ODMTNUT

DUE
M. SCOTT PECK

ODMTNUT

DUE

Duchovn a lidsk
perspektivy eutanazie
a umrn

M. Scott Peck

PRAGMA
HODKOVIKY

KATALOGIZACE V KNIZE - NRODN KNIHOVNA R

Peck, M. Scott
Odmtnut due : duchovn a lidsk
perspektivy eutanazie a umrn / M. Scott Peck ;
[z anglickho originlu ... peloil Milan
ek]. - Praha : Pragma, 2001. Nzev originlu: Denial of the soul
ISBN 80-7205-757-X
179.7 * 241.13 * 614.253
* eutanazie - duchovn aspekty
* lkask etika
* studie

M. Scott Peck

ODMTNUT DUE
Duchovn a lidsk perspektivy eutanazie a umrn
Z anglickho originlu Denial of the Soul peloil Milan ek.
Sazba: PRAGMA.
Grafick prava: Blanka Sulcov.
Vydalo nakladatelstv PRAGMA,
V Hodkovikch 2/20, 147 00 Praha 4.

1997 by M. Scott Peck

PRAGMA, 2 0 0 1
ISBN 80-7205-757-X

Duchovnmu adu zamstnanc a dobrovolnk hospice

Tebae v tto dob nen nutn nam dlem, abychom fyzicky trp
li a k hranici nosnosti, nam osudem i nadle zstv ona velk m
ra utrpen emocionlnho. Popen tohoto faktu je stedn chybou
souasnosti.

OBSAH

UVOD

PRVN ST - Od zmatku k definici:

zdravotnick a psychiatrick hlediska
Prvn kapitola - Vytaen ztky

15

Druh kapitola - Fyzick bolest

35

Tet kapitola - Emocionln bolest

65

tvrt kapitola - Vrada, sebevrada a pirozen smrt

DRUH

102

ST - Fundamentln jednoduchost:
duchovn hlediska

Vt kapitola - Sekularismus

127

est kapitola - Bosk podstata lovka

137

Sedm kapitola - Nauit se umrat

164

Osm kapitola - Eutanazie: typick ppad

193

TET ST - Do budoucna: spoleensk vahy

Devt kapitola - Sebevrada za asistence
Dest kapitola - Nadje debaty o eutanazii

Podkovn

Ke vzniku tto knihy by nedolo bez pomoci cel ady lid. Je mi lto,
e jim vem nemohu podkovat, ale nkte z nich si zaslou zvltn
zmnku.
V prv ad chci podkovat vedouc na kancele, Susan
Poitrasov, kter pepsala prvn verzi tto knihy, na programov e
ditelce, Gail Puterbaughov, na asistence Valerii Duffyov a sv mi
lovan en Lily, kter je jim vem i mn editelkou.
Dle pak profesionlm z nakladatelsk sfry, dky nim tuto kni
hu te drte v ruce: Jonathanu Dolgerovi, svmu dlouholetmu agen
tovi, Leslie Meredithov, kter ode m knihu koupila, povechn
zredigovala a kter d celou knin edici, a jejmu talentovanmu asi
stentovi Andrew Stuartovi.
Vce ne kterkoli jin kniha si prv tato vydala asistenci kole
g lka. Chci podkovat dr. Lucy Waletzkyov, jej ran zjem
o stedn tma mi pomohl s inspirac, jak k nmu pistupovat, a kte
r m neustle povzbuzovala pot, co si peetla prvn hrubou verzi,
dr. Morrisi Clarkovi, kter je u vce ne dvacet let nam rodinnm
lkaem a kter mi nabdl svj pohled z perspektivy vnitnho lka
stv, a dr. Johnu Battistovi, kter m seznmil s nktermi nejnovjmi poznatky v oblasti psychiatrie.
Andrew Solomon mi nejene staten poskytl klov pklad tto
knihy, nbr si i nael as, aby se mnou citliv a osobn prodiskutoval
podstatn podrobnosti, kter mi byly zprvu nejasn.
Chtl bych tak opodn vyut tto pleitosti a podkovat zde
lovku, kter stoj v pozad kad knihy, kterou jsem kdy napsal: ses
te Ellen Stephenov, eholnici, uitelce, vedouc komunity a vydva
n bsnce. E. S. mi byla v prbhu uplynulch dvaceti let stednm
duchovnm rdcem. Jejmu neutuchajcmu ptelstv a nkdy jemn
mu, jindy konfliktnmu veden jsem zavzn za velkou st t jaksi
moudrosti a duevnho zdrav, ktermi disponuji.

Vichni ve zmnn mohou za to, e tato kniha je lep, ne by ji

nak bvala byla. Nemohou vak za jej nedostatky. Odpovdnost za n
je pouze m.
Nakonec bych chtl vyjdit obzvltn vdnost osob, o n jsem
se ji zmnil: Gail Puterbaughov. Vedle odpovdnosti za svou prci
a rodinu slouila adu let jako obtav dobrovolnice v hospic. Byla
mi zdrojem nejen informac, nbr i bezbehho naden tmto dlem
v kad fzi jeho vvoje. Je pkladnm zstupcem tch, kterm je ta
to kniha pipsan. Dkuji vm.

VOD

d se, e pro na dobu je typick, e si ze sfry zarputilho ml

en raz ven cestu vemon paliv otzky, co pokldm za

obecn prospn jev. Pkladem takov otzky je tma eutanazie.

Nemm vbec chu jej znovu zahalovat mlenm. Vm, e jde o vhod
n tma pro veobecnou debatu. V souasnosti mi vak tato debata
pipad podivn zcestn, nepln a na nkterch mstech i mdl. Tato
kniha je pokusem tuto situaci napravit - nikoli ji zadusit, nbr roz
it ji a rozntit.
K tto snaze m motivuje pocit znepokojen, e se otzce eutanazie
nedostv nleit pozornosti, skoro jako by se ztrcela v bezpotu ji
nch tmat, o nich se v posledn dob tak zaalo mluvit, nebo kter
se ji njak as e. Otzka eutanazie me mt vt dopad ne
vechno ostatn. Vlastn je mon, e budeme v tomto bod muset do
jt k njak celonrodn shod dve, ne se budou moci uspokojiv
vyeit vechny ostatn otzky.

Existence eutanazie nm byla vdy samozejm patrn. To, e se o n

nemluvilo, neznamen, e jsme si j nebyli vdomi, pouze jsme o n ne
chtli veejn diskutovat.

V roce 1 9 5 0 , kdy mi bylo trnct let, jsem zaal vn pemlet

o smrti. Napadlo m, e asi nejdleitj vc tkajc se m existence
je jej omezenost. Spolu se vemi ostatnmi jsem musel umt. Kdy
jsem se nad sebou i ostatnmi zamlel, zdlo se mi, e pokud nkdo
zcela jasn umr, neme bt dvod, pro by se tento proces nedal
urychlit, pokud by dotyn vyjdil takov pn, aby se vyhnul vem
nepjemnostem s umrnm spjatm. Byl jsem dokonale obeznmen
s vznamem slova eutanazie" a vil jsem v n. V t dob jsem byl
velmi racionln bytost.
O generaci pozdji, v roce 1 9 7 5 , dodreli ve svm newyorskm byt
pedn americk teolog dr. Henry Van Dusen a jeho manelka slib sta
noven v sebevraednm paktu. Zanechali po sob velmi racionln,
oteven dopis, v nm vysvtlovali, e je k tomuto kroku vedla touha
vyhnout se strastem spojenm se stm a pirozenou smrt. Docela m
to vykolejilo. Pokud by z obdobnch dvod takovou smlouvu uzavela
mn vrazn dvojice v pokroilm vku, nijak by m to nepekvapilo.
Ale protoe byl dr. Van Dusen slavnm duchovnm vdcem, byl jsem
znepokojen. Njak mi pipadalo, e nboenstv nebo spiritualita s eutanazi souvis, akoli jsem v t dob o charakteru tto vazby neml tuen.
Od on udlosti jsem vak nabyl dostatek ivotnch zkuenost,
vetn profesionln zkuenosti v medicn, psychiatrii a teologii, e si
myslm, e komplexnosti eutanazie rozumm dostaten na to, abych
mohl pispt do tto debaty njakm ozejmujcm zpsobem.

Souasn diskuse o eutanazii je asto zjednoduujc. Tko ns to m

e pekvapit, pokud se proces diskuse obvykle pojm ernoble jako
spor, v nm nakonec bude dno jedn stran za pravdu a druh bude
usvdena ze li. Nepekvap ns to ani proto, e i velmi vzdlan lid
maj tendence ke zjednoduujcmu uvaovn o cel ad otzek, inter
rupcemi a homosexualitou ponaje, vlkou a sprvnou" dietou kone.
My vak neijeme v ernoblm svt, a tak se u nkolik let angauji
v kov vprav proti zjednoduujcmu, omezenmu uvaovn.
Otzka eutanazie je sloit. Nedokeme se shodnout ani na defi-

10

nici tohoto slova. Je eutanazie vlun inem, kter pch nkdo - l

ka nebo len rodiny - na nkom jinm, kdo je nemocn i umr?
Nebo me tento pojem postihnout i akt nemocnho i umrajcho
lovka, kter si shne na ivot bez asistence jinch? Je k eutanazii te
ba pacientova souhlasu? Souhlasu rodiny? Lze ji odliit od jinch fo
rem sebevrady a vrady? Jak se li od prostho vythnut ztky?
Jestlie jeden typ eutanazie spov v nepouit radiklnch medicn
skch kon prodluujcch ivot, jak me lovk rozliovat mezi
kony radiklnmi a tmi, kter spadaj do rmce standardn lby?
Jak je vztah mezi eutanazii a bolest? Lze vst hranici mezi fyzickou
a emocionln bolest? Jak se uruj stupn utrpen? A pedevm, pro
se zabvme etickmi otzkami, a kter to vlastn jsou?

Prvn st tto studie pojednv o otzkch bolesti a smrti pevn

z medicnskho hlediska. Akoli jde nkdy o komplexn problmy, z
stvaj tyto otzky snadno pochopiteln i pro laika. Z debaty o nich
vyplynou informace, kter si d irok veejnost, ale kter jsou i za
poteb, dve ne se vbec dopracujeme k definici eutanazie vhodn
pro posledn lta tohoto stolet a pro desetilet nadchzejc. Takov
definice prvn st knihy zakon.
Druh st pojednv obzvlt o duchovnch otzkch povahy sekularismu, due a vznamu it a umrn. Zde se ozejm dvod, pro
se kniha jmenuje Odmtnut due. Vce ne cokoli jinho in z euta
nazie tma k vniv etick a morln diskusi prv nae rozdln
pedstavy o existenci i neexistenci lidsk due.*
Ve tet sti se zabvm pevn prvnmi a socilnmi aspekty
eutanazie. V zvru vyzdvihuji skutenost, e by z nleit veden de
baty o eutanazii mohla mt velk uitek cel civilizace.
* O eutanazii jsem nikdy pedtm nepsal. Proto je tak vtina tohoto materilu
zcela nov. Skoro pln ke konci prvn sti a v vodnch kapitolch sti druh,
kde se zabvm psychoduchovnmi tmaty, vak obas nutn zmiuji vci, o nich
jsem ji psal ve svch pedelch knihch. teni tchto knih mohou tud zjistit,
e nco z toho, co zde pedkldm, je star vesta. V tom ppad, prosm, nev
hejte a peskote pr stran. Omlouvm se, ale nevm, jak to udlat jinak.

11

Akoli me jt o proheek proti literrn form, vm, e je vhodn

prv v tomto ppad odhalit pointu u na zatku. Stanovisko, ke
ktermu se dopracuji v zvru, se stav proti liberlnmu postoji vi
eutanazii nebo proti tomu, co by se dalo nazvat vydanou eutanazii".
Akoli toto stanovisko zrozen z celho komplexu protiklad v
niv zastvm, jsem si tak hluboce vdom, e zatm nemusm obsh
nout celou pravdu. Zakusil jsem u adu charakteristickch zvrat
strnut, ale jen st vechny z nich. Je zejm, e umrm, dokonce
to ctm, ale osobn nevm, jak je to bt zcela a trvale pipoutn k l
ku nebo t odsouzen k smrti nsledkem velmi specifickho, rapidn
se zhorujcho onemocnn. Jinmi slovy, neproil jsem si to. Jet
mohu zmnit nzor. Proto vechno, co zde pi, by mlo bt pijm
no alespo s touto vhradou.
V posledn ad podotkm, e nikoho neodsuzuji, a mj zvr
me naznaovat, e ti, kte eutanazii provedli, jako manel Van
Dusenovi, se mli zachovat jinak. S rostoucm vkem je mou nejvt
touhou velebit Boha, kter se vzpr jakkoli definici. Veleben Boha
se vtinou kvalitativn velmi li od odsuzovn.

12

PRVN ST

OD

ZMATKU K DEFINICI

Zdravotnick
a psychiatrick hlediska

Prvn kapitola

VYTAEN ZTKY

e vku devtasedmdesti let se z m babiky Juliet, otcovy matky,

drobounk pan s pkn proezanou pusou, stalo ukouran, a

donc, taslav, bezbarv a naprosto sebestedn stvoen. No jo,

tohle budou m posledn Vnoce," prohlaovala kadm rokem. Ne

bo Velikonoce. Nebo Den dkvzdn. Kluci, tu vai starou babiku
tu u dlouho mt nebudete," dodvala pro blaho bratrovo i m. Patrn
by se nedala oznait vyloen za seniln, ale jej ptomnost nm opti
mismu nedodvala.
Sotva oslavila tyiaosmdest narozeniny, ucpala se j jednoho ve
era steva a musela bt odvezena do nemocnice. Pote vyeila rela
tivn snadn bin operace, ale po n u babiky propuklo mnohem
hor onemocnn: stafylokokov septikmie. Byla jednou z prvnch
obt novho typu bakteri, kter byly odoln vi penicilinu, konkrt
n bakterie, kterm se zaalo dait v nemocnicch a kter byly znmy
pod oznaenm stafylokok 80/81, neboli nemocnin stafylokok. Bylo
to zniujc. Vce ne dva tdny se nachzela v kritickm stavu, vce
mn v komatu, zatmco byla nitroiln vyivovna ohromnmi dv
kami kadho dostupnho experimentlnho antibiotika. Kad den
ddekovi kali: Dnes veer vae ena pravdpodobn podlehne."
Coby vysokokolk jsem v t dob babiku v nemocnici jednou na
vtvil. Ponvad byla v komatu, m nvtva se omezila na prost pti
minutov posezen vedle jej postele. Zbvalo z n jen tlo - zmrzaen

25

tlo. Tehdy, kdy se lkam u nedostvalo povrchovch il, do nich

by mohli zavdt jehly, uchylovali se k preparacm, lehkm operacm,
ktermi odkrvali hloubji poloen ly v kotncch a podpa.* Ba
biiny kotnky a podpa byly pro tento el stle pouvny. Jakmile
jsem se vil do role nemocninho lkae starajcho se o tento ppad,
nezbvalo mi ne se ptt: Pro bych se ml pro Boha ivho pod sna
it pchat jehlu do il tto uboh tyiaosmdestilet eny, kter je zjev
n seniln, kter stejn dlouho t nebude a kter, i kdyby to njakm
zzrakem peila, u tu na svt zcela jasn nic moc nenadl?" V dob
nvtvy se mi zdlo, e nastala doba, kdy mli vythnout ztku.
Ale co se nestalo? Babika peila... fyzicky. Po dvou a pl tdnech
j klesla teplota, bakterie se z krve vytratily a ona zaala vnmat do t
mry, e mohla pijmat sty potravu. Byla tu ovem jedna obt: ba
bika pln zelela - ve dne v noci mla halucinace, pila pln o ro
zum. Doktoi rodim a ddekovi ekli, aby se neznepokojovali. Je
docela bn," vysvtlovali jim, e se u nkoho po tak tk infekci
projev takzvan organick mozkov syndrom. Obvykle je jen doas
n a za tden za dva odezn."
Jene on neodeznl. Ubhl tden, ubhly dva tdny, ubhly ti td
ny a babika mla pod halucinace. Lkai byli toho nzoru, e jej
mozkov syndrom je chronick a ona se z toho pravdpodobn nedo
stane. Rodie zaali aktivn hledat nejlep soukromou lebnu dlou
hodob nemocnch.
V t dob jsem babiku navtvil v nemocnici podruh. Te byla
msi vc ne pouhm tlem. Ale nevypadalo to, e m poznv, ne
promluvila se mnou. Jenom cosi drmolila o neexistujcch obrazech na
stn. Pesto jsem vak, a jsem zatm nebyl nijak medicnsky, nato
pak psychiatricky vykolen, po nvratu dom rodim ekl: Nejsem
si tak jist, jestli je fakt tak len, jak vypad. Neekl bych, e se mnou
neme mluvit, sp jako by nechtla. Jako by m odmtala poznat.
Njak jsem vyctil, e je stran natvan."
Ve vak zstalo pi tom, e babika nen pi smyslech, a my zaa
li spdat plny ohledn umstn do sanatoria. Pt tdn pot, co se
* Dnes u jsou preparace zsluhou umsovn hlubokch nitroilnch katetr i
cvek zastaral.

16

uzdravila z infekce, se mla jednoho pondlnho rna pevzt z ne

mocnice do sanatoria.
V sobotu rno, dva dny ped tmto peliv pipravovanm pevo
zem, se uprosted nvtvy rodi a ddeka babika prudce vztyila
na posteli a oznmila: Dneska jdu dom."
Bylo mi eeno, e nsledn rozhovor vypadal njak takto:
Ale babiko, vdy jsi byla dlouho moc a moc nemocn."
Vm, e jsem byla nemocn," odpovdla babika, ale u ne
jsem."
Ale pesto by pro tebe bylo lep, kdybys la nkam, kde by ti v
novali jen o trochu men pi. My jsme takov msto vybrali. Je velmi
pjemn a bude tam mt monost pekonat to pechodn obdob."
Babika na to: Je mi jasn, e jste mi nali njakou lebnu. Chce
te m tam v pondl poslat, ale j tam nejedu. Jedu dom."
Uvdomuje si, es byla dlouh tdny citov rozruen?"
Jasn si to uvdomuju. Blznila jsem. Te ale neblznm a jedu
dom.

Dneska."

Jela dom hned to odpoledne.

V prbhu nsledujcch pti let se babika nikdy nezachvla, nezakourala, ani si na nic nepostovala. Vypadala neskonale astn.
Rozumu a smyslu pro humor mla vce ne kdy pedtm.
Potom, to j lo na devadest, zaala bt opt roztesen a nedtkliv.
Postupn chadla, dokud klidn nezemela u sebe doma ve vku jedenadevadesti let. V ivot se staila setkat se tymi ze svch esti pravnouat.
Jsem tedy astn, e lkai provedli vechny ty lehk operan z
kroky a uili, jak se mi tehdy zdlo, vech radiklnch opaten, aby ji
nenechali umt.
Nejsem rd jen njak ist teoreticky. Ke sv radosti mm jeden
velmi osobn dvod. Bhem pti let jejho jasnozivho tst jsem se
zasnoubil s Lily. Rodie z mho rozhodnut byli v oku, protoe m
nastvajc byla anka. Na Den dkvzdn v roce 1 9 5 9 , msc ped
svatbou, jsme li s Lily na nvtvu k mm prarodim. Pi tto ple
itosti ekla babika o na svatb: Nemu ct, e bych s tm njak
souhlasila, protoe s tm nesouhlasm. Ale nakonec, co je mi sakra do
toho, a to je asi vechno, co k tomu kdy eknu."

17

Jej prohlen by se jen st dalo vykldat jako poehnn. Ale

vzhledem k tomu, e to byla jedin rozumn odpov, kter se mi od
pbuznch dostalo, to jako poehnn skoro vypadalo.

S Tonym jsem se setkal na zatku lta roku 1 9 6 5 , kdy se chlil ke

konci prvn rok m psychiatrick praxe v Lettermanov veobecn ne
mocnici, kter tehdy byla rozshlm vojenskm zdravotnickm za
zenm v Prezidiu v San Francisku. Tony byl dvaaticetilet serant
vojenskho letectva. Nedvno to byl jet il a schopn mu italsk
ho pvodu, ped sebou kariru, te dlal v prci adu drobnch chyb
a vypadal mrn zmaten. V na nemocnici jsme ho hospitalizovali na
zklad poadavku z psychiatrick kliniky jeho domovsk zkladny.
Bylo teba posoudit jeho stav, tud se dostal a do mch rukou.
Posuzovn bylo z mho hlediska jednoduch. Akoli vypadal zdat
n a zdrav a byl vcelku pohledn, po duevn strnce byl zejm dosti
mimo. Vlastn byl pln nkde jinde. Nevdl, co se s nm dje. Bhem
rozhovoru mi neustle usnal. Kdy jsem ho dloubnutm probudil, ne
byl schopen mi odpovdt na vtinu otzek. I kdy jsem na nm pi
krtkm tradinm neurologickm vyeten neshledal nic vrazn ne
normlnho, zdlo se, e pae, nohy, oi i jazyk mu funguj zcela bez
chybn, jeho stav v dnm ppad nepipomnal njakou typickou
psychiatrickou poruchu. Ml jsem pocit, e po fyzick strnce m nja
kou vznou poruchu mozku. Konkrtn jsem ml podezen na mozko
v ndor. Okamit jsem podal o konzultaci na neurologii.
Neurologov se na Tonyho podvali dal den rno. I oni mli po
dezen na mozkov ndor a souhlasili s pevozem na neurologick
oddlen na dal vyeten: rentgen lebky, elektroencefalogram, arteriogram a tak dle. ekl jsem Tonymu, co se s nm dje, ale vypadalo
to, e nic nechpe a vbec si neuvdomuje, s km vlastn mluv. Ml
jsem za to, e u se nikdy neuvidme. U jsem ho neml na starost
a docela jsem na nho zapomnl. Pokud lo o m, byl to uzaven p
pad. Aspo tak jsem to tehdy vidl.
Piblin za deset tdn jsem ukonil prvn rok sv tlet praxe na

18

psychiatrii a okamit jsem byl peveden na dva povinn msce na

neurologii. Na tomto oddlen jsem znovu dostal na starost Tonyho.
Zmny, kter se s nm mezitm udly, byly velk - nebo nepatrn, z
le, jak se na to dvte. Testy opravdu prokzaly ptomnost rozsh
lho mozkovho ndoru v oblasti elnch lalok. Byl pevezen na
neurochirurgii. Pi operaci se ukzalo, e ndor nelze operovat.
Biopsie prokzaly, e jde o vysoce malign astrocytom. Ihned po zota
ven z operace byl Tony znovu pevezen na neurologii na ozaovn.
Ozaovn nepineslo vbec dn vsledky. Tonyho stav se rapidn
zhoroval. Tden pedtm, ne jsem se dostal na neurologii, upadl do
komatu. Nkolik dn nato, ponvad se mu velmi tko dchalo, kdo
si rozhodl, e mu provede tracheotomii a pipoj ho na respirtor.
Rodina byla informovna, e se nachz ve finlnm stadiu. Jednotliv
pbuzn se potom jeden po druhm neustle stdali u jeho lka.
V tto fzi Toni opt vstoupil do mho ivota. Zpotku jsem ne
mohl dlat nic jinho, ne monitorovat nitroiln psun tekutin a sle
dovat elektrolytovou rovnovhu. Neoekval jsem, e budu mt
njakou odpovdnost vi jeho rodin. Mluvil jsem s nimi jen plei
tostn. Ml jsem dojem, e je to pro n velmi tk. Zdlo se, jako by
se zoufale snaili zjistit hodinu nebo den jeho smrti - informaci, kte
rou jsem jim pirozen nemohl sdlit. Navzdory jist vdnosti radi
klnm opatenm, kterou jsem si odnesl z ppadu sv babiky, jsem
nicmn pemlel, jak a pro dolo k rozhodnut pipojit Tonyho na
respirtor. Ale dolo k tomu; stalo se a mn nepinleelo s tmto
opatenm jakkoli polemizovat.
tyi dny pot, co jsem se o Tonyho opt zaal starat, mu nebez
pen poklesl krevn tlak. Byl v oku, ne kvli njak zjevn infekci,
ale nejspe proto, e mu rakovina, a u pmo i nepmo, zasahova
la hlubokou st mozku odpovdajc za kontrolu krevnho tlaku.
Nadil jsem, aby dostval spolu s nitroiln infuz i mal dvky levofedu, nejsilnj formy adrenalinu, kter byla k dispozici. Krevn tlak
se mu vrtil do normlu. Zavolal jsem primi neurologie, abych ho
informoval o svm zkroku. Dostalo se mi pochvaly. Ale, plukovn
ku," ekl jsem, j to udlal bez rozmlen, prost abych ho nenechal
umt. Upmn vzato, nejsem si jist, jestli je to ta nejsprvnj vc, co

19

se dala udlat. Situaci tko zvrtme. Brzo ume a ekl bych, e jeho
rodina se u neme dokat, a to skon." Prim m ujistil, e jsem
udlal jen to, co bylo na mst a nutn.
Kad nsledujc den jsem musel zdvojnsobovat dvky levofedu
proudcho Tonymu do il, abych mu krevn tlak vbec udrel. Pt den
dostval mnostv, kter snad nikdo jin nikdy nedostal. Jeho rozen
zornice nereagovaly na svtlo. Navzdory astmu oten se mu zaaly
tvoit rozshl proleeniny. Ale co m znepokojovalo nejvc, bylo zna
n mnostv zpnn, svtle hnd tekutiny, kter mu zaala prosakovat
kolem okraj tracheotomie. Zdlo se mi, e Tonyho tlo zaalo zcela
zjevn odumrat. Znovu jsem zavolal primi, abych se s nm podlil
o svj dojem a o nzor, e bychom s levofedem mli pestat.
Nco vm eknu," ekl prim. Ztra rno pijdu na pokoj s pe
nosnm elektroencefalografem a podvme se, jestli jeho mozek vyka
zuje jet njakou aktivitu. V literatue se zanaj objevovat lnky, e
pacienta lze odpojit od pstroj, pokud nastala mozkov smrt."
Kdy jsem na druh den brzy rno opt piel, Tonyho krevn tlak
znovu dosahoval velmi nzkch hodnot. Znovu jsem mu tedy zdvojn
sobil dvku levofedu, te u lo o astronomick hodnoty nitroiln infuze, kter u nekapala, ale pmo tekla proudem. Netrpliv jsem
oekval pchod prime s pstrojem. Piel vas. Jakmile jsme kom
plikovanmi menmi zjistili Tonyho mozkovou aktivitu, vylo najevo,
e obas vykazuje nepravidelnou vlnu. Pod je tu elektrick aktivita,"
prohlsil prim. Nen j moc, ale njak tu je," a zaal se balit.
Ukzal jsem mu na Tonyho tle pznaky zahnvn. Ano," souhla
sil. Nicmn pravdou zstv, e k mozkov smrti jet prokazateln
nedolo."
Pot, co prim s pstrojem odeel, jsem asi tvrt hodiny sedl a To
nyho pozoroval. Pak jsem vstal a otoil uzvrem na nitroilnm p
vodu a zmenil jsem pvod infze o polovinu tak, aby rychle kapala.
Potom jsem el na chodbu, kde jsem si vykouil jedinou cigaretu. Ani
ne za deset minut jsem se vrtil a nael Tonyho mrtvho. Informoval
jsem sestry a potom se odebral do ekrny, abych sdlil rodin, e
Tony dokonal. Plakali a mluvili na sebe italsky. Nevdl jsem, jestli
plou zrmutkem nebo levou. Mon oboj.

20

Ml jsem samozejm dost duchaptomnosti na to, abych nikomu

neekl, eho jsem se dopustil. Pi zptnm pohledu na onen in m
ponkud zar, e jsem se nikdy vdom nezamlel nad skutenost,
e bez ohledu na vechno ostatn jsem nejspe nesplnil rozkaz nad
zenho lkae a mnohem ve postavenho vojenskho dstojnka.
Jedin, na co si vzpomnm, je prost pocit, e jsem se postavil stra
liv vci.

Vtina lka by mohla ve sv praxi najt podobnou dvojici protichd

nch ppad. V nedvn dob dr. Francis D. Moore publikoval tu svou
dvojici v lnku v Harvard Magazne pod nzvem Prolonging Life,
Permitting Life to End" (Prodlouen ivota, umonn jeho konce").
V prvm ppad hovo o ptaedestilet en, kter totln se
lhal organismus po zlomenin kyle a kter byla udrovna nkolik
tdn pi ivot pomoc skoro vech pedstavitelnch modernch p
stroj. V jednom okamiku rodina pacientky doktora Moorea po
dala, aby tyto radikln zkroky ukonil. ekl jim na to, e nev, pro
je pan v tak beztnm stavu, a tud ani nev, zda by se z nho ne
mohla dostat. Podal je, aby nkolik dn pokali. Stav pacientky se
opravdu zlepil natolik, e u se za tden i dva mla ile k svtu,
a o est msc pozdji pili lenov rodiny doktoru Mooreovi se sl
zami v och podkovat, e zdvoile odmtl vythnout ztku.
Jako dal ppad uvd ptaosmdestiletou enu, kter utrpla
tk popleniny na relativn mal, ale citliv sti tla: na nose, na
stech a dchacch cestch. Pbuzenstvo nemla. Podle znanch zku
enost doktora Moorea takov popleniny u starch lid bez vjimky
zpsobovaly smrt. Kdy si stovala na bolesti, pchli jsme j velk
mnostv morfinu," pe. Velmi velk mnostv. A nepestvali jsme.
Brzy tie a bez bolest zemela."
Akoli v detailech se m dva ppady od ppad doktora Moorea
dramaticky li - vetn aspektu vku, maj tyto dvojice jeden zkladn
rys spolen. V ppad m babiky a mlad pacientky doktora Moorea
nikdo netuil, k emu me pouit radiklnch opaten vst. V ppa-

21

d mho mladho pacienta s ndorem na mozku a doktorovy star pa

cientky s popleninami jsme nepochybovali, e bez ohledu na lbu sto
jme tv v tv nevyhnutelnmu a rychlmu fatlnmu vsledku.
Dalo by se ci, e si meme odnst ponauen, e odpojen umlch
vnjch pstroj nebo ukonen radiklnch opaten je v okamiku,
kdy neexistuj sebemen pochybnosti, e je pacientv stav finln, nejen
oprvnn, ale v podstat slun a sprvn. Je bezpedmtn pokouet
se prodluovat ivot lovka, kter zav muka nezvratitelnho ped
smrtnho zpasu, a ve hovo pro minimalizovn takovho utrpen.

Bez sebemench pochybnost?

Jak mohu ci, e neexistovaly sebemen pochybnosti, e Tony rychle
skon, i kdybych nesnil pvod liv, s jejich pomoc mu byl udrovn
krevn tlak? Copak neznme ppady spontnnch zvrat v lb rako
viny? Zzran terapie? Nevysvtliteln vylen cel ady onemocnn?
Ano, tyto vci se vyskytuj. Ale dochz k nim spe v relativn ra
nm stadiu nemoci. Nikdy jsem neslyel, e by se vylila nemoc, kte
r dola tak daleko jako Tonyho rakovina.
Pesto jsem se nauil nedvovat lidsk schopnosti pedpovdat
skoro ve s absolutnm pesvdenm. Vm tomu, e pochybnosti ni
kdy nevymiz. Proto, kdy jsem onoho rna ped vce ne ticeti lety
tak zlehka otel uzvrem Tonyho infuze, ml jsem strach a tsl jsem
se. Zoufale jsem si pl, abych se o sv rozhodnut mohl s nkm po
dlit. Myslm si, e pokud nen jinho vchodiska, lka sm by k ta
kovmu druhu rozhodnut neml dochzet.
S radost km, e za poslednch ticet let se klima pro takovto
rozhodovn razantn zmnilo. Dnes je u bn zamlet se nad ui
tm radiklnch opaten v ppadech podobnch ppadu Tonyho
a zahrnovat rodinu do rozhodovn, zda jich ut i nikoliv. V roce
1 9 6 5 tomu tak nebylo. Tehdy bylo bn pouvat lkaskou techniku
a k sam hranici jejch monost, zpolit se smrt a do konce a nikdy
ani nepomyslet na monost, e rodina by mohla v tchto zleitostech
mt tak sv slovo. Dnes je samozejm, e se s vtinou rodin o tom
bavit budu. Tehdy, pokud bych Tonyho pbuznm jen naznail, e

22

existuje monost vbru, byl bych se vystavil sthn vojenskm sou

dem za poruen lkask etiky.
Navc v dnen dob si za elem sdlen odpovdnosti v ppadech
sloitch medicnskch rozhodnut ada nemocnic ustavila etick ko
mise. Take dnes u hrajeme na jinm a mnohem lepm hiti. Dnes
by byl mj prim mylence vythnout Tonyho ztku mnohem otev
enj. Oekval by ode mne, e do rozhodovn zapojm i jeho p
buzn, pokud by neexistoval pdn dvod, pro by tomu nemlo tak
bt. A jestlie by zstvala cel vc i nadle komplikovan, mli by
chom po ruce dal odbornky, s nimi bychom se mohli dobrat zv
ru. U by to nebylo jen na mn.

dn pravidla
Pokud by byla naemu pacientovi dn stanovena diagnza mozkov
smrti podle souasnch nejnovjch pravidel, prim by byl bval
ochoten odpojit Tonyho od pstroj. Vvoj tchto pravidel znamenal
jeden z prvnch krok kupedu v uvolnn atmosfry, kter umoo
vala, aby se vytaen ztky stalo pedmtem legitimn diskuse.
Jde stle o uiten pravidla, alespo v jednom ppad: stanovuj
normu pro drce orgn, kte utrpli tk porann hlavy a jsou st
le jet naivu, pedtm ne mohou bt obtovni za elem odbru
orgn pro jejich nov pjemce - mozky drc nesm vykazovat d
nou elektrickou aktivitu.
Ale nezapomnejme, e j jsem Tonyho ztku vythl, akoliv jeho
mozek aktivitu stle vykazoval. Uinil jsem tak, protoe se mi zdlo,
e tebae mu jet nebyla oviteln stanovena diagnza mozkov
smrti, byl v podstat tlesn mrtv". Jinmi slovy, vil jsem, e pra
vidla dc se mozkovou smrt se v jeho ppad nedala pout.
Domnvm se, e drtiv vtina autorit by se mnou dnes souhlasila.
Co jsou to tedy pouiteln pravidla? Ve vtin ppad se s d
nmi takovmi pravidly nesetkme.
Tento nzor me bt hodn lidem proti mysli. Zamyslme-li se nad
vemi aspekty existence, nejastj prosbou, s n se na m lid obra
cej, je touha po pravidlech. eknte mi, doktore, jak poznm, kdy se

23

k druhm chovm s lskou a kdy po sob nechvm lapat? Jak mm

poznat, kdy mm zashnout do ivota svho dtte a kdy ho mm ne
chat na pokoji? eknte mi, prosm vs, o njakch pravidlech, abych
poznal, e dlm sprvnou vc!" Skoro to tak vypad, e jde o jaksi
lidsk instinkt, kdy toume po pravidlech, kter by z ns zcela sala
nejistotu a nutnost muivho rozhodovn o dleitch vcech.
Ale takov pravidla se nabzej jen velmi zdka, a komplexn zva
ovn, kdy jsou radikln lkask postupy pouiteln a kdy jsou pe
hnan, obvykle nejsou dnou vjimkou. Do hry vstupuje cel ada
faktor: nejen samotn povaha onemocnn a jeho prognza, nbr
i pocity pbuznch a i pn pacienta samho (pokud jsou znma).
Neexistuje dn matematick pravidlo, kter by mlo z lkae se
jmout odpovdnost za jeho sudek. Proto jsem se v Tonyho ppad
nedil vodtkem, kter mi nabdl prim. Vil jsem, e prim se po
kouel nahradit vlastn sudek pravidlem. Myslm si, e na takov re
zignaci je vdy cosi mrn neetickho. Je mon, e rozhodnut, kdy
vythnout ztku, zvldne i pota; svolen, aby nco takovho prov
dl pota, by mi vak pilo bytostn nelidsk.

Kvalita ivota - pozor na ni!

S moudrost vychzejc z dvaceti let ivota jsem ml za to, e lkai
k zchran ivota m babiky pouvaj pehnan radiklnch opate
n. Tento sudek se nezakldal pouze na jejm vku, nbr i na jej
zdnliv nespokojenosti a jej zejm senilit. Jinak eeno, odepsal
jsem ji, protoe mi pipadalo, e kvalita jejho ivota za nic nestoj.
Pozdji se do hloubky rozepi o nebezpe hodnocen kvality i
vota druhch lid. Vynen soud o kvalit ivota druhch, kter se
v k rozhodovn o it a smrti, je jet nebezpenj.
My lid - vetn lka a psychiatr - mme silnou tendenci ode
pisovat celou adu lid celou adou zpsob z ohromn ady dvod:
kvli pohlav, vku, barv ke, nboenstv, mentln retardaci, psy
chickmu onemocnn a tak dle a dle. Dovolte mi, abych se rozepsal
jen o jednom takovm dvodu: senilit.
Jeliko u mla sv lta, jakmile zaala babika kourat a pitaho-

24

vat k sob pozornost, cel rodina vetn m si prost pomyslela, e za

n bt seniln. Nikoho ani nenapadlo, e by mohla bt v depresi.
Kdy mla po pekonn infekce halucinace, lkai se domnvali, e
u n dolo k pokozen mozku. Pi zptnm pohledu a se znanmi
psychiatrickmi zkuenostmi je mi jasn, e babika seniln vbec ne
byla a mla v podku i mozek. Nebyl to ojedinl ppad. Znanmu
mnostv starch lid je stanovena patn diagnza nevyliteln senility, tebae ve skutenosti jde o potenciln vylitelnou depresi.
Akoli jde pravdpodobn o nejastj pinu stanoven patn di
agnzy senility, nebv deprese ani zdaleka pinou jedinou. Kdysi
jsem se podrobn zabval star pan, kter senilitu pedstrala, proto
e chtla zstat v sanatoriu, a tak se j to adu let dailo. Akoli jen
zdka je situace tak prkazn, ve vtin ppad senility existuje pr
vek volby. Kad, kdo nkdy pracoval v sanatoriu, me vyprvt, jak
hodn se mnoz zdnliv pomaten pacienti dok dt dohromady
(kdy se jim jaksi zachce, kdy maj njakou dostaten silnou moti
vaci). Po vdeck strnce nevme, co je vtina senility vbec za.*
Nicmn pedpokldme, e kvalita ivota senilnho lovka mus
bt uboh. Vedle jinch dvod vedoucch k tomuto pedpokladu si
myslme, e kadmu, o nm mme dojem, e se mu zhoruje inte
lekt, se zrove zhoruje i duchovn ivot. Ale potom zamujeme po
jem intelektu s du.
Moje tchn proila poslednch sedm let svho ivota v lebn
s diagnzou senility, kterou j, co nejpesnji to jen lo, urili psychi
ati, mezi n jsem patil i j. Bhem tohoto obdob vypadala pinej
menm tak spokojen, jak tomu bylo v prbhu pedchzejcch dvou
desetilet, kdy o senilit nemohlo bt ei. Po vtinu doby v lebn
ani nepromluvila. Lily o tomto obdob hovo jako o tichch letech".
Nebylo to tak, e by jej matka mluvit nemohla jako spe, e se roz
hodla, e nebude. Ponvad o sv volb nemluvit nic nekala, nemli
jsme pont, pro ji uinila. Vme vak, e v prbhu stalet si mlen
zvolily urit skupinky lid: nkte mnii a jeptiky, kte se dobro
voln sthli do stran, aby si tak usnadnili duchovn rst.
* S velkou radost odkazuji tene, kter zajm dal bdn v problematice se
nility, na svou knihu Postel u okna (es. 1996), kter se odehrv v sanatoriu.

25

Dleit je, e bychom nikdy nemli vynet soudy o kvalit ivo

ta druhho lovka. Vme o vcech fyzick podstaty. asto jsme v po
staven, kdy meme tvrdit, jak, pro a kdy tlo podle veho zeme.
Z toho dvodu se asto nachzme i v pozici, kdy vynme pesn sou
dy, zda pout nebo nepout radiklnch lebnch postup. Ale jestli
budeme vynet takov soudy na zklad domnnek o kvalit ivota,
kter budou vdy jen domnnkami, dostaneme se na velmi tenk led.
V tto souvislosti nm me pomoci pipomnka, e holocaust ne
zaal v roce 1 9 4 1 . Zaal o dva roky dve, kdy nacist zaali tie usp
vat mentln postien lidi hospitalizovan v rznch stavech.
Dalm krokem bylo vyhlazen nmeckch schizofrenik. Po nich pi
li na adu lid seniln. Teprve pot, co podnikli tyto kroky, obrtili
svou smrtc techniku na Cikny a idy.
Mm za to, e pi vyhlazovn vlastnch schizofrenik, senilnch
a mentln postiench lid nacisty vedl v prv ad pehnan pocit
efektivnosti a hospodrnosti. Dovedu si vak pedstavit, e jim pi
ospravedlovn tchto zrdnost pomhalo i pesvden, e tyto ob
ti vedou natolik uboh ivot, e jejich usmrcen je v podstat aktem mi
losrdenstv. Tento projekt ostatn nesl jmno program eutanazie".
Veobecn jsem proti uit radiklnch opaten prodluujcch ivot
lovka, kter se nachz ve finlnm stadiu evidentn smrtelnho one
mocnn. Jsem proti tomu, aby se k tmto opatenm vbec sahalo.
Pokud se k nim lkai u uchlili, jsem pro jejich opatrn ukonen.
Jinak eeno, pokud m dojt na vytaen ztky z ist medicnskch
dvod, zastvm vrazn liberln postoj. Avak jen z medicnskch
dvod. Domnnky o kvalit pacientova ivota nespadaj do sfry me
dicnskch dvod. Vytaen ztky pouze na zklad takovchto po
chybnch soud je potenciln vradou a podobn iny odrejc jaksi
zsady jsou nejen nebezpen pro due lkaskch odbornk, nbr
pedstavuj zvan nebezpe i pro celou spolenost, j jsou soust.

Co jsou to radikln opaten?

Nkter medicnsk kony jsou evidentn kony radikln, a podle
mho nzoru, u pacient ve finlnm stadiu, jako byl napklad Tony,

26

jsou tyto kony a zbyten, blhov a dokonce nelidsky radikln.

Mezi takov zsahy pat pipojen na respirtor. V jeho stavu bylo ji
nm podobnm zsahem udrovn krevnho tlaku. Naly by se dal
a dal ppady, napklad viva nasogastrickou infuz. Dal ohav
nost by bylo napojit Toniho na dialzu v ppad, e by mu selhaly
ledviny. Mohl bych pokraovat, ale mm myslem nen detailn pro
chzet cel arzenl medicnskch zsah.
Jin een jsou problematitj. Kupkladu chemoterapie a radioterapie pi lb rakoviny. Tyto lebn metody maj tm bez v
jimky vedlej inky a nezdka jsou tyto vedlej inky krajn
nepjemn i vyerpvajc. Pokud by mly tyto kroky vst k vylen
nebo del remisi choroby, nebyly by obecn povaovny za radikln.
Ale pokud by mly mt za nsledek pouze remisi krtkou, potom by
do kly radiklnch opaten zcela jist zapadaly.
Obvykle - ale ne vdy - pracujeme s pacienty, kte nejene nejsou
pi vdom, ale ani nejsou kompetentn sami za sebe init rozhodnu
t. Kdy Tony kvli svmu zhoubnmu ndoru na mozku podstoupil
radioterapii, byl stle pi vdom, ale nepovaoval bych ho za kompe
tentnho jakkoli o zleitosti rozhodovat. Stejn tak bych radioterapii
nepovaoval za pli radikln opaten. Akoli se ukzalo, e je zcela
neinn, jeho lkai to nemohli pedpovdat; v t dob lo o terapii ne
vyzkouenou a kdov, jak pekvapiv inn se mohla nakonec ukzat.
Odmtaj-li radioterapii i chemoterapii, lze ci, e si pacienti du
evn kompetentn vytahuj ztku sami. Pokud je jen mlo pravdpo
dobn, e bude lba inn, podpoil bych rozhodnut takovho
pacienta vemi deseti. Pokud by bylo pravdpodobn, e lba me
pinst vrazn zlepen, nejspe bych pacienta siln nutil, aby si ve
dn rozmyslil. Nakonec bych vak podporoval jeho rozhodnut, te
bae s jistm vhnm. V souvislosti s rakovinou nehovome o lehkm
onemocnn a v souvislosti s tmito lebnmi postupy nehovome
o mrnch metodch. Lid za tchto okolnost maj prvo zemt.
Avak existuj jin ivot zachraujc i ivot prodluujc metody,
kter jsou relativn umrnn. Ndhernm pkladem jsou antibiotika.
M pacient prvo antibiotika odmtnout? Podle mho nzoru nkdy
m a nkdy nem. Dovolte mi, abych k ilustrovn tto nejasnosti

27

pouil ppad dvou smylench ticetiletch mu, Jamese a Teda.

Jamesovi je ticet a umr na AIDS. Pznaky se u nho projevuj
u pt let. M naprosto vyerpan organismus. Do nemocnice je pi
jat s ptm zpalem plic za poslednch ticet msc. Jeliko odmt
antibiotika, jeho oetujc lka m d o psychiatrickou konzulta
ci. James mi sdluje, e je zcela vyerpn a ct se pipraven zemt.
Pokldm mu nkolik otzek a nabvm jistoty, e se usmil se svou
rodinou. Mluvme o posmrtnm ivot. Vt mj nvrh, aby se set
kal s nemocninm kaplanem ohledn zpovdi a poslednho poma
zn, ale stle zarputile odmt antibiotika. Pivolvm kaplana
a Jamesovi slibuji, e ho budu denn navtvovat. Psemn apeluji na
oetujcho lkae, aby bez vhrad respektoval Jamesovo odmtn
antibiotik.
Na druh stran Ted je pijat na ARO v bezvdom zpsobenm
pedvkovnm tabletami na span, kter ukradl matce z lkrniky.
Pot, co se z bezvdom probere, je pevezen na psychiatrick oddle
n. Akoli netrp dnm chronickm fyzickm onemocnnm, zjiu
ji, e je v hlubok depresi a stle vykazuje sebevraedn sklony. Den
po pijet do m pe zan kalat a nhle se u nho objevuje vysok
teplota. Internista, kterho pivolvm na konzultaci, mu diagnosti
kuje akutn zpal plic, pravdpodobn nsledek nachlazen bhem
bezvdom a doporuuje nitroiln aplikaci antibiotik. Ted antibiotika
odmt. Vydvm pokyn a spolu s internistou a zzenci Teda spoutvme a nasazujeme mu antibiotika proti jeho vli. Zanechvm ho
pod neustlm dohledem zzence a jdu do kancele sester, kde za
znamenvm, co jsem uinil, a vypluji prohlen, v nm Teda ozna
uji za lovka pedstavujcho vn nebezpe pro svou osobu,
kterho je teba dret pod zmkem. Telefonuji do sttn psychiatrick
lebny a chystm Tedv pevoz na jej uzaven oddlen - pevoz
v poutech se zavedenou infuz antibiotik.
Na tomto svt je jen mlo absolutnch vc.
Mm myslem nen diskusi o radiklnch lebnch metodch zcela
vyerpat, ale chci pouze pipomenout dva body. Jeden z nich je, e as
to mme rozshlou stedovou oblast, kde pi rozhodovn, kdy je lba
standardn, radikln i pehnan radikln, me dojt k nejasnostem.

28

Mou druhou pipomnkou je, e jsem pesvden, e v tto ed

oblasti nejasnost by mla bt respektovna, pokud jsou znma, paci
entova pn. Toto pesvden se mnou sdl i m ena Lily. Proto m
kad z ns monost sepsn zvti": je pro nae okol, aby znalo na
e pn, i kdybychom byli v bezvdom nebo nemohli mluvit. Nejsme
tak naivn, abychom si mysleli, e takov dokument me eliminovat
nejasnosti, i e naim pnm bude vdy bez vhrady vyhovno.
Zv mohou poruit nebo nedodret, v dobr i patn ve, lkai,
lenov rodiny nebo vichni po tajn dohod. Nicmn jsme psanm
prvnm jazykem nechali zaznt svou nadji, aby modern medicnsk
technika, kter nm dosud poehnan prodluovala ivoty, nebyla ke
stejnmu elu v budoucnu pouita na kor naeho lidstv a neudro
vala ns na vegetativn rovni.

Pomoc pacientm pi rozhodovn o smrti

Malcolm Morrison nebyl hypotetick ppad.
Ke konzultaci tohoto ppadu jsem byl vyzvn na potku osmde
stch let, kdy se m psychiatrick praxe ji chlila ke konci. Formln
dost pochzela od onkologa z nemocnice, v n byl Malcolm hospi
talizovn, ale dozvdl jsem se, e ve skutenosti byla inicitorkou
Malcolmova ena Betty.
Malcolmovi byla ped dvma lety, kdy mu bylo ptaedest, dia
gnostikovna neoperovateln rakovina plic. V dob, kdy jsem byl po
dn, abych se na nho podval, podstupoval tet fzi ozaovn, po
n, podle nlezu radiologa, se jeho rozshl tumor pravdpodopobn
znovu zaal nepatrn zmenovat. Jene Malcolm takka pestal jst.
Onkolog Betty vysvtlil, e navzdory problematicky pozitivnmu radi
ologickmu nlezu Malcolm nejspe zeme, pokud nezane pijmat
potravu. Betty ho podala, jestli by k ppadu nemohl bt pizvn
psychiatr, kter by odhalil, pro Malcolm nej.
Existuje lkask termn, kter oznauje tlesnou selost, je tak
asto souvis s rakovinou a nkolika dalmi stavy: kachexie. V do
slovnm pekladu jde o zlou nemoc". Je to stav, kdy se rakovina ja
koby zvrhv a zan stravovat vekerou pacientovu vivu a vysvat

29

mu zdrav tkn. Kachexie me bt mrn nebo siln. V mrn for

m kachexie pacient vypad, e se mu dostv veker potebn vi
vy, pouze tve m trochu vyzbl a jeho tlo jako by halil sotva
postiiteln stn. Pi siln kachexii z pacienta zbv st vce ne kost
ra. Na zatku konzultace jsem se na lecho Malcolma prost zad
val od dve jeho nemocninho pokoje. Nikdy jsem nevidl tak
kachektickou lidskou bytost. Nikdy jsem ani nepoznal tak kachektickho pacienta, kter by v takovm stavu peval.
Ponvad to byla Betty, kdo m podal o asistenci, el jsem za n po
t do ekrny s vdomm, e existuj nejmn ti mon ist fyziologic
k piny, pro Malcolm nej, s nimi psychiatrie nikterak nesouvis.
Betty byla robustn, vroucn milujc ena kolem edestky. Okamit se
mi zalbila. Kdy mi vysvtlovala podrobnosti ppadu, pronela vty ty
pu: Je to dlouh bitva, ale my ji jet vyhrajeme. Vm, e te to vypad
zoufale, ale Malcolm um bojovat. My dva spolu se s tou vc vypod
me. Nikdo z ns to pece nevzd." Vojensk analogie nebraly konce.
Nakonec jsem s jistm pohnutm ekl: Betty, je mi jasn, e to, co
Malcolma dr tak dlouho pi ivot, je bojovn duch vlastn vm a do
jist mry i jemu. Vykonali jste nco ndhernho a hrdinskho. Ale ne
jsem si jist, jestli te je ta sprvn doba na boj. Nevm, jestli by v tom
to okamiku nebylo nejvtm vrazem lsky dt Malcolmovi svolen
zemt, pokud si nco takovho peje. Je to vc, nad kterou byste by
la ochotna se zamyslet?"
Byl to pro ni ok, ale ano, ekla Betty, zamysl se nad tm. V pondl
rno jsem si s n smluvil opt schzku v nemocnici na stedu asn rno.
Pak jsem si el popovdat s Malcolmem. Bolelo m dvat se do tak
propadlch o a bylo obtn porozumt zeslblmu hlasu. Ale mys
lelo mu to dobe. Vysvtlil mi, e opravdu nev, pro nej. Nectil n
jakou pekku, neml prost chu. To by se dalo pekonat. Ale vdy,
kdy se pinutil pozt sousto potravy, poctil nepekonateln odpor
pi pomylen, e by ml snst i dal.
Jste urit unaven," ekl jsem.
Dal mi za pravdu.
Chtl byste zemt?" zeptal jsem se ho. Mte pocit, e byste to
ml vechno vzdt?"

30

Malcolmovou tv probhla ke strachu, bezmla paniky. Ne,"

prohlsil, nechci zemt. Budu jst. Pinutm se jst. Nejsem nkdo,
kdo by se vzdval."
Vypad to, jakoby vzdt se bylo nco patnho," podotkl jsem.
Ty propadl oi ke mn vzhldly s takovm pekvapenm, a se to
podobalo zblesku svtla. A nen?"
A nen patn se vzdt?" zopakoval jsem po nm.
Je. Nebo nen?"
Nkdy ano, nkdy ne," odpovdl jsem mu. Kdy mi bylo pat
nct, pestal jsem chodit do koly, kde jsem byl pes dva roky velmi
neastn. Tehdy jsem ctil vinu, e jsem nezaal zuby, ale te, kdy se
na to zptn dvm, si myslm, e to bylo nejlep rozhodnut, ke kte
rmu jsem za cel ivot doel. Taky tu dnes s vmi sedm jako pro
vinn psychiatr jenom proto, e jsem se ped deseti lety vzdal
vldnho msta ve Washingtonu. I kdy jsem ml veho nad hlavu,
opt jsem ctil vinu, protoe jsem v tom vldu tak nechal. Vlda se
beze m obela a jsem rd, e jsem se k tomu odhodlal a e tu te s v
mi sedm.
Malcolme, j netvrdm, e vzdt se je dobr," pokraoval jsem.
Mohlo by to bt samozejm i patn rozhodnut. A j vm neeknu,
co ve vaem ppad dlat. Je to stran tk a je to zcela na vs. Jedin,
co vm mu ct, je, e vzdt se jet nemus bt nutn patn."
S tmito slovy jsem ho opustil.
Kdy jsem se opt setkal s Betty ve stedu rno, ekla mi: Malcolm
a j jsme se te za poslednch estaticet hodin hodn modlili a hod
n jsme se spolu naplakali. Rozhodli jsme se, e dnes pjdeme dom.
Te u vlastn Malcolma chystaj." ekl jsem j, e to je odvn roz
hodnut.
V ptek brzy rno mi Betty zavolala, e Malcolm doma toho rna
v klidu zemel. Poslal jsem ji kondolenn oznmen. O dva tdny po
zdji jsem od n dostal dopis, v nm mi dkovala za mou slubu. Na
tu krtkou slubu jsem byl hrd jako na dnou jinou za celou dobu
sv kariry psychiatra a lkae.

31

Pseudoproblm
V tto kapitole jsem definoval vytaen ztky jako proces, pi nm je
pacientovi ve finlnm stadiu umonno zemt pirozenou smrt, ani
by takovou smrt oddalovala lkask technika. Zdrazoval jsem, e
toto tma je pln rozpor. Je teba peliv zvaovat, zda pacient je ne
bo nen opravdu ve finlnm stadiu. Ostatn je teba peliv zvit, jak
tato hodnocen provdt. Charakter radiklnch opaten se li ppad
od ppadu. Jet jsem navc pln neobjasnil rozdl mezi pirozenou
a nepirozenou smrt, s tmto objasnnm se budu dle potkat v jed
n z nsledujcch kapitol.
Pestoe tato kapitola obsahuje rozpory, doufm, e je z n jasn, e
nae tma nen zcela neproniknuteln. Pi rozhodovn, zda je vhod
n vythnout ztku, se drm nsledujcch striktnch pravidel:
1. Rozhodnut by se mlo vztahovat pouze k ppadm prokazatel
n nevylitelnch onemocnn, kdy se pacient nachz v relativ
n finlnm stadiu.
2. Rozhodnut je pouze a jedin medicnskm rozhodnutm, kter
bere v vahu fyziologick faktory a nebere v vahu sudek
o kvalit pacientova ivota pesahujc fyziologick faktory nevy
litelnho onemocnn.
3. Ponvad jde o rozhodnut, kter je pouze a jedin medicnskm
rozhodnutm, vyaduje od lkae, aby pi nm sehrl klovou
roli. Pokud je to ovem mon, tato klov role by mla nleet
stejnou mrou i pacientovi a jeho rodin. V ppadech rozporu
nebo konfliktu mezi jednotlivmi stranami i lkask etick ko
misi.
4. K rozhodnut by se nemlo dospvat na zklad danho pravidla
bez uplatnn lidskho a humnnho soudu.
Eutanazie znamen doslova dobrou smrt". V tomto smyslu spad vy
taen ztky do znan mry do oblasti eutanazie, a v rmci ve uve
dench pravidel jsem jeho velkm zastncem. Vm, e Malcolm,
kter v klidu zesnul doma, zemel dobrou smrt, stejn jako vm, e

32

Tonymu s ndorem na mozku, v dob, kdy byl udrovn na respirtoru a ohromnch dvkch liv zvyujcch mu krevn tlak, byla d
stojn dobr smrt upena.
Vsledkem desetiletho przkumu 9 0 0 0 chronicky a tce ne
mocnch pacient v pti rznch zdravotnickch zazench po celch
Spojench sttech (przkumu, kter 28 miliony dolar sponzorovala
Nadace Roberta Wooda Johnsona a jeho vsledek byl publikovn v a
sopisu Journal of the American Medical Association dne 2 2 . listopadu
1 9 9 5 ) bylo zjitn, e znepokojiv velk poet pacient musel snet
zbyten prodluovan a asto bolestiv umrn jakoto nsledek ne
odvodnnho uit radiklnch opaten. Na jedn stran przkum
jasn dokazuje, e v mnoha zdravotnickch zazench je jet teba
ujt znan kus cesty. Na stran druh samotn proveden vzkumu
a velk pozornost, kterou okamit vzbudil u len Americk lkask
asociace, dokazuje, jak kus cesty jsme u ujt dokzali.
ekl jsem, e rozhodnut, kdy ut a kdy neut radiklnch medi
cnskch opaten k prodlouen ivota, spad, v nejum slova smys
lu, do oblasti eutanazie - tedy oblasti, v n se lovku pomh zemt
tou nejlep smrt, jakou jen lze. To vak neznamen, e takovto roz
hodnut by mla bt bn povaovna za soust diskuse o eutanazii.
Ped ticeti lety, kdy vythnut ztky znamenalo provst cosi nesl
chanho a tabuizovanho, tomu tak bylo. Tento in byl tehdy vysoce
diskutabiln. Dnes u nen. Jak naznauje u zmnn Johnsonova stu
die, na ad mst si musej zdravotnit profesionlov stle jet hod
n zvykat na vechny rozpory, kter se s touto otzkou poj. Je
zapoteb rozshlej prpravy sester a lka. Nicmn si myslm, e
jsme v tto otzce ji doshli celonrodnho konsenzu. Peruen radi
klnch lkaskch zkrok (nebo jejich nepouit) te u nen tabu.
Rozpory jsou eiteln, nejlpe ppad od ppadu, nikoli na zklad
danho pravidla, ale lidmi, kterch se problm nejvce dotk. To,
jestli je vytaen ztky ppustn i ne, u nutn nemus tvoit tma ve
ejn diskuse. Verdikt je pro. Je to ppustn v rmci pravidel, kter
jsem uvedl. Zavazuje ns k tomu etika. Jde prost o zleitost prakti
kovn dobr medicny.
Tuto otzku jsem si mysln vybral do vodu tto knihy, abych se

33

ji pokusit vyjasnit. V myslch ady lid otzka vytaen ztky stle z

stv soust diskuse o eutanazii, tebae v celospoleenskm klima
tu ji dolo k posunu. Pokud tomu tak je, cel komplex problm se
tm pouze zatemuje. Jakoto z tmatu diskuse se z vytaen ztky na
tst stal pseudoproblm. Meme jej nechat na pokoji. Pesume se
nyn tedy k hlubm a opravdu problematickm otzkm.

34

Druh kapitola

FYZICK B O L E S T

id se neboj vce toho, e zemou pipojeni k pstrojm, boj se v

ce toho, e pi umrn budou muset snet prodluovanou fyzic

kou agnii - agnii prodluovanou prv pstroji nebo njakou jinou

formou patnho uvn medicnskch prostedk. Nic nepilv do
ohniv diskuse o eutanazii vce oleje ne strach z tto porn fyzick

bolesti.
V tomto okamiku me bt tento strach bu realistick, nebo ne
realistick. Abychom pochopili toto dilema, musme do urit hloub
ky pochopit povahu fyzick bolesti a problm spjatch s jej lbou.

Poehnn a proklet
Po dlouhou dobu v historii bylo dnes liteln malomocenstv nejobvanj ze vech zdravotnch pohrom. Dvodem k tmto obavm ne
bylo ani tak to, e malomocenstv je smrteln onemocnn s rychlm
prbhem, ale spe fakt, e bez vjimky zpsobuje pern a chro
nick zohyzdn a znetvoen.
Pina malomocenstv, Hansenv bacil, je druhem bakterie, kter
se, jakmile napadne organismus, s velkou chut zabydluje podl ner
vovch vlken postienho lovka a ni ta mikroskopick vlkna,
kter vedou pocit bolesti. Malomocn si me zlomit kotnk a pokra-

35

ovat v chzi, jako by se nic nestalo, protoe si nen nieho vdom.

Malomocenstv mu v kotnku zniilo pocit bolesti. Signl, e je nco
v nepodku, se mu do mozku nedostane, a pokraovn v chzi se
zlomenm kotnkem zhy zpsob prudkou, degenerativn artritidu
a znetvoen kotnku. Nebo me malomocn poloit ruku na rozp
len kamna a po nkolika minutch zat vychutnvat vni odvjejc
se od pedstavy peen v troub, ani si uvdom, e je to jeho vlastn
ruka, kter se pee a ni.
Dlouho se mlo za to, e pern znetvoen zpsobovan malo
mocenstvm jsou pmm nsledkem infekce. Kdy malomocnmu za
al z oka vytkat hnis a nakonec oslepl, nikdo si neuvdomoval, e
takovmu lovku se do oka mohl dostat hav kousek uhl a on ho
prost neuctil. Teprve ped nkolika desetiletmi piel velk americ
k mision a chirurg Paul Brand pi svm psoben v Indii na to, e
vtinu - nikoli vechny, nbr vtinu - ppad znetvoen malomo
censtvm zpsobuje lokalizovan absence bolesti.
Dky Bohu za bolest.
Mm zkuenost, e vtina poehnn ivota je zrove potencil
nmi prokletmi a naopak. Je to tak i s fyzickou bolest.
Akutn krtkodob fyzick bolest, a u mrn i prudk, je v pod
stat vdy poehnnm. Je signlem, e s organismem je nco v nepo
dku, e je teba dt pozor. Bez tohoto signalizovn by se nae ivoty
brzy octly v rozvalinch.
Avak bolest je uiten pouze jako signl, e je nco v nepod
ku, a u je to zlomen kotnk, poplenina nebo eav uhlk v oku.
V okamiku, kdy se pot pojmenovala a zaalo se s nleitou l
bou, neexistuje dvod, pro by ml signl petrvvat. Bolest pila
o svou uitenost. Pokud vak bolest petrvv, z poehnn se st
v proklet.
Natst je znma rostlina, opiov mk, z n lze zskat liva, kte
r bolest utlum. Vechny siln utiujc prostedky, jako napklad
morfin, jsou derivty opia nebo jeho syntetick napodobeniny.
Fyzickou bolest lze rozdlit na tyi druhy: mrnou, stedn silnou,
prudkou a nesnesitelnou. S mrnou bolest se d bu t, nebo ji lze
dostaten utiit bn dostupnmi ppravky, napklad aspirinem,

36

tylenolem nebo motrinem. Se stedn silnou bolest se d t hodiny i

dny, ale obecn by k tomu dochzet nemlo. Vyerpv tlo i mysl
a mla by bt mrnna slabmi opity, jejich nvykovost nen zcela
prokazateln, nap. kodeinem. m je bolest silnj, tm je teba do
dvat silnj opity ve vtch dvkch. Skuten prudk i nesnesi
teln bolesti lze obecn tiit jen morfinem.
Bolest me bt dle charakterizovna jako akutn i chronick. Je
dleit nezapomnat na to, e akutn krtkodob bolest by se obecn
nemla tlumit ticmi ppravky, dokud nen zjitna jej pina a do
kud se nezahj odpovdajc lba. Pacient s nhlou prudkou bolest
v oblasti bicha nepotebuje injekci morfinu; potebuje jt k lkai.
Morfin by jeho obte pouze zamaskoval, co by mohlo mt za nsle
dek jinak snadno odvratitelnou smrt zavinnou prasklm slepm ste
vem i podobnou obt.
Nm zcela jinm jsou chronick i akutn bolesti, jejich piny
jsou znmy. Neschopnost adekvtn zmrnit tyto stedn siln, prud
k i nesnesiteln bolesti pomoc ticch ppravk je pznakem pro
fesionlnho selhn.
Jak jsem ji uvedl, s mrnou chronickou bolest lze t. J , jako a
da dalch obt artritidy, s n u iji pkn dlouho, nechci tm ovem
ci, e bolesti zpsoben artritidou jsou vdy jen mrn, mohou bt
stedn siln, obas i prudk a obas mohou vst k nslednm stavm,
kdy je bolest nesnesiteln. S vjimkou mrn fze vak plat, e m d
le bolest petrvv, tm je hor. Lid si na ni nepivyknou. Pouh po
mylen, e by mli, zavn sadismem.
Prudk i nesnesiteln bolest pedstavuje zdravotn poplach. K pa
cientovi s takovmi bolestmi by se nemlo pistupovat s laxnost.
Nezbytn procedura uren diagnzy by mla bt zahjena okamit
a mla by se dokonit, co nejdve. Jakmile je diagnza stanovena
a me se shnout k pouit zmrujcch ppravk, m tak bt ui
nno okamit, a to v dostatenm mnostv a tak asto, jak si jen si
tuace d. Pokud zdravotnick personl zbyten dopust, aby se
pacientovy bolesti protahovaly, je vinen z muen.

37

Nejrozenj zloin medicny

Muen? Profesionln selhn? Sadismus? To jsou siln slova a j te
pidm jet jedno dal: zloin.
Vechny ns ds len o zbitch much, ench znsilnnch na
ulici za pihlen divk, kte nic nepodnikli. Pokud je mi znmo,
dn pihlejc nebyl nikdy sthn ze zloinu pasivity. Ke spchn
zloinu je teba nco udlat. Lid jsou sthni za podncovn ke zlo
inu, ale jen proto, e se na nm vcemn aktivn podlej z povzd
l. Pasivn pihlejc nejsou astnky. Pesto kdesi v hloubi due
ctme, e tito svdci jsou vinni a e pinejmenm nkte z nich by
mohli bt nleit potrestni.
Pi dotazovn pasivn pihlejc obecn nabzej dva dvody ke
sv neinnosti. Jednm z nich je strach, e oni sami by mohli dojt jmy
nebo e by mohli bt dokonce zabiti, pokud by se njak pokusili za
shnout. Nkdy je tento strach odvodnn. Opravdu by se mohli vy
stavit riziku. Ovem toto riziko je asto natolik miziv, e jejich
vymlouvn se na strach zn velmi nepesvdiv. Potom nabzej dal
vmluvu: prost se jim do toho nechtlo.
Zdravotnit profesionlov, kte v nemocnici sleduj pacienty sv
jejc se v agnii prudkch i nesnesitelnch bolest, ani by hnuli prs
tem a bolest jim zmrnili, se k tmto vmluvm uchlit nemohou.
Mon se jim do toho nechce, ale co naplat, jsou v tom. Ponvad jsou
zdravotnickmi profesionly, nesou odpovdnost. Pi nleitm mr
nn bolest se navc nijak nevystavuj nebezpe i riziku. Pesto se
v tomto okamiku po cel zemi doslova stovky a stovky lka a ses
ter otej zdy k pacientm trpcm pernmi bolestmi, piem by
se jejich agnie dala rychle, snadno a bezpen odvrtit.
Nemrnit nleit bolest je dnes nejrozenjm zloinem medicny.
Tebae si pomhm slovem zloin - a opravdu si myslm, e tu
o zloiny jde -, nehom dnou touhou spatit, jak nm po chodbch
nemocnic sld policie i komise zkoumajc zanedbvn povinn pe.
Mou jedinou touhou je vdt, e se s tmito zloiny pestalo. Chtl
bych, aby se s nimi pestalo v klidu, nsledkem zmny ovzdu v otz
ce tkajc se tien bolesti v naich nemocnicch - zmny ne nepodob-

38

n t, k n ji vtinou dolo v otzce vytaen ztky. Nejsem si vdom

dnho ppadu, kdy by dolo ke sthn lkae i sestry pro neod
vodnn nepodn ticch prostedk. Navzdory svmu odporu
k soudnm tahanicm vm, e pokud se ovzdu nezmn, budou ta
kovto sthn pi napomhn obratu k lepmu oprvnn. Doufm
vak, e tato kniha, spolu s dalmi pracemi mch koleg, poslou ry
chl nprav, ani by bylo teba uchylovat se k prvnm opatenm.
Jednm z dvod, kter m svd k optimismu, je skutenost, e na
ad oddlen a v ad nemocnic k tto zmn ovzdu ji dolo. Pesto
tu zstv pinejmenm stejn mnostv jednotlivch oddlen i ce
lch nemocnic (asto i fakultnch nemocnic, vzdlvacch stav s tou
nejlep povst), kde se zmny nekonaly a kde mrnn bolesti zst
v bezmla na rovni stedovku. Pi tyto dky za slunenho dne
na zatku podzimu a jsem si pln vdom, e i v tento den funguj ti
scovky nemocninch pokoj sten i jako murny.
Pro? Jak je to mon? My psychiati kme, e tento fenomn,
stejn jako ada neduh na spolenosti, je pli determinovan",
co znamen, e vychz z irokho spektra pin. Nyn budu po
stupn analyzovat to, co vidm jako pt hlavnch pin tohoto nejrozenjho zloinu medicny.

