Za elem vysvtlit pedpokldan evolun

proceskter, jak tvrd se rozil z jednobunnch organism, a pak od lidoop k lovkudarwinist zvldli pepsat historii lidstva. Za tmto elem vynalezli takov imaginrn
ry jako doba jeskynnho mue a doba kamenn aby popsali ivotn styl takzvanch primitivnch lid. Jene obrzky a dioramata
poloopich, pololidskch tvor sedcch v jeskyni, odnch koeinami a postrdajcch schopnost hovoit, to vechno je fikce. Primitivn
lovk nikdy neexistoval a nikdy nebyla doba kamenn. Nen to nim
vce, ne klamnmi vmysly vyprodukovanmi evolucionisty s pomoc
jedn sekce mdi. Lidsk bytosti byly vdy lidsk ode dne, kdy
vznikly, a honosily se zcela pozvednutou kulturou od toho dne do
dnenho.
Tato kniha odhaluje, pro je cel koncept doby kamenn myln
a demonstruje fakt stvoen s podporou nejnovjch vdeckch objev. Lidstvo nepilo na svt skrze evoluci, ale bezvadnm stvoenm
Boha, Vemohoucho a Vevdoucho.

O autorovi
Nyn pc pod pseudonymem Harun Yahya,
narodil se v Ankae v roce 1956. Studoval
umn v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a
filosofii na Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou,
vdeckou a nboenskou tmatikou. Vysoce
cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a zlepen poznn sv vry mnoha lid. Knihy Haruna Yahyi oslovuj vechny typy
ten, bez ohledu na jejich vk, rasu nebo nrodnost pro sv zamen na jeden pedmt: rozit tenovu perspektivu povzbuzenm ho
nebo ji k pemlen o kritickch tmatech, jako je existence Boha a
Jeho jednota, a ivot podle hodnot Jm pedepsanch.

Peloila
Petra Haisam

w w w . h a r u n y a h y a . c o m
w w w . e n . h a r u n y a h y a . t v

O autorovi
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v Ankae v roce 1956,
pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval umn v Istanbulu na
univerzit Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let
publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 72 rznch jazyk, tvo sbrku celkem 55 000
stran s 40 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan Ktitel) na pamtku
dvou vznamnch prorok, kte bojovali proti lidem s nedostatkem vry. Pee
Proroka na oblkch jeho knih je symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje
Korn (konen zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a Sunny (uen Proroka), si autor klade za cl
zkompromitovat fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt posledn
slovo, jak zcela utichnou nmitky proti nboenstv. Pouv pee Proroka (pokoj
a poehnn s nm), kter doshl konen moudrosti a morln dokonalosti, jako
znak zjmu nabdnout posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl: pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat
tene k vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou,
jako je Bo existence a jednota a vn ivot; a odhalovat chab zklady nenboenskch systm a
perverznch ideologi.
Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie
do Ameriky, od Anglie po Indonzii, z Polska po
Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do
Itlie, z Francie do Bulharska a Ruska. Nkter z
jeho knih jsou dostupn v anglitin, francouztin, nmin, panltin, italtin, portugaltin, urdtin, arabtin,
albntin, ntin, svahiltin, hausa,

zivehi (j se mluv na ostrov Mauricius), rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin, dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a zlepen poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih spolu s odlinm
stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy
berou vn, ji nadle nemohou obhajovat ateismus i jinou pevrcenou ideologii
nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou charakteristick rychlmi
inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej takov ideologie od samch zklad. Vechna souasn hnut popen jsou nyn
ideologicky poraena, dky knihm napsanch Harunem Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho osvcen. Autor skromn zaml slouit
jako prostedek lidskho hledn prav Bo cesty. dn materiln zisk nen clem
publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a srdce a vedouc je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze vytv zmatek v lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn nemaj dn siln
a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly
takov velk efekt, naopak jejich zbonm clem je zachrnit lidi ped ztrtou vry.
Ti, kdo pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna Yahyi je pekonat
nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost, konflikt a
dal utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze ukonit
pouze ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky
tak, aby lid mohli t podle toho. Zvaujce stav dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt zjevn tato sluba poskytnuta
rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou tyto knihy
prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v Kornu.

teni
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato teorie tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin
odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140 let
to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu, e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou anci st
pouze jednu z naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu ke
shrnut tohoto pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver, a
zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich. Vechna tmata tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a
plynulm stylem zajiuj, e kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli
spoleensk tdy je me snadno pochopit. Dky jejich innmu a
osvtlujcmu vypravovn je lze pest na jedno posezen. Dokonce i ti,
kdo psn odmtaj duchovno jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat
ve skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledaj diskusi
velmi uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto knih,
napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je pobdnou k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a je radost
ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory autora,
vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct a vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty, jen
vyvolvaj pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.

PEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
INTRODUCTION . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
Evolucionist neum vysvtlit archeologick objevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17
Fiktivn evolun chronologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24
Vc vedli civilizovan ivoty v prbhu historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
Kulturn nahromadn nen dkazem evolunho pokroku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35
CIVILIZACE ZAOSTVAJ STEJN JAKO SE ROZVJEJ . . . . . . . . . . . . . . .37
Co zbyde z na civilizace? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45
Vyspl umn v jeskynnch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57
UDIVUJC ZBYTKY STARCH CIVILIZAC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96
Stopy minulosti vyvracej evoluci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102

Megality: Udivujc artefakty lidsk historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

Newgrange . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116
Stonehenge . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120
Podivuhodn zbytky msta Tiahuanaco . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123

Starobyl Egypt: Vzneen civilizace ve smyslu umn a vdy . . . . . . . . . . . .132

Pvod staroegyptskho lkastv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132
Mstsk plnovn a infrastruktura ve Starm Egypt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137
Dosaen starch Egypan v textilich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142
Pokroil rove matematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142
Stavebn technologie pln tajemstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144
Kdyby si nkdo pl znovu vybudovat pyramidy ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148

Sumersk civilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158

Sumean: Pokroil civilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160
Sumersk vda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .163

Mjov: Jin civilizace, je vyvrac

mylenku evoluce historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172
Mjov: Matematit odbornci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .176
Mjsk kalend . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178
Mjsk vdomosti v astronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179
S silnic ve starobylm mjskm mst Tikal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182
Koleka uvan Mji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183

Slep ulika evoluce jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .192

PRAV NBOENSTV EXISTUJE OD POTKU DJIN . . . . . . . . . . . . . . . .196

Jak vznikl omyl evoluce nboenstv? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .197

Pekroucen pravho nboenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .200
Archeologick nlezy z Egypta a Mezopotmie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .200
Pvody povrivho polyteismu v Indii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .206
Kontaminace nboenstv v evropsk historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207
Prav nboenstv zjeven Bohem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .208
ZVR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .210

Realita vnosti by se nemla ignorovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .210

Prav povaha konceptu asu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .211
N koncept minulosti je pouze informace v naich pamtech . . . . . . . . . . . . . . . . . .212
Svtov historie je tak relativn koncept . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .214

Poctiv vaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .216

KLAM EVOLUCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .220

te, e ped 700 000 lety lid pluli po moch ve velmi dobe konstruovanch lodch?
Slyeli jste o tom, e lovk popisovn jako primitivn jeskynn mu ml
umleck schopnosti a porozumn jako modern umlci?
Je vm znmo, e obyvatel oblasti Holandska z doby ped
80 000 lety portrtovan jako opi lid vlastnili hudebn nstroje, zdobili sv odvy a doplky a na nohou nosili sandly?
S nejvt pravdpodobnost vm tyto informace zstaly
utajeny. Nejsp se drte myln pedstavy, e tito lid byli

