PELOILI IVAN BURE, V[CLAV DDINA, MARIE HUSOV[, V[CLAV MAREK

ANTICK[ KNIHOVNA

SVAZEK 16

GAIUS IULIUS CAESAR VLEN PAMTI

O vlce gallsk, o vlce obansk, alexandrijsk, africk a hispnsk

SVOBODA 1972

PELOILI IVAN BURE, V[CLAV DDINA, MARIE HUSOV[, V[CLAV MAREK

V oddlu Poznmky jsou vechny odkazy na stnky opraveny podle tohoto ebooku. U strnek oznaench * jsem nenalezl na odkazovan strnce vysvtlovan termm, odkaz je proto na oblast textu shodnou se skenem. J.

Traslation Ivan Bure, Vclav Ddina, Marie Husov, Vclav Marek, 1972

PEDMLUVA

GAIUS IULIUS CAESAR A JEHO POKRAOVATEL

Gaius Iulius Caesar se dl s Alexandrem Makedonskm o vhlas nejvt osobnosti starovkch djin. Osud sice dopl obma, aby se nakrtko doili splnn svch tueb a stanuli v ele obch svtovch , ale srazil neekanm derem jednoho i druhho do Hdova krlovstv podsvtnch stn, odkud jim ji nebylo dovoleno sledovat osudy svho dla po sv smrti. Caesarovu osobnost je nutno vidt v historickch souvislostech, chpat ji jako zkonit produkt sv doby. msk republika se zhroutila proto, e byla sttnm tvarem, kter ji v danm vvojovm stadiu nemohl uspokojovat zjmy vldnoucch otrok v rozshl i za neustle se zostujcch tdnch rozpor mezi otroky a svobodnmi, chudmi a bohatmi, plnoprvnmi a bezprvnmi. Vldnouc tda uznvala jedin prostedek, jak dret vykoisovan nu uzd diktaturu oprajc se o armdu. msk csastv se liilo od republiky jak zpsobem vldy, tak i organizac vldnouc tdy. S roziovnm zem msk republiky a s upevovnm otrokskch vztah v provincich stval se stt pedstavujc zjmy hrstky nejvtch mskch majitel pdy a otrok orgnem, hjcm zjmy vldnoucch td cel msk e. Proto bylo nutn, aby se na zen sttu podlely otroksk kruhy nejen v Itlii, ale i v provincich, a aby byly v budoucnu provincie zrovnoprvnny s mem, Za Caesara a Augusta byly k tomuto vvoji poloeny teprve zklady. Caesar sm byl pedstavitelem progresivnho vvoje, lovkem, kter pochopil spoleensk zkonitosti. Jeho odprci se pak mus jevit jako retardujc element, snac se zachovat status quo, a to v situaci, kdy e stoj na potku rozkladu ekonomickho, politickho i morlnho.

CAESAR

IVOT Doba, v n Gaius Iulius Caesar il, byla trvalm sledem vnitnch promn vyvolvajcch u vtiny man pocit nejistoty z ptho dne; ve zmatku se rozkldaly tradic posvcen normy republiknskho zzen, zaloenho ve sv ideln podob na harmonickm vztahu mezi sentem, volenmi ednickmi sbory a lidovmi shromdnmi. Postupujcm mocenskm vbojm neodpovdaly republiknsk instituce v m dosud existujc. Proto dochzelo od sklonku 2. stol. p. n. l. k vlekl politick krizi. Pro udren a rozen mskho impria se stle zetelnji stval nevyhnutelnm reim osobn moci, oprajc se v prv ad o vojenskou slu a o takovho velitele, kter by co nejpesnji odpovdal potebm tdn otroksk spolenosti. Celkov spoleensk situace byla komplikovna i obrovskmi rozdly mezi jednotlivmi stmi e. Byla tu zem s tisciletou histori, kde se zachovaly prvobytn pospoln a primitivn otroksk vztahy (Srie, Mal Asie), dle zem, kde otroksk vztahy ji dvno ped mskou nadvldou doshly nejvyho stupn a zanaly se pevat (ecko), a konen oblasti, kter stly na poslednm stupni prvobytn pospolnho du (Gallie, st Hispnie a jin). Vechny tyto rznorod oblasti bylo teba udrovat pohromad vysplou moc politickou i vojenskou. Gaius Iulius Caesar patil k mum, kte v dob krize republiky zaujali msto no politickm kolbiti, ani se mohli odvolvat na slavn a veobecn znm pedky. Iuliovsk rod, z nho pochzel, vynikal sice stm, avak z jeho muskch pslunk nikdo nezashl vraznjm zpsobem do dj msk republiky. Pesto vak nezstaly pbuzensk vztahy bez vlivu na orientaci Iulia Caesara, narozenho v roce 100 p. n. l. a hledajcho politick uplatnn v dusnch dobch Sullovy diktatury, V dobch, kdy se Caesarovo jmno zanalo stvat znmjm msk veejnosti, nemohl nikdo tuit, e tento mlad mu slab tlesn konstrukce, oblkajc se zmrn s nedbalou eleganc a trpc ddinou rodovou chorobou padoucnic, se stane po nkolika destiletch nejslavnj postavou celch mskch djin.

PEDMLUVA

Bylo pznan, e Sulla byl podle zachovanch zprv prvm vznamnm initelem, kter v mladm Caesarovi spatoval nebezpenho politickho konkurenta. V och ir msk veejnosti se Caesar vdy til otevenm sympatim, vyvrajcm ze stejnho pramene jako Sullova ostraitost. Caesarova teta Julie byla manelkou znmho pedka mskch populr Gaia Maria a prvn Caesarovou enou se stala Cornelie, dcera vdho Mariova pvrence a nstupce Lucia Cornelia Cinny. Caesar, netajc se svm nadenm pro Gaia Maria, vak nebyl v situaci, aby si mohl dovolit utkat se s Corneliem Sullou v otevenm boji. Teprve Sullova smrt v roce 78 p. n. l. dala monost k postupn revizi jeho strnul stavy, kter likvidovala hlavn demokratick prva mskho lidu, inila z magistrt administrativn initele zbaven politick iniciativy a mnila kdysi nedotknuteln sent, kter ztlesoval svrchovanost msk republiky, v poslunho vykonavatele dikttorovch pn. V dob po Sullov smrti zaujali vedouc postaven v politickm ivot republiky nkdej Sullovi pvrenci Gnaeus Pompeius a znm msk boh Marcus Licinius Crassus. Jejich innost smovala k udren i potebnho klidu, ohroenho zvanm zpsobem v jejch jednotlivch koninch. Tak byl Pompeius nucen bojovat proti zbytkm Mariovch stoupenc, kte se pod vedenm Quinta Sertoria uchytili v Hispnii, a Crassus proti nejvt starovk vzpoue otrok, bojujcch v Itlii v ele s thrckm gtaditorem Spartakem. V tchto letech vyuval Caesar kad vhodn pleitosti k tomu, aby poslil svj vliv u mskho obyvatelstva. K plnmu rozvinut svch politickch zmr mohl Caesar pistoupit a po roce 70 p. n. l., kdy byla odstranna v plnm rozsahu Sullova konzervativn stava, kterou pro jej oligarchick rz odmtala drtiv vtina mskho obyvatelstva. Republiknsk zzen bylo sice obnoveno, ale boj o osobn moc dle pokraoval. V edestch letech nabylo politick snaen Iulia Caesara konkrtnjch forem. Prostedkem k zskni co nejirch sympati se mu stala pamtka Gaia Maria, kterou ostentativn pipomnal promylenmi akcemi msk veejnosti. Stalo se tak i v letech 69 a

CAESAR

68 p. n. l., kdy se pohebn obady podan k poct prvn Caesaropy eny Cornelie a Mariovy manelky Iulie staly Caesarovm piinnm osobitm holdem Mariovi a jeho celmu idealizovanmu programu. Bylo pirozen, e msk obyvatelstvo Caesara pokldalo za Mariova ddice i uskuteovatele jeho cl, co jen dle zvyovalo jeho oblibu. Roku 68 p. n. l. Caesar doshl svho prvho veejnho adu; byla jim kvstura, kterou zastval v Hispnii. Po kvstue nsledovaly v rychlm sledu dal hodnosti. Roku 65 p. n. l. zskal Caesar monost blsknout se ve funkci kurulskho aedila ped mskm obyvatelstvem okzale nkladnmi hrami; od roku 63 p. n. l. byl nejvym pontifikem a roku 62 ze stal mstskm praetorem. Obratnou politikou, diplomatickm i tdrm vystupovnm si Caesar zskal velk sympatie a veobecn uznvan postaven v mskm politickm ivot. Nebyl vak, a ani snad nechtl bt ueten rozmanitch povst, o jejich skuten vcnm zkladu vak nemli jasno ani jeho starovc souasnci. Patily k nim i nezaruen sprvy o Caesarov a Crassov asti na spiknut zchudlho aristokrata Lucia Sergia Catiliny, kter se v letech 66 a 63 p. n. l. bezspn pokusil uchvtit moc ve stt a kter se v zjmu zk skupiny svch pvrenc snail zlomit politick a hospodsk monopol vldnouc sloky msk nobility. A ji bylo Caesarovo a Grossovo spojen s Catilinou povst i skutenost, zstv faktem, e Caesar dal veejn najevo sv sympatie vi spiklencm pi napjatm zasedn sentu, na nm se roku 63 rozhodovalo o osudu zadrench Catilinovch pvrenc. Naden republikn Marcus Porcius Cato Mlad se dal strhnout k nvrhu pro bezodkladnou popravu, zatimco Caesar byl pro mrnj een a snail se prosadit, aby byli dreni ve vazb v rznch italskch municipich, Marcus Tuttius Cicero, kter byl toho roku konzulem a ml hlavn zsluhu na rozbit spiknuti, se zadil podle Catonova nvrhu a dal spiklenee bez dnho soudu popravit. Jeho in byl veden snahou zlikvidovat spiknut do vech dsledk a dt i rznou lekci Iuliu Caesarovi, v nm Cicero, naden zastnce republiky, spatoval dalho z prkopnk osobn moci.

PEDMLUVA

O rok pozdji se Caesarovo jmno ocitlo v stech irok msk veejnosti. Stalo se tak v souvislosti se skandlem, vyvolanm Caesarovou enou Pompeiou a znmm Caesarovm pvrencem, postrachem vldnouc piky, Publiem Clodiem Pulchrem. Toho roku se konaly v Caesarov dom oslavy Dobr bohyn (Bona dea), nad nimi mla patronaci Pompeia jakoto manelka nejvyho pontifika. Clodius, kter s Pompeiou udroval styky, pronikl s jejm vdomm v enskm at na msto oslavy, pstupn pouze enm. Byl vak nhodou poznn a za velikho pozdvien vyhnn z domu. Pod dojmem a irokm veejnm ohlasem tto udlosti se Caesar sice s Pompeiou rozeel (roku 61 p. n. l.), ale jeho politick spojen s Clodiem trvalo i nadle. Roku 61 p. n. l. ml Caesar odejt do Hispnie jako propraetor. Jeho pipravovan odchod z ma vsak narazil na odpor jeho etnch vitel, u nich ml Caesar znan dluhy. Jen za pispn Marka Licinia Crassa, kter projevil ochotu zaruit se svm stejn znmm jako velkm jmnm za Caesarovy dluhy, mohl se Caesar nakonec vydat do sven provincie. Odchzel-li do n jako oblben politik, kter z vlastn zkuenosti znal dobe i finann starosti, vrtil se do ma jako bohat mu, pro nho ztratila finann strnka politickho dn svou dvj nalhavost. Jet s vtmi zsluhami se do ma vrtil ze svho velkho vchodnho taen Pompeius v roce 62 p. n. l. spchy, jich doshl od potku sv vpravy v roce 67 p. n. l., byly vskutku mimodn. Patilo k nim znien kilickch pirt, kte svou innost ohroovali i plynul nmon spojen ma s vchodnmi oblastmi, konen porka nebezpenho mskho protivnka pontskho krle Mithridata a pipojen Srie k i, m se uzavely djiny zchadl seleukovsk monarchie. Jak Pompeius, tak Caesar mli prvo oekvat od reprezentativnho sboru msk republiky; jm byl stle sent, uznn za sv zsluhy o stt. Bylo vak obma souzeno, aby se pesvdili o jeho rostouc nedve vi silnm osobnostem. Obstrukce sentu, smujc s prhlednou jednoznanost proti dalmu narstn politickho Caesarova i Pompeiova vlivu, zejm nepotala s tak ostrou odezvou, s n se ve skutenosti setkala. Roku

CAESAR

60 p. n. l. odpovdl Caesar sentu rznou protiakc, kter dala dn v i nov smr. Z jeho iniciativy se objevil na politick scn nov initel trojspolek (triumvirt) nejmocnjch mu v i, v nm se politick a vojensk sla Gnaea Pompeia spojovala s bohatstvm Marka Licinia Crassa a irokou lidovou oblibou Gaia Iulia Caesara. Sent se tm octl na vedlej koleji, nebo triumvirov nemli zjem ani as na velk dohadovn s manvrujcmi otci a psedcmi. Triumvirt znamenal novou etapu v postupnm utven osobn moci v m. Jeho vznik dokazoval, e dn z kandidt na uchvcen moci v m nen sm jet natolik siln, aby se dokzal samostatn prosadit proti sentu. Nutnost tedy pimla triumviry k jednotnmu postupu, ale nedokzala zostit skutenost, e kad z nich se sna doshnout rozhodujc moci v i a e vyuije bez ohledu na sv doasn spojence prvn pleitosti, aby prosadil sv osobn cle. Roku 59 p. n. l. byl Caesar konsulem a od roku 58 mu byla dna do ptilet sprvy cel gallsk oblast. Toto rozhodnut mlo dalekoshl nsledky pro dal politick vvoj msk republiky. msk imprium se rozilo na zpad o novou rozlehlou a vestrann dleitou oblast a souasn s tm se dostvala Caesarovi do rukou siln armda, o kterou se mohl oprat i v budoucnu pi prosazovn svch osobnch cl. Caesar si byl vdom i monch negativnch dsledk svho odchodu do sven provincie. Akoli msk imprium tvoilo rozshl zemn komplex, zstvalo skutenost, e jeho uznvanm vldcem byl ten, jeho slovo platilo v m. Hled k tto skutenosti se Caesar snail zanechat v hlavnm mst e skupinu stoupenc, kte by za jeho neptomnosti prosazovali jeho politiku. Odpovdalo jeho zjmm, aby z msta odeli i jeho hlavni politit rivalov, kte by mohli vyut situace a upevnit si sv postaven. Za tchto okolnost prosadil tribun lidu Publius Clodius Pulcher nvrh zkona, podle nho se trestal vypovzenm z ma kad, kdo bez dnho soudu zbavil ivota mskho obana. Tento nvrh byl namen proti Ciceronovi, kter dal svho asu s neuvenou bezodkladnost popravit Catilinovy stoupence, Cicero tak byl donucen opustit m a

PEDMLUVA

prot pldruhho rohu v nedobrovolnm vyhnanstv v ecku. Rovn Marcus Parcius Cato Mlad odeel z hlavnho msta, nebo mu bylo sveno diplomatick posln na Kypru, kter odkazem svho poslednho krle pipadl manm. V roce 59 p. n. l. Caesar uzavel svj posledn satek; jeho enou se stala Calpurnie, dcera L. Pisona Caesonina, kter byl konsulem v roce 58 a patil mezi pedn Caesarovy stoupence. Akoli Caesar dval Calpurnii stle najevo chladnou odmenost, setrvala Calpurnie vrn na jeho strn a do osudovho roku 44 p. n. l., kdy kladn vrazi uinili konec Caesarovu ivotu i tomuto nesourodmu satku. V dob, kdy Caesar vlil v Gallii, zaaly se projevovat rozdly v politickm zamen Pompeia a Crassa a dolo i k optnmu poslen vlivu mskho sentu. Roku 56 p. n. l. pokldali lenov triumvirtu za nutno rozhodnout i o jeho dalch osudech. Se zdraznnou okzalost se tedy seli v italsk Luce, kde potvrdili existenci trojspolku na dalch pt let; aby pedeli monm sporm, rozdlili i na ti zjmov sfry: Caesar si ponechal Gallii, Pompeiovi pipadla Hispnie a Crassovi vchodn oblast, kde si chtl zskat vlenou slvu v grandiznm taen proti parthsk i. Pes zdn, e triumvirt vyel z jednn v Luce vnitn poslen, ukzaly se nadje na pevnj shodu mezi jeho leny znan problematick. Zvanm zpsobem poruil ujednn Pompeius, kter Hispnii spravoval pouze prostednictvm legt a sm setrvval v m, kde zstvalo tit politickho dn v i. Ve sv bn politick praxi se stle otevenji sblioval se stanoviskem sentu, kter mu z taktickch dvod ochotn podval pomocnou ruku. Zvan nsledky ml pro triumvirt rok 53 p. n. l., kdy po nespn bitv u Karrh zahynul na vchod Marcus Licinius Crassus. Jeho osud uzavel i dal existenci triumvirtu, nebo Pompeius se za nov situace dal ji neskrvan na cestu za osobn moc, na jejm uskutenn se ml vznamn podlet i svrchovan strce republiknskch tradic sent. Avak ani odprci sentu a souasn Pompeiovy orientace neskldali zbran. Politick napt v m perstalo v ozbrojen poulin arvtky, v nich si ob strany vyizovaly ty. Nikdo z protivnk nevhal nasadit do tchto

CAESAR

souboj i ozbrojen otroky a podplacen deklasovan ivly; ovzdu politickho teroru, uskuteujcho se nsilnickmi metodami, bylo jen dalm pznakem postupujcho rozkladu msk republiky. Rozjiten situace vyvrcholila roku 52 p. n. l. Potkem tohoto roku se stetl Publius Clodius Pulcher, doprovzen druinou ozbrojenc, nedaleko ma se svm odprcem Titem Anniem Milonem, sledovanm rovn skupinou ve zbrani. Nhodn setkn se rychle zmnilo v bitku, v n byl Clodius zabit. Jeho smrt a zejmna manifestan poheb, pi nm msk dav poadoval tvrd potrestni Clodiovch vrah, jen dle zostily nejistou situaci. Aby zamezil dalmu ivelnmu vvoji situace, uinil sent mimodn opaten: jmenoval Pompeia jedinm konsulem a souasn mu ponechal jeho dvj prokonsult i zvltn poven k pi o zsobovn ma potravinami. Sent se tu projevil jako iniciativn strjce osobnho reimu, jemu dal dokonce takovou formu, e tento Pompeiv konsult bv nkdy pokldn za prvn ppad csask moci v m. Lta, je rychle plynula od schzky triumvir v Luce, proval Gaius Iulius Caesar uprosted tvrdch vlench akc. K jeho nejznmjm inm patilo proniknut za Rn v roce 55 a 53 p. n. l., jako i dvoj demonstrativn vylodn v Britnii v letech 55 a 54 p. n. l. Vechny tyto vpravy vak mly spe nzorn ukzat mskou moc barbarskmu svtu a nemly trvalej nsledky, V roce 52 vzniklo proti Caesarovi v Gallii irok povstn keltskch kmen, vedench Vercingetorigem, kter man potlaiti jen s maximlnm vynaloenm sil v roce 51 p. n. l. Ukonen msk expanze v Gallii v roce 50 stavlo Caesara i Pompeia ped otzku, jak hodlaj rozvjet v budoucnu sv vzjemn vztahy. V dsledku pedchozho vvoje se v m uritou dobu poslily proticaesarovsk skupiny, kter vyuvaly kadho Caesarova inu, rozchzejcho se s bnm tradinm nazrnm, ve svj okamit prospch. Caesarovm odprcm vak bylo zejmo, jak riskantn by byl kad jejich krok namen proti Caesarovi v dob, kdy ovldal silnou, disciplinovanou a dobe vyzbrojenou armdu. Proto se stvalo jejich hlavnm clem, aby Caesara zbavili velitelsk funkce u uinili ho jen bezvznamnm soukromnkem bez politickho a zvlt vojenskho vlivu,

PEDMLUVA

Caesar vak nebyl ochoten pistoupit na to, e by o nm rozhodovali druz bez nho. Dval sice najevo, e je pipraven pijmout een, kter by aspo v minimln me respektovalo jeho zjmy, ale poadoval analogick stupky tak od Pompeia. Za takovchto pedpoklad byl odhodln rozpustit i sv vojsko, avak Pompeius o podobnm kroku ze sv strany odmtl vbec uvaovat, neptelstv mezi obma nkdejmi spojenci se zvyovalo a nezabrnilo mu ani sil o pekonni roztrky, je vyvjel Cicero. V lednu roku 49 p. n. l. Caesar pekroil se svmi oddly ku Rubico, tvoc hranici mezi Pedalpskou Galli a Itli, se znmmi slovy Kostky jsou vreny. Tm zahjil obanskou vlku proti Pompeiovi. Caesar se celkem bez obt zmocnil cel Itlie a Pompeius se uchlil do ecka, kde hodlal zorganizovat nov sv sly proti chystanmu a oekvanmu dalmu Caesarovu toku. Caesar vak nejprve vyadil z boje Pompeiovy jednotky v Hispnii a teprve pot se vypravil do ecka, aby se tam postavil tv v tv svmu hlavnmu nepteli. Vprvm stetnut s Pompeiovmi vojsky byl sice poraen, avak v bitv u Farsalu (roku 48 p. n. l.) doshl jasnho vtzstv. Pompeius byl podruh donucen k tku. Tentokrt zamil pes moe do Egypta, kde si slihoval bezpen a jist toit. Egypan, kte mli v t dob dostatek vlastnch starost s odehrvajcmi se dynastickmi spory, se vak chtli vyhnout konfliktu s Caesarem, kter jim hrozil v ppad, e by se ujali prchajcho Pompeia. Shli proto k drastickmu een. Jet ne Pompeius mohl vystoupit na egyptsk beh, byl kladn zavradn. Caesar, sledujc Pompeia, dostihl zakrtko egyptskho pobe, vystoupil na pevninu a ocitl se okamit ve vru dvorskch intrik, odehrvajcch se za zdmi ptolemaiovskho vladaskho palce. Svou vekerou energii i diplomatick umn vynaloil na to, aby dopomohl k trnu mlad krlovn Kleopate, zbaven moci skupinou vlivnch dvoan, skrvajcch se za bezvznamnou osobnost Kleopatina bratra Ptolemaia. Vztahy Caesara ke Kleopate brzy pestoupily rmec bnch diplomaticko-politickch kontakt, co podncovalo Kleopatiny protivnky k jet rznjm akcm. Jejich dlem bylo irok hnut, kter vyvrcholilo v systematickm oblhn Iulia Caesara v alexandrijskm krlovskm palci. Z obavy

CAESAR

ped dalmi udlostmi dal Caesar zaplit alexandrijsk lostvo, aby se ho nemohli zmocnit jeho neptel; obrovsk por vak zachvtil i znmou knihovnu, kter lehla popelem i se svmi jedinenmi sbrkami. Pes vechny obte skonila alexandrijsk epizoda pro Caesara vtzn; neptel byli poraeni, Ptolemaios se utopil na tku ve vlnch Nilu a Kleopatra se mohla ujmout vldy, je ji nemohla bt nim ohroena. Po spnm zakonen alexandrijsk vlky si Caesar dopl krtk oddech a podnikl spolu s Kleopatrou cestu na jih Egypta, aby poznal co nejbezprostednji zemi i pamtky na jej slavnou minulost. Egyptskou idylu vak musily brzy opt vystdat bitevn pln. Jet roku 47 Caesar porazil u maloasijsk Zely Mithridatova syna Farnaka, kter se pokusil vyuit zmaten doby a rozit zem svho sttu. een neodkladnch zleitost pimlo Caesara ke krtkmu nvratu do Itlie, avak odtud vedla jeho cesta do sluncem spalovan severn Afriky, kde Pompeiovi stoupenci mli shromdny siln jednotky v nevelk vzdlenosti od italskch beh. Jejich slu zvtily i oddly numidskho krle Iuby, kter se pidal na jejich stranu. V obtn bitv u Thapsu v roce 46 doshl Caesar velkho vtzstv. Pod dojmem tto udlosti spchal eln pedstavitel republiknskch pvrenc Marcus Porcius Cato Mlad sebevradu. Stalo se tak v mst Utice, kde se dovdl o vsledku bitvy. Po nvratu do ma Caesar velkoryse oslavil tynsobn triumf nad Galli, Egyptem, Farnakem i numidskm Iubou. Pi tto oslav se Caesar manm pedstavil jako faktick samovldce i veobecn uznvan jedin pedstavitel impria. Naden, s nm byl triumftor pijat, bylo nejlepm dkazem, jak rychle se msk obyvatelstvo smilo s existenc osobn moci jej nositel nebyl zdaleka chpn jako veobecn nenvidn despota, ale v ptomnm okamiku platil za oblbence mskho lidu. Oslava vtzstv se vak ukzala bt pedasnou, nebo Pompeiovi stoupenci dokzali jet jednou proti Caesarovi postavit akceschopnou armdu. Jejm oprnm bodem se stala Hispnie. Sem se uchlily oddly, jim se podailo uniknout z Afriky po bitv u Thapsu; pidvalo se k nim i mstn obyvatelstvo, take hispnsk oblast se mnila v nebezpenou zkladnu

PEDMLUVA

proticaesarovskch sil, na jejich optnm zformovn mli mocn podl Pompeiovi synov Gnaeus a Sextus. Caesar se osobn astnil i poslednho taen proti pompeiovskm oddlm, kter porazil v bitv u hispnskho msta Mundy v roce 45 p. n. l. Gnaeus Pompeius padl v boji spolu s dalmi vznamnmi initeli i velkm mnostvm svho vojska. CAESAROVA SAMOVLDA Ji za obansk vlky nabvala Caesarova osobn moc pevnjch forem a prosazovala se stle draznji ve spoleenskm a politickm ivot dohasnajc republiky. Samovldce Iulius Caesar, jeho poslouchal sent stejn jako rozvtven ednick aparart navzal na tradici zaloenou Sullou a vystupoval jako dikttor, jemu je souzeno zachrnit obec ohroenou vnitnm rozkladem a obanskmi vlkami. Poprv byl Caesar prohlen dikttorem v roce 48, a to na dobu jednoho roku; v roce 46 se mu dostalo diktatury na deset let a v roce 44 natrvalo. V letech 46 a 44 mu byl udlen souasn s diktaturou i konsult. Od roku 44 p. n. l. byl tedy Caesar i formln nejvym pedstavitelem msk e; podobn jako tribunov lidu se pokldal za nedotknutelnho a pejal zen vc, o nich v dob klasick republiky nesml trvale rozhodovat jedinec; bylo to velen nad celm mskm vojskem, vypovdn vlky i uzavrn mru, jmenovn kandidt na edn funkce apod. Mocenskou oporou mu byly vojensk oddly, jejich vhu bylo mon vytuit ji z klidnho sebevdom vech jeho in. Osud nedopl Caesarovi, aby uskutenil vechny sv plny; avak i to, co mohl jet uvst v ivot, svd o jeho siln organiztorsk povaze, pro ni neexistovaly pekky na bitevnch polch, a tm mn v pedivu vitch republiknskch tradic, Caesarovou snahou bylo nastolen takovch pomr, kter by zaruovaly i klid, a to i za cenu nkterch opaten, je nemla nadji, e budou pijata v m s veobecnm nadenm. Caesarovi vak bylo zejmo, e mskou i je nutno spravovat jinmi metodami ne msk mstsk stt pedchozho obdob. Proto vnoval velkou pozornost situaci v provincich, udlil v irok me vsady

CAESAR

obyvatelm Pedalpsk Gallie a mnohm z nich dopomohl i k lenstv v sent, akoliv podle vitch nzor se jim takov pocty nikdy nemlo dostat. Na mnoha mstech v i Caesar zaloil kolonie mskch oban, m oderpval z hlavnho msta st neproduktivnho obyvatelstva, Tm drasticky snil poet osob, jitm se v m dostvalo bezplatnho pdlu obil. Svobodnm bezzemkm dval pracovn pleitost nazenm, podle nho mli majitel statk zamstnvat na svch usedlostech jako pastevce z jedn tetiny celkovho potu pracovnch sil mue svobodnho pvodu. Soust Caesarova sil o vestrann upevnn podku byla i reforma mskho kalende. Nepesn stanoven dlky roku vedlo v prbhu pedchozch stalet k tomu, e kalendn rok nebyl ve shod se slunenm, m v bnm ivot vznikaly etn zmatky. Kalend byl ve sprv kolegia pontifik, kte mohli tchto zmatk rznm zpsobem vyuvat a kladli tud rzn pekky Caesarovu sil o zaveden podku do tto oblasti. Caesar vak vyuil svho postaven nejvyho pontifika a za pomoci alexandrijskho matematika Sosigena provedl reformu, podle n kalendn rok zanal trvale 1. lednem a tal 365 a tvrt dne. K Caesarovm odvnm, ale u neuskutennm plnm patilo i vysuen pomptinskch bain, od nho si sliboval zskn dal rodn pozemkov plochy pro italsk obyvatelstvo, regulace eky Tiberu v m, dal kolonizace skho zem a zejmna proveden velk odvetn operace proti parthsk i, kter mla z mskho jmna omt pohanu, lpjc na nm od Grossovy porky u Karrh. Za Caesarovy vldy se v msk i zaaty projevovat nznaky optnho hospodskho rozvoje, zvlt v provincich, nebo Caesar se snail nalzt takovou formu jejich zalenn do celkovho rmce impria, aby vyhovovala jak manm, tak mstnmu obyvatelstvu. Vystihl, e jednou z podmnek spn existence svtov e se stala otzka, do jak mry se manm poda zskat zjem provincilnho obyvatelstva na celoskm ivot a jak se bude vytvet pomr urit provincie k pedstaviteli stedn moci i jejm mstnm nositelm. Nebylo nhodou, e prv v Caesarov dob se zaala v Itlii i v provincich rozvjet msta, kter se mnila v dleit

PEDMLUVA

stediska emesln i zemdlsk vroby, obchodu, dopravy a kulturnho dn a kter se stvala zvanou slokou ve struktue e, ovldan silnm jednotlivcem. Mstsk obyvatelstvo, a se ji jednalo o Itlii i provincie, patilo svou vtinou k Caesarovm pvrencm. I msk lid, vi nmu se Caesar v dob sv osobn moci choval s daleko menm porozumnm ne za svch politickch zatk, si vi Caesarovi stle zachovval iv sympatie, Caesarv vvoj vak sledovala s rostouc nedvrou skupina nespokojenc. Pro nkter many byl dvodem k obezetnmu stanovisku k dikttorovi jeho mlo citliv vztah k republiknskm institucm i jeho okzale projevovan pomr k egyptsk krlovn Kleopate, matce jedinho Caesarova syna Caesariona, Hlavnm pojtkem mezi Caesarovmi odprci vak byla nenvist k osobn moci a hledn politickho idelu ve vysnn harmonii republiknskho zzen. K nespokojencm patily i osobnosti z nejbliho Caesarova okol. Nezapsobila na n velkorysost Caesarova, kter po svm vtzstv upustil od hromadnho pronsledovn svch politickch odprc; bez odezvy u nich zstala i okolnost, e mnoz z nich byli za sv postaven osobn zavzni Caesarovi a bez hlubho povimnut pechzeli i dvivost Caesara, jen dval najevo, e pezr povsti o chystanm spiknut. Akoliv Caesar odmtal krlovsk titul, kter mu s malm porozumnm pro smlen valn vtiny mskho obyvatelstva nabzeli jeho blzc stoupenci, spatovali v nm jeho odprci hlavnho a ke svmu omylu jedinho strjce zniku msk republiky. Vychzejce z tohoto sebeklamu dospvali k pesvden, e odstrann Caesara bude souasn slavnm vzkenm republiky. Dramatick smrt, kter Caesara stihla o beznovch Idch roku 44 p. n. l. z rukou spiklenc, byla vyvrcholenm jejich nenvisti, ale souasn se stala i prvm projevem skutenosti, e ve svch politickch zmrech vychzeli ze zcela subjektivnho odhadu situace. Vvoj pomr v msk i se pes nejrozmanitj peripetie bral i po Caesarov smrti smrem, kter za svho ivota pomhat utvet velk dikttor, a nikoliv cestou, kterou se mu pokoueli vnutit Caesarovi vrazi. Stanul-li na konci zmatenho obdob po Caesarov smrti v ele e prv oficiln uznvan csa Octavianus Augustus,

CAESAR

adoptivn syn a osobn i politick ddic Iulia Caesara, dosvduje to hlavn moment pro rozhodnut otzky, zda ve svm zamen byl relnj Caesar nebo jeho odprci. LITERRN DLO Dleitm prostedkem pro poznn Caesarovy osobnosti je i jeho vlastn dlo, jeho hlavn sti zstaly natst uchrnny ped hlodavm psobenm vk, je ns od Caesarovy smrti oddluj. Obsahov rznorodost tchto prac svd o vestrannosti i i zjm Iulia Caesara, kter se dovedl pohybovat v skalch latinsk gramatiky stejn obratn jako v rozlinch neptelskch nstrahch na politickm i bitevnm poli. Literrn innosti se Caesar vnoval ji od mld. Jako mnoho zanajcch autor t doby se soustedil zprvu na bsnickou tvorbu. Vsledkem jeho innosti byla bse Chvla Herkula a tragdie Oidipus, je jsou dnes znmy bohuel jen podle jmna. Stejn osud postihl i sbrku vtipnch vrok, jej dal uveejovn zapovdl pozdji csa Augustus. Pro poznn Caesarovy osobnosti nen bezvznamn, e sv literrn tvorb vdy pikldal znan vznam a dovedl si pro ni nalzt as i v napjatch obdobch sv ivotn drhy. K jeho pleitostnm dlm patil bsnick popis cesty z ma do Hispnie, sepsan v roce 46 p. n. l., a polemick spis Anticatones, jej Caesar vytvoil o rok pozdji na hispnsk pd v tboe u Mundy. V jeho dvou knihch se snail zbavit glorioly Marka Porcia Catona Mladho, kterou si zskal u nkterch man svou dobrovolnou smrt po porce republiknskch vojsk v bitv u Thapsu. Cicero vydal na Catona pod dojmem jeho inu oslavn spis a jeho pkladu nsledovali i jin initel. Caesar ml tud dobr dvod k tomu, aby svm pohledem na Catonovu osobnost i svm osobnm vlivem postavil hrz rodcmu se Catonovu kultu. Jako u kadho veejnho initele zaujmalo i u Caesara vznamn msto enictv a Caesar pi sv vestrann prozravosti vnoval svmu enickmu vystupovn patinou pozornost i po teoretick strnce. lo mu pirozen pedevm o praktickou strnku

PEDMLUVA

vci, ale prv proto dbal i na vstin a uhlazen vraz a psobiv pednes svch mylenek. Sv enick umn prohloubil studiem proslavenho u rhodskho rtora Molona (roku 75-74 p. n. l.), u nho svho asu dlel i Marcus Tullius Cicero. Bylo ve shod s Caesarovm zaloenm, ze se stal zastncem tzv. attickho slohu, jeho zmrn vrazov stzlivost dvala z Caesarova hlediska nejlep pedpoklady k zskn irokho ohlasu u mskho obyvatelstva. Zasvcen postoj k teoretickm problmm enickho umn vyvolval u Caesara i prohlouben zjem o jazykov otzky. Nen tud nic zvltnho, e se ve vtu jeho dl objevuje i spis O analogii. Caesar jej sepsal v dob gallskho taen, kdy se v polovin padestch let vracel ze severn Itlie do Gallie. Toto dlo o dvou knihch bylo Caesarovm pspvkem do diskuse veden tehdejmi gramatiky o to, zda jazyk je ve sv stavb pouze souhrnem nepravidelnost v slovesn a substantivn flexi nebo zda je v nm mon zjistit zkonitosti, kterch lze ut analogicky pro osvtlen konkrtnch jazykovch forem. Dlo, v nm se Caesar piklonil k mnn o analogii jakoto o cest k proniknut do lenit stavby jazyka, se stalo pedmtem trval pozornost latinskch gramatik. Pro enky obsahoval Caesarv spis cenn vodtka pro vbr slov a vhodnch vrazovch prostedk. Pi rozshlch stycch, kter Caesar udroval s etnmi osobnostmi mskho politickho ivota, tvoila jeho korespondence nepochybn dleitou soust jeho literrnho odkazu. Zachovaly se z n bohuel pouze trosky. Nkolik z Caesarovch dopis je obsaeno ve sbrce Ciceronovy korespondence s Attikem a ukazuje, o jak vznamn pramen k poznn Cuesarovy osobnosti jsme pipraveni ztrtou jeho ostatnch list. Hlavn msto o Caesarov tvorb zaujmaj jeho memory Zpisky o vlce gallsk a Zpisky o vlce obansk. V Zpiscch o vlce gallsk, rozdlench na sedm knih, Caesar vylil prbh svho taen od jeho potku v roce 58 p. n. l. a do vyvrcholen celogallskho povstn proti manm, vedenho Vercingetorigem v roce 52 p. n. l. Ve tech knihch Zpisk o vlce obansk Caesar popsal vvoj udlost od potku svho konfliktu s Pompeiem v roce

CAESAR

49 p. n. l. a do jeho smrti v nsledujcm roce a do prvch zsah z Caesarovy strany do egyptskch nleitost. Ltku zpracovval bnm analistickm zpsobem tak, e udlostem jednoho roku vnoval vdy samostatnou knihu. Ob dla jsou nedokonen; v dopsni Zpisk o vlce gallsk, kter vznikly v krtkm obdob v letech 52-51 p. n. l., Caesarovi zabrnila obansk vlka. Zpisky o vlce obansk Caesar tvoil po svm vtzstv u Thapsu, avak bouliv udlosti v polovin tyictch let mu nedoply, aby sv dlo dovedl i na sloupcch sv knihy k vtzn bitv u hispnsk Mundy. Bylo by nesprvn hledt na oba Caesarovy Zpisky jako na vysloven historick dla, tebae z druh strany nelze popt jejich historickou cenu a vznam. Caesar nechtl pst djepisn dlo, kter by analyticky zkoumalo a hodnotilo vvoj udlost. Snail se spse o vytvoen jakhosi vlenho denku, kter ml ped irokou veejnost dokumentovat v pravm svtle jeho vlastn iny, okolnosti, za nich k nim dochzelo, i oprvnnost postupu, kter v oehavch situacch zvolil. Aby vyvolal dojem zcela nezaujatho popisu, nevystupoval Caesar ve svch Zpiscch v prvn, ale ve tet osob. Jeho clem bylo vyvolat zdn, e i v krajnch situacch jednal rozvn a podle okolnost umrnn a e vykval s krajnm eenm tak dlouho, dokud ho jeho protivnci sami nedonutili k nsiln akci. Je samozejm, e subjektivn zamen Zpisk ovlivovalo bezprostedn i jejich vcnou strnku a hodnovrnost. Caesar z pochopitelnch dvod pechzel skutenosti, kter ho stavly do nepznivho svtla, a pi vdomm zdraznn svch zsluh odvdl pozornost od in svch podzench, kte ve sloitch situacch, vyadujcch okamitou osobn iniciativu, nebyli zdaleka jen uskuteovateli jeho vlastnch zmr. Pro historick zpracovn ltky popisovan Caesarem by bylo v nejednom ppad teba pesnjch daj z hlediska geografickho, prosopograjickho a nkdy i ist vojenskho. Z psn vcnho aspektu by bylo mon Caesarovi vytknout i to, e sv zprvy zaznamenval v rychlosti, ani si ovoval jejich sprvnost, i kdy je pejmal od jinch osob. Avak, jak ji bylo eeno, cl Zpisk smoval jinam ne k iroce koncipovanmu historickmu obrazu pslunho obdob, a Caesar

PEDMLUVA

dovedl sm nejlpe posoudit, jakmi cestami budou Zpisky nejlpe a nejsugestivnji plnit sv posln. Pestoe Caesar ve svch pamtech povil sv vlastn jednn do rovn, kter stavla jeho sprvnost mimo jakoukoliv diskusi, nestal se ve svtle svch popis tankovm hrdinou, zachraujcm geniln situaci vude tam, kde ostatn zstvali bez rady. ten Zpisk vyciuje za kadm jejich slovem velikost jejich autora, bohatho praktickmi zkuenostmi v zpase vedenm politickmi prostedky i zbranmi. Ke vzniku tohoto dojmu nepochybn napomohla i vrazov strnka Zpisk. Prost a nevyumlkovan vklad psob jako jedna z elnch sloek monumentln Caesarovy osobnosti. O ohlase, jeho se Caesarovy Zpisky dokaly krtce po svm uveejnn, svd krom jinho okolnosti e sami souasnci pociovali potebu zachytit v Caesarov duchu i zpsobu ta dob, kter v nich ji nebyla zpracovna. Tak vznikla osm kniha Zpisk o vlce gallsk, v n Aulus Hirtius, znm jako Caesarv dvrnk, popsal zvrenou fzi mskch vboj v Gallii v letech 51 a 50 p . n. l. Hirtius prohlaoval, e pokraoval i v len obansk vlky a e stj vklad dovedl a do Caesarovy smrti. Nen znmo, zda mluvil o skuten sepsanm dle nebo zda jen pedjmal vsledek plnu, kter se neuskutenil. Uvauje se vak o nm i o jako monm autorovi krtkho spisku Vlka alexandrijsk, lcho bouliv udlosti v Egypt v dob Caesarovy ptomnosti a porku krle Farnaka v bitv u Zely. Dal dob obanskch vlek l drobn spisy Vlka africk a Vlka hispnsk, jejich nzvy udvaj dostaten jasn, na jak udlosti se zamuj. Autoi tchto dl nejsou znmi. Pedpokld se vak, e kad spisek je dlem jinho autora, pochzejcho z ad Caesarovch dstojnk, kte byli pmmi svdky popisovanch udlost. Jmenovan dodatky k Zpiskm o vlce obansk tvo urit vcn celek a oznauj se v odborn literatue jako tzv. Corpus Caesarianum. Jeho autoi se zejm snaili napodobit co nejvrnji Iulia Caesara jak z hlediska vcnho, tak i stylistickho, avak toto

CAESAR

jejich sil nebylo uzaveno sledovanm clem. V jejich dlech se mn Caesar, suvernn jednajc i popisujict sv iny, tak jak ho znme z jeho obou Zpisk, v obdivovanho vojevdce, k nmu s odstupem shlej jeho podzeni, posuzujc situaci do jist mry v jin rovin ne jejich vrchn velitel. Tento posun v rovni celkovho pohledu na len udlosti ml i svou kladnou strnku. V ivjch podobch se v souboru caesarovskch doplk objevuj jin jednajc osobnosti, je se v Zpiscch vtinou ztrcely v Caesarov stnu, a zvlt armda, probojovvajc msk vtzstv, se v jejich len stv psychologicky citlivjm organismem, ne tomu bylo v Caesarov dle. Ve svm hrnu jsou Caesarovy Zpisky spolu s citovanmi doplky dleitou pamtkou z osudovch destilet odumrajc republiky, pamtkou o to cennj, e nese markantn pe doby, je se v nich obrela. Jejich poznn umouje proniknut do sloitho celku Caesarovy osobnosti, v n se pojil jeden z nejvtch svtovch vojevdc s mistrem psanho i mluvenho slova, spn politik s lovkem, kter na sv pohnut ivotn pouti jen zdka poznal skuten osobn tst, a tvrce osobn moci, je po nm dostala sv jmno, s lysm cizolonkem, jak si ho dobrali jeho vlastn vojci, vyuvajce svobody pi triumflnm prvodu. V na ir veejnosti byl Caesar dosud znm pedevm jako autor Zpisk o vlce gallsk, k nim se upnala pozornost pi koln etb latinskch autor i pekladatelsk zjem. Naproti tomu byly Zpisky o vlce obansk pechzeny a byly v eskm znn k dispozici jen v zastaralm a prakticky nedostupnm pekladu J. Kormundy z roku 1882. Hirtiova osm kniha Zpisk o vlce gallsk stejn jako Corpus Caesarianum do etiny dosud peloeny nebyly. Dostv-li se nyn na irok tensk obci do rukou modern esk peklad celho Caesarova dla i s jeho vemi starovkmi doplky, je to jeden z dalch dkaz o promylen i zslun koncepci Antick knihovny. Jan Burian

KNIHA l

ZPISKY O VLCE GALLSK

KNIHA I-VII

KNIHA I

KNIHA I

GALLIE A JEJ OBYVATEL 1/ Gallia est omnis divisa in partes tres, quarum unam incolunt Belgae, aliam Aquitani, tertiam qui ipsorum lingua Celtae, nostra Galii appellantur. Hi omnes lingua, institutis, legibus inter se differunt. Gallos ab Aquitanis Garumna flumen, a Belgis Matrona et Suquana dividit. Horum omnium fortissimi sunt Belgae, propterea quod a cultu atque humanitate provinciae longissime absunt, minimeque ad eos mercatores saepe commeant atque ea, quae ad effeminandos animos pertinent, important, proximique sunt Germanis, qui trans Rhenum incolunt, quibuscum continenter bellum gerunt. Qua de causa Helvetii quoque reliquos Gallos virtute praecedunt, quod fere cotidianis proeliis cum Germanis contendunt, cum aut suis finibus eos prohibent, aut ipsi in eorum finibus bellum gerunt. Eorum una pars, quam Gallos obtinere dictum est, initium capit a flumine Rhodano: continetur Garumna flumine, Oceano, finibus Belgarum; attingit etiam ab Sequanis et Helvetiis flumen Rbenum; vergit ad septentriones. Belgae ab extremis Galliae finibus oriuntur; pertinent ad inferiorem partem fluminis Rheni; spectant in septentrionem et orientem solem. Aquitania a Garumna flumine ad Pyrenaeos montes et eam partem Oceani, quae est ad Hispaniam, pertinet; spectat inter occasum solis et septentriones. 1/ Gallie se jako celek dl ve ti sti. Jednu z nich obvaj Belgov, druhou Akvitnov, tet pak kmeny, kter se samy ve svm jazyce zvou Keltov, v naem vak jsou nazvni Gallov. Tito

CAESAR

vichni se od sebe rzn navzjem nem, dy, zkony. Gally dl od Akvitn eka Garunna, od Belg Mtrona a Skvana. Z tchto vech nejstatenj jsou Belgov, protoe jsou nejdle od na provincie s jej vysokou rovn ivotn a vzdlanostn. Proto tak jen zdkakdy k nim pichzej kupci a dovej zbo, kter lidi a ensky zchoulostivuje. A k tomu jsou nejble zarnskm Germnm, s nimi ustavin vedou vlku. Proto tak Helvciov ped ostatn Gally statenost. Nebo tak oni bojuj s Germny tm denn, bue je od svho zem odrej, nebo je sami napadaj v jejich zem. (Ze veho toho zem ta st, kterou, jak u eeno, obvaj Gallov, zan u eky Rhodanu, jej hranic je eka Garunna, Ocen a zem Belg. Ze strany Skvan a Helvci sah tak a k ece Rnu; svauje se k severu. Belgov zanaj u nejzazch hranic keltsk Gallie, sahaj a k dolnmu toku eky Rna, zem kles k severovchodu. Akvitnie se thne od eky Garunny a k horm Pyrenejskm a k t sti Ocenu, kter je pi Hispnii; svah m k severozpadu.) VLKA S HELVCII SPIKNUT ORGKTORIGOVO 2/ U Helvci byl muem urozenost i bohatstvm daleko nejpednjm Orgetorix. Ten dychtil po tom, aby se stal krlem. Zosnoval proto za konsultu Marka Messaly a Marka Pisona spiknut lechty a pemluvil obanstvo, aby se vichni, s enami i dtmi a se vm vudy, vysthovali se svho zem: hrakou pr je pro n zmocniti se panstv nad celou Galli, kdy statenost vecky pevyuj. Pemluvil je k tomu tm snze, e jsou Helvciov ze vech stran tsnni u pirozenm tvarem sv zem: z jedn strany ekou Rnem, kter, nadmru irok i hlubok, oddluje zem Helvci od Germn; z druh strany vysokm pohom Jurskm, kter strm mezi Skvany a Helvcii; za tet pak jezerem Lemanskm a ekou Rhodanem, kter oddluje nai provincii od Helvci. A tak nemohli ani njak zvlt daleko podnikat njezdy, ani zrovna snadno vlen

KNIHA I

napadat sousedy. A to tedy velmi trpilo tak bojechtiv lid. Na svou lidnatost pak i na slvu vlenou a proslulou statenost mli tak soudili zem pli tsn. To se thlo 240 mil do dlky a do ky 180. 3/ Z tchto dvod a pod vhou Orgetorigovy osobnosti rozhodli se Helvciov vykonat vecky ppravy k odchodu: nakoupit co nejvt poet soumar a nkladnch vol, ost co nejvt plochu pol, aby mli cestou dostaujc zsobu obil, zajistit si mr a ptelstv s nejblimi kmeny. K proveden tchto pprav posta jim usoudili dv lta, na tet rok stanov odchod, a to usnesenm lidu. Provedenm vech tch pprav je volbou poven Orgetorix. Ten se ujme jednn se sousednmi kmeny. Na t cest pemluv Skvana Castika, syna Catamantaloedova, jeho otec dlouh lta drval v Skvansku neomezenou moc vladaskou a od sentu nroda mskho dostal estn nzev ptele toho tedy pemluv, aby se ve svm kmeni zmocnil moci vladask, kterou tam pedtm mval jeho otec. Rovn Diviciakova bratra Dumnoriga Haedujskho, kter ml v t dob v obci prvn msto a u lidu byl velmi oblben, pemluv, aby se pokusil o tot, a d mu svou dceru za manelku. Je pr docela snadno dokazuje jim spn ten zmr provst, protoe pr on sm hodl ve svm kmeni doshnout neomezen moci: je pr nade vi pochybnost, e z cel Gallie nejvt moc maj Helvciov. Ujiuje je, e jm k neomezen vld dopome sm svmi bohatmi prostedky a svm vojskem. Takovou ei daj se oba pohnout, vichni ti se navzjem zav estnm slovem a psahou a doufaj. e a se zmocn neomezen vldy, opanuj skrze ti nejmocnj a nejsilnj nrody celou Gallii. 4/ Ale tyto plny Byly Helvcim prozrazeny njakm udnm. Podle svho zvykovho prva pinutili Orgetoriga, aby se zodpovdal ve vazb. Ml ho stihnout trest uplen, bude-li odsouzen. V stanoven den soudnho pelen dal Orgetorix na msto soudu odevad shromdit vecko nevolnictvo svho domu, njakch to deset tisc lid, a pivst tam tak vecky sv chrnnce a dlunky, jich ml velk poet. A s jejich pomoc se vymkl projednn obaloby.

CAESAR

Kdy pak se tm pobouen obec pokouela provst sv prvo ozbrojenou moc a kdy ady z venkova povolvaly velk mnostv lid, byl Orgetorix nhle mrtev. A je nasnad domnnka, jak vskutku za to maj Helvciov, e si Orgetorix vzal ivot sm. HELVCIOV TRVAJ NA SVM ROZHODNUT 5/ Pesto i po smrti Orgetorigov usiluj Helvciov uskutenit sv dvj rozhodnut vysthovat se ze svho zem. Jakmile usoudili, e jsou k tomu ji dost pipraveni, vypl vechna sv hrazen sdla, ke dvancti celkem, na tyi sta otevench vesnic, nadto vecky osaml dvorce. Spl vechno obil krom toho, kter chtli vzt s sebou, aby tak zbaveni nadje na nvrat dom byli tm spe hotovi podstupovat velik nebezpe. A nad, kad aby si vzal z domova a sebou mouky na ti msce. Sousedy sv Rauraky, Tulingy a Latobky pemluv, aby po jejich pkladu tak splili sv hrazen sdla i oteven vsi a vythli spolu s nimi. Piberou a za spojence pijmou tak Bje, kte kdysi sdlili za Rnem, peli do zem Nrika a prav oblhali Nreiu. 6/ Byly vehovudy jen dv cesty, po nich mohli vyjit z domova. Jedna Skvanskem, zk a neschdn, mez pohom Jurskm a ekou Rhodanem, take tudy mohl st projdt jen vz za vozem. Poho pak tyilo se do hroziv ve pmo nad n, take hrstka lid snadno mohla brnit prchodu. Druh na provinci, mnohem schdnj a pohodlnj, protoe mezi Helvcii a Allobrogy, kte byli pivedeni k pokoji teprve nedvno, tee eka Rhodan, a ta se d pebrodit na nejednom msto. Nejvzdlenj msto Allobrog a nejbli hranicm Helvci je Genava. Z toho msta vede most k Helvcim. Ti myslili, e bu Allobrogy pohnou po dobrm, aby jim dovolili prchod vlastnm zemm, protoe, jak jim se zdlo, nesmlej s nrodem mskm dosud zrovna ptelsky, nebo e je moc k tomu donut. Hotovi se vemi ppravami k odchodu, stanov den, kdy se vichni maj sejt na behu Rhodanu. Byl to den 28. bezna za konsultu Lucia Pisona a Aula Gabinia.

KNIHA I

CAESAR NEPUST HELVCIE PES PROVINCII 7/ Kdy dostal Caesar zprvy o tom, e Helvciov usiluj thnout na provinci, urychl svj odchod z ma, spch co mon nejrychleji do Zadn Gallie a doraz ke Genav. Ulo cel provincii co mon nejvt poet vojk v Zadn Gallii byla toti jedna jedin legie , most u Genavy d strhnouti. Jak se Helvciov dovdli o jeho pchodu, vylou k nmu hned s poselstvm nejpednj lechtice sv obce, v jejich ele byli Nammeius a Verucloelius, aby prohlsili Caesarovi, e zamlej thnout provinci, a to bez jakkoli nsilnosti, protoe pr jin cesty naprosto nemaj. A pros pr Caesara, aby tak smli uinit s jeho svolenm. Caesar ml v iv pamti. Se to byli Helvciov, kdo zabili konsula Lucia Cassia, porazili jeho vojsko a poslali pode jho. Mnil tedy, e se jm nic nesm povolovat. Soudil tak, e se lid smleni tak neptelskho nezdr nsilnost a kod, dostane-li se mu dovolen thnout provinci. Pece vak, aby zskal asu, dokud se mu nesejde vojensk hotovost, kterou nadil, odpovdl poselstvu, e si vezme as na rozmylenou; budou-li si eho pt, a pr pijdou zase tinctho dubna. 8/ Zatm d jedinou legi, kterou ml u sebe, a vojky, kte se mu u seli z provincie, budovat nsep estnct stop vysok a hloubit ped nm pkop v dlce devatencti mil, ponaje od jezera Lemanskho, kter vylv sv vody do eky Rhodanu, a k poho Jrskmu, kter dl skvansk zem od Helvci. Po hotovm opevnn rozlo strn oddly, vybuduje pevn baty, aby mohl Helvcim snze brnit v tom, e by se snad pokoueli projt proti jeho vli. Kdy piel den s poselstvem domluven a poslov se k nmu zase dostavili, prohls jim, e podle zvyku a pkladu nroda mskho neme nikomu dovolit prchod provinci, a jasn jim d na srozumnou, pokus-li se o to nsilm, e jim v tom zabrn.

CAESAR

Nepochodive s povolenm pokoueli se Helvciov, leckdy za dne, astji v noci, zda by snad prorazili, jedni na spojench lokch a poetnch, narychlo sroubench vorech, jin zase Rhodanem se brodce tam, kde hloubka eky byla nejmen. Byli vak odreni silou opevnn, zkroky pohotovch vojk a pvalem stel, take tchto pokus zanechali. HELVCIOV THNOU SKVANSKEM 9/ Zbvala jedin cesta Skvanskem. Tou vak proti vli Skvan jt nemohli, byla sam soutska. Kdy je sami k tomu pohnout nemohli, polou konen poselstvo k Dumnorigovi Haedujskmu, aby jeho pmluvou doshli u Skvan prchodu. Dumnorix ml pro svou oblibu a tdrost u Skvan nad jin velik vliv, i Helvcim byl ptelsky naklonn, protoe ml z jejich kmene Orgetorigovu dceru za manelku. Tak sm dychtil po krlovsk samovld a pracoval k pevratn zmn pomr; i chtl mt co nejvce kmen zavzno za sv dobr sluby. A tak vezme na sebe ten kol a vyme na Skvanech, e dovol Helvcim prchod svm zemm. A pimje ob strany k tomu, aby se navzjem zaruily rukojmmi: Skvan, e nebudou Helvcim brnit v prchodu, Helvciov e projdou beze kod a nsilnost. 10/ Caesarovi je sluebn hleno, e Helvciov maj v myslu thnout zemm Skvan a Haedu do Santonska, kter nen pli vzdleno od zem Tolsan, co je kmen v provincii. Caesar vidl hned, e dojde-li k tomu, bude velikm nebezpem pro provincii, aby mla v otevench a na obil bohatch krajch za sousedy lid tak bojovn a mskmu nrodu neptelsk. Jmenuje proto legta Tita Labiena velitelem opevnn, kter vybudoval. Sm posp rychlmi pochody do Itlie, zad tam odvod dvou legi; t legie pezimujc kolem Akvilie vvede ze zimnho tboru a s tmito pti legiemi pospch nejkrat cestou pes Alpy do Zadn Gallie. V Alpch se pokouej Ceutronov, Graiocelov a Caturigov brnit vojsku v pochodu obsadive viny. V etnch ptkch je

KNIHA I

Caesar zaene a od Ocela, msta na samch hrancch Pedalpsk Gallie, doraz sedm den do zem Vokonti v Gallii Zalpsk. Odtud vede vojsko do zem Allobrog, od Allobrog do Segusivska, kter le za Rhodanem hned prvn mimo hranice provincie. 11/ Helvciov u zatm pevedli sv zstupy soutskami prsmyku a zemm skvonskm, dorazili ji do zem Haedu a plenili zrovna jejich pole. Haeduov nemohli ped nimi uhjit sv ivoty ani statky. I polou k Caesarovi poselstvo dat o pomoc: Naprokazovali pr se nrodu mskmu takovch dobrch slueb v kad dob, e vra nemla bt tm ped oima naeho vojska jejich pole pustoena, dti odvlkny do otroctv, hrazen sdla ztkna. Souasn zpravuj Caesara Ambarrov, ptel a pokrevenci Haedu, ze jsou jejich pole Helvcii nadobro u zpustoena a e od hrazench sdli ne zrovna snadno jet odrej drav npor neptel. Rovn Allobrogov, kte mli vsi a usedlosti za Bhodanem, prkem se utkaj k Caesarovi o pomoc a l mu, e jim krom hol pdy nezbv ji nic. To vecko pimlo Caesara, e se rozhodl neekat, a Helvciov zni vechen majetek jeho spojenc a doraz do Santonska. SRKA CAESAROVA S HELVCII NAD ARAREM 12/ eka Arar tee mez zemm Haedu a Skvan, a se vlv do Rhodanu tak neuviteln klidnm tokem, e pouhm okem nelze rozeznat, na kterou stranu tee. Helvciov ji pechzeli na vorech a spojench lunech. Jakmile byl Caesar zpraven vzvdnmi hldkami, e Helvciov pevedli pes eku u ti tvrtiny svch zstup, tvrtina vak e zstv jet ped ekou, vytrhne o tet hldce se temi legiemi z tbora a doraz k t sti neptel, kter jet eku nepekroila. Ude na n, zabaven ppravami a boje neschopn, zcela znenadn a vtinu jich pobije. Co zbylo, dalo se na tk a ukrylo po blzkch lesch. Ta upa se nazvala Tigurinsk.

CAESAR

Nebo vichni pslunci kmene Helvci jsou rozdleni ve tyi sti neboli upy. Prav tato upa za pamti otc naich zabila konsula Lucia Gassia a jeho vojsko poslala pode jho, kdy sama jedin vythla z domova. A tak a u nhodou, a radkem boh nesmrtelnch prv ta st kmene Helvci, kter kdysi zpsobila nrodu mskmu citelnou porku, te to prvn odpykala. Svm vtzstvm pomstil Caesar nejen velkou kivdu na stt, nbr i na vlastn sv rodin, protoe Tigurinov v te bitv jako Cassia zabili t legta Lucia Psona, jen byl ddem Caesarova tchna Lucia Pisona. 13/ Po tto bitv d Caesar, aby mohl dostihnout zbvajc zstupy Helvci, zdit pes Arar most a vojsko po nm pevede, Helvciov byli podeni nhlm jeho pchodem, kdy vidli, e dokzal za jedin den, co oni sami svedli a nejvtmi potemi za plnch dvacet dn, toti pejt pes eku. Polou proto k nmu poselstvo. Hlavou a mluvm poselstva byl Divico, kter v on vlce s Caasiem bval vdcem Helvci. Ten takto jednal s Caesarem: Uin-li nrod msk s Helvcii mr, pjdou pr Helvciov tam a tam zstanou, kde jim Caesar vyke sdla a kdo je bude chtt mt. Bude-li je vak i nadle sthat vlkou, jen a pr si vzpomene jak na nkdej pohromu nroda mskho, tak na dvnou statenost Helvci. A e znenadn jednu upu pepadl, kdy ti, kte u byli za ekou, nemohli pepadenm na pomoc, proto pr a si ani pli nezakld na sv statenosti, ani Helvcie nepodceuje. Ti pr se od otc svch a svch pedk nauili bojovat spe statenost, ne aby zpasili lst nebo dokonce spolhali na nstrahy. Proto pr a Gaesar nedopout, aby msto, kde spolu stoj, nabylo proslulosti pohromou nroda mskho A vyhlazenm jeho vojska nebo aby pam toho hlsalo budoucm. 14/ Poslm Gaesar odpovdl takto: Tm mn pr sm bt nyn na rozpacch, protoe sm m v iv pamti, co pipomnlo helvcijsk poselstvo; a tm te pr to nese, m mn se to pihodilo vinou nroda mskho. Ten pr se, bt si vdom, e se dopustil sebemen kivdy, mohl toho zcela lehce uvarovat. Ale dal pr se olit jednak vdomm, e neuinil nic, pro by se ml bt, jednak mnnm, e bez piny se bt nen teba.

KNIHA I

A kdyby tedy i chtl zapomenout na tu dvnou potupu, zda pr me on Gaesar zbavit se vzpomnky i na nedvn jejich nsilnosti, e se zcela proti jeho vli pokoueli vynutit si prchod provinci nsilm, e zle zachzeli s Haeduy a Ambarry i Allobrogy? A nestoudn to jejich vychloubn vtzstvm, jejich vlastn div nad tm, e sv bezprv mohli tak dlouho pchat beztrestn, vede pr ho ke stejnmu rozhodnmu zvru. Nesmrteln bohov pr popvaj nkdy vtho tst a del beztrestnosti tm, je chtj za jejich zloiny ztrestat, aby pak tm bolestnji poctili zvrat osudu. Pes to vak pese vecko uzave pr s nimi mr, odevzdaj-li mu rukojm, aby vidl, e sv sliby dodr, a odin-li nadto vecko pko, je zpsobili Haedum jim samm i jejich spojencm a rovn Allobrogm. Divico odpovdl: Helvcim vtpili pr u jejich dvn pedkov, aby zsadn rukojm jen pijmali, ale sami nedvali. Svdkem toho je pr nrod msk sm. To byla cel jeho odpov. A el. PIKLE DUMNORIGOVY PROTI MANM 15/ Hned nazt se Helvciov hnou odtud dle. Stejn uin Gaesar a vecku jzdu celkem na tyi tisce mu kterou ml staenu z cel provincie a z Haedujska i od jeho spojenc, vyle naped, aby pozorovali, kam neptel m. Jzda sleduje zadn voj pli horliv, pust se na mst nepznivm do boje s jzdou Helvci a z nai strany je nkolik padlch. Tou potykou zpychli Helvciov, protoe pouhch pt set jejich jezdc zahnalo takovou pesilu na jzdy, a zaali se obas smleji zastavovat a svm zadnm vojem drdit nae k boji. Caesar vak sv odboje zdroval a zatm se spokojoval tm, e brnil nepteli v loupen a plenn. Asi trnct dn pochodovali bez boje tak, e mezi zadnm vojem neptelskm a nam pedvojem nebvala vt vzdlenost ne pt est mil. 16/ Mezitm se Gaesar den co den nalhav doadoval na Haeduch obil, kter mu za svou obec slbili. Nebo pro chladn posud poas Gallie toti, jak u dve eeno, le na sever nejen

CAESAR

nebylo obil na polch jet zral, ale ani zelen pce nebylo sdostatek. A toho obil, kter si dal dovzt na lodch po ece Aram vzhru proti vod, nemohl dost dobe pouvat, protoe Helvciov od Araru odboili a vzdvat se dotyku s nimi Gaesar nechtl. Den ze dne otleli Haeduov s dodvkou, poukazujce, o pr se u obil odvd, sv, uu je tu! Kdy vidl, e tch prtah je u pli a e co nevidt je tu den, kdy se m vojkm vydvat pdl obil, zavol si pedn velmoe haedujsk, jich ml v tboe dost a dost, mezi nimi Diviciaka a Liska. Liscus zastval zrovna nejvy ad haedujsk Haeduov zvou jej vergobret, vol se na rok a m moc nad ivotem a smrt spoluoban, psn jim vytkne, e ho dost nepodporuj, kdy obil nelze ani koupit ani brt z pol, ve chvli tsn tak nalhav, kdy je neptel tak blzko, obzvlt kdy z valn sti se pustil do vlky jen na jejich prosby. Mnohem jet trpeji pak si stuje, e byl zrdn nechn na holikch, 17/ To teprve inkem Caesarova projevu vytas se Liscus s tm, o em pedtm pomlel: Je pr u nich nkolik mu, jich slovo velmi mnoho v u lidu, take jako soukromnci vce zmohou ne sami adov. Ti pr buiskou a zlovolnou e odrazuj lid, aby neodvdl obil, kter je zavzn dodvat. Lpe pr je, nemohou-li u sami podret veden v Gallii, snet vldu Gall ne man. Nemaj pr nejmen pochyby o tom, e mane spolu s ostatn Galli vyrvou svobodu i Haedum, poraz-li Helvcie. Tito pobuovai pr tak prozrazuj nepteli msk plny i co se dje v tboe. On sm, Liscus, neme pr je udret v mezch. Ba naopak je pr si vdom, a jak velikm nebezpem uinil to, e uznal za nutn oznmit Caesarovi vc tak nalhavou. To pr bylo dvodem, e mlel, pokud mohl. 18/ Gaesar dobe rozuml, e Liscus tmito svmi slovy mn Diviciakova bratra Dumnoriga. Nechtl vak, aby se o tch vcech jednalo v irm kruhu ptomnch. I rozpust rychle shromdn, avak Liska zadr. Vyptv se ho jen samotnho a beze svdk na to, o em mluvil ve shromdn. Te mluv Liscus s vt otevenost a odvahou.

KNIHA I

Na ty vci se vyptv Caesar dvrn tak jinch. Shledv, e je to pravda: Dumnorix e je to vskutku mu nadmru odvn, pro svou tdrost u lidu velmi oblben, pevratu dychtiv. Po lta m lacino v njmu cla a vecky ostatn haedujsk poplatky, protoe se pi drab nikdo neodv na nho pihodit. Takto e Si Dumnorix rozmnoil sv soukrom jmn a jet opatil bohat prostedky na tdr dary. e si stle vydruje na svj nklad poetnou jzdu a m ji ustavin kolem sebe. Nesmrn mnoho e svm vlivem zme nejen doma, ve svm kmeni, nbr i v kmenech sousednch. A jen pro zveni toho vlivu e provdal svou matku mezi Biturigy za mue tam nejpednjho urozenost i moc; sm e m manelku z Helveci, nevlastn sestru pak z matiny strany a sv ensk pbuzenstvo e rozevdal po jinch gallskch kmenech. Pro toto sv pbuzenstv e je Dumnorix naklonn pzni Helvcim, a nadto jet z osobnch dvod e nenvid many a Caesara, protoe pr jejich pchod jeho moc zmenil a naopak bratru Diviciakovi vrtil dvj vlivn postaven a vnost. Potlt-li snad many jak nezdar, e si Dumnorix dl velikou nadji na to, e se s pomoci Helvcia dome doma moci krlovsk; kdeto bude-li svrchovan vldnout nrod msk, e se nejen vzdv nadje doshnout kdy krlovsk moci, nbr se obv i ztrty vnosti a moci osobn, kter m jet te. Caesar si pi tom vyptvn zjioval tak o jezdeck bitce, sveden nkolik dn pedtm s koncem pro ns nepznivm, e Dumnorix se svmi jezdci byl prvn, kdo zaal utkat, nebo prav on velel jzd, kterou Haeduov poslali Caesarovi na pomoc, a e jejich tkem byla ve zmatek uvedena i ostatn jzda. CAESAR ZAKRO PROTI DUMNORIGOVI 19/ To vecko si Caesar vyzvdl. A k tmto vcem, budcm podezen a dohady, pistupovaly skutenosti naprosto zjitn: Dumnorix e pevedl Helvcie Skvanskem; e zprostedkoval mezi nimi vmnu rukojm; e to vechno uinil nejen bez rozkazu jak

CAESAR

Caesarova, tak vlastnho kmene haedujskho, nbr dokonce bez jejich vdom; vinu e mu dv sm nejvy ednk haedujsk. Soudil tedy, e je dosti dvod, aby proti nmu zakroil bu sm, nebo aby vyzval kmen, ten aby zakroil. Vemu tomu jedno jedin se stavlo na odpor to, e Caesar z vlastn zkuenost vdl, jak Diviciacus, Dumnorigv bratr, opravdov lne k nrodu mskmu, jak naprosto je oddn jemu Caesarovi osobn, jak neobyejn je vrn, spravedliv, umrnn. Ml toti obavy, aby nevzbudil Diviciakovo rozhoen, potrest-li Dumnoriga na hrdle. Proto dve, ne by vbec co podnikl, d si zavolat Diviciaka. A nepouije obvyklch tlumonk, nbr hovo s nm prostednictvm Gaia Valeria Troucilla, pednho mue z provincie Gallie, svho ptele, k nmu ml ve vem plnou dvru. V rozmluv pipomene Diviciakovi dtkliv, co u za osobn jeho ptomnost bylo v shromdn Gall eeno o Dumnorigovi, a zrove ho zprav o tom, co kdo o Dumnorigovi ekl u nho v dvrnm soukrom. d ho pak drazn a nabd, aby mu neml za zl, a bude vc vyetena, rozhodne-li o bratrovi bu on Caesar sm, nebo ulo kmeni haedujskmu, ten aby rozhodl. 20/ Diviciacus objal s velkm plem Caesarova kolena a poal ho zapsahat, aby proti bratrovi nezakrooval nijak pli psn. V pr dobe, e je to pravda, a nikdo pr se nad tm vce nermout ne on sm, protoe se Dumnorix vzmohl jen s jeho pomoc, kdy on Diviciacus ml nejen doma, nbr v cel Gallii vliv nejvt, Dumnorix vak pro sv mld pramal, i protoe nynjch svch bohatch prostedk a moci pouv k tomu, aby nejen oslabil jeho Diviciakv vliv a vnost, nbr i jeho samho aby bezmla zahubil. Pes to vak pese vechno dv pr se on Diviciacus sm pohnout k shovvavosti jak lskou k bratrovi, tak ohledem na veejn mnn. Nebo zakro-li Caesar nyn, kdy se Diviciacus t tak vzcnmu jeho ptelstv, proti Dumnorigovi njak pli psn, nebude pr lovka, aby vil, e se tak nestalo po vli Diviciakov. A to bude mt za nsledek. e se od nho odvrt cel Gallie. Takto kdy Diviciacus dle jet prosil Caesara a plakal, chop se Caesar jeho pravice, konej ho a d, aby ji nechal proseb.

KNIHA I

Prohls, e si jeho ptelstv a pzn tak vysoce v, e na jeho pn a prosby bratru Dumnorigovi stejn promj pko inn sttu mskmu, jako smazv z pamti sv osobn rozhoen nad tm. Zavol si Dumnoriga, pizve jeho bratra. ekne mu oteven, co mu vytk. Vylo, co v sm a na si stuj jeho spoluoban. Napomene ho, aby se napt vyvaroval veho podezeni. Co bylo, promj pr mu s ohledem na bratra Diviciaka. Dumnoriga si d pod tajn dozor, aby vdl, co dl, s km hovov. PORKA HELVCI 21/ Jet toho dne je Caesar zpraven vzvdnmi hldkami, e se neptel usadili na pat vrchu osm mil od jeho leen, a vyslal lidi prozkoumat, jak je tvar vrchu a jak monost vstupu kolem dokola. Bylo mu hleno, e vstup je snadn. Nato d svmu legtu-zstupci Titu Labienovi rozkaz, aby o tet non hldce vystoupil s dvma legiemi a za veden tch, kdo mli cestu prozkoumnu, na temeno vrchu. A vylo mu, co svm plnem sleduje. Sm pak o tvrt non hldce thne spn za neptelem tou cestou, kter pedtm pouil on, a vecku jzdu pole ped sebou. Publius Considius, kter byl pokldn za velmi zkuenho vojka a slouval u ve vojsku Lucia Sully a pozdji pod Markem Crassem, je posln naped s vzvdnou hldkou. 22/ Na svit vak, kdy u ml Labienus temeno vrchu ve svch rukou, kdy Caesar sm nebyl od neptelskho leen dl ne pldruh mle pitom nebyl, jak pozdji zvdl od zajatc, ani jeho, ani Labienv pchod neptelem zpozorovn , piene se k Caesarovi plnm tryskem Considius a cel zden mu hls, e vrch, kter si pl mt obsazen Labienem, dr neptel: zjistil pr to podle gallskch zbran a odznak. Caesar vyvede sv sbory na nejbli pahorek a zd bitevn ik. Labienus ml u vrch obsazen, ale podle Caesarova rozkazu do boje se nepoutt, leda e by Caesarovy sbory byly spateny u blzko neptelskho tbora, aby tak smoval tok na neptele souasn ze vech stran ekal Labienus na nae a boje se zdroval.

CAESAR

Teprve kdy den ni hodn pokroil, vyetil si Caesar prostednictvm vyzvdae, jednak e vrch je v naich rukou, jednak e se Helvciov hnuli dle a Considius e mu ze samho dsu hlsil, co nevidl, jako by to skuten byl vidl. I sleduje Caesar neptele tak ten den v obvykl vzdlenosti a polo se tborem ti mle od jeho tbora. 23/ To zbvaly vehovudy u jen dva dny do dne, kdy se mlo vojsku vydvat obl. A do Bibracte, daleko nejvtho a bohat zsobenho msta haedujskho, neml dle ne osmnct mil. Rozhodl, e nutno pedevm zajistit vojsku zsobovn. Nazt tedy odbo pochodem od Helvci a zam kvapn na Bibracte. Zprvu o tom donesou nepteli otroci uprchl Luciu Aemiliovi, destnku gallsk jzdn ety. Helvciov si bu myslili, e man ped nimi ustupuj ze strachu tm spe, e den pedtm bitvu nesvedli, a mli obsazeny viny nebo doufali, e mohou many odznout od zsobovn. A tak nebo onak hned zmnili pln, obrtili se a zaali dotrat na n zadn voj a drdit jej k boji. 24/ Jak to Caesar zpozoroval, vyvedl sv sbory na nejbli pahorek a poslal jzdu, aby zadrovala neptelsk npor. Sm zatm zdil v pli kopce trojit ik ze ty legi starch osvdench vojk; nahoe na samm hebeni umstil dv legie, kter zcela krtce pedtm sebral v Pedn Gallii, i vecky pomocn sbory tak, e cel pahorek nad sebou a vzhru zaplnil lidmi. Osobn zavazadla dal mezitm snst na jedno msto a tm, kte byli seikovni nahoe, nadil je zabezpeit. Tak Helvciov, se vemi svmi vozy naim v patch, zavezli svou tkou vozbu postupn na jedno msto. Sami pak odrazili nae jezdce hust sraenmi adami, utvoili sevenou falangu a postoupili proti na prvn bitevn ad. 25/ Caesar dal z dohledu odvst nejprv svho kon, pak vecky kon celho svho doprovodu, aby nebezpe vyrovnal pro vecky a vzal jim tak nadji na tk. Pak vojky povzbudil a dal se do bitvy. Ze vojci metali otp shora, snadno nadlali mezer v neptelsk falanze. Rozruili ji tak pln, vytrhli mee a vrhli se na neptele tokem. Gallm bylo pro boj velmi na zvadu, e jedinm hodem naich otp bvalo proreno a dohromady spnno hned nkolik

KNIHA I

jejich tt. Hrot se ohnul, take nemohli ani otp vytrhnout, ani bojovat dost pohodln, nevldnouce voln levou rukou. A tak mnoz, dlouho se u levou pai natepave a bez spchu, radji tt poutli z ruky a bojovali zcela nekryti a nechrnni. A konen zcela vyerpni ranami zaali krok za krokem couvat a stahovat se na blzk kopec, vzdlen od nich jen asi mli. Obsadili jej a nai postupovali hned za nimi. A tu Bojov a Tulingov, kte v sle asi patncti tisc mu uzavrali neptelsk voj a kryli nstup poslednch do boje, udeili rovnou z pochodovho tvaru naim do pravho, ttem nechrnnho boku a obkliovali je. Jak to zhldli Helvciov, kte se u pedtm sthli na kopec, zaali na nae znova dotrat a poutt se zase do bitvy. man provedli obrat iku a zatoili na dv fronty tak, e prvn a druh ik elil novmu toku neptel jednou u pemoench a zatlaench, tet pak zadroval Boje a Tulingy, te teprve pichzejc. 26/ Tak se bojovalo v tto bitv na dv strany dlouho a porn. Kdy u neptele nemohli tokm naich dle odolvat, sthli se jedni, jak u dv s tm zaali, v podku zas na kopec, druz se uchlili k tkmu obozu a leh vozb. Po celou tuto bitvu toti, a se bojovalo od sedm hodiny denn do veera, nemohl nikdo vbec spatit neptele na teku. Dlouho do noci se bojovalo jet u tkch zavazadel, protoe je msto nspem ohradili vozovou hradbou a shora metali otpy na nae, jak jen se blili, nkte pak zase mezerami mezi vozy i mezi koly pikreni zespod hzeli sv gallsk zvltn kop a otpy hzec zvou je moiara, tragula a nae jimi zraovali. Dlouho se tak bojovalo, a konen se nai zmocnili zavazadel i celho tbora. Tam jim padla do zajet Orgetorigova dcera a jeden z jeho syn. Peilo tu bitvu jen asi sto ticet tisc Helvci a ti li celou tu noc bez ustn. Neperuujce pochodu na chviliku ani v noci, dorazili tvrtho dne do zem Lingon. Nali je nemohli sthat, zdreli se ti dny oetenm rannch a pohbvnm padlch. Caesar proto poslal k Lingonm posly s dopisem, aby Helvcie nepodporovali ani obilm, ani m jinm. Uin-li tak, e je bude mt

CAESAR

za neptele stejn jako Helvcie. Sm pak se s prodlenm t dn s vekerou svou brannou moc pustil za nimi. HELVCIOV SE VRACEJ DOM 27/ Helvciov, donuceni nedostatkem veho potebnho, poslali k Caesarovi poselstvo, e se vzdvaj. Poselstvo jej stihlo na pochodu. Vrhli se mu k nohm a pokornmi slovy i s plem poprosili o mr. Kdy jim Caesar pikzal, aby vykali jeho pchodu na mst, kde prv jsou tborem, rozkazu se podrobili. Jak k nim Caesar dorazil, vydal si rukojm, zbran a otroky, kte snad k nim pebhli. Zatmco to shnli a sneli, pijde jim do toho noc. A tu na est tisc lid upy zvan Verbigensk buto pedeni, e budou porubni, a vydaj zbran, anebo zlkni vyhldkou uu zchranu, protoe asi potali, e v takovm mnostv vydvajcch se na milost a nemilost jejich tk zstane bu utajen, nebo vbec nepozorovn opustilo hned zatkem noci leen Helvci a zamilo k Rnu a do kraj germnskch. 28/ Jakmile o tom Caesar dostal zprvy, nadil kmenm, jejich zemm se pustili, aby mu je sehnaly a pivedly zpt, chtj-li bt v jeho och bez viny. S uprchlky, kte mu byli pivedeni zpt, naloil jako s nepteli byli porubni. Vecky ostatn pijal v poddanstv, kdy odevzdali rukojm, zbran, uprchlky, otroky. Helvcim, Tulingm, Latobrikm a Raurakm poruil, aby se vichni vrtili do zem, kter opustili. A protoe pozbyli veho obil a doma tak nebylo do eho kousnout, pikzal Allobrogm, aby je dostaten zsobili obilm. Helvcim samm poruil, aby znovu vystavli hrazen sdlit i vsi, je vyplili. Uinil tak hlavn z toho dvodu, e nechtl, aby zstal neobydlen kraj, odkud se Helvciov vysthovali, a aby za rnt Germni, lkni rodnost pol, nepechzeli ze svho zem do zem Helvci a nestali se tak pmmi sousedy provincie Gallie a s n zvlt Allobrog. Bje, lid prokzav skvlou statenost, dovolil Haedum na jejich dost usadit se na haedujskm zem. Haeduov jim tam pidlili pdn a dali jim pozdji stejnou mru prv a svobod obanskch, jakou mli sami.

KNIHA I

29/ V tboe Helvci byly nalezeny vkazy eckm psmem psan. Byly odevzdny Caesarovi. Bylo v nich podle jmen obc sepsno, jak poet mu zbran schopnch odchzel kde z domova, a rovn uveden poet dt, starc, en, kadch zvl. A hrnn souet veho toho podle hlav byl: Helvci 263 tisce, Tuling 36 tisc, Latobrik 14 tisc, Raurak 23 tisce. Bj 32 tisce. Z nich bylo mu zbran schopnch na 92 tisc. Vech dohromady bylo na 368 tisc. Tch, kdo se vrtili dom, bylo pi stn, je nadil Caesar, napoteno 110 tisc. VLKA S ARIOVISTEM STNOSTI GALL NA ARIOVISTA 30/ Vlka s Helvcii byla astn skoncua. K Caes arovi se hromadn dostavila poselstva tm cel Gallie, pedci obc, aby mu blahopli: Tebae Helvcie ztrestal vlkou za star jejich kivdy napchan na nrod mskm, pece pr jen vid, e se tak stalo nemn na prospch zem Gallie ne nroda mskho. A to proto, e pr Helvciov, a se jejich obci skvle dailo, jen s tm myslem opustili sv domovy, aby se dali do vlky s celou Galli, aby se zmocnili nad n nadvldy, aby si mli z eho vybrat za nov domov kraj, kter uznaj za nejvhodnj a nejrodnj, a aby mli ostatn obce poplatnmi. Vyslanci pak dali, aby smli na den pedem pesn stanoven ohlsit obecn snm cel Gallie a uinit tak s vslovnm Caesarovm svolenm. Maj pr nkter vci, s nimi by se rdi na obrtili, a snm dojde o nich ke spolen dohod. Caesar k tomu svolil, urili den snmovn a zavzali se na nm vzjemnou psahou, e nikdo z nich nevyzrad, na em se snm usnesl, krom tch, je by snm tm povil. 31/ Nato se snm rozeel. T pedci kmen jako pedtm znovu navtvili Caesara a podali ho, aby s nm smli beze svdk a potajmu pojednat o zchran jak pro sebe osobn, tak obecn pro vecky Gally. Jejich prosb Caesar vyhovl. A ji se mu vrhli vichni a plem k nohm. Nemn pr usiluj a se sna o to, aby se nevyzradilo nic i toho, co povd, ne o to, aby doshli, eho si pej.

CAESAR

Nebo vyzrad-li se co, jasn pr vid, e propadnou nejhroznjm mukm. Mluvil pak jejich jmnem Diviciacus Haedujsk: V Gallii pr jako celku jsou dv strany. Jednu z nich vedou Haeduov, druhou Arvemov. Protoe pak tito dlouh lta tak porn zpas mezi sebou o nadvldu v cel Gallii, dolo pr k tomu, e Arvemov i Skvanov si povolvaj za oldne Germny. Tch pr pelo pes Rn napoprv okolo patncti tisc. Kdy vsak si ten divok a barbarsk lid oblbil obdlan gallsk pole, vysplej zpsob ivota a blahobyt gallsk, byly pr jich pevdny dal zstupy. Nyn pr jich je v Galin celkem na sto dvacet tisc. S nimi pr se Haeduov a jejich chrnnci nejednou u utkali v boji. Ale byli poraeni a utrpli hroznou pohromu, ztratili pr vechnu lechtu, vechen sent, vechnu jzdu. Ochromeni tmi boji a pohromami, oni, kte pro svou statenost i pro hostinn ptelstv s nrodem mskm mvali pec pedtm nejvt vliv v Gallii, byli pr donuceni dt Skvanm za rukojm nejpednj lechtice a zavzati psahou svou obec, e nebudou dat zpt ani rukojm, ani se doadovat pomoci od nroda mskho, ani se zpovati zstvat trvale v skvanskm podru a nadvld. On sm Diviciacus pr z celho haedujskho kmene jedin se nedal pohnouti, aby psahal nebo dal sv dti za rukojm. Proto pr uprchl z kmene a piel do ma k sentu dat o pomoc, protoe samojedin nen vzn ani psahou, ani rukojmmi. He vak pr pochodili vtzn Skvan ne poraen Haeduov. Krl germnsk Ariovistus se usadil toti v jejich zem a zabral si tetinu pdy skvansk, kter je nejlep z cel Gallie, A nyn pr u zase pikazuje Skvanm, aby mu vyklidili dal tetinu, protoe ped nkolika msci pilo za nm tyiadvacet tisc lid kmene Harud, kterm pr se opatuje prostor k osdlen. A tak pr dojde v nkolika letech k tomu, e oni vichni budou vypuzeni z zem Gallie a e vichni Germni pejdou Rn. Nebo ornou pdu germnskou nelze pr vbec srovnvat a ornic v Gallii ani ivobyt v germnskm Zarn s obvyklm ivotem zde v Gallii.

KNIHA I

Jakmile vak pemohl Ariovistus jednou sbory gallsk i v bitv u Magetobrigy , od t doby zpupn pr a krut vldne, za rukojm d pr prv jen dti nejurozenjch lechtic a uvaluje na n pro vstrahu vechny mon tresty a muka, nen-li co vykonno zrovna podle jeho pokynu a vle. Surovec pr to je, prchlivec a zaslepen vnivec. Zkrtka jeho zvli a pnovitou panovanost nelze pr u dle snet. Nepome-li pr njak Caesar a nrod msk, nezbude Gallm, ne aby uinili vichni tot, co u uinili Helvciov: vysthovat se z domova, hledat si jinde stechu nad hlavou, jin sdla, daleko od Germn, a zkouet tst, a u pijde, co pijde. Vyzrad-li se tohle Ariovistovi, umu pr nepochybn vecka rukojm, je u nho jsou, co nejkrutji. Jenom Caesar me pr bu vhou sv osobnosti a svho vojska, nebo vtzstvm prv dobytm nebo slvou jmna mskho nroda zabrnit, aby M u vt! mnostv Germn neprovdlo pes Rn; jen Caesar pr me uchrnit celou Gallii od Ariovista a jeho pko. 32/ Diviciacun jen domluvil, a hned zaali vichni ptomn s hlasitm nkem prosit Caesara o pomoc. Jedin vak ze vech Skvanov Caesar to hned zpozoroval neinili nic takovho jako ostatn, nbr smutn s hlavou sklopenou hledli k zemi. S podivem mu bylo, pro to, i zeptal se jich rovnou. Skvan na to ani muk a beze slova setrvvali v svm zasmuen. Znova se jich ptal a znova, nedostal vak s nich ani slvka, A tu za n odpovdl zase Haeduj Diviciacus: O to pr je bdnj a t dl Skvan ne ostatnch, e se oni jedin neodvauj ani potaj si postovat, nato prosit o pomoc, dsce se krutost neptomnho Ariovista, jako by byl osobn ptomen, Nebo ostatn pr maj aspo monost utci, kdeto Skvan, kte si Ariovista vpustili do zem a vecka sv hrazen sdlit vydali do jeho moci, mus snet vecka mysliteln muka. 33/ Zjistiv si tento stav vc, dodal Caesar Gallm mysli povzbudivmi slovy a slbil jim, to e bude jeho starost. Douf pr a nadje se, e Ariovistus, vzhledem k jeho Caesarovm dobrm slubm a pro vnost k jeho osob nech veho pko. Nato shromdn rozpustil, A krom toho veho, co tu zvdl, nabdalo jej i mnoho jinho, aby gallsk prosby uvil a postaral se o jejich

CAESAR

splnn. Pedevm vidl, kterak Haeduov, je sent msk, asto nazval bratry rodnmi a pokrevenci, jsou Germny dreni v otrockm poddanstv, a jak vdl, jejich rukojm jsou u Ariovista a u Skvan. To pi tak velik moci nroda mskho pokldal za nejvt hanbu pro sebe i pro msk stt. Caesar vak vidl velik nebezpe pro nrod msk tak v tom, e si Germui ponenhlu navykaj pechzet Rn a e jich pichz do Gallie velik mnostv. Soudil, e takov div barbai, a obsad celou Gallii, nezdr se njezd ani na provincii, jak u inili dve Cimbrov a Teutoni, a odtud e si zam i do Itlie, zvlt kdy Skvansko dl od na provincie jenom Rhodanus. Tomu zabrnit pokldal za nutn co nejdve. Ariovistus pak sm takovou u dvno si osvojil nadutost, takovou domlivost, e zejm u byl nesnesiteln. PRVN VYJ EDNVN S ARIOVISTEM 34/ Proto se Caeear rozhodl poslat k Ariovistovi posly s vzvou, aby si k rozmluv vybral njak msto uprosted mez nimi obma. Rd pr by s nm pojednal o vci sttu i o otzkch osobn velmi dleitch pro jednoho jako pro druhho. Tomu poselstvu odpovdl Ariovistus: Sm kdyby byl nco poteboval od Caesara, on pr by byl piel za nm. Chce-li Caesar nco na nm, nem pr se obtovat pijt zase on k nmu. Mimoto pr nem ani zrovna chuti pijt bez vojska do tch kraj Gallie, je m v moci Caesar, ani neme sthnout vojsko na jedno msto bez velk pepravy zsob a bez znanch obt. A pak pipad mu pr divn, co vbec pohledv a u Caesar, a nrod msk v jeho Gallii, kterou pemohl v poctivm boji. 35/ Obdrev tuto Ariovistovu odpov poslal k nmu Caesar znovu posly s tmito vzkazy: Protoe se Ariovistus za takov dkaz pzn jeho a nroda mskho dostalo se mu toti za Caesarova konsultu od sentu estnho nzvu sptelen krl odvduje jemu a nrodu mskmu tm, e se, pozvn, zdrh pijt k rozmluv a e nepokld za nutno o spolen vci se pouit a obeznmit se s n

KNIHA I

zevrubnji nech tedy vezme na vdom, e po nm Caesar d toto: Pedn a u dn zstup lid nepevd pes Rn do Gallie. Za druh a Haedum vrt rukojm, je m od nich, a Skvanm a dovol, aby s jeho vdomm smli vrtit Haedum rukojm, je maj zase oni od nich. Haeduy konen a pkom nesuuje a vlkou nenapad ani je, ani jejich spojence. Uin-li tak, Caesar pr a nrod msk bude s nm trvale t v dobr vli a v ptelstv. Nebudeli vak poadavkm vyhovno, nenech pr Caesar bez trestu pko napchan na Haeduech, protoe se za konsul Marka Messaly a Marka Pisona sent usnesl, aby sprvce provincie Gallie, budi to kdokoli, chrnil Haeduy a ostatn ptele nroda mskho, pokud by to mohl uinit k prospchu republiky. 36/ Na to odpovdl Ariovistus: Je pr prvem vlenm, e vtz vldne poraenm podle vlastn vle. Takt pr asi nrod msk je zvykl pemoenm vldnout nikoli podle pedpisu nkoho jinho, nbr po volnm svm uznn. Nepedpisuje-li on sm nrodu mskmu, jak m svho prva uvati, nem pr nrod msk zase jemu brnit v jeho prvech. Haeduy pr si uinil poplatnmi, protoe je pemohl, kdy se pokusili o vlen tst a kdy se s nm utkali se zbran v ruce. Caesar pr se na nm dopout velik kivdy, e mu svm pchodem zkracuje dchody. Haedum pr rukojm nevrt, ale tak se ned neoprvnn do vlky ani s nimi, ani s jejich spojenci, budou-li stt vrn ve smlouv a platit dn ron poplatek. Nebudou-li to vak init, pranic pr jim nepome jmno brat nroda mskho. A e Caesar, jak s pohrkou prohlauje, nenech neztrestno ukivovn Haedum nikdo pr se jet neutkal s Ariovistem, ani byl sm zahuben. M-li chu, jen a si pijde! Uvid, co doke statenost Germn, nikdy nepemoench, v boji dokonale vycviench, vdy dlouhch trnct let u nevkroili pod stechu. STRACH MAN PED GERMNY 37/ Prv tou dobou, co tyto vzkazy byly Gaesarovi oznamovny, pichzela tak poselstva od Haedu i od Trver: Haeduov si stovali, e Hardov, teprve nedvno pepraven do Gallie, plen

CAESAR

jejich zem; ani rukojmmi pr se nemohli dokoupiti pokoje s Ariovistem. Trverov pak hlsili, e pr se po pravm behu rnskm utboilo sto up Sub, aby se pokoueli dostati se pes eku. Vedou pr je brati Nasua a Cimberius. Tm vm byl Caesar velmi znepokojen a usoudil, e si mus pispit, aby nebyla znesnadnna monost odporu, kdy by se nov davy Sub spojily se starmi sbory Ariovistovmi. A tak, zajistiv co nejrychleji zsobovn, zam zrychlenmi pochody proti Ariovistovi. 38/ Kdy urazil ti dni cesty, hls se mu, e Ariovistus s celou svou brannou moc thne rychle, aby zabral Vesontio, nejvt skvansk msto, a e postoupil ji ti dni cesty od svho zem. Tomu, soudil Caesar, nutno zabrnit stj co stj. Nebo byla v tom mst pohotov znan zsoba vech vlench poteb. A msto samo bylo pirozenou polohou tak chrnno, e dvalo dobrou pleitost vlku protahovat, protoe eka Dubis tm cel msto obt, jako by ji kruidlem vedl kolem dokola. Zbvajc mezeru, ne del ne est stop, kudy eka netee, zabr hora znan ve, a to tak, e z obou stran dosahuj jejho pat behy eky. Hradba, kterou je hora obehnna, in z n tvrz a spojuje ji s mstem. Sem posp Caesar, pochoduje rychle dnem i noc, msto obsad a dosad tam posdku. 39/ Zatmco mekal Caesar nkolik dn u Vesontiona staraje ze o zsobovn a dovoz, padl nhle na cel vojsko takov ds, e nemlo mtl vem hlavy. Vedlo k tomu zvdav vyptvn naich vojk, tlachy Gall a kupc, kte rozhlaovali, e Germni jsou postavou uinn obi, a k neve staten a znamenit vycvien ve zbrani oni pr u astokrt se s nimi stetli a nejednou pr nemohli snst pouh jejich pohled ani blesk pronikavch o. Ten ds vyel nejprve od vojenskch tribun, prefekt a od ostatnch mladch lid, kte pro ptelstv pili s Caesarem z ma a sem, ale znalosti vojenskch a zkuenost zrovna mnoho nemli. Z nich uvdl ten tu, ten zas onu zminku, kter pr ho nut odejt, a prosil Caesara, aby s jeho svolenm se sml vzdlit. Nkte zstvali ze studu, aby unikli podezen, e maj strach. Nedovedli se ani tvit klidnmi, ani chvlemi zadret pl. Ve stanech zalezl bu

KNIHA I

hoekovali na svj osud, anebo s pteli nakali na spolen nebezpe. Po celm tboe se psala a peetila posledn pozen. Ustraenmi jejich hovory pozbvali zvolna rozvnho svho klidu dokonce i ti prost vojci a centurioni a velitel jezdectva, kte mli u velkou zkuenost ve vlench taench. Kdo z nich nechtl bt pokldn zrovna za bzlivce, kal, e nem strach z neptele, nbr e mu in starost pochod soutskami a rozlehl lesy, thnouc se mezi nimi a Ariovisteim, anebo zsobovn, aby psun zsob byl dost hladk. Nkte dokonce hlsili Caesarovi, e vojci, a d rozkaz tbor strhnout a dt se na pochod, vypovd poslunost a ze strachu na pochod nevyraz. CAESAROVA E UKLIDN VOJSKO 40/ Vemu tomu, co zvdl vnoval Caesar bedlivou pozornost. Svolal vojenskou radu, pibral k n centuriony vech stup a pustil se do nich hezky oste. Vytkl pedevm, e si mysl, jim e pslu ptt se nebo uvaovat, kam nebo s jakm plnem jsou vedeni. Ariovistus e se za jeho konsultu uchzel velmi dychtiv o ptelstv nroda mskho. Pro pr by ml kdo nyn soudit, e se Ariovistus tak neuvliv zpronev svmu zvazku? Caesar sm pr je pesvden, e a si Ariovistus prozkoum jeho poadavky a nahldne oprvnnost jeho nvrh, neodmtne ptelstv ani s nm, ani s nrodem mskm. A i doene-li Ariovista vztekl lenost k vlce, eho pr by se jen mli bt? Anebo pro ztrcet dvru ve vlastn statenost nebo v jeho Caesarovu svdomitou obezelost vojevdcovskou? S tmto neptelem byly zmeny sly ji za pamti otc naich, kdy porazil Cimbry a Teutony Gaius Marius a kdy bylo zejm vidt, e vojsko zasluhuje nemen chvly ne vojevdce sm. A podruh jet zmeny nedvno v Itlii za vzpoury otrok, a tm pece njak prospl vojensk cvik a kolen, jeho se jim u ns dostalo. Z toho tedy d pr se soudit, co dobrho tkv v neochvjn neohroenost, nebo tyto davy povstaleckch vzbouenc, je jim byly njak as postrachem bezdvodn pi svm chabm vyzbrojen poteli man pozdji, u dn vyzbrojen a po nkterch jejich spch.

CAESAR

A konen prv s tmihle se Helvciov bezpotukrt utkvali nejen na svm zem, nbr i na jejich, a skoro vdy je pemohli. A pece nemohli Helvciov naemu vojsku odolat. Nkoho snad siln znepokojuje porka a tk Gall. Bude-li se podrobnji doptvat, doptr pr se tohoto: Ariovistus unavil Gally vleklou vlkou. Po mnoho msc se drel v tboe a v bainch, ale k boji se jim nepostavil. A kdy u se nadobro bitvy nenadli a rozptlili se, udeil pr nhle na n a zvtzil sp zchytralm postupem ne statenost. Ale ani Ariovistus sm nedouf jist, e se nae vojska daj obelstt postupem, kter byl snad na mst proti nezkuenm barbarm. Ti pak, kdo zastraj svj strach lenou starost o zsobovn a obavami z neschdnosti soutsek, vedou pr si hodn troufale. Zejm pr bu ztrcej dvra ve svdomitost vrchnho velitele, nebo mu chtj pedpisovat. To vsak je pr jeho starost. Obil u dodvaj Skvanov, Lingonov, Leukov. A roda na polch je u zral. A o cest budou pr moci soudit sami u zakrtko. A e pr mu odepou poslechnout rozkazu a nedaj se na pochod, toho pr si pranic nepipout. V pr toti dobe, e komu, a byl kdokoli, vojsko vypovdlo poslunost, ten bu neml spch a tst ve vlce, nebo byl usvden z nepknho njakho jednn a dokzna mu hrabiv lakota. Svou nezitnost m pr Caesar dokznu celm ivotem. tst vlen pak vlkou s Helvcii. A tak pr, co chtl odloit na pozdj dobu, podnikne ihned a pt noci o tvrt hldce vyraz z tbora, aby se ujistil co nejdve, zda vce u nich zme smysl pro est a pro povinnost, i strach. A nepjde-li s nm u nikdo jin, pesto pr pjde s jedinou destou legi, na ni se me spolehnout, ta mu bude osobn druinou vojevdcovou. Tto legii pl toti Caesar obzvlt a pro jej statenost j nejvce dvoval. 41/ Touto e Caesarovou zmnila se kupodivu obecn nlada a vzbudila se zase ve vech naden bojechtivost. Dest legie byla prvn, kter mu vojenskmi tribuny tlumoila diky za to, e o n vyslovil sudek tak velmi pzniv, a ujistila ho svou plnou pohotovost k boji. Potom i ostatn legie jednaly s vojenskmi tribuny a centuriony prvn tdy, aby se jejich prostednictvm u

KNIHA I

Caesara omluvily: oni pr nikdy nezakolsali, nikdy se nebli, nikdy se nedomnvali, e by soud o vrchnm zen vlky psluel jim, ten pece nle vojevdci. Caesar pijal jejich omluvu, dal Diviciakovi Haedujskmu, k nmu ml ze vech Gall nejvt dvru, vyhledat cestu, aby po n v oblouku vce ne padest mil mohl vst vojsko volnou krajinou, a pak se o tvrt hldce. jak byl u uril, vydal na pochod. Sedmho dne neperuovanho pochodu hlsily mu vyzvdn hldky, e Ariovistovy sbory jsou od naich vzdleny tyiadvacet mil. DRUH VYJEDNVN S ARIOVISTEM 42/ Dostav zprvy o Caesarov pchodu, pole k nmu Ariovistus posly: Pokud jde o rozmluvu, j se Caesar u dve doadoval, nem pr on nic proti tomu, aby k n dolo, kdy Caesar piel ble k nmu a protoe i Ariovistus sm mysl, e to nyn me uinit bez nebezpe. Caesar tu nabdku nezamtl, ba soudil dokonce, e se Ariovistus vrac ke zdravmu rozumu, kdy sm te nabz, co mu pedtm naprosto odmtl, kdy o to dal. A dlal si velkou nadji, e vzhledem k tak velikm projevm pzn, jch se mu dostalo od Caesara osobn i od nroda mskho, upust Ariovistus od zarputil sv nestupnosti, a sezn jeho poadavky. K rozmluv byl uren pt den od onoho dne. Mezitm byli asto navzjem poslni poslov sem i tam. Ariovistus si kladl poadavek, aby Caesar nebral s sebou k rozhovoru jedinho mue pchoty. Obv pr se, aby nebyl Caesarem ze zlohy zaskoen. Jeden i druh a pijdou jen s jzdou. Jinak pr on nepijde. Caesar nechtla aby pod njakou zminkou a rozmluvy selo. Ale tak neml zrovna, chuti svovat svj ivot jzd gallsk. I uznal za nejvhodnj vzt gallsk jzd vecky kon a posadit na n msto Gall legione dest legie, protoe v tu ml plnou dvru, aby tak ml prvod co nejoddanj, bylo-li by poteba snad zashnout. Kdy se to provdlo, prohodil jeden z adovch vojk, dest legie nikoli nevtipn, e Caesar dl vc, ne slbil. Slbil pr, e destou legii

CAESAR

bnde mt jakoby za svou tlesnou str. A te e ji povyuje dokonce do stavu rytskho. 43/ V tom kraji se prostrala velik rovina a na n se zvedal dosti velik zemit vrek. Toto msto bylo tm stejn vzdleno od tbora Caesarova i Ariovistova. Tam se podle mluvy seli k rozhovoru. Legii, kterou si Caesar pivezl s sebou na konch, postavil dv st dvojkrok od vrku. Tak Ariovistovi jezdci se postavili ve stejn vzdlenosti. Ariovistus si vydal, aby se rozmlouvalo na konch a kad aby si vzal k rozmluv s sebou pouze deset jezdc. Kdy se tam tak setkali, pipomnl Caesar hned na potku sv ei projevy pzn, jich se Ariovistovi dostalo jak od nho osobn, tak od sentu; sent e mu propjil estn nzev krl, nzev ptel nroda mskho a co se mu naposlal bohatch dar. A s tm spojoval Caesar vysvtlen, takovch poct e se dostalo jen mlokomu a e bvaj udleny obvykle jen za osobn sluby vskutku mimodn. On Ariovistus doshl pr tak tto odmny, a ani k tomu nedval podnt, ani neml vn dvod se j doadovat, nbr doel j jen milost a blahovli Caesarovou a sentu mskho. A dle vykldal Caesar, jak dvn a jak pdn maj oni, man, dvody pro ptelstv s Haeduy; jak a kolikrt i jak estn usnesen o nich sent vynesl; jak Haeduov za vech dob mvali vedouc postaveni v cel Gallii, dvno dve jet, ne se uchzeli o nae ptelstv. Je pr zvykem nroda mskho, e si peje, aby jeho spojenci a ptel nejen nic ze svho neztrceli, nbr aby jim pibvalo vlivu, vnosti i cti. Aby se jim vak bralo prost to, co u oni sami si pinesli do ptelskho svazku s nrodem mskm, kdo pr by k tomu mohl trpn pihlet! A potom mu pedloil tyt poadavky, jak mu je u vzkzal po poslech; aby ani Haeduy, ani jejich spojence nenapadal vlkou; aby vrtil rukojm a aby aspo nedovoloval Germum dle pechzet Rn, neme-li u naprosto ani st jich poslat aptky dom. 44/ Na Caesarovy poadavky odpovdl Ariovistus jen nco mlo, zato se mnoho vychloubal svmi hrdinskmi iny. Rn pr peel nikoli ze sv vle, nbr na dost a voln Gall. Domov a sv pbuzn pr neopoutl jen tak lehce, nbr na velik psliby a s nadjnou vyhldkou na bohat odmny. Sdla, je m v Gallii,

KNIHA I

postoupili pr mu Gallov sami, rukojm m od nich z vlastn jejich dobr vle. Poplatek pr vybr si od nich prvem vlenm, protoe je zvykem vtz ukldat jej pemoenm. Nikoli on Gally, nbr Gallov pr jeho vlkou napadli. Vecky gallsk kmeny pr se vypravily, aby proti nmu bojovaly, a poloily se polem proti nmu. A vecka ta vojska on pr v jedn jedin bitv porazil na hlavu. Chtj-li to zkusit jet jednou, on je pr uchystn a hotov znovu bojem rozhodnout. Chtj-li se vak tit mru, pak pr nen spravedlivo odprat mu poplatek, kter platili a posud dobrovoln. Ptelstv nroda mskho m pr mu bt ke cti a k ochran, nikoli na jmu. Takovou nadji s tm pr spojoval, kdy se o n uchzel. Mly-li by te bt na podnt nroda mskho poplatky promjeny a poddanch mu bt ubrno, zekne pr se ptelstv s nrodem mskm stejn rd, jako se rd o n uchzel. e Germny do Gallie houfn pevd, to in pr pro svou bezpenost, a nikoli aby Gallii napadal bojem. Svdectvm toho je pr mu, e piel, a kdy byl o to podn, a e nevedl vlku pro tok, nbr na obranu. Do Gallie piel pr on dv ne nrod msk. Nikdy pedtm nevkroilo pr vojsko nroda mskho na zem Gallie. Co pr Caesar sleduje? Pro pichz do jeho Ariovistovy dravy? Tato Gallie je pr Ariovistovou provinci, jako tamta Narbnsk provinci na. Jako by pr jemu nemlo se dovolovat, kdyby napadal nae zem, prv tak e nespravedliv vedeme si my, zasahujce mu v jeho prvo. A e sent Haeduy nazval bratry, jak uvd Caesar nen pr on, Ariovistus, tak nevzdlan barbar, ani pomr tak neznal, aby nevdl, e ani Haeduov nepomohli manm v posledn vlce s Allobrogy, ani zase Haedum e se nedostalo pomoci nroda mskho za nedvnch spor, kter mli s nm a Skvany. A tak neme pr on nemt podezen, e Caesar ptelstv pouze pedstr, a m-li vojsko v Gallii, m je tam jen proto, aby jeho zniil. Neodejde-li Caesar z tchto konin a nevyklid-li je se svm vojskem, bude pr jej mt nikoli za ptele, nbr za neptele. Zabijeli Caesarn, zavd pr se mnoha urozenm a nejpednjm mum nroda mskho v pr to bezpen od nich samch po jejich

CAESAR

poslech. Pze a ptelstv tch vech me pr si koupit tm, e ho odprav. Odejde-li vak Caesar a ponech-li mu volnou ruku v Gallii, znamenit pr se mu odslou a vecky vlky, a si bude pt mt vedenu kteroukoli, skon mu spn, ani by se Caesar sm vydval v jakoukoli nmahu a nebezpe. 45/ Mnoho na to uvedl pak Caesar v ten smysl, pro neme upustit od svho: Nedovoluje pr zvyk ani jeho, ani nroda mskho v nouzi opoutti nejvce zaslouil spojence. Nesoud pr tak, e Gallie pat spe Ariovistovi ne nrodu mskmu. U Quintus Fabius Haximus ve vlce porazil Arverny a Rutny, ale nrod msk jim odpustil, ani z nich neuinil svou provincii, ani jich nezatil poplatkem. M-li se tud pihlet prv jen k dvnosti nrok, m pr v Gallii nejvt oprvnn vlda nroda mskho. A m-li se dbti usnesen sentu, pak pr Gallie m bt svobodn, nebo sent chtl, aby se spravovala vlastnmi zkony, i kdy byla poraena ve vlce. 46/ Co tak spolu jednali, je hleno Caesarovi, e se Ariovistovi jezdci vc a vce bl vrku, na konvh e dorej na nae a hzej po nich kamenm i vrhaj otpy, Caesar hned peruil rozmluvu, vrtil se k svmu prvodu a rozkzal svm, aby vbec neodpovdali na neptelskou stelbu. Nebo akoli vidl, e by bitva s Ariovistovmi jezdci naprosto nebyla nebezpem pro vybranou jeho legii, pec jen za lep ml bitvu nesvdt, aby se po porce neptel nemohlo ci, e byli Gcrmni od nho za rozmluvy vrolomn zaskoeni. Kdy se potom rozneslo mezi mustvem, s jak osobivou zpupnost zakzal Ariovistus manm celou Gallii, jak jeho jezdci napadli tokem nae lidi a jak tm byla rozmluva petrena, hned pibylo vojsku jet znan il odhodlanosti a bojechtivosti. 47/ Hned den nato zase pole Ariovistus posly k Caesarovi: Chce pr s nm jednati o tch vcech, o nich jednat zaali, ale nedojednali. A pr tedy bu ur zase den k rozmluv anebo, nehod-li se mu to zrovna, a k nmu pole nkoho ze svch jako vyslance. Dvod k nov rozmluv Caesar vbec nevidl, a to tm mn, e den pedtm se Germni nedali udret, aby na nae nemetali otpy.

KNIHA I

Soudil, e by k Ariovistovi poslal nkoho ze svch jako vyslance s velkm nebezpem pro nho a pmo ho vydval divokmu lidu napospas. Za nejvhodnj jet uznal poslat k Ariovistovi Gaia Valena Procilla, syna Gaia Valcria Cabura, velmi statenho a vzdlanho mladho mue, jeho otec byl obdaen prvem obanskm od Gaia Valena Flakka; to jak pro jeho spolehlivost, tak pro znalost gallskho jazyka, jm u i Ariovistus plynn mluvil, osvojiv si jej dlouholetm stykem s Gally. A nadto nebylo dvodu, pro by Germni prv na nho snad ruku vztahovali proti vemu prvu. Spolu s nm poslal Marka Maecia, kter byl hostinnm ptelem Ariovistovm. Uloil jim, aby vyslechli pozorn, co bude mluvit Ariovistus, a jemu Caesarovi aby pak o tom podali zprvy. Ale jen je Ariovistus spatil ped sebou v tboe, oboil se na n hlasit pede vm vojskem: Pro pr k nmu pichzej?! Beztoho e na vzvdy! Kdy se pokoueli mluvit, ke slovu je nepipustil a dal je spoutat. BITVA S AMOVISTEM 48/ Jet ten den se Ariovistus hnul ble k Caesarovi a usadil se na pat kopce est mil od tbora Caesarova. Nazt pak pevedl sv sbory podl Caesarova tbora a utboil se dv mle za nm s tm myslem, e Caesara odzne od dovozu obil a vech jinch poteb, kter mu byly dopravovny ze Skvanska a Haedujska. Od toho dne nepetrit po celch pt dn vyvdl Caesar sv sbory ped tbor a ml je spodny v bitevnm iku tak, aby ml Ariovistus dost a dost pleitosti, jestlie by se chtl utkat v bitv. Ariovistus se vak po vecky ty dny drel s pchotou v tboe a svdl denn pouze bitvu jezdeckou. Takovto byl pak zpsob boje, v nm Germni mli cvik: Bylo est tisc jezdc a celkem prv tolik pk velmi rychlch a velmi statench, kter si jezdci vybrali ke sv obran ze veho mustva, kad jednoho. Ve spolku s nimi jezdci bojovali, k nim se uchylovali pod ochranu. Pci se sbhali tam, kde bylo zle. Utril-li kter jezdec t zrann a spadl z kon, obklopovali ho a chrnili ve svm stedu. Bylo-li teba postoupit kam hodn kus dle nebo ustoupit

CAESAR

hezky rychle, mli pci cvikem osvojenu takovou rychlost, e drce se hvy a tak se nadnejce staili konm v bhu. 49/ Kdy si Caesar bezpen zjistil, e se Ariovistus v tboe dr zmrn, nechtl se ji dle dvat ruit v zsobovn. Vybral proto za tm mstem, kde se usadili Germni, asi est set dvojkrok od nich msto vhodn pro tbor a pitrhl tam v trojitm bitevnm iku. A dal rozkaz, aby prvn a druh ik zstval ve zbrani a bojov hotovosti, tet aby budoval tbor. To msto bylo, jak u eeno, vzdleno od neptele asi est set dvojkrok. Ariovistus tam poslal celkem asi estnct tisc k boji pohotovch mu s vekerou jzdou, aby tyto poetn zstupy nae zastraovaly a brnily jim ve vstavb tbora. Pesto Caesar, jak se byl u pedtm rozhodl, dal prvnm dvma ikm rozkaz neptele odret a tetmu iku vstavbu tbora dokonit. Kdy byl vedlej tbor dobudovn, nechal tam dv legie a st pomocnch sbor, tyi ostatn legie odvedl zpt do hlavnho tbora. 50/ Nazt vyvedl Caesar jako obvykle vojsko z obou tbor, a postoupiv trochu od hlavnho tbora kupedu, zdil ik a nabdl nepteli bitvu. Kdy vidl, e se Ariovistus ani te jet k boji nem, odvedl kolem poledne vojsko zase zpt do tbora. Tu teprve vyslal Ariovistus st svch sbor, aby zatoily na vedlej n tbor. Z obou stran se bojovalo rozhoen a do veera. Na obou stranch byly velk ztrty. Teprve pi zpadu slunce odvedl Ariovistus sv vojsko zpt do tbora. Kdy se Caesar dotazoval zajatc, pro se Ariovistus nepout do rozhodn bitvy, dovdal se pinu: zvykem pr je u Germu, e eny-matky jejich rodin prohlauj podle losovn a podle vteb, jeli i nen na prospch svsti bitvu. A ty pr kaj: Germnm nen souzeno zvtzit, svcdou-li bitvu ped novolunm. 51/ Ptho dne nechal Caesar v obou tborech pro ochranu jen posdku, jakou uznal za dostatenou. Vecky pomocn sbory postavil na dohled neptele ped vedlejm tborem, aby jich naoko pouil jako legion, protoe vzhledem k potu neptel nebylo mnostv jeho legion zvlt siln. Sm pak v tvaru trojitho iku postoupil a k neptelskmu leen.

KNIHA I

Tu teprve Germni, vidouce nezbyt, vyvedli sv sbory z tbora a rozestavili je ve stejnch vzdlenostech kmen za kmenem: Hardy, Markomany, Triboky, Vangiony, Nemety, Eudusie, Suby. A cel svj ik obklopili dvojkolmi a tykolmi vozy, aby jim nebyla ponechna nejmen nadje na tk. Na vozy usadili eny, kter, ruce rozepjaty a v pli, pnliv prosily mue jdouc do boje, aby je manm nevydvali do otroctv. 52/ V elo kad legii postavil Caesar legta a kvstora. Aby v nich ml kad vojk svdky sv statenosti. Sm zahjil bitvu ze svho pravho kidla, protoe neptelsk lev kdlo proti nmu, jak zpozoroval, bylo nejslab. Tak prudce zatoili nai na povel na neptele a neptel vyrazili kupedu tak nhle a rychle, e nebylo ani kdy hodit otp na neptele. Otp nechn otpem a dolo hned k boji meem mu proti mui. Germni vak podle svho zvyku rychle utvoili sevenou falangu a toku meem odolali. Nalo se vak nemlo naich vojk, e vskakovali do falangy, strhovali tty rukama a zasazovali nepteli rny shora. Na levm svm kdle byl neptelsk ik poraen a obrcen na tk. Ale na pravm mocn tsnil nae pesilou. Kdy to zpozoroval velitel jzdy, Publius Crassus mlad, protoe ml volnj pehled ne ti, kdo stli pmo v bitv sam, poslal naim v jejich tsni na pomoc tet ik. 53/ Tak nastal v boji zase stav pro ns pzniv, neptel se vichni dali na tk a neustali utkat dve, dokud nedobhli k ece Rnu, vzdlen od bojit asi padest mil. Tam jen mal hrstka se jich, pokud dvovali jet svm silm, pokusila peplavat, anebo se zachrnila na lunech, pokud na n astn padli. Mez zachrnnmi byl i Ariovistus, kter nhodou piel na loku pivzanou u behu a na n unikl. Vecky ostatn nai jezdci dostihli a pobili. Ariovistus ml dv eny, jednu Subku rodem, kterou si pivedl s sebou u z domova, druhou z Nrika, sestru krle Vocciona, kterou si vzal teprve v Gallii, kdy mu ji poslal jej bratr. Ob na tom tku zahynuly. Ml dv dcery. Z tch jedna byla zabita, druh padla do zajet.

CAESAR

Gaius Valeiius Procillus byl svmi prchajcmi strci vleen pry, spoutn trojmi okovy. Tak padl na s amotnho Caesara, pronsledujcho s jzdou neptele. To byla pro Caesara radost nemen ne samo vtzstv, kdy vidl lovka z nejvenjch v provincii Gallii, nadto svho dvrnho a hostinnho ptele, jak je vytren z rukou neptel a jemu navrcen; a e tstna ani v nejmenm nezkalila mu tak rozjsanou radost z vtzstv, nebo nedopustila, co pteli hrozilo nejhorho. Procillus vyprvl, e pmo jemu ped oima barbai tikrt losovali, maj-li ho uplit hned i uchovat si ho jet na pozdj dobu. e je iv a zdrv, za to pr dkuje jen astnmu losu. Tak Marcus Maccius byl nalezen a piveden k Caesarovi, 54/ Kdy se zprva o tto bitv dostala za Rn, zaali se dom vracet Subov, kte u dve pili k behm Rna. Jak jejich zden uvidli obyvatel usdlen Rnu nejble, pronsledovali je a pobili jich velik mnostv. Dokoniv astn v jedinm lt dv velik vlky, zavedl Caesar vojsko do zimnho tbora do Skvanska trochu asnji, ne dala ron doba. Velitelem zimnho tbora jmenoval Labiena, sm odeel do Pedn Gallie konat krajsk soudy.

KNIHA II

KNIHA II
PODROBEN JINCH BELG PINY VLEN S BELGY 1/ Kdy byl Caesar v Pedn Gallii a legie umstny v zimnm tboe, jak jeme podotkli u dve, doslchal se z astch nezaruench povst a rovn od Labiena psemn dostal bezpenou zprvu, e cel Belgie, tetina to Gallie, jak jsme ekli hned zpotku, kuje pikle proti nroda mskmu a navzjem e se zaruuj rukojmmi. Piny tch tajnch pikl jsou pr tyto: Pedevm maj pr Belgov obavy, e a msk vojsko pivede k pokoji celou keltskou Gallii, bude pivedeno tak k nim. Dle to, e je pobuuj nkte Gallov, jednak ti, kte nechtvali, aby se Germni nadle zdrovali v Gallii, a nyn zase tce nesou, e vojsko nroda mskho v Gallii pezimuje a zaizuje se tam natrvalo, jednak ti, kte z vrtkavosti a lehkomyslnosti tou po zmn vldy. Nkte pr popichuji tak proto, ze v Gallii velmoov a ti kdo mli dost pennch prostedk, aby si najmali lidi v old, vesms se zmocovali neomezen krlovsk vldy. Ti ovem za na nadvldy mohli takovto cle sledovat a dosahovat jich mn snadno. CAESAR DORAZ NA BELGICK HRANICE 2/ Znepokojen tm, co zvdal z doslechu, i psemnou zprvou Labienovou, sebral Caesar odvody v Pedn Gallii jet dv nov legie a potkem lta je poslal do Zadn Gallie pod velenm legta Quinta Pedia. Sm se odebral k vojsku, jakmile ponalo bt na polch dostatek zelen pce. Senonm a ostatnm Gallm, kte mli s Belgy spolen hranice, ulo, aby hledli vyzvdt, co se dje u Belg, a aby mu o tom podvali zprvy. Ti vichni mu hlsili souhlasn, e se ozbrojen oddly stahuj a vojsko shromauje na jedno msto. Tu se Caesar skuten ji rozhodl, e se s vpravou proti Belgm nesm u otlet. Opativ

CAESAR

dn zsobovn vytrhne do pole a asi ve trncti dnech doraz na belgick hranice. RMOV ZPRAVUJ CAESARA O PPRAVCH BELG 3/ Kdy tam piel tak znenadn a nepedstaviteln rychle, poslali k nmu Rmov, kte jsou z Belg Gallii nejble, jako sv poselstvo pedky obce Iccia a Andecombogia, aby Gaesarovi prohlsili, e sebe i co maj, vecko vudy odevzdvaj nrodu mskmu do ochrany a do moci. Oni pr ani a ostatnmi Belgy nebyli zajedno, ani, se vbec neastnili pikl proti nrodu mskmu. Jsou pr hotovi jak dti rukojm a plnit rozkazy i otevt manm dokon brny svch hrazench sdli, tak podporovat je obilm a vm ostatnm. Ostatn Belgov vichni e jsou ve zbrani a Germni, usazen na belgickm levm behu rnskm, e se s nimi spojili. A vichni jsou pr tak vniv rozbsnni, e oni Rmov nemohli od spolku a nimi odvrtit ani Suessiny, tebae jsou to jejich soukmenovci a pokrevenci a spravuj se stejnm prvem i stejnmi zkony a mji s nimi spolen velen ve vlce i spolenou sprvu v mru. 4/ Kdy pak se jich Caesar vyptval, kter a jak velk kmeny stoj pohotov ve zbrani a jak je jejch sla vlen, dovdal se toto: Vtinou jsou Belgov germnskho pvodu, u za dvnch as peli Rn a usadili se tam pro rodnost pdy. Gally, obvajc ty kraje, vyhnali a jsou jedin, kdo za as otc naich zabrnili Teutonm a Cimbrm vstoupit do svho zem, kdeto cel ostatn Gallie byla jimi zle zzena. Proto pr vzpomnajce na ty sv slavn iny, osobuj si nramnou vhu a velice se pyn svou osvdenou vojenskou zdatnost. Stran jejich potu, vypovdali Rmov, maj pr vecko pesn zjitno, protoe pi svch zkch svazcch pokrevenskch a pbuzenskch s nimi zvdli, kolik mu slbil kter kmen pro tu vlku na spolenm snmu vech Belg.

KNIHA II

NejmocnjS jsou pr mezi nimi Bellovakov jak statenost a vnost, tak i potem obyvatelstva. Ti pr mohou postavit sto tisc ozbrojenc. Slbili pr z toho potu vyhranch edest tisc a daj pro sebe v t vlce vrchn velen. Suessinov jsou pr sousedy Rm. Maj velmi rozshl zem a nejrodnj pole. U nich pr bval krlem jet za na pamti Diviciacus, mu nejmocnj s cel Gallie, kter mval v rukou neomezenou vldu jak nad vtinou tchto kraj, tak i nad Britni. Te pr je tam krlem Galba. Jemu se pro jeho spravedlnost a prozravost svuje jednomyslnm souhlasem vech vrchn velen v cel vlce. Hrazench sdli maj pr Suessinov celkem dvanct a slibuj padest tisc ozbrojenc. A prv tolik i Nerviov, kte pr jsou mezi Belgy pokldni za surov barbary a maj sdla ze vech nejodlehlej. Patnct tisc slbili pr Atrebt, Ambinov deset tisc, Morinov dvacet pt, Menapiov devt tisc, Caletov deset, Veliokassov a Viromanduov rovn tolik, Atuatukov devatenct tisc. Condrsov, Eburnov, Caersov, Paemnov, kte se zvou jednm jmnem Germni, slibuj pr na tyicet tisc, jak odhaduj Rmov. OBRANN OPATEN CAESAROVA 5/ Caesar Rmy povzbudil ke stlosti a vldn k nim promluviv pikzal jim, aby se k nmu dostavil cel jejich sent a aby mu jako rukojm pivedli dti pedk obce. Vecko to Rmov splnili pesn v stanoven lht. Sm osobn d Diviciakovi Haedujskmu zevrubn pokyny a vylo mu, jak je dleit pro stt msk i pro dobro vech, aby neptelsk sly byly udreny rozdvojeny tak, aby se nemusilo bojovat v jednu chvli s tak mohutnou brannou moc spojenou. Poda pr se to, vtrhnou-li Haeduov se svmi vojsky do zem Bellovak a zanou-li pustoit jejich pole. S takovmto pkazem ho propust. Kdy pak zvdl od rozvdnch oddl, je rozeslal, i od Rm, e se vecky brann sry Belg spojily, e thnou proti nmu a nejsou

CAESAR

ji daleko, pevedl sv vojsko rychle pes eku Axonu, kter protk nejzazm pruhem zem rmskho, a u n se utboil. To postaven krylo nmi behy jednu stranu tbora, zabezpeovalo ped neptelem Caesarv tl a usnadovalo rovn dovoz poteb od Rm i ostatnch kmen, e mohly bt dopravovny bez nebezpe. Pes tu eku vedl most. U nho postav ochrann oddl a na druh stran eky zanech legta Quinta Tituria Sabina s esti kohortami. A d rozkaz opevnit tbor nspem dvanct stop vysokm a pkopem osmnct stop irokm. 6/ Osm mil od tohoto tbora bylo rmsk msto Bibrax. Na n zaali Belgov hnt mohutnm nporem, hned jak pithli. Jen st jim obrnci ten den odolvali a odolali. Zpsob dobvn, stejn u Gall jako u Belg, je takovto: Kolem celch hradeb rozestav mnostv ozbrojenc. Pak hned zanou odevad na hradby hzet kamenm, a kdy tak zbavili hradby obrnc, utvo ik elvov, pod krytem tt postoup bl k hradbm a ze podbourvaj. To se jim tehdy dailo snadno. Nebo kdy takov mnostv kamenm hzelo a metalo kop, nemohl nikdo na hradbch vydret. Kdy noc uinila toen konec, Iccius Rmsk, nejpednj lechtic, tc se u svch velik vnosti, tehdy velitel msta, jeden z tch, kte s mrovm poselstvm pili k Caesarovi, pole k nmu se zprvou, e nedostane-li se mu posily, neme se ji sm dle udret. 7/ Do msta pole Caesar hned po plnoci prv za veden posl Icciovch na pomoc obleenm Numidy, Krany, Balery. Jejich pchod dodal Rmm nadje, e se ubrn, poslil jejich bojechtivost a neptelm z tho dvodu zhasla nadje, e msta dobudou. A tak se pozdreli u msta u jen krtce, zpustoili Rmm pole, vecky vesnice a dvorce, kam a se mohli dostat, vyplili a pak zamili kvapn se vemi svmi sbory k Caesarovu tboru. Tam se utboili necel dv mile od nho. Jak bylo lze poznat z koue a plpolu oh, rozprostral se jejich tbor v rozloze vc ne osmi mil. PORKA BELG NAD AXONOU

KNIHA II

8/ Caesar se sice zprvu rozhodl do bitvy se nepoutt jednak pro poetn pevahu Belg, jednak pro neobyejn vysok mnn o jejich statenosti. Pesto vak denn zkouel jezdeckmi bitkami, co doke neptel svou statenost a jak je odvaha naich. A shledal, e nai nepteli nijak nezadaj. Tak msto ped tborem bylo od prody uzpsobeno a vhodn k rozvinut iku. Nebo pahorek, na nm byl tbor zzen, zdvhal se s planiny jen malouko a zpedu proti, nepteli se do ky rozprostral prav jen tolik, e jej bitevn ik mohl zaplnit. Zprava pak i zleva ml bo srzn, zpedu naopak mrn se svauje zvolna pechzel do roviny. Po obou bocch toho pahorku dal Caesar nap, v pravm hlu od tbora, vykopat po pkopu v dlce asi ty set dvojkrok a na konci kadho pkopu postavil po bat. V batch umstil samostly, aby neptel pi takov sv poetn pevaze nemohl jeho vojky, a on je seikuje, obchvtit za boje z bok. Kdy s tm byl hotov, zanechal dv posledn sebran legie v tboe, aby mohly bt poslny na pomoc, kdy by snad kde bylo teba. Ostatnch est legi seikoval ped tborem v bitevn ik. Tak neptel vyvedl sv sbory z tbora a seikoval je k boji. 9/ Mezi nam a neptelskm vojskem bylo nevelk molovisko. Neptel vykval, zda je snad nai budou pechzet. Nai vak stli hotovi k boji, aby napadli neptele, pechodem zabavenho a bezbrannho, kdy by zaal pechzet prvn. Zatm se bojovala jezdeck bitka uprosted mezi obma iky. Kdy se jedni ani druz nepoutli do pechodu, zavedl Caesar sv zase zpt do tbora, a jzdn bitva byla pznivj pro ns. Neptel zamili pmo z toho msta k ece Axon, kter, jak u podoteno, tekla za nam tborem. Tam si vyhledali brody a pokusili se st svch sil tudy pevst s tm myslem, aby, bude-li jim mon, ztekli batu, kter velel legt Quratus Titurius, a most pak strhli. Kdy by se to nezdailo, aby aspo poplenili pole Rm, kte nm prokazovali pro veden vlky platn sluby, a aby nm brnili v psunu. 10/ Dostav o tom od Tituria zprvu pevede Caesar pes most vechnu jzdu i lehkou pchotu numidskou, prakovnky i luitnky a zam proti nepteli. Bojovalo se tam oste. Nai udeili na neptele,

CAESAR

v ece neschopnho boje, a zpsobil mu velik ztrty. Kdy se zbyl nejv odvn pokoueli pechzet po tlech padlch, zahnali je nai detm stel. Ty pak, kte z nich peli eku prvn, nae jzda obklila a pobila. Neptel nahldli takto, e se zklamali v sv nadji, e by mohli dobti msta Bibrax a pekroit Axonu. Vidli t, e se nai nedaj svst v postaven mn pro n pzniv, aby tam svedli bitvu. A k tomu jim samm zaaly dochzet zsoby. I svolali shromdn a tam rozhodli, e bude nejlpe, aby se vrtili kad do svho domova a shromaovali se odevad na obranu tch, do jejich zem pithnou man se svm vojskem nejprve. To tak proto, aby rozhodn boj svdli spe na svm ne na cizm zem a aby mohli uvat svch domcch zsob. K tomuto rozhodnut pivedl je mimo jin tak zetel k tomu, e se dovdli, e Diviciacus s Haeduy se bl k hranicm Bellovak. Tu je u nic nemohlo pimt k tomu, aby otleli a nespchali svm krajanm na pomoc. 11/ Tak se tedy rozhodnuve vyazili Belgov za druh non hldky z tbora s hroznm rykem a vavou beze veho uritho podku a velen. Kad chtl bt na pochodu prvn a spchal, u aby byl doma. A tak se jejich odchod docela podobal tku. Caesar se o tom sice hned dovdl od zvd. Ale obval se nstrah, protoe pod jet nechpal dost dobe, pro vlastn odchzej. I drel p vojsko i jezdectvo v tboe. Teprv na svit, kdy u mu vzvdn hldky vc potvrdily, poslal Caesar naped vecku jzdu pod velenm legt Quinta Pedia a Lucia Aurunculeia Cotty s rozkazem, aby zdrovala neptelsk zadn voj. Legtu Titu Labienovi nadil, aby s temi legiemi nsledoval hned za jzdou. Tito vichni spolen napadli zadn houf neptel. Pronsledovali je hezkch pr mil a pobili jich na tku znan mnostv. Nebo ti ze zadnho voje, jich nai dostihli, se stavli na odpor a staten se pokoueli odolvat toku naich vojk; naproti tomu ti, kdo byli v pednjch adch houfu, protoe si myslili, e jsou mimo nebezpe, a protoe je nedrelo pohromad ani nezbyt, ani velen, uvedli sv ady hned v pln zmatek, jak jen zaslechli zezadu bojov pokik, a vichni hledali zchranu v tku. A tak mohli nai beze veho nebezpe pobt tolik neptel, kolik jim to

KNIHA II

dovoloval bl den. Teprve pi zpadu slunce ustali neptele pronsledovat a podle rozkazu se vrtili do tbora. SUESSINOV A BELLOVAKOV SE VZDAJ 12/ Nazt, dv ne by se neptel vzpamatoval ze zdenho tku, vedl Caesar vojsko do zem Suessin, kte byli nejblimi sousedy Rm, a dorazil, a u mli vojci dlouh spn pochod za sebou, jet a k Noviodnu, hrazenmu mstu suessinskmu. Pokusil se je ztci, hned jak pithl, protoe slyel, e je bez obrnc. Ale nemohl ho dobt pro pkopu a vku hradeb, tebae obrnc bylo skuten jen mlo. A tak se poloil tborem, poal k mstu posouvat proutn kryty a chystat k oblhn ve potebn. Mezitm hned psti noci sehnalo se do msta cel mnostv Suessin na tku. Nai rychle sunuli k mstu proutn kryty, naspali oblhac nsep, stavli ve. Tm vm, ohromnost oblhacch prac, jak pedtm Gallov ani nevidli, ani o nich neslyeli, byli oblhan podeni, stejn jako je pekvapila rychlost man. Ihned polou k Gaesarovi posly, e se vzdvaj, a na pmluvu Rm doshnou toho, e jich je ueteno. 13/ Caesar pijal za rukojm pedky kmene, mez nimi dokonce i dva syny krle Galby samho. Byly mu vydny vecky zbran z msta. Pak teprv pijal Suessiny na milost a vede vojsko proti Bellovakm. Ti se utekli se vm vudy do hrazenho sdlit Bratuspancia. A kdy byl Caesar se svm vojskem od toho hradit vzdlen jet asi pit mil, vylo vecko, co bylo u pokroilejho vku, ven z hradiska a zaali k Gaesarovi ruce vzpnat a volnm dvat na srozumnou, e se mu svuj do ochrany i do moci a proti nrodu mskmu e u nebojuj zbranmi. Kdy pak Caesar pitrhl a k hradisku sammu a ped nm se utbol, rovn dti a eny z hradby ruce vzpnaly a takto po svm zvyku prosily many o mr. 14/ Za n se pimlouv Diviciacus, kter rozpustil po odchodu Belg ozbrojen sbory Haedu a vrtil se k Caesarovi. Bellovakov pr odevdy byli svenci a pteli kmene Haedu, dali se vak svst

CAESAR

svmi pedky, kte jim tvrdili, e pr Haeduov Caesarem porobeni snej vemon nedstojn strky a potupy. Proto pr od Haedu odpadli a dali se do vlky s nrodem mskm. Tito svdcov a spiklenci uprchli pr do Britnie, protoe vidli, do jak pohromy pivedli svj kmen. Nepros pr Caesara jen Bellovakov, nbr za n i Haeduov, aby na nich znovu osvdil vrozenou svou shovvavost a dobrotu. Uin-li tak, jen pr zv vnost Haedu u vech Belg, s jejch vojenskou pomoc a bohatmi prostedky Haeduov pr se tstm u obvyklm pekaj kadou vlku, kdykoli snad jak vypukne. 15/ Caesar prohlsil, e hled k vnosti Diviciakov i Haedu vezme Bellovaky do ochrany a uet jejich ivoty. A protoe to byl kmen mezi Belgy velmi ven a pevyoval nadto vecky lidnatost, vydal si od nich est set rukojm. Kdy mu byla rukojm odevzdna a vecky zbran a hradite vydny, doraz Caesar odtud do zem Ambin, kte se mu neprodlen vzdali se vm majetkem. S jejich zemm hraniili Nerviov. Kdy se Caesar vyptval na jejich povahu a zvyky, dovdal se toto: Kupec pr k nim vbec nesm. Nedovol dovzt kapku vna ani jakkoli jin rozmailosti hovjc zbo, protoe pr soud, e tm srdnat duch maltn a zmuilost chabne. Lid pr je to divok a velmi staten. Splaj pr a vytkaj ostatnm Belgm, e se nrodu mskmu poddali a opovrhli statenost odkazem pedk. Ujiuji pr, e oni posly nikam nepolou, podmnky mru naprosto dn nepijmou. PORKA NERVI NERVIOV CHYSTAJ PEPADEN 16/ Kdy ml Caesar za sebou u ti dni pochodu zemm Nervi, dovdal se od zajatc, e eka Sabis nen od jeho tbora dl ne deset mil. Za tou ekou jsou pr Nerviov utboeni s celou svou brannou moc a vykvaj tam pchodu man spolen s Atrebty a Viromanduy, svmi sousedy nebo ty oboj pemluvili, aby spolen s nimi zkusili vlen tst. ekaj pr jet brann zstupy Atuatuk a ty jsou ji na cest. eny a ty, kdo pro vk se jim zdaj

KNIHA II

boje neschopni, uklidili pr v spchu na msto, kam se vojsko pro bainy nedostane. 17/ Na tyto zprvy pole Caesar naped vzvdn hldky za veden setnk, aby vybrali msto vhodn pro tbor. Nemlo z podrobench Belg i ostatnch Gall provlelo Caesarovo vojsko a pochodovalo s nm. Nkte z nich, jak se potom zjistilo od zajatc, odpozorovave seskupen naeho vojska na pochodu, ty dny obvykl, dostali se v noci k Nervim a vyloili jim, e se mezi jednotlivmi legiemi thnou dlouh ady vozatajstva, take nen nijak tko, a prvn legie vkro na tboit a ostatn budou jet bodn kus za n, udeiti na ni obtenou jet osobnmi zavazadly. A ji zaenou a nklad vozatajstva rozchvt, pak pr u se ostatn legie neodv postaviti na odpor. Tento nvrh pebhlk, kte Nervim o vci doneli zprvy, podporovalo t toto: Jzda bvala vdy nejslab strnkou Nervi vak si podnes jzdy nehled a vecka jejich moc a sla m zklady v pchot. Aby tedy snze mohli zadret jzdu soused, kdy by snad k nim pili za lupem, odedvna mladm stromkm naezvaj vrky, zohbaj jim vtve do e a mezi n naszej pichlavho ostruin a trnitho kov. Tyto iv ploty je takto chrn jako opravdov hradba, kter brn nejen prchodu, nbr i prhledu. Protoe takov iv ploty stly v cest naemu pochodujcmu voji, soudili Nerviov, e ten nvrh nesmj jen tak pejt. 18/ Poloha msta, kter vybrali nai pro tbor, byla takovto: Kopec, od vrcholku stejnomrn se svaujc, sklnl se k ece Sabis, svrchu ji jmenovan. Zrovna naproti nmu pa druhm behu zdvhal se od eky kopec stejn stoupajc, asi dv st dvojkrok odzdola bez porostu stromov, v hoej sti zarostl lesem, take dovnit bylo tko vidt. Uvnit toho hustho lesa dreli se neptel v krytu. Na holm pat kopce podle eky bylo vidt jen nkolik jzdnch hldek. eka mla hloubku asi tli stopy. NENADL TOK NERVI 19/ Caesar poslal naped jzdu a hned za n thl se vemi sbory. Ale uspodn voje na pochodu bylo jin, ne jak Nervim donesli

CAESAR

Belgov. Nebo Caesar, protoe se blil nepteli, dal podle svho zvyku pochodovat esti legim v pln pohotovosti. Za nimi umstil vozatajstvo celho vojska. Pak uzavraly cel voj dv legie teprve nedvno zaazen a chrnily vozatajstvo. Nai jezdci s prakovnky a luitnky pekroili eku a svedli bitku s neptelskou jzdou. Ta se znova a znova utkala ke svm do lesa a sase zptky z lesa podnikala vpady na nae. Nai vak ai naproti tomu netroufali couvajc sledovat dle, ne kam a sahal voln rozhled a hol prostor bez lesa. Mezitm mlo ji est legi, kter dorazily prvn, tboit rozmeno a zaalo s budovnm tbora. Jakmile neptel v krytech les poschovvan spatili prvn oddly vozatajstva naeho vojska to byl prv okamik mezi nimi smluven pro zahjen boje , vytili se pojednou vemi svmi zstupy z les ven tak, jak tam uvnit u v iku a adch stli pipraveni, naped si dodave navzjem mysli. A zatoili na nai jzdu. Tu snadno pemohli a hnali ped sebou v plnm zmatku. Pak sebhli dol k ece s rychlosti tak neuvitelnou, e bylo neptele vidt tm souasn u les i v ece i v sam u blzkosti pod nmi. S nezmenenou rychlost hnali se pak vzhru proti kopci k naemu tboru a k tm, kte byli zabrni jeho opevovnm. 20/ Na Caesarovi te bylo provdt vecko najednou: dt vztyit velitelskou rudou korouhev to bylo znamen: vecko do zbran! , dt i troubit: adit se!, odvolat vojky od opevovacch prac na tboe, pivolat zpt do tbora ty, kte li hezky daleko shnt stavivo na nsep, zdit bitevn ik, promluvtit na povzbuzenou k vojkm, dt zatroubit k toku. Vtinou se to nedalo provst, e bylo mlo asu a neptel dotral. V takovchto nesnzch dv vc byly odpomoc, jednak vdomosti a znalosti vojensk i zkuenosti vojk, e nabyve cviku v dvjch bitvch dovedli si zrovna tak dobe poradit sami, co dlat, jako dt se o tom pouit od jinch; a druh vc, e Caesar zakzal legtm odejti od tborovch prac a od legi, dokud nebude tbor hotov a dobudovn. Pro blzkost a rychlost neptele neekali legti naprosto teprv a na Caesarv rozkaz, nbr sami na svj vrub

KNIHA II

a odpovdnost zaizovali, co uznali za dobr. 21/ Caesar dal jen naprosto nutn rozkazy a odkvapil doleji k vojkm, jak se mu kde kte namanou, aby jim dodal odvahy. A dostal se pitom k dest legii. Vojkm ekl na povzbuzenou prv jen tolik, aby byli pamtlivi dvn u sv statenosti, neztrceli rozvahy a staten odolvali nporu neptel. A protoe neptel byl prv asi tak, co by kop dohodil, dal troubiti k boji. Odebrav se pak na prav kdlo, aby tak tam vojky povzbudil, zastihl je tam ji v plnm boji. asu bylo tak namle a neptel tak bojechtiv, e nejen nebylo kdy pipevnit si odznaky, ale ani nasadit pilbu a sthnout obal ze ttu. Kam se kdo od opevovac prce nhodou dostal, kterho oddlu prapor prvn uvidl, tam se zaadil, aby hlednm svho oddlu nemarnil as k boji. 22/ Vojsko tedy bylo seikovno spe podle toho, jak dala pirozen poloha a svah kopce i nalhav tse chvle ne podle pravidel a d vojenskch. Legie od sebe odtren kladly odpor nepteli jedna zde, druh zas jinde. A iv ploty, velmi hust, jak u o nich byla zmnka, thly se ped nimi a brnily rozhledu. A tak ani zlohy nebylo lze umstit na uritch stanovitch a s uritm kolem, ani prozrav opatit, eho kde bylo poteb, ani nebylo mono, aby samotn jednotlivec udlel vecky rozkazy. I nen divu, e se za tak nepznivch okolnost velijak stdalo i tst v boji. BITVA O CAESARV TBOR 23/ Vojci devt a dest legie, jak stli na levm kdle iku, vrhli sv otpy proti Atrebtm, navnm bhem vyslenm a ranami vyerpanm nebo na ty prav pipadl ten sek , sehnali je rychle i viny dol do eky, a jak se ji Atrebt pokoueli pechzet, pustili se nai za nimi a mei do nich a znanou st jich pobili zabranou pechzenm a hoje neschopnou. Nai pak i sami nevhali eku pekroit, a tebae se dalm postupem dostali do nevhodnho postaven, pustili se znovu do boje a neptele zase ji na odpor se stavjcho obrtili na tek.

CAESAR

Rovn na jin strano dv legie jedenct a osm kad jinam elem obracen, dohnaly Viromanduy, s nimi se utkaly, dol z viny a bojovaly s nimi na samm behu eky. Tm vak byl te tm cel tbor nechrnn zpedu a z lev strany, kdeto na naem pravm kdle stly legie dvanct a sedm v nevelik vzdlenosti od sebe. K tomu mstu zamili vichni Nerviov v hust shluklch zstupech za veden samho vrchnho velitele Boduognata. Jedni zaali legie obchvacovat od nochrnnho boku, druz zamili rovnou k nejvymu bodu tbora. 24/ Prv tu chvli se vracela do tbora nae jzda s provzejc ji lehkou pchotou, kter jak jsem u pipomnl byly hned prvnm neptelskm nporem zahnny na tk. Pitom vbhaly nepteli pmo do rukou a dvaly se na tk zas v jinou stranu, A vozkov vozatajstva vyrojili se u pedtm z tbora na plen, jakmile od zadn brny a s hebene kopce spatili, jak nai vtzn peli eku. Kdy vak se te ohldli a uvidli neptele pobhat nam tborem, dvali se horempdem na tk. Zrove se zdvhal kik a vava doprovodu vozatajstva, jet stle dojdjcho. Podeno rozbhalo se tu vec ko, kad jinam. Toto vecko dohromady zapsobilo mocn na jzdu trverskou, o jej statenosti maj Gallov jedinen dobr mnn a kter z posln svho kmene ji dve dorazila k Caesarovi na pomoc. Ta kdy te uhldala, jakou pesilou neptel zaplavuje n tbor, v jak jsou legie tsni a bezmla obchvcen jako v kletch dreny, jak vozkov zkodnci, jezdci, prakovnci, Numidov, zkrtka vecko rozptleno, rozpreno prch na vechny strany nadobro ns mla za straceny, otoila a ujdla dom. A tam podala sprvu, e man jsou na hlavu poraeni, jejich tbora i vozatajstva e se zmocnil neptel. 25/ Povzbudiv destou legii odebral se Caesar hned na prav kdlo. A tam vid: Jeho lid jsou v tsni. Roty dvanct legie se tsn shlukly a hust sraen vojci pekej v boji jeden druhmu. Setnci tvrt legie padli do jednoho. Praporenk zabit, prapor ztracen. Tm vichni setnci ostatnch kohort bu byli ranni, bu padli, mezi nimi vrchn setnk, staten Publius Sextius Baculus, mnoha tkmi ranami vyerpn, e se nemohl u na nohou udret. Ostatn

KNIHA II

jsou hodn ochabl. Nkte v poslednch adch dokonce zbhaj, opoutj bojit a odchzej z dostelu. Neptel vpedu neustle postupuj a dotraj i z obou bok. Caesar vid: Zle je! A zlohy vbec nen, abys ji mohl poslat na pomoc. A tu tedy vytrhl tt jednomu vojku sadnch ad sm tam toti piel bez ttu postoupil do pednho iku, setnky oslovoval jmnem a ostatn vojky povzbudiv dal rozkaz hnt tokem a rotm se rozestoupit, aby vojk mohl snze vldnout meem. Svm pchodem dal vojkm nadji, vzpruil jejich odvahu, A protoe se kad chtl ped oima vrchnho velitele ukzat, se jen byl, a byl sm sebevc ohroen, byl npor neptelsk pece trochu pozdren. 26/ Kdy Caesar uvidl, e sedm legie, stojc nedaleko dvanct, je tak tsnna neptelem, dal vojenskm tribunm pokyn, aby se legie ponenhlu jedna s druhou semkly, provedly obrat elem proti nepteli a hnaly tokem. To se stalo. A kdy si nyn vojci pomhali jeden druhmu bez obavy, e budou z tlu neptelem obkleni, poali se stavt na odpor odvnji a bojovat statenji. Zatm vojci dvou legi, kter byly poveny ochranou zadnho voje vozatajstva, pibhli na zprvu o bitv poklusem a neptel je vidl ji na temeni kopce. A Titus Labienus, kter zatm byl u pnem v neptelskm tboe a z vsky odtud vidl, co se dje v naem, poslal naim na pomoc legii destou. Kdy dest podle tku jezdc, podle prku vozk zkodnik poznali, kam a vci dosply a v jakm je nebezpe i tbor i jednotliv legie i sm vrchn velitel, rozbhli se tam, co mohli nejrychleji. ZNIEN NERVIJSKHO VOJSKA 27/ Jejich pchod zpsobil takov obrat, e se nai znovu poutli do boje, ba i ti z nich, kte vysleni ranami klesli na zem, vstvali a zase bojovali, o tt se oprajce. Vozkov vozatajstva, jak spatili neptele podenho, dokonce beze zbran napadali ozbrojen. A jezdci ti teprve, aby statenost smyli hanbu svho tku, snaili se na kadikm mst i legione pedit bojovm svm zpalem.