Nepochopen zvislosti
Vechny silnj opity vytvej zvislost, stejn je to s vtinou sedativ,
kter lze ut ke zven jejich innosti. Modern farmakologie proza
tm neuspla v kolu vyvinout siln tic prostedek, kter by nevytv
el zvislost, akoli tento nespch nevychz z nedostaten snahy.
Co se mysl zvislost? Dv vci. Jednou je fakt, e dle trvajc po
dvn liva vytvejcho zvislost, nap. morfinu, m za nsledek t
lesn stav, kdy je teba dodvat neustle vy a vy dvky drogy, aby
bylo dosaeno totonho vsledku. Druhou je zjitn, e v okamiku,
kdy se livo dodvat pestane, projde pacient s vypstovanou zvis
lost, tebae pina pvodnch bolest pominula, doasnmi bolesti
vmi stavy, kter jsou znmy jako abstinen syndrom.

39

Vechna liva vytvejc zvislost, stejn jako ada dalch, jsou n

vykov - jinak eeno, maj tendenci k budovn nvyku. To plat pe
devm o opitech, z nich je nejsilnj heroin. Opity nejene zmruj
fyzickou bolest, ale u vtiny lid vytvej pocit euforie, pi nm se ti
to lid zbavuj i veker bolesti emocionln. Opity produkuj stav povznesenosti, kter je asto docela pjemn. Ve, co je pjemn, a u je
to morfin, golf nebo pe o re, je potenciln nvykov.
Jeliko tato liva vytvej jak nvyk, tak zvislost, existuje mal
procento jinak zdravch lid (mon jsou to a dv procenta), kte vli
vu tchto silnch ticch ppravk propadaj. Bu jsou na nich
opravdu zvisl, nebo je uvaj jen rekrean". A mohou zat lht,
podvdt, simulovat, krst a nkdy i zabjet, aby si je obstarali. Z to
hoto dvodu se na tato liva vztahuj speciln paragrafy zkona.
Jsou vyrbna a skladovna za dodrovn tch nejpsnjch bezpe
nostnch opaten. Dokonce i lkai musej mt speciln licenci k je
jich pedepisovn. To ve je zcela v podku. J sm bych nezmnil
jedin zkon, kter reguluje zachzen s tmito potenciln nebezpe
nmi livy.
Obt je v tom, e tato nebezpe jsou v pedstavch nejen irok
veejnosti, nbr i v pedstavch vtiny zdravotnickch odbornk,
kte by do vci mli vidt, hrub zveliena.
Prvn hrub zvelien se tk nvykovho potencilu i tch nejsilnjch ticch ppravk. Jak jsem uvedl v kapitole o zvislosti v kni
ze Hledn kamen:
Zvislost je pli determinovan jev. V letech 1 9 7 0 - 7 1 piblin
polovina americkch vojk ve Vietnamu alespo jednou vyzkou
ela heroin. Z tto statistiky se stalo hav politick tma. Ani by
s tm mli njak zkuenosti, domnvali se lenov kongresu a jin
vldn initel, e vtina vojk se vrt do Spojench stt jako
oficiln uznan narkoman zvisl na heroinu. Mj nadzen a j,
v tch letech pedstavitel vojensk psychiatrie ve Washingtonu,
jsme o tto domnnce pochybovali. Mli jsme dvod si myslet, e
k vytvoen narkomana zvislho na droze je toho teba mnohem
vce ne pouh vystaven psoben narkotika. as nm dal za prav
du. U mal skupinky vojk se pro drogu vyvinula ryz ve. Ale

40

drtiv vtina, jakmile se dostala pry z Vietnamu, u heroin nikdy

nevyhledvala. Vedle samotn drogy do hry vstupuj sociologick,
psychologick, duchovn a biologick faktory. Zvislost je pli de
terminovan jev.

Abych ilustroval, jak jsou lkai podobn jako kongresmani asto myl
n informovni, zmnm se krtce o diagnostickch procedurch. Cel
ada tchto zkrok me bt pro pacienta krajn stresujc a bolesti
v. V podstat je nelze provdt bez pouit sedativ, nap. valia, a ti
cch prostedk, jako demerolu. Bez jejich pomoci by se pacient svjel
v nesnesitelnch bolestech a jeho orgny by byly v takov kei, e by
bylo nemon zkrok vbec provst. Otzkou v tchto ppadech ne
n, zda tchto ppravk ut, ale jak velk mnostv jich ut. Za p
klad vezmu teba techniku zvanou endoskopie, pi n je pacientovi
zavdna ohebn trubice bu sty, jcnem, aludkem a dvanctnkem
(poppad i pankreatickm traktem), anebo konenkem a celou dl
kou tlustho steva. Lka me sledovat zvten obraz zprostedko
van touto trubic na obrazovce a me, je-li teba, trubici pout
v problematickch oblastech k proveden biopsie tkn.
Aby pacientovi tuto endoskopii ulehil, lka mu ped zatkem
zkroku a v jeho prbhu me nitroiln aplikovat sedativa a tic
prostedky, tak aby eliminoval vrazn nepjemnosti. Pacient nebude
nikdy v bezvdom. Bhem zkroku bude schopen odpovdat na jed
noduch otzky, ale jinak se bude celou dobu nachzet ve stavu netenosti. Po vyeten bude pacient schopen chpat zkladn instrukce
a pbuzn nebo znm si ho budou moci odvzt dom. Po zbytek dne
bude bu podimovat, nebo se bude ctit pjemn uvolnn. Jinak se
u nho nebudou projevovat dn petrvvajc nsledky. Pokud bude
muset tento zkrok znovu podstoupit, co je dosti pravdpodobn, na
nepjemnosti s nm spjat se sice nebude nikterak tit, ale rozhodn
se jich nebude dsit.
Stejn vyeten provdn jinm lkaem se me odvjet ve zcela
jinm duchu. Lka pod urit pacientce naprosto stejn ppravky,
ale v piblin polovinch dvkch, ne tomu bylo u pacienta v pe
delm ppad. Tyto ni dvky prv tak sta, aby umonily prbh

41

vyeten, ale pacientka se po celou dobu nebude ctit dobe, asi ho

dinu bude zakouet mrnou a stedn silnou bolest, s obasnmi n
valy prudk bolesti. Pokud se lkae zeptte, pro toto nepohodl
pipout, odpov vm, e praktikuje sprvnou medicnu. ekne vm,
e pece nechce maskovat pacientiny symptomy, pokud by v prb
hu vyeten dolo k nemu neoekvanmu. (Zanedlouho si o otz
ce maskovn promluvme podrobnji.) A navc pronese veobecn
pravidlo: S m menm mnostvm lk si vysta, tm je to lep."
Obzvl, pomysl si, s tmito narkotiky, po kterch me bt paci
entka v euforii. Bh chra, aby si snad pi lkaskm zkroku neu
vala! On pece nebude zodpovdn za to, e se z pacient stanou
zvisl narkomani, e je popostr smrem k nvyku a zvislosti. Ne
uvdomuje si vak, e jeho pacientka nejspe strv zbytek dne na
knm, protoe bude mt pocit, jako by ji nkdo chtl znsilnit, nebo
skoro znsilnil. Neuvdomuje si ani, e pt, kdy bude toto vyete
n opt potebovat, se k nmu odhodl a v okamiku, kdy bude po
zd, kdy se z jej liteln choroby stane choroba nevyliteln.
I kdyby to snad vdl, mohl by mt pocit, e za to nese odpovdnost
ona, nikoli on.
Pokud se dje jen vjimen, e se z vojka, kter si vzal heroin
a zakusil mnohem intenzivnj euforii, stane zvisl narkoman, pak je
pravdpodobnost, e se narkoman stane z pacienta vystavenho vlivu
daleko lehch narkotik pi lkaskm zkroku, zanedbateln mal.
Nekm, e k tomu neme nikdy dojt. Tvrdm vak, e jestli se z ta
kovho pacienta narkoman stane, dvodem bude takov predispozice
k zvislosti, e by se dve i pozdji pacient zvislm narkomanem
stal i bez lkask pomoci.
Bohuel to nejsou pouze vyetovny, kter v nemocnicch asto
slou jako murny, astji to dokonce bvaj ze stejnch dvod
i bn pokoje na oddlench. I tam ze strachu z vyvoln zvislosti l
kai pedepisuj nejni mon dvky opit s co nejmen frekvenc
uvn. Jejich pedpisy sestry obvykle vykonvaj na minutu pesn
podle psanho harmonogramu - kad ti, tyi i est hodin, nap
klad. V okamiku, kdy pi tyto dky, vm, e po cel zemi na ne
mocninch pokojch ki pacienti v pernch bolestech a daj

42

o tic prostedky, na co jim sestry odpovdaj: Ale vy mte injekci

dostat a za hodinu. Budete si muset pokat."
U jsem uvedl, e se toto ovzdu zan natst mnit. Myslm si,
e nejvtm dvodem k tto zmn bylo, kdy asi ped deseti lety do
lo k vynlezu pstroje zvanho nkdy morfinov pumpa, kter se
vak me pouvat i k aplikaci jinch medikament. Lkai ho naz
vaj dvkova analgetik (PCA - patient-controlled analgesia). Pouit
tohoto zazen, pipojenho k nitroiln infuzi, spov v tom, e si
pacient sm me pouhm zmknutm tlatka podvat morfin tak
asto, jak si jen peje, a to v mezch mnostv, na n je pstroj nasta
ven. Dovolit pacientovi, aby si sm podle svch poteb podval siln
tic prostedek? Ped deseti lety bylo nco takovho naprosto nesl
chan. Vzdvm hold tm, kte tento pstroj sestrojili a kte se po
prv odvili jej pout.
Od t doby vzkumnci v cel ad studi pichzej na to, e pacienti
pipojen na pumpu - nejastji pacienti po operaci i s rakovinou -,
a nalo by se pouze nkolik vzcnch vjimek, ve skutenosti takto
uvaj mn morfinu, ne kdyby jim byl dodvn podle harmonogra
mu sester a lka. asto vrazn mn. Jak je to mon?
Dvodem je strach, kter funguje dvma zpsoby. Pacienti maj
hrzu z prudkch bolest a stvaj se fanatickmi pozorovateli hodin.
Kdy vd, e dal dvku morfinu maj dostat ve dv hodiny odpo
ledne, podaj o ni u za deset minut dv, akoli v t dob jet v
bec dnou bolest nect. Chovaj se chyte, protoe vd, e kdy
budou ekat do okamiku, kdy bolest znovu propukne - eknme dva
cet minut po druh -, budou mon muset ekat alespo dvacet mi
nut nebo i vce, ne se k nim sestra s injekc dostane, a to u se budou
svjet bolest. Morfinov pumpa pacienty tohoto panickho sledovn
hodin zcela zbavuje (a taky mimochodem usnaduje ivot sestrm).
Dalm dvodem je fakt, e strach a fyzick bolest jsou vzjemn
propojen. Prudk bolesti vedou ke strachu z bolest a tento strach vlastn kad strach, ale obzvlt hrza z krutch tlesnch muk - ta
k zvyuje jejich intenzitu. Nkte zdravotnit profesionlov se nad
tmto faktem jen uklbaj a mysl si, e jejich pacienti jsou jen houfem
zbablc. Ale jakmile krut bolesti zaij sami, zjist, e zbablci jsou

43

i oni. Vzjemn propojen bolesti a strachu je prost faktem lidsk po

vahy. A pacient, kter v, e si me nitroiln aplikovat nepatrnou
dvku morfinu pouhm stisknutm tlatka, kdykoli se u nho objev
bolesti, a kter v, e se dostav skoro okamit leva, je pacient zba
ven strachu. Tud trpc menmi bolestmi. Tud vyadujc jet
men dvky morfinu.
Dvkovae analgetik se v souasnosti pouvaj relativn bn.
Pesto se asto stv, e lkai pooperan pacienty od pstroj od
pojuj pli rychle a pstroje pot nahrazuj mn innmi ticmi
ppravky podvanmi v injekcch i sty. Pro? Je mono vypotat
i jin dvody, nkter z nich oprvnn, ale nejastjm je strak z
vislosti. Lkai se boj, e ze svch pacient nadlaj narkomany. Ale
vzpomeme si, jak jsem kal, e zvislost je pozvoln proces. Nedo
chz k n rychle, avak lkai si toho stle nejsou vdomi. Z tohoto
dvodu mohou pumpu odpojit proti pacientovu pn, i kdy jim p
stroj matematicky sdluje, e pacient uil jen polovin mnostv mor
finu ve srovnn s pedelm dnem. Takov pacient nen zvisl.
Tebae neoprvnn, nco z toho je pochopiteln. Vztahuje se to
k prvn vci, kterou se lka nau: Neubliuj." st obav lka
z vytvoen zvislho narkomana je ds z uspen syndromu nsledu
jcho po odnt drogy. Znan st tohoto dsu nepochz z odborn
literatury, nbr z filmovch sl a pizdobench vyprvn lid zvis
lch na heroinu, kte l nsledky odnt drogy jako nepopsateln
pern. Mn skuten narkomani zvisl na heroinu opakovan ek
li, e abstinenn syndrom nsledujc po nhlm odnt pravideln
uvan drogy je pro n snze zvldnuteln ne syndrom nsledujc
po odebrn cigaret. Pesto je to pro lovka v chatrnm zdravotnm
stavu nepjemn a dokonce nebezpen. Abstinenn proces me
znan usnadnit podvn stle mench dvek cel ady liv; k to
muto opaten se ovem asto nesah. Lkai si asto mysl: Jestlie
je abstinence opravdu nepjemn, aspo se sniuje riziko, e se k z
vislosti na drogch zase vrt." Na podporu tto domnnky neexistu
j absolutn dn dkazy, ale existuje mnostv psychiatrickch teori,
kter lovka vedou k podezen, e opak je pravdou.
Doposud jsme se vnovali pedevm zvldnut akutn bolesti, jako

44

napklad t, kter vyplv z lkaskch zkrok nebo operac, sv

bytn bolesti. Ale co takov chronick bolest, kter svbytn nen, kte
r nen liteln, kter je muiv a porn? Zde vtinou mme na
mysli smrteln nemocn pacienty s neoperovatelnou rakovinou - a
koli samozejm ne vichni pacienti umrajc na rakovinu trp bolest
mi. A nikde potom nen strak zvislosti absurdnj. Poznal jsem
lkae, kte dvali umrajcm pacientm slab dvky ticch pro
stedk a prodluovali jim tak agnii, protoe nechtli, aby se z tako
vch pacient stali zvisl narkomani. Bylo by to smn, pokud by ve
skutenosti nelo o nco surovho a surov smutnho.

Jin vedlej inky

I relativn mrn tic prostedky mohou mt vedlej inky. Kodein,
napklad, obvykle zpsobuje zcpu, ale u pacient s normln funkc
stev tento inek vtinou po nkolika mlo dnech odeznv, akoli
tic inek kodeinu petrvv. Dramaticky rovn potlauje kalac
reflex. Toto potlaen me u pacienta vst k vytvoen predispozice
k zpalu plic. Stejn inek vak me bt nadmru uiten u skute
nch ppad zpalu plic nebo jinch onemocnn, kter by jinak zp
sobovaly porn a zbyten kael.
Podobn vedlej inky jsou zpravidla u krtkch zkrok, mezi
n pat i endoskopie, bezvznamn. Vznamnjmi se mohou stt
pi zotavovn po operaci. Napklad operace bicha skoro bez vjim
ky zpsobuje doasnou paralzu stevn innosti - stav, kter lkai
nazvaj ileus, stevn neprchodnost. m je operace bicha del
a traumatitj, tm vt je pravdpodobnost, e ileus bude dle trvat.
To me zpsobovat jist obte. Existuj dvody k ve, e podvn
ticch ppravk v tchto ppadech me k prodluovn ilea pisp
vat. Lka je potom vystaven dilematu, kter zpravidla vye ve pro
spch ilea a v neprospch zabezpeen nleitho tien bolesti. Ani
bych chtl sniovat opravdovost takovho tkho rozhodovn, mm
za to, e tato uven jsou obvykle myln. Pacienti, kte netrp vraz
njmi bolestmi, se pravdpodobn zotav rychleji, bez ohledu na
vedlej inky, ne pacienti, kte bolestmi trp.

45

Co vc, ad z tchto vedlejch ink lze zabrnit. Negativn in

ky ilea lze znan oddlit striktnm omezenm psunu nejen potravy,
nbr i tekutin sty. Pesto znm pacienty, kte byli po operaci bicha
vyzvni k pit vody, dokud se jim znovu neozvaly stevn zvuky.
Krom toho existuj preparty slouc ke stimulaci stevn innosti.
Znm rovn pacienty, kte byli zanechni napospas silnm bolestem
vychzejcm z nedostatenho tien bolesti smujcho k lb" ilea,
piem jejich lkae ani nenapadlo zapojit jim stevn stimultor s tm,
e by se jim o tien bolesti dle nleit starali. Ano, m mn lk,
tm lpe" nen patn praktick zsada, ale kdy se z n stane elezn
pravidlo, lkai se pak nkdy jev jako pslunci inkvizice.
Hlavn vedlej inek silnch ticch ppravk, kter lkam
zpsobuje snad nejvt starosti, v podstat ani vedlej nen, tic p
pravky ti bolest, a tm vyvolvaj problm maskovn. Napklad pa
cientovi, ktermu je bezprostedn po ortopedick operaci kotnku
ordinovn morfin, by se mohl simultnn vytvoit absces na zubu.
Problmem je, e on nev, e absces m - jako to nev jeho lkai -,
protoe stejn tak, jako nect bolest v kotnku, nect ani bolest v e
listi. Stal se z nho doasn malomocn. Tic ppravky, kter mu by
ly podan, zamaskovaly nstup novho onemocnn.
Problm maskovn je velmi reln, tebae vesms nem vtch
dsledk. S tm, jak mu budou sniovny dvky ticch prostedk, se
pacient nejspe ozve: V kotnku mi to jenom trochu pulzuje, ale za
tracen m to bol uprosted elisti vlevo nahoe." Ale potom se lka
mus prost znovu pustit do prce, co by uinil i tak, a podat o zu
bae, kter by se na jeho pacienta podval. Rozhodn nechci cel pro
blm bagatelizovat. Ve skutenosti me absces, dve ne pacient
cokoli uct, nerv zcela zniit, a nemocn bude mt problm, o nm
nebude mt ani tuen, dokud mu z mal ranky v elisti nezane vyt
kat hnis. Problm maskovn bolesti je vzcn, ale existuje.
V ppadech relativn akutnch (napklad pooperanch) bolest
vol lkai zpravidla sprvn pstup a rozhoduj se pro tien prud
kch bolest na rozdl od relativn minimlnch, doasnch rizik mas
kovn. astji selhvaj pi zvldn chronickch bolest. Selhvaj pi
jasnm pouen pacienta. Napklad pacientovi trpcmu velmi boles-

46

tivou artritidou adu let sprvn ordinuj dn dvky kodeinu i do

konce percodanu, ale zapomnaj mu ci, e by ml chodit astji k zu
bai na prohldky a rentgen. Pacientovi je tak umonno astnit se na
maskovn.
Opakuji, e nejvtm prohekem je ordinovat nedostaten
mnostv ticch ppravk, nsledkem eho je pacient vydn napo
spas nekonenmu utrpen, jen aby u nho nepropuklo bez povim
nut jin, nov onemocnn. Opakuji, pacienti vyadujc dletrvajc
oetovn silnmi ticmi prostedky jsou zpravidla smrteln nemoc
n. Pesto pod dokola slchvm lkae, jak kaj pbuznm: Vc
morfinu va matce dt nemohu. Pokud j dm vc, zamaskuji tak jin
obte." Jet bnj je: Bude potom nchylnj k zpalu plic."
Smrteln nemocn pacienti obvykle umraj na sekundrn one
mocnn, nap. na zpal plic, nikoli v dsledku onemocnn primr
nho, nap. rakoviny, a u je jim ordinovno dostaten mnostv
ticch ppravk i ne. Monost uspen smrti coby sekundrn d
sledek nleitho tien bolesti je znma pod pojmem dvojit inek"
(double effect"). Na tchto strnkch se s nm jet setkme.
Prozatm uznm, e pokud pipustme, aby se pacient ve finlnm sta
diu svjel v tlesn agonii proto, abychom zabrnili dvojitmu inku,
jeho ivot se tm me prodlouit o jeden i dva tdny. Podle mho
soudu je vak ast na takovmto prodluovn ivota takka rovna
vystupovn v absurdn divadeln he. Spe bych radil: Nech jt m
lidi, Pane, , nech jt m lidi."

Pravidla a harmonogramy
Hlavy lka jsou pln pravidel, a u si toho dotyn jsou nebo nejsou
vdomi. Rada z tchto pravidel se tk bolesti a jejho zvldn. Rada
z nich je tak myln: Artritida me psobit mrnou a stedn sil
nou bolest, nikdy vak prudkou." Zlomen noha nebude siln bolet,
pokud je nleit zpevnna, vce ne dva dny." Prchod ledvinovho
kamnku

moovodem

zpsobuje

vbec

nejpornj

bolest."

Demerol je innj tic prostedek ne kodein." inek demerolu trv ti hodiny."

47

Lkai pevdj tato pravidla do pedepisovn liv a pokyn pro sest

ry. Typick pokyn vypad takto: Demerol, 50 mgm i.m. q3h prn," co lze
peloit jako: Demerol, 50 miligram intramuskulrn kad ti ho
diny podle poteby." Sestra si dle tento pokyn pelo jako: Dal
dvku demerolu pacientovi mu dt a alespo ti hodiny po po
sledn injekci, a to pouze, pokud si o nj speciln pod."
Problm je v tom, e jednotliv pacienti pravidlm asto neodpov
daj. Neodpovdaj jim jejich onemocnn. Neodpovdaj jim asto
zpsoby, jakmi reaguj na vemon ppravky. Trvn levy od bo
lesti, kterou tyto ppravky vyvolvaj, me bt rzn. Dovolte mi si
tuaci ilustrovat nkolika osobnmi ppady.
Jednoho rna ped nkolika lety, kdy jsem cosi psal u sebe v kan
celi, jsem nhle poctil nstup mrn bolesti v lev sti bicha.
Nejprve m napadlo, e to jsou plyny. Ale liilo se to a bolest neustupovala. Pemlel jsem, co jinho by to mohlo bt. Napadla m mo
nost, e je to ledvinov kamnek. Odporovalo to vak pravidlu: lo
pouze o mrnou bolest. O patnct minut pozdji, ani se mi dailo od
hadnout povahu vci, jsem si pomyslel: Mon je to opravdu ledvi
nov kamnek. Jestli to potrv jet dal tvrthodinu, myslm, e bude
nejlep zajet na pohotovost a nechat se vyetit." Po pti minutch bo
lest pela. Znovu jsem se vrtil k psan a na celou zleitost zapomnl.
O dva tdny pozdji jsem pi kadm moen zaal ctit plen. Za
nkolik dn jsem el do laboratoe a nechal si mo vyetit. Ukzalo
se, e v n mm spoustu mikroskopick krve. Polekal jsem se, e mm
rakovinu. Natst rentgen odhalil pravou pinu: relativn mal led
vinov kamnek uvzl ve spojnici mezi moovm mchem a levm
moovodem, snadno odstraniteln, pokud rychle vypiji asi tyi litry
vody.
Ano, prchod velkho ledvinovho kamene je opravdu zpravidla
hrzostranm zitkem. Mal me projt naprosto bezbolestn.
Nebo relativn mal, jako ten mj, me zpsobit jen krtkodob ob
te, na kter se rychle zapomene.
Dal pklad je jet bnj: absces na zubu. Absces me umrtvovat zubn nerv natolik pozvolna, e cel proces nepsob dnou bo
lest. Nebo me zpsobovat kadodenn nvaly nesnesiteln bolesti,

48

kter sice netrvaj dle ne vteinu, ale kter, dokud nerv neodume,
neustvaj adu msc - a vytvej tk diagnostick problm. Nebo
me psobit prudkou, neutuchajc celonon bolest, kter pomine a
s odumenm nervu. Tato bolest sama o sob vyaduje rychl zubask
oeten a kad v, jak obtn je uprosted noci sehnat zubae.
Psychiati rychle pivykaj faktu, e efektivn vyuvn psychoaktivnch ltek je mnohem vce zleitost nhody ne neselhvajcm
formalistickm pstupem. Pacienti A a B trp depresemi, kter se jev
naprosto toton. Pacient A vbec nereaguje na prozac, ale jeho stav
se dramaticky zlep po elavilu. Na druh stran u pacienta B me
prozac psobit jako zzran lk, zatmco elavil mu nepomh ani
v nejmenm.
Tic ppravky jsou psychoaktivn ltky. Netvrdm, e neexistuj
dn vodtka. Demerol je veobecn vzato silnjm ticm pprav
kem ne kodein. Ale mn osobn bolest spe zmrn standardn, sty
podan dvka kodeinu, ne obdobn dvka demerolu.
Pacienti maj nejen rozdln mozky, nbr i rozdlnou rychlost me
tabolismu. Demerol prmrn poskytuje thodinovou levu od bo
lesti. lovku s pomalm metabolismem poskytne ti a pl hodiny.
Sestry ho budou povaovat za dobrho pacienta". lovka s rychlm
metabolismem, jemu bude demerol inkovat pouze dv a pl hodi
ny, obvykle ozna za pacienta patnho".
Navc se bude dlka obdob bez bolest mnit podle intenzity paci
entovch bolest. Kdy budu trpt stedn silnou bolest, velk dvka
kodeinu mi poskytne alespo tyhodinovou levu. Pi silnjch bo
lestech neumon stejn velk dvka mmu organismu fungovat vce
ne dv hodiny.
Vtina lka si je vech tchto vc vdoma, ale jsou vystaveni
velkmu tlaku, aby na n nemysleli. Nemohou cel den vysedvat
u pacientovy postele. Jsou koleni vydvat pesn, nikoli vgn, poky
ny. Co m za nsledek to, e tebae si jsou vdomi, e pracuj na z
klad pravidla, stle budou vydvat formalistick pokyny: Demerol,
50 mgm i.m. q3h prn." Oveme vd, e nebude-li to stait, me je
zavolat sestra. Jestli je vak opravdu zavol, je nco jinho. Zpravidla
je zavol, ale teprve pot, co j bude pacient velmi dlouhou dobu na-

49

kat. A potom se me stt, e zase lka nebude velmi dlouhou do

bu k zastien.
Samozejm ani sestra nemus bt k zastien. Jak jsem se ji zm
nil, lkav pokyn prn" (podle poteby") neznamen nic jinho, ne
e si pacient o tic prostedky mus zadat. Pokud se jet nenauil,
jak sledovat hodiny, znamen to, e jakmile opt poct bolest, zmk
ne zvonek. Na vyzvnn se, v prmru za deset minut, dostav po
mocn sestra. Pacient j ekne: Zase mm bolesti. Vlastn to zan
bt dost vn. Mu dostat injekci?"
Pomocn sestra mu odpov: eknu to seste."
O deset minut pozdji se objev sestra. Potebujete injekci?"
Ano. Te u je to docela zl."
Za dalch deset minut se objev sestra s injekc - pl hodiny po
tom, co zmkl zvonek. Tedy, jestli m to tst.
asto takov tst nem. Nkdy se sestra nevrt. V nepedstavi
telnch bolestech pacient znovu mak zvonek. Zase, po dalch dese
ti minutch pichz pomocn sestra. Ano?" pt se.
Mm bolesti," nak pacient. Sestra ekla, e mi donese tu in
jekci."
No, te m zrovna pln ruce prce s jednm nhlm ppadem,"
vysvtluje pomocn sestra. ekla jsem j, e mte bolesti. Jsem si ji
st, e pijde, jakmile bude moct."
To, co jsem tu te pevyprvl, vypad jako komedie. Nejde vak
o scn nikterak vjimen. Kdo je na vin? Pravdou je, e sestra je za
neprzdnn mon jet nalhavjm nhlm ppadem. Pravdou je, e
pomocn i normln sestry, stejn jako lkai, jsou asto pepracovan,
nekuli absolutn vyerpan. Nicmn pravdou tak zstv, e pacient
nedostv svou injekci podle poteby", a to pinejmenm hodinu po
t, co svou potebu vyjdil, a e hodinu sn zbyten trznn, proto
e se jeho poteba, tebae se shoduje s asem plnovan dvky,
neshoduje s chodem oddlen. Degradovat hospitalizovan pacienty tr
pc bolestmi na rove bezmocnch ebrk je standardn praktikou.
Tento scn nen nejhor. Chod oddlen nen vdy podzen na
lhavmu ppadu. Nkdy je podzen prost nedbalosti. Asi ped de
seti lety jsem se probudil na pokoji intenzivn pooperan pe po

SO

zkroku v oblasti beder. Hojn jsem moil, konverzoval a velijak do

kazoval svou bdlost, akoli jsem se v mezidobch ztrcel vlivem do
znvajcch ink anestezie. Zanedlouho jsem se ztrcet pestal
a zaal jsem pociovat bolest. Se zkuenostmi z operac a s vdomm,
jak siln bolest m ek, jsem pivolal sestru a ekl j, e budu brzy po
tebovat injekci.
Za pr minut vs pevezeme nahoru na pokoj," ekla mi, a tam
vm injekci daj, jen co tam dorazte."
To znlo rozumn. Tak jsem ekal. A ekal. A ekal. Piblin b
hem pl hodiny prola m bolest postupn vemi fzemi od mrn a
po prudkou. Znovu jsem pivolal sestru. ekla jste mi, e injekci m
u dostat, jen co m pevezou na pokoj, a mli m tam odvzt oka
mit. To bylo ped pl hodinou. Kdy m tam sakra maj pevzt?"
Zzenec, co pacienty voz, el te na obd," vysvtlila mi klidn
sestra.
J jsem tak klidn nebyl. Bu mi dte injekci hned te," zaval
jsem, nebo hned seenete zzence, kter by m odvezl na pokoj, ne
bo si vs podm u soudu!"
Podailo se j okamit sehnat zzence, kter m odvezl na pokoj,
kde jsem opravdu nakonec injekci dostal. Pravdpodobn jsem byl
schopen pustit se do takovhoto souboje jen proto, e jsem byl dosti
zkuen lka. Dsm se pomylen na jin lidi, kte podobnou auto
ritu postrdaj, kte se stvaj obtmi nejen striktnch pokyn, nbr
i rozpisu obd, jen plnn takovch pokyn znemouje. Nechci,
aby z mch slov vyplvalo, e lpn na rozpisu obd je cosi nerel
nho, ale e me bt necitliv a lehkomysln. Rozpisy se daj pizp
sobit, bolest ne. Pokusy pimt bolest, aby se pizpsobila rutinnm
organizanm pedpism, zavnj sadismem.
Netvrdm, e sestra se v tomto ppad chovala skuten sadistic
ky; byla jen nedbal. Nicmn, bohuel, skutenost m nyn nut za
bvat se skutenm sadismem ve zdravotn praxi.
Sadismus je extrmn sloit psychick porucha, jej pvod je
v podstat neznm. st jej sloitosti tvo fakt, e je znan pro
mnliv co do intenzity. Sadismus nkterch lid je mrn, jemn
a sporadick, a to do t mry, e jako takov je v podstat tko dia-

51

gnostikovateln. Tito lid mohou tvoit 10 procent populace.

Sadismus jinch, jich je mn ne 1 procento, me soustavn hrani
it s vraednost. A jsou procentuln daje jakkoliv, piblin stejn
mnostv sadist si vol lkask povoln jako kterkoli jin. Chci tm
ci to, e zhruba 1 a 10 procent lka, sester a zzenc jsou do vt
i men mry sadist. Zbavit se jich je nesmrn obtn, protoe
svj sadismus mohou velmi snadno uplatovat pod pltkem prakti
kovn dobr medicny".
Vtina lid si pod pojmem sadismus pedstavuje pouze poten ze
zpsobovn bolesti jinm, ani si uvdomuje, e takov poten je
velice asto nevdom. Stejn tak si neuvdomuje, e jde pouze o po
lovinu problmu. Sadist miluj, kdy maj moc - nadvldu - nad ji
nmi. Existuje lep zpsob, jak mt nad nkm nadvldu, ne mt
skoro absolutn kontrolu nad tm, jestli pacientovi dt tic prosted
ky i nikoliv? V tto epoe modern medicny maj sestry asto oprv
nn pocit, e jsou vcemn bezmocn. Jejich kontrola nad
podvnm ticch ppravk me bt asi tak jedinou pravomoc,
kter jim zbyla. Ani v nejmenm tu nechci naznaovat, e prmrn
sestra je do jaksi mry sadistick. Ale chci vyjdit smutnou skute
nost, e ve vzcnch ppadech se drasticky lp na harmonogramu po
dvn ticch prostedk, ani by se pivolval oetujc lka, i e
dochz k jeho drastickmu nedodrovn z patologickch pin.
Shrneme-li si to, pravidla a harmonogramy jsou spolu nerozlun
spjat. Nicmn bolest se asto pravidly ned, a stejn tak nedodruje
harmonogramy. Jednm z hlavnch dvod pro nedostaten podvn
ticch prostedk v nemocnicch je skutenost, e nemocnice funguj
podle harmonogram a pravidel. Co vc, na kor pacienta se harmono
gramy asto ani nemusej dodrovat, protoe nemocnin personl je
pepracovan, obas nedbal a, v nkolika ppadech, pmo sadistick.

Simulovn
Kdy mi bylo deset, nectil jsem se pli dobe na kole, kam jsem
chodil. Netrvalo mi dlouho a piel jsem na zajmavou vc. Zjistil
jsem, e kdy si do obou nosnch drek nacpu kousky vaty, bude vech-

52

no, co eknu, znt jako bych ml pernou rmu. Kdy jsem to udlal
jet ped pchodem ke sndani a pak pozdravil matku slovy:
Mazdar, mamimko," obvykle na to reagovala: Mluv, jako kdybys
ml rmu."
Mo, mejsp amo," odpovdal jsem, ale mem to mic hrozmho."
Myslm, e bys ml radji zstat ze koly doma."
M," protestoval jsem. Mejsem vbec memocm."
Ned se nic dlat, zstane doma."
Kdy mi bylo asi jedenct, matka mou taktiku odhalila. Ale co se
nestalo. Jednou v sobotu v poledne na konci podzimu toho roku, kdy
jsem se ve kole u o hodn zlepil, jsem byl venku a hzel si s mem
o ze domu. Najednou na m pila velk nava. Kdy jsem se dostal
nahoru po schodech do naeho bytu, bolelo m u cel tlo. Napustil
jsem si vanu hork vody. Za pt minut to vypadalo, e se mi bolest
pelila z konetin do bicha. ekl jsem matce, e m bol bicho a e
si jdu lehnout. Za deset minut jsem j hlsil, e to bicho m bol stra
n moc. Matka mi zmila teplotu. Horeku jsem neml. Za dalch
deset minut jsem zaal vskat. Matka mi ekla, e to s tou bolest pe
ce neme bt tak vn. Zakrtko jsem se u s kikem jasn domhal
doktora. J prost nevm, e t to bicho tak moc bol. Bicho pe
ce nikdy tak nebol, jak to te na m hraje."
Kiel jsem bez pestn hodinu a kadou minutu adonil, a zavo
l doktora a pak a mn uv. Stalo se to jet v dob, kdy lkai jez
dili za pacienty dom. Dorazil docela brzy. Za pr minut u volal
chirurga. Nkdy v prbhu nsledujc hodiny, jet ped pjezdem
chirurga, m bolest najednou odeznla. Co na tom, e mi zaala prud
ce stoupat teplota, konec bolesti byl jako extze. Samozejm jsem ani
v nejmenm netuil, e mi prasklo slep stevo. Tuil to ale chirurg,
a tak jsem u v pt veer leel na operanm stole. Natst u tak za
ala ra antibiotik a za nkolik dn jsem byl dokonale zdrav.
Pouen slo jedna: Lid opravdu simuluj.
Pouen slo dv: I pro matky je jednoduch se domnvat, e n
kdo simuluje, i kdy to nen pravda.
Dvod k simulovan existuje cel ada. Odhadnout etnost ppa
d simulovn u ambulantn oetovanch pacient, kte si stuj na

53

mrn a stedn siln bolesti, je obtn, ovem s tou vhradou, e ta

to etnost je relativn nzk. By jen za elem vyhnut se obtm a v
dajm spjatm s pobytem v nemocnici pevauj tendence opanm
smrem. Vtina lid bude odkldat lkask oeten, jak jen to ro
zumn pjde - a asto pi tom rozum odhod.
K pedstrn prudkch i nesnesitelnch bolest dochz naprosto
zdka. Je pirozen, e pokud k nmu opravdu dojde, bv to zpra
vidla v nemocnici, asto na pohotovosti nebo na pokoji. Monch
pin je bezpoet, ale celkov vskyt bych odhadoval na mn ne
1 procento. Jinak eeno, mm za to, e by se nenael vce ne jeden
pacient za sta stujcch si na intenzivn bolesti, kter by je pedstral
i zvelioval. Nicmn bych tak odhadoval, e lkai a sestry docela
lehkovn podezraj z obasnho simulovn pinejmenm jednoho
pacienta z kadch ty.
Jak je to mon? Jednm z dvod, o nich jsem tu ji psal, je me
dicnsk strak zvislosti. Zdravotnick personl si dl neustl oba
vy z toho, zda jejich pacienti se silnmi bolestmi nejsou narkomani,
kte se je sna pelstt. Druhm dvodem jsou pedstavy o prazch
bolesti".
Zd se, e lid se ponkud li ve sv citlivosti na bolest. To dalo
vzniknout konceptu prahu bolesti: kme, e nkte lid maj vysok
prh bolesti - co znamen, e maj snenou citlivost na bolest -, za
tmco jin maj prh nzk a bolest hls neobyejn rychle. Z v
zkumnho hlediska jde o velmi sloit tma. Studie, kter jsou
k dispozici, naznauj, e rozdl mezi nzkm a vysokm prahem nen
obecn vbec tak markantn. Jak u bylo uvedeno, vyden a zne
klidnn lid jsou citlivj.
Lkai i sestry, kte maj podezen, e pacient simuluje, obvykle
tohoto slova nepouij. Msto toho budou pouvat eufemismu: Ten
m urit velmi nzk prh bolesti." Je to stejn eufemismus, kter
uvaj pi oznaen patnho pacienta". Dob pacienti jsou takov,
kte jsou poddajnj a u nich hroz men pravdpodobnost, e bu
dou protestovat proti pravidlm a harmonogramm podvm ticch
ppravk.
Akoli se nyn neoprm o dn dkladn vzkum, citlivost na bo-

54

lest ve mn vyvolv dal dojem, kter se zd skoro nasnad. Vm to

mu, e m vce si je pacient sm sebe vdom, m vce si sm sebe v
m, m je inteligentnj a bdlej, tm je citlivj na bolest. A naopak,
pacienti, kte jsou si sami sebe mn vdomi a kte si sami sebe mn
vmaj, jsou zpravidla necitlivj, a tud u nich zvltnm zpsobem exi
stuje vt pravdpodobnost, e budou povaovni za dobr pacienty. Bez
ohledu na to, zda je prh vysok i nzk, faktem zstv, e pacient m
bolesti - pokud ovem nesimuluje. To se vak dje vzcn. Nicmn st
ovn si na fyzickou bolest je jednm z tch mla stav, kdy je lovk as
to povaovn za provinilce, dokud se neproke jeho nevinnost.
Mou radou lkam a sestrm je, aby zapomnli na prahy bolesti
a projevili svou lidskost. V ppad pochybnost rozhodujte ve pro
spch pacienta v bolestech. Pokud budete mt opravdu vn pochy
by, pokud opravdu budete mt dvod vit, e v pacient simuluje,
pivolejte psychiatra a uite tak rychle. Nezapomete, e prudk bo
lest je akutn zdravotn udlost. Neodprejte tic prostedky na z
klad domnnky, e pacient simuluje, pokud se z tto domnnky
nestane psychiatricky podepen diagnza.

Otzka empatie
Tebae byly otzky simulovn a zvislosti uvedeny jakoto hlavn
astnci na neadekvtnm lkaskm oetovn fyzick bolesti, mm
za to, e jet vt roli tu sehrv komplikovan otzka nedostatku
empatie.
Warren byl pohledn dvaaticetilet enat mu a velmi schopn
serant vojenskho letectva. Zaal vak pociovat mrnou chronickou
bolest v oblasti zad a stedn silnou bolest v oblasti beder. Vyhledal
pi na ortopedick klinice. Kdy nereagoval na aspirin ani na tylenol
a rentgen ptee se zdl bt zcela v podku, doli lkai k zvru, e
bu simuluje, nebo je jemn nevyrovnan. Poslali ho tedy k Jessemu,
mmu pedchdci na primskm postu psychiatrie na Okinaw.
Jesse na Warrenovi nemohl najt sebemen stopu psychick poru
chy. Lmal si hlavu a pdil se po vem, co se nauil na univerzit, a si
vzpomnl, e jinak neuritelnou bolest zad mohlo zpsobovat vzcn

55

onemocnn zvan brucelza. Jesse poslal Warrena zptky na ortope

dickou kliniku s doporuenm, aby mu bylo provedeno kon vyete
n na brucelzu. A co se nestalo! Kon test byl pozitivn a byla
zahjena odpovdajc lba.
Jene o rok pozdji, kdy u mla lba zabrat, Warrena v zdech
bolet nepestvalo. A navc ta bolest byla hor. Rentgen ptee zst
val stle v podku. Ortopedi si znovu zaali myslet, e Warren simu
luje a znovu ho poslali na psychiatrick vyeten, tentokrt ke mn.
Ani j jsem na Warrenovi po psychick strnce nic v nepodku ne
shledal. A na to, e v tomto ppad jsem mohl vychzet z neho vc,
ne jen z psychiatrickch znalost. Tebae jsem byl o rok mlad ne
Warren, trpl jsem u vce ne deset let mrnmi bolestmi psobenmi
degenerativnmi zmnami na plotnkch a osobn jsem o tto otzce
nco vdl. Vdl jsem, e bolest me propuknout adu let pedtm,
ne se onemocnn vbec d rozpoznat na rentgenu. Vdl jsem, e
Warren si sed a potom zase vstv stejn ztka jako j ve dnech, kdy
mi bvalo nejh - zpsobem, kter se nepedstr snadno. Nakonec
jsem vdl, e v posledn dob mi od bolesti hodn ulevila jedna z prv
nch variant NSAID (nesteroidnch protizntlivch ppravk).
Warrenovi jsem vypsal na tento ppravek recept a pozval jsem si
ho k sob zase za pt tdn. Berte pod ty pilulky," ekl jsem mu.
Neoekvejte, e zanou inkovat hned. Vlastn asto zabraj a po
tech tdnech. Samozejm e nemusej zabrat vbec, ale za pt td
n budeme vdt, jestli vm njak pomhaj."
O ti tdny pozdji se v m kanceli na psychiatrick klinice ro
zeznl zvonek. Warren byl v ekrn. On v, e m schzku sjedna
nou a za dva tdny," hlsila mi recepn, ale chce vs aspo minutu
vidt." Pijal jsem ho.
Warren veel do kancele a zubil se od ucha k uchu. Doktore, vy
jste arodj!" zvolal. Bolest mi pominula ped pti dny. Naped jsem
tomu nemohl vit. U je to pt dn! Uvdomujete si, e jsou to jedi
n dny za vc ne dva roky, kdy m nic nebol? Bh vm ehnej."
Pokud by to bylo mon (co nen), ideln lkask fakulta by by
la takov, kter by dala kadmu medikovi na krtkou dobu na vlast
n ki poctit kadou nemoc, o n se pe v knihch.

56

Psal jsem u o tyech kategorich bolesti: mrn, stedn siln,

prudk a nesnesiteln. Pirozen e jsou tyto kategorie arbitrrn,
pedstavuj odstupovanou kontinuitu. Je teba, abych se krtce zm
nil o krajnch ppadech.
Nkte lid mohou pohlet na mrnou bolest jako na nic".
Warren trpl mrnou bolest a pokraoval ve vkonu svho povoln.
Bolest je skoro nim", kdy je krtk, jako v ppad lehkho na
chlazen. Kdy je vak chronick, kdy petrvv tden po tdnu, m
sc po msci, rok po roce, vyerpv lovku energii zpsobem, kter
nikdo jin, kdo chronickou bolest netrpl, neme pochopit. Ano,
Warren mohl vykonvat svou prci, ale ctil se sp? jako mu po ede
stce ne jako mu po tictce, a nezbvala mu energie pro rodinu.
Pozdji mi pila podkovat i jeho ena, ale ta ist radost na jeho tv
i onoho odpoledne vyjdila jeho vdk dostaten.
Kdy pociujeme stedn siln bolesti, stnme. Kdy mme prudk
bolesti, kime, jako jsem kiel nkolik hodin bolest bicha i j, ped
tm ne mi prasklo slep stevo. Co je potom ale nesnesiteln bolest?
Zail jsem ji dky Bohu jen dvakrt. Jednou v ruce, jednou v noze,
pokad ze stejnho dvodu: ostr okraj praskl plotnky neprosn se
zadrajc do jednoho z hlavnch nervovch koen vystupujcch z m
chy. Tu bolest doku popsat pesn. Bylo to, jako by se m konetina
nejen noila, ale byla pidrovna v kotli s dobla roztavenm olovem.
Extern pozorovatel neme postihnout rozdl mezi prudkou a ne
snesitelnou bolest, vyjma jednoho mtka. Kik je kik, a pacient tr
pc nesnesitelnou bolest neme kiet hlasitji ne pacient trpc
bolest prudkou. Jedin zpsob, jak tyto dv bolesti rozliit, spov
v mnostv morfinu, kter se mus pidat do nitroiln infuze, aby pa
cient mohl na minutu dv upadnout do blaenho spnku.
Pro je to dleit?
Dva roky pedtm, ne jsem skonil se svm pednkovm turn,
jsem zaal vn pemlet o otzce eutanazie. Pi tomto uvaovn
jsem se obas bavil se svmi posluchai o fyzick bolesti. M poslu
chai pedstavovali v ad ohled spektrum celho lidstva: v prmru
60 procent z nich bylo enskho pohlav, 40 procent bylo pohlav
muskho; socilnm zaazenm se pohybovali od ni stedn tdy

57

do vy stedn tdy, vkov od patncti do devadesti, s vrcholem

kolem tyiceti osmi let. Pi tchto hovorech jsem piel na nco, co
m udivilo. Zjistil jsem, e pinejmenm 70 procent mch poslucha
nikdy osobn nezakusilo ani prudkou, ani nesnesitelnou bolest.
Mezi posluchai, kte uvdli, e nikdy nepoznali prudkou bolest,
byly eny, kter rodily a mly porodn bolesti. Zdlo by se to zvltn,
pokud by tu nebylo nkolik okolnost. Jednou z nich je, e jim mohla
bt spn tiena bolest. Dal je fakt, e porodn bolesti jsou relativ
n krtk, zpravidla peruovan, s veobecn kladnm vsledkem. Za
tchto okolnost eny thnou k zapomnn, o jak siln bolesti lo (a n
kdy byly enm pi porodu speciln podvny ppravky, kter zapo
mnn podncovaly). Akoli me existovat tendence k zapomnn,
je teba si uvdomit, e existuje i jej opak. lovk, kter zail prud
kou, pornou bolest, kter nebyla znanou dobu mrnna, si na ni bu
de do konce ivota pamatovat nejen jasn, nbr i s hrzou, e ji poct
nkdy jet jednou.
Pokud meme z mch neoficilnch daj nco odvozovat a mys
lm si, e meme, znamen to, e alespo 70 procent lka a sester
nikdy na vlastn ki nepoctilo prudkou i nesnesitelnou bolest. Nebo
si na ni jinak nevzpomnaj. Nemaj prost dnou pedstavu, o co jde.
Kdy se staraj o pacienty s takovmi bolestmi, jsou svdky neho, co
je absolutn ciz jejich vlastn osobn zkuenosti.
Empatie, se vzcnmi vjimkami, je pouze darem osobn zkuenos
ti. Na rozdl od soucitu, kter me bt destruktivn, je to veobecn
vzato individuln nauen fenomn, vydobyt z martyria vlastnho
veleskutenho utrpen. Nen tud divu, e vtin zdravotnickch
profesionl pi styku s pacienty trpcmi prudkmi i nesnesitelnmi
bolestmi empatie chyb. Jak by to mohlo bt vbec jinak?
Zapomeme na sadismus. Zapomeme na pehnan obavy ze z
vislosti. Zapomeme na pravidla a harmonogramy. Nejbnjm d
vodem, pro zdravotnit profesionlov patin nemrn prudk i
nesnesiteln bolesti, je prost nedostatek empatie. Jsou ve styku s n
m cizm. Nen proto nevysvtliteln, e pacienti trznn bolestmi
od lka a sester asto sly: Vs to ale neme tak moc bolet," ne
bo co horho: Vs by to nemlo tak moc bolet." Ta stran pot

58

tkv v tom, e ti, co tato tvrzen pronej, zpravidla nemaj ani to se

benepatrnj pont, o em to vlastn mluv.

Alergie" na morfin
Rozepisuji se tu relativn do hloubky - a vniv - o tom, jak asto se
zdravotnickm profesionlm neda adekvtn mrnit bolest. Dlm
to ze dvou dvod. Jednm z nich je rozen strach lid, e mohou
umt ve velk tlesn agnii. Tento strach podncuje hnut za eutanazii. Zd se pece naprosto racionln zabt se o trochu dve, kdy
pirozen smrt skt vidinu stralivho, prodluovanho a zbytenho
utrpen.
Tento strach nen v dnm ppad pln neoprvnn. Nkte li
d vskutku umraj ve zbytench fyzickch bolestech. Mon je tak
vidli umrat jejich ptel i pbuzn. Jin lid, podle svch vyprv
n, proli nemocnin zkuenost spjatou se zbytenmi bolestmi a do
ili se toho, aby se se svm pbhem svili ostatnm. A tak se svuj
a jejich hororov len poslouchaj dal a dal lid, kte sami nm
takovm neproli, ale pesto se u mt z utrpen hrzu.
Mm dalm dvodem, pro se rozepisuji o nezdaru zdravotnic
kch profesionl pi adekvtnm mrnn fyzick bolesti, je, abych
zcela jasn zdraznil, e jde opravdu o nezdar. Podobn ppady utr
pen nejsou nutn. Lze jim zabrnit. Nejsou nevyhnuteln. Nemocnice
nemusej bt msty trznn i prodluovn bolest.
Mm myslem nen zdravotnick profesionly a nemocnice roznst
na kopytech. Jak jsem ji uvedl, ovzdu ve vci mrnn bolesti se
v prbhu uplynulch dvou desetilet v ad lkaskch zazen dra
maticky zlepilo. Sadismus je vzcn. Nedbalost, tebae bnj, nen
ani zdaleka normou. Zkladn skutenost zstv, e drtiv vtina l
ka a sester jsou vysoce humnn lid, kte, uvdomme-li si tlak, pod
nm musej pracovat, jsou mimodn starostliv a peliv. Velmi se jim
obdivuji.*
* Volnost zdravotnk pi nleitm mrnn bolesti mohou navc omezovat
vldn nazen i dozor, kter se mohou pohybovat od zsah vhodnch a po
zsahy vyznaujc se byrokratickou absurditou.

59

Nicmn vtina z nich se nyn shoduje na tom, e pro pacienty

umrajc na chronick onemocnn nen typick modern nemocnice
tm nejlepm mstem. Jist kanadsk sociolog sugestivn vylil rozdl
mezi lbou a p, piem zdraznil, e modern nemocnice se v pr
v ad sousted na lbu a e pe, snad z nutnosti, m ni priori
tu. Co vede k tomu, e po cel zemi vyrstaj nov (pro nai kulturu)
zazen slouc umrajcm: hospice. Zde je pe prioritou a zchran
n lba je podrun, pokud ne pmo nedleit. Nleit mrnn
bolesti se povauje za klovou soust pe. elem hospice nen za
chraovat pacienty ped smrt i jim prodluovat ivot pomoc lby;
elem je usnadovat umrn pomoc tchy.
Prvn hospic otevela v Londn v roce 1 9 6 7 dr. Cicely Saundersov, v roce nsledujcm se objevil i ve Spojench sttech. Hospic ne
n ani tak msto, jako spe druh pstupu. Klade draz na domc pi
a na to, aby pacientm umonil dstojn zemt doma vdy, kdy je to
jen mon. Pokud to mon nen, poskytne jim hospic na posledn dny
msto, vldn ubytovn. Nabz emocionln, psychologickou, du
chovn, stejn jako tlesnou pi. V tto kapitole se zabvme fyzic
kou bolest a mezi vci, kter tlesn pe v hospici zahrnuje, pat
i okamit poskytnut vekerho morfinu, kterho je pacientm teba.
V idelnm ppad se zde problm tzv. dvojitho inku povauje za
bezpedmtn. Vce se o tomto vem - i o hospici veobecn - roze
pi v zvrench kapitolch.
V rmci tto kapitoly pojednvajc o sloitostech mrnn fyzick
bolesti se vak musme podvat jet na jednu posledn komplikaci:
mal st pacient je alergick" na Bo dar jmnem morfin.
Uil jsem slova alergick" v uvozovkch, protoe bych odhadoval,
e vce ne polovina takovch ppad nepedstavuje skutenou tles
nou alergii, nbr naznauje problm, kter m vlun psychick po
zad. Kdy bvm zvn k ppadm tzv. alergie na morfin nebo na
nkter jin opit, vtina pacient hls: Mm pocit, e ztrcm kon
trolu. Cel moje tlo je jaksi neurit. Pod usnm, i kdy se mi ne
chce. I moje mylen je neurit. Moje mylenky nejsou pln dsiv,
ale nejsou jasn. Chci bt, potebuju bt bdl. Nemete mi dt n
co na tu bolest, co se mnou nebude tak mvat?"

60

Zpravidla - ne vdy - se mi s trochou trplivosti poda takovm

pacientm jejich alergii" rozmluvit. Vysvtluji jim, e slovo mor
fin" pochz ze jmna Morfeus, eckho boha sn, syna boha spn
ku. Jejich ospalost je zcela pirozenm inkem drogy. Ale je to jen
ospalost. Pokud budou opravdu potebovat, mohou se probudit.
Podobn zklidujc inek maj vechny hlavn tic ppravky. To
hodn souvis i s tm, pro a jak ulevuj od bolesti. Nen to tak, e
ztrcte kontrolu," km jim, ale e mte strach, e ji ztratte.
Pojte, j vm uku, jak se nathnout a jak si tu vai neuritost i
ospalost vychutnat."
Nkdy je teba jt hloubji. Dochz k tomu, e je teba odhalit his
torii toho, jak byli cel ivot posedl kontrolou; toho, jak, i kdy byli
zdrav, se v noci bli ulehnout ke spnku; toho, jak se tajn obvali,
e ve spnku zemou. Podobn psychologick poradenstv asem sa
mozejm zanat splvat s poradenstvm duchovnm. Dochz k to
mu, e s pacientem musm mluvit o strachu ze smrti a monosti ivota
po smrti, o tom, jak uen se pozbvat kontroly netvo pouze klo
vou st zdravho procesu umrn, nbr i dnou soust duchovn
cesty a uen se moudrosti (tma, k nmu se tato kniha pozdji vrt
podrobnji).
Takov psychoduchovn poradenstv nemusej poskytovat vhrad
n psychiati i vysoce kolen odbornci na duevn zdrav. Je bnou
prax, e ho v kontextu program hospice zdatn poskytuje i ada ses
ter, pomocnch pracovnk a laickch dobrovolnk.
Jedna m znm, kter je laickou dobrovolnic, mi k, e tzv. aler
gie na morfin se nkdy me vyskytovat spe u rodin umrajcch ne
u umrajcch samotnch. Jedna rodina si u n byla stovat, e jejich p
buzn po aplikaci morfinu nen bdl. Samozejm e nechceme, aby
ho nco bolelo," kaj. A samozejm e vme, e umr. Ale neme
te mu dt na tu bolest nco, po em nebude tak ospal? Nejene chce
me bt s nm, a bude umrat, chceme, aby tu byl s nmi cel beze
zbytku."
Pane, , nech jt m lidi.
Nicmn, tebae je opravdu velmi vzcn, skuten alergie na
morfin existuje. V tomto ppad se lovk nesetkv s pacientem,

61

kter se obv toho, e ztrat kontrolu, nbr s lovkem, kter na

droze kontrolu ztratil. Morfin, msto aby ho uspal, na nho psob
opanm inkem a to tm, e ho stimuluje. Mylenky takovho paci
enta nejsou trochu neurit; takov pacient trp ivmi halucinacemi.
Pro takovho sporadicky se vyskytujcho pacienta nen morfin od
povd na fyzickou bolest. Podle mch omezench zkuenost se s tro
chou trplivosti, fantazie a pe d vdy najt odpov i na tu nejhor
fyzickou bolest.
Skuten alergie na morfin pedn neznamen, e pacient je aler
gick na vechny opity. Nkter z nich, nap. heroin, mohou bt co
do mrnn bolesti jet innj. Ve skutenosti se velice asto stv,
e lovk nepzniv reaguje na jednotliv varianty derivt opia. To
vm vc ne dobe z vlastn zkuenosti. J osobn reaguji stejn dobe
na morfin, povaovan za velmi siln tic prostedek, jako kdokoli ji
n. Jak jsem se ji zmioval, reaguji neobvykle pzniv na kodein, po
vaovan za relativn mrn tic prostedek. Prmrn reaguji na
percodan, stedn siln opit. A na demerol. Pesto existuje jeden
stedn siln, bn uvan opit, o nm vm, e kad jeho pilulka
m doene k lenstv. Obecn nejsem na opity vbec alergick, s v
jimkou - pokud je mi znmo - pouze a prv tohoto, kter mi mimo
jin naprosto znemouje usnout a po nm jsem zjevn zmaten.
Jeliko prudk netien fyzick bolest (po diagnze jej piny)
pedstavuje akutn medicnsk ppad, je akutnm ppadem i skute
n alergie na morfin. Avak ppadem zvldnutelnm. S problmem si
zpravidla porad nasazen jinho opitu.
Podobn alergie jsou do urit mry spjaty i s velikost dvky. Jak
jsem ji uvedl, inek malch dvek opit me dramaticky zvit
pidn celho irokho spektra sedativ nebo jinch ticch prosted
k, od benzodiazepin (nap. valia) po fenothiaziny a barbiturty.
Ne, problm s alergi na morfin nelze vyeit njakou okamitou
nhrakovou formul, kter by vyhovala kadmu pacientovi. S tro
chou pe, trplivosti a pokus a omyl vak lze takka vdy sestavit
individualizovan recept nebo sms - jaksi koktejl, dalo by se ci -,
kter adekvtn poslou pi lb bolesti kadmu potebnmu paci
entovi.

62

Vtina bolest se ve k zntm nebo nervovm podrdnm

nejrznjch typ. K dalmu zven innosti ve zmnnch kok
tejl lze dlouhodob uvat protizntliv ppravky (od aspirinu a tylenolu po NSAID). Krtkodob mohou nabt vraznho inku
opit i uml steroidy, jako nap. prednison, pokud se uvaj samo
statn, a mohou bt dvakrt i tikrt innj, pokud se uvaj
v kombinaci. Dle se setkvme se zpsoby tien bolesti, kter nevy
uvaj liv: jejich spektrum se pohybuje od neinvazivnch metod
(hypnzy), k metodm mrn invazivnm (akupunktue) a po indivi
duln provdn operace, pi nich se petnaj nervy vedouc pocity
bolesti od jednotlivch orgn do mozku. Potom existuj monosti
lby ozaovnm, kter nemusej zastavit en rakoviny, ale mohou
skoncovat s jejmi inky v oblasti citliv na bolest.
Znal jsem nkolik pacient, kte zemeli v prudkch, vleklch fy
zickch bolestech. Ve sv omezen praxi jsem vak nikdy osobn ne
poznal nikoho, kdo by tmto zpsobem zemt musel.

Co m tohle vechno spolenho s otzkou eutanazie?

O fyzick bolesti jsem se tu zdlouha rozepisoval ze dvou dvod.
Jednm z nich je, e kdybych se setkal s pacientem trpcm vnmi
chronickmi bolestmi, jejich mrnn by se zdlo zcela beznadjn,
uvaoval bych nad eutanazi - sebevradou za asistence lkae - jako
nad prvoplatnou monost volby. Pi tomto uvaovn by m pacient
nejsp pkn pedehnal. Pravdpodobn by m zapsahal, a mu po
mohu zemt co nejrychleji. Pokud nejde o jist varianty dlouhodob
emocionln bolesti, o n bude zakrtko e, v okamiku, kdy je dia
gnostikovna pina, nen na porn fyzick bolesti absolutn nic
spsnho. Je to jen trznn. Vichni lid bez vjimky se pi trznn
brzy zlom.
Ale toto ospravedlnn eutanazie je pro m ist teoretick, proto
e, jak jsem ji ekl, s takovm pacientem jsem se nikdy nesetkal.
Nicmn povaha fyzick bolesti m nut, abych uvedl tuto teoretickou
nmitku pedtm, ne pistoupm ke skutenmu problmu.

63

Druhm dvodem, pro jsem se zeiroka rozepisoval o fyzick bo

lesti, bylo nzorn ukzat, e pedchzejc nmitka opravdu je teore
tick. Lid v hrze vyhledvaj eutanazii, aby se vyhnuli tlesnmu
utrpen, o nm se domnvaj, e bude nedlnou soust umrn pi
rozenou smrt. Jejich strach je zbyten. Vzhledem k medicnskmu
arzenlu, kter je pro zmrovn fyzick bolesti k dispozici, vzhledem
ke zlepujcmu se ovzdu ohledn plnho vyuvn tohoto arzenlu
a vzhledem k monosti volby smrteln nemocnch lid pejt z ne
mocnice do pe hospice nen dvodu, aby nkdo umral s pornmi
bolestmi.
Pesto se takov lid najdou. Odpovd na tento problm vak ne
n eutanazie; je j ustavin zdokonalovn medicnskch postup pi
tien fyzickch bolest za pouit metod, kter jsou ji k dispozici.
Dokud k tomuto zdokonalen nedojde, zstane i nadle v diskusi o eu
tanazii otzka tlesnho utrpen jednm z faktor. Jak uvidme, i te
je to aspekt okrajov. Avak u se netrpliv tm na den - mohl by,
a j vm, e tomu tak bude, nastat u velmi brzy -, kdy se z nj sta
ne pouh pseudoproblm. Nebo stednm problmem nen fyzick
bolest, tmto stednm problmem je utrpen emocionln.

64

Tet kapitola

EMOCIONLN BOLEST

tzka emocionln bolesti je mnohem sloitj ne otzka fyzic

k bolesti.

Stejn jako fyzick bolest je i emocionln bolest signlem, e je n

co v nepodku. Kdy se ctme smutn, je to obvykle proto, e se v na

em ivot vyskytuje nco, co v ns tento pocit vyvolv. Kdy jsme
v depresi, je tu nco, co ns deprimuje. Kdy jsme rozzloben, jde o p
znak, e nejsme vyrovnan - jsme v konfliktu - s nkm nebo nm.
Stejn jako v ppad fyzick bolesti, pokud tyto signly nepijme
me, dsledky mohou bt katastrofln. Napklad lovk stien mni
se me ctit naprosto skvle, i kdy bhem jednoho i dvou tdn roz
hazuje do vtru spory cel sv rodiny na adu zcela ztetnch pro
jekt. Co na tom, e je astn, kdy je duevn nemocn; to je zcela
jasn jeho pbuznm nebo jeho psychiatrovi. Jak uvidme dle, duev
n onemocnn je stejn tak asto charakterizovno svou bezbolestnost, jako svou bolestivost. V tomto ohledu je teba ci, e due netrpc
bolest odpovd v ad analogi malomocenstv. Ale zatmco je tlesn
malomocenstv jen vzcnou poruchou, duevn malomocenstv je endemick - bohuel se s nm setkvme na kadm kroku.
Pi pijmn bolestivch emocionlnch signl - smutku i alu,
deprese i zlosti, zkosti i hrzy - zpravidla nemme jasnou pedsta
vu, co bychom mli udlat pro jejich zmrnn. lovk se prost hned

65

nevydv za lkaem, jak by uinil v ppad prudkch fyzickch bo

lest, tebae tyto emocionln bolesti mohou bt svm vlastnm zp
sobem stejn tak prudk. Obvykle tvo soust normlnho kolobhu
ivota. Obvykle asem pebol a obvykle i my sami meme podnik
nout nkolik krok, kter jejich odchod usnadn. Pokud jsme nap
klad nepetn kvli hdce se sousedy, je mon za nimi zajt a pokusit
se vechno si vykat. Nebo se na to meme noc, tden i msc vy
spat. Nebo si meme ct, e je to jejich chyba, ale pesto jim odpus
tit. Nebo jim meme pohrozit soudem.
Obecn vzato to (vjimky se vdy najdou), co skuten uruje, kdy
a zda vbec vyhledme lkask oeten emocionln bolesti, je jej
chroninost. al bezprostedn nsledujc po mrt nkoho velmi
blzkho naemu srdci me bt nesnesiteln, ale je zdrav, nikoli zl.
Pokud po tech mscch al neutuch, nco me bt v nepodku. Po
esti mscch je pravdpodobn, e je nco v nepodku. Po roce i
dvou letech je to nepochybn. Rozhodn je teba vyhledat psychiatra.
Ale psychiatr me bt stejn bezradn jako pacient. V prv ad,
psychiatrick diagnza emocionln bolesti je jen zdka tak zetelnm
procesem jako diagnza bolesti tlesn. Pi psychiatrickm onemocnn
neexistuj dn testy krve nebo rentgenov snmkovn, vyjma vylou
en nepsychickch pin. Psychiatrick diagnzy se stanovuj pede
vm na zklad anamnzy, pozorovn a psychiatrovy intuice. V malm
mnostv ppad lze pesnou diagnzu stanovit bhem nkolika vtein.
Vtinou je vak teba tdn, msc a nkdy i rok prce s pacientem.
Cel proces navc komplikuje nutnost urit diagnzu alespo na
dvou rovnch. Otzkou nen pouze: jak se to onemocnn jmenuje,
ale zda jde o poruchu ist biologickou nebo ist psychickou, nebo
zda je kombinac obou dvou. Pokud jde o kombinaci, co se stv ve
lice asto, jak je pak jej pomr: 5 0 : 5 0 , 9 0 : 1 0 , 10:90? Je teba zvit
takt sociln a duchovn faktory. Mohl bych tvrdit, e takka vech
na onemocnn, psychick i jin, jsou biopsychosocioduchovnmi po
ruchami. Nleit lba tlesn bolesti zpravidla vyaduje soustedn
na somatick a biologick sloky, avak nleit lba bolesti emocio
nln zpravidla vyaduje soustedn na vechny tyi sloky.
Nsledkem toho pak je nejen diagnza, nbr i lba emocionln

66

bolesti komplikovanjm procesem, ne je lba tlesn bolesti.

