18 cm dlouh kamenn sekyra, kterou archeologov nade vs pochybnost urili jako prehistorickou. Takov nlezy jako sms pedmt z rznch epoch vsak nejsou dnou vjimkou, ale spe pravidlem. Mon byli amerit osdlenci docela jednodue uctvai prehistorickch kultur, pouvali jejich technologie a zanechali po sob prehistorick kousky do sbrky, jen aby zmtli nae pojet djin Jak tyto tavici pece vypadaly? Z Evropy znme normln zhruba metr vysok achtov pece, kter byl plnny stdav rozdrcenou eleznou rudou a devnm uhlm. Uvaly se vak tak zhutovac jmy. Tato speciln konstrukce tavicch pec je vak zdokumentovna i z Ameriky! Mallery objevil nkolik tavi cch pec v mounds i pod nimi, tedy v zhadnch zemnch mohylch, jimi byla napklad poseta krajina okolo Mississippi. Z mnoha tisc

takovch mohyl, jich jen v Ohiu bylo 500, se jich vak dochovalo jen pr. Kdy nachzme zkujovac pece pod prehistorickmi mounds, lze z toho vyvodit, e pec je pinejmenm stejn star jako mound, pod nm se nachz ale kdepak, pece pr byly do mounds zahrabny dodaten, a o nkolik stalet pozdji. Stavly mohyly jen indinsk kultury v Severn Americe? Nikoliv, najdeme je i ve stedn Americe, nikdo je vak nezkoumal. Klasickmi budovateli mohyl byli Keltov. Avak i Vikingov stavli mounds, pod n kupodivu zahrabvali i lod, napklad v Osebergu nebo Gokstadu, a s nimi devn komory tvaru stanu a dal artefakty, napklad sn.
Obr. 49: Tavici pec Kresba prehistorick tavici pece v Arledge Mound (Ohio), kterou vykopal Arlington Mallery (1979, s. 17). Kolem roku 1900 byl mound o ti metry vy ne v dob vykopvek roku 1948.

Earthworks a obdlnkov valy

Na obou stranch Atlantiku se v mohylch dochovaly devn a kamenn konstrukce a tak hrobky s bednami, kamennmi komorami a chodbami, jak je znme ze stedn a severn Evropy. Oividn paralely na obou bezch Atlantiku jsou vlastn nepehldnuteln. Mlo znmou a archeology patn chpanou stavebn konstrukci pedstavuj obdlnkov valy (keltsk valy), jedno z nejastji stavnch zazen na svt (Geise, 2002). Jejich hlavnm rysem je vtinou tvercov nebo jen mlo se od tverce lic obdlnkov tvar, asto alespo s jednm pravm hlem. Nkdy je pdorys tak ovln, tvaru vejce nebo trojhelnku. Obdlnkov komplex obklopuje val, ped nm je pkop peruen vchodem na rovni ternu. Dlka strany in asto osmdest a sto metr. Stejn konstrukce byly budovny ve vchodn sti Ameriky, a to po tiscch. Ohio je napklad tmito earthworks, pipomnajcmi obdlnkov valy v Evrop, poseto. Tyto komplexy jsou v Americe i v Evrop obklopeny pkopem a zemnm valem navrenm z vytenho materilu. Cist nhodn paralely? V Evrop byly zkujovac pece a keltsk valy budovny zsti ve stejn dob. Uvnit americkch earthworks byly tavici pece, jako Turner Mound Group u Milfordu nebo Edwards Farm Group u Readingu, oboj v Ohiu. Lze z toho usuzovat, e i v Americe se budovaly souasn? Oficiln nen tento pohled dovolen, nebo tavci pece objeven v americkch mohylch a keltskch valech zizovali v zemnch dlech a evropt osdlenci, kte je nachzeli hotov, a zavdli tak ped 200 lety technologii eleza starou 2000 let Tm samozejm pak vypad skutenost, e k vybudovn zemnch dl obklopench zemnm valem a pkopem bylo nutno snst cel hory, aby bylo docleno ploch roviny, jak jsem ml pleitost pesvdit se pi nvtv velkho komplexu Fort Ancient v Ohiu. Tak v Evrop existuj analogick zemn valy, kter byly vybudovny na mst snesenho kopce, napklad na Hoher Drnberg na zpadnm okraji Hessensk prolkliny. Okolo ploiny je kruhov val a zsti se jet dochoval i pkop. Ve stedn Americe byla pro zzen monumentlnho komplexu v Mitle u Oaxaky (Mexiko) snesena na velk ploe hora. Teprve na mst mi bylo jasn, kolik nesmrn prce si to toto dlo, je nijak nezaostv za pyramidou v Mitle, vydalo

Obr. 50: Zemn dla Vlevo: Earthworks u Winchesteru v americkm stt Indiana. Vpravo: Pravohl valy (keltsk valy) u Starnbergu v Bavorsku (Nmecko).

Posunut as
Indinsk kultury, zejmna severoamerick, jsou navzdory existujcm artefaktm ze eleza, zaazovny do doby bronzov. Jet nedvno se vilo, e indini zpracovvali bronz pouze zastudena, tedy kladivem. Jak potvrdil Gregory Perino v Central State Archaeological Journal, sv. 33, leden 1986 , byly pi vykopvkch v mst ceremonilnho centra Cahokia v oblasti dnenho Cahokia State Historie Park, pobl St. Louis, nalezeny artefakty, kter byly vyrobeny z roztaven mdi. Tak jin indinsk kultury tavily m, i v Jin Americe. To pedstavuje dve popranou paralelu mezi Starm a Novm svtem. Jestlie vak tyto kultury ily v dob bronzov a pochovvaly mrtv v zemnch mohylch (zejmna kultury Adena a Hopewell), pro pro odpovdajc asov obdob v Evrop volme dobu kolem roku 1500 p. n. 1. (stedn doba bronzov), zatmco napklad Grave Creek Mound v Moundsville (Zpadn Virgnie) byl dajn vybudovn kulturou Adena v obdob 250 a 150 p. n. 1. tedy o vce ne tisc let pozdji ne srovnateln stavby v Evrop? Stejn je tomu se zemnmi dly (earthworks) hopewellsk kultury v Ohiu, je byla dajn vybudovna v letech-100 a+ 400. Tyto asov roviny je vak nutno nov promyslet. Po nvtv Serpent Mounds v Ohiu m cedulka v Ohio Historical Center v Columbusu (Ohio) upozornila na to, e v roce 1991 archeologov vykopali zk hrob zavrtan do zem. Pitom vyzdvihli z hloubky zemnho tlesa devn uhl.

Datovn poskytlo k divu vdc st pouhch 1070 let. Po-dle toho to vypad, e tento Serpent Mound, jeho st se dosud odhadovalo na 2000 let a jen byl pisuzovn epoe Adena, je o vce ne tisc let mlad, take pinejmenm asov spad do doby Viking, a nikoli kultury Adena. Mus podobnou revolun omlazujc krou projt i datovn dalch americkch kultur? Ve stejnm muzeu lze toti vidt snmek z vykopvek, na kterm vidme, e mezi relikty dajn asi 2000 let star hopewellsk kultury byla vykopna sekyra z doby kamenn, kter vak podle nzoru archeolog mus bt star nkolik tisc let! Experti se ptaj, jak se takov prastar sekyra dostane do tto mlad kulturn vrstvy. Protoe takov dajn prastar nstroje a zbran byly v Americe zdokumentovny i v souvislosti se starmi tavcmi pecemi, musme se ptt, zda se zde svvoln nepesouvaj nlezy do umlch, tisciletmi oddlench kulturnch stup, msto abychom v nich vidli nlezy ze smench vrstev nkolika rznch kultur vdy pece leely spolen v jedn geologick vrstv. Nutn by pak nsledovala redukce potu i trvn dajnch kulturnch stup. Proto je teba rozhodn zamtnout argument o asovm posunu kultur v Evrop a v Americe, jen vdcm slou jako nejpdnj argument proti transatlantickm kontaktm. Profesor Stephen Williams (1995), kurtor Peabodyho muzea znm Harvardsk univerzity, napsal knihu Phantastic Archaelogy, v n mj. diskriminoval svho kolegu Barryho Fella, jen uil na stejn univerzit, a to jen proto, e napsal nkolik knih, v nich dokazoval pedkolumbovsk kontakty (Fell, 1976, 1980, 1982). Diskvalifikovat argumenty a nesetn nlezy sice profesor Stephan Williams neme, a tak msto toho stle znovu odkazuje na zsadn asov rozdl odpovdajcch kulturnch stup na obou bezch Atlantiku. Williamsova kniha m pimla postavit tento projekt zcela nov, nebo i kdybych snesl deset knih plnch popis nlez, dkaz a teori, stejn by znovu pouil argument o asovm posunu, jm se zasazuje smrtc rna pedkolumbovskm kontaktm. V Americe vymazala djiny indinskch kultur crkev, stejn jako a to je mlo zdokumentovno djiny Keltogermn v Evrop. Rozdl je vak v tom, e v Evrop sepsali v klterech nov vymylen djiny a star udlosti dostaly nov hv pizpsoben elu. Proto byly zkuenosti lidstva s prodnmi katastrofami popsny celkem sprvn a staly se soust i Novho zkona. Bible proto me bt podstatn mlad, ne se dosud pipout. Pesto jsou v n popsny reln udlosti, jak jsem vyloil v Darwinov omylu. Z toho vyplv, e asov uren americkch kultur je bli realit ne v Evrop. Proto by musela bt asov osa Starho svta posunuta a zkrcena.

Snad u te ten chpe, pro jsem napjal tak dalek asov oblouk pes Kelty, kesanstv a Vikingy. msk papesk crkev si k odvodnn svho mocenskho nroku vymyslela velmi ppadnou historii, a teprve j sama sebe legitimizovala. Za tm elem musela nkter dokumenty pepsat, jin napsat zcela nov. V dob vldy katolick crkve byly star dokumenty eliminovny nebo nahrazeny pozmnnou kopi a vznikl asov mezery naplnny vymylenmi pbhy (nap. o Karlu Velikm). Protoe se nedostvalo fantazie, pbhy se vzjemn podobaj, jak psobiv vyloil nap. Francesco Carotta v knize Byl Je Caesar? ivotn pbhy mskho vldce Caesara a Jee Nazaretskho toti probhaj soubn a jsou spojeny nejen srovnatelnmi strukturami a sekvencemi, ale i podobnost jmen, zejmna kdy porovnme eck texty. Caesar (Je) napklad zan vystupovat v Galii (Galileji), stejn jako Je pekro pohranin eku a thne do Corfinia (Kafarnea) (Carotta, 1999, s. 36). Pochz Caesarv ivotopis a evangelia ze stejnho zdroje? Pro nedostatek msta se nememe vnovat tto argumentaci podrobnji. Absurdn? Asi ne, nebo matematik Anatolij Fomenko z Moskevsk univerzity zkoumal datovn djin pomoc statistickch metod (Fomenko, 1994). Zkoumal, zda kroniky vznikaly na sob nezvisle i nikoli. Historick sekvence byly srovnvny s asovou osou, aby se zjistilo, jestli se v jinch asech a/nebo v jinch kulturch opakuj podobn struktury. Po tto hrub matici byla u jednotlivch historickch udlost zkoumna jejich identita, zatmco jmna mst, osob a udlost byla zredukovna na ady souhlsek a rovn srovnvna. Podle Fomenka se evropsk djiny mezi roky 900 a 1600 s jinmi jmny a daty s uritm asovm odstupem v jinch regionech opakuj, piem mluv o shifts posunech celch blok historie i udlost. Zajmav je, e obdob druh msk e (-82 a 235), tet msk e (184-553), karolinsk e (681-888), krlovstv v Judeji (-928 a 640), sti Geneze a jin epochy tvo jedno jedin dob (srv. foto 71). Ve Fomenkovch vsledcch bychom nemli spatovat nic vce a nic mn ne iteran krok k revizi djin, jeho bylo dosaeno ist matematicky a statisticky, nebo se zde nepihlelo ani k antickm mincm, ani k archeologickm nlezm. Podle vklad tto knihy by to vak vzhledem k neutrlnmu hodnocen mlo pedstavovat spe vhodu. Mohlo by se ukzat, e mnoho dlch systm vldy a tedy i kulturnch obdob u Peran, ek, Frank nebo man je fikc, nebo rzn starovk djiny jsou podle veho jen variacemi vce i mn relnch udlost, kter byly zapsny z rzn perspektivy v rznch jazycch a doplnny fantastickmi ozdobami.Z tchto vzkum bychom mohli

vyvodit pekvapiv zvr, e i djiny ped rokem 1618 bychom mohli pokldat za masivn padlan. Mn se zd pravdpodobnj, e piblin reln seky djin byly podle uritch katastrofickch scn s pslunm dramatickm bytkem obyvatelstva nkolikrt pouity k vyplnn temn minulosti, tedy rozmnoeny. Podle toho by bylo obdob stedovkho klimatickho optima po roce 900, v Evrop od poloviny 10. stolet, relativn reln, ale dodaten nataen a nov datovan. Djiny jsou skuten uchopiteln a maj pevn obrysy teprve po novjch katastrofch na zatku mal doby ledov. Star djiny sklouznou, pokud nebyly umle reprodukovny a zmnoeny, vymaznm temnch stalet ke katastrofickm udlostem 9. stolet. Vrame se ke srovnvn kultur ve Starm a Novm svt. Kdy vykrtneme diskutovan temn stalet mskch djin, posune se stedn doba bronzov (kdy bylo prokazateln zpracovvno i elezo), ale tak v mch knihch probran koexistence dinosaur (drak) a lid a takzvan (po mm soudu patn vyloen) doba kamenn jako doba po potop, o nkolik stalet smrem k dneku. V neposledn ad musme i globln potopu, kterou jsme v Omylech v djinch zem datovali do doby asi 3500 p. n. 1., posunout o nkolik tiscilet nebo i vce smrem k dneku. Neolitick kulturn stupe, magdalnien k nmu pat mnoho jeskyn s malbami, nap. v Altamie, Niaux, Lascaux se tak posune o adu tisc let do mlad minulosti, podle dr. Heriberta Illiga do 2. tiscilet p. n. 1. (Illig, 1988, s. 154). Jeskynn malby, kter vypadaj, jako by byly nedvno namalovan, tak zskaj sprvnj msto v ase. Pedpokldejme jako pracovn hypotzu, e doba bronzov v Americe i v Evrop s budovnm mohylovch hrobek zaala piblin ve stejnou dobu, pak se stedn doba bronzov v Evrop dostane zhruba do 4. stolet p. n. 1., kdy dajn vrcholila svtov moc man , j jsem ji vak popsal jako keltsko-eck slohov obdob , m se odstran rozpory zpsoben asovm posunem. Kdy si zredukovn evropsk historie pedstavme jako pedtm nataen gumov psek a ten po vykrtnut temnch stalet nechme, aby se sthl, budou kulturn stupn v Americe a v Evrop ped dobou eleznou asov srovnateln. Kulturn stupe doby bronzov trval v Americe bezpochyby dle ne v Evrop, tm do naich as. Vdy vlastn zpracovn kov ve velkm pilo do Ameriky, je byla tehdy znovu objevena, jak se to pozdji stalo jet Kolumbovi, asi teprve s irskmi mnichy a Vikingy a mon t s templi a Basky nejdve v 9. stolet. Protoe se zd, e transatlantick kontakty byly po skonen doby bronzov perueny, pipadaj jako spoutc mechanismus pro doasn peruen

kulturn vmny v vahu dsledky prodn katastrofy.

Obr. 51: Srovnn Kamenn sekyry z Wisconsinu (A) a Poznan v Polsku (B) vypadaj tm stejn, podobn jako ozdoby z hndho jaspisu v Severn Americe (C) a jantaru z Dnska (D). in: Much, 1907.

Doklad o ranm osdlen Ameriky lidmi evropskho, a nikoli asijskho typu byl nalezen 28. ervence 1996 na zpadnm pobe americkho sttu Washington: kde byl objeven kennewick lovk. Jeho pvodn uvdn st 9300 let bylo novji revidovno na 7200 rok. Na Yalesk univerzit zkoumali jeho DNA. Ta se podob DNA Evropan a praobyvatel Japonska, Ainu. Vlivu Keltogermn (Skyt, Pragt) lze vedle starokorejsk kultury pisoudit i vznik nsk kultury. Jejich sdlit se ped 3500 lety nachzela pevn podl Hedvbn cesty. Zd se, e lovk z Kennewicku dokazuje, e tito praobyvatel pekroili Pacifik do Ameriky a pitom po sob zanechali megalitick pamtky od Evropy pes Asii a do Polynsie. Dnes je kennewick lovk pokldn za praotce americk civilizace. Nkter indinsk kmeny jako teba Yakamov maj bt jeho pmmi potomky.

9. Budovatel megalit a Keltov v Americe

V obdob christianizace a zavdn feudalismu byl n obraz djin pepracovn, zsti zcela nov vytvoen a zsti zfalovn. Toto tvrzen mus bt nepravdiv, pokud od veobecn potopy neexistovaly dn dal prodn katastrofy, je vedly ke skuten amnziipostiench kultur a zachovaly mlhav vzpomnky na zsti zlatou minulost. Nkolik prodnch katastrof a klimatickch zvrat v historick dob zpsobilo ostr kulturn zlom a ztrty pamti kolektivnho vdom.