CAESAR

Neptel vak, tebae v koncch s jakoukoli nadj na spch, osvdil takov hrdinstv, e kdy prvn jejich ady padly, vstupovali nejbli na padl a bojovali na tlech mrtvch. A kdy zase ti byli pobiti a mrtvol se navrily cel hromady, zbyl dle jako z kopce njakho metali kop na nae a otpy ttem zachycen poslali nazpt. A tak nutno piznat, e nikoli jen tak beze veho odviti se lid tak staten pejt iroknskou eku, slzti hezky vysok behy, prodrati se v msto pro n krajn nepzniv: ve to z nejnesnadnjho zcela snadnm uinila mysl hrdinsk. 28/ Po tto bitv a po plnm tm vyhlazen kmene i samho jmna Nervi usoudili star muov, kte, jak jsme u uvedli, byli spolu s dtmi a enami uklizeni do pmoskch blat a bain, kdy jim doly zprvy o tto bitv, e te u nen pro vtze dn zbrany, pro poraen dn ochrany. I poslali za souhlasu vech, kdo z nich zbvali jet naivu, k Caesarovi posly a vzdali se mu. Lce pak pohromu svho kmene a obce prohlaovali, e z esti set starch lidu zbvaj vehovudy ti, z edesti tisc bojovnk sotva pt set mu zbran schopnch. Ty zachoval Caesar s nejvt etrnost pi ivote, aby bylo vidt, e je milosrdn k ubohm a prosebnkm. A pikzal jim, aby nadle obvali sv zem a sdlit, a sousedm psn nadil, aby se sami i se svm lidem zdrovali veho bezprv a pko proti nim, BOJ S ATUATUKY CAESAR OBLEHNE NEPTELE V JEHO MST 29/ Atuatukov, o nich jsem se u dve zmnil, thli s celou svou vojenskou moc Nervim na pomoc. Dostave vak cestou zprvy o t bitv, obrtili hned na mst a thli dom. Vecka sv hrazen sdla a tvrze opustili a snesli vechen svj majetek do jedinho hradit, chrnnho znamenit u pirozenou polohou. Na vech stranch kolkolem mlo vysok a srzn sklv, na jedin stran zstval povlovn stoupajc pstup zi ne vce ne dv st stop. To

KNIHA II

msto mli pehrazeno znan vysokou dvojitou zd. Na t nyn umsovali jet tk balvany a kldy zpedu zapiatl. Atuatukov sami byli potomky Cimbr a Teuton. Ti na svm taen do na provincie a do Itlie nechali ze svho nkladu i zvectva, co s sebou vzt nemohli, pohromad uloeno ped Rnem a s tm, tak jako str a na ochranu, est tisc lid. Tito byli po zhub svho kmene dlouh lta od soused tvni sem a tam, jednak sami je napadajce. jednak jejich toky odrejce, a konen se s nimi usmili a s jejich obecnm souhlasem si svolili za domov nynj svj kraj. 30/ A zprvu po pchodu naeho vojska podnikali asto vpady z hradit a svdli s naimi mal potyky. Pozdji se dreli v hraditi, kdy byli seveni nspem o vce dvancti stop s etnmi batami v obvodu patncti mil. A kdy vidli, e se posouvaj ochrann kryty, buduje oblhac nsep, a zvlt pak, e se opodl stav oblhac v, zprvu se nm vysmvali z hradeb, a i plnm hlasem kieli nm na potupu, coe se to stav tak ohromn stroj na takovou vzdlenost: jakma pr rukama nebo jakou silou troufaj si zvl takov trpaslci v tak ohromn thy postavit na hradbu? Zpravidla toti je u vech Gall vzhledem k jejich vlastn tlesn mohutnosti nae mal postava v opovren. NEPTEL SE NAOKO VZDV 31/ Sotvae vak uzeli, e je dobvac v v pohybu a bl se k hradb, polekni nevdanou a nezvyklou podvanou poslali k Caesarovi posly o mr. A ti mluvili asi takto: Oni pr soud, e man vedou vlku nejinak ne za pomoci boh, kdy mohou stroje takov vky sunout kupedu s takovou rychlost a bojovat zblzka. Prohlsili, e se tedy se vm vudy odevzdvaj do jejich moci. Pros pr vak pnliv jen o toto jedin: Rozhodne-li se snad Caesar podle sv shovvavosti a laskavosti, o n sami sly chvlu od jinch, uchovat Atuatuky pi ivot, jenom zbran a jich nezbavuje. Skoro vichni jejich soused jsou pr jim nepteli a zvid jim jejich statenost. Vydaj-li Caesarovi zbran, nebudou se jim moci ubrnit. Lpe pr je pro n, dospvaj-li u tchto konc, vytrpt od man

CAESAR

cokoli, ne aby se dali umuit lidmi, jim a dosud vdycky panovali. 32/ Na to jim Caesar odpovdl: Uet pr jejich kmene spe, e tak bv jeho zvykem, ne e by si toho zaslouili, vzdaj-li se ovem dve, neli beran buchne do zdi. O vzdn vak e nen ei, le odevzdaj-li zbran. Uin pr u nich, co uinil u Nervi, a sousedm poru aby se na poddanch nroda mskho nedopoutli jakhokoli pko. Odpov poslov vydili soukmenovcm. Ti pak Caesarovi ohlsili, e ji pln jeho rozkazy. Velik mnostv zbran nahzeli ze zdi dol do pkopu ped hraditm, take kupy zbran dosahovaly tm ji vky koruny jejich hradby i naeho nspu. Ale pece asi tetinu zbran, jak zjitno pozdji, tajn ukryli a v hraditi si ponechali. Brny nato oteveli a po ten den zachovali mr. ZRDN VPAD A DOBYT HRADIT 33/ Vpodveer dal Caesar rozkaz brny zavt a vojkm vyjt z hradt, aby snad jeho obyvatel netrpli v noci njak pkom od vojk. Lid v hradisku se o plnu ji naped domluvili jak shledno pozdji vce, e po provedenm u vzdn nai stre sthnou nebo aspo budou hldat mn bedliv. A tak po plnoci jedni se zbranmi, kter si podreli a zatajili, druz se tty z kry zrobenmi nebo z prout upletenmi, kter si nakvap pro krtkost asu pothli koemi vyrazili nhle s celou svou brannou silou z hradit proti nm tudy, kudy se jim vstup k naim opevnnm zdl nejmn pkr a obtn. Rychle, jak byl u pedtm Caesarv rozkaz, bylo dno poplan znamen ohni a z nejblich bat se nai sbhli hned na msto vpadu. A neptel bojoval tak porn, jak bylo nutno bojovat statenm mum, jim mizela jinak posledn nadje na zchranu, v nepznivm postaven proti nepteli, kter na n mohl stlet z val a v. Nebo nyn zleelo vecko jen a jedin na osobn statenosti. Pobito bylo na tyi tisce lid. Co zstalo naivu, bylo vreno zptky do hradit.

KNIHA II

Nazt vylomeny brny nebylo ji obrnc. Nai veli dovnit hradit. Celou koist prodal Caesar drabou hromadn. Kupci pak hlsili Caesarovi celkov poet do otroctv prodanch hlava vedle hlavy tiapadest tisc. PODROBEN OBC PMOSKCH 34/ Souasn hlsil Caesarovi Publius Crassus, kterho s jednou legi poslal proti Venetm, Venellm, Osismm, Koriosolitm, Essuvim, Aulerkm, Rdonm, co jsou vecko pmosk kmeny a sahaj k Ocenu, e vecky ty kmeny a obce jsou ji uvedeny pod moc a vldu nroda mskho. UKLIDNN CEL GALLIE 35/ Tmito spchy, jimi byla uklidnna cel Gallie, donesla se tak slavn povst o to vlce k barbarm, e dokonce nrodov a za Rnem sdlc poslali k Caesarovi poselstva, aby slibovala, e mu daj rukojm a spln jeho rozkazy. Protoe Caesar spchal do Itlie a do Illyrika, vyzval ta poselstva, aby se k nmu vrtila zase potkem. ptho lta. Sm rozvedl legie po zimnch tborech do zem Karnut, And, Turon a vech kmen blzkch krajm, kde vude vlil. Pak odeel do Itlie. Na psemnou zprvu Caesarovu ustanovil sent za vecky ty iny patnctidenn dkovnou slavnost, poctu, jak se do t doby nikomu nedostalo.

KNIHA III

KNIHA III

GALBOVY BOJE S ALPSKMI KMENY ZIMN TBOR MEZI VEBAGRY 1/ Kdy se Caesar vydval do Itlie, poslal Servia Galbu s dvanctou legi a oddlem jzdy do zem Nantut, Veragr a Sedn, kter se od kraje Allobrog, od jezera Lemanskho a od eky Rhodanu thnou vzhru a do Vysokch Alp. Dvodem k tomu Caesarovi bylo, e chtl mt uvolnnu obvyklou cestu pes Alpy, kudy se ubrvali kupci s velkm nebezpem, platce nadto jet velk prvozn cla. Galbovi ponechal na vli, aby se s touto legi utboil v tchto krajch na zimu, uzn-li to za nutn. Galba svedl nkolik spnch bitev a dobyl znanho potu tvrz, a kdy nato horal odevad k nmu poslali poselstva, dali rukojm a uzaveli mr, rozhodl se umstit dv kohorty v zem nantunskm a sm s ostatnmi kohortami legie pezimovat ve vsi veragersk jmnem Octodurus. Ta vesnice le v dol s nevelikou rovinkou a je ze vech stran svrna vysoknskmi horami. eka dl tuto ves ve dv sti. Jednu st ponechal Galba na zimu Gallm. Druhou, ji Gallov vyklidili, pidlil kohortm k pezimovn. A cel tento prostor ohradil valem a pkopem. OBKLEN TBORA

CAESAR

2/ Hezkch pr dn zimnho pobytu ji uplynulo a Galba nadil svoz obil do tbora. Tu pojednou mu hlsily vzvdn hldky, e z t sti vesnice, kterou Gallm ponechal, vecko v noci odelo a e strm hory, dol vsi ovldajc, maj obsazeny houfy Sedn a Veragr a erno. To, e se Gallov pojednou odhodlvali obnovit boj a legii napadnout, melo pin nkolik. Pedevm shleli na legii s pohrdnm u pro slab jej poetn stav. Nebyla ani pln, protoe z ni cel dv kohorty poslal Galba jinam a protoe znan poet mustva nebyl u legie, i jednotlivci byli poslni pro zsoby. Dle pak usuzovali tak, e pro nevhodn sv postaven nebudeme s to odolat ani prvnmu jejich toku, a se oni a horskch srz pienou dol do dol a zasypou ns shora stelami. A krom toho tce nesli, e jim byly pr jako rukojm odvleeny vlastn dti. A sami byli pesvdeni, e se man pokouej zmocnit alpskch vrchol nejen pro cesty, nbr i pro trval panstv, a pivtlit ty kraje k provincii s nimi sousedc. 3/ Na ty zprvy svolal Galba rychle vlenou radu a zaal se dotazovat, co kdo o vci soud. Nebo stavba zimnho tbora a jeho opevnn nebyla jet zcela hotova an nebylo dost postarno o obl a ostatn poteby, protoe usoudil. e stran vlky neteba mt vbec obav, kdy se mu u vzdali a dali rukojm. Najednou tu bylo a mimo nadn takovhle nebezpe. Tm vecky viny bylo ji vidt, jak se hem ozbrojenci. Vecky cesty odznuty, pomoc dovoz znemonny. Na zchranu nadje takka ji dn. A tak v t vlen rad vyslovovn leckter nvrh toho druhu: vozatajstvo nechat vozatajstvem, provst vpad, hledt se zachrnit co nejrychleji tudy, kudy pili. Vtinou vak schvlen tento nvrh jen pro ppad krajnho nebezpe a zatm to zkouet s tm, jak se vci vyvinou, a tbor hjit. PEPADEN TBORA 4/ Netrvalo dlouho, take sotva bylo kdy stanoven opaten dn provst, a ji se neptel na dan znamen hnali ze vech stran dol a kamenm hzeli na val tbora i metali tam sv tk kop.

KNIHA III

Nai zprvu, pokud byly sly erstv, kladli odpor staten a jedinkrt se z vky valu nechybili kopm cle. Jak se kter msto tbora zbaveno obrnc zdlo bt v tsni, hned tam beli na pomoc. Ale v nevhod byli tm, e neptel, dlouhm bojem vysleni, odchzeli z bojit a jin, sv sly hned je vystdaly. Nai, e jich bylo mlo, nic takovho dlat nemohli. A nejen unaven nmel monosti odejt z bojit, nbr ani rann nemohl opustit sv stanovit a uchlit se do bezpe. 5/ Tak se bojovalo nepetrit ji dle ne est hodin. Nam nejen dochzely sly, ale ani stel u nebylo sdostatek. K tomu jet neptel dotrali osteji a osteji, a e nai byli u hodn ochabl, zaali jim strhvat val a zasypvat pkopy. Vc dospla v krajn nebezpe. Tu vrchn setnk Publius Sextius Baculus, ten, jen v bitv s Nervii byla u o tom e vyerpn se zhroutil poset ranami, a rovn vojensk tribun Gaius Volusenus, mu velmi obezel i staten, pibhnou ke Galbovi a vysvtluj mu, e nadje na zchranu je jedin v tom, pokus-li se o ni nejkrajnjm prostedkem vpadem. VPAD A PORKA VERAGR A ASEDN Galba tedy svol rychle setnky a d po nich ohlsit vojkm, a na chvli ustanou v boji, jen se kryj proti doltajcm stelm, trochu si oddechnou od nmahy boje a pak na dan znamen a vyraz z tbora a nadji na zchranu a skldaj jedin a cele ve svou statenost. 6/ Vojci si vedou podle rozkazu, vyraz nhle vemi branami a nedaj nepteli asu ani si uvdomit, co se dje, ani spodat se dohromady. Tak se tst zcela obrtilo. Ty, kte byli plni nadje, e uu jsou pny tbora, obkl si nai ze vech stran a pobjej je. Z vce ne ticeti tisc lid a bylo zjitno, e takov poet barbar pitrhl ped tbor pobij dobrou tetinu, ostatn poden obrt na tk a nedaj jim zastavit se ani vysoko v kopcch. Tak rozprive vecky neptelsk zstupy a donutive je, aby odhodily zbra, sthnou se zase zpt za tborov opevnn.

CAESAR

Po tto bitv nechtl Galba u vcekrt pokouet tst. Bdl na pamti, e do zimnho tbora piel za jinm elem. Vidl vak, e vci shledal ve skutenosti jinak. Nejvce pak na nho dolhal nedostatek obil a psunu. Proto hned druhho dne dal split vecka staven vesnice a thl co nejspnji zptky do provincie. A e mu dn neptel v pochodu nebrnil ani ho nezdroval, dovedl legii beze ztrt a beze kody do Nantutska, odtud pak do zem Allobrog a tam pezimoval. VLKA S VENETY VENETOV UVZN MSK POSELSTVO 7/ Po skonen tchto boj ml Caesar vecky dvody, aby soudil, e v Gallii je klid: Belgov byli pemoeni, Germni vypuzeni, Sednov v Alpch poraeni. A tak v zim odeel do Illyrika, protoe chtl navtvit tak tamn nrody a poznat jejich kraje. Vtom nhle vypukla v Gallii vlka. Pinou t vlky bylo toto: Publius Crassus mlad pezimoval se sedmou legi v zem And u samho Ocenu. e v tchto krajch byla o obil nouze, poslal po sousednch kmenech nkolik prefekt jzdy i vojenskch tribun zajiovat dodvku obil i dovoz jinch poteb. Mezi nimj byl posln Titus Terrasidius k Essuvim, Marcus Trebius Gallus ke Koriosolitm, Quintus Velanius s Titem Silliem k Venetm. 8/ Kmen Venet se t daleko nejvt vnosti po celm pmo tch kraj, protoe Venetov jednak maj nejvt lostvo, na jeho lodch se plav do Britnie, jednak vdomostmi a zkuenostmi plaveckmi ped ostatn a sami ovldaj tch nkolik mlo pstav, pi prudkm moskm pboji a otevenosti irho Ocenu jen tu a tam rozhozench. A proto jim odvdj poplatky skoro vichni, kdo se po tom moi plavvaj. Tito Venetov tedy to byli, kdo zaali s odbojem zadreve Sillia i Velania a koho jen mohli chytit jinho, protoe se domnvali, e vmnou za n dostanou zpt svoje rukojm, kter dali Grassovi. A

KNIHA III

po jejich pkladu soused jak u rozhodnut Gall bvaj nhl a ukvapen z tho dvodu zadr Trebia a Terrasidia. A rychle rozeslave posly, skrze pedky sv zav se psahou navzjem, e nepodniknou nic, le po spolen rad, a e vichni ponesou t dl osudu, a u vyjde na konec jakkoli. A popouzej i ostatn kmeny, a radji vol setrvat v svobod zddn po pedcch, ne aby snely otroctv pod many. Cel pmo dostanou rychle na svou stranu a polou k Publiu Crassovi spolen poselstv, chce-li sv dostati zptky, a jim vrt rukojm. CAESAR I VENETOV SE CHYSTAJ K VLCE 9/ O tom o vem dostal Caesar Crassovu zprvu. Protoe sm byl pli daleko, pike ztm stavt vlen lodi na ece Ligeru, vlvajc se do Ocenu, opatovat veslae z provincie, shnt lodnky a kormidelnky. Rychle uiniv toto opaten, sm posp k vojsku, jak jen mu ron doba dovolila. Jak Venetov i ostatn kmeny zvdli o pchodu Caesarov a zrove e si uvdomovali, jakm zloinem se zatili e vyslance, u pouh to jmno bylo vdycky vem nrodm svat a nedotknuteln, zadreli a do pout uvrhli , ponou se podle velikosti hrozcho nebezpe pipravovat k vlce a opatovat zvlt lodn poteby a tm vet dvrou v spch, e velmi spolhali na pirozen utven kraje. Oni dobe vidli, e cesty po zemi jsou zpetnny moly z pepadu vzdutch vod plivu; e plavba po moi protivnku ztuje neznalost tch konin moskch a nepatrn poet pstav. Spolhali dl, e se pro nedostatek obil nae vojska u nich ani pli dlouho nemohou zdret. A by snad by vecko dopadalo jinak, neli ekaj, pece jen oni jsou nejsilnj na moi, kdeto man nemaj vbec pohotov ani lodi, ani neznaj mliny, pstavy, ostrovy v koninch, kde hodlaj vst vlku. A konen dobe vdli, e docela jin je plavba v uzavenm moi stedozemskm ne na roirm Ocenu.

CAESAR

Tato vecko vzave v vahu v svm rozhodovn upevuj sv hrazen sdla, svej do nich zsoby obil z venkova, stahuj co mohou nejvce lod do Venetska, kde tm si byli jisti povede Caesar vlku nejdve. Za spojence piberou si do toho boje Osismy, Lexovie, Namnety, Ambility, Moriny, Diablinty, Menapie. Povolaj vojenskou pomoc z Britnie, kter le naproti tm krajm. 10/ Takov vci skuten ztovaly veden vlky, jak jsme u poukzali. Ale velicos zase Caesara pec jen k t vlce podncovalo: zadren a vznn ryt mskch proti vemu prvu; odboj, sotvae se vzdali; vzpoura, pestoe odevzdna rukojm; spiknut tolika kmen; pedevm vak obava, aby si ostatn kmenov nemyslili, e si mohou dovolit tot, ujde-li tento kraj Gallie trestu. A tak kdy si Caesar uvdomoval, jak tm vichni Gallov rdi mysl vbec na zmnu, e se pi sv nestlosti rychl e nadchnou pro vlku, e pak lid vbec maj havou lsku k svobod u vrozenu a v nenvisti nesvobodu poroby usoudil, e vojsko mus rozdlit a rozloit do jet vt e, dv ne se ke spiknut sjednot jet vce gallskch kmen. KOLY CAESAROVCH LEGAT 11/ Pole proto legla Tita Labiena s jezdectvem do zem Trver, kte jsou ece Rnu nejble. Nad mu, aby navtvil tak Rmy i ostatn Belgy a udroval je v posluenstv; a Germnm, kter pr si Gallov zavolali na pomoc, aby brnil pepravit se na lodch pes eku, kdyby se snad o to pokoueli. Publia Crassa pole s dvancti kohortami legion a s velikm potem jzdy do Akvitnie, aby tamn kmeny neposlaly do Gallie pomocn vojska a aby se tak mocn kmeny nespojily. Legta Quinta Tituria Sabina pole a temi legiemi k Vendm, Koriosolitm a Lexovim, aby jednotliv vzal jejich sly, nedopoutl jejich spojen. Decima Bruta mladho uin velitelem lostva a gallskch lod, kterm poruil sjeti se a Piktonska, Santonska a z ostatnch

KNIHA III

uklidnnch kraj, a d mu rozkaz plout proti Venetum, jak jen bude moci. Sm tam zam s pmi shory. PMOSK MSTA A LOSTVO VENET 12/ Takov byla obyejn poloha venetskch hrazench sdli: Leela na samm konci ostrohu nebo mysu, take ani po zemi k nim nebylo pstupu, kdykoli se z irho moe pliv pivalil a to se dlo dvakrt denn, kadch dvanct hodin , ani po vod, protoe lodi vrely zase na mlinu, kdy pliv opadal. A tak oboj brnilo dobvn venetskch mst. A jestli se snad obleen ctili kdy zdolvni mohutnost oblhacch staveb, kdy moe bylo zatlaeno nspem a hrzemi a nsep i hrze byly vyhnny do ve hradeb, a jestlie proto zaali ji zoufat nad tm, e se udr, pokad pirazil velik poet lod, jich mli k pouiti dost a dost, a na nich odveli vechen svj majetek i sami se utkali do nejblich sdli. Tam pak se znovu brnili ve stejn vhodn poloze. A provdli to skoro cel lto tm snadnji, e nae lodi byly zdrovny bouemi a e vbec byla pro ns nejv obtn plavba po iroirm, otevenm moi, za mocnho vlnobit. A pstav ke vemu podku, ba skoro dn. 13/ Lodi Venet jsou toti staveny takto a s takovouto vstroj: Spodek lodn hodn plo ne u naich lod, aby snze zdolvaly mliny a odliv. P a rovn z znan vyven, pizpsobeny tak sle vlnobit a bou. Lodi cel byly z dubu a vydrely sebeprud npor boue a nepohody. Pn bevna nosnky palub, trmce to na stopu tlust , byla pibita eleznmi heby palec silnmi. Kotvy msto na lanech uvzny na etzech. Msto plachet surov ke a mkce vydlan jirchy, bu e nemli len a neumli ho uvat, nebo e si myslili co je pravdpodobnj , e nen dost dobe mon, aby plachty vydrely tak prudk boue Ocenu a tak mohutn npory vtr a aby jen plachty zvldly lehce thu lodnch obr. S tmito lomi se utkvalo nae lostvo za takovch okolnost, e je pedilo jedin rychlost a veslovnm, avak vecko ostatn zazen bylo u venetskch lod vzhledem k prodnmu prosted a k nporu bou vhodnj a pimenj. Ani zobcem toti nemohly

CAESAR

jim nae kodit tak pevn byly z dubu budovny ani kopm dostelit nebylo snadno pro jejich vku, pro n tak nedaly se prv pohodln pidrovat hkem a slzat. A krom toho, kdykoli se rozzuila vichice a lodi se daly po vtru, i boui snely snze i na mlinch vzly s menm nebezpem, ba pi odlivu hnny zase zpt nic se nebly skalnatho dna a skal. Nae lodi naopak, musils trnout strachy, kadou chvli e stihne njak takov pohroma. CAESAROVO VTZSTV V NAMON BITV 14/ Caesar dobyl sice u nkolika takovch, hrazench sdli. Ale shledal, e k niemu nevede dvat si takovou prci, kdy neme nepteli ani zamezit tk z dobytho msta, ani mu ukodit. I rozhodl se pokat na lostvo. Jakmile se sjelo a sotvae je neptel zhldli, vyjelo na dv st dvacet jejch lod k boji zcela pohotovch a vstroj veho druhu dokonale vybavench ven z pstavu a seadilo se elem proti naim k boji Ale ani velitel celho naeho lostva Brutus, ani vojent tribunov a setnci, jim byly jednotliv lodi pidleny, nevdli si stle jet dosti rady, co init, jakm zpsobem boj zahjit. Ze toti nen mon neptelskm lodm ukodit zobcem, tu zkuenost u mli. I kdy si na svch lodch vztyili ve, pece jen je pesahovaly jet svou vkou zdi neptelskch lod, take nai je nemohli ze svho niho postaveni dost spn ostelovat, kdeto stely Gall dopadaly na ns z vky prudeji. Jedin zazeni naimi naped pipraven osvdovalo se nm jako velmi uiten srpy s oste nabrouenou pikou, nasazen na dlouhch tych a dobe k nim pipevnn, tvarem ne nepodobn srpovitm hkm na boen hradeb. Lana pipevujc rhna ke stm byla jimi zachycena, pitaena a nakonec zpetrhna tm, e plavidlo bylo vesly rozehnno. Nato rhna padala nutn dol, take strenm plachet a lanov, na nich zvisela vecka nadje gallskch lod, rzem byla tatam i jakkoli upotebitelnost plavidla v boji.

KNIHA III

Pak u zvisel boj jen na osobni statenosti. Tou nai snadno pedstihovali neptele, a to tm spe, e se bojovalo ped zraky Caesara a veho vojska, take dn trochu jen statenj vkon nemohl ujt pozornosti. Vecky kopce a viny, odkud byl zblzka rozhled po moi byly toti obsazeny nam vojskem. 15/ Kdykoli byla rhna, jak u jsme vyloili, strena, obklily pokad dv i ti nae lodi jednu neptelskou a vojci v moc usilovali dostati se na ni. Kdy to ponn barbai zpozorovali, kdy u takto ztratili znan poet lod a nevidli proti tomu pradnou pomoc, usilovn se namhali spasit se tkem. A u mli lodi obrceny smrem, kam vl vtr, kdy tu nastalo pojednou takov bezvt a tiina na moi takov, e s lomi nemohli z msta. A zrovna to nm pilo zvlt vhod, abychom boj skoncovali. Nebo nai lo po lodi dostihovali a dobyli j take pramlo jich z celho toho mnostv teprve pod ztitou noci doshlo behu. Bojovalo se toti asi od tvrt hodiny denn a do slunce zpadu. VYHLAZEN VENET 16/ Tou bitvou se skonila vlka s Venety a s celm pmom. Nebo se j zastnilo vecko mld i vechno u pokroilejho vku, pokud pro svou rozvnost se tilo jak vnosti. A tak tam shromdili vjedno vecky sv lodi, co jich kde bylo. Ztrative je nevdli zbyl Venetov ani kam se obrtit, ani jak sv sdlit hjit. I vzdali se Caesarovi se vm vudy. Caesar pak se rozhodl potrestat je tm psnji, aby prva vyslancekho dbali barbai napt tm pelivji. Proto dal cel jejich sent popravit a ostatn prodal do otroctv. VLKA SABINOVA S VENELLY SABINUS SE DR V TBOE 17/ Zatmco se toto dlo ve Venetsku, dorazil Quintus Titurius Sabinus s brannmi silami, kter dostal pidleny od Caesara, do zem Venell. Tem stl v ele Viridovix, a nadto ml vrchn velen nade vemi tmi odbojnmi kmeny, z nich postavil dn, cvien

CAESAR

vojsko a povolal poetn zstupy branc. K tomu prv v nkolika tch dnech po pchodu Sabinov vyvradili Aulerkov Eburvit a Lexoviov sv ady starch, kte nechtli odboj schvlit, zaveli brny a spojili se a Viridovikem. Krom toho se tam slezly ze vech kout Gallie cel houfy niem a zlotilc; nadje na plen a koisti drav chtivost vlky odvdla je od obdlvn pol a pravideln denn prce. Sabinus se klidn drel v tboe na mst po kad strnce vhodnm, kdeto Viridovix, utboiv se proti nmu ve vzdlenosti dvou mil, vyvdl denn sv sly ped tbor a nabzel mu boj, take Sabinus nejen u neptele upadal u v opovren, nbr i u vlastnch vojk dokonce se stval terem leckterho kousavho stpku. Budil dokonce takov dojem, e m strach, e se neptel odvaovali u po sm val naeho tbora. Sabinus to dlal proto, e soudil, e zastupujc legt se nem poutt do rozhodnho zpasu s takovou neptelskou pesilou, zvlt nen-li ptomen vrchn velitel, ledae by mu plo vhodn bojit nebo okolnosti obzvl pzniv. SABINUS OKLAME VENELLY 18/ Toto domnn, e se boj, u neptel dost a dosti utvrdiv, vybral si Sabinus z tch, je ml s sebou k pomocnm slubm, jakhos vhodnho a chytrho lovka. Galla pvodem. Bohatmi dary a jet vtmi sliby zsk jej pro to, aby peel k nept eli, a zasvt ho do svho plnu. Gall pejde k Venellm, vydvaje se za sbha, l jm strach u man, vykld, jak zle je tsnn od Venet Caesar sm. A kdy nejpozdji, tedy pr pt noci vyvede Sabinus vojsko tajn z tbora a pothne Caesarovi na pomoc. Jen ho vyslechli, vzkiknou vichni jako jeden mu, e takovouhle pleitost vc se zdarem skoncovat nesmj propst. Vzhru tedy na tbor! K takovmu rozhodnut pobdalo Gally mnoho vc: Sabinovo vhn ve dnech prv minulch; zbhovo tvrzen; nedostatek potravin, o n se Venellov postarali ledabyle; nadje v spch vlky venetsk. A konen to, e lid rdi vvaj tomu, co si pej. To ve jo vedlo k tomu, e Viridovika a ostatn vbec nepust ze

KNIHA III

shromdn dv, ne od nich doshnou dovolen, aby se chopili zbran a pospili na msk tbor. A kdy dovoleni u mli, cel rozradostnni, jako by vtzstv mli u jist, posbraj klest a prout, aby jim vyplnili msk pkopy, a vyraz k mskmu tboru. PORKA VENELL 19/ Tbor byl umstn na vin od pat povlovn stoupajc v dlce asi jedn mle. Sem prkem zamili, aby manm bylo popno co nejmn asu vzpamatovat se a ozbrojit, a dobhli proto bez dechu. Sabinus povzbud sv vojky a pak jim d znamen k boji, tak touebn oekvan. Na neptele, zatenho bemenem, je vlekl, d rozkaz vyrazit nhle dvma branami. Phodnost bojit, nezkuenost a pln vyerpanost neptele, chrabrost naich vojk, cvik zskan v dvjch bitvch, to ve zpsobilo, e neptel nevydrel jedinho naeho toku a hned se dval na tk. A jak tak byli obteni bemeny a tm neschopni obrany, dostihovali je nai plni erstvch sil a velk poet jch pobili. Neetn zbytek sthala a dostihovala jzda, take ivch zanechala jen nco mlo tch, jim se potstilo na tku vyvznout. A tak souasn dostal zprvu Sabinus o bitv nmon a Caesar o vtzstv Sabinov. A vecky kmeny se hned vzdaly Tituriovi. Nebo jako je duch gallsk vzntliv a rychle se rozhoduje pustit do vlky, tak zase je mysl jejich zmkil a pramlo odoln, aby snela porky. VPRAVA CRASSOVA DO AKVITNIE PORKA SOCIT 20/ Asi stejnou dobou dorazil Publius Crassus do Akvitnie, kterou, jak u eeno, nutno odhadovat na dobrou tetinu Gallie jak co do jej rozshlosti, tak potu obyvatelstva. Tam si Crassus uvdomoval, e m vst vlku zrovna v tch krajch, kde ped nkolika lety bylo vojsko msk poraeno a kde padl velc mu legt Lucius Valerius Praeconinus; odkud dle mohl prchnout sm prokonsul Lucius Manlius jen za cenu strty veho vozatajstva. To

CAESAR

bylo Crassovi vnou vstrahou, aby si vedl s mimodnou obezelost. A tak se postaral o dn zsobovn, sebral pomocn sbory a jezdectvo, jmenovitou vzvou povolal si k nov slub mimoto mnoho statench mu z Tollsy a Carcasonu a Narbnu, co jsou obce gallsk provincie, nejbli soused, s Akvitni pmo hranic. Nato zavedl sv vojsko do zem Socil, Kdy Socit zvdli o jeho pchodu, shromdili velk brann sly, a jzdu, v n byla hlavn jejich moc a sla, poslave naped, napadli n voj hned na pochodu a svedli nejprv bitvu jezdeckou. Kdy pak byla jejich jzda obrcena na tk a nai ji pronsledovali, objevili se pojednou i se svmi pmi zstupy, kter mli umstny v zloze v hlubokm valu. Jimi udeili na nae rozptlen a boj zase obnovili. 21/ Bojovalo se dlouho a porn. Socitov si toti ve svm sebevdom a dvjch svch vtzstv myslili, e na jejich osobn statenosti zle zchrana cel Akvitnie. Nai zase si pli, aby se ukzalo, co dok i bez vrchnho vditele, bez ostatnch legi, pod mladikm vdcem. Konen se neptel, utrpve tk ztrty, pec jen dali na tk. Mnoho neptel bylo na tku pobito. Nato se Crassus pustil hned z pochodu do dobvn hrazenho msta Socil, Kdy se vak staten brnili, zaal proti hradbm posouvati kryty a oblhac ve. Oni se hned pokoueli o vpad, hned zas hnali podkopy pod n oblhac nsep a pod kryty, v em jsou Akvitnov nad jin zkuenmi mistry, protoe jsou u nich na mnoha mstech rudn doly a kamenn lomy. Jakmile vak poznali, e pro bedlivost naich tmito prostedky nic nesvedou, polou ke Crassovi posly a pros, aby pijal jejich podroben. Doshli toho a odevzdaj zbran, jak jim rozkzno. 22/ Zatmco pozornost naich vech byla upjata na odevzdvn zbran, pokou se vrchn vdce neptel Adiatuanus na jin stran msta uinit vpad s esti sty oddanmi druhy zaslbenci Gallov je nazvaj soldurii. A ti tak si slbili a smluvili, e se veho, co j e v ivot pjemnho, se t spolen s tm, komu se oddali ptelstvm, a potk-li zas tohoto nijak pohroma, bu s nm sdlej spolen tu rnu osudu, nebo ho i v smrti provzej, sami si ivot berouce. A

KNIHA III

dosud, kam a lidsk pam sah, jedin se nenael, aby se zdrhal zemt, kdy nsilm seel ze svta ten, jemu se zaslbil ptelstvm. S tmito tedy druhy na ivot i na smrt pokusil se Adiatuanus o vpad. Ale kdy se na pokik, kter se zdvihl u toho seku hradeb, sbhli nai do zbran a dolo tak k prudkmu boji, byl zatlaen zpt do msta. Pesto vak doshl u Crassa toho, e se mohl vzdti za stejnch podmnek jako ostatn. PORKA VOKAT A TARUST 23/ Kdy pevzal Crassus zbran i rukojm, vytrhl do zem Vokt a Tarust. Na barbary zapsobilo mocn, e v nkolika mlo dnech potom, co pithlo msk vojsko, dobylo hned jak bezpen zvdli msta dobe opevnnho jak pirozenou polohou, tak i lidskou rukou. I zaali poslat na vecky strany poselstva, sjednvat pod psahou spojenectv pro boj, vymovat si navzjem rukojm, sbrat brann sly. Polou posly tak k tm kmenm Pedn Hispnie, kterou soused s Akvitni; odtud volaj t pomocn sbory a vdce. Po jejich pchodu pokouej se vst vlku s velkm zpalem a nasazenm velikch sil. Za vdce pak zvlt jsou vybrni lid, kte vlvali cel lta po boku Quinta Sertoria a povali proto povsti velmi zkuench a znalch vojk. Ti zanou po zvyku nroda mskho vybrat tboit, stavt opevnn tbor, odezvat nae od zsobovacch cest. Kdy tedy Crassus vidl, e se jeho sly pro nzk stav mustva nedaj zrovna snadno rozdlovat, a neptel zatm se voln rozbh krajem, obsahuje cesty, a pitom jet v tboe zanechv dostaten silnou posdku a proto prv se nm s nemalmi obtemi opatuje obil i jin poteby, kdeto neptel den ze dne pibv usoudil, e se u nesm dle otlet s rozhodnou bitvou. Pedloil vc vlen rad, shledal, e vichni jsou s nm stejnho nzoru, i ustanovil bitvu na ztek. 24/ Za svtn vyvedl ped tbor veck y sv sly, zdil z nich dvojit ik tak, e do jeho stedu zaadil pomocn sbory, a pak ekal, co se rozhodne podniknout neptel. Ten sice soudil, e pi sv

CAESAR

poetn pevaze, pi sv star slv vlen a pi malm potu naich jist svede bitvu se zdarem. Pesto vsak ml za bezpenj dosci vtzstv beze ztrt, jen obsazenm cest a odznutm psunu zsobovn. A daj-li se man pro nedostaten zsobovn na stup, zamlel vrhnout se na n za pochodu, boje neschopn a pod thou osobnch zavazadel hodn na mysli poklesl. Ten pln vdcov schvlili a neptel se drel v tboe, tebae man vyvedli sv vojska ped tbor. Tyto neptelovy plny Crassus prohldl. Svm vhnm a bud dojem, e se boj, nadchl neptel nae jen jet vce k boji. Ode vech bylo slyet hlasy, e se u dle nem ekat s tokem na neptelsk tbor. Povzbudil tedy sv, a jak si vichni pli, zamil s nimi k neptelskmu tboru. 25/ Tam jedni zahazovali pkopy, druz detm stel zahnli obrnce z valu a z opevnn na nm. Mustvo pomocnch sbor, na n Crassus pro boj mnoho nespolhal, budilo zdn a dojem, e bojuje, dopravujc naim kamen a stely, snejc drn k budovn nspu. Rovn neptel vak bojoval vytrvale a nebojcn a jeho stely, metan z vky, nemjely se cle. A tu nai jezdci, objede neptelsk tbor, hlsili Crassovi, e tbor nen na stran zadn brny tak peliv opevnn a e je tam snadno pstupn. 26/ Crassus vybdne sv jzdn dstojnky, aby sv mustvo bohatmi odmnami a ppovmi podntili k statenosti, a vysvtl jim, co si peje mt provedeno. Dstojnci vyvedou podle jeho rozkazu z naeho tbora kohorty zanechan tam k jeho ochran a nmahou boje dotud nevyslen a vedou je del oklikou, aby je neptel z vlastnho tbora nemohl zahldnouti, a k zadnmu ji zmnnmu opevnn neptelskho tbora, zatmco zraky a pozornost vech byly upoutny k boji vpedu. Dorazive tam hezky rychle, poboili ono opevnn a stanuli v neptelskm tboe dve, ne je neptel mohl dohe zhldnout a poznat, co se vlastn dje. Tu vsak ji nai zaslechli z t strany kik boje, jejich sly se vzpruily, jak u se stv, kdy vzroste nadje n a vtzstv; i zaali doret tm prudeji. Neptel, ze vech stran obkleni a pozbyve vbec veker nadje, skkali v zoufalm chvatu pes tborov opevnn dol a hledli se spasit rychlm tkem. Po iroirch plnch sthala je nae jzda spn a vrtila se do tbora a pozd v

KNIHA III

noci. Z padesti tisc celkovho potu ozbrojenc, kter se podle hodnovrnch zprv sely z Akvitnie a hispnskho Kantaberska zstala naivu sotva tvrtina. 27/ Na zprvu o tto bitv vzdala se vtina Akvitnie Crassovi a sami od sebe mu poslali rukojm. Byli to Tarbellov, Bigerrinov, Ptiniov, Voktov, Tarust, Elust, Gatov, Auskov, Garunnov, Sibult, Kokost. Jen nco mlo nejvzdlenjch kmen opominulo tak uinit. Spolhali na ron dobu zima toti byla ta co nevidt. CAESAR THNE PROTI MORINM A MENAPIM 28/ Asi v te dob, akoli lto bylo u skoro u konce, pece vedl Caesar vojsko jet proti Morinm a Menapim. Cel Gallie byla toti uklidnna, jen tito zbvali, e dosud setrvvali ve zbrani a jet nikdy k nmu nevyslali posly jednat o mr. Sm soudil z dohadu, e tu vlku rychle skoncuje. Avak tito kmenov poali vst vlku zcela jinm zpsobem ne ostatn Gallov. Vidli toti, e i nejmocnj kmeny, kter se s Caesarem utkaly pmm bojem, byly od nho poraeny a podrobeny. A protoe sami mli rozshl lesy a bainy, ukryli se tam se vsm vudy. Kdy Caesar dorazil na zatek tch les a dal budovat pevn tbor, neptel se zatm vbec neukzal. Ale kdy se u nai po skupinch rozeli po sv prc, vyrazil pojednou na vech stranch z lesa a podnikl na nae tok. Nai se chopili rychle zbran, zahnali neptele opt do les a pobili ho znan poet. Ale pronsledujce ho pli daleko lesem v kraji hodn neschdnm, utrpli sami tak njak ztrty. 29/ Po vechny dny potom dval Caesar prosekvat lesy prsek, a aby nebyl na vojky beze zbran a nic netuc mon dn tok z boku, dval vecky pokcen kmeny skldat smrem proti nepteli a kupit je v zseky po obou bocch tbora jako ohradu. S neuvitelnou rychlost byl v nkolika dnech vykcen les ve velkm rozsahu, v naich rukou byl ji neptelv dobytek a zadn st vozatajstva, neptel sm prchal hloub a hloub do les. Vzpt

CAESAR

vak se rozpoutaly takov boue, e se v prci musilo ustat a e pro trval lijky nebylo ji mon dret vojky jen ve stanech. I dal Caesar zpustoit vecka pole neptel, vyplit jejich vsi i osaml dvorce, pak odvedl vojsko zptky a rozloil se po zimnch tborech v zem Aulerk, Lexovi a rovn ostatnch kmen, kter proti nmu v posledn dob vlily.

KNIHA IV

KNIHA IV

BOJ S SIPETY A TENKTHERY 1/ V zim nato byl to rok konsultu Gnaea Pompeia a Marka Crassa peli germnt sipetov a rovn Tenkthei ve velikm potu eku Rn, a to nedaleko moe, do nho se Rn vlv. Dvodem k tomu jim bylo, e je Subov u lta znepokojovali vlkou, tiskli a brnili jim tak v polnm hospodstv. MRAVY SUB Kmen Sub je daleko nejvt a nejbojovnj ze vech Germn. Maji pr sto up, z nich vyslaj po tisci ozbrojenc kad rok co rok za hranice na vlen vpravy. Ostatn zstanou doma a staraj se o svou vlastn vivu i vivu bojovnk. Ptm rokem se oboj vystdaj, kdo loni hospodaili doma, jsou letos bojovnky a lot bojovnci hospoda zase doma. Takto se neperuuje ani poln hospodstv, ani znalost a cvik v umni vlenm. Ale soukromho vlastnictv pdy a oddlench polnost u nich vbec nen ani se nedovoluje nikomu, aby zstval dle ne rok hospodait na jednom mst. Obilm se vak ani mnoho neiv, nbr vtinou mlkem a masem dobytka. Hodn asu vnuj lovu. Takto pi jednoduch strav, dennm cvien a naprost volnosti ivota protoe, nepivyknuve od dtstv ani povinnosti dn ani kzni, docela nic nein proti sv vli jim pibv sly a jejich lid dorstaj ohromnch, mohutnch postav. A k takov to dovedli otuilosti, e v

CAESAR

podneb nesmrn studenm nenos vbec at krom koiin a ty jet jsou tak krtk, e valn st tla zstv nekryta. A jac otuilci! Jen v ekch se koupou! 2/ Kupcm dovoluj pichzet do zem spe, aby mli komu prodat koist s vlky, ne proto, e by se jim chtlo njakho dovozu. Ba ani tan kon, v kterch Gallov maj zvltn zlibu a opatuj si je i za drah penze, nedovej si Germni k sv poteb, nbr dosahuj dennm cvienm toho, e kon domcho jejich chovu, takto mal a nevzhledn plemeno, jsou schopni nejvyho vkonu. V jezdeckch bitvch asto seskakuj z kon a bojuj opeal. Kon maj naueny, e se jim z toho msta na krok nehnou, a kdy je toho poteb, uchyluj se zas rychle zptky ke konm. A nic se podle jejich mrav nepokld za vt hanbu a slabostv ne uvat sedla. Proto se i sebemen jejich hlouek odvauje na sebevt poet jezdc na sedlanch konch. Dovet vno naprosto netrp, protoe mysl, e zchoulostivuje a oslabuje odolnost proti trapm. 3/ Pro svj kmen pokldaj za nejvt slvu, thne-li se v rozloze co nejir od jejich zem psmo neobdlvanch pozemk. Je pr to dkazem, e velik poet kmen nemohl odolat jejich moci. A tak pr skuten z jedn strany Sub le pustho pole neobdlanho na est set mil. Na druh stran nejble k nim obvaj Ubiov, jejich kmen bval kdysi bohat a kvetouc podle toho ovem, jak to chpou Germni. A Ubiov jsou o nco vysplej ne ostatn te kmenov skupiny, protoe sahaj a k Rnu, e je hojn navtvuji kupci a e sami pro blzkost Gallie pivykli u gallskm mravm. A se o to v mnoha vlkch Subov pokoueli, Ubie pro velikost a vhu toho kmene z jejich zem vyhnat nemohli. Pesto vak si je uinili poplatnmi, snili o mnoho jejich vnost i zeslabili sly, VPD SIPET DO MENAPIJSKA 4/ V stejnm postaveni byli sipetov a Tenkthei, o nich ji byla zmnka. Hezkch pr let odolvali nporm Sub, nakonec vak pec jen byli ze svch rol v yhnni, tloukli se cel ti lta

KNIHA IV

Germni z kraje do kraje, a doli konen k Rnu tam, kde sdlili Menapiov. Ti mli po obou bezch Rna pole, osaml dvorce i vesnice. Ale vydeni pchodem takov sly lidu, vyklidili dvorce, je mvali za ekou, rozloili po tomto levm behu Rna strn oddly a brnili Germnm pechzet pes eku. sipeti zkoueli to velijak, ale ani moc nemohli si vynutit pechod, nemajce lod, ani zas pro stre Menapi tajn pejt Rn. I vydali se naoko jakoby zptky do svch dosavadnch kraj a sdel. Urazive tak ti dni cesty otoili zase zpt, urazili celou tu cestu za jedinou noc na konch, a nic netuc Menapie znenadn pepadli jzdou. Ti se toti, dostave od zvdnch oddl zprvy o odchodu Germn, pesthovali beze veho strachu zase do svch vs za Rn. sipetov je pobili, zmocnili se jejich lod a pepravili se na nich pes eku dv, ne o tom, co se dje, vbec co zvdla ta st Menapi, kter byla ped Rnem. sipetov obsadili vecky jejich dvorce a ili zbytek zimy s jejich zsob. CAESAROVY PPRAVY K VLCE 5/ O tchto vcech byl Caesar dobe zpraven. Maje vak i obavy z nestlosti gallsk, protoe Gallov jsou ve svch rozhodnutch vrtkav a skoro vdy pej pevratnm zmnm, usoudil, e nesm na Gally v niem spolhat. Gallov maj toti ve zvyku zastavovat i pocestn dokonce i proti jejich vl a vyptvat se jich, co kdo z nich a o em slyel nebo zvdl; i kupce v mstech lid rd obstupuje a pobz vypravovat hezky nahlas houfu poslucha, z kterch konin pichzej a co tam zvdli. Podle takovch zprv a spe povdaek rozhoduj pak asto o vcech nejv dleitch. Tch rozhodnut mus hned vzpt litovat, protoe dvaj na nezaruen povdaky a jejich zpravodajov jim odpovdaj vtinou jen smylenkami podle toho, co, zd se jim, si zvdavci sami pej. 6/ Znaje u dobe tento gallsk zvyk, vyd se Caesar k vojsku dv ne obyejn, aby se nepotkal pozdji s vlkou t. Kdy tam dorazil, shledal, e se stalo, co tuil: nkter gallsk kmeny vyslaly posly ke Germnm a vyzvaly je, aby odthli dl od Rna hloub do Gallie. Vecky jejich poadavky e pr spln. Zlkni tmi

CAESAR

vyhldkami podnikali u Germni njezdy jet i dl a pronikli a do zem Eburn a Kondrs, co jsou chrnn Trver. Caesar povolal k sob pedky gallsk, ale uznal za vhodn v tajnosti a pro sebe si nechat, co u zvdl. Upokojil je jen a dodal jim mysli, uloil sebrati jezdectvo a ohlsil sv rozhodnut vsti vlku s Germny. 7/ Opativ zsobovn a po skonen odvod jzdy dal se na pochod do tch kraj, kde, jak slyel, Germni jsou. Kdy byl od nich vzdlen u jen nkolik dn pochodu, pili od nich poslov s touto e: Germni pr sice prvn nezanaj vlku proti nrodu mskmu, ale tak se nezdrhaj bt se s nm, jsou-li drdni, protoe maj u po pedcch zddn zvyk postavit se na odpor kadmu, kdo vlku zan, busi kdokoli, a nikoli doproovat se. Toto vak pr pece prohlauj: do Gallie pili proti sv vli, vypuzeni z domova. Chtj-li man bt s nimi zadobe, mohou pr bt zase oni jim uitenmi pteli. Bu a jim man pole pidl, anebo nebrn tomu, aby podreli polnost, je si sami z abrali se zbran v ruce. Subm jedin pr ustupuj v prvenstv, a tmi vak se nemohou mit ani nesmrteln bohov. Jinak pr nen u na svte nikoho, koho by nemohli pemoci. 8/ Na to odpovdl Caesar, co uznal na tu chvli za vhodn. e jeho vyznla v ten smysl, e je mu naprosto nemono t s nimi v ptelstv, chtj-li zstat v Gallii. Jednak pr nen sprvn, aby zabrali zem ciz, kdo vlastnho nebyli s to uhjit. Jednak zas nen v Gallii vbec volnch pozemk, je by bez ukivdn jinm mohly bt komu dny, a zvlt tak velikmu mnostv lid. Ale smji pr se, chij-li, usadit v zem Ubi, jejich poselstvo je prv u nho se stnost na Suby a jejich pko a se dost o pomoc. To pr on u pro n na Ubich vyme. 9/ Poslov nato prohlsili, e o tom podaj soukmenovcm zprvu a e se vrt k Caesarovi za dva dny, a si vc rozv. A podali ho, aby zatm nepostupoval ble k nim. Ale Caesar prohlsil, ani v tom e jim neme vyhovt. Ml toti zjitno, e valnou st sv jzdy vyslali ped nkolika dny a do zem Ambivarit za Mosu, aby tam plenili a shnli obil. Soudil tedy, e ekaj na tu jzda a odtud e ty prtahy.

KNIHA IV

O ECE MOSE 10/ eka Mosa vytk z hor Voseg, je le v zem Lingon, pijme u v dolnm toku jedno rnsk rameno, Vakal zvan, vytv pak ostrov Batv a vleje se do Rna ve vzdlenosti nikoli vt ne osmdest mil od Ocenu. Rn pak vyvr na zem Leponci, alpskho to kmene, a v dlouhm toku prudce se val pes zem Nemet, Helvci, Skvan, Mediomatrik, Tribok, Trver, a kdy se bl k Ocenu, dl se ve znan poet ramen a vytv tak mnoho velikch ostrov. Vtinu z nich obvaj divok barbarsk kmeny, z nich nkter se iv jenom rybami a ptami vejci aspo se tak proslch. Pak sti Rn etnmi rameny do Ocenu. VYJEDNVN A JEZDECK BITKA 11/ Kdy u byl Caesar od neptele vzdlen ne vce ne dvanct mil, vrt se k nmu, jak ujednno, jejich poslov. Setkali se s nm na pochodu a prosili snan, aby dle nepostupoval. Kdy toho na nm nedoshli, dali, aby aspo svmu jezdeckmu pedvoji poslal naped vzkaz a zdrel jej od boje. Jim pak aby umonil poslat poselstvo k Ubim. Zaru-li se jim pedci a sent ubijsk psen, pijmou pr i oni prohlaovali nvrh Caesarv. K vyzen tchto vc jen a pr jim d Caesar lhta t dn. Toto vecko, soudil Caesar, m zase jenom ten el, aby se jejich neptomn jzda mohla v t tdenn lht vrtit. Pesto vak jim dal sv slovo, e ten den u nepostoup dle ne tyi mle, a to jet jen pro zsobovn vodou. Tam a pr se ztra k nmu dostav v potu co nejhojnjm, aby mohl o jejich poadavcch rozhoduout. Zatm k velitelm, kte byli se v jzdou naped v pedvoji, pole se vzkazem, aby neptele k boji nevyzvali, a budou-li snad vyzvni sami, aby se k boji nedvali strhnout, pokud by on sm i celm vojskem nepiel ble.

CAESAR

12/ Neptel nemli sice jezdc vc ne osm set ti, kte byli za Mosou opatovat obl, se toti jet nevrtili; jakmile vak zhldli nae, vrhli se rychle na n, tebae jch bylo celch pt tisc, a uvedli je ve zmatek. Nai toti nemli dn obavy, protoe neptelt poslov odeli od Caesara krtce pedtm a na ten den si vydali pm. A kdy nai znovu kladli odpor, seskkali po svm zvyku z kon, opal probodvali naim kon meem odspodu, mnoho naich z kon strhli a ostatn obrtili na tk. A hnali je ped sebou tak poden, e se nezastavili, teprve a dojeli na dohled naeho vojska na pochodu. V t bitv padlo z naich jezdc tyiasedmdest, mezi nimi Piso Akvitnsk, mu z nejstatenjch a z rodiny velmi vzneen. Jeho dd bval krlem svho kmene a nam sentem byl poctn nzvem ptele. Tento Piso jel na pomoc svmu bratru sevenmu nepteli, vytrhl jej z nebezpe, sm vak spadl z rannho svho kon a brnil se, pokud mohl, staten. Kdy obklen a ranami poset klesl, uvidl to z dlky jeho bratr, kter st jm zachrnn ustoupil ji z bojit, pohodl hned kon, vrhl se na neptele a tak padl. PORKA SIPET A TENKTHER 13/ Po tto bitv soudil Caesar, e u nyn nesm ani v slyen pijmat posly, ani vyjednvat s lidmi, kte lstiv a skon podali nejprv za mr a hned nato sami zahjili neptelstv. ekat pak dokonce, a ady neptel vzrostou, a se jejich jzda vrt, pokldal u za hotov nerozum. A znaje dobe vrtkavost Gall, postehoval, jak ve dostoupila u nich vha a moc neptel ji jedinou tou bitvou. A tak soudil, e nesm nepteli ponechat k osnovni novch uskok ani chvileku. Pro toto se tedy rozhodnuv porokoval s legty a kvestorem spolen o svm plnu neoddalovat bitvu u ani o den. A jako na zavolanou dostavili se k nmu do tbora hned nazt rno se stejnou vrolomnost a licomrnost v hojnm potu Germni, vzave s sebou vecky sv pedky i star, jednak pr, aby se omluvili, e se proti mluv a proti vlastnm prosbm pustili vera sami do boje, jednak aby si, pokud mon, uskokem pomohli k njakmu tomu

KNIHA IV

pm. Caesar byl tomu velmi rd, to mu tak sami pili do rukou, dal rozkaz je zadret, sm vyvedl vecky sv sly z tbora a jzd, o n soudil, e je ze verej bitvy stle jete hodn podena, pikzal, aby p voj sledovala hned v patch. 14/ Zdiv trojad ik a vykonav tak rychl pochod osmi mil dorazil k neptelskmu leen dv, ne mohli Germni postehnout, co se dje. Vm pojednou podeni, i rychlost naeho pchodu, i neptomnost svch pedk, nemajce asu ani se uradit, ani chopit se zbran, nevdli samm dsem, co by bylo lpe, zda vsti sv sly ven z tbora proti nepteli, i tbor hjit, i hledat spsu u jen v tku. Jak maj strach, bylo poznat z rynho hluku a zmatenho shonu. I vrazili nai vojci, rozlcen verej jejich vrolomnost, pmo na n do tbora. Kde mohl kdo honem zbra popadnout, kladl naim chvli odpor, tak mezi vozy a zavazadly vozatajstva pustili se do boje. Ale vecko ostatn mnostv eny, dti, nebo Germni se z domova vysthovali se vemi rodinnmi pslunky a s nimi se t pepravili pes Rn, vecko to se dvalo na tk na vechny strany. Caesar poslal jezdectvo k jejich sthn. 15/ Kdy Germni uslyeli ve svm tle kik a vidli to pobjen svch, zahodili zbran, opoutli sv oddly a vytili se ven z tbora. Kdy dobhli na tku k soutoku Mosy a Rna, ztratili vru v monost dalho tku. Nespoet jich tam bylo pobito. Co zbylo, v pekotnm chvatu vrhalo se do eky a hynulo v n zmhno strachem, vyerpnm, dravm proudem. Nai se vrtili do tbora vichni do jednoho ivi a zdrvi, a na pr rannch jednotlivc, a to z boje tak hrozivho, vdy neptel bylo na tyikrt sto a ticet tisc! Tm, je si zadrel v tboe, dovolil Caesar, aby odeli. Oni se vak bli Gall, jejich pole poplenili, e je za trest budou muit a k smrti, a prohlsili Caesarovi, e by rdi zstali u nho. Caesar jim daroval svobodu. PRVN CAESAROVA VPRAVA DO GERMNIE PRO SE CAESAR PRO NI ROZHODL

CAESAR

16/ Skoniv vlku i Germny rozhodl Caesar, e je z mnoha dvod pro nho nezbytn nutno pejt Rn. Z nich byl hlavn ten: Kdy vidl, e se Germni dvaj tak snadno pohnout, aby pichzeli do Gallie, chtl, aby tak oni sami poctili strach o sv vlastn bezpe, a by vidli, e vojsko nroda mskho m slu i odvahu pechzet Rn. Pistoupilo k tomu tak to, e ta st sipetsk a tenkthersk jzdy, kter, jak jsem ji pipomnl, za plenem a pro obil pekroila Mosu a bitvy se nezastnila, uchlila se po porce svch za Rn do zem Sugambr as tmi se spojila. Kdy Caesar poslal k Sugambrm posly se dost, aby mu vydali ty, kte vlkou napadli jeho i Gallii, odpovdli Sugambrov, e panstv mskho nroda kon Rnem. Pokld-li za nesprvn, aby proti jeho vli pechzeli Germni do Gallie, pro pr si osobuje vbec jakou svrchovanou moc nad nm za Rnem?! Ubiov pak, kte jedin z kmen za Rnem poslali k Caesarovi poselstvo, uzaveli a nm ptelstv a dali mu rukojm, ti ho snan prosili, aby jim el na pomoc, protoe pr Subov tce na n dolhaj. Anebo, brn-li mu snad zjmy sttn toto uinit, a pr jen peprav pes Rn aspo vojsko. To pr jim posta zatm ku pomoci a k nadjnmu vhledu do budoucnosti. Takov pr je jmno a povst jeho vojska po porce Ariovistov a po posledn vtzn bitv dokonce a u nejvzdlenjch nrod Germnie, e u slva a ptelstv nroda mskho me jim zaruit bezpenost. A nabzeli mu k peprav vojska pes Rn velik mnostv lod. STAVBA MOSTU PES RN 17/ Ze vech tchto pipomenutch j dvod byl Caesar rozhodnut Rn pejt. Ale pepravovat se na lodch ani nepokldal za dost bezpen, ani se mu to mnil nesrovnvalo nijak s dstojnost jak jeho osobn, tak nroda mskho. A tak, a bylo oividno, e stavba moslu bude nejv obtn pro ku, dravost a hloubku rnskho veletoku, soudil, e ji pece jen mus provst, nebo jinak od pepravy vojska vbec upustit. Rz a postup stavby mostu zadil takto.

KNIHA IV

Dva a dva kly o sle pldruh stopy, na spodnm konci ponkud ve hrot pitesan, o dlce odmovan vdy podle hloubky eky, spojoval plemi tak, aby byly jeden od druhho dv stopy. Tyto dvojice kl spoutl prmovm zazenm k berann do eky, na dn je tam osazoval a beranidlem hluboko zarel, nikoli vak kolmo podle olovnice jako obyejnou mostn jehlu, nbr ikmo a ve sklonu krokv krovu, take se sklnly po proudu eky. Naproti kad takov dvojici stavl, vdy ve vzdlenosti tyiceti stop ne po vod, zase dvojici kl stejn spojovanou, ale ve sklonu proti mocnmu proudu eky. Do tchto protilehlch dvojic zapoutl shora po pnm trmu silnm dv stopy, e zapadal prv do spry odshora k prvn pli. Tyto dvojice byly od sebe rozprny dvma svorami zarenmi na koncch trmu z obou stran. Protoe byly tak rozpnny a v opanm smru zase spnny, byla pevnost mostnho dla takov a celek tak uzpsoben, e m prud se hnal na n npor vod, tm pevnji drela jejch vazba. Tyto mostn pile byly spojovny trmy pes n kladenmi po dlce mostu a ty zase pokrvny nap laovinou a na ni sypanm chrastm. Pesto vsak jest zarel kly do eit, a to, na stran ne od mostu, ikmo proti proudu, aby jeho dravost na sebe pejmaly jako vzpry most podchycujc a s celou stavbou spojen, a jin zase nad mostem v nevelk vzdlenosti od nho, kdy by snad barbai s myslem most poboit poutli po proudu kmeny strom nebo kldy, aby je tyto zbrany odrely, zeslabovaly jejich npor a znemoovaly jim most pokodit. CAESARV VPD ZA RN 18/ Deset dn potom, co se zaalo se svenm dv na stavbu mostu, bylo dlo hotovo a vojsko pevedeno. Na obou koncch mostu zanechal Caesar po silnm strnm oddlu a pospil do zem Sugambr. Mezitm pichzej k nmu poselstva od pemnoha kmen. e daj o mr a ptelstv, odpovd jim s blahovolnou laskavost a ukld, aby mu pivedli rukojm. Sugambrov vak od chvle, co se zaalo se stavbou mostu, byli pichystni na tk a na pobdky tch z Tenkther a sipet, kter mli u sebe, vyklidili u

CAESAR

sv zem, vzali s sebou vechen svj majetek a ukryli se do pustin svch hvozd. 19/ Jen pr dn se zdrel Caesar v jejich zem, vecky vsi i dvorce vyplil, obil na polch poal a pak odthl do zem Ubi. Slbil jim pomoc, budou-li je snad Subov tisknout, a dovdl se od nich toto: Subov, kdy se pomoc zvdnch hldek dovdli, e se stav most, konali, jak u nich zvykem, snm a po nm hned rozeslali posly na vechny strany s vzvou, aby se z hrazench sdli vysthovali, dti, eny a vechen majetek aby ukryli v lesch a vechno zbran schopn mustvo aby se shromdilo na jednom mst. To pr bylo vybrno prv asi uprosted kraj ovldanch Suby. Tam pr se rozhodli vykat pchodu man a svst tam t rozhodnou bitvu. Toto se Caesar dovdl. A protoe u bylo vykonno vecko, pro se rozhodl pejt s vojskem Rn, aby toti Germnm nahnal strachu, aby se pomstil na Sugambrech a Ubie aby zbavil hroziv tsn, usoudil, e za pouhch celkem osmnct dn, je strvil za Rnem, dokzal dosti jak ke slv, tak ku prospchu nroda mskho. I vrtil se do Gallie a most dal strhnout. PRVN PLAVBA CAESAROVA DO BRITNIE VZVDY A ZAJITN TLU 20/ Lta bylo sice u namle, a tebae v tchto koninch pichzv zima asn cel Gallie se toti rozprostr k severu , pesto usiluje Caesar, aby se vypravil jet do Britnie, protoe vdl, e ve vech gallskch vlkch byla odtud naim neptelm poslna vojensk pomoc. A i kdy mu snad pokroil ron doba nedovol vst tam vlku, pece soudil bude pro s velikm uitkem u jen to, pistane-li na ostrov, pozn-li rz obyvatel, zhldne-li krje, pstavy a msta k pistn, vecko vci, je Gallm byly tm neznmy. Ani se tam toti tak hned nkdo nedostane krom kupc, a ani tm nen nic znmo krom pobe a krajin lecch proti Gallii. A tak povolal sice Caesar k sob odevad kupce,

KNIHA IV

nemohl vlak od nich vyzvdt, ani jak je velik ten ostrov, ani kter a jak velk jej obvaj kmeny, ani jak je zpsob jejich vlen nebo jakmi se spravuj dy, ani kter pstavy jsou tam zpsobil pojmout vt mnostv lod. 21/ Dve ne by se pustil do tak odvnho podniku, vyle tam naped s vlenou lod Gaia Volusena, oby toto vecko vyetil. Toho pokldal za zpsobilho k tomu kolu. Ulo mu, aby se k nmu vrtil co nejspnji, a to vecko vyzv a vyptr. Sm a celou svou brannou moc thne do zem Morin, protoe tamodtud bylo nejble pepravit se do Britnie. Sem se tak na jeho rozkaz sjdj lodi odevad ze sousednch kraj i lostvo, kter loni v lt vstavl pro vlku s Venety. Zatm velo ve znmost, co Caesar zaml, a kupci to donesli i do Britnie. Od pemnohch kmen toho ostrova pichzej k nmu poselstva, aby slbila dt rukojm a podrobit se svrchovan vld nroda mskko. Caesar je vyslechne, d jim blahosklonn sliby, vybdne je, aby jen v tom smlen setrvali, a propust je dom. A spolu s nimi pole Commia, kterho po porce Atrebt sm tam ustanovil krlem. Vil si jak jeho statenosti, tak i rozvahy, a pokldal jej za mue, kter je mu vrn oddn. Poval v tchto krajch velik osobn vnosti. Ulo mu, aby navtvil tolik kmen, co jen mu bude mon, aby je vybzel svit se v ochranu nroda mskho a aby jim vydil, e k nim Caesar brzo pijde. Volusenus zhldne poben kraje, pokud ovem mu to bylo mono, nebo z lodi vystoupit a vmsit se mezi barbary se neodvaoval. Za tyi dny se vrt k Caesarovi a pod mu zprvy, co vidl a vyzkoumal. 22/ Zatmco mekal Caesar v tchto krajch, aby si opatil lostvo, pila k nmu poselstva z valn vtiny Morinska, aby se mu omluvili za sv dvj jednni, e se jako barbai a naich zvyk neznal pustili do vlky proti nrodu mskmu, a aby mu slbili, e uin, co jim pike. Caesar usoudil, e mu to pilo zrovna vhod. Neml ani chuti nechvat si neptele v tle, ani monosti vst vlku, kdy ron doba u tak pokroila, ani na konec nesoudil, e by se ml takovmi malikostmi obrat dv a vc ne Britani. Ulo jim tedy

CAESAR

jen znan poet rukojm. Jsou mu odevzdna a Caesar pijal Moriny do ochrany. ODPLUT A PISTN Ml pohromad na osmdest nkladnch lod. Sthl si jich do pstavu, kolik pokldal za dostaten k peprav dvou legi. Krom toho vecky lodi vlen, co jich ml, pidlil po oddle kvestorovi, legtm a prefektm. K tomu pistupovalo jet osmnct nkladnch lod, kter byly osm mil od toho msta zdrovny vtrem, e se nemohly dostat do pstavu. Ty pidlil jzd. Ostatn vojsko poslal pod velenm legt Quinta Tituria Sabina a Lucia Aurunculeia Cotty do Menapijska a do tch kraj Morinska, odkud k nmu nepila poselstva. Legtu Publiu Sulpiciu Rufovi pikzal, aby drel pstav s posdkou, kterou Caesar uznval za dostatenou. 23/ Zadiv toto vecko a dokav se povtrnosti vhodn k plavb, zdvihl tak po plnoci kotvy. Jzd dal rozkaz dojet do toho vzdlenjho pstavu, nalodit se tam a jet za nm. Zatmco oni si vedli ponkud liknavji, dostihl Caesar sm s prvnmi lomi Britnie asi o tvrt hodin denn a spatil tam po vech nvrch okzale rozloen zstupy neptel v pln zbroji. Rz a poloha toho msta byly od prody takov a strm skly sahaly tak tsn k moi, e z vky mohly stely dolett na beh. Usoudiv, e toto msto se naprosto nehod k vyloovn, vykal tam na kotvch do hodiny devt, a by se tam sjely i ostatn lodi. Zatm si svolal k vlen rad legty a vojensk tribuny, vyloil jim, co svdl od Volusena o co si peje mt provedeno. A vyzval je s drazem, aby vecko bylo provdno na pokyn a v pravou chvl, jak si tobo d vlen umn vbec a zejmna na moi, je je pekotn a nestl zvrat sm. Nato dstojnky propustil, a dokav se souasn pznivho vtru i plivu, dal znamen zdvihnout kotvy a plul asi sedm mil dle od toho msta, a pistl s lomi u volnho a plochho behu. BOJ PI VYLOOVN

KNIHA IV

24/ Ale barbai prohldli, co maj man v myslu, poslali naped jzdu a bojovnky na dvojkolch vozech, kterto zbran pouvaj v boji ponejvce, nsledovali hned za nimi s ostatnmi silami a zkoueli tak naim brnit se vyloovat. Byla s tm nesmrn pot pro to, e lodi mohly pro velikost zakotvit jen na hlubin, a vojci, pobe neznal, nemajce ruce voln, prohbajce se pod velikm a tivm bemenem vzbroje, musili zrove seskakovat z lodi, ve vlnobit se pevn postavit i bojovat s neptelem. Ten naproti tomu, bu rovnou ze suchho behu nebo jen pr krok postoupiv do vody, maje vecky dy voln a znaje msto naprosto dokonale, smle si stlel a pobodval jen ostruhou kon, cvien pro takov boj. Nai tm vm postraeni a podobnho boje vbec neznal, nevedli si tak ile a bojech tiv, jak byli zvykli v bojch na zemi. 25/ Jak to Caesar zpozoroval, dal vlenm lodm jejich vnj zjev byl neptelm bodn neobvykl a tak se daly rychleji zvldat podle poteby hned rozkaz, aby popojely trochu zpt od nkladnch lod, dostaly se pak zase rychlm veslovnm kupedu, postavily se k nekrytmu boku neptelovu a odtud aby neptele zahnly a zatlaovaly stelbou z prak, luk i hrubou stelbou samostl. To bylo naim velmi na prospch. Nebo na neptele mocn zapsobil jak vzhled lod, tak pohyb vesel i nezvykl druh samostl. Zastavili se v boji, dokonce trochu couvli, mlo, ale pece. Kdy vak nai vojci pesto jet vhali, zvlt pro hloubku moe, tu praporenk, kter nesl orla dest legie, vzkikl, dovolvaje se boh na pomoc, aby jeho poin pro legii astn dopadl: Seskakujte, soudruzi vojci, nechcete-li orla vydat nepteli! J aspo najisto splnm, m jsem povinen republice a svmu veliteli! Tak vzkiknuv mocnm hlasem, vrhl se z lodi do vody, a orla v ruce, dral se proti nepteli. Tu nai, navzjem se povzbudive, aby nedvali takov hanb dopustit, seskoili z lod vichni jako jeden mu. Kdy je uvidli vojci z nejblich lod, rovn za nimi hned seskkali a u se poutli za neptelem. 26/ Z jedn i ze druh strany se bojovalo oste. Nai vak se pec jen dostvali do velkho zmatku. Nemohli toti ani udrovat ady, ani pevn stanout, ani se dret svho oddlu, nbr jeden z t a druh

CAESAR

z jin lodi, pidruovali se k oddlm, jak se jim prv namanuly. Neptel vak znal vechny brody; kdykoli ze behu spatil nae vyskakovat jednotliv z lodi, pihnal se hned tryskem na konch, napadal je zaten a obrany neschopn, obklioval jednotlivce poetn pevahou, kdeto jin zase z nechrnnho boku vecky pohromad zasypvali stelami. Kdy to Caesar zpozoroval, dal rozkaz osadit pln luny vlench lod i vzvdn plavidla a poslal na pomoc vojky tam, kde kter uvidl v tsni. Jak nai stanuli na such zemi a vichni druzi je dostihli, zatoili na neptele a zahnali ho na tk. Dle ho vak pronsledovat nemohli, protoe nae jzda nemohla dodret smr plavby a dostat se na ostrov. To bylo to jedin, co chyblo Caesarovi k dosavadnmu jeho vlenmu tst. 27/ Jakmile se neptel v boji poraen vzpamatovali z tku, poslali hned k Caesarovi posly o mr. Slbili, e daj rukojm a e uin, co jim pike. Souasn s tmito posly piel i Commius Atrebtsk, jej, jak jsme ve pipomnli, poslal Caesar do Britnie naped. Toho Britanov zajali, hned jak z lodi vystoupil, akoli jim vyizoval vzkazy Caesarovy jako jeho mluv a jednatel, a nadto ho uvrhli do vazby. Te teprve, po ztracen bitv, jej propustili a dajce o mr svedli vinu na lid a prosili, aby lidu bylo odputno pro jeho nerozvnost. Caesar jim vytkl, e zaali vlku bez piny, akoli sami ze sv vle poslali k nmu na pevninu posly a podali o mr. Prohlsi l vak, nerozvnosti e odpout, a uloil jim rukojm. st jich odevzdali Britanov hned, dal, prohlsili, dodaj v nkolika dnech, budou povolna ze vzdlenjch kraj. Zatm nakzali svmu lidu, aby se zas nasthoval zptky do svch ddin. Pedci pak zaali se schzet odevad k Caesarovi a porouet sebe i sv kmeny v jeho pze. BOUE NA MOI A ZHOUBN PLIV

KNIHA IV

28/ Takto si Caesar zajistil mr. tvrt den nato, co piplul do Britnie, vyplulo z hoejho pstavu za mrnho vtru zmnnch osmnct lod, je vezly jezdce. Kdy vuk se blily k Britnii a z tbora je u bylo vidti strhla se nhle takov boue, e jedin z nich nemohla dodret smr plavby, ale e jedny byly uneny opt zptky tam, odkud vypluly, druh zas hnny za velikho nebezpe pro n k dolej sti ostrova, kter je dle na zpad. Tyto lodi vak, kdy pece jen spustily kotvy a byly hned zaplavovny vlnami, musily vyplout na ir moe do ir noci a zamit zpt k pevnin. 29/ Nhodou byl t noci tak plnk. V tu dobu bv v Ocenu nejvt vlnobit. To bylo naim neznmo. A tak souasn zaplavil pliv vlen lodi, kterm Caesar svil pepravu vojska a je dal vythnout na beh, a boue psobila kody na nkladnch lodch, je byly upoutny na kotvch, zmtajc jimi a bijc jednu o druhou. A nai naprosto nemli monost ani na nich slubu dn zastat, ani z behu pispt na pomoc. Znan poet lod ztroskotal. Co zbylo, bylo plavby neschopno . Poztrcely lana, kotvy i ostatn vzbroj. A jinak ani bt nemohlo na cel vojsko padl zmatek, zden. Nebo ani jinch lod nebylo, aby se na nich mohli zptky pepravit, nad vbec nebylo k oprav lod, ani tu nebylo postarno o obil na zimu, protoe obecn se mlo za jistou vc, e se m pezimovat v Gallii. POTLAENA VZPOURA BRITAN VOZN BOJ 30/ Britant pedci, kte se po bitv seli u Caesara, aby vykonali, co jim nakzal, doslechnuve se o tom vem, mli hlavy stle pohromad: vidli, e manm schz jzda, schzej lodi, schz obil. Na mal stav vojska soudili z malch rozmr tbora, kter byl jet o to tsnj, e Caesar pepravil legie bez vozatajstva. Za nejlep proto uznali pustit se do odboje; brnit naim v zsobovn obilm i v jinm dovozu a protahovat vc do zimy, nebo doufali s jistotou, e potou-li tyto vetelce nebo jim zamez nvrat, nikdo u se pt do Britnie nepeplav, aby ji napadl vlkou. A tak

CAESAR

znova se spiknuve zaali se jeden po druhem vytrcet z tbora a svolvat tajn z venkova sv lidi. 31/ Caesar neml sice jet zjitno, co zamlej, pesto vak, soud i z toho, co potkalo jeho lodi, i z toho, e mu Britanov pestali odevzdvat rukojm, ml dvodn podezen, e dojde k tomu, co se vskutku udlo. A proto se zajioval pro vecky ppady. Dval toti denn z pol do tbora dopravovat obil, deva i kovu z lod nejvc porouchanch pouval na opravu ostatnch lod, a eho k tomu bylo jet potebi, dval opatovat z pevniny. A protoe se vojci mli k dlu nejv horliv, dokzal, e ztrativ koneckonc dvanct lod mohl se na zbylch plavit bez zvltnch obt. 32/ Zatm se tedy lodi opravovaly a jedna legie byla to zrovna sedm byla jako obvykle poslna za obilm do pol. Do t chvle nebylo vbec pro myslit na odboj, vdy britant lid se jednak dreli na polch, jednak dokonce dochzeli do naeho tbora. Pojednou tu kohorty majc str ped branami tbora Caesarovi hlsily, e tm smrem, jm odela legie, je vidt neobyejn velik mrano prachu. Caesar se hned domyslil, jak tomu vskutku bylo, e barbai nastrojili nco zcela neekanho, a nadil, aby kohorty, je maj str, se s nm vydaly tm smrem, z ostatnch dv kohorty nastoupily str msto nich a zbvajc a se ozbroj a neprodlen posp za nm. Kdy postoupil od tbora trochu dle, vidl, e jsou jeho lid neptelem tsnni, e mu st odolvaj, e legie sraen neptelem v hust houf je terem stelby ze vech stran. Nebo z toho, e vecko obil na ostatnch dlech bylo poato a e zbv nepoat jedin dl, usoudil neptel, e sem nai pijdou, a v noci se ukryl po lesch. Kdy pak se nai rozptlili po poli, odloili zbra a zabrali se do atvy, vrhl se nhle na n, nco jich pobil, ostatn uvedl ve zmatek, protoe neutvoili pevn ady, a zrove je obklil jzdou a bojovou vozbou. 33/ Zpsob boje no vozech je tento: Zprvu projdj postavenm neptele na vozech vemi smry, stlej pitom z voz a ji pouhm dsem z kon a rachotem kol skoro vdy uvedou jeho ady ve zmatek. Kdy pak vniknou mezi ety jzdy, sesko z vozu a bojuj pky. Vozkov se zatm s vozy z bitvy vzdl a umst je tak, aby

KNIHA IV

bojovnci mli ke svm voln stup, kdy by byli tsnni neptelskou pesilou. Tak osvduj v bitv i pohyblivost jezdc i nepohnutou pevnost pk. A den co den provdnmi pokusy i cvienm dosahuji toho, e na svahu i srzu zastav kon v plnm trysku, v miku e je zmrn v bhu a obrt, e pebhaj po oji, i na jhu e se postav a odtud e se vracej napodiv rychle do vozu. 34/ Tm vm byli nai podeni, protoe ten zpsob boje byl novotou jim neznmou. A tak jim Caesar piel na pomoc prv vas. Nebo jak se objevil, neptel se zastavil, nai se z toho strachu vzpamatovali. Po spnm tom zkroku usoudil, e nen zrovna vhodn chvle, aby drdil neptele k boji a svdl bitvu, zstal v zaujatm postaven a zanedlouho odvedl legie zpt do tbora. Co se toto dlo nai byli vichni pln zamstnni odeli i ti z Britan, kte zbyli na polch. Potom zuily nepetrit po mnoho dn za sebou takov boue, e i nae drely v tboe a i neptele zdrovaly od boje. Zatm barbai rozeslali posly na vecky strany a rozhlaovali svm, jak miziv je hrstka naich vojk, a vykldali, jak skvl se jim naskt monost koistit a zajistit si navdycky svobodu, vyenou-li many z tbora. Takovmto zpsobem sehnali si rychle velik mnostv pchoty i jzdy a pitrhli k naemu leen. 35/ Caesar sice vidl, e dojde zase k tomu, co ze stalo pedel dny, e toti neptel, bude-li odraen, unikne pohromad rychlost. Pesto vak, maje nyn po ruce asi ticet jezdc, kter s sebou pivezl u vzpomenut Commius Atrebtsk, seikoval legie ped tborem k boji. Hned jak k bitv dolo, nemohli u neptel dle snet toku naich vojk a dali se na tk. Nai je pronsledovali tak daleko, kam jim nohy a sly staily, nemlo z nich pobili, vecky dvorce iroko daleko vyplili a pak se vrtili do tbora. NVRAT DO GALLIE 36/ Jet ten den pili k Caesarovi poslov neptelem poslan dat o mr. Caesar jim zdvojnsobil poet rukojm, kter jim u dve uloil, a poruil, aby mu je pivedli na pevninu, nebo nemnil vzhledem k blc se rovnodennosti vydvat se plavbou a chatrnmi

CAESAR

lomi napospas zimn boui. Sm pak dokav phodnho poas, zdvihl kotvy krtce po plnoci. Vecky lodi dorazily astn k pevnin. Ale dv nkladn lodi nemohly doplout s ostatnmi do tho pstavu a byly zahnny trochu jinji. NOV BOJE S MORINY A MENAPII 37/ Kdy asi ti sta vojk vylodnch z tchto dvou lod bylo na pochodu do tbora, zaskoili je z touhy po koisti zprvu ne zrovna velkm potem svch lidi Morinov, kter Caesar vydvaje se do Britnie zanechval uklidnn, a vyzvali je, aby sloili zbra, je-li jim ivot drah. Kdy se vojci brnili utvoive tverhran, sebhlo se na pokik rychle na est tisc lid. Na zprvu o tom poslal Caesar svm vojkm na pomoc vecku jzdu z tbora. Zatm nai vojci odolvali neptelskmu toku, bojovali staten vce ne tyi hodiny a sami utrive jen pr ran pobili znan poet neptel. Kdy pak nae jzda dojela na dohled, zahodili neptel zbra, dali se na tk a velk poet byl jich pobit. 38/ Ptho dne poslal Caesar legta Tita Labiena s legiemi, kter pivezl zpt z Britnie, proti Morinm, kte se dali do odboje. Bainy vak byly vyschl a Morinov nemli kam se utci bain jako toit pouili toti roku pedelho. Padli tedy tm vichni v moc Labienovu. Ale legti Quintus Titurius a Lucius Cotta, kte thli s legiemi do zem Menapi, poplenili vecka jejich pole, poali jim obil a dvorce vyplili, protoe se Menapiov vichni poskrvali v hluboknskch hvozdech. Pak se s legiemi vrtili k Caesarovi. Po zimnch tborech rozloil Caesar vecky legie jen v Belgii. Rukojm z Britnie mu tam poslaly vehovudy dv kmenov obce, ostatn nedbaly a neposlaly. Na psemnou zprvu Caesarovu o tchto vlench inech usnesl se sent, aby se konala dvactidenn slavnost dkvzdn.

KNIHA V

KNIHA V

DRUH PLAVBA CAESAROVA DO BRITNIE PPRAVY K PLAVB 1/ Odchzeje v konsulskm roce Lucia Domicia a Appia Claudia od zimnch tbor do Itlie, jak inval kadoron, d Caesar legtm, je povil velenm nad legiemi, rozkaz, aby za zimu vystavli co mon nejvce novch lod a opravili star. Jejich rozmry a tvar jim pesn ud. Aby se dalo rychle na n nakldat a na beh je vytahovat, d je stavt nco ni, ne jakch se obvykle u ns na moi uv, a to tm spe, e pro ast stdn odlivu a plivu dosahuje tam u Britnie vlnobit men ve, jak znal z vlastn zkuenosti; a tak o nco ir, ne jakch uvme na ostatnch moch, aby mohl na nich pepravovat velk nklady a mnostv soumar. Nad, aby vecky tyto lodi byly rychl lodi veslov, k emu mnoho pispv prv mal vku, Ve potebn k jejich vstroji pike dopravovat z Hispnie. Sm pak, skoniv krajinsk soudy v Pedn Gallii, odebere se do Illyrika, protoe slyel, e pomezn kraje tto provincie trp plenem a loupenmi njezdy Prst. Kdy tam piel, nad kad obci postavit urit poet vojska a ur jim sraz na stanovenm mst. Na zprvy o tom polou k nmu Prstove poselstvo, aby mu vysvtlilo, e nic z toho se nestalo z usnesen obce; a prohls, e jsou hotovi na vechen zpsob odinit vecka pko. Caesar vzal jejich rozklad na vdom, ulo jim rukojm a poru, aby je pivedli do urit lhty. Jasn vak jim d na srozumnou, e bude sthat jejich kmen vlkou,

CAESAR

nedodr-li lhty. Rukojm byla podle rozkazu vas pivedena a Caesar ustanov rozhod mezi obcemi, aby kodu odhadli a stanovili nhradu. 2/ Vydiv tyto vci a skoniv krajinsk soudy, vrt se Caesar do Pedn Gallie a odtud se vyprav k vojsku. Kdy tam dorazil, obejde si vecky tbory a shled, e vojci, a mli velk nedostatek veho potebnho, maj s jedinenou pl zcela vystrojeno na est set lod toho druhu, o nm jsme ve vyloili, a dvacet osm lod vlench a e neschz mnoho do toho, aby mohly bt v nkolika mlo dnech sputny na moe. Pochvl vojky i ty, kdo prce vedli, vylo, co jet by rd vidl provedeno, a d rozkaz, aby se vecky lodi sjely k pstavu Iciu, protoe m zjitno, e odtud je peplavba do Britnie nejpohodlnj, asi ticet mil plavby od pevniny. Pro posledn prce zanech tolik vojska, kolik se mu zdlo sdostatek. UKLIDNN TRVER Sm pak se tymi legiemi k boji pohotovmi, bez zavazadel a s temi sty jezdci thne do zem Trver, protoe ani nechodili na snmy, ani neplnili rozkazy a Germny za Rnem pr jen pobuovali. 3/ Kmen Trver je z cel Gallie daleko nejsilnj jezdectvem, m i siln sbory p, a jak jsme u pipomnli, sah a k Rnu. V tomto kmeni zpolili mezi sebou o prvenstv dva velmoi, Induciomarus a Cingetorix. Jeden z nich, Cingetorix, jakmile velo ve znmost, e piel Caesar s legiemi, hned Caesara navtvil, ujistil ho, e on sm i vichni jeho pvrenci setrvaj vrn v posluenstv, e nezrad ptelsk svazek s nrodem mskm, a upozornil, co se dje u Trver. Naproti tomu Induciomarus zaal hned stahovat jzdu i pchotu a zejm se poutt do vlench pprav, kdy byl dve ty, kdo pro tvj vk nebyli boje schopni, ukryl v Arduenskm lese, kter se v nesmrn rozloze thne stedem trverskho zem od eky Rna a po zem Rm. Kdy vsak nkte pedci toho kmene pili k Caeearovi jednak po pkladu Cingetorigov, jednak pestraeni pchodem naeho

KNIHA V

vojska, a zaali ped nm soukrom rozkldat sv osobn zjmy, protoe pr pro kmen nic dlat nemohou, pole Induciomarus z obavy, e ho vichni opust, k Caesarovi tak poselstvo; sm pr se proto nechtl vzdlit od svch a pijt k Caesarovi, aby tm snze udrel kmen v poslunosti a aby prost lid z nerozumu nco neprovedl, kdy by se vecka lechta vzdlila. Takto pr m kmen ve sv moci; dovol-li Caesar, pijde pr k nmu do tbora a poru osud svj i osud kmene jeho ochran. 4/ Caesar sice rozuml dobe, pro mu tohle Induciomarus vzkazuje a co ho odrazuje od pvodnho jeho myslu, pesto vak ho vyzval, aby se k nmu dostavil se dvma sty rukojmmi, protoe se nechtl dt pinutit, aby strvil lto v Trversku, kdy u ml ve pipraveno k vlce v Britnii. Kdy mu Induciomarus rukojm pivedl, mezi nimi vlastnho syna a vecky sv pbuzn, pokud si j e Caesar jmenovit vydal, upokojil Induciomara a povzbudil ho, aby mu jen zstval vrn. Pesto vak si k sob sezval i treversk pedky a zskval je, kadho zvl a oddlen, pro Cingetoriga. Jednak si uvdomoval pln, e si toho Cingetorix od nho zasluhuje, jednak soudil, e mnoho zle na tom, aby mezi svmi poval co nejvt vnosti mu, o jeho nevedn oddanosti se pesvdil Induciomarus tce nesl, e k tomuhle dolo a e tak jeho obliby a vlivu u soukmenovc ubv, a byl-li u pedtm neptelsky zaujat proti nm, vzplanul ted v rozhoen nad tm vn jet o mnoho vt. KONEC DUMNORIGA HAEDUJSKHO 5/ Takto uspodav pomry v Trversku, pithl Caesar s legiemi k pstavu Iciu. Tam se dov, e edest lod vystavnch v zem Meld, zahnno bou, nemohlo dodret smr plavby a vrtilo se zase tam, odkud vyplulo. Ostatn nael pohotov vyplouti a s plnou vstroj. Tak jzda se tam shromdila z cel Gallie v potu ty tisc a pedci ze vech kmen. Caesar byl rozhodnut nechat z nich v Gallii jen zcela mlo tch, o jejich vrnosti byl zcela pesvden, ostatn

CAESAR

vzt s sebou jako rukojm, protoe se obval nepokoj v Gallii, a bude mimo ni. 6/ Spolu s ostatnmi byl tam Dumnorix Haedujsk, o nm jsme mluvili ji dve. Toho pedevm se rozhodl vzti s sebou, protoe dvno u v nm poznal vnivho pevratnka, vldychtivce, ctidostivce, jeho slovo m v Gallii svou vhu. Nadto jet vyslovil se kdysi Dumnorix ve shromdn Haedu, e je mu Caesarem nabzena krlovsk moc nad kmenem Haedu. Ten jeho vrok nesli sice Haeduov tce, ale poslat k Caesarovi posly, aby s e proti tomu ohradili nebo se doproovali uputn od vci, toho se pec jen neodvaovali. e se to skuten zbhlo, ml Caesar zjitno od svch hostinnch ptel. Dumnorix se zprvu vemon snail uprosit Caesara, aby mu bylo dovoleno zstat v Gallii, jednak pr se moe boj, nejsa plavb zvykl, jednak pr tak tvrdil brn mu v tom nboensk rozpaky. Kdy vak vidl, e se mu to vytrvale odpr, a kdy u nadobro ztratil nadji, e eho doshne, poal popouzet gallsk pedky, brt si je jednotliv stranou a mluvit do nich, a zstanou na pevnin. A strachu jin nahnl! M pr to svj dobr dvod. e je Gallie zbavovna veker lechty. Toto pr m Caesar tajn v plnu: Vecky ty, je pec jen se ostch zabt ped oima Gallie, pevst do Britnie a tam je od pravit. Ostatnm se zavazoval svm slovem, od nich zas vymhal psahu, e to, co uznaj pro Gallii za prospn, budou provdt po spolen rad. O tom o vem tajn podvali Caesorovi zprvy mnoz a mnoz. 7/ Caesar byl tedy o cel vci dobe spraven. Protoe vak ml haedujsk kmen v neobyejn cti a vnosti, rozhodoval se pro to, e Dumnoriga nutno dret v mezch a stj co stj ho odstrait. Protoe vak tak vidl, e jeho vzpurn nerozvnost zachz pli daleko, musil se postarat, aby nemohl nijak ukodit jemu Caesarovi nato sttu. A tak nucen zdret se na tom mst asi ptadvacet dn, protoe vyplout brnil vtr Corus, vanouc v tch koninch obvykle po znanou st roku, staral se, aby drel Dumnoriga v poslunosti, pitom vak aby znal vecky jeho zmry. Konen dokav se pece pzniv povtrnosti d rozkaz, aby se naloovala pchota i jzda. Zatmco pozornost vech byla zaujata naloovnm, vytrcel se

KNIHA V

Dumnorix s haedujskou jzdou poznenhlu z tbora, ani Caesar o tom co vdl, a pak se pustil k domovu. Dostav o tom hlen zastav Caesar hned vyplut a nechav veho jinho vyle znanou st sv jzdy stihat ho a nake pivsti ho zpt. Bude-li se vzpouzet nsilm a neposlechne vyzvn, budi utracen. Soudil toti, e lovk, kter nedbal rozkaz, kdy byl Caesar v Gallii, neprovede nic rozumnho, a bude Caesar mimo Gallii. Dumnorix pak vskutku vyzvn k nvratu, zaal se stavt na odpor, odrel kadho sm maje zbra v ruce, dovolval se pomoci svch vrnch, co chvli vykikuje hlasit, on e je svobodn syn svobodnho kmene. Tu ho jezdci podle rozkazu obstoup a usmrt. Ale jzda haedujsk se cel vrt k Caesarovi. ODJEZD A PISTN 8/ Dumnorix byl vyzen. Na pevnin nech Caesar Labiena s temi legiemi a dvma tisci jzdy, aby steil pstavy a dil zsobovn, aby ml v patrnosti, co se dje v Gallii, a aby o tom, co init, samostatn rozhodoval podle chvle o okolnost. Sm pak vyplul se zpadem slunce s pti legiemi a se stejnm potem jzdy, jak zanechval na pevnin. Za mrnho jihozpadnho vtru dostal se na voln moe, asi o plnoci vsak vtr ustal, take Caesar smr plavby nedodrel. Proudem stren pilil daleko, shledal na svit, e Britnie zstala po lev ruce za nm. Pak zase vyuvaje zmny odlivu v pliv plavil ae po nm a dal usilovn veslovat, aby dostihl t sti ostrova, kde je nejlpe pistt, jak poznal pedel lto. Pi t plavb zaslouila nadmru chvly udatnost vojk, kte neochabujce v namhavm veslovn nezstvali na dopravnch plavidlech s plnou zt pozadu za vlenmi lomi. Asi o polednch pistly u k Britnii vecky lodi. Nikde tam vak nebylo vidt neptele. Ale jak pozdji zvdl Caesar od zajatc, sely se tam sice mohutn ozbrojen zstupy, byly vsak podeny tm mnostvm lod, jich se tam objevilo najednou vc ne osm set, potaje v to i lodi losk a soukrom, jak si je ten i onen dval

CAESAR

stavt pro sv pohodl. I sthly se z pobe a ukryly se vce po vinch. PRVN BOJE S BRITANY 9/ Caesar vojsko vylodil a vybral msto vhodn pro tbor. Kdy se od zajatc dovdl, kde se neptelsk sbory usadily, nechal u moe deset kohort a ti sta jezdc lodm na ochranu. Pak se vydal jet o tet hldce sa neptelem, o lodi nemaje pli obavy, protoe je zanechval na kotvch u pobe stoupajcho jen povlovn a nadto pehlednho. Velitelem ochrannho oddlu i lodi uinil Quinta Atria. Sm jet v noci postoupil asi dvanct mil a ml neptelsk sbory na dohled. Britanov, postoupive s jzdou a bojovmi vozy k ece, zaali z vyho svho postaven brnit naim v postupu a dvali se do boje. Odraeni na jzdou ukryli se v lesch, dostihnuve msta znamenit opevnnho od prody i rukou lidskou, kter mli patrn ji div pipraveno pro hoj s neptelem domcm. Nebo vecky vchody mlo to hradit taraseny zseky hojnch kmen. Sami z hout les jen tu a tam metali kop a naim jen brnili vniknout do opevnn. Ale vojci sedm legie si vytvoili ze tt elv kryt, jm chrnni vyhzeli nsep a po zseky, zmocnili se hradit a neptele vyhnali z les, majce sami jen nco mlo rannch. Ale dle neptele na tku pronsledovat Caesar zakzal, jednak e s rzem kraje nebyl obeznmen, jednak e ubhla ji znan st dne a e chtl, aby vybylo dost asu na budovn tbora. 10/ Ptho dne rno poslal Caesar pchotu i jzdu ve tech proudech na vpravu, aby pronsledovali uprchlky. Nai urazili ji znan kus cesty a bylo z nich vidt u jen posledn v zadnm voji. Vtom pijedou Caesarovi jezdci od Quinta Atria se zprvou, e se v noci pedtm strhla hrozn boue, tm vecky lodi e jsou porouchny a vreny na beh, protoe je ani kotvy, ani lana neudrela, ani lodnci a kormidelnci nemohli odolat jejmu nporu. Tak pr z toho, jak na sebe lodi narely, utrply vnou pohromo. 11/ Na tyto zprvy d Caesar odvolat vyslan oddly pch i jezdc, rozke klsti na pochodu odpor neptelskm tokm, sm se vrt k lodm. Tam se pesvd na vlastni oi, e vecko je tm

KNIHA V

tak, jak o tom byl zpraven posly i psemn, tak toti, e na tyicet lod je sice ztraceno, ale ostatn, jak se zd, pec jen mohou bt opraveny, i kdy s velkm silm. I vybere z legi emeslnky, z pevniny d povolat dal. Dope Labienovi, aby se svmi legiemi vystavl lod co mon nejvce. Sm pak, a si vc dala mnoho prce a nmahy, pece uznal za nejv zhodno vythnout vecky lodi na beh a spojit je s tborem spolenm opevnnm. Na tom strv asi deset dn neperuuje prce vojk ani v noci. Kdy ml lodi na beh vytaeny a tbor i s nimi vborn opevnn, zanech na ochranu lod stejn mnoho vojska jako prve a sm se vyd zase tam, odkud se vrtil. Kdy tam piel, byly tam u odevad shromdny jet vt brann sly Britan a nejvym velenm i zenm vlky byl spolenm rozhodnutm poven Cassivellaunus. Jeho zem dl od pmoskch kmen eka zvan Tamesis, vzdlen od moe asi osmdest mil. Dve bvaly mezi Cassivellaunem a ostatnmi kmeny stle vlky. Ale n pchod znepokojil Britany tak, e tomuto mui svili zen cel vlky a nejvy velen. POPIS BRITNIE 12/ Vnitrozem Britnie je obvno lidem, kter podle stnho podn o sob tvrd, e je praobyvatelem ostrova. Pmosk kraje pak obvaj kmeny, kter tam pily z Belgie za lupem a za vbojem. Ty si skoro vesms podruj jmna kmen, z kterch tam pily, po vbojn vlce zstaly a daly se na obdlvn pdy. Lidnatost je tam nesmrn, dvorc gallskm skoro pln podobnch velmi husto, dobytka neobyejn hojnost. Minc uvaj bu z mdi, nebo ze zlata raench nebo msto minc prut eleznch urit pezkouen vhy. Vyskytuje se tam ve vnitrozem cn, v pmoskch krajch elezo, ale je ho mlo. M se jenom dov. Dv je tu veho druhu jako v Gallii krom buku a jedle. Jst zajce, slepice a husy nemaj dovoleno. Chovaj je vak pece ze zliby, pro radost. Podneb je tam mrnj ne v Gallii, mrazy n e tak tuh.

CAESAR

13/ Ostrov m podobu trojhelnka, jeho jedna strana le proti Gallii. Jedcn cp pi tto stran, kter le u Cantia, kde pistvaj skoro vecky lodi z Gallie, smuje k vchodu, dolej cp k jihu. Tato strana se thne do dlky asi pti set mil. Druh strana le proti Hispnii a na zpad. Na t stran le ostrov Hibernia, o polovici men, jak se soud, ne Britnie, ale plavba tam trv stejn dlouho jako z Gallie do Britnie. V polovici tto drhy le ostrov jmnem Mona. Krom toho, jak za to maj, le proti tto stran roztroueno mnoho mench ostrov. O nich psali nkte, e tam kolem zimnho slunovratu trv noc nepetrit ticet dn. Vyptvali jsme se na to, nieho vak takovho jsme se nemohli dopdit, ledae jsme vidli z pesnho men na vodnch hodinch, e tam jsou noci krat ne na pevnin. Dlka tto strany je podle mnni obyvatel sedm set mil. Tet strana je proti severu. Proti n nele dn zom. Ale jeden jej cp smuje nejvc ke Germnii. Tato strana je pr dlouh osm set mil. A tak m cel ostrov v obvodu dva tisce mil. 14/ Daleko nejpokroilej ze vech jsou obyvatel Kantia, kterto kraj le cel pi moi. Ti se zpsobem ivota neli mnoho od Gall. Obyvatel vnitrozem vtinou nepstuj obil, nbr se iv mlkem a masem a odvaj v koiiny. Vichni Britanov se vak natraj barvivem z borytu, kter barvi na tmavomodro, a o to je pohled na n v boj hroznj. Vlasy nos dlouh a hol se cel krom hlavy a hornho rtu. Skupiny po desti, po dvancti much mvaj eny mezi sebou spolen, a to zejmna brat s bratmi a otcov se syny. Ale co se z jejich en narod, pokld se vdy za dt toho, do jeho domu byla matka, jet panna, jak k prvnmu svmu mui doprovozena ve svatebnm prvodu za manelku. DAL BOJE V BRITNII 15/ Neptelt jezdci a bojovnci na vozech se prudce srazili v boji s naimi jezdci hned na pochodu. Nai vak pesto vude podreli vrch o zahnali je do les a do kopc. Ale e jich pi tom znan poet pobili, pustili se pli bojechtiv za nimi a utrpli nejednu ztrtu i na svch. Na njakou chvli dali neptel od boje

KNIHA V

pokoj. Kdy vak nai proto v ostraitosti nadobro polevili a zabrali se do vstavby tbora, vyrazili nhle z les, pepadli oddly rozloen na stri ped tborem o dolo k prudkmu boji. Caesar poslal naim na pomoc dv kohorty, a to po prvn ze dvou legi. Tebae se kohorty postavily v zcela nepatrn vzdlenosti od sebe, prorazili neptel velmi odvn mezerou uprosted mezi nimi, podsive nae novm zpsobem boje, a sthli se zase odtud beze ztrt. Toho dne padl vojensk tribun Quintus Laberius Durus. Neptel byl zahnn, teprve a bylo poslno na pomoc vce kobort. 16/ Z celho tohoto zpsobu boje bojovalo se vem na och a ped tborem vysvitlo jasn, e nae pchota je proti nepteli toho druhu pro thu sv vzbroje mn zpsobil, protoe ani nen s to sthat neptele na stupu, asi si netrouf uvolnit se trochu od svch oddl. Jzda pak zpas v bitv jen za velikho ohroen, protoe neptel ustupuje obyejn dokonce se zludnm, myslem, a kdy nae jezdce dostane ponkud od legi, sesko z vozu a pky svd boj, pro nae nerovn. Zato pravideln boj jezdeck jezdec proti jezdci pin jak ustupujcmu, tak sthajcmu docela stejn nebezpe. Nadto jet nebojovali Britanov nikdy shlukl v hustm houfu, nbr porznu a ve velkm rozptylu, zlohy mli rozestaven po stanovitch, jedni druh postupn vystdvali a sv a erstv nastupovali za vyslen. 17/ Nazt zaujali neptel postaven daleko od tbora po kopcch, zaali se ukazovat jen tu a tam a vydraovat nae jezdce k boji slabji ne pedel den. Ale v poledne, kdy Caesar poslal ti legie a vekeru jzdu za velen legta Gaia Trebonia opatit pci, pihnali se nhle na pcovnky se vech stran, a to tak, ze necouvali ani ped legiemi pochodujcmi v bitevnm tvaru. Nai na n vyrazili prudkm tokem, zahnali je a neustali za nimi postupovat, a kdy jzda, ctc se zajitna legiemi, je vidla stle za sebou, hnala neptele prkem ped sebou. Znan poet z nich pobila a nedala nepteli ani se sebrat, ani zastavit nebo s bojovch voz seskkat. Hned po tto porce a pmo na tku rozprchly se ze vech konin shromdn pomocn sbory do svch domov. A od t doby

CAESAR

se u nikdy s nmi neptel v Britnii nebil svou brannou moc sjednocenou v plnm potu. CAESAR THNE DO NITRA BRITNIE 18/ Caesar dobe rozpoznal, co neptel zaml, a vedl vojsko k ece Temi do zem Cassivellaunova. Ta eka se d pebrodit na jednom jedinm mst, a to jet s obtemi. Kdy tam dorazil, zpozoroval, e na protjm behu eky jsou k boji seikovny velik sly neptel. Beh pak byl zajitn zahrocenmi kly zaraenmi na jeho kraji a kly stejnho druhu zaraen do nho dna pod vodou zakrval vodn proud. Toto maje zjitno z vpovd zbh a zajatc, poslal Caesar naped jzdu a legim dal rozkaz nsledovat ji hned v patch. Ale vojci se hnali pes vodu, a jim z n nla jen hlava, dokonce tak rychle a prudce, e neptel nporu legi a jzdy nemohl odolat, vyklidil cel beh a dal se na tk. 19/ Cassivellaunus se vzdal, jak jsme u dve vyloili, veker nadje na spch v otevenm zpase, propustil vt st vlench sil a ponechav si jen asi tyi tisce voznch bojovnk sledoval pozorn nae pochody, drel se vdy trochu opodl cesty, ukrval se v mstech, tko dostupnch a lesnatch, a zvdl-li, kterm krajem pothneme, dval tam dobytek i lidi shnt z pol do les. A kdykoli si nae jzda vyrazila do kraje, aby si hezky nevzan zadrancovala a poplenila, poutl na ni z les, kde znali kadou cestu, kadou stezku, sv bojovnky na vozech, utkval se s na jzdou k velkmu jejmu nebezpe a tm postrachem ji odvracel od toho, aby si zajdla pli daleko a iroko. Nezbvalo, ne aby ani Caesar nedovoloval svm jezdcm pli se vzdalovat od hlavnho voje legi a aby se kodilo nepteli plennm pol a vypalovnm vs jen tolik, kolik staili podit vojci legi pi svm namhavm pochodu. 20/ Zatm polou Trinovant, kmen v tch koninch skoro nejmocnj, k Caesarovi poselstvo a slibuj, e se mu vzdaj a vypln jeho rozkazy. Z toho kmene piel u ped asem k Caesarovi na

KNIHA V

pevninu dt se mu pod ochranu mladik Mandubracius. Jeho otec Inianuveticius bval krlem toho kmene a byl Cassivellaunem zbaven ivota. Mandubracius sm unikl smrti jenom tkem. Nyn pros poselstvo Caesara, aby Mandubracia uchrnil Cassivellaunovy nsilnosti a poslal jim ho dom, aby kmen vedl a ml i nejvy moc vojenskou. Caesar jim ulo tyicet rukojm a pro vojsko obil a Mandubracia jim polec. Trinovant vyplnili rychle pkazy a poslali v plnm potu rukojm i dan obil. 21/ Kdy Caesar Trinovanty takto ochrnil ped Cassivellautiem a nadto zabrnil, aby se jim jeho vlastn vojci mstili njakm pkom, poslaj poselstva k Gaesarovi a vzdvaj se mu jedni za druhmi, Cenimagnov, Segontikov, Ankalit, Bibrokov, Kassov. Od nich se dov, e nedaleko odtud, kde prav stoji, je hradit Cassivellaunovo, chrnn lesy a bainami. Je pr tam shromdno znan mnostv lid i dobytka. Hraditm pak oppidum Britanov zvou, kdy neproniknuteln hout nedostupnho hvozdu ohrad jet hradbou a pkopem a tam se pak hromadn uchyluj ped vpdem neptel. Tam thne Caesar s legiemi. Najde msto znamenit opevnn od prody i lidskou rukou. Pesto se hned pust do jeho dobvn ze dvou stran. Odporem ns neptel zdrovali jenom krtko. Pak a tok naich vojk nesnesli a vytili se a hradit jinou stranou ven. Nalo se tam velk mnostv dobytka. Na tku bylo mnoho lidi pochytno a pobito. NVRAT K LODM A ODJEZD DO GALLIE 22/ Zatmco se toto dalo v tchto koninch, pole Cassivellaunus do Kantia posly s rozkazem, aby tamn krlov shromdili vecka sv vojska a s nimi se znenadn oboili na n lodn tbor a hledli ho dobt. Kantium, jak jsme u prve pipomnli, lez pi moi a tm krajm tam vldli tyi krlov, Cingetorix, Corvilius, Taximagulus a Segovax, Kdy tito pitrhli k tboru, uinili nai vpad, mnoho jich pobili, zajali dokonce i urozenho vdce Lugotoriga a sthli se beze ztrt zas do tbora.

CAESAR

Na zprvu o tto bitv, utrpv u tolik pohrom, maje sv zem zpustoeno, a hlavn zdrcen odpadnutm tolika kmen, pole Cassivellaunus za prostedkovn Atrebta Commia k Caesarovi poselstvo, aby nabdlo, e se mu chtj vzdt. Caesar se u pedtm rozhodl pezimovat v Gallii, oekvaje tam kadou chvli njak nepokoj. Lta tak u mnoho nezbvalo a vidl, e by se ten zbytek mohl v Britnii snadno promarnit. I ulo jim rukojm, ur, jak vysok poplatek m Britnie nrodu mskmu ron platit. A Cassivellaunovi zake co nejpsnji, aby nekodil Mandubraciovi ani Trinovantm. 23/ Jakmile Caesar pijal rukojm, odvede vojsko zptky k moi. Lodi najde opraveny. Spust je na moe, a e jednak ml velik mnostv zajatc, jednak za on boue vzalo za sv nco lod, rozhodl se pepravit vojsko na dvakrt. A takov byl prbh pepravy. Z tak velikho potu lod pi tolika plavbch nedolo ani letos, ani loni k ztrt jedin lodi dopravujc vojsko; ale z tch, kter mu byly przdn poslny z pevniny zpt, a to i z tch, kter vylodily vojky prvn pepravy, i z tch, je pozdji vystavl v potu edesti Labienus, jen tu a tam nkter doshla urenho pstavu, ostatn byly tm vecky zahnny zptky. Kdy na n Caesar hodnou dobu marn ekal, musit z nouze, aby mu ron doba plavbu vbec neznemonila rovnodennost toti se kvapem blila vojky hezky stsnat na lodch, pokud byly po ruce. Hned nato nastala pohoda naprosto klidn, a a zdvihl kotvy teprve potkem druh hldky, pistl astn na pevnin u za svtni, doraziv se vemi lomi beze ztrt a beze kody. ZNIEN KOHORT SABINOVCH AMBIORIGEM ROZLOEN ZIMNCH TBOR 24/ Lodi dal Caesar vythnout na beh a svolal obecn snm gallsk v Samarobrv. Toho roku se v Gallii pro velk sucha obil urodilo hodn slab. Byl proto nucen rozmstit vojsko po zimnch tborech jinak ne minul lta a pidlit legie po vce kmenech.

KNIHA V

Jednu z nich pidlil legt Gaiu Fabiovi, aby ji odvedl do Morinska, drahou Quintu Ciceronovi do Nervijska, tet do Esuvijska Luciu Rosciovi; tvrt pikzal pezimovat s Titem Labienem v Rmsku na pomez Trverska; ti umstil v Belgiu pod velenm kvestora Marka Crassa a legt Lucia Munacia Planka a Gaia Trebonia. Jednu legii, kterou sebral teprve nedvno v Zapd, a pt zkuenjch kohort poslal do zem Eburn, kte sdl valnou vtinou mezi Mosou a Rnem a byli tehdy pod vldou Ambioriga a Catuvolka. Velen nad tmito vojny pikzal legtm Quintu Tituriu Sabinovi a Luciu Aurunculeiu Cottovi. Takovmto rozloenm legi, soudil Caesar, nejsnze odpome hrozcmu nedostatku obil. Pesto vsak zimn tltory vech tchto legi krom t, kterou pod velenm Lucia Roscia poslal do kraje nejv pokojnho, klidnho, nebyly vzdleny jeden od druhho vce ne njakch sto mil. Sm se rozhodl zstat zatm v Gallii, pokud mu nebude hleno, e jsou kad, kde j pikzno, a e m zimn tbor vybudovn. 25/ V Karnutsku il mu velmi vzneenho rodu, Tasgecius jmnem, jeho pedkov bvali ve svm kmeni krli. Tomu dopomohl Caesar zase k dstojenstv pedk pro jeho statenost a pro jeho oddanost Caesarovi osobn, protoe mu Tasgecius ve vech vlkch prokazoval zvlt dobr sluby. Tet rok u byl krlem, osobnch neptel ml mnoho a ti se svou nevraivost netajili. A tak Karnutov Tasgecia z kmene vyhostili a z nvodu tch odprc, zavradili. Zprva o tom se donese k Caesarovi. Protoe do vci bylo zapleteno pli mnoho lidi, ml obavu, aby na jejich popud neodpadl cel kmen. I d Luciu Plankovi rozkaz, aby se svou legi thl rychle z Belgia do Karnutska a tam aby pezimoval. A ty, jejich ast na Tasgeciov zavradn zjist, aby zatkl a poslal k nmu. Mezitm dostal Caesar hlen ode vech legt a kvestor, jimi svil legie, e dorazili do msta svho pezimovnl a e tboit pro zimn leen je u opevnno. NSTRAHY AMBIORIGOVY

CAESAR

26/ Asi za trnct dn po pchodu vojska do zimnho tbora vyel pojednou od Ambioriga a Catuvolka potek vzpoury a odboje. Pozdravili sice na hranici svho krlovstv Sabina a Cottu, dali se jm k slubm, i obil dodali do tbora. Pak vak na popud posl Induciomara Trverskho soukmenovce rozjtili, pepadli nhle Sabinovy vojky poslan rubat devo a pitrhli s mohutnou brannou moc dobvat tbora. Nai se rychle chopili zbran, osadili val a vypustive z jedn strany hispnskou jzdu podreli v jezdeck bitv vrch. Neptel pozbyl nadje na spch, sthl se zpt a nechal dobvn. Pak se dali po svm zvyku do voln, aby nkdo z naich z tbora vyel k rozmluv. Maj pr, co by v zjmu jedn i druh strany rdi ekli, a doufaj pr, e by se tm spory mohly urovnat. 27/ Vskutku je k nim k rozhovoru posln ryt msk Gaius Arpinius, dvrn ptel Tituriv, a Quintus Iunius, Hispn jaksi, kter ji dve dochz val k Ambiorigovi jako Caesarv posel. A k tm mluvil Ambiorix takto: Rd pr piznv, e osobn je Caesarovi nesmrn zavzn za veckyky projevy blahovoln jeho pzn, za to, e jeho zsluhou byl zprotn poplatku, kter platval svm Atuatukm, i za to, e mu Caesar dal vrtit i vlastnho jeho syna i syna bratrova, je oba dostali Atuatukov jako rukojm, ale nakldali s nimi jako s otroky a zajatci. Pokud pak jde o pokus dobt tbora, tak to pr neprovdl ani z vlastnho rozhodnut, ani z vlastn vle, nbr donucen k tomu soukmenovci. A vbec pr jeho vladask moc je toho druhu, e li d m nad nm nemn pravomoci ne on nad lidem. Jeho eburnsk kmen se pak pr poutl do vlky jenom proto, e se nhlmu spiknut gallskmu ani nemohl vzept. Me pr to snadno prokzat u jen svou malomoci. Nen pr do t mry nezkuen, aby se odvaoval doufat, e msk nrod bude zdoln jeho pr houfci. Ale takto pr spolen rozhodla cel Gallie: pro pepaden vech zimnch tbor Caesarovch je pr stanoven tento den, aby dn legie nemohla druh pijt na pomoc. Jako Gallov nemohli pr snadno Gallm odkat, zejmna kdy tu zejm bylo rozhodnuto vrtit zase vem svobodu.

KNIHA V

A protoe svm soukmcnovcin vyhovl u jako vlastenec, m pr nyn zase na zeteli, m je povinen Caesarovi za jeho blahovolnou podporu: vyzv pr, snan pros Tituria jako hostinn ptel, aby myslil na zchranu svou i svch vojk. Velik zstupy germnskch oldk pely pr Rn. Ve dvou dnech jsou pr tu. Na nich pr na manech samch je rozhodnout, ctj-li, dve ne to zpozoruj soused, vyvst vojsko ze zimnho tbora a dovst je bu k Ciceronovi, nebo Labienovi, i nich jeden je od nich asi padest mil, druh nco vce. Sm pr jim slibuje a dotvrzuje psahou, ie jim d bezpen prchod vlastnm zemm. in-li tak, hled pr jednak prospchu svho kmene, protoe jej zbavuje bemene zimnho tbora, jednak se odvduje Caesarovi za to, co pro nho Ambioriga uinil dobrho. Po t ei Ambiorix odejde. 28/ Arpinius a Iunius podaj legtm zprvu o tom, co slyeli. Pekvapujc ta zprva uvedla legty ve zmatek. Tebae to kal neptel, pec jen soudili, e se to nesm pejt bez povimnut. A nejvce na n psobilo to, e se sotva dalo vit, e by si byl bezvznamn a nepatrn kmen Eburn sm od sebe troufal napadnout vlkou nrod msk. A tak pedlo vc vojensk rad. Tam pak se hned objev v nzorech mezi nimi velk rozpor. Lucius Auruneuleius a pemnoho vojenskch tribun i setnci prvnho stupn soudili, e se nem nic podnikat ukvapen, ani odchzet z tbora bez rozkazu Caesarova. Dokazovali, e v opevnnm zimnm tboe mono odolvat sebevtm zstupm Gall i velikm silm Germn. Dosvduje pr to nepopirateln skutenost, e hned prvn tok neptelsk odrazili velmi staten, a nadto jet zpsobili nepteli velk ztrty. Nedostatkem obili netrp. A zatm pr jim dojdou posily jak z nejblich tbor, tak od Caesara. Na konec pak co pr je vt lehkovnost nebo hor ostudnost ne se rozhodovat o nejdleitjch vcech podle toho, k emu rad neptel? 29/ Naopak se Titurius vecek vzkypv rozkikoval, e bude pozd to init, a pitrhnou jet vt zstupy neptelsk posleny o Germny, nebo a ten i onen z nejblich tbor stihne njak pohroma. Na dlouh rozmlen zbv pr u mlo aau. Caesar pot pr se u vydal do Itlie. Jinak pr by se ani Karnutov

CAESAR

nebyli rozhodli odpravit Tasgecia, ani zase Eburnov by pr nebyli pitrhli k tboru, tak ns podceujce, kdyby Caesar byl jet v Gallii. Sm pr hled nikoli k tomu, e tak rad neptel, nbr na vc: Rn je nedaleko. Gcrmni jsou rozhoeni Ariovistovou smrt a naimi dvjmi vtzstvmi. Gallie je jedno ven, e tolikrt ponen byla podrobena vld nroda mskho, kdy pohasla star jej slva vlen. Na konec pak, kdo by si chtl namlouvat, e se Ambiorix poutl do podniku toho druhu jen tak nanejisto? Jeho Sabinv nvrh zabezpeuje pr je pro jeden i druh ppad: nepotk-li je nic zvlt hrozivho, doraz pr k nejbli legii bez jakhokoli nebezpe; je-li cel Gallie s Germny zajedno, pak pr je pro n spsa jedin v rychlosti. Ale k jakm koncm povede nvrh Cottv a tch, kdo jsou odchylnho mnn? Nehroz-li z nho okamit nebezpe, nutno pr se jist pi dlouhm oblhn obvat hladu. 30/ Tak se dlouho o vc peli, jedni proti, druz pro n. A kdy Cotta se setnky prvn tdy nestupn stli na svm, svolal Sabinus, a to hezky hlasit, aby ho dobe slyela vtina vojk: Budi po vaem, chcete-li tomu. Ale ani j, pokraoval, nejsem z tch, kdo by se zrovna nejvce z vs dsili nebezpe smrti. Ti zde, ukazoval na vojky, budou z toho mt jin rozum. Potk-li ns nco bodn zlho, poenou k zodpovdnosti tebe. Vdy nebt ty proti tomu, u pozt se mohou spojit s nejblim tborem a spolen s ostatnmi elit vypuknuv vlce, a ne oby odloueni a daleko od ostatnch takka vyhotni hynuli, a u meem nebo hladem. 31/ Vechno vstv, je po porad. Chytaj jednoho i druhho za ruku a pros Cottu i Sabina, aby svou nesrovnalost a nestupnost nehnali vci v nejkrajnj nebezpe. Snadno pr je vci zvldnout, a u zstanou, i odthnou, jen kdy se vichni sjednot ve svm pojet a rozhodnut. V rozporu naproti tomu e nevid spsy. Dohadovn se prothne do plnoci. Konen se, dav se zviklat, podvol Cotta. Vrchu nabude nzor Sabinv. Je vydn rozkaz, e se na svit vyraz. Zbytek noci se jen probd, protoe si kad vojk prohlel sv vci, co me vzt s sebou, co je nucen zanechat z nad potebnho k zimnmu tboen. Vyml se kdejak dvod, pro pr nelze bez

KNIHA V

nebezpe zstat. A nebezpe jet roste v och unavench a ponocujcch vojk. Za svtn vythnou z tbora tak, jako by je k tomu nebyl ml neptel, nbr jako by jim k tomu radil nejlep ptel Ambiorix: v dlouhatnskm voji toti a s pevelikm vozatajstvem. PORKA A SMRT SABINOVA A COTTOVA 32/ Kdy vak neptel postehli z nonho hluku a ruchu ppravy k odchodu, rozloili v lesch ve dvou dlech zlohy a na vhodnm a skrytm mst asi dv mle odtud vykvali pchodu man. A kdy vtina naeho voje sestoupila dol do hlubokho valu, objevili se nhle na obou stranch toho dol a zaali na zadn voj dotrat, brnit pednm ve vstupu a tak se poutt do bitvy V mst pro nae naprosto nepznivm. 33/ Te teprve Titurius, jen se dve zhola o nic nestaral, pobhal v zkostnm zmatku sem a tam a rozestavoval kohorty, ale i to poplaen a tak, e na nm bylo vidt, jak si nev rady ani pomoci. Co se stv obyejn tm, kdo jsou nuceni se rozhodovat teprve ve chvli, kdy u je na mst jednat. Zato Cotta, ponvad potal s tm, e k nemu takovmu me na pochodu dojit, a zrazoval proto od nho, nepomjel nejmenho pro obecnou zchranu vech a plnil povinnosti jak dobrho velitele, promlouvaje k vojkm a dodvaje jim ducha, tak i adovho vojka, udatn si veda v boji. Kdy pro dlku voje nemohli jeden ani druh sami vecko dobe zastat a zadit, co a kde se m vykonat, poruili vyhlsiti aby vojci nechali vozatajstvo vozatajstvem a zaujali obaann postaven ve tverhranu. Toto opaten, a v takovm ppad nezaslou vtky vedlo pec jen k nedobrmu konci. Nebo i naim vojkm ubralo nadje na spch a nepteli dodalo jen chuti k boji, protoe nai shli k tomu tvaru oividn jen z nejvtho strachu a zoufal, bez nadje. A krom toho se stalo, k emu dojt musilo, e vojci mahem odbhali od oddl a e kad hledl rychle ze svho rance vylovit a uchvtit, co ml nejmilejho, take vude bylo plno kiku a nku.

CAESAR

34/ Zato barbai jednali s rozmyslem. Nebo jejich vdcov dali po celm iku rozhlsit, a se nikdo ani nehne z msta: jejich e je koist, pro n e se uchovv vecko, cokoli tu man zanechaj. Proto a maj na mysli, e ve zle jen na vtzstv. Potem i statenost v boji mue proti mui byli jedni druhm rovni. Nai, a je opoutl vdce i tst, skldali pece vecku nadji na zchranu ve statenost, a kdykoli kter kohorta vyrazila proti nepteli, tam vdy padlo znan mnostv neptel. Ambiorix to postehl a hned d rozhlsit, aby stleli jen z dlky a pli se nepibliovali; kde man zato, tam aby hned ustupovali. Maj-li sami tak lehkou vzbroj a obvykl svj bojov vcvik, neme pr bt manm zpsobena naprosto dn koda. Naopak a sthaj many rzn, kdykoli se uchyluj mise zptky ke svm oddlm, 35/ Tohoto pokynu dbal neptel velmi pesn, a kdykoli nkter nae kohorta ze tyhranu vyrazila a zatoila, ustupoval co nejspnji. Pitom n toc oddl nevyhnuteln ztrcel kryt zprava a vydval nekryt prav bok stelb. A zase, kdy se zaal vracet do svho vchozho postaven, byl svrn jak tmi, kte ped nm prve ustoupili, tak tmi, kte jim stli nejble. Jestlie vak chtli msto dret, nemli ani pleitost uplatnit svou statenost, ani se nemohli, jsouce tak shlukl, dobe uhbat stelm vrhanm takovou pesilou. Nai se sice stetvali s tolikerou nesnz, mli ztrty velik pesto vak se dreli staten, a a den u z valn sti uplynul a bojovalo se ji od svitu do osm hodiny denn, nedopustili se nieho, co by jim bylo k necti. Tu byla hzecm kopm proraena ob stehna Titu Balvenciovi, do loskho roku prvnmu setnku legie, mui statenmu a na slovo vzatmu. Quintus Lucanius, stejn hodnosti, padne v statenm boji el na pomoc svmu synu, neptelem obklenmu. Legt Lucius Cotta je z praku rann pmo do oblieje, zrovna kdy povzbuzoval vecky kohorty a ety. 36/ To ve mocn psobilo na Quinta Tituria. Kdy zdaleka zahldl Ambioriga, jak povzbuzuje sv, pole k nmu svho tlumonka Gnaea Pompeia podat ho, aby uetil jeho i vojska. Ambiorix na to dovoln odpov: Chce-li Sabinus mluvit pmo

KNIHA V

s nm, e me; pokud by lo o milost pro vojky, douf pr, e ji pro n u svho mustva doshne. Jemu pak sammu Sabinovi nebude pr nijak ubleno, to pr mu zaruuje svm slovem. Sabinus to oznm rannmu Cottovi a vyzve ho, aby se vzdlili oba z bojit a spolen jednali s Ambiorigem, uzn-li to Cotta za dobr. Douf pr, e si vypros od nho milost pro sebe i pro vojky. Cotta prohls, e on k ozbrojenmu nepteli nepjde, a na tom setrv. 37/ Sabinus d nato rozkaz, aby ho provzeli vojent tribunov, kter prv ml kolem sebe, a setnci prvn tdy. A kdy piel k Ambiorigovi ble a byl vyzvn, aby odloil zbra, uin, co rozkzno, a rozke svm, aby uinili stejn. Zatmco spolu jednaj o podmnkch, Ambiorix mysln e rozpd, Sabinus je pomalouku obstoupen a mrtev sraen k zemi. A tu u neptel provolaj po tvm zvyku vtzstv, zdvihnou bojov pokik, vyraz k toku a uvedou nae ady ve zmatek. Padne tam s meem v ruce Lucius Cotta a je pobita vtina vojska. Co zbylo, utee se do tbora, z nho vythli. Z nich orlono Lucius Petrosidius, tsnn velkou neptelskou pesilou, vhodil orla pes val do tbora a sm padne ped tborem, hrdinsky se brn. Vojci v tboe vydr neptelsk toeni st do noci. V noci pak, pln ztrative nadji na zchranu, sami si vichni do jednoho vezmou ivot. Jen tu a tam nkdo vyvzl z boje. Ti se cestou necestou protlukou hvozdy do zimnho tbora k legtu Titu Labienovi a podaj mu zprvu, co a jak se stalo. OBLEEN TBORA CICERONOVA OD NERVI POTKY OBLHAN 38/ Tmto vtzstvm stouplo Ambiorigovo sebevdom. Hned se vyd se svou jzdou do zem Atuatuk, kte sousedili s jeho krlovstvm. Nezastav se cestou ani v noci, ani ve dne a pchot rozke, aby thla hned za nm. Atuatukm vykld o svm spchu a podnt je k odboji. Den nato doraz k Nervim a nabd je, aby si nedvali ujt pleitost navdycky se osvobodit a pomstt se na

CAESAR

manech za vecky kivdy, kter od nich utrpli. Vykld jim, e zabil dva legty, e pobil vtinu jejich vojska. Nen pr nijak tko pepadnout nhle legii, kter u nich pezimuje pod legtem Ciceronem, a pobt ji. Nabz jim k tomu svou pomoc. Nervie takovou e snadno pemluv. 39/ A tak hned rozelou po poslech zprvy Ceutronm, Grudim, Levakm, Pleumoxim, Geidumnm, kte vichni jsou pod moc Nervi, shromd ozbrojen zstupy co mon nejvt a pienou se znenadn k Ciceronovu zimnmu tboru. K Ciceronovi se jet nedonesla zprva o Tituriov smrti. Tak tu se pihodilo, k emu dojt musilo, e znan poet jeho vojk, kte se z tbora rozeli porznu do lesa na dv a stavivo k opevnn tbora, byl odznut nhle se objeviv jzdou. Majce je obkleny, daj se Eburnov, Nerviov, Atuatukov a spojenci i chrnnci tchto vech s velkou moc do dobvn tbora Ciceronovy legie. Nai se rychle sbhnou do zbran, vystoup na tborov nsep. St ten den odolvaj, protoe neptel skldal vecku nadji v rychlost a pevn vil, e dobude-li vtzstv te, bude vtzem u natrvalo. 40/ Caesarovi posila Cicero neprodlen psemnou zprvu a ur velikou odmnu tomu, kdo ji astn doru. Ale neptel ml vecky cesty obsazeny a posly nm pochytal. V noci pak z toho dv, kter mli nai svezeno na vstavbu tbora, postav se a na valu vzty s neuvitelnou rychlost na sto dvacet v. Dodlv se, co opevovacmu dlu snad jet chyblo. Druhho dne to neptel na tbor s mnohem etnjmi zstupy, je zatm shromdil, a pokou se zasypvat pkop. Nai mu kladou odpor stejn spn jako den pedtm. A tak se dje potom den ze dne, po vechny dny pt. Ani v noci nezstv chvilka nevyuita k prci. Monosti zdmnout si se nedopv ani nemocnm, ani rannm. ehokoli teba pro obranu na pt den, vecko to se opatuje v noci. Hotov se mnoho kl s oplenm hrotem nespoetn tkch otp pro samostly. Ve se pobjej podlam, z prout piplt se cimbu a zbradl. Cicero sm, a velmi chabho zdrav, nedopval si odpoinku ani v noci, take ho vojci, sbhajce se k nmu jet musili mt domluvami k tomu, aby se etil.

KNIHA V

41/ A tu zrovna nervijt vdcov a pedci, pokud so smli njak uchzet o rozhovor a Ciceronem a mohli to odvodnit ptelskmi vztahy k nmu, ohls, e by s nm rdi jednali. Slyen se jim dostane. Pipomnaj tam tot o em jednal Ambiorix s Tituriem: Cel Gallie stoj pohotov k boji, Germni pekroili Rn. Caesarv tbor i tbory ostatnch jsou oblhny. Zmn se i o konci Sabinov. A aby jim Cicero vil, poukazuj chlubn na Ambioriga. Cicero i se svm vojskem se pr ml, doufaj-li v jakou pomoc od tch, kte sami jsou v postaven zoufalm. Pomr Nervi k Ciceronovi a k nrodu mskmu je pr vsak pesto takov, e se vzpraj jedin a pouze tomu, aby vojsko msk pezimovalo v jejich zem a nechtj, aby se to u nich zakoenilo jako trval zvyk. Nejsou pr proti tomu, aby si man odeli z tbora nijak neohroovni a odthli beze vech obav, kamkoli jim bude libo. Cicero jim na to odpov jen jedno: Nen zvykem nroda mskho vbec pijmat podmnky od neptele, kter m zbra v ruce. Chtj-li sloit zbran, pak a pouij jeho pomoci a polou k Caesarovi posly. Douf pr, e doshnou o podaj, jakoe m Caesar smysl pro spravedlnost. DOBVN TBORA 42/ S tmto tedy Nerviov nepochodili. I obklop n zimn tbor nspem deset stop vysokm a pkopem patnct stop irokm. To si od ns jednak odkoukali za styku v pedchozch letech, jednak mli njak zajatce z naeho vojska, od tch se jim dostvalo pouen. e vak nemli vbec elezn nad vhodn k takov prci, byli nuceni vykrajovat drny meem, hlnu vyhrabvat rukama a vynet ji v pltch. Prv podle toho dla bylo lze odhadnout mnostv jejich lid, Nebo ani ne za ti hodiny byli s opevnnm v obvodu t mil hotovi. A ty dny potom poali stavt oblhac ve podle vky naeho nspu a chystati srpovit boic hky i pohybliv kryty. I tomu je zajatci nauili, 43/ Sedmho dne oblhn zdvihl se zvl prudk vtr. Tu zaali Nerviov, vyuvajce ho, hzet z prak hav kulky hebkho jlu a metat rozplen otpy na nae barky kryt po gallskm zpsobu

CAESAR

slmou. Ty se rychle vzaly plamenem a prudkm vtrem roznesl se ohe po vech koutech tbora. Neptel s rynm pokikem, jako by vtzstv mli ji v rukou a pln jist, poali ve a kryty posunovat k nspu a zlzat jej po ebcch. Ne statenost a k tomu duchaptomnost naich vojk byla takov, e nejen nikdo neopoutl nsep, aby se pak njak ztratil, nbr e se skoro nikdo ani neohldl, ba e prv v tu nejt chvli bojovali vichni ze v sly a a nejvy statenost, a je zevad oehoval plamen, a je zasypval prav pval stel, a vidli, jak v jednom plameni plane cel n oboz a s nm propad zkze vechen jejich majeteek. Byl to den pro nae daleko nejt. Pesto vak skonil spn potud, e toho dne bylo ranno a i pobito neobyejn mnoho neptel, kdy se jich pod samm nam nspem natlailo a prvnm znemonili posledn kad krok zptky. Kdy pak uspo ponkud polevil ohe a na jednom mst pisunul neptel v k nspu, e se ho dotkala, postoupili setnci tet kohorty ze svho stanovit, poodsunuli i vecky sv lidi a posunky i slovy zvali neptele, aby jen vstoupil je-li libo. Z tch vak se kupedu neodvil docela nikdo. Pak je kamenovali ze vech, stran, sehnali je tak z ve a v zaplili. DVA STATEN SETNCI 44/ V Ciceronov legii slonili dva zvl staten chlapci, kte se u blili hodnosti setnka prvn tdy Titus Pullo a Lucius Vorenus. Ti dva se vn hdali, kdo z nich m mt pednost ped druhm, a cel lta zpolili o poad s hroznou evnivost. Kdy se velmi oste bojovalo na nspu, zvol Pullo: Co je to za rozpaky, Vorene?! i jakou jet ek pleitost osvdit svou statenost?! Dnen den rozhodne o naich sporech! Jen to ekl, vyraz ven z opevnn a zam svj npor tam, kde se mu zdlo, e je neptel nejhustji. Ale ani Vorenus te nezstane na nspu a jde hned za Pullonem, boje se, co by tomu kdekdo ekl. Z nevelik vzdlenosti vrhne potom Pullo otp na neptele a protkne jm naskrz jednoho s nich, jak vybhal proti nmu z davu. Probodenho a ji bezduchho druha kryj ostatn svmi tty, na Pullona metaj

KNIHA V

vichni sv kop a nedovoluj mu pronikat dle. Pullonovi tt proraen kopm, kop samo mu uvzne v emeni zvsnku mee. Tento nraz posune pochvu s meem dozadu a zdr tak Pullonovu pravici v pokusech vytrhnout me z pochvy. A tak obrany neschopnho neptel obkl. Na pomoc pispch mu sok a soupe Vorenus a pomh v nouzi. Od Pullona, o nm maj za to, e byl kopm usmrcen, obrt se cel zstup ihned k Vorenovi. Ten bojuje meem zblzka, jednoho zabije a zatla trochu ostatn. Dotr a pli bojechtiv, sklouzne nohou do dolku a upadne. Nyn zase on je obklen a na pomoe mu jde Pullo. A oba dva pospolu, ivi a zdrvi, pobive znan poet neptel, vracej se s velkou slvou do tbora. Tak si osud pi vem soupeen a zvodn zahrl s obma, e soupe byl soupei ku pomoci a k zchran a e se nedalo rozhodnout, kdo ped km by svou statenost zasluhoval pednost. CAESAR CHYST POMOC 45/ Oblhn bylo den ode dne tivj a povlivj, a to pedevm proto, e valn st vojk byla vn ranna a boje neschopna a e tedy hjit tbor zstalo jen na skrovnm potu schopnch obrnc. Tm astji byly Caesarovi poslny listy po poslech. Ti byli sten pochytni a obyejn ped oima naich vojk mueni a utrni. Byl v tboe jeden Nervij, Vertico jmnem, urozen pvodem. Hned zpotku oblhn zbhl k Ciceronovi a osvdil mu oddanou vrnost. Ten jednomu ze svch otrok slb svobodu a bohatou odmnu a tak ho pohne k tomu, aby donesl list Caesarovi. List vynese otrok z tbora v dutin kop, pohybuje se jako Gall mezi Gally, ani bud podezen, a dostane se astn k Caesarovi. Ten se teprv takto dov, jak vecko nebezpe hroz Ciceronovi a jeho legii. 46/ Caesar dostal dopis kolem pt odpoledne a hned pole posla do zem Bellovak ke kvestoru Marku Crassovi, jeho zimn tbor byl od Caesara vzdlen ptadvacet mil. Posl mu rozkaz, o plnoci a vytrhne s legi a rychle k nmu piraz. Grassus vyraz souasn s vracejcm se poslem. Druhho posla pole Caesar k legtu Galu

CAESAR

Fabiovi, aby pivedl svou legii do zem Atrebt, kudy musil Caesar, jak vdl, tak sm thnout. Labienovi pe, aby se svou legi thl do Nervijska, me-li tak uinit beze kody pro stt. Na ostatek vojska ekat nepokld za radno bylo trochu daleko. Asi tyi sta jezdc seene s nejblich tbor. 47/ Asi v devt hodin rno hls Caesarovi pedn Crassv obhldac oddl, e se Crassus bl, Neek na nho, sm postoup jet ten den dvacet mil. Ustanov Crassa a velitelem v Samarobriv a pidl mu celou jeho legii, protoe tam zanechval vozatajstvo celho vojska, rukojm kmen, edn archv a vecko obil, kter tam svezl, aby bylo dost zsob na celou zimu, Fabius piraz se svou legi k Caesarovi na pochod podle rozkazu, mnoho se zrovna neomekav. Labienus vak se nedostavil. Kdy zvdl o konci Sabinov a porubn jeho kohort, kdy ped jeho tbor pitrhli s celou svou brannou moc Treverov, ml obavy, e vytrhne-li ze zimnho tbora, jako by byl na tku, nemusil by odolat toku neptel, zvlt kdy vdl, jak poslednm svm vtzstvm zpychli . Odpov tedy Caesarovi psemn, s jak velikm nebezpem by legii vyvdl ze zimnho tbora, vype mu zevrubn, co a jak se udlo v Eburnsku, a pod zprvu, ze se mu vecka brann moc trversk, p i jzdn, usadila pouh ti mle od jeho tbora. 48/ Caesar schvlil jeho opaten, a tebae se msto oekvanch t legi v tom se zklamal musil spokojit pouze dvma, jedin v rychlm jednn vidl monost vecko zachrnit. Rychlmi pochody vtrhne do zem Nervi. Tam se dov od zajatc, co se dje u Cicerona a jak nebezpen je jeho postaven. Bohatmi odmnami pohne tedy jednoho z gallskch jezdc, aby Ciceronovi donesl list. Pole mu jej eckm psmem psan, aby neptel nepoznal nae plny, zachyt-li snad dopis. Posla vzve, nebude-li se snad moci dostat k Ciceronovi do tbora, aby list pivzal k hzecmu emeni na kop a kop pak vhodil pes opevnn do tbora. V dopise pe, e je s legiemi na cest a e brzy doraz. A povzbud Cicerona, oby se jen dle drel staten jako dosud. Gall se bl nebezpe a tak kop podle nvodu do tbora vhod. Nhoda tomu chtla, to kop uvzlo v trmci ve. Dva dny si ho nikdo z naich neviml. Teprv tet den je njak vojk zahldne. Je

KNIHA V

sato a doneseno Ciceronovi. Ten si dopis pete, pak d pest ve vojenskm shromdn k pevelik radosti vech. Brzy bylo vidt v dlce sloupy dmu z poru. To zaplailo vecky pochyby O tom, e legie pichzej. CAESAR OSVOBOD CICERONA 49/ Kdy si Gallov vc ovili skrze zvdy, zanechaj oblhn a zam s celou svou brannou moc proti Caesarovi. Jen ozbrojenc bylo na edest tisc. Cicero vyuije dan monosti, vyd si od Vertikona, o nm u jsme mluvili, zase njakho gallskbo otroka, aby donesl list Caesarovi. Upozorn posla, aby cestou byl opatrn a ostrait. V dopise vype Gaesarovi, e od nho Cicerona neptel odthl a e se cel to ohromn mnostv obrtilo proti Caesarovi. Dopis je Caesarovi doruen kolem plnoci. Zprav o vci sv vojky a dod jim ducha k boji. Pt den hned za svtn d se Caesar na pochod a postoupiv asi tyi mle spat za mohutnm dolm, jm protkal potok, nepehledn zstupy neptel. Bylo vc velmi nebezpenou poutt so do rozhodnho boje na mst nepznivm s vlastnmi silami tak skrovnmi. A dle, protoe vdl, e je Cicero zbaven oblhn, soudil, e te klidn me v spchu polevit. Zastavil tedy a opevn tbor na mst co mon nejphodnjm, a akoli byl tbor u sm sebou mal, sotva pro sedm tisc lid, a k tomu bez vozatajstva, pece jen jej jet sraz co mon nejvce zenm ulic za tm elem, aby jej neptel podcenil v me co nejvt. Mezitm u rozele zvdy na vecky strany, aby si vyptral, kudy by dol mohl pejt co nejpohodlnji. 50/ Toho dne byly svdny jen bezvznamn jezdeck ptky u potoka, jinak vak se jedni i druz dr ve svm postaven: Gallov, e ekali jete znanj sly, je k nim dosud nedorazily; Caesar, aby mohl svst bitvu na sv stran dol a ped svm tborem, poda-li se mu pedstrnm strachu vylkat neptele do postaven vhodnho pro nho samho; nepoda-li se toto, aby s menm nebezpem pechzel nap dol a potok, maje pro ten ppad ji naped vyzkoumny cesty, kde, kudy a kam. Za svtn pibl se

CAESAR

neptelsk jzda k tboru a svede bitvu a naimi jezdci. Caesar schvln poru jzd ustupovat a uchlit se zptky do tbora. Souasn d tbor na vech, stranch opevovat vym nspem, brny tarasit a nake, aby se pi tchto pracch co nejvce bhalo zmaten sem a tam a dlalo, jako bychom se bl. 51/ Tm vm se d neptel zlkat, pejde se svmi sbory pes potok a ikuje je na mst pro nho nepznivm. Kdy pak byli nai odvolni dokonce i z nspu, postoup neptel jet bl, met stely se vech stran za nae opevnn a rozeslav hlasatele kolem tbora d vyhlaovat, chce-li kdo, a Gall, a Rmati, k nim pejit, e tak me uinit bez nebezpe do devt hodiny dopoledn, pozdji e u to mono nebude. A projevil takov pohrdn naimi, e zaali jedni nsep holma rukama bourat, jin pkopy zasypvat, protoe se jim nezdlo monm, aby vrazili do tbora branami, a brny byly zataraseny jen naoko jednoduchou vrstvou drnu. Vtom provede Caesar vemi branami vpad z tboru, vypust jzdu a obrt neptele tak rychle na tk, e vbec nikdo z nich na boj ani nepomyslil, e jich velmi mnoho pobil a e vecky piml odhodit zbra. 52/ Pronsledovat je vak jet dle ml za povliv, protoe se mezi nm a neptelem rozkldaly bainat lesy a jasn vidl, e je vyloueno zasadit jim sebeslab rnu. A tak beze ztrty jedinho svho mue doraz jet ten den k Ciceronovi. Tam se podivuje, jakch to v, kryt, opevnn si neptel nastavl. Dav legii nastoupit, pesvd se pehldkou, e ani dest z mustva nezstal neporann. Z toho ze veho si utvo sudek, za jakho nebezpe a s jakou statenost se tu bojovalo. Po zsluze zahrne chvlou Cicerona i legii. Kadho zvl oslovuje ty setnky a tribuny vojensk, o jejich neobyejn statenosti zvdl ze svdectv Ciceronova. O pohrom Sabinov a Cottov dostal nco jistjho a podrobnjho ze zajatc. Druhho dne pod na vojenskm shromdn zprvu, co a jak ae stalo, vojky uklidn a povzbud. Vylo jim, e pohromu, k n dolo vinou a nerozvnost legtovou, maj nst o to klidnji u proto, e milost nesmrtelnch boh a jejich vlastn statenosti byla ta pohroma prv odinna. Ani neptelm nezstv radost natrvalo, ani pro n samy i nadle dvod k bolesti.

KNIHA V

LABIENUS VLI S INDUCIOMAREM DAL BOJE V BELGII 53/ Mezitm se zprva o Caesarov vtzstv donese, s neuvitelnou rychlost pes zem Rm k Labienovi. Akoli byl jeho tbor od zimnho leen Ciceronova na edest mil daleko a a Caesar dorazil k Ciceronovi a po tet odpoledne, strhl se blahopejn pokik Rm, hlsajc vtzstv Labienovi, ped branami jeho tbora u ped plnoc. Kdy pak povst o tom pronikla a k Trverm, sebere se Induciomarus, kter u byl rozhodnut hned pt rno Labienv tbor napadnout, jet v noci a odvede vecky sv sbory do Trverska zpt. Fabia pole Caesar s legi zpt do jeho zimnho tbora, sm pak se rozhodne pesunovat s temi legiemi v okol Samarobrvy, s kadou v jednom tboe, a protoe se v Gallii objevily takov nepokoje, rozhodne urit a konen, e zstane u vojska celou zimu osobn. Nebo kdy se rozhlsila ta nemil vc se smrt Sabinovou, radily se tm vechny gallsk kmeny o vlce, rozeslaly posly a poselstva na vecky strany, vyptvaly se, jak se rozhoduj ostatn a kdo maj prvn s bojem zat. A v liduprzdnch pustinch konaly non snmy. A tm celou zimu nebylo pro Caesara chvilky bez znepokojen, aby nedostal njakou zprvu o snmovn a ven mezi Gally. Tak mezi jinmi byl zpraven kvestorem Luciem Rosciem, jemu svil velen tinct legie, e se shromdily valn zstupy Gall z tch kmen, je se nazvaj keltsky aremorick, to je pmosk, aby dobvaly jeho tbora, a e nebyly od jeho leen u dle ne osm mil; e vak na zprvu o Caesarov vtzstv odthly, a to tak, e se jejich odchod spe podobal tku. 54/ Ale Caesar si volal pedky jednoho kadho kmene, jednm nahnl strachu, s pohrkou dvaje najevo, e v, co se dje, druh zas povzbuzoval domluvou. A tak udrel vtinu Gallie v poslunosti. Pesto vak se Senonov, kmen obzvllt mocn a u Gall velmi ven, pokoueli z obecnho usnesen odpraviti

CAESAR

Cavarina, kterho u nich Caesar ustanovil krlem jeho bratr Moritasgus kraloval tam za Caesarova pchodu do Gallie jako u pedtm jeho pedkov. Kdy Cavarinus, vytuiv to, uprchl, sthali ho a na hranice, zbavili trnu a vyhostili. K Caesarovi poslali pak poselstvo, aby se v t vci ospravedlnili. A kdy jim Caesar poruil, aby k nmu piel cel sent, neposlechli. A to, o se nalo nco lid, kte prvn zaali s odbojem, mlo na barbary inek tak mocn a zpsobilo u vech tak plnou zmnu smlen, e tm dn gallsk kmen nebyl u ns mimo podezen krom Haedu a Rm. Tch si Caesar vdy obzvlt vil, prvnch pro starou a stlou vrnost k nrodu mskmu, druhch pro dobr sluby, je mu prokzali v nedvn vlce v Gallii. Ani se myslm nen Gallm zrovna co divit, jak z mnoha jinch dvod, tak proto pedevm, e oni, kte pro vlenou svou zdatnost bvali stavni nade vecky nrody, velmi trpce eleli, kdy z tto sv slavn povsti nadobro pozbyli tolik, e se volky nevolky musili podrobovat rozkazm nroda mskho. INDUCIOMARUS SHROMAUJE VZBOUENCE 55/ Trverov vak, jako i Induciomarus celou zimu chvilku nepropsli, aby neposlali poselstva za Rn, nepobuovali germnsk kmeny, neslibovali jim spousty penz a aby pitom netvrdili, e valn st naeho vojska byla vybita a e ho zbv nepatrn zbytek. Pesto vak se nedal dn germnsk kmen pemluvit, aby peel Rn, protoe pr to zkusili u dvakrt, ve vlce pod Ariovistem a pi pechodu Tenkther, dle pr u tst pokouet nebudou. Nepochodiv u Germn pec jen zaal Induciomarus shnt a cviit brann sly, opatovat u soused kon, lkat k sob po cel Gallii velikmi odmnami vyhnance a odsouzence. A takovou u si tm zskal vnost po Gallii, e k nmu ze vech stran spchala poselstva a uchzela se u nho o pze a ptelstv pro kmen i kad pro sebe osobn. 56/ Jakmile zpozoroval Induciomarus, e se u k nmu pidvaj sami bez vyzvn, e z jedn strany ene Senony a Karnuty do

KNIHA V

vzpoury jen zl svdom, z druh strany pak e se Nerviov a Atuatukov chystaj k vlce proti manm a e se mu nebude nedostvat dobrovolnickch sbor, d-li se na postup ze svho zem vyhls brann snm. Tm se po gallskm zvyku zan vlka. Na snm se podle obecn zvaznho zkona povinn dostav vichni dospl mui ve zbrani. Kdo z nich pijde posledn je ped zraky shromdn vemi myslitelnmi mukami zmuen a k smrti. Na tom snmu prohls Induciomarus za neptele vlasti Cingetoriga, vdce druh strany, svho zet, kter, jak u dve povdeno, dav se jednou pod ochranu Caesarovu u od nho neodpadl. Jmn jeho zabav. Vydiv to vecko, prohls pak na snmu: na pomoc pr si ho povolali Senonov, Karnutov a jet mnoho jinch gallskch kmen. Pothne pr tam pes uzem Rm, jejich pole poplen. Dve vak pr tokem dobude leen Labienova. A d nutn pokyny. ZAJET A SMRT INDUCIOMAROVA 57/ Labienus se nic nestrachoval o bezpenost svou a sv legie. Drel se ve svm tboe, zvl dobe opevnnm jak pirozenou polohou, tak umle rukou lidskou. Stle vak myslil na to, aby nepropsl pleitost k njakmu spnmu zsahu proti Induciomarovi. A tak kdy od Cingetoriga a jeho pbuznch zvdl o jeho ei pronesen na snmu, pole po sousednch kmenech posly a povolv odevad jezdce s udnm lhty, dokdy maj nastoupit. Mezitm mu projdl Induciomarus skoro denn se v jzdou sem a tam pmo ped tborem, jednak aby poznal jeho rozloen, jednak aby si s mskmi vojky pohovoil nebo je i zastraoval. Jeho jezdci metali pitom skoro vdy a vichni kop pes val do tbora. Labienus vak drel sv lidi uvnit opevnn a snail se vemon budit vc a vce dojem, e m strach. 58/ A kdy se u s pezrnm den ze dne pohrdlivjm blval Induciomarus k tboru, vpust si Labienus jzdn vech sousednch kmen, kterou ml povolnu, jedn noci do tbora a s takovou pelivost udrel stremi vecky sv lidi v tboe, e nidnm zpsobem se nemohla ta vc vyzradit ani donst k Trverm.

CAESAR

Zatm si u zase, jak inval denn, piharcuje Induciomarus k tboru a strv tam valnou st dne. Jeho jezdci metaj kop a s hlasitmi nadvkami vyzvaj nae k bitv. Nedo stalo se jim od ns odpovdi. Kveeru zas, kdy se jim uzdlo, odjdj pry rozptleni, roztroueni. Pojednou tu Labienus ze dvou bran vypust vecku jzdu s psnm rozkazem i zkazem: a pods a na tk obrt neptele stalo se, jak pedvdal , a se vichni enou jen za Induciomarem a nikdo a nikoho z neptel nezrauje, dokud neuvid, e je Induciomarus zabit. Nechtl toti, aby tm, e by se zdrovali s ostatnmi, nabyl Induciomarus asu a utekl. Slbil tak velik odmny tm, kdo ho zabij. Jezdcm v patch pole na pomoc kohorty. Zdar potvrd sprvnost jeho dmyslnho plnu. Vichni se enou za Induciomarem jedinm, dostihnou ho prv v brodu eky, usmrt ho a hlavu jeho donesou zpt do tbora. Vracejc se jezdci dostihnou, koho mohou, a zabij. Na zprvu o tom rozejdou se vecky brann sly Eburn a Nervi, co se jich selo. Caesar ml potom v Gallii o nco klidnji.