10

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

napl opice, napl lid, neschopni stt vzpmen, neschopni

formulovat slova a vydvajc pouze jaksi skeky. A to ve proto,
e tato mystifikace je lidem vnucovna u pes 150 let.
Skrytm motivem je udret pi ivot materialistickou filosofii, kter popr existenci Stvoitele. Podle tto filosofie, kter
smete ve, co j stoj v cest, jsou vesmr a hmota vn. Kde nen
potek, nen ani Tvrce. Ale jak tedy ivot vznikl? Domnle vdeckou odpovd je teorie evoluce.
Ponvad kdy materialist odmtnou existenci Stvoitele,
mus nabdnout jin vysvtlen vzniku ivota a myrid druh na
Zemi se vyskytujcch. Teorie evoluce je eln scn. Podle n se
ivot rozvinul spontnn a nhodou. Urit neiv substance se
nhodn spojily a daly vzniknout prvn iv buce. Vsledkem
milion let podobnch nhod vznikly organismy a nakonec lovk jako vrchol evolunho etzce.
Ran historie lovka kter je vsledkem nekonenho
sledu nhod, z nich kad je mn pravdpodobn, ne ta
pedchzejc byla napasovna do scne. Podle evolucionist,
postrdajcch pro svou teorii jedin dkaz, je historie lidstva asi
takov: stejnm zpsobem jako se organismy rozvjely od jednoduch buky po lovka, se muselo lidstvo vyvjet od primitivn
komunity po urbanizovanou spolenost. Ale tento zvr, rovn
linie vvoje lovka, postrd dkaz.
Evolun vdci pepsali historii lidstva, vynalezli smylen
obdob jako ra jeskynnho mue a doba kamenn aby popsali
zpsob ivota primitivnho lovka. Evolucionist prosazujc,
e lovk se vyvinul z opic, blokuj nov vzkum, aby dokzali
svou pravdu. Dnes interpretuj kad nlez v tomto svtle. Ale
obrzky opolovka sedcho v jeskyni jsou pouh fikce.

11

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Primitivn lovk a doba kamenn nikdy neexistovali. Jsou pouhm obrannm scnem evolucionist podporovanch uritou
st mdi.
A to proto, e pokrok ve vd, zejmna na poli biologie, paleontologie, mikrobiologie a genetiky, zcela zniil tvrzen o evoluci. Idea existujcch druh petvejcch se v druhy jin je
neplatn.
Stejn tak se lovk nevyvinul z lidoopa. lovk byl vdy lovkem, myslcm a kulturnm.
Tato kniha uvd vdeck dkazy, e evoluce lovka je nesmysl a ukeme, e fakt stvoen je podporovn poslednmi vdeckmi zjitnmi. Lidstvo nevzniklo evoluc, ale bezchybnm
stvoenm Boha, Vemohoucho a Vevdoucho.
Na nsledujcch strnkch si proto sami mete pest o vdeckch a historickch dkazech.

12

volun historick perspektiva studuje

historii lidstva rozdlenm do uritch
obdob, tak jako to in s dajnou evoluc lovka samotnou. Takov imaginrn koncepty jako doba kamenn,
bronzov a elezn jsou dleitou soust evolun chronologie. Jeliko je tento imaginrn obrzek prezentovn ve kolch a v televizi a novinovch zprvch, vtina lid pijm
tento fiktivn obraz bez otzek a pedstavuje si, e lidsk bytosti kdysi ily v obdob, kdy byly uvny pouze primitivn kamenn nstroje a technologie byla neznm.
Jene kdy jsou prozkoumna archeologick zjitn a

13

HISTORICK LE:

Tento pozdnneolitick nhrdelnk z

kamen a lastur neodhaluje jen umleckost a vkus lid dan doby, nbr tak to,
e vlastnili nezbytnou technologii k vrob takovch dekorativnch pedmt.

DOBA KAMENN

V obdob degradovan evolucionisty na dobu kamennou, lid

uctvali, naslouchali poselstvm
kzanm posly k nim vyslanmi,
budovali stavby, vaili jdlo ve
svch kuchynch, klbosili se
svmi rodinami, navtvovali sv
sousedy, mli krej, kte jim ili
obleen, byli leni doktory, zajmali se hudbu, malovali, vytveli
sochya, zkrtka, ili naprosto
normlnm ivotem. Jak ukazuj
archeologick nlezy, existovaly
zmny v technologii a znalosti nahromadn v prbhu historie. Ale
lid vdy ili jako lidsk bytosti.

Hrnce, vzorn stl, a lce

datovan mezi 7000 a 11000
p.n.l. poskytuj vznamnou
informaci o ivotnch standardech lid t doby. Podle
evolucionist lid tohoto
vku teprve nedvno pijali
usedl zpsob ivota a teprve
se poali civilizovat. Jene
tyto materily ukazuj, e v
kultue tchto lid nic nechyblo a e vedli pln civilizovanou existenci. Prv tak
jako my dnes sedli u stol a pouvali tale, noe,
lce a vidliky, hostili sv hosty, nabzeli jim oberstven a zkrtka ili normlnm ivotem. Kdy jsou nlezy prozkoumny
jako celek vidme, e se svm umleckm porozumnm, lkaskmi znalostmi a dennmi ivoty, lid v neolitu ili zcela lidskmi ivoty tak jako ti
ped nimi a po nich.

14

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

12000 let star knoflk

Nalevo: Tyto kostn knoflky uvan kolem roku 10000 p.n.l. ukazuj, e tehdej lid mli obleen s
poutky. Spolenost, kter pouv
knoflky, mus bt obeznmena tak
se itm, krejovstvm a tkanm.

12000 let star korlky

Dole: Podle archeolog byly tyto kameny datovan do
roku 10000 p.n.l. pouvny jako korle. Dokonale
pravideln otvory v takto tvrdch kamenech jsou
konkrtn vznamn, jeliko k jejich vyvrtn musely
bt pouity elezn nebo ocelov nstroje.

9000 a 10000 let star

jehly a dlo
Nahoe: Tyto jehly a dlo, datovan mezi lety 7000 a 8000
p.n.l. nabzej dleit dkaz o
kulturnm ivot lid tohoto
obdob. Lid pouvajc dla a
jehly jasn vedli zcela lidsk
ivotya ne ivoinou existenci, jak tvrd evolucionist.

12000 let star mdn

dlo

Fltny na obrzku jsou v prmru 95000 let star.

Lid, kte ili ped destkami tisc let vlastnili cit
pro hudebn kulturu.

15

Nahoe: Toto mdn dlo, datovan kolem roku 10000 p.n.l., je

dkazem, e v danm obdob byly
znmy, dolovny a obrbny kovy.
Mn ruda, typicky nachzen v
krystalick nebo prkov form,
se objevuje v podob il ve starch
tvrdch skalch. Kterkoli spolenost, co vyrobila mdn dlo,
musela rozpoznat mnou rudu,
zvldnout jej extrakci zevnit
skly a mt technologick prostedky pro jej zpracovn. Toto
ukazuje, e nebyli jet nedvno
primitivn, jak tvrd evolucionist.

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

vdeck fakta, objev se zcela odlin obrzek. Stopy

a zbytky, kter petrvaly do ptomnosti nstroje,
jehly, fragmenty flten, osobn ozdoby a dekoraceukazuj, e ve smyslu kultury a spolenosti, ili lid vdy civilizovanmi ivoty
ve vech obdobch djin.
Ped stovkami tisc let ili lid v domech, vnovali se
zemdlstv,

smovali

zbo, vyrbli ltky, jedli,

Tento
nstroj
vyroben z
obsidinu
tmav, sklu se
podobajc skly
se datuje zpt do
roku 10000 p.n.l. Je
nemon vytvarovat
obsidin pouze tm, e
do nj budeme tlouct
kamenem.

navtvovali pbuzn, zajmali se o hudbu,

vytveli malby, lili nemocn, provdli
svoje skutky uctvn a, zkrtka, ili normln
ivoty jako dnes my. Lid, kte dbali na proroky seslan Bohem uvili v Nj, Jednoho a
Lce ukazuj, e
tehdej lid mli
stolovac nvyky.
Toto je dal dkaz,
e nevedli primitivn ivoty, jak
evolucionist tvrd.

