1

ZZRAN
DETOXIKACE
Syrov strava a byliny
pro dokonalou bunnou regeneraci

Robert S. Morse (2004)

Z anglickho originlu:
The Detox Miracle Sourcebook:

Raw Foods and Herbs for Complete Cellular Regeneration.

Peloil: Miloslav Korbelk (2006)

Digitalizace (9/2011)

Zzran detoxikace je kniha, kter vs nau

jak zbavit tlo toxin, nicch vae zdrav,
a pome zahjit proces pln bunn
regenerace,
vedouc
k opravdovmu
uzdraven. Obsahuje abecedu detoxikace
a odpovd
na zkladn
otzky,
kter
s
n souvisej:
Pro
a kdy
detoxikovat ?
Co meme od detoxikace oekvat ?
Jak
detoxikace probh a jak dlouho trv ? Vedle
toho:
Vysvtluje uvn jednotlivch syrovch
potravin a bylin pro itn a len kadho
orgnu
a systmu
i kad
nevyvenosti
v tle.
Podrobn l vzjemnou provzanost tla,
mysli a due pi nabvn pevnho zdrav
na cel ivot.
Pedkld doslova zzranou detoxikan
dietu a ukazuje, jak ji mme sladit s bnm
ivotem.
Zahrnuje celou adu snadno vyuitelnch
odkaz, seznamy bylin a bylinnch sms,
vlastnosti potravin, minerl, fytochemikli
a bunnch sol, recepty na syrov jdla
a podrobn rejstk.
Autor
knihy
dr.
Robert
Morse,
lka,
naturopat, biochemik, iridolog a znalec bylin,
je povaovn
za jednoho
z nejvtch
terapeut na doby. V roce 1974 zaloil
na Florid kliniku a od t doby pomohl tiscm
lid
zvtzit
nad
rakovinou,
cukrovkou,
roztrouenou sklerzou, Crohnovou chorobou,
sklerodermi,
alergiemi
a mnoha
dalmi
vnmi nemocemi.

O autorovi
Robert S. Morse, N.D., D.Sc, I.D., M.H.,
je lka-naturopat,
biochemik,
iridolog
a bylin. Od roku 1974 provozuje na Florid
v Port Charlotte Natural Health Clinic a God's
Herbs
Botanical
Company.
Dr.
Morse
seznamuje
druh
lkae
a zdravotnky
s umnm detoxikace a bunn regenerace.
Bhem ticetilet klinick praxe pomohlo jeho
prkopnick dlo tiscm lidem zvtzit nad
rakovinou,
cukrovkou,
roztrouenou
sklerzou, Crohnovou chorobou, sklerodermi
a jinmi vnmi nemocemi. Dr. Morse
je kem dnes ji zemelho dr. Bernarda
Jensena, otce americk iridologie" a velkho
obhjce
ivch
potravin.
Dr.
Jensen
povaoval
dr.
Morseho
za
jednoho
z nejvtch svtovch litel".

Robert Morse je lenem Mezinrodn asociace naprapatickch

lka
a Americk
naturopatick
lkask
spolenosti.
Je estnm lenem portugalsk Associacao Profissional dos
Especialistas da Medicna Traditional (ASPEMT). Roku 1998 zskal
za svou odbornou innost na poli regenerace tkn estn
doktort Portugalsk lkask spolenosti. Ped ptadvaceti lety
dr. Morse vytvoil mimodn inn bylinn smsi na jednotliv
tkn, ktet aplikuje na sv klinice. Tyto smsi si zskaly
celosvtov vhlas a dnes je uvaj lkai v ordinacch
i nemocnicch a jednotlivci na celm svt. Dr. Morse vyvj
bohatou pednkovou innost a astn se nejrznjch debat.
Je autorem knih The Illusion Called Disease (Iluze zvan nemoc)
a Getting Healthy with Herbal Formulas (Uzdravte se s bylinnmi
smsmi) a velice mnoha lnk o pirozenm zdrav. ije v Port
Charlotte
na Florid.
Jeho
internetov
strnka
je www.godsherbs.com

Obsah
vod

11

Kapitola I

Porozumn naemu druhu

17

Kapitola II

Jak funguje nae tlo ?

21

Modul 2.1

tyi zkladn procesy

22

Modul 2.2

Tlesn systmy

24

Modul 2.3

Buka

27

Modul 2.4

Tkn

29

Modul 2.5

Kardiovaskulrn systm a krev

30

Modul 2.6

Trvic systm

33

Modul 2.7

Vyluovac systmy

38

Modul 2.8

Endokrinn systm

31

Modul 2.9

Svalov systm

60

Modul 2.10

Nervov systm

62

Modul 2.11

Reprodukn systm

63

Modul 2.12

Respiran systm

64

Modul 2.13

Kostern systm

65

Kapitola III

Nae strava

67

Modul 3.1

Cukry a jejich metabolismus

69

Modul 3.2

Blkoviny a jejich metabolismus

73

Modul 3.3

Tuky a jejich metabolismus

74

Modul 3.4

Enzymy biokatalyztory

78

Modul 3.5

Vitaminy (koenzymy)

81

Modul 3.6

Zkladn prvky

84

Modul 3.7

Fytochemiklie

100

Modul 3.8

pH-faktory potravin

103

Modul 3.9

Energie potravin

107
6

Modul 3.10

Zdrav iv potraviny

99

Toxick nvyky

112

Modul 4.1

Problm s mlkem a mlnmi vrobky

113

Modul 4.2

Jak je to s blkovinami ?

116

Modul 4.3

Drdidla a stimulancia

122

Modul 4.4

Okovn otrven jehly

124

Modul 4.5

Chemick toxicita ivotn prosted, hygiena,

domcnost a lky

127

Jak se ochrnme ped karcinogeny ?

135

Co je nemoc ?

137

Modul 5.1

Ti zkladn piny nemoc

138

Modul 5.2

Jsou paraziti dob nebo patn ?

143

Modul 5.3

Pro si vytvme povlak" z cholesterolu a dalch

lipid ?

148

Oslaben nadledvin pina enskch a muskch

chorob

149

Modul 5.5

Rakovina

151

Modul 5.6

Neurologick choroby a razy

155

Modul 5.7

Cukrovka prvnho a druhho typu

156

Modul 5.8

bytek vhy a jej kontrola zjiovn piny

160

Modul 5.9

Ke a jej choroby

163

Modul 5.10

Mysl, emoce a buky

164

Modul 5.11

Co vm chce vae tlo ci ?

166

Modul 5.12

Zdravotn dotaznk

170

Lba nemoc detoxikac a regenerac

tkn

179

Modul 6.1

Naturopatie a nauka o detoxikac

181

Modul 6.2

Obstrukce a detoxikace

183

Modul 6.3

Jak mme provdt detoxikac ?

184

Modul 6.4

Zsadotvorn a kyselinotvorn potraviny a detoxikace

186

Modul 6.5

Co lze oekvat v prbhu detoxikace ?

188

Modul 6.6

Lebn krize

195

Kapitola IV

Modul 4.6

Kapitola V

Modul 5.4

Kapitola VI

Modul 6.7

Pst a detoxikace

200

Modul 6.8

Dva skvl vov psty

203

Modul 6.9

Pe o steva

204

Jeden pro vitalitu

208

Modul 7.1

Jak potraviny mme jst ?

209

Modul 7.2

Seznam kyselch a zsaditch potravin

210

Modul 7.3

Nezbytnost sprvnho kombinovn potravin

212

Modul 7.4

Zzran detoxikan jdelnek

215

Modul 7.5

Detoxikan jdelnek na poslen vitality

217

Modul 7.6

Detoxikan jdelnek pro staten

218

Modul 7.7

erstv ovocn a zeleninov vy

219

Modul 7.8

Jsou lutniny a obiloviny zdrav nebo kodliv ?.. 221

Modul 7.9

Recepty pro radost

Kapitola VII

Kapitola VIII Sla bylin

223

227

Modul 8.1

Bn a tradin uvn bylin

230

Modul 8.2

Sla bylin seznam livch drog

231

Modul 8.3

Sla bylinnch tinktur

250

Modul 8.4

Bylinn regenerace jednotlivch tlesnch systm

259

Modul 8.5

Farmaceutick antibiotika versus prodn antiparazitika

266

Nstroje pro zdrav ivot

270

Modul 9.1

Devt zdravch zvyk

271

Modul 9.2

tyi zdrav nstroje, kter vm pomohou pi

detoxikaci... a v ivot

275

Kapitola X

Zdrava spiritualita

280

Dodatek A

Test bazlnch teplot k oven funkce ttn lzy

286

Dodatek B

Rodina prodnch terapi

287

Dodatek C

Vechno o krevnch testech

300

Dodatek D

Analza tkovch minerl

309

Dodatek E

Glos

310

Kapitola IX

Bibliografie

330

Rejstk

333
8

Podkovn
Jsem nesmrn vden mmu dobrmu pteli dr. Bernardovi
Jensenovi, jen strvil poslednch edest let ivota bojem s lidskou
nevdomost na poli sprvn vivy a vitality. Jeho prkopnick dlo
o iridologii The Master Science je znmo po celm svt. Strvili jsme
spolu dlouh hodiny hovory o vitalit a dlouhovkosti.
Zvltn dk pat mmu pteli dr. Rudymu Splavicovi, N.M.D., jen
ctil vlas pod sedmi listy papru. Patil k hrstce k, kte se u dr.
Stonea uili umn polarity a livho doteku. Jeho obrovsk vdn
je iroce uznvno.
Nesmrn si vm nsledujcch osob a jejich prkopnickho sil
na poli zdrav a spznnch obor. Jsou to vskutku bo muov
a bo eny: profesor Arnold Ehret (problematika zahlenn
a detoxikace), profesor Hilton Hotema (George Clements, obhjce
ovocn stravy), Bernard McFadden (psty a energetick len), Ann
Wigmoreov (vy z peninch vhonk), Herbert M. Shelton
(psty a syrov strava), John Tilden, M.D. (otrava krve), Stanley
Burroughs (pst o citrnov v), dr. John Christopher (prkopnk
bylinstv), Ladean Griffin (prkopnk zdravho ivotnho stylu),
Norman W. Walker (terapie erstvmi vami), Bruce Copen, Ph.D.
(naturopat), Paul Bragg (psty a syrov strava), John Hoxey
(prkopnk bylinstv a zdravho ivotnho stylu), C. L. Kervran
(biologick transmutace), Benedict Lust (zakladatel naturopatie), Dr.
Royal Raymond Rife, M.D. (prkopnk boje s rakovinou a viry),
Hereward Carrington (prkopnk ovocn stravy), sdruen Nature 's
First Law (propagace syrov stravy), Tompkins a Bird (energie
potravin), Sebastian Kneipp (vodolba), John W. Keim (litel
ze sekty Amish), J. H. Rausse (vodolba a viva), Jethro Kloss
(bylin), Paul Twitchell (mapovn nebes), Darwin Gross (opravdov
mistr), dr. Harvey Kellogg (detoxikace) a T. C. McDaniel, D.O.
(chemie).
Velice dkuji Brend, Tonymu, Kathie, Therese a Jennifer za vechno,
co pro m udlali, za cennou pomoc pi prci na tto knize a za to,
e nae klinika funguje jako opravdov bo spoleenstv.
Vznamnch litel a vdc, jim vdm za radu a inspiraci,
je ovem tolik, e jsem ani nestail vechny zmnit. Vem se za
to hluboce omlouvm. Velc litel a vdci nejsou ovlivovn
lidskm mnnm ani penzi. Hledaj nenavn pravdu, z n by mli
prospch vichni.
10

vod
Vtejte
na fantastick
cest
do vitality !
Zdrav je jednm z naich
nejvtch poklad a mnoz nazvaj lidsk
tlo chrmem i vozidlem, kter voz nae
prav J, kdy pobvme na tto planet.
Avak asto zachzme s naimi auty lpe
ne s naimi tly.
Informace obsaen v tto knize
nepochzej z dvojit slepch klinickch
studi (pi nich nikdo z astnk, vetn
proband, lka,
sester
i kohokoli
jinho z vzkumnho personlu, nev, kdo
bere testovan lk a kdo placebo pozn.
red.), ze patn vyloench fakt a daj
lebnch zazen ani z podplacenho
vdeckho vzkumu. Pi psan tto knihy
jsem
vychzel
z vlastn
ticetilet
zkuenosti a z klinickho pozorovn tisc
pacient, kte uvali m programy, aby
se uzdravili a zbavili toxin.
Zasko-li ns zdravotn problmy,
mme v podstat dv monosti: lbu
a detoxikaci.
Rozhodneme-li
se pro
lbu, mme dal dv monosti. Prvn
je alopatick
(farmaceutick)
medicna, co je klasick lebn neboli
chemick
pstup.
Jej
alternativou
je prodn (tradin) medicna, kter
k lb symptom uv ltky zskan
z prodnch zdroj i rostlin. Vybereme-li
si pro boj" s na chorobou alopatickou
medicnu, musme se spokojit s tm,
e nabz pouze ti druhy lby jakhokoli
onemocnn: chemick lky, ozaovn
a operaci.
Farmaceutick
spolenosti
vynakldaj spoustu penz na vvoj lk
a vzdlvn alopatickch lka, aby
jejich
chemick
preparty
sprvn
aplikovali. Avak lba" nemoci (tj.
odstrann
jej
piny,
nejenom
symptom) nen soust tohoto zpsobu
uvaovn. Podle alopatick medicny
kter se zamuje vhradn na lbu"
jsou nemoci nevyliteln. Chemick lky
se uvaj
pln
na vechno,

od obyejnch bolest hlavy a zven

teploty a po degenerativn choroby, jako
Parkinsonovu nemoc nebo rakovinu.
Druhou formou lby je v alopatick
medicn ozaovn. Toho vyuv vtina
procedur
diagnostickch
(nap.
rentgenovn)
a nkter
terapeutick,
zejmna u nemocnch rakovinou ale
nejen u nich.
Tet metodou, kterou alopatick
medicna
uv
pi
len
nemoc,
je operace. Chirurgick zkrok odstran
problematickou patnou" tk. V ppad
rakoviny prsu se odstran prs a pacientka
je vylena".
Prodn medicna, o n zde budu
hovoit jako o tradin medicn", se li
od alopatick. Prodn medicna l
nemoci prodnmi produkty (zskanmi
ze zvecch, rostlinnch i minerlnch
substanc) nebo bylinami rostoucmi
v prod. V t i on podob je prodn
medicna star statisce let.
Vtina
tchto
substanc
dn
kodliv vedlej inky nem, zatmco
vtina chemickch prepart v urit
me ano. Nicmn je teba zdraznit,
e nkter prodn produkty uvan bez
patinch
znalost
mohou
ukodit.
Napklad doplovn vpnku pi oslaben
pttnch tlsek m za nsledek tvorbu
kamen nebo nadbytek volnho vpnku.
Obecn
vak
plat,
e diagnostick
postupy uvan v prodn medicn,
vetn iridologie, kineziologie, men
pulzu, analzy vlas nebo tkn a mnoha
dalch, jsou neinvazn a pacienta nijak
neohrouj.
Vtina dnench systm zdravotn
pe, vetn alopatick, naturopatick
a homeopatick medicny, se zamuje
na len. Avak len symptom nikdy
nevyl piny". Dokud se nezane
s opravdovm lenm, budeme vdycky
njakm
zpsobem
trpt.
11

Alternativou klasick lby je naturopatie

(detoxikace), nepli znm prodn vda
uvan po stalet statisci lid a zvat
na celm svt. Navrac zdrav a vitalitu
jejich
fyzickm,
emocionlnm
a
mentlnm tlm. Detoxikace zahrnuje
chemii, biochemii, botaniku a fyziku,
piem
odjakiva
pedstavuje
tu nejopravdovj lbu. Proto by dnes
mla bt jdrem prodn medicny,
nicmn ve svt naeho modernho
len" byla zapomenuta.
Detoxikace nen terapeutick systm
ani zpsob odstraovn symptom; je to
lebn
systm,
kter
se zamuje
na pinu
nemoci.
Jeho
zkladem
je nahldnut, e tlo je litel a energie
zkladem lby. Skutenou pinu nemoci
spatuje v destrukci energie. Energie
i jej destrukce zvis na tom, co jme,
pijeme, dchme a nanme si na ki,
stejn jako na tom, co myslme a ctme.
Toto je estero zpsob jak se stt
zdravmi a vitlnmi, nebo nemocnmi
a slabmi.
Naturopatie je nejist formou lby.
Veker jej procedury a diagnostick
nstroje jsou zcela neinvazn, piem
jejm zkladem je alkalizace a detoxikace,
kter
budou
na dalch
strnkch
podrobn
vysvtleny.
Zzran
detoxikace
pojednv
o tto
druh
monosti
opravdovho
len
prostednictvm
detoxikace
a vd
s
n souvisejcch.
Avak
tato
metoda
nestav nikdy vdu nad moc Boha
a prody, nebo vda je pouze studiem
toho, co ji existuje.
M spchy s opravdovou detoxikac
u pacient
s chronickmi
a degenerativnmi
chorobami
jsou
celosvtov uznvan. Ze sta lid, kte
pichzej na nai kliniku s rznmi druhy
rakoviny, se jich asi 70 procent vyl
samo, 20 procent neme absolvovat
lebn program a 10 procent je ji pli
nemocnch nebo nechce t. Dosahujeme
rovn pozoruhodnch spch pi lb
porann mchy: Nai kliniku vyhledala
dvaaticetilet
ena,
kter
si ped
dvancti lety vn pokodila krn pte

(3. a 4. obratel). Za jedenct msc ji

mohla
pohybovat
celm
tlem.
A mladmu mui z kesansk sekty
Amish, jen si pi havrii s traktorem
poranil tvrt a pt krn obratel, take
ochrnul na vechny konetiny, se po esti
mscch vrtil cit do prst u nohou.
Jedna z nejobtnjch st naeho
lebnho programu je prce s mysl.
V tto knize se dozvte spoustu aktulnch
a pesnch
informac
o zzranm
lebnm systmu vaeho tla. Jedn se
o poznatky z fyziologie, chemie, fyziky
a dietologie, kter jsou podny velice
srozumiteln, abyste je mohli okamit
uvat. Povzbud vs tak k promn
mysli toxick mylen uvoln msto
pirozenmu a istmu mylen.
Vtina z ns ije, aby jedla. Byl bych
velice rd, abyste zaali pemlet o tom,
e mete jst, abyste ili. Tato kniha vm
uke, jak na to. Nebo to, co jme,
m bezprostedn vliv na nae zdrav, jak
jsem si ostatn ovil bhem mnohalet
lkask praxe na stovkch pacient.
Opakovan jsem byl svdkem toho, jak
se lid zbavili rakoviny. Stejn tak
cukrovky, arteriosklerzy a artritidy. Vidl
jsem, jak znovu srostla mcha a jak
se uzdravily nervy pokozen rznmi
razy, roztrouenou sklerzou a podobn.
Na zdrav ani na nemoci nen nic
zhadnho. Nemoc je naprosto pirozen
proces ! Kdy porozumme tomu, jak tlo
funguje a co zpsobuje pokozen jeho
tkn, porozumme i tomu, co vyvolv
symptomy nemoc a jak se jich zbavit.
Tato kniha vs zve na vpravu
s mnoha dleitmi zastavenmi. Dozvte
se v n, odkud pochz vae fyzick tlo,
jak toto tlo funguje a jak je podstata
nemoc. A nakonec i co je zdrav. Jedna
z jejch premis zn, e mt pevn zdrav
je hraka, nicmn my na to vynakldme
spoustu
asu
a penz.
Zzran
detoxikace
vm
pome
porozumt
naemu druhu homo sapiens a nau vs
jst v souladu s vaimi anatomickmi,
fyziologickmi a biochemickmi procesy.
12

Odmnou vm bude vitalita a ivot bez

nemoc.
Najdte
si as,
ukznte
se
a detoxikujte, abyste si mohli uvat
pevnho zdrav !
Vlote do toho cel
svoje srdce, sebekze i dui. Detoxikace
pedstavuje jednu z nejvtch vc,
kterou pro sebe mete v ivot udlat.

POZNMKA: Jeliko je tato kniha

urena lkam i laikm, pojal jsem
nkter
kapitoly
vdetji.
Pesto
se snam
pst
co nejjednodueji.
Kapitoly,
kter
vm
pipadaj
nesrozumiteln, peskote a vrate se
k nim pozdji, abyste lpe porozumli
vaemu tlu a tomu, jak funguje. Vae
tlo je velice sloit stroj, ale udret
ho zdrav je velmi jednoduch.

Moje ivotn pou

Vyrstal jsem v jednom msteku
v Indian. Typick strava v tto sti
zem:
spousta
mlnch
vrobk,
rafinovan cukr, obiloviny a samozejm
tikrt denn maso. Mln vrobky
a rafinovan cukr siln zahleuj, a tak
jsem ml pod ucpan dutiny a neobeel
se bez nosnch kapek. Rovn jsem trpl
pornou zcpou, kter mla za nsledek
krvcejc hemoroidy. A aby toho nebylo
mlo, suovala m zhruba kad tet den
migrna. Chodili se mnou od jednoho
specialistovi k druhmu, avak jejich
domnnky o pinch onch krutch
bolest hlavy m brzy zaaly bt k smchu.
Dalm vedlejm nsledkem tohoto druhu
stravy byla obezita. Kdybych v tchto
dtskch letech neil v bo blzkosti,
upadl bych do depres. Moje lska k Bohu
a ivotu vak pokad zvtzila a zaplavila
m vnitn radost.
Na sklonku edestch let jsem zaal
jst vhradn syrovou stravu. etl jsem
knihy
Ehreta,
Jensena,
Hotemy,
McFaddina, Tildena (viz Bibliografie)
a mnoha dalch velkch litel, kte
vichni
zdrazuj,
jak
je dleit
neznehodnotit potraviny jet dve, ne
se sn. etl jsem o lidech, kte jsou ivi
jenom ze vzduchu, respektive z kyslku,
vodku, uhlku, dusku atd. Jeliko
vechny ltky jsou stvoeny pedevm
z tchto jemnjch atom, napadlo m,
e kdyby
nae
vdom
bylo
pln
proitn, mohli bychom t na tto

rovni. Due, kter na tto rovni ij,

bvaj oznaovny jako jedlci Boha".
Protoe jsem touil poznat Boha vce ne
cokoli jinho, byla pro m tato cesta jako
stvoen. Rozhodl jsem se, e odejdu
do odlehlch konin a tam se pokusm
doshnout tto rovn vdom. Tak jsem
se stal
poustevnkem
a postupn
pestval
jst
tk
i nzkovibran
potraviny, vetn masa a obilovin. Upustil
jsem rovn od konzumace zeleniny,
take moje strava sestvala pouze
z ovoce
a oech.
Nakonec
jsem
se rozhodl
vylouit
i veker
kyselinotvorn jdla, a tak jsem pestal
jst oechy a ivil se pouze erstvm
syrovm ovocem.
Mm clem nicmn bylo pokusit
se t pouze z istho vzduchu. etl jsem
o jedn jeptice, kter pobvala vysoko
v tibetskch horch a ivila se jenom
snhem, a o nkolika dalch osobch,
kter ily pouze ze vzduchu. Proto jsem
zaal jst pouze jeden druh ovoce.
Plnoval jsem, e po nkolika mscch
budu moci pestat jst pln a doshnu
svho cle. Byl to samozejm velice
radikln zpsob, jak se piblit Bohu, ale
m rozhodnut bylo pevn a byl jsem
velice ukznn. etl jsem nkolik prac
profesora
Hotemy
o biologickch
pomeranch jakoto dokonal potrav,
a tak jsem se rozhodl, e nic jinho jst
nebudu.

13

Prodn cesta
1. Pirozen (prodn) zdrav nen alternativn
medicna. Pirozen zdrav je tradin medicna.
2. Prodn cesta je stovky tisc let star. Chemick
medicna je pouze 125 let star.
3. Od nstupu chemick medicny zaznamenaly
nemoci strm nrst.
4. Medicna by mla uvat pouze prodn lky,
kter alkalizuj, ist a regeneruj tlo.
Asi tyi roky jsem se ivil pouze
ovocem, z toho est msc pouze
pomerani.
Objevil
jsem
sad
s biologickmi pomerani, jen patil
lovku, kterho jsem povaoval za velice
duchovn
vysplho.
Tehdy
se
o
m postarala sama proda, nebo v sadu
byla bohat roda a onen pstitel
m mohl po cel rok zsobovat sladkmi
pomerani.
V tomto
tyletm
obdob
jsem
poznval sm na sob, e Arnold Ehret
m plnou pravdu, kdy ve svch knihch
pe
o asnch
regeneranch
schopnostech tla. Mohl jsem se znout
a nectit pitom dnou bolest. Rna
nekrvcela a do druhho i tetho dne
se zahojila.
Samozejm
jsem
nezapomnal, e mm clem bylo pestat
jst pomerane a t pouze ze vzduchu !
Avak moje energetick rovn se staly
tak vysok, e m to thlo ven z tla.
Cestoval jsem do ndhernch boch
svt,
kter
existuj
za hranicemi
normln lidsk zkuenosti. Ctil jsem, jak
splvm s Bohem a opoutm sv j".
Stval jsem se bezmeznm. Neml jsem
dn zchytn bod, protoe jsem nic
nechtl a po niem jsem netouil. Byl
jsem zcela spokojen. Moje lska k Bohu
a vekermu ivotu slila a slila. Pot
byla v tom, e jsem byl moc mlad,
fyzicky, a nebyl pipraven na tuto rove
bo realizace. Protoe jsem ji nebyl
schopen komunikovat v naem svt,

zejmna s lidmi, poteboval jsem znovu

zskat pevnou pdu pod nohama, a tak
jsem zaal druh seznamovat s asnou
livou silou syrovch potravin a s
neomezenm vdomm, kter je nm
vem dno. Zkrtka jsem se po nkolika
letech poustevnien vrtil zptky do
civilizace". Poznal jsem, co je poslnm
mho ivota: pomhat druhm s jejich
regenerac a uit je o ndhee Boha,
nebo svt zn po obojm.
Potom jsem postupn otevel nkolik
obchod se zdravou vivou a vystudoval
jsem biochemii, naturopatii, botaniku
a iridologii. Od t doby um o Bohu
a vitalit a cestuji po celm svt, abych
se podlil s druhmi o zzraky a tajemstv
zdrav. Mnoho let jsem ml v Portugalsku
malou
kliniku
a nkolikrt
jsem
zastupoval Spojen stty na sympzich
na nejrznjch mstech planety.
Ped ptadvaceti lety jsem otevel
kliniku, kterou dodnes vedu. Z vlastn
zkuenosti
mohu
ci,
e neexistuj
nevyliteln choroby, pouze nevyliteln
lid. Tak jsem se mnoho let vnoval
razovmu
lkastv,
kter
se stalo
jednm z mch konk, a vidl jsem
v akci jak alopatickou, tak tradin
(botanickou) medicnu. razov lkastv
je fantastick, avak alopatick medicna
jako takov kad rok statisce lid zabije,
zatmco medicna tradin jich kad rok
statisce
zachrn.
Mte-li
zjem,
seznmm vs s bomi prodnmi
14

zkony
a jejich
uvnm,
se uzdravili a zregenerovali.

abyste

Ve sv prci jsem se inspiroval dlem

dr. Bernarda Jensena, svtoznmho
litele a autora mnoha skvlch knih (viz
Bibliografie). Ped mnoha lety se mnou dr.
Jensen konzultoval zdravotn stav sv
eny. Ihned jsme se sptelili, nebo jsme
poznali nae duchovn pouto byli jsme
stejn zanceni pro misi lsky a len.
Zzran
detoxikace
odr
nae

zkuenosti
s opravdovm
a nzory na n.

lenm

Hledejte vdy pravdu. Sv srdce

otevete
dokon
Bohu.
Toute-li
po emkoli, obrate svou touhu k Bohu.
Vechno ostatn pijde samo. Vdy jenom
bute a rozdvejte lsku. Znovu oijte
(ve vech
vaich
tlech)
fyzicky,
emocionln, mentln a spirituln.
POZNMKA:
Neznm
naleznete v Glosi.

pojmy

Take zanme
Deset zpsob, jak doshnout spchu
Neli zanete pracovat s informacemi
obsaenmi
v tto
knize,
pette
si nsledujc pehled. Tchto deset rad
vm asn pome na cest do zdrav
a vitality vyvrcholen detoxikanho
a regeneranho
procesu.
Na dalch
strnkch jsou samozejm podrobn
vysvtleny.
1.
Strava
je nejdleitjm
klem
k spchu. Jdlem, pitm, dchnm a tm,
co si nante na ki, pivdte vnj
svt dovnit. Seznamte se s teoriemi
o syrov strav, kter jsou uvedeny v tto
knize. m vt podl syrovho ovoce
a zeleniny (salt) jte, tm vt budete
mt spch. Mte-li rakovinu, pokozenou
mchu,
roztrouenou
sklerzu,
Parkinsonovu nemoc nebo njakou jinou
chronickou i degenerativn chorobu, mli
byste konzumovat vhradn syrovou,
ivou" stravu, tvoenou pouze ovocem
a zeleninou (salty).
2.
Vyhledejte pomoc lkae, jen
m zkuenosti s povnm syrov stravy
a dalmi
pirozenmi
detoxikanmi
procedurami,
napklad
s pstem.
Zejmna pi rakovin a jinch chronickch
i degenerativnch chorobch byste mli
mt njakho prvodce vam lebnm
procesem. Jinak ovem jste zodpovdn
sami za sebe, nicmn existuje mnoho

cennch prostedk, kter vm mohou

pomoci na tto cest za pevnm zdravm.
3.
Najdte si nkoho, kdo um st"
z on duhovky (ili vyzn se v iridologii).
V souasn dob to je nejlep pirozen
zpsob nensiln analzy tkn. Uke
vm zcela pesn, kde jsou vae siln
a slab msta. Odhal rovn lymfatick
a chemick
nakupeniny.
To je
neoceniteln pi zjiovn oslaben lz
i orgn. K tomu doporuuji bylinn
program. Pouvejte takov byliny, kter
vm posl oslaben buky, povzbud
a vyist lymfatick systm, trvic stroj
a plce.
Oslabenm lz trp bezmla vichni
lid. Zahajte tud ozdravn proces
vyplnnm dotaznku v modulu 5.12,
abyste poznali, co vm chyb.
Pouijte rovn test bazln teploty
(naleznete
jej
v Dodatku
A),
jm
se zjiuje funknost ttn lzy. To je
nesmrn dleit, kdy se zkoum vyuit
vpnku a metabolismus.
Mte-li vysok nebo zejmna nzk
krevn
tlak,
urit
mte
oslaben
nadledviny. Nalistujte proto modul 5.11,
kde
najdete
dal
vedlej
inky
oslabench nadledvin.
15

4.
Rozpohybujte"
svj
lymfatick
systm. Vichni jej mme vce i mn
zatuhl. Veker vae buky potebuj jst
a vyluovat lymfatick systm je vae
kanalizace a lymfatick uzliny pedstavuj
vae
septiky.
Udrujte
je ist !
Na ledviny uvejte bylinnou sms a jezte
hodn ovoce. istte a posilujte trvic
stroj syrovou stravou a regeneran
bylinnou sms. Neuvejte laxativa ani
purgativa,
bakterie
Lactobacillus
acidophilus i Bifidobacterium bifidum ani
cokoli jinho. Vae stevn flra se obnov
sama. K aktivaci vaeho lymfatickho
systmu, zejmna v dolnch konetinch,
je nesmrn dleit cvien (napklad
p turistika nebo plavn).
Zpote se podn !
Ke je v
nejvt vyluovac orgn ! Udrujte ki
istou
a stimulujte
ji kartovnm,
horkmi a studenmi sprchami a pocenm.
5.
Asi msc byste mli uvat bylinnou
sms proti parazitm. Pome vm zbavit
se vtch erv, hlst apod. Pome
vm
t
omezit
mikroorganismy
(kvasinky, bakterie atd.), kter ovlivuj
chu k jdlu.
6.
Ne zanete s detoxikac, vyistte
si jtra a asi tak msc posilujte slinivku
bin. V osm kapitole naleznete byliny
a bylinn smsi na itn a posilovn
tchto orgn. Mte-li cukrovku nebo
jste-li pli vyhubl, me vm to zabrat
i ti msce.

7.
Berete-li chemick lky, nezoufejte.
Existuje jen velice mlo monch interakc
s tmto programem a s tmito bylinnmi
smsmi. Uvte-li lky proti vysokmu
tlaku, jednodue si svj tlak hldejte.
Tento program jej me rychle snit.
Vdy pouvejte zdrav selsk rozum.
Mte-li nzk krevn tlak, muste ho dostat
na normln
hodnotu
posilovnm
a regenerac nadledvin. Cukrovku 2. typu
lze ve vtin ppad vylit velice
snadno. Berete-li ovem inzuln (cukrovka
1. typu), hldejte si krevn cukr.
9.
V prbhu detoxikace a regenerace
bude
vae
tlo
vykazovat
rzn
symptomy lebn krize". To je zcela
normln, pirozen a pozitivn. Jakmile
porozumte
lebn
krizi,
pochopte
rovn, co to vlastn jsou nemoci". Viz 5.
kapitola.
Nezapomnejte,
e tyto
symptomy maj dva zdroje ucpn
(obstrukci) a bunn oslaben.
10. A na zvr: velice zle na vaem
postoji !
Radujte se z toho, co dlte.
Mjte neustle na pamti, pro chcete
uzdravit vae tlo (i vozidlo due").
Umouje
vm,
abyste
se mohli
pohybovat v tomto fyzickm svt. Mnoho
vaich oslaben je dno geneticky. Vae
toxicita me mt koeny dokonce
v prenatlnm obdob, a tak to bude
njakou chvli trvat, ne se j zbavte.
V tomto
svt
se pevnho
zdrav
nedoshne pes noc. Nkdy to je tk
prce ale vyplat se. Spoj vs
s ivotem, lskou a Bohem.

Vdeck fakta
Vtina chemikli oslabuje a ni buky. Chemoterapie
prudce zvyuje acidzu a hub buky, co m za nsledek
dal rakovinu nebo jej rozen (metastzu).
Ozaovn zpsobuje znty, poplen a rozklad bunk
(tkn) a me vyvolat metastzu.

Bute poehnni !
16

KAPITOLA I

Porozumn naemu druhu

Neustle se m lid ptaj, jak je mj recept na regeneraci
a revitalizaci lidskho tla. O zdrav a viv byly napsny stovky
knih, avak vtina z nich jsou jen variace na dve vysloven
hypotzy i mylenky, kter se zejm vbec nemn. Pitom nkter
jsou naprosto nesmysln. V knihkupectvch nepochybn narazte
na knihy o krevnch skupinch, megadvkch vitamin a minerl,
o vysokoproteinovch dietch a podobn. Podle m zkuenosti jsou
nkter z tchto program pro tlo vysoce toxick a kadoron
zabij mnoho lid.
Jsem pesvden, e otzka zdrav je mnohem jednodu, ne jak
naznauj tyto knihy. Moje rada je prost: Jezte takov potraviny,
kter jsou pro n druh biologicky vhodn. Jeliko se me jevit
jako pli zjednoduen nebo matouc, pokusm se na nsledujcch
dcch urit, jakm e to jsme vlastn druhem.
Pedstavte si, e jste se ocitli v Africe na njak planin nebo
uprosted dungle. Rozhldnete-li se kolem, spatte slony, irafy,
kanily, hrochy, gorily, impanzy, hady, nejrznj ptactvo, lvy,
gepardy a spoustu jinch zvat. Kdy se vs zeptm, ktermu
z tchto zvat jsme my, homo sapiens, nejvce podobn, odpovte
samozejm, e primtm. Ti jsou frugivorov, stejn jako my.
Nkdo me namtnout, e takov pirovnn je pitaen za vlasy.
Potom ale nezbv ne zabt
po jednom
zveti
od kadho
druhu (co bych osobn nikdy
neudlal), vechna zvata pitvat
a zkoumat
jejich
anatomii
a fyziologii,
abychom
urili,
ktermu z nich se vnitn nejvc
podobme.
Nsledujc seznam rozliuje tyi
tdy
obratlovc
(masoravci,
veravci,
bloravci
a plodoravci) a ukazuje jejich
odlinosti.
POZNMKA: Neznm slova
naleznete v Glosi na konci
knihy.

17

Anatomick a fyziologick rozdly

mezi obratlovci (1)
MASORAVCI

VERAVCI

Pedstavitel:
Koky, gepardi, lvi atd.

Pedstavitel:
Ptci (vetn slepic, krt atd.), vepi a psi

Potrava:
Pedevm maso, jinak zelenina, trva
a byliny

Potrava:
Maso, zelenina, ovoce, konky a kra

Trvic systm:
Jazyk velmi drsn
Slinn lzy chyb
aludek jednoduch struktura; mal
obl vaky; siln aluden vy
Tenk stevo hladk a krtk
Jtra o polovinu vt ne u lovka;
velice sloit s pti rznmi
komorami; siln vyluovn lui kvli
silnm aludenm vm

Trvic systm:
Jazyk jemn a drsn
Slinn lzy nedostaten aktivn
aludek stedn siln aluden vy
(kyselina chlorovodkov a pepsin)
Tenk stevo ponkud vkovit, co
vysvtluje jeho schopnost trvit
zeleninu
Jtra sloit a proporcionln vt ne
u lovka

Vymovac systm:
Tlust stevo hladk, nen opateno
klky, m minimln absorpn
schopnost
Gastrointestinln trakt trojnsobek
dlky ptee

Vymovac systm:
Tlust stevo krat ne u lovka,
schopn minimln absorpce
Gastrointestinln trakt desetinsobek
dlky ptee

Konetiny:
Pedn i zadn konetiny maj drpy
tvernoci chod po tyech

Konetiny:
Pedn i zadn konetiny maj paznehty
i drpy
tvernoci pohybuj se po vech tyech
konetinch, krom ptk, kte maj
jenom dv konetiny

Kon systm:
Ke zcela porostl srst
Potn lzy pouze na poltcch prst,
jejich funkci pln jazyk

Kon systm:
Ke jemn, mastn, porostl srst nebo
pem
Potn lzy velice mlo; pouze kolem
rypku (vepi) a poltk prst
(psi); ptci dn nemaj

Kostra:
Zuby vpedu ezky a velk piky
na trhn potravy, za nimi stoliky
elisti pouze jednosmrn pohyb
(nahoru a dol)
Ocas ano

Kostra:
Zuby klm podobn piky nebo
zobky
elisti pohybuj se vemi smry
Ocas ano

Moov systm:
Ledviny mo kysel

Moov systm:
Ledviny mo kysel
18

Anatomick a fyziologick rozdly mezi obratlovci (2)

BLORAVCI

PLODORAVCI

Pedstavitel:
Kon, krvy, ovce, sloni, vysok zv,
irafy

Pedstavitel:
Lid a primti (lidoopi, impanzi, opice)

Potrava:
Pedevm zelenina, byliny, jinak koeny
a kra

Potrava:
Pevn ovoce, oechy, semena, sladk
zelenina a byliny

Trvic systm:
Jazyk mrn drsn
Slinn lzy jimi zan alkalick trven
aludek podlouhl, prstencov
a nejsloitj (obvykle tvoen
tymi nebo vce aludky); slab
aluden vy
Tenk stevo dlouh a vkovit,
umouje rozshlou absorpci
Jtra podobn lidskm (jsou o nco
vkonnj)

Trvic systm:
Jazyk jemn, slou pedevm jako
nabra
Slinn lzy zde zan zsadit trven
aludek podlouhl, tvoen dvma
stmi
Tenk stevo opaten klky, kter
umouje intenzivn absorpci
Jtra jednoduch a prmrn velk,
nejsou tak velik a sloit jako
u masoravc

Vymovac systm:
Trank dlouh a vkovit, sestv
z prstenc, umouje znanou
absorpci
Gastrointestinln trakt
m ticetinsobek dlky ptee

Vymovac systm:
Tlust stevo opaten klky, umouje
znanou absorpci
Gastrointestinln trakt in
dvanctinsobek dlky ptee

Konetiny:
Pedn i zadn konetiny maj kopyta nebo
paznehty
tvernoci pohybuj se po vech tyech
konetinch

Konetiny:
Horn konetiny (ruce) maj prsty
vhodn ke sbrn, loupn a trhn
Doln konetiny (nohy) opateny prsty
Chze vzpmen po dvou konetinch

Kon systm:
Ke pry s etnmi chlupy pokrvaj
cel tlo Potn lzy zahrnuj
miliony potnch kanlk

Kon systm:
Ke pry, s minimem chlup
Potn lzy zahrnuj miliony potnch
kanlk

Kostra:
Zuby tyiadvacet stoliek, pt na kad
stran horn i doln elisti, osm
ezk v pednch stech elist
elisti pohybuj se vemi smry: nahoru
a dol, ze strany na stranu, dopedu
a dozadu, m sousto rozemlaj
Ocas ano

Kostra:
Zuby dvaaticet: v kad elisti tyi
ezky, dva piky, tyi tenov
zuby a est stoliek (chyb velk
piky pipomnajc kly)
elisti pohybuj se vemi smry: nahoru
a dol, ze strany na stranu, dopedu
a dozadu, atd.
Ocas nkte ho maj

Moov systm:
Ledviny mo zsadit

Moov systm:
Ledviny mo zsadit

19

Po rozpitvn a prozkoumn anatomickch struktur a fyziologickch proces rznch

ivoinch druh dospjeme ke stejnmu zvru: Lid jsou frugivorov (plodoravci),
a se nm to lb i nikoli.
lovk je jedin ivoin druh, kter nev, co m jst. V dtskm vku instinktivn
vme, co chceme jst. Mohu prostt velk stl s vekermi druhy jdla, kter lid jed,
a postavit k nmu mal dt. Hdejte, ke kterm jdlm pokad zam ? K ovoci
a kvtinm pestrobarevnm a energeticky bohatm jdlm. To proto, e jsme
frugivorov, nikoli omnivorov. Kdybychom skuten byli masoravci, vychutnali
bychom si uloven ivho zvete, jeho roztrhn a snden v syrovm stavu... a
j neznm moc lid, kte by se v tom vyvali.
Nen tk pochopit, e musme zat jst to, co vyaduje nae biologick ustrojen.
Pedevm si musme uvdomit, e dn zve sv jdlo ped konzumac neva.
Oetovatel v zoologickch zahradch ji dvno vd, e nesm dn zve krmit
vaenou stravou, nebo po n onemocn a uhyne. Neznm jedinho veterine, kter
by chovatelm radil, aby sv mazlky krmili zbytky od stolu. Pro ? To je prost. Nai
mazlci by dostali stejn nemoci, jako mme my. Tepelnm upravovnm se jdlo
znehodnocuje. Mn se jeho chemick sloen a siln se sniuje jeho elektrick energie.
Bh zamlel jdlo pro ivot, nikoli pro smrt. Bh pin ivot, energii, lsku a tst.
Samozejm e meme provat i nepjemn vci: depresi, hnv, nenvist
a egoismus. Volba je vdycky na ns. Zdrav a vitln fyzick tlo me uzdravit i nae
tlo emocionln a mentln. Zdrav pin radost ze ivota, kterou vtina z ns
ztratila.
Vichni lid jsou biologicky stejn. Nae duevn pochody a anatomick sloen jsou
prakticky stejn, a u pochzme z ny, Indie nebo Ameriky. Nicmn nae vdom,
mra aktivity a uvan sti tla vytvej rozdl v druzch jdel, kter bn jme nebo
vyadujeme. Nekomplikujte si uzdravovn. Dlejte ve co nejjednodueji. Jdlo vs
me pipoutat k tomuto svtu, nebo osvobodit. Pokud jste to jet nezkusili, nastupte
prv te cestu do novho svta vitality ! Zkuste se vymanit ze stravovacch nvyk,
kter podrvaj vae zdrav a svazuj vs s nimi aspekty Boha.
Vybzm vs, abyste se opt stali vitlnmi a uvali dar ivota. Oistte mysl a emoce,
abyste se mohli tit z jeden syrovho ovoce, zeleniny, oech a semen. Porozumjte
svmu druhu a jezte jdla, kter uzdrav vae tlo.

Sta ekov, ped dobou Lykurgovou, nejedli nic

ne
ovoce"
(Plutarchos)
a
kad
generace
se dovala dvou set let. "
- Onomakritos z Athn

20

KAPITOLA II

Jak funguje nae tlo ?

Kad due, kter m hmotn tlo,
by mla
porozumt
zkladnm
tlesnm
pochodm.
Je teba
si poloit otzku Pro jme a co se
dje
s jdlem,
kter
snme ?"
Porozumme-li odpovdi, zaneme
chpat podstatu zdrav a nemoci.
Konzumace jdla je ivotn nezbytn
vtina forem ivota na tto
planet potebuje konzumovat njak
druh jdla", aby mohla vbec
existovat, a drtiv vtina lid zeme,
kdy pestane jst a na nkolik
vjimek. Tchto pr lid je schopno t
jenom ze vzduchu, jen obsahuje
uhlk, kyslk, vodk a dusk (tyto prvky pedstavuj cukry, ruky
a blkoviny ve vych frekvencch). Avak rento scn je neobyejn
vzcn a lovk mus bt velice duchovn vyspl, aby nco takovho
dokzal. Pokud jde o m, nikdy jsem se nesetkal s nkm, kdo by to
dokzal, akoliv jsem poznal nkter mimodn duchovn
probuzen mistry a uitele.
Jme, abychom naerpali dal energii. Vme, e nae buky jsou
samostatn msta se vm vudy a vdom entity, a e kad buka
zn sv specifick koly. Vme tak, e duch ivotn sla, vdom
nebo jak tomu chcete kat je vnitn sla, kter udruje ivot,
tvaruje ho do forem a propjuje mu vdom. Nicmn buky
potebuj vnj zdroj energie, aby se udrely v innosti.
Vtina lid jdlo vk a polyk, ani peml o tom, jak nebo pro je
v tle vyuvno. Domnvme se, e kdy je jdlo jedl, m z toho
tlo uitek. Tak jednoduch to vak nen. Tato kapitola vysvtluje, jak
tlo tp a vyuv potravu, kterou konzumujeme, a jak vyluuje
odpadn ltky.
Jeden, trven, vstebvn, zuitkovn a vyluovn jsou neustle
probhajc procesy. Je-li jeden nebo nkolik tchto proces
v nepodku, zane tlo jako celek trpt. Me to trvat mnoho let,
ne se objev hlavn symptom ale objev se. Prbn se vak
vynouj rzn pznaky, napklad nava, obezita, vyzblost, vky
pod oima, vyrka, zcpa a/nebo prjem.

21

MODUL 2.1

tyi zkladn procesy

TRVEN
Jakkoli pozen jdlo mus nejprve
projt trvicm procesem, v nm tlo
rozlo strukturu potravy na stavebn
materil a palivo. Tyto suroviny tlo
potebuje jako zdroj energie pro sv
fungovn a k vlastn vstavb a obnov.
tpen potravy maj na starosti
enzymy,
piem
zan
v stech
zsaditm trvenm cukr a tuk. aludek
produkuje trvic enzym pepsin, kysel
enzym
uvolovan
kyselinou
chlorovodkovou (HCl) pro poten
trven blkovin. Zbytek trven probh
v tenkm
stev,
jeho
prosted
je zsadit.
Nen-li
potrava
sprvn
roztpena, bu kvli slab slinivce,
aludku i stevnmu traktu, nebo kvli
patnmu kombinovn jdel, trpme
plynatost, kter je zpsobena kvaenm
a/nebo hnitm nestrvench zbytk ivin.
m je plynatost pornj, tm hor
je oslaben zmnnch orgn a/nebo
volba stravy.
Tlo rozkld potravu nsledovn:
Blkoviny jsou tpeny na aminokyseliny,
kter slou jako materil na stavbu
a opravu
tla.
Sacharidy
(kroby
a sloen cukry) se tp na jednoduch
cukry bunn palivo. Tuky jsou
tpeny na mastn kyseliny a glycerol,
kter jsou poteba na stavbu a obnovu
tla a pro ppad nouze.
Je teba vdt, e v stech mme
zsadit trvic enzymy pro tpen
sacharid a tuk. V aludku jsou kysel
trvic enzymy (pepsin) pro poten
tpen blkovin. Potom mme zsadit
trvic enzymy ve slinivce a prvn sti
tenkho steva, kter dokonuj trven
blkovin, krob, cukr a tuk. Je rovn
dleit
si uvdomit,
e procesy

probhajc v naem tle jsou ve vtin

ppad zsadit.
Trven je prvn proces, kter mus
probhnout
ve zdravm
tle,
avak
mnoho lid m s nm problmy. Jestlie
jste moc huben anebo mte mlo svalov
tkn, je velmi pravdpodobn, e vae
tlo netp potravu sprvn.

VSTEBVN
Jakmile je potrava roztpena, mus
se vstebat zskan stavebn materil,
palivo a ostatn ltky, k nim pat
napklad tkov soli, vitaminy, taniny,
alkaloidy a flaviny. Vechny tyto ltky
se te krv transportuj do bunk jako
energie, materil na stavbu a opravu nebo
kvli stimulaci i uloen pro budouc
pouit. Vstebvn se uskuteuje klky
(prstovit vbky na povrchu nkterch
membrn) a drobnmi pry ve sliznicch
tenkho
a tlustho
steva.
Toto
vstebvn by mlo bt snadn, avak
vtina lid m steva zanesen hustou
gumovitou
ltkou,
tzv.
mukznm
plakem. Ten je tvoen lepkem, hlenem,
cizmi
blkovinami
a dalmi
zbytky
potravy, kter se chovaj sp jako lepidlo
ne jako iviny !
Rafinovan cukry,
obiloviny, maso a mln produkty maj
tento povlak nejvce na svdom. Mukzn
plak zabrauje dokonalmu vstebvn
ivin. (Vidl jsem pacienty, kte vylouili
ze svch stev cel kble tohoto plaku.)
Vtina z ns m vt nebo men
problmy s touto druhou fz zuitkovn
potravy prv kvli mukznmu plaku.
Proto znovu pipomnm: Jestlie jste
pli huben i podvyiven nebo mte
nedostatek svalov tkn, zvate, zda
netrpte patnm vstebvnm ivin.

22

ZUITKOVN
iviny se mus dostat do bunk, co
zajiuje
cvn
soustava.
Vtina
vstebanch ivin mus nejdve projt
vstupn kontrolou jater, kde probhaj dal
chemick procesy, ukldaj se iviny nebo
jsou nezmnn odeslny k vyuit dl
do tla. Mnostv proces, kter jtra
vykonvaj,
je obdivuhodn.
Vytvej
vlastn aminokyseliny, mn cukry na tuky
a obrcen. Mohou tvoit i niit.
A te
mal
tajemstv.
Tk
se vznamu kyselin a zsad. Stane-li
se nae tlo (vetn krve) kyselejm,
nae
iviny
budou zporn
nabit
(srliv). Jinak eeno, n stavebn
materil (tuky, palivo, minerly a dal
ltky) se zane slepovat i shlukovat.
Vtina potravin, kter bn jme,
je kyselinotvornch.
Kyselost,
kter
vytv teplo, zpsobuje znty cv
a ostatnch st tla. Na cvn stny
se zanou
lepit
lipidy
(tuky),
aby
je ochrnily
ped
zntem.
Avak
shlukovn lipid m rovn za nsledek
vznik
lipidovch
kamen,
napklad
luovch
a jaternch.
Nejbnjm
protizntlivm lipidem je cholesterol,
kter tlo pouv k boji se znty. Jsou-li
tkn kysel, a tud zancen, zanou
jtra produkovat vce cholesterolu, aby
znt potlail. Ale to znamen, e zane
stoupat hladina cholesterolu v krvi. Tak
minerly se zanou shlukovat a vytvet
srostlice", kter se projev jako ledvinov
kameny a kostn ostruhy apod.
Bunn membrna m malinkat
otvory, kter neumouj vstebvn tto
nahlouen" vivy. A jakmile se k sob
zanou
lepit
erven
krvinky,
co
znemon
dn
transport
a vyuit
kyslku, dojde k bunnmu hladovn,
kter m za nsledek hypoaktivitu lz
a orgn, ztrtu systmov energie,
oslaben svalov tkn a nakonec i smrt.
Mnoho lz dodv mj. hormony
a steroidy, kter podporuj zuitkovn
ivin. Jsou-li tyto lzy z ve popsanch
dvod oslabeny, je ohroeno vyuit

vpnku a dalch ltek, co se projev

mnoha chorobnmi symptomy. Napklad
jednm
z kol
vpnku
je pomhat
transportovat
iviny
bunnou
membrnou. Je-li oslabena ttn lza,
zpomal se nebo zablokuje zuitkovn
vpnku, co m za nsledek hladovn
bunk a jet vt oslaben ttn lzy.
Tento cyklus m m dl niivj nsledky
a tak to jde a do smrti. Ostatn mnoho
lid nedoke sprvn zuitkovat sv
iviny.

VYLUOVN
Co do tla pijde, mus z nj tak
z vt sti vyjt. Pokud potrava z tla
vychz ve stejn podob, v jak do nj
pila, signalizuje to njak problm.
(Ve stolici byste nemli vidt nestrven
jdlo
s vjimkou
kukuice.)
Kdy
je potrava
tpena
na nejjednodu
sloky, aby mohla bt vyuita bukami,
vznik pitom mnoho odpadnch ltek
vetn plyn, kyselin, bunnho odpadu,
nestrvench blkovin a nevyuitch ltek
jako vitamin a minerl, kter je poteba
vylouit z tla.
Tlo se sna odstranit tento odpad
zpsoby, jim asto nerozumme. Jako
pklad
mohou
poslouit
symptomy
nachlazen
a chipky,
k nim
pat
kchn, kaln, pocen, bolesti, horeky
a prjem. Tyto symptomy jsou eliminan
procesy, kter tlo pouv, aby se oistilo
od hlenu, parazit, toxin apod.
Pokud n odpad neodstranme,
dojde k intersticilnm (kolem bunk)
a intracelulrnm
(uvnit
bunk)
obstrukcm (ucpn), co m za nsledek
bunn
oslaben
a smrt.
Dobr
vyluovn
znamen,
e se
stevn
peristaltika
uvede
tikrt
denn
do pohybu, dostaten moen, pocen
a sprvn dchn. Nikdo z ns vechny
tyto podmnky nespluje na sto procent.
Sprvnm
trvenm,
vstebvnm,
zuitkovnm
a vyluovnm
meme
znovu nabt energii, vitalitu a pevn
zdrav.
23

MODUL 2.2

Tlesn systmy
Struktura a funkce
Nae fyzick tlo sestv z mnoha
systm, kter jej svm spolenm silm
udruj
naivu
a zdrav.
K tmto
systmm nle orgny, lzy, krevn
obh, lymfatick tkn, svaly, kosti, atd.
Kad systm m svoji funkci plnit tak,
aby podporoval celek. Tyto systmy, jak
ji bylo uvedeno ve, jsou na sob
vzjemn zvisl kvli chodu, drb
a obnov tla jako celku.
Infrastruktura lidskho tla pipomn
nai
spolenost:
endokrinn
systm
je vlda. Nervov (elektrick) systm
je informan dlnice, bez n by vzla
komunikace ve mstech (buky, orgny,
lzy). Policii pedstavuj mal imunitn
buky zvan lymfocyty (bl krvinky),
neutrofily, bazofily a makrofgy. K dal
ochran mme armdu sloenou z
pirozench
zabje"
(NK bunk),
velkch
T-lymfocyt
a B-lymfocyt.
Samozejm nechyb tovrny, napklad
kostn de, lzy, jtra a nkter dal
orgny. Odstraovn odpadu m na
starosti lymfatick systm, tlust stevo,
ledviny, plce a ke. Avak bez dlnk
by spolenost tvoili jenom fov a nic
by nefungovalo. Vtina bunk v tle
se chov
jako
dlnci.
Tyto
buky
se nalzaj ve vech systmech vetn
kosternho
a svalovho
a pojivovch
tkn.
Vtinu potravy tto spolenosti tvo to,
m ivme tlo. Nicmn mnoho ivin
je pstovno farmi" zvanmi bakterie,
a to jejich aktivitami a transmutanmi
technikami,
kter
produkuj
mnoho
koenzym (vitaminy i pomocnci).
Sestoupme-li do mikrosvta, nalezneme
samotn
buky.
Kad
buka
je samostatnm
mstem

jakmsi
mikrokosmem vt spolenosti celho

tla. Bo svty se v sob navzjem

zrcadl, nebo veker formy a struktury
ivota potebuj ke sv existenci ostatn
formy a struktury ivota. dc silou
je vdom za vemi vcmi.
Na dalch strnkch tohoto modulu
podrobn popisuji rzn tlesn systmy,
jejich strukturu a funkce.

OBHOV SYSTM
STRUKTURA Srdce, cvn systm
(tepny, vlsenice a ly) a krev (tak st
trvicho systmu).
FUNKCE Obhov systm tvo eit
uvnit tla, jm proud jeho fyzick
ivotn sla. Distribuuje iviny, stavebn
materil a palivo pro ivot a innost
bunk,
spolupracuje
s lymfatickm
systmem pi odstraovn metabolit
a ostatnho odpadu z tla, pomh v tle
udrovat alkalick prosted, uv se pi
regulaci tlesn teploty a pen kyslk
kvli
okysliovn
(antioxidan
a biologick transmutan reakce).

TRVIC SYSTM
STRUKTURA sta a slinn lzy,
aludek, tenk stevo (dvanctnk, lank
a kyelnk), slinivka, jtra a lunk.
FUNKCE Trvic systm vyuv
mechanickou
(zuby)
a chemickou
(enzymatickou) innost k tpen potravy
a ivin na jednoduch struktury kvli
vstebvn
a zuitkovn.
Umouje
biologickou
a biochemickou
pemnu
prvk a slouenin na lpe vyuiteln
i skladovateln
substance
nebo
sloueniny.

VYLUOVAC SYSTMY
STRUKTURA tlust stevo, lymfatick
24

systm, moov systm, imunitn systm,

kryc systm (ke).
FUNKCE

Odstraovn
odpadu
a metabolit.
Odstraovn
patogen
a hlenu
z lymfatickho
systmu.
Vyluovn pebyten vody.
Vyluovac
systm
zahrnuje
nkolik
dalch
systm,
kter
pedstavuj
kompletn systmy: stevn systm,
lymfatick systm, moov systm,
kryc systm a imunitn systm.

Stevn systm
(tlust stevo)
STRUKTURA Tlust stevo m pt
st. Prvn, kter je opatena chlopn
a spojena s lankem (tenk stevo),
se nazv slep stevo. Na nj navazuje
vzestupn trank, kter vede nahoru,
proti
gravitaci,
k pravmu
dolnmu
plicnmu laloku a do oblasti jater. Pn
trank prochz nap bichem k levmu
boku.
Tam
se sto
dol
a vytvo
sestupn trank. Potom se sto jet
jednou a vytvo esovit trank. Pak
se sto naposled a vyst do rektln
sti.
Tlust
stevo
lovka
m
prmrn 1,3 a 1,4 m.
FUNKCE Odpad a vedlej produkty
metabolismu
se odstrauj
tlustm
stevem. Lymfatick systm odstrauje
tlustm stevem asi tetinu svho odpadu.
Metabolity, kter se dostanou do krve
a lymfatickho
systmu,
jsou
transportovny do ledvin, ke a tlustho
steva, aby mohly bt z tla vyloueny.
Tlust stevo je skutenou kanalizac"
a mus bt zdrav, aby bylo zdrav cel
tlo.

Lymfatick systm
STRUKTURA slezina, brzlk, slep
stevo,
mandle,
lymfatick
uzliny,
lymfatick cvy a lymfa.
FUNKCE Lymfatick systm je jeden
z nejdleitjch
v tle.
Odstrauje
bunn odpad, vyluuje pebyten,
v tucch rozpustn sloueniny z trvicho

stroj a slou jako pbytek" imunitnho

systmu. Vytv bl krvinky a protiltky,
a je vskutku bitevnm polem dobra
se zlem", kde bojuj imunitn buky
s patogeny,
k nim
pat
bakterie,
kvasinky, viry, a jin nedouc vetelci.
Lymfatick systm rovn pen iviny
do rznch st tla. Funguje jako policie
i jako st odpadnho systmu tla. Siln
se zan
spoustou
hlenu
a lymfy
z mlnch
vrobk,
rafinovanch
a sloench
cukr.
To zpsobuje
obstrukce, jich si vtina lid nen
vdoma, dokud jim to jejich dutiny nebo
plicn tkn nedaj najevo.

Moov systm
STRUKTURA Ledviny, moov mch,
moovod a moov trubice.
FUNKCE

Filtrace
a vyluovn
pebyten
vody,
ivin a metabolit
z tla.
Pomh
udrovat
rovnovhu
sodku a draslku, kyselin a zsad. Asi 95
procent moi tvo odpad a zbvajcch pt
procent rozputn ltky.

Kryc systm
STRUKTURA Ke,
tukov a potn lzy.

nehty,

vlasy,

FUNKCE Ochrana a obal fyzickho tla.

Ke je nejvtm vyluovacm orgnem
tla a podl se na odstraovn odpadu
a metabolit. Udruje tlesnou teplotu.

Imunitn systm
STRUKTURA Lymfatick systm, jen
zahrnuje brzlk, slezinu, kostn de,
imunitn buky, (lymfocyty, monocyty,
bazofily, makrofgy, T-lymfocyty, Blymfocyty,
pomocn
T-lymfocyty
a pomocn
B-lymfocyty
atd.),
jtra
a parazity (jedlky toxin).
FUNKCE Chrn tlo ped patogeny
(cizmi
nepteli),
antigeny
(cizmi
blkovinami), parazity ped mkoli,
co by mohlo tlo pokodit nebo zniit.
25

ENDOKRINN SYSTM
STRUKTURA Hypofza, iinka, ttn
lza, pttn tlska, brzlk, nadledviny,
slinivka
(vetn
Langerhansovch
ostrvk),
lzy
ve stevn
sliznici,
vajenky a varlata.
FUNKCE Regulace vekerch tlesnch
innost od dchn, nervovch reakc
a zmn
teploty
po vyluovn.
Toto
vechno se uskuteuje pomoc hormon,
neurotransmiter, steroid a podobn.
Endokrinn systm je rovn provzn
s nam emocionlnm a mentlnm tlem.

SVALOV SYSTM
STRUKTURA Svaly, lachy a pojivov
tkn. FUNKCE Pohyb, sla, podpora
kostry. Penae tepla.

NERVOV SYSTM
STRUKTURA Mozek, mcha (centrln
nervov soustava), autonomn nervov
soustava, smyslov orgny (oi, ui, nos,
ichov nervy, atd.)
FUNKCE Informan dlnice
se na autonomn nervovou
(ANS) a centrln nervovou
(CNS). ANS se dle dl na dva
sympatikus a parasympatikus.

tla. Dl
soustavu
soustavu
systmy:

REPRODUKN SYSTM
STRUKTURA

Varlata,
vajenky,
sperma, vajko, prsn lzy a prostata.
Reprodukn systm funguje spolen
s endokrinnm systmem.
FUNKCE Reprodukce prostednictvm
poet,
pokraovn
a (dajn)
zdokonalovn druhu.

RESPIRAN SYSTM
STRUKTURA

Plce,
prdunice,
prduky, prduinky a plicn sklpky.
FUNKCE Pjem hlavnho zdroje energie
kyslku", jen umouje v tle oxidaci.
Respiran
systm
odstrauje
oxid
uhliit, pomh regulovat rovnovhu
kyselin a zsad, pivd do tla vodk,
uhlk, dusk atd. Tyto prvky jsou na
nejzkladnj potravou".

KOSTERN SYSTM
STRUKTURA

Vechny
kosti
a chrupavky v tle. Nai kostru tvo 206
kost: Hlava 29, horn konetiny 64,
trup 51, doln konetiny -62.
FUNKCE Kostra dv fyzickmu tlu
tvar a strukturu. Tak umouje rzn
pohyby konetinami. Nae kosti bvaj
asto zdrojem vpnku, i kdy by bt
nemly.

26

MODUL 2.3

Buka
V modulech 2.1 a 2.2 jsme podali
strun
pehled
tlesnch
proces
a systm. Moduly 2.5 a 2.13 detailn
popisuj
kad
z tchto
systm:
obhov, imunitn, endokrinn atd.),
orgny a lzy, kter je tvo, i jejich
funkce.
Neli
vak
pistoupme
k jednotlivm
systmm,
orgnm
a lzm, zaneme s tm nejzkladnjm
s bukou. Tak jako cel svt je sloen
z atom, skld se vae tlo kosti,
tkn, orgny a lzy z bunk.
Tlo m pes 75 bilion bunk
a kad je stejn jedinen jako vy.
Kad z nich vykonv specifickou funkci,
nicmn vechny harmonicky spolupracuj
a formuj sociln (tlesn) vdom. Jinmi
slovy, vechny vae buky zvis jedna
na druh
a spolen
zajiuj
ivot
a fungovn tla.
Jako
je mikrokosmos
obrazem
makrokosmu,
je kad
vae
buka
obrazem celho tla a svtem pro sebe.
Kad
buka
pipomn
naprosto
sobstan msto, zajiujc vechny
svoje funkce, ovem s dvma vjimkami.
Vechny buky potebuj vnj zdroj
energie a vyluovat svj odpad. Nue,
pojme
prozkoumat
msto"
neboli
univerzum" buky.
Ve mst je mnoho rznch systm
i struktur (nap. odbor dopravy), kter
vykonvaj
urit
funkce
zamen
na jeho peit a produktivitu. Nejinak
je tomu v buce. Kad m svoji radnici
(nukleus, jdro), kde jsou uloeny
veker zznamy (genetick informace).
Na radnici
(v jde)
jsou
ednci
(nukleoly),
kte
maj
na starosti
kadodenn innosti a poteby mu
v poli" (ribozomy). Toto vechno uruje
jedinenost bunk a jejich funkce.
Prosted a ivouc substance buky
se nazv cytoplazma. Msto (respektive
buka)
je obehnno
a ochraovno

hradebnm systmem s branami, tak

zvanou plazmatickou neboli bunnou
membrnou. Tato bunn stna"
m sv strn, kte ltkm povoluj
nebo zakazuj vstup do buky.
Tak radnice (jdro) je obehnna
ochrannou a funkn zd, zvanou obal
jdra. V nm psob zamstnanci, kte
pinej informace (ltky) z radnice
(jdra) do msta a z msta (tla nebo
cytoplazmy) do jdra. Tito zamstnanci
se nazvaj
endoplazmatick
retikulum.

Extracelulrn substance
= ltky vn bunk
Intracelulrn substance
= ltky v bukch
Golgiho
apart
je pojmenovn
po Camillo Golgim (vynlezci sv objevy
rdi pojmenovvaj po sob). Golgi byl
italsk histolog, jen objevil funkci tchto
diskovitch struktur, tzv. cisteren, kter
funguj
jako
tovrny.
Shromauj,
upravuj, obaluj a distribuuj blkoviny
a tuky,
kter
jsou
vyrbny
endoplazmatickm
retikulem.
Tyto
blkoviny se ve velkm mnostv nalzaj
ve slinivce, slinnch lzch, jtrech
a jinch orgnech.
V naich mstech mme transportry
a skladit. Ty, kter jsou v buce,
se nazvaj vezikuly. Sekren vezikuly
se oddluj
z Golgiho
apartu
is
materilem vyrobenm endoplazmatickm
retikulem a odnesou ho k vnj bunn
membrn, kde je bu uskladnn, nebo
transportovn do tla. Nkter vezikuly
funguj jako zsobnky vyrobench"
produkt. Napklad hormon inzuln
je uloen
v mchcch
beta-bunk
slinivky. Kdy v krvi stoupne hladina
glukzy, mchky uvoln inzuln do krve,
aby podpoil bunn vyuit glukzy.
27

Nae tlo, tak jako kad msto,

se mus chrnit ped vetelci. Mnoho
bunk funguje
jako
ochrnci tla.
Nazvaj se imunitn buky. Uvnit
kad z nich jsou lyzozomy, mchky
obsahujc rzn enzymy, kter pln
vnitrobunn
sanitrn
a eliminan
(trvic) funkce.
Makrofgy (nap. bl krvinky)
poraj
bakterie
(antigeny
nebo
patogeny). Lyzozomy v naich bukch
pojdaj" nebo trv" (tp) a ni
vetelce.
A nyn, dovedete si pedstavit msto
bez elektiny ? Bunnmi elektrrnami
jsou mitochondrie fazolovit nebo
tyinkovit
organely
(specializovan
orgny nebo struktury), kter produkuj,
ukldaj a uvoluj adenosintrifosft
(ATP). To je zdroj energie pro vtinu
chemickch reakc v buce. Mitochondrie
vyuv kyslk (oxidan metabolismus),
kter umouje tvorbu ATP.
Skeletov
sti
buky
(neboli
struktury" msta) se nazvaj bunn
kostra,
kter
se skld
z blkovin
(vtven
a vzan
aminokyseliny).
V bunn koste jsou rzn struktury,
kter maj vliv na jej prunost, tvar
a velikost.
To jsou
mikrotubuly,
mikrofilamenty a intermedirn filamenty.
Stoj za zmnku, e nkter buky maj
asinky (cilie), vlknit vbky z vnj
membrny. Jejich poet se pohybuje
od jedn do tisc. Spolenmi silami
posunuj hlen. Obzvl patrn to je
v dchacm
stroj,
kde
je hlen
vymovn lymfatickou sliznic vstelky
plic a prduek. innost as umouje
tlu udrovat plce bez prachu a jinch
steek, kter by mohly pokodit (nebo
ovlivnit) jejich funkce.
Nkter buky jet maj tak zvan
mikroasinky, co jsou vlasovit vbky
z vnj
membrny.
Nalezneme
je zejmna u bunnch membrn ledvin
a stev, kde je nutn dodaten absorpce
ivin.

Z toho veho je zejm, e buka

funguje" a je stvoena" jako msto.
Vechny bo svty se zrcadl jeden
v druhm,
od makrokosmu
(nejvt
svt")
po mikrokosmos
(nejmen
svt"). Abychom porozumli pirozenosti
bunk, je teba si rovn ujasnit, jak
iviny nebo prvky pronikaj bunnou
membrnou. V podstat to umouj dva
procesy, difuze a osmza.
Znan procento osmotickch a difuznch
proces
se neobejde
bez
aktivnho
nosie",
kter
se uv
k transportu
molekuly
nebo
substance
bunnou
membrnou. Napklad inzulin, kter
je nosiem
i transportrem
glukzy
do buky. Stoj za povimnut, e tato
innost vyaduje mal mnostv energie,
nebo se jedn o aktivn a nikoli pasivn
transport. Tato energie pochz z bunn
mitochondrie
ve form
ADP
(adenosindifosft),
kter
vznikl
z uloenho
ATP
(adenosintrifosft).
Nosiem me bt hormon, blkovina,
steroid nebo minerl.

Jak se dostvaj
iviny do bunk ?
DIFUZE:

Prolnn dvou nebo

vce plyn i kapalin rzn hustoty,
vzjemn se mscch. Klasickm
pkladem difuze je rozpoutn
kostky cukru ve sklenici vody.

OSMZA:

Druh difuze, pi n
se molekuly nebo substance
pesunuj z mn koncentrovanho
roztoku do vce koncentrovanho.
Osmza a jej stupe zvis
na nkolika faktorech, kter tento
proces umouj. Prvnm
a nejdleitjm faktorem jsou
osmotick tlaky na kad stran
bunn membrny. Druhm
faktorem je propustnost membrny
a tm tetm elektrick napt
membrny a jejch pr.
28

Kdy usilujete o skuten vylen,

zdrav a vitalitu, muste myslet bunn.
Lba mus probhat na bunn
rovni, aby byla korunovna pevnm
zdravm
a vitalitou.
Z duchovnho
hlediska mus mt iv vechno, co se
projevilo na fyzick rovni jakkoli mal
nebo
velk
(od atom
po univerza
a vechno mezi tm) mentln tlo
(duchovn
st)
a emocionln
tlo
(astrln st). To plat o kad va
buce, o vech rostlinch, ivoich a o
celm vaem tle. Christopher Bird a Tom
Hopkins l v knize The Secret Life
of Plants
(Tajemn
ivot
rostlin)
schopnost rostlin ctit a pamatovat si.
Tyto schopnosti jsou mnohem zjevnj
u zvat a jet vce u lid.
Buky reaguj nejenom na vnj stimuly
hormon,
minerl,
cukr,
blkovin
a dalch ltek, jejich schopnost fungovat
rovn vznamn ovlivuj pH faktory
(acidza),
obstrukce,
konzumovan
potrava a chemiklie. Buky reaguj tak
na mylenky a pocity. Druhy mylenek
a pocit, jim vnujete pozornost nebo

kter na vs dolhaj, hraj dleitou roli

ve fungovn buky. Abyste se mohli tit
pevnmu zdrav a vitalit, muste oistit
(detoxikovat) vae tlo, mysl a emoce,
a tak se osvobodit.
Kdy se rozdl poten rodiovsk
buka, vznikaj tkn, potom orgny
a lzy a tak dle. Existuj dva druhy
bunnho dlen meiza a mitza.
S jejich pomoc tlo roste a obnovuje se.
Nue, pojme prozkoumat seskupen
bunk zvanch tkn.

Druhy bunnho dlen

MEIZA: Zvan t redukn
dlen. Buka m pouze polovinu
(pl pru) chromozom somatick
nebo nereprodukn buky.

MITZA: Kad buka se dl

se stejnm potem chromozom

(celm prem) jako m rodiovsk
nebo somatick buka

MODUL 2.4

Tkn
Vtina vaich bunk se seskupuje
do tkn. A tyto tkn potom vytvej
orgny
a lzy.
Existuj
tyi
nejdleitj druhy tkn, kter tvo,
vystlaj,
podporuj,
ochrauj
nebo
kontroluj zkladn struktury vaeho tla.

DRUHY TKN
EPITELOV

Pokrv
povrch
a vstelku tlnch dutin nebo lz. Nalz
se v trvicm stroj, plicch, cvch, atd.
POJIVOV Tato tk je podprn
a udruje pohromad vechny buky,
orgny a lzy.
SVALOV Pedstavuje oporu va
kostry a vyuv se k pohybu rznch
struktur, vetn konetin.

NERVOV Tvo vai informan

dlnici, nervovou soustavu. Tato tk
je siln nabit a umouje elektrick
penos.

Ve zdravch tknch
nem nemoc anci
Pestanou-li tkn, orgny nebo
lzy vykonvat svou innost,
vyvol to v celm tle dominov
efekt, jen m za nsledek rzn
symptomy nemoc.
Pevn zdrav = zdrav tkn
Regenerace tkn = alkalizace
+ detoxikace + viva + energie
= pevn zdrav
29

Mjte na pamti, e vechny vae

tkn jsou tvoeny bukami, z nich
kad
potebuje
iviny,
energii
a vyluovat odpad.

Vydejme
se nyn
do jednotlivch
tlesnch systm na przkum tkn
zvanch orgny a lzy.

MODUL 2.5

Kardiovaskulrn systm a krev

SRDCE
Vae
srdce
je tykomorov
udrovac a pijmac orgn se soustavou
chlopn, kter krvi umouj proudit
dovnit a ven. Mte dv dutiny na prav
stran srdce a dv na jeho lev stran.
Horn dutiny se nazvaj sn a ty doln,
vt, komory. erstv okyslien krev
proud plicnmi tepnami do lev pedsn
a mitrln chlopn do lev komory a odtud
do celho tla, aby mu dodala iviny
a okysliila jej. Kdy krev vykon svou
pou kilometry cvnho systmu, vrac
se zpt do horn prav pedsn, odtud
dol do komory a pak do plic pro dal
kyslk. Vae nadledviny maj hlavn slovo
v tom, jak siln vae srdce pumpuje krev
a v jakm rytmu. O srdci se k, e to
je pumpa, ale ve skutenosti zskv svj
tlak z plic.

CVN SYSTM
Akoliv
tepny,
vlsenice
a ly
nejsou orgny ani lzy, pedstavuj
spojen do kad buky ve vaem tle,
vetn tch, kter tvo orgny a lzy.
Jejich kolem je dopravovat ivotn
dleit
palivo
a stavebn
materil
do vech
bunk.
Cvn
systm
transportuje vai fyzickou ivotn slu,
krev. Ta se vyuv k peprav ivin,
hormon, enzym, kyslku, antioxidant
atd. Pomh lymfatickmu systmu
odstraovat bunn a metabolick odpad
a me dramaticky ovlivnit va tlesnou
teplotu. Zdrav vaich bunk zvis
na zdrav a sle cvnho systmu a
na krvi, kter jm protk.

Cvy: tepny, vlsenice, ly

TEPNY Transportuj erstvou okyslienou
krev z plic (kter je rovn bohat
na iviny") plicnmi tepnami do srdce
a potom celm tlem do vech bunk,
tkn, orgn a lz.
VLSENICE Jsou to drobn cvky
(vlsenice) spojujc nejmen tepny (tzv.
tepnky) se zatky nejmench il (tzv.
ilky). Ve vlsenicch se vymuje kyslk
a dal prvky za metabolick odpad, oxid
uhliit a jin plyny. Odpadn ltky jsou pak
dopraveny ilnm systmem zptky do plic,
ledvin a tlustho steva, aby mohly bt
z tla vyloueny. Stny vlsenic tvo
pouze jedna vrstva plochch (dladicovch)
bunk (endotel).
LY Ji jsme uvedli, e iln systm
odvd oxid uhliit, bunn odpad
a ostatn toxiny z bunk a interstecilnch
oblast
do plic
a dalch
vyluovacch
orgn. Tento kolobh probh ve dne
v noci, 365 dn v roce, a do smrti. Tento
ivotn
dleit
systm
pokozuj
kyselinotvorn strava, nadmrn lepiv"
jdla (jako rafinovan kroby), chemiklie,
tk
kovy, minerly a nedostaten
zuitkovn vpnku v tle (zpsoben
oslabenou funkc ttn lzy). Cvn stny
jsou
citliv
na znty
zpsoben
kyselinami, kter pochzej z potravy nebo
jsou vedlejm produktem metabolismu.
Pokud takov znt nen zastaven steroidy,
dojde
k vytvoen
cholesterolovho
povlaku. To m za nsledek obstrukce
(ucpn), kter mohou pivodit infarkt
myokardu, mozkovou mrtvici, nekrzu
tkn a kolaps celho systmu.
30

Sloen krevnho sra

PEVN SOUSTI

PLAZMA

Voda

92%

Blkoviny
albuminy
globuliny
fibrinogen

8%
58%
38%
4%

Erytrocyty

(4-6
milion),
pepravuj
hemoglobin, kter pen kyslk a pufruje
(zpomaluje) vodkov ionty (pemna CO2);
neutralizuje oxid uhelnat
Leukocyty imunitn buky (5000-9000)

Ostatn
iviny
ionty
plyny
odpadn ltky
hormony, neurotransmitery

neutrofily
60-80 %
lymfocyty
20-40 %
eozinofily
1-4 %
monocyty
3-8 %
Krevn destiky (200 000-500 000)

Tekutiny v lidskm tle

Tekutiny

Kysel/zsadit inek acidzy

sliny
mo

zsadit
zsadit

v aludku
ve stevech
krev

kysel
zsadit
zsadit

opar kolem st
infekce moovch cest,
rakovina ledvin nebo moovho mche
vedy (gastritida), rakovina aludku
vedy (enteritida a kolitida), rakovina stev
smrt

KREV

Erytrocyty

Krev a chlorofyl jsou tekut nektar

ivota, ivotn sla soustedn do ivin,
bunnho paliva, materilu na stavbu
a opravu a podobn. Bez nich by ivot
rostlin, zvat a lid rzn skonil. Vechno
iv v prod m urit druh krve" neboli
ivotn sly", kter udruje jejich fyzick
tlo.

Erytrocyty (erven krvinky) jsou

erven, nebo obsahuj hemoglobin.
Hemov st hemoglobinu obsahuje jeden
atom eleza, kter se slou s jednou
molekulou
kyslku, piem
ji zbarv
do ervena. Globin (blkovina) se slou
s oxidem uhliitm. Erytrocyty pepravuj
kyslk a oxid uhliit, celkem 97 procent
systmovho
kyslku
a 92
procent
systmovho
oxidu
uhliitho.
V erytrocytech je tak obsaen enzym
zvan karbonanhydrza, kter psob
jako katalyztor pi pemn oxidu
uhliitho
na vodk
a
na ionty
hydrogenuhliitanu sodnho. To se dje
kvli peprav, nebo oxid uhliit sniuje
hodnotu pH v tle, kdy zvyuje jeho
kyselost. Plce pemuj vodk a ionty
hydrogenuhliitanu
sodnho
zptky
na oxid uhliit. Nyn me bt oxid
uhliit vydechnut, ani se tlo nadmrn
pekysel.

Vae
krev
se skld
z pevnch
soust a plazmy. Pevn sousti
zahrnuj erven krvinky (erytrocyty), bl
krvinky (leukocyty) a krevn destiky
(trombocyty).
Plazma
obsahuje
92
procent vody a osm procent rznch ltek
(iviny,
blkoviny,
ionty,
plyny,
metabolick vedlej produkty atd.).
Tabulka nahoe na tto stran nzorn
ukazuje skladbu krevnho sra.
Krev obsahuje dva zkladn druhy
bunk: erytrocyty a leukocyty.

31

Leukocyty
Leukocyty
(bl
krvinky)
jsou
imunitn buky. Vce informac o nich
naleznete v modulu Imunitn systm
v tto kapitole. Existuj tyi druhy
leukocyt:
neutrofily,
lymfocyty,
monocyty
(makrofgy),
eozinofily
a mastocyty (rn buky).
Erytrocyty
a leukocyty
pochzej
z kmenovch bunk. Krev pepravuje
mnoho ltek, kter jsou nezbytn pro
zdrav
vaeho
tla,
stejn
jako
metabolick a bunn odpad.
Tlo
se neustle
sna
udret
rovnovhu zsad a kyselin. Zsadit
jsou veker tekutiny a tkn, vyjma
aludench. Vae krev hraje nesmrn
dleitou
roli
v tomto
procesu,
od rozkladu
oxidu
uhliitho
a po
zsobovn elektrolyty, steroidy (lipidy)
atd. Jeden z nejlepch pklad tohoto
vyvaovacho procesu podvaj erven
krvinky prostednictvm karbonanhydrzy:

nejprve pemn bunn a systmov

oxid
uhliit
(kysel)
na ionty
hydrogenuhliitanu sodnho (zsadit)
a potom, kdy tyto ionty doraz do plic,
je pemn zptky na oxid uhliit.
Jak jsme ji uvedli dve, ad se lid
k frugivorm, co jsou alkalick druhy.
Tabulka na pedchoz stran ukazuje, kde
v lidskm
tle
pevldaj
zsadit
tekutiny,
a zhoubn
inky
acidzy
v tchto oblastech.
Pokud
je vae
strava
pevn
kyselinotvorn,
naru
se hormonln
rovnovha a jdlo namsto sprvnho
trven kvas a hnije, tvo se nadmrn
mnostv hlenu a vznikaj znty. Vae
krev se stv jedovatou a v lymfatick
systm se ucpv. Mnoz tomuto stavu
kaj nemoc.
Udrujte sv tlo alkalick, netoxick
a ist uvnit i zvnjku. To je kl
k opravdovmu zdrav a vitalit.

32

MODUL 2.6

Trvic systm
STA A SLINN LZY
V stech probh mechanick (zuby)
a poten enzymov tpen potravy
na men a jednodu sti. Slinn lzy
vymuj
amylzu
(ptyalin),
co
je zsadit trvic enzym na tpen
krob a cukr. Tento enzym hydrolyzuje
krob a glykogen na maltzu (sladov
cukr).

ALUDEK
aludek je umstn mezi jcnem
a dvanctnkem (prvn st tenkho
steva), pod brnic a napravo od sleziny.
st aludku se nachz pod jtry.
Potrava pichz do aludku jcnovm
svraem
a opout
jej
vrtnicovm
svraem.
aluden
stna
m tyi
vrstvy.
Vnitn
vstelka
i sliznice
obsahuje trubicovit lzy, kter vymuj
aluden vy. Nkter lzy vymuj
pepsinogen
a jin
kyselinu
chlorovodkovou. Jsou zde rovn buky
vymujc hlen.
Ji samotn pohled na jdlo, pouh
jeho vn nebo pedstava vyvolvaj
vyluovn
aludench
v.
Bezprostedn ptomnost jdla stimuluje
v aludku tvorbu hormonu gastrinu, jen
zane
uvolovat
vt
mnostv
aludench v.
Trven blkovin v aludku zan,
kdy kyselina chlorovodkov pemuje
pepsinogen na pepsin, kter potom tp
sloit blkovinn struktury na jednodu,
zvan peptony. Toto je kysel trvic
proces. Pokud v konzumovan potrav
nejsou dn blkoviny, zane aludek
trvit cukry a tuky. Jejich trven zan
v stech pomoc zsaditch enzym,
napklad amylzy. Obsahuje-li pozen
potrava blkoviny, aluden kyseliny
neutralizuj
tyto
enzymy,
dokud
se potrava nepemst do dvanctnku,

kde jsou enzymy reaktivovny a zapojeny

do trvicho procesu.
aludek
funguje
jako
postupn
se vyprazdujc vak, kter vaemu jdlu
dopv
dostatek
asu
na trven
(tpen), aby mohlo bt tlem dn
vyuito. innost aludku je zena nervy
a hormony. aludek zpravidla me
vstebvat
alkohol
a vodu,
vetn
bylinnch tinktur a nkterch ovocnch
a zeleninovch v.

Hormony dvanctnku
PEPTID: Stimuluje uvolovn
pertidzy kvli dokonen
rozkladu blkovin
na aminokyseliny.

SEKRETIN: Stimuluje
hydrogenuhliitan sodn a lu
kvli alkalizaci a tpen tuk.

CHOLECYSTOKININ: Stimuluje
enzymy slinivky a stahuje
lunk kvli vylouen lui.

Enzymy dvanctnku
PEPTIDZA: Dokonuje roztpen
blkovin na aminokyseliny.

SACHARZA, MALTZA A

LAKTZA:

(laktza pouze pro dti do t

let) Pemuj sloen cukry
na jednoduch.
Z duchovnho pohledu zrcadl v
aludek solar plexus, jen je stedem
nervovho pole, kter vyivuje hlavu, trup
a konetiny. Slabost aludku me oslabit
cel tlo, nebo m vliv na emoce (me
vyvolat strach), potebu kyslku, vdom,
bolesti hlavy apod.
33

TENK STEVO

SLINIVKA

Tenk
stevo
tvo
prvn
st
stevnho traktu. Je u ne tlust stevo,
ale tyikrt a estkrt del (3-5 m).
Skld se ze t st, z nich kad
m svou specifickou funkci.

Slinivka
je jak
endokrinn,
tak
exokrinn lza. Nalz se v horizontln
poloze
za aludkem,
ped
prvnm
a druhm bedernm obratlem. Pedn st
slinivky je pipojena k dvanctnku a jej
zadn st sah a ke slezin.

Dvanctnk
Prvn st tenkho steva je dlouh
asi 25 a 30 cm. Ze luovodu pijm
trvic enzymy, ze slinivky alkalizujc
hydrogenuhliitan
sodn
a
ze
lunku/jater alkalizujc lu. Hlavnm
kolem
dvanctnku
je trven,
alkalizovn a vyluovn hormon.
Stny tenkho steva tvo kruhovit
asy, zvan plicae circulares. Klky
a mikroklky vypadaj jako vlny a vlnky
a umouj
tlu
co nejlep
trven
a vstebvn ivin.
Na spodn
sti
vtiny
klk
ve dvanctnku
jsou
Lieberkuhnovy
krypty, kter vyluuj trvic hormony
a enzymy.

Lank
Druh st tenkho steva je dlouh
asi 2,5 m. Dvanctnk a lank tvo dv
ptiny dlky tenkho steva. V lanku
trvic enzymy z dvanctnku psob
na vtinu rozmlnn potravy. Jakmile
ji pln rozlo, zane vstebvn ivotn
dleitch ivin.

Kyelnk
Tet st je dlouh asi 5 a 10 metr
a pedstavuje doln ti ptiny tenkho
steva.
Vtina
vedlejch
produkt
trven se zde promn v aminokyseliny
(stavebn materil), jednoduch cukry
(palivo),
mastn
kyseliny
(mazivo
a palivo), glycerol, vitaminy a minerly.
Ve se nyn vsteb nebo smch s vodou,
aby pokraovalo dl do slepho steva,
prvnho seku vzestupn sti tlustho
steva.

Pankreatick va
a jej funkce
HYDROGENUHLIITAN SODN:
Alkaliztor, stimuluje enzymy
(neutralizuje aluden vy).

TRYPSINOGEN: Tento enzym je ve

dvanctnku pemnn
na trypsin.

CHYMOTRYPSINOGEN: Tento enzym

je ve dvanctnku pemnn
na chymotrypsin. (Trypsin
a chymotripsin dokonuj
tpen blkovin pemnou
pepton na peptidy. A peptidy
jsou protezou roztpeny
na aminokyseliny zkladn
stavebn kameny proteinovch
struktur.)

AMYLZA: Tento enzym rozkld

(hydrolyzuje) krob (maltzu)
a sloen cukry (disacharidy
a polysacharidy)
na jednoduch cukry.

LIPZA: Tento enzym emulguje

(rozkld) tuky na mastn
kyseliny a glycerol.
Slinivka m mnoho exokrinnch lz
s vlastnmi vvody stcmi do slinivkovho
kanlku, jen se napojuje na luovod,
kter
kon
ve dvanctnku.
Ve tkni
slinivky se nalzaj skupiny bunk, tak
zvan Langerhansovy ostrvky. Pedstavuj
jej endokrinn systm.
Langerhansovmi ostrvky se budeme
zabvat pozdji, v modulu vnovanmu
endokrinnm lzm. Nyn, kdy
34

zkoumme
trven,
se zamme
na exokrinn st slinivky, na jej kanlky.
Dodvaj
vtinu
trvicch
enzym,
potebnch k rozloen potravy. Tak
dodvaj hydrogenuhliitan sodn, kter
je nezbytn pro alkalizaci obsahu aludku,
jemu
se k
trvenina
(chymus).
Ta obsahuje
velk
mnostv
kyseliny
chlorovodkov
a pepsinu.
Hydrogenuhliitan sodn a lu vstupuj
do dvanctnku,
aby
zde
aktivovaly
zsadit trvic enzymy slinivky a stevn
stnu.
Pokud
obsah
aludku
nelze
alkalizovat,
sprvn
trven
je znemonno. Trvenina potom kvas
a hnije, zpsobuje nadmrnou plynatost
a iviny ztrcej svou nutrin hodnotu.
Sms enzym a hydrogenuhliitanu
sodnho se nazv pankreatick va.
Jej pH se pohybuje od 8,4 do 8,9, take
je zsadit. Stimuluj ji dva hormony,
sekretin
a cholecystokinin,
kter
vyluuje sliznice dvanctnku. Pankreatick
va proud hlavnm slinivkovm kanlkem
do luovodu
a odtud
do dvanctnku.
Pankreatick
va
obsahuje
hydrogenuhliitan
sodn
(alkaliztor)
a enzymy
trypsinogen,
chymotrypsinogen, amylzu a lipzu.
Slinivka je jednm z vaich ivotn
dleitch orgn. Pokozuje ji acidza
a kodliv chemiklie. Co pokozuje jtra,
pokozuje tak slinivku. Z duchovnho
hlediska
slinivka
souvis
s vaimi
mylenkovmi procesy a s tm, jak
se projevuj.

JTRA
Jtra
lze
pirovnat
k obrovsk
chemick tovrn, kter zajiuje funkn
(metabolick) poteby pro cel msto.
Odhaduje se, e na jej stavbu bychom
potebovali 200 hektar pdy. Jtra maj
tolik rznch funkc, e je vdci jet
vechny neobjevili. Je snad zbyten kat,
e bychom tento drahocenn orgn mli
opatrovat jako oko v hlav.

Funkce jater
METABOLISMUS AMINOKYSELIN:
Syntza nonesencilnch
aminokyselin.
Podle poteby pemuje
aminokyseliny na glukzu
(energii). (Nemli byste tlu
dovolit, aby si tmto zpsobem
doplovalo energii pli asto.)
Tvo moovinu z pebytench
aminokyselin a amoniaku.

METABOLISMUS CUKR:
Pemuje jednoduch cukry
(vyjma glukzy) na glukzu.
Pebyten glukza je pemna
na glykogen a uloena
(a obrcen).

METABOLISMUS TUK:
Je syntetizovn cholesterol
kvli rstu novch bunk
a produkci steroid.
Jsou syntetizovny
lipoproteiny, nosie tuk.
Mastn kyseliny se pemuj
na acetylov skupiny nebo
ketony, kter poskytuj energii.
Z hemoglobinu starch
ervench krvinek jsou tvoeny
luov pigmenty vetn
bilirubinu.
Je syntetizovna lu, aby
emulgovala tuk a alkalizovala
obsah aludku.
Jtra jsou nejvt orgn v tle
a vykonvaj nejvce funkc. Zpravidla
jsou umstna na prav stran tla pod
brnic, na rovni spodn sti hrudn
kosti. Spodek jater je vyklenut a zakrv
aludek, dvanctnk, jatern ohyb
35

tlustho steva (horn zaboen doprava),

pravou nadledvinu a horn st prav
ledviny.
Jtra maj tyi laloky a pokrv
je siln
vazivov
membrna,
kter
se nazv Glissonovo pouzdro.
Vechny
cvy
a jatern
kanlky
vstupuj do jater hilem. Jtra jsou hust
protkna drobnmi luovmi kanlky,
kter
vedou
do hlavnho
jaternho
kanlku, jen st do mchovitho
kanlku
ze lunku
a tvo
hlavn
luovod. Ten kon ve dvanctnku, vedle
Vaterovy papily. Toto je hlavn trvic
oblast v tle.
Funknmi stmi jater jsou jatern
lalky
tvoen
jaternmi
bukami
(hepatocyty), jimi prochzej krevn
vlsenice zvan sinusoidy. Tyto sinusoidy
jsou vystlny Kupferovmi bukami
(makrofgy), co jsou imunitn buky
jater.

tyi zkladn koly

Jtra vykonvaj tyi zkladn koly,
z nich vyplv velk mnostv funkc.
Tyto koly jsou:
1) SKLADOVN A DISTRIBUCE
Jtra
ukldaj
rzn
aminokyseliny
zskan trvenm, kter poslze petvej
na zkladn
tlesn
blkoviny.
Nadbytenou
glukzu
pemuj
na glykogen (uloen tuk) a pozdji, kdy
tlo potebuje dal palivo, pemuj
tento glykogen zptky na glukzu. Jtra
tak ukldaj a distribuuj rzn vitaminy,
vetn vitaminu A, D, E a K (vitaminy
rozpustn v tucch), a minerly, napklad
elezo a m.
2) PEMNA, SYNTZA, BIOLOGICK
TRANSMUTACE

Jtra
ukldaj
glykogen, a kdy klesne hladina glukzy
v krvi, pemn ho zptky na glukzu.
Jsou-li vae zsoby glykogenu vyerpny,
pemn jtra na glukzu jin tuky nebo
dokonce
uloen
aminokyseliny.
To ukazuje, e absolutn prioritou vaeho
tla je poteba paliva na vrobu energie
(glukza/fruktza).

Jtra pemuj pavek z pebytk

zkonzumovanch blkovin na moovinu,
kter je potom vyluovna ledvinami.
Dle syntetizuj vitamin K a dal srliv
faktory,
vetn
protrombinu
a fibrinogenu,
a nonesenciln
aminokyseliny pro rst a regeneraci.
Cholesterol je syntetizovn, aby mohl
bt vyuit v bunnch membrnch, pi
tvorb steroid a obran ped znty.
Rzn minerly a prvky se transmutuj
na jin
prvky.
Napklad
kemk
se pemuje na vpnk. Jtra rovn
syntetizuj albumin a globulin, co jsou
nosie molekul.
3) VYLUOVN Jtra produkuj
a vyluuj asi jeden litr lui denn. lu
je emulgtor tuk a alkaliztor.
4) DETOXIKACE Jatern imunitn
(Kupferovy)
buky
vyraj"
z krve
trvicho stroj bakterie, viry a jin
patogeny. Zdrav jtra mohou do urit
mry metabolizovat hormony, chemick
lky a jin chemiklie. Avak n denn
pjem tchto ltek je vt, ne jtra sta
zvldnout. Jtra tak produkuj enzymy,
kter podporuj tento detoxikan proces.
Z ve uvedench funkc a pochod
je zejm, co vechno jtra dlaj a jak
je dleit
peovat
o jejich
zdrav.
Acidza, alkohol, toxick chemiklie, lky,
atd. jtrm nesmrn kod. Tm
vechny lky, zejmna ty, kter jsou
vyrobeny z uhelnho dehtu jako aspirin,
vn pokozuj jatern tkn. Jsou
to pece vae jtra, mjte je rdi a bute
na n hodn !
Jtra jsou tak spjata s mysl, emu
vtina lid dosud nerozum. Jsou-li vae
jtra zancen a jejich funkce naruen,
projev se to ve va mysli, napklad
nzkou
sebectou
a vztekem.
Mjte
na pamti, e vae tlo se vyvj a funguje
podle toho, jak s nm zachzte. Bute
na sebe hodn.

36

LUNK
lunk je hrukovit vak na spodn
stran pravho jaternho laloku. Je to
sbrn ndr" lui, kterou produkuj
jtra. Jakmile je lu uloena ve lunku,
tlo z n odstran vodu, m ji zahust.
Kdy je lu poteba k trven, proud
asi 8 cm dlouhm kanlkem do jaternho
kanlku, jen potom tvo hlavn luovod.
Ten st do dvanctnku.
- lu se uv jako alkaliztor, psob
protizntliv a emulguje tuky. Pomh
pankreatick lipze tpit velk molekuly
tuku. lu obsahuje bilirubin, biliverdin,
cholesterol, organick a anorganick ltky
a soli, lecitin, mucin atd.
- Cholecystokinin
(pankreozym)
je hormon
vyluovan
dvanctnkem,
kter zpsobuje smrovn iunku
a vyluovn
lui.
Cholecystokinin
je aktivovn
tuky
pichzejcmi
do tenkho steva.

Shrnut
Tkn trvicho stroj jsou sloeny
z nkolika vrstev bunk. Prvn se nazv
sliznice (mukza) a tvo vstelku vech
trubic a dutin v tle, kter pichzej
do kontaktu
s kyslkem.
Sestv
z epitelovch bunk, kter vyluuj hlen,
aby
podpoily
ochranu
a funkci
pslunho orgnu. Dal bunn vrstvy
se nazvaj
podsliznin
(submukzn)
vazivo, pojivov tk a tkn hladkho
svalstva. Vtina hlenu ve sliznici pochz
z Brunnerovch lz, kter se nalzaj
v podslizninm vazivu.
Jme a pijeme, abychom zskali palivo
a materil na stavbu a opravu. V podstat

vtina prvk a slouenin slou jako zdroj

energie pro tlo. Veker jdlo a pit mus
bt nejprve roztpeno na iviny, aby
je tlo
mohlo
vstebat
a zuitkovat.
Bunn membrny maj mikroskopick
pry, aby jimi mohly proniknout jenom
ty nejmen steky. Jinak by do bunk
mohly vniknout velk stice a pokodit
je.
Nicmn vtina vedlejch produkt
trven,
je-li
sprvn
rozloena
na nejjednodu steky, me bt klky
vstebna do kapilrnho eit. Krev
nyn funguje jako mdium pepravujc
iviny, stavebn materil a palivo do jater,
potom do srdce a nakonec do celho
systmu.
Vedlej
produkty
trven
zahrnuj
aminokyseliny,
jednoduch
cukry,
mastn
kyseliny,
glycerol,
vitaminy, minerly atd.

37

MODUL 2.7

Vyluovac systmy
VYLUOVAC SYSTMY
LYMFATICK SYSTM

KRYC S.

STEVN S.

LYMFATICK SYSTM
Imunitn a lymfatick systm psob
v tle spolen, piem prvn zajiuje
ochranu a druh vyluovn. Oba spadaj
do kategorie vyluovac systm", ale
kad z nich je samostatnm systmem.
Pojme nyn prozkoumat oba systmy
a jejich fungovn, samostatn i spolen.
Lymfatick systm funguje jako
kanalizace. Nejenome ochrauje buky,
ale tak odstrauje odpad. Buky jed
a vyluuj stejn jak my, pouze v mnohem
men me. Krev dopravuje iviny
a palivo do bunk a lymfatick systm
odstrauje vedlej produkty a odpad,
kter vznikly metabolismem tchto ivin
a paliva. Lymfatick systm tvo
lymfa, lymfatick cvy, lymfatick
uzliny, slezina a brzlk.

Lymfa
Lymfa je zsadit prhledn tekutina,
kter proud lymfatickmi cvami z bunk
do iln krve. Funguje jako voda, kter
dopravuje splaky do kanalizace.
Lymfa odstran asi 10 procent
veker tekutiny, kterou krevn systm
zsobuje buky. Pepravuje obrovsk
mnostv ltek, jednak bunn odpad,
jednak ltky potebn k ochran buky:
nevyuit pebytky blkovin (albumin,
globulin atd.)

IMUNITN SYSTM

MOOV S.

DCHAC S.

soli a ionty.
plyny a jedovat metabolick odpad.
moovinu.
tuky (ppadn protizntliv
sloueniny).
glukzu.
hormony, steroidy a enzymy.
nevyuit iviny, zvlt syntetick
vitaminy.
parazity (bakterie atd.).
chemick toxiny, sulfonamidy, chemick
lky atd.
minerly (nevyuit bukami).
imunitn buky, zvlt lymfocyty (Tlymfocyty a hlavn B-lymfocyty),
makrofgy, (monocyty) atd.
odumel buky (nsledkem atrofie
nebo acidzy).
tuky z tenkho steva a jater,
vstebvan drobnmi lymfatickmi
cvami, tzv. lakteln cvy.
Nen zde dn srdce", kter
by natlakovalo lymfatick systm, a tak
je proudn lymfy zajiovno nsledovn:
Zmnami tlaku prostednictvm krevnch
cv.
38

 Smrovnm kosternho svalstva, kter

je aktivovno pohybem a cvienm.
Smrovnm
stimulac.

hladkho

svalstva

jeho

Nzk
krevn
tlak
(nadledviny),
nedostatek
pohybu,
ucpan
steva,
ledviny
a ke
zpsobuj
zanesen
lymfatickho systmu.
Nadmrn spoteba blkovin (mnoh
v tle psob jako drtn kart),
kyseliny
a zahleujc
ltky
(mlko,
sloen cukry atd.) rovn nesmrn
zatuj
lymfatick
systm,
nebo
ho ucpvaj
a ochromuj.
Vechno
dohromady pedstavuje obrovskou
zt imunitnho systmu a vyvol
silnou imunitn reakci a bunnou
autointoxikaci, kter m za nsledek
prudk
pokles
bunn
aktivity
a smrt. Takto podle mne vznik
rakovina.

Lymfatick cvy
Lymfatick cvy protkvaj cel tlo
a sleduj drhu krevnch cv, ovem s tm
rozdlem,
e jsou
vt.
Lymfatick
(a krevn)
vlsenice
vedou
tm
do vech
mezibunnch
prostor.
Nenajdeme je ovem v kostn deni,
pokoce, chrupavkch a centrln nervov
soustav.
Krevn plazma vyivuje vlsenice
a zsobuje buky energi. Bunn odpad
se vyluuje do intersticiln tekutiny, kter
je sousteovna
do malch
vlsenic
lymfatickho
systmu.
Ty vedou
do vtch lymfatickch cv, lymfatickch
uzlin a filtranch orgn, jako sleziny,
jater, krnch mandl, slepho steva atd.
Hrudn kanlek, kter zan v bie,
je rozen vak, do nho st lymfatick
cvy z dolnch konetin a pnevn oblasti,
vetn aludku a stev. Tento hrudn
kanlek vede nahoru hrudnkem, kde
se do nj napojuj lymfatick cvy
z meziebernch oblast, potom smuje
do lev podklkov oblasti, kudy vstupuje
do lev pae.

Tudy vede i lev krn cva, co

umouje lev stran hlavy a krku
se sprvn odvodnit. Prav strana hlavy,
krku a hrudnku jsou napojeny na prav
lymfatick kanlek.
Kdy lymfa proud lymfatickmi
cvami do podklkovch il, prochz
lymfatickmi uzlinami, kter obsahuj
makrofgy
na fagocytzu
(pohlcen
a znien) bakteri nebo jinch patogen.
Jakmile
je lymfa
vyitn,
zneutralizovan
a pefiltrovan,
vrac
se zptky do krevnho obhu vnitn krn
lou a pravou a levou podklkovou lou.

Lymfatick uzliny
V celm tle je obrovsk mnostv
sbrnch ndrek, kter se nazvaj
lymfatick uzliny. Maj tvar fazole a jsou
ureny k filtrovn, neutralizovn, poutn
a nien patogen (toxin), antigen atd.
Skldaj se z fibrinov st, kter slou
lymfatickm bukm jako filtr. Jsou rzn
velk od dvacetnku a po ptikorunu.
Lymfatick uzliny jsou tvoeny:
lymfocyty (vetn T-lymfocyt a Blymfocyt)
neutrofily
B-lymfocyty
makrofgy (velk mnostv)
antigeny
molekulami protiltek
Hlavn pleten
nalzaj v:

lymfatickch

uzlin

krku, ramenech a hrudnku

oblast hlavy (krn uzliny)

se

filtruj

podpad filtruj hrudn oblast a horn

konetiny
oblastech slabin filtruj pnevn oblast
a doln konetiny
bin oblasti filtruj trvic stroj
Pokud dojde k peten lymfatickho
systmu
toxiny,
parazity,
bukami
oslabenmi
acidzou,
hlenem,
metabolickm odpadem atd., lymfatick
uzliny zdu. Vbornm pkladem
39

toho jsou krn mandle. Mln vrobky

a rafinovan cukry zpsob, e sliznice
vyprodukuje velk mnostv hlenu, co
m za nsledek obstrukce (dutin, krku,
prduek, plic atd.). Kdy se potom krn
mandle zvt, projev se to nap. bolenm
v krku, zntem nebo vyluovnm hlenu.
Nachlazen a chipka jsou jen dal
symptomy kumulace kodlivin, kter
je teba z tla odstranit.
Jestlie lkai z nedostatku znalost
o obstrukcch
a lymfatickm
systmu
krn mandle odstran, vyvolaj etzovou
reakci. Jejich odoperovn znamen zt
pro
lymfatick
systm
(v okolnch
tknch), kter se projev ztuhlost krku,
oslabenm krn ptee, tlakem v mozku,
uch a och (zelen zkal) atd. Mnoho
lka nev, jak tlu pomoci, aby
se tchto obstrukc zbavilo.
Jedinm
eenm
tohoto
problmu je detoxikace. Odstrann
tkn a lba symptom sulfanamidy
(antibiotiky) cel problm jen zhor.

Slezina
Slezina
je ovln
orgn
erven
barvy.
Je umstna
za aludkem.

tmav
nalevo

V embryonln fzi slezina vytv bl

a erven
krvinky.
Avak
krtce
po narozen ji produkuje pouze lymfocyty
a monocyty (bl krvinky). Slezina je pln
makrofg, onoho druhu lymfocyt, kter
odstrauje
z krve
a lymfy
patogeny
a toxiny veho druhu.
Slezina funguje jako zsobnk krve
pro ppad nouze. Rovn ni oslaben,
toxick a star erven krvinky, piem
vytv z jejich hemoglobinu bilirubin.
Bilirubin dodv lui jej specifickou
barvu.
Peovat o slezinu znamen peovat
o imunitn, lymfatick a obhov systm.
Z duchovnho hlediska odr slezina ni
mysl (tak zvanou kauzln mysl), kde
zan
dualita
i tvoen.
Slezina
je nstrojem
univerzln
matematiky,

kter ovlivuje vae fyzick tlo. Jej

duchovn barva je oranov.

Brzlk
K brzlku se v tto kapitole jet
vrtme, a budeme popisovat endokrinn
systm. Zatm jen uveme, e je to lza,
kter umouje zrn B-lymfocyt, kdy
je pemuje
na T-lymfocyty
nebo
pomocn T-lymfocyty, kter jsou soust
naich NK-bunk (pirozench zabje").
Ty jsou
ureny
pro
bukou
zprostedkovanou
imunitn
reakci
na patogeny.

Shrnut: Lymfatick systm

Fyzick tlo je mstem pro sebe. V
imunitn systm a lymfatick systm
se chovaj jako policie a zdravotnci,
piem funguj koordinovan. Lymfatick
systm odvd odpad z kadho domu
ve mst (z kad buky); tento odpad
nebude samozejm vude stejn, bude
zviset na ivotnm stylu" v kadm
dom
(v kad
buce).
kolem
lymfatickho systmu a jeho imunitnch
bunk je chrnit tlo a udrovat je ist.
Mnoho
jdel, kter
lid
bn
konzumuj, ucpv a zatuje lymfatick
systm. Nachlazen, chipky, alergie,
ucpan dutiny, znty prduek, plicn
choroby vetn astmatu (souvis t
s oslabenm nadledvin) a zpalu plic,
punice,
ndory,
cysty,
lymfomy,
vyrky, lupy atd. nejsou ne nsledky
petenho,
ucpanho
lymfatickho
systmu.
Veker
mln
vrobky
(pasterizovan i syrov), sloen cukry,
drdiv ltky (pep, kola), toxick
chemiklie a ciz blkoviny (maso atd.)
vyvolvaj lymfatickou reakci sliznice
nadmrnou tvorbu hlenu. Navc tyto ltky
mohou pokozovat buky, zejmna kdy
zpsob
parazitickou
invazi.
kolem
lymfatickho systmu je snait se zastavit
tyto teroristick" toky ve tknch tla.
Jakmile vak dojde k ucpn tla tmto
hlenem z lymfatickho systmu, zane bt
problmem samotn hlen. Me ochromit
fungovn bunk, co bude mt
40

za nsledek oslaben pslunho orgnu

nebo lzy.
Pkladem
toho
je reakce
tla
na mln vrobky. Jejich blkoviny jsou
tak hrub, koncentrovan a pro ns
kodliv, e jejich konzumace vyvol
nadmrnou
tvorbu
hlenu,
kter
se hromad v dutinch, krku a plicch.
Nsleduje ztrtu ichu, chuti a sluchu
a problmy
s dchnm.
Hlen
ucpe
i ttnou lzu a nakonec nejrznjm
zpsobem postihne cel tlo. Je ironi,
e pijeme mlko kvli vpnku, kdy jeho
konzumace me ochromit schopnost tla
zuitkovat vpnk.
Z duchovnho
hlediska
je krevn
a lymfatick systm odrazem ducha.
Obohacuje vs a vyivuje, ale tak ist
a vychovv.
Bude-li
utlumen
a stagnujc, budete utlumen a stagnujc
i vy. Pekvap vs nemoc a mon i smrt.
Oistte a otevete vechny vae
vnitn cesty a nechte ducha (krev
a lymfu), aby vmi svobodn proudil.
Zaplav vs pocit nepedstavitelnho
blaha.

IMUNITN SYSTM
Imunitn systm pedstavuje policii
vaeho tla. Ochrauje ped vetelci
(parazity)
a toxiny.
Bez
imunitnho
systmu bychom na tto planet nemohli
t. (Jen si vzpomete na chlapce
v bublin", kter neml imunitn systm.)

Dva druhy imunitnho systmu

V naem tle psob dva imunitn
systmy:
extracelulrn (mimobunn)
a intracelulrn (vnitrobunn).
EXTRACELULRN IMUNITN SYSTM
- Ochrauje vnitn orgny, lzy a tkn.
Chrn buku zven. eeno v kostce,
extracelulrn imunita zan poetm
s genetickou pamt pedanou bukm
rodii, kter dtti stanov imunitn vzorce.
Tento
druh
imunity
je vskutku
pizpsobiv, nebo v imunitn systm
m rozum stejn jako vy. Je schopen

rozumt,
pamatovat
si
a neustle
poskytovat
ochranu
ped
nepteli
a toxiny
vyvolnm
imunitn
reakce.
Cvi" sm sebe, aby byl pt pipraven,
a dojde k podobn invazi. Je chvatn
sledovat Boha pi prci.
INTRACELULRN IMUNITN SYSTM
- Funguje v buce. k se mu imunita
zprostedkovan bukou". Tento druh
imunity zahrnuje reakci T-lymfocyt
na chemiklie uvolovan bukou.

Imunitn reakce bunk

Kad
z tchto
dvou
systm
(extracelulrn a vnitrobunn) iniciuje
urit druh reakce.
EXTRACELULRN REAKCE Jsou
vyvolvny plazmatickmi B-lymfocyty
jakoto odezva na destruktivn antigeny
s nslednou tvorbou protiltek. Tento
druh reakce zpravidla vytv imunitu vi
uritmu typu antigenu.
INTRACELULRN REAKCE Jedn se
o tvorbu T-lymfocyt brzlkem jakoto
odezvu na ciz antigeny, kter je teba
odstranit.
Podle situace v imunitn systm
zareaguje
jednm
z ve
uvedench
zpsob. Prvn neboli primrn odezva
(reakce) je poten reakce na vetelce.
Jedn se o pomalou, ale dokonalou
odezvu, pi n se vytvo protiltky Tlymfocyt a B-lymfocyt, aby zadrely
toc
nebo
mnoc
se patogeny
(mikroorganismy).
Sekundrn
odezva
(reakce)
je okamit
reakce
pamovch
Tlymfocyt a B-lymfocyt, kter ji dve
bojovaly s tmto konkrtnm antigenem
nebo patogenem. Najdou a zni vetelce,
nebo je ji dobe znaj a vd, jak na n.
Ob ve uveden reakce jsou
uzpsobeny tak, aby neutralizovaly nebo
eliminovaly
zhoubn
buky
nebo
patogeny (toxiny a parazity). Rozliujeme
nespecifickou
imunitn
reakci
a specifickou imunitn reakci.
41

 Nespecifick imunitn reakce (znt)

Reakce
tkn
a bunk
na jakkoli
zrann, zpsoben nap. chemikliemi,
traumatem nebo tocmi organismy.
Specifick imunitn reakce Mnohem
silnj reakce, kter probhne, kdy
znt nen dostaten siln nebo
si nedoke
poradit
se zrannm
i vetelci. Tato reakce je zena Tlymfocyty a B-lymfocyty.
V imunitn systm se vetelc
zbavuje dvma zpsoby, fagocytzou
a zntem. Znt me bt lokln
(bunn) nebo systmov (na mnoha
mstech tla).
FAGOCYTZA Zahrnuje pohlcovn,
neutralizaci
a destrukci
cizch
ltek,
vetn mikroorganism, jejich st,
toxin, odumelch nebo oslabench
bunk a bunk napadench parazity.
Buky,
kter
provdj
fagocytzu,
se nazvaj fagocyty. Tvo je pedevm
neutrofily a makrofgy.
ZNT
Lokln znt je omezen na uritou
oblast. V dsledku rozen cv dochz
ke zrudnut ke, otoku a horkosti.
Bolest me bt zpsobena otokem
a chemickou reakc postihujc nervov
receptory.
Systmov znt probh asto bez
povimnut, dokud nedojde k pokozen
tkn,
lz
a orgn.
Nsleduje
dominov efekt, jen je pinou mnoha
patologickch symptom. Systmov
znt me bt vyvoln hormonln
nevyvenost, vysoce kyselinotvornou
stravou
nebo
pjmem
toxickch
chemikli
v potrav,
vzduchu
a kosmetice.
Ji
jsme
zmnili,
e lymfatick
a imunitn systm pracuj spolen, jako
jeden systm. Lymfatick tkn, orgny
a fyziologick
procesy
se astn
identifikace,
transportu
a eliminace
antigen a patogen. Tento systm
je rovn zodpovdn za vyvoln imunitn
reakce.

Existuj v podstat dv obrann

linie, jimi se vae tlo chrn ped cizmi
ltkami,
vetn
nedoucch
mikroorganism:
mechanick
(strukturln)
obrana
a chemick
(zprostedkovan) obrana.
MECHANICK
(STRUKTURLN)
OBRANA Ke, sliznice, slzy, sliny,
aluden kyseliny, mo. Lokln ochranu
posiluje
mukzn imunitn
systm"
sliznice
dchacho,
urogenitlnho
a trvicho systmu, kter obsahuje
shluky
lymfoidnch
bunk
vetn
lymfocyt a makrofg.
CHEMICK
(ZPROSTEDKOVAN)
OBRANA Tyto chemick katalyztory
jsou ltky, kter vae uv k vyvoln
pirozen
imunitn
reakce.
Nkter
chemiklie vytvej v bunn membrn
zbrany, aby zastavily invazi parazit.
Buky rovn produkuj enzymy zvan
lyzozymy, kter pohlcuj nebo ni
parazitick vetelce.
Lyzozymy jsou v slzch, potu a slinch
a ni rzn mikroorganismy.
Hlen je vytven sliznic, obaluje
a chrn bl krvinky, kter fagocyticky
pohlcuj, neutralizuj a ni antigeny
a patogeny.
Histamin chemiklie (uvolovan
mikroorganismy
nebo
pokozenmi
bukami), kter v ppad akutnho
ohroen pitahuje leukocyty (bl
krvinky).
Prostaglandiny biologicky aktivn
nenasycen
mastn
kyselina,
metabolizovan
z arachidonick
kyseliny. Prostaglandiny pln mnoho
funkc, vetn vazodilatace (roziovn
cv) a metabolismu glukzy. Jsou
zprostedkovateli mnoha chemickch
proces.
Leukotrieny

podporuj
znt
roziovnm
cvnho
systmu
(vlsenic
atd.).
Tak
zvyuj
prostupnost cv (schopnost vymovat
krev, iviny a imunitn buky stnami
vlsenic
atd.).
To umouje
fibrinogenu
a blkovinm
pronikat
do lymfy obklopujc buky. Fibrinogen
se pemuje na fibrin, kter se uv
k pehrazen napadench oblast.
42

Leukotrieny tak podncuj fagocytzu

a pitahuj
bl
krvinky
v ppad
akutnho ohroen.
Interferony druh blkoviny, kter
chrn buky ped virovou invaz.
lnterferony se lep se na bunn stny
a podncuj buky k tvorb antivirovch
ltek (blkovin).
Kininy pitahuj bl krvinky.
Komplement

skupina
blkovin
(doplkov proteiny), kter pitahuje
bl krvinky.
Abychom porozumli autoimunitnm
reakcm, prozkoumme dkladnji n
vnitn imunitn systm. Jak ji vte,
je vnitn
imunitn
systm
uren
k odstraovn slabch a parazitujcch
bunk. Na povrchu bunk jsou markery"
(antigeny), kter buky identifikuj jako
nae" nebo ciz".

Antigeny
Antigeny jsou ltky, kter vyvolvaj
imunitn reakci. Jsou to blkoviny nebo
oligosacharidy
(sloueniny
vytvoen
ze sacharid). Existuj dva druhy antigen:
vlastn antigeny a ciz antigeny.
VLASTN ANTIGENY Ltky (blkoviny
atd.), vytvoen bukami kvli vyvoln
imunitn reakce. Tyto antigeny jsou
zpravidla soust bunn membrny
a funguj jako markery" i signly pro
imunitn
bunnou
reakci.
Nazvaj
se rovn autoantigeny.

CIZ ANTIGENY - Ltky nebo paraziti,

kte se do tla dostali zvnjku. Jsou to:
mikroorganismy
zbytky mikroorganism
kyseliny
chemiklie veho druhu
ciz nebo pro tlo nepouiteln blkoviny
tsky, devo, sklo atd.
Kad vc na svt je jedinen,
nicmn existuj etn podobnosti. Nae
planeta je domovem mnoha lidskch ras
a druh rostlin a zvat, piem kad
rasa a kad druh se vyznauj rznmi
tvary tla, barvami a charakteristickmi
znaky. Tot plat o bukch a jejich
bunnch stnch (jejich ki").
Bunn stny se skldaj z blkovin
(etzce
aminokyselin),
cholesterolu
(ochrana ped zntem) a fosfolipid.
Kdy buka zeslbne, tyto blkoviny
a antigeny se zmn, co je signl pro
znien buky. Tak bunn stna
se zmn, stejn jako se zmn vae ke,
kdy buky, kter ji tvo, zanou
chadnout.

Imunitn
reakce
bunk
na
antigeny (Reakce B-lymfocyt)
LYMFOCYTY Aby lymfocyty mohly
vyvolat specifickou imunitn reakci, mus
bt aktivovny.
To zajiuje
antigen
(signl). Lymfocyty maj na svm povrchu
receptory antigen. Tyto receptory jsou
specifick, piem maj vzat specifick
antigeny.

Lymfocyty: jejich pvod a vvoj

KMENOV BUKY (KOSTN DE)
B-LYMFOCYTY
POMOCN B-LYMFOCYTY
LYMFATICK UZLINY,
LYMFA, KREV

na kad
B-lymfocyt
pipad pt
T-lymfocyt

B-LYMFOCYTY
BRZLK
(T-LYMFOCYTY,
POMOCN T-LYMFOCYTY)
43

INTERLEUKINY

Interleukiny,
tvoen
a uvolovan
makrofgy
a pomocnmi
T-lymfocyty,
podncuj
lymfocyty k dlen, jakmile jsou antigeny
zachyceny lymfocyty. Potom:
Antigen je neutralizovn
makrofgy a B-lymfocyty.

a roztpen

Makrofgy
pedvaj
zpracovan"
antigen
pomocnm
T-lymfocytm.
Je uvolnn
interleukin,
co
m za
nsledek
dlen
pomocnch
Tlymfocyt, m vzroste jejich poet.
Pomocn T-lymfocyty se spoj s Blymfocyty
a vytvo
buky,
kter
produkuj protiltky proti antigenu.

loha proteinovch markem

Identifikace buky podle druhu a zdrav
(siln/slab).
Stimulace tvorby protiltek B-lymfocyty
kvli neutralizaci nebo likvidaci buky.
Stimulace
cytotoxickch
reakc
granulocyt, monocyt a lymfocyt.
Normln buky v tle, kter jsou
pokozeny nebo oslabeny, se mohou jevit
jako ciz antigeny, take vyvolaj imunitn
reakci makrofg, neutrofil, monocyt
atd. To podnt tvorbu protiltek Blymfocyty, aby tyto buky neutralizovaly
nebo zniily, je-li to nutn. A jak ji bylo
uvedeno, podnt to rovn cytotoxick
reakce
granulocyt,
monocyt
a lymfocyt.

Takto tedy vznik autoimunitn"

iluze. Kdy buka zmn svou morfologii
v dsledku acidzy, toxickch chemickch
vliv atd., zmn to jej signl pro imunitn
buky (policii), kter ji nyn budou
pokldat za ciz antigen nebo buku, kter
me psobit na jin buky, a tud mus
bt zniena.

Reakce zprostedkovan
protiltkami
PROTILTKY Je-li vae tlo
vystaveno antigenm (paraziti, toxiny
atd.), aktivuje B-lymfocyty, kter vytvo
protiltky.
Tyto
protiltky
se vou
na antigeny
a postupn
ni
toxiny.
Protiltky se nalzaj v tlnch tekutinch.
Proto se tento druh imunity nazv
extracelulrn (mimobunn) imunita.
Protiltky se mohou vzat na makrofgy,
bazofiln leukocyty a rn buky.
Protiltky
jsou
glykoproteiny
ve tvaru Y, produkovan B-lymfocyty (Blymfocyty)
v reakci
na ptomnost
antigen. Kad protiltka obsahuje tyi
polypeptidov etzce (dv nebo vce
aminokyselin), kter vytvej vazebn
msta pro antigeny. Jsou povaovny
za imunoglobuliny (sestvajc z mnoha
rznch protiltek). Tm vechny vae
protiltky, krom zddnch (na zklad
krevn skupiny), jsou tvoeny B-lymfocyty
spojenmi s cizmi antigeny.

Zhadn protiltky neboli imunoglobuliny

Proti- %
ltka

Funkce

1gG

80 %+ Inaktivuje/deaktivuje antigeny nebo je spojuje, zvyuje poet fagocyt,

poskytuje imunitn ochranu plodu, odhaluje komplementy (proteiny)

1gM

10%

Sluuje antigeny, psob jako vazebn receptor B-lymfocyt, aktivuje

komplementy. asto prvn protiltka vyvolan reakc antigenu

1gA

15%

Inaktivuje antigeny. Nalz se ve slinch, slzch a sliznicch, v mlezivu

a mateskm mlce. Ochrauje ki

1gE

>1 %

Ve se na rn buky a bazofily kvli stimulaci zntu

1gD

>1 %

Chov se jako vazebn receptor B-lymfocyt

44

Protiltky se nazvaj gamaglobuliny.

Velk mnostv se jich nalz v plazm
(krvi), kde tak jsou dal blkoviny,
napklad albumin. Nazvaj se rovn
imunoglobuliny, nebo to jsou globulinov
blkoviny zapojen do imunity.
PRIMRN ODEZVA- (trv 3 a 14 dn)
B-lymfocyty jsou aktivovny antigenem/
antigeny.
B-lymfocyty
se mno
a vytvej
pamov B-lymfocyty. Tyto buky
produkuj protiltky (blkoviny ve tvaru
Y).
SEKUNDRN ODEZVA (trv nkolik
hodin a 3 dny)
Nastane,
kdy
je tlo
vystaveno
znmm antigenm. To jsou ty, s nimi
tlo ji v minulosti bojovalo a poznalo
je.
Tyto
antigeny
tud
vyvolaj
okamitou
odezvu
B-lymfocyt
z pamovch B-lymfocyt.
Tato rychl odezva vytvo jet vce
pamovch B-lymfocyt, m posl
imunitu.
Pamov
buky
jsou
zkladem adaptivn imunity.
PROTILTKY NEUTRALIZUJ NEBO
NI ANTIGENY:
dezintegrac a likvidac vetelce
neutralizac toxin z bakteriln innosti
fagocytzou (pohlcenm, neutralizac
a znienm)
podporou shlukovn antigen
(aglutinace)
znemonnm pilnut antigenu
k hostitelsk buce
PROTILTKY PMO I NEPMO
odhaluj antigeny nebo je spojuj
dohromady
zvyuj fagocytzu
zvtuj znt
aktivuj blkoviny komplement

Imunita zprostedkovan
bukami
Jedn se o ochranu vaich bunk Tlymfocyty. Tyto buky chrn bunn
a mezibunn
prostory
ped
mikroorganismy, jako jsou viry a nkter
bakterie. T-lymfocyty, podobn jako Blymfocyty,
maj
na svm
povrchu

receptory na antigen a velice

odhal bunn antigeny.

snadno

PRIMRN ODEZVA Antigeny

aktivuj T-lymfocyty, kter se zanou dlit
a vytvet cytotoxick (cytolytick) Tlymfocyty. Tyto buky produkuj cytokiny
i lymfokiny, co jsou blkoviny (peptidy),
kter podncuj dodatenou imunitn
reakci zvyovnm tvorby T-lymfocyty,
zapojenm makrofg atd.
Bez
pomoci
makrofg
by Tlymfocyty nerozpoznaly ciz antigeny.
Makrofgy pomhaj T-lymfocytm rozliit
jednotliv druhy antigen.

Aktivita makrofg
PRVN FZE
Makrofgy pohlcuj antigeny
pomoc endocytzy
a rozkldaj je na nkolik
malch st.
Kad st je oznaena
blkovinou (hlavn
histokompatibiln blkoviny).
Nyn se tyto sti antigen
mohou pipojit k pomocnm
T-lymfocytm.
Fagocytza B-lymfocyt
je podobn fagocytze
makrofg.

DRUH FZE
Makrofgy a B-lymfocyty
zpracovvaj antigeny.
Makrofgy vyluuj
interleukin-1.
Interleukin podncuje
pomocn T-lymfocyty
k tvorb interleukinu-2.
Interleukin podncuje
pomocn T-lymfocyty
k dlen.
Pomocn T-lymfocyty
podncuj B-lymfocyty.

45

Bl krvinky
Neutrofily
Definice: fagocyticky pohlcuj

ped antigeny (parazity,

ndory)

Msto zrn: erven kostn de,

slezina, lymfatick uzliny

mikroorganismy a jin ltky

Vskyt zralch bunk: brzlk

Podl blch krvinek: 60-80 %

Vyluuj: tkov mok

Odezva: zntliv reakce

Druh imunity: zprostedkovan

Msto zrn: erven kostn de

Vskyt zralch bunk: krev,

pojivov a lymfatick tkn

Vyluuj: histamin, blkoviny

komplement, leukotriny, kininy

a interferony

Druh imunity: vrozen

B-lymfocyty
Definice: vytvej protiltky

bukami

Eozinofily
Definice: uvoluj chemiklie,

kter zmruj znty, napadaj

ervovit parazity

Podl blch krvinek: 1-4 %

Odezva: zntliv reakce
Msto zrn: erven kostn de
Vskyt zralch bunk: krev,

a jin chemiklie potebn

k nien mikroorganism

pojivov a lymfatick tkn

Podl blch krvinek: 20-40 %

komplement, leukotriny, kininy

a interferony

Odezva: extracelulrn obrana

ped antigeny (viry, bakteriemi,

chemikliemi)

Msto zrn: erven kostn de,

slezina, lymfatick uzliny

Vskyt zralch bunk: krev,

lymfatick tkn a uzliny

Vyluuj: protiltky
Druh imunity: zprostedkovan
protiltkami

T-lymfocyty
Definice: vytvej protiltky
a jin chemiklie potebn
k nien mikroorganism

Vyluuj: histamin, blkoviny

Druh imunity: vrozen

Bazofily
Definice: uvoluj histamin,

kter vyvolv znt, uvoluj

tak heparin, kter zabrauje
tvorb sraenin

Podl blch krvinek: 0,5-1 %

Odezva: zntliv reakce
Msto zrn: erven kostn de
Vskyt zralch bunk: krev,

pojivov a lymfatick tkn

Vyluuj: histamin, blkoviny

Podl blch krvinek: 0-40 %

komplement, leukotriny, kininy

a interferony

Odezva: intracelulrn obrana

Druh imunity: vrozen

46

Monocyty (makrofgy)
Definice: fagocytrn krevn

buka, kter se ve tknch stv

makrofgem, jen fagocyticky
pohlcuje bakterie, zbytky bunk,
odumel buky, slab buky
a jin toxiny ve tknch

Podl blch krvinek: 3-8 %

Odezva: fagocytza
Msto zrn: rzn tkn v tle
Vskyt zralch bunk: krev,

pojivov a lymfatick tkn

Vyluuj: enyzymy, lyzozomy,

chemokiny, cytokiny, voln
radikly O2

Druh imunity: vrozen

rn buky
Definice: nezbytn nutn

k zntliv reakci v pojivovch

tknch, pod k, ve sliznici
trvicho stroj a respiranch
tkn, podporuj znt
uvolovnm rznch
chemikli, jsou peneny
protiltkou 1gE

Podl blch krvinek: 0 %

Odezva: znt
Msto zrn: rzn tkn v tle
Vskyt zralch bunk: pojivov
tkn, ke, sliznice a tkn
trvicho stroj

Vyluuj: histamin, proteinzu,

leukotriny, kininy, interferony,

komplementy

Druh imunity: vrozen

Pomocn
T-lymfocyty
vyluuj
interleukin, kter stimuluje B-lymfocyty
a ostatn T-lymfocyty.

SEKUNDRN ODEZVA - Sekundrn

odezvu T-lymfocyt iniciuj pamov Tlymfocyty.
Ty funguj
stejn
jako
pamov B-lymfocyty, pokud jde o to,
e si pamatuj" minul stet s antigeny
a pro boj s nimi si vytvoily protiltky".

Tvorba imunitnch bunk

BL KRVINKY
Imunitn buky
se nazvaj bl krvinky a je jich mnoho
druh. Kostn de produkuje bl krvinky
jakoto primrn vnitn obranu tla. Tyto
buky potom putuj lymfatickm systmem
k dozrn
nebo
pemn
na vt
a specifitj buky.
Lymfatick tkn, vetn sleziny,
brzlku a lymfatickch uzlin, maj na starosti
rst, zrn a aktivaci blch krvinek. Rst
a fungovn imunitnch bunk jsou zeny
cytokiny, co jsou vlastn blkoviny, je
funguj jako rstov meditory. Existuje
pes sto druh rznch cytokin, kter
produkuj
bl
krvinky,
napklad
interleukiny, interferony, ltky vyvolvajc
nekrzu tumor atd.
Podvejme se te na nkter dleit
imunitn buky, je tlo uv ke sv
obran. Makrofgy jsou monocyty, kter
se usazuj ve tknch a dozrvaj tam.
Ve velkm mnostv se vyskytuj v krnch
mandlch, slezin a lymfatickch uzlinch.
Padest i vce procent makrofg v tle
se nalz
v jtrech
a nazvaj
se Kupfferovy buky. Avak lze je objevit
vude, i v mozku a krvi. Chovaj se jako
sbrai odpadk, vude uklzej. Makrofgy
a neutrofily jsou hlavn fagocytrn buky
(pohlcujc a nic) imunitnho systmu.
NK-buky (pirozen zabjee")
jsou druh lymfocyt, kter se formuje
v kostn deni a obn 1 a 5 procent
vech
lymfocyt.
Jsou
povaovny
za nejdleitj imunitn buky. Jejich
kolem je niit ndory nebo buky
infikovan viry. Jsou soust va vrozen
imunity, nebo nevyvolvaj pamovou
odezvu
a nevyznauj
se specifickmi
reakcemi. Rozpoznaj pouze uritou skupinu
bunk, nikoli jejich specifick druh.
47

Imunitn systm v kostce

Lidsk tlo je ustrojeno tak, aby
se samo chrnilo ped vetelci, vetn
parazit,
chemikli
atd.
Dokonce
konzumovan kodliv jdla vyvolvaj
imunitn a lymfatickou reakci.
Vae tlo jako celek i kad jeho
buka maj vdom. V imunitn systm
se sm u poznvat dvj vetelce
a ukld tuto informaci do pamovch
bunk. To se dje od okamiku poet
(pam rodi) a pokrauje po vaem
zrozen do tohoto svta. Vae tlo a jeho
orgny jsou pokryt k", respektive
mzdrou,
kter
je urena
k prvotn
(mechanick) ochran. Potom pichzej
ke slovu imunologick (imunitn) buky
a jejich chemiklie, kter maj za kol
pohltit nebo zniit vetelce.
Existuje
mnoho
rznch
druh
imunitnch bunk, z nich kad m svoje
vlastn pole psobnosti. Rozliujeme tyi
kategorie imunity:

V
imunitn
systm

Aktivn pirozen vrozen a adaptivn

imunitn reakce.
Aktivn uml imunita vytvoen
umlm
dodnm
patogenu
nebo
antigenu (okovn), take tlo si me
imunitu vytvoit z dodanho zdroje.
Pasivn pirozen pedan plodu
matkou prostednictvm placenty.
Pasivn
uml

penesen
z okovanch zvat na lidi.
Proda nerozmnouje slab. Kdyby
tak inila, sama by se zahubila. To plat
i pro vae tlo a jeho buky.
Autoimunitn syndromy nejsou nim
ne odstraovnm slabho silnm. Vmeli to, je nejlep postup pi nemocech",
oslaben nebo snen aktivit vytrvale
posilovat tlo a jeho buky. Oistte sv
tlo od vech chemikli, toxin, hnisu,
hlenu
a parazit
(kodlivch
druh)
a uzdravte se !

TOC ORGANISMUS
NEBO CHEMIKLIE (KYSELINY)
ZPSOB POKOZEN BUKY
JSOU UVOLNNY CHEMIKLIE

(MEDITORY)
REAKCE IMUNITN BUKY (CHEMOTAXE)
ZVEN PROUDN KRVE (VAZODILATACE)
ZVEN PROSTUPNOST CV
ZVEN PROUDN LYMFY (ZVEN TVORBA HLENU)

48

STEVN SYSTM
(TLUST STEVO)

Tak jako vtina orgn, a zejmna

lz, maj ledviny vnj st (kru)
a vnitn st (de).

Tlust stevo m est st: slep

stevo, vzestupn trank, pn
trank, sestupn trank, esovit
trank a konenk. Celkov dlka
tlustho steva in v prmru 1,3 a 1,4
m. M tvar obrcenho psmene U, kter
se dole
roziuje.
I tlust
stevo
je tvoeno z kruhovch as. Vstebv
pevn vodu, zbytky a stopov zbytky
minerl a vitamin.

Mo se tvo v nefronech, kter

se skldaj
z ledvinovho
tlska
a kanlku. Nefrony maj tvar pyramidy.
V ke ledvin se nachz vtina lek
drobnch vlsenic, kter tvo filtran
tk mezi krv a nefrony. V tto oblasti
probh filtrace a reabsorpce.

Tlust stevo dn trvic enzymy

nevyluuje, nicmn trven se astn
i bakterie. V tlustm stev se smchaj
kousky jdla a vedlej produkty trven
ze aludku a tenkho steva, vtina vody
se reabsorbuje, take vznikne pevn
hmota, kterou tlo vylou. Do tlustho
steva se vyluuje i hlen z lymfatick
soustavy, aby mohl bt odstrann. Tak
ono m v podsliznin tkni hlenov lzy,
kter podporuj sprvn trven.
Tlust
stevo
m energetickou
spojitost s hlavnmi orgny a tknmi
tla. Souasn vda dosud neobjevila
tento aspekt jeho fyziologie (ostatn ani
celkovou
spojitost
stevnch
tkn
s ostatnmi tknmi v tle).

MOOV SYSTM

Mo obsahuje mnoho vedlejch

produkt
metabolismu,
napklad
moovinu,
pavek,
vodkov
ionty,
kreatinin,
chemick
toxiny,
lky,
syntetick vitaminy, minerly atd.
Tento
odpad
(mo)
odtk
ledvinovmi kanlky dol do ledvinov
den,
kde
se vlv
do spolench
kanlk, zvanch papilrn, kter st
do ledvinovch pnviek. Odtud mo tee
moovodem do moovho mche.
Jak vidte, jsou ledviny soust
vaeho vyluovacho systmu. Tvo mo
z krevn plazmy. Hraj dleitou roli pi
regulaci
krve,
a tud
i vekerch
tlesnch tekutin. Pomhaj odstraovat
metabolick a toxick odpad.
Ledviny jsou velmi citliv na acidzu
z masa, aj, kv, okold a limond.
Vtina lid tyto potraviny" (toxiny)
konzumuje, a tak je po ase pekvap
bolesti v doln sti zad.

Ledviny

Moovody

lovk m dv ledviny. Avak vidl

jsem
mnoho
lid,
kte
se narodili
se temi.
Ledviny
maj
tvar
ucha
a fialovohndou barvu. Jsou umstn
v zadn sti bin dutiny, po stranch
ptee.

Trubice
mche.

Horn konce ledvin se nalzaj proti

dvanctmu hrudnmu obratli. Kad
ledvina v kolem 150 gram, je asi
12 cm dlouh, 8 cm irok a 2,5 cm siln.
Mikroskopick
nefrony
pedstavuj
strukturln a funkn aspekty ledvin.

z ledvin

do moovho

Moov mch
Moov mch je sbrn ndr
na mo, kter pitk z ledvin. Vyluovn
moi z moovho mche se nazv
moen nebo mikce.