KNIHA VI

KNIHA VI

POKOEN SEVERNCH KMEN GALLSKCH CAESAR ROZMNO VOJSKO 1/ Caesar ml mnoho dvod, pro ekat v Gallii jet vt odbojn hnut. D tedy svmi legty Markem Silanem, Gaiem Antistiem Reginem a Titem Sextiem provdt odvody. Zrove d prokonsula Gnaea Pompeia, protoe pr sm v zjmu sttnm zstv pobl ma jako vrchn velitel vojsk, aby vydal rozkaz, e vojci z Pedalpsk Gallie, kter si tam sm vzal do psahy jako konzul, maj nastoupit slubu a odthnout do Zadn Gallie k Caesarovi. Soud pr, e i do budoucna m velik vznam pro mnn Gallie o msk moci, aby bylo vidt, e Itlie m takov nepebern prostedky, e utrp-li snad v boji i znanj ztrtu, me ji nejen nahradit v krtk dob, nbr vzrst dokonce v sly jet vt. Pompeius mu vyhovl i v zjmu sttnm i z ptelstv. Caesar pak dal svm legtm odvody urychlen skonit, ml jet ped koncem zimy nov postaveny a do Gallie pivedeny ti legie a tak dvojnsobn nahrazenu ztrtu patncti kohort, o n piel s Quintem Tituriem. A tak rznost postupu i vslednm stavem svch sil ukzal, co doke ukznn d a mocensk prostedky mskho nroda. 2/ Kdy byl Induciomarus v boji zabit, jak jsme u vyloili, penesou Trverov vrchn velen na jeho pbuzn. Ti ustavin pobuuj gv sousedy Germny a stibuj jim penze. Kdy nemohou

CAESAR

podit u nejblich, zkouej to u vzdlcnjch. Najde se nkolik kmen, stvrd spolek navzjem psahou a zaru se rukojmmi, e penze budou vyplaceny. S Ambiorigem se spoj spojeneckou smlouvou. O tom vem Caesar zvdl. A kdy vidl, jak se na vech stranch chyst odboj, e Nerviov, Atuatukov, Menapiov spolu se vemi Germny ped Rnem jsou ve zbrani, Senonov e nepichzej, jak jim bylo pikzno, a e s Karnuty a sousednmi kmeny spolen osnuj plny na odboj, Trverov e pobuuj Germny astmi poselstvy dospl k tomu, e mus na vlku pomlet asnji ne obvykle. UKLIDNN NERVI, SENON A KARNUT 3/ A tak jet ped koncem zimy sthl tyi nejbli legie a namil s nimi znenadn do zem Nervi. Dve ne sc mohli Nerviov bu shromdit, nebo prchnout, schytal velk mnostv dobytka i lid a ponechal je svm vojkm za koist, pole neptelm poplenil a tak je donutil, e se mu vzdali a odevzdali rukojm. Rychle skoncovav tu vc, odvedl legie zase zptky do zimnho tbora. Snm cel Gallie ohlsil jako obyejn na potek jara. Dostavili se tam vichni ostatn, jen ne Senonov, Karnutov a Trverov. To pokldal Caesikr za potek odboje a vzpoury, a aby bylo vidt, e m vecko ostatn za mn dleit, pelo snm do Lutecie Parisi. Parisiov byli sousedy Senon, utvoili s nimi u za pamti naich otc jedinou obec, ale odbojnch zmr senonskch, jak se obecn mnilo, byli daleci. Uiniv o tto vci prohlen z tborovho enit, vytrhne jet ten den s legiemi do Senonska a doraz tam rychlmi pochody. 4/ Kdy se o tom, e Caesar pichz, dovdl Acco, hlavn strjce odboje, poru, aby se obyvatelstvo shromaovalo v hrazen msta. Co se k tomu chystaj a dve ne to mohou provst, dojde zprva, e man u jsou tu. Nebylo zbyt upust od mylenky odboje a polou k Caesarovi poselstvo odprosit a prosit o milost. Jsou pedputni prostednictvm Haedu, pod jejich ochranou byl

KNIHA VI

jejich kmen odedvna. Na pmluvu Haedu rd jm Caesar odpust a pijme jejich omluvu, protoe soudil, e letn doba je pro nastvajc vlku, nikoli na vyetovn. Ulo jim sto rukojm a ta d pod dozor Haedum. Tak Karnutov tam polou poselstvo a rukojm za pmluvy Rm, v jejich byli ochran. Odnej si stejnou odpov. Gaesar dokon snmovn jednn a ulo kmenm, jak poet jzdy mu kad dod. UKLIDNN MENAPI 5/ Zjednav si klid v tto sti Gallie pipout svj zcela soustedn zjem k vlce s Trvery a Ambiorigem. Cavarinovi d rozkaz, aby ho se senonskou jzdou provzel. Nebude tak obavy, e dojde mezi Senony k njakmu nepokoji, a u jeho osobn prchlivost, nebo z nenvisti, kterou u svch proti sob vyvolal. Tyto vci ml tedy opateny. Protoe vak ml za jist, e Ambiorix u nebude mit sly bojem, snail se, obzrav uvauje, doptrat, jak jin by tak mohl mt jet plny. Menapiov, pomezn soused Eburn, chrnn nepetritmi bainami a hvozdy, byli jedin z cel Gallie, kdo k Caesarovi nikdy nevyslali posly o mr. e m Ambiorix s nimi hostinn ptelstv, vdl Caesar dobe. A ji pedtm ml zjitno, e prostednictvm Trver navzal ptelsk styky rovn s Germny. I soudil, e ho mus dve zbavit tchto opor, ne napadne vlkou jeho samho, aby si Ambiorix, nevida pro sebe ji jin spsy, bu nehledal kryt u Menapi, nebo nebyl dohnn k tomu, e by se spojil s Germny za Rnem. Rozhodnuv se pro toto, pole vozatajstvo celho vojska k Labienovi do Trverska a d rozkaz, aby dv legie thly k nmu s nm. Sm s pti legiemi bez zavazadel thne do Menapijska. Menapiov ani dn brann houfy neshnli, spolehli se na chrnnou polohu zem a utekou se do bainatch les odnejce vecko sv s sebou. 6/ Caesar so rozdl o vojsko s legtem Gaiem Fabiem a kvstorem Markem Crassem, naklade rychle pes moly haov mosty a vtrhne tam temi proudy, pl dvorce a vsi a zmocn se

CAESAR

velikho mnostv dobytka i lid. Tm donut Menapie, aby k nmu poslali poselstvo dat o mr. Pijav od nich rukojm prohls jim se vm drazem, e s nimi nalo jako s neptelit pijmou-li na sv zem bu Ambioriga, nebo jeho posly. Udl tam podek a zanech v Menapijsku Commia Atrebtskho s jzdou, aby je ml pod dozorem, sm pak thne do Trverska. LABIENUS POKO TRVERY 7/ Zatmco byl Caesar takto zabrn v Menapijsku, povolali Trverov velk sly pchoty i jzdy a chystali se napadnout Labiena s jedinou jeho legii, kter pezimovala v jejch zem. A ji nebyli od nho dle ne dva denn pochody, kdy tu se jim donese, e k nmu dorazily dv legie, poslan mu na Caesarv rozkaz. Polo se tedy tborem patnct mil od Labiena a rozhodnou se vykat tu pomocn sbory germnsk. Labienus poznal, o nepteli jde, doufal vak, e mu jeho nerozvnost d njakou pleitost svst bitvu. Nech tedy v tboe pt kohort vozatajstvu k ochran a vytrhne s ptadvacti kohortami a poetnou jzdou proti nepteli. Ve vzdlenosti jen asi jedn mle od nho zbuduje si pevn tbor. Mezi Labienem a neptelem tekla eka srznch beh, kterou bylo jen nesnadno pejt. Neml ani sm mysl ji pechzet, ani nesoudil, e by ji snad chtl pechzet neptel. Tomu rostla kadm dnem nadje, e jim pijde posila. Labienus sm vykld v hovoru schvln pede vemi, on e vzhledem k povstem, e se Germni u bl, rozhodn ned v szku ani vlastn osud, ani osud vojk, a e se ztra asn zrna hne z tbora. To se donese hned nepteli, jak u bylo pirozeno, e z velkho potu gallskch jezdc leckter smlel gallsky. Jet tu noc svol Labienus vojensk tribuny a setnky prvn tdy a vylo jim, co vlastn m v plnu. A aby tm spe budil v nepteli domnn, e to in ze strachu, poru, aby tbor opoutli s vtm hmotem a hlomozem, ne je u mskho nroda zvykem. Tm vm zpsob, e se odchod podob tku. I toto oznm vzvdai nepteli jet ped svtnm tbory si byly tak blzko.

KNIHA VI

8/ Sotvae zadn voj vykroil ven z opevnn tbora, u se Gallov navzjem povzbuzuj, aby nepoutli z rukou touenou koist. Pli dlouh by jin pr bylo pi tom poden man vykvat teprv pomoci germnsk. Tak pr by bylo pod jejich dstojnost, aby nemli odvahy, jsouce v takov pevaze udeit na tak nepatrnou hrstku, zvlt kdy je na tku a pod thou zavazadel boje neschopn. A tak se nerozpakuj pechzet eku a poutt se do bitvy na mst pro n nepznivm. Labienus ml potvrzenu sprvnost svho dohadu, e tomu tak bude. A aby vylkal vecky neptele za eku, pokraoval klidn ve svm pedstranm pochodu, jako by prchal. Pak teprve, poslav vozatajstvo trochu naped a vykzav mu stanovit na jakmsi chlumu, promluvil k vojsku: Tu je pleitost, vojci, po kter jste touili! Neptele mte ve svch rukou na mst pro nho nepznivm, kde se neme hnout. Osvdete nyn pod nam vedenm stejnou statenost, jakou jste u astokrt osvdili nejvymu svmu veliteli Myslete si, on e tu stoj, Caesar sm e pihl vaemu boji! Zrove d povel otoit se elem proti nepteli a zdit bitevn ik. Nkolik et jezdc pole na ochranu vozatajstva, ostatn jzdu umst na kdlech. Nai strhnou vlen pokik a rychle mrt kop na neptele. Ten jak vid, co neekal, e to proti nmu ti, o nich jet ped chvl myslil, e utkaj, nemohl tok snst, byl vren hned prvnm stetnutm na tk a prchal do nejblich les. Labienus je dal sthat jzdou, znan poet jich byl pobit, nemlo zajato. Za nkolik dn ml Labienus cel kmen zas u ve sv moci. Nebo Germni, kte pichzeli na pomoc, dovdve se o porce Trver, vrtili se dom. Spolu s nimi odeli z kmene a domova tak Induciomorovi pbuzn, kte byli strjci trverskho odboje. Vlda nad Trvery a vrchn velen nad vojskem byly odevzdny Cingetorigovi, kter od potku, jak jame u ukzali, vrn setrvval v poslunosti. DRUH VPRAVA CAESAROVA DO GERMNIE PEPRAVA VOJSKA

CAESAR

PES RN DO UBIJSKA 9/ Kdy piel Caesar z Menapijska do Trverska, rozhodl se pejt eku Rn, a to ze dvou dvod. Jeden z nich byl ten, e Germni poslali Trverm pomoc proti nmu, druh pak zabrnit, aby Ambiorix neml u nich toit. Bozhodnuv se pro to, pustil se do stavby mostu nco mlo ve nad mstem, kde pevedl vojsko poprv. Podle znmho ji a oevdenho postupu je dlo horlivm silm vojk dokoneno v nkolika dnech. V Trversku zanechal Caesar u mostu posdkou siln oddl, aby Trver nevyla nhle njak vzpoura, a pevede ostatn sv sbory i s jzdou pes eku. Ubiov, kte se ji dve podrobili a dali rukojm, polou k nmu poselstvo, aby se ospravedlnili a vyloili, e oni ani ze svho kmene Trverm pomoc dnou neposlali, ani neporuili vrnost. Snan pros, aby je Caesar etil, aby pi obecn nenvisti ke Germnm nevinn nepykali za vinn. Peje-li si snad vce rukojm, slibuj, e je daj. Caesar si vc vyet a shled, e brannou pomoc poslali Subov. Od Ubi se spokoj omluvou a vypt se jich podrobn na pstup a cesty do Subska. 10/ Zatm je za nkolik dn zpraven Ubii, e Subov sousteuj vlecky sv brann sly na jedno msto a e vyzvaj vecky jim poddan kmeny, aby jm poslaly pomocn sbory pch i jzdy. Na ty zprvy si hned zajiuje zsobovn, vybere si vhodn msto pro tbor. Ubim pike, aby stda sehnali z pastvin a vechen svj majetek aby z vesnic uklidili do hrazench sdli. Doufal toti, e se nevdom, nezkuen subsk lid d svst k boji za nepznivch podmnek, a jej k tomu bude dohnt nedostatek potravy. Ubim ulo, aby asto poslali do Subska hodn zvd a vyzvdali, co se tam dje. Ubiov kol pln a ji po nkolika dnech podvaj zprvy: Subov e se vichni, jakmile jim doly uritj zprvy o mskem vojsku, sthli hned hluboko do nejzazch konin svho zem se vemi svmi i spojeneckmi sbory, co jich sehnali. Les pr je tam nekonen rozshl, nazv se Bacnsk. Thne pr se hluboko do vnitrozem, a stoje tam jako pirozen hrz, chrn od pko a njezd Cherusky ze strany Sub a Suby ze strany Cherusk. Hned

KNIHA VI

na zatku toho lesa rozhodli pr se Subov vykvat pchodu man. POMRY V GALLII ZA PCHODU CAESAROVA 11/ Kdy jsme dospli a sem, nezd se nevhodnm vyloit nco o mravech Gall a Germn i m se li tito nrodov od sebe navzjem. Gallie je sam strana. Strany jsou tam nejen ve vech kmenech, ba ve vech upch a okresech, nbr tm i v kadm jednotlivm rod. V ele strany stv ten, o kom se podle gallskch nzor m za to, e m osobn nejvy vliv a vnost. Jeho volnmu uven a soudu se pak penechv s konenou platnost rozhodovat o vem, co a jak se stalo i co a jak se m stt. Takovto zazen maj u odpradvna zejm k tomu, aby z obecnho lidu nikdo nezstval bez pomoci proti mocnjmu. Nikdo toti z tchto nelnk netrp, aby jeho lid byli utiskovni nsilm anebo skokem. Jinak nem u svch vnosti. Zrovna tak je tomu vesms v cel Gallii. Nebo vecky kmeny jsou roztpeny ve dv strany. 12/ V dob, kdy Caesar piel do Gallie, byli v ele jedn strany Haeduov, v ele druh Skvan. Sami o sob nemli Skvan dost vhy, kdeto Haeduov se tili odedvna nejvt vnosti a mli pod svou ochranou rozshl svenectva. Proto se Skvan sdruili s Germny a Ariovistem a neetce penitch obt a slibujce nov a nov, zskali je na svou stranu. Svedli pak nemlo astnch bitev, vyvradili vecku haedujskou lechtu a nabyli takov pevahy moci, e vtinu chrnnc pevedli od Haedu k sob, dostali od nich za rukojm syny pednch lechtic a donutili je jmnem obce odpishnout, e proti Skvanm nic nepodniknou. Zabrali jim nsilm a ve svch rukou dreli st zem pi hranicch. A tak mli vedouc postaven v cel Gallii oni. Nevida z t tsn vchodiska, vypravil se Diviciacus do ma k sentu dat o pomoc. Vrtil se vak s nepozenou. Pchodem Caesarovm se pomry zcela zmnily. Rukojm byla Haedum vrcena, bval chrnnectva obnovovna, nov zskvna

CAESAR

vlivem Caesarovm, protoe ti, kdo se ptelsky pipojili k Haedum, vidli, e si tak ij v lepch pomrech a pod spravedlivj vldou. A protoe tak jinak byly zvyovny vliv a vnost Haedu, pozbyli Skvan svho vedoucho postaven. Na jejich msto nastoupili Rmov. A protoe bylo patrno, e Rmov jsou u Caesara v stejn oblib, dvali se do jejich ochrany ti, kte se pro star neptelstv naprosto nemohli pipojit k Haedum. Svch chrnnc, se Rmov zastvali svdomit. A tak si udreli vnost, kterou si zjednali v neobvykl me a neekan rychle. Tak tedy se mly tehdy vci v Gallii: na msto daleko nejprvnj byli kladeni Haeduov a druz ve vnosti hned u nimi li Rmov. GALLT DRUIDOV A RYTI 13/ V cel Gallii jsou pouze dva stavy lid, kte nco znamenaj a t se vnosti. Nebo obecn lid je pokldn tm za otroky. Sm se o sv jm nepout do nieho, k poradm nen pibrn vbec. Skoro kad, kdy ho tsn dluhy nebo zmhaj nenosn dan, trp-li pkom mocnjch, sm se dv do otroctv. Urozen maj pak nad takovmi vecka prva stejn jako u ns pn nad otroky. Z uvedench tch dvou stav jeden jsou druidov, druh ryti. Druidov jsou inn v bohoslub, obstarvaj sttn i soukrom obti, vykldaj nboensk otzky. K nim se mlad do uen jen hrnou. Jsou u Gall ve velik vnosti. Rozhoduj obyejn o vech sporech, veejnch i soukromch. Oni tak vynej rozsudek, byl-li spchn jak zloin, stala-li se vrada, je-li spor o ddictv, o hranice a stanov odmnu i tresty. Nepodrob-li se kdo, a soukrom oban, a nrod jejich nlezu, vylou ho z bohoslueb, co je u nich nejt trest. Koho stihne takov klatba, je pokldn za bezbonka a zloince, kad se mu vyhb, vysth se s nm se stkat a slovo s nm promluvit, aby se ze styku s nm neposkvrnil. Domh-li se takov u soudu prva, nevyd soud nlez, tak se nepodl s jinmi na dnm estnm adu. Vem tmto druidm stoj pak v ele jeden, kter m mezi nimi nejvy moc a vnost. Zeme-li, bu se stv jeho nstupcem ten,

KNIHA VI

kdo z ostatnch nejvc vynik dstojnost, nebo je-li vce takovch sob rovnch, je volen hlasovnm druid. Nkdy dokonce zpas o prvenstv soubojem se zhran v ruce. V uritou ron dobu zasedaj druidov k soudu na posvcenm mst v zem Karnut, kterto kraj se pokld za sted Gallie. Sem se sejdou odevad vichni, kdo maj jak spory, a poslun se podrobuj jejich nlezm a rozsudkm. Druidsk nauka m pr tak se m za to svj pvod v Britnii a odtud byla pr penesena do Gallie. A proto podnes odchzvaj na uen do Britnie skoro vdycky ti, kdo se s n chtj obeznmit dkladnji. 14/ Do vlky druidov zpravidla nechodvaj, tak dan neplatvaj jako ostatn. Brann povinnosti jsou zprotni a osvobozeni ode vech dvek. Ponuknuti takovmi vsadami pichzej mnoz jednak sami z vlastn vle, jin jsou tam poslni rodii a pbuznmi. U pr se tam nazpam velikmu potu ver. A tak nkte zstvaj na uen a dvacet let. Za bezbonost toti a za hch pokldaj zaznamenvat sv uen psemn, akoli jinde skoro vude, ve styku soukromm i veejnm, uvaj psma eckho. To zd se mi zavedli si ze dvou dvod, e asi nechtj, ani aby se jejich nauka dostala mezi lid, ani aby ti, kte se u, mn cviili pam, spolhajce se na psmo. Nebo to se stv zpravidla skoro vem, e s oporou psemnho zpisu neu se ji nazpam s tou pl a pam zanedbvaj. Druidov chtj pesvdit pedevm o tom, e due nezanik, nbr e se po smrti sthuje z jednoho do druhho a tato vra e nejvce podncuje k statenosti, nen-li strachu se smrti. Hodn tak vykldaj uen o hvzdch a jejich pohybu, o velikosti vesmru a zemskho okrsku, o prod, o sle a moci nesmrtelnch boh. A mlad lidi uvdj do vech tchto znalost. 15/ Druh stav je stav rytsk. Ten jde vdy cel do boje, kdykoli je poteb a vypukne-li njak vlka. K tomu dochzelo ped pchodem Caesarovm skoro kad rok, bu e sami jin napadali, nebo se, jinmi napadeni, brnili. m kdo z nich je urozenj a zmonj a tm vlivnj, tm vce m kolem sebe nevolnk keltsky ambakt a chrnnc. V tom jedin vid znmku svho vlivu a sv moci.

CAESAR

NBOENSTV GALL 16/ Natio est omnis Gallorum admodum ddit a religionibus, atque ob cam causam, qui sunt affecti gravioribus morbis quique in proeliis periculisque versantur, aut pro victimis homines immolant aut se immolaturos vovent administrisque ad ea sacrificia druidibus utuntur, quod, pro vita hominis nisi hominis vita reddatur, non posse deorum immortalium numen placari arbitrantur, pubticeque eiusdem generis habent iustituta sacrificia. Alii immani magnitudine simulacra habent, quorum contexta viminibus membra vivis hominibus complent; quibus succensis circumventi flamma exanimantur homines. Supplicia eorum, qui in furto aut in latrocinio aut aliqua noxia sint comprehensi, gratiora dis immortalibus esse arbitrantur; sed cum eius generis copia defecit, etiam ad innocentium supplicia descendunt. 16/ Gallsk nrod je vesms nadmru oddn nboenstv a kultu boh. A proto ti, kdo jsou postieni zvl tkmi nemocemi, kdo chodvaj do boje a ocitaj se vbec asto v nebezpe ivota, obtuj bu msto zvecch ertev lidi, nebo se zaslibuj, e je budou obtovat, a druidy si k tm obtem berou za pomocnky. Soud toti. e vli nesmrtelnch boh nelze usmit jinak, ne d-li se ivot lovka nhradou za ivot lovka. Obti stejnho druhu maj zavedeny i jmnem sttu. Jin maj zase nesmrn velik modly, jejich dy, spleten z prout, vypln ivmi lidmi. Pak je zapl a lid uprosted plamen jsou zbaveni ivota. Popravy tch, kdo byli dopadeni pi krdei nebo p loupei nebo pi njakm provinn vbec, jsou pr, jak soud, bohm jet milej. Ale nen-li dost takovch, sahaj i k popravm nevinnch. 17/ Deorum maxime Mercurium colunt: huius sunt plurima simulacra. Hune omnium iuventorem arlium ferunt, hunc vitarium atque itinerum ducem, hunc ad questus pecuniae mercaturasque habere vim maximam arbitrantur. Post honc Apollinem et Martem et Iovem et Minervam. De his eandem fere, quam reliquae gentes, habent opinionem: Apollinem morbos depellere, Minervam operum

KNIHA VI

atque artificiorum initia tradere, Iovem imperium caelestium tenere, Martem bella regere. Huic, cum proelio dimicare constituerunt, ea, quae bello ceperint, plerumque devovent: cum superaverunt, animalia capta immolant reliquasque res in unum locum conferunt. Multis in civitatibus harum rerum exstructos tumulos locis consecratis conspicari licet; neque saepe accidit, ut neglecta quispiam religione aut capta apud se occultare aut posita tollere auderet, gravissimumque ei rei supplicium cum cruciatu constitutum est. 17/ Z boh ct Gallov nejvce Merkuria. Ten m nejvce soch, ten podle nich vynalezl vecka emesla, toho pokldaj za ukazatele cest a prvodce pocestnch, ten podle jejich soudu m nejvt vliv na rzn zdroje vdlku a na obchody. Po nm uctvaj nejvc Apollona, Marta, Iova a Minervu. O nich maj skoro stejn pedstavy jako ostatn nrody: Apollo zahn nemoci, Minerva u potkm emesel a umn, Iuppiter vldne nebesy. Mars d vlky. Martovi obyejn, kdykoli se rozhodnou pustit se do bitvy, zaslb vecko, co v boji ukoist. Po vtzstv mu obtuj ve iv, eho se zmocnili, vecku koist ostatn mu snesou na jednu hromadu. V mnoha obcch mono na zasvcench mstech zhldnout cel vysoknsk hromady tchto vc. A mlokdy se stane, e by se kdo opovil svatokrden bu si koisti kus ukrt doma, nebo z hromady nco odnst. Na to je stanoven nejt trest smrti na muidlech. 18/ Galii se omnes ab Dite patre prognatos praedicant idque ab druidibus proditum dicunt. Ob eam causam spatia omnis temporis non numero dierum, sed noctium finiunt; dies natales et mensium et annorum initia sic observant, ut noctem dies subsequatur. In reliquis vitae institutis hoc fere ab reliquis differunt, quod suos liberos, nisi cum adoleverunt, ut munus militiae sustinere possint, palam ad se adire non patiuntur filiumque puerili aetate in publico in conspectu patris aasistere turpe ducunt. 18/ Gallov o sob rozhlauj s chloubou, e vichni jsou potomky boha Dita, a tvrd, e to maj od druid. Proto tak vecky asov daje uruj nikoli potem dn, nbr potem noc. Den narozen i zatek msce a roku potaj tak, e vdy za noc nsleduje den.

CAESAR

V ostatnch ivotnch zvyklostech se od ostatnch lid li tak asi tm, e nedovoluj svm synm, aby k nim pistupovali na veejnosti, leda a dorostou vku, kdy jsou schopni konat vojenskou slubu. Aby se vak synek jet chlapeckho vku objevil na veejnosti po otcov boku, pokldaj za nevkus a neslunost. GALLSK RODINA A OBEC 19/ Viri, quantas pecunias ab uxoribus dotis nomine acceperunt, tantas ex suis bonis aestimatione facta cum dotibus communicant. Huius omnis pecuniae coniunctim ratio habetur fructusque servantur: uter eorum vita superavit, ad eum pars utriusque cum fructibus superiorum temporum pervenit. Viri in uxores, sicuti in liberos, vitae necisque habent potestatem; et cum paterfamiliae illustriore loco natus decessit, eius propinqui conveniunt et, de morte si res in suspicionem venit, de uxoribus in servilem modum quaestionem habent et, si compertum est, igni atque omnibus tormentis excruciatas interficiunt. Funera sunt pro cultu Gallorum magnifica et sumptuosa; omniaque, quae vivis cordi fuisse arbitrantur, in ignem inferunt, etiam animalia, ac paulo supra hanc memoriam servi et clientes, quos ab iis dilectos esse constabat, iustis funeribus confectis una cremabantur. 19/ Kolik penz dostane mu vnem se svou manelkou, tolik po odhadu pid k vnu ze svho. et cel tto penn stky se vede spolen, roky se ukldaj. Kdo koho z nich peije, tomu pipadne podl jednoho i druhho i s vnosem za lta minul. Mu m moc nad ivotem i smrt jak manelky, tak i dt. A kdy zeme hlava rodiny vzneenjho pvodu, sejdou se jeho pbuzn, a je-li jak podezen stran jeho smrti, vyetuj manelku prvem trpnm jako otrokyni. A zjist-li se co, je muena a k smrti ohnm a vm monm muenm. Pohby jsou na zpsob gallskho ivota ndhern a nkladn. Veko, o em mysl, e bylo nebotku mil zaiva, vhazuj do ohn hranice, i iv zvata. A jet donedvna byli spalovni po skonen dnch pohebnch obad spolen s pnem tak otroci a chrnnci, o nich bylo znmo, e je nebotk mval v oblib.

KNIHA VI

20/ Quae civitates commodius suam rem publicam administrare existimantur, habent legibus sanctum, si quis quid de republica a finitimis rumorc aut fama acceperit, uti ad magistratum deferat neve cum quo alio communicet, quod sacpe homines temerarios atque imperitos falsis rumoribus terreri et ad facinus impelli et de summis rebus consilium capere cognitum est. Magistratus quae visa sunt occultant, quaque csse ex usu iudicaverunt, multitudini produnt. De republica nisi per concilium loqui non conceditur. 20/ Kmeny, o nich se soud, e maj svlst dobrou sprvu, maj stanoveno zkonem zv-li kdo co o veejnch vcech u soused a z nezaruench e, a pouze z doslechu, aby to hned oznmil adu, ale nesdloval to nikomu jinmu, protoe je star zkuenost, e se lid neuvliv, nezkuen asto daj vylekat lichm povdnm, strhnout se jm asto k nepedloenostem a e podle pouhch slech rozhoduj o vcech nejdleitjch. ady pak zataj z takovch zprv, co uznaj za potebno potlait, a irok veejnosti vyhls jen to, co usoud, e je s uitkem. O vcech veejnch nen dovoleno hovoit le v dnm shromdn. IVOT GERMN 21/ Germani multum ab hac consuetudine diferunt, Nam neque druides habent, qui rebus divinis praesiut, neque sacrificiis student. Deorum numero eos solos ducunt, quos cernunt et quorum aperte opibus iuvantur. Solem et Vulcanum et Lunam, reliquos ne fama quidem acceperunt. Vita omnis in venationibus atque in studiis rei militaris consistit: ab parvulis labori ac duritiac student. Qui diutissime impuberos permanserunt, maximam inter suos ferunt laudem: hoc ali staturam, ali vires nervosque confirmari putant. Intra annum vero vicesimum feminae notitiam habuisse in turpissimis habent rebus; cuius rei nulla est oceultatio, quod et promiscue in fluminibus perluuntur et pellibus aut parvis rhenonum tegimentis utuntur magna corporis parte nuda. 21/ Germni maj dosti jin obyeje. Nebo nemaj ani druidy, aby se starali o bohoslubu, ani nepikldaj vhy obtem. Za bohy

CAESAR

maj jen ty, kter vid a kte jim zejm jsou na prospch. Slunce, Ohe, Msc; ostatn neznaj ani z doslechu. Cel jejich ivot to je lov a horliv vojensk vcvik. Odmala zvykaj trapm a hled si utuovn. Kdo zstanou nejdle panici, povaj mezi svmi nejchvalnj povsti. Nebo panictv soud Germni podporuje mohutn rst, zvyuje sly, tu svalstvo. Pozn-li kdo enu ji ped svm dvactm rokem, pokldaj to za honu z nejhorch. Jinak vak nen v t vci naprosto tajnosti, protoe se koupaj v ece mui i eny spolen, i se stejn odvaj jen koiinami nebo malmi koenmi zstrkami, take znan st tla zstv nah. 22/ Agriculturae non student, maiorque para eorum victus in lacte, caseo, carne consistit. Ncquc quisquam agri modum certum aut fines habet proprios; sed magistratus ac principes in annos singulos gentibus cognationibusque hominum, qui una coierunt, quantum ct quo loco visum est agri attribuunt atque anno post alio transire cogunt. Eius rei multas afferunt causas: ne assidua consuetudine capti studium belli gerendi agricultura commutent; ne latos fines parare studeant, potentioresque humiliores posaessionibus expellant; ne accuratius ad frigora atque aestus vitandos aedificent; ne qua oriatur pecuniae cupiditas, qua ex re factiones dissensionesque nascuntur; ut amini aequitate plebem contineant, cum suas quisque opes cum potentissimis sequari videat. 22/ Polnho hospodstv si nijak zvl nehled, potravou je jim vtinou mlko, sr a maso. A nikdo u nich nem natrvalo ve vlastnictv uritou vmru orn pdy ani nen majitelem pozemk, nbr ady a nelnci pidluj vdy jen na rok tolik pole, kolik kde uznaj za dobr, rodm a pbuzenstvm i sdruenm jednotlivc, kte se proto spolili, a za rok je nut pijt zase jinam. Pro to zazen uvdj mnoho dvod: aby z nvyku trvalho usedlka nevymnili vlen zpal za sedlaen; aby neusilovali rozit rozlohu svch ln a silnj aby proto nevyhnli slab z jejich usedlosti; aby nestavli dkladnji na ochranu proti mrazu a proti vedru; aby snad nevznikal hlad po penzch, z nho pr pochzej stranictv a rznice; aby spokojen lid udreli v klidu, kdy kad vid, e m pidleno zrovna tolik jako kterkoli z velmo.

KNIHA VI

23/ Civitatibus maxima laus est quam latissime circum se vastatis finibus solitudines habere. Hoc proprium virtutis existimant, expulsos agris finitimas cedere, neque quemquam propere audere consistore; simul hoc se fore tutiores arbitrantur, repentinae incursionis timore sublato. Cum bellum civitas aut illatum defendit aut infert, magistratus, qui ei bello praesint, ut vitae necisque habeant potestatem, deliguntur, In pace nullus est communis magistratus, sed principes regionum atque pagorum inter suos ius dicunt controversiasque minuunt. Latrocinia nullam habent infamiam, quae extra fines cuiusque civitatis fiunt, atque ea iuventutis exercendae ac desidiae minuendae causa fieri praedteant. Atque ubi quis ex principibus in concilio dixit se ducem fore, qui sequi velint, profiteantur, consurgunt ii, qui et causam et hominem probant suumque auxilium pollicentur atque ab multitudine collaudantur: Qui ex his secuti non sunt, in desertorum ac proditorum numero ducuntur, onmiumque his rerum postea fides derogatur. Hospitem violare fas non putant; qui quacumque de causa ad eos venerunt, ab iniuria prohibent, sanctos habent, hisque omnium domus patent viotusque communicatur. 23/ Pro kmen je zvlt velikou ct zpusto-li pohranin zem a m-li tak kolem sebe co nejir ps hotov pout. Za znmku sv zvltn statenosti pokldaj, ustoup-li ped nimi soused vypuzen jimi ze svho zem, a nem-li nikdo odvahy usadit se poble nich. Soud zrove, e budou o to bezpenj, jsouce tak zbaveni obav ped nhlm vpdem. Kdykoli kmen vede vlku, a u se brn toku, a sm to, jsou voleny ady, aby tu vlku dily, majce moc nad ivotem i smrt. Za mru vak vbec nen spolen ad, nbr nelnci kraj a up konaj soudy mezi svmi a urovnvaj spory. Loupen njezdy nepokldaj za nic neestnho, pokud se konaj mimo zem vlastnho kmene. Ba naopak s chloubou prohlauj, e je podnikaj, aby se mlde cviila a aby se uinila ptr zahliv jej neinnosti. A kdy kter z nelnk prohls ve shromdn, e je povede, a se pihls, kdo chtj s nm, vstanou vichni, jim se zamlouv i vdce i podnik, slb mu svou pomoc a shromdn je zahrne

CAESAR

pochvalou. Kdo z tchto pihlench potom nejde, je pokldn za zbha a zrdce a v niem se mu potom u nedv vry. Ublit hostu pokldaj za bohaprzdn zloin. Kdokoli k nim pijde v jakkoli vci, toho brn ped pkom a maj za nedotknutelnho. Hostu jsou oteveny domy vech a sdlej se s nm o stl. 24/ Ac fuit antea tempus, cum Germanos Galii virtute superarent, ultro bella inferrent, propter hominum multitudinem agrique inopiam trans Rhenum colonias mitterent. Itaque ea, quae fertilissima Germaniae sunt, loca circum Hercyniam silvam, quam illi Orcyniam appellant, Volcae Tectosages occupaverunt atque ibi consederunt; quae gens ad hoc tempus his sedibus sese continet summamque habet iustitiae et bellicae laudis opinionem. Nunc quidem in eadem inopia, egestate patientiaque Germani permanent, eodem victu et cultu corporis utuntur; Gallis autem provinciarum propinquitas et transmarinarum rerum notitia multa ad copiam atque usus largitur, paulatim aasuefacti superari multisque victi proeliis ne se quidem ipsi cum illis virtute comparant. 24/ A bvaly dve doby, kdy Gallov pedili Germny statenost, sami je napadali vlkou a pro pelidnn i nedostatek orn pdy poslali za Rn osadnky. A tak nejrodnj kraje Germnie kolem Hercnskho lesa, kter, jak tu, byl z doslechu znm Eratosthenovi a jet nkterm ekm a kter oni nazvaj Orkynskm, zabrali Volkov Tektosazt a usaditi se tam. Ten kmen se v tch sdlech dr podnes a je nejv proslul svou spravedlnost a slvou vlenou. Protoe vak Germni setrvvaj v stejnm nedostatku, nouzi, odkn jako dve, protoe se iv stejnou potravou a stejn peuj o sv tlo, kdeto Gallm blzkost provinci a znalost zmoskho zbo poskytuje hojnost vc k blahobytnmu ivotu a zven poteb, zvykli si Gallov ponenhlu Germnm podlhat, a byve od nich v bitvch mnohokrt poraeni, dnes u se s nimi ani sami nesrovnvaj co do statenosti. HERCNSK LES

KNIHA VI

25/ Huius Hercyniae silvae, quae supra demonstrata est, latitudo novem dierum iter expedito patet: non enim aliter potest, neque mensuras itinerum noverunt. Oritur ab Helvetiorum et Nemetum et Rauracorum finibus rectaque fluminis Danuvii regione pertinet ad fines Dacorum et Anartium; hinc se flectit sinistrorsus diversis ab flumine regionibus multarumque gentium fines propter magnitudinem attingit; neque quisquam est huius Germaniae, qui se aut adisse ad initium eius silvae dicat, cum dierum iter LX processerit, aut quo ex loco oriatur, acceperit; multaque in ea genera ferarum nasci constat, quae reliquis in locis visa non sint; ex quibus quae maxime differant ab ceteris et memoriae prodenda videantur, haec sunt. 25/ Tento Hercnsk les prve zmnn thne se v rozloze devti dn cesty pro dobrho chodce bez zte. Jinak se to toti ned urit, nebo pro cesty tam neznaj dnou jednotku mry. Zan od zem Helvci, Nemet a Raurak a thne se rovnou podle eky Dnuvia a do konin Dk a Anart. Odtud se mnoha odbokami od eky zahb vlevo a dosahuje pro svou rozshlost zem mnoha nrod. A nen nikoho na tto na stran Germnie, kdo by mohl ci, e bu doel a k potku toho lesa, teba i po edestidennim pochodu, nebo e tam aspo slyel, kde zan. V tom lese, jak najisto znmo, se vyskytuje mnoho druh divokch zvat, nikde jinde nevdanch. Z nich tyto druhy, kter se nejvce li od ostatnch, jsou, jak se mi zd, hodny zmnky. 26/ Est bos cervi figura, cuius a media fronte inter aures unum cornu exsistit excelsius magisque directum his, quae nobis nota sunt, cornibus: ab eius summo sicut palmae ramique late diflunduntur. Eadem est feminae marisque natura, cadem forma inagnitudoque cornuum. 26/ Skot tam ije jelenu podobn, jen nu zprosted ela mezi uima vstv jedin paroh, vy a pmj ne parohy nm znm. Od jeho hornho konce se do e rozkldaj jakoby lopalovit vtve. Vzepenm jsou samec i samice stejn, stejn je tak tvar i velikost jejich paroh. 27/ Sunt item, quae appellantur alces. Harum est consimilis capris figura et varietas pellium, sed magnitudine paulo antecedunt

CAESAR

mutilaeque sunt cornibus et crura sine nodis articulisque habent neque quietis causa procumbunt neque, si quo afflictae casu conciderunt, erigere ese aut sublevare possunt. His sunt arbores pro cubilibus: ad cas se applicant atque ita paulum modo reclinatae quietem capiunt. Quarum ex vestigiis cum est animadversum a venatoribus, quo se recipere consuerint, omnes eo loco aut ab radicibus subruunt aut accidunt arbores, tantum ut summa species earum stantium reliquantur. Huc cum se consuetudine reclinavcrunt, infirmas arbores pondere affligunt atque una ipsae concidunt. 27/ Jsou tam dle zvata zvan losi. Postavou a barvitost srsti je los zcela podoben kozlu, ale je o nco vt, parohy mi komol a nohy bez kloub a lenn. Neleh ani k odpoinku, ani se neme zdvihnout a postavit na nohy, kdy upadne na zem sraen njakou nhodou. Za loe mu poslou strom, o ten se ope a tak, jen mlo naklonn, odpov. Kdy si lovci zjist podle stop, kam se losi jako do skre obyejn uchyluj k odpoinku a spnku, podkopou na tom mst vecky stromy od koen nebo je naznou, ale jen tolik, aby to vypadalo docela tak, jako by stly. Kdy pak se losov o n opou jako obvykle, poraz nepevn stromy svou vhou a sami padnou zrove s nimi. 28/ Tertium est genus eorum, qui uri appellantur. Hi sunt magnitudine paulo infra elephantos, specie et colore et figura tauri. Magna vis eorum est et magna velocitas, neque homini neque ferae, quam conspexerunt, parcunt. Hos studiose foveis captos interficiunt. Hoc se labore durant adulescentes atque hoc genere venationis exercent, et qui plurimos ex his interfecerunt, relatis in publicum cornibus, quae sint testimonio, magnam ferunt laudem. Sed assuescere ad homines et mausuefieri ne parvuli quidem excepti possunt. Amplitudo cornuum et figura et species multum a nostrorum boum cornibus differt. Haes studiose ab labris argento circumcludunt atque in amplissimis epulis pro poculis utuntur. 28/ Tet druh zvat tam je takzvan zubr. Ten je jen o nco men ne slon a m vzhled, barvu a postavu bka. J e velmi siln a velmi rychl. Neuet ani lovka, ani zvete, kter spat. Zubry chytaj Germni s velkou chut do jam a tam je zabjej. Mlad lid se otuuj touto tkou prac a cvi se v tomto druhu lovu. Ti z nich,

KNIHA VI

kte sabij nejvce zubr a na dkaz pedlo veejnosti jejich rohy, sklid sa to velkou pochvalu. Ale lidem pivyknout zubr neme a ned se ochoit, ani je-li chycen docela mal. Jejich roky se velmi li od roh naeho domcho skotu jak velikost, tak i tvarem a vzhledem, lid je horliv sbraj, obkldaj na okrajch stbrem a uvaj jich pi nejskvlejch hostinch jako pohr.

CAESAR

NVRAT DO GALLIE A STREN PLKY MOSTU 29/ Kdy Caesar zvdl od ubijskch vyzvda, e se Subov sthli hluboko do lesu, rozhodl se nepostupovat u s vojskem dle. Obval se nedostatku obil, protoe, jak u jsme poznamenali, Germni si vbec pramlo hled zemdlstv. Ale aby nezbavil barbary tak zcela strachu, e se vrt, a nadto aby oddlil co nejvce vysln jejich posil do Gallie, pevedl sv vojsko pes Rn zptky a dal pak strhnout posledn dl mostu, dosahujc beh ubijskch, v dlce dvou set stop. A tam, kde na druhm behu konila zbvajc st mostu, postavil v o tyech podlach, umstil pi n na obranu mostu strn sbor o dvancti kohortch a zajistil cel prostor ped mostem silnm opevnnm. Velenm nad posdkou a celm tm pedmostm povil mladho Gaia Volkatia Tula. CAESAR VYPLEN ZEMI EBURN ZASKOEN AMBIORIX UNIKNE Kdy pomalu thlo na n, vypravil se Caesar do vlky s Ambiorigem. Lucia Minucia Basila pole s vekerou jzdou naped Arduenskm lesem, kter je v cel Gallii nejvt a thne se od beh rnskch a od Trverska a k Nervim, rozprostraje se v dlce vce ne pt set mil. Basilius se ml pokusit, zda by mohl rychlost postupu a vyuitm vhodn chvle dosci njakho vlenho spchu. Pipomene mu, aby nedovoloval v tboe zaehovat ohn, aby se tak jeho pchod neprozrazoval u z dlky. Sm pr thne za nm v patch. 30/ Basilus si vede podle rozkazu. Rychle a proti vemu nadn doraz k cli, do Eburnska, a pekvap nco lid venku v polch, ani vbec co tuili. Podle jejich daj pust se za Ambiorigem samm na msto, kde pr se tak mu tvrdili zdruje s nco mlo jezdci. Ne co nezme tst jak ve vem, tak zvl ve vlce. Bylo irou nhodou, e Basilus padl rovnou na Ambioriga, dokonce zcela

KNIHA VI

neostraitho a nepipravenho, ba e Basilv pchod vidli ti lid jet dve, ne se o nm co proslechlo, nato aby dola njak zprva. Zrovna tak bylo neobyejnm tstm, e Ambiorix sm unikl smrti, a pisel o vecku vojenskou vzbroj, kterou ml u sebe, a mu byly pobrny vozy i kon. Ne potstilo se mu tak tm, e dvorec byl obklopen lesem, jak u bvaj skoro vdy pbytky Gall, kte proti vedru vyhledvaj obyejn blzkost les a vod. A tak prvod a jeho ptele mohli na tak tsnm prostoru po njakou dobu zdrovat npor naich jezdc. Zatmco se tady bojovalo, pomohl mu kdosi z jeho lid na kon, a u prchal a jeho tk kryly lesy. A tak nhoda mnoho pispla k tomu, e se octl v nebezpe i e z nho vyvzl. 31/ Sporno je, zda Ambiorix neshromdil potom sv brann sly schvln, protoe se nemnil utkat bitvou, i proto, e neml na to as a e mu v tom zabrnil nhl pjezd naich jezdc, za nimi, jak jist myslil, nsleduj vzpt ostatn nae sly. Avak tolik je jisto, e po poslech rozeslanch do kraje poslal vzvu, aby se hledl zachrnit kad sm. st jeho lid se utekla do Arduenskho lesa. st do rozshlch bain. Kdo byli nejbl Ocenu, ukryli se na ostrovech, je tvov pliv. Mnoz odeli ze svho zem vbec a svili sebe i vecko sv lidem zcela cizm. Kdy Catuvolcus, krl poloviny Eburn, kter spolu s Ambiorigem kul ty plny proti nm, nemohl, chab u staec, snet trapy vlky ani tku, proklel nadobro Ambioriga, e jej do toho neastnho podniku zapletl, a otrvil se jedovatou vou tisu, kter hojn roste v Gallii i Germnii. ROZDLEN LEGI K DROBN VLCE 32/ Segnov a Kondrsov, pvodem i vdomm pslunosti Germni, usazen vprosted mezi Eburny a Trvery, poslali k Caeearovi poselstvo s prosbou, aby je nepokldal za neptele ani aby nesoudil, e vichni Germni usazen ped Rnem jsou zajedno. Sami pr na vlku ani nepomyslili, pomoc Ambiorigovi vbec neposlali. Pesvdiv se o jejich tvrzen z vpovd zajatc, rozkzal

CAESAR

jim Caesar, aby mu pivedli zptky Eburny, kte se snad k nim dostali jako uprchlci. Uin-li tak, prohlsil jim, nepoplen pr jejich zem. Pak rozdlil Caesar sv vojska na ti dly a vozatajstvo vech legi dal dopravit do Atuatuky. Tak se tam jmenuje tvrzit tm uprosted zem eburnskho, kde si pedtm zbudovali zimn tbor Titurius a Aurunculeius. Toto msto uznal za vhodn mimo jin tak s toho dvodu, e losk opevnn byla jet v dobrm stavu a e mohl vojkm uetit prci. Vozatajatvu na ochranu zanechal trnctou legii, jednu ze t, kter dal naposled sebrat v Itlii a pivsti do Gallie. Velen nad n a nad tborem sv Tulliu Ciceronovi a pidl mu dv st jezdc. 33/ Po rozdlen vojk d Titu Labienovi rozkaz thnout s temi legiemi smrem k Ocenu do tch kraj, kter hrani s Menapijskem. Gaia Trebonia posle rovn s temi legiemi popleuit kraj, kter le pi zem Atuatuk. Sm pak se rozhodl thnout se zbvajcmi temi k ece Skald, je se vlv do Mosy, a do nejzazch konin Arduenskho lesa, kam pr se, jak se proslchalo, utekl s hrstkou jezdc Ambiorix. Odchzeje prohls se v uritost do sedmi dn e je zptky. Byl si vdom, e toho dne se mus vydvat obil legii, kterou zanechval v Atuatuce posdkou. Vyzve i Labiena a Trebonia, a se k tomu dni tak vrt, bude-li jim to mon bez jmy sttu, aby se mohli spolen znovu radit, a majce dkladn prozkoumny neptelsk mysly, vzt vlku jinak do ruky. CAESAR VYZVE SOUSEDY K PLENEN EBURNSKA 34/ Nebylo tu, jak jsme ji poznamenali, proti nm vbec dn brann moci, nebylo hradit, nebylo obsazenho stanovit, kter by se brnilo se zbran v ruce. Bylo tu jenom nespodan mnostv, rozptlen na vecky strany. Kde komu poskytovalo vbec jakou nadji na ochranu nebo na zchranu bu zastren dol, nebo msto zapadl v lesch, nebo nepstupn baina, tam se usadil. Takovto msta byla ovem znma sousedstvu a vc si dala bdl ostraitosti,

KNIHA VI

nikoli snad proto, aby se chrnilo vojsko jako celek vem dohromady nemohla pec od vydench a rozptlench hlouk hrozit dn pohroma nbr proto sp, aby byl ochrnn ivot jednotlivch naich vojk. Potud mla snad vc vznam i pro bezpenost celho vojska. Nebo chtivost koisti svdla jednak mnoh pli daleko z cesty, jednak zas lesy brnily jim nejistmi a skrytmi stezkami, aby se tam vydvali v etch hromadn. Chtl-li mt Caesar tu vc skoncovnu a vyhubeno plm zloinnch lid, pak bylo nutno vojsko rozdlit a poslati je za neptelem jen po nkolika etch. Chtl-li naopak udret ety pohromad a pod prapory, jak to vyadoval ustlen u, obvykl zpsob a d mskho vojska, pak zase kraj sm chrnil barbary, jim nechyblo odvahy, aby i jednotliv nehali v krytu a nepepadali odtud rozptlen nae vojky. A jak u bv pi takovch nesnzch, pokud lo jen o obezetnost, inna vechna mon opaten tak, e se spe nevyuvalo pln pleitosti kodit nepteli, tebae vecko u jen prahlo po pomst, ne aby se mu psobily kody nehled pitom na monost vlastnch znanch ztrt. Rozele tedy Caesar posly k sousednm kmenm; bud zjem vyhldkou na koist, vyzve vecky k plenn Eburnska, aby byl vydvn nebezpe v lesch sp ivot Gall ne vojk legi, zrove pak aby byl za takov zloin vyhlazen kmen i samo jmno Eburn, kdy se na n shrne ze vech stran hrozn mnostv lid. A vskutku se k tomu rychle sejde odevad nramn sla lidu. PEPADEN ATUATUKY OD SUGAMBR 35/ To se dalo po vech krajch Eburdnska a u se blil sedm den, do kterho byl Gaesar rozhodnut vrtit se k vozatajstvu a k legii je stec. Tu prv se mohlo poznat, co dovede ve vlce tst a jak phody me pivodit. Neptel byli u, jak jsme vyprvli, rozpreni a pln zastraeni, a nebylo jedinho jejich oddlu, aby nm psobil sebemen obavy. Ke Germnm za Rn se zatm doneslo, e se v Eburnsku drancuje, a nadto jet e se kdekdo vyzv, aby se

CAESAR

podlel na plenn. Sugambrov, kte jsou Rnu zcela blzko a kte, jak u jsme dve vyloili, k sob pijali prchajc Tenkthery a sipety, seenou si hned dva tisce jezdc. Peprav se na lodch a vorech pes Rn ticet mil pod tm mstem, kde byl vystavn most a kde Caesar zanechal posdku. Vtrhnou hned do nejbliho pro n uzem Eburn. Pochytaj jich mnoho rozptlench na tku a zmocn se velikho potu kus dobytka, jeho jsou barbai zvlt lani. Koist je lk, i postupuj hloubji do zem. Vyrostli ve vlce a na loupench vpravch a nezdr je bainy, nezdr hvozdy. Zajatc se vyptvaj, v kterch krajch je te Caesar. Dozvd se, e odthl jet dle, a zjist si, e vecko vojsko odelo. A tu prav jeden ze zajatc: Coe vy se honte tady za takovou bdnou a hubenou koisti, kdy mete se ji tuto chvli topit v hojnosti a bohatstv? Za ti hodiny jste v Atuatuce; tam nahromadilo msk vojsko vecko sv bohatstv. Posdky je tam tak mlo, e neme ani nsep koldokola obsadit a e se neodv nikdo na krok z opevnn ven. Kdy Germnm svitlo nhle takovouto nadj, zanechaj v krytu koist, kter jim padla dosud do rukou, a sami zam do Atuatuky, dvajce se tam tak jako vdcem vsti muem, od nho se jim tch zprv dostalo. 36/ Cicero drel sice a dosud podle Caesarova rozkazu vojky neustle v tboe se v bedlivosti a nedovoloval ani poslednmu zkodnku vozatajstva vychzet z opevnn. Sedmho dne vak u poal ztrcet dvru, e Caesar bude moci dodret svj slib o potu dn tv neptomnosti, protoe o nm slyel, e zael s vojskem hodn dle, kdeto o tom, e by se u vracel, nebylo nejmenho slechu. Zrove dval na sebe psobit hlasm tch, kdo jeho trplivost nazvali tm obleenm. Nebylo-li toti dovolovno vychzet ani na krok z tbora, neobval se vbec nieho takovho, z eho by mohlo dojt k njakmu netst, a to na prostoe pouhch t mil, kdy pece bylo v poli nasazeno plnch devt legi a tak znan mnostv jzdy, e neptel musil u bt rozpren a skoro rozdrcen. I pole tedy pt kohort na obl do nejblich obilnch pol, kter od tbora dlil vehovudy jeden kopec. V tboe bylo zanechno dosti mnoho nemocnch z mustva legi. Kdo z nich se za poslednch tch sedm dn pozdravili na ti

KNIHA VI

sta jich bylo , jsou poslni tak na obil jako zvltn oddl. A krom toho velk poet zkodnk se znanm mnostvm kostva, kte zstali v tboe, pid se k t vprav, kdy dostali dovolen. 37/ Do toho nhodou zrovna tu chvli pijdou germnt jezdci a hned jednm tryskem tak, jak se pihnali, uin u zadni brny pokus vrazit do tbora. e z t strany brnily vhledu lesy, nebylo je vidt dv, a u se blili k tboru, a to tak rychle, e se kupci ze svch stnk pod valem nestaili utci do tbora. Nai nic netuili a to pekvapen uvede je v pln zmatek. A kohorta, stojc na stri, jen taktak zadr prvn npor. Neptel se rozjedou dokola kolem tbora, zda snad najdou kudy dovnit. S obt hj nai brny. V pstupu jinudy brn sama poloha msta a opevnni. Cel tbor je jeden zmatek. Jeden se pt druhho, pro ten poplach. Nikdo nenaizuje, ani kam toiti ani kam se m kdo s ostatnmi postavit. Jeden ki, e tbor m u neptel v rukou, druh tvrd, e vojsko je znieno i s vrchnm velitelem a e to pili vtzov barbai. U vtiny bud samo msto nov povren mylenky. Ti si iv pedstavuj Cottovu a Tituriovu pohromu, ti e padli v stejn tvrzi. To, e vichni byli vydeni takovm strachem, jen utvrzuje barbary v mnn, e v tboe vskutku nen dn posdka, jak slyeli od zajatce. Usiluj vedrat se do tbora stj co stj a sami se povzbuzuji, aby nepoutli z rukou tak astnou nhodu. BOJ O TBOR A ODRAEN NEPTELE 38/ V tboe byl pro nemoc zanechn Publius Sextius Baculus, kter bval u Caesara vrchnm setnken a o nm jsme se zmnili ji pi dvjch bitvch. Ten ji pt dn nejedl. Ztrativ u vru v zchranu svou i v zchranu vech ostatnch, vyjde si se stanu jen tak, beze zkran. Vid: neptel dotr hroziv, stav vc je pro ns nejv povliv. Od tch, kdo mu byli nejble, popadne zbra, a ji stoj v brn. A hned za nm setnci kohorty, kter nemla zrovna str. Njakou chvli zdruj spolen tok. Sextius utr tk rny, pozbude vdom a je v mdlobch jen sti zachrnn, vleen z ruky do ruky. Zatm se ostatn natolik vzmu, e si troufnou postavit se na nspu a e bud dojem obrnc.

CAESAR

39/ Zatm jsou na vojci hotovi se sklizn obil. Zaslechnou kik. Naped vyjedou jezdci. Zjist si hned, v jak nebezpenm jsou postaven. Tam v irm poli nen ovem vbec opevnn, kter by pijalo do ochrany poden. Novkov, nedvno odveden a vojny nezkuen, upraj zraky na vojenskho Tribuna a na setnky, ekajce na povel. Nikdo nem tolik statenosti, aby se tm pekvapenm nedval pivst z klidu. Kdy barbai spat z dlky odznaky oddl, ustanou hned na tbor toit. Mysl zprvu, e se to vrtily legie, o kterch mli zjitno od zajatc, e se vydaly hodn daleko. Potom vak pesvdive se s pohrdnm, jak je to hrstka, zato na n ze vech stran. 40/ Zkodnci se enou na nejbli kopec. Odtud vak jsou rychle sehnni a vrhnou se k odznakm oddl a manipulm a tm vce ds jet polekan vojky. Jedni navrhuj utvoit klnov proud a tak se rychle probt do tbora, protoe je tak blzko. A jsou si jisti, e i kdy bude snad njak st jch obklena a padne, ostatn se pece mohou zachrnit. Druz doporuuj zase, aby zaujali postaven na hbetu kopce a tam vichni sdleli stejn osud. To vak neschvl sta vojci, kte se, jak jsme u pipomnli, vydali spolen s druhmi tak na obil, ale jako zvltn oddl. A tak odvahy si dodave navzjem a za veden Gaia Trebonia, ryte mskho, kter jim byl ustanoven velitelem, proklest si cestu pmo stedem neptel a beze ztrty jedinho mue se dostanou do tbora. Za nimi se hned pust jezdci a zkodnci a jsou zachrnni stejnm nporem statench pch vojk. Zato ti, kte zaujali postaven na hebeni kopce, nemajce jet ani nyn dn vojensk zkuenosti, nedovedli ani setrvat na plnu, pro kter se rozhodli, aby se toti brnili z vyho svho stanovit, ani napodobit rznost a rychlost, kter, jak vidli, druhm prospla; ale pokouejce se dostat do tbora, sestoupili dol na msto pro n nepzniv. Setnci, z nich nejeden byl pro svou statenost z ni hodnost u jin legie peveden do vy u tto legie novk, padli bojujce velmi udatn, aby neztratili dve zskanou slvu vlenou. Mustvo se dostalo zsti astn do tbora mimo vecko nadn,

KNIHA VI

kdy byl neptel statenost tchto setnk zatlaen, zsti bylo od barbar obkleno a porubno. 41/ Germni se ji vzdali nadje, e tbora dobudou, protoe vidli, e nai te konen stoj na nspech, a s koist, kterou mli poschovvnu po lesch, se vrtili za Rn. CAESARV NVRAT DO ATUATUKY 42/ A takov byl v tboe ds jet potom, kdy neptel ji odthl, e t noci, kdy Gaius Volusenus, posln naped s jzdou, dorazil do tbora, mu nikdo nevil, e je Caesar u tady s vojskem, a beze ztrt. A tak bylo dsem vechno jako posedl, e kali skoro jako smysl zbaven, e se to sem zachrnilo jezdectvo na tku, kdy p vojsko bylo vecko rozdrceno, a tvrdili, e by Germni byli tbor nenapadli, kdyby nae vojsko nebyla bvala stihla njak pohroma. Teprv Caesarv pchod zbavil vojsko toho dsu. Kdy byl tedy Caesar zptky, dobe znaje, jak velijak to chodv ve vlce, vytkl jen to jedin, e byly za obilm vyslny i kohorty strn sluby a kohorty posdky nhod pr nemlo bt ponechno ani sebemn msta a vyslovil svj nzor, e se pi nhlm pchodu neptel uplatnila mnoho nhoda, a mnohem vce jet v tom, e barbary odvrtila od samho tm nspu a od bran tbora. Z toho ze veho se mu nejvc zdlo hodnm podivu, e Germni, kte peli Rn s myslem poplent Ambiorigovo zem, dostave se nhodou k mskmu tboru, prokzali tam nejvtanj slubu prv Ambiorigovi. DAL PLENN A PRONSLEDOVAN AMBIORIGA 43/ Caesar se pak znovu vyprav plenit neptelsk zem, shromd velk mnostv jezdc ze sousednch kmen a rozele je na vecky strany. Vecky vsi a vecky osaml, dvorce, jak je kdo kde spatil, byly vypalovny, drobn brav byl vybjen, ukoistn velk kusy dobytka odevad odhnny. Obil bylo nejen

CAESAR

spotebovno takovm mnostvm potah a lid, ale i pro pokroilou na ron dobu a nadto lijky polehlo, take bylo zejm, e i kdyby se byl nkdo na tu chvli ukryl, mus pece uhynout nedostatkem veho potebnho, a u bode vojsko pry. A protoe byla rozeslna takov sla jzdy na vecky strany, dochzelo asto a k tomu, e se zajatci rozhleli po Ambiorigovi, kterho pr jen te zahldli na tku, a e tvrdili, e nezmizel jet tak zcela z dohledu. A tak ti, kte myslili, e se tm Caesarovi zvlt zavd, podstupovali nekonenou nmahu, doufajce, e Ambioriga dostihnou, a nadlidskou horlivost tm pekonvali sami sebe. Ale vdy se ukzalo, e k dosaen plnho spchu pec jet nco mlo chyblo, A Ambiorix jim unikal po skrch nebo po lesnch roklch a chrnn non temnotou ujdl v jin koniny a kraje, nemaje vtho prvodu ne tyi jezdce, jim jedin se odvaoval svit svj ivot. CAESARV SOUD NAD KABNUTY A SENONY 44/ Takovm zpsobem popleniv kraje Eburnska a ztrativ pi tom dv kohorty, odvede Caesar vojsko do Durokortora, hlavnho msta Rm. Do toho msta ohls pak obecn snm cel Gallie a rozhodne se provst na nm eten o vzpoue Senon a Karnut. Kdy byl nad Akkonem, hlavnm strjcem toho podniku, vynesen nlez zvlt psn, dal ho popravit po starm mskm zvyku biovnm. Nkte prchli ze strachu ped soudem. Ty prohlsil Caesar za psance. Pak umstil do zimnho tbora dv legie pi hrancch Trverska, dv v Lingonsku, lest ostatnch v Agedinku v zem Senon. Postaral se o zsobovn vojska obilm jako obvykle a pak odeel do Itlie konat kadoron krajsk soudy.

KNIHA VII

KNIHA VII

VLKA S CELOU GALI GALLOV SNMUJ O VLCE 1/ V Gallii byl klid a Caesar se, jak byl u dve rozhodnut, odebere do Itlie konat vron krajsk soudy. Tam se dov o zavradn Publia Clodia. A zpraven o usnesen sentu, aby vichni branci Itlie mladch ronk byli hromadn vzati do psahy, nad odvody v cel provincii. Zprvy o tch udlostech ae dostanou rychle do Zalpsk Gallie. Gallov si k tomu sami pidaj a pibj planm povdnm bez podkladu, eho si ten stav vc podle jejich zdn dal: Caesar e je vzn nepokoji v hlavnm mst a pi takovch nesrovnalostech neme k vojsku pijt. Ji dve nesli tce, e jsou podrobeni nadvld nroda mskho. Daj se tedy strhnout nasktajc se pleitost a zanou se smleji a odvnji omlouvat o odboji. Knata gallsk svolvaj si vzjemn schzky na odlehl msta v lesch. Na nich si stuj na Akkonovu popravu. Poukazuj na to, e stejn osud me stihnout i je sam. Nakaj nad spolenm zlm osudem cel Gallie. Slibovnm kdeeho a odmnami vyzvaj, kdo by chtli zat s odbojem a vydat v nebezpe i ivot z a svobodu Gallie. Pedevm pr nutno hledt, ne se jejich tajn plny prozrad, aby Caesar byl od svho vojska odznut. To pr je snadn. Nebo ani legie se neodv vyjit z tbora, je-li neptomen vrchn velitel, ani zase vrchn velitel pr neme se dostat k legim bez vojenskho

CAESAR

doprovodu. A koneckonc lpe pr padnout v boji ne nedobt nazpt star slvy vlen a svobody, kterou poddili po pedcch. 2/ O tchto vcech jednali a radili se znovu a znovu. Pak prohls Karnutov, e jsou pro spolen dobro hotovi podstoupit kad nebezpe, a slb, e se prvn ze vech pust do boje. A protoe pr se nemohou na tu chvli, aby se vc neprozradila, zaruit navzjem rukojmmi, daj, aby se jim ostatn aspo slavnostn zavzali psahou na seskupen vojensk prapory, e nebudou ostatnmi oputni, a s odbojem zanou. V tom je podle jejich zvyku nejslavnostnj obad. Nato vichni ptomn zahrnou Karnuty chvlou, slo slavnostn psahu a stanov se chvle, kdy zanou. Snm se pak rozejde. POVRADN MAN V CNABU 3/ A kdy tedy ten den piel, sebhnou se Karnutov na dan znamen do CnaBa, vedeni Gutruatem a Conconnetodumnem, dvma veho schopnmi odvlivci, povradi obany msk, usazen tam za obchodem, a rozchvt jejich majetek. Mezi nimi byl i Gaius Fufius Cita, ven ryt msk, kter na Caesarv pkaz ml dohled na zsobovn. Zprva o tom se donese, rychle ke vem gallskm kmenm. Nebo kdykoli se pihod co vtho a vznamnjho, hned to volnm rozhlauj pes pole a kraje. Voln pejmaj postupn jin a opakuji dle nejblim svm sousedm. Tak se stalo tak tehdy. Nebo co se udlo v Cnabu pi vchodu slunce, o tom slyeli jet ped skonenm prvn non hldky na svm zem Arvenov. A to je vzdlenost kolem sto edesti mil. VERCNGETORIX SE UJM VELEN NAD VZBOUENCI 4/ Podobnm zpsobem tam svol sv chrnnce a bez obt je zant pro odboj Vercingetorix, syn Celtillv, mlad, velmi vlivn Arvern. Jeho otec zaujmal kdysi prvn msto v cel Gallii, ale e usiloval o krlovskou samovldu, byl vlastnm kmenem utracen.

KNIHA VII

Kdy velo ve znmost, co Vercingetorix zaml, ve se k nmu sbh do zbran. Brn mu vak v tom vlastn strc Gobannicio i ostatn pedci, kte soudili, takto e se osud nem pokouet. Vercingetorix je vyhnn z msta Gergovie. Pesto neustv a po venkov kon odvody chudiny a chtry. Maje u pohromad takovouto ozbrojenou moc, zskv na svou stranu ze spoluoban, na koho jen se obrt. Vyzv je, aby se chopili zbran pro spolenou svobodu. Shromdiv tak u mohutn zstupy, vyene z arvenskho kmene protivnky, od nich byl sm pednedvnem vyhnn. Jeho vrn ho zvou krlem. Na vecky strany rozesl poselstva. Zapsah je, aby setrvvali ve vrnosti. Rychle pro vc zsk Senony, Parisie, Piktony, Kadurky, Turony, Aulerky, Lemovky, Andy a vecky ostatn kmeny sahajc a k Ocenu. Jednomyslnm usnesenm je poven vrchnm velenm. Nabyv tto moci, ulo vem tmto kmenm rukojm, naizuje, aby mu byl rychle dodn pevn stanoven poet vojk; ustanovuje, kolik zbroje kter kmen doma opat a do kter lhty dod. Pedevm vak si horliv hled jzdy. S krajn pelivost spojuje nejvy velitelskou psnost. Vhavce pohn psnmi hrdelnmi tresty. Dopust-li se kdo provinn hrubho, dv ho odpravit ohnm a vemi monmi mukami, kdo se provin mn, toho posl dom s uezanma uima nebo s jednm okem vypchnutm, aby byl ostatnm vstranm pkladem a odstraoval jin psnost trestu. 5/ Takovmi tresty urychl sebrn vojska. S st tto brann moci pole Lukteria z kmene Kadurk, mue nejv odvnho, do Rutnska, sm pak thne do zem Biturg. Pi jeho pchodu polou Biturgov k Haedum, pod jejich byli ochranou, poselstvo o pomoc, aby snze mohli odolvat neptelskm zstupm. Na radu Caesarovch legt, kter zanechal Caesar u vojska, polou Haeduov Biturgm na pomoc poetnou jzdu i pchotu. Ty kdy dorazily k ece Ligeru, kter dl Biturgy od Haedu, zdr se tam nkolik dn. eku pekroit se vak neodv a vrt se dom. Naim legtm pak hls, e se vrtili obvajce se vrolomnosti Biturg, kte pr, jak najisto zvdli, mli v plnu zaskoit je, pejdou-li eku, z jedn strany Biturgov sami, z druh Arveruov. Zda to uinili Haeduov vskutku z toho dvodu, jak

CAESAR

oznmili legtm, i z vlastn vrolomnosti, nelze tvrdit s uritost, protoe zjitno nemm nic. Ale hned po jejich odchodu se Biturgov spoj s Arverny. PRVN SPCHY CAESAROVY CAESAR ZAJIST PROVINCII NARBNSKOU 6/ O tchto udlostech dostal Caesar zprvy do Itlie. Protoe vidl, e rznost Gnaea Pompeia dosply pomry v m ve stav pimenj, vypravil se do Zalpsk Callie. Kdy tam dorazil, byl ve velkch nesnzch, jak se doptat k vojsku. Uvdomoval si toti, e bude-li volat legie do provincie, dostanou se cestou do boj, ani jim sm osobn velel. A bude-li pospchat k vojsku sm, bylo mu zejm, e by nebylo dost radno svovat svj ivot ani tm, kte se na ten as zdaj pokojnmi. 7/ Zatm Lukterius, Kadurk pvodem, poslan do Rutnska, zsk ten kmen pro Arverny. Postoup pak dle do zem Niciobrog a Gabal, dostane od jednoho i druhho kmene rukojm, a shromdiv znanou brannou moc, nam si, aby vpadl do na provincie smrem na Narb. Caesar dostav o tom zprvy uznal za nejlep dt pede vemi plny pednost tomu, aby thl do Narbnu. Doraziv tam dod mysli ustraenm, rozlo posdky v Rutnsku, pokud patilo k provincii, v zem Arekomickch Volk, v zem Tolsan a kolem Narbnu, kterto kraje byly neptelm nejble. Pak d rozkaz, aby se st vojska z provincie a nhradn mustvo piveden z Itlie shromdily v zem Helvi, kte hranici s Arverny. 8/ Tmito opatenmi u zadr a odvrt Luktria, protoe ten pokldal za nebezpen vstoupit v dosah rozloench posdek. A tak thne Caesar do Helvijska. CAESAROVY VPADY DO ARVERNSKA A LINGONSKA

KNIHA VII

Akoli poho Cebennsk, je odluuje Arverny od Helvi, stovalo v nejdrsnjm ronm obdob pochod hlubokmi zvjemi a do nemonosti, dostane se Caesar, za velkch trap vojska ovem, ale pec jen, astn do zem arvernskho, kdy dal prohzet snh do hloubky esti stop a uvolnit si tak cesty. Pepadne Arverny zcela znenadn, protoe se pokldali za chrnny Cebennami jako hradbou a protoe v t ron dob nebvaly horsk stezky schdn nikdy ani jednotlivci. Jzd d rozkaz, aby harcovala v rozsahu co mon nejvtm a nahnla nepteli co nejvce strachu. Zprvy o tom dostanou se rychle, od st k stm zprvu, pak po poslech, k Vercingetorigovi. Podeni obstoup ho vichni Arvernov a zapsahaj ho, aby chrnil jejich majetek, aby je nedval nepteli drancovat, zvlt kdy vidi, e cel vlka se penesla k nim. A tak se pod tlakem jejich proseb Vercingetorix hne z Biturska smrem na Arvernsko. 9/ Ale Caesar se v Arvernsku pozdrel pouze dva dni. e tomu tak bude s Vercingetorigem, toho se dohdl naped. Odejde od vojska pod zminkou, e chce sthnout zlohu a jzdu. Velenm nad oddly v Arvernsku pov mladho Bruta. Toho vybdne, aby dval jzd harcovat na vecky strany v co nejvtm okruhu. Sm pr bude hledt, aby nebyl mimo tbor dle ne ti dni. Takto vci zadiv, ani vojsko tuilo, o skuten jde, doraz co mon nejrychlejmi pochody do Vienny. Tam zastihne zas u v sv sle jzdu, kterou tam poslal u mnoho dn naped. Neperuuje pochodu ve dne ani v noci, zam pres Haedujsko do Lingonska, kde pezimovaly dv legie, aby rychlost pedstihl Haeduy, kdyby snad tak oni osnovali njak klady jeho ivotu. Kdy dorazil do Lingonska, pole k ostatnm legim a sousted je na jednom mst dv, ne by mohla Arvernm dojt njak zprva o jeho pchodu. Vercingetorix pak, dovdv se o tom, vede zase vojsko zpt do Biturska a odtamtud thne na Gorgobinu, hradisko Boj, kter tam Caesar usadil po vtzn vlce s Helvcii a pidlil do ochrany Haedum. Toto hrazen sdlit zane te Vercingetorix dobvat. 10/ Tato vc velmi ztovala Caesarovi rozhodovn, co init. Kdy by drel sv legie zbytek zimy pohromad na jednom mst,

CAESAR

byla tu obava, e od nho odpadne cel Gallie, dostanou-li se Bojov, Haedum poplatn, do moci Vercingetorigovy a bude-li tak vidt, e u Caesara nemohou ptel vbec spolhat na ochranu. A vyvede-li vojska ze zimnch tbor pli asn, pak zas mu hrozily pote zsobovac pro nesnze s dovozem. Nakonec vak pece uznal za lep snet vecky pote zsobovac sp, ne aby si utril takovou hanbu a piel proto o oddanost vech svch stoupenc. A tak povzbud Caesar Haeduy, aby jen doveli vecko potebn, a k Bojm pole naped posly se zprvou, e pichz, a tm aby je povzbudili, jen aby zstvali vrni a odhodlan odolvali teptelskmu toku. Dv legie a vozatajstvo celho vojska nech v Agedinku a vyd se Bojm na pomoc. CAESAR DOBUDE VELLAUNODNA, CNABA A NOVIODNA 11/ Druhho dne pitrhne k Vellaunodnu, senonskmu hrazenmu mstu, a zane ho dobvat, aby si v tlu nenechval neptele a ml tak volnj zsobovn. Za prvn dva dny je sevel nspem. Tetho dne m tu z msta posly o vzdn. Rozke jim sloit zbran, vydat vecky soumary, dt est set rukojm. Ke skoncovn tchto vc zanech tam legta Gaia Trebonia. Sm se vyd do Cnaba, karnutskho msta, aby dospl co nejdve k cli svho pochodu. Karnutm dola teprve zprva, e je obllno Vellaunodnum. Soudce, e se oblhn hezky prothne, chystali v Cnabu vojensk oddl, aby jej poslali do Vellaunodna na pomoc. Sem, k Cnabu, doraz Caesar ve dvou dnech. Utbo se ped mstem a odlo dobvn nazt, protoe ten den bylo na to ji pozd. Rozkazem ulo vojsku schystat ve, eho je k oblhn poteb. A e most pres eku Liger dosahoval pmo k mstu Cnabu, ml obavy, aby mu Cnabt v noci z msta neprchli. Nad proto dvma legim dret v irm poli non pohotovost v pln zbroji Krtce ped plnoc vyjdou Cnabt tie z msta a zanou eku pechzet. Vzvdnou slubou je o tom Caesar zpraven, d zaplit mstsk brny, legie, kter mly nazenu pohotovost, vpust do msta a zmocn se ho. Neptel byli zjmni bezmla v plnm potu,

KNIHA VII

protoe tsn most a zk cesty znemonily hromadn tk. Msto d Caesar vojkm v plen, pak v poeh, koist daruje vojkm, pevede vojsko pes Liger a doraz do zem Biturg. 12/ Jakmile se Vercingetorix dovdl o pchodu Caesarov, nech hned oblhn Gorgobiny a thne Caesarovi do cesty. Ten u zaal oblhat Noviodnum, bitursk msto, je leelo na cest jeho pochodu. Kdy k nmu pilo z msta poselstvo prosit, aby jim odpustil a uetil jejich ivoty, pike jim sloit zbran, odevzdat kon, dt rukojm. To proto, jen aby mohl vecko jet zbvajc ze svho plnu vykonat s tou rychlost, s n doshl vtiny svch dosavadnch spch. ast rukojm byla u odevzdna, ve ostatn se provdlo, setnci a nco vojk bylo poslno dovnit msta, aby pejmali zbran a soumary. Vtom bylo v dlce vidt neptelskou jzdu, kter tvoila Vercingetorigv pedvoj. Jak ji lid z msta zhldli, jak jim svitla nadj v pomoc, strhli kik a zaali popadat zbran, zavrat brny, kupit se na hradbch. Nai setnc v mst z ponn Gall hned vyrozumli, e se tu kuje asi zase nco novho, tasili okamit mee, obsadili brny a pivedli vecky sv lidi beze ztrt a bez razu zptky do tbora. 13/ Caesar d rozkaz vyjet s jzdou z tbora a svede jezdeckou bitvu. Kdy u se jeho gallsk jzda dostvala do nesnz, pole j na pomoc asi tyi sta germnskch jezdc, kter s sebou mval od potku toho taen. Jejich toku nemohli Gallov u odolat, byli obrceni na tk a s velikmi ztrtami se uchlili zpt k hlavnmu voji. Po jejich odraen obyvatel msta znovu podeni pozjmali ty, jejich dlem bylo, jak soudili, vydrdn lidu ke vzpoue, dovedli je k Caesarovi a sami se mu vzdali. Skoncovav vc s Noviodnem vythl Caesar k Avariku, co bylo nejvt a nejlpe opevnn msto v zem Biturg a v jejich nejrodnjm kraji. Doufal toti, e dobude-li toho msta, bude mt ve sv moci cel bitursk kmen. CAESAR DOBUDE MSTA AVARIKA VERCINGETORIX MN TAKTIKU

CAESAR

14/ Setkav se a tolikerm nezdarem stihajcm ho nepetrit jeden Za druhm ve Vellaunodnu, v Cnabu, v Noviodnu svol si Vercingetorix sv stoupence na poradn shromdn. Vylo jim, e vlku je nutno vst zcela jinm zpsobem, ne jak byla dosud vedena. O to pr je nutno usilovat vm monm zpsobem, aby se manm zabrnilo v dovozu pce a obil. Je pr to snadn, protoe Gallov sami maj v jzd pevahu a i ron doba je jim npomocna. Pci nen jet mon sekat. Nepteli nen zbyt v hloucch rozptlen mus ji shnt po osamlch dvorcch. Ty pr vecky mohou gallt jezdci pobjet den ze dne. A krom toho pro obecn dobro nesm pr se dbt soukromho majetku. M pr se plit kdejak ves i dvorec vpravo vlevo pi cest, kam a se man za pcovnm mohou pravdpodobn dostat. Gallov sami maj pr naproti tomu pce a obil k pohotovmu pouit dost a dost, protoe jim ze svho vdy bohat vypomohou ti, v jejich zem se kdy prv vlka vede. man vak bu pr zajdou nedostatkem, anebo se budou s velkm nebezpem poutt od tbora pli daleko. A na tom pr nesejde, zda je pi tom pobij, i jen oberou o zsoby, bez nich se vlka ned vst. Krom toho pr se maj plit hrazen msta, kter nejsou dost zajitna proti kadmu nebezpe umlm opevnnm ani pirozenou polohou, nebo nemaj bt ani krytem pro vlastn lidi, kde by uhbali slub vojensk, ani lkavou vzvou pro many, aby si z nich odvlkali nahromadn tam potraviny a bohatou koist. Zd-li se to komu tk nebo krut takovto rozkazy mus pr se pociovat jet mnohem te, e jejich dti, eny budou odvlkny do otroctv a oni sami utracovni. Osud, jeho ti neuniknou, daj-li se porazit. 15/ Vichni Vercingetorigv nvrh jednomysln schvl a v jedin den je vypleno vc ne dvacet vtch niturskch hrazench mst. Docela stejn se dje i u ostatnch kmen. Na vech stranch je vidt pory. Jakkoli to vichni nesli bolestn, pec jen nalzali tchu v pevn ve, e maj vtzstv tm jist a e brzy zase zskaj, co te ztrcej. Na obecnm snmu se uvauje i o Avariku, m-li bt zapleno i bjeno. Biturgov se vrhnou vem Gallm k nohm a prosbou, aby

KNIHA VII

je nenutili zaehvat vlastn rukou nejkrsnj msto tm cel Gallie, tt i ozdobu jejich kmene. Uhj pr si je snadno u pro pirozenou jeho polohu, protoe jsouc tm na vech stranch obklopeno ekou a bainami, m jedin, a to jet docela uzounk pistup. Jejich prosbm je vyhovno, a od toho Vercingetorix zprvu zrazoval, potom vak povolil jednak na vlastn jejich prosby, jednak pro obecnou ivou ast s nimi. A hned jsou vybrni pro msto zpsobil obrnci. OBLHATEL TRP NEDOSTATKEM POTRAVIN 16/ Vercingetorix hned sleduje Caesara pomalejmi pochody a pro tbor si vybere msto chrnn bainami a hvozdy, vzdlen od Avarika estnct mil. Tam se dval pravidelnmi vzvdnmi hldkami hodinu co hodinu zpravovat o tom, co se dje u Avarika, a podle toho dval rozkazy, co dlat. Vecky nae vpravy za pc a za obilm vyhval, pepadal je, kdy se rozptlily v men oddly jsouce nuceny zachzet hezky dle, a psobil jim znan ztrty, tebae nai, pokud jen bylo mon naped si to vypotat, elili tomu tm, e se chodilo nikoli vdy v tou uritou chvli a pokad jinou cestou. 17/ Caesar se poloil tborem u t sti msta, kter, ekou a bainami neobtena, ponechvala, jak u pipomenuto ve, zk pstup. Tam zaal pipravovat stavbu oblhacho nspu, posouvat ochrann kryty, stavt dv oblhac ve. Nebo sevt msto nspem kolem dokola nedovolovala pirozen poloha msta. Pitom neustval upomnat Boje a Haeduy o obl. Haeduov ho nepodporovali mnoho, neprojevujce vbec snahu. Bojov pak, nemajce velkch zsob, protoe jejich kmen byl nepatrn a slab, spotebovali sami rychle ve, co mli. Tebae nae vojsko trplo v nejvy me nedostatkem obil pro chudobu Boj, pro liknavost Haedu a pro vypalovn gallskch dvorc, a to v takovm stupni, e vojci bvali po mnoho dn vbec bez obil a zahnli nejhroznj hlad jen tm, ie si pihnli dobytek a z vesnic hodn vzdlench, pece slvka jsi od nich nezaslechl,

CAESAR

je by bylo nedstojno vsostn vzneenosti nroda mskho a dvjch vtzstv. Ba kdy Gaesar oslovoval jednotliv legie pi oblhacch pracch a kdy jim prohlaoval, e zanech oblhn, je-li jim snad pli tko strdat nedostatkem, vichni do jednoho na nm dali, to aby nedlal. Tak pr cel tta slouili pod jeho velenm, e na povsti neutrpli nejmen hony, nikde neodchzeli s nepozenou. Za ztrtu dobrho svho jmna budou pr si vak kad klsti, upust-li od oblhni jednou zaatho. Lpe pr je snet vecky mon svzele, ne aby nepomstili smrt mskch oban, kte zahynuli v Cnabu gallskou proradou. Se stejnmi projevy se obraceli vojci na setnky a vojensk tribuny, aby se i jejich prostednictvm dostaly k Caesarovi. MARN POKUS CAESARV SVSTI BITVU 18/ Kdy u se oblhac ve piblily k hradb, zvdl Caesar od zajatc, e Vercingetorix, protoe u spoteboval vecku pci, peloil svj tbor ble k Avariku a sm e se s jzdou a lehkou pchotou, zvyklou boji ve spojen s jzdou, vydal na hanou tam, kam podle jeho odhadu pijdou nai ptho dne pcovat. Na ty sprvy dal se Caesar o plnoci zticha na pochod a dorazil zrna k neptelskmu tboru. Skrze zvdy zvdli neptel rychle o pchodu Caesarov, ukryli sv vozy i se zavazadlovou zt hloubji do les a seikovali vecky sv brann sly k boji na holm vrku bez porostu. Dostav o tom hlen dal Caesar rozkaz odloit rychle osobn zavazadla na hromadu a bt pohotov k boji. 19/ Ten vrek se zdvihal povlovn od pat do ve. Tm ze vech stran jej obtela baina tko pekroiteln a neschdn, ne ir ne padest stop. Na tom vrku se Gallov dreli, strhave u dve haov pechody pes bainu, a spolhali na pirozenou polohu vrku. Po kmenech roztdni v jednotlivch obcch, steili pravidelnmi hldkami vecky brody a kad pruh porostu thnouc se bainou, pevn odhodlni, budou-li se man pokouet prorazit tou bainou, oste na n z vky dolehnout, a uvznou v bahn. A tak, kdo by nevidl ne to, jak blzko stoj jedna strana u druh,

KNIHA VII

soudil by. e Gallov jsou hotovi zpolit skoro za stejnch podmnek. Kdo vak by vskutku prohldl nevhodnost tohoto postaven, seznal by, e se Gallov bojechtivost jen naplano chvstaj. Vojci se rozhoovali plni novole nad tm, e si neptel pi tak nepatrn vzdlenosti je dlc pod jet trouf snsti pohled na n, a doadovali se u Caesara bouliv povelu k boji. Caesar vak jim vlo, jakmi ztrtami a kolika ivoty statench mu by bylo nutno vykupovat vtzstv. Kdy vid to pevn jejich odhodln, e se nezpuj dnmu nebezpe pro jeho slvu, sm pr by se musil vinit z nejvyho sobectv, kdyby necenil jejich ivoty ve ne svj prospch osobn. Tak vojky uklidniv odvede je jest toho dne zptky do tbora a pone hned init zbvajc jet opaten potebn pro dobvn msta. VERCINGETORIX SE OBHAJUJE ZE ZRADY 20/ Kdy se vrtl Vercingetorix ke svm, byl jimi naen ze zrady, protoe pr tbor peloil ble k manm, e si odjel pak se v jzdou, e pr tak mohutn brann sly nechal bez velen, e si hned po jeho odchodu pili man zrovna v nejphodnj jim chvli a s takovou rychlost. K tomuhle ke vemu nemohlo pr dojt ani irou nhodou, ani bez zmrnho cle. Neomezenou vldu nad Galli chce pr mt radji z Caesarovy milosti ne jako poctu z jejich rukou. Na takovto obviovni odpovdl Vercingetorix takto: To, e tbor peloil, stalo se jen pro nedostatek pce, dokonce sami pec k tomu vybzeli. A e postoupil ble k manm, k tomu ho pimla jen phodn poloha msta, je je s to se ubrnit u pouhou svou pirozenou pevnost. Sluba jzdy sotva mohla bt nepostradatelnou v bainatm kraji, a tam, kam s nm jezdci odjeli, uplatnila se dokonce s uitkem Vrchn velen pak mysln pr pi odchodu neodevzdal nikomu, aby se jeho zstupce nedal strhnout k boji nedokavou bojecbtivost mustva. Na to pr, jak dobe vid, nalhaj vichni jen z pohodlnick chabosti, protoe u nemohou trapy snet dle. Jestlie se objevili man irou nhodou, potom

CAESAR

pzni osudu, a kdy pivolni nm udnm, tedy tomuto zrdci nutno dkovat za to, e mohli jednak pkn z vky pozorovat, jak nepatrn je jich hrstka, a zase s opovrenm shlet na tu jejich statenost, kdy se boje vbec neodvili a s hanbou se sthli zpt do tbora. Vldy z rukou Caesarovch zradou nabt naprosto pr netou, vdy ji me mt vtzstvm, kter pr u je jisto pro nho a pro vecky Gally. Ba skld pr v jejich ruce vrchn velitelstv, zd-li se jim, e spe oni prokazuj est jemu, ne e sami od nho pijmaj zchranu, A abyste vidli, e vm mluvm istou pravdu, dodval, slyte msk vojky! D pedvst otroky, kter schytal ped nkolika dny pi pcovn a krut zmuil hladem a okovy. Ti byli u naped dkladn poueni, co maj na otzky odpovdat. Tvrd tedy, e jsou vojky mskch legi. Hlad a nedostatek je pr dohnal. e odeli tajn z tbora, zda by bylo mon sehnat po venkove trochu obil nebo njak ten kousek dobytete. Stejn nedostatek dolh pr na cel vojsko, nikomu pr nesta u sly, nikdo pr u neme snet nmahy opevovacch prac. Proto pr se rozhodl u vrchn velitel, e nedoshne-li pi oblhn msta nijakho spchu, do t dn s vojskem odthne. To jsou vecko dobr sluby, kter jsem vm prokzal j, dodal Vercingetorix, j, kterho vinte ze zrady. J, jeho je to piinnm, e bez obti jedin kapky sv krve vidte takov vojsko, zvykl jenom vtzit, hladem skoro umoeno. Dnes s hanbou v tku hled spsu. A aby je dn gallsk kmen nepijmal na sv zem, o to jsem se postaral zase jenom j Vercingetorix! 21/ Bounm volnm projev cel shromdn svj souhlas a po svm zvyku zan vichni zbranmi, co invaj, schvaluj-li n e. Vercingetorix pr je jim vtenm vdcem, o jeho spolehlivosti nesm bt pochyby, s vtl obezelost nen pr u mono vlku dit. Rozhodnou, aby do msta Avarika bylo poslno na pomoc deset tisc mu vybranch z cel brann moci, usnesou se, e se spolen zchrana vech nem ponechvat jenom Biturgm samotnm, nebo chpali, e udr-li to msto Biturgov sami, je pak rozhodn vtzstv cel v jejich rukou i s jeho vyuitm.

KNIHA VII

JAK SE OBLEHAN GALLOV BRNILI 22/ Jedinenm vkonm zdatnosti naich vojk elili Gallov dmyslnmi opatenmi veho druhu, jako vbec je to lid nejv dvtipn a neobyejn schopn napodobit a provdt, co jim kdo uke a vylo. Tak napklad zachycovali smykami z provaz srpovit hky bouracch bidel, a jakmile je mli pevn zachyceny, vtahovali je rumply dovnit pes hradby. Tak oblhac nsep podbourvali podkopy, a to tm dovednji, e u nich jsou velk doly na eleznou rudu a jsou proto u nich znmy a hojn pouvny toly veho druhu. Celou hradebn ze mli pak vude opatenu vemi o nkolika patrech a ve pokryty mokrmi koemi proti ohni. Potom se astmi vpady dennmi i nonmi bu pokoueli zaloit pod nspem ohe, nebo pepadali vojky zabran oblhacmi pracemi. A vku naich v, pokud je vyzdvihoval denn nhoz na nsep, vyrovnvali tm, e do ve nastavovali a spojovali rohov trmce svch v. A podkopy, zamen k hradbm, odkrvali, tarasili je zpedu zahrocenmi a oplenmi trmy a roztopenou smolou a ohromn tkmi balvany. Brnili tak naim hnt je rychle kupedu a piblit se k hradbm. GALLSK HRADBY 23/ Gallsk hradby pak vypadaj vesms asi takto: Trmy se kladou na zem nepetrit v pravm hlu k dlce cel hradby v stejnch mezerch; vzdlenost trm od trmu je stejn, a to vdy dv stopy. Tyto ady trm se pak uvnit sepnou trmy vaznmi a potom zakryj hojnm nsypem navky. Zmnn u mezera mezi trmy se pak na vnj lcn stran vdy tsn vypln mohutnm kvdrem. Kdy je takto prvn vrstva trm osazena a pevn spojena v celek, klade se na ni navrch dal vrstva tak, e se mezi trmy zachovv sice prv stejn mezera, e vak trm horn vrstvy nedolh na trm vrstvy doln, nbr e pi dodrovn stejn vzdlenosti od sebe jsou jednotliv trmy svrny kameny vkldanmi po jednom mezi n.

CAESAR

Tak se vrstva za vrstvou skld cel stavba, a se doshne nleit vky hradby. Tak stavn hradba nejen nen nevzhledn a jednotvrn, protoe se stdaj trm a kmen a ad se pravideln v pmch adch, ale tak se znamenit hod k spnmu hjen mst, protoe ped ohnm chrn kamenn vpl, proti beranu pak devn konstrukce, kter je uvnit zdi vzna prbnmi trmy dlouhmi ponejvce tyicet stop a ned se ani prorazit, ani roztrhnout. HRDINN VPAD OBLEENCH 24/ Akoli tolikero takovchto vc ztovalo vojkm oblhac prce a a po celou tu dobu zdrovalo je pevldajc chladno a trval lijky, pece pekonali neustlou prac vecky tyto nesnze a v ptadvacti dnech vybudovali oblhaci nsep ti sta ticet stop irok a osmdest stop vysok. Kdy u se ten nsep tm dotkal neptelsk hradby a Gaesar jako obvykle trvil pi dle t noc a povzbuzoval vojky, aby ani na chvli neustvali od prce, bylo krtce ped plnoc zpozorovno, e se z nspu kou. Neptel jej z podkopu zaplili, souasn strhli po celch hradbch pokik a inili vpad dvma branami po obou stranch nspu s jeho vemi. Jin zase z hradby hzeli z dlky na nsep hoc pochodn a such dv, lili vac smlu a jin holaviny, take sotva bylo kdy si rozmyslit, kde zakroit dv nebo emu dve odpomoci. Protoe vak podle obvyklho Caesarova zazen byly vdy dv legie ped tborem v pohotovosti a jet vce se jich po smnch stdalo v prci, netrvalo dlouho, a u jedni kladli odpor vpadm, jin zpt odtahovali ve a prkopem peruovali hoc nsep a dokonce i vecko jin osazenstvo pibhalo s tbora, aby hasilo. 25/ Zbytek noci ji uplynul, bojovalo se vak pod jet na vech mstech a nepteli stle ovala nadje na vtzstv, a to tm s pe, e vidli zstny na naich vch spleny a pozorovali, e nai nekryti nesnadno postupuj na pomoc, kdeto oni sami, na sv stran, e svmi silami vystdvaj vyerpan u vdom, e zchrana Gallie zle zcela na tom okamiku. A tu se udlo pmo ped naima

KNIHA VII

oima nco po naem zdn tak pamtihodnho, e jsme usoudili, takov vc e se nesm pejt mlenm. Njak Gall hzel ped mstskou branou do ohn pmo proti oblhac vi hroudy loje a smly podvan mu adou z ruky do ruky. Od pravho boku projela mu stela se samostlu, e padl mrtev. Jeho mrtv tlo pekroil hned jeden z nejblich a konal dle tut prci. A kdy ten byl usmrcen stejn ranou se samostlu, nastoupil hned za druhho tet a za tetho tvrt. A to msto nevyklidili obrnci dv, ne byl ohe uhaen, neptel na vch stranch vytlaeni a boj skonen. NEZDAEN POKUS OBLEENCH O TK 26/ Gallov zkusili u vecko mon. Ale spch nikde. Rozhodli se proto prchnout nazt z msta. Vercingetorix je k tomu pmo vyzval a nakonec dal k tomu rozkaz. Doufali, e pokus-li se prchnout za nonho ticha, provedou to bez velkch ztrt mustva, protoe jednak nebyl Vercingetorigv tbor od msta daleko, a pak ps bain, kter se thl souvisle mezi mstem a tborem, zdroval many v pronsledovn. A ji se to chystali v noci provst, kdy vtom matky rodin vybhly nhle do ulic, s plem se vrhly k nohm svch mu a pnliv prosily, aby sv eny a spolen dti nevydvali nepteli na smrt, kdy jim pirozen slabost enstv a dtsk bezmocnosti brn dt se na tk. A kdy vidly, e mui stoj na svm, ponvad strach v nejvtm nebezpe neznv slitovn, pust se do kiku a naznauj manm, e jde o tk. Gallov podeni strachem z toho, aby msk jzda neobsadila naped cesty, upustili od svho myslu. DOBYT MSTA 27/ Ptho dne posunul Caesar v znova k mstu a dohotovil oblhac prce, kter dal stavt u dve. A kdy se spustil velik lijk, usoudil, e je to poas zrovna vhodn k proveden rozhodnho

CAESAR

deru. Protoe vidl, e jsou stre na hradbch rozestaveny s ostraitost ponkud men, vyzval tak sv, aby si v dle vedli liknavji, a vyloil jim, co m v plnu. Legie si v krycch loubch potaj pipravil pohotov k boji, povzbudil je, aby si konen za tolik pestlch trap sklidily ovoce vtzstv, uril odmny tm, kdo prvn zlezou hradbu, a dal vojkm znamen k toku. Ti vyrazili nhle ze vech stran a rychle zaplnili hradby. 28/ Neptel, podeni neekanm tokem, sraeni z hradeb a v, zaujali klnov postaven na nmst a na volnjch prostranstvch, pevn odhodlni svst rozhodn boj v bitevnm iku, bude-li na n odnkud toeno. Jakmile vak vidli, ze nikdo se nespout dol z hradeb na rovnou pdu msta, nbr e se veko kup vude po celch hradbch, z obavy, aby vbec nebyli zbaveni nadje, e uniknou, zahodili zbra a jednm prkem se hnali do nejodlehlejch ast msta, st jich byla pobita vojky jet v mst, kdy se sami tlaili v zkch prchodech bran. st jezdci, kdy u se dostali ze bran ven. A nebylo z naich jedinho, kdo by el po koisti. Tak byli rozlceni i cnabskm vradnm i trapami se stavbou celho oblhacho dla, e neetili ani vetchho st, ani en, ani nemluvat. A tak se nakonec z celho jejich potu asi tyicti tisc lid dostalo k Vercingetorigovi ivo a zdrvo sotva osm set mu, kte hned pi prvnm pokiku vyrazili z msta ven. Ten je bylo ji pozd v noci pijal rovnou z tku ve v tichosti, obvaje se, aby jejich hromadn pchod a soucit prostho mustva s nimi nevyvolal v tboe njak pobouen. A postaral se, aby daleko po cest byli rozestaveni jeho dvrnci a pedci kmen, ti aby si je podle kmen tdili a pak je dvali odvdt k jejich krajanm do t sti tbora, kter byla od potku kadmu kmeni pidlena. VERCINGETORIX POVZBUD GALLY A SEENE POSILY 29/ Druhho dne svolal Vercingetorix shromdn, uklidnil je i povzbudil, aby tak zcela neklesali na mysli ani se nedvali pivdt z rovnovhy nespchem, jen je postihl. man pr nezvtzili ani

KNIHA VII

statenosti, ani v otevenm boj, nbr zvltn pohotovou obratnost a zbhlost v oblhn, v nm oni, Gallov, nemaj zkuenosti. Na omylu je, ek-li kdo ve vlce jen a jen spch. Sm nikdy nebyl pro to, hjit Avarikum, oni sami jsou mu toho svdky. Ale stalo pr se jenom neprozravost Biturg a plinou povolnost ostatnch, e dolo k tomuto nemilmu nespchu. On pr vak jej rychle naprav vtmi spchy. Nebo ty kmeny, kter nejsou jet s ostatnmi zajedno, pimje svou obezelost, aby se pipojily, a sjednot k jedinmu cli celou Gallii, e se jej jednomyslnosti ani cel svt nebude moci postavit. Toho pr u skoro doshl. Zatm je jen spravedliv, aby od nich pro spolen dobro doshl, e zanou stavt opevnn tbory, aby tak snze odolvali nhlm neptelskm tokm. 30/ Tato Vercingetorigova e se Gallm velmi zamlouvala, a hlavn to, e sm ani po takov rn neklesl na mysli, e se ped nimi neschoval nikde v krytu, e se nebl objevit vojsku na och. A obecn mnn pisuzovalo mu jet vt prozravost a pedvdavost, protoe j tehdy a to se jim jet vedlo doporuoval Avarikum zprvu vyplit, pozdji pak vyklidit. A tak jako u ostatnch vojevdc vha a moc nespchem pokles, tak naopak Vercingetorigova vnost a est prv nespchem den ode dne rostla. Zrove slily jejich nadje Vercingetorigovm ujiovnm, e zsk i ostatn kmeny pro spolenou vc. A prv tenkrt se Gallov poprv rozhodli stavt opevnn tbory. A tak oni, lid svzeln lopot nezvykl, byli Vercingetorigovou osobnost tak ohromeni, e myslili, e mus konat a trpliv nst vecko, co jim ke Vercingetorix. 31/ A zcela podle svho slibu usiloval Vercingetorix zskat pro spolenou vc zbvajc jet kmeny a lkal jejich nelnky dary a slibovnm. K tomuto kolu si vybral vhodn lidi; kad z nich se vyznal, jak jin zskvat co nejsnze bu e zludnou, nebo ptelskmi styky. Star se, aby ti, kdo unikli z dobytho Avarka, byli znova obleeni a vyzbrojeni. Zrove pak, aby byly prodl sbory uvedeny zase v pln stav, naizuje jednotlivm kmenm pevn stanoven poet mu, kter mu m bt dodn do tbora a do kter lhty. Dv svolvat a k sob poslat vechny luitnky, jich bylo v Gallii

CAESAR

pevelik mnostv. Tmito opatenmi jsou ztrty v Avariku rychle nahrazeny. Mezitm Teutomatus, syn Oloviconv, krl Niciobrog, jeho otec byl nam sentem poctn nzvem ptele nroda mskho, pitrhne k Vercingetorigovi s velikm potem jezdc vlastnch i tch, kter si najal v Akvitnii. CAESAR MARN OBLEH GEORGOVII CAESAR ROZSOUD SPORY HAEDU 32/ Caesar pobyl v Avariku ji hezkch pr dn. Padly mu tam do rukou znan zsoby obil i jinch poteb vlench. I popeje vojsku zotaven po takov nmaze a nedostatku. Zimy byl u mlem konec a ji sama ron doba volala ho do pole a do boje. Vtom, kdy u se rozhodl vytrhnout proti nepteli, zda by ho snad bylo mon bu vylkat z bain a hvozd, nebo sevt obleenm, pijdou k nmu najednou poselstvm nelnci Haedu prosit, aby pispl jejich kmeni ve chvli nejvt tsn na pomoc. Pomry jsou pr u nich krajn hroziv. Odpradvna bval pr u nich volen jedin nejvy ednk a vykonval propjenou mu krlovskou pravomoc vdy jen rok. Kdeto te pr vykonvaj ten ad dva, a jeden i druh o sob tvrd, on e je zvolen podle stavy. Z nich jeden je Convictolitavis, vysoce schopn a urozen mlad mu, druh Cotus, kter pochz z velmi star rodiny a nadto i osobn je nesmrn vlivn a m rozshl, mocn pbuzenstvo. Jeho bratr Valeciacus zastval ten ad tak v roce prv minulm. Cel kmen je pr ve zbrani, rozdvojen sent, rozdvojen lid. I chrnnce m pr kad z nich svoje. A tak, nech-li se rozkol bujet dle, dojde pr k tomu. e se utk jedna strana kmene a druhou. Aby se tak nestalo, zle pr jen na Caesarov obezelm zsahu a osobnm jeho vlivu. 33/ Akoli Caesar pokldal pmo za kodliv upustit od boje a vzdlit se od neptele, pece zas jen dobe vdl, jak neblah nsledky povstvaj z obanskch rozbroj. Usoudil proto, e je nutno vas zabrnit tomu, aby kmen tak mohutn a tak ptelsky

KNIHA VII

spjat s nrodem mskm, kter on sm vdycky podporoval a vemon vyznamenval, dal se strhnouti a k ozbrojenmu nsil a aby si ta strana, kter by zrovna nespolhala na sv vlastn sly, volala na pomoc Vercingetoriga. A protoe podle haedujskch zkon nesml ten, kdo zastval nejvy ad, opustit haedujsk zem, rozhodl se odebrat do Haedujska sm, aby snad nebudil zdn, e nedbal v nem jejich prvnch d nebo zkon. A cel haedujsk sent i ty, mezi nimi byla pr ta rozepe, povolal si k sobe do Dececie. Seel se tam ve svch pedstavitelch skoro cel kmen. Caesar se dovdal, e bylo tajn svolno jen pr lid a e jinde a jindy, ne dal zkon, prohlsil bratr bratra za zvolenho, akoli zkony nejen zakazuj volit na nejvy ad dva z jedn rodiny, dokud jsou oba naivu, nbr nedovoluj jim ani bt leny sentu. I pinutil Caesar Cota, aby sloil edn moc, a Convictolitava vyzval, aby ad podrel, protoe byl zvolen podle zvykovho prva kmene za veden knzi, kdy byl ad doasn neobsazen. CAESAR PITRHNE PED GERGOVII 34/ Takto rozhodnuv jako prostednk vybdl Caesar Haeduy, aby na minul spory a rznice zapomnl, zanechali veho jinho a dvali sv sly v slubu jen a jen nynj vlce; zaslouench odmn aby od nho oekvali, a bude mt Gallii zcela pokoenu. A mu polou rychle vecku jzdu a deset tisc pchoty, e je chce rozloit po stanovitch jako hldky k zajitn zsobovn. Vojsko rozdlil pak na dv sti: tyi legie pidlil Labienovi, aby je vedl do zem Senon a Parisi, est vedl sm podle eky Elaveru do Arvernska proti mstu Gergovii. Polovinu jzdy pidlil Labienovi, polovinu podrel si pro sebe. Kdy o tom zvdl Vercingetorix, dal strhat vlecky mosty pes Elaver a dal se na pochod po druhm behu eky. 35/ Vojska byla jedno druhmu na dohled a zpravidla stavl Vercingetorix tbor pmo naproti tbora Caesarovu, rozestavuje vzvdn hldky, aby si man nkde nevystavli most a nepevedli

CAESAR

po nm vojsko. Pro Caesara to bylo postaven zvlt hroziv, ml obavy, aby mu eka po vt st lta nebrnila v postupu, protoe se Elaver ned zpravidla pebrodit dv, ne nastane podzim. A tak aby k tomu nedolo, polo se tborem v lesnatm mst naproti jednomu z most, kter dal Vercingetorix strhnout. Ptho dne zstal se dvma legiemi pozadu v krytu. Ostatn sbory poslal kupedu se vm vozotajstvem. jako obyejn, rozdlil jenom nkter potem silnji kohorty, aby se budilo zdn, e poet legi zstv stejn. Dal jim rozkaz jen postoupit co mon nejdle. A kdy se podle doby denn dohadoval, e u dorazily na tboit, pustil se do obnovy mostu pmo na mostnch klech, jich spodn dl zstval pod vodou nedoten. S dlem byl brzo hotov, pevedl legie, vybral vhodn tboit a odvolal ostatn sbory zase k sob zpt. Kdy se o tom dovdl Vercingetorix, postoupil rychlmi pochody kupedu, aby nebyl nucen svdt boj proti tv vli. 36/ Odtud dorazil Caesar ptm dnem pochodu ke Gergovii, svedl jet ten den jezdeckou bitku a ohledal dkladn polohu msta. To leelo na velmi vysokm kopci, pstup k nmu byl odevad nesnadn. Vzdal se proto mylenky ztci msto tokem a do oblhn se rozhodl nepoutt dve, ne by si zajistil plynul zsobovni. Vercingetorix se vsak naproti tomu rozloil tborem na kopci pobl msta a rozmstil kolem sebe brann sily jednotlivch kmen v nevelikch vzdlenostech jedny od druhch a kad zvl. A krom toho dal obsadit vecky viny toho hbetu. A byla to hrozn podvan, kam jen oko dohldlo. Nelnkm pak tch kmen, je si vybral do vlen rady, pikazoval, aby se u nho denn schzeli hned s svitem, bylo-li by zhodno o nem se poradit nebo nco zadit. A nebylo tm dne, aby nezkouel jezdeckm bojem s pimenm lutnk, kolik je v kom z jeho lid srdnatosti a zmuilosti. Proti mstu Gergovii stl na samm pat gergovijsk hory pahorek u polohou znamenit chrnn a nadto na vech stranch srzn, jako by jej uzl. Dret jej nai, zejm mohli nepteli brnit jak v zsobovni vodou z valn sti, tak ve volnm pcovu. Ale pahorek ml v rukou neptel, tebae nepli silnou posdkou.

KNIHA VII

Pesto se Caesar vydal za nonho ticha z tbora, posdku zahnal dv, ne mohla z msta pijt pomoc, zcela to stanovit opanoval a umstil tam dv legie. Pak vedl od hlavnho tbora k tomuto vedlejmu dvojit pkop, kad dvanct stop irok, aby jednotlivci mohli tudy pechzet z tbora do tbora bezpeni ped nhlm neptelskm tokem. POTLAEN SPIKNUT LITAVIKA HAEDUJSKHO 37/ Zatmco se toto dlo u Gergovie, d se Haeduj Convictolitavis, jemu, jak u vyloeno, pisoudil Caesar nejvy haedujsk ad, arveraskmi penzi zskat pro odboj a smlouv se s nktermi mladmi Haeduy, jejch hlavou byl Litavicus a jeho brati, mlad muov z rodiny velmi vznesen. Podl se s nimi o platek a nabd je, aby mli na pamti, e se narodili ve svobod a k tomu, aby vldli. Jedin pr u jen haedujsk kmen oddaluje jinak zcela jist vtzstv Gallie. Jeho psobiv pklad zdruje pr od odboje kmeny jet zbvajc. Pejde-li ten do tbora odboje, nebude pr pro many v Gallii msteka, kde se pevn uchytit. Jemu pr sice prokzal Caesar leckterou sluhu, ovem vdy jen potud, e u nho obhjil pro sebe vc naprosto spravedlivou. Vce pr vak cen vem spolenou svobodu. Pro pr by se spe Haeduov mli v otzkch svho prva a svch zkon obracet o rozhodnut na Caesara ne man na Haeduy? Mlad lid se dali rychle svst jednak e svho nejvyho ednka, jednak platkem, a prohlaovali dokonce, e jsou ochotni bt hlavou toho podniku. Pak vak uvaovali, jak vc provsti, protoe nedvovali, e se jejich soukmenovci daj jen tak beze veho pohnout k tomu, aby se pustili do odboje. Shodli se zatm na tom, e Litavicus pevezme velen nad tmi desti tisci mu, kter se maj poslat Caesarovi do vlky, a postar se o jejich veden. Jeho brati vak e posp k Caesarovi naped. A umluv se, jak provdt vecko ostatn. 38/ Litavicus pevzal vojsko. Kdy byl od Gergovie asi ticet mil, svol nhle vojky a mluv k nim, slzy v och: Kam to thnem,

CAESAR

vojci? Konec se v na jzdou, konec se v lechtou! Nelnci kmene Eporedorix a Viridomarus byli naeni ze zrady a bez dnho soudu od man popraveni. O tom si poslechnte pmo ty, kte unikli rovnou z toho krveprolit. Nebo j, jemu byli povradni brati a vecko pbuzenstvo, nemohu vm pro bolest vypovdt, co se to stalo. A d jim pedvst ty, kter u naped zevrubn pouil, co by rd od nich slyel. Ti vylo hromad vojska tot, co u Litavicus povdl: Vichni jezdci haedujt e byli povradni, protoe pr se smlouvali s Arverny. Oni sami e se ukryli v zstupu pch a vyvzli tak pmo z t krvav see. Haeduov propuknou v kik a zapsahaj Litavika, aby jim poradil. Vru, on na to, jako by to byla vc rady a nikoli nutnost pro ns, pospit do Gergovie a spojit se s Arverny! i pochybujeme, e se man po tak bohaprzdnm zloinu ji nesbhaj, aby te pobili tak ns? A proto, je-li v ns jen trochu statenosti, pomstme smrt tch, kdo zahynuli tak zcela nehodn, a pobijme tyto lotry zde! A ukazuje pitom na msk obany, kte byli s nm dvujce v jeho ochranu. A hned jim pobere velik mnostv obil a potebnch potravin, je sam d pak ukrutn muit a usmrtit. Po celm haedujakm kmeni rozele posly, trvaje stejn na sv li o pobit jezdc a nelnk a podncuje, aby se za kivdy na nich spchan mstili kad tak, jak uinil on. 39/ Haeduj Eporedorix, mlad mu velmi vzneenho rodu a doma velmi vlivn, a spolu a nm Viridomarus, tejnho vku a stejn oblben, ale ne rovnho rodu, kterho Caesar na doporuen Diviciakovo povznesl z nzkho postaven k nejvy hodnosti ti oba se dostavili v potu jezdc, Caesarem jmenovit k tomu vyzvni. Zpasili mezi sebou o prvenstv a v onom sporu o nejvy ad bojovali se vech sil jeden pro Convictolitava, druh pro Cota. Z tch dvou Eporedorix, zvdv o zmru Litavikov, zprav Caesara o vci jet tm o plnoci. Pros, aby netrpl jeho haedujskmu kmeni zrazovat ptelstv s nrodem mskm pro zvrcen plny mladk. K tonu vak pr, jak pedvd, urit dojde, spoj-li se s neptelem tolik tisc lid, jejich blaho ani

KNIHA VII

pbuzenstvu neme zstvat lhostejno, ani bt brno celm kmenem na lehkou vhu. 40/ Caesara ta zprva velmi znepokojila, protoe vdy bval haedujskmu kmeni zvlt naklonn. Nezavh ani okamik a vyvede z tbora tyi k boji pohotov legie a vecku jzdu. Za takovch okolnost nebylo u ani pokdy rozmry tbora zmenit, protoe ve zejm zleelo na rychlosti. K ochran tbora zanech legta Gaia Fabia s dvma legiemi. Kdy dal rozkaz zatknout litavikovy bratry, shled, e krtce pedtm prchli k nepteli. Vyzve pak vojky, aby se ve chvli tak nalhav nutnosti nemrzeli nad nmahou pochodu. Vechno hned je chtivo boje. Uraz tak s nimi ptadvacet mil a haedujsk voj je v dohledu. Pust na n svoji jzdu, zdruje tak jejich pochod a brni jim v postupu, vyd vak obecn zkaz nikoho vbec nezabjet. Eporedorigovi a Viridomarovi, kter Haeduov mli sa usmrcen, pike, aby se mezi jezdci okzale projdli a na soukmenovce volali. Kdy Haeduov ty dva poznali a Litavikv podvod prohldli, zanou hned zdvihat ruce a dvat tak znamen, e se vzdvaj, zahazovat zbra a prosit o ivot. Litavicus prchne do Gergovie se svmi chrnnci, kte podle gallskho mravu nesmj svho ochrnce opustit ani v nejhorm. 41/ Caesar poslal k haedujskmu kmeni posly, aby je zpravili, e jen z milosti zachoval pi ivot ty, kter mohl podle vlenho prva pobt. Vojsku dal ti hodiny odpoinku v noci a pak se hnul ke Gergovii, Asi na pl cest mu jezdci poslni Fabiem podaj zprvy, jak hroziv nebezpen pro tbor byl to stav vc. Vykldaj, e na tbor toily vecky neptelsk sly, erstv e asto vystdvali vyerpan a nepetritou nmahou boje nadobro vysilovali nae, nebo ti musili pro velikost tbora setrvvat na tborovm valu bez vystdvn, stle jedni a t. Mrany p a stelami veho druhu e bylo mnoho naich ranno. K odren tok e velmi platn pispvaly samostly. Po stupu neptele e Fabius, voln nechav jen dv brny, ostatn te taras, val zvyuje o pedprsn a pro pt den se pipravuje na podobn tok. Na tyto zprvy doraz Caesar tm sa nadlidskho sil vojk do tbora jet ped vchodem slunce.

KNIHA I

KNIHA I

HAEDUOV SE NAOKO PODDVAJ 42/ Zatmco se toto dalo ped Gergovi, dostali Haeduov prvn sprvy od Litavika, chvileku vak nevnuj, aby se pesvdili, jak se vci vskutku maj. Jedny ene hrabivost, druh prchl ukvapenost vc ne kter jin vlastnost pro lid toho nroda od prody pznan e plan slechy maj za vc prokzanou. Rozchvacuj majetek mskch oban, vrad je a odvlkaj do otroctv. Vc, tak ji ke zlm koncm spjc, jest jen podncuje Conviotolitavis a vhn lid a do zbsilosti, aby, jednou se dav na zloin, se pak u stydl vrtit ke zdravmu rozumu. Vojenskho tribuna Marka Aristia byl na cesto k sv legii vykou z msteka Kavillna, zaruive se mu pedtm bezpenost. Odejt tak pinut tak ty, kdo tam byli usazeni za obchodem. Hned nato se na n vrhnou na cest a oberou je o vecko, co vlekou s sebou. Kdy se brn, svraj je v obklen den a celou noc. A po velkch ztrtch na jedn i druh stran svolaj si jet vt dav lid do zbran. 43/ Mezitm dola zprva, e vecky jejich vojky m Caesar ve sv moci. Ubhat ae mohou k Aristiovi, prohlauj mu, e nic s toho, co bylo, se nestalo z usnesen obce. Nad vyetovn o rozchvacovn majetku. Zabav jmn Litavikovo i jmn jeho brat. Polou k Caesarovi poselstvo, aby se mu omluvili. Toto vecko in proto, aby dostali sv lidi zptky. Ale poskvrnni zloinem a zaslepeni ziskem z drancovn mskho majetku, nebo do t vci jich bylo zapleteno mnoho, a vydeni strachem z trestu za to, zanou tajn kout plny na brann odboj a poselstvy pobuuji ostatn kmeny. Tebae to vecko Caesar vidl a vdl, pece oslov poselstvo co non nejvldnji. Nijak pr pro nerozum a lehkovnost davu neprons tvrdho soudu nad celm kmenem ani neumenuje nijak sv pzn Haedum. Sm vak, oekvaje v Gallii jet vt nepokoje a z obavy, aby nebyl potom svrn vemi kmeny ze vech stran, uvaoval, jak jen se hnout od Gergovie, sthnout zas vecko vojsko dohromady a nebudit pitom zdn, e ten odchod m svj pvod v strachu ped dalm odpadnm a e je to jakoby tk.

CAESAR

CAESAR CHYST TOK NA TBOR PED MSTEM 44/ Co tak o tom uvaoval, zdlo se mu, e se mu naskt pleitost provst jaksi sml podnik slibujc spch. Kdy toti piel do vedlejho tbora na pehldku prac, viml si, e pahorek, kter ml doposud v rukou neptel, je liduprzdn, a se tam pedel dny jet lidmi jen ernalo. Bylo mu to divn. Vyptv se zbh, jich se k nmu denn hrnulo velmi mnoho, jak toho pina. Vypovdali vichni shodn, co ml Caesar sm u rozvdkami zjitno, e hbet toho hebenu je tm rovn, ale zarostl lesem a zk tam, kde je pistup k druh stran msta. O toto msto e se neptel siln boj a nemysl pr ji jinak, ne e budou zejm seveni jako valem tm kolkolem a odznuti ode veho spojen s vnjkem a od pcovn, ztratli i tento druh pahorek, kdy u jeden maj man obsazen. Proto pr povolal Vercingetorix vecko, aby toto msto valem zajistili. 45/ Toto maje zjitno pole Caesar zrovna tam znan poet jezdeckch et, o plnoci d jim rozkaz, aby vude tudy projdly s hlukem o nco vtm ne obyejn. Za svitu pike vyvst ven z tbora velk mnostv soumar i mezk, sejmout z nich soumarsk sedla, mezkam pak rozke, aby nasadili pilbice, a vypadajce i vedouce si jako prav jezdci, aby projdli podl nvr. K nim pid nco skutench jezdc, aby zajdli hodn dle k mstu a poutali neptelovu pozornost. A d vem rozkaz, aby rovn dlouhou oklikou mili k stejnmu cli. Vecky ty pohyby bylo z msta z dlky pozorovat, nebo z Gergovie byl vhled dol po tboe, ale na takovou vzdlenost se nedalo zjistit, o tu vlastn jde. Tak jednu legii pole Caesar po tm hbetu, a kdy u trochu postoupila, zastav ji ne na bo a ukryje v lesch. Podezen Gall roste a tak pesunuji vecky av sly na tamto msto, aby je valem zajistili. Caesar zpozorovav, e se neptelsk tbor vyprzdnil, nad, aby si vojci zakryli ozdoby zbroje, schovali odznaky oddl, a pak je po malch hloucch, aby je nebylo mono z msta pozorovat, pevd z hlavnho tbora do vedlejho. Legtm, je povil

KNIHA VII

velenm nad jednotlivmi legiemi, vylo, co a jak si peje mt provedeno. Pedevm je vyzve, aby zdrovali vojky, aby z bojechtivosti nebo v nadji na koist nepostupovali pli daleko. Ped oi jim stav, jak nevhody m tern do takov nerovnosti zpervan, a e se jich lze uvarovat jedin rychlost. Pepad v pravou chvli e tu rozhoduje a ne pravideln boj. Nato d znamen zat. A souasn pole z prav strany jinou cestou vzhru Haeduy. 46/ Vzdlenost mstsk hradby od rovn pln a potku stoupn byla tisc dvojkrok pmou rou ovem a bez zatek. Dlka cesty byla vak ve skutenosti o to vt, co k tomu pistoupilo zkrut, aby se zmrnila pkrost svah. Asi v polovin svahu mli Gallov, jak to dovoloval pirozen tvar kopce, vystavenu podlnou hrz, vyvedenou z velkch balvan do ve esti stop, aby zdrovali tok naich. Cel prostor kopce dol od n nechali voln, hoej plku kopce a po mstskou hradbu zaplnily tbory jednotlivch kmen, hust jeden vedle druhho. TOK A BOJ PED MSTSKMI HRADBAMI Na dan znamen doraz vojci rychle ke hrzi, pekro ji a zmocn se t tbor. A takov byla jejich rychlost pi zabrni tbor, e se krl Niciobrog Teutomatus, pekvapen nhle ve stanu, jak si tam ulehl k polednmu odpoinku, st vydral z rukou plencch vojk do pl tla obnaen a na rannm koni. 47/ Doshnuv tak vytenho cle dal Caeear troubit k stupu. Okamit se zastavila dest legie, u n byl. Ale vojci ostatnch legi neslyeli jasn hlasu polnice, protoe je od dest dlil dosti velk val. Vojent tribunov a legti snaili se sice podle vslovnho Caesarova rozkazu zdrovat je od pekotnho postupu, ale vojci, strhovni nadj na rychl vtzstv, neptelskm tkem a vzpomnkou na spn bitvy dvjch as, nepokldali pro sebe nic za tak tk, aby toho statenost nemohli doshnout. A tak neustali v pronsledovn dv, dokud se u neblili k mstsk hradb a hranm.

CAESAR

Tu vak se ji zdvihl na vech stranch msta kik. Ti, kdo byli vzdlenj, vydeni nhlm poplachem, protoe se domnvali, e neptel je branami u v mst, vytili se na tku z msta ven. Matky rodin hzely z hradeb dol aty a stbro a vychylujce se nahmi adry pes hradbu a vzpnajce ruce zapsahaly many, aby s nimi mli slitovn a ne aby, jak pr uinili v Avariku, nezdreli vraedn ruce ani od en a nemluvat. Nkter se dvaly za ruce spoutt z hradeb a vzdvaly se vojkm. Setnk osm legie Lucius Fabius prohlsil, jak bylo znmo, ten den mezi svmi, e pr pokoje mu nedvaj avarick odmny a e nedopust, aby kdo jin zlezl hradby dve. Padl nhodou na ti mue svho manipulu, a dav se jimi povysadit, dostal se na hradbu. A sm zase jim, jednomu po druhm ruce podvaje, na hradbu pomohl. 48/ Zutm u ti, kte se shromdili na druh stran msta, aby tu valem zajiovali jeho obranu to jsme ji dve pipomnli zaslechli prvn kik. Kdy je potom podncovala jet zprva za zprvou, e msto je v rukou man, poslali naped jezdce a hned za jzdou se tam prkem rozbhli i sami. Z nich kad, jak adou dobhali, zaujmal hned postaveni pod hradbou a rozmnooval poet spolubojovnk. Kdy ui se jich tak sbhlo velik mnostv, zaaly matky rodin, kter jet ped chvl vzpnaly ruce z hradeb k manm, zapsahat o pomoc sv, ukazovat se jim po gallskm zvyku a rozputnmi vlasy na znamen zoufalstv a vyzdvihovat do vky dti, aby je Gallov vidli. Pro many to nebyl rovn boj ani stanovitm, ani potem sil. Zrove vyerpni bhem i dlkou boje nesnadno odolvali neptelskm silm svm a nedoteenm. 49/ Kdy Caesar vidl, e se bojuje na nepznivm mst a e rostou neptelsk zstupy, znepokojen u naped o sv vojky, poslal k legtu Titu Sextiovi, kterho zanechal chrnit vedlej tbor, aby vyvedl kohorty rychle z tbora a postavil je na samm pat kopce proti neptelskmu pravmu kdlu. A kdyby snad uvidl, e jsou nai vytlaeni ze svho postaven, aby odstraoval neptele pronsledoval je voln a bez pekky. Sm ze svho dvjho stanovit s legi ponkud postoupil a vykval tam vsledku boje.

KNIHA VII

50/ Bojovalo se velmi oste mu proti mui. Neptel spolhali na vhodn postaven a poetn pevahu, nai na statenost. Tu se nhle objevn zprava, po naem boku ttem nekrytm, Haeduov, kter Caesar poslal z prav strany jinou cestou vzhru, aby sly neptelsk prothl do ky. Ti siln podsili nae svou vzbroj, neptelsk velmi podobnou. A tebae bylo vidt, e maj prav rm obnaeno, co bylo obvykl domluven znamen poznvac, pece se nai vojci domnvali, e to neptel uinili prv jen proto, aby ns oklamali. STATEN SETNK MABGUS PETRONIUS Tu chvli tak byli setnk Lucius Fubius a ti vojci, kte vystoupili na hradby spolu s nm, obstoupeni, zabiti a mrtv tla byla shazovna z hradeb dol. Marcus Petronius, tak setnk osm legie, byl pi pokuse vyrazit brnu pepaden pesilou. Poset ranami a proto zoufaje u nad svou zchranou volal na vojky svho manipulu, kte li s nm: Spolen s vmi se u zachrnit nemohu, ale aspo o v ivot pec jenom se postarm, kdy jsem vs z touhy po slv uvedl v nebezpe. Pro vs je tu pleitost, chopte se j a hlete se zachrnit! S tm se vrhl rovnou doprosted neptel, dva s nich zabil, ostatn zahnal jet ponkud od brny. Kdy se mu pokoueli jeho lid pomoci, ekl: Marn se mn pokoute ivot zachraovat. Krev mi utk, sly m opoutj. Odejdte proto, dokud to jde. A zptky k na legii! A tak bojuje za chvli padl, ale sv vojky zachrnil. SVZELN STUP MAN 51/ Nai byli na vech stranch v tsni. Ztrative u estatyicet setnk byli ze svho postaven sraeni po bo dol. Gally vak, a pli smle se za naimi derouc, pozdrela dest legie, kter jako zloha zaujala sv postaven na mst u trochu rovnjm. K t se zase pidruily kohorty tinct legie, kter vyvedeny z vedlejho tbora zaujaly s legtem Titem Sextiem postaven ve nad tborem. Jakmile se ob legie dostaly na rovinu, postavily se hned zase elem

CAESAR

proti nepteli. Vercingetorix pak odvedl sv sbory od pat kopce zpt za opevnn. Toho dne jsme mli ztrty jen o mlo men ne sedm set mu. CAESAR PROMLUV K VOJSKU A ODTHNE OD GERGOVIE 52/ Nazt svol Caesar vojensk shromdn. Pokr nerozvnou nedokavost vojk, e si sami osobovali rozhodovat, kam a sa m podle jejich zdn postoupit a co dlat; e se na znamen stupu ani nezastavili, ani se nedali zadret vojenskmi tribuny a legty. Vyloil, co dovede v boji zpsobit takov lenitost kopcovitho kraje. Sm pr si to zail u Avarika, kdy pekvapiv neptele bez vdc a bez jzdy, pec jen z rukou pustil jist vtzstv, aby pro nepznivost msta nedolo v zpase k sebemen nehod. Velmi pr se podivuje jejich odvaze, kdy je nemohlo zdret ani opevnn tbora, ani vka kopce, ani hradby msta. Stejn vak e vytk jejich nevzanou zvli a osobivost, kdy se domnvaj, e oni lpe rozumj vtzstv a konenmu vsledku ne sm vrchn vojevdce. On e d od vojka nemn kze a sebevldu ne statenost a hrdinstv. 53/ Takto promluviv ke shromdn, nakonec e povzbudil vojky, aby se proto neznepokojovali ani nepitali neptelov zdatnosti, co jim zpsobila nevhodnost bitevnho postaven. Uvauje pak stejn o odchodu od Gergovie, jako zamlel u dve, vyvedl legie z tbora a seikoval je na vhodnm mst k bitv. Kdy Vercingetorix pesto drel sv sbory za opevnnm a nesestupoval na rovinu, svedl Caesar, a to spn, jenom bitvu jezdeckou a odvedl vojsko zase zptky do tbora. Ptho dne udlal tot a soud, e to sta srazit gallskou vy chloubanost a dodat vojkm mysli, hnul se do Haedujska. Kdy ho ani nyn neptel nesledoval, obrtil se tetho dne zase k ece Elaveru, opravil most a vojsko po nm pevedl. ZRADA HAEDU

KNIHA VII

CAESAR PROPUST DVA ZRDCE 54/ Tam Haeduy Viridomarem a Eporedorigem podn o slyen dovd se od nich, e Litavicus s vekerou jzdou odjel do Haedujska, aby tam podntil odboj. Je pr teba, aby oni sami ho tam pedjeli a utvrdili vrnost kmene. Akoli ml u Caesar z mnoha vc jasn prokznu vrolomnost Haedu a soudil, e se odchodem tch dvou odboj kmene jenom urychl, pece se rozhodl nezadrovat jich, aby se bu nezdlo, e jim kivd, nebo aby nevzbuzoval podezen, e m obavy. Jen kdy odchzeli, vyloil jim krtce, m vm se u o Haeduy zaslouil: v jakm stavu a v jakm ponen je nachzel pi pchodu, nahnan do hrazench msteek, pokutovan ztrtou pdy, zbaven vech spojenc, s jakm bemenem plat, s rukojmmi vymhanmi na nich nejv potupn. A k jakmu je z toho veho povznesl postaven, k jak vnosti, e bylo vidt, nejene se vrtili do nkdejch dobrch pomr, ale e doshl dokonce vt dstojnosti a vlivu ne vbec kdy pedtm. Toto jim uloil Haedum vydit a pak je propustil. ZRDCI VYPLEN A ZAPL NOVIODNUM 55/ Noviodnum bylo haedujsk hrazen msto poloen vhodn na bezch Ligeru. Sem dal Gaesar u dve dopravit vecka gallsk rukojm, vecky obiln zsoby, vojenskou a veejn pokladny, vtinu svch osobnch zavazadel i nklad vojska, sem odeslal velik poet kon, nakoupench pro tuto vlku v Itlii a Hispnii. Kdy tam pili Eporedorix a Viridomarus, zjistili si hned, jak jsou v kmeni pomry: e Litavika pijali Haeduov v Bibrakte, co je u nich nejvznamnj msto nejvy ednk kmene Convictolitavis a vtina sentu e u nho mli schzku, k Vercingetorigovi e bylo jmnem kmene poslno poselstvo sjednat mr a ptelstv. Tak vhodn stav vc usoudili hned oba nesmj nechat nevyuit. A tak povradili v Noviodnu msk stre i obany, kte se tam seli za obchodem nebo mli tamtudy cestu, o penze a o kon se rozdlili mezi sebou, rukojm kmen dali odvst k

CAESAR

nejvymu adu do Bibrakte. Pak msteko zaplili, protoe soudili, e je sami neudr, a aby manm nebylo njak k uitku. Obil, pokud nakvap staili, odvezli si na lodch, ostatek nahzeli do eky nebo tak splili. Sami pak zaali se sousednch kraj stahovat brann sly, rozmisovat strn oddly a hldky po bezch Ligeru a ukazovat se s jzdou vude po kraji, aby nahnli strachu, e by tak mohli many vbec odznout od zsobovni, nebo je nedostatkem dohnat aspo, aby se klidili do provincie. V t nadji je utvrzovalo hodn tak to, e Liger tnm stoupl tak, e se zdlo holou nemonost jej pebrodit. CAESAR THNE DO SENONSKA K LABIENOVI 56/ Dostav zprvy o vem tomhle, co se udlo a dlo, usoudil Caesar, e je nutno pospit si, bude-li musit pi stavb most podstoupit boj, aby mohl bojovat dve, ne by tam neptel shromdil vl sly. Nebo zmnit pln a obrtit se zpt do provincie jak snad leckdo v dan chvli ml za nevyhnuteln brnila mu jednak hanba a nedstojnost neho takovho, i v cest se mu tyc hory Cevennsk s neschdnmi cestami, jednak, a to pedevm, e se velmi obval o Labiena odlouenho dlkou a o legie, kter poslal s nm. Proto kon nadmru velk pochody dnem i noc a octne se k obecnmu pekvapen u Ligeru. Jzda mu nala brod na nalhavou nutnost chvle pomrn jet phodn, e aspo pae a plece zstvaly vojkm nad vodou, aby si tak mohli vyzbroj nst nad hlavou. A jzdu rozestavil v ece, aby se o ni lmal siln proud. A protoe nadto neptel ve zmatku prchl, sotva ns spatil, pevedl Caesar vojsko bez pohromy. Po ddinch se zmocnil obil i hojn dobytka, bohat tm zsobil vojsko a dal se na pochod do Senonska. LABIENOVA VPRAVA PROTI PARISIM LABIENUS OBSAD MSTEKO MECIOSDUM

KNIHA VII

57/ Zatmco se toto dlo kolem Caesara, zanechal Labienus nhradn zlohy, kter nedvno doly z Itlie, k ochran vozatajstva v Agedinku a sm thne se tymi legiemi do Ltcie. To je msto Parisi a le na ostrov eky Skvany. Kdy se neptel dozvdli o jeho pchodu, shromdily se ze sousednch kmen velik brann sly. Vrchnm velenm povili Camulogena z kmene Aulerk, kter byl k tto vysok hodnosti povoln pro obzvltn znalost vojenstv, pestoe to byl staec u vkem sel. Tomu neulo, e nad Ltci je thl mol, kter vylv sv vody do Skvany a in cel ten kraj velmi tko pstupnm. I usadil se tam a chystal se brnit naim v pechodu eky. 58/ Zprvu Labienus zkouel posouvat kupedu ochrann kryty, zasypvat bainu chrastm a velijakou zavkou a zizovat pevnou cestu. Kdy viak vidl, e dobudovat takov pechod by bylo pli obtn, vytrhne po plnoci tie s tbora a stejnou cestou, kterou piel, doraz do Meciosda. To je senonsk msteko a le na skvanskm ostrov prav tak, jak jsme ve ekli o Ltcii. Tam zabere asi padest lodic, seskup je rychle dohromady, nalod vojky a zmocn se msta bez boje, protoe jeho obyvatel, z nich valn st byla povolna do vlky, vydeni nenadlm tm pepadem ztratili vecku rozvahu. Most, neptelem v pedchozch dnech stren, zas vystav, vojsko pevede a d se po proudu dol k Ltcii. Neptel dostave o tom zprvy od uprchlk z Meciosda, daj rozkaz Ltcii zaplit a strhnout jej mosty. Sami odthnou od bainy a usad se na behu Skvany naproti Ltcii zrovna proti tboru Labienovu. LABIENUS MUS PED LTCI ZMNIT PLN 59/ Ji se proslchalo, e Caesar odthl od Gergovie, ji dochzely velijak zvsti o odpadnut Haedu a dacm pr se vzbouen Gallie a Gallov v rozhovorech ujiovali, e Caesar, maje zamezenu cestu pes Liger a donucen nedostatkem obil, zamil

CAESAR

nakvap do provincie. Bellovakov pak, sotvae zvdli o odpadnut Haedu, jak u pedtm byli nespolehliv sami od sebe, hned zaali sbrat vojsko a nepokryt se chystat k vlce. A tu vidl Labienus, e kdy se tak od zkladu vci zmnily, mus se te rozhodnout pro nco zcela jinho, ne jak myslil pedtm. Nepomylel u na to, aby se dodlal zvltnho njakho spchu a vyzval neptele k boji, nbr aby vojsko pivedl bez pohromy zpt do Agedinku. Nebo na jedn stran eky na nho dotrali Bellovakov, kterto kmen m v Gallii nejlep povst co do statenosti, druh beh ml v moci Camulogenus pohotovm a dobe vyzbrojenm vojskem. A nadto jet zamezovala jeho legim cestu k vozatajstvu a ochrannm oddlm v Agedinku velmi mohutn eka. Postaven nhle ped takov nesnze vidl, e pomoc nutno hledat jedin ve zmuil rozhodnosti. 60/ A tak svolal kveeru vlenou radu a s drazem ji vyzval, aby jeho rozkazy byly provdny svdomit a horliv. Lodice, kter odvlekl z Meciosda, pidl po jedn rytm mskm s rozkazem, aby po prvn hldce pluli tise tyi mle po proudu a tam na nho pokali. Pt kohort, kter pokldal za nejmn zdatn pro boj, zanech na ochranu tbora. Ostatnm pti kohortm te legie dal rozkaz, aby o plnoci thly se vm vozatajstvem za velikho hluku proti vod. Seene tak luny a pole je za hlasitho pleskn vesel rovn proti proudu. Sm za chvli nato vyraz potichu s temi legiemi a zam tam, kam dal lodm rozkaz pirazit. 61/ Kdy u tam nai dorazili, pekvap a potou neptelsk vzvdn hldky, jak byly rozloeny vude podle eky a nic netuily, protoe se nhle strhla hrozn boue. Pak je rychle pepraveno p vojsko i jezdectvo za zen ryt mskch, kter Labienus tm kolem povil. Skoro souasn je k rnu nepteli hleno, e je v mskm tboe neobvykle runo, velik voj e po behu thne vzhru proti proudu, v stejnch mstech e je jasn slyet pleskot vesel a o nco doleji e se pepravuje vojsko na lodicch. Z tch zprv soudil neptel, e legie pechzej eku na tech mstech a e se man, podeni odpadnutm Haedu, chystaj vichni utkat. I rozdlil svoje sly tak na ti dly. Strn oddl zanechal zrovna proti naemu

KNIHA VII

tboru, mal houfec vyslal smrem k Meciosdu, aby postoupil jen tam, kam a dojedou nae lodice, a vecky ostatn sv brann sly vedl proti Labienovi. PORKA PARISI 62/ Za svtn byli ji i nai vichni pepraveni i neptele bylo vidt seikovanho k boji. Labienus vojky povzbudil, aby mli na pamti dvj svou statenost a tolik skvlch bitevnch spch i aby si iv pedstavili, e osobn je tu s nimi sm Caesar, za jeho veden astokrt u neptele zdolali. Hned nato d troubit k boji. Pi prvn srce je neptel na pravm kdle, kde stla sedm legie, vren spt a zahnn na tk. Na levm kdle vak, kde mla sv stanovit legie dvanct, padly sice prvn ady neptelsk zprobodny hozenmi kopmi, ostatn vak pesto kladli odpor velmi tvrdojn a ani zdn, e by nkdo chtl utkat. Stl tam po boku svch vojk sm vdce neptel Camulogenus a povzbuzoval je. Ale ke komu se na konec sch l vtzstv, zstvalo i te pod jet nejist. Kdy tribunm sedm legie bylo hleno, co se dje na levm kdle, objevili se se svou legi nepteli v tle a zatoili. Ale ani te se z neptel nikdo nehnul z msta, nbr vichni byli obkleni a d o jednoho pobiti. Stejn dl stihl tu i Camulogena. Kdy pak se ti, kte byli jako strn oddl zanechni proti Labienovu tboru, doslechli, e dolo k bitv, hned li svm na pomoc a obsadili kopc. Nemohli vak odolat toku naich vojk vtz. Tak tedy streni v zmaten dav prchajcch krajan byli naimi jezdci pobiti, pokud jich neukryly lesy a kopce. Splniv se zdarem tento svj kol, vrt se Labienus do Agedinku, kde bylo zanechno vozatajatvo celho vojska. A odtud doraz se vemi svmi sbory k Caesarovi. VERCINGETORIX A CAESAR SBRAJ POSILY SNM A NOV MOBILIZACE GALL V BIBRAKTE

CAESAR

63/ Kdy velo odpadnut Haedu hodnovrn ve znmost, odboj se rozmh. Haeduov poslaj na vecky strany poselstva. Co jen zmohou svm vlivem, vnost i penzi, vm pracuj k tomu, aby kmeny zskali pro vzpouru. Majce v rukou rukojm, kter jim Caesar svil, hroz jejich popravou, aby zastraili jet vhajc. Na Vercingetorigovi se doaduj, aby pisel k nim a spolu s nimi smluvil, jak vsti vlku. A jen toho doshli, u usiluji, aby jim bylo dno vrchn velen. Kdy dolo ke sporu o tu vc ohlen snm cel Gallie do Bibrakte. Tam se tak sejdou odevad v plnm potu. Rozhodnut o vci se ponech obecnmu hlasovn. Vichni do jednoho schvl Vercingetoriga jakoto vrchnho velitele. Tohoto snmu se nezastnili Rmov, Lingonov a Trverov. Rmov proto, e zstvali vrni ptelstv s many. Trverov pak proto, e byli pli daleko a byli tsnni Germny, co tak bylo pinou, pro se vlky vbec neastnili a t ani on stran neposlali pomocn sbory. Haeduov nesou velmi trpce, e byli vytlaeni z vedoucho postaven, nakaj nad tm zvratem osudu, tou opt po Caesarov laskavosti. Nemaj vsak pece jenom odvahu odlouit se se svmi plny od ostatnch, kdy u se s nimi zdvihli k odboji. Eporedorix a Viridomarus, mlad lid smlch tueb, podizuj se jen neochotn vli Vercingetorigov. 64/ Vercingetorix ulo ostatnm kmenm rukojm a ur lhtu, dokdy je odevzdat. Nad k tomu, aby se rychle shromdila vecka jzda, patnct tisc celkem. Pokud jde o pchotu, prohls, e se spokoj s tm, co ji ml pedtm. Ani tst nebude pr pokouet, ani se utkvat polem. Ale e m jzdy nadbytek, je pr mu zcela snadno znemoovat manm zsobovn obilm i pcovn. Jen a pr zcela klidn sami ni sv zsoby obil a pl sv dvorce, kdy pec vid, e obtovnm soukromho majetku zskvaj natrvalo nezvislost a svobodu. Po tchto opatench ulo Haedum a Segusivrn, kte jsou sousedy provincie, postavit deset tisc pch. Nadto pid osm set jezdc. Velitelem tohoto vojska uin Eporedorigova bratra a poru mu napadnout Allobrogy. Z druh strany pole do Helvijska Gabaly

KNIHA VII

a z Arvern upy provincii nejbli rovn Rutny a Kadurky do zem Volk Arekomickch, aby jejich kraje zpustoili. Nicmn se pokou dve jet skrze tajn posly a poselstva vehnat do vzbouen Allobrogy, nebo doufal, e se od posledn vlky jejich mysli zrovna jet neuklidnily. Jejich pedkm slibuje penze, kmeni pak vldu nad celou provinci. CAESAR POVOL NA POMOC PTELSK GERMNY 65/ Proti vemu takovmu ohroen provincie byla pohotov pomoc vehovudy dvaadvacti kohort, sebranch v provincii sam, kter rozestavoval vude na obranu legt Lucius Caesar. Helviov se na svj vrub utkaj v bitv se sousedy, jsou vak odraeni a kdy padl nelnk kmene Gaius Valerius Domnotaurus, syn Caburv, a mnoho jinch , zahnni do mst za hradby. Zato Allobrogov, hust rozloive obrann oddly podle Rhodanu, zabezpeuj sv hranice s velkou pelivost a obezelost. Protoe Caesar vidl, e v jzd m neptel pevahu a on sm vecky cesty uzaveny, take se neme nadt nijak pomoci z provincie ani z Itlie, pole za Rn do Germnie k tm kmenm, kter v pedelch letech piml k pokoji a mru, a povol si od nich jezdce a lehk pce, kte dovedli bojovat jezdcm bok po boku. A e mli kon ne dost vhodn, odejme Caesar, hned jak pili, kon vojenskm tribunm a ostatnm mskm rytm i dobrovoln pesluhujcm a pidl je Germnm. PORKA GALLSK JZDY 66/ Zatmco se toto dlo, schzej se neptelsk brann sly z Arvernska a jzda uloen cel Gallii. Kdy u jich byl pohromad velk poet a Caesar thl pomezm Lingonska do Skvanska, aby mohl snze pispt provincii ku pomoci, usadil se Vercingetorix ve tech tborech asi deset mil od man. Svol si pak shromdn velitel jzdy a dokazuje jim, e je tu chvle vtzstv.

CAESAR

man pr jsou na tku do provincie a vyklzej Gallii. To pr mu sta, aby na tu chvli udrel svobodu. Pro mr vak a pokoj do budoucna je pr to mlo platn. Jak pr toti man seenou vt brann sly, hned se zas vrt a vlku nenechaj. Proto pr a na n ude v jejich pochodovm tvaru a nepohotovosti k boji. Pjdou-li legie svm napadenm druhm na pomoc, tm se budou omekvat, pak pr nedoraz k cli svho pochodu provincii. A nechaj-li co pr sm m za pravdpodobnj vozatajstvo vozatajstvem, jen aby zachrnili hol ivot, pak pr pijdou jak o nezbytn nutn poteby vlen, tak o vdom vlastn sv cti vojensk. A neptelsk jzda? Z t e jedin se neodv na koni vyjet z voje, o tom pr prv ani sami Gallov nesmj zapochybovat. Aby oni tok provedli s odvahou tm vt, vecky sv p sbory bude pr mt on, Vercingetorix, v pohotovosti ped tbory a nepteli bude na postrach. Souhlasn vzkiknou vichni velitel jzdy, e se maj zavzat navzjem nejslavnj psahou, e kdo dvakrt neprojede neptelskm vojem, nem u bt pijmn pod stechu domova a e se nesm u vrtit ani k dtem, ani k rodim, ani k manelce. 67/ Pln byl schvlen, vichni se zavzali psahou. Ptho dne byla gallsk jzda rozdlena ve ti oddly: dva se v bojovm seskupen objev po pravm a levm boku mskho voje, tet zane od pedvoje brnit voji v postupu. Dostav o tom hlen, d Caesar rozkaz, aby tak jeho jzda vyjela proti nepteli ve tech oddlech. Bojuje se souasn ve vech oddlech. Voj se zastav. Vozatajstvo si vezmou legie mezi sebe. Bylo-li kde nae vidt v nebezpe nebo ve vet tsni, tam dval Caesar legim vdy rozkaz zatoit, tam obrtit ik. To zdrovalo neptele od dotrn a naim dodvalo mysli spolu s dvrou v jistou pomoc. Konen se Caesarovi Germni dostanou na pravm boku na temeno viny a zaenou neptelsk jezdce z toho postaven. Pronsleduji pak prchajc a k ece tam byl usazen s pmi svmi sbory Vercingetorix a nemlo prchajcch pobij. Jak to zpozorovali ostatn gallt jezdci, daj se na tk z obav, e budou obkleni. Vude dochz ke krvav ei. Ti vzneen Haeduov jsou zajati a dovedeni k Caesarovi: Cotus, velitel jzdy, kter o poslednch

KNIHA VII

volbch ml znm spor s Convictolitavem, Cavarillus, kter byl po odpadnuti Lilavikov velitelem haedujskch pch sil, a konen Eporedorix, za jeho vdcovstv vedli Haeduov vlku se Skvany jet ped pchodem Caesarovm. CAESAR DOBUDE ALSIE POLOHA MSTA A POSTAVEN VOJSK 68/ Kdy byla vecka gallsk jzda obrcena na tk, odvedl Vercingetorix tv p sly tak, jak je ml, bez vozatajstva, rozmstny ped tbory, a hned se dal na pochod do Alsie, msta Mandubi. Vozatajstvu nechal rozkaz, aby rychle vyjelo z tbor a nsledovalo ho v patch. Svmu vozatojstvu dal Caesar vyjet na nejbli kopec, zanechal mu na ochranu dv legie a pustil se za Vercingetorigem sleduje ho, pokud to dovolovalo denn svtlo. Pobil pitom asi t tisce neptel ze zadnho jejich voje a poloil se u nazt tborem ped Alsi. Prozkoumal si polohu msta. Neptel byl poden, e utrpl porku prav s jzdou, na ni z celho svho vojska nejvce spolhal. Caesar povzbudil vojky do prce a zaal Alsii obhnt nspem. 69/ Hrazen msto Alsia samo bylo na temeni vrchu nadmru vysoko, take bylo zejmo, e ho nelze dobt ne obleenm. pat toho vrchu omvaly na dvou stranch dv eky. Ped mstem se thla pl asi ti mle dloub. Na vech ostatnch stranch obkliovaly msto v nevelik vzdlenost stejn vysok vrchy. Pod mstskou hradbou na vchodnm bo vrchu zaplnily cel to prostranstv brann sly gallsk, prothnuve zpedu k zajitn tohoto tboit pkop s kamennou hrz est stop vysokou. Oblhac opevnn budovan many mlo obvod deset mil. Na vhodnch mstech bylo postaveno osm tbor, je byly navzjem spojovny opevnnm. A zbudovno tam tiadvacet bat. Do tch bat dosazovny ve dne strn oddly, aby nedolo k dnmu nhlmu vpadu z msta. Tak na noc byly baty obsazovny polnmi hldkami a silnmi ochrannmi oddly.