Pouiji jenom lky?" mus se sm sebe zeptat psychiatr. Nebo jen
psychoterapii, nebo njakou kombinaci? Jak lky? Jak druh psy
choterapie? Jak druh kombinace a kdy?" Odpovdi na tyto otzky
jsou navc mnohem mn pedvdateln ne odpovdi vztahujc se
k lb fyzick bolesti, a nkdy k nim lze dojt jen po zdlouhavm apli
kovn metody pokus a omyl.
A jako by ani toto vechno nestailo, oetujc lkai musej obvy
kle zpolit s pacientovou vl. Velk mnostv duevn nemocnch li
d, kte vak nect dn bolesti, vtinou na psychiatrii pichz jen
proto, e je tam doprovzej pbuzn i policie, pokud se tam tedy v
bec dostvaj. Potom jejich ptomnost znamen pouze zatek zpo
len. Lid trpc fyzickou bolest, a nalo by se jen velmi mlo vjimek,
si z celho srdce pej levu. Stejn tak mlo vjimek by se vak nalo
u lid trpcch emocionln bolest, kte jsou do vt i men mry ve
sv touze po zmrnn bolesti docela vlan. Nkte z nich na sv ne
moci podivn lpj, jako by to byl jejich star znm, vtinou vak ne.
Vtinou si levu pej, ale jsou skoro zoufale poutni k pin svch
nesnz. Ano, chtj se ctit lpe, ale jen pokud by se nijak nemuseli
mnit, a ada z nich pak z psychiatrie odchz a dv pednost sv bo
lesti ped nezbytnou lbou.
Abychom se mohli pln vnovat otzce eutanazie, musme se hlou
bji ponoit do jej sloitosti. Takovto ponoen zstane nevyhnutel
n stle povrchn, protoe nen v mch silch napsat uebnici
psychiatrie v jedin kapitole. Nicmn primrnm problmem eutana
zie zstv otzka emocionln bolesti, a tak dve ne na celou otz
ku budeme moci nahlet s jasnost, dve ne budeme vbec moci
dospt k definici eutanazie, je teba prostudovat nkolik skutench
ppad a obeznmit se alespo trochu se spletitost psychiatrie.

Biologick psychick poruchy

Rozdl mezi psychickmi poruchami a tlesnmi nemocemi je asto arbitrrn. Vzpomete si, e Tony, pacient s velmi zhoubnm ndorem
na mozku popsan v prvn kapitole, se nejprve octl v pi psychiatr,

67

a nikoli internist i veobecnch lka, protoe jeho mozek zeteln

nefungoval tak, jak ml. Pesto by lovk obecn nepovaoval zhoub
n ndor za psychick onemocnn.
Alzheimerova nemoc je dal ppad. Jej prvn pznaky jsou obvy
kle mentln povahy a jsou sotva patrn. Nakonec vak vyjde najevo,
e pacientovy obte souvis nejen s psychikou. ada pacient trpcch
Alzheimerovou nemoc napklad umr uduenm, protoe ztratili
schopnost polykat - jde st o psychickou obt. Tebae jsou to tedy
asto nejdve psychiati, kte tuto nemoc diagnostikuj, veobecn
Alzheimerovu nemoc u nepovaujeme za klasick psychick one
mocnn. To ale neznamen, e jsme se zde zbavili vech problm.
Pravdou zstv, e mezi pinami Alzheimerovy nemoci - a dokon
ce i zhoubnch ndor - mohou bt zastoupeny i siln psychologick
faktory. Nicmn dnes tato onemocnn povaujeme v prv ad za
onemocnn fyzick povahy.*
Dv bn a asto zniujc choroby, kter jsou vtinou fyzick po
vahy, dosud zstvaj pevn zakotveny ve sfe psychiatrie: schizofre
nie a maniodepresivn psychza (j se dnes mdn k psychza
bipolrn). V zjmu strunosti a jednoduchosti se rozepi pouze o n
kolika aspektech schizofrenie - mimodn komplexnho to onemoc
nn - a jen zbn se podvm na nkolik ppad.
Schizofreni trp ve Spojench sttech snad pt milion lid - pt
milion rznch lid. U lovka nen psychick choroba vm a schi
zofrenie, jako jin poruchy, je pvakem jedinen osobnosti (a due).
U pacient se silnou a chronickou schizofreni lze obas urit pesnou
psychiatrickou diagnzu bhem nkolika vtein; takov pacienti jsou
okamit poznat podle destruktivnho inku choroby, kterou vichni
trp. Vtinou vak tato choroba nen natolik siln a jej pznaky mo
hou bt patrn opravdu jen st. Pesto mohou mt symptomy dale
koshl nsledky, tak jak to bylo v ppad Rogera.
Ve funkci editele psychiatrick lebny jsem se s Rogerem poprv
setkal, kdy dorazil do naeho zazen ve vku dvaceti osmi let a sto
val si: Ctm se pod psa." Povolnm vyuen tesa il v lesn chatri na
* Pro pklady problematiky senility opt viz mj romn Postel u okna.

68

pokraji chudoby, protoe si nikdy nedokzal udret del dobu pracovn

msto. Na jedn stran ml vdy vnj dvod pro to, aby z prce odeel:
f ml velk nroky nebo zkaznk si pli vybral. Na druh stran
mm tuen, e byl bl pravd, kdy jsem se ho jednoho dne zeptal, jest
li se ct tak zle proto, e si nedoke udret msto, a on mi odpovdl:
Ne, je to naopak, neudrm se tam prv proto, e se ctm tak zle."
Neexistuje zpsob, jak jsem mohl pesvdit jinho psychiatra, e
Roger ve skutenosti trp schizofreni. Pznaky byly pli nenpadn.
Akoli byl pohledn a siln pitahoval eny, jen zdka si s nimi sjed
nval schzky. Akoli byl inteligentn a vtipn, vtinu asu se stranil
spolenosti. Zdlo se, e nen schopen zvldnout vztah o nic lpe, ne
zvldal sv zamstnn. Jeho kamardi kouili marihuanu, ale Roger
trvu rd neml, protoe v nm vyvolvala zetelnou paranoiu.
Alkohol mu pinel doasnou levu. Otupuje m," vysvtloval, ale
nesnm kocovinu, a a m ert vezme, jestli ze sebe nechm udlat
opilce." Spal patn a nerovnomrn a zdly se mu zl sny. Spnek ho
netil. Netilo ho vbec nic.
Postoupil jsem Rogera jinmu psychiatrovi v naem zazen, aby ho
lil medikamentzn, a pak dle cel ad kvalifikovanch socilnch
pracovnk na psychoterapii. Mj kolega nhodou souhlasil s mou
pedpokldanou diagnzou mrn schizoafektivn poruchy, druhu schi
zofrenie, kde dominantn pot tvo jaksi druh emocionln zkosti.
Jak jsem ji podotkl, mnoho psychiatr by o takov diagnze pochy
bovalo, ale jen st by dokzali pijt s njakou lep. Po dobu nsle
dujcch ty let lil Rogera v podstat vemi tehdy uvanmi lky na
tento druh schizofrenie: ppravky proti psychzm, antidepresivy a je
jich vemonmi kombinacemi. Nic z toho nepomhalo. U nkterch
Roger pipoutl: Zd se, e mi tu hlavu trochu proiuj," nae ne
zapomnl dodat: ale ctm se po nich jet h."
Pokusy s psychoterapi vyly stejn naprzdno. A u lo o jakko
li pstup, Roger se terapii nikdy neoddal. V dodrovn pchod na
kontrolu byl stejn roztrit jako v uvn lk. asto se v lebn ne
ukzal i nkolik msc, jen aby se nakonec vrtil a stoval si na ob
vykl problmy. Vichni jsme mli pocit, e by se nm s nm vedlo
lpe, kdyby na kontrolu dochzel pravidelnji, ale zrove jsme si by-

69

li vdomi toho, e tato nepravidelnost a nedostatek vle jsou pravd

podobn projevy jeho onemocnn.
Ve sv funkci prime psychiatrick lebny jsem se s Rogerem as
od asu a nakrtko potkval. Ponvad nevypadal, e by byl v depresi,
pokad m pohnla zvdavost, abych z nho dostal nco konkrt
njho ne pouh: Ctm se pod psa." Pokud slom jeho odpovdi do
jedn, nedostanu se dle ne k vpovdi: Doktore Pecku, znte ten v
raz, kdy vm nco leze na kebuli? No, take to je, jako by mi nco lez
lo na kebuli. Jsem podrdn, ale to je jenom st. Jde to trochu
hloubji. Je to, jako by mi to nco v t kebuli vymovalo do celho or
ganismu njak jed. Nekm, e v t hlav opravdu nco mm. Ale je
to, jako bych ten jed ml vude. Nejenom v hlav. V krvinkch. I mo
je krvinky se ct pod psa."
Po tyech letech, kdy se Roger opt nedostavil na kontrolu, jsme
nebyli nijak polekan. Pedstavovali jsme si, jak se zase nakonec vrt,
jak u tolikrt v minulosti. Ale mlili jsme se. est tdn po poslednm
termnu, na kter se nedostavil, nael jeden tramp Rogerovo tiatice
tilet tlo s oprtkou kolem krku na strom pobl jeho lesn chatre.
Tlo bylo extrmn nafoukl. Koroner usoudil, e zemel ped deseti
a trncti dny.

Na co si Roger neustle hlavn stoval, byla dysforie.

Dysforie je opakem euforie. Akoli doslovn peklad euforie" z e
tiny znamen dobe se ctit", pouvme toto slovo k oznaen emoci
onlnho stavu, kdy se ctme lpe ne dobe. Obvykle je stav euforie
jasn psychickho pvodu a jde o reakci na vce i mn vnjkovou
udlost, nap. zamilovn se i zskn trofeje ve finle Wimbledonu.
Me vak bt i pvodu ist biologickho, kdy jde o reakci na jist
drogy, kter stimuluj centrum euforie v mozku - drogy jako nap.
morfin a heroin, dexedrin, metamfetamin a kokain. Zd se, e stav eu
forie je alespo sten biologick povahy i v ppad, kdy se lovk
nachz v manick fzi manickodepresivn psychzy, nebo t bipolrn psychzy.

70

Stejn tak je tomu i u dysforie, neboli t patnm pocitu". Vdy,

kdy zakoume njak bolestn pocit (teba al, smutek nebo vztek),
jsme dysforit, ovem pina je zpravidla nasnad: smrt milovanho
lovka, zrada ze strany obchodnho partnera, ztrta zamstnn.
Psychiatrie si vak obvykle termn dysforie" vyhrazuje pro ppady,
kdy patn pocit nelze vysvtlit z hlediska ani psychick reakce na
vnjkovou udlost, ani zkost vychzejc z fyzickho onemocnn
rozpoznatelnho vyetenmi.
Uvedl jsem, e schizofrenie je primrn biologickm onemocn
nm, akoli ho nelze bn diagnostikovat materialistickm testov
nm. Tm, e pitm Rogerovu dysforii schizofrenii, postuluji, e
jeho pronikav patn pocit vyplval primrn z piny fyzickho p
vodu. Schizofrenie je do znan mry ddinou, a tud genetickou po
ruchou. Nevm tomu, e jeho pote byly pouze v jeho hlav. Mm
za to, e situaci tehdy, kdy umisoval svou bolest do krvinek a zro
ve do mozku, docela vystihoval. ekl bych, e jeho dysforie zcela od
povdala chronick a prudk fyzick bolesti, a na to, e jsme nemli
dn pijateln fyzick prostedky k jejmu zmrnn.
Na zvr budu tvrdit, e jak z psychologickch, tak z teologickch
dvod je sebevrada obecn neospravedlniteln. Pesto, jak jsem na
psal u na zatku, mm myslem nen odsuzovat. A, jak stle tvrdm,
u veho existuje vjimka. Vm tomu, e Roger takovou vjimkou
byl. Mm podezen, e kdybych byl j na jeho mst - nebo spe v je
ho ki -, obsil bych se tak. Mm za to, e bylo sprvn pohbt ho
do posvcen zem. A dle nemm dn dvod si myslet, e by jeho
due mla bt nkde jinde ne v nebi.

Jednm z problm sebevrady (kter je samozejm stedn otzkou

eutanazie) je vina, kterou za sebou zanechv.* Obvykle je tato vina
neodvodnn. Sebevrada by nicmn mla podntit odbornky na
duevn zdrav, aby posuzovali ppady psnji a zjistili, kde jsme pa* Jsem rd, e bhem m kariry psychiatra spchali sebevradu jen dva m pa
cienti. Jednm byl Roger. Druh ppad popi zakrtko.

71

cienta nejsp nechali na holikch. V dob, kdy Roger zemel, nikdo

z ns, kte jsme se podleli na jeho lb, nepocioval relativn d
nou vinu. Poskytli jsme mu vekerou pijatelnou psychiatrickou lbu
a pi, a inili jsme tak humnn. Nikdo nm nemohl nic vytkat. Ale
hodn jsem se o Rogerovi napemlel a je zvltn, e dnes ctm vce
viny ne ped dvaceti lety, kdy jsme se poprv dozvdli, e zemel.
V prvn kapitole, tkajc se vytaen ztky, jsem psal o na ten
denci odepisovat duevn nemocn lidi. Psal jsem to z vlastn zkue
nosti. Dnes nemm pochyb o tom, e na jist rovni jsem Rogera,
kdy byl stle pod mm dohledem, odepsal.
Ptal jsem se sm sebe, pro se k nm Roger do lebny stle vracel,
by sporadicky, kdy se zdlo, e mu ani v nejmenm nepomhme.
Doel jsem pouze k jedin odpovdi: byl zoufal. Obvinil jsem nkte
r jin zdravotnick profesionly z nedostatku empatie pi pedepiso
vn nedostatenho mnostv ticch ppravk na fyzickou bolest.
Mm za to, e ani j sm jsem se do Rogerova zoufalstv nleit vc
tit nedokzal. Ano, poskytovali jsme mu kad pijateln typ psychia
trick lby. Avak pokud bych se do jeho zoufalstv opravdu dokzal
vctit, alespo bych se vn zamyslel nad uitm nepijatelnch forem
lby.
Dnes oznaujeme bylinky a akupunkturu za alternativn" lebn
postupy. Chceme tm vyjdit, e jsou alternativou k tradin zpadn
vdeck medicnsk lb. Na fakultch ns lkae nikdo niemu ta
kovmu neu a obecn o tchto vcech nadle nic nevme. V dnen
dob se ada z ns nauila neodrazovat sv pacienty zajmajc se o b
dn v oblasti tchto alternativnch metod, ale v dob, kdy jsem pra
coval s Rogerem, jsme je povaovali za nepijateln. V tomto vak m
vina nespov. Roger u toho tehdy o alternativnch metodch lby
znal vce, ne j budu kdy schopen, a ve svm zoufalstv vtinu z nich
vyzkouel. Nepomohly mu o nic vce, ne nae tradin zpadn l
ebn postupy.
V prvn polovin dvactho stolet byly v zpadn psychiatrick
lb schizofrenie a tak deprese velmi rozen dva radikln postu
py: okov terapie a prefrontln lobotomie. S objevenm antidepresiv
a lk na psychzy v padestch letech se tyto metody pestaly zpra-

72

vidla pouvat a zaaly se povaovat za obecn nepijateln. Kyvadlo

se velmi zlehka vrtilo zpt. Tebae se upustilo od inzulnovch o
k, je u nkterch pacient, tch, kte obvykle trp depresemi a nere
aguj adekvtn na jin metody,

pijatelnou lebnou metodou

modernizovan elektrookov terapie. Neoficiln se mi tak obas

donese, e zdka stle dochz, a to skoro potaj, u jinak beznadjnch
ppad k proveden prefrontln lobotomie.
Vlastn jsem monost elektrookov terapie Rogerovi lehce nast
nil. Oste ji odmtl: A si nemysl, e jim dovolm rpat se mi elekt
rikou v mozku." Zptn si peji, abych na nho trochu vce zatlail.
Pirozen jsem se nikdy nezmnil o lobotomii, nebezpen procedue,
nad kterou bych se nezamlel, dokud bychom nevyzkoueli bezpen
elektrooky.
O lobotomii jsem se zmnil pacientovi jen jednou, a to en, kterou
jsem vidl pouze dvacet minut a kter mi mla za njakou dobu pi
pomnat Rogera. Setkali jsme se, kdy jsem byl pednostou psychia
trickho oddlen v okinawsk nemocnici. Byla to ptatyicetilet,
fyzicky atraktivn, velice schopn ena na vrcholu kariry ve vysok
vldn funkci v rezortu zahranin pomoci. Cestou z Vietnamu zpt do
Spojench stt m podala o nalhavou schzku. Nic na n, vyjma
jej vlastn len, nenaznaovalo diagnzu schizofrenie. Nechm ji, a
sama svj pbh vypov svmi slovy.
U vc ne dvacet let," kala mi, mm pocit, e se mi zamotala
steva a e je postihla gangrna. Ta bolest je nesnesiteln. Skoro stejn
tak zl je i zpach t gangrny. Nedoku vystt svj vlastn zpach.
Rozumov chpu, e steva zamotan nemm. Jinak bych byla u dv
no mrtv - a asto si peji, aby tomu tak bylo. Ale to, e to vm, mi od
toho pocitu nepomh. Samozejm e m vai kolegov poslaj na
psychiatrii. U jsem pila do styku s vce ne stovkou psychiatr.
Tomu, m trpm, kaj somatick deluze", a maj za to, e jde o p
znak schizofrenie. Uvala jsem vechny lky na schizofrenii, o kterch
se pe v knihch, pinejmenm po pedepsanou dobu. Po ani jednom
z nich se mi v nejmenm neulevilo. Podstoupila jsem dv dlouh srie
okov terapie. To pomohlo, ale jakmile se mi vrtila pam, vrtil se
s n i ten pocit. Prosila jsem o dal okov terapie, ale kali mi, e by

73

bylo riskantn dret m do konce ivota v nemocnici a vrtat se mi sko

ro kad den v mozku. Co jinho mi zbv?"
Psychoterapii jste podstoupila?"
Promite," ekla, to jsem vm mla ct. Myslela jsem si, e to
budete vdt automaticky. Samozejm. Na psychoterapii chodm ce
l ta lta. V prvnch deseti letech jsem vystdala tucet terapeut.
Bhem poslednch deseti let chodm kad tden ke stejnmu lovku
pokad, kdy jsem ve Washingtonu, co je docela asto. M o c mi to
nepomh, ale je stran trpliv a laskav."
Vrt mi hlavou," podotkl jsem, pro jste se se mnou chtla set
kat, kdy tu jste jen na pr dn?"
Usmla se. Ano, dokzala se usmvat. Ani se vm nedivm, e vm
to vrt hlavou," odpovdla. Chovm se smn. Nemm dn d
vod vit, e existuje njak zpsob, jak byste mi mohl pomoci. Ale
jsem zoufal, a zoufal lid udlaj cokoliv, i kdy se to zd smn.
Nu, to by vm mohlo pomoci m trochu pochopit."
V tom okamiku zvedla ruku a sundala si paruku. Fyzick pitali
vost byla ta tam. A na sporadick ern chom byla pleat.
Vidte," ekla. Vytrhvm si vlasy. Ne e bych mla jen nutkn vytr
hvat si je, j to opravdu dlm."*
K m lev si paruku nasadila zase zptky.
Mus to bt pro vs pern," ekl jsem. Z celho srdce si peji,
abych pro vs mohl nco udlat, ale jsem bezradn. Jedin, co vm
mohu navrhnout, je, e a se vrtte do Stt, mohla byste se zeptat
psychiatr, jestli si mysl, zda by vm njak mohli pomoci na neurochirurgii."
Pochopila m velmi rychle. Lobotomie? U jsem si myslela, e je
ani neprovdj."
Nejsem si tm jist," odpovdl jsem. Ani nenaznauji, e je to
* Dnes by bylo mnohem mn pravdpodobn, e by psychiati diagnostikova
li jej ppad jako schizofrenii, akoli by jej poruchu nejspe chpali jako poru
chu biologickou. Za uplynulch ticet let se tak vyvinula farmakologick lba,
kter zabr u nkterch ppad trichotilomanie, psychiatrickho oznaen pro
nutkn vytrhvat si vlasy. Toto nutkn je nkdy patrn u ppad mentln re
tardace. V tomto nezvyklm ppad vak nelo o pznak retardace, nbr pacientina utrpen.

74

nco, co bych njak doporuoval. I kdyby to vylo, byla by to dsiv

zmna."
Myslm, e vm rozumm," ekla, a pak k mmu pekvapen doda
la: Dkuji vm. Udlal jste pro m nco. Pochybuji, e bych se tm v
nji obrala, ale alespo jste mi dal nov podnt k uvaovn. Dkuji."
Prefrontln lobotomie je relativn jednoduch neurochirurgick
zkrok, kterm se petnaj spojen mezi prefrontlnmi laloky a zbyt
kem mozku. Jinmi slovy, vypn se tak nejvyvinutj - nejlidtj st mysli. Ani sebenepatrnji bych se o takov drastick lebn me
tod nezmioval, pokud bych bhem svch studentskch let nevidl
dva pacienty, kte ped lety tento zkrok kvli somatick deluzi pod
stoupili. Oba pacienti nsledkem toho zeteln utrpli ztrtu jemnho
sudku. Ubylo jich. Ctil jsem, e pili o jemnou, ale podstatnou st
svho lidstv. Oba pacienti mi vak tak ekli, e lobotomie bylo to
nejlep, co je v ivot potkalo.
Mm podezen, e ena, kterou jsem tak krtce poznal na Okinaw a kter trpla tou stralivou somatickou deluz, e m zamotan
steva stien gangrnou, a Roger s neodbytnou dysfori, kterho jsem
poprv spatil o pt let pozdji, mli nco velmi spolenho. To, nad
m tu te pemlm, je nezanedbateln eventualita, e Rogerova dys
forie byla prost jen vgn formou somatick deluze.
Kdy nco opatme nlepkou deluze, pedpokldme, e to nen
skuten. Bezpochyby, a ona ena si toho byla dobe vdoma, nebylo
pravdou, e by mla zamotan steva stien gangrnou. Ona tmto fy
zickm onemocnnm netrpla. Pesto jsme doli k pesvden, e
schizofrenie je primrn biologickou, tlesnou poruchou. Pro by te
dy bolest, kterou Rogerovi zpsobovala dysforie - to, e ml dojem,
jako by mu cosi neskutenho vymovalo do mozku neskuten jed,
ten pocit v hlav", nemohla bt stejn skutenou fyzickou bolest, ja
ko kdyby ml v tle jed?
Ptm se na tohle: jeliko je bnou prax mrnit fyzickou bolest
morfinem, pro m vbec ani jednou nenapadlo Rogerovi morfin na
ordinovat? Nebo heroin, kdy na to pijde? Zvl pokud tato narko
tika vyvolvaj euforii a on trpl dysfori? Odpov je jasn: takov
lba by byla a stle je povaovna za nepijatelnou. Abychom pocho-

75

pili, pro je povaovna za nepijatelnou, musme se vrtit ke starmu

straku zvislosti.
Roger byl mu pevn vle, v uritch ohledech vynikal sebekzn.
Po alkoholu se mu ulevovalo, ale nikdy by nedopustil, aby se z nho
stal alkoholik. Kdo me ci, e by podobn nemohl uvat morfin,
aby se mu obas podailo dramaticky vybednout z dysforie, ani by
se z nho stal zvisl narkoman? A co vbec, kdyby se z nj narkoman
stal? Musel by si neustle zvyovat dvku, aby udrel dysforii v achu?
Mon. Ale mon ne. To prost nevme. Pokud je mi znmo, lbou
emocionln bolesti fyzickho pvodu ticmi prostedky opitovho
typu se nikdo vdecky nezabval. Pro ne? Jen proto, e tato narkoti
ka vyvolvaj zvislost a jsou povaovna za nepijatelnou lbu zdn
liv neskuten bolesti. Pesto se mi vak zptn zd, e zvislosti by
mla bt dna pednost ped sebevradou.
Pokud bych s Rogerem pracoval dnes, pedtm, ne bych mu navr
hl morfin, vyzkouel bych jin regulovan prostedek. Dexedrin a je
ho silnj varianta methedrin (amfetamin) jsou neopiodn stimulan
narkotika, kter tak dok vyvolat jakousi euforii. Ponvad tak p
sob, jsou rozhodn nvykov, a tud jsou pod dozorem protidrogo
vch ad. Abych ilustroval potenciln uitenost dexedrinu, budu
citovat z klinickho portrtu pacienta, kter netrpl schizofreni.
Na zvr m lkask praxe, kdy jsem se s pacienty setkval u jen
kvli konzultacm, za mnou piel Fred s tm, e si sm diagnostikoval
depresi. Diagnza byla sprvn. Akoli to nebyl dn blzen, ani ne
trpl psychzou, nachzel se v docela vn depresi. Okamit bych
ho poslal k jinmu psychiatrovi, pokud by nepedstavoval do jist m
ry nalhav ppad. V ptatyiceti letech byl Fred obchodnm vice
prezidentem velk nrodn korporace. Ptho rna odltal do
Chicaga na kadoron obchodn zasedn firmy, sloitou a dleitou
udlost, za n na cel e odpovdal. Nezvldnu to, pokud se budu
takto ctit," pl, muste mi pomoct njak to setkn pet."
Zabvali jsme se vemi alternativami. Tradin antidepresiva obvy
kle zabrala a po tech tdnech a asto zpotku zpsobovala vedlej
inky oslabujc organismus. Jeho deprese nebyla natolik siln, aby
vyadovala hospitalizaci. Bylo vyloueno, aby se zasedn odvolalo,

76

nebo e by se ho mohl zastnit ve patnm stavu. Akoli jsme se

s Fredem shodli na tom, e trp depres, neustle jsem mu dodval
energii a kal mu, e je rozhodn schopen zasedn absolvovat. Vm,
e se ctte stran," kal jsem mu, ale j nenachzm dn dkazy
pro to, e by vm to njak rychle a jasn nemyslelo, a e byste nemlu
vil naprosto souvisle."
m vc jsem ho chtl takto povzbudit, tm byl Fred rozruenj.
Nezvldnu to. Ne e bych se toho jenom bl. J to opravdu nemu
zvldnout." I kdy j jsem si byl jist, e to s vyptm sil doke, on si
byl stle jistj, e ne. Nakonec jsem ped jeho jistotou kapituloval
a pedepsal jsem mu balen dexedrinu na est dn s mrnm dvkov
nm. ekl jsem mu, e to, co dlm, se kvli riziku vytvoen nvyku
ned povaovat za vykonvn pijateln psychiatrie, ale myslel jsem
si, e lk mu pravdpodobn pome dostat se pes kritick bod,
a zeteln jsem mu vysvtlil, e jde o doasn, jednorzov opaten.
Smluvili jsme si schzku za est dn a j mu nezapomnl zdraznit, e
ho potom pedm jinmu psychiatrovi, kter ho bude lit vhradn
tradinmi metodami.
Fred za est dn jen zil. Vy jste zzran lka, doktore!" zvolal.
Ty prky funguj kouzeln. Byl jsem zcela nad vc. Zasedn pro
bhlo hladce. Hovoil jsem jedna radost. Dkuji vm. Posledn pilul
ku jsem si vzal dnes rno. Boe, jak j se ctm skvle!"
No, ztra se tak asi ctit nebudete," ekl jsem. Akoli si toho nejste
vdom, vypadte stejn deprimovan jako minul tden. sta mte sv
en a oi mte zamen. Ve va mluv a chovn nen dn rozdl."
Ale j jsem v ivot neml vci pevnji v rukou."
Ne," ekl jsem, vy jenom ctte, e mte vci pevnji v rukou.
Jene ten pocit je pouze vsledkem psoben drogy."
Jak jsem oekval, prosil m, a ho i nadle oetuji a pedepisuji
mu dexedrin, ale j te ml o dvod vc, abych zstal neoblomn
a poslal ho ke kolegm. O rok pozdji mi psychiatr, jemu jsem Freda
pedal, ekl, e mu nakonec velmi dobe zabrala kombinace podv
n standardnch antidepresiv a psychoterapie.
Zptky k Rogerovi. Jak jsem ji naznail, pokud bych se i dnes po
hyboval v praxi a lil ho, myslm si, e bych se do experiment s de-

77

xedrinem i morfinem pustil. Ale stejn bych to radji nedlal.

Mnohem radji bych vidl, jak se takov experiment provd zcela ne
pokryt na vhodnm, vybranm, dostatenm mnostv pacient s do
statenmi kontrolnmi mechanismy. Psychiatrie by tak pi lb
ppad biogenn dysforie i somatick deluze, kter docela asto kon
sebevradou, zskala u tchto druh narkotik jasn, vdecky podlo
en zhodnocen jejich potenciln innosti.
Jak jsem vak uvedl, pokud je mi znmo, k takovmu experimentu
nedolo. Dvod, pro k nmu nedolo, je ten, e podceujeme inten
zitu uritch druh emocionln bolesti jet astji, ne podceujeme
intenzitu bolesti fyzick. inme tak proto, e se domnvme, e emo
cionln bolest je jaksi neskuten. Nedokeme ji toti piadit k d
n konkrtn ivotn udlosti nebo k dn konkrtn fyzick pin.
Odepisujeme tak celou adu pacient.

Otzka odepisovn pacient je pro pochopen eutanazie klov.

Napklad ti, co nkomu pomhaj spchat sebevradu, dotynho v ji
stm smyslu odepisuj. A samozejm se na urit rovni odepisuj i ti,
co se pro eutanazii, jak bude nakonec definovna, rozhoduj.
My psychiati odepisujeme mnoho svch pacient jednm prostm
zpsobem, kter nijak s bolest nesouvis. Nepmo jsem na nj pou
kzal, kdy jsem lil, jak se chronit schizofrenici ocitali mezi tmi,
u nich nacist v pprav na holocaust praktikovali zabjen z milosr
denstv". V dnen dob je v na kultue metoda odepisovn rafinova
nj. Dnes sv schizofreniky nezabjme - napomhme tomu jen
nepmo tm, e je vypoutme na ulici. Kdy jim nememe vrazn po
moci livy, obvykle je nepovaujeme za hodn dal pozornosti. V na
mysli je pemsujeme do jakhosi psychickho odpadkovho koe, jako
by to byli iv mrtv. Jedin, co na nich vidme, je jejich schizofrenie.
Zdkakdy mme, nebo si najdeme as podvat se jim do due.
Nevm ani, jestli to byl zsah shry i tst, ml jsem vak skoro uni
ktn pleitost zhruba dvakrt do roka v prbhu uplynulch dvace
ti let sledovat jednu pacientku trpc chronickou schizofreni.

78

Kdy jsem se s Dolores poprv setkal bhem konzultace na jedn

mstn klinice, bylo j ticet let a o jej diagnze se nedalo pochybovat.
Trpla skoro neustlou podezvavost a referennm mylenm" pocity, e se o n mluv mezi lidmi, i kdy tomu ve skutenosti tak v
bec nen, a e jaksi dolo k tomu, e j bezvznamn udlosti zvstuj
nejrznj poselstv. asto byla v depresi a byla apatick. Mla pr
chav deluze a vn pote udret si zamstnn nebo sociln vztahy.
Navc vykazovala hlubokou rozpolcenost, plochost emocionlnho v
raziva a extrmn sociln nepizpsobivost. Krtce pot, co jsem se
s n poprv setkal, j byl piznn invalidn dchod, a v tto situaci se
nachz a do dneka.
Kdy jsem opustil sv msto konzultanta na klinice, Dolores se
u m doma zaala zastavovat piblin dvakrt ron na nenucenou,
tvrthodinovou nvtvu. Del nvtvu by nevydrela. Dnes, ve v
ku padesti let, vykazuje veker pznaky mrn, hluboce zakoenn,
chronick schizofrenie. Navzdory stl klinick pi vyuvajc nejmodernjch psychoaktivnch ltek m dnes tyt symptomy jako v do
b, kdy jsme se potkali. Prbh jejho onemocnn bhem dvou
desetilet nijak nekolsal a byl stabiln. Z tradinho psychiatrickho
hlediska se jej stav ani nezhoril, ani se nijak nevyvjel. Bylo by snad
n ji povaovat za chronick ztracen ppad. Pesto v prbhu tto
doby pela od skepticismu k opatrnmu zjmu o nboenstv a nako
nec k hlubok ve. Dolores nyn alespo jednou tdn chod na mi.
Jej teologick systm nen ani v nejmenm njak abnormln; je, po
kud mohu soudit, nejenom tradin a poctiv, nbr i vysoce sofisti
kovan. Vmnou za mou slabou duchovn tchu se za m
pravideln modl. Myslm, e z tto vmny toho mm mnohem vce
j. Rada lid by jej ivot oznaila za promarnn. Z mho hlediska,
tebae u n nedolo k dnmu zlepen v onemocnn ani k pokro
ku v socilnch dovednostech, dolo u n k ohromnmu pokroku v du
chovn oblasti. Uvnit n se velmi zvolna odehrv cosi hlubokho.*
* Pbh Dolores jsem pevyprvl v pednce nazvan Psychiatry's Predicament"
(Nesnze psychiatrie), kterou jsem pronesl 4. kvtna 1992 ve Washingtonu ped
leny Americk psychiatrick asociace. Upravenou verzi tto pednky lze nalzt
v epilogu ke knize Dle nevylapanou cestou: nekonen pou duchovnho rstu
(es. 1994).

79

Kdy se tak zamlm na tmto ppadem, v nm jsem nemohl na

bdnout dnou lkaskou pomoc, napad m, jestli mi nebyla
Dolores seslna, aby m nemu nauila.

Psychosomatick psychick poruchy

Dolores je ppadem zejm schizofrenie, takov, kterou lze diagnos
tikovat bhem nkolika mlo vtein. Roger byl ppadem skrytjm,
a pesto fatlnm. Akoli jsme doposud nebyli schopni vyvinout bio
chemick test na jej diagnzu, ani jsme nelokalizovali dnou poru
chu neuroanatomick povahy, kter by ji vysvtlovala, psychiati
postupn dochzej k pesvden, e schizofrenie je v prv ad bio
logickm onemocnnm. Slovnm spojenm v prv ad" naznauji,
e ve vjimench ppadech je schizofrenie vce ne s biochemi spja
ta s psychodynamikou nebo socilnmi tlaky. To je ale vjimka.
Vtina emocionlnch bolest, kter lid zakouej, je vak v prv
ad pvodu psychickho. To neznamen, e biologie by tu nesehrvala svou roli (jak velmi zhy uvidme). Znamen to, e za pedpokladu
normln innosti mozku mohou bt emocionln pote vysvtleny
bu na zklad zjevnch ivotnch tlak, nebo na zklad zjevn zako
ennch psychodynamickch vzorc reakc na takovto tlaky.
Existuje tu vak i docela velk stedov prostor, v nm se zd, e
emocionln bolest je vsledkem naruen innosti psychologick,
a stejn tak i biologick. Utrpen je potom zjevnm psychosomatickm
fenomnem. Pacient by pak ml bt v idelnm ppad, vzpomeme
na Freda, len kombinac podvn lk a psychoterapie. Doshnout
idelu je vak asto nemon. Pacient nemus bt ochotn nebo schop
n spolupracovat pi psychoterapii, nemus bt ochotn uvat lky,
nebo tyto lky nemusej inkovat. Lba tak me bt nkdy dosti
problematick.
Abychom ilustrovali sloitost emocionln bolesti, zamysleme se
nad nejbnj ze vech psychickch obt, nad depres. Pro pocho
pen eutanazie jsou poznatky o sloitm charakteru deprese klov.
Ve stedu naeho mozku se pravdpodobn nachz shluk nervo
vch bunk - centrum, kter pi stimulaci vyvolv negativn pocit de-

80

prese. Ve stednm mozku se dle nachzej centra, kter vyvolvaj

dal specifick pocity, jako nap. zlost i euforii. Stejn jako tato dal
centra, i centrum deprese se v ns mnoho tisc let lidsk evoluce vy
vjelo prv proto, e slou specifickmu elu. Jakmu elu?
Vzjemn propojen komplex ivotnch udlost a dalch emocio
nlnch reakc neme v podstat zaruit nic jinho, ne e bude sti
mulovat zatek pochod v naem centru deprese. Nejbnj z nich
je bezmocn zlost, bezmocn zuivost. Kdy ns ivot dopaluje a my
jsme schopni s tm nco udlat - potrestat pvodce nebo napsat roz
zuen dopis, obvykle do deprese neupadme. Pokud ovem zlost neutuchv a my pi snaze situaci napravit zakoume bezmoc, skoro
vdy depresi podlehneme. Kdy propust lovka z prce, kterou po
tebuje nebo kter mu pin radost, je pravdpodobn, e se bude c
tit nasupen, se situac vak nic nenadl. To povede k tomu, e
upadne do deprese. Trocha deprese omezenho trvn je na proput
n z prce naprosto normln reakc.
Lid se ct v depresi, kdy si mysl, e jsou v pasti, v kleci, z n ne
n niku. asto vak pinejmenm nkter z ty klece jsou jejich vlast
nm vtvorem. Takov tye obvykle pedstavuj nco, k emu se tito lid
pehnan upnaj: role, jin lovk, asto sen nebo fantazie. Deprese je
uiten, protoe jej bolest nm signalizuje, e se potebujeme neho
zbavit, deprese nm poskytuje motiv, abychom vykonali duevn prci
souvisejc s tm, e se onoho lovka nebo on role zbavme. Proto jsem
psal o prospnosti deprese".* asto lidi inspiruje k psychoduchovnmu rstu a k provdn pozitivnch zmn ve svm ivot.
Obas se deprese me nezvykle prothnout, me bt siln, nebo
me vykazovat oba tyto rysy, a pak je zapoteb vyhledat psychiatric
kou lbu. Na jedn stran me bt centrum deprese hyperaktivn,
pouijeme-li tohoto slova, a pedtm, ne bude pacient schopen pustit
se do nezbytnch ivotnch zmn, me bt teba toto centrum zklid
nit podvnm lk. Na druh stran urit hluboce zakoenn psy
chodynamick faktory, jako napklad patologick pocit viny nebo
hanby spjat s problmy v dtstv, pacientovi v provdn zmn mo* Viz Nevylapanou cestou.

SI

hou zabrnit - jde o faktory liteln vhradn psychoterapi.

Psychiati musej asto bedliv rozhodovat, kdy a zda vbec lit pa
cienta s depres pomoc psychoterapie, lk, nebo kombinac obou
pstup.
V posledn ad se nkdy pochody v centru deprese u nkterch li
d spust bez jakkoli zejm piny. Tito lid mohou upadnout do sil
n deprese, ani u nich existuje jakkoli zeteln ivotn udlost i
situace, kter by ji pivodila. Takov deprese zpravidla nepovaujeme
za psychosomatick, nbr za vlun biologick jevy vc se k uri
t chemick nerovnovze, asto ddin, a to i pesto, e nerozumme
pesn povaze takovto nerovnovhy.

Jako Fred, i Howard byl v dob, kdy jsem ho lil z deprese, ptatyicetilet viceprezident velk nrodn korporace. Tu vak veker po
dobnost konila.
Na rozdl od Freda Howard mou pi nevyhledal. Msto toho, jed
n studen lednov noci ve dv hodiny piel na mstn policejn sta
nici, aby se piznal, e kohosi zavradil. Pi vslechu neekl koho
zavradil, nebo kdy, nebo jak, nebo co provedl s tlem. Pod jen tr
val na tom, e: J musm bt ve vzen. lovk jako j mus bt ve
vzen." Nakonec neochotn policii sdlil svou adresu, sv telefonn
slo a jmno sv eny. Policie jeho en zavolala. Ta si ani neuvdo
movala, e je Howard pry z domu. Kdy dorazila na stanici, pizna
la, e mla pocit, jako by ml Howard cel uplynul tden pote se
spanm. Krtce po svitu policie ji i jejho mue eskortovala do ne
mocnice na ambulanci. Tehdy jsem byl povoln j.
V obleku a kravat vypadal Howard vce jako manaer, kterm byl,
ne jako vrah. Avak manaer, kter vypadal nadmru deprimovan.
V dob, kdy jsem se s nm setkal, u mluvil jinak. Mon jsem niko
ho nezabil," ekl mi. Myslm, e jsem ml jenom pocit, e jsem to
udlal. Nevm pro. Ano, posledn dobou jsem se ctil v depresi.
Tden, mon dva. Nevm pro. Myslm, e mi peskoilo. Myslm, e
nepatm do vzen; patm do blzince."

82

Alespo jsem ho nemusel poslat do sttnho zazen. Byl docela

ochotn - skoro dychtiv - zapsat se na dobrovoln psychiatrick od
dlen veobecn nemocnice, kde jsem tehdy psobil.
V jednom smyslu byla diagnza zejm: Howard trpl psychotic
kou depres. Psychotickou" depres mnme pouze to, e jde o tak sil
nou poruchu, e zpsobuje, e pacient ztrc kontakt s realitou. Byly
tu vak dal implikace. Psychotick deprese se vtinou pomoc psy
choterapie i podvn lk l neobyejn obtn. Nezdka se i st
v, e po esti a dvancti mscch samy od sebe odeznvaj, ani by
byly njak leny (pokud se ovem pacient pedtm sm nezabije).
Riziko sebevrady bv v tchto ppadech velmi vysok.
Mm za to, e vtina psychotickch depres je pouze biologick
mi onemocnnmi. Na podporu tto domnnky mi nebyli Howard,
ani jeho ena schopni ci o dn ivotn zmn, udlosti nebo fak
toru, kter by depresi mohly spustit. Okamit jsem mu naordinoval
antidepresiva.
Pesto mi to vrtalo hlavou. Nemohl jsem se doptrat dn ana
mnzy pedelch depres nebo vkyv nlad, kter by odkazovaly na
biologickou bipolrn psychzu, stejn tak neexistovala dn historie
depres v jeho pbuzenstvu. Pro ten bizarn in piznn se k vrad,
kterou nespchal? Zdlo se, e Howard tou po potrestn, a to za
vnlo pocitem viny. Nebo mon patologickou hanbou. Zhy jsem
se ml dozvdt, e pochz z chud rodiny a m jednoho sourozen
ce, o dva roky mladho bratra, kter pracoval jen obas jako po
mocn dlnk na stavb. Choval Howard vraedn mylenky vi
svmu bratrovi? Howard se nemohl stt viceprezidentem bez znan
dvky ctidosti a soutivosti. Pedstavoval jaksi v jeho mysli jeho
ekonomick spch postaven vedle sourozencova nespchu bratrovradu?
Toto vechno vak bylo skoro nanicovat uvaovn. Skutenost se
mla tak, e jako ada lid ve velmi siln depresi, byl i Howard, mrn
eeno, ve stehu. V niem nespolupracoval. Bez ohledu na to, jak
hodn jsem se snail, nedokzal jsem z nho dostat nic ohledn cit
nebo psychodynamickch informac. Na m otzky odpovdal jedno
slabin. Bylo to jako pokouet se o psychoterapii s kamenem.

83

Byl tu vak dal dvod, kter m vedl k podezen na psychick ele

ment v Howardov depresi. Jeliko jsem z nho v podstat nic nedostal,
pokusil jsem se vyzskat jakousi emocionln anamnzu z jeho manel
ky. Tebae ta depres ani v nejmenm netrpla, byla vce ve stehu ne
on. Jejich manelstv bylo hezk", sdlila mi. Sebe, a stejn tak i Howarda, vykreslovala jako emocionln automat. Vlastn ani nevypadala,
e by si o nho dlala njak obzvltn starosti. Nikdy jsem se nesetkal
s bezkrevnjm lovkem. Nemm pochyb o tom, e v inteligennm
testu by zskala mnohem vt ne prmrn poet bod, ale po emoci
onln strnce se jevila podivn retardovan. Jak to asi je bt enat
s tak netenou enou? Pemlel jsem nad tm. Mon to byl prv ten
typ eny, kter Howard poteboval, ale j jsem vdl, e kdybych s n
byl enat j, ctil bych se lapen v dsiv pasti. Choval Howard vraedn
fantazie vi n? Co to bylo? Nevdl jsem. Vdl jsem jen to, e kdy
bych se z takov pasti nedokzal vymanit, i ze m by se stal psychopat.
Nicmn i Howard trval na tom, e jejich manelstv bylo hezk".
Po tech tdnech intenzivn nemocnin lby neefektivnm psy
chologickm hloubkovm dotazovnm, terapi prostedm a silnmi
dvkami tehdy dostupnch nejmodernjch antidepresiv zstvala
Howardova deprese tam, kde byla na zatku. Byl pesvden, e je
ho podnik se ho chyst zbavit. ednci m ale ujiovali o opaku. Do
poped se vak mohl zat drt stejn tak neprosn ekonomick tlak.
Howardovo zdravotn pojitn nepokrvalo v jednom danm roce v
ce ne est tdn psychiatrick hospitalizace. Howarda jsem pedal ji
nmu psychiatrovi ve stejn nemocnici, kter byl expertem na
elektrookovou terapii. (lo o jedinho pacienta, ktermu jsem bhem
deseti let sv praxe veobecnho psychiatra takovou lbu doporuil.)
K tomuto kroku m nevedl primrn ekonomick motiv. Vysvt
loval jsem mu, e nikdo nev, jak nebo pro okov terapie funguje,
ale e je piblin v polovin ppad podobnch tomu jeho drama
ticky inn. ekl jsem mu, e v protikladu s pedstavami laick ve
ejnosti na modern doby jde o humnn proceduru vykonvanou za
krtk celkov anastezie. Pasivn mi to odsouhlasil. Pirozen, ctil se
tak zle, e by svolil skoro ke vemu.
Lba okem byla provdna kad druh dopoledne. Kdy se

84

Howard probudil z tet lebn kry, deprese byla pry. Poprv za ten
msc, co jsem ho znal, se usmval a vele mi dkoval. V prbhu nad
chzejcho tdne podstoupil ti dal terapie, aby se jeho uzdraven
upevnilo.
U dve jsem se kojil nadj, e pokud by se jeho stav zlepil nato
lik, jak tomu nakonec bylo, mohl by se astnit smyslupln psychote
rapie. K tomu vak nemlo dojt. I kdy se nyn usmval a byl cel
nedokav vrtit se do prce, byl stejn tak ve stehu jako dv, a stej
n tak neten, i klouzav tkav, jako jeho ena.
Obdob jeho nemocninho zotavovn jsem proto mohl vyut jen
k plnm souvisejcm s jeho proputnm. Netrpl dnou zjistitelnou
ztrtou pamti, jak tomu nkdy doasn bv u pacient podstoupiv
ch okovou terapii, a pln mi rozuml. Vysvtlil jsem mu, e depre
se jeho typu se mohou snadno vracet, a tud e bude nezbytn, abych
ho ml jet alespo nkolik msc po proputn z nemocnice pod
bedlivm dohledem. Kdyby se mu deprese mla vrtit, ujioval jsem
ho, pravdpodobn nepjde o nic velkho. Obvykle si s tm porad
dal okov terapie," kal jsem mu. Me se provdt i ambulant
n. Obas tak pacienty lme i jen jednou za msc." Rozuml tomu
a nedal na sob znt, e by ho tato vidina jakkoli zastraovala.
Hlavou mi vrtaly dv otzky. Jednou bylo to, e v noci, kdy piel
na policejn stanici, aby se piznal k imaginrn nebo iluzorn vrad,
Howard vyhledval trest. Akoli jsem nikdy nezahldl dn dkaz,
kter by nco takovho naznaoval, stle jsem pemlel, zda okov
terapie nebyla v uritch ppadech inn proto, e pro pacienta
pedstavovala formu trestu. Jemn jsem se po tto monosti u Howarda
pdil, ale vypadalo to, e jde o mj problm, a nikoli jeho. Trest, sakra!"
zvolal. Je to spsa."
Druhou vc, kter m znepokojovala, byla Howardova neochota
nebo neschopnost astnit se i t nejpovrchnj psychoterapie. Ani
jsem si nebyl jist pro, ale jeho vyhldky jsem nevidl pli optimis
ticky. Ale s tm jsem nemohl nic dlat. Z nemocnice jsem ho propus
til s tm, e se za mnou za tden zastav v ordinaci. Akoli jsem neml
dn dvod vit, e mu budou njak prospn, nepestval jsem mu
pedepisovat antidepresiva jakoto jakousi ppadnou pojistku.

85

Kdy jsem se s Howardem setkal nsledujc tden, vypadal v po

dku. Jak jsem pedpokldal, jeho vta: Jsem rd, e jsem zas
zptky v prci," stanovovala mez, kam a byl schopen dostat se s psy
choterapi. Dohadovali jsme se na termnu dal kontroly. J jsem ho
chtl vidt znovu pt tden, ale on trval na tom, e m obchodn
schzku ve Phoenixu, z n se neme vyvlci. Kapituloval jsem a do
mluvili jsme se na termnu za dva tdny.
Den ped schzkou mi Howard zavolal a ekl mi, e bude zase mi
mo msto. Sdlil mi, e se stle ct v podku, a jeho hlas i tak znl.
Zmnili jsme termn na nsledujc tden. Telefonicky jsem do jeho l
krny poslal recept na novou dvku antidepresiv.
Howard se na nov termn nedostavil. Vyuil jsem asu a zavolal
mu. Byl doma. ekl mi, e na to jednodue zapomnl. Popral jakkoli
pocit deprese, ale cosi v jeho hlase m zneklidovalo. Domluvili jsme
si schzku zase za ti dny. Slbil mi, e termn dodr. Podal jsem ho,
jestli mohu mluvit s jeho enou. Ta mi ekla, e si nemysl, e by byl
Howard v njak depresi. Souhlasila s tm, e se postar, aby Howard
nov termn dodrel, a ekla, e ho doprovod.
Ale nedostavili se. Dal jsem jim patnct minut. U jsem se chystal
jim zavolat a ci jim, e se u nich toho veera stavm doma, kdy tu
zazvonil telefon. Byla to Howardova ena. Chtla jsem vm oznmit,
e Howard nebude moci pijt na dnen schzku," ekla.
Pro ne?"
Protoe se stelil do hlavy."
Ach, boe!" vyrazil jsem ze sebe. Je v podku?"
Ne," odpovdla vcn. Jsou tu lkai. Je mrtev."
Kdy jsem za tden volal, abych j vyjdil svou soustrast, byla stej
n vcn. Informovala m, e policie zjistila, e Howard si koupil pi
stoli a stelivo v mstnm obchod se zbranmi toho odpoledne, kdy
jsem s nm naposledy telefonicky mluvil. Dvacet minut ped schz
kou, na n ho pislbila doprovodit, mu oznmila: Milku, u mu
sme jt za doktorem Peckem."
Howard j odpovdl, e si pedtm jen odsko do koupelny.
Udlal to v koupeln," vysvtlovala mi. Neuplynula ani minuta, kdy
jsem uslyela tu rnu."

86

V tchto dnech, kdy jejich profesi do tak velk mry dominuj kon
cepty chemie mozku, by snad vtina psychiatr uvaovala nad
Howardovovou depres v ist biologickch pojmech. Tebae si i j
myslm, e biologie tu sehrvala svou roli, nepestvm si myslet, e
to nen vechno. Na podporu tohoto zvru jsem ji nabdl dvody.
Nejsilnj dvod vak musel pokat na konec pbhu. Jde podle m
o naasovn Howardovy smrti.
Ono naasovn bylo jen st nhodn. Nebylo zleitost bez
dnho pesunu chemikli v mozku. Byla to vdom volba. Za tou
to volbou nepochybn stla i jeho deprese. Ale deprese nebyla tm
dvodem, pro zvolil prv ten konkrtn okamik ke zmknut ko
houtku. Zejmm dvodem, pro si vybral ten okamik, bylo utci
ped nutnost opt se se mnou setkat.
Ale pro? Na jedn rovni to nevm. Kvli jeho neochot otevt
se mi a kvli m neschopnosti proniknout do jeho pschy jsem nikdy
nevdl, co se Howardovi odehrv v hlav. Mohl jsem to jen vhav
tuit. Co se naasovn jeho smrti te, na jedn rovni mohu jen spe
kulovat, a to nad vcmi sahajcmi od m neschopnosti coby psychiat
ra a k teoretizovn nad hlubokmi a iracionlnmi pocity hrzy
a hanby na stran Howarda, k nim v ppadech vn deprese me
dochzet.
Na jin rovni si myslm, e mi je pece jen znm jeden drobn
aspekt. V tto kapitole jsem se doposud soustedil na svou omezenou
pmou zkuenost se sebevradou, a to kvli vznamu sebevrady
v otzce eutanazie. ekl jsem, e mm myslem nen odsuzovat.
Nicmn, kdy tak adu let nad Rogerem a Howardem uvauji, ne
pestvm naret na urit rozdl v pocitech, kter ve mn mrt
obou tchto mu vyvolvaj. Dnes nen v md, aby nkdo, zvlt
ne psychiatr, vynel o nkom jinm morln soudy. Pesto bez ohle
du na to, jak hodn vm tomu, e Howardv mozek opravdu trpl
chemickou nerovnovhou, kdy narm na skutenost naasovn je
ho sebevrady, neustvm v dohadech, zda by se v jeho inu nenael
malink prvek zbablosti.

87

Odpuste mi vynen takovch soud, mn samotnmu nen

zrovna mil. A dovolte mi, abych, se strunost mnohem vt, ne by
si zasluhoval, peel k velmi odlinmu typu ppadu nesporn
psychosomatick deprese u velmi odlinho typu lovka.

Anna je mi drahou a blzkou ptelkyn. Je o pt let mlad. Kdy se

te zptn dv na svj ivot - a um si zeteln vybavit velkou st ra
nho dtstv -, vid, e kam jen jej pam sah, trpla jakmsi druhem
deprese. To neznamen, e se nikdy nectila astn. Ale v dob, kdy j
bylo asi ptadvacet, si uvdomila, e jej vyhldky do ivota jsou jaksi
beztnj ne vyhldky vtiny lid, e u n v pozad neustle haj
mylenky na sebevradu a e se u n objevuj pocity zuivosti, viny
a zoufalstv s takovou frekvenc a intenzitou, kter jsou abnormln,
pokud ne zbyten. Byla si mlhav vdoma toho, e zanala bt k do
stn inn antidepresiva. Ale jej prvn, a ne zcela slepou, volbou byl
psychiatr se zejmmi psychoanalytickmi sklony. Instinkt j napov
dal, e si mus poradit se svou du sama.
Brzy pila na to, e poradit si se svou du nen nic jednoduchho.
Sama a s pomoc svho prvnho analytika (stejn jako dalch psycho
terapeut v nadchzejcch dvaceti letech) objevila spoustu vc, jimi
by se v poten fzi radji nezabvala: nsil u svch rodi, sout
ivost se sourozenci, stopu arogance ve sv povaze, neobyejn silnou
vli, kter ji obas vedla k tomu, e se tto vli pokouela nerozumn
pizpsobovat okoln skutenost, pocit pronsledovn sexistickou
politikou, tajn srozumn s takovouto politikou a tak dle.
Bhem tchto let nesmrn vyrostla co do uvdomovn si veho
a co do sv moci. Jako z Freda a Howarda i z n se stala vznamn ma
naerka, akoli manaerka s intelektulnm rozhledem a vdomm to
ho, co dl, eho se obma mum nedostvalo. Pesto se asto ctila
neastn, dokonce pomlela na sebevradu. Nakonec vyzkouela n
kolik antidepresivnch ppravk prvn generace, kter tehdy byly
k dispozici. Nepomohly j.
Po dvaceti letech se z Anny stala moudr ena a uitelka. Ve vech

88

svtskch ohledech se j nesmrn dailo. U by se nedali najt dal

psychiati ani guruov, na n by se mohla obrtit. Mohla jen bhat
dokola mezi tmi nejlepmi. Skoro okamit se nauila analyzovat
pinu kad sv obte. Pesto na ni obas dolehly sebevraedn my
lenky bez sebemen piny, kterou by byla schopna odhalit.
V t dob u byl na trhu zstupce nov generace antidepresivnch
liv: prozac. Anna se zekla svho pn poradit si se svou du sama
a pokorn poprosila svho internistu, aby j lk pedepsal. On to ud
lal, sebevraedn pocity zmizely, akoli skoro intuitivn si as od asu
Anna svou dvku upravuje.
Ponauen z tohoto pbhu lze rychle shrnout Anninmi vlastnmi slovy: Dky Bohu za prozac," k mi. Ale dvojnsobn Bohu d
kuji za to, e ten lk nebyl k dispozici v dob, kdy jsem podnikala
prvn kroky k nprav."

Annina vdnost za to, e prozac neexistoval dve, poukazuje na pro

blm, kter je lb fyzick a lb emocionln bolesti spolen: pou
kazuje na problm maskovn. Pedasn uvn ticch prostedk
me zastt symptomy njak nediagnostikovan poruchy dajc svou
vlastn lbu. Annin depresivn stav byl zeteln psychosomatickho p
vodu. Nicmn jeho psychologick strnka byla v zsadnch a podstat
nch rysech fundamentlnj ne jeho strnka biologick. Pokud by
Anna byla lena prozakem hned na zatku, je mon, e by se velmi
rychle ctila o mnoho lpe. Je vak tak pravdpodobn, e nsledkem
toho by nebyla ochotn pustit se do ivotn dleit psychoduchovn
prce, kterou musela vykonat pro sv skuten emocionln zdrav.
Zaneprzdnn psychiati vech specializac mvaj ve zvyku rozd
vat svm pacientm pilulky jakoto nhradu za svj as a pi. V pr
bhu uplynulch dvou desetilet se bohuel z tto tendence - a tendence
k zastrn - stal daleko vt problm v psychiatrii ne v ostatnch me
dicnskch oborech. Dvody jsou sloit. Dochz k objevu stle
innjch psychoaktivnch liv. Studie prokazuj, e ada poruch,
o nich se pvodn mlo za to, e jsou primrn psychick povahy,

89

je alespo sten povahy biologick. Organizovan psychiatrie myslm si, e slep - m dl vce funguje na zklad takzvanho l
kaskho modelu: pedstav o psychiatrickm onemocnn coby one
mocnn biologickm, kde se bagatelizuj sociln, psychologick
a duchovn aspekty. V posledn ad si zdravotn pojiovny, na zkla
d pochybn ekonomiky, zvolily cestu financovn rychl biologick
lby a ze vech sil se sna vzdorovat financovn psychoterapi.
O ve uvedench otzkch by se dala napsat cel kniha. Omezm
se vak pouze na tvrzen, e jejich nsledkem je spolenost, kde se m
dl vce podporuje lba emocionln bolesti lky a kde se m dl v
ce na zklad ekonomickch tlak zrazuje od psychologick sebeanalzy za odborn asistence. Mezi dvody, pro je to znepokojujc, se
ad skutenost, e drtiv vtina emocionlnho utrpen zstv, vt
inou nebo zcela, psychologickm jevem. Tento typ bolesti je primr
n motivan silou k eutanazii.

Psychick poruchy
Vtina psychickch bolest nen dnou poruchou; tvo neodmysli
telnou soust lidskho uren.
Co je to lidsk uren? Pro plnou odpov je teba debaty o lidsk
dui, kterou se rozhoduji odloit a do est kapitoly. Ale pro nae
souasn ely je to docela prost. Lidsk uren je fakt, e jsme v
dom bytosti obdaen vlastn vl ijc ve svt, kter se asto ne
chov tak, jak bychom si pli.
Vdy, kdy je nae vle v konfliktu s realitou vnjho svta, zakou
me tento konflikt jako vdomou psychickou bolest. Pchu tto bo
lesti se li podle povahy konfliktu. Pokud vstoup na n pozemek ciz
lovk a zane nm proti na vli trhat kvtiny, zakusme tento kon
flikt v prv ad jako bolest zlosti. Pokud ns tento ciz lovk bude
ohroovat noem, pjde o bolest strachu. Kdy ns opust nkdo, k n
mu chceme hluboce lnout, bolest bude mt pravdpodobn pchu a
lu. A tak dle. asto budou tyto bolestiv pocity smen. Napklad
tm pokad bude mt al pdech smutku, deprese a zlosti.
Na tomto utrpen nen nic chorobnho. Tyto bolestiv pocity jsou

90

normln a do jist mry i nutn. Lidsk existenci je ji pisouzen, e

vle vstupuje s realitou asto do konfliktu. Tyto konflikty potme
mezi problmy prv proto, e jsou bolestiv. A ivot, jak dobe vme,
je pln problm, vetn problm s chronickmi chorobami, strnu
tm a smrt. Bolest spjat s eenm ivotnch problm je tud to, co
jsem nazval existencilnm utrpenm.
Emocionln bolest nemme rdi o nic vce ne bolest fyzickou
a nam pirozenm instinktem je vyhbat se j, anebo zbavovat se j,
jak rychle je to jen mon. Jsme bolesti se stranc stvoen. Jeliko p
inou bolesti bv konflikt mezi na vl a realitou, na prvn a pi
rozenou reakc na takov problm je postavit se mu tm, e si vl
vynutme, aby se realita pizpsobila nam poadavkm.
Nkdy je tato reakce zcela patin. Kdy na n pozemek pijde
bez pozvn ciz lovk a zane nm trhat kvtiny, je pravdpodobn
patin ho vykzat, a pokud se nepodvol, vrtit se do domu a pi
volat policii, kter ho vyke za ns. Dominance nm pipad piro
zen a stejn jako v ppad jej sestry soutivosti nen ze sv podstaty
patn.
Ale ivot nen tak jednoduch, aby byla ze sv podstaty i sprvn.
Je sprvn, kdy nemluvn ovld sv rodie plem a d, aby se mu
vyhovlo nejen v tlesnch, nbr i v emocionlnch potebch. Kdy
se ovem z nemluvnte stane batole schopn zvedn a hzen skleni
c, jeho dominance se me stt nebezpenou a destruktivn. Tak za
n ten stran druh rok. Ne," kaj maminka s tatnkem. Ne,
nedlej to. Ne, to taky neme dlat. Ne. Ty tady nerozhoduje. Jse
hodn dleit a my t mme hrozn rdi, ale to dlat neme. Ne,
ty tady nerozhoduje. Ne... ne... ne..."
To je pro dt poniujc. To, co se ve skutenosti v normlnm,
zdravm ivot dvouletho dtte dje, je, e po psychick strnce je
v prbhu jedinho roku degradovno z postu armdnho generla na
vojna. Nen divu, e ten stran druh rok je obdobm deprese a v
kyv nlad! Je to vak nezbytn obdob. Je to obdob socializace.
Velk psycholog Erich Fromm definoval socializaci jako proces, kdy
se ume dlat rdi to, co dlat musme". Podstatou bolesti dvoulet
ho dtte je ponen - ano, dal varianta psychick bolesti -, ale ne-

91

dej boe, e bychom j nemli trpt. Bez n by se lidstvo ped dlouh

mi vky vyvradilo. Vtina z ns si u nevzpomn, jakou nesmrnou
kivdu jsme ve svm stranm druhm roce zakoueli, ale jsme schop
ni uznat, e obrovsk bolest spojen se vstebnm t zkladn lekce
pokory byla nutnou dvkou naeho existencilnho utrpen.
Co se vak dje, kdy realit nememe vnutit svou vli a nejsme
ochotni i schopni se jen pousmt a snet ji dl? Odpovd je, e se
pokusme bolesti vyhnout. Mme k dispozici celou adu monost.
Jednou z nich je vyhledn pomoci psychiatra. Vtina lid, kte
pichzej na psychiatrii, hled magick een. Jakmile si uvdom, e
psychiatr dn takov een nem, zpravidla s lbou pestvaj.
Bnjm zpsobem vyhbn se bolesti je uvn neleglnch
drog, teba amfetaminu i heroinu, nebo leglnch ltek, teba alko
holu, kdy se bolest umrtvuje, kdy dochz k takzvanmu zapjen pro
blm. To jen zdka vydr del dobu a obvykle je na tom pak lovk
jet h ne pedtm.
Jet obvyklej je rozhodnut ped problmem prost prchnout.
S manelkou jsou pote? Opuste ji. Dti zlob? Ponechte je svmu
osudu. Prce je morn? Dejte vpov. Nemte dost penz? Krate.
Podobn rozhodnut nejene zavnj vzenm, ale pravdpodobn za
nechaj sv pachatele v jet vtch problmech.
Nejbnjm zpsobem, jak se vyhnout existenciln bolesti spjat
s problmy, je praktikovat njakou formu sebeklamu, kterou lze oznait
za neurzu. Ani toto nevydr dlouho, ale v sebeklamu je lovk scho
pen vrit jednu vrstvu na druhou. Neurzy se mohou velmi zapltat
a nakonec zpsobovat vce bolesti, ne byla pvodn bolest, kter jsme
se chtli vyhnout. Tto komplikovan bolesti km neurotick utrpen.
Jak to vstin vyjdil Carl Jung: Neurza je vdy nhrakou za
legitimn utrpen." Legitimnm utrpenm ml na mysli to, emu km
j existenciln utrpen - bolest, kter tvo soust existence a kter
se nelze legitimn vyhnout. Naznaoval tm, e na neurzch je vdy
cosi nelegitimnho. Jsou nelegitimn nejen kvli roli, kterou v nich se
hrv sebeklam, ale tak proto, e existencilnm utrpenm se toho
meme hodn nauit. Neurotick utrpen ns neu nic; v uen nm
pouze zabrauje.

92

Spletitost sebeklamu kadho jednotlivce je sice jedinen, ale pe

sto lze neurzy rozdlit do kategori, kter nm pomhaj porozumt
jim. Abych ilustroval dynamiku neurzy, chtl bych zat u kategorie
neurotickch fobi.
Freud byl prvnm, kdo vedle svch mnoha dalch pnos sted
n dynamiku tchto fobi rozeznal. Nazval ji pesunut. lovk stien
fobi pesunuje svj existenciln strach, ktermu mus neochotn e
lit, na zdnliv zvladatelnj objekt. Nikdy to nebylo prkaznj ne
v okamiku, kdy m na zatku m psychiatrick praxe navtvil mu,
kter za mnou piel ve stavu paniky ti dny pot, co se jeho vagr
stelil pistol do hlavy a spchal sebevradu. Ten mu byl tak vyde
n, e do ordinace ani nedokzal sm pijt. Musel pijt se svou e
nou, kter ho drela za ruku. Posadil se a zaal drmolit: Vte, mj
vagr, stelil se do hlavy. On jako ml tu pistoli a bylo k tomu teba
jen t troky tlaku a on je te mrtv. Vc k tomu jako nebylo teba.
A kdybych ml j pistoli - j ji jako nemm, ale kdybych pistoli jako
ml a chtl se jako zabt, nebylo by teba vc - j se jako nechci zabt,
ale jako - nebylo by teba - jen tolik."
Kdy jsem ho tak poslouchal, dolo mi, e jeho paniku nevyvolal
al nad vagrovou smrt, nbr e ho tato udlost spojila s jeho vlast
n smrtelnost, a tak jsem mu to ekl.
Okamit mi zaal odporovat: Ale j se smrti pece nebojm!"
Tehdy do hovoru zashla i jeho ena a ekla: V, milku, mon
bys tady panu doktorovi ml ct o tch pohebnch vozech a poheb
nch stavech."
Dolo pak na vysvtlovn, e opravdu trp fobi z pohebnch vo
z a pohebnch stav - a to dokonce do takov mry, e kad den
cestou do prce a z prce si zachzel ti bloky - kad den est blok -,
jen aby nemusel projt kolem pohebnho stavu. Stejn tak se musel
vdy, kdy kolem projel pohebn vz, otoit, nebo v lepm ppad,
vklouznout do dve, nebo, a to bylo pln nejlep, do obchodu.
To mte tedy docela velk strach ze smrti," ekl jsem.
Ale on trval na svm: Ne, ne, ne. J se smrti nebojm. To m je
nom tak trp ty zatracen pohebky a pohebn stavy."
Tento ppad je pro na knihu obzvlt dleit nejen kvli sv

93

prostot (a skoro prostomyslnosti), ale tak kvli jdru bolestnho po

citu strachu.* Tm jdrem je strach ze smrti a umrn. Prozkoumejte
v podstat kad strach, kter vs me suovat, a patrn budete rych
le schopni odhalit, e sah k vaemu strachu ze smrti a umrn. Bojte
se, e pijdete o prci nebo e se propadne burza cennch papr?
Nen to jen v elementrn strach z toho, e vy nebo vae rodina bu
dete hladovt a zemete? Vtinu fobi lze vysledovat a k tomuto z
kladnmu existencilnmu strachu. To, e bychom se mli smrti bt, je
pirozen - lidsk. Tento strach je inherentn bolest na vdom exi
stence. Ale jak se s tmto strachem vyrovnme, je jen na ns - mme
monost volby, jej vznam v na vaze nad otzkou eutanazie neu
stle poroste. Svmu strachu se meme postavit pmo, existenciln,
legitimn tak, e se mu zadvme do tve a nemu se od nho piu
me. Nebo ped nm meme vzt nohy na ramena a njak ped nm
klikovat, teba fobi, kter je neurotick. Neurotick een, jako
v ppad mue, kter jsem prv vylil, je v konenm dsledku e
enm nejmn innm a nejbolestnjm.
Ped padesti lety byli psychiati - s moudrost, o kterou u ada
z nich pila - zvykl rozliovat mezi tm, emu kali neurza egodystonn a neurza egosyntonn. Egodystonn neurza byla neurza, kte
rou pacient povaoval za hloupou a zbytenou, za nco, od eho se
chtl osvobodit. Za egosyntonn neurzu se povaovala neurza, na
n ego - ili pacientovo j" - pohlelo jako na nco pirozenho,
zdravho, dokonce pvtivho. Dovolte mi, abych znovu pouil p
kladu fobi, speciln fobie z had.**
Uvdomte si prosm, e mt strach z had je normln. Existuj do
konce urit dkazy, e tento strach mme zabudovan v genech. To,
co ze strachu vak dl opravdovou fobii, je jeho intenzita, a co vc,
stupe paralzy, kterou zpsobuje. V prbhu svho tletho pobytu
na Okinaw jsem se setkal se dvma enami, kter jejich strach z ha
d

vrazn

paralyzoval.