Moov trubice
Trubice vedouc z moovho mche
ven z tla.
49

KRYC SYSTM (KE)

Ke je nejvt orgn v tle. Je tak
nejvtm vyluovacm orgnem, jen
kad den vyluuje tolik tlesnho
odpadu, jako ledviny, steva a plce
dohromady. Ke tvo vnj obal tla.
Chrn
ho ped
vnjm
prostedm
a parazity.
Ke sestv ze dvou oddlench
vrstev. Vnitn vrstva se nazv dermis
(kra). Subkutnn (podkon) tkn
jsou tsn pod dermis, kter je protkna
tepnami, ilami, vlsenicemi, nervy
a lzami, kter ki vyivuj.
Vnj vrstva se nazv epidermis
(pokoka). Tvo ji tyi a pt rznch
vrstev, v zvislosti na oblasti tla. Vae
ruce a chodidla maj silnou ki, protoe
je znan namhan. Nsleduje pehled
vrstev
epidermis,
ponaje
tou
nejsvrchnj:
stratum corneum (o tlouce nkolika
a 50 bunk) vrstva zrohovatl
stratum lucidum vrstva leskl
stratum granulosum vrstva zrnit
stratum spinosum vrstva ostnit

stratum
germinativum
zroden

vrstva

Ke
obsahuje
buky
zvan
keratinocyty, vytvejc tvrdou ltku
keratin
(rohovina),
kter
se nalz
v nehtech,
vlasech
a mozolnatch
tknch. Keratinocyty vznikaj v zroden
vrstv, postupn dozrvaj v rznch
vrstvch epidermis a nakonec se objev
ve zrohovatl vrstv.
Ke pln mnoho funkc, vetn
regulace tlesn teploty. To se dje
prostednictvm tepnek a potnch lz.
Ke
je t
nejvtm
smyslovm
orgnem, vyjadujcm vnitn i vnj
poitky.
Z duchovnho
pohledu
je ke
svzna s vam egem neboli etnickm
tlem. Propjuje vm individualitu.
Je spojena s jtry, kter odrej stav
mysli. Ke a jtra psob spolen,
piem ovlivuj vae mylen.
Pi detoxikaci istte jtra, abyste
vyistili ki. Udrujte svou ki istou,
nebo to prospje jej funkci vyluovacho
orgnu. Krom toho ist ke zpsob,
e se budete ctit ist.

Nemoc nen ptomnost ehosi patnho,

ale neptomnost ehosi podstatnho.
- Dr. Bernard Jensen

50

MODUL 2.8

Endokrinn systm
Endokrinn
systm
je nejvce
opomjenm
systmem,
pestoe
je
hlavnm
potaem"
vaeho
tla.
Prostednictvm uvolovanch hormon,
napklad
steroid,
neurotransmiter,
serotonin i enzym, vaim bukm k,
jak maj fungovat.
V podstat mme dva druhy lz:
Za prv endokrinn lzy, co jsou lzy
s vnitn sekrec, kter tvo vnitn
vmky
(hormony
atd.)
a vyluuj
je pmo
do krve
nebo
lymfatickho
systmu, aby cirkulovaly celm tlem. A
za druh exokrinn lzy, jako napklad
slinn lzy, vytvejc vnj vmky,
kter se potom dostvaj do epitelovch
bunk pmo nebo kanlkem. Je velmi
tk
ci,
kter
z naich
lz
je nejdleitj, protoe vechny tkn
v tle spolu zce souvis. Nicmn asi 75
procent vech symptom chorob" lze
pisuzovat
pokozen
endokrinnho
systmu. K nim mimo jin pat patn
zuitkovn vpnku, zpsobujc skolizu,
deprese,
oslaben
pojivovch
tkn,
keov ly, hemoroidy, klu a vdut,
jako i snen produkce steroid, co
m za nsledek fibrocystick problmy,
fibromyalgii,
fibroidy,
cysty,
cholesterolov povlak a podobn.
Nejdleitj endokrinn lzy jsou
nadledviny, slinivka, brzlk, ttn lza,
pttn
tlska,
varlata,
vajenky
a pedevm hlavn lza hypofza.
Jet ped deseti a ptadvaceti lety jsme
se setkvali
s chronickmi
a/nebo
degenerativnmi chorobami zpsobenmi
pokozenm tchto lz hlavn u starch
osob. Dnes, vinou ivotnho stylu,
nevhodn stravy a pedevm genetickch
pokozen, jsou tyto lzy tak oslaben,
e u
i nemluvata
trp
chronickmi
a degenerativnmi chorobami. Podvejme
se te na jednotliv endokrinn lzy
a jejich funkce.

HYPOFZA
Hypofza je hlavn lzou", jednm
z nejdleitjch
pota"
v tle.
Vyluuje ltky podobn hormonm, kter
stimuluj ostatn endokrinn lzy a tkn
k tvorb
anebo
uvolovn
uritch
hormon,
steroid,
neurotransmiter
a podobn. Hypofza m dv sti: zadn
lalok, kter vychz z mozku, a pedn
lalok,
zanajc
v hltanu.
Hypofza
je zavena
pod
st
hypotalamu
(za oima uprosted hlavy).
Jeliko je hlavn lzou, kontroluje
hypofza nkter funkce vtiny ostatnch
lz. Kdy zeslbne, me to poctit cel
tlo, nebo dojde k etzov reakci, kter
vyvol nejrznj symptomy. Hypofza
me pozitivn i negativn ovlivovat
ttnou lzu nebo nadledviny. Je dleit
porozumt tmto symptomm, abyste
pili na kloub vaim oslabenm.
K dalekoshlm nsledkm oslaben
hypofzy se potaj neurologick oslaben
jako roztrouen sklerza, Parkinsonova
nemoc,
mozkov
obrna
(vyvolan
nedostatenou stimulac kry nadledvin),
hypotyreza,
hypofunkce
vajenk,
nedostaten nebo nadmrn aktivn
tkn nebo buky, rychl strnut,
cukrovka a laktan problmy.
Pn trank je v zkm vztahu
k hypofze a mozku. Tato st tlustho
steva bv asto ucpan, toxick
a oslaben, take toxiny infikuj pmo
hypofzu. Jeliko trvic stroj je jednm
z prvnch orgn (spolen s mchou),
kter se formuj v embryonlnm stdiu
ivota, je spojen se vemi tknmi v tle
zpsoby, jim dosud nerozumme. Jakmile
se embryonln buka zane vyvjet,
stane se jej stevn tk mstem, kde
vznik vtina naich orgn a lz. Tato
stevn tk v plodu se pozdji stane
trvicm strojm, m se vytvo
51

dynamick vztah mezi trvicm strojm

a zbytkem tla. A proto je nesmrn
dleit, abyste v rmci detoxikanho
programu vyistili a poslili trvic stroj,
chcete-li dokonale zregenerovat vae
lzy a cel tlo.

EPIFZA
Epifza je mal zplotl kuelovit
lza, umstn v leben dutin tsn nad
obom (je pipojen k vrchn sti tetho
mozkovho laloku). Vdci toho o tto
endokrinn lze dosud moc neodhalili.
Vme vak, e syntetizuje melatonin, co
je hormon, kter vs uvoluje a pomh
vm usnout. Melatonin zejm ovlivuje
barvu ke a vlas. Melatonin je blokovn
svtlem dopadajcm na stnici. Epifza
je regulovna
svtlem
(vnitnm
a vnjm).
Duchovdci
j kaj
tet
oko".
Je povaovna
za okno
do nebe

a pedstavuje
bod,
na nj
se sousteujeme v meditaci.

TTN LZA
A PTTN TLSKA
ttnou lzu tvo dva laloky v pedn
sti krku. Pttn tlska se skldaj
ze ty nebo vce malch lz v zadn sti
ttn lzy. Jeliko mnoho lid konzumuje
mln produkty a sloen cukry (siln
zahleujc), jak div, e trp obstrukcemi
dutin, krku, prduek a plic. ttn lza
a pttn
tlska,
protoe
se nalzaj
v oblasti krku, se rovn ucpvaj a jsou
potom bu hyperaktivn, nebo, co
je vtina ppad, hypoaktivn. Klinick
praxe ovem ukazuje, e krevn testy, kter
zjiuj funkci ttn lzy podle hladiny
jejch hormon T4, T3 a TSH, jsou velice
nepesn. Proto jsem v Dodatku A zaadil
test bazln teploty, kter je lepm
ukazatelem funknosti ttn lzy.
kolem ttn lzy a pttnch
tlsek
je zvyovat
a/nebo
sniovat:
metabolismus, schopnost bunk vstebvat
a vyuvat glukzu, metabolismus blkovin
kvli rstu, zuitkovn tuk, rychlost a slu
pulzu, rychlost a hloubku dchn a mru

absorpce vpnku z krve, stev, kost

a ledvin. ttn lza a pttn tlska jsou
v zkm vztahu k ostatnm lzm, emu
ovem dnes jet moc nerozumme.
Symptomy
hypotyrezy
(snen
funkce ttn lzy) jsou tyto: kehk kosti,
patn rst kost, lmav a rhovan
nehty, vypadvn vlas, studen ruce
a nohy, averze vi chladnmu poas,
srden
arytmie,
infarkt
myokardu,
deprese,
oslaben
pojivovch
tkn,
skoliza,
artritida,
nava,
pomal
metabolismus, obezita, nhl mravenen,
kee, myxedmy a tlesn zakrslost.
Symptomy
hypertyrezy
(zven
funkce ttn lzy) zahrnuj strumu,
vypoulen oi, hyperaktivitu, tyreotoxikzu
a nadmrn vzrst. - Jeliko ttn lza
a pttn tlska ovlivuj schopnost tla
zuitkovat vpnk, lze problmy s kostmi,
deprese
a oslaben
pojivovch
tkn
odstranit
regenerac
ttn
lzy
a pttnch tlsek. A na hypertyrezu
zkrtka plat detoxikace. Nikdy dnmu
lkai nedovolte, aby vm odstranil
ttnou lzu, kdy je hyperaktivn. ttn
lza a pttn
tlska
jsou
zcela
nepostradateln pro vae zdrav a v
mnoha ohledech vznamn ovlivuj
kvalitu vaeho ivota.

BRZLK
Brzlk
tvo
dva
rovoed
symetrick a ploe vypadajc laloky.
Nalz se uprosted hrudn kosti vpedu
nad srdcem. Kad lalok m nkolik
lalk. Stejn jako mnoh jin lzy
sestv i brzlk z kry (vnj st)
a den (vnitn st). Kra je tvoena
lymfoidnmi tknmi, kter obsahuj
mnostv bunk, tak zvanch tymocyt.
V deni jsou rovn tymocyty, ale
pedevm velk tlska (Hassallova).
Brzlk je povaovn za hlavn lzu
imunitnho systmu. U dt je velk, ale
s pibvajcm vkem se zmenuje. Vinou
nezdrav stravy a ivotnho stylu bv
ve st znan zakrnl. Brzlk je nezbytn
pro zrn tymickch (brzlkovch) lymfoidnch
bunk, zvanch T-lymfocyty. Jsou to mal
52

a stedn velk lymfocyty (bl krvinky),

kter pat do skupiny imunitnch bunk
zvanch NK-buky (pirozen zabjei").
Tyto buky spolu s B-lymfocyty (buky
kostn den) tvo elitn jednotku va
tlesn policie. Jsou nesmrn dleit, nebo
pedstavuj zdroj bukou zprostedkovan
imunity, tj. neregulovan protiltkami. Tento
druh
imunity
pomh
tlu
bojovat
se zplavou plsn, kvasinek, hub, bakteri,
vir a dalch vetelc. Udrujte brzlk a cel
vae tlo zdrav. Nezapomnejte, e siln
pev a slab umr.

NADLEDVINY
Nadledviny se nalzaj na hornm konci
ledvin a jsou mon nejdleitjmi lzami
v tle po hypofze. To m dvoj dvod.
Za prv
produkuj
neurotransmitery,
nezbytn potebn pro mozkov a nervov
funkce. Pat k nim epinefrin (adrenalin),
norepinefrin a dopamin, kter spoutnm
a zastavovnm nervovch reakc ovlivuj
innost
sympatiku
a parasympatiku.
To ovlivuje tm vechny tkn v tle,
vetn srdce, cvnho systmu, stev, ke
a ledvin. Sympatikus a parasympatikus tvo
dv vtve autonomnho nervovho systmu.
Tento
systm
d
innost
vaich
vegetativnch (na vli nezvislch) tkn,
napklad rozen a zen zornic, pulz
a dchn.
Nzk krevn tlak (systolick pod 118
mmHg)
je vdy
ukazatelem
oslaben
nadledvin (den), stejn jako nejmn 50
procent vech ppad vysokho tlaku.
Zdrav krevn tlak je 120-130 mmHg
v systole (nejvy hodnota) a 60-70
mmHg v diastole (nejni hodnota).
K dlouhodobm
inkm
oslabench
nadledvin se ad mj. astma, roztrouen
sklerza, Parkinsonova nemoc, mozkov
obrna,
zchvaty
zkosti,
stydlivost
a netrplivost. Druhm dvodem obrovsk
dleitosti nadledvin je jejich kra, kter
tvo kortikoidy neboli hormony. Pat k nim
glukokortikoidy
(kortizol
a kortizon
k zuitkovn
sacharid),
aldosterony
(regulujc nae elektrolyty, sodk a draslk),
estradiol (druh estrogenu) a progestiny
(vetn progesteronu). Mnoh z tchto
hormon funguj jako protizntliv ltky,

kter jsou nezbytn poteba k potrn

zntlivch proces v tle. Ovlivuj svaly,
nervy, gastrointestinln a kardiovaskulrn
tkn.

Oslaben nadledvin
Oslaben funkce nadledvin
(den) zpsobuje nzk
krevn tlak (nedostatek
neurotransmiter),
nervov poruchy, problmy
s dchnm a srden arytmii.
Oslaben funkce nadledvin
(kry) zpsobuje
nedostatenou
produkci steroid,
co vede k acidze a zntu.
To m za nsledek
U EN:
rakovinu vajenk, prsu,
dlonho krku, dlohy
ovariln cysty
problmy s poetm
samovoln potrat
menstruan problmy
dlon fibroidy
endometrizu
fibromyalgii
osteoporzu
znty v celm tle
U MU:
rakovinu prostaty
problmy s erekc
dominanci testosteronu
prostatitidu
U

EN I MU:
sklerodermii
burzitidu a artritidu
znt v ptei a pnvi
oslaben doln sti zad
ischias
cukrovku
oslaben ledvin a
moovho mche

53

Napklad
kortizol
je katabolick
hormon (steroid), kter iniciuje zmnu
a aktivuje tpem. Pomh tak pi
pemn tuk a blkovin na glukzu.
Je jednm
z nadledvinovch
steroid
(glukokortikoid),
kter
vyvolvaj
zntlivou reakci. Katabolick (tpn)
procesy zpsobuj v tle acidzu, kter
me mt za nsledek nejrznj znty
a pokozen
tkn.
Tato
pokozen
stimuluj nadledviny ke zven tvorb
kortizolu, co me vyvolat dal znt.
Nadmrn
tvorba
kortizolu
nadledvinami me tak ovlivnit krevn tlak
zvyovnm nebo sniovnm hladiny sodku
v moi, nebo kortizol podporuje tpen
blkovin a tlum jejich syntzu. To postihuje
vechny tkn v tle a obzvl tce
svalov. Pvodcem veho je acidza, kter
nm rovn cestu k chorobm a degeneraci.
Tak urychluje strnut ke a podporuje
osteoporzu
sniovnm
tvorby
tyreotropnho hormonu, co nakonec vede
k hypotyreze. Nezapomnejte, e ttn
lza m na starosti zuitkovn vpnku.
Kofein, limondy a aje mohou rovn
vyprovokovat
tvorbu
nadbytenho
kortizolu.
Vechny tyto steroidn hormony jsou
syntetizovny z cholesterolu, kter tak
psob jako protizntliv initel. Nic
se nedje bezdvodn. Kdy se ve vaich
cvnch stnch nebo tknch ukld
cholesterol, co vm to signalizuje ? Mjte
na pamti, e cholesterol je protizntliv
initel neboli lipid. Pokud se vm usazuje
v tle, nebo ho jtra produkuj mnoho,
znamen to, e mte v tle mnoho znt.
Protoe vtina lid dv pednost
pevn kyselinotvorn strav, jejich tla
jsou pekyselen (acidzn), a to jak
na systmov,
tak
bunn
rovni.
Acidza a znt jsou prakticky jedno
a tot. A aby toho nebylo mlo, pipojuj
se ke kysel strav jet kysel hormony.
Zeny
produkuj
testosteron
a velk
mnostv estrogenu, co jsou kysel
hormony.
Kad
msc
ve velkm
mnostv uvoluj ovariln (vajenkov)
estrogen, kter odlupuje vnitn vstelku
dlon stny, m vyvolv menstruaci.

Tak mui produkuj kysel, agresivn

hormony testosteron a androsteron.
Vyvolvaj nerznj bunn zmny
od rozkladu tkn po jejich bujen u vech
druh tkn, ponaje vlasy (chlupy)
a svaly kone. Krom toho ovlivuj
sexuln chovn, zvyuj proudn krve
a vyvolvaj erekci. Tyto kysel hormony
jsou u mu i en pirozen vyvaovny
tvorbou
progesteronu
a jinch
protizntlivch steroid v nadledvinch.
Kdy
je tchto
kyselch
hormon
nadbytek nebo nejsou vyveny steroidy,
mohou vyvolat ve tknch znty.
Z ve uvedenho je zejm, jak
v tle vznik znt z nevhodn stravy
a hormonln nerovnovhy (zpsoben
oslabenm nadledvin). A tento znt
m za nsledek selhn tkn a smrt.
Proto je nutn, aby n endokrinn systm
fungoval sprvn a zstval v rovnovze.
Jakmile
se endokrinn
lzy
stanou
hypoaktivnmi nebo hyperaktivnmi, objev
se mnoho symptom nemoc.
Nen-li znt potlaen steroidy, zane
pokozovat tkn. Dlouhodob znt
zpsob devastaci tkn a nakonec i jejich
znik (bunnou smrt).
Dalm nesmrn dleitm faktorem
je znt cvnho systmu (vaskulitida,
flebitida atd.), vyvolan nadmru kyselou
stravou. Pokud nadledviny neprodukuj
dost steroid pro boj se zntem,
vypome si tlo cholesterolem, kter
vak postupn ucpv n cvn systm.

SLINIVKA
(Viz t Trvic systm, modul 2.6.)
Slinivka
je endokrinn
i exokrinn
lza, co znamen, e produkuje jak
hormony (inzuln), kter jsou vymovny
rovnou do krve (endokrinn), tak jin
ltky
(enzymy
atd.),
kter
jsou
vymovny kanlky (exokrinn).
Endokrinn st slinivky tvo buky, tzv.
Langerhansovy ostrvky, vymujc
rzn ltky podobn hormonm, kter
tlu pomhaj zuitkovat iviny a energii.
54

Langerhansovy ostrvky obsahuj tyto

buky:
Alfa-buky vyluuj glukagon, jen
zvyuje hladinu glukzy v krvi stimulac
jater k pemn glykogenu na glukzu.
Glukagon rovn podporuje pemnu tuk
a pebytench aminokyselin na energii.
Beta-buky vyluuj inzulin, jen
sniuje hladinu glukzy v krvi. Inzulin
funguje jako idi", kter pepravuje
glukzu bunnou membrnou. Podporuje
pemnu glukzy na glykogen a zejm
se tak astn syntzy aminokyselin.
Delta-buky vyluuj somatostatin,
kter zpomaluje vyluovn:
glukagonu
inzulnu
rstovho hormonu z pedn sti
hypofzy
gastrinu ze aludku

VAJENKY
Vajenky jsou dv lzy ve tvaru
mandle.
Maj
dv
funkce:
tvorbu
reprodukn buky (vajko) a tvorbu
hormon.
Vajenky
se nalzaj
po stranch pnevn dutiny a jsou spojeny
s dlohou. Kad vajenk tvo dv sti:
kra (vnj st) a de (vnitn st).
Kru tvo pedevm nejrznj druhy
folikul (mk). Kad folikul obsahuje
vajko a malou lutou endokrinn lzu
(corpus luteum, lut tlsko). Tato lza
vyluuje
estrogen
i progesteron.
Pro
sprvnou tvorbu progesteronu ve lutm
tlsku jsou ovem poteba pro-hormony
nadledvin. Uvolnn vajka iniciuje FSH
(folikulostimulan hormon) z hypotalamu.
LH (luteinizan hormon), kter uvoluje
estrogen, je vyluovn hypofzou. Oba tyto
hormony jsou pro sprvnou ovulaci
nezbytn.
Estrogen je kysel hormon, jen
stimuluje nejrznjm zpsobem tkn.
Nejdleitj je stimulace vnitn dlon
vstelky ke krvcen jednou za msc, co
vyvolv menstruaci. Estrogen tak
podporuje vvoj a zachovn druhotnch
pohlavnch znak, napklad velikosti
a tvaru prsou. Krom toho ovlivuje tvary
enskho tla. U en se estrogen tvo

jet
v jtrech,
a nadledvinch.

tukovch

bukch

Hormony
Jeden z hlavnch problm,
jemu elte vy nebo v lka,
je, jak zaktivizovat tkn
(vetn orgn a lz), kdy
se staly hypoaktivn,
ba chronicky oslaben nebo
zdegenerovan. Nad tm by se
mli zamyslet vichni lkai.
Jedin, co byste nemli dlat,
je lit pznaky. To jsou jen
nsledky tto hypoaktivity,
zejmna kdy se dodvaj
vedlej produkty (hormony,
enzymy, steroidy,
neurotransmitery atd.), kter
tk (lza) vytv a poskytuje
vaemu tlu.
Pkladem toho jsou hormony
jako estrogen (ovariln) nebo
tyroxin (vyluovan ttnou
lzou). Kdy doplujete nco,
co vae tlo dopluje pirozen,
zabrnte pslun tkni, aby
to vytvela. Zjistil jsem,
e Synthroid (syntetick forma
tyroxinu) jet vce oslab
ttnou lzu. To plat o vech
hormonech vetn DHEA,
melatoninu atd. Nedoplujte
hormony (nebo ltky), kter
vae tlo vytv. Doshnete jen
toho, e je pestane vytvet,
nebo nem potebu vytvet
nco, co u v tle je. A nakonec
tm pslunou lzu jet vce
oslabte.
Estrogen
mus
bt
neustle
vyvaovn
steroidem
zvanm
progesteron. Ten se tvo ve vajencch
a nadledvinch. Ke sprvn tvorb
55

progesteronu
je poteba
pro-hormon
DHEA, jen produkuj nadledviny. Jsou-li
nadledviny hypoaktivn, me to ovlivnit
tvorbu a uvolovn progesteronu, take
se estrogen stane dominantnm. To vyvol
etzovou reakci silnou bunnou
acidzu, ovariln cysty, dlon fibroidy,
fibrocystick problmy, rakovinu enskch
orgn a dal onemocnn.
Udrujete sv lzy zdrav, nebo
to jsou regultory vtiny tlesnch funkc.

VARLATA (GONDY)
Mu m dv ovln varlata, uloen
v ourku. Jsou to musk reprodukn
lzy, soust endokrinnho systmu.
Reprodukn buky, spermie, se tvo
ve varlatech. Tyto lzy produkuj rovn
testosteron a inhibin.
Testosteron
vyluuj
intersticiln
buky zvan Leydigovy a inhibin podprn
buky. Testosteron je stejn agresivn jako
estrogen pi iniciovn bunnch zmn.
Progesteron je kortikosteroid produkovan
nadledvinami, jen vyvauje estrogen
a testosteron, zejmna kdy vyvolaj
znt. Testosteron se rovn tvo v ke
nadledvin mu i en.
Stimuluje rst, bunnou innost
i proudn krve. Podobn jako estrogen
ovlivuje testosteron druhotn pohlavn
znaky. Krom toho jet ovlivuje:
erekci
sprvn rst a zdrn vvoj muskch
pohlavnch orgn
prohlubovn hlasu
mohutnn svalstva
vvoj pubickho a jinho ochlupen,
rst vlas a vous
distribuci tuk
mnoho metabolickch vztah

Shrnut: Endokrinn systm

Pro zdrav fyzickho tla jsou
endokrinn
lzy
nepostradateln.
Pipomeme
si,
e vechny
tkn
v naem tle se vzjemn ovlivuj. Proto
bychom mli na tlo pohlet jako
na celek, jen usiluje o zdrn fungovn.
Vechno, co tlo dl, je pro jeho peit.

Seznamte se s fungovnm vaich

endokrinnch
lz.
To vm
ohromn
pome. Je teba odhalit tajemstv tohoto
neuvitelnho
stroje
s vlastnm
rozhodovnm, kter me fungovat jako
nov
auto,
bude-li
udrovn
ist
a dostvat odpovdajc palivo a stavebn
materil. Hledejte sv odpovdi v prod,
nikoli ve vd. Uvejte vdu k doplovn
vlastnch poznatk, abyste pochopili, jak
vci funguj. Avak zachovejte si odstup
a snate se vidt vae tlo jako celek
a pedstavit si, jak by fungovalo v prod.
Jinak se vm stane, e pro sam stromy
neuvidte les. Celek je mnohem vt ne
jeho sti (a pesto jeho sti tvo celek).
Zapomete na to, co si myslte, e vte
o zdrav a pozorujte produ. Pijdete
na kloub mnoha vcem a pedevm
tomu, jak se uzdravit.
Ji jsme zmnili, e 75 procent vech
nemoc
je zpsobeno
oslabenm
endokrinnch lz. Protoe po mnoho
generac konzumujeme toxickou a kyselou
potravu, oslabili jsme n endokrinn
systm natolik, e je v mnoha ppadech
zakrnl.
Vtina lid nemysl na posilovn
svch bunk, a pedv tak geneticky
oslaben tkn dalm generacm. Pot
je ovem
v tom,
e kad
generace
je slab ne ta pedchoz. Sta se podvat
na problmy
naich
dt.
Pichzej
na svt s chronickm a degenerativnm
oslabenm lz. Tento padek neme
zastavit dn medicna na svt. Jedinou
odpovd je detoxikace a alkalizace !
Ve jsme uvedli, e vae lzy jsou
fy
(nebo
kontrolory
a regultory)
bunk, tkn a orgn. Jakmile zanou bt
hyperaktivn nebo hypoaktivn, me
to vyvolat
mnoho
bunnch
zmn.
Ty mohou zpsobit pekyselen tkn, co
povede
k lymfatickm
a imunitnm
reakcm. To plat zejmna o estrogenu,
testosteronu a aldosteronu. Dlouhodob
vystaven jejich inku, nen-li vyvaovn
kortizonem a progesteronem, me mt
za nsledek fibrocystick choroby tkn,
atrofii tkn a rakovinu.
56

endokrinnch lz a jejich funkce

Toto je pehled vaich
endokrinnch lz a hormon,
steroid a neurotransmiter,
kter produkuj. Hormony,
steroidy a neurotransmitery
rozhoduj o tom, jak, kde a pro
probhaj urit interakce mezi
ltkami a bukami. Jsou rovn
katalyztory a mohou psobit
protizntliv a posilovat buky.

Nkter hormony jsou

katabolick a ovlivuj tkn
a tpen ivin, zatmco jin jsou
anabolick a ovlivuj
zuitkovn ivin. Poute se
o svm tle a o tom, jak
funguje. Avak nedlejte z toho
vdu. Vdy se ptejte:
Pro lzy nefunguj sprvn ?
Jak to bude mt nsledek ?"

57

LZA

HORMON

FUNKCE

Hypofza
pedn lalok

STH rstov hormon

Podporuje syntzu blkovin, zvyuje hladinu

glukzy v krvi a uvoluje z bunk mastn
kyseliny. Ovlivuje bunn dlen.

Hypofza
pedn lalok

TSH hormon
stimulujc ttnou
lzu (tyreotropin)

Zvyuje vyluovn hormon ttn lzy

(tyroxinu a trijdthyroninu).

Hypofza
pedn lalok

ACTH
Zvyuje vyluovn glukokortikoid (steroidn
adrenokortikotropn
hormony) krou nadledvin. Ovlivuje
hormon (kortikotropin) pigmentaci ke atd.

Hypofza
pedn lalok

MSH melanotropiny
(hormony stimulujc
melanocyty)

Zvyuj tvorbu melanocyt (ovlivuj barvu

ke).

Hypofza
pedn lalok

LH luteinizan
hormon

Podporuje ovulaci a vyluovn progesteronu

a estrogenu lutm tlskem ve vajencch.

Hypofza
pedn lalok

LH luteinizan
hormon

Podporuje syntzu testosteronu a tvorbu

spermi ve varlatech.

Hypofza
pedn lalok

FSH
folikulostimulan
hormon

Podporuje vyluovn estrogenu

ve vajencch. Podporuje tvorbu spermi
ve varlatech.

Hypofza
pedn lalok

Prolaktin

Stimuluje tvorbu a vyluovn mateskho

mlka.

Hypofza
zadn lalok

ADH antidiuretick
hormon

Zvyuje reabsorpci vody z ledvin.

Hypofza
zadn lalok

Oxytocin

Stimuluje dlon stahy, tvorbu mateskho

mlka a jeho vyluovn z prsnch lz.

ttn lza

Tyroxin (T4)
a trijdthyronn (T3)

Stimuluj metabolismus (trvic, oxidan

atd.). Ovlivuj rst a vvoj.

ttn lza

Kalcitonin

Ovlivuje zuitkovn vpnku, zamezuje

rozkladu kost (osteoporza).

Pttn
tlska

PTH parathormon

Nezbytn pro udren normln hladiny

vpnku v krvi (podporuje rozklad kost kvli
udren hladiny vpnku v krvi, metabolismus
fosforu a syntzu vitaminu D).

Nadledviny
de

Neurotransmitery
adrenalin,
noradrenalin,
dopamin, acetylcholin

Vytv a vyluuje neurotransmitery, kter

zvyuj nebo sniuj vkon srdce, proudn
krve do tkn, nervovou reakci (ovlivuj
svalov, kostern a nervov buky). Dle
zvyuj hladinu glukzy a mastnch kyselin
v krvi to vechno kvli zven systmov
a bunn energie.
58

LZA

HORMON

FUNKCE

Nadledviny
kra

Mineralokortikoid
(aldosteron)

Ovlivuje elektrolyty, stimuluje transport

sodku a vyluovn draslku. Me ovlivovat
zadrovn vody, potn a slinn lzy a steva.

Nadledviny
kra

Glukokortikoidy
kortizol,
hydrokortizon,
kortikosteron

Dleit pro metabolismus sval, CNS, kost,

trvicho stroj, krve, kardiovaskulrnho
systmu hematologickm a zuitkovn vody.
Podlej se pedevm na metabolismu cukr,
d metabolismus aminokyselin a tuk.
Protizntliv, tlum imunitn reakci.

Nadledviny
kra

Androgeny
testosteron,
adrenosteron

Musk katabolick steroid, kter ovlivuje

reprodukci, zvyuje sexuln touhu
a podporuje vvoj pohlavnch znak (pubick
ochlupen, velikost atd.).

Nadledviny
kra

Estrogeny estradiol,
estron

Vyvolv sexuln vzruen a aktivitu, rozvj

druhotn pohlavn znaky. Katabolick steroid
zpsobujc zmny ve tknch.

Nadledviny
kra

Progestiny
progesteron

Anabolick steroidy, kter pomhaj pi

obnov tkn. Jsou protizntliv
a antispazmodick. Ve velkm mnostv
se vyskytuj v placent.

Slinivka

Inzulin

Stimuluje bunn transport a zuitkovn

glukzy. Ovlivuje metabolismus cukr,
aminokyselin a tuk. Podporuje pemnu
nadbyten glukzy na glykogen.

Epifza

Melatonin

Ovlivuje cyklus spnek/bdn a ivotn slu

v tle. Mon ovlivuje rozmnoovn
a pigmentaci (melanocyty).

Vajenky

Estrogen estradiol

Podporuje dlon vvoj, itn (menstruace)

a funkce, ovlivuje pohlavn znaky a chovn.

Vajenky

Progesteron

Po menstruaci a v placent psob

protizntliv. Tak se vyuv pi obnov
tkn.

Varlata

Androgeny
testosteron a inhibin

Ovlivuj pohlavn znaky a chovn; pomhaj

pi tvorb spermi. Dle ovlivuj energii
a metabolismus.

Brzlk

Tymozin

Zrn T-lymfocyt a podpora jejich tvorby.

59

MODUL 2.9

Svalov systm
POJIVOV TK

pedevm vnitn orgny, vetn trvicho

a moovho stroj a dchacch cest.

Pojivov tk je siln tk, sloen

z kolagenovch
(proteinovch)
vlken,
kter tvo orgny lzy, tkn (svaly) atd.
Poskytuje bukm a jejich tknm oporu,
slu a tvar. Mezi hlavn komponenty,
ovlivujc pevnost pojivovch tkn, pat
vedle
blkovin
tak
vpnk.
Mte-li
oslabenou ttnou lzu, ztrcte schopnost
zuitkovat
vpnk.
To me
vyvolat
nejrznj nsledky: hemoroidy keov
a metlikovit
ly,
prolapsy
orgn
(moov mch, dloha, ke atd.),
rhovan nehty a vypadvn vlas.

PN PRUHOVAN SVALY Funguj

pedevm jako kostern svalstvo, ale
nalzaj se i v krku (jcen atd.). Jsou
zeny centrln nervovou soustavou
(CNS), take je ovldme vl. Jejich
vlkna
jsou
seskupena
do snopc
a obalena pojivovou tkn zformovanou
do vlc. Tyto svaly jsou pevnj,
uzpsoben pro namhavj innost
(natahovn, napnn atd.).

LACHY
lachy sestvaj z vlknitch pojivovch
tkn a slou jako pony sval ke kostem
a jinm stem tla.

SVALY
Svaly jsou tkn, tvoen pedevm
smrtitelnmi bukami. Tyto tkn (svaly)
slou k vykonvn pohybu. Jsou tak
oporou kostry, jako napklad u ptee,
kterou podpraj vechny svaly po obou
stranch obratl. Pokud jedna ze stran
nsledkem toxicity nebo zntu zeslbne,
silnj
strana
vychl
pte
svm
smrem.
V tle jsou ti druhy sval: hladk (vl
neovladateln), pn pruhovan (vl
ovladateln) a srden.
HLADK
SVALY

Spadaj
pod
autonomn nervovou soustavu (bez voln
kontroly). Hladk svalstvo se skld
z vetenovitch bunk a nem dn
pn vlkna. Hladk svalstvo tvo

SRDEN SVALY Podobaj se pn

pruhovanm svalm tm, e jsou tvoeny
tknmi, kter vypadaj jako dlouh vlce.
Srden svaly vytvej souvisl pletivo
vlcovitch vlken peruovan pn
pruhovanmi vlkny (tzv. Purkyova
vlkna). Tato vlkna tvo stimulan
systm srdce.
Svaly maj mnoho
Rozliujeme svaly:

tvar

a velikost.

pskovit nebo ploch

pn pruhovan, kter maj ve svch
vlknech pn pruhy kvli vt
pevnosti
hladk, bez pnch pruh
vetenovit (deltovit) s masitm"
tlem zuujcm se na jednom konci do
piky"
papilrn, kter jsou jako
podprajc srden chlopn

sloupy

svraov kruhovit svaly, kter tvo

rzn
svrae,
vetn
aludku;
obepnaj t rzn kanlky a otvory
(konenk atd.)

60

Svaly v tle
AGONIST
prvotn a nejdleitj
hybatel

ANTAGONIST
vytvej protichdnou innost

ANTIGRAVITAN
zabezpeuj jist postaven
tla proti psoben zemsk
te

DVOJZPEEN
maj uprosted a po stranch
lach svalov vlkna

EXTENZORY
natahuj uritou st tla

KOSTERN
upevnn ke kostem,
povaovan za svaly ovldan
vl (viz ne)

PSKOV
jsou ploch (nap. ttn
chrupavka)

PRUHOVAN
maj ve svch vlknech pn
pruhy kvli vt pevnosti

SYNERGICK
pomhaj ostatnm svalm
v jejich innosti

SRDEN
svaly srdce

FIXAN
znehybn uritou st tla, aby
se jin svaly mohly dn
kontrahovat

FLEXORY
pomhaj ohbat nebo
pokrovat urit sti tla

HLADK
vegetativn svaly, kter nemaj
pn pruhy, nap. stevn
trakt

VEGETATIVN
hladk svaly ovldan
autonomn nervovou
soustavou

VNJ
jsou vn orgnu a pomhaj
udrovat jeho polohu

VOLN
zen centrln nervovou
soustavou

ISCHIOKRURLN
ti svaly umstn na zadn
sti stehna
61

MODUL 2.10

Nervov systm
CENTRLN NERVOV
SOUSTAVA (CNS)
Centrln nervov soustava sestv
z mozku a mchy. Tyto tkn se skldaj
z ed a bl hmoty. Bl hmota pen
impulzy prostednictvm CNS.
Mozek
tvo
nervov
tk
a
je umstn v leben dutin. M ti sti:
mozek, mozeek a mezimozek (de,
Varolv most a stedn mozek). Tyto ti
sti tvo pt lalok: eln, temenn,
tln, spnkov a ostrvkov.
Mozek a mcha jsou centry tlesn
komunikace,
regulace,
koordinace
a smyslovho vyhodnocen.
Mozkov de se nalz na spodn
sti lebky, na vrcholu osy ptee.
M mnoho
kol
a funkc,
vetn
ovlivovn
krevnho
tlaku,
pulzu,
metabolismu
a sekrece
lz.
Dle
ovlivuje zuitkovn minerl (tedy
pH faktory)
a d
dodvku
kyslku
a zadrovn
vody.
De
je rovn
povaovna za centrum rovnovhy. Tato
oblast mozku bv asto postiena
obstrukcemi
zpsobenmi
mlnmi
vrobky
a rafinovanmi
cukry,
a
to zejmna u osob, jim byly odoperovny
krn
mandle
(lymfatick
uzliny).
Obstrukce maj za nsledek nedostaten
lymfatick
odvodovn
mozkovch
oblast, co vede k patnmu krevnmu
obhu a vyluovn v tchto tknch a k
ad
jinch
pot
(nap.
zvrat
a problmy s krevnm tlakem).

AUTONOMN NERVOV SYSTEM

Autonomn
nervov
systm
se reguluje
samoinn
(automaticky),
nezvisle
na naem
vdom.
d
vegetativn tlesn funkce.

Dv vtve
SYMPATIKUS

Sympatick nervstvo inervuje

krn a bedern oblast.
Sympatick nervstvo pichz
ke slovu ve stresovch
situacch. Pi ohroen
a strachu vyvolv reflex bojtk.

PARASYMPATIKUS

Parasympatick nervstvo
inervuje oblast hlavy
a hrudnku, horn st bin
dutiny a pnevn oblast.
Parasympatick nervstvo
dominuje v nestresovch
obdobch.
SYMPATICK IMPULZY ZPSOBUJ:
(reflex boj-tk)
rozen cv v kosternm svalstvu
zen konch cv
zrychlen srden innosti (tachykardie)
rozen prduinek
stimulaci jater k pemn glykogenu
na glukzu
aktivaci potnch lz
zpomalen stevn peristaltiky
rozen zornic
zven vyluovn slin
hus ki, zjeen vlas na hlav
zpomalen trvicho procesu
uvolovn noradrenalinu
PARASYMPATICK IMPULZY ZPSOBUJ:
zpomalen srden innosti
normalizaci prduinek
zrychlen stevn peristaltiky
a normalizace trvicch v
zen zornic
normalizace urinrn funkce
uvolovn acetylcholinu (transmiter)
62

MODUL 2.11

Reprodukn systm
PROSTATA
Prostata
je exokrinn
lza,
soust
muskch reproduknch orgn. M tvar
komolho kuele, jen obepn zatek
moov trubice. Je to svalov lznat
orgn. Obsahuje kanlky, kter st
do prostatick sti moov trubice.
Prostata
vyluuje
dkou
poloirou
zsaditou tekutinu, kter tvo 30 procent
spermatu. Tato tekutina slou pedevm
k mazn, ale stimuluje rovn aktivn
pohyb
spermi.
Prostatitida
(znt
prostaty) je dsledek acidzy. Nicmn
nejbnjm faktorem, podlejcm se na
vzniku prostatitidy, je oslaben nadledvin
a nsledn nedostaten tvorba steroid
k vyven
agresivnch
muskch
hormon. To vede k nadmrn stimulaci
prostaty a zntu.

VARLATA
Viz Endokrinn systm, modul 2.8.

VAJENKY
Viz Endokrinn systm, modul 2.8.

DLOHA
Dloha je dut, silnostnn, pevn
svalnat orgn, v nm se dje vvoj
oplozenho vajka a plodu. M tvar
komolho kuele a je vystlna sliznic
zvanou endometrium. Dlohu tvo ti
sti: tlo {corpus), je {isthmus)
a hrdlo {cervix), navazujc na pochvu.
Dloha se nalz uprosted pnve, mezi
kovou kost a stydkou sponou. Na dn
dlohy {fundus) jsou dv trubice, zvan
vejcovody,
z nich
kad
vede
do jednoho vajenku. Vejcovody putuje
vajko do dlohy.
Menstruace je vyvrcholen msnho
ovulanho cyklu, kdy estrogen (kysel
hormon) vyvolv v dloze bunn
krvcen. Je to kadomsn klid domu"
stanoven
Bohem,
aby
v ppad
oplodnn
vajko
nalezlo
ist
a pipraven domov. Na tomto mst
je teba
pipomenout
vznam
progesteronu, protizntlivho steroidu
tvoenho
vajenky
a nadledvinami.
Nadledvinov progesteron (neboli DHEA
indukovan
ovariln
progesteron)
je nezbytn
k zastaven
innosti
estrogenu a jeho inku na dlon tk.
Je-li z dvodu zntu tvorba progesteronu
ohroena,
objev
se ovariln
cysty,
dlon fibroidy, problmy s menstruanm
krvcenm, endometriza a rakovina.

63

MODUL 2.12

Respiran systm
PLCE
Na svt pichzme s prem plic, kter
se nalzaj v prav a lev dutin pleurln
(podhrudnin) a sahaj od horn sti
hrudnku (nad prvnm ebrem) a k brnici.
Plce jsou kuelovit houbovit orgny,
kter umouj dopravit do tla vzduch
(iviny) a vylouit toxick plyny a vedlej
produkty.
Horn st plic je spojena s hltanem
(nosn dutina) prostednictvm hrtanu
(hlasov
oblast)
a prdunice.
Plce
se skldaj z lalok, lalk, prduek,
prduinek, plicnch sklpk a pohrudnice
(obal).
Plce jsou jak trvicm, tak vyluovacm
orgnem. Trvicm orgnem jsou v tom
smyslu, e pi dchn pijmme do tla
ivotn dleit prvky jako kyslk, vodk,
dusk a uhlk, aby byly pouity jako
katalyztory, palivo a podobn.
Plce tak funguj jako jeden ze ty
hlavnch vyluovacch orgn (tlust stevo,
ledviny, ke a plce). Vdechovan kyslk
a ostatn prvky se plcnmi sklpky dostvaj
do tepennch
vlsenic,
kter
je prostednictvm
srdce
distribuuj
do celho systmu. Vedlejmi produkty
tchto prvk jsou oxid uhliit a jin plyny,
kter psob jako filtr neistot a toxin, je
vdechujeme (prach, chemiklie, plyny atd.).
Ty se pak vyluuj lymfatickmi vlsenicemi
a cvnm systmem, nebo vykalvnm
a vyplivovnm hlenu, kter tyto toxiny
zachycuje.

Stavba plic
LALOKY
Prav plce m ti laloky, zatmco lev
jenom dva (ponechv msto pro srdce).
Kad
lalok
se skld z prduinek,
sklpkovch kanlk, sklpkovch vk
a plicnch sklpk.

LALKY
sti pti hlavnch lalok.
PRDUKY
Dv trubice vedouc z prdunice do prav
a lev plce, kde se dle vtv.
PRDUINKY
V kadm plicnm laloku je 50 a 85
prduinek.
Kad
prduinka
se vtv
na dva
a jedenct sklpkovch kanlk.
Jsou to mal vbky prduek, kter
pivdj vzduch hloubji do plic. Dl
se na sklpkov kanlky, kter st
do plicnch sklpk.
PLICN SKLPKY
Tenk membrna o jedn vrstv bunk.
Plce obsahuj pes ti sta milion plicnch
sklpk,
kter
umouj
pijmout
do krevnho
obhu
a 11 000
litr
vzduchu denn.
Celkov povrch plicnch sklpk m okolo
70 m2.

HLTAN
Hltan je trubice opaten svaly, kter
spojuje nosn dutinu s hrtanem a sta
s jcnem.
Vede
od spodiny
leben
k estmu krnmu obratli. Tam se rozdluje
na pedn hltan (vzadu), kter pechz
v jcen, a na spodn hltan (vpedu), kter
pechz v hrtan.

HRTAN
Hrtan tvo devt chrupavek spojench
prunou membrnou, kter je ovldna
svaly.
Na jednom
konci
je spojen
s hrtanovou poklopkou, jazylkou, hlasivkami
a ttnou a prstencovou chrupavkou a
na druhm konci s prdunic.

64

PRDUNICE
Prdunice je chrupavit trubice dlouh asi
13 cm (u en je asi o 1,5 cm krat).
Spojuje
hrtan
s prdukami.
Sah
od estho krnho obratle k ptmu

hrudnmu
obratli.
V tomto
mst
se rozdluje na dv prduky, z nich
kad vede do jedn plce. Sliznici tvo
asinkov epitel, kter zachycuje hlen,
prach a patogeny.

MODUL 2.13

Kostern systm
Kostern systm obsahuje veker kosti,
chrupavky, lachy a vazivo, kter tvo
vae fyzick tlo. eck slovo skeleton
znamen vyschl tlo".
Kosti, chrupavky, lachy a vazivo jsou
formy pojivovch tkn. Kosti sestvaj
z osteocyt neboli kostnch bunk,
kter jsou uloeny ve zvpenatlm
kostnm lku. To obsahuje minerly
fosforenanu
vpenatho
a uhliitanu
vpenatho a kolagenov vlkna.
Kosti jsou tvoeny vlknitmi pojivovmi
tknmi. To je obzvl patrn v poten
(embryonln) fzi ivota. Kdy se plod
vyvj,
pojivov
tkn
se zhuuj
a zpevuj, pemuj se v kostru. Kosti
ochrauj ivotn dleit orgny a slou
jako strukturln opory a funkce.
Vae fyzick tlo tvo 206 kost (mon
mn, mon vce):
hlava 29

Sousti kost
SLOUPEC

Hlavn st kosti.

KANL

Chodba vedouc kost,

nazvan t meatus.

OTVOR

Otvor v kosti, obvykle pro

cvy nebo nervy.

VBEK

Rozen nebo vbek

kosti.

HRBOLEK

Hrbolek na kosti.

horn konetiny 64

HLAVA

trup 51
doln konetiny 62

DRUHY KOST
Kosti se dl podle tvaru a velikosti
na dlouh, krtk, ploch a nepravideln.
DLOUH KOSTI Jsou del ne ir.
Kosti konetin (pae, nohy).

Konec kosti rozen

a asto zaoblen.

KREK

Zen st kosti mezi jej

hlavou a tlem.

HEBEN

Vystupujc hrana kosti.

65

KRTK KOSTI Jsou skoro stejn

irok jako dlouh (nap. kotnk, zpst).
PLOCH KOSTI Jsou tenk (nap.
lebka, hrudn kost, ebra).
NEPRAVIDELN KOSTI Maj rzn
tvar a velikost (nap. lcn kosti, obratle).
Povrchov vrstva kosti je hutn, zatmco
jej vnitek houbovit.
Dlouh kosti jsou dut a maj uvnit
kanl, v nm se nalz jemn tk
kostn de. Existuj dva druhy kostn
den:
ERVEN KOSTN DE
erven
krvinky,
B-lymfocyty
imunitn buky.

Tvo
a jin

LUT KOSTN DE Obsahuje

hlavn tuk jakoto zdroj energie.

STAVBA KOST
HUTN KOST Skld se z lka
(minerln hmoty), osteocyt, krevnch
cv, lymfy a lymfatickch cv. Kanlky
v tto sti kosti umouj transport ivin
a vyluovn bunnho odpadu. Hutn
kost se nalz v dlouhch kostech a v
tenk povrchov vrstv ostatnch kost.
VLKNIT KOST Skld se z trmc
navzjem se spojujcch, mezi nimi jsou
vtroueny kostn buky. k se j tak
houbovit trmina. Nalz se na konci
dlouhch kost a tvo sted vech
ostatnch kost.

lzy
dojde
t
k oslaben
kostnch/pojivovch tkn, kter ovlivn
vechny orgny, lzy, kosti a cvn
systmu.
Osifikace (kostnatn) je tvorba kostn
tkn osteoblasty. Existuj dva druhy
osifikace. Oba se tkaj hutn i vlknit
kosti.
INTRAMEBRNOV
OSIFIKACE
Tvorba kostn tkn v pojivov tkni.

ENDOCHONDRLN
OSIFIKACE
Tvorba kostn tkn v chrupavce.

Kdy zrann (nebo ivotn styl) oslab

kostn
buky,
osteoklasty
(buky
odbourvajc kostn tk) je odstran, aby
uvolnily msto osteoblastm, kter kost
nebo chrupavku obnov.
Nezbv ne zdraznit obrovsk vznam
zsadit stravy a sprvn funkce ttn
lzy a pttnch tlsek, hypofzy,
nadledvin a slinivky. Acidza stimuluje
osteoklasty
a tvorbu
vpnkovch
usazenin. Vpnk se v ptomnosti kyselin
(aniontovch) ionizuje (ztuuje). Regulace
ionizovanho vpnku v tlnch tekutinch
je nezbytn pro sprvn rst a regeneraci
kost. To, jak ji vme, vznamn
ovlivuje strava, ivotn styl, hormony
a steroidy.

RST A HOJEN KOST

Kosti, stejn jako jin tkn, orgny

a lzy, jsou sloeny z bunk. Vechny
buky ve vaem tle potebuj energii
(iviny)
a vyluovat
odpadn
ltky
(lymfatick systm, ledviny, ke, plce
a steva).

Rst a hojen jsou umonny hormonln

stimulac ttn lzy a pttnch tlsek.
To je tak dvod, pro pi oslaben ttn

Uzdravte
vechny
buky
v tle.
Detoxikujte, alkalizujte a regenerujte.
Kad buka vm za to bude vdn.

Nejprve produ pochopte, potom ji napodobujte.

- V. Schauberger
66

KAPITOLA III

Nae strava
Nyn, kdy u vme, k jakmu ivoinmu druhu nleme,
jak funguje nae tlo a nco o jeho systmech (vetn
orgn a lz), budeme se zabvat potravou, kterou Bh
naemu druhu uril.
Co je tak dleitho na tom, jak druhy potravin jme ?
Slyel jsem mnoho lka tvrdit, e nezle na tom,
co jme. Na druhou stranu American Dietetics Association,
kterou mnoz povauj za autoriru v oblasti zdrav vivy, ji
lta udl urit dietologick rady. A pesto m rakovinu
dajn kad druh (nebo tet) lovk a cukrovka,
roztrouen sklerza, Parkinsonova nemoc a dal choroby
se rozmhaj m dl vc. Pro ?

Ve souvis s energi
Bez energie by neexistoval ivot ani vesmr. Energie
je urena pohybem a interakc atom, kter jsou obsaeny
ve vem ivm i neivm. Ani uhlk, zklad veho ivota
na tto planet, by nemohl existovat bez pohybu a souhry
atom. Atomy (energi) nelze stvoit ani zniit, lze je vak
mnit. Energii lze zesilovat nebo zeslabovat.
Energetick rovn (frekvence) mohou bt nzk nebo
vysok (dlouh nebo krtk vlny) a tyto rovn jsou
urovny molekulrn skladbou psobc sly. Energie se dl
na kinetickou a potenciln. Kinetick energie je energie
v innosti, potenciln energie je uskladnn energie
m potencil k vyuit. Chemick energie v potravinch
je potenciln do uritho stupn ne ji uvoln enzymy
a ostatn chemick aktivtory. Pak se tato potenciln
energie stv kinetickou, neboli aktivnj a elektrizujc.
Odlinost potenciln a kinetick energie lze skvle vysvtlit
na rozdlu mezi tepeln upravovanmi a syrovmi jdly.
Elektromagnetick
energie
(kombinovan
molekulrn
energie) tepeln upravovanch jdel je podstatn ni ne
energie jdel syrovch. Pina je prost: je-li njak
slouenina ohvna, dochz ke zmn jej molekulrn
struktury, nebo se mn jej elektrony. Co se stane s vodou,
kdy ji ohvme ? Zmn se z kapaliny v pru. Psobenm
tepla se nenasycen tuky stvaj nasycenmi (ve vod
rozpustn sloky jsou znieny a zstanou zachovny pouze
nkter prvky v tucch obsaen), piem pi tepeln
prav potravin vznik ada nebezpench a karcinogennch
slouenin. Horko tak ni v jdlech enzymy, kter jsou nezbytn

67

poteba jako katalyztory. V podstat plat, e m vce

energie maj vae buky, tm je vae tlo zdravj.
A naopak, m mn m buka energie, tm ble m
k zniku
(zpsobenmu
imunitnm
systmem
nebo
parazitrn reakc).
Uhlk, vodk, kyslk a dusk jsou zkladn prvky veker
organick hmoty na Zemi. Veker potraviny a jejich sloky
(jako blkoviny, cukry a tuky) jsou pevn stvoeny
z tchto zkladnch prvk i stavebnch kamen, kter
uruj, k jak kategorii pat molekuly nebo sloueniny apod.
Tyto kategorie molekulrnch struktur (nap. cukry, kroby,
blkoviny, tuky) tvo potraviny, kter udruj ivot na na
planet.
Tato kapitola se zabv jdlem a procesem jeden z hlediska
chemie a fyziky a zasazuje je do souvislost s Bohem
a prodou. Nejprve budeme zkoumat nejdleitj sloky,
kter nae tlo potebuje ke svmu zachovn, itn
a opravovn.

Mezi Indy je rozena hereze tch,

kdo filozofuj s brhmany
a ij sobstanm ivotem,
piem se zdruj pojdn
ivch tvor a vech vaench jdel.
- Hippolytus, 225 n.l.

68

MODUL 3.1

Cukry a jejich metabolismus

Ve druh
kapitole
jsme
zjistili,
e buka je jako sobstan msto, kter
se vak neobejde bez dvou vnjch
faktor. Za prv potebuje psun energie.
Vyaduje palivo, stejn jako nae auto.
Za druh mus bt schopna vyluovat
vedlej produkty spotebovanho paliva.
in tak podobn jako domovn kanalizace.
Sacharidy
pedstavuj
skupinu
chemickch ltek
sloench z uhlku,
kyslku a vodku (uhlku a vody). Zahrnuj
kroby,
cukry,
glykogen,
dextriny
a celulzu. Sacharidy jsou roztdny podle
potu uhlkovch atom, kter obsahuj,
a podle kombinac jednotlivch cukr.
Jeliko sloueniny organickho uhlku
zajiuj bukm hlavn zdroj bunn
energie,
jsou
pro
nae
tlo
nepostradateln.
Vechny zelen rostliny vyuvaj
slunen energii pi fotosyntze ke slouen
oxidu uhliitho a vody, aby vytvoily
sacharidy.
Celulza,
hlavn
sloka
bunnch
stn
rostlin,
je jednm
ze sacharid. Kdy ji snme, pon si ve
stevech jako kot a bukm stevnch
stn dodv energii.

CUKRY
Cukry nle do rodiny sacharid.
Jednoduch
cukry
(zvan
t
monosacharidy) jsou hlavnm palivem
naeho tla. Jsou pro ns stejn nezbytn
jako benzn pro auto. Skrze buky
pomhaj udrovat tlo v chodu. Je ovem
teba si uvdomit nkolik vznamnch
rozdl mezi jednotlivmi cukry.
Glukza (jednoduch cukr) a jej
vchoz sloky, jako krob a celulza, tvo
nejhojnj organick chemick sloueniny
na Zemi. Vzhledem k tomu, e nae tlo
doke vyuvat ltky pouze v jejich
nejjednoduch formch, mus se vechny
sloen
cukry
(tj.
disacharidy

a polysacharidy)
nejprve
roztpit
na jednoduch cukry (monosacharidy).
Toto je jeden aspekt trvicho procesu.
Jakmile jsou sloit cukry roztpeny
na glukzu, je tato glukza absorbovna
ze stev
do krve.
Ta ji
transportuje
do bunk, kde se rozlo na uhlk a okysli,
m vznik teplo a energie. st uhlku
se ulo pro budouc energetickou potebu
(podobn jako energii uchovv baterie).
st nadbytenho uhlku je uloena jako
ATP (adenosintrifosft) nebo pevedena
na tuk a/nebo uloena jako glykogen.
Glykogen se ukld pedevm v jtrech
a svalov tkni, ale me to bt i jinde.
Jakmile m tlo nedostatek glukzy nebo
fruktzy, shne do svch zsob glykogenu.
Tehdy
se glykogen
opt
pemuje
na glukzu. Nezapomnejte, e tlo mus
mt zdroj paliva, stejn jako auto.
Jte-li rafinovan ili sloen cukry
(nkolik
glukzovch
a fruktzovch
komplex spojench dohromady), dochz
k zahlcen glukzou, co m za nsledek
nadbytek
uhlkovch
molekul.
Tento
nadbyten uhlk se pemuje v oxid
uhliit a kyselinu uhliitou. Oxid
uhliit je vyluovn plcemi, ledvinami
a k. Kyselina uhliit vyaduje oxidaci
neboli transmutaci kyslkem i minerlnmi
solemi.
Ob
tyto
ltky
jsou
kyselinotvorn a mus bt neutralizovny
a vyloueny,
nebo
siln
pispvaj
k acidze.
Zahlcen cukrem (glukzou) je v na
spolenosti bnm jevem. Jme toti
spoustu rafinovanch a sloench cukr,
m nutme slinivku bin ke zven
produkci
inzulnu
a jtra
a ledviny
k pemn nebo vylouen pebytk. Kdy
k tomu jet pidte problmy vyvolan
konzumac blkovin a tuk, zanete chpat,
pro dnes lid maj tolik zdravotnch pot.
Syrov
jednoduch

ovoce
cukry,

a zelenina obsahuj
aminokyseliny
69

a mastn kyseliny ve vyvenm pomru.

To je dal dvod, pro je nazvm bomi
potravinami" urenmi pro lovka.
Vtina umlch sladidel souvis
s rakovinou. Pkladem umlho cukru
je aspartam. Jedn se o neurotoxin, kter
se tp na formaldehyd, a pesto
jej
Amerian spotebuj pes 7000 tun ron.

Nebezpe vysokoproteinovch diet

Nkter ltky nejsou palivem,
nbr stavebnm materilem.
Napklad blkoviny jsou
nepalivov substance, kter tlo
vyuv jako stavebn materil,
jako imunitn faktor, jako
katalyztor i nosi atd. Tak
jako tlo mus pemnit
sacharidy na jednoduch cukry,
aby je mohlo zuitkovat, mus
t roztpit veker blkoviny
na aminokyseliny, aby je mohlo
pout k vstavb a obnov
podobn jako tesa pouv pi
stavb nebo oprav devn
konstrukce hranoly o prezu 10
x 10 cm nebo 15 x 15 cm.
Nicmn je-li to nutn, doke
tlo z aminokyselin vyrobit
glukzu.
Zvan chyby se dopout
ada lid toucch zhubnout,
kdy sv tlo nut spalovat
blkoviny. M-li tlo nedostatek
cukr, shne po uloench
tucch nebo rozkld vlastn
tkn, aby zskalo energii.
To m za nsledek pokozen
sval, jater, slinivky a ledvin.
Proteinovm mtem"
se budeme podrobnji zabvat
ve 4. kapitole.

Je hol
nesmysl,
e pirozen,
jednoduch cukry iv" (tj. podporuj)
rakovinu. Opak je pravdou. Jednoduch
cukry posiluj buky a dodvaj jim
energii, co je pro spnou lbu
rakoviny nezbytn, nebo rakovinn
buky jsou normln buky, kter acidza
pipravila
o zdrav
a vitalitu.
Mjte
na pamti,
e jednoduch
cukry,
zejmna glukza, jsou tm pravm
palivem pro buky. Blkoviny a tuky
by mly bt jako palivo uvny jen
v ppad krajn nouze, nebo mohou
pokodit buky.
Fruktza je nejvy energetickou
formou monosacharid i jednoduchch
cukr. Pedevm
neurony (nervov
buky)
pitahuj
molekuly
fruktzy.
Namsto aktivnho transportu, kter uv
jej protjek glukza, pronik fruktza
do buky difuz. Difuze et energii pro
tlo a jeho buky.
Kad
aktivita
vyaduje
energii,
i transport ivin bunnmi stnami. Vtina
ivin
potebuje
njakho
pomocnka
i pepravce, jen jim asistuje pi tomto
prniku
do buky.
Jeliko
ATP
(adenosintrifosft)
je energie
uloen
v buce, uv se pi aktivnm transportu
(podporovan peprav ivin bunnou
membrnou). Glukza potebuje pro tento
aktivn transport inzuln do jist mry jako
utilizan hormon". Oproti tomu fruktza
nevyaduje ATP ani inzuln a je bunnou
stnou jednodue protlaena i difundovna.
Pro diabetiky je fruktza ideln,
zvlt kdy ze sv stravy vylou sloen
cukry. Sloen cukry toti nadmrn
zvyuj hladinu krevnho cukru, co potom
vyvolv potebu dalho inzulnu.
Syrov
ovoce
a zelenina
jsou
nejvhodnj zdroje jednoduchch cukr.
To je jeden z dvod, pro se vae tlo
po jejich
poit
stv
silnjm
a aktivnjm. Strava bohat na blkoviny
a chud na cukry nebo strava bohat
na sloen cukry okrd vae tlo o tolik
potebnou energii, vyvolv acidzu
a zvyuje hladinu krevnho cukru.
70

Metabolismus sacharid
SACHARIDY V POTRAV
Obiloviny, zelenina, krob, cukr

V STECH
Enzym stinnch lz amylza (ptyalin)
tp vaen krob na maltzu a dextrin

VE SLINIVCE
Pankreatick enzym amylza (amylopsin)
pemuje kroby na maltzu a dextrin

VE STEVECH
Stevn enzym sacharza pemuje
sacharzu na glukzu a fruktzu.
Stevn enzym maltza pemuje
maltzu na glukzu.
Stevn enzym laktza pemuje
laktzu na glukzu a galaktzu.
Jednoduch cukry rovn podporuj
alkalizaci tkn, kter je nezbytn pro
jejich regeneraci a vitalitu. Fruktza, jak
ji bylo eeno, je nejlepm prodnm
elektrickm cukrem a ideln ltkou pro
regeneraci mozku a nerv.

SLOEN CUKRY
Existuj dva druhy sloench cukr
polysacharidy a disacharidy.
POLYSACHARIDY etzec i ady
spojench
monosacharid
nebo
disacharid. Mohou se skldat z nkolika
nebo mnoha sacharidovch vazeb. Kdy
polysacharidy podrobte hydrolze, zskte
pes dvacet monosacharid. Polysacharidy
se rozdluj
na dv
skupiny,
krob
a celulzu.
krob: krob, glykogen, dextrin, inzuln
Celulza: celulza, hemicelulza

DISACHARIDY Sloen cukry, kter

jsou tvoeny dvma monosacharidy. Dl
se na ti skupiny: maltzu, laktzu
a sacharzu.
Maltza ze sladu; 2 molekuly glukzy
Laktza z mlka a mlnch vrobk;
1 molekula
glukzy
a1
molekula
galaktzy
Sacharza z cukrov epy, cukrov
ttiny, invertovanch nebo rafinovanch
cukr; 1 molekula glukzy a 1 molekula
fruktzy
Disacharidy se tp na monosacharidy
(C6H12O6) neboli jednoduch cukry.

JEDNODUCH CUKRY
Existuje pt druh monosacharid:
Glukza ze zeleniny; obsahuje
6 uhlkovch vazeb zvanch hexzy
71

 Fruktza z ovoce; obsahuje

6 uhlkovch vazeb zvanch hexzy
Galaktza z mlka (pouze kojenci);
obsahuje 6 uhlkovch vazeb - hexzy

Ribza (UNA) z ovoce a zeleniny;

obsahuje 5 uhlkovch vazeb - pentzy
Deoxyribza (DNA) z ovoce
a zeleniny; obsahuje 5 uhlkovch
vazeb - pentzy

Vedlej produkty trven a metabolismu sacharid

IVINY
Glukza = energie
Fruktza = energie
Galaktza = energie
(kojenci)
Glykogen = tuk uloen pro
budouc potebu energie
Voda
Mastn kyseliny
= sekundrn reakce
Aminokyseliny
= sekundrn reakce

TOXINY
Kyselina acetylsalicylov
Kyselina mln
Oxid uhliit

UHLK VZNIKL
PI ELIMINACI ACIDZY

oxidovan kyslkem
slouen s rznmi
minerlnmi solemi, aby
se vytvoily nekysel
sloueniny
pemna oxidu uhliitho
na hydrouhliitan

72

MODUL 3.2

Blkoviny a jejich metabolismus

Pojem blkovina" oznauje strukturu
tvoenou vtvenmi aminokyselinami.
Tento pojem asto uvme pi definovn
metabolismu, ale je teba si uvdomit,
e nae
tlo
nen
uzpsobeno
k zuitkovn a metabolizaci struktur".
Jeliko je uzpsobeno k zuitkovn tch
nejjednoduch ltek a prvk dostupnch
v prod, mus tyto struktury" nejprve
roztpit
na jednotliv
sloky,
aby
je mohlo vyut pro vlastn potebu.

VE STEVECH

Stevn
enzym
peptidza tp peptony, polypeptidy
a dipeptidy na aminokyseliny.

Blkoviny
jsou
tvoeny
aminokyselinami, kter sestvaj z uhlku,
vodku,
kyslku,
ze spousty
dusku,
z fosforu, sry a eleza. Ve jsme zmnili,
e nae tlo neum vyuvat blkovinn"
struktury. Proto bude st vaeho
trvicho procesu tpit tyto struktury
na jejich
nejjednodu
formy

na aminokyseliny,
zkladn
stavebn
kameny, kter tlo uv k vstavb
vlastnch
blkovinnch
struktur.
Aminokyseliny
se uvaj
k opravm
starch
a tvorb
novch
struktur,
posilovn imunity, jako transmitery a
to nen zdaleka vechno.

Aminokyseliny k vstavb,
oprav, poslen imunity,
tvorb hormon,
transportu atd.

TRVEN BLKOVIN

Vedlej produkty trven

a metabolismu blkovin
IVINY

Voda
Sacharidy sekundrn reakce
Mastn kyseliny sekundrn
reakce

TOXINY
Sloueniny dusku
(dusinany atd.)
Amoniak

V ALUDKU POMOC ALUDENCH

V Kyselina chlorovodkov rozkld
pepsinogeny na pepsin, kter tp sloit
blkovinn
struktury
na protezy
a peptony.

Puriny, pyrimidin atd.

VE SLINIVCE Pankreatick enzymy

trypsin a chymotrypsin tp peptony
na polypeptidy.

Glykogenov kyseliny

Kyselina moov, moovina atd.

Kyselina fosforov
Kyselina srov
Ketogenick kyseliny
Oxid uhliit

73

MODUL 3.3

Tuky a jejich metabolismus

Tuky jsou jednou z trojice sloek, kter
v urit me obsahuj vechny potraviny.
Blkoviny (aminokyseliny), sacharidy
(cukry)
a tuky
(esenciln
mastn
kyseliny) jsou zkladn stavebn kameny,
paliva a nosie, kter nae tlo potebuje
k tomu, aby si uchovalo zdrav. Tuky jsou
pro
tlo
nepostradateln
z mnoha
dvod:
Slou
jako
zsobrny
energie
(triglycerid).
Tvo
vycpvku"
i
polstrovn"
vnitnch orgn.
Pomhaj zuitkovat v tucch rozpustn
vitaminy (vetn vitamin A, D a E).
Slou k ochran dleitch orgn ped
negativnmi vlivy prosted (nap. chladn
poas).
Chrn tlo ped ztrtou vnitnho tepla.
Po slouen
s nktermi
blkovinami
vznikaj diglyceridov fosfolipidy, kter
jsou soust kad bunn membrny.
Funguj protizntliv.
Jak jsme ji uvedli ve, je vechno
na tto planet, vetn potravin, tvoeno
tymi zkladnmi prvky kyslkem,
vodkem, uhlkem a duskem. Vechno,
co existuje, obsahuje rzn mnostv tchto
prvk nebo alespo nkterch z nich.
Napklad voda (H2O) sestv ze dvou
atom vodku (H2) a jednoho atomu kyslku
(O). Tuky se skldaj pevn z uhlku (C),
vodku (H) a kyslku (O); jsou nerozpustn
ve vod, avak lze je rozpustit napklad
v teru. Dl se na dva zkladn druhy,
nasycen a nenasycen tuky, a skldaj
se
z mastnch
kyselin
a glycerolu
(jednoho z alkohol).
Mastn kyseliny jsou zkladn stavebn
kameny tuk, stejn jako aminokyseliny
v ppad
blkovin.
Mastn
kyseliny
vytvej se svmi uhlkovmi vazbami
etzce. Tyto uhlkov etzce pitahuj
vodk.
Je-li
kad
vazebn
msto
uhlkovho etzce obsazeno vodkem,
etzec nebo tuk je povaovn

za nasycen. Za takov jsou obecn

povaovny mastn kyseliny s dlouhmi
etzci, piem kvli sv kompletnj
neboli pln" vazb jsou tvrd a maj
vy bod tn. Jinak eeno, m je tuk
nasycenj, tm je za pokojov teploty
tu. Oproti tomu nenasycen tuky maj
mn vodkovch vazeb. Jsou-li dva nebo
vce sousednch atom uhlku bez
vodkov
vazby,
povauj
se za
jednoduch
nenasycen
mastn
kyseliny. Jsou-li dva nebo vce pr
atom uhlku v etzci bez vodkov
vazby,
nazvaj
se polyenov
nenasycen mastn kyseliny.
Ti nejbnj etzce mastnch
kyselin v lidskch tknch jsou kyselina
olejov (C18H34O2), kyselina stearov
(C18H36O2) a kyselina palmitov (C16H32O2).
Tyto ti mastn kyseliny vytvo po slouen
s glycerolem ti zkladn tuky, kter
se vyskytuj v na potrav triolein,
tristearin a tripalmitin.

Sloen tuk
Molekuly tuk jsou tvoeny
temi molekulami mastnch
kyselin a jednou molekulou
glycerolu. Vtina tuk
v naem tle je tvoena
temi mastnmi kyselinami.
Mastn kyselina + glycerol
= druh tuku
1-stearov kyselina + glycerol
= tristearin
Kyselina palmitov + glycerol
= tripalmitin
Kyselina olejov + glycerol
= triolein
74

Tuky

ESENCILN MASTN
KYSELINY
Mastn kyseliny jsou pro nae tlo
nezbytn, avak protoe je nedoke
samo syntetizovat, mus bt zskvny
z potravy. Nazvaj se esenciln mastn
kyseliny a ti zkladn jsou tyto: kyselina
linolov,
kyselina
linolenov
a kyselina arachidonick. Nejdleitj
je ovem kyselina linolov, nebo tu lze
pemnit
na kyselinu
linolenovou
a arachidonickou.
Domnvm
se vak,
e nae
porozumn
opravdovm
potebm naich tl, zprostedkovan
vdou, je dosud v plenkch.
KYSELINA LINOLOV
psob blahodrn na ki a vlasy.
KYSELINA LINOLEOV
podporuje funkci mozku a nerv.
KYSELINA ARACHIDONOV

podporuje
tvorbu
prostaglandin,
tromboxan, prostacyklin a leukotrien.

Funkce esencilnch mastnch

kyselin
Uvaj se pi
tvorb
protizntlivho
tuku
k tvorb
steroid
Cholesterol
se podl
vitaminu D.

cholesterolu,
uvanho
a fosfolipid.
na syntze

Uvaj se k tvorb fosfolipid, kter

jsou poteba v bunnch membrnch.
Podlej se na tvorb prostaglandin,
kter
psob
protizntliv
a napomhaj sren krve. Posiluj
imunitn
reakci
a funkci,
zejmna
lymfocyt T.
Inhibuj tromboxan, kter
na agitaci krevnch destiek.

se podl

Podporuj len.
Posiluj
reakce.

nervov

tkn

a nervov

Podlej se na tvorb hemoglobinu, m

se nepmo astn transportu kyslku
a zvyovn okyslien tkn.

OXIDUJ
na oxid uhliit a vodu, m
vznik energie

UKLDAJ SE
jako budouc energie

PEMUJ SE
na fosfolipidy pro bunn
membrny, na acetylov
skupiny pro syntzu
cholesterolu a pro tvorbu
sekret, hlen, konho tuku
apod.
Pomhaj
udrovat
bunnch stn.

propustnost

Vyivuj a chrn ki, co pomh

upevovat zdrav ke a vlas.
Zvyuj schopnost tla spalovat tuky.
Ovlivuj tegulaci nervovch reakc
v srdci, m ovlivuj jeho rytmus.
Podlej se na udrovn sprvn tlesn
teploty.
Spolu se luovmi solemi emulguj
tuky a pipravuj je na hydrolzu.
Uplatuj
mozku.

se pi

rozvoji

a fungovn

ZDROJE TUK
Lidsk tlo zskv mastn kyseliny dvma
zpsoby: jednak z potravy, kdy jsou tuky
vstebvny
stevn
stnou,
jednak
pemnou
nadbytench
aminokyselin
(blkovin
a sacharid)
v zsobn
tuky
(glykogen a triglyceridy). Na dalch dcch
se budeme vnovat dvma esencilnm
mastnm kyselinm (tukm v kapalnm
skupenstv), kter se vyskytuj v prod:
OMEGA-3

Vedlej
produkty
metabolismu kyseliny linolenov, kter
se vyznauj
dlouhmi
etzci.
75

Vyskytuj
se zejmna
v masitch
pokrmech, jsou to pedevm ryb tuky.
Tyto tuky zstvaj za pokojov teploty
kapaln
a jsou
sloen
z kyseliny
eicosapentaenov
(EPA),
kyseliny
docosahexaenov
(DHA)
a kyseliny
alfalinolenov (ALA).
OMEGA-6

Esenciln
tuky
na rostlinn bzi, z nich nejznmj
a nejprozkoumanj je kyselina gamalinolenov (GLA). Pirozenmi zdroji
mastnch kyselin skupiny omega-6 jsou
zelenina, ovoce, oechy a semena.

Nejlep zdroje mastnch

kyselin skupiny omega-6

PKLAD METABOLISMU TUK

Jak ji bylo uvedeno ve, nen nae
tlo
schopno
absorbovat
i vyuvat
struktury". A tuky, stejn jako blkoviny,
jsou sloenmi strukturami, sestvajcmi
z etzc mastnch kyselin. Jeliko nae
tlo a jeho buky mohou vyuvat
k innosti a viv pouze jednoduch
sloueniny, mus bt tuky pijman
v potrav roztpeny na mastn kyseliny,
tak
jako
se blkoviny
tp
na aminokyseliny. Tato trvic aktivita
se odehrv v prvn sti tenkho steva
za pomoci
lui,
kter
se uvoluje
z jater/lunku. Ne je uveden proces
trven a metabolismu tuk:

Nsledujc potraviny jsou bohat

na kyselinu
linolenovou,
kter
metabolizuje na mastn kyseliny skupiny
omega-3.

1. luov soli emulguj tuky, take jsou

potom
rozpustn
ve vod
a pankreatick a stevn lipza je me
roztpit
na mastn
kyseliny
a glycerol.

OLEJ Z LNNCH SEMEN

uv se ji vce ne pt tisc let.
Obsahuje
velk
mnostv
kyseliny
linolenov a gama-linolenov.

2. aluden vy enzym aluden

lipza tp tuky na mastn kyseliny
a glycerol.

OLEJ ZE SEMEN ERNHO RYBZU

- obsahuje velk mnostv kyseliny
linolov a gama-linolenov.

3. Stevn
(dvanctnkov)
enzym
steapsin tp tuky na mastn kyseliny
a glycerol.

OLEJ Z BRUTNKU LKASKHO

- brutnk je znm jako nadledvinov"
bylina. Nadledviny zsobuj nae tlo
steroidy,
kter
jsou
zskvny
z cholesterolu,
jednoho
z hlavnch
produkt esencilnch mastnch kyselin.

4. Mastn kyseliny a glycerol spolen

vytvej
neutrln
tuky,
kter
se potom spojuj s rznmi blkovinami
a vznikaj chylomikrony. V tto form
jsou tuky absorbovny a lymfatickm
a krevnm
obhem
rozptylovny
do tlesnch tkn. Mastn kyseliny
nelze roztpit na glukzu. Avak
prostednictvm acetylovch skupin
se mohou
zapojit
do Krebsova
(energetickho) cyklu.

OLEJ Z PUPALKY DVOULET

podvm jej s velkm spchem pi
roztrouen sklerze. Je to bohat zdroj
kyseliny linolov a linolenov.
Upozornn: Nikdy neuvejte levn
rafinovan
olej
balen
do irch
sklennch nebo plastovch lahv. Tyto
oleje bvaj vtinou lukl a obsahuj
rozpoutdla,
pesticidy
a chemick
konzervan ltky, napklad BHA, BHT,
metylsilikon aj. Vtina jejich ivin
je ztracena, pemnna nebo vzna, co
m za nsledek acidzu a pokozen
ledvin a jater.

5. Tukov tk pedstavuje zsobrnu

tlesn energie, piem vznamn
ovlivuje zdrav a imunitu bunk.

76

Zvr

Vedlej produkty trven

a metabolismu tuk
IVINY
Esenciln mastn kyseliny
Mastn kyseliny
Glycerol
Glyceridy Voda

TOXINY
Acett (aceton) (keton)
Acetoacett
(kyselina acetoctov) (keton)
Oxid uhliit
Kyselina
beta-hydroxybutyrov (keton)

Pi oxidaci tuk na vodu a oxid uhliit

vznikaj rzn vedlejch produkty
ketony. Jsou to aceton, kyselina acetoctov
a kyselina
beta-hydroxybutyrov.
Je-li
tchto keton produkovno pli a ji
z dvodu nepln oxidace i nadmrnho
tpen
tlesnch
tuk
pi
vysokoproteinov diet -, objev se ketza,
kter
vyst
v acidzu.
Dochz
k pokozen
tkn
a nedostatenmu
fungovn bunk (orgn a lz). Ketza
se dostavuje i pi hypertyreze, hladovn,
horekch a rznch toxemich.
Avak nehledejte v tom dnou vdu !
Veker ltky, kter vae tlo potebuje,
vetn tuk, jsou obsaeny v ovoci,
oechch,
semenech
a zelenin

produktech ekologickho zemdlstv. Ty,

kter tam nejsou, nepotebujete ! Vda
ztratila kontakt s jednoduchost zdrav.
Zvata se intuitivn iv potravou, kter jim
byla urena. Vezmte si z nich pklad.
Nicmn u chronickch a degenerativnch
onemocnn asn pomohou mal dvky
rostlinnho oleje, napklad pupalkovho.
To zejmna plat pro vechna nervov
onemocnn,
napklad
roztrouenou
sklerzu,
Parkinsonovu
nemoc
a Lou
Gehrigovu chorobu.

MODUL 3.4

Enzymy biokatalyztory
Skldaku
zdrav
bychom
nedali
dohromady, kdybychom neporozumli
enzymm. Fyzick svt je na vech
rovnch
v nepetritmu
procesu
konzumovn.
Jedna
iv
struktura
konzumuje jinou kvli sti jej energie.
Konzumace potravy zvaty a lidmi je jen
malm pkladem tohoto procesu. Mezi
vemi aspekty ivota existuje chemick
a biochemick souhra. Prvky a sloueniny
se neustle
pemuj
v jin
prvky
a sloueniny. Zpravidla se tp sloit"
na jednoduch". Jako pklad mohou
poslouit blkovinn struktury sloit
struktury, kter se trvenm (psobenm

enzym)
tp
na aminokyseliny.
Aminokyseliny jsou jednoduch sloueniny
neboli zkladn stavebn kameny, kter
tlo uv k rstu a oprav. Jin pklad:
sloen cukry jako maltza a sacharza
se tp na jednoduch cukr, glukzu.
Vechny tyto procesy jsou nezbytn pro
sprvn zuitkovn. Nicmn kad
forma ivota je jedinen a zuitkuje
tento stavebn materil zpsobem, jen
odpovd jej jedinenosti.
Enzymy jsou katalyztory vech
tchto
chemickch
a biochemickch
proces.
dn
chemick
ani
77

biochemick proces neme probhnout

bez enzymu, kter ho iniciuje; piem
nezle na tom, zda se jedn o proces
katabolick
(destrukce)
nebo
anabolick
(vstavba).
Pkladem
katabolickho procesu je trven (viz
ve), pi nm jsou struktury rozkldny
na stavebn
materil.
V naem
tle
se odehrvaj tak anabolick procesy
vstavby
a obnovy,
napklad
vznik
novch bunk a oprava tch naruench.
Vechny tlesn procesy, vetn
funkc
jater
a ledvin,
imunitnch
a lymfatickch
reakc
a celkov
komunikace nervovho sysrmu, zvis
na funkci enzym. Proto se enzymm k
pracovn sly" ivota. Jsou dlnky,
staviteli a konstruktry. Bez nich by nebyl
ivot.
Enzymy jsou organick karalyztory
vytven ivmi bukami, kter psob
na tzv.
substrty.
Jeliko
s tmito
substrty vytvej doasnou vazbu,
nazvaj se komplexy substrt-enzym.
Enzymy jsou jako magnety, podporuj
utven nebo rozpad prvk nebo jejich
substrt, aby vznikl ken vsledek.
Ostatn
v celm
tle
potebujeme
a uvme obrovsk mnostv enzym.
Jen
samotn
metabolismus
jich
zamstnv nkolik tisc. Enzymy mohou
fungovat jako nkter blkoviny, co
znamen, e mohou transportovat iviny.
Avak hlavn se uvaj jako katalyztory,
take jsou zapoteb pokad, kdy
m probhnout njak chemick akce
nebo reakce. Mohou rovn ovlivnit jejich
rychlost. Ve zdravm tle mohou bt
enzymy uvny pod dokola.
Je teba mt na pamti, e pH tla,
ale
i dehydratace,
radiace,
toxicita
a tlesn teplota me enzymy pokodit,
zniit nebo naopak stimulovat. To me
vyvolat napklad snenou nebo zvenou
aktivitu tkn, poruchy trven, slab
nervov
reakce
nebo
problmy
s dchnm.
Enzymy maj vlastn vdom jako
kad iv tvor. Kad enzym m urit
kol a je si toho vdom. Nkter urychluj

dje a jin je zpomaluj. Nezle na tom,

o jak proces jde; enzym mus bt
vdycky ptomen.
V lidskm tle jsou dva druhy
enzym. Za prv systmov enzymy,
kter jsou odpovdn za chod celho
systmu
(napklad
imunitnch,
ledvinovch, stevnch, nervovch funkc).
Stovky enzym se astn metabolismu
a rstu a opravy bunk, vetn replikace
DNA. Sren krve, vmna kyslku
a transport oxidu uhliitho to ve
vyaduje enzymy. Celulrn respirace
(pijmn ivin a vyluovn odpadu)
je proces stejn dleit pro buky jako
pro cel tlo; oba respiran procesy
potebuj enzymy.
Za druh trvic enzymy, uvan
ke tpen struktur, kter konzumujeme,
na stavebn materil. Buky nedok
jst"
struktury,
potebuj
stavebn
materil. Pi budovn domu stavitel asto
strhne njakou strukturu, aby zskal
potebn materil, kter pak pouije
k vytvoen nov struktury. Nae tlo
mus
postupovat
stejn.
Potebuje
roztpit
struktury",
kter
jme,
na nejjednodu sloueniny nebo prvky
na stavbu, opravu i palivo. V celm
tomto procesu jsou poteba enzymy.
Trvic
enzymy
se nazvaj
hydrolytick enzymy, protoe vou
molekuly
vody
k vtm
stekm
potravy, aby je roztpily na men sloky
i prvky. Trvic enzymy mme v stech,
amylzu a ptyalin, kter tp cukry
a kroby. Dal mme v aludku. Tm
se k
inaktivn
enzymy
neboli
proenzymy, nebo mus bt nejprve
aktivovny, aby mohly fungovat jako
katalyztory. Pepsinogen je pkladem
proenzymu, jen se aktivitou kyseliny
chlorovodkov pemn v pepsin. Pepsin
je pirozen
kysel
a uplatuje
se zejmna
pi
potenm
tpen
blkovin.
Chymus
(trvenina),
obohacen
o proenzymy
(i kdy
nkter
jsou
v dsledku
kyselho
psoben
HC1
neinn),
kles
ze aludku
78

do dvanctnku (prvn sti tenkho

steva), nae slinivka bin vyluuje
zsadit trvic enzymy (nap. amylzu,
lipzu, protezu a celulzu). Amylaza
tp krob, lipza tuk, proteza
blkoviny
a celulza
celulzu.
Dle
slinivka
produkuje
trypsin,
chymotrypsin
a peptidzu,
kter
se ad mezi protezy. To jsou zsadit
enzymy, kter zavruj trven blkovin
neboli
tp
peptidy
a polypeptidy
na aminokyseliny.
Slinivka produkuje hydrogenuhliitan
sodn
(hydrogenuhliitanov
ionty)
a jtra/lunk zase lu, piem oboj
alkalizuje
a vylepuje
aludkem
natrvenou potravu. Jsou-li ovem tkn
tchto orgn ucpan, slab nebo
pokozen, co omezuje nebo blokuje
jejich
alkalizan
funkci,
zstv
dvanctnk pekyselen a nsleduje jeho
zancen nebo zvedovatn. Nadmru
kysel
prosted
rovn
ni
nebo
neutralizuje zsadit trvic enzymy
slinivky, m znemon sprvn trven.
Jakmile se do tohoto procesu zapoj dal
enzymy a paraziti, dojde k vyhladovn
bunk, nebo nad trvenm nabude vrchu
kvaen a hniloba.
Vzkumy
provdn
na Yaleov
univerzit i jinde prokzaly, e enzymy,
vetn trvicch enzym, jsou v tle
produkovny spoustou bunk (nejenom
slinnmi, aludenmi a pankreatickmi).
Bylo napklad prokzno, e bl krvinky
mohou dodvat amylzu stejn jako
proteolytick enzymy. Jak neuviteln
dmysln stroj je nae tlo !
km
stroj" s vekerm respektem k faktu,
e kad kadik buka je individuln
soust Boha, s vlastn individualitou
a vdomm.
Dosud jsme mluvili o endogennch
enzymech, ili o tch, kter jsou
produkovny
v tle.
Nesmme
vak
zapomnat na druhou kategorii enzym
nezbytnch pro ivot exogenn
enzymy, kter jsou obsaeny v potrav.
Exogenn enzymy pomhaj tlu tpit
potravu na uiten stavebn materil.

Tyto enzymy jsou dleit pro zdrav

fyzickho tla. Bez nich to jde se zdravm
z kopce. Dosud nen jasn, pro jsou pro
ns tyto potravn enzymy tak dleit,
kdy mme vlastn trvic enzymy. Avak
tlo mus mt podporu tchto potravnch
enzym, aby mohl sprvn probhat
proces trven a zuitkovn.
Enzymy
jsou
nieny
teplotami
vymi ne 43, respektive 54 C. Ale
mohou je zniit i ni teploty napklad
pi pli dlouho trvajc tepeln prav
jdla. Pi vaen toti nime ivotodrn
sloky potravin vetn enzym. Mjme
na pamti, e dn jin tvor na tto
planet si jdlo ped konzumac tepeln
neupravuje. Kdybychom zvata krmili
vaenmi jdly, onemocnla by a chcpla.
Ne nadarmo
veterini
chovatelm
doporuuj, aby zvata nekrmili zbytky
od stolu, jinak dostanou stejn nemoci,
jako mme my.

PODVN
TRVICCH ENZYM
V dnen dob je prodej trvicch
enzym
nesmrn
vnosn;
existuj
dokonce firmy, kter jejich uvn
podporuj obhajobou analzy ivch
krevnch bunk a jinch diagnostickch
nstroj. Kad z ns trp vce nebo mn
zvanou poruchou trven, zvlt kdy
m oslabenou
slinivku
bin.
Jste-li
vyhubl
a nemete
pibrat,
mte-li
cukrovku i hypoglykemii nebo nachzteli ve stolici nestrvenou potravu (krom
obil), mli byste si promluvit se svm
lkaem o regeneraci slinivky.
Budete-li
pravideln
uvat
komplementrn trvic enzymy, mete
si nadobro
zniit
slinivku.
Avak
u nkterch tkch nebo chronickch
onemocnn se doporuuje uvat trvic
enzymy s kadm druhm, tetm nebo
tvrtm jdlem. Uvejte je ovem pouze
krtkodob, dokud neobnovte normln
funkci slinivky a stev. Jakmile zanete
jst syrovou, nevaenou stravu, skoncujte
s nimi jednou provdy. Jinak je uvejte
jenom
s vaenmi,
tko
79

stravitelnmi, jdly. Pokud jte tepeln

upravovan, kysel jdla, mete trvic
enzymy obas uvat, nebo vaen zni
potravn enzymy a na vae tlo uval cel
bemeno
trven.
Budete-li
pijmat
potravu v podob erstvch v a/nebo
syrovou, asn tm podpote regeneraci
slinivky i vs samotnch.
Podrobnj
zkoumn
enzym
jakoto biokatalyztor pesahuje rmec
tto
knihy.
Spokojme
se tud

s konstatovnm, e ivot plod ivot

a smrt plod smrt. Bez enzym by ns
ekala smrt.
Radujte
se
z pirozen
chuti
erstvch,
neporuench,
zralch
a syrovch potravin. Bh nm dal
nejrozmanitj
pokrmy
a schopnost
je zskvat.
Vybrejte
si ekologick,
erstv a syrov potraviny s vysokm
obsahem enzym, nebo enzymy jsou
klem k ivotu.

Bez ohledu na to, z jakho hlu se dvme

na zdrav a nemoc, dospjeme pokad k zvru,
e nemoc je stejn star jako kuchask umn.
- Dr. Edward Howell, Enzyme Nutrition.

80

MODUL 3.5

Vitaminy (koenzymy)
Kdysi lid jedli pedevm pirozenou"
stravu,
kter
neprola
dnm
zpracovnm.
Nutrin
hodnota
potravin
zpracovvnm
kles.
Intenzivn chov zvat, honba za m dl
vymi hektarovmi vnosy a samotn
zpracovn potravin zmnily kvalitativn
a kvantitativn
rovnovhu
ivin
v potravinch,
kter
lid
na Zpad
konzumuj. Tato zmna je zejm jednou
z pin, pro v na kultue tak buj
chronick
a degenerativn
nemoci.
Modern vzkum naznauje, e pouh
uvn syntetickch vitamin i minerl
na tom nic nezmn. Vzkumy na celm
svt
ukazuj,
e vitaminy
ve svm
pirozen vyvenm stavu jsou nezbytn
pro lep vstebvn, synergistickou
aktivitu a maximln biologick inek.
A pesto si vtina lid kupuje syntetick
vitaminy a minerly, kter jejich tla
zpravidla nedokou sprvn vstebat. U.
S. National Academy of Science, Food and
Nutrition Board, doporuuje, aby lid
uspokojovali sv kadodenn nutrin
poteby
pestrou
stravou
a nikoli
syntetickmi
vitaminy
a minerly.
Vitaminov a minerln doplky dokonce
ani ty, kter obsahuj doporuenou denn
dvku nemohou dodat vechny ostatn
iviny, kter tlo zskv z vyven
stravy.

O vitaminech
Nadmrn psun vitamin zpsobuje
acidzu.
Vitamin C je kysel, vyplavuje z tla
vpnk a sniuje hladinu dobrho"
cholesterolu.
Neuvejte v nadmrnch dvkch
nic, zejmna vitaminy rozpustn
v tucch.
Uvn syntetickch vitamin me
v tle vyvolat chemickou nerovnovhu.

Tyto vitaminy se hromad ve tknch

a zpsobuj obstrukce a toxicitu.

Vitamin A
Dal nzvy: Beta-karoten, retinol.
inek: Povzbuzuje imunitn systm
a zvyuje odolnost vi infekcm. Udruje
tkn zdrav. Spolu s vitaminem B2
peuje o zdrav sliznic v trvicm stroj.
Nejvhodnj zdroje: Rajata,
mrkev, kapusta, tun, pent, brokolice,
dn, jam, ekanka, vodn meloun,
chest, jablka, meruky, vestky, papja,
avokdo, paprika (koen), tykev,
citrnov trva" (vousatka citrnov).

Vitamin Bl
Dal nzvy: Tiamin, tiaminchlorid.
inek: Nervov soustava. Zajiuje
sprvn fungovn trvicho systmu;
pomh produkovat kyselinu
chlorovodkovou, kter je poteba pro
sprvn trven.
Nejvhodnj zdroje: Hrch, oka,
semena, oechy, fazole, epa, brambory,
pomerane, listov zelenina, melasa,
okra, slunenicov semena, para oechy,
rov otruby, neloupan re.

Vitamin B2
Dal nzvy: Riboflavin, vitamin G.
inek: Podporuje imunitn systm.
Nezbytn pro rst, pro oi, ki, nehty
a vlasy. Pomh metabolizovat blkoviny
a sacharidy.
Nejvhodnj zdroje: Listov
zelenina, rov otruby, avokdo, mlto,
penin klky, mandle,
81

slunenicov semena, rikov kapusta,

vestky, listy epy a tunu, jablka,
banny, mrkev, grapefruit, chaluhy,
kokosov oech.

klky vlask oechy, melasa, meloun

kantalup, zel, zelen paprika, mrkev,
neloupan re, med, vestky, lskov
oky, brambory slunenicov semena.

Vitamin B3

Vitamin B9

Dal nzvy: Niacin, kyselina

nikotinov.

Dal nzvy: Kyselina listov,

folacin, kyselina pteroylglutamov.

inek: Sprvn krevn a lymfatick

obh, zdrav nervov soustava, dobe
fungujc trvic stroj.

Psoben: Vytv erven krvinky,

podporuje tvorbu DNA a RNA.
Metabolizuje aminokyseliny.

Nejvhodnj zdroje: Penin

klky, oechy, neloupan re,
slunenicov semena, brambory, listov
zelenina, mandle, rebarbora, jen
vhonky, rov otruby.

Nejvhodnj zdroje: Listov

zelenina, brokolice, chest, fazol msn,
irsk brambory, oechy, epa, rikov
kapusta, avokdo, pent, zel, hlvkov
salt, banny houby, datle, meloun
kantalup.

Vitamin B5
Dal nzvy: Kyselina pantotenov,
pantotenan vpenat.
inek: Reguluje metabolismus tuk
a sacharid. Stimuluje nadledviny, kter
pak produkuj vce kortizonu. Pomh
proti stresu.
Nejvhodnj zdroje: Hrch, mate
kaika, listov zelenina, avokdo,
banny, brokolice, kapusta, pomerane,
fazole, melasa.

Vitamin B6

Vitamin B12
Dal nzvy: Kobalamin,
kyanokobalamin.
inek: Nezbytn pro rst, pro
produkci a regeneraci ervench krvinek.
Nejvhodnj zdroje: Slunenicov
semena, listy kostivalu, chaluhy, banny,
hroznov vno Concord grape".

Vitamin B13
Dal nzvy: Kyselina orotick.

Dal nzvy: Pyridoxin, chlorid

pyridoxinu, niacinamid, pyridoxalfosft.

Nejvhodnj zdroje: Vpnk,

kyselina orotick.

inek: Pomh metabolizovat tuky

a sacharidy. Pispv ke sprvn innosti
DNA a RNA, nervov soustavy a mozku.
Vznamn se podl na metabolizaci
nenasycench mastnch kyselin
na vitamin F. Peuje o zdrav krve,
podporuje tvorbu ervench krvinek
a pomh udrovat normln hladinu
hemoglobinu. Nezbytn pro bunnou
respiraci.

Vitamin B15

Nejvhodnj zdroje: Listov

zelenina, banny, avokdo, penin

Dal nzvy: Kyselina pangamov.

inek: Zvyuje toleranci vi
hypoxii (nedostatek kyslku v bukch
a tknch).
Nejvhodnj zdroje: Semena,
oechy, neloupan re.

82

Vitamin B17
Dal nzvy: Nitrilosid, amygdalin,
laetril.
inek: Preventivn
a kancerostatick.
Nejvhodnj zdroje: Maliny
brusinky, meruky a pedevm pecky
z merunk, ostruiny, fazol zlat, fazole
mungo, fazol msn, cizrna, lnn
semeno, pecky vestek a broskv.

Vitamin C
Dal nzvy: Kyselina askorbov,
kyselina L-dehydroaskorbov.
inek: Podporuje rst a hojen
tkn, aktivuje imunitn systm,
antioxidant, stimuluje vechny orgny
a lzy, pojivov tkn. Podporuje lbu
jakhokoli onemocnn. Me sniovat
hladinu dobrho" cholesterolu
a triglycerid. Rovn syntetizuje kolagen
potebn pro zdravou ki a sliznice.
Nejvhodnj zdroje: Veker
ovoce a zelenina, zejmna jahody,
ostruiny, citrusov plody, rajata,
papriky, jablka, tomel, guava, mango,
ten, brambory, zel, kapusta, papja,
pent, brokolice, tun, avokdo, banny,
kapusta, ern rybz, petrel, pky atd.

Vitamin D
Dal nzvy: Ergosterol, kalciferol,
viosterol.
inek: Absorpce vpnku. Zvyuje
odolnost vi infekcm. Nezbytn pro
tvorbu zub a kost.

inek: Okysliuje tkn, sniuje

potebu kyslku, stimuluje innost
pohlavnch orgn a srdce. Chrn
bunn membrny.
Nejvhodnj zdroje: Panensk
rostlinn oleje, syrov a naklen
semena, oechy, listov zelenina,
neloupan re, penin klky, hrch,
hlvkov salt, pent, brokolice, chest,
avokdo.

Vitamin F
inek: Sniuje hladinu cholesterolu.
Pomh sniovat riziko vzniku srdench
chorob. Podporuje nadledviny.
Nejvhodnj zdroje: Panensk
rostlinn oleje, (zejmna svtlicov,
slunenicov, olivov), semena, oechy,
penin klky.

Vitamin H
Dal nzev: Biotin.
inek: Metabolismus tuk,
sacharid, blkovin a aminokyselin.
Antiseptick.
Nejvhodnj zdroje: Mandle,
ovesn otruby, vlask oechy, rajata,
zelen hrek, banny, nkter houby.

Vitamin K
Dal nzvy: Menadiol, menadion,
fylochinon, fytomenadion.
inek: Ovlivuje sren krve.
Podporuje jtra. Metabolizuje vpnk
(kosti).

Nejvhodnj zdroje: Naklen

semena, vojtka, houby, slunenicov
semena, penin klky, slunen zen.

Nejvhodnj zdroje: pent, zel,

chest, brokolice, kvtk, rajata, mrkev,
chaluhy, vojtka, melasa, tun, listov
zelenina, chlorofyl.

Vitamin E

Vitamin P

Dal nzvy: Tokoferol, tokotrienol.

Dal nzev: Bioflavonoidy.

83

inek: drba cvnch stn

a vlsenic. Podporuje pojivov tkn.
Posiluje kapilrn stny, ve vlsenicch
psob protisrliv, chrn vitamin C.
Nejvhodnj zdroje: erstv ovoce
a zelenina, zejmna citrusov plody,
zelen paprika, hroznov vno, jahody,
ern rybz, meruky, ten, vestky,
paprika (koen).

Vitamin T
inek: Udruje celistvost krevnch
destiek. Nejvhodnj zdroje:
Sezamov semeno, tahini.

Vitamin U
inek: Podporuje lbu ved
v trvicm stroj (nap.
dvanctnkovch).
Nejvhodnj zdroje: va
ze syrovho zel, erstv zel.

Cholin
Dal nzev: Acetylcholin. inek:
Pomh pi trven a vstebvn.
Soust fosfolipid, nap. lecitinu.
Nejvhodnj zdroje: Penice,
listov zelenina, zel, kvtk, cizrna,
oka, arady.

Inositol
Dal nzev:
Hexahydroxycyklohexan. inek:
Podporuje rst vlas, posiluje srdce;
vitamin skupiny B. Nejvhodnj zdroje:
Vtina ovoce a listov zelenina.

PABA
Dal nzvy: Kyselina
paraaminobenzoov (vitamin skupiny B).
inek: Podporuje rst. Dobr
na ki a vlasy.
Nejvhodnj zdroje: Melasa,
otruby, neloupan re, slunenicov
semena, penin klky.

MODUL 3.6

Zkladn prvky
NEJDLEITJ MINERLY,
STOPOV PRVKY A
TKOV SOLI
Ve sv
nejjednodu
podob
je lidsk tlo hromdkou popela. Uhlk,
vodk, kyslk a dusk z tkn bohatch
na blkoviny
a sacharidy
(i tukov
zsoby) se rozptlily do vzduchu nebo
se vypaily jako voda, take zbyly jen
minerly.
Tento
minerln
popel"
o hmotnosti asi 2,5 kg je sice mal
na objem, ale pln ivotn dleitou roli
ve vech tknch tla.
Minerly se astn mnoha funkc.
Jsou poteba k podpoe rstu a regulaci

tlesnch proces. Zajiuj vstavbu

kost,
podlej
se na
svalovch
kontrakcch,
krvetvorb,
vstavb
blkovin, produkci energie a na cel ad
dalch tlesnch proces. Vyskytuj se
v zemi a ve vod a my je pijmme
v potravinch a npojch.
Existuje
nejmn
dvaadvacet
minerl, kter jsou pro lidsk zdrav
nezbytn (v tle jich bylo objeveno pes
ptaedest)
a tyto
iviny
se dl
na hlavn a stopov minerly. Prvn
jsou v tle zastoupeny v mnostvch
vtch ne ajov lika, zatmco druh
v mnostvch daleko mench. Pojmy
hlavn" a stopov" neodrej vznam
uritho
minerlu
pro
zachovn
optimlnho
zdrav,
protoe
84

nedostatek jednch i druhch m stejn

kodliv nsledky. Henry Schroeder, M.D.,
Ph.D., z Dartmouth College k: Vae
poteba minerl je dokonce dleitj
ne poteba vitamin, nebo minerly
si tlo samo vyrobit nedoke."
Minerly psob spolen nebo kad
na vlastn pst. Nkter spolu sout
o vstebn, take velk psun jednoho
minerlu
me
zpsobit
nedostatek
jinho. To plat zejmna o stopovch
minerlech,
napklad
mdi,
eleze
a zinku.
V jinch
ppadech
nkter
minerly zvyuj vstebvn druhch
minerl.
Napklad
sprvn
pomr
vpnku, hoku a fosforu ve strav
zvyuje vstebvn a vyuit vech tchto
t minerl. Jejich vstebvn rovn
zvis na potebch tla. lovk, jen
m minerl
nedostatek,
jich
bude
vstebvat vce ne ten, kdo se iv
plnohodnotn. Ovem bn zpadn
strava se vyznauje nedostatkem t
minerl: vpnku (jeho zuitkovn me
pedstavovat obrovsk problm), eleza
a zinku.
Prmyslov vyrbn potraviny maj
snenou vivnou hodnotu a mohou bt
zdrav nebezpen. Rafinace obil (vetn
penice, re a kukuice) zpsobuje
dramatick snen jejich pirozench
ivin.
Napklad
penice
rozemlet
na svtlou mouku ztrat 40 a 60 procent
vitamin
a minerl.
Ukazuje
se,
e rafinac potravin se sniuje nejen obsah
stopovch minerl jako manganu, zinku
a chrmu, nbr tak obsah rznch
hlavnch
minerl
(hoku).
Konzervovan a mraen zelenina bv
oetena kyselinou ethylendiamintetraoctovou
(EDTA),
kter
ji pipravuje
o znan mnostv zinku. ast vskyt
pot
s metabolismem
vpnku
prozrazuje, e vpnk v on podob,
ve kter
ho mnoz
konzumuj,
tlu
nesvd, nebo nen sprvn vstebvn,
co m za nsledek jeho bytek.

Zuitkovn vpnku

Pmm nsledkem
patnho zuitkovn vpnku
me bt slabost kost, nerv
a pojivovch tkn. To me
pivodit hemoroidy, keov
a metlikovit ly, vrsky, klu,
aneuryzma, prolaps moovho
mche, dlohy, stev apod.

Oslaben ttn
lzy/pttnch tlsek
(hyperaktivita) sniuje nebo
znemouje sprvn zuitkovn
vpnku.

Sprvn funkce tkn,

jejich rst a regenerace
vyaduj rovnovhu fosforu,
vpnku a hoku.

Vysok pjem vpnku

sniuje hladinu fosforu.

Ke sprvnmu vyuit
vpnku jsou zapoteb hormony
pttnch tlsek. Nepijmteli vpnk z rostlin, mohou
se vm v tle tvoit kameny
i kostn ostruhy, zvlt kdy
mte oslaben pttn tlska.
Ekologicky
pstovan
plodiny
obsahuj
vt
mnostv
nkterch
zkladnch
minerl
ne
bn
(neekologicky)
pstovan
plodiny
a zejm tak mn toxickch tkch
kov. I kdyby modern (neekologick)
produkce plodin neovlivovala jejich
vivnou hodnotu (co vak in), stejn
se vechny minerly, kter nae tlo
potebuje,
nevyskytuj
v pd
rovnomrn. Pdy, kter jsou chud
na urit minerly, mohou zpsobit nzkou
koncentraci hlavnch nebo stopovch
minerl v pitn vod a rostlinch, co
pispv k nedostatenmu psunu ivin.
Natst si dnes meme vybrat z pestr
palety ovoce, zeleniny, oech a bylin
z celho svta.
85

HLAVN MINERLY
Vpnk (Ca)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Druhy:
Vzan
v blkovinch
46
procent,
rozptlen
6,5
procent,
ionizovan 47,5 procent.
Potravinov zdroje: Vtina ovoce
a zeleniny (pedevm tmav zelen
listov
zelenina,
mrkev,
brokolice,
pomerane, papja), chaluhy, sezamov
a skunenicov semena, mandle, vlask
oechy, keu a para oechy, tofu, kostn
mouka a neloupan re.
Poznmka: Kva, bn aje, npoje
sycen oxidem uhliitm, marihuana,
pemra soli, cigarety, rafinovan cukry,
alkohol a chemick diuretika zabrauj
pjmu vpnku nebo odvpuj kosti
a tkn.
Vyuit v tle: Vpnk je nejhojnj
minerl v tle. Je nezbytn pro pevnost
kost, chrupavek, lach a pojivovch tkn.
(Je to zkladn stavebn materil kost).
Pomh aktivovat adu enzym, vetn
slinivkovch.
astn
se innosti
neurotransmiter, uv se pi uvolovn
adenosintrifosftu (ATP, rezerva bunn
energie).
Devtadevadest
procent
tlesnho vpnku je v kostech a zubech.
Vpnk se podl na sren krve. Je to
jeden z mnoha bunnch nosi.
Spatn
zuitkovn:
Je velice
rozen. K optimlnmu vyuit vpnku
jsou nezbytn hormony ttn lzy
a pttnch tlsek a alkalizace.
Krtkodob
nedostatek:
Svalov
kee,
buen
srdce,
nespavost,
podrdnost, zubn kaz, onemocnn
dsn, mknut kost, nervozita, kee
nohou a zad, kehk kosti, oslaben
pojivovch
tkn
vetn
keovch
a metlikovitch il, hemoroidy, prolapsy
orgn
a ke,
petechie,
nhl
mravenen, zimnice, srden arytmie.
Ovlivuje svalov kontrakce. Jeho vyuit
je regulovno
hormonem
pttnch
tlsek a vitaminem D. Vpnk je stavebn
materil kost a zub. Upravuje srden

innost, sren krve a metabolismus,

odstrauje
nervovou
podrdnost.
Sniuje
vysokou
hladinu
histamin.
Zven
spoteba
vpnku
me
podncovat
ttnou
lzu
(C-buky)
ke zven tvorb hormonu kalcitoninu.
To vak potlauje reabsorpci vpnku
kostmi a zpsobuje jejich rozpad. Tak
olovo naruuje zuitkovn vpnku.
Dlouhodob
nedostatek:
Osteoporza,
skoliza,
kivice
a onemocnn zahrnujc odvpnn kost
a poruchy jejich rstu. Dle zakrslost,
artritida a deprese.
Toxicita: Acidza, kostn ostruhy,
ledvinov kameny, stenza a usazeniny
vpnku
ve tknch,
poppad
hypertenze,
zmatenost,
nauzea
a zvracen.

Uhlk (C)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Vzduch, sacharidy,
ovoce, zelenina a oechy. Vyuit v tle:
Hlavn zdroj energie. Soust sacharid
a stavebn materil tuk a aminokyselin.
Nezbytn pro zuby, pojivov tkn, ki,
vlasy a nehty.

Chlr (Cl)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn
zdroje:
Vtina
ovoce
a zeleniny: datle, tun, hlvkov salt,
avokdo, kapusta, chaluhy a asy, celer,
rajata, brambory, meruky, pomerane,
ananas, kokos, eicha, syrov bl zel,
pent, chest, okurka, pastink, mrkev,
cibule. Vaen fazole a hrch, mosk sl
apod.
Zdroje toxicity: Vodojemy.
Vyuit
v tle:
Elektrolyt,
spolu
se sodkem a draslkem. Psob na krev,
nervy
a epitel.
Podporuje
trven
a vyluovn, upravuje osmotick tlak
v krvi
a tknch.
Pomh
udrovat
normln srden innost, rovnovhu
kyselin a zsad a vodn bilanci. Zvyuje
schopnost krve transportovat oxid uhliit
do plic, jimi je vyluovn z tla. Pomh
istit steva a cel tlo od toxin. Vytv
v aludku
normln
kysel
86

prosted. (To napomh absorpci eleza

a vitaminu B12.)
Nedostatek:
Naruen
trven,
zadrovn vody, bytek hmotnosti.
Toxicita: Velice jedovat ji pi
nepatrnm pekroen potebn dvky.
Pznaky otravy jsou slabost, zmatenost
a kma.

Vodk (H)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Potravn zdroje: Veker potraviny,
zejmna
sacharidy
a tuky.
Ovoce
a zelenina, pedevm mrkev,
celer,
pent, rajata a zel.
Vyuit v tle: Krev; vechny buky.

Hok (Mg)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn
Potravn
zdroje:
Veker
ovoce
a zelenina, zejmna tmav zelen listov,
mosk asy a chaluhy, oechy, semena,
suen ovoce, brambory, vojtka, fky,
neloupan re, ananas, med, celer,
celozrnn vrobky, mandle, avokdo,
banny, jablka, broskve, fazol msn,
vigna, penin klky.
Zdroje toxicity: Voda.
Vyuit v tle: Posiluje svaly a nervov
tkn.
Aktivuje
mnoho
enzym,
pedevm pi metabolismu sacharid.
Je nezbytn pro sprvn vvoj kost
a zub. Ovlivuje innost jater a lz.
Stimuluje vyluovn. Pomh zvldat
stres, udrovat svaly prun, adaptovat
organismus na chlad a upravovat srden
rytmus. Tlum nsledky otravy olovem
a rozpout ledvinov kameny, sniuje
hladinu albuminu.
Poznmka: Alkohol, diuretika, emon
a fyzick stres, prjem, zinek a flur
zvyuj potebu hoku.
Nedostatek:
Symptomy
mohou
zahrnovat prjem, navu, nedostatek
vpnku, srden arytmii, mkk a porzn
kosti, patn trven, aluden neurzu,
poruchy
spnku,
podrdnost,
zmatenost, kee, tachykardii, nervozitu,

ledvinov kameny, patnou ple. Kritick

nedostatek hoku me mt za nsledek
koronrn onemocnn srdce, zmatenost
a tvorbu krevnch sraenin. Toxicita:
Tk nauzea a zvracen, velmi nzk
krevn tlak, extrmn ochablost svalstva,
obtn dchn a nepravideln tep.

Dusk (N)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn
zdroje:
Blkoviny
(aminokyseliny). Nejdleitj potraviny:
oechy, semena, vojtka, zelen listov
zelenina.
Zdroje toxicity: Maso.
Vyuit v tle: Nejdleitj prvek
blkovin a ve sloueninch fosforu. Svaly,
chrupavky, tkn, lachy, vazivo.
Nedostatek:
Abnormln
vzrst,
thlost, neuromuskulrn pote, smrt.
Toxicita: Acidza.

Kyslk (O)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Potravn zdroje: erstv vzduch.
Zdroje toxicity: Zneitn vzduch.
Vyuit v tle: Umouje oxidaci.
Nezbytn pro kosti, zuby, ki, erven
krvinky, krevn obh a optimismus.
Nedostatek:
zpsobuje smrt.

Nedostatek

kyslku

Fosfor (P)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Ptomen skoro
ve vech
potravinch,
zejmna
v lutninch, semenech, obl, houbch,
mrkvi, oechch, mandlch, celozrnnch
vrocch a suenm ovoci.
Zdroje toxicity: Maso, mlto, stevn
zplodiny a odpad, tba fosft, mdla,
fosftov psady v perlivch npojch
apod.
87

Vyuit v tle: Fosfor je nezbytn pro

vpenatn kost (85 procent tlesnho
fosforu je uloeno v koste). Psob v ad
enzymatickch
pochod
vetn
metabolismu. Kontroluje innost vtiny
hormon a mnoha vitamin. Podl se na
metabolismu sacharid, tuk a blkovin.
Organick fosfty jsou soust vech
bunnch struktur a ady jejich funkc.
Fosfor
je obsaen
v adenosintrifosft
(ATP), co je vlastn jaksi bunn
elektrrna". Podl se na oxidaci cukr
kvli tvorb ATP, na vvoji kost, zub,
krve,
mozku,
na rstu
vlas
a
na metabolismu
tuk
a sacharid.
Transportuje mastn kyseliny.
Nedostatek: Zpsobuje osteoporzu,
bolesti v kostech a jejich patnou tvorbu,
prolapsy, navu, podrdnost, chab
rst,
kivici,
pecitlivlost
ke,
nechutenstv,
hubnut
a celkovou
vyerpanost, oslabuje pam a tkn.
Dlouhodob
a nadmrn
uvn
nevstebatelnch
antacid,
plin
konzumace limond a konzervovanch
a zpracovanch
potravin
vedou
k plinmu hromadn fosforu.
Toxicita:
Fosfor
je toxick
jen
vjimen.
Pznaky
otravy
mohou
zahrnovat
kehkost
kost
zavinnou
bytkem
vpnku
(osteoporza),
zchvaty, nepravideln tep a dunost.

Draslk (K)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Potravn
zdroje:
Veker
ovoce
a zelenina, zejmna tmav zelen listov,
chaluhy a asy, semena, fky, celer,
houby, suen ovoce, brambory, avokdo,
brokolice, lutniny, papja, nekoupan
re, rikov kapusta, banny, vodn
meloun.
Zdroje toxicity: Chronick prjem,
diabetick
acidza
a chemick
lky,
pedevm nkter diuretika, mohou
zpsobit nadmrn vyluovn draslku
z tla.
Poznmka: Nadbytek vitaminu D me
pispt
k bytku
draslku
a oslaben
funkce ttn lzy. Tot plat o nadbytku

vitaminu PABA. Nedostatek (i bytek)

draslku me bt rovn zpsoben
nedostatkem hoku, zinku a eleza.
Nedostatek: Srden arytmie, dusnost,
ochabl
svalstvo,
patn
trven
a vstebvn ivin. Zpomalen rst,
paralza, sterilita, apatie a zmatenost,
pokozen ledvin. Such ke, akn,
nachlazen, nespavost, snen reflexn
reakce, alergie na glukzu. Nedostatek
draslku
se me
vyskytnout
pi
chronickm prjm, zvracen, diabetick
acidze,
onemocnn
ledvin
nebo
dlouhodobm
uvn
projmadel
i diuretik.
Vyuit v tle: Uvd do rovnovhy
tln
tekutiny,
reguluje
nervovou
a svalovou drdivost. Pomh pi tvorb
glykogenu z glukzy, tuk z glykogenu,
blkovin z pepton a protez. Me lit
akn, alergie, alkoholismus a srden vady
a pomhat hojit spleniny. Toxicita:
Nadmrn psun draslku me siln
zvit jeho hladinu v krvi, vyvolat poruchy
srdce
(v krajnch
ppadech
infarkt
myokardu) a ledvin a nerovnovhu tlnch
tekutin.

Sodk (Na)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Potravn
zdroje:
Veker
ovoce
a zelenina, zejmna tmav zelen listov,
mrkev, celer, vodn meloun, jahody,
jablka, borvky, angret, kvtk, chest,
sl (vechny druhy), okurky, epa, okra,
dn, fazole, chaluhy a asy.
Zdroje toxicity: Vtina zpracovanch
potravin, vodojemy.
Poznmka: Diuretick lky jsou hlavn
pinou nadmrnho vyluovn sodku
z tla. Nadmrn pocen me siln snit
hladinu sodku. Nzk hladina sodku me
signalizovat oslaben kry nadledvin.
Sodk se asto sluuje s kyslkem.
Vyuit v tle: Nepostradateln tlesn
elektrolyt. Hlavn kationt (kladn nabit
iont)
pro
intracelulrn
aktivity
a homeostzu. Hraje vznamnou roli
v osmotickm tlaku buky, m
88

ovlivuje jej zuitkovn vody a ivin.

astn se svalov kontrakce. Podl se na
metabolismu
sacharid
a blkovin,
na katabolismu (tpen) glukzy a tvorb
glykogenu (ukldn glukzy), astn
se penosu
nervovch
impulz
(ovlivujcho vodivost buky) a pomh
vylaovat srden rytmus. Nedostatek:
Projevuje
se ochablost
a bytkem
svalstva, kubnm, vyerpanost, patnou
koncentrac,
ztrtou
pamti,
nechutenstvm,
nauzeou,
prjmem,
artritidou,
bolestmi
nerv,
patnm
trvenm, oslabenou funkc nadledvin,
hubnutm.
Uveden
symptomy
jsou
zpravidla dsledkem hladovn nebo
psnho pstu, zvracen, such ke,
alergi, nzkho krevnho tlaku, zcpy,
pocen nebo prjmu. Kritick nedostatek
chloridu
sodnho
me
zpsobit
dehydrataci a smrt.
Toxicita:
Strava
bohat
na sodk
je spojovna
s hypertenz
(a omezen
sodku sniuje krevn tlak). Nae strava
obsahuje nadmrn mnostv sodku
(a patnctkrt pevyujc doporuenou
denn dvku).

Sra (S)
Kysel/zsadit: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Kapusta, tun,
rikov kapusta, fazole, zel, kvtk,
esnek, cibule, maliny, chaluhy, brokolice,
hlvkov salt, penin klky aj.
Zdroje toxicity: Trval ondulace,
vlasov tuidla a nkter kondicionry
mohou ovlivovat hladinu sry v krvi.
Poznmka: Sra chrn buky ped
toxickmi inky tkch kov. Tabk
sniuje absorpci sry.
Vyuit v tle: Sra dezinfikuje krev,
pomh organismu vzdorovat bakterim
a chrn
bunnou
protoplazmu.
Podporuje nezbytn oxidan reakce,
stimuluje vyluovn lue, chrn ped
toxiny,
negativnmi
vlivy
zen
a zneitn, m zpomaluje strnut.
Podl
se na
syntze
kolagenu,
nejdleitj blkoviny pro zdravou ki.
Sra je nezbytn poteba pro vlasy, nehty,

inzuln, chrupavky a krev. Napomh

trven
a vyluovn.
Je oxidanm
inidlem v hemoglobinu.
Poznmka: Je to pedevm sra, kter
uinila z esneku krle bylin".
Nedostatek: Poruchy rstu, ekzmy,
dermatitida, lmavost vlas a neht nebo
jejich patn rst. Toxicita:
Zvyuje
riziko srdench chorob, ohroen ivota
je nepravdpodobn.

STRUN O STOPOVCH
MINERLECH
Stopov prvky jsou minerly, kter
v malm mnostv potebuj rostliny,
zvata i lid. V naich tlech se nalzaj
stopov mnostv vce ne ptaedest
minerl, napklad hlink, arzen, baryum,
bizmut,
berylium,
brm,
kadmium,
chrm, m, kyselina listov, flur,
galium, germanium, zlato, jd, elezo,
olovo, lithium, mangan, rtu, molybden,
chinin, selen, kemk, stbro, stroncium,
cn, titan, wolfram, vanad a zinek. Hraj
vznamnou roli pi udrovn zdrav a jsou
nezbytn pro vstebvn a zuitkovn
vitamin a jinch ivin. Pomhaj pi
trven a slou jako katalyztory mnoha
hormon, enzym a ivotn dleitch
tlesnch funkc a reakc. Dle pomhaj
nahrazovat elektrolyty vylouen z tla
silnm pocenm nebo prjmem a chrn
ped
toxickmi
reakcemi
a otravou
tkmi kovy. Soudob vzkumy ukazuj,
e bychom mli zskvat potebn dvky
stopovch prvk z vyven stravy,
pedevm z erstvho ovoce a zeleniny.
Dr. Henry Schroeder kdysi prohlsil,
e stopov
prvky
(minerly)
jsou
mnohem dleitj ne vitaminy, nebo
je neumme syntetizovat. Proto jsou
zapalovacmi svkami v chemii ivota,
na nich zvis vmna energie pi
spalovn ivin a vstavb ivch tkn."
Existuje mnoho faktor, kter naruuj
rovnovhu
minerl.
To znamen,
e nkter minerly, kter konzumujeme,
nejsou potom tlem vstebny. Jak jsou
pekky vstebvn minerl ?
89

Strava
Hlavnm
faktorem
naruujcm
rovnovhu
minerl
jsou
nevhodn
stravovac nvyky, napklad nadmrn
konzumace
rafinovanch
sacharid,
alkoholu a mdn diety. Nedostaten
me bt i obsah minerl ve zdrav"
strav, zle na tom, v jak pd
potraviny vyrostly nebo jakou metodou
byly pipraveny.

Stres
Naruit rovnovhu minerl me tak
fyzick a emon stres. Nkter iviny,
jako zinek a vitaminy skupiny B, se pi
silnjm stresu vyplavuj z tla ve vtm
mnostv.
Jsme-li
ve stresu,
me
se rovn snit vstebvn ivin.

Lky
Lky mohou ztenit zsoby minerl
v tle nebo zvit mnostv toxickch
kov. Diuretika oderpvaj nejenom
sodk, nbr mnohdy tak draslk a hok.
Antacidy, aspirin a orln antikoncepce
mohou
vyvolat
bytek
vitamin
a minerl a zvit hladinu toxickch
kov.

Zneitn
Toxick kovy, napklad olovo, rtut
a kadmium, mohou naruovat vstebvn
minerl a zvyovat jejich vyluovn.
Po cel ivot jsme vystaveni nesetnm
zdrojm toxickch kov, k nim mimo jin
nle
cigaretov
kou
(kadmium),
mdn
a hlinkov
ndob,
barvy
na vlasy (olovo), kosmetika na bzi olova,
hydrogenovan
tuky
(nikl),
antiperspiranty (hlink) a zubn amalgm
(rtu a kadmium).

Nutrin doplky
Nerovnovhu mohou zpsobit rovn
vitaminov
a minerln
preparty.
Napklad vstebvn vpnku se sniuje
v ptomnosti
fosforu.
Vitamin
C
je poteba
k absorpci
eleza,
avak

v nadmrnm mnostv me zpsobit

bytek
mdi.
Vitamin
D zvyuje
vstebvn vpnku, ale jeho nadbytek
me zpsobit bytek hoku nebo jin
problmy.

STOPOV MINERLY
Arzen (As)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Voda, vzduch a pda.
Zdroje toxicity: Ryby mlto, obiloviny,
spalovn
uhl,
pesticidy,
insekticidy
(obsahuj oxid arzenit arsenik),
herbicidy defolianty, prce s kovy vroba
skla a zrcadel, tabkov kou, vpln
zubnch
kanlk.
Rovn
devo
konzervovan
anorganickmi
sloueninami arzenu (vdechovn pilin
nebo koue pi jeho spalovn), bydlen
v blzkosti
nekontrolovan
skldky
toxickho odpadu, konzumace potravin,
pit
vody
a dchn
vzduchu
kontaminovanho arzenem.
Vyuit v tle: loha arzenu v naem
tle nen dosud jasn. U zvat bylo
zjitno, e je nezbytn pro rst, vvoj
a rozmnoovn, mon kvli jeho roli pi
metabolismu metioninu, aminokyseliny
podlejc
se na
procesu
rstu.
Pi
spalovn pchne po esneku. Ukld
se pevn v jtrech a vyluuje se mo.
Mon vyuit v tle: ke, vlasy, nehty,
ttn lza a mozek.
Nedostatek:
Arzen
se usazuje
ve svalech a mozku (vytsuje fosfor).
Sladk kovov chut v stech, esnekov
pach dechu a stolice, staen hrdlo,
porn
bolest
zad
(vzdorujc
chiropraktick lb), vyerpanost, bytek
vitality, pote s polyknm, plen (znt)
o, hrdla a hrudi, zvten krn mandle,
svalov kee, bolest zdovch sval,
netenost, ztrta vnmn bolesti, ztrta
tlesnho ochlupen, zmny konho
pigmentu
(tmav
skvrny),
gastroenteritida.
Toxicita:
Arzen
zpomaluje
metabolismus (sniuje innost tvorby
energie), je toxick pro buky
90

a enzymy. Stahuje hrdlo a vyvolv

svalov
kee.
Mimodn
siln
neurotoxin. Zpsobuje anorexii. Pozen
velkho mnostv arzenu me pivodit
smrt,
jeho
vdechnut
me
mt
za nsledek
bolesti
v krku
nebo
podrdn
plic.
Dle
zpsobuje
nevolnost, zvracen, snen tvorby blch
a ervench krvinek, abnormln srden
rytmus, pokozen cv, pornou bolest
zad a mravenen v rukou a nohou.

Berylium (Be)
Potravn zdroje: Voda, vzduch a pda.
Zdroje toxicity: Prmysl, hornictv,
prce s kovy, spalovn uhl, zpracovn
mdi, mon i barvy laky a kosmetika.
Vyuit v tle: Nen dosud znmo, zda
je berylium
nezbytn
pro
optimln
biochemick fungovn.
Nedostatek:
Dchavinost,
bytek
hmotnosti, kael, nava, bolest na prsou,
anorexie a slabost.
Toxicita: Psob na plce, jtra, ledviny
a srdce. Inhibitor enzym vetn ATP,
DNA
a nkterch
jaternch
enzym;
zpsobuje odumrn bunk ve vech
tknch.

Br (B)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Vskyt: Sopen zdla v Tosknsku,
boritany
v Tibetu,
USA
a Turecku
a kolemanit v Kalifornii.
Potravn zdroje: Vodojemy, erstv
ovoce a zelenina (jablka, hroznov vno,
hruky, listov zelenina, mrkev), oechy
a mlto.
Zdroje
toxicity:
Mdla,
cement,
nkter istc prostedky, sklo, keramika.
Nedostatek: Zmny kost pipomnajc
osteoporzu
u en,
pokles
hladiny
ionizovanho
vpnku
a kalcitoninu,
zven
hladina
celkovho
vpnku
a vyluovn
vpnku
mo.
U zvat
zpsobuje zpomalen rstu. Metabolismus
bru a hoku spolu zejm souvis, nebo

souasn nedostatek obou minerl

zhoruje stav kost, potlauje jejich
anabolismus a m za nsledek snenou
koncentraci hoku v kostech. Oproti
tomu doplovn bru zvyuje hladinu
beta-estradiolu
a testosteronu
a pedstavuj prevenci ztrt vpnku
a demineralizace kost.
Toxicita: Nauzea, prjem, vyrky,
artritida a vyerpanost. Pi pozorovn
zvat vylo najevo, e nadmrn pjem
bru me potlaovat rst a imunitu.

Kadmium (Cd)
Potravn zdroje: Voda, vzduch a pda.
Zdroje toxicity: Cigaretov kou,
vzduch uvolujc se pi vrob bateri,
pjen
kov,
sven,
galvanick
pokovovn, vodojemy, hornictv, vzduch
v okol rafineri zinku, spalovn fosilnch
paliv nebo komunlnho odpadu, zubn
protzy,
laky,
pozinkovan
potrub,
kontaminovan mkki, obiloviny, mln
vrobky,
maso,
ryby,
prmyslov
hnojiva, vfukov plyny, cigaretov kou.
Potraviny pomhajc pi detoxikaci
kadmia:
Zelenina z eledi brukvovitch, mlet
paprika, ovoce.
Vyuit v tle: Naruuje vstebvn
jinch minerl, usazuje se pedevm
v srdci
a prav
ledvin.
Negativn
ovlivuje psoben rznch enzym.
Nedostatek:
Anmie,
degenerace
svalov tkn, hypertenze, pokozen
jater a ledvin, artritida, pneumonitida,
zvracen, prjem, odvpovn kost,
pokozen
srdce
a cv,
vyerpn,
rozedma plic a zpsobuje nedostatek
zinku.
Toxicita:
Kadmium
nen
z tla
vyluovno a po ase me doshnout
toxick rovn. K nadmrnmu pjmu
kadmia dochz, kdy ho mkk voda
vyplavuje
z potrub.
Zpsobuje
hypertenzi, pokozen ledvin, ztrtu ichu
(anosmie). Podle nkterch vzkum
zvyuje alkohol zadrovn tkch kov,
mimo jin kadmium.
91

Chrm (Cr)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Prodn vodn zdroje,
houby,
cukrov
ttina,
pivovarsk
kvasnice, melasa, koen a byliny.
Zdroje toxicity: Koedln prmysl,
cement, barvy na devo.
Poznmka: Vdci odhaduj, e 90
procent Amerian trp nedostatkem
chrmu a 60 procent jich m cukrovku
nebo hypoglykemii.
Vyuit v tle: Hlavn regultor hladiny
inzulnu. Nae tlo obsahuje asi 600
mikrogram chrmu, nejvce v tlm
v dtstv. Chrm je pedevm soust
faktoru tolerance glukzy (GTF), ltky,
kter
spolu
s inzulnem
usnaduje
vstebvn krevnho cukru (glukzy)
do bunk. Chrm je nezbytn pro ttnou
lzu a slezinu. Pomh pi metabolismu
sacharid. Spolen s inzulnem se podl
na zuitkovn
glukzy
a uvolovn
energie.
Problmy
zpsoben
nedostatkem chrmu jet zhoruje
nedostatek vanadu.
Nedostatek: Hypoglykemie, cukrovka.
Mon jsou poruchy spnku a zl sny,
zkost,
vyerpanost,
zkrcen
dlky
ivota.
Prmyslov
chrm
psob
karcinogenn na plce a me vyvolat
znt
prduek,
vedovatn
ke,
krvcen do mozku a trombzu.
Toxicita: Nadmrn pjem chrmu
nebo jeho hromadn ve tknch innost
inzulnu sp omezuje ne zvyuje.
V extrmn vysokch dvkch me
podntit rakovinn bujen. Tak pokozuje
ledviny a jtra.

Kobalt (Co)
Potravn zdroje: Ovoce,
(zejmna listov a byliny.

zelenina

Zdroje toxicity: Kobalt se uv jako

odpovac inidlo pi vrob nkterch
druh piv. Velk konzumace tchto piv
me zpsobit polycytmii (nadbytek
ervench krvinek) a srden choroby.

Vyuit v tle: Podporuje normln

rst, chu k jdlu a slinivku. Kobalt
je obsaen ve vitaminu B12, piem
podporuje tvorbu ervench krvinek,
regeneraci nervovch tkn a sprvn
formovn bunk.
Nedostatek: Projevuje se stejn jako
nedostatek vitaminu B12, me vyvolat
anmii, nervov poruchy, abnormln
utven bunk, upinatou ki a atrofii.
Toxicita: Je vzcn. Velk
dvky
anorganickho
kobaltu
(neslouenho
s vitaminem B12) mohou stimulovat funkci
ttn lzy a kostn den, co m za
nsledek polycytemii.

M (Cu)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Potravn
zdroje:
Tmav
listov
zelenina, hrozinky, edkviky, oechy,
mandle, pomerane, melasa, avokdo
a brokolice.
Zdroje toxicity: Mdn
potrub a kuchysk nin.

vodovodn

Poznmka: Dlouhodob uvn orln

antikoncepce me naruit rovnovhu
mdi v tle, co vyvol nadmrn zven
hladiny cholesterolu.
Vyuit v tle: Jtra, lunk, krev,
plce, srdce. Vstebvn a metabolismus
eleza.
Oxidace
mastnch
kyselin
a tyrozinu
na melaninov
pigmenty.
Metabolismus
kyseliny
askorbov
(vitaminu C). Katalyztor pi tvorb
hemoglobinu. Nezbytn potebn pi
syntze
katecholaminu.
Soust
antioxidanho
enzymu
superoxiddismutzy,
chrn
bunn
membrny ped pokozenm vysoce
reaktivnmi
kyslkovmi
fragmenty.
Jakoto antioxidant me m zabrnit
rozvoji rakoviny.
Nedostatek: M se ukld v mozku a
ve vajencch. Me zpsobit chronick
prjem, plen v krku a krnch mandlch,
malabsorbci,
anmii,
ztrtu
konho
a vlasovho pigmentu (neschopnost tla
vytvet kolagen), holohlavost, srden
choroby,
Menkeho
syndrom
92

pokroucench vlas, pokozen nervov

soustavy, skolizu, patnou tvorbu tkn,
bolky
na ki,
dunost,
mentln
retardaci
a snenou
odolnost
vi
infekcm.

mnostv vody a strava chud na blkoviny

zvyuj pjem fluru a jeho vedlej
inky.
Vysok
dvky
fluru
jsou
nesmrn jedovat.

Toxicita:
Me
vyvolat
kolitidu, Wilsonovu chorobu,
a emon problmy.

elezo (Fe)

ulcerzn
psychick

Poznmka: Pekrauj e-li denn psun

mdi 20 mg, me dochzet k nevolnosti
a zvracen.

Flur (F)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Mrkev, na tunu
a epy, smetnka, slunenicov semena,
esnek, pent, oechy a mandle.
Zdroje
toxicity:
V oblastech
s vysokm vskytem fluru je tento prvek
obsaen v mnoha npojch a potravinch,
kter se zde vyrbj. Pidv se do
vtiny zubnch past a jako soust
prmyslovch hnojiv se me dostat
do pdy. Vyskytuje se rovn v moskch
produktech a ovsu.
Vyuit v tle: Zpevuje zubn sklovinu
a kosti, zmruje osteoporzu u starch
en, m vliv na vy porodn hmotnost
a rychlej rst dt, zmruje slbnut
sluchu zpsoben otospongizou vnitnho
ucha. Flur je rovn nezbytn pro
zdravou krev, ki, vlasy a nehty.
Nedostatek: Zubn kaz, kiv pte,
slab zrak.
Toxicita: Flur zstv v tle dlouho,
nebo
je obsaen
v kostech.
I mal
pekroen doporuen denn dvky me
zpsobit bolesti kost, ztuhlost, slabost,
kdov bl msta na zubech, hnd nebo
jamkovit zuby, vrstky na kostech,
rychl strnut, zven riziko rakoviny,
vysokou
mrtnost
(v oblastech
se znanou koncentrac fluru ve vod
a trojnsobnou), ochablou a vrsitou
ki nebo sklerodermii. Nkte lid (nap.
v Indii) maj hrb, co m na svdom
kostn fluorza, kter hroz ji pi zven
koncentrace fluru ve vod o 1,5nsobek
doporuen dvky. Horko, pit velkho

Kysel/zsadit: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Ovoce a zelenina
(zejmna tmav zelen listov), oechy
a mandle, pomerane, hroznov vno,
banny, chaluhy a asy, hrozinky, fky,
epa, mrkev, rajatov va, chest,
petrel, fazole, okurky, rikov kapusta,
tykev, brokolice (nejlpe syrov), eicha,
ostruiny, celozrnn potraviny, koenov
zelenina, pent, erstv hrch, avokdo,
vestky, sezamov a dov semena.
Zdroje
toxicity:
Prmysl,
star
vodovodn
potrub,
vodojemy,
environmentln zdroje vetn vzduchu,
litinov ndob.
Vyuit v tle: Nezbytn pro tvorbu
hemoglobinu,
myoglobinu
a mnoha
enzym
potebnch
pro
produkci
ervench krvinek. Pomh zvldat stres,
ovlivuje uvolovn aldosteronu hormonu
nadledvin, kter zvyuje hladinu sodku,
m podporuje alkalizaci a vyvauje
draslk. elezo se sluuje s glukzou
a fruktzou,
nktermi
vitaminy
(E,
C atd.)
a aminokyselinami.
Posiluje
imunitn systm a zvyuje odolnost vi
nachlazen, infekcm a nemocem. V krvi
funguje jako nosi kyslku. Psob na rst,
rozmnoovn, zuby, kostru, a jtra,
rovn na usazovn lipid a cholesterolu.
Psun velkho mnostv vitaminu E a
zinku
naruuje
vstebvn
eleza,
podobn
jako
kofein
z kvy,
aje
a limond. Lid, kte asto jed konzervy
nebo pij mnoho limond, pijmaj
nadbytek fosforu, kter me zablokovat
vstebvn eleza. Nadmrn pocen
nebo rychl prchod potravy stevy me
odbourvat elezo. Nedostatek eleza
m za nsledek pebytek olova a naopak.
Olovo
naruuje
tvorbu hemoglobinu
a me vyvolat anmii. Nedostatek:
Mrn nedostatek eleza (neovlivuje
mnostv
ervench
krvinek)
me
zpsobit navu, bolesti hlavy,
93

slabost,
menstruan
pote,
podrdnost, deprese, nespavost nebo
neklidn spnek. Velk nedostatek eleza
vyvolv anmii (snen potu ervench
krvinek), zcpu, afty, lmav nehty,
bledou ple nebo dunost. Dalmi
symptomy mohou bt chu na nejedl
vci", napklad led, jl nebo krob,
srden choroby a zhoren duevnch
schopnost. Me tak ovlivovat pracovn
vkon, nladu a pam. Zvyuje riziko
podrdn a zntu stev. Toxicita:
Nadmrn pjem eleza me vst
k nezdravmu hromadn eleza v tle a k
tvorb
volnch
radikl.
Akumulace
eleza
ve tknch
bv
spojovna
s hemochromatzou,
dosti
vzcnou
chorobou.
Nadbytek eleza me
zpsobit krvcen v aludku a stevech,
pokles krevnho tlaku a pokozen jater.
Me tak snit odolnost vi infekcm
a u malch dt zpsobit dokonce smrt.

Olovo (Pb)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Plodiny pstovan
v pd kontaminovan olovem.
Zdroje
toxicity:
erstv
a konzervovan potrava, rafinovan cukr,
voda, laky na bzi olova, keramika
s glazurou
obsahujc
olovo,
barvy
na vlasy, zneitn vzduch (vfukov
plyny, tabkov kou, benznov vpary),
pjen spoje na plechovkch. Potraviny
odbourvajc
nadbyten/toxick
olovo:
Dov
semena,
okra,
rebarborov koen, cayensk pep, mta
peprn, asy, listov zelenina a ovoce.
Poznmka:
Vyvarujte
se mdnho
a hlinkovho
ndob
a skladovn
kyselch potravin v kovovch ndobch.
Vyuit v tle: Nen znm. Olovo
naruuje tvorbu hemoglobinu a me
zpsobit anmii. Je to protoplazmatick
jed
(naruuje
vmnu
enzym).
Nedostatek:
Olovo
je jednm
z nejbnjch
a
nejhe
odbouratelnch
neurotoxin. kod i v
malm
mnostv.
Jeho
nedostatek
zpsobuje oslaben vle a abstraktnho
mylen, navu, alergie, anmii, bolesti

hlavy, slabost, mozkovou dysfunkci, u dt

hyperaktivitu,
problmy
s uenm
a chovnm. Ukld se v mozku, nervech,
kostech
a prav
ledvin.
Toxicita:
Pokozen nervov soustavy (co me
zpsobit problmy s chovnm, nap.
hyperaktivitu u dt), anmie, slabost,
degenerace
sval,
letargie,
duevn
poruchy, bolesti bicha, zcpa, oslaben
vle, abstraktnho mylen, pokles duevn
vkonnosti,
zubn
kaz,
alergie
na potraviny
a enviromentln
vlivy,
zhoren cukrovky a roztrouen sklerzy.