KNIHA I

KNIHA I

JEZDECK BITVA 70/ Kdy se zaalo s oblhacm dlem, dojde k jezdeck bitce na t plni, kter, jak u svrchu vyloeno, se thne, vklnna mezi vrchy, v dlce t mil. Jedni i druz bojuj a vynaloenm vech sil. Kdy jsou nai v nebezpen tsni, pole jim Caesar na pomoc germnsk jezdec a postav legie v iku ped tbory, aby nedolo k njakmu nhlmu pepadu neptelskou pchotou. Vyhldkou na pohotovou pomoc legi stoupne naim jezdcm odvaha. Neptel obrcen na tk pekej si v shluku mnostv jeden druhmu a tsn se namakni v prchodech, kter byly v hrzi ponechny trochu zk. Germni je pronsleduj hezky oste a k tomuto opevnn. Strhne se hrozn e. Nkte sesko z kon a pokouej se pky dostat pes pkop a pelzt kamennou hradbu. Caesar d rozkaz legim, seikovanm ped valem tbor, hnout se trochu kupedu. Nemn ne jzda jsou podeni i Gallov, kte byli uvnit opevnn tbora. Domnvajce se, e se hned jde na n, poplan volaj do zbran. Nkte podeni vraz do msta. Vercingetorix poru zavt brny, aby tbor nezstal bez obrnc. Germnt jezdci se sthnou zptky pobive mnoho Gall a ukoistive znan poet kon. VERCINGETORIX ODELE JEZDCE PRO POSILY 71/ Vercingetorix se rozhodne za non tmy propustit vecku svou jzdu jet dve, ne man dobuduj uzvru svho opevnn. Pi odchodu ulo jezdcm, aby se kad odebrali k svmu kmeni a vyzvali tam do boje vechny, kdo jen unesou zbra. Vylo jim, co zslunho vykonal u on sm pro n, a zapsah je, aby oni zas myslili na jeho zchranu a nevydvali jeho, kter se tolik zaslouil o spolenou svobodu vech, neptelm na smrt v mukch. Poukazuje dle na to, nebudou-li vci dosti dbal, e zrove s nm zahyne vybranch osmdest tisc mu. Dobe potno m pr obil taktak

CAESAR

na ticet dn, pi velik etrnosti bylo by snad mon vydret jet o nco dle. S tmito pkazy propust jzdu v tichosti o druh hldce v tch mstech, kde nae oblhac dlo mlo jet mezeru. Vyd nazen, aby mu bylo odevzdno vecko obil. Trest smrti ustanov pro kadho, kdo neuposlechne. Dobytek, jeho mli Mandubiov sehnno velik mnostv, pidluje podle potu hlav. Obil nad vydvat etrn a po malch dvkch. Vecky brann sly, je ml umstny ped mstem, sthne zase zpt do msta. Po tchto opatench se chyst vykvat pomocn gallsk sbory a vst vlku dle. CAESAR STAV OBRANN OPEVNN 72/ Dovdv se o tom vem od zbh a zajatc, dal se Caesar do tchto druh oblhacch obrannch staveb. Vedl pkop dvacet stop zi, se stnami kolmmi, take jeho dno bylo prv tak irok, jak daleko od sebe byly horn kraje pikopu. Vecka ostatn opevnn vedl dle vzadu, tyi sta stop od toho pikopu. To mlo ten smysl a el, aby neptelsk poetn pesila nemohla znenadn ani v noci pikvapit k opevnnm, ani ve dne vrhem kop ohroovat naince pikzan na oblhac prce, kdy u Caesar musil z nutnosti obshnout tak velik prostranstv a jen st byl s to cel opevnn kolkolem obsadit etzem vojk. Tedy v t vzdlenosti ty set stop od prvnho pikopu vedl dva pkopy patnct stop irok, oba stejn hloubky. Vnitn z nich napustil vodou svdnou tam z eky strouhou, pokud ovem pkop bel rovinou a dolinou. Za pkopy vyhnal nsep s kolovou hradbou dohromady do ve dvancti stop. K hradb pipojil pedprse a cimbu s rozsochami vtv, trcmi ven v mstech, kde se vzaly dohromady kolov hradba s nspem, aby zdrovaly vstup neptel. A v nastavl po celm opevnn tak, aby byly jedna od druh vdy osmdest dvojkrok. 73/ Souasn bylo nutno kcet a svet div k stavbm, opatovat obil a budovat tak rozshl opevnn, i kdy byli nai oslabovni o

KNIHA VII

sly, kter odchzely hezky daleko od tbora. Nadto se Gallov leckdy pokoueli napadat nae oblhac prce a init z msta vpad plnou silou nkolika branami. Proto usoudil Caesar, e dosavadn oblhac a obrann opevnn nutno jet doplnit, aby je stail uhjit i men poet vojk. Dal tedy pozutnat mlad kmeny nebo i hezky siln vtve strom, zbavit jejich vrky kry a pak zpedu zapiatit do ostrho hrotu. Potom dval thnout prbn pkopy pt stop hlubok. Do tch byly ty kmeny zapoutny a zespodu upevovny, aby se nedaly vyrvat, tak, e vtvemi nly nad zem. Vdycky pt takovch ad bylo tsn spojeno mezi sebou a navzjem propleteno. Kdo se tam dostal, sm se nabodl na ostr kl. Vojci jm kali nhrobek. Ped nimi byly v ikmch adch, vzjemn se kcch, kopny jmy ti stopy do hloubky, smrem dol pozvolna se c. Do kad z nich byl zapoutn zaoblen kl v tlouce stehna, shora zpedu zapiatn a oplen, a to tak, e nevynval ze zem vc ne tyi palce. Aby pevn stl, bylo rovn zcela na dn jmy upchovno kolem nho na stopu hlny. Ostatek jmy byl pokryt proutm a kovm, aby zstalo utajeno, e jde o nastraenou past. Takovch jam, vzdlench od sebe na ti stopy, bylo vdy po osmi adch. e se podobaly kvtu, zvali je vojci lilie. Ped tmito jmami byly do zem zahrabvny cel devn kolky stopu dlouh, s probitmi eleznmi hky. Ty byly zasazovny vude jen s nevelkmi mezerami. kno jim pobzee. 74/ Kdy dokonil tyto prce, vybudoval Caesar, v yhledvaje vdy polohu pokud mon nejrovnj podle pirozenho rzu msta, v obvodu trncti mil stejn opevnn a tho druhu, ale na opan stran proti nepteli zven, aby ani velikou poetn pesilou, kdy by k n po odchodu jzdy dolo, nemohly bt posdky tvrz obkleny. Aby pak nebyl nucen vypravovat se s velikm nebezpem z tbora, pike, aby vichni mli svezenu zsobu pce a obil na ticet dn. GALLOV THNOU ALSII

CAESAR

NA POMOC 75/ Co se toto dlo u Alsie, svolaj Gallov shromdn nelnk a rozhodnou tu, e ne vichni zbran schopn maj bt povolvni, jak myslil Vercingetorix nbr e m bt kadmu kmeni uloen jen pevn stanoven poet branc, aby se jim nenahrnuly vjedno takov masy lid, e by nebyli s to ani je v celku zvldnout kzn, ani rozeznvat sv podle kmen, ani dn opatovat jejich zsobovn. Haedum a jejich chrnncm: Segusivm, Ambivaretm, Aulerkm Branovckm, Blannovim ulo postavit ptaticet tisc mu; stejn poet Arvernm spolu s Eleutty, Kadurky, Gabaly, Vellvii, kte byli j zvykl nadvld Arvern; po dvancti tiscch Skvanm, Senonm, Biturgm, Santonm, Rutnm, Karnutm; deset tisc Bellovakm, stejn poet Lemovkm; po osmi tiscch Piktonm, Turonm, Parisim, Helvcim; po pti tiscch Suessionm, Ambinm, Mediomatrikm, Petrokorim, Nervim, Morinm, Niciobrogm; Aulerkm Cenonianskm tak tolik; Atrebtm tyi tisce; po tech tiscch Velikassm, Viromandum, Andm a Aulerkm Eburovickm; Raurakm a Bjm (po dvou tiscch); deset tisc dohromady vem kmenm, kter dosahuj a k Ocenu a kter se po svm keltskm zvyku zvou aremorickmi (pmoskmi). K nim se potaj Koriosolit, Redonov, Ambibariov, Kaletov, Osismov, Venetov, Lexoviov, Venellov. Z tchto kmen nedodali uloen poet Bellovakov, protoe pr si s many povedou vlku na svj vrub a po svm a nebudou poslouchat nho rozkazu. Avak na Conimiovu dost pec jen vzhledem k svmu hostinnmu ptelstv s nm poslali dva tisce. 76/ Tento Commius, jak jsme pipomnli ji dve, prokzal Caesarovi pedel lta v Britnii vrn a uiten sluby. Za ty jeho zsluhy osvobodil Caesar jeho atrebtsk kmen od bemen, plat a dvek, vrtil mu jeho zkony a prva a Commiovi sammu pidlil pod moc a v poddanstv Moriny. Pesto vsak byla jednomysln touha cel Gallie uhjit si svobodu a znovu zskat starou slva vlenou, tak mocn, e na nikoho nepsobily prokzan laskavosti ani

KNIHA VII

vzpomnka na ptelstv a e se naopak vichni v obtavm naden vnovali vhradn tomu boji. Kdy bylo pohromad osm tisc jezdc a pch kolem dvou set padest tisc, konaly se pehldky tchto sil na zem haedujskm, provdno stni, ustanovovni velitel. Vrchn velen sveno Atrebtu Commiovi, Haedum Viridomarovi a Eporedorigovi, Arvernu Vercassivellaunovi, Vercingetorigovu sestenci. Tmto je pidlen vbor mu z jednotlivch kmen, aby vlka byla zena s jejich, radou. Vichni potom odhodlan a plni dvry ve sv sly vytrhnou k Alsii. A nebylo mezi nimi vemi ani jedinho, aby se domnval, e by bylo lze snad snst by jen pohled na takov sly vojska, zvlt pi boji na dv strany, a by se bojovalo vpadem z msta a pitom venku bylo vidt tak obrovsk zstupy jzdy i pch. E CRITOGNATOVA NA SNMU V ALSII 77/ Ti vak, kte byli oblhni v Alsii, kdy u minul den, kdy oekvali vojenskou pomoc soukmenovc majce ji spotebovno vecko obil a nevdouce, co se dje v Haedujsku, svolali vlenou radu a radili se o konenm svm osudu. Nzory tam byly proneny rzn. Z nvrh radily jedny vzdt se, druh uinit vpad, pokud j e jet dosti sil. Mlenm vak nesm se, tum, pejt e Critognatova pro svou neslchanou, bohapustou surovost. Tento Arvern, rodu v tom kmeni z nejpednjch a na slovo vzat, pravil: Slvka nechci ztrcet o nvrhu tch, kte nejpotupnj otroinu zvou jmnem ,vzdt se. Soudm, e takov nemaj bt ani pokldm za obany, ani pibrni k rad. S tmi jedin chci jednat, kte doporuuj vpad. V jejich nvrhu, zd se podle jednomyslnho vaeho souhlasu, tkv uchovna stopa vzpomnky na nkdej statenost. Je to vak jen cbabost ducha, ne statenost, nedovst chvilku snet nedostatek. Sp se najdou, kdo jsou ochotni obtovat ivot, ne takov, aby trpliv nesli strdn. Ne i tak jet bych tak j schvaloval ten nvrh takovou m u mne vhu smysl pro est kdybych vidl, e se tu jinak neobtuje

CAESAR

nic krom naich ivot. Ale pi sv rad mjme na zeteli celou Gallii, kterou jsme zburcovali, aby nm la na pomoc. Vdy jak asi, myslte, e bude nam pbuznm a pokrevencm, budou-li nuceni svdt rozhodn boj tm na mrtvolch, a tu na jedinm mst hromadn bude povradno osmdest tisc lidi? Nezbavujte sv pomoci ty, kdo pro vai zchranu nedbali vlastnho nebezpe, neuvrhujte v zhubu celou Galin, neodsuzujte ji navdy k porob jen svou poetilou nerozvnost nebo malomyslnost. i snad proto, e nepili pesn na den, pochybujete o jejich stlosti v slov? Jake? Vy tedy myslte, e se man den ze dne lopot tam na tch vnjch opevnnch jen pro vyraen? Nemohouli vm dodati klidu a mysli zprvy od naich tamodtud, kdy pstup k nm je naprosto znemonn, man sami buto vm tuhle svdky, e pchod naich se bl: strachem z toho cel vydeni o pekot pracuj na opevnnch ve dne v noci. K emu tedy radm? Uinit, co uinili nai pedkov za vlky s Cimbry a Teutony, je se s nam bojem zdaleka ned srovnvat: nahnni za hradby mst a krueni nedostatkem podobn jako my, uchovali se naivu tly tch, jich se pro vk zejm nedalo ji pout pro boj, a nepteli se nevydali. I kdybychom nemli toho pkladu, pec jen bych pokldal za nejkrsnj, abychom jej pro svobodu dali my a odevzdali potomkm. Vdy co mla tehdej vlka s dnen podobnho? Cimbrov sice nadobro zpustoili Gallii a uvalili na ni hroznou pohromu, nakonec vak pece aspo z naich kraj odeli a zamili do jinch zem. Prva, zkony, pole, svobodu nm ponechali. Co vak man sleduj nebo chtj jinho ne se ze zvisti natrvalo usadit na polch a v obcch tch, v nich poznali lidi slavn povsti o schopn vlenky, a ujamit je vnou porobou? Vdy nikdy nevedli vlku za jinm elem. A proto, neznte-li, co se dje u dalekch nrod, pohlete jen na sousedn Gallii, kter uinna provinci, po pln smn stavnch a prvnch d p v trval porob, j ohnutou pod hrozbou liktorskch seker. 78/ Po skonenm rokovn rozhodnou, aby s msta odeli, kdo pro chab zdrav nebo pokroil vk nejsou pouiteln pro hoj. A vecko aby se zkusilo dve, ne by se shlo k poslednmu k tomu,

KNIHA VII

co navrhl Critognatus. Pesto vak se maj, vyd-li si toho stav vc a zdr-li se pomoc, zadit spe podle toho nvrhu, ne aby se podrobili podmnkm a u vzdn nebo mru. Mandubiov, kte je do msta pijali, jsou pinuceni odejt s enami i dtmi. Kdy doli a k mskm opevnnm, s plem pnliv prosili, aby si je man vzati do otroctv a jen jim dali najst. Avak Caesar rozloil po nspu hldky a nedovoloval je pijmat. CAESAR ODRAZ TOK JEZDECTVA A POMOCNCH VOJSK 79/ Mezitm doraz Commius a ostatn vdcov, kterm bylo sveno vrchn velen, se vemi svmi vojsky k Alsii, obsad vrch vn naich opevnn a usad se ne dle ne mli od nich. Ptho dne vyjedou s jzdou z tbora, zapln j celou tu pl, kter se, jak u jsme poznamenali, thla do dlky t mil, a p sbory rozestav po boch ponkud stranou od t planiny. Z hradit Alsie byl voln vhled dol na rovinu. Vecko se sbh, jak zhldli tato pomocn vojska. Blahopej si navzjem, vichni jsou vzrueni radost. A tak vyvedou sv sbory z hradeb, usad se ped mstem, nejbli pkop vypln chrastm a kamenm a hlnou a chystaj se k vpadu a pro kad ppad. 80/ Caesar rozloil vecko sv vojsko po obou stranch opevnn, aby, bylo-li by poteb, zaujmal u kad sv msto a byl a nm obeznmen. Pak d jzd rozkaz vyjet z tbora a svsti bitvu . Ze vech naich tbor, kter vude zabraly nejvy hbet vrchu, byl pkn vhled dol a vichni nai vojci oekvali s naptm vsledek bitvy. Gallov mli mezi jezdce rozhozenho sem tam njakho lutnka a nim nezatenho lehkoodnce, aby svm jezdcm v ppad stupu pibhali na pomoc a zadrovali npor na jzdy. Tmi bylo dosti naich neekan ranno a opoutli bojit. Gallov pevn vce, e jejich lid maj v boji pevahu, a vidouce nae tsnny pesilou, pokikem a rykem dodvali svm odvahy na vech stranch, i ti, kte byli v obleen uzaveni, i ti, kte je pili z obleen vyprostit. Protoe se bojovalo ped oima vech a nemohlo

CAESAR

zstat nepozorovno, jak si kdo vede, a u chrabe, i e zbable, povzbuzovala ke statenosti ob strany jak touha po slv, tak strach ped hanbou. Kdy se bojovalo nerozhodn od poledne a tm do zpadu slunce, zatoili Germni na jedn stran v semknutch etch na neptele a zahnali ho. Kdy byla jzda gallsk vrena na tk, byli jej luitnci obkleni a pobiti. Tak na ostatnch stranch pronsledovali nai ustupujcho neptele a k tboru a nedali mu monosti sebrat se zase dohromady. Ti pak, kte postoupili ven z Alsie, skleni se sthli zase zptky do msta, nad vtzstvm u tm zoufajce. MARN TOK GALL ZVEN I Z MSTA 81/ Gallov nechali pejt jeden den bez boje. Nadlave za tu krtkou dobu velik mnostv otep z prout, ebk a hk, vyberou se o plnoci tie z tbora a pibl se k opevnnm na rovin. Strhnou nhle pokik, aby z tohoto znamen mohli obleen v mst poznat, e se to bl oni, a zanaj hzet otepi do pkop, zahnt nae z nspu stelbou z prak, z luk i hzenm kamen a init vecka ostatn opaten k toku na opevnn. Souasn d Vercingetorix, jak zaslechl ten pokik, troubit do boje a vyvede sv z msta ven. Nai nastoup na opevnn, jak bylo komu pedel dny jeho msto vykzno. Libernmi kameny z velkch prak, tkmi devci, kter mli nachystna po opevnnch, i olovem z lehkch prak zaplauj Gally. il je t stelba samostl. V non temnot vak nen rozhled. I je znan mnostv rannch z jedn jako z druh strany. Ale legti Marcus Antonius a Gaius Trebonius, jim pipadl kol hjit tyto seky, kdykoli kde zpozorovali nae v tsni, poslali jim tam na pomoc kohorty odvolan ze vzdlenjch tvrz. 82/ Pokud byli Gallov trochu dle od naeho opevnn, pod jet mli vt spch pvalem svch stel. Kdy vak postoupili ble, bu si sami zcela neekan vreli hky onch pobze, nebo se, padnuve do jmy, nabodvali na hroty kl, nebo hynuli protknuti tkmi devci samostl, vrhanmi z nspu a v. Majce

KNIHA VII

na vech stranch velk ztrty rannch, ani kde prorazili jedinm opevnnm, sthli se, kdy svtalo, zptky ke svm z obavy, aby z nekrytho boku nebyli zaskoeni vpadem naich z ve poloench tbor. Obleen pak na vnitn e vynej, co vecko dal Vercingetorix pipravit pro vpad, a zapluj rzn msta pednho pkopu. Zdreli se vak pi tch pracch pli dlouho a tak shledali, e krajan u od boje upustili, jet dv, ne se oni k opevnnm blili. I vrtili se do msta a nepozenou. TOK GALL NA SEVERN TBOR 83/ Kdy byli Gallov u dvakrt odraeni s velikmi ztrtami, rad se, co dlat. Piberou si k rad lidi kraje znal. Daj si od nich vyloit, jak je poloha naich tbor zzench na vinch a jak jsou opevnny. Na severn stran byl pahorek, kter nai nemohli pro velik jeho obvod pojmout v ru opevnn a jen z nezbyt zbudovali tbor na mst skoro nevhodnm a mrn se svaujcm. Tento tbor meli obsazen legtov Gaius Antistius Reginus a Gaius Caninius Rebilus dvma legiemi. Obeznmive se s krajem rozvdnm hldkami vyberou si neptelt vdcov z celkovho potu vojsk edest tisc mu tch kmen, kter mly pro svou statenost zvlt dobrou povst. Co se m provdt a jak, rozhodnou si tajn jen mezi sebou. Za chvl k zahjen toku ur poledn dobu. Velenm tmto sborm pov Arverna Vercassivellauna, jednoho ze ty vdc, pbuznho Vercingetorigova. Ten vyrazil z tbora hned potkem prvn non hldky, skonil pochod k rnu, ukryl se za pahorkem a pikzal mustvu, aby si po nmaze nonho pochodu oddechlo. Kdy se u zdlo, e se bl poledne, zamil k naemu tboru, o nm jsem ped chvl mluvil. Souasn se zaala gallsk jzda pibliovat k naim opevnnm na rovin a tak ostatn sbory se pomalu objevovaly ped gallskm tborem. 84/ Jakmile Vercingetorix s tvrze alsjsk zpozoroval nstup krajanskch sil, vyraz t z msta. Bere s sebou otpky prout, bidla , psteky, srpovit hky a ve ostatn, co ml pro vpad pipraveno. Bojuje se souasn na vech secch a vude se ene tokem. Na ten

CAESAR

sek opevnn, kter se zd nejslab, tam se vrh vdycky vecko hromadn. msk sly jsou jen dce rozmstny po opevnnch tak rozshlch a na mnoha a mnoha mstech kladou nepteli odpor ne zrovna snadno. Ds u naich vyvolv zvlt pokik, kter se jim v boji zdvh za zdy, protoe vid, e o jejich vlastnm ohroen rozhoduje statenost jinch. Nebo obyejn ve, co ped sebou nevidme, ns znekliduje mocnji. 85/ Caesar padnuv astn na phodn msto pozoruje odtud, co se kde dje. Kde jsou v tsni, posl pomoc. Jedna jako druh strana si uvdomuje jasn, jedin te e je tu chvle, kdy nutno napnout vecky sly: Gallov neproraz-li opevnn, ztrcej nadobro nadji na zchranu; man podr-li vrch, oekvaj konec vech trap. Nejhor je tse pro ns u ve lecch opevnn, kam byl, jak u ukzno, posln Vercassivellaunus. Svah msta, svou rznost nepzniv, m tu pro boj velik vznam. Jedni metaj na nae kop, druz pod krytem ze tt postupuj k opevnn. Za unaven nastupuj a vystdvaj je sv. A vichni dohromady hzej nsyp do opevnn a to jin jednak umouje vstup, jednak i pln zakrv pasti, many jim v zemi nastraen. A ke vemu se u naim nedostv pomalu jak zbrani, tak sil. 86/ Caesar zjistiv si to vechno, pole Labiena s esti kohortami naim v tsni na pomoc. D mu rozkaz, aby nebude-li se tam snad moci udret, sthl kohorty a uinil vpad. Ale to jen z nezbyt. Sm obchz ostatn, povzbuzuje, aby nepodlhali nmaze boje. Vysvtluje, e na tomto dni, ba hodin zvis ovoce vech dvjch zpas. Kdy mohutnost mskch opevnn vzala obleenm vecku nadji, e dobudou naich postaven v rovin, obrt se proti opevnnm na srznch mstech a pokouej se je zlzti. Sem si snesou ve, co mli k dobvn pipraveno. Detm stel seenou z v obrnce, nsypem a otpkami zapluj pkopy, boicmi hky strhvaj ochrann kly valu a pedprse. PLN PORKA GALL

KNIHA VII

87/ Caesar tam pole na pomoc nejprv mladho Bruta s kohortami, potom s jinmi kohortami legta Gaia Fabia. Nakonec, kdy se tam bojovalo jet prudeji, sm pivede na pomoc erstv sly. Pivodiv tu v bitv obrat pro ns k lepmu a odraziv neptele, zam kvapn tam, kam pedtm poslal Labiena. Z nejbli baty vyvede tyi kohorty, polovici jezdc d rozkaz, aby jeli s nm, druhm pak, aby objeli vnj opevnn a napadli neptele zezadu. Labienus, kdy u ani nspy, ani pkopy nemohly zadrovat neptelsk npor, sousted ze tyicti kohort ve svch rukou ty, kter se mu odvolny z nejblich bat astn namanuly, a pod Caeearovi po poslech zprvu, co m za nutno init. Caesar si posp, aby se bitvy zastnil. 88/ Jak poznali neptel podle barvy plt, e to piel Caesar sm purpurov nosval v bitvch jako velitelsk odznak a jak shldli ety jzdy a kohorty, nsledujc za nm podle rozkazu z vin, kde stli, bylo toti mono pehldnout jen strn a svahy t strany , hned se pust do boje. Jedni i druz strhnou pokik, obojmu odpovd hned zase i pokik naich z nspu a ze veho opevnn. Nai kop vbec ani nepouive bojuj hned meem mu proti mui. Nhle zpozoruje neptel nai jzdu ve svm tlu. Tak ony nae kohorty se bl. Neptel se dv na tk. Na prchajc vltne nae jzda. Dojde ke krvav ei. Padne Sedullus, vdce a nelnk Lemovk. Arvern Vercassivellaunus je chycen iv na tku. tyiasedmdest prapor je sneseno k Caesarovi. Jen zcela mlo lid z tak ohromnho potu se dostane ivo a zdrvo do tbora. Kdy Gallov z msta vid to pobit a ten tk svch krajan, pozbudou veker nadje na zchranu a odvedou sv sbory zpt od naich opevnn. Hned jak se to rozneslo, d se vecko z gallskho tbora na tk. A nebt nae mustvo nadobro vyerpno astmi zsahy na pomoc a nmahou celho toho dne, bvaly by mohly bt pln poteny vecky brann sly neptelsk. Jzda poslan o plnoci dostihne zadn neptelsk voj. Velk poet je jich pozjmn a pobit. Ostatn se rovnou z tku rozprchnou po svch kmenech. VERCINGETORIX SE VZD KONEC VLKY

CAESAR

VERCINGETORIX JE VYDN CAESAROVI 89/ Ptho dne svol Vercingetorix shromdn. Prohls tam, e veden odboje bral na sebe nikoli v osobnm svm vlastnm zjmu, nbr pro obecnou svobodu vech Gall. A kdy tedy u je te nutno podrobit se Osudu, ochotn pr se jim dv k jednomu i druhmu, a u m snad sm smrt z vlastn ruky uspokojit many, i a oni chtj vydat jim ho ivho. Stran tch vc je vyslno k Gaesarovi poselstvo. Jeho rozkaz: Sloit zbran, pedvst nelnictvo! Sm Caesar zasedne uvnit opevnn ped jednm tborem. Tam jsou pedvedeni vdcov. Vercingetorix je vydn. Zbran skldny. Neshnuv po zajatcch z Haedu a Arvern, aby snad jimi mohl zase zskat jejich kmen, d z ostatnch zajatc po jednom kadmu mui celho svho vojska jako koist. MILOST HAEDUM 90/ Skoncovav vecky tyto vci thne Caesar do Haedujska. Vezme ten kmen zas ve svou moc a na milost. Tam k nmu Arvernov polou poselstvo. Slibuj, e spln vecky jeho rozkazy. Ulo jim velk poet rukojm. Zajatce na dvacet tisc hlav vrt Haeduin i Arvernm. CAESAR PEZIMUJE V BIBRAKTU Legie pole do zimnch tbor. Tita Lbiena pole s dvma legiemi a jzdou do Skvanska. Pidl mu Marka Sempronia Rutila. Legta Gaia Fabia a Lucia Minucia Basila umst se dvma legiemi v zem Rm, aby Rmov netrpli pepady svch soused Bellovak. Gaia Antistia Regina pole do Ambivaretska. Tita Sextia do zem Biturg, Gaia Caninia Rebila do Rutnska, kadho s jednou legi. Quinta Tulila Cicerona a Publia Sulpicia umst v

KNIHA VII

Kavilln a Matiskn, haedujskch mstech pi ece Araru, aby bdli nad dopravou obil. Sm se rozhodl pezimovat v Bibraktu. Kdy se z Caesarovy psemn sprvy sent v m edn dovdl o udlostech tohoto roku, kon se tam dvactidenn slavnost dkvzdn.

HIRTIUS

KNIHA VIII
od Aula Hirtia

KNIHA VIII

Spisovatelova pedmluva Vlastn Caesarovy Zpisky nevyliuj ani cel jeho gallsk prokonsult, ani celou obanskou vlku. Proto vzniklo nkolik spis, kter je mly doplovat. S Caesarovmi Zpisky byly sloueny v tzv. Corpus Caesarianum, a tak se nm dochovaly. Aulus Hirtius, Caeearv dstojnk a vrn pvrenec, jen byl po jeho smrti r. 43 konsulem a padl v bitv o Mutiny, rozil Zpisky o vlce gallsk o jednu knihu (VIII). Vypsal v ni udlosti r. 51 (vzpoury nkterch gallskch kmen) a r. 50 (uklidnn v cel Gallii). V pedmluv k tomuto dlku se zmiuje, e napsal t pokraovn Zpisk o vlce obansk a do Caesarovy smrti, ale nevme, zdali to skuten uinil. Zachovala se jet ti dlka: Bellum Alexandrinum (bitva u Zely r. 47), Bellum Africanum (bitva u Thapsu r. 46) a Bellum Hispaniense (bitva u Mundy r. 45), ale autory tchto spisk neznme. Ponvad jsi m, Balbe, k tomu pinutil svmi neustlmi emi, a protoe by se mohlo zdt, e m kadodenn zdrhn nem omluvu v obtch, nbr e se vytm z lenosti, vzal jsem na sebe vc velmi obtnou: Ke knihm o udlostech v Gallii, vydanm nam Caesarem, ponvad jeho dvj knihy nemaj souvislost s pozdjmi, pidal jsem posledn knihu a sepsal nedokonen udlosti od vlky v Alexandrii a do konce nikoli obansk vlky, kter nen v dohledu, nbr a do konce Caesarova ivota. K by tedy ti, kte je budou st, mohli poznat, jak nerad jsem pistoupil k jejich sepsn, abych tm snze uel vtce, e jsem poetil a domliv, kdy jsem se vedral mezi Caesarovy spisy.

HIRTIUS

Je toti veobecn znmo, e jin nesepsali nic tak umleckho, co by nepekonala vytbenost Caesarovch zpisk. Ty byly vydny, aby spisovatel poznali tyto udlosti, a dochzej podle veobecnho sudku takovho ocenn, e se zd, jako by spisovatelm byla pleitost ji naped odata a nikoliv poskytnuta. A mj obdiv k tomuto dlu je vet ne obdiv ostatnch, nebo ti vd, jak je sepsal znamenit a bezvadn, my vak vme te, jak snadno a rychle. Nebo Caesar ml jak nejznamenitj schopnost a vytbenost spisovatelskou, tak nejdokonalej znalost k vysvtlovn svch zmr. Mn nebylo dopno, abych se mohl astnit alexandrijsk a africk vlky; akoliv jsou nm tyto vlky sten znmy z Caesarova vyprvn, pece jinak vyslechneme to, co ns upout novost a podivuhodnost, jinak to, o em chceme vydat svdectv. J ovem se tm spe vystavuji tomu, e mi bude vytkna domlivost, zatmco shledvm vechny piny svho zdrhn, ponvad se domnvm, e podle sudku nkoho mohu bt srovnvn s Caesarem. ROK 51 VPRAVA PROTI BITURIGM A KARNUTM 1/ Kdy Caesar po pemoen cel Gallie od minulho lta po cel as nepetrit vedl vlky a chtl, aby se vojci po takovch trapch v klidu zotavili v zimnch tborech, byly pineny zprvy, e v t dob etn obce znovu pomlej na vlku a chystaj spiknut. A byla uvdna pravdpodobn pina toho, ponvad vem Gallm bylo znmo, e je sice nemon postavit se na odpor manm, shromdi-li se njak mnostv vojska na jednom mst, ale kdy se d mnoho obc do vlky, nebude mt vojsko nroda mskho dosti prostedk, asu nebo lid, aby se do vech pustilo; e vak se nem dn obec vyhbat podstoupen obt, mohou-li se tmto zdrenm man osvobodit ostatn obce. 2/ Aby nepotvrdil tuto domnnku Gall, ustanov Caesar velitelem v zimnm tboe kvestora M. Antonia. Sm s doprovodem jzdy se vyd 31. prosince z msta Bibrakte ke tinct legii, kterou

KNIHA VIII

umstil nedaleko uzem Haedu na zem Biturg a pipoj k n jedenctou legii, kter byla nejble. Zanech dv kohorty k ochran zavazadel a zbvajc vojsko zavede na nejrodnj pole Biturig; ty nemohl zimn tbor jedn legie zadret, aby se nepipravovali k vlce a nechystali spiknut, nebo maj rozshl zem a etn msta. 3/ Kdy Caesar nhle pithl, stalo se to, co se mus nutn stt tm, kte jsou nepipraveni a bydl roztrouen, e toti beze strachu sdlili ve svch ddinch a byli zaskoeni jzdou dve, ne se mohli uchlit do mst. Nebo i onomu obvyklmu znamen neptelskho vpdu, kter lze poznat podle por budov, zamezil Caesar svm zkazem, aby bu v ppad dalho postupu netrpli nedostatkem pce a obil, nebo aby neptel nebyli postraeni pory. Mnoho tisc lid bylo zajato a Biturgov pestraeni; pokud mohli uniknout prvnmu pchodu man, uchlili se do sousednch obc, nebo spolhali bu na soukrom pohostinstv, nebo na spolen zmry. Marn; Caesar toti dlouhmi dennmi pochody je na vech mstech zasko a ned dn obci as k tomu, aby pomlela spe na ciz ne na svou vlastn zchranu. Touto rychlost udroval i vrn ptele a vhajc donucoval strachem k mrovm smlouvm, Biturgov vidli, e sousedn obce daly bez trestu rukojm a byly pijaty v ochranu, a proto uinili tot, aby se jim tak naskytla monost nvratu k Caesarovu ptelstv. 4/ Caesar za takovou nmahu a vytrvalost d vyplatit vojkm, kte za zimnch dn, za velmi obtnch pochod a nesnesitelnch mraz s nejvt horlivosti vytrvali v prci, jako koist po dvou stech sesterci a setnkm po dvou tiscch sesterci; legie pole zpt a sm se vrt tyictho dne do Bibrakte. Kdy tam vyizoval soudn spory, polou k nmu Biturgov posly s dost o pomoc proti Karnutm, kte jak si stovali se dali s nimi do vlky. Kdy se to Caesar dovdl, a se zdrel v zimnm tboe jen osmnct dn, odvede z tbora od eky Araru trnctou a estou legii, kter tam umstil, aby usnadovaly zsobovn, jak o tom byla zmnka v pedchzejc knize. 5/ Kdy se k neptelm donesla povst o pchodu vojska, Karnutov, poueni porkou ostatnch, opust vesnice a msta, kd e bydlili v nuznch stavench, kter si narychlo zbudovali proti zim

HIRTIUS

nebo po nedvn porce ztratili mnoho mst a porznu se rozprchnou. Ponvad Caesar nechtl, aby museli vojci snet velmi prudk boue, kter v t dob nejvce vznikaj, rozlo tbor v karnutskm mst Cenabu a umst vojky jednak v gallskch obydlch, jednak v pstech, kter byla zbudovna pro ochranu stan z narychlo sebran slmy. Avak jezdce a pomocn sbory pchoty rozele na vechny strany, kam pr neptel zamili; a nebylo to nadarmo. Nebo skoro vdy se nai vrt s velkou koist. Kdy Karnutov, zkrueni zimn nepohodou a strachem z nebezpe, byli vypuzeni ze svch pbytk, neodvaovali se usadit del dobu na jednom mst. Ponvad nemohli pro velmi krut boue nalzt kryt v lesch, rozprchnou se porznu do sousednch obc, kdy ztratili vtinu svch spoluoban. VLKA S BELLOVAKY 6/ Ponvad se Caesar v nejnepznivjm ronm obdob spokojil s tm, e rozptyloval shromaujc se oddly, aby s toho nezaala njak vlka, a protoe, pokud mono usuzovat, ml zjitno, e do lta neme vzniknout dn veobecn vlka, umst il v zimnm tboe v Cenabu Gaia Trebonia se dvma legiemi, kter ml s sebou. Od etnch poselstv Rm dostval Caesar zprvy o Bellovacch, kte vynikli nad vechny Gally a Belgy vlenou slvou. Bellovakov a sousedc obce v ele s Correem z kmene Bellovak a Commiem z kmene Atrebt pr pipravuj vojsko a shromauj je na jednom mst, aby vpadl do zem Suessin, kte byl podzeni Rmm. Caesar soudil, e nejen jeho est, ale i zchrana spov v tom, aby neutrpli dn kody spojenci, kte se nejvce zaslouili o (msk) stt. Proto d povolat zpt ze zimnho tbora jedenctou legii. Pole dopis Gaiu Fabiovi, aby pivedl na uzem Suessin dv legie, kter ml s sebou, a povol jednu ze dvou legi od Tita Labiena. A tak pokud to dovolovala phodn poloha tbora a rozumn vlen, sm byl neustle inn a legim stdav ukldal obtn vpravy.

KNIHA VIII

7/ Kdy Caesar shromdil toto vojsko, vythne proti Bellovakm; rozloiv tbor na jejich zem, rozele vemi smry jzdn ety, aby zajaly njak lidi a on se od nich dovdl o neptelskch zmrech. Jezdci spln svj kol a oznm, e ve stavench nalezli jen mlo lid, a to nikoli takov, kte by zde zstali k obdlvn pol nebo vude se lid pln vysthovali ale ty, kte byli poslni zpt na vzvdy. Kdy se jich Caesar ptal, kde je vojsko Bellovak a co zaml, dovdl se, e vichni Bellovakov schopn vojensk sluby se seli na jednom mst a rovn tak Ambinov, Aulerkov, Kaletov, Veliokassov a Atrebtov; e pro tbor vybrali nvr v lese, obklopenm bainami, a e vechna zavazadla snesli do vzdlenjch les. Mnoz pedci podncuj k vlce, lid vak nejvce pr poslouch Correa, ponvad poznal, e jmno nroda mskho je u nho v nejvt nenvisti. Ped nkolika mlo dny odeel z tohoto tbora Commius z kmene Atrebt, aby pivedl pomocn vojska Germn, kte jsou nejblimi sousedy a jich je nekonen mnostv. Bellovakov pak rozhodli se souhlasem vech pedk a za nejvtho naden lidu, e pijde-li Caesar, jak se proslch, se temi legiemi, utkaj se s nm v boji, aby nebyli nuceni pozdji za horch a tch okolnost bojovat a celm vojskem; pivede-li poetnj vojsko, e zstanou na tom mst, kter si vybrali, a ze zlohy budou brnit manm v dovozu pce, kter v t ron dob bylo mlo a na rznch mstech, a v dovozu obil i ostatnch zsob, 8/ Kdy se to Caesar dovdl z vce shodnch vpovd a usoudil, e ty zmry, o nich dostval zprvy, jsou velmi rozumn a daleko vzdlen nerozvnosti barbar, rozhodl, e je teba vemon se piinit, aby neptel podceovali jejich mal poet a rychleji vytrhli do boje. Ml toti s sebou nejstar legie, sedmou, osmou a devtou, neobyejn staten, a velmi nadjnou jedenctou legii a vybranm mustvem, kter ji slouila osm rok, ale ve srovnn s ostatnmi nezskala jet tut slvu stm ani statenost. Proto svol shromdn, vylo vem to, co mu bylo oznmeno, a posl odvahu vojska. Chtl se pokusit, zda by snad mohl neptele vylkat k boji malm potem t legi, a proto uspodal vojsko tak, e legie sedm, osm a devt ly ped vemi zavazadly a po nich voj

HIRTIUS

zavazadel, kter byl uprosted, jak tomu obvykle bv na vpravch, uzavrala jedenct legie, aby se neptelm nemohl zdt poet vojska vt, ne si sam pli. Takto uspod tm tyhrann ik a pivede vojsko na blzko neptel rychleji, ne se nadli. 9/ Kdy Gallov, jejich sml zmry byly Caesarovi oznmeny, nhle spat, jak se bl stejnm krokem legie uspodan jako v iku, sestav vojsko ped tborem a nesestoup z nvr bu pro nebezpe zpasu, nebo pro nhl pchod man. Akoliv si Caesar pl boj, podivil se takovmu mnostv neptel a utboil se tsn u neptelskho tbora z druh strany dol spe hlubokho ne irokho. Poru opevnit tbor nspem vysokm osmnct stop a vystavt na nm podle jeho vky zbradl, vykopat dvojit pkop, irok patnct stop, s kolmmi stnami; d zbudovat etn tposchoov ve a spojit je visutmi mosty pokrytmi prkny, aby z vnj strany byly chrnny zbradlm z prout. Uin tak proto, aby byl tbor chrnn ped nepteli dvojitm pkopem a dvma adami bojovnk, aby jedna ada tm odvnji vrhala z most stely. m bude ve vce bezpenj, a aby druh ada, kter byla umstna v samm dol ble k nepteli, byla chrnna mostem ped dopadajcmi stelami. V branch d zbudovat vchody a jet vy ve. 10/ Tmto opevnnm sledoval Caesar dvoj zmr. Doufal toti, e velikost opevovacch prac a jeho domnl strach dod barbarm sebedvru. Tak soudil, e bude-li teba jet dle obstarvat pci a obil, lze ubrnit tbor s malm vojskem samotnm opevnnm. Mezitm asto z obou stran vybhaly hrstky vojk mezi oba tbory a svadly boj pes bainu. Tuto bainu nkdy pechzela nae vojska gallsk i germnsk a pronsledovala dosti prudce neptele nebo zase neptel pekroili bainu a znan daleko zahnli nae vojky. Pi dennm obstarvn pce se vak stvalo to, co se nutn muselo stt, kdy byla obstarvna pce z nkolika mlo rozptlench staven, e toti ti, kte obstarvali pci a byli rozptleni na nepstupnch mstech, byli obkliovni. A to psobilo naim jen malou kodu na soumarech a otrocch, pece u

KNIHA VIII

barbar vznikaly poetil mylenky, a to tm spe, e piel s jezdci Commius, kter, jak jsem se zmnil, odeel povolat pomocn sbory; akoli jich nebylo vce ne pt set, pece po pchodu Germn se barbai stali domlivmi. 11/ Caesar pozoroval, e neptel se po mnoho dn zdruje v tboe, chrnnm bainou a svou pirozenou polohou, e jejich tbor nelze oblhat bez zhoubnho boje a nelze je obklit nspy le s vtm potem vojska. Proto nape Treboniovi, aby povolal co nejrychleji tinctou legii, kter s legtem Titem Sextiem pezimovala na zem Biturg, a aby tak k nmu pisel dlouhmi dennmi pochody s temi legiemi. Sm posl stdav k ochran vojk, obstarvajcch pci, jezdce Rm, Lingon a ostatnch obc, kter ve velkm potu povolal, aby zadrovali nhl vpady neptel. 12/ Kdy se to dlo kad den a opatrnost se zvykem zmenovala, Bellovakov vyberou etu pk, a ponvad znali kadodenn stanovit naich jezdc, rozestav sv vojky na mstech v lese do zlohy a ptho dne tam polou jezdce, aby nejprve nae vojky vylkali, pak obklili a napadli. Toto netst postihlo Rmy, na kter onoho dne pipadla sluba. Kdy toti nhle zpozorovali neptelsk jezdce, ponvad sami byli v pesile, podceovali jejich mal poet, smleji je pronsledovali a tu byli ze vech stran obkleni jezdci. Tm byli uvedeni ve zmatek a ustoupili rychleji, ne tomu bv v jezdeck bitv. Ztratili pi tom Vertiska, pedka obce, kter byl velitelem jzdy; tento mu, akoli pro svj vysok vk st mohl jezdit na koni, pece podle gallskho zvyku se nevymlouval pi pebrni adu na svj vk, ani nechtl, aby vojci bojovali bez nho. Neptel jsou naplnni sebevdomm a roznceni pznivm vsledkem bitvy, nebo usmrtili mskho pedka a prefekta; naim vojkm je ta porka vstrahou, aby bedlivji prozkoumvali msta, rozestavli stre a mn smle pronsledovali ustupujcho neptele. 13/ Mezitm nepestvaj kadodenn boje v blzkosti obou tbor, kter se odehrvaly u brod a pechod pes bainu. Kdy v takovm boji Germni, kter Caesar pevedl pes Rn proto, aby bojovali mezi jezdci, vichni peli pes bainu, usmrtili nkolik

HIRTIUS

vojk, kte jim kladli odpor, a jet vytrvaleji pronsledovali zbvajc vojky; byli tm zastraeni nejen ti, kte byli zblzka tsnni nebo z dlky zraovni stelami, ale i ti, kte obvykle stli ponkud dle v zloze; vichni postupn se dali na tk. asto byli vypuzeni z vych mst a nezastavili se na svm tku dve, dokud se nevrtili do svho tbora, nebo nkte ze strachu neutekli jet dle. A jejich nebezpem bylo vechno vojsko podeno tak, e lze st usoudit, zda jsou domlivj pi bezvznamnm spchu, nebo bzlivj pi nepatrnm nespchu. 14/ Kdy strvili neptel mnoho dn v tm tboe a dovdli se, e legie s Gaiem Treboniem se piblily, velitel Bellovak, obvajce se podobnho oblhn jako v lsii, propust v noci lidi star, slab nebo neozbrojen a t zbvajc zavazadla. Zatmco z nich sestavuj zmaten a shlukl zstup Gallov toti, i kdy jsou pipraveni k boji, maj s sebou obvykle velk mnostv voz jsou zastieni svtlem a ped svm tborem sestav bojov ik, aby man nezaali s pronsledovnm dve, ne se zstup s jejich zavazadly dostane trochu dl. Avak Caesar soudil, e nen vhodn na tak prudkm svahu napadnout ty, kte chtj klsti odpor, ale zrove e je teba piblit se s legiemi tak blzko, aby barbai na toku vojk nemohli z toho msta odejt bez nebezpe. A tak kdy vidl, e tbory jsou od sebe oddleny neschdnou bainou a tento obtn pechod by mohl ztovat rychl pronsledovn, a ponvad zpozoroval, e poho, kter na druh stran bainy dosahuje tm a k neptelskmu tboru, je oddleno od jejich tbora nevelkou prrvou, d poloit pes bainu kldy, pevede legie a rychle doraz na planinu na temeni pobo, kter byla chrnna z obou stran srznm svahem. Tam uspod legie, a kdy pijde na konec hbetu, sestav vojsko v ik na tom mst, odkud by bylo mono stely vypoutn ze samostl vrhat mezi klnovit iky neptel. 15/ Kdy barbai spolhajce na pirozen opevnn msta se nevyhbali boji v ppade, e by se snad man pokusili vystoupit na kopec a nemohli ponenhln sv vojsko propustit po oddlech, aby nebyli rozptleni a uvedeni v pln zmatek, zstali barbai v uspodanm iku. Caesar poznal jejich pevn mysl, a proto d

KNIHA VIII

vyzbrojit dvacet kohort, poru vymit na tom mst tbor a opevnit jej. Po skonen prac umst ped nspem seikovan legie a rozestav na stri jezdce na konch s uzdami. Kdy Bellovakov vidli, e man jsou pipraveni je pronsledovat a e nemohou penocovat ani zstat dle bez nebezpe na tomt mst, promyslili svj stup takto. Tam, kde se usadili, podvali si z ruky do ruky otpky slmy a prout, jeho bylo v tboe velk mnostv, nakladli je ped ik a na sklonku dne na dan znamen je souasn zaplili. Tak nhle souvisl ps ohn zakryl vechno vojsko ped naima oima. Kdy se to stalo, barbai velmi prudkm bhem uprchli. 16/ Akoliv Caesar nemohl pro ohe zpozorovat odchod neptel, pece posune legie vped a pole ety jezdc k pronsledovn, protoe tuil, e budou mt tento mysl. Sm postupuje volnji, ponvad se obval kladu, aby snad neptel se na tom mst nezastavil a nepokusil se vylkat nae vojky do nevhodnho postaven. Vdy jezdci se bli proniknout do velmi hustho dmu a ohn, a jestlie nkte tam vnikli pli smle, st vidli pedek svch kon, a proto z obavy ped klady umonili Bellovakm neruen stup. Kdy neptel tak zbablm i vychytralm tkem postoupili asi deset tisc krok, rozbili tbor na velmi dobe chrnnm mst. Zde asto stavli jezdce i pky do zlohy a psobili manm pi obstarvni pce velk kody. 17/ Toto se dlo dosti asto. Caesar se dov od jakhosi zajatce, e Correus, vdce Bellovak, vybral est tisc nejstatenjch pk a tisc ze vech jezdc, aby je umstil do zlohy tam, kam se domnval, e man polou vojky, ponvad tam bylo dostatek obil a pce. Kdy se Caesar dovdl o tom zmru, vythne s vtm potem legi ne obvykle a pole naped jzdu v takovm mnostv, jak ji obyejn poslal k ochran tm, kte obstarvali pci; mezi jzdu umst vojsko lehkoodnc a sm se pibl s legiemi co nejvce. 18/ Neptel rozestaven v zloze si vybrali ke svmu podniku pl, rozprostirajc se na vechny strany ne vce ne tisc krok a ze vech stran chrnnou tko pstupnmi lesy nebo velmi hlubokou

HIRTIUS

ekou, a obklopili je jako pi tvanici se zlohy. Nai, pipraveni mysl i zbranmi k boji, poznali neptelsk mysl a nsledovni legiemi nikterak se nevyhbali stetnut a po etch dorazili na ono msto. Po jejich pchodu se Correus domnval, e se mu naskytla pleitost k proveden akce. Nejprve se objevil s nkolika vojky a zatoil na nejbli ety. Nai zmuile odolaj toku ze zlohy a neshluknou se ve vtm potu na jedno msto; kdykoliv se to zpravidla v jezdeckch bitvch z njakho strachu stane, tu je jezdcm jejich vlastni velk poet ke kod. 19/ Nkte v seazench etch se dvali stdav do boje a nedovolovali, aby jejch spolubojovnci byli obkleni. Ostatn vyraz z lesa, zatmco Correus dle bojuje. S velkm silm probh boj na rznch mstech. Kdy se bojuje dosti dlouho nerozhodn, ponenhlu vyjde z lesa uspodan vojsko pk, je pinut nae jezdce k stupu. Jim rychle pispj na pomoc lechkoodnci, kte, jak jsem se zmnil, byli poslni ped legiemi, a uprosted et naich vojk se neohroen daj do boje. Po njakou dobu bojuji vichni se stejnm silm. Jak to vyadovala povaha boje, pozdji ti, kte zadr prvn toky ze zlohy, nabudou pevahy tm, e neutrpli pece dn kody od tch, kte byli v zloze, a nic netuili. Mezitm pithnou legie ble a nai i neptel dostvaj ast zprvy, e s vojskem pipravenm k boji je vojevdce. Kdy se to nai dovd, spolhaj se na ochranu kohort a daj se velmi prudce do boje, aby se nezdlo, e se museli s legiemi rozdlit o slvu z vtzstv, kdyby se boj prothl. Neptel pozbudou odvahy a rozlinmi cestami se pokouej o tk. Nadarmo, nebo tko pstupn tern, jm chtli zabrnit manm v stupu, svral nyn je sam. Pemoeni, poraeni a podeni ztrtou vtiny svho vojska zam jednak do les, jednak k ece a uprchnou. Nai je vak na tku zuiv pronsleduj a pobjej, zatm Correa nezkruenho dnou pohromou nemohli pimt, aby ustoupil z boje a zamil do les nebo se na nae vyzvn vzdal. Velmi udatn bojoval, mnoh zraoval a nutil tak rozzuen vtze, aby na nho vrhali otpy. 20/ Po takovm prbhu bitvy a za erstvch stop po boji pithl Caesar. Domnval se sice, e neptel, zdeptan takovou porkou, a obdr o n zprvu, opust tboit, kter pr nebylo od bojit

KNIHA VIII

dle ne osm tisc krok, pece vak i pes obtn pechod pes eku pevede vojsko a postupuje vped. Bellovakov a ostatn obce tuili, e se man bl, kdy k nim nhle pilo jen nkolik zrannch uprchlk, kte chrnni lesy unikli a podali jim zprvu o porce, celkovm nespchu, o smrti Correov a o ztrt jzdy i nejstatenjch pk. Proto rychle svolaj zatroubenm shromdn a hlasit ki, aby k Gaesarovi byli poslni legti a rukojm. 21/ Vichni schvlili tento nvrh a Commius z kmene Atrebt se uchlil k tm Germnm, od nich si vypjil pomocn vojsko k vlce. Ostatn ihned polou k Caesarovi legty a daj, aby se spokojil s takovm trestem neptel, kter by jim pi sv laskavosti a lechetnosti jist nikdy neuloil, kdyby jim jej ml bez boje uloit . Uvdj, e v jezdeck bitv byla zlomena moc Bellovak; zahynulo mnoho tisc vybranch pk a st unikli poslov oznamujc porku. e vak pece Bellovakov v tom boji velmi zskali, pokud je to mono pi tak velkm netst; byl toti usmrcen Correus, pvodce vlky a podncovatel lidu a nikdy za jeho ivota neml pr sent takovou moc jako nezkuen lid. 22/ Kdy legti takto mluvili, pipomene jim Caesar: v te dob v minulm roce podnikli Bellovakov a ostatn obce vlku; a tito nejtvrdojnji ze vech setrvali ve svm zmru a nedali se pivst k rozumu, ani kdy se ostatn vzdali. On e v a chpe, e pinu provinn lze nejsnadnji pitat mrtvm. Nikdo vak nem takovou moc, aby mohl rozntit a vst vlku proti vli pedk, za odporu sentu a vech dobrch oban, s nepatrnou hrstkou lidu. e se vsak sm spokoj s tm trestem, kter si pipravili. 23/ Nsledujc noci pinesou legti svm lidem odpov a opat rukojm. Sejdou se tam i legti z ostatnch obc, kter byly zvdavy na vsledek jednn. Dvaj Gaesarovi rukojm a konaj pkazy krom Commia, ktermu brn strach svit svj ivot zruce od kohokoliv. Kdy toti minulho roku konal Caesar soudn zen v Pedn Gallii, Titus Labienus se dovdl, e Commius pobuuje obce a chyst spiknut proti Caesarovi; proto Labienus soudil, e lze s dobrm svdomm skoncovat s Commiovou vrolomnost. Ponvad

HIRTIUS

se domnval, e by nepiel do tbora na pozvn, tu z obavy, aby se nestal Commius nezdaenm pokusem opatrnj, poslal Labienus Gaia Volusona Quadrata, aby dal Commia pod zminkou rozmluvy zavradit. Vybral mu k tomu vhodn setnky. Jakmile pili k rozmluv a Volusenus jak to bylo domluveno podal Commiovi ruku, setnk bu proto, e byl nezvyklou vc rozilen, nebo e mu v tom zabrnili Commiovi ptel, nemohl jej usmrtit; pece vak jej prvm derem tce zranil do hlavy. Kdy ob strany vytasily mee, nemla dn z nich v myslu ani tak bojovat, jako spe uprchnout: nai z toho dvodu, e vili, e Commius dostal smrtelnou rnu, Gallov proto, e se po zjitnch kladech obvali jet vtho pekvapen, ne vidli. Po t udlosti se pr Commius rozhodl, e nikdy nepijde dnmu manovi na oi. VPRAVY JEDNOTLIVCH ODDL CAESAROVA VOJSKA 24/ Kdy pokoil Caesar nejbojovnj nrody a vidl, e ji dn obec nechyst proti nmu odbojnou vlku, nbr nkte se sthuj z mst, prchaj z venkova, aby unikli mocnmu panstv man, rozhodl se rozeslat sv vojsko do rznch krajin. Pipoj k sob kvestora Marka Antonia s dvanctou legi. Legta Gaia Fabia s dvaceti pti kohortami pole do zcela opan sti Gallie, nebo se doslechl, e nkter obce jsou tam ve zbrani, a soudil, e nejsou dostaten siln dv legie, kter ml v tch krajinch legt Gaius Caninius Rebilus. Caesar d k sob zavolat Tita Labiena a patnctou legii, kter s nm byla v zimnm tboe, pole do Pedalpsk Gallie, aby chrnila kolonie mskch oban, aby se nepihodilo podobn netst vpdem barbar, jako se stalo minulho lta Tergestinskm, kte byli nhle pekvapeni loupenm vpdem Illyr. Sm thne, aby pustoil a plenil Ambiorigovo zem: nedoufal, e pestraenho a prchajcho Ambioriga pivede zpt ve svou moc; soudil vak, o jeho est nejspe vyaduje, aby vylidnil, zpustoil a vyloupil Ambiorigovo zem tak, aby Ambiorix pro takov pohromy

KNIHA VIII

neml monost nvratu do sv obce, bude-li v nenvisti u svch krajan ponech-li mu osud njak. 25/ Kdy Caesar rozeslal legie nebo pomocn vojska do vech st Atubiorigova zem, zpustoil ve vradami, pory a loupeemi a usmrtil nebo zajal velk mnostv lid; Labiena pole se dvtna legiemi do zem Trever, jejich obec, sousedc s Germani a vycvien v kadodennch bojch, neliila se mnoho divokmi mravy od Germn a rozkazy plnila jen tehdy, byla-li k tomu pinucena vojskem. 26/ Zatm legt Gaius Caninius se dovdl z psemn zprvy Duratia, kter zstal ptelem man, i kdy urit st jeho obce odpadla, e se shromdilo velk mnostv neptel na zem Pikton. Proto zam do msta Lemona. Kdy se tam blil a zjistil od zajatc, e Duratius je v Lemonu obklen Dumnakem, vdcem And, a je oblhn mnohatiscovm vojskem, protoe se neodvaoval se svmi slabmi legiemi utkat se v boji s nepteli, utboil se na chrnnm mst. Kdy se Dummacus dovdl, e se Caninius bl, obrtil vechno vojsko proti legim a rozhodl se oblehnout msk tbor. Oblhnm marn strvil mnoho dn, a kdy nemohl pro velk strty svch vojk rozboit dnou st opevnn, opt se vrtil k oblhn Lemona. 27/ V te dob legt Gaius Fabius vezme mnoho obc v ochranu, zajist si je rukojmmi a od Gaia Caninia Rebila dostane zprvu o udlostech na uzem Pikton. Kdy se to Fabius dov, thne na pomoc Duratiovi. Jakmile se Dumnacus doslechl o Fabiov pchodu, obval se, e by byl nucen souasn zadrovat zven mskho neptele i mt na zeteli oblhan ve mst a obvat se jich, a proto nhle odtud s vojskem ustoup; soud, e nebude dosti v bezpe, nepevede-li vojsko pes eku Liger, kterou pro jej ku bylo nutno pejt po most. Akouv se Fabius jet nedostal na dohled neptel a nespojil se s Caniniem, pece pouen tmi, kte znali pirozen rz tch krajin, vil pedevm tomu, e poden neptel zam tam, kam tak skuten zamili. Proto posp s vojskem k tmu mostu a pike

HIRTIUS

jzd, aby postoupila tak daleko ped ik legi, aby se pak zase mohla vrtit zpt do tbora, ani by unavila kon. Nai jezdci postupuj podle pkaz; napadnou Dumnakovo vojsko, na pochodu ude na prchajc a pestraen vojky se zavazadly, mnoh usmrt a zmocn se velk koisti. A tak se jako vtzi vrt zpt do tbora. 28/ Nsledujc noci pole Fabius naped jezdce s tm myslem, aby svdli boje a zdrovali cel voj, dokud je sm nedostihne. Aby ve probhalo podle jeho pkazu, Quintus Atius Varus, velitel jzdy, mu neobyejn odvn i rozumn, povzbud sv vojky, a kdy dostihne voj neptel, jednak rozestav jzdn ety na vhodnch mstech, jednak svd jezdeck bitvy. Jzda neptel, nsledovan pky, se d do znan odvnho boje; cel voj psk se zastav a pomh svm jezdcm proti naim. Strhne se prudk boj. Nebo nai vojci podceuj neptele, kter pedchzejcho dne pemohli; ponvad vd, e je nsleduj legie, styd se ustoupit, dycht sami skonit boj, a proto bojuji proti pkm co nejudatnji. Neptel, kte mysl, e ji nepithne vce vojska, jako tomu bylo den pedtm, soud, e se jim dostalo pleitosti ke znien na jzdy. 29/ Kdy probhal boj ji dosti dlouho s nejvym silm, sestav Dumnacus bojov ik, aby chrnil postupn svou jzdu; tu nhle se objev ped oima neptel ady legi. Jakmile je spat ohromen ety barbar i poden iky neptel, uvedou ve zmatek vozatajstvo, s velkm kikem se rozbhnou a daj se hromadn na tk. Nai jezdci, kte krtce pedtm s odprci velmi staten bojovali, opojeni vtzstvm daj se vude do velkho pokiku, hrnou se na ustupujc, a pokud sly komu sta k pronsledovn a pravice k zabjen, potud v boji pobjej neptele. A tak bylo zabito vce ne dvanct tisc ozbrojenc i tch, kte odhodili ze strachu zbran. Byla ukoistna vechna zavazadla. 30/ Bylo znmo, e Drappes z kmene Senon, kter pi prvnm odpadnut Gallie od man shromaoval odevad niemn lidi, sliboval svobodu otrokm, pibral vyhnance ze vech obc a pepadal msk vozy se zavazadly a zsobami, shromdil z uprchlk asi pt tisc lidi, e smuje do provincie a e se s nm spolil Lucterius z kmene Kadurk, kter, jak jsme se dovdli v

KNIHA VIII

pedchzejc knize, hned ua potku odpadnut Gallie chtl podniknout tok proti provincii. Proto legt Caninius se dvma legiemi spn vythl k jejich pronsledovn, aby kodou nebo postraenm provincie nevznikla manm patn povst pro loupen njezdy niemnch lid. 31/ Gaius Fabius se zbvajcm vojskem thne do zem Karnut a do ostatnch obc, jejich vlen sla, jak vdl, byla oslabena jeho bojem s Dumnakem. Nepochyboval toti, ie po nedvn porce budou obce poddajnj, bude-li jim vak dn as a volnost, e mohou bt poboueny tvanm Dumnakovm. Fabia pi zskvn obc provz znamenit tst a rychl spch. Nebo Karnutov, kte se nikdy nezmnili o mru, akoliv asto byli utiskovni, daj rukojm a pejdou v poddanstv man. Ostatn obce lec v nejzazch koninch Gallie, pilhajc k Ocenu, jmnem pmosk, byly podnceny mocnm pkladem Karnut a po pchodu Fabia i legi bez mekni pln pkazy, Dumnacus, kter byl vypuzen ze svho zem a sm byl nucen bloudit a skrvat se, byl donucen zamit do nejzazch gallskch krajin. DOBYT UXELLODUNU V ZEMI KADURK 32/ Kdy se Drappes a Lucterius dovdli, e pithl Caninius s legiemi, soudili, e s vojskem v patch nebudou ji moci bez jist zhouby vpadat do zem provincie a voln se potulovat a podnikat loupen vpravy; proto se zastav na zem Kadurk. Kdysi tam toti ml Lucterius za lepch dob u svch spoluoban velikou moc a jako nenavn strjce novch pln ml u barbar velikou vnost; obsad s vojskem svm i Drappetovm msto Uxellodunum, kter bylo pod jeho ochranou a mlo vborn pirozen opevnn, a pipoj k sob jeho obyvatele. 33/ Ihned tam pithl Gaius Caninius, zjistil, Se vechny sti msta jsou chrnny velmi pkrmi skalami, a vidl, e by bylo obtn tam s ozbrojenci vystoupit, i kdyby msto nikdo nehjil. Ponvad pak vidl poetn pekky obyvatel msta, a ty kdyby se pokusili tajn odstranit, nemohla by jist uniknout ani jzda, sni legie,

HIRTIUS

rozdlil kohorty na ti skupiny a utboil se na nejvym mist; rozhodl, e odtud ponenhlu bude stavt nsep kolem msta. 34/ Obyvatel msta to pozorovali a vzpomnali se znepokojenm na velmi neblah osud Alesic; obvali se podobnho prbhu oblhn; nejvce se vech Lucterius, kter zakusil ono osudn nebezpe. Pipomnal, e je teba starat se o obil, a proto za veobecnho souhlasu ustanov, e zanechaj ve mst jen st vojska a sami s lehce vyzbrojenmi vojky pjdou, aby pivezli obil. Po schvlen tohoto zmru zanechaj pt noci ve mst dva tisce ozbrojenc a zbvajc odvedou Drappes a Lucterius z msta. Ti v nkolika dnech obstaraj velk mnostv obil na zem Kadurk, kte jim jednak chtli pomoci v zsobovn, jednak jim nemohli zabrnit, aby si obil nebrali. Nkdy t na nonch vpravch napadnou nae tvrze. Proto Gaius Caninius vh obehnat opevnnm cel msto, aby se nestalo, e by zbudovan opevnn nemohl uhjit, nebo aby rozestavil na vtin mst jen slab posdky. 35/ S velkm mnostvm obstaranho obil se usad Drappes a Lucterius asi deset tisc krok od msta, aby obil odtud postupn doveli do msta. Sami si rozdl lohy, Drappes s st vojska zstane k ochran tbora, Lucterius se speenmi odthne k mstu. Rozestav tam stre a kolem dest non hodiny zane po zkch lesnch cestch dopravovat obil do msta. Kdy stre v tboe uslyely jejich hmot a vyslan vyzvdai oznmili, co se dje, Caninius rychle vyzbroj kohorty a z nejblich tvrz ude ped rozednnm na zsobovac oddl. Ten poden nhlou pohromou uprchne ke svmu vojsku. Jakmile je nai spat, jet prudeji se proti vojkm rozeenou a nedovol, aby z celho mnostv byl zajat nkdo iv. Luctcrius s nkolika lidmi odtud uprchne a do tbora se navrt. 36/ Po spnm boji se Caninius dov od zajatc, e st vojska v potu asi dvancti tisc je s Drappetem v tboe. Ovil si to u vce lid, a pestoe soudil, e po tku jednoho vdce budou ostatn podeni a snadno je peme, pokldal za mlo pravdpodobn, e nikdo z poraenho vojska neuprchl do tbora, aby pinesl zprvu Drappetovi o utrpn porce. Ponvad vak nevid dn nebezpe, uin pokus a pole naped k neptelskmu tboru

KNIHA VIII

vechnu jzdu a germnskou pchotu proslulou svou rychlost; sm rozdl jednu legii na ti skupiny a druhou pipravenou k boji vede s sebou. Kdy pithl pobl neptel, dov se od vyzvda, kter poslal naped, e jejich tbor podle barbarskho zvyku je v labin u behu eky a vy msta jsou voln. Nikdo nic netuil, kdy tu se k nmu znenadn pitili germnt jezdci a dali se do boje. Potom pivede legt ozbrojenou legii, pipravenou k boji. Tu nhle na dan znamen nai ze vech stran obsad ve lec msta. Potom Germni i jezdci uvid znamen legie a bojuj s nejvtm silm. Ihned odevad ude kohorty, vechny neptele bu usmrt, nebo zajmou a zmocn se velk koist. Sm Drappes je v bitv zajat. 37/ Caninius tak doshl velmi astnho vsledku tm bez jakhokoliv zrann njakho vojka a vrt se k oblhn msta; pike, aby se vude dali do prce, kdy byl znien vnj neptel, kter jej pedtm tak zastraoval, e nemohl rozdlit vojensk posdky a obklit msto opevnnm. Nsledujcho dne tam pijde Gaius Fabius se svm vojskem a pevezme st msta k oblhn. 38/ Gaesar zatm zanech kvestora Marka Antonia s patncti kohortami na zem Bellovak, aby nebyla opt Belgm dna pleitost k novm plnm. Sm navtv ostatn obce, pike jim dt etnj rukojm a tnmi slovy upokoj ty, kte maj strach. Po svm pchodu na zem Karnut, v jejich obci vznikl potek vlky, jak to Caeaar uvedl v pedchzejc knize, pozoroval, e se obzvlt boj, vdomi si sv viny; proto si vyd k potrestn Gutuatra, hlavnho vinka a podncovatele vlky, aby tm rychleji zbavil obec strachu. A akoliv se Gutuater neodvaoval mezi sv spoluobany, pece jej vichni horliv vyhledaj a dovedou do tbora. Caesara nut proti jeho povaze k poprav Gutuatra pevelk zstup vojk, kte mu pipomnali vechna vlen nebezpe a kody, je utrpli od Gutuatra, take jej d zbiovat a popravit sekyrou. 39/ Tam se Gaesar dov z astch list Caniniovch, co se stalo a Drappetem a Lucteriem a v jakm zmru setrvvaj obyvatel msta. Akoliv jich pro mal poet nedbal, pece soudil, e takov zatvrzelost mus bt psn potrestna, aby si cel Gallie nemyslela, e j k odporu proti manm nechybly sly, ale vytrvalost, a aby i

HIRTIUS

ostatn obce, povzbuzen tmto pkladem a spolhajc na phodnou polohu, nechtly se osvobodit. Vdl toti, e vem Gallm je znmo, e mu zbv ji jen jedno lto sprvy provincie, a e kdyby mohli po tu dobu vytrvat, e se nadle nemus obvat dnho nebezpe. Proto zanechal legta Quinta Calena se dvma legiemi, aby jej nsledoval normlnm pochodem; sm pak co nejrychleji s vekerou jzdou pospil ke Caniniovi. 40/ Kdy Caesar proti veobecnmu oekvn pithl k Uxellodunu a spatil msto obklen opevnnmi, vidl, e nelze v dnm ppad ustoupit od oblhn. Ponvad se od uprchlk dovdl, e obyvatel msta maj bojnou zsobu obil, zaal se pokouet o to, aby jim zamezil pstup k vod. eka rozdlovala dno dol, kter obklopovalo tm celou horu ze vech stran pke spadajc, na n leelo msto Uxellodunum. Pirozen poloha msta znemoovala odvst ji jinam; na pat hory tekla toti tak, e nebylo mono vykopanmi pkopy nikam zmnit jej smr. Obyvatel msta mli tam nesnadn a srzn sestup, take pokud jim v tom nai brnili, nemohli bez zrann a nebezpe ivota pijt k ece, ani se dostat zpt po strmm srzu. Kdy Caesar poznal tyto jejich nesnze, rozestavil luitnky i stelce z prak a na nkterch mstech naproti velmi nesnadnm sekm pkrho srzu umstil samostly a snail se obyvatelm msta zabraovat v erpn vody z eky. 41/ Ti vichni chodili pak erpat voda na jedno msto pod mstskou hradbou, kde prtil mohutn vodn pramen, na t strni, kter v dlce asi t set stop nebyla obtkna ekou. Ponvad Caesar sm vidl to, co si ostatn pli, e toti obyvatelm msta lze zabrnit v pstupu k tomuto prameni, zane pmo smrem k nmu naproti kopci budovat s velkm silm ochrann loub a nsep za neustlho boje. Obyvatel msta schzej toti s vyho msta a bez nebezpe z dlky bojuj a zrauj mnoh, kte vytrvale postupuj. Nai vojci se vsak nedaj odstrait od posunovn loub a namhavou prac pekonvaj ternn nesnze. Souasn vedou skryt podkopy k lm a zdroji pramene, co mohli provdt bez jakhokoliv nebezpe a podezen ze strany neptel. Zbuduji nsep vysok edest stop, vystav na nm v o deseti poschodch, kter nemohla sice doshnout vky hradeb, to

KNIHA VIII

nebylo toti mono nikterak dokzat, ale mohla pesahovat msto, kde prtil pramen. Z n vrhali stely ze samostlu na cestu k prameni, take obyvatel nemohli bez nebezpe k vod, a proto nejen domc zvata a soumai, ale i velk mnostv lid hynulo zn. 42/ Oban podeni touto pohromou napln beky lojem, smolou a koudel; ty hoc pival k oblhacm stavbm a souasn zahj velmi prudk boj, aby nebezpenm zpasem zabrnili manm v haen. Tak vznikne nhle na oblhacch stavbch velk por. Nebo holaviny, kter byly putny ze svahu, zadreny loubmi a nspem, zapalovaly prv to, m byly zadreny. Naproti tomu nai vojci, akoliv byli tsnni nebezpenm bojem a nepznivou polohou bojit, pece sneli vechno velmi hrdinn. Bojovalo se toti na zvenm mst ped oima naeho vojska a z obou stran se ozval velk pokik. Proto se kad vrhal s co nejvt okzalost proti stelm i ohni, aby jeho statenost byla jet znmj a mla vce svdk. 43/ Caesar zpozoruje, e mnoz jeho vojci jsou zraovni, a proto pike, aby kohorty na vech stranch msta zaaly vystupovat na kopec a aby vude spustily kik, jako by obsazovaly hradby. Oban jsou tm podeni, a ponvad si nejsou jisti, co se dje na ostatnch mstech, odvolaj vojky od toku na oblbac stavby a rozmst je na hradbch. Po skonen boje nai vojci rychle uhas nebo strhnou stavby zachvcen porem. Kdy obyvatel msta vytrvale kladli odpor a i po sten ztrt svch spoluoban setrvvali ve svm myslu, podkopali nakonec nai vojci prkopy ly pramene a dovedli je jinam. Tm nhle vyschl stle tekouc pramen a to zpsobilo u oban takov zoufalstv, e soudili, e se tak nestalo z lidskho zmru, ale z vle boh. A tak donuceni nezbytnost se vzdali. 44/ Ponvad Caesar vdl, e vem je znma jeho mrnost, neobval se, e se bude zdt jeho jednn pli. krut; a protoe by se nedokal splnn svch pln, kdyby takovm zpsobem vce obc na rozlinch mstech pojalo takov zmry, soudil, e mus ostatn odstrait pkladnm trestem. Proto vem, kte nosili zbra, dal useknout ruce, ale nechal je naivu, aby trest provinilc byl tm

HIRTIUS

zejmj. Drappes, kter, jak jsem se zmnil, byl zajat Caniniem, bu z hanby a alost nad uvznnm, nebo ze strachu z tho trestu nkolik dn odmtal potravu, a tak zahynul. Kdy v te dob Lucterius, kter, jak jsem napsal, uprchl z bitvy, dostal se do rukou Epasnacta z kmene Arvern asto toti mnil msto pobytu a svoval se ochran mnohch lid, ponvad se mu zdlo, e se nikde neme dle zdret bez nebezpe, protoe si byl vdom, jakm je mu Caesar neptelem Epasnactus z kmene Arvern, kter byl velmi naklonn mskmu nrodu, dal jej bez vhn dovst v poutech k Caesarovi. POSLEDN BOJE 45/ Zatm Labienus na zem Trever svede spnou jzdn bitvu a usmrt mnoho Trever a Germn, kte nikomu neodprali vojenskou pomoc proti manm; jejich pedky nech naivu a uvede je opt ve svou moc. Mezi nimi byl i Surus z kmene Haedu, kter byl iroko daleko znm svou statenosti i vzneenm rodem a jedin z Haedu zstal a do t doby ve zbrani. 46/ Kdy se to Caesar dovdl a vidl, e ve vech stech Gallie probhaj udlosti podle jeho plnu, a ponvad soudil, e minulho lt byla Gallie pokoena a podrobena a protoe sm nikdy nepiel do Akvitnie, nbr jen prostednictvm Publia Crassa si ji sten podmanil, vythl s dvma legiemi do tto sti Gallie, aby tam strvil zbytek lta. Provedl to jako ostatn podniky rychle a spn. Nebo vechny akvitnsk obce poslaly k Caesarovi legty a daly rukojm. Fotom sm za doprovodu jzdy odthl do Narbona, vojsko dal odvst legty do zimnch tbor; tyi legie s kvestorem Markem Antoniem a legty Gaiem Treboniem a Publiem Vatiniem umstil na zem Belg, dv legie na zern Haedu, nebo vidl, e maj nejvt vliv v cel Gallii; dv legie dal na zem Turon v sousedstv Karnut, aby mli v moci celou krajinu, pilhajc k Ocenu; dv zbvajc poslal na zem Lemovik nedaleko Arvern, aby tak dn st Gallie nebyla bez vojska. Nkolik dn se sm zdrel v provincii a pak rychle proel vechny obce, kde konal soudy, obeznmil se s politickmi spory, udlil

KNIHA VIII

odmny tm, kte si to zaslouili; ml toti znamenitou monost zjistit, jakho byl kdo smlen k mskmu sttu, kdy se chtla od nho odtrhnout cel Gallie a on ji zadrel vrnost a vojsky on provincie. Potom se vrtil k legim na zem Belg a pezimoval v Nemetocenn. 47/ Tam se dov, e Commius z kmene Atrebt se svou jzdou svedl bitvu. Nebo kdy piel Antonius do zimnho tbora a atrebtsk obce zstvaly vrn, Commius po zrann, o nm jsem se pedtm zmnil, byl vdy obvykle k slubm svm spoluobanm pi vech nepokojch, aby v nm mli pi sledovn vlench zmr podncovatele k vlce a vdce. A kdy obec poslouchala many, ivil se loupeemi se svmi jezdci a zadroval zkenicky vozy se zsobami, kter byly v hojnm potu dopravovny do mskho tbora. 48/ Antoniovi byl pidlen jako prefekt jzdy Gaius Volusenus Quadratus, kter s nm pezimoval. Antonius jej vyle k pronsledovn neptelsk jzdy. K Volusenov neobyejn statenosti se pidruovala jeho velk nenvist ke Commiovi, take s tm vt ochotou plnil pkazy. Proto dosti asto ze zlohy napadal Commiovu jzdu a svdl spn boje. Kdy naposled dolo k velmi prudkmu boj, Volusenus dychtil zajmout samotnho Commia a pli zarputile jej s nkolika jezdci pronsledoval. Ten vak na rychlm tku zavedl Volusena velmi daleko, a ponvad jej osobn nenvidl, dovolval se vrnosti a pomoci svch druh, aby nenechali bez trestu jeho zrann, kter zrdn utrpl. Commius obrt kon, pedjede ostatn a neoekvan se vyt proti veliteli. Tot uin vichni jeho jezdci a mal poet naich se d na tek a je sthn. Commius pobdne kon ostruhami, pitiskne se se svm konm ke Quadratovn koni a napaenm kopm mu probodne velkou silou uprosted stehno. Po zrann velitele se nai bez vbni zastav, obrt kon a zaenou neptele na tk. Jakmile se to stalo, vtina neptel, ohromena nam prudkm tokem, je zranna, st je na tku ulapna, st zajata. Velitel tce zrann, take se zdlo, e hroz nebezpe jeho ivotu, je pivezen zpt do tbora.

HIRTIUS

Commius pak, bu e pomstil svou bolest, nebo proto, e ztratil velkou st svch pvrenc, pole k Antoniovi posly se slibem, e bude tam, kde mu ur, a uin to, co mu bude pikzno. Sv sliby potvrd tm, e d rukojm; pros jedin o to, aby s ohledem na svj strach nemusel pijt dnmu manovi na oi. Ponvad Autonius soudil, e jeho dost pramen z oprvnn obavy, vyhovl jeho prosb a pijal rukojm. ROK 56 KONEC CAESAROVA POBYTU V GALLII ZATKY VLKY OBANSK Vm, e Caesar sepsal udlosti jednotlivch let ve zvltnch knihch. Co se mne te, soudil jsem, e se toho nemusm pidrovat, protoe nsledujcho roku za konsultu Lucia Paula a Gaia Marcella se v Gallii nestaly dn zvltn udlosti. Aby vak kad vdl, kde byl v t dob Caesar a jeho vojsko, rozhodl jsem se o tom nco mlo napsat a pipojit k tto knize. 49/ Kdy Caesar pezimoval v zemi Belg, sledoval jedin cl, a to udret obce v ptelstv a neposkytovat dnou vyhldku na vlku a nezavdvat k n pinu. Nic si nepl toti mn, ne aby byl nucen ped svm odchodem bojovat, a a odejde s vojskem, aby zde nezanechal njakou vlku, kterou by rda podnikla bez pmho nebezpe cel Gallie. Proto s obcemi jednal zdvoile, pedkm dval velk odmny, neukldal dn nov bemena, a tak vhodami plynoucmi z poslunosti snadno udrel v mru Gallii, vyerpanou tolika neastnmi boji. 50/ Sm po skonen zimnho tboen proti svmu zvyku thl co nejdelmi dennmi pochody do Itlie, aby se osobn obrtil na obce a osady, kterm doporuil dost svho kvestora Marka Antonia o knsk ad. Zasazoval se o to vekerm svm vlivem, jak z ochoty k lovku, kter mu byl velmi oddn, tak z hnvu proti stran a moci nkolika jedinc (oligarch), kte volebn porkou Marka Antonia chtli zlomit moc odstupujcho Caesara.

KNIHA VIII

I kdy Caesar slyel ji cestou, e se Antonius stal augurem dve, ne on dorazil do Itlie, soudil, e m pece stejn zvan dvod k nvtv obc a osad. Chtl jim, podkovat, e svou hojnou ast (pi volbch) prokzali slubu Marku Antoniovi, a chtl jim zrove sebe a svj ad doporuit na pt rok, protoe jeho protivnci se pr drze chlub, e zvolili konsuly Lucia Lentula a Gaia Marcella, aby pipravili Caesara o vekerou est a dstojnost, e vyrvali konsult Serviu Galbovi, a ml vet vliv i poet hlas, ponvad s nm byl spznn ptelstvm i osobnmi styky jako jeho legt. 51/ Vechny obce a osady uvtaly Caesarv pchod s neuvitelnou ctou a lskou. Tehdy se objevil toti poprv po on vlce s celou Galli. Bylo uinno ve, co bylo mono vymyslet k ozdoben bran, cest a vech mst, kudy ml Caesar prochzet. Vichni obyvatel i s dtmi mu vychzeli vstc, vude byly konny dkovn obti, namst a chrmy byly obsazeny prostenmi stoly, take to mohl bt obraz vesel pi okzalm triumfu. Takov byla ndhera u bohatch a dychtivost a nuznjch. 52/ Kdy Caesar proel vechny sti podmann Gallie, s nejvt rychlost se vrtil k vojsku do Nemetocenny. Legie ze vech zimnch tbor povolal na zem Trever, sm tam pithl a konal pehldku vojska. Sprvu podmann Gallie svil Titu Labienovi, aby tm zskal vt doporuen, a se bude uchzet o konsult. Konal denn takov pochody, jak soudil, e sta ke zmn msta pro zdrav vojk. Akoliv tam asto slyel, e Labienus je popuzovn jeho osobnmi nepteli proti nmu, a dostval zprvy, e tak in podle zmru oligarch, aby jej zbavili asti vojska jakoby z usnesen sentu, pece, co se te Labiena, niemu nevil a nedal se pimt, aby v nem jednal proti usnesen sentu. Soudil toti, e pi svobodnm hlasovn sentor snadno zvtz. Nebo tribun lidu Gaius Curio vzal na sebe kol hjit Caesarv zjem i est a asto inil sentu tento navrh: jestlie nkoho znepokojuje obava z Caesarovy brann moci, protoe vjimen moc a vojsko Pompeiovo nemn potlauj obanskou svobodu, aby oba se vzdali vojska a rozpustili je. A nejen to navrhoval, nbr sm od

HIRTIUS

sebe zahjil hlasovn; konsulov a ptel Pompeiovi vak dokzali, e se tak nestalo, a prtahy vc pekazili. 53/ Toto usnesen celho sentu bylo velkm dkazem o jeho smlen a shodn s dvjm usnesenm. Kdy toti Marcus Marcellus minulho roku napadal est Caesarovu a proti zkonu Pompeiovu a Crassovu podval pedasn zprvu sentu o Caesarovch provincich a po podn nvrh dal hlasovat Marcellus hledal toti vekerou svou slvu v nenvisti k Caeearovi sent v etnm potu shromdn byl proti nvrhu. To vak nezvrtilo neptelsk smlen Caesarovch protivnk, ale bylo j im pobdkou, aby rozmnoili sv styky a sent tak pinutili schvlit to, na em se oni ustanov. 54/ Potom sent rozhodne, aby do vlky proti Parthm byla poslna jedna legie od Gnaea Pompeia, druh od Gaia Caesara, a bylo zejm, e jednomu berou dv legie. Nebo Gnaeus Pompeius dal jakoby ze svho potu prvn legii, sebranou pi odvodu v Caesarov provincii, kterou poslal Caesarovi. Caesar pak, akoliv neml nejmen pochyby o myslu svch protivnk, pece vrt Pompeiovi tuto legii a za sebe rozke odvst patnctou legii, kterou ml v Pedn Gallii. Na jej msto posle tinctou legii, aby chrnila stanovit, z nich byla odvedena patnct legie. Sm rozdl vojsko do zimnch tbor: Gaia Trebonia se tymi legiemi umst na zem Belg. Gaia Fabia se stejnm potem legi odvede na zem Haedu. Soudil toti, e tak bude Gallie nejbezpenj, budou-li vojskem udrovni v poslunosti jak Belgov, kte jsou nejstatenj, tak Haeduov, kte jsou nejmocnj. Sm se vydal na cestu do Itlie. 55/ Kdy tam piel, dov se od Gaia Marcella, e ob legie, kter odeslal a je podle rozhodnut sentu mly bt odvedeny do vlky proti Parthm, byly dny Gnaeu Pompeiovi a ponechny v Itlii. Akoliv tm bylo kadmu zcela jasn, co se chyst proti Caesarovi, ten pece se rozhodl, e vechno snese, pokud mu zstane njak nadje na rozhodnut sporu spe vyjednvnm ne vlkou.

CAESAR

ZPISKY O VLCE OBANSK

KNIHA I-III

CAESAR

KNIHA I

1/ Caesarv list byl doruen konsulm a tribunov lidu vymohli jen s obt a a nejvtm vyptm sil, aby se dopis pedtal v sent; aby se vak sentu podvala zprva na zklad obsahu dopisu, toho u doshnout nemohli. Konsulov podvaj prost zprvu o pomrech ve stt. Kousul Lucius Lentulus slibuje, e svou pomoc sentu a sttu neodepe, rozhodnou-li se vyjdit sv nzory smle a nebojcn; paklie se vak budou ohlet na Caesara, jako invali v minulosti, a pachtit se za jeho pzn, porad se sm se sebou a nebude se dit usnesenm sentu; tak on me najt toit v pzni a ptelstv Caesarov, T smysl m projev Scipionv: Fompeius pr nemn odci sv sluby sttu, bude-li sent za nm stt; bude-li se vak rozpakovat a jednat mlo rozhodn, nadarmo se bude dovolvat jeho pomoci, a se pozdji pro ni rozhodne. 2/ Ponvad sent zasedal v mst a Pompeius byl nablzku, budila tato Scipionova slova dojem, jako by vychzela z st samotnho Pompeia. Sem tam vyslovil nkdo i mrnj nvrh, jako napklad ze zatku Marcus Marcellus, jen se k vci vyjdil slovy, e se nepat, aby se ta zleitost pedloila sentu k rozhodnut dve, ne by se provedly po cel Itlii odvody a ne by se sebralo vojsko, pod jeho ochranou by se pak sent mohl odvit bezpen a svobodn vyjevit svou vli. M. Calidius navrhoval zase, aby se Pompeius odebral do svch provinci a odstranil tak zminku k

KNIHA I

vlenmu stetnut: Caesar se podle nho obv, e si snad Pompeius ony dv legie, kter mu byly odaty, ponechv a zadruje v blzkosti msta, aby ho ohrozil; dal mluv Marcus Ruius souhlasil s malmi obmnami s nzorem Calidiovm. Na vechny tyto mue se osopil urlivmi slovy konsul Lucius Lentulus a prudce na n dotral. Lentulus prohlsil se v rozhodnost, e o nvrhu Calidiovu hlasovat ned. Marcellus pak, zbaven odvahy jeho splnm, vlastn nvrh odvolal. Takto vtina, otesena pokikem konsulovm, hrozivou ptomnost vojska a vhrukami Pompeiovch ptel, pistoup proti sv vli a jen pod nejtvrdm ntlakem na nvrh Scipionv: Nech Caesar rozpust do urit lhty sv vojsko, a neuin-li tak, budi pokldn za neptele sttu. Zakro tribunov lidu Marcus Antonius a Quintus Cassius. Zakroen tribun se neprodlen postoup k projednn. Ozvou se pdn nmitky; m kdo hrubji a neltostnji mluvil, tm vt pochvalu sklzel od neptel Caesarovch. 3/ Jakmile byl sent k veeru rozputn, d k sob Pompeius povolat vechny sv stoupence, kte byli pslunky toho stavu. Pompeius je zahrne chvlou a dodv sly pro pozdj dobu; liknavj kr a burcuje. Ze vech stran se povolv mnoho pslunk starch vojenskch sbor Pompeiovch, vbench nadj na odmny a postup, a vyzv se k vojensk slub i mnoho vojk z onch dvou legi, kter Caesar musel odevzdat. Msto i samo shromadit lidu se zapluj tribuny, setnky i vyslouilci. Do sentu jsou obeslni vichni ptel konsul, stranci Pompeiovi a pznivci tch, kte v sob ivili star zt k Caesarovi; tmto boulivm shlukem maj se zastrait lid nesmlejho ducha a utvrdit vhavci, vtin je vak nsilm odata monost vyjdit svobodn sv mnn. Censor Lucius Piso, rovn tak praetor Lucius Roscius se nabdnou, e pjdou k Caesarovi, aby ho uvdomili o tomto prbhu jednn; k vyzen t zleitosti daj lhtu esti dn. Jet nkolik mlo jednotlivc d nvrh, aby byli vypraveni k Caesarovi vyslanci a pednesli mu vli sentu. 4/ Proti vem tmto mluvm zdvihne se odpor a proti vem jejich nvrhm postav se svmi slovy konsul Scipio i Cato. Catona popouz star neptelstv s Caesarem a rozhoen nad prohrou pi

CAESAR

volbch. Lentula nut k odporu velik dluhy, nadje na sven vojska, pidlen provinci a tdr platky za udlen krlovskch titul; mezi pteli honosiv prohlauje, e bude druhm Sullou, jemu pipadne zase nejvy moc. Scipiona pohn stejn nadje na provincii a vojenskou moc, o kterou, jak si pedstavuje, se bude sdlet s Pompeiem pro svj pbuzensk vztah k nmu; zrove pak dolhal na strach ped soudy, jeitnost a lichocen sob i vlivnm osobnostem, kter tehdy mly nejvt moc ve stt i u soud. A sm Pompeius, potvn Caesarovmi nepteli a tak proto, e nechtl, aby se mu nkdo v dstojenstv stavl narove, peruil s nm nadobro ptelsk styky a udobil se se spolenmi nepteli, jich vtinu pece sm uvzal Caesarovi na krk v on dob sevagen. Zrove si pl, aby dolo k vlce, protoe byl podrdn zlou povst, je mu vzela z toho, e zdrel dv legie od pochodu do Asie a Srie a zneuil jich k zajitn vlastn moci a vlastnho panstv. 5/ Z tchto dvod se jedn ve vem spn a zmaten. Ani pbuznm Caesarovm se nedopeje asu, aby Caesarovi podali zprvu, ani tribunm lidu se ned monost, aby prosbami odvrtili nebezpe, kter hrozilo jim osobn, ba nedovol se jim ani, aby vyslovenm veta pouili svho nejsvtjho prva, kter jim piznal a ponechal Sulla; zato mus uvaovat o sv bezpenosti u sedmho dne, kdeto nejvce buit tribunov lidu znm z minulch dob myslvali na ni starostliv teprve po osmi mrcch bouliv edn innosti. Vezme se toit k onomu nejkrajnjmu a poslednmu usnesen sentu, ke ktermu ae nikdy pedtm smlost sentor neodhodlala, leda e by se msto octlo v plamenech a vichni ztratili nadji na zchranu; znlo takto: Nech konsulov, prtoi, tribuni lidu a prokonsulov, kte jsou v blzkosti ma, bd, aby obec neutrpla kodu. Tato vzva se pak zaprotokolovala usnesenm sentu ze dne 7. ledna. A tak v prvnch pti dnech, v nich sent mohl zasedat, potaje ode dne, kdy Lentulus nastoupil v ad konsulsk, vyjma dva dny snmovn, dojde k velmi tvrdmu a zraujcmu usnesen jak o vrchnm velen Caesarov, tak o much nejvenjch, o tribunech lidu. Tribunov lidu okamit z msta prchnou a uchl se k Caesarovi. Caesar mekal toho asu v Ravenn a oekval odpov na sv pevelice mrn poadavky, mohla-li by

KNIHA I

se snad zleitost smrn vyeit dk njakmu lidskmu smyslu pro spravedlnost, 6/ V nejblich dnech zased sent mimo msto. Pompeius trv na poadavcch, je vyjdil prostednictvm Scipionovm; sent zahrne chvlou pro statenou rozhodnost; pot pod pehled sv vlen moci: m pohotov deset legi a krom toho bezpen zjistil, e vojci nejsou Caesarovi pzniv naklonni a e se nedaj pemluvit, aby Caesara brnili nebo aspo aby li prost za nm. Co se te ostatnch zleitost, obrac se na sent s tmito nvrhy: nech se konaj odvody po cel Itlii; Faustus Sulla budi bez prodlen vysln do Mauretnie; Pompeiovi a se dovol erpat penit prostedky ze sttn pokladny. Je vznesen tak nvrh stran krle Iuby, aby toti byl zskn za spojence a ptele; Marcellus vsak prohls, e to prozatm nedovol. Proti vysln Fausta m nmitky tribun lidu Philippus. O ostatnch nvrzch se zape usnesen sentu. Provincie, a to dv konsulsk, ostatn praetorsk, se sv soukromm osobm. Scipionovi pipadne Srie, Luciovi Domitiovi Gallie. Podle soukrom mluvy se pomine mlenm Philippus a Cotta a ani se o nich nelosuje. Do ostatnch provinci se vylou bval praetoi. Nemus ani ekat jak se stalo v minulch letech a se nvrh na jejich ad pedlo snmu, nbr opoutj msto odni vojevdcovskm pltm, kdy sloili slavnostn sliby. To se tedy jet nikdy nestalo! Konsulov odejdou z msta a soukromnci maj v mest a na Capitoliu liktory bez ohledu na vechny pklady z minulosti! Po cel Itlii se konaj odvody, naizuje se zbrojen, vymhaj se penze na svobodnch mstech a tak se lape po vech boskch i lidskch prvech. 7/ Kdy se Caesar dozv o tchto udlostech, promluv na shromdn vojk. Pipomene kivdy, kterch se na nm po vechen as neptel dopoutli, stsk si, e se Pompeius dal jimi svst a zkazit pro svou zvist a ehravost na jeho slvu, a Caesar sm pl pece vdycky Pompoiov vnosti a podporoval uznn jeho dstojenstv. Stuje si. e byl v obci pedveden odstraujc pklad pokusu, kterak vojenskou moc zneuctt a potlait prvo tribunskho veta, prvo, kter bylo v minulch letech prv vojenskou moc obnoveno! Sulla obral tribunskou moc v kadm

CAESAR

smru, ale prva zakroen se nedotkl; Pompeius, kter ztracen vsady tribunsk moci zdnliv vrtil, vzal jim dokonce to, co pedtm mli. A kolikrt bylo nazeno, e ady maj bdt, aby stt neutrpl kody, kterouto formul a usnesenm sentu byl msk nrod povoln do zbran, pokad k tomu dolo pi zkonech ohroujcch stt, pi nsilnch opatench tribun, pi demonstrativnm odchodu lidu. Kdy obsadil chrmy a vyven msta; a nadto pokrauje Caesar tyto minul ppady byly usmeny pdem Saturnina i Gracch; nyn se vak nic takovho jako tenkrt nestalo, ba ani na nic takovho nikdo nepomyslil (dn zkon nebyl vyhlen, nepoalo se vyjednvat s lidem, nedolo k rozkolu). Vybz je, aby hjili proti neptelm slavnou povst a est toho vojevdce, pod jeho vedenm po devt let s nejvtm zdarem pro stt pracovali a pemnoho bitev astn vybojovali, celou Gallii a Germnii si podrobili. Hlun souhlas vojci tinct legie, kter byla ptomna (tuto legii toti Caesar povolal na potku vlenho neklidu; ostatn se jet nedostavily), a volaj, e jsou pipraveni hjit ped bezprvm svho impertora i tribuny lidu. 8/ Kdy se Caesar pesvdil o dobr vli vojk, vyraz v ele t legie do Arimina a tam se setk s tribuny lidu, kte se k nmu utekli; povol ze zimnho tbora ostatn legie a d rozkaz, aby jej bez odkladu nsledovaly. Do Arimina pijde mlad Lucius Caesar, jeho otec byl Caesarovm legtem. Kdy vydil posln, kvli nmu piel, poznamen, e m pro nj od Pompeia soukrom vzkaz: Pompeius si pr peje stt ped Caesarem oitn; Caesar si nem vykldat jako osobn potupu to, co Pompeius uinil pro stt. Vdycky zajist kladl zjmy sttu ve ne ptelsk a pbuzensk vztahy. Tak Caesar se mus vzdt jak se slu na jeho vysok postaven nejen svch stranickch zjm, ale mus obtovat zjmm sttu i sv roztrpen a nesm se dt strhnout hnvem k neptelm do t mry, e by kodil sttu, pedpokldaje, e kod neptelm. K tomu pipojil jet nkolik vt tho smyslu, je podporovaly omluvu Pompeiovu. Praetor Roscius jedn s Caesarem skoro o tm pedmtu, a k tomu stejnmi slovy a vysvtluje, e se mu Pompeius o tom zmnil.

KNIHA I

9/ Akoli toto jednn zejm nikterak nepispvalo k odstrann bezprv, pece nael takto Caesar vhodn mue, jejich prostednictvm mohl sdlit Pompeiovi sv pn; d proto oba, kdy mu pinesli vzkaz Pompeiv, aby se nezdrhali doruit Pompeiovi tak jeho poadavky, mohou-li tak s nepatrnou nmahou odstranit tk spory a celou Itlii vysvobodit ze strachu. Vdycky podotk byla mu dstojnost sttu nejpednj a dleitj ne vlastn ivot. Zpsobilo mu bolest, e mu neptel urliv rvou z rukou dstojnost propjenou mskm nrodem, to, e m bt pinucen k nvratu do msta, kdy ho pipravili o plron imprium, akoli lid vyjdil svou vli, aby mli k nmu zetel o ptch volbch, i kdyby nebyl ptomen. Pesto vak snesl kvli sttu tuto jmu na cti s klidnou mysl; kdy pak poslal sentu dopis, aby se vichni vzdali vojenskho velen, ani v tom mu nevyhovli. Po cel Itlii se konaj odvody, jsou zadreny dv legie, kter mu byly odvedeny pod zminkou vlky s Parthy, obec je ve zbrani. Kam tohle vechno spje, ne-li k jeho znien? A pece je ochoten vemu se podvolit a vechno snst pro blaho sttu. Nech odejde Pompeius do svch provinci, oni sami by mli rozpustit sv vojska; slote zbran vichni v Itlii, a zmiz z obce strach a a svobodn volebn shromdn a vekero zen sttnch zleitosti je vloeno do rukou sentu a mskho lidu. Aby se to pak mohlo tm snze za uritch podmnek provst a potvrdit psahou, mus bu sm Pompeius ble pijt, nebo dovolit, aby piel Caesar; stnm rozhovorem se snad vye vechny sporn body. 10/ S Caesarovmi nvrhy posp Roscius do Capuy a zastihne tam konsuly a Pompeia; vyd jim poadavky Caesarovy. Ti vc uv, sestroj odpov a polou Caesarovi psemn poselstv, jeho podstatou bylo toto: Caesar se m vrtit do Gallie, vyklidit Ariminum, rozpustit vojsko; provede-li to, Pompeius se odebere do Hispnie. Prozatm, dokud nebude poskytnuta zruka, e Caesar slib spln, konsulov a Pompeius odvody nezastav. 11/ Byla to jist nespravedliv podmnka, aby Caesar opustil Ariminum a vrtil se do provincie, kdeto Pompeius by si ponechal jak provincie, tak ciz legie; chtt, aby Caesar vojsko rozpustil, ale sm konat odvody; slbit, e odejde do provincie, ale neci pesn,

CAESAR

do kterho dne hodl odejt, aby se zdlo, e na nm nelp dn vina kiv vpovdi, kdyby neodeel po uplynut konsultu, o kter se Caesar chtl uchzet. Neposkytovalo vru velikou nadji na mr neurit pesn datum rozmluvy a neslbit, e se dostav. Z toho dvodu pole Caesar Marka Antonia s pti kohortami od Arimina do Arretia; sm setrv v Ariminu se dvma kohortami a rozhodne, aby se tam provedl odvod; jednotlivmi kohortami obsad Pisaurum, Fanum a Ankonu. 12/ Protoe mezitm dostal zprvu, e praetor Thermus dr Iguvium pti kohortami a msto opevuje a, e vichni Iguvint jsou mu svrchovan naklonni, pole tam Curiona s temi kohortami, kter si nechal v Pisauru a Ariminu. Kdy se Thermus dozv o jeho pchodu, ztrat dvru v pzniv smlen municipia, vyvede koborty z msta a d se na tk. Vojci ho cestou opust a vracej se dom. Curio se zmocn Iguvia za veobecnho naden. Caesar dostane zprva o udlostech, spolehne se na oddanost muncipi, vyvede koborty tinct legie z jejich posdek a odthne do Auxima. Toto msto ml obsazeno, kdy tam uvedl kohorty, Attius a odtud rozeslal po celm Picenu sentory a jal se konat odvody. 13/ Kdy se donesla zvst o Caesarov pchodu auximskm radnm, sejdou se v hojnm potu u Attia Vara; vysvtluj, e jim nepslu soudit o tom, co se dje; ani vak oni, ani ostatn oban by nemohli strpt, aby byl zakazn vstup do msta a do jeho hradeb impertoru Gaiu Caesarovi, kter se zaslouil o stt a vybojoval tolik slavnch boj; prv proto by ml Varus myslet na budoucnost i na sv ohroen postaven. Tato slova maj na Vara takov inek, e sthne posdku, kterou do msta pivedl, a prchne. Nkolik Caesarovycb vojk z prvn setniny Vara dostihne a pinut ho, aby se zastavil. Hned na zatku bitvy je Varus svmi lidmi oputn; dosti znan st vojk se rozejde do svch domov a ostatn pejdou k Caesarovi; spolu s nimi je piveden jako zajatec Lucius Pupius, nejvy setnk cel legie, kter ml prv tuto hodnost pedtm ve vojsku Pompeiov. Avak Caesar Attiovy vojky pochvl, Pupia propust, Auximskm vzd dky a slb, e uchov jejich in v pamti.

KNIHA I

14/ Jen pily tyto zprvy do ma, propuklo najednou takov zden, e konsul Lentulus, kdy piel otevt sttn pokladnu, aby z n vyzdvihl podle usnesen sentu pro Pompeia penze, jakmile otevel tajnou schrnu, bez mekni se dal na tk z msta. ila se toti klamn hlen, e se Caesar kvapem bl k mstu a e co nevidt tu budou jeho jezdci. Za Lentulem odejde jeho kolega Marcellus a vtina ednk. Gnaeus Pompeius vythl den pedtm z msta a byl na cest k legim, kter si vzal od Caesara a v Apulii umstil k pezimovni. Odvody v okol ma ne zastav. Je veobecn domnnka, e z tto strany Capuy nen dn bezpe. Teprve v Capue si dodaj mysli, vzpamatuj se a zanou konat odvody mezi kolonisty, kte sem byli pivedeni podle zkona Iuliova; gladitary, kter tu Caesar shromaoval ve kole pro gladitory, d Lentulus pedvst na nmst, dodv jim mysli vyhldkou na svobodu, pidl jim kon a d rozkaz, aby ho nsledovali; pozdji vak, upozornn svmi pteli, e jeho in vzbuzuje veobecnou nevoli, rozdl gladitory mez rodiny kampnsk obce mskch oban pro jejich ochranu. 15/ Caesar se d na pochod z Auxima a spn thne celm zemm picenskm. Vechny prefektury tch krajin vtaj ho s nejvt radost a pomhaj jeho vojsku vm monm. Pijdou k nmu vyslanci tak z msta Cingula, kter zaloil a na svj nklad dal vystavit Labienus, a slibuj, e jeho rozkazy provedou s nejvt ochotou. Ulo jim tedy vojky; polou je. Mezitm dohon Caesara dvanct legie. S tmito dvma legiemi, dvanctou a tinctou, vyraz do picenskho Askula. Toto msto ovldal deseti kohortami Lentulus Spinther; po zprv o Caesarov pchodu z msta unikne a pokus se vzt s sebou kohorty; valn st vojska jej vak opust. Oputn naraz cestou s hrstkou svch lid na Vibullia Rufa, kterho poslal do picenskho kraje Pompeius, aby utvrdil obyvatelstvo ve vrnosti. Od toho se Vibullius dozv, co se dje v Picenu, pijme od nho vojky, jej samotnho pak propust. Rovn ze sousednch krajin seene k sob, pokud jen me, kohorty z odvod Pompeiovch; mezi nimi dostane se mu do rukou Lucilius Hirrus, kter byl na tku s Kamerina s esti kohortami, je tam ml posdkou; a nimi dohromady postav tinct kohort. V ele tchto

CAESAR

kohort pitrhne spnm pochodem do Corfinia k Domitiovi Ahenobarbovi a oznm mu, e na cest sem je Caesar se dvma legiemi. Domitius na vlastn vrub sehnal kolem ticeti kohort z Alby od Mars a Pelign i ze sousednch krajin. 16/ Caesar zsk zpt Firmum, vyene Lentula, d rozkaz vyhledat vojky, kte od Lentula odeli, a zadit odvody; sm se tam zdr jeden den kvli zsobovn a u spch do Corfinia. Kdy tam dorazil, strhovaly prv kohorty, je Domitius poslal z msta naped, most pes eku, kter byl vzdlen od msta asi ti tisce krok. Domitiovi vojci svedli na tom mst bitvu s przkumnmi oddly Caesarovmi, byli rychle od mostu zahnni a sthli se do msta. Caesar pepravil legie, zastavil se v blzkosti msta a rozbil leen podl hradeb. 17/ Kdy Domitius pozn, jak se vci mji, pole k Pompeiovi do Apulie a vyhldkou na velkou odmnu mue znal kraje s dopisem, v nm nalhav pros o pomoc: Caesar me bt pr dvma vojsky v tsnm prostoru jednak snadno zaskoen, jednak odznut od zsobovn. Neuin-li tak, octne se v nebezpe on sm a s nm vce ne ticet kohort a velk poet sentor i mskch jezdc. Mezitm dodv mysli svmu mustvu, rozmisuje na hradbch samostly a jednomu kadmu pidl k hjen uritou st msta; na spolenm shromdn slibuje vojkm pozemky z vlastnho majetku, po tyech jitrech na jednotlivce, a v pimenm pomru setnkm a dobrovolnkm. 18/ Zatm dostane Caesar zprvu, e by Sulmont, jejich msto je vzdleno od Corfinia sedm tisc krok, rdi plnili jeho pn, ale e jim v tom brn sentor Quintus Lucretius a Attius Paelignus, kte maj ono msto obsazeno posdkou sedmi kohort. Caesar tam pole Marka Antonia s pti kohortami tinct legie. Jakmile Sulmont zahldli nae poln odznaky, oteveli brny a vichni dohromady, man i vojci, vyli vstc Antoniovi s radostnmi projevy. Lucretius a Attius se vrhli z hradeb. Kdy byl Attius piveden k Antoniovi, pros, aby byl posln k Caesarovi. Antonius se vrt s kohortami a s Attiem tho dne, kdy se vydal na cestu. Caesar pipojil ty kohorty k svmu vojsku a Attia propustil bez razu. Hned v prvnch dnech zaal zajiovat tbor mocnm opevnnm, dal

KNIHA I

dovet obil ze sousedmch mst a vykval pchod ostatnch vojenskch sbor. Bhem tchto t dn doraz k nmu osm legie, dvaadvacet kohort z novch odvod v Gallii a asi ti sta jezdc od krle norickho. Po jejich pchodu rozbije druh tbor na opan stran msta. Velitelem tbora jmenoval Curiona. V dalch dnech pone opevovat msto valem a pevnstkami. Tm v te dob, kdy je nejvt st opevovacho dla hotova, vrt se vyslanci od Pompcia. 19/ Domitius pete dopis, zataj prav obsah listu a oznm na vojenskm shromdn, e Pompeius pijde rychle na pomoc; domlouv vojkm, aby neklesali na mysli a zaizovali vechno potebn k obran msta. Sm se potaj dorozum s nkolika mlo dvrnmi pteli a sdl jim, e zaml prchnout. Protoe vraz Domitiovy tve neodpovdal smyslu ei, protoe si ve vem ponal rozilenji a zkostlivji, ne bylo jeho zvykem v minulch dnech, a ponvad v stran rozmlouval nadobyej dlouho se svmi dvrnky, aby se uradili, kdeto shromdn a vbec styku s lidmi se vyhbal, nedal se dle zatajovat a zastrat skuten stav vci. Pompeius toti odpovdl, e nem v myslu hnt zleitost do krajnosti a e se pece Domitius neodebral do msta Corfinia ani na jeho radu, ani e by si to snad Pompeius pl; naskytla-li by se mu tedy njak pleitost, a pijde k nmu se vemi sbory. Ovem, aby k tomuhle nedolo, proto se pece msto svralo obleenm. 20/ Kdy zmr Domitiv vyel najevo, srot se za soumraku korfint vojci a prostednictvm vojenskch tribun, centurion a nejvenjch mu ze svho stedu takto se mezi sebou ujednaj: jsou obleeni Caesarem, oblhac prce i opevnn je tm u konce; jejch vdce Domitius, v nj skldali nadji a na nj spolhajce zstali na mst, odhodil vekeru zodpovdnost a poml na tk; mus se tedy oni sami starat o svou zchranu. Prvn zanou proti nim mluvit Marsit a obsad tu st msta, kter se zd nejpevnj, i dojde mezi nimi k takovmu rozbroji, e se pokouej dt do sebe a rozhodnout zbranmi. Krtce nato vak, co sem a tam poslali sv prostednky, dovd se, o em jet nevdli, toti o tku Domitiov. Vichni tedy svorn vyvedou Domitia na veejn msto, obklop ho a hldaj a polou k Caesarovi mezi sebou vybran posly s

CAESAR

tmto vzkazem: jsou pipraveni otevt brny a provst kad jeho rozkaz; Lucia Domitia vydaj ivho do jeho rukou. 21/ Kdy Caesar zvdl o tchto udlostech, domnval se sice, e je velmi dleit zmocnit se msta co nejdve a pevst kohorty k sob do tbora, aby nedolo k zmn nlady bu platky, nebo pemlouvnm anebo podvrenmi zprvami vdy ve vlce dochz z nepatrnch podnt k velkm pemnm pece vak z obavy, aby msto nebylo vydno plenn vstupem vojk a nevzanost, k n podncuje noc, pochvl ty, kte k nmu pili, ale poile je zpt do msta s rozkazem, aby postavili stre u hran i u hradeb. Sm pak rozestav vojensk hldky u tch opevovacch prac, kter uril provst, neponechv vak dnch mezer, jak si zvykl v minulch dnech, nbr ustavin non hldky a stre maj bt v nepetritm styku a zaplovat celou rozlohu opevnn; vojensk tribuny a prefekty rozesl vkol a dv jim vstrahu, aby se mli na pozoru nejen ped vpady z msta, ale aby si tak pozorn vmali tajnch vychzek jednotlivc. A vru nikdo nebyl tak maltn a lhostejn, aby v t noci dokzal usnout. Tak napjat se oekvalo dleit rozhodnut, e srdce i mysl kadho bylo zmtno jinou starost, co napklad bude s Corfinskmi, co se stane s Domitiem, s Lentulem a s ostatnmi, jakho osudu se komu dostane. 22/ K rnu, asi o tvrt non hldce, d se Lentulus Spinther z hradebn zdi do hovoru s naimi hldkami a stremi: chtl by se pr sejt s Caesarem, kdyby mu ovem byla poskytnuta monost. Kdy mu to bylo dovoleno, je z msta putn, ale vojci Domitiovi neodstoup od jeho boku dve, dokud nen doveden ped tv Caesarovu. Vyjednv s nm o sv zchran, pros jej a zapsah, aby ho uetil, a pipomn star ptelstv a vypotv dkazy Caesarovy pzn vi sv osob; a byly to jist velk laskavosti: pomoc Caesarovou se dostal do sboru pontifik, hned po praetue dostal jeho zsluhou provincii Hispnii, kdy se uchzel o konsult, opt ho Caesar podporoval. Caesar peru jeho e: neodeel z provincie, aby se dopoutl bezprv, nbr aby se hjil proti potupnmu jednn neptel, aby znovu dosadil do jejich hodnosti tribuny lidu, kte tehdy byli z obce vyhnni, aby sob i nrodu mskmu zskal svobodu, kter byla potlaena politickou moc

KNIHA I

strany nkolika mu. Lentulus, povzbuzen jeho slovy, pros, aby se sml vrtit do msta; skutenost, e doshl zchrany, bude tak ostatn posilovat v jejich nadji; vdy nkte jsou oteseni do t mry, e vid nutnost naloit se svm ivotem vru ponkud tvrd. Dostane dovolen a vzdli se. 23/ Jakmile se rozednilo, povol k sob Caesar rozkazem vechny sentory i dti sentor, vojensk tribuny i msk ryte. Bylo to pt pslunk stavu sentorskho: Lucius Domitius, Publius Lentulus Spinther, Lucius Caecilius Rufus, kvestor Sextus Quintilius Varus a Lucius Rubrius; krom nich syn Domitiv a nemlo jinch mladch lidi i velk poet mskch ryt a len mstsk rady, kter k sob Domitius povolal ze svobodnch mst. Vechny tyto pedveden chrn Caesar ped splnm a urkami vojk; nkolika mlo slovy se zmn ped jejich shromdnm, e mu ze sv strany neprojevili vdnost za pevelik dkazy jeho pzn; nato vechny bez hony propust. est milin sesterci, kter s sebou Domitius pinesl a uloil v sttn pokladn a kter Gaesarovi nyn pinesli korfint duumvirov, Domitiovi vrt, aby se nejevil mrnj v darovn lidskho ivota ne v otzce penz, akoli to byly, jak znmo, penze sttn a Pompeius je dal na vyplcen oldu. Rozke, aby Domitiovi vojci sloili v jeho ptomnosti psahu, jet toho dne hne tborem a vykon obvykl denn pochod u Corfinia se zdrel celkem sedm dn a doraz pes zem Marrucin, Frentan a Larinat do Apulie. 24/ Jakmile se dostala k Pompeiovi zvst o tchto udlostech u Corfinia, d se na pochod z Lucerie do Canusia a odtamtud do Brundisia. Nad, aby k nmu byli pivedeni odevad vichni muov z poslednch odvod; d zbran do rukou otrok i past a pidli jim kon; postav z tchto lidi kolem t set jezdc. Praetor Lucius Manlius prchne z Alby s esti kohortami, praetor Rutilius Rufus z Tarraciny s temi; kdy vak spatily v dlce Caesarovu jzdu, j velel Vibius Curius, opust kohorty praetora, penesou sv poln odznaky ke Curiovi a pejdou k nmu. Rovn na ostatnch cestch naraz nkter kohorty na postupujc p vojsko Caesarovo, jin zase na oddl jezdc. Pivedou k nmu Numeria Magia z Cremony, velitele zkopnk Gnaea Pompeia, kterho zajali cestou. Caesar jej pole nazpt s tmto vzkazem: protoe se do tto chvle

CAESAR

nenaskytla pleitost k rozhovoru a nadto sm smuje do Brundisia, je v zjmu sttu i veobecnho blaha, aby s Pompeiem promluvil; a neme se vru doshnout stejn pznivho vsledku, vzkazuj-li se usmiovac nabdky pro dlouhou vzdlenost po jinch lidech, ne kdyby se rokovalo o vekerch nvrzch tv v tv. 25/ Odeslav toto poselstv doraz do Brundisia s esti legiemi: se temi ze starch zkuench vojk a s ostatnmi, kter postavil z novho odvodu a doplnil na pochodu; kohorty Domitiovy poslal toti hned od Corfinia na Siclii. Doslechne se, e konzulov odthli s velkou st vojska do Dyrrhachia, a Pompeius zstv s dvaceti kohortami v Brundisiu; a nemohlo se zjistit, zda tam zstal, aby si Brundisium udrel, aby tm snze ovldal Adriatick moe z nejzazch sti Itlie i z kraj eckch a tak mohl dit vlku z obou stran, i zda tam setrval jen pro nedostatek lod; proto z obavy, e Pompeius nebude povaovat za nutn vzdt se Itlie, rozhodl se Caesar uzavt brundisijsk pstav a zabrnit jeho volnmu pouit. Zpsob proveden tchto pprav byl tento: tam, kde st pstavu bylo nejtsnj, kzal z obou stran behu nahzet kmen a navrit hrz, protoe tam bylo moe mlk. O nco dl, kde hrz nemohla obstt pro vt hloubku, dal umstit pmo proti hrzi dvojit prmy zdli a zi asi ticeti stop. Tyto vory pak upevoval vdy tymi kotvami na tyech rozch, aby je proud nemohl odtrhnout. Kdy byly hotovy a sprvn na svch mstech, jal se k nim pivazovat jin vory, stejn velik. Ty pak dal pokrt svrchu zem a navkou, aby nic nepekelo pi spnm nstupu k obran; zpedu a na obou bocch je pozakrval roboemi a pedprsnmi, a na kadm tvrtm prmu dal vztyit dvouposchoov ve, aby je tm pohodlnji mohl brnit proti toku lostva i proti ohni. 26/ Proti tmto opatenm vystrojil Pompeius velk nkladn lod, kter zabavil v pstavu brundisijskm. Na nich budoval ve o tech poschodch, opatil je mnoha samostly i zbranmi veho druhu a posouval je proti Caesarovu opevnn, aby protrhl vory a zniil celou stavbu. Tak denn dochzelo na obou stranch k boji z dlky praky, py a ostatnmi vrhacmi zbranmi, A pece si Caesar ponal i za tchto okolnosti tak, e nepoutl z mysli vlastn cl, pokraovat toti ve vyjednvn o mr; a tebae byl velmi udiven, e se k nmu

KNIHA I

nevrac Magius, kterho vyslal k Pompeiovi s nvrhy, a tebae tyto ast pokusy o vyjednvn brzdily jeho sil a snahu, pece jen ml za to, e v tto innosti mus pokraovat stj co stj. Pole k nmu tedy stran rozhovoru vyslance Caninia Rebila, dvrnho ptele a pbuznho Scribonia Libona; ulo mu, aby nabdal Libona k zprostedkovn mru, a d pedevm, aby sm mohl s Pompeiem promluvit; vysvtluje, e chov velmi pevnou nadji, bude -li rozhovor umonn, e se slo zbran za spravedlivch podmnek; Libonovi se pak dostane velkho podlu na slv a dleitosti tto udlosti, upust-li se od boje na jeho radu a jeho piinnm, Libo se d na cestu hned po rozhovoru s Caniniem. Krtce nato pod Caesarovi zprvu, e konsulov nejsou ptomni a bez nich e se o smru jednat neme. A tak Caesar uzn, e se mus u jednou po tolika marnch pokusech svho zmru vzdt a vn pomlet na vlku. 27/ Kdy u byl Caesar hotov skoro s polovinou oblhacch prac a strvil pi tom devt dn, polou konsulov z Dyrrhachia nazpt lod, kter tam dopravily prvn st vojska, a lod se vrt do Brundisia. A u byl Pompeius zneklidnn pracemi Caesarovmi nebo tak proto, e se hned od zatku rozhodl Itlii vyklidit, pone hned po pjezdu lod pipravovat jejich odplut, a aby tm snadnji zdrel tok Caesarv, aby snad vojci nevnikli do msta prv v okamiku, kdy odraz od behu, d zatarasit brny, zabarikduje ulice i tvrti msta, nap pes cesty d vykopat pkopy a do nich zarazit kly a velmi piat kmeny strom. Toto ochrann zazen d pak zarovnat lehkm rotm a zem; pstup vak a dv cesty, kter vedly ven z hradeb smrem k pstavu, d uzavt tm zpsobem, e tam d zatlouci mocn kldy, a to jet vpedu zapiatn. Po tchto ppravch vyd rozkaz, aby se vojci naprosto tie nalodili; na hradbch vak a na vch rozestav sem tam lehkoodnce z ad vyslouilc, lucituky a prakovuky. Udl pokyny, aby byli odvolni na smluven znamen, a by se vichni vojci nalodili; na pohodln pstupnm mst piprav pro n rychl lod s vesly. 28/ Brundisijt stranili Caesarovi, ponvad je rozhoovalo bezprv, jeho se dopoutli Pompeiovi vojci, i urliv chovn samotnho Pompeia. Kdy tedy zvdli o Pompeiovi odchodu a jeho

CAESAR

vojci se rozilen sbhali a byli pln zamstnni onon udlost, jali se vude na stechch dvat znamen. Jejich pispnm Caesar pozn, jak se vci maj, a nad, oby se pipravily ebky a aby se vojci chopili zbran, aby snad nepropsl vhodnou pleitost k utkn. Jakmile nastala noc, d Pompeius povel k vyplut. Hldky umstn na hradbch jsou na smluven znamen odvolny a sbhaj po znmch cestch k lodm. Vojci pistav ebky a slzaj hradby, ale zastav se na vstrahu Brundisan, aby si dali pozor na skryt ohrady s kol a pkopy; s jejich pomoc dostanou se dlouhou oklikou k brn, nasednou na luny a loky, zadr dv lod obsazen vojky, kter uvzly u Caesarovch hrz, a zmocn se jich. 29/ Akoli Caesar, co se te nadje na skonen zleitosti, pokldal za nejprospnj vydat se na moe se vemi lomi a sthat Pompeia, dve ne by se poslil zmoskmi sbory, pece se obval zdren, je s tm bylo spojeno, i ztrty asu, protoe Pompeius sebral vechny lod a tak mu vzal monost, aby se pustil okamit do pronsledovn. Nezbvalo mu ne ekat na lod z odlehlejch krajin Gallie a Picena a z iny Sicilsk. Zdlo se mu to vak pro poas v tomto ronm obdob zdlouhav a pln obt. Nechtl, aby se utvrdilo v oddanost star vojsko a ob Hispnie, a nich jedna byla zavzna Pompeiovi vdnost za pevelik dobrodin, nepl si, aby se chystaly pomocn sbory a jzda, nechtl, aby za jeho neptomnosti dolo k pokusu o odpadnut Gallie a Itlie. 30/ Z tchto dvodu se Caesar vzd pro ptomnost plnu pronsledovat Pompeia a rozhodne se thnout do Hispnie; duumvirm vech svobodnch mst nad, aby ae dali do stavn lod a postarali se o jejich dopravu do Brundisia. Do Sardinie pole s jednou legi legta Valena, na Siclii propraetora Curiona s dvma legiemi; Curionovi pak d rozkaz, aby hned jak se znovu ujme Siclie, pepravil vojsko do Afriky. Sardinii ml pod moc Marcus Cotta, Siclii Marcus Cato; Afrika mla podle losu pipadnout Tuberonovi. Sotva Carolt zaslechli, e je k nim vysln Valerius, vyenou Cottu z vlastnho popudu z msta, a se Valerius jet ani na cestu nedal. Cotta se polekal, ponvad se domlel, e je cel provincie stejnho smlen, a utekl ze Sardinie do Afriky, Cato se jal opravovat na Siclii star vlen lod a obcm ukldal postavit

KNIHA I

nov. Tento kol plnili velmi horliv. V kraji Lukn a Brutti provdl prostednictvm svch legt odvody mskch oban, od obc sicilskch vymhal urit poet jezdc a pk. Kdy u tm vechny tyto ppravy obstaral a kdy vtom pila zprva o pchodu Curionov, zaal si v shromdn stovat, e ho Pompeius obtoval a zradil, kdy rozdmchal vlku bez jakkoli ppravy a nadto nikoli nevyhnutelnou a kdy na dotazy jeho i ostatnch v sentu pesvdiv odpovdl, e m k vlce ve pohotov a peliv pipraveno. Kdy si Cato na shromdni takto postoval, uprcbl z provincie. 31/ Valerius nael nhodou bez vldy Sardinii, Curio Siclii a oba tam vthnou se svmi vojsky. Kdy piel do Afriky Tubero, zastihl v provincii jako vrchnho velitele Attia Vara; ten, jak jsme svrchu poznamenali, po ztrt kohort u Auxina hned jak uprchl, dorazil do Afriky, a jeto byla bez pna, zmocnil se j na vlastn vrub a z odvod postavil dv legie; cestu a prostedek pro sv jednn nalezl jednak ve sv znalosti msta, jednak ve zkuenosti z osobnho styku v tto provincii, protoe prav tuto provincii dostal po praetue do sprvy. Tento mu zabrn Tuberonovi piplouvajcmu s lostvem k Utice vplout do pstavu a vstoupit do msta a nedovol mu ani vysadit nemocnho syna, nbr pimje ho zdvihnout kotvy a z toho msta odplout. 32/ Po tchto udlostech odvedl Caesar vojky do nejblich svobodnch mst, aby jim pro zbvajc as dopl oddechu od lopotn prce, a sm se d na cestu k ma. Svol sent a pedlo mu dkazy o kivdch ze strany neptel. Vysvtl, e nikdy nebail po mimodn cti, nbr jenom vykval pedepsan lhty pro konsult a spokojil se tm, na si mohou init nrok vichni oban. Od deseti tribun lidu, a to sa konsultu samotnho Pompeia, byl podn nvrh, aby byl k nmu vzat zetel za jeho neptomnosti; jeho neptel byli ovem proti, Cato vak dval najevo odpor nadmru vniv a podle svho starho zvyku mail as nastavovnm ei; jestlie Pompeius nvrh neschvaloval, pro tedy dovolil, aby k nmu dolo? A paklie nvrh schvaloval, pro mu zabrnil, aby mohl ut pzn lidu? Poukazuje na svou zdrenlivost, kdy z vlastn vle dal rozputn vojsk, piem mohl pece sm sob zpsobit jmu

CAESAR

na cti a vnosti. Odhaluje krutou skonost neptel, kte se sami zdrhaj jednat tak, jak to poaduj od druhch, a radji obrt ve vzhru nohama, ne aby pustili z rukou vldu a vojsko. Vytk bezprv pi odnt legi, tvrd a hanebn postup pi omezovn prv tribun lidu; uvd jim na pam nvrhy, je podal, rozmluvy, o kter dal a kter mu byly odepeny. Na zklad tchto skutenost dtkliv nalh, aby se ujali obecnho blaha a spravovali stt spolu s nm; vyhnou-li se tomu vak z opatrnickosti, nebude je obtovat a vezme sprvu sttu do ruky sm. Pat se upozoruje vyslat ve vci smru k Pompeiovi posly a je nutno neustupovat z bzn k nmu ped tm, co nedvno prohlsil v sent, e se zejm piznv prvo a moc tm, k nim jsou vyslanci poslni, a zrove e to prozrazuje bze tch, kte je poslaj. To by svdilo o slabm a vratkm duchu. Co se vak jeho te, m prv tak v myslu bt na prvnm mst v provdn nestrann spravedlnosti, jako dve usiloval vynikat skutky. 33/ Sent schvl nvrh na vypraven vyslanc; nenachzeli vak nikoho, kdo by mohl bt posln, a obzvlt ze strachu o vlastn osobu zdrhal se kad pijmout kol vyslance. Pompeius toti prohlsil pi odchodu z msta v zasedn sentu, e se bude stejn dvat na ty, kte v m zstanou, jako na ty, kte budou v tboe Caesarov. Takto se pln ti dny vedou rozklady a vmluvy. Caesarovi neptel nastr tak tribuna lidu Lucia Metella, aby zmnn nvrh zdroval a stavl se v cestu jakmkoli Caesarovm plnm. Caesar pochopil jeho mysl, a kdy u promarnil nkolik dn a nedoshl cle, kter si vytkl, d se na pochod od msta, aby neprohrl tak zbvajc as, a doraz do Zadn Gallie. 34/ Kdy tam piel, dostane zprvu, e Pompeius poslal do Hispnie Vibullia Rula, kterho ped nkolika dny zajal a sm pak z Corfinia propustil na svobodu; rovn usly, e Domitius vyplul na sedmi rychloveslicch, je sehnal od soukromnk v Igiliu a v okol Cosy a obsadil posdkou otrok, proputnc i svch njemc, aby obsadil Massilii; zprva dodv, e byli naped dom poslni tak massilit vyslanci, urozen to mlad muov, jim Pompeius pi odchodu z msta kladl na srdce, aby nedvn sluhy Caesarovy nevymazaly v nich vzpomnku na star dobrodin, kler jim prokzal

KNIHA I

on sm. Massilt na tyto pokyny Caesarovi brny zaveli; hned pak povolali k sob Albiky, divok lidi, kte byli odedvna v jejich ochran a sdlili v horch nad Massili, dali svst do msta obil ze sousednch krajin i ze vech pevnost, zadili ve mst vrobu zbran a jali se dvat do podku hradby, brny i lostvo. 35/ Caesar d k sob povolat patnct pednch mu z Massilie. Sna se je pivst k tomu, aby podnt k vlce nevyel od Massilskch; mli by nsledovat spe pklad cel Itlie ne slep se podrobovat vli jedinho lovka. Uvd jim na pam i jin dvody, kter podle jeho mnn jsou s to pivst je k rozumu. Vyslanci donesou jeho slova, dom a z usnesen rady hls Caesarovi toto: Je jim jasn, e msk nrod je roztpen ve dv sti. Nen ani v moci jejich sudku, ani v jejich silch rozhodnout, kter z obou stran vede spravedlivj pi. Vdci tchto stran jsou vsak Gnaeus Pompeius a Gaius Caesar, ochrnci obce, z nich jeden jim postoupil sttn smlouvou zem Arekomskch Volk a Helvi, druh jim pidlil ve vlce poraen Sallye a tak rozmnoil jejich dchody. Proto za stejn jejich dobrodin mus jim tak oni projevit stejnou pze a dnho z nich nemohou podporovat proti druhmu, ani vpustit do msta ani do pstav. 36/ Bhem tohoto jejich vyjednvn pibude Domitius s lomi do Massilie, je od obyvatel uvtn a postaven v elo msta; sv mu vrchn veden vlky. Na jeho rozkaz rozelou Massilt sv lod na vechny strany; zabav kdejak nkladn lod a doprav je do pstavu; tch, kter byly chatrn vybaveny hebky, devem nebo lanovm, pouij k vyzbrojen a k oprav ostatnch; co kde seenou obil, snesou do obecn spky; ostatn zbo a zsoby ponechaj pro ppad obleen msta. Caesar je doten touto vrolomnost a odvede k Massilii ti legie; zane zizovat ve a stavt devn ochrann psteky k oblhn msta, v Arelat zahj stavbu dvancti vlench lod. Kdy byly dokoneny a vyzbrojeny za ticet dn ode dne, kdy byly poraeny stromy na jejch stavbu a kdy byly dopraveny do Massilie, ustanov jejich velitelem Decia Bruta a k oblhn Massilie ur legta Gaia Trebonia. 37/ Zatmco zaizuje a obstarv tyto ppravy, pole naped do Hispnie legta Gaia Fabia s temi legiemi, kter umstil v zimnch

CAESAR

tborech v Narbn a v blzkm okol, a rozke spn obsadit prsmyky v Pyrenejch, kter ml tehdy obsazeny posdkou legt Lucius Afranius. Ostatnm legim, kter odpovaly v odlehlejch zimnch tborech, d rozkaz, aby okamit thly za nm. Na rozkaz Caesarv vytiskne Fabius rychle posdku z prsmyku a rychlmi pochody kvap proti vojsku Afraniovu. 38/ Po pchodu Lucia Vibullia Rufa, kterho jak jsme uvedli poslal Pompeius do Hispnie, vyslanci Pompeiovi Afranius, Petreius a Varro, z nich prvn spravoval se temi legiemi Pedn Hispnii, druh s dvma legiemi Hispnii Zadn od lesa Kastulonskho k ece Anasu a tet od Anasu zem Vetton a Lusitnii se stejnm potem legi; ti ti si rozdl koly mezi sebou tak, aby Petreius thl se vemi sbory z Lusitnie zemm Vetton k Afraniovi a Varro aby kryl celou Zadn Hispnii se svmi legiemi. Kdy to bylo vyzeno, ulo Petreius jezdce a pomocn sbory cel Lusitnii, Afranius pak Celtiberm, Cantabrm a vem barbarm, jejich sdla sahaj a k Ocenu. Jakmile Petreius tyto vojensk sly opatil, rychle doraz uzemm Vetton k Afraniovi a po spolen porad se oba rozhodnou umstit vlen operace do okol Herdy pro phodnou polohu prv tohoto msta. 39/ Afranius, jak jsme u upozornili, ml ti legie, Petreius dv; krom toho bylo asi osmdest kohort s dlouhmi tty z Pedn provincie a s lehkmi tty z Hispnie Zadn a z obou provinci kolem pti tisc jezdc. Caesar poslal naped do Hispnie est legi; ve vech dvjch vlkch mel pt tisc pomocnch sbor pch a ti tisce jezdc a k tomu pipojil stejn poet jezdc z Gallie, ji podrobil, kdy dal k sob osobn povolat nejurozenj mue ze vdech obc, a tisc velmi statench Akvitn a horal, soused provincie Gallie. Uslyel, e Pompeius s legiemi je na cest do Hispnie smrem pes Mauretnii a e pijde co nevidt. Zrove si vypjil penze od vojenskch tribun a centurion; ty pak rozdlil vojsku. Doshl tm dvojho; zvazkem si naklonil srdce centurion a tdrost si pojistil oddanost vojk. 40/ Fabius se snail zskat sympatie sousednch obc prostednictvm list i posl. Pes eku Sikoris postavil dva mosty vzdlen od sebe tyi tisce krok. Po tchto mostech poslal pro

KNIHA I

pci, protoe pci ped ekou spoteboval v pedchzejcch dnech. Tm tot a z te piny podnikali vdcov Pompeiova vojska a tak dochzelo mezi nimi asto k jzdnm arvtkm. Kdy se na zmnn msto vypravily, jak denn invaly, dv legie Fabiovy, aby zajistily zsobovatele, a pely u eku na stran bli k leen, za nimi pak nklad a cel jzda, ztil se nhle most pod nporem vichice i vysok vody a zbvajc velk st jzdy byla odznuta, jakmile to poznal Petreius a Afranius podle trosek a roho unench pnoudem eky, Afranius kvapn pepravil po svm most, spojujcm msto s leenm, ti legie i celou jzdu a spchal vstc dvma legim Fabiovm. Kdy velitel legi Liucius Plancus dostane zprvu o Afraniov pchodu, dohnn tsnivm postavenm, obsad ve poloen msto a seikuje vojsko ve dvoj frontu, aby nemohl bt zaskoen jzdou. Tak pipraven pust se do boje pes slab poet vojska a odol mocnm nporm legi i jzdy. Kdy u se jzda dala do boje, zahldnou ob sti v dlce odznaky dvou legi, kter po vzdlenjm most poslal naim na pomoc Gaius Fabius v pedtue toho, k emu vskutku dolo, e toti velitel protivnk pouij pleitosti, kterou jim popla astn nhoda, aby ns poteli. Jejich pchodem se boj peru a ob strany sthnou sv legie do tbora. 41/ Dva dny nato dorazil Caesar do tbora s osmi sty jezdci, kter si ponechal pro svou ochranu. Most, kter bouliv nepohoda strhla, byl u tm opraven; rozkzal, aby opravu bhem noci skonili. Sm pak se obeznmil s ternem kraje, k ochran mostu a tbora ponechal est kohort i veker zavazadla a nsledujcho dne dal se na pochod se vemi vojenskmi sbory v trojitm iku k Herd, zaujal postaven pod Afraniovm tborem, maliko si tam s vojskem ve zbrani oddechl a poskytl na pznivm mst pleitost k boji. Na tuto zjevnou ochotu k boji vyvede Afranius vojensk sbory a zastav se v polovici pahorku pod tborem. Jakmile Caesar poznal, e sveden bitvy je v rukou Afraniovch, rozhodl se rozbt tbor ve vzdlenosti asi ty set krok od pat hory; protoe pak nechtl, aby byli vojci pi opevovacch pracch vylekn nhlm tokem neptel a tak vyruovni, zakzal tbor obehnat valem, protoe val by musel vynvat nad okol a bylo by ho nutn z dlky vidt; zato dal na eln stran proti nepteli vyhloubit pkop v i patncti stop.

CAESAR

Prvn a druh ik setrvval ve zbrani podle prvotnho usnesen; za nimi pak ukryt pracoval ik tet. Tmto zpsobem bylo vecko hotovo dve, ne mohl Afranius zpozorovat, e se tbor zakld. K veeru sthne Caesar legie za tento pkop a tam, ve zbroji, si v nadchzejc noc odpoine. 42/ Druhho dne udruje vojsko za pkopem, a ponvad se musel materil na nsep dopravovat z vt vzdlenosti, rozhodne se prozatm pro podobn zpsob opevovacch prac a ulo kad legii zajistit opevnnm stranu tbora a rozke vude poloit stejn velik pkopy; ostatn legie v pln zbroji a bojov pohotovosti postav proti nepteli. Afranius a Petreius vyvedou sv sbory, aby vyvolvali strach a brnili v opevovacch pracch, na nejdolej pat hory a vyzvaj k boji. Caesar vak pro tyto incidenty prce neperu, spolhaje na podporu t legi a obrann pkopy. Neptel se dlouho nezdr, nepostoup tak dle od pat a sthne vojensk sbory nazpt do leen. Tetho dne obeenc Caesar tbor valem a rozke pepravit k sob i se zavazadly ostatn kohorty, kter ponechal v tboe dvjm. 43/ Mezi mstem Herdou a nejblim nvrm, kde tboil Petreius s Arraniem, prostrala se asi na ti sta krok rovina a asi tak uprosted n se zdvhal ponkud vy pahorek; Caesar pevn doufal, e by neptele odzl od msta, od mostu i od vekerch zsob v mst nahromadnch, kdyby se mu podailo pahorek obsadit a opevnit. S touto nadj vyvede z tbora ti legie, postav je v bitevnm postaven na vhodnch mstech a d rozkaz vybranmu sboru jedn legie vyrazit a zmocnit se pahorku. Pohyb vojska je zpozorovn a Afraniovy kohorty umstn ped leenm na stri jsou spn vyslny krat cestou, aby obsadily tol msto. Strhne se bitva, a protoe Afraniovi mui dorazili k pahorku dve, nai jsou odraeni, a kdy jet pila posila novch zloh, mus ustoupit a sthnout se k odznakm legi. 44/ Bojov taktika neptelskch vojk spovala v tom, e nejdve vyrazili mocnm tokem vped, smle se zmocnili postaven, nestarali se pli o vyrovnan ady, ale bojovali kad na svj et a roztroueni; jestlie se octli v tsni, nepokldali za poniujc ustoupit a msto vyklidit, protoe pi stetnutch s Lusitany

KNIHA I

a a ostatnmi barbary pivykli jakmusi barbarskmu zpsobu boje; to se skoro vdycky stv. e se vojk d siln ovlivnit zvykem krajin, v nich zdomcnl. Tato zkuenost vyvedla tenkrt nae vojky z rovnovhy, ponvad nebyli na takov druh boje opravdu zvykl: domnvali se toti, e se je sna obklit na otevenm boku nedokav pedbhajc jednotlivci; oni sami vak soudili, e je sprvn zachovvat vyrovnan ady, nevzdalovat se od svch bojovch odznak a neopoutt bez vn piny postaven jednou u zaujat. Proto, kdy nastal zmatek v pednch adch, legie, kter stla na tom kdle, neudrela svou pozici a sthla se na nejbli pahorek. 45/ Protoe tm cel bojov ik byl otesen nenadlm a neobvyklm sbhem udlost, dod Caesar novou odvahu svm lidem a pivede na pomoc devtou legii; zastav neptele, sthajcho nae vojsko s bezohlednou tonost, pinut ho k stupu a k tomu, e se sthne k mstu Herd a zstane stt pod hradbami. Avak vojni devt legie, uneseni bojovm zpalem, ve snaze napravit utrpnou porku, enou se bez rozvahy za neptelem pli daleko, doraz na nevhodn msto a dostanou se a k pat vrchu, na nm se rozkld msto Ilerda. Kdy se odtud chtli sthnout, neptel zaali znova na nae shora dotrat. Bylo pak to msto srzu, z obou stran pkr a jen tak irok, e ti kohorty v pohotovosti pln to msto zaplovaly, take jim nemohly bt pisunuty ani pomocn sbory na kdlech, ani jim nemohla bt v tsni k uitku jzda. Od msta se vak svaovalo mrnm sklonem bo v dlce asi ty set krok. Tudy nai museli couvnout, protoe a sem ve sv dychtivosti ponkud nerozvn pronikli. Na tomto mst, je bylo nepzniv jednak pro tsn prostor, jednak proto, e zaujmali postaven na samm pat vrchu, dolo k boji s tm vsledkem, e dn neptelsk stela neletla naprzdno. Dreli se vak staten a houevnat a vechny rny hrdinn sneli. Vojensk sla neptel rostla a znovu a znovu pisunovali z tbora pes msto kohorty, aby sv oddly vystdaly vyerpan. Toto opaten nutilo Caesara jednat stejn: unaven kohorty sthl vdy k sob a na tot msto poslal kohorty erstv. 46/ Kdy boj trval takto bez pestvky pt hodin a nai byli stle tvrdji tsnni pesilou, zato kdy u jm dolo vechno stelivo,

CAESAR

tasenmi mei proti vrchu, kde stly kohorty, sraz k zemi nkolik mu a ostatn pinut k stupu. Kdy nai zatlaili kohorty pod hradbami a kdy dosti znanou st pro jejch ohromen zahnali dokonce do msta, mohli se pak u sami snadno sthnout. Nae jzda vak, akoli stla v nin a na pat vrchu, vyplh se s vrcholnou statenost na hbet hory, projd mezi obma iky a zajiuje tak naim pohodlnj a bezpenj stup. Tak se bojovalo se stdavm tstm. Naich padlo pi prvn srce asi sedmdest, mezi nimi Quintus Fulginius z prvnho oddlu trnct legie, kter byl poven na toto msto z nich setnickch hodnost pro svou vynikajc statenost; zranno je vce ne est set mu. Z Afraniovch bojovnk padl nejv setnk legie Titus Caecilius a krom nho tyi centurioni a vce ne dv st vojk. 47/ Co se vak te sudku o tomto dni, pevld takov mnn, e se ob bojujc strany pokldaly za vtze: afraniovci proto, e tak dlouho vytrvali mu proti mui a odolali toku naich a podle veobecnho nzoru se zdli slab i e od potku si udreli v moci stanovit na pahorku, jen byl pedmtem zpasu, a dle proto, e hned po prvnm stetnut donutili nae k stupu; nai si zase pivlastovali vtzstv z toho dvodu, e se utkali v nepznivm ternu a za nestejnho potu bojovnk, a pece vydreli ptihodinovou bitvu, pak proto, e dobyli vrchu zte, a konen, e pimli protivnka k tku z ve poloench mst a zahnali jej do msta. Onen pahorek, o kter se bojovalo, obehnali neptel silnmi hradbami a umstili na nm posdku. 48/ Dva dni po tchto udlostech dolo jet k neoekvanmu netst. Rozpout se toti tak prudk boue, e nebylo v onch mstech pamtnka silnjch lijavc. Tentokrt vak splchly lijky ze vech vrch spousty snhu, voda se pelila pes nejvy n behy a v jedinm dni strhla oba mosty, kter postavil Gaius Fabius. Tato okolnost zpsobila Caesarovu vojsku velk nesnze. Ponvad toti tbor, jak jsme svrchu vyloili, zaujmal prostor v rozloze ticeti tisc krok mezi dvma ekami Sikoris a Cingou, nedalo se pejt pes dnou z nich a vichni byli nevyhnuteln omezeni na tento tsn prostor. Ani nemohly dovet obil obce, kter uzavely s Caesarem ptelstv, ani se nemohli vrtit ti, kte se vypravili

KNIHA I

ponkud dle za pc, ani se nemohly dostat do tbora velmi znan psuny zsob, kter byly na cest z Itlie a Gallie. Bylo to pak velmi nepzniv ron obdob, kdy na jedn stran nebylo zimnch zsob zrna v spkch, na druh stran bylo jet daleko do n a obce vydrancovny, protoe Afranius svezl ped pchodem Caesarovm tm vechno obil do Herdy, a zbylo-li nco, pak to spoteboval v minulch dnech Caesar; dobytek, kter mohl bt druhou zlohou proti nedostatku, zahnaly sousedn obce z obavy ped vlkou znan daleko. Ty, kte se vydali za pic nebo zsobovnm, pronsledovali lehce ozbrojen Lusitni a dob znalci kraje, lehkoodnci z pedn Hispnie; pro ty bylo hrakou peplavat eku, ponvad vichni byli zvykl thnout do pole s plovacmi mchy. 49/ Afraniovo vojsko mlo naopak bohatou zsobu veho monho. Velkou zsobu obil si obstaral a svezli v dvjch asech, mnoho obil se dovelo z cel provincie a hojnost pce byla po ruce. Bohat dostatek vech tchto vc zabezpeoval bez jakhokoli rizika most pes Herdu a ueten msta za ekou, kam se Caesar nemohl dostat v dnm ppad. 50/ Tato povode trvala nemlo dn. Caesar se pokusil opravit mosty; nedovolovala to vak jednak rozvodnn eka, jednak nepipoutly provst opravu neptelsk kohorty rozestaven po behu; bylo toti pro n snadn zabrnit oprav jak pro stav eky a vku vodn hladiny, tak proto, e ze vech mst pobe se metaly stely na msto jedin, a k tomu zk; a bylo ovem nesnadn souasno podnikat stavebn prce na rozdivoel ece i uhbat stelm. 51/ Afranius dostane zprvu, e se u eky zastavily velk zsobovac transporty, kter mily k Caesarovi. Pili tam luitnci z zem Rutn a jezdci z Gallie, kte jeli podle gallskho zvyku s etnmi nkladnmi vozy a dkladnmi zavazadly. Bylo jich tam krom toho k tyem tiscm lid vech stav, s otroky i dtmi, ale dn podek, dn urit velen, jeto se kad dil vlastn hlavou, a vichni konali cestu bez bzn, s nespoutanost dvjch as i pochod. Bylo tam tak mnoho vzneench mladch lid, syn sentor a pslunk rytskho stavu; byla tam poselstva obc; byli tam vyslanci Caesarovi. Ty vechny zdrovaly rozvodnn eky.

CAESAR

Jet za noci vyraz Afranius s celou jzdou a temi legiemi, aby je rzn potel, a zahj tok jezdci, kter poslal naped. Avak gallt jezdci se rychle piprav k boji a svedou bitvu. Dokud mohli bojovat v rovnm zpase jezdc proti jezdcm, odolali velkmu potu neptel, teba jich bylo jen hrstka; jakmile se vak poaly blit odznaky legi, uchl se po ztrtch pouze nepatrnch do nejblich vrch. Toto obdob boje velice pisplo k zchran naich; zskali toti as a sthli se do ve poloench mst. Poheeno bylo toho dne okolo dvou set luitnk, nco jezdc a nikoli velk poet vozataj a nkladu. 52/ Pes to prese vecko stoupla cena obil; tento stav se zpravidla jet zhoruje nejen pro okamit nedostatek, nbr i z obavy ped budoucnost. A u vystoupila cena jedn mice na padest denr, u zdatnost mustva poklesla pro nedostatek obil a obt pibvalo den ze dne; dolo pak v tch nkolika mlo dnech k rozshlm zmnm pomr a tst se obrtilo, take se nai lid potkali s velkm nedostatkem zkladnch ivotnch poteb, kdeto protivnci oplvali vm a mli, jak se zdlo, vrch. Protoe byla jen mal zsoba obil, uloil Coesar sptelenm obcm dodvky dobytka, vojensk vozataje rozeslal do odlehlejch obc, sm pak pomhal v nalhav tsni vemi monmi prostedky. 53/ Afranius a Petreius se svmi ptel lili tento stav v listech svm znmm do ma pehnan a s nadszkou. Mnoho k tomu pribjily jet nezaruen zprvy, take se zdlo, e je vlka vlastn u konce. Kdy se takov psemn nebo stn zprvy dostaly do ma, sbhly se velk zstupy k Afraniovu domu s honosivmi blahopejnmi projevy; mnoho lid z Itlie cestovalo ke Gnaeovi Pompeiovi; jedni, aby se blskli jako prvn poslov tak vznamn zprvy, druz, aby se nezdlo, e ekali a na konec vlky nebo e pili se vech nejposlednj. 54/ Za tchto skliujcch pomr, kdy vechny cesty byly obsazeny Afraniovmi vojky i jezdci a nemohlo bt ei o postaveni novch most, rozke Caesar vojkm, aby stavli takov lod, jak ho nauila stavt v dvjch letech zkuenost nabyt v Britnii. Lodn dna a prvn podklad lodn kostry se zhotovovaly z lehkho materilu, ostatn lodn trup, pleten z prout, byl potahovn k.

KNIHA I

Kdy byly lod hotovy, d je v noci odvst na spojench vozech dvaadvacet tisc krok daleko od tbora, peprav na nich vojky pes eku a neoekvan obsad nvr bezprostedn u behu. Pahorek opevn jet dve, ne to neptel postehnou. Sem pozdji pemst legii a z obou stran zane stavt most; ve dvou dnech jej dokon. Tm zpsobem doprav k sob bezpen zsoby i mue, kte odeli naped, aby obstarali obil, a zane uvdt do podku zsobovn. 55/ Tho dne pepravil pes eku velkou st svch jezdc. Ti ude na nic netuc mue vyslan za pc, kte se sem tam pohybovali bez jakhokoli strachu, a zajmou velk poet potah i mu. Kdy pak byly pepadenm poslny na pomoc lehce ozbrojen kohorty, rozdl se jzda obratn na dva celky, jednak aby kryla koist, jednak aby elila pichzejc posile a zahnala ji na tk; zasko a pobij jednu kohortu, kter nerozvn ped ostatnmi vyrazila z iku a nyn byla od zbylch oddlena, a vrt se beze ztrt s velkou koisti po tm most do tbora. 56/ Zatmco se tohle odehrvalo u Herdy, vyprav Massilt do boje na radu Lucia Domitia sedmnct vlench lod, z nich jedenct bylo krytch. K nim pipoj mnoho mench plavidel, aby vzbudili strach u naeho lostva u pouhm mnostvm. Nalod na n velk poet luitnk a znan poet Albik, o nich jsme mluvili shora, a nadchnou je odmnami a sliby. Urit poet lod si vyd Domitius a zapln je njemci a pasti, kter s sebou pivedl. Kdy takto dokonale vypravili cel lostvo, daj se s velkm sebevdomm na cesta proti naim lodm, jejich velitelem byl Decimus Brutus. Tyto lod kotvily u ostrova lecho proti Massilii. 57/ Brutus ml mnohem ni stav lod, ale zato pidlil Caesar tomu lostvu nejchrabej mue vybran ze vech legi, bojovnky z pednch ad, a setnky, kte si to vydali jako estnou slubu. Ti si pipravili elezn ruce a hky na zachycovn lod a vyzbrojili se velkm mnostvm kop, hzecch otp a ostatnch tonch zbran. Tak pipraven, jakmile se dovd o pchodu neptel, vypluj s vlastnmi lomi z pstavu a ponou se bt s Massilskmi. Na obou stranch se bojovalo s nejvt statenost a vnivost. A nezadvali si mnoho v statenosti s naimi Albikov, lid drsn, vyrostl na horch a zrun v uvn zbran; nadto pak tito muov zachovvali

CAESAR

si v erstv pamt nedvn sliby Massilskch, od nich se jen ped chvl odlouili, a Domitiovi pasti zase usilovali ukzat skvlou prci ped oima svho pna, protoe je rozohovala nadje na svobodu. 58/ Samotn Massilt spolhali na rychlost lod a umleckou obratnost kormidelnk, s naimi si jen zahrvali, vyhbali se jejich toku a pokoueli se pokud mono vyut volnjho prostranstv, obklit ns rozvinutm ikem nebo zatoit vtm potem lod na lo jedinou nebo zase pi pedjdn, pokud mono, zuret druh lodi vesla; kdykoli pak z nutnosti pipluli ble, utkali se o d zrunosti a dovednosti kormidelnk k statenosti horal. Nai mli jednak mn vycvien veslae a mn zkuen kormidelnky, protoe byli ve spchu odvedeni z lod nkladnch a jet neznali ani nzvy lodnho zazen, jednak jim pekela zdlouhavost a tkopdnost lod; byly toti narychlo postaveny z vlhkho materilu a nemly pohyblivost, kter je zapoteb k rychlosti. Z t piny kdy se naskytla pleitost k boji zblzka, chladnokrevn postavili vdy jednu lo proti dvma, chopili se jich eleznm hkem, ob lod zadreli, bojovali obrceni na dv strany, pelzali na neptelsk lod a pobili velk poet Albik a past; hned nato potop st lostva, nkterch lod se zmocn i s posdkou a ostatn zaenou do pstavu. Za ten den pilo nazmar devt massilskch lod potaje v to ty, kter byly zajaty. 59/ To je prvn pzniv zprva, kterou dostane Caesar n Herdy; zrove s dokonenm mostu se rychle obrac tst. Neptel, oteseni statenost naich jezdc, zaali se pohybovat po okol s menm sebevdomm i mrnj opovlivost, brzy se jali obstarvat pci na tsnj rozloze v nevelk vzdlenosti od tbora, aby se mohli rychle vrtit, brzy se pokoueli vyhnout naim strm a jzdnm hldkm znan dlouhou zachzkou nebo jindy zase, kdy je stihla njak ztrta nebo jen z dlky zahldli jzdu, odhazovali zavazadla a uprosted cesty se dvali na tk. Nakonec se rozhodli nejen k del nkolikadenn pestvce, ale i k tomu, e proti veobecnmu zvyk budou obstarvat pci v noci. 60/ Mezitm Oscent a k nm pivtlen Calaguan polou k Caesarovi legty a slibuj, e budon plnit jeho rozkazy. Za nimi

KNIHA I

nsleduj Tarrakont, Iacetnov a Ausetni a po nkolika dnech Illurgavont, jejich zem se prostr a k ece Hiberu. K tmto vem obcm se obrt Caesar se dost, aby bo podporovaly obilm. Slb to a dopravuj obil do tbora vemi potahy, kter kde mohly sehnat. K Caesarovi pebhne tak kohorta illurgavonsk, kdy se dov o usnesen sv obce, a pinese s sebou ze svho stanovit vojensk odznaky. Rychle dojde k zmn pomr. Po dokonen mostu, po ptelskm pipojen pti velkch obc, po rozeen otzky zsobovn, pot, co byly vyvrceny poplan zprvy o legich spchajcch na pomoc, kter pichzely dajn s Pompeiem pes Mauretnii, zane od Afrania odpadvat mnoho vzdlenjch obc a pipojuj se k Caesarovi. 61/ Ponvad byla sebedvra protivnk tmito udlostmi zviklna, vybere Caesar vhodn msto a zane stavt nkolik pkop v i ticeti stop, aby jimi odvedl znanou st vod Sikoris a mohl tak zdit na t ece brod, aby se nemusela jzda poslat velkou oklikou pes most Kdy u byly pkopy tm hotovy, zmocn se Afrania a Petreia velik starost, aby nebyli vbec odznuti od dopravy obil a pce, protoe Caesar ml silnou jzdu. Proto se rozhodnou sami z kraje odthnout a penst vlku do Keltiberie. Tento zmr podporovala tak ta okolnost, e ty obce ze dvou protichdn zamench skupin, je stly v posledn vlce za Sertoriem, obvaly se, kdy byly pemoeny, i pouhho jmna Pompeiova a jeho moci, teba nebyl ptomen, kdeto ty, kter mu zstaly vrn oddny, setrvvaly v lsce k nmu pro velk dkazy pzn; jmno Caesarovo naproti tomu bylo mezi barbary dost neznm. V Keltiberii oekvali protivnci znan psuny jzdy a poetn pomocn sbory a zamleli na phodnch mstech prothnout vlku a do zimy. Kdy se takto rozhodli, daj rozkaz shnt lodi po celm toku Hiberu a dopravit do Octogesy. To msto leelo u Hiberu ve vzdlenosti ticeti tisc krok od tbora. Na tomto mst nad vystavt pontonov most, pevedou pes eku dv legie a opevn leen nspem vysokm dvanct stop. 62/ Kdy se o tom od przkumnch hldek dovdl Caesar, pokraoval se svrchovanm vyptm sil mustva dnem i noc v prci na odveden eky a dlo bylo zhy tak daleko, e jezdci, i kdy s

CAESAR

nmahou a obtemi, pece jen byli s to a nali odvahu k pechodu eky, pci vak vynvali nad vodu jenom rameny a nejvy st tla a pi pechzen jim vadil jak vysok stav vody, tak dravost proudm. Ne pesto skoro souasn pila zprva, e most pes Hiberus je tm dokonen, kdy se zaal vynoovat brod na ece Sikoris. 63/ Tm sp se nyn neptel domnvali, e mus pochod urychlit. Zanechaj proto posdkou v Herd dv pomocn kohorty, se vemi sbory pejdou Sikoris a spoj se s dvma legiemi, kter pevedli v pedelch dnech. Caesarovi nezbvalo nic jinho, ne aby jzdou znepokojoval a oslaboval vojsko protivnkovo. Jeho vlastn most toti vyadoval velkou zachzku, take neptel se mohli dostat k Hiberu cestou daleko krat. Jezdci vyslan Caesarem se peplav pes eku, a kdy Petreius a Afranius o tet hldce hnuli tborem, objev se nhle u zadnho voje a ponou je pvalem velikho mnostv zdrovat a peket jim v pochodu. 64/ Z vin ohraniujcch Caesarv tbor dalo se za svitu sledovat, jak je zadn neptelsk voj rzn zahnn do zkch tokem na jzdy a leckdy posledn kolony odolvaj, a jsou prolomeny, jindy naopak, jak je podnikn tok na nae a neptel nporem celch kobort zahn ns, potom zas jak se nai znovu obrt a pokrauji v sthn. Po celm tboe se vak vojci shromauj v hloucch a lituj, e neptele poutme z rukou a e se tedy vlka nevyhnuteln povlee jet dl; zastavuj setnky a vojensk tribuny a pros, aby Caesarovi vydili, aby je nechrnil ped nmahou ani ped nebezpem: jsou pipraven, eku pekroit dok a odv ae toho v mstech, kde byla pevedena jzda. Tebae byl Caesar na rozpacch, m-li vydat vojky napospas tak rozvodnn ece, pece podlehne jejich naden a hlasitmu nalhn a dojde k zvru, e je teba odhodlat se k tomu pokusu. A tak vyd rozkaz, aby byli vyhrni se vech setnin slab vojni, o kterch se dalo pedpokldat, e by duevn nebo tlesn nestaili. Tyto mue ponech v tboe s jednou legi jako posdku; ostatn legie vyvede v bojov pohotovosti z tbora a pevede je pes eku, kdy dal pedtm umstit velk poet soumar nad brodem i pod nm. Nkolik vojk strhne proud eky, ale jzda je zachyt a nadlehuje; o ivot vak

KNIHA I

nepijde nikdo. Kdy Caesar vojsko beze ztrt pevedl, seadil je a poal s nimi thnout v trojnsobn bitevn formaci. A naden v adch vojska bylo takov, e dohonili neptele, kter se dal na cestu jet o tet non hldce, akoli k jejich cest pibyla oklika esti tisc krok a dlouho se omekali pi nm brodu. 65/ Jakmile se v dlce objevili a Afranius s Petreiem je spatili, polekali se neoekvanm zjevem, zaujali postaven na vyvench mstech a seadili ik. Caesar d vojsku na rovin odpoinout, aby je nevrkl do boje vyerpan; kdy se neptel znovu pokou pokraovat v cest, pronsleduje ho a zdruje. Neptel se tedy proti sv vli rozlo tborem dve, ne mli v plnu. V blzkosti byly toti hory a pt tisc krok odtud zanaly nepohodln a zk cesty. Touili doshnout tchto hor, aby unikli Caesarov jzd a brzdili pochod vojska umstnm zloh v soutskch a pitom sami mohli pepravit vojsko pes Hiberus bez bzn a nebezpe. Jejich kolem tedy bylo pokouet se o to a zmr za kadou cenu provst; avak celodenn bitva i namhav pochod je vyerpaly, take odloili zleitost na pt den. Tak Caesar se poloil tborem na nejblim pahorku. 66/ Asi uprosted noci zadr jezdci mue, kte zali pro vodu pli daleko od leen, a od nich se Caesar dov, e velitel protivnk vyvdj vojsko v plnm tichu z tbora. Po tto zprv rozke dt znamen a po vojenskm zvyku zatroubit k dalmu pochodu. Kdy neptel zaslechli hluk, dostali strach, aby nebyli pinuceni k boji za noci, k tomu jet obteni zavazadly, nebo aby je Caesarova jzda nesevela v soutsce, peru pochod a zadr vojensk sbory v tboe. Nazt se vyd Petreius potaj s nkolika jezdci na przkum kraje. K tmu opaten shnou v tboe Caesarov. Na przkum ternu je posln s nkolika mui Lucius Decidius Saxa. Ob hldky pinesou stejnou zprvu: prvnch pt tisc krok vede cesta rovinou, nato pechz v drsn hornat kraj: kdo tuto soutsku obsad prvn, tomu u ned dnou prci zadret neptele. 67/ Petreius a Afranius na porad rozvauj a zkoumaj, kdy by bylo vhodn dt se na pochod. Vtina byla toho nzoru, e by se mlo thnout v noci; tak by dorazili k soutsce dve, ne by se co zpozorovalo. Jin dokazovali, e se neme potaj vyrazit,

CAESAR

poukazujce na to, e se pedel noci V Caesarov leen troubilo k pohotovosti. V noci pr Caesarova jzda projd krajem a obsazuje vechna dleit msta i cesty; a je dobr vyhbat se prv nonm utknm, ponvad vojk v obansk vlce, je-li vylekn, m ve zvyku poslouchat spe vnuknuti strachu ne dbt posvtnosti psahy. Naproti tomu denn svtlo pin samo sebou velk ostych, e t vichni vid, a stsuje i ptomnost vojenskch tribun a setnka. Tyto okolnosti udruj obyejn vojky na uzd a u je poslouchat. Z toho dvodu je nutno stj co stj probt se ve dne; i kdy dojde k njak ztrt, pece vojsko jako celek me astn doshnout msta, o kter usiluj. Tento nzor na porad zvtz a rozhodnou se vyrazit ptho dne na svitu. 68/ Kdy Caesar skonil przkum kraje a obloha u zanala blednout, vyvede rychle vechny vojensk oddly z tbora a vede vojsko velkou oklikou po neznm cest. Cesty toti, kter smovaly k Hiberu a Oktogese, ovldal neptelsk tbor lec naproti. Caesar musel projt velmi rozlehlmi a neschdnmi dolmi a na mnoha mstech nly do cesty strm skly, take se zbran musely podvat z ruky do ruky a vojci zmhali valnou st cesty beze zbran, jeden druhm podporovni. Nikdo se vak tto nmaze nevzpral, protoe mli za to, e veker ty trapy skon, poda-li se jm odznout neptele od Hiberu a zamezit mu psun obil. 69/ Naopak Afraniovi vojci vybhali se zatku vesele z tbora, aby se na n podvali, a provzeli je hlasitm splnm: utkaj pr dohnni k tomu nedostatkem nezbytnch potravin a vracej se k Herd. Cesta toti vedla opanm smrem k pvodnmu zameni a nai thli naoko na protilehlou stranu. Zato neptelt velitel vyneli do nebe svou rozvlivost. e zstali v tboe; jejich domnnku znan podporovala okolnost, e vidli nae na cest bez soumar a bez zavazadel, take byli pesvdeni, e nememe nouzi pli dlouho snet. Jakmile vak spatili, e se ik ponenhlu st doprava, a jakmile si vimli, e nejpednj u pekrauji hranin ru jejich tbora, nikdo nebyl tak liknav nebo pohodln, aby neuznal nutnost okamit vyrazit z tbora a hnt se za neptelem. Vol se do zbran, vyrukuj vechny vojensk oddly, jen nkolik kohort zstane v ochran tbora, a spchaj pmo k Hiberu.