Konec doby bronzov

Ammianus Marcellinus (kolem roku 391) napsal, e Drov pozdj sta Rekov byli vyhnni obrovskmi zplavami rozbouenho moe z dalekch ostrov a z oblast na druh (tedy vchodn) stran Rna a e se proto museli ze sv domoviny vysthovat do ecka (Ammmia-nus Marcellinus, lib. XV, 9). Geolog F. Forchhammer, kter uil na kodask univerzit, snesl ji roku 1837 etn doklady o stralivch katastroflnch zplavch. Pole z doby bronzov nachzel jet 15 metr nad dnen moskou hladinou pod naplavenmi moskmi usazeninami (pskem, mulemi, bahnem). Pod takovmi usazeninami le ukryty i mohyly na ostrovech Sylt a Am-run. Protoe travnat pahorky z doby elezn byly nalezeny v blzkosti dnen mosk hladiny a nejsou na nich dn mosk usazeniny ani patrn mosk eroze, dospl Forchhammer k zvru, e na konci doby bronzov a potkem doby elezn dolo k velikm zplavm (Forchhammer, 1837). Tato zjitn potvrdil kielsk geolog K. Maack (1869, 63nn.), jen na zklad ady pozorovn dospl k zvru, e na konci doby bronzov musela pobe zashnout velk vlna vysok 18,8 metru. Nejhor vlny za moskch bou mohou v Severnm moi dosahovat nanejv vky pt a est metr nad prmrnm vzdutm. Trojnsobku mohou vlny doshnout jen v podob tsunami za velkch podmoskch zemtesen. Katastrofln zplavy na zpadnm pobe lesvicka-Holtnska na konci doby bronzov potvrdily i dal geologick vzkumy (Heinrichs, 1925). Pitom bylo na pelomu doby bronzov a elezn zaplaveno a znieno rodn ploch zem sahajc daleko za dnen ostrovy (Becksmann, 1933, 53n.). Deset metr vysok pbojov vlny se pitom vrily jako nov morny.Jak prokzal O. Pratje, nachz se na pbojovch terasch na zpad a severu Helgolandu asi 300 metr na zpad od dnenho pobe deset metr vysok strm zlom, jen mohl vzniknout pouze nhlm poklesem skalnho masivu (Pratje, 1923). Jak tk nsledky me

zemtesen a vbuchy vulkn mt, to se ukzalo 21. kvtna 1960 v Chile: V nkolika oblastech poklesla zem o nkolik metr, v dlce 40 kilometr dokonce o 300 metr. Zem pln zmnila svou tv (Die Zeit, 21. 5. 1960). Soudob texty z Mednit Habu (Egypt) zachycuj vpovdi zajatch vlenk z ad moskch nrod: jejich ostrovy byly rozervny a odplaveny zrove nebo sla Nun (svtovho moe) se rozbsnila a velkou vlnou spolykala jejich msta a vesnice. Jin egyptsk texty l putovn moskch nrod Evropou a Malou Asi a k hranicm Egypta. Podle archeologa dr. Oskara Pareta mla tato katastrofa celosvtov inek (Paret, 1948, s. 212) a uvedla do pohybu nrody stedn a jin Evropy i pedn Asie, otsla Starm svtem a vytvoila zklady pro nov svt. K velkm zplavm se zhy pidruily dal prodn katastrofy, mimodn sucho a hlad, je pinutily obyvatele euroasij-skch nin, ba dokonce i koovnky arabskch a africkch step, k oputn domovsk pdy (Paret, 1948, s. 144 a kapitola 5). V textech z Mednit Habu Ramesse III. pe: Libye se stala pout, straliv pochode metala ohe z nebe Jejich (Libyjc) kosti hoely a pekly se jim na dech. V papyru 1116B se doteme: eka Egypta je przdn, lze ji pejt suchou nohou. Budeme hledat vodu (Nil, HJZ), po n by se mohly plavit lod. Podle Oskara Pareta spad obdob sucha, bhem nho vyschly evropsk bainy, do pozdn doby bronzov: Dky prbnmu archeologickmu horizontu je nyn mon uvst pozdn dobu bronzovou ve stedn Evrop a tedy i sdlit v bainch a na bezch jezer t doby do pm souvislosti s orientlnmi djinami a relify chrmu v Mednit Habu. Podle nich postihlo sucho kolem roku 1250 p. Kr. i stedn Evropu. Pchod lidu popelnicovch pol a nejhlub stav hladiny jezer, dky nmu bylo mono osdlit jejich behy, spad do doby kolem roku 1200 p. Kr. (Paret, 1948, s. 144). Jiirgen Spannuth spatuje spoutc mechanismus katastrof v komet Phaeton, je se ztila do Severnho moe nedaleko Helgolandu (Spannuth, 1965, s. 160nn.), a opravdu zde dodnes meme vidt velkou prohlube. Jak jsme o tom hovoili ji dve, tento asov horizont se, pokud byl Ramesse III. toton s Nachtnebefem I. (380-362), posouv do 4. stolet p. n. 1. Tm se vak dostanou do srovnatelnch asovch obdob i dajn asov posunut kulturn stupn na obou bezch Atlantiku a transatlantick kontakty budou teoreticky mon. Odpadne tak jedind nmitka profesora Stephena Williamse (1991) proti kulturn vmn. Rzn autoi jsou pln pesvdeni o katastrof na konci doby bronzov

ve 13. stolet p. n. 1. (Spannuth, 1980), jin ji kladou do roku 850 (prof. Kenneth J. Hsu, 2000), do 8./7. stolet (Velikovsky, 1956), kolem 700 (Friedrich, 1990) a do 4. stolet p. n. 1. (Heinsohn a Illig, 1990). Co tomu kaj geologov a geofyzikov? Oficiln se dn katastrofa na konci doby bronzov neodehrla (ani tehdy, ani nikdy jindy v historick dob), pestoe odbornci prokzali takovou udlost jak jsme uvedli vzkumem v ternu. V kadm ppad vak meme v 1. stolet p. n. 1. pozorovat klimatickou zmnu, pro kterou vlastn nen s vjimkou ivelnch pohrom dn dvod: z teplho a suchho klimatu dolo k rychlmu pechodu na studen a chladn. Nov vzkumy, zveejnn ve vdeckm asopise Science, prokzaly rychl pokles teplot v centrlnm Grnsku a o 16 stup. Tato zmna klimatu, kterou vdci kladou do doby ped 70 000 lety, se mla odehrt v prbhu z geologickho hlediska pouhch 1090 let {Science, 29. 10. 1999, sv. 286, s. 934-937). Ne budeme takovou klimatickou zmnu probrat v souvislosti s dnm po potop, chtl byl tvrzen o prodn katastrof a prudk zmn klimatu na konci doby bronzov podept solidnm vdeckm rozborem.

Nhl klimatick zmna ped 2000 lety

Zajmav a vbun zrove je kniha Postglaciln zmny klimatu a pohyby zemsk kry ve stedn Evrop od Heknuta Gamse a Rolfa Nordhagena z roku 1923. Oficiln peel odborn svt tento puntiksky proveden ternn vzkum bez povimnut. To m svj dvod, nebo podle Gamse a Nordhagena nemlo tiscilet po dob ledov rozhodn jednotvrn a stejnomrn, ale vyloen katastrofick prbh. Ve shrnut vsledk svho bdn (Gams/Nordhagen, 1923, s. 129 a 283n.) poukazuj jednoznan na dvody, pro geologov, biologov, archeologov a zempisci radji spolhaj na pedem vytvoen schmata a nepromlej vci dl. Pn Gamse a Nordhagena, aby se jejich vzkumy a pravdy staly i na tomto poli mocnm podntem k hledn novch metod a nov sly, nebylo vyslyeno ani v nznaku (Gams/Nordhagen, 1923, s. 17).Ani katastrofy popsan v m knize se nehod do obrazu svta vytvoenho zhruba ped 150 lety Charlesem Lyellem (geologie) a Charlesem Darwinem (biologie) s jeho principem jedinho psoben nepatrnch dlouhodobch sil na zmny zemskho povrchu, jen tvo zklad tm vech teori a dogmat tkajcch se minulosti zem a lovka. Vda nechce vdt nic o tom, e nae klima dlalo od konce doby

ledov j j km doba snhov jakoto krtkodob udlosti hned po potop (Zillmer, 2001, s. 227nn.) opravdov skoky. Nov vzkumy potvrzuj nhlou zmnu klimatu na konci doby ledov (Severinghaus/ /Brook v Science, 1999, sv. 286, s. 930-934). Zrove panuje pesvden, e po skonen doby ledov se podneb zaalo zlepovat, a bylo dosaeno zhruba dnench klimatickch podmnek. Teploty i srky pr od t doby kolsaly jen nepatrn toto tvrzen je zsadn patn. Jist, vkyvy podneb nepostihuj celou zemkouli rovnomrn, vdy v tropech ani podle oficilnho chpn nedolo k dob ledov ji stamiliony let. Proto se vkyvy klimatu projevuj v oblastech daleko od rovnku vraznji a zetelnji, nebo ochlazen o pr stup neme mt v tropickch oblastech s prmrnou teplotou 25 stup na faunu a floru vraznj vliv. Helmut Gams a Rolf Nordhagen pedloili pozorovn, je se neomezovala jen na Evropu. Provdli vlastn ternn studie v severnm pedh Alp, pihleli ke studiu zmn klimatu v Rusku, v zemch vchodnho Stedomo, na Pednm vchod a dokonce v Severn Americe. Zjistili, e dolo k rychlm zmnm podneb v souvislosti s prudkmi tektonickmi pohyby v historick dob, a to kolem roku 850 (= 350 experimentlnho datovn) a 800 (= 9. stolet experimentlnho datovn). Protoe Gams a Nordhagen respektovali konvenn asovou osu, dolo by s pihldnutm k probranm imaginrnm asm k posunu smrem k dneku. Vimnte si, e po zkrcen asov kly nastoup klimatick zmna v dob kolem roku 850 (= 350 experimentlnho datovn) nikoli pliv a pomalu, ale prudce a nhle. To je dleit hledisko! Oitm svdkem nhlho zlomu teplot je Otzi, neolitick mu z ledovce z tztlskch Alp. Tato mrtvola z ledu je naprosto atypick, nebo jej tuk tm vbec nezvoskovatl a vrchn vrstva ke se zcela oddlila. Jde spe o mumii vysuenou na vzduchu, jak je znme z pout Sahary. Jinmi slovy, Otzi nemohl zahynout pmo v ledu. Byl naped vystaven vysokm, a nikoli nzkm teplotm. Me pekvapit nov nzor, e mu se teprve pozdji dostal do vody z tajcho snhu, kter ho zanesla tam, kde pozdji nalezl na skalnm bloku v nadmosk vce 3145 metr hrob (SpW, ervenec 2003, s. 39). V jeho tlustm stev byla objevena zrnka pylu habrovce. Ale habrovec dnes roste do vky maximln 1200 m n. m. Byl v dob tziho smrti vbec ve vkch okolo 3000 metr led? Ve stevech se dle naly stopy sourubky, je v takovch vkch neroste, ale dnes se asto vyskytuje dole v dol Schnalstal (SpW, ervenec 2003, s. 35). Tsn u mrtvoly leely suen trnky (Prunus

spinosa), ukazujc na vy teploty nebo, jak se m za to, na nkolik msc star proviant, jen vyschl podobn jako trnky? Pokud vak ml Otzi pijt z dol do ledu rychle, jak mon dokazuj zbytky sourubky ve stevech, pak se musme zeptat, pro vystoupal do velehor s trnkami nkolik msc starmi a pro si nevzal erstv usuen? Uschly trnky souasn s mrtvolou Otziho? Dle vdce pekvapilo, e zrnka pylu habrovce byla v dob smrti Otziho erstv. Tento scn pipomn mamuty, kte na Sibii zmrzli, ani staili upadnout, kte ili v kvetouc krajin a byli jet s erstv rozvkanou potravou v tlam a v aludku v krtkm ase vystaveni nhlmu zlomu teploty a pohbeni podobn jako Otzi v rychle se tvocm se ledu. Pat ob udlosti do stejn asov roviny toton s dobou snhovou, kterou prosazuji? A ji tomu bylo jakkoli, v postglacilnm teplm dob po zatku doby snhov (= podle vdy: konci doby ledov) zaala nov klimatick perioda: subatlantick obdob. Ta zaala podle Rutgera Sernande-ra piblin na pechodu od seversk doby bronzov k dob elezn (srv. Montelius, 1912) nhlm zhorenm klimatu, je vyvolalo zven hladiny spodn vody a rozrstn raelini, rozen jedle a buku a vrazn pokles severn a vkov hranice pro rozen mnoha rostlin a ivoich (Gams/Nordhagen, 1923, s. 303). Paleobotanick vzkumy severonmeck flory ukazuj, e tepl a such klima bylo zatkem takzvanho subatlantickho obdob vystdno vlhkm a mokrm. Zmna je patrn v ad raelini v severn a zpadn Evrop jako hranice mezi vrstvou ,bl' a ern raeliny. V ,bl raelin' se zachovaly nstroje doby bronzov, nstroje v ern vrstv ji pat dob elezn. Zmna klimatu je datovna rokem 850 p. n. 1. a mla dramatick nsledky, pe Kenneth J. Hs, profesor geologie na rznch univerzitch (Hs, 2000, s. 174). Souvis vzestup spodn vody a rozrstn raelini, jak je doloili Gams a Nordhagen, s obrovskmi zplavovmi vlnami, kter se pevalily pes mohyly doby bronzov a vyhnaly mosk nrody do Stedomo? Mohly zplavy na pobe Severn Evropy za to, e dolmeny pod mohylami byly v ninch vyplaveny, zatmco jin, hlavn ve vych polohch stedn Evropy, snad jet ekaj na objeven?

Obydlen Severn moe

V Hamburger Echo z 15. z 1951 je zprva o kuriznch nlezech: Vzkumn lodi Meta se pi posledn plavb u ostrova Helgoland podail nlez neoceniteln hodnoty. V hloubce 30 metr byly na pirozen podmosk lavici ztuhlch naplavenin objeveny dva mohylov hroby. Krom toho se podailo zjistit zbytky obydl, dary mrtvm, dvn nad a dal pedmty denn poteby z mlad doby kamenn a doby bronzov (citovno in: Meier, 1999, s. 490). Rybi z Norfolku vythli 70 kilometr daleko od pobe na palubu z hloubky 36 metr kus raeliny, v n vzel hrot otpu vyezan z jelenho paro pochzejc z mlad doby kamenn (Janssens, 1946). Podl skotskch a anglickch pl a rovn v Doggerbank byly uprosted moe nalzny paezy strom s koeny dosud tkvcmi v zemi. Bouliv severn moe je velmi mlad pnev. Geologov pedpokldaj, e toto zem vyplnila v ranm stdiu su z hornin ze Skotska a Skandinvie, take se stalo pevninou. Protkal tudy Rn, jeho st leelo blzko skotskho Aberdeenu (srv. Overeem a kol., 2001). Teme byla tehdy ptokem Rna. V dob bronzov ili nai pedkov v oblasti dnenho Severnho moe. Cel severn Evropa a tak such Severn moe byly idelnm sdelnm zemm a v dob bronzov vldlo optimln klima, trvajc oficiln v obdob 3500 a 850. Vda hovo o subborelu. Pedpokldalo se rovn, e k vytvoen rozshlch ploch Severnho moe v subborelu dolo v dsledku poklesu pevniny. Tento proces kladou nkte autoi do doby kolem roku 1500, tedy do doby, kdy zplavy zniily ve stedn Evrop kolov sdlit. V kadm ppad se moe neilo pozvolna, ale vtrhlo na pevninu a hledalo nov behy asto v podob obrovskch vln tsunami. Doggerbank mon njakou dobu vynvala nad hladinu, nakonec ji vak zalila voda. Profesor geografie David Smith z univerzity Coventry pedloil na odbornm zasedn v Glasgow (Skotsko) teorii, oprajc se o usazeniny v sle 25 centimetr: Velkou Britnii oddlily po konci doby ledov obrovsk vlny od evropskho kontinentu a stala se ostrovem (BdW, 14. 9. 2001). Potopen lesy byly nalezeny na mnoha mstech, napklad v Grnsku a na vchodnm pobe Ameriky. Stle znovu se objevuj zprvy o zdech potopench mst objevench pod hladinou: ve Stedomo, okolo Evropy, v Severnm moi, v Karibiku, kolem Japonska a na pobe Indie.

Obr. 52: Zplavy Geologick vzkumy prokzaly katastrofln zplavy, k nim dolo koncem doby bronzov na zpadnm pobe lesvicka-Holtnska (Heinrichs, 1925). Ty zpsobily velk ztrty pevniny. (Podle Spanutha, 1965).

U jihovchodnho pobe Indie objevili potpi pod vodou zceniny pokrvajc plochu nkolika tverench mil. Tm pod vedenm Montyho Hallse se pi hledn zmizelho msta, je se mlo nachzet pobl pstavnho msta Mahbalipuram, opral o vyprvn mstnch ryb a starou indickou legendu, kter popisuje zatopen velkho msta {BdW, 16. 4. 2002). Nhodou jsem navtvil Mahbalipuram s kolegou spoluautorem Thomasem Ritterem a dcerou Larissou jen nkolik dn pedtm: v okol msta jsou podivuhodn megalitick konstrukce a tak viklan (balancujc

monolit) nesmrn velikosti, kter v asi dv st tun. Nedaleko od nho je ulov blok, z nho byla jako z msla vyznuta vana o prmru vce ne dva metry. Zula je velice tvrd. Jak nstroje se pouvaly? Vany vyznut ze uly stejnou metodou znme tak z Japonska a z perunsk vysoiny. Zvltn paralely. Jin, dajn 9000 let star msto, kter se pisuzuje kultue Harap-pa, objevili na moskm dn v zpadoindickm zlivu Cambay oceno-logov z National Institute of Ocean Technology {BdW, 21. 1. 2002). Japonsk profesor dr. Masaaki Kimura, mosk badatel z Rjkjsk univerzity na Okinaw, s nm jsem diskutoval ve Vdni a po sv pednce v San Marinu, objevil pod hladinou Pacifiku obrovsk megalitick stavebn komplex, hotovou pacifickou Atlantidu: rovn linie, hotov stupn a dry, je podle Kimurova tvrzen nemohou bt nim jinm ne zklady sloup a musely bt vytvoeny lidskou rukou. Na jedn stran byly pod dnen moskou hladinou objeveny megalitick kamenn kruhy a prehistorick stavby egyptskho vzhledu. Na druh stran vak le nkter pstavn msta pozdjch kultur daleko od dnenho pobe ve vnitrozem, jako teba nkter antick msta v Turecku, kter jsem navtvil. Pro le asov pozdji vybudovan msta tak daleko od pobe a star pod moskou hladinou?