Lithium (Li)
Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.
Potravn zdroje: Chaluhy
celozrnn potraviny, semena.
Vyuit
v tle:
Tlum
a autodestrukn tendence.

a asy,

agresivitu

Nedostatek:
Deprese,
zuivost,
maniodepresivn
psychza,
suicidn
sklony, obsese, trn partnera a dt.
Toxicita: Tes, letargie, bolesti hlavy,
zmatenost,
roztkanost,
zvrat,
psychomotorick retardace, kma.

Mangan (Mn)
Kyselost/zsaditost:
zsadami.

Sluuje

se se

Potravn zdroje: Veker tmav

zelen listov zelenina, pent, banny,
epa, borvky, pomerane, grapefruity,
meruky, chaluhy a asy, celer, lutniny,
oechy, obiloviny, chest, ananas.
Zdroje toxicity: Inhalace manganu
v prmyslovch zvodech bv spojovna
s psychickmi a nervovmi poruchami !
Vyuit
v tle:
Podporuje
tvorbu
tyroxinu
a mooviny,
lipotropickou
aktivitu cholinu, zuitkovn thiaminu
a metabolismus sacharid. Posiluje tkn
a kosti, ledviny, jtra, slinivku, slezinu,
mozek,
srdce
a lymfu.
Podporuje
neurotransmitery a metabolismus energie.
Je obsaen
v kostech
a chrupavkch.
Aktivuje adu enzym, napklad pyruvt
(sl
kyseliny
pyrohroznov)
94

karboxylzu
v mitochondrii,
arginzu
a dismutzu.
Nezbytn
pro
syntzu
katecholaminu.
Podporuje
plodnost
a reprodukci,
tvorbu
rstovch
a pohlavnch hormon, reguluje hladinu
krevnho cukru a pomh tlu vyuvat
blkoviny a sacharidy.
Nedostatek:
Vyskytuje
se vzcn.
Arteriosklerza, zmatenost, tes, poruchy
sluchu a zraku, vyrka, zven hladina
cholesterolu,
zven
krevn
tlak,
podrdnost, pokozen slinivky, pocen,
tachykardie, oslaben intelektu, skpn
zuby, vyerpanost, snen odolnost,
slab kosti, vlasy a nehty, kon choroby,
problmy s poetm, bytek hmotnosti,
onemocnn lz, patn okysliovn
tkn, poruchy reproduknch funkc,
zchvaty a kee, paralza. Nicmn
pinou ke je nedostatek vpnku.
Toxicita: Mangan je siln toxick pi
vdechovn
nebo
nitroiln
aplikaci.
Symptomem
jeho
nadbytku
je CJD
(Creutzfeldtova-Jakobova
choroba,
obdoba nemoci lench krav).

Rtu (Hg)
Potravn zdroje: Mnoho druh ryb,
zejmna tuk.
Zdroje toxicity: Kontaminovan ryby,
zubn amalgm, vodojemy, teplomry,
nkter
baterie, vroba a distribuce
ropnch produkt, fungicidy (na obil),
zivky,
barvy
na vlasy,
kosmetika,
spalovn fosilnch paliv, prmyslov
hnojiva,
chemick
lky
(diuretika,
ppravky proti hemoroidm apod.). Tyto
zdroje rtuti mohou oslabovat imunitu.
Vyuit v tle: Soli rtuti se uvaj
v medicn,
zemdlstv
a prmyslu,
take se rtu me v tle nahromadit
v toxickm mnostv. Rtu mn podobu
a funkci enzym. Ukld se v ledvinch,
nervech, krvi, jtrech, kostn deni,
slezin, mozku, srdci, ki a svalech,
ve stevnch stnch, kosternch svalech
a plicch. V thotenstv plod velmi citliv
reaguje na rtu. Proto by mly eny
v thotenstv a v dob kojen omezit
konzumaci ryb, kter mohou obsahovat
hodn rtuti. Nedostatek: Akutn zavac

pote, ztrta chuti k jdlu, bytek

hmotnosti, znt dsn, obtn vkn
a polykn, kovov chu v stech, ze,
nauzea, zvracen, bolesti v bie, krvav
prjem. Toxicita: Nadbytek rtuti sniuje
hladinu
selenu,
vyvolv
vn
emocionln problmy, ni buky, blokuje
transport cukr (energie na bunn
rovni), zvyuje prostupnost draslku
bunnmi
stnami,
zpsobuje
nechutenstv, deprese, tes, perifern
znecitlivn,
patnou
pam
otupuje
smysly
a zejmna
oslabuje
neuromuskulrn
spoje.
Podl
se na
roztrouen
sklerze,
Parkinsonov
nemoci a infarkru myokardu.

Molybden (Mo)
Potravn zdroje: Neloupan re,
tmav zelen listov zelenina, lutniny,
pedevm hrch a fazole, vechny druhy
obil.
Zdroje toxicity: Voda z vodovodu.
Vyuit
v tle:
Usmruje
metabolismus vpnku, hoku a mdi.
Pemuje puriny na kyselinu moovou.
Je soust enzymu xantinoxidzy, kter
pomh pi tvorb kyseliny moov
(bn produkt metabolickho tpen).
Je dleit pi mobilizaci uloenho eleza
a nezbytn pro zdrav rst a vvoj.
Nedostatek: Zpsobuje bytek mdi,
tachykardii, onemocnn st a dsn,
anmii, nechutenstv, bytek hmotnosti,
u starch mu impotenci, dchavinost,
eroslepost, zakrnl vzrst.
Toxicita:
Obecn
povaovn
za netoxick.
Nicmn
dlouhodob
podvn vce ne 10 mg denn me
vyvolat bolesti a otoky kloub, tedy
symptomy pipomnajc dnu.

Nikl (Ni)
Potravn
mnostv
potravinch.

zdroje:
se nachz

Ve stopovm
ve vech

Zdroje
toxicity:
V potravinskm
prmyslu se uv jako katalyztor pi
vrob
ztuench
pokrmovch
95

tuk,
kter
jsou
rovn
obsaeny
v nkterch druzch peiva, ipsech,
suenkch, bonbnech apod. Nikl se uv
v ocelrnch a kovozpracujcm prmyslu,
je obsaen v cigaretch, barvch na vlasy
a kosmetickch prostedcch.
Poznmka:
zsoby niklu !

Semena

Potraviny
nadbyten/toxick
a listov zelenina.

mku

ztenuj

odbourvajc
nikl:
Ovoce

v klcch
a otrubch,
take
konzumovat celozrnn produkty.

je teba

Vyuit v tle: Selen je pedevm

soust
antioxidanho
enzymu
glutathionperoxidzy. Dle je obsaen
v enzymu, kter chrn tkn (zejmna
bunn
membrny)
ped
oxidac
nestabilnmi volnmi radikly. Selen tak
spolupsob s antioxidanm vitaminem E.
Sniuje riziko rakoviny a posiluje imunitn
systm. Sniuje potebu vitaminu B12.

Vyuit v tle: loha niklu v tle

nebyla dosud prozkoumna, avak tento
prvek
je dvn
do souvislosti
s genetickm kdem, kter je obsaen
v kad
buce,
a mon
pomh
aktivovat rzn enzymy, podle nkterch
autor inzuln a dal slinivkov enzymy.
Pravdpodobn
se podl
na innosti
hormon, bunnch membrn a enzym.
Nzk hladina niklu v krvi byla pozorovna
u osob
s nedostatkem
vitaminu
B 6,
cirhzou jater a pokozenmi ledvinami.
Oproti
tomu
vysok
hladina
niklu
je spojovna
s rakovinou,
infarktem
myokardu,
poruchami
ttn
lzy,
lupenkou a ekzmy.

Nedostatek: Svalov slabost, spojitost

s rakovinou
a srdenmi
chorobami,
nava, lupy, voln ke, zpomalen rstu,
zven hladina cholesterolu, nchylnost
k infekcm, sterilita, pokozen jater,
Downv syndrom, fibrocystick choroba
prsu, cystick fibrza, svalov dystrofie.

Nedostatek: Nikl se ukld v dutinch,

kloubech a ptei. Me psobit jako
nefrotoxin, ohroovat moov cesty,
zejmna ledviny. Ve se na krevn plsn
zpsobujc tumory. Me ochromit pte,
pivodit epilepsii, dermatitidu a jin kon
choroby, alergie, chronickou rmu a zpal
plic a znt jater, kter maj za nsledek
nekrzu a rakovinu.

Kyselost/zsaditost: Zsadotvorn.

Toxicita: Zpsobuje paralzu, nvaly

krve do mozku a epilepsii. Siln toxicita
me bt karcinogenn. Me pipravovat
tlo o kyslk. Kad tumor potebuje
ke sv existenci nikl !

Selen (Se)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Rasy a chaluhy,
esnek, houby, obil, brokolice, cibule,
para oechy.
Zdroje
pipravuje

toxicity:
Pda.
mouku
o selen

Rafinace
obsaen

Toxicita:
esnekov
dech",
vypadvn vlas, uvolovn neht
na nohou
a rukou,
podrdnost,
pokozen jater a ledvin, kovov chu
v stech, dermatitida a loutenka. Velk
pedvkovn me zpsobit smrt.

Kemk (Si)
Potravn zdroje: Vojtka, chaluhy,
tmav zelen listov zelenina, peslika,
kopiva, lnn semeno, ovoce, zejmna
jablka a hroznov vno, oechy, cibule,
jahody,
maliny,
ostruiny,
borvky,
hlvkov salt, fky, smetanka lkask,
okurky,
vaen
fazole
a hrch,
slunenicov semena, rajata.
Vyuit v tle: Psob antisepticky
krev, svaly. ke, nervy, vlasy, nehty,
pojivov tkn, slinivka, zubn sklovina,
slinivka a brzlk. Lide s arteriosklerzou
maj vysokou hladinu kemku, ale nen
jist, zda tento minerl souvis s vvojem
kardiovaskulrnch nemoc. Bn strava
obsahuje
dostatek
kemku,
kter
je dobe vstebvn.
Nedostatek:
Nejdleitj
funkc
kemku
je viva
kost.
Je rovn
potebn pi tvorb pojivovch tkn
(proteinov kostn struktury, v nich
je uloen
vpnk).
Nedostatek
96

kemku
m za
nsledek
slab
a znetvoen kosti rukou, nohou a hlavy,
sniuje odolnost vi infeknm chorobm,
urychluje strnut, zpsobuje znt lach,
odvpovn
kost,
kardiovaskulrn
chorby, skolizu a arteriosklerzu.

Cn (Sn)
Potravn zdroje: Voda, vzduch a pda.
Zdroje toxicity: Kovov konzervy,
z nich se cn uvoluje do konzervovanch
potravin.
Vyuit v tle: Podporuje rst vlas
a me zlepit reflexy.
Nedostatek: Tlo vstebv cnu mlo,
piem nen jasn, kolik z denn dvky
(1,5-3,5 mg projde stevn stnou
do krve. Nedostatek cnu me zpsobit
holohlavost a snit odolnost vi hluku.
Toxicita: Vysok dvky cnu mohou
niit erven krvinky.

Vanad (V)
Potravn zdroje: V potrav se vanad
vyskytuje v organick form.
Zdroje toxicity: Uv se pi vrob
legovan oceli, gumy, umlch hmot
a keramiky.
Me
se vyskytovat
ve vzduchu, strav a vodojemech.
Vyuit v tle: Potebn jako faktor
tolerance glukzy (GTF). Vanad tvo
sloueniny
s jinmi
biologickmi
substancemi.
Lidsk
tlo
v prmru
obsahuje 20 mg vanadu, jen se zejm
podl
na metabolismu
cholesterolu
a tvorb hormon. Pedbn vzkumy
ukazuj, e vanad me zabrnit rakovin
prsu a zpomalit rst ndor.
Nedostatek: Hypoglykemie, cukrovka,
zven kazivost zub, zven hladina
triglycerid a cholesterolu, bolest v hrudi,
kael, spni, rma a bolest v krku.
U zvat zpsobuje nedostatek vanadu
zpomalen
rstu,
znetvoen
kost
a neplodnost.

Toxicita: Vanad ve velkch dvkch

vn pokozuje plce, hrdlo a oi. Me
zpsobit i smrt.

Zinek (Zn)
Kyselost/zsaditost: Kyselinotvorn.
Potravn zdroje: Dov semena,
chaluhy a asy, oechy, listov zelenina,
houby, cibule, penin klky.
Vyuit v tle: Zinek posiluje imunitn
systm, zejmna brzlk. Chrn ped
porodnmi
komplikacemi.
Je zapojen
do mnoha enzymovch systm a syntzy
nukleovch kyselin (DNA a RNA), take
pmo souvis s rstem a regenerac tla.
Stimuluje mozek, genitlie, ttnou lzu,
jtra a ledviny. Podl se na penosu oxidu
uhliitho ze tkn do plic. Je soust
trvicho enzymu pro hydrolzu blkovin.
Pomh pi len zrann.
Nedostatek:
Spatn
stevn
vstebvn,
zpomalen
rstu,
nechutenstv, nezdrav barva pleti, bl
skvrny na nehtech, pomal hojen ran,
neplodnost, cukrovka, ztrta chuovho
vnmn, eroslepost, porodn komplikace,
strie (znamnka na ki thotnch en),
poruchy chovn, chybn vvoj varlat
a vajenk, nanismus, chronick prjem,
cirhza jater, cukrovka a onemocnn
ledvin. Toxicita: Vysok dvky zinku
mohou
vyvolat
jatern
onemocnn
provzen letargi, bolesti v aludku
a horeku. Zvyuj riziko rakoviny tlustho
steva a prsu.

TKOV SOLI V BIOCHEMII

V biochemii
jsou
tkov
soli
anorganick tlesn ltky. Roku 1665
objevil Anglian Robert Hooke buku.
A nmet
vdci
Matthias
Schleiden
a Theodore Schwann nezvisle na sob
(v roce 1838 a 1839) vyvinuli teorii
buky. V roce 1850 piel Rudolf Virchow
s biochemickou teori bunnho len.
Jacob
Moleschott
z ma
a Wilhelm
Heinrich
Schssler
z Oldenburgu
se zamili na biochemick len nemoc
pomoc tkovch sol.
97

Tkov soli, nazvan t bunn

soli, jsou pokldny za dlnky a stavitele
tla. Vtina z nich se nalz v krvi a
ve tknch. Voda a organick substance
jsou inertn materil, kter soli (ionty)
uvaj k tvorb a udrovn tlnch bunk.

hladinu
oxidu
kyseliny uhliit.

innost
bunnch
sol
stimuluje
tekutiny, buky a tkn k odezv, kter
vyvol polarizaci nebo depolarizaci. To m
za nsledek
budovn
(anabolismus)
a destrukci
(katabolismus)
bunk.
Rostliny
vstebvaj
ze zem
prostednictvm
koenovho
systmu
zkladn minerly a kovy jako vpnk,
sodk a sru. Potom je fyziologickmi
procesy (hlavn fotosyntzou) pemuj
na soli, aby je lidsk tlo mohlo vstebat
a zuitkovat.

Vskyt
ve tknch:
V pojivovch
tknch (pokrvaj vechny tkn, orgny
a lzy), je zkladn slokou kost a zub.

ZKLADN TKOV SOLI

Ne uvdm dvanct tkovch neboli
bunnch
sol,
obsaench
v biochemickch teorich W. H. Schsslera
ze sedmdestch let 19. stolet.

Chlorid draseln
Latinsk nzev: Kali muriaticum.
Vskyt ve tknch: Ve fibrinu. Sluuje
se
s vodkem
a vytv
kyselinu
chlorovodkovou, pomh pi tvorb
a vyluovn lui, podl se na tvorb
trvicch enzym, alkaliztor.
Nedostatek: Zpsobuje trvic pote,
vyzblost, oslaben tkn, nadmrnou
tvorbu
a hromadn
hlenu,
otoky,
granulomy
onch
vek,
zpomalen
jaternch proces a loutenku.

Chlorid sodn
Latinsk nzev: Natrum muriaticum.
Vskyt ve tknch: Ve vech tknch
a tlesnch
tekutinch,
zejmna
mimobunnch. V aludench vch
psob jako alkaliztor.
Nedostatek:
Zpsobuje
patnou
regulaci tekutin, acidzu, dehydrataci,
zcpu, pal, vedy a buen srdce, zvyuje

uhliitho

a bunn

Fluorid vpenat
Latinsk nzev: Calcarea fluorica.

Nedostatek:
Zpsobuje
prolapsy
moovho mche, dlohy atd., keov
a metlikovit ly a hemoroidy.

Fosforenan elezit
Latinsk
phosphoricum.

nzev:

Ferrum

Vskyt
ve tknch:
Ve vlasovch
bukch, svalovch membrnch krevnch
a mznch cv. Posiluje a obohacuje krev.
Uv se v potench fzch lby
zrann a nemoc.
Nedostatek:
Zpsobuje
choroby
projevujc
se krvcenm,
obstrukce,
nespavost,
znty,
vyerpanost
a negativn ovlivuje transport kyslku
a oxidu uhliitho.

Fosforenan vpenat
Latinsk nzev: Calcarea phosphorica.
Vskyt ve tknch: Ve vech bukch
a tlesnch
tekutinch.
Spolen
s albuminem tvo nov erven krvinky,
podporuje rst a tvorbu aludench v,
posiluje kosti a zuby.
Nedostatek:
Zpsobuje
vvojov
problmy, ochablost a degeneraci tkn,
malabsorpci.
rakovinu,
vyerpanost,
svalov kee, epilepsii, oslabuje krevn
obh nebo jej ucpv, zpomaluje lebn
proces.

Fosforenan draseln
Latinsk nzev: Kali phosphoricum.
Vskyt
ve tknch:
V ki
a
ve sliznicch.
Podl
se na
transportu
kyslku, pi detoxikaci je vyuvn
98

lymfatickm systmem a jtry, pomh

pi lb znt.
Nedostatek: Zpsobuje kon choroby,
obstrukce lymfatickho systmu (nebo
jeho neinnost), slab imunitn reakce,
nedostaten okysliovn tkn (vetn
acidzy), astma, revmatismus, bolesti,
navu a lenost", vyerpanost a choroby
projevujc se silnm zahlennm.

Fosforenan hoenat
Latinsk
phosphorica.

nzev:

Magnesia

Vskyt
ve tknch:
V krvinkch,
kostech,
zubech,
mozku,
nervov
soustav a ve svalstvu. Je nezbytn pro
neuromotoriku. Psob: antispazmodicky.
Nedostatek:
Zpsobuje
kee,
dysfunkci neuromotoriky, trismus (ke
elistnho svalu), buen srdce, nervov
bolesti,
hypertrofii
lz
a orgn,
ochrnut.

Fosforenan sodn
Latinsk
phosphoricum.
Vskyt
tekutinch.
moovou.

nzev:

ve tknch:
Sluuje
se

Natrium
V tlesnch
s kyselinu

Nedostatek:
Zpsobuje
rozklad
kyseliny
mln,
tvorbu
luovch
a jaternch kamen, dnu, revmatismus,
nevolnost, pekyselen aludku a acidzu,
oslabuje innost lunku.

Kyselina kemiit
Latinsk nzev: Silicea.
Vskyt
ve tknch:
V pojivovch
tknch,
zejmna
kostech,
vlasech,
nehtech,
v mozkovch
a nervovch
tknch.
Transmutovan
na vpnk
alkalizuje.

deprese, znty, zapomntlivost, artritidu,

revmatismus, non pocen a ndory.

Sran vpenat
Latinsk nzev: Calcarea sulphurica.
Vskyt
ve tknch:
V pojivovch
tknch a jaternch bukch. Ve vodu,
pomh pi bunnm katabolismu.
Nedostatek:
Zpsobuje
abscesy,
pupnky a dal kon choroby, otoky
lymfatickch
uzlin,
znty
(imunitn
reakce provzen otokem) a bolesti hlavy.

Sran draseln
Latinsk nzev: Kali sulphuricum.
Vskyt ve tknch: Ve vech tknch,
pedevm
mozkovch
a nervovch,
ve svalovch
bukch
a krvinkch.
Podporuje metabolismus, je antiseptick.
Nedostatek:
Zpsobuje
cukrovku
(zejmna pi nedostaten mozkov
a nervov
aktivit),
nzkou
vitalitu
a odolnost,
oslaben
metabolismus,
mikrobiln pemnoen (nap. Candida
albicans),
hnilobn
procesy
(nap.
ve stevech),
patnou
pam,
Alzheimerovu chorobu a snenou funkci
nadledvin,
co
negativn
ovlivuje
neurotransmitery.

Sran sodn
Latinsk nzev: Natrum sulphuricum.
Vskyt ve tknch: V intercelulrnch
tekutinch. Spolen s chloridem sodnm
vyrovnv intercelulrn a extracelulrn
tekutiny. Stimuluje nervovou soustavu,
slinivku, jtra, steva atd.
Nedostatek: Zpsobuje dehydrataci,
malabsorpci, vyzblost, zcpu, pomal
trven,
cukrovku,
oslaben
jater
a lunku
(loutenka
atd.),
astma,
zvrat a nevolnost.

Nedostatek:
Zpsobuje
oslaben
nerv, kost a pojivovch tkn, prolapsy,
99

MODUL 3.7

Fytochemiklie
Fytos
je ecky
rostlina".
Mezi
fytochemiklie
pat
tisce
slouenin
obsaench
v rostlinch
a plodech.
Nkter z nich uvdm v tomto modulu.
Kad den jsou objevovny nov, nebo
lid odjakiva chtj objevit Boha.
Chemie
potravin
je dosti
komplikovan, zvlt kdy si uvdomte,
e mnoho
ltek
funguje
synergicky,
zatmco
druh
se pemuj
(biotransmutuj") na jin a jednodu
ltky. Vtina lid se zamuje hlavn
na to, aby jejich strava obsahovala
vitaminy a minerly, piem neberou
v potaz tento dlouh seznam dalch
ltek, kter jsou pro zdrav tla nemn
dleit.
Rostlinn aminokyseliny maj vy
energetickou
hodnotu
a vae
tlo
je snadno roztp a zuitkuje. Proto lid,
kte
konzumuj
vyvenou
smsici
syrovho ovoce, zeleniny a oech, nikdy
netrp
nedostatkem
aminokyselin
nezbytnch pro nae zdrav. Oproti tomu
zskvn aminokyselin z masa vyaduje
mnohem radiklnj trvic proces, kter
ns stoj spoustu energie. Navc ivoin
blkoviny vyvolvaj v tle kyselou reakci,
a tak zvtuj acidzu, zatmco zelenina
reaguje zsadit a acidzu l. Aby
se vae tlo udrelo pi ivot, potebuje
ivou stravu plnou fytochemikli.
Nkter fytochemiklie jsou skvlmi
antioxidanty, jin vborn adstringencia.
Jeliko pi detoxikaci jsou jedny i druh
nesmrn dleit, vnujeme jim vce
pozornosti.

FYTOCHEMICK ANTIOXIDANTY
Mezi antioxidanty pat napklad
beta-karoten,
lykopen,
kyselina
chlorogenov, gama-terpineny, kvercetin,
lutein, proanthokyanidy, rutin, hesperidin,
vitamin A a E (tokoferol).

Tyto ltky chrn buky ped siln

oxidanmi
volnmi
radikly.
Voln
radikly
jsou
velice
reaktivn
a destruktivn, jsou vedlejmi produkty
metabolismu, ozaovn, naruen tkn,
pozench chemikli a cizch blkovin.
Voln radikly kyslku pokozuj bunn
membrny,
mitochondrie
a bunn
blkoviny. To negativn ovlivuje psun
energie do bunk a samotnou DNA, co
zpsobuje bunn mutace. Krom toho
voln
radikly
ni
enzymy,
kle
k vekerm chemickm zmnm. Mnoho
vitamin
funguje
jako
koenzymy
a antioxidanty, kter na sebe vou voln
radikly, nebo je absorbuj. Populrnm
antioxidantem
jsou
proanthokyanidy.
Najdeme
je
v ovoci,
zejmna
v hroznovm vnu a jeho semenech. Tento
antioxidant se dnes prodv na celm
svt pod nzvem Pycnogenol. Jin
antioxidanty jsou k dostn v obchodech
se zdravou
vivou
jakoto
nutrin
doplky. Pat k nim vitamin A, vitamin E,
koenzym Q10 a beta-karoten.
Po ticeti
letech
klinick
praxe
zastvm
nzor,
e mnohem
lep
je zskvat
antioxidanty
ze syrov
potravy, neli kupovat jejich extrahovan
nesynergck
druhy.
A sice
proto,
e antioxidanty
spolupsob
s adstringentnmi a dalmi biochemickmi
vlastnostmi
jinch
fytochemikli
synetgicky, co zvyuje jejich innost.
Abychom
jiskili
vitalitou,
potebuje
mnoho antioxidant, piem kad z nich
hraje v tomto procesu dleitou roli.

FYTOCHEMICK
ADSTRINGENCIA
Adstringencia
stahuj
tkn
a stimuluj proudn lymfy a krve, m
tlu umouj zbavit se toxin a hlenu.
Nkter adstringencia uvoluj zadren
ciz blkoviny, sluuj se s nimi 100

a zajiuj
jejich
vylouen
z tla.
Nejlepm pkladem siln adstringentn
potraviny je citron. Kdy ho jte, ctte, jak
se vm stahuj sta. Toto adstringentn
psoben probh v celm tle. Hroznov
vno psob obdobn. Oba druhy ovoce
skvle likviduj ndory. Jinak eeno, siln
adstringentn potraviny (zejmna ovoce)
zahajuj detoxikaci proces vnitnho
itn tla.
Kyselina tslov a rzn minerln
soli, vetn oxidu zinenatho, jsou
nejbnj adstringencia v potrav. Jezte
zral,
erstv
a syrov
potraviny
a nestarejte se o jejich chemick sloen,
nbr o jejich schopnost istit a lit.
Budeme-li
konzumovat
potravu
biologicky vhodnou pro n druh, udrme
nae tla ist a zdrav. Jedin tak
se staneme vitlnmi a dynamickmi. Nikdy
nepodceujte
schopnost
ovoce
istit
a uzdravovat. (Nezapomnejte, e vechno
zaalo jablkem.) Jdlo je odjakiva jednm
z naich hlavnch zjm, stejn jako zvat.
Dovolte mi na zvr citovat Hippokrata,
velkho naturopata: Nech je jdlo vam
lkem a lk vam jdlem."

OSTATN FYTOCHEMIKLIE
V ROSTLINCH
Kyseliny
Kyseliny jsou ltky s nzkm pH, kter
v tle psob zrav a zntliv. Hraj vak
dleitou roli pi oxidaci a ionizaci ivin
a minerl.
Stimuluj
buky
a tkn.
Existuj stovky kyselin. Mnoh se astn
syntzy blkovin, sacharid a tuk. Kyseliny
reaguj s kovy a vytvej soli, kter
pomhaj udrovat homeostzu. Rovn
uvoluj ionty vodku, m vyvolvaj
metabolick
zmny
a problmy
se zuitkovnm, co se pli neli od toho,
jak kyselina askorbov psob na vpnk
a ovlivuje jeho zuitkovn.
Kdy koeny vstebaj zkladn prvky
jako dusk, fosfor a sru, rostlina je pemn
na soli, kter ji lidsk trvic stroj me
zuitkovat. Rostlinn kyseliny tvo soli

alkaloid. Nkter hormony, steroidy

a trvic enzymy se ve vaem tle chovaj
jako kyseliny. Estrogen je kysel steroid,
kter roziuje vlsenice a zpsobuje
dlon krvcen.
Je tedy
zejm,
e kyseliny iniciuj zmnu a aktivitu. Jsou
tak
vedlejmi
produkty
trven
a metabolismu. Vichni dobe znme
kyselinu fosforenou, kter ns tpe
v stech, kdy pijeme limondu.

Alkoholy (viz Silin oleje)

Alkaloidy
Alkaloidy jsou zsadit ltky, kter
reaguj s kyselinami a tvo soli. Nkter
alkaloidy obsahuj morfin a nikotin. Existuje
mnoho alkaloid, kter hraj dleitou roli
ve fyziologickch
a metabolickch
procesech tla. Nkter potlauj rzn
funkce tkn, zatmco jin je stimuluj.

Hoiny
Jsou
to ltky
s hokou
chut.
Povzbuzuj jatern, stevn a slinivkovou
tk. Podporuj vymovn trvicch
enzym,
lui
a hydrogenuhliitanu
sodnho kvli alkalizaci. K hoinm pat
mj. terpeny a iridoidy. Nedvno bylo
zjitno, e mnoho hoin m antibiotick
a fungicidn inky a likviduje ndory.
K bylinm s vysokm obsahem hoin pat
napklad
hoec,
kozlk
a vodilka
(pedevm v koeni).

Kumariny
Tyto ltky jsou aromatick. V nzkch
dvkch maj antikoagulan inky a
ve vysokch dvkch se uvaj jako jedy.
Kumarinov glykosidy jsou velmi vonn.
Ukzalo
se,
e maj
fungicidn,
antimikrobiln,
protindorov
a hemoragick inky.

Silin oleje
Jsou
to koncentrovan
sloueniny
obsaen
v nkterch
rostlinch
a potravinch.
Sestvaj
101

z organickch ltek jako alkohol, keton,

fenol, kyselin, ter, ester, aldehyd
a oxid. Silin oleje dvaj rostlin
i potravin vni. Maj obrovsk vznam
pro zdrav va nervov soustavy. Lba
silinmi oleji (aromaterapie) je nesmrn
inn, kdy se sprvn aplikuje. Existuj
silin oleje, kter maj tm univerzln
vyuit: stimuluj proudn lymfy, pomhaj
pi pocen, hoj rny, slou jako diuretika
atd. Silin oleje jsou obsaeny napklad
v rovm dev, levanduli, eukalyptu,
citronu, ri a alvji.

stilbeny a chnony. Na lidsk tkn maj

rozlin inky: antioxidan, antivirov,
protizntliv, diuretick, karcinostatick,
antispazmodick,
antimikrobiln
a tonizujc.

Soli

Ovoce a pedevm bobule (plody

serenoy, hloinky, borvky, ostruiny,
brusinky atd.) maj velk mnostv flavon.

Soli jsou ivotn dleit anorganick

sloueniny, kter se vznamn podlej
na fungovn bunk. K zkladnm solm
pat
chloridy,
uhliitany,
hydrogenuhliitany,
fosfty
a sulfty.
Rostliny obsahuj mnoho nejrznjch
minerlnch sol, napklad fosforenan
vpenat nebo chlorid sodn. V lidskm
tle pln soli tyto koly:
udruj sprvnou hladinu vody
udruj osmotick tlak pro sprvnou
osmzu
upravuj krevn objem
udruj rovnovhu kyselin a zsad
jsou zkladem hlavnch sloek i soust
rznch tkn, napklad kost a zub
zajiuj sprvn sren krve
jsou nezbytn pro fungovn nervovch
a svalovch tkn
psob jako koenzymy a stimulancia
zajituj bunn transport a propustnost
bunnch stn
jsou nezbytn pro nkter hormonln
funkce

Glykosidy

Saponiny

Glykosidy jsou sloen cukry, kter lze

rozloit
na jeden
nebo
vce
druh
jednoduchch cukr (glykon). Tebae
nejsou pokldny za vznamnou skupinu
fytochemikli
jako
alkaloidy,
fenoly,
terpeny, sacharidy, lipidy atd., spojuj se
s nimi
kvli
poslen
terapeutickho
psoben. Nkter jsou antispazmodick,
jin diuretick a dal zase ovlivuj krevn
obh a innost srdce (srden glykosidy).

Tyto sloueniny pln v tle nkolik

funkc.
Povauj
se za
protizntliv
a pomhaj pi vykalvn. Podlej se t
na syntze nadledvinovch steroid. Mezi
byliny s vysokm obsahem saponin pat
lkoice (oddenek) a harpagofyt leat.

Flavonoidy
Jsou rovn znm jako izoflavonoidy
a xantony. Mnoh flavonoidy, napklad
glykoflavonoidy, jsou nezbytn nutn
k zuitkovn
vpnku
a vitaminu
C.
Bioflavonoidy spolupsob pi zpevovn
tkn, zejmna kardiovaskulrnch. Pat
k nim rutin, hesperidin a vitamin P. Ovoce
a zelenina obsahuj hojn flavonoid.
Mnoh
antioxidanty,
napklad
antokyanidiny a antokyaniny, jsou podobn
flavonoidm. Posiluj srdce, mozek, cvn
stny a imunitu. Viz t pas Fenoly".

Fenoly
Fenoly maj aromatick jdro a jednu
nebo vce hydroxylovch skupin. Existuje
pes osm tisc fenol. Obvykle se tp
na flavonoidy, fenylpropanoidy, anthony,

Taniny (kyselina tslov)

Taniny jsou ochrann ltky, kter
se nalzaj ve vnjch a nkdy i vnitnch
stech rostlin, strom a plod (zejmna
v listech, ke, semenech a kvtech).
Taniny maj adstringentn, istc,
stahujc a napnac inky. M se za to,
e chrn rostliny ped bloravci.
102

Taniny
se skldaj
z jednoduchch
a sloench fenol, polymerickch fenol
a flavonoid. Tyto ltky dr pohromad
sacharidov struktury, piem obsahuj
variace kyseliny gallov. Jejich hlavnm
kolem je sluovn a sren blkovin.
Taniny najdeme v ovoci, rznch bylinch
(ajch),
trvch
a mnoha
dalch
rostlinch. Uvaj se k istn a posilovn
nejrznjch
tlesnch
tkn.
Avak
doporuuje se jejich opatrn dvkovn,
nebo maj siln adstringentn inky.
Taniny se uvaj k itn a vydlvn
ke.

Terpeny (Izoprenoidy)
Terpeny
tvo
nejvt
skupinou
fytochemikli
a najdeme
je zejmna
v silinch olejch. Jsou to prodn ltky
obsahujc kyslk, uhlk a vodk. Terpeny
pochzej z izoprenovch slouenin a len
se podle potu uhlkovch atom a jejich

uspodn. Rozliujeme tyi zkladn

skupiny terpen:
1. monoterpeny/monoterpenov laktony
2. seskviterpeny/seskviterpenov laktony
3. diterpeny
4. triterpeny (nejvt skupina)
Ve uveden skupiny (a pbuzn
skupiny) zahrnuj kafr, karoteny (betakaroten),
xantofyly,
karotenoidy,
tetraterpeny,
dterpeny,
iridoidy,
izoprenoidy,
prenoly,
retinoidy,
sesterterpeny a steroidy. Pokud v molekule
obsahuj dusk, jedn se o alkaloidy.
Terpeny pln velk mnostv kol vetn
funkn oxidace, protizntlivho psoben,
tonizace tkn, stimulace jater a podpory
katabolickch
a anabolickch
proces.
Terpeny ovlivuj vni a hokost rostlin
a jejich
antimikrobiln
(fungicidn,
antibakteriln
atd.),
antitileukemick,
karminativn a adaptogenn inky. Posiluj
rovn srdce a stimuluj tvorbu pohlavnch
hormon. Jsou nezbytn pi tvorb mnoha
vitamin.

MODUL 3.8

pH-faktory potravin
Tento modul je uren tm, kte
chtj podn porozumt, pro doporuuji
konzumaci syrovho ovoce a zeleniny.
Ne uveden informace mohou pro vs
bt nesmrn dleit, zvlt pokud
se obvte mozkov mrtvice a/nebo
krevnch sraenin. Ozejmte-li si vznam
zsad a kyselin a jejich ink na tkn,
pome
vm to doshnout pevnho
zdrav.
Mru
kyselosti
i zsaditosti
chemickho roztoku vyjaduje pH-faktor,
a to na stupnici od 0 (nejkyselej) do 14
(nejzsaditj). Doporuuji vm, abyste
si podili lakmusov paprky a denn
zjiovali pH faktor vaeho tla. To vm
umon pmo sledovat reakce potravin
na chemick procesy ve vaem tle, nebo
zkladn
teze
tto
knihy
zn,
e alkalizace je klem k regeneraci
tkn.

Abychom
ble
porozumli
pHfaktorm
potravin
a jejich
vztahu
ke zdrav,
vrame
se trochu
zpt
a prozkoumejme samotn zklady ivota.
Bude
to vyadovat
urit
poznatky
z chemie a fyziky, kter vm pomohou
lpe pochopit povahu vc, vetn proces
v tle a potravin, kter konzumujete.
Nue, vechno ve vesmru sestv
ze stavebnho
materilu.
Zkladnm
stavebnm materilem vesmru jsou
atomy,
zatmco
u bunk
to jsou
aminokyseliny. Na prvn pohled se atom
jev jako jednoduch struktura jdro
(sted) je tvoeno protony, kter jsou
kladn nabit, a kolem nj obhaj zporn
nabit
elektrony.
Poet
elektron
a proton uruje, o jak prvek se jedn.
Kyslk, vodk, dusk, uhlk atd. jsou
zkladnmi prvky a stavebnmi kameny
ivota. Napklad voda, bez n 103

by ivot neexistoval, se skld ze dvou

atom
vodku
slouench
s jednm
atomem kyslku (H2O).
Vesmr sestv z protiklad a napt
mezi nimi vytv elektromagnetickou
energii. Magnetismus vznik tam, kde
se protiklady
pitahuj
a podobn
odpuzuje. (Pokud jste si nkdy hrli
se dvma i vce magnety, vte, kolik
legrace lze zat pi pohybovn magnetu
magnetem
a pitahovn
rznch
materil k nim). Tak vy se chovte jako
magnet, kdy jste pitahovni vam
protikladem. Tento magnetismus" vm
pomh
se uit
a vn
rovnovhu
do vaich ivotnch zkuenost.
ivot ve vesmru je zen a projevuje
se dvma protikladnmi silami, pozitivn
a negativn.
Tento
druh
polarizace
je nezbytn pro existenci vesmru. Bez
protiklad (nap. den a noc, nahoru
a dol, krtk a dlouh) by bylo vechno
stejn

nerozlien
Bh.
Tuto
protikladnost meme pozorovat i v
osobnm ivot, nebo vichni nkdy
mme dobr" a jindy zase patn" dny.
Nicmn oba tyto ivotn aspekty jsou
nesmrn dleit pro n osobn rst
a rozvoj vdom.
Urit prvek me bt nejprve
zporn nabit, tj. zsadit, a vyvolat
kationtovou reakci (tj. roztpen).
V procesu
ionizace
(chemick
magnetismus) se tent prvek me stt
kladn
nabitm
i aniontovm
(kyselm).
Aniontov
znamen
slouen, nasycen, spojen. Jako pklad
zmny
zpornho
nboje
(zsada)
v kladn
(kyselina)
me
poslouit
vpnk. Rostlinn vpnk je zsadit
a spolen
s hokem,
sodkem
a draslkem alkalizuje tlesn tekutiny.
Tyto prvky se nazvaj elektrolyty. Avak
v krevnm eiti me dojt k ionizaci
neboli pitahovn tchto prvk jinmi.
Jejich slouenm vznikne aniontov ili
kysel
komplex.
Napklad
vpnk
se slou s fosforem a vznikne kladn
nabit
fosforenan
vpenat,
kter
podporuje tvorbu a regeneraci kost.
Nicmn tento proces me probhnout

i s volnmi radikly, napklad oxalty,

co
me
vst
ke vzniku
kamen
tvoench oxaltem vpenatm. Tento
druh aniontov reakce zpsobuje znt
a pokozen tkn. Je velmi dleit
porozumt vznamu kyselin a zsad
a jejich inku na tkn, protoe tm
zskte pedstavu o nemoci.

KYSELINY A ZSADY
Kyseliny jsou chemick sloueniny
obsahujc
vodk.
Maj
schopnost
uvolovat pi chemick reakci kladn
nabit ionty vodku. Mra kyselosti je dna
potem
vodkovch
iont
v roztoku.
Kyseliny pedvaj substanci protony,
m vznik vazebn" efekt, jako pi
tvorb kost nebo kamen.
Zsady neboli alklie jsou nabit
zporn a pitahuj je protony. Zsady
neutralizuj kyseliny. Napklad toxick
kyseliny vznikajc pi trven (kyselina
srov
a kyselina
fosforen),
kter
se pemn v netoxick soli, kdy se slou
se zsaditmi elektrolyty. Tyto netoxick
soli jsou potom vyloueny ledvinami. Tato
neutralizace je ivotn dleit, nebo
zmnn kyseliny psob na vae tkn
velice toxicky a kodliv.
Rovnovha pH v tle rovnovha
zsad a kyselin je nezbytn nutn,
piem ideln pomr je 80 procent zsad
a 20 procent kyselin. Jsme-li nsledkem
nesprvn
stravy
a ivotnho
stylu
pekyselen,
vytvome
v tle
siln
aniontov prosted, kter m za nsledek
znty
a tvorbu
kamen.
Abychom
zjednali npravu, musme alkalizovat, co
je proces kationtov a protizntliv. Tm
se roztp a rozpust usazeniny vpnku,
celulitida
a lipidov
kameny.
Tyto
usazeniny se mohou tvoit kdekoli v tle,
zejmna v jtrech, lunku a ledvinch.
Alkalizace a neutralizace kyselin vyaduje
zsadit
elektrolyty.
Pokud
nekonzumujete
stravu
bohatou
na syrov ovoce a zeleninu, nemte
ani dostatek tchto ivotn dleitch
elektrolyt, take jen poslte acidzu
a vyvolte dehydrataci.
104

Kysetiny a zsady
Kyseliny leptaj a zancuj tkn,
m je pokozuj.
Zsady ochlazuj a psob
na tkn protizntliv.
Kyseliny mohou tkn (buky)
zniit.
Zsady mohou tkn
uzdravovat.
V kyselm prosted se iviny
stvaj aniontovmi (sr se).
V zsaditm prosted se iviny
stvaj kationtovmi (tp se).
Acidza zpsobuje sluovn
tuk, minerl a jinch ltek, co
vede k tvorb kamen (nap.
jaternch, luovch
a ledvinovch). Rovn vyvolv
lepivost krvinek a destiek. Toto
vechno m za nsledek bunn
hladovn (zpsoben patnm
zuitkovnm ivin), mozkovou
mrtvici apod.
Acidza a obstrukce (toxicita
a hlen) jsou pinou 99,9
procent vech nemoc.
Nkter potraviny (sacharidy)
potebuj ke svmu roztpen
zsadit aluden vy, zatmco
jin (blkoviny) vyaduj kysel
aluden vy.

KATALYZTORY
Ve skutenosti nen nic v naprostm
klidu. Univerzum ije neustlou zmnou.
Atomy se vn pohybuj a pemuj.
Co zpsobuje tyto zmny ?
Za prv
bychom mohli ci, e je zpsobuj nae
emoce, touhy, zliby a averze, ba dokonce
prvotn poteba nebo touha Boha tvoit.
Mete tomu kat prazrodek nebo touha
univerza.
Za druh bychom mohli ci, e je
zpsobuje nae mysl, kter vyuv
minulosti
a ptomnosti
k vytven
budoucnosti. Nejprve musme o nem
pemlet,
ne
to meme
v tomto
fyzickm svt vytvoit. Je zejm, e tato

dv tla" (vae mysl a emoce) jsou

hlavnmi tvrci vaich zkuenost. Bez
mylen a emoc by vae fyzick tlo
nevdlo, kam m jt nebo co m dlat.
Ale jak je to s fyzickm tlem ?
Co zpsobuje na fyzick rovni pohyb,
odezvu, rst, rozmnoovn nebo znik ?
V chemii se uv pojem katalyztor".
Katalyztor je vehikulum, nosi a rozntka.
Je to prvek, kter mn prvky, sloueniny
nebo komplexy na jin prvky, sloueniny
nebo komplexy. Dalo by se ci, e paraziti
se chovaj tak jako katalyztory, nebo
tp odumrajc buky a hnijc ltky
na zkladn prvky nebo sloueniny. Dalmi
zkladnmi katalyztory jsou napklad
enzymy (trvic, systmov atd.), vitaminy,
minerly, kyslk a vodk.
Podvejme se na vodk, jeho jdro
obsahuje jeden proton a obal jeden
elektron. Pijde-li tento atom vodku
do kontaktu
s jinm
atomem,
jen
mu odtrhne jeho elektron, vznikne atom
vodku bez elektronu, tak zvan vodkov
iont. Tm vznikne vt magnetick
potencil (neboli aktivita), kter vytvo
kyselinu. Kyseliny vytvej v stech
kyselou chut. Ltky, kter se sluuj
s protony, se nazvaj zsady (alklie).
Jejich atomy maj nadbyten elektron.
Zsady mj sladkou chu. Lze ci,
e protony ovlivuj kyseliny a elektrony
ovlivuj zsady.
Vsledkem tohoto procesu roztpen
a slouen (oxidace a ionizace) by mla bt
homeostza rovnovha v systmu. Je-li
tlo
vce
zsadit
ne
kysel,
je dosaeno homeostzy. Kdy tuto
rovnovhu (homeostzu) naru toxicita
a konzumace pevn kysel stravy
(acidza), pestanou tkn (orgny, lzy
atd.)
sprvn
fungovat.
Vsledkem
je nemoc.

OXIDACE A IONIZACE
Znalost
oxidace
a ionizace
vm
pome
lpe
porozumt
zsaditm
(kationtovm) a kyselm (aniontovm)
procesm
v tle.
Alkalizace
je kl
k regeneraci tkn, a proto je porozumn
tmto procesm nezbytn k dosaen
pevnho zdrav.
105

Oxidace a ionizace povzbuzuj tpen

a tvorbu ltek nebo jejich pemnu z jedn
formy do druh. Vae kosti jsou toho
dobrm pkladem, nebo jsou do jist mry
neustle
rozkldny
a pedlvny.
Rozkldn" a budovn" umouje ivotu
neustlou
regeneraci
a svtu
vnou
expanzi.
Oxidace je proces, pi nm se rzn
ltky sluuj s kyslkem. Elektrony jsou
vychleny z obn drhy atomovho
jdra,
m
se zv
jejich
kladn
i protonov mocenstv. Pro tlo me bt
oxidace
prospn,
kdy
napomh
alkalizaci, nebo me vytvet voln
radikly, kter pokozuj buky. To je
nejzejmj pi acidze, kter bv
provzena zntem. Kdy se sloueniny
kyslku pln nerozlo, nebo se kvli
zntu (acidze) sprvn nezuitkuj,
vznikne peroxidov radikl. To zpsob dal
pokozen nebo destrukci buky.
Mme-li mlo antioxidant nebo
oslaben
imunitn
systm,
je vt
pravdpodobnost, e sloueniny kyslku
nebudou sprvn rozloeny. Kdy tpen
a zuitkovn slouenin kyslku probh
patn, tvo se voln radikly, kter bez
sprvn ionizace i neutralizace pokozuj
tkn. Proto se dnes lid tolik zajmaj
o antioxidanty vitamin E, vitamin C, betakaroten, Pycnogenol, koenzym Q10 apod.
a proto jsou dnes tak danou komoditou
na trhu se zdravou vivou. Antioxidanty
jsou pitahovny k volnm radiklm
spojuj se s nimi a neutralizuj jejich
kodliv inky.
Oxidace vede k ionizaci i pemn
prvk nebo slouenin na jednoduch ionty.
Voda je jednm z nejlepch katalyztor
pro oxidaci. To je patrn pi reakci, v n
se voda sluuje s kovy a vytv rez.
V naem krevnm sru vytv tato oxidace
elektrolyty, kter jsou vodii energie.
Ionizace vytv jak pozitivn, tak
negativn
ionty.
Ionty
jsou
vae
katalyztory, stejn jako enzymy, kter
vyvolvaj akci a reakci neboli tvorbu
a destrukci. Pozitivn ionty, kter nazvme
kationty, jsou sodk, draslk, hok
a vpnk. Negativn ionty, kter nazvme
anionty, jsou chloridy, sulfty, fosfty
a uhliitany. Mon bude pro nkoho

obtn porozumt tomu, jak me bt

vpnk nejprve zsadit a po nabit
i ionizovn kysel. Nicmn proda mus
prvek rozptlit do celho tla, aby byl
zuitkovateln. Vpnk mus bt nejprve
rozptlen v krevnm sru. Potom se mus
slouit s jinmi prvky a stt se stavebnm
materilem. Pli mnoho ionizovanho
vpnku povede k tvorb kamen, kostnm
ostruhm apod. Pebyten ionizovan
vpnk
mus
bt
prostednictvm
alkalizace/oxidace pemn zptky na svoji
pvodn elektrolytickou formu nebo na sl,
aby mohl bt snadno vylouen.

ANABOLISMUS
A KATABOLISMUS
Tlo vyuv to, co konzumujete,
k tvorb novch tkn nebo k rozkladu
(i zmn) stvajcch tkn. Z konzumace
a trven potravy je patrn, e tlo pijm
sloit sloueniny a tp je na jejich
nejednodu formy. Buky maj velice
mal otvrky, jimi mohou proniknout
pouze jednoduch struktury. Jednoduch
ltky pedstavuj katalyztory ivota, kdy
vytvej akci a reakci v celm vaem tle
i vesmru. Toto je skutena biologick
transmutace neboli Bh promujc sm
sebe -, kter tvo nov a ni star.
Zsady zpsobuj anabolismus
budovn, obnovu, rst a tvoiv aspekty
ivota. (To se vak neme dt bez
katabolismu).
Kyseliny zpsobuj katabolismus
rozklad, tpen a destruktivn aspekty
ivota. (To se vak neme dt bez
anabolismu).
Zsady se rozptyluj, m tlo
aktivizuj a ist, zatmco kyseliny
se sr, m v tle vytvej pekky
a zpsobuj jeho stagnaci. Ji bylo
eeno, e alkalizace je kl k regeneraci.
m vce budete aniontov, tm budete
kyselelej, co vyvol acidzu. Ta bude mt
za nsledek podvivu, znty, tvorbu
kamen, bolesti, elektrolytick vyerpn
(dehydrataci),
otoky.
kee
a smrt.
Nicmn vtina ovoce, zeleniny a bylin
je zsadotvorn. Proda upednostuje
zsadit (kationtov) een. Bude-li
vai stravu tvoit z 80 procent
106

syrov ovoce a zelenina a z 20 procent

oechy, semena a vaen zelenina, zanete
se tit dobrmu zdrav. A bude-li vai

stravu tvoit vhradn syrov ovoce,

zelenina, oechy a semena, doshnete
neuviteln vitality a skvlho zdrav.

MODUL 3.9

Energie potravin
Lid dnes vnuj spoustu pozornosti
chemickmu sloen potravin, pedevm
vitaminm a minerlm, a ignoruj jin
sloky jako adstringencia, antioxidanty,
tkov soli apod. Jet mn pemlme
o energii potravin, kter je obrazem jejich
chemickho sloen.
Nutrin
doplky
(vitaminov
a minerln) nikdy nic nevyl. Energie
(i sla)
jednotlivch
ltek
se nikdy
neme rovnat energii (i sle) celho
jdla. V prod funguj vechny vci
spolen
a pesn
jako
hodiny.
Odejmete-li z jdla iviny a vrtte
do nj pouze urit ltky, nepoctte
synergick vlastnosti celku. To m
za nsledek patn zuitkovn potravy.
Aby
mohl
bt
sprvn
zuitkovn
napklad vpnk, potebuje fosfor, hok,
flavonoidy,
vitaminy
skupiny
B atd.
Budete-li ovem brt vpnk v tabletch,
tto synergick akce nedoshnete. Avak
budete-li
vpnk
pijmat
z prody,
v syrov strav, zskte pln vechno.
Na produ jsme prost krtc.
Nutrin
doplky
jako
vitaminy
a minerly
mohou
vae
energetick
rovn ponkud zvit a v nkterch
ppadech tak odstranit symptomy, ale
jen po dobu, kdy je uvte. Jako pklad
me poslouit opt vpnk. Mnoho lid
m slab, lmav a rhovan nehty.
Zanou brt vpnkov doplnk nebo
elatinu a nehty se jim zpevn. Avak
jakmile vpnk (nebo elatinu) vysad,
vrt se ve do starch kolej. Nebo nehty
poukazuj na stav vaich kost. Nezamih
jste se na pinu" problmu, kterou je
v devti
ppad
z deseti
patn
zuitkovn vpnku, a nikoli jeho
nedostatek. Vpnk se hojn vyskytuje i v
bn strav. Avak my jeho zuitkovac

potencil
nime
vaenm
a dalm
zpracovnm.
Muste
se zamit
na problm
zuitkovn,
nebo
rozhodujcmi faktory pi zuitkovn
potravy je energie a sprvn innost
endokrinnch lz.
Je strava, kterou konzumujete, pln
energie, nebo jste energii a iviny ve va
strav zniili tepelnou pravou i jinak ?
Tak zn otzka slo jedna. m vce
energie jdlo m, tm vt m schopnost
lit. Proto jsou fruktza a glukza tak
dleit. Tyto jednoduch cukry pat
k nejdleitjm
faktorm
pi
povzbuzovn bunk k regeneraci.
Kdy se zabvm pacientem, kter
m rakovinu, chci mu energii odebrat
nebo dodat ? Kdybych mu odebral vt
mnostv energie, zeme. Chemoterapie
i ozaovn rakovinu (metastazuj),
nebo
ni
buky
a oslabuj
tlo.
To vrazn sniuje energii pacienta, take
je potom ohroen parazity a smrt.
Buky mozku a nervov soustavy
jsou nejvymi energetickmi centry
v tle. Neurony vyaduj vce energie ne
normln
buka.
Pi
regeneraci
je nesmrn
dleit
poznat,
kter
potraviny maj nejvc energie. Uzdraven,
jich jsem byl na na klinice svdkem
u nervovch chorob a porann, jsou
dobe znm. Zaili jsme, jak pacientm
znovu srostla mcha, tebae k porann
ptee dolo ped mnoha lety.

VDOM A POTRAVA
Energie je pouze jin slovo, kter lze
pout k popisu vdom. Veker ivot
m vdom, na t i on rovni. To,
107

e neumme mluvit s rostlinami a zvaty,

neznamen, e nemaj vdom. Nkte
lid
v sob
rozvinuli
schopnost
komunikovat s jinmi formami ivota.
Potraviny maj rovn vdom. Kad druh
potravy
m jedinenou
individualitu
a dvod existence. Porozumme-li tomu,
pome nm to pi lb i regeneraci.
Ji vme, e mozek a nervov centra
obsahuj tkn s nejvy energetickou
i elektrickou hodnotou v tle. Vme tak,
e ovoce m ze vech potravin nejvce
elektrick energie. Tuto energii lze urit
mii elektiny a magnetismu. Moje
vlastn
klinick
vzkumy
prokzaly,
e ovoce regeneruje mozek a nervov
tkn, zatmco zelenina ne. Zjistil jsem,
e ovoce je strava pro mozek a nervy
a istidlo tkn. Zelenina je stavitel a
je vhodn pro svalov a kostn tkn.
Oechy a semena jsou strukturln
potraviny, kter posiluj tlo jako
celek.
Podvejme se te na elektromagnettickou energii potravin, abychom poznali,
kter potraviny jsou klem k regeneraci
a vitalit.
Elektromagnetick
energie
se udv v angstromech. m vce
angstrm jdlo vyzauje, tm vt
m energii. Konzumujete-li erstv plody
natrhan v prod, ani byste je tepeln
i jinak upravovali, pesune se jejich
vysok
elektromagnetick
energie
do vaeho tla a jeho bunk.
Tot plat o chemickch vlastnostech
potravin. Pi trven se roztp chemick
sloueniny
a struktury,
nae
se jednotliv
sloky
nebo
prvky
vstebvaj stevn stnou do krevnho
eit. Krv jsou uneny do jater
a jednotlivch bunk, aby jim dodaly
energii
nebo
pomohly
regenerovat,
a zbyl
vedlej
produkty
se potom
vylou. V tle probh proces zvan
biologick transmutace, pi nm tlo
pemuje jeden druh energie v jin,
avak lkai tento proces dosud moc
nechpou.
Dnes
teprve
zanme
odkrvat tajemstv kvantov fyziky.
Prozatm mus stait, kdy ekneme,
e chemickou
(oxidan),
parazitickou

a enzymovou aktivitou se ivot neustle

transformuje. Podle fyziky se energie
neustle promuje nevznik ani
nezanik. Tabulka na tto stran vm
pome uinit si pedstavu o elektrickch
hodotch rznch potravin.
Vznam informac z tto tabulky bude
zejm, kdy si uvdomte, e jakoto
homo sapiens potebujeme nejmn 6000
a 7000 angstrm systmov energie
v kadm okamiku, abychom se mohli
smt, bt astn a zdrav. Christopher
Bird ve sv knize The Secret Life of Plants
(Tajn ivot rostlin, viz Bibliografie) uvd,
e pokud
disponujeme
pouze
4500
a 5200
angstrmy.
jsme
mnohem
nchylnj k rakovin a jinm vnm
degenerativnm chorobm.
Zmraen erstv ovoce a zelenina
budou po rozmraen vykazovat stejnou
hodnotu vyzaovn (elektromagnetick
energie). Zmraen potraviny se pomaleji
kaz. Banny jsou jednm z mla druh
ovoce, kter zvyuje svou nutrin
hodnotu
a obsah
cukr,
a tud
i elektromagnetickou
energii,
kdy
se utrhnou nezral.

Angstrmy a energie
ENERGIE ZDRAVCH POTRAVIN
Ovoce (erstv, syrov) 8000-10 000
Zelenina (erstv, syrov) 8000-9000
Mlko (erstv, syrov)
pouze pro dti do dvou let
8500
Zelenina (vaen)
4000-6500

ENERGIE TOXICKCH POTRAVIN

Mlko (pasterizovan)
Sry
Rafinovan bl mouka
Vaen maso

2000
1800
1500
0

TLESN FREKVENCE
lovk (prmrn)
Pacient s rakovinou (obecn)

6500
4875

Jednm z fyziklnch zkon v tomto

univerzu je zkon rovnovhy
108

homeostza. m ni energii v jdle

pijmte, tm ni bude vae systmov
energie. A to m za nsledek snenou
funknost (hypoaktivitu) tkn. m vce
jsou potraviny, kter konzumujete,
nabity
energi,
tm
budete
energitj
a zdravj.
Jakmile
zvme
energii
fyzickho
tla,
vybedneme
ze zoufalstv
a nemoci.
To nm umon nov porozumt svtu
a zdrav.
Vitalita,
kterou
mete
doshnout, je nepopsateln, nezbv ne
ji zat.

Tlo
je asn
nstroj
se zabudovanmi
samolebnmi
a istcmi mechanismy, kter si pln
uvdomuje sm sebe. Tlo me bt tak
zdrav, e vm ani nepijde, e ho mte.
dn bolesti, dn nemoci, pouze ist
energie. Chcete-li tuto istou energii
zat,
muste
istou
energii
konzumovat.
Vdy
to je
tak
jednoduch. Bute vitln, pln dynamick
energie, radujte se... a jezte syrovou
stravu !

Jste-li uvnit zelen,

jste uvnit rovn ist.
- Dr. Bernard Jensen

MODUL 3.10

Zdrav iv potraviny
To, co jte, pijete, dchte a nante
si na ki, se stv vam jdlem nebo
jedem. Nae fyzick tlo je ideln
uzpsobeno ke konzumaci syrov stravy.
Vechno
ostatn,
jako
jedovat
chemiklie, minerly, kovy a podobn,
jsou ciz patogeny, kter zancuj,
stimuluj, drd nebo zabij buky.
Je to vae tlo a muste je uvat,
kdy pobvte na tto planet. Pokud
ho sprvn ivte a istte, bude vm
slouit tak dobe, e se vm o tom ani
nesnilo.
Avak
budete-li
sv
tlo
pokozovat, odvd se vm zpsobem,
kter si nedokete ani pedstavit. dn
zve si potravu ped konzumac tepeln
neupravuje, tak pro to dlme my ?
Tradice ns ubj. Kdy se nco stane
tradic", neznamen to, e je to sprvn
a e se podle toho musme dit. Tepeln
upravovan
potraviny jsou
mrtv
potraviny jejich chemick vlastnosti
se zmnily (nkdy zcela zsadn) a jejich
energie
pila
vnive.
Mnoho
zsadotvornch potravin se nyn stv
kyselinotvornmi. Jejich enzymy jsou

znieny, a tak bemeno trven zstv

pouze na tle. Trp tm trvic stroj,
slinivka a jtra. Trven a vyluovn
takov potravy pipravuje tlo o ivotn
dleitou systmovou energii. Zdrav
je energie,
kter
pin
vitalitu
a odolnost. Lze ho doshnout jedin
konzumac
syrovho
zralho
erstvho ovoce, zeleniny, oech
a semen.
Osobn
doporuuji
stoprocentn
syrovou stravu. Avak protoe tento druh
stravy vs bude detoxikovat velice rychle,
mli by siln toxit jedinci, kte berou
hodn chemickch lk, na ni pechzet
pozvolna. Pesto by ml kad, kdo
m rakovinu, pokozenou pte nebo
nervov
problmy,
postupn
pejt
na konzumaci vhradn syrov stravy.
Ovoce
nejlpe
regeneruje
mozek
i nervov
tkn
a odstrauje
z tla
rakovinu.
Strava tvoen 80 procenty syrovch
a 20
procenty
tepeln
upravench
potravin vs zregeneruje a vyist, ovem
pouze do urit rovn. Avak
109

nakonec mete dospt k rozhodnut,

e se muste detoxifikovat jet hloubji.
To plat
zejmna
pi
regeneraci
genetickch
oslaben.
Nejdleitj
je nezapomenout,
e muste
zstat
alkalit. m vce kyselinotvornch
potravin
konzumujete,
tm
budete
kyselej. Potom v spch pi lb
a regeneraci nebude
stt
za e a
vy zanete st knihu za knihou, chodit
po doktorech a utrcet spoustu tce
vydlanch penz, abyste nalezli Studnici
mld. Ale nikdy ji nenaleznete. Ani
objevitel Floridy Juan Ponce De Leon tuto
legendrn
studnici
nikdy
nenael
a nepoviml si, e jeho k se na n celou
dobu psl.
Vaen, peen, ohvn, smaen
a jin zpracovn vaich jdel radikln
zmn
jejich
chemick
vlastnosti
a elektromagnetickou energii. Tyto zmny
uin z jdla jed, s nm mus tlo bojovat,
msto aby iviny zuitkovalo jako energii
a stavebn materil.

V POSTOJ JE ROZHODUJC
Pe o vlastn zdrav by mla bt
zbavou
a radostnou
vzvou,
nikoli
nepjemnou
povinnost.
Vdy
se regenerujete,
abyste
byli
jako
znovuzrozen. Jakmile se ukznte, bude
pro vs mnohem snaz doshnout
pevnho zdrav. Nezstate stt v pli
cesty. Zmte se. Rozvjejte se. Vdy
je to tak snadn. A nedovolte nikomu, aby
vm brnil v detoxikaci. Osvobodte se od
vech nemoc.
Zdrav si musme vydobt. dn
kouzeln
pilulka
neexistuje
a nikdy
nebude. Copak njak chemiklie me
vyistit, alkalizovat a regenerovat tkn ?
Vae tlo nesnese devnou tsku, nato
jedovat chemiklie.
Obas je poteba, abychom zmnili
nae postoje k vcem. Nkdy nm toti
zataras
cestu
ivotem.
Podobaj
se vrounm systmm:
mohou omezit nai schopnost zakouet
pravdu. Chcete-li bt zdrav, muste jst
zdrav, t zdrav, dchat zdrav, myslet
zdrav a poznat sebe jako zdrav. (O

to byste
mli
usilovat
pedevm.)
Poznvn
je mnohem
innj
ne
pemlen.
Poznn
znamen
vidt
pravdu jak je. Poznn nepotebuje
mylen. Mylen je interakn proces,
kter
ponechv
msto
omezenm
a chybm. Je-li nkdo vn nemocen,
poznn pevnho zdrav je nejmocnj
silou, kter se me chopit, aby zahjil
uzdravovn.
Radujte se na va pouti za zdravm
a duchovnost. Jsou to dv nejvy mety,
jich mete v tomto ivot doshnout.

Shrnut
Prvn
ti
roky
jsem
na sv
naturopatick klinice pouval chemii,
abych v lidskm tle nastolil homeostzu
neboli
chemickou
a biochemickou
rovnovhu. Za tmto elem jsem uval
tkov
(bunn)
soli,
vitaminy,
minerly a hormony. Nedailo se mi a do
doby, ne jsem prostudoval dlo dr.
Royala Raymunda Leea, kdy jsem
si uvdomil vznam synergickch prvk
a molekul. Pochopil jsem, e proda
pracuje v souinnosti a harmonii se sebou
samotnou. Nikdy si neodporuje.
Dolo mi, e nesmrn vitalita, kterou
pociuji od doby, kdy jsem se zaal ivit
syrovou stravou, pramen z jdla jako
takovho
a jeho
elektromagnetickch
energi,
nikoli
z jeho
separovanch
chemickch vlastnost. Toto poznn
zpsobilo,
e jsem
se peorientoval
na prodn narkotika (byliny). Pouvm
je u pes ptadvacet let. Uvm je jako
detoxiktory, nikoliv k len." Spolen
s ekologickou, ivou stravou jsou byliny
jednoduchm
prostedkem
k zskn
pevnho zdrav a vitality.
V 1. kapitole jsme zkoumali rozdl
mezi detoxikaci a lenm a ekli jsme si,
e len
se zamuje
na zmrnn
symptom,
ale
zpravidla
nikoli
na skutenou pinu nemoci. Je na ase,
abychom
se osvobodili
od posedlosti
lenm a vstoupili do svta detoxikace.
Nebo detoxikace nel" symptomy
(problmu),
ani
neuzdravuje
podle
koncepc o
deficienci", nbr 110

odstrauje piny symptom. Detoxikace

se zamuje na alkalizaci, homeostzu,
poslen, revitalizaci, regeneraci a itn.
Konzumace
zdravch,
erstvch
a syrovch potravin, jejich chemick
vlastnosti a energie nebyly zmnny
lidskm zsahem, je zlat kl odemykajc
dvee do zdrav a vitality.
Kdy potraviny ohvte, mnte zcela
zsadn jejich chemick sloen, piem
vznikaj akrylamidy a jin karcinogeny.
To se dje pedevm pi vych teplotch
(smaen,
pasterizovn,
zavaovn,
sterilaci). Energie a vlastnosti potravin,
kter konzumujete, vm bud dodaj
energii, nebo pivod nemoc. Vlastnosti
i vibrace jednotlivch potravin vytvej
reflexn energetick vlny v celm vaem
tle. To me mt jak pozitivn, tak
negativn inek na v tlesn systm
a buky. m budete zdravj, tm
intenzivnji to budete zakouet. Jakmile
vlote potravu do st nebo se j jen
dotknete nebo ji uctte, mete poctit
reakci vaeho tla. Vidl jsem, jak
lymfatick systm vytv nadbyten
hlen (nebo reaguje okem), kdy dotyn
osoba jenom uctila kodliv potraviny
i ltky. Msto abyste potravu vybrali
podle
toho,
co si
myslte,
e tlo
potebuje, bude lep tlo nechat, aby
samo naznailo, na co m chu.
Detoxikace je systm, nikoli lba.
Je to
vda,
kter
zahrnuje
chemii
a zkoum, jak spolu chemick ltky v tle
reaguj. Zahrnuje rovn fyziku a energie
univerza, piem vae tlo povauje
za nedlnou soust vesmru. Detoxikace
zahrnuje tak Boha i to, jakou roli hraj
vae due, mysl a emoce pi fungovn
vaeho fyzickho tla.
Detoxikace je jednoduch odpov
na lbu nemoc a zrmutku. Vyist vs,
povznese a optovn spoj s Bohem
a prodou. Zbav vae tlo acidzy,

toxin, chemikli, hlenu a kodlivch

parazit. Osvobod mysl od vtravch
mylenek a oist vae emoce.
S vekerm
nam
vdeckm
dmyslem jsme se ani o p nepiblili
k tomu,
abychom
vyrobili
nutrin
doplnk,
jen
by nahradil
potravu.
Chemie, fyzika a fyziologie dokazuj znovu
a znovu,
e ovoce,
zelenina,
oechy
a semena jsou ideln stravou pro
lovka.
Tyto
potraviny
podporuj
a udruj
ivot
v kadm
ohledu.
Devtadevadest
procent
vech
obratlovc tuto potravu vyaduje a je z
n ivo. Pro bychom mli bt vjimkou ?
Prolistujete-li jet jednou tuto kapitolu,
poznte, e vae strava obsahuje doslova
stovky rznch ltek. Maj neuviteln
irokou klu ink, kter jsou vtinou
nezbytn nutn pro ivot a fungovn
vaich bunk.
Je-li vae strava devitalizovan,
konzumujte biologick nutrin doplky.
(Zemdlci ni mnoho potravin tm, e je
sklz nezral, a znehodnocuj chemickmi
hnojivy pdu, a tud i nutrin hodnotu
potravin, kter na n vypstuj, piem
podlhaj tlaku na roziovn chovu
jatench zvat.) Nutrin doplky jsou
vyrobeny
z ekologickch
potravin

zpravidla z toho nejlepho, co proda

nabz,
pokud
jde
o obsah
ivin.
To znamen, e takto zskte vechny
ltky, kter potebujete k ivotu. Oproti
tomu konzumace syntetickch nutrinch
doplk
me
naruit
chemickou
rovnovhu
vaeho
tla
a negativn
ovlivnit
zuitkovn
ivin
a ionizan
faktory, bez eho nen mon sprvn
metabolismus.
ijte prost. Jste-li uvolnn a poctiv
na sob
pracujete,
objevte
pravdu.
Detoxikace je zlat kl. Pouijte jej
k oteven dve do krlovstv opravdov
vitality a Boha a k it ivota bez nemoc.

V budoucnu lka nebude svm pacientm

pedepisovat dn lky, ale probud v nich zjem
o pi o lidsk tlo, stravu a piny a prevenci nemoc.
- Thomas Edison

111

KAPITOLA IV

Toxick nvyky
Mnoh nzory o zdrav a zdravm ivot jsou myln. Tyto nzory
se dd v naich rodinch a u se v naich kolch z nevdomosti, nebo
nm jsou zcela zmrn vtpovny televiz a ostatnmi mdii, aby
se zvil prodej uritch produkt. Pijte mlko, nebo obsahuje vpnk"
to je jeden z nejvtch mt. Stejn tak proteinov mtus. Stali jsme
se spolenost s vysokou spotebou blkovin, na em m lv podl
potravinsk prmysl.
Pro kadho podnikatele je zcela pirozen vymlet reklamn slogany
pro sv vrobky, aby se lpe prodvaly. Kdy ovem reklama zane
propagovat polopravdy nebo vysloven li, jsme podvdni a uvdni
v omyl. Rok co rok tyto li pokozuj zdrav milion lid. Takovou
reklamu provdj rovn farmaceutick firmy. Podle Washington Post
a mnoho jinch zdroj zabij voln prodejn lky a lky na pedpis
v USA kad rok statisce lid.
V tto kapitole se budeme zabvat nkolika smrtelnmi mty o jdle,
mtem o okovn proti nemocem a mtem o dve v chemick jedy.
Zakonme ji informacemi, kter vm pomohou se ochrnit ped
nktermi negativnmi vlivy ivotnho prosted.
Je-li n vbr potravy zaloen na zvycch a nikoli na souladu
s prodnmi silami, mohou tyto zvyky vytvoit v naich tlech toxick
podmnky, kter vyst ve vnou nemoc nebo smrt. Je-li pro ns
pomysln zdrav i hygiena dleitj ne enviromentln rovnovha,
vytvme velice nebezpen toxick nvyky, kter mohou ovlivnit
zdrav na planety a vech jejch obyvatel.

112

MODUL 4.1

Problm s mlkem a mlnmi vrobky

Kravsk mlko je pro krvy. Je
v naprostm podku, kdy dti pij mlko
od narozen a do dvou let. Ovem
za pedpokladu, e se jedn o matesk
mlko, kter je erstv, syrov a prodn.
V idelnm
ppad
by matka
mla
konzumovat
syrovou
stravu,
kter
m vysokou energii i nutrin hodnotu, a
to jak
ped
poetm,
tak
bhem
thotenstv. Avak nae spolenost nen
kojen pli naklonna. Vtina z ns byla
brzy odstavena a zaala dostvat kravsk
mlko nebo uml kojeneck vivy,
kter jsou dvacetkrt koncentrovanj
ne kravsk mlko.
Kravsk mlko m hodn blkovin,
minerl a tuk co je dleit pro
telata, kter v roce v 150 a 250 kg.
Dti
samozejm
rostou
mnohem
pomaleji.
Kravsk
mlko
obsahuje
nejmn tyikrt tolik blkovin jako
mlko lidsk a vce ne estinsobek
minerl. Tak siln koncentrovan mlko
dti velice obtn trv. Lidsk tlo
produkuje mnohem mn enzym pro
tpen
mlka
ne
krva.
Bez
dostatenho mnostv sprvnch enzym
trp
dti
zavacmi
potemi
a hromadnm hlenu v dutinch, plicch,
mozku a uch. Zahlenn, kter zan
s konzumac kravskho mlka, je tak
pinou mnoha druh alergi.
Dospl nedokou trvit mlko
vbec, a pokud ho konzumuj, dve nebo
pozdji je ekaj obstrukn problmy.
Kravsk mlko rovn obsahuje miziv
mlo mastnch kyselin, kter nezbytn
potebujeme
k tvorb
systmovho
cholesterolu,
steroid,
mozkovch
a nervovch tkn atd. Syrov kravsk
mlko je vhodnj pro rst kost a sval,
zatmco lidsk mlko podporuje vvoj
mozku a nerv. To je jeden z hlavnch
rozdl
mezi
frugivory
(plodoravci)
a herbivory (bloravci).

Nkdy mezi tetm a tvrtm rokem

ztrc vtina dt enzymy na trven
mlka, zejmna laktzu, kter tp
laktzu nejdleitj cukr obsaen
v mlce. Dvod je prost: biologicky jsme
ustrojeni tak, abychom po tetm nebo
tvrtm roce byli odstaveni. Protoe ji
nemme dost enzym na tpen mlka,
trpme zahlennm. Nyn mlko siln
drd sliznice trvicho stroj, co jet
zvyuje zahlenn. Tento hlen smchan
se kroby me vytvoit ve stevnch
stnch siln hlenovit povlak.
Vzpomnte si jet na herce Johna
Wayna ? Pitva odhalila, e jeho steva
obsahovala tm ptadvacet kilogram
slepench exkrement. Takov obstrukce
zpsobuj znty, divertikuly a oslabuj
tkn stevnch stn. To m za nsledek
neprchodnost
stev,
vedy,
lze
a rakovinu. Ped nkolika lety dnes ji
bval ministr zdravotnictv USA C.
Everett Koop, M.D. prohlsil: Mln
vrobky nejsou pro ns vhodn."

OD ZSADY KE KYSELIN
A aby toho nebylo mlo, kravsk
mlko jet vame (pasterizujeme). Teplo
mn jeho chemick sloen a povahu
ze zsadotvorn na kyselinotvornou. Kdy
v chemii potebujeme zmnit njakou
chemickou sloueninu, zahejeme ji. Pi
zahvn
i vaen
se zni
vitaminy
rozpustn ve vod, zvlt vitamin C a
vitaminy skupiny B. Rovn dochz
k saturaci tuk a ke sluovn uritch
minerl
s blkovinami
nebo
jinmi
minerly. Co se stane s teletem, budete-li
ho krmit
pasterizovanm
mlkem ?
Zeme.

113

OBSTRUKCE SNIUJ
ZUITKOVN
Nachlazen, chipka, punice nebo
jakkoli
jin
lymfatick
i respiran
onemocnn lze zpravidla pipsat na vrub
zahlenn z mlnch vrobk. Mte-li
rmu nebo kael, odkud se podle vs bere
onen ir, lut, zelen, hnd nebo ern
hlen ? Z eho vznikaj ndory ? Nebo
zduen mzn uzliny, zejmna mandle ?
ttn
lza
a pttn
tlska
se nalzaj v krku. Rovn tyto tkn
se zahleuj
v dsledku
konzumace
mlnch vrobk a potom se stvaj
hyperaktivn nebo hypoaktivn (ve vtin
ppad). ttn lza a pttn tlska
maj na starosti zuitkovn vpnku
v tle.
Jakmile
tyto
lzy
zanou
vypovdat slubu kvli ucpn hlenem,
toxinm
a zntm,
co
vechno
zpsobuj mln vrobky, pestane tlo
sprvn vyuvat vpnk m doshnete
opanho inku, ne jak oekvte
od konzumace tchto produkt. A jakmile
se patn zuitkovn vpnku projev
na bunn
rovni,
mohou
se zat
objevovat
nejrznj
nemoci
jako
deprese nebo oslaben kost, tkn, nerv,
sval a pojivovch tkn. Vechny jsou
dsledkem nahromadn hlenu ve tknch
po konzumaci mlnch vrobk.
Vpnk je bohat zastoupen v mnoha
potravinch.
Nejvy
koncentrac
pouitelnho
vpnku
se vyznauj
sezamov semena a mosk zelenina,
napklad chaluhy. Vpnk potebuje
hok, aby mohl bt sprvn vyuit.
V ovoci a zejmna v zelenin se vyskytuje
spolen
s hokem.
Tmav
zelen
listov zelenina obsahuje velk mnostv
vpnku, hoku a flavonoid, piem
vechny tyto ltky se navzjem potebuj
ke sprvnmu zuitkovn. V kravskm
mlce je vak vpnku mnohem vc ne
hoku,
co
jet
zhoruje
jeho
zuitkovn. Odhaduje se, e tlo vyuije
asi 20 procent tohoto vpnku. Pitom
z ovocn vy vyuijeme mnohem vc
vpnku ne z mlka.

Kdy mlko vame, jeho minerly

se ionizuj, m se jeho povaha zmn
ze zsadit na kyselou. To me vyvolat
tvorbu kamen, oslaben sval, znt
trvicho stroj a jin pote. Ze tomu tak
opravdu je, lze pozorovat u mnoha lid,
kte pij mlko, berou vpnk v tabletch,
a pesto
maj
osteoporzu.
Musme
se zamit na zuitkovn vpnku v tle
a nikoli na doplovn. eenm nejsou
vysok dvky vpnku, ale sprvn
zuitkovn.
ttn
lza,
pttn
tlska
a nadledviny jsou nejvce zodpovdn
za vyuit vpnku v tle. Zjistil jsem,
e jsou-li tyto lzy zdrav, netrp tlo
chorobami
zpsobenmi
patnm
zuitkovnm vpnku. Kdy tyto lzy
vyistte a zregenerujete, znan zvte
zuitkovn vpnku v tle. Udlejte si test
bazln teploty (viz 10. kapitola), abyste
zkontrolovali funknost va ttn lzy.
Zmte si krevn tlak, abyste zjistili, zda
nemte
oslaben
nadledviny.
Mjte
na pamti, e systolick krevn tlak pod
118 mmHg signalizuje oslaben nadledvin.

PARAZITI
Jinm dsledkem pit mlka jsou
paraziti. Odhaduje se, e edest nebo
vce procent americkch krav host jeden
nebo vce druh nsledujcch parazit:
salmonely,
virus
leukemie
a virus
tuberkulzy. Krom toho mlko a mln
vrobky
zahleuj
nejvce
ze vech
potravin, kter konzumujeme, piem
na druhm mst jsou rafinovan cukry.
Oboj zpsobuje nadmrn hromadn
hlenu
ve vech
naich
tknch.
Kvasinkm, houbm a ervm se v tomto
hlenu
da
a iv
se jm.
To m
za nsledek kandidzu a jin infekn
onemocnn. Po vyeten tisc pacient
s rakovinou jsem pesvden, e mlko
a mln vrobky (dokonce mlezivo) jsou
pinou
tvorby
i rstu
ndor
a lymfatickch
obstrukc.
Mnoho
mstnavch (ndorovch) druh rakoviny
bylo podle mho nzoru vyvolno prv
konzumac tchto druh potravin.
114

CUKROVKA
Mnoh vzkumy spojuj konzumaci
pasterizovanho
mlka
s cukrovkou.
Protiltky vytvoen pro boj s tmito
zmnnmi
kodlivmi
mlnmi
blkovinami tak napadaj beta-buky
ve slinivce.
Beta-buky
se nalzaj
v Langerhansovch ostrvcch ve slinivce
a vyluuj inzulnu.

HOVZ RSTOV HORMON

Dalm zvanm problmem mlka
je psoben rBGH rekombinovanho
hovzho rstovho hormonu. Spolenost
Monsanto Corporation vytvoila tento
rstov hormon z bakterie Escherechia
coli kvli zven produkce mlka. Jist
vzkumy prokzaly, e hormon rBGH
je karcinogen.
Jin
poukazuj
na to,
e stimuluje rakovinn bujen. Podle mne
tento
hormon
podncuje
innost
endokrinnho systmu, zejmna ttn
lzy a nadiedvin. To ovlivuje n rst
a dal vvojov faktory i hormonln
rovnovhu. Jako spolenost dnes elme
tto zvan hormonln nerovnovze,
kter ni nae zdrav a ekonomiku.
Zjiujte
si pravdiv
informace
o potravinch,
kter
konzumujete.
Nenechte se zviklat mdii a dalmi vlivy

v na kapitalistick spolenosti, kde

se penze staly dleitjmi ne lidsk
zdrav. Je nezbytn nutn oistit tlo
od vech obstrukc, kter se vytvoily
za dlouh lta, kdy jste jedli zahleujc
potraviny.

STEVN FLRA
Mnoho lid dbalch o sv zdrav dnes
pije
acidofiln
mlko
s laktobacily
a podobn mln vrobky. Pro ? Kdy
nekonzumujete mln vrobky, nemte
ani zapoteb se
dopovat" tmito
produkty. Laktobacily jsou bakterie, kter
se astn tpen mlnch blkovin
a mlnch cukr. V tle je lze nalzt
vude, kde se tvo toxiny z mlnch
vrobk,
napklad
ve slinch,
v lymfatickm systmu, ve vagin atd.
Pro vae zdrav je mnohem dleitj
oistit tlo od tchto toxin i bakteri,
kter se jimi iv. Je rovn sporn, zda
tyto
bakterie
peij
v aludench
kyselinch.
Vytvoit si stevn flru nen nic
tkho. Nemete bakterie nevpustit
do tla. Jsou pece soust prody.
Bakterie jsou routi, kte vyraj vae
odpadn ltky, vedlej produkty trven
a metabolismu. Nezapomnejte, e vae
stevn flra se mn s va stravou.

spch je zaloen
na peliv analze
evidentnho.
- Jim Rohn,
filozof spchu

115

MODUL 4.2

Jak je to s blkovinami ?
Nalistujte
si pedchoz
kapitolu,
modul 3.2, kde hovome o blkovinch
a jejich metabolizovn. Uvedli jsme tam,
e blkovina je struktura. Pipomn dm.
Stejn jako on je zbudovna z rznho
stavebnho materilu. Blkovinn struktury
jsou vytvoeny ze stavebnho materilu
zvanho aminokyseliny. Tento stavebn
materil vae tlo potebuje a uv
k vlastnmu budovn (rstu), drb
a oprav. Tlo rovn vyuv blkoviny
(aminokyseliny) jako imunitn faktory,
nosie a katabolick faktory. Blkovina
je t obecn pojem pro veker duskat
ltky
ivoinho
nebo
rostlinnho
pvodu, krom tak zvanch duskatch
tuk.
Blkoviny jsou sloky potravy, kter
obsahuj dusk. Tvo dv velk skupiny
chemickch slouenin: proteidy a sloen
non-proteidy. Pkladem proteid, jak
jednoduchch
tak
sloitch,
jsou
albuminy, globuliny, proteinzy, peptony
a glutininy. Pkladem proteid, neboli
jednoduchch slouenin, jsou kreatin,
kreatinin, xantin, hypoxantin, amidy
a aminokyseliny.

Aminokyseliny
ESENCILN NASYCEN
AMINOKYSELINY

(ZSKVAN Z

POTRAVY)

cystein
fenylalanin
histidin
izoleucin
leucin
lysin
metionin
treonin
tryptofan
tyrozin
valin

NONESENCILN NENASYCEN
AMINOKYSELINY

Lidsk tlo potebuje velk mnostv

aminokyselin
a tyto
se dl
do dvou
skupin. Prvn skupinu tvo esenciln
aminokyseliny, kterch je jedenct. Jsou
pr
nezbytn
ke sprvnmu
rstu
a regeneraci. (Osobn s tmto nzorem
nesouhlasm, nebo jsem vidl lidi
s tkmi neurologickmi chorobami, kte
se sami uzdravili, kdy jedli pouze ovoce.)
Druhou
skupinu
tvo
mnoho
nonesencilnch aminokyselin, jich
tlo rovn vyuv. Seznam napravo
zachycuje ob skupiny.

(ZSKVAN Z

Blkovinn struktury obsahuj tak

uhlk, vodk, kyslk, fosfor, sru a elezo.
Lze ci, e blkoviny utvej strukturu"
stavebnho
materilu
tla.
Jsou
to komplexn struktury, stejn jako tkn.

norleucin

TLA)

alanin
arginin
citrulin
glycin
hydroxyprolin
kyselina asparagov
kyselina glutamov
kyselina hydroxyglutamov
prolin
serin
116

MEME BLKOVINY
ZUITKOVAT ?
Trven je nezbytn, nebo tlo me
zuitkovat
pouze
jednoduch
aminokyseliny co jsou ty, kter
se hojn vyskytuj v zelenin a oechch.
Jtra
mohou
vytvet
vlastn
aminokyseliny a syntetizovat jet men
sloueniny obsahujc dusk. Blkoviny,
kter jsou obsaeny v mase, mus bt
nejprve
rozloeny
(hydrolyzovny)
na jednoduch aminokyseliny, aby je tlo
mohlo vyut. J masu km blkovina
z druh ruky", protoe k rozloen jeho
struktury"
na jednoduch
stavebn
bloky" neboli aminokyseliny je zapoteb
rozshl trvic proces. Ovoce, zeleninu
a oechy tp tlo mnohem jednodueji,
protoe to jsou zkladn aminokyselinov
struktury. Bylo dokzno, e zelenina
dodv tlu mnohem vc vyuitelnho
dusku ne maso.
Je teba
si uvdomit,
e
v aniontovm
(kyselm)
prosted
se iviny chovaj jinak ne v prosted
kationovm
(zsaditm).
Ve druhm
ppad se stvaj volnmi initeli rstu,
udrovn a regenerace, zatmco v prvm
maj sklon sluovat se s minerly, kovy
a tuky, co v tle vytv dal toxicitu.
Tm
dojde
ke ztrt
vyuitelnch
aminokyselin a vaemu tlu zane chybt
stavebn materil. Mete konzumovat
blkoviny, jak chcete, ale vae tlo
se podn nezregeneruje, kdy neme
aminokyseliny sprvn zuitkovat.
Mohutn
svaly,
vytvoen
vysokoproteinovou stravou, v prbhu
detoxikace
zmiz,
nebo
byly
napumpovny"
aminokyselinami,
je
nejsou pro normln tlesn funkce
poteba. Pi tpen blkovin vznikaj
kyselina srov a kyselina fosforen,
kter jsou siln toxick a pokozuj tkn.
Blkoviny spotebovvaj nae elektrolyty,
aby pemnily tyto kyseliny na soli
(ionizace), a tm zneutralizovaly jejich
kodliv
inky.
Sacharidy
a tuky
vytvej kyselinu mlnou a kyselinu
octovou, kter je rovn teba pemnit

na soli, ale tyto kyseliny nejsou kodliv.

Proto musme nae elektrolyty kad den
doplovat. Ionizan a alkalizan proces
je nezbytn,
chcete-li
ochrnit
vae
ledviny, jtra a ostatn tkn. Ti, kdo
oderpvaj
svoje
elektrolyty,
ani
je dopluj, upadaj do tk acidzy,
kter me mt za nsledek kee, kma
a smrt. Rakovina a jin onemocnn
vyvolan tkou acidzou spotebovvaj
sodk a dal elektrolyty velice rychlm
tempem.
I proto
bychom
mli
konzumovat
co nejvce
syrovho
zsaditho ovoce a zeleniny.
Ciz blkoviny z masa, mlnch
produkt, obil, vajek apod. drd
sliznice.
To vyvolv
lymfatickou
(mukzn) odezvu, kter me zpsobit
nadmrn hromadn hlenu ve tknch
a dutinch. Tato loiska hlenu obsahujc
zadren blkoviny vypluj intersticiln
prostory,
lymfatick
uzliny,
dutiny,
mozek, plce atd. Projevem tchto
obstrukc i nahromadn toxin jsou
pupnky, neity a ndory. V poslednch
fzch trven blkovin se vytv kyselina
moov.
Je hrub
a drdiv,
co
zpsobuje znty a pokozen tkn. Jej
usazeniny mohou v kloubech a svalov
tkni vyvolat artritidu. Kyselina moov
tak zpsobuje dnu. m vce blkovin
z masa budete konzumovat, tm vce
budete zatovat v imunitn systm
a tm vce budete zvtovat blahobyt
krlovstv"
parazit
ve vaem
tle.
Hodn parazit (vetn mnoha druh
vir, bakteri, erv a motolic) se iv
metabolickm
odpadem
masovch
blkovin.
Konzumace masa vyvolv v naich
tlech hnilobn zpach. Masit zbytky
se usazuj ve stevech a pokozuj stevn
sliznici i vstelku. Je teba pipomenout,
e hnitm
se blkoviny
pemuj
na toxiny. Oproti tomu ovoce a zelenina
dn tlesn zpach nevytv.
Blkoviny jsou kyselinotvorn, take
zpsobuj znty a rozpad tkn maj
tedy pesn opan inek, ne kvli
ktermu je konzumujeme. Tm nechci ci,
e se mte blkovinm vyhbat
117

jenom vs chci upozornit, abyste je jedli

s mrou a pouze urit druhy. Strava
bohat
na oechy,
zeleninu
a ovoce
posiluje
a regeneruje
tlo,
nebo
mu dodv velk mnostv aminokyselin.
Tlo
neme
blkoviny
z masa
zuitkovat,
dokud
je nerozlo
na jednoduch
aminokyseliny.
Tento
proces zan v aludku, kde aluden
vy (kyselina chlorovodkov) pemn
pepsinogen
na pepsin,
kter
tyto
blkovinn struktury rozlo na peptony
a polypeptidy. Jedn se o kysel proces.
Jakmile se trvenina pesune ze aludku
do dvanctnku,
zanou
zsadit
proteolytick enzymy ze slinivky mnit
polypeptidy na peptidy. A pi pohybu
trveniny tenkm stevem vyluuj stevn
stny peptidzu, kter tyto peptidy rozlo
na aminokyseliny. Tento rozshl proces
pipravuje tlo o ivotn dleitou energii
jenom kvli tomu, aby zskalo stavebn
materil z druh ruky".
Rostlinn blkoviny jsou jednoduch
aminokyselinov struktury, kter tlo
pipravuj o mnohem mn energie.
Rostliny,
kter
jsou
pln
elektromagnetick energie, tuto spotebu
energie
vyrovnvaj.
Oproti
tomu
blkoviny
z masa
jsou
mnohem
strukturovanj
a elektricky
mrtv.
To vyaduje mnohem radiklnj trvic
proces, kter tlo zbavuje nezbytn
energie. Jeliko blkoviny z masa jsou
velmi kysel, jejich plin konzumace
zpsobuje rakovinu tlustho steva, co
je dnes
druh
nejrozenj
druh
rakoviny v USA. Kad rok zemou tisce
lid na kumulovan nsledky konzumace
potravy s vysokm obsahem blkovin. Pi
nadmrn spoteb blkovin dochz
k pokozen jater, slinivky, ledvin a stev.
20 a 40 gram blkovin denn pln
postauje, ale vtina lid jich kad den
zkonzumuje 150 a 200 gram.

tknch,
jedn
se pouze
o energii
stimulujc, nikoli dynamickou. Pokud jste
nkdy byli na jatkch, mohli jste vidt
a ctit strach, kter zvata maj ped
porkou.
Fyziologicky
tento
strach
stimuluje de nadledvin k produkci
adrenalinu.
To je
neurotransmiter
penejc energii nervovou soustavou
do tlesnch
tkn.
Tento
proces
zpsobuje, e jedlci blkovin maj pocit,
e sr
energi.
Avak
po letech
konzumace masa plnho adrenalinu vae
nadledviny zeslbnou a zleniv v tvorb
neurotransmiter. V krevn tlak zane
klesat. (Systolick tlak ni ne 118
mmHg
se povauje
za nzk.)
Kdy
se oslaben nadledvin penese na pt
generace, mohou se dokat roztrouen
sklerzy,
Parkinsonovy
nemoci,
Addisonovy
choroby
a jinch
neurologickch
poruch,
zavinnch
chronickm
nedostatkem
neurotransmiter.
Tak vysok krevn tlak me bt
dsledkem oslaben nadledvin. Jsou-li
nadledviny
oslaben,
pestane
tlo
produkovat
pslun
steroidy
(protizntliv ltky), aby potlailo znt
zpsoben siln kyselinotvornm masem.
Na jeho potlaen mus proto pout
cholesterol.
To pedstavuje
vn
problm, ponvad lipidy se v kyselm
prosted
slepuj
a vytvej
povlak
ve tknch i na jejich povrchu.
Energie zskan konzumac masa
me tak pochzet z rstovch hormon,
jimi se krm dobytek (nebo jin zvata)
kvli rychlejmu rstu. Energie by mla
bt
dynamick
neboli
bunn,
nevytvoen
stimulancii.
Dynamick
energie se zskv ze syrov stravy, kter
je alkalick, obsahuje sprvn elektrolyty,
elektinu,
aminokyseliny,
sprvn
synergick
sloueniny
a komplexy
(vitaminy, minerly, flavony atd.).

ENERGIE MASA

VZVA K AKCI

k se, e maso dodv tlu energii.

Jeliko tato energie pochz vtinou
z adrenalinu,
kter
se nalz
v jeho

Je
na ase
pestat
konzumovat
toxick ivoin produkty, kter dnes
obsahuj tolik toxickch hormon,
118

antibiotik, chemikli apod., e se staly

asovanmi bombami tikajcmi v naich
tlech. Avak z tto degenerace a toxicity
se meme dostat a radovat se z vitality
a vnitn istoty, kter nm pinese syrov
ovoce a zelenina. Tato strava perve
pouta hnvu a zoufalstv a uvede ns
do e vitality a zdrav. Zkuste est tdn
nejst dn ivoin vrobky a uvidte
ten rozdl.
Po cel ivot se sloueniny a prvky
pemuj na jin sloueniny a prvky,
avak tento proces vdci dosud pli
nechpou. Vae tlo me vytvet
(a tak
vytv)
aminokyseliny
ze sacharid a tuk. Vae tlo uv ltky
obsaen v potrav, zejmna ty, kter
jsou pro vs biologicky vhodn, k vlastn
drb a regeneraci.
Proda bude mt vdycky tajemstv
ekajc na nae odhalen. Mysl, kter
je patnm
sluhou,
me
poutat
pozornost due na tento fyzick svt
donekonena. Mysl je jako hleda Boha,
kter se pd po pravd, pestoe ji m
pod ped oima. Mysl (racionalismus)
vci rda rozebr, aby vyzvdla, jak
jsou udlny. Due vdycky v, jak jsou
vci
udlny.
Vymate
se
z pout
racionalismu a radujte se z prostoty
prody a Boha. Uette si tm spoustu
energie. Zante jst syrovou ivou
potravu a budete se radovat z vitality
a pevnho zdrav. Budete tak mnohem
tastnj.

VYSOKOPRTEINOV STRAVA
ME ZPSOBIT SMRT
Vzkumy
proveden
pikovmi
vzdlvacmi institucemi (vetn Simmons
College a Harvardovy univerzity, jak stlo
v New
England
Journal
of Medicine
a Archives of Internal Medicine) ukzaly
(jako
u mnoh
dvj
vzkumy),
e kdy se blkoviny z masa vstebaj
stevnmi stnami, jsou pro ns toxick.
Zpsobuj
v tle
acidzu,
vyvolvaj
imunitn reakci a lkaj do nj parazity.
Nsledujc pehled shrnuje vechny
zkladn dvody proti konzumaci masa

a vysokoproteinov strav, kter

uvedli v pedchozch pasch:

jsme

Blkovinnou strukturu jako takovou

neme tlo zuitkovat, a proto ji mus
rozloit na nejjednodu ltky, zvan
aminokyseliny. Tento proces energii
odebr, msto aby ji dodval.
Pi trven a metabolismu blkovin
vznik mnoho kyselin vetn kyseliny
moov (zpsobujc dnu), kyseliny
fosforen
a kyseliny srov. Tyto
kyseliny psob na tkn drdiv
a zntliv. Stimuluj tak nervov
odezvy, co vede ke zven aktivit
tkn.
Blkoviny jsou duskat sloueniny
s vysokm obsahem fosforu, pi jejich
nadmrn
konzumaci
dochz
k vyplavovn
vpnku
a dalch
elektrolyt z tla.
Blkoviny jsou vysoce kyselinotvorn,
take sniuj hodnotu pH v tle. To m
za nsledek znt a oslaben tkn, co
vede k jejich odumrn.
Tlo blkoviny nevyuv jako palivo,
nbr jako stavebn materil a nosie.
Jakmile jsou pi trven rozloeny
na aminokyseliny,
stv
se jejich
hlavnm kolem rst a regenerace
tkn. Hlavnmi palivem tla jsou krom
kyslku
jednoduch
cukry.
Kdy
se sname
snit
svou
hmotnost
spalovnm blkovin na palivo, m to
za nsledek
rozklad
tuk.
Avak
to rovn zpsobuje rozklad tkn. Kdy
spalujete
svj
stavebn
materil
namsto
sprvnch
paliv,
mete
si zniit tkn jater, slinivky a ledvin.
U lid
s oslabenmi
nadledvinami
vysokoproteinov strava zpsobuje,
e jtra
produkuj
velk
mnostv
cholesterolu, kter se potom ukld
v celm
tle,
zejmna
v cvnm
systmu, jtrech a ledvinch. V jtrech
a lunku se zanou tvoit kameny.
Blkoviny z masa se v tle rozkldaj
a zapchaj. Toto hnit zpsobuje, e ve
stevech a tknch vznikaj loiska
toxin, a sice jak intersticiln tak
intracelulrn. To vytv ivnou
119

pdu pro parazity, piem acidza

zpsobuje znty, ktet brn bukm
v dchn,
co
m za
nsledek
bunnou smrt.
Vysokoproteinov
druh nevhodn
zdrav.

strava
a nen

je pro n
fyziologicky

Chov zvat na maso a mlko ns

zdevastoval ekonomicky, ekologicky
i duchovn.
Kvli
pastvinm
likvidujeme nae lesy a zele, co
mnoha zpsoby ohrouje nai planetu.
To ovlivuje tvorbu ivotn dleitho
kyslku, sniuje ochranu ped horkem,
ni prodn krsy, zvyuje riziko eroze,
omezuje pstovn ovoce a zeleniny,
zvyuje mnostv ivoinch toxickch
vedlejch produkt, zabr ornou pdu
na pstovn obil a vyhn divok
zvata z jejich domov. Pustome
tisce hektar pdy kvli pstovn obil
pro krmen dobytka a jinch zvat.
Vysokoproteinov
strava
obsahuje
nadmrn mnostv adrenalinu, jen
u lid, kte ji konzumuj, vyvolv
agresi, hnv a choroby nadledvin.
Bylo prokzno, e maso zpsobuje
rakovinu stev. Existuje podezen,
e rovn zpsobuje rakovinu jater
a slinivky.
Loiska
hniloby,
kter
se utvej v lymfatickm systmu, jsou
zejm prvotn pinou lymfom.
Spolenosti
konzumujc
maso
se vyznauj mnohem krat dlkou
ivota. Napklad Eskymci ze severn
Kanady a Aljaky se v prmru dovaj
asi padesti let.
Maso nen nim vce ne mrtvmi
i odumrajcmi bukami, kter ivo
v tratoliti sraen zahnvajc krve.
A tomu se k zdrav viva !
Maso stimuluje, drd a zancuje
pohlavn orgny, zejmna prostatu, co
vede k prostatitid.
Zvec
maso
je pln
rstovch
hormon,
antibiotik,
adrenalinu,
pesticid, herbicid, jadernho odpadu
a jinch
toxickch
chemikli
ze zneitnho
vzduchu
a zem.
Vechny tyto ltky jsou povaovny

za karcinogenn. U krav, vep a kuat

se dnes rakovina objevuje mnohem
astji ne dve. A lid jejich maso
jed. Nkte farmi zali tak daleko,
e nemocn i umrajc krvy, vepe
a kuata poraz a rozemelou a toto
mrtv" a nemocn" maso potom
smchaj
s normlnm
zvecm
krmivem. To m za nsledek nemoc
lench krav, slintavku a kulhavku.
Toho jsme dnes svdky pedevm
v Evtop, kde farmi krmili krvy
masem ze chcplch ovc. Krvy jsou
bloravci a ani prasata vlastn nepat
mezi masoravce. Nevhodn potrava
vyvolv u tchto zvat acidzu, stejn
u lid.
Vysokoproteinov strava sniuje v tle
hladinu manganu, co m za nsledek
kee,
oslaben
neurotransmiter
(myastenie, dunost, srden arytmie
vetn
fibrilace
sn
atd.),
neuromuskulrn choroby, Parkinsonovu
nemoc a Lou Gehrigovu chorobu.
Maso
je pln
mrtvch
krvinek
(hemoglobinu), kter obsahuj spoustu
eleza. Je-li pijmno v nadmrnm
mnostv, me se stt toxickm, co
plat zejmna o okyslienm elezu
(nepochzejcm
z rostlin).
Toxick
elezo vyvolv v tle celou adu
reakc:
Snen
hladiny
chrmu
napomh
transportu
do tkn).
Snen
hladiny
zinku
k tvorb inzulnu a energie).

(chrm
inzulnu
(potebn

Pokozen jater, slinivky a ledvin.

Snen hladiny vpnku a zhoren jeho
vstebvn a zuitkovn.
Zven hladiny sodku (pina vzniku
edm).
Zven hladiny dusku a fosforu (m
se zvt acidza).
Zvrat a kee, zpsoben poklesem
hladiny manganu.
Konzumace masa zvyuje krevn tlak
v dsledku retence sodku a tvorby
lipidovch usazenin.
120

 Konzumace masa provzen psunem

vitaminu C zvyuje absorpci eleza,
m se zvyuje toxicita eleza.
Konzumace tmavho masa je spojena
se zvenm
duskatch
ltek
produkovanch stevnmi bakteriemi,
co me vyvolat rakovinu stev.
Maso je jednou z hlavnch pin tvorby
zubnho kazu.
Toto je jen nkolik pklad toho, jak
vysokoproteinov strava ni lidskou
rasu. Vzpamatujte se a radujte se ze
ivota bez ivoinch vrobk. Vae
tlo vs za to bude mt rdo, nebo
bude pln energie a pestane zapchat.
Mjte rdi svou planetu a vechny jej
tvory.

MTUS O KOMPLETNCH
BLKOVINCH
Existuje mtus, e nae strava mus
obsahovat vechny aminokyseliny" i
kompletn blkoviny". Ji dlouh lta
tento blud vyvracme. Jeho stoupenci
tvrd, e kdy nae potrava nebude
obsahovat
vechny
esenciln
aminokyselinv
v kadm
jdle,
nedokeme
vytvoit
kompletn
blkovinu"
a nae
tlo
bude
trpt
nedostatkem blkovin. Toto je jeden
z hlavnch argument pro konzumaci
masa a mlnch vrobk, respektive
sojovch bob, sojovch vrobk a bl
mouky. Avak pemlejme trochu:
Co ere divok k, slon nebo krva ?
Jsou to bloravci a jejich sla je nm
dobe znma. Jejich potravu tvo

vhradn trva a rostlinn hmota.

Pokud by potebovali, jak se tvrd,
kompletn blkovinu", mus ji zskat
z rostlin.
Sedmdest
a osmdest
procent
potravy medvd grizzly pedstavuje
trva. Medvdi moc masa neerou.
Pokud
ano,
tloustnou
a dn
blkovinn
struktury
nevytvej.
Medvdi jsou veravci.
lovk je nejvy druh mezi frugivory,
kte nejsou uzpsobeni ke konzumaci
masa.
Ti, kdo konzumuj vyvenou syrovou
stravu tvoenou ovocem, zeleninou
a oechy,
netrp nikdy
nedostatkem
aminokyselin potebnch pro zdrav.
Prv
naopak !
Rostlinn
aminokyseliny obsahuj mnohem vc
energie a tlo je me snadno rozloit
a vyut. K zskn blkovin z masa
je zapoteb
mnohem
radiklnj
proces, kter ns pipravuje o spoustu
energie.
Nemn
dleit
je,
e ivoin blkoviny v tle vyvolvaj
kyselou reakci, co jenom zvtuje
acidzu, zatmco zelenina zpsobuje
zsaditou
reakci,
a tak
acidzu
odbourv.
Vae tlo potebuje iv potraviny,
aby neonemocnlo. Ltky, kter nejsou
obsaeny v erstvm ekologickm ovoci,
oechch
a zelenin,
prost
nepotebujete !
A navc
je pojdn
starch
shnilch
mrtvch
tkn

odumelch bunk ve sraen krvi

krajn nezdrav.

Lidsk tlo se nepizpsobilo novm okolnostem

umlho prosted, kter nahradilo prosted pirozen.
Dsledkem je neustl konflikt lovka s jeho prostedm,
co m za nsledek degeneraci lidskho tla.
Symptomy tto degenerace se nazvaj nemoci.
- Profesor Hilton Hotema,
Man's Higher Conciousness (Vy vdom lovka)
121

MODUL 4.3

Drdidla a stimulancia
Vtina
lid
konzumuje
v jdle
obrovsk mnostv drdidel a stimulanci,
tj. ltek drdcch nebo stimulujcch
tkn. To m za nsledek nadmrnou
tvorbu
hlenu
a hyperaktivitu
nebo
hypoaktivitu tchto tkn (orgn, lz
atd.) a nakonec i jejich selhn, jeho
dsledkem jsou chronick a degenerativn
choroby. Mezi drdidla, kter lid kad
den vdom i nevdom uvaj, pat
ern pep, kofein, sl, glutaman sodn,
konzervan
ltky,
uml
sladidla
a rafinovan cukry. Jejich seznam by byl
velice dlouh.
Tyto ltky drd sliznici trvicho
stroj, co zpsobuje vyluovn hlenu,
kter ucpv trvic systm. Tak v tle
vytvej znty, nebo jsou vtinou
acidzn nebo zahvaj, m vyvolvaj
imunitn odezvu. Nicmn na poli zdrav
se uv cayensk pep (pliv erven
paprika)
na vysok
krevn
tlak
a povzbuzen krevnho obhu. Cayensk
pep nepsob tak drdiv jako ern
pep, avak stimuluje sliznici trvicho
stroj, co me zpsobit nadmrnou
produkci
hlenu.
Jeho
hromadn
je pinou
mstnavch
onemocnn
vetn ucpanch dutin, zntu prduek,
zpalu plic a bolest ucha.
Zmnte-li v ivotn styl a zanete
konzumovat syrovou ivou stravu, poctte
brzy zmnu na svm tle. m vce syrov
stravy budete jst, tm bude vae tlo
proistnj a zdravj. Dospjete tak
daleko,
e ji
nebudete
schopni
konzumovat ostr jdla. Cayensk pep,
cibule a dokonce i esnek na vs budou
psobit drdiv.
Stimulancia jsou jednou z lidskch
vn. Kadoron jich zkonzumujeme
stovky kilogram nebo litr. Pijeme tolik
kvy, aje a limond jako nikdy pedtm.
Tyto npoje (s vysokm obsahem taninu,
alkaloid,
kyseliny
srov
a kyseliny
fosforen
apod.)
tkn
nejenom
stimuluj, ale i pokozuj. Vte, co se stane

s tkn, kdy na ni nalijete limondu ?

Pokod se. A co se stane, kdy vlote
do sklenice s limondou kousek masa ?
Zkaz se. Limonda zancuje a pokozuje
vstelku
trvicho
stroj,
o jtrech
a ledvinch ani nemluv.
Kva a aj drd a stimuluj jtra,
trvic stroj, srdce, endokrinn systm
(ttn lza, nadledviny, hypofza, brzlk
atd.) a ledviny. Mezi vyznavai zdravho
ivotnho stylu se t velk oblib kvov
klystry. Osobn je vak nedoporuuji,
nebo pespli stimuluj jtra a steva,
co nakonec pivod obrovsk vyerpn
a pornou zcpu. K regeneraci stev
uvejte osvden bylinn prostedky,
kter nejsou nvykov, vyist steva
a uprav jejich innost.
okolda pedstavuje dal oblben
stimulancium. Je siln acidzn a obsahuje
znan mnostv kyseliny oxalov. Jste-li
pekyselen
a konzumujete
potravu
s vysokm
obsahem
oxalt,
slou
se tyto oxalty s ionizovanm vpnkem,
co
m za
nsledek
tvorbu
oxaltovpenatch
kamen, napklad
ledvinovch.
K dalm stimulancim, jim dnes lid
holduj v nebval me, pat alkohol
a rafinovan
cukr.
Jsou
to siln
kyselinotvorn a zahleujc ltky. Pivo
podporuje bujen kvasinek v tle, co
vyvolv potebu rafinovanho cukru
a mme tu zaarovan kruh. Pi cukrovce
udruje alkohol zvenou hladinu cukru
a stimuluje innost nadledvin, m je jet
vce oslabuje. Navc kvaenm cukr
obsaench v potrav vznik v aludku
alkohol. Biologick vno je jedin alkohol,
kter bych vm doporuil, ovem ve velmi
malm mnostv.
Rafinovan cukr je tedy kysel a
m lv podl na tvorb hlenu v tle. Ji
vme, e nahromadn hlen vyvolv
alergie, znt prduek, zpal plic, rmu,
chipku, punice, znt dutin
122

a dal druhy mstnavch onemocnn.

Jakoto kysel ltka pispv rafinovan
cukr tak k zntu tkn.
Maso
je rovn
dobe
znm
stimulancium, kter drd a zancuje
nae tkn. Ve jsme uvedli, e je pln
antibiotik, hormon, jadernho odpadu,
steroid, adrenalinu, pesticid, herbicid
a nkolika dalch toxickch chemikli.
Vechny tyto ltky, smchan dohromady
a uloen ve tknch masa, psob jako
stimulancia, drdidla a inhibitory. Tyto
chemiklie (a adrenalin) vm mohou
krtkodob dodat energii, ale pozdji
se budete ctit jet unavenj ne dve.
Navc maso m vysok obsah dusku,
kter vypuzuje vpnk. Vpnk mus bt
v rovnovze s fosforem, avak v mase
tomu tak nen, zatmco v rostlinch ano.
Stevn trakt lovka je tyikrt del
ne masoravc (koka atd.), s tisckrt
vt absorpn schopnost. Vzhledem
k rychlmu hnit blkovin z masa a dlce
naeho
trvicho
stroj
dochz
k hnilobnmu rozkladu tchto blkovin
jet dve, ne je stame vylouit z tla.
Hnit zpsobuje acidzu, kter v bukch
vyvolv
znty
a nakonec
je zni.
To samozejm dv zelenou naim
parazitickm ptelm". Tyto druhy
parazit psob na oslaben buky, tkn,

orgny a lzy velice destruktivn. Maso

tak obsahuje kyselinu srovou a kyselinu
fosforenou, kter siln stimuluj tkn,
vyvolvaj v nich znty a ni je.
Energie
by mla
bt
vdycky
dynamick
neboli
bunn,
nikdy
vybiovan zven. Muste-li konzumovat
stimulancia kvli energii, ukazuje to,
e mte oslaben tkn. Dlouhodob
uvn drdidel a stimulanci oslabuje
a pokozuje
tkn
(orgny,
lzy),
zejmna nervovou soustavu (sympatikus,
parasympatikus a autonomn nervovou
soustavu) a srdce. Tyto ltky vyvolvaj
palpitace, srden arytmii a neurologickou
nerovnovhu.
Osvobote sebe i tlo od stimulanci
a drdidel a zaijte ivot pulzujc energi
bunnou energi, kter se lavinovit
ze zdravch
bunk.
Stimulancia
a drdidla pedstavuj toliko doasnou
energii, kter z dlouhodobho pohledu
oslabuje a ni vae tlo. Pestate jst
pekyselujc
drdiv
a stimulujc
potraviny, je vs jen zotrouj, kdy
neustle upevuj vai potebu stimulace.
Tyto potraviny vs oslabuj a zvyuj vai
toxicitu. Zvata neerou dn drdidla
ani stimulancia. Tak pro bychom to mli
dlat my ?

ivot je boj o erstv vzduch.

Zsobujte sv obrovsk plicn prostory
erstvm nezneitnm vzduchem
a dodrujte vechny ostatn zdravotn zsady
potom zde nebude jedin vdeck dvod,
pro byste mli zemt.
- Profesor J. S. Haldane, anglick astronom

123

MODUL 4.4

Okovn otrven jehly

Stejn l stejn" je princip, kter
se uplatuje
jak
v alopatick
tak
homeopatick medicn. V souladu s nm
vda stvoila jeden z nejtoxitjch a asto
i smrtcch koncept a postup okovn
neboli vakcinaci, pi nm se do tla
vpravuj iv paraziti v nadji, e si tlo vi
nim vytvo imunitu. Okovn se opr
o teorii, e paraziti (mikrobi) jsou pinou
vtiny nemoc. Dnes se vda od tto teorie
pomalu odvrac a nahrazuje ji nzorem, e
zloduchem" jsou geny, respektive genetika.
Skvlm pkladem nesprvn aplikace
principu stejn l stejn" je vakcna proti
dtsk obrn. Teorie zn: Abyste byli imunn
vi tomuto viru, muste jej opakovan
pijmout, ale v mench dvkch. Tlo
si proti nmu vytvo protiltky, co vyvol
rychlej imunitn reakci na tento patogen
(virus). Imunitn buka zni buku viru
dve, ne se tlu vymkne z kontroly, nebo
bude patogen ignorovat. Ten me bt
v tle pod, ale neaktivn.
Takov uvaovn pokldm za scestn
a fakta mi dvaj za pravdu. Od t doby,
co bylo zavedeno okovn proti obrn,
vzrostl poet ppad dtsk obrny o 680
procent, jak ukazuje dr. Leonard Horowitz
ve sv knize Emerging Viruses (Nstup vir).
Ped nkolika lety byl v Tampa Tribune
zveejnn lnek o kojenci, jen dostal obrnu
pmo z vakcny. Nejinak je tomu pi
okovn proti chipce. Kolik znte lid, kte
se nechali okovat proti chipce a stejn
chipku dostali ?
To je jen dal pklad
absurdnosti tto toxick metody.
Nebezpe okovn by se nemlo
poprat.
Vakciny
proti
spalnikm,
punicm, zardnkm a dtsk obrn
obsahuj iv, ale oslaben viry. A ednci
ministerstva zdravotnictv tvrd, e dtsk
obrna byla v USA vymcena ji roku 1979,
asto
zapomnaj
zmnit,
e vechny
zaznamenan ppady obrny po tomto datu
byly zpsobeny vakcinou proti obrn, nebo
e dnes obrnu nazvme jinm jmnem
spinln
meningitida.
Kdy
konen
zvedneme hlavu z prachu a pohldneme

na nebeskou klenbu ?
ist a vitln tlo neonemocn. Jeho
imunitn systm je siln a jeho schopnost
se chrnit je neuviteln. Pirozen imunita
vydr cel ivot, zatmco imunita vytvoen
vakcinaci je krtkodob- odhaduje se asi
na sedm let. Zapomnme, e proda (Bh)
nm dv, prostednictvm e rostlin,
vechno,
co potebujeme.
K vyitn
a poslen tla zanednho toxickmi
chemikliemi, aktivnmi parazity a cizmi
blkovinami je mnohem lep pouvat
bylinn
antiparazitika,
adstringencia
a stimulancia.
Mnoh
vakcny
jsou
vlastn
experimenty. Jeden takov experiment
provedly Kaiser Permanente of Southern
California a U.S. Center for Disease Control
(CDC) s poehnnm Svtov zdravotnick
organizace: V letech 1989 a 1991 bylo
naokovno 1500 chudch, ernoskch
a latinskoamerickch dt, zejmna z Los
Angeles, virem spalniek Edmonston-Zagreb
(E-Z). Pedtm se tento experiment provdl
v Africe,
na Haiti
av
Mexiku
s katastroflnmi
vsledky.
Obrovsk
mnostv dt zemelo ihned po vakcinaci
a mnoho dalch na nsledky potlaen
imunity zavinn vakcinaci, protoe tyto dti
nebyly
schopny
bojovat
s ostatnmi
patogeny." (Kathleen Deoul, Cancer CoverUp
(Genocide),
Maskovan
rakovina
(Genocida), viz Bibliografie).
Okovn vede k imunosupresivit,
schopnosti potlait imunitn reakci hostitele,
a k mutacm vir, co zpsobuje bezpoet
nemoc, jimi dnes mnoz z ns trp.
Z pouh hlouposti a touhy ovldnout produ
a druh zavinili lid a jejich pstup ke vd
mnoho zbyten bolesti, utrpen a mrt.
Nemoci jako syndrom vlky v Zlivu, AIDS,
rakovina, tlesn mutace a spousta dalch
maj pmou souvislost s okovnm. Protoe
vtina
vakcn
je ivch
a zskanch
z lidskch nebo zvecch tkn (nap.
z opich ledvin, skotu, lidskho embrya,
kuecho srdce a lidsk placenty), dochz
k infikovn tmito viry (vakcnami)
124

a k jejich mutacm. Zatmco proda

se udruje v rovnovze a harmonii, lidsk
ego ji zaplavuje mutacemi a naruuje jej
rovnovhu, co m pern nsledky ji
dnes.
Barbara Loe Fisherov, pedsedkyn
Nrodnho informanho centra o vakcnch,
tvrd, e vakcny maj na svdom m dl
vt poet dt a dosplch s endokrinnmi
a neurologickmi poruchami, hyperaktivitou,
problmy s uenm, astmatem, syndromem
chronick
navy,
sravmi
vedy,
revmatickou
artritidou,
roztrouenou
sklerzou
a nemocemi
projevujcmi
se zchvaty.
Usiluje
o monitorovn
dlouhodobch
nsledk
hromadn
vakcinace a poaduje, aby si lkai byli
naprosto jist, e jejich vakcny neohrouj
lidsk zdrav.
Dnes ji existuj pesvdiv dkazy,
kter
se opraj
o vzkum
a ohlen
ppady z USA, Velk Britnie, Afriky,
Novho Zlandu i odjinud, e okovn
je toxick a smrtc metoda. Pro nae vlda
a instituce, kter byly vytvoeny kvli
ochran
naeho
zdrav
trp
takov
zvrstva ? Jak je rozdl mezi tm, co se
dje te a co se dlo v nacistickm
Nmecku, kde byly pi podobnch pokusech
zlikvidovny statisce id ?
Jedin ten,
e okovn je legln a rozen po celm
svt. Jde samozejm o penze. Dnes
z okovn profituj miliony lid. Asi chod
tak kostela a mysl si, e nebudou muset
za tato zvrstva pykat. Pokud si myslte,
e tento svt je rj, zvate ve jet jednou.
Mnoho lkaskch asopis (vetn
vhlasnho britskho Lancetu) informovalo
o vedlejch
incch
nkterch
vraednch" vakcn, napklad vakcny proti
spalnikm,
kter
bv
spojovna
s astmatem a alergiemi. Okovn proti
tetanu, ernmu kali a zkrtu (DPT), kter
se zaalo
uvat
ve tyictch
letech
minulho stolet, mlo a m dalekoshl
a katastrofln nsledky, vetn spousty
ztracench ivot. Pesto je dosud legln.
Snad jenom v Japonsku bylo zakzno.
Vakcna
DPT
je spojovna
zejmna
s pokozenm
mozku
a neurologickmi
chorobami
(roztrouen
sklerza,
Parkinsonova
nemoc,
Lou
Gehrigova
choroba atd.).

Vakcna proti hepatitid typu B

je rovn z mnoha dvod nebezpen.
Za prv hepatitida typu B nen tk
choroba. Pes 90 procent ppad hepatitidy
typu B lze vylit bnmi medikamenty
a dosud jsem se nesetkal s ppadem, jen
by se nedal vylit prodnmi prostedky.
Pesto byla vyvinuta vakcina proti hepatitid
typu B, kterou ji byly naokovny miliony
lid.
Dnes
je spojovna
s artritidou,
cukrovkou, cvnmi chorobami, Bellovou
paralzou, roztrouenou sklerzou a dalmi
neurologickmi
chorobami.
Po zaveden
vakcinace proti hepatitid typu B vzrostl
na Novm
Zland
poet
nemocnch
cukrovkou o 60 procent. The British Medical
Journal informoval o spojitosti vakcny proti
hepatitid typu B s autismem a zntem
stev.
Jeden z nejhorch ppad, s nimi
jsem se kdy setkal, byla estnctimsn
holika z Texasu. Ve tech mscch byla
naokovna proti hepatitid typu B a krtce
na to dostala tk kee. Doasn oslepla
a lev oko se j stoilo doleva. Onemocnla
hepatitidou, utrpla pokozen mozku
a postihla ji tk skoliza. Dva msce
trvalo, ne jsem holiku zbavil ke. Zaala
opt vidt a znt jater polevil. Je to vru
smutn
ppad,
ale
dokld,
co se
v medicn dje.
A jako by toho nebylo mlo, vzkumy
ukzaly, e ve tyech nejvtch mstech
USA byl do vakcny proti hepatitid typu
B zanesen virus HIV. A ml pvodn slouit
jako biologick zbra, byl virus HIV zanesen
mezi
chudinu,
etnick
meniny
a homosexuln komunity. Dr. Horowitz,
autor knihy Emerging Viruses (Nstup vir),
provedl v tto vci rozshl eten
a shromdil fakta o tom, kdo, kdy a kde
se na tomto experimentu podlel. Jak zl
mysly vytvoily a iniciovaly tento projekt,
je nad
moje
chpn.
Co se
stalo
se zkladnm principem lkasv: Pedevm
nekodit !" (Primum non nocere !) ?
Neil
Z.
Miller,
jen
se zabv
problematikou okovn, se pt, zda jet
potebujeme vakcnu proti dtsk obrn,
kdy zpsobuje kad nov ppad dtsk
obrny v zemi. Miller tvrd, e ne se ped
padesti
lety
zaalo
s celoplonm
okovnm proti obrn, nedosahovala
125

rakovina
epidemickch
rozmr,
e autoimunn choroby byly prakticky
neznm a e dtsk autismus neexistoval
vbec. Nae dti dostvaj v prbhu ivota
dvacet a ticet rznch vakcn, piem
kad m niiv inky. Nen divu, e kad
rok pibude 600 000 ppad dtsk
cukrovky a toto slo neustle roste. Tento
pklad mluv za vechno.
Ti z ns, kdo l rakovinu, jsou
okovni lkaskou a vdeckou aroganc,
kter stvoila tato monstra zvan vakcny.
Lkai a vdci, kte nerozum zdrav ani
tomu, jak funguje proda, ns nadle ni
pod roukou modernch" lkaskch metod
a tvrd: Toto je jedin monost."
Vrobci vakcn maj odjakiva starosti
s problmem
kontaminace.
Za druh
svtov vlky byla vakcna proti lut
zimnici
nevdomky
infikovna
virem
hepatitidy a naokovna vojkm. To mlo
za nsledek vce ne 50 000 ppad
hepatitidy u americkch jednotek, kter byly
naokovny touto vakcnou.
Jet se zmnm o opim viru . 40,
oznaovanm jako Sim-40 nebo SV 40.
Tento
virus
vznikl
v prvn
polovin
padestch let minulho stolet, kdy dolo
ke kontaminaci vakcn proti dtsk obrn,
pipravovanch z opi ledvinov tkn.
Tento virus jsem zkoumal mnoho let
a dospl jsem k zvru, e zpsobuje
rakovinu u zvat a u lovka patrn souvis
s nktermi
druhy
rakoviny
plic
(mezoteliom) a rakovinou kostn den
(myeloma multiplex).
Dnen lid jsou mnohem toxitj
a nemocnj ne jejich pedkov. Maj
nebval oslaben imunitn systm, co
je dno geneticky. Protoe se lid rozhodli,
jak se rozhodli, zejmna pro okovn jedy,
jsme
dnes
svdky
chronickch
a degenerativnch
oslaben
i nemoc
dokonce u nemluvat. Mjte na pamti,
e parazity nemete vpravit do toxickho
tla bez vnch nsledk. Vzhledem

k tomu, e o virech toho vme tak mlo,

je nesmrn nebezpen si s nimi zahrvat.
Existuje podezen, e se tyto virov
blkoviny
stvaj
soust
na
DNA
a penej
se geneticky.
Znovu
pipomnm, jak je dleit porozumt Bohu
a pojmu vdom." Stejn jako se vechno,
co v ivot zaijeme, stv soust naich
pamovch vzorc, tak je tomu i s
vekerm ivotem vetn nejmench bunk
v tle. Veker ivot m pam a emoce,
a po nejdrobnj stvoen ltky a prvky.
Toto potvrzuj znovu a znovu rostliny
a zvata, stejn jako buky.
Lid
se mus
probudit
ze spnku
a vystoupit ve svm vdom k Bohu. Tm
se jim roz obzor a prohloub poznn
prostoty a krsy ivota i zdrav. Je na ase
naplnit nae ivoty (vdom) lskou, energi,
zdravm a vitalitou a povznst se nad ni
rovn nemoc.
Detoxikace
a regenerace
je jedin
odpov na nae dnen dilema. Koncepce
len" ns zavedla na cestu do zhuby.
Oitn tla od vekerch toxin a poslen
bunk
je logickm
a osvdenm
zpsobem, jak zvtzit nad nemocemi.
Jde o vae tlo. Pemlejte o nm.
Vte sob a Bohu (prod). Nechte
se pouit prodou o skutenm zdrav
a vitalit a uvejte jejch dar (potravin
a bylin).
Probute se ! U dnes je skoro pozd.

Prameny: O toxick metod vakcinace

bylo napsno mnoho knih. Nkter najdete
v Bibliografi. tte, ute se a vzdlvejte se.
To za vs nikdo neudl. Mete rovn
navtvit tyto internetov strnky: National
Vaccine Information Center www.909shot.com
www.hhi.org
www.newdawnmagazine.com
www.lightparty.com
www.cancer-coverup.com

Daleko vc m zajm problm,

na nm zvis spsa lidstva" mnohem vce ne
na jakkoli teologick kuriozit: problm vivy.
- Friedrich Nietzsche, Ecce Homo
126

MODUL 4.5

Chemick toxicita
ivotn prosted, hygiena, domcnost a lky
Znte-li nkoho, kdo je nebo byl vystaven
chemick i environmentln toxicit, vte
sami nejlpe, jak s tm m trpen.
Pomhal jsem jedn osob, kter byla tak
chemicky toxick, e si j dlalo patn ji
z benznovch vpar. Zniili jsme Zemi,
n domov, chemikliemi a nyn u je
pli pozd. Meme pouze pihlet, jak
se Zem
detoxikuje
prostednictvm
atmosfrickch a pdnch zmn. Je to
jedna z nejvtch ostud v lidsk historii.
Tak nae fyzick tla jsou niena
nemocemi, vdy rakovinu m v dnen
dob kad druh mu a kad tet ena.
To znamen, e ji m skoro polovina
lidstva
a vtina
z
n na
rakovinu
pravdpodobn i zeme. A to nen zdaleka
vechno, nebo ve druh polovin lidstva
se zatm pliv rozvj.
Podle Natural Resources Defense
Council se dnes komern vyuv pes
85 000 syntetickch chemikli, piem
o mnohch
je znmo,
e zpsobuj
rakovinu, pokozuj mozek, nervov
a reprodukn systm. Odhaduje se,
e lidstvo kad rok vypout do ivotnho
prosted
vce
ne 3 000 000
tun
chemikli.
Neustle
pibv
velryb
a delfn uvzlch na mlin. Vude
hynou ryby a voln ijc zvata trp
rakovinou a porodnmi deformitami, co
dve nebylo. Co se mus stt, aby se lid
konen probudili ?
Kad z ns, bez
ohledu
na to,
jak
je bohat
nebo
vzdlan, pijme kadoron pes 60 kg
chemikli
a denn
vc
ne
deset
pesticid. N imunitn systm neme
takov npor zvldnout.

POUEN O CHEMIKLICH
Ne uveden pehled obsahuje
vtinu karcinogen ltek i chemikli
zpsobujcch rakovinu. Pijmme je ve
vzduchu, kter dchme, v potravinch,

kter jme, ve vod, kterou pijeme, a v

mdlech
a amponech,
kosmetickch
prostedcch, barvch na vlasy atd., kter
si nanme na ki.
ROZPOUTDLA
propylalkohol
benzen
devn lh
xylen
toluen
metyletylketon
metylbutylketon (MEK)
metylenchlorid (MBK)
trichlretylen (TCE)
ANORGANICK KOVY
Mohou se vyskytovat napklad v zubnch
plombch, kosmetickch prostedcch,
potravinch,
plechovkch
s npoji,
vodojemech a kuchyskm ndob:
m
rtu
thallium
olovo
kadmium
nikl
chrm
hlink

CHEMICK TOXINY
freony mohou bt v klimatizaci
a lednikch
arzen me bt v pesticidech
polychlorovan bifenyly-mohou bt
v transformtorech, mdlech a istcch
prostedcch
formaldehyd me bt v nbytku,
poltch, matracch, obleen,
umakartu a kobercch
chemick lky
psychotropn drogy
chlr ve vodojemech a baznech
flur (znm karcinogen) pidvan
do vody
anorganick jd
sulfonamidy
127

 fosfty

20 nejnebezpenjch ltek

BN CHEMIKLIE
Jsou to chemiklie, kter mete
dchat, pouvat, dotkat se jich atd.
hlinkov ndob
istc prostedky
vfukov plyny
pesticidy (neurotoxiny) obsahuj
excitotoxin (mozkov a nervov jed)
herbicidy (neurotoxiny a hepatotoxiny)
obsahuj excitotoxin (mozkov
a nervov jed)
prmyslov hnojiva
barvy
laky
vosky
lepidla
tmely
mazadla
blidla
benzn
deodoranty (aluminiumchlorhydrty
a neomycin)
zubn pasty
mdla
MYKOTOXINY
Jsou to plsn, kter vytvej nkter
z nejjedovatjch ltek:
aflatoxin me bt v kupovanch
ovocnch vch, ri, tstovinch,
chlebu a octu
zearalenon me bt v obilovinch,
konzervovanch potravinch a pci
sterigmatocystin tstoviny
nmel
cytochalasin
kyselina kojicov
T-2 toxin
irokov plsn
patulin
FYZICK TOXINY
skeln vata
azbest
vfukov plyny oxid uhelnat, olovo
atd.
vedlej produkty chemick vroby
olovn potrub
jadern odpad

Souasn seznam ASTDR/EPA

m 275 poloek:
1. Arzen
2. Olovo
3. Rtu
4. Vinylchlorid
5. Polychlorovan bifenyly
(PCB)
6. Benzen
7. Kadmium
8. Benzpyren
9. Polycyklick aromatick
uhlovodky
10. Benzfluoranthen
11. Chloroform
12. DDT
13. Aroclor 1254
14. Aroclor 1260
15. Trichlretylen
16. Dibenzantracen
17. Dieldrin
18. Chrm, estimocn
19. Chlordan
20. Hexachlorbutadien
POTRAVINSK PSADY
BHT (butylhydroxytoluen)
dusinany
dusitany
glutaman sodn
uml sladidla (aspartam, sacharin
atd.)
tabk na kouen nebo ke vkn
128

Bn ltky zneisujc vodu a potraviny

PESTICIDY
Chlordan
Atrazin
Alachlor
DDT a derivty
Diazinon
EPN
Lindan
Polychlorovan
bifenyly (PCB)
Fosfamidon
Chlorpyrifos
Dicloran
Endosulfan
2,4D
JEDOVAT KOVY
Arzen
Rtu
Olovo
Sra
Kadmium
PETROCHEMIKLIE
Benzen
Xylen
Chlorid uhliit
Etylendibromid
Permetrin

MON INKY NA ZDRAV

Znm karcinogen.
Pokozuje ledviny, jtra, srdce, plce, tkn; znm karcinogen.
Patrn karcinogen.
Pokozuje jtra, ledviny, nervy a endokrinn lzy.
Excitotoxin, mon karcinogen, pokozuje jtra a ledviny.
Excitotoxin, mon karcinogen, pokozuje jtra a ledviny.
Excitotoxin, mon karcinogen, pokozuje jtra a ledviny.
Excitotoxiny, mon karcinogeny, pokozuj jtra a ledviny.
Excitotoxin, mon karcinogen,
Excitotoxin, mon karcinogen,
Excitotoxin, mon karcinogen,
Excitotoxin, mon karcinogen,
Pokozuj jtra, ledviny a plce.

pokozuje
pokozuje
pokozuje
pokozuje

jtra
jtra
jtra
jtra

a
a
a
a

ledviny.
ledviny.
ledviny.
ledviny.

Pokozuje ledviny, jtra endokrinn lzy a nervy.

Pokozuje mozek a nervy.
Pokozuje jtra, ledviny, svalstvo a nervy.
Kumulativn, alergie, lymfomy, pokozen ledvin a stev, znty.
Pokozuje mozek, nervy, jtra, a slinivku.

Karcinogen.
Pokozuje jtra, ledviny, endokrinn a nervovov systm.
Mon karcinogen.
Mon karcinogen.
Excitotoxin (neurotoxin), mon karcinogen, pokozuje jtra
a ledviny.
Toluen
Pokozuje jtra, ledviny, nervovov, obhov a endokrinn
systm.
pesticid. Arady maj tchto ltek pes
Jak je patrn z ve uvedench 180 a hrozinky vce ne 110.
pehled,
existuje
znan
mnostv
toxin,
vtinou
syntetickch,
kter
Nyn, kdy jsou vm znmy mon
zneiuj vzduch, vodu a potraviny. a skuten vedlej inky pesticid,
Nezapomnejme, e kad pina m svj zeptejte se sami sebe, zda jste opravdu
nsledek. Vechny toxiny v t i on me pro
biotechnologie,
kter
pesticidy
drd, pokozuj tkn a zpsobuj znty geneticky ukldaj do zrodk naich
(vyvolvaj imunitn reakci).
potravin. To ovem znamen, e pesticidy
potom jsou i v samotnch potravinch a
e je nememe nijak odstranit. Pesticidy
TOXICK PESTICIDY
jsou jako sulfonamidy, maj kumulativn
inek. Jakmile se vyskytnou v toxickm
Podle Ministerstva zemdlstv USA
nebo
kritickm
mnostv,
vyvolaj
a nezvislch vzkumnch spolenost
alergick reakce, znty, nepimen
a organizac nae potraviny obsahuj velk
imunitn reakce a neurologick poruchy.
mnostv pesticid a jinch jed. Rajata,
jahody, broskve, pent, tuny, dn
a mnoho dal potravin mohou obsahovat
80 a 100 rznch kodlivin, zejmna
129

TOXICK CHEMIKLIE
Nsledujc pehled obsahuje pklady
bnch
toxin,
kter
pijmme
v potravinch, vod, kosmetice, zubnch
pastch,
deodorantech
a dalch
vrobcch. Toto je jen pr nesmrn
toxickch chemikli, kter byly lovkem
vyrobeny a kter zamoily nae ivotn
prosted i potraviny.

Hlink (chlorhydrty atd.)

Vskyt: Deodoranty, konzervovan
potraviny, prmysl, kuchysk nin atd.
Vlastnosti:
Mon
pokozuje
mozkov a nervov tkn a zpsobuje
Alzheimerovu chorobu a jin mozkov
a nervov
onemocnn
Pokozuje
endokrinn systm, zejmna hypofzu.

Aspartam
Vskyt: Dietn npoje (limondy
atd.), cukrovinky, mounky, mnoh
potraviny prodvan v obalu atd.
Vlastnosti: Uml (nzkokalorick)
sladidlo. Obsahuje znm karcinogen
excitotoxin (neurotoxin), jen pokozuje
mozek, nervov a endokrinn systm.
V USA se ron zkonzumuje 7000 tun
aspartamu.

Kyselina benzoov a benzyly

Vskyt: Kosmetika, laky na nehty,
ampony, sprchov gely atd.
Vlastnosti:
Mon
karcinogen.
Zpsobuje
komplikace
pi
porodu
a pokozuje endokrinn systm.

BHA/BHT (butylhydroxyanisol/
butylhydroxytoluen)
Vskyt:
Chlb,
such
cerelie,
kole, zmraen pizza, vepov maso,
rajatov ipsy, mnoh oleje, suenky,
pudinky,
trvanliv
donuty,
zkusky
s elatinou.

Vlastnosti:
Konzervan
ltka.
Mon karcinogen. Pokozuje tkn jater
a slinivky. V mnoha sttech je zakzan.

Kofein
Vskyt: Koly a jin
npoje, kakao, kva a aj.

nealkoholick

Vlastnosti: Stimulancium. Existuje

podezen, e zpsobuje komplikace pi
porodu. Pokozuje endokrinn a nervovou
systm.
Nadmrn
stimuluje
trvic
stroj.

Karamel
Vskyt: Koly a jin nealkoholick
npoje, chlb, pudinky, zmraen pizza,
cukrovinky, zkusky atd.
Vlastnosti:
Barvivo.
Mon
karcinogen. Zpsobuje genetick poruchy.

Karagen
Vskyt: Tvarohov sry, zmrzlina,
kysan smetana, pudinky, dtsk viva.
Vlastnosti: Zahuovadlo. Mon
zpsobuje
vedy
v trvicm
stroj.
Naruuje srlivost krve a distribuci ivin.

Chlr
Vskyt: Voda z vodovodu, bazny
a plovrny,
prac
ppravky,
myc
prostedky,
potravinsk
prmysl,
kanalizace atd.
Vlastnosti: Ni bakterie a parazity.
Podl se na astmatu, senn rm,
chudokrevnosti, bronchitid, cirkulanm
kolapsu, zmatenosti, deliriu, cukrovce,
zvratch, podrdn o, st, nosu, krku,
plic,
ke
a aludku,
na srdench
onemocnnch, vysokm krevnm tlaku
a nevolnosti.
Pravdpodobn
karcinogenn.

130

DEA (dietanolamin)
MEA (momoetanolamin)
TEA (trietanolamin)
Vskyt: Pny do koupele, ampony,
mdla, gely atd.

Kyselina mln
Vskyt: Tiskask prmysl, barviva,
zmraen pizza, elatina, sry, zmraen
zkusky, nakldan olivy, pivo, npoje
sycen oxidem uhliitm.

Vlastnosti:
Pnidla.
Mon
karcinogeny.
Mohou
se sluovat
s dusinany
a dusitany
a vytvet
nitrosaminy (podporuj rst ndor).

Vlastnosti: Konzervan prostedek.

Zpsobuje acidzu a znty.

EDTA (kyselina
etylendiamintetraoctov)

Vskyt:
Devn
dehet,
zkusky
a nealkoholick
zpracovan potraviny, zmrzlina.

Vskyt:
elak,
rozpoutdla,
a pniv
hygienick
poteby
(pny
do koupele, gely, ampony, mdla atd.).

Vlastnosti: Zlepova vn a chuti.

Mon karcinogen.