KNIHA I

70/ Smysl celho zvodni vzel v rychlosti: kdo z nich obou obsad dve soutsku a vrchy. Jenome Caesarovo vojsko zdrovaly obtn cesty a Afraniovy sbory mekala Caesarova jzda, kter jim la v patch. Zleitost afraniovc dostala se vak u tak daleko, e by se sami sice vyhnuli nebezpe, kdyby dorazili prvn do hor, k nim mili, avak nepodailo by se jim zachrnit zavazadla celho vojska ani kohorty, kter zstavili v tboe; kdyby toti kohorty odzlo Caesarovo vojsko, nemohlo by se jim pomoci dnm zpsobem. Dve vak dorazil Caesar, a hned jak vyvzl z vysokch mohutnch skal a dostal se do roviny, postavil bojov ik proti nepteli. Kdy Afraniv zadn voj byl svrn na jzdou a Afranus vidl neptele ped sebou, nael si jaksi pahorek a tam zaujal postaven. Odtud vyle tyi kohorty s lehkmi tty na vrch, kter byl se vech vrch na obzoru nejvy. Rozke jim, aby jej prudkm a rychlm nporem obsadili, protoe zaml sm na tot msto pospit s celm vojskem a jinudy pes horsk hebeny dorazit do Oktogesy. Zatmco lebkoodnci zdolvali vstup postrann cestou, zpozorovala to Caesarova jzda a zatoila na kohorty; lehkoodnci nedokzali ani nepatrnou chvli odolvat deru jezdc, byli jimi obkleni a vichni ped tv obou vojsk pobiti. 71/ Nadela pleitost k astnmu boji. A vskutku nemohlo Caesarovi uniknout, e vojsko vyveden z mry tak velikou porkou ped zraky vech neme vydret boj v otevenm poli na rovin, obzvlt kdy je ze vech stran obklopeno jzdou; a to prv vichni kolem na Caesarovi prosbami vymhali. Spn se dostavovali legli, setnci a vojent tribuni: Nech nevh svst bitvu! Vichni vojci jsou nejv bojechtiv. Naproti tomu afraniovci prozradili svj strach etnmi znmkami: nepili napklad svm lidem na pomoc, nesestupuj z pahorku, st vydr toky jezdc, ani ady nezachovvaj, ani nesetrvvaj pi odznacch, pestoe odznaky snesli na jedin msto a jsou tedy kolem nich stsnni. A kdyby ho snad naploval obavon nephodn tern, najde se jist pleitost k boji jinde, protoe Afranius rozhodn odtamtud ustoupit mus a ani na mst bez vody setrvat neme. 72/ Caesar se oddal nadji, e se snad zleitost vye bez boje a bez krveprolvn jeho mustva, protoe odzl protivnky od

CAESAR

zsobovn. Na by tak, teba v spnm boji, ml ztratit i jen nkolik svch lid? Na by ml pipustit, aby byli zraovni vojni, kte si o nj zskali pevelik zsluhy? Pro by konen ml pokouet tst, obzvlt kdy je vdcovou povinnost vyhrvat prv tak obezelost jako meem? Ovlivoval jej tak soucit s obany, kte jak dobe vidl byli obtovn jist smrti; dval pednost vtzstv, pi nm by oni zstali zdrvi a naivu. Vtin se toto Caesarovo rozhodnut nezamlouvalo; vojci se mezi sebou dokonce oteven vyjadovali, e nebudou bojovat, i kdyby pak Caesar chtl, kdy te se m propst tak skvl pleitost k vtzstv. Caesar setrv na svm pedsevzet a couvne ponkud ze svho stanovit, aby zeslabil strach neptele. Kdy Afr aniovi a Petreiovi byla takto poskytnuta pleitost, sthnou se do tbora. Caesar rozestav po horch hldky, uzave kadou cestu k Hiberu a rozlo se opevnnm tborem co mono nejbl k leen neptelovu. 73/ Druhho dne vdcov protivn strany poboueni tm, e ztratili posledn nadji na zsobovn i podporu, kterou jim sliboval Hiberus, zaali se starat, co bude dl. Zbvala jim oteven jedna cesta pro ppad, e by se chtli vrtit do Herdy, a druh, kdyby byla jejich clem Tarrakona. Prv kdy se o tom radili, dostanou zprvu, e nae jzda dotr na nosie vody. Jakmile se to dovdli, rozestavili hust stre jezdc i pomocnch kdelnch kohort, proms je kohortami z legi a ponou thnout val z tbora a k vod, aby se mohli bez bzn a hldek zsobovat vodou uvnit opevnn. Petreius a Afranius si rozdl tuto prci mezi sebou a sami se vydaj znan daleko od leen, aby ji dali provst. 74/ Jejich odchod poskytl vojkm pleitost, aby si voln pohovoili; vesms vybhaj a kad shn a vyvolv znmho nebo krajana, kterho ml v tboe. Nejdve vichni vem dkuj, e je pedelho dne uetili, a byli tak vydeni: z jejich milosti zstali pr naivu. Potom se vyptvaj na vdcovu spolehlivost, zda by se mu mohli vydat bez obav, a stuj si, e tak neuinili hned na zatku a zkili zbran s pteli a pokrevenci. Pobdnuti tmto rozhovorem daj od vojevdce pslib, e neshne na ivot Petreiv a Afraniv, aby se nezdlo, e zamleli zloin nebo e zradili sv

KNIHA I

velitele. Kdy byli o tom ujitni, zaruuj se zase oni, e okamit penesou sv vojensk odznaky a polou k Caesarovi vyjednvat o mr jako vyslance setnky prvnch setnin. Mezitm jedni pivdj sv znm na nvtvu do tbora, druh zas odvdj k sob jejich znm, take se zd, e se u utvoil ze dvou tbor jeden; pemnoho pak vojenskch tribun i setnk pichz k Caesarovi a odevzdvaj se do jeho ochrany. Stejn si ponaj nelnci hispnt, kter k sob dali povolat a mli je s sebou v tboe jako rukojm. Tito muov pak vyhledvali sv znm a pohostinn ptele, kad toho, jeho doporuenm by doshl pstupu k Caesarovi. Tak Afraniv mladistv syn vyjednval s Caesarem prostednictvm legta Sulpicia o bezpenosti otcov i sv. Vechno naplovalo vesel a vdn radost jak tch, kte si mysleli, e unikli tak velkm nebezpem, tak tch, kte, jak se zdlo, dokzali tak dleit vci bez prolit krve, a Caesar podle veobecnho sudku sklzel bohat ovoce sv verej mrnosti a jeho rozvahu vichni oceovali. 75/ Kdy byly tyto udlosti ohleny Afraniovi, opust zapoatou prci a vrt se do tbora odhodln, jak se zdlo, snet s pokojnou a odevzdanou mysl, a se pihod cokoli. Zato Petreius se nepodd. Vyzbroj sv sluebnictvo; s nm pak, s praetorskou kohortou lebkoodne a s nkolika barbarskmi jezdci, svmi to svobodnky, kter mval jako osobn str, piene se neoekvan k valu, peru besedovn vojk, nae zahn od tbora, a koho dopadne, zabije. Ostatn se shlukuj a vylekni nenadlm ohroenm zahaluj levice pltm a tas mee. Takto se pak brn proti lebkoodncm a jezdcm, s dvrou v blzkost tbora stahuj se do leen a dostv se jim ochrany od tch kohort, kter konaly str ped branami, 76/ Nato obchz Petreius se slzami v och manipuly, promlouv nalhav k vojkm a zapsah je, aby nev ydvali protivnkm na milost a nemilost ani jeho, ani svho vojevdce Pompeia. Rychle se vechno sbh na shromaditi a hlavnho stanu, Petreius d, aby vichni psahali, e neopust a nezrad vojsko a sv velitele a e se k niemu nerozhodnou sami o sob, bez ostatnch. Prvn tmito slovy psah sm; stejnou psahou zave Afrania; hned za nm skldaj psahu vojent tribuni a setnci; vojci pedveden po setninch rovn pisahaj. Velitel vyhls, aby byl pedveden kad Caesarv

CAESAR

vojk muem, u kterho se skryl; kdy byli pedvedeni, veejn je v hlavnm stanu zabij. Avak vtinu Caesarovch vojk ti, kte je u sebe mli, poschovvaj a v noci je pust pes val. Tak hrzovlda vdc, krut poprava a zvazek nov psahy zniily nadji na okamitou kapitulaci, zmnily smlen vojk a obnovily dvj vlen stav. 77/ Caesar d s velkou pelivosti vyhledat protivnkovy vojky, kte pili do tbora bhem vyjednvn, a pole je zpt. Avak nkolik vojenskch tribun a setnk dobrovoln u nho zstane. Ml je pozdji ve velk vnosti; setnky dosadil do dvjch hodnost a rytm mskm vrtil ad vojenskho tribuna. 78/ Afraniovci mli nouzi o pci a pote s dopravou vody. Legie mly jet dost znanou zsobu obil, ponvad dostaly rozkaz vzt s sebou od Herdy obil na dvaadvacet dn, lehkoodnci a pomocn sbory nemli zsobu dnou; jejch kupn sla byla pramal a tlesn nebyli zvykl na tk bemena; s toho dvodu pebhali kadodenn ve velkm potu k Caesarovi. Tak povliv byl stav. Avak ze dvou pedloench pln se zdl snadnj nvrat do Herdy, protoe si tam nechali skrovnou zsobu obil. Doufali, e tam bez pekek provedou zbytek plnu. Tarracona byla pli daleko; chpali, e pi t vzdlenost me zashnout do hry ada nhod. Kdy tedy zmnn pln schvlili, vythnou z leen. Caesar vyle naped jzdu, aby dorela na zadn voj a pekela mu v cest; sm pak thne hned za nimi s legiemi. Neminula ani chvilka, aby se zadn voj nepotkal s jezdci. 79/ Bojovalo se takto: K boji pohotov kohorty kryly zadn ik a mnoho dalch kohort stlo na rovin. Jestlie se mlo vystoupit na horu, bylo lehk odvrtit nebezpe u pro vhodnou polohu, prozoeti, kte se dostali kupedu, kryli z ve poloench mst sv vystupujc druhy; jakmile vak bylo na blzku dol nho srz a ti vpedu nemohli poskytnout pomoc tm, kte se omekvali, a k tomu jet jim jezdci s viny metali do zad stely, tehdy se ocitl vsledek ve velkm nebezpe. Kdy se toti neptel piblil k takovm mstm, nezbvalo ne vydat rozkaz, aby se odznaky legi zastavily, a zatlait prudkm tokem jzdu, a kdy ee to podailo, spustit se nhle plnm tryskem do dol, pevalit se pes n a znovu

KNIHA I

se postavit na vinch. S pomocnmi sbory svch jezdc mli jich velmi mnoho mohli toti potat tak mlo, protoe byli z pedelch boj oteseni, e je brali do stedu iku a dokonce je jet chrnili; nikdo z nich se nesml z pochodu uhnout, aby ho snad nechytila Caesarova jzda. 80/ Za takovho zpsobu boje se me postupovat jen zvolna a krok za krokem, s astmi pestvkami, aby se druhm mohlo pispchat na pomoc; a tak to dopad i tentokrt. Kdy toti postoupili tyi tisce krok a nae jzda je pli dotrav znepokojovala, zmocn se strmho vrchu a tam, na jedin stran otoen k nepteli, opevn tbor, ale zavazadla pi tom ze soumara neslo. Jakmile zpozorovali, e Caeearv tbor je hotov, stany postaveny a jezdci rozeslni za pc, vyraz nhle asi o est hodin tho dne a daj se na pochod v nadji, e se zdrme pro odchod naich jezdc. Caesar prohldne, jak se vci maj, nech opevnn opevnnm, pust se s legiemi za nimi, ponech nkolik kohort na ochranu zavazadel a vyd rozkaz, aby ho o dest hodin nsledovali obstarvatel pce a aby jezdci byli odvolni. Jzda se rychle vv do obvyklch povinnost pochodu. U zadnho voje dochz k stetnut tak prudkmu, e se u tm na tk obrac a padne mnoho vojk, dokonce nkolik setnk. Vojsko Caesarovo jm pak setrvalo v patch a ohroovalo je celou svou silou. 81/ Tentokrt vru nebylo ani kdy ptrat po vhodnm mst pro tbor, ani nemohli pokraovat v pochodu, z nezbytnosti se tedy zastav a rozlo tborem daleko od vody a na mst od prody nepznivm. Ale prv z tchto dvod, je jsme svrchu uvedli, Caesar na n nedor a nedovol toho dne postavit stany, aby mohli vichni pohotovji sthat neptele, a u by chtli vyrazit v noci nebo ve dne. Neptel vak obrt pozornost k patn poloze leen, po celou noc posunuj opevnn a zizuj postupn vdy nov tbor. Stejn si ponaj od prvnho rozbesku i druhho dne a strv pi t prci celik den. Avak m dle v dle pokroili a m dle tbor posunuli, tm vce se vzdalovali od vody a tak souasnou svzel lili svzelemi jinmi. Prvn noc nevychz z tbora pro vodu nikdo; nsledujcho dne zstane v tboe posdka a cel vojsko se vyprav k vod; na pci nepolou nikoho. Caesarovi bylo milej, aby se

CAESAR

trpili tmto souenm a vzdali se z nutnosti, ne aby dolo k rozhodn bitv. Pece se vak pokus uzavt je kol dokola nspem a pkopem, aby co mono nejvce zdroval jejich nhl vpady, k nim, jak se domnval, shnou pod tlakem okolnost. Neptel daj skuten pobt vechen tan dobytek jednak pro nedostatek pce, jednak aby byli k tm vpadm pohotovj. 82/ V shonu tchto prac a opaten ubhnou dva dni; tetho dne u vtina Caesarova opevnovacho kolu spla se zdarem k ukonen. Neptel chtj mait zbvajc prce na opevnn, vyvedou na dan znamen asi o est hodin legie a postav ped tborem v bojov ik. Caesar odvol legie od prac na valu, d rozkaz, aby nastoupila cel jzda, a ad vojsko; kdyby se toti zdlo, e se vyhnul bitv, znamenalo to velkou pohromu, co se te vysokho mnn vojk o nm a slavn povsti, kter se u vech til. Z tch znmch dvod ho to vak pudilo, aby nebojoval, a to tm spe, e krtk vzdlenost mohla jen mlo pispt k plnmu vtzstv, i kdyby byli protivnici obrceni na tk. Tbor od tbora nebyl toti dle ne dva tisce stop. Z toho dv tetiny zaujmaly dva iky; jedna tetina byla voln k vpadu a toku vojk. V ppad bitvy blzkost tbora poskytovala pemoenm pleitost k rychlmu stupu na tku. Proto se Caesar rozhodl postavit se na odpor tonkm, ale prvn bitvu nevyvolvat. 83/ Dvojad ik Afraniv ml pt legi, tet msto zaujmaly kdlov kohorly jako zloha; ik Caesarv byl trojad; ale v prvn ad bylo vdy po tyech kohortch z pti legi, za nimi nsledovalo po tech kohortch jako zloha a za nimi opt prv tolik, kad s legie, kam patila; luitnci a stelci prak stli v stedu bojovho iku, jzda kryla boky. Kdy bylo takto spodno bitevn postaven, zdlo se, e ob strany trvaj na svm pedsevzet: Caesar, e svede bitvu jen z pinucen, protivnk, e bude Caesarovo opevovac dlo hatit. Rozhodnut se te protahuje a vojska stoj v pohotovosti do zpadu slunce; potom se ob strany rozejdou do svch tbor. Naztek se Caesar chyst dokonit zapoat opevnn; druz se daj do hledn brodu pes eku Sikoris, kdyby snad mohli pejt. Caesar to zpozoruje, peprav pes eku lehce odn Germny a st jezdc a na bezch rozestav etn stre.

KNIHA I

84/ Kdy u byli dokonale zahnni do zkch, kdy u tvrt den nechvali ivoit soumary bez pce a sami strdali nedostatkem vody, dv i obil, podaj o rozmluvu, a to, mono-li, na mst vzdlenm od vojska. Jakmile vak Caesar nvrh zamtne a pivol jen s podmnkou, e by se rozhodli pro rozhovor veejn, je mu odevzdn jako rukojm syn Afraniv. Sejdou se na mst, kter vybral Caesar. Na doslech obou vojsk ujme se slova Afranius: Nen teba se horlit ani na nj a Petreia, ani na vojky, e se rozhodli zachovat vrnost svmu vojevdci Gnaeovi Pompeiovi. Uinili vak u zadost povinnosti a zakusili dost trap. Trpli nedostatkem ve vem; nyn se jim vak, skoro jako dravm elmm v ohrad, odpr voda, brn se jim v pohybu, ani tlo neme u pemoci bolest, ani duch nen s to snet potupu. Proto piznvaj porku; pros vak, ba zapsahaj, zbyla-li v nich jiskika slitovn, aby si nemuseli zoufat. Toto vykld co nejpokornji a s nejhlub oddanost. 85/ Na jeho slova odpov Caesar v tomto smyslu: Nikomu ze vech shromdnch nepsluela mn tato loha alovat na dl a prosit o soucit. Vdy vichni ostatn vykonali svou povinnost: on sm, protoe se nechtl pustit do boje, a to ani za vhodnch okolnost, na pznivm mst i ve vhodnm ase, jen aby si zachoval pro mr co nejist ruce; akoli jeho vojsko tak utrplo pko a mlo sv zabit, pece neptele zachovalo pi ivot a chrnilo je; konen i vojci protivnkova vojska splnili svou povinnost, kdy sami od sebe usilovali o mr a pi tom povaovali za nutn starat se o ivot vech, kte k nim patili. Tak chovn vech vrstev vyjadovalo lidskou ast, jen sami vdcov nechtli o mru ani slyet; ti pece nedbal ani prva na vyjednvan, ani zkonitch poadavk pm a a bezohlednou krutost povradili prost lidi, kter olila nadje na rozhovor. Pihodilo se jim tedy to, k emu obyejn dochz pro plinou lidskou svhlavost a samolibost, e toti vracej se k tomu a o to nejdychtivji stoj, m krtce pedtm pohrdli. Nechce vak nyn vyut ani jejich sebepokoen, ani phodnho asu a ned nic, m by vzrostla jeho moc; peje si radji, aby rozpustili vojska, kter proti nmu tolik let ivili. Z dnho jinho dvodu pece nevyslali do Hispnie est legi a sedmou tam naverbovali, ani pece z jin piny nepipravili tolik lostva, a tak znamenitho, ani nemohli jinak

CAESAR

vysvtlit, pro tam vyslali vdce zkuen ve vlce. Ani jedno z tchto opaten nemlo za cl uklidnit Hispnii, jedin z nich neslouilo prospchu provincie, kter pro dlouh mr po dn pomoci netouila. Tohle vechno se pipravovalo proti nmu u dvno: proti nmu se zizuj vojensk ady novho druhu, aby napklad jeden a t mu dil mstsk zleitosti ped branami msta a zrove a neptomen spravoval po tolik let dv nejbojovnj provincie; v jeho neprospch se mn stavn prva ad, aby se toti nemuseli poslat do provinci jako vdycky bval praetoi a konsulov, ale aby tam mohli jt lid, kter vybralo a schvlilo nkolik mocnch jednotlivc; pro nj neplat ani odvoln na vk, ponvad k tomu, aby se nadle ujali vojenskch oddl, povolvaj se te mui, kter doporuily minul vlky; u nho jedinho se nezachovala vsada, kter bvala udlena vdycky vem vojevdcm po vtzn skonench bojch, aby se toti mohli vrtit dom bu s njakou poctou, nebo aspo bez hany a vojsko rozpustit. A pece to vechno jak trpliv snel, tak dl trpliv ponese; a nejde mu nyn o to, aby jim odvedl vojsko a pak mu sm velel, co by mu jist nebylo zatko, nbr o to, aby oni nemli, eho by proti nmu mohli pout. Proto, jak bylo eeno, a vyklid provincie a rozpust vojsko; stane-li se tak, nikomu neubl. To jest jedin a posledn podmnka mru. 86/ Vojkm bylo pirozen velmi vtan a pjemn, jak se dalo poznat z projevu jejich souhlasu, e namsto njakch zaslouench nesnz, je prvem oekvali, dostalo se jim jet za odmnu proputn ze sluby. Nebo kdy dochzelo ke sporu o msto a as pro vyzen tto zleitosti, vichni z nspu, kam se postavili, zaali dvat znamen volnm i rukama, aby byli ihned proputni, a protestovali, e se nemohou pes vekero ujiovn na proputn spolehnout, m-li bt odloeno na jinou dobu. Po strun oboustrann rozprav dospj k rozhodnut, aby bez prodlen byli proputni ti, kte maj v Hispnii domov nebo majetek, ostatn pak u eky Varu; Caesar se zaru, e se jim v niem nebude ubliovat a e nikdo nebude nucen k psaze proti sv vli. 87/ Caesar tak slb, e jim bude dodvat obil od tohoto okamiku a do chvle, kdy doraz k ece Varu. Pipoj jest slib, e

KNIHA I

se m kadmu nahradit, o ve vlce piel a co je v rukou jeho vojk; vojkm pak po spravedlivm ocenn d vyplatit za ty vci nhradu. Pi vech rozepch, kter vojci pozdji mezi sebou mli, pichzeli sami od sebe k Caesarovi jako k soudci. Kdy legie vymhaly na Afraniovi a Petreiovi old a dolo skoro ke vzpoue, protoe tvrdili, e nepisel jet den vplaty, byl podn o vyeten vci Caesar a ob strany byly s jeho rozhodnutm spokojeny. Kdy byla ve dvou dnech rozputna asi tetina vojska, rozkzal Caesar, aby jeho dv legie pochodovaly naped a ostatn hned za nimi tak, aby mohli rozbt tbor v nevelk vzdlenosti od sebe, a provedenm kolu pov legita Quinta Fufia Calena. Podle tohoto jeho nazen se pak konal pochod k ece Varu a tam pak byl rozputn zbytek vojska.

CAESAR

KNIHA II

1/ Zatmco se tyto udlosti odehrvaly v Hispnii, legt Gaius Trebonius, kter zstal, aby oblhal Massilii, poal ze dvou stran zizovat nspy, ochrann stky a ve. Jedna strana byla v tsn blzkosti pstavu a lodnice, druh u vchodu, kterm se pichz z Gallie a Hispnie, u t sti moe, je se rozlv p st Rhodanu; Massilii toti skoro ze t stran omv moe; posledn, tvrt st je pstupn z pevniny. Ale i tento sek cesty, thnouc se k hradu, chrnn povahou msta a velmi hlubokm dolm, prodluuje a ztuje oblhn. Gaius Trebonius d k provdn tch prac sehnat mnostv tanho dobytka a vyzvat lidi z cel provincie; nad, aby se svelo prout a dv. Nato zane budovat nsep vysok osmdest stop. 2/ Ale ve mst byla odedvna takov zsoba vemonho vlenho materilu a takov spousta tkch stel, e jejich sle nemohly odolat dn ochrann stky spleten z prout. Nebo dvanct stop dlouh tye opaten eleznmi hroty, a k tomu vrhan nejtmi metacmi stroji, zarvaly se do zem tynsobnou vrstvou roho. Proto se ochrann loub pokrvala jednu stopu silnmi devy mezi sebou spojenmi a tak se pak pokraovalo v budovn nspu prac z ruky do ruky. Vpedu postupovala elva, edestistop kryt k rovnn pdy, rovn z nejpevnjch dev, obalen vemonmi ochrannmi prostedky proti zsahu ohn a balvan. Vechny oblhac prce zpomalovala rozshlost opevnn, vka zd a v i mnostv samostl. Tak Albikov podnikali ast vpady z msta a ohe dopadal na nsep i ve; tyto pokusy

KNIHA II

odreli nai vojci bez nmahy, zahnli tonky do msta a nadto jim zpsobovali velik ztrty. 3/ Mezitm Gnaeus Pompeius pole na pomoc Luciovi Domitiovi a Massilskm Lucia Nasidia a lostvem estncti lod, mezi nimi bylo jen mlo okovanch. Nasidius propluje inou Sicilskou, ani o tom Curio v nebo aspo tu, pistane s lostvem u Messany a odvede s tamjch lodnic jednu lo, zatmco pedci msta a sent v nhl panice z msta prchnou. Pipoj lo k ostatnm lodm, zam rychle k Massilii, vyle naped tajn rychl lun, aby zpravil Domitia a Massilsk o svm pchodu, a nalhav je pobz, aby pijali jeho vojenskou pomoc a jet jednou se utkali s lostvem Bratovm. 4/ Massilt po svm poslednm nespchu povytahovali z lodnic star lod, a doshli dvjho stavu, opravili je a nesmrn peliv vyzbrojili (po ruce mli vskutku znan poet vesla i kormidelnk), pidali k nim rybsk luny a opatili je palubou, aby byli veslai v bezpe ped dopadajcmi stelami, obsadili je luitnky a naloili samostly. Kdy bylo lostvo takto vlen vybaveno a vichni starci, matky i dvky jali se mue povzbuzovat pnlivmi prosbami, aby obci ve svrchovan nouzi pomohli, nalod se s nemen odvahou a sebedvrou, ne s jakou dve bojovali. Mme toti vichni jednu spolenou vadu, e bvme naplnni velkou dvrou v nepedvdan a neznm i zase se tm dvme pli vydsit; a tak tomu bylo i tenkrt, nebo pchod Lucia Nasidia naplnil obyvatelstvo nejvt nadj a nadenm. Za pznivho vtru vypluj z pstavu a doraz k Nasidiovi do massilsk tvrze Taurois, uvedou do podku lod a znovu si dodvaj odvahy k boji a spolen probraj vlen pln. Prav kdlo je pidleno Massilskm, lev Nasidiovi. 5/ Prv k tomu mstu spn smoval Brutus, kdy pedtm zvil poet lod. Nebo k lodm, kter byly postaveny v Arelat na Caesarv rozkaz, pibylo est ukoistnch lod massilskch. Ty dal Brutus v minulch letech opravit a vystrojit vm, eho je zapoteb k plavb. A tak povzbudil sv lidi, aby opovrhovali nepteli, nad nimi pece zvtzili, dokud byli jet v pln sle, jakoby u byli pemoeni, a vythl proti nim pln nadjnho oekvn a dvry. Z

CAESAR

leen Gaia Trebonia a ze vech vyvench mst dalo se snadno nahlet do msta a pozorovat, jak vichni mlad lid, kte zstali v mst, a vlichni star s dtmi a manelkami i s obecnmi stremi bu z hradeb ruce k nebi vztahovali, nebo vstupovali do chrm nesmrtelnch boh, vrhali se na zem ped jejich sochami a vyproovali si na bozch vtzstv. A naprosto nikdo se nedomnval, e by vsledek toho dne nerozhodoval o zdaru celho jeho ivota. Vdy nejen urozen mladci, ale i nejvenj muov kadho vku vstoupili na lod, vybzeni volnm svho jmna a zapsahni, aby sami vidli, e jim nebude ponechna pleitost ani k pokusu o obranu, kdyby mlo dojt k pohrom, a kdyby naopak zvtzili, aby se jim vrtila nadje v zchranu msta vlastnmi silami nebo pomoc zven. 6/ Kdy byla bitva zahjena, Massilt osvdili statenost v kadm smru; pamtlivi vech nvod, jich se jim dostalo krtce pedtm od vlastnch pslunk, svdli boj s tmto pesvdenm: dn jin vhodn chvle se jim patrn nenaskytne, aby projevili svou odvahu, a ti, kte v bitv pijdou o ivot, zejm nepedbhnou prv o mnoho smrt zbylch spoluoban, protoe po dobyt msta by je ekal stejn vlen dl. A jak se nae lod ponenhlu od sebe vzdalovaly, naskytovala se jednak neptelskm lodm pleitost uplatnit dovednost kormidelnk i manvrovac schopnost lod, jednak, podailo-li se nkdy naim zadret neptelskou lo eleznmi cbapadly a pipoutat ji, mohli se snadno sjdt ze vech stran na pomoc svm druhm, kte se octli v tsni. Avak neochabovali ani v boji mue proti mui po boku Albik, ani si v udatnosti nezadvali mnoho s naimi. Zrove zasypvala nae nic netuc a bezbrann vojky spousta stel, kter metaly z dlky men lod, a stely jim zpsobovaly etn zrann. Tak dv trojveslice zpozorovaly lo Decia Bruta, dala se lehko poznat podle odznaku, a rozjely se na ni ze dvou stran. Brutus to vsak vas zahldl a vyuil rychlosti sv lod tak obratn, e je o malou chvli pedjel. Neptelsk lod narazily do sebe v pln rychlosti s takovou prudkost, e se ob srkou tce pokodily a jedna si dokonce urazila p, take se stala plnm vrakem. Kdy to zpozoruj

KNIHA II

nejbli lod z Brutova lostva, vezmou tokem neschopn lod a rychle ob polou ke dnu. 7/ Lod Nasidiovy nebyly k niemu a rychle bojit opustily; nenutil je pece vrhat se do nejvyho nebezpe ani pohled na rodn msto, ani povzbuzovn pbuznch. Proto z toho potu lod se nepobeovala dn; z massilskho lostva potopeno pt lod, ti zajaty, jedna se zachrnila s lomi Nasidiovmi; ty vechny mily do Pedn Hspnie. Kdy pak jedna ze zbylch lod byla poslna do Massilie naped, aby zvstovala tuto smutnou zprvu, a kdy ji piplouvala k mstu, vybhlo vechno obyvatelstvo; sotva se dovdli hroznou pravdu, propukli v takov nek, jako by neptel msta prv dobyli. Nicmn vak Massilt poali provdt ppravy k obran msta. 8/ Vojni z legi, kte obstarvali oblhac prce na prav stran, zpozorovali, e by jim bylo velkou ztitou vzhledem k astm neptelskm vpadm, kdyby tam pod hradbami vybudovali jako pevnstku a toit v z cihel. Zpotku ji vystavli proti nhlm tokm nzkou a malou. Tam se stahovali, odtud se brnili, napadlali je njak pesila, odtud se obyejn vytili, aby neptele odrazili a sthali. Mla na vech stranch ticet stop, ale tlouka zd byla pt stop. Pozdji vak, jak u tak zkuenost bv uitelkou pi kadm ponni, pilo se lidskou vynalzavosti na to, e me bt vel mi uiten, kdyby tato v byla vyhnna do vky. To provedli tmto zpsobem: 9/ Jakmile vka ve byla zdviena a k bevnov uzavrajcmu prvn poschod, zazdili je do stn tak, e hlavice trm pokrvalo vnj obloen stn, aby nic nevynvalo, do eho by se mohl zakousnout neptelsk ohe. Nad to pistavli patro z cihel tak vysoko, jak to dovoloval kryt ochrannch zstn a posunovacho devnho loub, a nad tou plochou poloili kem dv bevna nepli daleko od vnjch stn, aby na nich zdvihli trmov, je mlo bt krovem ve; pes ty trmy poloili nap v pravm hlu dal trmy a spojili je fonami. Zhotovili je ponkud del a penvajc vnj okraj zdi, aby mohly pes n splvat pokrvky k zadreni a odren stel, zatmco by se uvnit toho vydeven pokraovalo ve stavb stn; a tento prkenn strop vydldili svrchu

CAESAR

cihlami a bltem, aby neptelsk ohe nemohl zpsobit dnou kodu, a navrch nakladli ochrann vycpvky, aby ani vypaen neprorazily stely vrhan prakem, ani aby zdivo nerozmetaly kameny z katapultu. Z kotevnch lan pak zhotovili ti zvsn rohoe, dlouh jako stny ve, zi ty stop, a pivzali je ze t stran obrcench k nepteli tak, aby splvaly kolem ve pes vynvajc konce trm; jedin tento druh kryti, jak se pesvdili zkoukami na jinch, mstech, nemohl bt proraen dnou stelou ani tkm prakem. Jakmile vak prv dokonen, st ve byla pokryta a zajitna ped kadm neptelskm zsahem, odthli ochrann psteek k jinm opeovacm pracm; stechu ve samu o sob zaali z prvnho poschod dostvat nahoru a zvedat do ve podprami. Jakmile ji vyzdvihli tak vysoko, jak to dovolovaly sputn rohoe, skryti a chrnni tmito zstnami pokraovali v stavb zdi z cihel, znovu nadzdvihovali stechu a tak si opatovali nov prostor k stavb. Kdy se zdlo, e je naase stavt druh patro, pokldali stejn jako poprv trmy zaputn na okrajch do stn a z tto devn zkladny zdvihali dl prkenn strop i s rohoemi. Tak zajitni, bez jedinkho rmu a nim neohroeni vystavli est pater a na vhodnch mstech ponechali otvory stlen na vrhn tkch stel. 10/ Jakmile si byli jisti, e z t ve se daj chrnit okoln prce, rozhodli se postavit z dvoustopch dev edest stop dlouh ochrann pste podkopn chodby, aby ji thli od cihlov ve a k vi a hradbm neptele. Toto pste vypadalo takto: Nejdve se polo na zem dva stejn dlouh trmy tyi stopy od sebe a na n se upevn pt stop vysok sloupky. Ty spoj navzjem krokvemi v tupm hlu, aby na n mohli, umstit trmy k pokryt pste. Na to pokladou dvoustopov bevna a spoj je eleznmi plty a heby. Na konci stechy podkopnbo pste a na konci trm pibij tyhrann lity siln tyi palce, aby udrely cihly, je se mly poloit navrch. Kdy je takto na zpsob ttu a krok za krokem pozena stecha, pokryje se chodba, jak na podprkch byly poloeny trmy, cihlami a hlnou, aby byla chrnna ped ohnm vrbanm z hradeb. Pes cihly se pethnou ke, aby je nemohla rozmoit voda hnan kanly. Ke se vak pikryj vycpaninami, aby je zase neporuil ohe a kamen. Tuto celou stavba dokon pod ochrannmi psteky u sam ve a

KNIHA II

nhle, ani neptel tu, piraz ji pomoc lodnho stroje k neptelsk vi tak prudce, e pilehne k jejmu zdivu. 11/ Obyvatel msta, podeni nenadlou zlou udlost, pivaluj pkami co nejvt kusy skal a prudce je svrhuj z hradeb na podkopn psteek. Pevn materil vydr zsahy a vechno, co dopadne, sklouzne po ikmm hebenu psteku. Jakmile to vid, mn svj pln, zapaluj sudy naplnn louemi a smolou a svaluj je z hradeb na psteek. Sudy se kutlej po stee, sjdj, a jen dopadnou, u jsou po stranch odtahovny od stavby dlouhmi tyemi a vidlicemi. Pod ochrannm pstekem vylamuj mezitm nai vojci pkami nejspodnj balvany ze zkladu neptelsk ve. Podkopn psteek hj nai z cihlov ve py a tkmi stelami; zatlauj neptele z hradeb i v a nedopvaj mu vbec volnou pleitost k obran hradeb. Kdy u bylo vypeno mnoho kamen z ve, u n stli, ztila se nhle st ve v troskch a zbytek se vzpt hroutil za n; tu neptel z hrzy ped drancovnm msta hrnou se beze zbran, s prosebnmi vnky kolem hlav, vichni do jednoho z bran a s pokornmi prosbami vztahuj ruce k legtm i k vojsku. 12/ Tmto neekanm obratem zastavuje se veker vlen innost, vojci nechvaj boje a dvaj se strhovat zvdavost, co uvid a co se dovd. Jakmile se neptel dostali ped legty a vojsko, vrhnou se vichni k jejich nohm a pros, aby se vykalo pchodu Caesarova. Jejich msta je dobyto, to je zejm; oblhac prce jsou hotovy, v zboena; vzdvaj se tedy. N ebudou-li plnit Caesarovy rozkazy, a pijde, na pouh jeho pokyn, me je v tu chvli vydat napospas drancovn. Dokazuj, e dn moc na svt nezadr vojky, zt-li se v doista, aby v oekvn koisti nevtrhli do msta a nevyhladili je. Jako lid vzdlan pronej tyto rozklady a mnoho jinch e stejnho obsahu velmi dojmav a psobiv. 13/ Legti se daj tmito projevy obmkit, sthnou vojny z oblkacch prac a upust od oblehn; stre pi stavb ponechaj. Ze soucitu se vytvo jaksi druh pm a ek se na pchod Caesarv. Ani jedna stela nen vymrtna z hradeb, ani jedna nevylet z naich ad; jako by bylo po vem, vichni zapomenou na pelivost a bdlost.

CAESAR

Caesar toti v dopise kladl drazn Treboniovi na srdce, aby se snad vojci nedali strhnout plinm rozhoenm nad jejich odpadnutm, nad jejich zlehujcm chovnm i nad vlastnm dlouhm strdnm a nepobili vechnu odrostlou muskou mlde; vyhroovali toti, e to uin, a jen st se nyn dali zadret, aby nevpadli do msta, a tce ten zkaz nesli, protoe bylo zejm, e zleelo na Treboniovi, aby se mohli msta zmocnit. 14/ Zato vrolomn neptel haj jen na as a pleitost k zloinn lsti a po nkolika dnech, zatmco nai odpovali zmaltnle a bez zjmu, v prav poledne, kdy jedni se vzdlili, druz po dlouh nmaze vychutnvali chvle klidu prv u oblhacch prac a vechny zbran vru byly odloeny a tty pokryty povlakem, vyt se nhle z bran a za pznivho a prudkho vtru zapl nae oblhac dlo. Vtr rozil ohe tak rychle, e se souasn vzal nsep, pedprsn, ochrann kryt, v i metac stroje a to vechno strvil ohe dv, ne se mohlo rozpoznat, jak se to vlastn stalo. Nai, vyburcovni neoekvanou pohromou, chpou se kdejakch zbran, jin pispchaj z tbora. Vrhnou se v toku na neptele, ale pronsledovat neptele na tku jim zabrauj py tk stely z hradeb. Protivnci se sthnou pod hradby a tam bez pekky zapl podkopn psteek i v z cihel. Tak proradnost neptel a zbsilost povt doke zniit v jednom jedinkm okamiku prci dlouhch msc. O tot se pokusili Massilt druhho dne. Vytili se za stejn pznivho neasu a jet s vt sebedvrou se hnali do boje v blzkosti druh vze a nspu a na mnoha mstech zaloili ohe. Avak zatmco jet nedvno povolili nai po vech strnkch v bojov pohotovosti, tak nyn, po vstraze verej pohromy, pipravili k obran vechno, jak nle. Pobili proto mnoho neptel a zbytek zahnali do msta s nepozenou. 15/ Tebonius poal podnikat opaten na opravu ztrt za daleko vt horlivosti vojk. Nebo jakmile vidli, e jejich nesmrn nmaha a ppravy pily vnive, a jakmile poctili bolest nad tm, e po zloinn poruenm pm m bt jejich statenost na posmch, vyali a vyvezli z zem Massilskch vechny stromy daleko iroko; protoe nebylo doista nic, z eho by se dal nsep upravit, rozhodli se zbudovat nsep nevdanho druhu, o jakm se dosud neslyelo, ze

KNIHA II

dvou cihlovch zd, hrubch est stop a spojench poloenm trmovm, nsep asi stejn vysok, jako byl dvj z navky. Kde se zdlo, e to vyaduje prostor mezi zdmi nebo mal sla deva, vkldaj se pile a pes n nap se nakladou trmy, aby mohly slouit za podpru; vechno pak, co bylo opateno trmovm, zakrv se rohoemi, je se polep hlnou. Pod stechou, chrnno zprava i zleva zd, vpedu kryto nastavenm pstekem, dopravuje mustvo bez nebezpe vechno, eho je zapoteb k opevovacm pracm. Prce jde rychle od ruky; koda na vsledku dlouhho sil se v krtk dob rychle nahrazuje dk dvtipu a zdatnosti vojk. Na mstech, kter se zdaj k tomu vhodnmi, se ponechaj ve zdi brny pro vpady. 16/ Jakmile neptel poznaj, e zazen, je se podle jejich oekvn nedala jet dlouho opravit a kdy, tak jen za dlouhou dobu, jsou v nkolika dnech usilovnou prac v takovm podku, e by nepomohla skonost ani vpad a e nezbv naprosto dn monost udeit na nae vojky nebo ohnm zniit jejich dlo, a jakmile pochop, e by cel msto mohlo bt obkleno na stran pstupn od moe zd a vemi, take by sami nemohli setrvat ve vlastnm opevnn, jeto se zdlo, e nae vojsko pmo vestavlo nspovn ze do mstskch hradeb a stely by se daly hzet rukou, a e tedy pro plinou blzkost ztrc cenu uit jejich vlastnch metacch stroj, a kdy si konen uvdom, e se nemohou vyrovnat naim za stejnch bojovch podmnek na hradbch a vch, vrt se k starm podmnkm kapitulace. 17/ Kdy se Marcus Varro v Zadn Hispni dovdl o udlostech v Itlii, ml ze zatku vc Pompeiovu za ztracenou a o Caesarovi mluvil velmi ptelsky: Gnaeus Pompeius si ho pr zskal hodnost legta a te je vzn svm slovem; prv tak zk vztah m ovem k Caesarovi; dobe tak v, co je povinnost legta, kter zastv sven ad, jak slab jsou jeho sly a jak velk je nklonnost cel provincie k Caesarovi. Tak veobecn se vyjadoval a nepidval se na dnou stranu. Kdy se vak pozdji dovdl, e je Caesar u Massilie zadren, e se Petreiovy sbory spojily s vojskem Afraniovm, e se dostavily siln pomocn oddly, e je dobr vyhldka na dal a ek se na n a e cel pedn provincie je

CAESAR

stejnho smlen, a kdy jet uslyel o pozdjch udlostech, zejmna o potch se zsobovnm u Herdy, a kdy mu to Afranius v dopise lil trochu rozvln a nabubele, poal se tak sm toit po vtru tstny. 18/ Zadil v cel provincii odvody, doplnil sv dv legie a pipojil k nim asi ticet pomocnch kohort. Sehnal velk mnostv obil, aby je mohl poslat dlem Massilskm, dlem Afraniovi a Petreiovi. Rozkzal Gaditanskm, aby vystavli deset vlench lod, a krom toho dal etn lod zhotovit v Hispale. Vechny penze a vechny umleck poklady z chrmu Herkulova dal dopravit do msta Gd; tam poslal jako posdku est kohort z provincie a sa velitele msta Gd ustanovil mskho ryte Gaia Gallonia, dvrnka Domitiova, kterho tam Domitius poslal, aby jeho jmnem pevzal ddictv; vechny zbran, je patily osobm soukromm i sttu, dal snst do domu Galloniova. Sm mluvval ped lidem oste proti Cacearovi. Opt a opt hlsal z tribuny, e Caesar svedl neastn bitvy, e velk poet vojk pebhl od nho k Afraniovi: to se pr dovdl ze zaruench zprv, od vrohodnch zpravodaj. Takovmi emi otsl mskmi obany tto provincie a pak je pinutil, aby mu slbili na sttn ely osmnct milin sesterci, dvacet tisc liber stbra a sto dvacet tisc mic penice. Tm obcm, kter podle jeho dohadu Caesarovi ply, ukldal bemena jet t, umisoval tam posdky a zavdl soudn vyetovni proti soukromm osobm a zabavoval ve sttn prospch majetek tch, kte si dovolili mluvit soukrom nebo veejn proti dritelm moci v obci. Celou obec nutil k psaze vrnosti jemu a Pompeiovi. Kdy mu pily zprvy o udlostech v Pedn Hispnii, zaal se chystat k vlce. Jeho vlen pln vsak spoval v tom, e ae odebere se dvma legiemi do Gd a tam zadr vechny lod a vechny ivotn poteby; poznal toti, e cel provincie peje vci Caesarov. Soudil, e nebude nesnadn protahovat vlku, bude-li mt na ostrov lod a zsoby potravin. Akoli Caesara volalo do Itlie mnoho a to dleitch zleitosti, pece se rozhodl, e nikde v obou Hispnich nenech vlku nedokonenu, ponvad si byl vdom, e zsluhy Pompeiovy v Pedn Hispnii jsou znan a e tam m velkou pze. 19/ Pole proto do Zadn Hispnie dv legie s tribunem lidu

KNIHA II

Quintem Cassiem, sm thne naped s esti sty jezdci dlouhmi pochody a pedem pole vyhlku, kterho dne si peje, aby se k nmu dostavili ednci a nelnci vech obc. Kdy byl tento rozkaz po cel provinci uveejnn, nebylo obce, kter by do urenho dne neposlala do Korduby st svho sentu, nebylo mskho obana, jen ponkud znmjho, aby se pesn v uren den nedostavil. Zrove mt oban v Kordub z vlastnfho popudu uzaveli brny Varronovi, postavili stre a hldky na vch a hradbch a zadreli k ochran msta dv osadn kohorty, kter tam nhodou pily. V tch dnech Carmont, obec v cel provinci daleko nejpevnj, vypudili z vlastnho rozhodnut ti kohorty, kter pivedl do mstskho hradu jako posdku Varro, a zaveli brny. 20/ Tm vce vak pospchal Varro, aby se dostal s legiemi do Gd co nejdve, aby mu nebylo zabrnno v pochodu nebo v pevozu: tak veobecnou a tak velou jevila se mu oddanost provincie k Caesarovi. Sotva postoupil ponkud dl, dostal psemnou zprvu z Gd, e po uveejnn Caesarovy vyhlky dorozumli se gdt obecn pedstavitel s tribuny kohort lecch v mst posdkou, e vyenou Gallonia z msta a msto i ostrov zachovaj pro Caesara. Po tomto rozhodnuti pr vyzvali Gallonia, aby dobrovoln z msta odeel, dokud to me uinit bez nebezpe; neuin-li tak, budou si s nm vdt rady. Z bzn ped touto hrozbou Gallonius msto opustil. Kdy se rozhlsilo, jak se vci maj, jedna ze dvou legi, tzv. domc, vythla z tbora Varronova v jeho ptomnosti a ped jeho zrakem, ustoupila do Hispaly a utboila se zcela pokojn na triti a v podloubch. Tento jejich in pijal svaz tamjch mskch oban s takovm zalbenm, e je kad zval co nejveleji do svho domu. Kdy Varro, vyveden z rovnovhy zmnil smr pochodu a oznmil pedem svj pchod do Italiky, dostal od svch lid zprvu, e jsou brny zaveny. Tehdy teprve, kdy kad cesta byla zatarasena, d Caesarovi oznmit, e je ochoten vydat legii tomu, komu ji vydat nad. Caesar k nm pole Sexta Caesara s rozkazem, aby ji odevzdal do jeho rukou. Varro odevzd legii a pijde k Caesarovi do Korduby. Vytuje svdomit sttn penze, d mu, co m u sebe, a uke, kolik kde m obila lod.

CAESAR

21/ Caesar kon v Kordub shromdn a vem podle stav dkuje: obanm mskm, e se snaili udret msto ve svch rukou, Hispum, e vypudili posdku, Gaditnskm, e naruovali pokusy protivnk a sami si dopomobli k svobod, tribunm lidu a centurionm, kte tam pli posdkou, za to, e svou statenost podporovali opaten obyvatel, mskm obanm promine penze, kter pedtm Varronovi slbili pro sttn ely, vrt majetek tm, kte, jak vdl, byli potrestni jeho ztrtou pro pli oteven vroky. Udl nkolika lidem veejn i soukrom odmny, ostatn napln dobrou nadj pro budoucnost a po dvou dnech se vyd z Korduby do Gd. Penze a pamtky dopraven z Herkulova chrmu do soukromho domu ke vrtit do chrmu. V elo provincie postav Quinta Cassia; pidl mu tyi legie. Sm pipluje bhem nkolika dn do Tarraconu na lodch, kter vystavl Varro a na jeho rozkaz Gaditnt. Tam oekvala pchod Caesarv poselstv tm z cel pedn provincie. Kdy tm zpsobem udlil rzn vyznamenn jednotlivcm i celm obcm, odejde z Tarraconu a dostane se po soui do Narbnu a odtud do Masslie. Tam se dov, e byl vydn zkon o jmenovn dikttora a e on sm byl jmenovn dikttorem od praetora Marka Lepida. 22/ Protoe byli Massit vyerpni vemonmi trapami, ve svrchovan nouzi stran zsobovn, dvakrt poraeni v nmon bitv a poteni pi astch vpadech, soueni dokonce tkou morovou nkazou z dlouhotrvajcho uzaven a pro zmnu vivy (vichni se toti ivili starm prosem a ztuchlm jemenem, je odedvna pro takov ppady shromaovali a dopravili do sttnho skladu), protoe jim byla strena v a velkou st zdi vidli v troskch a kdy u ztratili nadji v pomoc nhradnch sbor z provinci a vojenskch oddl, o nich se dovdli, e padly do rukou Caesarovch, rozhodli ze konen, e se vzdaj bez postrann mylenky. Ale Lucius Domitius uhdl nkolik dn pedem nladu Massilskch, opatil si ti lod, z nich dv svil svm ptelm a na posledn vstoupil sm, vyuil astn nhody boulivho poas a vydal se na cestu. Lod, kter jako obyejn hldkovaly v okol pstavu na Brutv rozkaz, Domitia zpozorovaly, zdvihly kotvy a poaly jej pronsledovat. Z pronsledovanch lod jedin lo

KNIHA II

Domitiova prchala vytrvale jako o zvod a tak jim pod ochranou boue unikla z dohledu; druh dv z obavy ped tokem naich plavidel se vrtily do pstavu. Massilt, jak jim bylo uloeno, odstran z msta zbran a metac stroje, vyvedou lod z pstavu a lodnic a odevzdaj penze ze sttn pokladny. Kdy to bylo vyzeno, pijme je Caesar na milost spe pro jejich slavn jmno a minulost ne pro zsluhy vi sv osob a ponech tam posdkou dv legie; ostatn pole do Itlie a sm se d na cestu do ma. 23/ Prv v t dob vypravil se Gaius Curio ze Siclie do Afriky, a ponvad hned od potku se dval svrchu na oddly Publia Attia Vara, pepravil jen dv legie ze ty, kter dostal od Caesara, a pt zet jezdc, a po dvou dnech a tech nocch plavby pistl u msta, je m jmno Anquillaria. Toto msto je vzdleno od Clupey dva advacet tisc krok, poskytuje v lt velmi vhodn oteven pstav a ze dvou stran je svrno dvma vysokmi pedhomi. Mlad Lucius Caesar oekval jeho pchod n Clupey s deseti vlenmi lomi, kter byly pivleeny do Utiky po vlce s nmonmi lupii a kter tam Pnblius Attius dal opravit pro tuto vlku; ponvad ml obavu z velkho potu lod, prchl z irho moe, pistl s krytou trojveslic u nejbliho behu, nechal ji tam a uprchl po soui do Adrumeta. To msto chrnil posdkou jedn legie Gaius Considius Longus. Ostatn Caesarovy lod se sthly po jeho tku do Adrumeta. Kvstor Macius Rufus jej nsledoval na dvancti lodch, kter vzal s sebou ze Siclie Curio na ochranu vlench lod; jakmile spatil u behu oputnou lo, vzal ji do vleku; sm se vrtil s lostvem ke Curiovi. 24/ Gurio pole naped do Utiky Maria s lomi; sm se tam vyprav s vojskem rovn a po dvoudennm pochodu doraz k ece Bagrad. Tam nech s legiemi legta Gaia Canina Rebila; sm thne naped s jzdou, aby nael leen Corneliovo, protoe se to msto pokldalo za nesmrn vhodn pro rozbit tbora. Je to toti horsk heben strm vybhajc do moe, z obou stran velmi srzn a nebezpen, ale pece ponkud povlovnjho sklonu na stran obrcen k Utice. Od Utiky je vzdlen pmou cestou nco pes tisc krok. Na tto cest je vak pramen, kterm moe pronik dost hluboko do zem, take ten kraj le ve velk me pod vodou: chce-

CAESAR

li se nkdo tmto koninm vyhnout, dostane se do msta zachzkou esti tisc krok. 25/ Sotva Curio objevil to msto, spat Varovo leen spojen s hradbou a mstem u tzv. vlen brny, vborn chrnn polohou msta: na jedn stran samotnm mstem Utikou, z druh strany divadlem, je le ped mstem, take pro mohutn podezdvky tto budovy je pstup k tboru obtn a tsn. Zrove si vimne, kterak se ze vech stran sn a shn po peplnnch cestch mnoho vc, kter se dopravuj z venkova do msta z bzn ped poplachem pi nhlm vypuknut vlky. Do tohoto shonu pole jzdu, aby plenila a koistila; jenome na ochranu dopravovanch vc vyle v tou dobu z msta Varus est set numidskch jezdc a tyi sta pk, kter poslal na pomoc do Utiky ped nkolika dny krl Iuba. Toho na jedn stran poutalo s Pompeiem pohostinn ptelstv zddn po otci, na druh stran il v napjatm pomru s Curionem, protoe Curio jako tribun lidu dal nvrh zkona, podle nho chtl zabrat krlovstv Iubovo. Jezdci se navzjem stetnou; avak Numidov nebyli s to odolat ani prvnmu naemu toku a zbytek po ztrt asi sto dvaceti mu se uchlil do leen u msta. Zatm pipluj vlen lod a Curio d oznmit lodm nkladnm, kotvcm u Utiky v potu asi dvou set, e nalo jako a neptelem s tmi, kter okamit nezam k tboru Corneliovu. Po tomto prohlen vechny lod bez mekn zdvihnou kotvy, opoutj Utiku a odplouvaj na pikzan msto. Toto rozhodnut zsobilo vojsko hojnost vemonch poteb. 26/ Potom odthne Curio nazpt do tbora u Bagrady, je radostnm volnm celho vojska pozdraven jako impertor, druhho dne vede vojsko do Utiky a rozlo se tborem v blzkosti msta. Jet nebylo leen hotovo, kdy hldkujc jezdci zvstuj, e se k Utice bl siln pomocn sbory jzdn i p, kter poslal krl Iuba; zrove bylo pozorovat velk oblak prachu a v ptm okamiku se vynoil prvn ik na obzoru. Curio je zneklidnn neoekvanm jejich objevenm a vyle naped jezdce, aby zadreli prvn nraz toku a postup zpomalili; sm odvede rychle legie od tborovch prac a postav ik. A nyn jezdci svedou bitvu, a dve jet ne se legie mohly rozvinout a zaujmout bojov postaven, obrt na tk veker krlovy pomocn sbory, kter nebyly pipraveny k boji a

KNIHA II

pln bezradn, protoe pochodovaly beze veho podku a bez podezen, a pobij velk poet pk, zatmco cel jzda se zachrnila tm, e se po pobe vrtila rychle do msta. 27/ Pt noci pebhnou dva marsit setnci s dvaadvaceti svmi vojny z tbora Curionova k Attiovi Varovi. Bu e mu sdluj skuten sv osobn mnn, bu e se sna zalichotit Varovu sluchu (protoe jednak d slyme, co slyet chceme, jednak doufme, e druz si mysl, co si sami myslme), prohlauj aspo se v uritost, e smlen celho vojska je Curionovi neptelsk a e je proto obzvlt potebn, aby Varovo vojsko pilo na dohled a nabdlo pleitost k rozmluv. Varus se dal zlkat tmto nzorem a druhho dne vyvedl legie z tbora. Tot provedl Curio a oba seadili sv vojska do bitevnho postaven; mezi nimi leelo jedin nevelk dol, 28/ Ve vojsku Varov byl Sextus Quintilius Varus, kter byl, jak jsme svrchu vyloili, v Corfiniu. Kdy jej Caesar propustil na svobodu, odeel do Afriky a legie, kter Curio pepravil, byly prv ty, je Caesar dostal ped asem z Corfinia, take po vmn nkolika setnk zstaly tyt setniny i manipuly. Kdy Quintilius objevil tuto astnou pleitost k osloven, poal obchzet Curionv ik a jal se zapsahat vojky, aby nezapomnli na prvn psahu, kterou sloili do rukou Domitiovch i do rukou jeho jako kvstora, a aby neobraceli zbran proti tm, kte s nimi nesli stejn osud a stejn trpli za obleen, a aby nebojovali za ty, kte je potupn nazvaj pebhlky. K tomu nadhod nkolik slov vnukajcch nadji na odmnu, kterou maj prvo oekvat od jeho tdrosti, pipoj-li se k nmu a k Attiovi. Po tto ei nevyel vak od Curionova vojska dn podnt k rozmluv na dnou stranu, a proto oba odvedou sv oddly zpt do leen. 29/ Ne v tboe Curionov posedlo vechny velk vzruen. Kad k nco jinho a nepokoj rychle vzrst. Jeden kad si toti dlal vlastn starosti a k eem, kter slyel od nkoho druhho, pidval petku vlastnch obav. Jakmile se takov sdlen z jedinho pramene dostalo k sluchu vce lidem a druh druhu je svoval dl, budilo to dojem, jako by onu zprvu roziovalo vc lidi najednou. Byla obansk vlka; byli tu lid, kte se domnvali, e mohou

CAESAR

svobodn jednat a jt za tm, co chtj; byly tu legie, kter krtce pedtm byly u protivnk (nebo i na Caesarovu milost mla oslabujc vliv jej obvyklost); byla tu i svobodn msta, v nich ili dohromady lid s rozdlnm smlenm, A tak nkter hodn povliv ei vojk se vykldaly jet bezohlednji a nkter novinky si vymleli zase lid, kte se chtli pochlubit vt horlivost. 30/ Z tchto dvodu dal Curio svolat vlenou poradu a poal probrat celkovou situaci. Nkter hlasy soudily, e je nutno odhodlat se k pokusu za kadou cenu a oblehnout Varv tbor, protoe podle jejich mnn neinnost je nejv nebezpen pi tomto duevnm stavu vojk; konen, pravili, je lpe odvn se pokusit v boji o vlen tst, ne oputni a zrazeni vlastnm mustvem snet nejhor pkor. Jin radili k nvratu do Corneliova leen o tet non hldce, aby vojci, kdyby se jim poplo vc asu, pili na lep mylenky a zrove, kdyby dolo k njakmu netst, aby velk poet lod zajistil bezpenj a pohodlnj stup na Siclii. 31/ Curio zamtl oba nvrhy a prohlsil, e o se jednomu zmuilosti nedostv, o to j m druh nadbytek: jedni uvauj o nejhanebnjm tku, druz maj za nutn svst boj i na mst, kter se k tomu nehod. Jak sebedvra, pravil, ns nut k tomu, abychom si troufali dobt leen tak vborn opevnnho rukou lidskou i pirozenou polohou? Nebo jak spch spov pro ns v tom, jestlie upoutme od oblhn tbora po tk porce? Jako by na jedn stran vlen tst nezskvalo nklonnost vojska k impertorm, a na druh stran vlen prohra nehromadila nenvist! Co jinho vak znamen zmna tbora ne potupn tk a veobecn zoufalstv i znechucen vojska? Nebo ani poctiv lid nesmj tuit, e se jim mlo dvuje, ani lid patn, e se jich bojte, protoe n strach by u jednch uvoloval nevzanost, u druhch tlumil bojechtivost. A kdybychom mli za jist, pokraoval, co, jak sm jsem si jist, je bu vbec vylhno, nebo aspo menho vznamu, ne se mysl, o lep by bylo pominout to mlenm a zatajit, ne abychom je v tom utvrdili? Co nen teba zakrvat slabosti vojska stejn jako rny tlesn, abychom neposilovali nadji neptel? Avak jet k tomu se rad, abychom vyrazili uprosted noci, patrn

KNIHA II

aby mli tm vt svobodu ti, kdo se pokouej spchat zradu. Nebo takovm myslm brn bu smysl pro est, nebo pocit strachu; a tmto pocitm je noc nejvt neptelkyn. Nemm proto ani tak velkou odvahu, abych mohl radit, e je teba zatoit na tbor bez vyhldky na spch, ani zas nejsem naplnn takovou bzn, e bych sm klesal na mysli, a domnvm se, e je nutno zkusit vechno mon, a tak pevn vm, e u z velk sti s vam souhlasem o tom rozhodnu. 32/ Uzave vlenou poradu a svol shromdn vojk. Pipomn, jakou oddanost projevili Caesarovi u Corfinia, kterak si podmanil velkou st Itlie jejich ochotnm piinnm a jejich spolehlivost. Vdy za vmi a vam pkladem la hned nato svobodn msta, mluvil k vojkm Curio, a jist ne bez dvodu vyjdil se o vs s nejvt blahovl Caesar a neptel velmi uznale. Pompeius pece neopustil Itlii proto, e prohrl njakou bitvu, ale proto, e ho odstranil v vznamn in; Caesar svil va vrnosti m, svho nejlepho ptele, i provincii Siclii a Afriku, bez nich neme hjit m a Itlii. Jsou mezi vmi lid, kte vs navdj, abyste se od ns odtrhli. Vdy co je jim vtanjho, ne aby souasn ns obklili a vs zapletli do bohaprzdnho zloinu? Nebo co horho si mohou ve svm hnvu o vs myslet, ne e zrazujete ty, kte vm, jak sami uznvaj, za ve dkuj, a e se vydvte do rukou tch, kte vs povauji za zhoubce? i jste vskutku neslyeli o vlench inech Caesarovch v Hispnii? Dv vojska porazil, dva vojevdce pemohl, dv provincie zskal! A nestalo se to ve tyiceti dnech od okamiku, kdy Caesar pedstoupil ped neptele? Anebo se maj vzprat v beznadjnm postaven ti, kte se nepostavili na odpor, dokud byli siln? Vy vak, kte jste li za Caesarem, dokud vtzstv bylo na vahch, chtli byste nsledovat poraenho, zatmco byste mli sklzet odmnu za sv vrn sluby? Tvrd ovem, e jste je opustili a zradili, a pipomnaj vm dvj psahu. Dobr! Opustili jste vsak vy Lucia Domitia nebo Domitius vs? Copak vs nevydal napospas, akoli jste byli hotovi snst nejhor osud? Nevyhledal pro sebe spsu v tku bez vaeho vdom? Nebyli jste jm snad zrazeni a zachrnni milost Caesarovou? Kterak vs vak mohl vzat psahou, kdy odhodil

CAESAR

fasces, sloil vrchn velen a jako soukromnk a zajatec dostal se sm do ciz moci? Zbv vm tedy nov druh zvaznosti, abyste prost nedbali psahy, kterou jste vzni, a obrtili zetel k on, kter byla zruena kapitulac vdce a ztrtou obanskho prva. Ne dejme tomu, vy jste spokojeni s Caesarem, ale horte se nade mnou. Ne, j se nechci chlubit svmi zsluhami o vs, jsou a dosud men, ne jsem chtl a ne jste vy oekvali; ale zatm pece vdycky se vojci hlsili o odmnu za svou nmahu a po spnm skonen vlky, a jak vlka dopadne, o tom ani vy nejste na pochybch. Nebo pro bych ml pejt mlenm svou velitelskou svdomitost nebo i tst, pokud se vc a dosud daila? Anebo je vm lto, e jsem vojsko pepravil pes moe ve zdrav a bez razu a beze ztrty jedn jedin lod? e jsem neptelsk vojsko pi svm pchodu zahnal prvnm tokem? e jsem dvakrt ve dvou dnech zvtzil v jezdeck bitv? e jsem z pstavu a ztoky vyvedl dv st neptelskch naloench lod a neptele zahnal do takov tsn, e se nemohou zsobovat ani po suchu, ani po vod? Zamtnte toto tst a tyto vdce a vezmte si za vzor pohanu corfinskou, tk v Itlii, vzdn Hispni, patn pedbn vyhldky vlky v Africe! Pokud se mne te, chtl jsem nst jmno ,vojn Caesarv, vy jste mi dali titul impertora. Jestlie toho litujete, vrate mi prost jmno vojna, aby se nezdlo, e jste mi udlili estn titul pro posmch. 33/ Vojci si brali tato slova k srdci a asto jej tak v ei peruovali, take bylo patrno, e nesou velmi bolestn podezen z nevrnosti. Kdy pak ze shromdn odchzel, vichni na dokonce nalhali, aby si zachoval zmuilho ducha a aby nevhal svst bitvu kdekoli a vyzkouel tak jejich spolehlivost. Kdy si takto oteveli srdce, zmnila se veobecn nlada i mnn a Curio se rozhodl, e se pust do rozhodujcho boje pi prvn pleitosti; hned ptho dn e vyvede vojsko a postav je v ik prav na tom mst, kde stl v minulch dnech. Ani Attius Varus vak nemek a d nastoupit svm oddlm, aby nepropsl pleitost bu drdit nae vojky, nebo dt se do boje na vhodnm mst. 31/ Mezi obma vojsky se prostralo dol, jak jsme u dve upozornili, ne zrovna rozlehl, ale se stnami k vstupu obtnmi a strmmi. Ob strany vykvaly, zda se oddly protivnk pokus o

KNIHA II

pechod, aby zahjili bitvu v rovinatjm ternu. Souasn bylo zeteln vidt, jak se na levm kdle spout do dol cel jzda Publia Attia a mezi nimi mnoho lehkoodnc. Proti nim vyle Curio jzdu a dv kohorty marrucinsk; nepteliti jezdci nevydreli nraz prvnho toku a plnm tryskem ujdli zpt ke svm lidem: oputn lebkoodnci, kte s nimi pedtm vyrazili kupedu, byli naimi obkleni a pobiti. Cel ik Varv, kter stl tv sem, vidl, jak jejich kamardi prchaj a padaj. Tehdy poznamenal Caesarv legt Rebillus, kterho Curio s sebou pivedl ze Siclie, ponvad byl velmi zkuen ve vlench zleitostech: Curione, m ped sebou neptele, kter prv poznal strach; pro otl vyut pznivho okamiku? Curio pronesl jen tolik, aby si vojci dobe pamatovali, o em ho den pedtm ujiovali, d povel, aby ho nsledovali, a ene se prvn pede vemi. dol bylo tak tce pstupn, e prvn se dostvali pi vstupu vzhru jen za pomoci druh, a to jet ne snadno. Ale vojci Attiovi, ochromeni strachem, tkem i smrt kamard, nemli ani pomylen na odpor a vidli u jen, jak se jzda kolem nich stahuje. A tak dve, ne by se dalo vymrtit kop nebo ne by se nai mohli piblit, obrt se cel Varv voj na tk a hled toit v tboe. 35/ Na tomto tku jist Peligan Fabius, jeden z nejnich setnk ve vojsku Curionov, dohonil pedvoj prchajcch a dotazoval se na Vara, vyvolvaje jeho jmno tak hlasit, e se zdlo, jako by to byl jeden z jeho vojk, kter ho chce na nco upozornit a nco mu sdlit. Jakmile se Varus na opakovan voln k nmu otoil, stanul a otzal se, co se dje nebo co si peje, rozmchl se meem po jeho nekrytm rameni a jen taktak, e ho nezabil; Varus vak stail nastavit jeho ton rn tt a unikl nebezpe. Nejbli vojci Fabia obklop a zabij. Tmto zmatenm davem prchajcho vojska se ucpou brny tbora a zataras cesta, take v tch mstech zahyne bez rny vc lid ne v bitv nebo na tku; a nechyblo mnoho a neptel by byl vypuzen i z tbora, ba nkte se ani nezastavili a hnali se napod a do msta. Avak pstupu do tbora brnila jak dobr poloha msta a opevnn, tak ta okolnost, e vojci Curiouovi nemli s sebou dostatek vc k oblhn tbora, jeto se vypravili prv jen do boje. Proto Curio zavede vojsko zpt do tbora se vm mustvem

CAESAR

zachovanm pi ivot, kdeto z ad neptel padlo kolem esti set mu a tisc jich bylo ranno; kdy Curio odthl, vichni tito rann, a mnoz se jen tvili, jako by byli rann, uchl se z bzn ped neptelem z tbora do msta. Kdy to Varus zpozoroval a uvdomil si zden vojska, nechal v tboe jen tak naoko trubae a nkolik stan a o tet hldce v pln tichosti odvedl vojsko zpt do msta. 36/ Na druh den se Curio rozhodne oblhat Utiku a obehnat ji valem. Ve mst ilo velk mnostv prostho lidu, kter odvykl vlce pro dlouhotrvajc mr; Utit byli velmi naklonni Caesarovi pro jist dobrodin, je jim prokzal; spolenost mskch oban se skldala z rznch ivl; a nade vm vldla pevelik hrza z poslednch boj. Proto vichni mluvili veejn o tom, e se vzdaj, a vyjednvali s Publiem Attiem, aby svou umnnost neuvrhl vechny do netst. Bhem tohoto vyjednvn dostavili se poslov, kter vyslal naped krl Iuba, aby ohlsili, e je nablzku s poetnmi vojenskmi sbory, a aby jim dodali odvahy k steen msta a k jeho obran. Tato okolnost utiila rozbouenou mysl Utickch. 37/ Stejnou zprvu dostal Curio, ale dlouho se mu nechtlo vit; tak velice dvoval v astn vsledek svho podniku. A u tak zaaly dochzet stn i psemn zprvy o Caesarovch spch v Hispnii. Tm vm Curio zpynl a domnval se, e se krl neodv proti nmu nco podniknout. Jakmile se vak z bezpenho pramene dov, e krlovy sbory jsou mn ne ptadvacet tisc krok od Utiky, zanech opevnn a odebere se do tbora Corneliova. Sem zane svet obil, shn materil a hned tak vzke na Siclii, aby mu poslali dv Legie a ostatn jzdu. Tbor se toti nadmru hodil k protahovn vlky pro svou znamenitou polohu, opevnn, blzkost moe i pro hojnost vody a soli, jej velk zsoba tam u byla dopravena ze zcela blzkch solnic. K nedostatku stavebnho materilu nemohlo dojt pro mnostv strom; jdlo zaruovalo obil, jeho byla pln pole. Proto se Curio chystal za souhlasu vech svch vojk oekvat ostatn sbory a protahovat vlku. 38/ Kdy to bylo zazeno a jeho plny schvleny, d oslechne se od nkolika mstskch pebehlk, e Iuba, odvoln vlkou se sousedy a spory a Leptiuy, zstal v krlovstv a k Utice e ze bli jen jeho vojevdce Suburra s prostedn silnou vojenskou moc.

KNIHA II

Curio v slep dve k tmto zpravodajm zmn svj mysl a rozhodne ze vyeit vc bojem. K tomuto zvru pisplo znanou mrou jeho mld, velkodunost, spch v posledn dob a dvra, e se to poda. Podlhaje tmto vlastnostem pole na zatku noci celou svou jzdu k neptelskmu tboru u eky Bagradu; tboru velel Suburra, jak jsme u dve slyeli; jenome krl el v patch za nm s celou vojenskou moc a zaujal postaven ve vzdlenosti esti tisc krok od Suburry. Jezdci, kter Curio vyslal, doraz v noci na msto a ude na neopatrn a nic netuc neptele. Numidov se toti utboili tak zrovna podle zvyku barbar beze veho podku, jeden sem, druh tam. Ude na n, kdy jsou pohroueni ve spnek a takto roztroueni, a velk poet jich pobij; mnoz se vyden daj na tk. Nato se jezdci vracej ke Curionovi a pivdj s sebou zajatce. 39/ Curio vyrazil k rnu s celou vojenskou moc a na ochranu leen ponechal pt kohort. Kdy postoupil est tisc krok, potkal jezdce a dovdl se o tom, co vykonali; vyptv se zajatc, kdo je velitelem leen u Bagradu; odpovdaj, e Saburra. Z dychtivosti dokonit pochod zapomene ve vslechu pokraovat a obraceje se k nejblim adm prav: Nevidte, vojci, e vpovdi zajatc se shoduj se zprvami zbh? Krl tu nen, sbory, je vyslal, jsou mal, take se nemohly postavit ani skrovnmu oddlu naich jezdc! Proto vped za koist a za slvou, abych u mohl zat uvaovat, jak vs odmnit a kterak vm podkovat! Vkon jezdc byl sm o sob znamenit, obzvlt srovnme-li nepatrn jejich poet s tak velkm potem Numian. Jezdci sami o tom vykldali dost chvstav, jako u obvykle se lid rdi vychloubaj svmi iny. Krom toho byla nesena na podiv ukoistn zbroj, defilovali zajatci i kon, take to vyvolvalo dojem, jako by kad promekan minuta vtzstv jen zdrovala. A tak nadji Curionovu posilovalo jet naden vojk. Curio d rozkaz, aby jej jezdci nsledovali, a zrychluje pochod, aby mohl co nejdve udeit na neptele, kter se jet nezotavil z hrzy tku. Ale jezdci byli vyerpni celononm pochodem, nemohli mu stait a kad se jinde opooval. Avak ani tato okolnost nemla vliv na dychtiv napt Curionovo. 40/ Iuba dostal od Saburry zprvu o nonm utkn a poslal mu na pomoc dva tisce hispnskch a gallskeh jezdc, kter obyejn

CAESAR

mval kolem sebe jako osobn str, a pipojil oddl pchoty, jemu nejvce dvoval; sm thne za nimi ponkud volnjm tempem s ostatnm vojskem a edesti slony. Z toho, e Curio poslal jezdce naped, Suburra usuzoval, e tu bude sm Curio, seikuje jzdu i pchotu a ulo jim, aby pomalu a jakoby z bzn ustupovali a couvali; a bude teba, d pr znamen k bitv a udl rozkazy, kter bude podle jeho uznn vyadovat situace. Curio, k jeho dvj nadji se pidruil klamn dojem z ptomnosti, ml za to, e neptel prch. a zaal svdt sv oddly z viny do roviny. 41/ Postoupil odtud dost daleko a zastavil se teprve ve vzdlenosti estncti set krok, kdy u vojsko bylo namhavm pochodem zchvceno. Suburra d svm lidem znamen, sestav ik a pone obchzet ady a dodvat vojkm odvahy; avak pchoty uije pouze naoko, skuten pole do boje jezdce. Curio si nezad v horlivosti a nabd mue, aby vloili vekeru nadji do sv statenosti. Ani pm vojkm, teba unavenm, ani jezdcm, tebae jich bylo mlo a byli tak vyerpni, nechyblo bojov naden a odvaha; ovem, jezdc bylo jen dv st, protoe ostatn zstali na pochodu pozadu. A zatoili tito jezdci na kteroukoli stranu, nutili neptele k stupu, ale pece si nemohli dovolit ani pli daleko sthat prchajc, ani popohnat kon k vtmu trysku. Zato neptelsk jzda pone na obou kdlech n ik obkliovat a zezadu drtit kopyty kon. Pokad kdy kohorty vyrazily prudce ze iku, Nnmidov, kte byli sv, vyhbali se svou hbitost naemu toku, a kdy se zase nai vojci vraceli na sv msta v iku, znovu je zaali svrat a znova jim zamezovali nvrat k tvaru. Za tchto okolnost se nezdlo bezpen ani setrvat ukznn na mst a zachovvat ady, ani rychle vyrazit a pokouet osud. Neptelsk vojsko rostlo co chvli pomocnmi sbory, kter poslal krl; nae z navy opoutly sly a pitom rann se nemohli ani z vlen vavy vzdlit, ani se uchlit do bezpe, protoe cel ik byl pevn obklen neptelskou jzdou. Tu ztratili nadji na zchranu a jali se hoekovat nad svou smrt, jako obyejn aluj lid v poslednch chvlch ivota, nebo doporuovali sv rodie pi tch, kter by snad jet mohla zachrnit astn nhoda z toho nebezpe smrti. Vechno bylo naplnno zkost a alem.

KNIHA II

42/ Jakmile si Curio uvdom, e v t veobecn hrze nikdo neme vnmat ani jeho povzbudiv slova ani prosby, domnv se, e zbv jenom jedin nadje, jako obyejn v zoufalm postaven, a d tedy rozkaz, aby se vichni snaili dostat na nejbli pahorky a zatoili. I tyto pahorky obsad vsak dve jzda, kterou tam poslal Subura. Tehdy ji nai propadnou naprost beznadji a dlem jsou na utku pobjeni jzdou, dlem klesaj k zemi nezrann. Velitel jzdy Gnaeus Domitius a nkolika mlo jezdci zastoup Curionovi cestu, domlouv mu, aby se spasil tkem, a slibuje, e ho neopust. Curio vak rozhodn prohls, e nikdy nepestoup ped Caesarovu tv, kdy ztratil vojsko, je mu Caesar svil, a tak potom s meem v ruce najde smrt. Z bitvy se zachrn jen velmi mlo jezdc; avak ti jedinci, kte, jak jsme se zmnili, zstali u zadnho voje, aby dopli oddech konm, zpozoruj zdaleka tk vojska a zachrn se bez pohromy do tbora. P vojci padnou vichni do jednoho. 43/ Kdy se o tomto netst dov kvstor Marcius Rufus, kterho Curio ponechal v tboe, napomn sv lidi, aby nemalomyslnli. pnliv jej zapsahaj, aby je dal dopravit na lodch zpt na Siclii. Slb jim to a nad kapitnm lod, aby pistli za soumraku u behu se vemi luny. Ale veobecn zdren bylo tak velik, e jedni tvrdili, e vojsko Iubovo je u tu, druz, e je nablzku Varus s legiemi a e u je vidt oblaka prachu pod nohama pichzejcch, nic s toho veho nebylo ovem pravda, jin se zas domleli, e se rychle piene na vlnch lostvo neptel. Proto se ve veobecnm zmatku staral kad sm o sebe. Ti na lodch spchali, aby u byli pry. Jejich tk strhoval sprvce lod nkladnch: jen mlo lodk se sjdlo, aby na rozkaz plnily svou povinnost. Avak na peplnnch bezch dolo k tak pornmu zpasu, kdo by ml z toho velkho potu nastoupit nejdve, e nkte byli ulapni davem a rozdrceni nkladem, ostatn pak z bzn ped hroznm osudem vhali piblit se. 44/ Tak se stalo, e se mohlo nalodit a dostat ve zdrav na Siclii jen mlo vojk a otc rodin, a to podle toho, jak byli bu oblbeni nebo vzbuzovali soucit nebo kdy dokzali doplavat k lodm. Ostatn vojensk sbory poslaly v noci k Varovi jako vyslance setnky a vzdaly se mu. Kdy Iuba spatil druhho dne ped mstem vojky

CAESAR

tch bohort, prohlsil je za svou koist a znan poet jich dal popravit a jen nkolik mlo vybranch poslal do svho krlovstv. Varus si sice stoval, e zlehuje jeho slovo, neml vak zas tolik odvahy, aby se postavil na odpor. Sm Iuba vjel do msta na koni v doprovodu etnch sentor, mezi nimi byl Servius Sulpicius a Licinius Damasippus, strun udlil pokyny a rozkazy, co a jak se m v Utice dt, a vrtil se s vojskem do svho krlovstv.

KNIHA III

KNIHA III

1/ Kdy Caesar jako dikttor podal volebn shromdn, jsou zvoleni za konsuly Iulius Caesar a Publius Servilius; byl to toti prv rok, v nm se podle zkona ml stt konsulem. Protoe v cel Itlii vr pli klesal, byl znan omezen a dluhy se nesplcely, nadil Caesar po tto volb, aby byli jmenovni smr soudci; ti mli odhadovat nemovitosti i movitosti podle jejich ceny ped vlkou a odevzdat je pak vitelm. To, mnil, byl nejvhodnj prostedek jednak k odstrann a umrnn strachu z pennho padku, kter tm vdy kr v patch vlkm a obanskm rozkolm, jednak na ochranu dobr povsti dlunk. Rovn zruil tresty, kdy ovem o tom podali nvrh k lidu praetoi a tribunov lidu, nkolika mum odsouzenm podle zkona Pompeiova o volebnch pletichch v dob, kdy Pompeius ml v m posdkou legie, a ty soudy skonily vdy bhem jednoho dne tm zpsobem, e jedni soudci provdli vslech a druz hned vyneli rozsudek, ponvad se mu ti mui na zatku obansk vlky nabdli pro ppad, e by si pl jejich pomoc ve vlce. Caesar oceoval jejich nabdku, jako by j skuten uil, za to, e se mu postavili po bok. Ustanovil toti, e jm mus bt navrcena est spe rozhodnutm lidu, ne aby mli dojem, e nabyli znovu obanskch prv jeho dobrotivost; nechtl, aby se jevil bu nevdnkem v odplcen, nebo nadutcem, kter si osobuje moc zasahovat do prv nroda udlovat milost. 2/ Tmto zleitostem, Latinskm svtkm a podn vech volebnch snm vnuje jedenct dn, pak se vzd diktatury, odejde s msta a doraz do Brundisia. Dal toti rozkaz, aby se tam dostavilo

CAESAR

dvanct legi a cel jzda. Po pchodu vak shled jen tolik lod, e by se mohlo pepravit jen taktak patnct tisc adovch vojk a est set jezdc. Tohle jedin Caesarovi chyblo, aby mohl rychle skonit vlku. A ani tyto vojensk sbory se nenalod v plnm osobnm stavu z toho dvodu, e tolik gallskch vlek pipravilo mnoho mu o schopnost k vojensk slub, znan jejich poet prodl dlouhm pochodem z Hispnie a pechod z velmi zdravch kraj Gallie a Hispnie do nezdravho podzimu v Apulii a v okol Brundisia ohrozil nakonec zdrav celho vojska. 3/ Ponvad Pompeius zskal cel rok na shromaovn vojska, a to rok bez vlky a nenaruovan neptelem, sehnal velik lostvo z Asie a a Kykladskch ostrov, z Korkyry, Athn, Pontu, Bthnie, Srie, Kilikie, Foinkie i z Egypta, dal stavt siln lostvo na vech monch mstech, vymhal vysok penit dvky na Asii a Srii i ode vech krl, vldc, tetrarch a svobodnch nrod achajskch a pinutil spolenosti sttnch njemc v provincich, kter spravoval, aby mu vyplatily velk sumy. 4/ Postavil devt legi z mskch oban: pt s Itlie, kter s sebou pepravil pes moe, jednu ze starch vojk z Kilikie, ji nazval dvojitou, ponvad ji vytvoil ze dvou legi, jednu z Krty a Makedonie z vyslouilc, kte se v tchto provincich usadili po proputn bvalmi veliteli, a dv z Asie, o jejich nbor se postaral konsul Lentulus. Krom toho pidlil do legi jako nhradn zlohu velk poet mu z Thessalie, Boitie, Achie a peiru a mezi n vmsil vojky Antoniovy. Mimo tyto legie oekval dv legie ze Srie se Scipionem. Ml hrnem ti tisce luitnk z Krty, Lakedaimonu, Ponta a Srie i z ostatnch stt, dv kohorty prakovnk po pti stech much a sedm tisc jezdc. Z nich est set Gall mu pivedl Deiotarua, pt set Ariobarzanes z Kappadokie; tm stejn poet mu dal Kotys z Thrkie a poslal s nimi syna Sadala; z Makedonie jich bylo dv st a velel jim Rhaskypolis, mu vynikajc statenosti; syn Pompeiv pivezl s lostvem z Alexandrie pt set mu Gabiniovch, a to Gally a Germny, kter tam nechal jako posdku u krle Ptolemaia Aulus Gabinius; osm set sehnal z otrok a past svch i svch ptel, ti sta mu dali z Gallogrecie Tarcondarins Castor a Donnilaus (jeden piel spolu s nimi, druh

KNIHA III

poslal syna), dv st mu, mezi nimi byla vtina jzdnch luitnk, poslal ze Srie Kommagensk Antiochus, jemu Pompeius udlil velk vyznamenn. K tomu pipojil Dardany a Bessy, dlem oldne, dlem opaten na jeho rozkaz nebo dobrovolnky a rovn Makedonce, Thessaly a pslunky ostatnch nrod a stt a tak doplnil poet, kter jsme svrchu udali. 5/ Pevelikou spoustu obil nashromdil z Thessalie, Asie, Egypta, Krty, Kyreny a z ostatnch krajin. Rozhodl se pezimovat v Dyrrhachiu, Apollnii a ve vech pmoskch mstech, aby mohl Caesarovi zabrnit peplavit se pes moe, a z t piny tak rozloil lostvo podl celho moskho pobe. Egyptskm lodm velel Pompeiv syn, asijskm Decimus Laelius a Gaius Triarius, syrskm Gaius Gassius, rhodskm Gaius Marcellus spolu s Gaiem Coponiem, lostvu liburnskmu a achajskmn Scribonius Libo a Marcus Octavius. Avak vrchn velen nade vm ml Marcus Bibulus, poven vekerou slubou nmon; v jeho osob se vrchn velen sousteovalo. 6/ Jakmile piel Caesar do Brundsia, promluvil na shromdn vojk, aby s klidnou mysl nechali v Itlii otroky i zavazadla, te kdy se dolo skoro na konec trampot a nebezpe, a sami, bez velik pte, vstoupili na lod, aby se o to vt poet vojk mohl nalodit a aby vechnu nadji skldali do vtzstv a vechno oekvali od jeho tdrosti; kdy pak jej vichni vybzeli hlasitm volnm, a jen po chuti rozkazuje, oni e ochotn spln kterkoli jeho rozkaz, vypluje 4. ledna na moe. Nalodilo se, jak svrchu udno, sedm legi. Druhho dne pistl u pobe zem Germini. Mezi skalisky a jinmi nebezpenmi msty vyhledal pokojnou ztoku ke kotven, a ponvad se varoval vech pstav, pedpokldaje, e jsou v rukou protivnk, vyloil vojsko u msta jmnem Palaeste z lod, do jedn neporuench. 7/ V Oriku byl Lucretius Vespillo a Minucius Rufus s osmncti asijskmi lomi, jim veleli na rozkaz Decima Laelia, v Korkye Marcus Bibulus se sto deseti lomi. Ale ani ti prvn nectiti dost jistoty, aby se odvili vyplout z pstavu, akoli Caesar pivedl s sebou na ochranu vehovudy jen dvanct vlench lod, mezi nimi tyi mly paluby, ani Bibulus, jeho lod nebyly pipraveny k

CAESAR

vyplut a veslai nebyli na mstech, nepostavil se vas na odpor, protoe Caesar se objevil u pevniny dv, ne se vbec dostala do tch kraj zprva o jeho pchodu. 8/ Caesar vylodil vojky a jet te noci pole lodi nazpt do Brundisia, aby se mohly pepravit ostatn legie s jzdou. Tmto kolem povil legta Fufia Calena, kter si ml s pepravou legi pospit. Avak lod vypluly ponkud pozd, nevyuily nonho vtru a pi nvratu utrply pohromu. Kdy toti Bibulus dostal v Korkye zprva o Caesarov pchodu, doufal, e by mohl narazit na njak oddl naloench lod, potkal vak jen lod przdn, a kdy jich dostal do rukou asi ticet, vylil si na nich zlost za svou nedbalost i ltost, vechny je zaplil a nechal s nimi uhoet nmonky i majitele lod; doufal, e tvrdost trestu zastra ostatn. Nato obsadil lostvem vechna kotvit i pobe daleko iroko od Salony u k pstavu Noriku, rozloil velmi peliv hldky, sm osobn i za teskut zimy hldkoval na lodch, nettil se dn nmahy a neekal na pomoc, kdyby se snad utkal s Caesarem. 9/ Po odplut liburnskch lod z Illyrika pistl Macus Antonius s lomi, kter ml, u Salony. Tam pobouil Dalmaty a ostatn barbary a Issu odvrt od ptelstv s Caesarem. Kdy pak nedokzal pohnout mskou obc v Salon ani sliby, ani pohrkami nebezpe, poal msta dobvat. Msto je toti opevnno jak svou pirozenou polohou, tak jet i pahorkem. Ale mt oban postavili ze deva ve, rychle se jimi opevnili, a jeto byli pi sv mal poetnosti slab, aby se zmohli na odpor, a zmoeni poetnmi ranami, shli po poslednm zchrannm prostedku, propustili na svobodu vechny dospl otroky, ustihli vlasy vem enm a opatili tak ttivy a lana k samostlm. Kdy Octavius poznal jejich rozhodnut, obklil msto pti tbory a poal je tsnit souasn obleenm i optovnmi toky. Oblhan byli pipraveni na vechny trapy, ale nejvc je trpil nedostatek obil. Poslali proto k Caesarovi posly a prosbou o pomoc; ostatn svzele sneli vlastnmi silami, jak se dalo, A kdy as utkal a protahujc se oblhn snilo bedlivost Antoniovch vojk, vyhldli si pzniv okamik za poledne, kdy se neptel vzdaloval, rozestavili sem tam na hradbch chlapce a eny, aby nic nechybilo z kadodennho obyejnho ivota, sami utvoili dernou etu spolu s

KNIHA III

tmi, kterm nedvno darovali svobodu, a vtrhli do nejbliho Octaviova tbora. Kdy ho dobyli, vrhli se se stejnou prudkost na druh tbor, nato na tet, tvrt a konen i posledn, a ze vech tbor je vyhnali, velik poet jich zabili a ty, co zbyli, i samotnho Octavia pinutili k tku na lod. Tak dopadlo dobvn. A u se blila zima a Octavius po tak tkch ztrtch se vzdal nadje na dobyt msta a utekl se k Pompeiovi do Dyrrhachia, 10/ Poukzali jsme na to, e prefekt Pompeiv, Lucius Vibullius Rufus dostal se dvakrt Caesarovi do rukou a dvakrt jm byl zase proputn, jednou u Corfnia, podruh v Hispnii. Tohoto mue, ktermu prokzal laskavost, uznal Caesar za vhodnho posla, po nm by mohl poslat vzkaz Gnaeu Pompeiovi, a pitom vdl, e prv tento mu m u Pompeia velk vliv. Hlavn obsah poselstv znl pak takto: Oba se mus vzdt sv nestupnosti, sloit zbran a nepokouet u vlen tst. Je dostatek velkch strt na obou stranch, je by mohli pijmout jako pouen a varovn, a vysthat se tak pohrom dalch: Pompeius byl vypuzen z Itlie, ztratil Siclii, Sardinii, ob Hispnie a sto ticet kohort mskch oban v Itlii a Hispnii, Caesar byl zasaen smrt Curionovou, zkzou africkho vojska a vzdnm vojk n Curiety. Proto a et sebe i vlasti, protoe u sami svmi pohromami jsou dostatenm dkazem, co doke ve vlce osudn nhoda. Nyn je jedin vhodn doba k mrovmu vyjednvn, dokud jeden i druh spolhaj na sebe a oba se zdaj stejn silnmi. Kdyby vak tstna byla k jednomu jen o nco tdej, nebude se zabvat mrovmi podmnkami ten, kter se ct mocnjm, a nespokoj se polovikou, protoe si je jit, e mu pat vechno. Protoe se nemohli dve dohodnout na podmnkch mru, mus si je vydat v m od sentu a lidu. Prozatm by mlo vyhovovat i msk obci i jim, prohls-li okamit a psen ob strany na shromdn vojska, e v nejblich tech dnech vojsko rozpust. A slo zbran a vzdaj se pomocnch prostedk k veden vlky, o n se nyn opraj, spokoj se nevyhnuteln jeden i druh s vrokem nroda i sentu. Aby mohl Pompeius s lehm srdcem pistoupit na tyto nvrhy, rozpust pr Caesar hned na mist vechno sv pozemn vojsko i posdky v mstech.

CAESAR

11/ Po tomto vysvtlen uznal nicmn za nutn Vibullius v Korkye zpravit Pompeia o nhlm pchodu Caesarov, aby se mohl vyjdit k uvedenmu poselstv dve, ne by se o podmnkch nabdky poalo jednat, a spchal proto za Pompeiem nepetritm pochodem ve due v noci a ve vech mstech vymoval pro vt rychlost speen, jen aby mohl oznmit, e Caesar je zde. Pompeius byl tehdy v Candvii a chystal se thnout z Makedonie do zimnho leen v Apollnii a Dyrrhachiu. Avak rozruen neoekvanou udlosti poal nronjmi pochody mit do Apollnie, aby Caesar neobsadil pmosk obce. Caesar vsak jet tho dne, co vylodil vojsko, vydal se na cestu do Orika. Kdy tam piel, pokusil se Lucius Torquatus, kter velel mstu na Pompeiv rozkaz a ml tam posdku Parthin, uzavt brny a msto hjit; kdy vsak nadil ekm, aby vystoupili na hradby a chopili se zbran, a ti na to prohlsili, e nebudou bojovat proti vld nroda mskho, a man dokonce o sv jm se pokoueli Caesara pijmout, vzdal se nadje na vekeru pomoc, otevel brny, vydal sebe i msto Caesarovi a byl jm pijat na milost. 12/ Po obsazen Orika vytrhne Caesar bez prodlen do Apollnie. Kdy tamj velitel Lucius Staberius uslyel o jeho pchodu, poal na hrad dopravovat vodu, opevovat ho a vymhat od Apollan rukojm. Ti se ohrad, e nedaj rukojm ani nezavou brny a e si nebudou osobovat prvo rozhodovat se jinak, ne uznala za dobr cel Itlie a msk nrod. Staberius poznav jejich smlen, up rchl tajn z Apollnie. Apollan polou k Caesarovi vyslance a pijmou ho do msta. Jejich pklad nsleduj Bullian, Amantijt a ostatn sousedn obce i cel peiros, vylou k Caesarovi posly a slb, e spln j eho rozkazy. 13/ Kdy se Pompeius dovdl o tom, co se pihodilo v Oriku a v Apollnii, dostal strach o Dyrrhachium a pospch tam dennmi i nonmi pochody. Zrove se zaalo povdat, e se Caesar bl, a tu, ponvad Pompeius ve svm spchu nedbal dne a nedbal noci, zmocnila se vojska takov panika, e skoro vichni z peiru a sousednch krajin opoutli prapory, pemnoz odhazovali zbran a pochod se zjevn zaal podobat tku. Ale kdy Pompeius zastavil nedaleko Dyrrhachia a nadil vyznait tbor a vojsko stle jet bylo

KNIHA III

vyden, vystoup nejprve Labienus a psah, e ho neopust a e se podrob stejnmu osudu jako on, a mu pikne dl jakkoli. Stejnou psahu slo ostatn legti, po nich vojent tribuni a setnci a nakonec psah stejn cel vojsko. Protoe byl Caesar na pochodu do Dyrrhachia pedstien, zanech spchu a rozlo se tborem u eky Apsu na zem Apollan, aby chrnil zaslouil obce pevnstkami a hldkami, a rozhodne se ekat tam na pchod ostatnch legi z Itlie a pezimovat pod koenmi stany. Tot uinil Pompeius, utboil se za ekou Apsem a svedl do tbora vechny vojensk sbory i pomocn oddly. 14/ Galenus naloil v Brundisiu podle Caesarova pokynu na lod legie i jezdce, pokud mu lod staily, zdvihne kotvy, a sotva se dostane trochu dl z pstavu, dostane dopis od Caesara, v nm mu sdluje, e pstav a cel pobe jsou obsazeny lostvem protivnk. Po tomto sdlen se vrt do pstavu a odvol vechny lod. Jedna z nich, kter pokraovala v cest a Calenovy vzvy neuposlechla, jeto nemla vojenskou posdku a byla zena soukrom, dostala se do Orika a stala se koist Bibulovou; ten pak d smrt potrestat a do jednoho pobt otroky i lidi svobodn a neuet ani dti. Tak zvisela zchrana celho vojska na nepatrnm okamiku a velk nhod. 15/ Bibulus tedy, jak jsme nahoe pipomnli, kotvil s lostvem u Orika, a prv tak jako nepoutl Caesara na moe a do pstav, tak on dm nesml nohou vkroit ani na p zem v onch krajch; Caesar toti ml v moci cel pobe, na nm rozloil posdky a Bibulus nemohl dopravovat ani dv, ani vodu, ani nemohl lod uvzat ke behu. Dolo k velikm nesnzm a na jeho lidi dotral nejtsnivjs nedostatek nezbytnch vc do t mry, e je to pinutilo dopravovat po nkladnch lodch z Korkyry nejen ostatn nutn zsoby, ale i dv a vodu; a jednou se dokonce pihodilo, e pro velmi nepzniv poas museli zachycovat non rosu stkajc z k, jimi byly pokryty lod; a pece sneli tyto pote trpliv a vyrovnan a neuznvali za nutn vyklidit behy a opustit pstavy. Avak kdy uvzli v zmnnch trampotch, tu se Libo spojil s Bibulem a oba se zanou domlouvat ze svch lod s legty Maniem Aciliem a Statiem Murcem; jeden z nich byl velitelem na hradbch, druh velel pozemnm posdkm: pej si pr promluvit s Caesarem

CAESAR

o velmi dleitch vcech, poskytne-li se jim pleitost. K tomu pidaj nkolik slov na potvrzen svho dobrho myslu, take to bud dojem, jako by chtli jednat o mru. Prozatm daj o pm a tak ho od nich doshnou. To, o em mluvili, zdlo se toti dleit, vdli, e si to Caesar nalhav peje, a soudilo se tedy, e nabdka Vibulliova znamenala u skuten njak spch. 16/ Caesar, kter se v t dob vydal na cestu s jednou legi, aby uvedl do sv moci vzdlenj obce a dal do podku dovoz obil, jeho ml poskrovnu, mekal u Buthrotu, msta lecho naproti Korkye. Sotva tam dostal psemnou zprvu od Acilia a Murka o poadavcch Libonovch a Bibulovch, opust legii a vrt se do Orika. Po svm pchodu d je povolat k rozmluv. Pedstoup Libo a omlouv Bibula, ponvad ml vzntlivou povhu a krom toho od sv aedility a praetury il s Caesarem v osobnm neptelstv: z toho dvodu se pr vyhnul rozmluv, aby snad jeho prchlivost nepokazila nanejv nadjn nanejv uiten vyjednvn. Jeho osobnm nejvtm pnm je a bylo vdycky, aby dolo k narovnn a aby se sloily zbran, ale nen v t vci zplnomocnn, protoe podle usnesen rady svili vrchn veden vlky i vech zleitost Pompeiovi. Te vak, kdy znaj Caesarovy poadavky, polou k Pompeiovi a ten u na jejich pmluvu sm rozhodne o dalch krocch. K tomu pipoj jet nkolik poznmek o sporn zleitosti mezi obma vdci a o sv vojensk sle a vbec o svm vyzbrojen. 17/ Ani tenkrt neuznal Caesar za nutn odpovdt na tyto narky, ani my dnes nevidme dost dvodu, pro bychom je mli zaznamenat. Caesar dal, aby sml bez ncbezpe poslat k Pompeiovi vyslance a aby se Libo a Bibulus bu sami toho kolu ujali, nebo aby pijali posly a k Pompeiovi je dovedli. Co se tk pm, jsou vlen opaten rozdlena tak, e oni svm lostvem psob pote jeho lodm a pomocnm sborm, on sm pak jim brn v pstupu k pitn vod a k zemi. Chtj-li, aby se jim v tom uvolnilo, a sami pestanou hldat moe; budou-li na tom trvat, tak on zstane pi svm. Pece vak lze jednat o smru, ani se tento stav odstranil, a nebyla by ta okolnost pekkou. Libo vak ani nepijal Caesarovy vyslance, ani jim nechtl zuruit bezpenost, ale celou zleitost svalil na Pompeia; trval jedin na pm a usiloval o n co

KNIHA III

nejnalhavji. Jakmile Caesar pochopil, e cel vyjednvn nastrojil jen proto, aby vyvzl z hrozcho nebezpe a nedostatku, a e ve skutenosti nepin dnou nadji na mr nebo mrov nvrh, znovu se zual zabvat mylenkou na pokraovn ve vlce. 18/ Bibulus, kter byl po mnoho dn odznut od zem a zchvcen nemoc se zimy a namhn, neodolal jejmu nporu, protoe ae jednak nemohl lit, jednak se nechtl zpronevit sven povinnosti. Po jeho smrti nepelo u velen na dnho jednotlivce, nbr kad zvl spravoval sv lostvo podle libosti. Kdy se utiil rozruch vyvolan neoekvanm pchodem Caesarovm a jakmile se to Vibulliovi zdlo prospn, pibral si Libona, Lucia Lucceia a Theofana, s nimi Pompeius probral obyejn nejdleitj otzky, a poal se s nimi radit o Caesarovch nabdkch. Pompeius ho vak peruil, sotva se ujal slova, a nedovolil mu pokraovat. K emu je mi ivot nebo obansk prvo, pravil, budu-li je mt zjevn z milosti Caesarovy? A pedstava, e se vci tak maj, ned se potlait, bude-li se o mn myslet, e do Itlie, kterou jsem opustil, byl jsem nazpt doveden. Caesar se dovdl o tom, co se stalo, od osob ptomnch rozmluv teprve po vlce; ale pesto se pokouel najt jin cesty k rokovni o mru. 19/ Mezi obma tbory, Pompeiovm a Caesarovm, tekla jen jedin eka Apsus a vojci asto spolu z behu na beh hovovali a podle dohody nevystelili ani jednu stelu z jedn strany na druhou. Caesar vyslal legta Publia Vatinia na sam beh eky s kolem, jak soudil, pro mr pedleitm, aby toli znovu a znovu provolval mocnm hlasem, zda smj oban poslat vyslance k obanm, jdeli o mr, co bylo dovoleno dokonce sbhm od prsmyku Pyrenejskho a nmonm lupim, zvlt kdy usilovali o to, aby oban s obany nebojovali na ivot a na smrt? Dlouho dojmav mluvil, jak se patilo, kdy lo o zchranu jeho i vech vespolek, a vojci na obou stranch mu mlky naslouchali. Z druh strany pila odpov: Aulus Varro slibuje, e pijde druhho dne k rozmluv a zrove zv, jak by mohli legti v bezpe pijt a pednst sv pn; a pro tuto zleitost se ur pesn as. Kdy se ptho dne schzka uskutenila, shromdilo se na obou stranch velk

CAESAR

mnostv lidu, s nesmrnm naptm se ekalo na vsledek a vichni, jak se zdlo, obrali se jen mylenkami na mr. Z toho hustho zstupu vystoup Titus Labienus a zane smrnmi vrazy mluvit o mru a vymovat si s Vatiniem nzory. Uprosted ei peru je znenadn stely ltajc ze vech stran. Vatinius se jim vyhnul chrnn zbranmi vojk; pece vak bylo zranno dost mu; mezi nimi Cornelius Balbus, Marcus Plotius, Lucius Tiburtius a nkolik setnk a vojk. Tu vykikl Labienus: Tak u jednou pestate s povdnm o dorozumn! Pro ns pece neplat dn mr, leda za hlavu Caesarovu! 20/ V te dob ujal se zleitost dlunk praetor Marcus Caelius Rufus, pi nastoupen adu umstil svj tribunl vedle kurulskho kesla mstskho praetora Gaia Trebouia a sliboval svou pomoc kadmu, kdo by se odvolal, co se te odhadu a spltek; to se pak mlo provdt rozhodnutm smrho soudce, jak Caesar osobn ustanovil. Avak pro spravedlivost nazen a lidskost Trebonia, podle jeho mnn se mlo v tch dobch soudit laskav a mrn, nemohl se najt nikdo, kdo by s odvolvnm zaal. Nebo svalovat snad vinu na chudobu a stovat si na soukrom netst nebo na zl asy, to vyaduje stle jet jen bnou smlost, ale jakou drzost a nestoudnost prozrazuje, kdo si ponechv svj majetek neztenen a pitom si dovol piznvat dluhy? A tak se nenael nikdo, kdo by o to dal. Pesto vak shledvali Caelia pli tvrdm prv ti, o jejich prospch lo. Ale kdy u takto zaal, nechtl budit dojem, e se dal do t choulostiv zleitosti nadarmo, a ohlsil nvrh zkona, aby se splcely vypjen penze bezron v estilet lht. 21/ Kdy se konsul Servilius a ostatn ady postavili na odpor a Caelius dokzal mn, ne oekval, vzal zpt prvn nvrh a dal ohlsit dva nov, aby rozdmchal lidskou evnivost; jeden, jm odpoutl njemnkm ron ini za byt, druh o smazn dluh; nato napadl dav Gaia Trebonia, nkolik lid bylo zranno a Gaius Trebonius byl vyhnn z tribunlu. Konsul Servilius podal o tchto udlostech zprvu sentu a sent se rozhodl sesadit Caelia z adu. Po tomto usnesen vylouil jej konsul ze sentu, a kdy se pokouel veejn promluvit, dal jej odvst z enit. Protoe Caelia plila

KNIHA III

hanba a hnv v nm vel, jal se navenek pedstrat, e odchz k Caesarovi, potaj vak poslal posly k Milonovi, kter zabil Clodia a byl proto odsouzen; povolal jej do Itlie, jeto Clodius mohl voln nakldat se zbytky gladitorsk tlupy z dob, kdy podal velk gladitorsk hry, zskal si jej a poslal naped do kraje thuriskho, aby pobuoval paste. Kdy pak sm piel do Casilina a souasn byly v Capui zabaveny jeho vojensk odznaky i zbran a objevena gladitorsk tlupa z Neapole, kter mla pipravovat zradu msta, a tm byly jeho zmry prozrazeny, byl z Capue vyhotn a v pedtue nebezpe tamj sbor mskch oban se toti chopil zbran, jeliko myslel, e jej mus pokldat za neptele vzdal se svho myslu a upustil od sv cesty. 22/ Mezitm Milo rozeslal dopisy kolem po svobodnch mstech s vysvtlenm, e to, co podnik, podnik na rozkaz Pompeiv a z jeho nazen a podle pokyn, kter mu doruil Vibullius; tak popouzel ty, kte, jak se domnval, zpasili s dluhy. Kdy a nimi nemohl nic podit, otevel nkolik kznic pro otroky a chystal se s nimi dobvat Kosu na zem thurijskm. Ve chvli, kdy se objevil Quintus Pedius s legi, byl zasaen kamenem z hradeb a piel o ivot. A do Thori dorazil Caelius, jen se dajn vydal na cestu k Caesarovi. Kdy tam zaal popichovat nkolik obyvatel toho svobodnho msta a zkouel slibovat penze i gallskm a hispnskm jezdcm Caesarovm, kte tam byli poslni posdkou, byl od nich zabit. Takov rychl a lehk konec naly potky dleitch udlost, kter zamstnvaly ady, zneklidovaly dobu a rozechvvaly Itlii. 23/ Libo vyplul od Orika s lostvem padesti lod, j emu velel, pibyl do Brundisia a obsadil ostrov proti brundisijskmu pstavu, ponvad soudil, e je vhodnj hldat a uzavt jedno msto, kudy nai musili nutn vyjdt, ne hldat a uzavt vechna msta na pobe a vechny pstavy. Tam pi svm nenadlm pchodu zastihl nkolik nkladnch lod, zaplil je, odvezl jednu lo s nkladem obil, naim nahnal velik strach, v noci vysadil p vojky a luitnky, vytiskl jzdn posdku a v pznivm postaven doshl takovho spchu, e poslal Pornpeiovi list se vzkazem, aby,

CAESAR

peje-li si, dal ostatn lod vythnout na beh a opravit; on sm zataras svm lostvem cestu pomocnm sborm Caesarovm. 24/ Tehdy byl v Brundisiu Antonius; ten, spolhaje na statenost svch vojk, opatil asi edest lun velkch lod proutnm pletivem a pedprsnmi, obsadil je vybranmi vojky, rozestavil je porznu pi behu na vce mstech a nadil dvma trojveslicm, kter dal postavit v Brundisiu, aby se piblily a k st pstavu, jako by lo o vcvik vesla. Kdy Libo vidl, e zajely pli smle kupedu, myslel si, e je zajme, a poslal na n pt tyveslic. Jakmile se tyveslice piblily k naim lodm, dali se nai vyslouilci na stup do pstavu a neptel streni zpalem vyrazili ponkud nerozvn za nimi. Vtom se na dan znamen vyrojily nhle ze vech stran Antoniovy luny, napadly neptele a hned prvnm tokem se zmocnily jedn z tch tyveslic s veslai i obrnci, ostatn pak pinutily k potupnmu tku. Pohromu dovrilo, e jim jezdci, rozmstn Antoniem po pobe, brnili v erpn vody. Donucen tmto nedostatkem a roztrpen pocitem hanby, ustoupil Libo od Brundisia a vzdal se oblhn naich. 25/ Uplynulo u mnoho msc a zima se kvapem chlila ke konci a stle se jet neobjevovaly u Caesara lodi a legie z Brundisia. A tu se Caesarovi zdlo, e se k tomu promekala njak pleitost, protoe jist asto vl vtr, jemu se mli, podle jeho nzoru, bezpodmnen svit. m rychleji pak mjel as, tm horlivji konali hldky velitel neptelskch lod a tm pevnji si dvovali, e nm zabrn v cest; tak Pompeius je asto v listech krav napomnal, aby aspo te se postavili do cesty Caesarovm dalm oddlm, kdy nedokzali zamezit jeho pchod hned na zatku; i ekali netrpliv za slbnoucho vtru na dobuv kter se stvala den za dnem nebezpej pro nai pepravu. Caesar proto v rozhoen napsal svm lidem do Brundisia velmi dlkliv, aby se vyvarovali propst pleitost k vyplut, jakmile zavane pzniv vtr, aby mohli plout bu smrem k behm Apollan, nebo k Labeatm a tam s lomi pirazit. Na tchto mstech bylo toti nejmn lodnch hldek, ponevad se neodvaovaly pustit pli daleko od pstav. 26/ Ponvad sami vojci se pimlouvali a neodmtali dn nebezpe pro Cacearovo dobro, zdvihnou nai za veden Marka

KNIHA III

Antonia a Fufia Calena odvn a staten kotvy, sotva zavane jin vtr, a nazt u brzd moe kolem Apollnie. Kdy byli z pevniny zpozorovni, tu Coponius, jen velel rhodskmu lostvu v Dyrrhachiu, vyvedl lodi z pstavu, a kdy se ji k naim piblil za vtru, kter ponkud ochabl, t jin vtr nabral znovu na sle a nae zachrnil, Avak Coponius nepolevoval proto ve svm sil, naopak doufal, e vytrvalm silm vesla zvtz i nad silou povt, a nepronsledoval je o nic liknavji, kdy za prudkho vtru minuli Dyirhachium. Akoli nai vyuvali dobrodin astn nhody, pece jen je neopoutla obava z toku lostva, kdyby se snad vtr utiil. Kdy doshli pstavu, kter se jmenuje Nymphacum, ti tisce krok za Lissem, zajeli tam s lomi (tento pstav byl chrnn ped jihozpadnm vtrem, ped jinm vtrem vak zajitn nebyl) a za men nebezpe pokldali vtr ne neptelsk lostvo. Jakmile se dostali dovnit, neuvitelnm tstm zmnil se jiin vtr vanouc po dva dny ve vtr jihozpadn. 27/ V tom se dal vidt nhl zvrat osudu. Ty, kte se prv ped chvli jet o sebe bli, uvtal pstav nad owkvn bezpen; ti, kte nae lod ohroovali, museli se te strachovat o sebe. A tak se zmnily okolnosti: na jedn stran vichice nae zachrnila, na druh stran se vrhla na rhodsk lod tak prudce, e vechny do jedn, bylo to celkem estnct lod, vechny opaten palubami se rozbily a ztroskotaly a z velkho potu vesla a nmonch vojk zahynula st na skal. st zachrnili nai; tm vem dal Caesar milost a propustil je dom. 28/ Dv nae lod se opozdily a pekvapila je noc; protoe nevdly, kam se dostaly ostatn, zakotvily naproti Lissu. Otacilius Crassus, velitel v Lissu, chystal se jich zmocnit, proto vyslal na moe luny a etn men plavidla; souasn s nimi vyjednval, aby se vzdaly, a sliboval jim milost, vzdaj-li se. Jedna z tchto lod mla na palub dv st dvacet mu z legie novk, druh z legie vetern o nco mn ne dv st. A tady se ukzalo, jak velkou ztitou je lidem neohroen duch, Protoe novci byli vydeni mnostvm lodi a vyerpni moskou nemoc, pijali zvazn slib, e jim neptel neubl, a vzdali se Otaciliovi; ti vichni byli ped nj pedvedeni a bez ohledu na posvtnost slibu ped jeho oima

CAESAR

nejkrutjm zpsobem popraveni. Kdeto vojci vyslouileck legie, tebae je rovn souily kodliv inky boulivho poas a kal na dn lodi, nepovaovali za dstojn ustoupit v nem z dvj sv zmuilosti, a kdy dokzali prothnout prvn st noci vyjednvnm o podmnkch a pedstrnm ochoty ke kapitulaci, donut kormidelnika pirazit s lod k pevnin, sami si vyhledali phodn msto a strvili tam zbytek noci; kdy pak za svtni poslal na n Otacilius asi tyi sta jezdc, kte hldali prv tu st poben krajiny, a ozbrojence, kte li za nimi z posdky, uhjili se, nkolik mu pobili a v podku se vrtili k naim. 29/ Nato obec mskch oban, jim Lissus patil, ponvad jm ho pedtm Caesar pikl a postaral se o jeho opevnn, Antonia pijala a poskytla mu vemonou pomoc. Otacilius ve strachu o sebe prchl z msta a dostal se k Pompeiovi. Po vylodn vech vojenskch sbor, byly to dohromady ti legie vyslouileck, jedna legie novk a osm set jezdc, pole Antonius vtinu lod nazpt do Itlie, aby pepravily ostatn p vojky a jezdce; pontny vak, druh to gallskch lod, ponech v Lissu s tm myslem, aby ml Caesar po ruce aspo njak prostedek, na nm by se mohl pustit do pronsledovn, kdyby snad Pompeius dal na veobecn rozen mnn, e je Itlie bez pna, a pemstil tam vojsko, a rychle k nmu pole posly se zprvou, v kterch koninch vojsko vysadil a kolik vojk pepravil. 30/ O tom se dovdl tm souasn Caesar i Pompeius. Vidli toti lod, kter pluly kolem Apollnie a Dyrrhachia, sami se dali jejich smrem po soui, ale v prvnch dnech nevdli, kam se lod dostaly. Kdy se dovdli, co so stalo, rozhodne se kad pro jin pln: Caesar hodl spojit se co nejdve s Antoniem, Pompeius zaml postavit se pichzejcmu vojsku cestou, kdyby se mu snad podailo pekvapit je a udeit na n ze zlohy; a oba v t den vyvedou vojsko ze stlho tbora u eky Apsu; Pompeius potaj a v noci, Caesar zjevn a za dennho svtla. Avak Caesar ml del cestu proti proudu pro vt okliku, ji musil podniknout, aby se mohl pebrodit; Pompeius naproti tomu, ponvad ml cestu volnou a eku pechzet nemusel, pospchal rychlmi dennmi pochody proti Antoniovi, a jakmile dostal zprvu, e je Antonius nablzku, vybral si

KNIHA III

vhodn msto, umstil tam sv oddly, vechno vojsko uzavel v tboe a zakzal rozdlat ohn, aby mohl svj pchod lpe utajit. Zprvu o tom okamit donesli ekov Antoniovi. Antonius poslal k Caesarovi posly a setrval jeden den v leen; druhho dne dorazil k nmu Caesar. Kdy se Pompeius dovdl o jeho pchodu, ustoup ze svho msta, aby se neocitl v kletch dvou vojsk, a se vemi sbory doraz k Asparagiu Dyrrhaskmu a tam se utbo na vhodnm mst. 31/ Tehdy Scipio, akoli utrpl njak ztrty v okol poho Amanskho, udlil si titul impertora. Nato uloil velk penze obcm a vladam, tak od njemc sv provincie vymohl dluhy za dva roky, dal si od nich vyplatit jet pjku na pt rok a od cel provincie si vydal jezdce. Jakmile je sehnal, odvedl legie i jezdce ze Srie a klidn za sebou nechal neptelsk sousedn Parthy, kte krtce pedtm zabiti Marka Crassa a Marka Bibula seveli v obleen. A kdy provincii pepadl svrchovan neklid a strach ped vlkou s Parthy a kdy bylo slyet nkter hlasit poznmky vojk, e pjdou do boje, bude-li to proti nepteli, avak e nepozdvihnou zbran proti spoluobanovi a konsulovi, odvedl legie k zimnmu ubytovn do Pergama a nejbohatch mst, udloval jm pebohat dary, a aby vojkm dodal mysli, vydal jim msta v plen. 32/ Zatm vydral bez milosti uloen poplatky po cel provincii. Mimoto vymlel si k ukojen lakoty mnoho zvltnch dan podle spoleenskch td. Da z hlavy se ukldala otrokm i svobodnm; naizovala se da ze sloup, z dve, z obil, ukldala se dodvka vojk, zbran, vesla, tkch stel i povoz; jak se jen mohlo najt jmno pro njakou vc, u samo to jmno stailo na vymhn penz. Nejen mstm, nbr bezmla kad vesnici a pevnstce pidloval vdy po jednom veliteli. Kdo z tchto lidi jednal v njak zleitosti s nejvt bezohlednost a krutost, ten platil za skutenho mue a vbornho obana. Provincie byla plna liktor a ednch osob, zaplavena dozorci a vbrcmi, kte krom toho, e vymhali dluhy, starali se jet o svj osobn zisk: do omrzen nakali, e byli pipraven o domov, psl o vlast a nyn strdaj nedostatkem vech ivotnch poteb, jen aby touto roukou estn zminky zakryli nejohavnj skutenost. A jak u to vtinou za vlky bv, kdy je

CAESAR

nazena veobecn da, dovrovaly obte velmi zatujc roky; za takovch okolnost kali odkladu platebn lhty dar. Proto se dluhy provincie bhem tch dvou let zmnohonsobily. Stejn tak se ukldaly urit stky penz nejen mskm obanm t provincie, ale i jednotlivm mstskm spolkm mskch oban a vytrvale se hlsalo, e se vybraj podle usnesen sentu jako pjky; njemci museli zaplatit njemn naped za pt rok. 33/ Mimoto poruil Scipio vyzdvihnout z chrmu Diany v Efesn penze, kter tam byly odedvna uloeny. A kdy piel do svatyn v den pesn k tomu uren, za doprovodu znanho potu sentor, kter pozval, dostane od Pompeia dopis se zprvou, e se Caesar peplavil s legiemi pes moe: a se spn vyd s vojskem na cestu a vechno ostatn ponech stranou. Jakmile peetl dopis, propustil ty, kter svolal; sm se hned zane chystat do Makedonie a po nkolika dnech vyraz. Tato udlost zachrnila efesk poklad. 34/ Kdy Caesar spojil Antoniovo vojsko se svm a odvedl z Oriku legii, kterou tam umstil na ochranu moskho pobe, doel k nzoru, e by si ml hledt zskat provincie a proniknout hloubji do vnitrozem, a kdy pak k nmu pili vyslanci z Thessalie a Aitlie, aby slbili, e obce tch nrod chtj provdt jeho rozkazy, pol e-li jim posdku, poslal Lucia Cassia Longina s legi novk, je nesla jmno dvact sedm, a se dvma sty jezdci do Thessalie a Gaia Calvisia Sabina s pti kohortami a s malm potem jezdc do Aitlie. A protoe to byly blzk krajiny, klade legtm obzvlt na srdce, aby se starali o dovoz obil. Gnacovi Domitiovi Calvinovi rozkzal, aby se dal na pochod do Makedonie s dvma legiemi, jedenctou a dvanctou, a s pti sty jezdci, nebo z t sti provincie, jej jmno bylo svobodn Makedonie, poslali jako vyslance nejvenjho pedstavitele tch krajin Menedema, aby tlumoil obzvltn nklonnost veho svho lidu k Caesarovi. 35/ Z tchto Caesarovch legt Calvisius byl hned po svm pchodu zahrnut nejvymi projevy pzn vech Aitol a zskal celou Aitlii, kdy posdky protivnk vyklidily Kalydon a Naupaktus. Cassius dorazil s legi do Thessalie. Protoe tam byly dv strany, zakouel stdav pze i nepze obc: Hegesaretos, mu odedvna mocn, stranil zjmm Pompeiovm; Petraeus, mlad mu

KNIHA III

svrchovan ulechtil, podporoval horliv Caesara mocenskmi prostedky svmi i svch ptel. 36/ Prv tehdy pisel do Makedonie Domitius; a kdy se u nho zaaly objevovat etn delegace obc, pila zvst, e je tu Scipio s legiemi, mu vyvolvajc velk nadje a tc se veobecnmu zjmu; nebo pi neoekvan udlosti povst obyejn pehn. Scipio se vak nikde v Makedonii nezdrel a s velkm vyptm sil chvtal za Domitiem, a kdy byl od nho dvacet tisc krok, obrtil se nhle ke Cassiovi Longinovi do Thessalie. To provedl tak rychle, e souasn byl hlen jeho pchod i pokraovn v cest, a aby se mu pohodlnji pochodovalo, zanechal Marka Favonia a osmi kohortami na ochranu zavazadel legi u eky Aliakmonu, kter oddluje Makedonii od Thessalie, a rozkzal, aby tam postavili a opevnili malou tvrz. Souasn picvlala k leen Cassiovu jzda krle Kotyse, kter se obvykle pohybovala v okol Thessalie. Tu Cussius, kdy se dovdl o pchodu Scipionov a spatil jezdce, kter pokldal za jezdce Scipionovy, byl zachvcen strachem, obrtil se k horm, kter obklopuj Thhssalii, a zahjil z tch mst pochod smrem k Ambrakii. Scipionovi vak, kter jej dychtiv sthal, pila psemn zprva od Marka Favonia, e se objevil Domitius s legiemi a e bez Scipionovy pomoci neudr opevnn msto, na nm stoj. Sotva Scipio pete dopis, zmn svj mysl i smr pochodu; upust od pronsledovni Cassia a spch na pomoc Favoniovi. Doraz k nmu proto po nepetritm pochodu ve dne v noci ve chvli tak phodnou, e souasn bylo vidt prach zven vojskem Domitiovm a zrove se objevili przkumnci Scipionovi. Tak zachrnila Cassia horlivost Domitiova, Favonia rychlost Scipionova. 37/ Scipio se zdrel dva dny v stlm leen u eky Aliakmonu, kter tekla mezi nm a tborem Domitiovm, tetho dne za svtn se pebrodil s vojskem, rozloil se tborem a nazt rno rozvinul vojsko v bojov linii proti elu leen. Ani tehdy se Domitius nerozpakoval vyvst legie a pustit se do boje; protoe vak mezi obma tbory se prostrala rovina v rozloze asi est tisc krok, seadil Domitius svj ik tsn u leen Scipionova; Scipio neustoupil z val ani na krok. A akoli se Domitiovi vojci st dali udret, nedolo k bitv, a to zejmna proto, e naim pekel potok,

CAESAR

hranic s tborem Scipionovm, se svmi pkrmi behy. Kdy se Scipio pesvdil o jejich naden a bojechtivosti, pedstavoval si, e bu bude druhho dne pinucen k boji proti sv vli, anebo ke sv velik hanb zstane v tboe, a to prv on, jeho pchod vyvolal tak velik oekvn; pustil se tedy jen tak naslepo kupedu, alostn skonil a za noc, nedav ani zatroubit signl k dalmu pochodu, pekroil eku a vrtil se do tch konin, odkud odeel, a tam blzko eky na vyvenm mst se rozloil tborem. Po nkolika dnech postavil za noci do zlohy jezdce v mstech, kde v minulch dnech shnli nai obyejn pci; kdy pak tam piel, jak bylo jeho kadodennm zvykem, velitel Domitiovy jzdy Quintus Varus, vytrhli na nj nhle ze zlohy neptel. Avak nai staten odolali jejich toku, kad se rychle vrtil na sv msto v tvaru a pak z vlastn iniciativy zatoili spolen na neptele. Pobili asi osmdest neptel, zbytek obrtili na tk a vrtili se do tbora se ztrtou dvon mu. 38/ Nato Domitius v nadji, e vylk Scipiona k bitv, zaal se tvit, jako by ruil tbor pro tsniv nedostatek v zsobovn, dal zatroubit, jak velel vojensk zvyk, k odchodu a po tech tiscch krocch soustedil cel vojsko i s jzdou na vhodnm a skrytm mst. Scipio se rozhodl pronsledovat jej, a proto vyslal naped valnou st jzdy, aby pesn zjistila smr Domitiova pochodu. Kdy jezdci pronikli kupedu a prvn ety postoupily do mst, kde hala zloha, a frkn kon probudilo jejich podezen, dali se na stup; ti pak, kte jeli za nimi, jejich chvatn stup zpozorovali a zstali stt. Kdy u zlohy byly objeveny, nechtli nai zbyten mait as eknm, napadli a zajali dv ety, z nich se mohlo tkem zachrnit jen velmi mlo mu; mezi nimi byl velitel jzdy Marcus Opimius; vechno ostatn mustvo tch et bu pobili, nebo zajali a dovedli k Domitiovi. 39/ Kdy Gaear sthl z moskho pobe posdky, jak jsme na to u poukzali, ponechal v Oriku na ochranu msta ti kohorty a povil je jet obranou vlench lodi, kter pepravil z Itlie. V ele tohoto kolu i v ele msta stl legt Manius Acilius. Ten dovedl nae lod do pstavu za mstem, uvzal je k zemi, st pstavu zatarasil potopenou lod a spojil s n druhou lo; nad touto

KNIHA III

druhou lod postavil v, umstil ji prv u vchodu do pstavu, obsadil vojky a uloil jim, aby ji chrnili ped kadou neoekvanou phodou, 40/ Kdy se o tom dovdl mlad Gnaeus Pompeius, velitel egyptskho vojska, piplul k Oriku a tanm lanem a mnoha napjatmi provazy vythl potopenou lod a na druhou lo, kterou tam postavil Acilius na str, zatoil etnmi lomi, na nich vztyil stejn vysok ve, aby v boji z vyho msta mohl bez pestn nahrazovat vyerpan bojovnky mui svmi; na ostatnch mstech pokouel se o mstsk hradby souasn ebky z pevniny a lostvem z moe, aby rozdlil sly protivnk; svm silm a mnostvm zbran nad naimi zvtzil, zahnal obrnce, kte se pak vesms zachrnili na lunech, ukoistil tu lo, souasn obsadil na druh stran pirozenou hrz, kter inila msto poloostrovem, a dopravil do vnitnho pstavu tyi dvojveslice na vlcch, kter uvdly do pohybu pky. Takto udeil z obou stran na vlen lod, je byly pipoutny k zemi a bez nkladu. tyi odvedl a ostatn zaplil. Kdy tuto zleitost vydil, ponechal tam Decima Laelia, odvolanho od asijskho lostva, jen ml zahrazovat psunu zsob z Bullidy a Amantie do msta. Sm odplul do Lissu, pronikl do pstavu a zaplil vech ticet nkladnch lod zanechanch tam Antoniem; pokusil se dobt Lissu, ale ponvad jej hjili mt oban, lenov tamjho svazku mskch oban, a vojci, je tam posdkou poslal Caesar, promarnil ti dny oblhnm, ztratil nkolik mu a odthl odtamtud s nepozenou. 41/ Jakmile se Caesar dovdl, g Pompeius je u Asparagia, vydal se tam s vojskem tak, a kdy se cestou zmocnil msta Parthin, v nm ml Pompeius posdku, dorazil tetho dne k Pompeiovi, rozbil svj tbor vedle nho, den nato vyvedl a seikoval sv oddly a nabdl Pompeiovi pleitost k rozhodnmu boji, Kdy vak zpozoroval, e setrvv ve svm postaven, zavedl vojsko zpt do tbora a usoudil, e mus vymyslet jin pln. A tak se druhho dne dal na pochod s celm svm vojskem do Dyrrhachia, velkou oklikou a po neschdn a zk cest doufaje, e se mu poda Pompeia bu do Dyrrhachia zahnat, nebo od Dyrrhachia odznout, protoe tam shromdil vechny zsoby a vlen poteby pro celou

CAESAR

vlku; a tak se tak stalo. Pompeius toti ze zatku netuil jeho zmr, ponvad vidl, e se ubr opanm smrem, ne leela ta krajina, a usoudil z toho, e odthl pro nedostaten zsobovn; kdy vak pozdji dostal od vyzvedn hldky pesnou zprvu, vyrazil ptho dne z tbora, jeto potal, e mu nadbhne krat cestou . Caesar pedvdal, e to tak dopadne, povzbudil vojky, aby sneli vlen obte s pokojnou mysl, dopl jim i sob nkolikahodinov non odpoinek, rno piel do Dyrrhachia, prv kdy se v dlce objevil ik Pompeiv, a rozloil se tam tborem. 42/ Pompeius byl tedy odznut od Dyrrhachia a nemohl provst svj zmr; shl proto po druhm een a zdil pevn tbor na vyvenm mst, je m jmno Petra, poskytuje lodm celkem dobr pistn a chrn je ped nktermi vtry. Nad, aby se tam dostavila st vlenho lostva a aby se tam svelo obil a vechny ivotn poteby z Asie i vech krajin pod jeho svrchovanost. Ponvad ml Caesar za to, e se vlka prothne, a nadje na dovoz z Itlie se musel vzdt, jeto Pompeiovi vojci hldali vechny behy velmi ostrait a jeho vlastn lod, je dal za zimu postavit na Siclii, v Gallii a Itlii, se omekvaly, vyslal stran zsobovn legta Quinta Tillia a Lucia Canuleia do peiru; pro znanou odlehlost tch kraj dal zdit na uritch mstech spky a povinnost dovozu rozdlil mezi sousedn obce. Rovn z Lissu, z zem Partin a ze vech opevnnch mst se mlo sehnat obil, kolik se sehnat dalo. Bylo ho vak velmi mlo jednak pro povahu pdy, protoe je to kraj drsn, hornat a lid ij vtinou z obil dovenho, jednak protoe to Pompeius pedvdal a v minulch dnech jednal s Partny jako s koist, vyloupil a vydrancoval jejich domovy a pomoc svch jezdc dal svet vechno zabaven obil. 43/ Kdy se to Caesar dovdl, rozhodl se, jak mu to vnukla poloha msta. Kolem Pompeiova tbora se toti zdvihalo velmi mnoho vych a drsnch pahork. Nejdve obsadil Caesar hldkami tyto pahorky a zdil tam tvrze; nato, jak to dala poloha kadho msta, vedl linii opevnn od tvrze ke tvrzi a tak poal Pompeia obkliovat, pomleje pi tom starostliv na to, aby mohl s menm nebezpem dovet ze vech stran obil a ostatn poteby pro vojsko, protoe sm trpl nedostatkem obil a Pompeius ml pevahu v

KNIHA III

poetn jzd, a zrove aby Pompeiovi pekel v obstarvn pce a znekodnil jeho jzdu pro vlen el a za tet aby snil vnost, na kterou Pompeius zejm spolhal zejmna u cizch nrod, a by se po celm svt rozltla zprva, e Pompeius je oblhn Caesarem a nem odvahu utkat se v boji. 44/ Pompeius se jednak nechtl vzdlit od moe a Dyrrhachia, protoe tam umstil vekeru vlenou vzbroj, jmenovit ton zbran i obrann a metac stroje, a dal tam tak svet na lodch obil pro vojsko, jednak nemohl Caesarovi zabraovat v opevovacch pracch, leda e by se odhodlal svst rozhodnou bitvu; tehdy se vak rozhodl, e to nepodnikne. Nezbvalo mu ne shnout po poslednm monm zpsobu veden vlky: obsadit co nejvce pahork, v kraji do nejvt hloubky rozloit posdky a Caesarovy oddly poutat, pokud mono, na rznch mstech; a to se tak stalo. Vybudoval toti tyiadvacet tvrz a na prostoe v obvodu patnct tisc krok obstarval pci; a uvnit tohoto pozemku bylo mnoho run osetch pol, jejich osen zatm spsal svmi soumary. A jako nai thli nepetrit etz opevnn od tvrze k tvrz, aby Pompeiovi vojci nemohli nkudy prorazit a nae zezadu napadnout, tak zase neptel zizovali souvisl opevnn ve vnitnm prostoru, aby se nai nemohli na nkterm mst dostat dovnit a obklit je zezadu. Neptel vak mli v opevovacch pracch nskok, protoe jednak ns pedili potem, jednak ve vnitnm prostoru byl men obvod k opevnn. Pokad kdy si Caesar chtl zajistit nkter takov msta, Pompeius sice nepodnikl nic, aby mu v tom celou svou vojenskou pohotovost zabrnil a dal se snad strhnout k boji, ale poslal aspo na vhodn msta lutnky i prakovnky, jich ml znan poet, a tak dochzelo k etnm zrannm naich lid a zaala se jich tak zmocovat velk zkost ped py, take si skoro vichni vojci zhotovili tuniky nebo pehozy z plstn ltky, z vycpaniny nebo z usn, aby se tak chrnili ped zsahem stel. 45/ Pi obsazovn dleitch bod vynakldali oba vdcov vechny sly: Caesar, aby co nejtsnji sevel Pompeia, Pompeius, aby obsadil co nejvc pahork v obvodu co nejvtm; z tchto dvod dochzelo asto k arvtkm. Kdy pi jednom takovm stetnut obsadila devt Caesarova legie jaksi dleit oprn bod

CAESAR

a chystala se jej opevnit, Pompeius obsadil vzpt pahorek blzko naproti tomu mstu a zaal naim peket v dle; ponvad se mu na jedn stran otvral pstup tm po rovin, rozestavil nejprve kolem luitnky a prakovnky, potom vyslal velk poet lehkoodnc, dal pivlci samostly a znemooval opevovac prce; pro nae nebylo vru lehk souasn bojovat i budovat opevnn. Kdy Caesar vidl, e se na jeho vojky sypou rny ze vech stran, dal rozkaz ustoupit a vyklidit postaven. stup se dl po svahu. Tm osteji vak neptel doreli a nedovolovali naim ani ustoupit, ponvad si mysleli, e opoutj stanovit ze strachu. Tenkrt pr Pompeius prohlsil pyn v kruhu svch ptel: Nezdrhm se pijmout vitku, e jsem nezkuen vojevdce, poda-li se Caesarovm legim ustoupit bez nejtch ztrt z msta, kam nerozvn pronikly. 46/ Ponvad ml Caesar starost o zpten pochod svch vojk, dal rozkaz posunout proti nepteli proutn ohrady na vnj okraj pahorku a postavit pmo naproti nmu; za ohradami pak, jeto vojci byli te kryti, nadil vst prostedn irok pkop a pstup na vech stranch co mono nejpelivji zatarasit. Sm postavil na vybranch mstech prakovnky, aby poskytli naim ochranu pi stupu. Tm zpupnji a drzeji poali Pompeiovi vojci nae tsnit a na ns doret a zporeli ohrady nastaven jako hradba, aby mohli pekroit pkopy. Kdy to Caesar zpozoroval, obval se vzbudit dojem, e nae vojsko bylo zpt zahnno, nikoli svm vdcem odvedeno, a tak nechtl, aby dolo k ztrtm jet vtm, a proto asi v pli cesty povzbudil sv vojsko sty Antonia, kter t legii velel, rozkzal dt znamen polnic a zavelel k toku na neptele. Vojci devt legie narz jako jeden mu vymrtili kop ze svho ne poloenho stanovit, prudce vyrazili do svahu, hnali pompeiovce ped sebou a donutili je k tku; stup neptelskch vojk nesmrn ztovaly rozhzen proutn ohrady, nastaven tye a schvln nastraen pkopy. Nai se vak spokojili odchodem beze ztrt, pobili velk poet neptel, pili vehovudy o pt svch lid, ustoupili v naprostm klidu a po krtk zastvce u toho msta na na stran obsadili dal pahorky a dokonili opevnn.

KNIHA III

47/ Byl to pak nov a nezvykl zpsob veden vlky jak pro velk poet opevnnch oprnch bod, pro velk prostor, pro siln opevnn a cel zpsob oblhn, tak i pro jin okolnosti. Vdy toti, kdykoli se pokoueli oblehnout jedni druh, udeili jen na neptele pekvapen a tm oslaben, a bu je pak v boji poteli, nebo je ovldli, kdy je vyvedli z rovnovhy njakou jinou nehodou; sami na tom byli ovem lpe potem jezdc i pk; el obleen pak bval vtinou ten, aby se nepteli brnilo v dovozu obil. Nyn vak oblhal Caesar vojsko v pln sle nim nenalomen, s nim potem vlastnho mustva, kdeto neptel mli veho nadbytek: vdy denn se sjdl ze vech stran velk poet lod dopravujcch ivotn poteby a nemohl vanout dn vtr, aby nemli aspo z nkter strany dobrou plavbu. Gaesar sm vak byl v nejvy nouzi, protoe daleko iroko vechno obil u spoteboval. Ale pesto sneli vojci tato protivenstv s bezpkladnou trplivost. Vzpomnali toti, jak tot provati minulho roku v Hispnii, a pece svm utrpenm a vytrvalost vybojovali velmi vznamnou vlku; promtalo se jim v pamti, e velikou bdu zakusili u u Alsie a jet vt u Avarika, a pece zas odeli jako vtzi nad nejvtmi nrody. Nerept ali, kdy dostvati jemen, nemrzeli se, kdy byl pdl bob; velmi si cenili dobytka, kter se dovel ve velkm mnostv z peiru. 48/ Ti, kte nemli co na prci pi opevovn, pili nhodou na druh koene zvanho chara, jen pidn do mlka podstatn mrnil nedostatek v strav. Pipravovali ho na zpsob chleba. Koene byla bohat zsoba. Kdy Pompeiovi vojci pi slovnch pestelkch pedhazovali naim hlad, nai po nich obyejn hzeli takto pipravenm chlebem, aby jim sraziti hebnek. 49/ A u ponalo dozrvat obil a sama ta nadje pomhala naim snet nedostatek, protoe s jistotou potali, e brzy budou mt veho dost, a pi nonch hldkch i pi bnch rozhovorech dali se vojci asto slyset, e spe se budou ivit stromovou krou, ne aby pustili Pompeia z rukou. Rdi se tak dovdali od zbh, e kon neptel jen taktak e jsou naivu, tan dobytata, kter jet mli, e jim vak u uhynula; oni sami pak nejsou njak zvl zdrvi jak pro tsn prostor, odporn zpach od etnch zdechlin a kadodenn trmcen, vdy nebyli zvykl na opevovac prce, tak proto, e

CAESAR

strdali nesmrnou zn. Caesar toti vechny eky a vechny potoky, kter tekly k moi, bu odvedl, nebo je dal pehradit mocnmi hrzemi, a protoe to byla krajina hornat, zbrzdn dolky s uzoukm pstupem, zahradil je kly zaraenmi do zem a nahzenou zem, aby zastavil vodu. Proto museli neptel nezbytn sestupovat do nich a bainatch mst a kopat studny a nadto konali tu prci jet ke svmu dennmu zamstnn; prameny byly vak od nkterch pevnstek daleko a letnm parnem rychle vysychaly. Zato Caesarovo vojsko se tilo nejlepmu zdrv a mlo hojnost vody; tak potravy veho druhu krom obil byl pln dostatek, ale vidli, e den ode dne je pro obil pznivj doba a vzrst nadje, e brzy uzraje. 50/ Pi novm druhu vlky byly vynalzny na obou stranch i nov metody vlen taktiky. Pokad, kdy neptel podle strnch oh zpozorovali, e nae kohorty konaj za noci str u opevnn, potichu se pikradli a jeden jako druh poali metat stely do zstupu hldkujcch kohort a pak se neprodleni vraceli ke svm. Nai, poueni touto zkuenost, odpomhali si tm, e na jednom mst rozdlvali ohe a na druhm konali str. 51/ Mezitm dostal o tom sprvu Publius Sulla, jej Caesar pi odchodu jmenoval velitelem tbora, a pispchal kohort na pomoc se dvma legiemi; sotva piel byli pompeiovci snadno zahnni, a nesnesli opravdu pohled na nae vojky, nato jejich tok, a jen co prvn byli sraeni k zemi, ostatn se obrtili a ustoupili ze svch pozic. Kdy se vak nai dali sa nimi, zavolal je Sulla zpt, aby snad pi stihn nezali pli daleko. Ne vtina je toho nzoru, ze vlka mohla skonit jet toho dne, kdyby byl dovolil pronsledovat neptele draznji. Jeho rozvaha nezasluhuje pirozen vtky. Jin kol m jist legt, jinou lohu vojevdce: jeden mus ve vem jednat podle pedpisu, druh se mus rozhodovat samostatn v zjmu celku. Sulla, kterho Caesar ponechal na obranu tbora, spokojil se tm, e sv lidi osvobodil, ale nechtl svst rozhodnou bitvu, do n by se mon pece jen pipletla njak neastn nhoda, aby se nezdlo, e si pisvojil lohu, kter pat vojevdci. Co se te pompeiovc, byli touto skutenost pivedeni do rozpak. Pithli toti z nepznivho msta a stanuli na vrchu: kdyby se spustili po

KNIHA III

svahu, mohli se obvat naich, e by je pronsledovali seshora a krom toho nebylo daleko do zpadu slunce, nebo v nadeji e svj zmr provedou, prothli boj skoro do sam noci. A tak Pompeius rozhodl, jak si to dala nezbytnost i ptomn chvle, a obsadil jaksi pahorek, kter byl od naeho opevnnho stanovit tak daleko, e jej nemohla zashnout stela vymrtn rukou ani stela vren tkm prakem. Na tomto mst se usadil, opevnil je a soustedil tam vechny sv oddly. 52/ V te dob se bojovalo jet na dvou mstech, nebo Pompeius se pokusil stejnm zpsobem o vce tvrz, aby zamstnal nae vojsko na rznch mstech a aby proto nemohla pijt pomoc z nejblich opevnnch bod. Na jednom mst odrazil tok legie se svmi temi kohortami Volcanus Tullus a zahnal ji z jejho postaven; na druhm mst prolomili linii naeho opevnn Germni, pobili adu lidi a beze ztrt se vrtili k svmu oddlu. 53/ Tak v jedinm dni se odehrlo est bitev, ti u Dyrrhachia, ti u opevnn, a kdy se podval vet vech ztrt, dovdli jsme se, e padlo na dva lice pompeiovc, vyslouilci dobrovolnci a etn setnci (mezi nimi Valerius Flaccus, syn Lucia, toho, jen jako praetor spravoval Asii); tak bylo ukoistno est odznak vojenskch oddl. Naich se ve vech bitvch nepoheovalo vc ne dvacet. Ale v tvrzi neb ylo ani jedinho vojna, aby nebyl rann, a tyi setnci z jedn kohorty pil o zrak. A ponvad chtli pinst dkaz sv nmahy a nebezpe, jemu byli vystaveni, vypoetli Caesarovi, e na tvrz bylo vymrtno asi ticet tisc p, a kdy mu byl pinesen tt setnka Scaeva, bylo v nm objeveno sto dvacet dr. Caesar udlil setnkovi za zsluhy o nj i o stt dv st tisc sesterci a povil jej ze setnka osm kohorty na setnka prvnho manipulu triri (bylo znmo, ze tvrz byla zachrnna jeho zsluhou) a kohortu pozdji obdaroval velmi bohat dvojnsobnm oldem, obilm, atstvem, penitmi dary a vojenskmi vyznamennmi. 54/ Pompeius provedl v noci rozshl pravy na opevnn, v ptch dnech dal vybudovat ve, vyhnal stavbu do ve patncti stop, zakryl tu st leen ochrannmi loubmi a po pti dnech, kdy mu nhoda poskytla jet jednu takovou podmranou noc, zatarasil vechny brny tbora a dkladn uzavel, aby nepteli znemonil

CAESAR

vstup, a na zatku tet non hldky v naprostm tichu vyvedl vojsko a vrtil se do svch starch hradeb. 55/ Kdy Cassius Longinus a Calvisius Sabinus obsadili, u jeme o tom vypravovali, Aitlii, Akarnanii a Amfilochii, soudil Caesar, e by se ml pokusit o Achaiu a pokroit trochu dl. Proto tam poslal Calena a jako doprovod mu pidlil Sabina a Cassia a kohortami. Jakmile se dovdl o jejich pchodu Rutlius Lupus, kter ml Achaiu v rukou, protoe jej tm povil Pompeius, jal se okamit opevovat Isthmus, aby zabrnil Fufiovi dostat se do Achaie. Calenus se zmocnil Delf, Thb i Orchomenu se souhlasem samotnch obc, nkterch mst dobyl moc, k ostatnm obcm vyslal poselstv a snail se je zskat pro Caesara po dobrm. Tm stejn starosti ml i Fufius. 56/ Ve vech nsledujcch dnech vyvdl Caesar vojsko v bojov pohotovosti do roviny tm zpsobem, e stavl legie tm a k Pompeiovu leen, kdyby se snad Pompeius chtl pustit do rozhodnho boje; a jeho prvn ik stl prv jen tak daleko od nspu, e nemohl bt zasaen ani lehkmi stelami, ani stelbou hrubou. Pompeius vak, aby si udrel svou povst a dobr mnn mezi lidmi, adil sv vojsko ped tborem tak, e tet ik stl bezprostedn u nspu, aby toti cel vojsko seazen v bitevnm iku mohly chrnit stely metan z nspu. 57/ Kdy se tohle ve dlo v Achaii a u Dyrrhachia a bylo jisto, e Scipio pisel do Makedonie, Caesar, nezapomnaje svho starho pedsevzet, vyle k nmu Aula Clodia, dvrnho ptele svho i Scipionova, jej zaadil mezi sv dvrnky, kdy mu jej Scipio na zatku vele doporuil. Tomu sv psemn i stn vzkaz pro Scipiona; obsah byl v podstat tento: Podnikl vemon pokusy, aby nastolil mr, a mysl, e neml dosud spch vinou tch, kter si vyvolil za prostednky v t zleitosti, protoe nemli odvahu donst jeho nabdky Pompeiovi v dob, kter mu nevyhovovala. Scipio, pokraoval vzkaz, pov takov vnosti, e me Pompeiovi nejen bez zbran vyloit sv pesvden, nbr dokonce ve znan me me na i nalhat a pivst ho na sprvnou cestu, kdyby se snad mlil; vdy vel vojsku samostatn, take krom vnosti m i moc udret jej v mezch. Uin-li tak, vichni budou dkovat jemu

KNIHA III

jedinmu za pokoj v Itlii, za mr v provincich, za zchranu e. Clodius vyd toto poselstv Scipionovi a v prvnch dnech, jak se zdlo, bylo mu i ochotn dopno sluchu, ale v dalch dnech u k rozmluv piputn nebyl, protoe Favonius inil Scipionovi vtky o tom jsme se dovdli teprve pozdji, po skonen vlky a Clodius se vrtil s nepozenou k Caesarovi. 58/ Aby Caesar snadnji upoutal Pompeiovu jzdu k Dyrrhachiu a mohl mu peket v dopravovn pce, zahradil silnm opevnnm dva pstupy poukzali jsme na to, e byly tsn a postavil v tch mstech tvrze. Jakmile Pompeius shledal, e s jzdou nic nesvede, znovu ji po nkolika dnech pepravil po lodch k sob do opevnn. Dolo k tak nesmrnmu nedostatku pce, e krmili kon otrhanm listm strom a rozdrcenmi jemnmi koeny rkos: zkrmili toti u obil, kter bylo zaseto uvnit opevnn. Museli dopravovat pci velkou zajkou po lodch z Korkyry a Akarnnie, a ponvad ho byla jen men zsoba, nastavovali ji z nouze jemenem a tm zpsobem dreli jzdu. Ale kdy byl poseen na vech mstech nejen jemen, pce i trva, ale i list na stromech se poal jevit nedostatek a kon u schzeli, dospl Pompeius k nzoru, e by se ml pokusit o njak vpad. 59/ Mezi jezdci Caesarovmi byli dva Allobrogov, brat Raucillus a Egus, synov Abducilla, kter zaujmal po mnoho let nejvy postaven v obci, lid to vzcn statenosti, kte prokazovali Caesarovi ve vech gallskch vlkch nejlep a nejzdatnj sluby. Tmto mum svil v jejich domov nejvenj ady, dal je mimodn zvolit do sentu, pidlil jim v Gallii pozemky, je byly odaty neptelm, udlil jm mimodn penit odmny a z chudk uinil bohe. Tito muov se tili ct pro svou statenost nejen u Caesara, ale byli oblbeni i u vojska, jenome se spolhali pli ua Caesarovo ptelstv a v hloup a vskutku barbarsk nadutosti dvali se svrchu na sv krajany, zaali zpronevovat old jezdc a vekeru koist odvlkali dom. Vichni postien pedstoupili konen ped Caesara, veejn si stovali na kivdy, kter brat pchali, a k ostatnm stnostem pipojili jet i obvinn, e falovali poet jezdc, aby je mohli pipravit o old.