Pokles mo
M se za to, e mosk hladina leela za posledn doby ledov 100 a 150 metr, podle Blackweldera (a kol., in: Science, 1979, 204, s. 6l8nn.) 130 metr pod dnen hladinou. Dvodem m bt masa vody vzan v ledu. Je to omyl, pestoe hladina moe skuten leela ne. Rozputn ledu lecho dnes v Norsku by podle vpot vedlo ke zven mosk hladiny jen o 6,40 metru (Severinghaus/Brook in: Science, 29. 10. 1999, 286, s. 930-934). Jak jsem podrobn vysvtlil v Omylech v djinch zem, o vzniku doby ledov existuje sice nkolik teori, ale dn ji nedovede spolehliv vysvtlit ani jako takovou, ani pot opakujc se stdn glacilnch a interglacilnch cykl. Faktem je, e dosud rozvjen hypotzy autocyk-l neuspokojuj (Schwarzbach, 1993, s. 312). Pokud pihldneme ke globln potop ped nkolika mlo tisci let, vyjde logick etzec udlost. Martin Schwarzbach v Prehistorickm klimatu sprvn konstatuje: K zalednn je zprvu pekvapiv pedpoklad! zapoteb moe bez ledu; jen takov moe me dodat dostatek srek pro rozshlou tvorbu ledovc (Schwarzbach, 1993, s.

309). Plat zsada: Beze srek nejsou ledovce\ Srky v podob snhu nebo det mrznoucho v led vznikaj pouze tehdy, jsou-li nkde napklad bezled, ba tepl moe, jinde zase se studenou vodou nebo chladnm povrchem pevnin. m teplej jsou moe, tm je vce srek, dky nim me u pl pibvat snhu a ledu. Proto me jen skaln pvrence doby ledov pekvapit, e nkter ledovce, jako napklad ledovec Frantika Josefa na Novm Zlandu, bhem globlnho ochlazen v letech 1940-1970 tly a pot, soubn se stupnm oteplen, opt rostou. Jestlie se naopak alpsk ledovce v poslednch desetiletch zmenuj, zatmco vtina norskch ledovc vyrostla, je to definitivn otzka teplotnho spdu. Nechci opakovat etzec argument podrobn probran v Omylech v djinch zem, ale hodlm se ble zabvat asovou posloupnost. Potopa nsleduje po dopadu asteroid na zemsk povrch takto (podrobn v Darwinov omylu): po celm svt mohutn zemtesen a uvolnn vulkanismu, zplavov vlny, noc po dopadu (tmav oblaka), zima po dopadu a pot plivov det, kter ve vych kch a polohch dopadaj na zem v podob snhovch bou. Sklenkov efekt, kter po potop nutn nsleduje, odr v kvalitativn rovin ideln postglaciln tstupov tepl obdob popsan Hel-mutem Gamsem a Rolfem Nordhagenem (1923, s. 293-303): such a tepl (kontinentln) klima (boreln obdob), vlhk a tepl (pmosk) klima (atlantick obdob), su a tepl klima, ke konci pechzejc v klimatick optimum (subboreln obdob), kon 850 (-350 experimentlnho datovn). Vrazn teplotn spd v pomru k povrchu pevnin je v neposledn ad dsledkem velk absorpn schopnosti a oht moe po katastrofickch udlostech (celosvtov pory, zaht moe havm magmatem vytkajcm z puklin zem). Povrchov teploty kontinent toti mezitm v zim nsledujc po dopadu klesly za tyi a pt msc a o dvacet stup Celsia v arktickch a antarktickch oblastech pda zmrzla natrvalo. Je pirozen, e tato prvn vrstva ledu byla relativn tenk, v zplavovch oblastech tak o nco silnj, protoe vodn masy zahnan na pevninu obrovskmi tsunami okamit zmrzly a vytvoily opravdov moe ledu. Mamuti umrzali po tiscch okem.

Obr. 53: Zelen Grnsko V dsledku velkho rozdlu teplot a tlaku (daje ve stupnch Celsia) mezi studenm povrchem soue a teplm povrchem mo dochzelo po skonen potopy k mocnm boum smujcm podl vchodnho pobe Severn Ameriky k severnmu plu, je hnaly vlhk vzduch nad Grnsko a pes Severn ledov ocen (podle Oarda, 1990).

Obr. 54: Fze 1.

Vnitrozem Severn Ameriky a vysok hory Grnska, Alp a Norska (oznaeno trojhelnky) pokryl led, zatmco souasn na pobe panovalo tropick klima: zaala doba snhov, je pokryla vnitrozem Ameriky tenkou vrstvou snhu. Na zatku doby snhov rostli v dnes arktickch moch jet korli a na Aljace se dailo mamutm, kte mli rdi vlhk a tepl podneb. Grnsko bylo zelen (N=Norsko).

Obr. 55: Fze 2 doby snhov.

Protoe se nad chladnou pevninu dostvalo vce vlhkosti, rozshl plochy a hory (symbolizovan trojhelnky) a Grnsko (G) a Norsko pokryl snh, zatmco Island (IsL), severn strana Grnska a Beringova ina (B) zstaly bez ledu. Klima ve stedn Evrop bylo tepl a vlhk a tropick, zatmco Alpy a Pyreneje se souasn pokryly ledem. Anglie (E) zstala bez ledu.

Obr. 56: Fze 3 doby snhov.

Doba snhov doshla vrcholu. Teplota vzduchu vtrnch proud stagnovala a s n i pliv vlhkosti na sever. Zalednn doshlo vrcholu. Led pokryl Island a sever Anglie, ale Beringova ina zstala voln. Jak se stle vce ochlazovalo a rozdl v teplot a tlaku mezi pevninou a moskou hladinou klesal, tvorba novho snhu navzdory velmi nzkm arktickm teplotm (nebo spe prv kvli nim) ustvala a teprve nyn zamrzlo moe. Led ve vod Severnho ledovho ocenu se zaal tvoit koncem doby snhov, a nikoli na zatku! Led se souasn zredukoval na ledovce a povrch pevniny, protoe psun vlhkosti byl pli mal.

Mosk hladina v tu dobu ji poklesla. Pokles dosud pokraoval, nebo v dsledku prudkho rozdlu teplot mezi povrchem kontinent a moe vznikaly teplotnmi a tlakovmi rozdly prudk boue, je vily podl izoterm (spojnic mst se stejnou teplotou), v tomto ppad podl pobench lini, v Atlantiku podl vchodoamerickho pobe na sever, zanechvajce po lev stran (na zpad) studen a zmrzl plochy pevniny. Protoe se severn pl nachzel v tu dobu trochu na jih od Grnska (viz Omyly v djinch zem, s. 232nn.), vzniklo v severnch kch severoamerickho kontinentu zalednn, kter vak bylo o nco mn siln, ne jak rdi uvdj odbornci na dobu ledovou. Profesor Kurt M. Cuffey potvrzuje v odbornm magaznu Nature, e ledov tt byl bhem teplho obdob ped 130 000 lety podstatn men, ne se dosud pedpokldalo {BdW, 6. 4. 2000). Proto neme bt pokles mosk hladiny nikdy ani piblin zpsoben moskou vodou vzanou v ledu. Protoe mosk voda, a to i na severnm i jinm plu, musela bt nejen bez ledu, ale bhem vytven ledovc dokonce velmi tepl, odpaovala se obrovsk mnostv tepl vody. Tepl vzduch mohl pojmout obrovsk mnostv vlhkosti, kterou pak boue hnaly smrem k plm. Tyto vodn masy se v polrnch kch usazovaly na pevnin jako na sebe se vrc snh, pr kilometr od teplch mo vsak padaly v podob det. Cirkulace teplch bou okolo Severn Ameriky a Grnska proti smru hodinovch ruiek zpsobila, e Beringova ina nikdy docela nezamrzla. Tento jev pedstavuje nevysvtlitelnou zhadu pro teorii doby ledov a tedy i pro jej teoretiky. S mm obdobm po potop nazvanm doba snhov, tedy vlastn dobou ledovou zkrcenou na nezbytn dlouhou dobu, lze tento jev v Beringov in logicky a bez rozpor vysvtlit. Protoe hladina moe poklesla, vznikl tak nezalednn pevninsk most s tropickm vlhkm podnebm mezi Asi a Severn Amerikou, zatmco ve stejn dob vznikaly ve vnitrozem Aljaky ledovce. Jak protikladn podneb ve vzdlenosti pouhch nkolika kilometr! Akoli Kanadu a Grnsko zaaly ve vnitrozem pokrvat ledovce, Severn polrn moe, dnes pokryt krami, bylo stle jet bez ledu, protoe moe ohvaly tepl vtry. Takto lze snadno vysvtlit, pro v pobench vodch Grnska, Spicberk a tak Antarktidy prokazateln rostli korali. Problm je jen v tom, e korali vyaduj k peit minimln teplotu vody 20 C pestoe se Grnsko zrove mnilo v ledovou pustinu. Te lze vysvtlit, pro nejsevernj koniny Grnska, lec nejble Severnmu plu, nebyly nikdy zalednny, nebo tepl voda a vlhk a tepl vzduch se postaraly, aby na pobe vldlo tropick vlhk podneb. Tak lze tak vysvtlit, jak je

mon, e mamut stromy rostouc dnes v Kalifornii rostly ped pr tisci lety tak na Aljace, tedy v arktickch krajch, co je pro geology a geofyziky dodnes nevyeen problm, o nm se neradi bav. Feng Sheng Hu z University of Illinois a jeho kolegov prokzali v prbhu uplynulch 2000 let dal obdob nezvykle vysokch teplot v severozpadnch regionech Aljaky. Pomoc sedimentanch jader z Farewell Lake se podailo badatelm ukzat, e bhem 300 let po zmn letopotu (= 300-600 experimentlnho datovn) a v obdob 850 a 1200 (zde se oboj datovn shoduje) bylo nadprmrn teplo. V tto sti stedovku lze prokzat klimatick optimum v mnoha stech svta. V mal dob ledov, kter zaala ve 14. stolet, bylo v tomto kraji navc velice sucho, co se odrazilo ve velkm potu lesnch por (SpW, 21. 8.2001). K poklesu hladiny svtovch mo dolo na jedn stran v dsledku nahrnut vody plivovmi vlnami na pevninu a po potop vypaovnm ocen, mo, ale i jezer. Jestlie vda pokld v dob ledov (i v takzvanm paleolitu) za monou hladinu mo a ocen, je by leela o 180 metr ne ne hladina dnen, vyplv z toho na celm svt dramaticky odlin prbh pobe. Z pozvolna klesajcho, dnes pod vodn hladinou lecho kontinentlnho elfu se stane rodn sou nejen v oblasti dnenho Severnho moe, je jako such kontinentln elf bylo osdleno jet v dob bronzov. Pod vodou le tak kdysi osdlen pobe Islandu, proto nelze na ostrov nalzt stopy pedirskho osdlen. Odpovdajc pokles mosk hladiny ve Stedozemnm moi zpsobil uzaven Bospo-ru i Dardanel: spojen mezi Stedozemnm a ernm moem vyschlo. Na druh stran je velk zliv Atlantiku na zpad od Gibraltaru velice mlk. Voln zstala pouze strouha hlubok dnes 200 metr, v dob ledov snad jen 70 metr, pokud ovem nedolo od t doby k dnm tektonickm pohybm. Kdy vak vezmeme v vahu mnostv usazenin v sousednch pobench oblastech, nap. na sever od Cdizu nebo v Biskajskm zlivu, lze si pak pedstavit, e v dob posledn doby ledov uzavela pstup do Stedozemnho moe jako ztka kompaktn barira sediment. O tomto pozemnm most mezi Evropou a Afrikou jsem ji psal v Omylech v djinch Zem a poukzal jsem na to, e opice mohly tehdy pejt z Afriky na gibraltarskou sklu suchou nohou. Odznuty na sv skle od africkch druek byly teprve pot, co se Stedozemn moe opt rozlilo (srv.: de Sarre, 1999).

Obr. 57: Pevninsk most.

Bhem maximlnho zalednn nebyly behy Beringovy iny pokryty ledem. Protoe se snila hladina ocenu, vznikl pevninsk most mezi Sibi a Aljakou. Obrzek ukazuje plochu such zem za doby ledov (=snhov), kter je dnes 100 metr pod hladinou moe. Nejzazs sever Grnska zstal dodnes bez ledu.

Dnes m Stedozemn moe deficitn bilanci. Kadou sekundu do nj proud nesmrn mnostv vody z Atlantiku, aby nahradila mnostv odpaen z povrchu tohoto vnitrozemskho moe, je voda z nch ptok nedoke vyrovnat. Po potop, kdy byl Gibraltarsk prliv uzaven, zaala hladina Stedozemnho moe nepetrit klesat, emu napomhal sklenkov efekt, kter po globln potop nevyhnutn nsledoval, co odpovd tstupov tepl fzi podle Helmuta Gamse a Rolfa Nordhagena (1923), kter skonila nkdy kolem roku 850 (-350 experimentlnho datovn). Vznan amerit geofyzikov Walter Pitman a William Ryan (1998) dokzali vrty do dna Stedozemnho moe, e ji bylo dokonce pout. Souasn potvrdili, e se Stedozemn moe opt rychle zaplnilo, snad za dobu krat ne sto let (Pitman/Ryan, 1998, s. 127). Podle Pitmana a Ryana vznikla stedozemn pou ped pti miliony lety; na druh stran Pitman navrhuje ptrat po podstatn mladm suchm obdob: Jak by to vypadalo

brzy po roztt poslednho pevninskho ledovce? (Pitman/Ryan, 1923, s. 126). V tomto bod s Pitmanem souhlasm, ale protoe dn doba ledov nebyla, leel by tento asov moment v tepl fzi po potop, kdy ve stejnm ase a relativn rychle vznikly asijsk pout a Sahara. Pemna Sahary ze subtropick stepi s hrochy, krokodly a slony v pevn ivotu neptelskou psenou pou se odehrla nanejv ped 5000 a 6000 lety, jak vyplv z rozboru rostlinnho pylu a kost. V roce 1998 rekonstruoval klimatick podmnky Po-stupimsk stav pro klimatologii. Vznik tto nejvt poutn oblasti na Zemi byl simulovn potaovm modelem CLIMBER (CLIMate ans biospERe BdW, 12. 7. 1999 a 16. 9. 1000). Za pinu byla oznaena srie vkyv zemsk osy. Kdy se kraj s lesy, jezery a stepmi pemnil po potop v dsledku sklenkovho efektu a vkyv zemsk osy ped nkolika mlo tisci lety v psenou pou, vypaila se tak voda ze Stedozemnho moe (Zillmer, 2001, s. 24lnn.). Kauzln souvislost je zejm. Existuj indicie a dkazy svdc ve prospch mho novho, revolun vypadajcho mylenkovho modelu? Na dnenm ostrov Malta byly vedle mamutch kost nalezeny le-ben kosti neandrtlce. Pokud tam lid doby kamenn nedoplavali nebo nedopluli na lunech, museli tam dojt suchou nohou. Nkolikrt uvdn celkov snen hladiny svtovch mo o 130 metr by sice vedlo k tomu, e by se ostrov Malta zvtil, ale byl by to pod jet ostrov. irok pevninsk most mezi Tuniskem, Sicli a Itlii s Maltou jako vznanou horskou vysoinou vytvo teprve pokles o 350 metr. Ostrovy Korsika a Sardinie se zrove nejen zvt, ale vytvo s italskou pevninou poloostrov. Tot plat o Balerech, kter tak byly spojeny s Iberskm poloostrovem. Nyn lze relativn snadno vysvtlit ptomnost tolika tisc megalitickch staveb, nuragh, talayot a dolmen na Malt, Korsice, Sardinii i Balerech. Dnen ostrovy byly tehdy spojeny s pevninou. Pravdpodobn sotva tisc let po potop stoupla hladina Atlantiku natolik, e se voda nahrnula do Stedozemnho moe pes trafalgarsko-tangerskou hrz jako hrdlem lhve. Dr. Hubert Zeitlmair (2001, s. 104nn.) objevil u pobe Malty megalitick struktury chrmu lecho pod vodou a tyto struktury odpovdaj megalitickm komplexm nachzejcm se na ostrov. Ji Charles Lyell, obhjce a prkopnk naich geolog, v 19. stolet napsal, e se na nkterch stedomoskch ostrovech nhle objevilo mnostv novch savc jakoby z nieho (Azzaroli, 1981). Mm za to, e zvata i lid se uchlili na vrcholky hor, co jsou dnen ostrovy. Tak lze tak vysvtlit, e na ostrovech jako Malta, Krta nebo Kypr byli hroi: doplavat tam pece nemohli. Nakonec na tchto mstech, je nepatila k

jejich pvodnmu ivotnmu prosted, tak vymeli. Kdy se stedomosk pnev zaplnila, protrhl se Bospor a sladkovod-n rezervor ernho moe, jeho hladina leela o 120 metr ne ne dnen, se naplnil slanou vodou ze Stedozemnho moe. Nsledovalo sthovn nrod: obyvatel pobe byli pipraveni o zdroje sladk vody a rychle stoupajc hladina je rozehnala vemi smry do Evropy, Asie, Indie, Mezopotmie a na Pedn vchod (srv. Pitman/Ryan, 1998, s. 245nn.). Nen prv v tom teba hledat existujc spolen pvod jazyk Peran, ek, Kelt a Germn, ale i sanskrtu (Jones, 1786), resp. skyttiny? Pitman a Ryan vak mezi naplnnm Stedozemnho moe, protrenm Bosporu a nsledujcm naplnnm ernho moe nevid dnou asovou souvislost, ale dl tyto udlosti podle geologick asov kly, kterou jako vdci respektuj, do nezvislch, vzjemn vzdlench asovch horizont. Avak co kdy hladina Stedozemnho moe leela v rozporu s vdeckmi nzory podstatn ne ne dnes nikoli ped miliony let, ale ped nkolika tisciletmi?