Vlastnosti:
Konzervan
ltka.
Rozkld hormony. Existuje podezen,
e zpsobuje nejmn dva druhy rakoviny
jater a ledvin. Zpsobuje ledvinov,
stevn a kon choroby, kee apod.

Minerln olej

Gumy a klovatiny
(arabsk guma, karaya, xantin,
celulza, ghatti, tragant)
Vskyt: Zmrzlina, koly, cukrovinky,
vkaky, pivo, dresinky.
Vlastnosti: Zahuovadla. Mohou
se podlet
na alergich
a stevnch
chorobch. Naruuje absorpci ivin.

Izopropylalkohol
Vskyt: Pelivy na vlasy, masn
emulze, krmy na ruce, vody po holen,
voavky
a mnoh
dal
kosmetick
ppravky.
Ropn
derivt.
Soust
nemrznoucch
sms
a rozpoutdlo
elaku.
Vlastnosti:
Rozpoutdlo
a denaturan inidlo (toxick ltka, kter
mn pirozen vlastnosti jinch ltek).
Inhalace jeho vpar me pivodit
bolesti hlavy, zrudnut ke, zvrat,
deprese, nevolnost, zvracen, narkzu
a kma.

Maltodextrin
mnoh
npoje,

Vskyt:
Obvykle
se uv
psada
do nafty.
Dtsk
je stoprocentn minerln olej.

jako
olej

Vlastnosti:
Naruuje
pirozenou
ochrannou vrstvu ke, nebo j brn
v dchn a vstebvn vlhkosti a ivin,
ve vyluovn toxin, podporuje akn
apod. Zpsobuje pedasn strnut ke.

Modifikovan potravinsk
krob
Vskyt: Peen fazole, konzervovan
potraviny, epa (zpracovan), praen
oechy,
ravioli,
instantn
npoje,
zmraen pizza, npln do peiva, dtsk
viva, prek na peen, zmraen ryby
(balen), polvky a omky.
Vlastnosti: Zahuovadlo, soust
npln. V hydroxidu sodnm je zsadit.
Mon pokozuje plce. Drd trvic
stroj, nut ke zvracen, mon vyvolv
kee.

Monogyliceridy a diglyceridy
mastnch kyselin
Vskyt:

Kole,

mslo,

praen
131

oechy,
dorty,
suenky,
zpracovan potraviny.

nkter

Vlastnosti:
Pojivo,
zjemova
a zmkova. Mon jsou karcinogenn,
pravdpodobn zpsobuj genetick vady
a komplikace pi porodu.

Glutaman sodn
Vskyt: nsk kuchyn, omky,
konzervovan a zpracovan potraviny,
zmraen
pizza,
pivo,
dresinky,
konzervovan maso, rajatov omky,
vvary, elatina, bujon, sojov omka
atd. Glutaman sodn se me skrvat
i pod jinmi nzvy nap. glutamt,
kyselina
glutamov,
autolyzovan
kvasinky,
hydrolyzovan
proteiny,
pirozen
aromata,
kasein,
chuov
psady,
karagen,
maltodextrin,
kvasnicov extrakt.
Vlastnosti: Bn zlepova chuti.
Excitotoxin (neurotoxin) pokozuje
nervovou soustavu a endokrinn systm.
Zpsobuje kee, bolesti hlavy (vetn
migrny),
pocen,
bolesti
hrudnku,
prjem.
Pravdpodobn
souvis
s genetickmi chorobami, pokozenm
mozku,
nemocemi
srdce,
ndory,
Alzheimerovu chorobou, Parkinsonovou
nemoc, astmatem, ALS (Lou Gehrigova
choroba), ADD (syndrom nedostatku
pozornosti),
ADHD
(hyperaktivita)
a chorobami trvicho stroj.

Dusitan sodn, dusinan sodn

Vskyt: Masn vrobky, zmraen
pizza, dtsk viva atd.
Vlastnosti:
Konzervan
ltky,
uvaj
se pi
len".
Znm
karcinogeny.
Nesmrn
toxick.
Pedvkovn zpsobuje smrt. Sluuj
se na nitrosaminy, zejmna za asti
alkoholu.

PEG (Polyetylenglykol)
Vskyt:
Zubn
pasty,
toaletn
prostedky.
Uv
se
k vrob
odmaovadel a istcch prostedk.
Vlastnosti: Zahuovadlo. Pokozuje
endokrinn systm, m stimulujc inky,
mon karcinogen.

Propylenglykol
Vskyt: Nemrznouc smsi,
deodoranty, stn vody, zubn
ampny, gely, holic pna atd.
se pi
zpracovn
potravin
rozpoutdlo.

lidla,
pasty,
Uv
a jako

Vlastnosti: Smedlo a zvlhovadlo.

Drd
ki,
zpsobuje
znty
a pravdpodobn
pokozuje
pokoku.
Me tak pokodit ledviny, jtra, mozek
a slinivku. Uv se k tpen blkovin
a bunnch struktur.

Propylgalt
Vskyt:
vkaky,
sterilovan
zelenina,
oleje
a pokrmov
tuky,
zpracovan potraviny a masn vrobky.
Vlastnosti:
Konzervan
ltka.
Mon
pokozuje
jtra
a slinivku.
Pravdpodobn zpsobuje komplikace pi
porodu.

erve Allura AC
Vskyt: erven pistcie, masn
vrobky (prek v rohlku atd.), elatina,
vkaky, cerelie, peivo, cukrovinky,
erven
limondy.
Poznmka:
Toto
barvivo se dnes ji moc neuv. Nicmn
existuje mnoho umlch barviv, kter
jsou velmi pochybn.
Vlastnosti:
Barvivo.
Mon
karcinogenn a pravdpodobn zpsobuje
komplikace pi porodu. Pokozuje jtra
a ledviny. Neurotoxin.

132

Sacharin

Mastek

Vskyt: Zkusky, npoje, potraviny

prodvan v obalu atd.

Vskyt:
Deodoranty,
na holen, krmy na ki.

Vlastnosti: Uml sladidlo. Mon

zpsobuje rakovinu (nap. moovho
mche). Pravdpodobn podporuje rst
ndor. Me ovlivovat srden tep,
pokozovat trvic stroj a drdit ki.

Vlastnosti:
Znm
karcinogen,
zpsobuje rakovinu vajenk.

Erythorbt sodn

poteby

Syntetick chuov
psady a vn

peivo,

Vskyt: Balen potraviny, stn

vody, deodoranty, kosmetika, parfmy
atd.

Vlastnosti:
Konzervan
ltka.
V mnoha sttech je zakzn. Mon
zpsobuje
komplikace
pi
porodu
a genetick onemocnn. Siln toxick.

Vlastnosti:
Mnoh
z nich
jsou
neurotoxiny

ovlivuj
mozkovou,
nervovou
a endokrinn
innost,
u mnohch existuje podezen, e jsou
karcinogenn.

Vskyt: Masn
mnoh npoje atd.

vrobky,

Lauretsulft a laurylsulft sodn

(SLES/SLS)
Vskyt: stn vody, ampony, pna
do koupele, pny a gely na holen, zubn
pasty, sprchov gely, istic prostedky,
autokosmetika, odmaovadla, kosmetika.
Vlastnosti: Obsahuje nitrosaminy
a dioxany,
kter
se povauj
za karcinogeny. Mon pokozuje jtra,
ledviny, plce a slinivku. Me naruit
zuitkovn vpnku v tle, co m za
nsledek oslaben zubn, kostn a pojivov
tkn. Me tak naruit mozkovou
a nervovou innost. Existuje podezen,
e zpsobuje
pleatn,
ed
zkal,
slabozrakost, pokozen o nebo naruen
jejich vvoje, dunost, podrdn nebo
pokozen ke a smrt.

Fluorid sodn
Vskyt: Zubn pasty.
Vlastnosti:
Znm
karcinogen.
Ovlivuje mozkovou a nervovou innost,
oslabuje ledviny.

Tanin (kyselina tslov)

Vskyt: aj, kva, pivo, vno,
limondy. Obsaen v mnoha umlch
chuovch psadch.
Vlastnosti: Chuov psada. Mon
drd jtra, slinivku a trvic stroj.

Toluen
Vskyt: Laky na nehty,
kosmetick prostedky.

nkter

Vlastnosti:
Mon
karcinogen,
dajn pokozuje endokrinn systm.
Me zpsobovat komplikace pi porodu
a naruovat
mozkovou
a nervovou
innost.

Zvr
Mnoh z ve uvedench toxin
a kodlivin byly objeveny ve vodojemech.
Vtina z nich je obsaena v technickch
rozpoutdlech,
muninm
odpadu,
pesticidech, herbicidech, dezinfeknch
prostedcch na obil a petrochemickch
produktech (benzn, rozpoutdla, oleje,
istc prostedky) vyputnch do zem.
Vodn
zdroje
jsou
mj.
133

kontaminovny motorovmi luny.

Vzkumy ukazuj, e vce ne 125
kosmetickch psad a stovky dalch,
kter
jsou
obsaeny
v cigaretch,
potravinch, pleovch vodch, mastch,
umlch vitaminech a mnoha dalch
bn pouvanch nebo konzumovanch
vcech, jsou karcinogeny. Dal stovky
toxin a kodlivin se hromad v jaternch,
mozkovch, ledvinovch, slinivkovch,
stevnch
a srdench
tknch,
kde
zabrauj sprvnmu bunnmu dchn,
vyvolvaj znty a rzn pokozen.
Mnoho tchto ltek oxiduje a
je rozneno vzduchem, take zpsobuj
pokozen a rakovinu jater a plic. Jin
se spolu sluuj a vytvej agresivn
substance
jako
nitrosaminy,
kter
neuviteln
urychluj
tvorbu
a rst
ndor.
Velk mnostv ve uvedench
pesticid,
herbicid,
fungicid,
petrochemikli atd. inhibuje i stimuluje
tvorbu hormon nebo steroid, napklad
estrogenu a testosteronu.
Ve vzduchu,
vod
a potravinch
se prudce zvila koncentrace benzenu,
znmho karcinogenu, kter se uv
v rozpoutdlech
a potravinovch
psadch. Vypoutj ho ropn rafinerie,
benznov pumpy, tovrny na vrobu
kauuku a vozidla s dieselovm motorem.
Nepedstaviteln mnostv karcinogennch
ltek se do ovzdu a vody dostv
z cigaretovho
koue,
benzinovch
a pedevm naftovch emis, karosren,
leti,
dlnic,
elezninch
trat,
podzemnch drah,vtiny prmyslovch
odvtv, motorovch lun, ropnch
rafineri atd.
kodliv
zen
je dal
astou
pinou rakoviny. Vyskytuje se u zuba
a lka (rentgen, nuklern medicna
atd.), okolo veden vysokho napt,
v televizi,
mikrovlnnch
troubch
a monitorech.
Rakovina dnes doshla epidemickch
rozmr a podle odhad ji m kad
druh obyvatel USA. Kathleen Deoulov
v knize
Cancer
Cover-Up
(Genocide
(Maskovan rakovina (Genocida)) pe:

Kadou minutu zeme jeden Amerian

na rakovinu

co
odpovd
kadodennmu zcen t pln obsazench
Boeing 747 ! Ale to se nestv."
ijeme ve svt excitotoxin neboli
neurotoxin, kter neblaze ovlivuj n
vztah k vnjmu svtu i nm samotnm.
Karcinogeny jsme se doslova obklili
ijeme v nich i v jejich blzkosti, jme je
a pijeme,
vpichujeme
si je
do tla
a nanme na ki. Nae obydl jsou pln
formaldehydu
a dalch
potenciln
jedovatch a karcinogennch ltek, kter
se uvoluj z koberc, nbytku, pekliek,
lepidel, zclon, odvu atd. Vae obleen
me bt pln toxin, zvlt pokud
ho nechvte
chemicky
istit.
Perchloretylen, kter se uv v istrnch,
je nesmrn toxick Kalue v istrnch
si mohou
vydat
zbourn
stavby
a odstrann kontaminovan pdy.
Plasty jsou dalm zdrojem toxin
a potencilnch
karcinogen.
Vinyly
(ftalty) jsou obsaeny v trubkch z PVC,
stavebninch,
hrakch,
pomckch
k proezvn prvnch zub a kojeneckch
lahvch. Nikdy nekupujte destilovanou
vodu v plastovch obalech. Kdy pijde
do styku s minerly, chemikliemi atd.,
tak difunduje, nebo je zbavena vech
substanc.
I kdybychom jet dnes pestali
pouvat vechny chemiklie, bylo by u
stejn pozd. Lidstvo pokrauje v nien
ivotnho
prosted,
piem
si neuvdomuje, e si pod sebou ee
vtev. To dn jin druh na tto planet
nedl. Mezi nejvt zneiovatele pat
auta a tk prmysl. Mnoho tovren,
kter kad den vychrl do vzduchu
miliony toxickch stic, nechce uvat
pstroje na kontrolu emis, protoe jsou
pro
n pli
drah.
A spousta
uvdomlch
lid
db
na ochranu
ivotnho prosted, zd se, e nae
spolenost, zaloen na honb za penzi,
je vi jeho nien lhostejn. Avak
v ivot nejsou penze vm. Je na
kadm z ns. aby pomohl vyistit n
svt.
Osvobote se co nejvce od chemikli !
134

MODUL 4.6

Jak se ochrnme ped karcinogeny ?

Kad den jsme obklopeni stovkami
karcinogennch ltek a nemn tolik jich
tak zkonzumujeme. Tyto ltky funguj
jako rozntky a urychlovae. Pokozuj
tkn
a vyvolvaj
imunitn
reakce,
podobn jako benzn rozbsuje ivel
ohn. Mnoh z nich jsou neurotoxiny,
kter pronikaj do nervov soustavy
a endokrinnho
systmu.
Zpsobuj
hypoaktivitu neboli snen funknosti
tchto systm, co me vyvolat
obrovsk mnostv symptom vetn
dchacch
pot,
srden
arytmie,
roztrouen sklerzy a Lou Gehrigovy
choroby.
Muste pevzt plnou odpovdnost
za svoje zdrav. Vdy ani nae vlda
nejev pli velk zjem o problm
toxicity ivotnho prosted. Politikov
si zejm neuvdomuj, e jsou ohroeni
stejn jako kdokoli jin. Pro si myslte,
e m rakovina takov n ?
Pravda
je peliv ukrvna tmi, kdo z toho
veho chtj mt prospch. Avak nakonec
podlehnou tmto toxinm i oni, jako
kad druh.

CHRATE SE !
1. ijte v blzkosti prody, daleko
od tovren,
veden
vysokho
napt
a run dopravy.
2.
Oivte sv obydl rostlinami.
Filodendrony
pohlcuj
formaldehyd,
pavek, benzen, trichlretylen, hydrty
a xyleny. Ne uveden rostliny jsou
velik pokojov rostliny, kter pomhaj
istit vzduch:
fllodendron (Philodendron spp.)
zelenec (Chlorophytum comosum)
dracna (Dracaena fragrans)
bean popnav (Hedera helix)
bromlie (Cryptanthus spp.)

chryzantma (Chrysanthemum spp.)

bambusov palma (Rhapis excelsea)
dal druhy domcch palem
fkus
plhavnk (Epipremnum aureum)
3. Ovoce a zeleninu si ped poitm
omyjte. Uvejte k tomu rostlinn myc
prostedky nebo erstvou citrnovou
vu s peroxidem vodku.
4. Jezte 80 a 100 procent syrov
stravy. Ovoce jezte jet vce ne
zeleninu. M velice siln antioxidan
a adstringentn inky. Udruje svj
lymfatick
(imunitn)
systm
ist
a aktivn. Rovn posiluje buky, zejmna
mozkov a nervov.
5. Jedete-li autem, mjte zaven
vtrn. Ujistte se, e mte v podku
vfuk.
6.
Uvejte stoprocentn prodn
hygienick prostedky (mdla, ampony
atd.). Ctte pozorn etikety. Prostedky,
kter obsahuj chemiklie, neuvejte.
(Pokud je nedokete ani vyslovit asi
je nechcete.) To, co si nante na ki,
vm pronik do krve a obh celm tlem.
Me vm to pokodit mozek, srdce,
ledviny a zejmna jtra.
7. Vyhbejte se chemickmu itn,
nebo pouvan chemiklie jsou siln
toxick.
8. Uvejte zdrav selsk rozum pi
vem, co dlte a co uvte. Jde pece
o zdrav vaeho tla, kter vm slou
na tomto
svt
jako
nic
jinho.
Chemiklie mohou bt velice nebezpen.
9.
Vyhbejte se vaen. Muste-li
vait, poduste jdlo v ndob z nerez oceli.
Jin ndob neuvejte.
135

10.
Pouvejte
vzduchov
filtry
a istte je. Uvejte modely s vysokou
filtran schopnost, kter zachyt steky
o velikosti 1 a 3 mikrony.
11. Uvejte vodu upravenou reverzn
osmzou
nebo
destilac.
Pozor:
Neskladujte
destilovanou
vodu
v plastovch ndobch, nebo se do
n vylouhuj nkter chemiklie obsaen
v plastu.

12.
Pijte
ze sklenic
a uvejte
sklenn ndoby co nejastji. Plast
na vs me psobit toxicky.
13. Nechote na prochzky do mst
pobl dopravnch tepen, prochzejte se
v klidnch parcch, lesch i lesoparcch.
14.
Vyhbejte
se pokud
mono
zivkm. Dvejte pozor, co jte, pijete,
dchte a co si nante na ki, nebo
takto pivdte vnj svt dovnit.

136

KAPITOLA V.

Co je nemoc ?
Chcete-li porozumt tomu, jak se mate uzdravit, muste nejprve
zmnit vae nzory o nemoci. Vtina lid se nemoci boj, protoe
nerozum jejm pinm. Lkai toti vysvtluj nemoci tak sloit,
e obyejn lovk nabude dojmu, e mu nepome nikdo jin ne
zkuen specialista. To vak nen pravda. Porozumt symptomm
nemoci znamen porozumt acidze a toxicit, stejn jako tomu, jak
tlo reaguje na tyto podmnky. Jakmile v tom budete mt jasno,
poznte, e nemoc je pirozen proces vsledek nevyvench
rozhodnut a akc.
Pi posuzovn nemoc je rovn dleit porozumt pvodnmu
zdravotnmu stavu (zda byl dobr nebo patn), kter vae buky
zskaly geneticky. Podle mch zkuenost je devtadevadest
procent symptom nemoc zpsobeno genetickm oslabenm,
toxicitou a pekyselenm. Tato kapitola se zamuje na tyto ti
oblasti a ukazuje, jak nakonec maj za nsledek rakovinu, cukrovku,
musk a ensk nemoci, obezitu i vychrtlost.
V zvrenm modulu, nazvanm e tla, naleznete seznam mnoha
symptom, kter signalizuj oslaben nebo poruchu jedn nebo
nkolika tlesnch lz, respektive orgn i systm. Mete
se nauit st" dleit informace, kter vm vae tlo neustle
pedv.

137

MODUL 5.1

Ti zkladn piny nemoc

PRVN PINA: VROZEN
(GENETICK) OSLABEN

pijete a dchte, co vstebvte k, a

na tom, jak myslte a ctte.

Vrozen oslaben jsou bunn kdy

(bunn pamti), kter uruj stav tkn
i to, jak tato tk reaguje na ivot. Vae
fyzick tlo je genetickm otiskem vaeho
rodokmenu a sla i slabost vaich bunk
pochz z va genetick historie. To plat
pro cel vae tlo. Buky byly pvodn
stvoeny Bohem, ale vzpomnka na to, jak
skvle buka funguje, je tm, co utv nai
genetiku. S pibvajcmi lty nae vrozen
oslaben
bu
zvtujeme,
nebo
zmenujeme, v zvislosti na ivotnm stylu.
To je nesmrn dleit si uvdomit, nebo
v dnen dob m kad nov generace
vt zdravotn problmy ne ta pedchoz,
msto aby tomu bylo naopak. Dnes toti
lid, vce ne kdy jindy, pijmaj obrovsk
mnostv toxin. Mezi mladistvmi se
rakovina (druh degenerace a chronick
toxicity), mezi nemluvaty chronick
a degenerativn
choroby
a vrozen
znetvoen jako nikdy pedtm. Jsou-li
orgny a lzy nedostaten funkn, a u
nsledkem genetiky, zntu nebo toxicity,
me to vyvolat nevyvenosti a chorobn
stavy.

Buky ij a funguj na zklad toho,

e si pamatuj sv zkuenosti, stejn jako
my. Jist zkuenosti ns oslabuj a zrauj
a tot se dje bukm. Tlesn kyseliny
a toxiny mohou buky oslabit a pokodit.
Genetick pam zlepuje nebo zhoruje
zdravotn stav bunk. Spolen inek toho
veho rozhoduje o sle nebo slabosti bunk,
orgn
a lz
a rovn
o tom,
zda
vykonvaj funkce, kter jim byly pvodn
ureny, i nikoli. Pokud jste napklad
zddili oslabenou ttnou lzu, slab
nadledviny nebo jtra, funknost tchto
tkn nebude zcela urit stoprocentn
a tak
jejich
schopnost
produkovat
hormony, trvic enzymy, steroidy i cokoli
dalho me bt znan snena. To potom
ovlivuje cel vae tlo i to, jak funguje.
Vsledkem jsou zdravotn problmy toho
i onoho druhu. Jin pohled na tento
problm naleznete na dalch strnkch
tohoto modulu.

Porozumt
podstat
genetiky
je snadn. Nae fyzick tla pochzej
od otce a matky, co znamen, e mme
mnoho jejich znak, fyzicky, mentln
a emocionln. Mme rovn nco mlo
znak naich dd a babiek, kter
zakdovny v jejich genech na ns pely
pes rodie. Genetikov kaj, e v naich
tlech a duch uchovvme ddictv ty
pedchozch generac. Nicmn ve sv praxi
jsem vidl genetick struktury, kter zcela
evidentn proly mnohem vce ne tymi
generacemi. Kad buka ve vaem tle
je genetick buka kad je kopi
rodiovsk buky.
Buky sl nebo slbnou podle toho,
co jim dala do vnku genetika, a v zvislosti
na vaem ivotnm stylu na tom, co jte,

Nezbv nm ne zat opravovat nae

slab msta a regenerovat nae buky, aby
budouc generace mohly vbec t. Mjme
na pamti, e proda nikdy nerozmnouje
slab. Slab jsou vdy znieni takto
proda udruje vechny druhy zdrav
a tot lze ci o kad buce naeho tla.
Podvejme
se nyn
na toxicitu
a pekyselen (acidzu), dal dv zkladn
piny vech nemoc a selhn tlesnch
tkn.
Oboj
vytv
ve vaem
tle
obstrukce.

DRUH PINA: TOXICITA

Toxicita (ili vskyt jed v organismu)
je irok pojem, kter zahrnuje mnoho
vc, od hromadn hlenu z mlnch
vrobk, drdivch ltek a sloitch cukr
po chemiklie, toxick kovy a minerln
usazeniny. Tato toxicita (kter
138

je vtinou kysel povahy a hromad se

v tle)
pochz
z potravy,
vzduchu,
kosmetiky, domcch produkt, stavebnch
materil... tento seznam nebere konce.
V dnen dob je vtina toho, co snme
a vypijeme, kysel a hlenotvorn, okrd
ns o energii a obsahuje toxick proteiny.
Rafinovan
kroby,
kter
pijmme
v potrav, se ve tknch naeho tla
chovaj jako klih a zpsobuj tvorbu
povlaku. Kysel toxicita me zantit
a ucpat tkn, take odumou.
Toxiny a hlen se ukldaj ve vech
tknch, ale npadn jsou zejmna
v dutinch, krku, ttn lze, plicch,
svalech, jtrech, ledvinch a ki. Jak div,
e pi nachlazen a chipce bvaj postieny
prv tyto partie. Tlo se chce samo
oistit" od toxin pomoc pirozench
proces zvanch nemoc. Mnoh nemoci"
tud jsou vrazem snahy tla zbavit
se toxin a/nebo umrajcch i odumelch
bunk.
Toxicita, jak ji bylo eeno ve,
se tvo
intracelulrn
a intersticiln
(kolem bunk) v cvnm sytmu, orgnech
a lzch, ve stevech a v dutinch naeho
tla.
Zkombinuje-li
se tato
toxicita
s pekyselenou stravou, muste potat
se znty,
vedy,
tumory
a nakonec
i bunnou smrt (degenerac). Toxiny
a hlen tvo obstrukce, blokuj proudn
krve
a lymfy
do bunk
az
bunk.
To znan zhoruje funknost bunk i jejich
zdrav.
Nachlazen,
chipka,
nemoci
lymfatickho systmu, plicn choroby,
zavac pote, infekce, abychom uvedli
alespo nkolik z obrovskho mnostv
chorob,
jsou
toliko
symptomy tto
akumulace toxin v tle. Stav vaeho
imunitnho systmu a/nebo paraziti maj
samozejm vliv na tuto toxicitu. Nicmn
pirozen
reakce
vaeho
imunitnho
systmu
na toxicitu
a samozejm
na parazity, kte se iv tmito toxiny,
je asto myln nazvna autoimunitn
poruchou. Paraziti a imunitn reakce jsou
vdycky jen nsledkem piny; jsou
prvodnmi jevy symptomu.

TET PINA:
PEKYSELEN ACIDZA
Tlo
trv,
vstebv,
zuitkuje,
reprodukuje
a vyluuje
v ptomnosti
tekutin. K tmto tekutinm pat trvic
vy, krev, extracelulrn a intracelulrn
tekutiny, lymfatick tekutiny a mo. Abyste
vak pln porozumli inkm, kter jdlo
a toxiny vyvolvaj v tle, muste nejprve
porozumt protikladm.
Svt existuje dky dynamick souhe
protiklad,
bez
nich
by nebylo
rozmanitosti.
(Ovem
m
ble
se dostanete k Bohu, jen je Jednota, tm
vce protiklad zmiz.) Souhra protiklad
vytv pohyb, aktivitu, tvary, velikosti,
barvy, teploty. Jakkoli je z pohledu chemie
komplikovan, spov na dvou pilch
i protikladech: horkm a studenm, neboli
jin
a jang,
co
jsou
jmna
dvou
protikladnch dynamickch sil v nsk
filozofii a medicn. Hork se nazv kysel
a studen zsadit. Kyseliny iniciuj zmnu
a zsady rovnovhu. Toto je zklad veker
hmoty.
Prvky, kter tvo hmotu, jsou bu
kysel nebo zsadit. Ke kyselm pat
dusk, fosfor a sra. Kyslk, vpnk, hok,
sodk a draslk jsou naopak zsadit. Mnoh
ze zsaditch
prvk
se nazvaj
elektrolyty,
nebo
maj
schopnost
penet a pedvat elektrick nboje.
U zsaditch prvk pevauje kyslk a uhlk,
zatmco u kyselch dusk a vodk.
Abyste si udreli zdrav a vitalitu, mly
by vechny vae tlesn tekutiny bt
zsadit, s vjimkou aludench v,
kyseliny chlorovodkov a pepsinu, kter
svou kyselou reakc zahajuj rozklad
blkovin. Kyselost i zsaditost vaeho tla
se stanovuje
v hodnotch
pH,
tj.
potencil vodku" (hydrogenium). Stupnice
pH m rozsah 0 a 14, piem 0 oznauje
nejvt kyselost, 7 neutrln hodnotu a 14
nejvt zsaditost. Jeliko kad slo
na tto stupnici pedstavuje logaritmus,
existuje
mezi
jednotlivmi
sly
desetinsobn rozdl. To me bt velice
dleit,
vte-li,
e hodnota
pH krve
by mla bt 7,4 neboli mrn 139

zsadit. Sn-li atomy vodku v krvi

(pidnm atom vodku) hodnotu pH na
6,95, me nastat kma a smrt. Nicmn
jsou-li hodnoty pH pli alkalick (mn
atom vodku), co je ovem zdkakdy,
mohou se dostavit kee. Je dleit vdt,
e kee jsou vtinou zpsobeny problmy
s vyuitm minerl.

zvanou
znt.
Ten
potom
bv
diagnostikovn jako itida", napklad
gastritida, kolitida, cystitida, nefritida,
burzitida i atritida. To nejsou nemoci, ale
zntliv reakce na acidzu. Proto je jejich
lba kyselinotvornmi lky i steroidy
nesmysln a nakonec jen zpsob dal
degeneraci tkn.

Vechny potraviny, kter jme, jsou

bu kyselinotvorn nebo zsadotvorn.
Poznali bychom to z popela, vzniklho
splenm zbytk po jejich strven, a podle
anorganickch
minerl
pevldajcch
v potrav,
kter
ovlivuj
pH naich
tlesnch tekutin. Z kyselch potravin
zbude mnohem vce slouenin fosforu,
eleza a sry a ty potom vytsn alkalick
minerly jako vpnk, hok, sodk
a draslk.
Kyseliny
krystalizuj
a tyto
krystaly se ukldaj v celm tle, piem
vyvolvaj znty a drd tkn. Napklad
kyselina moov je vedlejm produktem
metabolismu a/nebo rozmnoen plsn
v tle. Nrst kyseliny moov zpsobuje
dnu a dal zntliv onemocnn.

Mnohem
rozumnj
je alkalizovat
a detoxikovat nae tlo, ili odstranit
kyseliny a ciz blkoviny prav piny
itidy". Vdci na rznch univerzitch
prokzali, e genetick kd bunk (DNA
a chromozomy) je mnn acidzou, kter
oslabuje buky, m zpsobuje mnoho
zmn
v jejich
DNA
a
ve struktue
chromozom.

Pi trven jdla vznik mnoho dalch

kyselin,
napklad
srov,
fosforen,
mseln, mln, octov a pyroracemick.
Pokud
se tyto
kyseliny
elektrolyticky
nepromn v soli, mohou pokodit tkn.
m je vae tlo kyselej, tm vt
pokozen vm hroz.
Dnes
lid
konzumuj
pevn
kyselinotvorn potraviny, napklad maso,
obiloviny, pasterizovan mln vrobky,
vejce a tepeln upraven rajata. Jeliko
je acidza hork, zpsobuj tyto kyseliny
a jejich sloueniny ve tknch znty, kter
oslabuj
buky
a znemouj
jim
transportovat
iviny
skrze
celulrn
membrnu, co nakonec vede k bunn
smrti.
Ji bylo eeno, e jedinou kyselou
tln dutinou je aludek, kde zan tpen
blkovin. Jakmile se vak obsah aludku
pesune
do tenkho
steva,
zane
se vyluovat
lu
a hydrogenuhliitan
sodn, aby trveninu alkalizovaly.
Nahromadn kyselin a cizch toxickch
blkovin ve tknch vyvolv imunitn reakci

MYSL A NEMOCI
Buky reaguj na hnut mysli stejn
jako my. Napklad je-li ve vaem okol
nkdo natvan, mete se rovn natvat;
trvte-li as s nemocnmi lidmi, mete
onemocnt
i vy.
Vechno
je energie
a vechno vydv energii.
Existuje nekonen mnoho rovn
energie. Z duchovnho hlediska je hnv
ni energetick rove, zatmco lska
je rove vysok. Ve spiritulnch kruzch
se energie nazv vdom". Bh neboli
absolutn
vdom"
je pipodobovn
k velikmu zrcadlu, zatmco stvoen svt
k tomuto zrcadlu rozdlenmu do bezpotu
stpk i stav vdom. Podle mho nzoru
jsou veker formy ivota pouhmi stpky
tohoto zrcadla, kter se projevuj v rznch
individulnch stavech vdom. V okamiku
zrozen
jsme
v podstat
nevdom
a poslze se stvme m dl vdomj,
kdy musme teagovat na ivot kolem ns.
Tak jako pota vybaven sloitjm
softwarem me vykonvat vce funkc,
me i kad individuln stpek zrcadla
stvoen" prohlubovat svoji schopnost
sebevyjden, kdy si bude m dl vce
uvdomovat svoji pravou podstatu. Protoe
my lid jsme stpky tohoto zrcadla,
jednme pln stejn to znamen, e m
vce provme, tm jsme vdomj.
Toto se velice obtn vyjaduje

140

slovy, avak pohldneme-li do svho nitra

a
na produ,
meme
si uvdomit,
e vechny vci jsou odrazem te
podstaty zrcadlenm Boha a celho boho
stvoen. Nae buky nejsou dnou
vjimkou. Maj vdom. Podlhaj zkonm
kauzality stejn jako my. Co zasejeme,
to sklidme.
Nae
bunn
DNA
a chromozomy
obsahuj
pamov
struktury, kter jsou mnohem sloitj ne
DNA.
Zaznamenvaj otisky kadodennch
zkuenost", jimi buky prochzej,
podobn jako nae pamov zznamy
zachycuj nai kadodenn zkuenost.
Viry jsou blkoviny, kter ovlivuj
vdom i ivot bunk. Oslabuj buky,
kdy v nich vyvolvaj imunitn reakci. Ji
vme, e proda eliminuje vechno slab.
Mnoh
blkoviny
(viry
atd.)
tento
mechanismus stimuluj, take tlo me
nahrazovat oslaben buky silnmi.
Problmem bunk je, e pohonn ltky
a stavebn materil potraviny, kter
vtina lid konzumuje ji nemohou
podporovat jemnou rove vdom. Vtina
potravin, kter dnes jme, je velice chud
na energii a vibrace ili na vdom; tm
se sniuje
bunn,
a tud
i celkov
tlesn energie, co m za nsledek nemoc
a smrt. Tento nzkoenergetick ivotn styl
rovn zpsobuje padek lidskho vdom,
take se potom nelze divit, e druh tolik
nenvidme, pomlouvme a podvdme,
msto abychom je milovali.
Zmnme zde rovn lohu parazit
v chorobnch procesech. (Viz Jsou paraziti
dob nebo patn ? modul 5.2.) I kdy
jsou paraziti toliko druhotn piny nemoc,
pedstavuj faktory spoluurujc vdom
a vibraci bunk, m ovlivuj jejich pam
DNA. Lidsk hloupost spovajc v zavdn
ivch nebo dokonce mrtvch patogen
(parazit) do toxickch tl prostednictvm
okovn m za nsledek lavinu geneticky
oslabench a pemnnch bunk. (Vce
informac o okovn viz 4. kapitola Toxick
nvyky.)
Mnoho
nemoc",
vetn
hyperaktivity, AIDS a zejmna rakoviny,
je zpsobeno nebo povzbuzeno okovnm.

Dovolili jsme vd, aby ns pokozovala,

mrzaila a zabjela, a potom jsme jet
uvili falen propagand, kter tvrd,
e jsme se zmlili my, nikoli vda. Vdci
hraj s lidskmi ivoty ruskou ruletu, in
ve ve jmnu pokroku" a pod pltkem
pe o nae zdrav. Musme vybednout
z tto temn epochy medicny a chemie,
v n
se odehrv
tolik
zvrstev
na nejrznjch biologickch druzch.

JEDNODUCH EEN
Je nejvy as procitnout a navrtit se
k jednoduchosti a k cestm Boha a prody.
Proda ns zaopatila vemi bylinami
a potravinami, kter potebujeme k oist,
obnov a regeneraci naich fyzickch
a spiritulnch tl.
Zdrav je velice jednoduch: jst
potraviny uren naemu druhu, jst
je erstv, zral, syrov a neupravovan,
jak to in vichni ostatn tvorov, etit se
a pobvat asto na slunci, oistit tlo
od vekerch toxin vetn chemikli,
tkch kov, antibiotik, nadbytench
hormon a blkovin, nepotebnho hlenu,
zhoubnch parazit, pesticid a podobn.
Vae strava vs bude alkalizovat. Ze vech
tvor jsme doshli nejvyho stupn
neurologickho vvoje a ovoce je nejvce
elektricky-zsadit potrava na tto planet.
Z vlastn
zkuenosti
vm,
e ovoce
regeneruje
nervovou
soustavu
iv
ppadech, kde to zelenina nedoke.
Uvejte
byliny
k obnov
tkn
a podporujte funkci svch tkn. Pijte
erstv vylisovan ovocn a zeleninov
vy jakoto energetick obohacen va
stravy. Zahrte do sv stravy nutrin
doplky, abyste ji zdrav vyvili. Tyto
doplky obsahuj nkter z nejvivnjch
a nejenergetitjch prodnch potravin,
napklad mate kaiku nebo vojtkovou
mouku v kapslch, pilulkch i prku.
Zachovte-li se podle tchto rad,
uvidte,
e vae
tlo
bude
jako
znovuzrozen. Samo se oist a obnov, bez
ohledu na vae ppadn nemoci. Jako lka
jsem nezail jedinou nemoc, kter
141

by nereagovala
na tento
program.
Zdravotn stav kadho lovka, s nm
jsem pracoval, se rapidn zlepil a
ve vtin ppad nsledovalo pln
uzdraven.
Nikdy to nevzdvejte, ani kdy jste
tce nemocn nebo invalidn. Vidl jsem,
jak pacientovi, jen byl dlouh lta tm
pln ochrnut, znovu srostla peat
mcha. Vidl jsem rovn, jak tlo samo
zregenerovalo
a zbavilo
se rznch
znetvoen. Budete-li respektovat prodn
zkony, objevte, e sla Boha a prody
je neomezen.

Shrnut
Tm
vechna
pokozen
tkn
zanaj acidzou a toxicitou. Jakmile
se njak tk pokod nebo ucpe, objev
se symptomy nemoci, jak lokln, tak
odraen. Slovem odraen" rozumme to,
e mnohdy ctme bolest v jedn sti tla,
ale problm i oslaben m pinu pln
jinde. Napklad pi zntu lunku mete
pociovat bolest i slabost v pravm koleni.
Nikdy
byste
si ovem
nedali
oboj
do souvislosti, u kvli vzdlenosti lunku
od kolene.

Mjte na pamti, e vechno podlh

zkonu piny a nsledku, vetn zdrav
a nemoci. Neztrate se v zplav vdeckch
koncepc lby". Vdycky se pokouejte
porozumt, co je eho pinou. Zkoumejte,
jak vedlej inky by mohlo mt cokoli,
co dlte, co jte, pijete a dchte, co ctte
nebo myslte. Vechny tyto vci se stanou
va zkuenost fyzicky, emocionln,
mentln a spirituln.

Zcela
bn
a myln
nazvme
symptomy acidzy a toxicity nemocemi"
a pokoume se je potlait lky. To je
nejenom poetil, nbr i zhoubn, protoe
to nakonec pivod pokozen, respektive
smrt tkn. Nikdy nelte symptomy, ale
jejich pinu. Lte-li symptom, nikdy
nevylte to, co tento symptom vyvolalo.
Prv
naopak:
v budoucnu
si prvotn
pina symptomu va nemoci vybere svou
da a me ukonit v ivot.

Nemoc" je pouze slovo uvan

lkaskou
komunitou
a spojovan
se souborem
symptom,
kter
tlo
vykazuje. Kdy alopatick lka hovo
o nemoci, nerozum skuten podstat tla
a jeho
reakci
na genetiku,
toxicitu
a acidzu.
Nerozum
chemii
a fyzice
prody, ani lidsk poteb t, jst a pt
v souladu s n.

Lba nikdy nic nevyl. Nelte,

nbr regenerujte. To je jedin nadje
na peit.
Odstrate
zkrtka
znt
ve vaem tle pomoc detoxikace. Oistte
se od vech chemikli, zbytenho hlenu,
toxickch tkch kov, nedoucch
parazit a kyselin. ist a alkalick tlo
je zdrav a siln.

Zapomete
na nemoci.
Oiujte
a posilujte vae tlo (buky), vdy
neexistuje nic, co byste nemohli pemoci
(vylit). ivot plod ivot, smrt plod smrt.
Siln peij a slab zahynou. To plat
pedevm na bunn rovni. Uite vae
tlo (a buky, kter ho oivuj) opt silnm
a budete pekypovat energi a pevnm
zdravm a t ivotem bez nemoc.

Porozumt podstat nemoci je zcela

prost.
Nemoc
je pirozen
proces,
nsledek, kter tlo zakou, kdy jeho
buky zanou podlhat toxicit (hromad se
v nich
hlen,
okovac
ltky,
kovy,
chemiklie a dalmi kodliviny) a acidze,
to znamen zntu. Oista tla a poslen
bunk to jsou jedin zpsoby, jak
doshnout opravdovho uzdraven.

142

MODUL 5.2

Jsou paraziti dob nebo patn ?

Poslednch asi 200 let vdci vnuj spoustu
asu
i penz
na vzkum
zlovstnch
parazit. Cpeme si do naich tl antibiotika,
take potom trpme tkmi alergiemi,
nadmrnm
rstem
plsn,
ucpnm
lymfatickho systmu, pokozenm tkn
a zcela novmi chorobami, napklad MRSA

zlatm
stafylokem
rezistentnm
na methicilin.
Av
mnoha
ppadech
m uvn antibiotik za nsledek smrt.
Farmaceutick kartel, vlda USA a rzn
vdeck
spolenosti
experimenruj
s
vakcinac", kter bv asto ivotu
nebezpen, jak jsme uvedli ve 4. kapitole.
Ukzalo
se,
e okovn
je jeden
z nejvtch zabijk, jak byl kdy
vynalezen. Tato metodologie uvolnila lavinu
genetickch
chorob,
take
se dnes
setkvme s chronickmi a degenerativnmi
onemocnnmi ji u kojenc a batolat.
Uvnm antibiotik jsme vytvoili tolik
mutac smrtcch bakteri a vir, e tyto
patogeny rychle ni lidstvo.
asto se lid stvaj tak intelektuln
posedlmi, e kvli stromm nevid les.
Podvejme se te na to, pro proda (Bh)
stvoila
parazity.
Websterv
slovnk
definuje parazita jako organismus, kter
ije na kor jinho organismu". Pro nae
poteby jsem pozmnil tuto definici na
organismus, kter ije z toxicity a oslaben
jinho organismu".
Abychom si piblili funkci parazit,
podvejme se, co se stane, kdy skolme
jelena. (To je pouze nzorn pklad.)
Nejprve
se objev
mouchy.
Nakladou
vajka, z nich se vylhnou ervi. Co maj
tito ervi na prci ? Tot co jin druhy
parazit, kter tp blkoviny zlikvidovat
mrinu.
Tmto
zpsobem
se proda
oiuje. Jinak by tu tla vech uhynulch
zvat byla pod. Proda se neustle mn
z jedn formy do druh.
Zdalipak vte, e ervi se bn uvaj
v nemocnicch k itn ran ?
Za prvn
svtov vlky se ekalo dlouho na lkask
oeten, a tak si mnoz zrann vojci
pstovali ve svch ranch ervy, kte

udrovali jejich rny sten ist

a mnoha zrannm pomohli pet.
Bh urit nestvoil parazity k tomu,
aby napadali zdrav tkn, to u bychom
vichni dvno zemeli. Paraziti jsou vude,
take si meme snadno povimnout jejich
ivotn dleit role na tto planet, kdy
prod pomhaj odstraovat slab, take
pevaj jen siln. Tm se udruje v chodu
prodn cyklus. V tomto svt nejsou
atomy nikdy znieny, pouze se mn
rznmi aktivitami, jako oxidac, ionizac
a innost parazit.
Na pkladu
devatenctilet
dvky
si ukeme, jak meme v naem fyzickm
tle hromadit parazity. Tato dvka ke mn
pila podvyiven a vyhubl, protoe
patn vstebvala iviny. Pod byla
unaven
a ctila
se mizern.
Trpla
bolestmi sval a zavacmi problmy.
Po zahjen
detoxikan
kry
zaala
vyluovat spoustu hlenu, co je normln.
Rovn
si zaala
vmat
podivn
vypadajcch tvor" ve stolici. Nakreslila
mi obrzky toho, co spatila, a to udivilo
i m. Dva znzorovaly tasemnici
na jednom byla tasemnice hovz a
na druhm
tasemnice
obecn.
Kdy
ve stolici objevila krkavky a roupy, hlsty
(tvory vypadajc jako medza") a dal
neidentifikovateln parazity, zpanikaila
a vyhledala pohotovost v mstn nemocnici,
kde j lka sdlil, e Amerian takov
vci jako parazity nemaj v tle". Ona dvka
vak trvala na tom, aby j lka nechal
vyetit stolici, co nakonec po dlouhm
zdrhn uinil. Z laboratoe pila zprva,
e vzorek je pln parazit.
Jsme
hostiteli
mnoha
parazit,
pedevm mikrobilnch. Avak podle
mho odhadu asi 40 a 75 procent lid m
v tle vt parazity, kter mete spatit,
kdy je budete hledat. Existuje mnoho
rznch druh parazit: kvasinky, plsn,
bradavice, viry, bakterie, ervi a hlsti.
Vtina lid jich m ve svch tlech
od kadho
z tchto
druh
znan
mnostv. Vichni mme kvasinky
143

(Candida) nebo jin plsn. U vtiny lid lze

nalzt pes ticet rznch druh plsn.
Kvasinkovit plsn zpravidla pebvaj
v stech, kde pomhaj trvit cukr a krob.
U koho se Candida albicans pemno
a roz do celho tla, trp napklad
navou, apati, svdnm, podrdnm
ke i infekcemi.
Kandida
probouz
chu
na cukr
a krob,
piem
pacienti
pznan
a nesprvn sdluj, e nejed ovoce, ale
cukr. V pedchoz kapitole jsme uvedli,
e fruktza a glukza pedstavuj dva
zkladn druhy energie pro buky. Jsou
to jednoduch cukry a tlo je potebuje
jako hlavn zdroj paliva. Ovoce tlu pomh
vyluovat
kandidu,
protoe
m siln
antioxidan a adstringentn inky. Dky
nim
se tkn
zbavuj
lymfatickch
usazenin, co je nesmrn dleit, protoe
tyto usazeniny jsou domovem" tchto
drobnch parazit. Sloen cukry vak
pedstavuj pln jinou kapitolu. Jsou
superpalivem
(neboli
potravou)
pro
kandidu, ale tlo je neme jako palivo
vyut,
dokud
nejsou
roztpeny
na jednoduch cukry. Detoxikan program,
kter
tlo
zbavuje
parazit
a ist
lymfatick systm, pome kadmu, kdo
m pote s kandidou.

VIRY
Osobn vity adm mezi parazity.
Avak dodnes s jistotou nevme, co je
to vlastn virus. Nkte vdci je povauj
za sloky rozloench bunk. Jin soud,
e to jsou mikroorganismy. Podle mne viry
pedstavuj
jaksi
druh
proteinov
struktury, kter nem vlastn ivot" jako
bakterie nebo prvoci. Domnvm se, e viry
jsou proteinov katalyztory pro imunitn
reakci. Je-li buka oslabena, me uvolnit
svj vlastn virus" (protein), kdy vyvol
imunitn reakce proti sob sam kvli
eliminaci. Nebo v tomto svt jsou slab
vdycky nieni. Takov je d vc, jinak
by ivot nemohl
pokraovat ve svm
obnovovn. Siln vdy pevaj, a to plat
rovn o bukch. Je nesmrn dleit,
aby se tlo zbavovalo svch oslaben, a tm
zvtovalo svoji slu.

Spirituln perspektiva
Nemusme t v obav
z prodnch zkon a bytost,
kter je podporuj. Musme
se jenom nauit, jak proda
funguje. Paraziti nemoci
nezpsobuj ani nepivolvaj,
paraziti jsou pouhmi jedlky.
asto zapomnme, kdo stvoil
svt a e tento stvoitel velce
dobe vdl, co m dlat a jak
to zadit, aby vci fungovaly.
Pohled na zzraky fyzickho tla
by ml kadho obrtit na vru.
Zastavme se na chvli
a uvaujme: Co nm dv nae
vdom ?" Nemm zde na mysli
mylenkov procesy uen,
srovnvn a rozhodovn, ale
vdom za mylenm j, kter
je j, a jsem v aut, na pli
nebo doma; j, ktermu
nememe nikdy nikam
uniknout.
Jsme pod v ptomnosti,
nebo as nen nim ne
etzcem nyn. Jakoto vdom
ijeme neustle v ptomnm
okamiku. Mysl vak ije v ase
minulm a budoucm.
Vyhrate si as
na pozorovn sebe sama.
Naute se meditovat.
Kontrolujte sv mylenkov
procesy. Omezte svoje dosti
a naute se provat kad
okamik pln. Radujte se
z kadho okamiku
a pozorujte, co vm pin. it
v minulosti nebo budoucnosti
je itm mrtvho" ivota. Prav
ivot existuje pouze ve vnm
nyn.
144

Mnoho druh vir, vetn viru herpes

(jen je zejm pbuzn druhu proteus),
jsou tpiteli blkovin". Objevuj se
v pekyselenm prosted, zejmna je-li
konzumovna vysokoproteinov strava.
V ppad vir herpes simplex a herpes
genitalis se vylouenm blkovin ze stravy
doshne toho, e se oba vity stanou
inaktivn i latentn.
Vda je natolik neznal prav lohy
parazit, e vytvoila zhoubnou koncepci
vakcinace,
a jmnem
imunity
okuje
do naich tl smrtc viry, stejn jako viry
mnc
DNA.
Protoe
vtina
vir
se kultivuje ve zvecch tknch a krvi,
je nkaza tmito kulturami astm jevem,
ba co vc, objevily se takov zrdnosti jako
virus SIM-40, jen m prsty v mnoha
druzch rakoviny. Viry HIV a Ebola jsou
dal pklady vir stvoench lovkem,
kter byly zmrn zavedeny do nic
netucch lidskch pokusnch krlk, co
m za nsledek straliv utrpen, vetn
smrti tisc lid.
Vlda
Spojench
stt
nechala
naokovat tisce vojk, aby byli imunn".
Syndrom
vlky
v Zlivu
je okujcm
pkladem stralivch nsledk tohoto
ignorantskho zpsobu mylen. Lid, kte
iniciovali tyto programy, by mli bt
pohnni k zodpovdnosti za to, e zavinili
vt utrpen a maj na svdom vce
ztracench ivot, ne dokonce Hitler.
Stovky, ne-li tisce lid, se nakazily obrnou
z vakcny. U tisc dalch se rozbujela
rakovina a jin nemoci, nebo iv bakterie
a viry pronikly do ji toxickho tla. Mnoho
generac bude trvat, ne napravme
takovou spou v lidskm organismu
pokud se ovem probudme vas.

BAKTERIE
Jak vichni dobe vme, jsou bakterie
jednobunn
organismy
bez
jdra.
Existuje nkolik typ bakteti. Za prv
kulovit,
kter
se vyskytuje
jako
jednoduch
bunn
jednotka,
micrococcus, nebo jako jednotka prov,
diplococcus. Pat sem tak dobe znm
hroznovit
stafylococcus
a etzkovit

streptococcus. Krychlov seskupen tohoto

etzkovitho typu se nazvaj sarcinae.
Bakterie druhho typu maj tvar
tyinek a k se jim bacily. Jsou-li ovln,
nazvaj
se kokobacily,
zatmco
ty etzkovit streptobacily.
Za tet
existuje
spirlovit
typ,
piem rovn spirly se nazvaj spirily,
ohebn spirochety a spirlov stoen
vibria.
Bakterie jsou mikroskopick a skvle
se jim da v lymfatickch usazeninch.
Mjte na pamti, e lymfatick tkn tvo
v kanalizan systm, kter z tla
odstrauje
bunn
odpad
a vedlej
produkty metabolismu. Oboj me vypadat
jako hnis v ki nebo hlen v trvicm stroj
a vbec vude v tle, kde jsou ptomny
toxiny. Bakterie miluj sloen cukry, mlko
a kroby. Dostanete-li" rmu, znamen to,
e tlo zaalo oiovat lymfatick systm
zbavuje se tohoto hlenu a parazit, kte
v nm ij. Nejnpadnj je oiovn
nosnch dutin, plic, ledvin a stev. Avak
tlo se zan oiovat pln od zkladu,
co v ns probouz pocit, e jsme cel
rozbolavl.
Dal bakterie (nazvan t flra) ij
v trvicm sttoj a pomhaj tlu tpit
iviny. innost tchto bakteri vznik
mnoho vitamin, napklad B-vitaminy.

PROTEUS
Dalm druhem parazit je proteus,
kter tp blkoviny. Podobn jako virus
herpes se pipojuje k oslabenm bukm
nebo do nich pronik. Proteus je kysel
druh parazit, jemu se skvle da v tle,
kdy je pekyselen. Zije-li zdrav buka
v alkalickm prosted, nikdy se s tmto
druhem
parazit
nesetk.
Avak
vysokoproteinov strava je pozvnkou pro
nejzhoubnj
parazity.
Tato
strava
pekyseluje tlo, m pokozuje jtra,
slinivku a zejmna ledviny. Krom toho
nestrven blkoviny, kter se ukldaj
ve tknch,
maj
na svdom
tlesn
zpach.
145

ERVI
A dosud
jsme
si vmali
mikroorganism. Podvejme se te na vt
pozky" ervy vech druh a hlsty -,
kte nm mohou psobit obrovsk pote.
Existuje mnoho druh erv, pendlkovit,
hkovit, kulat, spirlovit, a mnoho
rznch druh tasemnic. Mohou se vyvjet
v celm tle a putovat jm, ale ze veho
nejradji
se zdruj
v jtrech,
srdci
a trvicm stroj vetn aludku. Vidl
jsem ervy dokonce v plicch. Ovem
tasemnice mohou bt velik a dlouh. Sm
jsem vidl jednu, kter mila pes osm
metr.
Uvedu ppad eny stednho vku,
kter odoperovali lunk, kdy j bylo nco
pes dvacet. Tehdy mla siln bolesti
v oblasti lunku a zad. Ale kdy lkai
zkoumali odoperovan lunk, shledali,
e je v naprostm podku. V ptch
dvaceti letech byly bolesti m dl
pornj. ena nemohla jst moc tuk ani
mlnch vrobk, jinak je vyzvracela. Jej
aluden oblast se stala nesmrn citlivou
na dotek. Zaala jst maso zprudka
opeen, tm syrov. Kdy nastoupila
detoxikan program, nalezla ve stolici ti
velk tasemnice. Jej bolesti a pecitlivlost
v oblasti bicha hy pln odeznly.
Zmnm jet ppad mladho eznka
z Portugalska. Trpl vnou neurologickou
slabost, velice podobnou roztrouen
sklerze. Vzhledem k jeho kritickmu stavu
mu lkai pedpovdli pouh dva msce
ivota.
Jakmile
nastoupil
detoxikan
program, zaal zvracet pln hrsti erv.
Po tech mscch detoxikace se vrtil
zptky do Lisabonu.
Dve dospl odervovali sv dti
kad jaro. Pi kadodennch innostech
a bhem pijmn potravy se do tla
dostv spousta parazit. Ti se potom iv
naimi toxiny a oslabuj buky. Mnohdy
se ervi vyvj v trvicm stroj. Po nkolika

letech se stvaj zdravotnm problmem,

jen zpsobuje adu symptom. Jako
bychom pln zapomnli nkter zkladn
ivotn zkuenosti, zejmna o parazitech
a jejich roli v prod.
Mnoho lid m hlsty, kte se vyvj
a hromad
pedevm
v jtrech
a
ve slinivce. Rostou-li ve slinivce, mohou
vyvolat zavac problmy a cukrovku.

Shrnut
Udrujte tlo ist, bez hlenu a toxin,
a posilujte
buky.
Nezapomnejte,
e paraziti nejsou pinou, ale nsledkem.
Pouze jim svd toxick a zahlenn
prosted, nebo je jejich zdrojem obivy.
Zdrav buky nejsou potrava pro parazity.
V tomto svt pevaj pouze siln. Bute
zdrav a vitln a v ivot se pln zmn.
Pozorujte
svou
stolici,
kdy
se oisujete a detoxikujete. V prbhu
detoxikanho
programu
v
n mete
skuten objevit nkter z vtch parazit.
Zvdav
zjemce
uspokoj
uebnice
parazitologie, kde naleznou potebn
fotografie i ilustrace. Men parazity lze
odhalit pouze pi laboratornm vyeten
stolice.

146

Nejbnj paraziti
Paraziti jsou seazeni podle velikosti, od nejmench po nejvt:
bakterie, plsn, prvoci a ervi.
JMNO

VSKYT

BAKTERIE
Streptokoky
Salmonely
Shigella dysenteriae
Staphylococcus aureus
Clostridium difficile
E-Coli
Pseudomonas
Campylobacter jejuni

Plce, lymfa, dutiny, tenk stevo

Trvic stroj, jtra, mozek
plavice
Plce, lymfa, klouby, oi
Tlust stevo
Ledviny, moov mch, trvic stroj
Plce, lymfa, moov cesty
Trvic stroj hlavn pina prjmu

PLSN (KVASINKY, HOUBY)

Candida albicans (moniliza)
Kvasinky (ostatn)
Plsn
Houby (plsovit)

Lymfatick systm, trvic stroj

V celm tle
Ke
Lymfatick systm, pod nehty, v trvicm stroj atd.

PRVOCI
Trypanosoma Cruzi
Giardia lamblia, Trophozoite
Neospora caninum
Sarcocystis (amby)
Isospora
Pneumocystis
Cryptosporium
Entamoeba spp.
Plasmodium spp. (malrie)
Toxoplasma Gondii

Srdce, svaly
Tenk stevo, lunk
Mozek, mcha, vechny tkn
Svaly, CNS, srdce, plce, ledviny, jtra, trvic stroj
Steva
Plce
Steva
Trvic stroj
Jtra, erven krvinky
Mozek, pte, vechny tkn

ERVI
Pskovit (z hovzho, vepovho
aj. masa)
Hkovit
Kulat (Trichinosos atd.)
pendlkovit (Oxyuris spp.)
Motolice (mnoho druh)
Bikovci (Triehuris trichiura)
Trichina (Trichinella spiralis)
Motolice (Schistosoma)

Trvic stroj, jtra, mozek, moov mch

Ke, krev, plce, steva
Steva, oi, mozek, ui
Tlust stevo (vyvj se v tenkm stev)
Jtra, plce, slinivka
Steva
Svaly, steva
Krev, moov mch, tenk stevo, ly
147

MODUL 5.3

Pro si vytvme povlak"

z cholesterolu a dalch lipid ?
Jtra
produkuj
obrovsk
mnostv
cholesterolu, co je dleit lipid, vyuvan
tlem z mnoha dvod. Podle definice
je lipid
jakkoli
skupina
tuk
nebo
tukovitch ltek, kter nejsou rozpustn
ve vod, nbr v rozpoutdlech tuk,
napklad v alkoholu, teru a chloroformu.
Tento pojem je spe deskriptivn ne
chemick, jako teba protein" nebo
sacharid". Mezi lipidy pat skuten tuky
(estery mastnch kyselin a glycerol),
lipoidy (fosfolipidy, cerebrosidy) a steroly
(cholesterol, ergosterol). Cholesterol tvo
znanou
st
bunn
membrny.
Nadledviny uvaj cholesterol k tvorb
kortikosteroid, co jsou, mimo jin,
protizntliv ltky.
Pro
se ale
cholesterol
ukld
ve vstelce vaskulrnho systmu a vude
ve tknch ? Abychom mohli zodpovdt
tuto otzku, musme si nejprve vysvtlit,
co je znt i acidza a jak je funkce
steroid v tle.
Znt neznamen nic jinho, ne
e tlo je v ohni. Tento znt i ohe me
bt mrn, nebo se me promnit v zuiv
por. Rakovina je skvlm pkladem
rozbsnnho ohn. Ji jsme uvedli,
e pinou
zntu
je acidza,
kter
je zpsoben
tm,
co jme,
pijeme
a dchme, co si nanme na ki, co si
myslme a ctme.
Znt bv diagnostikovn jako jist
druh itidy". Napklad artritida, znt
kloub.
Alopatit
lkai
l
itidy"
injekcemi
steroid

kortizonem,
prednisonem
apod.
Protoe
vme,
e nadledviny uvaj cholesterol k tvorb
kortikosteroid, je na mst otzka: Pro
moje nadledviny neprodukuj dostaten
mnostv vlastnho kortizonu ?" Odpov
zn nsledovn: Pokud jsou nadledviny
slab nebo nedostaten funkn ve tkni,
kter produkuje
tyto
steroidy,
tlo

se neme
zntu.

inn

brnit

proti

silnmu

Nem-li
tlo
potebn
steroidy,
nezbv
mu ne
se obrtit
na vodu
a elektrolyty, aby uhasily tento por". Ale
voda
a elektrolyty
rovn
zpsob
v zancen oblasti edm (otok). Jtra
nicmn
zanou
zvyovat
produkci
cholesterolu, m tlu dodaj dal
protizntliv ltky. Cholesterol je jednou
z hlavnch sloek steroid.
Veker tyto protizntliv ltky jsou
poteba k ochran bunk ped zhoubnm
psobenm kyselin. Tvorba povlaku probh
pirozen, chemicky, v kyselm prosted.
Tento ochrann tt", respektive povlak,
jen se sm me stt problmem, lze
odstranit jedin alkalizac.
Vtina lid konzumuje 90 a 100
procent kyselinotvornch potravin. Nen
divu, e jejich tla potom vykazuj kysel
hodnoty pH. Kysel vedlej produkty
metabolismu jet zvyuj toto pekyselen
a vyvolvaj
znt
(ohe),
jen
je zabijkem bunk. Jak ji bylo eeno
ve, pokou se tlo ve sv nekonen
moudrosti tento nepzniv stav zvrtit
nejrznjmi metodami vetn produkce
steroid,
cholesterolovm
(lipidovm)
povlakem,
uvolovnm
vpnku
a zadrovnm elektrolytu i tekutin. Tento
pokus tla o vlastn alkalizaci pedstavuje
sebezchovn akt.
Alkalizace je klem k obnov tkn,
rozbit kamen a odstrann lipidovch
nnos.
Tyto
nnosy,
zpsoben
zntem/acidzou,
zhoruj
ymfatick
a krevn obh, co m za nsledek
odumrn
tkn,
infarkt
myokardu
a mozkovou
mrtvici.
Acidza
rovn
zpsobuje sren tuk a ivin, co vede
k mozkov mrtvici, infarktu myokardu,
ztrt pamti, edivn vlas, bolesti tkn,
tvorb kamen a dalm potm.
148

Zkouka kyselosti
Lakmusovm paprkem zmte
pH vaich slin a moi, asi jednu
a dv hodiny po jdle. Takto
zjistte, co zpsobuje vae
pekyselen.
BEZPEN ODSTRANN PROTIPORN
ZDI. Nen tk odstranit tento povlak

rozbt lipidov kameny, pokud budete

konzumovat 80 a 100 procent syrov
stravy. Tato strava odstran znt dky
alkalizaci a zven tvorb steroid, m
se rozpust kameny a lipidov nnosy. Tm
se tlo zprchodn a do tkn bude proudit
vce krve, take se zv psun ivin
a energie do bunk. Tm se zregeneruj
oslaben oblasti. Tato regenerace nebude
trvat pli dlouho, budete-li konzumovat
pouze syrovou stravu.

MODUL 5.4

Oslaben nadledvin
pina enskch a muskch chorob
Nadledviny vznamn ovlivuj kvalitu
ivota, kterou kad chce a me mt
co nejlep. Proto byste mli neustle
posilovat veker buky, respektive lzy,
ve vaem tle. Toto tlo je dopravnm
prostedkem
na va
cest
fyzickm
svtem. Choroby a oslaben vs vytrhuj
ze ivota, zatmco zdrav a vitalita vs
do nj vtahuj. Dopejte si dobrodrustv
do svta zdrav. Zskte mnohem vc, ne
si dokete pedstavit.
Zamme se te na nkter dal
problmy, kter mohou nastat, jsou-li
nadledviny
slab
a strava
pevn
kyselinotvorn.

ENSK PROBLMY
Slabost
nadledvin
bvaj
krut
postieny zejmna eny. Jednm z prvnch
varovnch znamen je nzk krevn tlak. Pi
nedostaten funknch nadledvinch kles
systolick krevn tlak pod 118 mmHg,
ppadn me prudce kolsat.
Dalm indiktorem oslaben nadledvin
jsou problmy s menstruac. V tomto
ppad zane ena zpravidla menstruovat
velice
brzy,
kdykoli
v obdob
od t
do dvancti let. (Ve sv praxi jsem
se skuten setkal s tletou menstruujc
holikou.) Menstruace potom bv asto
provzen nadmrnm krvcenm a nen

pravideln. Me se rovn objevit opan

extrm: slab a zdkakdy se dostavujc
menstruace. Avak ten nebv nijak ast.
Oslaben nadledvin se me u en tak
projevovat problmy s plodnost, slabm
sexulnm pudem, frigiditou a vaginln
suchost. Pokud se dysfunkce nadledvin
nel,
mohou
se objevit
cysty
na vajencch, ndory v dlon stn,
fibrocystick tkn, fibromyalgie, rakovina
prsu, vajenku, pochvy a/nebo dlohy.
Kamenem
razu
je samozejm
estrogen. Nen-livyrovnvnprogesteronem
a dalmi protizntlivmi steroidy, zane
pevldat, zejmna ve vajencch. Vtina
estrogen je kysel, zejmna ovariln
estrogen, kter kad msc odstrauje
dlon vstelku. Progesteron tento proces
zastavuje a potom hoj zancenou tk,
kdy opravuje pokozen buky.
Protoe estrogen odstrauje dlon
vstelku, vyrb se z nj antikoncepn
pilulky. Estrogen toti stimuluje pirozen
ensk
menstruan
cyklus.
Kdy
to vechno
domyslme,
napadne
ns
otzka: Pro lkai podvaj enm, jim
byla odstranna dloha, estrogen ?" Vdy
pece pokozuje a oslabuje kosti. Z tohoto
dvodu
lebn
programy
zamen
na doplnn estrogenu ensk problmy
zpravidla jet prohlubuj.
149

MUSK PROBLMY
Podvejme se te na musk problmy
zpsoben oslabenm nadledvin, napklad
prostatitidu a rakovinu prostaty. Pina
je pod stejn: pevldaj kysel hormony
jako testosteron a androsteron, take
pslun steroidy (jako progesteron)
nemohou potlait znt vyvolan tmito
kyselmi slokami i hormony.
Spousta milostnch vztah je ztracena
vinou oslabench nadledvin. Ty mohou
za mnoho dalch problm, kter suuj
mue, vetn poruch erekce, impotence
a pedasn ejakulace. Zdrav vechno
naprav.

PROBLMY SPOLEN
OBMA POHLAVM
Mui
i eny
se snenou
tvorbou
steroid,
zpsobenou
nedostaten
funknmi nadledvinami, rovn asto trp
oslabenm a degenerac doln sti zad
a pnve. To me vyvolat ischias a jin

nervov bolesti v dolnch konetinch,

zejmna je-li oslabena tak ttn lza.
Protoe
ttn
lza/pttn
tlska
ovlivuj zuitkovn vpnku, dochz
k dnut
kost,
problmm
s nehty
a pojivovmi tknmi, objevuj se keov
ly, hemoroidy, kon skvrny, kla, srden
arytmie a aneuryzma.
Nadledviny
tak
produkuj
neuromeditory. Jsou-li nadledviny slab,
me bt postiena rovn nervov
soustava, co se projevuje zkostmi,
plachost,
pocity
mncennosti,
panikaenm,
astmatem,
roztrouenou
sklerzou, Parkinsonovou nemoc nebo
njakm jinm oslabenm neuromeditor
i kolsnm krevnho tlaku. Je okujc
pozorovat obrovsk mnostv chorob
zpsobench jedinm prem nedostaten
funknch
lz.
Vzhledem
k tomu,
e vtina lid trp jet oslabenm ttn
lzy a/nebo hypofzy, je seznam tchto
nemoc mnohem del. Jakmile ovem
zanete
na nemoci
nahlet
ve vech
souvislostech, neshledte na nich nic
tajemnho.

Pouze vy samotn jste svmi pny.

Zastavte se, zkoumejte sami sebe
a zbavte se mylenek, pedstav a pocit,
kter vs svazuj. Bute svobodn
a zdrav a vae tlo se tomu pizpsob.
State se lskou !
150

MODUL 5.5

Rakovina
Nemoci jsou zcela pirozen proces
neboli nsledek vyvolan pinou. Naute
se odstraovat
piny

a nsledky
se odstran s nimi. Po ticetilet klinick
prax a sledovn pacient s rakovinou
mohu ci, e existuj v podstat dva druhy
rakoviny.
Prvn,
obstrukn
neboli
tumorov, postihuje lymfatick systm
tlesnou
kanalizaci.
Druh
je degenerativn: tkn i buky odumraj
a imunitn systm se sna je odstranit.
Tento druh typ se me jevit jako
autoimunitn" tk, pi nm imunitn
buky
zanou
napadat
samy
sebe
a normln
buky
tla.
Ale
dnen
alopatick medicna, jak jet uvedu
pozdji, skutenmu smyslu tohoto procesu
moc nerozum.
Oba druhy rakoviny a jejich piny
jsou vzjemn provzny. To meme
vysledovat,
kdy
budeme
pozorovat
obstrukn neboli tumorov druh rakoviny.
Ji
vme,
e obstrukce
mohou
bt
zpsobeny
mlnmi
vrobky,
rafinovanmi cukry, chemikliemi, kovy,
cizmi blkovinami atd., piem ve
uveden vyvolv znt. Pi zntu
vyluuje
sliznice
hlen

iniciuje
protizntlivou
reakci.
Hlen
se me
hromadit,
pokud
lymfatick
systm
stagnuje nebo je-li hlenu vyluovno pli
a lymfatick
systm
se zahlt.
Kdy
hromadn hlenu pokrauje, zablokuje
se pvod kyslku do bunk. To vyvol
oslaben a nsledn odumrn bunk, co
zpsob nov znt a odumrn dalch
bunk.
Cyklus
hromadn
obstrukc
a znt se stv cyklem bunnho
rozkladu, m se otevraj dvee rakovin.
Jak jsme uvedli ve, vyplv tato
degenerace (neboli odumrn bunk)
z vleklho zntu (acidzy). Tato acidza
je zpsoben pedevm tm, co jme,
pijeme, dchme a co si nanme na ki.
Avak rakovina se me z acidzy vyvinout
jedin tehdy, kdy pevauj kysel
(katabolick) hormony (steroidy) jako

estrogen a testosteron. Nejsou-li tyto

hormony
i steroidy
dreny
na uzd
anabolickmi (protizntlivmi) steroidy,
je
jsou
produkovny
nadledvinami
a pohlavnmi lzami, zpsobuj dal
znty. To vechno vede k tumorm nebo
fybrocystickm tvarm a destrukci bunk.
Estrogen
je jednm
z nejdleitjch
pklad
siln
kyselho,
respektive
zntlivho, hormonu. Nen-li brdn
steroidy, zapin estrogen prostednictvm
zntu degeneraci tkn. Nsledkem
je rakovina prsu, dlohy a vajenk.
Oba druhy rakoviny tm vdycky
provzej
paraziti
a mutace.
Paraziti
se neiv na zdravch tknch, ale pouze
na tch,
kter
jsou
oslaben
nebo
odumraj.
Jinak
ij
a mno
se na
skldkch toxickho odpadu" v lymf
a lymfatickch uzlinch. Podle mne buky
rovn uvoluj svj vlastn virus (protein),
kdy jsou pli oslaben a nemohou ji
podporovat ivot. Tyto viry a paraziti
zpsob, e buky v reakci na vetelce
zmutuj. N imunitn systm je uzpsoben
k odstraovn tchto druh bunk. Proto
bvme svdky abnormln imunitn reakce
v ppad
rakoviny
nebo
jakkoli
degenerativn nemoci. Nebo n imunitn
systm je pipraven reagovat na jakkoli
druh toku a u parazit, cizch blkovin
vetn naich vlastnch oslabench bunk
a jakhokoli jinho patogenu, kter nepat
k tlu nebo kter je me pokodit. Lze
sem rovn piadit kyseliny vznikl
metabolismem
nebo
trvenm,
kter
mohou pokodit buky a tkn.
Rakovina
se neobjev
znenadn.
Zpravidla trv cel lta, ne se utvo
tumory nebo zdegeneruj tkn. Nicmn
s pispnm chemikli a hormon, kter
vtina lid vytrvale konzumuje, mohou
tumory vyrst bhem nkolika msc nebo
dokonce dn. Tot plat o hormonln
vyivovanch rakovinch. Hormonln
nevyvenosti
jsou
zpsobeny
pedevm
chronickm 151

oslabenm endokrinnch lz, zejmna

nadledvin.
Slovo
a nemoc
rakovina"
byly
prakticky neznm, dokud si lid nezaali
zahrvat
s vakcnami
a toxickmi
chemikliemi. Infikovan vakcny maj
na svdom mnoho chorob, kter dnes
lidstvo suuj. Jednou z nich je vakcna
obrny. Jak jsme ji uvedli dve, v prvn
polovin padestch let minulho stolet
bylo zjitno, e vakcny obrny zskan
z opi ledvinov tkn jsou infikovny
opim virem simian virus number 40".
Tento virus je znm jako SIM-40 nebo
SV 40 a bylo prokzno, e u zvat
zpsobuje rakovinu. Bv rovn spojovn
s rakovinou plic a rakovinou kostn den
u lid. Toto je pouze jedna jedin vakcna.
Kolik rznch vakcn jste dostali vyl A jak
jsou jejich vedlej inky ?

Fakta o okovn

Odhaduje se, e vtina

lka oznamuje pouze 1 a 10
procent pokozen a/nebo mrt
zpsobench okovnm.

Zdrav stovek tisc

americkch dt a nemluvat
kad rok ohrouje 20 a 30
okovn, kter jsou potebn".
Nkter dti potom maj vn
pote a jin dokonce zemou.

Okovn bv spojovno
s mnoha druhy rakoviny,
prudkm nrstem cukrovky
(zejmna u dt), rozptlenou
sklerzou, Bellovou paralzou,
vaskulmmi problmy, artritidou
a dalmi chorobami.

Americk akademie
pediatr dobe v o toxickch
a hrozivch vedlejch incch
vakcinace, a pesto okovn
neustle doporuuje.

Oslabujete-li buky vaeho tla jdlem,

chemikliemi, vakcnami a podobn, vae
buky pijmou toto oslaben jako svj
projev. Chovaj se pln stejn jako vy,
kdy v kadm okamiku ivota jednte
podle zkuenost, kter mte, a podle
vzpomnek na tyto zkuenosti. S kadou
minutou, hodinou, dnem... se sla i slabost
kad z vaich bunk stv soust jejch
pamovch
struktur
v DNA
a chromozomech.
V okamiku poet se zdravotn stav
kad buky a jej vzpomnky, kter vm
byly pedny, stvaj soust vaeho tla,
a tud uruj, jak bude vae tlo fungovat
a jak nemoci me prodlat. Protoe nai
genetickou vbavu neustle oslabujeme
nezdravou stravou a ivotnm stylem,
trpme potom degenerac bunk a tkn.
Tuto genetickou zt pedvme naim
dtem a ty ji pedvaj dl. Bunn
struktury a funkce jsou v kad dal
generaci m dl oslabenj, take
symptomy nemoc se dnes objevuj ji
u nemluvat.
Inu,
tmto
procesem
genetickho
penosu
jsme
vytvoili
hrzostran dsledky.
Mnoho alopatickch lka tvrd,
e rakovina je porucha imunitnho systmu.
Podle mne nemaj pravdu a navc tmto
tvrzenm zastraj neznalost skuten
piny chorobnch proces. Vae imunitn
buky jsou uzpsobeny k tomu, aby
napadaly
a niily
slab,
zmnn,
odumrajc nebo parazitujc buky. To plat
zejmna o pirozench zabijcch" (NKbukch), vetn T-bunk (brzlk) a Bbunk (kostn de). Tito pirozen
zabijci"
jsou
mnohem
vt
ne
makrofgy, neutrofily, bazofily atd., kte
vykonvaj
zkladn
tlesnou
oistu.
V naem tle zkrtka bojuje cel armda.
Tento proces je nesmrn dleit pro
vnitn peit. m slab je buka nebo
tk nsledkem zntu, toxicity i dokonce
genetick zte (a parazitrn reakce
na n), tm silnj imunitn reakce
je poteba. Zven hladina blch krvinek
je odezvou na ve ve uveden, zejmna
na ciz patogeny.
152

Podpora rodiny
V uplynulch ticeti letech jsem
byl u toho, kdy tisce pacient
s rakovinou absolvovaly v Mexiku
i jinde n program a dal
lebn programy. Dleitm
faktorem pi uzdravovn
je podpora ptel a rodiny.
Nkte lid se chovaj, jako
kdyby po cel ivot spali, nebo
jejich mylen a jednn je zcela
formovno a ovldno
spolenost. Jin jsou natst
trochu otevenj, take
si uvdomuj Boha a vy rovn
vdom. Mnoho lid m strach
z toho, co neznaj nebo co se
nenauili i nezakusili. Vidl jsem
mnoho rodinnch pslunk, jak
se vysmvali svm milovanm
za to, e ke svmu uzdraven
uvali pirozen lebn
metody. Vidl jsem, jak svm
milovanm nabzeli jdla
a pochutiny, o nich vdli,
e jim kod. Vidl jsem jejich
ptele dlat tot.
Tento druh vsmchu
i lhostejnosti pochz
z nevdomosti a neporozumn
tomu, jak dleit je pro jejich
milovan nebo ptele poteba
uzdravit se a jak to bude mt
nsledky, kdy se neuzdrav.
Mnoho rodinnch pslunk
skuten pomohlo zabt sv
partnery nebo dti, kdy jim
zabrnili pokraovat v prodn
lb, kter je mohla jako jedin
uzdravit.
Bute dsledn ve svch
rozhodnutch, kter se tkaj
zdrav. Jednm z nejdleitjch

faktor pi lb je vae vle

a sebeovldn. Vnujte as sami
sob. Poznejte, kdo jste. Bute
na sebe psn. Toto je vae
cesta ke zdrav a nikoho jinho.
Dod vm slu ve spolenosti
vaich ptel a milovanch.
Naute je, co jste se nauili,
protoe kad potebuje bt
zdrav.
Nezapomnejte, e vtina lid
ignoruje sv zdravotn problmy
tak dlouho, a je pozd. Nebute
jako oni. Zante peovat o sv
zdrav ihned a bute ostatnm
pkladem.
DETOXIKACE JAKO PREVENCE
A LBA RAKOVINY
Oistit a poslit, ili zregenerovat
veker buky a tkn, je ivotn dleit.
Avak bez detoxikace toho nedoshnete.
Detoxikaci zahjte, jakmile se zanete
alkalizovat syrovou stravou. Tento proces
posiluje buky, nebo odstrauje obstrukce
a kyseliny, kter zpsobuj znty a blokuj
psun ivin do bunk. Detoxikace bukm
umouje
pijmat
nutrin
energii
a vyluovat odpadn ltky prostednictvm
bunn respirace. Takto tedy zan
proces tlesn regenerace.
Bylo prokzno, e strava bohat
na ivoin
blkoviny
je karcinogenn.
ivoin blkoviny jsou kysel (zntliv),
zahnvaj a vytvej obstrukce. Pvodcem
obstrukc je hlen, kter vznik brusnm
a hnilobnm
psobenm
ivoinch
blkovin. Toxick
chemiklie, vakcny
a hormony, pijman zvaty v krmen
nebo injekcemi, otravuj tlesn tkn.
To pimje imunitn systm k odpovdi,
a sice
formou
zntu.
Biochemickou
nerovnovhu vyvolv v tle i maso.
Vysok hladiny eleza a fosforu vytsuj
vpnk, hok a ostatn dleit elektrolyty,
co oslabuje a dehydruje tlo.
153

Nyn je doufm jasn, e rakovinu,

jej piny jsme popsali ve, nelze vylit
chemoterapi, kter psob na tlo stejn
jako agresivn istc prostedky na domovn
kanalizaci, ani ji odstranit ozaovnm. Ob
metody rakovinu jen posl, nebo zpsob,
e se pesune (metastazuje) do oblast, kde
tyto terapie zniily nebo oslabily buky
a tkn. Ozaovn zni schopnost buky
pijmat a vyuvat kyslk, avak glukza
me
nadle
prochzet
bunnou
membrnou. To poslze vyvol uvnit
buky kvaen a buka zeme na nsledky
autointoxikace.
To vytv
opodnou
reakci.
Nejprve
se zd,
e ob
terapie
zmenuj tumor nebo dokonce zastav
rakovinn bujen. Ale potom bda
rakovina
se roz
do celho
tla !
To samozejm
vyvol
dal
obrann
reakce, nebo vznik zdn autoimunitnch
problm".
Rozhodujcm faktorem u vech
druh rakoviny je pekyselen/znt
a bunn
toxicita.
Oboj
vede
k vyerpn nebo ztrt bunn energie
a funkce, a tud ke ztrt systmov
energie
a zdrav.
To m
za nsledek
peten imunitnho systmu. Vtina tkn
zodpovdnch za tvorbu imunitnch bunk,
zejmna brzlk (kter produkuje lymfocyty)
a kostn de (kde se tvo B-lymfocyty),
funguje
u pacient
s rakovinou
nedostaten.

ZDRAV LYMFATICK SYSTM

JE ZKLAD
Po vem, co jste se u dozvdli,
je nyn poteba, abyste porozumli vaemu
lymfatickmu systmu. Ve 2. kapitole jsem
se ji trochu zabval tmto kanalizanm
systmem tla". V lymfatickm systmu
toti zan devadest procent vech
chorobnch proces. Je-li tento systm
zanesen a neme podn vyluovat,
m to za nsledek nedostaten nebo

nesprvn
vyluovn
bunnho
/metabolickho odpadu (kyselin), toxickch
chemikli a kov, kter se do tla dostvaj
v potrav. Tyto toxiny mus bt vyloueny,
jinak hroz bunn smrt.
V
lymfatick
systm
je velice
dleitou soust vaeho
imunitnho
systmu. Abyste jej poslili, vyistte
nejprve lymfatick systm. Vtin lid dnes
nefunguj sprvn ledviny. Maj t
pokozen stevn stny a mnoz se ani
nedokou podn zpotit. To znamen,
e nemohou
ani
podn
vyluovat
metabolity. Ty potom ucpvaj lymfatick
systm a zvtuj mzn uzliny. Dje-li se to
adu let, mohou se objevit veker druhy
lymfom, neestrogenov druhy rakoviny
prsu, rakovina hrtanu (zejmna pokud byly
odstranny mandle), hrdla, tlustho steva,
ledvin, jater a mnoho dalch druh
rakovin.
Prv proto je pi lb rakoviny
nejdleitj detoxikace. Po alkalizaci
a vyitn tkn a tekutin zanou vae
buky slit, nebo zmiz nnos toxin, jen
je dusil. A potom vs zaplav nesmrn
radost, energie a vitalita.
Ze sta klient, kte pili na nai
kliniku a dodrovali detoxikan reim,
se jich osmdest dokzalo zbavit rakoviny.
Neznm lep cestu k vylen, oitn
a obnov
tla
ne
detoxikaci
a regeneraci jeho bunk pomoc diety
a bylin. Kdy pevezmete odpovdnost
za vlastn zdrav a otevete sv srdce
dokon,
je neuviteln,
co vechno
mete dokzat. Nedovolte nikomu, aby
vm kal, e nco nen mon. Mli jsme
pacienty, jim lkai dvali pouze jeden den
ivota nebo dokonce jen pr hodin,
a pesto se zachrnili. V uplynulch ticeti
letech
jsem
vidl
asn
vsledky
regenerace. Peujte s lskou o v imunitn
systm a nedovolte nikomu, aby ho niil. A
co je nejdleitj, nenechte si odstranit
mzn
uzliny.
Dsledky
mohou
bt
katastrofln. Nelete, ale regenerujte !

154

MODUL 5.6

Neurologick choroby a razy

Je pro mne skliujc vidt v tomto
svt tolik kvadruplegik a paraplegik,
jim dajn nen pomoci. Nicmn opak
je pravdou. Mj prvn tk ppad byla
tyiaticetilet ena s porannm ptee
mezi tetm a tvrtm krnm obratlem. Pi
razu dolo k plnmu peraen ptee.
Tehdy j bylo dvanct let a od t doby mohla
pohybovat pouze hlavou. Trpla nesmrnmi
bolestmi a keemi. Po jedencti mscch
u ns na klinice mi tato mlad dma, kter
se pedtm pohybovala na vozku ovldanm
jazykem, mohla potst rukou a zvednout
kadou nohu, kolikrt jsem chtl. Nyn byla
rovn schopna ctit" cel svoje tlo.
Dalm ppadem byl mladk mlo pes
dvacet, kter ml porannou pte mezi
tvrtm a ptm krnm obratlem. Ji dva
roky byl ochrnut od trupu a po chodidla.
Po esti mscch naeho programu mohl
hbat nohama a sm se vyprzdnit. To bylo
velice dleit, nebo kvadruplegici a vtina
paraplegik nejsou schopni ovldat stevn
peristaltiku.
Potom
dochz
k ucpn
lymfatickho
systmu
a autointoxikaci
bunk.
Ve sv aroganci a slepot pehlme
pravdu, kterou mme pod ped oima.
Nebo doke-li se nae tlo zzran
opravovat,
jak
jsme
toho
svdky
u zlomenin,
hlubokch
eznch
ran
i obnovy nejrznjch lz a tkn, tak
pro by nemohlo opravovat nervy ? Vru
me, avak nesmte jst vaen, mrtv
pokrmy a potraviny, kter pekyseluj tlo.
Neurony jsou nejvy energetick
centra v tle. Ke sv regeneraci potebuj
nejenom alkalick prosted, ale tak
potraviny s nejvy energetickou hodnotou
ovoce. Fruktza je vysoce energetick
jednoduch cukr, jen dodv bukm
rychle energii. To plat i pi vekerch
neurologickch
chorobch
vetn
roztrouen sklerzy, Parkinsonovy nemoci,
Bellovy paralzy a dokonce pi astmatu.
Nezapomnejte, e vechna tyto choroby
maj pvod ve slabosti nadledvin.

U vech
neurologickch
problm,
vetn raz, je nesmrn dleit, aby
se poslily nadledviny a cel endokrinn
systm. Dle je teba se ivit vhradn
syrovou stravou. Jednou ke mn pinesli
na nostkch zcela nehybnou tyicetiletou
enu s pokroilou roztrouenou sklerzou.
Po tech mscch ovocn diety se mohla
sama
posadit,
najst
a dokonce
se pohybovat na vozku. Protoe byla velice
slab a drobn, musel jsem povzbudit jej
tlo, aby produkovalo vce svaloviny, a tak
jsem j zaal podvat zeleninov vy
a salty, nebo oboj obsahuje spoustu
aminokyselin. Hdejte, co se stalo. Doasn
ochrnula. Pro ? Odpov tkv v rozdlnm
elektrickm nboji ovoce a zeleniny. Kdy
jsem j pedepsal vhradn ovocnou dietu,
zaala opt slit. Schopnost syrov stravy
revitalizovat
fyzick
tlo
je takka
neomezen. Vidl jsem, jak se tlo samo
uzdravilo z nejtch onemocnn. Njakou
dobu trvalo, ne se tato mlad dma
zregenerovala, ale pi takov degenerativn
chorob to samozejm nen hned. Bez
pevn ovocn diety by se to ovem nikdy
nepodailo.
Muste
si uvdomit,
e vae
tlo
se neme zregenerovat, pokud je pln
toxickch chemikli. Toxick chemiklie lze
povaovat za agresivn ciz blkoviny, kter
jet vce okysel vae tkn, m vyvolaj
dal pokozen a chronickou zntlivou
imunitn reakci, kterou je teba lit steroidy
a mme tu bludn kruh. Ani elektrick
stimulace nen eenm. Lid krou kolem
pravdy, ale odmtaj se k n pivinout.
Nejsilnj motivac jsou obyejn penze.
Z prost chamtivosti lid radji vymlej
vdlen lebn" systmy (nap. stavy
pro dlouhodob nemocn, lky i operace),
ne aby si osvojili zkladn pravdu o nemoci.

POD STEJN ODPOV

ALKALIZUJTE !
Posilujte kadou buku vaeho tla
syrovou
stravou
a bylinami.
155

Alkalizujte, alkalizujte, alkalizujte ! Nen jin

cesty. Dle doporuuji vysoce kvalitn
bylinnou sms na mozek a nervy k dalmu
poslen
ptee,
nervovch
center
a mozkovch tkn. Je rovn nezbytn
k regeneraci nadledvin. V nich se toti tvo
obrovsk
mnostv
neuromeditor
a steroid.
Pi neurologickch chorobch a razech
je tak teba vnovat pozornost ttn lze
a pttnm tlskm. Hormony pttnch
tlsek jsou nezbytn k sprvnmu vyuit
vpnku. S pomoc testu bazln teploty (viz
Dodatek A) si mete ovit funknost
vaeho systmu. Pi dobrm vyuit vpnku
a vhradn syrov strav mte spch
tm zaruen.
Podle oficilnch daj vldy USA
z ledna 2003 m cukrovku 17 milion
Amerian. Avak ze vech zhoubnch
nemoc je cukrovka jednou z nejsnze
vylitelnch. A to navzdory skutenosti,
e existuj nkter opravdu tk ppady,
zejmna v pokroilch fzch cukrovky 1.
typu.
Rozliujeme dva typy cukrovky: 1. typ,
kdy je nemocn zvisl na inzulnu, a 2. typ,
kdy na nm zvisl nen, ale me se stt.
Podle mne existuje mezi obma typy
velice mal rozdl, vyjma pidruenho
oslaben tkn u 1. typu, kter bylo
zpsobeno genetickm penosem. Abychom
lpe porozumli nemoci zvan cukrovka,
podvme se na tkn a buky, kter s
n souvis, a na piny jejich poruch.
A pln na zvr: kvalitu ivota osob
trpcch pokozenm nerv lze vrazn
zlepit odstrannm infekc moovch cest,

zvenho svalovho napt, celulitidy,

obezity a degenerace tkn. V optimlnm
ppad se tito lid dokaj naprostho
uzdraven.
Nikdy se nevzdvejte a pevn vte,
e se tlo doke zregenerovat samo. Nae
tla se stala velice kysel a toxick vinou
potravin, o nich jsme si mysleli, e jsou pro
ns dobr. Tlo neme regenerovat, kdy
je pln znt, hlenu, parazit, toxickch
chemikli, kov a nadbytench hormon.
Mrtv zvec maso, zahleujc mln
vrobky, kysel tun" obil a rafinovan
cukry jsou dobr jen k tomu, aby niily tlo.
Zante opt t. Regenerujte a nebrate
se zzrakm.

LOHA SLINIVKY
Jednou ze lz, dvanch do souvislosti
s cukrovkou,
je slinivka,
kter
je jak
exokrinn, tak endokrinn. Najdeme ji za
aludkem, ped prvnm a druhm bedernm
obadem, piem jej hlava" je pipojena
k prvn sti tenkho steva (dvanctnku) a
ocas" sah a ke slezin.
Slinivka
m dv
ivotn
dleit
funkce. Prvn je vyluovn hlavnch trvicch
enzym.
Zrove
s nimi
uvoluje
hydrogenuhliitan sodn, kter alkalizuje
obsah aludku, aby tyto trvic enzymy
mohly
psobit.
Druhou
funkc,
je
s cukrovkou souvis nejvc, je produkce
inzulnu bukami beta kvli zuitkovn
glukzy. Kdy slinivkov buky zeslbnou,
mohou bt ohroeny ob funkce. Nicmn
slinivka pln jet dal koly, o nich
se zmnme pozdji.

MODUL 5.7

Cukrovka prvnho a druhho typu

Trven je jednou z prvnch vc, kter
ns napadne, kdy pemlme o slinivce.
I kdy se cukrovky pmo netk, je to
ivotn dleit proces tpen potravy,
kterou buky v podob ivin a energie
vyuvaj jako palivo. Spatn trven tlo
oslabuje, co postihuje veker jeho funkce.

Tlo vyluuje rzn trvic enzymy

v podstat na tyech mstech: v stech,
aludku, slinivce a tenkm stev. Enzymy
z st, slinivky a tenkho steva jsou
alkalick a velice podobn, take mohou
trvit sacharidy, cukry a tuky. aludek
je jedin kysel dutina v tle a jeho kolem
je zahjit
tpen
blkovin.
156

To umouje kyselina chlorovodkov (HCl),

kter uvoluje pepsin.
HCl a pepsin jsou ve sv podstat
kysel. Zde je teba poukzat na funkci
lue
vyluovan
jtry,
respektive
lunkem, a hydrogenuhliitanu sodnho,
kter vyluuje slinivka. Jsou to alkalizan
inidla, kter alkalizuj kysel obsah aludku
(tzv.chymus), aby alkalick slinivkov
a stevn enzymy mohly dokonit proces
trven.
V ppad
nedostatku
lui
a hydrogenouhliitanu
sodnho
budou
kyseliny obsaen v trvenin neutralizovat
alkalick
trvic
enzymy
ze slinivky
a tenkho steva, m znemon dn
trven potravy. A kyselina chlorovodkov
potom vyvol znt stevnch stn. Nakonec
se mohou objevit vedy a stevn itidy".
Na tom nen nic divnho, kdy msto
dnho psoben trvicch enzym dochz
ke kvaen a hnit zbytk nerozloen
potravy. Tm se ovem uvoln spousta
toxickch ltek a alkohol, kter rovn
znemouj
dn
tpen
potravy
na stavebn materil a palivo. Tento alkohol
zpsobuje dal problmy s krevnm cukrem
a acidzu.
Funkce slinivky, je se bezprostedn
tk cukrovky, je vykonvna bukami
beta, kter produkuj a uvoluj inzuln, jen
pomh tlu zuitkovat glukzov palivo.
Inzuln jakoto proteinov hormon pomh
transportovat
glukzu
bunnou
membrnou. V tto souvislosti je teba
zmnit, e fruktza se bunnmi stnami
difunduje. To znamen, e poteba inzulnu
k jejmu transportu do buky je vce ne
sporn, pesto se diabetikm bn rad,
aby nejedli ovoce, protoe obsahuje cukr.
Pokud
jde
o mne,
ukldm
svm
diabetickm pacientm ovocnou dietu, s n
dosahuji nesmrn pozitivnch vsledk.
V Langerhansovch ostrvcch, co
je soust slinivky, se nalzaj buky beta,
kter produkuj a uvoluj inzuln. Zhor-li
se jejich funkce v dsledku zntu nebo
ucpn, me poklesnout tvorba inzulnu.

Dovolte svm blinm,

aby vm pomhali
MNOHOKRT JSEM BYL SVDKEM
TOHO, JAK PBUZN NEBO PTEL
PIVEDLI NA KLINIKU NEMOCNHO
A CHTLI PO MN, ABYCH JIM EKL,
CO S NM MAJ DLAT.

VNUTI
MU DETOXIKAN PROGRAM.
PIPRAVUJ MU VY, JDLO
A BYLINN DOPLKY. V DEVTI
PPADECH Z DESETI TO KON
NEZDAREM.

CHYB ZDE TOTI SRDCE

NEMOCNHO A JEHO OPRAVDOV

TOUHA SE UZDRAVIT.

MUSTE SE

PODLET NA VAEM

UZDRAVOVN.

TO

JE JEDEN

Z DVOD, PRO JSTE ONEMOCNLI.

CHCETE-LI SE

UZDRAVIT, MUSTE

SI VECHNO PIPRAVOVAT SAMI A S

LSKOU -JE TO STEJN, JAKO KDY
TOUTE V IVOT NCO ZAT NEBO
DOSHNOUT.

JE

SKVL, MTE-LI V TOMTO

PROCESU SV BLIN NA VA
STRAN, ALE NESM TO DOJT TAK
DALEKO, E BY ZASTNILI VAI
TOUHU SE UZDRAVIT A VAE CLE.

CHCETE-LI, ABY VM BYLO DOBE,

MUS TO VYCHZET Z VS. STATE
SE PRO SVT ZNM PKLADEM
BO VEMOHOUCNOSTI.
Langerhansovy ostrvky sestvaj ze t
druh bunk: bunk alfa, kter vyluuj
glukadon a zvyuj hladinu glukzy v krvi,
bunk beta, kter vyluuj inzulin a sniuj
hladinu glukzy v krvi, a bunk delta, kter
vyluuj
somastotatin.
Ten
potlauje
vyluovn inzulnu, glukadonu, rstovho
hormonu z pedn hypofzy, a gastrinu ze
aludku. Pi cukrovce, jak ji bylo uvedeno
ve, jsou postieny buky beta.
157

U obou typ cukrovky, ale zejmna

u 1. typu, je oslaben slinivky zpravidla
zskno geneticky. Avak slinivku si meme
oslabit rovn nezdravm ivotnm stylem.
To plat zejmna o cukrovce 2. typu nebo
o staeck cukrovce. Me trvat i nkolik
generac, ne slinivka oslaben zntem
nebo toxicitou vyvol cukrovku. Ne se
u vs pln projev nkter trval typ
cukrovky, budete pravdpodobn trpt
hypoglykemi nebo thotenskou cukrovkou.
Existuje samozejm irok kla cukrovek,
podle
mry
oslaben
slinivky.
Nezapomnejme, e u nkoho mus mt toto
oslaben potek. Zbv otzka, co je
pinou cukrovky.
Cukrovka bv povaovna za poruchu
imunitnho systmu, pi kter lymfocyty
napadaj buky beta a ni je. Podle mch
zkuenost
prozrazuje
tento
vklad
neporozumn obrannm mechanismm
tla. Mjme na pamti, e n imunitn
systm je uren k vyluovn odstraovn
slabch. Bezdvodn sm sebe nenapad.
Alopatit
lkai
nenalzaj
pro
tuto
autoimunitn reakci jin vysvtlen, ne
e se pravdpodobn jedn o genetickou
zleitost. Avak skuten pina tto
reakce
se stane
zejmou,
jakmile
si uvdomme, e v prod pevaj siln,
zatmco slab umraj. Slab proda nikdy
nerozmnouje, nbr likviduje.
Vidl jsem ppady cukrovky, kterou
vyvolaly motolice parazitujc ve slinivce.
Motolice jsou cizopasnci, kte pronikaj
do jater a slinivky. Oiovn tla od vtiny
kodlivch parazit je soust dobrho
detoxikanho programu. Nicmn paraziti
nemoc i poruchu tkn nezpsobili. Jsou
a na druhm mst, za toxitou a oslabenm
tkn.

NADLEDVINY
Jeden z nejdleitjch vztah, siln
pehlen,
existuje
mezi
slinivkou
a nadledvinami. Kra nadledvin produkuje
adrenokortikoidy. Nadledvinov steroidy,
zvan
glukokortikoidy
(kortizol
a kortikosteron),
pln
mnoho
funkci.
Napklad tlum znty a podlej se na
metabolismu sacharid, co je v sv
podstat katabolick proces.

Tlesn paliva
GLUKZA A

FRUKTZA JSOU

NEJDLEITJ JEDNODUCH
CUKRY POTEBN K

CHODU"

VAEHO TLA, PODOBN JAKO

BENZN I NAFTA PRO VAE AUTO.

JEDNODUCH CUKRY POTEBUJ

MNOHEM MN INZULNU NE
SLOEN CUKRY.

SLOEN CUKRY JAKO MALTZA,

DEXTRZA A RAFINOVAN
SACHARZA MUS BT ROZTPENY
NA JEDNODUCH CUKRY, ABY
JE TLO MOHLO VYUT.

TO

VYVOLV ZVENOU POPTVKU

PO INZULNU A ROVN VEDE

K HYPERGLYKEMII, CO M ZA
NSLEDEK HROMADN TUKU.

AMINOKYSELINY JSOU VAM

STAVEBNM MATERILEM A CUKRY

(GLUKZA, FRUKTZA ATD.) VAM

PALIVEM.
NIKDY NEUVEJTE BLKOVINY
JAKO PALIVO. ZPSOBUJE
TO POKOZEN TKN, RAKOVINU
A SMRT. BLKOVINY JSOU STAVEBN
MATERIL, NIKOLI PALIVO.
Nadledviny produkuj neuromeditory,
kter ovlivuj funkci slinivky. Proto je teba
pracovat s obma lzami. Posilovn
nadledvin je velmi dleit, nebo maj
vznamn vztah ke kad buce v tle.

TTN LZA
A PTTN TLSKA
Nememe opomenout ani ttnou
lzu a ptm tlska, nebo kontroluj
metabolismus a zuitkovn vpnku. Bez
sprvnho zuitkovn vpnku hroz vem
bukm oslaben. Vpnk hraje t
vznamnou roli pi zuitkovn zinku,
selenu a eleza, kter ovlivuje zuitkovn
glukzy a bunn funkce.
158

HYPOTALAMUS A HYPOFZA
Dal monou oslabenou oblast, k n
je teba
pihldnout
pi
cukrovce,
je hypotalamus a hypofza. Zadn st
hypofzy, zen hypotalamem (hlavnm
potaem
v naem
tle),
uvoluje
antidiuretick hormon, jeho dysfunkce
zpsobuje diabetes insipidus. Je teba
si povimnout,
e pn
trank
v osmdesti i vce procentech ppad
zpsobuje oslaben velkho mozku, vetn
(a pedevm)
hypofzy
a hypotalamu.
Jakmile porozumte trvicmu stroj,
zejmna tlustmu stevu a jeho vztahu
k jednotlivm
orgnm
a lzm,
pochopte, pro je zdrav trvic systm
nezbytn k uzdraven zbytku tla.

TRVIC SYSTM A CUKROVKA

Trvic
stroj
souvis
se vemi
tlesnmi orgny a lzami. Pedstavuje
sted tla, stejn jako nboj sted kola. Jeli trvic stroj potaeno zahnvajcm
povlakem ze zbytk masa a mounch
jdel,
vsledn
znt
a toxicita
se promtnou do pbuznch oblast. Proto
jsou oista a poslen trvicho stroj
nezbytn, chcete-li zvtzit nad jakoukoli
chorobou vetn cukrovky.

SKUTEN PINY CUKROVKY

Existuje mnoho teori o pinch
cukrovky, od nnos cholesterolu kolem
bunk beta po autoimunitn problmy
a genetiku.
Jin
soud,
e pvodcem
cukrovky je stres a obezita.
Kad buka v tle
je genetick
buka. Nkter se stvaj slab ne jin,
co bylo vysvtleno ve. Tato oslaben
se zvtuj
a dd
se
z generace
na generaci.
Protoe
si toho
nejsme
vdomi, elme dnes vnm oslabenm
tkn,
co
m pinu
zejmna
v chronickch a degenerativnch chorobch.
Mjme na pamti, e existuj pouze
dv piny vekerch nemoc. Prvn
je toxicita a druhou acidza, v podob
zntu. Tyto dv piny jsou zpsobeny

tm, co jme, pijeme, dchme, co si

nanme na ki, stejn jako tm, co si
myslme a co ctme. Toto vechno me
nae tlo a jeho buky poslit nebo oslabit.

LBA CUKROVKY
Diabetikm vdycky ukldm ovocnou
a zeleninovou
dietu.
Syrov
ovoce
a zelenina oist a zregeneruje slinivku
a nadledviny. Velmi dleit je dodrovan
sprvnch kombinac jdel (viz instrukce
v 7. kapitole, Jeden pro vitalitu), protoe
kvaen
a zahnvn
jdla
nepzniv
ovlivuje innost slinivky a hladinu cukru
v krvi. Uvm rovn bylinn detoxikan
program a bylinnou sms na poslen
slinivky (viz 8. kapitola, kter pojednv
o bylinch
a posilujcch
bylinnch
smsch). U cukrovky 2. typu mete bt
bez inzulnu po tech a osmi tdnech,
budete-li dodrovat dobr detoxikan
program a uvat vysoce kvalitn byliny.
Osobn vdy doporuuji asistenci
kvalifikovanho
lkae,
jen
vm
pome absolvovat detoxikan proces.
Je nutn, abyste si hldali hladinu cukru
v krvi. Me vm klesnout velice rychle,
a kdy se opt ustl, nebudete si chtt vzt
vy dvku inzulnu. Tm byste si vak
mohli pivodit kma.
Pouvejte
zdrav
selsk
rozum
a nebute zbrkl. Pokud berete inzuln
a kontrolujete si cukr denn, nemus vs
znepokojovat,
kdy
se jeho
hladina
doasn zv. Mohou to zpsobit nkter
druhy ovoce. Zjisttete-li kter, pestate
ho jst, dokud se hladina cukru neustl.
Mjte na pamti, e vam cle je vyistit
a zregenerovat slinivku a nadledviny, nikoli
vylit cukrovku.
Nezapomnejte, e sloen cukry jako
sacharza, maltza a dextrza mohou v
organismus
zahltit
glukzou.
Snait
se nacpat
tuto
pebytenou
glukzu
do bunk spolu s inzulnem nen eenm.
Tm je vyvarovn se tchto sloench
cukr.
Dle
si povimnte,
e rovn
blkoviny, zejmna maso, zvedaj hladinu
krevnho cukru. Maso nen vyven 159

jdlo, nebo se skld pevn z blkovin.

Proto
bude
vae
tlo
tpit
tuky
a pemovat je na glukzu, aby se dostalo
do rovnovhy. A tato glukza vm potom
zvedne hladinu krevnho cukru.
Existuje pli mnoho faktor, kter
se podlej na vzniku cukrovky. Avak
nelamte si s tm hlavu. Jezte jdlo, kter
bylo ureno pro vae tlo ovoce, zeleninu
a oechy.
Neexistuje
dn
nevyliteln
nemoc,
pouze
nevyliteln
lid."
To znamen, e nkter lidi nelze vylit,
protoe nechtj t. Mnoz svou nemoc

vyuvaj k pilkn pozornosti rodiny nebo

druhch. Mnoho lid upadne do apatie
a hled
u druhch
lsku
a pozornost
jakoto podprn mechanismus. Bute
vnitn siln a pobvejte co nejastji
ve vlastnm nitru.
Osvojte
si co
nejvce
informac
o potravinch a jejich incch na tkn.
Nikdy
se neobvejte
Boha
a prody.
Pustoiv inky cukrovky jsou rozshl,
ale jej lba je snadn. I kdy vm me
trvat est msc a rok, ne se uzdravte,
je to lep ne celoivotn trpen. Zbavte
se svch nemoc. Uzdravte se !

MODUL 5.8

bytek vhy a jej kontrola zjiovn piny

Existuje mnoho dvod, pro maj lid
nadvhu.
Obezita
se stala
vnm
problmem,
zejmna
ve Spojench
sttech.
Podle
Tommy
Thompsona,
ministra zdravotnictv a sociln pe, je 50
milion dosplch, co je tvrtina dospl
americk populace, obznch (New York
Times, leden 2003). Kdyby se k tomu jet
pidaly daje o dtsk obezit, toto slo
by znan vzrostlo.
U obezity je teba vdycky zkoumat
piny, nikoli nsledky. Protoe nae
spolenost povauje otylost za nenleitou
a nezdravou, za pznak ztrty sebekontroly
nebo za oklivou, sname se j za kadou
cenu zbavit. Nkte lid ovem boj
s obezitou vzdaj a potom hluboko ve svm
nitru
chovaj
vztek
a zkost.
To samozejm me jen prohloubit jejich
problmy.
Podvejme se na piny obezity,
ze veho nejdve na endokrinn systm.
Ukate mi obzn osobu a j vm eknu,
e j
patn
funguj
ttn
lza
a nadledviny. Hypotyreza, snen innost
ttn lzy, je jednou z nejastjch pin
obezity. Mnoho lka uv ke zjiovn
hypoaktivity i hyperaktivity ttn lzy
krevn test, piem obvykle zkoumaj
hladinu hormon tyrotropinu T3 a T4. (Viz
Dodatek C, kde je pehled krevnch test

a nvod, jak interpretovat jejich vsledky.)

Po letech zkoumn jsem piel na to,
e tyto testy jsou velmi nepesn. Proto
jsem vymyslel test bazln teploty (viz
Dodatek A). Ml jsem tisce pacient,
jejich test na hormony T3 a T4 byl
normln,
a oni
sedli
pede
mnou
se studenmi konetinami, padaly jim
vlasy, byli unaven, lmaly se jim nehty
na rukou nebo se na nich tvoily rhy, mli
problmy se srdcem, deprese nebo slab
hlas, abych uvedl nkolik klasickch
pznak hypotyrezy.
Druhou nejastj pinou obezity
jsou nadledviny, respektive hypofunkce
kry nadledvin. To mohou zavinit rzn
steroidy, kter se zapoj do metabolismu
sacharid, take sloen cukry (kroby),
ba dokonce glukza, mohou potom bt
snadno pemnny v tuky, msto aby byly
dn
metabolizovny.
Ve he
me
samozejm
bt
i hypofza,
nae
nejdleitj lza.
Tet a nejrozenj pinou obezity
jsou patn stravovac nvyky. Jsme
spolenost,
kter
miluje
disacharidy.
To jsou sloen cukry, k nim pat
sacharza, dextrza, maltza a laktza.
Nae tlo me vyuvat pouze jednoduch
cukry, glukzu a fruktzu, a v kojeneckm
vku i galaktzu. Molekuly sloench 160

cukr mus bt rozloeny na jednoduch

cukry, aby z nich buky mohly erpat
energii. Pebytky se pemuj na glykogen
(ivoin krob) nebo na tuk a ukldaj se.
Strava prmrnho Ameriana obsahuje
rovn znan mnostv nasycench tuk,
kter se v kyselm prosted nasycuj jet
vce. Potom z nich ale buky nemohou
zskvat iviny a energii. To m za nsledek
tvorbu kamen a povlaku a slepovn
ervench krvinek.
krobovit ltky, napklad obil, jsou
dnes
mezi
lidmi
velice
oblben.
Nenaklen obil m mlo vyuitelnch
ivin, je kyselinotvorn a tko straviteln,
obsahuje lepiv krob a tloustne se po
nm. Skot a vepi se krm obilm, aby
rychle pibvali na vze.
Samozejm,
e genetika
hraje
vznamnou roli v na tlesn konstituci.
Kad buka naeho tla je genetick
buka. Avak nkter jsou slab a jin
silnj. Slab buky mohou zpsobit
oslaben lz, kter se potom dd. Kad
dal generace bude slab a slab, dokud
nkdo nezane posilovat sv geneticky
oslaben buky.

EMON SLOKY TLOUSTNUT

Lid jsou dnes nesmrn emocionln
a zvisl jeden na druhm co znamen,
e jsou emocionln a mentln oslaben.
To m obrovsk vliv na obezitu, protoe
jsme si navykli konzumovat ve chvlch
emocionln rozladnosti a bolesti sladkosti
tak zvan jdlo tchy". Jeliko jsme
pvodn frugivorov, odpovdaj sladkosti
naim biologickm potebm. Avak tyto
cukry by mly bt jednoduch a nikoli
sloen,
kter
se vtinou
ukldaj
v podob tuku.
Chcete-li zmnit v ivot, ponote
se do svho nitra a poznejte sami sebe.
Vy jste bot. Bh vs stvoil, take jste
bom vtvorem. Individualizace je bo
hra. Naute se radovat ze skutenosti,
e jste se narodili jako lid. Pichzme
na tento svt sami, ijeme v nm sami,
vyjma spolenosti tch, s nimi chceme
trvit as, a potom umrme sami. Ve svm

nitru jsme vdycky sami. Zante milovat

sebe, protoe nic jinho nemte, vyjma
Boha.
Vae mysl je nejmocnj nstroj,
kter uvte k tvoen pedstav. A vae
zkuenost uruje, jak se vidte. Chcete-li
bt thl, dvejte se na sebe jako na thl.
Vtina obznch lid si nepipad thle,
a tak jim d prci dvat se na sebe jako
na thl.
Jakmile
si pipadte
thl,
zanete na sebe pohlet jako na thl.
Zmte svj jdelnek a zante jst syrov
ovoce a salty, kter zpsob, e si vae
tlo bude pipadat thl, lehk a ist.
Strava doporuovan v tto knize rozpout
tuky a posiluje bunn funkce, m
zvyuje vai vitalitu.
Upravte
rovn
innost
vaeho
endokrinnho systmu, zejmna ttn lzy
a nadledvin.
Jedenm
syrov
stravy
a uvnm bylin je mon zregenerovat
doslova vechno. Pebudujte svoje tlo
je to hraka. State se spokojenmi sami
se sebou a radujte se z Boha v kadm
okamiku. Zapomete na zlost, zvist,
rlivost i z a milujte ve iv, nebo
veker ivot je bosk.

NEBEZPE
VYSOKOPROTEINOV STRAVY
Ve snaze
ubrat
nadbyten
kila
zkoume asto vysokoproteinov diety.
Tyto diety jsou siln toxick, zvlt kdy
se jedn o zvec blkoviny. Tlo mus
vynaloit spoustu asu a energie, aby
je roztpilo na jednoduch aminokyseliny,
nebo blkovinn struktury neme nijak
vyut.
A energii
potebnou
k jejich
rozloen samozejm zskv tpenm
uloenho tuku.
Aminokyseliny
jsou
stavebn
materil potebn pro rst a opravu
tkn. Neslou jako bunn palivo
a ani k tomu nebyly ureny. Pokoumeli se rozloit aminokyseliny na palivo, co
vyaduje nesmrn energie, pokodme
si tkn jater, slinivky a ledvin. Pipravme
se rovn o svalovinu, take zeslbneme
a v mnoha ppadech i zememe. Ano,
zememe.
161

Kadoron
umraj
tisce
lid
na nsledky toxicity zpsoben blkovinami.
Blkoviny jsou kysele a bohat na fosfor
(dusk)
a elezo,
kter
vytsuje
elektrolyty,
zejmna
vpnk.
Kysel
prosted; v tle vytv znty a hlen.
To vechno nakonec pivod bunnou
smrt. Je dleit porozumt opravdovm
biologickm
potebm
naich
tl
a uvdomit
si zniujc
nsledky
vysokoproteinovch diet.

POKUD HUBNE NKDO, KDO

DODRUJE DETOXIKAN PROGRAM,
MUS SI POLOIT OTZKU:

PRO

HUBNU, KDY V SYROV STRAV

PIJMM VCE IVIN A LEP
AMINOKYSELINY

JEDNA Z

?"

ODPOVD ZN, E JAKMILE

JE VAE TLO SILNJ

A ZDRAVJ, ZANE SE ZBAVOVAT
TOXICITY A SLABCH BUNK, M

Vyzblost

UVOLUJE MSTO NOVM

MNOHO LID TRP VYZBLOST,

ZDRAVJM BUKM.

PRBHU

DETOXIKANHO PROCESU VM

JEJ PINOU JE PATN TRVEN

NAPKLAD MOHOU SLZT NEHTY

PROBLMY SE

NA RUKOU I NOHOU, ZAKRNT

SLINIVKOU

A NEDOSTATEN VSTEBVN

SVALY A ME SE VM LOUPAT

V TRVICM STROJ.

KE, ZEJMNA JSOU-LI TYTO TKN

KDY NKDO

NEN SCHOPEN TPIT IVINY

PLI SLAB A TLU NESTOJ ZA TO

NA STAVEBN MATERIL A PALIVO,

JE POSLIT.

NEBO M TRVIC STROJ TAK

UCPAN, E TYTO IVINY NEME
VSTEBVAT, UME NAKONEC
HLADEM.

PI HYPOTYREZE, KDY

BY SE DALA OEKVAT NADVHA,

ME BT LOVK ZCELA VYZBL,

POKUD M OSLABENOU SLINIVKU
A UCPAN TRVIC SYSTM.
ME TRVAT LTA, NE SE

NKDY
VYL,

AVAK ZNOVU NABYT ZDRAV STOJ

VDYCKY ZA TO.

MNOHO LID VETN LKA

SPOJUJE VYZBLOST SE ZHORENM
A ASTO OHROUJE ZDRAV SVOJE
NEBO SVCH PACIENT, KDY KVLI
PIBRN J NEBO DOPORUUJE
JST NEJRZNJ JDLA.

ZPRAVIDLA TO

JSOU TUKY

Z MLNCH PRODUKT
A OBILOVINY.

AVAK TYTO

POTRAVINY JENOM ZPSOBUJ

DAL OSLABEN BUNK, PROTOE
JSOU KYSEL A UCPVAJ TLO.

NEBOJTE SE, VECHNO

SE NEJENOM OBNOV, ALE I POSL
A UZDRAV.
EENM JSOU
JEDNODUCH CUKRY
Cukry jsou palivo, bez nho buky
nemohou t. Avak mus to bt jednoduch
cukry, kter jsou obsaen v ovoci
a zelenin. Sloen cukry napklad v obil,
rafinovanm
cukru
nebo
mlnch
vrobcch, zpsobuj ukldn tuku, jsou
kysel a vysoce obstrukn.
Syrov ovoce a zelenina pedstavuj
bohat zdroj ivin, vetn jednoduchch
cukr a aminokyselin. Tyto potraviny vm
sraz vhu zvlt kdy je jte syrov.
Tak vs proist a posl vai ttnou lzu
a nadledviny.
Hlavn
nezapomnejte
na lzy !
Nebo d vech 76 bilion
vaich bunk. Dle ovlivuj v zavac
metabolismus,
cukern
metabolismus
a tukov metabolismus, piem toto
vechno
rozhoduje
o tlesn
vze
a energetickch hladinch.
POZNMKA: Nkte lid, kte zanou jst
vhradn syrov ovoce a zeleninu,
162

budou zprvu pibvat na vze. To nen

dvod k panice !
Jedn se pouze o
vodovou" vhu. Syrov ovoce a zelenina
obsahuj 90 procent vody. Pokud zadrujete
vodu, je to proto, e vae tlo je pli
kysel a m v tknch pli mnoho kyselch
usazenin.
Zadrovan
voda
m tlo

alkalizovat a usazeniny vyplavit. To netrv

dlouho a je to velice prospn.
Bute trpliv a radujte se z tohoto
novho dobrodrustv jeden pro vitalitu
a zdrav. A sledujte, jak vae kila miz.

MODUL 5.9

Ke a jej choroby
Ke je vam nejvtm orgnem. Jej
koly sahaj od kontroly teploty a ochrany
tla a po vyluovn. Proto se j tak k
tet ledvina". Kad den ke dajn
vylou tolik toxickho odpadu jako plce,
ledviny a steva. Toto vyluovn probh
formou hlenu, toxin (kyselin) a plyn.
Odpadn produkty mnoha jdel, kter
konzumujete,
ucpvaj
v
systm
a vyvolvaj v nm znty. Kon choroby
jsou pouze symptomy tohoto procesu.
Jeliko se tlo sna odpadn produkty
vylouit, mete zakouet vechno od lup,
vdk
a vyrek
a po
dermatitidu,
lupenku
a rakovinu
ke.
Lupnka
a rakovina ke jsou nejtoxitj ze vech
konch nemoc, na nich se nejvce podlej
paraziti.
Paraziti jsou mrchorouti. Vyskytuj se
v kadm toxickm prosted, kde jsou
mrtv i odumrajc buky, vetn rznch
vrstev ke a jejho povrchu. Chcete-li,
mete vechny tyto symptomy nazvat
nemocemi", avak pina je vdycky
stejn. Pouze stupe jejich zvanosti
je rzn. K lb tchto konch neduh
uv vtina alopatickch lka kortizon
nebo steroidy jako prednison, kter jsou
vak dobr jen k tomu, aby zahnaly toxiny
a parazity hloubji do tkn, a tak jet vce
zablokovaly sprvn vyluovn.
Toxiny
ucpvaj
nejenom
ki
a vyluovac orgny, nbr tak jtra.
Trpte-li
njakou
kon
chorobou

od obyejnch pupnk po dermatitidu nebo

lupnku muste se detoxikovat, zejmna
lymfatick systm, jtra, ledviny a steva.
Pestate jst mln vrobky a rafinovan
cukr, nebo oboj siln ucpv tlesn

tkn. Plsn miluj tento druh usazenin

a toxicity jako zdroj potravy. Vyvolvaj
chorobu zvanou Candida albicans, co
je pemnoen kvasinek. Kvasinky nle
do rodiny
plsn.
Dobrou
bylinnou
antiparazitickou sms mete zlikvidovat
vtinu tchto plsn (kvasinek). Pokud
se ale
nezbavte
toxicity
a usazenin,
na nich parazituj, objev se plsn znovu.
Horeky jsou jednm z nejlepch
nstroj, kter tlo uv k vyluovn k.
Se zvyovnm tlesn teploty se zvyuje
pocen, m se zvyuje vyluovn toxin
a hlenu.
Tlo
vyvolv
symptomy
nachlazen a chipky, protoe tak reaguje
na napaden parazity, stimulaci
nebo
detoxikaci
(alkalizaci).
Nikdy
tyto
symptomy ani horeku nepotlaujte.
Nejsou to nemoci, ale pirozen
tlesn reakce, kter maj zvit
vyluovn, aby se tlo uzdravilo.
Kdy se nepotte, vae ke se ucpe a
je potom such, upinat nebo zancen.
Tm trp mnoho en, a proto uvaj
hydratan krmy, aby mly ki opt
vlnou a mastnou. Avak krmy zvtuj
usazeniny v subkutnnch vrstvch ke
a mazov lzy a pry jsou jet ucpanj.
Zdrav va ke je vnitn a nikoli vnj
zleitost. Jinmi slovy: zdrav tlo uvnit
znamen zdravou ki venku. Muste-li
svou ki ivit zvnjku, uvejte ist,
za studena lisovan olej z hroznovch
semen nebo olej olivov. Mete tak
uvat tokoferol (vitamin E), jojobov olej
nebo ist silin oleje.
Trpte-li hypotyrezou, jako 60 a 70
procent populace, jen tak se nezpotte.
ttn lza ovlivuje nai schopnost
163

potit se, zpsobuje, e se potme hodn

nebo mlo. Nedostatek pohybu je dalm
dvodem, pro se lid dost nepot.
Nalistujte si 9. kapitolu, modul Devt
zdravch nvyk, a pette si pase
o lb
mokrm
prostradlem
a kartovn such ke. Toto jsou dva
jednoduch zpsoby, jak zvit vyluovn
k. A syrov strava je stejn dleit pro
zdrav cele pokoky jako kad buky.
Kdy se vm ke zane propadat nebo
krabatit, nen to stm. Je to jejm
oslabenm.
O svou ki muste peovat stejn
jako
o jakkoli
dleit
orgn.
Nezapomnejte, e ttn lza a jtra

souvis s k, a proto detoxikujte jtra

a dbejte na optimln fungovn va ttn
lzy. K pesnjmu oven funknosti
ttn lzy aplikujte test bazln teploty
(viz Dodatek A).
Mjte radost ze zdrav ke. Kdy
budete detoxikovat a regenerovat, cel tlo
vm
podkuje
a odvd
se pevnm
zdravm. Pomhal jsem osmdestiletm
a devadestiletm lidem zskat zptky
prunou, zdravou, nevrsitou a vlnou
ki.
Tlo
je nejasnj
a nejinteligentnj stroj na svt. Peujte
o nj, protoe je to v dopravn prostedek
po vechna
lta
vaeho
pozemskho
pobytu.

MODUL 5.10

Mysl, emoce a buky

Doposud jsme se zabvali psobenm
nejrznjch potravin a toxin, kter
konzumujeme, na nae tlo. Pistupme
nyn ke zkoumn mnohem subtilnjch
proces, kter ovlivuj ns i nae tlo
a pinej rovn nemoci.
Dva
nejmocnj
nstroje,
jich
uvme
k vytven
na
zkuenosti
v tomto
fyzickm
svt,
jsou
mysl
a emoce. Fyzick tlo je pouhou bltivou
skopkou, kter vude nos nae vdom.
Nebt mylenkovch proces, kter nm
umouj pedstavit si nsledky in, kter
chceme vykonat, bychom v ivot nic
nevykonali. Avak bez emoc by nebylo ani
touhy konat. Zatmco mysl bere obrazy
minulosti
a ptomnosti
a skld
je dohromady, aby vytvoila budoucnost,
jsou to emoce, kter ns nut tyto obrazy
uskuteovat. m silnji jsme uneseni
njakou mylenkou i pedstavou, tm vce
budeme zakouet zkuenost", bez ohledu
na to, jak je. K tmto dvma tvoivm
aspektm je pipojeno nae ego, kter
pedstavuje
nai
individualitu.
Kdy
to vechno dte dohromady, dostanete hru
ivota.
Mysl a emoce nm mohou pomhat,
ale tak kodit, pokud ns kontroluj
a zotrouj. Navrhuji vm, abyste uvali

mysl
a emoce
k vlastnmu
poslen
a regeneraci. Mjte na pamti, e mysl
tvo z pedstav. Cokoliv si pedstavte,
stv se na t i on rovni va
skutenost. Nue, vyuijte tohoto procesu
k vaemu prospchu. Pedstavte si, e jste
zdrav a pln energie. Nyn popuste uzdu
emocm. Nadchnte se pro nov ivot, pln
sly a vitality. Nech vs vae emoce
pivedou k tomuto cli. Zajmejte se o knihy
a informace o syrov strav a detoxikaci.
Je velice dleit, abychom my, jakoto
due, porozumli naim tlm, nebo jsou
nam dopravnm prostedkem na tto
pouti svtem. Muste se nauit, jak sprvn
uvat tlo pro vae nejvy dobro. To,
co stvote
mentln
a emocionln,
se stane va zkuenost.
Opravdovho
zdrav
a vitality
je dosaeno,
kdy
mme
mentln
a emocionln tlo" v rovnovze. Ob tla
se vzjemn
ovlivuj.
Vae
emoce,
zejmna ty negativn jako vztek, nenvist
a zvist, mohou vae fyzick tlo oslabit
a vyvolat v nm spoustu nemoc. Tyto
emoce se ukldaj v jtrech a ledvinch.
Znemon sprvnou funkci slinivky (ttven)
a ostatnch endokrinnch lz. Emoce
mohou dokonce ochromit nai mysl, kdy
ovlivn nai schopnost chpat, myslet
164

a init racionln rozhodnut. Pedevm

mohou zablokovat srden centrum. Jakmile
k tomu dojde, nae schopnost se uzdravit
se drasticky zhor, ba nkdy u zbv
jedin smrt.
Mezi klienty s rakovinou, jim jsem
nemohl pomoci, byli tac, kte mli srden
centrum
z toho
i onoho
dvodu
zablokovan, pro n bylo nesmrn tk
otevt se lsce. U nkoho je to sloit
a hluboce zakoenn problm. Zde me
pomoci
meditace,
vrouc
modlitba
a duchovn veden. lovk by se ml
radovat ze ivota kvli tomu, jak je.
Pozorujte produ a obklopte se kvtinami
a bylinami, nebo jsou velice liv. Proda
vs
zahrne
ocenem
lsky.
Pokud
se dokeme
odpoutat
od minulosti,
meme se radovat z kadho okamiku
kvli
tomu,
jak
je.
Zapomeme
na vekerou nenvist a zlobu a na veker
nae nzory. Odevzdejme ve Bohu. Jedno
star pslov, kter rd uvm, zn:
Pusme vechno a otevme se Bohu."
Lska, tst, radost, zdrav a bdl
pozornost
otevraj
srdce.
Netst,
deprese, zoufalstv, hnv, zvist, zlost,
rlivost a veker negativismus srdce
uzavraj. Mysl mus bt bdl. k se,
e mysl je skvl sluha, ale mizern,
ba nebezpen pn.
Mylen
ns
odvd
od radosti
z ptomnho okamiku, od vnho te".
Vzpomnte si, jak se vm v dtstv zdlo,
e ptomn okamik trv celou vnost ?
Vae dny byly tenkrt dlouh, pln hry
a vzruen.
Kdy
jste
vyrostli,
tyto
bezasov
okamiky
se rozplynuly
v pemlen
a touze.
Vtina
naich
vzdlvacch
systm
podporuje
soutivost a omezuje svobodn mylen,
stejn jako materialistick svt majetku
omezuje svobodu a tst. Tyto okolnosti
znan oslabily nai bdlost a schopnost
vyciovat Boha, pramen opravdov vitality,
tst a blaenosti.
Detoxikaci vaeho fyzickho tla
mete uvst do chodu sled udlost, kter
vm umon oistit a dostat pod kontrolu
vae emocionln a mentln procesy. Tento
proces mete podpoit, kdy umonte
starm
mylenkovm
stereotypm

a emocm, kter se v prbhu detoxikace

mohou vynoit, aby se konen uvolnily
a mohly bt zapomenuty. Toho lze
doshnout nkolika zpsoby.
Zante pozorovat svoje mylenky.
Pestate se s nimi ztotoovat a state
se jejich pozorovateli. Odpoutejte se od
vsledk sv innosti a od nzor a emoc
druhch lid. To vechno odevzdejte duchu,
Bohu, vtru... emukoli, v co vte.
Oprostte se od vekerch negativnch
emoc a mentlnch vazeb. Takto umonte
nejvt lebn sle, aby prochzela vmi
a vam
mentlnm,
emocionlnm
a fyzickm tlem a zaplavovala vs vitalitou
a vdomm,
kter
je nepopsateln
a jedinen.
Radujte
se
z kadho
okamiku ivota. Dovolte svobod, aby
se roziovala
a prohlubovala.
Zbavte
se starch
mylenkovch
a citovch
stereotyp a state se vitlnmi a zdravmi.
Udlejte to hned !

LZY, EMOCE A ZDRAV

Stoj rozhodn za povimnut, e kdy
je v endokrinn systm nevyven, jste
nevyveni i vy. To plat zejmna o trid
hypofza, ttn lza a nadledviny.
Je-li
ttn
lza
hypoaktivn,
zuitkovn vpnku kles. To me vyvolat
nejrznj depresivn stavy, od slabch
po chronick.
Jsou-li
hypoaktivn
nadledviny,
mete
trpt
zkostmi.
zkostn reakce sahaj od mrn plachosti
a introverze pes obavy, chronick neklid
a zkost
po prudk
ataky
zkosti,
ochromujc
strach
a samotstv.
Maniodepresivn psychza, schizofrenie
a dal duevn nemoci jsou projevem ve
uvedench hypofunkc, kter ovlivuj vai
hladinu
vpnku,
serotoninu,
neuromeditor a podobn. Proto je zdrav
fyzickho tla tak dleit pro vae
mentln a emocionln tlo. Vechna ti
tla jsou spolu provzna tak tsn, e je
vnmte jako jedin.

Shrnut
Odhalme tajemstv, kter vedou
ke zdrav a vitalit vae fyzickho tla,
vaich
emoc
a va
mysli. 165

Pevezmte pi nad tmito nstroji i tly.

Jsou to vae vyjadovac prostedky bhem
pobytu na tomto svt. Oistte sv tlo.
Nechte vechny vae emoce odplynout
nebo je nahrate lskou. Vystupte za mysl

do svta vnho Te. Budte vmi"

nikoli va mysl. Mylen uvejte pouze
k tvoen toho, co potebujete, a nikoli
toho.co chcete.

MODUL 5.11

Co vm chce vae tlo ci ?

V ivot se nic nedje bezdvodn.
Vechny vci existuj a mn se z njak
piny.
Kdy
podniknete
dlouhou
prochzku, je to proto, e jste se pro
ni rozhodli rozumem a citem (touha).
Buky ve vaem tle jednaj pln stejn.
Nicmn ony druhy mylenek a emoc,
kter ovlivuj buky, psob velice jemn,
tm podvdom.
Buky u funguj automaticky, avak
maj na n vliv hormony, steroidy,
neuromeditory, serotonin atd. Tyto ltky
vyvolvaj reakci ve tknch (v bukch),
co je nut k tomu, aby njak odpovdly,
v zvislosti na poten mylence nebo
emoci. Dobrm pkladem toho je strach.
Spatte-li nco, co vs vyds, vae
nadledviny zanou produkovat andrenalin,
aby stimulovaly srdce a krevn obh
a povzbudily
svalovou
innost.
Tm
zmobilizujete slu a energii k tku i boji.
Nadledviny
nejprve
dostanou
signl
z mozku, aby uvolnily adrenalin, piem
mozek tento signl pijme prostednictvm
vaeho vdom.
Buky odpovdaj na stimuly. To me
mt pozitivn nebo negativn nsledky, podle
zdroje tchto stimul. Jak zdrazuji v cel
knize: to, co jte, pijete a dchte a co si
nante na ki, me mt na vae buky,
tkn, orgny a lzy bu pozitivn
a posilujc vliv, nebo negativn vliv.
Negativn vliv me vyvolat hypoaktivitu
bunk a pslunch tkn. Tyto negativn
vlivy mohou buky dokonce zniit.
Buky mohou nejenom zeslbnout
i odumt, ale mohou tak zmnit svoji
morfologii (funkci). Mohou bt napadeny
a znieny
parazity
a/nebo
pohlceny
imunitnmi bukami.

Jakmile se nastartuje proces bunn

degenerace, vae tlo zane trpt. Spust
se etzov reakce, kter vyvol zmny
ve zpsobu fungovn vaeho tla. Tyto
zmny jsou vlastn jaksi signly. Vechny
dohromady vytvej e" tla. urenou
pro vs nebo vaeho lkae. Budete-li
vmav a porozumte-li ei vaeho tla,
respektive jeho komunikanm metodm,
dokete urit, kter orgny a lzy mte
v nepodku. Tento modul byste mli
uvat spolen s modulem 5.12, Zdravotn
dotaznk, jen uzavr tuto kapitolu.
Dotaznk vm umon zkoumat rzn
tlesn procesy a systmy a urit jejich
oslaben.
Ne
uveden
seznam
obsahuje
nkter znaky ei tla", kter jsem objevil
ve sv ticetilet lkask praxi. Nkter
z nich se vm mohou jevit jako nemoci, ale
jsou to jen projevy oslaben nebo poruchy
uritch orgn a endokrinnch lz.

E LZ, ORGN
A SYSTM
ttn lza (endokrinn systm)
Oslaben nebo porucha ttn lzy
se projevuje jako:
obezita (mte-li slabou slinivku, mete
bt huben a navc mt oslabenou ttnou
lzu)
nedostaten metabolismus (me
zpsobit patn trven)
nzk tlesn teplota (studen konetiny
a zimomivost)
vypadvn vlas a pleatn
166

Pttn tlska
(endokrinn systm)
K sprvnmu zuitkovn vpnku tlo
potebuje hormony pttnch tlsek.
Spatn
zuitkovn
vpnku
m za
nsledek:
dnut kost (osteoporza, degenerace
ptee nebo vyhezl plotnky)
kostn (vpnkov) ostruhy
artritidu (pi souasnm oslaben
nadledvin)
oslaben pojivovch tkn, zpsobujc
prolapsy ke, moovho mche,
dlohy, stev a dalch orgn
keov a metlikovit ly

rakovina prostaty
veker rakoviny enskch orgn
roztrouen sklerza a Parkinsonova
nemoc
tesen
zvonn v uch
dchavinost
cholesterolov povlak
dehydratace
zkost, nadmrn plachost, pecitlivlost
apod.
poruchy spnku
problmy s pamt

hemoroidy

pedasn puberta a menstruace,

nepravideln menstruace

neurastenii

problmy s poetm

kee

sexuln problmy (vetn slabho nebo

pli silnho sexulnho pudu,
impotence, problm s erekc, ensk
frigidity a problm s plodnost)

dehydrataci
rhovan, lmav nebo tenk nehty
anmii (nzk hladina vpnku zpsobuje
patn vyuit eleza)

nedostatek energie (chronick nava)

nzk odolnost

skolizu
praskl plotnky
klu
aneuryzma
prolaps mitrln chlopn

Nadledviny (endokrinn systm)

Souvis s nervovou soustavou, xnty,
vyuitm sacharid, lenm a regenerac
tkn. Oslaben nebo pokozen nadledvin
se projevuje jako:
itidy" (veker znty)

Slinivka (trvic a endokrinn

systm)
Hypoaktivita slinivky me zpsobit:
plynatost a nadmn bhem trven
nestrven jdlo ve stolici
vyzblost
bytek svalov tkn
pigmentov skvrny na ki
nzkou hladinu krevnho cukru
(hypoglykemie)

fibrocysty

vysokou hladinu krevnho cukru

(cukrovka atd.)

fibromyalgie, sklerodermie a ischias

plen hy

cysty ve vajencch

gastritidu

nadmrn krvcen

enteritidu

endometriza a atypick bunn

formace

nauzeu

prostatitida

167

Jtra a lunk (jatern/krevn

systm vae chemick tovrna)
Jsou-li jtra nebo lunk toxick,
zancen a pln kamen, mohou se objevit
nsledujc symptomy:

plynatost
prjem
zcpa (rovn souvis s oslabenm
nadledvinov den)
kodliv paraziti (ervi a dal)

krvcen a plen hy

Crohnova choroba

enteritida

rakovina trvicho stroj (dnes druh

nejastj typ rakoviny v USA)

patn trven
anmie

jakmile se trvic stroj stane toxickm,

: toxicitu do celho tla

patn zuitkovn aminokyselin

apendicitida

nzk hladina hemoglobinu a albuminu

obstrukce lymfatickho systmu

toxicita ke (zpsobuje dermatitidu,

ekzmy, lupnku a dal nemoci)

nauzea po jdle

bl stolice

Lymfatick systm (imunitn

a vyluovac/kanalizan"
systm)

jatern skvrny (zmny konho pigmentu)

hladovn
nzk produkce cholesterolu = nzk
produkce steroid = vce znt
nzk odolnost vi zntm
ni ochrana bunn stny
gastritida
nauzea po jdle
bytek svalov tkn (patn vyuit
blkovin)
nzk hladiny cholesterolu
problmy s krevnm cukrem (vysok
nebo nzk hladina)

Gastrointestinln trakt (trvic

a vyluovac systm)
Trvic
stroj
(aludek
a i)
je stedem vaeho tla. Kdy v dsledku
obstrukc a znt nefunguje sprvn,
me to zpsobit oslaben a vyhladovn
tla. Selhn trvicho stroj brzy poct
cel tlo. Ne uvdm nkter dsledky
tohoto selhn:
malabsorpce a hladovn
gastritida, enteritida a/nebo kolitida
divertikulitida (kapsy" ve stevech
zpsoben obstrukcemi)

kolem lymfatickho systmu je istit

a chrnit tlo. Tento systm je stejn
dleit jako krevn systm. Lymfatick
systm je nejvce opomjeny a vyaduje
maximln pozornost. Veker choroby
zanaj, kdy je tento systm peten
a oslaben. Ne uvdm nkter npadn
nsledky:
symptomy nachlazen a chipky
mnoho dtskch nemoc (punice,
spalniky atd.)
vtina respiranch obstruknch chorob
ucpan dutiny
bolesti u
ztrta sluchu
bolesti v krku
cysty a tumory
furunkly, pupnky a podobn
rakovina lymfatickho systmu
apendicitida
oslaben imunita
nzk hladina lymfocyt (je-li oslabena
lymfatick lza zvan slezina)
me dojt k bytku krevnch destiek
a patnmu itn krve
168

 lymfatick otoky v dsledku

odstrannch nebo degenerovach
lymfatickch uzlin
zduel lymfatick uzliny
alergie
celulitida
neostr vidn
ed a zelen zkal
chrpn
krtkodob zstava dechu (apnoe)
ve spnku
tonzilitida
strnulost je
degenerace krn ptee (zejmna pokud
byly odstranny krn mandle)
lupy

Ledviny a moov mch

(vyluovac systm/moov
cesty)
Tyto orgny jsou nezbytn v procesu
tlesnho
vyluovn.
Bez
nleitho
vyluovn metabolit (z bunk i trvic
soustavy) by toxick odpadn ltky vyvolaly
autointoxikaci
bunk.
To by
mlo
za nsledek
oslaben
a smrt
bunk.
Nsleduje vet varovnch signl, kter
tlo vysl pi oslaben ledvin a moovho
mche:
vky pod oima
zrakov problmy

otrava krve
bolesti hlavy
dchac pote

Srdce a krevn obh (obhov

systm)
Mnoho symptom, kter ovlivuj
srdce a krevn obh, ji bylo uvedeno ve,
v souvislosti s rznmi lzami a jejich
psobenm na tlo. A sice proto, e mnoh
symptomy v tle jsou odraen symptomy,
kter
maj
pvod
jinde,
ne
kde
se projevuj. Pkladem toho jsou prolaps
mitrln chlopn a srden arytmie, kter
jsou zpsobeny oslabenm pojivov tkn
a nerv v pttnch tlscch. Nadledviny
samozejm vznamn ovlivuj nervy,
kter vyivuj srdce. A jsou-li nadledviny
oslaben a acidze nestoj nic v cest,
dochz
k usazovn
cholesterolu.
To vechno zpsobuje mrtvici, infarkt
myokardu a obstrukce v cvnm systmu.
Zabvme-li
se kardiovaskulrnmi
chorobami, musme vzt ve do vahy. Ne
uvdm nkter symptomy, jimi tlo dv
najevo pokozen srdench a cvnch tkn:
patn krevn obh zpsobuje odumrn
bunk (co m za nsledek celou adu
problm)
edivn vlas
ztrta pamti
bolest na prsou nebo angna
pocit thy na horn sti hrudnku

slabost a bolest v doln sti zad

vskyt modin pi sebemenm

zhmodn

ledvinov kameny (jedna z pin

oslaben pttnch tlsek)

zptn tok krve ze slabch chlopn

(zpsobuje bolest na prsou)

infekce moovch cest (plen

po moen)

vysok nebo nzk systolick krevn tlak

(souvislost s nadledvinami)

neschopnost udret mo (inkontinence)

vysok diastolick krevn tlak

obtn moen (me se tak jednat

o infekci moovch cest)

pocit navy (zejmna pi cvien)

zven acidza
dehydratace
edmy

dunost (zpsoben hromadnm vody),

chronick srden slabost (CHF) a edm
myokardu; hromadn vody m pvod
v zntu zpsobenm acidzou
169

 nzk odolnost (rovn souvislost

s nadledvinami)
kee po cvien

lupnka
praskn ke

pispv k lymfatickm blokdm, m

vyvolv lymfatick pote

Plce (respiran systm)

vechny druhy srden arytmie (avak

vtinou je na vin ttn lza
a nadledviny)

Dchn a plce zajiuj nejvt psun

energie a kyslku do naeho tla. Bez
kyslku bychom zemeli. Kyslk pomh
prvkm se pemovat v jin prvky nebo
sloueniny.
Transmutace
je opravdov
prodn proces. Nsledujc znaky ei tla
signalizuj obstrukci plic, toxicitu a acidzu:

Ke (kryc a vyluovac systm)

Ke
je n
nejvt
vyluovac
systm. M se za to, e kad den vylou
tolik odpadu jako ledviny a steva. Jsou-li
vak jtra, steva a lymfatick systm
zanesen toxickm odpadem, ke nesta
plnit svou vyluovac funkci a jej pry
se ucpou. To zpsobuje celou plejdu
konch chorob. A mme-li oslabenou
slinivku, nedokeme se podn zpotit,
co je dal pekka sprvnho vyluovn
k. Selhn tto jej funkce m za
nsledek:
vyrku
suchou ki
ekzmy

bronchitida a zpal plic

astma
dunost
chronick kael
rozedma
COPD (chronick obstrukn plicn
choroba)
bolest plic
nava (zpsobena rovn oslabenm
ttn lzy a nadledvin)
mal odolnost (zpsobena rovn
oslabenm nadledvin)

furunkly, pupnky atd. (souvis

s lymfatickm systmem)

bolest v krku

dermatitida

otrava krve

vysok hladina oxidu uhliitho

MODUL 5.12

Zdravotn dotaznk
Pot, co jste se v pedchozm modulu
obeznmili s e tla, pome vm tento
dotaznk lpe porozumt vaemu tlu,
nebo vs upozorn na to, kter jeho
orgny, lzy i systmy nefunguj sprvn.
Jakmile objevte slab msta svho tla,
mete zahjit dietu doporuovanou v tto
knize a uvat pslun bylinn smsi. Viz
8. kapitola, modul 8.3, kde jsou uvedeny
bylinn smsi pro kad tlesn systm.
Tento dotaznk me rovn skvle
poslouit vaemu lkai, nebo obsahuje
spoustu
informac,
kter
v bnch

zdravotnch dotazncch chyb. S jeho

pomoc mete spolen doladit v
program detoxikace a regenerace.