Jedinho, zatmco jin uctvali modly. Vc s

vrou v Boha dodrovali morln hodnoty Jm
pikzan, zatmco jin se astnili povrench praktik a odchlench ritul. Ve vech
dobch v historii, prv tak jako dnes, existovali lid, kte vili v existenci Boha, stejn
jako pohani a ateist.

Jiste bhem historie existovali takov, kdo

ili v prostch, primitivnjch podmnkch
stejn jako spolenosti ijc civilizovan ivoty.

Jednm z dkaz, e opi mu primitivn mysli nikdy neexistoval je 40000 let star fltna. Vdeck vzkum ukazuje, e
fltny jako tato, zaloen na souasn zpadn stupnici o
sedmi tnech, se pouvaly ped destkami tisc let.

16

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Ale toto nevytv dn dkaz pro takzvanou evoluci historie,

ponvad zatmco jedna st svta vypout raketoplny do
vesmru, lid v jinch zemch se dosud neseznmili s elektinou. Jene to neznamen, e ti, kdo vybudovali vesmrn plavidla jsou mentln nebo fyzicky pokroileja pokroili dle
dol po dajn evolun cest a stali se kulturn vyvinutjmiani e druz jsou ble imaginrnmu opimu mui.
Toto pouze zna odlinosti v kulturch a civilizacch.

Evolucionist neum vysvtlit

archeologick objevy
Kdy prozkoumte evolun historii lidstva, povimnete si
detailnch vyobrazen jak dajn primitivn pedkov lovka
prochzeli svmi kadodennmi ivoty. Kdokoli, na koho psob sebevdom, autoritativn sloh, ale bez plinch znalost o tmatu, me dobe uzavt, e tyto umleck
rekonstrukce se zakldaj na vdeckm dkazu. Evolun
vdci dorazili k podrobnm popism, jako kdyby byli ped tisci lety a mli pleitost provdt pozorovn. eknou, e
nai dajn pedkov-kte se nyn nauili stt na dvou a nemli co dlat s rukamazaali vyrbt kamenn nstroje a po
dlouh obdob neuvali jin nad, ne devn a kamenn.
Pouze mnohem pozdji zaali pouvat elezo, m a bronz.
Jene tento vet je zaloen na dezinterpretaci zjitn ve
svtle evolunch pedsudk, spe, ne na vdeckm dkazu.
Ve sv knize Archeologie: Velmi krtk vod, archeolog
Paul Bahn prav, e scn evoluce lidstva nen nim vce ne
pohdkou, dodvajce, e vtina vdy je zaloena na takovch bchorkch. Zdraznil, e pouv slovo bchorka v

17

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Nejpsobivj kamenn prce peila do souasnosti v archeologickch pozstatcch. Aby byl dn kameni takov podrobn a pravideln tvar je obecn teba pout mocn ocelov nstroje. Nelze
vytvoit jemn tvary a nvrhy brouenm nebo tenm kamen o sebe.
Technick infrastruktura je zsadn pro pesn rozezn kamen tak
tvrdch jako je ula a vytven vzor na jejich povrchu.
Mnoho kamennch nstroj zstalo ostrch a jasnch, odrejce
vlastn rozezn a tvarovn. Zpsob, jakm evolun vdci popisuj
ru jejich pvodu jako naletnou dobu kamennou je zcela
nevdeck. Je nemon, aby lesk vydrel tisce let. Dan kameny z,
protoe byly ve skutenosti rozezny, ne protoe byli, jak tvrd, naletny. Jasnost pramen z kamene samotnho.

Z nramk na hornm obrzku je ten nalevo vyroben z mramoru a ten napravo z edie.
Jejich st se odhaduje na 8500 a 9000 let p.n.l. Evolucionist tvrd, e v tomto obdob
byly uvny jen nstroje vyroben z kamene. Jene edi a mramor jsou vjimen tvrd
ltky. Aby se z nich staly zatoen a kulat tvary mus bt uity ocelov epele a nin. Je
nemon je ezat a tvarovat bez pouit ocelovch nstroj. Dte-li nkomu kus kamene a
podte-li ho, aby ho pouil k vytvoen nramku z edie jako je ten na obrzku, do jak
mry bude spn? Ten kamen o sebe nebo jejich tluen o sebe neme, oveme, vyprodukovat nramek. Navc tyto artefakty ukazuj, e lid on doby byli civilizovan jedinci
s estetickm vkusem a pochopenm pro krsu.

18

Ilustrace ukazuj run nstroje z obsidinu a kosti, hky a rozmanit

pedmty vyroben z kamene. Zjevn nelze zskat takov pravideln
tvary mlcenm surovch materil kamenem. Hrub rny prost rozbij
kost a nedovol poadovanmu tvaru, aby nabral formy. Stejnm zpsobem je jasn, e ostr linie a piat hroty nemohou bt mon ani pomoc nstroj z nejtvrdho kamene jako je ula nebo edi. Tyto
kameny jsou odznuty pravideln jako nakrjen ovoce. Jejich jasnost
pramen nikoli z toho, e byly naletny, jak tvrd evolucionist, ale ze
samotnho tvarovn. Ti, kdo vyrobili
tyto poloky, museli
mt nstroje ze eleza nebo oceli, aby
vytvarovali tyto materily poadovanm
zpsobem. Plty tvrdho kamene mohou
bt odznuty tak
pesn pouze pouitm materilu dokonce jet tvrdho,
jako je ocel.

19

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

pozitivnm smyslu, ale pod,

tmto pesn jsou. Pak zve sv
tene, aby zvili tradin atributy takzvan lidsk evoluce:
vaen a tborov ohn, temn
jeskyn, dln nstroj, strnut, zpas a smrt. Kolik z
tchto dohad, podivuje se, je
zaloeno na kostech a vlastnch pozstatcch, a kolik na literrnm kritriu?
Bahn se zdrh oteven
zodpovdt otzku, kterou pokld: konkrtn, e dajn
evoluce lovka je zaloena na
literrnch kritrich namsto
na vdeckch.
Ve skutenosti existuje
mnohem vce nezodpovzeTato kamenn ezba je star 11000
letkdy, podle evolucionist, byly
pouvny pouze hrub kamenn nstroje. Avak tato prce neme bt
vyprodukovna tenm kamen o
sebe. Evolucionist nemohou nabdnout dn racionln, logick vysvtlen takovch relif zpodobnnch
tak pesn. Inteligentn lid uvajc
nstroje ze eleza a oceli museli vyrobit tuto a podobn prce.

nch otzek a logickch nesrovnalost v tchto vtech,

kterch si ten, kdo uvauje uvnit hranic evolunho dogmatu nevimne. Evolucionist
hovo o dob kamenn, napklad, ale nejsou schopni vysvtlit, jak bylo nad nebo

pozstatky z t doby vyezno a vytvarovno. Stejnm zpsobem nebudou moci nikdy vysvtlit jak okdlen hmyz poprv
vzltl, akoli tvrd, e dinosaurm narostla kdla a zaali ltat