Obr. 58: Vysychn Stedozemn moe vysychalo. Kdy byla hladina moe o 350 metr ne ne dnes, bylo prehistorick osdlen ostrov v Egejskm moi a na Bale-rech mon. Stedozemn moe bylo rozdleno na dv sti a existovalpevninsk most z Itlie do Afriky. Tak hroi ijc ve stedn Evrop se te mohli dostat na Maltu a Kypr, kde byli po zaplaven Stedozemnho moe izolovni a vymeli.

Zajmavou zempisnou mapou je Carta Nautica di Iehudi Ben Zara z roku 1497, kter ovem vychz ze starch originl. Na jedn stran ukazuje pekvapiv podrobnosti ostrov u francouzskho atlantickho pobe, na druh stran je vak pln vyputna severn st Britnie, jako by tato zem leela pod ledem (srv. obr. 56). Je vak pozoruhodn, e v Egejskm moi je zakresleno podstatn vce ostrov, ne kolik jich dnes

znme. Meme z toho usuzovat, e v dob sestaven mapy leela vodn hladina ne. Kupodivu se tak zd, e severn magnetick pl leel v tu dobu na vchod, a ne jako dnes na zpad od zempisnho severnho plu (Hapgood, 1966, s. 172), pokud jsou ovem daje na map sprvn. Podvejme se nyn zblzka na pomry v Atlantiku po potop bhem teplho obdob do 850 (= 350 experimentlnho datovn). Pi poklesu mosk hladiny po potop o 130 metr pestalo existovat spojen Atlantiku se Stedozemnm moem. Zrove se po potop podstatn zmenila vzjemn vzdlenost mezi pobem severnho Norska, picberk a Grnska (viz obr. 62). Krom toho le mezi evropskm pevninskm elfem (s Britni a Severnm moem) a ostrovem (= pohom) Islandem hbet Faerskch ostrov a mezi Islandem a jinm Grnskem grnskoislandsk prh: ty tvo jako podmosk horstva spolen zvoru proti evropskmu Severnmu moi (okrajov moe severnho Atlantiku mezi Islandem, Grnskem, picberky a Skandinvskm poloostrovem). Toto evropsk Severn moe je zase oddleno od Severnho polrnho moe (Severnho ledovho ocenu) a od Barentsova moe vysokm podmoskm prahem, jen je peruen jen asi 100 kilometr irokou prrvou. Tyto pi ni hladin svtovch mo relativn izolovan pnve dosahuj hloubky vce ne tyi kilometry a v dsledku relativn teplch mas vody a dky schopnosti udret teplo ledovou pokrvku zpravidla nepipoutj. Jestlie vak zatkem doby snhov klesne vysok teplota polrnch mo na hodnotu tsn nad bodem mrazu, zv se podle modelovho vpotu R. L. Newsona (Nature, 1973, vol. 241, s. 39n.) teplota vzduchu na bezledm severnm plu dky vmn tepla a na 40 stup Celsia. V dsledku toho lze nad Kanadou, Grnskem a Sibi zaznamenat teplotu vzduchu mezi 10 a 30 stupni (Warshaw/Rapp, 1973; srv. Oard, 1990, s. 75). Dnes pozorovan zamrznut Severnho ledovho ocenu nastalo a v pozdn fzi doby snhov. Dnen klimatick pomry, kdyby ledov epika nhle roztla, by ji nov zalednn arktickho ocenu nedovolily (Donn/Ewing, 1968, s. 102n.; Fletcher, 1968, s. 98n.). Zcela jin rozdlen pevnin a moe a tedy i klimatickch zn v severnm Atlantiku v dsledku poklesu hladiny svtovho moe m pekvapiv efekt. Protoe byla voda Atlantiku po potop od severnho po jin pl velice tepl, Golfsk proud zntkem doby snhov jet neexistoval. Nebyl ani v opanm ppad, kdy byla po skonen doby ledov voda ocen chladn a potom se jakoby jednm rzem dostala do pohybu (Nature, sv. 424, 31. 7. 2003, s. 532-536).

Podle mho modelu doby snhov zaal bt Golfsk proud aktivn teprve s postupujcm ochlazovnm teploty vody, protoe a pak ho hnaly obrovsk boue podl jihoamerickho pobe a v dsledku zemsk rotace se zaal stet. Golfsk proud narazil na ve popsan, mlk prh mezi Skotskem, Irskem a Grnskem, lec zsti pod moem a zsti na soui. Jedna vtev Golfskho proudu tekla mezi Grnskem a Kanadou Davisovm prlivem do Baffinova moe a pak dl do Severnho ledovho ocenu. Vyschl i kanl La Manche mezi Franci a Angli, take Golfsk proud byl veden jinm smrem podl kontinentlnho elfu u Britskch ostrov do Biskajskho zlivu a k pobe Iberskho poloostrova. Tepl voda Golfskho proudu vytlaen z Biskajskho zlivu produkovala zde a v sousednch zemch mezi Pyrenejemi a Alpami a po Skotsko tak tepl klima, e zde ili hroi, lvi, nosoroci, sloni a dal tropick zvata, protoe podneb Stedomo bylo tehdy tropick, zatmco Grnsko, Skandinvie, Alpy a Pyreneje se zanaly pokrvat ledem. Proto masov nachzme pozstatky hroch nikoli snad v Africe, ale v Nmecku a v Anglii co je zhada pro paleontology, protoe podle vech geofyziklnch model vldla za ivota tchto teplomilnch zvat v Evrop velk doba ledov. Protoe existovaly pevninsk mosty z Afriky na Ibersk poloostrov a do Itlie, mohli hroi, sloni a irafy bez klimatickch barir jednodue pechzet z Afriky do Evropy a t ve stejnm tropickm podneb. Nyn lze tak pochopit, pro se v blzkosti Biskajskho zlivu setkvme s ndhernmi, modern vypadajcmi jeskynnmi malbami v Niaux, Lascaux, Rouffignaku, Altamie nebo Bedeilhaku, na nich vidme tropickou faunu jako dnes v Africe a lidi, jak se vydvaj naz na lov, pestoe dajn ili za mraz ledov doby. Podobn jako v Beringov in, panovalo i v jin Francii tropick klima, zatmco vysok evropsk hory se v dsledku trvajc doby snhov zaaly pokrvat snhem. Zdnliv nepekonateln rozpory zmiz a paleontologov u nepotebuj prezentovat tropickou floru a faunu dolnho Rna, na jej zbytky naraz i jen nkolik mlo metr hlubok vrt, jako dajn dkaz destky milion let star minulosti. Nebo bez prudkho zlomu podneb m odborn svt za to, e mus stedn Evropu i s Nmeckem (jako abstraktnm mylenkovm modelem) posouvat na rovnk, co pr vyaduje nad jakoukoli pochybnost prokzan tropick podneb, kter kdysi vldlo nejen na dolnm Rn. V neposledn ad jde tak o pidlovn penz na vzkum z veejnch fond. Pak lze pochopit, kdy prof. dr. Hans-Georg Herbig, vedouc katedry paleontologie a historick geologie na kolnsk univerzit se v

dopise tenm v Klner Stadtanzeiger 11.2. 2000 vyjdil, e v mch vkladech se snoub ignorance s odmtnm a vzkumn vrty Zemskho geologickho stavu v Refrathu financovan z nemalch veejnch prostedk odmt (Zillmer) pokrenm ramen , a pitom jde o nejnkladnj geologick velk projekt v kraji za dlouhou dobu. Vrty jsem rozhodn pokrenm ramen neodbyl, jen jsem dajn senzan vdeck vsledky oznail v delm lnku v tchto novinch za samozejmost, kter se dala ekat, kdyby se vylo z mho modelu doby snhov. Vdy na dolnm Rn vldlo tropick klima jen ped nkolika tisciletmi, a nikoli ped dlouhmi destkami milion let, a vrty tak odhaluj podle m interpretace djin Zem jen to, co je samozejm, a nic pekvapivho.

Obr. 59: Tropick klima Mapa ukazuje, jak by vypadalo pobe Evropy, kdyby hladina mo poklesla o 100 metr. V dob bronzov ili nai pedkov i v oblasti dnenho Severnho moe (N) a Baltu. Toto zem tvoilo spolu s Angli (E) a Irskem (I) jednolitou pevninskou masu, zatmco Ibersk poloostrov byl spojen pevninskm mostem s Afrikou, Itlie se Sicli a Mal Asie s Evropou. Podmosk hbety tvoily bariru pro Golfik proud, jen byl veden podle pobe Irska, Anglie a jin Francie a vytvel zde tropicky tepl klima. Ve stejnou dobu, zatmco ve stedn Evrop ili hroi, se pokrvaly ledem vrcholky Alp, Pyrenej, Skandinvie a Grnska symbolizovno trojhelnky.

Naproti tomu je nutno odmtnout za vlasy pitaen vdeck interpretace zemsk tektoniky a historie, nebo Nmecko neleelo nikdy na rovnku, jak nm vda pedkld k ven a pr to dokazuj nlezy tropick fauny v naich kch. Je to kiklav ppad chybnho vdeckho vkladu, do nho se tak pumpuj nepedstaviteln sumy z veejnch prostedk na vzkum. Nikoli, een zn: ped krtkou dobou, tedy ped scni potopy a klimatickm zlomem panovalo ve stedn Evrop tropick horko, a Nmecko leelo tady, kde ostatn leelo vcemn vdycky jen klima se (a nejen v Evrop) radikln zmnilo. Dnes patrn tendence ke globlnmu oteplovn bude ovem pokraovat i bez pispn lovka. Nejpozdji za 5000 let u na plech led nebude, stejn jako tam, jak vda uznv, nebyl v dobch dinosaur. Co vechno me teplo Golfskho proudu zpsobit, to jsem ml pleitost poznat ve Skotsku. Mlokdo toti v, e se ve fjordech drsnhozpadnho pobe Skotska dodnes da krsnm velkm palmm. A to na stejn zempisn ce, na jak le nap. poloostrov Alaska Peninsu-la na jinm pobe Aljaky. Vzkumy v souladu s tm ukazuj {Science, 7. list. 2003, sv. 302, s. 1027-1030), e pustoiv sucho v Africe bylo ve 20. stolet zpsobeno ohvnm Indickho ocenu (stv. obr. 54-56). Za doby snhov byla vak voda v Pacifiku podstatn teplej a pout se tvoily nejen v Africe podstatn rychleji

Svtov tulci
Snen hladiny moe nutn vedlo ke vzniku zelenho mostu pes Grnsko k americkmu kontinentu. Prvn lid se pr pisthovali do Severn Ameriky ped 11 000 lety ze Sibie pes tehdej pevninsk most v dnen Beringov in. Mohlo tomu tak bt, ale cesta z Evropy pes grnsk most (obr. 62) je v kadm ppad o 3000 kilometr krat a zrove pmj ne pes celou Sibi, kde je nutno pekonat irok eky, nesmrn tundry a Beringovu inu. Transatlantick kontakt pes zelen (nezalednn) grnsk most me vysvtlit jednu zdnlivou hdanku, nebo keramika ze severozpadnho Ruska je ble pbuzn severoamerick ne keramice z vchodn Sibie nebo zbo z okol Bajkalu. Je to opak toho, co bychom vlastn ekali (Ridley, 1960, s. 46nn.). Roku 1878 byla v Cernay u Remee objevena bohat, velice diferencovan sav fauna (Lemoine, 1878) a brzy pot byla nalezena pln stejn fauna ve vrstvch Puerco v Novm Mexiku. Pozdj nlezy ze Sedmihradska, vbska, vcarska, Anglie, Utahu a Wyomingu dokzaly,

jak velice byla rozena. Deset rod se vyskytovalo v Evrop i v Americe A dle pe Johannes Walther, profesor geologie a paleontologie na univerzit v Halle: lovk by uvil, e eocnn (ped 55 a 36 miliony let) fauna Cuvierovch katastrof byla propast asu oddlena od kdov doby (Walther, 1908, s. 481). Jinmi slovy, na obou stranch Atlantiku dolo ke shodnmu vvoji vysoce specializovanch savc. A to v dob, kdy byly kontinenty dajn ji miliony let vzdleny jeden od druhho. Bez pevninskho spojen (grnskho mostu) by nebyla identick savci fauna na dvou kontinentech oddlench od sebe irokm ocenem mysliteln. Na doplnn bych chtl upozornit, e existenci pevninskho mostu, nejspe pes Grnsko, naznauj rovn nlezy allosaura v Severn Americe a v Evrop (podrobn rozbor Dinosaui od A do Z). Tak psemn znaky geometricky linernho tvaru v rznch stech svta se vzjemn podobaj, napklad v Glozelu (Francie), Portugalsku, na Malt, v Peru, v Illinois, na Kanrskch ostrovech (Fuerteventura) nebo v Jin Americe. Jak uvedl a pot mi ve spolenm rozhovoru vysvtlil pedseda Studijnho sdruen nmeckch lingvist Kurt Schild-mann (1999), rozlutil za pomoci stejnho kle texty z Glozelu ve Francii a podobn texty z Jin Ameriky a Severn Ameriky (Burrows Cave). Zatm bylo otzkou, zda jde vbec o opravdov psmo nebo jen o fantastick padlky. Na obou stranch Atlantiku se mluvilo stejnou e a dokonce se pouvalo stejn psmo! Variantu stejnho psemnho systmu pedstavuje i psmo z dol Indu (Harappa, Mohendodaro), je Schildmann (1995) rozlutil jako sanskrt. Pedrijsk, drvidsk kulutura dol Indu, v n se ji pouval (indoevropsk) sanskrt, by mon mohla pedstavovat vznamnou paralelu k objevu M. Ventrise a J. Chadwicka z roku 1952: znamenalo by to, e krtsko-myknsk linern psmo B, je bylo piazeno k ped-rijsk mnjsk kultue, bychom mohli zaadit do doby (ze skytsko--keltsk kultury pochzejc?) indoevropsk etiny. John Dayton (1978, s. 132 a 425-433) dal ji v roce 1978 uznn existence pedrijsk civilizace sahajc od Krty po Indus, kterou pozdji pekryla primitivn, vlenick rijsk kultura. Ale podvejme se na paralely mezi Starm a Novm svtem: kdo by neznal (keltsk) obtiny v pramenech, napklad v obrovskm prameni v eskm Duchcov, v nm bylo krom mnoha nramk nalezeno vce ne tisc bronzovch spon z latnsk doby? Ji v roce 1906 vyla v Gartenlaube zprva o zlatch idolech, oividn znzorujcch bohy a dmony, kter byly ve velkm mnostv hzeny do vodou naplnnch

krter v jihoamerickch Kordillerch. Na obou stranch Atlantiku se setkvme se stejnmi praktikami. Stejn jako na mnoha mstech Evropy se i v rznch oblastech Ameriky provdla trepanace (otvrn) lebky dokonce i na ijcch lidech, kte takovou operaci nezdka peili, jak se v posledn dob zjistilo. Mumifikovn mrtvol doshlo nejvy dokonalosti u starch Egypan, avak toto umn ovldali i sta Perunci. Na npadnou shodu mezi obma zemmi navc ukazuj nkter jednotliv aspekty: napklad tsn zavinut do pltna, pidvn pedmt denn poteby, vystavovn tl v jeskynch a jet dal. Mumifikovn lze ostatn prokzat nejen v Egypt a v Peru, ale i v Asii.
Obr. 6.0: Znaky Vzjemn podobn linern znaky z Glozelu (Francie) a z Patagonie v Argentin (vpravo).

Obr. 61: Srovnn dbn Spirlovit motivy osobitho druhu najdeme napklad na dbnu z Mondsee (vlevo) v Rakousku a z americkho sttu Severn Karolina (vpravo).

I pi prostch pohbech bylo v Americe asto zvykem uloit tlo do velik hlinn ndoby a tu pak pikrt druhou ndobou nebo schrnou (Bransford, 1881, s. 7, tam: obr. 1-10) a teprve pot svit zemi. S tmto zvykem se setkvme od Pedn Asie (u Trje) pes Egypt a panlsko a i na druh stran Atlantiku v Severn Americe, Brazlii a Argentin (srv. Much, 1907, s. 28). Keramick rakev bv asto zdobena lidskmi tvemi, a proto se j nkdy k urna s lidskou tv. Podobn nlezy se asto nachzej pobl megalitickch pamtek (menhir, dol-men, tumul a kromlech). Senzan objev se podail profesoru Marcelu F. Hometovi, jen objevil v severn Amazonii dvojit pohebn urny, o jejich existenci se dosud v

Jin Americe vbec nevdlo, ba byla vdecky nemysliteln. Podobn dvojit urny byly nalezeny i ve stedn Evrop a na ostrov Krta (Homet, 1958, s. 240). e jde o podobnost nikoli ist nhodnou, dokazuje objev erven pomalovanch koster kromaonskho typu v pohebnch a dvojitch urnch v severn Amazonii (Homet, 1958, s. 94). Lze z tchto pohebnch zvyklost pesahujcch hranice kontinent usuzovat na stejn rozen a hluboce zakoenn kult pedk a na spoleensk uspodn, nboensk nzory a mravn pedpisy ve Starm a Novm svt, kter z nho vyplvaj? Herbert Wendt (1954) napsal z odborn antropologickho hlediska, e vude na americkm kontinent, od Minnesoty po Magellanv prliv, bylo objeveno mnoho lidskch koster a kulturnch pozstatk. Tito dvn Amerian spojuj rysy kromaonskch lid s mongolskmi a indinskmi rysy.