170

TTN LZA/PTTN TLSKA (ENDOKRINN SYSTM)

Mte nadvhu ?

ano

ne

Mvte studen ruce a nohy ?

ano

ne

Padaj vm vlasy nebo mte ple ?

ano

ne

Pibrte snadno na vze a tko ubrte ?

ano

ne

Mte rhovat, lmav nebo tenk nehty ?

ano

ne

Mte keov nebo metlikovit ly ?

ano

ne

Mte nebo jste ml(a) hemoroidy ?

ano

ne

Mvte kee ve svalech ?

ano

ne

Mte siln nebo slab moov mch ?

ano

ne

Mte nepravideln srden tep ?

ano

ne

Mte prolaps mitrln chlopn (srden elest) ?

ano

ne

Mvte bolesti hlavy nebo migrny ?

ano

ne

Mte nebo jste nkdy ml(a) klu ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy aneuryzma ?

ano

ne

Mte osteoporzu ?

ano

ne

Mte skolizu ?

ano

ne

Rozlte se snadno ?

ano

ne

Mte mlo energie ?

ano

ne

Trpte depresemi ?

ano

ne

Dosahujete v testech hustoty kost nzkch hodnot ?

ano

ne

Ukazuj tyto testy nzkou hladinu vpnku ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste nkdy strumu ?

ano

ne

Mte deformovanou pte nebo vyhezl plotnky ?

ano
hodn

Byla Vm nebo nkomu Va z rodiny diagnostikovna Haimotova

nebo Reidelova choroba ? Potte se hodn nebo mlo ?

ne
trochu

NADLEDVINY (ENDOKRINN SYSTM)

De (nadledvin)
Mte roztrouenou sklerzu, Parkinsonovu nemoc nebo obrnu ?

ano

ne

Trpte zchvaty zkosti nebo jste pli zkostliv() ?

ano

ne

Jste pehnan plach() nebo si pipadte hor ne druz ?

ano

ne

Mte nzk krevn tlak (v systole ni ne 118 mmHg) ?

ano

ne

Tesou se Vm nohy ?

ano

ne

Zvon Vm v uch ?

ano

ne

Zadchvte se nebo se nemete zhluboka nadechnout ?

ano

ne

Mte srden arytmii ?

ano

ne
171

in Vm pote usnout ?

ano

ne

Trpte syndromem chronick navy ?

ano

ne

Unavte se snadno ?

ano

ne

Byla Vm nkdy diagnostikovna Addisonova choroba

nebo vrozen nadledvinov hyperplazie ?

ano

ne

Mte zvenou hladinu cholesterolu ?

ano

ne

Mte oslabenou doln st zad ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste ischias ?

ano

ne

Mte artrzu nebo burzitidu ?

ano

ne

Mte njakou jinou itidu" (zntliv onemocnn) ?

ano

ne

Mte nepravidelnou menstruaci ?

ano

ne

Trpte pi menstruaci nadmrnm krvcenm ?

ano

ne

Mte nebo mla jste cysty ve vajencch ?

ano

ne

Mte nebo mla jste fibroidy ?

ano

ne

Mte nebo mla jste endometrizu ?

ano

ne

Mte fibrocystickou chorobu prsu ?

ano

ne

Mte fibromyalgii nebo sklerodermii ?

ano

ne

Bol vs prsa, zejmna bhem menstruace ?

ano

ne

Mte slab nebo nadmrn siln sexuln pud ?

ano

ne

Prodlala jste hysterektomii ?

ano

ne

Byl Vm tehdy odoperovn jet jin orgn (nap. lunk) ?

ano

ne

Mla jste nkdy spontnn potrat ?

ano

ne

Byla jste na interupci ?

ano

ne

Mla jste problmy s poetm ?

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Kra (nadledvin)

Uvete podrobnosti

VYPLUJ POUZE ENY

stenou plnou

Kdy

Jin

VYPLUJ POUZE MUI

Trpte prostatitidou (ast moeni, zejmna v noci) ?
Pokud ano, jak asto ?
Mte rakovinu prostaty ? Hodnota PSA:

172

Mte zvten varlata ?

ano

ne

Mte slab nebo pli siln sexuln pud ?

ano

ne

Mte problmy s erekc ?

ano

ne

Trpte po jdle plynatost ?

ano

ne

Mte pocit, e vm jdlo v aludku le ?

ano

ne

Pl vs ha ?

ano

ne

Nachzte ve stolici nestrven jdlo ?

ano

ne

Mte hypoglykemii (nzkou hladinu krevnho cukru) ?

ano

ne

Mte cukrovku (vysokou hladinu krevnho cukru) ?

ano

ne

Jste huben() a tko pibrte ?

ano

ne

Mte gastritidu nebo enteritidu ?

ano

ne

Trpte prjmy ?

ano

ne

Mte na tle pigmentov skvrny/matesk znamnka ?

ano

ne

Mvte na jazyku, zejmna rno, povlak (bl, lut, zelen nebo hnd) ?

ano

ne

Mte hitovou hernii ?

ano

ne

Mte gastritidu ?

ano

ne

Mte enteritidu ?

ano

ne

Mte kolitidu ?

ano

ne

Mte divertikulitidu ?

ano

ne

Trpte prjmy ?

ano

ne

Trpte zcpou ?

ano

ne

Ml(a) jste aluden nebo stevn vedy ?

ano

ne

Mte nebo jste nkdy ml(a) nkter druh rakoviny trvicho stroj:
aludku, tlustho steva, konenku atd. ?

ano

ne

ano

ne

Mvte pedasnou ejakulaci ?

Jin

SLINIVKA

Typ 1

Typ 2

TRVIC STROJ

Jak asto mvte stolici ?

Uvete podrobnosti
Mte Crohnovu chorobu ?

173

Trpte plynatost ?

ano

ne

ano

ne

Zpsobuj vm tuky nebo mln vrobky nadmn a/nebo bolesti ano

v aluden krajin ?

ne

Mte blou nebo vrazn svtlehndou stolici ?

ano

ne

Mvte bolesti uprosted zad (zejmna po jdle) ?

ano

ne

Mvte bolesti v oblasti pravho spodnho ebra ?

ano

ne

Mte na ki hnd (jatern") skvrny (nikoli pihy) ?

ano

ne

Pozorujete na ki jakoukoli zmnu pigmentace ?

ano

ne

Mte kon problmy ? Pokud ano, iak ?

ano
ano

ne

Dal zavac problmy

JTRA/LUNK/KREV
Mte problmy s trvenm tuk ?

Jste chudokrevn() ?

ne

Mte nebo ml(a) jste nkdy loutenku ? typ A typ B

typ C

ano

ne

Mte ediv vlasy ?

ano

ne

in Vm problmy nco si zapamatovat ?

ano

ne

Bol Vs po prochzce nohy nebo v nich mte kee ?

ano

ne

Dlaj se vm snadno modiny ?

ano

ne

Mvte bolesti v prsou nebo angnu ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy infarkt myokardu ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy operaci za pouit umlho srdce ?

ano

ne

Mte srden arytmii ?

ano

ne

Mte srden elest (prolaps mitrln chlopn) ?

ano

ne

Ctte nkdy tlak na prsou ?

ano

ne

Mvte bodav bolesti kdekoli, zejmna v srden krajin ?

Pokud ano, kde pesn ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste nkdy vysok krevn tlak ? V bn krevn tlak je

ano

ne

ano

ne
174

SRDCE A KREVN OBH

Pokud ano, jakho druhu ?

KE
Mvte nebo mte vyrku ?

Dlaj se Vm skvrny na ki ?

ano

ne

Mte ekzm nebo dermatitidu ?

ano

ne

Mte lupenku ?

ano

ne

Svd Vs nkde ?

ano

ne

Mte suchou ki ?

ano

ne

Mte nadmrn mastnou ki ?

ano

ne

Mvte nebo mte lupy ?

ano

ne

Jste na nco alergick() ? Pokud ano, tak na co ?

ano

ne

Mvte nkdy rmu nebo chipku ?

ano

ne

Mte problmy s dutinami ?

ano

ne

Mvte nebo mte bolesti v krku ?

ano

ne

Mte otekl lymfatick uzliny ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste tumor(y) ?

ano

ne

Mte nedostatek krevnch destiek ?

ano

ne

Mte oslaben imunitn systm ?

ano

ne

Ml(a) jste apendicitidu nebo apendektomii ? Pokud ano, kdy ?

ano

ne

Pokud ano, kde ?

LYMFATICK SYSTM

Pokud ano, jakho druhu ? tukov

benign

rakovinn Kde ?

Mvte furunkly, pupnky apod. ?

ne
ano

Trpte njakou alergi ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy absces(y) ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy otravu krve ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste nkdy celulitidu ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy dnu ?

ano

ne

Mvte zasten vidn ?

ano

ne

Mte v och hnis, kdy se rno probudte ?

ano

ne

Chrpete ?

ano

ne

Trpte ve spnku krtkodobou zstavou dechu ?

ano

ne

Mte odoperovan krn mandle ? Pokud ano, v jakm vku ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy infekci moovch cest ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy plen" po moen ?

ano

ne

in Vm problmy udret mo ?

ano

ne175

LEDVINY A MOOV MCH

Ml jste nkdy ledvinov kameny ?

ano

ne

Mvte vky pod oima (zejmna rno) ?

ano

ne

Mote obtn ?

ano

ne

Mvte kee nebo bolesti po obou stranch zad (od prostedku dol) ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste nkdy nefritidu ?

ano

ne

Mte nebo ml(a) jste nkdy cystitidu ?

ano

ne

Mte nebo jste nkdy ml(a) bronchitidu ?

ano

ne

Mte nebo jste nkdy ml(a) rozedmu plic ?

ano

ne

Mte nebo jste nkdy ml(a) astma ?

ano

ne

Mte nebo jste nkdy ml(a) chronickou obstrukn plicn chorobu ?

ano

ne

Uvte inhaltor nebo rozpraova ?

ano

ne

Mte bolesti pi dchn ?

ano

ne

Ctte bolest, kdy se zhluboka nadechnete ?

ano

ne

Ml(a) jste nkdy nebo mte rakovinu plic ?

ano

ne

Mte splaskl plce ?

ano

ne

Koute ?

ano

ne

ano

ne

Pracoval(a) jste nkdy s toxickmi chemikliemi, v dolech nebo prosted ano

s azbestem ?

ne

Kalete hodn ?

ano

ne

Vykalvte hlen ?

ano

ne

PLCE

Pokud ano, jak asto ?

Jak typ ?
Jak mte objem plic ?

Pokud ano, kolik ciqaret (doutnk atd.) denn ?

Ml(a) jste nkdy zpal plic ?

Pokud ano, jakou m barvu ?

JIN
(Jak jsou vae nejvt zdravotn problmy nebo starosti ?)

Uvete prosm veker nemoci i symptomy,

kter v Dotaznku nebyly zmnny:

176

PRODLAN OPERACE
Uvete prosm veker Vae operace (nap. odstrann mandl, lunku, dlohy, operace
srdce atd.):
Operace

Rok

CHEMICK LKY
Uvete prosm veker chemick lky, kter v souasnosti berete:
Lk

Dvod

PRODN LKY
Uvete
Lk

prosm

veker
prodn
Dvod

lky,

kter

v souasnosti

berete.

Vitaminy a minerly

ALERGIE
Uvete prosm vechno, na co iste alerqick():

RODINN ANAMNZA
(Soupis nejdleitjch nemoc): Matka
Otec
Dda (z matiny strany)
Babika (z matiny strany)
Dda (z otcovy strany)
Babika (z otcovy stranv)
Sestra
Sestra
Sestra
Bratr
Bratr
Bratr
Ostatn

177

178

KAPITOLA VI

Lba nemoc detoxikac

a regenerac tkan
Vtina dnench systm zdravotn pe, zejmna alopatickch,
se zamuje na lbu symptom. K nim pat zven teplota, infekce,
kolsn krevnho cukru, neurastenie a kon vyrka, abychom uvedli
aspo nkolik. Podle statistik m dnes rakovinu kad druh mu
a kad tet ena. Je zejm, e na takovto choroby, u nich hroz,
e ns jako rasu vyhub, zmnn lebn metoda nezabr. Nebo ona
symptomy pouze sleduje i pechodn eliminuje, take se rychle
vracej, jakmile lba skon. asto se vracej s vraednou silou, jako
u rakoviny. Chronick i degenerativn choroby nemete lit",
protoe lba je jenom zhor.
Oproti tomu regenerace a detoxikace pln odstran pinu
symptom, take tyto symptomy automaticky zmiz. Regenerace
je obnova
pokozench
tkn
a detoxikace
metoda
uvan
k odstrann znt a toxin, kter tkn pokodily pedevm.
Vdycky si polote otzku, jak by mohla bt pina vaich symptom,
a zamte se na jej odhalen. Nebute posedl odstraovnm
nsledk.
Jak jsme zevrubn vyloili v pedchoz kapitole, existuj pouze ti
zkladn piny symptom nemoc: 1. acidza, kter vyvol znt,
jen zpsob obstrukci, vedy a atrofii (odumrn tkn), 2. toxicita,
kter zapin obstrukci, znt a pokozen buky, co m za nsledek
poruchu tkn, a 3. oslaben tkn nebo jej poruchu, co je zavinno
genetikou, acidzou a/nebo toxicitou. Acidza (pekyselen i znt)
a toxicita jsou hlavn piny poruch tkn, kter mohou vyvolat
bezpoet nsledk i symptom. A to zejmna tehdy, ovlivuje-li tato
porucha tkn" endokrinn systm. Tyto ti piny se skrvaj za 99,9
procenty vech nemoc.
Za ticet let klinick praxe jsem nevidl jedinou chorobu, kter
by se nedala vrazn zlepit nebo ve vtin ppad pln vylit
pomoc regenerace a detoxikace. Tyto dv metody jsou spolu tsn
provzan,
nebo
tlo
nemete
regenerovat,
ani
byste
ho detoxikovali. Jsou to dva pile zdrav a vitality.
V uplynulch ticeti letech jsem vidl kosti a zda, jak se samy
narovnaly a zpevnily skoliza, star zlomeniny a podobn pote beze
stopy zmizely. Vidl jsem rovn peraen ptee, kter znovu srostly
po vce ne deseti letech. Vidl jsem tak lzy a veker druhy tkn,
jak se samy obnovily.
Vae tlo je ivouc a inteligentn stroj. Um se obnovit
po operacch a tkch zrannch, tak pro by to nedokzalo
179

po pokozen nerv i atrofii ? Vak ono to doke ! Ale nesm bt

iveno mrtvmi zvaty a jinmi tepeln upravovanmi, mrtvmi
pokrmy.
Regenerace k tomu pispv temi dleitmi vcmi: alkalizac,
detoxikac a energetizac. Vechny ti psob spolen a jsou
neoddliteln. Alkalizace je ivotn dleit pro regeneraci tkn, nebo
psob protzntliv. Vytv elektrolyty pro sprvnou ionizaci, oxidaci
a neutralizaci. Zajiuje sprvnou bunnou respiraci a dodvku ivin
do celho tla.
Detoxikace samozejm zbav vae tlo vech obstrukc, drdidel
a povzbuzujcch prostedk jako hlenu, tkch kov, chemikli
a pesticid. To umouje sprvn trven, vstebvn a zuitkovn
ivin a vyluovn odpadnch ltek.
Energetizace vaich bunk energi z ivch potravin je rovn
nezbytn dleit pro pevn zdrav. Bez sly ivch potravin, kter jsou
pln ivin a elektiny, nemete uskutenit alkalizaci a detoxikaci.
Detoxikace
je jedin
zpsob
k nastoleni
opravdov
homeostzy v tle. A tuto homeostzu lze potom povznst
do nadoblanch vin. Nam clem by mla vdycky bt jiskrn
vitalita. Potom se ivot stane vzruujcm, radostnm a pekypujcm
energi.
Vyhrate si as pro sebe a neusilujte o nic menho ne o pevn
zdrav prost nemoc. Cesta k regeneraci nen snadn. Me bt pln
vzestup a pd, podle stupn va toxicity a celkovho oslaben.
Nicmn regenerace je jedinou cestou k trvalmu zdrav, vitalit
a dlouhovkosti.
Doposud jsem vs seznamoval se spoustou informac o ns
samotnch o biologickm druhu, k nmu nle nae fyzick tlo,
a o druzch jdla, kter jsou pro nj nejvhodnj. Zkoumali jsme, jak
funguje vae fyzick, emocionln a mentln tlo. Hovoili jsme
o potravinch a jejich chemickm sloen a zabvali jsme se toxickmi
jdly a chemikliemi. Rovn jsme se zabvali rznmi symptomy
nemoc, jejich popisem a inky.
Nyn vak pikrome k jdru vci: Co mme dlat pro zdrav
naich tkn ? Jak mme zahjit nai cestu za zdravm ? Tato
kapitola zan modulem o naturopatii a nauce o detoxikaci a poslze
podrobn popisuje detoxikan proces. Chcete-li. mete se k tto
kapitole prbn vracet, protoe obsahuje nejrznj pokyny,
upozornn a rady tkajc se tohoto ivotn dleitho procesu.

180

MODUL 6.1

Naturopatie a nauka o detoxikaci

Naturopatie je jednou z nejvtch vd,
protoe
to je
studium
a praktikovn
prody. Jejm zkladem je zdrav a vitalita,
piem obsahuje veker aspekty prody,
kter ovlivuj regeneraci.
V prod
vechny
formy
ivota
konzumuj njakou potravu, aby si udrely
zdrav. Vtina z nich j intuitivn. Lid tuto
intuici do znan mry ztratili, a proto
konzumuj pedevm to, co je jejich
spolenost u jst. Protoe penze jsou
v dnenm svt jednou z nejdleitjch
motivac, prodv se mnoho produkt
a potravin kvli finannmu zisku, na kor
zdrav. A jeliko se n druh stal nejvce
nemocnm
na tto
planet,
vznikla
naturopatie z touhy po znovunalezen tto
ztracen intuice abychom opt vdli,
jak jdla jsou vhodn k naemu peit.
Ji jsme zmnili, e lidsk tlo je jako
motor, kter potebuje palivo a mus bt
prbn itn a seizovn. Uvte-li
patn palivo, vae auto nepojede, jak
by mlo, a nakonec se zastav. Tot plat
o naem tle. Protoe je plnme patnmi
palivy potravinami, kter ve tknch
zanechvaj spoustu usazenin, musme
tlo istit, jinak na to doplatme. Nemoci
nejsou nim jinm ne pznaky
a symptomy, kter signalizuj, e se
tlo
potebuje
vyistit
a opravit.
erstv, nevaen strava, zejmna ovoce,
je samoistic. Tlo nejenom iv, ale
udruje ho tak vnitn ist.
Detoxikace
je opravdov
vda
a umn, nezbytn odpov na konzumaci
onch
potravin,
kter
jsou
toxick
a ucpvaj
nae
tlo.
V prod
je detoxikace nepetrit proces, jm
prochz na t i on rovni vechno iv.
Proces itn naeho tla od toxin, hlenu
a acidzy me vyvolat symptomy, kter
nkte lkai povauj za nemoc, a tak
jsme ueni, abychom se tohoto pirozenho
procesu bli.

Veker ivot ve fyzickm svt

pijm energii, metabolizuje ji a potom
vyluuje
zbytky
a vedlej
produkty.
Povtinou se to dje automaticky. Avak
lovk je jedin ivoin druh na tto
planet, jen se rozhodl jst potraviny,
kter mu kod. Tak se rozhodl zmnit
chemii a energii potravin, kter konzumuje,
jejich zpracovnm a tepelnou pravou.
To samozejm zmn jejich vlastnosti
a zpsob, jakm jsou metabolizovny.
Mnoh z tchto potravin tlo poslze
drd, zahleuj a vyvolvaj v nm znty.
Nkter potraviny, napklad obiloviny
a mln produkty, se v naich tknch
chovaj jako lepidlo, zatmco jin, napklad
maso a tepeln zpracovan potraviny,
obsahuj smrteln jedovat chemiklie
a tk kovy. Tuto zoufalou situaci jet
zhoruj
toxick
vzduch
a hygienick
a kosmetick ppravky, kter uvme.
Kysel d je dsledek silnho kyselho
zneitn
vzduchu
tovrnami
a prmyslovmi zvody. Tm veker
vzduch, kter dchme, je kyselinotvorn.
Vechny tyto zahleujc a toxick
ltky mn zpsob tlesnho vyluovn.
Jinmi
slovy
zpracovan
a tepeln
upravovan potraviny zpomaluj tlesn
vyluovn,
piem
toxick
vedlej
produkty tchto potravin se ve vtin
ppad ukldaj ve tknch. To znemon
sprvnou bunnou respiraci a buky
pomalu pozbvaj funknosti.
Mnoho chorobnch symptom pouze
vyjaduje
snahu
tla
zbavit
se nahromadnch toxin a hlenu, z nich
nkter zanme ukldat ji in utero.
Vtina thotnch en konzumuje mlko,
maso a dal toxick potraviny, v dobr
ve,
e tm
podporuj
tvorbu
kost
a svaloviny v plodu. Nicmn tyto potraviny
jen zvyuj jejich toxicitu a acidzu, m
jet vce oslabuj tkn. Tot se dje
v plodu.
181

Tlo se neustle sna udret ist

a siln pomoc detoxikace. K tomu slou
pocen
vyvolan
horekou,
zvracen,
prjem, ast moen, rma, chipka
a bn kadodenn vyluovn. m jsme
toxitj,
tm
vt
prci
nm
d oiovn.
Vezmme
si obyejnou
bronchitidu. Kdy pi prvnch pznacch
bronchitidy navtvte lkae a ten vm
pedepe
antibiotika
nebo
dokonce
nesmrn vysok dvky vitaminu C,
symptomy bronchitidy zmiz. Nicmn tyto
lky nevyl znt a obstrukci, ale zastav
pouze vyluovac proces i symptomy.
To vyvol myln dojem, e nemoc byla
vylena. Avak pt, kdy se vae tlo
pokus opt vyistit, ji me vykazovat
symptomy zpalu plic. Je tomu tak proto,
e bronchitida a zpal plic nejsou nemoci,
ale pouze zntliv/obstrukn stavy, jich
se tlo pokou zbavit. Vae symptomy
se mohou zhorit a proniknout hloubji,
pokud nedovolte plicm a prdukm, aby
se nejprve vyistily podn samy.
Doposud vm nikdo neekl, e mnoho
jdel, kter jte, m za nsledek tyto
obstrukce a zahlenn. Nicmn vae tlo
se potebuje as od asu vyistit, a tak
zakoute m dl hlub rove itn.

Kdy
tlu
pokad
zabrnte
v eliminaci obstrukci a toxin, mete
si nakonec pivodit zduen lymfatickch
uzlin a poslze i tumory, budete-li vechny
tyto toxiny a hlen zadrovat pli dlouho.
Tchto oitovacch cykl i toho,
co nazvme lebnou kriz, kter mohou
zahrnovat
horeky,
pocen,
kael,
vyluovn hlenu, prjem, vyrku a mnoh
dal (viz modul 6.6, Lebn krize)
se astn cel vae tlo. Bhem nich
je vystupovno
fungovn
imunitnho
systmu a vyluovacch orgn vetn
ke. Proto je dleit nikdy nelit
symptomy, ale detoxikovat a regenerovat.
Bhem detoxikanho procesu se tlo samo
vyist. Mnoho lid vetn lka tomuto
procesu nerozum, a by mli.
Prav naturopatie zahrnuje nauku
o detoxikaci a bunn regeneraci. Avak
mnoho
lid,
spolhajcch
na tradin
koncepci len", uv prodn produkty
jako vitaminy, minerly a byliny k lb
symptom. J uvm vhradn byliny,
a sice
k tomu,
aby
pomohly
tlu
detoxikovat a poslily funknost bunk
v oslabench tknch, orgnech a lzch.
Byliny jsou rovn velmi vivn, protoe
to jsou neken rostliny.

V medicn je zdrav rozum nadeve.

- Anonym
182

MODUL 6.2

Obstrukce a detoxikace
Pi zkoumn acidzy je dleit
poznat nejenom jej vliv na buky, ale tak
na iviny a ostatn ltky, kter konzumujete
pi jeden, pit a dchn. S acidzou bv
spojovno pdavn jmno aniontov",
kter v podstat poukazuje na koagulaci.
Jinmi slovy, kdy se tlo pekysel z toho,
co jte, pijete a/nebo dchte, vyvol
to etzovou reakci, kter zpsob znt
a shlukovn ivin, obsaench v krvi
a tknch vaeho tla.
kolem trven je roztpit a oddlit
jednotliv sloky potravy (jako blkoviny
a sloen cukry) na jejich nejjednodu
formy (aminokyseliny, jednoduch cukry
atd.), aby je buky mohly zuitkovat
(katabolick procesy). Jsou-li vak tyto
roztpen
ltky
nahlouen,
buky
je nemohou
zuitkovat.
Stvaj
se obstrukcemi, tak zvanmi volnmi
radikly. Tyto voln radikly se v tle
chovaj jako terorist a mohou kodit jeho
bukm.
K tomu jet pistupuje nahromadn
hlen a obstrukce vyvolan reakc sliznice
na povzbuzujc prostedky, ciz blkoviny
a drsn potraviny, kter ji rozdraj. Tento
hlen samozejm psob jako lepidlo.
Vtina z ns to nkdy zaila pi rm,
bolestech v krku, zntu spojivek a dalch
potch.
Bolest
je pznakem
obstrukc
i blokd. Je to reakce na zablokovn
energie,
kter
neustle
proud
energetickmi
drahami.
Tlo
vysl
do oblast, kter potebuj vylit, dal
energii, nebo energie je litel. Avak
to me vytvoit jet vt energetick
blokdy.
Akupunktura,
akupresura
a terapeutick dotek jsou postupy, kter
odblokuj nahromadnou energii a umon
j znovu proudit. To ve vtin ppad ulev
od bolesti a zv proudn krve a lymfy
do okolnch oblast.

Muste odstranit obstrukce a acidzu.

Pokud tak neuinte, pina zstv,
ponvad lte pouze nsledek, jm me
bt otok, bolest nebo jin symptomy.
Ty nejsou nim jinm ne pirozenou
obrannou reakc tla na pinu. Detoxikace
je jedin logick een, kter pinese trval
uzdraven. Alkalizace je metoda, kterou
zan detoxikace. Alkalizace neutralizuje
acidzu.
Detoxikace
tlo
nejenom
alkalizuje, ale tak mu dodv novou
energii, kterou potebuje k tomu, aby
se samo oistilo.

MENTLN A EMOCIONLN
DETOXIKACE
Opravdov detoxikace mus probhat
na vech rovnch va bytosti. O vlivu
mysli a emoc na vae zdrav jsme se ji
zmiovali.
Chcete-li
doshnout
opravdovho zdrav a vitality, muste oistit
vae mylenky, emoce a vae fyzick tlo.
Veker hmota se skld z atom,
kter jsou zkladnmi stavebnmi kameny
univerza.
Pohybem
atom
vznik
elektromagnetick energie, kter vytv
magnetismus. Pohyb konstituuje dva
opan ply i sly kladn a zporn a
je jejich odrazem. Mezi tmito ply proud
energie. V nsk medicn se nazvaj jin
(zporn pl) a jang (kladn pl). A jsou
te podstaty, maj kladn a zporn
energie rzn vliv na vs a vae tlo.
Napklad hnv ovlivuje vai mysl
a fyzick tlo pln jinak ne lska. Hnv
vyvolv stres a omezuje proudn krve
a lymfy tlem. Ochromuje innost jater
a slinivky, kter ovlivuj trven. Zatuje
nadledvny, nebo je nut vyluovat pli
hormon a neuromeditor. To vechno
zpsobuje acidzu. Oproti tomu lska
podporuje proudn krve a lymfy. Zlepuje
trven a vyluovn ledvinami. A rovn
alkalizuje
vae
tlo.
Hnv
blokuje
a omezuje, zatmco lska otevr
183

a roziuje. Mohli bychom tak ci, e hnv

vyvolv ne-moc" a lska l.

fyzickho
tla
detoxikac,
zanete
detoxikovat ve vech vaich tlech.

Z duchovnho pohledu je kad nae

emoce nedlnou soust stvoenho svta,
nebo celek je toliko sumou jeho st.
Kad z emoc vs me nemu nauit.
Mete se rozhodovat, zda je pro vs
v uritm okamiku dobr nebo patn,
a podle toho jednat, nebo mete pouze
pozorovat tok emoc a jejich protiklad
a nepipustit, aby na vs jakkoli psobily,
pokud si to sami nepejete. Muste
se rozhodnout, co chcete v ivot a v tle
doshnout.

Mylenky a emoce se lep jako klh

na vae buky a vytvej jemn bloky,
kter vs mohou obtovat cel ivot
(podle nkterch autor dokonce mnoho
ivot). Take pokud bhem detoxikanho
procesu zanete plakat nebo nakat, dvod
je tento. Jen a vyjde vechno ven.
Pozorujte bdle svoje mylenky a pocity
a snate se na nich neulpvat. Nech tyto
bloky zmiz. Tmto zpsobem me eka
energie a lsky ve vaem nitru opt
zvtzit. Toto je opravdov cesta k vitalit
a spiritualit.

Prozradm
vm
mal
tajemstv.
Jakmile zanete zvyovat energii vaeho

MODUL 6.3

Jak mme provdt detoxikaci ?

lovk
je alkalick
tvor.
Kyselinotvorn jdla vyvolvaj v tle znty
a obstrukce, vytvej aniontov prosted.
Tato reakce nut iviny, krevn buky atd.,
aby se k sob zaaly lepit, a podporuje
tvorbu lipid a oxaltovch kamen veho
druhu. Buky potom nemaj pstup
k ivinm
a hladov.
Protoe
acidza
vyvolv v bukch znty a ni je, brn
se jim tlo steroidy, elektrolzou, vodou,
lipidy (cholesterolem) a dalmi ltkami.
To ovem zpsobuje jak extracelulrn, tak
intracelulrn dehydrataci.
Nejprve je teba zat konzumovat
zsadotvorn potraviny, pedevm ovoce
a zeleninu,
m
zahjte
detoxikan
a rehydratan proces. Chcete-li oistn
proces urychlit, muste veker ovoce
a zeleninu konzumovat syrov, tj. tepeln
neupraven ani jinak zpracovan. Chcete-li
proniknout hloubji do tkn a tento proces
jet vce urychlit, jezte pouze syrov
a erstv ovoce. To obsahuje nejvt
mnostv antioxidant a m nejsilnj
adstringentn inky. Jeho cukry se spaluj
pomalu, ale jsou nesmrn inn,
regeneruj buky rychleji ne jakkoli jin
potrava a rovn se vstebvaj mnohem

snadnji. Ovoce m t nejlep elektrick

vlastnosti
ze vech
potravin.
Energie
obsaen v syrovm ovoci jsou tak siln,
e urychluj penos impulz mezi neurony
a fungovn endokrinnho systmu.

NELAMTE SI S TM HLAVU !
Protoe je syrov ovoce tak inn pi
detoxikaci a regeneraci, me se vm stt,
e budete detoxikovat moc rychle.
To me vyvolat zcela mimodn oiovac
symptomy. Byl jsem svdkem mnoha
prudkch reakc, napklad nejrznjch
absces v stech, otok v podob ndor
na celm tle, popraskan a zhnisan ke,
ba dokonce vyhezlch tumor. Vechny
tyto reakce mly spolenou pinu:
detoxikujc osoba nhle pela z bn
stravy
tvoen
mlnmi
a masitmi
pokrmy a toxickmi chemikliemi na velice
istou a oiujc stravu erstv, syrov
ovoce. Ovocn dieta v tle prudce rozv
toxiny a hlen, piem vyvol nkter velice
pozoruhodn vedlej inky. Avak budeteli nkolik prvnch tdn konzumovat syrov
ovoce a zeleninu, v oistn proces bude
probhat
mnohem
pomaleji
a celkov
184

snadnji.
Jednou
z nejradiklnjch
detoxikanch metod je vodov pst. Avak
pozor !
Nedoporuuji jej osobm
s chronickmi
a zejmna
degenerativnmi chorobami, kter maj
mlo energie.
Detoxikace nebv vdycky snadn.
Vtina nejtch ppad jsou pacienti
s rakovinou, HIV nebo porannm ptee,
kte se stali siln toxickmi. Mjte
na pamti, e tlo zane vyluovat ve,
co do nj nepat, dokonce oslaben tkn
(nap. nehty) a oslabenou svalovinu.
To vypad hor, ne ve skutenosti je, ale
mli byste vdt, co vechno tlo udl,
aby se vyistilo. Tlo se me samo zuboit
na dsnou rove, jenom aby se zbavilo
svch oslaben a toxin. Avak ujiuji vs,
e se opt samo skvle zregeneruje. Kdy
vm sho st domu, muste nejprve
uklidit
splenit,
ne
zanete
s rekonstrukc. A vae tlo mus udlat
tot. Vtina lka se toho vak zalekne,
akoli se jedn o normln prodn proces.
Proda odjakiva odstrauje slab, aby
udlala msto silnm. To se tk i bunk.
Mte-li v tle skladit toxickch
chemikli, mete pi oiovn zakouet
buen srdce. Stv se to zdka, ale pece.
Nezapomnejte, e mme toxiny uloeny
hluboko ve tknch, dokonce jet z doby,
kdy jsme byli v dloze. Neoekvejte proto,
e se jich zbavte pes noc. Avak vidl
jsem lymfomy zmizet za ptatyicet dn,
rakovinu
aludku
za devtapadest
a cukrovka za edest dn.
Tlo bude rovn zvenm sv
systmov teploty podporovat pocen, aby
zniilo a odstranilo parazity. Dobr je,
e tento proces netrv dlouho a m jste
uvnit istj, tm mn itn je poteba.
Mon budete muset absolvovat pouze
jeden, dva nebo ti cykly pocen, abyste
se zbavili vtiny chorobnch symptom.

PO CEL ZBYTEK IVOTA

ivot je proces neustlho pijmn
a vyluovn. Mete se istit na t i on

rovni a do smrti, zejmna budete-li jst

vhradn erstv ovoce a zeleninu. Vae
tlo bude pronikat m dl hloubji
do svho nitra a obnovovat pslun
funkce. Vtina tohoto dn se pro vs
pozdji stane skoro nepostehnutelnou,
take si ho nebudete ani uvdomovat,
vyjma obasnch symptom vyluovn
hlenu, nachlazen i jinch drobnch pot.
Tlo je asn vymylen a velice
inteligentn. I kdybyste si osvojili veker
poznatky chemie, biochemie a fyziky, pod
to nebude stait k dokonalmu porozumn
lidskmu tlu a jeho fungovn. Klate
si neustle otzku: Pro moje tlo dl
toto ?" Vdy existuje dvod, pro vae tlo
dl to, co prv dl. Nezbv nm, ne
se nauit e tla, abychom pochopili,
co tlo dl a pro. (Viz 5. kapitola, modul
5.11, e tla ?) Pozorovn a zdrav
selsk rozum tm vdycky ped vdu.
A vda zaala pozorovnm a zdravm
selskm rozumem, stala se velice podjatou,
kdy se podvoluje prmyslu a vysokm
financm.
Abyste
objevili
skuten
pnos
prodnho lebnho programu nebo
lebn metody, polote si otzku: Jak
mi me pomoci pi zjiovn piny mho
problmu ? Me mi pomoci zskat vitalitu,
zdrav a dlouhovkost ?
A pedevm
pome
mi
v duchovnm
vvoji
i probuzen ?" Pevn zdrav, vyznaujc
se harmoni tla, emoc, mysli a due, to je
prav spiritualita.
Nezapomnejte,
e opravdov
naturopatie je studiem prody a toho, jak
proda udruje svoje vlastn zdrav. Jakmile
si lid konen osvoj zkladn pravdy
o prod, budou tak schopni obnovit
vlastn zdrav. Detoxikace je zlat kl,
kter otevr kouzeln dvee prody
a umouje,
aby
zaala
regenerace
a revitalizace. Vdy je to prost !
Protoe
detoxikace
je synonymem
alkalizace,
budeme
v dalm
modulu
zkoumat
tento
proces
ve vztahu
k potravinm, kter jme.
185

MODUL 6.4

Zsadotvorn a kyselinotvorn potraviny

a detoxikace
Je nesmrn dleit vdt nco
o potravinch, kter jte. Ji jsme uvedli,
e jednm z nejdleitjch faktor je to,
jak ta kter potravina ovlivuje hodnotu
pH vaeho tla. Potraviny lze rozdlit
do dvou zkladnch kategori: na ty, kter
v tle vyvolvaj kyselou reakci, a na ty,
kter v nm vyvolvaj zsaditou reakci.
To nemus nutn souviset s hodnotou
pH dan potraviny.
Alkalita je velk oiovatelka tla,
a tak zsadotvorn potraviny budou tlo
oisovat. A sice tm dkladnji a hloubji,
m jsou alkalitj. Ovoce pedstavuje
velmi
zsadotvornou
potravu.
Zsadotvorn sloky se rovn uvaj
k viv
tla.
Jsou
to opravdov
regenertory.
Kyselinotvorn potraviny zpomaluj,
potlauj nebo zastavuj detoxikan proces.
V tle vytvej znty a hlen, nakonec
zpsobuj selhn jeho tkn. Kyseliny
se mohou
stt
volnmi
radikly
a pokozovat tkn, dokud se neslou
s antioxidanty
(kter
jsou
alkalick)
a nejsou z tla eliminovny. Nicmn
kyseliny jsou poteba k ionizaci a oxidaci.

hlavn
alkalickou
alkalick prosted.

reakci

a vytvej

lovk je tvor pevn alkalick.

Vtina naich tlesnch tekutin jsou (nebo
by mla bt) alkalick, vetn krve, slin,
moi, kloubnho mazu, mozkomnho moku
a trvicch enzym (vyjma aludench).
Stanou-li
se kyselmi,
me
to mt
za nsledek zhoren zdrav a smrt. V tle
je pouze jedin kysel dutina aludek.
Tam zan tpen blkovin. stn,
slinivkov
a stevn
enzymy
slou
k alkalickmu trven.
Chcete-li udret v chodu detoxikan
proces, muste konzumovat zsadotvorn
potraviny. Alkalizace je klem k spn
regeneraci a uzdraven. Dobr pklad
vznamu
alkalizace
podv
razov
medicna.
Na pohotovosti
je pacientm
tm vdy intravenzn podn fyziologick
roztok, co je v podstat chlorid sodn
rozputnv v destilovan vod. Sodk bv
nazvn
velk
alkaliztor".
Pomh
odstranit acidzu, hlavn pinu naich
pot. Acidza je synonymem bolesti, otoku
a zntu.

Nenechte se klamat. Jdlo vs bud syt,

ist a obnovuje, nebo ni. Nkter
potraviny vs zahlen, ucpou a zant vae
tkn, co povede k poruchm i selhn
bunk, tkn, orgn a lz. Dbejte vdy
na to, aby vae jdlo bylo zdrav a liv.
A nyn se podvejme na rozdly mezi obma
druhy potravin.

Syrov ovoce a zelenina se v tle

chovaj stejn jako fyziologick roztok,
avak poskytnou mu mnohem vc energie
a ivin. Nemete se sprvn alkalizovat,
pokud nekonzumujete syrovou, zralou
a ivou potravu. Alkalick jdla, jako
erstv ovoce a zelenina, jsou pirozen
potrava lid. Mli byste pijmat nejmn 80
a 90 procent zsadotvornch potravin.

ZSADOTVORN POTRAVINY

KYSELINOTVORN POTRAVINY

Alkalick jdla pirovnvm k zim.

Ochlazuj a zkliduj zancen tkn, hoj
vedy a posiluj bunn funkce. Jakmile
jsou strvena, uvoluj pedevm vpnk,
hok, sodk a draslk, piem vyvolvaj

Kysel potraviny pirovnvm k ohni.

Maj vysok obsah sry, fosforu a dusku.
Jsou
to hlavn
potraviny
obsahujc
blkoviny (bohat na aminokyseliny). Pat
k nim veker druhy masa, vejce, obil,
boby, fazole, oechy, semena,
186

pasterizovan mln vrobky a tepeln

upraven rajata, abychom uvedli aspo
nkter.
Vtina potravin obsahujcch ivoin
blkoviny drd sliznice a buky, co
vyvolv
imunitn
reakci.
Lymfatick
systm a sliznice odpov hlenem a aktivitou
lymfatickch bunk. ivoin blkoviny
vyvolvaj tvorbu hlenu v celm tle, co
vede
k ucpn
tkn.
m
vce
je konzumujeme, tm vce se ucpvme,
a mme plce, dutiny, zvukovody a krk
pln hlenu. Tak steva se jm zapln.
Zanou se mnoit paraziti, pibv blch
krvinek a tvo se znty, piem toto
vechno negativn ovlivuje fungovn tla.
Obstrukce
a znt
poslze
zpsob
bunnou smrt.
Nejlpe jsou takov ucpn a znt
patrn pi konzumaci mlnch produkt.
Jejich blkoviny psob na tlesn tkn
jako brusivo, take mnoho lid me ctit,
jak se jim plce, dutiny, zvukovody a krk
zahleuj pi pit nebo jeden tchto
potravin. V dsledku nahromadnho hlenu
se naru funkce pslunch tkn, piem
hlen pronik m dl hloubji do tla.
Znan st hlenu a toxin se ukld
v lymfatickm
systmu,
zejmna
v uzlinch, nebo se jm dl. (V USA
je rakovina lymfatickho systmu nesmrn
rozen.) Tlo se sna obstrukce neustle
odstraovat rznmi procesy, napklad
rmou, chipkou, bronchitidou, kchnm
a kalnm. Konvenn medicna povauje
tyto istc procesy za nemoci" a pokou
se je zastavit toxickmi chemickmi lky.
Avak tm niemu nepome, nebo tyto
lky potlauj vyluovn hlenu a/nebo
toxin.

Imunitn systm se brzy pet, kdy

mus
elit
takovmu
nporu.
Nezapomnejte, e co z tla nevyloute, to
v nm hromadte. To nakonec povede
k chronickm a degenerativnm chorobm,
o cystch a tumorech ani nemluv.
Mnoho lid j hlavn kysel potraviny.
Proto jsou dnes tak rozen rzn druhy
zntlivch,
vedovch
a obstruknch
onemocnn
a samozejm
rakoviny.
Vysok obsah dusku i fosforu v tchto
potravinch ns pipravuje o vpnk a dal
elektrolyty, nebo nae tlo vyuv tyto
alkalick minerly k ochran ped kyselmi
prvky.
Nejlep by bylo, kdyby vae strava
obsahovala pouze 10 a 20 procent
kyselch potravin. Alkalick potraviny by se
mly konzumovat pedevm na jae, v lt
a na podzim, kdy je tepleji. A v chladn
alkalick zim by se ml pjem kyselch
potravin trochu zvit. Nezapomnejte,
e protiklady se pitahuj a vytvej soulad.
Kdy je venku horko (kyselo), potebujete
konzumovat studenou (alkalickou) potravu
a obrcen.
Chcete-li, mete si ihned nalistovat
Seznam zsaditch/kyselch potravin (viz
7. kapitola, modul 7.2), kde se tak
dozvte, jak se uruje zsaditost a kyselost
potravin. Mjte na pamti, e homo sapiens
je alkalick druh, a tak jsou nae tla
biologicky
uzpsobena
pro
pevn
zsadotvornou stravu. Tyto potraviny nm
dodvaj
zdrav
a vitalitu,
zatmco
kyselinotvorn
pinej
nemoci
a beznadji. Volba je na vs.

187

MODUL 6.5

Co lze oekvat v prbhu detoxikace

Bhem detoxikace mete zakouet
celou adu vedlejch ink. Pat mezi
n rma
a chipka,
zmny
stevn
peristaltiky, nejrznj bolesti, horeka,
plen hy, plicn obstrukce, nava, otoky
a znty a dokonce zvracen. V tomto
modulu se budeme podrobn zabvat
kadm
z nich.
Navrhneme
metody
k podpoe oistnho procesu a zmrnn
pot zpsobench tzv. lebnou kriz.
Pedevm
vs
povzbudme,
abyste
pokraovali
v regeneraci,
navzdory
vedlejm inkm.

RMA A CHIPKA
Jakmile
tlo
zane
istit
svj
lymfatick systm, do oistnho procesu
se aktivn zapoj dutiny, plce a vtina
ostatnch tlesnch tkn. Nezastavujte
tento pirozen proces !
Je to jedin
sprvn zpsob, jak zlepit funknost
bunk a zahjit regeneraci vaeho tla.
Zpotku budete pozorovat, jak vm
z tla vychz spousta hlenu. Tento hlen
me bt ir, lut, zelen, ba dokonce
hnd nebo ern. Obas v nm mete
spatit i krev. Nepropadejte panice. Tato
krev
u tam
njakou
dobu
je.
Nahromadn
hlen
je kysel
a me
vyvolat znt a krvcen tkn. Mohou
se objevit
siln
bolesti
krku.
Jsou
zpsobeny tm, e hlen a toxiny se sna
dostat ven ze tkn. Nejlep je neuvat
dn kapky proti kali. Muste-li, uvejte
jen prodn kapky.
inky istcho procesu mohou sahat
od mrnch (vlhk nos a slab kael)
po velice prudk, se silnm vykalvnm
hlenu z prduek a plic. Tyto dkladn istc
procesy mohou bt nepjemn a nkdy
i dsiv. Avak vte, e tlo v, co dl.
Tlo
bude
vyluovat
jakmkoli
otvorem, jen se mu k tomu bude hodit,
vetn ke, u, nosu, st, ledvin a stev.

Pokud detoxikujete moc rychle a jste siln

toxit, me tlo dokonce vytvoit v ki
prasklinu a vylouit toxiny tudy. Napklad
jedna pacientka detoxikovala tak rychle,
e se
j otevela
ke
nad
pupkem
a vyhezl mal tumor. Tot jsem vidl
u detoxikujcch kvadruplegik. kte byli
pln toxin, protoe se nemohli pohybovat.
Mete tak pociovat bolesti v celm
tle. Relaxujte. Nebudete-li energi pltvat,
vae tlo se samo dkladn proist. Mjte
radost
z tchto
lebnch"
neboli
oistnch" proces. Jsou pro vae zdrav
nezbytn. Nkdy to me trvat i nkolik
msc, ne tlo zane takto reagovat.
Hlavn nepestvejte s detoxikac.
Mnoho lid v sob nahromadilo sru
z rznch lk, kter psob jako nejvt
brzda lymfatickho systmu. Tato sra mus
pry z vaich tkn, aby lymfatick systm
mohl efektivn fungovat. Protoe lymfa
je mdiem pro penos imunitnch bunk
a kanalizanm
systmem
napojenm
na kadou
buku
v tle,
je nesmrn
dleit udret tento systm aktivn. Bute
trpliv a vytrval. A poctte, jak vam
oitnm tlem proud ivotn sla,
poznte, e detoxikace mla smysl.
Detoxikujte vdy, kdy potebujete
zvit energii a alkalizovat tlo. Dovolte
tlu, aby se istilo samo.

ZMNY STEVN PERISTALTIKY

Je nesmrn
dleit,
abyste
se vyprazdovali alespo jednou denn,
avak dvakrt nebo tikrt by bylo mnohem
lep. V ppad naprosto zdravch stev
se peristaltika uvd do pohybu ticet minut
po jdle. Avak mnoho lid se vyprazduje
tyikrt a estkrt nebo jet vckrt
denn, co poukazuje na IBS, syndrom
drdivho tranku, ili znt v trvicm
stroj.
188

Mte-li pli dkou stolici nebo

prjem, uvejte osvdenou bylinnou sms
na trven, kter obsahuje kru z jilmu
ervenho, koen proskurnku a/nebo
hemnek. Tyto byliny vm pomohou
zahustit stolici a odstran toxicitu a znt,
prvotn pinu prjmu. Nkter bylinn
smsi obsahuj bentonit a ivoin uhl,
co nen na kodu.
Syrov
strava
je nezbytn
pro
uzdraven, obnovu a poslen tkn trvicho
stroj.
Nemete-li
strvit
vlkninu
ze syrovch potravin, uvejte bylinnou
sms
na trven,
abyste
se tohoto
problmu
zbavili.
Je jenom
doasn,
protoe zanedlouho se poda odstranit
znt v trvicm stroj.
Vtina lid m opan problm:
zcpu. Na tlo psob zcpa v mnoha
ohledech nepzniv, vetn vstebvn
toxin z odpadnch ltek, zadrovanch
ve stevech. Me tak zpsobit protren
stevn stny, zvlt kdy zbytky potravy
ucpou tlust stevo. Podporujte stevn
peristaltiku hojnou konzumac erstvho
syrovho
ovoce
a zeleniny
a uvejte
innou bylinnou sms na trven, dokud
se vm tlust stevo nevyist a neuzdrav.
Nejlep stevn bylinn smsi jsou
namchny tak, aby odstranily ve
uveden problmy a obnovily normln
peristaltiku. Dobr bylinn sms posl
a vylad pohyb stev, ani si na ni vytvote
nvyk. Vyl rovn znty a vedy
zpsoben kyselou potravou. Hemnkov
nebo mtov aj je skvl na zancen
steva. Oba aje zkliduj hladk svalstvo.
Velice inn je rovn konzumace 60
ml vy z aloe vera tikrt denn. Avak
aloe me vyvolat mrn prjem. Dal dv
prodn ltky, kter mohou potlait znt
trvicho
stroj,
jsou
kra
z jilmu
ervenho a koen proskurnku. Pipravte
z nich aj, piem na lek vody pouijte
jednu liku drogy. aj povate osm minut
a potom jej nechte pt minut odstt.
Scete a pijte. Uvejte jeden lek tikrt
a estkrt denn.
POZNMKA: V ppad porn zcpy
budete muset pidat njak silnj
rostlinn projmadlo.

Nkolik definic

GASTRITIDA ZNT ALUDKU

ENTERITIDA ZNT TENKHO

STEVA

KOLITIDA ZNT TLUSTHO

STEVA

DIVERTIKULITIDA ZNT
STEVNCH VCHLIPEK

(DIVERTIKL), VYVOLAN
NEZDRAVOU STRAVOU
Mlo by se uvat jen krtkodob,
protoe tyto smsi mohou bt siln
nvykov. Dal informace o tomto tmatu
naleznete v modulu 6.9, Pe o steva.

MEN BOLESTI A POTE

V prbhu
istcho
a lebnho
procesu vs me trpit mnoho drobnch
bolest. Kad oslaben msto se ohls
pobolvnm. Je to znmka toho, e se tlo
zbavuje toxin. Tyto bolesti jsou zcela
normln a nemuste se jich bt. Vtinou
trvaj nkolik hodin a tden. Po tto
lebn krizi zjistte, e dotyn msto
je mnohem silnj ne dve.
Bolest je nsledek acidzy, kter
vyvolala znt. Me stimulovat nebo
pokozovat nervovou soustavu. Bolest
vznik
tak
tam,
kde
je energie
zablokovan
toxiny,
sraeninami,
cholesterolem,
usazeninami
krystalizovanch kyselin (nap. moov)
a chemickmi lky.
Nauili jsme se vylit bolest neboli
zbavit se symptomu. Avak lky, kter ti
bolest, mohou rovn zastavit lebn
proces. Z naturopatie nicmn vme, e je
teba odstranit pinu, nikoli symptom.
Bolest je pro ns varovnm znamenm,
abychom tlo vyistili pirozen. Potrn
symptom
bolesti
nepirozenmi
prostedky me mt za nsledek budouc
degenerativn problmy, nebo pina
bolesti byla ignorovna. To jen umouje
dal degeneraci tkn.
189

Bolest me bt rzn intenzivn,

podle stupn zntu nebo degenerace
tkn. Nicmn v ppad rakoviny kost
a dalch
rakovin,
psovho
oparu
a nkterch dalch chorob je mon nkdy
nutn shnout po lcch proti bolestem.
Plin bolest me oslabit ducha a tlo a
k smrti. Jeliko lky proti bolestem
zpsobuj zcpu, ml se pi jejich uvn
pt aj na poslen stevn peristaltiky.
Vdycky je poteba udret steva v pohybu,
zejmna pi detoxikaci, kdy se uvoluje
obrovsk mnostv toxin, kter je nutno
odstranit.

Jak elit bolestem pi

detoxikaci ?
Pi bolestech lze uvat stdav hork
a studen obklady. Arnikov olej, uvan
lokln, me rovn pomoci. Stejn tak
zbaly s ricinovm olejem. Nejsou-li tyto
metody dost inn, obrate se s vaimi
bolestmi
na lkae.
Nezapomnejte,
e bolest je kysel. Alkalizujte se neustle.

ZVRACEN
Lid zpravidla nezvrac, dokud nejsou
nadmru toxit nebo neuvaj mnoho
chemickch
lk,
kter
se mohou
nahromadit v aludench tknch. Zvracen
je zcela normln, kdy aludek potebuje
rychle vylouit toxiny a hlen. Nkte lid
dokonce vyzvrac ervy nebo parazity, kte
se vyvinuli v horn sti trvicho stroj.
Nicmn pi detoxikaci je zvracen vzcn.

Co mme dlat pi zvracen ?

Zvracen je pirozen zpsob, kter
tlo uv k vyitn aludku, kdy se
v jeho tknch nahromadilo pli hlenu,
toxin nebo parazit. Zzvorov, mtov
nebo hemnkov aj pomohou uklidnit
aludek a zmrnit kee. Tyto aje rovn
podpo innost jater a stev a pinesou
vm levu.

HOREKA (TERMOTERAPIE)
Horeka je pirozen proces, kter tlo
uv k rychlmu vylouen toxin, vetn

hnisu,
hlenu,
parazit
a dokonce
nechtnch bunk. Ke je n nejvt
vyluovac orgn. Podle Americk lkask
spolenosti vyluujeme k za normlnch
okolnost asi kilogram odpadnch ltek
denn. A kdy se tlo ist, mus vyluovat
jet vce.
U vtiny dosplch vyplh horeka
zhruba na 39,5 C. Pi horekch pijte
hodn ist vody a erstvch ovocnch
nebo zeleninovch v. Nikdy nenechte
tlo znit. Abyste se trochu ochladili, dejte
si studenou sprchu i koupel nebo si na elo
nebo tl pilote studenou nku.
U dt me horeka samozejm
vystoupit a na 40-40,5 C, co nen dvod
k panice.
Opt
nezapomnejte
na dostaten psun tekutin. Pi tchto
vysokch
horekch
se zni
mnoho
parazit, jednak horkem, jednak nrstem
blch krvinek.
Bylo zjitno, e horeky nad 41 C
zabjej rakovinn buky. Pi teplotch nad
43 C zanete ovem zabjet vlastn zdrav
buky. Zvenou teplotu zpsobuje ttn
lza a hypotalamus bunnm uvolnnm
interleukinu-1, kter potom stimuluje a z
hypotalamu uvoluje prostaglandin E2
(PGE2), jen vyvolv pocen. Pitom
se roziuj cvy a aktivizuj se potn lzy.
Pocenm jsou toxiny vypuzovny k,
nae se okysliuj, pak jsou pozeny
konmi roztoi nebo se smyj. Pocen
je dleit pomocnk tla pi dkladnm
vyluovn. Horeky stimuluj imunitn
systm ke zven hladiny blch krvinek
a interferonu povolvaj do boje jeho
armdu.
Tlo m svou vlastn inteligenci a nm
nezbv ne j porozumt. Nikdy se nebojte
pirozenho
procesu,
jm
si tlo
vypomh, aby zstalo zdrav. Horeky
jsou jen jednm z mechanism uvanch
k dosaen tohoto cle. Nebojte se horeky
pokuste se j porozumt ! Jedin, eho
se pi horece muste bt, je dehydratace.
Vinou acidzy je mnoho lid pod do jist
mry dehydratovno. Osvojte si co nejvc
poznatk o metodch prody. To vm
nesmrn pome na va cest ke zdrav
a vitalit.
190

Jak postupovat pi horece

zpsoben detoxikac ?

slab svra (jen funguje jako dvee) mezi

jcnem a aludkem umouje pronikn
kyselch trvicch av do jcnu reflux.

Pi vysok horece doplujte tekutiny. Pijte

hodn ist vody a erstvch ovocnch
nebo zeleninovch v. Na tl a elo
si pilote studen obklad a mete se tak
vykoupat i osprchovat ve studen vod.
Nikdy nepotlaujte tuto pirozenou reakci
tla. POZNMKA: Kvli lep hydrataci lze
do vody nebo vy pidat rozpustn
minerly. To me nesmrn prospt siln
vyerpanm pacientm.

Detoxikan a regeneran program

doporuovan v tto knize plen hy
nevyvolv. Protoe vak podstatou syrov
stravy je energie", mete pechodn
zakouet urit zeslen tchto pot.

CELKOV ZNT
Ne vdy je nutn znt eliminovat.
Znt vyvolan histaminem je metoda,
kterou tlo uv k roztaen cvnho
systmu, aby pi krizi i vskytu drdiv
ltky pivedl dal krev a imunitn faktory.
Nechtn znt mohou ztlumit hork
a studen
obklady.
Existuje
mnoho
prodnch
narkotik
s protizntlivm
inkem, napklad koen jamu divokho,
koen proskurnku, kra z jilmu ervenho,
kostival (listy a koen). Znt je vdy
kysel, a proto alkalizujte, alkalizujte,
alkalizujte ! Syrov ovoce a zelenina jsou
vae nejlep alkaliztory ! A sodku se k
velk alkaliztor".

PLEN HY
Plen hy je zpsobeno pekyselenm
aludku a stevnho traktu, co m na
svdom kvaen a hnit trveniny pi
patnm kombinovn pokrm. Rovn
pojdn velkho mnostv kyselinotvornch
potravin vyvol plen hy. Sv o tom vd
zejmna jedlci masa, u nich dochz
k nadprodukci
kyseliny
soln.
Tak
nestdm konzumace obilovin a tepeln
upravench rajat me pivodit siln
plen hy. Nedostatek
slinivkovch
enzym zpsobuje patn trven, kter
me t vyvolat plen hy a plynatost.
Nedostaten tvorba hydrogenuhliitanu
sodnho ve slinivce a patn uvolovn
lue (nebo jej tvorba) v jtrech/lunku
rovn zpsobuj plen hy. Mnohdy
luov kameny zablokuj luovod, take
je uvolovn lue znan zteno. A navc

Co si pot s plenm hy
pi detoxikaci ?
Zzvorov aj je skvl na plen
hy.
Jinak
je nutn
pezkoumat
kombinovn jdel. Pokud dolo k njak
dietetick
chyb,
vetn
nesprvn
kombinace jdel, pome jablko. Jablka
obsahuj siln trvic enzymy, a tak vydatn
podpo trven. Mete si rovn pipravit
aj z dalch uklidujcch bylin: kvt
hemnku, koen hoce, kra z jilmu
ervenho
nebo
koen
proskurnku
pomohou
uzdravit
aluden
stny.
Alkalizujte, alkalizujte, alkalizujte ! Je to
jedin sprvn cesta ke zdrav.

OBSTRUKCE PLIC
Plce
se budou
pokouet
oistit
od hlenu a toxin. Pi astmatu, rozedm
a chronick obstrukn plicn chorob
(COPD), na nich se podlej i nadledviny,
mohou bt znanm problmem kee
plicnch tkn. Mohou zablokovat nebo
ztovat dchn. V tto situaci jsou
neoceniteln
bylinn
antispazmolytika.
Zastav kee a umon vykalvat hleny.

Fakta o dehydrataci
Acidza vede k dehydrataci
a dehydratace k acidze.
Jeden pevn vaen stravy
zpsobuje dehydrataci.
Dehydratace vyvolv
hypoaktivitu tkn a poslze
jejich smrt.
191

Chcete-li si vylit plce a uvte

inhaltor, v spch nebudete nijak
pronikav. Msto inhaltoru doporuuji
nasadit bylinn antispazmolytika. Avak jeli v zdravotn stav vn, budete mon
muset inhaltor uvat pravideln. Nkte
lid uvaj tyi nebo i vce rznch
inhaltor,
co
je potenciln
velice
nebezpen. Nkter souasn vzkumy
dokonce naznauj, e inhaltory mohou
bt karcinogenn.
Hlavn nedostatek inhaltor spov
v tom,
e zpomaluj
proudn
lymfy.
Roztahuj sice dchac cesty, avak
zabrauj vykalvn. Oproti tomu bylinn
antispazmolytika roziuj dchac cesty
a umouj
sprvn
dchn,
ale
i vykalvn. Vykalvn je odstraovn
obstrukc z plicnch tkn. To je nesmrn
dleit kvli lepmu okysliovn. Mnoho
bylin, napklad koen kostivalu a list yerba
santa (Eriodictyon californicum), me
pomoci obnovit plicn tkn.
Chronit astmatici a lid s chronickmi
plicnmi problmy mus detoxikaci zahjit
opatrn. Nech zanou se sedmdesti
procenty stravy syrov a ticeti procenty
vaen, aby itn probhalo pomalu
a jemn.
Nezapomnejte pitom na nadledviny.
Maj vznamn podl na vaich plicnch
kech. Nedostaten aktivn nadledviny
mohou produkovat mlo neuromeditor,
co oslab nervy vedouc do plic. To me
vystit v pecitlivlost a podrdnost cel
nervov soustavy. Pid-li se k tomu jet
hypofunkce ttn lzy, kter m na
svdom nedostaten zuitkovn vpnku,
mte tu kee plicnch tkn. Vyistte
si plce. Posilujte nadledviny a sledujte svoji
tlesnou teplotu (viz test bazln teploty),
abyste zjistili, zda mte v podku ttnou
lzu (zuitkovn vpnku). Nalhav
doporuuji, aby v ppad vnch plicnch
chorob dohlel na detoxikan proces lka.

Jak si poradit s astmatem a plicn

obstrukc pi detoxikaci ?
Astmatici a osoby s plicn obstrukc
si mohou na hrudnk v oblasti plic pikldat
hork
obklady
s ricinovm
olejem
a cayenskm pepem. (Pokyny k pprav
a uvn tchto obklad viz 10. kapitola.)
Dobr je vypt lek mtovho aje
a kadou destou minutu liku lobelkov
tinktury (a est liek). V malch dvkch
lobelka psob jako antispazmolytikum a
ve vych jako emetikum. To by u nkoho
mohlo vyvolat zvracen. Pi zvracen
se stla plce a vypud se hlen. Doporuuje
se rovn stdn horkch a studench
obklad pilote na dv minuty hork
a potom na dv minuty studen obklad
a pak tuto proceduru opakujte. Mete
rovn pout bylinnou antispazmatickou
sms. Zklidn kee, take budete moci
dchat a vykalat hlen.

ZTRTA ENERGIE NEBOLI

VYERPN
Jakmile se toxiny uvoln ze tkn
a dostanou se do krevnho obhu, mohou
bt znovu zakoueny jejich vedlej inky.
Obecn plat, e m jsme star, tm vce
toxin jsme v tle nashromdili. Oslaben
endokrinnho systmu vetn ttn lzy
a nadledvin, snen imunita, zrmutek,
chronick plicn problmy a malabsorpce
jsou faktory, kter vs mohou pipravit
o spoustu energie. Tak vkyvy hladiny
cukru mohou vyvolat energetick zmny.
Organismus vyaduje vce odpoinku
v nejrznj dob, zvlt kdy jsou
ze stravy vyloueny veker povzbuzujc
prostedky (jako kva, aj a rafinovan
cukr).
Nae
spolenost
je zvisl
na stimulancich jakoto zdroji energie.
Ta ovem
oslabuj
nae
skuten
energetick centra, lzy. Zastavme-li
psun stimulanci, meme upadnout
do naprostho vyerpn. To brzy pomine
s pjmem iv potravy a v. Je teba
si uvdomit, e nae tradin strava fyzick
tlo
oslabuje,
msto
aby
192

ho posilovala. Vyvolv ve tknch znty

a toxicitu. Pidaj-li se k tomu jet
povzbuzujc prostedky, zanete jist
chpat, pro mme tak oslaben tkn.
Vtinu ppad syndromu chronick
navy" nem na svdom virus EpsteinaBarrov. Tento virus me vyvolvat
navu. Avak lze ho snadno usmrtit.
(Pokud je virus skuten organismus.
Jeliko jsou viry tak mal, lze je spatit
pouze v elektronovm mikroskopu. Mnoho
vdc povauje viry" spe za blkoviny,
jim je vlastn imunitn reakce, ne
za jednobunn organismy jako bakterie.)
V na spolenosti je velice astou
pinou navy oslaben ttn lzy
a nadledvin. To se ovem me projevovat
i depresemi a zkostmi. Chcete-li se zbavit
chronick
navy, muste ob lzy
zregenerovat. Nen to hned, ale vytrvte-li,
dokte se spchu. Klem k nmu jsou
syrov strava a bylinn ppravky.

Jak se vypodat s nedostatkem

energie i navou bhem
detoxikace ?
Vpadek
vekerch
stimulujcch
potravin me zpsobit obrovskou ztrtu
energie.
To plat
zejmna
o osobch
s nedostaten funkn ttnou lzu nebo
nadledvinami. Tyto energetick lzy jsou
prbn oslabovan acidzou a toxicitou.
Stimulujc potraviny na n maj vskutku
zhoubn vliv, nebo je posiluj jenom
zdnliv. Neustl stimulace kvou, ajem
apod. ped vmi tento fakt zastr. A tak
po cel n ivot zskvme vtinu energie
z vybiovan bunn aktivity.
Ovem
energie
by mla
bt
dynamick, nikoli vybiovan. Vypitm 3
a 6 sklenic
(o obsahu 3 dl)
mrkvov,
pentov nebo celerov vy denn
napomete zven vaich energetickch
rovn. Tho doshnete i konzumac
erstvho zdravho ovoce v co nejvtm
mnostv. Rovn enenov extrakt,
mate
kaika,
vojtka,
i vhonky
jemene a/nebo dobe vyven nutrin
doplnk pome zvit energetick rovn.

Odpoinek a relaxace jsou tak velkmi

liteli.

OTOKY A SVEDENI
Bhem detoxikace se me objevit
na ki spousta otok. A tumory se mohou
dokonce jet zvtit, ne se pln
vstebaj. Vtina otok ovem brzy zmiz,
a tak je teba pokraovat v ovocn diet i v
tomto obdob.
Svdni
je dalm
faktorem
pi
detoxikaci. Zpsobuj ho zejmna plsn
nebo kandida. Svdni a zervenn ke
se me vyskytnout kdekoli na tle.

Lky na svdni pi detoxikaci

Koen andlky, aloe vera nebo
ptainec, mohou zmrnit svdni, jsou-li
aplikovny
lokln.
Pokud
svdni
pokrauje, je nutn zlikvidovat plsn
a oistit lymfu, v n parazituj. To vyaduje
bylinnou
lymfatickou
a antiparazitickou
sms a syrovou stravu.

DAL VEDLEJ INKY PI

DETOXIKACI
K dalm vedlejm inkm pat
napklad siln menstruace, ast nebo
siln kael, ast moen, bolesti hlavy,
prjem, otuplost, brnn pa, nohou,
rukou a chodidel, vyrka a plynatost.
Bhem oistnho a lebnho procesu
se mohou
znovu
objevit
symptomy
dvjch chorob i oslaben, kter ovem
zase zmiz, jakmile tlo uzdrav pslunou
oblast. Tyto symptomy poukazuj na star
toxick
problmy, kter byly kdysi
potlaeny;
nyn
se tlo
propracovalo
do tchto oslabench oblast, aby tam
obnovilo normln funkci tkn. Uvedu
ppad eny ze sekty Amish: Ped vce ne
dvaceti lety mla vyrku zpsobenou
kumpou
jedovatou,
kterou
lila
chemickmi lky a vylila". V prbhu
detoxikanho
programu
se vyrka
objevila znovu na pln stejnch mstech,
kde ji tenkrt lila. To pekvapilo
193

i m. Mete se zbavit star, potlaen

toxicity
z dtstv
nebo
dokonce
z prenatlnho obdob.

OMEZEN NEBO VYSAZEN LK

Berete-li chemick lky a chcete
je omezit nebo dokonce vysadit, protoe
jste
se rozhodli
zahjit
detoxikaci
a regeneraci, doporuuji nkolik vc:
1.
Tento program znormalizuje
hladinu cukru v krvi. Kdybych byl diabetik,
sledoval bych ji denn a podle toho
upravoval dvkovn inzulnu, nebo bych
podal o pomoc svho lkae.
2. Tento program sniuje krevn tlak,
kdy je pli vysok, a zvyuje ho, kdy
je pli nzk. Kdybych bral lky na vysok
tlak, pravideln bych sledoval svj tlak.
Nechtl bych si pivodit hypotenzi neboli
nzk krevn tlak. Mohlo by to zpsobit
maltnost, problmy s rovnovhou nebo
jet nco horho.
3.
Uvn lk bych omezoval
pomalu.
Avak
vysok
krevn
tlak
a cukrovka mohou vyadovat mnohem
rychlej ukonen medikace a lze jej
provst bez vedlejch ink.
Nkter lky jsou ovem nvykov.
To plat
zejmna
o neuroleptikch
a nkterch
steroidech,
napklad
prednisonu. Vdycky se porate se svm
lkaem. Pokud vs odmtne, muste
si poradit sami. Mnoho lka toti popud
nebo rozl, kdy si jejich pacienti chtj
pomoci sami. Mnoho (mon vtina)
alopatickch lka nem dn zkuenosti
s detoxikaci
a regenerac,
a tak
rdi
odsuzuj to, co sami neznaj. Tento postoj
pivede mnoho nespokojench lid k tomu,
aby si hledali vlastn cestu. To je tak jeden
z dvod, pro byla napsna tato kniha.
Mjte na pamti, e je to vdycky vae
volba. ijte zdrav, ijte bez lk.
A jet poznmka na zvr. Nkdy
se mohou objevit nedouc reakce mezi
bylinami a lky. Stv se to zdka, ale
pece. Bedliv se pozorujte a vmejte si,

jak se ctte. Potom bezpen poznte, zda

vci, kter berete, na sebe reaguj patn
i nikoli. Uvejte zdrav selsk rozum
a spolupracujte s lkaem, kter praktikuje
prodn lbu, znte-li njakho.

Shrnut
Mnoh z ve uvedench symptom
vtina z vs nezaije. Obecn plat, e m
je lovk toxitj, tm vnj lebn
krize
se me
objevit.
Nikdy
nezapomnejte, e lebn krize je velice
dleit
a nesmrn
prospn.
Jej
symptomy jsou soust oistnho procesu,
pi nm jsou z tla vyluovny toxiny.
Lebn krize zpravidla netrv dlouho,
a tak j dopejte as a bute trpliv.
Konzumujte samozejm pouze syrovou
stravu pedevm erstv ovoce a erstv
ovocn vy. Vrina ovoce m siln
anrioxidan a adstringentn inky, kter
tlu pomhaj zbavovat se toxin. Kdy
nemte chu k jdlu, tak nejezte. Nechte
tlo odpoinout a hlavn pijte hodn
erstvch v nebo ist vody. Nenechte
tlo znit.
Tvo-li vai stravu z osmdesti i vce
procent
erstv,
syrov
a tepeln
nezpracovan ovoce a zelenina, budou
veker vae symptomy zpsobeny
procesem detoxikace, jm vae tlo
prochz. Je-li vae strava padest
na padest
procent,
vae
symptomy
mohou
sp
pochzet
z pekyselen.
To me vai lebnou krizi znan
prothnout.
Detoxikaci
mete
podporovat
bylinnmi istcmi aji. Odpoinek a dobr
nlada jsou rovn velice dleit. Pokud
lebn krize trv dle ne dva nebo ti
msce a potebujete ji ukonit, zante
opt jst tepeln upravovan jdla. To sn
tlesnou energii, m se itn zastav.
Nicmn vele vm doporuuji, abyste
detoxikovali co nejdle. Detoxikace vede
vdycky
k vitalit.
Nakonec
vm
detoxikace pinese pevn zdrav,
vitalitu a spiritualitu.
194

MODUL 6.6

Lebn krize
Ne uvdm nkter symptomy lebn
krize, kter se mohou objevit bhem
oistnho procesu. Bhem ticeti let klinick
praxe jsem zail tolik rznch druh
lebnch kriz", e zde nemohu vechny
uvdt.
V tomto
modulu
popisuji
nejbnj symptomy, z nich mnoh jsem
prodlal sm pi vlastn detoxikaci.
Rozdlil jsem je do t kategori,
na mrn, stedn a siln. Kad z nich
se me bhem detoxikace nkdy objevit.
Avak t posledn zstane vtina lid
uetena. Ve zvis na me va toxity a
na vaich
systmovch
(celkovch
tlesnch) energich neboli na va sle.

MRN SYMPTOMY ITN

krtkodob krvcen z nosu

slab krvcen z konenku (hemoroidy
nebo lze)
stopy krve v moi

STEDN SILN
SYMPTOMY ITN
pznaky bronchitidy nebo zpalu plic
hust zelen a hnd hlen je vyluovn
z nosu a krku (z plic, prduek atd.)
bolesti kloub
siln vyluovn z ledvin (barva moi
je hnd, oranov nebo tmav lut
atd.)

pznaky nachlazen a chipky

bolest ve starch jizvch nebo

oslabench stech tla

nzk horeka (a 37,8 C)

mrn ochrnut konetin

kael s hlenem i bez nj

pznaky chronick navy

ir a lut hlen vyluovan z nosu nebo

krku (z plic, prduek atd.), me
obsahovat krev

krvcen z nosu

mrn bolesti
hlen ve stolici
hlen v moi
bytek energie (ta me kolsat)
vyrka a svdni

plicn kee (pi astmatu, rozedm,

COPD)
dunost (pi astmatu, rozedm, COPD)
doasn zvten tumor
doasn zeslen symptom nemoci
na ki se objev bolky

doasn zeslen symptom nemoci

vyluovn spousty drobnch steek

k, pedevm na dlanch a chodidlech

hnis v och

podlitiny

mrn bolesti hlavy

mrn rozosten vidn

mrn oslaben svalstva (svaly

vytvoen z ivoinch blkovin)

mrn zvrat

z o a u se uvoluje hust hnis (hlen)

bytek vhy (prmrn 4-8 kg za dva

tdny, podle zvanosti oslaben ttn
lzy; me bt pouze 1 kg)

zvracen

tesavka
zjiten emoce, nap. vzlykot, mrn
hnv nebo dokonce smch

prjem
zbytnn a hrudkovn" podkonch
tukovch bunk jako pi celulitid
zvrat
buen srdce

195

 vikln zub
men abscesy v stech
migrny
vysok horeka (39,5-40,5 C)
siln kael, nkdy such (uvejte byliny
k uvolnn a vykaln nahromadnho
hlenu)

znan bytek vhy (me to bt

dsledek oslaben slinivky)
siln dunost (uvejte njak
antispazmolytikum nebo inhaltor)
doasn hlubok deprese, peruovan
kikem, hnvem, smchem atd.
mylenkov zmatenost

deprese nebo zkosti

praskn ke

emon labilita (pl, hnv, smch atd.)

siln vikln zub

nelogick mylen
praskn ke v mstech, kde jsou loiska
toxin
siln svdni
vypadvn amalgmovch plomb
rektln krvcen z dvjch
i souasnch hemoroid nebo lz
Mon zaijete jeden nebo nkolik
z ve uvedench symptom oiovn.
Nepropadejte
panice.
Vdy
je pece
chcete. Jsem vdycky rd, kdy vidm, jak
z mch pacient vychz tmav zelen
hlen. To je neklamn znamen, e dobe
detoxikuj.
Vdycky je pjemn spolupracovat
s lkaem, jen m bohat zkuenosti
s detoxikac a jejmi symptomy.

SILN SYMPTOMY ITN

ochrnut nkter sti tla
plce vyluuj ern hlen
tmav hnd vtok nebo krev v moi
a bolesti ledvin
tmav hnd vtok ze stev a prjem
tumory se objevuj po celm tle
ztrta zraku
ztrta sluchu
siln zvrat
tk nava
abscesy se tvo vude v stech
vypadvn neht na rukou nebo nohou

star potlaen symptomy se objevuj

znovu (jako v ppad vyrky
zpsoben kumpou jedovatou)
Vtina lid tento nejt stupe
detoxikace nezaije. To zvis na me jejich
toxicity. Dleitm faktorem tak je, kolik
lk kdo bere. Nicmn tyto siln
symptomy budou spe zakouet ti, kdo
jsou chronicky toxit od narozen, maj
rakovinu, jsou HIV pozitivn a/nebo trp
jinmi tkmi nemocemi.

DVA PKLADY ITN

Prvn pklad
estaticetilet ena s rakovinou slinivky.
Byl to degenerativn druh rakoviny, kter
naprosto ochromil innost slinivky. Kdy
tato ena pozela jakkoli jdlo, vylo z
n ve stolici nestrven. Mla nesmrn
vysokou hladinu gastrinu. Bhem lby j
vyskkalo" vude na nohch nejmn
tyicet tumor o velikosti golfovho mku.
Lka j ekl, e se rakovina rozila
do celho tla. J jsem j vak pedepsal
ovocnou dietu a asi za ti tdny tumory
z nohou zmizely.
O msc pozdji navtvila zubae,
protoe se j viklal jeden zub. Zuba j ekl,
e je pod nm vek a vythl ho. Kdy
po njak dob objevila druh uvolnn
zub, dentista j opt ekl, e ho bude muset
vythnout. Natst byla ped tm u mne
na msn kontrole a j jsem j poradil, aby
byla trpliv, e onen absces je pouhm
symptomem jej lebn krize.
V nsledujcm tdnu mla sta pln
absces a vtina zub se j viklala.
196

Ale asi o tden pozdji vechny abscesy

zmizely. Vechny zuby drely pevn v dsni
a sta byla ist" zahojen a zdravj ne
kdy dve. Tak jej chuov vjemy
se dramaticky zlepily. Za jedenct msc
nebylo po rakovin ani pamtky. Tato ena
ije dodnes a da se j dobe.

Druh ppad
Dvaaticetilet ena s frakturou ptee mezi
tetm a tvttm krnm obratlem po razu
hlavy. Dvanct let byla nepohybliv. Vedle
standardn detoxikace absolvovala pomrn
obtn proces uvolovn potlaench
emoc. Jedn noci m volala a pitom
hrozn plakala. Dal noc m volala znovu
a tentokrt
se zajkala
smchy.
Toto
uvolovn emoc trvalo tm dva msce.
Jej oetovatel by m nejradi obsil !
Avak uklidnil jsem ho, e to bylo jej
emocionln tlo, kter se istilo. Pi
autonehod, po n zstala ochrnut, kdy
j nebylo ani dvacet, navc zahynul idi
druhho auta. Po celch dvanct let
potlaovala veker emoce spojen s touto
situac. Abych to zkrtil, za jedenct msc
j mcha znovu srostla, take mohla
pohybovat jakoukoli st tla a ctila pln
vechno. Protoe detoxikace j pomohla
zbavit se tohoto hlubokho bolu, stala
se citov stabilnj a jej lebn proces
se urychlil.
Toto jsou dva ppady mezi tisci, jich
jsem byl svdkem ve sv ticetilet
lkask praxi, nicmn extrmn. Nkter
lebn krize si zaslou div, jako tyto dv,
ale vtinou nebvaj nijak dramatick.
Vtina z vs nesp zakus mrn a stedn
symptomy.
Bez ohledu na to, jak vae lebn
krize probh, neztrcejte nikdy ze zetele
cl: pln zdrav. Dosaen tohoto cle stoj
za trampoty s jakmikoli symptomy.
Nikdy se nebojte lebn krize ani
detoxikace, protoe jsou stejn pirozen
jako kadodenn vchod slunce. Tte se na
symptomy
lebn
krize.
Po kadm
symptomu, kter prodlte, se budete ctit
lpe a budete v mnohem lep kondici elit
dalm.

Zvltn poznmka
Tm z vs, kte berete spoustu
chemickch lk, doporuuji,
abyste se poradili s vam
lkaem, zda mete nkter
z nich vysadit (nebo snit
dvky). Vhody plynouc
z vysazen (omezen) lk
poznte, jakmile se vm
znormalizuje hladina krevnho
cukru a krevn tlak poklesne
na normln hodnotu. Vysok
krevn tlak je oividn dsledkem
obstrukc v tla a acidzy.
Vtina lid s vysokm krevnm
tlakem m ve skutenosti nzk
tlak. Jsou-li jejich tla
detoxikovna, projev se to
u nich na krevnm tlaku. V
systolick tlak me klesnout
na 100, 90 nebo dokonce 80
mmHg, v zvislosti na oslaben
nadledvin.

KONEN VSLEDKY
ISTCHO PROCESU
zven energie je mnohokrt
dynamitj a dramatitj
hlub dchn (vt kapacita plic)
lep ich, chu a sluch
zmenen nebo pln vstebn ndor
vstebn lymfatickch otok.
poslen oslabench oblast
lep krevn a lymfatick obh
ediv vlasy zanou zskvat
pirozenou barvu
ke se zane napnat a zjemovat
bystr mylen
lep pam
symptomy nemoc zmiz
hladina krevnho cukru se znormalizuje
krevn tlak se znormalizuje
hlub vztah k Bohu a prod
pocit tst, radosti a pohody
zmiz kon defekty (pupnky, vyrka
atd.)
stevn peristaltika se zlep
197

zlepen funkce ledvin

zeslen hlasu
ustane srden arytmie
zlepen zraku
vrt se zdrav a vitalita
obrcen procesu strnut"
nikdy neonemocnte", ani nic nechytte"
a to nen zdaleka vechno

Nicmn tlo m svj vlastn rytmus

len a itn. Bute trpliv !

EMU SE VYHNOUT BHEM

LEBN KRIZE ?
DEHYDRATACE Dbejte na pitn
reim a pijte minerlky nebo erstv
ovocn a zeleninov vy.
PETOVN Bhem
krize se pokuste etit energi.

NETRPLIVOST Kdy zanete

energetizovat a alkalizovat tlo, zane
se istit. Vdy mjte na pamti, e toto
itn provd tlo. Mete uvat bylinn
smsi, abyste poslili istc aktivitu
zanesenho lymfatickho systmu, zahubili
parazity a zlepili fungovn vaich orgn
a lz.

lebn

PLI MNOHO PESTICID

Pesticidy mohou zpsobit dchavinost
a snit funknost endokrinn a nervov
soustavy.
PEHNN Potebujete-li zpomalit
nebo doasn zastavit istc proces,
zaate do jdelnku tepeln upravovan
jdla. Je-li to mon, zkuste vystait
s malmi
porcemi,
napklad
duen
zeleniny nebo celozrnn re. To na as
sn vai systmovou energii a zastav
intenzivn itn. Jakmile to bude mon,
pokraujte v oistnm programu.
HOREKY
NAD
39,5
C

U dosplch i dt by se tyto teploty mly

sret napklad studenmi koupelemi. Dti
samozejm mohou mt vysok horeky,
kolem
40-40,5
C.
Ochlazujte
dti
studenmi nkami a koupelemi. Existuje
sotva znateln hranice mezi zasahovnm
do sil tla, aby se oistilo a vylilo samo,
a dopnm tlu svobody, aby se zadilo
podle sebe. Nicmn mrn zven teplota
by vs nemla znepokojovat a nen poteba
ji sret. Avak pi vysokch horekch
musme pozorn sledovat tlo a dvat
pozor na situace, kter by mohly vyvolat
mnohem vnj symptomy. Hlavn
nezapomnejte na dostaten psun tekutin
vody nebo erstvch ovocnch v. Ale
veho s mrou !

NEPEJDEJTE
SE

Zvata
zpravidla nejed vbec, jsou-li nemocn.
Vae tlo bylo navreno tak, aby se lilo
a istilo samo, nebo Bh psob ve vech
jeho mechanismech. A na vs je, abyste
ho sprvn ivili.

ETRN ITN
Je dleit, abyste postupovali etrn,
kdy pomhte svmu tlu detoxikovat.
A opt dvejte pozor, na sotva znatelnou
hranici mezi podporou tohoto procesu
a jeho maenm. Pouvejme v celm
procesu detoxikace zdrav selsk rozum.
Kad lovk je jedinen. To, co prodlv
astmatik me naprosto odlin od proitk
pacientky s rakovinou dlohy.
Lebn proces je vskutku chvatn.
Je soust zvltnho odevzdn, kter vs
osvobozuje na tolika rovnch, a pesto
mu jen mlokdo rozum. Pijmte ivot,
Zdrav a Boha !
Pokud
se pi
detoxikaci
objev
symptomy, kter ve vs vyvolaj pocit,
e byste mli jt na pohotovost JDTE !
Vnoval jsem se jim mnoho let. Jsou zde
proto, aby nm pomohly v krizi koda jen,
e vtina
personlu
na pohotovosti
nerozum detoxikanmu procesu a lebn
krizi V tchto situacch, kter jsou zpravidla
vzcn, se vrate k modulu 6.5, Co mete
oekvat v prbhu detoxikace.

198

Co by mla obsahovat
vae lkrnika
Ne uvdm seznam vc, kter
byste mli mt doma pro
usnadnn detoxikanho
procesu.

RICINOV OLEJ
Viz 10. kapitolu, kde je popsna
pprava obklad s ricinovm
olejem.

OLIVOV OLEJ
Uv se s ricinovm olejem nebo
msto nj.

CAYENSK PEP
Uv se k rozen pr a/nebo
cv; na vysok krevn tlak nebo
do obklad s ricinovm olejem.

KOEN KLEJICHY, KVT DIVIZNY

A PSKAVICE ECK SENO

BYLINN AJ Z

KRY JILMU

ERVENHO A KOENE PROSKURNKU

Proti plen hy.

ARNIKOV OLEJ
K vnjmu pouit na vrony,
natren, nataen nebo bolav
svaly atd.

BYLINN HOJIV MAST

Mla by obsahovat nejrznj
liv byliny jako kostival,
pesliku, lobelku, msek atd.
Uv se na vrony, natren
svaly, bolesti kloub, rny atd.

JITROCELOV TINKTURA A

MAST

Uv se pi potpn hmyzem,
utknut hadem apod.

ISTC AJ
BYLINN PROJMADLO

Plicn expektorans.

ALOE VERA

ZDROJ TEPLA

Velk" na popleniny, znty

zpsoben plsnmi, zklidnn
peristaltiky atd.

Ohvac lhev (termofor) nebo

elektrick poduka atd. Uv se
k propasrovn" bylin
do spodnch vrstev ke.

ANTISPAZMOLITIKUM (BYLINN
TINKTURA)
Uv se pi kech a bolestech.

BYLINN ANALGETIKUM

KAJEPUTOV (AJOVNKOV") OLEJ

Bylinn antiseptikum, hoj znty
zpsoben plsnmi atd.

BYLINN ANTIPARAZITIKUM
Bakteriln infekce, Escherichia
coli, Candida albicans atd.

Nejlpe tinktura.
199

MODUL 6.7

Pst a detoxikace
V t i on form se pst zejm
praktikuje odjakiva, lidmi i zvaty. Pst
je instinktivn
a bv
spojovn
s odpoinkem
a usmrnnm
energie.
V roce 1972 jsem prodlal estimsn
pomeranov pst. Tehdy jsem zakouel
nkter z nejasnjch zitk mho
ivota. Ml jsem tolik energie, e jsem
proval ndhern mimotlesn zkuenosti,
kter m pivdly pmo do bo nrue.
Existuj v podstat dv formy pstu.
Prvn, znm jako nucen pst", je nm
doslova
vnucena
nemoc.
Nemete
zkrtka jst. A kdy to zkuste, nedostanete
jdlo do aludku. Jedn se o mechanismus
tla,
jen
tolik
potebnou
energii
pesmruje
z trven
do imunitnho,
lymfatickho a endokrinnho systmu. Tm
nae tlo zsk energii k vypuzen vetelce
i obstrukce neboli ucpn.
Druhou formou pstu je vdom
pst", jeho elem je oistit a regenerovat
tlo. Vdom pst posiluje sebekze
a sebedvru.
To jsou
dv
zkladn
vlastnosti potebn k dosaen pevnho
zdrav.
Ob formy pstu umouj energetick
vyladn
tla.
Vtina
jdel,
kter
konzumujeme, ns o energii pipravuj,
msto aby nm ji dodvala. Zdrav a vitalita
je energie; nemoc nedostatek energie. Pst
je metoda, kter tlu umouje odpoinout
si od nronch zavacch a metabolickch
proces. Uetenou energii tlo vyuije
k oist od kyselin a toxin, m se samo
l.
Nae zavac a vyluovac systmy
jsou petovny a oslabovny typickou
stravou tvoenou masem, obilovinami,
mlnmi vrobky apod. Pst umouje
slinivce,
aludku,
jtrm,
stevm
a dokonce
i ledvinm,
aby
si trochu
odpoinuly. Potom zbude vc energie
na imunitn,
endokrinn
a lymfatick
systm. Pst na t i on rovni

je nesmrn
dleit
i obnoven zdrav.

pro

udren

Existuje mnoho druh pst, kter

mete provdt. Podvejme se na tyi
zkladn
druhy
a potom
se vnujme
diskusi, jak pst sprvn zastavit nebo
pibrzdit".

DRUHY PST
Syrov" pst
V tomto
ppad
se nejedn
samozejm o skuten pst, protoe
nadle konzumujete potravu. Ale vtina
lid, kte jed tce straviteln, tepeln
upravovan jdla, toto za pst rozhodn
povauj. Nezapomnejte, e pouze lid
si jdlo ped sndenm tepeln upravuj.
Obas si vyhrate jeden den na tento pst
a zkouejte jst pouze syrovou stravu.
Potom se zkuste takto postit pt, deset,
ticet i edest dn, m dle, tm lpe. Pi
tomto pstu byste mli konzumovat
erstv syrov ovoce, ovocn vy,
zeleninu a zeleninov vy. Ovem dn
jdla obsahujc blkoviny jako oechy nebo
semena.

Ovocn pst
Tento druh pstu vele doporuuji.
Protoe jsme ve sv podstat frugivorov,
ml by tento pst mnohem vce vyhovovat
naim
fyziologickm
procesm
a anatomickmu ustrojen. Jeho zkladem
by mlo bt hroznov vno, pokud mono
biologick. Nen-li biologick, muste hrozny
dkladn omt, protoe mohou obsahovat
hodn pesticid. Nicmn mete jst
jakkoli ovoce, nebo jejich kombinace,
a rovn
melouny.
V pt
kapitole,
pojednvajc
o kombinovn
jdel,
se dotete, e melouny se jed zvl.
Avak mete tak jst jenom hrozny
200

nebo vodn melouny nebo jablka, jakkoli

ovoce nebo melouny, kter mte rdi nebo
na kter mte zrovna chu. Mnoha lidem
jsem pomohl oistit jejich fyzick tlo
hroznovm pstem, kdy jedli hrozny a pili
hroznovou vu. Jezte tolik, kolik chcete.
V tomto programu se nehldaj kalorie.

Stavov pst
Toto je nesmrn inn pst, kter
dopeje odpoinek vaemu trvicmu
stroj. Tlu dod ohromn mnostv
energie a povzbud tolik potebnou oistnou
a lymfatickou
innost,
piem
tak
proplchne ledviny. vy dodvaj bukm
energii v podob glukzy a fruktzy. Mohou
bt
rostlinn
nebo
ovocn,
avak
nejinnj jsou vy ovocn, zejmna
z erstvch hrozn.
Kdysi jsem lil enu s rakovinou
slinivky, na kost vyhublou, protoe nebyla
schopna
cokoli
strvit.
Zaal
jsem
j podvat ovocn vy. Poslze jsem
pidal zeleninov
vy a zanedlouho
syrov ovoce a potom i zeleninu. Dvod,
pro jsem zvolil tuto metodu, je prost:
slinivka pestala cokoli trvit. Kdy tato
ena pozela jakkoli jdlo, vylo z n ve
stolici nestrven. Protoe bylo nutn
udrovat jej systmovou energii, musel
jsem j zat podvat nco, co by slinivka
pece jen strvila. V takov situaci
je nejlepm eenm erstv ovocn va.
Zeleninov vy, kter jsem pidal pozdji,
jsou sice straviteln he, ale to u
se slinivka zlepila natolik, e si s nimi
poradila. Nasadil jsem rovn tekut
bylinn vtaky, abych poslil rzn orgny
a lzy, zejmna slinivku. Nakonec jsem
pidal pevnou stravu, nejprve ovoce, kter
obsahuje
obrovsk
mnostv
energie
a snadno se trv. A za jedenct msc
byla rakovina pry !

je te k dispozici imunitnmu, lymfatickmu

a endokrinnmu systmu. Pi vodovm
pstu se tlo dkladn proist. Se svou
asnou inteligenc se zam na likvidaci
nahromadnch toxin, hlenu a znt.
Prmrn zdravho lovka tento pst
nepochybn
posl.
Avak
nemocn
a vyerpan osoby lze poslit jedin
zvenm
jejich
systmov
energie.
To znamen,
e vodov
pst
nedoporuuji siln oslabenm a tce
nemocnm
lidem,
zejmna
tm
s rakovinu. A sice proto, e pi tomto pstu
tlo nezskv zven dnou energii, a tak
mus pracovat s tou, kterou m.
Akoli psty vtinu lid posiluj,
v ppad vraznho oslaben tkn dod
syrov strava, zejmna ovoce, vaemu tlu
potebn iviny a energii. Konzumace
vysokoenergetickho ovoce nebo ovocnch
v zv hladinu bunn a systmov
energie a zrove umon detoxikaci.
U tce nemocnch osob me vodov pst
vyerpat tlo a zpsobit smrt. Proto lze
tento pst zahjit teprve tehdy, a se
lovk zregeneruje.

PPRAVA NA PST
Pokud
jste
se rozhodli
postupn
vyzkouet
vechny
psty
a skonit
u vovho nebo vodovho, mli byste jst
cel
tden
pouze
syrovou
potravu
a poslednch nkolik dn jen ovoce. Tm
oistte
steva od zahnvajcch
ltek,
proplchnete jtra a ledviny a vyladte tlo
na pst.
Pst me bt zbavn a posilujc.
Jeho
loha
pomocnka
pi
oist
a regeneraci tla je potvrzovna znovu
a znovu. Ped dlouhmi a intenzivnmi
psty
se porate
s nkm,
kdo
m zkuenosti s postnm a detoxikaci.

Vodov pst

KDY PST UKONIT ?

Toto je tvrt a posledn druh pstu.

Mla by se pi nm pt pouze voda
upraven reverzn osmzou nebo destilac.
Veker energie, jindy potebn k trven,

Optimln okamik k ukonen pstu

zjistte, budete-li naslouchat sv intuici,
svmu vnitnmu veden. Vae tlo znte
lpe ne kdokoli jin. Naslouchejte mu.
Potom bezpen poznte, kdy mte 201

skonit. (Avak bute k sob poctiv, vdy

dobe vte, e mete dostat chu, i kdy
nemte hlad !) Asi po tech dnech pstu
ztratte na jdlo chu. Je to zpsobeno tm,
e tlo zane vyuvat energii, kterou jindy
potebuje k trven, na itn a len.
Jakmile dostanete zase hlad, je to dobr
znamen, e jste pipraveni zat jst.
Nezapomnejte zat pouze s ovocem.
Jinou metodou, kter vm prozrad,
jak dlouho se mte postit, je sledovn
povrchu jazyka. Je to star metoda, kterou
uvm ji dlouho. Kdy se zanete postit,
pokryje se vm jazyk silnm blm, lutm,
zelenm nebo hndm povlakem. m jste
toxitj, tm je tento povlak silnj
a tmav. A m jste zdravj, tm je slab
a svtlej. Pestanete-li se postit teprve
tehdy, a mte jazyk opt rov, mete
si bt jisti, e jste sv tlo proistili opravdu
dkladn.
Detoxikace je dlouh proces, kter
me trvat lta. Avak nemjte z toho
strach. Zdrav by se mlo stt jednm
z vaich konk. Pracujte na sob poctiv
asi rok a uvidte, jak se v ivotn styl
zmn. Bude pln jin, harmonick,
zdravj, ist a bdlej. Pi duchovnm
rstu usilujte vdy o to, aby v ivotn styl
a stravovac
nvyky
byly
v souladu
s rozvojem vaeho vdom. m vc se bude
vae vdom proiovat, tm zdravji
a energetitji budete chtt jst. Vdy pece
chcete, aby vae fyzick tlo s vmi drelo
krok. Radujte se z va cesty za zdravm,
vitalitou a spiritualitou, nebo nadto nen.

JAK PST UKONIT ?

Zpsob ukonen pstu je velice
dleit a zvis na tom, jak dlouho jste
se postili a jak druh pstu jste dreli.
Obecn plat: Vtina pst se ukonuje
jednm
i dvma
dny
konzumace
erstvho syrovho ovoce za kad ti
dny pstu.

To plat zejmna pro vov nebo

vodov pst. m dle jste se postili, tm
dle byste mli jst pouze ovoce, ne
zanete s he stravitelnou zeleninou.
Bhem sv ticetilet praxe jsem zail
jeden nebo dva ppady mrt, zavinn
nesprvnm ukonenm pstu. Jeden mu
zemel, kdy ihned po skonen dlouhho
pstu pojedl vaen brambory. Jeliko
obsahuj lepiv krob, dovedu si pedstavit,
jak mu ucpal steva.
Neustle dbejte na sprvnou stevn
peristaltiku. Kdy drte vov nebo
vodov
pst,
nen
to vdy
mon.
V modulu 6.9 budeme hovoit o zdrav
stev a pi o n.

Poite si oavova
Dr. N. W. Walker se ve zdrav
doil 107 let, protoe pil ovocn
a zeleninov vy. Jak dal
dkaz jet potebujete ? Zkuste
jet dnes vypt sklenici
mrkvov, pentov a celerov
vy.
Syrov ovocn a zeleninov
vy jsou zklad vivy.
Sklenice mrkvov vy obsahuje
6-8 mrkv, take nm dod
nejmn estkrt vc ivin ne
jedna mrkev. Proto tuto vu
nazvm siln elektrizujcm"
npojem, zdrojem energie
a aminokyselin.
Vypijte kad den 2-4 sklenice
vy z vaeho oblbenho ovoce
nebo zeleniny.
Pette si knihu Zeleninov
a ovocn vy od N. W. Walkera.

202

MODUL 6.8

Dva skvl stavov psty

CITRONDOV PST

HROZNOV PST

JAK PIPRAVIT CITRONDU:

2 polvkov lce citrnov nebo
limetov vy (asi pl citronu)
pl a ti tvrtiny polvkov lce
javorovho sirupu (nikoli cukrovho
sirupu ochucenho javorem)
petka cayenskho pepe (podle
uven)

JAK PIPRAVIT HROZNOVOU VU:

budete potebovat odavova
vymakejte 2 1 hroznov vy (vetn
semen a drobnch stopek)
vhodn jsou veker druhy hrozn,
avak tmav se semeny jsou nejlep;
uvejte pokud mono biologick hrozny

Smchejte
vu,
javorov
sirup
a cayensk pep v 3 dl sklenici a zalijte
vlanou i horkou vodou, zskanou destilac
nebo reverzn osmzou. (Chcete-li, mete
pout i studenou vodu.) Uvejte pouze
erstv
citrony
nebo
limety,
nikdy
neuvejte
konzervovan
i zmraen
citrnov nebo limetov vy.
Cayensk pep pidvme do tto
smsi ptoto, aby j dodal dal vitamin C a
veker vitaminy B. Rovn zahv
a povzbuzuje. Nejste-li na pliv pep
zvykl, zante se petikou a zvtujte ji,
jak to jen pjde. Mete ovem pep
vynechat. Nemte-li javorov sirup, mete
ho nahradit
irokem,
melasou
nebo
medem. Citrondu si mete pipravit
na cel den.

JAK PT TUTO VU: Pijte hroznovou

vu v libovolnm mnostv a kdykoli
chcete. Hrozny maj siln antioxidan
a adstringentn
inky,
co
pomh
odstraovat z tla toxiny. Jeden hrozn
a pit hroznov vy pedstavuje skvl
pst.
Nkterm
pacientm
ukldm
i dvacetidenn
hroznov
pst.
Ptia desetidenn hroznov pst (pi nm jte
hrozny a pijete hroznovou vu) je skvl
a nesmrn blahodrn.
Hrozny a citrony jsou dva nejlep
prodn oiovae lymfy a drtie tumor".
Byl jsem svdkem toho, jak lymfomy
zmizely za ptatyicet dn a rakovina
aludku
za devtapadest
dn,
kdy
pacienti pili tyto vy v kombinaci
s bylinnou terapi a syrovou stravou.

NA DVA LITRY CITRONDY POTEBUJETE:

10 lk vody jeden a pl lku
erstv
citrnov
vy
pl
lku
javorovho sirupu Ve dkladn protepte
a ulote do ledniky.
JAK PT CITRONDU: Pijte citrondu
v libovolnm mnostv a kdykoli chcete, ale
pijte pouze citrondu, nejezte ani
nepijte nic jinho (krom vody). Tento
pst lze snadno dret jeden a ti dny,
ppadn a deset dn.

203

MODUL 6.9

Pe o steva
Spatn stevn peristaltika je pinou
vtiny naich zdravotnch problm.
Poslednch ptaticet let pednm o vlivu
tlustho steva na lidsk zdrav. Mj
zesnul
ptel
dr.
Bernard
Jensen
to vyuoval pes edest let. Opraje se
o rozshlou klinickou praxi (pes 300 000
klient), mohl Jensen prohlsit: Ne
zaneme
s jakoukoli
innou
lbou,
musme se nejprve postarat o steva."
Steva
jsou
zpravidla
tmatem,
o nm se pevn vtina lid nechce
bavit. Nicmn udrovat steva (trvic
stroj)
zdrav
a funkn
je jeden
z nejlepch zpsob, jak se zbavit toxicity
a bunn slabosti.
V trvic systm je centrum vaeho
tla, stejn jako je nboj stedem kola.
Je to jeden z nejdleitjch orgnovch
systm. Zcela logicky se nabz otzka:
Jak mme peovat o trvic systm, kter
je stejn dleit jako srdce ?" Bez trven,
vstebvn a vyluovn bychom zemeli.
Tento kanl od st po i slou
k pivdn energie a chemickch ltek
z potravin do vaeho tla. Tlustm stevem
se vyluuj odpadn ltky, co je zcela
nezbytn pro peit tla. Jejich sprvn
vyluovn a bunn metabolismus jsou
stejn dleit jako pijmn potravy.
Jak jsme se dozvdli ve 2. kapitole,
m tenk stevo ti sti: asi 25 cm dlouh
dvanctnk, kde probh trven, lank
o dlce asi 2,5 m, kde probh trven
i vstebvn, a kyelnk, kter je jet asi
o metr del, kde probh vstebvn.
Tlust stevo je dlouh asi 1,5 m a skld
se ze
slepho
steva,
vzestupnho,
pnho a sestupnho tranku, esovit
kliky a konenku. Kad st tlustho
steva je spojena s rznmi tlesnmi
orgny a lzami, na n psob, bud dobe
nebo
patn. V embryonlnm stadiu
se nejdve formuj tlust stevo a mcha.
Veker vae genetick oslaben se projev
nejprve v tlustm stev, odkud se roz
do orgn, lz, nerv a ostatnch tkn.

Vae steva el hlavnmu nporu

kyselch a toxickch jdel a npoj. Mnoh
z nich
vyvolvaj
ve stevech
znty
a oslabuj jejich strukturu. Nkter jdla
se lep na stevn stny jako klih. A jin
na n psob jako brusivo, take steva
mus produkovat spoustu hlenu, aby
se ochrnila ped jejich inky. Tento hlen
se ukld
podl
stevnch
stn
a intersticiln v jejich struktue. Toto
vechno ovlivuje schopnost trvicho
stroj trvit potravu a vstebvat iviny.
Trvic
stroj
zce
souvis
s lymfatickm systmem, va kanalizac".
kolem
tohoto
systmu
je vyluovat
odpadn ltky z tla. Ledviny, trvic stroj
a ke jsou jeho hlavnmi stokami. Kdy
se ke, ledviny a zejmna tlust stevo
pokod nebo ucpou, lymfatick systm
se zablokuje. Jist si dokete pedstavit,
co by se stalo, kdyby se ve vaem dom
ucpala
odpadov
roura.
Splaky
by nemohly
odtkat
a vyvalily
by se
ze zchodu. V tto situaci by vtina lid
opustila dm.
V trvic systm d sympatikus
a parasympatikus
prostednictvm
neuromeditor, kter jsou produkovny
nadledvinami. Slab nadledviny mohou
zpsobit slabost nerv a ta zase zcpu.
Mnoz pehlej tuto souvislost nadledvin
se slabost nerv (kter me zpsobit
zcpu) a s produkc steroid jakoto reakc
na znt. Obecn plat, e kdy posilujete
nadledviny, tak souasn regenerujete
trvic stroj.
Je nesmrn dleit, abyste svj
trvic systm udrovali ist a zdrav.
Mjte na pamti, e je to v hlavn trvic
kanl, v nm se tp potrava na palivo
a stavebn materil. Jakmile je potrava
strvena, zan jej vstebvn vstelkou
stev. Absorpce ivin je stejn dleit jako
trvic proces. Viva miliard bunk
v naem tle zvis na vstebvn ivin
ze stev. Jak jsme ji uvedli, me bt
sprvn viva bunk ohroena 204

odpadnmi ltkami, kter jsou zadrovny

v tlustm
stev.
To m
za nsledek
hromadn toxin a vytven hlenovitho
povlaku
ve stevech.
A tento
povlak
zpsobuje znt a rozklad stevnch tkn.
Hlenovit povlak zpravidla vznik pi
tpen
rafinovanch
krob,
cukr
a mlnch vrobk. Jsou-li stevn stny
pokryty
vrstvami
lepivho
hlenu,
je znemonno vstebvn ivin, kter tlo
potebuje k optimlnmu fungovn. Navc
je tento povlak rjem parazit, kte
se postaraj
o veker
zbytky
ivin
v trvicm stroj.
Jist stevn parazity (znm jako
stevn flra) potebujeme kvli uitenmu
tpen
rznch
vedlejch
produkt
trven. Toho jsou skvlm pkladem Bvitaminy, kter vznikaj psobenm stevn
flry na kroby. Zpravidla jsou vae steva
osdlena nekodnmi organismy, kter
napomhaj trven a tpen ivin. Existuje
nicmn mnoho druh zhoubnch parazit,
kte se ve stevech mohou rozbujet.
To plat zejmna v ppad konzumace
masa,
kter
me
mt
na svdom
zamoen stev vekermi druhy erv
(pendlkovitch, hkovitch, pskovitch
atd.) a proteolytickch mikroorganism.
Je dleit vyistit stevn stny a vylit
znt, aby mohly bt eliminovny toxick
ltky.
Zdrav
strava
vyvol
stevn
peristaltiku asi pl hodiny po poit. Potom
je dleit, abyste se dvakrt a tikrt
denn
vyprzdnili.
Nejsou-li
steva
dostaten aktivn, podpo jenom kvaen
a hnit ivin. Vznikl toxiny a plyny
se vstebvaj pmo do krve. To me
vyvolat bolesti hlavy, zmaten mylen,
otoky, rektln bolesti a dokonce srden
arytmii. Poznal jsem lidi, kte se ticet dn
nevyprzdnili. Nevynechejte jedin den !
Prjem nen o nic lep ne zcpa
pohybuje-li se potrava v trvicm stroj
moc rychle, je to stejn patn, jako kdy
v nm
zstv
pli
dlouho.
Podle
nkterch je prjem pouze jin forma
zcpy. Znemouje sprvn tpen ivin
a jejich
vstebvn,
zatmco
zcpa
ve stevech vyvolv kvaen a hnit, co

m za nsledek alkohol, acidzu, plynatost

a znty. Oboj zpsobuje, e tlo hladov.

TYI METODY
OIOVN STEV
Bylinn stevn smsi
Dobr bylinn sms (pi oiovn stev
se uv denn) pome odstranit hlenovit
povlak, zahub toliko zhoubn parazity,
potla znty a posl stevn stny.
Kdy jsem vymlel aluden a stevn
sms, lo mi o to, aby vyvolvala jemn
pohyb stev, byla protizntliv a zbavila
stevn stny hlenu. Mla by tak vyistit
vchlipky (divertikly) vznikl ucpnm
stev. Poteboval jsem sms, kter
by rovn poslila trvic stroj, m
by odstranila vchlipky, nadmn a/nebo
spastick stavy, jimi nkdy trpme vichni.
Vtina stevnch sms vak obsahuje
ostr cayensk pep, aloe, jitrocel i jin
povzbuzujc a nvykov byliny, kter
vyvolvaj svrn, kee nebo siln
zahleuj. Mohou vak pivodit i jin bin
pote. Mnoho stevnch sms se me stt
nvykovmi, to znamen, e tlo na nich
zane
bt
zvisl
jako
na jinch
povzbuzujcch
prostedcch;
a kdy
je pestanete pt, vyvolaj opan inek
zcpu.
Dobr stevn sms nebude nvykov.
Jemn povzbud peristaltiku, vyist a posl
steva
a odstran
znt

vechno
najednou. Krom toho povzbud proudn
lymfy a krve ve tknch stevnch stn. (Viz
8. kapitola, modul 8.3, kde jsou uvedeny
aluden a stevn bylinn smsi.)

Vplachy
K oist tlustho steva lze pout
vplachy. Nicmn stejnou pi je teba
vnovat i tenkmu stevu proto i pro nj
bude vhodn stevn bylinn sms.
Vplachy stev jsou jaksi vysok"
klystry, ale maj jet promvac" inek
na tkn. (Podle mho nzoru by na dn
pohotovosti
neml
chybt
pstroj
na vyplachovn stev a zkuen obsluha).
Vplachy vten odstrauj povlaky
205

z tlustho steva, pomhaj od acidzy,

utiuj bolesti zad, ischiasu, ledvin a hlavy
a srej vysok horeky a to nen
zdaleka vechno. Mohou rovn pomhat
vyistit divertikly.
Vplach stev je etrn procedura,
a pesto doke uvolnit povlak, kter se ve
stevnch stnch ukldal dlouh lta. Vidl
jsem povlaky odstrann ze stev vplachy,
kter tam byly padest let i dle.
Ped mnoha lety ml jeden mj ptel
chiropraktik
zdravotn
sestru,
kter
provdla vplachy stev. Kdy jedna
z jejch pacientek pila po procedue
dom, zaala po chvli pociovat bolest
v esovitm tranku. Snela ji nkolik
hodin,
ne
se rozhodla
navtvit
pohotovost, aby pila na kloub tto bolesti.
Tam zjistili, e m rakovinu esovitho
tranku. Nevyvolal ji samozejm vplach,
ale ivotn styl pacientky nicmn dky
vplachu se na rakovinu pilo. To bylo
dobe, protoe nyn se ona ena mohla
zat lit. Kdyby vplach nepodstoupila,
mohla se rakovina rozit do celho tla,
a potom by u bylo pozd na efektivn
lbu.
Odhalen zntu, jako v tomto ppad,
me bt bolestiv a pinst jist problmy.
Proto osobn doporuuji dobrou stevn
bylinnou sms, kter je namchna tak, aby
psobila protizntliv a regeneran, nikoli
projmav. Tato regeneran sms pozvolna
uvoln a odstran stevn povlak. Odstran
rovn znt za povlakem a uzdrav stevn
stnu. Vae zkuenost s lbou bude potom
mnohem pjemnj a mn traumatick.
Vplachy jsou skvl k odstrann
stevnch obstrukc, pokud to ovem nejsou
tumory nebo srsty. Vborn se hod pro
tlust stevo. Pokud jde o m, pi
odstraovn stevnch povlak dvm
pednost pstroji dr. Jensena Colema
Board, kter povauji za nejlep een.
Jeden jeho vvod umstte do zchodu
a druh polote na keslo nebo idli.
Zatmco
lete
na Colema
Board
(a pouvte
vodu
o teplot
tla
z dvacetilitrovho kblu), provdte si sami
vysok" klystr. Avak tato procedura
je mnohem pohodlnj ne bn klystr,

protoe
jenom
lete
a nechvte
se pomalu a jemn proiovat vodou.
Dr. Jensen vytvoil cel program pe
o steva, jen nem obdoby (viz jeho kniha
Tissue
Cleansing
through
Bowel
Management, 1981). Jeho procedury
pomhaj vyistit tenk i tlust stevo,
zatmco bn vplachy ist pouze tlust
stevo. Tento program lze aplikovat doma
s pstrojem Colema Board a trochou
sebekzn. Informace o programu Colema
System a pstroji Colema Board viz
www.colema-boards.com.
V dnm ppad nebrojm proti
odborn provdnmu vplachu stev.
Abyste z nj mli co nejvt prospch,
zante jst vhradn syrovou stravu a asi
msc ped zahjenm vplach pidejte
jet bylinnou sms na regeneraci stev.

Klystry
Klystry jsou dal dleitou metodou,
s n si mete sami pomoci v nouzi nebo
pi lb hemoroid i rakoviny konenku.
Existuje mnoho druh klystr, kter nm
mohou
pomoci
vyistit a zprchodnit
stevn trakt.
NZK KLYSTRY Obvykle ist
a posiluj
sestupn
a esovit
trank
a rektln st tlustho steva. Potebujete
asi dva a tyi litry vody o teplot tla
v ndob na klystr.
Msto ist vody mete pout
scezen vluh z libovolnho potu ne
uvedench bylin (tyto byliny oist a posl
stevn
stny):
americk
kruina,
proskurnk, kra jilmu ervenho, list
jitrocele, koen kostivalu, koen lopuchu,
hoec atd. Viz ne instrukce Jak provdt
klystr ?"
VYSOK KLYSTRY Vysok klystr
slou
k proplchnut
vych"
st
tlustho steva pnho a vzestupnho
tranku a slepho steva. Od nzkho
klystru
se li
zpsobem
aplikovn
a mnostvm uit vody (vluhu), co
rozhoduje o tom, jak vysoko do tlustho
steva se voda (vluh) dostane. Lze pout
stejn byliny jako v pedchozm ppad. Pi
tlesn slabosti a nav mete 206

msto vody nebo bylinnho vluhu pout

erstvou zeleninovou vu ze pentu,
chaluh, vojtky, jemene atd. Tyto vy
jsou ihned vstebvny tlustm stevem
a vzpruuj tlo, nebo mu dodvaj tolik
potebnou energii. Chlorofyl je dal ltka,
kterou lze zavst do tlustho steva formou
klystru, aby podpoila lebn a istc
proces.
KVOV KLYSTRY Mnoho lid
uv kvov klystry, protoe siln
stimuluj steva a jtra. Avak osobn
je nikdy nedoporuuji v ppadech, kdy
je tlust stevo ucpan a jeho obsah
se nepohybuje. Trval uvn kvovch
klystr zpsobuje pedrdn, co m za
nsledek vn oslaben funkce tlustho
steva a znt jater a ledvin.
Kvov klystry maj rovn negativn
dopad
na nervovou
soustavu,
nebo
vyvolvaj jej hyperaktivitu i hypoaktivitu,
co
se potom
projevuje
napklad
nervovmi poruchami, pornou zcpou,
prjmem, otoky a acidzou.
JAK PROVDT KLYSTR ?
1. Poite si ndobu na klystr.
2. Naplte ji dvma a tymi litry vody
o teplot tla nebo bylinnho vluhu.
Uvejte vdycky vodu o tto teplot, bez
ohledu na to, s m ji mchte.
3. Na zatku procedury ulehnte na lev
bok.
4. Zavste ndobu s teplou vodou
nejmn pl metru nad sebe.
5. Namate konec hadice livou bylinnou
mast, abyste ho snadno zavedli
do konenku.
6. Nechte vodu (vluh) pomalu vtkat
do tlustho steva; pvod vody pravideln
zastavujte, abyste si odpoali a provedli
nkolik hlubokch ndech a vdech.
7. Po nkolika minutch ulehnte na zda
a pokraujte ve vyplachovn; potom
se obrate na prav bok.

8. Jakmile je tlust stevo naplnno vodou,

mete si provst mas bicha, m
napomete uvolovn povlaku
ze stevnch stn.
9. Podrte vodu (vluh) chvli ve stevech a
otom se vyprzdnte. 10. Opakujte tento
postup, dokud nen ndoba przdn.
Aplikujte klystry uvliv a podle
poteby. Ovem syrov strava a dobr
stevn regeneran sms prok vaemu
trvicmu stroj z dlouhodob perspektivy
mnohem lep sluby.
LIVY JL tvrt metoda oisty
stev
pouv
liv
jl.
V Evrop
je mnohem
bnj
ne
v Americe.
V mnoha zemch, napklad v Portugalsku,
dosahuj lkai s jlovmi zbaly konenku
stejnch vsledk jako my s vplachy.
Nedvno zesnul dr. John Christopher
uval skvl stevn prek (Intestinal
Corrective 2), obsahujc bentonit a devn
uhl. Tento ppravek psob ve stevech
siln oistn a absorpn, pomh pi
podrdn stev a pornm prjmu.

Shrnut:

N trvic systm je tak

dleit, e se (spolu s mchou) zan
formovat ji pi promn buky v embryo.
Na sprvnm fungovn trvicho stroj
zvis nae hol peit. Jeho stny
vstebvaj
iviny,
stavebn
materil
a palivo, piem se v nm rovn tvo bl
krvinky, rzn vitaminy a aminokyseliny.
Souinnost trvicho stroj a lymfatickho
systmu nen dosud pln objasnna. Ale
jeho dleit vztah ke kad buce v tle
(prostednictvm lymfatickho systmu)
naznauje, jak dleit je dbt na sprvn
fungovn tohoto orgnu. Mli byste jej
krmit" pouze ivmi, snadno stravitelnmi
potravinami s elektricky pulzujc vlkninou,
abyste ho uchovali pi zdrav.

Lkai podvaj lky, o nich moc nevd,

aby lily nemoci, o nich vd jet mn,
lidem, o nich nevd vbec nic.
- Voltaire, rancouzsk satirik (1694-1778)
207

KAPITOLA VII

Jeden pro vitalitu

A dosud jsme si vmali, jak funguje tlo a jak probhaj procesy
nemoci, detoxikace a regenerace. Zkoumali jsme n biologick druh
a druhy potravin, kter jsou pro ns nejvhodnj. Tak jsme
se zajmali o potraviny s ohledem na jejich inek na tkn.
V tto kapitole si ujasnme, co mme jst a jak to mme jst. Nebo
dleit je nejenom vdt, co mme jst, ale tak jak sprvn
kombinovat nae jdla, abychom z nich mli co nejvt uitek.
Rovn zde nabzme adu jdelnk, kter mete zat uvat ihned,
abyste se vpravili do detoxikace a regenerace. Tyto jdelnky
odpovdaj vaim potebm, a u se povaujete za plach zatenky
nebo srdnat dobrodruhy.
V dalch modulech si povimneme blahodrnho inku erstvch
ovocnch a zeleninovch v a podvme se na fazole, sojov boby
a obil v souvislosti s detoxikac a regenerac.
Na konci kapitoly naleznete adu skvlch recept na syrov a duen
jdla, kter vs posl na va cest za zdravm a uin vai stravu
pestej a lkavj.

208

MODUL 7.1

Jak potraviny mme jst ?

Ne
uvdm
seznam
vhodnho
syrovho ovoce, zeleniny, oech a semen.
Kupujte pokud mono jenom biologick
produkty.

OVOCE (NEJVCE)
hroznov vno
banny
jahody
manga
pomerane
grepy
jablka
hruky
broskve
ananas
suen ovoce veho druhu (nesen)
kvtiny jsou vhodn
VYHNETE SE
a nezralmu ovoci

brusinkm,

ZELENINA
hlvkov salt pent

vestkm

mrkev
celer
zelen pep
okurky
rikov kapusta
avokdo
zelen listov zelenina
dn
fazole
hrek
rajata
chaluhy, asy a ostatn mosk zelenina

DAL SYROV POTRAVINY

pekanov oechy
mandle
slunenicov semena
sezamov semena
dov semena
kokosov oechy
piniov oechy
POZNMKA Potraviny z tto skupiny
jezte s mrou. Ve vtm mnostv mohou
bt kyselinotvorn oderpvaj energii
a zpomaluj nebo zastavuj istc proces.

209

MODUL 7.2

Seznam kyselch a zsaditch potravin

Vechny
potraviny
obsahuj
jak
kyselinotvorn, tak zsadorvorn ltky. To,
e potraviny ve vaem tle zanechvaj tyto
kysel nebo zsadit zbytky, nen zleitost
organick. Je to anorganick zleitost
minerl, kter uruj kyselost nebo
zsadirost
tlesnch
tekutin
a tkn.
Draslk, sodk, hok a vpnk jsou
povaovny za zsadorvorn elektrolyty.
Fosfor, sra a hok jsou kyselinotvorn
prvky.
Pi zjiovn, zda je njak potravina
spe kyselinorvorn nebo zsadotvorn,
lze pout nkolik metod. Obecn plat,
e pokud v urit potravin pevldaj
kyselinotvorn prvky nad zsadotvornmi,
je povaovna
za kyselinotvornou
a naopak.
Titrace,
odmrn
analza,
je laboratorn metoda uvan k men
kyselosti a zsaditosti. Skld se ze dvou
fz. Nejprve se urit mnostv potraviny
spl na popel. Tm se nahrazuje funkce
rrven. Potom se pid piblin litr
destilovan vody na 100 gram popela
a zjiuje se kyselost nebo zsaditost
tohoto roztoku.
Jinou metodou je zjiovn obsahu
dusku i proteid (chemick sloky, kter
obsahuj
blkovinnou
strukturu)
v jednotlivch potravinch. Protoe dusk
je kyselinotvorn, jsou veker potraviny
bohat na blkoviny (na dusk) povaovny
za kyselinotvorn. Tato metoda je vak
star a nen tak pesn.
Nsledujc
pehled
kyselch
a zsaditch
potravin
je sestaven
na zklad
kombinace
obou
metod
a pome
vm
pi
alkalizaci.
Nezapomnejte,
e strava
obsahujc
osmdest procent zsaditch a dvacet
procent kyselch potravin je nezbytn pro
zlepen
zdrav.
A srrava
obsahujc

devadest
i vce
procent
zsaditch
potravin vm zajist pevn zdrav.
Avak nedlejte z toho vdu. Lid
se m v jednom kuse ptaj: m mohu
svou stravu doplnit" Odpovdm jim:
Co mete ubrat ?" A je to k neve, m
jednodueji jte, tm jste zdravj. Tento
nzor dietologov nesly rdi, nebo oni
se zamuj
na nedostatky
ve viv.
To zcela logicky vede k uvn vysokch
dvek aminokyselin, vitamin a minerl.
Po takovm
pedvkovn
nkter
symptomy sice zmiz, ale objev se znovu,
jakmile nutrin doplky vysadme. Toto
nen dn regenerace ani lba, ale
potrn
symptom,
piem
pina
je ignorovna. Klem ke zdrav nen vysok
nurrin hodnota konzumovanho jdla, ale
sla
a souinnost
zralch,
syrovch
a zdravch potravin Schopnosti syrov
stravy oiovat a regenerovat fyzick tlo
nae farmakologick spolenosri moc
nerozum.
Podvejme se na potravu vtiny voln
ijcch bloravc, napklad slon, kon
nebo krav. Jed pevn trvu a list.
Podobn voln ijc gorily. Tak jejich
strava je velice prost: ovoce, sladk hlzy,
drobn
bobulovit
plody
a kvtiny.
Sedmdest
i vce
procent
potravy
grizzlyho
tvo
trva.
A
to pat
k nejsilnjm zvatm na Zemi !
Mohl bych vm lit sv zkuenosti,
kdy jsem est msc jedl pouze sladk
biologick pomerane. Nikdy jsem se nectil
lpe
a
ve vtm
souladu
s Bohem
a prodou. Vdy dvujte prod, Bohu
a vlastn intuici, abyste poznali pravdu.
Nsledujc pehled ukazuje, kter
potraviny
jsou
zsadorvorn
a kter
kyselinotvorn.
Bhem
detoxikace
je nejlep jst veker ovoce a zeleninu
POUZE syrov.
210

Zasadotvorn potraviny
OVOCE
jablka
meruky
banny
maliny
ostruiny
borvky
ten
kokosov
oechy
rybz
datle
fky
grepy
guavy
kumquaty
zral
citrony
limety
mipule

manga
melouny,
vechny
nektarinky
pomerane
karob
(svatojnsk
chlb)
papja
hruky
broskve
ananas,
erstv
grantov
jablka
kaktusov
fky
hrozinky
sapoty
jahody
tamarindy
mandarinky

ZELENINA
vojtka
mandle
artyoky
chest
avokdo
bambusov
vhonky
fazole
epa
sladk
paprika,
vech barev
brokolice
rikov
kapusta
zel, erven
a bl
mrkev
celer
kvtk
mangold
jedl katany
ekanka
paitka
kapusta
sladk
kukuice
okurka

smetnka
kopr
lilek
ekanka
esnek
ken
kedluben
prek
hlvkov salt
okra
olivy
cibule
petrel
pastik
hrek
tykev
edkev
rebarbora
kysel zel
ovk
pent
dn
batty
rajata,
jen oranov
tun
eicha
bl brambor

OSTATN
jablen ocet
podmsl, syrov
asy a chaluhy
obil-amarant,
proso, quinoa
mlko, syrov
miso

melasa
olivov olej
koen, prodn
aj, bylinn
a nsk zelen
syrovtka
vno, biologick
jogurt, syrov

211

Kyselinotvorn potraviny
alkoholick
npoje
artyoky
chest, piky
(pouze bl)
aspirin
jemen
banny, zele n
fazole, suen
borvky
chlb
peivo
cukrov

obiloviny
k sndan
(nap. msli)
sry, veker
okolda a
kakao
kva
limondy
barviva, uml
koen, veker
kukuice,
vaen
kukuin
krob

brusinky
suenky
pudinky
mln vrobky
dresinky
koblihy
vajen blek
chuov psady, uml
moun
vrobky
ovoce, konzervovan
cizrna
elatina

obil, vtina
omky
ovesn kae
zmrzlina
demy a
marmeldy
oka
majonza
maso, vetn
ryb, kor a
drbee
ovesn mouka
oleje, rafinovan

olivy, nakldan
oechy
tstoviny
sladk peivo a peivo
s npln
arady
pep, ern
vestky
blumy
rov chlebky
re, bl a
hnd
sl

sodovka
sojov boby
sojov
vrobky
pagety
cukr, rafinovan
tapioka
aje, indick
tabk
zelenina,
nakldan
ocet
jogurt

NEZAPOMNEJTE...

Radost, smch, tst, odpoinek

a spnek jsou zsadotvorn.
Starosti, hnv, nenvist, zvist, pomluvy,
strach a nevyspalost jsou kyselinotvorn.
MODUL 7.3

Nezbytnost sprvnho kombinovn potravin

Doposud jsme se zabvali lidskm
tlem, jeho mnoha systmy a tm, jak
funguj. Popsali jsme patologick procesy
a jejich
piny.
Dozvdli
jste
se
o dleitosti pH tla. Zkoumali jsme dva
pile chemie, zsady a kyseliny, a zajmala
ns loha acidzy v nemoci. Poznali jste
slu syrovch jdel a jejich vliv na tkn.
Nyn je na ase poskldat vechny tyto
faktory dohromady a vnovat se sprvnm
kombinacm potravin.
Podle
Americk
dietologick
spolenosti nezle na tom, jak nai
potravu kombinujeme, pokud v kadm
jdle
pijmme
blkoviny,
sacharidy
a njak tuk. Tento nzor je absurdn

a nevdeck,
co
m za
nsledek,
e vichni trpme nadmnm a acidzou.
Chemie
s tmto
nzorem
nesouhlas.
Jakmile
pronikneme
do sprvnho
kombinovn
potravin,
stane
se na
ptelkyn.
Zejmna
pro
diabetiky
je nesmrn dleit dodrovat sprvn
kombinace jdel, chtj-li si upravit hladinu
krevnho cukru.
Chemie ns u, e kdy kombinujeme
zsady a kyseliny, vzjemn se neutralizuj.
To m za nsledek kvaen a hnit potravy,
namsto jejho tpen trvicmi enzymy.
Potom dochz k nesprvnmu rozkladu
ivin a mnoha nechtnm chemickm
zmnm,
co
zpsobuje
212

malabsorpci, acidzu a bunn hladovn.

Jako pklad me poslouit mchn
potravin bohatch na blkoviny se kroby.
Dv nejdleitj rady, kter se tkaj
kombinovn
potravin,
zn:
Nikdy
nemchejte blkoviny (kysel potraviny)
se sacharidy
(zsaditmi
potravinami).
Jezte vdycky zvl ovoce nebo melouny
a ostatn druhy potravy. K tmto dvma
radm se za chvli jet vrtme.
Budete-li
dbt
na
sprvn
kombinovn potravy, budete mt pokoj
od plen hy, ved a nadmn. Mjte
na pamti, e m mn druh potravy
kombinujete, tm lpe je budete trvit.
Kdy po vs budu chtt, abyste mysleli
na deset rznch vc zrove, upadnete
do zmatku, protoe mysl se me pln
vnovat pouze jedn vci ve stejnou dobu.
Uvdomte si to, kdy chcete pozt deset
rznch
potravin
v jednom
pokrmu.
Jednoduchost je vdy nejlep. Nejde o to,
kolik toho snte, ale zda to, co jste sndli,
mete
strvit,
vstebat,
zuitkovat
a vylouit.
Jezte prost a ijte prost. Jezte
s radost. Nikdy nejezte, kdy jste rozlen
nebo natvan, nebo v tchto situacch
se zvyuje vyluovn aludench kyselin,
kter mohou naruit trven a vyvolat
acidzu. Pi jdle relaxujte a vychutnvejte
si ho. Kad sousto dobe rozvkejte,
nebo prvn fze trven probh v stech.
Snate se bhem jdla nept, protoe pit
ed nebo neutralizuje trvic enzymy.

DV NEJDLEITJ RADY
KE KOMBINACI POTRAVIN
Nekombinujte blkoviny (kysel)
a sacharidy (zsadit)
Z chemie
vme,
e nememe
kombinovat
kysel
trvic
enzymy
se zsaditmi trvicmi enzymy, protoe
se vzjemn neutralizuj, m znemon
sprvn trven a vyvolaj kvaen a hnit.

Trven sacharid zan v stech,

s amylzou, ptyalinem a dalmi alkalickmi
trvicmi enzymy. Potraviny obsahujc
blkoviny, vetn masa a oech, zahajuj
svj trvic proces v aludku uvolovnm
kyseliny
chlorovodkov,
co
vyvol
uvolovn pepsinu. Ob tyto ltky jsou
kysel povahy.
Kdy se v aludku smchaj kroby
s blkovinami, dojde ke kolizi: nadmn
a pocit plnosti znme vichni dobe.
Kvaenm cukru vznik alkohol. Ten me
zvit nebo snit nae energetick rovn,
zpsobit pekyselen, hromadn hlenu,
otravu blkovinami a znt tkn. Nejh
na tom jsou jtra, slinivka a nadledviny.
Jed-li diabetici tmto zpsobem, tko
mohou regulovat hladinu krevnho cukru.

Jezte zvl ovoce nebo melouny

a vechny ostatn potraviny
Ovoce
a melouny
se trv
velice
rychle. Zkombinujete-li je s potravinami,
kter se trv pomalu, jsou jejich cukry
zadrovny v aludku. To m za nsledek
alkoholov kvaen. Tento alkohol zvyuje
hladinu alkoholu v krvi a nejednou zavinil
zcen letadla, autonehodu a uvznn kvli
zen pod vlivem alkoholu.
Z ovoce nebo meloun si pipravujte
samostatn
pokrmy.
Tato
vysoce
energetick a oisujc jdla jsou velice
dleit v detoxikanm procesu.
Existuje
ovem
mnoho
dalch
dleitch rad ke sprvnmu kombinovn
jdel, napklad: Nekombinujte dva rzn
druhy blkovin v jednom jdle" nebo Urit
ovoce mete kombinovat s uritmi
blkoviny." Toto tma je znan obshl
a jeho podrobnosti pesahuj rmec tto
knihy.
Dal
informace
naleznete
v doporuen literatue na jejm konci.
m jednodueji jte, tm lpe probhaj
vae trvic procesy. m lpe se vae
potrava roztp, tm vce energie z
n zskte. Nsledujc tabulka ukazuje
sprvn (a nesprvn) kombinace potravin.
213

Jednoduch kombinovn potravin

OVOCE
MELOUNY

ananasov meloun
(kantalup)
muktov meloun
papja
vodn meloun

NE

KYSEL

POLOKYSEL

SLADK

citrusov plody
ananas
jahody
trpk plody

jablka
ten
hrozny
manga

banny
datle
fky
hrozinky

Jezte co nejvce ovocnch jdel, kter obsahuj

spoustu energie, antioxidant, hoin a ivin.
Jsou skvl na mozek a nervy.
Nekombinujte je s jinmi druhy potravin.

Melouny jezte samotn

NE

NE
ZELENINA

avokdo
epa
sladk paprika
brokolice
mrkev

kvtk
zel
celer
okurka
listov zelenina

fazole
byliny
kapusta
hrek
cibule

edkev
hlvkov salt
pent
rikov kapusta
cukina

Zelenina obsahuje spoustu ivin, vlkniny, aminokyselin a minerl.

Je skvl pi regeneraci oslabenho tla.
Posiluje svalstvo a kosti mnohem vce ne ovoce.

ANO

ANO
KROBY

BLKOVINY

peivo*
obiloviny*
kukuice
brambory
dn

NE

mln vrobky*
sry, syrov maso*
oechy
semena
Blkoviny jsou velice
koncentrovan potraviny.
Jezte je s mrou, v zvislosti na
ronm obdob a mst, kde ijete.

kroby siln zahleuj,

obtn se trv a slepuj steva.
Jezte je zdka,
nebo jen v zim.

*Pro lovka nevhodn

214

MODUL 7.4

Zzran detoxikan jdelnek

Nsledujc
stravovac
program
jsem
sestavil po ticeti letech klinick a osobn
praxe. Nazvm jej Zzran detoxikan
dieta", protoe jsem byl svdkem, jak
vylil a obnovil tkn tisc lid. Tak
mu km Dieta bo duhy", nebo
obsahuje ovoce a zeleninu vech barev.
Kad jdlo a jeho barva svm osobitm
zpsobem iv, elektrizuje a uzdravuje tlo.
Ovoce
vyivuje
mozek
a nervovou
soustavu, zatmco zelenina iv svaly
a kosti. Oechy a semena jsou strukturln
potraviny.
m
vce
syrovch,
tepeln
neupravench potravin jte, tm budete
vitlnj.
Podrobte
zkouce
vlastn
sebekze. Zkuste jst vhradn syrovou
potravu
a pesvdte
se sami.
Nebo
alespo zvolte kompromisn variantu
osmdest
procent
syrovch
a dvacet
procent tepeln upravovanch potravin.
Uvedu pr vc, na n byste mli
pamatovat pi zahjen detoxikace:
1.
Nedoporuuji
konzumaci
jakchkoli ivoinch produkt, protoe
jsou vysoce toxick a acidzn. Namsto
obnovy zpsob vaemu tlu nemoc. Pokud
se ovem bez masa neobejdete, nemli
byste ho jst astji ne tikrt tdn
a pouze k obdu. To umon zdrn prbh
trvicho procesu, kter je pevn kysel.
Nkte lid v, e po trnct hodin tlo
neprodukuje
kyselinu
chlorovodkovou.
Pokud jde o mne, nikdy jsem se nesetkal
s jedinm vdeckm dkazem na podporu
tto teorie. Nicmn lehk alkalick jdla
naveer vm dodaj vce energie, lep
spnek a vt lebn potencil.
2. Nikdy nejezte maso s potravinami
obsahujcmi krob. Pokud mte rdi pocit
plnho aludku, doporuuji nahradit maso
peenm bramborem. Mete pout mslo
nebo za studena lisovan olej, napklad
olivov, ale dnou sl, kysanou smetanu

nebo
sr.
Peen
sladk
brambor
je mnohem lep ne obyejn brambor.
3. Chcete-li nco teplho do aludku,
doporuuji lek nebo misku domc
zeleninov
polvky
(dn
rajata),
duenou zeleninu nebo rychle opeenou
zeleninu a ke vemu salt. (Viz recept
na konci tto kapitoly.)
4. Kupujte biologick, zral ovoce
a zeleninu,
chemicky
neoetovan
a neozaovan. Nememe pipustit nien
naich potravin, jinak vichni zememe.
Ve svt, kde ji brzy bude mt rakovinu
kad druh lovk, je na ase, aby
se kad z ns zaal starat o svoje zdrav.
Nikdo to za ns neudl.
5. V prvnch dvou nebo tech mscch
detoxikace
byste
mli
konzumovat
nzkoproteinov
nebo
bezproteinov"
potraviny. To znamen vyhnout se masu,
fazolm
a oechm.
Oechy
jsou
samozejm vam nejlepm zdrojem
aminokyselin, a tak jim dejte pednost,
ctte-li, e potebujete tento druh potravin.