20

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

ve snaze ho chytit. Upednostuj zapomenout na celou otzku a pimt

ostatn uinit tot.
Jene tvarovn a tesn kamen
nen snadn kol. Je nemon vytvoit
dokonale pravideln a jako bitva
ostr nstroje, jako jsou v pozstatcch, kter nm zbyly, krbnm kamen o sebe. Tvrd kameny jako je
ula, edi anebo dolerit je mon
nabrousit bez jejich rozdrolen pouze
pouitm ocelovch pilnk, soustruh a hoblk. Je rovnocenn
zjevn, e nramky, nunice a nhr-

Na tuto 550000 let starou

kamennou sekeru, aby byla
rozezna a vytvarovna tak
pesn, musely bt pouity
nstroje z jet tvrdch materil jako je elezo a ocel.

delnky star destky tisc let nemohly

bt vyrobeny pouitm kamennch nstroj. Malik drky v
tchto pedmtech nemohou bt udlny kameny. Ozdoby na
nich nemohou bt vytvoeny krbnm. Dokonalost zmiovanch pedmt ukazuje, e jin nstroje, vyroben z tvrdch
kov, musely bt pouity.
Mnoz archeologov a vdci provdli zkouky, aby vidli,
zda mohou bt tyto starobyl artefakty vyrobeny za podmnek
evolun hypotzy. Kupkladu profesor Klaus Schmidt provedl
jeden takov experiment v Gbekli Tepe v Turecku s ezbami
a kamennmi bloky, jejich st se odhaduje na asi 11000 let
zpt. Dal pracovnkm kamenn nstroje takovho druhu,
jak byly podle evolucionist v t dob pouvny, a podal
je, aby vytvoili podobn ezby na podobnch skalch. Po
dvou hodinch prce bez zastaven vichni pracovnci zvldli
dokonit sotva znatelnou linku.

21

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Hmode datujc se zpt do

roku 11000 p.n.l.
Kamenn vykldan prce datujc se do roku 10000 p.n.l.

Kamenn prce
datujc se mezi
9000 a 10000
p.n.l., se stopami malachitovho
vykldn

Nstroj z obsidinu datujc se do

10000 p.n.l.

5
Vykldan kmen s
dlkem pipomnajc hebk, datujc
se do 10000 p.n.l.

Kladivo datujc se do
10000
p.n.l.

Tyto kamenn nstroje se datuj prmrn do let 10000 a 11000 p.n.l.

Pedstavte si, e byste chtli vyrobit nkter z tchto pedmt tluenm
nebo tenm kamen o sebe zpsobem, jakm evolucionist tvrd, e se to
tehdy dlalo. Zkuste vyrobit pravideln otvory jako ty na obrzku 4. Bez
ohledu na to, kolikrt uhodte kusem skly ve va ruce, nikdy nebudete
schopni vytvoit tak dokonal otvor. Abyste to svedli, budete muset pout
vrtk z tvrd ltky jako je ocel.

22

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Mete provst obdobn pokus doma. Vezmte tvrd

kmen jako ulu a zkuste ho zmnit v hlavici otpu toho
druhu, jak lid pouvali ped 100 000 lety. Ale nen vm dovoleno pout nic jinho ne tento kus uly a kmen. Jak spn si myslte, e budete? Dovedete vyrobit kus se stejn
zkou pikou, symetri, hladkost a leskem, jako ty nachzen v historick podlo? Pojme jet dl; vezmte kus uly
o jednom metru tverenm a na nm zkuste vytesat obraz
zvete, poskytujc dojem hloubky. Jakho vsledku doshnete tenm skly jinm kusem tvrdho kamene? Zejm, pi
absenci nstroj z oceli a eleza nemete vyrobit prostou
hlavici otpu nato psobivou kamenou ezbu.
Kamenictv a kamenn ezbstv jsou odborn odvtv
sama pro sebe. Potebn technologie je zsadn za elem vytvoit pilnky, soustruhy a jin nstroje. To ukazuje, e v dob,
kdy byly tyto pedmty vyrobeny byla primitivn technologie
dost pokroil. Jinmi slovy, tvrzen evolucionist, e bylo
znmo pouze jednoduch kamenn nad, e neexistovala
dn technologie, jsou mty. Takov doba kamenn nikdy
neexistovala.
Avak je dokonale hodnovrn, e dn ocelov ani elezn nstroje uvan k ezn a tvarovn kamen nemly
pet do dnenho dne. V pirozen vlhkm a kyselm prosted vechny druhy kovovch nstroj zrezav a pozdji
zmiz. Vechno, co zbyde, jsou lomky a fragmenty kamene,
na nich pracovali, kterm trv mnohem dle, ne zmiz. Ale
prozkoumat tyto fragmety a naznait, e tehdej lid uvali
jenom kmen, to nen vdeck zdvodnn.
Vru, velk mnostv evolucionist nyn doznv, e archeologick nlezy vbec nepodporuj darwinismus. Richard

23

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Leakey, evolun archeolog, se svil, e je nemon vysvtlit

nkter archeologick zjitn, zejmna kamenn nstroje, v
pojmech evolun teorie:
Vlastn lze konkrtn dkaz nedostatenosti Darwinovy hypotzy nalzt v archeologickm zznamu. Kdyby byl darwinistick
souhrn podmnek sprvn, pak bychom mohli oekvat, e uvidme simultnn objeven v archeologickch a fosilnch zznamech dkaz bipedality, technologie a zvtovn velikosti
mozku. Nevidme to. Prv jeden aspekt prehistorickho zznamu zna, e hypotza je myln: zznam kamennch nstroj. 1

Fiktivn evolun chronologie

V klasifikaci historie evolucionist vysvtluj pedmty,
kter najdou v souladu se svmi vlastnmi dogmatickmi teoriemi. Obdob, kdy byly vyrbny bronzov artefakty nazvaj
doba bronzov a navrhuj, e elezo bylo pouvno mnohem
pozdjipodle svho tvrzen, e v nejstarobylejch civilizacch byl kov neznm.
Jak ji vak bylo uvedeno, elezo, ocel a mnoh dal kovy
rychle oxiduj a rozpadaj se, mnohem rychleji ne kmen.
Nkter kovy, jako bronz, kter oxiduj s mnohem vtmi obtemi, mohou pet dle ne jin. Je proto dokonale pirozen, e objekty vyroben z bronzu by mly bt star ne ty
elezn, co jsou mnohem nedvnjho data.
Navc nen logick, e spolenost schopn vyrobit bronz
byla neznal eleza, e spolenost s technickmi znalostmi
pro vrobu bronzu pouvala jin kovy.
Bronz je zskn jako slitina cnu, arznu a antimonu, s

24

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

malm mnostvm zinku,

a mdi. Kdokoli vyrob
bronz mus mt znalost
chemickch prvk mdi,
cnu, arznu, zinku a antimonu, vdt za jak teploty se daj smchat, a

Tyto kusy mdi datujc se mezi 8000 a

10000 p.n.l. mli bt uvan jako korlky. Lid t doby vlastnili technick
know-how k tomu, aby objevili mnou
rudu a zpracovali ji.

vlastnit pec, kde je smch a

slije. Bez tchto znalost bude tk spn vytvoit slitinu.
Abychom zaali, mn ruda se nachz ve starch tvrdch skalch v prkov nebo krystalick podob (j se tak
k ryz m). Spolenost, kter pouv m mus mt nejprve znalosti k jejmu identifikovn v prkov podob v
tchto skalch. Pak mus vybudovat dl pro tbu mdi a pinst ji na povrch. Je jasn, e toto nelze uinit pomoc kamennch a devnch nstroj.
Mn ruda mus bt rozplena doruda aby zkapalnila.
Teplota nutn k roztaven a zulechtn mdi je 1084.5C
(1984F). Je tak poteba zazen nebo mch k zajitn konstantnho pchodu vzduchu k ohni. Kterkoli spolenost pracujc s md mus postavit pec schopnou produkovat takov
vysok teploty a takov vybaven jako tyglky a klet k pouit
ve vhni.
Toto je strun shrnut technick infrastruktury potebn
pro prci s mdje je sama pli mkkm kovem, aby si
uchovala ostr okraj po del dobu. Vyrobit tvrd bronz pidnm cnu, zinku a dalch prvk k mdi je dokonce jet sofistikovanj, protoe kad kov vyaduje odlin proces.
Vechna tato fakta ukazuj, e ty komunity astnc se dolo-