CAESAR

60/ Ponvad se Caesar domnval, e nen prv vhodn doba, aby se ppad proetoval, ale tak proto, e jim pro jejich statenost mnoho odpoutl, odsunul celou zleitost stranou; soukrom je vak pokral, e z jezdc tili, a dtkliv je napomenul, e pece od jeho ptelstv mohou oekvat vechno a doufat jet v odmny dal, jak dosvduje jeho minul laskavost k nim. Pece vak tato udlost vzbudila u vech velkou nenvist k bratm i opovren a mohli tuto skutenost uhodnout jak z vitek svho okol, tak z sudku dvrnho soukrom i z vytavho hlasu vlastnho svdom. Ze studu a snad tak svedeni domnnkou, e ve skutenosti osvobozeni nejsou, e se jejch potrestn jen na jindy odkld, rozhodli se, e od ns odejdou, zkus tst nkde jinde a nav nov ptelstv. Kdy se domluvili s nkolika svmi chrnnci, jim se odvili piznat tak velk zloin, pokusili se nejdv zabt velitele jzdy Gaia Volusena, jak jsme se dovdli pozdji po skoneu vlky, aby to vypadalo, e pebhli k Pompeiovi s njakou zsluhou; jakmile se to vak ukzalo pli nesnadnm a pleitost k proveden se nenaskytovala, vydluili si co mono nejvc penz, jako by chtli sv lidi upokojit a zproneven penze nahradit, skoupili velk poet kon a peli k Pompeiovi s lidmi, kter zasvtili do svho plnu. 61/ Ponvad byli dobrho rodu a skvle vypraveni, ponvad pili s velkm doprovodem a s etnmi soumary a platili za staten mue a u Caesara povali vnosti a protoe to byla udlost neoekvan a neobvykl, z tchto vech dvod vodil je po celch hradbch od stre ke stri a chlubil se jimi. Vdy do t doby nikdo nepeel od Caesara k Pompeiovi, a pk i jezdec, kdeto od Pompeia k Caesarovi pebhali tm denn a docela hromadn pechzeli vichni vojci odveden v peiru i Aitlii a ze vech tch kraj, kter ml v moci Caesar. Avak tito Allobrogov znali dobe pomry v Gaesarov tboe, a u nco na opevnn nebylo hotovo, nebo nco jet vbec chyblo jak soudili muov zbhlej ve vojenstv , vmali si rozvrhu prce, vzdlenosti dleitch mst i nestejn opatrnosti str podle toho, jak kter velitel sluby projevoval bu osobn schopnost, nebo sluebn horlivost, a tyto vechny poznatky odevzdali nyn Pompeiovi.

KNIHA III

62/ Pompeius prozkoumal tyto zprvy, a jeliko, jak jsme upozornili, u dve se rozhodl podniknout prlom, nad vojkm, aby si zhotovovali z prout chrnie na plby a sneli navku k zahzen neptelskch pkop. Po tchto ppravch nalod v noci na luny a rychl lod velk poet lehkoodnc a luitnk i vechnu navku, po plnoci vyvede edest kohort z hlavnho tbora i z hradeb a zavede je k tomu seku neptelskho opevnn, kter dosahoval k moi a byl nejdle od hlavnho leen Caesarova. Tam pole tak lod naloen, poukzali jsme na to, navkou a lehkoodnci i vlen lod, je ml u Dyrrhachia, a d pesn rozkazy jednomu kadmu veliteli o jeho kolech. U tohoto opevnn postavil Caesar kvestora Lentula Marcellina s osmou legi. Ponvad nebyl valnho zdrav, pidlil mu jako pobonka Fulvia Postuma. 63/ Na tom mst se thl proti nepteli pkop irok patnct stop a nsep vysok deset stop a stejn irok hrz tohoto valu; ve vzdlenosti esti stop od nho byl druh val, obrcen na opanou stranu, s ochrannou zd ponkud ni. Prv toho toti se zaal Caesar v minulch dnech obvat, aby nai nebyli zaskoeni z moe, a zdil tam proto dvojnsobn val, aby se mohl postavit na odpor, kdyby se bojovalo z obou stran. Avak rozshlost opevnn prostor ml v obvodu sedmnct tisc krok a nepetrit prce po mnoho dn nedopvaly asu k ukonen dla. Proto tedy nebyl jet hotov pn val obrcen k moi, kter ml spojovat oba seky opevnn. Tato okolnost byla znma Pompeiovi, protoe ho o n zpravili allobrot zbhov, a zpsobila naim velkou pohromu. Nebo jak tak dv kohorty devt legie konaly hldku u moe, pitrhlo nhle za svtn Pompeiovo vojsko; zrove vojci, kte objeli na lodch, zaali vrhat stely na vnj val, pkopy vnjho i vnitnho opevnn zaplovali navkou, Pompeiovi vojci z legi pistavili ebky a hrubou stelbou veho druhu i py zaali rozsvat strach mezi naimi obrnci vnitnho opevnn a velk zstup luitnk se valil z obou stran. Ped zsahem kamen, jedinou to na zbran, chrnila neptele vborn proutn chrutka na pilbch. A kdy tak nai byli vemon zahnni do zkch a jen st se zmhali na odpor, byla objevena zvada v opevnn, o n jsme se shora zmnili,

CAESAR

a prv tudy, mezi dvma valy, kde prce nebyly jet u konce, zatoili neptel, kte se vylodili, na nae z nmon strany, zezadu, smetli je z obou opevnn a donutili je k tku. 64/ Jakmile Marcellinus dostal zprvu o tomto pepaden, poslal naim na pomoc v nouzi kohorty z tbora; vidly sice, kterak jejich kamardi prchaj, ale nemohly je svm pchodem ani povzbudit, ani snad samy elit toku neptel. A tak kad vyslan pomoc se nakazila strachem a jen jet rozmnoovala zmatek a nebezpe prchajcch, protoe nval lid brzdil stup. Kdy byl v t bitv tce zrann orlono a sly ho opoutly, pohldl na nae jezdce a pravil : Jako jsem za ivota po adu let hjil tohoto orla s velkou svdomitost, tak umraje vracm jej Caesarovi neporuenho. Zapsahm vs, nedopuste, aby byla potupena vojensk est, jak se tak nikdy ve vojsku Caesarov nestalo, a doneste jej k nmu bez hony. Tmto zpsobem byl orel zachovn, ale vichni setuci prvn kohorty, krom setnka prvn setniny, padli. 65/ A u se pompeiovci blili po krvav porce naich k Marcellinovu tboru, u zaal zachvacovat nesmrn strach ostatn kohorty, kdy vtom bylo vidt, jak vzpt po zprv o porce sestupuje z viny s dvancti kohortami Marcus Antonius, kter drel nejbli hrazen msto v opevovac linii malch tvrz. Jeho pchod dolehl tsniv na pompeiovce, ale pro nae znamenal posilu, take se zaali z nejvtho strachu vzpamatovvat. A nedlouho potom, na znamen dmem od pevnstky k pevnstce, jak bylo zvykem v minulch dobch, svedl Caesar na tot msto nkolik kohort z posdek. Kdy po on pohrom zpozoroval, e Pompeius vyel z opevnn, aby mohl bez pekky dopravovat pci a aby se rovn postaral o pstup pro lod, zmnil rz vlky, ponvad nemohl svj pln provst, a rozkzal postavit pevn tbor podl moe nablzku tbora Pompeiova. 66/ Po dokonen opevnn vypozorovali Caesarovi zvdov, e za lesem jsou njak kohorty, vypadaly jako jedna legie, a e jsou na cest do starho tbora. Poloha tbora byla tato: Kdy se v uplynulch dnech devt Caesarova legie vrhla proti sborm Pompeiovm a zaala ho svrat opevnnm u jsme o tom vypravovali rozbila na tom mst tbor. Leen se dotkalo

KNIHA III

jakhosi lesa a nebylo od moe dle ne ti sta krok. Potom Caesar zmnil z jistch dvod svj zmr, peloil tbor dl od moe, tot msto zaujal po nkolika dnech Pompeius, ponechal vnitn nsep a pipojil k nmu jet rozlehlej opevnn, ponvad tam zamlel umstit vt poet legi. Men tbor byl tmto zpsobem uzaven do vtho a slouil jim za tvrz a hrad. Stejn prothl opevnn od levbo rohu tbora k ece asi na tyi sta krok, aby mohli vojci bez nebezpe pro vodu. Jenome tak Pompeius zmnil svj pln z jistch pin, o nich se neteba zmiovat, a to msto opustil. Takto stlo leen po mnoho dn; opevnn zstala aspo neporuena. 67/ Kdy tam legie vthla, oznmili to zvdov Caesarovi. Potvrdily to tak hldky z nkterch vych tvrz. Ono msto leelo od novho Pompeiova tbora ve vzdlenosti asi pti set krok. Ponvad Caesar doufal, e tuto legii pote, a dychtil zahladit mylenku na ztrtu toho dne, zstavil pi opevovacch pracch dv kohorty, aby pedstraly, e na opevnn pracuj; sm pak opanm smrem a co mon v nejvt tajnosti vyvedl proti Pompeiovi a menmu tboru v dvojm bitevnm iku tiaticet kohort ostatnch, mezi nimi byla i devt legie, je pila o mnoho setnk a mla snen poet mustva. A jeho prvn domnnka ho nezklamala, nebo jednak pitrhl dv, ne to Pompeius mohl zpozorovat, jednak, pestoe hradby tbora byly mohutn, podailo se mu rychle udeit na Pompeia levm kdlem, v nm byl sm, a smst pompeiovce z valu. Brny zahrazoval jeek. Tady se chvli bojovalo, protoe nai se pokoueli do tbora vniknout a neptel tbor hjili; nejstatenji si na svm mst vedl Titus Pulio, jeho piinnm, jak jsme vypravovali, bylo zrazeno vojsko Gaia Antonia. Pece jen vak nai svou statenost zvtzili, zniili jeka a pronikli nejdve do vtho tbora, potom i do tvrze, kter byla obehnna vtm tborem, a ponvad se tam poraen legie sthla, zabili tu nkolik mu, kte se odvili postavit se na odpor. 68/ Ale tst, kter mv nejvt moc jak v ostatnch lidskch zleitostech, tak zejmna ve vlce, doke z nepatrnch podnt velk pevraty; tak se stalo i tentokrt. Protoe kohorty pravho kdla Caesarova hledaly brnu a nevyznaly se v mst, postupovaly stle podle opevnn, je se thlo, jak jame vysvtlili, od tbora k

CAESAR

ece, a myslely si, e je ustavin vede opevnn tbora. Kdy vak pochopily, e opevnn souvis s ekou, probouraly je a pekroily, ani nkdo tam stl na stri, a cel nae jzda se dala za tmi kohortami. 69/ Mezitm Pompeius, kdy dostal zprvu o t vci s dost velkm zpodnm, odvolal hned pt legi od opevovacch prac a vedl je na pomoc svm vojkm; a v te dob, kdy se Pompeiova jzda blila k nam jezdcm, zpozorovali seazen ik tak nai, kte se zmocnili tbora, a vechno se rzem zmnilo. Legie Pompeiova, poslena nadj v rychlou pomoc, pokusila se u zadn brny o odpor a sama na nae zatoila. Jzda Caesarova, protoe stoupala zkou prrvou pes pn hrze, dostala strach o tvj stup a zaala prchat. Prav kdlo, je bylo odtreno od levho, zpozorovalo zden jezdc a zaalo se stahovat na t stran, kudy se prodralo, aby nebylo zaskoeno uvnit opevnn, a vtina z tchto mu se stemhlav vrhala z opevnn vysokho deset stop do pkop, jen aby se nedostali do klet zkho prchodu; prvn byli rozdrceni, ostatn pes jejich mrtvoly zpasili o svou zchranu a monost niku. Kdy vojci na levm kdle z nspu pozorovali, e Pompeius je nablzku a nai jsou na tku, obvali se, aby nebyli v tsnm prostoru uzaveni, kdy mli neptele venku i uvnit, usilovali couvnout tudy, kudy pili, a vechno velo zmatenm dsem a vavou tku, take kdy se Caesar snail rukou zachytit odznaky prchajcch a kzal jim, aby se zastavili, jedni prost pehldli vhodnou pleitost a dl uhnli, druz se strachu dokonce odznaky zahazovali a vbec nikdo se nezastavoval. 70/ Tomu, aby tyto neastn udlosti nezniily cel vojsko, pichzela nhle na pomoc ta okolnost, e Pompeius se obval nstrah tum pro to, co se odehrlo mimo nadn velitele, kter krtce pedtm spatil na vlastn oi prchat sv vojky a dost dlouho neml odvahu piblit ze k opevnn; jeho jezdci se zase omekvali v pronsledovn pro zkou cestu, kterou nadto obsadili vojci Caesarovi. A tak nepatrn okolnosti mly dalekoshl vznam pro ob strany. Vlastn a hotov u vtzstv Caesarovo pekazila opevnn thnouc se k ece, tebae u Pompeiova tbora bylo

KNIHA III

dobyto, a stejn okolnost zpomalila rychlost pronsledovatel a pinesla naim spsu. 71/ V tchto dvou bitvch, ke kterm dolo za jedin den, zaznamenal Caesar ztrtu devti set edesti vojk a jezdc. poheil Tuticana Galla, syna sentorova, znm msk ryte Gaia Fleginata z Placencie, Aula Grania z Puteol, Marka Sacrativira z Capue a dvaaticet vojenskch tribun a setnk; avak valn poet tchto mu zahynul bez jedin ruy, polapn a umakn pi zdenm prku vlastnch lid v pkopech, na opevnnch a na bezch eky; bylo ztraceno dvaaticet vojenskch odznak. Touto bitvou si Pompeius zskal titul inipertora. Tento titul si podrel, tm slovem se dval pozdji zdravit, ale ani v listech, kter psval, ani na liktorskch svazcch nestavl na odiv ozdobu vavnovch sntek. Zato Labienus prosadil u nho rozkaz, aby mu byli vydni zajatci, dal si vechny pedvst, zejm z jeitnosti, aby tm okzaleji zdraznil vrnost zbha, oslovil je jako vlen druhy a s jzlivm splnm na n dotral, zda sta vojci maj ve zvyku utkat z boje; pot ped zraky vech je pobil. 72/ Tmito udlostmi tak vzrostla sebedvra a nadutost pompeiovc, e s dalm vedenm vlky si nelmali hlavu, zato si vak mysleli, e jsou u vtzi. Neuvaovali o tom, e pinou byl nzk poet naich vojk, nepzniv tern a stsnan prostor, protoe se nai pedasn zmocnili tbora, i dvojnsobn strach, uvnit opevnn a vn opevnn, nemysleli na to, e vojsko bylo roztreno na dv sti a jedna druh nemohla pispchat na pomoc; nebrali ani v vahu, e nedolo k prudkmu toku, ani e nebyla svedena rozhodn bitva, e vlastn sami sob pivodili zkzu daleko vet, ne by mohli utrpt od neptele, protoe se stali davem stsnanm v zkm prostoru; a konen nezatovali si pam bnmi vlenmi nehodami ani vahou o tom, jak asto pranepatrn piny zavinily tk ztrty, a u to byl lich pedpoklad, nenadl strach nebo brzdic nboensk zkostlivost, a kolikrt se snesla na vojsko pohroma bu chybou vdce, nebo vinou tribunovou; zato honosnmi slovy a listy hlsali po celm okrsku zemskm, jako by prv svou udatnost zvtzili a jako by nemohlo dojit k njakmu obratu.

CAESAR

73/ Ponvad se Caesar musel zci dvjch zmr, uznal za dobr zmnit cel zpsob vlky. A tak souasn odvolal vechny posdky, nechal dobvn, shromdil vojsko na jedno msto, promluvil v kruhu svch vojk a povzbuzoval je, aby n enesli tce, co se pihodilo, a nedvali se tm vyvst z mry a aby klidn poloili na vhu proti tolika astnm bitvm jedinou prohru, a to jet jen prostedn dleitou. Mli by dkovat osudu za to, e se zmocnili Itlie bez vnjch ztrt, e pimli k mru dv Hispnie, a tam bojovali nanejv zkuen a v boji zdatn vdci nejbojovnjho lidu, e pivedli pod svou moc sousedn provincie, a to provincie bohat na obil; konen a se rozpomenou, s jakm tstm byli vichni bez razu pepraveni stedem neptelskho lostva, akoli byly obsazeny nejen pstavy, ale i pobe. Neda-li se vecko, mus se tst napomhat piinlivost. Vinu na porce, kterou utrpli, mli by pist spe komukoli druhmu ne jemu. Vybral pro n msto vhodn k boji, stal se pnem neptelskho leen, zahnal neptele a pemohl v boji. Avak jestlie pekazilo vtzstv uu dobyt a oividn rozilen, kter je vykolejilo, nebo i njak nedopaten nebo dokonce osud, mus vichni vydat vekeru slu, aby odinili porku, kterou utrili. Poda-li se jim to dokzat, obrt se porka v zisk, jako se to pihodilo u Gergovie, a ti, kte se nedvno zdrhali boj podstoupit, sami se k boji nabdnou. 74/ Kdy skonil tuto e k vojkm, prohlsil nkter praporenky za bezectn a sesadil je z jejich hodnosti. Avak celho vojska se zmocnila tak hok bolest nad porkou a tak dychtiv horlivost, aby se zbavili potupy, e nikdo neekal teprve na rozkaz tribuna nebo setnka, ale dokonce kad sm si za trest ukldal t prce a vichni bez vjimky hoeli bojechtivost a tak i nkte vy dstojnci ze strategickch dvod byli toho nzoru, e by se mlo zstat na mst a vc vyeit bojem. Naproti tomu Caesar neml jet dost dvry ve vojky, kte pestli tolik strachu, a mnil, e by se jim mlo popt asu, aby se jejich odvaha mohla zotavit; znepokojovala ho velice tak starost o zsobovn, ponvad linie opevnn byla oputna. 75/ Proto bez mekn, bera ohled jen na zrann a nemocn, cel nklad zavazadel ve v tichosti poslal za soumraku naped do

KNIHA III

Apollnie a zakzal, aby si odpovali pe skonenm pochodu. Jednu legii poslal s nimi, aby je chrnila. Kdy tuto zleitost vybavil, zadrel dv legie v tboe; ostatn dal ped svitem vyvst nkolika branami, poslal je stejnou cestou rovn naped a po krtk pestvce, kterou uinil jednak proto, aby byl zachovn vojensk mrav, jednak aby byl jeho odchod zpozorovn co nejpozdji, dal rozkaz zatroubit k odchodu, okamit vyrazil, dohonil zadn voj a rychle se vzdlil z dohledu tbora. Kdy Pompeius poznal jeho zmr, nemekal a jal se ho sthat; protoe pak je zamlel pekvapit, prv kdy byli zamstnni pochodem a stle jet ne zcela beze strachu, vyvedl vojsko z tbora a poslal naped jzdu, aby zdrovala zadn voj; pesto je vak nemohl dostihnout, protoe Caesar ml velk nskok na cest, kde mu nic nepekelo. Kdy vak dorazili k ece Genusu, jej behy byly tko pstupn, Pompeiova jzda dostihla zadn voj a hledla jej zadret. Proti n postavil Caesar sv jezdce a pidal k nim tyi sta lehce odnch bojovnk z pednch ad; ti dobyli takovho spchu, e v jzdn arvtce vechny neptele zahnali, velk poet jich pobili a sami se beze ztrt vrtili k iku. 76/ Kdy Caesar skonil pochod pesn v den, kter pedem uril, a kdy pevedl vojsko pes eku Genusus, usadil se ve svm starm tboe proti Asparagiu, vechny p vojky svedl pod ochranu tborovch hradeb, vyslal z tbora jzdu pod zminkou, e obstarv pci, a rozkzal j, aby se vzpt zadn branou vrtila. Podobn ukonil toho dne pochod Pompeius a tak se utboil ve svm starm leen u Asparagia. Jeto opevnn bylo v podku a Pompeiovi vojci nemli co na prci, vydvali se jedni dost daleko pro pci a za devem, druz, ponvad se tak nhle rozhodli pro odchod a nechali pitom v tboe vtinu velkch i malch zavazadel, odloili sv zbran ve spolenm stanu a opoutli nsep, aby odloen zavazadla pinesli, jeto je lkala blzkost dvjho leen. Jeliko tedy pompeiovci nebyli schopni nkoho sthat, co Caesar pedvdal, dal skoro v prav poledne povel k odchodu, vythl s vojskem a dvojnsobn zrychlenm pochodem dostal se jet tho dne z toho msta osm tisc krok daleko; Pompeius to ovem uinit nemohl, kdy mu vojci odeli.

CAESAR

77/ Druhho dne zveera pole Caesar podobnm zpsobem naped zavazadla a opt ped svitem, za tvrt hldky, vyraz sm, aby mohl elit nenadlmu nebezpe, kdyby mu snad boj byl vnucen, s vojskem k boji pohotovm. Stejn si ponal v dnech nsledujcch. Toto opaten dokzalo, e nezail dnou nehodu, akoli eky byly velmi hlubok a cesty nesmrn obtn. Pompeius prvn den ztratil a v dalch dnech se bezvsledn namhal, a tak pestoe konal dlouh pochody a dychtil dohonit neptele, kter jej pedeel, ukonil tvrtho dne sthn a usoudil, e si mus poradit jinak. 78/ Bylo nutn, aby se Caesar dostal do Apollnie, aby tam uloil rann, vyplatil old vojkm, spojencm dodal mysli a v mstech zanechal posdky. Avak vyizovn tchto povinnosti popl jen tolik asu, kolik pi jeho spchu bylo nevyhnuteln; obval se, aby Domitius nebyl zaskoen pchodem Pompeiovm, a hnal se za nm s vemonou rychlost a horlivost. Pln celho podniku vysvtloval tmito dvody: potal s tm, e Pompeia odvede od moe, kdyby snad spchal na tot msto, a od vojenskch sbor, kter pipravil v Dyrrhachiu, e jej odzne od pravidelnho zsobovn a e jej donut, aby s nm svedl rozhodn boj za stejnch bojovch podmnek; kdyby pesel do Itlie, spojil by sv vojsko s vojskem Domitiovm a pes Illyricum by thl na pomoc Itlii; paklie by se pokouel oblehnout Apollnii a Oricum a Caesara odlouit od celho moskho pobe, oblehl by Caesar Scipiona a tak by Pompeia piml, aby z nutnosti spchal na pomoc svm lidem. Proto Caesar poslal naped posly ke Gnaeovi Domitiovi s listem, v nm vyloil, jak opateni si peje, zanechal v Apollnii posdkou tyi kohorty, jednu v Lissu a ti v Oriku, uloil ty, kte onemocnli po zrann, a pokraoval v pochodu pes peirus a Athamanii. Tak Pompeius, kter vytuil Cacstarv pln, soudil, e si mus pospit za Scipionem: smuje-li tam toti Caesar, aby Scipionovi poskytl pomoc; kdyby se vak nechtl odpoutat od pobe, protoe oekv z Itlie legie a jzdu, aby sm s celou vojenskou pohotovost udeil na Domitia. 79/ Z tchto pin oba zvodili v rychlosti, jednak aby pomohli svm lidem, jednak aby nepromekali pleitost k poten neptele.

KNIHA III

Jenome Caesara odchlila od pm cesty Apollnie, kdeto Pompeius ml ples Candvii cestu do Makedonie pohodlnou. K tomu se pidala jet nov neoekvan nehoda, e toti Domitius, kter po mnoho dn tboil v sousedstv tbora Scipionova, pro nedostatek obil odtamtud odthl a dal se na cestu do Hraklee, je le pod Candvi, take se zdlo, jako by jej sm osud vydval Pompeiovi do rukou. To ovem Caesar tehdy nevdl. Zrove rozeslal Pompeius po bitv u Dyrrhachia listy po vech proviucich a mstech a povst ty zprvy roznela, zeiroka vykldala a vyperkovala daleko vce, ne odpovdalo skutenosti, hlsajc, e Caesar je na tku a ztratil u tm cel vojsko. Tyto ei uinily cesty nejistmi, toto pehnan zveliovn zaalo odvracet nkter obce od ptelstv k Caesarovi. Tm se stalo, e poslov vyslan po nkolika cestch od Caesara k Domitiovi a od Domitia k Caesarovi nemohli nikterak dorazit k cli. Ale Allobrogov, sptelen s Raucillem a Egem, o nich jsme povdli, e pebhli k Pompeiovi, spatili na cest Domitiovy zvdy a a u ze star znmosti, e bojovali po jejich boku v Gallii, i z chluhivosti, vyloili vecko, jak se to zbhlo, a povdli jim o odchodu Caesarov i o pchodu Pompeiov. Kdy o tom byl Domitius svmi lidmi zpraven, zskal sotva tyhodinov nskok, uel nebezpe dk zprvm onch dvou neptel a setkal se s pichzejcm Caesarem u msta Aeginia, kter se rozkld naproti Thessalii. 80/ Caesar spojil vojsko a dorazil do msta Gomf, je je prvnm thessalskm mstem pro ty, kte pichzej ze strany peiru; ta obec ped nkolika mlo msci vyslala sama od sebe k Caesarovi posly se vzkazem, aby pouil vech jejich prostedk, a dali od nho vojenskou ochranu. Ale u ho sem pedstihla povst o bitv u Dyrrhachia, svrchu jsme na ni poukzali, je to po mnohch strnkch pehnala. A tak thessalsk velitel Androsthens, jeto chtl radji provzet vtznho Pompeia, ne bt Caesarovm druhem v netst, naene cel zstup otrok i lid svobodnch z venkova do msta, zave hrny a pole k Scipionovi a Pompeiovi posly s dost, aby mn pili na pomoc: spolh pr na opevnn msta, ale jen jestlie se mu rychle pome; dlouho oblhn by vydret nemohl. Kdy se Scipio dovdl o odchodu vojska od Dyrrhachia, pivedl

CAESAR

legie do Larissy; Pompeius se jet stle k Tbessalii nepiblioval. Caesar opevnil tbor a dal rozkaz hotovit ebky i ochrann psteky pro nhl tok a pipravovat rohoe. Nato promluvil povzbudiv k vojkm a vysvtlil jim, jak vznam m pro ulehen veobecnho nedostatku, zmocn-li se msta dobe zsobenho a bohatho a naenou-li zrove potrestnm tohoto msta strach ostatnm obcm; muselo by se to vak provst rychle, dve ne by pispchaly pomocn sbory. A tak na mst til z obzvl naden horlivosti vojk, jet tho dne, kdy piel, po devt hodin udeil tokem na msto, je ke vemu mlo pevysok hradby, ped zpadem slunce ho dobyl, vydal vojkm v plen, a okamit zas od msta odthl; do Metropole pibyl tak rychle, e pedstihl posly dobytho msta i povst o dobyt. 81/ Metropolitan ze zatku mli t mysl, dali se ovlivnit tmi nezaruenmi zprvami, uzaveli brny a hradby obsadili ozbrojenci; kdy se vak pozdji dovdli o pdu obce Gomfi od zajatc, je dal Caesar dovst k hradbm, brny oteveli. Ponvad byli pijati na milost co nejetrnji a osud Metropolitan se pak srovnval s trpkm dlem Gomfskcb, nenala se u ani jedna obec v Thessalii, krom obyvatel Larissy, ji ovldal velkou vojenskou moc Scipio, aby neposlouchala Caesara a neplnila jeho rozkazy. Pompeius si vyhledal phodn msto v kraji, kde obil skoro ji uzrlo, rozhodl se, e tam pok, a pijde Caesar, a sousted sem vechny vlen operace. 82/ Po nkolika mlo dnech doraz Pompeius do Thessalie, promluv k celmu vojsku, vlastnm lidem podkuje a Scipionovy vojky povzbuzuje, aby se rozhodli podlet se na koisti a odmnch, kdy u vlastn zvtzili, vezme vechny legie do jednoho spolenho leen, rozdl se se Scipionem o sv estn prvo a rozke, aby byl u nho dvn signl polnic a aby byl pro nj postaven druh hlavn stan. Tm, e se rozrostly vojensk sbory Pompeiovy a e se spojila dv velk vojska, utu se star domlivost pompeiovc a nadje na vtzstv se stala rzem tak pevnou, e se jim zdlo, e kad uplynul okamik jen zdruje nvrat do Itlie, a jestlie nkdy Pompeius nad nm ponkud vhal a vc uvaoval, tu poznamenvali, e by to mohl klidn vydit za

KNIHA III

jedin den, e mu vak dl radost velet a e bval konsuly a praetory pokld za otroky. Ba, u se mezi sebou zanali veejn dohadovat o vyznamennch a knskch adech a obsazovali konsult na lta dopedu, jin zas dali o domy a majetek tch, kte byli v tboe Caesarov, a ve vlen rad dolo mezi nimi k velkmu sporu o tom, zda by se v ptch praetorskch volbch ml brt ohled na Lucia Hirra, kter tu nen, protoe ho Pompeius vyslal k Parthm, kdeto jeho ptel se dovolvali ujitn Pompeiova a nalhali, aby splnil, k emu se pi jeho odchodu zavzal, aby Hirrus neml dojem, e se zklamal ve sv dve v jeho vliv; ostatn vak protestovali, e jeden nem mt pednost pede vemi, kdy vichni se stejn namhaj a podstupuji stejn nebezpe. 83/ Domitius, Scipio a Lentulus Spinther se denn hdali o knskou hodnost Caesarovu a kali si do o nejhrub urky, protoe Lentulus se dovolval t pocty pro svj vk, Domitius se chlubil svou oblibou a vnost, j se til v m, a Scipio si troufal pro sv pbuzenstv s Pompeiem. Acutius Rufus obvinil u Pompeia dokonce Lucia Afrania ze zrady vojska; mlo se to stt v Hispnii. A Lucius Domitius se v rad vyjdil, e je pro to, aby se po skonen vlky dalo po tech hlasovacch destikch lenm sentorskho stavu, kte se s nimi zastnili vlky, a ti pak aby hlasovali o osudu osob, kter zstaly v m anebo byly na zem obsazenm Pompeiem, ale nepihlsily se k vojensk slub: jedna destika pro ty, kte rozhodnou, e obvinn maj bt osvobozeni od vekerho sthn, druh pro ty, kte budou pro trest smrti, a tet si zvol ti, kte chtj obvinnm uloit penitou pokutu. Zkrtka vichni rokovali bu o poctch pro sebe, nebo o penitch odmnch nebo o potrestn svch osobnch neptel a hloubali nikoli snad nad tm, jakm zpsobem by mohli zvtzit, nbr nad tm, jak by mli vtzstv vyut, 84/ Kdy Caesar obstaral obil, poslil na duchu vojky, nechal minout dostaten dlouh as od bitev u Dyrrhachia, a tak mohl dkladn prozkoumat nladu a smlen vojk, dospl k nzoru, e by ml vyzkouet, jak to je s Pompeiovm myslem nebo s jeho ochotou svst rozhodn boj. Vyvedl proto vojsko z tbora a seadil je do bitevnho iiku nejprve na mst, je si zvolil dost daleko od

CAESAR

Pompeiova tbora, v dalch dnech si vak ponal tak, e od svho tbora postupoval a posunoval ik stle bl k pahorkm obsazenm pompeiovci. Toto ponn zvyovalo den ze dne odvahu Caesarovo vojska. Zmnnho vsak dvjho opaten, je se tkalo jezdc, etil; ponvad toti byli znan slab potem, dal rozkaz, aby mlad a lehce ozbrojen vojci pednch ad bojovali mezi jezdci zbranmi, je se jim hodily pro jejich hbitost, aby kadodennm zvykem zskali zkuenost tak v tomto druhu boj. Tm doclil , e tisc jezdc, a to i v otevenm poli, mlo odvahu zadret tok i sedmi tisc pompeiovc, bylo-li teba, a nedali se pli vyvst z mry jejich mnostvm. Prv toti v onch dnech vybojoval astnou jezdeckou bitvu, v n zabil vedle nkolika mu i jednoho se dvou Allobrog, kte, jak jsme vyloili, pebhli k Pompeiovi. 85/ Pompeius, jen rozbil tbor na pahorku, adil ik na pat hory a stle patrn vykval, postoup-li Caesar s ikem k nephodnmu mstu. Ponvad Caesar pedpokldal, e se Pompeius za dnou cenu k boji vylkat ned, uznal za nejvhodnj pro sebe tento vlen postup: hne tborem, bude stle na pochodu, postar se o pohodlnj zsobovn prv tm, e by byl v ustavinm pohybu a dostal se na vc mst, a zrove se cestou me naskytnout njak vhodn pleitost k boji a nadto Pompeiovo vojsko, odvykl nmaze kadodennch pochod, rychle se unav. Dal proto u povel k odchodu a nadil strhnout stany, kdy zpozoroval, e Pompeius ped chvl postoupil s vojskem od nsp ponkud dl, ne jak bylo jeho dennm zvykem, take by pravdpodobn mohlo dojt k utkn na mst pro Caesara ne nepznivm. Tehdy Caesar, kdy u vojsko stlo pichystno v branch, promluvil k tm, kte byli kolem nho: Prozatm musme pochod odloit a myslit na bitvu, po n jsme vdy volali. Vzhru srdce a do boje! Nenajdeme snadno takovou pleitost pozdji! a po tch olovech neprodlen vyvede vojsko pohotov k boji. 86/ Tak Pompeius, jak jsme se pozdji dovdli, na veobecn nalhn se odhodlal k rozhodn bitv. Vdy prohlsil dokonce v minulch dnech ve vlen rad, e Caesarovo vojsko bude obrceno na tk jet dve, ne se oba iky stetnou. Kdy se tomu vtina divila, pravil: Vm, e slibuji vc ve skoro nepodobnou; poslyte

KNIHA III

vak, pro jsem zmnil svj zmr, abyste mohli jt do boje s tm rozhodnj zmuilost. Piml jsem nae jezdce (a ujistili m, e to provedou), aby prav kdlo Caesarovo, a se k sob piblme, napadli z nekrytho boku, obklili zezadu ik, uvedli vojsko v naprost zmatek a zatlaili dve, ne bychom na n mohli vyslat jen jedinou stelu. Takto skonme vlku bez nebezpe pro legie a tm bez rny. Nen to vak nesnadn, protoe se oprme o tak silnou jzdu. Zrove je vyzval, aby li odhodlan do ptch dn, a ponvad se nabz pleitost k boji, na ni pece asto mysleli, aby nezklamali dobr mnn, kter ostatn o nich mli, a prakticky dokzali svou statenost. 87/ Po nm se ujal slova Labienus, a mezi tm co se v yjadoval o Caesarov vojsku s opovrenm a zmr Pompeiv vynel do nebe, pravil: Nepedstavuj si, Pompeie, e tohle vojsko je ono, je pokoilo Gallii a Germanii. Zastnil jsem se vech bitev a nemluvm tedy nerozvn o nem, co neznm. Z tamtoho vojska zbylo jen pramlo; velkm dlem pili o ivot, pi tolika bitvch nelze se tomu vyhnout, znan poet jich zhltlo nezdrav podzimn poas, ada mu se vrtila dom, etn zstali na pevnin. Copak jste se nedoslechli, e z tch, kte pro nemoc neli dl, byly v Brundisiu vytvoeny cel kohorty? Tyhle sbory, kter vidte ped sebou, byly doplnny z odvod, je se konaly bhem poslednch let v Pedn Gallii, a vtina pochz z koloni zapdskch. A co mu pesto zbylo z jdra vojska, zahynulo ve dvou bitvch u Dyrrhachia. Skonil a zapshl se, e se vrt do tbora jedin jako vtz; nato vyzval ostatn, aby uinili jako on. Pompeius byl s tmto vstupem spokojen a tak on se zavzal psahou; a ovem e ani nikdo z ostatnch s psahou nemekal. Jakmile tedy byly v rad tyto zleitosti vybaveny, rozeli se s velkou nadj a v dobr nlad vespolek; v duchu pak u pedem vychutnvali vtzstv, protoe povaovali za nemon, aby tak zkuen vojevdce neopodstatnn nco tvrdil, jde-li o ve tak dleitou. 88/ Kdy se Caesar piblil k Pompeiovu tboru, vidl, e je ik takto postaven: Na levm kdle stly dv legie, kter Caesar musel odevzdat podle usnesen sentu na zatku roztrky; jedna z nich byla pojmenovna prvn, druh nesla oznaen tet; tam byl sm

CAESAR

Pompeius. Sted iku tvoil Scipio se syrskmi legiemi. Na pravm kdle stla legie kilikick spolu a kohortami hispnskmi, kter, jak jsme vyloili, pevedl Afranius. Pompeius byl pesvden, e m v nich nejspolehlivj vojsko. Ostatn postavil mezi sted a kdla a doplnil poet kohort na sto deset. Bylo to ptatyicet tisc mu a okolo dvou tisc zprotnc a dvjch vojsk; ty pak rozdlil po celm iku. Ostatnch sedm kohort umstil jako posdky v tboe a po blzkch tvrzch. Prav jeho kdlo chrnil jaksi potok s nepstupnmi behy; proto postavil na levm kdle vekeru jzdu, vechny luitnky a prakovnky 89/ Ponvad Caesar chtl zachovat svj osvden podek, postavil destou legii na pravm kidle, na levm legii devtou, a v bojch u Dyrrhachia znan prodla, a k n pipojil legii osmou, take skoro ze dvou legi utvoil legii jedinou, a nadil jim, aby se vzjemn podporovaly. V iku ml postaveno sedmdest pt kohort, co dlalo hrnem dvaadvacet tisc mu; dv kohorty zstavil na ochranu tbora. Velitelem levho kdla ustanovil Antonia, za velitele pravho kdla jmenoval Publia Sullu a sted iku svil velen Gnaea Domitia. Sm se postavil proti Pompeiovi. Zrove pak, kdy zpozoroval zmnn Pompeiovy ppravy k boji a zaal se obvat, aby nebyl obklen na pravm kdle, rychle ubral z tetho iku po kohort, zdil z nich tvrt ik, postavil ho proti jzd, dal vojkm pslun rozkazy a vloil jim na srdce, e vtzstv toho dne zvis prv na jejich statenosti. Souasn poruil tetmu iku i celmu vojsku vbec, aby se nedvali do boje bez jeho rozkazu: a si to bude pt, d znamen svm praporem. 90/ Kdy podle vojenskho zvyku dodval vojkm odvahy k boji a zdrazoval starostlivost, a jakou bez ustn o n peoval, pipomnl pedevm, e me brt vojky za svdky, jak horliv usiloval o mr, jak se snail domluvit se se Scipionem prostednictvm Vatinia a Aula Clodia, jak se u Orika zasazoval s Libonem, aby se vyslali zplnomocnnci. Ani pr neprolval nikdy zbyten krev svch vojk, ani nechtl stt pipravit o jedno nebo druh vojsko. Po tchto slovech zaali vojci volat po boji a planuli pmo bojechtivost; v t chvli dal Caesar znamen polnic.

KNIHA III

91/ Ve vojsku Caesarov slouil dobrovolnk Crastinus, kter u nho v uplynulm roce velel prvnmu manipulu triri v dest legii, mu vzcn staten. Kdy zaznlo znamen k toku, Crastinus zvolal: Za mnou, vojci, kte jste patvali k mmu oddlu! Nyn je as, abyste inem prokzali slubu, ke kter jste se zavzali. ek ns jet jen tato bitva; a ji vyhrajeme, bude mt Caesar znovu svou dstojnost a tak nm se zas vrt svoboda. Pitom pohldl na Caesara a pokraoval: Dnes, impertore, si budu ponat tak, e mn podkuje, a zstanu iv, anebo a padnu. Skonil a hned prvn na pravm kdle vyrazil kupedu a za nm asi sto dvacet vybranch dobrovolnk te setniny, 92/ Mezi obma iky zstalo jen tolik volnho msta, e to stailo k utkn obou vojsk. Pompeius pikzal psn svm lidem, aby tok Caesarv zachytili, nehbali se z msta a nechali, aby se jeho ik rozthl; uinil to pr na nvod Gaia Triaria, aby se tak prvn der a npor vojk zeslabil a ik rozvolnil a aby sami v sevench adch mohli udeit na neptele, kter se rozptlil v mench skupinch; doufal tak, e vrhact zbran budou dopadat s menm inkem, setrvaj-li vojci na svch mstech, ne kdyby sami vbhli do rny neptelsk stelb, zrove pak e Caesarovi vojci dvojnsobnou dlkou bhu ztrat dech a budou zdolni navou. Nm se ovem zd rozhodnut Pompeiovo neuven, jeliko vem lidem je od prody vrozena jist vnitn vzntIivost a ivost, kterou napt boje rozdmchv. Tyto vlastnosti nesm vojevdce potlaovat, nbr posilovat; a nen zbyten odedvna zavedeno, e pi toku se vech stran zazn zvuky trubek a vichni zdvihnou vlen pokik; sprvn se soudilo, e tou vavou zvuk se jednak nahn strach nepteli, jednak se vlastn mustvo dostv do ohn. 93/ Kdy se vak nai vojci vytili z napaenmi otpy a zpozorovali, e pompeiovci neb v toku, sami od sebe, protoe je zkuenost zbystila a dvj bitvy vyikolily, zstali stt skoro uprosted bojit, aby se dalm bhem nevyerpali, po tomto kratikm oddechu se znovu rozbhli, vymrtili kop a bleskurychle, jak nadil Caesar, vytasili mee. Avak ani pompeiovci se nedali zahanbit, nebo vren otpy zachytili, odolali toku legi, zstali na svch mstech v adch, hodili otpy a shli po mech. Souasn

CAESAR

vyrazili podle pokyn od levho kidla vichni jezdci a vyrojil se mrak luistnk. Nae jzda jejich toku neodolala, ponenhlu zatlaovna ustoupila, tm osteji zaali doret jezdci Pompeiovi, rozvinovali se po etch a u obkliovali n ik na nechrnnm boku. Jakmile to Caesar zpozoroval, dal znamen tvrtmu iku, kter sestavil z esti kohort. Ty vyrazily rychle vped a pipraveny k boji zatoily na Pompeiovy jezdce tak drav, e nikdo z nich nevydrel na mst, vichni se obrtili a nejene ze stanovit ustoupili, ale napod v pekotnm tku prchali k vrcholkm hor. Kdy byli jezdci zahnni, vichni luitnci a prakovnci, je jzda opustila a kte tu bezmocn ztli beze zbran, je vyaduje takov boj, byli pobiti. Pi tomto toku obely kohorty tak lev kdlo, a tehdy pompeiovci jet bojovali a toku elili spodanm ikem, a udeily na n zezadu. 94/ Zrove dal Caesar rozkaz, aby vyrazil tet ik, kter doposud vykval v klidu na svm mst. Kdy tedy erstv a sv oddly vystdaly takto oddly unaven a dal jet zaaly dotrat zezadu, nedokzali pompeiovci vytrvat a dali se mahem na tk. A neulo ovem Caesarovi, e podnt k vtzstv daly ty kohorty, kter stly proti jzd ve tvrtm iku, jak to pak sm prohlsil v burcujcm projevu k vojkm. Nebo tyto kohorty zahnaly nejprve jzdu, tyt kohorty pipravily neblah konec luistnkm a prakovnkm a zase jen ony obely z lev strany Pompeiv ik a daly tak signl k tku neptel. Jakmile vak Pompeius uvidl, e jeho jzda se dala na tk, a dobe si viml, e ta st vojska, j nejvce dvoval, je zachvcena strachem, ztratil dvru tak k jinm oddlm, opustil ik a okamit pospil na koni do tbora a setnky, kter postavil na str u praetorsk brny, oslovil tak hlasit, e vichni vojci mohli dobe rozumt: Stete tbor a svdomit jej hajte, kdyby mlo dojt k nejhormu. J te obejdu ostatn brny a utvrdm v odvaze posdky v tboe. Po tch slovech se vydal do hlavnho stanu, a tebae u ztrcel dvru v pzniv vsledek rozhodujc bitvy, pece jen na nj dychtiv cekal. 95/ Kdy Caesar zatlail pompeiovce na tku za val, usoudil, e se vydenmu mustvu nesm popt oddechu, a vybdl vojky, aby vyuili pzn osudu a dobyli tbora. Slunce sice prudce plilo (boj

KNIHA III

se prothl do samho poledne), pesto vak vojci projevili ochotu ke kad nmaze a rozkazu uposlechli. Tbor horliv hjily kohorty, kter v nm byly ponechny na ochranu, ale jet tvrdojnji jej brnili Thrkov a barbarsk pomocn sbory. Nebo vojci, kte z bitvy uprchli a byli stejn duevn oteseni, jako tlesn vyerpni navou, odhodili vtinou zbran, zahodili prapory a pomleli sp na tk ne na to, jak zachrnit tbor. Ani ti, kte se postavili k boji na valu, nemohli odolvat krupobit stel zvl dlouho a opoutli stanovit zmoeni ranami a vichni napod, v ele se setnky a vojenskmi tribuny, prchali do nejvych bor, kter se svaovaly a k tboru. 96/ V Pompeiov tboe se nabzely tvm om upraven besdky, na podiv vyloen tk stbrn pedmty, stany pokryt svm drnem, stany Lucia Lentula a nkterch jinch pednch mu, po nich se vinul bean, a krom toho mnoho jinch vc, je prozrazovaly plinou rozmailost a jistotu, e vtzstv bude jejich, take sis snadno mohl utvoit sudek, e nemli vbec strach, jak ten den dopadne, lid, kte se honili za zbytenmi rozkoemi. A tihle lid si dovolili vytat rozmailost tak velmi skromnmu a trplivmu vojsku Caesarovu, jemu vdycky chyblo vechno, co nezbytn potebovalo k ivotu. Kdy se u nai pohybovali uvnit valu, chytil Pompeius kon, strhl si vojevdcovsk odznaky, zadn branou se vytil z tbora a hned tryskem uhnl do Larissy. Ani tam se vak nezastavil, nbr stejnou rychlost pokraoval v cest, dohonil nkolik lid ze svho vojska na tku, v noci si nedopl oddechu, dorazil v doprovodu ticeti jezdc k moi, vstoupil na zsobovac lo a jen pr pitom ustavin vytav opakoval, pro se musel dot tak velkho zklamn, e lid, v jejich vtzstv doufal, dali podnt k tku a zejm ho tm vlastn zradili. 97/ Kdy se Caesar zmocnil tbora, drazn dal na vojcch, aby se nedali strhnout plennm a nepromekali tak pleitost vykonat koly, kter na n jet ekaj. Sotva toho doshl, zaal budovat opevnn kolem hory. Ponvad ta hora byla bez vody, nemli pompeiovci dvru v tamj sv postaven, horu opustili a dali se vichni po hebenech na cestu do Larissy. Jakmile to Caesar zpozoroval, rozdlil sv vojsko; jedn sti legi pikzal zstat v

CAESAR

Pompeiov tboe, druhou st poslal zpt do svho leen. tyi legie odvedl s sebou, pohodlnj cestou dal se vstc vojsku Pompeiovu a po esti tiscch krok seadil ik do bitevnho postaven. Pompeiovci to spatili a zastavili se na jednom vrchu. pat t hory omvala eka. Caesarovi se podailo povzbudit vojky, tebae celodenn nepetritou nmahou byli vyerpni a noc se ji blila, take pece jen mohl oddlit eku opevnnm od hory, aby Pompeiovi vojci nemohli v noci pro vodu. Kdy opevnn bylo provedeno, vyslali pompeiovci legty a zaali vyjednvat o podmnkch kapitulace. Nkolik len sentorskho stavu se k vyslancm pidruilo a pod pltm noci se hledlo zachrnit tkem. 98/ Na svitu dal Caesar rozkaz, aby vichni, kte se usadili na hoe, sestoupili z vin do roviny a sloili zbran. Kdy rozkaz bez zpovn splnili a s rozepjatmi paemi se vrhli k jejich nohm a s plem prolili o milost, uklidnil je, pokynul, aby vstali, nkolika slovy se ped nimi zmnil o sv mrnosti, aby mli men strach, vechuy zachoval pi ivot a svm vojkm drazn doporuil, aby se mi nikom nedopoutli nsil a aby jim nebrali nic z jejich majetku. Nato dal rozkaz, aby se k nmu vypravily z tbora jin legie, ty, kter pivedl s sebou, aby si zase odpoinuly a vrtily se do tbora; jet toho dne pak dorazil do Larissy. 99/ V tto bitv nepoheil vc ne dv st vojk, ztratil asi ticet setnk, statench to mu. V peudatnem boji padl tak Crastinus, o nm jsme se zmnili svrchu, usmrcen ranou mee do oblieje. A nebyla to tedy nepravda, co prohlsil pi odchodu do boje. Nebo Caesar byl pesvden, e Crastinus si ponal v bitv s nadmru vynikajc statenosti, a soudil, e si zskal o nj nejvt zsluhu. Z Pompeiova vojska mlo padnout kolem patncti tisc, ale do zajet se dostalo vce ne tiadvacet tisc (vdy Sullovi se vzdaly tak kohorty, kter byly posdkou ve tvrzch), krom toho mnoho jich prchlo do sousednch obc; a vojenskch odznak pinesli Caesarovi s tto bitvy sto osmdest devt orl. Lucis Domitius byl zabil jezdci, kdy prchal na horu a navou jej opustily sly. 100/ V te dob piplul s lostvem k Brundisiu Decimus Laelius a zmocnil se ostrova naproti brundisijskmu pstavu stejnm

KNIHA III

zpsobeni, jako to uinil Libo, o nm jsme vypravovali n dve. Podobn Vatinius, velitel Brundisia, vylkal lodi Laeliovy pomoc lun, je pokryl palubami a vhodn vybavil, a zajal tak jednu Laeliovu ptiveslici, kter se dostala ponkud pli daleko, a dv men lod v st pstavu a rovn rozestavil sem tam jezdce, aby brnili nmonm vojkm v pstupu k vod. Jenome Laelius vyuil k plavb pznivjho ronho obdob, dovel vodu na nkladnch lodch z Korkyry a Dyrrhachia a nedal se ani odradit od svho pedsevzet, ani vypudit z pstavu a ostrova okolnost, e tak potupn ztratil lod anebo e ml nedostatek ivotnch poteb, dokud se nedovdl o bitv v Thessalii. 101/ Prv asi tehdy pibyl na Siclii s lostvem Syr, Foink a Kilik Cassius, a ponvad Caesarovo lostvo bylo rozdleno na dv sti a jedn polovin velel praetor Publius Sulpicius ve Vibon pi in, druh polovin Marcus Pomponius u Messany, pikvapil Cassius na lodch k Messan dv, ne se Pomponius o jeho pchodu dovdl, a kdy jej zastihl uprosted zmatku, nebo stre nebyly postaveny, ani lod nekotvily na svch mstech, vyuil prudkho a pznivho vtru, pustil do Pomponiova lostva nkladn lod, je naplnil louemi, smlou, koudel a jinmi holavinami, a zaplil tak vech ptaticet lod, z nich bylo dvacet s palubou. Z toho vznikla takov panika, e se sotva ruka zdvihla na obranu Messany, akoli byla v mst posdkou legie, a msto by bylo podle sudku vtiny lid ztraceno, kdyby nebyly pily po rozestavench jezdcch njak zprvy o Caesarov vtzstv. Protoe vak zprvy pily prv vas, msto bylo zachrnno; Cassius se odtud vypravil zas do Vibona proti lostvu Sulpiciovu, a protoe nae lod podlehly tak ustraenmu zmatku a pistly u pevniny, vykal stejn jako dv pznivho vtru a zase mezi n vyslal nkladn lod, aby rozsvaly por; kdy pak vylehl plamen na obou kdlech, promnil v popel pt lod. Ohe se pi silnm vtru rozlzal dl a dl, ale vojci ze starch legi, kte byli pro nemoc ponechni k ochran lod, nedokzali snst tu hanbu, o sv jm vstoupili na lod, odrazili od zem, podnikli tok na Cassiovo lostvo a zajali dv ptiveslice, na jedn z nich byl Cassius; Cassius se vak dostal k lunu a prchl: mimoto byly potopeny dv trojveslice. Nedlouho potom pily u

CAESAR

zaruen zprvy o bitvi v Thessalii, jim museli uvit sami pompeiovci, nebo pedtm se domnvali, e ony prvn zprvy si vymysleli legli s pteli Caesarovmi. Kdy se Cassius dovdl pravdu, odplul s lostvem z tchto mst. 102/ Caesar veho nechal a rozhodl se, e pjde Pompeiovi v patch vude, a by se na svm tku uchlil kamkoli, jen aby si nemohl opatit nov vojsko a nerozvil znovu vlku. Postupoval denn tak dlouhmi pochody, kolik jen mohl s jzdou dokzat, a dal rozkaz, aby ho jedna legie nsledovala pochody kratmi. V Amfipoli bylo vyhleno jmnem Pompeiovm nazeni, aby se seli k psaze vichni mlad muov, eci i oban mt. Nedalo se posoudit zda Pompeius dal tu vyhlku, aby odvrtil podezen a mohl co nejdle utajit mysl pokraovat v tku, i chce-li se pokusit, kdyby ho snad nikdo nesthal, novmi odvody udret Makedonii. Sm zakotvil jem na jednu noc, povolal k sobe ptele z Amfipole, sehnal od nich pjky na nutn vdaje, po zprv o Caesarov pchodu odtamtud odeel a po nkolika dnech pisel do Mytiln. Dva dny jej zdrela boue; kdy si pak pibral jet dal rychl lod, doplul do Kiliki e a odtud na Kypr. Tady se dov, e za souhlasu vech obyvatel Antiochie i mskch oban, kte tam provozovali obchod, byl hrad obsazen, aby mu mohli zabrnit v pstupu, a e rozeslali posly k tm, kte se podle zprv uchlili na tku do sousednch obc, a vzkzali, aby nechodili do Antiochie; uin-li tak, bude jim hrozit bezprostedn nebezpe ztrty hrdla. Stejnou zkuenost uinil Lucius Lentulus, jen byl konsulem minulho roku, i bval konsul Publius Lentulus a jet nkolik osob na Rhodu; ti toti nsledovali na tku Pompeia a pili na ostrov, ale msto ani pstav je nevpustily; kdy pak je vyzvali, aby se odtud vzdlili, museli proti sv vli odplout. A u zaala do obc pronikat zprva o Caesarov pchodu. 103/ Sotva se to Pompeius doslechl, odloil mysl vydat se do Srie, sebral jmn spolenosti pacht, vypjil si penze od nkterch soukromnk, dal naloit na lod velk nklad mdi k vlenm elm, vyzbrojil dva tisce mu, je si vybral jednak z otrok, kte patili spolku njemc, jednak je sehnal od obchodnk, a to podle toho, jak kad hodnotil jejich schopnost k tomuto vlenmu podniku, a pistl a Pelusia. Tam prodlval nhodou krl

KNIHA III

Ptolemaios, jet chlapec, kter stl v ele poetnch vojenskch oddl a vedl vlku se sestrou Kleopatrou, ji dal ped nkolika msci zbavit vldy pomoc svch pbuznch a ptel; a tbor Kleopatin nebyl daleko od tbora Ptolemaiova. Pompeius ho dal podat, aby mu poskytl tulek v Alexandrii pro pohostinstv a ptelstv, kter jej poutalo k jeho otci, a aby jej v netst chrnil svou moc. Jakmile vak poslov splnili sv posln, zaali s krlovskmi vojky rozprvt ponkud nenucenj a vybzeli je, aby dostli sv povinnosti vi Pompeiovi a aby neshleli pohrdav na jeho neblah osud. Bylo toti mezi nimi dost vojk Pompeiovch, kter dostal v Srii z jeho vojska Gabinius, pevedl je do Alexandrie a po skonen vlky ponechal u Ptolemaia, otce chlapcova. 104/ Kdy pak byli o tom zpraveni krlovi ptel, kte spravovali krlovstv pro krlovu nezletilost, bu e je nutil strach, jak pozdji tvrdili, ponvad krlovsk vojsko bylo znepokojeno, aby se snad Pompeius nezmocnil Alexandrie a Egypta, anebo proto, e se dvali spatra na jeho trpk dl, jak to obyejn bv, e v netst se z ptel stvaj neptel, veejn odpovdli poslm laskav a vzkzali, aby piel ke krli; sami se vak potaj uradili a vyslali krlovskho prefekta Achillu, mue obzvlt smlho, a vojenskho tribuna Lucia Septimia, aby Pompeia zavradili. Pompeius byl jimi vldn osloven a sveden tm, e Septimia do urit mry znal, protoe ve vlce s nmonmi lupii velel u nho setnin, vstoupil s nkolika vrnmi do mal loky: tam ho Achllas a Septimius zavradili. Tak Lucius Lentulus byl na rozkaz krlv zajat a ve vzen usmrcen. 105/ Kdy Caesar piel do Asie, vypravovali mu, e se Titus Ampius pokusil odnst penze z Dianina chrmu v Efesu a za svdky pi pepotvn povolal k sob vechny sentory z provincie; pchod Caesarv jej vak vyruil a Ampius utekl. Tak zachrnil Caesar podruh efesk poklad. Rovn se veobecn vdlo, e prv toho dne, kter dostaneme, potme-li dny dozadu a pesn spotme a ke dni, kdy Caesar svedl astuou bitvu, obrtila se nhle k chrmovm dvem a k prahu chrmu socha Viktorie v Mmervin chrmu v lid, je byla umstna ped Minervinou sochou a byla k n pece dv obrcena elemi. A tho dne v

CAESAR

Antiochii v Srii bylo slyet tak siln pokik vojska a vesk polnic, e obanstvo se rychle ozbrojilo a rozbhlo po hradbch. Tot se pihodilo v Ptolemaid. V Pergamu, v skryt a tajn chrmov sni, ji ekov nazvaj adyta, to je s, do kter nesm vstoupil nikdo krom kne, zaznly nhle tympny. Tak v chrmu Viktorie v Trallech, v nm zasvtili Caesarovi sochu, ukazovala se palma, je vyrostla v tch dnech mezi sprami dlaby, 106/ Kdy se Caesar po nkolikadenn zastvce v Asii doslechl, e Pompeja zahldli na Kypru, soudil, e m Pompeius nameno do Egypta pro sv ptelsk vztahy ke krlovstv a ostatn pednosti tto krajiny, o pitrhl do Alexandrie s jednou legii, kter podle rozkazu pila za nm z Thessalie, a s druhou, kterou povolal z Achie od legta Quinta Fufia, s osmi sty jezdci, s deseti rhodskmi vlenmi lomi a s nkolika vlenmi lomi asijskmi; tyto legie mly ti tisce dv st mu; ostatn byli vysleni ranami, je utrpli v bitvch, a utrmceni dlouhm pochodem a nemohli tedy s nm thnout. Avak Caesar pln spolhal na povst, kter ila slvu jeho in, a nevhal se dt na pochod teba se slabou vlenou moc, protoe pedpokldal, e bude v bezpe na ktermkoli mst. V Alexandrii se dovd o smrti Pompeiov a hned pi prvnm kroku z lodi ude mu v sluch vlen pokik vojk, je krl zstavil na ochranu msta, a vid, jak se k nm sbhaj lid, protoe byly ped nm neseny liktorsk svazky. Veker dav zaal protestovat, e je to urka krlovskho majesttu. Tato vava se pak sice uklidnila, ale nepokoje se den za dnem opakovaly, protoe se lid nepestvali srocovat, a ve vech stech msta bylo pobito nemlo Caesarovch vojk. 107/ Caesar tento stav uvil a kzal, aby mu pivedli z Asie legie nov, je pedtm postavil z vojku Pompeiovch. Sm byl toti proti sv vli zdrovn pastnmi vtry, je hroz nejvnjm nebezpem lodm plujcm z Alexandrie. Jsa pesvden, e krlovsk spory se tkaj nroda mskho i jeho samho jako konsula a e spadaj do okruhu jeho povinnost tm sp, e za pedelho konsultu uzavel s otcem Ptolemaiem spojenectv, a to nejen podle zkona, ale i z usnesen sentu, spokojil se zatm s prohlenm, e pokld za sprvn, aby krl Ptolemaios a jeho

KNIHA III

sestra Kleopatra rozpustili vojska, kter maj, a aby se snaili vydit sv spory spe prvn cestou u nho ne zbranmi mezi sebou. 108/ Krlovstv spravoval pro nedosplost hochovu jeho vychovatel, eunuch jmnem Pothinus. Ten si nejdve v kruhu svch ptel poal stovat a projevovat rozhoen, e krl m bt voln k zodpovdnosti, potom se mu vak podailo zskat mezi krlovmi pteli nkter pomocnky pro svj zmr, povolal tajn do Alexandrie vojsko od Pelusia a velitelem vekerho vojska ustanovil tho Achillu, o nm jsme se zmnili svrchu. Nadchl ho sliby svmi i krlovmi a psemn i stn po poslech mu sdlil sv pokyny. V zvti otce Ptolemaia byli za ddice ustanoveni star z obou syn a star ze dvou dcer. V te zvti zapsahal Ptolemaios msk nrod pi vech bozch pi smlouvch, kter v m uzavel, aby byla jeho vle splnna. Jeden opis zvti byl donesen posly do ma, aby byl uloen v sttn pokladn (protoe pro sttn zmatky tam uloen bt nemohl, byl sven do schovy Pompeiovi), druh opis stejnho obsahu, kter byl ponechn v Alexandrii a zapeetn, mohl bt pedloen. 109/ Kdy se o tchto otzkch jednalo u Cesara a ten si na prvm mst pl, jako spolen ptel a rozhod, urovnat spor krlovskch dt, pila nhle zprva, e do Alexandrie thne krlovsk vojsko a veker jzda. Caesarova vlen moc nebyla nikterak tak siln, aby se na ni mohl spolehnout, kdyby se mlo bojovat vn msta. Nezbvalo nic jinho, ne udret se na svch pozicch ve mst a vyzvdt mysl Achillv. Pece vak rozkzal, aby vichni vojci zstali ve zbrani, a podal krle, aby vyslal jako posly k Achillovi nejvlivnj ze svch dvrnch ptel a jasn vyjdil, na em se rozhodl. Krl poslal Dioscorida a Serapiona, protoe oba byli vyslanci u v m a u otce Ptolemaia se tili velik vnosti; ti se tedy dostavili k Achillovi. Kdy ped nj pili, dve ne by je vyslechl nebo zvdl, pro k nmu byli vyslni, rozkzal, aby se jich chopili a je usmrtili; jeden z nich byl jen zrann, ale ptel ho rychle zdvihli a odnesli, jako by byl mrtev, druh vak byl na mst zabit. Po tomto odpornm inu Caesar prosadil, e ml krle ve sv moci, protoe soudil, e jmno krl pov u poddanch velk vnosti, a zrove tm vzbudil dojem, e vlka povstala spe ze soukromch

CAESAR

pletich nkolika lid, a k tomu jet niem, ne ze svobodnho rozhodnut krlova. 110/ Achillas ml vojensk sbory, ktermi se zejm nedalo pohrdat ani pro jejich poetnost, ani pro vbr mustva, ani zkuenost ve vlen. Vdy ml ve zbran dvacet tisc mu. Byli to vojci Gabiniovi, kte si zvykli na bezuzdn alexandrijsk ivot, ale zato odvykli hrdmu jmnu nroda mskho a jeho kzni, oenili se tu a mli u vtinou dti. K nim pistupovala chska nmonch lupi, a zkenk z provincie Srie, Kilikie i sousednch krajin; krom toho se tu selo mnoho lid odsouzench na smrt a vyhnanc. Pro vechny nae uprchl otroky znamenala Alexandrie jist toit a nali tu zajitn postaven tm, e se hlsili k vojensk slub a stali se vojky; kdyby takov otrok ml bt chycen svm pnem, okamit by se vojci svorn smluvili, aby kamarda vyprostili, jako by lo o jejich vlastn nebezpe, protoe se provinili stejn jako jejich druhov. Jedni si zvykli podle jakhosi starho zvyku alexandrijskho vojska dat smrt krlovch ptel, druz mli v obyeji drancovat majetek zmonch lid, po ppad oblhat krlovsk palc, aby si vymohli zven oldu, anebo konen svrhovali krle z trnu a jin na trn dosazovali. Krom toho bylo dva tisce jezdc. Ti vichni zeedivli v peetnch vlkch Alexandrie; otce Ptolemaia povolali na trn, dva syny Bibulovy zabili, vlky s Egypany vedli. Takovou mli vlenou zkuenost, 111/ Na tyhle tedy vojensk sbory spolhaje a spatra shleje na skrovn poet vojk Caesarovch zaal Achillas obsazovat Alexandrii krom t sti msta, kterou drel se svm vojskem Caesar, a hned pi prvnm toku se pokusil vniknout do jeho domu; Caesar vak rozestavil po cestch koborty a jeho deru odolal. Souasn se vojska bila u pstavu a dolo pi tom k zpasu nad pomylen tuhmu. Bojovalo se toti najednou v nkolika ulicch, po nich se vojsko rozptlilo, a zvl siln neptelsk oddl se snail dostat do rukou vlen lod; padest tch lodi bylo poslno na pomoc Pompeiovi a po bitv v Thessalii se vrtily dom; byly to vesms trojveslice a ptiveslice, kter byly pesn zhotoveny a vestrann vybaveny pro plavbu, a mimo n dvaadvacet lod, je obyejn zstvaly v Alexandrii jako ochrann posdka; vechny ty

KNIHA III

lod byly kryt; kdyby se jich byli zmocnili, byli by Caesarovi vyrvali lostvo a mli by ve sv moci cel moe a mohli by Caesarovi peket v dovozu zsob i v peprav vojska. Bojovalo se tedy s takovou urputnost, jak se musela pedpokldat, jeto jedni li do boje s jistotou, e rychle zvtz, druz se bili za svou zchranu. A pece zvtzil Caesar o zaplil vechny ty lod i ty, je cekaly v lodnicch, nebo se svm hloukem nemohl hjit tak rozlehl prostor, a spsn vylodil sv vojky u Faru. 112/ Farus je velmi vysok v na ostrov, skvost stavebnho umn; jmno m od ostrova. Tento ostrov le naproti Alexandrii a tvo pistav; jeliko vak od ve poloench okrsk msta byla vestavna do moe hrz v dlce devti set krok, vznikla tak zk cesta i most, kter spojuje ostrov s mstem. Na tomto ostrov jsou pbytky Egypan a vesnice velik jako msto. Kadou lo, kter se jen trochu odchl od svho smru a octne se v tchto mstech, obyvatel obyejn pepadnou a vyplen jako prav pirti. N aopak zase, jestlie to nedovol ti, kte jsou pny ostrova, neme se dn lo do pstavu dostat, protoe vjezd je zk. Caesar, kter se prv toho obval, vyuil doby, kdy neptel byli zabrn do boje, vylodil vojky, zmocnil se Faru a umstil tam posdku. Tm doshl, e se mohlo k ostrovu bezpen dopravovat po lodch obl i pomocn sbory, kter poteboval. Rozeslal toti po vech blzkch provincich vkol vzvu, aby poslali pomocn sbory. Boj v ostatnch stech msta dopadl tak, e se soupei rozeli bez rozhodnho vsledku a ani jedni, ani druz nebyli zahnni na tk (dk tsnmu prostoru); a kdy na obou stranch padlo po nkolika lidech, zabral Caesar strategicky nejdleitj body a bhem noci je opevnil. V tto mstsk tvrti stla men st krlovskho palce, kam ho zpotku uvedli a nabdli mu ji za sdlo, a divadlo, pilehl k palci, je slouilo za tvrz a mlo pstup k pstavu a ostatnm lodnicm. Toto opevnn v ptch dnech zeslil, aby ho chrnilo jako ze a nemusel bojovat, kdyby nechtl. Zatm mld dcera krle Ptolemaia zaala doufat, e se zmocn uprzdnnho trnu, a odebrala se z krlovskho palce k Achillovi a spolu s nm jala se dit vlku. Ale brzy mezi nimi vznikl spor o vrchn velen; tato okolnost zvila penit dary vojkm, ponvad jeden i druh zvodili, aby si

CAESAR

zskali jejich pze velkmi platky. Zatmco se toto dalo u neptel, byl Pothinos, chlapcv vychovatel a sprvce krlovstv, kter dlel v Caesarov sti msta, na Caesarv pokyn usmrcen, protoe poslal k Achillovi posly a pobzel ho, aby neustal ve sv innosti a neklesal na mysli; prostednc byli prozrazeni a zajati. To byly potky vlky alexandrijsk.

V[LEN PAMTI

O VLCE ALEXANDRIJSK

O V[LCE ALEXANDRIJSK

1/ Kdy vypukla vlka s Alexandri, Caesar povol veker lostvo z Rhodu a tak ze Srie a Kilikie; z Krty povol k vojensk slub luitnky a jezdce od krle Nabatae, Malcha; vyd rozkaz, aby se shnlo ze vech stran stelivo, poslalo obil a pivdly pomocn sbory. Mezitm se denn pokrauje ve zvelebovni opevnn a zajiuj se ochrannmi kryty a psteky vechny sti msta, kter se zdaj ponkud mn pevnmi; z dom se pak prorej berany otvory do nejblich budov, a kolik msta se bu uvoln povalenm zd, nebo kolik se ho zsk zmrnm silm, o tolik zas pokro opevnn. Ped porem je Alexandrie tm naprosto bezpen, protoe budovy nemaj trmov a nepouvaj stavebnho dv, maj jen zdi a klenut a stechy jsou z kousk kamene a upchovan hlny. Caesar usiloval obzvlt o to, aby opevnnm a posunovacmi psteky odzl od ostatnho msta tu jeho velmi uzounkou st, jej tsnost zpsobovala baina prostrajc se na jihu, a ml na zeteli pedevm, e se vojsko bude-li msto rozdleno na dv sti d dit rozvahou jedinho velen, za druh, e se z druh sti msta me pispchat na pomoc a poskytnout posila tm, kte se octnou v tsni, a hlavn, e by ml dostatek vody a pce, ponvad jednoho ml u jen nepatrnou zsobu a naprosto dnou monost dostat se k druhmu; a to oboj mohla v bohat me poskytnout baina. 2/ Avak ani Alexaudrian nebyli v een svch zleitost liknav a nezdrovali se. Do vech toti konin, kam a sah Egypt a jeho moc, poslali vyslance a verbe, aby provedli odvody, velk poet lehkch zbran i samostl a pivedli nesetn mnostv

V[LEN PAMTI

ozbrojenc. V mst byly rovn zzeny velmi rozlehl vrobny zhran. Krom toho vyzbrojili dospl otroky; zmonj pni jim poskytovali kadodenn stravu i old. Tyto lidi rozdlili a chrnili jimi odlehl seky opevnn; kohorty vyslouilc si ponechvali po ruce v nejhustji osdlench stech msta, kdyby se muselo spchat s erstvmi silami na pomoc, a u by se bojovalo v kterkoli tvrti. Vemi cestami a ulikami vedli trojit val (a byl zbudovn z kamennch kvdr a nedosahoval men vky ne tyiceti stop!) a ty mstsk oblasti, kter leely ne, opevnili nesmrn vysokmi vemi o deseti poschodch. Mimoto se strojili jin, pohybliv ve, kter mly stejn poet poschod a posunovali je pomoc lan a tanch dobytat po rovnch, prostornch tdch, kamkoli jim bylo libo. 3/ Velmi bohat a nesmrn snaiv msto poskytovalo hojnost veho monho. Lid pak, nadan a nadmru dvtipn, provdli s takovou obratnost to, co vidli, e dlme my, a to budilo dojem, jako by nai napodobovali je, a sami objevovali mnoho novho a dokzali souasn na jedn stran napadat nae opevnn, na druh brnit opevn sv. Pi poradch pak a na veejnch shromdnch rokovali pedn muov o tom, e si msk nrod ponenhlu zvyk napadal jejich i. Ped nkolika mlo roky byl v Egypt s vojskem A. Gabinius; rovn sem se uchlil na tku Pompeius; Caesar pithl s vojenskmi sbory, a smrti Pompeiovou se nikterak nevydilo, aby Caesar svj pobyt u nich neprodluoval. Nevypnd-li ho, stane se z krlovstv provincie; a mus se o to postarat vas, protoe Caesar je zaskoen boulivm poasm, neme potat pro nepzniv ron obdob s vojenskou pomoc ze zmo. 4/ Kdy mezitm dolo k rznicm mezi Achillasem, kter velel vojsku vyslouilch zkuench vojk, a Arsinou, mlad sestrou krle Ptolemaia, jak jsme svrchu vyloili, a jeden druhmu zaali strojit klady a kad sm se chtl zmocnit vldy, prvn shne k inu Arsino a zabije Achillase pomoc svho vychovatele, eunucha Ganymda. Po tto vrad mla sama v rukou celou vldu, bez spolenka a dohltele; vojsko je sveno Gan ymedovi. Canymds se ujme sv povinnosti, zv tdrost vi vojkm a stejn horliv si pon i v ostatnch zleitostech.

O V[LCE ALEXANDRIJSK

5/ Tm cel Alexandrie je podkopna, jeskyn vedou a k Nilu a voda, kter se jimi pivd do soukromch dom, se ponenhlu dlouhou cestou usazuje a ist. Tto vody uvaj zpravidla pni dom a jejich rodiny, protoe voda, kter proud v Nilu, je bahnit a kaln, take zviuje mnoho rozmanitch nemoc; ni tdy a vbec prost lid se j vak z nezbytnosti spokojuj, ponvad v celm mst nen jedinho pramene. Nicmn tento n proud tekl v t sti msta, kterou ovldali Alexandrian. Tato skutenost vnukla Ganymdovi mylenku, e by nai mohli bt odznuti od vody; byli toti rozdleni po ulicch, aby mohli dvat pozor na opevnn, a erpali vodu ze soukromch dom, z jejich jesky a studn. 6/ Sotva byl tento npad schvlen, dal se Ganymds do velkho a svzelnho podniku. Uzavel toti jeskyn a oddlil vechny sti msta, kter ml sm v moci, a jal se usilovn vysvat mocn proud mosk vody pomoc kol a erpacch stroj; tuto vodu pak nepestval rozlvat na vych mstech v Caesarovu stranu. Z toho dvodu se zaala objevovat v nejblich budovch ponkud slanj voda ne obvykle, co vzbuzovalo u lidi velk div, jak se to mohlo stt; sami sob vak dost nevili, ponvad ti, co bydleli dle, prohlaovali, e maj stejnou vodu i te chuti, na jakou byli zvykl pedtm, a napod spolu rokovali, ochutnvali vodu a snaili se poznat, do jak mry se jedna voda od druh li. Zakrtko se vak tato voda z blich mst nedala vbec pt a zaalo se zjiovat, e i voda ze vzdlenjch mst u je patnj a slanj. 7/ Kdy byly vechny pochyby takto odstranny, dostavil se takov strach, e se jim zdlo, e byli vichni pivedeni na okraj nejhroznj zkzy, a jedni obviovali Caesara, e mek s rozkazem, aby vstoupili na lod, druz se zaali obvat nebezpe jet horho, e toti ani ppravy na tk nemohou utajit ped Alexandriany, kdy jsou pece od nich v tak nepatrn vzdlenosti, ani e se nemohou utci na lod, protoe jsou u za nimi a dohnj je. V seku Caesarov zstval vak vt poet man, kter Caesar z jejich domov nevypudil, jeto se ped naimi tvili naoko spolehliv a zdlo se, e se k nm pidali (take by znamenalo dlouh a marn mluven, kdybych ml Alexandriany obhajovat a tvrdit, e

V[LEN PAMTI

ani nepodvdj, ani nejsou poetil; protoe vak jednou je znm i jejich nrod i jeho povaha, nikdo neme bt na pochybch, e tihle lid maj nejvt sklon ke zrad). 8/ Caesar se snail mrnit strach svch vojk slovy tchy i povzbuzovnm. Prohlaoval toti s jistotou, e se sladk voda objev, jen co vykopou nov studn. Cel pobe m pirozen prameny sladk vody. Kdyby byla povaha egyptskho pobe jin ne povaha celho pobe, neme se jim pece brnit, aby nedojdli denn pro vodu na lodch, a u vlevo od Paratonia nebo vpravo od ostrova, ponvad svobodn vldnou nad moem a neptel lostvo nemaj; nepzniv vtry pak nikdy nemohou souasn pekazit tyto protismrn plavby. Na tk nemaj naprosto dn pomylen nejen ti, kte zaujmaj eln postaven, ale ani ti, kte maj na starosti leda svj vlastn ivot. S velkm silm vzdoruj tokm neptel namenm na opevnn; kdyby opevnn museli opustit, nemohou se rovnat nepteli, ani co se te stanovit, ani poetnosti. Velk zdren znamen vak pro n dostat se na lod a obzvlt z lun, kdeto Alexandrian jsou v svrchovan me pohybliv a vyznaj se v ternu i v budovch. Tito lid, domliv zejmna pi vtzstv, je pedstihnou a obsad ve poloen msta i budovy a tak zabrn naim v tku a v nvratu na lod. Mli by proto pustit ten zmr z hlavy a mt na mysli, e mus zvtzit stj co stj. 9/ Po tto promluv k vojsku, kter probudila ve vech odvahu, uloil setnkm za kol, aby zatm nechali ostatn prce a zamili se jen na kopn studn a aby nepromarnili ani okamik nonho asu. Kdy se pak chopili dla a vichni se horliv zabrali do prce, narazili jedn noci na siln pramen sladk vody. Takto tedy prce, vykonan bhem nedlouh doby, zhatila posln nkladnch stroj Alexandrian i jejch nesmrnho sil. Dva dni nato dostala se k pobe Afriky, trochu ve nad Alexandrii, tict sedm legie Pompeiovch vojk, Caesarem omilostnnch, kterou Domitius Calvus naloil na lod s obilm, zbranmi a lehkmi i tkmi stelami. Tyto lod nemohly vplout do pstavu pro bouliv jihovchodn vtr, kter vanul nepetrit po mnoho dn; zato jsou v cel t krajin msta, je se vborn hod k sputn kotvy. Kdy se

O V[LCE ALEXANDRIJSK

tedy museli dlouho zdrovat a zaal je souit nedostatek pitn vody, podaj Caesarovi zprvu po rychlolodi. 10/ Aby se Caesar mohl rozhodnout z vlastn zkuenosti, co by se mlo podniknout, vstoupil na lo a dal lostvu rozkaz, aby ho nsledovalo bez jedinho naeho vojka, ponvad nechtl, aby opevnn zstala przdn, kdyby se pustil ponkud dle. Kdy pak dorazil k mstu zvjmmu Chersonsos a vyloil na pevnina veslae, aby obstarali vodu, nkte z toho potu se odvili pli daleko od lod, aby mohli loupit, a byli zajati neptelskmi jezdci. Od nich se neptele dovdli, e Caesar piplul s lostvem sm a e na lodch nejsou dn vojci. Kdy to zjistili, myslili si, e jim nhoda poskytla znamenitou pleitost k spnmu zsahu. Proto vyzbrojili nmonmi vojky vechny lodi, kter mli pipraveny k plavb, a pluli proti Caesarovi, kter byl s lostvem na zpten cest. Caesar se nechtl toho dne pustit do boje ze dvou pin: jednak protoe neml na palubch vojky, jednak lo o zleitost po dest hodin denn; noc pak dod patrn velkou sebedvru tm, kte se spolhali na svou znalost krajiny, zato jemu bude chybt i pomoc, je je skryta v povzbuzovn vojk, ponvad dn pobdky nejsou dost schopn rozeznat ani statenost, ani netenost. Z tchto dvod sthne Caesar lod, pokud me, k pevnin; nemyslel, e by se tam neptel za nm vydal. 11/ Jedna lo rhodsk na pravm Caesarov kdle mla stanovit daleko od ostatnch. To neptel zpozorovali, nedokzali se udret a hned se za n pustily s velkou prudkost tyi kryt lod a vet poet lod otevench. Caesar se musel vydat lodi na pomoc, akoli soudil, e si zaslou, pihodi-li se jim nco vnjho. Byla svedena bitva za velkho vypti sil Rhoan; jako vdy ve vech utknch osvdovali stejn teoretickou zkuenost jako statenost, tak obzvlt v onch chvlch nevhali na sebe vzt cel bm boje, aby se nezdlo, e jejich vinou dolo k njak pohrom. Proto dopadla bitva co nespnji. Jedna neptelsk tyveslice byla zajata, druh potopena, dv byly pipraveny o celou posdku; krom toho na ostatnch lodch bylo pobito velk mnostv nmonch vojk. Kdyby noc nebyla tu bitvu peruila, byl by se Caesar zmocnil celho neptelskho lostva. Protoe byli neptel touto

V[LEN PAMTI

pohromou oteseni a nepzniv vtr vl jen mrn, odvezl Caesar nkladn lod do Alexandrie ve vleku za svm vtznm lostvem. 12/ Ponvad Alexandrian vidti, e prohrli nikoli statenost vojk, nbr obratnost nmonk, kte jim v hoejch stech prokazovali platn sluby, byli touto porkou do t mry zkrueni na duchu, e se nectili v domech jisti a e zaali stavt do cesty vekery kldy, ponvad se obvali, e by nae lostvo mohlo v toku pirazit i k pevnin. Avak jakmile Ganymds na shromdn pesvdiv prohlsil, e lodi, o kter pili, nejen nahrad, ale jet jejich poet zvt, dali se do opravy starch lod a umnili si vnovat se tomuto kolu horliv a oddan. Jakkoli ztratili vce ne sto deset vlench lod v pstavu i v lodnicch, pece neupustili od zmru obnovit lostvo. Vidli toti, e se nebudou moci dopravovat pro Caesara ani pomocn sbory, ani zsoby, budou-li mt sami pevahu ve vlenm lostvu; krom toho tito plavci, odchovan od dtstv kadodennm stykem s pmoskm mstem i krajem, dychtili po nvratu k domcmu ivotu, jak jim darovala proda; a uvdomovali si, jak spch pro n znamenala malik plavidla; proto se tedy pustili do budovn lostva s vekerm zpalem. 13/ Po celm st Nilu byly umstny hldky k vybrn cla. Star lodi leely v tajnch krlovskch lodnicch a k plavb se jich neuvalo u po adu let. Tyto lod opravovali, jin povolvali zpt do Alexandrie. Chybla vesla: Otvrali sloupov sn, tlocvin koly a veejn budovy; laky zastvaly kol vesel; na nco pichzel vrozen dvtip, nco dodvaly bujn zsoby msta. Nechystali konen dlouhou plavbu, nbr podrobovali se nutuosti ptomn chvle a vidli, e mus dojt k utkn prv v pstavu. A tak v nkolika mlo dnech, mimo ve nadn, postavili dvaadvacet tyveslic a pt ptiveslic; k nim pak pipojili velk poet mench otevench lod a v pstavu na nich veslovali na zkouku, aby zjistili, co kad lo me dokzat; na spolehliv nalodili vojky a pipravili se vemon k boji. Caesar ml devt rhodskch lod (poslal jich deset, ale jedna se ztratila pi plavb u egyptskho pobe), osm pontskch syrskch, pt kilickch a dvanct z Asie. Mezi nimi bylo est ptiveslic, deset ctyveslic, ostatn pod tuto velikost a vtinou bez paluby. Ml sice pehled o neptelskch

O V[LCE ALEXANDRIJSK

vojenskch silch, pesto se vak spolehl na statenost svch vojk a hotovil se k boji. 14/ Jakmile to dosplo a tak daleko, e kad strana si byla sebou jista, obepluje Caesar s lostvem Faros a postav sv lod proti nepteli: na pravm kdle umst rhodsk lod, na levm pontsk. Mezi nimi ponech prostor ty set krok; zdlo se mu, e to sta pro rozvinut lostva. Za tmto postavenm rozdl ostatn lod jako zlohu; ur a nad, kterou lo m kad z nich sledovat a kter m pijt na pomoc Tak Alexandrian nevhaj, vypluj s lostvem a sead je: v ele postav dvaadvacet lod, ostatn, zlon, zaad do druh ady. Krom toho vythnou s velkm potem mench lod a lun, kter vezly py k zapalovn a smoln vnce pro ppad, e by se dal naim nahnat strach mnostvm, pokikem a ohnm. Mezi obma lostvy se rozlvalo nehlubok moe s tsnm prjezdem, kter pat k africkmu zem (proto tvrd, e polovina Alexandrie nle Africe), a dost dlouho tedy vzjemn vykvali, kdo z nich zahj peplavbu, ponvad ti, kte tam vniknou, budou mt patrn nesnze jak s rozvinutm lostva, tak v ppad krunjho osudu s stupem. 15/ Rhodskm lodm velel Eufranr, kter se dal pirovnat pro svou velkodunost a statenost sp k naim lidem ne k ekm. Tohoto mue si vybrali Rhoan za velitele lostva pro jeho veobecnou znmou obratnost a duevn velikost. Jakmile Eufranr poznal Caesarovy rozpaky, pravil: M, Caesare, myslm, obavy, e jakmile by ses odvil vstoupit do tchto mlkch vod s prvnmi lodmi, bude pinucen dt se do boje dv, ne bys stail rozvinout ostatn lostvo. Sv tu zleitost nm; my boj vydrme (a nezklameme tvj sudek), dokud se ostatn nedostav. Velmi ns toti zahanbuje a bol, e se u pli dlouho vychloubaj ped naima oima. Caesar ho jet povzbudil, zahrnul na cestu velikou chvlou a dal znamen k bitv. Alexandian obkl tyi rhodsk lod, kter se dostaly za mlk pruh moe, a podniknou tok. Rhoan toku odolaj a rozvinou se s umnm a vynalzavost. Jejich bojov vykolen se pak osvdilo do t mry, e dn lo se nevystavila pi tak nerovnm potu bokem k nepteli, e vesla ani jedn lod nebyla zurena, ale pluly vdy pd k pibliujcm se neptelm.

V[LEN PAMTI

Mezitm piplouvaly za nimi ostatn lod. V tomto okamiku se u muselo zanechat vlenho umn, protoe msto nestailo a vsledek celho zpasu zvisel na statenosti. A nebyl jet nikdo v Alexandrii a u z nainc, i z obyvatel msta, kdo by nebyl mylenkami pi opevnn nebo v boji, aby nevyhledval nejvy stechy a neobsadil msto na kad voln vyhldce, odkud by mohl pihlet, a prosbami a sliby si vyproovali na nesmrtelnch boz ch vtzstv pro sv bojovnky. 16/ Avak zpas o vyhrn bitvy se neopral ani v nejmenm o stejn sly. Kdyby byli toti nai zahnni, nemli kam se utci ani na zemi, ani na moi, a kdyby zvtzili, ukazovala se ped nimi nejistota veho, co mlo nsledovat; kdyby naproti tomu neptel pemohli na lodch je, mli by neptel v rukou vechno; kdyby podlehli, mohli by se nicmn pokouet o tst v budoucnosti. Zdlo se to zrove tvrd i smutn, e nkolik mlo lid bojuje o vechno a o zchranu vech; kdyby jeden z nich klesl na duchu nebo ochabl v statenosti, museli by ustoupit tak ostatn, jim nebyla vbec poskytnuta pleitost, aby bojovali sami za sebe. Tyto vci vysvtloval Caesar svm lidem v minulch dnech velmi asto, take bojovali s tm vt odvahou, ponvad jim bylo jasn, e je jim svena spsa vech. Tot vykldal kad svmu druhovi ve stanu, pteli i znmmu a zapsahal kadho, aby nezklamal jeho oekvn i oekvn tch, kte ho ocenili a vybrali, aby thl do boje. Bojovalo se proto s takovm nadenm, e ani rozenm znalcm moe a plavby nebyla nic platn odborn obratnost a umn, ani jim neprospla seln pevaha v lodch, ani se nemohli vyrovnat ve zmuilosti naim muov, kte byli vyvoleni z tak velikho mnostv. V tto bitv byla zajata jedna ptiveslice a trojveslce s bojovou posdkou i s veslai a ti lod byly poslny ke dnu, kdeto vechny nae lodi zstaly neporueny. Ostatn se daly na tk k mstu a tam je neptel skryli za hrzemi a blzko stojcmi domy, kter nm zabrnily dostat se do tsnj blzkosti. 17/ Aby se mu to nemohlo astji pihodit, usoudil Caesar, e se mus se v rozvahou postarat, aby dostal do sv moci ostrov i hrz u ostrova. Ponvad byla vtina opevovacch prac v mst hotova, spolhal, e se mu poda zskat souasn ostrov i msto. Po tom to

O V[LCE ALEXANDRIJSK

rozhodnut nalo do mench plavidel a lun deset kohort, vybran mustvo lehkoodnc a ty gallsk jezdce, kter ml za schopn; na lodch opatench palubou ude na druhou st ostrova, aby tak rozdlil vojenskou moc neptele, a slb velk odmny tomu, kdo prvn vstoup na ostrov. A to prvn tok naich Farov jet vydreli. V te dob toti, co stleli ze stech budov, hjili i ozbrojenci behy, kter byly naim tko pstupn pro nesehdnost msta, a hldali na lunech a s pti vlenmi lodmi zk prostor prun a dovedn. Jakmile se vak nai seznmili s ternem a vyzkoueli pechody a nkolik jich stanulo na behu a za nimi vystupovali dal a tvrdojn zatoili na ty, kte zaujali postaven na plochm behu, vichni Farov se obrtili na tk. Jakmile byli zahnni, nechali pstav pstavem, zakotvili s lomi u behu a u mstsk tvrti a vyrazili z lod, aby hjili budovy. 18/ Avak ani zde, v tom chrnnm postaven se nemohli dle udret, tebae zpsob staveb nebyl nepodobn zpsobu alexandrijskmu aby se men dalo srovnvat s vtm a vysok ve, navzjem spojen nahrazovaly hradbu, ani nai se nedostali k oblhn, tebae byl vybaveni ebky, hatmi a ostatnm nadm k dobvn. Avak zden zbavuje lovka rozumu i rozvahy a ochromuje dy a prv tak se to stalo tehdy. Ti, kte si na rovnm a plochm mst troufali, e se vyrovnaj naim, prv ti lid se dali postrait tkem svch druh a porkou jen nkolika, ztratili odvahu postavit se na budovy ticet stop vysok, vrhali se z hrze a pokoueli se uplavat vzdlenost osmi set krok k mstu. Mnoho z nich vsak bylo chyceno a pobito; ale poet zajatc inil celkem osm tisc mu. 19/ Caesar dovolil vojkm plenit, rozkzal strhnout domy a zdil pevnost u mostu, kter leel ble Faru, a poloil tam posdku. Ten most Farov na tku opustili; druh, silnj a ble u msta, hjili Alexandrian. Druhho dne vak jej Caesar napadl podobnm zpsobem, protoe vidl, e dostane-li do rukou tyto dva mosty, bude uinna ptr kadmu vpadu lod a loupeivm njezdm. Potom porazil tkmi stelami z lod a py obrnce toho msta, zahnal je zpt do msta a vyloil na pevninu asi ti kohorty (tsn prostor toti nedovoloval, aby se jich tam velo vc); ostatn oddly mly

V[LEN PAMTI

stanovit na lodch. Nato nadil obehnat valem most na stran proti nepteli a zaplnit a zatarasit kamenm msto, kde byl sklenut oblouk, pod nm vyjdli lod a kter nesl zrove most. Sotva byl jeden z tchto kol proveden a s druhm se zaalo, vytily se vechny alexandrijsk sbory z msta a zaujaly postaven na dost prostrannm mst naproti opevnn mostu; souasn pak postavili ped hrz lod, kter obyejn vypoutli pod mosty, aby zaloili por na nkladnch lodch. Nai bojovali z mostu i z hrze; neptel z volnho prostranstv, kter se prostralo proti mostu, a z lod proti hrzi. 20/ Zatmco byl Caesar zaneprzdnn tmito starostmi a pobzel vojky, vylodil se na hrz z naich vlench lod velk poet vesla a nmonch vojk. st jich hnala dychtivost po podvan. st tak touha astnit se boje. Tito druz zahnli ze zatku neptelsk plavidla od hrze kameny a praky a mli, jak se zdlo, znan spch pro velk poet stel. Jakmile se vak nkolik Alexandian odvilo vystoupit z lod nad tm mstem na jejich nechrnnm boku, dali se nai prv tak bezhlav na tk k lodm, jako se tu octli bez vojenskch odznak, v nepodku a bez uven. Alexandrian, rozjaeni jejich tkem, vystupovali z lod v potu jet hojnjm a pronsledovali nae v tom zmatku jet sveepeji. Zrove ti, co na vlench lodch zstal, chvtali rychle vythnout ebky a odrazit s lomi od behu, aby se neptel nemohli zmocnit lod. Kdy nai vojci t kohort, kter stly na most a vpedu hrze, uslyeli za sebou kik, dvali se na tk svch druh ped sebou a obrceni elem k nepteli, byli vystaveni prudkmu pvalu stel, z obavy, aby nebyli zaskoeni zezadu a aby jim odchod lodi nvrat vbec neznemonil, opustili zapoat opevnn na most a v rozlen uhnli tryskem k lodm. st z nich doshla nejblich lod a utopila se pro nval lid a peten lod, st, kter zstvala vzadu a rozmlela se, jak by si mla poradit, byla pobita od Alexandrian; jen nkolik dopadlo astnji, dostihli przdn lod na kotvch s vyvzli bez razu, hrstka zdvihla nad hlavu tty, sebrala odvahu a doplavala aspo k nejblim plavidlm. 21/ Pokud byl Caesar s to udret povzbudivmi slovy mustvo na most a pi opevnn, byl v stejnm nebezpe; jakmile poznal, e

O V[LCE ALEXANDRIJSK

vichni mahem ustupuj, uchlil se na svou lo. Kdy v patch za nm se pokouel prodrat cel zstup a nebylo vyhldky, e by se lo dala dit, ani e by vbec mohla odrazit od pevniny, v pedtue toho, co se pak skuten pihodilo, seskoil z lod a plaval k tm, kter se zastavily ponkud opodl. Odtud poslal luny na pomoc svm lidem zpascm o ivot a nkter zachrnil. Nebo jeho lo, peten nvalem vojk, la ke dnu se vm mustvem. V tto bitv bylo poheeno asi tyi sta legion a o nco vc nmonch vojk a vesla. Alexandrian zabezpeili na tom mst tvrz silnm opevnnm a etnmi metacmi stroji, vynesli pod mostnm obloukem z moe kameny a mohli potom voln uvat toho msta k vypoutn lod. 22/ Touto pohromou se nai vojci dali tak mlo vystrait, e v rozhoen a podrdn uinili velk pokroky pi dobvn neptelskho opevnn. V kadodennch ptkch, kdykoli se jim jen naskytla pleitost, kdy Alexandrian vybhali a podnikali vpad, vojci hoeli touhou vzthnout ruku na valnou st opevnn a Caesarova povzbuzujc vzva, je kolovala, nemohla ani postihnout a u sil legii, i jejich havou chu do boje, jako by je mla sp odrazovat a zdrovat od nejnebezpenjch utkn, ne je podncovat k boji. 23/ Kdy Alexandrian vidli, e tst utvrzuje many prv tak jako netst a e nic tetho ve vlce nepoznali, aby tak mohli bt tm neohroenj jak se meme dohadovat , poslali k Caesarovi legty, bu e je k tomu pobdali krlovi ptel, kte byli v zem obsazenm Caesarem, nebo e jejich pvodn nvrh schvlil krl prostednictvm tajnch posl, s dost, aby propustil krle a dovolil mu pejt ke svm; veker lid toti pociuje odpor ke krlov seste, k sven krlovsk moci i k nesmrn krut samovld Ganymdov a je ochoten provst cokoli krl nad. Zskaj-li jeho piinnm ochranu Caesarovu a jeho ptelstv, nezabrn lidu strach z dnho nebezpe, aby se mu nepoddal. 24/ Akoli ml Caesar dobe vyzkoueno, e je to nrod lstiv, kter vdy nco jmno mysl a nco jinho pedstr, pece se rozhodl, e by bylo uiten vyhovt jejich dusti, nebo jestlie tou dohodou mnili skuten to, o dali, pak mohl vit, e mu

V[LEN PAMTI

proputn krl zachov vrnost; paklie vak chtli dostat krle jen proto, aby vlku vedl krl, co spe odpovdalo jejich povaze, byl pesvden, e je slavnj a estnj, bude-li vlit s krlem ne s houfem tulk a sbhlch otrok. Napomnal proto krle, aby se vnoval pci o krlovstv zddn po otci, aby neublioval peslavn vlasti, kter byla znetvoena pory a zboenisky, aby pivedl obany nejdve k zdravmu rozumu a potom jim ukzal vldnou tv, aby zachoval vrnost mskmu nrodu a jemu, protoe sm m k nmu tak velkou dvru, e ho posl ke svm ozbrojenm neptelm; pravici svraje pravic, chystal se propustit hocha, kter u dospl. Avak krl, odchovan nejpokrytetjmi zsadami, aby se neodrodil mravm svho nroda, poal naopak s plem Caesara prosit, nebo samo krlovstv pr ho nebla vc ne pohled na Caesara. Kdy Caesar, sm pohnut, setel chlapcovy slzy, jal se ho kvapn ujiovat, e brzy bude opt s nm, ct-li tak skuten, a propustil jej k jeho lidem. Hoch, jako by ho z ohrady na volnou zvodn drhu vypustil, dal se tak zbsile do vlky proti Caesarovi, e slzy, kter uronil pi rozmluv, prolil zejm u z radosti. Pemnoho Caesarovch legt, ptel, setnk i vojk mlo radost, e to tak dopadlo a e petvka toho mladka se vysmla jeho plin dobrot: Jako by to Caesar uinil skuten toliko z laskavosti, a nikoli po velmi moudr vaze. 25/ Kdy Alexandrian pozorovali, e se pod novm vdcem nestali o nic zdatnj nebo alespo man ochablej, a s bolest poslouchali, jak si vojci trop erty z krlova mld a jeho bezmocnosti, a kdy nevidli vbec dn spch, ale zaaly se naopak it sprvy, e Caesarovi pichz znan pomoc suchozemskou cestou ze Srie a Kilikie, o em se Caesar dosud nedoslechl, rozhodli se zachytit zsoby doven naim po moi. Rozmstili proto lehk plavidla na vhodnch mstech u Kanpu na str a hali na nae lod se zsobami. Jakmile je to oznmeno Caesarovi, d rozkaz pichystat vojsko a postavit do iku. Velenm pov Tiberia Nerona. V tomto lostvu vyplouvaj i lod rhodsk a na nich Eufranr, bez nho dn bitva nebyla nikdy vybojovna, a nadto jet dn, kter by mla jen mal spch. Avak tstna, kter si nechv pro tvrd pd ty, je vyznamenala nejetnjmi

O V[LCE ALEXANDRIJSK

dary sv pzn, zaala na rozdl od dvjch as Eufranora pronsledovat. Nebo kdy se dorazilo ke Kanpu a lostvo na obou stranch stanulo vyzeno v iku a Eufranr podle svho zvyku zahjil bitvu prvn a hned prorazil neptelskou tyveslici a poslal ke dnu, pustil se pli daleko za nejbli lodi, zatmco ostatn jeli za nm ponkud pomalu, a byl Alcxandriany obklen. Na pomoc mu nepisel nikdo bu proto e se domnvali, e pi sv statenosti a p svm tst je sm sob dostatenou ochranou, bu e mli strach sami o sebe. A tak jedin mu vech, kter v t bitv astn bojoval, tak jedin se svou vtznou tyveslic zahynul. 26/ V te dob Mithridts Pergamsk, nu ve vlasti velmi slavn, dkladn znalec vlenictv a velmi staten, vrn a ven ptel Caesarv, kter byl posln na zatku alexandrijsk vlky do Srie a Kilikie, aby pivedl vojenskou pomoc, pithl se silnmi vojenskmi oddly, kter se mu podailo rychle opatit jak pro velmi ochotn souhlas obc, tak svou horlivost, k Pelusiu p cestou, kter spojuje Egypt se Sri, obklil nhle s poetnm vojskem toto msto, je obsadil Achillas silnou posdkou pro jeho vhodnou polohu (je toti veobecn mnn, e cel Egypt je chrnn jakoby zvorami na pstupu od moe Farem a na pevnin Pelusiem), a za tvrdojnho boje se silnou posdkou zmocnil se msta jak pro mnostv oddl, protoe rann a vyerpan nahrazoval silami erstvmi, tak svou houevnatost a odhodlanost v toku, a to toho dne, kdy pitrhl, a umstil v nm svou posdku. Odtud, po spnm boji, spchal k Caesarovi do Alexandrie a dk ct, kter obyejn obklopuje vtze pivedl k mru vechny kraje, ktermi thl, a uinil je zas pteli Caeaarovmi. 27/ Nedaleko od Alexandrie le nejproslulej msto tch konin, je nese jmno Dlta; to jmno dostalo pro podobu s eckm psmenem, nebo jist st eky Nilu se rozdluje ponenhlu ve dv ramena, a se na velmi odlehlm mst (vzhledem k pobe) vlv do moe. Kdy se krl dovdl, e se Mithridts bl k tomu mstu, a vidl, e tam mus pes eku, poslal proti nmu velik vojsko a spolhal, e bu Mitharidta peme a zdrt, nebo rozhodn aspo zadr. Jak velice si vak pl, aby Mithridta pemohl, tak se pak spokojil s tm, e byl odtren od Caesara a zadren na mst. Prvn

V[LEN PAMTI

oddly, kter mohly z Delty pejt eku a napadnout Mithridta, svedly bitvu, pospchajce, aby vyrvaly podl na vtzstv oddlm, kter ly za nimi. Jejich tok zachytil Mithridts s velkou obezetnost a dslednou statenost pi neprozravosti Alexandrijskch, zdiv podle naeho zvyku opevnn tbor; kdy vak vidl, e k opevnn postupuj neopatrn a opovliv, podnikl tok na vech stranch a znan poet jich pobil. A kdyby se byli ostatn pro svou znalost kraje neukryli a neuchlili se zsti na lod, na nich se peplavili pes eku, byli by bvali doista vyhlazeni. Jakmile se z toho strachu trochu vzpamatovali, spojili se s tmi, kte postupovati za nimi, a znovu poali toit na Mithridta. 28/ Mithridts pole k Caesarovi posla, aby mu zvstoval, e boj byl vybojovn; o te udlosti se dozv od svch lid tak krl. Tak tm souasn vyd se na cestu jak krl, aby potel Mithridta, tak Caesar, aby se s nm setkal. Krl pouil rychlej plavby po ece Nilu, na nm ml velk vlen lostvo pohotov k boji. Caesar se stejnou cestou dt nechtl, aby se nemusel utkat s lomi na ece, nbr uinil objku po moi, je pr nle k Africe, jak jsme se zmnili shora; a pece narazil na krlovy sbory dv, ne krl mohl udeit na Mithridta, a ujal se vtze s neporuenm vojskem. Krl se usadil se svmi sbory na mst, z nho proda uinila pevnost, ponvad docela samo nlo do znan vky a kol dokola se prostrala rovina; ze t stran ho dle chrnila rznorod opevnn: jedna strana leela pi ece Nilu, druh se thla po velmi strmm nvr, take plnila kol opevnnho leen, tet byla chrnna molem. 29/ Mezi tborem a Caesarovou cestou tekl zk postrann kanl, kter se vlval do Nilu a byl asi sedm tisc krok daleko od krlov a leen. Kdy se krl dovdl, e Caesar touto cestou pichz, poslal k tomu vodnmu toku celou jzdu a vybran lehk pky, aby brnili Caesarovi v pechodu a z dlky zahjili nerovn boj: nebo statenost zde nemla dnou vyhldku na spch a zbablost nepodstupovala dn nebezpe. Tato skutenost nae vojky i jezdce bolestni roztrpovala, protoe nerozhodn boj s Alexandriany trval u tak dlouho. Proto se v te dob rozptlili germnt jezdci, aby hledali brod, a sten se jim podailo

O V[LCE ALEXANDRIJSK

peplavat eku na mstech s nimi behy a legioni zase vyali vysok stromy, kter se pro dlku dotkaly obou beh, hodili je pes eku, navrili na n spn navku a eku peli. Jejich toku se neptel tak polekali, e vidli nadji na zchranu v tku, ale mam; nebo jen mlo se jich vrtilo z toho tku ke krli a tm cel zbvajc velk poet nael smrt. 30/ Ponvad Caesar soudil, e po tak slavnm vtzstv naene jeho nhl pchod Alexandrianm velkou hrzu, spchal jako vtz pmo ke krlovu leen. Kdy pozoroval, e tbor je jednak obehnn mohutnm valem, jednak opevnn pirozenou polohou, a kdy vidl, e na valech se tsn velk poet bojovnk, nechtl, aby vojci, unaven pochodem i bojem, nastoupili k toku na tbor. Proto se utboil v nevelk vzdlenosti od neptele. Na druh den ude Caesar na pevnost, kterou krl vybudoval v nejblim dvorci nedaleko svho leen a spojil rameny nspu s opevnnm tbora, aby si ho udrel, a dobude ho soustednmi vojenskmi silami, nikoli proto, ie by povaoval za nesnadn kol provst to s menm potem vojk, nbr aby mohl zatoit pmo na tbor krlv, dokud jsou Alexandrian omreni strachem po tomto vtzstv. A tak nezmrnive bh, s jakm se hnali za Alexandriany prchajcmi z tvrze do tbora, pitrhli vojci k hradbm a u z dlky zaali nejostej boj. Monost toku se nabzela naim se dvou stran: na jedn, jak jsem upozornil, byl pstup voln; druh strana mla prostedn velk prostor mezi tborem a ekou Nilem. Nejpoetnj a skuten vybran sly alexandrijsk bjily tu st, kter byla nejpstupnj; nejvtho inku dosahovali pi odren a zraovn naich, kte se bili na stran Nilu; nae mustvo zasahovaly stely ze dvou protilehlch stran: spedu je ostelovali z nspu tbora, zezadu z eky, na n stlo mnoho lod obsazench prakovnky a luitnky. 31/ Kdy Caesar vidl, e jebo vojci statenji bojovat nemohou a e pesto mnoho nepod pro nepohodln teren, a kdy pozoroval, e Alexandrian opustili nejvy stanovit leen, jeto bylo samo o sob pevnost, a sebhli jednak z bojechtivosti, jednak ze zvdavosti na to msto, kde se bojovalo, dal rozkaz, aby ti kohorty obely tbor a napadly znan vysoko strmc msto, a postavil jim v

V[LEN PAMTI

elo Carfulena, mue velkho rozhledu a vynikajcho znalce ve vojenstv. Kdy se dostali nahoru a jen skrovn poet obrnc hjil pevnost a nai vojci velmi rzn s nimi bojovali, Alexandrian, poplaeni pokikem a bitvou za zdy, poali se ve zmatku rozbhat na vechny strany leen. Jejich zdenm stoupla odvaha naich do t mry, e vtrhli tm narz ze vech stran a pedevm se ovem zmocnili nejve poloenho nvr, z nho se pak v bhu tili dol o zpsobili smrt velkho potu lid v tboe. Vtina Alexandrian se snaila uniknout tomu nebezpe a vrhala se hromadn z nspu na t stran, kter sousedila s ekou. Prvn z tchto prchajcch byli rozdrceni pdem z velk vsky ji v pkop opevnn, ostatn mli pes jejich tla tk usnadnn. Je znmo, e z tbora uprchl sm krl, zachrnil se na lo, ale lo se potopila pro nval tch, kte doplavali k nejblim lodm, a krl zahynul. 32/ Po tomto velmi astnm a nesmrn rychlm boji dal se Caesar, naplnn dvrou ve vtzstv, nejbli cestou spn na pochod s jezdci do Alexandrie a vthl vtzn tou st msta, kter byla v rukou neptel. A nezklamal ho jeho pedpoklad, e po zprv o tom utkn nebudou u mt ani pomylen na vlku. Pi svm pchodu sklidil zaslouen ovoce sv statenosti a velkodunosti. Veker toti obyvatelstvo msta odhodilo zbran, opustilo sv hradby a oblklo at, v kterm obyejn prosebnci pros o milost pny; v stety pinesli Caesarovi tak vechny svat pedmty z chrmu, jejch posvtnost byli zvykl obmkovat uraenou a hnvivou mysl krl, a poddali se mu. Caesar jim zaruil ochranu, upokojil je a proel neptelskm opevnnm do sv sti msta, doprovzen nadenmi radostnmi projevy svch vojk; radovali se nejen ze astnho vsledku tak velik vlky a takovho zpasu, ale tak z toho, e se tak astn vrtil. 33/ Kdy se Caesar zmocnil Egypta a Alexandrie, ustanovil krle, kter Ptolemaios uril v zvti, zapsahaje msk nrod, aby je nedovolil zmnit. Nebo po ztrt starho z dvou hoch, krle, odevzdal i mladmu a star z obou dcer Kleopate, kter zachovala Caesarovi vrnost a zstala pod jeho ochranou; mlad, Arsino, jejm jmnem vldl dost dlouho slabosky Ganymds, jak jsme vyloili, rozhodl se z e odstranit, aby znovu nedolo k novm

O V[LCE ALEXANDRIJSK

pletichm vlivem povstaleckch ivl, dve ne by se vladask moc krl utuila dlkou asu. estou legii ze starch vojk odvedl s sebou, ostatn tam nechal, aby poslil postaven tch krl, kte nemohli mt ani lsku svch poddanch, ponvad vyt rvali ve vrnm ptelstv s Caesarem, ani ohled na minulost, kdy byli pece ustanoveni za krle teprve ped nkolika dny. Zrove ml za to, e k dstojnosti naeho panstv i k obecnmu blahu pat, aby nae posdky poskytovaly krlm pomoc, setrvaj-li krlov ve vrnosti; v ppad, e by byli nevdn, mohou je posdky dret na uzd. Kdy takto vechno zadil a uspodal, vydal se sm pochodem po soui na cestu do Srie. 34/ Zatmco se toto dlo v Egypt, piel krl Diotaros k Domitiovi Calvinovi, jemu Caesar svil ke sprv Asii a sousedn provincie, a prosil ho, aby nedovolil Farnakovi, aby ml v moci a pustoil jin Armnii, jeho krlovstv, nebo Kappadokii, krlovstv Ariobarzanovo; nebudou-li tohoto zla zbaveni, nebudou moci plnit jeho poadavky ani zaplatit penze, kter slbil Caesarovi. Jeliko Domitius soudil, e penze jsou nejen nezbytn, aby se vyeily vlen nklady, ale byl tak toho nzoru, e je potupn pro msk nrod a neestn pro vtznho Caesara i pro nj samotnho, e krlovstv spojenc jsou v rukou cizho krle, dal ihned vzkzat Farnakovi, aby ustoupil z Armnie i Kappadokie, aby nevyuval zaneprzdnn, je pinesla obansk vlka, a nedotkal se prva a majesttu mskho nroda. A domnvaje se, e tato vzva bude mt vt vhu, pritrhne-li s vojskem do tsnj blzkosti tchto krajin, vyd se ke svm legim a vezme s sebou legii sestatictou, jednu z tch, je ml, a dv na jeho psemn vybdnut pole Caesarovi do Egypta; jedna legie se k alexandrijsk vlce nedostala, protoe byla vyslna p cestou pes Srii. Gnaeus Domitius piad k estatict legii sv legie od krle Deiotara, v kterch ml po mnoho let zavedenu mskou kze i zpsob vyzbrojen, vezme si od nho pt set jezdc a stejn velik poet od Ariobarzana. Publia Sestia pole ke kvestorovi Gaiu Plaetoriovi, aby pivedl legii, kter byla postavena z buiskch vojk v Pontu, a Quinta Patisia pole pro pomocn sbory do Kilikie. Na Domitiv rozkaz se rychle sely vechny tyto vojensk oddly v Koman.

V[LEN PAMTI

35/ Mezitm pinesou legti odpov od Farnaka: Vyklidil pr Kappadokii, ale jin Armnii si ponechal, ponvad mu prvem pat jakoto ddictv po otci. Konen by mla bt sporn otzka jeho krlovstv pedloena, nerozhodnuta, Cnesarovi: je zajist hotov uinit, jak se Caesar roshodne. Kdy Domitiuss pozoroval, e Kappadokii neopustil dobrovoln, nbr z nutnosti, protoe snadnji mohl brnit Armnii, kter hraniila s jeho , ne Kappadokii, kter leela vc stranou, a tak proto, ie si myslel, e Domitius pivede s sebou vechny ti legie, a jet opovlivji se v Armnii usadil, kdy slyel, e dv z nich byly odeslny k Caesarovi, rozhodl se Domitius trvat na tom, aby ustoupil i z tohoto krlovstv: nebo nem pece jin prvo Kappadokie a jin Armnie a nen spravedliv jeho dost, aby vc byla beze zmny odloena do pchodu Carsorova, nebo nezmnn je to, co zstv tak, jak to bylo. Po tto odpovdi dal se na pochod do Armnie s tmi vojenskmi sbory, kter jsem vypoetl, a rozhodl se thnout hornatjm krajem: nebo z Pontu od Komany se thne zalesnn horsk hbet do jin Armnie a tvo hranici mezi Kappadoki a Armni. Urit vhody tto cesty vidl v tom, e na tchto ve poloench mstech nemohlo dojt k dnmu nenadlmu neptelskmu pepaden a e Kappadokie, kter le na pat tohoto poho, mohla mu zajistit hojnou zsobu ivotnch poteb. 36/ Mezitm poslal Farnaks etn poselstv k Domitiovi, kter vyjednvala o mr a pinela Domitiovi krlovsk dary, Domitius dsledn vechno odmtal a po poslech odpovdal, e nic nebude mt pro nj vt ceny ne obnovit dstojnost mskho nroda a prvn zajistit postaven spojenc. Kdy se po rychlch nepetritch pochodech blil k mstu Nikopolis, je le v jin Armnii, samo sice na rovin, ale ze dvou stran v dosti velk vzdlenosti obklopeno vysokmi vrchy, rozloil se tborem asi sedm tisc krok daleko od Nkopole. Protoe se cestou z tbora k mstu muselo projt tsnm a ncschdnm mstem, postavil tam Farnaks do zlohy pky a tm celou jzdu, rozkzal do zkho vchodu toho vozu rozehnat velk mnostv dobytka a dal pokyn, aby se v tch mstech sem t am ukazovali vesnian a lid z msta, aby Domitius netuil dn nstrahy, kdyby vstupoval do soutsky jako ptel a vidl, e se na

O V[LCE ALEXANDRIJSK

polch potuluje dobytek a prochzej lid, jako by pichzeli ptel, anebo kdyby neptelsky pronikal do neptelskho zem a vojci se rozbhali za koist, aby v tomto rozptlen mohli bt poteni. 37/ Pestoe zaizoval tato opaten, pece ani na chvli nepestal poslat k Domitiovi posly stran mru a ptelstv, protoe byl pesvden, e prv tmto jednnm ho snze podvede. Avak prv naopak, vyhldka na mr dala Domitiovi podnt, aby setrval ve svm tboe. Tak ztratil Farnaks pleitost, kterou mu vnukla chvle, je prv minula, a sthl sv vojsko do tbora v obav, aby jeho klady nebyly prozrazeny. Na druh den pithl Domitius ble k Nikopoli a rozbil tbor tsn u msta. Zatmco nai opevnovali tbor, Farnaks sestavil ik podle svch pravidel a zvyklost. elo tvoila jednoduch pm ada a kidla posilovaly ti zlohy; stejnm zpsobem je umstil doprosted iku v jednoduchch adch, se dvma volnmi mezerami napravo i nalevo. Domitius dokonil zapoat opevnn tbora a st vojenskch sil postavil ped valem. 38/ Pt noci zachytil Farnaks posly, kte nesli Domitiovi psemn zprvy o alexandrijskch udlostech, dovdl se, e je Caesar ve velikm nebezpe a e nalh na Domitia, aby mu co nejdve poslal pomocn sbory a sm aby thl pes Srii bl k Alexandrii. Kdy tu sprvu Farnaks uvil, pokldal za vtzstv, bude-li moci zskat as, ponvad se domnval, e Domitius mus rychle odejt. A tak na t stran msta, kde pedpokldal pro nae vojsko nejsnadnj pstup a nejpohodlnj msto k utkn thl dva pm pkopy od msta k nepteli, pt stop hlubok, v pimen vzdlenosti od sebe k mstu, za n dl nechtl rozhodn rozvjet ik. Mezi tmito pkopy adval vdycky vojsko, jzdu vak stavl po stranch vn pkopu; jinak se jzdy nedalo vyut, a to byla jet mnohem silnj potem ne jezdectvo nae. 39/ Ponvad vak Domitia pobuovalo sp nebezpe hrozc Caesarovi ne nebezpe vlastn a protoe se domnval, e se odtud dostane v bezpe, bude-li se znovu uchzet o podmnky, kter pedtm zamtl, nebo ustoup-li bez vyzen zleitosti, vyvedl vojsko z blzkho tbora do iku; tict est legii uril msto na pravm kidle, pontskou dal na lev, Diotarovy legie zasunul doprosted iku, ponechal jim vak neju msto fronty, a ostatnm

V[LEN PAMTI

kobortm pikzal msto v zlohch. Kdy byl takto sezen ik na obou stranch, pistoupilo se k rozhodnmu boji. 40/ Oba velitel daj souasn znamen a vojska se utkaj; bojuje se se zpalem a se stdavm tstm. Nebo kdy estatict legie podnikla vn pkopu tok na krlovy jezdce, vybojovala tak astnou bitvu, e postoupila a k mstskm hradbm, pela pkop a dorela na neptelsk linie. Ale pontsk legie, na druh stran, kdy jen krtce stanula elem proti nepteli, avak pokouela se obejt a pekroit pkop, aby zatoila na neptele na nechrnnm boku, byla prv pi pechodu prudce zastavena a rozdrcena. Diotarovy legie vydrely st dokonce prvn tok. Tak tedy se obrtily vtzn krlovsk oddly svm pravm kdlem a stedem iku proti legii estatict. Ta vak staten odolala toku vtzcho vojska, bojovala, obklopena mocnmi neptelskmi silami, s nejvt duchaptomnost na vechny strany dokola a probojovala si cestu k pat poho; pro nephodnost msta je tam Farnaks pronsledovat nechtl. Tak byla ztracena tm cel pontsk legie, byla pobita valn st Diotarovch vojk, eatatict legie nala toit na vinch a poheovalo se ne vc ne dv st padest mu. V t bitv padli nkte vzcn a slavn muov, mt ryti. Domitius pak shromdil po tto porce zbytky rozprenho vojska a odebral se po bezpench cestch pes Kappadokii do Asie. 41/ Farnaks, zpynl svm tstm, jeto doufal, e Caesar spln jeho pn, zmocnil se s celm vojskem Pontu, dobyl tam mnoho mst i jako vtz i velmi krut krl, kter si pro sebe uril tst svho otce, ovem s pznivjm zvrem ustanovil tresty hor ne smrt pro ty, kter doporuoval jejich pvab nebo vk, a stal se pnem Pontu, chvstaje se, e mu nikdo nebrn, aby se ujal krlovstv zddnho po otci. 42/ Prv v t dob utrili nai porku v Illyriku; tu provincii dreli ve sv moci v minulch mscch nejen bez hany, nbr i s chvlou. V lt tam toti byl posln se dvma legiemi jako propraetor Caesarv kvestor Quintus Cornificius, a akoli provincie mla jen velmi mlo prostedk, aby mohla ivit vojsko, a byla zmoena a zpustoena vlkou v sousedstv i vlastnmi rznicemi, pece ji znovu zskal i uhjil svou prozravost a opatrnost, protoe

O V[LCE ALEXANDRIJSK

dbal velmi peliv, aby se nikam pli daleko nerozvn nepoutl. Tak napklad vzal tokem i etn tvrze zbudovn na vinch, jejich vhodn poloha svdla obyvatele tvrz k neptelskm vpdm do nin a k vlenm vpravm, a tou koist obdaroval vojky; akoli to byla koist huben, pece byla vtna v tak neutench pomrech provincie, obzvlt proto, e byla zskna statenost. Kdy se Octavius na tku po bitv u Farsal uchlil s velikm lostvem do illyrskho zlivu, zmocnil se Cornificius jen s nkolika lomi Iadertin, jejich oddanost k republice zstala vdy pevn, rozptlench lodi Octaviovch, take kdy pipojil zajat lod spojenc, mohl se dt teba i do nmonho boje. Kdy na docela opanm konci svta pronsledoval vtzn Caesar Gnaea Pompeia a slyel, e etn protivnici posbrali na tku hlouky uprchlk a utekli se pro blzkost Makedonie do Illyrika, poslal Gabiniovi list, aby thl do Illyrika s legiemi novk, kter byly nedvno odvedeny, aby spojil vojensk sbory s Cornificiem a odrazil nebezpe, kdyby provincii njak hrozilo; paklie by provincie mohla bt zabezpeena bez silnch vojenskch oddl, aby odvedl legie do Makedonie; byl toti pesvden, e pokud bude Gnaeus Pompeius iv, bude cel toto zem a kraj osnovat vlku. 43/ Kdy Gabinius piel do Illyrika, a to v zimnm obdob a za zlho poas, bu protoe se domnval, e je provincie zmonj, anebo dal mnoho na tst vtznho Caesara, nebo e spolhal na svou statenost a sv vdomosti, je asto ve vlkch podrobil zkouce a jako vdce a velitel bojoval slavn a astn, nenalezl ani v provincii podpory, ta byla jednak vydrancovna, jednak nespolehliv, ani nemohl dovet zsoby, protoe moe bylo uzaveno boulivm neasem; a tak, pinucen velkmi tkostmi, vedl vlku tak, jak musel, nikoli tak, jak chtl. Ponvad tedy byl nucen dobvat tvrze a msta za nejboulivj nepohody, sthaly ho ast nehody a barbai jm tak pohrdali, e pi stupu do Salony, pmoskho msta, kter obvali velmi staten a velmi vrn mt oban, vehnali ho za pochodu do boje. V t bitv ztratil vce ne dva tisce vojk, pisel o ticet osm centurion a tyi tribuny; se zbytky vojska nael toit v Salon a tam, zlomen postavenm po vech strnkch velmi tkm, byl po nkolika mscch skosen chorobou.

V[LEN PAMTI

Jak jeho ivotn nezdar, tak jeho nhl smrt vzbudily v Octaviovi velkou nadji, e se zmocn provincie; avak sama tstna, kter m ve vlkch nejvt moc, i bdlost Cornificiova i Vatiniova statenost nedovolily, aby se pli dlouho oddval astnm vyhldkm. 44/ Kdy Vatinius mekal v Brundisiu a dovdl se o udlostech, je se zbhly v Illyriku, a Cornificius ho asto volal dopisy na pomoc provincii a kdy slyel, e Marcus Octavius uzavel smlouvy s barbary a na etnch mstech napad posdky naich vojk, a to jak sm svm lostvem, tak pmi sbory za pomoci barbar, tebae ml tce podlomen zdrav a jen st podroboval tlesn sly duchu, pece zvtzil odvahou nad tlesnm postienm, nad obtemi zimy i dsledky chvatn ppravy. Ponvad toti ml v pstavu mlo vlench lod, napsal do Achaie Quintu Galenovi, aby mu poslal lostvo. Protoe se to vak dlo pomaleji, ne to vyadovalo nebezpe naich, kte nemohli vzdorovat Octaviovu nporu, dal nasadit lodn zobce trojveslicm, jejich poet byl dostaten, jejich velikost vak nikterak nestaila k bojovmu utkn. K tmto lodm pidal vlen lod a rozmnoiv tak seln stav lostva, obsadil je zkuenmi vojky ml toti ze vech legi velk poet vojk, kte byli ponechni v Brundisiu jako nemocn, kdy bylo vojsko dopravovno do ecka dorazil do Illyrika. Nkter pmosk obce, kter odpadly a poddaly se Octaviovi, jednak zskal nazpt, jednak je prost minul, jestlie setrvvaly na svm rozhodnut, a nim se nezdroval a nic neml za nezbytn, jen aby mohl co nejrychleji dohonit Octavia. Zastihl ho, kterak oblh z pevniny i od moe Epidaurus, kde leela nae posdka, donutil ho svm pchodem upustit od oblhn a pevzal nai posdku. 45/ Kdy Vatinius shledal, e se Octaviovo lostvo skld povtin z lehkch lodk, spolehl se na sv lostvo a postavil se na odpor u ostrova Tauridy. A tm smrem plavil se za nm Vatinius, nikoli proto, aby vdl, e se tam Octavius zastavil, nbr e se rozhodl sledovat ho, postoup-li dl. Kdy se dostal ble k Taurid a lod nebyly pohromad, protoe byla jednak bouliv nepohoda, jednak nebylo podezen, e by byl neptel nablzku, zpozoroval nhle, e proti nmu pluje lo vyzbrojen bojovnky, s rhny sputnmi do polovice stn. Jakmile to spatil, dal rozkaz rychle

O V[LCE ALEXANDRIJSK

svinout plachty, spustit rhna, vojkm velel chopit se zbran, zdvihl erven prapor, kterm se dvalo znamen k boji, a vyzval tak lod, kter pluly hned za nm, aby se rovn pipravily. Neoekvan napaden vojci Vatiniovi se strojili k boji, pipraven vojci Octaviovi postupovali v podku z pstavu. Na obou stranch se zd ik; dn vyrovnn stoj sp ik Octaviv, ik Vatiniv m odhodlanjho ducha. 46/ Pestoe Vatinius vidl, e se nepteli nevyrovn ani velikost lod, ani potem, pece chtl rozhodnut svit radji nhodnmu utkn. A tak jako prvn podnikl svou ptiveslic tok na ctyveslici samotnho Octavia. Protoe tak Octavius vesloval proti nmu velmi rychle a odvn, srazily se neptelsk lod svmi zobci tak prudce, e Octaviov lod byl zobec uraen a lo byla chycena za devo. Ostr boj se svd tak na ostatnch lodch, ale obzvlt prudce se bojuje v blzkosti vdc; ponvad kad chtl pispt pomoc svmu veliteli, dolo na zkm moi ke krvavmu zpasu mue proti mui. im vt monost k utkn se naskytovala v okamicch, kdy lo pirazila tsn k lodi, tm vt pevahu mli bojovnci Vatiniovi. Nevhali peskakovat s obdivuhodnou statenost ze svch lod na lod neptelsk a v boji za stejnch podmnek vtzili, znan pedstihujce neptele zmuilost. Ke dnu jde lo samotnho Octavia. mnoho lod upadne do zajet nebo se potop, probodeny zobci; Octaviovi bojovnci se dlem sprovod ze svta na lodch, dlem se vrhnou do moe. Sm Octavius se utee do lunu: kdy se jich vak v nm chtlo zachrnit vce, lun se potopil a Octavius, a zrann, pece doplave k sv brce. astn se na ni dostal, a kdy noc peruila boj, uprchne za prudk boue, vesluje o ivot. Nkolik jeho lod, kter z t zkzy vysvobodila nhoda, plav se za nm. 47/ Avak Vatinius dal po vtzstv zatroubit k zptnmu pochodu a s celm svm lostvem beze ztrt se vrt jako vtz do pstavu, z nho vythl, aby se utkal s lostvem Octaviovm. Ukoistil v t bitv jednu ptiveslici, dv trojveslice, osm dvojveslic a znan poet Octaviovch vesla, pt den tam strvil opravovnm lod svch i nkoistnch a tetho dne spchal na ostrov Issu, ponvad si myslil, e se tam Octavius na tku uchlil.

V[LEN PAMTI

Rozkldalo se na nm nejvznanj msto v tch koninch, Octaviovi nesmrn naklonn. Jakmile tam piel, vydali se obyvatel msta Vatiniovi s prosbami na milost a Vatinius se dovdl, e Octavius sm s nkolika malmi lomi zamil za pznivho vtru do ecka, aby se odtamtud dostal na Siclii a potom do Afriky. A tak v nejkrat lht vybojoval Vatinius peslavn vtzstv, zskal zpt provincii a vrtil ji Cornificiovi, z cel on ztoky vypudil lostvo protivnk a vtzn se vrtil do Brundisia s vojskem i lostvem v podku, 48/ V t dob vak, kdy Caesar oblhal u Dyrrhachia Pompeia a s spchem bojoval u Pal Farsalu, v Alexandrii pak podstupoval zpas jak ve skutenosti velmi nebezpen, tak jet nebezpenj v povsti, kter se o zpase ila, tenkrt Quintus Cassius Longinus, kter byl ponechn v Hispnii jako propraetor, aby udrel zadn provincii, bu podle sklon sv povahy, nebo ze zt, kter k t provinci pojal, kdy tam byl jako kvestor kladn napaden a porann, znan zvtil jej roztrpenost vi sob, kterou mohl pozorovat jednak na zklad svho vlastnho smlen, jsa toti pesvden, e provincie chov k nmu stejn city, jak m on k n, jednak podle mnohch znmek a vpovd tch, kte jen nesnadno zastrali nevraivost, a touil proto nahradit nepze provincie lskou vojska. Jakmile tedy shromdil vojsko na jedno msto, slbil vojkm po stu sestercich a nedlouho potom, kdy dobyl v Lusitnii msta Medobrigy a bory Herminius, na kterou se obyvatel Medobrigy utekli, a byl tam provoln za impertora, daroval kadmu vojku sto sesterci. Krom toho poskytoval mnoho velkch odmn jednotlivcm; tyto odmny inily lsku vojk pro tu obvili bez hranc, ponenhlu vsak a skryt zmenovaly vojenskou kze a strohost. 49/ Kdy Cassius uloil legie do zimnho tbora, odeel do Korduby, aby tam konal soud, a rozhodl, e dluhy, kter tam nadlal, zaplat velmi tkmi bemeny, je ulo provincii; a jak tomu obyejn bv pi tdrosti, pod zminkou znamenit tdrosti ptralo se po etnjch zdrojch pro drce. Bohm se ukldaly penit dvky a Longinus nejene si je dal vyplcet, ale dokonce je vymhal. Pro spoustu zmonch lid se vymlely aby se nezdlo

O V[LCE ALEXANDRIJSK

malichern zminky a nevynechal se dn druh vydrn, a u rozshlho a zejmho, i nepatrnho a pokoutnho, na nm by dm a soud impertorv neml podlu. Nebylo nikoho, kdo by mohl jen nco ztratit, aby nebyl pohnn k soudu nebo aby nebyl zapsn do seznamu obalovanch. Tak strty a kody na majetku dovrovalo jet rozilen ze soudnho sthn. 50/ Proto, kdy impertor Longinus jednal stejn jako Longinus kvestor, dolo k tomu, e obyvatel provincie poali pomlet na jeho smrt jako tehdy. V jejich nenvisti je utvrzovali nkte jeho dvrnci, kte, tebae zapleteni do tohoto lupiskho spolku, pece o nic mn nenvidli toho, jeho jmnem se dopoutli kivd a hlsili jako pjem to, co nsilm vymohli, a pipisovali na et Cassiv jistiny, kter byly prv splatn y, nebo ty, o n vitel u upomnali. Zdil novou ptou legii. Z vzrostla jak pro sm odvod, tak pro traty s novou legi. Byl doplnn poet t tisc jezdc a vystrojen s nejvtm nkladem; provincii nebylo dopno klidn vydechnout. 51/ Mezitm dostal dopis od Caesara, aby pepravil vojsko do Afriky a thl pes Mauretnii k hranicm Numidie, protoe Iuba poslal Pompeiovi siln pomocn sbory a pole podle jeho soudu jet vt. Po t zprv byl bez sebe nezvladatelnou radost, e se mu naskytla monost zskat nov provincie a nejbohat krlovstv. Vyd se tedy sm na cestu do Lusitnie, aby povolal legie a pivedl pomocn sbory; spolehlivm lidem d za kol, aby obstarali obil a pipravili sto lod, aby vypsali penit dvky a uloili je zaplatit, aby ho nic nezdrovalo, a by se vrtil. Jeho nvrat byl rychlej, ne se veobecn ekalo; nebo obzvlt kdy Cassius po nem bail, nechyblo mu sil a bdl nenavnost. 52/ Sthl vojsko na jedno msto, postavil u Korduby tbor, na shromdn vyloil vojkm, co m na rozkaz Caesarv provst, a slbil, e jun d po stu sestercich, a je doprav do Mauretnie, a e pt legie zstane v Hispnii. Hned po projevu se uchlil do Korduby a prv toho dne odpoledne, kdy se ubral do radnice, odevzdal mu jist Minutius Silo, chrnncc Lucia Racilia, jako jeden z jeho vojk ppis, jakoby s njakou dost, potom vklouzne rychle na uvolnn msto za Racilia, kter el po Caesarov boku,

V[LEN PAMTI

levic ho zezadu uchop a pravic ho dvakrt zashne dkou. Na jeho pokik zato vichni spiklenci. Munatius Flaccus probodne meem nejbliho liktora; sotva ho skol, zran legta Quinta Cassia. Stejn troufale pomhaj pi tom svmu krajanu Flaccovi Titus Vasius a Lucius Mercello; vichni toti byli z Italiky. Na samotnho Longina se piene Lucius Licinius Squillus a nkolikrt ho bodne, jet kdy u le na zemi. 53/ Na obranu Cassiovu se sbhnou jeho lid; vdycky toti s sebou brval Berony a ozbrojen vyslouil vlenky. Poda se jim odznout ostatn, kte se sem u tiskli, aby pokraovali v krveprolvn; byl mezi nimi Calpurnius Salvianus a Manilius Tusculus. Minutius je chycen na tku, schovan mezi balvany nakupenmi na cest, a doveden ke Cassiovi, kter byl zatm dopraven dom. Racilius se utee do nejbliho domu svho jednoho ptele a ek na zprvu o Cassiov smrti. Lucius Laterensis o jeho konci nepochybuje, pibhne zvesela do tbora a blahopeje domcm vojkm a druh legii, o nich vdl, e maj Cassia v obzvltn nenvisti: zstup ho vyzdvihne na tribunl a jmenuje ho s hlasitm volnm praetorem. Nebo vichni byli s celou provinci zajedno v nenvisti ke Cassiovi, a u se kdo v provincii pmo nrodu, jako napklad vojci domc legie, nebo a a k provincilm patil pro svj dlouh pobyt mezi nimi, jako vojci druh legie; tictou legii a legii dvactou prvn, zzen ped nkolika mlo msci v Itlii, pidlil toti Caesar Longinovi, pt legie tam byla postavena teprve nedvno. 54/ Mezitm pijde Laterensovi zvst, e Cassius zstal naivu. Laterensis, jej zprva sp zarmoutila, ne podsila, se rychle vzpamatuje a d na cestu, aby navtvil Cassia. Kdy se to dovdla tict legie, d se na pochod do Korduby na pomoc svmu impertorovi. Tot podnikne legie dvact prvn a za nimi se vyd legie pt. Protoe v tboe zbyly jen dv legie, obvali se vojci druh legie, e tam zstanou samojedin a e se z toho pozn jejich smlen, a uinili jako pedel. Na svm pesvden setrvala jedin legie domc a nedala se zviklat ve svm postoji dnm strachem. 55/ Cassius nad zatknout ty, kte byli jmenovni jako spoluvinci na vraednm pokusu; ptou legii pole zpt do tbora a

O V[LCE ALEXANDRIJSK

podr si ticet kohort. Z udn Minutiova se dov, e astnky tohoto spiknuti byl Lucius Racilius a Lucius Laterensis i Annius Scapula, nesmrn ven a oblben mu z provincie a s nm v tak dvrnm vztahu jako Laterensis a Racilius; i nenech svou pomstychtivost dlouho ekat a d je usmrtit. Minutia odevzd proputncm, aby ho muili; stejn nalo s Calpurniem Salvianem, kter se nakonec pihls k vpovdi a ud vt poet spikleuc; nkte soud, e jeho prohlen bylo sprvn, nkte si zase stuj, e poet zvtil z pinucen. Stejn byl muen Lucius Mercellus Squillus uvd dal jmna; Cassius je d popravit s vjimkou tch, kte se vykoupili penzi. Nebo bez obalu si vymnil u Calpurnia edest tisc sesterci a od Quinta Sestia padest. Jestlie vak zvl tc provinilci byli potrestni jen penitou pokutou, pak aspo tato skutenost, ohroen ivota a bolestn zrann, kter odpustil za penze, znamenala zpas krutosti s lakotou. 56/ Po nkolika dnech dostane od Caesara list, z nho se dovd, e Pompeius byl v boji pemoen, pisel o vojsko a je na tku. Kdy tuto zprvu peetl, poctil zrove radost i bolest. Zprva o vtzstv vyvolvala u nho radost; konec vlky znamenal vsak tak konec zvle ednk. Byl proto na rozpacch, m-li radji dt pednost jistot nieho se u nebt nebo prvu vechno si smt dovolit. Jakmile se zotavil z porann, povol vechny, kte mu penit dvky u zaplatili, a ke jim vydat potvrzen. Tm, jejich penit zaten se mu zdlo mal, ulo obnos vt. Zadil odvod mskch oban a dal vzvu odvedencm ze vech obci mskch oban a venkovskch usedlost, aby se vyplatili z vojensk psahy, ds-li je vyhldka na vojenskou slubu za moem. Byl to velk poplatek a vyvolval proto tm vt nenvist. Jen vyd tyto zleitosti a hned vykon pehldku vojska; legie, kter hodlal vst do Afriky, a pomocn sbory pole k mstu nalodn. Sm se vyd do msta Hispalis, aby prohldl lostvo, kter chystali a zdr se tam, protoe vydal po Cel provincii vyhlku, aby se k nmu dostavili vichni, kdo dosud nezaplatili uloen penze. Tato vzva vzbudila prudk veobecn pohoren. 57/ Zatm Lucius Titius, toho asu vojensk tribun v domc legii, pod zprvu, e se tato legie odtrhla od legie tict, kterou

V[LEN PAMTI

prv vedl legt Quintus Cassius, vzbouila se v tboo u msta Ilipy, pobila nkolik setnk, kte nechtli dovolit, aby s e vyrazilo, opustila tbor a spchala za legi druhou, kter smovala k moi jinou cestou. Po tto sprv d se v noci na pochod s pti kohortami jedenadvact legie a asn rno pitrhne do Naevy. V Naev se zdr den, aby porozuml situaci, a spch do Carmony. Na tamj schzce legie dvact a dvact prv, ty kohort z pt legie a cel jzdy usly, e domc legie a Obuculy pekvapila tyi kohorty, pela a nimi k druh legii, vechny se tam spojily a zvolily si za vdce Marka Thoria a Italiky. D ihned svolat vlenou radu a kvestora Marka Marcella pole do Korduby, aby ji pro ns udrel, a legta Quinta Cassia do Hispali. T nkolika mlo dnech se mu donese, e obec mskch oban v Kordub ho opustila a Marcellus se pidal na stranu Kordubskch, a u to uinil o sv vli nebo na ntlak (o tom se zprvy rozchzely); dv kohorty pt legie, kter byly v Kordub posdkou, jednaj pr stejn. Cassius, rozlcen tmito zvstmi, hne tborem a doraz druhho dne do Segovi e u eky Singilis. Tam promluv k vojkm, zkoum jejich smlen a pozn, e jsou mu sice naprosto oddni, ale nikoli kvli nmu, nbr kvli Caesarovi, a e nebudou couvat ped dnm nebezpem, jen kdy jejich pomoc bude zas provincie vrcena Caesarovi. 58/ Mezitm pivede Thorius ke Kordub star legie, a aby se nezdlo, e se potek rozkolu zrodil v bouliv mysli vojk a v jeho vlastni vzntliv povaze, zaal veejn prohlaovat, e chce provincii zskat pro Pompeia; tm jmnem stavl zrove stejn dstojnou osobnost proti Cassiovi, kter se til vtmu vlivu zejm pro slubu jmnu Caesarovu. A snad to tak uinil ne zt k Caesarovi a z lsky k Pompeiovi, jeho jmno mlo velkou moc u tch legi, kter dostal Marcus Vano. Ale o tom, pro to udlal, si me konen kad myslet, co chce; jist s tm nedlal tajnosti Thorius a vojci dvali najevo sv stranictv do t mry, e si pipevnili jmno Pompeiovo na tty. asto vychz v strety legim obec mskch oban a nejen mui, ale tak matky a dti je snan pros, aby pi svm neptelskm pchodu neplenili Kordubu, nebo v odporu proti Cassiovi jsou se vemi zajedno; pros jen, aby nemuseli vystupovat proti Caesarovi.

O V[LCE ALEXANDRIJSK

59/ Protoe vojsko dojaly prosby a slzy tak velkho mnostv lid a vidlo, e nepotebuj pout slavnho jmna Pompeiova a pipomnat je, aby tm vyvolali pronsledovn Cassia, kdy jim bylo jasn, e Longinus je v stejn nenvisti u pvrenc Caesarovch jako u strank Pompeiovch, e vak nedok pimt ani obec, ani Marcella k spoluprci proti zjmm Caesarovm, strhli jmno Pompeiovo ze svch tt, zvolili za vdce Marcella, kter zeteln prohlaoval, e bude hjit vc Caesarovu, jmenovali ho praetorem, zskali si obec a poloili se tborem n Korduby. Bhem tch dvou dn pitrhl Cassius ke Kordub do vzdlenosti asi ty tisc krok a utboil se v dohledu msta, z tto strany eky Baetis na vysoko strmcm mst. Pole dopis krli Bogudovi do Mauretnie a prokonsulovi Markovi Lepidovi do pedn Hispnie, aby kvli Caesarovi pili co nejdve na pomoc jemu i provincii. Sm zane jako neptel pustoit krajinu Kordubskch a zapalovat jejich pbytky. 60/ Legie, pobouen tmto niemnm a ohavnm ponnm, shromdily se kvapn kolem Marcella, kterho si vybraly za vdce, a nalhaly, aby s nimi vythl do boje a poskytl jim monost zpasu dve, ne nejulechtilej a nejmilej majetek Kordubskch bude vyloupen a znien zbran i ohnm pmo ped jejich zrakem a na jejich velikou potupu. Marcellus pokldal sice bitvu za velmi neastnou mylenku, protoe pohroma vtze stejn jako zkza pemoenho by zashla jen a jen Caesara, ale nebylo v jeho moci zakroit, a pevede proto legie pes eku Baetis a sed ik. Kdy nato Cassius postavil vojsko do bojov pohotovosti ped svm tborem na vin, Marcellus na to pouke jako na dvod, pro se Cassius nepokus sestoupit do roviny, a pemluv vojky, aby se sthli do leen. Pot zahj s vojskem zpten pochod pes eku. Cassius, kter til z t vhody a vdl, e Marcellus je slab, napadne s jzdou legione pi jejich nvratu a pobije na bezch eky mnoho tch, kte pechzeli posledn. Kdy Marcella tato ztrta pouila, jak zvady a nesnze znamen pechod pes eku, pelo tbor za eku Baetis a pak ob strany optovn vyvdj sv legie do bojovho postaven; a pesto ke srce pro ternn obte nedojde.

V[LEN PAMTI

61/ Marcellus byl daleko silnj, pokud se te pch sbor; jeho legie toti byly sloeny ze starch vojk, vyzkouench v mnoha bitvch. Cassius spolhal spe na oddanost legi ne na jejich statenost. Protoe tedy tbor leel tsn vedle tbora a Marcellus si vybral vhodn msto pro tvrz, aby mohl Cassiovm mum brni t v doprav vody, dostal Longinus strach, aby nebyl uvznn jakmsi druhem obleen v krajch cizch a sob neptelskch, vythne za nonho ticha z tbora a rychlm pochodem spch do Ulie, msta, jeho oddanosti dvoval. Tam piraz tbor tak blzko k hradbm, e je ze vech stran zabezpeen proti oblhn jednak pirozen vhodnou polohou (Ulie se toti rozkldala na vysokm vrchu), jednak samotnm opevnnm msta. Sem za nm thne Marcellus a co mon nejbl Ulie rozbije zas tbor vedle tbora; kdy se pak obeznmil s povahou kraje, poddil se nezbytnosti a ani nepipustil boj na mst, kdo si nejvce pl zleitost vydit (kdyby tu byla pro to pleitost, nebyl by se tomu mohl vyhnout pro rozhocenost vojk), ani nedovolil plin roztahovn Cassiov, aby snad jet vce obc nemuselo vytrpt to, co zakusili Kordubt. Postavil tedy na phodnch mstech pevnstky, spojil je opevovacmi zkopy kolkolem msta a sevel hradbami Uliu i s Cassiem. Jet ne to bylo hotovo, vypustil Longinus celou svou jzdu; pedpokldal toti, e mu bude uiten, doke-li Marcellvi zabrnit, aby si obstarval pci a obil, a naopak bude pro nj jen bemenem, kdyby mla zstat bez uitku uzaven obleenm a spotebovvat obil, jeho bude nezbytn poteb. 62/ V nkolika mlo dnech po dopise Quinta Cassia dostav se s vojenskmi silami krl Bogus a pipoj k legii, kterou s sebou pivedl, etn pomocn kuhorty hispnsk. Nebo jako to obvykle bv pi obanskch rznicch, tak tak za onch as stranily nkter obce v Hispnii zjmm Cassiovm, vtina vak pla Marcellovi, Bogus pithne s vojenskmi oddly k vnjmu Marcellovu opevnn. Bojuje se zuiv na obou stranch a jak se to asto dje tstna pin vtzstv znovu a znovu hned tomu, hned onomu; a pece se nikdy nepoda zahnat Marcella od opevnn. 63/ Zatm doraz z pedn provincie do Ulie Lepidus, doprovzen ticeti pti kohortami, velkm poetem jezdc a dalch

O V[LCE ALEXANDRIJSK

pomocnch sbor, a to s tm myslem, e urovn spory Cassiovy a Marcellovy naprosto nestrann. Marcellus se mu pi pchodu sv a podd bez rozmlen; naproti tomu Cassius setrv ve svm tboe, a to bu proto, e mu podle jeho soudu pat vc prvnho ohledu ne Marcellovi, anebo z obavy, aby se mysl Lepidova nedala ovlivnit poslunost protivnka. Lepidus se polo tborem u Ulie a s Marcellem jedn ve vzjemnm porozumn. Zake boj; vybdne Cassia k odchodu z tbora a pro kad ppad se mu zaru estnm slovem. Cassius byl dlouho na rozpacch, co by ml dlat a do jak mry se d vit Lepidovi; ponvad pak nebyl s to domyslet se, jak to dopadne s jeho nabdkou, bude-li stt na svm, rozhodne se dat, aby hradby byly streny a jemu popn voln odchod. A u bylo uzaveno pm, u byl skoro i mr potvrzen, tm dobudovan opevnn bylo srovnno se zem, stre odvolny z hradeb, nikdo nic zlho netuil (jestlie ovsem mezi ty netuc patil Cassius; nebo o jeho dobrm svdom v t vci se pochybovalo), kdy vtom zatoily krlovy pomocn sbory na Marcellovu batu, kter stla nejble krlova leen, a potely tam velk poet vojk. Kdyby byl tu bitvu neperuil rozhoen Lepidus svm rychlm zsahem, bylo by dolo k velk vlen pohrom. 64/ Kdy ml tedy Cassius volnou cestu, spoj Marcellus a Lepidus sv tbory. Lepidus s Marcellem se vydaj souasn na cestu do Korduby, Cassius thne do Carmony. V te dob pichz prokonsul Trebonius, aby se ujal provincie. Jakmile se Cassius dovdl o jeho pchodu, rozdlil do zimnch tbor legie, kter s sebou ml, i jzdu; sm sebral rychle vechny sv vci, spchal do Malaky a vstoupil tam na lo, tebae poas plavb neplo, aby se nepipletl mezi Lepida, Trebonia a Marcella, jak sm prohlaoval; jak vak tvrdili jeho ptel, nechtl cestovat s men dstojnost pes provincii, jej valn st od nho odpadla, a jak ho podezvali ostatn, bl se, aby se ony penze z nespoetnch loupe nedostaly do rukou nkoho druhho. Vypravil se za poas dost pznivho na zimn obdob, vplul do eky Hberu, aby se vyvaroval nebezpe hajcmu v noci, a hned nato, tebae se poas do jist mry zhorilo, vyrazil znovu, ponvad vil, e plavba nebude proto o nic nebezpenj; jeto vak mosk vlnobit toilo proti nmu st,

V[LEN PAMTI

nemohl ani obrtit lo pro siln n proud, ani udret pm smr pi mocnm doren vln a potopil se i s lod pmo v prchodu. 65/ Kdy pibyl Caesar z Egypta do Srie a ti, kte pili z ma za nm, poali ho seznamovat se zprvami, na n upozorovaly tak dopisy z msta, e mnoho vc v m se spravuje patn a nevhodn a e dn st sttu nen zena dost obratn, a vichni uvdli jako dkaz, e jednak dochz k nebezpenm nepokojm pro svrlivost tribun lidu a jednak e se dje mnoho pestupk proti vojenskm zvykm a pravidlm pro touhu po oblib a shovvavost u vojenskch tribun a velitel, a i kdy mu muselo bt s tch zprv zejm, e vechno vol po jeho nvratu, pece jen za nalhavj kol pokldal opustit provincie a kraje, do kterch piel, a by byly v takovm podku, e by byly osvobozeny od domcch svr, pijaly msk prvn zsady a zbavily se strachu ped nepteli zven. Doufal, e v Srii, Kilikii a v Asii provede npravu rychle, protoe tyto provincie netila dn vlka; zato pedvdal, e ho vt pote ekaj v Bthnii a v Pontu. Slyel toti, e Farnaks z Pontu neodeel, a ani sm se nedomnval, e by odeel, kdy ho naplovala nramnou pchou astn bitva, kterou vybojoval proti Domitiovi Calvinovi. Zdr se tm ve vech vznanjch obcch, zaslouilm mum udl odmny svm jmnem i vyznamenn sttn, vyet star neshody a vynese sv rozhodnut: vechny krle, samovldce i knata sousedc s provinci, kte se a nho seli, pijme znova pod svou ochranu pod podmnkou, e budou steit a brnit provincii, a propust je jako nejoddanj ptele sv i nroda mskho. 66/ Po nkolika dnech strvench v t provincii postavil do ela legim a Srii Sexta Caesara, svho ptele a pbuznho; sm se d na cestu s tm lostvem, s kterm piplul. Vechny obce tto provincie vyzve do Tarsu, nejvenjho a nejbohatho msta skoro z cel Kilikie. Jakmile vyd vechny zleitosti provincie a sousednch obc, zatou pustit se na cestu a vrhnout se do vlky; neztrc dle as a dlouhmi pochody pes Kappadokii, s dvoudenn pestvkou v Mazace, doraz do Komana, s prastarm a nejposvtnjm chrmem Bellony v Kappadokii; ten chrm pov tak velk zbon cty, e knz t bohyn je pokldn se souhlasem tamjho lidu za druhho mue hned po krli, co se te stupn

O V[LCE ALEXANDRIJSK

dstojnosti a moci. Tuto hodnost pikl velmi ulechtilmu mui, Lykomdovi z Bthnie, kter pochzel z krlovskho rodu Kappadok a pro neastn osud svch pedk a myslnou zmnu pvodu poadoval tento knsk ad bez nejmen pochyby plnm prvem, je bylo ovem na dlouh as perueno. Jin st Armnie pidlil vak Ariarathovi, bratru Ariabarzanovu oba brati se zaslouili o stt , aby tak ani zddn krlovstv nebudilo nevoli u Ariarathra, ani zas ddic krlovstv nevnukal obavy Ariabarzanovi, a poddil jej Ariabarzanovi, kter byl pod Caesarovou moc a svrchovanost. Sm pak se chystal dokonit cestu se stejnou rychlost. 67/ Kdy Gaesar pitrhl ble k Pontu a dostal se k hranicm Gallograecie, Diotaros, tehdy prv kne, tetrarcha tm cel Gallograecie ostatn tetrarchov drazn tvrdili, e mu to nebylo povoleno ani podle prva, ani podle nepsanch zkon; beze sporu byl vak krlem Jin Armnie, jm ho jmenoval sent odloil odznaky krlovsk hodnosti, odl se netoliko obyejnm odvem, ale dokonce tak, jak chodvaj obalovan, a pokorn pedstoupil ped Caesara a prosil ho, aby mu odpustil, e v tch odlehlch koninch svta, kde Caesar neml ani posdku, setrvval se svou vojenskou pohotovost v tboe Gnaea Pompeia; nebylo zajist jeho povinnost, aby byl soudcem v rozepch nroda mskho, nbr musel poslouchat moc, kter tu prav vldla. 68/ Caesar mu naproti tomu pipomnl v odpovdi velmi etn sv sluhy, kter mu prokzal jako konsul veejnmi dekrety, jasn mu ekl, e jeho odpadnut neme naprosto omluvit jeho neprozetelnost, protoe mu tak rozvn a opatrn mohl pece vdt, kdo je skutenm pnem ma a Itlie, kde je sent a msk nrod, kde je msk stt a kdo je konen konsulem po Luciovi Lentulovi a Gaiovi Marcellovi; potom vak prohlsil, e mu to provinn pesto odpout pro jeho dvj zsluhy, pro star pohostinstv a ptelstv, pro dstojenstv i vk mue a tak na prosby ptel zavzanch Diotarovi pohostinstvm i jeho oddanch druh, kte se dostavili k Caesarovi v hojnm potu; ekl, e k sporm tetrarch se vyjd pozdji, a po tch slovech mu vrtil krlovsk roucho. Nicmn Diotarovi rozkzal, aby v ydal pro

V[LEN PAMTI

vlen el legii, kterou sestavil ze svch lid a vyzbrojil a zdil podle naeho du, i vekeru jzdu. 69/ Kdy piel do Pontu a shromdil na jedno msto vechny vojensk sbory, kter byly jen prostedn zpsobil potem i obratnost, kter se zskv ve vlench taench (ovem s vjimkou est legie, kterou s sebou odvedl z Alexandrie a kter se skldala ze starch vojk, vykolench nmahou a nebezpem, legie, kter jednak pila o mnoho mu pro svzeln pochody a plavby pln trap, jednak se pro ast vlky ztenila do t mry, e mla mn ne tisc lid; a pak tu byly jet ti legie, a to jedna Diotarova a dv, kter se astnily bitvy, v n, jak jame psali, bojoval Gnaeus Domitius a Farnakem), dostav se k Caesarovi legti vyslan Farnakem a pros pedevm o to, aby jeho pchod nebyl pchodem neptele; nebo Farnaks vyizovali provede vechny jeho rozkazy. A obzvlt zdrazovali, e Farnaks nechtl pro Pompeia postavit dn pomocn sbory proti Caesarovi, kdeto Diotaros vojenskou pomoc Pompeiovi poskytl, a pece se ped nm dokzal ospravedlnit. 70/ Caesar odpovdl, e bude k Farnakovi v nejvt me spravedliv, jestlie pohotov spln, co slibuje. Varoval vak, podle svho zvyku, vldnmi slovy legty, aby mu ani nevytali Diotara, ani aby se pli nechlubili zsluhou, e Pompeiovi neposlali vojenskou pomoc. Nebo i kdy nedl nic ochotnji, ne e odpout prosebnkm, neme pece prominout veejn urky provinci tm, kte k nmu byli slun. Nue, prv ta slunost, kterou uvdli, byla prospnj Farnakovi, kter se staral o sv vtzstv, ne pro nj, jemu pikli vtzstv nesmrteln bohov. Proto promj Farnakovi velk a tk bezprv, jich se dopoutl na mskch obanech, obchodujcch v Pontu, jeto je u neme vrtit v dvj neporuen prvn stav. Vdy neme ani zabitm vrtit ivot, ani vykletnm dt znovu muskou slu; a prv tato muka hor ne smrt museli mt oban podstoupit. Z Pontu vak nech okamit odejde, a propust njemce sttnch dchod a vrt spojencm a mskm obanm to, co mu jet zbylo v rukou. Teprve a tohle uin, sm mu poslat soukrom i edn dary, kter obyejn pijmaj vojevdci od ptel, kdy dovedli vlku k

O V[LCE ALEXANDRIJSK

astnmu konci. Farnaks poslal toti zlat vnec. Po tto odpovdi propustil Caesar vyslance. 71/ Farnaks kupodivu vechno velkomysln slbil, ponvad doufal, e Caesar pi tom, jak spchal, aby u byl na cest, uv jeho slibm ochotnji, ne dleitost vci pipoutla, jen aby mohl rychleji a s vdomm vt ctyhodnosti spt za dleitjm clem (nebo kad dobe vdl, e Caesara volaj do msta velmi etn vn dvody); poal proto jednat hodn zdlouhav, dal prodlouen lhty pro svj odchod, podstrkoval nov podmnky, jednm slovem podvdl. Caesar prohldl zchytralost lovka a to, v em jindy rozhodoval obyejn podle sebe, provedl te pod ntlakem okolnost: rychleji, ne se kdo nadl, zahjil boj. 72/ Msto Zela je v Pontu, a tebae le v rovin, m ve sv poloze dostatenou ochranu; pirozen kopec toti, jako by ho lidsk ruka navrila, nese na vech stranch dost vysokho vrcholu mstskou hradebn ze. Koldokola tohoto msta se zved mnoho velkch pahork, kter proezvaj etn dol; nejvy z nich, kter jen taktak, e se nedotk hebenem a stezkami msta, je v tch koninch velmi proslul vtzstvm Mithridtovm, netstm Triariovm a zkzou naeho vojska; jeho vzdlenost od Zely nen o mnoho vt ne tyi tisce krok. Toto msto obsadil Farnaks s celou svou brannou moc a dal do podku star opevnn astnho otcovskho tbora. 73/ Kdy Caesar rozbil tbor ve vzdlenosti pti tisc krok od neptele a pozoroval, e ta dol, kter poskytuj ochranu krlovskmu tboru, budou prv tou vzdlenost chrnit i tbor jeho, jestlie se ovsem neptel dve nezmocn vin v daleko vt blzkosti krlova tbora, vyd rozkaz navzt dovnit opevnni su a prout. Bylo to rychle provedeno; hned nato nejbli noci o tvrt hldce vypravil do boje vechny legie, zavazadla nechal v tboe a za prvnho rozbesku, ani neptel nco tuil, ml v rukou prv to msto, kde dolo k astn bitv Mithridtov s Triariem. Rozke dopravit sem navku pipravenou v tboe a ulo tu prc otrokm, aby se dn vojk nezdroval od svho kolu, protoe neptelsk tbor oddlovalo od Caesarova zapoatho opevnn jen dol v rozloze ne vc ne tisc krok.