Pokles grnskho mostu

V Evrop se lid pr dostali a k polrnmu kruhu ji ped 40 000 lety, jak potvrzuj vzkumy Johna Inge Svendsena (Univerzita v Bergenu). Podntem k tomuto nzoru se staly nlezy kamennch nstroj a opracovanho mamutho klu v arktick sti poho Uralu. Nlezy naznauj, e led pokrval men plochy pevniny, ne nkte vdci pipoutli. Vskyt mamuta toti hovo pro krajinu stepnho typu s volnmi porosty trvy (BdW, 6. 9. 2001). Po oblastech permafrostu na Sibii a, jak dokldaj podobn nlezy, na picberkch ani stopa. Protoe nm vak geofyzici ji 150 let systematicky vymvaj mozky a vnutili nm pedstavu velk doby ledov trvajc dva miliony let, popisuje Richard Ferster ve sv knize Doba ledov probhala jinak (1973) teorii Blho mostu, kter byl podle nho z ledu a vedl ze severnho Norska pes picberky a severn Grnsko a do Kanady. Nai pedkov pr tento ledov most pes Atlantik pouvali. Ale led se dostavil teprve podstatn pozdji, po potop, a proto byly Grnsko, picberky a dal arktick ostrovy bez ledu a existoval zelen, a nikoli bl grnsk most. Helmut Gams a Rolf Nordhagen (1923, s. 260) potvrzuj, e postgla-ciln doba ledov zanechala vrazn stopy a v Arktid (srv. A. Jensen, P. Harder a G. Andersson v Geol. Stockholm 1910). Gunar Holmsen (1912/1913, s. 139) dokld v odborn publikaci, e pevninsk led se na picberkch utvoil a po skonen teplho obdob (!). Toto zjitn pln potvrzuje n vklad. Tfzov tepl obdob se vyznaovalo i klimatickmi zmnami jako obdobmi sucha nebo katastrofickmi prodnmi udlostmi. Jinmi slovy,

podneb a nhle nastupujc klimatick zmny ovlivnily tak a prv v tuto dobu podstatn bh kulturnch djin. Tak lze vidt roziovn megalitickch hrob od panlskho a francouzskho atlantickho a po pobe Severnho moe a Baltu v souvislosti s tm, jak se podneb stle vce vysuovalo. Tepl obdob skonilo klimatickm (takzvanm postglacilnm) zlomem po potop od roku 850 (=-350 experimentlnho datovn) a ustoupilo vlhkmu, ba tentokrt pmo mokrmu podneb subatlan-tickho obdob. Nhl zhoren klimatu (Gams/Nordhagen, 1923, s. 303) vedlo k prudkmu vzestupu spodn vody a k nrstu raeliny a mladch vpennch tuf, zrove ke zven eroze potok a ek, k nahromadn materilu odnenho proudem a ke vzniku naplavenin z nho bahna. Existuj c jezera, napklad Bodamsk, Ammersee, Federsee nebo vcarsk jezera stoupala, na bezch se tvoily valy a terasy a zrove zanikala vechna sdlit z kolovch staveb i dal poben osdlen. Jak se zhorovalo klima, dosahovaly pohyby zemsk kry nebval intenzity a vedly ke vzniku novch jezer u Mnichova, Tolzu a Memmingenu. Pestala se tvoit spra i psen pesypy a duny na Bodamskm jezee,hornm Rnu a v dalch oblastech postupn pokryly lesy (Gams/Nord-hagen, 1923, s. 304n.). Rudn a soln doly byly v dsledku katastrof oputny. Skromn zbytky osdlen se v nsledujcch staletch koncentrovaly v nejteplejch dolch, kde se vude vytvely osobit typy, obchodem a vzjemnm stykem sotva doten (Gams/Nordhagen, 1923, s. 224). Hranice snhu klesala a Alpy pokryl led, stejn jako ve stejnou dobu poho Grnska. V tu dobu ustal alpsk obchod a oil znovu a ti nebo tyi stalet ped zmnou letopotu (=cca 300 experimentlnho datovn), kdy keltogermnsk kmeny znovu thly pes Alpy do Itlie, kde k svmu pekvapen nalezly pbuzn kmeny a dajn pak dobyly m Dramatick scne se musely odehrvat v oblasti Severnho moe, nebo nkdej step nyn zaplavovaly plivov vlny a neustle stoupajc mosk hladina, a to i Doggerbank. Divoc kon, jak lid malovali na stny jesky v Niaux a Lascaux, thli pes step na mst dnenho Severnho moe pry do zpadnho Norska a museli tam zstat, protoe moe se vrtilo (Fester, 1973, s. 32). Jde vlastn o men, odoln kon (ponky), kte dokou vytrvale bet. Horsk dol fjord ovem nejsou jejich pirozenm prostedm. Zaplavenm savany na mst Severnho moe byli po stalet izolovni, a tak v nich dnes spatujeme samostatnou koskou rasu. Vikingov pivezli tato zvata na Island, a tak se jim tak kalo islandt kon.

Mon je dvod i ve zjitn Fridjofa Nansena, e dolo k poklesu dna severnho Atlantiku s titm v oblasti evropskho Severnho moe. Geologov a geofyzikov to (s dovolenm) chybn vykldaj jako dkaz existence a ti kilometry vysokch ledovc, pod jejich vahou pr dno severnho Atlantiku kleslo. Podle m je tato interpretace myln. e nkdy existovaly tak vysok ledovce, je pouh domnnka, je je na jedn stran (jako induktivn zvr, jen neznamen dn dkaz) zdvodovna mimodnm poklesem atlantickho dna okolo Islandu (nepm dkaz) a na druh stran pedstavuje ist teoretick pepoet vodnch mas poklesl mosk hladiny v pomru k hypoteticky postulovanm ledovm masm. tyi kilometry vysok ledovce na moi nejsou a ani nikdy nebyly. To ovem nemn nic na skutenosti, e nkolik kilometr vysok horsk vrcholky se mohou pokrt ledem, a to i za podmnek, jak nastaly po potop! Jako tet dvod existence tchto mohutnch kolos se uvd skutenost, e pevninsk masy okolo severnho Atlantiku dajn pot, kdy byly zbaveny obrovsk hmotnosti ledovc, je roztly se pomalu a stle zdvhaly, dokud nedoshly dnen rovn. Pozorovn je sprvn, ale zdvodnn chybn. Otto Muck sprvn konstatuje: Mal kry se v dsledku poklesu hladiny magmatu isostaticky ponoily, utopily se (Muck, 1978, s. 164). A profesor Johannes Walther dv k vaze, e velk pohyby zemsk kry a s nimi spojen zsadn zmny rozloen vodstev a pevnin, moskch proud a barometrickch koridor zpsobily v pobench oblastech severnho Atlantiku svm nhodnm setkvnm spolu s posunutm zemskch pl zvenou tvorbu snhu. V souasn dob je, jak vme od odvn Nansenovy plavby (polrn expedice s lod Fram v letech 1893 a 1896), nejvt st oblasti severnho plu tvoena hlu-bokomoskm dnem, a pece ns etn skopky Yoldia arctica (druh polrn mule) a mnostv pozstatk ryb mlkho moe, je byly nalezeny mezi ostrovem Jan Mayen a Islandem v hloubce 1000 a 2500 metr u, e tato st Severnho ledovho ocenu zcela nedvno klesla o 2000 metr (srv. obr. 62, HJZ). Pokud zde dolo k tak zsadnm zmnm v litosfe, pak se nabz mylenka, e ruku v ruce s tm muselo dojt k novmu rozdlen hmot, je nemohlo zstat bez vlivu na ply zemsk osy (Walther, 1908, s. 516).

Obr. 62: Zelen most Grnsk most byl nejkratm spojenm mezi Evropou, Grnskem a Kanadou, jen byl za ni hladiny moe do konce doby snhov peruen jen zkmi koryty. Jak ukazuj vzkumy Fridjofa Nansena, poklesla pnev severnho Atlantiku s Islandem uprosted isostaticky v dsledku poklesu hladiny magmatu. Island, pil zelenho grnskho mostu, byl kdysi vt, jak ukazuje i Zenova mapa ze 14. stolet. Nlezy z doby kamenn na picberkch a na severnm pobe Sibie ukazuj, e arktick oblasti bvaly kdysi obydlen, stejn jako velk sti Barentsova moe. Horn mapa ukazuje dnen hloubku mo. Spodn mapa ukazuje dnen rozdlen pevnin, kdyby se hladina moe snila o 1500 metr resp. grnsk most, kter v posledn dob prv o tolik klesl.

Ped touto velkou zmnou ml Island snad tyikrt vt rozlohu ne dnes, a tvoil tak velk such kmen zelenho grnskho mostu. Stejn jako v Norsku existuj i na Islandu charakteristick fjordy jako zk strouhy, vlastn zatopen dol. Proto vypad Island i na dvnch mapch jako podstatn vt ostrov. Jin ostrovy zakreslen na mapch jsou dnes zality vodou nebo jsou teprve nov objevovny, jako nedvno ostrovy 70 kilometr od Grnska, dosud pokldan za ledovce (BdW, 17. 6. 1998). Izostatick pokles Atlantiku u Islandu vedl rovn k stenmu posunu zemsk kry (litosfry), a to nejen v oblasti Grnska a severnho Atlantiku. Tento proces probhal pirozen rychle, a nikoli nekonen pomalu. Star pevninsk mosty tak byly roztreny, vznikaly zniujc tsunami a teprve se vbec tvoily nov vodn cesty. Topografie zemskch mas sousednch oblast se v dsledku poklesu zemsk kry nhle zmnila a nov behy se vytvoily hloubji ve vnitrozem. Star sdlit byla zatopena a djiny kultur, kter ani neznme, zmizely ve vlnch. Souvis tato udlost s dopadem dva kilometry velkho meteoritu do Barentsova moe ped norskm pobem? Jak napsal vdeck asopis Gemini, nalezli tam geologov z IKU Petroleum Research gigantick krter o prmru 40 kilometr. Vdci se domnvaj, e dopad vedl krtkodob k obrovskm teplotm a 10 000 stup Celsia co je ideln pedpoklad pro vznik nov doby snhov, pokud souhlaste s mm vkladem a krtnete pr nul. Nsledn plivov vlny se valily a do Kanady. V nesmrnm infernu byly z moskho dna vyvreny bahno a horniny a do atmosfry {BdW, 10. 2. 1999). Star portolnsk mapy, nap. mapa Giovanniho Carignana z roku 1310, byly zkoumny za pomoci deformanch mek. Pole tchto mek ve Stedomo jsou pravideln a odpovdaj asto dnenm proporcm. Na pobe Severnho moe byly naopak zjitny velk deformace. Je to doklad hlubokch zmn v zemsk ke nebo dokonce dopadu meteoritu v severnm Atlantiku v historick dob?

Nrody prchaj
Po prudk klimatick zmn thly velk etnick skupiny ze severn a stedn Evropy na jihozpad do panlska a vytvoily tam kulturu, jej keramick stepy jsou pbuzn s haltatskou kulturou v Nmecku. Katastrofy a hlad pinutily obyvatele vysthovat se. Nsledovala velk sthovn Kelt, persk vlky, rozkvt Athn za Perikla, vpd Gal (= Kelt) do Itlie a sthovn Galat do Mal Asie. Vzestup hladiny svtovch mo uzavel ji njakou dobu ped za plavenm savany Severnho moe tak Gibraltarskou inu a voda

naplnila Stedozemn moe. Vzhledem k velikmu tlakovmu spdu doshlo Stedozemn moe za mn ne sto let rovn Atlantiku. Nyn vak byla voln i cesta do Stedozemnho moe, pedevm pro nrody opoutjc pelidnn severn zem. To, e se alpsk prsmyky staly v dsledku pokraujcho zalednn neschdnmi, je na jedn stran jednoduchm vysvtlenm tamjch archeologickch nlez, a na druh stran tak zjitn, e kolem roku 200 (oficilnho datovn) byl transkontinentln obchod mon jen po lodch. Protoe hladina neustle stoupala, hledaly seversk nrody na lodch nov domov, a to i s dtmi a vekerm majetkem. Na lodch schopnch plavby na irm moi doshli nejen Ameriku, ale tak Tich ocen. Jakmile bylo mono opt proplout Gibraltarskou inou, rozlil se proud uprchlk do Stedozemnho moe a vyvolal bitvu nrod mezi Rames-sem III. a pro historiky tak zhadnmi moskmi nrody. Pokud m Immanuel Velikovsky pravdu a Nachtnebef (380-362) je toton s Ramessem III., odehrl se zpas s moskmi nrody logicky a po klimatick zmn, a nikoli ped n, jak u oficiln datovn. Ale ped n se sotva mohl odehrt, nebo v oficiln dob vldy Ramesse III. (-1187 a 1156) nebyla Gibraltarsk ina v dsledku poklesu hladiny Stedozemnho moe ped vce ne 3000 lety splavn, co dokazuj i (nejen) egyptsk stavby nachzejc se pod moskou hladinou. Na eckou kolonizaci 8. a 7. stolet p. n. 1. lze nahlet pod zornm hlem znovuosdlen moskmi nrody, je byly vyhnny hladem zpsobenm suchem (vyschl Nil). Takovmi hladovmi zemmi byla prv jin Itlie a Siclie. Zdnliv zhada novho osdlen Itlie Etrusky a eky z moe a teprve podstatn pozdji pes opt prchodn alpsk prsmyky se nm nyn jev jako tm pirozen nsledek klimatick katastrofy a pestv bt hdankou. Vznikla haltatsk kultura doby elezn ve stedn Evrop po klimatick katastrof smenm autochtonn kultury doby bronzov s kulturou pisthovalc, napklad ilyrskch, z hornatho zem na severozpad Balknskho poloostrova? Postup ledovc, jen pravdpodobn zpsobil vznik morn, vedl nepmo i k peruen dolovn v Alpch; rudn a soln doly byly prokazateln oputny za katastrofickch podmnek. Teprve nyn vznikli Keltov, dn Prakeltov doby bronzov toti neexistovali. Keltsk sthovn a povsti o nm vyaduj nov prozkoumn, a stejn tak i mocn expanze Kelt pes Ibersk poloostrov. Keltsk sthovn pedstavuje nejzvanj udlost djin severn a stedn Evropy. Zd se, jako by mnoh, co dosud bylo hdankou, a proto

byloodmtno, dvalo z hlediska pedstav o nhlch zmnch podneb nov smysl. Tradice ecko-mskho starovku nemla o historickm dosahu tohoto sthovn ani tuen a dospla k naprosto chybnm zvrm: nejen podivn povst o sthovn Gal, o n se dotme z neznmho pramene u Livia V, 34n. a Troga-Justina XXIV 4, ale tak Caesar VI 25 s pedpokladem (kter zopakoval Tacitus v Germanii 28), e Volcae usedl ve stednm Nmecku se vysthovali z Galie, svd o chybn orientaci na osu vchodzpad (Norden, 1920, s. 258). Uzaveme tuto fzi naprostho pevratu slovy profesora Kennetha J. Hsa: Po zhroucen civilizac ran doby bronzov se Indornci dostali na Stedn vchod. ,Indoevropan' pili na potku doby elezn do zem Stednho vchodu postiench suchem (Hsii, 2000, s. 183). Vid souvislosti mezi pomalu postupujc fz globlnho ochlazen, kterou musme ztotonit s dobou snhovou po potop a vysthovnm uprchlk ze zmrzlho severu konenou fz doby snhov.

Konec doby snhov

Zhruba od roku 120 (cca +350 experimentlnho datovn) zaaly ledovce v galomsk dob ustupovat a obchod pes Alpy se obnovil, ovem jen pes prsmyky s ni nadmoskou vkou. Ji popsan obchod z ecka pes Pd a obchodnmi stezkami do stedn Evropy se zaal rozvjet jednak pes pozemn cesty, na druh stran se vak obchodovalo i pes moe se stedn a severn Evropou a dokonce pes Atlantik a s Amerikou, o em svd mnoho etruskch nlez a npis. V nsledujcch staletch ledovce vrazn ustoupily a mosk hladina opt siln stoupla. Hodn se rozrostla holandsk, severonmeck a dnsk raelinit (Gams/Nordhagen, 1923, s. 306). Ledov krun Grnska a Severn Ameriky a na nepatrn zbytky roztl. Doba snhov spla ke konci, protoe vzestupem hladiny svtovch mo se Golfsk proud rozprostel do ky, m nutn ztratil na sle a narel eln na mezitm podstatn ochlazen vodn masy evropskho Severnho moe. Globln pokles teplot v dsledku sklenkovho efektu vedl tak ke snen teploty vody. To vak peruilo pvod vlhkho vzduchu do arktickch zem, nebo m je vzduch chladnj, tm mn vodn pry me nst. pi poklesu teploty vzduchu z 10 na 2 stupn Celsia poklesne obsah vodn pry na pouhch 40 procent (pi stoprocentn vlhkosti vzduchu). To nevyhnuteln vede k rychlmu stupu ledovc, protoe vzne

psun snhu pestoe je chladnji! Vsledek je pekvapiv: Polrn moe zstane bez ledu, dokud se nevytvo velk zalednn zem ve vnitrozem; teprve pot dojde k zalednn Arktidy podporovanmu tm, e prh mezi Faerskmi ostrovy a Islandem se stane mlinou. Avak se zalednnm polrnho moe pichz konec glacilu; ledovce u nemaj dostaten psun a miz. (Schwarzbach, 1993, s. 309). V zsad lze souhlasit, ale na rozdl od Martina Schwarzbacha si nemyslm, e se tento scn bhem velk doby ledov v uplynulch dvou milionech let odehrl nkolikrt, nbr jako rozhodujc udlost definitivn a na konci tfzovho teplho obdob. Mm tak jin nzor na ledov krun Grnska, ten toti roztl na konci doby snhov. Za-lednny zstaly jen vrcholky vysokch hor Grnska a tak Alpy alpsk ledovce ustoupily ped 2000 lety (Gams/Nordhagen, 1923, s. 305). O dkazech pro nzk st grnskho ledovho krune jsme diskutovali v Omylech v djinch Zem: vyjdeme-li ze sly ledu, kter se vytvoil nad letadly, je se zde ztila ped 47 lety, vyjde nm po vpotu, pedpokldme-li konstantn mru nrstu ledu, pro ledov krun o sle 3028 metr st 1818 let. Pokud po klimatick katastrof dolo ke zvenmu spadu snhu a tedy i intenzivnj tvorb ledu co je normln prbh , pak se tato doba vrazn zkrt. V takovm ppad jen na mn ne tisc let. Vznikl tedy dnen led z velk sti a po zatku mal doby ledov po roce 1350, pot, co opakovan roztl po skonen doby snhov za mskho klimatickho optima a pak znovu za stedovkho oteplen? Jak rychle me ledovec tt, ukazuje tato vaha: normln pokles teploty smrem vzhru pedstavuje 0,1 stupn Celsia na kadch 15 metr nadmosk vky. Jestlie m svah ledovcovho jazyka sklon 20 procent (tj. vkov rozdl dva metry na deset metr dlky ledovce), sta zven teploty o 0,1 stupn Celsia, aby se ledovcov jazyk zkrtil o 75 metr (pi rozdlu 15 metr nadmosk vky). Pi sklonu pouhch pti procent nm vyjde dokonce zkrcen o 300 metr. Vezmeme-li v vahu zven jen o jeden stupe Celsia, dve vypoten hodnoty se, pokud nebude zajitna dodvka novho snhu, zdesateronsob. V kadm ppad me mt mal pina (nepatrn oteplen) dramatick inek.