25

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Podle teorie evoluce se iv organismy vyvinuly nap

uritmi stdii od bakterie po lidsk bytosti, zaujmajce msto
v imaginrn sekvenci trvajc miliony let. V tomto scni je
lovk posledn vyvinutou vc a dokonil svj vvoj v uplynulch 20000 letech. Jene vdeck zjitn a fosiln zznam neposkytuj ani jedin kousek dkazu, e se takov vvoj nkdy
odehrl. Ve skutenosti ukazuj, e toto nen mon.
Jin nlezy zahrnuj nstroje a dekorativn objekty kdysi
pouvan lidskmi bytostmi star miliony let. Darwinist jsou
dosti neschopn umstit do svho imaginrnho evolunho
stromu jakkoli lidsk bytosti, kter by ily ped 50 nebo dokonce 500 miliony letv dob, kdy jak tvrd, na zemi nebyly
jin iv bytosti vyjma trilobit. Jiste je pro n nemon to
udlat! Bh pivedl lidsk bytosti k existenci prostm pkazem Bu! stejnm zpsobem, jako to uinil s ostatnmi ivmi vcmi. Proto existuje stejn pravdpodobnost dln
objev vzhledem k pozstatkm lid, kte ili ped 500 miliony let jako tch, kdo ili ped sto lety. Bh, Jen stvoil
vechny vci z nieho me urit pivst k existenci jakoukoli
ivou vc si bude pt v jakmkoli historickm obdob. Toto je
vskutku snadn vc pro Boha s jeho nekonenou moc a silou.
Jene darwinist selhali v porozumn tto pravd, tud nemohou nabdnout vysvtlen na vechny dkazy stvoen.
Nemaj jin een ne opakovat scne, kter ji byly podkopny vdeckmi skutenostmi. Ale s kadm uplynulm dnem
dkazy z vykopvek, kter se provdj dle ni dogma o
evoluci.

26

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Tato kovov koule je jednou z nkolika

stovek v jedn vrstv v Jin Africe, jej
vk se odhaduje na miliony let. Peliv
vytvarovan rhy, kter obsahuje, nemohou bt vsledkem dnho pirozenho
fenomnu. Tento objev ukazuje, e kov
byl uvn od nejstarch dob a e lid po
miliony let vlastnili technologii umoujc udlat jemn rhy v kovu.

V roce 1912 dva zamstnanci Magistrtnho elektrickho

podniku v Thomasu v Oklahom uinili udivujc objev
kdy nakldali uhl. Narazili na pevnou hroudu uhl, kter
byla pli velk pro pouit, take jeden ze zamstnanc ji
rozbil. Kdy tak uinil, vevnit nael elezn hrnec. Kdy byl
odstrann, obrys nebo otisk hrnce bylo vidt v uhl. Po prozkoumn uhl mnoho odbornk uvedlo, e hrnec mus bt 300 a 325 milion let star.
Toto zjitn neme bt vysvtleno evolucionisty, kte tvrd, e pouvn eleza zaalo kolem roku 1200 p.nl.

Vydn vdeckho asopisu Scientific American z

5.ervna 1852 pineslo zprvu ohledn objevu zbytku
kovov ndoby star asi 100000 let. Tato ndoba byla
zvonovitho tvaru barvou pipomnjc zinek nebo kovovou slitinu se znanm podlem stbra. Na jejm povrchu byly jemn vypracovan obrazce kytic kvtin,
hrozny nebo vnce.
Evolucionist, kte tvrd, e kov se nepouval a do nedvnch dob, nedovedou objev vysvtlit. Je jasn, e
lid, kte vytvoili tento artefakt vlastnili pokroilou
kulturu schopnou produkovat kovov slitiny a zpracovvat kov.

27

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Palika a hmod zde vyobrazen byly objeveny roku 1877 ve

starobylm

korytu

eky

pod

Stolovou horou. Koryto eky je nejmn 33 milion let star, co

dokazuje, e lidsk bytosti vdy
vedly lidsk ivoty.

Tato zkamenl podrka boty

byla nalezena ve 213 milion let
star skle. Ped miliony let lid
nosili boty a nepochybn byli obleen, a povali kulinrn kultury
a bohatch socilnch vztah.
Jedin znm fotografie tto
zkamenliny byla zveejnna v
Newyorskch novinch v roce
1922. Objevy jako tento, kter
vyvrac tvrzen o evoluci lidsk
historie jsou evolucionisty bu
zatajeny nebo ignorovny.

Tvar pipomnajc lidskou tv byl vyryt

na tento 3 miliony let star kemen. Je
velice obtn vytvoit takov pravideln
otvory v kemeni a pro tento el je teba
zvltnch kovovch nstroj. Je nemon, aby bylo toto udlno za velmi
primitivnch podmnek, toho druhu jak
naznauj evolucionist.

28

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

vn, vroby slitin a prce s kovy mus mt podrobn vdomosti. Nen ani logick ani souvisl tvrdit, e lid s takovm
rozshlm vdnm by nikdy nenali elezo.
Naopak, archeologick objevy ukazuj, e tvrzen evolucionist, e kov byl neznm a a nepouval se ve velice starobylch spolenostech, je nepravdiv. Dkaz zahrnuje takov
nlezy jako pozstatky 100 000 let star kovov ndoby, 2.8
miliardy let starch kovovch koul a eleznho hrnce, jeho
st se odhaduje na 300 milion let, fragmenty textili na jlu
datovan ped 27000 lety a stopy kov jako je hok a platina, spn roztavench v Evrop pouze ped nkolika stovkami let, nalezen ve zbytcch starch tisce let. Tyto
roztrouen pozstatky zcela demoluj klasifikaci star doba
kamenn, mlad doba kamenn, doba bronzov a doba elezn. Ale vt st tchto zjitn, potom co se objevila v
mnoha vdeckch publikacch, byla bu ignorovna evolunmi vdci nebo uschovna v suternech muze. Fantastick
evolun povdaky byly prezentovny jako historie lidstva namsto vdeckch skutenost.

Vc vedli civilizovan ivoty

v prbhu historie
V prbhu historie Bh poslal posly, aby zvali lidi na pravou cestu. Nkte lid tyto posly uposlechli a vili v existenci
a jedinnost Boha, mezitmco jin petrvvali v poprn. Od
chvle, kdy lid poali existovat se uili ve v jednoho a jedinho Boha a morlnm hodnotm nboenstv, prostedky
zjeven naeho Pna. Proto je tvrzen evolucionist, e nejranj spolenosti nevily v jednoho a jedinho Boha neprav-

29

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

div. (Vce podrobnost o tomto tmatu bude poskytnuto dle v

tto knize.)
Korn zjevuje jak, ve vech obdobch djin, Bh poslal
posly, aby zvali lidi k ve a it podle nboenskch morlnch
hodnot:
Lid byli nrodem jedinm a poslal Bh proroky jako hlasatele i jako varovatele a seslal s nimi Psmo s pravdou,
aby rozsoudil mezi lidmi
A picture on plaster from the 20th Dynasty
to, v em se rozchzeli. A
byli ve sporu jedin ti,
jim bylo Psmo darovno
pot, co pila k nim znamen jasn, a to ze vzjemn zvisti. A nyn Bh
pivedl z dovolen Svho
ty, kdo uvili, k pravd, o
n se dve rozchzeli v
nzorech. A Bh vede
koho chce ke stezce pm.
(Korn 2:213)

Jin vere odhaluj, e

poslov byli poslni ke
kad spolenosti, aby varovali jej leny, pipomnajce

jim

existenci

jedinnost Boha, a zvouce

je k dodrovn nboenPrav nboenstv vedle povrivch vr
existovalo ve vech dobch historie,
prv tak jako dnes. Ve vech tch obdobch vc plnili sv povinnosti poslunost Boho pkazu.