Ani to

nepekvapovalo,

ponvad na

Okinaw il jedovat habu, ohromn had velikost se pohybujc n

kde mezi chestem a krajtou. Je to non had, kter pes den sp a na
* Tento ppad byl popsn v knize Dle nevylapanou cestou.
* * Oba nsledujc pklady se tak objevuj v knize Nevylapan cesta nekon (es. 1997).

94

kterho lze nejpravdpodobnji narazit v pustjch koninch ostro

va. Amerian byli varovni, aby se nepoutli v noci do dungle, v za
lidnnch a peliv udrovanch rezidennch tvrtch vak vldn
ednci tento problm nepovaovali za dleit. Z vce ne 1 0 0 0 0 0
Amerian, kte tehdy na ostrov ili, byl v prbhu zhruba dvou
a pl roku hadem utknut jen jeden. Protiltka byla pohotov k dis
pozici, a tak jsem se nikdy nedozvdl o dn americk obti.
Kvli sv fobii vyhledala mou pomoc Janice, manelka jednoho vy
sokho dstojnka. V noci nemu vyjt na ulici," ekla mi. Mm ds
n strach z toho habu. Je to smn. Vm, e pravdpodobnost utknut
v rezidennch oblastech je zanedbateln, ale strach mi pln ni ivot.
Nemu jt v noci s manelem do klubu. Veer nemu vzt dti do ki
na. Jakmile se zane smrkat, nemu vythnout paty z domu, choulm
se v obvku a mm rozsvcen vechna svtla. Je to poetil - hloup
- zvrcen. Jsem tak zbabl. Mete mi njak pomoct?"
Janicina fobie byla zjevn egodystonn. Svj strach vnmala jako
nco j cizho, nco zvrcenho, nco, co nechtla. Omezen, ktermi
ji svazoval, povaovala za smn". Nadvala si za svou hloupost"
a chtla se chovat jinak.
Akoli Hilda, manelka sttnho zamstnance, z domu nevychze
la ze stejnho dvodu, jej neurza ji uspokojovala, dokonce na ni by
la hrd. Nepila za mnou do ordinace; potkal jsem ji u n doma na
verku, kter podala se svm manelem. Po veei jsme se zaali ba
vit a j se dozvdl, jak moc Okinawu nesn, protoe kvli tomu ha
du neme vychzet z domu. Vm, e jin lid chod v noci ven,"
ekla, ale jestli se chtj chovat tak pitom, je to jejich vc. Copak
nevd, e ti hadi vis ze strom a mou na n kdykoli spadnout? Brr!
Nechpu, pro vlda vechny ty potvory nevychyt. Boe, jak j budu
rda, a budeme zptky ve Spojench sttech."
Hildina fobie byla zjevn egosyntonn. Neshledvala na n nic ne
normlnho. Naopak, myslela si o druhch lidech, e oni jsou ti hlou
p. Oni mli problm. Ona nevnmala jako problm ani sv omezen.
Za vechno mohl habu, Okinawa, vlda. Tebae se zdlo, e je Hilda
se svou fobi mimodn zadobe, pozdji mi bylo dno na srozum
nou, e omezen, kter fobie kladla na jej sociln ivot, velmi sklio-

95

vala jejho mue, dokonce mu zpsobovala starosti, e budou mt ne

pzniv vliv na jeho kariru.
Jeliko obti egosyntonnch fobi nevnmaj sv neurzy jako nco
nechtnho, je jim vlastn nemon jakkoli pomoci. Janice, protoe
pomoci chtla, byla jin ppad. V prbhu na spoluprce si postup
n uvdomovala, e na hady pesunula svj strach ze smrti a zla, z je
dovatch ivoich, z vc, nad nimi nemla kontrolu - ze patnch
vc, kter se mohly stt dobrm lidem. Pozvolna, poprv ve svm i
vot, zaala bt schopna mluvit zpma o existencilnch otzkch
smrti a zla. V dob, kdy se po devti mscch opt vrtila do Stt, by
la Janice schopna, i kdy se znanmi zkostnmi pocity, vyjt s mane
lem i dtmi v noci ven. Akoli bych ji pesn neoznail za vylenou,
byla na dobr cest k vylen.
Po druh svtov vlce zaali psychiati m dl vce poukazovat na
egosyntonn neurzy jako na poruchy osobnosti". Jak jsem napsal u
dve, me bt prospn pohlet na neurzy a poruchy osobnosti ja
ko na poruchy zodpovdnosti. Jako takov tvo opan typy vztahu
ke svtu. Pokad, kdy je v konfliktu se svtem neurotik, m auto
matickou tendenci myslet si, e je to jeho chyba. Pokad, kdy je
v konfliktu se svtem lovk s poruchou osobnosti, zan se okami
t domnvat, e je to chyba okolnho svta.
Znan dl naeho dlu existenciln bolesti po cel ivot tvo z
kost z neustlho a pesnho rozliovn, za co neseme zodpovdnost
a za co ji neneseme. Jak je vidno, jak neurotici, tak lid s poruchou
osobnosti se tto existenciln zkosti vyhbaj. Jakkoli je pravda, e
neurotik me zakouet mnohem vce bolesti - zbytenho neurotic
kho utrpen - ne vyrovnanj lovk, je nicmn zbaven muivho
rozliovn, protoe si prost mysl, e nese zodpovdnost za vechno.
Ponvad trp bolest a povauj se za zodpovdn (i kdy za pli
mnoho vc), neurotici, jako Janice se svou egodystonn fobi, vyhle
dvaj sami od sebe psychoterapii a asto se jim opravdu ulev. Lid
s poruchami osobnosti vykazuj jen malou pravdpodobnost, e bu
dou vyhledvat psychoterapii, ponvad se za zodpovdn nepovau
j a trp jen mlo. A kdy tak uin, zjiuj, e je to velice tk prce.
V jistm smyslu vsledkem psychoterapie lovka s poruchou osob-

96

nosti je, e se mu pomh trpt vce ne mn. Pirozen u takov te

rapie je velmi asto obtn setrvvat.
Lid s poruchou osobnosti (a je jich bezpoet) se ad k psycholo
gickm malomocnm, o nich jsem psal u dve. Ale to neznamen,
e z jejich emocionln poruchy nevyvstv dn utrpen. Tebae
oni sami zakouej jen velmi malou bolest, obvykle znanou bolest p
sob jinm. Druh neustle obviuj, pesunuj na n svj vlastn dl
zodpovdnosti. Ned se ani spotat kolika zpsoby, pohybujcmi se
od nedbalosti ke zloinu, dokou sv okol pkn zlobit.
Pi o tchto psychickch poruchch - poruchch osobnosti a neu
rzch -, jako by byly njakou volbou. A taky jsou. Je vak dleit
zdraznir, e tyto volby pstupu se obvykle in v dtstv a asto pod
ohromnm tlakem.
Nam kolem coby rodi nen ulehovat naim dtem od jejich
vlastnho podlu existencilnho utrpen. Nam kolem je vak jim ho
zbyten nezvtovat. Bezpochyby dn rodi to nezvldne dokonale,
ale ada z nich v tomto kolu dramaticky selhv. Vechny rodiny jsou
do jist mry dysfunkn, ale nkter jsou dysfunkn natolik, e zp
sobuj vce existenciln bolesti, ne jsou dti schopny unst. Tmto d
tem pak st zbv nco jinho ne pijmout za sv strategie, kter jim
od bolesti odpomohou - obrana spjat s pesunem je jen jednou z nich -,
ty pak nevyhnuteln daj vzniknout neurzm a poruchm osobnosti.
Vtina pacient, kte dochzej na psychoterapii, si na svou kritickou
volbu nevzpomn proto, e ji uinili u tak dvno.
Pesto to volba byla, a ta se d zmnit. Setkal jsem se s nemocnmi
s velmi mlo zjevnmi pozitivnmi rysy, pochzejcmi z domov, kde se
s dtmi velmi zle nakldalo, kte v prbhu psychoterapie pekonali sil
n neurzy a dokonce poruchy osobnosti navzdory tm nejpesimistitjm vyhldkm. Setkal jsem se s jinmi nemocnmi, jejich vyhldky na
vylen byly nesrovnateln lep, kte se nepoddali a do sv poruchy se
jet vce sthli. Pro nkte lid maj tak silnou vli rst a jin ji zcela
postrdaj, mi zstv zhadou. Je to mon nejvt tajemstv lidstva.

97

Ponvad je neurza, i porucha osobnosti, vdy nhrakou za legitim

n utrpen, je zsadn kol hlubinn psychoterapie zejm: spov
v tom, aby se pacienti od nhraek, pomoc kterch se vyhbaj bolesti,
pesunuli k pm konfrontaci s opravdovmi otzkami sv existence.
V pojmech fobi, kter jsem zde dal za pklad, je to pesun od zbyte
nho strachu z had nebo pohebnch stav ke konfrontaci s realitou
smrti a zla. Tento pohyb znamen velk rst. Smrt a zlo jsou obvan
skutenosti, ale pokud se nm se svm existencilnm strachem poda
t, meme se toho od nich hodn nauit. Nenaume se nic, pokud bu
deme mnit trasu cesty dom, jen abychom se vyhnuli pohebnmu
stavu, nebo pokud budeme kad veer zstvat doma, jen abychom
se njakou nepravdpodobnou nhodou nesetkali s hadem na zahrad.
Nauit se t se skutenost by mlo bt snadn, ale nen tomu tak.
Vzhledem k tomu, e existenciln styly vyhbn se bolesti jsou u jed
notlivch pacient zpravidla nevdom, jakmsi pokivenm zpso
bem inn a tak dlouho trvajc, e padnou jako star boty, rstu,
kter po nich poaduje psychoterapie, se brn vichni. Intenzita to
hoto vzdorovn se vak li. Tato intenzita je ve vtin ppad roz
hodujcm initelem, zda bude psychoterapie spn i nikoliv.
A bv to pacientova vle, co v prv ad tuto intenzitu uruje.
Pacientm s pevnou vl se da nejlpe i nejhe. Jak jsem se u zm
nil, akoli jde o obrovskou zhadu, nkte pacienti maj nesmrnou
vli rst, stejn jako maj nkte pacienti nesmrnou vli nerst.
Na samm zatku sv knihy Nevylapanou cestou jsem vyslovil
toto zdnliv neuviteln tvrzen: S absolutn kzn jsme schopni
vyeit vechny problmy." Znlo neuviteln jen proto, e jsem zapo
mnl dodat, e een uritch problm vyaduje pijet skutenosti,
e dn een neexistuje. Pro zarputile se brnc pacienty je podle
mch zkuenost charakteristick, e na jaksi zkladn rovni abso
lutn odmtaj tuto skutenost pijmout.
Nikdy nebylo takov odmtn zjevnj, ne v ppad Janet, os
maticetilet eny, kterou jsem se bez spchu pokouel lit tyi m
sce. Jej hlavn stnost se tkala vn deprese, kter zaala v den,
kdy se s n rozeel manel Ralph, s nm strvila dvanct let ivota.
Kdy jsem se s n setkal poprv, byl rozvod na spadnut. Na Janetin

98

situaci bylo dramatick to, e byla oteven neochotn teba jen zat
se s tm vm njak vyrovnvat.
Ti msce pot, co byl rozvod zpeetn, jsme j ekl: Mluvte
o rozvodu v ptomnm ase, jako by se s vmi Ralph rozvdl prv
te. Ale ve skutenosti je ten rozvod minulost. Udlal vm to. Je ko
nec. Stalo se. Pesto mte pocit, jako by se to stle dlo. Doku to po
chopit. Je tk se peorientovat. Ale proto jste pod v takov
depresi. A j nevm, jak mete s depres skoncovat, dokud vm ne
pomeme z rozvodu udlat minulost."
J z nho nechci udlat minulost," prohlsila Janet bez sebemen
ho zavhn.
Jej upmnost m polekala, byl jsem zvykl na trochu spletitj
neurzy. Ubhla dlouh doba, ne jsem j mohl odpovdt: Ano, i to
chpu. Ale to ns stav do tk situace, ne? Je tu konflikt mezi tm,
co chcete, a tm, co je mon. Mezi va vl a realitou cel situace.
Tento konflikt je podstatou va deprese. Je tedy zejm, e v depresi
zstanete, dokud se nesmte s realitou, vetn toho, e Ralphovi od
pustte."
Jestli bych mu mla odpoutt, to radi zstanu v depresi," odpo
vdla mi stroze.
Tentokrt jsem zareagoval instinktivn: Kdesi v bibli, nevm kde,
stoj: ,Mn pomsta, prav Pn.' Co si myslte, e to znamen?"
Nehodlm tu poslouchat tyhle nboensk nesmysly," pronesla
Janet.
Po tech sezench Janet terapii ukonila, protoe to nezabralo".*
Nen nhodou, e tma toho, co Janet oznaila za nboensk ne
smysl", vyplulo na hladinu a ke konci. Mm takov dojem, e po
kad, kdy je odpor vjimen tuh, jde pinejmenm stejn tak
o duchovn, jako o psychick problm. Takov lovk nen ochotn
snst ani to nejmen sesazen svho ega pi podroben se jakkoli vy
sle, i kdy ta sla nese pouze oznaen ivot" nebo realita". U ta
kovho lovka je nco dramaticky v nepodku s jeho vztahem
k okolnmu svtu.
* Tento pklad je mnohem detailnji popsn v m knize A World Waiting to Be

Born (Svt ekajc na zrozen).

99

Jak jsem poznamenal ji na zatku, tato kapitola nen zamlena jako

uebnice psychiatrie. Navzdory skutenosti, e vtina emocionlnho
utrpen je ist psychick, byl mj rozbor psychick bolesti dosud mi
modn strun a povrchn. Omluvit to lze, domnvm se, jen proto,
e se ke konceptu psychick bolesti vrtme, kdy se jednm z jejch ty
p - psychickou bolest spjatou s umrnm - budeme dle zabvat do
vt hloubky. Existenciln utrpen spjat s umrnm je toti sted
nm tmatem v diskusi o eutanazii.
Avak ne postoupme dl, ctm, e je nutn povimnout si v krt
kosti jednoho typu emocionln bolesti, kter me bt existenciln
a zvan pro debatu o eutanazii, o kterm se vak uebnice psychiat
rie nezmiuj a kter si zaslou vlastn pojmenovn: spsn utrpen.
Lze ci, e ke spsnmu utrpen dochz, kdy lovk sn emocio
nln bolest jinch, a to tak, e jin jsou jeho nsledkem njak uzdra
veni nebo spaseni.
Na jedn rovni me bt spsn utrpen docela prost. eknme,
e vy jste mj dobr ptel a nyn trpte emocionln bolest, protoe
vm umr matka. Ponvad jste mj ptel, vae bolest zpsobuje bo
lest i mn. Ale j nectm bolest rd. Take abych vs zbavil bolesti,
a sm se pak ctil lpe, pronesu njak kli typu Ale, ohledn matky
se nemus ctit patn. Vak v, e pjde do nebe."
Jak se po tom budete ctit?
Je mon, e se po tom budete ctit jet h - izolovan, nepo
chopen a pehlen. A taky byste se tak ctit mli. Protoe m ve sku
tenosti motivovaly ohledy vi mn, nikoli vi vm.
Jedinou skuten lskyplnou vc, kterou mohu v takov situaci
udlat, je prokzat ochotu sdlet s vmi vai bolest, vzt na sv bedra
utrpen va existence a ci s opravdovm porozumnm: Boe, je mi
to opravdu lto. Mus to bt pro tebe stran. Mu s tebou chvilku
posedt, nebo bys radi byl sm?"
Tato reakce vm nemus vbec pomoci. Ale je tu jaksi nezanedba
teln pravdpodobnost, e po n budete mt pocit, e na vs nkdo be
re ohled a nejste tak sami.

100

Na spsnm utrpen nen nic tajuplnho. Zdrhm se o nm vak

dle rozepisovat, protoe mm dvod se domnvat, e tu jsou dal ro
viny, na nich me bt docela mystick. Nkdy nkte lid mohou
sdlet bolest druhch nevdom - ani si jsou vdomi, co vlastn d
laj, nebo pro vlastn trp. Snet bolest jinch nejen s nimi, ale pro
n? ekl bych, e ano, ale dokzat to nemohu. Vm, e nkdo me,
alespo do urit mal mry, ctit bolest svta, ale nevm, jestli je na
tom nco fakticky spsnho.
Nicmn ada lid mi sdlila, e se ctili zvltn povzneseni (v ji
stm smyslu spaseni) tm, e byli dvrn zapojeni do umrn blzk
ho ptele i lena rodiny. O takovm umrn vdy mluv jako
o dobr smrti". Tm vak nemaj na mysli smrt eutanazii. Naopak, jak
uvidme pozdji, zd se, e eutanazie za sebou vdy zanechv pinej
menm hlubokou citovou rozpolcenost. To, co maj na mysli, je smrt,
kter se da splovat est kritri:
1. Jde o pirozenou smrt, nikoli o nsledek sebevrady nebo vrady.
2. Je fyzicky bezbolestn a nen dleit, zda je tato bezbolestnost
pirozen, nebo vyvolan nleitou medicnskou lbou.
3. lovk umr ve vztahu, co znamen, e doshl odputn
a usmen s tmi, kte budou t dle.
4. lovk je vdom pipraven zemt - jinak eeno, nic si nenalhv, nepedstr, e k jeho smrti nedochz.
5. lovk tuto pipravenost njakm zpsobem vyjdil a rozlouil se.
6. Takov lovk je toho veho schopen, nebo se propracoval existencilnm utrpenm nutnm k tomu, aby smrt pijal s plnm
souhlasem. (Tento druh prce bude podrobnji popsn v sedm
kapitole.)
Pipad mi skoro neuviteln, e by nkter smrt mohla zrove
tchto est kritri splovat. Nicmn znan mnostv mrt takovch
je, m se tedy jev, e spluj spsnou funkci. Nen nutn dle pro
dlvat v tto potenciln temn oblasti. Pesto mohu s jistotou pro
hlsit toto: kdy lid vykonaj prci svho vlastnho existenciln
utrpen, tebae nemusej spasit jin, pinejmenm spas sami sebe.

202

tvrtd kapitola

VRADA, SEBEVRADA
A PIROZEN SMRT

ednm z mch mysl bylo demonstrovat, e emocionln bolest,

fyzick bolest a vytaen ztky jsou asto komplexnmi otzkami. i

nm tak, protoe se stavm proti zjednoduujcmu pstupu k tak d

leitmu tmatu, jako je eutanazie. V tto kapitole zakonm len

vech komplexnch aspekt tm, e se podvm na rozdly mezi vra

dou, sebevradou a pirozenou smrt. Mnoz z ns by pi prvnm po
hledu tyto rozdly nepovaovali za komplexn, ale zanedlouho
uvidme, e i ony si nesou svj dl nejasnost. S tmito nejasnostmi se
musme vypodat pedtm, ne konen, v zvru tto kapitoly, do
spjeme k definici eutanazie.

Vrada
Jak vrada, tak sebevrada jsou dvma formami zabit. Nae postoje
k nim jsou vak npadn rozdln. Vi vrahovi obvykle ctme zui
vost a touhu vidt ho za memi. Vi sebevrahovi ctme spe ltost.
Sebevrada per se u ve Spojench sttech nen protizkonn a j si ne
vzpomnm na nikoho, kdo by se o ni pokusil a byl kdy vbec for-

102

mln postaven ped soud. Mon byl hospitalizovn, teba nedobro

voln, ale nikdy nebyl vsazen do vzen.
Pro ten rozdl? Je to zjevn otzka vle. lovk, kter vrad, zba
vuje druhho lovka ivota proti jeho vli. Sebevrada me bt sebepokozenm, ale jde o pokozen v souladu s vl obti. Vrada nikoliv.
Definice vrady by se tedy zdla jednoduch: zbaven jinho lo
vka ivota proti jeho vli. Tak jednoduch to ale nen.
Naped se zamysleme nad tm, kdy vrah pi soudnm zen stane
ped soudem. Nejde tu o povrchn zjednoduujc zleitost viny nebo
neviny. Nabz se cel kla monch rozsudk: vinen z vrady prvnho
nebo druhho stupn, vinen nikoli vradou, nbr zabitm, nevinen
z dvodu nepetnosti.*
Samozejm mnoho lid, co zabj, tak in nemysln. Stzliv i
di, jeho automobil srazil v noci na silnici tmav obleenho cyklis
tu, jezdce pipravil o ivot proti jeho vli. Ale idi neml dn mysl
nkoho zabt. Nebyl ani nepozorn. Vypad to tedy, e vrada m
hodn spolenho nejen s vl obti, nbr i s vl jejho pachatele. Je
nepravdpodobn, e by byl idi vbec soudn sthn.
Stejn tak nebude sthn vojk, pokud ve slub nrodu mysln
na bojiti zabije neptele. Vojkovm myslem rozhodn bylo zabt,
pesto vak jeho odmnou bude vyznamenn, nikoli trest. Zd se, e
v obdob vlky stoj koncept vrady na vedlej koleji.
Ne vak pln. V modern dob se sname init rozdl mezi voj
ky a civilisty. Vojk, kter zabije neozbrojenho civilistu, me bt do
konce souzen z vlenho zloinu. Nicmn i toto rozliovn se
v ohni vlky tak asto dostv na vedlej kolej. Nen vdy jasn, jak
rozliovat vojky od civilist. Nakonec, jak se to stalo v ppad svr
en atomovch bomb na Hiroimu a Nagasaki a v ppad bombar
dovn Dran, i dob hoi se mohou rozhodnout vyhladit cel
centra civilnho obyvatelstva.

* S formulac tohoto poslednho verdiktu, a je teba sebevjimenj, mm

znan pote. Duevn vyinut lovk, kter zabije, je podle m stle vinen
z vrady. Myslm si, e otzkou nen odpovdnost, nbr to, jak by ml bt vrah
len.

103

S velkm zpodnm pichz debata o rozdlu mezi normativn etikou

a situan etikou.
Tez situan etiky je, e o dnm inu nelze vynst dn morl
n soud, ani by se vzala v potaz celkov situace nebo kontext, ve kte
rm se odehrv. Jednou situac je napklad, kdy je idi s idiskm
oprvnnm, kter v noci zabije cyklistu, naprosto stzliv. pln ji
nou situac je, pokud idi poil alkohol a nem oprvnn, kter mu
bylo odebrno kvli zen v opilosti.
Normativn etika je opakem etiky situan. Chammurabiho zko
nk a Desatero pikzn jsou pklady starodvnch etickch kodex,
kter prohlauj jist iny samy o sob za patn bez ohledu na situa
ci. est pikzn napklad naprosto jasn prav: Nezabije."
Neprav se v nm: Nezabije a na Filitny," nebo Nezabije a na
obdob vlky," nebo Nezabije a na sebeobranu." Prav: Nezabije,"
teka!
Stovky let se evoluce spolenosti ubrala smrem pry od norma
tivn etiky k etice situan. Navtivte v kanceli svho advokta a nej
sp uvidte stnu plnou velkch knih vzanch v ki. ada z tchto
svazk bude obsahovat soudn posudky stanovujc precedenty jako
nap. Neporu smlouvu... s vjimkou toho, jak tomu bylo v ppa
d Jones versus Smith..., nebo jak tomu bylo v ppad Liebowitz ver
sus O'Reilly... , nebo jak tomu bylo v ppad Hsaka versus C I U . "
Tyto posudky stanovuj precedenty prv proto, e popisuj situace,
v nich se m za to, e se norma nehod.
Celkem vzato jsem velkm zastncem takovho spoleenskho po
hybu. Jde obecn o civilizovanou evoluci vedouc od jednoduchosti ke
komplexnosti. Pesto jako nkte pemlivj zastnci takzvanho po
svtnho prva chovm i obavu. Mou obavou je, e situan etika me
i podporovat vytven jistch situac, v nich je vechno mon.
Vlen stav je jednou z takovch situac. Vzhledem k tomu, e vlka je
pln nejasnost, me ns situan etika v obdob vlky skoro hnt k tvr
zen, e el svt prostedky. Je to vak nanejv problematick tvrze
n. Na jedn stran se kdosi kdysi otzal: Pokud el nesvt prostedky,
tak co u?" Na stran druh hroz skuten epidemie, kdy se z lid st
vaj vlen zloinci proto, aby bojovali proti jinm vlenm zloincm.

104

Nekm, e neexistuje nic takovho jako spravedliv vlka. Ale vm

tomu, e pouze primitivn, absolutistick normativn etika pikzn
Nezabije" ns me pimt, pedtm ne se pustme do vlky, k za
mylen, zda pjde o snaen spravedliv nebo nespravedliv.

Vedle sebeobrany a vlky stt legalizuje vradu", s vt i men m

rou ambivalence, ve dvou dalch situacch: u potratu a trestu smrti.
Slovo vrada" tu dvm do vozovek, protoe implikuje soud
normativn etiky, kter je nadmru problematick. Stt obecn legali
zuje potrat a trest smrti, protoe na ob rozhodnut aplikuje situan
etiku. Je toho nzoru, e thotenstv me bt natolik tivou situac,
e se nemus brt v potaz posvtnost ivota. V podobnm duchu je to
ho nzoru, e urit zloiny jsou natolik ohavn, e vytvej situaci,
v nich je absolutn trest ospravedlniteln.
Avak aplikace a u normativn, i situan etiky v tchto ppa
dech neproslula vdy svou dslednost. ada z tch, kdo jsou zastn
ci potrat (situan etika), je velmi zarputilmi oponenty trestu smrti.
Opan, ada z tch, kdo by chtli postavit potraty mimo zkon na
zklad absolutistick normativn etiky o posvtnosti ivota, je nejvtmi zastnci uvolnn restrikc tkajcch se poprav zloinc.
Ve snaze o co nejvt dslednost u mnoho komenttor a prvn
k spojilo diskusi o potratech s diskus o eutanazii. Pokud m ena pr
vo ukonit sv thotenstv za odborn lkask asistence, tvrd, pro by
nemli mt lid stejn prvo ukonit svj ivot? Ale pipomn mi to
Emersona, kter ekl: Poetil dslednost je strakem omezench mo
zek." Myslm, e to vyjdil trochu siln. Mm za to, e je ve vtin
ppad oprvnn usilovat o dslednost. Myslm si vak, e je poetil,
pokud z dslednosti dlme modlu. Obzvlt v tomto ppad si mys
lm, e pokud se budeme snait pli tsn spojovat otzky potratu, ab
solutnho trestu a eutanazie, dostaneme se do pknch nesnz.
Jak uvidme dle, nkter teologick obavy ohledn eutanazie se
s tmito dvma dalmi tmaty pekrvaj. To vak neznamen, e by
se o nich mlo diskutovat jednm dechem. Nepropaguji tu njakou

105

rozttnost. Je samozejm, e otzka posvtnosti ivota je ve vech

tech debatch stedn a v kad z nich by se mla zvaovat. Ovem
stejn tak je docela stedn v otzkch prv zvat, prv rostlin
a uchovn ivotnho prosted. Zrove existuj dleit tmata, kte
r potraty, eutanazie a trest smrti spolen nemaj. Tmatem tto kni
hy je eutanazie. Nemohu se pln vnovat vem tem diskusm. Mm
za to, e potratm a absolutnmu trestu se ze strany veejnosti dost
v nleit pozornosti. Jsem toho nzoru, e eutanazii nikoliv. Tud,
tebae se to zd svvoln, na tchto strnkch se nehodlm zabvat
hlubokou rozporuplnost potrat, ani trestu smrti.*
Uvedu vak toto: jsem rd, e se rozvj intenzivn veejn diskuse
o trestu smrti a potratech. Pokud by v nkter z tchto diskus vtzi
la jedna i druh krajnost, tsl bych se hrzou. Mm mrnou tenden
ci malovat vechno tmavmi barvami a vidt, jak to se spolenost jde
od devti k pti. Pesto si s ohledem na absolutn trest a potraty mys
lm, e v tto chvli jsme piblin tam, kde jsme mli bt. Tebae jde
o diskusi nepjemnou a obtnou, jsem na nai spolenost hrd za to,
e se do n pout. Nevyhbme se sloitostem. Vm tomu, e pi
nejmenm v tchto dvou ppadech jako nrod vykonvme nleitou
celospoleenskou" existenciln prci legitimnho utrpen.

Jak se sem hod takzvan usmrcovn z milosti?

Definoval jsem vradu jakoto zbaven ivota druhho lovka
proti jeho vli za promylenm elem. I kdy se to me zdt nav
n, je teba, abychom se na tato slova podvali trochu dkladnji.
V prv ad ivot" a zbaven". Paklie je ivot" definovn jako
ptomnost srdenho rytmu a njak t mozkov vlny u nepochybn
smrteln nemocnho pacienta v bezvdom, kter je napojen na nkolik
vkonnch pstroj zabezpeujcch ivotn funkce, a paklie je zbave
n ivota" definovno jako sten odstrann jednoho z tchto p
stroj, pak jsem byl onoho rna na neurologickm pokoji ped vce ne

* Problematikou potrat jsem se tak zbn zabval v knize Dle nevylapanou

cestou.

106

ticeti lety, kdy jsem Tonymu otoil uzvr pvodu na iln infuzi, vin
n z vrady. J si vak nemyslm, e jsem tohoto pacienta usmrtil".
Myslm si, e existuje zsadn rozdl mezi zbavenm ivota a umonnm
smrti. Mm za to, e ukonen radiklnch opaten za takovch jasnch
podmnek nen vradou. Nen to usmrcen. Tud to nen ani usmrcen
z milosti. Nen to ani to, co nakonec definuji jako eutanazii. Je to pro
st vytaen ztky ili umonn pirozen smrti nkomu, kdo u umr.
U jsem se zmnil, e mezi zm roku 1 9 3 9 a zatkem srpna ro
ku 1 9 4 1 nacistick vlda v Nmecku usmrtila plynem nebo smrtc in
jekc 70 0 0 0 rznch lid postiench mentln retardac, schizofreni
i senilitou. Tento dobe promylen projekt oznaovali jako pro
gram eutanazie". Zde nelo o zbavovn ivota. Tmto lidem nebylo
dovoleno zemt. Byli usmrceni a nacist sami tomu kali usmrcovn
z milosti. Z milosti to bylo kvli domnnce, e kvalita ivota jejich
obt byla natolik uboh, e by na tom byli lpe mrtv.
Le domnnky jsou vdy sporn, a nabledni je tato otzka: jak
byla vle obt? Nacistit ednci mohli tvrdit, e obti na tom byly
tak zle, e svou vli nemohly ani vyjdit. Nicmn dokud byly jet
naivu, obti hladov jedly a zniv pily potraviny a npoje, kter jim
byly poskytovny. Nebyly napojeny na pstroje. Neexistuje dn d
kaz, e by byly v depresi i vykazovaly sebevraedn tendence. Me
me oprvnn pedpokldat, e obti byly zabity proti sv vli, stejn
jako se meme domnvat, e nacisty motivovala mnohem vce eko
nomick strnka ne njak touha po milosrdenstv.
Co ale dnes motivuje manela, jak se obas stv, aby usmrtil svou
chronicky nemocnou enu upoutanou na lko, kter pod jet hlado
v a zn? Ani by j dokonce podal o souhlas? Manel ekne: Musel
jsem ji zbavit utrpen. Bylo to z milosrdenstv." Ale bez dkazu o opaku
je pedpoklad takov, e utrpen, jeho se chtl zbavit, bylo utrpen jeho
vlastn a jeho milosrdenstv bylo sebeospravedlnnm zabijka.
Co potom ale se sebevradou za asistence? Je to vrada? Tu se do
stvme do zrdnjch vod. Kdy lovk opravdu chce umt, asi
stenti - pokud jsou vbec vinni - jsou vinni ze zloinu bez obti. Me
bt zloin bez obti nazvn vbec vradou? I kdy ji nkter stty
unie za zloin prohlauj, jde opravdu o zloin?

207

Tyto otzky jsou pli komplikovan, abych na n mohl v tomto

okamiku odpovdt. Nakonec dojdu k uritm stanoviskm, ale d
ve ne tak budu moci slun uinit, bude teba, abychom se podvali
na nkolik dalch otzek. Napklad jsme se jet vbec nezabvali
sebevradou a tm, jak se m odliovat od pirozen smrti. Budou n
sledovat dal otzky a definice eutanazie je jednou z nich. Otzka se
bevrady za asistence bude vlastn pln poslednm tmatem, ktermu
se v tto knize budu vnovat.

Sebevrada
Pot, co jsme pili na to, e definice vrady nen ani zdaleka tak jed
noduch zleitost, jak by se mohlo zdt, uinme te stejn objev i se
sebevradou.
Nkdy je v podstat nemon oddlit sebevradu (zabit sebe) od
vrady (zabit jinho lovka). Povate takovho vojka i teroristu,
kter se vdom a dobrovoln vrh na sebevraednou misi.
Permutace lidskho chovn jsou skoro nekonen. Vzpomnm si,
jak jsem ped nkolika destkami let etl v novinch o mui, kter si
najmal jednoho zloince za druhm, aby ho zabili v pouti. (Ti zlo
inci nebyli hloup; se svou odmnou pokad prchali, a nechvali tak
mue na holikch.) To byl krajn ppad. Avak kadoron na sebe
za elem usmrcen tisce lid l rafinovan pasti. Sebevraedn ten
dence zpravidla odmtaj, ale psychiati, kte je l, vd sv. Intenzivn
touha zemt me bt zcela nevdom.
Tak se zd, e sebevrada a vrada jsou kulturn svzan. Kulturn
spoleenstv, kter vykazuj vysokou mru vrad vykazuj nzkou mru
sebevrad a naopak: nrody s neobvykle vysokm potem sebevrad
mvaj, s uritmi vjimkami, neobvykle nzk vskyt vrad. Netvr
dm, e sebevrada a vrada jsou dvma stranami jedn mince, ale jsou
jaksi pbuzn.
Existuj rzn stupn ospravedlnn i neospravedlnn pro sebe
vradu, jako je tomu i v ppad vrady? Nejde o prvn zleitost,
protoe sebevrada nen protizkonn, ale mm za to, e nkter se
bevrady jsou vce ospravedlniteln ne jin. Psal jsem tu u o svch

108

velmi odlinch pocitech, kter ve mn vyvolvaj sebevrady Rogera

a Howarda, a naznail jsem, e pokud bych byl v Rogerov tle a tr
pl jeho pornou dysfori, i j bych se pravdpodobn obsil. Na dru
h stran jsem tak naznail, e Howard se zastelil, alespo do jist
mry, aby se vyhnul setkn se mnou, a e jeho in obsahoval prvek
zbablosti. Tebae vtina psychiatr by z tchto dvou mu povao
vala za vce duevn nemocnho Howarda, mm za to, e jeho vyhb
n se nejen mn, nbr i tolika jinm vcem, bylo v podstat zbablm
tkem. Pi postupnm chpn fenomnu eutanazie pro ns budou
otzky vyhbn se a zbablho tku stle dleitj.
Sebevrady Rogera a Howarda vak nebyly ppady eutanazie a nam
tmatem je eutanazie - nikoli sebevrada obecn. Podvejme se tedy na
ppad sebevrady, kter, tebae nelo o eutanazii, j byla velmi blzko.

Viktoriin pbh mi vylil mj ptel Jason, rodinn lka. Jason m

upozoruje, e ve sfe rodinn lkask pe nejsou podobn pb
hy ani zdaleka vjimen.
Viktorie byla v mnoha ohledech nanejv spn ena. V minu
losti vydlal jej o tyi roky mlad manel Arthur obrovsk penze.
Ona porodila a vychovala ti dcery, z nich kad se tak nleit da
ilo. Ke konci ivota mla Viktorie sedm zdravch vnouat v dospva
jcm vku, kter se j sama zase brzy mla postarat o pravnouata. Bez
jakchkoli pochyb stla v ele rodinnho matriarchtu.
Jej ivot vak nebyl jednoduch. Akoli nevyhledvala psychiatric
kou lbu, kolem tictky a potom kolem padestky trpla dvouletm
obdobm vn deprese. Tyto deprese mly mon souvislost s dosti
odtaitm vztahem k Arthurovi. V pozdjch letech, po svm odcho
du do dchodu v ptaedesti, Arthur udroval tuto vzdlenost alko
holem. Duevn byl vtinu asu mimo. Tato jeho neptomnost
mohla bt sten nsledkem skutenosti, e Viktorie byla, mrn e
eno, trochu tyransk.
Vztah mezi n a dcerami byl rozporupln. Na jedn stran se obdivo
valy Viktoriin velk dstojnosti a oceovaly jej matriarchln dovednos-

109

ti, mezi nimi i jej zejmou lskyplnou, obtavou oddanost. Na druh stra
n j mly asto za zl jej mrn i nemrn snahy ovldat je. V pijatelnch
a obas i nepijatelnch mezch se Viktorii velmi lbilo mt navrch.
Bylo pro n potom mimodn tk, kdy v devtasedmdesti le
tech utrpla mozkovou phodu, po n j zstala zcela ochrnut pra
v ruka. Rok to vypadalo, e se Viktorii bude dait docela dobe, ale
potom opt upadla do tk deprese. Aby se lovk oblkl, potebuje
dv ruce, take te byla pi oblkn a svlkn zvisl bu na asi
stentce, nebo Arthurovi. Tato ivotn skutenost ji vedla ke kadoden
n bezmocn zuivosti.
S tmto stranm pocitem vyhledala Viktorie kvli lkask pi
mho ptele Jasona. Ten u n odhalil depresi a poslal ji k psychiatro
vi. Psychiatr na ni byl krtk. Jako ke sv zchran se neustle vrace
la k Jasonovi, ale bhem svho jednaosmdestho roku zala rovn za
celou adou jinch lka, u nich hledala magick een. Pi tomto
procesu nashromdila ohromn mnostv rznch lk, z nich byla
cel ada sedativ.
V dvaaosmdesti se tmito lky zaala pedvkovvat. Rno ji ob
as nali v posteli v komatu nebo v polovinm komatu. Byla pivol
na jedna nebo vce dcer - a obvykle i Jason. Nkdy se pi vysvtlovn
tchto udlost Viktorie zdla seniln. Jak si mohla asi tak pamatovat,
kter prek si vzala, nebo kolik a pro? Jindy z n dcery vyctily, e
Viktorie pouze zapomntlivost pedstr, aby zakryla sv experimen
tovn se sebevradou.
Kdy oslavila tiaosmdestiny, zaalo bt Viktoriino pedvkovvn skoro kadotdenn. ivoty jejch dcer byly povliv narueny.
Se svou povtinou milovanou matkou se sely kvli ustanoven
opaten". ekly j, e je jasn, e si u sama nen schopna poradit
s dvkovnm lk. Aby si je dvkovat dokzala a aby se j dostalo po
moci pi koupn a oblkn, bylo j oividn zapoteb neustl asi
stence profesionlnch oetovatelek, kter nebylo obtn zajistit.
Viktorie se proti tomu ohrazovala. Pi tom vyplula na povrch otzka
sebevrady. No a co, kdyby se smrteln pedvkovala? Na rozdl od
Viktorie, kter byla dmou velmi svtskho zaloen, byly jej dcery
ponkud nboensky orientovan. kaly j, e ji nechtj vidt umrat

110

pedasn, a nabzely j jist teologick dvody, pro je sebevrada cr

kevn klatbou. Vypadalo to, e matka jejich slovm rozum.
Bhem dvou dn Viktorie vyhodila vechny ti nov najat profesi
onln oetovatelky, kter jej dcery zajistily kvli jej pi. Bylo svo
lno dal setkn. I kdy jejm steskm vnovaly pozornost, dcery ji
informovaly, e prohlauj jej prvo propoutt oetovatelky za ne
platn. Viktorie zuila. To m klidn mete vrazit do lebny," na
mtala. Dcery j odpovdaly, e pejmaj kontrolu do svch rukou
prv proto, aby ji nikam poslat nemusely.
Pot u k dnmu pedvkovn, ani vyhazovn nedochzelo.
Viktorie vypadala poraen a skoro jako by byla ve snch. O ti tdny
pozdji se zdlo, e trochu pookv. Zrove vak postupn pestva
la jst. Vyhubl jak tyka a navc od doby mrtvice vybrav, Viktorie tvr
dila, e nem chu. Slbla a slbla. Dcery mly podezen, e mysln
hladov, aby si pivodila smrt, ale ona o tom odmtala hovoit.
Kdy byla Viktorie jen krek od smrti vyhladovnm, zavolaly
Jasona. Do jejho pokoje veel sm. Viktorie byla bdl. Jejich kon
verzace byla velmi strun. Jestli nebudete jst, zabijete se," ekl j.
Docela upen se na nho zadvala. Pesn tak," ekla. A takov
je moje rozhodnut."
V obvacm pokoji Jason dcerm jejich dialog popsal. Rozhodly se,
e jejmu rozhodnut vyhov. O osmatyicet hodin pozdji, po uri
tm neklidu v polovinm komatu, kter vypadalo, jako by se j zdly
zl sny, Viktorie umela. Dcery pohled na ni nemohly snst. Kdy to
vechno skonilo, pipily j jako ulechtil dm, kter zemela ve vel
km stylu tak, jako ila: s kontrolou nade vm.

Viktoriina smrt neme bt klasifikovna jako ppad eutanazie hned

z nkolika dvod. Netrpla smrtelnm onemocnnm. Nepokouela se
obejt skuten fyzick proces umrn. Mla jasn definovanou psychia
trickou poruchu: depresi. Jednm z pznak deprese dokonce bv siln
nechutenstv, co mohlo souviset s jej volbou prostedku, jak se zabt.
Bylo by logick oznait jej smrt za sebevradu a dl se tm nezabvat.

111

Nelo ani o ppad sebevrady za asistence. Tu se ale vci zanaj

ponkud mlit. S vjimkou sebevrady za asistence, jak tomu bv
v uritch ppadech eutanazie, je obvyklou reakc pbuznch, a stej
n tak i zdravotnk, vemi zpsoby sebevrad zabrnit. Pesto se zde
Jason, coby lka, a Viktoriiny dcery spolen rozhodli j nezabrnit.
Pro takov nedbalost? Akoli sebevrada jakoto zloin definovna
nen, napomhn sebevrad tak definovno u zpravidla bv. Co
potom s nedbalm pstupem k sebevrad? Byli Jason a Viktoriiny
dcery vinni trestuhodnou nedbalost?
Nevm tomu. Nemyslm si, e by na jejich vdom pasivit bylo
nco trestuhodnho. Podle m by bylo daleko trestuhodnj provdt
radikln opaten nsilnho oivovn tiaosmdestilet eny upouta
n na lko, trpc chronickou depres, kter byla navc zjevn od
hodlan zemt, co nejdv to jen lo. V jistm smyslu umonili Viktorii
vythnout si vlastn ztku.
Kadopdn kategorie ivota nejsou - na rozdl od vrady a sebe
vrady - vdy natolik zeteln, jak bychom si snad pli. Zde se na
chzme v bjnm prostoru mezi klasickou eutanazii a klasickou
sebevradou. A prv proto, e pklad Viktorie vykazuje nkolik kla
sickch rys eutanazie, se jm budeme zabvat do vt hloubky.

Jednou z vc, kter tento pklad ilustruje, je hloubka odhodln, kte

r nkte lid maj, aby se zabili. Akoli nejde ani zdaleka o nejhor
zpsob smrti a, jak naznail Jason, ani o nijak neslchan, je vyhlado
vn zdlouhav. Viktorii to trvalo vce ne ti tdny. Po celou tu dobu
ve svm myslu nikdy nezakolsala.
Toto odhodln by se nemlo podceovat. S rizikem, e kvli n
zornm ukzkm vylm dsn vci, chci napsat, e jsem slyel od
svch koleg o dvou lidech, kte, jeliko vykazovali sebevraedn
sklony, byli hospitalizovni na uzavenm oddlen psychiatrick l
ebny a pesto se dokzali naprosto neoekvan zabt. Jeden z nich,
mlad mu, jednodue sklonil hlavu, probhl nap pokojem a nara
zil hlavou do zdi na jeho opanm konci. Druh byla ena ve sted

i l

nich letech, kter jednoho odpoledne hrla se dvma dalmi pacien

ty a oetovatelkou brid. Kdy na ni pila ada a ona mla bt tichm
hrem, potichu se omluvila a ekla, e mus odejt na zchod. Kdy
se nevracela, sestra se vydala za n. Pacientku nala mrtvou v jedn
z kabinek. Pi pitv se pilo na to, e se ena udusila smotkem toa
letnho papru, kter si nacpala do prdunice.
Z toho vyplv, e ne vem sebevradm lze zabrnit. K eutanazii
dochzelo dvno pedtm, ne existovala njak Hemlock Society
(Spolenost Bolehlav), kter by se j zastvala, a bude tu i pot, co ta
kov spolenost zanikne. Nebylo by realistick, pokud by motivem t
to knihy mlo bt zabrnn veker eutanazii.
Akoli ani j, ani manelka neuprme thotnm enm prvo vol
by v zleitosti potrat, pomhme svm drobnm dlem organizaci
zvan Prvo na narozen (Birthright). elem tto organizace nen od
suzovat eny interrupci podstoupiv, nbr pomhat enm, kter se
rozhodnou ji nepodstoupit. K tto organizaci jsme se pipojili, proto
e vme na monost volby. Stejn tak je to s elem tto knihy. Nejde
tu o odsuzovn tch, kdo si zvol eutanazii, ani dokonce tch, kdo
u n asistuj, nbr o podncovn k volb pirozen smrti.

Pirozen smrt
Podobn jako vradu" a sebevradu", nen pirozenou smrt" vdy
jednoduch definovat. U jsem se zmnil o lidech, kte se opakovan
vystavili nebezpe toho, e budou zabiti. Pravdou je, e existuje sko
ro nekonen kla sebezniujcch ivotnch styl. Dovolte mi, pro
sm, ut svho vlastnho ppadu.
Ve tincti letech jsem se nauil vdechovat cigaretov kou, a od t
doby - u je to sedmatyicet let - vykoum kad den jednu krabi
ku. U nkolikrt jsem se nespn pokouel s kouenm pestat a ne
mm v myslu to zkouet znova. Jenom si proboha peji, abych
nemusel. Kouen mi nesmrn chutn.
Akoli nejsem zvisl na alkoholu do t mry jako na nikotinu, jsem
na nj velmi uvykl. Vyjma vzcn vjimky si kad veer dn pi
hnu. I to mi nesmrn chutn.

113

Negativn inky chronickho uvn tchto drog jsou na mm t

le docela zejm. Je mi edest a jsem star. Nestrann bych mohl do
dat, e trpm nkolika dalmi chronickmi nemocemi, mezi n se
ad glaukom a vn degenerativn onemocnn ptench plotnek,
kter patrn s mmi zlozvyky nijak nesouvisej.*
Kadopdn, pokud pedasn zemu na nco pmo i nepmo
souvisejc s mou drogovou zvislost, pjde o tzv. pirozenou smrt?
Nebo to bude mon povaovat za sebevradu? Ponvad pravdpo
dobn uvnm cigaret a alkoholu uspiuji svou smrt, vykonvm na
sob eutanazii?
Dve ne budu moci na tyto otzky odpovdt, je teba, abychom
se podvali na nkolik ivotnch skutenost. Me se pi tom zdt, e
sm sebe ospravedluji; to je ale jen soust rizika spjatho s tm, e
pouvm sm sebe za pklad. Je vak nezbytn, abych byl ve sv
pedpojatosti upmn.
Zaprv, ivot nen pouze tk; je stresujc. Alkohol a cigarety, vedle
spnku, vdy byly mmi hlavnmi prostedky, jak se potkat se stresem.
Jsou to m berle. S odkazem na m kouen se m asto ptali studenti pi
pednkch: Jak se mete jako psychiatr oprat o takovou berlu?"
Vtinou jsem se tazateli zadval do o a odpovdl: Nkdy je
lep chodit o berlch, ne nechodit vbec."
Kad z ns je jaksi pochrouman.
Nkdy jsem se o povaze zvislosti rozhovoil eji a mluvil o nedrogovch zvislostech. Nkter jsou relativn pozitivn, jako nap.
zvislost na potaovch hrch. Jin jsou daleko niivj ne zvislost
na drogch - zvislost na penzch, na moci, na ovldn jinch, na sa
molibosti a pokrytectv. Kdy jsem skonil, ptal jsem se svho publi
ka: Me tu prosm kad, kdo netrp dnou zvislost, zvednout
ruku?" Nikdo ji nikdy nezvedl.
ivot ns stresuje a vyerpv ns, kadho jinm zpsobem. Akoli
nikdo z ns se neme nikdy absolutn vctit do ke nkoho jinho,
stvme se zdvoilejmi a chpavjmi, kdy se o to alespo pokou* Vichni, kdo tou ponoit se hloubji do mch zlozvyk, nech si petou

mou ponkud autobiografickou knihu In Search of Stones (Hledn kamen) a

zvlt pak jej kapitolu o zvislosti.

114

me. A jsou tu jist vci, kter vichni nakonec meme pochopit.

Obas se nkdo z publika ozval s dotazem: Doktore Pecku, dte
nm jet njak dal pklad ctnosti?"
Ano," odpovdl jsem, umrme. Nevm jak vy, ale j zanm bt
trochu unaven. Ne natolik unaven, e bych to ml u zabalit, ale kdy
bych si ml pomyslet, e se tu tmto svinstvem budu brodit jet dalch
ti sta nebo tyi sta let, asi bych nathl bakory sp dve ne pozdji."
Vypadalo to, e tomu vichni rozumj.

V pozdjch letech svho ivota doel Freud k ve, e bezmla ve,

co se tk lidskho chovn, lze nakonec zredukovat na dv proti
chdn sly: Eros a Thanatos.
Erosem, jmnem eckho boha erotick lsky, Freud nemyslel v
hradn sex, stejn tak tm nemyslel vhradn lsku. Ml na mysli ve,
co se spolupodl na nutkn t a rst: to, co filozof Henri Bergson na
zval lan vital, ili ivotn sla. Tato sla nen pouze psychick; je ob
saena v kad buce naeho tla. Proto nen tak snadn zemt; kad
nae buka ped touto nutnost hlasit ki. Eros se rovn neomezu
je jen na lidi nebo jen na ivoinou i. Je tm, co velsk bsnk
Dylan Thomas nazval silou, je zelenou zpalnic vyene kvt".
A Thanatem, jmnem eckho zosobnn smrti, z nho je odvoze
no i slovo eutanazie", Freud myslel mnohem vce ne nepokrytou
touhu zemt, touhu, kter motivuje zejm sebevrahy. Zahrnoval sem
i m zvislosti i zvislosti sv. A jet vce. Ml na mysli kadou neu
rzu a poruchu osobnosti. Na cel tento koncept piel vlastn studi
em neurz, kdy se velmi dkladn zamlel nad tm, pro si neurotici
vol tak zk ivoty, kter jim ma vlastn zmry. V konenm d
sledku ml na mysli ve, co se v ns sna vyhbat se ivotu, vyhbat
se realit a existencilnmu utrpen, kter je ivotu vlastn.
Dylan Thomas nm zanechal nejen ndhern popis ivotn sly, nbr
i snad nejvmluvnj vzvu proti smrti a umrn, kter byla kdy naps
na. Kdy sledoval smrteln onemocnn svho otce, napsal: Pokojn
nevchzej do dobr tmy;... bsni a zu, kdy se tv svtlo tm." (Peklad

115

Pavla ruta.) Nicmn tent mu, kter napsal tyto nesmrteln dky,
sm jen o pr rok pozdji, v devtaticeti, zemel na alkoholismus. Co
se to tu dje? Byl Dylan Thomas jen obrovskm pokrytcem?
Myslm, e ne. Nemm dn dvod vit tomu, e by byl k po
krytectv njak nchylnj ne vichni ostatn. Co vak o Dylanu
Thomasovi vm, je, e byl jednm z onch vzcnch lid, kter obas
oznaujeme jakoto vt ne ivot". Byl to obr. Uvnit nho byl ob
rovsk Eros. A stejn tak i Thanatos. Pokud to vypad, e kal to
i ono, nelo o pokrytectv v obvyklm smyslu, nbr o skutenost mu
e, v jeho hrudi se neustle svila kolosln touha po smrti se stejn
tak kolosln touhou po ivot. Nebo bychom na nj mohli pohlet
jako na lovka posedlho Erosem. Na lovka unavenho Erosem.
Mon ani ne tak jako na lovka, kter zemel dv ne ml, jako sp
e na lovka, kter ve svch letech il vce ne vtina ns.
Chci tm ci, e pedasn smrt zapinn uritm ivotnm sty
lem - ivotnm stylem, kter me mon diktovat vce biologie a ji
n faktory ne psychologick volba - by nemla bt nezbytn
povaovna za smrt nepirozenou. Vtinou tomu tak ovem bv.
A tm se dostvm k jedn vci, kter mn osobn jde docela na ner
vy: k uctvn dlouhovkosti.
Idolizace dlouhovkosti v na kultue je dalm prvkem, kter je
teba zapotat mezi faktory v komplexn rovnici debaty o eutanazii.
Klade straliv bemeno na velk mnostv lid, kte se pak ct zby
ten nemorln, jako by jakkoli smrt ped osmdestm rokem ivota
byla z jejich strany jakousi zradou. Poselstv zn: Umrat byste nem
li." Myslm si, e je pirozen, e nejvt bm klade tato idolizace na
kulturn idoly a lidi njakm zpsobem slavn. Pro m se to nalhav
ukzalo v srpnu roku 1 9 9 5 , kdy zemel v odvykacm drogovm centru
ve vku tiapadesti let Jerry Garcia, dlouholet hlavn kytarista slavn
rockov skupiny ironicky pojmenovan Grateful Dead (Vdn mrtv).
Zpsob, jakm o jeho smrti informovala mdia, mn pipadal tak
dramatick snad proto, e jsem nebyl jeho fanoukem. St jsem v
dl, kdo to Jerry Garcia byl. Jeho renom vak bylo natolik velk, e
jsem v t dob nemohl ten zdnliv nekonenho mnostv lnk
o nm uniknout. V kadm z nich se elelo jeho odchodu. V kadm

116

z nich se tak zdrazovalo, ani by se pedkldaly zvanj dka

zy, e zemel vlun nsledkem svho ivotnho stylu spjatho s dro
gami. Nikde to nebylo tak odvn uvedeno, ale neustle jsem v nich
etl toto sdlen: Neml jsi se k sob (a k nm) tak zachovat, Jerry."
Idolizace dlouhovkosti vak me bt stejn velkm bemenem
i pro mn slavn lidi, a nedopoutj se j pouze mdia a veejnost,
nbr stejnou mrou i rodinn lkai, pbuzn a znm.

Simone byla dmou ve velkm stylu. Jej manel byl slavn litert
a ona proila vtinu svho ivota v tch nejvych newyorskch in
telektulnch kruzch. V dob, kdy jsem ji poznal, vak u byla vdova
a ila poklidn na venkov. Byla to vynikajc ikonoklastick ena,
z jej spolenosti jsme se j i m ena velmi tili. Tebae n vztah
byl pevn spoleensk, as od asu za mnou Simone poslala rozko
lsan mlad lidi, kte potebovali psychiatrickou pi. Tito pacienti
byli zpravidla chud a ona je finann podporovala. Nedokzala se
vak povznst a nedohadovat se o honorch nebo m poven po
uovat, jak se domnvala, e by se ml nemocn lit.
Jednoho dne m pekvapila, kdy mi zavolala a sama podala
o schzku. Jakmile dorazila do ordinace, la pmo k vci. Doktor mi
k, e mm rozedmu plic," sdlila mi. k mi, e musm pestat
kouit. J pestat nechci. Ale ctm se kvli nmu tak provinile. Chtla
jsem tud zjistit, co si o tom mysl ty."
Simone, nejsem si jist, jestli j jsem ten nejnestrannj lovk, se
kterm by sis o tom mohla pohovoit," odpovdl jsem j. V, e j
sm koum. Mu proto bt chpavj, ale zrove m to zatuje
velkou pedpojatost."
Na svou pedpojatost nemus brt zetel," odsekla mi Simone. To
vs pece uili. J jsem za tebou nepila kvli tomu, e kou. Pila jsem
za tebou, protoe nejsi jenom mechanik jako mj internista, ale protoe
jsi jednm z tch vzcnch psychiatr, kte dok mluvit o Bohu."
ekni mi nco o t rozedm," ekl jsem.
Moc toho nen. k, e na rentgenu je vidt, e mm pli na-

117

foukl plce, a e pi poklepu mi zn hru dut. k, e kouen je to

nejhor, co pro sebe mu dlat, e se tak zabiju a e na rozedmu se
umr stranm zpsobem."
Nevm, jestli kouen je to nejhor, co pro sebe me udlat,"
poznamenal jsem, ale pravdu m v tom, e pi rozedm to nejhor
vc je a e na rozedmu se okliv umr. Jak moc jsi dchavin?"
Nejsem dchavin," odvtila Simone. Trpm chronickm ka
lem, ale dchavinost vbec. Hrome, vdy tikrt tdn chodm se
psem do toho kopce za domem."
Vdl jsem, e je to podn kopec. V tvj doktor, za jak dlouho
zane mt pote s dchnm?"
Ne. Ptala jsem se, ale ekl mi, e nco takovho nedoke ped
povdt."
Pokud by se u tebe mla objevit njak skuten pot s dch
nm," ptal jsem se, mysl si, e bys pak s kouenm pestat chtla?"
Simone se na m upen zadvala. Nejsem si jist."
kalas nco o Bohu?" naznail jsem.
Je mi absolutn jedno, co si o mm kouen mysl ta bezvznam
n doktorsk nula, ale dlm si starosti s tm, co si o tom mysl Bh."
Pokrauj," pobdl jsem j.
Je mi edest sedm," ekla Simone. Proila jsem velmi pln a cel
kem vzato astn ivot. Nechce se mi znovu se vdvat. Dti u mm
velk a jim samm se da docela dobe. Nejsme si moc blzc, ale na to
jsem si u zvykla. Nemm deprese. Me to vidt sm, ale na svt u
nen mnoho vc, kter by m jet zajmaly. Upmn ti eknu, kdybych
ztra umela, nevadilo by mi to. Ale j chci, aby to, kdy zemu, bylo na
Bohu. Proto se ctm provinile. Pokud budu dl kouit, opravdu to ne
chvm na Bohu? Jsou mi jedno ty ei o ,zneiovn chrmu vlastn
ho tla'. To mn starosti nedl. Ty v, e j jsem nikdy nepatila
k tomuto druhu kesan. Ale ctm vinu, e mon Bh chce, abych m
la dlouh ivot, a j bych Ho tm, e kouit nepestvm, vlastn pod
vdla. Pesto mm svoje cigarety stran rda. Zrazuju Boha tm, e je
mi v podstat jedno, jak dlouho iju? Tak, to je vechno. Co si mysl?"
Neznm Bo mysl, Simone."
Samozejm e ji nezn. Ale co si mysl?"

118

Myslm si, e Bh je rd, kdy nkdo proil pln ivot," ekl jsem.
Mimo to si nemyslm, e by mu njak zleelo na tom, jak dlouh ta
kov ivot je. A myslm si, e t krlovsky uvt kdykoliv, kdy zeme."
Dkuji ti," ekla Simone. Pesn to sam si myslm i j. Ale je p
jemn to slyet od nkoho jinho."
Jet nkolik minut jsme si povdali o nkolika spolench zn
mch, a pak odela.
Simone stle kouila a chodila do kopce za svm domem. Skoro dva
roky po dni naeho rozhovoru, ve vku devtaedesti let, nhle zkolabo
vala pi ei se svou obasnou hospodyn. Utrpla tkou mozkovou p
hodu a v prbhu nkolika minut zemela. Neexistuje dn dkaz, e by
mla jej phoda cokoli spolenho s rozedmou, a vzhledem k tomu, e
mla normln krevn tlak, nen ani dvod vit, e ji zpsobilo kouem.
Eros a Thanatos... koexistujc.
Stejn jako Simone kouit nepestvm, protoe jsem zvisl, proto
e mi to chutn, protoe jsem proil pln ivot a (tu mme pn smrti)
protoe nehom ctidost prot ivot dlouh. Prv tak jako ona cho
dila pravideln do kopce za svm domem, tak i j kad rno dvacet mi
nut provdm energick zdov cvien. Tato cvien pmo nenvidm.
Jsou ponkud bolestiv a zoufale nudn. Pesto je vykonvm poctiv,
protoe vm, e kdybych necviil, do roku by mi zatuhla pte a krtce
pot bych zemel. Mm tedy tak pn ivota. Musm vak uznat, e
nkdy rno mi nen jasn, nakolik m poctivost pedstavuje spalujc
touhu t a nakolik odr hlubok ds z umrn. Ale mon jde o to
t. A zatmco nkdy doufm, e odejdu jako Simone, jindy, z dvod,
ktermi se tu budu zabvat zakrtko, doufm v mnohem vleklej smrt.
Posledn poznmka o tom, jakou me bt idolizace dlouhovkos
ti pt, se ve ke strnut, nikoli nutn ke smrti.
Nejvzruivjm, nejkreativnjm a nejhravjm aspektem mho ivo
ta za posledn tyi roky bylo dobrodrustv co nejrychlejho odchodu do
alespo polovinho dchodu. To mimo jin zahrnovalo i zanechm ped
nkovho turn. Akoli nejsem dkybohu ani zdaleka tak veejnou osob
nost jako Jerry Garcia, destky lid za tchto nkolik poslednch let se mi
hlasit ozvaly: Ale vdy vy nemete odejt do dchodu!"
Pane, nech jt sv lidi.

119

Nakonec definice
Americk spolenost pro eutanazii, zaloen v roce 1 9 3 8 , definovala
eutanazii jako ukonen lidskho ivota bezbolestnmi prostedky za
elem ukonen krutho fyzickho utrpen".
Tato definice je absolutn nepostaujc. Definice tto spolenosti
nerozliuje mezi vl lovka, jeho ivot je ukonovn a vl toho,
kdo ho ukonuje. Nek se v n nic o tom, zda je ono krut fyzick
utrpen doasn nebo chronick, vyliteln i nevyliteln.
Nezaml se nad tm, zda je ne-moc" terminln i nikoliv. Ignoruje
otzku vytaen ztky v ppadech, kdy je pacient v bezvdom, a tu
d podle veho netrp fyzickou bolest. Nerozliuje jasn mezi utrpe
nm emocionlnm a fyzickm. Zcela jist nepokrv ppady, v nich
se angauje dr. Kevorkian a jin, kte tak psob pod vlajkou euta
nazie; ppady, kde ukonen krutho fyzickho utrpen nen v d
nm ppad tm skutenm problmem.
Nijak nepedstrm, e jsem zkostliv pesnm vdcem. Nepokouel
jsem se pest si vekerou literaturu k tomuto tmatu. To, co jsem etl,
vak takov rozdly rovn nein. Jedna kniha, napklad, Euthanasia:
The Moral Issues (Eutanazie: morln otzky), tebae byla vydna v ro
ce 1 9 8 9 , se o definici ani nepokou. Obsahuje pouze protichdn nzo
ry prvnk, lka a dalch lid, kte se pokouej stt etiky, v irokm
spektru tmat od interrupc k vytaen ztky, od sebevrady k vrad,
ani by njak zvlt rozliovali. Je to velmi matouc.
Nemm v myslu napadat intelektuln preciznost jakhokoli vd
ce. Ale spolenost (jej mravy a jej technika) se rychle mn. Problmy,
kter byly velmi dleit ped jednm i dvma desetiletmi, byly z vel
k mry vyeeny a objevily se nov a znepokojiv vci. Relativn ne
dvn vdeck pojednn u jsou nevyhnuteln zastaral. Mezitm se
otzka eutanazie stv m dl havjm diskusnm tmatem. Tato de
bata je vak ve sv podstat zrove nesouvisl. Souvisl ani bt ne
me, pokud se j nedostv adekvtn definice. A m vc bude ona
definice specifitj, tm bude tak cel diskuse souvislej. Pokud m
me mt vbec njakou perspektivu, nadeel okamik pro tu co nejspecifitj definici. Navrhuji tedy nsledujc, mysln zkou definici:

120

Skuten eutanazie je sebevraedn in, u kterho je, i nen asi

stovno, a kde pevld motiv vyhnut se emocionlnmu utrpen
obsaenmu ve fyzickm umrn na v onom okamiku existujc
smrtelnou chorobu v jejch relativn finlnch stadich.
Je obvykl, e nic nen natolik jasn, jak bych si snad pl. U jsem
v tto kapitole, jako ukzku ppadu, kter spadal do onoho nepro
bdanho prostoru mezi eutanazii a jinmi druhy sebevrady, vylil
pbh Viktorie, kter ve vysokm vku umela hlady. Mm tuen, e
se vzrstajcm vkem na populace se tomuto neprobdanmu pro
storu bude dostvat stle vt pozornosti. Proto si myslm, e si za
slou vlastn kategorii,

kterou

bych

nazval

pseudoeutanazi -

pseudo" znamen piblin jako", abych jej, navzdory cel ad

spolench rys, odliil od skuten eutanazie. Zde je definice tto
druh kategorie:
Pseudoeutanazie je sebevraedn in, u kterho je, i nen asisto
vno, a kde pevld motiv vyhnut se existencilnmu utrpen ob
saenmu ve vysilujc starob i v chronicky vysilujcch fyzickch
obtch, u nich nen nadje na vylen.
Domnvm se, e diskuse o eutanazii bude i nadle vydvat vc ohn
ne svtla, a to do t doby, dokud se spolenost nenau omezovat
pouit slova eutanazie" na dv ve zmnn, zce definovan kate
gorie - a vyluovat vechna ostatn tmata, nikoli proto, e by byla ne
dleit, nbr proto, e si zaslou svou vlastn diskusi jako tmata
absolutn samostatn.

To znamen, e toho vyluujeme spoustu.