Dal zmna klimatu

Druh vlna sthovn nrod vedla v Evrop k novmu neklidu, nebo rodiny s dtmi a vm majetkem nehnala na jih koovnick povaha Gt a Germn (Keltogermn), ale nejsp nastvajc chlad. Severn Afri-ka byla stle jet obilnic Vandal a dalch pisthovalc. Spodn voda a

hladina mo kolem roku 800 opt stoupla. Kdy krtneme temn stalet stedovku, vyjde nm nikoli pliv postupujc, ale nhl zmna podneb, ba pmo klimatick katastrofa. Prameny, kter popisuj udlosti v tomto fiktivnm obdob, je musme vykrtnout, musme chpat jako zptn projekce z doby po roce 1000 nebo dokonce 1350. Akoli se o tom v djepisnch knihch nedoteme, muselo dojt zatkem stedovku k prodn katastrof, jej nsledky byly patrn na cel zemkouli. K tomuto zvru dospv na zklad analzy letokruh anglick paleoekolog Mike Baillie z Queen's University of Belfast v Severnm Irsku: kolem roku 540 dolo ke katastrofick udlosti, kterou lze prokzat na stromech po celm svt {BdW, 13. 9. 2000). Zpsobil chladn obdob v 6. stolet mohutn vbuch njak sopky? Nebo uvedl sthovn nrod do chodu dopad komety? Zatmco Mike Baillie spatuje pinu poklesu teplot v 6. stolet v dopadu komety, m vul-kanolog Ken Wohletz z Los Alamos National Laboratory za to, e chladn obdob po roce 535 (=9. stolet experimentlnho datovn) zpsobil vbuch obrovsk sopky v oblasti dnen Indonsie (BdW, 9. 1. 2001). David Keys vnoval prodnm katastrofm 6. stolet celou knihu (1999) a jako dobu jejich nstupu uvd rok 535, k nmu dospl na zklad vrtnch jader z ledu a analzy letokruh. Pokud jde o problematik datovn vrtnch jader z ledu a metody datovn, odkazuji i v tomto ppad na Omyly v djinch zem a pokud jde o analzu letokruh a radiokarbonovou metodu, na knihu Cl4Crash (Bloss/ /Niemitz, 1997). Pi urovn st radiokarbonovou metodou se vychz z konstantn koncentrace radiokativnho uhlku C14 ve vech rezervorech na Zemi, je pichzej v vahu: v atmosfe, biosfe i v pd. Pokud vezmeme v vahu mocn a prudk zmny podneb v uplynulch staletch po potop, popsan v tto knize, mus datovn radiokarbonovou metodou dvat nutn chybn vsledky. Ve vod ocen je toti rozputno a vzno velik mnostv oxidu uhliitho (CO2). Kdy se oceny byt jen trochu ohej, uvoln se nesmrn mnostv oxidu uhliitho. Zrove stoupne podl vodnch par v atmosfe (pedpoklad pro nstup doby snhov), co se tak po potop v dsledku sklenkovho efektu stalo. Ji jen takzvan El Nio (klimatick fenomn v Pacifiku) uvoluje ped pobem Jin Ameriky stejn mnostv oxidu uhliitho jako jeho produkce lidstvem za cel rok. Abychom si znovu nzorn ukzali vzjemn psoben, zopakujme si: Bezprostedn po potop se voda v ocenech ohla a uvolnila velk mnostv oxidu uhliitho. Po ochlazen ocen za doby snhov bylo ve vod ocen opt vzno velk mnostv oxidu uhliitho.

Koncentrace C14 v atmosfe se sniuje ji pouhm vraznm rozptlenm oxidu uhliitho z ocen do atmosfry. Jednoduch vpoet ukazuje, e sta zmna koncentrace C14 v ocenech o pouh dv procenta za tisc let, aby se rychlost hodin na bzi C14 za toto obdob stoprocentn zmnila (Bloss/Niemitz, 1997, s. 37). Kdy se obsah oxidu uhliitho v atmosfe zdvojnsob nebo klesne na polovinu, nastoup zmna teploty zhruba o ti stupn (Plass, 1956). Jinmi slovy, protoe po potop vldly v Severnm ledovm ocenu vysok povrchov teploty s nslednm ochlazenm a pod bod mrazu, zmnil se prudce obsah oxidu uhliitho v atmosfe a ruiky radiokarbonovch (C14) hodin se zaaly tit vped: ji mrn zven koncentrace C14 v atmosfe vede k tomu, e se namen st Cl4 zvt o 100 procent ruiky hodin historie se (v tomto pklad) t dvakrt rychleji a kultury vypadaj podstatn star, ne jsou. Lze shrnout, e chladn a vlhk obdob (globln ochlazen) trvajc po tech fzch tepl doby jen pr stalet doshlo pznanho vrcholu v 6./9. stolet prudkm nstupem chladnho a suchho podneb. Dsledkem bylo sthovn nrod {BdW, 9. 1. 2001). Pot zaalo tepl dob stedovku. Profesor Brian Fagan (University of California) pe podle oficilnho datovn, v podstat sprvn, e zmna klimatu pinesla del tepl obdob, kter zaalo kolem roku 800 a vrcholu doshlo mezi roky 1150 a 1300 (Fagan, 2001, s. 195), tedy v dob objev Viking a irskch mnich. Severn od Trondheimu, na 64. stupni zempisn ky blzko polrnho kruhu, se v tomto teplm stedovkm obdob pstovala penice, co nebylo nikdy pedtm mon. V zpadn Anglii se a do nadmosk vky 200 metr pstovala vinn rva na Lammermuir Hills v jihozpadnm Skotsku se do vky 425 metr pstovalo obil. Prmrn teploty na Britskch ostrovech byly mezi lety 1140 a 1300 o 0,8 stupn Celsia vy ne mezi roky 1900 a 1950. Dnes rozhodn nedosahujeme letnch teplot jako v teplm obdob stedovku. Z toho plyne, e dajn sklenkov efekt, o nm se dnes tolik mluv, je v porovnn s pomry ve 13. stolet jen nvratem k normlu, jak se podneb vzpamatovv. Nsledujc obdob relativnho blahobytu v teplm stedovkm obdob vedlo po zmn tiscilet k podrobn popsan vln zakldn mst umonn teprve zmnou podneb a s n souvisejc intenzifikac polnho hospodstv. Ve 12. stolet se v Evrop nhle rozilo stavn katedrl. Chartres a dal katedrly se staly apotezou rodnosti pdy a bohatstv nkolika generac.Ve stejnou dobu dospla k vrcholu kultura Ink, zatmco maysk civilizace se kolem roku 900 (oficiln datovn = experimentln datovn) se zhroutila v obdob sucha a Asanaziov trpli velkm suchem

13. stolet. Lze velice dobe rozpoznat vliv globlnho klimatu na kultury celho svta; tma, kter v tto knize lze jen naznait. Ale ns zajmaj objevy Ameriky ped Kolumbem. Co se stalo v Grnsku?

Zelen Grnsko
Pot co Vikingov, nsledujce Kelty, osdlili koncem 9. stolet Island, jeho star pobe le pod hladinou moe, kolonizovali od roku 982 Grnsko, jemu pznan kali Zelen zem (anglicky Greenland). Grnt Vikingov byli farmi, pstovali v Grnsku urit mnostv obil, provozovali hoov hospodaen na polch a chovali krvy na mlko. Jen biskup v Gardaru (sdlit na vchod) ml v chlv znan poet sta krav (Lechler, 1939, s. 22). Krlovsk zrcadlo ns informuje, e v Grnsku je mnoho msla a sra, ale mlo zrn. Z jam na odpad vme, e vedle krav byly chovny jet ovce, prasata vak vzcnji. Napad ns otzka, jak vbec mohli sedlci se svmi kravami v Grnsku pet? Vdy pece celou zimu vldla tma. Museli sklidit dost pce pro zvata a po celou dlouhou zimu ji uchovvat. A to ve na okraji vnho ledu? Bylo Grnsko vbec (nebo jet) zalednn? Ostrovu se prvem kalo Zelen, nebo led z doby snhov z vt sti odtl, v dolch dn nebyl a ledovou pokrvku mly jen vrcholky vysokch hor, podobn jako v dnench Alpch. Klimatick optimum a oxid uhliit, kter se prv v t dob uvolnil, urychlovaly rst rostlin, co zase podporovalo rozvoj ivoich. Rostouc vnosy dopomohly k blahobytu nejen grnskm Vikingm. Klimatick podmnky v Grnsku se bhem klimatickho optima a do zatku 14. stolet od dnench vrazn liily. V tto dob podnikali islandt a grnt Vikingov jak jsme ji uvedli plavby a k Velkm jezerm ve vnitrozem Severn Ameriky a podl americkho vchodnho pobe, mon a na Floridu. Za stedovkho klimatickho optima existovala jet jin cesta, a to ne jen pro grnsk a islandsk Vikingy. Bu vedla kolem picberk a okolo severnho vbku Grnska, nebo Davisovm prlivem mezi Kanadou a Grnskem, anebo tak podl severnho pobe Sibie k Beringovu prlivu. Po pekonn tto mosk iny se otvrala cesta do stedn a Jin Ameriky, ale tak do ny, Indie a mon a do Afriky. Roku 1956 byla na vdskm ostrov Lillon k velkmu pekvapen archeolog nalezena bronzov soka Buddhy (Oxenstierna, 1962, s. 130), zaazen do 7. stolet a pochzejc z Kamru. Ve vikingskm hrob ve vdsk Birce bylo nalezeno nsk hedvb (Oxenstierna, 1962, s. 91). Koloniln mocnosti v 15. stolet zoufale hledaly bezledou

severozpadn cestu, kterou Vikingov pouvali ped zatkem mal doby ledov, nebo povdom o nkdej severn nmon cest do Cny a Indie pevalo. V dsledku mal doby ledov ve 14. stolet zamrzly do t doby splavn vodn cesty. Runov kmen byl nalezen vysoko na severu, a na 72. stupni severn ky. Dalek akn rdius Viking dokld vzkum A.W. Greelyho (National Geographic Magazne, vol. XXIII, . 12, prosinec 1912) o rozen plavovlasch Eskymk v Grnsku a Kanad podl severozpadn cesty (obr. 64). Dva regiony le v blzkosti starho vikingskho sdlit na zpadnm pobe Grnska. Na vchodnm pobe pr Vikingov kvli moskm proudm se studenou, arktickou moskou vodou nesdlili. Ped zatkem mal doby ledov byla mosk voda teplej a na vchodnm pobe nebyl dn led. Teba se nkdy v budoucnu najdou pod dnenm ledem selsk usedlosti Viking poppad blzko oblast, kde ij plavovlas Eskymci. Thulsk kultura v arktick Kanad zaila rozkvt koncem prvnho tiscilet. Zatmco dvj inuitt obyvatel arktickho severu ili vcemn samostatn, existuj indicie, e thulskou kulturu ve vchodn Kanad zaloili pisthovalci ze severn Aljaky. Co kdy tato kultura, zvan t Thule-Inuit, nevznikla, jak se dosud oficiln tvrd, zatlaenm dorsetsk kultury, je byla ve vchodn Kanad domovem ji dve (asi 600 a 1000), ale spe smenm tamj kultury s Kelty a Vikingy, pichzejcmi od vchodu a sledujcmi klimatick zmny? i jinak: Nebyla dorsetsk kultura, podobn jako nmeck kultura po vlce, k nepoznn transformovna pevzetm cizch prvk, a nedala tak vznik thulsk kultue?
Obr. 63: Paralela V Akureyi (Island) byla nalezena bronzov soka, je dajn pedstavuje severskho boha Thora (vlevo). V Jin Americe stoj ti metry vysok stla, je byla vystavena vedle megalitickch artefakt v San Augustinu (Kolumbie).

Obr. 64: Svtlovlas Eskymci Podl severozpadn cesty, je byla do mal doby ledov prost ledu, byli objeveni svtlovlas Vikingov (Greely in: National Geo-graphic Magazne, sv. XXIII, c. 12, 1912) a tak artefakty Viking (Fitzhugb/Ward, 2000, in: Vikings, Smithsonian Insitution). V tu dobu se Vikingov mohli plavit do Kanady a bezledou Beringovou inou do Pacifiku.

Lid dorsetsk kultury budovali ji mezi lty 600 a 900 tajupln dlouh domy jako Keltov a Vikingov. Na ostrov Pamioku, na sever od Qubeku (Kanada), byly objeveny zhadn struktury dlouhch dom o dlce a 44 metr, je byly pvodn pitny Vikingm (Lee, 1972; Mowat, 1998). dajn vak byly nalezeny jen artefakty dorsetsk kultury (Plumet, 1982). elezn vi-kingsk sekyra nalezen na tomto ostrov jak potvrdil Smithsonian Institution se ovem dajn ztratila (Fitzhugh/Ward, 2000). V kadm ppad existuj fascinujc zprvy etnolog o svtlovlasch

Eskymcch (Inuitech) a indinech se svtlou plet, svtlmi vlasy a severskmi rysy ve tvi, kte bydleli jako Irokzov a Vikingov v devnch domech skandinvskho typu, jejich mytologie vyprvla o ptelskm bohu, jen se narodil z panny a zemel, aby sal hchy, a kte u cel generace ili na Stedozpad, kdy tam pes Apalask poho dorazili prvn osdlenci. A jedin uspokojiv vysvtlen ptomnosti tchto takzvanch ,blch indin' je, e to byli posledn asimilovan potomci vikingskch (a/nebo keltskch, HJZ) kolonist (Came-ron, 1968, s. 119nn.). Ji v Omylech v djinch Zem jsem ped vytitnm knihy pedpovdal, e se jednou pod dajn ticet milion let starm ledovm p-krovem Antarktidy a domnle 250 000 let starm ledovm krunem Grnska najdou stopy lidsk innosti. Pouh msc pot, co kniha vyla, se objevila senzan zprva: K oputn grnskch farem pinutila Vikingy mal doba ledov. 600 let leel vikingsk statek u Nipaatsoqu v Grnsku pohben pod pskem, kter tam nahrnul ledovec. Cel stalet se vdci nemohli dohodnout, co vlastn Vikingy pinutilo, aby opustili sv grnsk kolonie. Archeologick vzkumy podnikan s pomoc modern techniky nyn spatuj hlavnho vinka v klimatick zmn 14. stolet {BdW, 10. 5. 2001). Vzkumy pdy ukzaly, e mal doba ledov, je nastala v polovin 14. stolet, znemonila ivot na severnjch stech pobe Grnska, k Charles Schweger, profesor archeologie na University of Alberta. Byli sedlci touto udlost pekvapeni? Nikoli, vykopvky pod vedenm Jette Arneborga vynesly na denn svtlo asi 2000 artefakt, kter ukazuj na to, e si Vikingov v klidu zabalili a sv sdlit opustili. Z archeologickch vzkum a vzork pdy a pylovch analz vyplynulo, e k oputn sdlit dolo nikoli v dsledku vlench udlost, jak se dlouho vilo, ale v dsledku zmny klimatu. Jeho dopady jsou v archeologickch nlezech jasn patrn. Rostouc podl ryb (namsto hovzch a ovch kost) ukazuje, e obhospodaovat pastviny ji nebylo mon. Tkalci rovn museli msit ov vlnu s rounem karib, polrnho medvda, liky a vlka. Statek byl soust zpadnho sdlit, kter Vikingov vybudovali kolem roku 1000 a cca roku 1350 opustili (BdW, 10. 5. 2001). Jednotn vikingsk e nikdy neexistovala; Gisle Oddson, biskup ve Skalholtu na Islandu, ve svch Islandskch letopisech zapsal: Obyvatel Grnska se vydali k nrodm zpadu. Bezprostedn na zpad od Grnska le Amerika Panuje pesvden, e Vikingov opustili Grnsko kolem roku 1350 v dsledku ohroen Eskymky dve, ne pili pozdj osdlenci. Dvodem

vak byla zanajc mal doba ledov s dramatickm zhorenm klimatu a tvoenm novho ledu v Grnsku. Existuj vak jet dal dkazy, e Grnsko bylo za stedovkho klimatickho optima bez ledu?