30

skch ctnost:
. . . a nen nroda jedinho,
k nmu by nebyl piel
varovatel. (Korn, 35:22)

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Akoli n Pn
poslal lidem posly a
svat psma, nkte
upadli do nepochopen,

obrtili

se

zdy ke ctnostem
pravho nboenstv a pijali odchlen povriv vry.
Nkte vyvinuli pohansk vry a upadli
v

omyl

zem,

uctvn
kamene,

deva, Msce nebo

Slunce, a dokonce
takzvanch

zlch

duch. Dokonce i
Dnes existuj lid s povrivmi vrami,
kte uctvaj modly, tak jako tomu bylo v
dobch minulch.

dnes, vedle vcch

v prav nboenstv, existuj tak ti,
kdo uctvaj ohe,

Msc, Slunce nebo modly vyroben ze deva. Nkte lid pipisuj spolenky naemu Pnu, pestoe jsou si pln vdomi
Jeho existence a jedinnosti. Jene n Pn stle poslal posly,
odhalujc jim omyly, do kterch upadli, a volajc je k oputn
jejich povrench vr a it podle pravho nboenstv. A ve
vech obdobch historie, existovali vc a nevc, ti s istou
vrou a ti, kdo se vydali po cestch odchlen.
V prbhu historie se vc, kte ili s proroky, tili ivotm vysok kvality za velmi civilizovanch podmnek. ili

31

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

uvnit sofistikovanho socilnho du ve dnech proroka

Noema, Abrahama, Josefa, Moje a alamouna (pokoj s nimi
vemi), prv tak, jako ij dnes. Ve vech dobch se vc
modlili, postili, dbali na hranice poloen Bohem a ili ist a
dovolen ivoty. Archeologick zjitn odhaluj nejlep, nejctnostnj a nejist ivotn standardy u tch, kdo mli oddanou vru v Boha. Proroci a prav vc pouvali nejlep
prostedky dostupn ve sv dob, zpsobem hodnm Jeho
schvlen.
Vechny technologick vdobytky v dob Nimroda byly
pouvny prorokem Abrahamem (pokoj s nm) a tmi, kdo s

alamoun a krlovna ze Sby od

Franse Franckena II.
mladho, Muzeum
krsnch
umn,
Quimper, Francie

32

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

nm uvili. Technick znalosti v dob faraon slouili prorokm Josefovi, Mojovi a ronovi (pokoj s nimi vemi) a pravm vcm t doby. Vysok rove technologie dosaen na
poli architektury, umn a komunikace v dob proroka alamouna (pokoj s nm) byly pouity nejmoudejm zpsobem.
Bohatstv a vzneenost, kter n Pn vnoval proroku alamounovi (pokoj s nm) vyvolalo as v dalch generacch.
Musme mt na pamti, e informace a prostedky vlastnn tmi, kdo ili ped stovkami tisc let a lidmi ijcmi
dnes, jsou poehnnmi od Boha. Lid, kte zaloili civilizace
ped stovkami tisc let, kte vytvoili ndhern malby na jeskynnch stnch ped destkami tisc let, kte vybudovali pyramidy a zikkuraty, kte postavili obrovsk kamenn
monumenty a kte zbudovali obrovsk stavby v nejvych
polohch v Peru tak uinili dky bosk inspiraci a uen. Lid,
kte dnes studuj subatomov stice, kte poslaj do vesmru raketoplny a p potaov programy, tak in, protoe
si to Bh peje. Vechna informace, kterou lidstvo vlastn od
svho stvoen je poehnnm od Boha, a kad civilizace,
kterou zaloilo, je rovnocenn prac naeho Pna.
Bh stvoil lovka z nieho a dv mu rzn zkouky a
poehnn bhem jeho ivota v tomto svt. Kad poehnn
je rovn zkoukou. Lid, kte vd, e civilizace, technologie
a prostedky, kter vlastn jsou vlastn poehnnm od Boha
dkuj naemu Pnu, Kter rozmnouje jejich poehnn:
A pomnte, kdy Pn v prohlsil: Budete-li vdn,
rozmnome pro vs dobr. . . (Korn, 14:7)

Bh zpsobuje, aby se Jeho oddan sluebnci tili z radostnch ivot v tomto svt i na Vnosti. Toto je zjeveno v
Kornu:

33

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Kdokoliv zbon skutky kon, a mu i ena, a je vc,

toho vzksme k ivotu pekrsnmu a vru je odmnme odmnou podle toho nejlepho, co uinili. (Korn,
16:97)

Jako manifestaci tohoto vere vichni muslimov bhem

historie vlastnili nejlep prostedky doby, v n ili a vedli radostn ivoty. Pirozen byli nkte zkoueni obtemi a problmy, ale to neznamen, e ili v tkch primitivnch
podmnkch a nevedli civilizovan, lidsk ivoty. Bez ohledu
na to jak bohat, pohodln a pokroil mohou bt jejich civilizace, ti, kdo zapeli Boha a setrvvali ve svm poprn, kte
neuspli v it podle morlnch hodnot a pinesli na zem pohoren,

vdycky

skonili

zklamni.

Navc mnoz z nich

mon povali pokroilejch technologi ne jsou ty v
souasnch spolenostech. Toto je tak
zjeveno v Kornu:
Co necestovali po
zemi a nevidli, jak
byl konec tch, kdo
ped nimi byli? A
pece byli mocnj
silou a orali zemi a
obdlvali ji vce,
ne oni ji obdlvaj.
A pili k nim poslov jejich s jasMadona se svtci od Giovanniho Belliniho,
Bentky, 1505

34

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

nmi znamenmi. A nebyl Bh takov, aby jim ukivdil, le

oni sami na sob kivdu spchali. (Korn, 30:9)

Kulturn nahromadn nen

dkazem evolunho pokroku
Evolucionist tvrd, e prvn lidsk bytosti byly napl opi
tvorov, jejich mentln a fyzick znaky se rozvinuly v prbhu asu, e zskaly nov schopnosti, a e civilizace se vyvinula z tohoto dvodu. Podle tohoto tvrzen, kter nen
zaloeno na vbec dnm vdeckm dkazu, nai dajn
primitivn pedkov vedli ivoin ivoty a stali se civilizovanmi teprve a se stali lidskmi, a zaznamenali kulturn pokrok, jak se rozvjela jejich mentln kapacita. Fiktivn obrzky
primitivnho lovka, s tlem cele pokrytm srst, nebo snacho se vykesat ohe dep pod zvecmi kemi, krejcho
po behu s erstv zabitm zvetem na rameni, nebo snacho se komunikovat s druhy gesty a vrenm, jsou falenm
osvenm zaloenm na tomto nevdeckm tvrzen.
Fosiln zznam tuto fantazii nepodporuje. Vechna vdeck zjitn ukazuj na zvr, e lovk byl stvoen jako lovk, z nieho, a e vdycky il jako lovk od prvnho dne
svho vzniku. Archeologick nlezy nijak nepodporuj ani
evolun chronologii. Zjitn z doby, o n evolucionist tvrd,
e lid se teprve uili mluvit ukazuj, e tito lid mli kuchyn
a tili se z rodinnho ivota. Dekorativn pedmty a suroviny
pro malovn byly nalezeny ve vykopvkch z dob, kdy podle
evolucionist lid stle nemli pont o umn. Mnoh pklady
budou detailn zveny v dalch kapitolch tto knihy.
Vechny tyto objevy odhaluj, e lid nikdy nesneli primitivn, zvec ivoty. Nikdy neexistovala necivilizovan doba,
kdy vichni lid pouvali jenom kamenn a devn nstroje.