Vylouily by se potraty a trest smrti. Jak u jsem se zmnil, je te
ba, aby se staly tmaty zcela samostatnch diskus.
Vylouily by se i otzky ohledn uit i neuit radiklnch medi
cnskch opaten k prodluovn ivota. U jsem zdraznil, e tyto
otzky pestaly bt zleitostmi celonrodn debaty. Ped dvaceti i

121

ticeti lety jimi byly. Bylo to v dob, kdy tma vytaen ztky bylo ta
bu, a tud nebylo tmatem patinho mstnho rozhodovn. Ale, jak
u se tu psalo, ovzdu se zmnilo. Jsem velmi vden hnut za euta
nazii za roli, kterou pi napomhn tto zmn sehrlo. Dky svmu
spchu vak toto tma ji soust otzky o eutanazii nen; vytaen
ztky a jeho naasovn jsou pouhmi otzkami dobr lkask praxe.
Vylouilo by se i tma fyzick bolesti. Stejn ani tak v tomto p
pad bych to netvrdil ped deseti i dvaceti lety a opt bych rd vy
jdil svou vdnost hnut za eutanazii za roli, kterou sehrlo pi
podporovn rozvoje hospic a pi zahajovn zmny ovzdu vude
tam, kde lo o levu od fyzick bolesti. Ani zdaleka nechci naznao
vat, e vechna prce byla vykonna. Pi potrn petrvvajcch zvy
klost pi neadekvtn odborn lb bolesti je teba celonrodn
bdlosti. Avak odpovd na fyzickou bolest nen eutanazie; je j lka,
sestra a vchova pacienta do t mry, e se nleit leva od fyzick
bolesti stane jeho uznanm prvem.
Ze vech dosud uvdnch dvod by se vylouilo i tzv. usmrcovn z milosti.
Na zvr by se vylouily vemon druhy sebevrad krom tch
ppad, kde chronicky vysilujc nebo terminln fyzick choroba ne
n pouze ptomna, nbr je i prvotnm stimulanm faktorem. Jak uvi
dme dle, na jedn rovni je sebevrada sebevradou a in eutanazie,
tak jak byl definovn, sdl s vtinou ostatnch forem sebevrady ales
po jednu funkci. Ale eutanazie m tak svou vlastn dynamiku, a kdy
bychom ji hzeli do jednoho pytle s ostatnmi typy sebevrady, znovu
bychom ve jen zatemnili.*
Myslm si, e za pedpokladu, e ten pijme m docela precizn de
finice skuten eutanazie a pseudoeutanazie, spolu se vm, co vyluuj,
plat, e se nyn nachzme v bod, v nm meme nahlet na diskusi
o eutanazii z jej vlastn, souasn (rok 1997) perspektivy. To vak nezna* Akoliv si napklad veejnost spojuje npl innosti Hemlock Society s euta
nazii, obas je nejasn, zda touto nevyhlenou npln nen i podncovn k ji
nm typm sebevrady. Zd se vmluvn, e se dva z jejch zakldajcch len
zabili. Jeden z tchto dvou netrpl dnou tlesnou nemoc a druh se nachzel
v poten fzi rakoviny, kter nebyla prokazateln konen ani ho nijak nevyerpvala.

122

men, e se diskuse uzave. Znamen to jen, e tmat diskuse bude jen n

kolik mlo a budou jasn, a krystalicky ir. Uvidme, e jde v podstat
jen o dv otzky: vznam ivota a smrti. Uvidme, e tyto dv otzky jsou
spolu nerozlun spjat. Navc uvidme, e kad z nich je tmatem pro
dva badatelsk obory, o nich se po cel stalet mlo za to, e jsou samo
statn: teologii a psychologii. Toto dlen je vak oidn. U jsem psal
o existencilnm emocionlnm utrpen jakoto o utrpen psychoduchovnm. Nedoufm, e bych vekerou diskusi uzavral. Neoekvm, e te
n bude pijmat m nzory klidn, ale prosm ho, aby se snail uvaovat
jak v rovin teologick, tak v rovin psychologick, a pokusil se je ob n
jak sjednotit.

123

DRUH ST

FUNDAMENTLN
JEDNODUCHOST

Duchovn hlediska

Pt kapitola

SEKULARISMUS

vodu jsem uril zatek svho znepokojen z eutanazie sebevra

ednm paktem, kter uzaveli manel Van Dusenovi v roce

1 9 7 5 . Byl to ppad, kter spadal mezi ty, je jsem oznail termnem

pseudoeutanazie. Ani jeden z manel Van Dusenovch se nenachzel

ve finlnm stadiu njak konkrtn smrteln choroby. Byli vak chro
nicky vyerpni ze sv staroby. Dr. Van Dusen, ktermu bylo devtaedest, utrpl mozkovou phodu, kter mu vn pokodila eov
centrum - mimodn velk jma pro uznvanho kazatele, kter tak
miloval pole sv psobnosti. Jeho manelka, kter bylo nco pes
osmdest, adu let trpla degenerativn a bolestivou artritidou. Oba
byli dlouhou dobu leny Americk spolenosti pro eutanazii a, jak by
lo zejm z dopis na rozlouenou, kter zanechali svm znmm
a pbuznm, svou smrt zamleli jako levu od osobnho utrpen.
Kdybych tehdy znal tyto skutenosti, mon bych byl mn pe
kvapen. Ale neznal jsem je. Jedin, co jsem vdl bylo, e dr. Van
Dusen byl slavn liberln kesansk teolog. Mj mrn ok z cel
udlosti byl zcela spjat s jeho nboenskou identitou. Ani jsem pes
n vdl pro, ctil jsem, e mezi hlsnm nboensk vry a prosazo
vnm eutanazie je nco hluboce nesluitelnho.
Mon bych byl mn pekvapen, kdybych ml tehdy njak po
nt o povaze sekularismu.

127

Stalo se, e nsledujc desetilet pro m bylo obdobm intenzivnho

duchovnho a nboenskho vvoje. V roce 1 9 8 5 jsem u ml znan
vdomosti o spiritualit i o povaze sekularismu.
Ke konci tohoto desetilet jsem obdrel svou jedinou dost o asi
stenci pi eutanazii. Pochzela od jednoho mho znmho, kter byl,
vte tomu i ne, duchovnm. Nebyl ani vysokho vku a til se n
ramnmu tlesnmu zdrav. Nebyl ani v nejmenm v depresi. Podal
m, a mu - a teba i jeho en - pedepi velkou zsobu silnch pr
k na span. Nic pli nezastral. Nemm dn pote se spanm,"
ekl mi. Chci ty prky pro ppad, e bych byl fyzicky nemocn, v
n nemocn. Vm, e tyto vci se maj plnovat, a chci mt po ruce
zsobu, pro sebe i pro rodinu, abych se vyhnul protahovanmu a kom
plikovanmu umrn."
Tuto dost jsem odmtl. V jedn vt jsem mu prost sdlil, e po
kud bych j vyhovl, dostal bych se do rozporu se svm pesvdenm.
Nijak jsem sv stanovisko nerozvjel, on m o to ani nedal, a tm to
skonilo.
U dve jsme spolu zce spolupracovali v nkolika odvtvch me
dicny a znal jsem ho dobe, ale neoznail bych ns za ptele. Akoli
to byl milujc mu, jeho oddanost a vrnost svm farnkm jsem na
nm velmi obdivoval, po ideologick strnce jsme si byli nesmrn
vzdlen. Konkrtn pak navzdory sv profesi pastora to byl jeden
z nejsvttjch lid, co jsem kdy poznal. Nepoutl jsem se do debat
o svm pesvden, ani jsem se nepokouel zmnit jeho nzor na eu
tanazii, protoe jsem vdl, e by mi m mudrovn ml jen za zl.
Z tohoto krtkho

pbhu lze vyvodit nkolik ponauen.

Nejvtm ponauenm je, e eutanazie, tak jak jsem ji definoval, je

hluboce svtskm fenomnem. K tomu se budeme stle dokola vracet.
Jednm z vedlejch ponauen je, e mezi sekularismem (svtskos
t) a nboenskou identitou nemus nutn existovat soulad. Vyko
navatel crkevnch ad - jako mj znm, jako nkolik dalch lid,
co jsem znal a mon jako manel Van Dusenovi - mohou bt ve
svm jdru zaryt svtt. Naopak, velk mnostv lid, kte nejsou ani

128

v nejmenm oteven nbon, me patit mezi lidi velmi hluboce

duchovn zaloen. Abyste to nechpali patn. J nekm, e ote
ven nbon lid jsou jeden vedle druhho pokrytci, ani nekm, e
ti, co jsou zdnliv svtskho zaloen, jsou zakuklen eholnci.
km jen, e povrchn zbon i svtsk lovk je prost jen tm, m
je: povrchnm lovkem. Fundamentln podstata lovka me a ne
mus bt v souladu s jeho povrchn identitou.
Sekularismus je komplexn systm vr a domnnek, kter se snad
nejjednodueji d definovat srovnnm se svm opakem. To uinil vel
mi jasn teolog Michael Novk, kdy rozlioval mezi tm, co nazval
posvtnm vdomm a svtskm vdomm.
Jednotlivec se svtskm vdomm si v zsad mysl, e je stedem
vehomra. Tito lid bvaj asto docela inteligentn. Velmi dobe vd,
e jsou jen jednou ze esti miliard lidskch bytost ivocch na povr
chu stedn velk planety, kter je malou st titrn slunen sousta
vy nachzejc se v jedn galaxii mezi bezpotem dalch galaxi... a e
kad jin lidsk bytost si mysl, e ona je tm stedem vehomra.
Navzdory sv inteligenci se tud lid se svtskm vdomm ct uvnit
tto obrovitosti ponkud ztraceni a, v rozporu se svou domnlou ste
dovou polohou, asto zakouej pocit bezvznamnosti a nedleitosti.
Jednotlivec s posvtnm vdomm se naproti tomu za sted vesm
ru nepovauje. Pro nj ten sted le nkde jinde, zvlt pak v Bohu
- v posvtnu. Nicmn, i kdy postrd stedovou polohu, ve srovn
n se sekularistou je v podstat mn pravdpodobn, e se bude ctit
nedleit i zanedbateln. Dvodem je to, e na svou existenci na
hl jako na vztah s onm Posvtnm Jinm, a svj vznam a dlei
tost zskv prv z takovho vztahu.
Dvejme si vak pozor na zjednoduujc ernobl uvaovn, kter
me tak asto vst k odsuzovn. Oba typy mylen se vyskytuj stejn tak
asto v hybridnch variantch, jako existuj ve formch istokrevnch. Je
bn, e lid spadaj nkam mezi, stoj jednou nohou v posvtnm v
dom a druhou ve vdom svtskm. A co vc, sekularismu a religiozity
existuj rzn druhy V naem ppad je teba, abychom porozumli
sekularismu v kontextu fz nboenskho a duchovnho vvoje. U jsem
psal o tyech takovch fzch. Ve velk strunosti je zde shrnuji:

129

 Fze I, kterou oznauji jako fzi chaotickou, antisociln. V tto

nejprimitivnj fzi mohou lid budit zdn, e jsou nboensk
ho i svtskho zaloen, ale a u je to jakkoliv, jejich systm vry
je vrazn povrchn. Tento stav lze povaovat za fzi bez zkon.
Fze II, kterou oznauji jako fzi formln, institucionln. Jde
o fzi litery zkona, v n se lze setkat s fundamentalisty (mm
zde na mysli vtinu pobonch lid).
Fze III, oznaen jako skeptick, individuln. Zde se souste
uje vtina sekularist. Lid v tto fzi jsou vtinou vdecky
zaloen, racionln, morln a lidt. Jejich pohled na svt je pe
vn materialistick. Maj sklony bt nejen skeptit vi vemu
duchovnmu, ale i neprojevovat zjem o cokoli, co nelze dokzat.
Fze IV, zvan mystick, komunitn. V tto nejvyzrlej fzi n
boenskho vvoje, o n lze uvaovat jako o fzi ducha zkona,
jsou mui a eny racionln, ale z racionality si nevytvej feti.
Zaali pochybovat o svch vlastnch pochybch. Ct se hluboce
spjati s neviditelnm dem vc, tebae jej nedokou pln de
finovat. Ct se dobe s vdomm tajemstv posvtna.*
Znovu musm nabdat k tomu, aby se tyto fze nechpaly zjednodu
ujcm zpsobem. Na prvn pohled by se mohla cel ada lid jevit
v pokroilej fzi, ne ve kter skuten je. Napklad znan mno
stv pvrenc hnut New Age a vdc jsou v podstat fundamenta
list, zatmco nkte evangelci jsou mystiky IV fze. Navc nejene
v kad fzi existuje stupovn, existuj i lid, kte pechzej z jed
n fze do druh. A zatmco se nkte vyvjej, jin, z rznch pin,
jsou v jedn fzi hluboce uvznni i fixovni.
Nicmn tyto fze jsou ze sv podstaty vvojov. Jedna z vc, kter
z toho vyplv, je fakt, e sekularist III. fze jsou ve skutenosti du
chovn vyvinutj ne vtina zbonch lid. Mnoz lid ve II. fzi v
niv kritizuj svtsk humanisty, ale bylo by zhodno, aby se stali vtmi
humanisty i oni sami.
* Tato stadia jsem mnohem podrobnji popsal v knize V jinm rytmu (es.

1 9 9 5 ) , v men me pak v knihch Dle nevylapanou cestou a Nevylapand

cesta nekon.

130

Pesto nen kritika svtskho humanismu tak zcela zcestn.

Humanismus - vra, e lid jsou cenn - je sice vzneen, ale svtsk hu
manismus se asto podob domeku postavenmu z karet. Ponvad
nemaj dn koeny v teologii, humanistit lid III. fze mohou bt
velmi snadno odfouknuti v dob stresu a pokuen. Napklad novina
ina je nepimen svtsk povoln III. fze. Jej vykonavatel se po
vauj za hluboce humanistick lidi. Avak nen neobvykl, e jejich
humanismus v touze zskat zajmavou report let oknem.
Nechci, aby to vyznlo tak, e sekularist jsou o nco nchylnj
k pokrytectv ne jin. Mon nejvtm hchem ze vech je ten, kterm
mohou bt vinni pouze oteven zbon lid: hchem rouhn se.
Rouhn se nen uvn sprostho, oplzlho jazyka, nebo pouvn v
raz jako sakra!", jak si mysl tolik lid. Je to spe uvn slaoukho
zbonho jazyka k zahalovn bezbonho chovn. Brt jmno Bo na
darmo" znamen hjit Boha slovy, zatmco se popr iny. Je jm i nezdar
pi pokusu slaovat svj zpsob ivota s proklamovanou teologi.
Nechci ani ci, e dva duchovn, o nich jsem se tu zmnil - dr. Van
Dusen a mj znm s tak svtskm uvaovnm - jsou vinni rouhnm.
Vzpomete si, e fze jsou vvojov. Nen neobvykl, e mlad mu
ve II. fzi vstoup do duchovnho stavu, jen aby se zhy dostal do III.
fze, kde zane pochybovat o sam podstat Boha. Nemm v myslu
pokrvat vechny problmy - stejn jako poehnn -, kter tyto v
vojov fze mohou vyvolat. Jednm z nich je nepjemn situace, v n
se ocitne pastor, jeho zamstnnm je kadou nedli rno kzat
o bostvu, o nm si u nen nadle jist, zda v nj stle v.
Nejvt pot vyvolanou fzemi duchovnho vvoje pedstavuje
to, e si lid v kad fzi mysl, e prv ten jejich nzor je nadazen
vem ostatnm. Tento dojem je ponkud mrnj ve IV fzi, kde lid
zaali nahlet na cel svj ivot jako na putovn, kde sami sebe vid
jako poutnky na duchovn cest, kte jet maj dn kus cesty ped
sebou. Lid ve II. a III. fzi si vak mysl, e u cle doshli. To je nej
palivji vidt na pkladu nboenskch fundamentalist II. fze, kte
ct, e maj Boha v malku, e vlastn celou pravdu a nic ne
pravdu, a e ti uboci, kte si mysl nco jinho, jsou pohan stojc
mimo lno crkve, nespasen.

131

Sekularist III. fze jsou nenpadnj, ale i oni si mysl, e dosh

li cle. Na zbon lidi pohlej jako na tvory nutn iracionln, pokud
ne primitivn. Co se diskuse o eutanazii te, takov znevaovn ji
nch nen jejich nejproblematitjm rysem. Zkladn obt tkv
v tom, e maj pocit, e se nen teba dle vyvjet. Postrdaj vdom
cesty ducha a, na rozdl od zbonch lid, asto i vdom due sam.

Akoli mi tento mu nahn hrzu, myslm si, e jsem vce ne komu

koli jinmu zavzn za vznik tto knihy prv dr. Kevorkianovi. Skoro
sm bez cizho piinn se postaral o to, e se diskuse o eutanazii eutanazii, jak jsem ji definoval - stala ve Spojench sttech celospole
enskou otzkou.
Ovem neinspiroval m k napsn tto knihy. Co m inspirovalo, je
reakce veejnosti na jeho chovn. Pekvapuje m mnostv lid, kte ho
obdivuj. Jet vce m pekvapily zstupy, kter k nmu sice nepociuj
dnou nklonnost, ale hluboce souhlas s tm, co dl pi asistovn
u sebevrad nemocnch lid. pln nejvce m pekvapilo ohromn
mnostv Amerian, kte neshledvaj na ponm dr. Kevorkiana nic
mimodn odpornho. Jak jsem se zmnil v vodu, diskuse o eutanazii
se mi na ad mst zd podivn bezkrevn. Prv tato bezkrevnost - ten
to velk, tich souhlas s eutanazii - m znepokojuje.
Rozsah aktivn i pasivn podpory eutanazie v Americe prozrazuje
hloubku sekularismu v na spolenosti. Jak jsem se snail zdraznit,
sekularismus je velmi pochopiteln fenomn, kter sm o sob nen
nijak znepokojiv. Nicmn kdy dochz na otzku eutanazie, ctm
hlubok neklid. Pro? Myslm si, e dochz k veobecnmu odmtnu
t lidsk due. A zd se mi, e je to prv tento vudyptomn nedo
statek uznn due, kter je tak zlou pedzvst na budoucnosti pokud se nedokeme probudit.
Tm samozejm implikuji, e j sm probuzen jsem. Pokud tomu
tak je, nen to nic, na co bych byl njak zvlt hrd. J jsem si svou du
i, i sv vdom due, nezskal. V jistm smyslu je to nco, co se mi pro
st stalo.

132

Rozhodl jsem se, e budu pst jak ze subjektivnho, tak z objektiv

nho hlediska. Na nsledujcch strnkch budu asto pst o lidsk du
i, jako bych byl naprosto odtaitm teologem. Pesto nevm, jak se
pln vnovat danmu tmatu, ani bych tak nepsal sm za sebe.
Navc se uvnit vdy vyskytuje men tradice, k n se hlsm, e by v
dec, dve ne se dostane k faktm, ml publikum obeznmit s veke
rou zaujatost, kterou ct. Dovolte mi tedy, abych zaal z ponkud
osobnho hlediska s tm, e se as od asu vrtm k subjektivnmu
a osobnmu hledisku i uprosted svho zdnliv objektivnjho roz
boru due a jejch dsledk pro vznam lidsk existence.
Pokud si vzpomnm, vdy jsem se ctil spojen s nm vtm ne
j. Po cel m dtstv tm nm byla v prv ad krsa - a moc - p
rody. Miloval jsem vtr a vemon druhy bouek. Miloval jsem po
hled na padajc snh a vni prvnch stop jara ve vzduchu. Uchvacovaly
m vlny ttc se o pl, poben bainy, hory, lesy a dol za chlad
nch zijovch dn. Pedpokldal jsem, e za tm vm jaksi stoj Bh,
kter se skrv v pozad i mho ivota. Ale bral jsem Ho do velk m
ry jako nco samozejmho a zleitosti due jsem nevnoval skoro
dnou i vbec dnou pozornost.
Vzhledem k tomu, e m rodie byli relativn zmon, byl jsem kr
sm prody vystaven daleko vce ne vtina jinch dt a pemlel
jsem, zda by se m vdom spojitosti nedalo vysvtlit tmto pznivm
osudem. V prbhu asu jsem vak potkal adu lid pochzejc z pro
sted ohromn pny, kte na zatku ivota zakoueli tento pocit pi
nejmenm stejn tak siln jako j. Na druh stran jsem se tak setkal
s adou lid vychovanch v luxusu, kterm toto vdom chyblo.
A je to, jak chce, kdy mi bylo tinct, odjel jsem do Exeteru, pre
stin soukrom chlapeck interntn koly. Mj star bratr, k nmu
jsem velmi vzhlel, byl v Exeteru takt a byl astn a spn.
Nebylo to tak, e m tam chtli poslat jen m rodie; j sm jsem tam
chtl jet a mt spch jako bratr.
Jene hned od zatku jsem se tam ctil velmi neastn. Po dvou
a pl letech bolestnho pemhn jsem kolu opustil. Rodie byli tak
zklaman - dokonce vyden, e m poslali k psychiatrovi. Zdlo se
mi, e nic jinho se se mnou dlat nedalo. Byl jsem v depresi. Pipadal

133

jsem si jako bakora a absolutn ztroskotanec. Ani ne za rok se mi vak

u dailo dobe a j vdl, e zmna koly byla dobrm tahem.
Lm vm tento pbh, jak jsem inil i asto pedtm, protoe zna
menal zatek mho setkn s du. Metaforicky vzato, zdlo se, e
znamen tak zatek mho ivota. Kad m vdom svho vlastnho
J, vdom identity J. Toto J je nkdy oznaovno t jako ego. Ale
te mi zanalo dochzet, e za tm mus vzet nco vc. Chpejte, j
jsem chtl jet do Exeteru. Chtl jsem, abych tam byl spn. Rozhod
n jsem nechtl zklamat rodie a odejt. Pesto jsem to udlal. Ale po
kud jsem nechtl odejt, pak kdo to udlal?
Vtina psychiatr by prost ekla, e v mm egu byl rozpor. Nkte
by ekli konkrtnji, e m ego bylo v konfliktu s mm skutenm J
a naznaovali by tak, e J je jaksi vt a hlub ne ego. S tmto dru
hm vysvtlenm mohu t, ale zd se mi, e se vyhb podstat vci. Co
je toto skuten J? Pro se nedefinuje? Mohla by to bt due, a pokud
ano, pro se j tak nek? A jak by mohla bt definice due?
Sekulrn psychiati by ekli, e skuten J - celkov J - je kon
glomertem rozmanitch psychickch sloek: id, ega a superega; v
dom a nevdom; geneticky podmnnho temperamentu; a mon
i sloek dalch. Nen tedy divu, e jsem se zmtal v rozporu! Tolik
rozmanitch soust. Tyto sousti jsou skuten a v rozporu skute
n mohou bt. Navc pouitm tohoto modelu vychzejcho z rozma
nitch sloek lze doshnout inn psychoterapie.
Problm byl ovem v tom, e j jsem se tehdy jako chodc konglo
mert nectil. A bylo zvltn, e m jsem byl star a m vc jsem se
obeznamoval se skutenost tchto svch rozlinch soust, tm m
n jsem se jako konglomert ctil. Ml jsem pocit, e se tu odehrv
jet cosi hlubho, cosi velmi dleitho, co m dlalo vtm, ne
jsem byl. Zaal jsem to uznvat jako dui.
Slovo due" se pravdpodobn vyskytuje ve slovn zsob kad
ho ka druh tdy. Slchvme o potrav pro dui" a soulov hud
b" (soul" je anglicky due" - pozn. pekl.). O zvltnch lidech
kme, e jsou oduevnl". Tebae tato slovn spojen mohou bt
spe populrn ne pesn, skutenost zstv, e skoro kad rozu
m skutenmu pojmu. Pro potom slovo due" nefiguruje v profesi-

134

onlnm lexiku psychiatr, dalch pracovnk ve sfe duevnho

zdrav, student psychologie a vbec lka veobecn?
Existuj dva dvody. Jednm z nich je, e v pojmu due je inhe
rentn obsaen i pojem Boha, a ei o Bohu jsou v tchto relativn se
kulrnch oborech v podstat vylouen. Tebae se v tchto oborech
vyskytuj i zbon jednotlivci, nechce se jim pohorovat sv svtsky za
loen kolegy. Stejn tak by kvli tomu neradi pili o zamstnn.
Skutenost je, e mluvit o Bohu i o dui na pracovnch setknch by
bylo politicky nesprvn.
Druhm dvodem je, e tmto odbornkm je vlastn zliba ve v
deck preciznosti, a due je nco, co nelze zcela definovat. Pln defi
novat meme pouze ty vci, kter jsou men ne my. Ve sv pracovn
mm napklad mal teplomet. Kdybych byl elektrik, mohl bych ho
rozebrat a pesn vm vysvtlit, jak funguje - mohl bych ho definovat.
A na jednu vc. Teplomet je propojen zstrkou s nm, emu se
k elektina, a existuj aspekty elektiny, i energie, kter nedok vy
svtlit ani ti nejpokrokovj nuklern fyzici. Je to proto, e kdy se
pustme do elektiny, poutme se do neho, co je vy ne my sami.
Rada vc je pli velk na to, aby se dala poddit jedn vstin
definici: lska, smrt, modlitba, vdom, svtlo a tak dle. Nevm, e
je nhoda, e vechny tyto vci maj jakousi spojitost s Bohem, tou nejvt, nejnedefinovatelnj a nejzhadnj vc vbec* Tato nemo
nost vstin definice vak nen hlavnm kamenem razu. Psychiati
do svho profesnho slovnku svtlo", lsku" a vdom" zahrnuj
bez vtch obt. Jejich hlavnch problmem se slovem due" je je
ho oividn spojitost s Bohem.

Vzkumy veejnho mnn naznauj, e drtiv vtina Amerian v

v Boha. Pojem due je soust slovnku kadodennho ivota. Pesto

* To je dvod, pro muslimov zakazuj jakkoli obrazy Boha. Takov vypodo

ben by toti zobrazovalo jen nepatrn vsek cel skutenosti a bylo by jakmsi
znesvcenm.

135

se tato slova - Bh" a due" - nemohou uvat na profesnch setk

nch zdravotnickch pracovnk, a uenci asto oznauj nai spole
nost za svtskou. Pro?
V dcch pozicch v na spolenosti je znan mnostv sekularist III. fze. Jak jsme si ji povimli, maj sklony ovldat mdia.
Ovldaj rovn pole psychiatrie. Nebyli by ovem tak mocn, pokud
by nebylo pravdou, e ada dajn zbonch lid nen ve sv ve nik
terak mimodn pevn. ada lid neaplikuje nboenskou etiku na
vyvjen svch obchodnch aktivit. Jsou stejn tak posedl penzi a hro
madnm materilnch statk jako ti, kte nikdy nevkro do kostela
i synagogy. Mohou demonstrovat ped klinikami provdjcmi in
terrupce, ale skoro bez mrknut oka pipustili, aby se ze systmu ve
ejnho vzdlvn stalo hodnotov vakuum, kde jsou uebn osnovy
diktovny bezduchou pedstavou vdomost. Psloven pozorovatel
z Marsu by ml velk obte urit rozdl mezi tmi, kdo zbon jsou
a kdo nejsou. Vtina lid v obou tborech vypad spe na materialis
ty ne na cokoli jinho. Paklie by nelo o protimluv, dalo by se ho
voit o zesvttn nboenstv".
Nae spolenost je rozhodn svtsk. Mm za to, e dvodem ne
n ani tak sla na svtsk meniny, jako spe slabost jej zbon vt
iny. Nae nboenstv se zedilo do stavu, v nm vtina zbonch
lid pistupuje vnivji ke svm vedlejm, rozvratnickm dogmatic
km sporm ne k vlastn duchovn efektivit.
U jsem podotkl, e to nejsou sekularist, kte m znepokojuj
s ohledem na hromadn rozen poprn due zmocujc se hnut
za eutanazii. Je to zbon vtina, kter nebere sv nboenstv v
n. To, e dui budou poprat sekularist, nijak nepekvapuje. Ale
existuj dva druhy poprn. Jednm je nco popt pmo. Druhm je
ignorovn - mluvit o nem, ale nedopvat tomu vznamnj vru
i dleitost. To, co m na sekularismu v na spolenosti zneklidu
je nejvce, je fakt, e vzhledem k tomu, e zbon lid neberou svou
zbonost vn, neberou vn ani svou dui. Prost j nevnuj p
linou pozornost.
Zanme j tedy nyn vnovat tu mru pozornosti, kterou si za
slou.

136

est kapitola

BOSK PODSTATA LOVKA

kutenost, e adu vc nelze dokonale vysvtlit, neznamen, e by

chom o nich nemli mluvit. Nebo e pi rozmlouvn o nich by

chom se nemli pokouet o tu nejlep definici.* Proto mi dovolte,

abych se odvil navrhnout nsledujc definici due, a to s plnm v
domm jej nedostatenosti:
Due je Bohem stvoen, Bohem vychovvan, jedinen, nesmr
teln lidsk duch se schopnost vvoje.
U si pedstavuji, jak vtin zarytch sekularist tato definice pi
pad jako nesmysln plcn. Vce se vak obvm, e nkterm zbo
nm lidem pipadne natolik samozejm, e si ani nezaslou dalch
vah. Tato definice se opravdu vyznauje strohou jednoduchost, ale
samozejm nen. Cel tato kapitola bude proto vnovna jejmu vy
svtlen - postupn analze jejch jednotlivch komponent, se zvlt
nmi odkazy na jej vznam v otzce eutanazie.

* V knize Nevylapanou cestou jsem napklad nabdl definici lsky" - je to v

le rozit sv J ve prospch duchovnho rstu, a u vlastnho nebo cizho. Zd
se, e ad lidem pipad uiten, i kdy jsem od zatku piznval jej nedo
statenost a na zvr se rozepsal o vcech, kter tato definice nedokzala vy
svtlit.

137

Bohem stvoen
Vechny pslunky zvec e, vetn ns samch, bn oznaujeme
za tvory. Tm implikujeme, e jsme stvoen. Byli jsme stvoeni.
Km?
Svmi rodii," ekli by bez mekn sekularist. Jak? Tm, e se
pohlavn spojili, tm, e dovdli v posteli i na zadnm sedadle auta
nebo nkde jinde, a u uvnit i vn svazku manelskho, s myslem
stvoit dt, i bez nj. Konkrtnji pak otcem v okamiku reflexnho
sexulnho vzruen, kdy vystkl miliony spermi do pochvy matky,
piem se jedn spermii, z dvod, kterm ani zdaleka nerozumme,
podailo pedstihnout vechny ostatn a doshla vajka, kter bylo to
ho dne v msci k dispozici, a ustanovila tak genetickou kombinaci,
kter nikdy pedtm na povrchu zemskm neexistovala a nikdy u exi
stovat nebude.
Jakoto ist genetick stvoen (s monou vzcnou vjimkou iden
tickch dvojat) je kad z ns - lidskch bytost - jedinen. Kad
z ns je takt nhodou. Mme ve zvyku oznaovat neplnovan t
hotenstv za nhodu". Pokud je biologie rozmnoovn vm, co hra
je njakou roli, i to nejpelivji plnovan thotenstv je jen o troiku
mn nhodn ne kterkoli jin.
Ale biologie rozmnoovn nen vm, co hraje njakou roli," op
okamit sekularist. Vedle prody tu je i vchova. Rodie dti tvo
i tm, jak je vychovvaj." Jako lovk, kter se dvacet let zabval
psychiatri na zklad tohoto pedpokladu, jsem i j nco investoval
do tto pravdy. Opravdu vm tomu, e z dobrho rodiovstv se vy
tvej" dti, kter jsou duevn zdravj, ne by mohly jinak bt. A e
patn rodiovstv smuje zase k tomu, e duevn zdrav svho po
tomstva sniuje.
Ale je to jen smovn. Nic si tu absolutn neodpovd. Znal jsem
svtce, kte vyrostli v tch nejdrsnjch domovech, i istokrevn kri
minlnky, jejich rodie je vroucn a opravdov milovali. Pokud ve
stvoen lidsk bytosti hraje roli jak proda, tak vchova, je jasn, e
bude dochzet ke konfliktm - nkter dti s dobrmi geny se narod
do patnch domov a dti s geny defektnmi se narod do domov

138

nejlepch. Dalo by se to nazvat teori zlho sm", podle dramatu

o vradc holice, kter napchala stralivou kodu svm navsost
slunm rodim.
Opt se tu vak primrn ocitme ve sfe nesmysln nhody. e
ho se mohli dopustit dob rodie, e si zaslouili neposlun dt, ne
bo nedbal rodie, kte zskali dt hodn? Mon bude odpov na
tuto otzku jasnj tehdy, a budeme schopni vyvinout testy na pozi
tivn a negativn charakter. Prozatm vak rodinn dynamika zstv
relativn zhadn. Teprve te jsme zaali bt schopni st lpe infor
mace z gen ne z ajovch lstk. Pravdou zstv, e o biologii i
psychologii charakteru toho vme jen poskrovnu.
Nebo o sociologii. Sociologov by ekli, e n charakter je z velk
sti urovn na kulturou, a dokonce by poznamenali, e existuje
i cosi jako nrodn charakter. V tom maj do znan mry pravdu, ale
pesto nedok vysvtlit ast vjimky. Akoli jsem tehdy jen st ro
zuml svm pubertlnm motivm, kdy se te dvm zptn na sv
rozhodnut opustit Exeter, je mi jasn, e m hnala instinktivn a hlu
bok nespokojenost s kulturou t koly a vlastn s vtinou bl, an
glosask, protestantsk kultury, kterou reprezentovala. Pro? Co bylo
pinou toho, e jsem v tak tlm vku skoro absolutn zavrhl celou
kulturu, v n jsem byl vychovn? Abych se stal kulturnm vyddncem a sociologickou nhodou?
Ani v nejmenm nepoprm mocn vliv gen, rodiovsk pe
a kultury na vytven subjektu. Chci jen ci, e v tto mozaice chyb
jeden dlek. Chyb tu jeden obrovsk dlek.
Mm za to, e tm ohromnm dlkem je Bh. Mm za to, e Bh je
pi naem stvoen jemn ptomen v naich genech, v naem dtstv,
v na kultue i v dalch jevech. Jak to dl, nemm ani to nejmen po
nt. Jde o zkulisn operaci.
Protoe jde o skrytou, tajemnou, nedokazatelnou operaci odehr
vajc se za scnou, sniuj ji sekularist pi nejlepm na rove teorie,
kterou ve sv podstat nelze brt vn. J vm opaku. Vm tomu,
e zkulisn charakter vyjaduje nejvy stupe dleitosti. Je to pri
mrn zdroj naeho byt, zdroj stvoen, Stvoitel, kter nen na scn,
ale zato odpovd vc ne kdo jin za uveden dramatu v ivot.

139

Tato Bo teorie" m ti bezprostedn implikace.

Jednou je to, e jsme nm vc ne svmi geny, nm vc ne v
chovou, kter se nm dostalo v dtstv, nm vc ne svou kulturou, do
konce nm vc ne sebou sammi. Pesnji eeno, vedle vech tchto
vc, mme dui. Ne, nejen vedle, ale pmo v samm jdru svho byt.
Druhou implikac je, e nejsme pouhmi nhodami. Netvrdm, e
v ivot nen nic nhodn. Ale znovu opakuji, e je tu nco vc: kon
krtn to, e v tom nejdleitjm aspektu jsme byli vichni do jed
noho vyprojektovni.
Tet implikac je to, e jsme byli stvoeni - vyprojektovni - za n
jakm elem. Nemusme vdt, co tm elem je. Jsme akti v kos
mickm dramatu a maximum, v co v tomto ivot meme doufat, je
zachytit slab nznaky toho, o em to drama vbec je, a nznaky to
ho, jak nejlpe bychom mli hrt sv role. A nznaky tu jsou. Vlastn
je jich spousta, jak brzy uvidme.
Co to m ale vechno co do inn s eutanazii?
Eutanazie, jak jsem ji definoval, je formou sebevrady. Doufm, e
jsem dal dostaten na srozumnou, e utrpen tch, co pchaj sebe
vradu, me bt pern, e sebevrazi si asto zasluhuj n soucit
a e mm myslem je odsuzovat hch, nikoli hnka. Pesto vak po
vauji vtinu sebevrad za hch. Konkrtn za hch domlivosti. A
u si toho jsou vdomi i ne, to, co si vtina sebevrah sama pro se
be k, je: Je to mj ivot a s nm si mu dlat, co chci. Jeliko jsem
svm vlastnm stvoitelem, mm tak prvo bt svm vlastnm niite
lem." To je pmo ukzkov domlivost.
My nejsme svmi vlastnmi stvoiteli. J nedoku o nic vc stvoit
sm sebe, ne doku stvoit ri i kosatec. Mohu kvtiny pstovat
a peovat o n, ale nemohu je tvoit. Podobn mohu pstovat sm se
be a peovat o sebe, je to dokonce m povinnost, ale nejsem svm
vlastnm vtvorem, ani majetkem. Vytvoil m Bh, spolu s mmi ro
dii a kulturou. Bh m zjem na m existenci. Pokud nkdo vlastn
mj majetek", nen to ani mj agent, ani vydavatel, ani m rodina,
ani j sm; je to Bh. Nen to pouze mj ivot, abych si s nm mohl
nakldat, jak uznm za vhodn. Zabt se znamen popt Boha, popt
jeho asov rozvrh a prvo na mj ivot.

240

Myslm si, e tvrzen, e Bh ns stvoil k obrazu Svmu, zname

n hlavn to, e nm dal svobodnou vli. Meme tud pirozen
spchat sebevradu. Dal nm volnost popt Ho, odmtnout Ho
a uklbat se na Nho. Dal nm tak volnost volby spolupracovat
s nm. N vztah k Bohu nen pasivn. Meme tento vztah ignoro
vat. Meme ped nm utct. Ale pokud se rozhodneme vnovat se
mu s uritou pl a pokusme se s Bohem spolupracovat, jak jen to
bude mon, tebae nememe bt svmi jedinmi tvoiteli, me
me se stl spolutvoiteli. Zde tkv podstata na potenciln nebesk
slvy.
Naznail jsem, e volba eutanazie obecn pedstavuje odmtnut
due, odvren jejho Stvoitele a Jeho asovho rozvrhu. Pravdou
je tak opak. Volba pirozen smrti me pedstavovat in spolutvoen s Bohem. To neznamen, e sekularist pirozenou smrt ni
kdy nepijmaj. Znamen to, e ada z nich skuten a vdom
s Bohem pi umrn spolupracuje, a me tak tento proces usnad
ovat.
Jednm z motiv tch, kdo vol eutanazii, je vyhnout se prodluo
vanmu i nepjemnmu umrn. J si vak dovoluji podotknout, e
nen pravdpodobn, e volba spoluprce s Bohem me vystit v um
rn mn prodluovan a mn nepjemn. Zaujal jsem relativn
pzniv postoj k vytaen ztky, protoe lkai se nesna svm uv
nm techniky pouze zvtzit nad smrt, nbr v ad ppad i zvtzit
nad Bohem. Podobn si zbyten prodluuje a znepjemuje umrn
i znan mnostv nemocnch, protoe i oni se pokouej nad smrt
a Bohem vyhrt.
Vzpomete si na Malcolma, kter v nemocnici umral na rakovinu
plic, zatmco podstupoval radioterapii a snail se pinutit se k jdlu.
Nechtl hodit flintu do ita; byl to bojovnk. Ale kdy jsem ho upo
zornil, e vzdt se nemus bt nutn nco patnho, rozhodl se, spolu
se svou manelkou, e pjde dom, kde do dvou dn v klidu zemel.
Nediskutovali jsme spolu o teologii, pokud vm, jeho rozhodnut by
lo pouze poddat se. V mch pedstavch se vak tak rozhodl spolu
pracovat - oddat se Bohu.

141

Bohem vychovvan
V prv ad jsem vdec a pak a zbon lovk. Vm v dkazy - vy
aduji je - vude, kde se d. Nejsem si jist, jak vn bych pijmal tu
to Bo teorii, pokud by m due byla prost stvoena ped mm
narozenm a ped mou pamt a pokud by je Bh nechal po to vem
bt. Ale Bh m bt nenechal. Od zatku dospvn jsem si as od a
su vdom, e ke mn Bh promlouv a jemn mi zasahuje do ivota.
Tvrdm zde, e nejen e ns Bh tvo, On ns i v prbhu ivota
neustle vychovv.
Dkazy? Mohl bych jimi popsat celou knihu. Znanou st sv
prvn knihy Nevylapanou cestou jsem zaplnil pklady Bo vchovy,
kter byly shrnuty pod nzvem Milost", o dalch podobnch pkla
dech jsem se rozepisoval ve svch pozdjch knihch. Tato kniha je
vak o eutanazii, a tak se budu it o Bo milosti jen ve vztahu k na
emu tmatu. Omezm se zde tedy na dva osobn pklady.
Jednm ze zpsob, jak k nm Bh promlouv (i se sna ns vy
chovvat), je prostednictvm nkterch naich sn - tch, kter Carl
Jung nazval velkmi sny". A mohl bych poskytnout celou adu p
klad, ale ponvad skvle vyhovuje mmu elu, vylm vm jeden,
o nm jsem psal ji dve v knihch Dle nevylapanou cestou
a Nevylapan cesta nekon.
Pot, co byla pijata k publikovn kniha Nevylapanou cestou,
rozhodl jsem se, e si zasloum dovolenou. Nechtl jsem podni
kat nic s rodinou, ale nechtlo se mi ani cestovat samotnmu a jen
tak nkde sedt na pli. Pak m napadla ta len mylenka,
abych se sthl do stran - to by bylo nco jinho! Vydal jsem se
tedy na dva msce do kltera.
Pro tento pobyt v stran jsem si stanovil celou adu bod.
Jednm bylo pokusit se pestat kouit, co se mi podailo jen po
onu krtkou dobu. Mm nejdleitjm bodem programu vak by
lo rozhodnout se, co dlat, pokud by m jakousi nepatrnou nho
dou Nevylapanou cestou proslavilo. Pokud by se tak stalo, mm se
vzdt svho soukrom a vydat se na pednkov turn, nebo se
mm uchlit do les jako J. D. Salinger a bez mekn si zadit te-

142

lefonn slo, kter by nefigurovalo v seznamu? Nevdl jsem, kte

rou cestou se mm pustit. A nevdl jsem, kterou cestou chce Bh,
abych se pustil. Take na vrcholu mho programu se tyila nadje,
e v tichu stran a v posvtnosti ovzdu mi snad bude Bohem vy
jeveno, jak se mm s tmto dilematem vypodat.
Myslel jsem si, e se ze vech sil Bohu vynasnam pomoci tm,
e budu vnovat pozornost svm snm, ponvad mm za to, e
sny mohou slouit jist revelan funkci. Zaal jsem si tedy zapiso
vat sny, ale byly to vtinou velmi jednoduch obrazy most i
bran, a to mi nesdlovalo nic, co bych u nevdl - tedy to, e jsem
byl v pechodnm obdob svho ivota.
Ale zdl se mi i jeden sen, kter byl daleko komplexnj. V tom
to snu jsem byl divkem ve stedostavovsk rodin. V tto rodin
il sedmnctilet chlapec, kter byl tm druhem syna, kterho by si
nesmrn pla mt kad matka a kad otec. Byl pedsedou nejvyho ronku na stedn kole; v ase maturit ml pronet zv
renou dkovac e; byl kapitnem stedokolskho fotbalovho
tmu; byl hezk; po kole si piln pivydlval, a pokud by ani to
ve nestailo, ml skromnou a milou dvku. Navc ml ten chlapec
i idisk prkaz, a na svj vk to byl nezvykle zodpovdn, vy
zrl idi. A na to, e otec ho k zen nepoutl. Msto toho
trval na tom, e chlapce vude, kam bylo teba, zaveze - na trnink,
do prce, na rande, na koln plesy. Aby toho nebylo mlo, otec tr
val na tom, aby mu chlapec platil ze svch tce vydlanch penz
pt dolar tdn za to, e se mu dostv privilegia bt takto do
pravovn, eho byl on sm tak naprosto schopen. Z tohoto snu
jsem se probral s pocitem naprostho rozhoen a zuivosti, co to
bylo za autokratickho nelidskho otce.
Nevdl jsem, co si o tom snu mm myslet. Vypadalo to, e ne
dv absolutn dn s mysl. Ale ti dny pot, co jsem si ho zapsal,
kdy jsem si znovu protal sv zpisky, jsem si viml, e jsem psal
velk O ve slov Otec". ekl jsem si tedy: Nemysl si snad, e
ten otec v tom snu je Bh Otec, e ne? A pokud ano, nemysl si,
e ty bys mohl bt tm sedmnctiletm klukem?" A potom jsem si
konen uvdomil, e se mi dostalo zjeven. Bh mi kal: Hej,
Scotty, ty jenom dlej, co m, a zen nech na mn."
Je zajmav, e jsem vdy o Bohu uvaoval jako o svrchovan
kladn postav. A pece jsem ho ve svm snu obsadil do role auto
kratickho, nadmru panovanho zlosyna, nebo jsem tak na nj

143

alespo reagoval, se zuivost, rozhoenm a nenvist. Problm

tkvl samozejm v tom, e to nebylo zjeven, v n jsem doufal.
Nebylo to, co jsem chtl slyet. Chtl jsem od Boha njakou men
radu, jak se vm me dostat od literrnho agenta i etnho,
ale kterou mete pijmout i odmtnout. Nechtl jsem velk zje
ven, zvl ne takov, kde Bh k: Po tomto se zen chpu j."
Po dvaceti letech se stle snam podle tohoto zjeven chovat, od
dat se Bohu tm, e se um onomu podlehnut, kter Mu uvolu
je msto na sedadle idie mho stle nedosplho ivota.
Tento sen jsem se rozhodl znovu pevyprvt kvli jeho dramatick
mu vztahu k mmu egu i J. Jak jsem se u zmnil, nebyl to sen, kte
r jsem J chtl. Jeho scn nebyl takov, kter bych J sm napsal.
Evidentn vychzel odnkud jinud, z njak jin reality ne z reality
mho ega. Dokonce m vykresloval jako sedmnctiletho, kdy jsem
byl v t dob dajn zral jednatyictnk. Byla to urka mho ega
a volala po tom, aby m ego podlehlo.
Vimnte si, e jsem se v t dob pokouel s Bohem o spoluprci.
Pesto mn stle trvalo ti dny, ne mi to vinou mho odolvn do
lo. Ptm se, jak dlouho by mi to trvalo, pokud bych po spoluprci
s Tvrcem sv due netouil? Nejspe celou vnost.

Ze zpsob, jimi k nm Bh promlouv, je nejbnj jeho hlas ti

ch a temn". Jde o prazvltn fenomn. Nen to ani v nejmenm sil
n, hmajc musk hlas vychzejc z nebes, jak se pe v bibli, je to
tich a temn hlas - tak tich a temn, e to hlas skoro ani nen. Zd
se, e vystupuje z naeho nitra a ada lid ho ani nemus odliit od my
lenky. Nae vlastn mylenka to vak nen.
Tsn spojitost mezi tmto hlasem a obyejnou mylenkou vol po
obezetnosti. Bylo by nerozumn povaovat vechny nebo vtinu
mylenek za slovo Bo. To by rychle vedlo k nepetnosti.
Existuje nkolik vodtek k rozlien. V prv ad si najdte as (po
kud se ovem nenachzte v nenadl, mimodn situaci) a provete

144

si test pravdivosti, abyste urili, zda tento hlas me bt projevem

Ducha svatho, i pouze va vlastn mylenkou. A ten as budete mt.
Pokud toti tomuto hlasu nejprve nebudete vnovat dnou pozor
nost, on se skoro vdy zopakuje.
Za druh, tento hlas Ducha svatho (nebo Utitele, jak ho nazval
Je Kristus) je skoro vdy konstruktivn, nikdy destruktivn. Me
vs sice vyzvat, abyste udlali nco jinho, a to me zavnt mrnm
rizikem, ale nepjde o dn velk riziko. Pokud uslyte hlas, kter
vm bude kat, a se zabijete, a podvdte nebo kradete, nebo a vy
hodte vechny sv spory za jachtu, bte k psychiatrovi.
Na druh stran bude tento hlas znt troiku potrhle. To je prv
to, co ho odliuje od vaeho mylen. Zra se v nm nznak neho
cizho, jako by pochzel odnkud jinud, co je vlastn pravda. To je
nevyhnuteln. Bh k nm nepromlouv, aby nm sdloval nco, co u
vme, nebo aby ns tlail do smr, kam tlait nepotebujeme. Jeho
hlas k nm vdy pichz s nm novm a neekanm - aby ns ote
vral, a tud aby se jemn prolamoval naimi existujcmi omezenmi
a barirami. To m za nsledek, e obvyklou reakc, kdy hlas Ducha
svatho zaslechneme poprv, je odmtav zavrtn hlavou.
Svj druh a velmi nedvn pklad Boho veden potebuji uvst
piznnm, e nejsem pouze mizernm uencem v obecn rovin,
nbr i mimodn mizernm studentem bible. Co se te Novho z
kona, nikdy jsem se nebyl schopen dostat pes Knihu Zjeven a kru
n chvle jsem zaval i s Epitolami. Pokud jde o Star zkon, z nho
jsem toho prost moc nepeetl.*
Tak tedy, tato phoda se udla zatkem podzimu roku 1 9 9 5 .
Dopsal jsem prvn verzi novho romnu V nebi jako na zemi, a ta by
la pijata k publikovn. Stlo pede mnou knihu pepsat a j se pot
kal s problmem. V prvn verzi jsem pouil jako hlavn postavu sm
sebe, ale byl jsem pesvden, e to se mus v druh verzi zmnit.
Bhem pepisu jsem ze sebe musel vystoupit a vykreslen postavy je
t jinak zlepit. Ale j jsem ve vystupovn ze sebe nikdy pli dobr
nebyl. Navc dj vyadoval, e hlavn postavou mus bt nkdo mn
* Nsledujc pklad byl popsn v knize Nevylapan cesta nekon.

145

velmi podobn - konkrtn intelektul s psychiatrickm vzdlnm

a nadto teolog-amatr. A se tento problm mohl zdt zanedbateln,
jeho een bylo pro knihu dleit a j jsem neml ani tu nejmen
pedstavu, jak to provst.
Za tohoto stavu jednoho odpoledne, kdy jsem pracoval na nem
jinm a mj problm byl pro m vedlej, jsem uslyel tich a temn
hlas: Peti si Knihu Danielovu." Zlehka jsem zavrtl hlavou. Vdl
jsem, e se mluv o Knize Danielov ve Starm zkon. Jako vtina
kolnch dt jsem i j vdl, e Daniel byl prorok, kterho z jakhosi
dvodu hodili do jmy lvov a ktermu se milost Bo podailo pe
t. Krom toho jsem vak nevdl nic. Knihu Danielovu jsem nikdy
neetl. Nikdy jsem to ani neml v myslu a nebylo mi vbec jasn,
pro mi tento hlas k, abych tak uinil. Znovu jsem potsl hlavou
a vrtil se k diktovn dopis.
Ptho odpoledne, kdy jsem v pracovn sv eny hledal njak pa
pry, se ten hlas vrtil: Peti si Knihu Danielovu," zopakoval. Tentokrt
jsem u hlavou nezavrtl. S jistou zkuenost se schopnost Ducha svat
ho trvat na svm jsem poznal, e m Bh me k nemu ponoukat, a
koli jen On vdl k emu a pro. Pesto jsem nikam nespchal.
V poledne nsledujcho dne bhem kadodenn prochzky se ke
mn hlas vrtil v jet nalhavj form otzky. Scotty, kdy si pete
tu Knihu Danielovu?" ptal se. Take, kdy jsem piel dom a neml
na prci nic neodkladnho, vythl jsem jednu z naich bibl a peetl
si Knihu Danielovu. Pomohlo mi, e ta kniha je milosrdn krtk.
Dozvdl jsem se adu vc. V tom okamiku pro m bylo ovem nejdleitj zjitn, e mezi mnou a Danielem existuje nkolik docela
pozoruhodnch paralel. Tebae byl daleko odvnj, vrnj
a vzneenj, i on byl zjevn intelektul; jakoto vyklada sn byl i n
co jako psychiatr; a jakoto prorok byl i teologem. Rychle mi svitlo,
e mm een svho problmu: od tohoto okamiku bude stedn
postavou mho romnu jist Daniel, dn Scotty, a podobnosti i od
linosti mezi nmi mi umon nespotem zpsob vystoupit ze sebe
tak, aby byla tato m postava vrohodn.
Co udlme s takovm fenomnem? Rada lid, kte p o tvoivos
ti, ani se zmiovali o Bohu, vypotv pklady toho, jak lovka m-

146

e znenadn napadnout een obtnho problmu, kdy se jm zrovna

aktivn nezaobr. V takovch pkladech se vak een ihned rozpozn
v a vt. Nebv to jako zitek pichzejc z vnjku. J jsem tu ale ne
zskal een, nbr dar cesty k een. Tento dar mi nedval dn smysl;
nebyl jsem si vdom, e by se njak tkal mho problmu. Byla to cesta,
po kter bych se za normlnch okolnost nevydal. Nevtal jsem ji. Mou
prvn reakc bylo vlastn dar odmtnout, protoe se zdl tak ciz mmu j.
Pokud jde o problmy, ten mj nebyl nijak zvan. Chci tedy tvr
dit, e Bh ustoupil ze sv cesty, aby mi pomohl s tak relativn malm
problmem? Ano, pesn to chci tvrdit. Pro by se Bh ml tak hod
n starat prv o m, to opravdu nevm. Vm vak, e takov vpo
moci - mal i velk - se mi od Nj dostv od t doby, kdy jsem si ji
zaal asi ped tyiceti lety uvdomovat.

Jsem divn? Bezpochyby ano, akoli ne v tomto ohledu. Jak zhy uvi
dme, kad z ns je jedinen, a tud i trochu divn. Ale zitky, kte
r jsem zde popsal, u vylily miliony lid. Mon e nejsem st
vtiny, ale patm do velmi velkho spoleenstv.
Zmioval jsem se o tchto zkuenostech s milost jako o dkazech
nejen existence Boha, nbr i skutenosti, e ns stle bez pestn vy
chovv. Co ale sekularist, kte v Boha bu nev, nebo vn pod
ceuj jeho dleitost ve svch ivotech? Ti si dkaz velmi v. Je
mon, e je Bh jakmsi zpsobem nevychovv?
Myslm, e ne. Jsem si jist, e sekularist maj due, kter funguj
na zklad stejn dynamiky jako due zbonch lid. V em je pak ten
rozdl?
Jednou monost je, e Bh sekularisty vychovv jinak, zpsobem,
kter je obtnj vykldat jako dkaz. Nedl mi pote tomu uvit.
Vm, e Bh velmi potebuje rzn druhy lid, a rzn druhy lid po
tebuj rzn druhy veden. Dokonce najisto vm, e Bh chce, aby na
svt bylo urit mnostv sekularist, aby dopomohli k udren du
evnho zdrav ns ostatnch, a nebylo by pod jeho rovn, tak je ma
zan, kdyby je dokonce v jejich sekularismu vychovval.

147

Na druh stran mm ze sekularist velmi podobn pocit jako

z prvnk (a investigativnch reportr). Vdy nm bude teba nko
lika dobrch prvnk. Ale mm za to, e v na mimodn kontro
verzn spolenosti bychom na tom byli lpe, kdyby jich bylo mnohem
mn a nerozdmchvali plameny naich rozep. Jsou sekularist
a pak sekularist. Tebae nepochybuji o tom, e Bh nkter z nich
v jejich sekularismu podporuje, vm tak tomu, e Bh snan chce,
aby ho jin zaali uznvat. Ale to oni nedlaj.
Pro to nedlaj? Pro jsou imunn vi dkazm? Jsou tu dva d
vody, ekl bych. Jednm je, e lid se ct ohroeni zmnou, a je prav
dpodobn, e ti, co se vyznauj svtskm smlenm, prost nebudou
oteveni dkazm, kter by jejich smlen podkopvaly. Druhm d
vodem je, e na prvnm vnm uznn Boha je cosi obzvlt dsiv
ho. S dosazenm Boha na sedadlo idie je spjato sesazen vlastnho
ega, z eho vyplv vrazn ztrta kontroly nad vcmi. Tato otzka
kontroly je dleit a v nadchzejcch kapitolch bude do velk mry
ve stedu na pozornosti. Kadopdn, jak to vyjdil svat Pavel:
Padnout do rukou ivoucho Boha me bt stran."
O sekularistickm odmtnut dkaz pro Bo teorii jsem psal, jako
by to byl njak neutrln i pasivn jev. Podle mch zkuenost tomu
tak nen. V dnen dob je bn mluvit o zvislch a jinch lidech,
kte se vzpraj hojnm dkazm svho problmu jako o lidech od
mtajcch". Odmtn je aktivn psychologick proces. V tomto
ohledu vm tomu, e meme o nkterch sekularistech mluvit ja
ko o zvislch na svm sekularismu. dn mnostv vyzvavch d
kaz je neme pimt ke zmn nzoru. Nejde tu o to, e by nemli
stejnou horkou linku k Bohu jako jin, jako spe o to, e nechali na
prosto clen vyven sluchtko. To je jednm z dvod, pro jsem si
zvolil za titul tto knihy pojednvajc o pevn svtskm fenomnu
eutanazie spojen Odmtnut due.

Jedinenost individuln due

Akoli jsem psychiatrickou praxi formln opustil u ped vce ne dva
ncti lety, piblin kad ti msce se pravideln za symbolick popla-

148

tek setkvm s jedinou pacientkou, Barbarou. Barbae je te osmdest.

U dvacet let se spolu pokoume pomoci j s celou adou otzek, z nich
se vtina ve ke strnut a smrti. Nikdy jsem se nesetkal s nikm, kdo
by vykazoval tak dramatick rozdl mezi egem a du.
Barbara m monumentln ego. Tm nechci ci, e by byla namy
len nebo sobeck, nic z toho. Mm na mysli to, e by s tmi nejlepmi mysly chtla vldnout svtu. Chtla by mt vechno pod kontrolou,
vetn smrti a st. Zcela mimo bnou mru prmrnho lovka tr
p neustle obrovskou zkost a frustrac ze situac, na n neme mt
vliv. To, co s n dlm, by se dalo asi nejlpe nazvat egoterapi. Uinila
jist pokroky. Akoli byla zpotku svtsky zaloen, nauila se modlit,
odevzdvat trochu sv vle Bohu, dat ho, aby obas pevzal zen.
Zlepila se v rozliovn mezi dleitmi a nedleitmi vcmi. Dl si
men starosti s absolutn bezvznamnmi detaily. Jinak eeno, pila
o st sv fobie a posedlosti. A je pokornj. Ovem, navzdory svmu
vhledu, jej instinktivn vra, e by mla bt schopna ve pro dobro v
ci dit, zstv skoro marniv velkolep.
Dosud jsem o Barbae nenapsal nic, co by znlo jedinen. Nazvejte
to utkvlou nutkavost, nazvejte to perfekcionismem, nazvejte to, jak
chcete, problm jejho ega nele mimo sfru relativn bnosti. Tato
psychodynamika je docela bn. Ale pece jsem o n napsal nco lehce
jedinenho: zstv mou posledn platc pacientkou. Pro? Pro se s n
stle setkvm, kdy jsem odeel na penzi, kdy dl bolestn pomal
pokroky a jej monumentln ego nen nijak mimodn zajmav?
Dvodem je to, e miluji jej dui.
Barbara je bezpochyby dobrou du". Je to nezvykle milujc ena
(dlala by si men starosti, kdyby se tolik nestarala o druh). Nen na
n nic falenho. Kdy se j do cesty nestav jej obavy, vyznauje se
smyslem pro humor. No a co? Mm pleitost poznvat i jin due,
kter jisk lskou, upmnost a dobrou nladou. V em jsou ony od
lin? V em je Barbara odlin?
To vm nedoku ci.
Akoli lze due definovat veobecnmi, skoro a banlnmi pojmy,
jak to dlm i j, jejich jedinenost je takov, e je stav mimo jakou
koli monost adekvtnho popisu. Tebae vm mohu docela pln po-

149

psat ego, o individuln dui vm toho mohu ci jen velmi mlo.

Sekularist uznvaj jedinenost lid, ale nepovauj za nutn init
njak mystick rozdl mezi du a egem. Jeliko m kad lovk je
dinenou genetickou vbavu a stejn tak i jedinenou paletu ivotnch
zkuenost," ekli by, je pirozen, e se ega takovch lid budou li
it." Ovem to, co m fascinuje, je, e nae ega jsou relativn toton.
Richard Bolles, autor knihy What Color Is Your Parachute? (Jakou
barvu m tvj padk? - es. 1998), ns lidi v jednom svm kzn ozna
il za srovnvac bytosti". Chtl tm vyjdit, e nedlnou soust na
povahy je ustavin a skoro utkvl vzjemn porovnvn. Tato ten
dence je obas konstruktivn, ale vtinou destruuje. I kdy po intelek
tuln strnce m Barbara nad svmi pteli (tmi, co jsou stle naivu)
navrch, v posledn dob si mi stovala, jak jim nesta fyzicky. Jako ob
vykle i tuto skutenost si vykldala jako svj obrovsk nedostatek.
Mla bych jim stait," ekla. Ve srovnn s nimi jsem uboh troska."
Barbaro," zeptal jsem se j, ta vae st, kter te provd to srov
nn: je to vae ego nebo je to vae due?"
Je to moje ego, samozejm," odsekla mi.
Jej odpov byla tak rychl, protoe zjistila, e tento rozdl je pro
nai spolenou prci uiten. Zjistila, e na jejm egu nen nic jedi
nenho vyjma toho, e je v jednom rozmru pebujel. Dolo j, e se
vnujeme egoterapii a nechvme jej dui na pokoji, protoe s tou je
ve v podku. Dokonce si uvdomila, e dokud spn zmenuje vliv
on pebujel, neurotick sti svho ega, jej due m jaksi svobodu
rozkvtat - e se z n stv jet vjimenj lidsk bytost.
V tomto ohledu Barbara jedinen nen. K osvobozen due do
chz vdy, kdy si nkdo zcela vn zvol pro zbytek svho ivota
stezku psychoduchovnho rstu. Je to, jako by patologick ego bylo
bahno, a m vce se bude odstraovat, tm vce se slavnostn rozz
due pod nm - vraznm vzorcem ndhern barvy, kterou nelze na
lzt nikde jinde na zemi.
Nen dnou nhodou, e lovk, kterho znm nejlpe - m ena
Lily - mi pipad mimodn jedinen. Mohl bych vm ci, e Lily
byla jedinen ped vce ne temi destkami let, kdy se bhem est
ho roku naeho manelstv zaala poprv zabvat psychoterapi. V n-

150

sledujcch desetiletch se zd, e jej jedinenost postupuje mlovmi

kroky. Ale jak to mm popsat? Nedoku to.
Mohl bych vm ci, e rda hled tylstky a e j to jde velmi
dobe. Me se pomalu loudat po louce a trhat je, jako by byly vidt
jako fialky. Mohu vm ci, e na golfovm hiti obas schvln tref
mek do trvy jen pro to ist poten spjat s jeho hlednm, pi
em najde tyi nebo pt dalch mk, kter se zakutlely jinm hr
m. Ale co vm to vlastn ekne? e m skvl zrak? Ve skutenosti
zrak skvl nem. Navzdory svmu pedasnmu edmu zkalu je
doke vyhledvat stejn tak dobe jako vdycky. Ne, promite,
opravdu vm tu v knize Lilyinu dui iv vylit nedoku.
Znan dl umn pst slunou beletrii je znm pod oznaenm vy
kreslen postavy. Velc spisovatel maj pirozen nadn vdechnout i
vot svm postavm tak, e teni pipadaj nejen vrohodn, ale e
mu na nich zan i zleet. Mimodn impozantn postavy se hono
s mstem v djinch literatury. Ale podle m nikdo - ani Dickens, ani
Shakespeare, ani Dostojevskij - nikdy spn nezachytil dui.
Znamenit karikatury, to ano. Tak znamenit, e jako karikatury u
ani nevypadaj. Ale strnku trochu odete a skuten due stejn nevypluje na povrch. Jedinenost due pesahuje i to nejlep umn.
Kdy Bh tvo lidskou dui, pokad bez vjimky tak in jinak. To
neznamen, e ohledn toho, jak tohoto velkho inu dosahuje, nee
xistuj dn nezodpovditeln otzky. Vak se tak tato kapitola uza
ve debatou o tajemstv due.
Ale a u je jakkoli tajupln, proces tvoen due je individualizo
van. Jedinenost jednotlivch lid je nepopirateln (pokud ovem ne
chcete uvdt v nebezpe vlastn dui) a neme bt vysvtlena
pouhou psychologi i biologi.

Due a jej schopnost vvoje

Provdt egoterapii s Barbarou - potamo jakoukoli hlub psychote
rapii s kmkoli - by nemlo dnou cenu, pokud by se lid nedokza
li zmnit. Ego se d zmnit. To sice neznamen, e se zmn, ale
zmnit se d. Nae ega se mohou uit a rozvjet.

151

Naznail jsem, e kdy se ega mn k lepmu, kdy se kultivuj,

eknme - fundament due vdy zaz ve sv jedinenosti s vt in
tenzitou. Pokud se to vyjd takto lapidrn, mohlo by to vypadat, e
due tu pouze pasivn sed a vykv, a bude odhalena, jako by byla
lhostejn. Tak tomu nen. I due jsou schopny vvoje.
Ale mjme na pamti, e due a ega, jakoto rozdln fenomny,
funguj na rozdlnch rovnch. Vezmme si napklad zleitost aso
v perspektivy. Perspektiva tletho dtte je radikln odlin od per
spektivy ticetiletho mue, a ta se zase radikln li od perspektivy
edestnka. Vtinou jde o zleitost chronologie. Jde tu hlavn o to,
jak dlouho u nae ego ije a jak dlouho jet t bude.
Teologov mluv o dvou zsadn odlinch typech asu: o chronu
a kairu. Chronem mysl as, tak jak ho znaj nae ega, svt hodin,
pedvdatelnch zmn ronch obdob, velmi viditelnch proces fy
zickho rozen, rstu, strnut, rozpadu a smrti. Kairem mysl Bo as.
Bo as definovat nedok, krom poznmky o tom, e se od chro
nu radikln li, e je vce spjat s vnost ne s doasnost a e se
d jinmi pravidly. Dle by poznamenali, jako to inm i j, e ego dl
primrn v i chronu a due primrn v i kairu. V i chronu
Barbae skutenost, e nesta svm ptelm, a jej nsledn pocit za
hanben pipadaly jako nco nadmru dleitho. V i kairu vak by
la schopna uznat, e jde o nco zcela bezpedmtnho.
O tom, jak se lid u, toho vme pohchu mlo. To, co vme, zp
sobuje, e se nm proces uen zd bt zleitost ega. Je to pirozen,
ponvad ego je ble povrchu. Jeliko due le hloubji, zpsob jej
ho uen nechpeme vbec. Nicmn alespo as od asu zskvme
nznaky, e k tomuto hlubmu uen dochz. Fze duchovnho v
voje, kter jsem popsal v pt kapitole, jsou toho pkladem.
Rada lid cel ivot vz v nkter z tchto fz. Jin se vak zase po
hybuj kupedu z jedn fze do druh a mon i do dal. Kdy k to
mu dochz, jsou stadia takovho postupu i vvoje pedvdateln.
lovk nepesko z II. fze do IV fze bez projit vce i mn svt
skou skeps III. fze. Ale jak a pro jednotlivec prochz takovm v
vojem, to je nm stle neproniknutelnou zhadou. Nevypad to, e jde
o fenomn ega. Ty posuny jsou skryt. Akoli v konenm dsledku

152

bude ego rozhodn zasaeno, zd se, e tento pohyb vychz z due.

Pohyb z jedn fze do druh si bezpochyby zaslou oznaen kon
verze". (Ano, opravdu existuje konverze na skepsi z njakho primi
tivnjho systmu vry!) J vak neumm nikoho konvertovat. To
neznamen, e se o to nikdy nesnam. Jak zhy uvidme, konverze n
kdy me bt legitimnm clem psychoterapie. Zpravidla vak nebv
takov pokus spn. Kdy se nkter mj pacient konvertoval, pi
padlo mi, e lo spe o vsledek interakce mezi jeho du a Bohem ne
o vsledek interakce mezi mnou a jeho egem.
Kdy jsme u tch interakc, akoli vm tomu, e rozdl mezi du
a egem je opodstatnn a dleit, nijak to neznamen, e mezi nimi
k dn interakci nedochz. U jsem tu naznail, e konverze v dui
dramaticky pozmn urit zpsoby, jak funguje ego, a to k lepmu.
Kdy napklad sekularista doshne IV. fze, me postupn zat
prahnout po tch samch informacch, kter pedtm energicky odm
tal. Jeho ego se bude jinak uit. Naopak, myslm si tak, e uen ega
podnt vvoj due. Ale jak pesn se vzjemn due a ego ovlivuj,
mi zstv i nadle zhadou.