Mapy dokldaj ply bez ledu

e u vchodogrnskho pobe nebyla vdy pole ledovch ker ani voln plovouc ledovce hnan proudem, ukazuje tak zprva norskho knze Ivara Bardarssona ze 14. stolet, jen popsal topografii Grnska pot, co ostrov navtvil. Ve svm vyprvn popsal cestu po moi z Islandu do Grnska a poznamenal, e existoval star kurz, kter vede z Islandu pmo na zpad, a do Grnska. Avak dnes zahradil cestu led od severozpadu, take nikdo se neme plavit starou cestou a doufat, e o nm kdy jet nkdo usly (citovno v: Steinert, 1982, s. 230). Toto zhoren podneb potvrdil dr. Lauge Koch (provzel polrnka Alfreda Wegenera), jen v roce 1945 shromdil daje tkajc se Islandu. Podle jeho daj nebyl v letech 860 a 1200 na Severnm moi kolem Islandu dn led, co odpovd dajm v norskm Krlovskm zrcadle. Od roku 1200 se moe zaalo jako pedzvst mal doby ledov pokrvat ledem a v letech 1260 a 1400 doshlo maxima. Takto shromdn data se kryj s daji Viking v Krlovskm zrcadle a se zprvou Ivara Bardarssona. Vikingov se podle veho peplavili pes Atlantik bezpen k cli, i kdy se odchlili od plnovanho kurzu. Ve starch zprvch se nepe ani o potch cesty, ani o bloudn v nekonenm ledu. Pitom se m za to, e barbart Vikingov nemli ani pstroje, ani kompas. Avak kdo kreslil mapy, musel se pece vyznat v navigaci. Archeolog C. L. Veback nalezl pi vykopvkch v Grnsku ulomenou polovinu asi deset centimetr velkho devnho terku se zvltnmi krbanci a zezy a identifikoval ho jako soust kompasu. Tento kapesn kompas fungoval na stejnm principu jako slunen hodiny. Dnsk odbornk na moeplavbu Sren Thierslund v nm spatuje kl k naviganmu umn Viking. Pekvapiv je rovn poznatek, e Vikingov ji znali optick oky, je se dokonce hodily pro teleskop. Vdci z tmu Bernda Lingelbacha z stavu on optiky Odborn vysok koly v Aalenu zkoumali oky z vikingskho sdlit na Gotlandu. Dosud byly pokldny vhradn za perky nebo ozdoby (SpW, 12. 4. 2000). Oficiln nzor, podle nho tehdy byla mon jen plavba podl pobe, tak ztrc pdu pod nohama. Nemus ns proto tak udivovat existence vikingskch map, je byly dosud pedmtem spor. V jnu 1965 oznmili vdci z Yalesk university v New Havenu uaslmu svtu, e maj stedovkou mapu, na

n byla nakreslena st Severn Ameriky v dob, kdy se Krytof Kolumbus jet zdaleka nevydal na svou objevnou cestu. Okolo mapy se rozhoel spor. Z puntiksky provedenho datovn pergamenu pomoc radiokarbonov metody vyplynulo datum 1434. Aby byla pravost mapy prokzna, muselo by se datovat i st inkoustu, to vak zatm s ohledem na nepatrn mnostv zkuebnho vzorku nebylo provedeno. Bylo vak zjitno, e st s Vinlandem byla zakreslena jinm inkoustem. Zda byla jen naata nov lahvika inkoustu nebo zda dolo k zakreslen Vinlandu a za pr dn nebo tdn, anebo dokonce a po nkolika staletch, to dosud nelze ci. Podle vzkum v roce 1972 pr inkoust obsahuje znan podl minerlu anatzu. Tento oxid titanu byl ve velkm syntetizovn teprve potkem 20. stolet. Vypadalo to tedy, e Vinland byl na mapu zakreslen teprve dodaten. Teprve o 15 let pozdji se vak jinm badatelm podailo najt anatz jen v nepatrnch stopch, jak se vyskytuj i ve stedovkm inkoustu z dubnek {SpW, 31. 7. 2002). Co z toho plyne: mapa je snad prav a dokazovala by, e Vikingov podnikali do Ameriky del cesty, ne se dosud pedpokldalo. K sestaven mapy dnes krom uvedenho kompasu potebujeme zamit i magnetick sever. Erich Neumann rekonstruoval lodn kompas s otonm nstavcem s runovmi znaky. Objevil zhadn zamovac metody pravku a rann doby djinn, je se li od dnen metody magnetickho kompasu. Vikingov pouvali kompas s kamennm kyva-dlkem bez magnetick stelky, a prv ten Erich Neumann rekonstruoval (1992, s. 88nn.). Princip mechaniky jemn hmoty, jen je zkladem tto techniky, nae zpadn orientovan (pokesantn) vda dosud naprosto ignorovala, a vykzala ho proto na sam hranice vd, v tomto ppad do geomantie. Nai pedkov, od budovatel megalit po Kelty, dovedli ke svm elm vyuvat urit energie, je byly soust jejich boskho principu. Dnes se star poznatky vkrdaj opt zadnmi vrtky do naeho ivota. Akupunktura (zen tlesnch energi), sledovn tok energie v utven interir, uspodn obytnch dom nebo formovn krajiny (keltsk praktiky), vude dovoluje respektovn techniky jemnch sil (feng-uej) dosahovat lepch vsledk. Nen nhodou, e se k nm tyto poznatky vracej znovu z vchodu (z ny), nebo v oblasti psobnosti msk papesk crkve bylo dvn vdn tm do koen vymceno, dochovalo se vak natst v jinch stech svta. Nai pedkov tak ped christianizac dovedli kreslit pesnj (portolnsk) mapy ne primitivn a zkreslen mapy moeplavc 15. a 16. stolet. Ve svch prvnch knihch jsem se opral o existenci nkolika starovkch map, kter nad jakoukoli pochybnost a autenticky ukazuj

Antarktidu zbavenou ledu. Ukazuj dokonce topografii tohoto kontinentu, je je dnes skryta pod ledovm krunem. Pevnina byla pod ledem na jinm plu skuten objevena k velkmu pekvapen vdc teprve bhem geofyziklnho roku 1958: na severnm plu toti pod ledovmi masami dn pevnina nen (s vjimkou Grnska, picberk a mench ostrov). Profesor Charles H. Hapgood zjistil, e mapa Pi-riho Reise nakreslen roku 1513 podle starch pedloh zachycuje skuten prbh pobe pod dnenm ledem, avak s pevninskm mostem do Jin Ameriky to svd o ni hladin ocen po globln potop (Hapgood, 1966).

Obr. 65: Kompas Nahoe: K uren severnho zempisnho plu pouvali kompas ji Vikingov: ten pracoval na principu slunench hodin Vlevo: vikingsk kompas s kruhem a kyvadlem a nasazenou vtrnou ric k magnetickmu urovn severu.

Mapa sestaven roku 1737 Philippem Buachem ukazuje pevninsk masy Antarktidy, jak mly vypadat ped zalednnm a to 81 let ped oficilnm objevenm Antarktidy v roce 1818. Dnes vak panuje pesvden, e vn led Antarktidy se vytvoil ji ped 30 miliony lety. dn vdec nebo zstupce oficilnho uen nedovede vysvtlit, jak mohl nkdo namalovat mapu Antarktidy bez ledu, kdy tam led m bt podle oficilnho nzoru ji 30 milion let. To, e n obraz svta je definitivn pekroucen a e pokud jde o doby ledov a zmny vky mosk hladiny, muselo vechno probhat jinak,

dokazuje nejen Buacheho a Piri Reisova mapa. Je toti zajmav, e Buacheho mapa zachycuje nejen Antarktidu bez ledu, ale tak sti prbhu pobe Austrlie a Tasmnie. Z toho plyne, e objevovn Jin Ameriky a bezled Antarktidy ji bylo dokoneno, ale pobe Austrlie bylo znmo jen sten. Existuj vak i mapy Grnska, kter by zachycovaly velk ostrov bez ledu? Jedna z nejneobvyklejch a nejspornjch map v historii kartografie vychz z cesty, kterou v roce 1380 podnikl bentsk lechtic Nic colo Zeno. Zprvu o cest vydal roku 1558 v Bentkch Francesco Marcolino. Byla k n piloena mapa carta da navagar , kter byla s velkou pelivost zhotovena podle starho originlu. Dlo peloen do anglitiny vylo roku 1600 v rmci prce Richarda Hakluyta Voyages, Navi-gations, Traffiques and Discoveries of the English Nation. Zenova mapa ukazuje mnoho topografickch podrobnost, zakreslench na Engronelantu (Grnsko). Pedevm upoutaj zakreslen podh, oznaen jmenovit; nejsevernj z nich 540 mil severn za polrnm kruhem je pedh Devt. Na ostrov Frieslandu nalezneme 40 geografickch oznaen, z toho sedm jmen mst (Johnson, 1999, s. 111). Hapgood zjistil, e Zenova mapa byla vyrobena v polrn projekci, a nikoli v na obvykl projekci Mercatorov, a e ada mst je zakreslena na sprvnm stupni zempisn ky a dlky (Hapgood, 1966). Oficiln se dailo urovat dlkov stupn alespo piblin teprve potkem 18. stolet a pesn a od roku 1761. Kdo tedy zhotovil tyto pesn mapy ji ped nkolika staletmi? Napadaj m jen Keltov nebo jejich pedchdci, kte ji znali zamovac systm. Pi likvidanch akcch msk papesk crkve bylo pravdpodobn znieno mnoho starch map, kter byly velice pesn. Nov sestavovan mapy pokesantn vdy byly mnohem hor ne portolnsk, nebo star techniky zamovn byly znieny spolu s pohany. Pesn starovk, prokazateln autentick mapy jinho plu bez ledu dokazuj definitivn a neodvolateln, e n v souasn dob rozen obraz svta Zem je patn bez jakhokoli kdy a ale! Pestoe leckter vdec o tom nen ochoten pemlet ani v nznacch. Jin pl a na druh stran Grnsko byly definitivn bez jakkoli diskuse znzornny bez ledu a s topografickmi podrobnostmi, je dnes le pod vnm ledem, stejn jako Sibi na Mercatorov map. Dokoce i rok 1380 jako dajn rok cesty Nicola Zena do severnho Atlantiku se prv jet hod do doby, je znamenala konec teplho obdob stedovku a nstup zalednn. Bylo to tedy jet dostaten brzy, aby bylo mono zachytit Grnsko bez ledu. Pro vak zaala, po teplm dob stedovku na severn polokouli (nikoli na

jin) nov doba snhov, zvan t mal doba ledov?

Co spustilo malou dobu ledovou

O tomto vzcn, le kontroverzn diskutovanm tmatu bych chtl v tto knize pojednat jen krtce a jinak bych chtl odkzat na plnovanou budouc knihu na tento nmt.Vy teploty bhem stedovkho teplho obdob pravdpodobn zpsobily studenou sprchu, kter se snesla do Labradorskho moe mezi Grnskem a Severn Amerikou: tehdy se vyprzdnila velk jezera vytvoen bhem prvn doby snhov z vody z rozputnho ledovho p-krovu nad Severn Amerikou a nhle se vylila do Labradorskho moe mezi Grnskem a Severn Amerikou. Tuto udlost vdecky prozkoumal a uznal Donald Barber (Colorad-sk universita v Boulderu), posunul ji vak v asovm horizontu do doby ped 10 000 lety, kdy dajn konila veobecn uznvan doba ledov. Podle vpot vdc nateklo do Labradorskho jezera katastroficky nhle vce ne deset tisc kubickch kilometr erstv ledov vody. To vedlo k tomu, e severn Atlantik oblast hrajc dleitou roli v utven klimatu odevzdval do atmosfry mn tepla ne dve, co zpsobilo pozorovan klimatick zlom (BdW, 22. 7. 1999). Vdci okolo Davida Rinda z Goddardova institutu NASA zveejnili v magaznu Journal of Geophysical Research Atmospheres odhady, kolik erstv vody se koncem doby ledov z tajcch ledovc uvolnilo. V simulaci se Golfsk proud po zhruba 300 letech tm zastavil (SpW, 21. 11.2001). Na druh stran z novho vzkumu vyplynulo, e mal doba ledov zaala kolsnm intenzity slunenho zen. Na zemsk klima maj velk vliv ji relativn mal zmny jeho intenzity. Mezinrodn tm badatel, mimo jin Bernd Kromer z Heidelbersk akademie vd, prokzal pro poslednch 12 000 let souvislost mezi slou slunenho zen a klimatickmi zmnami na Zemi, je vykazuj cyklus 1500 let. Posledn minimum tto periody se kryje s malou dobou ledovou, kter trvala od roku 1350 do roku 1880 n.l. Posledn maximum se shoduje s teplm obdobm stedovku (zhruba mezi roky 950 a 1250 n.l.) (BdW, 16. 11. 2001 podle Science, sv. 294, s. 2130-2136). Dleitj vak je vliv zplav, geologi dosud neuznan, je ped nkolika tisciletmi tv Zem vrazn zmnily. Tato moje teorie prodnho betonu pedstaven v prvnch knihch o rychlm vzniku sedimen-tovanch hornin a vrstev nepedpokld jen pinejmenm jednu velkou katastrofu, ale tak celou adu nslednch katastrof, je vedly k zsadnm zmnm vrstev zemsk kry. Tmito procesy vznikaly prakticky

z jednoho dne na druh nov vrstvy sediment, a to se zvanmi dsledky pro celosvtov klima. Kdy se dajn na konci doby ledov protrhla 600 metr vysok ledov hrz, je byla hranic 270 kilometr dlouhho jezera Mis-soula v dnenm americkm stt Idaho, rozlila se voda jezera po severoamerickm kontinent bhem pouhch dvou dn. Divok proud nesl dvakrt vce vody ne vechny eky na zemi dohromady (BdW, 4. 4. 2002). Ve vdeckm asopise Science (29. 3. 2002, sv. 295, s. 2379n.) Victor R. Baker (Department of Hydrology and Water Resources, Arizon-sk univerzita v Tucsonu) potvrzuje, e geologov ignoruj psoben zplav, nebo vychzej z pedpokladu, e rokle a dol byla formovna cel tiscilet pomalu psobcmi silami vtru a vody. e by cel krajina tichomoskho severozpadu byla naprosto nov petvoena jednou jedinou udlost, to si vdci donedvna nedovedli ani pedstavit (BdW, 4. 4. 2002). K zplavm dochzelo i na dalch kontinentech: napklad v Asii, kde jezera doby ledov vyhloubila obrovsk pnve na Sibii, v nich dnes le Kaspick a Aralsk moe. Zplavov vlna z tajcho ledovho ttu, jen pokrval velk plochy elfovch mo severn Asie, cestou na jih mon zaplavila dokonce i stovky kilometr irok vysoiny. Gigantick zplava si razila cestu od vchodu na zpad horskmi hbety, jak to zeteln vidme na satelitnch snmcch stedn Asie. Zplavy mly mimodn vznam i pro podneb. Nhl odtok obrovskho mnostv roztt vody v Americe pravdpodobn zpsobil nvrat k ledovmu klimatu: mimodn mnostv sladk vody zastavilo v severnm Atlantiku cirkulaci moskch proud pohnnou tkou vodou bohatou na sl. Na zhruba tisc let tak ochromilo transport tepla z trop do Grnska a severozpadn Evropy (BdW, 4. 4. 2002). Avak: ir pokles teplot vede sice k chladnjmu podneb, nicmn ledovce se jet dlouho netvo. Kdy se vylije chladn voda napklad do Labradorskho moe, naraz pak relativn tepl voda tehdy o dva stupn Celsia teplej ne o 700 let dve a o 600 let pozdji (Lloyd D. Keigwin v Science, 29. 11. 1996, sv. 274, s. 1503-1508) na ledov studenou vody z tajcho ledovcovho ttu. Vznik vce vodn pry a v dsledku toho d, kter se podle zsad termiky popsanch ji v souvislosti s prvn dobou snhovou po vysren ulo v Kanad a Grnsku v podob ledu a na rozdl od doby snhov zpsob nyn na siln ochlazen hladin Severnho ledovho ocenu tvorbu ledu. Zda vak tyto piny staily na vytven mnostv ledu ve 14. a 15. stolet, to musej ukzat budouc vzkumy. e mohlo bhem 250 let dojt v severnm Atlantiku k rychlmu poklesu

teplot o ti a pt stup, ukazuje ve vdeckm magaznu Science vzkum Juliana P. Sachse a Scotta J. Lehmana z Insititute of Arctic and Alpine Research Coloradsk univerzity v Boulderu, zveejnn (Science, sv. 286, s. 756-759).

Pozmnn kulturn djiny

Po globln potop, kter se odehrla ped 5500 mon jen ped 4500 lety, dolo minimln ke dvma velkm prodnm katastrofm. Pedpotopn svt, kdy na plech nebyl dn led a lid ili souasn s dinosaury, byl ukonen kolsnm zemsk osy. Nsledujc nevyhnuteln prodn katastrofy jako dsledek potopy zpsobily alespo dvakrt cosi jako kolektivn ztrtu pamti. Na zanikl kultury zstaly ji jen vzpomnky. Jinmi slovy, podneb zmnilo prbh djin. V Americe pozorujeme alespo dv osdlovac vlny. Kultury nsledujc po kad katastrof si na ji objeven kontinent Ameriku zachovaly leda vzpomnky a objevovali ho opt a znovu, jako Keltov a Vikingov. Zhoren podneb po stedovkm teplm obdob mlo na evropsk zemdlstv okamit vliv. ada nezvykle vlhkch a chladnch rok zpsobila na velkch zemch vpadky rody. Nsledoval hlad, kter postihl miliony. Lid museli opakovan elit pmo biblickm ranm: z vchodu se snesly na Evropu kobylky (1322 a 1338 a 1350 a 1364) a seraly vekerou rodu. Cel vesnice byly oputny a obyvatelstvo zdecimovno. V polovin 14. stolet hubila hladem zeslbl lidi ern smrt. K velk katastrof dolo v roce 1362, kdy se pihnala niiv plivov vlna, grote Mandrank (Kuss, 1825): ta postihla velkou st severnho Frska, vedla k zniku ady farnost a znanou st pevniny pohltilo moe. V Norsku, kde studen poas a mor zdecimovaly dv tetiny obyvatelstva, leely usedlosti na vysoin ladem. Gran opoutli svj ostrov a plavili se do Ameriky, nebo ve starch islandskch a norskch pramenech se nikde nedoteme, e by se Vikingov vraceli do Evropy. Vysvtlit nhl pechod k feudalismu a vytvoen velkho pozemkovho vlastnictv je mon jen tmto zpsobem. Jedin tak lze vysvtlit, e christianizace zen z papeskho ma mohla psobit v prostoru, kter jakoby neml djiny. Historick vakuum zaplnn tm vhradn stn tradic bylo mono vyplnit podle vlastn poteby. Byly psny a zptn datovny dokumenty. Ppadn star dokumenty byly pozmovny, kompletn falovny nebo dokonce nieny. Bezpochyby bohat historie starch evropskch nrod, zejmna Kelt a Etrusk, byla zcela vymazna, dochovaly se jen kamenn pamtky, star

umleck a emesln pedmty a perky, ale tak mince, je byly vydvny za msk nebo Kelty napodoben artefakty: vysoce vyspl kultury stedn a severn Evropy byly nhle zamnny za pbh barbarskch nrod bez vlastn historie nastoupil vk papesk crkve.