35

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Vc mli vdycky lidsk ivotn styl s obleenm, tali, msami, lcemi a vidlikami pouvanmi zpsobem hodcm se k
lidskm bytostem. Lid vdy ili v pomrech, mluvc, stavc
budovy, tvoc umleck dla, jak se hod k lidskm bytostem.
Byli lkai, uiteli, krejmi, inenry, architekty, umlci, v ustanovenm socilnm podku. Z Bo inspirace lid vlastnc
rozum a dobr svdom vdycky nejlpe vyuvali poehnnch
na Zemi.
Oveme jak technologie pokroila a lid nahromadili vdomosti, pirozen se odehrly technologick zmny. Nov
pstroje byly vyvinuty v souladu s pevaujcmi okolnostmi,
byly uinny vdeck objevy, a objevily se kulturn zmny.
Avak nahromadn znalost a technologick pokrok dosaen
v prbhu djin neznamenaj, e se odehrla evoluce.
Je dokonale pirozen pro znalosti, aby se hromadily.
Osoba prochz rznmi rovnmi uen na zkladn kole, na
stedn kole a na univerzit. Ale pokud nkdo neustle shromauje znalosti bhem svho ivota, z toho neplyne, e se
pod vyvj a rozvj cestou nhodnch vliv. Podobn dynamika se vztahuje na ivot spolenosti. Nov objevy se dlaj
tak ve svtle poteb spolenosti, nov mechanismy jsou vynalezeny a nsledn vylepeny dalmi generacemi. Jene toto
nen proces evoluce.

36

arwinismus tvrd, e lovk - a jeho kultura - se rozvj od potenho primitivnho kmenovho uspodn smrem
k civilizovan spolenosti. Avak archeologick zjitn dokazuj, e od potku lidstva existovaly rozvinut spolenosti vedle zaostalch
kultur. Vskutku v prbhu historie existovaly vedle sebe v jednom asovm obdob spolenosti velmi bohat i zaostal. V
prbhu historie vtina spolenost te epochy byla na rznch rovnch technologie a civilizace, s velmi velkmi sociologickmi a kulturnmi rozdlyprv tak, jako je tomu dnes.
Napklad akoli je kontinent Severn Ameriky dnes velice pokroil co se te medicny, vdy, architektury a technologie,
jin komunity v Jin Americe jsou spe technologicky zao-

37

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

stal, bez spojen s vnjm svtem. Nemoci v mnoha stech

svta jsou identifikovny nejpokroilejmi technikami a analzami, jak si lze pedstavit, a jsou leny ve velice modernch nemocnicch. Jene v jinch stech svta si mysl, e
nemoci se rozvjej pod vlivem zlch duch a pokusy lit nemocn zahrnuj rituly vymtn takovch duch. Takov spolenosti jako lid z oblasti Indu, sta Egypan a Sumean,
kte ili kolem roku 3000 p.n.l., vlastnili kultury nesrovnateln bohat ve vech ohledech ne tyto souasn kmeny a

Domorod Papunec, Austrlie

Dokonce i ve 21.stolet maj etn spolenosti povriv pesvden. Uctvaj
falen bostva, kter jim nemohou ani
ublit ani prospt. Zde vidme nelnka Indin Arhuaco provdjcho ritul pot, co byli napadeni. Nelnk
k, e volaj o pomoc ke starm duchm

prody,

aby

uklidnili

horu.

(Stephen Ferry, Sprvci svta, National

Geographic, jen 2004)

38

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

dokonce i pokroilej spolenosti. To znamen, e ve vech

rch minulosti byly spolenosti s vysoce pokroilou civilizac
schopny pet spolu se zaostalejmi. Spolenost, kter existovala ped tisci let mohla bt ve skutenosti pokroilej ne
ta existujc ve 20.stolet. To demonstruje, e se neodehrl
dn pokrok uvnit evolunho procesujinmi slovy od primitivnho k civilizovanmu.
V prbhu historie jiste byly uinny velk pokroky ve
vech oblastech s mlovmi kroky ve vd a technologii, dky

V jedn sti svta ij lid v primitivnm prosted, zatmco na

druhm kontinentu ij v pohodlnch mrakodrapech a cestuj
letadly a luxusnmi plavidly. V rozporu s tvrzenm evolucionist pokroil i primitivn spolenosti vdy existovaly v jednom obdob, tak jako dnes.

39

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

akumulaci kultury a zkuenosti. Le nen ani rozumn ani vdeck pipisovat tyto zmny evolunmu procesu zpsobem,
jakm to in evolucionist a materialist. Tak jako neexistuj
odlinosti ve fyzickch rysech mezi souasnm lovkem a
nkm, kdo il ped tisci let, tak neexistuj odlinosti v inteligenci a schopnostech. Mylenka, e nae civilizace je pokroilej, ponvad mozkov kapacita a inteligence lovka
21.stolet je lpe vyvinut je falenou perspektivou, stc z
evolucionistick indoktrinace. Faktem je, e dnes lid v rznch oblastech maj rozdln koncepty a kultury. Ale to, e
domorod Australan nevlastn stejn znalosti jako vdec z
USA, neznamen, e jeho inteligence nebo mozek nejsou dost
vyvinut. Mnoho lid narozench do takovch spolenost nemus vdt o existenci elektiny, a pesto stle bt vysoce inteligentn.
Navc odlin poteby vyvstaly v odlinch stoletch. Nae
mdn standardy nejsou stejn jako ty starch Egypan,
avak to neznamen, e nae kultura je pokroilej ne jejich.
Zatmco mrakodrapy jsou symbolem civilizace 21.stolet, dkazy civilizace v egyptsk e byly pyramidy a sfingy.
Na em zle je perspektiva, v n jsou fakta vysvtlovna. Nkdo zanajc s pedpojatou mylenkou, e fakta
podporuj takzvan evolun vvoj bude zkoumat informaci,
je obdr ve svtle tohoto pedsudku. Tak se bude snait
podporovat sv tvrzen imaginrnmi povdakami. Podle
fragment zkamenl kosti si domysl spoustu podrobnost,
jako jak lid ijc v t oblasti trvili sv dny, jejich rodinnou
strukturu a jejich spoleensk vztahy, zpsobem pijatelnm
pro tento pedpoklad. Uzave, podle tohoto lomku kosti, e

40

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR
Prosted, kde lid ij, nezna, e jejich mysli jsou primitivn nebo rozvinut. V kadm obdob ili lid v jinch podmnkch a vyvinuli si odlin poadavky.
Kupkladu chpn architektury bylo o starch
Egypan jin ne u ns, ale to neznamen nutn, e
nae kultura je pokroilej. Jednm symbolem civilizace 20.stolet je mrakodrap; ve starm Egypt to byly
pyramidy a sfingy.