V[LEN PAMTI

74/ Kdy Farnaks za svitu zpozoroval nenadlou zmnu, postavil ped tborem vechny sv oddly v bitevnm iku. Ponvad dol mezi obma vojsky mlo znan nepznivou polohu, ml Caesar za to, e ik tam stoj v pohotovosti sp z bn vojensk taktiky, bu aby ho zdroval v jeho opevovacm dle tm, e by musel udrovat ve zbrani vt poet mu, anebo chtl stavt na odiv krlovskou sebejistotu a vyvolat dojem, e on, Farnaks, hj sv msto sp se zbran v ruce ne zdmi opevnn. Caesar se proto nedal postrait, vydil prvn ik ped hradbami, ale zbvajc st vojska pokraovala v opevovacch pracch. Ale Farnaks, bu e ho pitahovalo msto, je mlo kdysi tst, nebo e ho svdla vtn znamen a pedpovdi pozdji jsme slyeli, e se jim podizoval nebo e pohrdal naimi pro mal poet mu ve zbrani podle toho, jak to chod pi obyejnch pracch na vojn, si patrn myslil, ze ono velk mnostv otrok, kte dopravovali navku, jsou vojci nebo tak pro pevnou dvru ve sv star vojsko, o nm jeho legti pyn prohlaovali, e se stetlo v boji a dvaadvactou legi a zvtzilo, zrove pak z opovren k naemu vojku, protoe ml v pamti, e je porazil za vdcovstv Domitia, rozhodl se k boji a jal se sestupovat po pkrm svahu do dol. Caesar se hodnou chvli sml jeho jeitn okzalosti a e jet chce klidn povzbuzovat vojky na mst, kam by se neodvil dn neptel se zdravm rozumem; a mezitm poal Farnaks stejnm krokem, jakm sestupoval do dol, vystupovat zas ve vyzenm iku do protjho srznho vrchu. 75/ Caesar, ohromen jeho neuvitelnou opovlivost nebo snad i srdnatost, napaden, ani co tuil a ani se mohl pipravit, odvol okamit vojky od opevovacch prac, ke chopit se zbran, postav proti nepteli legie a sead bitevn ik. Nhl poplach vyvolan touto udlost nae velmi podsil. Jet nebyly ety seazeny a u se na zmaten vojky hroziv obo krlovsk vozy, opaten bodci a kosami; pesto jsou vozy rychle vyzeny spoustou stel. Tsn za vozy postupuje neptelsk ik, zdvihne se vlen pokik a dojde k bitv, v n nm poskytne velkou pomoc rz msta, nejvc vak pispje dobrotivost nesmrtelnch boh; bohov jsou toti pi vech vlench stetnutch, obzvlt vak tam, kde se rozumem nic nepod.

O V[LCE ALEXANDRIJSK

76/ Po velikm a ltm boji mue proti mui zrodil se potek vtzstv na pravm kdle, kde mla msto est legie vetern. Jeto byli neptel na t stran smetvni ze svahu, zvtzilo mnohem pozdji, ale pece jen za pomoci tch boh, tak lev kdlo a sted iku a porazily neptele. Tak jako tyto oddly hbit vystoupily na nepzniv msto, tak rychle byly nyn ze svho postaven vypuzeny a nephodnost msta jim jen pekela. A tak mnoho vojk bylo zsti pobito, zsti pili o ivot pod tcmi se tly svch druh; ti, kte se mohli spasit rychlm tkem, avak odhodili zbran, dostali se sice pes dol, ale beze zbran nemohli mt ze svho postaven na vin dn zisk. Naproti tomu nai, okdleni vtzstvm, nezavhali a hnali tokem na vrch i jeho opevnn. Ponvad pak tbor hjily jen ty kohorty, kter mu Farnaks ponechal na ochranu, rychle se neptelskho tbora zmocnili. Kdy vichni Farnakovi lid zahynuli nebo upadli do zajet, uprchl se skrovnm potem jezdc tak Farnaks; kdyby mu dobvn tbora nebylo poskytlo pleitost a nedovolilo mu utci zcela bez pekek, byl by se dostal iv do Caesarovch rukou. 77/ Nad takovm vtzstvm poctil Caesar, tolikansobn vtz, nepedstavitelnou radost; vdy tak nesmrn velkou vlku skonil tak rychle a vtzstv, bohat o vzpomnku na nhl nebezpe, vyrostlo vlastn lehce uprosted nejtch podmnek. Kdy zskal znovu Pontus a daroval vekeru krlovskou koist vojkm, vyd se nazt sm na cestu v doprovodu lekce vybavench vojk i jezdc, nad, aby est legie odthla do Itlie pro odmny a pocty a Diotarova pomocn vojska propust dom; dv legie ponech s Coeliem Vinicianem v Pontu. 78/ Takto pak cestuje pes Gallograecii a Bthnii do Asie, vyetuje spory vech tchto provinci a rozhoduje o nich; rozdluje tak zkonn zzeni tetrarchm, krlm i obcm. Mithridta Pergamskho, kter podle naich dvjch zprv bojoval rychle a spn v Egypte, mue krlovskho pvodu, krlovsky vychovanho i vzdlanho (nebo Mithridts, krl cel Asie, odvedl ho s sebou do pole z Pergama pro jeho vzneen pvod jet jako malikho chlapce a ml ho u sebe mnoho let) ustanovil za krle Bosporu, kde dve vldl Farnaks; tm, e dosadil krle, kter byl

V[LEN PAMTI

jeho nejoddanjm ptelem, pojistil provincie mskho nroda ped barbary a neptelskmi krli. Podle zkon Gallograek a na zklad pvodu a pbuzenstv pikl mu tak knectv, kter ped nkolika lety obsadil a drel v moci Diotaros. Nikde se vak nezdroval dle, ne to patrn dovolovalo nalhav een nepokoj v m. Po zdrnm a velmi rychlm vyzen zleitost dorazil do Itlie dve, ne vichni potali.

O V[LCE AFRICK

O VLCE AFRICK

V[LEN PAMTI

1/ Ani peruil cestu na jedin den, dorazil Caesar normlnm dennm tempem 17. prosince do Lilybaea a ihned dal najevo, e chce vyrazit na moe, tebae neml pohromad vc ne jednu legii novk a sotva est set jezdc. Stan si dal postavit u samho behu, take jej vlny tm omvaly. Chtl tm doshnout toho, aby nikdo z jeho lidi nedoufal v dlouh zdren a aby vichni byli den ze dne, hodinu od hodiny pipraveni k vyplut. Poas bylo tehdy k plavb nevhodn, Caesar vak nicmn drel veslae i vojky na lodch, aby nepropsl dnou vhodnou pleitost k vyplut, zvlt kdy mezi obyvatelstvem provincie kolovaly zvsti o velkm vojsku neptel, jejich nessln jzd, o tyech legich krle Iuby, mase lehkoodnc, deseti legich Scipionovch, sto dvaceti slonech a silnm lostvu. Pes tyto nedobr zprvy Caesar neklesal na duchu a zachovval si plnou sebedvru. Mezitm se kadm dnem zvtoval poet jeho vlench galr, shromaovaly se i nkladn lod. Sely se tak tyi nov sebran legie, dorazila i pt legie vetern. Jezdc u bylo ke dvma tiscm. 2/ Celkem tedy bylo pohromad est legi a dva tisce jezdc. Tak jak legie jedna podruh pichzely, nastupovaly na vlen lodi, kdeto jezdci se naloovali na nkladn. Caesar poruil vt sti lod plout naped smrem k ostrovu Aponiana, vzdlenmu od Lilybaea deset mil. Sm se jet nkolik dn zdrel v Libyaeu, kde prodal ve veejn drab majetek nkolika osob a potom dal praetoru Allienovi, kter byl sprvcem Siclie, nutn pokyny ohledn vech zleitost, zvlt aby se postaral o co nejrychlej nalodn zbvajcho vojska. 25. prosince nastoupil sm na lo a vydal se za ostatnmi. Dky rychlm plavidlm a pznivmu vtru se dostal

O V[LCE AFRICK

tvrtho dne plavby s nkolika vlenmi galrami na dohled Africe. Ostatn lod, pevn nkladn, byly rozehnny vtrem a na bludn plavb smovaly k rznm mstm na pevnin. Caesar proplul kolem Clupey a Neapole a nechal za sebou i mnoho jinch mst a pevnost lecch blzko n moe. 3/ Kdy se Caesar piblil k Hadrumtu, v nm byla neptelsk posdka v ele s Gaiem Considiem, blil se podl pobe od Clupey Gnaeus Piso s temi tisci maurskch, jezdc. Caesar se zdrel ped pstavem po dobu, bhem n mohly dorazit ostatn lod, a pak vylodil sv vojsko, jeho stav t chvle byl ti tisce pch a sto padest jezdc. Ped mstem byl vybudovn tbor, v nm se vojsko usadilo, ani nkomu z obyvatel byla zpsobena koda; vojkm bylo zakzno plenit. Obyvatel Hadrumta mezitm u zaplnili hradby ozbrojenci a tak ped branami se objevilo mnostv vojk pipravench k obran. Jejich celkov poet se rovnal dvma legim. Caesar objel msto, seznmil se s jeho polohou a vrtil se zpt do tbora. Nkte jej vinili z nedostatku prozetelnosti, e neuril kapitnm lod a kormidelnkm pstavy v okol, do nich by pipluli, ani e jim nedal jak bvalo jeho zvykem zapeetn rozkazy, aby po jejich peten zamili vichni v prav as k tmu mstu. Caesar vak ml sv dobr dvody: tuil toti, e v africk zemi nebude dn pstav, do nho by se jeho lodi mohly uchlit, ani by nebyly ohroeny neptelskmi posdkami. Sm pi vyplut potal s tm, e vyuije t pleitosti k pistn, kterou mu nhoda nabdne. 4/ Legt Lucius Plancus zatm podal Caesara o dovolen jednat s Considiem pro ppad, e by jej bylo mon njakm zpsobem pivst k lepmu rozumu. Jakmile se naskytla pleitost, napsal sm Caesar dopis a poslal jej po jednom zajatci Considiovi. Kdy zajatec piel do msta a chtl Considiovi podle pokyn dopis pedat, zeptal se ho legt jet dve, ne dopis pevzal: Od koho je ten dopis? Zajatec odpovdl: Od impertora Caesara. Na to zvolal Considius: Nrod msk m v tto dob jednoho impertora a tm je Scipio! Pak poruil zajatce ped svma oima usmrtit a dopis, nepeten a zapeetn, pedal spolehlivmu lovku, aby jej donesl Scipionovi.

V[LEN PAMTI

5/ Caesar strvil u msta noc a st dne, ani dostal od Considia odpov. Tak zbvajc vojensk sbory nepichzely. Caesar ml velmi mlo jezdc a na to, aby oblehl msto, ml mlo pchoty, kterou navc tvoili nezkuen novkov. Nechtl tak hned napoprv vystavovat toto vojsko krvavm ztrtm. A tak, protoe i mstsk opevnni bylo vten a pstup k oblhn nesnadn, a navc bylo hleno, e na pomoc mstu pichzej siln jzdn oddly, nevidl Caesar dn rozumn dvod, aby tu zstal a pustil se do oblhn msta. Obval se, e zatmco by se vnoval oblhn, mohl by bt z tlu obklen neptelskou jzdou a tak se dostat do zkch. 6/ Caesar u chtl hnout tborem, kdy z msta nhle ve velkm mnostv vyrazili ozbrojenci, jim nhodou prv v te dob pispla na pomoc jzda, kterou poslal Iuba k vyzvednut oldu. Zmocnili se tbora, kter Caesar prv opustil, a zaali pronsledovat Caesarv zadn voj. Jakmile to nai zpozorovali, legioni se ihned zastavili a jezdci, akoliv jich byla jen hrstka, se vrhli velmi odvn do boje a tak velkou pesilou. Stalo se nco neuvitelnho: mn ne dv stovky gallskch jezdc zatlaily dva tisce maurskch jezdc a zahnaly je a do msta. Kdy tedy byl neptel takto zahnn za hradby, pokraoval Caesar rychle v zapoatm pochodu. Avak ve se znovu opakovalo. Maurov hned najdli, hned zase byli na jzdou zahnni a do msta. Caesar umstil na konec pochodov sestavy nkolik veternskch kohort a st jzdy a sm pak mohl s ostatnmi pokraovat v pochodu. Jak se vojsko vzdalovalo od msta, tm vce ochabovala tonost Numian. Vojsko jet bylo na cest a u pichzela k Caesarovi poselstva z mst a opevnnch mst, kter slbila potraviny a naproston poslunost. Toho dne se Caesar poloil tborem a msta Ruspiny. 7/ Odtud vythl opt 1. ledna a dorazil k mstu Leptis, obci svobodn a nepoplatn. Z msta mu pili vstc vyslanci, kte slbili, e rdi udlaj ve, co bude chtt. K brnm msta byli postaveni centurionov se stremi, kter mly zabrnit vojkm ve vstupu do msta, aby nikomu z obyvatel nebylo zpsobeno bezprv. Potom byl na pobe postaven tbor nedaleko msta, do jeho pstavu nhodou piplulo nkolik Caesarovch nkladnch a vlench lod. Ostatn, jak bylo Caesarovi oznmeno, nemaj tueni, kde se nachzej, a

O V[LCE AFRICK

smuj pr k Utice. Prv kvli tto bludn plavb svch lod se Caesar v t dob nevzdaloval od moe a nethl do vnitrozem. Tak celou jzdu drel na lodch, podle mho soudu proto, aby pole nebyla pustoena; i voda byla na jeho rozkaz na lodi donena. Mezitm veslai, kte opatovali vodu dle od lod, byli znenadn pepadeni maurskmi jezdci, mnoz byli ranni otpy, nkolik jich bylo zabito. Maurov maj toti ve zvyku skrvat se na konch v lkch mezi valy a odtud znenadn vyret na neptele. Na otevenm poli mu proti mui nebojuj. 8/ V t dob tak Caesar rozeslal na Sardinii a do ostatnch sousednch provinci posly s dopisy, jejich adresti se mli ihned po jejich obdren postarat o zasln potravin a zsob veho druhu. Hned jak byla st vlench lodi vyloena, poslal s nimi zpt na Siclii Rabiria Postuma, aby pivezl druh transport. Zrove poruil Vatiniovi vyplout s deseti galrami s kolem vyhledat zbvajc zbloudil nkladn lod a zrove chrnit moe ped nepteli. Na jeho rozkaz tak odplul praetor Gaius Sallustius Crispus s nkolika lomi k ostrovu Cereina, kter byl v rukou neptel a kde jak se proslchalo byly velk zsoby obil. Kadmu ze jmenovanch dal Caesar takov pokyny, e byly splniteln, a vyloil jim koly takovm spsobem, e pi jejich plnn nemlo byt msta ani pro omluvu ani pro oprvnn zdren. Caesar sm ml monost poznat od pebhlk a mstnch obyvatel situaci neptel, hlavn Scipionovu. Kdy zjistil, e Scipio iv jzdu krle Iuhy z dchod provincie Afriky, podivil se poetilosti tchto lid, kte dvaj pednost tomu, e jsou poplatnky krle, msto aby svobodni ili ve sv vlasti se svmi spoluobany a v klidu uvali svho majetku. 9/ 2. ledna se Caesar hnul z tbora. V Lept zanechal posdkou est kohort pod velenm Guia Saserny a sm se vydal se zbvajcmi oddly opt k Ruspin, od n minulho dne pisel. Tam dal vojsku sloit zavazadla a v ele pohotovostnho odlehenho oddlu vyrazil za proviantem po okolnch usedlostech,, piem obyvatel Ruspiny mu museli dt k dispozic vozy a nkladn zvata. Shledal velk mnostv zsob a vrtil ae do Ruspiny. Myslm, e se sem uchlil s tm myslem, aby nenechal pmosk msta za sebou neobsazen,

V[LEN PAMTI

nbr aby posdkami v nich umstnmi zajistil pro sv lodi bezpen pstavy. 10/ V Ruspin pak zanechal Publia Sasernu, bratra toho Saserny, kterho zstavil v nejblim mst Lept, s jednou legi a pkazem snst do msta co nejvce deva; sm vythl z Ruspiny se sedmi kohortami, kter patily do veternskch legi a dve slouily v lostvu pod Vatiniem a Sulpiciem, a zamil k pstavu vzdlenmu od msta dv mle. Tam se naveer nalodil. Cel vojsko, neznal cle a marn ptrajc po impertorovch myslech, bylo neklidn a zkormoucen obavami. Vojci vidli, e se vylodili v Africe v malm potu a pitom jet novkov, a ocitli se proti obrovskmu vojsku kladnbo nroda a nespoetn jizd: zdlo se jim, e jsou vem vydni vanc. V takovm stavu nevidli dnou tchu ani pomoc ve vlastnch adch; vidli ji jen ve vrazu tve samotnho impertora, v jeho ilosti a podivuhodn radostn nlad. Stle toti z nho vyzaovala vzneenost ducha a rozhodnost. Tm se lid uklidovali a vichni doufn, e dky jeho znalostem a uvlivosti bude pro n vechno snaz. 11/ Po noci strven na lodch se Caesar za prvnho rozbesku u chystal vyplout, kdy tu se st tch lod, o n se strachoval, dostala z bludn cesty do tho pstavu. Caesar poruil, aby vichni rychle vystoupili z lod a na behu ve zbrani vykali blc se jednotky. Oekvan lodi pak pistly a jejich posdky rozmnoily poet pch i jezdc. Nyn se Caesar neprodlen vrtil k Ruspin, vybudoval tam tbor a potom se s ticeti odlehenmi kobortami vydal za proviantem. Z toho veho se dal poznat Caesarv pvodn zmr: tak aby o tom neptel nevdli, chtl plout na pomoc zbloudilm nkladnm lodm, aby nhodou nenarazily na neptelsk lostvo, a zrove skrval tento svj zmr ped vlastnmi vojky, kte byli ponechni v posdkch, aby neklesli na duchu vzhledem k svmu vlastnmu potu ve srovnn s obrovskou pevahou neptel. 12/ Kdy se Caesar vzdlil od tbora asi na ti mle, ohlsili mu ptrai a vpedu jedouc jezdci, e se nedaleko ukzalo neptelsk vojsko. A skuten, souasn s tou zprvou u bylo vidt velk oblak prachu. Caesar ihned narychlo povolal z tbora vechnu jzdu, kter ml s sebou jen mlo, a luistnky, kterch vzal s sebou tak jen mal

O V[LCE AFRICK

poet. S nkolika vojky jel kupedu, aby obhldl situaci, zatmco kohorty jej mly pomalu nsledovat v bitevn linii. Kdy u bylo mono v dlce spatit neptele, rozkzal Caesar vojsku nasadit plby a v oteven rovin se pipravit k bitv. Celkov poet jeho vojska byl ticet kohort, 400 jezdc a 150 luitnk. 13/ Neptel, jim veleli Labienus a Titus Pacidaeus, sestavili bitevn ik podivuhodn dlky, naplnn nikoliv pmi, nbr jezdci, mezi jejich adami byli u dve umstni numidt lehkoodnci a luitnci; vichni byli postaveni tak tsn vedle sebe, e na dlku se caesarovcm zdlo, e jde jen o p sbory. Prav a lev kdlo bylo jet posleno velkm potem jezdc. Caesar na druh stran postavil jednoduch ik, jak jen mu to umooval mal poet jeho vojska. Luistnky vysunul ped ik, jezdce rozdlil na prav a lev kidlo a drazn jim nadil, aby se mli na pozoru ped obklenm velkm mnostvm neptelsk jzdy. Domnval se toti , e v takto sestavenm iku bude bojovat proti pchot. 14/ Ob strany vykvaly, kter z nich zane tok. Caesar vdl, e se svm slabm vojskem mus bojovat s mnohem vt silou neptel ani ne tak tlesnou silou a statenost jako spe vlenm umnm a chytrost; zstval proto v klidu na mst. Nhle se neptelsk kavalerie zaala rozvjet, roztahovat do ky a obsazovat okoln viny ve snaze donutit Caesarovu jzdu k roztaen sestavy, tm ji oslabit a snze obklit. Caesarovi jezdci ten s nejvym vyptm odolvali jejich mnostv. Mezitm dolo i k pokusu sted obou sestav o boj mue proti mui. Ze zhutnch shluk neptel nhle pitom vybhali numidt lehkoodnci spolu s jezdci a vrhali na legione otpy. Kdy nyn caesarovci na n vyrazili tokem, prchli jezdci nazpt, zatmco pci odolvali tak dlouho, dokud jezdci opt neobrtili kon a nepispli znovu sv pchot na pomoc. 15/ Caesar zpozoroval, e ady jeho vojk jsou pi tomto dosud nepoznanm zpsobu boje vybhnm vped rozruovny pci toti se pi pronsledovn neptelskch jezdc vzdalovali daleko od prapor, tm obnaovali svj bok a byli pak snadno od nejblich Numian zraovni otpy, kdeto neptelt jezdci se v trysku lehce vyhbali kopm naich pk. Dal tedy po vech jednotkch rozit svj rozkaz, e se dn vojk nem vzdalovat od svch

V[LEN PAMTI

prapor vc ne na tyi stopy. Labienova jzda, spolhajc se na svou poetnost, mezitm usilovala o obklen mlo poetnch caesarovc. Iuliovi jezdci byli u sami o sob slab potem, nyn tak u byli unaveni neustlm dotrnm neptel a mli mnoho kon zrannch a tak pomalu ustupovali. Tlak neptel se stle zvtoval. Pak u v jedinm okamiku byli vichni Caesarovi legioni obkleni neptelskou jzdou, sehnni do kruhu, a tam jakoby za memi arny byli nuceni se bt. 16/ Labienus projdl s nepokrytou hlavou prvnmi adami a povzbuzoval sv vojky k statenosti. Nkdy se obrtil i na Caesarovy legione a takto k nim mluvil: Nu, rekrute, jak je? Jet jsi takov hrdina? I vs ten lovk poblznil svmi emi? U Herkula, vehnal vs do velkho nebezpe! Je mi vs lto. Jeden z vojk mu odpovdl: J nejsem, Labiene, dn novek. Jsem vetern dest legie. Na to Labienus: Nevidm odznaky dest legie. A vojk: Vak uvid, kdo jsem! Zrove a tmi slovy shodil z hlavy plbu, aby mohl bt poznn, a rozmchnuv se v silou otpem mrtil jm po Labienovi. Zashl vak tce jen bok jeho kon a volal: Vz, Labiene, e to byl vojk dest legie, kdo t chtl zabt! Nehled na tento staten in vak byli vichni v Caesarov vojsku zachvceni strachem, pedevm novkov. Kad se ohlel jen po Caesarovi, nikdo nedlal nic vc, ne e se vyhbal neptelskm stelm. 17/ Jakmile Caesar prokoukl mysl neptel, dal vojsku rozkaz, aby obnovilo ik co nejvce protaen do dlky, pak obrtil kadou druhou kohortu elem vzad tak, aby jedna vdy smovala ped prapory, druh za n. Tak se mn podailo svm pravm a levm kdlem rozdlit uprosted svrajc jej neptelsk kruh a odznuv jednu st neptel od druh zatoil zevnit na pchotu a jezdce a detm otp je zahnal na tk. Do dalekho pronsledovn se vak nepustil, nebo se obval lky, a vrtil ae zpt. Se stejnm spchem uinila tot i druh st Caesarovcb jezdc a pch. Neptel byli s velkmi ztrtami daleko zahnni a Caesar se vydal na pochod do svho opevnnho tbora, s vojskem v t sestav, v jak byla bitva vybojovna.

O V[LCE AFRICK

18/ V t dob se objevili Marcus Petreius a Gnaeus Piso s estncti sty numidskmi jezdci a znanm mnostvm pch te nrodnosti a pmo z pochodu spchali na pomoc svm. Neptel se tm zbavili svho strachu a jejich odvaha opt stoupla. Jezdci se obrtili, zatoili na sadn voj legion, kte u byli na pochodu, a snaili se jim zabrnit v nvratu do tbora. Jakmile to Caesar zpozoroval, poruil kohortm uinit obrat vzad a uprosted roviny obnovit bitvu. Neptel ale bojoval stejnm zpsobem jako pedtm, take zase nedolo k boji zblzka. Caesarovi jezdci mli vak kon vyerpan jet z nedvn mosk nemoci, suovan zn a celkov zemdlen, mnoho jich bylo zranno, take nemli slu k tokm na neptele a nemohli u vydret rychl bh. Navc se i den u chlil ke konci. Tu Caesar objel sv kohortv i jezdce, povzbudil je a dal rozkaz, aby vichni narz vyrazili do protitoku a neustali v nm dve, dokud by nezahnal neptele za nejzaz vrchy a nezmocnili se jich. Na dan znamen, kdy u neptel hzeli sv otpy jen vlan a nepozorn, tu nhle proti nim vrhl sv kohotty a turmy. V okamiku byli neptel bez zvltnho sil zahnni z roviny a pak smeteni z vrch. Caesarovi vojci se vrch zmocnili, njakou dobu se tam zdreli k odpoinku a pak se pomalu vydali ve svm pvodnm uspodn na pochod ke svmu opevnn. Tak neptel, kte tak spatn pochodili, se konen vrtili do svho tbora. 19/ Po bitv, kter byla takovm zpsobem peruena, pebhlo k Caesarov od neptel mnoho lid veho druhu a krom toho bylo zajato mnoho neptelskch jezdc i pk. Z jejich vpovd vyel najevo zmr neptel, kte chtli nezkuen a navc mlo poetn Caesarovy vojky postrait a uvst do zmatku novm a neobvyklm zpsobem boje a pak je jak se ped asem stalo Curionovi jzdou obklit a zniit. Scipio pr prohlsil na vojenskm shromdn, ze bude proti Caesarovi stavt takov mnostv pomocnch sbor, e i pi samotnm vtzstv budou caesarovci pouhm zabjenm tak vyerpni, e je nakonec bude mono zcela porazit. Pli si toti dvoval: za prv proto, e jak slyel se u ma bou veternsk legie a odmtaj thnout do Afriky, potom, e sm si z lid drench u ti roky v Africe zvykem uinil naprosto vrn vojky; ml k dispozici poetnou jzdu i pchotu z Numidie, navc jet germnsk

V[LEN PAMTI

a gallsk jezdce, s ktermi se od Buthrotu pepravil do Afriky Labienus po nespn Pompeiov bitv a jeho tku. Vedle toho ml jet zvltn jednotky, kter pozdji sm v Africe sebral z menc, proputnc a otrok, vyzbrojil je a vycviil v pravidelnou jzdu s uzdou. [K tomu vemu bylo mono pist krlovskou podporu se sto dvaceti slony a nespoetnou jzdou a konen dvanct legi sebranch z lid veho druhu.] Takovou nadj byl Labienus naplnn a pln si dvoval. Ml u sebe estnct set gallskch a germnskch jezdc, numidskch jezdc bez uzd osm tisc, navc dostal pomoc tisce esti set jezdc pod Petreiovm velenm, ml tyikrt vce lehkoodnc ne Caesar, mnostv prakovnk, luistnk pch i jzdnch s tmito sbory vybojoval s Caesarem bitvu na oteven rovin. Bylo to 4. ledna, estho dne po Caesarov vylodn v Africe. Bitva trvala od pt hodiny denn a do zpadu slunce. Byl v n tce zrann Petreius, take musel opustit bitevn pole. 20/ Mezitm u dbal Caesar na dkladnj opevnovn tbora, zeslil stre a nechal budovat jeden val od Rusp iny k moi a druh od tbora k mstu, aby se jeho lid mohli bezpenji pohybovat sem a tam a tak aby se k nmu mohla bez nebezpe dostavit jakkoliv pomoc. Do tbora byly z lod dopraveny metac stroje a stely; st gallskch a rhodskch vesla stejn jako st nmonho vojska byla ozbrojena a povolna do tbora, aby jich Caesar naskytne-li se pleitost pouil stejnm zpsobem jako neptel, toti jako lehkoodnce umstn mezi jezdci. Poet vojska zvil o luitnky Iturejce, Sany a jin nrodnosti , kter sthl ze vech lod. Doslechl se toti, e tetho dne po bitv vyrazil Scipio z Utiky, aby se s vojskem tajcm osm legii a ti tisce jezdc spojil s Labienem a Petreiem. Caesar dal tak zdit kovrny a zhotovit co nejvce p a otp, lt koule a zhotovovat kly. Zrove poslal na Siclii dopisy i posly s rozkazem, aby pro nho bylo nehnno prout a dlouh devo ke stavb beran (v Africe bylo toti dv nedostatek) a hlavn, aby mu bylo poslno elezo a olovo. Upozoroval tak na to, e mu tu bude urit chybt obil, nedostane-li je odjinud. V minulm roce se toti nekonaly n, protoe pompejovci pi svch odvodech nadlali z rolnk vojky. Nadto neptel svezli obil z cel Afriky do

O V[LCE AFRICK

nkolika dobe opevnnch mst a tak zbavili cel zem potravin. Vechna msta, kter nemohli chrnit svmi posdkami, rozboili a zniili, jejich obyvatele pinutili k vysthovn do mst s jejich posdkami; venkov je oputn a zpustoen. 21/ Touto obtnou situac byl Caesar donucen, aby obchzel soukromnky, u nich pece jen ptelskmi a lichotnmi emi i prosbami sehnal jakous takous zsobu obil. Nejvt etrnost se ovem stala nutnost. On sm prohlel kad den opevnn a kvli velkmu mnostv neptel postavil do strzn sluby dal koborty. Labienus dal sv rann, kterch ml velmi mnoho, oetit a obvzan dopravit na vozech a soumarech do Hadrumtu. Zatm nkladn lodi Caesarovy, kter zbloudily a nemly pont o tom, kde se nachzej a kde je Caesarv tbor, pluly ke svmu netst zmaten sem a tam. Jednotliv a nich byty toti napadny vtm mnostvm neptelskch lun najednou, byly zapalovny a dobyty. Jakmile o tom Caesar dostal zprvu, rozestavil sv eskadry kolem ostrov a pstav, aby se k nmu mohly transportn lodi dostat bezpenji. 22/ V t dobi Marcus Cato, velitel Utiky, s velkou venost a vytrvalost podncoval mladho Gnaea Pompeia: Kdy tvj otec, kal, byl v tvm vku a vidl, e vlast je suovna zloinnmi obany, e mnoz dn mui byli bu zbaveni ivota, anebo ve vyhnanstv pozbyli vlasti i obanskch prv, byl tak naplnn velkodunost a touhou po slv, e a jet mld a bez jakchkoliv ad sebral zbytky vojska svho otce a vrtil znovu svobodu Itlii i mu, tm ji zcela ujamenm a do zklad znienm, S neuvitelnou rychlost dokzal zbranmi vydobt Siclii, Afriku, Numidii a Mauretnii. Takovm zpsobem si zskal jmno proslul v celm svt a nejvt slvu a slavil triumf, a velmi mld a jen msk jezdec. Na zatku sv politick drhy vak nebyl doporuovn slavnmi iny svho otce, jeho rod neml vynikajc dstojnost, ba jeho jmno bylo zcela neznm. Ty m naproti tomu pro sebe slvu a autoritu svho otce, sm m dost velkodunosti a odvahy a za takovch okolnost nechce nic podniknout? Nevyd se k ptelm a spojencm svho otce, abys u nich zskal pomoc pro sebe, pro stt a pro vechny dobr obany?

V[LEN PAMTI

23/ Podncen slovy tohoto vznamnho mue vyplul mladk s ticeti lomi veho druhu (nkter i nich byly opateny zobci) z Utiky do Mauretnie. Vstoupil na zem krle Boguda v ele dvou tisc mu, otrok i svobodnch, z nich vak jen st byla ozbrojena, a thl proti mstu Ascuru. Krlovt vojci, lec posdkou v tom mst, nechali postupujcho Pompeia piblit a k hradbm a brnm, pak ale nhle uinili vpad, rozdrtili pompeiovce a poden je zahnali a k moi a na lodi. Po tto porce se mlad Gnaeus Pompeius vzdlil z toho msta a odplul smrem na Balersk ostrovy, ani se jet nkdy dotkl africkho pobe. 24/ Scipio mezitm vythl z Utiky, kde nechal silnou, posdku, a se silami, o nich byla ped chvl e, pithl k Hadrumtu, kde vybudoval prvn tbor. Zdrel se v nm nkolik dn. pak podnikl non pochod a spojil se s Labienovm a Petreiovm vojskem. Vichni ti si postavili jeden spolen tbor ve vzdlenosti t mil od tbora Caesarova. Jejich jzda stle krouila kolem Caesarova opevnn a chytala ty, kte se vzdalovali od valu za pc a vodou. Tak se j podailo neptele zcela uzavt uvnit jejich valu. Ti se dostali v dsledku toho do velik nouze, protoe ani ze Siclie, ani ze Sardinie nepila jet dn pomoc se zsobami; bylo prv ron obdob, kdy se lod nemohly vydat na moe bez nebezpe. Caesar ovldal sotva est mil africkho uzem, a proto vldl velk nedostatek pce. V t bd sta Caesarovi vojci, pci i jezdci, kte u vybojovali hodn vlek na soui i na moi a zaili u vce podobnch nebezpe a bd, vybrali z moe vodn asy, prali je ve sladk vod a takovm krmivem potom udrovali pi ivot hladovjc zvata. 25/ O tto zoufal situaci Gaesarov a jeho poetn slabosti se dovdl krl Iuba, kter se rozhodl, e Caesarovi ued as na zotaven a poslen. Sebral tedy velk mnostv jezdc, i pchoty a opustil narychlo sv krlovstv, aby pispl na pomoc svm spojencm. O jeho taen se dovdli Publius Sittius a krl Bokchus, kte u dve spojili sv sly a nyn vtrhli do jeho zem. Po boji trvajcm nkolik dn se Bokchus zmocnil Cirty, nejbohatho msta Iubova krlovstv, a jet dvou pevnost Gaetul. Na Gaetulech bylo poadovno, aby opustili sv msto a przdn je vydali; obrnci

O V[LCE AFRICK

odmtli tento poadavek a pozdji byli Bokchem zajati a do jednoho pobiti. Bokchus se Sittiem pak thli dl a bez pestn plenili pole i msta. Iuba byl v t dob u zcela blzko Scipiona a jeho tbu. Kdy vsak dostal prvn zprvy o situaci ve sv zemi, povaoval za rozumnj pomoci spe sob a svmu krlovstv, ne ab y zatmco by thl na pomoc jinm byl sm vyhnn ze sv e a doel nakonec nespchu teba i na obou stranch. Thl tedy zase zpt na pomoc sv zemi a svm mstm a obvaje se o sebe a o svj trn odvedl od Scipiona dokonce i ty pomocn sbory, kter mu dve poslal. Ticet slon mu vak ponechal. 26/ Protoe v provincii jet stle vldly pochybnosti, zda do Afriky pijel skuten sm Caesar, a vilo se, e jen njak jeho legt se sem pepravil s vojskem, rozeslal Caesar po cel provincii listy, jimi obcm potvrzoval svj pchod. A hned zaali z mst utkat vzneen lid a pichzeli do Caesarova tbora se zprvami o krutosti a tvrdosti pompejovc. Caesar, kter byl a dosud rozhodnut nevythnout dve ne zatkem lta, kdy se k nmu pipoj vechny jednotky a pomocn sbory ze stlho tbora, rozhodl se nyn pohnut nky a slzami uprchlk zahjit vlen akce proti svm protivnkm. Allienovi o Rabiriu Postumovi na Siclii poslal po rychl vzvdn lodi rozkaz, aby mu bez prodlen a bez jakchkoliv vmluv na zimu nebo nepzniv vtr pepravili do Afriky vojsko; psal, e jeho neptel do zklad provincii Afriku zniili; e, nebude-li moci co nejrychleji poskytnout spojencm pomoc, nezbude nic krom hol africk pdy, co by zstalo ueteno od zloin a klad pompeiovc, ba nezstane ani dm, do nho by bylo mono se uchlit. Sm byl tak netrpliv a pln spchu, e u den pot, co posel odplul, si stoval, e se lostvo s vojskem loud, a ve dne v noci upral sv zraky i mylenky jen a jen k moi. Nebylo divu: vidl, e statky jsou vypalovny, pole pustoena, dobytek rozkrdn, lid pobjeni, msta a tvrze rozvraceny a nieny, pedn muov obc bu zabjeni, nebo dreni v okovech a jejich dti odvlkny do otroctv jako rukojm sm vak nemohl se svm slabm vojskem uinit konec tomuto dn, i kdy jej obyvatelstvo dalo pnliv o ochranu. Vojci tedy zatm pracovati bez ustn na opevovacch pracch, stavli baty a ve a v moi vrili hrze.

V[LEN PAMTI

27/ V te dob zaal Scipio cviit sv slony nsledujcm zpsobem. Ze svch lid postavil dva iky. Jeden z nich tvoili prakovnci, kte pedstavovali neptele. Proti nim stli v jedn linii sloni, na jejich ela prakovnci vrhali mal kameny. Za slony postavil Scipio svj vlastn ik, kter ml za kol slony poden krupobitm kamen se strany neptele a obracejc se proti vlastnm adm metnm kamen obrtit zpt proti nepteli. Vcvik el kupedu jen s potemi a velmi pomalu. Divoc sloni se toti st opracuj a vycvi bhem nkolika let a i potom, kdy se dostanou do bitvy, jsou zpotku stojn nebezpen neptelm i vlastn stran. 28/ Zatmco oba vojevdci konali takov ppravy, zpozoroval bval praetor Gaius Vergilius, velitel pmoskho msta Thapsu, e po moi bloud osamocen Caesarovy lod s vojskem na palubch, nebo se nevyznaly v tchto koninch a nemly tuen, kde je Caesarv tbor. V touze vyut pleitost, je se mu tady nabzela, nalodil na rychlou lo, kterou ml k dispozici, vojky a luitnky, pibral nkolik lodnch lun a vydal ae na lov roztrouench Caesarovch lod. Byl sice v nkolika ppadech odraen a zahnn na tk, nepestal vak zkouet sv tst. Nhodou tak narazil na lo, na n se plavili dva Titiov, mlad Hispnci slouc jako vojent tribunov v pt legii, jejich otce jmenoval Caesar do sentu; v jejich spolenosti byl i Titus Sallienus, centurio te legie, kter ped asem oblhal vMessan legta Marka Messalu a pronesl proti nmu pobuujc e a navc jet zadrel a ponechal v schovo penze a ozdobn cennosti uren pro Caesarv triumf. Z tch dvod ml strach o svj osud a jsa si vdom sv viny pemluvil oba mladky, aby se Vergiliovi nebrnili a vzdali se. Byli tedy zajati a Vergiliem odvedeni k Scipionovi, kde byli steeni a po tech dnech popraveni. Kdy byli vedeni na smrt, prosil pr star z Titi centuriony, aby jej usmrtili dve ne bratra, co mu bylo snadno splnno. Tak pili oba o ivot. 29/ Po celou ta dobu se kadodenn utkvaly v drobnch potykch jezdeck turmy, kter oba vojevdci stavli na str ped svm valem. Nkdy tak dochzelo k rozmluvm germnskch a gallskch jezdc Lubienovch s Caesarovmi jezdci, kdy si pedtm dali vzjemn slib bezpenosti. Labienus sm se mezitm s st sv

O V[LCE AFRICK

jzdy pokouel oblehnout a nsilm dobt msto Leptis, v nm leel posdkou Publius Saserna s esti kohortami. Dky vbornmu opevnn a mnostv velkch katapult se vak obrncm snadno a bez velkho nebezpe dailo odret jeho toky. Kdy vak pesto jeho jzda neustvala v njezdech a jednou se nhodou zastavil ped branou velk shluk jezdc, byl pesn menou stelou ze korpinu skrznaskrz prostelen dekurio (destnk), nae se ostatn v dsu obrtili na tk zpt do tbora. Ta udlost jim vzala vechnu chu k dalmu dobvn pevnosti. 30/ Tou dobou stavl Scipio tm kad den sv vojsko do bitevnho iku ve vzdlenosti asi t set krok ped svm tborem a vdy, kdy uplynula vt st dne, se zase sthl do tbora. To provedl nkolikrt, kdy vak z Caesarova tbora nikdo nevyel, nikdo nevythl proti jeho vojsku, pln opovren k trplivosti Caesarov i jeho vojska vyvedl z tbora vechny sv jednotky, ped ik postavil ticet Iuhovch slon s vemi, rozthl pchotu i jzdu co nejvce do ky a celou tou masou hnul najednou vped. Zastavil se na oteven rovin, v tsn blzkosti Caesarova tbora, 31/ Caesar, hned jak to uvidl, rozkzal, aby vichni vojci, kte byli mimo tbor za pc a dvm, i ti, kte pracovali na valu nebo dlali jin s tm souvisejc prce, se bez vjimky sthli pozvolna, beze zmatku a beze strachu za opevnn a postavili se na hradbch. Jezdcm stojcm na stri poruil, aby setrvali na nedvno zaujatm mst tak dlouho, dokud by se neptel nepiblili na dostel; v ppad, e by postupovali jet ble, mli se v co nejlepm podku sthnout do tbora. Tak ostatn jzdu nechal stt na svch mstech v pln zbroji. Vechny tyto pkazy vak nevydval tak, e by sm osobn obhlel situaci z hradeb, nbr vynikal takovou znalost vlenictv, e mohl sedt ve svm stanu a prostednictvm kurr a spojovacch dstojnk vyizovat ve, co povaoval za nutn. Byl si dobe vdom toho, e a se neptel sebevc spolhaj na sv mnostv, on je u asto na hlavu porazil, obrtil na tk, uvrhl je do velkho strachu a potom jim pesto daroval ivot a odpustil viny; potal tedy s tm, e neptel, zbabl a vdom si minulch porek, nezskaj u nikdy takovou dvru ve vtzstv, aby se odvili napadnout jeho tbor. Krom toho u jen jeho jmno

V[LEN PAMTI

a velk autorita do znan mry zmenovaly odvahu jejich vojska. A pak, tbor byl vborn opevnn, pstup k nmu byl nepteli ztovn vysokm valem, hlubokmi pkopy a podivuhodn skrytmi kly ped valem; u tyto pekky by brnily nepteli v pstupu, i kdyby byl tbor bez obrnc. Caesar ml velk mnostv korpin, katapult, stel i ostatnch obvyklch obrannch prostedk. Tak dkladnou obranu pipravil proto, e si byl dobe vdom malho potu svho vojska, kter navc jet nemlo zkuenosti z bitev. Toto a ne strach z neptele bylo dvodem toho, e Caesar zstal klidn, i jak jeho neptel soudili, bzliv. A dvodem toho, e nevyvedl sv slab a nezkuen vojsko do bitvy, nebyla ztrta vry ve vlastn vtzstv, nbr pesvden, e velmi zle na tom, jak to budouc vtzstv bude. Myslil si toti, e by pro nho bylo potupn, kdyby nyn po vykonn tolika slavnch in, po tolika vynikajcch vtzstvch nad velkmi armdami mlo vzniknout mnn, e nad zbytky svch odprc, kte se dali dohromady z minulch tk, dobyl krvavho vtzstv. Z tch dvod se rozhodl trpliv snet przdnou honosivost a vychloubanost protivnk a do t doby, kdy k nmu doraz druh transport se Siclie s st veternskch legi. 32/ Scipio stl njak as na tom mst, o nm jsem se zmnil, aby tak dal najevo sv pohrdn vi Caesarovi, a pak pomalu odvedl vojsko zpt do tbora, kde svolal shromdni vojk a pronesl e o tom, jak on vzbuzuje strach ve vojsku Caesarov, kter je zcela ovldno beznadj. Povzbudil sv vojky a ujistil je, e jim u vbrzku umon doshnout plnho vtzstv. Caesar nechal sv vojky jt zas po prci; bez pestn zamstnval mlad mustvo pod zminkou opevovacch prac. Mezitm ze Scipionova tbora prchali kad den Numian a Gaetulov, kte se zsti vraceti do sv vlasti, st houfn pechzela k Caesarovi: dovdli se toti, e Caesar je pbuznm Gaia Maria, jen prokzal jim i jejich otcm mnoh dobrodin. Caesar z nich vybral ty nejurozenj a rozeslal je do jejich obc se svmi dopisy, v nich jejich spoluobany vyzval, aby brnili sebe i sv blzk se zbran v ruce a odmtali poslunost jeho neptelm.

O V[LCE AFRICK

33/ Takov byla situace u Ruspiny v dob, kdy k Caesarovi pili vyslanci ze svobodnho a nepoplatnho msta Achully, kte slbili, e jejich msto je pipraveno uinit ve, co by jim bylo nazeno, a snan prosili, aby jim v zjmu bezpenjho splnn tchto zvazk dal do msta posdku; ze sv strany e mu dodaj obil a jin potebn zsoby, aby tak pispli ke spolenmu blahu. Caesar jejich poadavku samozejm ochotn vyhovl a na jeho rozkaz odthl do Achully s posdkou bval aedil Gaius Messius. Jakmile o tom dostal zprvu Considius Longus, jen velel dvma legim a sedmi stm jezdcm v Hadrumta, vyrazil rychle s osmi kohortatni k Achulle. zanechav zbytek jako ochranu Hadrumtu. Messius vak urazil cestu rychleji a dorazil se svmi kohortami do Achully dve. Kdy pak i Considius pithl k mstu se svmi oddly a zjistil, e uvnit u je Caesarova posdka, neodvil se vystavit sv lidi nebezpe a vrtil se do Hadrumtu, ani cokoliv podnikl, pestoe ml s sebou tak siln vojsko. Za nkolik dn k nmu pibyli Labienovi jezdci, o n podal, a s nimi opt zahjil oblhn Achully, ped n rozbil tvj tbor. 34/ V te dob dorazil Gaius Sallustius Crispus k ostrovu Cercina, kam jej s lostvem jak jsem uvedl ve ped nkolika dny poslal Caesar. Pi jeho pjezdu bval kvstor Gaius Decimius, kter tam za ochrany velkho mnostv vlastn eledi dil zsobovn, vstoupil na docela malou lo, je se mu prv naskytla, a dal se na tk. Praetor Sallustius byl pijat obyvatelstvem Cerciny a shledav u nho velk zsoby obil nechal je naloit na nkladn lod, kterch tam kotvilo dostaten mnostv, a poslal je Caesarovi. Mezitm tak prokonsul Allienus nalodil v Lilybaeu XIII. a XIV. legii, osm set gallskch jezdc, tisc prakovnk a luitnk a poslal tento druh transport Caesarovi do Afriky. Konvoj plul pod pznivm vtrem a tvrtho dne piplul bez pohromy do pstavu u Ruspiny, v jeho blzkosti byl Caesarv tbor. A tak ml nyn Caesar v jednom okamiku dvojnsobnou radost: dokal se jak vojenskch posil, tak i potravin; vojci hned nabyli dobr nlady, pote se zsobovnm byly odstranny a on sm se mohl konen zbavit starost. Legione a jezdce, kte se prv vylodili, nechal zotavit z

V[LEN PAMTI

navy a mosk nemoci a pak je rozdlil a rozmstil po opevnn a batch. 35/ Kdy se o tom vem dovdli Scipio a jeho ptel, velmi se divili a nemohli se vyznat v tom, e Caesar, jen byl vdy zvykl sm toit a bitvy provokovat, se tak pln zmnil. Mli podezen, e tomu tak nen bez njakho dkladnho Caesarova plnu. Plni obav z jeho trplivosti poslali dva Gaetuly, jim naslibovali velk odmny a o jejich naprost oddanosti proto nepochybovali, aby jakoby pebhlci pehovali v Caesarov tboe. Kdy se oba octli ped Caesarem, podali jej o dovolen svobodn a bez nebezpe promluvit. Svolen se jim dostalo a oni prohlsili: U asto, Impertore, jsme my Gaetulov, klienti Gaia Maria, a tm vichni mt oban slouc ve IV. a VI. legii mli v myslu pebhnout do tvho tbora. Dosud jsme to vak nemohli uinit bez nebezpe, nebo nm v tom pekely numidsk jzdn stre. Nyn se nm dvma naskytla pleitost. Scipio ns sice poslal jako vyzvdae, ale my k tob pichzme s velkou radost. Mme tu zjistit, zda byly ped tborem a branami pipraveny njak pkopy a nstrahy proti slonm, zrove vae dal plny s tmito zvaty i to, jak ppravy k bitv inte. A to ve mu mme oznmit po svm nvratu. Caesar oba pochvlil a odmnil vyplacenm oldu a pijetm do svch slueb. Pak byli odvedeni k ostatnm pebhlkm. Samotn skutenost velmi brzy potvrdila, e Gaetulov mluvili pravdu: ptho dne toti z tch Scipionovch legi, kter jmenovali, pebhlo k Caesarovi mnostv legion. 36/ Zatmco se u Ruspiny odehrvaly popsan udlosti, provdl utick velitel Marcus Cato kadodenn sbr vojska z proputnc, Afrian, otrok a vbec z lid veho druhu, jen kdy byli schopni dret zbra. Oddly, kter dal tmto zpsobem dohromady, poslal rychle a bez ustn Scipionovi. K Caesarovi mezitm tak dorazili vyslanci z msta Thysdry, do nho italt kupci a njemci navozili ti sta tisc mic penice. Informuj Caesara o tto zsob a zrove pros o zasln posdky, bylo lpe zajitno jak obil ve skladu, tak i jejich vlastn majetek. Caesar jim prozatm podkoval, dodal jim odvahu slibem, e posdku pole co nejrychleji, a pak je poslal ke svm dom. Ve stejn dob vtrhl na uzem Numidie Publius Sittius

O V[LCE AFRICK

se svm vojskem a dobyl pevnost stojc na dobe opevnnm vrchu, do n Iuba jak se pipravoval na vlku nechat navzt jak obil, tak i ostatn vci pro vlku nutn. 37/ Po vyloen druhho transportu, kter poslil jeho vojsko o dv legie vetern, jzdu a lehkoodnce, poslal Caesar przdn lodi ihned zpt do Lilybaea pro zbytek vojska. Sm si 25. ledna v dob prvn non hldky povolal vechny sv zvdy a edn sluhy a poruil jim bt v pohotovosti; o tet non hldce, ani to nkdo oekval, poruil vyvst vechny legie z tbora a vedl je smrem k Ruspin, kter byla prvnm mstem, je se k nmu pidalo a pijalo jeho posdku. Odtud pak sestoupil z mal vyveniny a vedl legie podl moskho pobe po lev stran roviny. Tato rovina je pekvapiv ploch a prostr se na patnct mil daleko; v plkruhu ji obklopuje nevysok horsk hbet, kter vystupuje z moe; cel scenrie vzbuzuje dojem divadla. V tom kopcovitm psu vynik vkou jen mlo vrch, na nich u od dvnch dob stly jednotliv ve a strn hlsky. V poslednm z tchto bod ml Scipio svou posdku. 38/ Kdy Caesar dorazil k onomu horskmu hebenu, o nm byla prv e, vystoupil na jednotliv vrchy a stavl na nich ve a pevnstky. Ve bylo hotov dve, ne uplynula plhodina. Kdy se ocitl docela blzko poslednho vrchu, kter byl nejble k neptelskmu tboru a byla na nm pevnost a numidskou posdkou, jak jsem se o tom ve zmnil, zastavil nakrtko pochod, aby se seznmil s ternem, pak postavil na str jzdu a legim poruil dt se do dla: vst a opevnit spojovac val z msta, do nho doel, do msta, z nho vyel. Jak jen se o tom dovdli Scipio a Labienus, vyvedli celou svou kavalerii z tbora, uspodali ji do bitevnho iku a postoupili s n kupedu asi tisc krok od svho opevnn. Do druhho sledu postavili pchotu, ne dl ne tyi sta krok od tbora. 39/ Caesar se innost neptel nedal vyruit a stle povzbuzoval vojky k prci. Kdy ale vidl, e neptelsk ik nen od jeho valu vzdlen vc ne tisc pt set krok, a pochopil, e se pibliuje s myslem znemonit jeho vojkm pokraovat v prc na opevnn a zahnat je od n, povaoval za nutn odvolat legie z val, souasn ale poslal hispnsk jzdn turmy, aby co nejrychleji jely k nejblimu

V[LEN PAMTI

vrchu, sehnaly odtud neptelskou posdku a zmocnily se toho msta. Na pomoc jim jet poslal men mnostv lehkoodnc. Jakmile tam byli poslni, napadli rychle Numiany, zsti je iv zajali, nkter pak na tku jezdci zranili. Pevnost se dostala do jejich rukou. Labienus, jakmile to uvidl, chtje pispt svm lidem rychle na pomoc, obrtil tm cel prav kdlo svho jzdnho iku a spchal s nm na pomoc svm, kte u byli na tku. Caesar zpozoroval, e se Labienus pli vzdlil od hlavnho vojska, a poslal lev kdlo sv jzdy, aby jej odzla. 40/ Na plni, na n se ve odehrvalo, stla velk venkovsk usedlost s tymi vemi. Ta pekela Labienovi v rozhledu, take nemohl vidt, e Caesarovi jezdci se jej sna odznout. Iuliovy turmy spatil teprve tehdy, kdy za jeho zdy zaalo krveprolit jeho lid. Numidt jezdci byli tm uvedeni do takov paniky, e se dali na tk rovnou do tbora. Gallov a Germni zstali na mst; byli obkleni zezadu a shora, a tebae se staten brnili, byli vichni do jednoho pobiti. Jejich osud podsil Scipionovy legie, kter stly v bitevn linii ped tborem, take zaslepen strachem se obrtily na prk a valily se vemi branami do tbora. Kdy byl tak Scipio zahnn z roviny i z kopc a do tbora, dal Caesa zatroubit k nvratu a sthl jzdu za valy. Nyn, kdy ob vojska opustila bitevn pole, vidl Caesar obdivuhodn tla padlch Gall a Germn, kte zsti nsledovali Labiena u z Gallie kvli jeho vnosti, zsti se k nmu pipojili zskni sliby a dary; nkte z nich byli dve zajati v nespn bitv Curionov, byl jim vak darovn ivot a oni chtli vrnost prokzat svou vdnost. Jejich podivuhodn krsn a velk tla leela nyn mrtv, roztrouen kolem dokola po celm poli. 41/ Po tto jezdeck srce sthl Caesar nsledujcho dne kohorty ze vech opevnn a celou svou ozbrojenou moc postavil na rovin do bitevn sestavy. Naproti tomu Scipio, kter ml velk ztrty na mrtvch a rannch, se drel v tboe, k nmu se Caesar, zachovvaje bitevn uspodn, pomalu piblioval podl pat horskho psu. Iuliovy legie byly vzdleny u mn ne pldruh mle od osady Uzitty, kter byla v rukou Scipiouovch. Scipio z obavy, aby neztratil msto, odkud byl zvykl opatovat vodu a jin vci pro sv vojsko, vyvedl vechny sv jednotky a sestavil s nich

O V[LCE AFRICK

tyi iky, piem prvn byl sloen podle jeho zvyku z jezdeckch turm, mezi nimi byli umstni sloni, pln vyzbrojen a vybaven vemi. V takovm uspodn se vydal na pomoc Uzitti. Jakmile Caesar zjistil tuto skutenost, domnval se, e Scipio proti nmu thne s pevnm rozhodnutm svst bitvu. Avak Scipio se zastavil ped mstem na tom mst, o nm jsem se ped chvli zmnil, a to tak, e sted svho iku kryl tm mstem, kdeto prv i lev kidlo se slony stly v otevenm dohledu neptele. 42/ Caesar ekal ve svm postaven tm do zpadu slunce, a kdy vidl, e Scipio proti nmu ble nepostupuje z msta, na nm se zastavil, a e dv pednost spe obran toho msta v ppad nutnosti, ne aby se odvil pustit se do boje na rovin, nepovaoval za rozumn, aby se sm jet tho dne piblil vce k mstu. Vdl, e ve mst je siln numidsk posdka, a krom toho kryl neptel mstem sted sv sestavy. Odhadl dobe obtnost situace, do n by se dostal, kdyby ml zrove dobvat msto a za nevhodnch podmnek jet bojovat s pravm a levm kdlem neptele. Jeho lid tak stli od asuho rna ve zbrani a byli u unaven. Odvedl tedy vojsko zpt do tbora a ptho dne zahjil protahovn valu blie k postaven neptele. 43/ Zatm Considius, kter s osmi kohortami a najatmi Numiany a Gaetuly oblhal Achullu, v n byl Gaius Messius s nkolika kohortami, se dlouho a s velkm silm pokouel uzavt msto a piblit k hradbm tk dobvac stroje, avak obrnci vdy jeho ve a stroje zaplili. Kdy byl u dost neastn z vlastnch nespch, dola k nmu zprva o neastn jezdeck bitv Scipionov. To na nj zapsobilo do t mry, e ohnm zniil obil, kterho ml v tboe velk mnostv, vno, olej a jin obvykl potraviny uinil nepoivatelnmi, a odthl od Achully. Pes Iubovo zem pithl ke Scipionovi, penechal mu st svch vojk a s m se se zbytkem vrtil do Hadrumtu. 44/ Z druhho transportu, kter odeslal Allienus ze Siclie, zbloudila od ostatnch jedna lo, na n byli mt jezdci Quintus Cominius a Lucius Ticida. Bylo zanesena k Thapsu, kde ae j diky svm rychlm lodicm zmocnil Vergilius a poslal ji ke Scipionovi. Podobn zbloudila jet jin lo, trojveslice, patc do tho

V[LEN PAMTI

konvoje, a ta byla bou zahnna k ostrovu Aegimuru, kde se j svmi lomi zmocnili Varus a Marcus Octavius. Na n se plavili veterni s jednm centurionem a men mnostv rekrut. Ani jim bylo inno njak pko, byli Varem pod stremi odeslni k Scipionovi. Kdy k nmu dorazili a stanul ped jeho tribunlem, pronesl Scipio tato e: Vm bezpen, e vy se nepodlte na hanebnm pronsledovn nejlepch oban a skutench ptel sentu z vlastn vle a dobrovoln, nbr z donucen, kdy vm to rozkzal v zloinn vojevdce. Nyn vs osud pivedl do m moci. Jestlie budete brnit vlast spolu s nejlepmi obany co je ostatn vae povinnost jsem rozhodnut vm darovat ivot s navc i penze. Nyn eknte, jak je vae rozhodnut! 45/ Scipio potal s tm, e mu za jeho dobrodin budou nepochybn vzdvat dky, proto jim po skonen sv ei dovolil mluvit. Slova se ujal centurio XIV. legie. e mn, vlenmu zajatci, slibuje ivot a nedotknutelnost, Scipione (impertorem t toti nazvat nechci), je od tebe velk dobrodin a j ti za n dkuji. Snad bych tohoto dobrodin i vyuil, kdyby s nm nebyl spojen tak velk zloin. J bych ml obrtit zbra proti Caesarovi, svmu vojevdci, kter mi svil velen setniny, a jako neptel mm bojovat s vojskem, pro jeho est a vtzstv jsem bojoval ve vce ne estaticeti bitvch? To neuinm a i tob drazn radm, abys upustil od svho zmru. Jestlie jsi toti a dosud nezskal zkuenost, vojsko stoj proti tob, ms k tomu te pleitost: vyber si ze svch kohort tu nejzdatnj a postav ji proti mn; j si naproti tomu nevezmu vc ne deset svch spolubojovnk, kte jsou te v tv moci. Pak si n podle na statenosti spot, v co me doufat od svch lid. 46/ Jakmile Scipio proti vemu svmu oekvn uslyel tuto odvnou, chladnokrevn pronesenou centurionovu odpov, rozhnval se a rozhoen na nejvy mru dal centurionm pokynem najevo, co se m stt: u jeho nohou byl centurio zabit, vichni zbvajc veterni byli oddleni od novk a po Scipionovch slovech tyhle odvete, jsou nakaeni bohaprzdnm zloinem a nasyceni krv naich spoluoban byli odvedeni za hradby a tam muednicky usmrceni. Novci vak byli na Scipionv rozkaz

O V[LCE AFRICK

rozdleni do legi a Cominius s Ticidou mu vslovn nesmli pijt na oi. Touto smutnou udlost rozruen propustil Caesar s hanbou za nedbalost ty, kte mli podle jeho rozkazu dret s vlenmi galrami str na moi v blzkosti Thapsu, aby tak chrnili jeho nkladn i bitevn korby, a zveejnil proti nim velmi ostr edikt. 47/ Piblin v te dob se Caesarovu vojsku pihodilo nco neslchanho. Po zpadu Plejd, asi o druh non hldce se strhla stran boue provzen silnm lijkem smenm s kroupami velikosti kamen. Vojsko trplo o to vce, e ho Caesar neml jak to bvalo dve umstn v zimnm tboe, nbr jak postupoval vped ble k nepteli, budoval kad tet tvrt den tbor nov; vojci byli pln zamstnni stavbou opevnn a nemli tak monost postarat se o sebe, co se potravin a dalch poteb v nouzi te. Krom toho jet pevel Caesar vojsko ze Siclie s takovou draznost na poet vojk, e krom vojk a zbran nebyla do lod naloena ani zavazadla, ani dobytek, ani otroci, zkrtka nic, co by vojkm mohlo bt uiten. V Africe nejen nic nevyzskali a nezaopatili, ale dokonce spotebovali kvli drahot obil i to, co si pivezli s sebou. Za tchto krunch okolnost bylo v tboe jen docela mlo tch vojk, kte spali ve stanech z ko; ostatn si z odv nebo roho spojench rkosem zrobili jaksi ubohouk stany a pod tmi penocovali. Nyn za nhlho det provzenho krupobitm se tyto stany hroutily pod thou, je se na n navalila, pvalem vody byly vyvraceny a rozhazovny; ohn vyhasly, vechny zsoby byly znieny a tak i vojci bloudili o plnoc naslepo tborem, kryjce si hlavy tty. T noci zazily samy od sebe hroty otp pt legie. 48/ Zatm krl Iuba, pot co byl informovn o vsledku jdn bitvy Scipionovy a byl Scipionem psemn povoln, zanechal ve sv zemi na ochranu prou Sittiovi prefekta Saburru a sn vyrazil k Scipionovi, aby tomuto svm pchodem pidal vce na autorit a Caesarovu vojsku na strachu. Vedl s sebou ti legie, osm set jezdc s uzdami, velk mnostv nuimidskch jezdc bez uzd, mnoho lehkoodnc a ticet slon. Rdy dorazil ke Scipionovi, postavil pro ty oddly, je jsem prv vyjmenoval, oddlen krlovsk tbor, nepli vzdlen od tbora Scipionova. Caesarovo vojsko jet

V[LEN PAMTI

ovldal strach po proit nedvnch udlost, a protoe se oekval pchod krlovskch vojsk, bylo napt ve vojsku jet vet. Kdy vak potom nai vojci srovnvali svj tbor s krlovskm, zbavili se rychle vech obav, na jejich mist se objevilo opovren. A tak Iuba, jakmile se tu ukzal, ztratil vechen respekt, kter ml za sv neptomnosti. Bylo vak zcela pochopiteln, e na druh stran Scipionovi stoupla krlovm pchodem odvaha i sebedvra. Hned druh den toti vyvedl do linie vechny sv i krlovy sbory i edest slon a co nejokzaleji je seadil. Postoupil s nimi ponkud vped od svch hradeb, nevydrel vsak dlouho a brzy se opt sthl za svj val, 49/ Kdy Caesar vidl, e Scipionovi se sely ji tm vechny oekvan sly a e ke srce dojde co nejdve, zaal postupovat dl po hebenu kopc, prodluoval svj bon val, budoval nov pevnstky a za neustlho pibliovn k Scipionovi se snail ovldnout vyven body. Protivnci, kte se spolhali na mnostv svch jednotek, vak obsadili nejbli vrch, a tak vzali Caesarovi monost dostat se dl tm smrem. Labienus zamlel u dvno zmocnit se t vyveniny a doshl ji tm spe, e k n ml bl. 50/ Chtl-li se Caesar onoho vrchu zmocnit, musel dve pejt znan irok a velmi hlubok dol, pln rznch puklin v podob jesky. Za dolm byl olivov hj. Kdy Labienus, kter krajinu dobe znal, zjistil, e Caesar mus nutn dve pekroit dol a projt olivovm hjem, chce-li se zmocnit onoho msta, nastrail tam lku s st jzdy a lehkoodnci. Navc jet za horu a sousedn vrchy postavil jezdce, kte mli shora vpadnout na Caesara v okamiku, kdy sm znenadn napadne legione. Tm dvojm napadenm ml bt Caesar a jeho vojsko uvedeni ve zmatek a bez monosti postoupit vped i ustoupit mli bt obkleni a znieni. Caesar, kter neml tuen o lce, poslal naped jzdu, a kdy pak pithl k tomuto mstu, neptel, bu e zapomnli Labienovy rozkazy, nebo se bti, e je jezdci v rokli rozdrt, zaali v malch skupinkch, ba i jednotliv vystupovat z prohlubn a vylzat k vrcholu kopce. Caesarovi jezdci je pronsledovali, st jich pobili, st vzali do zajet, rychle se dostali na vrchol kopce, smetli z nho Labienovu posdku a stali se rychle jeho pny. Labienus se s st jezdc taktak spasil tkem.

O V[LCE AFRICK

51/ Po tomto spchu svch jezdc rozdlil Caesar legim opevnovac prce a na vrchu, jeho se prv zmocnil, opevnil tbor. Potom zaal vst od svho hlavnho tbora stedem roviny proti mstu Uzitt (kter leelo na rovin mezi jeho a Scipionovm tborem a bylo ve Scipionovch rukou) dva bon valy, kter dil tak, aby se pimkly k pravmu a levmu hlu hradeb tohoto msta. Jeho zmrem pitom bylo zajitn bok, aby a se pibl s vojskem ble k mstu a zahj oblhn, nemohl bt obklen mnostvm neptelsk jzdy a tak pinucen zanechat toku na msto. Krom toho chtl tm usnadnit ppadn vyjednvn s mstem a tmi, kte by k nmu z msta chtli pebhnout, dt k tomu lep monost: co se dve dlo za velkho sil a rizika pebhlk, se mohlo nyn stt snadno a bez nebezpe. Tak se chtl co nejvce piblit k nepteli, aby zjistil, zda m v myslu svst bitvu. A konen ml jet ten dleit dvod, e tern tu byl nzk a bylo mon vyhloubit vce studn, nebo Caesar poteboval vodu, kter ml mlo a jet k n ml daleko. Zatmco legie byly zamstnny zmnnmi pracemi, stla st vojska v iku ped valem, zcela blzko proti nepteli. Barbart jezdci a jejich lehk pchota svdli s nmi men arvtky a souboje. 52/ Kdy Caesar v podveer stahoval z onch prac vojky do tbora, zatoili Iuba, Scipio a Labienus prudce s celou jzdou a lehkou pchotou na legionskou jzdu. Caesarovci pod nrazem v vojensk sly neptel, kter se tak najednou objevila, ponkud ustoupili, avak cel to napaden skonilo jinak, ne neptel potali. Caesar toti v pli cesty obrtil vojsko a pispl na pomoc svm jezdcm, kte s obnovenou odvahou obrtili kon a zatoili na Numiany rozptlen pi pli dychtivm pronsledovn. Mnoh z nich pobili a zranili a nakonec je zahnali a do tbora. Kdyby se tuto srka neodbvala u za noci a kdyby prach zvednut vtrem nebyl na pekku rozhledu, padli by Iuba i Labienus jako zajatci do Caesarovch rukou a jejich jzda i lehkoodnci by byli zcela pobiti. V t dob prchlo neuviteln mnostv vojk ze IV. a VI. legie Scipionovy; st pela do Caesarova tbora, st se rozprchla, kam kdo mohl. K Caesarovi peli tak bval Curionovi jezdci, kte pestali dvovat Scipionovi a jeho vlenm silm.

V[LEN PAMTI

53/ Takov tedy byla situace obou stran u Uzitty. V t dob legie X. a IX., kter vypluly ze Siclie na nkladnch lodch, byly u nedaleko od pstavu msta Ruspiny, kdy zpozorovaly Caesarovy lod hldkujc nedaleko Thapsu. Z myln obavy, aby nevpadly do neptelsk lky, obrtily plachty smrem na ir moe. Tam byly dlouho zmtny bou, a se konen po mnoha dnech dostaly k Caesarovi, zcela vyerpan hladem a zn. 54/ Ob legie byly vysazeny na beh. Caesar, pamtliv vojck nevzanosti, kter se u dve ukzala v Itlii, stejn jako hrabivosti jistch lid, vyuil tu nepatrnou okolnost, e Gaius Avienus, vojensk tribun X. legie, naplnil celou jednu dopravn lo svou eled a dobytkem, ani vzal na palubu jedinho vojka ze Siclie, a ptho dne svolal tribuny a centuriony vech legii, k nim z tribunlu takto promluvil: Velmi bych si pl, aby lid sami nkdy stanovili meze sv drzosti a svvoli a nezneuvali m mrnosti, mho sebeovldn a m trplivosti. Protoe si vak sami ani mru, ani meze neuruj, j sm jim dm po vojenskm zpsobu pklad, aby si ostatn vedli lpe. Gaie Aviene! Protoe jsi v Itlii podncoval vojky nroda mskho proti vlasti a pchals loupee v municipich, protoe jsi se ukzal jako neuiten mn i sttu, kdy jsi na lo msto vojk naloil svou ele a dobytek a stt tak tvou vinou v dob nejvy poteby postrd vojky za to ve t potupn propoutm ze svho vojska a poroum, aby ses jet dnes co nejrychleji vzdlil a opustil Afriku. Tak tebe, Aule Fonteie, propoutm z vojska, nebo jsi buiskm tribunem a patnm obanem. Tite Saliene! Marku Tirone! Gaie Clusinate! Zato, e jste se v mm vojsku stali centuriony, nevdte sv statenosti, nbr m milosti. Chovali jste se tak, e jste nebyli ani ve vlce staten, ani v mru dn a uiten; nestarali jste se ani tak o vojenskou est a kze, jako spe o pobuovn vojk proti jejich vojevdci. Z tch dvod prohlauji, e nejste hodn velet mm setninm. Propoutm vs a poroum, abyste co nejdve opustili Afriku! Pak je vechny pedal centurionm s pkazem, aby byli vsazeni na lo kad zvl v doprovodu nanejv jednoho otroka.

O V[LCE AFRICK

55/ V t dob u Gaetulov, kte pebhli k Caesarovi a byli jak jsme vypsati ve odeslni s dopisy a pkazy, dorazili do svch obc. Jejich vlastn autorita i Caesarovo jmno snadno pesvdily jejich spoluobany k odpadnut od Iuby. Vichni se rychle chopili zbran a bez vhn zahjili neptelstv proti krli. Iuba, hned jak o tom obdrel prvn zprvu, si uvdomil svou svzelnou situaci, nebo byl te vzn u temi vlkami, a poslal na ochranu proti Gaetulm do svho krlovstv est kohort z vojska, kter pivedl proti Caesarovi. 56/ Ten mezitm dokonil prce na svch bonch linich a dothl je a do msta, kam jet nemohly dopadat stely vyslan z msta; tam vybudoval tbor, do neho pevedl pt legi z dvjho tbora. Ped nm postavil proti mstu mnostv korpin a balist, jimi neustle zahnl obrnce z hradeb. Skutenost, e tbor byl v bezprostedn blzkosti msta, poskytla pleitost tm nejvenjm a nejznmjm osobnostem obou stran k setkn a rozhovorm s pteli a pbuznmi. Caesarovi neulo, e i to mu bude velmi uiten. A vskutku, vznamn Gaetulov z krlovsk jzdy a velitel jezdeckch oddl, jejich pedkov slouili pod Mariem a dostali od nho darem pozemky i vt domny, po Sullov vtzstv vak byli dni do poddanstv krli Hiempsalovi, vyuili prvn pleitosti a zatkem noci s komi i se sluebnictvem pebhli v potu asi jednoho tisce do Caesarova tbora lecho v rovin zcela blzko Uzitty. 57/ Tento ppad siln znepokojil Scipiona a jeho ptele. Kdy tm v te dob vidli, e Marcus Aquinius rozmlouv s Gaiem Sasernou, vzkzal mu Scipio, e nem co diskutovat s nepteli. Aqvinius poslal po poslovi Scipionovi odpov, e si potebuje jet nco vydit. Tu i Iuba poslal k Aquiniovi svho sluhu, kter mu ml v Sasernov ptomnosti ci: Krl ti zakazuje dte rozmlouvat! Aquinius poden touto zprvou se ihned vzdlil a uposlechl tak krle na slovo. Toto se stalo mskmu obanu! Dokonce takovmu, ktermu se dostalo od mskho lidu ednch poct! V dob, kdy jeho vlast existovala neporuen, kdy ml i svj majetek, byl poslun barbaru Iubovi, msto aby uposlechl posla Scipionova nebo aby se po porce sv strany rozhodl vrtit se beze kody do vlasti. Ostatn

V[LEN PAMTI

Iuba nebyl ani tak zpupn vi Marku Aquiniovi, jen byl novm lovkem a bezvznamnm sentorem, jako vi Scipionovi, jen stl tak vysoko svm rodem, dstojnost a ady. Ped Iuhovm pchodem byl toti Scipio zvykl nosit purpurov velitelsk pl. Nyn pr s nm Iuba jednal o tom, e se nehod, aby on uval te barvy odvu, jakou nos krl. A stalo se! Scipio se pokoil ped tm nejzpupnjm a nejnejapnjm lovkem, jakm je Iuba, a aby mu vyhovl, peorientoval se na pl bl. 58/ Druhho dne vyvedli neptelt vdci vechny oddly z tbor, doshli jaksi viny a na n, nedaleko Caesarova tbora, postavili bitevn ik a zstali tam stt. Tak Caesar vyvedl sv vojsko, rychle je seadil na rovin ped svmi hradbami a tam zstal t v klidu stt. Neml pochyb o tom, e neptel pijdou sami ble, aby se s nm utkali; vdy mli vlastn velmi poetn sly, navc dostali pomoc od krle a tak z tbora vyrazili dve a pohotovji. Objdl tedy cel ik a povzbuzoval legie, pak vydal heslo a ekal na zahjeni neptelskho toku. Sm ml toti dost dvod k tomu, aby se pli nevzdaloval od svho opevnn. I v mst Uzitt, kter drel Scipio, byly ozbrojen neptelsk kohorty. Z prav strany se k mstu pimykalo dnov kov a Gaesar se obval, aby neptel neuinili z msta zniujc vpad do boku pochodujcho vojska, a by thl podl houtiny. Krom toho jej brzdila ta okolnost, e ped Scipionovm postavenm byl velmi tk tern, o kterm se domnval, e by jeho vojsku pekel v toku. 59/ Myslm, e nemohu pominout zmnku o bojovm uspodn obou vojsk. Scipio sestavil svj ik nsledovn: do ela postavil sv a Iuhovy legie, za nimi do druh zlon linie postavil Numiany, a to tak dce a do dlky roztaen, e z dlky se naim legionm zdlo, e sted sestavy je jednoduch. Na pravm a levm kdle umstil slony ve stejnch vzdlenostech od sebe. Za slony postavil lehkou pchotu a numidsk pomocn oddly. Vechny jezdce s uzdou postavil na pravm kdle, nebo lev kdlo sestavy se opralo o msto Uzittu a nebylo tam prostora, na nm by se jzda mohla rozestavit. Krom toho jet pi pravm boku postavil numidsk jezdce a velk mnostv lehk pchoty tak, e byli od iku vzdleni nemn ne tisc krok, m se stalo, e stli tm na pat vrchu v

O V[LCE AFRICK

dostaten vzdlenosti od svho i neptelskho iku. S tmi mel ten mysl, aby hned na zatku boje, a se oba tiky spolu stetnou, jeho jzda z dlky znenadn vnx mnostvm obklila Caesarovo vojsko, uvedla je do zmatku a zniila hzecmi otpy. Takov byl Scipionv pln pro bitva toho dne. 60/ Bitevn sestava Caesarova mm-li zat od levho kdla a dojt k pravmu byla uspodna takto: na levm kdle stly legie IX. a X., sted tvoily legie XXV., XXVIII., XIII., XIV., XXIX. a XXVI. Na prav kdlo umstil st veternskch kohort z druhho iku jmenovanch legi a pidal k nim nkolik kohort novk. Tet linii pemstil celou na lev kdlo a prothl ji a k stedn legii sv sestavy a uspodal ji tak, e lev kdlo bylo trojit. Prav kdlo bylo toti podpoeno opevnnm, ale o lev kdlo ml starost, zda bude moci odolat njezdu masy neptelskch jezdc. Proto tam jet pidal na pomoc ptou legii a mezi jezdce umstil lehkoodnce. Luitnky rozestavil porznu tak, aby na jistch mstech kryli celou sestavu, nejvce jich vak bylo na kdlech. 61/ Uspodny takovm zpsobem, vzdleny od sebe ne vc ne ti sta krok, stly armdy Scipionova a Caesarova od asnho rna do dest hodiny denn, ani zahjily boj. Takov ppad se snad do t doby nestal. Caesar zaal nakonec stahovat u vojsko za valy, kdy vtom vichni vzdlenj numidt a Gaetulst jezdci bez uzd se dali zprava do pohybu a blili se k Caesarovu tboru lecmu na vrchu, zatmco Labienovi jezdci s uzdou zstvali na mst a dreli v achu Caesarovy legione. Tu bez jakhokoli rozkazu se st Caesarovy jzdy spolu s lehkou pchotou vrhla bezhlav na Gaetuly, dostala se daleko vped a pela dokonce i bainu; naich jezdc bylo vak mlo a nemohli odolat nporu neptelsk masy. Protoe lehkoodnce nechali daleko za sebou, byli nyn zahnni, mnoz ranni; jeden jezdec a dvacet sedm lehkoodnc bylo zabito, ostatn se zachrnili tkem ke svm. Bylo tak zranno mnoho kon. Scipio, poten spchem v jezdeckm stetnut, sthl v noci vojsko do tbora. Ale tstna se zejm rozhodla nedat bojujcm trvalou radost. Nsledujcho dne poslal Caesar st jzdy do Lepty pro potraviny. Cestou narazili nai na numidsk a gaetulsk jezdce, kte se vydali za koist; znenadn na n vypadli a okolo stovky jich

V[LEN PAMTI

zsti pobili, zsti zajali. Tou dobou Caesar kadodenn vyvdl legie na otevenou rovinu a pokraoval v opevovacch pracch, z nich jednou bylo budovn valu a pkopu stedem roviny, m byly soustavn neptelm znemoovny njezdy. Tak Scipio se opevoval proti Caesarovi a velmi spchal s tou prac z obavy, aby jej Caesar neodzl od horskho hbetu. Tak byli oba vdcov zamstnni budovnm opevnn, nicmn se vak kadm dnem odbvaly i men jezdeck potyky. 62/ Varus, pot co se dovdl, e se bl X. a IX. legie ze Siclie, vyvedl rychle na moe svou eskadru, kterou ped tm pivedl do Utiky k pezimovn, nalodil gaetulsk veslae a nmon vojsko a vyplul s myslem nastrojit lku Caesarovm lodm. S padesti pti galrami piplul z Utiky do Hadrumtu. Caesar, ani o tom vdl, poslal Lucia Cispia s eskadrou dvaceti sedmi lodi ve smru na Thapsus do strn sluby na ochranu blcho se transportu a z te piny poslal Qninta Aquilu a tincti vlenmi korby k Hadrumtu. Cispius se dostal rychle na msto, kter mu bylo ureno, avak Aquila byl zastien bou a nemohl obeplout mys, ale podailo se mu doshnout jakhosi ped bou bezpenho vbku, za nm se s lostvem skryl a dostal se z dohledu neptele. Zbvajc Caesarovo lostvo kotvilo u Lepty zcela bez ochrany, nebo veslai z lod odeli a bu se toulali porznu po pobe, nebo byli ve mst za nkupem potravin. Jeden pebblk o tom donesl sprvu Varovi a ten se chopil tto pleitosti. O druh non hldce opustil mal hadrumetsk pstav a asn zrna se objevil s celou flotilou ped Leptou. Nkladn lod, kter kotvily na irm moi dle od pstavu, zaplil a zmocnil se dvou ptiveslic, na nich mu nikdo nekladl odpor. 63/ Caesar se o tom dovdl pi objce tborovch opevnn, kter byla od pobe vzdlena est mil. Ihned veho nechal a jel v nejvt rychlosti do Lepty, tam vstoupil na docela malou lo a vybdl cel lostvo, aby jej nsledovalo. Cestou se setkal s Aquilou, kter byl mnostvm neptelskch lod zcela poden, a spolen se pustili do pronsledovn neptelskho lostva. Varus pekvapen Caesarovou rychlost a odvahou zmnil kurs a snait se uprchnout do Hadrumtu. Po tyech mlch plavby jej vak Caesar dohnal, zskal

O V[LCE AFRICK

zpt jednu ptiveslici s celou svou posdkou a se sto ticeti neptelskmi strci, a zmocnil se tak trojveslice pln vojk a nmonk, kter byla nejbl, nebo se opozdila tm, e kladla odpor. Ostatn Varovy korby pekonaly astn mys a uchlily se do malho hadrumtskho pstavu. Caesarovi u vtr nebyl tak pzniv, take se mu mys nepodailo obeplout. Zstal proto ten den a nsledujc noc stt na kotvch na irm moi a za rozbesku se piblil k Hadrumtu. Vechny nkladn lod stojc mimo mal pstav zaplil, ostatn plavidla bu potopil, nebo zahnal do krytu v malm pstavu. Pak ekal njakou dobu pro ppad, e by neptel chtli svst nmon bitvu, a potom se vrtil do tbora. 64/ Na on lodi byl zajat msk jezdec Publius Vestrius a bval Afraniv vojk Publius Ligarius, kterho dve Caesar s ostatnmi Afraniovmi vojky omilostnil a on se potom pipojil k Pompeiovi, vyvzl z bitvy u Farsalu a peel do Afriky k Varovi. Ligaria nechal Caesar za jeho vrolomnost popravit, Publiu Vestriovi vak odpustil, jednak proto, e Vestriv bratr zaplatil v m penze na nj uvalen jako trest, jednak Vestrius sm uvedl dostaten dvod pro sv ospravedlnn: byl zajat Nasidiovm lostvem a byl zachrnn Varem ve chvli, kdy u byl veden na smrt; pozdji pr u neml monost pejt k Caesarovi. 65/ Obyvatel Afriky maj zvyk, e na polch a tm ve vech venkovskch usedlostech maj tajn pod zem vyhlouben dutiny, v nich ukrvaj sv obil pro ppad vlky nebo nhlch njezd vojsk. Caesarovi se to doneslo a ten o tet non hldce vyslal z tbora dv legie s jzdou na vzdlenost deseti mil od tbora; vrtili se odtud vichni obten obilm. Jakmile se o t vprav dovdl Labienus, vythl ze svho tbora na vzdlenost sedmi mil pes tyt vyveniny, pes kter thl den pedtm Caesar, a utboil tam dv sv legie. Pesvden o tom, e Caesar znovu pothne za zsobami stejnou cestou, stavl se kad den do zlohy s mnostvm jezdc a s oddly lehk pchoty. 66/ Caesar vak byl od pebhlk o Labienovch nstrahch informovn. Nkolik du zstal v klidu, potaje s tm, e se neptel kadodennm opakovnm tho manvru stanou mn obezetnmi, pak najednou zjitra vyrazil s temi veternskmi legiemi a a st

V[LEN PAMTI

jzdy zadn branou z tbora. Poslal kupedu jzdu, a ta znenadn napadla neptele, kte se kvli lce skrvali v dolch; lehkoodnc padlo na pt set, ostatn byli zahnni na hanebn tk. Labienus vak spchal s celou svou jzdou prchajcm na pomoc. Jeho npor u nemohli mn poetn Caesarovi jezdci vydret, kdy tu se nepteli ukzal Caesar s legiemi seazenmi k boji. Labienus byl tm natolik ohromen a zabrdn, e umonil Caesarovm jezdcm sthnout se beze kody ke svm. Ptho dne dal Iuba ukiovat vechny Numiany, kte opustili sv msto a uprchl do tbora, 67/ Protoe trpl nedostatkem potravin, sthl Caesar vechny sv jednotky do hlavnho tbora, ponechal posdky v Lept, Ruspin a Achulle, lostvo svil Aquilovi a Cispiovi s tm, aby jeden oblehl z moe Hadrumtum, druh Thapsus; pak zaplil svj tbor a o tvrt non hldce vythl z dosavadnho msta s vojskem v bojovm uspodn, se zavazadly umstnmi na levm kdle. Pithl k opevnnmu mstu Aggar, kter bylo u asto oblhno Gaetuly, ale vdy bylo vlastnmi obyvateli energicky uhjeno. V rovin u msta rozbil tbor a pak se sm s st vojska vydal za zsobami po okolnch statcch; sehnal sice jen mlo penice, ale dostaten mnostv jemene, oleje, vna a fik. Posliv tn sv vojsko, vrtil se do tbora. Scipio, jakmile poznal, e Caesar odthl, vydal se a celou armdou pes hory za nm ve vzdlenosti esti mil od jeho tbora se usadil, rozdliv vojsko do t tbor. 68/ Dvanct mil od Scipiouova tbora a v jeho smru leelo msto Zeta; vi Caesarovi leelo na protilehl stran a bylo od nho dl sedmnct mil. Scipio tam poslal za proviantem dv legie a Caesar se to dovdl od jednoho pebhlka. Ihned pemstil svj tbor z roviny na vina, aby byl bezpenj, ponechal v nm nezbytnou ochranu a sm o tvrt non hldce vyrazil na pochod. Thl kolem neptelskch tbor a umocnil se msta Zety. Zde se dovdl, e Scipionovy legie shnj zsoby daleko od msta, a u se chtl za nimi vydat, kdy zpozoroval, e Scipio spch tmto legim na pomoc. To zabrzdilo jeho plnovan tok. A tak jen zajal ve mst mskho jezdce Gaia Mutia Regina, velitele msta a jednoho z nejblich ptel Scipionovch, a mskho jezdce Publia Atria,

O V[LCE AFRICK

pslunka utick obce mskch oban, a odvedl dvaadvacet krlovskch velbloud. V Zet zanechal posdku pod velenm legta Oppia a zahjil pochod smrem ke svmu tboru. 69/ Na zpten cest musel obejt Scipionv tbor. Kdy u byl nedaleko nho, vyrazili z nejblich kopc Labienus a Afranius se v jzdou a lehkou pchotou a vrhli se na zadn voj. Caesar postavil proti nim sv jezdce, legionm pikzal snst zavazadla na jednu hromadu a rychle zatoit na neptele. Hned prvnm tokem legi byli neptelt jezdci i lehkoodnci bez vt nmahy zatlaeni a sraeni z kopce. Caesar se u domnval, e neptel zastraeni svm prvnm nespchem jej pestanou znepokojovat, a chtl pokraovat v pochodu. Vtom vak zase neptel vyrazili z nejblich vrch a pesn tak jako pedtm zatoili na Caesara. Numian a lehk pchota, je byla podivuhodn hbit, navykl bojovat mezi adami jezdc a spolen s nimi toit i prchat. To se opakovalo jet vcekrt: kdykoliv se caesarovci dali na pochod, doreli Numian, kdy nai vyreli proti nim do toku, prchali, dreli se opodl a bojovali svm svrznm zpsobem spokojujce se tm, e z dlky zraovali nae vojky otpy. Tu Caesar pochopil, e jejich clem nen nic jinho, ne jej donutit vybudovat tbor na mst, kde nen vbec dn voda, aby jeho hladovjc vojsko, kter od tvrt non hldky a do dest hodiny denn uemlo nic v stech, zahynulo i se zvaty zn. 70/ U se blil zpad slunce a Caesar za cel tyi hodiny nepostoupil vped ani o sto krok. Ze zadnho voje sthl jzdu, kter u ztratila mnoho kon, a na jej msto poslal legie. Legioni zadrovali lpe njezdy neptel a Caesar mohl pomalu a klidnji pokraovat v pochodu. Mezitm tak oddly numidsk jzdy zaaly zprava i zleva pes kopce vyret a uzavrat do kruhu dky sv poetnosti Caosarovy sbory, st toila i na zadn voj. Ale kdykoliv se ti nebo tyi nai veterni otoili a v silou vrhli otpy do shluku Numian, stailo to k tomu, aby tito vichni do jednoho (a bylo jich vce ne dva tisce) se dali na tk; pak zase vdy obrtili kon, shromdili se a z jist vzdlenosti pronsledovali legione a zasypvali je detm otp. Tak Caesar hned postupoval vped, hned se zastavoval a brnil, take jeho pochod skonil znan pozd:

V[LEN PAMTI

o prvn hodin non dovedl vojsko a na deset zrannch beze ztrt do tbora. Tak Labienus, kter ml kolem t set padlch, mnoho zrannch, se vrtil do tbora se svmi lidmi, vyerpanmi neustlm toenm. Scipio mezitm odvedl do tbora sv legie i slony, kter postavil do linie ped tborem na dohled Caesarv, aby postrail jeho vojky. 71/ Proti vojsku, kter bojovalo takovm zpsobem, vycvioval Caesar sv vojky ne tak, jako vycviuje vojevdce veterny, kte u vybojovali mnoho skvlch vtztv, nbr jako uitel ermu cvi gladitorsk novky: pouoval je, na kolik krok se maj vzdlit od neptele, jak se maj protivnkm postavit a v jak vzdlenosti jim vzdorovat, hned aby vyreli, hned zase ustupovali; uil je dokonce, kdy maj hrozit tokem, odkud a jak vrhat kop. To ve proto, e neptelsk lehk pchota nahnla naim vojkm neobyejn strach a siln je znepokojovala: jezdci byli odstraovni od boje velikmi ztrtami kon, kte hynuli pod jejmi ranami, legioni byli zase vyerpvni jej hbitost. Tkoodnci toti, kdy byli napadeni, se zastavovali a pechzeli do protitoku, zatmco neptelt lehkoodnci rychle prchali a snadno unikali nebezpe. 72/ To zpsobilo Caesarovi velk starosti, protoe pokad, kdy byla svdna bitva, nemohla se jeho jzda bez podpory legi nijak mit s neptelskou kavaleri a lehkou pchotou. Znepokojovalo jej to o to vce, e dosud neml co dlat s neptelskmi legiemi a nedovedl si pedstavit, jak bude moci odolat neptelsk jzd a lehkoodncm, kterch samo o sob bylo obrovsk mnostv, kdy se k nim pipoj jet tkoodnci. Krom toho budila stle jet v jeho vojcch hrzu obrovitost slon a jejich poet. Proti tomu vak nalezl lk. Nechal pivzt z Itlie slony, aby se vojci mohli seznmit s tmto zvetem, poznali jeho vlastnosti i to, kter st jeho tla je nejsnze zraniteln kopm a kter st zstv nekryta, i kdy je zve vystrojeno a opancovno, take je mono do n vret kop. Tak bylo teba, aby si i kon zvykli na pach slon, jejich ev i podobu. Tato snaha se Caesarovi vyplatila. Vojci ohmatvali zvata a pesvdovali se o jejich pomalosti, jezdci na n hzeli kop s otupenmi hroty a tak kon si zvykali dky velk trplivosti slon. 73/ Tmi dvody, kter jsem ve uvedl, byl tedy Caesar

O V[LCE AFRICK

znepokojovn; stal se pomalejm, uvlivjm, a byl dalek t rychlosti, s n byl zvykl vst sv vlky. Neni divu; ml s sebou vojky, kte byli zvykl bojovat v Gallii na otevenm poli, s Gally, lidmi pmmi a nskonmi, bojujcmi statenost a ne lst. Zde vak musel usilovat o to, aby pivykl sv vojky rozpoznvat neptelsk skoky, nstrahy a rafinovan lky a nauil je rozeznval co maj dlat a emu se maj vyhnout. Aby to ve dve pochopili, snail se nedret legie pohromad na jednom mste, nbr pod zminkou shledvn proviantu je poslal hned sem hned tam. Domnval se toti, e neptelsk vojska se od nho nevzdl ani na krok. Po tech dnech vyvedl v dkladnm bojovm uspodn sv vojsko, proel mimo neptelsk tbor a na rovnm mst lkal neptele k boji. Kdy vak vidl, e nemaj k boji chu, odvedl v podveer legie zpt do tbora. 74/ V t dob pili poslov z msta Vagy, sousedcho se Zetou, j jak jsme vylili se Caesar zmocnil. dali pnliv Caesara o zasln posdky a ujiovali, e ze sv strany pro nho piprav dostatek vc potebnch pro vlku. A tu se opt ukzala milostivost boh vi Caesarovi. Jeden pebhlk toti informoval sv spoluobany (toti ony vyslance), e krl Iuba aby pedeel Caesarovu posdku napadl se svm vojskem msto, ihned se ho obklenm zmocnil, obyvatele do jednoho pobil a msto vydal v niiv plen svm vojkm. 75/ 21. bezna provedl Caesar pehldku vojska s obvyklmi obady. Ptho dne vyvedl vechny sv jednotky na vzdlenost pti mil od svho tbora, a tam, asi dv mle od tbora Scipionova, se zastavil s vojskem v bitevn sestav. Kdy vidl, e neptel, jim u dost dlouho nabzel bitvu, se zdruj boje, odvedl vojsko zpt a nsledujcho dne hnul tborem a rychle se vypravil k mstu Sarsura, kde ml Scipio numidskou posdku a kam shromdil zsoby obil. Labienus to zpozoroval a zatoil s jzdou a lehkoodnci na Caesarv zadn voj. Zmocnil se zavazadel markytn a prodava, kte vezli sv zbo na vozech, a tento spch mu dodal odvahy, take se stle vce piblioval k legim v domnn, e vojci unaven svou zt nebudou schopni se brnit. Caesar vak byl i na to pipraven: u dve poruil, aby v kad legii pochodovalo ti sta

V[LEN PAMTI

vojk bez zavazadel. A ty nyn poslal na pomoc svm turmm proti Labienov jzd. Jakmile Labienus spatil odznaky legi, obrtil ve strachu kon a dal se hanebn na tk. Legioni pobili mnoho jeho lid a jet vce jich zranili, nae se vrtili ke svm jednotkm a pokraovali v pochodu. Labienus ns nadle sledoval z dlky, dre se zprava na hebenu vin. 76/ V Sarsue zniil Caesar ped oima neptel, kte se neodvili pispchat na pomoc, Scipionovu posdku. V boji byl mnostvm vojk obklopen a po statenm odporu zabit Publius Cornelius, kter tam byl velitelem a byl osobn S cipionem povoln z ad vetern do tto funkce. Msta bylo dobyto; Caesar rozdlil obil svm vojkm a ptho dne pithl k mstu Thysde, v nm byl v t dob Considius se silnou posdkou a s kohortou vlastnch gladitor. Seznmil se s polohou msta a pro nedostatek vody se zekl jeho oblehn. Thl dle asi tyi mle, a tam u vody rozbil tbor. Odtud pak znovu vythl a tvrtho dne po zatku celho taen se zase vrtil do tbora pod Aggarem. Tot udlal i Scipio a zavedl vojsko do starho tbora. 77/ V t dob Thabenci, kte odedvna ili v poddanstv a poplatnosti Iubov a obvali nejzaz pmoskou oblast jeho krlovstv, pobili krlovskou posdku a poslali k Caesarovi poselstvo, jeho prostednictvm mu podali zprvu o svm inu a prosili, aby jim za jejich zsluhy o vc mskho nroda poskytl pomoc. Caesar schvlil jejich skutek i mysl a poslal na ochrana Thabeny Marcia Crispa s temi kohortami a vtm mnostvm luitnk a tkch metacch stroj. Ve stejn dob dorazilo k Caesarovi tvrtm transportem na tyi tice vojk vech legi, kte nemohli dorazit do Afriky a dve se svmi jednotkami, protoe byli bu nemocn, nebo mli dovolen, dle tyi sta jezdc a tisc prakovnk a lutnk. V pln bojov sestav vythl Caesar s celou svou vlenou silou na vzdlenost pti mil od svho tbora a zastavil se na otevenm prostoru dv mle od Scipionova opevnn. 78/ Pod Scipionovm tborem leelo msto Tegea, kde mval Scipio pravideln posdku v sle asi dvou tisc jezdc. Tuto jzdu nyn seadil zprava i zleva po obou stranch msta, sm vyvedl legie z tbora, vythl s nimi ne vc ne tisc krok od svch hradeb a tam

O V[LCE AFRICK

se zastavil, seadiv oddly do bitevnho iku ne pod vrcholem jakhosi kopce. Protoe Scipio zstal dlouhou dobu v klidu na tm mst a den probhl, ani se nco stalo, rozkzal Caesar svm jezdeckm turmm zatoit na neptelskou jzdu stojc na svch pozicch u msta; tam tak poslal lehkoodnce, luitnky a prakovnky. Jakmile juliovsk jzda zaala plnit rozkaz a plnm tryskem zatoila, zaal Pacidaeus roztahovat sv jezdce do ky, aby zskali monost caesarovce obklit, pitom vak se pustili velmi srdnat a prudce do boje, Caesar poruil, aby z legie, kter stla v iku nejbl k tomuto jzdnmu voji, spchalo jezdcm na pomoc onch ti sta legion, kter ml ve vech legich stle k boji pipraven. Tak Labienus mezitm poslal svm jezdcm dal jzdn podporu a vystdal rann a unaven zdravmi silami. Kdy tyi sta Caesarovch jezdc nemohlo odolat pesile ty tisc neptel a zraovan numidskmi lehkoodnci pozvolna ustupovali, poslal Caeaar druh oddl, aby pomohl tsnnm. Jezdcm tm opt stoupla odvaha a spolenm tokem obrtili neptele na tk. Mnoho neptel pobili, jet vce jich zranili, pronsledovali je na ti mle daleko, zahnali je a k vrchm a teprve pak se vrtili ke svm. Caesar zstal na mst a do dest hodiny denn a pak, ani ml ztrty na mrtvch, se tak, jak ml vojsko seazen, vrtil do tbora. V t bitv byl Pacidaeus tce zrann na hlav kopm, kter proniklo plbou. Mnoho velitel a tch nejstatenjch vojk bylo zabito a zranno. 79/ Kdy Caesar nemohl na dn zpsob donutit protivnky, aby seli na oteven msto a vyzkoueli v boji sv legie, a sm nemohl postavit tbor ble k nepteli pro nedostatek vody, pochopil, e neptel ani tak nedvuji vlastn zdatnosti, jako spe jej pzraj spolhajce se na nedostatek vody. A tak den ped dubnovmi Nonami o tet hldce non vythl z tbora, uel za noci deset mil od Aggaru a poloil se tborem u Thapsu, v nm byl Vergilius se silnou posdkou. Jet tho dne zaal obklopovat msto valy a obsadil vojskem vsechna phodn msta, pes n by mohli neptel proniknout k nmu nebo do msta a tam se zmocnit pevnch mst, Scipio pochopil Caesarv mysl a byl jm donucen k rozhodnmu boj, aby ke sv velk hanb neztratil Vergilia a sob tak vrn

V[LEN PAMTI

Thapsitny. Nsledoval tedy Caesara pes horsk hbet a ve vzdlenosti osmi mil od Thapsu postavil dva tbory. 80/ Bylo tam slan jezero, mezi nm a moem leel ps soue ne vc ne patnct set krok irok, a prv tudy se Scipio snail projt a pinst obyvatelm Thapsu pomoc. Caesar to ovem pedvdal a nechal na tom mst postavit pevnost, osazenou temi kohortami. Sm se poloil tborem s ostatnm vojskem a pokraoval v oblhacch pracch kolem msta. Scipio, kdy neuspl v tom, co zamlel, podnikl ptho dne non pochod severn od jezera a za rannho era se zastavil nedaleko (asi tisc pt set krok smrem k moi) naeho tbora s posdkou, o nm jsem se ve zmnil, a tam budoval tbor. Jakmile o tom dostal Caesar zprvu, odvedl vojsko od opevovacch prac, nechal v tboe k ochran dv legie s prokonzulem Asprenatem a sm se rychle vydal k tomu mstu s legiemi pipravenmi k boji. st lod nechal stt ped Thapsem, zbvajcm ale poruil piplout co nejble ke behu za zdy neptele a oekvat jeho signl, na nj mly posdky nhle spustit velik kik a tak z tlu nahnat nepteli strach, aby ve zmatku a poden b yl nucen se ohlet. 81/ Ped Scipionovm valem nael u Caesar postavenou bitevn linii se slony umstnmi na pravm a levm kdle, nicmn st vojk jet pracovala na opevnn tbora. Sm postavil trojit ik s X. a IX. legi na pravm kidle, a XII. a XIV. na levm. Do tvrtho iku postavil u kidel po pti kohortch pt legie proti slonm. Luitnky i prakovnky rozdlil na ob kdla, lehkoodnce postavil mezi jzdn turmy. Psky obchzel sv jednotky, ptelsky je oslovoval a podncoval jejich ducha, pipomnal statenost vetern a pedel bitvy. Novky, kte jet nikdy v iku nebojovali, povzbuzoval, aby v chrabrosti soutili s veterny a snaili se doshnout vtzstv a zskat tak i pro sebe slvu, postaven i jmno vetern. 92/ Zatmco takto obchzel vojsko, zpozoroval, e neptel se zmaten pohybuj ped svm valem, pobhaj jakoby ve strachu dopedu a dozadu, hned se stahuj do bran, hned zase bez podku a neklidn vychzej. To hemen zpozorovali i jin z jeho vojska a legti i dobrovoln dstojnci zaali Caesara zapsahat, aby dal bez

O V[LCE AFRICK

vhn znamen k boji, pr od boh nesmrtelnch kyne jist vtzstv. Caesar vhal, stavl se proti jejich horlivosti a pn a volal, e nem v myslu zahajovat boj vlastnm tokem. Stle se snail zadret ik na mst, kdy vtom na pravm kdle byl truba vojky pinucen bez Caesarova rozkazu zatroubit k toku. Te u nsledoval tok vech kohort, tebae se centurioni snaili svou hrud vojky zarazit a silou je zadret, aby nesvdli bitvu bez rozkazu vojevdcova. To ve u bylo marn. 83/ Caesar vidl, e nelze klst dl odpor vni vojk, vydal tedy heslo tst, dal si pivst kon a mezi prvnmi vyrazil proti nepteli. V t dob z pravho kdla prakovnci a luitnci zasypvali slony spoustou stel a zvata poden svitnm prak a dopadem kamen se obrtila, polapala vlastn lidi, kte za nimi stli v hustch shlucch, a zaala se tit do zpola hotovch bran tbora. Tak maurt jezdci, kte stli jako ochrana slon na tm kdle, se te, kdy sloni prchli, obrtili jako prvn na tk. Zvata byla rychle obklena a krtce nato se legie zmocnily neptelskho valu. Jen nemnoho neptelskch vojk bylo zabito, kdy se staten brnili; ostatn se spasili rychlm tkem v tboe, z nho pedelho dne vyli. 84/ Myslm, e nemohu pejt mlenm staten in jednoho veterna pt legie. Na levm kdle zatoil zrann a bolest rozzuen slon na bezbrannho chlapce od vozatajstva, strhl si jej pod nohy, potom na nho nalehl kolenem a drtil jej a k smrti, m aje pitom zvednut chobot, jm za stranho evu sem a tam mval. N vojk se nemohl zdret, aby se zveti nepostavil se zbran v ruce. Slon, kdy jej spatil, jak se k nmu bl s napaenou zbran, nechal mrtvolu leet, ovinul vojka chobotem a zvedl jej do ve. Ozbrojen vojk, dobe vda, e v takovm nebezpe nesm ztratit rozvahu, zaal v silou sekat meem do chobotu, kterm byl ovinut, a jej slon z bolesti odhodil a a evem odbhl k ostatnm zvatm. 85/ V t dob vojci tvoc posdku v Thapsu uinili z msta vpad branou vedouc k moi, snad aby svm pispchali na pomoc anebo chtli opustit msto a hledat spsu v tku. Ve vod do pli tla se snaili doshnout behu, avak otroci a sluhov od vozatajstva, kte zstali v tboe, je zahnali kameny a otpy,

V[LEN PAMTI

zabrnili jim tak vystoupit na beh, take neptelm nezbylo ne se vrtit do msta. Tehdy u Scipionova vojska byla rozbita a jeho vojci prchali po celm bitevnm poli. Caesarovy legie je ihned pronsledovaly a nedaly jim as, aby se vzpamatovali. Uprchlici nakonec dobhli do tbora, ke ktermu smovali v nadji, e se v nm zotav, zanou se znovu brnit a najdou si vdce, ke ktermu by mohli s dvrou vzhlet a pod jeho velenm by pokraovali v boji. Kdy vak zjistili, e tam nenajdou dnou oporu, odhodili t sousti vzbroje a rychle beli do Iubova tbora. Ten vak nali u tak obsazen juliovci. Zanechali te u veker nadje na zchranu, zastavili se na jakmsi vrchu a sklonive zbran pozdravili po vojenskm zpsobu vtze. To vak bylo neastnkm mlo platn. Veterny toti, rozhnvan a pln rozhoen, nejen nebylo mono pimt, aby uetili poraenho neptele, ale zranili a zabili dokonce i ve vlastnm vojsku nkolik vznamnch osob, kter nazvali prvodci Mezi nimi byl Tullius Rufus, bval kvestor, kterho naprosto promylen probodl otpem jeden vojk. Byl by zabit i Pompeius Rufus, zrann meem na ruce, kdyby nebyl rychle pr chl k Caesarovi. Proto mnoho mskch jezdc a sentor opustilo bitevn pole ze strachu, aby tak nebyli zabiti vojky, kte si po tomto velkm vtzstv pisvojili naprostou volnost k pchn zloin v nadji, e jim jejich velik zsluhy v bitvch zaruuji beztrestnost. A tak vichni oni zmnn Scipionovi vojci, a se doproovali Caesarova smilovn, byli ubiti ped oima samotnho Caesara, kter vojky marn prosil, aby jich uetili. 86/ Caesar se zmocnil ti tbor. Neptel padlo deset tisc, mnohem vce jich bylo obrceno na tk. Caesar se vrtil do svho tbora ztrativ padest vojk a maje nkolik zrannch. Cestou se vak zastavil pod Thapsem a ped hradbami postavil do linie edest tyi ukoistn slony v plnm vybaven, vyzbrojen a s vemi, aby tmto jasnm dkazem Scipionova neastnho stetnut oblomil tvrdohlavost Vergiliovu a vech, kte byli ve mst obleeni. Pak se sm obrtil na Vergilia a vzvou, aby se vzdal, pipomnaje pitom svou mrnost a milosrdnost. Kdy vak vidl, e ten mu nedv odpov, vzdlil se od hradeb. Nsledujcho dne po obtnm obadu svolat shromdn a v dohledu obyvatel Thapsu pochvlil vojky,

O V[LCE AFRICK

obdaroval vechny veterny a ped svm tribunlem vyznamenal jet ty nejstatenj a nejzaslouilej. Pak ihned odthl, zanechav prokonsula Rebila se temi legiemi u Thapsu, Gnaea Domitia se dvma k oblhni Thysdry, v n byl posdkou Considius. Marka Messalu poslal s jzdou naped do Utiky, kam se i sm vydal. 87/ Scipionovi jezdci, kterm se podailo uprchnout z bitvy, se dostali na sv cest do Utiky k mstu Parada. Obyvatel, k nim se jet pedtm dostala zprva o Caesarov vtzstv, je odmtli pijmout, nae se jezdci zmocnili msta nsilm. Doprosted nmst snesli na hromadu deva a vechny mon vci man, ve zaplili a do plamen uvrhli vechny obyvatele, iv a svzan, bez ohledu na pohlav a vk. Pak u dorazili pmo do Utiky, Tam Marcus Cato, kter tuil, e v obyvatelstvu Utiky bude mt jeho strana jen malou oporu v dsledku vhod, kter mu dval Iuliv zkon o provincich, nechal leny mstskho sentu steit ve mst, lidu vak odebral zbran, bezbrann jej vyhnal z msta a pinutil t pod stremi ped Vlenou branou v tboe chrnnm pouze skromnm pkopem a lehkmi palisdami. Na tento tbor narazili tito jezdci a pokusili se jej dobt, aby pomstili svou porku krveprolitm utickho lidu, o nm vdli, e pl Caesarov stran. Obyvatelm Utiky vtzstvm Caesarovm stoupla odvaha a zahnali jezdce kamenm a klacky. Ti, kdy se jim nepodailo dobt tbor, vtrhli do Utiky, pobili tam mnoho obyvatel, jejich domy vzali tokem a vyloupili, Cato je na dn zpsob nemohl pesvdit, aby spolu s nm brnili msto. Protoe vdl, o jim jde, dal kadmu z nich sto sesterci, aby zmrnil jejich bezohlednost. Tot udlal z vlastnch prostedk i Sulla Faustus, kter pak spolen s nimi odthl od Utiky a vydal se do Iubova krlovstv. 88/ Do Utiky se zatm selo mnoho uprchlk. Cato je vechny svolal spolu s temi sty oban, kte dali Scipionovi penze k veden vlky, a vybdl je, aby propustili na svobodu otroky a brnili msto i s jejich pomoc. Ale kdy vidl, e jen st s nm souhlas, vtina vak e je podena a naklonna spe k tku, pestal o tom mluvit a pidlil jim lod, aby odplul, kdo kam chce. Sm vydil co nejpelivji vechny sv zleitosti, syna a sv proputnce svil svmu prokvstorovi Luciu Caesarovi, a potom, ani vzbudil

V[LEN PAMTI

sebemen podezen, odeel spt se stejnm vrazem oblieje i tnem ei jako obvykle. Do lonice si pinesl tajn me a tm se probodl. Nevypustil ihned ducha, upadl vak a hluk jeho pdu vzbudil podezen jeho lkae a ptel, kte v pedtue njakho netst vnikli do lonice, sthli mu rnu a zaali ji obvazovat. Avak Cato vlastnma rukama rnu nemilosrdn rozerval a pi pln ptomnosti ducha ukonil svj ivot. Akoliv jej Utian ze stranickch pin nenvidli, pece jej se vemi poctami pochovali: oceovali na nm jeho jedinenou bezhonnost, j byl zcela nepodobn ostatnm vdcm, a byli mu vdn za to, e opevnil msto obdivuhodn pevnmi hradbami a vemi. Po jeho smrti se Lucius Caesar snail vyut tto okolnosti ve svj prospch. Svolal schzi lidu a na n navrhl, aby byly Caesarovi oteveny vechny brny; sm pr pln dvuje v milosrdnost Gaia Caesara. Tak se i stalo. Kdy u brny byly oteveny, vydal se sm z Utiky vstc impertorovi. Messala, jak ml nazeno, dorazil do Utiky a u vech bran umstil stre. 89/ Na cest od Thapsu dorazil Caesar mezitm do Ussety, kde ml Scipio velkou zsobu potravin, zbran, stel a ostatnch vc, to ve hjen jen slabou posdkou. Hned po pchodu se veho zmocnil a postoupil dle k Hadrumtu. Bez jakhokoli zdren do nho vstoupil a po prohldce ukoistnch zbran, zsob a penz daroval ivot Quintu Ligariovi a Gaiu Considiovi mladmu, kte tam tehdy veleli posdce. Jet tho dne vythl z Hadrumta, zanechav tam Livineia Regula s jednou legi, a spchal do Utiky. Cestou se s nm setkal Lucius Caesar, jen se vrhl nhle k Caesarovm nohm s jedinou prosbou, aby mu byl ponechn ivot. Caesar, jak to odpovdalo jeho zvyku i zsadm, jeho prosbu bez podmnek splnil a stejn tak podle svho zvyku omilostnil i Aula Caecinu, Gaia Ateia, Publia Atria, Lucia Cellu i jeho stejnojmennho syna, Marka Eppia, Marka Aquinia, Catonova syna i Damasippovy dti. Potkem noci pithl k Utice a strvil noc mimo mstsk hradby. 90/ Rno ptho due vstoupil do msta. Na shromdn, kter bylo svolno, pochvlil obyvatele Utiky a podkoval jim za pze, kterou mu vnovali. Ale proti mskm obanm obchodnkm a tm, kte byli mezi temi sty oban, kte poskytli Varovi a

O V[LCE AFRICK

Scipionovi penze na vlku vznesl rozshl obvinn. Pronesl dlouhou e o jejich zloinech a nakonec je vyzval, aby beze strachu pedstoupili: ivot e jim daruje, avak jejich majetek e prod. Jestlie by vak nkdo z nich chtl svj majetek vykoupit zpt, tomu e pipe prodej k dobru a vnesen penze zanese jako trest do t; takovmu lovku me zstat pln vlastnictv jeho majetku. Lid, kte u byli strachem tm mrtv a neoekvali milost za sv viny a nyn vidli, e se jim naskt nhl spsa, rdi a ochotn pijali tuto podmnku a dali Caesara, aby jim za trest uril jednu penn sumu pro vechny dohromady (bylo jich ti sta). Caesar jim tedy stanovil k zaplacen dv st milin sesterci, kter mli mskmu nrodu splatit bhem t let v esti spltkch. Nmitek nebylo, ba naopak, vichni prohlaovali, e se toho dne znovu narodili, a plni radosti dkovali Caesarovi. 91/ Zatm krl Iuba tak jak uprchl z bitvy se spolen s Petreiem pes den skrval v osamocench usedlostech, v noci pokraoval v cest, a se dostal do Numidie. Piel k mstu Zam, kde ml svj dvr, eny a dti. Toto msto opatil na zatku vlky mohutnm opevnnm a svezl tam z celho krlovstv penze a nejcennj pedmty. Te jej obyvatel msta, k nim se u dve donesla vtan zvst o Caesarov vtzstv, nepustili dovnit, a to z tchto dvod: Iuba, kdy se chopil zbran proti mu, nechal v Zam snst devo a postavit uprosted nmst obrovskou hranici, aby v ppad, e bude ve vlce poraen, tam nahzel vechen majetek, pak povradil vechny obyvatele a t je tam vhodil, pak to ve zaplil, nakonec aby zabil sm sebe a spolu s dtmi, manelkami, svmi poddanmi a celm krlovskm majetkem se nechal split. Nyn stl Iuba ped branami a dlouho vyhrooval obyvatelm Zamy moc sv krlovsk vldy. Kdy vidl, e to mlo pomh, zaal prosit, aby jej pustili do jeho domova, k rodnm pentm, avak oni zstvali neoblomn a nedali se pohnout ani hrozbami ani prosbami. Iuba tedy do tetice prosil, aby mu vydali manelky a dti, aby je s sebou odvedl. Kdy se pesvdil, e mu z msta nedaj vbec dnou odpov, odthl od Zamy, ani neho doshl, a spolu s Markem Petreiem a nkolika jezdci se uchlil na jeden ze svch statk.

V[LEN PAMTI

92/ Obyvatel Zamy poslali o tch udlostech k Caesarovi posly s dost, aby jim poslal pomoc dv, ne krl d dohromady vojsko a pust se do oblhn msta. Caesar poselstvo pochvlil a poslal je naped dom, aby ohlsilo jeho pchod. Sm vythl ptho dne s jzdou z Utiky a dal se na pochod do Iubov krlovstv. Cestou pichzeli k nmu mnoz velitel z krlovskho vojska s prosbou o milost, kter Caesar vdy vyhovl. Pak u dorazil do Zamy, kam se k nmu sjeli tm vichni krlovt jezdci, nebo se roznesla povst o jeho mrnosti i milosrdenstv. Caesar jim vem odpustil a zbavil je tak strachu z nebezpe. 93/ Takov udlosti probhaly na obou stranch. V t dob Considius, kter velel v Thysde, kde ml svou ele, oddl gladitor a Gaetuly, byl poden zprvou o Scipionov porce, a pochod Domitiovch legi na msto mu vzal vechny nadje, e by mohl brnit sv msto. Opustil tedy tajn msto, a snail se uprchnout do Numidie, obten zlatem a doprovzen jen nkolika barbary. Tito Gaetulov, jeho vlastn prvodci, jej vak z touhy po zlat cestou zabili a s rozdlenou koist se rozprchli na vechny strany. Zatm Gaius Vergilius, odznut v Thapsu na soui i na moi, pochopil, e sm nem sil si pomoci; vidl, e jeho stranci jsou bu pobiti, nebo na tku, Marcus Cato si sm vzal v Utice ivot, krl e je na tku a oputn od svch je vemi opovrhovn; Saburra i s vojskem e je poraen Sittiem; Utika pijala bez vhn Caesara do svch hradeb; z tak velikho vojska nezstalo nic. Pijal proto od prokonsula Caninia, jen jej oblhal, zruku ivota pro sebe a pro sv dti a vzdal se mu se svm majetkem i s mstem. 94/ Krl Iuba, kdy mu vechna msta zstala uzavena a on u uinil vechny mon pokusy, upadl do naprostho zoufalstv. Aby vzbudili zdn, e zemeli smrt statench, pustili se s Petreiem do zpasu meem. Silnj Petreius snadno zabil slabho Iubu. Pak se sm snail probodnout si meem hru, ale nepodailo se mn to, poprosil tedy svho otroka, aby jej usmrtil. Ten jeho prosb vyhovl. 95/ V t dob Publius Sittius, pot co rozehnal vojsko Iubova praefekta Saburry a jeho samotnho zabil, byl na pochodu s malm oddlem k Caesarovi, kdy nhodou narazil na Fausta a Afrania, kte vedli ten jzdn oddl, kter vyloupil Utiku, a mili pes Mauretnii

O V[LCE AFRICK

do Hispnie. Vcelku jich bylo asi patnct set. Sittius jim jet v noci nastrojil lku a za rozbesku je napadl. Krom nkolika jezdc, kte prchli z pednho voje, byli ostatn bu pobiti, nebo donuceni se vzdt. Afranius a Faustns s enou a dtmi padli do zajet. Nkolik dn pot vak vypukl ve vojsku nepokoj, pi nm byli oba zabiti. Pompeia s dtmi byla Caesarem omilostnna a byl j ponechn vechen majetek. 96/ Scipio spolu a Damasippem, Torquatem a Plaetoriem Caestianem pluli na vlench galrch do Hispnie. Dlouho byli zmtni silnou bou a nakonec zaneseni k mstu Hippo Regius, kde prv tehdy kotvilo lostvo Publia Sittia. Scipionovy korby byly obkleny pevahou neptelskch lod a potopeny. Pitom zahynul Scipio i ti, je jsem prv jmenoval. 97/ V Zam vykonal mezitm Caesar veejnou drabu krlovskho majetku a prodal majetek tch, kte a mt oban pece pozvedli zbra proti mskmu lidu. Uril odmny tm obanm Zamy, kte byli inicitory nvrhu, aby krl nebyl vputn do msta. Pak pronajal krlovsk dchody a poplatky, krlovstv zmnil v provincii, v n ponechal jako sprvce Gaia Sallustia Crispa v hodnosti prokonsula. Sm opustil Zamu a vrtil se do Utiky. Tam prodal majetek vech osob, kter zastvaly velitelsk msta ve vojsku Iubov a Petreiov. Obyvatelm Thapsu uloil za trest zaplatit dva miliny sesterci a tamn obci mskch oban ti; obyvatel Hadrumtu museli zaplatit ti miliny, jeho mt oban pt. Za tchto podmnek chrnil obce i jejich majetek proti nsil a loupem. Obany msta Leptis, kterm Iuba v minulch letech uloupil jejich majetek, jen jim vak byl po alob v sentu zase vrcen dky zsahu sentorskch prostednk, potrestal ron dan v podob t milin liber oleje za to, e na potku vlky, kdy mezi jejich pedky dolo k nejednot, uzaveli spojenectv s Iubou a podporovali jej zbranmi, vojky i penzi. Od Thysdry, kter byla chudou obc, poadoval Caesar jen jist mnostv obil. 98/ Po vyzen vech uvedench zleitost vstoupil Caesar 13. ervna v Utice na lo a tetho dne piplul s lostvem do Karal na Sardinii. Tam potrestal deseti miliny sesterci obyvatele msta Sulci za to, e pijali do svho pstavu Nasidia s lostvem a

V[LEN PAMTI

podporovali jej. Poruil, aby msto destku splceli osminu vech produkt, a prodal majetek nkolika osob. 27. ervna vythl kotvy a z Karal se plavil podl pobe; byl vak asto bouemi zdrovn v pstavech, take do ma dorazil a po dvaceti osmi dnech plavby.

O V[LCE HISP[NSK

O VLCE HISPNSK

V[LEN PAMTI

1/ Krl Farnaks byl poraen, Afrika dobyta. Zbytky pompejovc z pedelch bitev se utekly k mladmu Gnaeu Pompeiovi, kter piplul z Afriky na Balersk ostrovy a pak se zmocnil Zadn Hispnie. V dob, kdy Caesar byl zdrovn v m podnm slavnostnch her, se jim podailo shromdit velik vojsko, kdeto Caesarovi velitel byli bez spchu. Pompeius, aby si co nejlpe pipravil sly k odporu, chodil od obce k obci, utkal se k nim do ochrany a prosil o pomoc. Takto sebral zsti prosbami, zsti nsilm znan velk vojsko a pustil se do plenn provincie. Za takovch okolnost mu nkter obce poslaly dobrovoln pomocn sbory, nkter vak ped nm zavely brny. Kdykoliv pak nkter z tchto mst dobyl, nael nebo vymyslel vdy nco, co se dalo pist k ti bohatm lidem teba i mli ty nejvt zsluhy o Gnaea Pompeia Velikho , aby je mohl odstranit a z jejich penz obdarovvat sv bandy. Tak se jen mlo lidem dostalo vhod od neptele, ten se vak stval vojensky tm silnj, m vce provincie trpla. Do Itlie o tom dochzely ast zprvy, kter poslala msta Pompeiovi neptelsk spolu s dostmi o pomoc. 2/ Gaius Caesar, dikttor potet a nyn jmenovn pro pt rok dikttorem potvrt, vydil ped svou cestou velk mnostv zleitost a pak u s velkou rychlost dorazil do Hispnie, rozhodnut dovst vlku ke konci. Vstc mu z Korduby pili vyslanci strany, kter odpadla od Gnaea Pompeia, a ohlsili nu, e by se mohl bhem noci zmocnit msta Korduby, protoe neptel nemaj tuen, e se u objevil v provincii. Pr tak byli pochytni poslov, kter Pompeius rozeslal po vech mstech, aby mu vas dali sprvu o

O V[LCE HISP[NSK

Caesarov pjezdu Krom toho vyprvli jet mnoho jinho, co se zdlo byt pravdpodobnm. Caesar tedy oznmil svj pchod legtm Quintu Pediovi a Quintu Fabiu Maximovi, kter postavil u dve v elo svch vojsk, a dal od nich jako svou eskortu jzdu naverbovanou v tto provincii. Dorazil k nim vak mnohem rychleji, ne sami potali, take nenacl v pohotovosti jzdu, kterou poadoval. 3/ V Kordub, kter byla povaovna za hlavn msto provincie, stl v t dob s posdkou Sextus Pompeius, Gnaev bratr. Gnaeus u nkolik msc oblhal msto Ulii. Obyvatel msta, jakmile se k nim donesla zprva o Caesarov pchodu, poslali vyslance, kterm se podailo uniknout pozornost Pompeiovch str a dostat se k Caesarovi s prosbou o co nejrychlej pomoc. Caesar ml v dobr pamti, e tato obec byla vdy mu vrn a mla velk zsluhy o nrod msk, proto rychle poruil, aby o druh hldce non vythlo est kohort a prv tolik jezdc; v jejich elo postavil Lucia Vibia Paciaeka, lovka schopnho a dokonale obeznmenho s provinci. Vibius se piblil k Pompeiovu tboru v dob, kdy bylo patn poas a dila stran boue, pi n padla na cestu takov temnota, e vojci st mohli poznat svho souseda. Jak se ukzalo, bylo to pro nae velmi vhodn. Kdy se piblili k mstu, kde byli rozloeni oblhatel, poruil Vibius, aby vdy k jezdci pisedl na kon jeden pk a tak dva a dva aby projeli pmo neptelskm postavenm a zamili k mstu. Kdy u jezdci byli uprosted neptel, zeptal se jich kdosi, co jsou za. Jeden s naich odpovdl, aby mlel, nebo pr maj v myslu dostat se za toho nepznivho asu potaj k hradbm a dobt msto. Neptelsk stre nemohly u kvli boui dostaten plnit svou povinnost a nyn je jet odstraila i odpov, kter se jim na dotaz dostalo, take nai projeli bez dalch komplikac. Jak se piblili k hradbm, dali smluven znamen a byli vputni. st pk zstala ve mst na ochranu, zbytek spolu s jezdci uinil za velikho kiku vpad na neptelsk tbor. Pompeiovci njak tok vbec neoekvali a te, kdy se stal skutkem, pokldala se velk st tch, kte byli v tboe, uu za ztracen.