Obr. 66. Prbh V Science (sv. 299, s. 1731-1735) byla v beznu 2003 zveejnna ada klimatickch dat (viz kivka) oprajc se o obsah titanu v nch sedimentech jinho Karibiku. Podle vdeckho magaznu zpsobila oputn mayskch mst tyi obdob stranho sucha v letech 760, 810, 860 a 910. Akoliv m klimatick ada odret situaci ve stedn Americe, odr podle Science tak oficiln oven klimatick fze ve Starm svt: malou dobu ledovou a stedovk klimatick optimum. Tato klimatick ada poslednch 2000 let se vak shoduje se zkrcenou datac podle tto knihy a odr i prudkou zmnu klimatu v 9. stolet. Po tomto zvanm zsahu do kulturnch djin nsledoval ve Starm svt v nastupujcm klimatickm optimu kulturn rozkvt se zakldnm stedovkch mst na zelen louce, jen skonil nstupem mal doby ledov novm zalednnm Grnska. ada prodnch katastrof kladen mnoha autory do 6. stolet (K) nen tmito klimatickmi daty potvrzena a je nutno ji posunout asi o 300 let pozdji do 9. stolet (Ka). Mohla by zpsobit konec antiky a skytsko-gtskokeltsk expanze. V 10. stolet podnikali Keltov (iros-kott mnii) a Vikingov dalek objevn cesty jako novou, samostatnou fzi sv expanze. So = such obdob. Zt = dosud trvajc fze zvyovn teploty vzduchu, je zaala v 19. stolet ( pirozen normalizan fze novho teplho obdob).

Pepisovn djin, nebo lpe eeno jejich nov zatek, byly mon jen dky tomu, e stedn Evropa, ale v uritm smyslu tak zem Stedomo, byly zbaveny obyvatelstva. Na zelen louce byla zakldna nov msta, nkdy vedle trosek starch opevnnch obchodnch stedisek, je nyn slouily jako kamenolomy. V tu dobu jet existovaly zsti jako kopie star mapy, na nich byla zakreslena Amerika a dokonce i such Beringova ina a ply bez ledu, a to dlouho ped objevenm Ameriky Kolumbem. Teprve koncem 15. stolet se lid zaali opt plavit pes oceny a znovu objevovatdalek zem. Kolumbus je oficiln oslavovn jako objevitel Ameriky na jedn stran prvem, nebo posunul Ameriku znovu a pedevm poprv oficiln do stedu zornho pole zpadnho svta, akoli se jet nedvno i ve vzdlenj minulosti do Ameriky nejen plavily lod, ale kromaont lid se jet mohli dostat do Ameriky suchou nohou: pes Beringovu inu nebo pes grnsk pevninsk most. Ameriku vak tak objevily a osdlily od zpadu pes Pacifik asijsk nrody, tentokrt na lodch. Tato potvrzen skutenost nebyla pedmtem tohoto pojednn, je tud osvtluje jen jeden aspekt osdlen Ameriky. A ji Ameriku jako prvn objevil kdokoli, v historii pepsan ve stedovku se jako prvn jev Kolumbus, pestoe piel jako posledn

Dodatek
Na rozdl od oficiln upednostovan pedstavy o spe regionln rozenm keltskm jazyce ve stedn Evrop zastvme nzor, e jde o jazykov relikt evropskho prajazyka. Tento nzor byl potvrzen: keltsk jazyk vychz z jedinho spolenho prajazyka a tedy kultury, kter osdlila velk sti Evropy a Asie a rozptlila se do vech svtovch stran Kdysi jednotn prajazyk se roztpil na nkolik dlch jazyk (Procee-dings of the National Academy of Sciences, 22. ervence 2003, sv. 100, s. 15, s. 9079-9084), jak ji roku 1735 vyloil Johann August Egenolff v Historie der Teutschen Sprache. Podle nho nen keltsk jazyk odumelou vtv takzvanho ale chybn vykldanho indoevropskho jazykovho stromu, nbr pat ke kmeni staroevropskch jazyk. Podle Ege-nolffa jsou tohoto pvodu star etina, gttina i star nmina. Profesor Theo Venemann vak pokld na zklad lingvistickch studi za prajazyk starch Evropan baskitinu resp. pedchdce tohoto jazyka nazvanho vaskonstina (SpW, kvten 2002, s. 32-44). Na druh stran ze zkoumn mstnch jmen vyplynulo: V mnoha nzvech evropskch ek a mst se skrvaj slova pbuzn s baskitinou Lid v cel Evrop jsou dodnes spznni s Basky (SpW, kvten 2002, s. 32). Jak jsme nartli v tto knize, sta Evropan netvoili sms rznch ras nebo zneptelench nrod, ale kulturn rzn rozvinut substrt jako sms kmen. Darwinistick rozdlen lidstva na rzn rasy odmtl ji rakousk etnolog Felix von Luschan (1854-1924). Pokud jsou sta Evropan vzjemn spznn, mli by mt jeden, a nikoli teba dva jazyky. Proto by mohla bt prabaskitina zce spznna s kelttinou (skyttinou) a z n odvozenou pranminou. Podle Vennemanna je z bas-kitiny odvozena nap. prvn slabika mstnho nzvu Ebersperch resp. Eparesberg (dnes: Ebersberg). Na doplnn jet poznamenvm, e druh slabika odpovd starohornonmeckmu vrazu berch a perc, coznamen hora a jako oznaen hory se pouv tak v nahuatlu, jazyce Aztk, v podob tepec (analogicky starohornonmeckmu: te perc) (srv. ve). Stejn jako vaskont Staroevropan potaj i dnen Baskov ve dvactkovm, a nikoli v destkovm systmu. Stejnm zpsobem potali i Keltov a Galov (vigesimln systm), co dodnes dokld francouztina (nap. quatre-vingt = tyi krt dvacet = osmdest) a dntina. Na druh stran Atlantiku tvo slo dvacet zklad poetnho systmu May. Nhodn paralely?

Jin paralely byly zdokumentovny v roce 2003 {Science, sv. 301, s. 1710-1713). Na jih od Amazonky (v Brazlii) byla objevena kdysi ve velkm stylu urbanizovan oblast s nkolika msty, spojenmi mezi sebou silnicemi. Po okrajch nmst a hlavnch spojovacch silnic tto pedkolumbovsk kultury byly navreny zemn valy stejn systm jsem zdokumentoval u earthworks v Severn Americe, ale i u keltskch cest v Irsku. Neznm pedkolumbovsk kultura budovala od 13. stolet v brazilsk dungli na konci obdob Viking a v dob rozkvtu templ mounds, hrze, mosty a jezy; podobn jako Keltov a Vikingov.

Epilog
ten se vydal na zajmavou cestu, kter zaala po globln potop ped nkolika mlo tisci lety a skonila katastrofickmi udlostmi na zatku mal doby ledov ve 14. stolet, kdy dolo k prudk zmn podneb. Pin si z n nov pohledy, klasifikaci a letopoty, je zpochybuj navykl obraz historie. Experimentln popis djin vak zrove nepin dnou novou pravdu. Profesor dr. Bazon Brock vstin napsal: Ale to jsou jen svdn oividn obrazy, s nimi podle Zillmerova nzoru smme experimentovat. Pokldat je za pravdiv, to by znamenalo nahradit star dogma novm. V souladu s tm byl jako obraz svta vytvoen z evidentnch skutenost nov empiricky zskan vzorec djin Zem a lidstva. Evidentn znamen: bezprostedn zjevn, nedokazateln, ale tak nepopirateln. Pedloen argumentace by mla pedstavovat jist druh prvnho kroku iterace, jen m nae vdom, zen jakoby s klapkami na och, vst prostednictvm interdisciplinrnch vah a vzorc mylen k novm horizontm. V kadm ppad se nm djiny lidstva jev jako odraz klimatickch zmn. Od konce doby ledov neprobhaly v pevnch kolejch, tedy ne pozvolna a rovnomrn. Od potopy se na severn polokouli vyskytovaly doby snhov a prudk klimatick zvraty, je rozhodnm zpsobem mnily ivot naich pedk. Paradigmatem je teorie masovho exodu z krajin, kde zemdlsk produkce hrla jen marginln lohu, vdy, kdy dolo ke globlnmu ochlazen. Takovm krajem byla severn Evropa. Pichzely nerody a lid ve vech malch dobch ledovch opoutli sv domovy, napsal sprvn profesor Kenneth J. Hsii (2000, s. 315), pestoe s jeho asovm rozdlenm nesouhlasm. Nejen odbornci jako Hsu (2000) potvrzuj, e celosvtov psobc klimatick stroj a zmny podneb na zemkouli rozhodnm zpsobem ovlivnily djiny lidskchspoleenstv a jejich vvoj. Zplavy, vlny veder i chladu nutily kultury a spolenosti, aby se pizpsobily nebo zanikly. Pitom byly zcela nov zamchny karty, jako po svtovch vlkch ve 20. stolet. mskokatolick crkev vyuila zmatk po prodnch katastrofch a zaala hned novou karetn hru s poznaenmi kartami. Nae potn asu je nesprvn. Vykrtneme-li vechna temn obdob, budeme spe na zatku druhho ne tetho tiscilet. Geologick scne a udlosti se tak pibl naemu asovmu horizontu. Smrujc se gumov ps djin zkracuje, podobn jako jsem to v Omylech v djinch Zem udlal pro pravk a dvnovk, i kulturn djiny prehistorickch

nrod. Vezmme si napklad turnsk rub, v nm pr leel ukiovan Je a jeho obraz jako by byl do pltna vyplen. Pltno by muselo bt bezmla 2000 let star. Katolick crkev dala provst vdeck vzkumy, s jejich pomoc bylo pltno datovno do 13. stolet. Pro crkev to bylo dleit, ba ivotn nezbytn, nebo ke zden papesk crkve bylo dokzno, e ukiovan uloen v pltn peil. Je vak me hrt svou roli vykupitele pouze tehdy, kdy na ki definitivn zemel a nepeil. Crkev mohla tie vydechnout levou, nebo z uvedench dvod chtla dokzat, e nejde o pltno Jee Krista! Pipusme, e datovn turin-skho pltna je zhruba sprvn: ukiovan pak neexistoval ped 2000, ale sotva ped 1000 lety, a sv muen peil. Nebyla v tu dobu napsna tak bible? Kdo te pomysl na to, e prvn ukiovn, pro m nepochopiteln, zaalo teprve roku 1096, uvid snad paralely. Kamnky mozaiky snesen v tto knize jsou nutn nepln, zapadaj vak do sebe a dvaj nov obraz, jen zasut historickm odpadem a pokiven chybnmi interpretacemi. kolem tto knihy neme bt reprodukovat pln obraz, kdy je mnoho st ztraceno. Nam zmrem bylo podat co nejir obraz v podob pracovn hypotzy a pedloit k diskusi alternativn aspekty. Jin kolegov a autoi pracuj clevdom na rznch dkaznch pramenech a dopln chybjc kamnky nebo je jednou vymn. Dky nmi pedestenmu obrazu svta nabvaj znovu na dvryhodnosti dajn padlan, nepravdpodobn vyhlejc nlezy. Kdy jsem po vydn knihy Darwinv omyl navtvil v perunsk Ice dnes ji zemelho profesora Javiera Cabreru Darqueu, ukzal mi svou tajnou komoru, kterou smlo navtvit jen pr lid. Cabrera nm tehdy ekl, e by lid tyto nlezy jet nepochopili a e je na n pli brzy. Ml pravdu. Vdy kdy jsou spolu zobrazeni lid a dinosaui, je to podle naeho aktulnho obrazu svta nevrohodn, akoliv to podporuje moje teorie. V tajn komoe vak le kameny, kter navc zobrazuj kesan sk vjevy. Dinosaui, lid a Kristus umonili triumf televiznmu tmu a dalm kritikm, kte v tchto vyobrazench spatovali jasn dkaz, e tchto vce ne 12 000 kamen jsou padlky, vdy kesanstv pilo do Ameriky teprve v 16. stolet. Podvejme se nyn na mj vklad, pipusme, e kesanstv pinesli do Ameriky Keltov a e dinosaui a lid opravdu ili souasn a do potopy a sten i potom; obrzky na kamenech z Iky budou realitou, akoliv jist v muzeu le vedle pravch i pr padlanch kamen. Jin ppad je nlez humanoidnch konetin, kter jsem objevil u

soukromho sbratele profesora Jaime Gutierreze Legy v Bogot (Kolumbie). Tak tento nlez, kter jsem poprv na svt prezentoval v Omylech v djinch Zem, byl ke shldnut na vstav ve Vdni. Geologov tvrd, e tato skla obsahuje typick fosilie, je dovoluj urit jej st na minimln 65 milion let. Nlez tedy pochz z doby dinosaur. Rzn vzkumy objektu vedou k rozdlnm vsledkm: dvorn rada dr. Reinhard Fous (vedouc lka spolkovho policejnho editelstv ve Vdni) a profesor dr. Friedrich Windisch z Anatomickho stavu Vdesk univerzity dospli k vsledku, e jde o humanoidn pravou nohu a ruku. Tito odbornci se odvolvaj na kstku, kter se vyskytuje jen v lidskch konetinch. Profesor dr. Gerhard Forstenpointer z Vdesk univerzity se domnv, e u nlezu me jt o kosti plaza nebo jetra, nebo na zklad geologickho datovn mus uznat vysok st nlezu. To je vraz irho zoufalstv a bezradnosti! Dokzat svj nzor Forstenpointer samozejm neme, vdy nlezy chybj. Vykejme tedy, dokud nebudou nkdy nalezeny lidsk kosti s dinosaumi ze stedovku Zem. Do t doby meme pokldat za dokzan, e humanoidi a dinosaui ili spolen. Otzka je kdy, zda ped 65 miliony let nebo jen ped nkolika tisci lety byli nai draci pravkmi jetry i dinosaury? Figurky dinosaur, je byly po stovkch nalzny v mexickm Acambaru, jsou nyn zsti vystaveny v novm muzeu. Dr. Robert Rainey z laboratoe Pennsylvnsk univerzity datoval odpovdajc vzorky jako 4500 a 6500 let star. Pestoe byly vsledky vzkumu dodaten revidovny, kdy se zjistilo, e byla datovna hlinn figurka dinosaura, dospl stav Teledynes Isotopes Laboratories k obdobnmu st vzork. Tm je potvrzeno zjitn o koexistenci lid a dinosaur, o nm se diskutuje v Darwinov omylu a v Omylech v djinch zem. Protoe se s rekonstruovnm dinosaur zaalo teprve ped sto lety, dokazuj nko-lik let star zobrazen dinosaur, e je umlec sm vidl nebo mu nkdo o tchto pravkch zvatech vyprvl. V rozporu s evolun teori se ji dnes koexistence primt a dino-saur pokld za monou (Nature, 18. 4. 2002, sv. 4l6, s. 726-729). S mmi argumenty se doba trvn pravku scvrkne a prehistorie, kter i sama projde zkrcenm, je nm nhle asov ble. Nejen e se pravk odehrl vera, ale spolu s prehistori se kryje s asovm horizontem, kter, pomeno absolutnmi asovmi daji, meme oznait za historick. Pro ns jako pro lidstvo je ivotn nezbytn oprostit se od starch pedstav a v zsad poprv pochopit souvislosti ve vtm prostoru a v delch asovch periodch, ne se pustme do poznvn jemnch detail. Prv proto bylo nutn napsat tuto knihu, prv proto budou nsledovat

dal Zajmav otzky zstvaj bez odpovdi. Existoval historick Praje- a pokud ano, kdy il? Je nen dnm vjimen autentickm vynlezem mskokatolick crkve, nebo m rznou zvanost i v jinch kesanskch vrounch smrech existujcch ped papeskou crkv. Jin problm pedstavuje matematick stavba staroevropskch jazyk (a v dsledku toho snad i bible). Kdo vyvinul na svitu lidskch djin systm jazykovch modul budovanch systematicky matematicky tak, aby se hodily k programovn potaem, jen poslouil stedovk mskokatolick crkvi jako nvod jako potaov program k vynlezu naich vysplch jazyk?

Nalezit npis psanch neznmmi nebo ze Starho svta pochzejcmi psemnmi znaky v zpadn sti Severn Ameriky.

Nalezit kamennch komor ze zdiva nasucho, krytch megalitickmi) kamennmi deskami v zpadn sti Severn Ameriky.

Lokalizace kamennch mohyl na zkladech (mal cairns) v zpadn sti Severn Ameriky.

Lokalizace vztyench kamen (menhir) a viklan v zpadn sti Severn Ameriky.

m zaloili na starch zceninch nikoli man, ale Etruskov. V dob nejvtho rozen moci Etrusk patily pod jejich vldu i Miln, m, Pompeje a sti Korsiky. Od Poseidnie (Posidonia) na jih a na Siclii sdlili ekov. Zaloili Poseidnii, stejn jako v 8. stolet Neapol a Cumae (Km).

Na keltskch zemch byly msk silnice ji v dob zaloen ma. Silnice byly objeveny i na nemskch zemch, napklad v Dnsku, Irsku nebo Mezopotmii. zem na vchod i na sever od limitu byla kvli molm a raelinitm v dob zmny letopotu sten neschdn. Oblasti u ernho moe byly propojeny s Anatoli a stedn Evropou.

Hans-Joachim Zillmer KOLUMBUS PIEL JAKO POSLEDN

Z nmeckho originlu Kolumbus kam als Letzter (Laangen Miiller in der F.A. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, Munchen 2004) peloil Vladimr Cadsk Redigoval Milan Soka Odpovdn redaktorka Ivana Parkmanov Oblku navrhl Miloslav Disman Technick redaktorka Martina Adlov Vydala Euromedia Group, k. s. Knin klub v Praze 2005 jako svou 3191. publikaci Vydn prvn Poet stran 280 + 32 stran plohy Sazbu zhotovil Vladimr Fra Vytiskly Tlaiarne BB, spol. s r. o., Bansk Bystrica