NEJDVE JEDEN DEN

A POTOM PT DN
Berte kad den tak, jak pijde. Zkuste
jst jeden den pouze syrov ovoce
a zeleninu. Dal den to zkuste znovu.
Zkouejte to kad den, dokud nebudete
jst syrov, tepeln neupravovan ovoce
a zeleninu pt dn po sob. Vmejte
si rozdlu
mezi
syrovmi
a vaenmi
pokrmy. Je to jako noc a den.
Nkter dny mete mt chu pouze
na ovoce, co je skvl. Ovoce m nejvt
istc slu ze vech potravin. Jeho vysok
energetick hodnota z nj in nejlep jdlo
pro nervy a mozek.
Dal metodou, kter se mi osvdila,
je konzumace syrov potravy od pondl
do ptku. V sobotu a/nebo v nedli 215

si uvate, pokud muste, napklad zeleninu

s r. Utvote si vlastn cyklus. Vae tlo
miluje
cykly.
Miluje
zvyky.
Vlastn
je zvisl na rutin a s rutinou funguje
lpe.
V prbhu asu budete mon chtt
do svho programu zaadit pst. To jenom
urychl v detoxikan proces. Dejte
do pstu vechno. m dle se vydrte
postit, tm budete zdravj. Zregenerujte
se pozmnnm
vaich
stravovacch
nvyk.
Navrhl jsem tento jdelnek tak, aby
byl jednoduch, a pesto inn. Mjte
radost z oiovn a plivu energie. Nikdy
nebudete litovat tto cesty do vitality,
dlouhovkosti a spirituality.

KOLIK JDLA A JAK ASTO ?

Neustle musm odpovdat na otzku:
Kolik toho mohu snst a jak asto ?" Podle
mho osobnho nzoru bychom mli jst
pouze jednu a ti rzn potraviny
dohromady a jst tak asto, jak
chceme, ale pouze kdy mme hlad.
V na spolenosti je zvykem jst jenom
tikrt denn: sndat, obdvat a veeet.
Jak div, e mme sklon se pejdat
a kombinovat
mnoho
rznch
druh
potravin v jednom pokrmu. To jenom vede
k peten trvicho stroj a trvicch
orgn, co m za nsledek patn trven
a vstebvn ivin. A tak lid v naem
kulturnm okruhu ij" vtinou z kvaen
a vyhnvn vedlejch produkt trven.

Nemte dost penz ?

Udlejte si z jdla vlastn medicnu !
Vtina z ns nkdy zaila, e nemla dost penz. Avak moje
odpov na tuto otzku je prost: Jst muste vdycky." Ale co jte,
to zce souvis s vam zdravm. Msto nakupovn masa, kter me
bt drah, vydejte radji penze za ovoce a zeleninu. Vae cle
a priority by mly vdycky zahrnovat vae zdrav.
V porovnn s nklady na uchovn zdrav mohou bt nemoci
nesmrn drah. Toho je dobrm pkladem mlad mu, kter ke mn
piel s rakovinou aludku. Zrovna se nechal vyetit v Centru lby
rakoviny v Tamp na Florid. Onkologov ekli, e mu mus
odoperovat dv tetiny aludku. Dle ho ekala chemoterapie a mm
za to, e tak ozaovn. Nklady na vekerou lbu se pohybovaly
okolo 100 000 dolar, piem ml ptadvacetiprocentn anci,
e zstane naivu. Lkai mu natovali 5 000 dolar jen
za diagnzu a psemnou zprvu o nlezu. Trvalo mi devtapadest
dn, abych mu pomohl vylit rakovinu aludku, celkov za 1800
dolar. Take pokud si myslte, e pirozen zdrav je drah,
zamyslete se nad tm.
Msto nakupovn vc, po nich toute, nakupujte pouze to,
co potebujete. A zbyl penze vydejte za vysoce kvalitn byliny nebo
bylinn smsi, kter vm pomohou doshnout vaeho cle pevnho
zdrav. Nemoc vs me uvrhnout do chudoby, zatmco zdrav vs
nesmrn obohat.
216

MODUL 7.5

Detoxikan jdelnek na poslen vitality

Tento jdelnek je koncipovn pro
tytdenn pechod od tk toxick
stravy k ist, alkalitj strav, kter
se postar o detoxikaci a regeneraci
vaeho
systmu.
I kdy
je uren
zatenkm
v tomto
procesu
a
spoleenskm jedlkm", tj. tm, kdo jed
asto v restauracch nebo na nvtvch,
neobsahuje
bn
nabzen
vaen
zeleninov a obilninov jdla. Avak ti, kdo
se chtj
do tohoto
procesu
zapojit
dynamitji hned od samho potku,
anebo ti, kdo jsou v pi lka kvli urit
chorob vetn rakoviny, roztrouen
sklerzy, Parkinsonovy nemoci, porann
mchy, Alzheimerovy choroby a dalch
nemoc, mohou tento jdelnek kdykoli
opustit a zat jst pouze syrov ovoce
a zeleninu. (Viz dle Jdelnek pro
staten.) Mjte na pamti, e mte
naprostou svobodu t svj ivot tak, jak
sami chcete. A nyn s chut do jdla.

DNEN SPECIALITY
Dvejte vdy pednost erstvmu
a syrovmu ovoci a zelenin kvli innj
detoxikaci a regeneraci.

Sndan
Vyberte si jedno jdlo.
1. Ovoce
2. Meloun
Zvolte si bu jeden druh ovoce nebo
melounu, i kombinaci rznch druh
ovoce nebo meloun, na co mte chu.
K ovocnmu jdlu mete pidat suen
ovoce nebo kokosov oech.

Mezi jdly va
Vypijte 2,5-3 dl erstv ovocn nebo
zeleninov vy.

Obd
Vyberte si jedno jdlo.
1. Zeleninov salt s duenou nebo
syrovou zeleninovou polvkou (dn
rajata) nebo rychle opeenou zeleninou*
2. Ovoce
3. Meloun

Mezi jdly va
Vypijte 2,5-3 dl erstv ovocn nebo
zeleninov vy.

Veee
Vyberte si jedno jdlo.
1. Zeleninov salt s duenou nebo
syrovou zeleninovou polvkou (dn
rajata) nebo rychle opeenou zeleninou*
2. Ovoce
3. Meloun

Pesndvky
Mezi jednotlivmi jdly; pouze erstv
nebo
suen
ovoce
a ovocn
nebo
zeleninov vy.
* Nemchejte
kroby
a blkoviny
v tme jdle. Vyberte si jedno nebo druh.

217

MODUL 7.6

Detoxikan jdelnek pro staten

Tento jdelnek je uren pro pevn
odhodlan jedince, kte chtj doshnout
dynamickho zdrav a vitality. Podle nj
by se mly rovn stravovat osoby
s chronickmi a zejmna degenerativnmi
chorobami
nebo
porannmi,
jako
je rakovina,
cukrovka,
roztrouen
sklerza, Parkinsonova nemoc, pokozen
mchy nebo Lou Gehrigova choroba.
Uvejte pokud mono biologick
potraviny. V opanm ppad ve velice
peliv omvejte !
Do dezu s vodou
pidejte dv pln odmrky peroxidu vodku
a vu ze dvou erstvch citron. Mete
tak pidat petku soli. Do tohoto roztoku
vlote asi na pt minut ovoce a zeleninu,
potom
oplchnte.
Mete
je tak
vydrhnout kartkem.
Kdy jte, bute astn a relaxujte.
Zkuste pi jdle nept. Jezte prost a s
radost.

DNEN SPECIALITY
Sndan
Vyberte si jedno jdlo.
1. Ovoce
2. Meloun
Zvolte si bu jeden druh ovoce nebo
melounu, i kombinaci rznch druh
ovoce nebo meloun, na co mte chu.
K ovocnmu jdlu mete pidat suen
ovoce nebo kokosov oech.

1. Zeleninov salt
2. Ovoce
3. Meloun
Salt
me
obsahovat
jakoukoli
syrovou zeleninu. (Viz recepty na salty
v Modulu 7.9).

Mezi jdly va
Viz doporuen vy.

Veee
Vyberte si jedno jdlo.
1. Zeleninov salt
2. Ovoce
3. Meloun
Salt
me
obsahovat
jakoukoli
syrovou zeleninu. (Viz recepty na salty
v Modulu 7.9).

Pesndvky
Mezi jednotlivmi jdly; pouze erstv
ovoce, syrov zelenina a ovocn nebo
zeleninov vy.

Doporuen vy
Zeleninov tvy:
mrkev,
(Dal

pent,

petrel,

smetnka.

kombinace v viz modul 7.7.)

Ovocn tvy:

Mezi jdly va
Viz doporuen vy.

Obd

hrozny,
jablko,
hruka,
erstv
vymakan pomeran nebo citron
nedoporuuji ananasovou, brusinkovou
a vestkovou vu

Vyberte si jedno jdlo.

218

MODUL 7.7

erstv ovocn o zeleninov vy

Na tto planet maj nejvy nutrin
a energetickou hodnotu erstv syrov
ovoce, zelenina, byliny, chaluhy a mosk
asy, oechy a semena. Toto jsou potraviny
pro lidi. Je nesmrn dleit, aby vae
strava obsahovala nejmn osmdest
procent erstvho, zralho a syrovho
ovoce a zeleniny. Tyto potraviny pekypuj
ivotn silou. Jsou pln enzym, vitamin,
minerl (tkovch sol), aminokyselin,
antioxidant, jednoduchch cukr, vody,
elektrick energie a nejenom toho. Jeliko
jsme svm zaloenm frugivorov, jsou pro
ns ovoce a oechy mnohem vhodnj.
Nezapomnejme, e trvic stroj lovka
je pouze dvanctkrt del ne pte,
zatmco u bloravc to je ticetinsobek.
Bloravci tak maj sloen aludky,
protoe rostlinn vlknina je mnohem
nestravitelnj ne ovocn.
N
trvic
systm
zpracovv
ovocnou vlkninu nejsnadnji, take stevn
stny zstvaj ist. Protoe energie
z ovoce je mnohem vy ne ze zeleniny,
me tak vydatnji poslit nervovou
soustavu. Tm se rovn posl stevn
peristaltika. Avak zelenina m zase vc
minerl, chlorofylu a aminokyselin, kter
jsou velice poteba pi regeneraci tla.
Mon jste si povimli, e dti chtj jst
ovoce mnohem dve ne zeleninu.
Konzumace erstvch zeleninovch
a ovocnch v nen v na spolenosti
neznmou vc. Za to meme podkovat
Normanu W. Walkerovi, Paulu Braggovi,
Herbertu
M.
Sheltenovi
a Bernardu
Jensenovi, propagtorm tchto zdravch
v.
Jste-li
oslaben
nebo
vyerpan,
zejmna v oblasti trvicho stroj, nebo
nechcete-li hutnou vlkninu, ale chcete
iviny, jsou vy optimlnm eenm.
V jedin sklenici toti vypijete vu z pti
i esti mrkv. To m vznam zejmna
u rakoviny,
nejrznjch
raz
a pi
vyerpn.

Jste-li
zdrav,
budete
dky
pit
erstvch v jet zdravj. Nicmn
je teba si uvdomit, e syrov vlknina
z ovoce a zeleniny je dleit pro zdrav
stev. Kdy se cerelie spolu s ostatnmi
tepeln
upravovanmi
potravinami
a masem staly zkladem americk stravy,
postoupila rakovina stev na ebku
rakovinnch onemocnn v USA ze tvrtho
na druh msto, hned za rakovinu plic.
Ped ticeti lety jsem svdl boj
s lkaskmi
institucemi
o dleitost
vlkniny.
Tvrdily,
e mj
program
pokozuje zdrav a zpsobuje gastritidu,
enteritidu,
kolitidu
a divertikulitidu.
Neuvdomovaly si, e pinou tchto
zntlivch chorob, vetn divertikulitidy,
je nedostatek vlkniny. Avak dnes si ji
vtina lka vznam ovocn a zeleninov
vlkniny uvdomuje. Oproti tomu obiln
vlknina me bt pro n trvic systm
pli hrub. To jsme poznali pi nadmrn
uvn otrub v edestch a sedmdestch
letech minulho stolet.
Na knihkupeckch
pultech
je dnes
mnoho knih o rostlinnch a ovocnch
vch. Doporuuji tato dla: N. W.
Walker, The Complete Book of Fresh
Vegetable and Fruit Juices (erstv ovocn
a zeleninov vy); Michael T. Murray,
Juicing (Vroba v) a Juicing Therapy
(Svov terapie) od mho ptele Bernarda
Jensena. Poznejte a vyuvejte ohromnou
slu tchto v !
Osobn doporuuji nejmn dv
a tyi sklenice (3 dl) zeleninov nebo
ovocn vy denn a syrovou potravu.
Nejlep je pipravovat vu tsn ped
konzumac. Avak v na uspchan dob
na to mnoz nemaj as, nebo jim
to pipad moc pracn. Proto navrhuji,
abyste si vu pipravili na cel den, nalili
do sklenn ndoby a uloili do ledniky;
muste ji vak spotebovat do dvou dn.
219

Nyn se laskav vrate k 6. kapitole,

modulu 6.7 a 6.8, a pette si znovu pas
o vovm pstu, abyste si uvdomili,
co vechno nm erstv vy dvaj. Mjte
na pamti, e ovocn vy jsou skvl pro
mozek, nervy a lzy. Rovn dkladn
proist cel tlo. Zeleninov vy obnovuj
strukturu tla, zejmna kosti, svaly
a pojivov tkn.
Vae tlo bude prochzet cykly,
v nich budete mt chu pouze na ovocn
vy a ovoce. Potom zase pijde as, kdy
budete chtt pouze zeleninov vy
a zeleninu. Naslouchejte tmto pnm
a vychzejte jim vstc. Tlo dobe v,
co dl a co potebuje. Jednou z naich
nejvtch chyb je, e nenaslouchme.
Nenaslouchme Bohu ani svm tlm.
Myslme si, e ns ovldaj mylenky
a emoce. Avak to jsou pouh nstroje,
kter meme vyut k tvoivmu rozvoji
naich ivor. To, co formuje nae mylen
a emoce, jsou mimo jin tradice, morlka
a vzdln. Zejmna dnes, kdy velk
spolenosti a organizace usiluj o zisk
a nadvldu, jsme lkni na toxick zpsob
ivota. Osvobome se a vrame se na bo
cestu vitality a energie.
Pprava v je trochu umn, trochu
vda. tte, ute se, a\e uvejte zdrav
selsk rozum. Radujte se z toho, jak vm
tyto vy obnovuj a oiuj tlo. Brzy
poznte, e bez nich nemete bt. Poite
si odavova, kter se d snadno istit,
a zante odavovat.

vov recept
Hroznov
a jablen
va jsou dv
nejlep
jednodruhov
vy. Dodaj
vm vpnk,
vyist jtra
i ledviny a posl nervy
a endokrinn systm.

HROZNOV VA
Vymakejte rovn semena
a stopky.
inek: Potlauje tumory,
stimuluje lymfu, odstrauje
voln radikly a toxiny vetn
tkch kov a minerl.
Posiluje kardiovaskulrn
systm.

JABLEN VA
inek: Tato va bohat
na enzymy podporuje trveni,
dodv aminokyseliny,
odstrauje voln radikly
a posiluje tlo.

KOMBINACE ZELENINOVCH V
Nsledujc kombinace
zeleninovch v posiluj jtra,
ledviny a nadledviny. Obsahuj
znan mnostv elektrolyt
vetn vpnku, hoku, draslku
a sodku. Tyto npoje jsou
bohat na chlorofyl (rostlinn"
i zelen krev"), jen ist krev
a lymfatick systm. Chlorofyl
je jednm z nejlepch prodnch
odstraova tkch kov
a chemikli.
mrkev + epa + petrel
mrkev + epa + pent
mrkev + vojtkov
vhonky + petrel
mrkev + pent
+ celer + petrel
penin + vojtkov vhonky
va ze zel a kat zeleniny
je velice inn pi lb
rakoviny

220

MODUL 7.8

Jsou lutniny a obiloviny zdrav

nebo kodliv ?
Fazole, boby a obiloviny pipomnaj
pkovou Renku. Obsahuj inhibitory
enzym, kter blokuj proces kleni, take
se daj dlouhodob skladovat. I kdy fazole
a boby jsou bohat na blkoviny a obiloviny
zase
na kroby,
jsou
vechny
tyto
potraviny kyselinotvorn a velice tko
straviteln. Neustle tvrdm, e na jejich
trven, vstebvn a vyluovn je poteba
mnohem vc tlesn systmov energie,
ne kolik j samy poskytnou. Jednodue
eeno, okrdaj tlo o energii.
Pro
podvme
obil
vepm
a dobytku ? Abychom je vykrmili. A stejn
inek maj tyto potraviny na ns. Fazole,
boby a obiloviny jsou velice hutn, take
se trv dlouho a obtn. Je rovn mon,
e inhibitory enzym ovlivuj innost
enzym ve vaem tle.

Vhonky pro ivot

Nechte-li naklit fazole, boby
nebo obil, uvolnte v nich
ivotn slu" enzymy. Jejich
nutrin obsah se potom stane
vyvenj a tlo ho me snze
vyut. Vhonky obsahuj hodn
chlorofylu. k se mu zelen
krev", protoe m podobn
sloen jako lidsk krev. Dodv
tlu energii a funguje jako
antioxidant, kdy z nj
odstrauje toxick kovy a hlen.
Doporuuji nsledujc knihy,
kter se tmto tmatem
podrobn zabvaj: Viktoras
Kulvinskas, Love Your Body
(Miluj sv tlo) a Survival into
the 21 st Century (Peit v 21.
stolet); Kathleen O'Bannon,
Sprouts (Vhonky).

Jde-li vm doopravdy o tlesnou

vitalitu
a regeneraci,
vyhnte
se nenaklenm fazolm (bobm) a obil.
Kdy u je muste jst, jezte je v zim
a nikdy dohromady, abyste nekombinovali
blkoviny a kroby v jednom jdle. To jenom
zpsob dal oslaben tla v dsledku
kvaen a hnit (viz Nezbytnost sprvnho
kombinovn potravin, modul 7.3). Zvata
ve voln prod takov mchanice neerou,
nebo
by po
nich
zlenivla
a stala
se snadnou koist dravc.
Zdrav je energie a energie pochz
ze ivota, nikoli ze smrti. Jakmile zanete
jst vce ivch" potravin, poctte sami
inky
fazol,
bob
a obil
na vae
energetick rovn a na vai ilost. Musme
odhldnout od naich omezench, kulturn
podmnnch
pedstav
o stravovn,
abychom vidli obrovsk mnostv potravin,
jimi ns proda zsobuje.
Ron obdob na ns maj obrovsk
vliv, zejmna v drsnjm klimatu, kde jsou
zmny poas mnohem vraznj. V lt,
kter
je kysel
povahy, potebujeme
pevn zsadit jdla. Ale v mraziv zim,
kter je zsadit, thneme k potravinm
kysel povahy, jako jsou fazole, boby
a obiloviny. To je zcela pirozen proces.
Nicmn tchto jdel by vdycky mlo bt
jako
afrnu.
Nezapomnejte,
e m
zdravj mte lzy, tm lpe bude vae
tlo regulovat svou vnitn teplotu.
Pkladem
takov
termoregulace
je innost
ttn
lzy.
Jeliko
d
metabolismus, me mt jej oslaben
znan vliv na vai tlesnou teplotu.
Fazole, boby a obiloviny, tebae zahvaj,
mohou pi dlouhodob konzumaci oslabit
ttnou
lzu.
Potom
budou
mt
na termoregulaci inek prv opan,
msto aby vs zahly, bude vm po nich
zima, zejmna na ruce a nohy.
221

SOJOV MTUS
V ivot nm nezbv ne pochybovat
o pravdivosti jakkoli propagandy a pdit
se po
jejm
smyslu,
co
se tk
i problematiky
vivy
a zdrav.
Kdy
si osvojte si zklady zdrav vivy, jak
jsou vyloeny v tto knize, dokete lpe
rozliovat pravdu od bludu.
Polote si otzku, kdo by mohl mt
prospch z jakkoli propagovan vci.
Dnen sojov mda" je jednou z oblast,
kter nepochybn zasluhuje vai pozornost.
Abychom odhalili, kdo by mohl stt za tm,
co osobn povauji za ohavn a cynicky
vymylen blud, podvejme se nejprve
na nkter fakta o sje.

Vlastnosti syrovch
sojovch bob
jsou kyselinotvorn
maj nesmrn vysok obsah kyseliny
fytov (blokuje vstebvn minerl,
zejmna zinku)
obsahuj nesmrn mnoho inhibitor
enzym
velice obtn se trv
85 procent sji je geneticky upraveno,
piem bunn DNA a struktura jsou
zkombinovny s herbicidy a bakteriemi,
aby se vytvoila odolnost vi tmto
faktorm kvli vymu vnosu
obsahuj nadmrn mnostv
hemoglutinu ltky utvejc sraeniny
vyvolvaj alergie
obsahuj velice mnoho hlinku (psob
siln toxicky na mozek a nervov tkn)

Fakta o tepeln zpracovanch

sjovch bobech
Pes 80 procent olej uvanch v USA
je vyrobeno ze sjovch bob.
Pes 80 procent umlch jedlch tuk
vyrobench v USA pochz ze sojovch
bob.
Sojov boby, stejn jako vtina
lutnin, obsahuje vysok procento
inhibitor enzym kyseliny fytov. Proto
se mus zpracovvat pi vysokch

teplotch, aby se tyto bloktory

metabolismu roztpily.

Zkladn procesy pi vrob

sojovho oleje a sojovch
protein
1. TEPELN ZPRACOVN
Sojov boby se ohvaj na teplotu 105
a 120 C, co
zni veker iviny
slou blkoviny s minerly
slou blkoviny s lipidy a kroby
vyvol tvorbu volnch radikl
vytvo trans-mastn kyseliny (TFA, jsou
ztuen, mutagenn a zpsobuj
obstrukce)
podpo luknut (toxicita umoujc
bakteriln innost)
je nesmrn kyselinotvorn
mon podporuje vznik karcinogennch
akrylamid
2. LISOVN
Lisovn za studena neboli extrakce
rozpoutdlem zahrnuje
vystaven svtlu a vzduchu, co m za
nsledek tvorbu volnch radikl oxidac
luknut zpsoben dalm tpenm
(sojov olej bv zpravidla uskladnn
v prhlednch ndobch, v nich uknut
pokrauje)
lisovn za studena pouze po zaht
extrakce rozpoutdlem vytv mnoho
toxickch a karcinogennch ltek,
piem nejnebezpenjm
karcinogenem je lysinoalanin
extrakce rozpoutdlem vyaduje:
alkalick mdla, hexan (ropn frakce)
kyselinu fosforenou a hydroxid sodn
3. HYDROGENACE
proces ohvn oleje na vce ne 200 C
pi nm se vodk (za ptomnosti
kovovho katalyztoru) po vce ne pt
hodin prohn tmto olejem
potravinovou substanci nejenom
znehodnocuje, ale in ji doslova mrtvou
a toxickou
222

Jak
vyplv
z tohoto
strunho
pehledu, nen sja potravina, nbr jed,
zvlt je-li tepeln zpracovvna. M-li
doopravdy njak estrogenn vlastnosti,
potom jen dopluj jej zhoubn vedlej
inky,
zejmna
u 80
procent
en
s dominantnm estrogenem.
Sja nen zdrav potravina, ale
prmyslov
projekt
chemickch
biotechnologickch
koncern,
kter
se vydvaj
za vrobce
potravin.
Je hanebn, kdy tyto spolenosti dvaj
pednost penzm ped Bohem a ivotem.
Pes 60 procent v USA vyrbnch
potravin obsahuje vt nebo men
mnostv sji od prodnch chuovch
psad, rostlinnch tuk, hydrolyzovanch
protein,
texturovanch
rostlinnch

protein a oleje ze sojovch bob a po

sojov blkoviny.
Mnoho lid konzumuje v t i on
form sju, napklad proteinov mouky,
sojov mlko, sojov suky a jin pochutiny.
Sja je rovn obsaena v potravinch pro
kojence. Sojovch produkt se v USA ron
prod bezmla za 100 miliard dolar.
Potom nen divu, e je sja vychvalovna
jako nejasnj vc po blm chlebu.
Nezapomnejte:
Co nen
ovoce,
zelenina,
semeno
nebo
oech,
to nepotebujete a je to pro vs zejm
toxick.
POZNMKA: Vce
informac o tomto
tmatu naleznete na internetov adrese
www.thedoctorwithin.com.

MODUL 7.9

Recepty pro radost

Tento
mal
recept
syrovch
a tepeln upravovanch jdel vs me
inspirovat k pprav spousty jednoduchch
pokrm. Kombinace salt, polvek, rychle
osmaench nebo poduench jdel jsou
nekonen. Pipravujte si ovocn nebo
zeleninov msy podle vlastn chuti.
Nedlejte z toho vdu. Tce straviteln
omky a krmy byly vymyleny proto, aby
zastely vyplou chut vaench jdel.
Radujte se z pestr palety barev, energi,
vn a chut pirozench potravin. Tyto
potraviny jsou ureny pro n druh.

SYROV JDLA
Mistrovsk salt
Smchejte nkter nebo vechny ne
uveden druhy zeleniny:
hlvkov salt
hrek
pent
okurky
olivy

sladk papriky (vech barev)

rajata
cibule
chest
avokdo
zel (erven nebo bl)
fazolov lusky
mrkve
sladk kukuice
jakkoli listov zelenina
Udlejte si salt vesel, aby hil
vemi
batvami.
Se zlivkou
to nepehnjte.
(Recept
na syrovou
zlivku viz ne.) Chcete-li salt zalt
olejem, uvejte pouze za studena lisovan
oleje,
olivov,
kokosov
nebo
olej
z hroznovch semnek. Mjte poitek
z pirozench chut veker zeleniny.

Pochutina
2 hrneky sladk kukuice, vydrolen
z palice 1/4 hrneku sladkch cibulek,
nakrjench 1/4 hrneku erven papriky,
nakrjen
223

Smchejte ve dohromady. Chcete-li,

aby vae pochutina mla krmovitou
konzistenci, rozmixujte ji.

Syrov zlivka
avokdo
esnek
okurka
olivov olej (nen nutn)
papriky (vech barev)
cibule
ocet z jablenho motu
Vlote ve do mixru a rozmixujte
do polotekutho stavu. Touto zlivkou
ochute podle libosti v salt.

Avokdov pyr
2 hrneky
rozkrjench
avokd
(oloupanch)
4 nakrjen
zelen
cibulky
erstv
vymakan citrnov va na ochucen
1/2 citronu
1/2 hrneku nakrjench rajat
1/4 hrneku nakrjen erven papriky
(nen nutn)
Smchej
te ve
dohromady
a rozmixujte na poadovanou konzistenci.

Vegetarinsk sendvi
salt (nebo jakkoli jin listov zelenina)
ern olivy
rikov kapusta
avokdo*
sladk cibule
papriky (vech barev)
okurka
chlb, prosn** nebo z rznch obilnch
klk
* Avokdo mete rozmakat a pout
jako majonzu. Sendvi tak mete
ochutit saltovou zlivkou.
** Doporuujeme chlb z prosa, kter
je zsadotvorn, zatmco vtina ostatnch
druh obil je kyselinotvorn.

Duhov ovocn salt

Ovocn msy jsou velice lahodn
a oblben v kadm vku. Nemchejte
vak
kysel
druhy
ovoce,
jako
pomerane
a ananas,
se sladkm
ovocem, napklad s banny. Ne
uvdme nkolik nvrh ovocnch ms.
Popuste uzdu sv fantazii !
banny, broskve
banny, borvky
banny, jahody
banny, manga
banny, jablka, jahody, hrozny
banny, jablka, borvky, hrozny
banny, jablka, jahody
banny, jablka, hrozny

Melouny
Mjte na pamti, e melouny jme
samotn. Mon jsou jakkoli kombinace.
vodn meloun ananasov
muktov meloun papja

meloun

Mandlov mlko
1 hrneek syrovch mandl
1/2 hrneku javorovho sirupu
3 a 1/2 a 4 hrneky vody
1/2 ajov liky mandlovho
vanilkovho) extraktu
Do pikantn indick varianty
pidejte:
1/4 ajov liky kardamomu
1/4 ajov liky muktu
1/2 ajov liky skoice

(nebo
jet

Vlote ve do mixru a ti minuty

mixujte za vysokch otek. Kvli jemnj
konzistenci sms pecete pes sto
vyloen pltnkem.
Mandlov mlko je blkovina, take
byste ho nemli kombinovat se kroby. Pro
tento el pouijte rov mlko.

Bannov zmrzlina
4 a 6 bann
1 a 1,5 hrneku jablkov vy
1 ajov lika vanilky

224

1/2 hrneku syrovch mandl

Ovocn pochoutka

Kpprav
jakkoli
zmrzliny
potebujete zmraen ovoce a erstvou
ovocnou vu. Dvejte vdy pednost
biologickm erstvm vm a ovoci.
Mete vak tak pout biologick vy
ze sklennch lahv.

1/2 hrneku borvek 2 banny 4 datle

biologick hroznov va (erstv nebo
lahvov) led (4 a 6 kostek)

Oloupejte 4
a 6 bann
a nechte
je pes noc zmrznout. Do mixru nalijte 1
a 1,5
hrneku
jablkov
vy
a nasypte 1 ajovou
liku
vanilky.
Rozlamte
zmrzl
banny
na kousky
a pidvejte je do vy, dokud sms
nezsk krmovitou konzistenci. Chcete-li
mt sms hust, pidejte vce bann, nebo
do mixru nejprve nasypte pl hrneku
syrovch mandl, rozmixujte je na kousky
i prek a teprve potom pidejte jablenou
vu, vanilku a zmraen banny.

Kokosov kuliky
2 hrneky datl
1 hrneek rozinek
1/4
hrneku
erstv
nastrouhanho
kokosu 1 hrneek oech (pekanovch)
nebo mandl
Datle
vypeckujte,
smchejte
s hrozinkami
a rozmixujte.
Oechy
(mandle) nasekejte na stedn velk
kousky.
Smchejte
ve
dohromady
a vytvarujte do kuliek. Ty potom vyvlejte
v nastrouhanm
kokosu
nebo
jemn
rozemletch
oechch
(mandlch).
Uchovvejte v lednice.

Zmraen banny
banny
sezamov semena
med
rozputn svatojnsk chlb (nen nutn)
Banny oloupejte a vyvlejte v medu,
potom v sezamovch semenech, ppadn
banny
pokapejte
rozputnm
svatojnskm chlebem nebo je do nj
ponote. Potom dejte banny na tal,
pikryjte a zamrazte.

Nalijte do mixru vu, pidejte

banny, borvky, datle a led a rozmixujte
na poadovanou hustotu. Mete ovem
pout jakkoli ovoce a vu. Tato ovocn
pochoutka pipomn mln koktejl, ale
je velice zdrav.

TEPELN UPRAVOVAN JDLA

Zeleninov polvka
mrkve
sladk kukuice
mal cibulky
fazolov lusky (nen nutn)
hrek
esnek (nen nutn)
kvtk
brambory (s mrou)
Zkladem tto lahodn polvkyje
voda. Ped koncem nebo po skonen
vaen mete do polvky pidat bylinn
koen, napklad Herbamare nebo Spike.
Lep ovem je erstv syrov koen.
dnou sl ani pep, nebo drd
a zahleuj sliznice.

Kvtkov polvka
2 hrneky nakrjenho kvtku
3 hrneky vody
1 velk cibule, nakrjen
2 polvkov lce olivovho oleje
1/2 hrneku nakrjen papriky (erven
nebo lut)
Cibuli rychle osmate v olivovm oleji,
aby
zesklovatla.
Vodu
s kvtkem
a paprikou povate deset minut na mrnm
ohni.
Pidejte
osmaenou
cibuli
a zamchejte. Nyn odeberte dva hrneky
polvky
a rozmixujte.
Nalijte
zptky
do hrnce, zamchejte a nechte si chutnat !

225

Mrkvov/dov polvka
1 cibule, nakrjen
1 a 1/2 kg dn s oranovou duinou
(oloupan, bez semen)
10 nakrjench mrkv
4-5 rozetench strouk esneku
3-4 polvkov lce olivovho oleje
1/3 svazku naov petrele, nakrjen

neloupanou
ri
s cibulovou
zeleninovou omkou.

nebo

Rychle osmaen zelenina

3 polvkov lce olivovho oleje
nakrjen zelenina podle vlastnho vbru
(vetn sojovch nebo fazolovch vhonk)

Cibuli
rychle
osmate
ve dvou
polvkovch lcch olivovho oleje, aby
zesklovatla. Do hrnce s vodou ponote
dni a mrkve. Vate na mrnm ohni, dokud
dn a mrkve trochu nezmknou. Pidejte
osmaenou
cibuli,
rozeten
esnek
a petrel
a povate
jet 1 minutu.
Odstavte z plotny a podvejte.

Nalijte na pnev olivov olej. Ohejte

jej a pidejte nakrjenou zeleninu. Rychle
ji osmate a ochute vam oblbenm
bylinnm koenm.

Duen zelenina

Ri proplchnte a nasypte do hrnce

s vodou.
Pivete
do varu,
pikryjte
poklikou a vate na mrnm ohni 45 minut,
dokud se veker voda nevsteb.

brokolice
kvtk
papriky (vech barev)
cibule
chest
hrachov lusky (nen nutn)
fazolov lusky (nen nutn)
Vlote zeleninu do nerezovho paku
a 5-7 minut poduste. Mete k n podvat

Neloupan re
1 hrneek neloupan re
2 hrneky vody

Jhly
Jezte jhly pouze jednou tdn.
Pipravujte je podle nvodu na obalu nebo
jako ovesnou kai. Uvejte pouze rov
mlko. Slate medem, melasou nebo
javorovm sirupem.

Vae strava velice siln ovlivuje,

jak dlouho budete t
jak budete v ivot astn a spn.
- Dr. Kirschner,
Live Food Juice (iv vy)

226

KAPITOLA VIII

Sla bylin
Ped sedmadvaceti lety, kdy jsem na klinice zaal pouvat byliny
a bylinn smsi, vzrostly moje spchy pmo zzran. Ukzalo se,
e nyn probh ve tknch mnohem dkladnj itn a len
opravdov regenerace a revitalizace. Dve, pi podvn lk, jsem
sice zaznamenal urit zlepen a vymizen nkterch symptom,
avak tyto symptomy se vrtily, jakmile byly lky vysazeny.
V dnen dob je uvn bylin ivotn dleit pro obnovu lidsk rasy.
Jejich schopnost vyvolat oistn a regeneran proces je prost
k neve. Zatmco chemick lky toxiny v tle zadruj, byliny je z tla
vypuzuj a jet posiluj buky. Protoe byliny nebyly keny, neztratily
svoje asn nutrin a elektrick vlastnosti.
Ze spiritulnho pohledu byliny obsahuj pvodn vdom" s nm byly
stvoeny. Kdy se vdom" njak rostliny spoj s vdomm lidsk
buky, umon to buce fungovat stejn, jako kdy byla stvoena.
Jakmile se bunn aktivita posl, pinese to vt vitalitu bukm,
tknm a lzm. Svoj silnou oiovac aktivitou byliny tlu umouj,
aby se samo oistilo od vch obstrukc, a tm poslilo proudn krve,
lymfy a energie do bunk.
Prvotn sla (vdom), nutrin hodnota a aktivn sousti, jimi rostlina
disponuje, ns mohou vytrhnout z nrue smrti. Nebo nae genetick
struktury jsou dnes v takovm stavu, e jejich lba chemickmi lky
se mj inkem. Zneitn naeho vzduchu a potravin chemikliemi
je tak obrovsk, e acidza a degenerace postihuj vechno nae
budovy, sochy, vodn zdroje, zvata a pedevm ns samotn.
V poslednch sto letech stihl lovk to, co pedtm nikdo ani za miliony
let: zdevastovat Zemi. Chcete-li pet, muste zmnit v pstup
msto lby zahjit detoxikaci. Nebudete-li alkalizovat a neoistte
se od jed, kter hub vae tlo, zstv vae ance na uzdraven
miziv.
Clem tto knihy je zmnit v pohled na len. Mm ivotnm kolem
nen lit, ale detoxikovat a regenerovat. To plat zejmna pro
chronick a degenerativn onemocnn, napklad cukrovku (1. typu),
rakovinu, artritidu a roztrouenou sklerzu. Pouh jejich lba nesta.
Je poteba zregenerovat pokozen tkn (orgny a lzy).

227

Lid i zvata uvaj byliny odnepamti

k lb nemoc a obiv. Byliny jsou
neken
rostliny.
Jejich
nutrin,
energetick a liv hodnota je mnohem
vy ne u vtiny ken, pstovan
zeleniny. Vjimenost a nadazenost bylin
tkv v jejich velice innch livch
ltkch,
neboli
regeneranch
schopnostech, kter zahrnuj napklad
kyseliny, alkaloidy, saponiny, flavonoidy,
kumariny (koagulan faktory), taniny
(adstringentn
inky),
antioxidanty
(posiluj
imunitu)
a hoiny.
Obrn
seznam
bylin
a popis
jejich
ink
na jednotliv tkn uvdm v modulu 8.2,
Sla bylin.
Regeneran schopnosti bylin umouj
posilovn, oitovn a vyivovn bunk
a tkn, co vyvolv bunnou a tkovou
odezvu. Byliny zvyuj proudn krve
a lymfy v tknch, m se zlepuje viva
bunk a vyluovn bunnho odpadu.
Kad bylina byla Bohem stvoena tak,
aby psobila na uritou tk nebo st tla.
Skvl na boch bylinch je, e mohou
psobit na mnoho rznch druh tkn
najednou. Toho jsou pkladem koen
lkoice, plody serenoy plaziv a plody
drmku obecnho. Tyto byliny nejenom
ovlivuj tkn endokrinnch lz, ale
posiluj rovn vaskulrn systm, stimuluj
musk
a ensk
orgny
a jsou
protizntliv. Parazitick byliny jako
oek ern a lapao erven nejenom
hub parazity, ale tak posiluj imunitn
a endokrinn systm. Jejich pole psobnosti
je vskutku irok, nebo likviduj vechny
druhy parazit vetn kvasinek, plsn, hub,
bakteri, vir, motolic a erv. Oproti tomu
antibiotika ni jen bakterie, piem
zrove
stimuluj
mnoen
kvasinek.
Protoe antibiotika obsahuj sru, hromad
se tato
anorganick
sra
ve tknch
a pokozuje je. Parazitick byliny rovn
podporuj
bunnou
proliferaci,
co
znamen, e buky obnovuj a posiluj.
Nejlep a nejdleitj na uvn bylin
je to, e pozitivn ovlivuj cel tlo.
Ve sv ticetilet lkask praxi jsem
ji pouil obrovsk mnostv nejrznjch
bylin
(mnohdy
pouze
na jednom

pacientovi) a zaznamenal jsem pouze

pozitivn vsledky. Nae klinika se stala
svtov proslulou, protoe dokeme
uzdravit pacienty, kterm jinde nedvaj
nadji. Doposud jsme nemli jedin ppad
negativn interakce bylin a chemickch
lk, ale nco takovho je vdycky mon.
Nam clem samozejm je, aby se pacient
osvobodil od vech chemickch lk.
Podle mho nzoru by se byliny mly
pevn konzumovat syrov a tepeln
nezpracovan, nebo v podob tinktury, aby
jejich trven bylo minimln a vstebvn
optimln. Ale koeny, kra a hlzy se vait
mohou, a pesto si uchovaj siln vliv
na fungovn jater, slinivky a trvicho
stroj. Vaenm se samozejm zni
ve vod rozpustn ltky jako vitamin C,
flavonoidy,
vitaminy
B apod.
Vaen
i ohvn bylin me tak saturovat (sytit)
tuky. Avak kdy uvte vaen aje, lte
zpravidla symptomy a pokoute se v tle
vyvolat njakou okamitou akci. Vtinu
aktivnch livch vlastnost horko nezni.
Pokud jde o m, uvm byliny
k podpoe detoxikace a poslen tkn,
a sice nutrin a energetickou, neagresivn
stimulac.
Jsme
iv
bytosti,
kter
ke svmu
uzdraven
potebuj
iv
potraviny a byliny. Ostatn liv sla
syrovch bylin je stokrt vt ne bylin
tepeln upravovanch.
Mjte na pamti, e byliny jsou jdlo.
Skldaj se z blkovin (aminokyseliny),
sacharid (kroby a cukry) a tuk. Obsahuj
tak spoustu vlkniny (celulza), kter
je dleit pro zdrav stevnho traktu.
Nebude
na kodu,
pipomenu-li
zde
nesmrteln slova Hippokrata, slavnho
naturopata a otce medicny: Nech vae
potrava je vam lkem a v lk va
potravou."
V nboenskch a duchovnch textech
mnoha svtovch tradic naleznete zmnky
o sle a dleitosti bylin. Bh nestvoil
chemick lky, ale byliny.
Byliny je radost uvat a zakouet, jak
ist a obnovuj nae tlo to je nco
asnho. Existuje pouze nkolik bylin,
k nim
je teba
pistupovat 228

obezetn, napklad chinovnkov kra

(Cinchona
calisaya).
Ta je
v nzkch
dvkch liv, ale ve vysokch toxick.
Takov byliny uvm vhradn samotn.
Tato
kapitola
zan
krtkm
pojednnm (modul 8.1) o bnm
a tradinm uvn prodnch narkotik.
Modul
8.2
uvd
podrobn
pehled
nkterch velice silnch a innch bylin,
kter nm nabz proda. Tyto byliny byly
mnoho let klinicky testovny. Jejich
vsledky pi podpoe regenerace tkn jsou
obdivuhodn. Pokud jde o slu bylin
obnovovat tlo, mme se my lid jet
co uit.
Bylinn smsi mohou mt na tlo
mnohem silnj inek ne jednotliv
byliny. Pi kombinovn bylin je teba
zvaovat
spoustu
vc,
napklad
kompatibilitu,
synergismus
a inky
na pslun tkn. V modulu 8.3 uvdm
ideln bylinnou tinkturu i sms pro kad
z deseti
nejzvanjch
zdravotnch
problm, vetn tinktury (bylinn smsi)
na poslen nadledvin, likvidaci parazit
a pravu
funkce
ledvin
a moovho
mche.
V modulu 8.4 uvdm znovu tlesn
systmy (kardiovaskulrn, trvic atd.),
tentokrt v souvislosti s nvrhy bylinnch
oiova a posilova kadho systmu.
Kapitolu
konm
porovnnm
inku

farmaceutickch
antibiotik
antiparazitik (modul 8.5).

a prodnch

Peji vm hodn tst pi uvn bylin

a bylinnch sms, jejich sla a inky jsou
v dnenm svt tolik poteba. Oistou
a obnovou tla pomoc bylin me nabt
pevnho zdrav kad, kdo je ochoten vloit
cel srdce do tohoto procesu. Nebojte
se toho, co Bh stvoil pro vai potebu.
Jenom se naute, k emu jsou jednotliv
byliny dobr. Pouvat byliny je hraka.
Nenechte si namlouvat od tch, kdo nevd
nic o botanice, e byliny jsou patn. To je
stejn, jako by kali, e Bh je patn. Bh
stvoil byliny pro vechno, od rstu
a obnovy kost a po regenaraci nerv.
Byliny jsou nejvtmi bomi liteli,
zejmna
pokud
je uvme
spolu
se syrovou stravou.

V asopise Food and Drug Law

Journal z ervna 1992 nalezneme
tato slova: Vsledky rozshlho
eten o bezpenosti bylinn
lby, kter provdla Nadace
pro vzkum bylin (neziskov
organizace pednch farmakologii
a toxikologii), potvrdily,
e neexistuje jedin pesvdiv
dkaz toxick reakce na byliny.
Tento zvr se opr o vzkumy
Americk toxikologick
asociace." (McCaleb, R.S)

229

MODUL 8.1

Bn a tradin uvn bylin

Kad
zem
m svoje
vlastn
fantastick byliny. Vem vdycky radm,
aby uvali byliny, kter rostou v zemi, kde
ij. Ty budou psobit na jejich tlo
mnohem
innji,
ponvad
tlo
se pizpsobuje okolnmu prosted a uvd
se s nm do souladu.
Na celm svt se uvaj tisce bylin.
Doporuuji vm, abyste se co nejdkladnji
seznmili asi s padesti a stem nejlepch
a nejinnjch
bylin,
znmch
a uvanch ve va zemi. Tyto byliny se
o vs dobe postaraj a vy nebudete
zmateni ani zahlceni informacemi, protoe
nebudete muset zkoumat veker byliny,
kter u vs rostou. Nicmn kad pravidlo
m svoje vjimky. A u ijete kdekoli,
nezapomete
na nkter
pozoruhodn
byliny napklad z ny, Brazlie a Indie,
jako en-en, jinan dvoulalon, lapao
erven, a na nkter liv houby. Pokud
uvm byliny z jinch zem, uvm pouze
ty nejlep a nejinnj.
Dnes je ovem poptvka po bylinch
tak velk, e jejch sbr zdecimoval mnoho
divoce rostoucch druh. Jsou tud jako sl
poteba ekologick farmy, kter budou
pstovat byliny, jako se ji pstuje
ekologick ovoce a zelenina. Tyto farmy
jsou
jedinou
nadj
na regeneraci
a zchranu naeho druhu.
Byliny
se mohou
konzumovat
v podob aj, kapsl nebo tinktur. Osobn
dvm
pednost
ajm
a tinkturm.
To plat zejmna v ppadech patnho
trven a malabsorpce.

PPRAVA AJE
aje se pipravuj jednodue. Na lek
aje z jednoho druhu byliny je poteba
vrchovat ajov lika byliny a lek vody,
upraven destilac nebo reverzn osmzou.
Vodu nalijte do sklenn konvice nebo
hrnce.
Namsto
jakhokoli
kovovho

ndob, vetn nerezovho, doporuuji

uvat sklenn. I nerezavjc ocel me
do vaich aj nebo jdel uvolovat m.
Budete-li pipravovat aj z vce druh bylin,
pouijte jeden lek vody na kadou bylinu
a jednu vrchovatou liku kad byliny.
Pokud se bylinn droga skld z list
a kvt, povate ji asi 3-6 minut a nechte
5-10 minut louhovat. Jedn-li se o koeny,
hlzy nebo oddenky, vate je 10-15 minut
a nechte louhovat 10 a 15 minut. Je-li aj
pli siln, pidejte jet vodu. Pijte jeden
lek, tikrt a estkrt denn, nebo aj
uvejte k vplachu, klystru i do obkladu,
jak potebujete.

TINKTURY
Bylinn tinktury se pipravuj destilac
bylin v alkoholu, octu nebo glycerinu.
Nejinnj metoda destilace, kter se m
provdt mezi novolunm a plkem,
je tato: 1 objemov dl byliny zalijte 3-4
dly
istho
alkoholu
a smchejte
se stejnm mnostvm destilovan vody.
Tuto sms nalijte do sklenn ndoby,
ulote v temnu asi na 30 dn a kad den
protepejte. Posledn den ji dejte nejmn
na 4 hodiny na slunce. Pokud je cel den
zataeno, ned se nic dlat. Nyn tinkturu
pecete a vymakejte, abyste zskali irou
tekutinu,
a nalijte
do lahve.
Uvejte
ji tikrt a estkrt denn, jedno pln
kaptko. Existuje velice mnoho zpsob,
jak uvat byliny, ale nen nam zmrem
zde vechny popisovat. Zjemce odkazuji
na autorovu dal knihu, Power Botanicals
and Formulas (Sla bylin a bylinnch sms,
viz www.godherbs.com), kter se zabv
mnohem obrnji chemickm sloenm
prodnch drog a jejich vyuitm. Existuje
samozejm spousta dalch knih, v nich
naleznete informace o bylinch a jejich
vyuit. Nkter jsou uvedeny v Bibliografii.
O bylinch bohuel
mnoho knih, pro n

vychz
je koda

tak
230

papru. Jejich autory jsou bylini", kte

o livch incch bylin nevd skoro nic
a jenom
opisuj
informace
z jinch
pramen. Nkte papoukuj rzn tvrzen
FDA (Food and Drug Administration)
o bylinch,
spolu
se scestnmi
informacemi,
jimi
veejnost
krm
farmaceutick spolenosti, aby v lidech
vyvolali strach z uvn boch prodnch
potravin a lk. Nikdy se nebojte prody
ani jejch plod. Jenom si osvojte to,
co druz dlali po statisce let.
Nsledujc
byliny
pat
k tm
nejlepm,
kter
rostou
na severn
polokouli.
Vklad
neznmch
pojm
naleznete v Glosi na konci knihy.

Aloe vera
L vedy a znty v trvicm stroj.
Aloe a lopuch jsou vyhlen byliny
na popleniny. Dky sv schopnosti
uzdravovat a obnovovat tkn aloe
spolehliv hoj prvn a tvrt stupe
poplenin.
Uv se k aktivaci stevn peristaltiky pi
porn zcp. (Nesm se ale uvat
dlouho.)
Aloe je rostlina prvn pomoci. Hoj ezn
rny, porann apod.
Latinsk nzev: Aloe vera.
Uvan sti: duina list a suen listy.
inek: abortivum (ve vysokch dvkch),
antihelmintick, antiartritick, fungicidn,
antibakteriln, protizntliv, antiseptick,
adstringentn, posilujc, hojiv, hok,
oiujc,
antikoagulan,
upravuje
menstruaci,
uklidujc,
insekticidn,
laxativn, vivn, istc, stomachick,
cholagogick.

Vdy bojujte za sv prvo konzumovat

bo stravu. Odhaduje se, e kad rok
zcela zbyten zeme pes 2 miliony osob
(podle nkterch odhad a 5 milion)
v dsledku
procedur
a produkt
poskytovanch
alopatickou
medicnou
a farmaceutickm prmyslem. Mlokdy
slyme o mrt zavinnm uvnm bylin.
Pokud ano, je tm vdy zpsobeno jejich
nesprvnm uvnm. tte... studujte...
experimentujte...
pestate
se bt...
a zante opt t !

Americk kruina
V nzkch dvkch skvle posiluje trvic
stroj.
Zpevuje a posiluje steva.
Stimuluje peristaltiku.
Zlepuje vyluovn z jater, slinivky,
aludku a stev.
Posiluje autonomn nervov systm
zavac trubice.
Uv se pi zcp, avak lep je uvat
kruinu v bylinn smsi na proitn
a regeneraci trvicho stroj.
Pomh istit a posilovat jtra.
Podporuje vyluovn lui.
V malch dvkch zlepuje trven.
Uv se na luov kameny
a hemoroidy.
Me se ut proti stevnm parazitm.
Latinsk nzev: Rhamnus purshiana.
Uvan sti: star vyschl kra.
inek: antidiabetick, siln posilujc,
oiujc, emetick, antipyretick, hojiv,
laxativn, sedativn, purgativn, hepatick,
stomachick, posiluje peristaltiku.

MODUL 8.2

Sla bylin seznam rostlinnch drog

Borvka
Skvle posiluje vaskulrn systm
(tepny, vlsenice a ly), vborn
na keov ly.

Pomh tlumit znty (flavonoidy)

v cvnch stnch, m sniuje riziko
arteriosklerzy (ucpn cv lipidy).
Zabrauje sren krevnch destiek.
L otoky, zastavuje prjem.
Posiluje ki.
231

 Zabrauje edmu zkalu a chrn on

tk ped nsledky cukrovky.
V bylinnch smsch pomh regulovat
hladinu krevnho cukru.
M asn protizntliv inky
na vechny tkn.
Pomh zvldat stres a zkost.
Pomh pi erosleposti a vekerch
oslabench zraku.
Latinsk nzev: Vaccinium myrtillus.
Uvan sti: listy a plody.
inek:
antidiabetick,
antidiarheln,
adstringentn, protizntliv.

Bukvice lkask
Je povaovna za pikov
neurotonikum.
Psob zejmna na nervy hlavy a tve.
Posiluje trvic stroj.
Velk oiova krve a jater.
Uv se lb obstruknch chorob jater,
nap. loutenky.
Velk oitova a posilova sleziny.
Vyhn z tla ervy.
Uv se pi bolestech hlavy a kech.
Uv se pi lb nervovch
onemocnn, nap. roztrouen sklerzy,
Parkinsonovy nemoci a ochrnut.
Uv se pi neuralgii.
Uv se pi stresu a nervovm vypt.
Latinsk nzev: Betonica officinalis.
Uvan sti: nadzemn sti rostliny.
inek: adstringentn, analgetick,
antihelmintick, antiskorbutick,
antipyretick, antispazmodick, istc,
hojiv, projmav, aromatick, hoce
tonizujc, karminativn, sedativn,
stomachick.

Buina srdenk
Vznamn kardiotonikum.
Pomh odstraovat palpitace a arytmii.
Uv se na jakoukoli srden chorobu
vetn fibrilace a tachykardie.
Stimuluje innost nadledvin.
Uv se pi enskch potch, vetn
menstruanch ke a nhlho
mravenen v klimakteriu.
Latinsk jmno: Leonurus cardiaca.

Uvan sti: nadzemn st rostliny.

inek:
antispazmodick,
istc
(projmav),
diaforetick
diuretick,
hepatick, sedativn, posilujc, vyvolv
nebo upravuje menstruaci, kardiotonick.

Cayensk (erven) pep

Uv se pi vysokm krevnm tlaku,
nebo roziuje cvy.
Posiluje krevn obh.
Pomh pi nachlazen.
Posiluje lymfatick obh, ale vytv tak
hlen. Nedoporuuji dlouhodob uvn
cayenskho ani jakhokoli jinho
plivho pepe kvli jejich stimulujcmu
a hlenotvornmu inku.
Pi dlouhodobm uvn me drdit
sliznice trvicho stroj.
Uv se k len ved.
Pidv se do obklad s ricinovm
olejem, nebo pomh livm
ingrediencm pronikat do tkn.
Uv se jako homeostatikum vnjkov
i vnitn (zastavuje krvcen).
Nezbytn nutn pi mrtvici a infarktu
myokardu.
L oky.
Latinsk nzev: Capsicum annuum.
Uvan sti: plody.
inek:
antirevmatick,
antiseptick,
antispazmodick, adstringentn, hojiv,
karminativn,
emetick,
hemostatick,
zpsobuje
zarudnut,
slinotvorn,
stimulujc, vyvolv pocen, pliv koen,
expektoran, stomachick.

esnek
Jeden z nejvtch isti krve.
Obzvl inn proti stevnm
parazitm.
Skvle posiluje imunitu.
Stimuluje innost jater a lunku.
Skvl pi nachlazen, chipce,
bronchitid a jakkoli obstrukn
chorob.
Velice inn pi vekerch kvasinkovch
infekcch.
Pro frugivory me bt esnek pli siln
a ostr.
Stimuluje trvic enzymy.
232

Latinsk nzev: Allium sativum.

Uvan sti: cibulky.
inek:
hojiv,
antibakteriln,
antikatarln, fungicidn, antiparazitick,
antiseptick,
antispazmodick,
antisifylitick,
antitoxick,
antitivirov,
aromatick,
karminativn,
istc,
dezinfekn,
diaforetick,
digestivn,
diuretick,
posilujc,
vyvolv
nebo
upravuje
menstruaci,
hypertenzn
i hypotenzn, stimuluje imunitu, sedativn,
stimulujc,
stomachick,
cholagogick,
expektoran.

Divizna malokvt
Pat mezi nejlep expektoracia
(odstrauje hlen a obstrukce).
Uv se zejmna pi onemocnnch
prduek a plic, vetn bronchitidy,
astmatu, rozedmy, zpalu plic a alergi.
Je rovn siln protizntliv, pomh
pi vech druzch znt.
Posiluje endokrinn systm, zejmna
ttnou lzu.
Uv se pi kali a bolestech v krku.
Je tak siln adstringentn.
Stimuluje lymfatick systm.
Pomh odstraovat tumory a cysty.
Latinsk nzev: Verbascum thapsus.
Uvan sti: listy, kvty, koeny
a plody.
inek:
absorbn,
adstringentn,
uklidujc, antihelmitick, antiastmatick,
antikatarln,
antiseptick,
antispazmodick, diuretick, dezinfekn,
hemostatick, hojiv, narkotick, vivn,
pektorln.

Dub bl kra

Bjen bo rostlina.
Velk oiova tla.
M velice siln adstringentn inky.
Stimuluje proudn lymfy a pomh lit
otekl lymfatick uzliny.
Mocn oiova tkn, uvan v stnch
vodch a obkladech, klystrech,
vplach a proti abscesm.
Uv se jako vplach pi infekcch.
Posiluje buky.

Neoceniteln pi vnitnm nebo vnjm

krvcen.
M diuretick inky podporuje
vyluovn moi.
Hub a vyhn mal ervy (pendlkovit
atd.).
Uv se k vyluovn lunkovch
a zejmna ledvinovch kamen.
Pomh istit a posilovat trvic stroj.
Skvl na lbu prolaps stev, dlohy,
moovho mche, sval aj.
Uv se pi vech chorobch st a dsn.
Zpevuje zubn sklovinu a podporuje rst
kost.
Uv se na had utknut.
Hoj vedy, furunkly, gangrnu, tumory
apod.
Uv se pi lb vech konch chorob,
vetn ekzm, dermatitidy a lupnky.
Hoj hemoroidy a porann.
Uv se k poslen tepen, il a vlsenic;
skvl je pedevm na keov
a metlikovit ly.
Latinsk nzev: Quercus alba.
Uvan sti: vnitn kra, hlka, alud.
inek:
antihelmintick,
antiemetick,
antipyretick, protizntliv, adstringentn
(siln), antiseptick, antitoxick, diuretick,
hemostatick, stimulujc (mrn).

Dub chaparral"
Jedna z nejlepch boch rostlin
na severn polokouli.
Pedevm stimuluje lymfatick systm.
Uv se k odstraovn tumor, furunkl
a absces.
M siln antimikrobiln inky (hub
bakterie, viry, plsn atd.).
Velice pomh pi revmatismu, artritid
a dn.
Psob analgeticky.
Stimuluje perifern krevn obh.
Stimuluje funkci jater a zvyuje tvorbu
a uvolovn lue.
Psob protizntliv.
Mrn posiluje buky.
Uv se pi lb rakoviny a HIV.
Rozpout veker druhy kamen.
Pomh pi prolapsech, zejmna dlohy.
Pomh pi utknut nebo pokousni
jedovatm zvetem.
233

 Pomh pi planch netovicch,

punicch apod.
Uiten pi lb vekerch enskch
nemoc.
Velice uiten pi onemocnnch aludku
a stevnho traktu, vetn hemoroid.
Latinsk nzev: Larrea tridentata.
Uvan sti: listy a tenk vtvky.
inek:
analgetick,
antiartritick,
protindorov, protizntliv, antioxidan,
antirevmatick,
antiskrofulzn,
hojiv,
karcinostatick, antitoxick, aromatick,
adstringentn, hok, istc, diuretick,
emetick (ve velkch dvkch), laxativn
(mrn), posilujc, zvyuje krevn tlak
(mrn), expektoran.

Dymnivka
Je povaovna za jednu z nejlepch
nekench bylin.
Uv se na vechny druhy bolest vetn
nervovch, kloubnch, binch,
menstruanch, svalovch a srdench.
Uv se pi artritid a revmatismu.
Protoe je posilujc, psob blahodrn
na jtra a trvic stroj.
Uv se pi kech a zchvatech.
Uv se k uklidnn a utien nervov
soustavy.
Uiten pi astmatickch zchvatech.
Latinsk nzev: Corydalis yanhusuo.
Uvan sti: koen.
inek:
analgetick,
antispazmodick,
diuretick, hoce tonizujc, siln posilujc,
vyvolv a upravuje mestruaci.

Gotu kola
Jedna z nejlepch boch bylin
na regeneraci mozku a nerv.
Bjen bylina na porann mchy.
Posiluje buky.
Zlepuje zsobovn bunk kyslkem.
Posiluje imunitn systm.
Pomh pi klimakterickch potch.
Pomh pi hubnut.
Uv se pi depresch a oslabench
endokrinnch lz.
Podporuje proudn krve do dolnch
konetin.

Posiluje cvn stny, a proto je skvl pi

lb keovch nebo metlikovitch il,
hemoroidech nebo ochablosti il.
L vedov onemocnn.
Latinsk nzev: Centella asiatica.
Uvan sti: cel rostlina nebo koen.
inek:
hojiv,
antipyretick,
antispazmodick,
afrodiziakln,
adstringentn,
diuretick,
sedativn,
stimulujc (mrn), posiluje buky (mozek,
nervy).

Harpagofyt leat
Jedna z nejinnjch protizntlivch
bylin. (Stimuluje tvorbu prostaglandinu
a aktivitu.)
Pomh pi artritid a revmatismu.
Skvl bylina na jakkoli znt (kloub,
sval, nerv aj.).
Uv se pi prostatitid.
Pomh pi chorobch slinivky
(cukrovka) a jater.
Latinsk
nzev:
Harpagofytum
procumbens.
Uvan sti: koeny a hlzy.
inek:
istc
(krev),
analgetick,
sedativn,
antiartritick,
protizntliv,
antirevmatick
adstringentn,
siln
posilujc, hoce tonizujc, cholagogick,
hepatick (mrn).

Helonias
Jedno z nejlepch prodnch stimulanci,
zejmna muskch a enskch
reproduknch orgn a lz.
Posiluje endokrinn lzy.
Uv se pi prolapsech stev, dlohy, il
apod.
Regeneruje a posiluje tkn, zejmna
pohlavnch orgn.
Usnaduje poet.
Posiluje hlenov membrny, zejmna
urogenitlnch tkn.
Uv se pi cukrovce.
Uv se pi oslaben nebo onemocnn
vajenk, dlohy nebo prostaty.
Pomh pedchzet samovolnm
potratm.
234

 Uv se pi problmech s neplodnost.
Uv se pi uvolnn vagn.
Latinsk nzev: Chamaelirium luteum.
Uvan sti: koen a oddenky.
inek:
antihelmintick,
diuretick,
emetick (ve vysokch dvkch), vyvolv
a podporuje menstruaci, urychluje porod
a vyvolv dlon stahy, slinotvorn
(erstv), posilujc (nap. posiluje dlohu).

Hoec
Jedno z nejlepch prodnch hokch
tonik na trvic stroj.
Posiluje cel tlo.
Jedna z nejlepch bylin na zlepen
trven.
Stimuluje innost jater, sleziny a slinivky.
Posiluje aludek, a tm podporuje
vyluovn aludench v.
M antiparazitick inky, hub
plazmodia a ervy.
Posiluje ledviny.
Zlepuje krevn a lymfatick obh.
Regeneruje tlo; uv se pi nav,
vyerpanosti a nzkch hladinch energie
(anmie).
Uv se pi vech enskch chorobch.
Uv se pi poruchch trven a pi
plynatosti.
Me se uvat pi zvratch.
Me se uvat pi infeknch a toxickch
onemocnnch.
Lze rovn uvat pi utknut a malrii.
Latinsk nzev: Gentiana lutea.
Uvan sti: koen.
inek: posilujc, sniuje kyselost aludku,
antihelmintick,
protizntliv,
antipyretick,
antiseptick,
antispazmodick,
antitoxick,
hoce
ionizujc,
cholagogick,
emetick
(ve velkch dvkch), vyvolv nebo
upravuje menstruaci, hepatick, laxativn
(mrn),
stimulujc,
stomachick,
slinotvorn.

Hloh
Skvl bylina na srdce.

Jej plody, bohat na flavonoidy, posiluj

tkn kardiovaskulrnho systmu
a odstrauj jeho znty.
Pomh rozpoutt usazeniny lipid,
m podporuje krevn obh.
Roziuje cvy, m stimuluje krevn
obh.
Uv se pi lb vysokho i nzkho
krevnho tlaku.
Je to kardiotonikum pro veker srden
tkn.
Uv se pi nespavosti (ovte funkci
nadledvin).
Posiluje cvn stny, a proto je skvl pi
lb keovch a metlikovitch il,
hemoroid a prolaps.
Jeho siln antioxidan inky umouj
odstraovat z tla kyseliny.
Psob siln protizntliv, a proto
by ml bt uvn pi vech zntech.
Latinsk nzev: Crataegus spp.
Uvan sti: plody a list.
inek:
protizntliv,
antioxidan,
antispazmodick
adstringentn,
kardiotonick, posiluje buky, digestivn,
diuretick,
vyvolv
nebo
upravuje
menstruaci, zvyuje i sniuje krevn tlak,
sedativn, posilujc, vazodilatan.

Jalovec
Jalovec je povaovn za jednu
z nejlepch bylin na ledviny.
Psob na ledviny velice siln, a proto
je teba ho uvat pi znanch
pokozench ledvin opatrn.
Psob prorizntliv a antispazmodicky.
Vykazuje antiseptick vlastnosti, kter
pijdou vhod pi huben plsn, bakteri
a kvasinek.
Skvl proti infekcm moovch cest
a bujen parazit v trvicm stroj.
Je rovn diuretick, uvoluje
nadbytenou vodu.
Regeneruje slinivku a napomh pi
lb cukrovky, nebo sniuje hladinu
krevnho cukru.
Latinsk nzev: Juniperus communis.
Uvan sti: obvykle plody, ale tak
silin oleje (z plod a deva), listy, kra.
235

inek:
antiseptick,
aromatick,
diaforetick,
diuretick,
karminarivn,
stimulan, uklidujc, vyvolv nebo
upravuje menstruaci, stomachick.

Janovec metlat
Skvle posiluje lymfatick obh.
Obsahuje protizntliv ltky (flavonoidy
a taniny), kter pomhaj odsrraovat
povlak z vaskulrnm systmu. Uv
se pi flebitid (zntu il).
Posiluje a zpevuje cvn stny (artrie,
vlsenice a ly) uv se na keov
ly, hemoroidy a aneuryzma.
Posiluje krevn obh, zejmna
do perifernch oblast (nap. mozku,
rukou a nohou).
Antitrombotick (uv se k prevenci
pooperan trombzy).
Posiluje kosti a pojivov tkn.
Podporuje alkalizaci krve.
Latinsk nzev: Iuscus aculeatus.
Uvan sti: rostlina a koen.
inky:
protizntliv,
aromatick,
posilujc, diuretick, laxativn (mrn),
vazokonstrikn.

Jilm plav
Jeden z nejvtch prodnch litel
tla.
Odstrauje toxiny z tkn.
L podrdn a zancen sliznice.
Zkliduje sliznice trvicho stroj
(aludek a steva).
Posiluje a ist moov cesty.
Psob blahodrn na dchac stroj.
Ulevuje od bolest a zntlivch
onemocnn krku.
Pomh uvolovat (vykalvat) hlen
z dchacho stroj.
Nesmrn vivn.
Uv se pi lb prostatitidy.
Pomh lit nejrznj vedy.
Hoj porann trvicho stroj.
Uv se pi gastritid, enteritid, kolitid
a divertikulitid.
Skvl na abscesy a gangrnu.
Uv se pi lb dny a artritidy.
Pomh odstraovat kyseliny ze tkn.
Latinsk nzev: Ulmus fulva.
Uvan sti: vnitn kra.
inek:
adstringentn,
utiujc,
expektoran, vivn, hojiv, posiluje
a zkliduje zavac trubici.

Jetel lun
Nesmrn inn bylina.
Vynikajc isti krve.
Uv se pi lb vech druh rakoviny,
zejmna leukemic
Pomh odstraovat tumory a ndory.
Hoj rovn abscesy a furunkly.
ist a posiluje jtra.
Posiluje erven krvinky.
Je skvl na veker onemocnn ke,
vetn ekzm, dermatitid a lupnky.
Pomh lit syfilis a jin venerick
choroby.
Je mrn antispazmodick a zkliduje
nervy.
Latinsk nzev: Trifolium pratense.
Uvan sti: kvty a listy.
inek: antispazmodick, mrn istc,
protindorov,
expektoran,
vivn,
sedativn, mrn stimulan, antiobstrukn.

Jinan dvoulalon
Jedna z nejlepch bylin na mozek
a nervov systm.
Zlepuje prokrven mozku.
Uv se na celm svt pi poruchch
pamti a zvratch.
Posiluje kardiovaskulrn systm.
Zlepuje prokrven tkn.
Pomh pi astmatu.
Uv se pi tinitu (zvonn v uch).
Pomh pi bolestech sval.
Velice inn pi hemoroidech,
metlikovit a keovch lch.
Pomh pi lb syndromu karplnho
tunelu.
Jedno z nejlepch prodnch stimulanci,
zejmna nervov soustavy.
Latinsk nzev: Gingko biloba.
Uvan sti: list podporuje krevn
obh, utiuje bolesti, stimuluje mozek
a psob
adstringentn
na plce.
236

Semeno plicn adstringens, zabrauje

poluci, l astma, enurzu (pomoovn),
leukoreu (blav vtok z vaginy) a zvyuje
energii.
inek:
adstringentn,
alkalizan,
antioxidan,
antispazmodick
(mrn),
fungicidn, hojiv, protizntliv, zpomaluje
strnut, hoce stimulujc, kardiotonick
(mrn), expektoran (mrn), hojiv,
sedativn (mrn), tonizujc, vazodilatan.

Jrovec maal
Dal ze skvlch boch obhovch"
rostlin.
Posiluje a zpevuje cvn stny.
Psob protizntliv, take pomh
rozpoutt usazen lipidy.
Oboj dohromady vrazn zlepuje krevn
obh.
Nezbytn nutn na keov
a metlikovit ly a hemoroidy.
Zmenuje cvn otoky.
M siln adstringentn inky, podobn
vilnu virginskmu a ke dubu zimnho.
Pomh pi lb vedovch
onemocnnch.
Pomh odstraovat z tla toxiny.
Pomh pi prostatitid.
Uv se pi lb revmatismu.
Latinsk nzev: Aesculus hippocastanum.
Uvan sti: kra, suen semena,
suen listy.
inek: protizntliv, protirevmatick,
adstringentn,
expektoran,
mrn
narkotick, sr horeku, hok, posiluje
buky (zejmna cvnch stn), vivn.

Jitrocel kopinat
M jedinen antiseptick inky (mj.
odstrauje hnis a ist krev).
Skvle hoj furunkly, abscesy a tumory.
Psob jako protijed pi utknut
a pokousni jedovatmi zvaty.
M siln adstringentn inky na tkn.
Uv se pi lb znt.
Neutralizuje aluden kyseliny a pomh
obnovit sprvn trven.
Psob jako mrn expektorans (pomh
pi obstrukcch prduek a plic).
Uv se pi lb venerickch chorob.

Uv se na veker nemoci ke, vetn

ekzm, dermatitidy a lupnky.
Skvl na vyplachovn o, zejmna pi
edm a zelenm zkalu.
Latinsk nzev: Plantago spp.
Uvan sti:
koen,
listy,
kvty
a semena.
inek: hojiv (ochlazuje), adstringentn,
antihelmintick, antiseptick, antisyfilitick,
detoxikan,
istc,
diuretick,
hemostatick, sedativn.

Juka
M siln protizntliv inky (obsahuje
stero idy).
Skvl na dnu, revmatismus a artritidu.
Skvl na prostatitidu, znt prostaty
a moovho mche.
Pomh tiit bolesti pi zntlivch
onemocnnch.
Pomh odbourvat anorganick
usazeniny (zejmna vpnk) ze tkn
a cv.
Alkalizuje tlo a zvyuje jeho lebn
potencil.
Latinsk nzev: Yucca glauca spp.
Uvan sti: koeny a listy nekvetoucch
rostlin.
inek: antirevmatick, hojiv, laxativn,
protizntliv.

Kopiva
Velice vivn bylina s irokm spektrem
vyuit.
Kopiva psob jako tlesn alkaliztor.
Stimuluje krevn obh.
Pomh pi artritid a revmatismu.
Skvl na klouby.
Uv se pi bolestech a zntech.
Jedna z mla bylin na ttnou lzu.
Siln detoxiktor ke.
Jeliko je alkalick, neutralizuje kyseliny
(nap. kyselinu moovou a srovou).
Mrn hemostatick.
Dodv tlu iviny, zejmna draslk
a elezo.
Pomh pi chorobch krevnho obhu,
mrn vazodiltor.
Podporuje vyluovn moi a pomh
rozpoutt ledvinov kameny.
Zmenuje otoky.
237

 Skvl v thotenstv kvli vysokmu

obsahu ivin, rovn zabrauje
spontnnmu potratu.
Pomh pi bronchitid, astmatu,
rozedm plic a chronick obstrukn
plicn chorob (COPD).
Kopiva m expektoran
a antispazmodick inky.
Uv se pi chudokrevnosti.

Vznamn isti krve a tlesn

regultor.

alkaloid extrahovali a uvali samotn

ve velkch
dvkch,
mohl
by jtra
pokodit. Nicmn v zelen medicn"
se jednotliv ltky nikdy neextrahuj.

Latinsk nzev: Urtica dioica.

Uvan sti: listy.
inek:
adstringentn,
diuretick,
expektoran, galaktagenn, hemostatick,
posilujc, vivn.

Kozinec

Kostival
Po stalet je povaovn za jeden
z nejlepch prodnch lk.
Regeneruje kosti, jak naznauje jeho
jmno.
Posiluje vazivov tkn. Uv se pi
hemoroidech, keovch a metlikovitch
lch, prolapsech (dlohy, stev,
moovho mche atd.), svalov
degeneraci, osteoporze, kle
a vdutch.
Velice inn hoji ran.
Pomh pi vronech, zlomeninch apod.
M skvl adstringentn inky, kter
se uvaj k detoxikaci tkn.
Pomh aktivovat lymfatick systm.
Velice uiten pi respiranch
onemocnnch, jako expektorans a pro
sv antibakteriln inky.
Posiluje tlo, stimuluje buky a tkn.
Zastavuje krvcen, zejmna v trvicm
stroj, moovch cestch a v plicch.
Pomh upravovat hladinu krevnho
cukru.
Pomh pi tpen blkovin, nebo
stimuluje vyluovn pepsinu.
Vznamn posiluje plce.
Skvl jako obklad na veker porann.
Podporuje tvorbu epitelovch bunk.
Poznmka: FDA povauje kostival
za nebezpen pro jtra, protoe obsahuje
kyselinu pyrolovou, siln alkaloid. Avak
bhem dlouhch stalet uvn se to
nepotvrdilo. Pokud byste ovem tento

Latinsk nzev: Symphytum officinalis.

Uvan sti: koen a listy.
inek: hojiv, protizntliv, antiseptick
(mrn),
adstringentn,
posilujc,
uklidujc, expektoran, hemostatick,
vivn, pektorln, hemostatick.

Skvle posiluje a regeneruje buky.

Mm jej v nesmrn oblib kvli
blahodrnmu psoben na nadledviny.
Vborn posiluje imunitu, kostn de,
endokrinn systm (brzlk atd.) a slezinu.
Pomh pi dchavinosti.
Posiluje nervovou soustavu.
Zvyuje psun energie do bunk,
zejmna ve slezin a trvicm stroj
(pedevm v aludku).
Odstrauje prolapsy, nap. dlohy,
aludku, stev a moovho mche.
M mrn diuretick inky a posiluje
plce.
Posiluje a harmonizuje tkn.
Latinsk nzev: Astragalus
membranaceus.
Uvan sti: koeny.
inek:
zmruje
nadmrn
posiluje buky, diuretick.

pocen,

Kozlk
Siln nervov sedativum, kter
neomamuje.
Pomh pi zkostech (nadledviny),
nervovm napt, svalovch kech,
epileptickch zchvatech a depresch
(ttn lza).
Psob jako kardiotonikum pomh
upravovat buen srdce.
Pomh pi hyperaktivit.
Pomh sniovat vysok krevn tlak
vyvolan stresem.
Pomh posilovat mozek a nervov
tkn.
Pomh pi lb kolik, nadmn
238

a patnho trven, kter maj pvod

v aluden neurze.
Latinsk nzev: Valeriana officinalis.
Uvan
sti:
koen,
oddenek
a nadzemn st byliny.
inek:
antispazmodick,
aromatick,
diaforetick, diuretick, rozpout kameny
v moovch cestch, karminativn, istc,
sedativn.

Kukuice
Velice inn ist moov mch
a ledviny.
Pomh odstraovat toxiny a hlen
z moovch cest.
Pomh sniovat hladinu krevnho cukru.
Mrn stimuluje proudn lui, pomh
zlepovat trven a alkalizaci.
Uv se pi nonm pomoovn
a otocch.
Uv se pi zntu prostaty.
Pomh z tla odstraovat anorganick
minerly.
Uv se k rozpoutn luovch
a ledvinovch kamen.
Skvl pomocnk pi zntu moovho
mche.
Pomh pi hypertenzi a chronick
obstrukn plicn chorob (COPD).
Latinsk nzev: Zea mays
Uvan sti: chmr na klasech.
inek: antiseptick, antispazmodick,
cholagogick, diuretick, rozpout kameny,
hojiv.

Kurkuma
Starodvn bylina uvan na nemoci
jater a krve.
Stimuluje tvorbu a uvolovn lui.
Pomh rozpoutt a odstraovat jatern
sedimenty.
Psob antiparaziticky, pedevm
na infekce vyvolan prvoky.
Stimuluje krevn obh.
Psob blahodrn na cel trvic stroj.
M siln protizntliv inky, a proto
je velice dobr na artritidu, znt lach
(tendinitida) a kloub (burzitidu) apod.
Pomh pi trven.

Podporuje regeneraci.
Latinsk nzev: Curcuma longa.
Uvan sti: oddenek.
inek:
adstringentn,
aromaticky
stimulujc,
analgetick,
antiseptick,
cholagogick, vyvolv nebo upravuje
menstruaci.

Lapao erven
asn brazilsk kamard". Opravdov
tonikum.
Skvle posiluje buky.
Vborn parazitick rostlina zastavujc
bujen mikroorganism (bakterie, viry
a prvoky).
Vborn posiluje imunitu.
Uv se zejmna v boji s rakovinou.
asn stimuluje lymfatick systm.
Pomh odstraovat tumory, furunkly,
abscesy apod.
Uv se p lb konch onemocnn,
vetn ekzm, dermatitidy a lupnky.
Psob jako rozpoutdlo.
Latinsk nzev: Tabebuia impetiginosa.
Uvan sti: kra.
inek:
adstringentn,
antimikrobiln,
antivirov, posilujc, vivn, ochlazujc,
protindorov, hypotenzn, antidiabetick,
hok (trven), regeneran, antiobstrukn
(mrn).

Leknn bl
Skvl istc bylina.
M podobn inky jako kra dubu
letnho, ale spe na doln st tla.
Pomh detoxikovat a posilovat tkn.
Uv se pedevm k oiovn
a posilovn muskch a enskch
reproduknch orgn.
Ulevuje od bolest.
Uv se pi lb rakoviny.
Uv se pi lb absces, furunkl
a ndor.
Pipravuje se z nj vborn stn voda
k itn a len oteklch nebo
zhnisanch dsn.
Pipravuje se z nj skvl vaginln
vplach (infekce, znty, atypick buky,
vedy atd.).
239

 Pomh lit prolapsy a uvoluje vaginu.

Uv se pi lb prostaty, zejmna
prostatitidy a rakoviny prostaty.
Skvl bylina na choroby moovch cest
(ledvin a moovho mche).
Uv se k len ran, bolest apod.
Pomh zbavovat tkn obstrukc.
Latinsk nzev: Nymphaea odorata nebo
Castalia odorata.
Uvan sti: erstv koen a listy,
oddenek.
inek: adstringentn, antiseptick,
antiskrofulzn, uklidujc, istc, hojiv,
stimulujc.

Lkoice
Velice inn bylina na nadledviny
a ostatn endokrinn lzy.
Psob jako pirozen protizntliv
steroid (kortizon, atd.), ani potlauje
produkci steroid nadledvinami.
Pomh stimulovat neuromeditory
a tvorbu steroid.
Psob fungicidn a antibakteriln.
Pomh upravovat hladinu krevnho
cukru.
Podporuje hojen tkn, zejmna
trvicho stroj.
Velk oitova krve a celho tla.
Uv se pi lb hypoglykemie
a cukrovky.
Uv se pi lb zvedovatlch tkn.
Me se uvat k potrn kvasinky
Candida albicans.
Pomh pi lb infekc a respiranch
obstruknch chorob.
Pomh uvolovat a odstraovat hlen.
Uv se jako laxativum.
Jedna z nejinnjch bylin proti
hemoroidm.
Skvl k lb celho trvicho stroj.
M vysok obsah fytosterol.
Latinsk nzev: Glycyrrhiza glabra.
Uvan sti: koen a such oddenek.
inek: expektoran, projmav,
uklidujc, pektorln, slinotvorn,
stimulujc (mrn).

Lidlo americk
Ni tumory. Jedna z nejlepch bylin
na abscesy, furunkly a ndory.
Stimuluje lymfatick systm.
Uv se pi lb zvtench nebo
ztvrdlch orgn a lz (ttn lzy,
sleziny, jater atd.).
Psob jako mrn kardiosedativum.
ist ki, obzvl dobr je na ekzmy,
dermatititu a lupnku.
Stimuluje tvorbu lui a aludench v.
Posiluje funkci ledvin.
M mrn protizntliv inky.
Pomh pi chronickm revmatismu
a artritid.
Stimuluje innost ttn lzy
a nadledvin.
Uv se pi lb rakoviny a HIV.
Latinsk nzev: Phytolacca americana.
Uvan sti: erstv koeny, plody
a listy.
inek: hojiv, antisyfilitick,
protindorov, istc, emetick; listy:
uklidujc, kardiosedativn, vivn.

Lobelka
Jedno z nejlepch prodnch
antispazmodik.
Pomh pi kech, epileptickch
zchvatech, porannch mchy apod.
Velice siln nervov sedativum.
Celkov uvoluje.
Velice inn pi astmatu, rozedm plic
a chronick obstrukn plicn chorob
(COPD), kdy kee prdukovch
a plicnch tkn brn hlubokmu dchn.
Psob podobn jako respirtory, ale
umouje vykalvn (co je velice
dleit).
Velice uiten pi odstraovn
obstrukc, zejmna z dchacch cest.
Je tak hemostatick (zastavuje vnitn
a vnj krvcen).
Pomh pi angin pectoris a infarktu
myokardu.
Pomh pi poruchch rovnovhy
a mdlobch.
Latinsk nzev: Lobelia inflata.
Uvan sti: erstv a suen bylina
a semena.
240

inek: adstringentn, antispazmodick,

antitoxick, istc, diaforetick, diuretick,
emetick, relaxan (ve velkch dvkch),
stimulan (v malch dvkch).

Lopuch
Jeho listy mnoz povauj za jeden
z nejlepch lk na popleniny (prvnho
a tvrtho stupn).
Skvle oiuje a posiluje krev a jtra.
Zmenuje otoky, zejmna kloub.
Vborn pomocnk pi detoxikaci,
zbavuje tlo toxin a hlenu.
Podporuje moen a pocen.
Nejlep bylina na veker kon
onemocnn.
Podporuje vyluovac funkci ledvin,
pomh z tla odstraovat kysel
usazeniny, zejmna kyselinu srovou,
fosforenou a moovou.
Latinsk nzev: Arctium lappa.
Uvan sti: listy, koeny a semena.
inek:
hojiv,
protizndiv,
antiskorbutck, projmav, adstringentn
(mrn a stedn), depurgan (oiujc
steva),
diaforetick,
stomachick,
posilujc, sedativn, rozbj kameny.

Lykopus
Vborn na ttnou lzu, zejmna je-li
zvten (struma).
Oiuje tlo, pedevm odstrauje
tk kovy.
Ochrauje ped zenm.
Upravuje nepravideln pulz a palpitace.
Zlepuje funkci ttn lzy a nadledvin.
Obnovuje zubn sklovinu.
Posiluje neuromeditory.
M podobn inky jako nprstnk.
Posiluje tkn.
Latinsk nzev: Lycopus virginicus.
Uvan sti: nadzemn sti rostliny.
inek: antigonadotropn, protizntliv,
adstringentn,
kardiotonick,
diuretick
(mrn), narkotick (mrn) a sedativn.

Malina
Jedna z nejlepch bylin na ensk
nemoci.

Je povaovna za vivn tonikum.

Uv se v thotenstv, umouje mn
bolestn a snaz porod.
Pi porodu posiluje rodiku i dt.
Zastavuje krvcen, zejmna pi razech.
Obohacuje matesk mlko.
Skvl bylina na itn muskch
a enskch pohlavnch orgn.
Vborn ist a posiluje krev.
Zmruje silnou menstruaci.
Uv se pi prolapsech dlohy,
konenku, stev, moovho mche
apod.
Uv se pi lb hemoroid.
Mrn posiluje a zkliduje nervy.
Podporuje hojen ran, bolk a ved.
Uv se k zmrnn silnch porodnch
bolest (dlonch ke).
Uv se k vyplachovn st pi infekcch
a krvcen dsn.
Uv se k vyplachovn o pi zntech
i otocch.
Latinsk nzev: Rubus idaeus.
Uvan sti: listy, koeny a plody.
inek:
adstringentn,
antiabortivn,
antiemetick,
antigonoreln,
antileukoreln, antimalarick, antiseptick,
istc,
hemostatick,
stimulujc,
stomachick, usnaduje porod. Plody
sniuj kyselost aludku, jsou jedl, mrn
projmav, usnaduj porod, ochlazuj. Listy
ist
krev,
psob
adstringentn,
antiabortivn,
antiemeticky,
antigonoreln, antimalaricky, antiseptick,
oistn,
hemostatick,
stimulan,
usnaduj porod.

Medvdice lkask
Siln antiseptikum a oiovadlo
moovch cest.
Vznamn ovlivuj e slinivku a pomh
upravovat hladinu krevnho cukru.
Posiluje jtra a slinivku.
Pomh vyluovat ledvinov kameny.
Vborn bylina na prostatu (pedevm
pi prostatitid a rakovin prostaty).
Skvl pi lb obstruknch
onemocnn (zejmna moovho
mche, ledvin, jater, lunku, slinivky
a sleziny).
Diuretick.
241

 Posiluje jtra, ledviny, moov mch,

dlohu, prostatu a slezinu.
Pomh pi lb enurzy (non
pomoovn).
Ve form vplachu l vaginln infekce
a choroby.
Zkliduje a posiluje urogenitln sliznice
(pohlavn orgny, ledviny, moov
mch).
Uv se pi lb uretritidy (znt
moov trubice), nefritidy, inkontinence
a ved v moovch cestch.
Uv se pi lb CHF (obstrukn
srden porucha) a zvten srdce.
Uv se tak na hemoroidy.
Latinsk nzev: Arctostaphylos uva-ursi.
Uvan sti: listy.
inek:
diuretick.

adstringentn,

antiseptick,

Mahonie
Vznamn oitova krve.
Psob siln na jtra, slezinu, ki a krev.
Jedna z nejlepch bylin na stimulaci,
posilnn a oistu jater.
L kon choroby jako lupnku, ekzmy
nebo dermatitidu.
Posiluje imunitn reakci.
Obsahuje hodn eleza; podporuje
tvorbu ervench krvinek a hemoglobinu.
Skvl pi chudokrevnosti, loutence
a hepatitid typu A, B a C.
Vykazuje irok spektrum
antimikrobilnch aktivit. Hub nejrznj
plsn a bakterie (stafylokoky,
streptokoky, chlamydie, Salmonella
typhi, Corynebacterium, Vibrio cholerae,
Trichomonas vaginalis, shigela, giardia,
Treponema pallidum, bakterie z rodu
pseudomonas, pneumokoky, Candida
albicans aj).
Pomrn inn je i proti parazitm.
Uv se rovn proti prvokm.
Posiluje nervy.
Je mrn laxativn.
Latinsk nzev: Mahonia spp.
Uvan sti: koen a oddenek.
inek:
istc,
antiskorbutick,
antiskrofulzn, antisyfilitick, diuretick,
hepatick, laxativn, posilujc (mrn).

Oek ern
Oek ern pat k mm oblbenm
bylinm z mnoha dvod:
Je jednm z nejinnjch prodnch
antiparazitik.
Hub mikroorganismy (bakterie, plsn,
kvasinky atd.) a vt parazity vetn
vech erv a hlst.
Posiluje buky.
Zlepuje okysliovn krevnch bunk.
Jeho detoxikan inky se vyuvaj
k vyrovnn hladiny krevnho cukru a pi
tpen tuk.
Je skvl na jakoukoli chorobu a tlesn
oslaben.
Podporuje hojen vekerch tkn
a pomh obnovovat zubn sklovinu.
Posiluje a stimuluje imunitn systm.
Podporuje proudn lymf a stevn
peristaltiku.
Posiluje kosti (m vysok obsah
vpnku).
Latinsk nzev: Juglans nigra.
Uvan sti: slupka (me se uvat
tak kra).
inek: hojiv, hok, antihelmetick,
adstringentn,
chologogick,
istc,
expektoran, hepatick, laxativn, mrn,
ionizujc, posilujc.

Ostropestec marinsk
Velk ochrnce jater".
Ochrauje, posiluje a detoxikuje jtra
jako nic jinho.
M siln antioxidan inky a
je povaovn za jednu z nejlepch
ochran ped pokozenm volnmi
radikly.
Pomh pi regeneraci jater a slinivky
(stimuluje tvorbu novch jaternch
bunk).
Skvl pi lb hepatitidy A, B a C a
cirhzy.
Povzbuzuje tvorbu a uvolovn lui.
Latinsk nzev: Silybum marianurn.
Uvan sti: zral semena.
inek:
cholagogick,
diaforetick,
vyvolv nebo upravuje menstruaci.
242

Pelynk prav
Jedna z nejlepch bylin na huben
parazit.
Obzvl inn proti vtm
parazitm vetn vekerch erv
a hlst.
Podporuje trven a innost jater.
Skvl na choroby aludku.
inn pomh pi celkovm oslaben
organismu.
Vten neurotonikum.
Neutralizuje toxick inky rznch
jedovatch bylin.
Uv se pi rann nevolnosti a zkaenm
aludku.
Uv se pi lb nervovch chorob
a porann nerv.
Pomh pi lb loutenky, chorob jater
a obstruknch onemocnn.
Psob blahodrn pi dn a revmatismu.
Latinsk nzev: Artemisia absinthium.
Uvan sti: cel rostlina vetn list,
silice (pouze k vnjmu pouit).
inek: adstringentn, antihelmintick,
antipyretick, antiseptick, aromatick,
istc, hepatick, karminativn,
neurosedativn, stimulujc, stomachick
(ni ervy).

Petrel
Skvl bylina na moov cesty
a nadledviny.
M posilujc a oiujc inky
na moov mch a ledviny.
Obsahuje hodn chlorofylu, jen
obohacuje krev a ist a stimuluje
lymfatick systm.
Zbavuje tlo tkch kov a toxin.
Posiluje nervy a srdce.
Skvle psob na endokrinn lzy.
Zvyuje schopnost krve penet elezo.
Uv se pi potrn infekc.
Uv se pi loutence a otocch.
Skvle psob proti obstrukcm
a infekcm hornch cest dchacch.
Uv se tak pi zntech spojivek
a onch vek.
Latinsk nzev: Petroselinum sativum.
Uvan sti: cel rostlina, listy, koen
a semena.

inek: antipyretick, antispazmodick,

karminativn
(semena),
projmav,
aromatick,
ist
krev,
diuretick,
stimulujc,
vyvolv
nebo
upravuje
menstruaci (semena).

Pskavice eck seno

Skvl expektorans.
Uvoluje a pomh vypuzovat hlen,
zejmna z bronchilnch a plicnch tkn.
Pomh rozpoutt cholesterol a ostatn
lipidy.
Skvl isti krve a antiseptikum.
Stedn inn hubitel parazit.
M diuretick inky.
Vborn pi cukrovce (pomh upravovat
hladinu cukru a inzulnu).
Latinsk nzev: Trigonella foenumgraecum.
Uvan sti: semena.
inek:
hojiv,
antiparazitick,
afrodiziakln, aromatick, adstringentn,
deobstruens,
istc,
uklidujc,
expektoran,
galaktogenn,
laxativn,
vivn, stimulujc, stomachick, posilujc.

Plotink hroznovit
M estrogenn inky.
Uv se pi suchosti vaginy, poruchch
menstruanho cyklu a ensk
neplodnosti.
Stimuluje produkci esttogenu.
Nevhodn pro eny s dominantnm
estrogenem, kter nadmrn krvc
a maj cysty, fibroidy a fibrocysty.
Uvoluje hlen z plic.
Stahuje dlohu a posiluje menstruaci.
Posiluje centrln nervovou soustavu.
Latinsk nzev: Cimicifuga racemosa.
Uvan sti: koeny, erstv a suen
kra.
inek: hojiv, antiseptick,
antispazmodick, antitoxick,
adstringentn, kardiostimulan,
diaforetick, diuretick, vyvolv nebo
upravuje menstruaci, expektoran,
sedativn, hok, stomachick, posiluje
tepny.
243

Proskurnk lkask
M skvl protizntliv inky a l
trvic stroj (aludek a steva).
Pomh pi gastritid, enteritid, kolitid,
diverrikulitit, vedech a rakovin
trvicho stroj.
Obsahuje znan mnostv rostlinnho
slizu, jen obaluje voln radikly
(kyseliny), a tak zabrauje pokozen
sliznic.
Vyvauje nadprodukci aludench
kyselin, m zlepuje trven.
Skvle pomh pi lb cystitidy
a znt moovch cest.
Neoceniteln pi prostatitid.
Hoj rny, zejmna popleniny.
Osvduje se pi lb bronchitidy
a bolest v krku.
inn pomh pi zntu vaskulrnho
systmu, jater a slinivky.
Podporuje trven a mrn stimuluje
trvic stroj.
Obsahuje hodn vpnku a oxidu
vpenatho. Posiluje kostru.
Velice inn pi lb gangrny.
inn pomh pi kali, laryngitid,
tonzilitit, obstrukci dchacch cest
a dalch zntlivch onemocnnch.
Neoceniteln pi artritid a revmatismu.
Uiten pro diabetiky.
Vynikajc v bylinnch smsch
na zklidnn podrdnch o.
L veker vaginln vtoky.
Pomh pi lb furunkl, absces
a jinch konch onemocnn.
Velice inn jako stn voda na otekl,
zancen a infikovan dsn.
Latinsk nzev: Althaea officinalis.
Uvan sti: koen (nejinnj), listy
a kvty.
inek: absorbn, diureticky, hojiv,
laxativn,
protizntliv,
slizotvorn,
uklidujc,
vivn,
posiluje
imunitu
a sniuje hladinu krevnho cukru.

Peslika
Jedna z nejlepch bylin na oslaben
kosti a pojivov tkn.
M vysok obsah kemku, kter se
v jtrech pemuje na vpnk.
Doke hojit veker tlesn tkn.

Je nesmrn inn pi lb moovch

cest (hlavn ledvin a moovho
mche).
Uv se pi lb prolaps, nap.
moovho mche, stev, dlohy, il,
ke.
M mrn antiparazitick inky.
Jeden z nejlepch pomocnk sleziny pi
tvorb krevnch destiek.
Velice dobr bylina na znt a oslaben
prostaty.
Uv se pi detoxikaci tla.
Psob diureticky, a proto je velice inn
pi itn zanesench ledvin.
Uv se ke zpevnn neht (ovte
innost ttn lzy a pttnch tlsek).
Latinsk nzev: Equisetvense.
Uvan sti: cel rostlina.
inek:
protizntliv,
adstringentn,
antiparazitick (mrn), antispazmodick
(mrn),
posilujc,
protindorov,
karminativn, diaforetick, vyvolv nebo
upravuje menstruaci (mrn), galaktogenn,
hemostatick, hojiv, rozpout kameny
v moovch cestch, posilujc, vivn.

Reii
Mocn stimultor imunity.
Pomh sniovat cholesterol a posiluje
krevn obh.
Pomh sniovat hladinu krevnho cukru.
Napomh regeneraci tla pi
degenerativnch chorobch.
Stimuluje tvorbu T-bunk a B-bunk,
NK-bunk pirozench zabje".
Zlepuje innost srdce a jater.
Uv se pi lb rakoviny a AIDS.
Pomh pi lb absces, cyst
a tumor.
Pouv se na otekl lymfatick uzliny.
Posiluje fibroblasty, makrofgy
a lymfocyty.
Jeliko psob blahodrn na nadledviny,
me podporovat tvorbu steroid.
Latinsk nzev: Ganoderma lucidum.
Uvan sti: cel houba.
inek: podpora imunitnho systmu.

Senna
Posiluje trvic stroj.

244

 Urychluje stevn peristaltiku.

M siln laxativn inky, a proto nen
vhodn k dlouhodobmu uvn.
(Ve vysokch dvkch a pi
dlouhodobm uvn me podrdit
trvic stroj.)
Pomh istit stevn stny.

Obsahuje znan mnostv eleza

a dalch minerl, co zvyuje
schopnost krve transponovat kyslk.
Pirozen zdroj blkovin.
Pomh pi problmech s krevnm
cukrem, vetn cukrovky
a hypoglykemie.

Latinsk nzev: Cassia acutifolia.

Uvan sti: lusky a listy.
inek: projmav zabrauje reabsorpci
ve stevech.

Latinsk nzev: Taraxacum spp.

Uvan sti: listy, koeny a kvty.
inek:
istc,
antirevmatick
protindorov, projmav (mrn), hok,
cholagogick, projmav (mrn), istc,
diuretick, hepatick, posiluje a obnovuje
imunitu,
rozpout
kameny,
vivn,
stomachick, posilujc.

Serenoa plaziv
Jedna z nejvtch boch endokrinnch
rostlin (na ttnou lzu, nadledviny,
slinivku, ptm tlska atd.).
k se j musk rostlina", nebo psob
protizntliv a liv na prostatu.
(Potlauje tvorbu dihydrotestosteronu.)
Velice inn l choroby enskch
a muskch pohlavnch orgn.
Zvyuje sexuln touhu i vkonnost.
Pomh pi zntech dchacch cest
(nos, krk, prduky a plce).
Psob siln na nadledviny stimuluje
neuromeditory a steroidy.
Pomh pi chorobch slinivky
a nadledvin, kter souvis s krevnm
cukrem.
Pomh zlepovat vyluovn moi
a funkci ledvin.
Uv se pi lb infekc moovch cest.
Latinsk nzev: Serenoa repens.
Uvan sti: plody.
inek:
afrodiziakln,
antiseptick,
diuretick, expektoran, posilujc.

Smetanka lkask

Jedna z nejlepch prodnch bylin.

Posiluje jtra a lunk.
Podporuje funkci slinivky.
Posiluje a ist ledviny a moov mch.
M siln diuretick inky.
Podporuje tvorbu lui.
Zpevuje zubn sklovinu.
Velk alkaliztor.
Pomh pi chorobch jater, vetn
hepatitidy, loutenky a cirzy.

Svzel
Jedna z nejdleitjch lymfatickch
bylin. Pomh uvolovat a rozpoutt
lymfatick sraeniny.
Uv se pi zduelch lymfatickch
uzlinch, abscesech, furunklech
a tumorech.
Skvl isti krve.
M diuretick inky, pomh rozpoutt
usazeniny v ledvinch a moovm
mchi.
Vborn ist ki.
Skvl bylina na ekzmy, dermatitidu
a lupnku.
Pomh vyluovat hleny z hornch cest
dchacch (dutiny, krk, plce atd.).
Pomh istit a posilovat tlo.
Uv se pi vech druzch rakoviny.
Uv se pi obstrukcch moovch cest.
M protizntliv inky, uv se na
vechny druhy znt.
Latinsk jmno: Galium aparine.
Uvan sti: cel rostlina, zejmna listy
inek:
hojiv,
protizntliv,
antipyretick, laxativn, antiskorbutick,
protindorov, projmav, adstringentn,
istc (krev), diuretick, hepatick (mrn),
ochlazujc, posilujc.

Sii-take
Tato houba podporuje imunitn systm
posilovnm funkce T-bunk.
Pomh pi lb rakoviny, jak vyplv
245

ze souhrnn studie japonskho

ministerstva zdravotnictv.
Latinsk nzev: Lentinus edodes.
Uvan sti: Klobouk a noka. Prodv
se suen.
inek:
Posiluje
imunitu,
vivn,
hypotenzn, odbourv cholesterol.

ik americk
Jedna z nejlepch bylin na mozek, mchu
a nervovou soustavu.
Posiluje mozek a nervy.
Je siln sedativn a antispazmodick
Uv se pi kech.
Pomh pi nespavosti a nervozit.
Pomh lit roztrouenou sklerzu,
Parkinsonovu nemoc a rzn ochrnut.
Posiluje prodlouenou mchu, eho
se vyuv pi zvratch.
L porann mchy.
Uv se pi lb alkoholovch
a drogovch abstinennch syndrom.
Je siln aromatick a ti emoce.
Latinsk nzev: Scutellaria lateriflora.
Uvan sti: nadzemn sti byliny.
inek: antispazmodick, sedativn.

Tapatka zkolist
Tapatka nle mezi nejlep bo byliny.
Posiluje a stimuluje imunitn systm.
Posiluje funkce tkn, zejmna kostn
den, brzlku a sleziny.
M siln antibiotick a antiseptick
inky.
ist krev a l znty.
Uv se pi artritid a revmatismu.
Pomh pi nachlazen, chipce, zpalu
plic a podobnch onemocnnch.
Posiluje buky.
Pomh pi otrav krve a jinch
toxickch chorobch krve.
Nezbytn nutn pi lb vech druh
rakoviny, ndor, furunkl a absces.
Pomh pi lb infekc a znt
moovch cest.
Pomh pi onemocnnch prostaty.
Latinsk nzev: Echinacea angustifolia.
Uvan sti: koeny, oddenky.

inek:
hojiv,
antibakteriln,
protizntliv, antitoxick, antiseptick,
antivirov, antiperspiran (deodorant),
detoxikan,
afrodiziakln,
slinotvorn,
diaforetick,
aromatick,
karminativn,
hok, stimulujc.

Tezalka
Jedna z nejlepch bylin na nervovou
soustavu, kterou velice inn
regeneruje.
Harmonizuje tkn.
Uv se pi depresch, zkosti
a podrdnosti.
Skvl na nespavost. (Nespavost
a zkost jsou zpsobeny oslabenm
nadledvin.)
Velmi pomh pi bolestech hlavy
a kech veho druhu, vetn
menstruanch.
M antiparazitick inky, ni bakterie,
plsn a viry.
Bylo dokzno, e psob velice dobe
proti viru HIV.
Psob rovn protizntliv.
Zmruje ischiatick bolesti.
Uv se pi lb nachlazen
a respiranch obstruknch onemocnn.
Pomh pi Parkinsonov nemoci.
Latinsk nzev: Hypericum perforatum.
Uvan sti: stonek, kvt, list.
inek: adstringentn, antispazmodick,
protizntliv, hojiv.

ovk kadeav

Jedna z nejlepch bylin na jtra a krev.

Posiluje jtra a podporuje innost jater.
Podporuje tvorbu lui.
Zvyuje schopnost ervench krvinek
penet kyslk.
M vysok obsah eleza, take se uv
pi chudokrevnosti a nzkch hodnotch
hemoglobinu.
Skvl na krvetvorbu.
Velk lymfatick oiova.
Uv se pi vech konch
onemocnnch.
Posiluje slezinu a pomh istit krev.
Stimuluje cel tlo.
Skvle l otekl lymfatick uzliny,
246

ndory i abscesy a vyplavuje z tla

toxiny.
Uv se pi lb rakoviny a HIV.
Pomh pi nav a nedostatku energie.
Podporuje tvorbu ervench krvinek.
Podporuje tvorbu a vyluovn lue.

Latinsk nzev: Rumex crispus.

Uvan sti: koen.
inky: adstringentn, antiskorbutick,
antiskrofulzn, antisyfilitick, hojiv,
cholagogick, projmav, istc, vivn
(listy).

Vodilka
Jeden z nejvtch prodnch velk".
Uinn vzpruha pro tlo.
Kvli svm kumulativnm inkm nen
vhodn k dlouhodobmu uvn.
Stimuluje tvorbu aludench tv
a trvicch enzym. Rovn stimuluje
tvorbu lui a jej vyluovn.
Uv se pi regeneraci slinivky.
Pomh upravovat hladinu krevnho
cukru.
Pedstavuje zdroj prodnho inzulinu.
Posiluje nervovou soustavu.
Psob homeostaticky, zejmna
na dlohu.
Posiluje cvn systm a pomh
zlepovat krevn obh.
Psob siln protizntliv, zejmna
na endokrinn systm.
Uv se pi zavacch a stevnch
problmech.
Uv se pi lb rakoviny.
Je mrn laxativn.
Uv se pi lb drogov zvislosti
a alkoholismu.
Pomh vyluovat z tla hlen, zejmna
ze tkn dchacch cest a trvicho
stroj.
Uv se pi cysticid, prostatitid
a nefritid.
Skvl na hemoroidy a siln krvcen.
Uv se pi lb HIV a venerickch
chorob.
Psob antiparaziticky a antisepticky.
Uv se pi lb konch infekc,
porann, bolk, ptasklin apod.

Uv se t pi lb chronickch
konch chorob, ekzm, dermatitidy
a lupnky.
Uv se pi lb vech druh prolaps
(dlohy, stev atd.).
Pipravuj se z n skvl on kapky.
Posiluje a ist jtra. Uv se pi lb
loutenky, hepatitidy apod.
Uv se pi lb vedovitch tkn.
Uv se pi zntu krnch mandl, tyfu,
malrii, meningitid a mononukleze.
Uv se na furunkly, abscesy a tumory.
Uv se jako stn voda pi
onemocnnch dsn a st.
Skvl pi lb trichoficie a ambov
dyzenterie.
Latinsk nzev: Hydrastis canadensis.
Uvan sti: koen a such oddenky.
inek:
antidiabetick,
antiemetick,
protizntliv, antiparazitick, antiseptick,
laxativn, adstringentn, hoce tonizujc,
hojiv,
cholagogick,
dezinfekn,
fungicidn, diuretick, zastavuje krvcen
(zejmna v moi), hepatick, sedativn,
stimuluje
stahy
dlonho
svalstva,
stomachick.

Vojtka
Vznamn alkaliztor tla.
M vysok obsah chlorofylu a ivin.
M rovn vysok obsah minerl
a stopovch prvk.
isti tla.
Posiluje endokrinn systm, zejmna
nadledviny a hypofzu.
Pomh vyluovat zadrenou vodu a oxid
uhliit.
Pomh od zvislosti na alkoholu,
kouen a narkotikch.
Pomh z tla vyluovat toxick
chemiklie a tk kovy (olovo, hlink,
m atd.).
Ve anorganick minerly, aby mohly
bt vyloueny z tla.
Potr infekce a psob jako pirozen
deodorant.
Posiluje tlo.
M vysok obsah chlorofylu, pomh
obnovovat krev.
Vytahuje hlen ze tkn.
Latinsk nzev: Medicago sativa

247

Uvan sti: cel rostlina (listy, semena

a kvty).
inek: adstringentn, diuretick, nutrin.

Zzvor
Uv se na celm svt jako digestivum
a k poslen krevnho obhu.
Spolu s dalmi bylinami se uv jako
katalyztor.
Zlepuje prokrven v perifernch
oblastech tla (mozek, ruce a nohy).
Skvl pi poruchch trven
a nevolnosti.
Podporuje proudn lymfy a pomh
vyluovat hlen z hornch dchacch cest,
zejmna z plic.
Pomh pi vyprazdovn a rann
nevolnosti.
Sniuje hladinu cholesterolu a krevn
tlak.
Zabrauje sren krve.
Uiten po mozkovch phodch.
Pomh pi oitovn od ucpanin (hlenu)
v cerebrln oblasti a dutinch.
Zvyuje pocen a vyluovn k.
Latinsk nzev: Zingiber officinale.
Uvan sti: suen oddenky a koen.
inek: analgetick, antiemetick,
antispazmodick, laxativn,
afrodiziakln, aromatick, karminativn,
cholagogick, istc, diaforetick (siln),
diuretick, vyvolv nebo upravuje
menstruaci, expektoran, sedativn,
slinotvorn, drd ke kchn, oste
tiplav, stomachick, sniuje kyselost
aludku.

Zimozelen okolinat

Pomh istit moov mch a ledviny

a odstraovat z nich usazeniny.
Skvl diuretikum.
Uv se pi infekcch moovch cest.
Sniuje krevn tlak, zpsobuj-li jeho
zven ledviny.
Latinsk nzev: Chimaphila umbellata.
Uvan sti: list, stonek.
inek: adstringentn, diuretick a hojiv.

enen sibisk (Eleuthero)

Jedna z nejlepch bylin na endokrinn
lzy, pedevm nadledviny.
Stimuluje neuromeditory a tvorbu
steroid.
Posiluje buky.
Zlepuje vitalitu a kondici.
Uv se pi chronick nav nebo ztrt
energie.
Pomh posilovat imunitn systm.
Zlepuje krevn obh, nebo pomh
sniovat cholesterol.
Posiluje slinivku a pomh lit choroby
souvisejc se zmnou hladiny krevnho
cukru.
Pomh pekonvat emocionln,
mentln a fyzick stres.
Pomh sniovat krevn tlak a posiluje
srden tep.
Uv se pi lb astmatu, rozedmy
a chronick obstrukn plicn choroby
(COPD), u nich existuje souvislost
s oslabenmi nadledvinam.
Posiluje cel tlo.
Latinsk
jmno:
Eleutherococcus
senticosus.
Uvan asti: koen.
inek: zklidujc, stimulujc, omlazujc.

Velk alkaliztor moovch cest.

248

249

MODUL 8.3

Sla bylinnch tinktur

Bylinn tinktury doporuovan v tomto
modulu nebo jejich obdoby jsou k dostn
v nkterch obchodech se zdravou vivou.
Jedin inn metoda lby a regenerace
tkn
je zaloena
na sprvn
strav
a uvn bylinnch tinktur. Jakmile si to
uvdom vce lid, zaijeme prudk nrst
zjmu o bylinn produkty.
Obyejn byliny jsou siln a pomohou
vaemu
tlu,
aby
se samo
oistilo
a zregenerovalo. Nicmn bylinn smsi
v podob tinktur s vyladnm psobenm
rznch bylin maj mnohem silnj inek.
Podle mch vlastnch zkuenost, kter
jsem nabyl v poslednch sedmadvaceti
letech, kdy s bylinnmi smsmi pracuji
a mchm je, spov jejich liv sla"
v jedinench kombinacch pouitch bylin.
Pouvm lebn smsi, kter jsem
vyzkouel na tiscch pacient s asnmi
vsledky. Avak neustle experimentuji
s novmi smsmi, zejmna s tmi, kter
stimuluj lymfatick systm a odstrauj
ndory a tumory. Neexistuje nic, co by
se vyrovnalo skvlm bylinnm smsm
na podporu tlesn detoxikace a pedevm
na poslen a regeneraci orgn a lz.
Kdy
oiujete
tlo
bylinnmi
tinkturami, doporuuji pracovat souasn
na ledvinch, trvicm stroj, jtrech
a slinivce,
lymfatickm
systmu
a endokrinnch lzch. Podle mho nzoru
mete klidn uvat est nebo sedm
bylinnch tinktur najednou. Pokud
na sebe nebudete brt pehnan ohledy,
doshnete mnohem lepch vsledk.
Mnoho
mch
ptel
uvalo
deset
a dvanct rznch tinktur najednou.
Jakmile si uvdomte, e vtina bylin
posiluje vae tlesn orgny a innost lz,
buduje v imunitn systm a podporuje
detoxikaci,
ztratte
strach
z jejich
konzumace.
Na poslen
filtrace
a vyluovn
ledvinami a stevy uvejte ledvinovou

tinkturu a stevn kapsle. Abyste zlepili

vyluovn k, uvejte bylinnou tinkturu
na lymfatick systm a ttnou lzu.
Krom toho jet uvejte jatern tinkturu,
abyste detoxikovali, zlepili trven a poslili
metabolismus.
Lymfatick systm pedstavuje vai
kanalizaci", piem imunitn systm tvo
jeho soust. Lymfatick systm je v tle
nejzanesenj a nejucpanj. Prv v nm
vznik vtina naich problm a nemoc.
Ndory, furunkly, tumory apod. jsou
dsledky
zanesenho
lymfatickho
systmu.
Na potku
detoxikanho
procesu doporuuji uvat tinkturu proti
parazitm.
Detoxikace je umn i vda, ale oboj
si lze snadno osvojit. Vdy hledejte pouen
u zkuenho
byline
a odbornka
na detoxikaci.

NADLEDVINY
Ideln bylinn tinktura na podporu
regenerace nadledvin by mla obsahovat
nsledujc
ingredience
(nebo
jejich
vtinu):
kozinec,
membranaceus)

koen

(Astragalus

lkoice, koen (Glycyrrhiza glabra)

petrel, koen (Petroselinum crispum)
voskovnk,
cerifera)

kra

z koene

(Myrica

smilax, koen (Smilax ornata)

jalovec, plody (Juniperus communis)
chaluha (Nereocystis leutkeana)
vojtka, list (Medicago sativa)
jasan trnit, kra (Zanthoxylum clavaHerculis)
250

petrel, na (Petroselinum crispum)

sibisk
enen,
(Eleutherococcus senticosus)

koen

INDIKACE
Nadledvinov insuficience, artritida,
nava a chronick nava (nevyvolan
virem Epsteina-Barrov), nzk krevn tlak,
vysok krevn tlak (obas), slab pulz,
systmov znt, pote s enskmi orgny
zejmna dominantn estrogen (cysty
na vajencch,
bolesti
prsou,
dlon
fibroidy atd.), prostatitida, vyerpn,
snen
odolnost,
nemoci
souvisejc
s neuromeditory
(nap.
roztrouen
sklerza, Parkinsonova nemoc, ochrnut,
tes, Lou Gehrigova choroba), mrtvice,
porann mchy, vechny druhy rakoviny,
HIV (AIDS), kon choroby, srden
arytmie, zkostn stavy.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo Hvy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn.
Akutn:
1 pln
kaptko
kad 4 hodiny.
UPOZORNN A KONTRAINDIKACE
Me doasn zvit krevn tlak,
na co je teba dt pozor u osob s vysokm
tlakem.
POZNMKY
1.
De
nadledvin
produkuje
neuromeditory (adrenalin, noradrenalin
a dopamin). Ty upravuj innost srdce
a nervov reakce. Nzk krevn tlak
je vdycky
znmkou
nadledvinov
insuficience.
2.
Kra
nadledvin
produkuje
kortikosteroidy, kter v tle psob jako
protizntliv ltky. Oslaben nadledvin
ve vtin ppad omez tvorbu tchto
lipidovch
(cholesterolovch)
steroid,
take zntu potom ji nestoj nic v cest.
Konzumace
pevn
kysel
potravy
(typick
strava)
vyvolv
ve tknch
znty. Chronick znty pokozuj tkn
a nakonec maj za nsledek vedy, kter
pivod degeneraci tkn nebo rakovinu.

KREV
Ideln bylinn tinktura na poslen
krve
by mla
odstraovat
neistoty,
alkalizovat krev a tkn a lit znty cv.
Dle by mla pomhat odstraovat nnosy
minerl, lipid a kov a posilovat krevn
eit. Mla by obsahovat:
jetel lun, vetn kvt (Trifolium
pratense) ovk, koen (Rumex spp.)
lopuch, koen (Arctium lappa)
jitrocel, rostlina (Plantago lanceolata)
dub bl, kra (Quercus alba)
jasan trnit, kra (Zanthoxylum clavaHerculis)
INDIKACE
Otrava krve, leukocytza, vechny
druhy rakoviny (krom leukemie), AIDS,
chudokrevnost, syfilis, lepra, zven
hladina cholesterolu, nava, nzk hladina
eleza, gangrna, vyerpn, parazitick
invaze
oslabench
krevnch
bunk,
syndrom chronick navy (vyjma ppad,
kdy je zpsoben oslabenm ttn lzy
a nadledvin),
otrava
jater
a choroby
sleziny, nedostatek kyslku, malabsorpce.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn. Akutn: 1 pln kaptko kad 2
a 4 hodiny.
KONTRAINDIKACE
Nejsou znmy.
POZNMKA
Pi rakovin uvejte jet sms proti
parazitickm mikroorganismm a sms
na lymfatick systm.

MOZEK A NERVOV SOUSTAVA

Ideln bylinn tinktura na poslen
a regeneraci mozkovch a nervovch tkn
by mla obsahovat nsledujc ingredience
(nebo jejich vtinu):
251

gotu kola, rostlina (Centella asiatica)

sibisk
enen,
(Eleutheroccocus senticosus)

koen

jinan dvoulalon, list (Ginkgo biloba)

schizandra,
chinensis)

plody

(Schisandra

ik, rostlina (Scutellaria lateriflora)

jasan trnit, kra (Zanthoxylum clavaHerculis)
pukvorec, koen (Acorus calamus)
INDIKACE
Oslaben
nervov
soustava
(lze
poznat
podle
nervovch
prstenc
v duhovce autonomn nervov soustava,
sympatikus
a parasympatikus),
patn
pam
(krtkodob
a dlouhodob),
Alzheimerova
choroba
(nebo
nemoc
lench krav, jak sdlilo nkolik lka),
seniln demence, roztrouen sklerza,
Parkinsonova nemoc, Bellova paralza,
mrtvice, bolesti hlavy, migrna, porann
mchy, deprese, nervov vypt, oslaben
ttn lzy a pttnch tlsek, zardnky
(muste rovn pout tinkturu proti vtm
parazitm a tinkturu proti parazitickm
mikroorganismm),
kee,
epilepsie,
kubn, elektrick oslaben srdce (arytmie,
depolarizace a repolarizace tkn atd.),
zvrat a duevn poruchy.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn. Akutn: 1 pln kaptko kad 2
a 4 hodiny.
KONTRAINDIKACE
Nejsou znmy.
POZNMKY
1. Zail jsem chvatnou regeneraci
nerv u kvadruplegik a paraplegik, kte
uvali
tuto
tinkturu
a konzumovali
vhradn syrovou stravu.
2. Jet lepch vsledk se doshne,
uvaj-li se s touto tinkturou jet tinktura

na poslen krevnho obhu a tinktura

na poslen lymfatickho systmu.
3.
Pro
regeneraci
mozkovch
a nervovch tkn je nezbytn alkalizace
tla. Acidza vyvolv znty, co vede
k oslaben tkn a jejich degeneraci.

KREVN OBH A KREVN TLAK

Cayensk pep a esnek by nemly
chybt v ideln bylinn smsi na snen
krevnho tlaku a poslen krevnho obhu.
Tato sms (ve form kapsl) by mla
rovn posilovat kardiovaskulrn systm.
Mla by obsahovat nsledujc ingredience
(nebo jejich vtinu):
cayensk
pep,
plod
(Capsicum
annum) esnek, cibulka (Allium sativum)
vojtka, list (Medicago sativa) janovec
metlat, koen (Iuscus aculeatus) lkoice,
koen (Glycyrrhiza glabra) hloh, plody
(Crataegus spp.) aloe (Aloe vera)(100:1)
INDIKACE
Vysok krevn tlak, patn obh,
celkov
tlesn
slabost,
zejmna
kardiovaskulrnho
systmu.
Nervov
napt, bolesti hlavy, vnitn krvcen,
deprese, ucpan dutiny, nava, patn
pam, zimnice, hypoaktivita tkn.
DOPORUEN UVN
Obvykle: 2 kapsle tikrt denn.
Akutn:
a 4 hodiny.

a 3 kapsle

kad 2

UPOZORNN A KONTRAINDIKACE
Opatrn pi nzkm krevnm tlaku.
Je zpsoben oslabenm nadledvin a/nebo
ttn lzy. Pi vysokm krevnm tlaku
byste mli uvat tinkturu pro nadledviny
(bez lkoice), zvlt pokud duhovka
ukazuje
oslaben
nadledvin.
Sledujte
nicmn v krevn tlak, respektive tlak
vaeho pacienta.

252

ENSK REPRODUKN SYSTM

Ideln bylinn tinktura, kter pomh
istit, posilovat a regenerovat ensk
reprodukn systm, by mla obsahovat
nsledujc
ingredience
(nebo
jejich
vtinu):
drmek obecn, plody (Vitex agnuscastus) aletris bl, koen (Aletris farinosa)
helonias, koen (Chamaelirium luteum)
serenoa plaziv, plody (Serenoa repens)
jam divok, koen (Dioscorea spp.) malina
erven, list (Rubus idaeus) hloh ern,
kra (Viburnum prunifolium) jasan trnit,
kra (Zanthoxylum clava-Herculis)
INDIKACE
Vechny dysfunkce enskch orgn
vetn
bolestiv
menstruace
(dysmenorea), vynechvn menstruace
(amenorea), premenstrulnho syndromu
a poruch ovulace, vtoky (uvejte jet
tinkturu na lymfatick systm, proti vtm
parazitm
a prori
parazitickm
mikroorganismm), endometriza, cysty
na vajencch a dlon fibroidy (oslaben
nadledvin), prolaps dlohy, menoragie
(siln
menstruan
krvcen
pi
dominantnm estrogenu), nhl mravenen
a kee (hypofunkce ttn lzy), otoky,
patn vyvinut nebo povisl prsa, such
vaginln stny (nzk hladina estrogenu),
pedasn porody (dominantn estrogen),
nedostaten prunost tla, rakovina
enskch orgn (viz poznmky), slab
sexuln pud (rovn hypoaktivn ttn
lza).
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn.
Akutn:
1 pln
kaptko
kad 4 hodiny.
UPOZORNN A KONTRAINDIKACE
Na potku
thotensrv
je teba
postupovat opatrn. Snite doporuen
dvky na polovinu.
POZNMKY

1. Tato bylinn sms se uv

ve form vplachu. Do pjemn tepl vody
pimchejte 2 a 3 pln kaptka tinktury.
2. eny produkuj estrogen (siln
acidzn) pedevm v jtrech, tukovch
bukch a vajencch.
3.
Pi
rakovin
pku,
dlohy,
vajenk nebo vaginln stny je psn
detoxikan program podmnkou. Dva
a tyi vplachy denn jsou tak velice
prospn.
Uvejte
jet
tinkturu
na lymfatick
systm,
proti
vtm
parazitm
a proti
parazitickm
mikroorganismm.
4.
Odhaduje
se,
e dominantn
estrogen m sedmdestpt procent en.
Nzk krevn tlak, siln krvcen, cysty
na vajencch, dlon fibroidy, pedasn
porody,
citliv
prsa,
osteoporza,
neschopnost othotnt atd. jsou pouze
nkter
pznaky
nzk
hladiny
progesteronu. Nzk produkce progesteronu
je zpsobena hlavn insuficienc nadledvin.
K poslen a regeneraci nadledvin uvejte
pslunou tinkturu.
5. Nhl mravenen a kee mohou
poukazovat
na oslaben
ttn
lzy.
V tomto
ppad
doplte
detoxikan
program o tinkturu na ttnou lzu.

CELKOV VIVA A ENERGIE

Kadodenn vysoce kvalitn doplnk
va stravy by ml obsahovat nkter
z boch nejenergitjch a nejvivnjch
ltek, zejmna:
mate kaika
penin vhonky
vojtka
sibisk enen, koen
epa, koen
skoice, kra
smetanka lkask, list
serenoa plaziv, plody
citrnov kra
norsk chaluha
oek ern, slupka
lapao erven
drmek obecn, plody
ptainec
253

gotu kola
hloh, plody
ostropestec marinsk, semena
hluch oves
lkoice, koen
zzvor, koen
jlek vytrval
kozinec, koen
lnn semeno
aloe 100:1
jinan dvoulalon, list (Ginkgo biloba)
INDIKACE
Ideln vivn tinktura by mla bt
urena pro vechny vkov kategorie
a jakkoli ivotn styl. Ve uveden sms
je velice vivn a hod se ve vech
situacch, zejmna pro siln vyerpan
jedince. Me nesmrn prospt i zvatm.
DOPORUEN UVN
PODLE VHY

smetanka lkask, list (Taraxacum spp.)

chaluha, granule (Nereocystis luetkeana)
buina
srdenk,
rostlina
(Leonurus
cardiaca)
konvalinka, rostlina (Convallaria majalis)
cayensk pep (Capsicum annuum)
non
kaktus,
pe
(Selenicereus
grandiflorus)
INDIKACE
Infarkt myokardu, prolaps mitrln
chlopn, znt osrdenku (perikarditida),
bradykardie, tachykardie, angina pectoris
(bolesti
na prsou),
buen
srdce,
dchavinost, keov a metlikovit ly,
arytmie, fibrilace sn a mhn srdench
komor, srden bloky, zvten srdce nebo
komory,
slab
srdce
(zkontrolovat
nadledviny), ischemick choroba srden,
otok a vdu.
DOPORUEN UVN

5-25 kg 1/4 ajov liky 25-50 kg

1/2 ajov liky 50-100 kg 1 ajov
lika 100-150 kg 1 polvkov lce

Pidejte do troky vody nebo vy.

Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn. Akutn: 1 pln kaptko kad 2
a 4 hodiny.

DOPORUEN UVN

UPOZORNN A KONTRAINDIKACE:

Uvejte dvakrt a tikrt denn.

Tinkturu smchejte s vodou i vou nebo
s n postkejte salt.
UPOZORNN
A KONTRAINDIKACE
Neuvejte ped spanm, nebo tato tinktura
je velice energetick.

Neuvejte v thotenstv. Ovte si,

zda neuvte (nebo zda vai pacienti
neuvaj) beta-bloktory nebo bloktory
vpnkovch kanl. Lky na srdce mohou
bt pli siln a vrazn sniovat krevn
tlak.

POZNMKA

POZNMKA

Tyto energetick smsi siln pekrauj

molekulrn zsobovn (oddluj vitaminy
a minerly). Celek siln pekrauje svoje
sti.

Abyste doshli co nejlepch vsledk,

uvejte tuto tinkturu spolen s tinkturami
na krevn obh, ttnou lzu, ledviny,
nadledviny a/nebo mozek a nervovou
soustavu.

SRDCE
Ideln bylinn tinktura na poslen
a regeneraci
srden
tkn,
poslen
krevnho obhu a nervovch reakc v srdci
by mla obsahovat nsledujc ingredience
(nebo jejich vtinu):
hloh, plod (Crataegus spp.)
janovec metlat, koen (Iuscus aculeatus)
oek ern, slupka (Juglans nigra)

LEDVINY A MOOV MCH

Ideln
bylinn
tinktura
by mla
alkalizovat (odstraovat znty), istit,
posilovat
a regenerovat
tkn
ledvin
a moovho mche. Mla by obsahovat
nsledujc
ingredience
(nebo
jejich
vtinu):
254

pr plaziv, koen (Agropyron repens)

kukuice, chmr (Zea mays)
zimozelen okolinat, listy (Chimaphilla
umbellata)
kopiva, rostlina (Urtica dioica)
koriandr, semena (Coriandrum sativum)
smetanka lkask, list (Taraxacum spp.)
lespedeza, rostlina (Lespedeza capitata)
sadec, koen (Eupatorium purpureum)
INDIKACE
Oslaben nebo porucha ledvin, oslaben
i znt moovho mche, znt ledvin,
znt moov trubice, infekce moovch
cest (uvejte zrove tinkturu proti
parazitickm mikroorganismm), bolesti
v doln sri zad, prostatitida, otoky, on
slabost, vky pod oima, slepota, dna,
ledvinov a moov kameny, dialza.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrr a estkrt
denn. Akutn: 1 pln kaptko kad 2
a 4 hodiny.
UPOZORNN A KONTRAINDIKACE
Tato tinktura spolu se stoprocenrn
syrovou ovocnou stravou klade mnohem
vt nroky na vyluovac funkci ledvin. Jeli v pacient odkzn na umlou ledvinu,
budete mon muset podstupovat msto t
dialz tdn tyi, dokud se pirozen
funkce moen neobnov. Dialyzovan
pacienti by mli jst 90 a 100 procent
syrov, iv stravy. dn masn vrobky
ani obiloviny, protoe jsou kysel a drd
tkn moovch cest.
POZNMKY
1. Pro regeneraci ledvin je nezbytn
alkalizace.
2. Nepijte brusinkovou vu, je pli
kysel. Mnohem lep je erstv vodn
meloun. erstv ovoce a erstv ovocn
vy jsou skvl na proitn a regeneraci
ledvin.

PLCE
Ideln bylinn tinktura by mla tlu
pomhat
odstraovat
hlen
a toxiny
z plicnch
tkn,
intersticiln
a intracelulrn,
a podporovat
jejich
regeneraci.
Mla
by obsahovat
tyto
ingredience (nebo jejich vtinu):
boubelka, koen (Platycodon grandiflorum)
cayensk pep, plod (Capsicum annuum)
divizna, list (Verbascum thaspus)
pskavice eck seno, semeno (Trigonella
foenum-graecuni)
klejicha hlznat, koen (Asclepias
tuberosa)
jablenk obecn, rostlina (Marrubium
vulgare)
kostival, koen a list (Symphytum
officinalis)
lobelka, rostlina (Lobelia inflata)
INDIKACE
Obstrukn
a degenerativn
plicn
choroby: bronchitida, zpal plic, rozedma,
astma, chronick obstrukn plicn choroba
(COPD), rakovina plic, plicn tumory,
tuberkulza, dunost, znt pohrudnice,
krvcen z plic. Dle chipka, ucpan
dutiny, rma, bolen v krku, znt mandl,
ztrta
sluchu,
ztrta
chuti
a ichu,
obstrukce
ttn
lzy
(zpsobuje
hypertyrezu nebo hypotyrezu).
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn. Akutn: 1 pln kaptko kadou
hodinu a dv.
UPOZORNN
A KOTRAINDIKACE
Neuvat na potku thotenstv.
POZNMKY
1. Nejlep je uvat tuto tinkturu
spolen s tinkturou na lymfatick systm
a tinkturou
proti
parazitickm
mikroorganismm.
2. Nezbytn nutn jsou
a regenerace trvicho stroj.

oista

255

MUSK REPRODUKN SYSTM

Ideln bylinn tinktura na poslen
a povzbuzen muskho systmu by mla
obsahovat:
damiana, list (Turnera diffusa)
neprav helonias, koen (Chamaelirium
luteum)
vitex jehn, plody (Vitex agnus-castus)
serenoa plaziv, plody (Serenoa repens)
sibisk
enen
(Eleutherococcus
senticosus)
INDIKACE
Oslaben muskho systmu, kter
vykazuje mj. tyto symptomy: impotence,
pedasn ejakulace, slab nebo nadmrn
sexuln pud, celkov tlesn slabost nebo
nava, mal ctidost, mlo energie,
oslaben hypofzy, oslaben nadledvin,
chudokrevnost,
deprese,
hormonln
nevyvenost,
nedostatek
vytrvalosti.
Chcete-li, uvejte kad den tuto tinkturu
na dlouhovkost.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo Hvy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a tyikrt
denn.
UPOZORNN A KONTRAINDIKACE
Neuvejte pi rakovin prostaty.
POZNMKA
Pi rakovin prostaty uvejte tinkturu
na prostatu
spolu
s tinkturami
na lymfatick systm, proti parazitickm
mikroorganismm, na nadledviny a krevn
obh.

oek ern, slupka (Juglans nigra)

oek popelav, kra (Juglans cinerea)
tapatka
zkolist,
angustifolia)

koen

(Echinacea

usnea, liejnk (Usnea spp.)

grapefruit,
paradisi)

vtaek

ze semen

(Citrus

Lomatium dissectum, koen

INDIKACE
Mikrobiln zamoen zahrnujc viry,
bakterie, prvoky, houby, plsn, bradavice
atd.
(mj.
streptokok,
stafylokok,
pneumokok, bakterie z rodu Pseudomonas,
methicilin
rezistentn
Staphylococcus
aureus MRSA, Escherichia coli a herpes),
kvasinkov infekce (Candida albicans),
hepatitida typu A, B a C, zpal plic, ern
kael,
otrava
potravinami,
plavice,
cholera, bin tyfus, syfilis, tuberkulza,
rma, chipka, infekce moovch cest, liej
kroukov (trichoficie), kumpa jedovat,
kousnut hmyzem, rzn porann, toxick
kon
choroby
(lupnka,
ekzm,
dermatitida),
svdni,
znt
mandl,
bronchitida, gangrna, AIDS, rakovina,
tumory, abscesy, cysty, infekce vech
druh.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn. Akutn: 1 pln kaptko kad 2
a 4 hodiny.
UPOZORNN
A KONTRAINDIKACE
Neuvejte na zatku thotenstv.

PARAZITI MIKROORGANISMY

POZNMKY

Ideln
bylinn
tinktura
proti
parazitickm
mikroorganismm
(viry,
bakterie, plsn, prvoci atd.) by mla
obsahovat nsledujc ingredience (nebo
jejich vtinu):

1. Pi silnm mikrobilnm zamoen,

zejmna
kvasinkou
Candida
albicans
(plsn),
uvejte
tuto
tinkturu 4
a 6 msc, je-li to nutn.

lapao erven, vnitn kra

impetiginosa)
tymin, list (Thymus vulgaris)

(Tabebuia

2. U pacient s porannou mchou

(kvadruplegik, paraplegik atd.) tato
tinktura
pome
odstranit
infekce
moovch cest, uv-li se pravideln,
256

nejlpe spolen s tinkturou na lymfatick

systm.
3. Pi chronickch onemocnnch nebo
silnm mikrobilnm zamoen uvejte
tinkturu proti parazitm.

PARAZITI VT
Ideln bylinn tinktura zejmna proti
vtm parazitm, jako jsou hlsti a ervi
vech druh, by mla obsahovat nsledujc
ingredience:
pelynk
prav,
rostlina
(Artemesia
absinthium)
pepovnk betelov, bobule (Piper betle)
kapra samec, koen (Aspidium filex-mas)
merlk (Chenoppodium anthelmir)
petrel,
koen
a nat
(Petroselinium
crispum)
hebkovec vonn (Syzygium aromaticum)
lapao
erven,
kra
(Tabebuia
impetiginosa)
spiglie, koen (Spigelia marilandica)
vrati obecn, rostlina a kvt (Tanacetum
vulgare)
americk
kruina,
kra
(Rbamnus
purshiana)
INDIKACE
Paraziti, zejmna vt jako ervi
(pendlkovit, hkovit, kulat, vechny
druhy tasemnice) a motolice (v jtrech,
slinivce),
mikroorganismy
(mj.
viry,
bakterie, prvoci, houby, plsn, bradavice),
chronick kvasinkov infekce (Candida
albicans), hepatitida typu A, B a C,
chronick infekce moovho systmu
(uv se s tinkturou proti parazitickm
mikroorganismm),
trichoficie
(liej
kroukov), toxick choroby ke (lupnka,
ekzm, dermatitida), gangrna, AIDS,
rakovina, tumory, abscesy.
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo vy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn.
UPOZORNN
A KONTRAINDIKACE
Neuvejte v thotenstv.

POZNMKA
Pi chronickch chorobch nebo silnm
zamoen parazity uvejte rovn tinkturu
proti parazitickm mikroorganismm.

ALUDEK A STEVA
Ideln bylinn sms, kter psob
jako mrn laxativum, nebo obnovuje
a regeneruje
trvic
stroj,
by mla
obsahovat nsledujc byliny (v prku):
americk kruina, kra (Rhamnus
purshiana)
jilm plav, kra (Ulmus fulva)
dub bl, kra (Quercus alba)
jam divok, koen (Dioscorea spp.)
jitrocel, list (Plantago spp.)
lkoice lys, koen (Glycyrrhiza glabra)
dil, koen (Berberis spp.)
hoec, koen (Gentiana luted)
helonias, koen (Chamaelirium luteum)
zzvor, koen (Zingiber officinale)
INDIKACE
Znty
(gastritida,
enteritida
a kolitida),
vedovatn,
degenerace
a rakovina
trvicho
stroj,
zcpa,
chronick prjem, dyspepsie, plen hy,
tvorba hlenovitho povlaku, prolapsy,
syndrom
podrdnho
steva,
divertikulitida (nutn je detoxikace), polypy
(vnitn a vnj), Crohnova choroba.
DOPORUEN UVN
Obvykle: 1 a 6 kapsl tikrt denn.
KONTRAINDIKACE
Nejsou znmy. Nicmn neuvejte
na zatku thotenstv.
POZNMKY
1. Tento druh stevn smsi podporuje
regeneraci stev, nen to laxativum. Bylinn
kapsle psob v trvicm stroj, ist jej
a obnovuj.
2. Clem nen dk, ale mkk stolice.
Objev-li se prjem, berte kapsl mn.
Steva
pracuj
ve dvanctihodinovch
cyklech.
Zante
s dvma
a temi
kapslemi rno a dvma a temi 257

veer. Osobn dvm pednost tem

kapslm dvakrt denn, rno a veer.
Je lep mt v trvicm stroj vt mnostv
posilujcch bylin ne men. Vdyt pece
chcete, aby jej tyto byliny oiovaly
a posilovaly, ale pitom nechcete uvat
laxativa nebo mt prjem. Pokud ovem jte
moc rychle, nemete sprvn trvit.
Chcete-li pi regeneraci trvicho
stroj
postupovat
rychleji,
uvejte
aluden a stevn kapsle tikrt denn.
Avak potom by
vae sms mla obsahovat mn
stimulujcch bylin (jako americk kruinu,
senna
a aloe)
a vce
bylin
istcch
a livch
(jako
jitrocel,
proskurnk
a kostival).
3.
Uvolovn
lui
z jater/lunku
je velice
dleit
pro
kadho, avak jet vce pro toho, kdo m
v trvicm stroj vedy, trp zcpou,
prjmem i vysokm krevnm tlakem. (Viz
instrukce pro vypuzen motolice jatern v 9.
kapitole.)

TTN LZA
Ideln
bylinn
tinktura,
kter
podporuje itn a regeneraci ttn lzy,
by mla obsahovat nsledujc ingredience,
nebo jejich vtinu:
chaluha bublinat (Fucus vesiculosus)
ebk, cibulka (Fritillaria cirrhosa)
lidlo
americk,
koen
(Phytolacca
americana)
divizna
malokvt,
list
(Verbascum
thapsus)
lykopus, rostlina (Lycopus virginicus)
voskovnk, kra z koene, (Myrica cerifera)
oek ern, slupka (Juglans nigra)
puchratka
kadeav
(irsk
mech)
(Chondrus crispus)
cayensk pep (Capsicum annuum)

serenoa plaziv, plody (Serenoa repens)

INDIKACE
Hypotyreza,
nava
(zkontrolujte
rovn nadledviny), chronick nava (nenli zpsobena virem
Epsteina-Barrov, uvejte bylinnou
tinkturu proti vtm parazitm, v opanm
ppad
tinkturu
proti
parazitickm
mikroorganismm),
srden
arytmie,
osteoporza, kee, ztvrdl nebo lmav
nehty, padn vlas, menstruan pote
(zejmna bolesti), artritida, burzitida,
bolesti hlavy, migrna, obezita (zhubnout
lze jen velmi obtn).
DOPORUEN UVN
Pidejte do troky vody nebo ivy.
Obvykle: 1 pln kaptko tikrt a estkrt
denn.
Akutn:
1 pln
kaptko
kad 4 hodiny.
KONTRAINDIKACE
Nejsou znmy.
POZNMKY
1. Znt a degenerace kost (nap.
artritida) poukazuj na oslaben ttn lzy
(hypotyreza).
2. Vtina lk na ttnou lzu
(napklad Synthroid) neumouje pemnu
tyrotropinu
T4
na T3.
To znamen,
e ttn lza je vdycky hypoaktivn,
pestoe je hladina hormon TSH, T4 a T3
normln (viz Wilsonv syndrom).
3. Uvejte test bazln teploty (viz
Dodatek A) kvli pesnjmu oven
funkce ttn lzy.
4. Viz t Endokrinn systm, str. 260.