CAESAR

V[LEN PAMTI

4/ Pot, co poslal pomoc do Ulie, zamil Caesar ke Kordub, chtje donutit Gnaea Pompeia zanechat oblhn. Kupedu poslal jezdce a nejzdatnj z tkoodnc, kte se v dohledu msta posadili za jezdce na kon, eho si ovem Kordubt nemohli vimnout. Jak se blili k mstu, vyrazilo z msta velk mnostv obyvatel, aby zniili Caesarovu kavalerii. V tom okamiku seskoili zmnn tkoodnci z kon a uchystali neptelm takovou krvavou lze, e s nesslnho potu se jich stailo vrtit do msta jen nkolik. Sextus Pompeius nato v poden poslal bratru dopis, v nm jej vyzval, aby mu rychle piel na pomoc, dve ne se zmocn Korduby Caesar. Gnaeus byl bratrovm dopisem tak rozruen, e zanechal oblhn Ulie, kterou u ml tm ve svch rukou, a se v vojenskou moc vythl ke Kordub. 5/ Caesar se dostal k ece Baetis a kvli hloubce vody ji nemohl pekroit; nechal proto do n ponoit koe naplnn kamenm, pes n pak byly poloeny trmy, a potom pes tento provizorn most pevedl ve tech stech sv vojsko, kter umstil ve tech tborech, jimi drel v achu neptelsk msto. Pompeius sem pithl se svm vojskem a vybudoval tbor stejnm zpsobem, pmo proti Caesarovi. Aby jej odzl od msta a od zsobovn, zaal Caesar vst val od svho tbora k mostu. Pompeius dlal tot. Tak zaalo mezi obma vdci soupeen, kter z nich se stane dve pnem mostu. Z tohoto soupeen vzchzely kadodenn drobn arvtky, z nich odchzeli jako vtzov hned ti, hned oni. Potyky nabvaly stle vce na prudkosti, a ob strany svedly skutenou bitvu. Jak se ob strany snaily nestupn udret sv msto, sreli se vojci ped mostem, v zpalu boje se stle vce blili k behu eky, a tam smstnni jedni druh sreli do vody. Tak se z obou stran vrila smrt na smrt, mrtvoly na mrtvoly. Caesar se vce dn snail jak jen mono vylkat neptele do pijatelnho ternu a co nejdve skonit vlku rozhodnm stetnutm. 6/ Kdy zjistil, e prv to je neptelm proti mysli a pitom je odvedl od Ulie proto, aby je v rovin piml k bitv , pevedl vojsko pes eku, piem nechal v noci plt v tboe hodn velkch oh, a vythl proti mstu Ategue, jednomu z nejpevnjch mst Pompeiovch. Pompeius se o jeho odchodu dovdl od pebhlk a

V[LEN PAMTI

jet tho dne vyuil monosti pronsledovat Caesarv zadn voj, co nebylo nikterak nebezpen v soutskch mezi horami; zmocnil se vtho potu voz a naloench mul a vrtil se ke Kordub. Zatm Caesar dorazil k Ategue, zaal kolem n ihned budovat valy a za pouit vech oblhacch prostedk zahjil oblhn. Zprva o tom pimla Pompeia, aby jet tho dne vythl na pomoc obleenm. Aby se proti jeho pchodu co nejlpe zajistili obsadil Caesar vce okolnch vrch a zbudoval na nich pevnstky, v nich vhodn umstil jzdn i p oddly tak, aby v tchto pedsunutch strnch postavench zabezpeovaly jeho tbor. Pompeius pithl rno, za velmi hust mlhy. V t temnot obklil s nkolika kohortami a jzdnmi turmami Caesarovy jezdce a zpsobil jim takov krveprolit, e jen nkolika se taktak podailo vyvznout. 7/ Nsledujc noci zaplil Pompeius svj tbor, pekroil eku Salsum, proel nkolika dolmi a poloil se tborem na kopci mezi msty Ategua a Ucubis. Caesar u skonil prce na opevovn tbora a pracoval na zazench nutnch k oblhn msta, zvlt na valech a ochrannch pstecch. Tamn krajina je hornat a od prody nevhodn k vlen; eka Salsum tam rozdluje rovinu, avak tee velmi blzko Ateguy. Ze strany tohoto msta ve vzdlenosti asi dvou mil ml Pompeius v horch svj tbor, v nm stl v dohledu obou mst, ani se vak odvil pispt na pomoc svm v Ategue. Ml tinct legi; ze vech tchto legi ale dvoval napevno jen jedn sestaven z domorodch vojk a II. legii, kter k nmu pely od Trebonia, pak jedn legii, sebran z mstnch mskch koloni, a tvrtou byla dvj legie Afraniova, kterou s sebou Pompeius pivedl z Afriky. Ostatn legie byly tvoeny uprchlky a pomocnmi sbory. Co se te lehk pchoty a jzdy, byli nai v pevaze jak co d o potu, tak co do statenosti. 8/ Pompeius se snail vlku co nejvce protahovat a pro ten el ml na sv stran tu vhodu, e krajina je poseta horami a velmi vhodn k opevnn tbora. Tm cel Zadn Hispnie je velmi rodn a m tak dostatek vody, take kad oblhni je obtn a m jen chab nadje na spch. Krom toho jsou vechna msta od mst vzdlenj chrnna (podobn jako v Africe) vemi a valy proti barbarskm njezdm, kter tu jsou ast; tyto ve nejsou

O V[LCE HISP[NSK

kryt takami, nbr hrubm kamenem. V nich mli pompeiovci umstn strn hlsky, kter dky vysok poloze v mly umonn rozhled iroko daleko. Velk st mst t provincie je chrnna u samotnou polohou, nebo jsou poloena na pirozen vyvench mstech a je k nim obtn jak pstup po cestch, tak i vlastn vstup k hradbm. Oblhni se proto me vst jen z vt dlky a dobyt hispnskch mst a opevnnch mst je tm nemon, jak se ostatn ukzalo i v thle vlce. Pompeius ml umstn svj tbor mezi ve zmnnmi msty Ateguou a Ucubou, na dohled jich obou, a ve vzdlenosti asi ty mil od jeho tbora se nachzel vhodn poloen pahorek, ktermu se ik tbor Postumiv. Tam zdil Caesar pevnost osazenou men st svho vojska. 9/ Tato pevnost stla za tm horskm psmem jako postaven Pompeiovo a byla znan vzdlena od Caesarova hlavnho tbora. Pompeius se vzhledem k obtnosti ternu domnval, e Caesar, jsa oddlen ekou Salsem, se prv kvli tm prodnm pekkm neodv sejt dol z hor a pustit se na pomoc sv pedsunut posdce. Na tuto svou domnnko pevn spolhal. O tet non hldce vythl z lbora, aby oblehl pevnost. Jakmile se k n jeho vojci piblili, zvedli velik kik a zatoili takovou spoustou otp a stel, e znan mnostv naich bylo zranno. Pevnost se zaala brnit a brzy tak Caesar dostal ve velkm tboe zprvu o pepadu; okamit vyrazil s temi legiemi na pomoc svm lidem. Kdy se piblil, neptel se dali na tk a pi zmatku, kter zavldl, ztratili hlavu natolik, ze jich mnoho bylo pobito a jet vce zajato, mezi nimi i dva centurioni. Mnoz na tku odhodili t sousti vzbroje jen tt bylo shledno osmdest. 10/ Nsledujcho jitra dorazil k Caesarovi Arguetius s vojskem z Itlie a pinesl tak pt vojenskch odznak, kter ukoistil na obanech msta Saguntu. Mimochodem, na svm mst jsem opomenul zaznamenat tu skutenost, e u dve dorazili k Caes arovi jezdci z Itlie, kter pivedl Asprenas. V noci zaplil Pompeius svj tbor a vydal se opt smrem ke Kordub. Vldce jednoho hispnskho kmene, jmnem Indo, jen pithl k Caesarovi se svmi oddly spolen s Asprentovou jzdou, se pustil pli dychtiv do

V[LEN PAMTI

pronsledovn zadnho voje neptel; byl pitom chycen vojky z Pompeiovy hispnsk legie a usmrcen. 11/ Ptho dne pronsledovali nai jezdci dle smrem ke Kordub ty, kte z msta dopravovali potraviny do Pompeiova tbora. Padest jich bylo chyceno a i se zvaty dopraveno do naeho tbora. Tho dne k nm pebhl Quintus Marcius, jeden z Pompeiovch vojenskch tribun. O tet non hldce se u Ateguy prudce bojovalo. Obrnci proti nm metali pomoc vemonch stel velk mnostv ohn, snace se zaplit nae zazen. O nco pozdji k nm z neptelskho tbora peel Quintus Fundanius, msk jezdec. 12/ Den pot zajali nai jezdci dva vojky z Pompeiovy domorod legie; ti o sob prohlsili, e jsou otroky. Kdy vsak byli pivedeni do tbora, poznali v nich vojci, kte dve slouili pod Fabiem a Pediem, pslunky caesarovskch legi, kter opustily Trebonia a pebhly k nepteli. Nebylo mon jim odpustit: nai vojci je usmrtili. Ve stejn dob byli zajat i poslov, kte byli n a cest z Korduby k Pompeiovi a omylem se dostali do blzkosti naeho tbora. Byli proputni pot, co jim byly uaty ruce. Stejn jako pedchozho dne zaali z msta i tentokrt vystelovat o druh non hldce velk mnostv zpalnch i jinch stel; toto ostelovn trvalo dlouho a mnoho naich bylo pi nm zranno. Sotva noc skonila, uinili z msta vpad proti postaven VI. legie, jej vojci byli porznu zamstnni na opevnn. Pustili se s nimi do prudkho boje, avak jejich tok byl odraen, i kdy na jejich stran byla ta vhoda, e toili shora. Nai byli napadeni na ne poloenm mst a museli se brnit smrem nahoru, pece vak dky vlastn statenosti hned zpotku zahnali neptele, kter utrpl velk mnostv ran a byl nucen ustoupit zpt do msta. 13/ Ptho dne zaal Pompeius thnout val od svho tbora k ece Salsu. Men poet naich jezdc, kte byli ve strn slub, byl pepaden velkm mnostvm neptel a sehnn ze svho stanovit; ti nai pitom byli zabiti. Tho dne Aulus Valgius, jeho bratr byl ve vojsku Pompeiov, zanechal v tboe vechen svj majetek, vsedl na kon a ujel. Nai vojci chytili peha z druh legie a usmrtili jej. V te dob piletla z msta koule, k n byla

O V[LCE HISP[NSK

pipevnna cedulka s npisem; A uinte tok k dobyt msta, posdka slo zbran. V nadji, e budou moci bez nebezpe vstoupit na hradby a zmocnit se msta, zaali vojci ptho dne proret hradby. Dosti velk st jejich vnj strany spadla a nkolik naich proniklo do msta. Byli zajati many, kte s nimi jednali tak, jako kdyby to byli jejich vlastn lid, a poslali je nazpt k Caesarovi s psemnou prosbou, aby dovolil odejt tekoodncm, kter Pompeius postavil v elo mstsk posdky, Caesar jim ale odpovdl, e je zvykl podmnky klst a ne je pijmat. Kdy se poslov vrtili do msta a obleen se dovdli, co Caesar odpovdl, spustili velik kik, vystleli na ns vemon druhy stel a zaali brnit hradby po jejich celm obvodu. Vtina z ns, kte jsme byli v tboe, nepochybovala o tom, e jet tho dne bude z msta uinn vpad. Obleen proto bylo zdokonaleno; vojsko bylo rozmstno kolem celho msta a njakou dobu se vedl ten nejprud boj. Bhem nho byla tkou stelou z jedn na balisty zboena v, v jejch troskch zahynulo pt neptelskch vojk, kte na n byli. Jeden chlapec, kter ml pozorovat balistu, na to doplatil ivotem. 14/ O njak as pozdji zdil Pompeius za ekou Salsem (na jeho severnm behu) pevnstku, ani z na strany byla projevena sebemen snaha mu v tom zabrnit, V blhovm domnn se tedy chlubil, e u stoj pevnou nohou v nmi ovldan oblasti. Tak nsledujcho dne postupoval dl, a narazil na msto, kde stli nai jezdci ve strnm postaven. Bylo to jen nkolik mlo turm a slab poet lehkoodnc. Byli proto tokem neptel zahnni ze svho msta a pro svj mal poet neptelskou jzdou zcela rozdrceni. Odehrvalo se to v dohledu obou tbor; jsot pompejovc byl o to radostnj, e pi stupu naich mohli pronikat hloubji do naich pozic. Kdy vak nai odraen jezdci byli na phodnm mst podpoeni posilou a znovu se s velkou statenost a pokikem vrhli proti nepteli, ten se vyhnul boji. 15/ Pi jezdeckch stetnutch je u vech vojsk normlnm jevem, e kdy jezdce sesedne s kon a jako p bojuje s pkem, m pk nad nm vdy pevahu. To se ukzalo i v prv vylenm stetnut. Kdy se vybran neptelt pci pustili do boje s nic netucmi Caesarovmi jezdci, ti jakmile si to uvdomili

V[LEN PAMTI

seskoili z vt sti z kon a pak u bojoval jezdec jako pk, zatmco pci vybojovvali jzdn bitvu. Boj a krveprolit se peneslo a k neptelskmu valu. Padlo sto tiadvacet neptel, mnoz z nich odhodili zbran a velk poet jich byl zahnn do tbora, vichni s njakm zrannm. Z naich padli ti, pt jezdc a dvanct pk bylo zranno. Po cel zbytek dne pak trval obvykl boj o hradby. Pot, co obleen vystleli proti naim, kte se staten brnili, velk mnostv stel a ohn, spchali ped naima oima hanebn a krut zloin: zaali ve mst vradit vlastn hostitele a jejich tla shazovali z hradeb barbarstv, jak lovk nezail, co lidsk pam sah. 16/ Koncem tho dne poslali pompejovci, ani to nai zjistili, do msta posla s rozkazem, aby obleen jet t noci zaplili Caesarovy ve a val a o tet non hldce aby uinili vpad. Ve snaze splnit tento rozkaz zniili opevnn, pak oteveli brnu, kter byla obrcena smrem k Pompeiovu tboru, a cel posdka podnikla vpad. Pitom si nesli prout a hat k zaplnn pkop a hky, jimi chtli strhnout a pak zaplit che, kter si nai vojci postavili ze slmy na ochranu proti zim. Krom toho s sebou nesli i stbrn pedmty a odvy, aby mohli nae pobt, a budou zabrni do sbrn tto koisti, a tak se probt k Pompeiovi. Ten stl celou noc ve zbrani na druhm behu Salsu v oekvn, e se obleenm pokus zda. Tebae byl ten vpad pro nae pekvapiv, pece dky sv statenosti odrazili neptele, mnoh zranili a zatlaili je zpt do msta, zmocnive se pitom koisti, kter pro n mla bt nvnadou, i zbran; tak zajatc bylo nkolik a ti byli ptho dne popraveni. Ve stejn dob vyprvl jeden pebhlk z msta, e jist Iunius, kter byl v podzemn tole, kdy byli masakrovni obyvatel msta, volal, e se dopustili stranho zloinu, nebo ti lid nespchali nic, za by si zaslouili takov trest: naopak, pijali je ke svm oltm a ke svm krbm; oni e tak svm zloinem poruili hostinn prvo, ekl pr jet mnoho podobnho. Jeho e byli pr pompeiovci tak zastraeni, e upustili od dalho vradn. 17/ Ptho dne pisel do Caesarova tbora legt mstsk posdky Tullius s Lusitanem Catonem. Tullius, kdy byl pedveden ped Caesara, ekl: K by bohov nesmrteln byli dopustili, abych

O V[LCE HISP[NSK

se stal spe tvm vojkem ne Pompeiovm, abych mohl prokzat svou statenost spe pi tvm vtzstv ne pi jeho porce! Jeho neastn slva ns pivedla tak daleko, e my oban mt postrdme jakkoliv ochrany a jsme povaovni za neptele, protoe nae vlast dola alostn zhuby. Pokud astn vlil, nemli jsme vhody z jeho spch, na jeho netst se nyn podlme velkou mrou, ani bychom mli nadji na estnou porku. St odolvme, tolika tokm tvch legi, ve dne v noci jsme vydni vanc tvm oblhacm strojm, mem, stelm. Pompeius ns opustil a zanechal svmu osudu. A tak pekonni tvou silou i tvou zdatnost obracme se ke tv milosrdnosti a prosme: daruj nm ivot! Caesar jim odpovdl: Jak jsem se choval vi cizm nrodm, tak se zachovm i vi mskm obanm, kte se mi podrob! 18/ S tm byli vyslanci proputni. Na zpten cest u doli k brn, ped kterou se Tiberius Tullius zastavil, zatmco Cato veel. Kdy si Cato viml, e jej Tullius nensleduje, vrtil se k brn a chopil se ho, aby jej zathl do msta. Tiberius, kdy si to uvdomil, vytasil dku a bodl jej do ruky. Nato uprchli oba zpt k Caesarovi. Z prvn Pompeiovy legie pebhl v t dob k Caesarovi praporenk, kter vyprvl, e pi onom jezdeckm stetnut padlo z jeho manipulu ticet pt lid, e vak bylo zakzno to v Pompeiov tboe rozhlaovat, ba nesmlo se vbec mluvit o tom, e nkdo padl. Jeden otrok zabil svho pna, kter byl v Caesarov tboe, enu a syny vak ml ve mst; otrok potom proel tajn Caesarovmi hldkami do tbora Pompeiova. V t dob tak poslal nkdo z msta do naeho tbora kouli s daji o tom, jak opaten se v mst dlaj pro obranu Brzy pot pebhli dva brati Lnsitnov a pinesli zprvy z Pompeiova tbora: Pompeius pr v ei k vojkm prohlsil, e jeliko neme pijt na pomoc obleenm v Ategue, sthnou se za noci z dohledu neptele k moi. Jeden ze shromdnch vojk na to odpovdl, aby radji sestoupil z hor a svedl bitvu, ne aby dval znamen k tku; tento odvlivec zaplatil sv slova ivotem. Tou dobou byli zachyceni poslov, kte pichzeli od Pompeia. Dopis, kter nesli, nechal Caesar vhodit obleenm do msta a jednomu z posl, kter prosil o ivot, poruil,

V[LEN PAMTI

aby zaplil devnou v obleench; jestlie se mu to poda, e mu spln vechna pn. Zaplen t ve bylo toti nesnadn a riskantn. Zatkem noci se posel blil k vi, jak ml nazeno, byl vak obrnci zabit. Te noci oznmil jet jin pebklk, e Pompeius i Labienus byli masakrem v Ategue velmi poboueni. 19/ O druh non hldce byla mnostvm stel siln pokozena nae devn vz na nejspodnj asti a do druhho a tetho patra. V te dob se bojovalo s velkou prudkost pod hradbami msta a obleenm se pitom dky pznivmu vtru podailo zaplit jinou nai v, podobn jako tu pedchzejc. Druhho dne rno skoila z hradeb jedna matrna, pebhla k nm a vypovdla, e byla spolu s celou rodinou a eled rozhodnuta pejt k Caesarovi; vylo to vak najevo a vichni pslunci jejho domu byli zajati a zavradni. Brzy nato byl z hradeb shozen dopis a textem: Lucius Munatius Caesarovi. Protoe jsem oputn Pompeiem, chci za podmnky, e mi daruje ivot, slouit v budoucnu tob se stejnou odvahou a vrnost, jakou jsem prokzal vi nmu. U dve vyli z msta vyslanci, kte se nyn dostavili k Caesarovi a prohlsili, e jsou ochotni ptho dno vydat msto, pokud jim bude zachovn ivot. On jim na to dal odpov: Jsem Caesar a dodrm sv slovo. Tak 19. nora pevzal msto do svch rukou a byl pozdraven jako Impertor. 20/ Pompeius, jakmile se k nmu prostednictvm pebhlk dostala novina o vydn msta, vythl smrem k Ucub, v jejm okol zdil na vhodnch mstech pevnstky a sm se drel ve svm opevnn. Tak Caesar se pohnul tm smrem a postavil svj tbor zcela blzko tbora Pompeiova. Rno tho dne k nm pebhl jeden tzkoodnec z domorod legie a pinesl zprvu, e Pompeius svolal obyvatele Ucuby a poruil jim, aby peliv ptrali, kdo ve mst dr s nm a kdo peje vtzstv jeho protivnkm. O nco pozdji byl v jedn tole dobytho msta Ateguy zadren otrok, kter jak jsme ve ukzali zabil svho pna. Za trest byl zaiva uplen. Tehdy tak pelo k Caesarovi osm opancovanch centurion s Pompeiovy domorod legie a nai jezdci se utkali s neptelskou kavaleri. Nkolik lehkoodnc pitom bylo zabito. Te noci byli

O V[LCE HISP[NSK

chyceni ti otroci a jeden vojk z domorod legie, kte pehovali v tboe. Otroci byli pibiti na k, vojk sat. 21/ Nsledujcho dne k nm pebhli z neptelskho tbora jezdci a nkolik lehkoodnc. V te dob pepadlo asi tyicet jezdc nae lidi, kte shnli vodu; nkolik jich zabili, jin zajali a iv odvedli, avak tak osm jezdc se stalo naimi zajatci. Ptho dne dal Pompeius popravit lyiasedmdcst lid, o nich se proneslo, e pej Caesarovi, Ostatn byli na jeho rozkaz shromdni ve mst. Sto dvacet z nich vak uprchlo a dostalo se k Caesarovi. 22/ O nco pozdji oban msta Bursavony, kte byli zajati v Ategue, odeli v doprovodu naich lid jako poslov do sv obce, aby Bursavonskrn donesli sprvu o tom, co se v Ategue stalo, a ukzali jim, v co mohou doufat od Gnaea Pompeia, jeho lid povradili i hostinn ptele a spchali jet vce jinch zloin, akoliv byli pijati jako ochrnci. Kdy se poselstvo piblilo k Bursavon, neodvili se nai byli to mt jezdci a sentoi do nho vstoupit a veli tedy pouze Bursavont. Po vzjemnch jednnch a vmn odpovd se poslov vraceli zase k Caesarovm lidem, kte stli venku. Tu vak zezadu na n z msta vyrazili vojci mstsk posdky a pobili vechny krom dvou, kte se zachrnili a ohlsili udlost Caesarovi, V Bursavon se mezitm podailo Caesarovm stoupencm pemluvit pedky msta, aby se dve pesvdili, zda zprvy z Ateguy odpovdaly skutenosti. Bursavont poslali tedy do Ateguy vyzvdae. Kdy ti tam s jistotou zjistili, e udlosti probhly skuten tak, jak to poslov lili, a donesli to do msta, tu se obyvatel v davu vrhli na pvodce on vrady, vyhroovali mu smrt a chtli ho kamenovat, protoe pr jeho zsluhou byli pivedeni do zhuby. Sotva se jaktak dostal z bezprostednho nebezpe, dal obany o svolen, aby mohl odejt jako vyslanec k Caesarovi a doshnout jeho usmen. Svolen dostal. Odeel z msta, pipravil si siln oddl ozbrojenc, za noci se dostal skokem do msta, tam zmasakroval mnoho lid, zvlt jemu neptelskch pedk, a stal se pnem msta. Zanedlouho tak oznmili otroci, kte k Caesarovi pebhli, e Pompeius prodal majetek nkterch obyvatel a rozkzal, aby nikdo nevychzel za hradby opsan; jeho lid toti ode dne, kdy byla Ategua dobyta, prchali ze strachu pmo masov

V[LEN PAMTI

do Baeturie; nikdo pr v jeho vojsku nev ve vtzstv; a kdy nkdo z naich pebhne k Pompeiovi, je zaazen jen mezi lehkoodnoe a nedostane vc ne sedm denr za msc. 23/ Caesar pemstil svj tbor ble proti Pompeiovi a zaal budovat val k ece Salsu. Nai byli uprosted prce, kdy velk poet neptel uinil shora tok; zasypali nae mranem stel, jimi nai byli ve velkm mnostv zraovni. Tak se stalo, e nai, jak prav Ennius, sthli se trochu. Kdy v tboe bylo zpozorovno, e ti, kte pracovali na valu, proti obyeji ustoupili, pekroili dva, centurioni pt legie eku a uvedli bitvu opt do podku. Jak spolu s ostatnmi s vynikajc statenost urputn bojovali, jeden z centurion padl, zasaen mnostvm otp vrench shora. Jeho druh pokraoval v boji sm, ale kdy vidl, e je ze vech stran obkliovn, chtl se sthnout zpt, pitom kloptl a upadl. V okamiku se k nmu vrhlo mnostv neptel dychtcch zmocnit se odznak a vyznamenn tohoto hrdiny. Nai jezdci pebrodili eku, zatoili vzhru na neptele a zahnali jej a k jeho tboru. Kdy pak v plin dychtivost chtli bt neptele i uvnit jeho valu, byli odznuti jezdeckmi turmami a lchkoodnci, a kdyby neprojevili vzcnou statenost, byli by se dostali ivi do rukou neptele. Byli toti i valem samotnm tak tsnni, e se jezdec z nedostatku volnho prostoru k manvru mohl jen st brnit. V obou stetnutch byl zrann vt poet naich, mezi nimi tak Clodius Arquitius. Na mrtvch jsme v tomto boji zblzka nemli ztrt, ovem krom onch dvou centurion, kte se nechali pli strhnout svou touhou po slv. 24/ Nsledujcho dne se ob vojska setkala u Soricarie. Nai se ihned zaali opevovat. Pompeius zpozoroval, e je odznut od pevnosti Aspavie vzdlen od Ucuby pt mil. Tato okolnost jej nutila, aby sestoupil z hor a utkal se v oteven bitv. Pece vak nechtl pipustit boj na rovnm mst. Nesvedl tedy vojsko z pomrn nzkho vrchu do dol, nbr chtl zaujmout postaven na vyvenjm mst tak, aby Caesar byl nucen vstoupit na tern pro nj nevhodn. To vak Caesar nemohl pipustit a tak nakonec se stalo, e ob vojska usilovala zmocnit se tho pahorku. My jsme byli spn a sehnali jsme neptele na rovinu. Tato okolnost nm

O V[LCE HISP[NSK

pinesla astn vsledek bitvy. Neptel ustupovali na vech stranch a nai jim pipravili nemalou se, ze kter je nezachrnila jejich statenost, nbr hora, na kterou se jim podailo prchnout, A chyblo mlo, aby jim i tato hora byla mlo platn: kdyby se toti nesetmlo, zbavili by je nai, a potem slab, i tto ochrany. Neptelskch lehkoodnc padlo ti sta dvacet tyi, legion sto ticet osm, nepotaje ty, jejich zbran a zbroje jsme se zmocnili. Tmto potrestnm neptel byla vykoupena zhuba dvou centurion z pedelho dne. 25/ I nsledujcho dne pilo Caesarovo vojsko na tot msto, kde bylo minul den. Pompecjovci se zachovali stejn jako dve: krom jezdc se nikdo z nich. neodvil ukzat se na rovin. Neptelt jezdci zatoili v dob, kdy nai pracovali v tboe, a ve stojn dob zvedli jejich legioni velk pokik, jako by chtli jak tomu normln byli zvykl nsledovat v toku jzdu; zdlo se, e jsou dostiv se a nmi utkat. Nai tedy postoupili z ne poloenho dol dosti daleko a zastavili se na mst v rovin, kter bylo vhodnj pro bitvu. Ukzalo se vak mimo jakoukoli pochybnost, e neptel nemaj odvahu sestoupit a vybojovat bitvu na rovin. Vjimkou byl jen Antistius Turpio. Ten spolhaje na svou slu potal s tm, e z neptel mu nebude nikdo roven. Tu dolo abych tak ekl k opakovni souboje Achillea s Memnnem. Z naeho iku vystoupil k boji Quintus Pompeius Niger, msk jezdec z Italiky. Zpupn a divok vystupovni Antistiovo obrtilo k sob pozornost vech; pestalo se pracovat a vojska seazen v icch proti sob pihlela souboji. Vtzstv v utkn ampin obou stran bylo nejist zdlo se, e soubojem tchto dvou bude rozhodnuto o vdledku cel vlky. Oba byli plni bojovnost, kad z nich usiloval zskat vtzstv pro svou stranu, pro kadho bylo velkm povzbuzenm pn k vtzstv jeho strank a pznivc. Zanceni a staten postoupili na rovinu k zpasu, kad maje na sob odznaky sv slvy, v ruce tpytn tty, skvostn tepan Jejich soubojem by byla skonila i cel bitva, kdyby Caesar nepostavil kvli jezdeckmu stetnut jak jsme ve ukzali lehkou pchotu nedaleko opevnn, aby byla podporou pro jezdce. Kdy se nai jezdci vraceli do tbora a neptel je pli dychtiv pronsledovali, podnikli

V[LEN PAMTI

lchkoodnci za velkho kiku protitok. Vzbudili v nepteli takov ds, e se obrtil na tk a s velkmi ztrtami na mrtvch prchl do tbora. 26/ Caesar daroval Cassiov jzdn turm za statenost ti tisce denr, praefektovi pt zlatch etz a lehkoodncm dva tisce denr. Toho dne pebhli k Caesarovi mt jezdci z msta Hasty Aulus Baebius, Gaius Flavius a Aulus Trebellius; pinesli s sebou tolik stbra, e jm byli tm pokryti. Ohlsili nm, e vichni mt jezdci psluc do Hasty a nachzejc se v Pompeiov tboe si psahali, e pebhnou, avak na udn otroka se vichni ocitli ve vzen; oni e vyuili pleitosti, kter se jim naskytla, a uprchl i. Tho dne byl zadren dopis poslan Gnaeem Pompeiem do msta Ursaony. Text byl nsledujc: Jste-li zdrvi, jsem poten. Co se mne te, jsem zdrv. Dky na astn hvzd jsme a dosud vdy spn porazili nae neptele. Pece bychom vak byli u ukonili celou vlku rychleji, ne byste si pedstavovali, kdyby se odvili svst boj na otevenm mst. Neptel se vak neodvauje svst sv vojsko, sloen z mladch a nezkuench rekrut, z hor na rovinu a protahuje proto vlku, spolhaje se na dobvn pevnost dosud nm patcch. Obsadil toti nkolik mst a v nich pro sebe ukoistil zsoby. Mm myslem proto je zachrnit msta stojc na m stran a vlku co nejdve ukonit. Zamlm k vm poslat sv kohorty. Nebo neptel, kdy budou zbaveni monosti zsobovat se na n vrub, budou nuceni sestoupit do roviny a svst rozhodnou bitvu. 27/ O njak as pozdji, kdy nai byli zamstnni na valech, bylo zabito nkolik naich jezdc, kte opatovali devo v olivovm, lese. Pebhli tak otroci, kte oznamovali, e od 5. bezna, kdy byla svedena bitva u Soricarie, ij neptel v neustlm strachu a e Attius Varus m na starosti zajiovn bezpenosti Pompeiovch pevnost. Jet tho dne hnul Pompeius tborem a usadil se proti mstu Spalis na vrchu porostlm olivovmi hji. Caesar se za nm vydal v noci, kdy msc u svtil estou hodinu. Ne hnul tborem, zanechal za sebou Pompeius oddl s rozkazem zaplit Ucubu a pak se dostavit do hlavnho tbora. Caesar se pustil do oblhn Ventiponu, a kdy se toto msto vzdalo, thl smrem na Carruku, kde se poloil tborem proti Pompeiovi. Ten zaplil toto msto za to, e ped jeho

O V[LCE HISP[NSK

vojskem zavelo brny. Vojk, kter zabil v tboe svho bratra, byl naimi chycen a ubit holemi. Odtud se thlo dle a na rovinu u Mundy, kde se Caesar poloil tborem proti Pompeiovi. 28/ Ptho dne se Caesar u chtl vydat na dal pochod, kdy mu zvdov ohlsili, e Pompeius od tet non hldky stoj s vojskem v bitevn linii. Na tuto sprvu nechal Caesar vyvsit bitevn standartu. Pompeius vak vyvedl vojsko do iku proto, e msto Ursao, jeho obanm u dve poslal dopis, v nm vypisoval, jak Caesar kvli svmu vojsku z vt sti sloenmu z novk nechce sejt do roviny, stlo na jeho stran: tak dalece ten dopis dodal Ursaonskm odvahu a upevnil je v jejich propompeiovsk nlad. Pompeius byl proto pesvden, e se me bez rizika veho odvit. Msto, na nm ml tbor, jej samo o sob pirozen chrnilo, stejn jako opevnn nedalekho msta Mundy. Jak jsme ve ukzali, zdvhaj se v celm kraji vysok hory, kter json oddleny rovinami. Tak tomu bylo i zde. 29/ Mezi Caesarovm a Pompeiovm tborem se rozkldala rovina v i asi pti mil, take Pompeius ml ku pomoci jet dv okolnosti: opevnn msto za zdy a v yvenou polohu msta, na nm stl, kter se u zvedalo z roviny, je se prv odtud rozkldala. Ped n tekl potok, kter sledoval spd roviny a byl velkou pekkou v pstupu k Pompeiovu postaven. Tekl vpravo bainatou, propadlinami zrdnou pdou. Caesar, kdy uvidl Pompeiv ik, vbec nezapochyboval o tom, e Pompeius sejde ze svahu a nabdne mu bitvu uprosted roviny. To msto leelo voln vem na och, tern byl dokonale rovn, umoujc uskutenit vechny mon manvry. Den byl ve slunci tak jasn, e se ten as zdl bt vytouen, podivuhodn a jakoby bohy nesmrtelnmi uren pro bitvu. Nai se radovali, nkte vak byli tak plni obav: vdy na toto msto te byly svedeny ivoty a osudy vech a je neurit, co nhoda za hodinu pinese. Nai vypochodovali vped do bitvy; udlali tedy to, co jsme prvem oekvali i od neptel, kte se vak proti vem pedpokladm neodvili vzdlit se od opevnn msta, blzko jeho hradeb stli seazeni. Nai postupovali dle vped. Plonost roviny po celou tu dobu pmo vybzela neptele, aby za takov pzniv okolnosti li vstc svmu vtzstv. Ti vak

V[LEN PAMTI

nezmnili nic na svm zvyku a nehnuli se ani z viny, ani od hradeb msta. Nai se krok za krokem pomalu blili k potoku, neptel se vak i na tomto pro ns nepznivm ternu nepestali vi nm chovat jako dob patroni. 30/ Neptel postavil do iku vech tinct orl. Legie byly na kdlech kryty jzdou a lehkou pchotou v potu esti tisc, k tomu pistupovaly jet pomocn sbory asi ve stejnm potu. Nai vlenou slu pedstavovalo osmdest kohort a osm tisc jezdc. Za neustlho pibliovn se nai dostali tm na konec roviny, kde u zanal nerovn tern. Na svahu stl neptel pln pipraven ve vhodnm postaveni, take pochod dle vzhru byl pro ns znan nebezpen. Caesar si to brzy nvdomil a nechtje utrpt kodu vlastn nerozvnost zastavil vojsko a zaal vymovat msto pro tbor. Jeho rozkaz pijmali lid jen tko a s rozhoenm; chpali jej tak, e je jim brnno svst bitvu. Neptelm pidal Caesarv odklad na kuri: strach nedovoluje Caesarovu vojsku svst bitvu! Najednou postoupili pompejovci plni pchy vped a nabdli bitvu na mst pro n sice mn vhodnm, ale stle jete ztujcm naemu vojsku tok. Dest legie stla jako obvykle na pravm kdle, legie tet a pt tvoily lev kdlo, kde tak stli lehkoodnci a st jzdy. 31/ Bitva zaala vlenm pokikem. Nae vojsko statenost daleko pedilo neptele, ten se vak ze vech sil brnil z vyho msta, na nm stl. Pokik se stval z obou stran stle rynj; srka byla doprovzena takovm detm stel, e nai u tm, ztratili vru ve vtzstv. Sla toku a vlen pokik, ktermi obyejn jsou neptel uvdni v ds, byly kdy by je lovk srovnal na obou stranch stejn. Ob strany se vrhly do bitvy se stejnou zarputilost a prudkost; nae otpy kosily mnoho neptel, jejich mrtvoly se vrily v hromady. Jak u jsme ekli, prav Caesarovo kdlo dreli veterni dest legie. Tebae jich bylo mlo na poet, prokazovali takovou statenost a na svm mst vhnli neptele natolik do zkch, e sem napravo mla bt na pomoc pesunuta jedna legie z pravho kdla v obav, aby nai nezatlaili jejich lev kdlo a nezatoli z boku. Sotva se vak tato legie pohnula za svm urenm, zatoila Caesarova jzda na lev kdlo neptelsk sestavy s takovm zpalem, e neptel u neml, kam by

O V[LCE HISP[NSK

pispl na pomoc. Kik se msil se steny rannch, do u dolhal teskot me a mysl tch nezkuench byla pln strachu. Jak prav Ennius, noha je tsnna nohou, zbra zas se otr o zbra; pes houevnat odpor byl neptel donucen ustoupit a uchlit se do msta, je se stalo jeho spsou. Tak v den Liberli byli neptel na hlavu poraeni a nikdo z nich by se nezachrnil, kdyby neuprchli prv do tho msta, z nho vythli do bitvy. Z jejich strany padlo kolem ticeti tisc lid, a co vc, padl i Labienus a Attius Varns, kter vtzov s poctami pohbili. O ivot pilo tak ti tisce mskch jezdc pochzejcch sten z ma, zsti z provincie. My jsme ztratili okolo tisce lid, pch i jezdc, rannch bylo kolem pti set. Ukoistili jsme vech tinct orl, mnoho jinch vojenskch odznak, ba i Pompeiovy vojevdcovsk svazky prut. Zajato bylo nkolik Pompeiovch podvelitel. Takov tedy byl vsledek bitvy. 32/ Ti, kte z bitvy vyvzli, se uchlili do Mundy a nai byli nuceni ji oblehnout. Jako stavebn materil pro oblhac zazen poslouily zbran a mrtv tla neptel. Do val byly msto drn poloeny mrtvoly, se tt a otp se zbudovaly palisdy. Na takto postaven val byly v ad vztyeny hlavy zabitch, naraen na hroty me a obrcen tvi k mstu. Tm vm ml bt obleenm nahnn strach, kdy mohli vidt sv mrtv druhy a dsledky sv zaslepenosti; zrove tak byla postavena na odiv zejm znamen statenosti vtz. Pak zaalo dobvn Mundy, obklopen valem z mrtvch neptel, vrhacmi otpy a tkmi stelami. Z bitvy uprchl tak mlad Valerius, kter se s nkolika jezdci dostal do Korduby, kde podal Sextu Pompeiovi zprvu o bitv. Ten, kdy se dovdl tuto zlou novinu, sebral vechny jezdce, kte byli v jeho slubch, rozdlil jim penze, kter ml, obyvatelstvu a zbvajc posdce oznmil, e jde jednat s Caesarem o mr, a o druh non hldce odthl z msta. Gnaeas Pompeius s trochou jezdc a nkolika pmi spchal ke svmu lostvu do Carteie, vzdlen od Korduby sto sedmdest mil. Kdy dorazil a na vzdlenost osmi mil od Carteie, poslal Publius Caucilius, jen dve stl v ele jeho tbora, Gnaeovm jmnem do msta posla se zprvou, e Pompeius se nect dobe, aby proto z msta byla poslna nostka, v nich by byl do msta donesen. Hned po obdren dopisu byl Gnacus zanesen do

V[LEN PAMTI

msta. V dom, do nho byl donesen, se seli jeho stranci, aby se od nho dovdli o vlce ve, na co byli zvdav. Domnvali se toti, e za tm elem piel tajn do jejich msta. Kdy u jich bylo ptomno velk mnostv, obrtil se k nim Gnaeus pmo z nostek o ochranu. 33/ Hned po bitv, kdy Munda u byla obehnna valem, pithl Caesar ke Kordub. Pompeiovci, kte se tam dostali z bitvy, obsadili most a kdy jsme se k nmu piblili, zaali se nm vysmvat, e ns z bitvy tak mlo zbylo a e nevme, kam bychom se rozprchli. Potom se zaali z mostu brnit. Caesar vak pekroil eku a vybudoval ped mstem tbor. Scapula, jen byl hlavou cel proticaesarovsk vzpoury, byl mezi tmi, kte se z bitvy dostali do Korduby. Nyn svolal svou rodinu, ele a proputnce, dal si postavit hranici, pichystat tu nejskvostnj hostinu; oblkl si nejlep roucho, penzi a stbrnmi ndobami obdaroval ihned sv sluhy, pak se pustil do pedasnho jdla, obas se skrpje vonnou pryskyic a myrhovm olejem. Po skonen hostiny poruil jednomu z otrok, aby jej usmrtil, a proputnci, jen byl jeho milcem, aby jej splil na hranici. 34/ Sotva postavil Caesar proti mstu tbor a u vznikla mezi obyvateli msta takov nesvornost, e a do tbora pronikl kik, kter propukl pi svru mezi pvrenci Caesarovmi a Pompeiovmi. Ve mst byly legie sebran jednak z pebhlk, jednak postaven z mstskch otrok proputnch Sextem Pompeiem. Ti zaali po Caesarov pchodu pechzet do jeho tbora. Tinct legie se snaila hjit msto; na stranci se j postavili na odpor a podailo se jim zmocnit se sti v a hradeb. Znova poslali k Caesarovi posly s dost o vypraven legi do msta na pomoc Jakmile se o tom dovdli pebhlci, zaloili pory po celm mst. Porazili jsme je: ve mst jich bylo zabito dvaadvacet tisc, dal padli vn hradeb. Tak se stal Caesar pnem msta. Zatmco vak prodlval zde, podnikli vpad ti, kte byli obleen v Mund jak jsme ve popsali , ale byli s velkmi ztrtami zahnni zpt do msta. 35/ Caesar thl proti Hispale. Vstc z toho msta mu pili vyslanci s prosbou o odputn. Caesar jim zaruil svou ochranu, umstil v mst posdku pod velenm Gaia Caninia Rebilla a sm se

O V[LCE HISP[NSK

utboil v blzkosti msta. V Hispale vak bylo velk mnostv Pompeiovch pznivc, kte byli rozhoeni nad pijetm Caesarovy posdky, kter se odbylo tajn, take o tom nevdl jist Filn, kter byl nejzivjm obhjcem zjm Pompeiovy strany. Ten byl dobe znm po cel Lusitnii, kam se mu te podailo odejt, ani to Caesarovy stre zpozorovaly; a Lennia se seel s barbarem Caeciliem Nigrem, jen ml ve zbrani znan mnostv Lusitn. S jeho pomoc se Filn dostal za noci znovu pes hradby do Hiapaly, povradil posdku i strn a zatarasil brny. Odpor zaal nanovo. 36/ V t dob tak pili poslov z Carteic, kte oznmili, e Pompeius je v rukou man. Protoe dve zaveli ped Caesarem brny, potali nyn s tm, e touto slubou nco pro sebe vyt. V Hispale bojovali Lusitnov bez peruen. Caesar se obval, e tito zloinn lid zapl msto a zni hradby, bude-li se nadle pokouet zmocnit se msta nsilm. Na vlen porad tedy vysvtlil svj pln, e dovol nepteli uinit non vpad. Obleen nemli tuen, e to ve je Caesarv zmr. Vpad se uskutenil. Lodi, kter byly vytaeny na behu eky Baetis, byly zapleny. Zatmco se nai zabvali haenm, podailo se neptelm proniknout, ale na tku byli naimi jezdci pobiti. Tak se Hispalis opt dostala do Caesarovch rukou. Ten ihned vythl proti Hast, z n mu vyli naproti vyslanci nabzejc vydn msta. Z tch, kte po bitv uprchli do Mondy, se jich mnoho vzdalo, kdy u jim oblhn trvalo pli dlouho. Byli rozdleni do legi, a tu si pisahali, e na dan znamen ti, kte zstali ve mst, uin vpad, a sami e zatm zpsob v tboe krveprolit. Jejich mysl vak vyel najevo a nsledujc noci o tet hldce byl vichni spiklenci na dan heslo vyvedeni mimo val a tam porubni. 37/ Zatmco Caesar dobval zbvajc msta jedno po druhm, vznikl v Cartei spor kvli Pompeiovi. Jedna strana poslala sv vyslance k Caesarovi, druz stranili Pompeiovi. Dolo tam k povstn a Caesarovm stoupencm se podailo obsadit brny. Krveprolit bylo tk, sm Pompeius byl zrann. Podailo se mu vak uprchnout s dvaceti vlenmi lomi. V Gdizu ml pipraven lodi Didius, kter tam velel lostvu; po zprv o Pompeiov tku se pustil ihned do jeho sthn, piem jedna st pk a jezdc thla za

V[LEN PAMTI

Pompeiem po soui podl pobe. tvrtho dne plavby byli pompejovci nuceni pirazit k pobe: prchli toti z Carteie bez jakchkoli pprav a byli proto bez vody. V dob, kdy naneli vodu do lod, piplul se svou eskadrou Didius, jen se zmocnil nkolika neptelskch lod a ostatn zaplil. 38/ Pompejovi a nkolika mlo jeho lidem se podailo vyvznout a uchlil se na jaksi pirozen chrnn msto. Vped vyslan zvdov o tom informovali jzdu a kohorty, kter byly vyslny k pronsledovn, a ty pochodovaly ve dne v noci k uvedenmn mstu, Pompeius byl tce zrann na rameni a lev noze, navc si jet vykloubil kotnk, co pro nho bylo nejvt pekkou. Proto byl neustle nesen Lusituy ve vojenskch nostkch, v nich byl dopraven i k jedn z v, rozsetch po vinch v cel oblasti. Byl tam obklen ihned, jakmile jej pronsledovatel spatili. Pstup k jeho postaven byl vak nesnadn. Zaujal toti msto tak dobe chrnn u samotnou polohou, e mohlo bt bezpen hjeno hrstkou lid i proti velk pesile. Hned po pchodu chtli nai vystoupit nahoru, byli vak odraeni neptelskmi stelami. Jejich stup dodval neptelm odvahu; houevnatji proti naim vyreli a brali jim tak chn k dalm pokusm o vstup. Opakovalo se to astji a jak se ukzalo vdy to bylo pro nae velmi nebezpen. Didius se tedy rozhodl uzavt msto valem. Stejn horliv a spn byl budovn i val smrem k hebenu, aby se nai mohli s nepteli utkat za rovnch podmnek. Jakmile neptel pochopili ns mysl, obrtili se na tk, v nm vidli svou jedinou spsu. 39/ Jak jeme uvedli ve, byl Pompeius na tku velmi zdrovn svm zrannm a vykloubenou nohou. Navc mu tak neschdn tern brnil zachrnit se na koni i na voze. Kolem dokola pobjeli nai jeho lidi. Odznut od opevnn a zbaven svch lid skryl se do jeskyn v rozeklanm dol, kde by byl naimi jen st objeven, kdyby zajatci neprozradili jeho kryt. Byl tam tedy zabit a jeho hlava byla 12. dubna (Caesar byl tehdy v Gdizu) pinesena do Hispaly a vystavena na oi lidu. 40/ Kdy byl Gnaeus Pompeius mlad zabit, uchlil se ve zmnn Didius, pln radosti nad tm, do nejbli pevnosti. Na beh dal vythnout nkolik lod vyadujcch opravu. Aby byli zajitni

O V[LCE HISP[NSK

proti kadmu nebezpe, pikzal vzt valy z obou stran, od moe i od pevnosti. Lusitnov, kte peili bitvu u Mundy, se dali znovu dohromady a ve znanm potu vythli proti Didiovi. Ten se stle s velkou pelivost vnoval ochran lod, pece vak byl astmi njezdy Lusitn nkdy vylkn z pevnosti a skoro kad den se s nimi utkval. Tehdy shli Lusitnov k lce. Rozdlili se do t st. Jedni byli pipraveni zaplit lod, druz mli zahnat ty, kte by spchali hocm lodm na pomoc. Tyto dv skupiny se umstily tak, e je nikdo z naich nemohl vidt. Tet st, ti ostatn, zatoili zpedu zcela oteven. Jakmile Didius vyrazil z pevnosti proti nim, aby je zahnal, dali Lusitnov znamen. V tom okamiku se ocitly lod v plamenech, a zrove nai, pronsledujc bandity, kte se na tot znamen dali na zdnliv tk, byli zezadu pepadeni pokikem band ukrytch v lce. Didius a mnoho dalch nalezlo po statenm boji hrdinskou smrt. Nkte z jeho lid doshli bhem boje lun lecch u behu, mnoho jich doplavalo k lodm, kter kotvily dle na moi. Kotvy byly vytaeny a lid se snaili veslovnm dostat lod na ir moe; tak se zachrnili. Lusitnov se zmocnili velk koisti. Caesar spchal od Gdizu zpt do Hispaly. 41/ Fabius Maximus, kterho Caesar ponechal k oblhn Mundy, se nepetrit ve dne v noci snail pivst oblhn ke konci . Obleen, nemajce nadji na zchranu, se dali do boje mezi sebou a po velkm krveprolit se zbvajc vzdali. Nai si nedali ujt pleitost zmocnit se msta: obsadili je a zbvajcch trnct tisc obyvatel vzali do zajet. Pak vythli proti Ursaon. Msto mlo bezvadn opevnn a bylo tkm okem pro kadho dobyvatele nejen svmi hradbami, ale u i svou polohou. K tomu jet pistupovala okolnost, e krom studny ve mst nebyla voda nikde bl ne osm mil, co bylo velkou pekkou pro oblhatele a velkou vhodou pro obleen. Navc jet materil potebn ke stavb val a v nebylo mono sehnat ble ne ve vzdlenosti esti mil od msta. Pompeius toti, aby ulehil obyvatelm ppadn oblhn, dal pokcet vechny stromy v okol a svst je do msta. Tak byli nai pinuceni dopravit sem devo z nedvno dobyt Mundy. 42/ Zatmco u Mundy a Ursaony probhaly vylen udlosti, vrtil se Caesar z Gdizu do Hispaly. Ptho dne svolal

V[LEN PAMTI

shromdn, na nm prohlsil, e hned pi svm prvnm adu, kvstue, dal pednost tto provincii pede vemi ostatnmi a prokzal j tolik dobrodin, kolik jen mu bylo v t dob mon. Jako praetor, maje vy edn postaven, dal od sentu zruen dan, kter na provincii uvalil Metellus, a doshl toho, e provincie byla zbavena tto finann povinnosti. Zrove vzal vechny obyvatele provincie pod svj patront; uvedl do sentu mnoho hispnskch poselstev, bjil prvn zleitosti obc i jednotlivc, m si nadlal mnoho neptel. Tak za svho konsultn pokraoval i kdy nebyl v Hispnii ptomen, se snail podle svch sil zajistit provincii co nejvce vhod. Obyvatelstvo vak pr zapomnlo na vechny tyto vhody a projevilo nevdk jak vi nmu, tak i vi nrodu mskmu: to bylo mono poznat v tto vlce i v posledn dob vbec. Vy, akoliv znte zsady mezinrodnho prva a principy msk stavy, jste pece nejednou vzthli ruku na ednky mskho nroda. Za blho dne a uprosted nmst jste chtli zloinn zabt Cassia. Mr a klid jsou u vs stle v takov nenvisti, e legie mskho nroda nemohly bt z tto provincie nikdy staeny. Dobrodin povaujete za kivdu, kivdu za dobrodin. Proto jste si ani za mru neuchovali svornost, ani jste za vlky neprojevili statenost. Pijali jste mladho Gnaea Pompeia, lovka bez adu a uteence, a on si pisvojil ednick pruty a vojevdcovskou hodnost. Usmrtil mnostv mskch oban a vy jste mu za to poskytli vojsko proti nrodu mskmu, z vaeho popudu zpustoil pole a celou provincii. Jak jste mohli pomlet na vtzstv? Co jste nevidli, e i kdybych j sm byl zabit, ml by za mne nrod msk deset legi, kter by nejen mohly vm vzdorovat, ale mohly by i nebe zboit? K jejich slav nle statenost

CAESAR

POZNMKY

K VLCE GALLSK 26 nejdle od na provincie tj. jihovchodn st Gallie Zalpsk, kter byla promnna v mskou provincii ji ped Caesarem; odtud je dnen jmno tto krajiny Provence. za konsultu Marka Messaly a Marka Pisona tj. roku 61 p. n. l. man urovali letopoet jmny konzul, dvou nejvych ednk toho roku. 240 mil do dlky mle (1000 dvoukrok) = 1,48 km. vechny sv chrnnce a dlunky = svobodn obany, kte se dali dobrovoln v poddanstv mocnjmu pnu. Srv. VI, 13,2. dostal estn nzev ptele byl to estn lilul udlovan mskm sentem cizm vladam. jedna jedin legie zkladn jednotkou, tk pchoty byla legie, kter se dlila na 10 kohort, kad kohorta mla ti manipuly, manipul ml dv centurie (setniny). zabili konsula Lucia Cassia bylo to r. 107 p. n. l. vojsko poslali pode jho poraen vojsko prochzelo pod tzv. jhem; bylo to kop pipevnn jako horn pka k dvma dalm kopm zabodnutm v urit vzdlenosti od sebe do zem nsep 16 stop vysok stopa = 30 cm.

26

27 27

27

29

29 29

29

POZN[MKY

29

pikop v dlce devatencti mil nikoli v souvisl linii, nbr pouze na mstech nechrnnch ekou Rhodanem. naprokazovali se pr takovch dobrch slueb ji v r. 121 p. n. l. se nazvaj spojenci nroda mskho. vytrhne o tet hldce tj. mezi 12.-3. hod. rno; non hldky se stdaly od esti hodin veer do esti hodin rno vdy po tech hodinch; as jim odmovaly vodn hodiny (clepsydra) destnku gallsk jzdn ety nejni jednotkou jzdy byla dekurie (11 kon), kter velel destnk (decurio); 3 dekurie tvoily etu (turma), nkolik et vy jednotku (tzv. ala), j veleli bu mstn pedci, nebo mt velitel prefekti. trojit ik ze ty legi to byla obvykl bitevn sestava; z deseti kohort kad legie tvoily tyi prvn ik, ti dal druh ik, zbvajc ti tet ik. vechny pomocn sbory vojensk oddly sestaven z pslunk cizch sptelench kmen, byla-li vedena vlka mimo Itlii. utvoili sevenou falangu souvisl bitevn tvar skldajc se z osmi ad bojovnk rozdlench podle druhu vzbroje. od sedm hodiny denn den se dlil na dvanct stejnch hodin ponaje od vchodu slunce a do jeho zpadu. dorazili tvrtho dne rozum se vetn dne bitvy. Haeduov a jejich chrnnci men kmeny se dvaly v ochranu mocnjn a zavazovaly se za to ke konn vojensk sluby a k placen dan.

31

31

38

38

38

38

39

39 42

CAESAR

42

pro hostinn ptelstv s nrodem mskm byla to ptelsk smlouva mezi dvma nezvislmi stty, na jejm zklad byla oficilnm sttnm zstupcm poskytovna vestrann pe na statn traty. piel do ma k sentu tj. r. 61 p. n. l. svolal vojenskou radu t se astnili zpravidla jen setnci prvnho stupn, tj. velitel prvn setniny v manipulu. pibral centuriony vech stup tj. 60 z kad legie; centurio (setnk) byl velitel centurie (setniny), co byla nejni jednotka v legii. za vzpoury otrok jedn se o povstn Spartakovo v l. 73-71 s jedinou destou legi tato legie byla pvodn v Gallii pi Caesarov pchodu. jednaly s vojenskmi tribuny vojent tribuni byli dstojnci; bylo jich est v kad legii. porazil Arverny a Rutny Quintus Fabius Maximus ukonil roku 121 p. n, 1. boje s Allobrogy, kte so spojili o Arverny a Rutny; ti i po tto porce zstali svobodn. od Gaia Valeria Flakka ten byl sprvcem Zadn provincie v r. 83 p. n. l. postavil Caesar legta a kvstora legtov byli podveliteli a pobonky vrchnho velitele, ustanovovan sentem; vedli jednotliv oddly v boji a mvali dozor a veden i v jinch vcech. V neptomnosti vrchnho velitele byl legt samostatnm velitelem vojska v poli, v pevnosti nebo v zimnm tboe. Kvestoi byli vy sttn ednci, kte psobili jako sprvci finannch zleitost v armd; v ppad

42 47

47

47 48

48

52

53

55

POZN[MKY

poteby byli povovni i vojenskmi koly a velenm v hodnosti logt. 56 odeel konat krajsk soudy povinnost prokonsul jako sprvc provincie bylo veden nkterch soudnch jednn; konaly se obvykle v zimnch mscch. cel jejich sent jmnem sent oznauje Caesar kmenovou radu starch. utvo ik elvov bylo to uspodn iku pi oblhn, kdy prvn ada vojk drela tity ped sebou a ostatn nad hlavami, aby se od nich odrely stely. pole Numidy, Krany, Balery Numiau slouili v Caesarov vojsku jako lehkoodnci, Kran byli proslul lutnc, obyvatel Balerskch ostrov znm prakovnci. proutn kryty proutn kryt byl psteek v podob polokruhovi stavby spleten z prout a chrnn koemi; umooval vojkm bezpen pstup k hradbm. pipevnit si odznaky nasadit pilbu na pochodu nosili vojci pilbu zavenou na zvsu ped hrud, teprve ped bitvou si ji nasazovali a upevovali na ni barevn chocholy jako odznaky. vrchn setnk tj. setnk (centurio) prvnho manipulu, v prvn kohort, kter zaujmal nejvy postaven v cel legii. obvyklou cestou pes Alpy byla to cesta pes Velk Sv. Bernard. ani zobcem nemohly kodit zobec (rostrum) byl ostr elezn vbek (na pd obyejn trojnsobn) slouc k proren neptelskch lod.

59

60

60

63

67

68

74

80

CAESAR

90

v zim nato tj. roku 55 p. n. l.; nedokonalost mskho kalende se posunoval potek roku kupedu, take v t dob pipadal ji nkdy na listopad. s vlkou jet t v ppad, e by se Gallov spojili s Germny, jezdeckmu pedvoji podle 6 se zde jedn o celou jzdu.

92

94

101 strm skly sahaly k moi Caesar se piblil k behm Britnie pravdpodobn u Dovern a vylodil se nkde mesi Walmercastlem a Dealem. 102 orla vydat nepteli spolenm znakem legie byl od dob Mariovch stbrn orel. 104 byl t noci plnk podle astronomickch vpot to bylo v noci z 30. na 31. srpna. 105 kohorty majc str u kad ze ty bran tbora stla obvykle jedna koborta. 108 v konsulskm roce Lucia Domicia tj. roku 54 p. n. l. 109 nechodili na snmy tyto snmy zavedl zejm Caesar po podroben Gallie. 111 vyplout brnil vtr Korus jmno severozpadnho vtru. 113 nechal u moe deset kohort nikoliv z jedn legie, nbr pravdpodobn po dvou ze vech pti legi. 113 vytvoili se tt elv kryt byl to pohybliv psteek na kolekch z t stran oteven, zpedu kryt, slouc k ochran vojk ped stelami.

POZN[MKY

114 vybere z legi emeslnky zvltnch oddl emeslnickch toti v Caesarov vojsku nebylo. 121 vypustive z jedn strany jzdu jedn se o jednu stranu tbora. 126 Z nich orlono nosi orla, spolenho odznaku legie, byl vdy vybrn z nejstatenjch mu. 127 mnoho kl s oplenm hrotem slouily k hzen jako otpy. 138 protoe zstv pobl ma Pompeiovi byla dna do sprvy Hispnie na dobu 5 let, ale pod zminkou, e mu byla na dobu pti let svena i pe o zsobovn obilm; il pobl ma a provincii spravoval prostednictvm legt. 144 v ypravil se Diviciacus do ma roku 61 p. n. l. 148 ct nejvce Merkuria Caesar oznauje keltsk bohy jmny boh mskch podle pbuznosti jejich funkc. 148 jsou potomky boha Dita Ds byl bh podsvt; u Kelt mu odpovdal bh Cernunnos. 148 asov daje uruj potem noc tento zvyk byl v primitivnch spolenostech, obecnji rozen, nap. i u Germn. 154 skot jelenu podobn pravdpodobn jde o soba, kter il ve starovku i v tch krajch; zprva o jednom rohu je ovem myln. 155 zvata zvan losi i zde Caesar vyprv smylen vci, nap. o neohebnosti nohou los.

CAESAR

163 klnov proud byl to uspodan uzaven proud, kde stl mu vedle mue bez vtch mezer mezi oddly; jm bylo mono dobe proret neptelsk ady. 166 zavradn Publia Clodia P. Clodius, exponent strany lidov, byl potkem r. 52 zabit pi poulinm boji s tlupou svho odprce Milona. 166 brance mladch ronk tj. od 17 do 46 let. 166 hromadn vzati do psahy jindy psahali vojci jednotliv. 185 pebrodit dv, ne nastane podzim v lt toti rozvoduje eky tajc snh z hor. 188 rozmry tbora zmenit zbvajc legie by toti nemohly uhjit tbor uren pro 6 legi. 202 legt Lucius Caesar pbuzn G. I. Caesara, byl konsulem r. 64. p. n. l. 202 dobrovoln pesluhujcm ti vojci, kte po splnn vojensk sluby zstali dle ve vojsku, dodvali old a mli rzn vhody. 204 na dvou stranch dv eky tj. na severu a na jihu. 204 ped mstem se thla pl tj. na zpad. 211 pod hrozbou liktorskch seker 12 liktor (prokonsulovch zzenc) nosilo jako odznak svrchovan moci mstodritelovy svazky prut se sekerou. 215 pasti v zemi nastraen vechny nstrahy, kter mly znemonit pstup k opevnn: ostr kly ve vlch jamch, kolky s eleznmi bodci aj.

POZN[MKY

220 nemaj souvislost s pozdjmi jde o Zpisky o vlce gallsk a obansk. 220 od vlky v Alexandrii v letech 48 a 47 p. n. l., kdy dosadil Caesar na egyptsk trn Kleopatru a jejho bratra Ptolemaia Mladho. 221 africk vlky v letech 47 a 46 pr. n. l. proti pompeiovcm, kte byli v r. 46 v bitv u Thapsu na hlavu poraeni. 221 od minulho lta tj. r. 53 p. n. l.; Hirtius navazuje bezprostedn na konec Cacearova vyprvn o roce 52 p. n. l. 221 z msta Bibracte tam se toti rozhodl pezimovat. 222 kter byla nejble pod vedenm Caninia Rebila na zem Rutn. 222 po dvou stech sestercich sestercius (semis tertius = pltetho asu) byla stbrn msk mince rzn hodnoty. 222 zmnka v pedchzejc knize viz VII 90, 7. 223 v pstecch z narychlo sebran slmy psteky byly zbudovny u stn oputnch gallskcb obydl. 225 tm tyhrann ik jde o uspodn vojska tak, e vozatajstvo bylo uprosted, ped nm thly ti tvrtiny vojska a zbvajc tvrtina uzavrala pochod jako zadn voj. 226 byl velitelem jzdy za dob Caesarovch veleli oddlm domorod jzdy jejich vlastui velitel. 228 d vyzbrojit dvacet kohort Caesar d 20 kobort uspodat k boji, zatmco ostatn opevovaly tbor.

CAESAR

229 neptel zdeptan porkou je mnna ta st neptelskho vojska Bellovak, kter zstala v tboe. 231 do zcela opan sti Gallie tj. na jih. 227 sestav bojov ik pedtm bojovala pchota neuspodan, aby mohla pispt na pomoc jezdcm. 234 Karnutov se nikdy nezmnili o mru od svho odpadnut od man v roce 52. p. n. l. 237 normlnm pochodem tj. denn asi 20 km. 237 ochrann loub byla to dlouh bouda s nzkou stechou a bonmi stnami, kter se dala posunovat na kolekcb a slouila k ochran vojk ped stelami. 239 jedin z Haedu zstalve zbrani po podmann Haedu peel toti k Treverm. 239 prostednictvm Publia Crassa viz III, 20. 239 s politickmi spory jednalo se o spory mezi stranou hjc nrodn zjmy a stranou naklonnou manm. 241 na obce a osady nikoli v Itlii, ale v podroben Gallii Pedalpsk. 241 knsk ad jde o volbu augura na r. 56. p. n. l. 241 chtli zlomit mocCaesara oligarchov podporovali jako protikandidta L. Domitia Ahenobarba. 242 hojnou ast rozum se hlasy pi volhch.

POZN[MKY

242 vyrvali konsult Serviu Galbovi toho toti podporoval a doporuoval Caesar. 243 zahjil hlasovn o tom, aby se Caesar i Pompeius vzdali vojska. Hlasovni se dlo tak, e na pokyn pedsedy se sentoi rozdlili na dv skupiny, z nich jedna byla pro a druh proti nvrhu. 243 podval pedasn zprvu podle nvrh konsul Pompeia a Crassa odhlasovanho v r. 55 byla Caesarovi prodlouena sprva provincie o dalch pt let. 243 do vlky proti Parthm bylo to nov povstn Parth v Srii, kdy tam byl sprvcem M. Bibulus. 243 o myslu svch protivnk e toti chtj ponechat legie v Itlii. K VLCE OBANSK 245 doruen konsulm nejvym ednkm Lentulovi a Marcellovi od Curiona dne 1. ledna r. 49 p. n. l. 245 tribunov lidu Antonius a Cassius. 245 Pompeius byl nablzku byl v blzkosti msta. Jako prokousul (bval konsul) obou Hispui byl vrchnm velitelem vojenskm a po dobu svho velitelstv nesml vstoupit do msta; musel tedy jednat v sent prostednictvm jinch. 245 do svch provinci do Hispni. 246 vojsko v blzkosti velel mu Pompeius. 246 volebn porka jeho volba za konsula v r. 51 p. n. l. byla Caesarem odmtnuta.

CAESAR

247 sevagen Caesarova dcera Iulie byla jeho manelkou. 247 vc hnt do konce Pompeius chtl vzbudit dojem, e pvodcem vlky nen on, nbr okolnosti. 247 L. Sulla ponechal L. Sulla jako dikttor v r. 82 p. n. l. vydal nov zkon, aby byla znovu zzena pln pevaha aristokracie. 247 dva dni komiti (snmovn) dva dni, v nich bylo zkonem zakzno konat zasedni sentu. 248 sent zasedal stranou msta aby se mohl zastnit Pompeius. 248 dotaz o jejich vojensk moci k lidu ml se starat zvltnm usnesenm, aby vojensk moc pela na mstodrc. 248 vojevdcovsk pl purpurov pl. 250 estimsn pestvka v ad Caesar byl povinen teprve po esti mscch sloit sttn ad. 251* pedepsan as od 10 let konsultu. 254* prodluovn ei sentoi mohli po libosti protahovat e a sv mnn dkladn odvodovat a do zpadu slunce, kdy zasedn skonila. 255* vrtit tribunskou moc rytm (jezdcm) tribunov mli rytskou hodnost. 257* jeden a t mu Pompeius. 259* nejbojovnj provincie Pedn a Zadn Hispnie. 259* Jedna vchodn; druh zpadn.

POZN[MKY

259 dobrodin jmenovit skonen vlky proti Sertoriovi v r. 78 72 p. n. l. 287 podle odznaku podle erven vlajky. 268* zkon o dikttorovi dv byl dikttor jmenovn konsulem po pedchozm usnesen sentu; nyn to byl nvrh prtora M. Lepida. 274* veejn odmny ady, m. prvo obansk. 277* tbor Corneliv nazvan tak na pamtku Publia Cornelia Scipiona, kter se tam v II. vlce punsk poloil tborem a opevnil. 282* Dal slova v zvru textu nejist, a proto vynechna. 307 jeho slovo dal setnikm slovo tm, e je vyslal jako vyslance. 308 volebn shromdn, comitia, volby od jeho prvnho konsultu ubhla zkonit doba deset let. 309 toto jedin lod. 309* Kapitola nedokonen. 309* Pronajmutm njmu na uritou dobu si zskvali pze demagogov. 315 vzdlenj obce jinj, hloubji od pobe. 319 zhoren poas pro nai pepravu ponvad bouliv poai ustvalo, mohli Pompeian lpe pozorovat noe. 311* krtce ped tm r. 53 p. n. l.

CAESAR

312* v te dob tj. kdy pijel Calvisius do Aitolie a Cassius do Thessalie. 313* Kapitola nedokonena. 314* nevhodn doba toti pro Pompeia. 333 Clodius il tehdy v exilu v Massilii a hnval se na Caesara, e ho nepovolal zpt. 333* kdy se objevil atd. nejasn msto. 336 pkopy vnjho i vnitnho opevnn. 337 Za slovem Marcellinus byl text peruen. 338 jak jsme vypravovali ale nikdo o tom nebylo zmnky. 339 do pkop z pkopu vedoucho k ece. 339 Labienus jeden s Caesarovch legt; ponal si tak vi bvalm spolubojovnkm v Gallii, aby dal Pompelovi dkaz vrnosti. 341 sousedn provincie Siclie a Afrika. 341 sesadil je celkem mrn trest; bval trest smrti. 341 opevnn oputna Pompeius nebyl u uzaven v opovnn a mohl mu brnit v zsobovn. 343 na tot msto do Makedonie. 345 Scipio ml tedy prvo shromaovat vojky, mluvit k nim a dvat rozkazy armd.

POZN[MKY

345* mnn vojsko nazvalo Pompeia ironicky Agamemnonem, tj. krlem krl. 345* knsk ad Caesarv Caesar byl od r. 63 p. n. l. pontifex Maximus. 347 nephodn msto tern zstval pro Caesara nephodnm, dokud Pompeius nesestoupil do do roviny. 348 z koloni zapdskch Gallia Transpadana, severov. polovice Pedn Gallie. 349 velk erven prapor atribut vojevdcv; dv jm znamen k potku bitvy a toku. 351 beze zbran nemli ani obrann zbran, ani zbran k boji zblzka. 356* za pedelho konsultu spojenec v r. 59 p. n. l. byl Ptolomaeus Auletes na popud Pompeiv a prostednictvm Caesarovm prohlen za ptele a spojence ma a potvrzen za panovnka Egypta. 356* pedloen patrn Kleopate. 356 jet chlapec Ptolomaeovi bylo 13 let. 356 poklad nsledovalo asi len podobnch kaz. 357 pastnmi vtry severozp. vtry, kter ponaj vanout s vchodem Sria. 359 dva syny Bibulovy synov Marka Calpurnia Bibulu, kter je podal jako prokonsuly v r. 60 p. n. l. do Alexandrie; Cainiov

CAESAR

je tam zabili asi proto, e vdli, e Bibulus prozradil dvj pln Pompeiv, e sm dovede krle s vojskem. 358* nejve poloen st msta nazvala se Rhakatis. 360 zaplil lehly popelem i budovy Vrucheionu, spky a knihovna se 400 000 svitky. K VLCE ALEXANDRIJSK 372 z naich vlench lod lod stly na vch. stran heptastadia, ve velkm pstavu; lod alexandrinsk na zp. stran v pstavu Eunostu. 372 zdvihli tty rozum se nad tebe, aby se chrnili ped dopadajcmi stelami. 374* dvky toti Arsino. 374 u dosplho hocha Ptolemaios byl tehdy tinctilet. 375 Delta tak se jmenovalo: 1) cel zem v delt, 2) pruh zem na pice delty, 3) vesnice na zatku delty. Smysl: Nil se rozvtvuje ve dv ramena, kter objmaj ponenhlu vt a vt prostor, a se eka vlv do moe ve znan vzdlenosti od st. 376 Caesar jel ze zatku na vchod, aby oklamal Egypany, potom se vak obrtil k mysu Cersonesu a pak thl kolem jezera Mareoty (jezero a msto v Dol. Egypt, nedaleko Alexandrie, proslul silnm vnem). 376 germnt jezdci mezi oddly, kter C. vedl s sebou do Alexandrie; bylo jich 800.

POZN[MKY

377 ponechan ti legie legie 37, legie poslan z Achaie a legie Domitiova pochodujc po pevnin; v elo oddlu postavil Caesar obyejnho mue nzkho pvodu. 379 Asii a sousedn provincie pedn Asie a po okraj Galate a poho Pisidie, Bthnii, Paflagoaii, Pontus a Kilikii. Amienia minor byla Deiotarovi i s krlovskm titulem piena sentem. 379 vypravil se k legim Domitius se asi zdrel v Efesu; je pece dvrnkem Caesorovm, jemu Deiotarus poslal sv penze. 379 kter povolal svm dopisem hned pi prvnm neklidu v Alexandrii svil Caesar tento kol Domitiovi. 379 ze vzboueneckch vojk v opaku k pravidelnmu povstn. 382 Pontsk legie jejm kolem bylo pekroit postrann pkop v zdech neptele a napadnout ho zezadu. Vojci se hned nerozhodli, a proto ml neptel as zabrnit jim v pechodu a tm m. vojsko rozdlit. Domitius tto legii pli dvroval; na legie Deiotarovy tak nespolhal. Jejich tk by byl vtzstv nezabrnil, kdyby pontsk legie pekroila pikop vas. Caesar uml rozliit neastnou nhodu a neobratnost, proto zachoval Domitiovi dvru i po tto porce. 384 Marcus Octavius zajal v r. 49 p. n. l. na ostrov Curiet (Krk) C. Antonia spolu s 15 kohortami; po porce u Salony musel thnout zpt do Dyrrhachia. 383 A. Gabinius byl pro sv vydrn v Srii posln do vyhnantv. Na za. ob. vlky ho Caesar povolal zpt. Pro jeho dvj styky s Pompeiem ho Caesar ve vlce dosud nepouil. 383 Gabinius ve strachu ped Pompeiovm lostvem thl po pevnin s 15 kohortami a 3000 jezdci; zakusil Cestou hlad i

CAESAR

zimu. Jako prokonsul v Srii bojoval proti Parthm a Arabm, v Iudei i v Egypt a zskal si titul impertora. 383 Salona (Spalato); k pepadeni dolo v lesnat labin blzko msta Synodion, jinak neznmho. 387 Kad man si vedl svou etn knihu o pjmech a vydnch. 387 Iuba poslal Gnaeu Pompeiovi pomocn sbory neposlal je, ale pomohl Pompeianm v Africe k vtzstv. 389 po nkolika dnech zprvu o vtzstv u Farsalu mohl Caesar dostat za 20-25 dn. 388 cel vojsko legie domc byla tedy mezitm znovu zskna pro Cassia. 390 Obucula (Monelova) leela podle daj mezi Carmo a Astigi, ble k Aatigi (22,5 km) domc legie odthla tedy na jih, aby dostihla cesty Hiepalis Astigi. Cl, kde se mli sejt. 390 star legie legie druh a prvn domc, krom toho tyi pipomnan kohorty pt legie. 391 strhli jmno Pompeiovo jmno Pomp. bylo patrn na malch tabulkch. 391 z tto strany eky Baetis myleno vzhledem ke Caesarovi, kter stl na levm behu eky. 393 Gnaeus Trebonius, znm Caes. logt, musel v nsled. roce provincii opustit, protoe se vojci bouili. 395 zmna pvodu vztahuje se snad k lomu, e Archelos, syn znmho vojevdce a Lykomdova ddeka, chtl doshnout e a ruky krlovny Berenky, a proto se vydval za syna

POZN[MKY

velkho Mithridta. Vldl v Egypt jen est msc; Gabinius ho poranil a zabil r. 55 p. n. l. Caesar jako konsul potvrdil opaten Pompeiova v Asii. 396 legii, kterou dal vyzbrojit pro Domitia postavil Deiotarus dv legie; zd se tedy, e v bitv proti Farnakovi ztratil polovinu svch lid. 396 na jedno msto sbrn stedisko Caes. Vojen. sly, kam se dostavili i vyslanci Farnakovi, bylo jen 37 km od neptelskho postaven. 396 dv legie jsou tict tvrt a tet; pt legie Deiotarova byla v r. 25 p. n. l. pijata do m. vojska jako prvn a dvaadvact 1egie Deiotarova a byla tvoena jako dosud Galaany, 296 rodiny njemc podzen ednci njemc st. dchod byli vtinou z proputnc a otrok. 397 Caesarovo leen bylo jin od Zely. 398 vozy opaten bodci a kosami nen dot jasn, jak mohly provst svj tok. K VLCE AFRICK 402 17. prosince pedjulinskho kalende, podle julinskho 23. jna r. 47 p. n. l. Caesar cestoval z ma sm bez vojska, pes Rhegium a Mossanu. 402 Lilybaeum pistav na zp. pobe Sicie, dn. Marsala.

CAESAR

402 Iuba numidsk krl, zapshl neptel Caesarv. Usiloval o vd postaven ve vlce s Caesarem, byl vak Catonem zatlaen do patinch mez. 402 pt legie bojovala pod Cassiem v Hispnii. Po odvelen do Afriky byla Caesarovou nejspolehlivj legii. 402 Scipio Quintus Caecilius Metellus Pius Scipio, pvodem z rodu Corneli Scipion, adoptovn do rodiny Motell. Tchn Pompeiv, konsul r. 51 p. n. l.. Bylo mu sveno vrchn velen republiknskch vojsk V Africe. Jako vojevdce byl bez vraznch strategickch schopnost. 402 ostrov Aponiana dn. Favignana, 15 km od Marsaly. 402 Allienus Aulus Allienus, r. 49 praetor, v nsledujch letech sprvce Siclie. 403 Clupea, Neapolis opevnn msta na pobe dn. Tuniska nedaleko Kelibie, resp. Nabel. 403 Hadrumetum kolonie zaloen osadnky fnickho msta Tyru, pr star ne Karthago. Dnen Susa, 403 Lucius Munatius Planeus byl Caesarovm legtem v Galii, pak v Hispnii a Africe. Vyznaoval se astm mnnm kursu v politice. Konsulem byl v r, 42. Pak byl spojencem Antoniovm, vas vsak pesel k Oktavinovi. 404 zbvajc vojensk sbory na zbloudilch lodch. 404 Ruspina asi 21 km jv. od Hadramtu, pobl Monastiru. 404 Leptis Leptis Minor, asi dvanct km na jih od Ruspiny; jej ruiny pobl osady Lamta.

POZN[MKY

405 Gaius Rabirius Postumus msk jezdec. Zachovala se e. v n jej Cicero obhajoval v procesu kvli vydrn v Egypt 405 Publius Vatinius legt Caesarv v Gallii, vyznamenal se jako nmon velitel. Zachovala se ohniv Ciceronova e, pronesen proti nmu r. 56 p. n. l. 405 Gaius Sallustius Crispus znm historik a nespn politik, stoupenec Caesarv, kter jej ustanovil za prvnho sprvce nov province v Africe. 405 Cercina ostrov i spe poloostrov v Mal Syrt, dn. Kerkenah, asi 40 km od Safakis. 405 iv jzdu krle Iuby ml ji ve svch slubch, m ulehoval Iubov pokladn, tj. platil mu. 406 snst co nejvce deva devo bylo v Africe dleitm a vzcnm strategickm materilem, dleitm pro stavbu val a stroj. 406 kladn nrod Numian jako vbec Afrian byli pokldni sa skon nrod. 407 pokus sted obou sestav o boj a dosud se stetly jen kideln jzdy, piem Caesarova jzda byla zatlaovna dozadu za p ik, kter nakonec skonil v obklen. 408 ne vce ne tyi stopy tj. asi 120 cm, co byla nutn vzdlenost pro der meem a souasn vykroen pravou nohou. Caesarova snaha zachovat linii vyrovnnu a jednotky v podku se vyplatila, jak vyplv i nsledujcho manvru. 408 vetern dest legie tato legie dorazila k Caesarovi a s tetm transportem (srv. kap. 534); zmnn vetern byl tzv. evocatus, doslova povolan, kter byl pirazen k jin legii.

CAESAR

409 bitva u Ruspiny pedevm vynikajc manvr Caesarv, jm se dostal z tm beznadjnho postaven, poutaj zjem historik i vojenskch odbornk. Autor sm l spe u jen vsledek manvru. Pedchzelo velk sil kdelnch kohort, kter smrem napravo a nalevo musely prorazit neptelsk kruh a umonit stedovm kohortm obnovit ik. V tomto stadiu leela tha boje na kdlech, kter musela vytvoit prostor pro obnoveni cel linie. Jakmile se to stalo, dal Caesar povel, aby kad druh kohorta (potno zprava) uinila obrat vzad a postavila se tak, aby zda mla kryta kohortou, kter zstala na mst. Pot se kohorty rozthly co nejvce do e (na kor hloubky), aby se zaplnily mezery vznikl vyazenm poloviny kohort a zachovala se cel dlka iku. Tmto manvrem Caesar oddlil oba neptelsk plkruhy od sebe, proti kadmu vrhl patnct svch kohort, take jedna st neptel nemohla pomoci druh. Ukzalo se, e masa jezdc m zdrcujc tok, ale jej obrana proti toku pchoty je slab. 409 Marcus Petreius spolu a Afraniem byl vdcem pompeiovc, poraench v r. 49 u Ilerdy, kde byl zajat, pak byl s Pompeiem u Farsalu a spolu s Catonem piel do Afriky, kde velel jzd. 409 Gn. Piso pompeiovsk velitel jzdy. 409 vrhali otpy jen vlan text nen na tomto mst jednoznan; tato lest mla za el pilkat neptele ble. 409 jako se stalo Curionovi viz Vlka ob. II, 41 nn. 409 Scipio pr prohlsil osoba mluvho je nejasn. Originl m Iubu, co je vylouen; vydavatel dvaj pednost Labienovi, my volme Scipiona, jemu cel e snad nejlpe odpovd. 410 Buthrotum pstav v peiru (dn. Albnie); v nm se soustedily zbytky pompeiovc.

POZN[MKY

410 [K tomu vemu bylo mono pist] bud nedvru a je asi prvem navrhovno nktermi editory k vyputn. 410 od pt hodiny denn zhruba od 11 hod. 410 veslae gallsk a rhodsk Caesar neml na svch lodch zsadn otroky, nbr provincily znal moe. 410 Iturejci palestinsk kmen; spolu se Sany a Krany platili za nejlep luitnky. 410 vyrbt kly slouily i jako zbran (stely) a zapoutly se do skrytch jam ped valem. Jejich pice se opalovaly v ohni nebo se opatovaly kovovmi hroty. 410 vyrazil Scipio z Utiky v Utice byl hlavn stan republikn a shromadit africkho vojska (celkem asi 80 000). 411 e Catonova patrn nen autentick, ale vstin odpovd Catonovu stanovisku. 411 Gnaeus Pompeius Mlad star syn Pompeia Velikho, v t dob mu bylo u vc ne ticet let. Jeho otec, kdy mu bylo tiadvacet let, se nabdl Sullovi se zbytky vojska svho otce a stal se jeho vojevdcem. Za spchy mu dal Sulla pzvisko Magnus (Velik) a r. 81 mu povolil triumf, a mu bylo teprve ptadvacet let a byl bez adu. Bylo to poprv v mskch djinch, kdy triumf slavil msk jezdec a ne sentor. 411 vydobyl Mauretnii Pompeius ve skutenosti v Mauretnii v r. 81 p. n. l. nebyl. 411 nebyl doporuovn iny tvho otce Gnaeut Pompeius Strabo, konsul r. 89 p. n. l., vojevdce v tzv. spojeneck vlce (90 88 p. n. l.).

CAESAR

411 Mauretnie zem dnenho Alrska a Maroka. 412 zem krle Boguda Bogus vldl nad zp. st Mauretnie (tzv. Tingitana), zp. od eky Muluchath. Byl spojencem Caesara. 412 Publius Sittius dobrodruh, spojence Cattliny; opustil Itlii v r. 64 a s vlastnm vojskem, sebranm v Hispnii, vlil v Africe pro mstn vldce. V obansk vlce podporoval Caesara. kter jej po vtzstv v Africe obdaroval st Numidie. Brzy pot byl vak Sittius zavradn. 412 Bocchus krl vchodn Maurettnie (pozdj Caesariensis), s nejvt pravdpodobnost bratr Bogudv. 412 Cirta hlavn (Constantine). msto Numidie, dnen Custantina

412 Gaetulov spolen oznaen mnoha kmen ijcch na jihu Mauretnie a Numidie; pedkov Tuareg. 413 doel nespchu teba i na obou stranch bt poraen Caesarem spolu se Scipionem i bt vyhnn ze svho krlovstv. 413 po rychl vzvdn lodi tav. kataskopus. 413 ze stlho tbora v Lilybaeu. 414 Gaius Vergilius byl praetorem ve stejnm roce jako Caesar, 62 p. n. l. Potom byl sprvcem Siclie a oddanm pompeiovcem. 414 dva Titiov o jejich otci Vlka Alex. 57. 414 Marcus Valerius Messala legt Caesarv, konsulem byl r. 53.

POZN[MKY

414 Thapsus pevn pstav pobl dn. Ras Dimas u Mahdie. 414 katapulta metac stroj, pracujc na principu velkho luku. 415 korpin scorpio, vlastn mal katapulta, obsluhovan i jednm lovkem. 415 dekurio velitel destky jezdc. 416 Gaius Marius velk vojevdce, mnohonsobn konsul, vdce populr v obansk vlce se Sullou (87 - 82 p. n. l.) Za manelku ml sestru Caesarova otce. Po vlce s Iugurthou (105 p. n. l.) byli Gaetnlov zsluhou Mariovou uznni za svobodn spojence ma. 417 Achulla znn jmna kols v textech (Acholla, Acylla, Achilla). Poloha nen pesn znma. 417 Jak jsem uvedl ve v kap. 8. 418 Thysdra ruiny objeveny na mst dn. El Djem ve st. Tunisu. 418 ti sta tisc mic modius obsahoval 8,7 1. 419 Ve bylo hotovo dve, ne uplynula plhodina pli mlo asu na skuten budovn pevnstek; snad lo jen o osazen existujcch vz posdkami. 420 Uzitta pobl dn. Henehir Makrceba, 17 km zp od Susy (Hadrumtu). Je vak umsovna i jinam. 422 ostrov Aegimurus asi 50 km od Karthaga, dn. Djamur. 422 Varus Attius Varus, dvj sprvce provincie Afrika. Vznamn pompeiovec, velitel lostva. Pozdji slouil v

CAESAR

Hispnii pod mladm Pompeiem a padl v bitv n Mundy (Vlka hisp., kap. 31) 422 Marcus Octavius velitel lostva (Vlka alex. 42). 422 radm, abys upustil od svho zmru nen zcela jasn, co je mnno: zda mysl bojovat s Caesarem i chtt na zajatcch zradu na Caesarovi. 423 po zpadu Plejd kolem 11. hodiny v noci Neslchan na udlosti bylo, e boue s detm a krupobitm se strhla prv v tto ron dob. 423 zily hroty otp ohe sv. Elie. 426 pamtliv vojck nevzanosti tk se vzpoury legi v r. 47 p. n. l., v ni prv dest legie byla velmi aktivn. 426 Titus Salienus nen toton se stejnojmennm centurionem v kap. 28. 427 vzn u temi vlkami proti Caesarovi, proti Sittiovi a nyn proti Gaetulm. 427 z dvjho tbora umstnho v kopcch asi 5 km od Uzity. 427 Hiempsal Hiempsal II., otec Iubv, spojenec Sullv. 428 byl novm lovkem tj. lovkem bez vznamnch pedk, jen byl prvnm z rodu, kter doshl vych ad. 428 Iuba byl zpupn vi Scipionovi narka na povolnost Scipionovu, kter se sklonil ped Iubou, a byl v t dob nejurozenjm manem, spojujcm v sob dstojnost dvou nejvznamnjch rod.

POZN[MKY

429 Popis Coesarovy sestavy je na nkolika dleitch mstech poruen, take ji nelze s naprostou jistotou rekonstruovat. 429 na prav kdlo umstil st veternskch kohort z druhho iku kad legie v bitevn sestav mla kohorty postaven do t ik. Z druhho iku veternskch legi, stojcch ve stedu sestavy, peadil Caesar nkolik kohort na prav kdlo, kter bylo znan oslaben; stlo vak proti slabmu kdlu Scipionovu, kter bylo bez jzdy. 430 nmon vojsko tzv. epibatae, ozbrojen lodn posdka; jej sluba byla nejnronj, proto do n byli v m urovni nejlep tkoodnci. Poet epibat kolsal podle velikosti lodi. 430 mal hadrumetsk pstav tzv kothn, vnitn, umle vybudovan pstav. 431 kter Caesar omilostnil v Hispnii po bitv u Ilerdy v r. 49 (Vlka ob. I, 78). 431 za jeho vrolomnost pi proputn poinpeiovci psahali, e nebudou znovu bojovat proti Caesarovi. 431 Lucius Nasidius velitel Pompeiova lostva, byl poraen u Massilie (Vlka ob. II. 7) a nprchl k Sardinii (kap. 98). 432 Aggar pevnost vzdlen asi 25 km na jih od Thapsu; snad dn. Sidi Omara. 432 sice jen mlo penice penice byla hlavn potravinou pro vojky, jemen byl nouzovou vivou. 432 rozdliv vojsko do t tbor jednomu velel Scipio, druhmu Afranius, tetmu Iuba.

CAESAR

432 Gaia Mutia Regina jmno Mutius nen v poruenm textu jist. 435 435 jak jsme vylili v kap. 68. milostivost boh Caesar ml tst, e se dovdl vas o Iubo v toku na msto, jinak by se jeho posdka stala obt Iuby. Toto je vak jeden ze dvou monch vklad poruenho textu. provedl pehldku vojska tzv. lustratio, slavnostn pochod vojska, ale hlavn obady a slavnostn obti, spojen i s odmnami vojk. Thabenci Thabena nen znma odjinud, bv ztotoovna s mstem Thaena (d. Tina) v blzkosti Mal Syrty. schvlil mysl spojit se s nm a pijmout posdku. o dest hodin denn tvrt hodina odpoledn. den ped dubnovmi Nonami 4. dubna pedjulinskho kalende.

435

436

436 437 437

438 postavil dva tbory mezi jinm vbkem jezera (viz nsl. pozn.) a moem. Jeden tbor byl Scipionv (pozdji Afraniv). druh Iubv. 438 slan jezero dn. Sebkra m'ta Moknine. 438 non pochod podl zp. behu jezera smrem na sever, asi 25 km. 438 Asprenas Lucius Nonius Asprenas, legt Caesurv, v hodnosti propraetora s moc prokonsulskou.

POZN[MKY

438 po pti kohortch pt legie tato legie byla specializovan na boj proti slonm. 438 dobrovoln dstojnici tzv. evocati z ad vetern. 440 dobhli do tbora, k nmu smovali tbor Afraniv na jihu. 440 len cel bitvy u Thapsu je velmi povrchn, podl Iubv a odpor Scipionovy armdy je vlastn zamlen, take se nabz podezen, e autor tu nco ve prospch Caesarv zamluje, nebo tu ltku nezvldl. 440 kter nazvali pvodci lakuna v textu. 440 Velk ztrty Scipionovy a mal Caesarovy se daj vysvtlit faktem, e vtina pompeiovc byla pobita na tku, prakticky bez obrany. 441 Gaius Caninius Rebillus bval praetor, byl Caesarovm legtem v Gallii, vlil pod Curionem v r. 49 (Vlka ob. II, 44) a zachrnil se. 441 Gnaeus Domitius Calvinus konsul r. 53 p. n. l., v bitv u Farsalu velel stedu Caesarovy sestavy, jako mstodrc Asie byl poraen Farnakem. V r. 40 byl podruh konsulem. 441 Parada msto neznm, pravdpodobn v blzkosti Utiky. 441 Iuliv zkon o provincich vydan Caesarem v r. 46 p. a. 1., dval jist zruky ve prospch provincil a omezoval prva mskch ednk. 441 Sulla Faustus Lucius Cornelius Sulla Faustus syn dikttora Sully, ze Pompeiv.

CAESAR

441 Lucius Iulius Caesar na potku ob. vlky sentorsk vyjednva s Caesarem, pozdji jeden z nmonch velitel. 442 Smrt Catonova srov. Pltarchos, ivotopis Catona Mladho, 70. 442 Usseta bv nkdy ztotoovna s Uzittou, asi myln. 442 Quintus Ligarius byl od r. 50 v Africe v rznch funkcch, angaoval se proti Caesarovi; zachovala se Ciceronova e v jeho prospch. Podlel se na spiknut proti Caesarovi v r. 44. Zavradn pi proskripcch r. 43. 442 Catonova syna byl mu ponechn i otcovsk majetek; astnil se s republikny bitvy u Filip r. 42 a padl. 443 Zama mnna je Zama Regia (Krlovsk), asi 250 km na jih od Utiky; dn. Sidi Amr Djedidi. 445 Pompeia jedin dcera Pompeiova, manelka Fausta Sully. 445 Hippo Regius v pekladu Krlovsk pevnost, dvj hlavn msto Numidie, dn. Anba (Bon). 445 krlovstv zmnil v provincii ve skutenosti byla Numidie (ne cel) jako Africa nova pipojena k star provincii Afrika, sti Numidie byly darovny mauretnskym krlm a Sittiovi. 445 ti miliony liber oleje asi 10 000 hl, poslouily jako dary pi Caesarovch triumfech. 445 do Karal Carales, dn. Cagliari; ti dny plavby je podezele mlo. 445 Sulci bohat msto na vch. pobe Sardinie, pijalo Nasidia na tku od Massilie.

POZN[MKY

446 podl pobe otevenmu moi se ve starovku nedvovalo. Caesar se plavil na sever podl Sardinie a Korsiky, kolem Elby k italskm behm a pak do Ostie. Jeho triumf byl u sentem schvlen. K VLCE HISPNSK 448 448 Zatek textu je z velk sti doplnn. krl Farnaks byl poraen, Afrika dobyta udlosti len ve Vlce alex. a africk. Caesar byl zdrovn v m podnm her slavil tai triumfy, spojen s velkmi slavnostmi. Jak m do t duby nezail. Jen mezi vojky a lid rozdlil sumu rovnajc se asi sedmdesti milinm dolar. Caesarovi velitel Cassius, Trebonius. Fabius Maximus a Pedius. zsluhy o Gnaea Pompeia Velikho byl otcem Gnaea Pompeia. Vlil v Hispnii v letech 79 - 1 p. n. l. s mariovcem Sertoriem a obyvatelstvo Zadn Hispme jej siln podporovalo. dikttorem potvrt na r. 45 p. u. l.; byl vlastn konsulem bez kolegy. s velkou rychlost Caesar thl po soui pes Gallii a Hispnii a do Obulka (dn. Porcuna vch. od Cordby), kam z ma dorazil za tyiatyicet dn. Korduba Corduba. dn. Cordba; byla politickm centrem provincie Baetica (oblast dnen Andalusie).

448

448

448

448

448

448

CAESAR

449

Ulia srov. Vlka alexandrijsk 61; Ulia byla jedinm mstem, kter jet Pompeiovi vzdorovalo. Leela asi 40 km na jih od Korduby. Dnes Monte Mayor. eka Baetis dn. Quadalquivir. Caesar chtl pinutit Poimpeia co nejrychleji k rozhodn bitv. Rozdlil vojsko do t st: jedna oblhala Kordubu na severnm behu eky, druh brnila na jinm behu spojen Pompeia s mstem, tet tvoila ochranu provizornho mostu. zaal vst val od svho tbora k mostu lo o dobe steen most spojujc Kordubu s levm behem eky. Ategua leela na sev. behu eky Salsum (Quadajoz). Jej poloha nen pesn nrena. eka Salsum dn. Quadajoz, ptok Quadalquiviru. Ucubis Ueubis. dn. Espejo, asi 8 km vzdlen od Ateguy na jih. ochrann psteky tzv. vineae, jaksi posunovac ochrann loub, jim se vojci kryli pi postupu k neptelskm hradbm. kter k nmu pely od Trebonia prokonsul Gaius Trebonius byl posln Caesarem do Hispnie jako nstupce Quinta Cassia, jeho legieje pevzal. Ob zmnn se vzbouily a pely k Pompeiovi. snail se vlku co nejvce protahovat Pompeius ml provincii z vt sti ve sv moci a Caesar ml pote se zsobovnm. Zmr Pompeiv byl vojensky sprvn, ovem proti nmu stl Caesar.

451

451

451

452 452

452

452

452

POZN[MKY

453

tbor Postumiv msto zvan podle Lucia Postumia Albina, kter spravoval Hispnii v 1. 180/179 p. n. l. o tet hldce non asi ve 4 hod. rno. Vzdlenost mohla bt pekonna do 6 hod. a tok zastihl obrnce zcela nepipraven. Arguetius jinak neznm; nkdy je ztotoovn a Arquitiem z kap. 2. Pivedl st vojska, s nim Caesar potal proti Parthm. msta Saguntu Sagunt leel pi pohe nedaleko Valencie; jak se Arguetius zmocnil jejich vojenskch odznak, nen znmo. text pipojen ke kouli diky autorovi svrzn volb slov, nelze jednoznan reprodukovat, co se smyslu te. Me znamenat i: V den, kdy bude na hradbch vystaven tt, nite tok na msto. byli zajati many text originlu s nejvt pravdpodobnost je poruen, take neznme podmnky v dopisu obsaen. balista nejt metac stroj, vrhajc koule a na vzdlenost 200 m. jezdec jako pk, pci vybojovvali jzdn bitvu tj. jezdci bojovali jako p, pci bojovali s jezdci. Jo to autorv mnohomluv. Cel text nen pli logicky postaven. vlastn hostitele ohany Ateguy, kte je pozvali jako ochrnce. Je samozejm, e vradn byli podezel ze sympati k Caesarovi.

453

453

453

454

455

455

455

456

CAESAR

456

Iunius jmno je doplnno do poruenho textu; byl to v kadm ppad pslunk Pompeiovy posdky. Pochopen udlosti ped mstskou branou je zteno poruenm textu. Tak dvod jejich tku k Caesarovi je nejasn. praporenk tzv. signifer, poddstojnk, nosc odznaky mench jednotek. pi onom jezdeckm stetnut Viz kap. 15. jak opaten se dlaj pro obranu text siln poruen. dopis nechal Caesar vhodit obleenm protoe obsahoval Pompeiovu zprvu, e zanechv msto osudu. Lucius Munatius Flaccus, velitel pompeiovsk posdky v Ategue. Srov. Vlka alex. 52. Nyn se vzdal v dsledku Pompeiova dopisu (viz pedch. pozn.) jak jsme ve ukzali V kap. 18. Bursavo msto v Baetice. jeho poloha nen urena. Udlosti v Bursavon sten vypadly z textu, doplnny jsou podle smyslu (podle A. Klotze). aby nikdo nevychzel za hradby opsan tj. se zbrani. Tm chtl Pompeius zabrnit etnm tkm, kter beze zbran byly velmi riskantn. Baeturia severozpadn st provincie Baetika, sousedc s Lusitani. Byl to divok a nepstupn kraj. ne vc ne sedm denr prmrn plat legione byl vc ne dvakrt vy.

456

457

457 457 457

458

458 459

459

460

460

POZN[MKY

460

jak prav Ennius Ennius do doby Vergiliovy platil za nrodnho bsnka ma. il v letech 239 - 169, psal dramata, jeho hlavnm dlem jsou Annales (Letopisy), z nich pochz i uveden zlomek, podobn jako hexametr v kap. 31. Citace klasik patila k dobrmu tnu v literatue. Zde vak je pouito citt zbyten a nevkusn. Soricaria snad dn. Castro del Rio, asi 10 km od Ateguy. Aspavia msto neznm. Achilleus syn Plea a bohyn Thetidy, nejvt hrdina eck ped Trjou. Memnn syn Tthnv a Ein (Jitenka), vdce Aithiop, zabit Achillem. Italika severozp. od Sevilly na behu Quadalquiviru, nejstar msk osada v Hispnii, zaloen Scipionem Starm. souboj text je siln poruen, doplnn se jen hd. Vsledek souboje a prbh bitvy nen zum. Cassius ble neznm dstojnk. praefekt zde velitel jzdn turmy (tj. Cassius). Hasta msto lec na silnici z Gades do Hispaly (Sevilla). Ursao sprvnji Urso, vznamn msto v Baetice, dn. Osuna. Caesar tu zaloil kolonii, z n se zachovala st zkon. jste-li zdrvi obligtn zatek mskho dopisu.

460 460 461

461

461

462 462 462 462

462

CAESAR

462

P. Atiius Varus vznamn pompeiovec, jeden z nejschopnjch vdc. Spalis je ztotoovno s Hispalis (Sevilla), ale nesprvn. V Hispnii bylo mnoho mst tho jmna. Msto ble neznm. msc u svtil estou hodinu tj. kolem plnoci. Ventipo pesn poloha neznm, leelo bak na vch. od Urso. Carruka msto znm jen odtud. na rovinu u Mundy Munda je ztotoovna s dn. Montillou, severovchodn od n se rozkld rovina Llanos de Vanda. bitevn standarta rud prapor na vojevdcov stanu, nkdy pouit i purpurov pl vojevdce. poslal dopis podle kap. 26 se dostal tento dopis do Caesarovch rukou. Pompeius zejm rozeslal, jak bylo obvykl, vce exempl. Vznam Ursaony pro Pompeia otvrala mu cesta do Karteie, kde ml lostvo. sla Pompeiovy armdy v bitv se odhaduje na sto tisc vojk, Caesarovy na polovinu toho potu. X. legie stla na pravm kdle Sestava Caesarova vojska. nai ztratili vru ve vtzstv bitva n Mundy byla nejt bitvou Caesarovou. Vyvjela se pro nho tak spatn, e v jedn chvli pomlel na sebevradu. Jeho osobn zkrok na pravm kdle (u dest legie) vak zmnil situaci.

462

462 462

462 463

463

463

463

464 464

POZN[MKY

464

sem napravo z hlediska caesarovc; z hlediska pompejovc nalevo. zatoila Caesarova jzda veden maurctnskrn krlem Bogudem. Jej prudk tok zcela zniil lev kdlo neptel, take legie poslan sem Labienem nemla u co zachrnit. Den Liberli svtek boha Libera (Bakcha, Dionsa), 17. bezna. Konec kapitoly zachovn velmi fragmentrn a je doplnn. Zatek 2. kapitoly a nkolik mst v n je v originlu porueno. Sextus Pompeius odthl z msta prchl do Pedn Hispnie, kde pokraoval v odporu. Karteia Carteia, asi 250 km od Corduby. poble silnice z Malagy do Cdizu, nedaleko Gibraltaru. Pompeius tam ml zbytky lostva, ktermu dve velel Attius Varus. Scapula Titus Qninctius Scapula, hlava proticaesarovskho odboje; prv jeho vojci provolali Gnaea Pompeia vojevdcem. Hispalis dn. Sevilla, obchodn centrum Baetiky, spolu s Kordubou a Gades nejdleitj msto provincie. Gaius Caninius Rebillus Gaius Caninius Rebillus, oddan strank Caesarv, jeho legt v Gallii, prodlal africk taen. V r. 45 byl na samm konci ednho roku konsulem na jeden den. Lusitania st Iberskho poloostrova, dn. Portugalsko. Lennium msto v Lusitanii, ble neznm.

464

465

465

465

465

466

466

466

467 467

CAESAR

467

Gades dn. Cdiz, nejvt msto Hispnie, velk pistav. Pvodn fnick kolonie z 12. stol. p. n. l. Gaius Didius Caesarv velitel lostva, porazil Pompeiovo lostvo u Carteie. msto, kde byl Gnaeus Pompeius zabit, bylo pravdpodobn v blzkosti dn. Malagy. Jeho bratr Sextus pokraoval v odporu u po doasnm spchu v boji s triumviry byl poraen v r. 36 Oktavinem a v r. 35 zavradn. devo z nedvno dobyt Mundy vzdlenost od Mundy (Montilly) do Ursaony (Osuna) byla pes 50 km. V Mund bylo zejm tolik hotovho deva, e se jeho doprava na takovou vzdlenost vyplatila. pi svm prvnm adu kvestorem byl Caesar v r. 68 p. n. l., praetorem v r. 62, konsulem v r. 59. Metellus Qnintus Caecilius Metellus Pius, nejlep Sullv generl, vlil v 1. 79 2 s populrem Sertoriem v Hispnii. Cassia Quintus Cassius Longinus, Caesarv legt. Viz. Vlka alex. 52. Konec se nezachoval a nevme, jak velk st textu se ztratila. Pravdpodobn bylo leno jet potrestn obc, Caesarova reorganizace provincie a jeho nvrat do ma.

467

468

469

470

470

470

470

SEZNAM VLASTNCH JMEN

SEZNAM VLASTNCH JMEN

i nkterch nzv obecnch (kvestor, jeek apod.) V zvorce uvdme 2. pd nebo vslovnost. Zempisn nzvy zpravidla poeujeme (Rn), pedevm jmna nrod (Bellovakov)

Acarnania (Akarnnie) nejzpadnj kraj ve stednm ecku // Acco (Akk, -na) nelnk Senon, popraven Caesarem // Aegimurus ostrov pobl Karthaga // Afraaiui Lucius vznamn republiknsk vdce // Africk vlka Caesarv boj proti pompeiovcm v Africe r. 46 // Agedincm hlavn msto Senon, jin od Skvany, nyn Sens v Champagni // Aggar msto v Africe, pobl nho ml Caesar tbor // Aginnum msto v Gallii Akvitnsk // Achillas vojensk velitel krle Ptolemaia, jeden z vrah Pompeiovch // Achilles (ec Achilleus) syn Plev a Thetidin, nejvt eck hrdina u Trje // Achulla nezvisl msto, pijalo Caesarovu posdku // Aitlie kraj v zpadnm a stednm ecku // Akvitnie (lat. Aquitania) krajina v jihozpadn Gallii // Akvitnov (lat. Aquitani) obyvatel Akvitnie // Alakmon eka stc do zlivu Soluskho, nyn Bystrica // Alba Longa podle povsti nejstar mslo v Latiu // Alsie (lat. Alesia) msto Mondubi, nynj vesnice Alise scverozp. od Dijonu // Alexandria hlavn msto v Egypt, naloen r. 332 p. n. l. pi st nilskm // Alexandrijsk vlka po zavradn Pompeia v Egypt r. 48 byl Caesar ve vlce s domcm egyptskm obyvatelstvem // Allienus Aulus caesarovec, sprvce Siclie // Allobrogov (lat. Allobroges) keltsk kmen v provincii mezi Rhodanem, Isarem, jezerem enevskm a Alpami // Amansk poho (lat. Amanus) st pobo Tauru mezi Sri a Kiliki //Amantia msto v jin Illyrii // Ambinov (lat. Ambiani) belgick kmen v prostoru kolem nyn. msta Amiens // Ambibariov (lat. Ambibarii) pmosk keltsk kmen v Normandii // Ambilitov (lat, Ambiliati) mal kmen keltsk, pi dolnm toku eky Ligeru // Ambiorix (-iga) nelnk

CAESAR

Eburn; r. 54 se postavil na odpor proti mskm dobyvatelm; nakonec unikl pronsledovatelm asi do Germnie // Arnbivaretov (lat. Ambivareti) keltsk kmen, usazen jin od Senon, chrnnci Haedu // Ambivaritov (lat. Ambivariti) keltsk kmen v Gallii belgick, mezi ekami Mosou o eldou // Ambrakia msto v jinm peiru pi stejnojmennm zlivu, nyni Arta // Amfilochie kraj v severozpadn Aitlii // Amfipolis msto v Makedonii; jmno pochz odtud, e leelo mezi dvma rameny eky Strmonu // Anartov (lat. Anartes) dck kmen v Karpatech u eky Tisy // Anas eka v Hispnii, nyn. Guadiana // Ancona msto V Picensku pi moi Jaderskm // Andov (lat. Andes) keltsk kmen v zapadn Gallii v oblasti dnenho msta Angers // Ankalitov (lat. Ancalites) britansk kmen jin od horni Teme // Antiochia (ec. Antioxeia) hlavn msto Kypru, nyn. Antakia // Antiquillaria msto nedaleko Karthaginskno zlivu // Antistius C. Reginus legt Caesarv // Antistius Turpio pompeiovec, souboj v Pompeiem Nigrem // Antonius Marcus velitel a kvstor ve vojsku Caesarov; po jeho smrti se spojil s Octavianem a Lepidem v tzv, druhm triumvirtu; v boji mezi triumviry poraen Octavianem u Aktia r. 31, skonil sebevradou v Egypt // Apollo (-llna) bh slunce a svtla, bh umn lukosteleckho, vteckho, naden bsnickho, hudby a lkastv // Apollnia msto v Illyrii, nyn. Polina v Albnii // Aponiana ostrov u Lilybaea // Apulia krajina v doln Itlii // Aquila Quintus Caesarv velitel lostva // Aquileia (Akvileia) msk kolonie a pstav, nynj msto Oglej u Terstu // Aquinius Marcus pompeiovec, nov lovk, ni sentor // Aquitania vis Akvitnie // Arar (-ru) eka v Gallii, vyvrajc z Voges, nyn. Saone // Arduensk les nyn. Ardeny, lesnat horstvo, kter se thne od Rna na zpad a k eld // Arelate msto v Gallii Narbnnsk, nyn, Arles // Aremorick kmeny (= pmosk) keltsk oznaen kmen ijcch v dnen Bretagni a Normandii // Arguetius Caesarv velitel // Ariarathrs dostal se k vld po smrti svho bratra; byl zapuzen r. 34 p. n. l. Antoniem. Pedtm vak dostal st jin Armnie, kterou Caesar odal krli Deiotarovi // Ariminium msto v Umbrii, nyn. Rimini // Ariobarzans III. nazvan tak Eusebs a Filomacheus, vldl od r. 51 p. n. l. Kdy se r. 43 zdrhal

SEZNAM VLASTNCH JMEN

thnont na pomoc vrahm Cacsarovm, byl Cassiem dopaden a zabit // Ariovistus nelnk germnskho kmene Sub, poraen Caesarem r. 58 p. n. l. // Armenia (-m) krajina v severovchodn Mal Asii. ekou Eufratem rozdlena v Armnii severn (maior) a jin (minor); ta byla sentem piena Deiotarovi i s krlovskm titulem // Arguitius Clodius caesarovec // Arretium (Arrciun) msto v Etrurii, rodit Maecenatovo, nyn. Arezzo // Arsino (2. p. oy) dcera Ptolemaia, syna Lagova a Berenky, provdna za Lsimacha; po jeho smrti ji pojal za manelku jej bratr Ptolomaios Filadelfos. R. 63 byla vedena ve velkm triumfu a odela potom do Efesu a hledala ochranu v Dianin chrmu. Antonius ji dal v r. 41 na pn Kleopatry usmrtit // Arvernov (lat, Arverni) jeden z nejmocnjch kmen v Gallii keltsk, v nyn. Auvergne // Asculum hlavn msto v Picensku, nyn. Ascoli // Ascurum msto v Mauretnii Tingitnsk // Asparagium msto v Illyriku, jin od Dyrhachia // Aspavia pevnost Pompeiova // Asprenas viz. Nonius // Ategua msto v provincii Baetica oblhan Caesarem // Ateius Caius pompeiovec, omilostnn Caesarem // Athanasia zem v jinm peiru // Atrebtov (lat. Atrebates) belgick kmen se sdly kolem dnenho msta Arras // Atrius Publius msk jezdec, pompeiovec // Attius Varus Publius vznamn pompeiovec // Atualuca (Atuatuka, -ky) tvrz na zem Eburn, nkde v okol dnenho Lutychu // Atuatukov (lat. Atuatuci) germnsk kmen v belgick Gallii mezi nyn. ekami Moson a eldou // Aulerkov (lat. Aulerci) iroce rozvtven keltsk kmen; dlil se na Aulerky Branovick, kte sdlili oddlen od ostatnch na hornm toku Loiry, a Aulerky Cenomansk, Diablintsk a Eburovick, sdlc na irokm zem mezi dolnmi toky Seiny a Loiry // Aurunculeius Cotta Lucius (Aurunkulius Kotta, -tty) Caesarv velitel, zabit od Eburn r. 55 // Auxinum msto v Picensku. nyn. Osimo // Avaricum (-v-) nejsilnj pevnost Biturg, nynj Bourges ve stedn Francii // Avienus Caius vojensk tribun Caesarovy X. legie // Axona eka v belgick Gallii, nyn. Aisne, ptok Isary, nyn. Oisy Bacnsk les snad dnen poho Harz nebo Durynsk les // Baebius Aulus msk jezdec z msta Hasty // Baetis eka

CAESAR

v Hispnii, dnen Quadalquivir // Baeturia severozp. st provincie Boetiky // Bagrada eka mezi Utikou a Karthaginou, nyn. Medjera // Balbus L. Cornelius ptel Caesarv a Hirtiv, jemu je pipsna pedmluva VIII. knihy // Baleares (tj. insulae) Balersk ostrovy // Balerov (lat. Baleares) obyvatel bnlert, znamenit prakovnci // Batvov (lat. Batavi) germnsk kmen na pobe mezi dvma rameny Rna // Belgov (lat. Belgae) obyvatel severn sti Zalpsk Gallie; pronikli sem pes Rn z Germnie a smsili se se starm keltskm obyvatelstvem; obsadili i jin st Britnie // Bellovakov (lat. Bellovaci) nejstatenj a nejmocnj belgick kmen mezi Sequanou, Samarou a Isaron // Bessov (lat. Bossi) nrod v severovchodn Thrkii // Bibracte (Bibrakte) hlavn msto Haedu. leelo mezi Ararem a Ligerem // Bibrax (-ktu) msto Rm v belgick Gallii // Bibrokov (lat. Bibroci) keltsk kmen v jihovchodn sti Britnie // Bibulus viz Calpurnius // Bigerrionov (lat. Bigerriones) kmen ijc pod Pyrenejemi v jihozp. asti Gallie, nyn. kraj Bigorre // Bthan (lat. Bithyni) obyvatel Bthnie, krajiny na severozpad Mal Asie // Biturgov (lat. Bituriges) keltsk kmen ve stedn Gallii, dnen kraj Berry // Blannoviov (lat. Blannovii) keltsk kmen v sousedstv Haedu // Bocchus (ti Bokchus) krl vchodn Mauretnie, bojujc na stran Caesarov // Bogus krl zpadn Mauretme, bratr Bokchv // Bjov (lat. Boi) keltsk kmen, kter byl Germny vytlaen z Nrika a spojil se s Helvcii; Caesar je pozdji usadil jin od soutoku eky Ligeru a Elaveru, nyn. Loir a Allier // Bratuspantium (-cium) msto na uzem Bellovak, nkde sev. od dnen Pae // Brundisium pstavn msto v Kalbrii, nyn. Brindisi // Britannov (lat. Britanni) obyvatel Britnie; Caesar se vypravil na ostrov r. 55 a pistl jin od nyn. Doveru; dalho roku pistl zpadnji // Bruttiov (lat. Bruttii) obyvatel nejjinjho cpn Itlie // Brutus (-r-) D. Junius oblben velitel Caesarv, kter se vak v r. 44 zastnil spiknut proti Caesarovi; r. 43 byl zabit na rozkaz Antoniv // Bursavo msto v Baetice // Buthrotum, Buthrotos (Bthrtum nebo Bthrtos) poben msto v Epeiru, nyn. Butrinto

SEZNAM VLASTNCH JMEN

Caburus (-b- viz Valerius // Caecilius Metellus Pius Scipio, Quintus Sullv generl vlc v Hispnii // Caecilius Niger Lusitnec // Caecina Aludus pompeiovec // Caersov (lat. Caerosi) kmen v belgick Gallii mezi Moselou a Rnem // Caesar Gaius Iulius dikttor, geniln vojevdce a sttnk, znamenit spisovatel, zavradn r. 43 p. n. l. // Caesar L. Iulius pbuzn C. Caesara // Caesar Sextus vnuk 8. Iulia Caesara, kousul r. 91; slouil pod Caesarem. V r. 46 p. n. l. byl zabit vlastnmi vojky na nvod Pompeiova pvrence Caecilia Bassa // Calidius Marcus enk a sttnk // Calpurnius Piso, Gnaeus pompeiovec, velitel jzdy // Calvinus (-v-) Gaius Domitius konsul . 54 p. n. l., velel osobn v Makedonu r. 48 s kolem pozorovat Scipiona, kter thl z Asie s vznamnmi posilami. S nejvtmi obtemi se mu podailo proniknout mezi obma neptelskmi vojsky, Pompeiovm a Scipionovm, a dostihl Caesara u Aiginy; u Farsal velel stedu // Camulogenus z kmene Aulerk, vdce vojska Parisi, padl hrdinn v bitv s Labienem // Candavia (-d-) hornat kraj v Illyrii proti Makedonii, monto Crasta // Caninius (-n-) Gaius Rebilus legt Caesarv // Canopus (ec. Kanpos) msto pi zpadnm st Nilu, povstn rozmailost // Caintium (-cium) jihovchodn kout ostrova Britnnie proti Gallii, dnen hrabstv Kent // Capua viz Kapua // Carales (-ls) Karaly, msto na Sardinii // Carfulenus D. byl vypuzen ze sentu Antoniem; padl ve vlce mutinsk // Carmo (Karm) msto v Hispnii Baetick // Carruca msto v Baetice, vyplen Pompeiem // Carteia (-t-) pstav v Hispnii // Casilinum (-l-) msto na jinm pobe Tarentsk ztoky // Cassius 1. velitel Caesarova jzdnho oddlu; 2. Longinus Lucius msk konsul, poraen a usmrcen Helvetii r. 107 p. n. l.; 3. Longinus Quintus Caesarv sprvce Zadn Hispnie // Cassivellaunus kne britannsk, jeho e byla pi Temi // Castolo msto v Hispnii Tarrakonsk, nyn. Cazlona /// Cato (Kat, -na) Lusitnec, vyslanec posdky v Ategue // Catuvolcus (Katuvolkus, -ka) kne sti Eburn // Caucilius Publius Pompeiv velitel tbora // Cavarinus (-r-) kne Senon, dosazen Caesarem // Cavillonum (l-) msto Haedu nad Ararem, nyn. Chlon-sur-Sane // Cebensk poho dnen Cvennes v jin Francii // Cella Lucius otec a syn,

CAESAR

pompeiovci // Cenabum (Cnabum, 2. p, -ba) obchodn msto Karnut, obvykle ztotoovan s dnenm Orleansem // Cenimgnov (lat. Cenimagni) keltsk kmen v jin Britnii // Cercina (-c-) ostrov a msto v blzkosti Mal Syrty, nyn. Kerkine // Ceutronov (lat. Ceutrones) 1. keltsk kmen v Alpch pi hornm tok eky Isere; 2. mal kmen v Gallii belgick, chrnnci Hnedu // Cicero Quintus Tullius mlad bratr enka Marka Tullia Cicerona; v letech 5451 psobil jako legt ve vojsku Caesarov v Gallii, za obansk vlky byl na stran Pompeiov, po smrti Caesarov byl proskribovn triumviry, pokusil se o tk, byl vak zrazen svmi otroky a usmrcen // Cimbrov (lat. Cimbri) germnsk kmen pvodn usedl na Jutskm poloostrov; r. 113 p. n. l. vpadli spolu s Teutony do Gallie a zaali ohromovat i severn Itlii: Teutoni byli poraeni Mariem r. 102, Cimbrov r. 101 // Cinga eka v Hispnii Tarrakonsk, nyn Cnea // Cingetorix (-x, -ga) 1. pedk kmene Trver; jako stoupenec msk strany byl vyhnn, po porce Trver r. 53 ustanoven od Caesara nelnkem; 2. krl v krajin Cantium v Britnii // Cingulum horsk pevnost v Picensku, jihovchodn od Ancony. nyn. Cingolo // Cirta hlavn msto Numidie // Cispius Lucius velitel Caesarova vojska // Claudius nebo v nkterch vtvch rodu uvan vulgrn tvar Clodius (Kldius) msk jmno rodov; 1. Appius Claudius Pulcher, konsul r. 54 p. n. l.; 2. Publius Clodius Pulcher bratr pedelho, povstn demagog msk, protivnk Ciceronv, byl zavradn r. 52 p. n. l. od Milona // Clupea pedho a msto vchodn od Karthga, nyn. Clybea v Tunisu // Clusinas Caius Caesarv buisk centurio (velitel setniny) // Ceminius Quintus caesaarovec, msk jezdec // Commius stal se z vle Caesarovy pedkem Atrebt, pozdji se obrtil proti manm // Considius Longus Caius Scipionv legt, velitel v Hadrumetu // Convictolitavis (Konviktolitvis) pedk v kmeni Haedu // Corfinium (-f-, 2. p. ia) starobyl hlavn msto Paelign v Samniu // Cornelius (-n-) jmno jednoho z nejslavnjch rod mskch; 1. Lucius Cornelius Sulla dikttor, 2. L. Cornelius Sulla Faustus syn dikttorv, pompeiovec, 3. Publius Cornelius Scipionv vetern, velitel v Sarsue // Cornificius kvestor // Correus vdce Bellovak,

SEZNAM VLASTNCH JMEN

vniv neptel man // Cosa poben msto v Etrurii // Cotus pedk z kmene Haedu // Cotys krl, jmno nkolika knat thrckch // Crassus pjmen rodu Liciniova; 1. Marcus Licinius Crassus triumvir r. 60; roku 71 porazil otroky veden Spartakem, r. 71 a r. 55 byl spolu a Pompeiem konsulem, r. 53 byl usmrcen ve vlce s Parthy; 2. Morcus Licinius Crassus, star syn pedelho, kvstor Caesarv; 3. Publius Licinius Crassus, mlad bratr pedelho, legt Caesarv; padl se svm otcem ve vlce s Parthy // Curio (Krio) Scribonius (Skrbnius) Gaius jako tribun lidu r. 50 podporoval Caesara proti sentu; padl za obansk vlky v Africe Dkov (lat. Daci) mocn thrck kmen v nynjm Rumunsku // Damassipus viz Licinius // Danuvius (D-) horn tok eky Dunaje, jej doln tok byl nazvn ve starovku obvykle thrckm jmnem Ister // Dardanov (lat. Dardani) nrod v severn Moesii, v nyn. Srbsku // Decetia (Dececia) msto Haedu na hornm toku Loiry, dnen Decize // Decimius Caius pompeiovsk velitel na Cerein // Diotaros tetrarcha, kne v Galatii, pi vypuknut obansk vlky byl na stran Pompeiov, pivedl mu 600 jezdc; po porce u Farsal setkal se na tku s Pompeiem a plavil se s nm na te lodi do Mal Asie. Tam b yl poven kolem svolat asijsk nrody. Dal vak pednost tomu uzavt o vtzem mr; byla mu pi tom uloena znan penit dvka // Delfy (ec. Delfoi) msto ve Fkid na pat Parnasu s proslulm chrmem a vtrnou Apollnovou // Denr stbrn msk mince; denr ml pvodn 10 ass, od druh vlky punsk 16 ass // Didius Gaius Caesarv velitel lostva // Dis (vysl. ds, 2. p. dta) peklad ec. jmna Pltn = Bohat, bh podsvt a bohatstv, latinsk pojmenovn keltskho boha // Diviciacus (Dvicikus) 1. pedk kmene Haedu, bratr Dumnorigv, ptel man; 2. pedk kmene Suession // Domitius (-ci) jmno plebejskho mskho rodu; 1. L. Domitius Ahenobarbus konzul r. 54 p, n. l.; 2. Gnaeus Domitius Calvinus (v-) caesarovec, oblhal Tbysdru // Drappes (2. p. -peta) odvn vdce Senon // Dubis (Dbis) eka v Gallii, ptok Araru, dnen Doubs, lev ptok Sany // Dumnacus (-n-) vdce And // Dumnorix (-rx, 2. p, -rga) pedk Haedu, bratr Dvicakv,

CAESAR

neptel man // Durocortorum (d-) hlavn msto Rm v belgick Gallii, dleit kiovatka silnic, pozdj nzev Rmi, nyn. Reims // duumvirov dvoulenn kolegium ednk // dynastes (ec. dynasts) vldce, kne; msk titul mench vldc zvislch zem v Asii // Dyrrhachium (ec Drhachion) msto na illyrskm pobe, pstav pro plavbu mezi Itli a eckem, star jmno Epidamnos, nyn. Durazzo v Albnii. Eburnov (lat. Eburones) kmen v belgick Gallii pi stednm toku eky Maasy a k Rnu // Efesos msto v Mal Asii naproti Samu, se slavnm chrmem Artemidinm // Elaver (2. p. -eru) lev ptok Ligeru v Gallii, dnen Allier // Eleusat (lat. Eleusates) kmen v severn Aquitanii // Eleutetov (lat. Eleuteti) jmno keltskho kmene, kter byl pod ochranou Arvern // Elida (ec. lis. -dy) kraj na zpadnm Peloponnsu // Ennius Quintus msk bsnk (240169 p. n. l.) z Rndi v Kalbrii // Epidaurus (ec. Epidauros) msto v nynj Dalmcii, s yn. Ragusa Vecchia (Cavtat) // Eppius Marcus pompeiovec omilostnn Caesarem // Eporedorix (-rx, -rga) 1. Star, velitel Haedu ve vlce se Skvany; 2. Mlad, pedk Haedu, kter se pipojil ke vzpoue proti manm // Eratosthens mnohostrann eck uenec (3. stol. p, n. l.), biblotek knihovny alexandrijsk, zabval se mimo jin i geografi // Esuviov (lat. Esuvii) keltsk kmen sdlc patrn v oblasti dnen Normandie v kraji Ses // Eufranr velitel rhodskho lostva Fabius, Fabiov jmno starho patricijakho rodu mskho, kter odvozoval svj pvod od Hraklea; 1. Gaius Fabius legt Caesarv; 2. Lucius Fabius centurio VIII. legie; 3. Quintus Fabius Maximus Allobrogicus konsul r. 121 p. n. l., vtz nad Allobrogy, Arverny a Rutny; 4. Quintus Fabius Maximus Caesarv legt v Hispnii // Fanum (Fnum) msto na pobe Umbrie, nyn. Fano // Farnaks syn Mithridta Velkho, pozdvihl se r. 63 p. n. l. proti svmu otci a tm ho vehnal do zkzy. Protoe se mu zdla odmna, kterou za to dostat od Pompeia, pli mal, pomlel ve zmatcch obansk vlky vyut sv moci na sonsedn stty; byl poraen od Caesara u Zely r. 47 // Faros ostrvek u Alexandrie s majkem

SEZNAM VLASTNCH JMEN

tho jmna, zzenm od Ptolemaia Filadelfa // Farsalos msto v jin Thessalii, pamtn vtzstvm Caesarovm nad Pompeiem // Fln (-na) zuiv pompeiovec v Hispale // Firmum pstavn msto v zem picenskm, zaloen jako msk kolonie na zatku I. vlky punsk, nyn. Fermo // Flavius (-l-) Gaius msk jezdec z Hasty // Foinkov; Foinkie st Srie severn od Palestiny, pmo od poho Karmelskho a po zliv Issk // Fonteius (-t) Aulus Caesarv vojensk tribun // Fundanius (-d-) Gaius msk jezdec, pvrenec Pompeiv, potom Caesarv Gabalov (lat. Gabali) keltsk kmen v jin Gallii na pat Cevenu, chrnnci Arvern // Gabinius (Cabnius) Aulus konsul r. 58 p. n. l., r. 57 prokonsul v Srii, zatkem r. 55 dosadil znovu v Egypt krle Ptolemaia Auleta a ponechal mu k ochran st svho vojska // Gades (Gds) slavn obchodn msto foinickho pvodu na jihozp. pobe Hispnie, nyn. Cadix // Gaditanov (lat. Gaditani) obyvatel msta Gades // Gaetulov (lat. Gaetuli) koovn nrod v severozpadn Africe poplatn numidskm krlm // Galba 1. moudr a spravedliv krl Suession, vrchn velitel ve vlce belgick; 2. Servius Sulpicius Galba legt Caesarv // Gallie (lat. Gallia) souborn nzev pro zem obvan gallskmi kmeny od Rna a po Pyreneje a horn Itlii. V dob Caesarov mlo dv hlavn sti: 1. Gallie Pedn nebo Pedalpsk a 2. Gallie Zadn nebo Zalpsk oznaovan Caesarem jen provincie. Ob tyto sti Gallie byly pemnny v msk provincie ji ped Caesarem. Pod nzvem Gallie mn vak Caesar vtinou pouze dosud neporobenou st zem obvanho Gally, kter mlo ti sti: a) jihozpadn, nazvan Akvitnie, b) hlavn st nepodrobenno gallskho zem, ohranien na jihu ekou Garonne, na severu doln Seinou, Marnou a od st Mosely Rnem, c) severn st Zalpsk Gallie mezi Seinou a Rnem, nazvan Belgie // Gallograecia = Golatia (-tya) krajina v Mal Asii u eky Halys, od dob Augustovch msk provincie. Galatov, keltickho pvodu, se pisthovali do Mal Asie v 3. stol. p. n. l. // Gallov (lat. Galli) znmj u ns pod jmnem Keltov, kmeny indoevropskho pvodu, hlavn nositel tzv. latnsk kultury; od konce 6. stol. p. n. l. se daly tyto kmeny do pohybu se svch sdel

CAESAR

ve stedn Evrop, dobyly na zpad Gallii a Britnii, st pela do Hispnie a st pes Alpy a do severn Itlie. Ve 3. stol. p. n. l. pronikla st keltskch kmen a do ecka a do M. Asie (viz Gallograccia) // Ganymds eunuch, vychovatel Arsinoy; zabil Achillu ve sporu mezi Arsinoou a Achillou // Garumna (t Garunna) eka v jihozpadn Gallii. nyn. Garonne // Garumnov (t Garunnov) akvitnsk kmen v Pyrenejch u pramen eky, kter po nich dostala nzev Garumna (Garunna) // Gatov (lat, Gates) akvitnsk kmen na levm behu Garumny, dnes kraj Gaure // Geidumnov (lat. Geidumni) mal kmen v Belgii // Cenava msto pi vtokn Rhodanu s jezera lemanskho, dnen eneva // Genusus eka v Illyrii stc na jih od nyn. Durazza do moe Adriatickho // Georgovia (-ie-) msto Arvern poble dnenho ClermontFerrand ve stedn Francii // jmno ije dodnes v blzkm Domaine Gergovie // Germni, Germnie (lat. Germania) jmnem Germni oznauje Caesar bu jednotliv germnsk kmeny, nebo, jak bylo zvykem, souhrnn kmeny, kter sdlily na zem mezi Rnem, Dunajem, Vislou a moem // Gomfoi (ec. Gomfoi) msto v Thessalii na pat Pindu a eky Pneia, nyn. Skumbos // Gorgobina msto Boi mezi Ligerem a Elaverem // Griocellov (lat. Graiocelli) keltsk kmen v Grajskch Alpch zpadn od Turna // Grudiov (lat. Grudii) mal kmen v belgick Gallii, soused Nervi // Gutuater gutuater je keltsk slovo, znamenajc nejvyho kne; Hirtius je snad omylem pokldal za jmno vlastn Hadrumetum ( rmtum) t Adrumetum pmosk msto v Africe, jin od Kartliaginy, nyn. Hamat // Haeduov (lat. Haedui) siln keltsk kmen na zem mezi hornm tokem Loir y a Saony; udrovali s many ptelsk styky jet ped pchodem Caesarovm // hky elezn na etzech slouily k zachycovn neptelsk lodi. Jin byly na devn tyi /harpago/ // Hardov (lat. Harudes) germnsk kmen severn od jezera Venetskho, pvodn snad usazen na poloostrov Jntskm // Hasta msto pobl Hispaly // Helvciov (lat. Helvetii) siln kmen keltsk na zem dnenho vcarska /Helvetia/ // Helviov (lat. Helvii) gallsk kmen na pravm behu dolnho Rhodanu; hlavn msto Alba,

SEZNAM VLASTNCH JMEN

nyn Aps // Hrakla (ec. Hraklia) Sintika msto v Makedoniii na levm behu eky Strumy, nyn. Melenik // Hercnsk les pvodem keltsk jmno, kter oznauje u Caesara stedoevropsk poho od ernho lesa a po Karpaty // Herminius mons dnen Serra Estrella v zpadni Hispnii // Hibernia dnen Irsko // Hiberus (-b-) nynj eka Ebro // Hiempsal krl numidk, otec Iubv // Hippo (ec. Hippn, -nu) Regius pstav v Numidii, nyn. Bona // Hispalis msto v jin Hispnii na dolnm Quadalquiviru, nyn. Sevilla // Hispania (Hispnie) poloostrov Pyrenejsk; dlila se ma H. Pedn neboli Tarrakonskou (lat. H. citerior = Tarraconensis) a Zadn (lat. ulterior) // hldka doba od 6. hod. veern do 6 hodin rno se dlila na tyi hldky podle stdn nonch str vigiliae Chara jedl koen katrnu vchodnho; dal se rznm zpsobem upravovat // Cheronsos nebo t Chersonsos poloostrov nedaleko Alexandrie s pistavem // Chtruskov (lat. Cherusci) germnsk kmen mez Labem a Yeserou, severn od poho Harz Iccius pedk kmene Rm // Igilium (gilium) ostrvek v Tyrrhnskm moi, nyn. Giglio // Iguvium (guvium) msto v Umbrii, nyn. Gubbio // Ilerda msto v Hispnii Tarrakonsk u eky Sikoris, nyn. Lerida // Ilipa dosti vznamn msto, 14 km nad Italikou na pravm behu eky Baetis (Quadalquivir), nyn. Alcal del Rio; a do t doby sjzdn pro mal lod // Illurgvont (lat. Illugavonenses nebo Ilergaones) nrod hispnsk na vchodnm pobe od st Ebra na jih // Illyricum msk provincie na vchodnm pobe moe Adriatickho, hlavn dnen Istrie a Dalmcie // Impertor estn titul, kter udlelo vojsko vtznmu vojevdci // Indo nelnk hispnskho kmene // Indutiomarus (Indociomrus, -a) pedk kmene Trver // Issa ostrov v moi Adriatickm, nyn. Lissa // Isthmos je Korintsk // Itlie (lat. Italia) v irm smyslu Itlie vbec, v um smyslu je horn Itlie // Italica (sc. urbs) msto na pravm behu Quadalquiviru, jeho zceniny jsou u Sevilly // Itius (-ci-) gallsk pstav proti Britnii mezi Calais a Boulogne // Itraeov (lat. ituraei) kmen palestinsk ve slubch Caesarovch // Iuba krl numidsk, stoupenec

CAESAR

Pompeiv, padl v bitv u Thapsu; syn Hiempsalv // Iulius viz Caesar// Iunius len pompeiovsk posdky v Ategue // Iuppiter (2. p. Iova, 3. p. Iovovi, lpe ne Iuppitera, -terovi) nejvy msk bh ztotonn s keltskm bohem Jeek (lat. aricius) bevno s kovovmi hroty // Jursk poho (lat. mons Iura) poho ve vchodn Gallii, dnes vcarsk Jura Kadurkov (Int. Cadurci) keltsk kmen usedl na pravm behu hoejho toku Garumny // Kaletov (lat. Caleti nebo Caletes) kmen v belgick Gallii pi st Sequany, dnen pays de Caux; jejich jmno pipomn i pstav Calais // Kalydn (-nu) hlavn msto Aitolie, nyn. Aidon // Kantabrov (lat. Cantabri) bojovn kmen na severnm pobe Hispnic // Karaly viz. Carales // Karalt (lat. Caralitani) obyvatele msta Carales na Sardinii // Karnutov (lat. Carnutes) vznamn keltsk kmen usedl na obou bezch eky Ligeru kolem dnenho msta Orleans // Kassov (lat. Cassi) keltsk kmen na levm behu eky Teme v jihovchodn Britnii // Katurgov (lat. Caturiges) keltsk kmen v Alpch na hornm toku eky Durance // Keltiberov (lat. Celtiberi) nrod ve stedn Hispnii na jih od Ebra // Kilikia krajina na jihovchodnm pobe Mal Asie; Kilikov byli povstn nmon lupii // Kleopatra povstn dcera Ptolemaia Auleta; krlovna egyptsk, jej bratr, potomn manel, byl nedospl. Kdy se j zdl nebezpen, odstranila ho jedem // kohorta jedna desetina legie = 3 manipuly = 6 centuri // Kokost (lat. Cocosates) ibersk kmen v jihozpadn Gallii // Komagena severovchodn provincie Srie. Antiochus, jmno nkolika krl komagenskch // Komana v Kappadokii, asto se zamovala s Komou v Pontu // Kondrsov (lat. Condrusi) germnsk kmen v belgick Gallii na pravm behu stedn Mosy, nyn. kraj Condroz (jin od Lutychu) // Konsulov jmno dvou nejvych mskch ednk // Kopinnci (lat. hastati) prvn ada bitevn // Korduba obcbodn msto v Hispnii Baetsk, osada msk, nyn. Cordova // Koriosolit (lat. Coriosolites) keltsk kmen na pobe Bretagne, kde je dodnes vesnice Corseul // Karkyra ostrov v Inskm moi pi pobe peirskm. nyn. Korfu // Krta

SEZNAM VLASTNCH JMEN

(ec. Krt) ostrov vo Stedozemnm moi // Kran obyvatel Krty, znm jako vborn lukoslelci // Krok (lat. passus) vlastn dvojkrok = 5 stop = 1,48 m // kurulsk keslo (lat. sella curulis) keslo vykldan slonovinou, pohybliv, odznak vych ednk // kvstor (lat. quaestor) v nejstar dob lidem ustanoven soudce hrdelnch zloin. Kdy soudn pravomoc pela na centurie, stali se ednky finannmi // Kypr (ec. Kypros) ostrov jin od Mal Asie // Kyrn eck osada v severn Africe (v Lybii) nedaleko Velk Syrty Labienus (-nus) Attius Titus tribun lidu r. 63 p. n. l., v Gallii byl legtem Caesarovm a za jeho neptomnosti i velitelem (legatus pro praetore); ve vlce obansk pestoupil k Pompeiovi a padl v bitv u Mundy r. 45 // Lrissa jmno nikolika mst // Latinsk svtky obtn davnost nazen Tarquiniem Superbem a slaven kadoron s latinskmi spojenci na hoe Albanus // Latobrgov (Latovkov, lat. Latobrigi nebo Latovici) germnsk kmen na bezich hornho Dunaje // legt vyslanec, posel; pobonk velitelv, jeho zstupce ve vlce (legatus pro praetore), jako byl nap. Titus Labienus u Caesara // legie (lat. legio) oddl, pluk mskho vojska, kter obsahoval 4200-6000 pk (u Caesara 3000-3600) a 300 jezdc; legie se dlila na 10 kohort po tech manipulech; jejm odznakem byl stbrn orel; jmenovala se: prvn (prima) devt (nona) atd. nebo mly zvltn jmna podle nkterho boha nebo zakladatele aj. // lehkoodnci hispnt (lat. caetrati) byli opateni lehkm hispnskm ttem, pavezou (lat. caetra) // Lmansk jezero dnen jezero enevsk (lat. Lman) // Lemnum (lat. Lemonum) msto Pikton v keltsk Gallii, nyn. Poitiers // Lemovkov (lat. Lemovices) keltsk kmen v Akvitnii severozpadn od Arvern // Lennium msto v Lsitnii // Lentulus Lucius Cornelius kousul r. 49 p. n. l., protivnk Caesarv, zavradn po smrti Pompeiov // Lepidlus Marcus Aemilius triumvir r. 49 p. n. l., prefekt v m. V nsledujcm roce dostal sprva Pedn Hispnie s titulem prokonsul, protoe uplatnil nvrh lidu, aby byl Caeaar jmenovn dikttorem // Leponciov (lat. Lepontii) keltsk kmen usedl v Alpch kolem pramenu Rna v krajin sv. Gottharda // Leptis Minor msto v

CAESAR

Mal Syrt, v rukou Caesarovch, nyn. Lempta // Leplian (Leptitani) obyvatel msta Leptis // Leukov (lat. Leuci) keltsk kmen v jinm lotrinskn; jejich hlavn msto bylo Tullum, nyn. Toul // Levkov (lat. Levaci) kmen v Gallii belgick, poddan Nervim // Lexoviov (lat. Lexovii) keltsk kmen na pobe Normandie pi sti Sequany v okol dnenho msta Lisieux // Liberalia svtek, den oslav na poest staroitalskho boha Lbera // Licinius Crassus Damassipus sentor, poinpejovec // Ligarius (-g-) plebejsk rod msk, sabinskho pvodu, 1) Ligarius Publius pompeiovec popraven Caesarem; 2) Ligarius Quintus pompeiovee zajat v Hadrumetu // Liger eka V Gallii, nyn. Loire // Liktoi (lat, lictores) edn zzenci nejvych ednk prv adujcch; kreli ped nimi vude na veejnosti a nesli svazky prut (fasces), do nich byly zasunuty sekyry, kter je penvaly // Lilybaeum (ec. Lilybaion) pstav na Siclii // Lingonov (lat. Lingones) keltsk kmen u pramen eky Seiny a Maasy // Lissos msto se strmou akropol v jin Dalmcii nedaleko st Drinu, nyn. Lju, it. Alessio // Litaviccus (-kus) urozen clen kmene Haedu, neptel man // Livineius Regulus Lucius caesarovec, velitel posdky v Hadrumtu // Longinus viz Cassius // Luceria (l-) msto v severozpadn Apulii // Lucterius (-kt-) pedk kmene Kadurk // Luna (lna) latinsk nzev bohyn msce // Lsitnia (Lusitnie) jihozpadn st ostrova pyrenejskho, asi dnen Portugalsko // Lusitnov obyvatel Lusitnie // Lutecia (Ltcia) Parisiorum hlavni msto Parisi na ostrov gkvanskm, dnen Pa // Magetobriga (-br-) msto na levm behu Araru, zpadn od Vesontia; u nho porazil Ariovistus Gally // Makedonie zem na sever od ecka, od hory Olympu a k ece Strmonu // Malaca msto v Hispnii Baetsk // Malchus krl Nabatc; zddil z proti Pompeiovi po svm pedchdci na trnu Aretasovi // Mallius (m-) Lucius, prokonsul Zpadn Gallie, za vlky se Sertoriem byl r. 78 poraen v Akvitnii // Mondbiov (lat. Mandubii) keltsk kmen jin od pramen Skvany // Mandubracius knec syn z kmene Trinovant v Britnii // Manipul ozbrojen oddl, eta, jedna tetina kohorty po 100-120 much // Manlius Torquatus Lucius

SEZNAM VLASTNCH JMEN

vznamn pompeiovec // Marcellus jmno v rod Claudi (deminut. od marcus = kladivo); 1) Gaius Claudius konsul r. 50 p. n. l.; 2) Gaius Claudius konsul v r. 49 spolu s Lentulev; 3) Marcus Marcellus konsul r. 51 p. n. l. // Marcius Crispus Quintus Caesarv vojensk tribun // Marius Caius vtz nad Iugurthou, pak nad Cimbry a Teutony, vdce lidn v obansk vlce proti Sullovi // Markomani (lat. Marcomani) germnsk kmen sdlc v dob Caesarov na pravm behu Rna pi ce Mohanu, nyn. Main; pozdji pithli do eskch zem // Marrucnov (lat. Marrucini) marsick kmen na pobe Latia n eky Aternu s hlavnm mstem Teate // Mars (2. p. Marta) bh vlky, metonymicky vlka a tst vlen; Caesar jmenuje tak gallskho boha vlky Hesu nebo Esu // Massilia obchodn msto na pobe Gallie Narbnsk, foinick osada; povala samostatnosti od r. 49 p. n. l,; proslul sdlo eck vzdlanosti, nyn. Marseille // Matisco (-tysk) msto Haedu u eky Araru, nyn. Mason na ece Saon // Mtrona prav ptok Squany, nyn. eka Marne // Mauretnie (lat. Mauretania) zem na severnm africkm pobe, nyn. Maroko a zp. Alr. Byla tehdy rozdlena ekou Mulachath na vchodn (Caesariensis), j vldl Bocchus, a zpadn (Tingitana) v ele s Bogudem. Ten se projevoval jako vrn pvrenec Caesarv. V bitv u Mundy mu pomhal zvtzit. Pozdji se pidal k Marku Antoniovi a byl zabit r. 31 Agrippou // Mauretnov obyvatel Mauretnie // Mazaca hlavn msto Kappadokie, nyn. Kaisari // Mediomatrikov (lat. Mediomatrici) keltsk kmen mezi horn Moselou a Rnem // Medobriga leela v star Lusitnii na nejjinj hranici panlska, v dnenm Portugalsku // Meldov (lat. Meldi) keltsk kmen na bezch doln Matrony // Memnn syn Tthnv a Enoin, vdce Aithiop ped Trjou // Menapiov (lat. Menapii) belgick kmen na rozshlm zem poble st Rna // Mercurius (ze. Merkur) msk bh obchodu a emesel, prvodce pocestnch a zemelch na cest do podsvt, eck Herms. Caesar oznauje jeho jmnem podobnho boha gallskho // Merkur viz Mercurius // Messala Valerius Marcus konsul r. 61 p. n. l. // Messana (-s-), ec. t Messn msto na Siclii pi in mez Itlii a Sicli, nyn. Mesi na /// Messius Gaius caesarovec, velitel posdky v Achulle // metac

CAESAR

stroj vlen (lat. catapulta) metal vodorovn velk otpy // Metellus viz Caecilius // Metiosdum (ti Meciosdum) msto v Gallii na ostrov squanskm; pozdj nzev Mellodunum, dnes Melun, jihovchodn od Pae // Metius (-ci-) Marcus legt Caesarv // Mtropolis thessalsk msto u Farsalu // Minerva msk bohyn moudrosti a umn; od eck Athny, pejala t vlastnost bojovnosti; Caesar ji ztotouje s gallskou bohyn // Minucius (-n) Basilus Lucius legl a vrah Caesarv // Mithridts Pergamsk krl, stoupenec Caesarv, tetrarcha (kne) Trokm, nstupce krle Diotara // Mona ostrov mezi Britni a Irskem, nejspe dnen Man // Morinov belgick poben kmen na zpad od eldy // Mosa eka v belgick Gallii pramenc ve Vogesch, nyn. Maas // Munatius (-ncius) Plancus Lucius legt Caesarv a sprvce Zalpsk Gallie, stoupenec Pompeiv, pozdji Oktavinv// Munatius Flaccus Lucius velitel Pompeiovy posdky v Ategue // Munda msto v Hispnii nedaleko Sevilly; msto posledn bitvy obansk vlky // Mutina msto v Gallii pedpdsk u silnice Aemiliovy // Mutius (-ci-) Reginus Gaius msk jezdec, pompeiovec // Mytiln hlavn msto na Lesbu, nyn. Metelino Nabateov koovn nrod v zpadn Arbii // Mamntov (lat, Namnetes) keltsk kmen pi st Ligeru, po nm m dnes jmno Nantes // Nantutov (lat. Nantuates) keltsk kmen v Alpch jin od jezera enevskho // Narbo (2. p. -nu) msto u zlivu gallskho u eky Atax, nyn. pstav Narbonne // Nasidius (N-) Lucius velitel Pompeiova lostva // Naupaktos pstavn msto ozolskch Lokr v zlivu Korintskm, nyn. Lepanto // Neapolis pmosk msto v Africe // Nemetov (lat. Nemetes) germnsk kmen na levm behu Rna // Nero Tiberius Claudius 1) manel Livie, pozdj choti Oktavinovy, otec potomnho csae Tiberia a Drusa Nerona, otce csae Klaudia; 2) druh csa msk, r. 14-37 n. l. // Nerviov (lat. Nervii) belgick kmen mezi eldou a Maasou // Nkopolis msto v jin Armnii; zaloil je Pompeius v r. 66 p. n. l. na pamtku svho vtzstv nad Mithridtem // Nitiobrigov (-cio-) keltsk kmen v jihozpadn Gallii na pravm behu Garumny // Nonius Asprenas Lucius Caesarv legt // Noreia (Nria) hlavn

SEZNAM VLASTNCH JMEN

msto Taurisk v Noriku, dnen Neumarkt ve trsku // Noviodunum (-d-) 1) msto Biturg jin od Ligeru, snad nyn. Nouan-le-Fuzelier jin od Orleansu; 2) msto Haedu na pravm behu Ligcru, jihovchodn od pedelho, dnen Nevers; 3) msto Suession v belgick Gallii nad Axonou, nyn. Soissons v severn Francii // Mumidie (lat. Numidia) krlovstv Iubovo, sousedc s provinci Afrikou, nyn. Alrsko // Numidov obyvatel Numidie, slouili ve vojsku Caesarov jako lehkoodnci // Nymphaeum (ec. Nymfaion) pstavn msto illyrsk na hranici Makedonie, nyn. San Juan de Medea v Albnii Ocen (ec. keanos) moe obtkajc podle starovk pedstavy celou zemi. Caesar jm mn vtinou Atlantick ocen, nkdy ale i Severn moe // Ocellum msto Graiocel v Alpch zpadn od Turna // Octavius Marcus pompeiovsk velitel lostva // Octodurus (Oktdrus) osada v Gallii Narbnsk, dnen Martigny v jinm vcarsku // Oppius L. Caesarv legt // Orgetorix (-rx, rga) nejmocnj lechtic helvtsk // Orikos pstavn msto v peiru, nyn. Eroko v Albnii // Oscent (lat. Oscenses) obyvatel msta Osky v Hispnii, severozpadn od Saragossy, nyn. Huesca // Osismov (lat. Osismi) keltsk kmen v nejzpadnjm cpu Gallie, nyn. Bretagne // Otp hzec 1) (lat, pilum) skldal se z devnho ratit dlouhho 1,33 m a stejn dlouh elen tye s ocelovm hrotem, sten zaputn do ratit, celkem ples 2 m; 2) tragula hzec otp opaten emenem; uvali ho Gallov a Hispnov Pacidaeus Titus pompeiovsk velitel jzdy // Paemnov (lat. Paemani) belgick kmen vchodn od stednho toku eky Mosy // Palaefarsalus (ec. Palaia Farsalos) Star Farsalos msto v Thessalii nedaleko Farsalu // Parada msto pobl Utiky // Paraitonion patrn el Baradn, zpadn od st Abukiru; ostrov na opan stran se ned urit // Parsiov (lat. Parisii) keltsk kmen pi Squan s blavnm mstem Lutetia Parisiorum, nyn. Pa// Parthinov (ec. Partheinoi) illyrsk kmen v Albnii // Parthov (ec. Parthoi) nrod v Asii jin od Kaspickho moe. R. 53 ve

CAESAR

vlce s Crassem porazili many a jeho usmrtili, r. 51 byli poraeni v Srii Gaiem Cassiem; v dalm roce se oekvala dal srka // Paulus Aemilius Lucius konzul r. 50 // Pedius Quintus synovec a legt Caesarv v Gallii, pozdji v Hispnii // Plsium (ec. Plsion) pmosk msto v Dolnm Egypt a vchodnho pramene Nilu, strategick kl k Egyptu // Pergamus (t -mum, ec. Pergamon) msto v Msii, severn od eky Kiku, nyn. Bergama v M. Asii // Petra vyven msto jin od Dyrrhachia // Petreius Marcus pedn pompeiovec; jako legt konsula Antonia porazil r. 62 u Pistorie Catilinu // Petrokoriov (lat. Petrocorii) keltsk kmen na pravm behu eky Garumny a hlavnm mstem Vesunna, nyn. Perigueux v kraji Prigord // Piktonov (lat. Pictones) keltsk kmen v Gallii jin od dolnho toku Ligeru, nyn. kraj Poitou // pilus manipul triari; oddl 100-120 mu, nejzkuenjch vlenk, kte pi utkn tvoili tet oddl, rezervu // Prstov (ec. Peirstai) loupeiv kmen v severn sti dnen Albnie // Pisaurum pmosk msto v Umbrii, nyn. Fano // Piso pjmen v rod Calpurni; 1) Lucius Galpurnius Piso legt Cassiv; 2) Lucius Calpnmius Piso vnuk pedenho, tchn Caesarv, konsnl r. 58; 3) M. Pupius Piso konsul r. 61 p. n. l. // Placentia (-cia) msto nad ekou Pdem, nyn. Piacenza // Plaetorius Caestianus pompeiovec, zabit se Scipionem // Plancus viz Munatius // Pleumoxiov (lat. Pleuraoxii) mal kmen v belgick Gallii na levm behu Mosy, poddan Nervim // Pompeia dcera Pompeia Velikho, manelka Fausta Sully // Pompeius jmno plebejskho rodu mskho; l) Gnaeus tlumonk legta Quinta Tituria Sabina; 2) Gnaeus Pompeius Magnus slavn politik msk, triumvir a sok Caesarv; 3) Gnacus Pompeius Magnus syn pedelho, poraen u Mundy r. 45 p. n. l.; 4) Sextus Pompeius Magnus bratr pedelho; 5) Pompeius Niger Quintus caesarovec, msk jezdec z Italiky; 6) Pompeius Rufus caesarovec, zrann vlastnmi vojky // Pontifikov knsk sbor, jen ml vrchn sprvu vekerho kultu; ml pvodn ti leny, od r. 300 p. n. l. 8, od Sully 15; jejich hlavou byl pontifex maximus nejvy veleknz // Pontus (ec. Pontos) ern moe; pontsk = ernomosk // Porcius Cato Marcus pedn republikn, velitel Utiky // Postumius Albinus Lucius

SEZNAM VLASTNCH JMEN

sprvce Hispnie // praetor viz prtor // Prefektura (-t) msto v Itlii s plnm obanskm prvem a vlastnm adem, do kterho byl kadoron vysln z ma prefekt k vyizovn prvnch zleitost // prtor (lat. praetor) ednk, zprvu jen jeden, volen z patrici, pozdji i z plebej. Od konce 1. vlky punsk voleni dva praetoi. Zizovnm provinci urovni nov praetoi pro sprvu provinci. Od Sully se ujmali sprvy provinci po uplynut ronho adovn s titulem propraetora // prtorsk kohorta osobn str velitelova // prokonsul bval konsul, kter po roce svho adovn byl sprvcem provincie // prosebn vnek (lat. infula) stuka, pska z bl vlnn ltky, ovinut kolem ela; oba konce na spncch splvaly; nosili je kn, Vestlky, prosebnci i obtn zvata // pedn bojovnci (lat. antesignani) sbor asi 300 vybranch vojn pi legii, kte oddleni bojovali na dleitch mstech // Ptiniov (lat. Ptianii) akvitnsk kmen na severnm pat Pyrenej // Ptolemais (-idy) jmno nkolika mst V Egypt a ve Foinkii // Puteoli (2. p. Puteol) pmosk msto v Kampanii s obchodnm pstavem a ndhernmi vilami mskch boh Quinctius (kvinkcius) Scapula Titus hlava proticaesarovsk vzpoury v Zadn Hispnii // quaestor viz kvstor Rabirius (-b) Postumus Gaius caesarovec, msk jezdec // Raurakov (lat. Rauraci) keltsk kmen v okol dnen Basileje // Rebilus viz Caninius // Rdonov (lat. Redones) keltsk kmen v Bretani kolem dnenho msta Rennes // Rmov (lat. Remi) siln keltsk kmen v belgick Gallii v okol dnen Remee // Rhodanus eka ve vchodn Gallii, nyn. Rhone // Rhodos ostrov u jihozpadnho pobe Mal Asie s mstem tho jmna // Rhodt veslai ve slubch Caesarovch // Roscius (r-) Lucius legt Caesarv // Ruspina msto v Africe s Caesarovou posdkou // Rutnov (lat. Ruteni) keltsk kmen v jin Gallii v okol dnenho msta Rodez // Ryti (equites), pslunci mskho stavu jezdeckho

CAESAR

Sabinus (-b-) via Titurins // Sabis eka v Belgii, lev ptok Mosy, nyn. Sambre // Saburra Iubv mstodrc // Saguntum (nebo Suguntus) msto na vchodnm pobe Hispnic // Salienus Titus 1) setnk V. legie; 2) buisk setnk // Sallustius Crispus Caius historik, caesarovec // Sallyiov gallsk kmen mezi ekou Rhonem a Varem // Solna (lat. Salonae) poben msto v Dalmcii // Samarobrva tj. most pes Samaru, dnen Amiens v severozpadn Francii // Santonov (lat. Santones nebo Santoni) keltsk kmen severn od st Garumny, v dnenm kraji Saintogne s mstem Saintes // Sarsura msto v Africe // Saserna 1) Gaius velitel caesarovsk posdky v Lept; 2) Publius jeho bratr // Scipio viz Caecilius // Scribonius viz Curio // Sednov (lat. Seduni) helvtsk kmen vchodn od jezera enevskho kolem dnenho msta Sitten // Sedusiov (lat. Sedusii) germnsk kmen mezi Rnem, Dunajem a Neckarem // Segnov (lat. Segni) kmen asi germnskho pvodu v belgick Gallii vchodn od Mosy // Segontiakov (lat. Segontiaci) kmen v jin Britnii // Segovia msto pravdpodobn mezi Astigi (Ecija) a Palma del Rio // Segusivov (bit. Segusiavi) keltsk kmen u hornho Ligeru s hlavnm mstem Lugdunum, nyn. Lyon // Skvana (lat. Sequana) hlavn eka gallsk, nyn Seine // Skvanov (lat. Sequani) siln keltsk kmen mezi ekami Rhodanem a Rnem, Jurou a Vogesami s hlavnm mstem Vesontio, nyn. Besancon // sent (lat. senatus) nejvy poradn rada u man a jinch obc, sbor poradn i zkonodrn // Senonov (bit. Senones) vznamn keltsk kmen u horn Skvany s hlavnm mstem Agedineum, nyn. Sens // Sertorius (-t) Quintus stoupenec Mariv, v Hispnii vlil proti stran Sullov // sestertius (-cius) = semis tertius tj. tet plka, tedy dva o pl assu; stbrn msk mince rzn hodnoty. Nejstar penn jednotkou byl tk as, tj. kus mdi o vze 1 msk libry = 0,327 kg // setnina (lat. centuria) pvodn oddl o 100 much; tvoila polovinu manipulu, tvrtinu kohorty, edestinu legie // Sextius (Sestius) jmno mskho rodu; 1) Baculus Publius setnk ve vojsku Caesarov; 2) Titus legt Caesarv // shromadit lidov (lat. comitum) msto ke shromdn nroda v m, kter bylo v blzkosti fora // Sibustov (lat. Sibusates) kmen v

SEZNAM VLASTNCH JMEN

Akvitnii; dnes je tam msteko Saubusse // Sikoris ptok Ebra // Singilis eka v Hispnii Baetsk. Rio Jenil // Skalda (lat. Scaldis) nynj eka elda v Belgii // Sol (sl, 2. p. sla) msk bh slunce // Soricaria msto v Baetice // Socitov (lat. Sotiates) mocn kmen akvitnsk na levm behu Garumny // spolenost pacht, sttnch njemc bylo zvykem, e cel spolenosti ryt si pronajmaly v provincich vbr sttnch pjm // sttn pokladna (lat. sanetum aerarium) byla umstna v chrmu Saturnov na foru a slouila pro nutn ppady jako sttn poklad // stopa (lat. pes) msk mra, 29,6 cm, ptina kroku // Subov nebo t Suvov (lat. Suebi) hromadn jmno pro adu pbuznch germnskch kmen; Caesar mn kmeny usedl, v t dob mezi Rnem a na zem // Sugambrov (lat. Sugambri) germnsk kmen na pravm behu Rna, v krajin kolem nyn. Kolna nad Rnem // Sulci vznamn msto na Sardinii // Sulla viz Cornelius // Sulmo (-m) msto v zem Paeling, vchodn od jezera Pucinskho, rodn msto Ovidiovo, nyn. Sulmona // Sulpicius Rufus Publius legt Caesarv // svazky prut (lat. fasces) s penvajcmi sekyrami nosili liktoi jako odznak impria, vrchn edn moci ped adujcmi ednky. V m se nosily bez sekyr, ptotoe tam imprium neplatilo // Svobodn msta (lat. municipia) byla spravovna vlastnmi zkony a ady a zrove mla obansk prvo // Syan luitnci ve slubch Caesarovych // korpion metac vlen stroj Tamesis nebo Tamesa eka v Britnii, nyn. Teme // Tarbellov (lat. Tarbelli) kmen v jihozpadn Akvitnii; dnen msteko Tarbes le asi mimo jejich tehdej zem// Tarsos hlavn msto v Kilikii nad ekou Kydnem. Nyn. Tarso; nebylo to nikdy zvl siln msto, ocitalo v rukou neptele, jakmile peel poho Taurus v jin sti Mal Asie // Tarustov (lat. Tarusates) keltsk kmen v jihozpadn Akvitnii v okol dnenho msta Tartas // Tasgetius kne karnutsk dosazen Caesarem // Tauris ostrov Torcola // Taurois pmosk pevnost jihovchodn od Massilie, nyn. Tarento // Tegea msto v jihovchodn Arkdii // Tenktrov (lat. Tencteri) germnsk kmen pi dolnm Rnu // Terget obyvatel msta Tergeste, nyn. Terstu v Istrii // tetrarcha (ec. tetrarchs) vldce

CAESAR

nad tvrtinou zem; titul vldc v mench zemch, zejmna asijskch // Teutomatus krl Nitiobrog, kter se vypravil na pomoc Vercingetorigovi // Teutonov (lat. Teutoni) germnsk kmen, kter vpadl spolu s Cimbry do Itlie, ale byl poraen od Maria r. 102 p. n. l.; viz t Cimbrov // Thabena msto v Numidii // Thapsus nebo t Thapsos msto v Africe jihovchodn od Karthaginy, pamtn vtzstvm Caesarovm r. 46 p. u. l. // Thby (ec. Thbai) hlavn msto v Boitii u eky Mefissu, zaloen podle povsti Kadmem, dnen Thiva // Thessalia krajina v sev. ecku // Thrie (ec. Thrioi) msto v Bruttiu n zlivu tarentskho // Thysdra msto v Africe// Ticida Lucius msk jezdec, caesarovec // Tigurnov (lat. Tigurini) obyvatel jednoho ze ty kraj v Helvtii na severnm behu jezera enevskho // Tiro (ti tr) Caesarv setnk, potrestan za buistv // Titiov Hispnci a tribunov pt legie // Titius (-ci-) Lucius byl od Caesara za sv vrn sluby pijat do sentu // Titurius Sabinus Quintus legt Caesarv v Gallii, padl v boji proti Ambiorigovi r. 54 p. n. l. // Tolosa (-l-) msto v Narbonnsk Gallii nad ekou Garumnou, nyn. Toulouse // Torquatus viz Manlius // Trebellius Gaius msk jezdec z Hasty // Trebonius (-b-) jmno plebejskho rodu mskho; 1) Gaius jako tribun lidu navrhl r. 55 prodlouen Caesarovy sprvy nad Galli, pozdji byl velitelem v jeho vojsku, za obansk vlky byl po jeho boku, ale r. 44 byl mezi jeho vrahy; 2) Gaius msk ryt, obklen u Atuatuky // Trverov (lat. Treveri) germnsk kmen pi dolnm toku eky Mosely, po nich m jmno Trier // tririov (lat. triarii) zloha, vojci tetho iku legie v postaven manipulu; astnili se boje jen tehdy, jestlie prvn dva iky nestaily // Triarius (--) Gaius legt Lucullv, byl r. 67 p. n. l. dmysln poraen. Caesar tam nalezl jet stojc vtzn znamen Mithridtovo a z hrzy ped domcmi bostvy se ha ani nedotkl // Tribokov (lat. Triboci nebo Triboces) germnsk kmen na levm behu Rna kolem dnenho trasbnrku // tribn (lat. tribunus) 1) tribn lidu (t. plebis) plebejt ednci, zzen r. 494 p. n. l. k hjen zjm lidu v potn 10, nedotknuteln a nezodpovdn; mli prvo veta; 2) vojent tribnov (t. militum) 6 nejvych dstojnk v legii, z nich vdy dva po dva msce stdav veleli vojsku //

SEZNAM VLASTNCH JMEN

tribunl vyven msto, kde adovali nejvy ednci sedce na kurulskm kesle (sella curulis) // Trinovant (lat. Trinovantes nebo t Trinobantes keltsk kmen v Britnii, v dnen hrabstv Essex, severn od Teme // trojit ik Caesarova bitevn formace; z deseti setnin kad legie byly 4 v prvn ad, v druh a ve tet po tech // Tulingov (lat. Tulingi) germnsk kmen na pravm behu Rna zpadn od Bodamskho jezera // Tullius jmno mskho rodu, z neho je znma zejmna rodina Ciceron, viz Cicero; 1) Tullius Rufus caesarovec. zabit vlastnmi vojky; 2) Tullius Tiberius (-b-) vyslanec pompeiovsk pohdky v Ategue // tunika spodn at man podobn koili // Turonov (lat. Turoni nebo Turones) keltsk kmen pi ece Ligeru s hlavnm mstem Caesarodunum, nyn. Tours Ubiov (lat. Ubii) germnsk kmen na pravm behu Rnu naproti sti Mosely // Uebis msto v Baetice // Ulia msto v Baetice vrn Caesarovi, 27 km na jih od Korduby, nyn. Montemayor // Ursao (urso) msto v Baetice, dnen Osuna // Ursaont obyvatel msta Ursao // sipetov (lat. Usipetes nebo Usipi) germnsk kmen na pravm behu dolnho Rna, severn od germnskch Tenktr // Usseta msto v Africe // Utica star tyrsk osada na severnm pobe africkm severozpadn od Karthaga; stedisko republikn v Africe // Uxellodunum (-d-) opevnn msto Kadurk v jihozpadn Galii i nad ekou Duraniem // Uzita msto v Africe v rukou pompeiovc Vakal (lat. Vacalus) jin rameno dolnho Rna, dnen Waal // Vaga nebo Vacca msto v Numidii zapadn od Karthaginy, nyn. Beda // Valerius jmno patricijskho rodu mskho; 1) mlad pompeiovec; 2) Valerius Caborus Gaius helvtsk lechtic, kter pejal rodov jmno od Gaia Valeria Flakka, jen mu udlil t obansk prvo; 3) Valerius Dormnotaurus Gaius syn pedelho; 4) Valerius Flaccus Gaius propraetor v Gallii r. 83 p. n. l.; 5) Messala Marcus Caesarv legt; 6) Valerius Praeconius (prknius) Lucius byl poraen a padl asi r. 78 za vlky se Sertoriem v Akvitnii; 7) Valerius Procillus Caius druh syn

CAESAR

Valeria Cabura // Valgius Quintus caesarovec, pebhl k Pompeiovi // Vangionov (lat. Vangiones) germnsk kmen pi stednm Rnu, jin od st Mohanu // Varus (vrus) hranin eka mezi Galli Zaalpskou a Liguri, nyn. Var // Vatinius (cti vatnius) Publius Caesarv legt a velitel lostva // vavnov vnce vtzn vojevdcov vnili svazky prut (fasces) vavnovmi vtvikami // Veliokassov (lat, Veliocasses nebo -ssi) keltsk kmen na pravm behu doln Skvany kolem nyn. msta Rouen // Vellaunodunum (d-) msto Senon v Gallii jin od nyn. Pae // Vellviov (lat. Vellavi) keltsk kmen v Cevennch zvisl na Arvernech // Venellov (lat. Venelli) keltsk kmen v Normandii // Venetov (lat. Veneti) pmosk keltsk kmen v dnen Bretagni kolem msta Vannes // Ventipo msto v Baetice // Veragrov (lat. Veragri) keltsk kmen jin od jezera Lmanskho // Verbigensh kraj jeden ze ty kraj helvtskch, snad kolem Bernu // Vercassivellaunus (-kas-, 2. p. -launa) urozen pslunk kmene Arvern, jeden z vdc povstan r. 52 p. n. l. // Vercingetorix (2. p. rga) pedk kmene Arvern, slavn vdce gallskho povstn r. 52; nakonec zajat Caesarem; r. 46 veden v triumflnm pochodu Caesarov mem a potom popraven // Vergilius Gaius praetor, pompeiovec, velitel Thapsu // Vertico (-k, 2. p. -kna) nervijsk lechtic vrn manm // Vesontio (-ci, 2. p. -nu) dobe chrnn msto Skvan na ece Dubis, dnen Besancon // Vestrius Publius pompeiovec, msk jezdec // Vettnov (lat. Vottones ) kmen v zadn Hispnii mezi ekou Duriem a Tagem // Vibius Paciaecus Lucius Caesarv velitel poslan do Ulie // Vienna hlavni msto Allobrog nad Rhodanem, nyn. Vienne // Vinicianus (nus) Coelius Marcus R. 53 p. n. l. byl tribunem lidu a tak nadenm pvrencem Pompeiovm, ze se mu pokouel zskat diktaturu // Viridomarus (-m-, 2. p. -mra) pslunk kmene Haedu; pes pze, kterou mu Caesar prokazoval, pidal se r. 52 ke gallskmu povstn// Viromanduov (lat. Viromandui) belgick kmen v dnenm kraji Vermandois; soused a spojenci Narvi // Voktov (lat. Vocates) akvitnsk kmen na levm behu Garumny // Vokonciov (lat. Vocontii) keltsk kmen v msk provincii mezi ekami Isere a Durance // Volkov (lat. Voleae) siln keltsk kmen

SEZNAM VLASTNCH JMEN

dlc se na dv sti: 1) Volkov Arekomit s hlavnm mstem Nemausns, nyn. Nimes; 2) V. Tektosazt s hlavnm mstem Tolosa, nyn. Toulouse // Volusenus (-s-) Quadratus (Kvadrtus) Gaius vojensk tribun a velitel jzdy // Vosegus mons dnen poho Vogsy v Alsasku // Vulcanus (-k-) msk bh ohn, ztotonn s bohem germnskm // vyslouil vojci (lat. evocati) v as nebezpe byli povolvni do sluby jako dobrovolnci se zvltnmi vhodami Zkon Iuliv (lat. lex Iulia) r. 59 p. n. l. navrhl Caesar pozemkov zkon: lex Iulia agraria neboli Campania, a nrod jej schvlil. Sttn pozemky v Kampnii byly jm pidleny 20 000 nemajetnch oban // Zama msto v Numibii s Iubovm dvorem// Zla msto v Pontu, podle Strabona zaloen na tzv. terase Semramidin. Zpotku jen tvrz s proslulmi chrmy perskch bostev, Pompeius ji povil na msto // Zta msto v Africe // zprotnci nebo t svobodnci (lat. beneficiarii) vojni zprotn pzn (beneficio) dstojnk konn nich slueb // elva (lat. testudo) ochrann psteek dlouh asi 10 m, kter slouil pi oblhn zejmna ke kryt boicho beranu a k rovnn pdy // elvov ik bojov uspodn iku, kdy prv ada vojk drela tty ped sebou a ostatn nad hlavami, aby se o n odrely stely

CAESAR

EDIN POZNMKA

Cel Zpisky o vlce gallsk peloil S. K. Machek (Praha 1872) a P. Slavek (Praha 1882). Tho roku vyly Pamti o vlce obansk v pekladu J. Kormundy (Praha 1882). Na zatku naeho stolet se vrtil k Caesarovi J. Breindl; jeho peklad Zpisk o vlce gallsk vyel v Praze 1901. Pro plnost uvdme i novj, avak bezcenn peklady vybranch kapitol z dla o vlce gallsk, je mly slouit km nkdejch gymnasi (A. Kvapil, J. Wallenfels); ale teprve r. 1940 dostvaj teni do rukou peklad vskutku tiv z pra Ivana Buree. Druh pehlednut vydn je z roku 1964; to vychz nyn v Antick knihovn jako vydn ji tet. Zpisky o vlce obansk vychzej podruh, o vlce alexandrijsk, africk a hispnsk poprv. Cel dlo Caesarovo a jeho pokraovatel (tzv. Corpus Caesarianum) se tedy objevuje na naem kninm trhu poprv. Zempisn nzvy zpravidla poeujeme: m, Rn (Roma, Rhenus). Proto ponechvme i pvodn Bureovo oznaovni dlek, nap. Hardov, Biturgov. * Abychom vyli vstc tm, kte studuj latinu, a pro srovnn pekladu s originlem pipojujeme ukzky latinskho textu. * Pekladatel pouili tchto vydn: Ivan Bure: Commentatorium de bello Gallico libri septem B. G. Teubner, Lipsko 1925; Vclav Ddina: Commentarii de bello Gallico, Bud. Schenk Praha 1910;

EDIN POZN[MKA

Marie Husov: Commentarii de bello civili, B. G. Teubner, LipskoBerln 1933; Commentarii de bello Alexandrino, Weidmann, Berln 1888; Vclav Marek: Commentarii belli Alexandrini, belli Africani, belli Hispansiensis, B. G. Teubner, Lipsko 1927 Nejednotnost v psan nkterch, obecnch jmen /kvstor-kvestor, pruetor-prtor aj./ uvede na sprvnou mru teprve Mal encyklopedie antiky a Slovnk antick kultury. Mimo to chtj ob tyto publiace odstranit dosavadn chyby v Pravidlech /nap. tga, frum; sprvn toga, forum/. Redakce

CAESAR

OBSAH

GAIUS IULIUS CAESAR A JEHO POKRAOVATEL Jan Burian 5 ZPISKY O VLCE GALLSK kn. I VII. pel. Ivan Bure 23 KNIHU VIII (HIRTIOVU) peloil Vclav Ddina 219 O VLCE OBANSK pel. Marie Husov 244 O VLCE ALEXANDRIJSK kn. I III. pel. Marie Husov 362 O VLCE AFRICK peloil Vclav Marek 401 O VLCE HISPNSK peloil Vclav Marek 447

OBSAH

POZNMKY K vlce gallsk (V. Ddina) 471 K vlce obansk (M. Husov) 480 K vlce alexandrijsk (H. Husov) 485 K vlce africk (V. Marek) 488 K vlce hispnsk (V. Marek) 500 SEZNAM VLASTNCH JMEN (V. Ddina) 508 EDIN POZNMKA Redakce 533

CAESAR

Gaius Iulius Caesar a jeho pokraovatel, Vlen pamti. Peloili Ivan Bure (Zpisky o vlce v Gallii, 3. vyd.), Vclav Ddina (osmou knihu Hirtiovu), Marie Husov (O vlce obansk a alexandrijsk), Vclav Marek (O vlce africk a hispnsk). Poznmky k vlce v Gallii a seznam vlastnch jmen vypracoval Vclav Ddina. Prvn souborn vydn. Pedmluvu napsal Jan Burian. Odpovdn redaktor Vclav Kubn. Oblka, vazba a grafick prava Lea Novotnho. Praha 1972. Vydalo nakladatelstv Svoboda jako svou 3349. publikaci. Technick redaktorkn Jaroslava Lorenzov. Vytisklo Rud prvo, tiskask zvody, Praha. AA 31,11, VA 33,23. Nklad 29.600. Tematick skupina 13/34. Cena bro. vt. 29,50 Ks, vz. vt. 36, Ks. 66/602-22-8.6 25-116-72 13/34 Ks 36,