Na sklonku m praxe za mnou pily na konzultaci tyi pozoruhod

n podobn eny ve vku kolem sedmdesti let, kter mly na srdci
jednu stejnou podstatnou vc: depresi ze st. Vechny byly svtsky
zaloen. Kad z nich si penze bu vydlala, nebo je zskala sat
kem. Vechny dti se jim nramn vyvedly. Vypadalo to, jako by se je
jich ivoty odehrvaly podle scne. Ale te mly on zkaly,
potebovaly naslouchtka nebo uml chrup, musely se njak vyrov
nvat s operacemi kyl. Tak u by svj scn nepsaly, a byly z toho
mrzut. Nenachzel jsem dn zpsob, jak bych jim pomohl, ani
bych je nekonvertoval na pedstavu st jako ehosi vc ne bezv
znamnho obdob pozorovn, jak odumraj. Snail jsem jim prodat
vizi st jako duchovnho obdob ivota, obdob pprav. Nebyl to
snadn obchod. Ve sv snaze jsem kad z nich vemonmi zpsoby
kal: Podvejte se, vy nejste scenristka; toto prost nen v pro-

153

gram." Dv z nich zakrtko mou duchovn pi opustily, zvolily si rad

i depresi, ne aby se vyrovnvaly se skutenost, e ivot nen vlu
n jejich programem.
Akoli trpla nejvt depres, nejmn prce jsem ml s jinou po
star dmou, kter byla vrazn kesanskho smlen. V ptaedesti
trpla odchlpenm stnic v obou och. Oftalmolog j je ani s pouitm
nejmodernj laserov metody nedokzal pipevnit zptky. Byla na n
ho rozlcen. Tebae pro to nemla dn dkazy, byla pesvden, e
tu prci zpackal a byl vinen nedokazatelnm zanedbnm povinn pe.
Z devadesti procent slep, splala svmu osudu. Na zatku druhho
sezen se rozvykldala o novm tmatu. J prost nesnm, kdy m
lidi musej brt za ruku, aby mi pomohli v kostele z lavice, anebo se
mnou seli ze schod," lteila, a nesnm, kdy musm tret doma.
Stran moc lid se nabz, e m vudemon odveze, ale j pece ne
mu chtt po svch ptelch, aby m furt nkam vozili."
Je mi jasn," ekl jsem j, e jste byla hodn hrd na svou nez
vislost. Byla jste spn ena a j si myslm, e tu hrdost jste pote
bovala pro to vechno, co jste dokzala. Ale vte, ivot je cesta odsud
do nebe a zlat pravidlo cestovn zn: cestuj polehku. Nevm, jak
hodn mete bt pi cest do nebe spn, pokud s sebou budete
vlet vechnu tu hrdost. Svou slepotu povaujete za proklet a j vm
to nevytm. Ale je mon, e byste ji mohla povaovat za poehn
n, zamlen jako leva od u nadle nepotebnho bm va hr
dosti. Krom o jste na tom se zdravm docela dobe. Nejsp vs tu
na zemi ek jet dalch dvanct let. Je na vs, jestli byste ta lta rad
i proila s prokletm, nebo poehnnm."
Kdy za mnou pila na tet sezen, jej tyi roky trvajc deprese
ustala.
K by byly vechny ppady tak jednoduch. A nejsem si jist, jest
li bych se j dokzal zachovat tak ndhern jako tato ena.* Roz
hodnout se vidt ve vlastn slepot - i jakkoli nemoci, st i
umrn - poehnn, nen lehk. Je k tomu teba pevn vle.
Vech pt en, kter jsem tu prv popsal, se vyznaovalo pevnou

* Skoro stejn jako zde byly tyto ppady popsny v Hledn kamen.

154

vl, avak nkter si vybraly, e zam svou vli na uzdraven, jin si

vybraly uzdraven se vzprat. Pro ten rozdl? Nevm. Vm vak, e m
me moc rozhodnout se. k se, e Bh ns stvoil k obrazu Svmu.
Mm za to, e se tm mysl, vc ne cokoli jinho, to, e nm dal svo
bodnou vli. Mme svobodu rozhodovat se, a u pro dobro i zlo, dle
na vle, a dokonce ani Bh neme nkoho uzdravit proti jeho vli.
Kde je centrum vle? Pebv v dui nebo v egu? Mm tuen, e ani
v jednom. Tum, e vle je biologicky podmnna, e je zabudovna do
naich gen a uplatuje se ze samch bunk naeho tla. Ale zpsob
smovn tto vle, ne e se rozhodujeme, nbr jak se rozhodujeme,
je podmnn onmi tajemnmi interakcemi mezi egem a du.

Nezd se, e by uen a vvoj bhem dtstv byly njakmi otzkami

rozhodnut. Prost k nim dochz. V dosplosti se vak cesty, ktermi
se lid ubraj, radikln rozchzej. ada lid se spoust dleitch v
c uit pestv, a tak se pestvaj vyvjet. Ovem pro jin se proces
psychoduchovnho vvoje, kdy u nic jinho, zrychluje. Mon nejzsadnjm rozhodnutm v lidskm ivot je volba, zda pokraovat i
nepokraovat ve vzdlvn.
Toto rozhodnut mete jinak formulovat celou adou zpsob.
Nkdo by mohl ci, e je to volba, zda spolutvoit i nespolutvoit
s Bohem. Jin by mohl ci, e jde o volbu lsky. Vyberte si cestu opra
vdov lsky a vyberete si ivot rozpnn se. Vae due se bude nevyhnu
teln vyvjet. Ale kvli elu tto knihy se zamm na rozhodnut uit
se. Konkrtn na uen se moudrosti. Podstata tohoto rozhodnut tkv
v tom, zda pistupovat k ivotu jako k pleitosti k uen, i nikoliv.
Myslm si, e zde le smysl ivota. Pro by ns Bh nejen tvoil,
ale i nadle vychovval, pokud bychom nebyli schopni vvoje? Pokud
by netouil po naem vvoji, naem uen se?
Vyzvm vs, abyste si ve fantazii vystavli idelnj prosted pro
lidsk uen, ne je tento n pozemsk ivot. Je to ivot oplvajc
zmnami osudu a existencilnm utrpenm, ale jak ekl Benjamin
Franklin: To, co bol, pouuje." Mnoz oznauj zemi za slzav do-

155

l. Keats vak zael hloubji, kdy ji nazval dolm, v nm se due

tvo".
Znal jsem nkolik lid, kte se rozhodli bhem dospvn i v ran
dosplosti pistupovat k ivotu jako k nekonen pleitosti uit se.
Mohou tak konat s nenucenou prunost, jako by jejich due byly ji
na njak rovni pipraveny. Bnj je, kdy k tomuto rozhodnut
dojde nsledkem krize - alkoholismu, nespnho manelstv, mrt
milovanho lovka, ehokoli, co je vhn do njakho dvanctistup
ovho programu i do smyslupln psychoterapie. asto to bv kri
ze stednho vku. Jet pro jin to bv finln krize vlastnho
umrn. Vtina vak takov rozhodnut neuin.
dn prce, kterou jsem jako psychoterapeut vykonval, m neu
spokojovala tak jako prce s adou umrajcch pacient. Lid jsou n
chyln nejlpe se uit, kdy maj na kahnku. Pozor, zd se, e vtina
z ns popr skutenost svho umrn a do poslednho dechu. Ale ti,
co to nepopraj, ti, co vd, e jim zbv jen mal chvilka, maj tenden
ci svj vvoj urychlovat. Mohou se rozhodnout postavit se tv v tv
otzkm, ped ktermi cel ivot odvraceli zrak. Pracovat s nimi v ta
kov chvli je potenm a vsadou. Opravdu tu dochz ke zpovdm
na smrteln posteli a k obrcen na vru, stejn jako k odputn a usm
en a skokm v uen, kter se nezdly nikdy mon. Umrajc lid se
mohou stt velmi skuten a mohou se zat velmi rychle pohybovat.
Ponvad me bt umrn ivotn pleitost pro uen se i pro
vvoj due, zamm se na umrn jako na proces uen v dal kapi
tole. Uvidme, e takov proces nen jednoduch. Zatmco fyzick bo
lest s nm spjat me bt a mla by bt utiena, existenciln utrpen
s nm spjat je obrovsk. Je docela pochopiteln, e si nkdo zvol eu
tanazii, aby se tomuto utrpen vyhnul. Nicmn eutanazii se tak vy
hne pleitosti uit se a rozvjet si dui. Volbou eutanazie lovk popr
samotn vznam lidsk existence. Takov lovk se pokou prch
nout ped dvodem naeho byt. V jistm velmi opravdovm smys
lu je eutanazie pokusem vyhnout se Bohu. Jako takov se vak nevyhb
pouze Bohu; co je dleitj, vyhb se nm samm. Toto je ona
fundamentln jednoduchost cel zleitosti.

156

Nesmrtelnost due
Psal jsem tu o st a umrn jako o potencilnm obdob pprav.
Pipad mi trochu zvltn, e kdy jsem byl jet na svm pednko
vm turn, bylo nejastj otzkou, kterou mi lid kladli, nikoli to,
jestli vm v posmrtn ivot, nbr jestli vm v reinkarnaci. Odpo
vdal jsem, e s ohledem na reinkarnaci jsem agnostik: v reinkarnaci
nevm i vm. Ale nkdy jsem svm poslucham ekl: To, zda
jsme existovali ped svm poetm a narozenm, mi nepipad pli
dleit. Na druh stran otzka, zda je ivot po smrti - posmrtn i
vot, mi pipadne zcela zsadn."
Pokud posmrtn ivot nen, je hodn z toho, o em jsem tu psal, ne
smysl. Samozejm, uen se v mld by bylo opodstatnn pro to, abychom
mohli zdokonalit sv rodiovsk schopnosti, a tud snad pispt nejen
k peit, nbr i k duchovnmu vvoji celho ivoinho druhu. Ale jak
el by mlo uen se a vvoj v okamiku, kdy dti opust rodinn hnzdo?
Abychom jim mohli nadle pedvat moudrost i ve st? Schopnost starch
lid pedvat svou moudrost na m vru neudlala velk dojem - pinej
menm ne v na spolenosti, pinejmenm ne naim dtem. Ne, po pade
stce bychom to mohli klidn zabalit. Nebo bychom mohli jst a pt
a veselit se, protoe ztra se umr. Akoli jsem v tto dob rozhodn pro
veselm se ve st, nejsem si jist, jak spn bych to mohl provdt, po
kud bych neml dvod uit se, pokud bych nevnmal toto obdob fyzic
kho chtrn jako pleitost pro uen se, pro vvoj a pro ppravu.
Pokud nen posmrtn ivot, nen nic, na co bychom se mohli pipravovat.
Pokud nae due nejsou nesmrteln, pokud prost jen umeme, nen d
n dvod, pro bychom svou smrt nemli uspit. Zabalit to radi o trochu
dve ne pozdji. Eutanazie by potom byla opravdu smysluplnm eenm.
J vm v posmrtn ivot. Nen to pouh zleitost zbonho p
n, i kdy jedna z vc, kterm jsem se nauil, je, e jen proto, e se
pn zd bt zbon, nemus bt jet falen. Sekularistm mylenka
na posmrtn ivot nepipad nijak zvl podmaniv, ale jsou tu jist
dkazy. Mohl bych hovoit o pedsmrtnch zkuenostech, o zjevench,
o existenci duch a o zmrtvchvstn. Nejsilnj zkladnou m vry je
vak rozum.

157

Lily a j mme obrovsk poten z ndhern kvtinov zahrady

u naeho domu v Connecticutu. Kvtinov zahrady se neobjevuj jen
tak nhodou. Krsa t na je vsledkem pelivho sil, mylen a fy
zick prce v prbhu ptadvaceti let. Mylenka, e by byla srovnna
se zem, se p jakmukoli uvaovn. Dovedeme si pedstavit, e jak
mile dm prodme, jeho nov majitel se rozhodnou zahradu srovnat
se zem, ale pi pomylen nad takovou zkzou se otsme hrzou.
Jednu z mla vc, kter o Bohu vm, je, e pracuje efektivn.
Nemarn snahou.* Kdy se zamyslm nad energi, kterou Bh vlv
do vchovy a vvoje du a do okamiku jejich fyzick smrti, je pro
m nemysliteln, e by je ml potom njak zahodit, promrhat. Ne,
m pro ns v zloze nco vc, njak druh posmrtnho ivota, kter
se nm tu pokou pipravit.
Co je to za posmrtn ivot, to nevm. Mohu jen spekulovat. Dokonce
jsem o tom napsal krtk romn.** Ale je to romn. Podrobnosti o po
smrtnm ivot, vzhledem k tomu, e se nikdo nevrtil, aby nm o nich
porozprvl, zstvaj v i spekulativn teologie, a vechny knihy
o nich jsou tak ze sv podstaty fikc.
Nen dnou nhodou, e umrn je stejn tak nejvt ivotn p
leitost k uen se, jako nejvtm ivotnm dobrodrustvm. Dobro
drustv je cesta do neznma. Pokud pesn vme, kam se ubrme, jak
se tam dostaneme, co cestou uvidme a co najdeme v cli, nejde o do
brodrustv. Nespojuje se s nm dn zskvn vdomost. Ume se
pouze prostednictvm dobrodrustv. Mt strach z cesty do neznma
je lidsk a j osobn se umrn dsm. Vdy nemm ani mapu. Mj
Boe, mj Boe, neopoutj mne," budu se modlit. Zrove vak bu
du vit. Ped nmi je nco vc, ale Bh v, co to je. Pesto je tu nco
vc. Jen nae tla jsou smrteln a doasn.

Due lidsk a jin

V definici due, jakoto Bohem stvoenho, Bohem vychovvanho,
* Viz Dle nevylapanou cestou, kde nabzm jeden pesvdiv pklad ze sv
ho ivota.

** V nebi jako na zemi (es. 1 9 9 7 ) .

158

jedinenho, nesmrtelnho lidskho ducha se schopnost vvoje",

jsem se vyhnul ad otzek, ale pouze jedno slovo v on definici je po
tenciln zavdjc: lidsk". Implikuje, e pouze lid maj dui, a to
je nco, co bych implikovat nechtl.
Nicmn jsem se toho slova nevysthal, protoe vm, e lid dui
maj. Ponvad nejsem schopen komunikovat s ostatnmi tvory, nevm
stoprocentn, zda maj dui i oni.
Vlastn si myslm, e ji maj. Alespo nkte z nich. Zvata, kter
znme nejlpe, jsou nai domc mazlci. Zmnil jsem se o jedinenosti
jakoto o vlastnosti due. Akoli doku postehnout jemn rozdly me
zi ktermikoli dvma zvaty stejnho druhu, obvykle na m nedlaj d
n velk dojem. Obas vak narazm na koku i psa, jejich osobnost"
je natolik odlin od ostatnch, e si pomyslm: Toto zve m dui."
Slovo osobnost" jsem pouil v uvozovkch, protoe slovo osoba"
zpravidla vyhrazujeme pro oznaen lid. Osobnost by se pak jevila ja
ko charakteristick znak lid. Opravdu mi pilo, e na tchto velmi
zvltnch domcch zvatech je nco vrazn lidskho. Ale j se na n
dval svma lidskma oima a s narcismem, kter se v ns objevuje,
kdy shlme na tvory, kte jsou nm tak vzdlen. Jak by se to ve je
vilo z pohledu obyejnho psa nebo koky, nemm ani pont.
Stejn problm mme i s vdomm. My lid mme narcistick sklo
ny se domnvat, e jsme jedinmi bytostmi obdaenmi vdomm.
Takov domnnka je nanejv pochybn. Akoli se nejsp bude liit
vlastnostmi, je tu ada nznak, e i jin tvorov - dokonce rostliny maj jaksi vdom. Pro m dokonce nen obtn si myslet, e cel
svt je ivoucm vdomm, a du.

Duch
A je to jak chce, omezuji se zde na otzky spjat s du lidskou. A kon
krtn jsem takovou dui oznail za ducha.
To okamit vytv problm nejen pro zatvrzel sekularisty, nbr
i pro vtinu lid na kultury. Zdraznil jsem, e navzdory statistikm
nvtvnosti kostel a vzkumm veejnho mnn dvajcm najevo
pevahu nboenskho smlen je nae kultura ve sv podstat mate-

159

rialistick. To neznamen prost jen to, e jsme zvisl na honb za st

le luxusnjmi automobily a jinmi materilnmi statky, nebo e, jak to
vyjdil Emerson, vci sed v sedle, a jedou na lidstvu". Znamen to,
e jsme uvykl uvaovat vhradn o vcech". Materialismus je zklad
n pstup - fundamentln filozofie, pokud chcete, spovajc v tom,
e existuje jen to, co vidte a na co si mete shnout. Pokud se nco
ned zmit, pak se to ned studovat, ned se tm manipulovat, a prak
ticky to neexistuje; klidn na to mete zapomenout. Materialismus
bu popr ducha (a tud i dui) pln, nebo ho m pinejmenm za
nco nehmatatelnho a pro zleitosti lid nedleitho.
Kdy jsem se rozepisoval o dui lovka, psal jsem o jeho zklad
nm duchu. To, co je jedinen, je duch rozlinch lid. Ve snaze vy
podobnit jedinenost due jsem nakonec musel

uznat,

e je

nepopsateln. Protoe jde o ducha, nememe ho zmit. Nememe

ho uchopit do rukou, chytit ho prsty. Nezachytme ho. Ducha (a du
i) meme ignorovat. Meme se mu vzprat, meme ho obas i vy
hnat, ale nememe ho kodifikovat.
Z toho se ct velk ada lid nesv.
Zneklidnni materialismem na kultury, nachzej nkte tchu
ve skutenosti, e to vypad, jako by ve dvactm stolet subatomrn
fyzikov, nejhlub badatel ve sfe elementrnch stic, vkloptali
do e ducha. Ped stoletm si mysleli, e kodifikuj atom. Dnes, po
noeni do subatomrn roviny, uznvaj, e to na t nejhlub rovin
nedokou. Hmota se mn na energii a energie na hmotu. Rychlosti,
smry a polohy se staly nepedvdatelnmi. Zkladn stavebn stice
hmoty se dnes popisuj jako komplexn pole statistickch pravdpo
dobnost". Atomy zaaly vypadat z velk sti jako duchov.
Je vak teba znan obezetnosti. Atomy mohou bt jakmisi du
chy a naznail jsem, e cel svt me bt oiven duchem, to vak ale
nutn neznamen, e atomy maj due. Nebo osobnosti. Nebo e z
kony fyziky budou nkdy toton se zkony teologie. Vdy kdy se
dostanete nad subatomrn rovinu, zan bt hmota m dl pedv
datelnj a vykazuje jen velmi mlo i vbec nic z on jedinenosti,
kter je pro due charakteristick.
Hmota je hmota, nikoli due. Nikdo si to neuvdomuje vce ne ti,

160

kte pracuj s umrajcmi. Ve st meme sledovat, jak tlo chtr.

U lovka, u nho nastupuje fyzick smrt postupn, meme sledo
vat, jak se proces rozkladu s tm, jak se bl smrt, urychluje. lovk
vak nechtr. Nkdy je tomu dokonce opan. U lid, kte opravdu
akceptovali sv umrn a smrt, mme asto pleitost sledovat, jak se
jejich duch (jejich osobnost, jejich due) stv v zvislosti na jejich po
stupujcm materilnm rozkladu energitj a ivj.
A pak je najednou - bhem okamiku - duch pry a pro pokrao
vn v rozkladu tu zbv jen mrtvola, tlesn hmota.
Akoli se povauji za prmrnho kesana, nevm v doktrnu vzk
en tla. Pipadne mi, e se v n zamuj tla a due. Ani nhodou to
nen tot. Nae tla jsou hmotou - hmotn. Nae due jsou duchem
a d se pln jinmi zkony. Na sv tla jsme u tak uvykl, e pro ma
terialisty me bt pedstava jakkoli existence bez nich velmi obtn.
J jsem si vak zcela jist, e pedstavivost Bo tu nai pevyuje.

Tajemstv due
U jsem prohlsil, e m definice due se vyhb ad otzek. To nem
bt omluva. Mj omezen pohled je ze sv podstaty lidsk. A pro n
omezen pohled je Bh nevyhnuteln tajemn. Ponvad jsou nae du
e petrvvajcmi vtvory Boha, prostednictvm nich se Ho astn
me, a tud, a se nm to lb nebo ne, se astnme i na Jeho tajemstv.
O nkolika otzkch, jim jsem se vyhnul, jsem se ji zmnil. Maj
rostliny a zvata dui? Jak je interakce mezi du a egem, vezmeme-li
v vahu, jak jsou si vzdlen? A mohl bych zeiroka a zavdjcm zp
sobem pokraovat a vyjmenovvat otzky ohledn due, na n nemm
odpovdi. Jedna je vak tak zjevn dleit, e si zaslou alespo zmn
ku a nenpadnou, problematickou debatu: mohou mt lid zl due?
O tom, e existuj zl lid, nemm pochyb. Nikdy jsem vak nebyl
schopen k dnmu z nich se dostaten piblit, zpravidla mi to ne
dovolili, abych rozpoznal, zda zlo sdl v ponienm egu, nebo ponie
n dui.*
* Vce podrobnost o zlch lidech a jet vce o problematice netlesnch
zlch duch a posedlosti dmony najdete v m knize Lid li (es. 1 9 9 6 ) .

161

Jeden zl mu byl po sv smrti rozebrn do mimodn hloubky:

Adolf Hitler. Pro jeho vklad se nabz obrovsk kla historickch dat
a bezpoet analz, hypotz a teori. Avak i kdy se vechny setou, m
lovk zeteln pocit, e tu chyb jeden velk a klov dlek. Po pade
sti letech se badatelm nepodailo tohoto mue zachytit. Pokud tato
zlovolnost pramenila z jeho due, je tento nezdar vlastn jen tm, co se
dalo oekvat. Due, jak jsem ji uvedl, se nedaj zachytit a definovat.
Opt tedy, a u je to jakkoli nepjemn, mm podezen, e se asi
pece jen velmi mlo lid me se zlou du narodit.
Jak je to mon? Pokud Bh vytv due, jak me stvoit dui,
kter je od zatku zl? Nevm. Ale mohu nabdnout hypotzu skl
dajc se ze dvou st.
Prvn st vyaduje, abychom pochopili, e Bh nen vemocn.
Tady ctm, e mm pevnou pdu pod nohama. Jsem si vdom toho,
e Bh je v bibli obecn zpodobovn jako vemohouc a e pro n
koho, kdo byl vychovn v monoteistick tradici, je mylenka na ve
mohoucho Boha skoro instinktivn. Pesto je tu cel ada dvod,
vetn vech ve uvedench otzek a svobody lidsk vle, abychom
o jeho vemohoucnosti pochybovali, ani bychom ovem museli od
vrhnout monoteistickou vru v Nho. Tato kniha nen zamlena jako
pojednn o deliktnch otzkch teologie. Sta pouze ci, e velk
mnostv modernch idovsko-kesanskch teolog docela bez pro
blmu pijalo za svou subtilnj pedstavu o Bohu; o Bohu, kter ne
n ani zdaleka nemohouc, ale jeho obrovskou moc omezuje ada
faktor - jednm z nich je Jeho vlastn laskavost. Einstein, svm zp
sobem tak teolog, nehovoil o Bohu Sodomy a Gomory, kdy pravil
na sklonku svho ivota: Bh je jemn."
Druh st m hypotzy je spekulativnj. Kdy jsem se zabval t
mito otzkami ve svm romnu o posmrtnm ivot V nebi jako na ze
mi, naznail jsem, e tvoen du - vlastn veker tvoen - je
experimentem. Vdci se nauili, e ada jejich pokus neproke do
mnnku, kterou se pvodn rozhodli dokzat. Nkdy tyto pokusy
oznaujeme jako nespn experimenty, tebae uznvme, e se
z nich meme pouit stejn jako z tch spnch. Poslaj ns zpt
k rsovacmu prknu.

162

Mm myslem nen odstranit veker tajemstv. Pokud je tvoen

du opravdu v kadm jednotlivm ppad Bom experimentem,
stv se pak zhadou, pro je tak mlo takovch zjevn nespnch
experiment. Svat Pavel mluvil o tajemstv patnosti", o tajemstv
lidskho zla. Nicmn, mme-li bt objektivn, musme uznat, e jet
tajemnj je zhada lidskho dobra. Z mho pohledu je prmrn jed
notlivec daleko slunj a hrdintj, ne by se dalo pedpokldat na
zklad nhody.
Kadopdn jsem se rozhodl navrhnout tuto velmi spekulativn hy
potzu, e nae due jsou Bomi experimenty, protoe nepmo na
znauje potencil jaksi slvy. U jsem uvedl, e je v naich silch bt
v tomto dol, v nm se due tvo" s Bohem spolutvoiteli. Te na
vrhuji, e meme bt i kolegy experimenttory. S experimenty se m
e spojovat znan drama, kter asto zavn slvou. Mm tuen, e
experiment pokrauje i dlouho pot. Ale nikdy nebude experiment
vytven du dramatitj ne v ase, kdy se budeme rychle blit
k hodin sv fyzick smrti.

163

Sedm kapitola

NAUIT SE UMRAT

minul kapitole jsem uvedl dva dvody, pro se k eutanazii stavm

kriticky. Jeden je vrazn teologick a vztahuje se ke vem sebe

vradm obecn. Tk se toho, e jako n Stvoitel a Vychovatel je

Bh stejn zainteresovan na naem ivot jako my sami. Jako bytosti
se svobodnou vl mme moc se zabt. Zda na to mme etick i mo
rln prvo, je nco pln jinho. Sebevraednm inem si lovk vol
as sv smrti bez ohledu na svho ivotodrce. Popr tak Boha a Bo
vztah k dui.
Druh dvod mho kritickho postoje je psychologick i teologic
k zrove, a vztahuje se specificky k eutanazii, tak jak jsem ji defino
val. Z procesu umrn pirozenou smrt se toho mme hodn co uit.
Zabt se za elem vyhnut se existencilnmu utrpen spjatmu se st
m a umrnm znamen oidit se o takovto uen. Mm za to, e to
znamen i oidit Boha, kter ns pro takov uen navrhl. V pedch
zejc kapitole jsem se tmto tmatem zabval povrchn. elem tto
kapitoly je zabvat se jimi hloubji.

Stadia smrti a umrn

Dr. Elizabeth Kbler-Rossov byla prvnm vdcem, kter se vbec kdy
odvil opakovan si sednout s umrajcmi lidmi a ptt se jich, jak

164

z toho maj pocit. Na zklad tchto zkuenost napsala klasickou pr

ci On Death and Dying (Hovory s umrajcmi, es.1992). V n uvd,
e jakmile jsou nemocn seznmeni s diagnzou nevylitelnho one
mocnn, maj tendence prochzet nsledujcmi emocionlnmi stadii
v tomto poad:
Poprn
Zlost
Smlouvn
Deprese
Smen
V prvnm stadiu, poprn, kaj: V t laboratoi se moje vsledky
urit pomchaly s vsledky nkoho jinho. To nemu bt j, to se
pece neme stt mn." To ale dlouho nefunguje. Zanaj mt tedy
zlost. Maj zlost na doktory, maj zlost na sestry, maj zlost na nemoc
nici, maj zlost na sv pbuzn, maj zlost na Boha. Kdy se ani se zlos
t nikam nedostanou, zanaj smlouvat a kaj: Mon, e kdy se
vrtm zptky k crkvi a zanu se znovu modlit, tak ta rakovina pomi
ne." Nebo: Mon, e kdy zanu bt pro zmnu hodnj na sv d
ti, tak se mi sprav ta jtra." Kdy smlouvnm nieho nedoshnou,
zanaj si uvdomovat, e opravdu umou. V tomto okamiku upad
nou do deprese.
Pokud v n umrajc setrv a vykon, jak to nkte z ns psycho
terapeut nazvme, depresivn prci", pak se me objevit na dru
hm konci deprese a vstoupit do ptho stadia - smen.
Podobn jako vechny knihy mimodnho vznamu je i systematizace tchto stadi, tak jak s nimi pila Kubler-Rossov, kritizovna
a pi tom i zrove vyjasovna. Kritici zdrazuj, e jednotliv sta
dia lze peskakovat, stadia mohou bt kruhov a opakovan spe ne
linern, nemocn mohou mt regrese, lovk se me ve stejn dob
nachzet ve vce ne jednom stadiu, systm nen formul a nemlo by
se s nm pracovat formln. Vechny tyto nmitky jsou legitimn.
Systm je vak ve sv podstat sprvn a, pokud se nepouv forml
n, i mimodn uiten.

165

Kbler-Rossov popsala pt stadium, smen - pokud se ho doshne

-, jako stadium velkho filozofickho klidu a duchovnho svtla. To je
snad a pli skromn vyjdeno.
Jako psychiatr jsem ml to tst setkat se s nkolika nemocnmi
v tomto stadiu smen a byla to ndhern zkuenost. Setkal jsem se se
dvma rznmi umrajcmi mui, kte nebyli mmi pacienty, u nich
doma na vercch, a to bylo jet neuvitelnj.
Jeden mu, skoro sedmdestnk, trpl rakovinou moovho mche, kvli n podstoupil nespnou chemoterapeutickou kru. Byl
extrmn kachetick, neboli sel. Shodou okolnost byl nsledkem ji
n poruchy i naprosto hluch, ale byl mistrem v odezrn ze rt.
Vzhledem k plsov infekci jcnu spjat s vnm pokozenm imu
nitnho systmu nebyl schopen pijmat pevnou stravu. Zatmco jsme
my zbvajc jedli, on musel pt pern vypadajc vivnou sms.
Vedle setkvn se s rodinou byl onen verek jeho posledn spoleen
skou udlost a ti tdny po tomto setkn zemel.
Druh mu, krtce po tyictce, u vce ne deset let trpl ALS
(amyotrofn laterln sklerzou, nebo t Lou Gehrigovou chorobou).
V dob konn naeho verku u byl zcela paralyzovn od krku dol.
Museli ho krmit likou, zatmco on sedl ve svm pojzdnm kesle.
Trpl samozejm inkontinenc a od ostatnch len sv nboensk
komunity si dal kompletn oetovatelskou pi. Ml umt v pr
bhu esti msc.
Jeliko jsem dopedu vdl, jak jsou tito dva mui straliv nemoc
n, ml jsem z obou verk hrzu. Neml jsem ale dvod. Akoli se
oba liili co do osobnosti, byla m zkuenost s obma nramn po
dobn. Kad, jet na sklonku odpoledne, ns sm od sebe strun
a realisticky obeznmil se svm onemocnnm a s nastvajc smrt.
Jejich myslem bylo m zcela jasn uvolnit. Podailo se jim to. Nikdy
jsem nevidl dva lidi, kte by byli tak bdl, tak vdom si toho, co se
dlo, tak absolutn se vm srozumni a mysl ptomni. Oba jen ji
skili; byli plni svtla a zdlo se, e to jejich svtlo obklopuje i vech
ny ptomn. I kdy nelo o dn vznamn data, oba verky vypadaly

166

jako oslavy. Vldlo tam ir vesel. Na dn spoleensk udlosti se

mi nikdy tak nelbilo jako na tchto dvou vercch.

Posledn stadium, smen, je velmi ryz a krsn na pohled, ale vti

na lid v tomto ptm stadiu neumr. Vtina umr v neustlm po
prn, zlosti, smlouvn nebo depresi. Deprese, kdy na n pijde, je
natolik bolestn, e ani nevd, e se j mohou probt, take se znovu
vracej do ranch stadi, zvlt k poprn. Mm siln dojem, i kdy
ho nemohu nijak statisticky podept, e vtina lid umr tebas i po
zvoln a pitom stle popr fakt sv smrti.
Jak je to mon? Jak me inteligentn dospl lovk obeznme
n s konenou diagnzou sledovat, e i pes nejlep lkaskou pi
chtr, sledovat, e se chtrn stle zrychluje, a pitom stle poprat,
e umr? Na takovm poprn je nco absurdnho, a vyinutho.
Jde nicmn o normativn chovn. A pokud mme pochopit, pro jde
o normu a nikoli spe o vjimku, nesmme podceovat bu moc po
prn, nebo hrzu ze smrti.
M o c poprn je pmm odrazem moci lidsk vle. S na svobo
dou si meme vybrat, zda svou vli poddme Vy Sle - a je to
Bh, pravda, lska, nebo i realita. Pokud jim vak svou vli pln nepoddme, mme svobodu si myslet a vit, emu chceme. Fakta a
jdou k ertu. Poprat realitu je vlastn snaz ne se j podizovat. Nen
to sprvn, ale snaz.
Umt vtinou nechceme. Jak jsem se zmnil, vle k it je zabu
dovna do kad buky naeho tla. Je zabudovna tak do naeho v
dom. Bt naivu je to jedin, co znme. Smrt je pirozen dsiv.
Navzdory jakkoli ve v posmrtn ivot mme stle sklony se obvat,
e smrt bude nebyt, nebo nco horho.
Pi sondovn hloubek svho vlastnho dsu z umrn jsem piel na
zvltn fantazii, kter je jet dsivj ne vidina mho nebyt. Je to vi
dina byt uprosted nicoty, v przdnu. V tto pedstav i po smrti stle
existuji, ve smyslu byt pi vdom, a na to, e neexistuji nikde.
Uvdomuji si, e jsem nim uprosted nieho - uprosted naprost

167

przdnoty. Nabz se analogie s kosmickm cestovatelem, kter se n

hodou odpoj od sv lodi a bezmocn se vzn v temnot vesmru, pl
n sm, pesto jakmsi zpsobem naivu, s vdomm, e je odsouzen tak
setrvvat navdy. Racionln jde o fantazii, kter si nelme hlavu se z
konitostmi. Ale je pern, a mnostv naprosto racionlnch lid pi
znalo, e ji se mnou sdl.
Nae hrza z nebyt je natolik monumentln, e Ernest Becker ve
sv knize The Denial of Death (Odmtnut smrti) pipsal vtinu lid
skho zla snaze vyhnout se plnmu vdom na smrtelnosti. Becker se
na rozdl od ns nezabval pacienty, u nich bylo diagnostikovno
smrteln onemocnn; psal o lidech fyzicky zdravch. Pokud je tato te
ze sprvn, pokud je poprn smrti klovou psychologickou pinou
lidskho zla, potom jen pomyslete na tlak poprn existence smrtel
nho onemocnn, ktermu je vystaven ten, kdo je u v jeho finlnch
stadich, kdo je v samm stedu umrn!
Bez ohledu na slu takovho tlaku, bez ohledu na to, jak pochopi
teln a normln poprn smrti je, nejde o nic zdravho. Nikde jsem
to nevidl nzornji a pesvdivji ukzan ne v knize Midstream:
The Story of a Mother's Death and a Daughter's Renewal (Uprosted
proudu: pbh matiny smrti a dceiny obrody) od LeAnne Schreiberov.
D se pout jako klinick studie poprn. Mon je tak pesvdiv
proto, e ji autorka tak nezamlela. Byla prost svdkem fakt mat
ina umrn a sv vlastn asti na tomto procesu.
Jej asi sedmdestilet matce se udlal ndor na slinivce. Od doby
diagnzy ila nco mlo pes rok, pravdpodobn dky pozitivnmu
inku radioterapie a umela spe nsledkem rozen metastz ne
nsledkem pvodnho ndoru. V potench stadich dolo ze strany
zdravotnick instituce k vnm pochybenm pi lb emocionln
i fyzick bolesti. Ale m na m toto len zapsobilo velmi po
chmurn, bylo pacientino neutuchajc poprn toho, e vbec um
r, a to a do samho okamiku skuten smrti.
Jen jednm z mimodn realistickch detail tto klinick studie je
otzka nboenstv. Matka byla celoivotn katolikou, pehnan reli
gizn, adu desetilet se astnc na aktivitch kostela. Dcera byla,
a ve nasvduje tomu, e i zstala, zjevn svtskho zaloen. Pi jed-

168

n pleitosti spolu matka i dcera navtvily v kostele mi za churavjc, kdy se lid za matku modlili. V nejlepm ppad se to zdlo ja
ko soust smlouvac strategie. Jej katolictv nenabzelo pacientce
absolutn dnou tchu. Zanechalo to ve mn siln dojem, e byla
spe kulturn ne ryz katolikou a e navzdory sv povrchn religio
zit ve svm nitru smlela, jak tomu u asto bv, tak svtsky jako
jej dcera. Vypadalo to, e veker diskusi o nboenstv se ob vyh
baly snad proto, e se jak matce, tak i dcei zdla takov diskuse pro
jejich ivoty (a smrti) nepodstatn.
Schreiberov se jemn snaila proniknout matinm poprnm,
ale ta si to nenechvala nikterak lbit. To je pro adu umrajcch lid
pznan. Pokusy o proraen bariry poprn se zpravidla mjej
inkem a m silnji je nkdo prosazuje, tm pravdpodobnji nako
nec sele. Zatvrzelost me dokonce hraniit s krutost. Nejlepm p
stupem je nabdnout nemocnmu k hovoru o umrn co nejvce
pleitost - uvtat debatu na toto tma, ani by se na n trvalo. Jinak
bychom mli respektovat pacientovu potebu poprat.
asto to vak bvaj pbuzn a zdravotnit profesionlov, kte,
kvli svmu vlastnmu poprn, debatu o umrn nevtaj. I v tomto
ohledu je kniha Schreiberov pesn. Ukazuje, e jej otec se oddval
poprn stejn jako matka. Pokud nejsou lid nemocnmu blzc
o otzce umrn ochotni hovoit, tm jeho poprn jen povzbuzuj,
ne aby ho od nj zrazovali, a tak nemocnho jen stav do izolace, kde
se o svch nejhlubch pocitech neme rozhovoit, ani kdyby chtl.
Poprn tedy vlastn zaruuje, e neme dojt k dn smyslupl
n komunikaci. Bratr Schreiberov, lka, si byl od samho zatku
vdom, e matka umr, ale dajn kvli pracovnm povinnostem v ji
n sti zem si od n drel odstup. Tento odstup si udroval i bhem
ady telefonnch hovor, kdy se skrval za medicnsk argon a nikdy
nevyjadoval sv osobn pocity. Autorka tud po cel rok nemla ni
koho, s nm by si mohla promluvit - a to je dvod, myslm si, pro
pozdji sepsala svou knihu.
V zvru tet kapitoly pojednvajc o emocionln bolesti jsem se
krtce zmnil o fenomnu spsnho utrpen. Vylil jsem tam adu do
brch smrt" a charakteristik, kter mly spolen. Nejpozoruhodnj

169

byla neptomnost poprn ze strany umrajcho lovka a celistvost

jeho komunikace s pteli a rodinou. Slova louen byla pronena
s lskou. asto dochzelo k usmiovn dt a rodi. Cel rodina se
asto stmelila vce ne kdykoli pedtm. Lid, od nich jsem zskval ty
to informace, se o asti na takov smrti vdy vyjadovali jako o privi
legiu. K jejich pekvapen nelo o dsn zitek, nbr o zitek spsn
a povznejc.
Pro Schreiberovou vak pohled na umrajc matku povznejc ne
byl, protoe jednotliv lenov rodiny spolu nedokzali o tch nejdleitjch vcech

hovoit.

Navzdory

optimistickmu podtitulu

hovocmu o obrod" mn osobn pila kniha Uprosted proudu ne

smrn smutn. Nedokzal jsem v n rozpoznat vbec nic, co by moh
lo bt na smrti a umrn matky spsn, dn dkaz, e by se matka
bhem poslednho roku svho ivota nauila nemu dleitmu.
Nenael jsem jedin nznak toho, e by se jej due vyvjela i rostla.
Poprn zastavuje proces uen. Ze svho umrn se nemete na
uit nic, pokud ani nedokete elit skutenosti, e umrte. Matka
umela pirozenou smrt, ale ne nutn dobrou.

Stadia a uen podle Kubler-Rossov

Tebae si to dr. Kbler-Rossov v dob psan svch Hovor s umra
jcmi docela neuvdomovala, vytyila stadia, ktermi prochzme
vdy, kdy v njakm okamiku svho ivota dlme vznamn krok
psychoduchovnho rstu.
Pedstavme si napklad, e mj charakter m vnou vadu a e m
za projevy tto vady zanaj kritizovat ptel. Jak je m prvn reak
ce? eknu: Ta dneska urit vstala z postele patnou nohou." Nebo:
Ten mus bt pkn natvan na svou enu. To nem nic spolenho
se mnou." Odmtnut.
Pokud v kritice neustvaj, pak eknu: Kde berou prvo strkat nos
do mch zleitost? Vdy nevd, jak je to bt v m ki. Pro se
sakra radi nestaraj sami o sebe!" Mon jim to i eknu. Zlost.
Ale jestli m maj natolik rdi a pod m kritizuj, pak si zanu
myslet: Boe, v posledn dob jsem jim opravdu neekl, kolik dobr

170

prce vykonvaj." A chodm k nim a plcm je po ramenou, hodn se

na n usmvm a doufm, e po tom s tm u pestanou. Smlouvn.
Ale pokud m opravdu natolik miluj, aby s kritikou nepestvali,
pak se mon dostanu do fze, kdy si pomyslm: Mohli by mt prav
du? Mohlo by bt opravdu s tm skvlm Scottem Peckem nco v ne
podku?" A paklie si odpovm ano, jsem na cest k depresi. Ale
pokud se v n udrm s tm depresivnm vdomm, e se mnou je oprav
du nco v nepodku a zanu se ptt, co by to mohlo bt, pokud nad
tm budu uvaovat a analyzovat to, izoluji a identifikuji to, potom se
mohu pustit do procesu, kdy to sprovodm ze svta a oistm se od to
ho. Kdy pln dokonm tuto depresivn prci, vystoupm na druhm
konci jako nov mu, vzken lidsk bytost, lep lovk. Smen.
Nic z toho nen vlastn nov. Rd cituji Seneku, kter skoro ped
dvma tisci lety ekl: V prbhu celho ivota se lovk mus stle
uit, jak t, a co vs pekvap jet vce, draz ptel, v prbhu i
vota se lovk mus stle uit, jak umt." Samozejm si meme vy
brat, e se z umn t a umrat nenaume nic. Pokud si vybereme, e
budeme bedlivmi ky a spolutvoiteli vlastn due, budeme neustle
suovni malmi smrtmi. V knize Nevylapanou cestou i jinde jsem
vylil, jak jsem ve vku devtaticeti let proel bhem jedinho vee
ra vemi fzemi smrti a umrn.
Jednoho veera jsem se rozhodl, e strvm trochu volnho asu
s dcerou, bylo j tehdy trnct, a budu budovat astnj a tsnj
vztah. U nkolik tdn m vyzvala k partii achu, take jsem navr
hl, e si ji zahrajeme, s m naden souhlasila. Posadili jsme se k vy
rovnanmu, nronmu stetnut. Dal den vak byla kola a v devt
hodin m dcera podala, jestli bych nemohl uspit sv tahy, protoe
potebovala jt do postele, musela vstvat rno v est. Vdl jsem, e
se s ohledem na spac nvyky d eleznou disciplnou, a zdlo se mi,
e by se mohla sti tto tvrdojnosti zbavit. ekl jsem j: No tak,
jednou me jt spt o trochu pozdji. Nemla bys zanat partie, kte
r neme dokonit. Vdy nm to tak jde."
Hrli jsme dalch patnct minut a bhem tto doby na n zaalo
bt vidt, jak je vyvedena z mry. Nakonec adonila: Prosm t, tati,
hraj rychleji."

171

Ne, proboha," odpovdl jsem. achy jsou vn hra. Pokud je

m hrt dobe, mus je hrt pomalu. Pokud je nechce hrt vn,
tak je pak hrt ani nemus."
Ctila se mizern a my pokraovali ve he dalch deset minut, do
kud se dcera najednou nerozbreela, nezakiela, e z t pitom hry
odstupuje a neodbhla po schodech nahoru.
Moj prvn reakc bylo odmtnut. Nestalo se nic vnho. Dcera
mla prchlivou nladu. Mon mla ty dny nebo nco takovho.
Urit to nemlo co do inn se mnou. Ale tento pokus o poprn
jaksi nefungoval. Skutenost bylo, e veer dopadl pesn opan, ne
jak jsem ml v myslu. Take mou dal reakc byla zlost. Natval jsem
se na svou dceru za jej zarputilost a za to, e nedoke obtovat tro
chu asu na span prci na naem vztahu. Byla to jej chyba. Ale ani
zlost nefungovala. Pravdou je, e i j jsem byl pli rigidn ve spacch
nvycch. Take m napadlo, e vybhnu nahoru, zaklepu u n na dve
e a eknu: Promi, milku. Prosm t, odpus mi, e jsem tak ri
gidn. Hezky se vyspi." Ale v tto fzi jsem ml pocit, e smlouvm.
To by byla lacin omluva. Nakonec mi zaalo dochzet, e jsem ud
lal pknou volovinu. Veer jsem zaal s touhou prot s dcerou ast
n chvle. Za devadest minut breela a byla na m tak nasupen, e
skoro ani nemohla mluvit. Co se tu pokazilo? Upadl jsem do deprese.
Natst, akoli se zdrhnm, jsem byl schopen v n setrvat a vy
konat depresivn prci. Zaal jsem elit skutenosti, e jsem veer po
kazil tm, e jsem dovolil, aby se m touha vyhrt achovou partii stala
dleitj ne touha budovat vztah s dcerou.
Tehdy jsem byl vn v depresi. Jak to e jsem se tak nechal vyvst
z rovnovhy? Postupn jsem zaal uznvat, e m touha vyhrt byla a
pli siln a e se potebuji sti tto touhy vzdt. Ale i toto mal
ustoupen mi pipadalo nemon. Cel ivot mi touha vyhrvat dob
e slouila, protoe jsem adu vc vyhrl. Jak bylo mon hrt achy,
ani bych nechtl vyhrt? Nikdy jsem se nectil dobe, kdy jsem d
lal vci bez zpalu. Jak jsem asi mohl hrt achy se zpalem, ale niko
li vn? Ale jaksi jsem se musel zmnit, protoe jsem vdl, e m
soutivost a vnost byly soustmi vzorce chovn, kter m odcizoval dtem a kter by takov zstval i nadle a zpsoboval dal v-

172

stupy pln slz a hokosti, pokud bych tento vzorec nedokzal upravit.
Ponvad jsem se vzdal sti sv touhy vyhrvat pi hrch, ta mal
deprese je u dvno pry. Pouil jsem svou touhu vyhrt v rodiovstv
k vymcen touhy vyhrvat ve hrch. Kdy jsem byl mal, moje touha
vyhrvat ve hrch mi dobe poslouila. Jakoto rodi jsem uznal, e
mi stoj v cest. Musel jsem se j vzdt. Nechyb mi, i kdy jsem si mys
lel, e bude.

Pbh on achov partie jsem tu vylil proto, e jde o nejjasnj

mn znm pklad toho, jak se me jednotlivec rychle pohybovat
mezi stadii smrti a umrn a potkat se pi tom se situac nesouvisej
c s fyzickm umrnm, nbr s kadodennm ivotem - a projt jimi
pesn v tom poad, kter pro tato stadia poprv nastnila Kbler-Rossov. Ale jak jsem se u zmnil, jejich poad nen vdy takov.
Vlastn je docela ast, e na m pijde men deprese nhle, bez va
rovn a bez toho, abych zjistiteln zail pedchzejc stadia poprn,
zlosti nebo smlouvn. Popi vm tu te jednu svou phodu s depre
s, phodu, kterou jsem doposud nikde nevylil.
Ped dvaceti lety jsem byl jednm z vedoucch kadotdenn veer
n terapeutick skupiny tajc asi deset pacient. Od zatku sezen
uplynulo sotva patnct minut a na m padl tak siln pocit deprese, e
jsem nemohl myslet ani mluvit. Neustval a neustval. Nakonec se m
jeden z pacient zeptal: Co je ti, Scotty? Neekls ani slovo. Je to, ja
ko kdybys tu vbec nebyl."
Nejsem tu," jaksi jsem ze sebe vysoukal. Najednou na m pila
deprese. Nevm ani pro. Jsem pln mimo. Nedoku ani poslou
chat. Promite. Budete muset pokraovat beze mne."
Fyzicky jsem v mstnosti setrval, ale emociln jsem zstal nepto
men a do konce celho dvouhodinovho sezen. Skupina opravdu
pokraovala v prci. Byl jsem velmi vdn za ptomnost svho kole
gy. Jakmile se astnci rozeli, zeptal se m, jestli pro m me nco
udlat. Ne, dky," ekl jsem mu. Oekvm, e to do rna njak vy
em. Jestli ne, tak ti zavolm."

273

Znovu jsem zaal jasn uvaovat, a kdy jsem byl v aut a jel no
c dom. Vdom si faktu, e depresi zpravidla odstartuje bezmocn
zuivost, zaal jsem se ptt, co se stalo na zatku toho veernho se
zen, e m to pivedlo k takov zlosti. Odpov na sebe nenechala
ekat: byla to Bianca, jedna z pacientek ve skupin; byl jsem na ni
stran rozlcen.
Bianca byla ptaticetilet ena, kter byla lenkou skupiny, ale z
rove se u m lila i individuln. Chodila ke mn u rok. Zpotku
mi pipadala jako tlet holika: byla urliv, kourala a neustle
m provokovala. Za vechno svdla vinu na svho manela. Bhem
uplynulch ty msc vak udlala ohromn pokrok a chovala se, jak
odpovdalo jejmu vku - a do onoho veera. V okamiku, kdy zaa
lo skupinov sezen, obnovila Bianca sv obviovn a nakn s ne
tuenou intenzitou. Vypadalo to, jako by se pes noc vrtila do vku
t let, a kvli tomu jsem na ni byl rozzuen.
Vdl jsem, e u takovch pacient je bn, e se naas vrt do
relativn ranch fz terapie. Proto jsem si okamit uvdomil, e na
intenzit mho hnvu vi Biance je nco straliv nepatinho.
Take jsem na t zlosti sedl, s bezmocnou neschopnost ji vyjdit.
Moude jsem po Biance nevyjel. Vsledkem vak byla m nhl a para
lyzujc deprese.
V dob, kdy jsem dorazil dom, mi toto vechno dolo. Ale zvda
vost, stejn jako zbytky deprese m nutily zajmat se o celou vc hlou
bji. Z jakhosi dvodu se to, co mlo bt mrnou rozmrzelost
z Bianina chovn, msto toho stalo nepatinou, takka explozivn
zuivost. Pro? Odpov pila opt velmi rychle. V profesionlnm
ivot psychoterapeuta jsou asy, kdy se zd, e se vichni jeho paci
enti uzdravuj, a on si zan myslet, e m zlat ruce. Pak tu jsou vel
mi odlin obdob, kdy se zd, e pokroky nedl vbec nikdo, co
vede k tomu, e zane vn pochybovat o svch schopnostech lite
le. Tak tomu bylo u m v posledn dob. Nikdo z mch pacient ne
dlal pokroky - krom Bianky. Cel uplynul msc jsem se asto
utoval pomylenm: No aspo Bianca jde mlovmi kroky kupe
du." Pot byla v tom, e te nikam nela, vracela se zpt.
Uvaoval jsem, pokud by mlo vechno jt i nadle od devti k p-

174

ti, zda by pro m teba nebylo vhodn zamyslet se nad postupnm od

chodem z psychoterapeutick praxe. Nevdl jsem. To, co jsem vak
vdl, bylo, e pro m nen vhodn, abych zakldal celou svou profe
sionln sebectu na jedin pacientce, abych pocioval zlost, protoe
m takov pacientka zklame, nebo abych se kvli chovn kterhoko
li pacienta ctil na dn. To vi Biance nebylo fr. Nebylo to fr ani
vi mn. Nedopustil bych, abych se do podobn pasti jet nkdy ne
chal chytit. A se mi to lb nebo ne, musel jsem se nauit vzdt se ales
po sti sv poteby sebecty. Kdy jsem t noci el spt, deprese byla
tatam. Ukonil jsem depresivn prci - nebo pinejmenm prci on
konkrtn deprese.
Kdy nkdo ukon depresivn prci, m takov pbh vdy ast
n konec. Pt sezen jsem zahjil omluvou skupin za svou depresi
z pedelho tdne. Vysvtlil jsem jej dynamiku a to, co jsem se z n
nauil. Dle jsem se omluvil Biance, e jsem ji pouval k pozvedv
n vlastn sebecty. Vylo najevo, e Bianca je dleitost svho pokro
ku v mch och nesmrn dojata. Uznala svou regresi a vyjdila sv
pochyby, zda k n v budoucnu opt dojde. Tato udlost vlastn znai
la zatek dalho velkho podntu jejmu psychoduchovnmu rstu.
Pokud jde o zbvajc leny skupiny, ti byli poteni, e i jejich terape
ut je natolik lidsk, e i on sm me upadnout do deprese, natolik
chytr, e se z n dostane a natolik odvn, e pizn vechny jej po
drobnosti. Prohlsili m za pedstavitele modelov role a v nsleduj
cch tdnech se zdlo, e m za nkoho takovho berou.

Opakovan jsem tu pouil jedno slovn spojen, kter se v bn ei ne

vyskytuje: depresivn prce". Strun se tak vyjaduje prce existencilnho utrpen vyadovan pro vylen z deprese. Ponvad jde o prci
psychoduchovn povahy a nikdo netrp rd, vtina lid se j pokou vy
hnout tak, e od n ustupuje. Kdy tak uin, nic se nenau a neme
dojt k dnmu vylen. Pokud v n vak se svou depres setrvaj nato
lik dlouho, aby se j nleit zabvali, mohou ji zvldnout a vyjt na je
jm druhm konci astnj a moudej, ne byli kdykoli pedtm.

175

Depresivn prce je natolik klov pro vylepovn jednotlivce,

a jak zhy uvidme, i pro vylepovn spolenosti jako celku, e si za
slou hlub diskusi. Tuto prci meme nejlpe analyzovat tak, e si
ji rozdlme na tyi po sob jdouc fze.
Prvn fz je uvdomn si, e jste v depresi a e ped touto skute
nost neutkte. Nen to tak jednoduch, jak se zd. Stejn jako mohou
lid poprat, e zjevn umraj, tak mohou poprat, e jsou v tk de
presi. Snad polovina tce deprimovanch pacient, kte pichzej
k psychiatrm, tam jde s jinmi problmy: nespavost, ztrtou libida, ne
uritmi bolestmi, roztkanost, zkost, manelskmi problmy a tak
dle. Deprimovan budou vypadat i v och svch ptel a prvnm ko
lem psychiatra bude pomoci svmu pacientu uvdomit si, e je v depresi.
Nkdo si tak nemus svou depresi uvdomit, protoe jde o depresi
relativn mrnou, s pozvolnm nstupem a komplexnmi pinami.
V lt roku 1 9 7 9 za mnou pijel na pr dn na nvtvu jist duchovn,
jeden z prvnch pznivc knihy Nevylapanou cestou. Pi odjezdu po
znamenal: Mm t rd, Scotty, bylo mi s tebou dobe, ale jsi jin, ne
jsem ekal. Na zklad tv knihy jsem pedjmal, e bude vesel, bez
starostn lovk. Msto toho mi pipad zasmuil, skoro v depresi."
Nejsem v depresi," odpovdl jsem, alespo pokud jsem si v
dom. Vechno mi vychz."
Ovem soud tohoto mue mi pipadal tak zvltn, tak nemon, e
se ve mn zahnzdil. A za dva roky, kdy m kniha smovala ke slv
a ze m se stal jaksi uznvan veejn enk, jsem si uvdomil, e m
pesn odhadl. Kdy jsem se zptn dval na jeho nvtvu, vzpomnl
jsem si, e jsem vedl namhav boj za dal a dal dotisky sv knihy,
e jsem se s hrzou vyrovnval s prvnm veejnm proslovem a e m
manelstv tehdy bylo vbec na nejnim bod.
Ta tehdej deprese se vyeila sama dky zlepujcm se okolnostem
mho psan a enick kariry, ani bych se j musel njak propracov
vat. lovk neme vykonvat depresivn prci, pokud si nen vdom,
e je v depresi. O est let pozdji jsem ml vstoupit do dvouletho ob
dob, kdy jsem si byl bez ustn vdom sv mrn a neutuchajc de
prese. Nijak nepekvapuje, e tato vlekl deprese se soustedila kolem
doby, kdy mi bylo padest. Mohlo by se na n nahlet klidn jako na

176

krizi stednho vku. st on krize tvoil komplex problm v naem

manelskm souit. Musel jsem vykonat obrovsk mnostv depresiv
n prce pedtm, ne jsem mohl vyjt na druh stran. Vylil jsem tu
nkolik ppad, kdy se deprese vyeila v prbhu nkolika hodin,
ale vyeit problmy ptadvacetiletho manelstv bhem jednoho ve
era nelze.
Pot, co jste dokonili prvn fzi depresivn prce a uznali jste, e
jste opravdu v depresi, je druh fze nasnad: spov v poloen si
otzky pro. Pro jsem v depresi? I kdy se takov otzka me zdt
samozejm, odpov takov zpravidla nebv. Pocit deprese je na
pklad asto prvodnm jevem virovch onemocnn. Chipka a mononukleza jsou v tomto ohledu povstn, ale k tomuto jevu dochz
i u mn zvanch onemocnn. Jako psychiatra m tato skutenost
mimodn zarazila. Mnohokrt jsem ctil mrnou depresi a strvil
jsem nkolik hodin uvaovnm nad dvodem, nae jsem poctil n
stup slab horeky, bolesti v kloubech a uvdomil si: To vlastn nen
dn deprese, to na m jenom nco leze."
To je ale men problm. Vt problm nastv, kdy jste v nefal
ovan depresi, den za dnem se ptte po jej pin, ale na dnou od
pov nemete pijt. Pokud je vae deprese stle nevysvtliteln, je
na ase, abyste zali k psychoterapeutovi. Terapeut za vs depresivn
prci sice nevykon, ale v tto jej fzi vm me pomoci. Pokud jste
ochotni se otevt, jemn terapeutovo dotazovn obvykle docela
rychle proke, e dvod k depresi mte celou adu.
Ale pokud nemte vt pote s proniknm pod povrch, zpravidla
nen nutn, abyste platili za sluby kolenho psychoterapeuta, kter
vm pome vykonat jen to, co mete udlat sami. Vzpomete si, jak
jsem psal, e skoro vdy je pinou deprese pocit bezmocn zlosti bezmocn zuivosti. Prost se zeptejte: Na co jsem natvan?" Na
pklad, jakmile jsem se sm sebe zeptal, co na skupinov terapii m
dohnalo ke zlosti, okamit jsem si uvdomil, e jsem vztekl na Bianku. Byla to vak bezmocn zuivost, protoe jsem si instinktivn uv
domoval, e je to spe moje chyba ne jej.
Mm jedinm varovnm v tomto ohledu je, e deprese jsou asto
pli determinovan - to znamen, e maj vce ne jednu pinu. as-

177

to tomu bv tak, e vc, kter vm zpsobuje zlost nen jedna, ale je

jich vce. Takov je vtina mench depres. Vimnu si, e se ctm v de
presi ve dv odpoledne. Kdy se nad tm zamyslm, uvdomm si, e r
no se nepokazila jedna nebo dv vci, ale rovnou pt. Kad vc sama
o sob by nemusela znamenat vc ne malou rozmrzelost, ale posledn
z nich bude onm pslovenm uchem, kter se nakonec utrhne,
a kombinace tchto phod m uvrhne do beznadjn natvan nlady.
Jakmile jste kpli na vc nebo vci, kvli nim jste vztekl, odhali
li jste pinu svho problmu a dokonili jste druhou fzi depresivn
prci. Tet fze potom spov v otzce: Co potebuji udlat, abych
se tto beznadjn zlosti zbavil?" Obas tato fze nevyaduje absolut
n dnou prci. Nen-li napklad m deprese nim vc ne vsled
kem nahromadn mench frustrac, jedin, co potebuji, je dobe se
vyspat a rno mi bude zase dobe. eeno skoro nesmrtelnmi slovy
Scarlett 0 ' H a r o v : Ztra je tak den."
Kdy vak mluvme o vn depresi, spnek (pokud vbec usnete)
nen odpovd. Ve skutenosti se depresivn prce te stv namha
vj, lopotnj. Protoe odpovd na otzku - Co mm udlat, abych
se zbavil tto bezmocn zlosti? - je to, e se opravdu musm neho
zbavit, neho ve mn samm. Musm se vzdt sti sama sebe.
Napklad v reakci na nevydaenou achovou partii s dcerou jsem si
uvdomil, e se potebuji vzdt sv pehnan soutivosti. V podob
nm duchu pak: mj nepatin vztek na Bianku m nauil, e se po
tebuji vzdt toho, e zakldm svou sebectu na pokrocch nebo
stagnaci svch pacient.
Co in z tto fze depresivn prce tak namhavou zleitost, je
nae instinktivn vzdorovn vi vzdvn se neho z ns samch.
Jakmile identifikuji njakou svou soust, kter se potebuji zbavit,
mou prvn reakc bude: Nemu. To je nemon." Jak me nkdo
hrt achy nesoutiv? Jak me nkdo nezakldat svou sebectu na
zejmch vsledcch sv prce? Ve tet kapitole jsem psal o tom, jak
se deprimovan lid ct chyceni v pasti, jako kdyby byli v kleci, ale ta
k o tom, jak jsou tye takov klece zpravidla jejich vlastnm vtvorem.
Pravdou v tto zleitosti zstv to, e se meme vzdt v podstat
veho, pokud to opravdu dostaten hodn chceme. Pot je v tom

178

chtn. ada ns terapeut se setkala s tm, e v tto fzi nai pacien

ti depresivn prci ukonili a odeli z na pe s tm, e radi zstanou
v depresi, ne aby se zbavovali sti sebe samch, bez ohledu na to, jak
zjevn destruktivn a zbyten ta st mohla bt.
Kdy jsem napsal, e se meme vzdt v podstat veho, neml
jsem na mysli, e se meme, nebo e bychom se mli vzdvat neho
konstruktivnho. Nemli bychom se napklad vzdvat sv due, i kdy
to nkte lid dlaj. Mm na mysli vci jako ego, pehnanou sout
ivost nebo potebu sebecty. Seznam takovch zleitost ega" je
skoro nekonen: arogance, nerealistick fantazie, zlozvyk sarkasmu
a tak dle. Seznam zahrnuje ve, co u u vs pestalo fungovat.
Jakmile jsme dokonili tuto tet fzi depresivn prce, identifiko
vali, eho se potebujeme vzdt, a uvdomili si, e se toho vzdt do
keme, je tvrtou a posledn fz to udlat: vzdt se toho. Sprovodit
to ze svta. Odprsknout. Vyznout. Zase, lpe se to ekne, ne udl.
Je to jako smrt. Urit je to proces sebe (nebo ego) odoperovn a ja
ko takov je obvykle motivovn pouze pocitem sebezmaru. Jak jsem
uvedl dve, een uritch problm spov v pijet, e dn ee
n neexistuje.
Take jsme zptky u smen - u nlepky, kterou Kbler-Rossov
uila pro oznaen stadia za depres, msta duchovnho mru, kterho
doshneme, pokud dokonme depresivn prci. Soustedila se na sm
en se se smrt samou a na pocit sebezmaru, kterm se mus projt pi
vyrovnvn se se skutenost, e smrt je jednm z tch problm, pro
n neexistuje een, e ji nememe pemoci. S ohledem na kon
krtn problm eutanazie se budeme m dl vce sousteovat na jin
druh poraen ega, kter je v procesu umrn klov: jak se nauit
pozbt kontrolu.
Ale nezapomnejte: poraen ega je bolestiv. O depresivn prci
jsem psal jako o lopotn din; je analogick din pi narozen dt
te. Bolest me pichzet poznenhlu, ale v poslednch stadich me
bt nesnesiteln. A pesto je vsledkem nov ivot. Podobn je potom
depresivn prce uenm due a vsledkem je nov ivot pro dui, kte
r se skoro rovn znovuvzken.
Vznam tchto stadi umrn v procesu odnauovn se a novho

279

uen se nemohu ani dostaten zdraznit. Potebuj jimi projt nejen

jednotlivci, nbr i skupiny, od manelskch pr po nrody. Vezmte
si napklad chovn Spojench stt ve Vietnamu. Kdy se v letech
1 9 6 3 a 1 9 6 4 zaaly poprv shromaovat dkazy o tom, e nae poli
tika ve Vietnamu nepin ken ovoce, jak byla prvn reakce naeho
nroda? Odmtnut. Nic nebylo vlastn v nepodku. Jedin, eho bylo
teba, bylo vce specilnch jednotek a nkolika dalch milion dolar.
Potom, v letech 1 9 6 6 a 1 9 6 7 , kdy se stle shromaovaly dkazy,
e nae politika nikam nevede a obsahuje zejm vn pochyben, jak
zareagovala vlda? Zlost. Zaal den stn mrtvch. A My Lai. A mu
en. A bombardovn, jeho elem se zdlo bt udlat ze severnho
Vietnamu americk parkovit. Ovem v letech 1 9 6 9 a 1 9 7 0 , kdy jsme
mli moe dkaz, e nae politika ve Vietnamu je jednm velkm ne
zdarem, byla na dal reakc snaha z vlky se vysmlouvat. V rmci
politiky cukru a bie jsme pestali bombardovat na jednom mst a za
ali na druhm s pedstavou, e se nm njak poda dostat severn
Vietnam k jednacmu stolu. Ale i tato strategie ztroskotala.
Akoli nkolik z ns coby jednotlivc v t dob prochzelo kvli
Vietnamu tkou depres, vedla vlda vtinu Amerian k ve, e na
e vysmlouvn se dopadlo jaksi spn. Pravdou ale je, e my jsme
se z Vietnamu nevysmlouvali. Vzhledem k tomu, e jsme byli od po
tku v neprvu, byli jsme poraeni, jak jsme si i zaslouili. Prchali
jsme s vce ne plmilinem mu. Jeliko jako nrod jsme v t dob
v depresivn prci spjat s vyrovnnm se se svou kolektivn vinou
obecn selhali, bylo tu jen velmi mlo dkaz, e jsme se nsledkem
toho veho nemu nauili. Teprve v posledn dob, ptadvacet let po
inu, to vypad, jako bychom vykonali st on depresivn prce tm,
e jsme se nauili zbavit se kousku sv arogantn touhy ovldat svt
a ve svch mezinrodnch vztazch jsme dospli ke petce skromnosti.
Pokud jde o nejmen skupiny, manelsk pry, mm za to, e nejspnj dlouhotrvajc manelstv prochzej tmito stadii smrti
a umrn ve stejnm poad, jak je nartla Kubler-Rossov. Urit je
to pravda o manelstv Lilyin a mm. Prvnch pt let jsme vnovali
hodn energie poprn bolestn skutenosti, e u do sebe nejsme ro
manticky zamilovan. Jakmile se toto poprn zhroutilo, strvili jsme

180

vtinu nsledujcho desetilet ve zlosti jeden na druhho kvli tomu,

e jsme si nebyli vysnnmi souznjcmi druhmi j". Bylo to obdo
b kritiky. Bez ustn jsme konkretizovali chyby, kter jsme jeden na
druhm nachzeli, pak jsme se pokoueli tyto nedostatky odstraovat.
J jsem se znovu a znovu pokouel obrtit Lily na mj zpsob uvao
vn a ona se pokouela obrtit zase m na ten jej. Neobrceni, pro
li jsme pak obdobm stanovovn hranic a pravidel, kter nm mla
umonit klidn souit vedle sebe. Tato aktivita se podobala smlouv
n - J udlm toto, pokud ty udl tamto", kali jsme oba dva, ale
nic pjemnho nm to nepineslo. Dvacet let po svatb jsme oba kv
li manelstv upadli do tk deprese. Nebyli jsme si jisti, zda peije,
i zda by vbec mlo pet.
Nicmn z dvod, kter se zdly v nejlepm ppad efemrn,
jsme ve svm depresivnm manelstv vydreli i nsledujcch deset
let, a zaaly se dt podivuhodn vci. Postupn, skoro ani bych nco
takovho chtl, m zaaly bavit nkter Lilyiny slabstky. Pomalu
jsem si uvdomil, e kad z jejch nedostatk byl odvrcenou stra
nou ctnosti, kter jsem se velmi obdivoval a spolhal na ni. Podobn
i ona zpozorovala, e nkter vci, kter na mn proklnala, byly do
cela pirozenmi vedlejmi inky mch uritch dar, kter se j sa
m nedostvaly. Pozvolna nm dolo, e do sebe docela dobe
zapadme. Staly jsme se mistry ve vzjemn konzultaci. To, co bylo
kdysi pinou ten a vzteku, se te stalo dvodem k oslav - oslav
na hladk vzjemn zvislosti. Ticet let po svatb bylo nae dve
deprimujc manelstv vtinou pjemn a te, po sedmi letech, kdy
u jsme oba vstoupili do dchodu, je nm potenm.
To, co jsem tu napsal, se d shrnout do zobecnn. V tch man
elstvch, kter spn peij za hranici ptadvaceti let, se zhruba n
kde kolem dvactho roku oba partnei zanou uit, jak se vzjemn
akceptovat. Nen to asn, chtlo by se dodat se petkou ironie, jak
se my lid rychle ume?
Za uplynulch patnct let jsme Lily, j a dal vedouc Nadace pro
podporu komunit nauili piblin tisc nejrznjch skupin po celm
svt, ve velikostech sahajcch od deseti do ty set len, jak se stt
ucmi se komunitami. inme tak prostednictvm dvou a tyden

nich semin. stednm clem tchto semin je nauit skupinu de

presivn prci. Obdob, kdy se skupina tto prci vnuje nejusilovnji,
oznaujeme jako przdnotu". V tto fzi se lenov skupiny vy
prazduj od veho, co jim stoj v cest k tomu, aby se stali skutenou
komunitou. asto nkdo o takovm procesu ekne: Boe, to jsem ale
neekal. Pipad mi to jako umrn."
Dleit uen se je vdycky trochu jako umrn. Abychom se nau
ili nemu podstatnmu, musme se nejdve odnauit tomu, co je sta
r a emu jsme pivykli. Musme se vzdt njak sv sti, kter se stala
anachronickou, a tento proces sebevyprazdovn nm me zpotku
pipadat jako zkza nebo sestup do nicoty. Me to bt dsiv.
Hrza, kter se k tomu me vzat, nebyla nikdy dramatitji vy
kreslena ne v ppad Martinova znovuzrozen". Martin byl trochu
psn a depresivn vypadajc edestnk, jeho workaholismus z n
ho udlal extrmn spnho, dokonce slavnho mue. Bhem fze
przdnoty na semini, kterho se astnil jet se svou enou, a kdy
byla skupina potichu a snaila se vyrovnat s przdnotou na rovni
mylenkovho konceptu, se Martin zaal najednou chvt a tst.
Blesklo mi hlavou, e me mt njak zchvat. Ale pak, jako by byl
v transu, zaal pt: Bojm se. Nevm, co se se mnou dje. Vechny ty
ei o przdnot. Nevm, co to znamen. Ctm, e umu. Mm hroz
n strach."
Nkolik z ns se kolem Martina shromdilo, dreli jsme ho a ut
ovali, a nebyli si jisti, zda je v krizi fyzick i emocionln.
Pipad mi to jako umrn," pokraoval Martin v pn. Przd
nota. J nevm, co to je przdnota. Cel ivot jsem nco dlal. Chcete
ct, e dlat nic nemusm? Bojm se."
Martinova ena ho vzala za ruku. Ne, nemus nic dlat, Marti
ne," ekla.
Ale j jsem vdycky nco dlal," nepestval Martin. J nevm,
jak to je nic nedlat. Przdno. Toto je tedy przdnota? e pestanete
dlat? Mohl bych opravdu nic nedlat?"
Nic nedlat je sprvn, Martine," odpovdla mu ena. Martin se
pestal tst. Dreli jsme ho asi pt minut. Pak nm sdlil, e jeho strach
z przdnoty, jeho hrza z umrn, ustoupily. A ani ne za hodinu zaal

182

z jeho tve zit mrn klid. Vdl, e se zlomil a e peil. Vdl ta

k, e svm zlomem pomohl cel skupin na cest ke komunit.
ada vc, kterch se lenov skupiny musej zbavit, aby se stali
opravdovou komunitou, je takka lidskmi univerzliemi: oekvn,
jak bude zitek; pedsudky; poteba navzjem se napravovat, obra
cet na vru nebo jinak fixovat"; svrlivost, kter znemouje poslech;
touha po smrnicch; pasivita na jedn stran a tendence k dominanci
na druh; poteba ovldat. Mohl bych pokraovat dl a dl. Jin vci,
kter je poteba vyprzdnit, mohou bt hluboce osobn, jako Martinv
workaholismus nebo n starost s rodinnou situac, kter se skupinou
nem co do inem.
V ranch fzch przdnoty se ct deprimovan nejen jednotliv le
nov, ale v och pozorovatele je v depresi cel skupina. Vedouc toho
moc nenadlaj, snad krom toho, e skupinu budou podncovat, aby
v tom stavu setrvala a la jet hloubji. Takov zitek je mon bo
lestnj prv pro vedouc ne pro astnky. S tm, jak se skupina do
stv hloubji do sv depresivn prce, do przdnoty, me bt pro
vedoucho nesnesiteln bolestiv jen tak bezmocn sedt a sledovat,
jak cel skupina prochz svou smrtelnou agni.
Metaforicky tyto skupiny opravdu umraj", ale pak vchzej na
druh stran do opravdov komunity. Nen to nepodobn posledn f
zi smen podle Kbler-Rossov, ale je to nco jet silnjho, proto
e jde o skupinov fenomn. Zase, je to jako znovuzrozen. al skupiny
se zmnil na radost.
Dleitm teologickm oznaenm tto depresivn prce, vzdvn
se i zbavovn se, je kenosis - proces, kdy se subjekt zbavuje sebe sa
ma. Je to slovo s obrovskou moc.
Za starch, krunch as praktikovala ada mnich, jeptiek a dal
ch religiznch lid trest sebeumrtvovn tla. Toto slovn spojen
v latin obsahuje koen mors (smrt") a znamenalo pro n tehdy trest
kadodennho umrn". asto se pehnlo i pouvnm nnch
koil a podobnch vc. Ale jeho zkladn el - kenosis - je klov
pro to, aby si jednotlivci nebo civilizovan spolenosti udreli svou vi
talitu.
elem kenosis, neboli sebevyprzdovn, nen mt przdnou hlavu

183

nebo dui, ale udlat prostor pro to nov a stle energitj. Obrazem
kenotickho lovka v kesanstv je zobrazen przdn ndoby. Aby
chom mohli t ve svt, musme si uchovat tolik z naeho ega, aby nm
slouilo jako stny ndoby, aby vbec bylo jakmsi obalem. Krom to
ho vak je mon se ega dostaten zbavit, abychom se vskutku vyplni
li Duchem. Clem nen vyhlazen due, nbr jej expanze.
Umrajc lid, kte dokon depresivn prci, dospvaj ke sme
n. Skupiny, kter v n setrvvaj pes agnie przdnoty, dospvaj do
stadia skuten komunity. Poznatky jsou obrovsk a konec bv as
n. Ale nechci k tomu se vc existenciln utrpen bagatelizovat. To,
eho se vzdvte, je ohromn.