258

MODUL 8.4

Bylinn regenerace
jednotlivch tlesnch systm
V tomto
modulu
naleznete
doporuenou stravu a specifick byliny
i bylinn smsi pro regeneraci jednotlivch
tlesnch systm. Nkter bylinn smsi
(Detoxikan" a Stimulan) ji byly
uvedeny v pedchozm modulu. Napklad
nadledviny", krev" a plce". Ostatn
bylinn smsi, kter zde uvdm, jsou
nazvny podle svho standardnho pouit,
napklad slezina", jtra-lunk".

KARDIOVASKULRN SYSTM
SKLADBA Srdce, vaskulrn systm
(tepny, vlsenice a ly) a krev (rovn
soust trvicho systmu).
STRAVA iv syrov potrava,
tvoen hlavn ovocem, alkalizuje (vytv
protizntliv efekt) vaskulrn systm,
kter vyvol iontovou reakci. To znamen,
e se rozpust lipidov (cholesterolov)
povlak a nnosy minerl, m se uvoln
erven krvinky. To posl obh krve, krevn
biodynamiku,
zed"
se krev
a sn
se krevn tlak. Tm se sn nebo vylou
riziko mozkov mrtvice nebo infarktu
myokardu a zv se okyslien tla.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
listnatec kopinat
jrovec maal
dub bl, kra
habr obecn
jetel lun
JEDNOTLIV BYLINY- STIMULAN
hloh, plody
jinan dvoulalon
borvka, list,
oek ern, slupka
BYLINN SMSI DETOXIKAN
krevn obh
cayensk pep/esnek
krev lymfatick systm

BYLINN SMSI STIMULAN

krevn obh
nadledviny
krev
znt/klouby
endokrinn lzy

TRVIC SYSTM
SKLADBA sta a slinn lzy,
aludek, tenk stevo (dvanctnk, lank
a kyelnk), slinivka, jtra, lunk.
STRAVA iv syrov strava
je bohat na enzymy, iviny a vlkninu, co
vechno podporuje trven, uvolovn lui
a stevn peristaltiku.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
ptainec
proskurnk lkask
lilek
potmchu
smetanka lkask, koen
tovk, lopuch, mahonie zzvor mta
JEDNOTLIV BYLINY- STIMULAN
hoec
smetanka lkask, koen
ostropestec marinsk
BYLINN SMSI DETOXIKAN
aludek a steva
krevn obh (cayensk pep/esnek)
slinivka
jtra/lunk
lymfatick systm
BYLINN SMSI STIMULAN
aludek a steva
krevn obh (cayensk pep/esnek)
slinivka
jtra/lunk
nadledviny
endokrinn lzy
259

OSTATN Doporuuje se t vplach

jater a lunku (nvod viz 9. kapitola).

VYLUOVAC SYSTMY
Viz Lymfatick systm, Imunitn
systm, Stevn systm, Kon systm,
Moov systm.

ENDOKRINN SYSTM
SKLADBA Hypofyza, epifza, ttn
lza a pttn tlska, brzlk, nadledviny,
slinivka (Langerhansovy ostrvky), lzy
ve stevn sliznici, vajenky a varlata.
JEDNOTLIV BYLINY- STIMULAN
lkoice, koen
kozinec, koen
enen, koen
sibisk enen, koen
chaluha, serenoa plaziv, plody
drmek obecn, plody
hloh, plody
lykopus, smetanka
lkask petrel, na
helonias, koen
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
prostata
jtra/lunk
krevn obh
krev
BYLINN SMSI STIMULAN
endokrinn lzy
nadledviny
ttn lza
slinivka
musk reprodukn orgny
prostata jtra/lunk
krevn obh krev
STRAVA iv syrov potrava
podporuje
innost
endokrinnch
lz.
Pomh rovn vyvaovat hormonln
a steroidn reakce, co zvyuje zuitkovn
ivin. Vytv homeostzu tlesn chemie.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
lykopus, list
smetanka lkask, list
petrel, na,

lidlo americk, koen

chaluha
serenoa plaziv, plody

LYMFATICK SYSTEM
SKLADBA Slezina, brzlk, slep
stevo,
mandle,
lymfatick
uzliny,
lymfatick cvy a lymfa.
STRAVA - iv syrov potrava,
sestvajc
pedevm
z ovoce,
kter
je bohat na antioxidanty a adstringencia.
Tyto
ltky
ist,
posiluj,
obnovuj
a uzdravuj vae buky. Krlem ovoce jsou
grapefruity a citrony.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
lidlo americk, koen
krvavec toten, koen
pskavice eck seno
cayensk pep
americk kruina, kra
dub bl, kra
svzel
jetel lun
kosatec
jitrocel
zplodr americk
tovk
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
ovk tupolist
lidlo americk, koen
kosatec
dub bl, kra
Erii
mai-take
ii-take
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
ledviny a moov mch
aludek a steva
jtra/lunk
krev
BYLINN SMSI STIMULAN
ledviny a moov mch
aludek a steva
jtra/lunk
imunitn systm
krev
260

POZNMKA

Orgny
vyluovacho
systmu
jsou
spojeny
s lymfatickm
systmem. Pracujte s obma systmy.
Lymfa a krev vyluuj odpadn ltky
do vyluovacho systmu (ten zahrnuje
ledviny a tlust stevo), aby je dostaly pry
z tla.

IMUNITN SYSTM
SKLADBA Lymfatick systm (brzlk
a slezina), kostn de, imunitn buky
(lymfocyty, monocyty, bazofily, makrofgy,
T-lymfocyty, B-lymfocyty, pomocn Tlymfocyty
a B-lymfocyty
atd.),
jtra
a uiten paraziti.
STRAVA iv syrov potrava
alkalizuje a pomh odstraovat kyseliny,
ciz proteiny a substance ze tkn, kter
jinak vyvolaj zntiiv imunitn reakce. Tm
se fungovn imunitnho systmu posil
a usnadn.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
lidlo americk, koen
krvavec
toten
kosatec
lykopus
jetel lun, kvt
pskavice
eck seno, semeno
jitrocel, list
mahonie
JEDNOTLIV BYLINY- STIMULAN
reii
ii-tak,
kozinec, koen
chaluha
enen,
tapatka (vechny ti druhy:
nachov, zkolist a bahenn)
sibisk enen
maitake
schizandra, plody
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
lymfatick uzliny
BYLINN SMSI STIMULAN
imunitn sms 1, pro veobecn uit

imunitn sms 2,
veobecn pouit,

(superimunitn)

pro

posiluje kostn de a zlepuje tvorbu Blymfocyt nadledviny ttn lza slezina

jtra/lunk

KRYC SYSTM
SKLADBA Ke,
mazov a potn lzy.

nehty,

vlasy,

STRAVA iv syrov potrava velice

inn oiuje a posiluje jtra a ki.
Syrov
ovoce
a zelenina
alkalizuj
a rozpoutj
tukov
nnosy
v ki
a jtrech (kameny). Tyto potraviny rovn
posiluj funkci ttn lzy, zahvaj tlo
a podporuj vyluovn k.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
ovk a mahonie
ostropestec marinsk
lidlo americk, koen
dub chaparral"
bl dub, kra
JEDNOTLIV BYLINY- STIMULAN
ele
ovkovitch
(ovk
tupolist
a mahonie nervat nebo cesmnolist)
ostropestec marinsk
peslika
kostival, koen a list
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
jtra/lunk
aludek a steva
krev
krevn obh
BYLINN SMSI STIMULAN
jtra/lunk
aludek a steva
krev krevn obh
OSTATN Rovn se doporuuje
vplach jater a aludku (viz 9. kapitola)
a kartovn ke (tamt).

STEVN SYSTM
SKLADBA Tlust stevo, lymfatick
261

systm, moov systm, imunitn systm

a ke.
STRAVA iv syrov potrava
je bohat na elektrickou" vlkninu a vivu
pro optimln vyluovn.
JEDNOTLIV BYLINY- DETOXIKAN
americk kruina
jitrocel blenk, semena
len, semeno ele ovkovit
proskurnk lkask
jilm plav
dub bl, kra
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
americk kruina
divizna
ptainec ele ovkovit
proskurnk lkask
jilm plav
hoec
BYLINN SMSI DETOXIKAN
aludek a steva
jtra/lunk
lymfatick
ledviny a moov mch
parazitick proti mikroorganismm
parazitick proti vtm parazitm
BYLINN SMSI STIMULAN
jtra/lunk
lymfatick
ledviny a moov mch
parazitick proti mikroorganismm
OSTATN Doporuuje se rovn
vplach jater a lunku (viz 9. kapitola).

SVALOV SYSTEM
SKLADBA Svaly, lachy a vazivov
tkn.
STRAVA erstv syrov potrava
sestvajc ze spousty listov zeleniny
a zeleninovch tv pomh obnovit siln
svalov tkn. Tyto potraviny jsou bohat
na aminokyseliny a minerly, pedevm
na vyuiteln vpnk.
JEDNOTLIV BYLINY- DETOXIKAN
lidlo americk, koen
jitrocel

krvavec
toten
pskavice
eck seno,
dub chaparral"
dub bl, kra
kosatec
jetel lun
lopuch, koen
smetanka lkask, koen
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
vojtka chaluha
enen
kostival, koen a list
peslika
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
krevn obh
lymfatick uzliny
BYLINN SMSI STIMULAN
kosti
ttn lza
nadledviny

NERVOV SYSTM
SKLADBA Mozek, mcha (CNS
centrln nervov soustava), autonomn
nervov soustava, smyslov orgny (oi,
ui, nos, ichov nervy atd.).
STRAVA iv syrov potrava
sestvajc pedevm z ovoce. To m
ze vech
potravin
nejvy
elektromagnetickou energii (alkalizan) podporuje regeneraci nerv a mozku.
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
gotu kola
jinan dvoulalon
ik
chaluha
serenoa plaziv, plody
drmek obecn, plody
enen
sibisk enen
petrel, koen a na
hloh, plody
kozinec, koen
lkoice, koen
262

JEDNOTLIV BYLINY
ANTISPAZMODIKA
lobelka
tezalka
sluncovka kalifornsk
muenka
ik
JEDNOTLIV BYLINY RELAXAN
kozlk
tezalka
muenka sluncovka kalifornsk
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
lymfatick uzliny
aludek a steva
BYLINN SMSI STIMULAN
mozek a nervy
nadledviny
ttn lza
ledviny a moov mch
neuromuskulrn kee
POZNMKA Mnoho z ve uvedench
bylin posiluje nadledviny, co zvyuje
produkci
neuromeditor
(odstrauje
nadledvinovou insuficienci). Tm se posiluje
nervov systm.

REPRODUKN SYSTM
SKLADBA Varlata,
vajenky,
sperma, vajka, mln lzy, prostata.
Reprodukn systm funguje ruku v ruce
s endokrinnm systmem.
STRAVA iv syrov strava
energetizuje pohlavn lzy a endokrinn
systm. Syrov strava rovn psob
na pslun tkn (prostata, dloha, atd.)
protizntliv.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
serenoa plaziv
leknn bl
lidlo americk
dub bl, kra
JEDNOTLIV BYLINY- POSILUJC
chaluha
drmek obecn, plody
helonias
serenoa plaziv

enen sibisk
enen tymin, list
kozinec, koen
lkoice, koen
plotink
malina, list
dn, semeno
hloh, koen
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
prostata ensk
reprodukn orgny
BYLINN SMSI STIMULAN
nadledviny
ttn lza
musk reprodukn orgny
ensk reprodukn orgny prostata
POZNMKA Nedoporuuje se uvat
enen Panax ginseng pi zntu nebo
rakovin, nebo me podporovat tvorbu
estrogenu a testosteronu, kter mohou
stimulovat nebo udrovat tyto procesy.

DCHAC SYSTM
SKLADBA

Plce,
prdunice,
prduky, prduinky a plicn sklpky.
STRAVA Syrov potrava nevytv
hlen ani obstrukce. Jej inek je pesn
opan pomh istit plce, krk, prduky
atd. Ovoce je na to obzvl dobr !
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
divizna
pskavice
eck seno
klejicha hlznat, koen
lobelka
oman prav
kostival, list
jablenk
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
divizna
lobelka
oman prav
kostival, list
jablenk
BYLINN SMSI DETOXIKAN
plce

263

lymfatick systm
BYLINN SMSI STIMULAN
plce
neuromuskulrn kee
nadledviny

KOSTERN SYSTEM
SKLADBA

a pojivov tkn.

Kosti,

chrupavky

STRAVA iv syrov potrava, kter

zahrnuje tmav zelenou listovou zeleninu,
alkalizuje a vyivuje cel tlo, zejmna
kostru a svalstvo. Tato zelenina m vysok
obsah elektrolyt (alkalickch minerl:
vpnku,
hoku,
sodku
a draslku).
Syrov
zelenina
m hodn
vpnku
a hoku a sprvn vyven fosfor. To je
dleit pro regeneraci kost.
JEDNOTLIV BYLINY DETOXIKAN
oek ern, slupka
dub bl, kra
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
ovesn slma
peslika
haluha
kostival, koen a list
oek ern, slupka
vojtka
dub bl, kra
ptainec
BYLINN SMSI DETOXIKAN
lymfatick systm
lymfatick uzliny
krev
BYLINN SMSI STIMULAN
kosti
nadledviny krev
ledviny a moov mch
slinivka
ttn lza

MOOVY SYSTM
SKLADBA Ledviny, moov mch,
moovod a moov trubice.

STRAVA Syrov strava je nezbytn,

protoe m vysok alkalizan inek
na moov systm. Acidza, zejmna
z vysokoproteinov stravy, tento systm
rychle pokozuje.
JEDNOTLIV BYLINY- DETOXIKAN
kukuice, chmr
jalovec, plody
serenoa plaziv, plody
zimozelen okolinat
medvdice
pr plaziv, koen
petrel
smetanka lkask, koen
JEDNOTLIV BYLINY STIMULAN
jalovec, plody
serenoa plaziv, plody
zimozelen okolinat
medvdice
lespedeza
pr plaziv, koen
petrel
smetnka lkask, list
BYLINN SMSI DETOXIKAN
ledviny a moov mch
lymfatick systm
prostata
krev
BYLINN SMSI STIMULAN
ledviny a moov mch
nadledviny
krev
prostata

VECHNY SYSTMY
JEDNOTLIV BYLINY TONICK
enen
kozinec
gotu
kola
sibisk enen
paroh
vojtka
fo-ti
lapao
drmek obecn, plody
JEDNOTLIV BYLINY
ANTIPARAZITIKA
oek ern, kra

264

lapao
pelynk
kapra samec
hebek
esnek
grapefruit, extrakt ze semen
BYLINN SMSI - TONICK
imunitn 2 (superimunitn)

musk reprodukn orgny

ensk reprodukn orgny
endokrinn lzy ttn lza nadledviny
BYLINN SMSI ANTIPARAZITIKA
proti vtm parazitm
proti parazitickm mikroorganismm
lymfatick systm

265

MODUL 8.5

Farmaceutick antibiotika
versus prodn antiparazitika
V cel knize se zmiuji o parazitech
(vetn bakteri, plsn a erv) a jejich
loze v prod. Nyn, kdy hodlme
porovnvat chemick lky s bylinami,
je teba porozumt dvma vcem. Za prv
neexistuj takzvan nemoci to jsou pouze
rzn stupn acidzy a toxicity. Za druh
nemete lit" acidzu a toxicitu dal
acidzou
a toxicitou
(nap.chemickmi
lky).
Lba
symptom
nemoc"
chemickmi lky je s ohledem na buky
absurdn, toxick a kodliv, mnohdy
dokonce zhoubn. Osobn se domnvm,
e lba antibiotiky je jednou z nejhorch
mezi mnoha chemickmi formami lby,
zejmna pokud jde o vedlej inky, kter
v tle vyvolvaj.

Nezapomnejte,
e parazity
Bh
stvoil, aby udrovali nae tla ist. iv
se vedlejmi
produkty
metabolismu
a dalmi toxiny. Rovn likviduj slab
nebo odumel buky. Ponvad toto me
bt pro mnoho toxickch, oslabench
a ucpanch
lid
ivotu
nebezpen,
vyhlsila modern medicna parazitm boj.
A tak byl stvoen svt antibiotik.

patn zprvy

Jednm
z nejdleitjch
dogmat
alopatick medicny je teorie mikrob",
zvnn Louisem Pasteurem, jen vil,
e mikroorganismy, kter jsou ptomny
ve vtin chorobnch proces, mus bt
tak jejich pinou". Nenapadlo jej, e by
mohly bt pouze dsledkem piny.

Nejmn 2,5 milionu lid

pichz v USA kad rok
do nemocnic kvli odmtav
reakci na chemick lky.
Nejmn 180 000 lid zeme
kad rok na chemick lky.
(Podle nkterch odhad
je to pes 500 000.)
Washington Post

Oproti tomu naturopatie parazity

odjakiva povaovala za dsledek skuten
piny nemoc toxicity a acidzy. (Touto
problematikou jsme se ji sten zabvali
v 5. kapitole.)

Kolem 100 000 lid zeme

kad rok na iatrogenn
nemoci (zavinn
alopatickmi lkai).

Zejmna
v poslednch
tyech
generacch lid vznamn oslabili sv
orgny a lzy. Oslabili jsme nae bunn
struktury a funkce nam ivotnm stylem
a stravou a pedali jsme tato oslaben
naim dtem. S kadou novou generac
jsou buky slab, zatmco zntliv reakce
tla na toxicitu jsou silnj ne kdy pedtm
a lymfatick systm je m dl zanesenj.
Nae schopnost trvit a vyluovat iviny
se dramaticky zhorila. Dejte si vechny
tyto faktory dohromady a pochopte, pro
vae buky podlhaj parazitm.

100 000 lid zeme kad rok

na omyly lkaskho
personlu.
V nemocnici mte anci 1:200,
e se stanete obt takovho
omylu. Discovery News
Sami lid stvoili velice mnoho kmen
mikroorganism, zejmna bakteri. Pat
k nim
napklad
MRSA
(methicilin
rezistentn
Staphylococcus
aureus),
Sinorhizobium meliloti bacterium a Rhizobia
(RMBPC) bacterium. Z tchto a mnoha
ostatnch mikroorganism pochzej 266

nemoci jako slintavka, kulhavka, infekce

MRSA a nemoc lench krav. Mnoho
z tchto chorob je smrtelnch.
Viry jsou jin kapitola. Mnoho
smrtelnch a zhoubnch vir bylo stvoeno
v dsledku
kontaminace,
pi
vvoji
biologickch zbran a dokonce jako metody
jednoduch kontroly populace. Velice
pochmurn pohled na problematiku vir
a jejich vyuit vdci nabz Leonard G.
Horowitz
v knize
Emerging
Viruses
(Vynoen vir").
Podvejme se te na antibiotika,
to jak na farmaceutick, tak na prodn.

FARMACEUTICK
ANTIBIOTIKA
Farmaceutick antibiotika jsou rovn
znma jako sulfonamidy. Vtinou obsahuj
pedevm derivty sry a dal vysoce
toxick
chemick
ltky.
Tato
sra
je anorganick
a hromad
se
v tle.
Uvte-li hodn sulfonamid, budete na n
poslze alergit a/nebo se vi nim stanete
imunn.
Sra
je inhibitor
tlumc
funkce
stevnch a lymfatickch tkn. Kdy se
u vs
objev
symptom
obyejnho
nachlazen a/nebo chipky, protoe jste
ucpan nsledkem konzumace cukru,
mlnch produkt nebo dalch potravin,
kter
zpsobuj
obstrukce,
odehraje
se nsledujc proces:
Njak stimul nap. pemra bakteri,
plsn, studen vtr, chladn poas nebo
plin oslaben uvede tlo
do lebnho neboli oistnho procesu.
Avak alopatick medicna to povauje
za nemoc, kterou je teba lit.
Jeliko je toto ucpn i zahlenn pln
mikroorganism, dostane nlepku
infekce".
Na potlaen, a tud odstrann tchto
symptom se naordinuj antibiotika.
Tyto sulfonamidy vak utlum lymfatick
systm.

Pirozen snaha tla odstranit ucpn

je tm zastavena.
Ucpn a toxicita mus bt odstranny,
nikoli pouze potlaeny. Jinak je tlo nuceno
ho uskladnit. Tyto toxiny a jakkoli dal
sra a jin chemiklie, kter pijmte,
abyste
se uzdravili,
se vm
ukldaj
ve tknch
(ve stevech,
lymf,
lymfatickch uzlinch apod.). Nesta zniit
mikroorganismy,
kter
ij
v tomto
toxickm hlenu. Muste odstranit i jej.
Neustl
potlaovn
pirozench
oistnch proces povede k m dl
vtmu oslaben bunk a/nebo bujen
tumor.
A samozejm,
e to
vyvol
nepetritou zntlivou reakci imunitnho
systmu. Konenm vsledkem tohoto
scne je dnes rakovina, v t i on
form.
Podvejme
se na
oblben
antibiotikum CIPRO, kter se dodnes hojn
uv. Dve se doporuovalo proti antraxu,
ne se zjistilo, e m zhoubn vedlej
inky na vechny tlesn systmy:
TRVIC
SYSTM

Nauzea,
zvracen,
prjem,
stn
kandidza,
dysfagie, perforace stev, dyspepsie, plen
hy,
anorexie,
pseudomembrnov
kolitida, nadmn, bolesti bicha, vnitn
krvcen, bolestiv stn sliznice, patn
chu a sucho v stech.
CENTRLN NERVOV SOUSTAVA
Bolesti hlavy, nervozita, nespavost, zl
sny, halucinace, tes, zvrat, zmatenost,
zchvaty, ataxie, mnie, slabost, ospalost,
nepozornost, psychotick reakce, deprese,
depersonalizace, parestezie.
UROGENITLN
SYSTM

Nefritida,
krystalurie,
hematurie,
cylindrurie, selhn ledvin, retence moi,
polyurie, vaginitida, uretrln krvcen,
acidza, ledvinov kameny, intersticiln
nefritida, vaginln kandidza, glukosurie,
pyurie, albuminuric proteinuric.
KE

Vyrky,
kopivka,
fotosenzitivita, siln svdni, sarkoidza,
kon kandidza, hyperpigmentace, otoky
(rt, krku, oblieje, spojivek, rukou),
angioedm, toxick epidermln nekrolza,
267

exfoliativn
dermatitida,
Johnsonv syndrom.

Stevensv-

ZRAK Rozmazan nebo naruen

vidn, dvoj vidn, bolesti o.
KARDIOVASKULRN SYSTM
Hypertenze, mdloby, angina pectoris,
buen srdce, mhn srdench komor,
infarkt
myokardu,
mozkov
mrtvice,
ventrikulrn ektopie, kardiopulmonrn
zstava, posturln hypotenze.
DCHAC STROJ Dyspnea,
bronchospazmus, plicn embolie, otok
hrtanu nebo plic, hemoptza, skytn,
krvcen z nosu.
KREV
leukopenic,
leukocytza,
ke krvcen.

Eozinofilie, pancytopenie,
neutropenie,
anmie,
agranulocytza,
sklon

RZN Tk infekce, horeka,

zimnice, zvonn v uch, bolest nebo
ztuhlost kloub, bolest zad, krku nebo
hrudi, zchvaty dny, nvaly horkosti,
hyperpigmentace,
tk
myastnie,
hepatick nekrza, cholestatick loutenka,
ztrta sluchu. Po on aplikaci: podrdn,
plen, svdni, angioneurotick edm,
kopivka, dermatitida projevujc se pupnky
a puchky,
ztvrdnut
okraj
vka,
pekrven spojivek, skvrny na rohovce,
keratitida, keratopatie, keratza, alergick
reakce, fotofbie, zhoren vidn, slzen,
otoky vek. Na rohovce se tak me
objevit bl krystalick usazenina (prvn
a sedm den po zahjen lby, vydr tam
asi dva tdny a nen na pekku dalmu
uvn
lku).
Kontraindikace:
nikdy
nepodvat dtem a kojcm matkm.
Tyto informace jsou pevzaty z George
R. Spratto, Adrienne L. Woods: NDR-93
(Reference o lcch pro zdravotn sestry .
93).
Jak vidte, jsou vedlej inky
antibiotika
CIPRO
okujc
a FDA
ho nezake !
To v lovku vyvolv
pochybnosti o samotn FDA i o tom, kdo
ji vlastn d. (FDA m bt agenturou hjc
spotebitele.)
O zhoubnch
vedlejch
incch
CIPRO
jsem
se dozvdl

od jednoho z mch klient, jeho postihla

infekce moovch cest, a on vyhledal svho
lkae, msto aby se nejprve obrtil na m.
Poslze mi jeho ena volala z pohotovosti,
nebo manel dostal infarkt, zejm
nsledkem uvn lku CIPRO, kter zaal
brt ped temi dny.
Kad antibiotikum m vlastn klu
vedlejch ink, podle svho chemickho
sloen. Antibiotika nejenom ni vae
pemnoen bakterie, ale ni i vae
uiten trvic bakterie a jet podporuj
mnoen plsn a kvasinek. Utlumuj rovn
v imunitn a lymfatick systm, m tlu
zabrauj, aby se samo vyistilo a inn
brnilo. To nakonec vede k odumrn
bunk a tlesn degeneraci.

PRODN (BO) ANTIBIOTIKA

Podvejme se te na prodn lky
na n toxick ivotn styl. Cokoli proda
kdy stvoila, m mnohostrann smysl
a odezvu. Toho je skvlm pkladem
botanick e. Byliny jsou nezken
rostliny se zachovanmi aktivnmi principy,
kter
umouj
jedinen
psoben
ve vaem tle. Vezmte si teba slupku
oeku ernho. M siln antibiotick
inky, je antiparazitick (hub plsn,
ervy, prvoky i motolice) a posiluje buky.
Krom
toho
posiluje
imunitu,
ist
organismus a stimuluje lymfatick systm.
Obsahuje hodn vpnku a posiluje kosti
i pojivov tkn. A to zdaleka nen
vechno.
Jet asnj je, e slupka oeku
ernho neni uiten bakterie jako
chemick antibiotika a nem dn kodliv
vedlej inky. Bh m nikdy nepestane
ohromovat !
Ostatn skoro dn bylina nem
kodliv vedlej inky. Existuje sice
nkolik jedovatch, ale ty neuvme.
Vechny netoxick byliny jsou tak vivn.
To znamen,
e jsou
pln
vitamin,
minerl a dalch ivin.
Uvedu ppad jedn m klientky,
na nm
vm
piblm
rozdl
mezi
prmyslov vyrbnmi antibiotiky 268

a botanickmi dary prody. Tato ena

se nakazila stevnm bacilem Escherichia
coli. Kde se to stalo, jsme nezjistili. Mohlo
to bt v restauraci nebo doma, kdy poila
neoitnou zeleninu, nebo z ryby, kterou
sndla den pedtm, ne onemocnla.
Velice tce onemocnla a vyhledala
pohotovost.
Odvezli
ji do
nemocnice
a nasadili siln antibiotika. Protoe ji asi
rok dodrovala detoxikan program, bylo
jej tlo na toxiny velice citliv. Antibiotika
j pitila. Pociovala spoustu vedlejch
ink, kter vak nemocnin personl
ignoroval.

Manela to siln znepokojilo a nakonec

svou enu z nemocnice odvezl, po delm
boji s jejm lkaem. Ten m klientce
dokonce
ekl,
e opust-li
nemocnici,
do dvou dn zeme. Avak za t dny jsem
ji postavil na nohy stailo upravit
jdelnek a podvat bylinn smsi, kter
nemly
dn
vedlej
inky
a nepokozovaly tkn.
Jakmile poznte skuten piny
nemoc a pravou povahu parazit, tato
pravda vs osvobod. Jakmile poznte cesty
prody, uette si spoustu zbytenho
utrpen.

Bh tak ekl: Hle, dal jsem vm na cel zemi

kadou bylinu nesouc semena i kad strom,
na nm rostou plody se semeny.
To budete mt za pokrm."
- Genesis 1,20

269

KAPITOLA IX

Nstroje pro zdrav ivot

V tto kapitole naleznete dal aspekty zdravho ivotnho stylu, kter
vs spolu se zdravou stravou budou provzet na va cest ivotem.
Na nsledujcch strnkch se vm oteve zlat brna do irho
a zzranho svta, plnho pravdivch informac, novch zjm
a monost osobnho rstu.
V prvnm modulu se dozvte o devti zdravch nvycch, kter mete
snadno dodrovat, a tak si upevnit zdrav. Nkter, jako cvien
a hlubok dchn, mon ji provdte. Ostatn, jako kartovn
such ke a mas nohou, pro vs mohou bt novinkou.
V modulu 9. 2 zskte informace o tyech zdravch nstrojch, o nich
jsme se zmiovali na rznch mstech tto knihy, vetn vplachu
jater a lunku.
Bute astn, e ijete. Mjte vdy na pamti, e toto je v ivot,
vae tlo a vae volba. Proda je nekonen. Tte se ze spousty
nstroj, kter pro vs Bh stvoil.

270

MODUL 9.1

Devt zdravch nvyk

1. NVYK
BUTE NA SEBE HODN
k se, e se rodme sami, ijeme
sami (v naem nitru) a umrme sami.
Take milujte onu bytost ve svm nitru,
se kterou ijete ! ijte v bo ptomnosti.
Vtina lid nezn dobe sama sebe a mnoz
se dokonce ani nemaj rdi. Jednou
v meditaci jsem zaslechl hlas: Ty jsi moje
dlo." Uvdomil jsem si, e veker ivot
je bo projev. Vichni jsme bot, bez
ohledu na to, jak vypadme, jak jsme
chyt nebo jak jsme dob" i patn".
Nae fyzick tla jenom uvme. Jakoto
due jsme mnohem vt ne tato tla.
Milujte sebe, ovem nikoli egoisticky.
Bute jako slunce, kter svmi paprsky
osvtluje a heje vechny bez rozdlu.
Milujte vechno, nebo Bh stvoil vechno.
Vy jste bot a to vs zavazuje k tomu,
abyste byli zdrav a astn. Bute hodn
na sebe a na vechno iv.

2. NVYK
MEDITACE: RELAXUJTE,
RELAXUJTE, RELAXUJTE !
Stres omezuje krevn obh, funkce
stev, orgn a lz. Toto omezen
je nepjemn a oslabuje tkn, co m mj.
za nsledek zcpu, bolesti v doln sti zad,
oslaben nadledvin a ledvin, zkosti, srden
problmy a patn trven.
Meditace je jednm z nejdleitjch
kl k relaxaci. Umon vm uvolnit kad
sval a kadou buku v tle. Kdy tlo
relaxuje, uvoluj se mysl i city, kter jsou
vystaveny stresu pedevm. Meditace
je jednoduch, pjemn a me ji kdykoli
provdt kad.
Nejlep je meditovat nkde v stran,
kde vs nebude nikdo vyruovat. Vnujte
meditaci asi ticet minut denn, pokud
mono vdy ve stejnou dobu. Usednte

nebo ulehnte
pjemn.

v pozici,

kter

je vm

Zavete oi a asi desetkrt se zhluboka

nadechnte a vydechnte. Mte skvlou
pleitost k ncviku binho dchn.
Zante se uvolovat a dovolte sv mysli,
aby se odpoutala od mylenek. Uvolujte
se a ve jenom pozorujte. Mete zat
prsty u nohou a postupn uvolovat cel
tlo. Uvolnte nohy, ruce, trup a obliej.
Uvolnte se do t mry, e si budete
pipadat jako vzduch, jako prko unen
vnkem nikam nespchte a po niem
netoute. Jen pozorujte a naslouchejte, ale
dlejte to naprosto uvolnn, jako byste
sledovali njak film. Jakmile jste zcela
uvolnn, mete zkusit zamit pozornost
na cokoli. (Uslyte-li lupnut i tesknut
a ocitnete se mimo sv fyzick tlo,
nepropadejte
panice.
Zavte
mimotlesnou
zkuenost.
Zstate
uvolnn.)
V meditaci jste sami se sebou, bez
vnjch vliv a neustlch poadavk
mysli a emoc. Meditace otevr dvee,
kter byly doposud zaven, a umouje
opravdov len. Vae uvdomovn
si Boha a v vztah k nmu se nesmrn
prohloub. Jakmile se otevete, me vmi
provvat
duch
naprosto
neomezen.
To vm me pinst zzran uzdraven...
Kdy jenom tie naslouchte, nikdy nevte,
co se me pihodit. Mnohem lep je Bohu
naslouchat, ne k nmu mluvit.
Nezapomnejte jenom bt.

3. NVYK

CVIEN
Kdybychom ili v dvn minulosti,
mohli bychom bt poutnky, kte podnikali
dalek
cesty,
nebo
sbrai,
kte
shromaovali potravu, aby nezemeli
hlady.
Museli
bychom
se pohybovat
mnohem vc ne dnes. Pohyb hraje
271

dleitou roli ve zdrav naich tkn. V

krevn
a lymfatick
obh,
zejmna
v dolnch
konetinch,
je vznamn
stimulovn svalovou aktivitou. Vimnte si,
e kdy chvli naprosto bez hnut sedte
nebo lete, zanou vm tuhnout svaly. m
mn je lovk toxick, tm mn bude
po chvlch neinnosti ztuhl.
Existuje spousta skvlch cvien.
Osobn doporuuji napklad p turistiku,
plavn, rebounding, tai-i, streink, jgu,
pasivn aerobik, nebo se jim v t i on
me me vnovat skoro kad.
Bute pod aktivn. Jste-li oslaben,
posilujte pomalu, ale zvyujte svou zt
kad den, jak to jen jde. Cvien
je nezbytn k uzdraven.

4. NVYK

HLUBOK DCHN
Vzduch, kter dchme, pedstavuje
pro nae fyzick tlo ivotn slu. Bez
vzduchu bychom zemeli. Bh stvoil
pirozen cyklus, v nm vdechujeme
kyslk, uhlk, vodk a dusk uvolovan
rostlinami a vydechujeme oxid uhliit,
kter zase potebuj k ivotu rostliny. Kyslk
je pro ns ivotn dleit.
Je to asn zdroj energie, alkalizace
a oxidace. Vzduch, kter vdechujeme,
je alkalick, zatmco vydechovan oxid
uhliit je kysel. Jeliko jsme pedevm
alkalick
druh,
je nesmrn
dleit,
abychom
se nauili
sprvn
dchat
a vnovali urit as hlubokmu dchn.
To nabj n systm negativnmi ionty,
kter v tle vytvej kationtov prosted,
zatmco
povrchn
dchn
vytv
pekyselen a aniontov prosted. Kyslk
a jednoduch cukry jsou hlavnmi palivy
naich bunk, zatmco oxid uhliit
je jednm z hlavnch paliv rostlinnch
bunk.
Vtinu lid nikdo nepouil, jak maj
sprvn dchat, take se stali povrchnmi
dchai". Avak je-li nae dchn povrchn,
nebude n ivot jin. Lid a proda nejsou
oddleni, ale psob spolen jako jeden
celek. Jakmile se lovk vydl z prody,
stane se koist nemoc.

Hlubok dchn energetizuje systm,

posiluje krevn obh a proudn lymfy.
Hlubok
dchn
rovn
ist
mysl
a zkliduje emoce, umouje nm lpe
zakouet mr v ns i v prod.
Ve spiritulnch
tradicch
se dech
nazv prna, i, ki, ivotn sla, duch,
mana, ECK (eckankar)
a mnoha dalmi jmny. Existuje
nkolik jedinc, kte jsou ivi pevn
ze vzduchu. etl jsem o katolick jeptice,
kter se dajn ivila jenom snhem,
vysoko v Himlaji. S mylenkou t pouze
ze vzduchu jsem se zcela vn zaobral
na potku sedmdestch let. Tehdy jsem
il jako poustevnk v nrodnch lesch
a sttnch parcch Floridy. Pl roku jsem
se ivil pouze pomerani a doufal, e se
nakonec obejdu i bez nich. Avak moje
energie byla tak siln, e jsem mval
mimotlesn zkuenosti a podle mtek
tohoto svta jsem se pomtl. inilo
mi pote komunikovat s druhmi. (Lidsk
vdom, na Zemi a v tomto fyzickm svt,
je velice slab, pokud jde o porozumn
prav skutenosti a schopnost komunikovat
s vekerm ivotem.) Nakonec jsem svoje
stravovac nvyky ustlil na syrovm ovoci
a zelenin.
Vyzkouejte
nsledujc
cvien
hlubokho dchn, abyste si zvili obsah
kyslku v tle. m astji ho budete
provdt, tm dve si osvojte lep zpsob
dchn. Ulehnte na zda, na pohovku,
postel i podlahu. RELAXUJTE, RELAXUJTE,
RELAXUJTE !
Pravou
ruku
polote
na bicho tsn nad pupek. Nadechnte
se nosem, ani pohnete rameny. Pozorujte,
jak se bicho roztahuje (pohybuje nahoru)
a nadzdvihuje vai ruku. Nyn vzduch
proud do dolnch plicnch lalok. Potom
vydechnte sty. Bicho se samozejm
sthne a ruka poklesne dol.
Jakmile jste provedli nkolik hlubokch
ndech a vdech, zkouejte zvyovat
pjem kyslku ndechem nejprve do bicha
jako byste ho plnili. Bicho se rozthne.
Potom naplte horn plicn laloky
vdechnte vc vzduchu do hornch hrudnch
272

dutin. Tm se tak pozvednou ramena.

Potom zlehka vydechnte.
A nyn to zopakujte. Nejprve hlubokm
ndechem rozthnete bicho a naplte doln
plicn
laloky.
Pokraujte
v ndechu
a naplte horn laloky ramena a hrudnk
se nadzvednou,
aby
umonily
pln
naplnn plic. Jakmile se plce napln, zlehka
vydechnte.
Hlubok dchn mete provdt
v jakkoli poloze. Nacviujte jej, a se pro
vs stane samozejmost. Hlubok dchn
podporuje alkalizaci, posiluje celulrn
respiraci
a zvyuje
vyluovn kyselch
plyn. Je to skvl cvien na celkov
zklidnn, kter mete provdt ped
meditac.
Otevete
se prod
vemi
monmi zpsoby a budete zaplaveni
vitalitou, svest a pocitem sounleitosti
se vm.

5. NVYK
KARTOVN SUCH KE
V pedchozch
kapitolch
jsme
se zabvali k a jejmi chorobami (viz
nap.
5.
kapitola,
modul
5.9).
Nezapomnejte,
e k
vyluujete
a kilogram metabolickho odpadu a toxin
denn. Je to v nejvt vyluovac orgn.
Kdy se vrstvy va ke zapln kyselinami
a toxiny, objev se vyrky, pupnky,
furunkly a dal kon nemoci. Pe o ki
by mla bt jednou z vaich priorit. Proto
je teba se kad den koupat nebo
sprchovat, co je jet lep. Doporuuji
nainstalovat doma zmkova vody i filtr,
nebo anorganick minerly zanej pry.
Rozdl na kvalit ke a vlas poznte
hy.
Dalm vborn zpsob, jak poslit
zdrav ke, je kartovn such ke. Tm
se nejenom odstran star a odumel kon
buky, ale tak se podpo krevn obh
a proudn lymfy, take ke potom
dch" mnohem lpe. Ve, co k tomu
potebujete, je kart s rostlinnmi vlkny
s dlouhou rukojet. Neuvejte na ki
karte s nylonovmi ttinami. Nejprve
kartujte chodidla, nohy a ruce. Nezle
na tom,
jakm
smrem
kartujete,

nicmn kartovn smujc do stedu

tla psob velice blahodrn. Protoe
na dlanch a chodidlech jsou etn nervov
zakonen, budete pi stimulaci nervovho
systmu zakouet mrn brnn. Takovto
oitovn zvyuje prunost ke. astnci
semin dr. Jensena mohli poznat
na vlastn oi, jak m zdrav ke vypadat.
A do jeho smrti v tiadevadesti letech
byla ke dr. Jensena jemn a zdrav jako
u batolete.
Pobvejte co nejastji na erstvm
vzduchu co nejmn obleeni a nechte ki
dchat.

6. NVYK
SAUNA A PARN LZE
Pocen
hraje
dleitou
roli
v kadodenn detoxikaci. Ke, nkdy
nazvan tet ledvinou, vyluuje stejn
tolik odpadu jako plce, ledviny a steva.
Ke je v nejvt vyluovac orgn. Pi
oslaben ttn lzy nebo sedavm
zamstnn
se tlo
podn
nezpot.
Subkutnn vrstvy ke se zanesou toxiny.
To m za nsledek suchou ki, vyrku,
pupnky, rovku, lupy, dermatitidu apod.
Pocen
je nezbytn
mechanismus
k upevnn zdrav.
Sauny a parn lzn jsou nesmrn
blahodrn, zvlt kdy se v nich uvaj
rzn terick silice. Mte-li monost,
postavte si vlastn saunu. Nebo si udlejte
ve van parn lze. Pouijte hoin
semeno, cayensk pep nebo jin byliny
pidvan do vody kvli dodatenm
istcm inkm. (Viz t instrukce pro
lbu studenmi zbaly v modulu 9.2.)

7. NVYK
NAKLONN DESKA
Naklonn deska je deska nebo irok
prkno fixovan v hlu 45. Polote-li se na
ni hlavou dol, zlepte prokrvovn mozku
a proudn lymfy do dolnch konetin.
Po letech vzpmenho zpsobu ivota
si gravitace vybr svou da na naich
tlech. Trpme nedokrvenm mozku a
na nohou a chodidlech mme otoky.
273

Ke je ochabl a orgny trp prolapsy,

take
nemohou
sprvn
fungovat.
Naklonn
deska
pedstavuje
skvl
zpsob jak v mozku poslit krevn obh.
Me tak pomoci naim vnitnostem, aby
si trochu ulevily od psoben gravitace.

je nesmrn zajmav, ostatn pozorovn

barev v dennm ivot nm pomh lpe
porozumt barvm v naich snech. Nebe
oplv vce barvami, ne si dokeme
pedstavit. Otevete se vym bom
energim. Je to chvatn zitek.

8. NVYK
TERAPIE BARVAMI
(SLUNENM SVTLEM)

9. NVYK
REFLEXN MAS
NOHOU A RUKOU

Veker ivot je tak i onak odkzn

na slunce
jako
drce
energie
a uzdravovatele. Slunen svtlo nm nabz
cel spektrum livch barev a kad
barevn paprsek pedstavuje jedinenou
energii pro len tla. Kad barva
m specifick
inek
na tkn.
A dohromady barevn paprsky vyslaj
nesmrn innou livou energii, kter
prochz vemi bukami tla, piem
je vzpruuje, l a podporuje.

Pod
nervovmi
zakonenmi
v chodidlech se usazuj krystalky kyselin
(moov, fosforov, uhliit, mln atd.)
a bunn
odpad.
Protoe
nervov
zakonen odrej vechno dl do tla,
mohou tyto kyseliny a toxiny vyvolat
devastujc inky v pslunch oblastech.
V rukou a na chodidlech kon napklad
nervy, kter vyivuj srdce. Pokud kysel
krystalky nebo toxick odpad tla na tato
zakonen, me to vyvolat buen srdce,
vysok krevn tlak (kdy stojte nebo
chodte), bolesti v hrudi atd. Tot plat
o vekerch vaich orgnech a lzch,
jeliko nervy, kter je vyivuj, kon
rovn
v rukou
a
na chodidlech.
Kadodenn mas chodidel a dlan rozbj
tyto krystalky a toxick usazeniny, m
vs zbavuje pslunch symptom.

Pobyt na slunci vak nepehnjte.

Slunce je ve sv podstat kysel a pli
mnoho slunenho svtla kod, stejn jako
jeho nedostatek. Vtina lid je mnohem
kyselej ne ono. Proto nejsou na slunci
rdi, nebo se rychle spl. m jste
alkalitj, tm vce si budete uvat slunce
a jeho livou slu. Radujte se z Boha
a prody; koupejte se v boch energich
jsou vude a proud do vaeho nitra.
O len barvami byla napsna spousta
vbornch knih (viz Bibliografie, kde jich
je pr uvedeno). K tomuto tmatu se jet
vrtme pozdji v tto kapitole, a se
budeme zabvat jednotlivmi barvami
a jejich livmi silami. Zkoumat barvy

Reflexologie je asn vda. Vdy

reflexnmi masemi jsem zachrnil ivot
tem lidem, kter postihla srden phoda.
Je to dal jednoduch vda, kter lovka
me uetit spousty utrpen. Pokuste
se proniknout
do tohoto
blahodrnho
systmu !

274

MODUL 9.2

tyi zdrav nstroje,

kter vm pomohou pi detoxikaci... a v ivot
1. NASTROJ

VPLACH JATER A LUNKU

Tato procedura pomh odstraovat
jatern a lunkov kameny.

Potebn vci
250 g za studena lisovanho olivovho
oleje.
2-2,5 dl erstv vylisovan (pokud
mono) vy z ervench grapefruit
nebo vu ze dvou citron.
erstv vylisovan jablen va
(enzymy pomhaj zmrnit nevolnost).
Nepovinn: ppravek na zmken
ppadnch kamen.
Nepovinn: bylinn sms na oistu stev.

Doporuen pprava
Ti dny jezte hlavn syrov ovoce
a zeleninu (nejlpe biologick produkty).
Ti dny pijte rno a veer 2,5 dl erstv
vylisovan jablen vy.
Ti dny oiujte steva. Pouijte sms
na oistu stev, piem jej sla zvis
na pravidelnosti va stevn peristaltiky.
Mrnou sms uijte v ppad, e se
vyprazdujete nejmn jednou denn,
stedn silnou, pokud se vyprazdujete
jednou za dva dny a silnou sms, pokud
se vyprazdujete nepravideln.
Msto bylinn detoxikace mete den
ped vplachem aplikovat klystr.
Je nutn, aby stevn peristaltika
fungovala sprvn.
Chcete-li, mete do jablen vy
pokad pidat 45 kapek ppravku
na uvolovn a rozpoutn ppadnch
kamen.

Poznmka:
V den
vplachu
nekonzumujte po dvanct hodin dnou
tuhou potravu (pouze erstv ovocn vy
nebo istou vodu).

Instrukce
Veker psun tekutin ukonete v 18,30,
nebo pl hodiny ped zahjenm
vplachu.
Zante s vplachem mezi 19. a 21.
hodinou, nebo jak chcete.
Smchejte 250 g olivovho oleje s 2-2,5
dl vy z ervench grapefruit nebo
ze dvou citron.
Vypijte tuto sms bu najednou, nebo
kadch 15 minut tvrtinu, nebo ji pijte
jet pomaleji. Jakmile vechno vypijete,
ulehnte na prav bok a odpovejte.

Doporuen
Pokud pociujete nevolnost a/nebo
se vm chce zvracet, mete sms
zapjet malmi douky erstv
pipraven jablen vy. V konzumaci
smsi vak pokraujte co nejdve. Je-li
vm pod patn od aludku, vypijte
jen tolik smsi, kolik snesete, a potom
ihned ulehnte na prav bok.
Prozkoumejte stolici, zda v n nejsou
kameny. Ty jsou obvykle zelen, ale
nkdy bvaj tak lut, erven nebo
ern. Mohou bt velk jako hrek nebo
jako tvrtdolar i jet vt. Vtina
jaternch a aludench kamen
je mkkch, protoe jsou tvoeny lipidy
a lu.
Pi degenerativnch potch by ml
na vplach jater a lunku dohlet lka.

275

2. NSTROJ

DESTILOVAN VODA
Prodn voda z pramen, studn, ek
a jezer, stejn jako voda z vodovodu
je pln minerlnch ltek, kter se do
n dostaly z pdy a ze skal. Vtina vodnch
zdroj je pln neistot, vetn odpadnch
chemikli, surovch splak a pesticid.
Minerly z tchto vodnch zdroj jsou
anorganick. Je obrovsk rozdl mezi
minerly v lidskm tle a v zemi. Pdn
minerly (anorganick) vykazuj jinou
elektrickou frekvenci, jsou v podstat
inertn a maj nzk elektromagnetick
nboj.
Kdy pr a deov (destilovan) voda
se vsakuje
do zem,
je elektrizovna
energi
minerl
a ostatnch
ltek
obsaench
v pd.
Potom
je voda
nasvna do koenovho systmu rostlin
a dostv se do jejich nadzemnch st.
Tato energie, smchan se slunen energi,
pemuje
anorganick
minerly
ve tkov soli, kter vyivuj rostliny.
Kdy rostliny psobenm enzym kl,
jejich zkladn sloky spolu vytvej
sloueniny.
Minerly
v rostlinch
se nazvaj bunn soli". Mnoh z nich
se spolu sluuj, m maj synergitj
inek a mohou bt lpe vstebny
a vyuity zvecmi i lidskmi bukami.
Zvata a zejmna lid toti potebuj
pijmat iviny o vy frekvenci, ne jakou
maj pdn minerly.
Jsou-li
anorganick
minerly
proputny stevn stnou, psob pouze
jako stimulancia. Jejich elektrick nboj
je nzk,
take
nemohou
proniknout
bunnou membrnou. Pkladem toho
je jd.
Anorganick
jd
se uv
v nemocnicch jako barvivo a pi lb
ttn lzy. Tento druh jdu ttnou lzu
jen stimuluje, navc se me ukldat
a hromadit v jejch tknch, vyvolvat tam
znty a dal komplikace. Nae ly, tepny
a tkn se zanej anorganickmi minerly
podobn jako vodovodn potrub.

O destilovan vod se k, e je
nejlepm rozpoutdlem na Zemi. Je to
jedin voda, kterou me tlo pijmout bez
rizika pokozen tkn. Pomh rozpoutt
iviny, take mohou bt vstebny
a transportovny
do kad
buky.
Rozpout bunn odpad, take je mon
odstranit
toxiny.
Destilovan
voda
je rovn
ideln
na rozpoutn
anorganickch minerlnch ltek usazench
v tlesnch tknch, take ty potom mohou
bt
vyloueny
v procesu
tlesnho
oiovn. Neodplavuje vak tlesn
minerly. Osoby, kter drely pst
o destilovan vod, byly podrobeny mnoha
krevnm testm, kter ukzaly zlepen
podl
elektrolyt.
Destilovan
voda
shromauje a odstrauje minerly, kter
byly vyloueny bukami jako odpad
pekejc normlnmu fungovn systmu.
Je dleit dbt na sprvn pitn
reim. Vtinu vody bychom mli zskvat
ze syrovho a zralho ovoce a zeleniny.
V syrovm stavu tyto potraviny obsahuj 60
a 95 procent vody. Krom toho bychom
mli kad den vypt nejmn dv 3dl
sklenice destilovan vody.
Bylinn aje si pipravujte vhradn
v destilovan vod. Protoe je przdn",
vstebv snadno iviny z bylin. Voda,
kter je pln anorganickch minerl
a jinch ltek, neme z bylin pijmout
vechno, take je z n mnohem slab aj.
Nemte-li
k dispozici
destilovanou
vodu, doporuuji pt vodu upravenou
reverzn osmzou. Filtr se d snadno
namontovat
na vodovodn
potrub.
Nezapomnejte,
e voda
je jednm
z nejvtch prodnch katalyztor. Pijte
hodn erstv, ist, destilovan nebo
pefiltrovan vody, ale nepehnjte to.
Naslouchejte svm pirozenm instinktm.
Mnoho lid se snad chce utopit, kdy
do sebe lije spousty vody. Mjte na pamti,
e syrov strava vm dod vody habadj.
Poznmka: Nikdy nepijte pi jdle.
Tm
rozpoutte
trvic
enzymy
a znemoujete sprvn trven.
276

3. NSTROJ

RICINOV OBKLADY
Ricinov olej, pipravovan ze semen
skoce obecnho (Ricunus communis),
se uv k len odpradvna a jasnoziv
Edgar Cayce jej asto pedepisoval
na mnoho rznch chorob. Pedbn
vzkumy ricinovch obklad, provdn
na George Washington School of Medicine,
ukazuj, e tyto obklady zlepuj fungovn
imunitnho systmu, podporuj dilataci
a zmkuj tkn a svaly.
Jsou-li piloeny na bicho, detoxikuj
trvic stroj. Lze je rovn uvat pi
nejrznjch
bolestech,
vyhezlch
plotnkch, tumorech, zvonn v uch,
nevolnosti, zntech, tvrdch nebo oteklch
orgnech (nap. slezina, jtra, ledviny,
lymfatick uzliny a steva) a cel ad
dalch pot. Mohou tak pomoci uvolnit
nebo rozpustit rakovinn ndory. Obzvl
dobr jsou ricinov obklady na plicn
choroby, napklad na astma.
Pacienty s nemocnmi plcemi, kte
uvaj inhaltory, lze tko detoxikovat,
nebo inhaltory brn uvolovn toxin
z plicnch tkn. Jejich plicn dutiny mohou
bt sice ist, ale tkn maj intersticiln
zanesen. To me psobit na nervovou
soustavu a vyvolat kee. Proto je naprosto
nezbytn
detoxikovat
plce,
chcete-li
se zbavit problm, jako je astma.
Obklady s ricinovm olejem mohou
skvle pomoci pi zchvatu plicn kee, kdy
pacient
potebuje
vzduch.
V tchto
ppadech lze tak podvat kadch deset
minut 1 ajovou liku lobelkov tinktury
jako antispazmodikum. Tento bylinn lk
se uv msto inhaltoru. Nezapomnejte
vak, e nkte pacienti jsou na inhaltor
tak fixovni, e ho mon budou chtt pi
zchvatu pout. Zkuste je pesvdit, aby
tak neinili, ale nebrate jim.

Jejich velkou vhodou je, e se snadno

aplikuj.

Potebn pomcky
Jemn flanelov (bavlnn nebo vlnn)
ltka.
Vystihnte z n pimen velk kus
(napklad 25 x 30 cm na obklad bicha).
Za studena lisovan ricinov olej.
Voskovan papr nebo plastov flie.
Zdroj tepla (nejlpe ohvac lhev, ale
mete tak pout elektrickou deku
nebo poltek).

Instrukce
Slote ltku do klcku 5 a 10 cm
tlustho.
Napuste klcek ricinovm olejem.
Pilote jej na ki v mst, kter
potebuje oetit.
Na klcek pilote kus voskovanho
papru nebo plastov flie.
Na papr i flii pilote ohvac lhev
(nebo jin zdroj tepla). Je-li lhev pli
hork, zabalte ji do runku.
Nechte obklad psobit nejmn hodinu.
V ppad nutnosti jej ponechte piloen
celou noc.
Ricinov obklad se doporuuje aplikovat
tikrt a sedmkrt tdn.
Obklad nen nutn pokad vymovat.
Mete ho ve sklenn ndob uloit
do ledniky pro pt pouit.
Bhem
lby
si dvejte
pozor
na mylenky a pocity, kter se objevuj. Pi
detoxikanm procesu se asto stv, e se
vynouj negativn, jedovat" mylenky
a pocity z minulosti. Netrapte se jimi, vdy
se uvoluj spolen s fyzickmi toxiny.

Zbaly s ricinovm olejem pomhaj

pi enskch chorobch, jako jsou bolesti
bicha
a distenze,
fibroidy
a cysty
ve vajencch a v dloze, endometriza
a bolestiv menstruace.
277

4. NSTROJ

STUDEN ZBALY
Zabalen tla do studenho prostradla
je inn hydroterapeutick procedura,
kterou v USA zpopularizovali dr. John
Christopher a dr. Richard Schulze. Me bt
nesmrn
dleitm
nstrojem
v detoxikanm procesu. Je to velice inn
procedura, kter vypuzuje z ke toxiny.
Prv protoe je tak inn a asto
i vyerpvajc,
nedoporuuji
ji tce
oslabenm osobm, napklad s pokroilou
rakovinou. inek studench zbal je
v tchto ppadech nesporn, avak riziko
plinho vyerpn jedince, kter nem
dostatek energie, je nesmrn vysok.
Poznmka: Jste-li vy (nebo vai
pacienti) siln zeslbl, posilte nejdve svoji
(i jejich energii), ne zanete se zbaly,
nejlpe
syrovou
stravou
a kvalitnmi
bylinnmi smsmi.
Ne uvdm zkladn postup pi lb
studenmi zbaly, kterou me provdt
doma s pomoc blzk osoby kad.

1. krok
V nkolika poslednch dnech ped
zahjenm lby navrhuji konzumovat
pouze syrovou stravu. Tm se steva vyist
od zahnvajcch ivoinch blkovin. Veer
ped procedurou mete aplikovat klystr.
Dr. Richard Schulze pak doporuuje
esnekov vplach. Ten by se ml provdt
rektln stkakou. Vlote do mixru osm
a deset
velkch
strouk
esneku
a rozmixujte je s 50 dly octa z jablenho
motu a 50 dly destilovan vody", rad dr.
Schulze. Pro konzumenty syrov stravy
mi to pipad moc siln, ale mnoha
toxickm jedincm to urit prospje. m
jste zdravj, tm citlivji reagujete
na ostr jdla.

ke. Do jednoho bavlnnho sku vlote

30 g suen hoice a do druhho stejn
mnostv rozdrcenho zzvorovho koene.
Chcete-li to mt opravdu hork", pidejte
jet sek s cayenskm pepem. Osobn
vak doporuuji vyzkouet nejprve lbu
studenm zbalem bez pepe.
Vlote
sky
do vany
a nechte
je louhovat. Pomate se vazelnou na vech
citlivch tlesnch partich, vetn genitli
a bradavek. Mli byste v hork vod
vydret nejmn 10 a 15 minut. Horko
poslze pimje tlo k pocen.
Doporuuji pt hork bylinn aj
z ebku nebo zzvorovho koene,
abyste se jet vce rozehli a nebyli
dehydrovni. Jakmile horko a diaforetick
psoben bylin, zejmna ebku, zanou
roztahovat ki a otevrat pry, zanete
se potit. Horko tak stimuluje krevn
i lymfatick obh a vyluovn k.
Vypijte tolik aje, kolik mete. Jste-li
maltn, podejte pomocnka, aby vm
piloil na elo nebo tl studen obklad.
Mjte
po ruce
lobelkovou
tinkturu,
kdybyste dostali kee. Nikomu vak
neradm, aby to nechal dojt tak daleko.
Ped
zahjenm
terapie
vlote
do mrazniky nebo kble s ledovou vodou
velk bl bavlnn prostradlo. Budete
ho potebovat, jakmile vylezete z vany.

3. krok
Vlezte do vany a ponote se do hork
vody a po hlavu. Je to velice posilujc
a osvujc,
zejmna
s cayenskm
pepem. Zstate ve vod tak dlouho, jak
to jen vydrte. Kdy z vany vylezete,
nechte se zabalit do studenho prostradla.
Vte mi, e nebudete ctit zimu. Jste tak
rozpaen,
e vm
to bude
pjemn.
Spolen
psoben
horkho
tla
a studenho prostradla vythne z ke
dal toxiny.

2. krok
Zante napoutt vanu velice horkou
vodou, v n dokete vydret ponoeni
a po hlavu bez poplen nebo porann

278

4. krok
A te hajdy do postele, zabaleni
do studenho
prostradla.
Je as
na odpoinek a hlubok spnek a do rna.
Dejte na postel plastovou flii nebo njak
vodovzdorn materil, aby se nenamoila.
Pes to tozprostete bavlnn prostradlo.
Potom
se nechte
zabalit
do jinho
bavlnnho prostradla a bavlnn nebo
vlnn pikrvky jako do kokonu. Kvli
dal
stimulaci,
imunitn
reakci
a antiparazitickm
inkm
si mete
nechat namazat chodidla rozetenm
esnekem.
Rno
si prohldnte
prostradlo,
do nho jste byli zabaleni. Spatte na nm
nkter vyplaven toxiny. Osprchujte se
a dkladn si oistte ki. Velice vm
prospje, kdy si jet okartujete suchou

ki. Mete pokraovat v konzumaci

syrov stravy pevn erstvho ovoce,
v
a destilovan
i filtrovan
vody.
Pesvdte se, zda stevn peristaltika
funguje normln.
Existuje mnoho prodnch terapi,
kter
mete
pout
na podporu
detoxikanho procesu. Bute trpliv, tlo
reaguje rdo, ale m vlastn hlavu.
Nejdleitj ze veho je, co jte. Radujte
se z va cesty do pevnho zdrav. Je to
jenom vae cesta. Vy pece znte sv tlo
lpe ne kdokoli jin. Naslouchejte mu.
Dejte na intuici a nikam se neete. Zdrav
pijde samo, kdy vytrvte. Budete
pekvapeni, jak rychle doshnete pevnho
zdrav. Odtud je u jen krek k vitalit.
Vytrvejte, dokud se zdrav zpsob ivota
nestane vam novm ivotnm stylem.

Pirozen sla v kadm z ns

je nejvtm litelem nemoc.
- Hippokrates

279

KAPITOLA X

Zdrav a spirituaita
Nejsme jen naimi fyzickmi tly. Mme rzn tla", jsme
mnohovrstevnat bytosti, emu ovem mlokdo rozum. Nicmn
jednora
a jednoduchost
ivota
se stanou
zejm,
jakmile
si uvdomme, co je to vlastn vdom.
Ve sv podstat jste istm vdomm bez mylenek a emoc. To je
vae prav J", kter je vdy s vmi, bez ohledu na to, co zakoute
ve vnjm svt. Ped svm pravm J istm vdomm
se nemete nikam skrt, ono neustle pozoruje, co vae mysl
a emoce vytvej. Toto J je pozorovatel pozorovanho. Ani kdy lid
sahaj po drogch nebo alkoholu, aby ped sebou, respektive ped
tmto J, unikli, nen jim to nic platn. Vae vdom je jedinou vc,
kterou nemete zniit ani se j zbavit. Je nesmrteln. Je to vae
soust, kter se me rozrst do nekonena.
Navzdory rozenmu nzoru lovk nepotebuje myslet, aby byl.
A zastavte mylen, plnovn a chtn, stanete se vdomm. Nyn
jste vak pipoutni k vaim mylenkm, pocitm a tubm pozornost,
kterou tmto enetgim vnujete. Vdycky tomu ale tak nebylo.
Vzpomnte si jet na dtstv ? as, jak ho znme, pto vs tenkrt
neexistoval. Byli jste ponoeni do hry, dokud vs maminka nezavolala
k obdu.
Vdom je ivotn sla, kter vyzauje ze veho. Opravdov zdrav
je nsledek celistvost, v n jsou tlo, mysl a emoce sladny s tmto
ivoucm vdomm a s Bohem. Toxick stavy, jimi trpme, jsou nam
vlastnm dlem. Avak protoe je vytvme nam ivotnm stylem,
vetn na stravy a naich mylenek, meme je zmnit. Meme
obnovit a regenerovat tlo a mysl.

280

Anatomie stvoen

DUE

prav J

TLO EGA
podvdom (individualita) terick

TLO IST MYSLI

MENTLN
ROVE
NEBO MYSL

kosmick (Kristovo) vdom

PAMOV
(KAUZLN) TLO

minulost, ptomnost a budoucnost

(hmota, energie, prostor a as)

EMOCILN
ROVE

EMOCIONLN
TLO

MECHANICK
ROVE

FYZICK TLO

motivace, pocity

dopravn prostedek
281

Fyzick tlo
Akoli
fyzick
tlo
potebujete
k vaemu pobytu ve fyzickm svt, nejste
jenom jm. Fyzick tlo je dopravn
prostedek, jako auto, kter vs zaveze,
kam potebujete. Je to stroj, krer se sm
seizuje. Jeho zkladn potebou je pouh
peit. Jeho vdom je bunn. Toto tlo
je vae ochrana. Je velice hutn; tvo
ho pedevm
voda,
buky,
toxiny
a minerly. Nervov soustava a mozek jsou
jeho doruovatelsk/komunikan sluba,
bez n by buky nevdly, jak maj
reagovat na vnj stimuly nebo na jin
buky. Nicmn navzdory vem svm
asnm schopnostem a monostem ije
fyzick tlo v porovnn s vnost velice
krtce.
Zastavme
se vak
a zapemlejme. Je-li nae fyzick tlo
stvoeno pouze z hmoty, odkud je nae
vdom ?
A odkud pichzej mylenky
a emoce ?
Tmto otzkm porozumte
mnohem snadnji, pokud jste ji mli
njakou mimotlesnou zkuenost. Mnoho
lid si dnes na zklad takov zkuenosti
zan uvdomovat, e nejsou omezeni
na toto tlo. Nkte zcela bn praktikuj
vymsovn z tla. adu let jsem pracoval
v razov medicn a ml jsem monost
bt v blzkosti osob, kter prodlaly takov
zkuenosti, stejn jako tch, kter pely
do dalho dobrodrustv. Strvil jsem
rovn
mnoho
let
experimenty
s vymsovnm z tla, take jsem poznal
mnoho rovn byt i nebes, kter vskutku
existuj. (Nezapomnejte, e Je ekl:
V dom mho Otce je mnoho komnat.")
Fyzick tlo pouze uvme, avak
oivujeme ho nam vdomm. A pijde
as
ho opustit,
jednodue
od nj
odpoutme pozornost a odejdeme.
Prostednictv
rozenho
vdom
pichz bo poznn, e vichni jedno
jsme". Jakmile jste zakusili tuto rove
vdom a porozumn, naleznete absolutn
lsku a objevte, e jste bom projevem.
m zdravj jste ve vech vaich tlech,
tm skvlej a astnj je v ivot a tm
vce lsky a Boha budete zakouet
v kadikm jeho okamiku.

Nae vdom pochz z naeho spojen

s Bohem,
z na
neoddlitelnosti
od Jedinho. Vtina lid, kte v v Boha,
bude urit souhlasit s tm, e Bh
je vemocn, vevdouc a vudyptomn.
To znamen, e je nekonen. Nen msta,
kde by nebyl. Bh nem dn hranice,
a tak neme bt nijak omezen. Take Bh
neme mt dn tvar ani substanci
(akoli tak bv asto znzorovn), nebo
by potom byl omezen. Bh neme bt
omezen na tlo, ani na emoce, ba ani
na mylenky, nebo to vechno je omezujc
a zaloen na vdn a zkuenostech, nikoli
na pravd.

Emocionln tlo
Existence emocionlnho tla, jemu
se tak k astrln tlo", byla dobe
zdokumentovna
mnoha
cestovateli
do sousednch dimenz byt. Toto astrln
i emocionln tlo je ve sv podstat pln
jin ne tlo fyzick, ale vypad podobn.
Je to tlo pocit a emoc. d mylen
a motivuje fyzick tlo. Bez touhy byste
ve fyzickm svt nic nestvoili.
Vy vak nejste vaimi emocemi ani
vam emocionlnm tlem pouze
je uvte k dalmu zakouen svta. Ale
zdrav vaeho fyzickho tla me bt siln
ovlivnno vam emocionlnm tlem. Zlost,
nenvist a hnv ni vae jtra. rlivost,
zkost a negativn emoce pokozuj ledviny
a nadledviny. Strach, pomluvy a egoismus
ohrouj srdce. Z toho veho je zejm, jak
dleit je zskat kontrolu nad tmto tlem,
kter uvte k vyjadovn emoc.

Mentln tlo
vaha o emocionlnm tle ns pivd
k mysli ili mentlnmu tlu. Bh stvoil
toto mentln tlo, aby zformovalo svt.
V tomto tle i rovni byt se zjevuj
mylenky. To je tam, kde ji existuje
dualita,
kde
se tvo
musk/ensk,
nahoru/dol, ern/bl, mal/velk atd.
Chcete-li nco vytvoit, muste o tom
nejprve pemlet. Muste mt (nebo
si uinit) uritou pedstavu, kter
282

vychz z toho, co ji znte nebo co jste

zakoueli v minulosti. A s tou potom tvote
vai budoucnost. Mylen je zcela omezen
na minul zkuenosti i podmnn reakce.
Nejlep bude, kdy si mysl pedstavme
jako pota me fungovat pouze tehdy,
je-li naprogramovna.
Vae emocionln a fyzick tlo pouze
odpovdaj na mylen. Mylen je tvrcem
pedstav a emoce jsou hybnou silou
i zjevovatelem tchto pedstav. Veker
mylen a emoce jsou jako vae fyzick tlo
prochzej zrozenm, ivotem a smrt.
Mysl je pouze dal tlo", kter uvte
k zakouen svta a s nm tvote
zkuenost".

Ego
Ego je tlo oddlenosti". k:
J jsem oddleno od veho ostatnho
a odliuji se od nj." To je prvn tlo, kter
muste jako due pout, kdy vyrte
na cestu do svta. Toto je prvn pekka,
kter vs oddluje od Boha, a posledn,
kterou muste pekonat, abyste se od svta
opt osvobodili. Jakmile pekonte sv ego,
kter je omezen a omezujc mal" j,
mete opt zakouet pravdu skutenho,
neomezenho J. Zjistte, e jste byli
vdycky tam" nebo zde". To jenom vae
prav J bylo zakryto vaimi tly a jejich
funkcemi.
Jeliko
je Bh
vemocn,
vevdouc a vudyptomn, potebuje
toto oddlen, aby mohl bt zakouen.

Vechno dohromady
Mohli byste se ptt, pro uzavrm
Zzranou detoxikaci touto kapitolou. inm
tak proto, abych vm pomohl obnovit
spojen s vam pravm J a podal
vysvtlen, pro uvm pojmy tlo",
emoce", mysl" a due". Uzdravit se mus
vechna vae tla, chcete-li bt dlouho ivi
a pekypovat vitalitou. Kad z tl", kter
uvte, ovlivuje vechna ostatn. Zapadaj
do sebe a reaguj vzjemn tak pesn,
e se spolu s vtinou vdc myln
domnvte, e jsou jednm tlem. Nejsou.
Existuj proto, aby stvoen dodala barvu,

vni, formu a strukturu. Kad z tchto tl,

kter uvte, je tvoeno atomy jeho
nebesk rovn. Kad z tchto tl vytv
ve fyzickm tle elektrickou reakci, kter
je jeho reaktivnm mechanismem. Chcete-li
poznat pravdu, muste nahldnout za zvoj
fyzickho, emocionlnho a mentlnho tla
(svta).

Posledn dky
Osvobote se z okov, je vs poutaj
k tomuto svtu. Bute jako mal dti",
kter se dovedou radovat z ptomnho
okamiku. Ptomn okamik je vn
a ist vdom (jm jste ve skutenosti vy)
ije jedin v nm. Mjte na pamti,
e mylen je zakotveno v ase. Minulost
a budoucnost jsou pouhmi pedstavami
mysli, piem pam a touha spltaj vai
budoucnost.
Uvejte
pirozen
bo
zkony
k vytvoen pevnho zdrav. Vzhlejte k sle
a rozvoji nekonena, nikoli k omezen
a ohranien konen. Uvdomte si, e jste
bom projevem a e to, co zakoute,
zakou Bh. Pro by jinak Bh tvoil ?
Povaujte kad okamik za duchovn
zkuenost. Vycitujte a objevujte bostv
ve vech vcech. Budoucnost nen dleit;
nezle na tom, jak zmny Zem
podnikne, aby se oistila. Nyn jde o vs
a vae peit. Jednoho dne pijde chvle,
kdy budete muset sv tlo opustit, a tak
se ponote do svho nitra a poznejte sv
J.
Ped mnoha lety mi jeden velice star
uitel ekl, e ije sm". Vechno se rod
samo, ije oddlen od veho ostatnho,
a odchz (umr) samo. Nue, v tto
osamocenosti poznejte, kdo jste. Vtina
lid neme bt bez televize nebo rdia.
Boj se tto osamocenosti. Nae due
se kvli tomuto strachu a touze po Bohu
staly zvisl na fyzick a emocionln
rovni. Modlete se k Bohu, meditujte o nm
nebo rozjmejte, ale o nic Boha neproste,
jenom mu naslouchejte a vycitujte ho. Bh
je vudyptomn,
nen
msta,
kde
by nebyl. Kdy pod jenom mluvte,
pemlte nebo toute, jak mete 283

Boha vyciovat, uvdomovat si jeho vnou

ptomnost ?
Otevete brny vnmn a nebojte
se duchovn rst a rozvjet se. Tm
setesete
stres
ze vech
vaich
tl
a umonte
zahjit
lebn
proces.
Opravdov len je komplexn, zatmco
bn
len
je specifick,
izolovan.
Opravdov len je rozpnav, zatmco
bn
len
je zen,
omezen.
Povaujte vechno a kadho za bo

projev a rozdvejte bo lsku vem. Kdy

zakoute ndheru absolutn lsky a Boha,
zskte rovn pravou vitalitu. Mjte srdce
neustle dokon.
Naute se udrovat odstup od mylen
a emoc a jenom pozorovat. Bute vam
pravm J. Opravdov modlitba a meditace
nen o niem jinm osvobote se od
vaich
tl,
abyste
mohli
zakouet
opravdov splynut s Bohem. Oisujte se
a posilujte se, vemi zpsoby.

Kdy pijde v as...

U mimodnch ppad a nkterch ppad pokroil rakoviny
me neschopnost uzdravit se naznaovat, e piel as opustit tuto
planetu. Fyzick, emocionln a mentln tlo jsou pouh dopravn
prostedky na na cest tmto svtem, nemohou existovat vn.
Nemli bychom mt strach z Boha, ani z oputn tohoto svta. Prav
J nikdy neumr pouze vae tla umraj. Vy, jakoto due, ijete
vn. Tento fyzick svt je jeden z nejkrunjch boch svt.
Odchod z nj proto mete vnmat jako poehnn a tit se do
dalho svta. A pokud jde o m, pi kad mimotlesn zkuenosti
jsem nachzel jen samou radost, extatick vdom a istou lsku.
Pijmejte neustle bo lsku. Kdyby tak inili vichni, byl by tento
svt pln jin. ijte v te" a budoucnost nikdy nepijde. Naute
se radovat z kadho okamiku, bez ohledu na v zdravotn stav,
jakkoli se jev kriticky a beznadjn. Uite svj ivot takov, jak
ho chcete mt. Chcete-li, aby vae tlo bylo zdrav, nech je
uzdravte jej. Je na vs a jedin na vs, aby se uzdravilo. Je to vae
volba.

Bute poehnni !

284

MODUL 10

DODATKY
DODATEK A

Test bazln teploty

k oven funkce ttn lzy
Test
bazln
teploty
je pomrn
pesn, pokud se teplota m v podpan
jamce kad rno po tyi dny za sebou.
Je-li teplota trvale nzk, svd to
o hypotyreze neboli snen innosti ttn
lzy,
navzdory
tomu,
co naznauj
laboratorn testy.

Jak si mit bazln teplotu ?

Veer
ped
ulehnutm
sklepejte
teplomr a polote jej vedle postele
na non stolek nebo na idli. PESVDTE
SE, E JE OPRAVDU SKLEPAN.
Rno po probuzen zstate leet,
vlote teplomr do podpan jamky a pevn
jej stisknte. Uvolnte se a NECHTE TAM
TEPLOMR
DESET
MINUT.
Potom
ho vyjmte a zapite si teplotu.
Sledovn rann bazln teploty asn
pomh
pi
zjiovn
hypotyrezy.
Nejvnj
dopad
m hypotyreza
na metabolismus a zuitkovn vpnku.
Normln bazln teplota je 36,6
a 36,8 C.

detoxikovat ttnou lzu a zajistit psun

organickho jdu. Hypotyreza je vtinou
zpsobena hlenem, kyselinami a cizmi
blkovinami, kter doslova ucpvaj tkn
ttn
lzy.
Nejinak
hypertyreza.
Detoxikace je nejdleitjm nstrojem
k odstrann problm se ttnou lzou.
V dnen
dob
m mnoho
lid
genetickv oslabenou ttnou lzu. Odpov
je pod sten: Detoxikujte a posilujte jej
tkn i cel tlo Hlavn bute trpliv. Ne
se d vechno do podku, me to trvat
rok i dle.
Datum_____________Teplota_____
Datum_____________Teplota_____
Datum_____________Teplota_____
Datum_____________Teplota_____
Menstruujcm enm doporuuji, aby mili
bazln teplotu tak druh a tet den cyklu.
Datum_____________Teplota_____
Datum_____________Teplota_____
Datum_____________Teplota_____

Mte-li bazln teplotu ni ne 36,6

C,
poukazuje
to na
rzn
stupn
hypotyrezy. Mte-li vak teplotu vy ne
36,8 C, mete trpt hypertyrezou.

Datum_____________Teplota_____

Bazln teploty mezi 36,1 a 36,6 C

jsou mnohem snze liteln ne teploty
v rozmez 35 a 36 C. Tyto teploty jsou
nebezpen nzk a vyaduj mnohem
radiklnj detoxikaci a bylinnou terapii.
Pi nzkch bazlnch teplotch je teba

Datum_____________Teplota_____

DAL MEN
Datum_____________Teplota_____

Datum_____________Teplota_____
Datum_____________Teplota_____
285

DODATEK B

Rodina prodnch terapi

Bh nm nabz irok spektrum
prodnch terapi, z nich nkter nebyly
dosud objeveny. chvatnost tchto metod
spov v jejich skvlm psoben. Nkter
mohou bt zprvu bolestiv, nebo pronikaj
hluboko do tkn, aby z nich uvolnily
toxiny. Jin, kter posiluj proudn energie
a roziuj vae vdom, jsou jemn
a bezbolestn. Prodn terapie ovlivuj
nejenom
fyzick,
ale
i mentln
a emocionln tlo.
Len
piny
se velice
li
od obyejnho potrn symptom. Prodn
lebn terapie lze rozdlit do dvou skupin,
na lebn a detoxikan systmy. Nkter
lebn
systmy,
napklad
mas,
podporuj detoxikaci. Oba systmy jsou
v dnen dob poteba jako sl, protoe
jsme zamoeni toxiny a nae tkn jsou
zoufale oslaben. Osobn vak dvm
pednost detoxikanm systmm, nebo
maj trval vsledky. Vitalita a uzdraven
oslabench i zdegenerovanch tkn
to by mlo bt vam clem. Mjte radost
z prodnch
terapi,
nebo
oiuj
a petvej vae fyzick i spirituln tlo.

AKUPUNKTURA A AKUPRESURA
Akupunktura
a akupresura
jsou
systmy, kter uvaj jehel, respektive
tlaku, k rozproudn zablokovan energie,
zejmna do oslabench nebo ucpanch
oblast.
Tlo zcela pirozen zamuje svou
energii tam, kde existuje podrdn nebo
obstrukce.
To me
vyvolat
bolest
a nepohodl. Rozproudnm zatuhl energie
podpome cirkulaci krve a lymfy tmito
oblastmi.
To posl
imunitn,
nutrin,
antioxidan
a elektrolytickou
reakci
a pome z tchto oblast odstranit znt
a toxicitu.

Akupunktura a akupresura pomohly

milionm lid vrazn zlepit kvalitu jejich
ivota. Detoxikace provzen jednou
z tchto terapi tvo nedostin pr.

ENERGETICK MEDICNA
Z dnenho
duchovnho
obrozen
se vynoila energetick medicna. Tato
vda je zce spjata s kvantovou fyzikou
a zamuje se na psoben elektrick
a elektromagnetick
energie
na buky,
tkn, orgny a lzy. Studium elektiny
ns vdycky pivede k Bohu a bomu
stvoen, ponvad pojednv o energii.
Veker hmota je zhutn energie.
Bez energie by nic neexistovalo, ani
vdom. Vdom je ist energie ve sv
nejstatitj, nicmn aktivn podob.
To je dal paradox. Znamen to, e Bh,
stvoitel, je ist neomezen energie,
zatmco jeho svt je tato ist energie
zhutn
a omezen
do tvar.
Kdy
se ist energie rozlv do svta, tvo
elektrick proudy. Energie, kterou tyto
elektrick
proudy
vyslaj,
se nazv
elektromagnetick.
Kadik
atom
vyzauje
elektromagnetickou
energii
ze svho
pohybu. Kdy se pidru k jinm atomm,
vzniknou sloueniny a struktury, jejich
energie se sms a rozz se cel paleta
barev. Prav krsa stvoen je nekonen
barevn spektrum, kter vyzauje z jeho
projev. Tato energie proud z vaeho
vdom, respektive due, mentlnmi svty
va mysli do emocionlnch svt (astrln
rovn) a do tohoto fyzickho svta. Tato
elektromagnetick energie vyzauje mnoho
rznch barev v zvislosti na frekvencch
i druzch struktur, kter due zvec,
lidsk, rostlinn nebo minerln pijm.
Dosaen rove vdom a ivotn styl
kadho jedince ovlivuj a vymezuj 286

zpsob, jakm je tato energie zakouena,

nebo veker ivot je urovn energi.
Individuln rove vdom (lovka,
rostliny, zvete atd.) rozhoduje o intenzit
a barv pslun energie. Kdy se tomuto
proudn
energie
postav
do cesty
pekky, objev se ne-moc.
Tvoen je energie v pohybu. Kad
mus pijmat takov energie (a t s nimi),
kter odpovdaj jeho rovn vdom. Tyto
energie jsou obsaeny v potravinch,
mylenkch, emocch, vnjch vlivech atd.
rove vdom se me mnit, kdy
jedinec duchovn roste (zakruje). Jakmile
vyvstane jakkoli nesoulad mezi tmito
energiemi,
vpl
se nemoc.
Energie
ve vaem
fyzickm
tle
se nazv
endogenn
energetick
pole,
zatmco
energie mimo nj exogenn energetick
pole.
Existuje nekonen mnoho druh
a frekvenc
energi.
Rozliujeme
nzkofrekvenn paprsky stejnosmrnch
proud,
rdiov
vlny
o stednch
frekvencch,
mikrovlnn,
radarov
a infraerven
zen
a rovn
vysokofrekvenn
rentgenov
zen
a gama paprsky.
Ve 4.
kapitole,
pojednvajc
o zsadch a kyselinch, jsme se zabvali
ionizac.
eeno
v kostce,
ionizace
je rozkldn struktur na jin struktury. Pro
ivot je nesmrn dleit, nebo ivot
se neustle promuje. To se tk veho,
od naeho vdom a po nae tlo i svt,
v nm ijeme. Tvoen je neustl zmna,
neustl rst a rozpnn.
Elektrickm zneitnm rozumme
toxick psoben elektrickch proud
a jejich elektromagnetickch energi, kter
pokozuj tkn. Rentgenov zen a gama
paprsky jsou siln ioniztory, kter mohou
zniit
biologick
tkn.
Ultrafialov
a nkter viditeln svteln zen ponkud
ionizuj.
I kdy
rdiov,
mikrovlnn,
radarov
a infraerven
zen
jsou
povaovny za neionizujc, mohou podle
mho
nzoru
katastrofln
pokodit
mozkov a nervov tkn, zejmna pi
dlouhodobm psoben. Tyto neionizujc

paprsky" se dl na dva druhy: termick

(produkujc
teplo)
a netermick
(neprodukujc teplo). Prvn samozejm
psob
na biologick
tkn
mnohem
destruktivnji.
Netermick,
neionizujc
zen
se uvaj
v medicn
k pozorovn
a diagnostikovn
tkovch
oslaben
(nap. EKG a EEG).
Lid
pomalu
zanaj
pichzet
na kloub ivotn sle a tomu, jak psob.
Muste vdy hledat pravdu a duchovn rst,
zkoumat nekonen bo svty zevnit
i zven.
Poznmka Jste-li kysel, zmn tato
okolnost elektromagnetickou energii vaeho
tla, co zv termickou energii a ionizaci.
To pokozuje tkn celho tla.

AROMATERAPIE UVN
SILINCH OLEJ
Vdycky km, e kdy dchte, tak
jte.
Aromaterapie
je zaloena
na schopnosti rostlinnch silinch olej
posilovat, lit a regenerovat tkn. Tyto
oleje
meme
pijmat
inhalovnm,
polyknm nebo vstebvnm k. FDA
jejich polykn nedoporuuje, ale miliony
lid na celm svt tak in vdy jejich
vstebvn k je pln stejn jako jejich
polykn.
Silin oleje jsou nesmrn inn.
Pedstavuj jednu z nejsilnjch rostlinnch
sloek. Psob hluboko ve tknch, a kdy
se uvaj rozumn, lze s nimi doshnout
skvlch vsledk. Zkuste je uvat jako
pomocn prostedek pi obnov zdrav.
Jednotliv oleje maj, podobn jako byliny,
specifick inky na nejrznj orgny
a tlesn procesy. V Bibliografii naleznete
literaturu na toto tma.

Silin oleje a jejich uit

BAZALKOV
OLEJ

Je amispazmodick. Uv se na migrny,
zlepuje duevn schopnosti, posiluje
nervov systm (rozptyluje zkost
287

atd.), podporuje ttnou lzu (potlauje

deprese), posiluje nadledviny.
BERGAMOTOV OLEJ Uv se na
kon choroby, obstrukn nemoci dchacch
cest, sinusitidu, posiluje lymfatick systm,
moov cesty, endokrinn lzy, odstrauje
znty, hub parazity. M rovn psobit
na hypotalamus.
BEZOV
OLEJ

Je vhodn
na artritidu, bolesti, detoxikaci, kon
choroby a obstrukce lymfatickho systmu.
HEMNKOV OLEJ Uvoluje
ztuhl svaly, uv se na alergie, znt
moovho mche, zkosti a poruchy
zavn.
HEBKOV OLEJ Je vborn
na ucpan dchac cesty, revmatismus,
alergie
(hebek
posiluje
lymfatick
systm), proti stresu, bolestem hlavy
a tuberkulze. Siln antiparazitikum.
CITRONELOV OLEJ Uv se na
choroby pojivovch tkn a jako digestivum
(posiluje slinivku, jtra atd.), stimuluje
lymfatick systm, moov a dchac cesty,
nervovou soustavu a svalstvo.

FENYKLOV OLEJ Uv se na
respiran nemoci, zejmna astma, proti
zcp a na trven. Posiluje jtra.
GALBANOV OLEJ Pr podporuje
duchovn rst. M antibakteriln inky
uv se proti parazitm. Posiluje krevn
a lymfatick obh, psob proti stresu.
GRAPEFRUITOV OLEJ Stimuluje
lymfatick systm. Hoj ki, posiluje jtra.
Antiparazitikum.
JALOVCOV OLEJ Posiluje moov
cesty, zejmna ledviny, pomh pi
cukrovce (nebo tento olej podporuje
slinivku), stimuluje endokrinn lzy vetn
nadledvin, l dnu. (Siln olej uvejte
opatrn !)
JASMNOV OLEJ Uv se na
znty,
choroby
jater
a respiran
onemocnn; podporuje nervovou soustavu
a svalstvo,
posiluje
nadledviny
(pi
zkostech).
KADIDLOV OLEJ Posiluje imunitn
a lymfatick systm, podporuje erven
krevinky, l tumory a znty, ist
moov cesty.

CITRNOV OLEJ Podporuje

slinivku (nap. pi cukrovce a patnm
trven). Stimuluje lymfatick systm,
posiluje moov cesty (ledviny a moov
mch), l zjizven tkn, zastavuje
krvcen.

KAJEPUTOV OLEJ (tea tree oil")

Skvl
olej
na podporu
imunitnho
a lymfatickho
systmu.
Uv
se pi
zardnkch,
m fungicidn
a antivirov
inky.
Dobr
na spleniny,
oky
a bradavice.

CYPIOV
OLEJ

Posiluje
lymfatick systm. Uv se na artritidu,
nvaly horka, mravenen, podporuje
slinivku a krevn obh.

KORIANDROV OLEJ Je dobr

na slinivku (podporuje trven), posiluje
srden innost, krevn a lymfatick obh,
pomh od bolest.

ESTRAGONOV OLEJ Digestivum

(stimuluje slinivku, jtra). Uv se pi
zntech, jako laxativum a antiparazitikum.
Pomh pi anorexii a posiluje nervovou
soustavu.

LEVANDULOV OLEJ Skvl

na ledviny
a moov
mch,
proti
bolestem hlavy a u, zkliduje nervovou
soustavu. Tento olej pomalu vyivuje
nervy.
Uv
se
k detoxikaci
jater
a lunku. Vborn hoj veker kon
neduhy i popleniny.

EUKALYPTOV OLEJ Pomh pi

vekerch plicnch chorobch, cukrovce,
bolestech
hlavy,
ucpanch
dutinch,
lymfatickch obstrukcch a zntu ledvin.

LOTOSOV OLEJ Uv se jako

tonikum.
Pr
navozuje
euforii.
M spirituln a kancerostatick inky.
Posiluje imunitn systm.
288

MAJORNKOV OLEJ Podporuje

nadledviny
(pi
zkosti,
nervovch
onemocnnch, stresu). Vborn na ttnou
lzu (pi depresch, bolestech hlavy nebo
tvorb podlitin). M fungicidn inky.
Posiluje respiran systm a svalstvo.
Pomh odstraovat klata. Tlum znty.
MUKTOV OLEJ Digestivum
(podporuje slinivku) a laxativum. Pomh
utiovat
zvracen.
Stimuluje
srden
innost.
MYRHOV OLEJ Pomh pi
zntech, obstrukcch dchacch cest
a hypertyreze.
M fungicidn,
antibakteriln a sedativn inky.
OLEJ Z MTY KADEAV Posiluje
jtra, moov cesty a lymfatick systm.
Pomh pi respiranch onemocnnch,
zkliduje nervovou soustavu. Je fungicidn.
OLEJ Z MTY PEPRN Skvl
na ucpan dchac cesty; antispazmodikum
a digestivum (podporuje slinivku, jtra
atd.). Uv se na kon choroby a znty,
posiluje moov cesty, byst mysl. Pomh
pi rann nevolnosti, oku, zvratch
a nav.
Uv
se pi
lunkovch
kamenech a bolestech zub.
OLEJ
Z ROVHO
DEVA

Antiparazitikum (antibakteriln, fungicidn,

atd.). Uv se na kon choroby, jtra,
nervovou soustavu, nadledviny (tlum
stres, zkost, zahn starosti).
OLEJ Z ALVJE LKASK
Skvle detoxikuje, eho se vyuv pi
obstrukcch plic, lymfatickho systmu,
dutin, jater, ke a krevnho obhu.
Vborn diuretikum a digestivum. Uv se
k vyvoln pocen (kvli vylouen toxin
k).
M antibakteriln,
fungicidn
a antivirov inky.
OLEJ Z ALVJE MUKTOV
Udruje hormonln rovnovhu, podporuje
innost lymfatickch lz, posiluje nervov
systm, pomh od bolest hlavy.
OREGNOV OLEJ Antiparazitikum
(dky svm fungicidnm, antibakterilnm
a antivirovm inkm), stimuluje imunitn
systm.

PAULIOV
OLEJ

Posiluje
nervovou soustavu, lymfatick a endokrinn
systm, zejmna nadledviny (pi zkosti
a stresu) a ttnou lzu (pi depresch,
bolestech hlavy a horece). Skvl na kon
choroby. Uv se jako diuretikum a pi
alergich,
kter
vyaduj
stimulaci
lymfatickho systmu; byst mysl.
PELARGNIOV OLEJ Uv se na
slinivku (zejmna pi cukrovce nebo
poruchch
trven),
na jtra/lunk;
detoxikuje, posiluje moov cesty, hoj
ki, stimuluje lymfatick systm.
POMERANOV OLEJ Posiluje
slezinu, nadledviny (pi zkosti, stresu,
oku atd.), srdce, jtra a krevn obh.
M fungicidn a laxativn inky.
ROZMARNOV OLEJ Uv se pi
zntech,
nemocch
jater,
konch
chorobch,
epilepsii,
dn,
kardiovaskulrnch chorobch, duevnch
chorobch
a pomatenosti,
obstrukcch
dchacch cest a dutin, pi stresu. Stimuluje
endokrinn lzy a slinivku (cukrovka).
Rovn uiten pi porodu.
ROV OLEJ Stimuluje endokrinn
lzy, pomh pi emon rozladnosti,
obstrukci plic, tuberkulze, impotenci,
vedech, konch chorobch, depresch
(posiluje
ttnou
lzu).
Psob
hemostaticky (zastavuje vnitn i vnj
krvcen).
SANTALOV OLEJ Pr psob
pozitivn na DNA a RNA. Uv se jako
digestivum, nebo podporuje slinivku
a jtra. Pomh pi chorobch moovho
mche, konch onemocnnch, stresu
a zvracen.
Stimuluje
ttnou
lzu
(zejmna pi depresch a problmech
s vpnkem). Je fungicidn.
SATUREJKOV
OLEJ

Antimikrobiln (antibakteriln, fungicidn

a antivirov). M mrn stimulovat.
SKOICOV OLEJ Uv se na
poruchy zavn, proti parazitm (skoice
m antibakteriln
inky),
na srden
choroby, poslen krevnho a lymfatickho
289

obhu,
zub.

podporu

ledvin,

proti

bolestem

SMRKOV OLEJ Uv se pi
zntech,
posiluje
moov
cesty,
je fungicidn, pomh pi osteoporze
a jinch kostnch nemocech souvisejcch
s hypotyrezou, pi onemocnnch ke,
podporuje pocen.
TYMINOV OLEJ Univerzln
antiparazitikum (hub plsn, bakterie, viry
a ervy). Uv se pi obstrukcch plic,
stresu, zkosti a napt (kdy potebuj
poslit
nadledviny),
pi
konch
onemocnnch, problmech souvisejcch
se ttnou lzou (nap. depresch nebo
konch
chorobch),
pi
lymfatickch/obstruknch onemocnnch,
tumorech,
nechutenstv,
dn,
kardiovaskulrnch
chorobch
a pi
bolestech v krku.
VRATIOV OLEJ Podporuje
imunitn a lymfatick systm, nadledviny
(zejmna pokud jde o emon problmy).
YZOPOV OLEJ Antiparazitikum
(antibakteriln,
antivirov,
fungicidn).
Expektorans. Posiluje lymfatick systm,
moov cesty a trvic stroj. Tento olej
je velice siln. Uvejte jej opatrn !
ZZVOROV OLEJ Digestivum.
Uv se na slinivku, poslen krevnho
a lymfatickho obhu, artritidu, kee,
bolesti zub, jako laxativum a proti
kocovin.
V bylinstv m sestry mme saunu,
kde pouvme silin oleje. Tlu nesmrn
prospvaj, zejmna mu pomhaj vyluovat
k, plcemi, ledvinami a dokonce stevy.
Uity tmto zpsobem, silin oleje doslova
vyplavuj toxiny z ke. Osobn doporuuji
eukalyptov,
bezov,
alvjov
a levandulov olej (jejich vlastnosti a uit
viz ve).
Silin oleje lze rovn spalovat
v olejovch lampch nebo specilnch
kahanech.
Mohou
se tak
uvat
ve vysavai, aby neutralizovaly toxick
stice, kter unikaj ven. Krom toho
se rozptyluj vude, kde vysvte.

Nech vs vn silinch olej osv

a nech obohat v ivot !

CHIROPRAXE A KINEZIOLOGIE
Chiropraxe
je terapeutick
systm
zaloen na interakci ptee a nervov
soustavy. Zkuen chiropraktik uv
k napravovn ptee nejrznj metody,
m otevr energetick kanly a uvoluje
energetick bloky v rznch stech tla.
Kineziologie je diagnostick systm,
kter se vnuje ovovn sly jednotlivch
sval. Podle tto teorie jsou svaly oslaben,
kdy je njak st tla ohroen nebo
slab. Zkuen kineziolog klade" tlu
specifick otzky a potom provuje slu
jednotlivch sval, aby zjistil, ktermu
systmu je teba se vnovat, a rozhodl, jak
ho nejlpe poslit.
Uv-li
se kineziologie
spolen
s chiroprax, me zachrnit mnoho trpcch
du. Tato kombinace je dleit, protoe
toxick, slab svaly asto vychyluj obratle.
Svaly dr kostru pohromad. Tlo
samozejm
ukld
toxiny
nejprve
do sval, aby ochrnilo ivotn dleit
orgny. Mln vrobky, rafinovan cukry
a kroby ucpvaj lymfatick systm, co
vede k oslaben svalstva a tkn. Potom
jsou nkter svaly slab ne druh,
piem ty silnj zanou vychylovat kosti
z jejich polohy.
Nai
kostru
mohou
samozejm
rozhodit" i zrann, take pak asto trpme
bolestmi. Vidl jsem osoby, kter mly
kee od vychlen ptee. Doplnte-li
chiropraxi detoxikac, mete doopravdy
vylit svalstvo/kostru.

VPLACH TLUSTHO STEVA

Viz 6.
o steva".

kapitola,

modul

6.9

Pe

290

TERAPIE BARVAMI
(CHROMATOTERAPIE)
Bez barev by nebylo ivota. Energie,
kter
skldaj
miliony
barev,
tvo,
podporuj a udruj nesetn dimenze,
kter existuj mimo dosah naich smysl.
Schopnost
barev
stimulovat
tkn
je chvatn. Ped lety jsem sestrojil pstroj
na len
barvami
a velice
m bavilo
experimentovat
s barvami
a jejich
psobenm na tlo. Slunce je nejvt
chromatoterapeut.
Paprsky
barevnho
spektra ns obklopuj a pronikaj nmi, l
a konej nae buky. Veker ivot vzhl
tak i onak ke svtlu".

doshnout ehokoli zvis na va touze

po tom.
A nyn
nsleduje
pehled
energetickch center:

Prvn centrum
Dimenze: fyzick (pevn)
Umstn: zatek ptee (tvrt kov
obratel)
Barva: erven

Druh centrum
Dimenze: fyzick (sociln, len)
Umstn: dva palce pod pupkem

Energie, jak jsme ji uvedli, tvo,

podporuje, udruje a promuje vesmr.
Tato energie vyzauje z univerzlnho
vdom a vytv svty. Kdy se pohybuje,
vydv svtlo (barvy) a zvuky (tny). Tato
energie
se svmi
barvami
a tny
je dramatick a souasn jemn. Barvy
i energie,
posluny
dikttu
duality,
se pohybuj
mezi
horkm
(kyselm)
a studenm
(alkalickm),
nebo
mezi
svtlm (kyselm) a temnm (alkalickm).

Barva: oranov

Vechno,
co existuje,
m zkladn
energii i energie, kter tato jsoucna, a u
to je lovk, zve, rostlina, planeta nebo
univerzum, podporuj a udruj. Pkladem
toho me bt planeta, teba nae matka
Zem,
na n
vznamnou
roli
v usmrovn tchto paprsk energie,
kter ji udruj, hraj drahokamy. Existuj
t
silov
pmky
i drhy
elektromagnetick energie, kter kiuj
Zemi. Kde se protnaj, tam je msto velice
siln
energie

na nm
se rdi
shromauj a ij duchovn zaloen lid.
V USA je takovm mstem sly napklad
Chrmov hora u Sedony v Arizon.

Dimenze: emocionln (astrln, len)

Msta sly neboli energetick centra

se nalzaj tak v tlech zvat a lid. Kad
mme sedm (respektive osm) hlavnch
energetickch
center.
Tato
centra
koresponduj s rznmi aspekty i tly,
kter uvme. Vtina lid tyto energie
nen schopna vidt. Tm, kdo je vid,
kme jasnovidci; nicmn jasnozen
si me nacviit kad. Vae schopnost

Tet centrum
Dimenze: emocionln (astrln, pevn)
Umstn: solrn plexus
Barva: lut/fialov

tvrt centrum
Umstn: sted hrudi (srdce), prvn, druh
a tet hrudn obratel
Barva: zelen

Pt centrum
Dimenze: mysl (pevn)
Umstn: hrdlo, prvn a tet krn obratel
Barva: blankytn modr

est centrum
Dimenze: mysl (len)
Umstn: tet oko", epifyza
Barva: indigov modr

Sedm centrum
Dimenze: jstv (koruna)
Umstn: temeno hlavy, hypofza

291

Barva: purpurov/fialov

ter = modr
voda = oranov

Osm centrum

zem = zelen

Dimenze: ist due

Ne
uvdm
jednotliv
a pslun tkn, na n psob.

Barva: lut/bl
Tato energetick centra se projevuj
prostednictvm fyzickho tla a nazvaj
se akry.
Trpme-li
njakou
fyzickou,
emocionln nebo mentln poruchou,
odraz se to negativn na pslunch
centrech,
jejich
energie
vyzauj
z fyzickho tla. Tyto elektromagnetick
energie neboli auru lze st" a analyzovat,
a tak urit jejich oslaben i poslen.
V aue jsou bl nebo lut barvami
vdom. Hlavn tvoiv a udrujc energie
Zem, rozdlen na pt zkladnch vliv
i ivl, z v aue tmito barvami:
vzduch = fialov
ohe = erven

barvy

Uvme-li v terapeutick praxi rzn

barvy neboli elektromagnetick frekvence,
meme pozitivn ovlivovat tkn. Budou
potom reagovat, respektive fungovat,
mnohem lpe. V dnen dob musme
zmobilizovat vekerou livou slu, protoe
buky, tkn, orgny a lzy vtiny z ns
jsou v zoufalm stavu, za co me nae
strava a genetika.
Chcete-li
se doopravdy
uzdravit
fyzicky,
emocionln,
mentln
a spirituln,
muste
obnovit
vztah
s Bohem. V tomto svt jsme spojeni
s prodou, bez n by ivot nebyl mon,
jak dobe vme. Proda nm nabz hojnost
nstroj, jimi meme zlepit n ivot
na tto planet. Nevhejte a vyuijte jich
k dosaen svch cl !

Barevn energie a tkn, na n psob

ERVEN

ORANOV

LUT

ZELEN

MODR

FIALOV

Prostata

Stimuluje
dchn

Celkov
vitalita

Hypofza

Jtra

Individualita

Tlust stevo

aludek

Mcha

Aktivace
bunk

Pnev

Pohlavn
orgny (en.)

Svaly

Solrn
plexus

Rst

itn

Mozek

Lymfatick
systm

erven
krvinky

Pttn tl./
ttn lza

Imunitn
systm

Len

Krev

aludek

Vyluovn

Srdce

Stavitel sval Tenk stevo

Menstruace

Orgny
(obecn)

Lymfatick
stimultor

Stavitel tkn Okysliovn

tkn

Trvic stroj
(slinivka)

Jtra (zdroj
energie)

Cerebrln
stimulancium

Nadledviny

Kosti

Doln konetiny

Nervov
soustava

Pttn tlska

Mozek

Slezina imunita

Nadledviny

Thotenstv

Krev
292

Ne uvdm seznam potravin a jejich

barev. Jezte vce potravin, kter svou
barvou odpovdaj on partii vaeho tla,
na n hodlte pracovat.
Tento svt je svtem duality neboli
protiklad. Nebt protiklad, bylo by zde
pouze jedno jedin Bh ! Protiklady nm
dvaj hmotu, energii, as a prostor.
V prod neustle psob dva procesy
i sly: anabolismus a katabolismus.
Anabolismus
je dynamick
proces
rstu, obnovy. budovn a vylepovn.
Jeho opak, katabolismus je procesem
destrukce,
zniku.
Vyvolv
zmnu

koriguje nadmrn rst, udruje tvar

a velikos: forem a hub slab, aby uvolnil
msto
silnm
Katabolismus
tvo
metabolick odpad, zatmco anabolismus
jej prostednictvm lymfatickho systmu
vyluuje.
Podmnkou
ivota
v tomto
materilnm svt je dualita, take musme
porozumt obma zkladnm ivotnm
procesm.
Barvy zdrazuj krsu a roziuj nae
vdom.
Obklopujte
se barvami,
harmonickou hudbou a bo energi. Potom
poznte opravdovou vitalitu.

Potraviny a jejich barvy

ERVEN

ORANOV

LUT

ZELEN

MODR

FIALOV

Tee

Mrkev

Mrkev

Salt

Borvka

Hruka

Vodn
meloun

Pomeran

Ananasov
meloun

Hlvkov
salt

Ostruina

Chest

Jahoda

Mandarinka

Kukuice

pent

vestka

Celer

Raje

Dn

Citron

Celer

Hrozny

Pastik

Jam (sladk
brambor)

Tun

Grapefruit

Petrel

Veker ovoce
a zelenina
s modrou slupkou

Brambor

eicha

Melouny, nkter

Mango

edkev

Jam

Cibule

Zeli

esnek

Papja

Cibule

Oechy, nkter

Tomel

esnek

Veker ovoce
a zelenina
s oranovou
slupkou

Tykev

Paprika

Pomeran

Zzvor

Mandarinka

Baklan

Vodnice

epa

Broskev

Petrel

293

KVTOV ESENCE
Proda je ndhern a mocn. Jednm
z jejch nejkrsnjch vtvor jsou kvtiny.
Velice rd navtvuji kvtinov zahrady
a pijmm lskyplnou energii kvtin
nejvzcnjch dar prody. Bez nich
by byl ivot na tto planet vru smutn.
Zdalipak jste si nkdy povimli on
spousty vn, jimi oplv kvtinov e ?
Kad vn povzn a posiluje vae
fyzick, citov, mentln a duevn tlo.
Kad kvtina, stejn jako kad bylina,
je stvoena tak, aby posilovala a roziovala
vdom
vaich
bunk,
vae
emoce
a mylenky. Dr. Edward Bach byl modern
zakladatel lebn metody, kter uv
kvtiny ke zlepen vech aspekt vaeho
ivota. Kathren Woodlyn Batemanov
z Worthingtonu v Massachusetts pipravila
fantastickou kolekci kvtovch esenc
(Flower Essences of Running Fox Farms).
Uval jsem jej esence k odstrann
citovch traumat u lid, kte zaili bombov
tok v Oklahoma City roku 1995, jen
si vydal
168
obt.
Samotnho
m pekvapilo, jak skvlch vsledk lze
s tmito jemnmi energiemi doshnout.
Z fyziky vme, e vechny vci existuj
jako energie oscilujc mezi dvma ply.
Tyto energie mohou psobit na emociln
a mentln aspekty na bytosti bu
destruktivn, nebo harmonicky. To je teba
vdt, protoe vae myleky a pocity vm
ovlivuj zdrav mnohem vce ne vae
strava.
Dnes existuje velmi mnoho kvtovch
esenc.
S bylinnmi
tinkturami
maj
spolen jedno: jejich kvalita zvis
na kvalit kvtiny a na schopnostech toho,
kdo esence pipravuje. Nicmn nejvtmu
vhlasu se t kolekce Bachovch esenc
Pomoc v nouzi". Mnoho vrobc je do jist
mry napodobuje. Pomoc v nouzi" lze
uvat
tm
ve vech
traumatech,
zejmna jsou-li provzena okem. Dal
skvlou kvtovou sms na oky, zkosti,
zchvaty a pedevm deprese je Monshine
Yarrow" z Fox Mountain.

Lid vtinou barevn nemysl ani

nesn. Jedn noci jsem o tomto tmatu
meditoval a zail jsem velice relnou
mimotlesnou
zkuenost
v kilov
jasnm nebi, kde vechny stromy a rostliny
zily bezpotem barev. Tato zkuenost
zmnila m nahlen na ivot a snn
o nm. Kvtov terapie je vznamnou
soust chromatoterapie a aromaterapie.
Jenom j potebujeme vce.
Kvtiny se mohou tak jst, nebo jsou
nesmrn vivn a pln energie. Velice
chutn jsou napklad eicha, sedmikrska
a smetanka lkask. Radujte se ze sly
kvtin. Budete pekvapeni, jak vs tato
pestr paleta boch jdel povznese, zklidn
a zregeneruje.
Obklopte
se kvtinami
a kvtovmi esencemi a ony vm pomohou
otevt srdce a vnmat bo hudbu.

GEMOTERAPIE
Gemoterapie,
lba
drahokamy,
se praktikuje
odpradvna.
Mnoh
drahokamy, napklad rubny, se mlely
na jemn prek a uvaly vnitn na rzn
nemoci a pote. Vibrace a stimulace tchto
anorganickch ltek mly blahodrn
inek na lidsk tkn. Jin drahokamy
se nosily
jako
perky
kolem
krku,
na rukch nebo na postiench mstech.
Krystaloterapie se hojn uv dodnes
k potrn nemoc a soustedn liv
energie na oslabenou tlesnou partii.
Krystal se pilo na postien msto, aby
energie
vyzaujc
z krystalu
mohla
pedvst svoje kouzla. Drahokamy maj
obrovskou moc, avak vtina lid to dosud
netu. Studium gemoterapie je velice
vzruujc.
Zjemcm
o toto
tma
doporuuji nsledujc knihy: Melody, Love
is in the Earth, Earth-Love Publishing
House, 1995; Katrina Raphaell, Crystal
Enlightenment, Aurora Press, 1985 a Scott
Cunningham, Cunningham 's Encyclopedia
of Crystal, Gem and Metal Magic, Llewellyn
Publications, 1987.

294

BYLINSTV
A u tuto lebnou metodu nazveme
fytoterapi, botanickou medicnou nebo
bylinstvm,
bo
nezken
byliny
neztratily
slu
prody
lit,
istit
a regenerovat tkn. Vdci rdi extrahuj,
separuj a koncentruj ltky objeven
v rostlinch, aby s nimi lili tlesn
symptomy. K tomu vak rostliny stvoeny
nebyly. Dostaten inn je cel rostlina,
kdy se naute, jak sprvn uvat prodn
narkotika. Pokud jde o m, zaal jsem
pouvat bylinn smsi ped vce ne
ptadvaceti lety, dvno ped tm, ne
to pilo do mdy. Dvod byl prost:
vdycky jsem touil pomhat druhm, aby
se uzdravili sami, nikoliv lit jejich
symptomy. Spoteboval" jsem galony bylin
na kadho pacienta. Byliny mohou bt
velice inn a siln. Pouze nkolik jich
nedoporuuji, proroe jsou jedovat. Avak
to jsou byliny exotick, kter se ve
fytoterapii uvaj beztak jen okrajov.
Krom nejrznjch ink, napklad
protizntlivch, adstringentnch, hokch,
stimulanch i antispazmodickch, jsou
byliny rovn vivn. Obsahuj spoustu
vitamin, minerl, tkovch sol, flavin,
aminokyselin
a cukr,
o jejich
elektromagnetickch energich nemluv.
Zkoumejte
prodn
narkotika
a experimentujte s nimi. Bez nich lid
nepeij niiv nsledky svho drancovn
planety.

HOMEOPATIE
Homeopatie je lebn systm, jen
uv lky zskan ze zvat, rostlin
a minerl.
Sla
a dvkovn
tchto
ppravk jsou velice mrn. Homeopatie
je zaloena na principu stejn l stejn".
Otrvte-li se napklad kumpou jedovatou,
bude lba spovat v konzumaci kumpy
jedovat v nepatrnch mnostvch. Tato
metoda se vce zamuje na vyvoln
imunitn reakce ne na opravdov len
tkn.
U homeopatickch
lk
je nejdleitj jejich elektromagnetick
energie,
nikoli
potence.
Homeopatie
nepedstavuje dnou radikln detoxikan

a regeneran
metodu,
ale
dosahuje
skvlch
vsledk
pi
zmrovn
symptom.

VODOLBA
(KNEIPPOVA A JIN DRUHY)
Vodolba neboli hydroterapie se uv
odpradvna. V modern dob psahme
na Sebastiana Kneippa, katolickho fare
z Bavorska, jen vodolbu zdokonalil
a propagoval jej inky.
Vodu lze uvat ke stimulaci krevnho
a lymfatickho
obhu.
Prostednictvm
trvicho stroj nebo ke voda dopravuje
do bunk iviny a z bunk odvd toxiny.
Vichni dobe znme blahodrn inky
tepla, kter roziuje cvy a stimuluje
krevn obh. Tlo tuto metodu uv vnitn
pi pocen, horekch a alergick reakci,
aby poslilo
proudn krve a lymfy.
Zlepme-li
prokrven
tkn,
zeslme
nutrin,
kyslkovou,
imunitn
a elektrolytovou
(alkalizan)
reakci.
Vechny jsou dleit pro obh krve
a lymfy. Oproti tomu chlad zpsobuje
staen
a me
zablokovat
proudn
energie do tkn. Spoj-li se oba tyto
aspekty dohromady, me mt hydroterapie
uvajc stdav horkou a studenou vodu
skvl vsledky pi lb nejrznjch
nemoc.
Nkdo me za hydroterapii povaovat
i konzumaci vody. Vdyt lid j v npojch
a tepeln upravovanch jdlech zpravidla
nepijmaj
dostatek.
Voda
je ivotn
dleit pro oxidan a ionizan procesy
v tle. Je rovn poteba ke sprvn stevn
peristaltice, sprvn hydrataci a sprvn
funkci ledvin a moovho mche.
Minerln
koupele,
dal
druh
hydroterapie. skvle stimuluj tkn. Avak
pemra tk minerln vody me ucpat
kon pry, take ke je potom such
a okoral. Vlasy zhrubnou a jejich rst
se zpomal, nebo se ucpou vlasov folikuly.
Klem k vitalit nen nadmrn stimulace,
nbr dynamick energie.
295

IRIDOLOGIE
Iridologie je vda o on duhovce
a jejm vztahu k tlesnm tknm. Podv
velice detailn pln bunk, jejich funkc
a poruch.
Mj star ptel dr. Bernard Jensen
nazval iridologii mistrovskou vdou.
Duhovka nm pesn ukazuje genetick
tkov oslaben i poslen a toxicitu tla.
Dle nm ukazuje obstrukce, prolapsy
a chemick
usazeniny.
Ukazuje
nm
nejenom oslaben a zanesen naich tkn,
ale tak mru tchto pokozen. Dokud
nepodstoupte
neurooptickou
analzu,
nepoznte podn sv fyzick tlo.
Zkuenmu lkai podv iridologie
nejenom obraz vech bunk, nbr
i tlesn
struktury
a systmy.
To je
nezbytn nutn k odhalen reflexnch pot,
zejmna vznamu trvicho stroj (stevn
tkn) a jeho vztahu ke vem bukm
v tle. Alopatick medicna mnohdy nezn
piny symptom, ani reflexn zny
i pslun oblasti toxicity nebo oslaben.
Iridologie nm tyto informace podv.
Iridologie je pesn analza tkn.
Poskytuje nm onen druh informac, kter
jsou tak zoufale poteba v dnenm
diagnostickm a analytickm svt. Vae
o jsou nejenom okny va due, ale tak
okny do vaeho fyzickho tla. Iridologii
si mete snadno osvojit a vem ji vele
doporuuji. Pome vm odhalit tajemstv
vaich gen a oslaben tkn v tle.

MASE (VECHNY DRUHY)

A REFLEXN TERAPIE
Zlat ruce zkuench masr dokou
vskutku
zzran
petvoit
a obnovit
tlesn tkn. Existuje mnoho druh
mas od lehk stimulan a relaxan
mase k hlubok masi tkn, ptee
a lebky. Mase jsou v mnoha ohledech
dleit, od pomhn tlu, aby si samo
vylilo sv pokozen, a po stimulaci
lymfatickho oiovn a detoxikaci. Tlo
ukld toxiny ve svalech, nebo se sna
co nejdle uchrnit dleit orgny. Avak

ukldnm toxin se stv tuh a bolav,

take ns nut stimulovat proudn lymfy.
Kdy nedokeme sami cviit nebo
se stvme pli toxickmi, je mas
nesmrn dleit.
Reflexn terapie nohou, o n byla e
v 9. kapitole (modul Devt zdravch
nvyku), je speciln a velice uiten druh
mase. Nkolik lid jsem zachrnil ped
infarktem myokardu svm palcem a jejich
levm chodidlem. innost stimulace
nervovho a lymfatickho systmu tlakem
na urit
body
rukou
a chodidel
je nedoceniteln.
Pod
nervovmi
zakonenmi
na rukou
a chodidlech
se ukldaj toxiny a krystalky kyselin.
Mohou
vyvolat
spoustu
symptom
od vysokho krevnho tlaku a po slabost
lunku.

NAPRAPATIE
A POLRN TERAPIE
Naprapatie
je kombinace
polrn
terapie dr. Randolpha Stonea (druh
energetickho
vyvaovn),
chiropraxe
(strukturln reorganizace), kineziologie
a vivy.
Jejm
clem
je odstranit
energetick bloky manipulac se svaly
a kostmi. Mj star ptel dr. Rudy Splavic
byl kem dr. Stonea a psobil jako
naprapat celch padest let. Kdy mu bylo
estaosmdest, vidl jsem jej provdt
s lidmi hotov zzraky pln zmnil jejich
dren tla a jeho strukturu po ticeti letech
zmrzaen. ekl vm na rok pesn, kdy
jste se zranili nebo kdy propukla vae
nemoc; ctil i vlas pod sedmi tvrtkami
papru. Nkte modern naprapati ovem
sklouzvaj do konvenn medicny.
Vdy
si dobe
vybrejte,
komu
se svte do pe. Vae tlo, vetn vech
jeho
pokozen,
je teba
udrovat
v rovnovze. Je rovn dleit vdt, pro
se vychyluje z rovnovhy.

NATUROPATIE
Slovo naturopatie" vymyslel Benedict
Lust, ale tuto vdu lze vysledovat a
k Hippokratovi,
ba jet
dl. 296

Naturopatie
je zaloena
na naprosto
pirozenm,
organickm
systmu
detoxikace
a vivy,
kter
vede
k regeneraci tkn. Pin opravdovou
vitalitu a dlouhovkost.
K dosaen tohoto cle naturopat uv
pouze produ a prodn lky. Naturopatie
je jedna z nejvtch vd na tto planet.
Zahrnuje chemii, fyziku, hydroterapii,
vibran
terapii,
chromatoterapii,
fytoterapii,
mase,
termoterapii,
elektroterapii,
terapii
bioelektromagnetickou, emon a reflexn,
terapii syrovou stravou a pstem, sprvn
kombinovn
potravin
a podobn.
Zkladem
naturoterapie
je detoxikace
a alkalizace.
Naturopatie vychz z pedpokladu,
e nemoc je pirozen proces. Kdy je vae
tlo kysel a pln hlenu, hnisu, parazit,
chemikli, konzervanch ltek, antibiotik,
pesticid a vedlejch produkt uhlku,
nemete oekvat, e budete zdrav.
Naturopatie je opravdov holistick
vda zabv se tlem, emocemi, mysl
a du. Protoe jsme vysoce integrovan
bytosti, nemoc me bt zakouena
na mnoha rovnch, pacientovi vtinou
neznmch. Naturopatie otevr veker
tyto dvee a umouje lovku znovu
navzat kontakt s duchovnem. Osobn
ji povauji za nejvy lebnou metodu
na tto planet. Naturopatie se zamuje
na piny, nikoliv nsledky.

Naturopatick medicna
Naturopatick
medicna
je systm
i metoda podobn naturopatii. Je vak vce
zamen
na len
ne
naturopatie.
Naturopatit
lkai
uvaj
vitaminy
a minerly,
tkov
soli,
endokrinn
doplky a dal separovan ltky k potrn
symptom, ve snaze odstranit pinu
problmu. Naturopatick medicna vyuv
nkter principy detoxikace a klade draz
na stravu tvoenou pevn erstvm
ovocem, zeleninou a obilm.

VIBRAN TERAPIE
(LBA ENERGI)
Jedn se o obshlou skupinu terapi,
kter mimo jin zahrnuje terapeutick
dotek,
magnetoterapii,
krystaloterapii
(gemoterapii), i gong (nsk energetick
len),
spirituln
lbu,
feng-uej
a biofeedback. I kdy je kad z tchto
terapi pln jin, vechny njakm
zpsobem vyuvaj k psoben na tkn
ducha", aby stimuloval krevn a lymfatick
obh a vyluovn. Uveden terapie mn
vibran energii bunk, m zlepuj
bunnou
respiraci
a vitalitu.
Nae
magnetick energie jsou vychylovny
z rovnovhy toxicitou, kyselou stravou,
negativnm
mylenm,
negativnmi
emocemi a zrmutkem.
Vibran terapie uvoluj zablokovan
i zatuhl energie, aby mohly proudit
bukami a tknmi. Tm se ztlum nebo
pln vylou bolest, zv celkov cirkulace
a povzbud vyluovn. A tm se zlep
funknost tkn a jejich regenerace.
Stojme teprve na prahu novch
objev v tto oblasti. Vibran terapie
budou v t i on podob kralovat
budoucnosti.

ALOPATICK MEDICNA
Alopatick medicna by se podle mne
mla
omezit
na razovou
medicnu,
diagnostick procedury a chirurgii. razov
medicna
zachrnila
statisce
ivot
a chirurgov jsou dnes zoufale poteba,
kdy si lid doslova zniili zdrav a tlesn
tkn.
razov medicn jsem se vnoval
mnoho
let
a pedevm
m zajmalo
vechno, co se tkalo srdce. Existuje ovem
hodn razovch pracovi, kde by se mohli
pouit o prod a o tom, jak pouvat
daleko etrnj metody, kter by mohly
zachrnit jet vce ivot a zlepit kvalitu
ivota daleko vce lidem. razov medicna
dnes
uv
pli
mnoho
technik
pokozujcch
tkn,
vetn
stlaen
297

hrudnku, kter nalom nebo zlom hrudn

kost.
Mnoho chirurgickch zkrok je vak
zbytench.
Pacientm
asto
pivod
nezmrn utrpen a v mnoha ppadech
i pochmurnou
budoucnost.
Napklad
srdenmu
bypassu
se lze
ve vtin
ppad vyhnout. Proda um rychle vyistit
cvn systm, pokud je pacient ochoten
zmnit svj ivotn styl. Ve skutenosti lze
osmdest a devadest procent vekerch
ne-moc vylit bez chemickch lk
a invaznch
procedur.
Naturopatie
je neinvazn
a sna
se lit
pinu
problmu.

Zvr
Uetete
si vyhldky
na invaliditu,
sexuln
impotenci
a tk
choroby.
Neekejte, a bude pli pozd. Uzdravte
se nyn. Zdrav, vitalita a pohoda vm
daruj nov ivot, kter bude svobodn,
poklidn, aktivn a dlouh.

Je zhola
nemon
obshnout
na strnkch tto knihy veker dnes
uvan prodn terapie, za co se hluboce
omlouvm. Pokusil jsem se podat pehled
tch
nejznmjch
a nejdleitjch.
Kad z nich si ovem zaslou mnohem
vce pozornosti. Kad prodn terapie
je sama o sob vdou, kter vm nabz
chvatnou cestu k obnov va bytosti.
Nastudujte
si
o kad
z nich
ve,
co mete,
a vyuijte
toho,
co vm
nabzej. V Bibliografii naleznete mnoho
zajmavch knih, kter vm pomohou
ve vaem studiu. Je nejvy as, aby
kad pevzal zodpovdnost za vlastn
zdrav.
Vzchopte
se.
Uvidte,
jak
pookejete, a bude vae tlo vitlnj
a dynamitj. Usilujte o pevn zdrav:
fyzick, emocionln, mentln a spirituln !
POZNMKA: Ve popsan vdy jsou
nejinnj nstroje, kter vm proda
nabz k obnov va vitality. Nicmn jsou
jenom tak dobr jako jejich uivatel.
editele Americk lkask spolenosti
(AMA) se jednou zeptali, jak se maj lid
chrnit ped patnmi lkai. Msto
odpovdi citoval star poekladlo: Bez
zruky" (Caveat emptor).

Vyzvm vs, abyste ze svho ivota uinili veledlo.

Vyzvm vs, abyste se pidali k onm lidem,
kte iji v souladu s tm, co prohlauj,
jejich iny jsou v souladu s jejich pesvdenm.
ijte s vnivm zaujetm !
- Anthony Robbins

298

DODATEK C

Vechno o krevnch testech

V tomto dodatku se dozvte spoustu
informac
o krevn
chemii
a naute
se interpretovat vsledky nejrznjch
krevnch test. Skld se ze ty st:
1.
Pehled
krevnch test.

nejbnjch

druh

2. Pklad laboratorn zprvy, abyste

se seznmili
s tm,
jak
se vsledky
sestavuj do tabulky.
3. Detailn popis jednotlivch krevnch
rest a vysvtlen, pro se uvaj a jak
choroby i pote mohou jejich vsledky
signalizovat.
4. Nedostatky krevnch test.
1. ST

PEHLED KREVNCH TEST

Nejbnj krevn test
Tento test zahrnuje:
RBC
Poet ervench krvinek
Hemoglobin (HGB)
Hematokrit (HCT)
MCV (Prmrn korpuskulrn objem)
MCH (Prmrn korpuskulrn hemoglobin)
MCHC (Prmrn korpuskulrn
koncenttace
hemoglobinu)
WBC
Poet a diferenciln rozpoet blch krvinek
Neutrofily
Lymfocyty
Monocyty
Eozinofily
Bazofily
Poet krevnch destiek
NDOROV MARKERY (ANTIGENY)
CEA (KARCINOEMBRYONLN
ANTIGEN)

Protein, kter se normln vyskytuje

ve stevn tkni plodu. Lze jej vak nalzt
rovn v krvi dosplch, kte maj
kolorektln tumor a jin karcinomy vetn
prsu, slinivky, jater a aludku. Objevuje
se t
u nekarcinogennch
(benignch)
chorob,
nap.
ulcerzn
kolitidy,
divertikulitidy a cirhzy jater.
CA 19-9 Tento tumorov marker
(antigen)
se pedevm
pouv
k diagnostikovn
karcinomu
slinivky
(70 procent) a jater. Me rovn indikovat
rakovinu aludku, kolorektln rakovinu,
pankreatitidu, lunkov kameny, cirhzu
jater a cystickou fibrzu.
CA 15-3

Uv
se pedevm
k indikaci metastz rakoviny prsu. Me
rovn
indikovat
choroby
vajenk,
nezhoubn ndory prsu a jin zhoubn
ndory s vjimkou karcinomu prsu.
CA 125 Marker tumoru epitelovch
bunk u rakoviny vajenk.
AEP (ALFA-FETOPROTEIN) A HCG
(LIDSK
CHORIONICK
GONADOTROPIN)
- Markery tumoru vajenk.
PSA (PROSTATICKY SPECIFICK
ANTIGEN) Glykoprotein vyskytujc se
v cytoplazm epitelovch bunk prostaty.
Zven hladina PSA me indikovat znt
a/nebo rakovinu prostaty. Vy hladiny
PSA, zejmna nad 5, naznauj, e tento
znt se promnil v rakovinu.

Krevn skupiny
Lidsk
krev
se klasifikuje
podle
vskytu krevnch antigen. Tyto faktory
se nazvaj ABO a Rh. Dva nejdleitj
faktory, kter umouj urovn krevnch
skupin ABO, jsou A a B, kter pedstavuj
zklad systmu ABO.
299

Krevn skupina A obsahuje antigeny A.

Krevn skupina B obsahuje antigeny typu B.
Krevn skupina AB obsahuje antigeny typu
AB. Krevn skupina 0 neobsahuje antigeny
typu A ani typu B.
Ptomnost i absence Rh antigen
(faktor) rozhoduje o tom, zda je vae krev
Rh pozitivn nebo Rh negativn.
Krevn skupiny jsou dleit pi
transfuzi krve. Antigeny zajiuj lovku
imunitu a vyjaduj jeho schopnost odolvat
patogenm.

Dal uvan testy

Test na glykemii a elektrolyty: indikuj
glukzu a elektrolyty krevnho sra.
Testy na ttnou lzy: indikuj T4
(tyroxin), T3 (systmov konvertovan
tyroxin) a TSH (hormon stimulujc ttnou
lzu, uvolovan hypofzou).
Testy
na lipidy:
indikuj
hladinu
cholesterolu (LDL a HDL) a triglicerid
v krvi.

2. ST
JAK INTERPRETOVAT VAE
KREVN TESTY
GLUKZA Obecn plat, e hladina
glukzy v krvi me poukazovat na mnoho
chorob. Zven hladina me indikovat
diabetes
mellitus,
hyperparatyrezu,
Cushingovu chorobu, stres, pankreatitidu,
lbu
kortikosteroidy
a diuretiky,
feochromocytom
a bunnou
acidzu.
Snen
hladina
me
indikovat
hypoglykemii, hypotyrezu, choroby jater
a Addisonovu chorobu.
MINERLY Sodk, draslk, chlr
a vpnk jsou hlavn elektricky nabit
kationty a anionty, kter vytvej tlesn
elektrolyty.
SODK Nejhojnji zastoupen
kationtov (pozitivn nabit) minerl
v extracelulrnch
tekutinch.
Je tud
nejdleitj
ltkou
pi
zjiovn

extracelulrnho transportu ivin a ostatnch

komponent. Hladina sodku v krvi je dna
pomrem
mezi
pjmem
ivin
a vyluovnm a reabsorpc ledvinami.
Tuto rovnovhu ovlivuje mnoho
hormon
prostednictvm
regulace
ledvinovho vyluovn (nap. aldosteron,
ADH, NH atd.).
Nzk
hladina
sodku
v krvi
(hyponatremie) me pivodit slabost,
zmatenost, kma a smrt. Pli mnoho
sodku (hypernatremie) m za nsledek
ze, kee, roztkanost, such sliznice
atd. Mnoh lky, napklad antibiotika,
steroidy, laxativa, diuretika, sulfonamidy,
kardiaka, mohou vyvolat hyponatremii
i hypernatremii.
Tak rakovina sniuje hladinu sodku.
A pro boj s acidzou tlo pouije jakoukoli
alkalickou ltku. Sodk m velice blzko
ke kyslku
a
je nesmrn
dleitm
anorganickm
kovem
k udrovn
elektrolytick rovnovhy.
DRASLK

Jeden
z hlavnch
bunnch kationt. V buce je tm
tyicetkrt vce draslku neli v tekutin,
kter ji obklopuje. Draslk je ovlivovn
reabsorpc sodku ledvinami. Aldosteron
sniuje hladinu draslku, nebo zvyuje jeho
vyluovn ledvinami. Tlo se sna vdy
udrovat
rovnovhu
kyselin
a zsad.
Acidza vyhn draslk z bunk, m
vyvolv elektromagnetick zmny, kter
ovlivuj propustnost ivin bunnou stnou
a elektrick potencil buky. Symptomy
zven
hladiny
draslku
v krvi
(hyperkalemie)
zahrnuj
nevolnost,
zvracen, podrdnost, prjem, snenou
depolarizaci srdce, zvenou svalovou
kontraktibilitu (dunost, bolesti prsou, atd.)
a acidzu. Nzk hladina draslku v krvi
(hypokalemic) zahrnuje pokles kontraktility
hladkho, kosternho a srdenho svalstva,
co me vyvolat celou adu symptom
vetn bolesti, ochrnut, celkovho oslaben
a srden arytmie.
CHLR

Extracelulrn
aniont.
Je povaovn za jeden z hlavnch tlesnch
elektrolyt pomh udrovat elektrickou
neutralitu.
Slou-li
se chlr 300

se sodkem, vyvauje sodk vtinou jeho

tkavost, zejmna zadrovnm tekutin.
Avak chlr nen vdy ovlivovn rakovinou
jako sodk. U mnoha druh rakoviny chce
tlo vyut svj sodk k alkalizaci tohoto
nesmrn acidznho stavu. Chlr tak
pomh
udrovat
rovnovhu
kyselin
a zsad.
Nahrazuje
intracelulrn
hydrogenuhliitan sodn pi neutralizaci
oxidu uhliitho, m udruje alkalickou
rovnovhu
bunk
a jejch
tekutin.
Hypochloremic je nzk hladina chlru
v krvi a hyperchloremie jej opak.
Hypochloremic
hyperaktivita nervovch a svalovch tkn
hypotenze
obtn a povrchn dchn
acidza
CHF (obstrukn srden porucha)
nadmrn hydratace
zvracen
chronick respiran choroby
Hyperchloremie
slabost
vyerpanost
dehydratace
Cushingv syndrom roztrouen myelom
dysfunkce ledvin anmie
VPNK Vpnk v krevnm sru
indikuje
funkci
pttnch
tlsek
a metabolismus
vpnku.
K uren
zuitkovn vpnku je tento test velice
nepesn. Hladina vpnku v krvi se me
zvyovat
nebo
sniovat
v dsledku
rakoviny, chemickch lk, detoxikace,
nadmrn
konzumace
mlka,
vysokoproteinov
stravy,
doplovn
vitaminu D, hypertyrezy, hypotyrezy
i paratyrezy, selhn ledvin, zntu kost,
malabsorpce,
pankreatitidy
a dalch
chorob.
IONIZOVAN VPNK Tento
vpnk se nesluuje s albuminem, a tak
nen ovlivovn jeho vkyvy. Proto
je povaovn
za mnohem
pesnj
indiktor hyperparatyrezy.
OXID UHLIIT Podle jeho hladiny
v krvi se zjiuje kyselost i zsaditost.
Me
tak
slouit
jako
indiktor

nedostatenho okysliovn, nerovnovhy

elektrolyt (celulrn), neutrality extraa intracelulrnch
tekutin,
patnho
vyluovn (ledvinami a plcemi), selhn
ledvin,
otravy
salycilty,
diabetick
ketoacidzy, podvivy, oku, rozedmy plic
a dalch chorob.
BUN (TEST NA MOOVINU V KRVI)
Moovina se tvo v jtrech jako konen
vsledek
metabolismu
blkovin.
Pi
katabolismu
aminokyselin
se uvoluje
pavek
a ten
se potom
pemuje
pevn v moovinu.
Moovina se tvo tak v lymfatickm
systmu.
Veker
moovina
je transportovna do ledvin kvli vylouen
z tla. Z hladiny mooviny v krvi lze urit
toxicitu zpsobenou konzumac blkovin,
jatern
metabolismus
(blkovin)
a vyluovac
funkce
ledvin.
Vtina
ledvinovch chorob vytv nzkou hladinu
mooviny.
Vysok hladina me signalizovat
nadmrnou konzumaci blkovin, krvcen
v trvicm stroj, znt jater, celkovou
degeneraci a extracelulrn proteinovou
toxicitu.
BUN spolu s kreatininovm testem
se uvaj jako indiktory funkce ledvin.
Dehydratace nebo nadmrn hydratace, ale
i mnoh lky vetn aspirinu a diuretik
mohou ovlivnit hladinu mooviny v krvi.
Rovn
prostatitida
a hypertrofie
prostaty
mohou
mt
za nsledek
abnormln hladinu mooviny v krvi. Tot
plat
o podviv
a patnm
trven
a syntze blkovin.
KREATININ Kreatinin je produkt
katabolismu
kreatinu.
Uv
se ke
smrovn a napnn kosternho svalstva.
Kreatinin je vyluovn pouze ledvinami
a me bt indiktorem oslaben ledvin
i svalstva (snen hladina). Zven
hladina me indikovat znt ledvin,
moov
obstrukce,
dehydrataci, CHF
(obstrukn srden porucha), cukrovku,
ok nebo trauma.
301

Ukzka krevnho testu

VSLEDEK
CHEMIE CELKOV
glukza
sodk
draslk
chlr
oxid uhliit
BUN
kreatinin
vpnk
blkoviny celkem
albumin
bilirubin celkem
alkalick fosfatza
SGOT (AST)
SGPT (ALT)
TESTY TTN LZY
T3 absorpce
T4
T7
TSH (ultrasenzitivn)
CHEMIE RZN
CEA
KREVN OBRAZ
bl krvinky poet
erven krvinky poet
hemoglobin
hematokrit
MCV
MCH
MCHC
destiky
poly
lymfocyty
monocyty
eozinofily
bazofily
poly (absolutn hodnota)
Lymfocyty (absolutn hodnota)
Monocyty (absolutn hodnota)
Eozinofily (absolutn hodnota)
Bazofily (absolutn hodnota)
pomr LDL/HDL

MIMO

REFERENN

ROZSAH

ROZSAH

JEDNOTKY

103
142
4,3
104
33
10
0,8
9,7
7,5
3,6
0,3
98
19
23

70-115
133-145
3,3-5,3
96-110
21-24
6-27
6-27
8,4-10,6
5,9-8,4
3,4-4,8
0,0-1,2
51-131
0-50
0-50

mg/dl
meg/l
meg/l
meg/l
meg/l
mg/dl
mg/l
mg/dl
g/dl
g/dl
mg/dl
M/l
u/l
u/l

32
10,7
3,42

25,0-40,0
4,9-11,7
1,25-4,55
0,350-4,950

%
g/dl
vpnk
uiu/m/l

1,9

0,0-5,0

ng/ml

505
4,42

4,0-10,5
4,10-5,60
12,5-17,0
36,0-50,0
80-98
27,0-34,0
32,0-36,0
140-415
40-74
14-46
4-13
0-7
0-3
1,8-7,8
0,7-4,5
0,1-1,0
0,0-0,4
0,0-0,2
0,0-3,6

x 10-3/l
x 10-6/l
g/dl
%
fl
pg
g/dl
x 10-3 l
%
%
%
%
%
x 10-3/l
x 10-3/l
x 10-3/l
x 10-3/l
x 10-3/l

I < 0,010

12,2 l
36,7
83
27,6
33,2
183
44
43
10
3
0
2,4
2,4
0,6
0,2
2,5

302

BLKOVINY CELKOV Blkoviny

jsou tvoeny aminokyselinami. Uvaj se ve
vech strukturlnch a vtin funknch
aspekt tla. Najdeme je ve svalovin,
v bunnch membrnch, hormonech,
enzymech,
neurotransmiterech
a hemoglobinu.
Funguj
jako
nosie.
Blkoviny vznamn ovlivuj osmotick
tlak v cvnm systmu. To m vznam pro
transport ivin a metabolismus.
ALBUMIN

Blkovina
tvoen
v jtrech. Pedstavuje tm 60 procent
vekerch blkovin v tle. Albumin pln
mnoho kol, nap. udruje bunn
osmotick
tlak,
transportuje
enzymy
a hormony.
Hladina
albuminu
me
indikovat
jatern
choroby
(hepatitidu
a cirhzu),
rakovinu,
podvivu,
degenerativn choroby vetn cvnch
a stevnch (Crohnova choroba).

ALP me indikovat hypotyrezu, bytek

ervench krvinek nebo pedvkovn
vitaminem B. Nkte lkai aplikuj siln
injekce vitaminu B, aby snili vysokou
hladinu ALP. Ta ovem me indikovat
rakovinu (jater, lunku, kost atd.),
nicmn mohou ji t ovlivovat normln
rstov faktory.
AST
(ASPARTT AMINOTRASFERZA)
Dve
SGOT.
Enzym
AST
se vyskytuje
v jaternch
bukch,
v bukch srdench a kosternch sval a v
men me v bukch ledvin a slinivky.
Zven hladina AST me indikovat znt,
cirhzu nebo rakovinu jater, infarkt
myokardu, choroby sval jako myozitidu
a myopatii,
onemocnn
ledvin
a pankreatitidu.

BILIRUBIN
CELKOV
Jeden
z nejlepch indiktor jaternch funkc.
Jeho hladina se me zvit pi detoxikaci,
kdy mo vyluuje toxiny rozpustn
ve vod.
Rozliujeme
nepm
(nekonjugovan) a pm (konjugovan)
bilirubin, podle zvislosti na pslunm
orgnu (slezin nebo jtrech). Bilirubin
indikuje sprvn fungovn tchto orgn,
ale tak jejich znty a pokozen.
Obstrukce sleziny a jater, jako i proudn
lui, kter jsou zpsoben tumory nebo
kameny,
zvyuj
hladinu
bilirubinu.
Tu rovn
zvyuje
bytek
ervench
krvinek, srpkovit anmie, hemolytick
anmie a pokozen zpsoben uvnm
lk.

ALT
(ALANIN AMINOTRANSFERZA)

ALP (ALKALICK FOSFATZA)

Fosfat
zov
enzym,
kter
psob
v alkalickm
prosted.
Vyskytuje
se pedevm
v jtrech
v Kupfferovch
bukch, ve vstelce luovodu a kostech.
Jsou-li tyto tkn acidzn, hladina ALP
se zv podle stupn acidzy (tumor,
znt, rakovina atd.). Jej zven me bt
t
zpsobeno
hojenm
zlomenin
a normlnm rstem kost. Hladinu ALP
mohou vznamn ovlivovat rovn mnoh
lky a chemiklie jako antibiotika, lky
na srdce, fluoridy, perorln antikoncepce,
oxalty, sulfty a kyanidy. Nzk hladina

Podrobn vklad
kapitola, modul 2.7.