Kenosis umrn
Tak jako vtina lid popr sv umrn, stejn tak popr vtina lid
sv strnut. Znm hodn lid po edestce i po sedmdestce, kte si
O sob stle mysl, e jsou ve stednm vku. Tm, co jsem, nepoprm
ani sv strnut, ani umrn; msto toho o tom pu.*
Lid se od sebe v mnoha ohledech nesmrn li. Strnou, fyzicky
i emocionln, rozdlnch tempem. Otec, kdy mu bylo pes osmde
st, odehrl bn osmnct jamek v golfu. J v edesti jsem rd, kdy
se dostanu k devti, a to s vozkem a lky proti bolesti.
J nejsem ve stednm vku; jsem star. itn zub nit, provd
n sice hroznch, ale pro ivot nezbytnch zdovch cvien na degenerativn onemocnn ptee, uvn t druh onch kapek na on
zkal, aplikace roztok a mast na chtrajc ki a dal a dal vci mn
rno zabraj vce ne hodinu, jen abych se uvedl do provozuschopnho
stavu. Veer to jsou podobn rituly a stejn mnostv asu, abych se za
se uloil ke spnku. Te u tak dobe nespvm, musm proto spt dle.
Nejsem moc fyzicky vitln. Vyerpv m cestovn. K soustedn je mi
teba vce nmahy. Pu pomaleji. I kdy mi jet nebyla sdlena kone
n diagnza, nemusm bt kouzelnk, abych si uvdomil, e umrm.
* Velk mnostv materilu obsaenho v tto sti podrobnji rozebrm v kni
ze Hledn kamen, kde jsou umrn, strnut a souvisejcm otzkm vnov
ny cel kapitoly.

184

Dochz tak k tomu, kdy se nad tm zamyslm, e lpe naslou

chm. To nen patn vmna.
Kdy jsem te star, vnuji vt pozornost televiznm reklamm
zamenm na star lidi. Vtinou m s tm svm vtravm uvnm
sexulnho drdn dovdj k zuivosti, stejn jako reklamy zame
n na generaci edestch let. Jedna takov reklama z posledn doby
propagujc tic prostedek na artritidu zobrazovala jakoby edesti
letou enu, kter samozejm vypadala na tyicet, jak se spokojen
ohn tenisovou raketou na kurtu. Na zvr hlasit neviditeln hlas ra
dostn prohlsil: ijte bez omezen!"
Pedstava, e bychom v jakmkoli vku mohli t bez omezen, je
absurdn. Co je na st dleitj ne vechno ostatn, je uen se, jak
stle narstajc omezen pijmout.
Pijet je dobrovoln i nedobrovoln proces. Kad nov omezen
pedstavuje ztrtu, malou smrt. Tyto ztrty ns zpotku postihuj ne
dobrovoln. Na lidsk povaze nen o nic vlastnj vtat omezen
a ztrty ne vtat st a umrn obecn. Rmoutme se. Ovem rozsah,
v nm jsme ochotni vykonvat prci zrmutku - depresivn prci - je
dobrovolnou zleitost. Je to zleitost volby. A nae volba nen ta,
kterou nm doporuuje nae kultura zaloen na vyhbn se bolesti,
na poprn smrti a st, kultura, kter bez ustn hov naemu prvot
nmu hchu a k nm, abychom ili bez omezen".
Zatm jsem ve sv psychiatrick karie neprodlal bolestnj zkue
nost, ne kdy jsem umsoval nkolik zmonch postarch pacient
do domova dchodc, a to proti jejich vli. Ztratili schopnost pesn
stat a odtat a sledovat sloit finann zleitosti. Pesto vak od
mtali toto omezen pijmout. Kdy jsem je na dost jejich pbuznch
doma navtvil, nael jsem je obklopen hromadami bilannch arch,
nesplacench t a rozhzench ek. Cel den a dlouho do noci zu
iv pracovali, aby se s tm vm njak vypodali. M snaha sdlit jim,
e se s tm u vypodat nemohou, vyznla naprzdno. Mli dostate
n bohatstv na to, aby si mohli najmout kompetentn a milujc lidi,
kte by jejich zleitosti mohli vst msto nich a oni si mohli jen sed
nout a tit se z vnouat, zpad slunce a prochzek v zahrad. Ale ne
chtli se vzdt kontroly. Take jim ta kontrola musela bt odata. li

185

do domova dchodc nikoli kvli kolapsu tlesnch funkc, nbr

kvli kolapsu pi smiovn se s mn striktnmi omezenmi. Bylo to
nesmrn smutn.
Omezen jsem vcemn postavil na rove ztrtm. Ztrt spjatch
se strnutm je tolik, e by vyplnily cel knihy, a jsou tak obrovsk, e
jsou pro mlad nepochopiteln. Je nm teba vech dovednost, kte
rmi disponujeme, abychom se s nimi vyrovnali. Jednou takovou do
vednost je ibenin humor. Jeden speciln musk vtip zn
nsledovn: Ve tyiceti bych se spokojil s krsnou enou. V ptapa
desti bych se spokojil s vtenm jdlem. Te, kdy je mi sedmdest,
bych se spokojil s dobrou funkc stev."
Opt, ani bych nco pikrloval, dovolm si poznamenat, e n
kter ztrty mohou alespo pro nkter z ns znamenat vysvobozen.
Vezmte si tu st s tou krsnou enou". V ptapadesti jsem zail re
lativn nhlou a dramatickou ztrtu libida. Nebyla pln, ale spolu
s n se dostavila velk nespolehlivost co do schopnosti doshnout
a udret erekci. Takov ztrta sexuln potence by dohnala adu mu
(i pes urit rozpaky) v panice do nrue svch lka. M vak
nikoliv. Ponvad jsem v t dob hodn cestoval a byl docela asto ob
jektem pozornosti krsnch en, toto snen hladiny testosteronu
proudcho v ilch mi pipadlo, jako bych se zbavil velkho bemene.
Ano, trvalo mi chvilku, ne jsem na to pistoupil, ale kdy k tomu do
lo, ml jsem pocit, jako bych se spe uzdravil, ne onemocnl.
Na tento problm se sexuln potenc jsem se zamil proto, e po
tence - sla, moc, a u u en i u mu - je to, o co tu jde nejvce. Moc
nemm na mysli jen politickou moc, tak jak na ni bn nahlme. Ztrta
takov moci me znamenat jednu z nejvtch ztrt spojench se stm.
Napklad povinn odchod do dchodu me bt zniujc obzvlt pro
ty, kdo se tili politickmu postaven v souvislosti se svou prac. Ale vt
ina lid stejn dn vysok politick postaven nem. Moc a silou, ja
ko v ppad sly vle, mm na mysli schopnost dlat vce i mn to, co
dlat chceme: prost vci, jako mt pohlavn styk, zahrt si tenis, projet
se na kole, zajezdit si v aut, zajt si do msta na veei a teba i vstt
z postele a jt na zchod. M o c me bt postavena na roven svobod, se
vemi volbami, monostmi a potencilem, s alespo petkou kontroly.

186

Dnes rno jsem se napklad probudil s potencilem (moc) praco

vat na tto knize, pst do svho lutho seitu a kochat se pohledem
ze svho okna v pracovn vdy, kdy se mi zatoul pozornost. Nevy
skytovaly se tu dn mimodn okolnosti, kter by m nutily dlat
nco jinak, a j ml svobodu uplatnit tuto volbu, vybrat si program,
o kter jsem nejvc stl. A tak tu sedm a mm kontrolu. Co kdyby se
mi ale ml vymknout zpod kontroly mj zelen zkal a j ml zcela
oslepnout? Psan do lutho seitu by u nebylo mou potenciln vol
bou. U bych neml monost volby kochat se pohledem z okna. Stejn
jako zkal, i tyto pjemn, uiten vci - a ada dalch - by se mi
vymkly z rukou.
ivot nm ubr na pocitu vemohoucnosti u skoro od samho za
tku. Mon si vzpomenete, e jsem se ve tet kapitole rozepisoval
o tom, jak nm ve stranm druhm roce vku nae okol zane ped
hazovat, e nejsme krlov i krlovny celho svta. Navzdory tomu
to neutuchajcmu ubrn vak ve lpn k pouze mrn zmenenm
pocitm vemohoucnosti jaksi zarputile setrvvme. Ve stednm vku
dokonce asto ctme, e mme nad svmi ivoty vt kontrolu ne
kdy pedtm. Ale ve st se ubrn zan zrychlovat. Me dosh
nout takov rychlosti, e se zd prudk, u to nen ubrn, nbr
kompletn odpadvn.
Strnut vak nemus bt vbec utrpenm. Asi ped pti lety, kdy
jsem si prv zanal pedstavovat odchod do dchodu a ztrtu moci
s nm spjatou, mi dodal odvahy kreslen seril v New Yorker, kde mu
piblin mho vku k pi sndani sv manelce: Ztrcm kontro
lu nad vcmi a ten pocit je prost ndhern." Te, kdy jsem v d
chodu dle, je mm pevldajcm pocitem pocit levy.
Ale uvdomte si: j jsem na tom dobe. Lily tak strne, a ani j je
t nebyla sdlena konen diagnza. Mme jeden druhho, abychom
mohli sdlet sv strasti a bolesti. Nae manelstv na tom za svho sedmaticetiletho trvn nebylo nikdy tak dobe. Mme tak hodn pe
nz, schopn spolupracovnky, kte jsou nm oporou, dobr ptele
a dopvme si vlet do Evropy. Nae st je neobyejn pevn.
Nedvno, kdy jsem se radoval z naich poten, jsem ekl: To jsou
opravdu nae zlat lta."

187

K ertu se zlatmi lty," odvtila Lily. To jsou nae platinov lta."

Take mm tst a myslm si, e je dleit, aby si ten uvdo
mil, e mj pocit tst mi me zkreslit hodnocen cel tto zleitos
ti. Ale nic naplat, ztrty pokrauj. Jsou stle astj dny, kdy bych
chtl pst nebo kdy bychom si chtli odehrt svch devt jamek, ale
nememe, protoe jsme objednan k lkai. A kdy mme do
Evropy, kad vlet vyaduje stle vce prk s sebou. Tak jsme vy
stupovali frekvenci tchto cest, abychom si uili, co nejvc to jde,
prv proto, e jsme si vdomi, e nae platinov lta nebudou trvat
pli dlouho.
Vme, e odpadvn monost volby a na zpsobilosti se brzy bu
de neustle zrychlovat a bude stle prud. Jakou bude mt podobu?
Dopadneme jako Viktorie, kter se nsledkem mozkov phody ne
dokzala ani oblci? Nebudeme moci udrel vldu nad stevy a moo
vm mchem? Tyto podrobnosti nememe pedvdat. Meme
ovem pedvdat to, e nen daleko den, kdy odpadvn bude naprost
a kdy nm na tto zemi u nezbudou absolutn dn monosti.

Dosud jsem psal o fyzickch ztrtch a omezench tla. Po cel ta lta

pro m vak byla bolestnj ztrta iluz. Kdy jsem opustil sv peliv
steen sny, idely, hrdiny a pedstavy, musel jsem opravdu projt sta
dii smrti a umrn a vykonat depresivn prci.
ada z takovch iluz pat mezi petrvvajc lidsk hodnoty.
Vzpomnm si na jednoho profesora, kter nm psychiatrm, kdy mi
bylo ticet, kal: Nikdo neme bt skuten duevn zdrav nebo
emocionln vyzrl, dokud se nevzd pedstavy, e doke vylit sv
pacienty." Pi prci s nemocnmi jsem se k tto mylence vracel a pa
matuji se, jak jsem j tehdy moude pikyvoval. Ale mlo uplynout
teprve dalch dvanct let, ne jsem se s touto pedstavou dn roz
louil v souvislosti s rodii, ale i tak jsem se chytal jejch poslednch
cr a do okamiku, ne zemeli.
Jak jsem uvedl, tuto pedstavu jsem mohl mt na mysli pi prci
s nemocnmi, ale brzy jsem se tak seznmil s pravdou onoho znm-

188

ho vtipu se rovkou: Kolika psychiatr je teba k vmn rovky?

Odpov: Jen jednoho, ale jen jestli se ta rovka chce vymnit.
Pomalu jsem odhaloval nkter nejasnosti, kter se k nmu vou.
Vdl jsem, e dokonce ani Je nedokzal vylit nkoho, kdo se vy
lit nechtl, ale vil jsem, e se s spchem mu ujmout vech, kdo
budou mt dobrou motivaci". Jedin, co jsem musel udlat, bylo do
staten je milovat. Nicmn podcenil jsem jejich biologii a rozporu
plnost a pecenil jejich schopnosti i ty m, vetn m schopnosti bt
vm pro vechny. Ve skutenosti jsem nikdy dnho svho pacienta
nevylil. Ml jsem pouze dost tst, e jsem jich ml nkolik, u nich
se vyskytovala dostaten sprvn sms, s jejm uitm jsem mohl fun
govat jako katalyztor, tak aby se dokzali vylit sami, pedtm ne
ve mn vyhasl mj vemohouc idealismus.
O vech iluzch, jich jsem se nauil vzdt, bych se tu mohl shodlou
ze rozepisovat. Ale zamm se jen na jednu dal, kter je v na spole
nosti vudyptomn a kter se mimodn vhodn vztahuje k naemu
tmatu: iluzi vylen. Tuto iluzi nemilosrdn rozpitvv Maggie Rossov
ve sv knize o kenosis Pillars of Flame (Sloupy ohn). Ano, k uzdraven
dochz a nkdy me vypadat jako vylen, ale ve skutenosti jde
o velmi odlin proces. M zotaven se ze skoro smrtelnho zpalu plic,
kter m postihl, kdy mi bylo sedmatyicet, je skoro povrchn zjed
noduujcm pkladem. Po sedmncti dnech nemocnin hospitalizace,
kdy jsem byl napojen na infuzi t rznch druh antibiotik, jsem byl
proputn na dolen dom a v prbhu esti tdn se opt vrtil na
pednkov turn. Nebyl jsem tm, km pedtm, psychicky ani fyzic
ky. Psychicky jsem si uvdomoval, e jsem ml namle, protoe jsem se
choval jako elezn mu, kter ml v jednom mst jednu pednku za
druhou, nae veer nasedal do letadla a cel nsledujc den opt ped
nel v jinm mst. M lebn kra zahrnovala i to, e jsem byl nu
cen, poprv v ivot, pijmout a stanovit si pevn limity pro svj do t
doby nesmrn vyerpvajc program. Poprv v ivot jsem tak trpl
astmatem, co byl jasn nsledek toho, co zpal plic provedl s mmi
prdukami. Te, kdy odltme do Evropy, tvo lky na astma st
hromady lk, kter si s sebou bereme - aby se vypodvaly s nsled
ky nemoci, z n jsem se dajn vylil ped vce ne dvancti lety.

189

Jak jsem napsal, kolem typick padestky jsem proel jakousi kri
z stednho vku a depres z monosti vylen". Jednou z vc, kte
r m v tom obtnm obdob drely nad vodou, byla mal broovan
kniha humornch citt a kreseb s nzvem Who Needs Midlife at Your
Age? (Kdo ve vaich letech potebuje krizi stednho vku?) Jeden citt
znl: Stedn vk je tehdy, kdy si pod myslte, e se za pr tdn
vrtte do normlu." Ach jo, iluze vylen, poprn st.
Vechny tyto iluze - mon vechny nae iluze - jsou iluzemi mo
ci, kontroly a sly. A dovolm si zdraznit, e i iluzemi ega. Due se
o moc ve svtskm smyslu nestar. Neschopnost udret mo a stolici
se asto povauje za to nejhor, co se lovku me pihodit: kone
n ztrta kontroly, absolutn poniujc, naprost ztrta dstojnosti.
Ale co je ponen, je ego. Due se nestar o takov detaily, o tak po
vrchn dstojnost. Nesmrteln a coby vraz istho ducha, due si ani
v nejmenm nedl starosti s tlem, ani se smrt tla.

V povaze ega je lpt na moci, nervzn tkat za iluz bezpe, poprat

ztrtu, odmtat pijmat omezen. Jak se pak lovk vbec zbavuje
tchto vc? A pro? Jak a pro se nkdy dobrovoln vzdvme moci,
dochzme k rozhodnut, e se zbavme peliv steench iluz, pe
konme poprn a doshneme smen?
Stv se to, protoe egu to nkdy pl. Po njak dob se meme
unavit z vnho naren hlavou do kamenn zdi. Meme bt nato
lik chyt, e uznme, e nae iluze ns ubjej a e kdy se jich vzd
me, doshneme cesty k vylen. Meme si uvdomit, e ego nm
stoj v cest a nakonec dojt k Buddhov a Jeov pochopen, e ego
je samo sob nejhorm neptelem.
V takovm okamiku, pokud ho kdy doshneme, se vydvme na
cestu kenosis, procesu, kdy se subjekt zbavuje sebe sama", oisty, kdy
ego skoncovv samo se sebou. Nkdo se astn tto cesty kenosis jen
poloviat, v nrazech. To se d ekat. Je skoro zzrak, e se j vbec
astnme. Nkolik lid se po tto cest nakonec pust upmn z ce
lho srdce a zanou v n vidt jedin smysl sv existence.

190

Kenotick cesta je v na kultue zaloen na krdu ijte bez ome

zen" jen st podporovna. Vemte si jen zleitost se zbavovnm se
iluz. V na kultue kme: Chudk Joe, trp deziluz." Ale mli by
chom spe ci: Joe, ten m ale kliku, piel o iluze!" Msto toho
s nm souctme: Te vid vci tak, jak jsou, chudk."
Jako by pro nho bylo jaksi lep poprat, e rychle umr na ne
vylitelnou nemoc a neme se proto rozlouit, jakoby pro nho by
lo lep myslet si, e se stle jet postar o sv finance, i kdy u
neum potat, jakoby pro nho bylo lep utrpt infarkt, zatmco se
bude snait dokzat svou munost, kter u dvno neexistuje, jakoby
si neml uvdomit, e vzkum, kter provd, vyuv jeho firma k v
rob zbran masovho nien a tak dle.
Pokud m bt njakm indiktorem innost vydavatel, jsou tu ur
it, alespo chab poten nznaky kulturn zmny. Od vydn kni
hy Kubler-Rossov Hovory s umrajcmi meme sledovat pozvoln
nrst potu titul zabvajcch se uenm se umrat. Navc se zd, e
se zlepuje i jejich rove. Z posledn doby mi pipadaj solidn na
psan a pesvdiv dva tituly, zsti pro svou duchovn a pesto nesektskou povahu. Living Our Dying: A Way to the Sacred in Everyday
Life (Prot si umrn: cesta k posvtnu v kadodennm ivote) Josepha
Sharpa, lovka ijcho u dlouhou dobu s AIDS, pokrv ir spekt
rum. Dying Well: The Prospect for Growth at the End of Life (Umt
dobe: vyhldky pro rst na konci ivota) Iry Byocka vychz vce z po
drobnost, vetn mechanismu pe provdn hospicem. Ob knihy
vele doporuuji a jet se tu o nich zmnm.
Veobecn nejobvanjmi chorobami v na spolenosti jsou pa
trn AIDS a rakovina, kter zpsobuj neprosnou, postupnou smrt,
pi n maj nemocn hodn asu sledovat, jak pozvolna chtraj
a chadnou. Vtina lid - pokud tedy mus umt - by doufala v n
hlou smrt, dokonce bez vdom svho umrn. Pesto jsem kdesi sly
el, e dr. Kbler-Rossov doufala, e ume na rakovinu a bude tak mt
as a vdom se z umrn uit. Mm za to, e vyjdila touhu nauit
se kenosis.
Ale aby nedolo k omylu: kenosis nepichz snadno ani pirozen.
Jsem si vlastn jist, e j bych se po kenotick stezce vydat nemohl,

191

a pijmout tak bez poprn odpadvn iluz a zpsobilost, kter si

smrt a umrn daj. A takov odpadvn bych ani nemohl uvtat,
kdyby nebylo systmu m duchovn vry. Nemohl bych to udlat, po
kud bych nevil v Boha, kter chce, aby ze m vechno odpadlo a j
ped nm stl zcela nah beze stopy klamnho odvu svho ega, pokud
bych nebyl v osobnm vztahu s Bohem a nemohl si Mu mimo jin st
ovat na Jeho nsil a dychtivost, pokud bych nebyl pesvden, e
mm dui, jejm nejvym osudem je zcela a dobrovoln Mu patit,
pokud bych s jistotou nevdl, e m jedin skuten sla sdl v dui,
e vechny m inn a uzdravujc vkony byly Jeho vkony vychze
jcmi z m skuten bytosti, m due, kterou stvoil, a e vechny hlou
p a zl vci, kter jsem spchal, mly svj pvod v mm egu a jeho
sebezchovnch mechanismech, a pokud bych si neuvdomoval, e m
ego je jen doasnou nutnost, kter si vybralo spoluprci s Bohem, jak
jen nejlpe um, a e je mi odputno ode dne mho zrozen.

192

Osm kapitola

EUTANAZIE:
T Y P I C K PPAD

zvislosti na tom, jak se rozncuje diskuse o eutanazii, roste rych

le i poet literatury na toto tma. Z t, co jsem proetl, je nej-

pesvdivj a co do informac nejvstinj dlouh sta A Death of

One's Own" (Vlastn smrt"), kter vyla v asopise The New Yorker
2 2 . kvtna 1 9 9 5 . Jej autor Andrew Solomon se v n zamuje na se
bevradu sv matky, kter prochzela v roce 1 9 9 1 finlnmi stadii ra
koviny vajenku. Solomon, jeho otec a bratr (patrn cel nejbli
rodina) byli ptomni okamiku, kdy si vzala smrtelnou dvku seconalu, a tm vlastn z inu udlali sebevradu za pasivn asistence.

Autor se vyjaduje jasn v tom smyslu, e je zastncem takov eutana

zie, a vcemn naznauje, e v uritch ppadech je rovn zastn
cem sebevrady za aktivn asistence.
Solomon m hodn co ci nejen o svch osobnch pocitech spja
tch s matinou sebevradou, nbr i o hnut za eutanazii a debat
o eutanazii veobecn. Ten lnek je pozoruhodn kvli vemu, co ob
sahuje. A mon je jet pozoruhodnj kvli tomu, co vynechv. J
se budu zabvat tmito vcmi v tomto poad: zaprv - konkrtn
osobn detaily celho ppadu; dle, nco z toho, co autor zahrnuje;
a nakonec, do vt hloubky, to, co chyb.

193

Solomonv lnek nen pouze dobe napsan, je i osobn odv

n a, obas, intelektuln pronikav. Mm za to, e jeho sepsnm
prokzal velkou slubu. Z celho srdce proto doufm, e mi odpust
kritiku i to, co jsem mon nevdomky a nepatin vynechal.

Soud podle portrtu z roku 1 9 8 4 , kter tvo soust lnku, byla

Solomonova matka neobyejn krsn a dstojn ena. Vila v euta
nazii a mnoho let ped tm, ne j byla diagnostikovna rakovina, vy
jdila ped rodinou svou touhu zemt nakonec tmto zpsobem.
lnek se nikterak nezmiuje o tom, zda se j nkdo z nejblich tu
to vc v abstraktnm smyslu, nebo i pozdji, kdy tak abstraktn neby
la, pokouel rozmluvit.*
Solomon popsal svou matku jako sted rodiny" a zd se, e lo
o opravdu milujc rodinu, kde si byli vichni velmi blzc. Opakovan
ve svm lnku pouv slovo racionln" a je patrn, e jeho matka
byla mimodn racionln ena, oddan plnovn, stejn jako jej
mu, a lze se domnvat, i jejich dv dti. Je typick, tebae vjimky
by se naly, e k eutanazii dochz u rodin s jistou kulturou eutanazie,
v kultue vy stedn tdy, kter klade velk draz na racionalitu
a dobr plnovn.
Prakticky od okamiku, kdy j byla poprv diagnostikovna rako
vina vajenku, hovoila Solomonova matka (pokud by dospla do fi
nlnho stadia) o svm pn eutanazie oteven a astji. U od
zatku mla jasno ve dvou vcech: nemla nijak v myslu pchat se
bevradu, dokud nevyerp vechny rozumn metody lby, a chtla,
aby jej rodina nakonec byla pi tom. Jak Solomon poznamenv, jej
pn mt v okamiku odchodu z tohoto svta kolem sebe rodinu, je
pro eutanazii typick, na rozdl od sebevrad za jinch okolnost.
Jeho matka svmu myslu dostla. Vypad to, e od doby stanove
n diagnzy do sebevrady uplynulo piblin dvacet jedna msc. Za
* V soukrom korespondenci mi Andrew Solomon sdlil, e se lenov rodiny
opravdu obas snaili matku od mylenky na eutanazii odradit. V konen fzi
vak jej rozhodnut pijali.

194

toto obdob prola tymi chemoterapeutickmi krami, ztratila vlasy

a objevily se u n alergie. Solomon se nijak nezmnil o krutch fyzic
kch bolestech, ale chemoterapii popisuje jako nesnesitelnou, poni
ujc".* Prodlala tak probatorn operaci, kter mla stanovit
vsledky prvn chemoterapie. Pe, e byla vyhubl a pila o svou pe
delou krsu. Ale tak zskala krsu bledou, osvcenou, terickou"
a z fyzickou a hlubokou - silnj ne jej chadnut". Tento popis
naznauje, e matka vskutku doshla stadia smen.
V tto fzi j byl pedepsn rznmi lkai alespo tikrt seconal,
jednou to bylo od psychiatra pod chabou zminkou poteby lk na
span. Vzhledem k jeho potencilnmu smrtonosnmu inku ve srov
nn s modernjmi ppravky na span, je nepravdpodobn, e by
tento lk pedepsal lka stavc se proti eutanazii, nebo lka, kter
by byl neochoten pasivn se j astnit. Psychiatr dokonce pi hovoru
se Solomonem nijak svou roli v tomto ohledu neskrval. I kdy mla
uplynout jet ada msc pedtm, ne tyto lky uila, zdlo se, e
pocit moci, kter tato tajn, smrteln zsoba symbolizovala, byla pro
matku velkou tchou.
Tyto vci jsou rovn typick. Ppad neimplikuje, e by existovala
pemra lka ochotnch pedepisovat seconal, pouze to, e inteli
gentn a odhodlan pacienti si zpravidla dok najt ty lkae, kte
jsou k tomu za danch okolnost svoln. Je takt typick, e pacienti,
pro n je eutanazie jednou z monost, nachzej obrovskou psychic
kou levu v pocitu moci, svobody volby, kter jim smrteln zsoba l
k me poskytnout, i pokud nakonec zemou pirozenou smrt, ani
by se k monosti ut je vbec kdy uchlili.
Solomonova matka doufala, e pok s obrovskm pedvkovnm
seconalem a do doby po narozeninch svho dalho syna, ale ti td
ny ped tmto datem j gastroenterolog doporuil akutn operaci ma
jc zabrnit tomu, aby j ndory rychle nezablokovaly steva.
Doporuen zkrok byl zjevn zamlen jako paliativn - jinak ee* Ve stejnch soukromch dopisech Andrew Solomon uvedl, e jeho matka za
ila stavy znan fyzick bolesti, kter lkai majc ji na starost stabiln dobe
nelili. V ase eutanazie vak fyzickou bolest netrpla. Solomon se nicmn
domnv, e strach z umrn v krutch, nelench fyzickch bolestech byl
pravdpodobn hlavnm motivem, pro si eutanazii vybrala.

19 S

no, operace, pokud by ji peila, by j o nco prodlouila ivot, ale ne

o moc dlouho. Uvdomila si, e pokud by in oddalovala, mon by
lky nakonec ani nemohla strvit. Bezodkladn svolala rodinu a vy
svtlila vem, pro je vhodn doba prv v tento veer.
Manel a synov asistovali pi drobnch podrunostech celho plnu:
pipomnli j, a si vezme antiemetika proti zvracen a sn si lehk jdlo,
kter j donesli a dokonce o nm i vtipkovali, nakonec j donesli vodu,
kterou zapila tyicet tabletek seconalu. Probhlo to rychle. V prbhu
dal plhodiny se vzjemn nn a lskypln rozlouili, nae ena
upadla do komatu. O pt hodin pozdji, bez zvracen, zchvat i jinch
komplikac, se j zastavilo srdce a dech. Byla mrtv a v prbhu dal
hodiny podepsal jejich lka mrtn list, v nm byla jako pina smr
ti stanovena rakovina vajenku. Byla to opravdu jej vlastn smrt".

Solomon do svho lnku zahrnuje mnostv informac o organizacch

podporujcch eutanazii i o otzce eutanazie veobecn. Nen teba,
abych tu vtinu z nich opakoval.
Jedna st jeho len si vak zopakovn zaslou: pase, v nich
se zabv racionalitou. Sprvn si vm, e umrnnj zastnci euta
nazie in posedle peliv rozdl mezi ,racionln' sebevradou a ve
mi ostatnmi". Racionln sebevrada je takov, kterou nezpsobuje
deprese, ani se pro ni nerozhoduje mysl zamlen njakou jinou men
tln poruchou. Na rozdl od tch, kdo se domnvaj, e vechny sebe
vrady jsou inherentn iracionln a jsou vplodem nepetn mysli,
m Solomon za to, e nkter sebevrady mohou bt racionln.
J s nm souhlasm. Jeho matka toho zcela jist byla nzornm p
kladem. Nejsou tu dn dkazy, e by trpla jakoukoli mentln po
ruchou, kter by si zaslouila takovou diagnzu, ani e by mla ke
konci mysl by sebem zastenou depres. Pijala nevyhnutelnost sv
smrti a naasovn sebevrady bylo za danch okolnost zcela logick.
Pesto Solomon pidv nkolik obezelch upozornn. Pozna
menv, e existuj rzn druhy deprese, z nich ne vechny jsou liteln, a naznauje, e v nkterch ppadech me bt nemon rozliovat

196

mezi depres a pochopitelnou reakc na netst. Viktorie, kter dob

rovoln umela hlady a o kter jsem psal ve tvrt kapitole, byla pr
v takovm ppadem. V t dob byla v depresi. Byla tak star,
nemohouc a izolovan v neuspokojivm manelstv. Antidepresiva
nezabrala. Mohla mt uitek z psychoterapie, pokud by byla ochotn
se j astnit, ale to ona nebyla. A i kdy trpla depres, netrpla psy
chzou; byla vlastn docela racionln.
Solomon tak zdrazuje, e mn umrnn stoupenci eutanazie,
jako teba doktor Kevorkian, si jakoby mysl, e racionln znamen
,pmoar"'. Tento zjednoduujc pstup pesvdiv napad. Ra
cionln rozhodovn pesn popisuje jakoto pomal, spletit, po
divn proces, jeho kliky jsou len individuln".
Ale dvodem, pro mi pipad Solomonv lnek tak skuten sil
n, je zmnka o jeho vlastn osobn rozpolcenosti. Skutenost je, e
sebevrada zstv sebevradou," k pronikav, pli determino
vanou, smutnou, jaksi toxickou pro vechny, jich se dotk." Pokra
uje dle a popisuje, jak jim vem na zvr matina smrt pipadala jako
zklamn; jak o n on, bratr a otec st mluv, jak si, co se j te, ne
rozum. A jak to vypad, e kad ji svm zpsobem popr. Pesto ke
konci lnku vyjaduje sv jasn stanovisko, e si eutanazii zvol i on
sm, jakmile a pokud bude smrteln nemocen, nebo bude izolovn
a nemohouc ve st. Pot, co jsem spatil jednoduchou logiku euta
nazie v praxi," pe, a byl jsem svdkem tchy, kterou tato moc sk
t, pekvapuje m, kolik lid umr jinm zpsobem."
Pipad mi zajmav, e Solomon tak zeteln vid odvrcenou stra
nu eutanazie a pak kon jasnmi slovy o scni sv vlastn smrti.
Nepipad mi to vak pekvapiv.
Vypodn se s ambivalenc je jednou z nejvtch psychoduchovnch vzev, kterm my lid za svho ivota musme elit.
Slova valence" se obvykle uv k oznaen elektrickho nboje
atomu i subatomrn stice. Napklad proton m kladn nboj, i
valenci, a elektron zporn. U tchto malch stic je to v podku.
Stejn jako u magnet, protiklady se pitahuj a rozdln valence tch
to stic hraj klovou roli pi udrovn je pospolu. Ale to u nepla
t pro lidskou dui. Pedpona ambi" znamen oba". Kdy uvme

197

slova ambivalentn" v psychologii, hovome o pocitech a mme na

mysli to, e jednotlivec m o nkter otzce ve svm ivot jak pozi
tivn, tak negativn pocity. V tomto ppad ambivalence" znamen
pocit rozpolcenosti.
Je zpravidla normln, e ctme protichdn pocity ve vztahu k n
jak situaci, a to skoro kadodenn. Me jt o docela zanedbateln si
tuace. Napklad bhem sedmho roku naeho manelstv jsme s Lily
prudce soupeili o to, zda si koupit i nekoupit myku ndob. Na jed
n stran jsme ji jasn potebovali a vichni s nmi srovnateln lkai
u njakou mli. Na stran druh jsme v t dob platili za mou psy
choanalzu a navc se rozhodli poslat dti do soukrom kolky.
Nemli jsme dn spory. Ano, byla to drobnost, ale s tak chabm fi
nannm zzemm jsme se oba dva ctili rozpolcen.
V irm mtku mme asto hluboce ambivalentn pocity vi li
dem, kte jsou nm nejble. U jsem tu lil, jak ambivaletn pocity
jsme mli jeden o druhm a o naem manelstv po dobu dvou destek
let. Od dtstv a do pokroilho vku je bn, e ctme ambivalenci k rodim. Jsme na n zrove nejsp nazloben, e nejsou pln
tm, m chceme, aby byli, a jsme jim vdni za vechno, co nm dali.
Nedovedu si pedstavit dnou situaci, kter by vce zaruovala vy
tvoen kolosln ambivalence, ne situaci, do kter Andrew Solomona
dostala jeho matka. Kdo z ns by se ctil jinak ne rozpolcen, kdyby
byl podn o asistenci pi sebevrad umrajcho rodie i chot?
Akoli ambivalence je normln, zpsob, jakm se s n vyrovnv
me, me bt bu zdrav, anebo nezdrav. Myslm si, e na vtinu
ambivalenc lze nahlet jako na soust ivotnho existencilnho utr
pen. Protoe jde o utrpen, protoe je bolestn zakouet neustl po
cit rozpolcenosti, je na pirozenou tendenc touha prchnout ped
nm, co nejrychleji to jen pjde. asto to dlme a pli rychle tak, e
- jak jsem se to nauil nazvat - uteeme jednou stranou ambivalen
ce". To znamen, e peeneme jednu stranu, zatmco druhou utlum
me.

Vsledkem

nen

zdrav

een ambivalence,

nbr

velmi

zjednoduujc, asto destruktivn, ernobl druh jistoty. Mohli by

chom napklad slyet mladka v pubert: Totln nesnm svho ot
ce; ten nem vbec dn svtl strnky," nebo svho otce miluju tak

198

moc, e bych pro nj udlal vechno na svt; je pro m vm." Vdy,

kdy uslym takovou jistotu, tum, e tu nkde h njak potlaen,
nevyeen ambivalence. Mm takov podezen i v ppad Andrew
Solomona a jeho vyhrann obhajoby eutanazie ze zvru jeho lnku.
Pklady toho, jak lid patologicky prchaj ped svou ambivalenc
tm, e utkaj jednou jej stranou, by se dala zaplnit jedna cel kniha.
Mlo by stait, kdy eknu, e nejzdravj reakc je zpravidla s ambi
valenc t - t s existencilnm utrpenm nejistoty a konfliktnmi po
city. Netvrdm, e ambivalence se nikdy ned vyeit nebo by nemla
bt vyeena. Tvrdm vak, e zdrav een hlubok rozpolcenosti vy
aduje potkat se del dobu s n i s velkm mnostvm psychoduchovn prce, kter asto zahrnuje i prci depresivn.
Pesto t v ambivalenci je bolestn, a celkov vzato mm pocit, e
Andrew Solomon se s n vypodv docela dobe. Ovem je mimo
dn bolestn muset z hlubok ambivalence podniknout zsadn
krok, ani byste museli svj krok vdy pot ospravedlovat. lovk se
mus rok co rok stle ptt po sprvnosti vlastnho inherentn dvoj
znanho rozhodnut. sten proto si myslm, e m Solomon ne
smrnou pravdu, kdy pe, e eutanazie plod eutanazii". Asistence
u sebevrady (i pasivn) je takovou dramatickou volbou chovn, e mi
pipad odpovdajc lidsk povaze vloit do takovho chovn jistou
investici.
Znepokojuje m, e eutanazie plod eutanazii. Vlastn jednm
z hlavnch dvod k napsn tto knihy je pomoci v zabrnn ploze
n, i alespo nadmrnmu plozen, eutanazie. Akoli je pravda, e
dobro plod dobro, plat ovem i to, e hch plod hch.
Netvrdm, e to, co Solomon udlal, byl hch. Kdybych byl na je
ho mst, obzvlt vzhledem k osobnosti jeho matky, docela dobe
bych se mohl ctit nucen vybrat si stejnou monost. Nicmn, jak bu
de stle patrnj, situace to byla v nejlepm ppad dvojznan.
Navc, kdy jsem si nad n a nad jeho odvnm lnkem lmal hlavu,
zaal jsem mt Andrew Solomona rd. Proto tm vce m zarmucuje,
e se ct tak uzaven v omezen pedstav vlastnho odchodu.

199

Nejpozoruhodnjm rysem Solomonova vynikajcho lnku nen

vechno to, co do nho vloil, nbr to, co vynechal. Obzvlt n
padn, tebae ne nutn pekvapujc, je neptomnost diskuse o Bohu
a o uen se umrat.
Absence Boha je do o bijc, alespo pro vcho lovka. Solo
mon se na jedn stran povrchn zmiuje o jaksi liberln protes
tantsk podpoe eutanazii a na stran druh o neoblomnm odporu
mskokatolick crkve. Poznamenv, e posvtnou hodnotu ivota"
lze v tto svtsk dob" uvat bu na podporu, nebo proti eutana
zii. Nikde se vak mezi onmi patncti tisci slovy jeho lnku neobjevu
je slovo Bh". Nedozvme se nic o osobnm nboenskm pesvden
autora, jeho matky, zbytku rodiny. Vzhledem k tomuto opomenut se
meme domlet, e lo o svtskou rodinu, kde byl Bh v diskusi
o eutanazii povaovn za cosi nedleitho.
Kdy se k diskusi vyjaduje, pe Solomon toto: Hovory o euta
nazii vzbuzuj obasn iracionln reakce na obou stranch a tyto re
akce se sousteuj na emocionln otzku toho, kdo by ml vldnout
ivotu. lovk, o jeho ivot jde? Jeho lkai? Stt? Cosi pracn do
jednanho mezi tmito jednotlivmi instancemi?" O monosti, e by
ve vld nad ivotem sehrval njakou roli i Bh, se tu neuvauje.
V seznamu potenciln zainteresovanch osob Bh chyb. Solomon by
mon kategorizoval zapoten Boha jako jednu z onch obasnch
iracionlnch reakc".
Jistm komplikovanm zpsobem se Solomon mon bezdn do
tkl toho, pro Boha vyluuje, v zvru svho lnku: Pro umrme,
otzku, z n povstv nboenstv, nikdy nepochopme, a proto po
nechvme tuto zleitost ve schopnch rukou filozof. Ale kdy um
rme - to je zvan otzka, a prv zde konen zanme objevovat
svou opojnou nadvldu."
S tmito slovy a s tm, co implikuj, zrove souhlasm i nesouhla
sm. Souhlasm, e pro umrme je otzka, z n povstv nboen
stv, ale napsat, e ji nikdy nepochopme, znamen mchnutm ruky
veker nboenstv hned zavrhnout. Tebae nikdy pln nepochop
me, pro umrme, nboensk hledn - spolu s biologi - ns me
vst k jistm asnm zahldnutm pravdy, nejen co se smrti te,

200

nbr i pokud jde o it. Nechpu, pro Solomon, pot co tuto otz
ku oznail za nboenskou, ji nepedv dle teologm i knm, ra
bnm a jinmu duchovenstvu, vedle filozof, kte jsou obecn
svttji zaloeni.
Souhlasm tak s tm, e Solomon v posledn vt svho lnku po
ukzal na jednu klovou otzku: na otzku moci hranic s nadvl
dou. Zvolit si eutanazii, zvolit si, kdy umeme, je opravdu zleitost
moci a nadvldy. Znepokojuje m to vak mnohem vce ne autora.
Doklady o lidech, kte uplatovali moc bez jakchkoli omezen,
kte uplatovali nadvldu ve vech sfrch, nejsou nijak impozantn.
Ale pozor, jak bude m dl jasnj, j nezastvm nzor, aby se um
rajc kompletn vzdali moci. Zastvm nzor sdlen moci, nejen s l
kai a rodinou, nbr i s Bohem. V est kapitole, kde jsem naznail,
e vzhledem k tomu, e nejsme svmi vlastnmi stvoiteli, nemme
nutn morln prvo bt svmi vlastnmi niiteli, jsem navrhl, aby na
m nejvym clem bylo stt se spolen s Bohem spolutvoiteli v i
vot - i v umrn. Pi urovn, kdy zemt, to neznamen Bohu
pedat vekerou moc. Znamen to umonit Bohu alespo stenou
ast na nadvld v tto otzce. Jde o paradoxnj cestu, u n brzy
uvedu nkolik pklad. Znamen to, e pokud pipustme Boha do
takovho rozhodovn o naasovn, meme pak bt spolutvrci
vlastnho umrn.
Otzka moci ns dovd k dal dleit vci, kterou Solomon ve
svm lnku zcela pomj: uen se umrat. Nevm, jestli se jeho mat
ka bhem jedenadvaceti msc umrn nemu nauila, jestli se j vy
vinula due. Cel tato otzka je opomenuta.
emu se mohla z takov sloit zleitosti nauit?
Mon jsem patn peetl slovn portrt, kterm Solomon vykres
lil svou matku. Vyputn zmnky o nboenstv naznauje, e smle
la svtsky. Byla centrem rodiny a oddvala se plnovn; navrhla si
vlastn nhrobn kmen. Kdy poprv, po diagnostikovn rakoviny,
promluvila o myslu uchlit se k eutanazii, jej syn z toho usoudil, e
vyjaduje pocit rozhoen z pokoen, kter ji ek, a hlubok strach
ze ztrty kontroly nad vlastnm ivotem. Bylo to, jako by touila po
pomst za facku, kterou dostala od prody". Jej pn se mla splnit

201

do psmene. Tsn pedtm, ne se smrteln pedvkovala, pozname

nala ped svou rodinou: Tak asto jsem doshla svch pn."
Obrzek, kter si dlm o Solomonov matce, ukazuje, e lo o ne
zvykle silnou dmu, kter byla opravdu zvykl, aby bylo po jejm, za
vldy nad sebou samou i nad ostatnmi. Napadlo m, zda se autor n
kdy ctil bt j manipulovn. Nejble, kdy se dostal k odpovdi na tu
to otzku, bylo ve vtch: Mte tendenci velmi, ale velmi nemocnm
lidem vyhovt. Na matin vztek a zoufalstv po operaci nebylo jin od
povdi ne kat neustle ano na ve, co vyadovala."
Znm velmi dobe siln lidi v obchod, jet lpe pak siln lidi
v rodin a nejlpe znm pak sebe. My, siln eny a mui, se vdy vy
znaujeme pevnou vl, co je potenciln dobr. Zpravidla bychom
mohli bt popsni jako lid s kontrolou, co nen nutn nic patnho.
asto bychom vak mohli bt sprvn oznaeni i za lidi s dominant
n kontrolou". Me to bt i tak, e si promtm do Solomonovy mat
ky svj vlastn charakter, ale mm velmi siln podezen, e svou
dominantn kontrolu bu nepokryt, nebo skryt projevovala. J sm
takov urit jsem. A nejvt boj v m dui te ve st probh za to,
abych takov moc nebyl. m jsem star, tm je ta bitva ostej. Je mi
jasn, e v okamiku, kdy se u m projev vlekl smrteln choroba
(s vekerou panikou a sebestednost, jakou takov nemoc nevyhnu
teln podncuje), pjde vskutku o ostr stetnut.
Nue tedy, emu mohla Solomonova matka nauit svou dui v po
slednch mscch a dnech svho pozemskho ivota? Mohla se nauit,
jak se vzdt sti sv moci - sv kontroly. Ne veker kontroly, to by
bylo hloup, ba niilo by to dui. Ale jen sti. k se, e Bh je v de
tailech", take je nutn podvat se krtce na detaily umrn, abychom
uvili, jak to mohla udlat jinak. Co bych j - lovk s dominantn
kontrolou, ale i lovk s pocitem, e je vdy v szce due - mohl ud
lat jinak, kdybych byl na jejm mst? Nevm.
dn lidsk bytost se neme nikdy vctit do ke jinho lovka.
Dovedu si pedstavit, e a pijde mj as (a pokud pijde stejnm zp
sobem), udlm mon tot, co udlala Solomonova matka. Dovedu
si tak pedstavit, e bych mohl pistoupit na onu paliativn operaci,
kter se ona vyhnula, abych zskal nkolik tdn chatrnho asu.

202

Ale snze se mi pedstavuje stedn cesta. Podobn jako Solomo

nova matka bych poznal, e vechno je marn, a v operaci bych nevi
dl dn smysl. Ale msto eutanazie bych podal sv nejbli, aby
dom zavedli pi, kterou provd hospic. Pokud by m pedstavitel
hospice dokzali ujistit, e mi pi umrn doma zajist nleit tien
fyzick bolesti, odevzdal bych se jim. Lehl bych si a ptal se: Tak,
Boe, co m jet ek? Bude to ucpn stev a pomal vyhladovn,
jak mi bylo pedpovzeno? Nebo to bude nco neoekvanjho?
Souhlasili s tm, e mi budou, dokud budu pi vdom, dvat kapaku,
ale souhlasili tak s tm, e mi pozastav psun vyivovacch doplk,
zatmco mi budou dvat veker morfin, kter mi bude teba. Jsem
v jejich rukou. Jak dlouho to bude trvat, Boe? Nevm. Je to v Tvch
rukou. M o c mi nejde odevzdvat se Ti do rukou, e? Nau m to te.
Nau m vechno, co se te na konci potebuji nauit. Co se jet po
tebuji nauit? Nau m to. Nau m to."
Ve sv pedstav bych se lskypln rozlouil s rodinou, jako to ud
lala Solomonova matka, a poskytl bych jim spoustu prostoru, aby se
zase oni mohli rozlouit se mnou - vetn prostoru nezbytnho pro
dve nevysloven odputn a usmen. Ale nepoloil bych na jejich
bedra bm asti na pesnm naasovn sv smrti. To bych nechal
na sv fyziologii a Bohu a celou dobu bych se modlil: Pane, veker
skuten moc pat Tob. Nau m, jak se odevzdat, jak se vzdt kon
troly... jak se cele odevzdat Tob... jak to nechat vechno bt. Nau m
to, Pane. Dkuji Ti. Byl to ndhern vlet. Bude pokraovat? Nevm.
Ale dkuji Ti. A u m. Co se musm jet nauit? U m."
A po celou dobu tu bude hrza, e skutenost me bt nepjem
nj ne m pedstava.

Eutanazie jako poprn

dn dva lid nejsou pln stejn, ale sebevrada matky Andrew
Solomona byla pozoruhodn podobn vtin ppad eutanazie, o nich
jsem etl. Tato podobnost je tak zvltn, e se odvm vykreslit ty
pick" portrt lovka, kter se v posledn dob uchyluje k eutana
zii. Je netypick pouze v tom, e jde o portrt mue; z dvod, jim

203

jet pli nerozumm, vtina zaznamenanch ppad eutanazie pi

pad na eny. Pouiji nijakho, odlidujcho jmna" X a vlom ce
l len do uvozovek, protoe jde o zobecnn.
X trp smrtelnm onemocnnm. Vyhledval a podroboval se ne
pjemn lb svho onemocnn tak dlouho, dokud existovala ance
na vylen. Te tu dn takov ance nen, je zjevn ve finlnm sta
diu, a rozhodl se proto pro eutanazii, pro volbu, o n si myslel, e je
racionln a zcela morln i ped tm, ne mu bylo onemocnn dia
gnostikovno.
X m siln charakter. V prbhu svho ivota pekonal znan pe
kky a navzdory tmto pekkm byl i pozoruhodn spn.
Akoli si je spoleensky vdom nepatinosti takovho oznaen, ne
pokouel by se uvdt protidkazy pro tvrzen jinch, e je ,selfmade
man', lovk, kter se sm vypracoval. Vkld jakousi vru v monou
hodnotu nboenstv, ale sm nikdy nebyl v dnm osobnm vztahu
s Bohem.
V prbhu svho smrtelnho onemocnn proel X typickmi
emocionlnmi stadii smrti a umrn: poprnm, zlost, smlouvnm,
depres a smenm. I kdy je nyn smutn, e kon bohat ivot, ne
n v tto fzi deprimovan. Vlastn obas skoro zaz svtlem. Zjevn
pijal fakt, e umr.
Pokud z toho m njak strach, nemluv o tom. Mluv spe o raci
onalit svho rozhodnut pro eutanazii. Ale! Ve svm dom nechce ciz
lidi - personl hospice nebo nkoho jinho. M pocit, e nedstojnost
u zail dost. Jeho as se naplnil, je pipraven odejt a m prvo od
mtnout jakoukoli dal lbu a odmtnout sledovat dal chtrn sv
ho tla. Chce si udret alespo tuto kontrolu. Neexistuje dn
rozumn dvod pro dal nepjemnosti.
Tabletky jsou po ruce. Spodan smrt podle jeho smlen vya
duje, aby s n byla obeznmena rodina a aby byl akceptovn fakt, e
eutanazie je dobr smrt a nikoli iracionln sebevrada. Avak co se je
ho te, toto nen tma pro rodinnou debatu. Nevypad to, e by se
zamlel nad monost, e rodina by se k jeho rozhodnut mohla sta
vt ambivalentn. Sprvn se domnv, e budou respektovat jeho
pn pi tomto konenm rozhodnut, kter je koneckonc jen jeho.

204

Lskypln se s nimi rozlou, a oni, jak je podal, ho sleduj pi po

lykn obrovsk dvky lk a jsou pipraveni uvzat mu pes hlavu
plastikov sek v ppad, e by prky jaksi nezabraly."
Pot, co se v podstat rozhodl vlastn smrt uspit, by se patrn zd
lo, e ji X nikterak nepopr, pro ale nepozve oetovatele z hospice
s jejich ujitnm, e me zemt doma bez fyzickch bolest?
Vm tomu, e nejradiklnj odpovd je to, e ho nikdo nem
e ujistit, e jeho umrn bude emocionln bezbolestn.
Pokud by nebylo eutanazie, nejsp by opravdu musel sledovat po
kraujc chtrn svho tla. Asi by musel petrpt pokoen inkontinence a duevnho zmatku. Asi by byl m dl bezmocnj, byl by
nucen se stle vce spolhat na pomoc jinch. Nakonec by se musel
vzdt veker moci a kontroly. To by bylo docela nepjemn. A neml
by ani pont, jak a kdy pesn nastane konec. S tm vm by se neslo
emocionln utrpen. S eutanazii se vak jakmukoli takovmu emoci
onlnmu utrpen me vyhnout.
Takov utrpen nazvm existenciln, protoe je inherentn spja
t s procesem umrn pirozenou smrt nsledkem vlekl choroby,
a takov smrt je velmi asto pirozenou soust existence. Je pravd
podobn, e umrn bude inherentn nepjemn a e ho bude charak
terizovat postupujc bezmoc a ztrta kontroly.
Ptm se, zda ti, kdo si vol eutanazii a trvaj tak na spodan smr
ti v ase, kter si sami zvol, a smrti zcela pod svou vlastn kontrolou,
stle jet na jaksi rovni smrt nepopraj tm, e popraj pirozen
procesy umrn. Ptm se, zda se neustle nesna smrt pemoci tm,
e se s n stetnou bezvhradn za svch podmnek a nikoli za podm
nek smrti. i za podmnek Boha. Splal jsem zdravotnkm za pou
vn radiklnch opaten a za pozastavovn psunu ticch lk
u beznadjnch ppad kvli jejich touze pemoci smrt. Ale spov
odpov v uchylovn se k opanmu extrmu eutanazie, kde umra
jc lovk doke pemoci smrt v tom smyslu, e se celmu procesu
umrn nhle vyhne?
Pro ne? Co je na takov odpovdi patn? Pro by se neml n
kdo vyhnout nkolika tdnm existencilnho utrpen tm, e si za
d odchod z tohoto svta tak, aby vypadal spodan? Vdy nco

205

takovho se jev racionln, uvdomme-li si, e pe hospice nen st

le levn. Pravdou zstv, e eutanazie je, mimo jin, vzhledem k vy
naloenm prostedkm efektivn.
Je efektivn, tedy pokud se nebudeme zabvat smyslem ivota, kte
r spov v tom, e tu jsme, abychom se nemu nauili. Paklie by
X (anebo Solomonova matka) dal ped eutanazii pednost te ho
spice, mohl by se tit ze dvou a esti tdn fyzicky pohodln exi
stence. Za tuto dobu by se nemusel nauit absolutn niemu. Na
druh stran by se mohl nauit, jak se vyrovnat se stedn cestou ve
douc mezi naprostou kontrolou a naprostou pasivitou, jak uvtat zod
povdnou pi cizch lid, jak bt znovu na nkom zvisl, mohl by se
pouit o paradoxn potenciln sle bezmoci a przdnoty, o tom, jak
povrchn je dstojnost tla a ega ve srovnn s dstojnost due, o tom,
jak dvovat, a mon troku i tom, jak se ve svm existencilnm
utrpen modlit i rozmlouvat s Bohem.
Mon by ho pleitost zskat tyto vdomosti stla nkolik tisc
dolar. Ponvad neexistuje dn zruka, e by k njakm takovm
vdomostem dospl, lo by o hazard - z ist racionlnho, svtskho
hlediska o hazard, kter st stl za celou tu nmahu. Z hlediska du
e vak volba takov smrti mohla dost dobe bt tou nejefektivnj
vci, kterou by v ivot uinil.

206

TET ST

DO BUDOUCNA

Spoleensk vahy

Devt kapitola

SEBEVRADA ZA ASISTENCE

iskuse o eutanazii pesahuje hranice prvn otzky. Jde o debatu

pro celou spolenost. Nicmn spoleensk pravidla, hodnoty

a morlka - a jejich zmny - nakonec kon v podob zkon. Navc

komplexn a velmi bedliv prvn proces rozliovn pro a proti se v

ten hod k soustedn spoleenskch debat. Pozornost se nyn sou

sted na problm sebevrady za asistence lkae.
Semnka tohoho problmu zasel u ped vce ne dvma tisci lety
velk eck lka Hippokrats. Po cel stalet a do dneka maj nast
vajc lkai ve zvyku skldat Hippokratovu psahu, kter je zavazuje ke
dvma hlavnm povinnostem: prodluovat ivot a mrnit utrpen. Pro
blm nastv proto, e tyto dv povinnosti se nkdy stetvaj. Obvykle,
ale nikoli vdy, lze stet mezi nimi vyeit vyvenm pstupem (viz prv
n a druh kapitola), na nm se lkask obec a spolenost jako celek
obecn shoduj. Pesto vak vzhledem k technice, j modern medicna
disponuje, zstv pro znan mnostv lka nejasn, kdy by mla bt
prodluovn ivota dna pednost ped mrnnm utrpen. Nkolik
uplynulch let trv stle rostouc poet pacient na tom, e mrnn utr
pen na kor rychl smrti by mlo bt jejich monost volby a prvem.
Rada lka s nimi souhlas. Dr. Kevorkiana, kter v zi reklamy pln
pn svch pacient, dnes u znaj v kad domcnosti. Jin lkai je pl
n, ani by vykazovali njakou zjevnou touhu stt se veejnmi initeli.

209

Pesto mm podezen, e drtiv vtina lka - vetn m - m v cel

tto zleitosti mimodn vn pochyby. Je nm jasn, e je teba jet
rozliovat mezi sebevradou a pirozenou smrt - a tud i mezi mrn
nm utrpen pi pirozen smrti a vyhovnm pacientov pn zemt
bezbolestn v ase, kter si sm zvol.
V roce 1 9 9 4 zjistila jist federln soudkyn, e zkon sttu
Washington, kter zakazuje sebevradu za asistence lkae, je ste
n protistavn". Jej mnn zvrtil v pomru 2:1 federln apelan
soud v beznu 1 9 9 5 , ale ppad byl pedn poetnj porot stejnho
soudu k dalmu projednvn. 6. bezna 1 9 9 6 tato porota zvrtila
rozhodnut apelanho soudu v pomru 8 : 3 , piem dospla v pod
stat k nzoru, e smrteln nemocn se zachovalmi duevnmi schop
nostmi maj stavn prvo urovat as a zpsob sv smrti. V tto fzi
je jasn, e se cel zleitost dostane ped Nejvy soud.
Tm tato zleitost neskon. Mlny spravedlnosti melou nesmr
n jemn a pomalu a mnn soudu bvaj zvisl ppad od ppadu
a pesn omezen. Daj se i zvrtit. Akoli zkon hraje silnou roli pi
definovn spolenosti, spolenost v konenm dsledku hraje jet
silnj roli pi definovn zkona. Jak ekl Lee LaTour z Hemlock
Society: Eutanazie je diskus o interrupcch pro pt stolet."

Dv knihy z nedvn doby pedstavuj umrnn postoj podpory se

bevrad za asistence lkae a pesn stanovench pravidel.
Dr. Timothy E. Quill, bval zdravotnick editel hospice, vylil
prbh sebevrady pacienta s leukmi, pi n asistoval; len bylo
otitno v prestinm asopise New England Journal of Medine.
Zaskoila ho vsledn smr, kter mimo jin vedla i k jeho pedvol
n ped velkou porotu. Porota rozhodla, e ho neobvin. Zjevn se mu
tak dostalo znan podpory od lkask obce. Na zklad svch z
itk napsal knihu Death and Dignity: Making Choices and Taking
Charge (Smrt a dstojnost: rozhodnout se a pevzt odpovdnost). Vliv
tto knihy je jasn patrn ve vtinovm mnn federlnho apelan
ho soudu z 6. bezna 1 9 9 6 .

220

Dr. Lonny Shavelson, reportr a lka, tak osobn asistoval pi se

bevrad smrteln nemocnho pacienta. Na zklad svch zkuenost,
smrti pbuznch a zpravodajskho bdn napsal publikaci A Chosen
Death: The Dying Confront Assisted Suicide (Zvolen smrt: umrajc
versus sebevrada za asistence). Tato kniha mi vzhledem k dvojzna
nosti detailn popisovanch ppad pipad pronikavj. Nicmn
opakuje Quillovo pesvden, e smrteln nemocn maj nejen prvo
odmtnout dal lbu a zemt bez silnch bolest, nbr maj vslov
n i prvo urit pesnou dobu a zpsob sv smrti.
Touto spolenou vrou jsou si ob knihy (spolu s obshlm lnkem
Andrew Solomona) mimodn podobn. Vechny z uvaovn vyjmaj
otzku Boha a uen se umrat. Stejn jako Solomon i Quill a Shavelson
jsou zjevn slun lid, kte vak nekaj nic o svm duchovnm pe
svden nebo jeho absenci. Hdal bych, e tito autoi jsou pravdpo
dobn humanist svtskho zaloen, pro n jsou Bh a uen due
velkmi slabinami.

Nebo mon tito pc lkai mli prost pocit, e otzky spjat

s Bohem a uenm due jsou pli sporn, aby se do nich poutli. Pro
m tyto otzky jsou zase pli sporn na to, abych se jim vyhbal.
Jsou sporn kvli Prvnmu dodatku americk stavy, jeho st za
ruuje svobodu nboenskho vyznn. V prbhu uplynulch piblin
padesti let soudy interpretovaly tuto zruku tak, e do n zahrnuly svo
bodu nemt nboensk vyznn - svobodu bt ateistou, agnostikem i
jinm druhem sekularisty, ani by se tm takto smlejc lovk vysta
voval jakmukoli sthm. Nikdo nemohl podporovat Prvn dodatek
nadenji ne j, ale mm vn vhrady vi volnosti, s n ho soudy
interpretuj. Vedl napklad k naprost sekularizaci veejnho vzdlv
n a k situaci, v n nelze na naich veejnch kolch nleit vyuovat
hodnotm. Vypad to, jako by tu nemohl existovat dn mezistupe.
Peskoili jsme z det bigotn nboensk vchovy pod okap implicitn
vuky sekularismu, kter je svm zpsobem stejn tak bigotn. Tato kni
ha se zabv eutanazii a nikoli obrovskmi souasnmi problmy veej-

211

nho vzdlvn, ale eutanazie je pevn svtskm jevem. To, jak se

s n budeme potkat, nelze od otzky vchovy oddlit.
Sekularismus jsem vysvtlil jako stadium psychoduchovnho vvoje stadium velmi vzdlen primitivnm nboenskm pedstavm, nicm
n stle daleko od zcela vyzrl spirituality. lovka z jednoho stadia do
druhho jednodue nepethnete. Pokud sekularist pechzej do po
kroilejho stadia, obvykle tak in postupn a sami od sebe. Rzn sna
hy jinch o konverzi jsou asto agresivn a mohou napchat jist kody.
Znamen to ale, e by sekularist mli bt zbaveni vekerch informa
c, kter by jim mohly nabzet teba jen mrn vzvy? Myslm, e ne.
Shavelson i Quill, coby humnn lkai, jsou vnivmi zastnci in
formovanho souhlasu - mylenky, e nemocn by mli bt o svm sta
vu a o vekerch monch metodch lby pln informovni, aby se
tak mohli spolu se svm lkaem podlet na rozhodovn, tebas i do t
mry, e se rozhodnou lkaovy nvrhy odmtnout. V ppadech euta
nazie se Quillovi a Shavelsonovi zd, e jde vhradn o otzku poskyt
nut lkaskch informac, jako jsou napklad monost vedlejch
ink a pravdpodobnost vylen i remise onemocnn. To nezna
men, e lka bude nutn s pacientovou dost o eutanazii souhlasit.
Me napklad ci: Mm za to, e nyn jste pli v depresi, abyste
mohl uinit njak rozhodnut. Probereme to zase, a vm bude lpe,"
nebo Zdaleka si nejsem jist, jestli jste ve finlnm stadiu. Za pr td
n provedeme njak testy a pak uvidme, jak na tom jsme."
Ani Shavelson, ani Quill se vak nezamlej nad monost, e pacient
m prvo bt informovn i o psychologickch a duchovnch zleitos
tech, kter s jeho rozhodnutm mohou mt rovn spojitost. Pokud paci
enta o dvodech, pro nevolit eutanazii, informuj, omezuj se na
poskytovn ist technickch a medicnskch dvod. V jistm smyslu
je to pochopiteln, nebo vtina lka zskv jen malou prpravu v kli
nick psychologii a nezskv vbec dnou prpravu v teologii. A je to
tedy pochopiteln, stle si myslm, e sv pacienty ve skutenosti pln ne
informuj.*
* Quill ale navrhuje, e by se mlo nabzet duchovn poradenstv v zvislosti na
prosted, z nho pacient pochz, a na jeho pesvden" - jinmi slovy, nekonfrontan duchovn poradenstv by se mlo poskytnout tm, kdo jsou ji duchov
n zaloeni a u nich je men pravdpodobnost, e budou vyadovat eutanazii.

212

Kdo je vykolovn k poskytovn takovch psychoduchovnch in

formac? Odpov zn vykonavatel pastoran innosti, kterch je
pehrle. Bohuel ne vichni maj stejnou prpravu, i se z dvod
vlastnho poprn a osobnho vvoje pro takovou prci nehod. Pokud
se jich m pro tuto prci uvat, je teba je peliv vybrat. Sdlovn
psychoduchovnch informac je asto velmi nron. Nemocn by jimi
nemli bt zahlceni. Uchazei o poskytovn rad umrajcm by mli
mt schopnost bt zrove ve vci angaovan i od n mt odstup, m
li by bt zrove nepoddajn i jemn.
Jak mohu j sm poskytnout relevantn psychoduchovn informa
ce nemocnmu, kter d o eutanazii? Jeliko je kad nemocn je
dinen, nemohu nabdnout dn pravidlo, ale z vt sti i zcela
bych na to el tak, e bych pokldal piblin v tomto poad nsle
dujc otzky:
Otzky o nemoci, jejm prbhu, postupu a prognze; paciento
vy pocity z n a pedstavy, kter se mu s n poj; pocity a ped
stavy o smrti a umrn.
Dvody pro dost o eutanazii.
Rodina a podpora okol; spory, kter by se mohly urovnat; s km
se chce rozlouit.
Nboensk pesvden: Ml nkdy njak mystick zitek? M
osobn vztah k Bohu? V v posmrtn ivot, pedstavuje si ho n
jak? Jak me bt eutanazie v souladu i nesouladu s jeho vrou?
Pokud sml svtsky, pijmal bych to tak, ale ptal bych se po
pedstav due a jeho nzoru, pro nkte nboensky zaloen
lid eutanazii podporuj, zatmco jin ji oste odsuzuj.
eho by mohl litovat? Dovede si pedstavit, e by se nemu na
uil, pokud by zemel pirozenou smrt? Existuje vbec jet n
co, emu by se rd nauil?
M njakou zkuenost s p hospice, a co o n v?
Je nco, na co by se m rd zeptal? Chce popemlet o nkterch
vcech, o kterch jsme mluvili? Jak m pocit z naeho setkn?
Chtl by se se mnou jet nkdy setkat?

213

Jsem si jist, e Quill a Shavelson by se sami ptali na nkter z tchto ot

zek, ale pochybuji, zda by jim ty nboensky zabarvenj nevadily.
Mon se na n nikdy neptali ani sami sebe. Dovedu si pedstavit, e by
mli pocit, e takov otzky pedstavuj naruen pacientova soukrom
i svobody nboenskho smlen. Dovedu si dokonce pedstavit, e by
s nimi mohly souhlasit i soudy. Ponvad sekularismus sm o sob je ja
kmsi nboenstvm, neml by mt sekularista svobodu uinit svtsk
rozhodnut o vlastnm ivot, a to bez jakkoli jemnch vzev?
Pesto se vracm k otzce informovanho souhlasu. Meme tvrdit,
e byl pacient, kter si vol eutanazii, nleit informovn, pokud ho
nikdo nepodal, at* zv psychoduchovn dvody pro jej odmtnut?
Domnvme se jednodue, e u se nad nimi uvliv zamyslel? To ne
n domnnka, kter by mi pipadla oprvnn. Navc nechpu, jak by
mohlo bt rozhodnut pro eutanazii bez takovho zamylen uvliv.
Ano, meme t ve svtsk spolenosti, ale ptm se, jak se soudy po
stav k faktu, e neuvliv informovan souhlas" a sten infor
movan souhlas" jsou protimluvy.

Dr. Shavelson i dr. Quill jsou pouenmi zastnci hospic a pe na

zklad tchy, kterou poskytuj. Zrove ospravedluj svou podpo
ru eutanazii tvrzenm, e mrnn utrpen je neadekvtn a v 25 pro
centech ppad svench pi hospice. Podle mho mnn nejsou
absolutn s to toto tvrzen dokzat. Abychom porozumli tto zsad
n chyb v jejich prci, je nutn, abychom se na hospic - a problmy
s nm spjat - znovu podvali.
Co se kultury a historie te, je hospic pozoruhodn mladou insti
tuc. Jak jsem ji krtce poznamenal ve druh kapitole, zaloila v roce
1 9 6 7 v Londn hospic sv. Krytofa dr. Cicely Saundersov (Dma
Saundersov, pot, co byla za sv zsluhy povena do rytskho sta
vu). Nsledujcho roku ho do Spojench stt uvedla Florena
Waldov, tehdej dkanka Fakulty zdravotn pe na Yalesk univer
zit. Rychl rozen v obou zemch lze pist jeho spnmu een
narstajcho problmu uvn zdravotnick techniky pi udrovn

214

umrajcch pacient pi ivot, kter bylo v rozporu s ulehenm je

jich umrn. Vzhledem k tomu, e jde o relativn novou organizaci,
ani ona sama, ani jej filozofie zaloen na poskytovn pe spjat
s tchou umrajcm se jet pln nezabudovaly do socilnch struk
tur. Mstn hospice jsou z velk sti nezvisl na sttnch a nrodnch
organizacch hospice. Dostv se mi zprv, e dosaitelnost a kvalita
takovto pe se li od msta k mstu. Spousta lid o n prost nev.
Je siln zvisl na mstnch dobrovolncch. Nkter nemocensk po
jiovny, snac se proplcet nkladnj, zbyten radikln tradin
metody lby, se mohou stavt proti proplcen tchy poskytovan
hospicem. ada lka jim stle vzdoruje.
Problm vzdorovn u lka je tak zvltn - skoro bizarn, e si
zaslou diskusi. Jde o pli determinovan jev. Hospic je nco nov
ho a lid, dokonce i lkai, asto novm vcem kladou odpor. Do
dnenho dne zskvaj nai medici jen velmi malou i dnou prpra
vu a u v otzce smrti, umrn, i pokroilch technikch tien bo
lesti. Lkai ct velk uspokojen, kdy se jim poda pemoci smrt, ale
pedstava pomoci umrajcm je jim asto velmi nepjemn. Kon
krtn maj pote ordinovat prostedky tic bolest, kter by mohly
smrt uspit, a mt tak za nsledek takzvan dvojit inek. I kdy ho
zpravidla nen teba, hospic uznv dvojit inek jako asto nezbyt
n prvek sv pe. Spousta lka se pt po morlnm ospravedlnn
takovch zkrok. Kdy s nimi na toto tma hovom, s divem se do
zvdaj, e mskokatolick crkev, kter stoj v ele opozice vi euta
nazii, ve skutenosti dvojit inek uznv.
Dr. Robert I. Misbin o tom pe:
Napklad pacientovi s rakovinou plic a daleko sahajcmi metastzami by bylo dovoleno odmtnout pozoruhodn prostedek,
kter pedstavuje mechanick respirtor. Co by pak ale ml udlat
lka, aby se postavil pacientov bolesti a zkosti pi hrozcm ko
lapsu plic? Podle mskokatolickho uen by lka mohl paciento
vi dt morfin, tebae by takov lebn postup uspil pacientovu
smrt. Vc je zaloena na principu dvojitho inku, podle nho je
ppustn uinit krok, kter m urit negativn inky za pedpo
kladu, e myslem je doshnout inku pozitivnho. Negativn i-

215

nek vak neme bt pouit jako prostedek k dosaen pozitiva.

Pacientovi s rakovinou by tedy k omezen bolesti a zkosti mohly
bt ordinovny stle se zvyujc dvky morfinu, tebae by mu ta
to lba v konenm dsledku mohla zkrtit ivot. Pedn by ne
byla ppustn smrteln dvka, protoe v tom ppad by bylo
myslem zpsobit smrt a nikoli ulevit od bolesti. mskokatolick
postoj tedy dovoluje lkam ut efektivnch prostedk ke zmr
nn utrpen umrajcch pacient, ale neschvaluje pm zabjen.
Princip dvojitho inku je natolik dleit, e je nezbytn se v krt
kosti podvat na konkrtn ppad z pe hospice. Dovolte mi, abych
pouil nejnovjho ppadu, se kterm jsem byl seznmen a kter se
tk pacientky, kter budu kat Mary, ppadu, kter se mimodn
podob teoretick monosti dr. Misbina.
Mary byl ped dvma lety, kdy j bylo bezmla padest let, dia
gnostikovn zhoubn ndor, tvoc metastzy v kostech. U onkologa
v chemoterapeutickm centru dosti vzdlenm od domova se podro
bila nkolika chemoterapeutickm krm. Onkolog ani stedisko ne
byli hospicm vldn naklonni. Chemoterapie na potku rst
ndoru zbrzdila a s vjimkou zakouenho nepohodl Mary netrpla
dnou vnj bolest. Onkolog ji nicmn ped pti msci sdlil, e
ndory se j znovu rozrstaj a e j nejspe nezbv vce ne est m
sc ivota. Mary mrn sdlila tuto prognzu svm ptelm, z nich
jeden se siln angaoval v hospici. Akoli byla zeteln stle ve fzi po
prn, Mary souhlasila se zpisem do mstnho hospice, nae k n za
ali chodit dom dobrovolnci tto organizace.
Dva msce po tomto spe pasivnm zpisu, zaala Mary pociovat
slabou bolest, kterou potlaovaly po dobu dalch t tdn mrn dv
ky stn podvanch opit. Stle pokraovala v poprn. Jedn no
ci ji vak zashly nesmrn siln bolesti. V panice nepivolala lidi
z hospice, nbr svho onkologa, s nm byla ve styku del dobu. Ten
ji nechal sanitkou pevzt do nemocnice a zaal j podvat nitroiln
infuze morfinu vdy, kdy o n podala. Nebyla vak pipojena na
morfinovou pumpu, ani na dvkova analgetik, kter by si Mary mo
hla sama regulovat. Sdlil j, e podle vsledk rentgenu se j metast
zy rozily vedle kost i do plic. Doporuoval dal chemoterapii, ne

226

proto, e by po n nemoc mohla njak vrazn ustoupit, nbr proto,

e by po n mohla Mary dostvat ni dvky morfinu.
V tto fzi, kdy elila muiv skutenosti fyzick bolesti, Mary pe
stala svj stav poprat. I kdy j byla nabdnuta pleitost, neprokazo
vala dnou tendenci rozebrat se svmi pteli z hospice a dalmi
nvtvnky psychoduchovn aspekty svho umrn, byla vak svoln
hovoit o technickch aspektech. O eutanazii se sice nikdy nezmio
vala, ale nevidla dn smysl v dalm pokraovn v nepjemn che
moterapii vhradn kvli sten i doasn lev od bolesti. Dal
obte j zpsobovalo i to, e akoli seste okamit oznamovala op
tovn vskyt bolesti, v dob, kdy k n sestra pila s injekc, u opt le
ela v agnii. Ptelkyn a dobrovolnci z hospice j ekli, e v mstn
nemocnici prv v tom tdnu oteveli hospic, a doporuili j, aby po
dala dost o pevoz. Tuto radu pijala.
Po pevozu na novou jednotku a do jednoho z jejch tulnch po
koj byla okamit pipojena na dvkova analgetik. Byla vdn za
naprostou levu od bolesti. Vypadala, e se cel tyi nsledujc dny
t z nvtv pbuznch, ptelkyn z hospice, mstnch dobrovoln
k i prime novho oddlen. Potom se j vak pomalu, ale nepro
sn, zaalo vzhledem k narstajcmu ndoru na plcch tce dchat.
Tento jev se podob pomalmu tonut a Mary to nleit vydsilo.
Prim oddlen se na n zpma zadval: Mary, to je jeden z nejdsivjch zpsob umrn. Abych vm od tto hrzy ulevil, mu vm
dt vc sedativ, ale patrn vm to o pr dn zkrt ivot, a proto je te
ba, aby to bylo vae rozhodnut."
Dejte mi ta sedativa," odpovdla Mary. Jsem pipravena zemt."
Sedativa byla pidna k dvkm morfinu a o tyiadvacet hodin po
zdji Mary klidn ve spnku zemela, ani by trpla njakou zjevnou bo
lest i hrzou.
m se to liilo od eutanazie i sebevrady za asistence lkae? Lka
v hospici pacientce podal smrteln dvky narkotik, aby j na jej dost
uspil smrt, a uinil tak, aby zmrnil hrzu ze zaduen - druhu utrpe
n, kter lze povaovat stejn tak za emocionln, jako za fyzick. Jsou
tu dva rozdly. Jsou to rozdly v naasovn a povaze utrpen.

217

Jak Quillovi, tak Shavelsonovi pipadaj tyto rozdly natolik jemn, e

jim nepipisuj dn vznam a nezmiuj se o nich. Podle m se vak
dotkaj sam podstaty tto otzky. Tento nzor nezastvm sm.
Kniha Iry Byocka Umt dobe sice nepojednv o debat o eutanazii,
ale dsledn referuje o adekvtnosti pe poskytovan hospici, j se
autor vn zabv ji adu let. O otzce eutanazie se letmo zmiuje,
kdy poznamenv: Lid neobeznmen s cly paliativn pe asi shle
dvaj jen mal rozdl mezi podvnm sedativ za elem potlaen ne
ustvajc fyzick bolesti a eutanazii. To, co se z filozofickho hlediska
jev jen jako jemn rozmez, je v praxi zejc propast." J mohu jen do
dat, e tuto propast v otzkch asovn a rozmanitosti utrpen muse
j uznat jet i soudy.
Opt zjiujeme, e v knihch Shavelsona a Quilla, je prezentuj
mrn souhlas s eutanazii, chyb dleit zamylen. Akoli ob knihy
proklamuj lkaskou hippokratovskou odpovdnost za mrnn utr
pen, ani jedna nein dn rozdl mezi utrpenm fyzickm a emocio
nlnm. Stejn tak nerozliuj mezi emocionlnm utrpenm zbytenm
a nepodstatnm, a takovm, kter me bt existenciln a me vst
k duchovnmu rstu.
lovk mus st mezi dky, aby si uvdomil, e v tvrzen, e pe
hospice je pro tvrtinu nemocnch neadekvtn, Shavelson a Quill ne
hovo o neadekvtnm mrnn fyzick bolesti. Stejn tak nehovo
o zcela zbytenm emocionlnm utrpen, kter proces umrn me
doprovzet, jako byla teba Maryina hrza, e se zan pomalu dusit.
Zdlo by se, e souhlas s tm, e pe hospice, pokud se provd dob
e, je ve skutenosti v tchto ohledech pln adekvtn. Co maj potom
na mysli, kdy p o neadekvtnosti?
Akoli mm za to, e oba autoi siln peceuj obecn rozen
podobnch ppad, jejich ppady skuten eutanazie pedstavuj za
nedbateln mal podl smrteln nemocnch pacient v pi hospice,
kte chtj mt nkde ke konci absolutn kontrolu nad svm umr
nm. Jde o pacienty, kte by se radji zabili, ne by dopustili, aby je
zabila nemoc. Koneckonc jedna ze Shavelsonovch pacientek, Mary

218

Hallov, odloila svou plnovanou eutanazii piblin o tden, jen aby

se j pedtm podailo doshnout usmen s jednm ze svch syn.
V okamiku, kdy toho doshla, si vzala smrtelnou dvku seconalu,
tebae se j dostalo ujitn, e zeme bezbolestn v prbhu jednoho
i dvou dn. Popisovan pacienti, jako Mary Hallov, maj pevnou v
li, jsou to podle veho svtsky zaloen lid, kte si chtj zorganizo
vat vlastn umrn a kte si za elem dosaen takovho cle zvol
sebevradu ped pirozenou smrt bez ohledu na to, jak dobr takov
smrt je. A dr. Shavelson i dr. Quill v, e frustrace plynouc z paci
entova sebeuren mu v tomto smru zpsobuje natolik nesnesiteln
utrpen, e je lkaovou povinnost sebevradu mu usnadnit a tolero
vat i jeho touhu po takov form kontroly.
V tto otzce s autory jejich jistotu nesdlm. Navzdory riziku, e se
budu jevit nelidsky, mm stle pocit, e musm prohlsit, e jejich paci
enti podstoupiv skutenou eutanazii, tak jak byli popsni, mi pipada
j jako lid posedl kontrolou. Zd se, e autory ani nenapadlo povolat
psychiatra i jinho psychoterapeuta, kter by se pokusil s problmy
tchto pacient nco provst. Pouze se zd, e neschopnost pistoupit
na pacientovu touhu po kontrole by znamenala spe napomhn ne
mrnn naprosto racionlnho" a nesnesitelnho" utrpen.
Jak poznamenal Andrew Solomon v zleitosti sv matky, lidem su
ovanm vnou tlesnou chorobou je velmi obtn ci ne; nezna
men to vak, e by se tak nemlo init. J sm jako lovk posedl
kontrolou souznm s dvma citty: ivot nen problm, kter by se
ml vyeit, ale tajemstv, kter by se mlo prot," a ivot je to, co
se nm dje, zatmco my si plnujeme nco jinho." Zjiuji, e tyto ci
tty si musm dennodenn pipomnat. Mimo jin mi zdrazuj, e
ztrta kontroly, iracionalita, tajemstv a nejistota spjat s umrnm
jsou vci spjat rovn se ivotem. Utrpen vc se k vyrovnvn
se s tmito skutenostmi mi pipad jako dleit segment toho, co
nazvm existencilnm utrpenm. Zd se mi, e Shavelsonovy a Quillovy pacienty podstoupiv skutenou eutanazii" nesuoval ani tak
problm smrti, jako spe problm ivota. Myslm si, e se mohli nau
it spoust vc, pokud by jim nkdo pomohl postavit se tomuto pro
blmu elem, spe ne kdy jim pomhal odejt z tohoto svta, aby

219

nad nm zvtzili. To neznamen, e by se nemu nauili - pouze by

mohli. A i kdyby se nenauili niemu, stle bych ml pote s inter
pretac frustrace plynouc z jejich tueb po eutanazii jako s nesnesi
telnm utrpenm".

Skutenost, e bych hlasoval proti lkask asistenci u sebevrad tako

vch pacient, by se nemla chpat tak, e jsem proti eutanazii bezv
hradn za vech okolnost.
Pedn, v tchto nepedvdatelnch zleitostech ivota a smrti se
vdy najdou vjimky. Quillovi a Shavelsonovi pacienti podstoupiv
skutenou eutanazii byli siln a schopn lid, kte si mohli zajistit dob
rou pi hospice, pokud by jen chtli. Co ale s tmi, kdo tak schopn
nejsou? Andrew Solomon tuto otzku vstin vyvolv, kdy cituje
Quilla. Pot, co oznauje Hemlock Society za druh spoleenskho
klubu", pe o eutanazii: J d e stle o zleitost vy stedn tdy,' p
e Quill, ,protoe Amerian, kte si dlaj starosti, jestli se jim dosta
ne vbec njak pe, se tm netrp.' A pece je legislativn zmna
nanejv nutn prv pro lidi bez vtch vsad; zatmco bohat lid ob
klopen soukrommi lkai a dobrmi styky si skoro vdy mohou najt
zpsob, jak se doma klidn zabt, vtina tch ostatnch je vydna na
pospas ivotnm filozofickm zsadm nhodn vybranch pepraco
vanch lka."
M bezprostedn starost o ty, kte umraj v chudob, se netk to
ho, e si nejsou schopni zajistit smrtelnou zsobu tabletek, nbr toho,
e nejsou schopni si zajistit kvalitn pi hospice. Pokud by hospice pro
st nebyly k dispozici, byl bych vnivm zastncem prva na eutanazii
pro druh, stejn jako pro sebe. Ale vzhledem k tomu, e vm, co do
ke tcha takov instituce, spov odpov na problm sebevrady
za asistence nikoli v dalch eutanazich, nbr v dalch hospicch. Zd
se mi, e spolenost a soudy v tto zleitosti jednaj ukvapen. Jako
bychom to mli naopak. Prioritou v tto vci by mlo bt ustanoven,
aby mli umrajc pacienti stavn prvo na kvalitn pi hospice.
Teprve potom, co bude takov prvo zarueno, dv smysl, aby se sou-

220

dy vnovaly otzce toho, zda by mli mt smrteln nemocn pacienti

dodaten stavn prvo na eutanazii za asistence lkae.
A je to jak chce, spolenost se vdy nevyvj logicky a j nemohu
bez urit dvojznanosti tvrdit, e by sebevrada za asistence lkae
mla bt zcela nezkonn. Z toho, co jsem etl, bych ji osobn upel
vem nemocnm popisovanm Shavelsonem a Quillem, kte pich
zej v vahu pro pi hospice. J jsem se ovem s tmi pacienty neset
kal. Stejn tak si nemohu bt jist, zda bych nenael podobn nemocn,
kte by si ji nezasluhovali vce. Eutanazii bych nebyl ochoten upt ni
komu, koho bych pedtm nevyslechl. Tu ale hovom o rozhodovn
vedenm ppad od ppadu. To se velmi li od zjednoduujcho tvr
zen, e smrteln nemocn maj stavn prvo na eutanazii. Tvrdm
pouze, e by mli mt prvo bt vyslechnuti. Ke spletit otzce, kdo by
ml slyen provdt, se zakrtko vrtm.

Existuje pravidlo, e pe hospice me bt poskytnuta pouze tm pa

cientm, u nich lkai neodhaduj vce ne est msc ivota. Pon
vad takov odhady nemusej bt pesn, ada poskytovatel pe
hospice o tomto pravidle vyslovuje pochybnosti a bezpochyby si ho
i pleitostn pizpsobuje. Nicmn nen pochyb o tom, e hospic
existuje pouze pro smrteln nemocn lidi a jejich rodiny.
Co ale chronicky nemocn, jejich diagnza nen konen? Pi o nich
nikoli proto, e zdravotnick pe, kter se jim dostv, je nutn neade
kvtn, nbr abych zdraznil, e eutanazie nen vhradn zleitost tch,
kdo pichzej v vahu jako pacienti hospice. Pi tu o pseudoeutanazii
stojc v protikladu vi eutanazii skuten: toti o eutanazii slouc
k vyhnut se i niku ped existencilnm utrpenm vn a vlekl inva
lidity, u n je nepravdpodobn, e by od n v krtk dob ulevila smrt.
S touto otzkou piel dr. Shavelson, kdy popisoval ppad Kellyho, mue ochrnutho na vech konetinch, u jeho sebevrady na
konec asistovala jeho matka pot, co Kellymu nevyly dva pokusy
o sebevradu vyhladovnm. Vypadalo to vak, e se tato otzka ztra
tila ve vru vt pozornosti upjat na skutenou eutanazii.

221

Mm za to, e v reakci na hrzu programu eutanazie" v nacistic

km Nmecku jsme si v naem kolektivnm vdom i nevdom vyvi
nuli absolutistick pravidlo: Neusmrt nikoho, kdo jet neumr."
Jsem rd, e jsme ctili odpor k pzran efektivnosti" nacistickho
reimu, ale ptm se, jak jasn je nae uvaovn, pokud je nam pr
votnm zjmem existenciln emocionln utrpen tch, kterm zbv
tden i msc ivota, a nikoli tch, kter suuje zcela stejn druh utr
pen, ale jim zbvaj jet cel dlouh roky ivota. Jen st mi pipa
d sprvn nazvat sebevradu smrteln nemocnch za asistence
lkae prvem", pedtm ne nabdneme takov prvo tm, kter su
uje vt a patrn i nesnesitelnj utrpen. Zde mi opt pipad, e
mme sv spoleensk priority pevrcen naruby.
Nechci, aby to vyznlo, e chronicky nemocn by mli mt prvo
na sebevradu za asistence lkae. V sedm kapitole jsem psal o ver
ku s mnichem, kter se nachzel v pokroilm stadiu Lou Gehrigovy
choroby, ale jeho stav jet nebyl kritick. Byl to mu, kter se stal
svtcem mon nsledkem svho chronickho utrpen. Jsem vdn za
to, e si nezvolil eutanazii. Pi svch zkuenostech s lebnami si v
mm, e existuje nkolik chronicky nemohoucch pacient, kte v
nuj vce pe svm peovatelm, ne se jim samm od nich dostv.
Tito pacienti slou v takovch institucch jako povznejc element
a duchovn centrum a ve sv domnl neschopnosti sehrvaj v ivot
silnj roli, ne ti z ns s njakou kiklavou funkc.
Rovn nijak nenaznauji, e chronicky nemohouc lid poadujc
eutanazii netrp problmy s kontrolou a dalmi psychopatologickmi
poruchami, kter jsou potenciln liteln. Shavelsonv ochrnut paci
ent Kelly mi pipadal mimodn sebestedn a tyransk. Sebestednost
u tak bezmocnho lovka je docela pirozen, ale nen nevyhnuteln,
a nejsem si jist, zda v prbhu vech tch let, co vyhledval eutanazii,
Kelly podstoupil njakou formu jemn konfrontan psychoterapie i
zda se mu dostalo njakho duchovnho veden.
Chci jen vyjdit pocit, e mi tito pacienti dlaj starosti. Pemlm
o Kellym, kter byl natolik paralyzovn, e se sm ani nemohl pedvkovat, i kdyby ml k dispozici pilulky. Pemlm o Viktorii, kter
se u ani nemohla oblci, kter pevala v odosobnnm, przdnm

222

vztahu s manelem-alkoholikem a kter mla pocit, e mus spe umt

hlady, ne pistoupit na stlou pi. Pemlm o manelech Van
Dusenovch. Bylo to v jejich ppad, kdy m eutanazie poprv zaala
trpit, ale stejn tak m trp i sm dr. Van Dusen, kter u nedokzal
kzat, a jeho star manelka, kterou suovala artritida. A dlaj mi sta
rosti vichni jim podobn lid: obti Lou Gehrigovy choroby, mozko
vch phod, Alzheimerovy choroby, roztrouen sklerzy a tak dle.
A pemlm o lidech upoutanch na lko, o lidech bez stechy nad
hlavou, o tch, kterm zemeli manel a manelky, jejich nejbli
pbuzn ij ve velk dlce, o tch, co jsou stran sami.
Nekm, e by tito lid mli vyadovat eutanazii. km jen, e
pokud m bt sebevrada za asistence lkae prvem vech rychle um
rajcch pacient, zasluhovali by si slyen i ti chronicky nemocn pa
cienti, kte po eutanazii volaj. V podstat, co se pednosti te, si
myslm, e si ji zaslou vce, ne smrteln nemocn pichzejc v va
hu jako pacienti hospice, kterm zbv mn asu trpt zvraty svho
zdravotnho stavu.

Na nkolika poslednch stranch tu jen neurit tlachm, ale co kdy

bych byl zahnn do kouta a tlachat bych dl nemohl? Co kdybych byl
lenem poroty, kter m ve vci leglnosti sebevrady za asistence l
kae rozhodnout dnes} Jak by bylo m soudn stanovisko?
Mm stanoviskem by bylo, aby sebevrada za asistence lkae z
stala nezkonn. Doel bych k tomuto mnn za plnho uvdomn
si, e i nadle bude dochzet k provdn eutanazie na erno, tak jak
tomu bylo v minulosti, a e i nadle budou takov zkroky zdrojem
bolesti a tragdi. Takov by bylo m mnn, a to ze t dvod:
Opan extrm - kdyby se umonilo, aby byla eutanazie za asi
stence legln do t mry, e by se stala prvem, m podle m v
n dsledky pro celou spolenost. Mou obavou nen jednodue
fakt, jak to nazval Andrew Solomon, e eutanazie plod eutana
zii", nebo e by se otevela stavidla. Obvm se hlavn poselstv,

223

kterho by se spolenosti dostalo. lo by o dal svtsk poselstv,

e nemusme zpasit s Bohem, dal poselstv poprajc dui
a sdlujc nm, e tento ivot je vhradn n a meme si s nm
nakldat podle libosti. Bylo by to velmi neradostn poselstv.
Nepodporovalo by ns, abychom elili pirozenmu existencilnmu utrpen ivota, abychom se uili, jak ho pekonvat, aby
chom se nauili, jak elit trapm - druhu trap, kter volaj po
na odvaze. Msto toho by lo o poselstv opravujc ns zvolit
si snadn vchodisko. lo by o poselstv tlac nai spolenost
dle tm nejhorm smrem, kterm se ubr. Dsm se nsledk.
Volba stedn cesty pi legalizaci sebevrady za asistence za uri
tch a ne jinch podmnek by ns zavedla do prvnho bahna.
Navzdory obrovskm nkladm a pocitm zmaru by takov bah
no mohlo bt uiten, pokud bychom byli pipraveni se v nm
rchat. Nemyslm si ale, e by tomu tak v souasnosti bylo.
Jako spolenost jet nejsme pipraveni se s otzkou eutanazie
njak rozumn vypodat. Je tu prost pli mnoho dleitjch
tmat, kter je teba rozhodnout dve: prvo na levu od fyzic
k bolesti, prvo na tchu hospice, prvo na veejn vzdlv
n, kter by nebylo vlun svtsky zamen, prvo na svobodn
rozmlouvn o dui a vznamu lovka, prvo na vzdln ve v
ci podstaty existencilnho utrpen, prvo na veobecnou lka
skou pi, prvo na pseudoeutanazii pro chronicky nemocn.
Teprve a budeme mt jasno v tchto otzkch, vedle dalch ot
zek, budeme s to se pustit do otzky legalizace sebevrady za asi
stence lkae pro smrteln nemocn pacienty.

Pedstavme si vak, e si spolenost nevezme m rady k srdci. Ped

stavme si, e Nejvy soud rozhodne prohlsit za nestavn veker z
kony jednotlivch stt v USA, kter stav sebevradu za asistence lkae
mimo zkon, a tud stty pinut, aby se vydaly po stedn cest spo
vajc v ustanoven jakhosi kodexu, kter ur kritria pro legln sebe
vradu za asistence. A pedstavme si, e jsem stle soudce vzan

224

dodrovat prvo sv zem. Jak stanoviska bych mohl pedkldat pi

poradenstv jednotlivm sttm v otzce urovn takovch kritri?
Zde ode m bude ten zcela pirozen chtt, abych njak mode
lov kodex nartl, ale z nkolika zsadnch dvod mu v tom nevy
hovm.
Nejzsadnjm dvodem je skutenost, e bych v tomto ohledu
nechtl sniovat odpovdnost tene... ani o p. Tuto kapitolu jsem
zaal prohlenm, e eutanazie je diskusn tma pro celou spolenost.
Mm myslem pi psan tto knihy nen ze tene tuto obtnou od
povdnost sejmout, nbr ji vyjasnit. Nechci obanm pikazovat, aby
se dreli stranou, chci je spe podntit, aby do diskuse vstoupili jako
kolen astnci. V takov asti spov jedin cesta k zachovn spo
leenskho duevnho zdrav ve vech velmi dleitch otzkch.
Mm tuen, e soudy se budou chovat obdobn a upust od stanovo
vn jasnch kodex, a budou spe tlait na stty a mstn orgny, aby
si sv kodexy vytvoily samy. Ty pak beze spchu podrob zkoumn
z hlediska stavnosti.
Potom, jak jsem ji napsal, se ze stedn cesty stane prvn bahno.
Jakkoli kodex, kter bych navrhl, by byl nevyhnuteln nedokonal
a stal by se terem okamit kritiky. Sm dr. Quill u nkolik kritri na
vrhl, do jist mry je vak zpochybnil jeho vlastn spojenec dr. Shavelson.
Pesto si ale myslm, e pokud se po tto stedn cest mme vydat,
kritria dr. Quilla by mohla bt dobrm odrazovm mstkem. Jsou
docela uven a Quill si je pln vdom, e maj k dokonalosti dale
ko". Rovn velmi oceuji jeho mysl, e kritria, kter se velmi li
od vydan eutanazie, by nemla vst k procesu, kter by byl bu
jednoduch, nebo neosobn". Sedm Monch klinickch kritri pro
sebevradu za asistence lkae" dr. Quilla zde pedkldm ve zkrce
n podob:
1. Pacient mus ze sv svobodn vle a z vlastn iniciativy jasn
a opakovan dat o smrt, a ne o setrvvn v utrpen.
2. Pacientova soudnost nesm bt naruena.
3. Pacient mus bt ve stavu, kter je neliteln a kter se spojuje
s krutm, neustvajcm, nesnesitelnm utrpenm.

225

4. Lka mus zajistit, e pacientovo utrpen a dost nevyplvaj

z neadekvtn paliativn pe.
5. Sebevrada za asistence lkae by se mla provdt v kontextu
zkho vztahu mezi lkaem a pacientem.
6. Je teba konzultace s jinm zkuenm lkaem.
7. Je teba jasn a dn doloit vechny ve uveden podmnky.
Dr. Quill vechna tato kritria podrobn rozpracovv, ale podle m
jeho podrobn rozveden neodpovdaj na klov otzky. Kritria 1, 3
a 4 se napklad tkaj utrpen. Ale, jak jsem u poukzal, nikde v tch
to pojednnch, ani ve zbytku sv prce utrpen nedefinuje, nerozliu
je mezi fyzickm a emocionlnm utrpenm, ani se nesna rozliovat
mezi emocionlnm utrpenm, kter je nekonstruktivn, a tm, kter je
existenciln, a tud potenciln vedouc k psychoduchovnmu rstu.
Abych dle pedvedl komplexnost cel zleitosti, dovolte mi oci
tovat est kritrium dr. Quilla v cel dlce: ,Je teba konzultace s ji
nm zkuenm lkaem, aby byla zajitna dobrovolnost a racionlnost
pacientovy dosti, pesnost diagnzy a prognzy a kompletn proet
en alternativ spjatch s paliativn p. Konzultujc lka by si ml pro
jt vechny doklady a osobn si s pacientem pohovoit a vyetit ho."
Jde st o patn kritrium, ale postauje?
Pedpokld, e lka dajc o konzultaci nachz v pacientov
touze po eutanazii njakou skutkovou podstatu. Jak si potom vybere
svho konzultanta? Urit nezam za lkaem, o nm v, e eutanazii
nen naklonn, a pravdpodobn ani za lkaem, kter je jako j v t
to otzce rozpolcen a podezrav; pjde pirozen za tm ze svch ko
leg, jeho smlen se nejvce podob jeho vlastnmu - za tm, o nm
v, e skoro bezpochyby potvrd sprvnost jeho eutanazii podporujcho
sudku. A je to jist lep ne nic, takov konzultace nen demokratic
k proces. Navc si dovedu pedstavit, e povede k vzniku vrazn sub
kultury lka: podskupiny, o kter bude znmo, e podporuje
eutanazii, ale nereprezentuje lkaskou profesi jako celek. (Quill pochy
buje, e by k nemu takovmu mlo dojt, ale pro sv pesvden ne
nabz dn racionln zdvodnn.) Nejsem si jist, jestli chceme, aby se
z praktikovn eutanazie stal takov specializovan lkask podobor.

226

Nabz se nkolik alternativ, ale v kad vyvstvaj specifick otzky.

Vtina nemocnic m napklad nyn etick komise a zdlo by se piro
zen, e ppady vydan eutanazie budou pedkldny prv jim. K za
sedn tchto komis vak zpravidla dochz nepravideln. Jejich lenov
se mohou i nemusej dostavit. Sestaven tchto komis obecn ned
dn norma: v nkterch nemocnicch jsou vichni lenov dobrovoln
ci; v jinch se vol; v jinch se lenov jmenuj. Cleny obvykle bvaj l
kai postrdajc vzdln pro tento typ prce. Mla by takov komise
vdy zahrnovat psychiatra? A co takov pastoran poradce? Jedna sest
ra nebo dv? Zstupce duchovenstva? Clen zastupujc mstn laickou ve
ejnost? Do jak velk mry by mla bt komise, pokud m dochzet
k rozhodovn o eutanazii, reprezentativn? Jak bude politick zzem ta
kovho vzorku? Co uin zaveden takovhoto politickho manvrovn
a zmn s kulturou nemocnice? Mon lze najt alternativu v komisi jme
novan na rovni okresu sestvajc ze dvou lka, laickho psychotera
peuta, zstupce duchovenstva a zstupce z mstsk rady. Ale dovedu si
pedstavit, jak i tato skupina nar na stle stejn problmy.
Pouvm slovo problmy". Pipomn mi to moudrho penziono
vanho pedsedu jedn korporace, s nm jsem kdysi sedl ve sprvn
rad jist nevdlen organizace. Pi jedn pleitosti rada odhlaso
vala posun od vyhrannho absolutistickho stanoviska ke stedov
pozici. Vsledkem byly rychle se stupujc kontroverze zasahujc ce
lou organizaci. Pi zamylen, jak se s tmito kontroverzemi vyrovnat,
tento zkuen obchodnk prohlsil: To nen problm; to je dilema."
Co tm myslte?" ptali se ostatn lenov rady.
Problm je nco, co m adekvtn, tebae nedokonal, een,"
odpovdl. Dilema dn adekvtn een nem."
Udret sebevradu za asistence mimo zkon mi pijde jako ade
kvtn, a nedokonal een problmu eutanazie. Pklon k opan
krajnosti, tj. legalizaci vydan eutanazie, by rovn znamenal ade
kvtn een, akoli jsem pevn pesvden, e by lo o een mno
hem problematitj. M obvykl instinkty m vedou k vyhledvn
stednch cest. V tomto ppad a v tomto okamiku mi vak zkue
nost napovd, e volba stedn cesty by pesunula otzku eutanazie ze
sfry problmu do sfry dilematu. Berte to prosm jako varovn.

227

Jedna z vc, kterch si na Quillovi vm, a o n si dovedu pedsta

vit, e by s n Shavelson a Solomon souhlasili, je jeho zeteln trvn
na tom, e konen rozhodnut ve vci asistovn pi sebevrad by
mlo bt osobn. Tm m na mysli, e kad, kdo asistuje pi sebe
vrad nemocnho, by s tmto nemocnm ml bt v osobnm vztahu.
K tomuto konenmu rozhodnut by neml dospvat nkdo, kdo pa
cienta ani nezn, kdo s nm nikdy nepromluvil, kdo na sebe nepebral
emocionln muka individualizovanho rozhodnut v konkrtnm p
pad. I kdy nen nikde vslovn uvedeno, myslm si, e toto trvn na
osobn vazb vyplv ze skutenosti, e tito autoi jsou vysoce huma
nistit lid, kte jsou si vdomi toho, jak nelidskmi se mohou stt
neosobn ady. Pesto si vak myslm, e tuto monost podceuj.
V tto dob, kdy sebevrada za asistence lkae stoj obecn mimo
zkon, mohou bt lkai za asistenci volni k odpovdnosti. Zodpo
vdn se je vak dosud velmi mrn. Nezvidm dr. Quillovi, emu se
podrobil pi pedvoln ped velkou porotu, ale rozhodnut poroty
bylo dn obvinn nevznet. Spoleensk klima je v souasnosti
mrn.
Jak by mohlo ve vypadat, kdyby se spolenost uchlila k opan
mu extrmu a legalizovala sebevradu za asistence lkae - jinmi slo
vy, vydanou eutanazii - jako prvo? V tto vci by pak neexistoval
dn poadavek na osobn vztah mezi lkaem a nemocnm, nebyl by
tu prostor pro dn vyjednvn. Lkai by byli automaticky zavz
ni ukonit ivot adatelm, kte by splovali pouze omezen, skoro
matematick, diagnostick a prognostick kritria.
To by ale bylo to nejmen. V prbhu uplynulch dvaceti let se ame
rick spolenost stle rychleji pesouv k zen pi - zdravotn pi ne
osobn zen nikoli lkai, nbr pojiovnami a vldnmi byrokraty,
jejich jedinm zjmem je vydlvat. V och takovch dcch orgn
bude eutanazie vypadat natolik efektivn, e budou mt co dlat, aby ji
neprosazovaly. Jen pomyslete na ty monosti! Dobrovolnkm pod
stoupivm eutanazii by mohly bt napklad nabzeny prmiov refundace i levy na danch. Lkam by za procedury spjat s eutanazii

228

mohly pojiovny vyplcet mimodn vysok stky. Co pak koncese

na eutanazii. Na spadnut by pak byla totln utopie.
Tento potenciln scn u dostal i sv jmno: ikm plocha".
Tmto chtj kritici eutanazie naznait, e zajitn prva na sebevra
du za asistence lkae uvede spolenost na ikmou plochu vedouc
k jet vt nect k hodnot lidskho ivota. Zastnci eutanazie ta
kov nsledky zpochybuj a asto pi sv argumentaci poukazuj na
Nizozemsko. Tvrd, e i pesto, e byla v Holandsku eutanazie legali
zovna, nevedlo to k dnmu spoleenskmu padku. Je to vak vel
mi chatrn tvrzen.
Ve skutenosti eutanazie v Nizozem legalizovna nebyla. Zstv
protizkonn, nicmn v prbhu vce ne deseti let se zde vyvinul
rychle se mnc systm stanovovn smrnic a hlen ppad koronerovi. Tento systm, pokud je dodrovn, zaruuje, e dotyn lka
nebude soudn sthn. Dosud bylo hlen ppad koronerovi jen
chab. Przkum je obtn, ale na povrch se dostalo nkolik ppad
jasnho zneuvan, co vedlo kritiky eutanazie k domnnce, e ho
landsk zkuenost, spe ne by prokazovala nesprvnost scne ik
m plochy, jej v podstat potvrzuje. Margaret Pabst Battinov,
profesorka filozofie na Utask univerzit, kter toto tma do hloub
ky rozpracovv, zastv nzor, e nen oprvnn ani jedno tvrzen.
Navc poukazuje na zsadn rozdly mezi americkm a holandskm
prvnm a zdravotnm systmem. Konkrtn holandsk zdravotn
systm je v rukou sttu do t mry, e lkai nemohou z asistenc pi
sebevradch nijak profitovat. Dr. Battinov dochz k zvru, e
v souasn dob by nebylo ze strany odprc ani zastnc eutanazie
moudr, aby uvali holandskou zkuenost pro podporu svch tvrze
n. Polemika ve vci eutanazie v Nizozemsku pokrauje svm osobi
tm zpsobem a j mm za to, e dr. Battinov douf, stejn jako j,
e ve Spojench sttech bude pokraovat vlastnm zpsobem, kter je
odlin. Kadopdn teorie ikm plochy pro m zstane potenciln
velmi reln, dokud mi nebudou nabdnuty dkazy o opaku.
Debatu o eutanazii sten uvedla do pohybu ponkud mecha
nistick spolenost, v n sehrvala hlavn roli technika modern me
dicny. V ppadech ady nevyliteln nemocnch pacient, kter

229

udrovala pi ivot bolestiv radikln opaten, lo o techniku, kte

r se vymkla kontrole. Umrajc lid se zcela sprvn nechtj vydvat
na milost a nemilost strojm. Nyn vak, kdy se situace zaala vraz
n mnit, mi pklon k opanmu extrmu zaruen sebevrady za asi
stence jako prva pijde jako velmi destruktivn pklad zptnho
psoben, pklad vylvn pslovenho dtte i s vanikou. Jednou
z vc, kter si zastnci vydan eutanazie neuvdomuj, je fakt, e
pokud by dokzali prosadit sv cle, dolo by docela dobe k vytvoe
n jet nelidtj a mechanistitj spolenosti, ne v jak ijeme nyn.
Byla by to spolenost, kde by umrn neznamenalo dn potenciln
vyvrcholen, naprosto racionln spolenost, kde by se lid jednodue
uspvali bez jakhokoli poukazu na iracionln tajemstv sv due i na
Boha, kter je jejich zdrojem i zdrojem veker opravdov blaenosti.

230

Dest kapitola

NADJE DEBATY
O EUTANAZII

jsem tu vyjdil svou nadji, e debata o eutanazii se bude roznco

vat a bude stle vnivj. Na druh stran se bojm, e soudy budou

pokraovat ve svm zvltnm spchu a sebevradu za asistence lkae

uzkon, veejnost takov prvn mnn pasivn pijme a cel zleitost
pak pestane vyvolvat bedlivou pozornost cel spolenosti.
Mon se zd podivn podncovat irokou spoleenskou diskusi
a intelektuln boj. Moje obavy vak pramen z poznn, e souasn
pijmn eutanazie je symptomem dvou zvanch spoleenskch ne
duh. Pokud symptom zmrn povrchn prvnick stanovisko, je prav
dpodobn, e choroba bude neomezen bujet dl. Na druh stran
plat, e m vce se bude diskuse o eutanazii rozncovat, tm bude
pravdpodobnj, e se spolenost pust konstruktivn a rychle do e
en dvou fundamentlnch problm. Jednm z nich je nevyrovnan
a nepedvdateln kvalita lkask pe ve Spojench sttech, obzvl
t co se te mrnn bolest a asistence pi pirozench mrtch.
Druhm je n bezuzdn sekularismus. Pokud se j poda stimulovat
spolenost k vylen tchto neduh, pak je debata o eutanazii dvo
dem k velk nadji.

231

Pokud ozname n zdravotnick systm slovem nevyrovnan", jde

skoro o eufemismus. Americk zdravotnick pe je asto nejlep na
svt. Stejn tak asto je vak natolik uboh, e snad nejde ani omlu
vit. Chci tm mimo jin ci, e je nepedvdateln. Povate systm ne
mocenskho pojitn. Nkte Amerian se mohou spolehnout na
pi lka a nemocnic dle vlastnho vbru; nkte se mohou spol
hat na pi, ale nikoli na lkae i nemocnice dle vlastnho vbru;
nkte se nemohou spolhat ani na tu pi.
A u je n pojiovac systm jakkoli churav, koeny otzky eu
tanazie vyrstaj pevn z jinch nepedvdatelnch jev. Jeliko se
obecn na kolch neu kvalitn lb bolesti a pi o umrajc, kva
lifikace lka v tchto otzkch je vskutku nevyrovnan. Prmrn
pacient nem tuen, zda lba bolesti, kter se mu dostane, bude
dobr i bdn. Pokud bude umrat, nedoke pedpovdt, zda jeho
lka v hospicm a pi zaloen na te, nebo jestli se vi ob
ma stav neptelsky. Vlastn ani neme potat s tm, e si s nm bu
de jeho lka ochoten o umrn pohovoit. Vzhledem k nemohoucnosti
- nedostatku kontroly nad vcmi, kter takovou nepedvdatelnost do
provz, se nedivm, e by ada lid chtla dc a rozhodovac moc, kte
rou prvo na sebevradu za asistence lkae prv nabz.
Nicmn jejich touha je pznan pro nemocn zdravotn systm.
Prvo na sebevradu za asistence lkae je jako protiltka na jed. Bylo
by daleko lep zbavit se jedu, ne celou dobu muset podvat protijed,
obzvlt pokud je tento specifick protijed sm o sob nebezpen
a psob pouze proti sti jedu.
Pi osobnm kontaktu mi Andrew Solomon ekl, e v, e jeho
matka by si dopla pirozenou smrt, pokud by si byla jist, e bude
tlesn bezbolestn, a pokud by se mohla spolehnout na sv lkae, e
v ppad poteby nebudou vhat pout metody dvojitho inku.
Tehdy, oprvnn i neoprvnn, mla pocit, e s tm potat nem
e. Take seconal - sebevrada - byla jej protiltkou na nerealistick
strach, e padne do rukou jednomu i vce lkam, kte nemaj po
chopen pro pi poskytovanou hospicem. Jde vskutku o siln jed,
kdy se jako po protijedu sah po sebevrad. Zbavme se tohoto jedu.
Pokud je mon diskusi o eutanazii nejen udrovat pi ivot, nbr

232

i rozncovat, mm za to, e reakce lka a sester bude spovat v od

strann jedu. Veejn mnn, stejn jako jejich svdom, je povede
k zaveden povinnch kurz na zdravotnch kolch a lkaskch fa
kultch, kter se budou zabvat nejmodernjmi metodami len bo
lesti, smrt a umrnm, p hospic a dvojitm inkem. Zskaj tm
nejen lid umrajc, nbr i pacienti s bolestmi a pekvapiv i samot
n lkai a sestry. Podle mch zkuenost podobn vzdln obohat i
vot vtin zdravotnickch profesionl.
Paklie debata o eutanazii nezhyne pedasnou smrt, jsem si sko
ro jist, e zdravotnick profese je schopna provst tuto sebereformu
bez jakhokoli vldnho zsahu. Lkai se hroz jakkoli vidiny zsahu
pichzejcho z oblasti mimo jejich profesi. To neznamen, e je vl
da neme jemn podncovat ke zmn. A existuje jedna oblast, kde
by mohly soudy jedinm rozhodnutm nabdnout mimodn po
vzbuzen: nelegalizovaly by sebevradu za asistence lkae, nbr dvo
jit inek.
Akoli jde o zsadn vc pro celou diskusi, pokud je mi znmo, dvo
jit inek nebyl nikdy provovn ped soudem. Mon k tomu ni
kdy nebyl dvod. Nikdo nikoho jet nealoval, protoe by jeho
pbuzn zemel bezbolestnou smrt, a vlda neshledala za nutn zasa
hovat do toho, co povaovala za ist profesn zdravotnick stanovis
ko. Pesto mm pocit, e kvli sv psaze prodluovat ivot a kvli
hrze, e budou alovni ze zanedbn povinn pe, se ohromn
mnostv lka dvojitho inku zbyten boj, jako by to bylo nco,
co je lpe nechat na pokoji. Tato vc nepotebuje provovn v soud
nm pelen. Jako ideln ppad si pedstavuji, e Nejvy soud vt
inou hlas rozhodne, e sebevrada za asistence lkae nen z cel
ady dvod prvem zaruovanm stavou a stanov dokonalou legitimnost dvojitho inku, jeho lze uvat k zajitn toho, e piroze
n smrt nebude bolestiv.
Pokud by stt uznal, e dvojit inek nen nikterak nezkonn, lo
by o obrovsk krok kupedu pi een problmu eutanazie, lkam
a sestrm by se tak dostalo obrovskho povzbuzen pi lb tohoto
fundamentlnho neduhu zdravotnictv. Pracovnci ve zdravotnictv
by se ctili vysvobozeni - vysvobozeni z neopodstatnnho strachu,

233

mohli by o dvojitm inku oteven mluvit, mohli by vyuovat pi

o umrajc, mohli by pijmat pomoc hospice, mohli by praktikovat
pi zaloenou na te. Mohl bych pokraovat dl a dl. Pokud by
tato zmna byla jedinm vsledkem cel diskuse o eutanazii, americk
zdravotnictv by na tuto diskusi pohlelo s vdkem jet cel stalet.

Pokud bude diskuse o eutanazii stle energitj, nepjde o zmnu je

dinou. Za pedpokladu takov energinosti si jen st dovedu ped
stavit poet a rozmr spoleenskch vylepen, ke kterm by mohlo
dojt. Opt, je pro m docela mysliteln, e historici budoucnosti
ozna nai diskusi za rozhodujc okamik americk historie, srovna
teln s vyhlenm nezvislosti. Budou ji povaovat za pedlov ob
dob, kdy se potenciln skomrajc spolenost skoro zzran
vzpruila. Vypad to asi paradoxn, e vn zamylen nad smrt
a umrnm mohou psobit jako vzpruha, ale svt je pln paradox,
a nejen j mm zkuenost s tm, e vdy, kdy jsme pln ochotni za
bvat se tajemstvm smrti, jde o oivujc zitek. Je to ostatn sted
n poselstv knihy Josepha Sharpa Living Our Dying: A Way to the
Sacred in Everyday Life (Prot si sv umrn: cesta k posvtnu v ka
dodennm ivot).
Naznail jsem, e nae spolenost je potenciln umrajc. Vidme
adu symptom tohoto potenciln fatlnho onemocnn: sahaj od
zmatenho zdravotnho systmu k nefunkn federln vld. Mm za
to, e hlavn, fundamentln chorobou je sekularismus americk spo
lenosti, kter se projevuje v jejm poprn due. Nejvt nadje na
vylen z tto nemoci, kterou vidm v dlavch horizontu, spov
v diskusi o eutanazii. Pokud se bude ada lid ochotna nad otzkami
tto debaty hluboce zamyslet, pak ada lid najde svou vlastn dui,
asto vbec poprv.
Pochopte prosm, e si nedlm starosti s hrstkou dokonalch
ateist i s vtm potem pemlivch agnostik. Sekularismus,
kter m znepokojuje, pat obrovskmu mnostv formln zbo
nch lid. Jak je mon, e nrod primrn sloen z dajn vcch

234

lid, z nich ada m rda sndan pi veejn modlitb, me mt zce

la svtskou spolenost? Odpov, jak jsem ji naznail v kapitole o se
kularismu, sah hloubji ne jen k Prvnmu dodatku stavy o oddlen
crkve a sttu. Problm tkv v bezkrevnm nboenstv. Zkladn sku
tenost je, e vtina lid ve Spojench sttech nebere sv nboenstv,
svho Boha, i sv due pli vn.
O tomto fenomnu se daj napsat, a tak byly napsny, cel knihy.
Nejlep z posledn doby, kterou jsem etl, je The Trivilization of God:
The Dangerous Illusion of a Manageable Deity (Trivializace Boha: ne
bezpen iluze zvldnutelnho bostva) Donalda W. McCullougha.
Pokud, jak nastiuje McCullough, jsme obecn tak arogantn, e si
myslme, e meme zvldnout Boha, pak jen st pekvap, e mme
svtskou spolenost, kde zatm neexistuje drav opozice mylence, e
mme prvo ovldat as a prostedky sv smrti. Skutenost je, e my
mme ze skutenho Boha hrzu. Je pak pirozen, e mme hrzu
z okamiku sv smrti, z okamiku, kdy se nae due setkaj se skute
nm Bohem. Je mon, e nae veobecn neurit reakce na eutana
zii je pznakem podvdomho pn, zda bychom mohli za svho
ivota spchat eutanazii na Bohu?
Ponvad jde o tma duchovn stejn jako lkask, bylo by zcela
na mst, aby se diskuse o eutanazii odehrvala s nejvt intenzitou
v kostelech, synagogch, meitch a chrmech. Nejsem vak v tomto
ohledu dnm optimistou. M zdrcujc zkuenost s nboenskmi
shromdnmi je takov, e se tam dl skoro ve pro to, aby nedo
lo k oteven diskusi. Tak jako jejich lenov maj sklony touit po
zvldnutelnm bostvu, maj i ona touhu po bezchybn zenm, ne
konfliktnm nboenskm ivot. Pesto mohu doufat. Cel roky dy
chtiv mluv velk mnostv pedstavitel duchovenstva o poteb
oiven crkve a svch shromdn. Debata o eutanazii nabz ideln
prostedek, aby se tak stalo. Mm vak podezen, e se tak stane jen
do t mry, do jak je duchovenstvo ochotno pi rozpitvvn tto
otzky riskovat. Modlm se za ty, kdo to riskuj, nebo se patrn set
kvaj s velkm odporem. Nicmn, pokud dok uspt, k oiven do
jde a oni budou mt shromdn obnoven zpasem s tajemstvm
smrti, a tud i s opravdovm Bohem.

235

Pokud jsem uvedl, e sekularizace na spolenosti zachz hloubji

ne oddlen crkve od sttu, nechtl jsem implikovat, e toto oddle
n nem nkter negativn, jako i pozitivn dsledky. Obzvlt mi le
na srdci sekularizace veejnho kolstv, kter na naich veejnch
kolch v podstat znemonila vuku hodnot. Prvn dodatek stavy je
vykldn tak, e nejene na veejn kole prvn zakazuje povinnou
modlitbu, ale stav mimo zkon i samu zmnku o Bohu. Nevm, jak na
e dti uit hodnotm bez odkazu na teorie o smyslu lidsk existence.
Nevm, jak uit o smyslu bez odkazu na teorie o dui. A nevm, jak uit
o dui bez odkazu na teorie o Bohu.
Myslm si, e nsledky faktu, e se diskuse o tchto vcech posta
vila mimo zkon, ve sv pustoivosti daleko pesahuj pouhou nedo
statenost duchovnho vzdlvn. Marshall McLuhan se proslavil
svm tvrzenm, e Mdium je sdlenm". Co sdlujeme svm dtem
prostednictvm mdia vzdlvacho systmu, kter bylo vydezinfiko
vno na rove monotnnho sekularismu? Zd se mi, e je nepmo
ume tomu, e hodnoty jsou nedleit, e vci spjat se smyslem jsou
irelevantn, e Bh nen patin tma pro diskusi a e pokud jde o na
i vldu, dti jsou bezduch stvoen. Urit se nm sdluje, e na du
i nezle. Jinmi slovy, ani by to nkdo zamlel, ume nae dti
nihilismu - belsk filozofii, kde nen smyslu a kde je ve dovolen.
Odpov na tento pern stav jsem uvedl v pedchzejc kapito
le v souvislosti s poradenstvm adatelm o sebevradu za asistence l
kae:

jde

o ideu informovanho

souhlasu,

i informovanho

rozhodnut. Sekularista je oprvnn nevit ani v Boha, ani v dui, ale

je oprvnn nebt tmto konceptm ani vystaven? Ve veejnm kol
stv to vypad, e je oprvnn k nauce o Darwinovi, o teorii nejmench stic, o teorii Velkho tesku souvisejc se vznikem vesmru, kde
jde vdy spe jen o teorie ne o dokzan skutenosti. Pro by neml
bt tak oprvnn k nauce o teorii due"?
Jedin pot, kterou tu nachzm, spov v tom, jak je lovk t
to nauce vystaven. Pokud mu budou teorii due lt do hlavy funda
mentalistit uitel jak nco, v co by ml uvit nebo bude zle, pak si

236

myslm, e by ml mt monost uchlit se k stav. Pokud mu bude

prezentovna jako iroce pijman a sama o sob velmi dleit my
lenka, kter je pro adu lid mimodn diskutabiln, pak nevidm d
vod, pro by ml mt potebu se k stav uchylovat. Tuto mylenku
me svobodn pijmout nebo odmtnout, jinak eeno, me uinit
informovan rozhodnut.
Ale jak konkrtn by se mlo teorii due vyuovat? Existuj destky
monch zpsob a j vyzvm vzdlvac pracovnky na vech rov
nch - na stednch a vysokch kolch, v lkastv i obchod, aby za
ali uit tm, co je nejtvoivj. J bych je pouil vechny. Jako zpsob,
kter by zashl co nejir obecenstvo v nejkratm vhodnm ase,
bych byl stran rd pro to, aby byl na kad vy stedn kole po ce
l zemi zaveden povinn semin o smrti a umrn.
Ped dvaceti lety v m mstn komunit v Nov Anglii, pot, co je
den z jejch len zemel na leukmii a dal pi dopravn nehod, po
dali studenti tetho a tvrtho ronku stedn koly o voliteln,
neznmkovan semin o smrti a umrn. S nabdkou semin vst
a zajistit irok spektrum pednejcch - ve samozejm zdarma vystoupil liberln protestantsk duchovn. V tomto msteku vak by
lo nutn, e veker nov semine, a u byly voliteln i nikoli, a n
co stly i nikoli, musela schvalovat kolsk rada. kolsk rada se sela
a hlasovala v pomru 8:1 pro nepovolen semine na zklad toho,
e jeho tma bylo pli morbidn".
Kvli tomuto rozhodnut se strhl njak pokik a kritika: objevily
se dopisy v novinch, kter zpochybovaly jeho rozumnost, a dokon
ce se v obdobnm duchu nesl i redakn koment. Tento poprask ve
dl dokonce radu, aby se sela podruh a sv rozhodnut znovu zvila.
Vsledek byl opt 8:1 a semin byl zamtnut ze stejnho dvodu.
Spolenost tedy asi nen pipravena svou mlde (i kohokoli jinho)
ve vci smrti a umrn vzdlvat. To bylo ale ped dvaceti lety, ped
tm, ne se stalo z vytaen ztky veejn tma, pedtm, ne se zaaly
uvat pacientem regulovan dvkovae analgetik, a pedevm ped
nstupem diskuse o eutanazii. Nebylo by fascinujc a skvl, kdyby ce
l diskuse o eutanazii vystila v konenm dsledku v naem systmu
veejnho vzdlvn do zaveden podobn zmny kolnch osnov!?

237

Jak bych j sm uil takov pedmt?

Vae vlastn smrt vm me v tomto okamiku pipadat vzdlen,"
ekl bych studentm na vod, ale tento semin je oteven te, pro
toe jednou z vlastnost uvaujcch lid je to, e u v dospvn za
naj pemlet o sv smrtelnosti. Co to ta smrtelnost" je? Co tm
mnme, pokud tvrdme, e my lid jsme smrteln?"
Odsud bych se dostal k veobecnmu poprn smrti a konkrtn
pak ke stadim umrn podle Kbler-Rossov, ale promluvil bych tak
t o vjimkch. Potom bych se veobecn rozhovoil o stadich pro
cesu dleitho psychologickho vzdlvn. Proel u nkdo z vs
tmito stadii, kdy se dozvdal nco obtnho o sob i o svm ivo
t ? " zeptal bych se. Chci, abyste se nad tm zamysleli, a proto vs vy
zvm, abyste mi o takovm uen se napsali jednostrnkov pbh."
Jako uebnici bych pro tento kurz zvolil nejsp Prot si sv umrn,
strunou, dobe napsanou knihu, o n u tu byla e, kter se sou
steuje na tezi, e umrn je vc vech a e se meme nauit spous
t vc, pokud si tuto skutenost proijeme a nebudeme se j pokouet
vyhnout.
Pak bych se jich zeptal, zda v v posmrtn ivot, a nechal bych si
od nich jejich rozdln pedstavy popsat. V porovnn s dsivmi ste
dovkmi pedstavami pekla a oistce bych je seznmil s pedstavami
modernho kesanstv (s pohledem C. S. Lewise, kter v pekle spat
uje msto, kam se uchyluj sami lid, ani by je tam poslal Bh, a se
svou vlastn pedstavou oistce jako o dob vldnho vzdlvn
a uzdravovn). Zabval bych se i vrami jinch nboenstv, vetn
karmy a reinkarnace.
Po tomto bych se jich zeptal na nzory na dui a na to, jak se due
me liit od ega, a rovn jak by mohla bt souvislost mezi n a ue
nm se a zrnm. Zamysleli bychom se nad sekulrnmi i nboensk
mi koncepty smyslu existence, mezi n pat nihilismus a existencialismus. Dle bychom postoupili k nejrznjm etickm teorim se
zvltnm drazem na teorii idelnho pozorovatele. Nejene je to me
zi filozofy teorie nejnovj, ale jde i o jedinou teorii, kterou znm,
kter nensiln podporuje modlitbu. Ptali bychom se po rozdlech me
zi pirozenm a lidskm zlem a stejn tak po rozdlech mezi zlem, smr-

238

tf a po tom, jak podle veho milujc Bh me tyto bolestiv vci pi

poutt.
Nakonec bychom diskusi o eutanazii zakonili poukazem na ve
mon dal souvislosti, mezi nimi by se zmnily rzn typy utrpen.
Neml bych v myslu na studenty nalhat, aby zaujali takov i ona
k stanovisko; lo by vhradn o informovn, na jeho zklad by se
pak do diskuse mohli pustit s maximlnm osobnm nasazenm.
A mm pocit, e by o diskusi s velkm nasazenm vskutku lo. Mm
pocit, e by lo o iv semin. Mm pocit, e nzory estnctiletch
student nebudou toton s nzory lid o deset, ticet, padest let star
ch, ale mm rovn pocit, e pouhm vnm zamylenm nad t
mito vcmi se zaseje nkolik uitench semnek.

Diskuse o eutanazii je komplexn a m adu aspekt. Zaslou si, aby

probudila to nejjasnozivj mylen nejen u prvnk a etik, nbr
i u lka a sester, teolog a sociolog. Mimo jin pedtm, ne soud
dospje v tto vci ke stanovisku, zasloume si vce nefalovanho b
dn a vnho vdeckho vzkumu, kdy se dozvme teba vce o si
tuaci v Nizozemsku i o psychologickch profilech lid, kte eutanazii
vyhledvaj ve Spojench sttech.
Nicmn zd se mi, e nejpodstatnj otzka tto debaty je u pa
trn. M m na mysli koncept due. Tato kniha se jmenuje Odmtnut
due proto, e jsem, a u sprvn i nesprvn, vidl v hnut za euta
nazii pevn svtsk fenomn a viml si v nm jistch nebezpe. Na
druh stran jsem v diskusi o eutanazii zahldl velkou nadji pro mo
nou npravu jistch spoleenskch nevyvenost, a to prostednic
tvm obnoven pozornosti na dui.
Due je ir tma ne eutanazie. Opravdu dleitou otzkou nen,
jak se spolenost vyrovn s eutanazii, nbr to, zda chceme spole
nost, kter podporuje dui a jej vvoj. Skoro celou sloitost diskuse
o eutanazii lze nakonec vyeit, pokud se nm poda ji vloit do kon
textu jedn prost otzky: chceme spolenost, kter podporuje dui
a jej vvoj?

239

PRAGMA VYDV
Thich Nhat Hanh
CESTA K PLNMU VDOM V KADODENNM IVOT
Tohle je velmi cenn kniha. Me zmnit ivot jednotlivce
i cel spolenosti." -z pedmluvy Jeho Svatosti Dalajlmy.
Ve shonu modernho ivota mme sklon ztrcet spojen s mrem a poho
dou, kter jsou nm dostupn kadm okamikem. Svtov proslul ze
nov mistr, duchovn vdce a spisovatel Thich Nhat Hanh nm ukazuje,
jak pozitivn vyut vech situac, kter v ns obvykle vyvolvaj tse
a bud antipatie.
Maruscha Magyarosy
PT TIBEAN A INTELIGENCE SRDC
Liv smen s nejvnitnjm jdrem na bytosti.
Objeven inteligence srdce je dleit tma na doby. Maruscha Ma
gyarosy, uitelka a terapeutka s dlouholetou zkuenost, ns pomoc pti
rit u erpat energii a t ze srdce", co ns napln moudrost, silou
a laskavost. Tato clen tlesn, dechov a duevn cvien, jsou snadno
zapamatovateln, umouj prohloubit a rozit zkuenosti s Pti Tibe
any".
ZPV VZNEENHO
BHAGAVADGTA
Bhagavadgta je nadasov epos hinduistick vry. Jeho prost a stle iv
poselstv je kadodenn inspirac v ivot milion lid na celm svt ji
po mnoho generac. Tento ndhern a psobiv text peloil do jedno
duch a vstin anglitiny skvl souasn spisovatel Christopher Isherwood spolu se svm uitelem, svm Prabhavanandou. Toto vynikajc
pojet Bhagavadgty je ureno vem tpajcm mum i enm, kte hle
daj svou cestu v dnenm svt.
Albert Clayton Gaulden
BUTE SVOBODN V NOVM TISCILET
Kniha vs zve na duchovn cestu a chce se s vmi podlit o duevn pro
itky. Budete u toho, kdy autor pemh sv osobn bly a raduje se
z toho, jak znovu vstupuje do krlovstv andl. Pod jeho vedenm se na
ute osm zkladnch zkon, kter vs mohou zbavit stn, je zatemu
j v ivot. Mohou vm tak odhalit kl k hlubokmu porozumn.
Najdete svou cestu dom v novm vku andl.
Objednvky a distribuce: Nakladatelstv PRAGMA
V Hodkovikch 2/20, 147 00 Praha 4
Tel.: 02/401 08 08, fax: 02/401 07 81