- Dve SGPT. ALT je enzym tvoen

pedevm v jaternch bukch. Avak
vyskytuje se rovn v bukch srdench
a kosternch sval a ledvin, podobn jako
AST. Enzym ALT je povaovn za indiktor
jaternch chorob, nap. hepatitidy, cirhzy,
rakoviny a nekrzy.
Enzymy AST a ACT jsou ovlivovny
lky a chemikliemi, zejmna antibiotiky,
aspirinem a podobnmi medikamenty, lky
na srdce a mnoha mnoha dalmi.

Testy na imunitu
imunity

viz

2.

BL KRVINKY (LEUKOCYTY, WBC):

V podstat funguj jako ozbrojen sly,
kter tlo chrn ped cizmi ltkami vetn
blkovin, chemikli a oslabench nebo
odumelch bunk. Je-li hladina blch
krvinek zven, tlo s nm bojuje. Me
to bt znt vyvolan cizmi ltkami,
nekrza tkn nebo oslaben a toxicita.
Toto vechno vyvolv infekci. Poet blch
krvinek mohou t ovlivnit traumata
a stres.
303

Mte-li blch krvinek mlo, polote

si otzku Pro jich mm tak mlo ?", Pto
jich tlo neprodukuje dostatek ?" nebo
Pro se nedostvaj do krevnho eit ?"
Tyto otzky vs mohou pivst k vaze
o oslaben nebo onemocnn kostn den,
kodlivosti chemoterapie a ozaovn (kter
zabjej buky kostn den) a/nebo siln
ucpanm lymfatickm systmu. Toto
vechno (a je toho mnohem vc) ovlivuje
poet blch krvinek. Chorobn snen
jejich potu se nazv leukopenic (penia
znamen nedostatek"), jejm opakem
je leukocytza. Nrst blch krvinek
me indikovat znt (acidza), infekci
(acidza),
trauma,
stres
a tkovou
neurzu. Jejich bytek me indikovat
toxicitu
vyvolanou
lky,
nedostatky
ve viv, pokozen nebo onemocnn
kostn den.
Blch krvinek je nkolik druh:
Nzev
neutrofily
lymfocyty
eozinofily
bazofily
monocyty

% v tle
55-70
20-40
1-4
0,5-1
2-8

Vtina imunitnch test nabz tak

zvan diferenn poet. Kad druh imunitn
buky m svou vlastn funkci. Zmna
procentnho
podlu
jakhokoli
druhu
leukocytu indikuje, s jakou chorobou tlo
bojuje. Napklad neutrofily indikuj znt,
lymfocyty jakoukoli nemoc od infekce
po rakovinu a monocyty veker zdravotn
pote od parazit po vedovatn tkn.
Ne
uvdm
nkter
piny
zpsobujc nrst nebo bytek jednotlivch
druh blch krvinek:
Neutrofily
Piny nrstu (neutrofilie): akutn
infekce, veker zntliv onemocnn
vetn artritidy (revmatick aj.) a dny,
revmatick horeka, trauma, leukemie,
stres.
Piny
bytku
(neutropenic):
pemnoen
bakteri,
anmie,
virov
onemocnn (jako hepatitida i spalniky),

ozaovn, toxicita zpsoben lky nebo

chemikliemi.
Lymfocyty
Piny nrstu (lymfocytza): virov
nebo bakteriln onemocnn, roztrouen
myelom, rakoviny lymfatickho systmu,
infekn hepatitida, ozaovn.
Piny
bytku
(lymfocytopenie):
sepse, lupus (srav ved), leukemie,
toxicita zpsoben lky nebo chemikliemi,
uvn steroid, ozaovn.
Eozinofily
Piny nrstu (eozinofilie): paraziti,
alergie, kon onemocnn, nap. ekzmy,
leukemie.
Piny bytku (eozinopenie): alergick
reakce, stres, hypertyreza.
Bazofily
Piny nrstu (bazofilie): leukemie,
fibrocystick
choroby.
Piny
bytku
(bazopenie):
alergick reakce, stres,
hypertyreza.
Monocyty
Piny
nrstu
(monocytza):
zntliv procesy, virov onemocnn,
tuberkulza, paraziti, vedov onemocnn.
Piny
bytku
(monocytopenie):
toxicita zpsoben lky nebo chemikliemi,
uvn steroid.
Imunitn
buky,
ijc
v ocenu
lymfatickho systmu, by mly pracovat
pro ns. Kdy se tento systm ucpe, ohroz
to mnoha zpsoby fungovn imunitnch
bunk.
Paraziti, vetn bakteri a prvok,
a imunitn reakce jsou a druhotn. Jinmi
slovy, pinou oslaben imunitnho systmu
je toxicita
a/nebo
acidza.
Odpovd
na tyto problmy je detoxikace, kter
vdycky l pinu.
ERVEN KRVINKY (ERYTROCYTY,
RBC) Transportuj kyslk do bunk. Jejich
mnostv se uruje podle jejich potu v 1
304

mm3 iln krve. Kad erven krvinka

obsahuje mnoho molekul hemoglobinu.
Tyto molekuly jsou pln eleza, kter
na sebe ve kyslk a pepravuje ho dl.
erven
krvinky
mohou
napklad
zeslbnout, ztratit svj tvar a zat se na
sebe lepit. Nicmn hlavnmi faktory
ovlivujcmi funkci erytrocyt jsou acidza
a patn funkce enzym v cvnm systmu.
Oslaben a dal zmnn faktory
ovlivuj schopnost ervench krvinek
vzat a transponovat kyslk, odstraovat
oxid uhliit, stejn jako dal funkce.
To me vyvolat adu problm, od slabch
oxidanch reakc a po acidzu a anmii.
lovk potom me trpt libovolnm
mnostvm symptom, ponaje chronickou
navou, oslabenm ttn lzy i nadledvin
a naprostou vyerpanost kone.
Dehydratace
povede
k nrstu
ervench krvinek a nadmrn hydratace
k jejich bytku. Spatn viva, oslaben
orgn,
rakovina,
anmie,
krvcen,
chemick lky a chemoterapie budou mt
za nsledek
snen
potu
ervench
krvinek.
A opt je detoxikace jedinou sprvnou
odpovd na regeneraci ervench krvinek.
Alkalizace je od sebe oddl, kdy zv
jejich obsah hemoglobinu a kapacitu.
Detoxikace ist jtra i slezinu a odstrauje
chemiklie a veker kovy, kter nepzniv
psob na erven krvinky a jakkoli jin
buky. Detoxikace obnovuje normln
fungovn krve.
HEMOGLOBIN erven krvinky
obsahuj molekuly zvan hemoglobin. Je to
sloen protein sestvajc z hernu, kter
ve elezo, a globinu, jednoduchho
proteinu (aminokyseliny). Existuj stovky
rznch druh hemoglobinu. Nicmn
vechny na sebe vou kyslk a glukzu
a transportuj ob ltky do bunk, kter
je vyuvaj k okysliovn a jako zdroj
energie. Tento test zce souvis s testem
na mnostv ervench krvinek.
Zven hladina hemoglobinu me
indikovat COPD (chronick obstrukn plicn
choroba),
CHF
(obstrukn
srden

porucha), dehydrataci nebo jin zdravotn

problmy. Jej pokles me indikovat
anmii, rakovinu, lupus, nemoci ledvin,
popudlivost a podvivu. Normln hladina
hemoglobinu se nazv normochromick,
vysok hladina hyperchromick a nzk
hladina hypochromick.
Star erven krvinky jsou rozkldny
(fagocyticky
pohlcovny)
makrofgy
ve slezin, krvi nebo erven kostn deni.
Pi tomto procesu je elezo z hemoglobinu
ihned vyuito k tvorb novch ervench
krvinek, nebo se ukld v jtrech. Globin
se pemuje
zptky
na aminokyseliny
a hem na bilirubin, kter je pak vyluovn
lu.
HEMATOKRIT (HCT) Hematokrit
je procentov podl ervench krvinek
v jakmkoli objemu krve. V hematokrit
by ml zce souviset s potem vaich
ervench krvinek a hemoglobinu. Jeho
zven
hladina
me
indikovat
dehydrataci, porn prjem, trauma i ok,
popleniny nebo jin problmy. Snen
hladina
hematokritu
me
indikovat
anmii,
cirhzu
jater,
rakovinu,
hypertyrezu, krvcen, bytek kostn
den, revmatickou artritidu, podvivu
nebo thotenstv.
STEDN
OBJEM
ERVENCH
KRVINEK (MCV) Tento test zjiuje
objem i velikost jednotlivch ervench
krvinek. To je uiten pi klasifikaci
anmii. m je MCV vt, tm jsou erven
krvinky vt (vjimen velk erven
krvinky se nazvaj makrocyty), a m
je MCV men, tm men jsou i erven
krvinky (mal erven krvinky se nazvaj
mikrocyty). Stedn objem ervench
krvinek zjistme, kdy hematokrit vydlme
celkovm potem ervench krvinek.
Zven MCV me indikovat choroby
jater, alkoholismus, bytek ervench
krvinek nebo jin problmy. Snen MCV
me
poukazovat
na chudokrevnost
spojenou s nedostatkem eleza.

305

STEDN OBJEM
HEMOGLOBINU
V BUCE (MCH) Test na MCH zjituje
prmrn poet (hmotnost) hemoglobinu
v jednotlivch ervench krvinkch.
STEDN
KONCENTRACE
KORPUSKULRNHO
HEMOGLOBINU
V BUCE (MCHC) Tento test zjiuje
prmrnou
koncenttaci
hemoglobinu
v jednotlivch
bukch:
celkov
koncentrace
hemoglobinu
se vydl
hematokritem.
DISTRIBUN
KIVKA
ERYTROCYT (RDW) Test na RDW
zjiuje spektrum ervench krvinek. To je
uiten pi urovn druhu anmie.
TROMBOCYTYUmouj
sren
krve. Jsou to vlastn zplaty na pokozen
tkn. Nzk hladina trombocyt indikuje
oslaben i onemocnn kostn den a/nebo
sleziny. Infekce, chemick lky a krvcen
maj
rovn
co dlat
s bytkem
trombocyt. Poet pod 50 000 je ji
kritick.
STEDN OBJEM TROMBOCYT
(MPV) Test na MPV zjiuje velikost
trombocyt, co indikuje stav a funknost
kostn den.

Testy na lipidy
CHOLESTEROL (LDL A HDL)
Cholesterol
je nezbytn
pro
tvorbu
protizntlivch
steroid
(anabolickho
typu), luovch kyselin a bunnch
membrn.
Nae tlo me vyuvat pouze voln
cholesterol. Ten je syntetizovn jtry nebo
metabolizovn
z cholesterolu,
kter
pijmme v potrav (hlavn v mase).
Tento voln cholesterol se potom ve
na lipoproteiny, kter ho transportuj krv
do bunk.
Poznmka:
V tepeln
upravovanch pokrmech se lipidy stanou
vzanmi a nejsou ji voln.

Existuj dva druhy lipoprotein: LDL

(Lowdensity
lipoproteins = lipoproteiny
o nzk hustot) a HDL (High-density
lipoproteins = lipoproteiny
o vysok
hustot). Ptasedmdest procent volnho
cholesterolu
se
v tle
ve
na LDL
a zbvajcch ptadvacet procent na HDL.
LDL
poskytuj
nejvydatnj
druh
cholesterolu.
To pivd
nkter
lidi
k vaze, e nrst tohoto typu vzanho
cholesterolu je ukazatelem arteriosklerzy.
Takovmu uvaovn nerozumm. Kdy
zkoumte, pro je cholesterol vytven
a jak jej tlo vyuv, zjistte, e jeho
tvorba je spojena s vyuitm steroid,
zejmna k zntlivm reakcm a regeneraci
bunk po jejich pokozen.
Protoe jtra syntetizuj a metabolizuj
cholesterol, me bt nzk hladina
cholesterolu spojovna s chorobami jater
(zntem, patnou funknost, nekrzou
a rakovinou),
ale
is
malabsorpc,
hypertyrezou, nktermi druhy anmie,
se seps a stresem.
Zven hladina cholesterolu me
zpsobit nebo indikovat snenou funknost
nadledvin, zntliv stavy, nefrzu, bilirn
cirhzu,
patn
stravovac
zvyklosti
(nadmrn konzumace masa), thotenstv,
hypotyrezu, vysok krevn tlak nebo jin
problmy.
To, co zven nebo snen hladina
cholesterolu indikuje, me bt diametrln
odlin od toho, co zpsobuje. Napklad
nzk krevn tlak svd o oslaben den
nadledvin a nerovnovze sodku, co me
poukazovat na oslaben kry nadledvin. Jeli tomu opravdu tak, bude reakce tla
na znt vyvolan acidzou (zpravidla
dietetickho a hormonlnho pvodu) slab.
Jtra tud zv tvorbu cholesterolu, m
se zvedne
hladina
krevn
plazmy.
Cholesterol je protizntliv lipid, kter tlo
uv, kdy reaguje na znt a pokozen
bunk.
Nedojde-li k nprav, krevn tlak
asem
vysko
z nzkho
na vysok
(arteriosklerotick syndrom). Rovn vs
me pekvapit cuktovka, hypertyreza,
hypercholesterolemie,
306

hyperlipidemie, infarkt myokardu, mozkov

mrtvice, arteriosklerza, nefrza a dal
problmy.
Jejich
jedinm
eenm
je opt
detoxikace. Alkalizujte a nabjejte se energi
a vae tlo se oist a zregeneruje samo.
TRIGLYCERIDY (TG) Triglyceridy
jsou lipidy, stejn jako cholesterol.
Pedstavuj zdroj uskladnn energie
a uvaj se k len znt. Triglyceridy
(tak
jako
cholesterol)
se sluuj
s lipoproteiny kvli transportu po tle. Tyto
lipoproteiny jsou VLD (lipoproteiny o velice
nzk hustot) a LDL (lipoproteiny o nzk
hustot).
Triglyceridy
jsou
syntetizovny
v jtrech z glycerolu a mastnch kyselin.
Jeliko
se podobaj,
vykazuj
stejnou
biologickou
a patogenn
reakci.
Ve,
co zpsobuje
acidzu
(od konzumace
alkoholu po jeden masa), zvyuje hladinu
lipid.

Testy na ttnou lzu

TRIJDTYRONIN (T3) Tento test
zjiuje mnostv T3 v krvi. Toho se uv
pi urovn hypotyrezy i hypertyrezy.
TYROXIN (T4) Tento test ukazuje
mnostv tyroxinu v krvi. Jeho zven
hladina bv spojovna s hypertyrezou
a Wilsonovm syndromem (neschopnost
tla pemovat T4 na T3). Nzk hladina
T4 bv spojovna s hypertyrezou. T4,
stejn jako vtina hormon, potebuje
proteinov nosie. TBG (globulin vzajc
tyroxin)
je jednm
z nosi
tyroxinu.
Zven hladina protein, zpsoben
acidzou nebo proteinovou toxicitou, me
zvit hladinu T4 nebo T3.
Nrst T3 odr v krvi TBG a TBPA
(prealbumin vzajc tyroxin). Tento test
m vylouit zven i snen hladiny T3
nebo T4 jinmi faktory (nap. otln
antikoncepce, thotenstv nebo ledvinov
choroby).
TYREOSTIMULAN
(TSH)
A HORMON

HORMON
UVOLUJC

TYROTROPIN (TRH) -TSH je hormon

stimulujc ttnou lzu, kter se tvo
v pedn sti hypofyzy. Tento hormon
podncuje ttnou lzu, aby vytvela
a uvolovala tyroxin (T4). Je-li ttn lza
oslaben (hypotyreza) nebo hypofza
hyperaktivn, bude hladina TSH zven.
To je reakce na nedostatek tyroxinu, jen
je ivotn
dleit
pro
metabolismus
a sprvn fungovn srdce. Nzk hladina
trijdtyroninu
(T3)
a tyroxinu
(T4)
stimuluje uvolovn TRH a TSH.
Test na TSH se rovn uv k uren
primrn
hypotyrezy
(zpsoben
samotnou ttnou lzou) nebo sekundrn
hypotyrezy (souvisejc s hypotalamem).
Mjte na pamti, e v tomto svt
vechno souvis se vm a smuje k Bohu.
To plat rovn o vaem tle a jeho lzch.
Chybn funkce urit lzy me bt
zpsobena samotnou lzou, jej toxicitou
a slabost, nebo jinmi pbuznmi lzami,
kter ji ovlivuj. Protoe vechny vci jsou
vzjemn provzan, konvenn lba"
nikdy nefunguje.
POZNMKA: Po ticeti letech klinick
praxe se klonm k nzoru, e testy na T3,
T4 a TSH jsou nejmn pesn testy
na ttnou lzu. Proto byl sestaven test
bazln teploty (viz Dodatek A). Ml jsem
obrovsk
poet
(80 procent)
ppad
hypotyrezy, kterou lkai neodhalili,
protoe se vnovali krevnm testm a nikoli
pacientm.

3. ST
NEDOSTATKY KREVNHO TESTU
Tento test, uvan ke zjiovn
fyzickho stavu a k diagnostice tkovch
oslaben,
je dnes
jednm
z nejmn
pesnch diagnostickch nstroj, kter
mme
k dispozici.
Spoj-li
se vak
s analzou
tkn,
iridologi,
fyzickou
symptomologi, reflexologi a kineziologi,
me poskytnout nejpesnj mon obraz
o vnitnm stavu vaeho tla.
Z vsledk samotnho krevnho testu
lze pouze usuzovat, co by se mohlo v tle
dt, a to samozejm znan zvis 307

na interpretovi. Krevn test neodr pesn

nevyvenosti eletrolyt, hladiny hormon,
zuitkovn
glukzy
a fruktzy
ani
skutenou povahu imunitn reakce. Kad
z tchto faktor me ovlivnit, a tud
i zkreslit vsledky.

Nevyvenosti elektrolyt
Vae krev me napklad vykazovat
normln hladinu vpnku, ale na celulrn
rovni ho budete mt znan nedostatek.
Hladina minerl v sru neukazuje faktory
zuitkovn ani akumulace. Tuto hladinu
mohou
ovlivovat
emon
problmy,
techniky odbru krve a homeostatick
poadavky. Z krevnho testu se rovn
obtn zjiuje nadmrn akumulace
minerl a toxickch kov, nebo ty jsou
odstraovny slezinou, jtry a ostatnmi
tknmi. Vae tlo mus udrovat krev
a plazmu
co nejist
a nejvyvenj,
jinak vm hroz smrt.

Hladina hormon
Krev je nejmn pesn mdium pro
zjiovn
oslaben
tvorby
hormon.
Hormonln aktivitu ttn lzy (T4 a T3)
lze mnohem lpe urit z testu bazln
teploty, jen byl vytvoen pro tento el.
(Viz Dodatek A.) Avak ani produkci
nadledvinovch
steroid
a neurotransmiter nelze pesn zjiovat
krevnmi testy.

Vyuit glukzy/fruktzy
Z krevnho testu lze urit hladinu
glukzy, avak nikoli stupe transportu.

Sprvn imunitn reakce

Vae krev me vykazovat vysokou
nebo nzkou hladinu imunitnch bunk
(napklad bazofil), ale neme ukzat,
pro imunitn systm reaguje tak, jak
reaguje.
Vtina
imunitnch
reakc
je vykldna
patn,
zvlt
kdy
se nerozum detoxikaci.
Vae
krev
pepravuje
mnoho
bunnch metabolit, parazit, jaternho
odpadu apod. Ve je filtrovno slezinou,
ledvinami, stevy a plcemi. Proto se vae
krevn prosted pod mn, co m za
nsledek neustle se promujc chemii
tla.
Krevn test me bt skvlm
nstrojem, kter vm pome sloit
dohromady jednotliv dlky va skldanky.
Me vm pomoci urit nadmrn nrst
uhlku,
nadmrn
pokozen
tkn
a nevyvenosti
elektrolyt
vyvolan
nzkou hladinou krevn plazmy. Me vs
upozornit na poruchy jater, srdce, ledvin
a svalov
tkn.
Tak
vm
me
poskytnout
kl
k systmov
acidze
a imunitn reakci v podob zntlivch
onemocnn a nejenom to.

308

DODATEK D

Analza tkovch minerl

V
vlas
se nijak
zvl
neli
od jakkoli jin tkn v tle a vyaduje
prakticky
stejn
prvky
pro
rst
a regeneraci.
Jeliko
je vlas
druhou
metabolicky nejaktivnj tkn v tle,
me se pout jako zznam" metabolick
aktivity. Prvn dva a ti centimetry vaeho
vlasu vm mohou podat dobr obrzek
zhruba
o dvou
poslednch
mscch
metabolick aktivity vaeho tla. Protoe
vlas roste, uchovv historii intracelulrn
a extracelulrn metabolick aktivity.
Kzjiovn funknosti tkn (buky)
afaktor ukldn a vyluovn je analza
vlasu mnohem spolehlivj ne rozbor
krve. Vlas je povaovn za vyluovac tk.
Me ukzat hladinu minerl, tkch
kov a toxickch prvk v tle. FBI uv
analzu vlasu pi vyetovn otrav
toxickmi ltkami, napklad arzenem. Tato
analza
je tak
pesn,
e umouje
stanovit rok a bezmla msc intoxikace
vetn nslednch zmn. Pokud jde
o urovn
akumulace
toxin
v tle,
je mnohem spolehlivj ne rozbor krve
a moi. EPA (Environment Protection
Agency) uv analzu vlasu pi zjiovn
zneitn ivotnho prosted toxickmi
kovy.
Analzu vlasu vak me ovlivnit
mnoho faktor. Pat k nim napklad barvy
na vlasy, odbarvovae a ampny.
Vdycky je dleit vdt, co se
odehrv na bunn rovni, a vlas nm
to umouje. Nebo tam se odehrv
doslova ve. Dr. Emanuel Cheraskin v knize
Diet and Disease (Strava a nemoci) uvd:
Minerly jsou v tsnm vztahu se vemi
ostatnmi ivinami. Bez optimln hladiny
minerl v tle nejsou ostatn iviny
efektivn vyuity." Minerly se podlej
na syntze hormon a jejich psoben

(a naopak).
Nkter
minerly
jsou
elektrick" nosie i stimultory. Minerly
rovn ovlivuj innost enzym.
Analza tkovch minerl vm
me vznamn napomoci porozumt
nkterm vaim tlesnm symptomm.
Vtina naturopat a mnoho lka uv
ve sv praxi vlasovou (tkovou) analzu.
Na jejm zklad
stanovuj dietetick
doporuen, avak jejich diety nevychzej
z princip pirozenho zdrav.

Zvr
Analza krve, vlasu, slin a moi
by mla
bt
porovnna
s analzou
duhovky,
klinickm
pozorovnm
a tlesnmi symptomy. Uv-li se analza
tlesnch tekutin jako jedin diagnostick
nstroj, me ns pivst na scest, nebo
nabz
pouze
sten
porozumn
systmovm pomrm.
Krom toho me analzu ktve, vlasu,
slin a moi dramaticky zmnit detoxikace,
take nezkuen lka me dospt
k mylnmu zvru, e s tlem nen ve
v podku. V potench fzch detoxikace
se mohou
vrazn
zvit
hladiny
cholesterolu
a marker
(antigen)
rakoviny, avak jakmile je tlo vyitno,
vrt se zptky do normlu.
Existuje jedin opravdov lebn
metoda... detoxikace. Uvede tlesnou
chemii zptky do rovnovhy (homeostzy)
a odstran z tla toxick kovy a substance,
kter tam nemaj co dlat.

Hledejte Boha,
zdrav a tst !

309

DODATEK E

Glos
Abortiva ltky urychlujc porod,
vyvolvajc potrat.
Absces dutina ve tkni, vznikl
zntlivm rozpadem, vyplnn hnisem.
Absorbencia ltky vstebvajc
nebo tak neutralizujc kyseliny. Uvaj
se ke vstebvn zntlivch tekutin nebo
nemocnch tkn (jilm vaz, divizna, jilm
plav atd.).

Vyvolv reflex boj-tk. Nzk hladina

adrenalinu vyvolv urit fyziologick
projevy
strachu
a zkosti,
piem
extrmn
nzk
hladina
se objevuje
u chorobnch
zkostnch
stav.
Neprodukuj jej jen nadledviny, ale i jin
tkn.
Adsorpce pohlcovn, schopnost
provitch nebo jemn rozptlench ltek
pohlcovat plyny nebo roztoky.

Absorpce proces vstebvn ivin

trvicm strojm do krevnho obhu, aby
je mohlo tlo vyut. Spatn vstebvn
(malabsorbce) m za nsledek nedostatek
ivin v tle. To me negativn ovlivnit
tlesn palivo a stavebn materil, vst
k vyerpanosti, hladovn a degeneraci.

Adstringencia ltky stahujc,

mstn zuujc cvy a sniujc vymovn.
Zpevuj
tkn
a orgny,
psob
na albumin. Ovlivuj itn a detoxikaci
tkn. Mezi prodn adstringencia pat
epek, zbhovec, peslika, kra dubu
zimnho a viln virginsk.

Abstergencia
projmav.

Aerobn 1. vyadujc kyslk

k metabolismu
a peit,
2.
tkajc
se organism ijcch v ptomnosti kyslku,
3. metabolizujc kyslk kvli energii.

ltky

mrn

Acetylcholin ester cholinu, kter

se vyskytuje v rznch orgnech a tknch.
M se za to, e hraje dleitou roli pi
penosu nervovch impuls synapsemi
a myoneurlnmi spojenmi.
Acidza plin kyselost tlesnch
tekutin zpsoben nahromadnm kyselin
(jako
pi
diabetick
acidze
nebo
ledvinovm onemocnn) nebo nadmrnm
bytkem
hydrogenouhliitanu
sodnho
(jako pi ledvinovm onemocnn). Pi
acidze se zvyuje koncentrace vodkovch
iont, m se sniuje hodnota pH. Acidza
vyvolv imunitn odezvu zvanou znt.
Adaptogen

ltka,
kter
m schopnost zvyovat odolnost vi
stresu. Adaptogeny posiluj buky, tkn,
orgny
a lzy.
Funguj
pedevm
v souinnost s nadledvinami.
Prodn
adaptogeny jsou nap. esnek, tapatka,
jinan, vodilka, lapao a enen.
Adrenalin

(epinefrin)
neurotransmiter
vyluovan
den
nadledvin v dsledku stimulace sympatku.

Afrodiziakaltky
uvan
k odstraovn
impotence
a posilovn
sexuln sly a touhy (nap. damina,
helonias, serenoa, yohimbe).
Ajurvda tradin indick lebn
systm, doslova znamen vda ivota".
Vchodn herbologie.
Akutn majc rychl zatek, vn
pznaky a krtk prbh (ne chronick).
Akutn a regenerativn onemocnn bvaj
bolestiv. Akutn" vlastn signalizuje
poten stdia nemoci.
Aldosteron hormon vyluovan
nadledvinami, kter zpsobuje zadrovn
sodku a vody.
Alkalick nleejc k zsadm
(alklim)
nebo
reagujc
zsadit
(alkalicky). Zsady neutralizuj kyseliny.
Podle
scne
dvojnosti
se alkalick
povauje za jin neboli chladiv.
310

Alkaloidy 1. vznamn a vlivn

skupina (tincti) prodnch ltek. Vykazuj
irokou klu ink, od halucinogennch
pes analgetick a po smrtc. 2. Alkaloidy
reaguj s kyselinami a vytvej soli, kter
se uvaj v medicn.
Alopatie/alopatick 1. systm
len
nemoc
vyvolnm
patologick
reakce, kter je protichdn vi len
nemoci. 2. konvenn medicna nebo
alternativn medicna, kdy se pirovnv
k medicn prodn.
Alterace nepzniv,
zmna, porucha, pokozen.

chorobn

Amenorea-vynechvn
menstruace,
msnho krvcen fyziologicky.
Aminokyseliny skupina chemickch
slouenin, kter obsahuj dusk a tvo
zkladn stavebn jednotky blkovin.
Anabolismus 1. tvorba tlesnch
tkn, konstruktivn fze metabolismu; 2.
pemna ivin a jejich vyuit k oprav
a pestavb,
tespektive
k tvorb
a udrovn, bunk, tkn, orgn a lz; 3.
v prbhu
tto
fze
i procesu
se spotebovv energie.
Anaerobn 1. nevyadujc kyslk
ke svmu fungovn; 2. ijc bez kyslku.
Anafrodiziaka

ltky
sniujc
pohlavn pud, zpravidla zven (vrba
ern, alvj, mahonie cesmnolist, ik
americk aj.).
Analeptika ltky, kter vzpruuj
ivotn innost, zvyuj innost ivotn
dleitch orgn.
Analgetika

a odstraujc bolest.

ltky

zmrujc

Androgeny

musk
pohlavn
hormony,
nap.
testosteron
nebo
androsteron, kter reguluj vvoj muskch
sekunrnch pohlavnch znak a udruj je.
Nazvaj se t androgenn hormony.
Anestetika

ltky
znecitlivn i bezvdom.

vyvolvajc

An(h)idrotika- ltky pro zmrnn

nadmrnho vyluovn potu (epek,
routa kapsk, listnatec kopinat aj.).
Aniontov 1. magnetick stav
vytvoen zporn nabitmi ionty; 2.
poukazuje na kysel prosted zpsobujc
sren (koagulaci); 3. souvis s acidzou.
Anodyna ltky zmrujc bolesti.
Antacida ltky, kter sniuj
pekyselen aluden vy (andlka,
fenykl, mta peprn, jilm plav aj.).
Anterior pedn, vpedu lec.
Antiabortiva
spontnnmu potratu
malina).

ltky zabraujc
(kalina, helonias,

Antiartritika lky proti dn

a kloubnmu
revmatismu
(plotink
hroznovit, dub chaparral", smetanka,
ovk tupolist).
Antibakteriln ltky ni bakterie
nebo zabraujc jejich mnoen (slupka/list
oeku ern, hebek, esnek, divizna).
Antibiotika zabrauj rstu bakteri
nebo je hub.
Antiflogistika ltky potrajc nebo
zmrujc znt i jeho inky. Zpsobuj
zen cv.
Antihelmintika ptostedky proti
ervm a lky na vypuzen parazit z tla
(nap. rdesno, pelynk prav, oek
ern).
Antikatarln byliny l katarln
pote (zahlenn). Nap. kalina, koen
lopuchu,
yzop,
lkoice,
mahonie
cesmnolist.
Antidepresiva
deprese (tezalka).
Antidotum

inkem, protijed.

ltky
ltka

zmrujc
s opanm

Antiemetika

ltky
zmtuj
nevolnost a zabraujc zvracen (jamajsk
zzvor, cayensk pep, fenykl).
311

Antiflogistika ltky tlumc znt

(dub chaparral", ptainec, kostival).

Antipyretika ltky srejc horeku

(blas virinsk, kopretina imbaba, vrati).

Antigen jakkoli cizorod ltka,

kter po vniknur do tla vyvol tvorbu
protiltek.

Antirevmatika

lky
proti
revmatismu (andlka, vrba ern, listnatec
kopinat).

Antigalaktika ltky zamezujc nebo

zmrujc vyluovn mlka.

Antiseptika- ltky proti sepsi (otrava

krve), brnc vvoji a mnoen mikrob
a zastavujc jejich innost (routa kapsk,
listy lopuchu, hemnek, cayensk pep,
tapatka).

Antihemoragika ltky zastavujc

siln krvcen (cayensk pep, rdesno, viln
virginsk).
Antihistaminika neutralizuj inky
histaminu pi alergick reakci.
Antihydropika

vodnatelnosti
(dil,
vlatovink, hloh).

ltky
proti
benedikt,

Antiltka specifick protiltka,

kter vznik v ivm tle psobenm
antigenu.
Antileptika
zchvaty.

pomhaj

zmrovat

Antilitika ltky uvan k ptevenci

tvorby kamen v ledvinch a moovm
mchi (pr, oman, divizna, sadec).

Antiskorbutika ltky pomhajc

lit
kurdje
(skorbut),
zpsoben
nedostatkem
vitamnu
C (pestup
jamajsk, svzel, ovk men).
Antiskrofulitika ltky uvan
k len krtice (skrofulza tuberkulzn
onemocnn lymfatickch krnch uzlin).
Pat k nim epek, kosatec, smetanka, bez
ern, jetel lun.
Antispazmodika lky proti kem
pn pruhovanho a hladkho svalstva
a proti nervov podrdnosti (locika,
lobelka, ik americk).

hub
jejich

Antisyfilitika ltky k lb syfilidy

nebo jinch venerickch chorob (vodilka,
jalovinky, pepovnk opojn, mahonie
cesmnolist).

Antineoplastick protindorov,
zabrauje vzniku, rstu nebo novotvoen
zhoubnch bunk.

Antitoxiny protijedy, ltky ruc

inek zvecch, rostlinnch a minerlnch
toxin (vojtka, chlorofyl, jitrocel, dub
chaparral").

Antimikrobiln
ltky

mikroorganismy nebo zabrauj

rstu.

Antioxidant inidlo, kter chrn

ped volnmi radikly nebo oxidanm
pokozenm
tkn
a bunk.
Mezi
antioxidanty
pat
proanthokyanidiny
(hroznov
semnka,
kra
borovice
pmosk), vitaminy A, C, E a beta
karoten.
Antiparazitika ltky hubc parazity
(slupka oeku ernho, dov semena,
liejnk provazovka rod Usnea).
Antiperiodick l peruovan
horeky pi malrii a nachlazen; zabrauje
jejich optovnmu propuknut (vlatovink,
andlka, vodilka).

Antitrombotika ltky zabraujc

tvorb krevnch sraenin.
Antitusika lky proti kali, vhodn
k tlumen suchho, drdivho kale.
Antivirotika lky k lb infekc
zpsobench viry (lapao, tapatka, slupka
oeku ernho).
Antrachinony psob projmav,
povzbuzuj peristaltiku; vyuvaj se jako
prodn barviva.
Anxiolytika ltky tlumc zkost.
Aperitiv ltka povzbuzujc chu
k jdlu.
312

Arachidonick kyselina esenciln

mastn kyselina tvoen nenasycenmi
rostlinnmi
kyselinami.
Vyskytuje
se
v aradech.
Aromatick
ltky

vyznauj
se pronikavou
vn.
Stimuluj
sliznici
trvicho stroj, m podporuj trven
a vyluovn plyn ze aludku a stev
(anz, fenykl, mta peprvn).
Ascaris

krkavka,
parazit
vyskytujc
se
v tenkm
stev
a vyvolvajc kolikov bolesti a prjmy,
zejmna u dt.
Ascites

nahromadn ir
v bin dutin.

bin
vodnatelnost,
nezntliv tekutiny

Astenie tlesn slabost.

Atonick ochabl, bez normlnho
svalovho napt i tonu.
Atrofie chadnut; zmenovn
velikosti orgn nebo tkn; degenerace
bunk, tkn, lz atd.
Autoimunitn proces vznikaj pi
nm protiltky psobc proti vlastnm
tknm.
Jde
o pirozenou
odezvu
na odumrajc
buky,
kvli
jejich
odstrann je iniciovna imunitn reakce,
aby je tlo mohlo nahradit.
Autonomn nezvisl a spontnn.
Autonomn nervov soustava
st
nervov
soustavy,
kter
d
vegetativn tlesn funkce. Kontroluje
innost lz, zvlt slinnch, aludench
a potnch, dle de nadledvin, tkn
hladkho svalstva a srdce. Autonomn
nervov soustava psob na tyto tkn, aby
omezila
i zpomalila
nebo
naopak
stimulovala jejich aktivitu.
Baktericidn hubc bakterie.
Barviva byliny uvan k barven
(borvka barv tmav mode nebo
fialov ,
krvavnka

Sanguinaria
canadensis

tmav
erven
nebo
bronzov, kurkuma zlatolut).

Bazln buky pvodn, zkladn

buky, kter tvo tlo.
Bazofily 1. imunitn buky zapojen
do zntlivch imunitnch reakc. Bazofily
uvoluj histamin a dal chemiklie (kter
roztahuj cvy). 2. nalzaj se t v pednm
laloku hypofyzy. Tyto buky produkuj
kortikotropin, jen stimuluje kru nadledvin
k vyluovn kortiklnho hormonu. 3. druh
blch krvinek (leukocyt) s hrubmi zrnky,
kter se siln zabarvuj zsaditmi barvivy.
B-lymfocyty
krvinky
imunitnho
produkuj protiltky.

specializovan bl
systmu,
kter

Bentonit sopen jl s vbornmi

absorpnmi schopnostmi. Pohlcuje toxick
ltky v potrav.
Beta buky nalzaj se ve slinivce
a produkuj inzuln.
Bl krvinky mnoho druh krevnch
bunk, jejich kolem je potrat infekce
a hojit rny.
Bilirubin luov barvivo, kter
vznik z krevnho barviva.
Bioflavonoidy biologicky aktivn
flavonoidy, kter jsou nezbytn pro stabilitu
a absorpci vitaminu C. Posiluj stny
krevnch vlsenic, nkdy se oznauj jako
vitamn P.
Bolus velk mkk pilulka; bylinn
pek s livmi inky, kter se zavd
do konenku nebo vaginy.
Bromelin enzym tpc blkoviny,
vyskytuje se v ananasu.
Bronchiolus prduinka.
Bunn prolifertory byliny
podporujc rychl uzdravovn a regeneraci
organismu/bunk (aloe, kostival, oman,
serenoa).
Bylinn terapie aplikace rznch
kombinac bylin k len a itn. Byliny
se mohou uvat v tinkturch, tabletch,
kapslch, extraktech, koupelch, obkladech,
ajch apod.
313

Bylinn obklad bylinn sms

v gze, pikldan na porann, popleniny,
tumory, furunkly atd.
Byliny s rozpoutc funkc
podporuj zmenovn nebo rozhnn
zhoubnch ndor (ptainec, ern bez,
ostropestec, tezalka).
Byliny se zahvac funkc pi
lokln
aplikaci
roziuj
vlsenice
(pivdn krve z hlubch tkn a orgn,
m se odstrauj obstrukce a znty)
a zpsobuj zervenn ke (posed ern,
cayensk pep, hebek, kopiva ahavka,
ken, sassafras, jamajsk zzvor).

a oxid uhliit. i v nsk filozofii

a medicn ivotn sla, ivotn energie.
Degenerace zhoren struktury
i funkce jakkoli sti tla, zpsoben
oslabenm jejch bunk. Opak regenerace.
Dehydratace plin bytek vody
v tle, zpsoben pedevm acidzou.
Demence oslaben rozumovch
schopnost
v dsledku
degenerativnch
zmn v mozkov tkni.
Demulgencia ltky, kter zkliduj,
chrn a vyivuj podrdn a zancen
sliznice a tkn.

Candida albicans plse podobn

kvasince, kter vyvolv chut na cukr
a krob.
Me
se it
lmfatickm
systmem.

Dentln anodyna- ltky uvan

lokln
k tien
bolesti
zpsoben
obnaenm zubn den (janovec, kajeput,
zzvor, hebkov olej).

Cefalika ltky lc mozkov

onemocnn a choroby (alvj, rozmarn,
routa, kopiva ahavka, jalovec).

Deobstruencia ltky zbavujc tlo

obstrukc
(dil,
listnatec
kopinat,
jitrocel).

COPD chronick obstrukn plicn

choroba.

Depurativa ltky istc krev

prostednictvm
stimulace
eliminanch
funkc (benedikt, kosatec, smetanka).

Cukry (sacharidy) 1. rostlinn

glukza, fruktza, kroby, celulza atd., ale
tak klovatina a arabsk guma. Cukry
pedstavuj zdroj bunn energie, uloen
ve form adenosintrifosftu (ATP) nebo
glykogenu. 2. sloueniny uhlku, kter tlo
vyuv jako palivo (energii).
Cysta patologick zduenina i otok
v jakmkoli tlesnm orgnu nebo tkni,
vyplnn tekutou i polotuhou tvarohovitou
ltkou, kter je zpsobena
acidzou,
hlenem a asto nadmrnou hormonln
innost.
Cystitida znt moovho mche.
Cytokiny- chemit poslov, kte
se podlej na regulaci tm kadho
tlesnho systmu a hraj vznamnou roli
pi kontrole lokln a systmov zntliv
odezvy.
Cytotoxicit kodliv pro buky.
erven krvinky krevn buky
obsahujc erven pigment hemoglobin,
kter transportuj v krevnm obhu kyslk

Dermatomykzazpsoben plsn.

kon

infekce

Desikanty (sikativa) ltky, kter

maj schopnost absorbovat vlhkost (agar,
prek z asy mchnat, kukuin krob,
proskurnk, prek z jilmu plavho).
Detergencia ltky istc rny,
vedy a ki (laskavec, lidlo americk).
Detoxikant odstrauje toxiny.
Detoxikace

proces
istn
a alkalizace
organismu.
Odstraovn
obstrukc (nap. kyselin, hlenu, parazit,
chemikli, minerl, kov, mylenek
a emoc), kter blokuj energii a sprvnou
funkci bunk i lovka. Nezbytn podmnka
obnoven pevnho zdrav.
Detoxikovat 1. zbavit njakou ltku
toxin, 2. lba toxickho pedvkovn
jakmkoliv lkem, ale zejmna toxickho
stavu navozenho nadmrnm uvnm
narkotik nebo alkoholu.
314

Dezinficiens ltky, kter odstrauj

nebo
ni
kodliviny
z rozkldajc
se organick hmoty, a tak zabrauj en
i penosu toxin nebo infekce (list/slupka
oeku ernho, kajeput, myrha, routa,
medvdice).
Dezodorantyltky
odstraujc
(tlesn)
pach
(ostruina,
chlorofyl,
tapatka).
Diaforetika ltky vyvolvajc
zven pocen a vyluovn metabolit
k (zemlu, podbl, sassafras).
Diastolick tlak vznik pi uvolnn
srden svaloviny a plnn srdench komor
krv.
Digestiva ltky povzbuzujc tvorbu
trvcch v (koriandr, alvj, skoice).
Diluenty ltky, kter ed vmky
(lnn semeno).
Diuretika- ltky, kter podporujc
innost
ledvin
a moovho
mche
a stimuluj moen vyluovnm vody
(vrati, medvdice, smetanka).
Divertikul patologick vychlpenina
stny tlustho steva zpsoben jejm
ucpnm a oslabenm.
Dna pakostnice; znt kloub. Me
postihnout jakkoli kloub v tle, obyejn
vak zan v kolenech nebo chodidlech.
Dopamin neurotransmiter tvoen
den nadledvin. Pomh lit nzk krevn
tlak a Parkinsonovu nemoc.
Dyskyneze poruen schopnost
pohyb (ovldanch vl), bolest pi
pohybu.
Dysmenorea

bolestiv
nebo
obtn menstruace (helonias, kalina,
malina).
Dyspepsie patn nebo bolestiv
trven; nejedn se o chorobu, nbr
o symptom jinch chorob nebo pot.
Dyspnoe dunost; namhav
dchn, asto spojen s plicnm nebo

srdenm onemocnnm. Tak to me bt

pznak obstrukce a acidzy.
Edm otok; zadren
ve tknch. Dsledek acidzy.

tekutiny

Ekzm kon choroba s pupnky

nebo puchky, nap. opar, liej nebo
plse.
Emetika ltky vyvolvajc zvracen,
jsou-li
pozeny
ve velkch
dvkch
(lobelka, kasie, spor).
Elektrolyty- soli rozpustn v tlnch
tekutinch. Vtina minerl, vetn sodku
a draslku,
cirkuluje
tlem
ve form
elektrolyt, kter jsou schopn penet
elektrick
impulsy.
Jsou
povaovny
za kladn nabit elektrony (kladn ionty,
kter maj mn elektron). Pen
elektrick nboje lpe ne zporn ionty,
kter maj vce elektron ne proton.
Elektrolyty se nazvaj kationty a vytvej
zsadit prosted.
Eliminace 1. vyluovn odpadnch
produkt k, ledvinami a stevy. 2.
odstraovn oxidu uhliitho z plic.
Emetikum

ltka
vyvolvajc
zvracen (hoice ern, jmel).
Emenagogum ltka podporujc
a regulujc menstruaci (helonias, serenoa,
kopiva).
Emulze spojen dvou tekutin, kter
se spolu nesms, nap. olej a voda. Jedna
z nich se roztp na kapiky a rozptl se
v druh tekutin. Emulgace je prvn krok
pi trven tuk.
Enervace ztrta sly, vitality atd.;
oslaben fyzick a psychick.
Endokrinn systm systm lz
vyluujcch
hormony,
steroidy
a neurotransmitery
pmo
do krevnho
obhu. Pat k nim hypofza, ttn lza,
brzlk, nadledviny, slinivka, vajenky
a varlata.
Endorfiny prodn opity, kter
vznikaj v mozku a psob v tle jako
pirozen lky proti bolesti; ukliduj
svalstvo a tkn.
315

Enteritida znt tenkho steva.

Enteroragie
stny.

krvcen

ze stevn

Enurza bezdn pomoovn.

Enzymy organick katalyztory,
kter produkuj iv buky a jsou schopn
samostatn fungovat. Enzymy jsou sloen
blkoviny, schopn vyvolvat chemick
zmny v jinch ltkch, ani by se samy
mnily. Enzymy se nalzaj v trvicch
vch, kde pomhaj tpit iviny. Mohou
urychlovat chemick reakce.

Estrogen ensk hormon (steroid),

zodpovdn
za stimulaci
vvoje
a udrovn
enskch
sekundrnch
pohlavnch
znak.
Je agresivn
a
m kyselinotvorn vazodilatan vlastnosti.
Exokrinn pojem uvan pro lzy,
kter
maj
samostatn
vvod
bu
na povrch tla, nebo do dutiny nkterho
orgnu (opak endokrinn).
Exoftalmus vysunut oka z onice,
vystoupl oko.

vrstva

Expektorancia ltky podporujc

vyluovn hlenu z plic a krku (divizna,
plicnk).

Epigastrium nadbiek, st bicha

nad aludkem.

Extrakt vtaek z rostlin, jejich

st nebo ze v, kter obsahuje jejich
vlastnosti.

Epidermis
ke.

nejsvrchnj

Epihidrza nadmrn pocen.

Epitelov buky kryj cel povrch
tla a tvo vstelku vtiny vnitnch
orgn.
Epsteina-Barrov virus (EBV)
zpsobuje infekn mononuklezu a bv
spojovn
s Burkittovm
lymfomem
a rakovinou nosohltanu.
Esenciln

oznaen
ivin
potebnch k budovn a oprav, kter
si tlo neme samo vytvoit, a tak je mus
pijmat v potrav. Dnes je znmo nejmn
dvaatyicet esencilnch ivin. (Existuje
mnoho rznch nzor na to, co je
skuten esenciln" a co si tlo vytv
samo jako pirozen vedlej produkt
metabolismu.)
Esenciln mastn kyseliny (EFA)
nenasycen mastn kyseliny (kyselina
linolov, kyselina linolenov a kyselina
arachidonick),
kter
tlo
nedoke
syntetizovat a kter jsou povaovny
za nezbytn k udren zdrav.
Epifza (iinka) endokrinn lza
v mozku, kter m tvar itice. Epifza
syntetizuje
melatonin.
Melatonin
je blokovn, kdy svtlo dopad na stnici.
Tato mal lza je mnohmi povaovna
za spirituln lzu, za jedno ze sdel Ducha
i jednu z jeho bran do fyzickho svta.

Fagocytza pohlcovn pevnch

stic (nap. baktri, bunnch trosek,
pigmentovch skvrn) fagocyty (imunitnmi
bukami).
Fenoly ltky urujc mnoho
dleitch
vlastnost
rostlin;
jsou
analgetick, antiseptick, antispazmodick
a protizntliv.
Fenoly
slouen
se sacharidy tvo glykosidy.
Fermentace oxidan rozklad
sloitch ltek za pomoci enzym nebo
ferment,
kter
jsou
vytveny
mikroorganismy;
bakterie,
plsn
a kvasinky jsou hlavn skupiny organism
podlejc se na fermentaci.
Fistula pitl, pala; abnormln
kanlek, jm je chorobn, hluboko uloen
proces spojen s povrchem.
Flaviny prodn, ve vod rozpustn
barviva,
kter
se vyskytuj
v mlce,
kvasinkch,
bakterich
a nkterch
rostlinch.
Flavonoidov
a flavonov
glykosidy vykazuj irokou klu ink
na organismus, piem kad glykosid
m rovn svj vlastn individuln inek.
Nkter glykosidy jsou antispazmodick,
diuretick, posiluj krevn obh a psob
na srden tkn. Bioflavonoidy jsou
316

nezbytn pro vstebvn vitamnu C a

vpnku (oboj v prod probh spolen).
Nkter
flavonoidov
glykosidy
(bioflavonoidy) obsahuj hesperedin, rutin
a vitamn P.
Fungicidn nic nebo zabraujc
rstu parazitnch hub a plsn.
Fytochemiklie jakkoli z mnoha
ltek ptomnch v ovoci a zelenin, kter
maj rzn zdrav prospn vlastnosti.
Fytochemiklie zejm ochrauj ped
uritmi
druhy
rakoviny.
Vtinu
rostlinnch
ltek
lze
povaovat
za fytochemiklie.
Galaktagoga ltky podporujc
sekreci mlka u kojcch matek (semena
anzu, fenyklu, spor).
Gastralgie bolen aludku.
Gastritida znt aluden vstelky.
Gastroenteritida souasn znt
bunn vstelky aludku a stevnho
traktu.
Gastrointestinln trakt trvic
kanl, kter zan sty a kon it;
zahrnuje stn dutinu, hltan, jcen, aludek,
tenk a tlust stevo a konenk.
Giardia skupina bikovc, z nich
nkte jsou parazitit. Vyskytuj se
v trvicm stroj lid a domcch zvat,
penej se pozenm cyst obsaench
ve vod a strav kontaminovan fekliemi.
Naruuj vstebvn tuk; hub je vrouc
voda.
Glukza jednoduch cukr, zkladn
zdroj bunn energie.
Gluten rostlinn albumin, blkovina,
kterou lze zskat z penice, ita, jemene
a ovsa.
Glykogen polysacharid (sloen
cukr), kter je hlavn zsobn ltkou
ivoinch organism (jako tzv. ivoin
krob) a nkterch nich rostlin; v tle
se ukld hlavn v jtrech a svalech. Kdy
je poteba dodat tlu energii, pemuje
se glykogen na glukzu.

Hemiplegie ochrnut jedn poloviny

tla.
Hemoglobin erven krevn barvivo
(obsahujc elezo), kter dopravuje kyslk
z plic do tkn. Hemoglobin je konjugovan
blkovina sloen z hernu (nosi eleza)
a globinu (nosi jednoduch blkoviny).
Hemolza

rozpad
ervench
krvinek provzen uvolnnm hemoglobinu.
Hemostatika ltky urychlujc
sren krve a zastavujc krvcen.
Hepatika

ltky
uvan
k povzbuzen sekren innosti jater, kter
zpsobuj
zven
uvolovn
lui
(vodilka, smetanka, ostropestec, mahonie
cesmnolist).
Herpatika lky na kon vyrky,
ekzmy a mykzy nap. liej kroukov
(kra eetlku, ptainec, svzel, kostival).
Histamin chemiklie vyluovan
imunitnm
systmem,
kter
psob
na rzn tlesn tkn. Stahuje hladk
svalstvo prduek; roziuje drobn cvy,
m umouje tekutin vytkat z rznch
tkn, a zvyuje vyluovn aluden
kyseliny.
Hladk svalstvo svaly v aludku a
ve stevech, v tepennch a ilnch stnch
a na nkolika dalch mstech v tle.
Reaguj automaticky, bez vdom kontroly
(avak nad nktermi z tchto sval mme
stenou kontrolu). Zpravidla jsou hladk
a nikoli pn pruhovan, vyjma sval
ve stevech.
Hojiv byliny- pomhaj hojit rny,
nebo chrn ped infekc a podporuj rst
bunk (epk, topol).
Holistick
medicna

terapie
zamen na len celho lovka (mysl,
tlo a due), nikoli pouze na onu st nebo
sti tla, kde se objevuj symptomy.
Homeostza rovnovha vnitnho
prosted.
Hormony

chemit
poslov
vypoutn lzami endokrinnho systmu
pmo do krevnho obhu, jen 317

je dopravuje do tkn, kde maj psobit.

Podle
struktury
se hormony
dl
na blkoviny a steroidy. Vechny hormony
jsou nesmrn inn ji ve velmi malch
mnostvch.
Hormonln inidla rostlinn
steroly (fytosteroly), hormony vyuvan
rostlinou pro jej vlastn rst, jsou
kompatibiln s enskmi hormony a zejm
zajiuj stavebn materil pro hormonln
tvorbu. M se za to, e nkter byliny,
nap. drmek obecn, psob na hypofzu
(matku enskch hormon") a mohou
vyvolvat
bu
estrogenn,
nebo
progestrogenn inek. Tzv. estrogenn
byliny se uvaj k lb pot spojench
s nedostatkem estrogenu (helonias
koen). Jedinm
znmm rostlinnm
zdrojem progesteronu je smldinec.
Hormonln systm sestv
ze sri tkn, lz a bunk. lzy produkuj
chemick ltky (hormony), kter jsou
vyluovny
do krevnho
obhu.
Tyto
chemiklie jsou uvolovny bud pmo
do krve (endokrinnmi lzami), nebo
samostatnm vvodem (exokrinn lzy).
Hormony stimuluj innost bunk a orgn.
Reguluj mnoho tlesnch aktivit, vetn
rstu, vvoje a homeostzy. Odhaduje se,
e v lidskm tle psob a sto hormon,
ale jet nebyly vechny ureny. Vechny
dleit exokrinn lzy souvis s trvicm
systmem. Hlavn endokrinn lzy, kter
vyluujc hormony, jsou ttn lza,
nadledviny, hypofza, epifza, pttn
tlska a slinivka (slinivka je jak exokrinn
tak
endokrinn
lza).
Existuj
dv
endokrinn lzy specifick pro kad
pohlav vajenky a varlata.
Hoiny chutnaj hoce. Podncuj
vymovn trvcch av v celm trvicm
stroj, kdy stimuluj innost lunku
a jater (uvolovn lui). Dl se na rzn
skupiny, nkter pat k terpenm nebo
iridoidm. Vzkumy potvrdily, e nkter
hoiny
maj
antibiotick,
fungicidn
a karcinostatick inky.
Hok tonika hok byliny, kter
v malm
mnostv
podncuj
trven
a jatern innost. Pomhaj tak tlumit

horeku a znt (kra angostury, dil,

hoec).
Hok byliny maj hokou chu.
Povzbuzuj innost sliznic trvicho stroj
a jaternch tkn, ani by ovlivovaly cel
systm (hoec, dub chaparral", pelynk).
Hydragoga ltky odstraujc vodu
z tla, podporujc jej vymovn.
Hyperglykemie zven mnostv
cukru v krvi.
Hyperchlorhydrie
mnostv voln kyseliny
v aluden v.

zven
chlorovodkov

Hypertenze chronick vysok

krevn tlak asto zpsoben stresem.
Hypertenziva

ltky
ke zven krevnho tlaku.

uvan

Hypertyreza zven innost

ttn lzy, kter zpsobuje nadmrnou
stimulaci metabolismu, co m za nsledek
zvenou potebu jdla k podpoe tto
metabolick aktivity. Symptomy struma,
jemn tes nataench prst a jazyka,
nervozita,
bytek
tlesn
hmotnosti,
zmnn stevn aktivita, nesnenlivost
horka, plin pocen, zrychlen puls.
Loiska
anorganickho
jdu,
lk,
chemikli a obstrukce vyvolvaj acidzu
a stimulaci tto lzy. Hypertyreza vdy
vede k hypotyreze, neboli k oslaben
innosti ttn lzy.
Hypnotika siln nervov relaxancia
a sedativa, kter navozuj hlubok spnek
(anta, chmel, locika, muenka, kozlk).
Hypoaktivn 1. eck slovo hypo
znamen pod" nebo dole". 2. lza nebo
orgn se snenou funkc.
Hypofyza mal ediv zaoblen
lza, pipojen ke spodn sti mozku
a vyluujc hormony, kter reguluj innost
ttn
lzy,
nadledvin
a dalch
endokrinnch lz. asto se o n hovo jako
o hlavn lze, nebo vyluuje spoustu
hormon, regulujcch mnoho tlesnch
proces vetn rstu, reprodukce a rznch
metabolickch
aktivit.
318

Hypoglykemie snen hladina glukzy

v krvi.
Hypotalamus oblast mozku, kde
se tvo hormony, kter jsou poteba pro
zen uritch metabolickch innost, nap.
udrovn
rovnovhy
vody
v tle,
metabolismus tuk a cukr, regulace
tlesn teploty, vyluovn stimulujcch
a inhibujcch hormon, reakce na hlad.
V hypotalamu, jen je povaovn za hlavn
rozvodnu", se nachz hypofza.
Hypotyreza

onemocnn
zpsoben nedostatenou funkc ttn
lzy, kter m za nsledek oslaben
zkladnho
metabolismu.
Symptomy
mohou bt obezita i obtn hubnut,
such ple a vlasy, nzk krevn tlak,
pomal puls, zpomalen vech funkc,
pokles svalov aktivity a deprese.

Chymus trvenina; polotekut,

natrven potrava, vypoutn ze aludku
do dvanctnku.
Iatrogenn doslova zpsoben
lkaem".
Tento
pojem
lze
pout
na jakkoli zdravotn pote, choroby
i ostatn
nedouc
jevy
zpsoben
lkaskm oetenm.
Imunostimulancia ltky, kter
stimuluj imunitn systm nespecifickm
zpsobem.
Infekce proniknut organism
zpsobujcch onemocnn, nap. vir,
prvok, plsn a baktri, do tlesnch tkn.
Inferior doln, spodn.
Indolentn nebolestiv, lhostejn,
pomalu se hojc.

Hypotenziva lky sniujc krevn

Inkontinence neschopnost udret

mo nebo stolici.

Chlorofyl zelen barvivo rostlin;

uv se k absorpci toxin, m hojiv
inky; me bt vyuit jako nutrin
doplnk, jako zdroj hoku a stopovch
prvk.
M siln
detoxikan
inky,
odstrauje z tla hlen a tk kovy.

Insekticidy ltky uvan k huben

nebo
odpuzovn
hmyzu
(slupka/list
oeku ernho, plotink hroznovit,
routa).

tlak.

Cholagogum podporuje proudn

a vymovn lui z jater do stev (epa,
blas virinsk, mandragora).
Cholesterol

krystalick
ltka
rozpustn
v tucch;
vytv
ji vichni
obratlovci.
Je nezbytnou
soust
bunnch membrn, usnaduje transport
a absorpci mastnch kyselin. Me bt
syntetizovn v jtrech a je bnou soust
lui. Hraje dleitou roli pi metabolismu,
kdy se podl na tvorb rznch steroidnch
hormon.
Nadbytek
cholesterolu
pedstavuje znan zdravotn riziko. Ten
se vytv pi acidze (zntu), kdy dochz
k oslaben kry nadledvin.
Chronick- 1. pokroil stdium
snen funknosti tkn, orgn a lz; 2.
stdium
pedchzejc
degeneraci
a rakovin.

Interferon

1.
blkovina
produkovan bukami v odezv na virovou
infekci, kter zamezuje bujen vir a chrn
dosud
neinfikovan
buky.
Rozliuje
se interferon alfa, beta a gama. 2. skupina
blkovin uvolovan blmi krvinkami, kter
bojuj s viry. 3. potemn ltka posilujc
imunitu, produkovan bukami pro boj
s virovou infekc a rakovinou.
Interkostln meziebern.
Interleukin druh cytokinu, kter
umouje komunikaci mezi leukocyty
a ostatnmi bukami podlejcmi se na
zntu,
resp.
na imunitn
reakci
zprostedkovan
bukou.
Vsledkem
je maximalizovan
odezva
na mikroorganismy nebo jin cizorod
antigeny.
Intersticiln

umstn
mezi
(prostory uvnit orgnu nebo tkn), okolo
bunk.
Intracelulrn uvnit bunk.

319

In vitro mimo iv organismus,

v umlm prosted jako je laborato (nap.
ve zkumavce).

Kardiosedativa ltky zklidujc

srden innost (Sanguinaria canadensis,
zbhovec, lidlo americk).

In vivo

za ivota,
v ivm
(organismu); mimo kontrolovan prosted
i laborato.

Kardiostimulancia ltky zvyujc

srden innost (zbhovec, cayensk pep,
zimozelen okolinat).

Inzuln hormon produkovan

slinivkou, kter reguluje metabolismus
glukzy
v tle.
Prostupuje
stnami
bunnch membrn.

Kardiovaskulrn tkajc se srdce

a cv.

Iritancia byliny zpsobujc vt

nebo men mru cvnho podrdn, jsouli aplikovny na pokoku (americk kruina,
pepovnk opojn pryskyice, kopiva
ahavka).
Jednoduch cukry druh sacharid,
kter
se dky
svmu
jednoduchmu
chemickmu
sloen
rychle
trv
a vstebvaj do krve. Napklad glukza,
galaktza a fruktza.
Kalmativa maj utiujc, sedativn
inek.
Karbunkl hnisav znt nkolika
sousednch vlasovch mk, spojench
v jedno
loisko. Podob se furunklu
(neitu), ale je bolestivj. Zpravidla bv
zpsoben nahromadnm toxickch ltek
v ptomnosti
zlatho
stafylokoka
(Staphylococcus aureus).
Karcinogen
rakovinu.

ltka

zpsobujc

Karcinostatika ltky zabraujc

vvoji, rstu i rozmnoovn zhoubnch
bunk.
Kardiln tk se 1. srdce a jeho
innost, 2. bylin i ltek, kter pomhaj
stimulovat a posilovat srdce.
Kardioglykosidy

podobaj
se saponinm. Prvn byly objeveny roku
1785 v nprstnku. Bylo prokzno jejich
psoben na srden tk. Kardioglykosidy
jsou
tvoeny
steroidnm
aglykonem
a cukrem
(cukr
reguluje
biologickou
dostupnost
aglykonu).
Kardioglykosidy
zvyuj slu a vkonnost srdenho svalu
bez zvyovn poteby kyslku.

Karminativa lky proti nadmn

a plynatosti,
psobc
odchod
nahromadnch stevnch plyn (mta
polej, libeek, myrha).
Katabolick 1. tpn neboli
destruktivn fze metabolismu; 2. tk
se trven a vech proces uvanch
k rozkladu sloitch ltek na jednoduch,
zuitkovateln; 3. bhem tohoto procesu
se zpravidla uvoluje energie. (Nap.
glukza se katabolizuje na vodu, oxid
uhliit a energii.)
Kataplazma jin vraz pro obklad.
Katar vymovn hlenu sliznicemi,
kter je vyvolno zntem, kyselinami
nebo drdidly (cizorodmi blkovinami).
To m specifickou spojitost se vzduchovmi
kanly hlavy a krku. (Nap. senn rma,
rma, chipka, bronchitida, znt hltanu,
astma).
Mlko
a rafinovan
cukry
vyvolvaj nadmrnou tvorbu hlenu, kter
potom ucpv nejrznj tlesn tkn.
Kationtov 1. proudn a rozklad
pomoc
nho
jsou
iviny
a prvky
systematicky rozptylovny; 2. podobn
katabolickmu"; 3. souvis s alkalizac.
Koenzym

molekula,
kter
spolupsob s enzymem, aby mu umonila
plnit v tle jeho funkci. Koenzymy jsou
nezbytn
pi
zuitkovn
vitamn
a minerl.
Vitamny
se povauj
za koenzymy, nebo ovlivuj aktivaci
enzym.
Kolitida znt tlustho steva.
Kolostrum mlezivo, vmek
mlnch lz za thotenstv a krtce
po porodu;
ir
tekutina
bohat
na protiltky
a iviny.
Stimuluje
320

a vytv imunitn systm novorozente.

Kompletn
blkovina

zdroj
potravinovch blkovin, jen obsahuje
vech osm esencilnch aminokyselin.
Je zaloena
na mase
jako
konenm
vsledku zeleninov stravy.

Kat zelenina m kvty ve tvaru

ke
(brokolice,
rikov
kapusta,
hlvkov zel, kvtk, vodnice, tun)
a obsahuje ltky, kter zabrauj vzniku
rakoviny tlustho steva.

Konvulziva ltky vyvolvajc kee.

Kumarinyaromatick
ltky;
v malch dvkch slou jako protisrliv
faktory a ve velkch jako jed na krysy.

Korigencia lky uvan k oslaben

a/nebo pozmnn ink jinch lk,
zvlt projmadel. K bylinnmi korigencim
pat nap. bobkov list, americk kruina.

Kultivar organismus, zejmna

kultivovan rostlina, nap. esnek, u n
nen znm jej plan neboli nekultivovan
protjek.

Kortikosteroidy skupina hormon

produkovanch nadledvinami, kter d
zuitkovn ivin v tle, vyluovn sol
a vody mo. Uvaj se pi zntlivch
procesech.

KupFerovy krypty Okolo 50

procent
vech
makrofg
se nachz
v jtrech v podob Kupfferovch krypt.

Koen byliny uvan k dochucen

jdel (koriandr, petrel, bazalka, alvj,
rozmarn).
Kosmetick byliny slou jako kon
tonikum, psob blahodrn na ple (agar,
topol blav, kostival).
Kostern svalov systm svalstvo,
kter reaguje na vdom zen z mozku;
svaly se napklad smruj nebo natahuj
podle chemickch impuls, kter pijmaj
z mozku. Pod mikroskopem tyto svaly
zpravidla vypadaj jako pn pruhovan.
Ke kostem jsou pipojeny lachami.
Kraniosakrln tkajc se lebky
a kosti kov.
Krevn destiky kulat nebo ovln
kotouky v krvi obratlovc. Jsou to zbytky
megakaryocyt, velkch bunk obsaench
v kostn deni. Krevn destiky hraj
vznamnou lohu pi sren krve,
homeostazi a tvorb tromb (krevnch
sraenin v cvch).
Krevn cukr cukr je v krvi ptomen
ve form glukzy. (Normln 60 a 100
mg na 100 ml krve. Avak po jdle se jeho
hladina me zvit a na 150 mg na 100
ml krve.)
Krevn tlak sla vynaloen krv,
kdy se tla cvami (viz systolick
a diastolick krevn tlak).

Kvasinky druh jednobunnch

plsn. Nkter kvasinky mohou vyvolat
infekci, nejastji v stech, vagin nebo
trvicm stroj. K bnm kvasinkovm
infekcm pat vaginitida a afty. Kandidza
je infekce
zpsoben
pemnoenm
kvasinky Candida albicans.
Kchavin byliny drd sliznice
v nose, co nut ke kchn (istec,
voskovnk, cayensk pep, bertrm).
Kyselina chlorovodkov (HC1)
bn soust aludench v. Jej
koncentrace v aludku se rzn, piem
zvis na nkolika faktorech, nap. me
sekrece
aluden
vy
a druhu
konzumovan potravy. HC1 pemuje
pepsinogen na pepsin a vytv kysel
prosted pzniv pro innost pepsinu,
rozpout
a rozkld
nukleoproteiny
a kolagen, hydrolyzuje sacharzu, sr
kasein,
zpomaluje
mnoen
bakteri,
zejmna hnilobnch organism, kter
zpsobuj
mln
kvaen
a urit
patogenn
formy,
stimuluje
lzy
dvanctnku a inhibuje innost ptyalinu.
Kyselina moov odpadn produkt
metabolismu protein, vyluovan z tla
ledvinami.
Vysok
spoteba
protein
a zanesen ledviny zpsobuj nap. dnu.
Kyseliny

sloueniny
s nzkou
hodnotou pH, obvykle kysel chuti, kter
ve sv ist podob maj asto leptav
inky (kyselina citrnov, kyselina 321

benzoov,
kyselina
mraven,
kyselina moov,
kyselina
fosforov,
kyselina uhliit atd.)- Mohou bt bu
organick, nebo anorganick. Kyseliny
mohou drdit a zantit tkn v tle. Mohou
se rovn stt volnmi radikly. Avak
kyseliny, kter se vyskytuj v rostlinnch
tknch (zejmna v ovoci), maj sklon
zabraovat vyluovn tekutin a scvrkvn
tkn. Nahromadn kyselin zpsobuje
acidzu.
Lank druh st tenkho steva
(mezi dvanctnkem a kyelnkem). M
asi 2,5 m a tvo bezmla dv ptiny dlky
tenkho steva.
Lactobacillus
acidophilus

prospn stevn bakterie, kter tvo

ve stevech uiten kultury (mikroflru).
Nahrazuje znien bakterie. Mly by ji
ovem uvat pouze osoby konzumujc
mlko.
Laxativa

mrn
Podporuj
vyprazdovn
poistiv, americk kruina).

projmadla.
(eetlk

Ledviny prov orgn v zadn sti

bin dutiny, kter vytv mo z krevn
plazmy. Kad ledvina m vce ne milion
filtranch jednotek (glomerul, ledvinovch
klubek), kter zpracovvaj chemick
odpad a pebytenou vodu na mo. Jsou
hlavnmi regultory vody a elektrolyt
a udruj rovnovhu kyselin a zsad v krvi
a tlnch tekutinch. Ledviny jsou jednm
ze ty vyluovacch orgn. Nedostaten
vyluovan
m za
nsledek
stagnaci
lymfatickho systmu.
Lze ohranien oblast patologicky
zmnn tkn; pokozen nebo zrann;
infikovan msto pi konm onemocnn.
Lipid 1. pirozen estery vych
mastnch
kyselin,
kter
netkaj
a neobsahuj aromatick jdro; 2.cokoliv
patc do skupiny tuk a tukovch ltek,
kter jsou charakteristick tm, e nejsou
rozpustn
ve vod
ale
v tukovch
rozpoutdlech jako je nap. alkohol, ter
a chloroform. Zahrnuj skuten tuky
(estery mastnch kyselin a glycerol);

lipoidy (fosfolipidy, cerebrosidy, vosky);

steroly (cholesterol, ergosterol).
Lipotropick rozpout tuky.
Litotriptika ltky rozpoutjc
moov
a luov
usazeniny,
nap.
ledvinov kameny (listnatec kopinat,
svzel).
Lokln
anestetika

ltky
zpsobujc mstn znecitlivn (kmnov
silice, koka, pepovnk opojn).
Lymfa mza; tekutina obsaen
v lymfatickch
cvch,
kter
proud
lymfatickm systmem, odkud se vrac
do krve. Lymfa pedstavuje pro imunitn
buky tot, co krevn plazma pro erven
krvinky. Lymfa se ist v ledvinch, tlustm
stev a k.
Lymfatick systm zahrnuje
vechny
struktury
podlejc
se na
transportu lymfy ze tkn do krevnho
obhu (lymfatick vlsenice, mln lzy,
lymfatick uzliny, lymfatick cvy a hlavn
lymfatick kanly).
Lymfatick
uzliny

orgny
v lymfatickch cvch, kter funguj jako
filtry zachycuj a odstrauj ciz ltky.
Vytvej rovn lymfocyty, co jsou
imunitn buky, kter vyhledvaj a ni
urit cizorod ltky. Lymfatick uzliny
pipomnaj
septiky,
kter
s pomoc
imunitnch bunk a/nebo enzym zadruj
a neutralizuj toxiny a ciz blkoviny.
Lymfocyt druh bl krvinky
nachzejc se v lymfe, krvi a nkterch
specifickch tknch, nap. v kostn deni
a krnch mandlch. Existuje nkolik druh
lymfocyt:
B-lymfocyty,
T-lymfocyty
a nulov lymfocyty. Tyto buky jsou
klovmi slokami imunitnho systmu. Blymfocyty maj na starosti pedevm
tvorbu protiltek, zatmco T-lymfocyty to
na vetelce, kter napadaj organismus.
Pomocn T-lymfocyty, podskupina Tlymfocyt, jsou prvn buky, kter infikuje
a hub virus HIV, jen zpsobuje AIDS.
Makrofg 1. monocyt (fagocyt),
jen opustil krevn obh a usadil se ve
tkni, kde dozrv. 2. spolu 322

s neutrofily jsou makrofgy nejdleitj

fagocytick buky imunitnho systmu. Maj
schopnost rozpoznat vechny ciz antigeny
pomoc
receptor
na povrchu
svch
bunnch membrn a pozt je; tyto
antigeny jsou potom znieny lyzozomy.
Makrofgy
se vyskytuj
v perifernch
lymfatickch tknch, kde funguj jako
hlavn
istie
krve,
kterou
zbavuj
abnormlnch
nebo
starch
bunk,
bunnho odpadu a patogen. 3. Maj
rovn dleitou lohu pi zpracovn
antigen a jejich distribuci T-lymfocytm,
kdy aktivuj specifickou imunitn reakci.
Uvoluj
rovn
mnoho
chemickch
meditor, kter se podlej na obran tla,
vetn interleukin.

dvou nebo vce atom, kter

specifickou chemickou sloueninu.

Malabsorbce

neschopnost
absorbovat iviny ze stevnho traktu
do krve,
zpsoben
pedevm
obstrukcemi, zntem a patnou funkc
slinivky.

Mukus hlen;
lepkav tekutina
vyluovan sliznicemi a lzami, obsahujc
mucin, leukocyty, anorganick soli, vodu
a epitelov buky. Ochrauje a detoxikuje.

Mastn
kyseliny

organick
kyseliny, z nich se tvo tuky a oleje.
Maturan
byliny

podporuj
maturaci neboli zrn tumor, furunkl,
ved, karbunkl atd. (Kra pimentovnku,
koen lopuchu, jitrocel, ovk tupolist.)
Menoragie
krvcen.

siln

menstruan

Meridiny

v nsk
medicn
specifick drhy (celkem jich je trnct),
jimi tlem proud i (univerzln energie
neboli bo sla).
Metabolismus fyzick a chemick
procesy nezbytn
k udren
ivota,
zahrnujc tvorbu bunn energie, syntzu
dleitch
biologickch
substanc
a odbourvn rznch ltek.
Minerl 1. anorganick (tj. nikoli
ivoinho nebo rostlinnho pvodu)
prvek nebo slouenina (zejmna v pevnm
skupenstv), vyskytujc se v prod. 2.
anorganick
ltka
vyadovan
tlem
v malch mnostvch.
Molekula 1. nejmen velikost
na ni lze rozloit njakou substanci bez
ztrty jejch vlastnost; 2.chemick spojen

tvo

Monocytybl
krvinky,
kter
pedstavuj jednu z prvnch obrannch lini
v zntlivm procesu.
Monoplegiakonetiny.

ochrnut

jedn

Montmorillonit jlov minerl

uvan ve viv jako zdroj stopovch
prvk.
Muclagenn
(slizovit)
bylinypomhaj hojit zancen sliznice a tkn
(chaluha bublinat, kostival, pupalka,
proskurnk).

Mydriatick
bylinyzpsobuj
mydrizu, abnormln rozen zornic
(rulk, koka, durman).
Myotick byliny zpsobuj mizu,
abnormln zen zornic (betelov oech,
mrtnoplod peenolist).
Narkotick byliny tlum centrln
nervovou soustavu, take utiuj bolest
a podporuj spnek (rulk, koka, grindelie).
Nasycen tuk 1. tuk, jen je pi
pokojov teplot tuh. Vtina nasycench
tuk je zvecho pvodu, vyjma nkolika,
kter jsou pvodu rostlinnho (nap.
kokosov a palmov olej). 2. pln vzan
nasycen kyselina.
Nadledviny pr trojhelnkovch
lz, kter se nalzaj na vrcholu ledvin.
Jsou to lzy s vnitn sekrec, jejich
psoben
napodobuje
psoben
sympatickho nervstva; zvyuj energetick
zuitkovn sacharid. Krom toho reguluj
metabolismus sacharid a tuk, rovnovhu
soli a vody, jako i steroidn hormony.
Produkuj
neurotransmitery
(nap.
adrenalin)
a steroidy
(nap.
kortizol,
estrogen a progesteron).
Nauka o signaturch teorie, podle
323

n vzhled rostliny vypovd

zkladnch vlastnostech/znacch.

o jejch

Nefritida znt ledvin

je zbhovec, rozrazil, jrovec).

(lkem

Nenasycen tuk jakkoli jedl tuk,

kter je pi pokojov teplot tekut.
Nenasycen tuky jsou rostlinnho pvodu
a pedstavuj skvl zdroj esencilnch
mastnch kyselin (nap. olej lnn,
slunenicov, svtlicov a pupalkov).
Neurastenie

vn
slabost, nervov vyerpn.

nervov

Neuromuskulrn tkajc se nerv

i sval.
Neuropatie komplex symptom
zpsobench abnormalitami motorickch
nebo senzorickch nerv. Tyto symptomy
mohou zahrnovat brnn nebo necitlivost,
zejmna
v rukou
i nohou,
po nich
nsleduje m dl vt svalov ochablost.
Neurosedativum pomh utiovat
bolest a zkliduje nervovou soustavu (nap.
lobelka, kozlk).
Neurotransmiter 1.chemick ltka
penejc
nervov
impulsy
z jedn
nervov buky do druh (acetylcholin,
dopamin, kyselina gamma-aminobutyrov,
adrenalin, noradrenalin a serotin). 2. ltky
penejc nervov impulsy do mozku.

principu rostliny; zvyovn jeho potence

a nsledn vytvoen vysoce inn bylinn
smsi.
Obstrukce 1. vskyt nadbytenho
mnostv krve nebo tkovho moku
v uritm orgnu i tkni. 2. obstrukce
poukazuje na nahromadn hlenu, kyselin,
toxin, chemikli, tkch kov, parazit
apod. M za nsledek otoky uzlin a ndory.
Oddenek podzemn st rostliny,
asto plaziv.
Odvar bylinn aj pipravovan
vaenm bylin ve vod po uritou dobu.
Oftalmika ltky lc on neduhy
(borvka, svtlk, ibiek, proskurnk).
Ochlazujc byliny sniuj tlesnou
teplotu a zahnj ze (ditl, brutnk,
pr, ptainec).
Osteomyelitida
zejmna kostn den.

znt

kost,

Osteoporza nemoc, pi kter

se minerly
vyplavuj
z kost,
take
se stvaj m dl porznj a keh.
Dsledek acidzy a hypotyrezy.
Ovaria (vajenky) Jsou umstn
v pnevn dutin en, odpovdaj za vvoj
sexulnch znak a ovlivuj rst. Produkuj
vajko (ovum) a vyluuj ensk hormony
estrogen a progesteron.

Neutrofily vznamn se podlej

na ochran tla ped infekcemi. Nle jim
hlavn role pi zntech, jsou rychle
pitahovny
k cizm
antigenm
(chemotaxe) a potom je fagocyticky ni.

Oxidace chemick reakce, pi n

kyslk reaguje s dal ltkou, co vede
k chemick pemn. Mnoho oxidac vyst
v jist druh zhoren nebo rozkladu.

NK buky
(natural
pirozen zabjee".

Oxytocin hormon hypofyzy, jen

stimuluje stahy dlonho svalstva (pi
porodu) a produkci mlka.

killers)

Noradrenalin
(norepinefrin)

neurotransmiter
produkovan
den
nadledvin, jen se svmi chemickmi
a farmakologickmi vlastnostmi podob
adrenalinu (epinefrinu), ale je to pedevm
vazokonstriktor
a
m nepatrn
vliv
na vkon srdce.
Nutraceutick 1. potravina nebo
ivina uren pro speciln klinick nebo
terapeutick ely; 2. vyuvn aktivnho

Oxyuris druh stevnch parazit

(pat k nim nap. roup dtsk).
Pankreas (slinivka) exokrinn
a endokrinn
lza;
vyluuje
enzymy
(amylzu,
lipzu)
podporujc
trven
potravy v tenkm stevu a produkuje
rovn hormony (glukagon, inzuln), kter,
jakmile se dostanou do krve, pomhaj
324

regulovat
metabolismus
sacharid
kontrolou hladiny krevnho cukru.

v mozkovch tknch,
optimln vivu bunk.

Parazit organismus ijc v cizm

organismu z jeho toxicity a oslaben, ani
jakkoli napomh peit tohoto tzv.
hostitele. V lidskm tle mohou paraziti
napadat
oslaben
buky
nebo
t
v toxickm lymfatickm systmu.

Plsn a kvasinky mikroorganismy

ijc v naich tlech. Mnoh z nich, nap.
Candida
albicans,
jsou
schopn
v organismu s oslabenou imunitou zpsobit
vn onemocnn.

Parasympatikus st autonomnho
nervovho systmu, protipl sympatiku,
kter
nabv
vrchu
v nestresovch
situacch, jakmile pomine krize. Zpsobuje
zen zornic, zpomalen srdenho tepu
a sthnut prduek. Stimuluje rovn
tvorbu
a vyluovn
moi
a aktivitu
trvicho stroj, nap. tvorbu slin.
Patogen mikroorganismus nebo
ltka (ciz protein) schopn vyvolat imunitn
reakci; vytv patologick zmny.
Pektorancia ltky odstraujc
problmy v bronchopulmonrn oblasti.
Pepsin hlavn enzym aluden
vy, kter tp proteiny na peptony.
Je tvoen bukami aludench lz a jeho
maximln aktivita je pi pH 1,25 a 2,25.
Peristaltika (stevn) postupn
vlnovit stahy hladkho svalstva trvicho
stroj a tlustho steva, kter pohybuj
ivinami a vypuzuj z tla odpadn ltky.
Peristaltiku stimuluj nap. aloe, americk
kruina, olivov olej, prek z koene
rebarbory).
pH (potential of hydrogen) stupnice
uvan k men relativn kyselosti nebo
zsaditosti substanc. Jej rozsah sah od 0
do 14, piem 7 se povauje za neutrln.
Hodnoty ni ne 7 jsou kysel, vy
ne 7 zsadit.
Plak tukov vlknit hmota
obsahujc cholesterol, kter se nalz
ve vstelce tepen a dalch tkn. Ukldn
plaku
v tepnch
je hlavn
pinou
kardiovaskulrnch obstrukc, kter maj
za nsledek mrtvici a infarkt myokardu.
Nnosy plaku na zubn sklovin mohou
zpsobit onemocnn dsn. Alzheimerova
choroba je spojovna s hromadnm plaku

co

znemouje

Pojivov tk druh tkn, kter

v tle
pln
funkci
opory,
struktury
a bunnho pojiva.
Progesteron 1. protizntliv
steroid. 2. pomh pi rstu a vvoji
enskch
reproduknch
orgn
a druhotnch
pohlavnch
znak.
3.
zpsobuje rst a zrn dlon sliznice
bhem
menstruanho
cyklu.
Nkdy
se uv k lb menstruanch poruch
a klimakterickch pot.
Profylaxe pedchzen nemocem.
Prostaglandin chemick ltky
podobn hormonm, vytven v tle
z esencilnch mastnch kyselin, kter
vznamn
psob
na mnoho
orgn.
Ovlivuj vyluovn hormon a enzym,
hraj vznamnou roli pi regulaci zntliv
reakce, krevnho tlaku a srlivosti krve.
Proteiny
(blkoviny)

sloen
duskat organick ltky vznikl slouenm
rznch
aminokyselin.
Proteiny
jsou
zkladn prvky vech zvecch a rostlinnch
tkn. Biologick substance jako hormony
a enzymy jsou rovn tvoeny proteiny.
Tlo vytv specifick proteiny, kter
potebuje pro rst, obnovu a dal funkce,
z aminokyselin, je jsou zskny z protein
obsaench v potrav, nebo vytvoeny
z jinch aminokyselin. Proteiny tak slou
jako nosie (nap. hemoglobin, inzuln
atd.).
Pruritus svdn.
Prvky v chemii ltky, kter nelze
bnmi chemickmi procesy rozdlit
na substance od nich odlin. Vyskytuj
se voln a ve sloueninch. Bylo ji
identifikovno vce ne sto prvk. V lidskm
tle se nalz kyslk, hlink, uhlk, kobalt,
vodk, dusk, vpnk, fosfor, sodk, sra,
325

chlr, hok, elezo,

mangan a zinek.

flur,

jd,

m,

Pttn tlska nalzaj se na

zadn
stran
ttn
lzy,
vyluuj
parathormon, kter reguluje metabolismus
vpnku
a fosforu.
Nepmo
ovlivuj
svalovou
drdivost.
Jejich
poruchy
se nazvaj
hypoparatyreza
a hyperparatyreza.
Puchotvorn byliny zpsobuj
puche, nap. kumpa jedovat.
Pupalkov olej olej ze semen
pupalky dvoulet, bohat na kyselinu
gammalinolenovou.
Purgativum (projmadlo) ltka
podporujc energick vyprzdnn stev,
zpravidla uvan pi porn zcp
(emeice, Veronicastrum virginicum, listy
kasie).
Putrefakce 1. rozklad a hnit. 2.
rozpad zvec tkn, zejmna protein,
provzen tvorbou pchnoucch a toxickch
produkt jako ptomainu, merkaptanu
a sirovodku, kter maj na svdom jist
druhy bakteri a plsn; rovn proces
tpen protein hnitm.
Pyelitida hnisav znt ledvinov
pnviky.
Regenerace pestavba a poslen
tla.
Vyaduje
alkalick
prosted
a elektricky iv" iviny.
Regeneran byliny pomhaj
navrtit zdrav a slu; obnovuj normln
fyziologickou aktivitu (koen kozince,
veker druhy enenu, vodilka).
Rekonvalescence

obdob
zotavovn po nemoci nebo operaci.
Relaxancia

ltky
uvolujc
a zmrujc napt, zejmna svalov.
Rinitida znt nosnho hlenu, rma.
Roztok- jedna nebo vce ltek
(tekutin i plyn) rozputnch v tekutin
zvan rozpoutdlo.

Ryb tuk prodn tuky z tresky,

kter obsahuj esenciln mastn kyseliny
a vitamny A a D; rovn obsahuje Omega3 nenasycen mastn kyseliny.
Ruliky

shluky
i slepence
ervench
krvinek.
Jsou
zpsobeny
acidzou, kter vytv aniontov prosted,
v nm se lipidy, aminokyseliny, minerly
atd. lep k bunnm stnm a k sob
navzjem.
Saponiny rostlinn sloky tlumc
znty a usnadujc vykalvn. Saponiny
se uvaj pi syntze kortizonu a nkdy
i sexulnch hormon.
Sedativa- ltky zklidujc organismus
snenm funkn aktivity.
Septikemie otrava krve, ptomnost
patogennch bakteri v krvi.
Serotonin

neurotransmiter
vyskytujc
se pedevm
v mozku;
povauje se za nezbytn pro uvolnn,
spnek a koncentraci.
Srum tekut st krve.
Sialoagoga ltky podporujc tvorbu
a vyluovn slin (kosatec, kra ernho
bezu, rebarbora).
Silin oleje aromatick oleje
uvan
po stalet
terapeuticky
nebo
v parfmech. Jsou antiseptick, pomhaj
stimulovat tvorbu blch krvinek. Podporuj
innost trvcch v, zkliduj hyperaktivn
stevn
peristaltiku.
Psob
rovn
na centrln nervovou soustavu (sedativn
nebo
stimulan).
Jedn
se obvykle
o sloit smsi rozlinch organickch
slouenin (nap. alkoholy, ketony, fenoly,
kyseliny, tery, estery, aldehydy a oxidy),
kter se na vzduchu odpauj. Obvykle
pedstavuj aromatick principy rostlin
a vykazuj
irokou
klu
ink
na organismus,
zvlt
na nervovou
soustavu.
Skorbutick tkajc
(skorbutu) nebo jimi ovlivnn.
Skrofulza

rzn

se kurdj
druhy
326

tuberkulznch znt
mznch uzlin; kritice.

lz,

respektive

Sloueniny 1. ltky tvoen dvma

i vce soustmi, kter jsou spojeny
v pesnch vhovch pomrech a maj
specifick
vlastnosti.
Sloueniny
tvo
vechny iv organismy a jsou dvojho
druhu: organick a anorganick. 2. ltky
sloen z vce ne jedn sti.
Sloit
sacharidy
(cukry),
polysacharidy nap. maltza, dextrza,
sacharza 1. spojen dvou nebo vce
jednoduchch cukr (glukza, galaktza,
fruktza).
Sloit
cukry
zpsobuj
nadmrnou tvorbu hlenu a kyseliny uhliit,
co vyvolv obstrukce a acidzu. Jejich
tpen je pro tlo nesmrn obtn. 2. jsou
rovn obsaeny ve krobech a vlknin. 3.
k jejich
metabolismu
jsou
poteba
nadledvinov steroidy.
Spazmolytika ltky psobc proti
kem (viz Antispazmodika.)
Spermatorea abnormln ast
a bezdn uvolnn semene bez orgasmu.
Spondylzaabnormln
nepohyblivost a zablokovn obratl.
Steroidy hormony vznikl z lipid,
produkovan krou nadledvin a pohlavnmi
lzami. Maj irokou klu ink; jsou
protizntliv,
ovlivuj
metabolismus
a reprodukci,
systmov
anabolismus
a katabolismus. Systmov steroidy jsou
produkovny nadledvinami. Reprodukn
steroidy jsou produkovny gondami.
Stimulace vyprovokovn akce
ve svalech, nervech nebo senzorickch
zakonench orgn, m se vyvol aktivita
v urit sti tla.

Stopov
prvky

poadovan
tlem
ve velice
mnostvch.

minerly
malch

Stevn flra ptelsk" bakterie

a ostatn mikroorganismy, kter se bn
vyskytuj ve stevech a jsou nezbytn pro
trven
a metabolismus rznch ivin
a potravin.
Styptika
(hemostatika)

ltky
pomhajc zastavovat krvcen silnou
adstringentn akc. Tak stahuj cvy
(oek ern, kostival, jitrocel, kopiva
ahavka).
Subkostln lec pod ebry.
Substitut rostlina
nhraka jin rostliny.

slouc

jako

Sudorifick ltky pomhaj vyvolvat

pocen. Stimuluj produkci a vyluovn potu
(nap. kvt lpy).
Sympatikus st autonomnho
nervovho systmu fungujc jako stimultor
orgn, je mus elit stresov situaci
pomoc reakce boj-tk, piem nedleit
aktivity jako trven jsou znan zpomaleny.
Vtina
neuron
sympatiku
uvoluje
neurotransmiter noradrenalin.
Syndrom

skupina
znak
a symptom, kter se objevuj spolen
v diagnze urit nemoci" i abnormlnho
stavu, jen souvis s uritm nsledkem.
Synergistick akce soubn
aktivita dvou nebo vce ltek, jejich
spolen inek je vt ne suma jejich
samostatnch ink.
Systmov- tkajc se celho tla.

Stimulancia zvyuj funkn aktivitu

a energii v tle (posiluj metabolismus
a krevn obh sadec, efedra, kopretina
imbaba, enen, jasan trnit, jetel,
rozmarn, pelynk, ebek).

Systmy lidskho tla celkem jich

je trnct;
devt
je nejdleitjch:
obhov,
trvic,
vyluovac
(stevn,
lymfatick, moov, kon a imunitn),
lzov, svalov, nervov, reprodukn,
dchac a kostern.

Stomachika

ltky
pomhajc
posilovat aluden funkce. Zvyuj chu
k jdlu, zlepuj trven a pomhaj pi jeho
poruchch.

Systolick tlak srdce vyvj pi

vypuzovn krve do krevnho obhu, kdy
se srden
svalovina
sthne.
Perioda
nejvtho
tlaku
v arterilnm 327

systmu, bezprostedn ovlivovan den

nadledvin
a uvolovanmi
neurotransmitery.

Tinktura ppravek zhotoven

macerovnm (louhovnm) byliny v etanolu
kvli zskn jejch vlastnost.

ttn lza nejvt endokrinn

lza, umstn v krku. Produkuje hormony,
pedevm tyroxin a dle kalcitonin, jen
hraje dleitou roli pi zuitkovn vpnku.
Hlavnm kolem hormon ttn lzy
je regulovat metabolismus, aby tkn
produkovaly
teplo
a energii;
nepmo
ovlivuje rst a vivu. Zvten ttn
lza se nazv struma.

Tonizujc byliny podporuj vivu

a zvyuj systmov tonus (vnitn napt
sval a cv), energii a vitalitu. Posiluj cel
systm
(andlka,
zemlu,
sadec,
hemnek, jetel, indava, ernohlvek,
kopiva ahavka, ebek)

upinovit buky ploch upinat

buky epitelu.
Taniny

rostlinn
ltky
s adstringentnmi inky. Taniny se vou
na rzn chemiklie a proteiny a ochrauj
ki a sliznice. Pomhaj zastavovat prjem
a vnitn krvcen, hoj znty, popleniny
a jin zrann, l infekn onemocnn.
Tasemnice skupina pskovitch
erv,
kte
zamouj
trvic
stroj
obratlovc vetn lid. Dosahuj dlky
a nkolika metr.
T-lymfocyty bl krvinky, kter
podporuj imunitn systm. Zanaj jako Blymfocyty, putuj do brzlku (tymus), kde
zraj do podoby T-lymfocyt. Tyto buky
zrcadl podmnnou imunitn reakci.
Testes (varlata) musk endokrinn
lzy
umstn
ve skrotu
(ourku),
zodpovdn za vvoj pohlavnch znak;
ovlivuj rovn rst.
Testosteron androgen vyskytujc
se ve varlatech. Je to agresivn steroidn
hormon produkovan krou nadledvin mu
i en,
zodpovdn
za tvorbu
spermi
a muskch sekundrnch pohlavnch znak.
Tk kovy kovov prvky, jejich
mrn hmotnost je vy ne 5000 kg/m3.
Nkter tk kovy, nap. arzn, kadmium,
olovo a rtu, jsou siln toxick.
Tinea capitis plsov
onemocnn vlasat sti hlavy.
Tinitus zvonn v uch.

kon

Toxemie otrava krve; 1. toxick

onemocnn zpsoben konzumac masa,
mlnch produkt, rafinovanch cukr,
cukrovinek,
limond
a obilovin,
dle
chemickmi lky, okovnm, drogami atd.
Kouen tabku a/nebo marihuany pispv
rovn k systmov toxicit. 2. stav
acidzy.
Toxicita jedovatost; toxick reakce
v tle oslabuj tlesn funkce a/nebo
pokozuj buky, a tm podlamuj zdrav (viz
t Toxemie).
Toxin jedovat ltka zvecho nebo
rostlinnho pvodu.
Trven

proces,
pi
kterm
v trvicm stroj dochz k mechanickmu
a chemickmu rozkladu potravy a k jej
pemn na absorbovatelnou formu neboli
na jej nejjednodu sloky.
Triglycerid ltka tvoen temi
mastnmi kyselinami a glycerolem. Tuk se
v tle ukld v podob mastnch kyselin,
kter jsou zkladnm druhem lipid
v potrav. Tyto uloen tuky tlo vyuv
jako zlon zdroj energie.
Tuk 1. tukov tk v tle, kter
slou jako energetick rezerva, 2. mazivo,
3. v chemii triglyceridov ester mastnch
kyselin;
jedna
ze skupin
organickch
slouenin, kter zce souvis s fosfolipidy,
glykolipidy
a steroly.
Pojem
lipid"
se obvykle uv pro tuky nebo tukm
podobn ltky. Tuky nejsou rozpustn
ve vod, ale v chloroformu, benzenu nebo
jinch rozpoutdlech. Tuky se hydrolyzuj
pomoc kyselin, zsad, lipz (enzymy tpc
tuky) a peht pry.
Tymus brzlk; orgn umstn nad
srdcem, uprosted hrudn kosti; 328

dleit pro zahjen imunitn reakce a zrn

T-bunk.
Uremie 1. toxick stav spojovan
s ledvinovou insuficienc, kter zpsobuje
hromadn duskatch ltek v krvi, je
normln ledviny vylou. 2. nsledek
vysok spoteby protein nebo rozpadu
tkn.
Vazokonstriktor ltka vyvolvajc
zen cv, co omezuje proudn krve.
Vazodiltor ltka sniujc krevn
tlak roztaenm cv.
Vedlej
produkt
produkt nebo vsledek.

sekundrn

Vermicida ltky, kter hub

tasemnice a ervy v trvicm stroj nebo
je vyhnj z tla (ricinov olej, okurkov
a dov semena, kapra samec).
Vitalita 1. to, co odliuje iv bytosti
od neivch vc. 2. ivost, ilost, eln. 3.
byt pln ivota. 4. stav dynamickho
zdrav.

se v ohtch tucch a olejch a jako

dsledek vystaven atmosfrickmu zen,
kodlivinm v prosted apod. (lovk
do sebe
ron dostane
pes
60 kg
chemikli, kter obsahuj voln radikly !)
Vtok hlenovit vmek z moov
trubice.
Znt 1. reakce tkn na pokozen;
2. znt nen infekce. Je to reakce
imunitnho systmu na kyselou sloueninu
nebo na pokozen tkn. Jakmile tlo zahj
opravn proces, aby vylilo nebo nahradilo
pokozenou tk, prochz zancen oblast
plynulou zmnou. 3. znt je konzervativn
proces modifikovan mkoli, co vyvol
reakci, ale neml by bt zamovn
s infekc; to jsou dv pomrn odlin vci,
akoli jedna me pramenit z druh.
Acidza je jednou z nejastjch pin
zntu.
Tlo
znt
potr
steroidy,
cholesterolem, elektrolyty a antioxidanty.
Zmkovadlo zjemuje, ukliduje
a chrn ki nebo zkliduje podrdnou
sliznici.

Vitamn

jakkoli
skupina
organickch ltek jinch ne protein,
cukr, tuk, minerl a organickch sol,
kter
jsou
nezbytn
pro
normln
metabolismus, rst a tlesn vvoj.

Zuitkovn schopnost tla vyuvat

iviny jako bunn palivo. Zvis pedevm
na hormonech,
steroidech
a neurotransmiterech.
Konzumace
a absorbce nen zuitkovn.

Vlknina nestraviteln st rostlinn

hmoty. Je to dleit sloka zdrav stravy,
protoe zachytv toxiny a dostv je ven
z tla. Funguje ve stevech jako kot.

iviny ltky, kter tlo potebuje

k uchovn ivota a zdrav. Vyivuj tlo
a zvyuj jeho hmotnost a hustotu. Pomhaj
dodvat materil pro obnovu tkn.

Vlasov analza metoda zjiovn

hladiny minerl v tle (vetn toxickch
kov a zkladnch minerl), kter spov
v men jejich koncentrace
ve vlasu.
Na rozdl od zjiovn hladiny minerl
v krvi zachycuje tato metoda stav dan
osoby v obdob nkolika msc ped
analzou, stejn jako vyuit tchto
minerl na bunn rovni.

raviny byliny, kter leptaj nebo

ni ivou tk (va z vlatovinku, va
z ke, sasanka pryskynkovit).

Voln radikly skupina atom,

kter jsou chemicky nesmrn reaktivn,
nebo maj nejmn jeden lich elektron.
Jeliko se tak snadno spojuj s jinmi
sloueninami, mohou voln radikly napadat
buky a psobit v tle znan kody. Tvo

lza orgn nebo tk vyluujc

ltky, kter se uvaj jinde v tle, nikoli pro
vlastn fungovn.
loutenka onemocnn, kter
je zpsoben zvenm hladiny bilirubinu
v krvi a vyznauje se loutnutm ke.
lu hok lut ltka vyluovan
jtry do stev kvli trven tuk a alkalizaci
kyseliny chlorovodkov a jinch aludench
kyselin.
329

Bibliografie
Aihara, Herman: Acid & Alkaline, CA: George Ohsawa, Macrobiotic Foundation, 1986
Alexander, Joe: Blatant Raw Foodist Propaganda !, CA: Blue Dolphin Publishing, 1990
Amber, Reuben: Color Therapy, NM: Aurora Press, 1983
Anderson, Mary: Colour Healing, NY: Harper & Row Publishers, 1975
Andrews, Ted: How to Heal with Color, MN: Llewellyn Publications, 1992
Arlin, Dini Wolf: Nature 's First Law: The Raw Food Diet, CA: Maul Brothers Publishing, 2.
vyd., 1997
Arlin, Stephen: Raw Power ! Building Strength and Muscle Naturally, CA: Maul Brothers
Publishing, 2. vyd., 2000
Balz, Rodolphe: The Healing Power of Essential Oils, WI: Lotus Light Press, 1. vyd., 1996
Bensky, Dan & Barolet, Randall: Chinese Herbal Medicine: Formulas and Strategies,
WA: Eastland Press, Inc., 1990
Bethel, May: Healing Power of Herbs, CA: Melvin Powers, Wilshire Book Co., 1968
Blunt, Wilfrid & Raphae, Sandra: The Illustrated Herbal, NY: W W Norton & Company,
1979
Boxer, Arabella & Back, Philippa: The Herb Book. A Complete Guide to Culinary Herbs,
NJ: Thunder Bay Press, 1994
Bragg, Paul & Bragg, Patricia: The Miracle of Fasting, Health Science, 3. vyd., 1999
Brennan, Barbara Ann: Hands of Light. NY: Bantam Books, 1987
Brown, Deni. New Encyclopedia of Herbs and Their Use, NY: Dorling Kindersley
Publishing, 1995
Brown, Donald: Herbal Prescriptions for Better Health, CA: Prima Publishing, 1996
Carrington, Hereward: The Natural Food of Man, CA: Health Research, 1963
Christopher, John: School of Natural Healing, UT: Christopher Publications, 1996
Cohn, Robert: Milk The Deadly Poison, NJ: Argus Publishing, Inc., 1998
Copen, Bruce: A Rainbow of Health, England: Academic Publications, 1974
Culpepper, Nicholas: Gulpepper 's Color Herbal, MA: Storey Books, 1997
Gulpepper,
Nicholas:
Gulpepper's
Complete Herbal and English Physician, UK:
FoulSham & Co., Ltd., 1995
Deoul, Kathleen: Cancer Cover-Up (Genocide), MD: Cassandra Books, 2001
Dodt, Colleen. The Essential Oils Book: Creating Personal Blends for Mind and Body, VT:
Storey Communications, Inc., 1996
Douglass, William Campbell: Milk of Human Kindness Ls Not Pasteurized, GA: Last Laugh
Publishers, 1985
Dubelle, Lee: Proper Food Combining Works Living Testimony, CO: Nutri Books, Corp.,
1987
Dubin, Dale: Rapid Interpretation of EKG 's, FL: Cover Publishing Co., 6. vyd., 2000
Dykeman, Thomas, Elias a Peter: Edible Wild Plants, Benedict Lust Publications, Inc.,
1990
Ehret, Arnold: Mucusless Diet Healing System, Benedict Lust Publications, Inc., 2001
Ehret, Arnold: Rational Fasting, Benedict Lust Publications, Inc., 2001
Ehret, Arnold: The Definite Cure of Chronic Constipation, Benedict Lust Publications,
Inc., 2002
Fathman, George & Doris: Live Foods: Nature 's Perfect System of Human Nutrition, NY:
Cancer Care Inc., 1986
Feeney, Mary: The Cardiac Rhythms: A Systematic Approach to Interpretation, PA: W. B.
Saunders Co, 3. vyd., 1997
Foster, Steven & Yue Chongxi: Herbal Emissaries: Bringing Chinese Herbs to the West,
VT: Healing Art Press, 1992
Fratkin, Jake: Chinese Herbal Patent Formulas A Practical Guide, CO: Shya
Publications, 1985
330

Gaeddert, Andrew: Chinese Herbs in the Western Clinic, CA: Get Well Foundation, 1998
Gladstar, Rosemary: Herbal healing for Women, NY: Fireside Simon and Schuster Inc.,
1993
Glasby, John: Dictionary of Plants Containing Secondary Metabolites, PA: Taylor and
Francis Inc., 1991
Grauer, Ken: A Practical Guide to ECG Interpretation, Year Book Medical Pub., 2.
vyd., 1998
Grifin, LaDean: Please Doctor, I'd Rather Do It Myself... With Herbs !, UT: Hawkes
Publishing, Inc., 1979
Gurudas: Flower Essences andVibrational Healing, CA: Cassandra Press, 2. vyd., 1989
Harborn, Jeffrey & Herbert Baxter (ed.): Phytochemical Dictionary: A Handbook of
Bioactive Compounds from Plants, PA: Taylor and Francis, 2. vyd., 1999
Heinerman, John: Medical Doctor's Guide to Herbs, UT: Woodland Publishing, 1987
Hey, Barbara: The Illustrated Guide to Herbs, NJ: New Horizon Press. Hobbs,
Christopher: Ginkgo: Elixir of Youth, CA: Botanica Press, 1990
Hobbs, Christopher: Handbook for Herbal Healing, Culinary Arts Ltd., 1994
Hobbs, Christopher: Milk Thistle The Liver Herb, CA: Botanica Press, 2. vyd., 1993
Hoffmann, David: The New Holistic Herbal, MA: Element Book Ltd., 3. vyd., 1991
Holmes, Peter: Jade Remedies: A Chinese Herbal Reference for the West (Volume 1),
CO: Snow Lotus Press, Inc., 1997
Horowitz, Leonard G.: Emerging Viruses, AIDS & Ebola, Nature, Accident or Intentional ?
MA: Tetrahedron, Inc., 1998
Hotema, Hilton: Long Life in Florida, Health Research, petisk vyd. z r. 1962
Hunt, Ronald: The Seven Keys to Color Healing, NY: HarperCollins, 1989
Jensen, Bernard: Beyond Basic Health, CA: Bernard Jensen, 1988
Jensen, Bernard: Developing a New Heart Through Nutrition and a New Lifestyle, CA:
Bernard Jensen, 1995
Jensen, Bernard: Doctor Patient Handbook, CA: Bernard Jensen Enterprises, 1978
Jensen, Bernard: Goat Milk Magic, CA: Bernard Jensen, 1994
Jensen, Bernard: Herbs: Wonder Healers, CA: Bernard Jensen, 1992
Jensen, Bernard: CA: Iridology: The Science and Practice in the Healing Arts (Volume
II), Bernard Jensen Enterprises, 1982
Jensen, Bernard: Iridology Simplified, CA: Bernard Jensen, 1980
Jensen, Bernard: What is Iridology ? CA: Bernard Jensen, 1984
Katz, Michael & Ginny: Gifts of the Gemstone Masters, OR: Gemisphere, 1989
Keville, Kathi: Herbs for Health and Healing, PA: Rodale Press, Inc., 1996
Kloss, Jethro: Back to Eden, Benedict Lust Publications, Inc., 1981
Kroeger, Hanna: Parasites The Enemy Within, CO: Hanna Kroger, 1991
Kulvinskas, Viktoras: Life in the 21st Century, IA: 21st Century Publications, 1981
Kulvinskas, Viktoras: Love Your Body or How To Be A Live Food Love, IA: 21st Century
Publications, 1972
Kulvinskas, Viktoras: Survival Into the 21th Century, IA: 1975
L'Orange, Darlena: Herbal Healing Secrets of the Orient, NJ: Prentice Hall, 1998
Liberman, Jacob: Light Medicine of the Future, NM: Bear and Company, 1992
Lopez, D. A., Williams R. M. & Miehike M.: Enzymes The Fountain of Life, Germany: The
Neville Press, Inc. 1994
Lu, Henry: Chinese System of Food Cures Prevention and Remedies, NY: Sterling
Publishing Co., Inc., 1986
Mauseth, James: Botany: An Introduction to Plant Biology, 3. vyd., 2003
McBean, Eleanor, The Poisoned Needle, Health Research, reprint, 1993
McDaniel, T. C: Disease Reprieve, PA: Xlibris Corporation, l.vyd., 1999
Meyer, Clarence: The Herbalist, IL: Meyer Books, 1986
331

Miller, Neil Z.: Vaccines: Are They Really Safe and Effective ? (A Parents Guide
to Childhood Shots), NM: New Atlantean Press, revid. a aktual. vyd., 2002
Monte, Tom: World Medicine The East/West Guide to Healing Your Body, NY: G. P.
Putnam's Sons, 1993
Murray, Michael: Natural Alternatives for Weight Loss, 1996
Meyer, Joseph: The Old Herb Doctor, IL: Meyer Books, 2. vyd., 1984
Naturopathic Handbook of Herbal Formulas: A Practical and Concise Herb User 's Guide,
CO: Kivaki Press, 3. vyd., 1994
Olsen, Cynthia: Australian Tea Tree Oil Guide, WI: Lotus Press, 3. vyd., 1998
Parachin, Victo: 365 Good Reasons To Be A Vegetarian, NY: Avery Penguin Putnam,
1997
PDR for Herbal Medicines, NJ: Medical Economics Co., 2. vyd., 2000
Pedersen, Mark: Nutritional Herbology: A Reference Guide to Herbs, IN: Wendell
W Whitman Co., 3. vyd., 1998
Pizzorno, Joseph: Total Wellness, CA: Prima Publishing, 1996
Rector, Linda: Renewing Female Balance, CA: Healthy Healing Publications, Inc., 4. vyd.,
1997
Rector, Linda: RenewingMale Health and Energy, CA: Healthy Healing Publications, Inc.,
2. vyd., 1997
Royal, Penny: Herbally Yours, UT: Sound Nutrition, 3. vyd.,1982. Sandman, Amanda:
A-Z of Natural Remedies, NY: Longmeadow Press, 1995- Sanecki, Kay: The Book of Herbs,
NJ: Quantum Books Ltd., 1996
Santillo, Humbart: Food Enzymes: The Missing Link to Radiant Health, AZ: Hohm Press,
2. vyd., 1993
Santillo, Humbart: Natural Healing with Herbs, AZ: Hohm Press, 1991
Scalzo, Richard: Naturpathic Handbook of Herbal Formulas -A Practical and Concise Herb
User's Guide, CO: Kivaki Press, 3. vyd., 1994
Schauenberg, Paul & Paris, Ferdinand: Guide to Medicinal Plants, CT: Keats Publishing,
Inc., reprint, 1990
Shelton, Herbert: Food Combining Made Easy, Ontario: Willow Publishing, 1982
Swahn, J. O.: The Lore of Spices, MN: Stoeger Publishing Company, 2002
Tenny, Louise: Today's Herbal Health, UT: Woodland Publishing, 5. vyd., 2000
Thomas, Lalitha: 10 Essential Herbs, AZ: Hohm Press, 2. vyd., 1995
Tierra, Michael: Planetary Herbology, WI: Lotus Press, 1987
Tierra, Michael: The Way of Herbs, NY: Pocket Books, rev. vyd., 1998
Tilden, John: Toxemia: The Basic Cause of Disease, FL: Natural Health Association, 1974
Tompkins, Peter & Bird, Christopher: The Secret Life of Plants, NY: HarperCollins, 1989
Twitchell, Paul: Herbs the Magic Healer, CA: Eckankar, 1971
Walker, Norman: Colon Health: The Key to a Vibrant Life, TN: Group, 2. vyd., 1997
Walker, Norman: Water Can Undermine Your Health, AZ: Norwalk Press, 1996
Walker, N. W: Become Younger, AZ Norwalk Press, 2. vyd., 1995
Walker, N. W: The Vegetarian Guide to Diet and Salad, rev. vyd., 1995
Walker, N. W: Fresh Vegetable and Fruit Juices: What's Missing in Your Body ?,
Longman Trade/Caroline House, 1995
Walker, N. W: Pure and Simple: Natural Weight Control, AZ: Norwalk Press, 1981
Walker, N. W: The NaturalWay to Vibrant Health, Longman Trade/Caroline House, 1995
Weiss, Rudolf Fritz: Herbal Medicine, NY: Thieme Medical Pub., 2. vyd. 2001
Werbach, Melvyn & Murray, Michael: Botanical Influences on Illness A Sourcebook
of Clinical Research, CA: Third Line Press, 2. vyd., 2000
Wigmore Ann: The Hippocrates Diet and Health Program, NJ: 1984
Wigmore Ann: The Wheatgrass Book, NJ: Avery Penguin Putnam, 1984
Wolfe, David: The Sunfood Diet Success System, CA: Maul Brother's Publishing, 3.
vyd. 2000
332

Rejstk
(. strnek sed ca. na 98 % oproti titnmu vydn pozn. zpracovatele)

A
acidza 54,69,77, 139-140, 148-149,
159 301
adenosindifosft (ADP) 28
adenosintrifosft (ATP) 28, 69, 70
adstringencia, fotochemick 100
AIDS virus, pvod jeho 125, 145
akupunktura a akupresura 287
alanin aminotransferza (ALT) 304
albumin 304
alergie 113
alfa-buky 54
alkalick fosfatza (ALP) 304
alkalizace 180. Viz t pH-faktor alkaloidy
101
alkoholy 122-123, 131. Viz t silin oleje
aloe vera 231
alopatick medicna 11, 298
americk kruina 231
aminokyseliny 116,162
- esenciln a nonesenciln 116
amygdalin 82
amylza 34, 79
anabolismus 78, 106
analza - tkovch minerl 310
- vlasu 310
aniontov reakce 104
anionty 106
antibiotika, farmaceutick 143
- versus prodn antiparazitika 266-269
antigeny 43
- ciz 43
- vlastn 43
antioxidanty fytochemick 100
antispazmolytika 192
aromaterapie 288-291
arzen (As) 90
aspartam 130
aspartt aminotransferza (AST) 304
astma 191 autoimunitn" iluze 44
autoimunitn syndromy 48, 151, 158
avokdov pyr 224

B
B-lymfocyt 46
- reakce 43
bacily 145
bakterie 145, 147
banny 108
barevn energie a tkn, na n psob 293
barvy jdel 294
bazalkov olej 288
bazln teplota, test 15,286
bazofily 46, 305
benzen 134
bergamotov olej 288
berylium (Be) 90
beta-buky 55
BHA/BHT
(butylhydroxyanisol/butylhydroxytoluen) 130
bilirubin 304
bioflavonoidy 83
biologick transmutace 108
biotin 83
bl krvinky 32, 304
blkoviny 22,73, 116. Viz t
vysokoproteinov strava;
- a kombinovn potravin 214
- celkov 303
- kompletn 120-121
- trven jejich 73, 117. Viz t proteza;
proteus - vedlej produkty trven
a metabolismu 73
- vyuit jejich 117-119
bobule 209. Viz t ovoce boby 221-222
borvka 232
br(B) 91
bronchitida 182
brutnkov olej 76
brzlk 40, 52-53
bezov olej 288
bukvice lkask 232
BUN, test (blood urea nitrogen) 303
bunn kostra 28
bunn membrna 27
bunn soli 97
333

- zkladn 97-99
buky 27-29
- viva jejich 28
buina srdenk 232
bylinstv 296
bylinn regenerace - pro jednotliv tlesn
systmy 259-265
- pro vechny systmy 265-266
bylinn aje, pprava 230
bylinn tinktury 230-231, 250-258
byliny 182,227-229
- bn a tradin uit 230-231
- seznam rostlinnch drog 231-249
bloravci 19

C
Candida albicans 144
cayensk pep (paprika) 232
celulza 71,79, 131
centrln nervov soustava (CNS) 62
cvn systm 30
cvy 30
CIPRO 283
citrondov pst 203
citronelov olej 289
citrnov olej 289
cn(Sn) 96
Colema Board, dr. Jensena 206
cukrovka 70, 114, 156
- lba 159-160, 185, 194
- piny 156-159
cukry 69-72, 158
- jednoduch 72, 162-163
- rafinovan 39, 122
- sloen 71-72
cvien 271
cypiov olej 289
cytoplazma 27
aje 122
- bylinn, pprava jejich 230
ern rybz, olej ze semen 76
erven krvinky (erytrocyty) 32,305-306
erve Allura AC 133
ervi 145-146
esnek 233
okolda 122

D
dehydratace 190, 198
delta-buky 55
dlen bunk, druhy 29
destilovan voda 134,136, 276
detoxikace 12,40, 110-111, 179-180, 194.
Viz t lebn krize - a homeostza 180
- a naturopatie 181-182
- a obstrukce 183-184
- co lze oekvat pi n 188-194. Viz t
lebn krize - drobn pote 189
- horeky 190
- nejrznj znty 191
- obstrukce plic 191
- otoky a svdni 193
- plen hy 191
- symptomy pipomnajc nachlazen
a chipku 188
- zmny ve stevn peristaltice 188
- ztrta energie neboli vyerpn 192
- zvracen 190
- jak m tlo detoxikovat 184-185
- mentln a emocionln 183-184
- omezen i vysazen lk pi n 194
- po zbytek ivota 185
- rychlost jej 184-185, 198
- loha jater pi n 36
diagnostick procedury 12, 15-16
dietanolamin (DEA) 131
diglyceridy 132
diplococcus 145
disacharidy 71
divertikulitida 159
divizna 233
DNA (deoxyribza) 72
DPT vakcna (zkrt-ern kael-tetanus)
125
domc lkrnika 199
draslk (K) 88
drdidla 122-123
de 62
dub bl/zimn, kra 233
duhov ovocn salt 224
dusinany a dusitany 132
dusk (N) 87
duen zelenina 226
334

dvanctnk (duodenum) 34, 36

dymnivka 234
dchac systm viz respiran systm
dchn, hlubok 272

E
EDTA 131
Ehret, Arnold 13-14
ego 283
ekologicky pstovan potraviny 85
elektrolyty 104, 139, 148
- nevyvenosti 308
elektromagnetismus viz energie Emerging
viruses (Leonard Horowitz) 124, 125
emocionln detoxikace 183-184
emocionln tlo 281, 282
emocionln zdrav 164-166
mysl, emoce a buky 164-165
endochondrln osifikace 66
endokrinn systm 25,51-59
endokrinn lzy 51,56-59, 151
endometrium 63
endoplazmatick retikulum 27
endotel 30
energetick lba 298
energetick medicna 287
energetizace 180
energie 27, 67-68, 227, 287-288. Viz t
stimulan bylinn smsi 253-254
- rovn 140
enteritida 189
enzymy 28, 33, 73, 76, 78-80, 156-157
- exogenn 79
- inaktivn 79
- systmov 78
eozinofily 32, 46, 305
epifza (iinka) 25, 52
epitelov tk 29
erythorbt sodn 133
erytrocyty 32
estragonov olej 289
estrogen 55, 149
eukalyptov olej 289

F
fagocytza 42

fenoly 102
fenyklov olej 289
Fisher, Barbara Loe 125
flavonoidy 102
flra, stevn 115
fluorid vpenat 98
fluorid sodn 133
flur (F) 92
fosfor (P) 87
fosforenan draseln 98
fosforenan hoenat 98
fosforenan sodn 98
fosforenan vpenat 98
fosforenan elezit 98
fruktza 70, 309
fundus 63
fytochemiklie 100-103

G
galaktza 72
galbanov olej 289
gamaglobulin 44
gastritida 189
gastrointestinln pote 188-189
gastrointestinln trakt 168, 173-174, 204207
- a cukrovka 159
gemoterapie 295
Glissonovo pouzdro 36
glukza 37,69-72,301
glukza/fruktza vyuit 309
glutaman sodn 132
glycerol 76
glykogen 36
glykoproteiny 44
glykosidy 102
Golgiho apart 27
grapefruitov olej 289
gotu kola 234
gumy 131

H
Harpagofyt leat 234
helonias 235
hematokrit (HCT) 306
hemoglobin 32, 306

335

hepatitis B, vakcna 125

herpes 144-145
hemnkov olej 289
histamin 42
HIV virus, pvod 125, 145
hladina hormon 309
hlink (AI) 130
hloh 235
hltan (pharynx) 64
hnv 183
homeopatie 296
horeka 163, 190, 198
hormony 55,57-59,115 a rakovina 151-152
Horowitz Leonard 124,125
Hotema, Hilton 13, 121
hok (Mg) 87
hoec 235
hoiny 101
hovz rstov hormon (rBGH) 115
hrdlo (cervix) 63
hroznov va 220
hroznov pst 203
hrtan (larynx) 64
hrudn kanlek 39
hebkov olej 289
hydratan krmy 164
hydrolytick enzymy 79
hypertenze viz krevn tlak hypertyreza 52,
114
viz t ttn lza, funkce hypotalamus 159
hypotyreza 52, 114, 160, 193

Ch
chaparral, druh dubu 234
chemick toxicita 127-134. Viz t toxicita
chemick lky 11, 16. Viz t lky chemiklie,
toxick 127-128, 133-134
- 20
nejnebezpenjch ltek 128
- bn 128
- druhy jejich 127-134
- ochrana ped nimi 135-136
chiropraxe 291
chlorid draseln 98
chlorid sodn 98
chlr (Cl) 86, 131

cholecystokinin 33, 35, 37

cholesterol 23, 148-149, 307
cholin 83-84
chov zve 118-120
chrm (Cr) 91
chuov psady, syntetick 133
chymotrypsin 79
chymotrypsinogen 35
chymus (trvenina) 35

I
ileum (kyelnk) 34
imunitn buky 27
imunitn reakce - na antigeny 43-44
- loha proteinovch marker 44
- typy 41-43
- zprostedkovan protiltkami 44-45
imunitn systm 25
- bylinn regenerace 261
- extracelulrn 41
- intracelulrn 41
imunita, zprostedkovan bukou 45, 47
imunoglobulin 44-45
inhaltor 192
inositol 84
interferon 42
interleukin 44
intramembrnov osifikace 66
inzuln 27, 28
ionizace 105-106
iridologie 15,297
isthmus (je) 63
izoprenoidy 103
izopropylalkohol 131

J
jablen va 220
jalovec 236
jalovcov olej 289
janovec metlat 236
jasmnov olej 289
jdro buky 27
jhly 226
jtra 35-36
- vplach jater a lunku 275
- zkladn funkce 36

336

jedl soda (hydrogenuhliitan sodn) 35,79

jednoduch nenasycen mastn kyseliny 74
jejunum (lank) 34
Jensen, Bernard 14, 206
jetel lun 236
jdelnek 215-218
jitrocel 237
jl, liv 207
jilm plav 236
jinan dvoulalon 237
jrovec maal 237
jd (J) 89,276
juka 238

K
kadidlov olej 289
kadmium (Cd) 91
kajeputov olej (tea tree oil") 289
karagen 131
karamel 130
karbonanhydrza 32
kardiovaskulrn systm 30-32, 174-175. Viz
t obhov systm; srdce - bylinn
regeneran sms 259
kartovn such ke 15, 164, 273
katabolick tpen 54, 78, 106
katalyztory 104-106
kationtov reakce 104
kationty 106
kva 122
kvov klystr 122, 207
keratinocyty 50
ketza 77
kinetick energie 67
kineziologie 291
kininy 42
klky 34
klystry 122,206-207
- jak je aplikovat 207
kmenov buky 32
Kneippova terapie 296
kobalt (Co) 92
kofein 130
kokobacil 145
kokosov kuliky 225
kolitida 189

kombinace potravin 212-214

komplement 42
kontaminace kovy, anorganickmi 127
kopiva 238
koriandrov olej 289
kortizol 54
kosti - druhy 65-66
- hutn kost 66
- rst a hojen 66
- sousti 65
- stavba 66
- vlknit kost 66
kostival 238
kostn buky 65
kostn de 66
kostra 26, 65-66
bylinn regenerace jej 265
kovy, toxick 127, 129. Viz t minerly,
stopov kozinec 239
kozlk 239
kreatinin 303
krev 31-32, 174
- bylinn smsi na ni 251
krevn destiky 31,307
krevn obh 169,273
bylinn smsi na nj 251
krevn srum, sloen 31
krevn skupiny 300
krevn testy 300-301
- interpretace jejich 301, 303-308
- nedostatky jejich 308
- pklad 302
krevn tlak 15, 16,53, 149, 194, 197
- bylinn sms na nj 252
kryc systm 25,49, 170
bylinn regenerace 262
kemk (Si) 96
kukuice 239
kumariny 101
kurkuma 239
ke 163, 170 175. Viz t kryc systm kartovn such ke 273
- nemoci 163-164,170, 175 - vyluovn
a detoxikace 163-164
kvasinky 144, 147
kvtov esence 295

337

kyselina arachidonov 73
kyselina benzoov a benzyly 130
kyselina chlorovodkov 73
kyselina kemiit 99
kyselina linolenov 75
kyselina linolov 75
kyselina listov 82
kyselina mln 131
kyselina moov 117
kyselina orotick 82
kyselina pangamov 52
kyselina uhliit 69
kyseliny 104-105. Viz t pH
kyslk (O) 87

L
laetril 82
laktza 33, 113
laktza 71, 113
lalky 64
Langerhansovy ostrvky 54
lapao 240
lska 183
lze, parn 273
len 28
lebn krize 16, 182, 188, 194-195
- emu se vyhnout pi itn 198
- konen vsledky istn 197
- pklady itn 198
- symptomy itn
- mrn 195
- stedn siln 195
- siln 196
- etrn itn 198
ledvinov bylinn sms 254-255
ledviny 49, 169, 176
leknn bl 240
lkoice 240
lky 90. Viz t chemick lky;
medikamenty
- jejich omezen nebo vysazen pi detoxikaci
194
leukocytza 305
leukocyty 32, 304
leukopenic 304
leukotrieny 42

levandulov olej 289

lidlo americk 240
Lieberkuhnovy krypty 34
limonda 122
lipza 34
lipidy viz tuky lithium (Li) 94
lobelka 241
lopuch 241
lotosov olej 289
lykopus 241
lymfa, proudn 38-39
lymfatick regeneran sms 260-261
lymfatick uzliny 39-40
lymfatick cvy 39
lymfatick systm 15, 25, 38-41, 145, 168169, 175-176. Viz t tvorba hlenu
a obstrukce
lymfocyty 32, 43, 46, 305
- vznik a vvoj 43
lymfom 185, 203
lyzozom 27-28
lyzozym 42

M
mahonie cesmnolist, koen 242
majornkov olej 289
makrofgy 28, 32, 47. Viz t monocyty
- aktivita 45
makrokosmos 28
malina 241
maltza 33
maltodextrin 131
maltza 71
mandlov mlko 224
mangan (Mn) 94
mase 297
maso 117-118, 123,215. Viz t zvec
produkty
- energie z nj 118
masoravci 18
mastek 133
mastn kyseliny 74, 76
- esenciln 75 mastocyty viz rn buky
mta peprn, silice / olej 290
MCH (stedn objem
hemoglobinu v buce) 306

338

MCHC (stedn koncentrace korpuskulrnho

hemoglobinu v buce) 306
MCV (stedn objem ervench krvinek) 306
MEA (momoetanolamin) 131
meditace 271
medvdice lkask 242
m (Cu) 92
meiza 29
meloun 213, 214
menstruace 63, 149
mentln detoxikace 183-184
mentln tlo 281, 282
micrococcus 145
mikrokosmos 28
mikroasinky 28
Miller, Neil Z. 125
mimotlesn zkuenost 14, 200, 282
minerln olej 131
minerly 84-85,301
- a strava 89 -hlavn 85-89
- stopov 84, 90-97 viz t kovy, toxick
mitochondrie 28
mitza 29
mlko, kravsk 113
- pasterizovan 113
mo 49
moovod 49
moov trubice 49
moov mch 49, 169, 176
- bylinn smsi na nj 254-255
moov systm 25, 49, 169
- bylinn regenerace jeho 265
molybden (Mo) 95 monocyty 305. Viz t
makrofgy
monoglyceridy 132
mozek, bylinn smsi 251-252
mozkov tk, regenerace
107-108
MPV (stedn objem krevnch
destiek/trombocyt) 307
mraen potraviny 108
muktov olej 290
mykotoxin 128
myrhov olej 290

N
nadledviny 53-54, 114, 158, 167,171-172,
192
- oslaben 15, 53, 118, 119, 149, 151, 167,
171-172, 193
- u mu 53, 150
- u en 53, 149-150
ndorov markery 39
naprapatie 297
nasycen tuky 74
naturopatick medicna 298
naturopatie 297-298
nemoc 32, 142, 181
- pina 137-141, 159-160
- ve zdrav tkni neexistuje 29
nenasycen tuky 74
nervov systm 26, 62-63
- nervov bylinn sms 251-252
- nervov regeneran bylinn sms 263-264
nervov tk, regenerace 30, 107, 155-156.
Viz t porann mchy neurologick choroby
a porann 109-110,155-156
neurony 155
neurotoxiny 134
nikl (Ni) 95
NK-buky (pirozen zabjee") 47-48
nukleolus 27
Nutrasweet viz aspartam nutrin doplky 90,
141

O
obal jdra 27
obhov systm 24, 169, 174-175. Viz t
kardiovaskulrn systm
obezita, pina 160-163
obil 161,221
okovn, fakta 152
okovn, kodliv nsledky 124-126,145,152
okovn proti obrn 124, 152
odstrann parazit 15, 228, 256, 266
odavova 202, 220
odavovn/vymakvn vy 203, 219220
oleje 76. Viz t tuky
prmyslov
- ze semen ernho rybzu 76
339

- z brutnku lkaskho 76
- z lnnch semen 76
- z pupalky dvoulet 76 olovo (Pb) 93
omega-3 mastn kyseliny 75
omega-6 mastn kyseliny 76
operace 11
oregnov olej 290
organela 28
oechy 108, 209
oek ern, slupka 243
osifikace 66
osmaen zelenina 226
osmza 28
osteoblast 66
osteocyty 65
osteoklast 66
ostropestec marinsk 243
otok 193
ovoce 108, 184
- a kombinovn potravin 213-214
- kter mme jst 209
- kyselino
- a zsadotvorn 211-212
- myt jeho 135
ovocn dieta 155-156,184, 196
ovocn vy 217-220
ovocn salt 224
oxid uhliit 69, 303
oxidace 105-106
ozaovn 11, 134, 288

P
PABA (paraaminobenzoov kyselina) 84
pacienti s rakovinou 107,110
- podpora v rodin 153
pauliov olej 290
plen hy 191
pankreas viz slinivka pankreatick enzymy
71,73
pankreatick vy 34
pankreozym viz cholecystokinin paralza viz
porann mchy parasympatikus 62
paraziti 114, 141, 143-144.
Vz t jednotliv druhy mikroorganism
- nejbnj paraziti 147
parn lze 273

PEG (polyetylenglykol) 132

pelargoniov olej 290
pelynk prav 243
pepsin 79
pepsinogen 79
peptidza 33, 79
peptid 33
pepton 33
pesticidy 129, 130, 198. Viz t biologick
potraviny petrochemiklie 129
petrel 243
pH 105, 106, 181,288. Viz t acidza;
rovnovha zsad a kyselin
- a hormony 54-55
- a konzumace protein 117, 119
- a pokozen a regenerace nerv 156
- a rakovina 153
- a trven 22
- a vaen 113
- a zuitkovn 23
- zjiovn pH 148
pH-faktory 139
- potravin 103-104, 109-110, 139-140, 148,
184-187,210-212
pskavice eck seno 244
plazma 31
plazmatick membrna 27
plasty 134
plce 64, 170, 177. Viz t respiran systm
- anatomie 64
obstrukce 191-192. Viz t tvorba hlenu
a obstrukce
- plicn bylinn sms 255
plicn sklpky 64
plsn 143, 147
plodoravci 19
plotink hroznovit 244
podvyiven osoby 162
pojivov tk 29, 60
pokoka (epidermis) 50
polrn terapie 297
polvka kvtkov 226
polvka mrkvov/dov 226
polvky 225-226
polysacharidy 71
pomerane 14
340

pomeranov olej 290

porann mchy, regenerace jej 12, 109, 141,
155, 197. Viz t nervov tk potenciln
energie 67
potraviny
- a vdom 107-109
- barvy jejich 294
- elektromagnetick energie jejich 108, 155
- energie jejich 107-109
- jak hodn a jak asto mme jst 216
- jak mme jst 209 -rzn 108, 156
- zsadotvorn a kyselino
tvorn 210-212. Viz t pH-faktor potravin
- zdrav a iv 109-111
povlak hlenu 22, 205
proenzym 79
progesteron 55, 149
propylenglykol 132
propylgalt 132
proskurnk lkask 244
prostaglandin 42
prostata 63
proteza 79. Viz t proteus
proteidy a non-proteidy 116
proteus 145
prvoci 147
protiltky 44-45
prduinky 26, 64
prduky 26, 64
prdunice 65
prjem 189, 205
pejdn 198
peslika 245
pibrn na vze viz t obezita
- emon sloky 161
prodn (tradin) medicna 11, 12
prodn terapie 287-299
psady do jdel viz t jednotliv psady
ptm tlska 52, 114, 159, 167, 171
PSA (prostatick specifick
antigen) 300
ptyalin 79
pst 200-202
- druhy
- ovocn 200-201
- vov 201

- vodov 184,201
- zaloen na konzumaci syrov stravy 200
- jak jej ukonit 202
- kdy jej ukonit 201-202
- ppravy na nj 201

R
rakovina 114, 151-152, 185
- detoxikace pro prevenci a lbu 152-153,
196,201, 203
- piny 126, 151-152 -slinivky 196,201
- markery tumor 300 RDW (distribun
kivka erytrocyt) 306
reakce zprostedkovan protiltkami 44-45
recepty 223-226
reflexologie 274, 297
regenerace 179
- sousti jej 180
reii, houba 235
reprodukn systm 26, 63, 149-150
- bylinn smsi 252-253
- bylinn regenerace jeho 264
respiran systm 26, 64-65, 170, 177 viz t
plicn regeneran smsi 264
ribozom 27
ricinov olej, obklady 276-277
rovnovha zsad a kyselin 32
rozmarnov olej 290
rozpoutdla 127
roztrouen sklerza 155
ribza(RNA) 72
rtu (Hg) 95
rstov hormon, hovz 115
rov devo, olej 290
rov olej 290
re, neloupan 226
asinky (cilia) 28 e tla 166-170

S
sacharza/invertza 33
sacharin 133
sacharza 72
salt 223
santalov olej 290
saponiny 102
saturejkov olej 290

341

sauna 273
sekren vezikuly 27
sekretin 33, 35
selen (Se) 96
semena 108,209
sendvi, vegetarinsk 224
senna 245
serenoa plaziv 245
Schroeder, Henry 89
silin oleje 101-102
simian virus 40 (Sim-40/SV 40) 152
sra(S) 89
sran draseln 99
sran sodn 99
sran vpenat 99
skoicov olej 290
sladidla, uml 70
SLES (lauretsulft sodn) 133
SLS (laurylsulft sodn) 133
slezina 40
slinivka 34-35, 54-55, 167-168, 173
loha jej 156-158
slinn lzy 33
slunen svtlo 273-274
smetanka lkask 246
smrkov olej 291
smrt 284
sodk (Na) 88
sojov boby
- vaen a upravovan 222
- vlastnosti jejich 222
sojov mtus 222-223
sojov protein a olej, vrobn procesy 222223
soli 102
spirila 145
spiritualita a zdrav 280-284 viz t energie
spirituln perspektiva 144
spirochety 145
srdce 30, 169, 174-175. Viz t
kardiovaskulrn systm
- bylinn sms na srdce 254
- oteven vs. zaven 165
srden komory 30
srden sn 30
srden svaly 60

stafylokok 145
steroidy 148
stimulancia 122-123
steva 204
- itn 15
- zpsoby itn 205-207
- stevn bylinn regeneran smsi 205,257258
stevn (trvic) enzymy 34, 73,76
stevn peristaltika, zdrav
204-205
stevn systm 25, 49
- bylinn regenerace jeho 262
stevo tenk 34
studen zbaly 277-279
stvoen, anatomie (graf) 281
svalov tk 29
svalov systm 26, 60
- bylinn regenerace jeho 263
svaly 60
- druhy 60-61
svdni 193
svzel 246
sympatikus 62
syndrom chronick navy 193
syndrom vlky v Zlivu 124, 145
syrov strava 15,109,155
syrov zlivka 224
syrov potraviny 67

alvjov olej 290

ii-take 246
ik americk 246
kroby 71, 161
- a kombinovn potravin 214
- modifikovan potravinsk 132
kumpa jedovat 193
lachy 60
vy 217-220
ovk kadeav 247
ttn lza 52, 114, 159
- funkce 15, 52, 114, 160, 167, 171, 193,
221
- bylinn sms 258

342

T
T-lymfocyty 46 taniny (kyselina tslov) 102103, 133
tlesn systmy, struktura a funkce 24-26
tepeln upravovan potraviny 67, 110. Viz
t syrov potraviny tepny 30
terapie barvami 273-274, 292-295
terpeny 103
testy na lipidy 307
testosteron 56
testy na imunitu 304
termoterapie viz horeky tlesn paliva 158
tlesn tekutiny 31
titrace (odmrn analza) 210
tkov soli viz bunn soli tlust stevo 49.
Viz t stevn systm tonika, bylinn 266
toluen 133
toxicita 138-139, 159. Viz t chemick
toxicita
toxiny, fyzick 128-129. Viz t chemiklie,
toxick trven 22
trvic enzymy 78, 157
- doplovn jejich 79-80
trietanolamin (TEA) 131
trvic systm 24, 33-37
- jeho oslaben 79-80
- jeho regenerace bylinami 259-260
TRH (hormon uvolujc tyrotropin) 308
triglyceridy 307
triolein 74
trypsin 79
trypsinogen 35
TSH (hormon stimulujc
ttnou lzu) 308
trombocyty 307
tapatka zkolist 247
tezalka 247
tukov tk 76
tuky (lipidy) 22, 23, 74, 148, 149
- druhy 74
- metabolismus 75-76
- sloen 74
- vedlej produkty trven a metabolismu 77
- zdroje 75-76
tvorba imunitnch bunk 47-48

tvorba hlenu a obstrukce 39-40, 42, 113,

114, 117, 122, 145, 151, 187, 191-192. Viz
t plce
- zven zuitkovn 114
tyminov olej 291

U
uhlk (C) 86
nava, vyerpn 192-193
sta 33

V
vajenky 55-56
vakcna proti chipce 124
vanad (V) 97
vpnk (Ca) 85, 114,303
- ionizovan 303
- vyuit 107, 114
varlata (gondy) 56
vdom viz energie; spiritualita
vejcovod 63
vibran terapie 298
vibrio 145
vinyly 134
virus ebola 145
viry 144-145, 193, 267
- jako katalvztory imunitn reakce 144
vitaminy 81-83
vlknina 219
vlsenice 30
voda
- neistoty v n 129
- vyitn 134, 136, 276
vodilka 247
vodk (H) 86
vodkov iont 105
vodolba 296
vojtka 248
vratiov olej 291
vstebvn 22
veravci 18
vn uml 133
vykalvn 192
vyluovac systmy 24-25, 38-41. Viz t
jednotliv systmy vyluovn 23
vysokoproteinov strava 117

343

- nebezpe z n plynouc 70, 119120, 162

vyeten jazyka 202
vhonky a kleni 221
vplach lunku a jater 275
viva, zuitkovn 23

W
Walker, Norman W. 202

Y
yzopov olej 291

Z
zcpa 189, 205 znt 148, 153,
191 -lokln 42
- systmov 42
zsady 104-105
zzvor 248
zzvorov olej 291
zdrav nvyky 271-274
Zdravotn dotaznk 170-178
zelenina 107-108, 155
- a kombinace potravin 214
- jakou jst 209
- myt jej 135
- zsadorvorn a kyselino tvorn 211-212
zeleninov polvka 225-226
zeleninov vy 217-220
- kombinace 220
zimozelen okolinat 249
zinek (Zn) 97
zmraen banny 225
zmrzlina, bannov 225
zneitn 90
znetvoen, tlesn 141
zpracovn potravin, prmyslov 85
zvracen 190

aluden bylinn sms 257-258

aluden tvy 76
aludek 33-34

- streptobacily 145
- stres 89
elezo (Fe) 93
enen sibisk 263
ilky 130
ivoin produkty 117-119, 153, 187,215.
Viz t vysokoproteinov strava; maso;
proteiny
rn buky 32, 44, 47
lzy 57-59. Viz t jednotliv lzy
- a emoce 165-166
- bylinn regeneran smsi 260
- endokrinn a exokrinn 51
- oslaben jejich 15
- e" jejich 167-170 lu 37
lunk 36-37, 168, 174 luov soli 76

344