41

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

ijc lid, kterm patil, byli jen napolo vzpmen a vrc, pokryt srst a uvajc hrub kamenn nstrojene protoe to
tak naznauje vdeck dkaz, ale protoe to vyaduje jeho
ideologie. Ve skutenosti ze zskanch fakt vbec nevyplv
takov scn. Tento iluzorn obrzek vznik vykldnm darwinistickou mentalitou.
V souasnosti archeologov, kte podrobn vysvtluj
zmiovan obdob podle fosilnch zbytk, tesanch kamen
nebo maleb na jeskynnch stnch, se skoro neli od ve
uvedenho pkladu. Jene evolucionist stle p dost blzce
o vech aspektech ivota takzvanho primitivnho lovka na
zklad pedpojat analzy dkazu. Jejich smylen popisy a
ilustrace stle zdob strnky mnoha asopis a novin.
Zde je jeden ze scn vytvoen Louisem Leakeym, jednm z nejznmch souasnch evolucionist:
Pedstavme si nyn, e meme spovzdl pozorovat jeskynn
kryt z doby nkdy ped 20 nebo 30 tisci lety. Lovec z doby kamenn sestupuje dolm, kdy zpozoruje jeskyni na stran
skalnho tesu nad nm. S velkou opatrnost vyplh nahoru, v
obav, e tam najde jinou rodinu, kterou vyru nebo snad, e
by jeskyn mohla bt krytem medvda nebo lva. Nakonec je
dost blzko, aby vidl, e je przdn a vyd se na podrobnj
przkum. Rozhodne se, e toto je vhodnj toit, ne to,
kter s rodinou dosud obval a vyd se pro n. Dle pozorujeme
rodinu jak pichz a usazuje se. Ohe je opatrn penesen ze
starho domova.
Nkoli len rodiny se vyd nasbrat trvu a rot na vystln
lek zatmco jin z vtv ke sestavuj plot okolo jeskyn.
Ke zvat a ostatn majetek je uloen v nov domcnosti.

42

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Nyn se rodina usadila a nastupuje kadodennost. Mui lov zv

a eny sbraj oky a ovoce a konky.2

Detaily tohoto popisu nejsou zaloeny na dnch vdeckch dkazech, ale pouze na autorov fantazii. Evolucionist
prokldajc obdobn povdky vdeckmi vrazy, tou vechny
tyto detaily v lomcch kost. (Ve skutenosti tyto zkamenliny
ukazuj, e evolun proces se nikdy neodehrlpesn opak
toho, co evolucionist tvrd!) Je jasn, e fragment kosti neme vypovdt nic o emocch, kter inspirovali dvn lidi k
uritmu jednn, o tom jak byl jejich kadodenn ivot nebo
jak si mezi sebou rozdlovali prci.

Vdec zkoumajc dkaz z evolunmi

pedsudky

me

uinit

mnoho vklad o danm obdob.

Jene, aby byly tyto vklady pijaty, mus bt podpoeny jasnmi
nlezy a daty. Dosud evolucionist
nenalezli dn dkaz na podporu
svch mt o pololidskch, poloopich tvorech, kte komunikovali
vrenm, ili v jeskynch, sedvali
kolem oh obleen v kch a lovili s primitivnmi zbranmi. Toto
jsou pouze vplody fantazie evolucionisty. Vda ukazuje, e lid
byli vdy lidmi.

43

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Avak pohdka evoluce lovka je obohacovna nespotem takovch smyench pbh a obrzk, a evolucionisty
jsou iroce uvny. Neschopni osvobodit se od dogmatu evoluce od potku jejho nadnesen, vyprodukovali adu verz
ve uvedenho scne. Jene jejich clem nen osvtlit, ale
rozit indoktrinaci a propagandu a pesvdit lidi, e primitivn lovk kdysi opravdu existoval.
Mnoz evolucionist usiluj o dokzn svch tvrzen produkc takovch scn, dokonce i pi nedostatku jakhokoli
podprnho dkazu. Jene kad nov zjitn, je-li vysvtlovno nepedpojatm zpsobem, jim velice jasn odhaluje urit fakta, mezi kter pat: lovk byl lovkem od potku
sv existence; inteligence a umleck talent byly v prbhu
cel historie stejn. Lid, kte ili v minulosti nebyli primitivn, pololidsk, polozvec stvoen, jak evolucionist chtj,
abychom vili. Byli to mluvc, myslc tvorov stejn jako my,
kte tvoili umn a rozvjeli kulturn a etick struktury. Jak
brzy uvidme, archeologick a paleontologick nlezy to dokazuj jasn a srozumiteln.

44

Pedstavte si, co zbyde z na dnen skvl civilizace za

tisce nebo statisce let. Vechno nashromdn na kulturou obrazy, sochy, palce zmiz a st petrvaj zbytky
na technologie. Mnoho materil neodolnch proti poas se
v prodnch podmnkch nakonec rozpadne. elezo zrezav.
Vrobky se rozlo. Tunely metra se zhrout a propadnou, a
vechny materily potebuj drbu. Pedstavte si, e pejdou
tisce let a vechny tyo objekty budou vystaveny galonm
det, staletm vtr, opakovanch zplav a zemtesen.
Snad zbydou velk kusy kamene, vyten bloky, kter tvo
zklady budov a zbytky rznch soch, pesn to, co zstalo
nm z hlubok minulosti. A teba z na civilizace nezstane
vbec nic, z eho by lo pln porozumt kadodennm ivotm a nhodou petrv nco od kmen v Africe, Austrlii nebo
jinde na svt. Jinmi slovy z technologie, kterou vlastnme
(televize, potae, mikrovln trouby atd.), nezbude ani stopa,
akoli hlavn pile budov nebo nkolik fragment soch teba
peije. Podv-li se vdec budoucnosti na tyto fragmenty a
pope vechny kultury na doby jako zaostal neodchl se
od pravdy?
Nebo pokud nkdo objev knihu napsanou v mandarntin a uzave pouze na zklad tohoto textu, e an byli

45

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

zaostal rasa komunikujc prostedkem divnch znamen,

bude toto odret skuten fakta? Vezmme napklad sochu
Augusta Rodina Myslitel, kter je znm celmu svtu.
Pedstavme si, e bude znovu objevena archeology ve vzdlen budoucnosti. Pokud budou tito vdci interpretovat jej
vznam na zklad svch pedsudk o dobch minulch, a
nebudou mt k dispozici historick dokumenty mohou si

Archeologov s evolunmi pedsudky tvrd, e rytiny bizona v jeskyni Tuc dAudoubert

v podh Pyrenej v jin Franciijej sochy nemaj men umleckou hodnotu ne
dnen umleck dla jako jsou napklad Rodinovy sochybyly vytvoeny takzvanmi
primitivnmi lidmi. Jene technika a estetick vzhled prac ukazuj, e a je vytvoil kdokoli, nijak se neliil fyzicky ani duevn od souasnch lidskch bytost a byl ve skutenost umlecky sofistikovanj ne vtina.

46

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

snadno pedstavovat, e nae kultura uctvala pemliv

mue nebo ji prohlsit za zpodobnn njakho bostva.
My dnes samozejm vme, e Myslitel byl vytvoen pouze
z umleckho, estetickho dvodu. Jinmi slovy, bude-li mt
tento vdec budoucnosti vlastn pedsudky a pestavy o minulosti, bude pro nj nemon doptrat se pravdy, protoe bude
Myslitele vysvtlovat ve svtle svch pedsudk a vymysl pat-

Kdyby byl Rodinv Myslitel objeven za 6000 let ode dneka a lid ho vykldali se
stejnmi pedsudky, jako dnes nkte vdci vykldaj minulost, tak by si mysleli,
e lid 20.stolet uctvali mue, kter uvauje a nebyli dosud socializovni atd.
Neukzalo by to, jak daleko jsou od pravdy?

47

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

in scn. Proto prozkoumn urit informace objektivn

nese nejvy dleitost.
Nikdy nezapomnejme, e nemme jedin dkaz, e se
spolenosti postupn vyvjely nebo e dvn kultury byly primitivn. Tato tvrzen jsou zaloena vhradn na analzch historik a archeolog podporujcch evoluci. Napklad malby
zvat na skalnch stnch byly okamit popsny jako primitivn kresby jeskynnho mue. Ale tyto obrzky mohou dobe
vypovdt svazky i o estetickm ctn tehdejho lovka.
Umlec v nejmodernjm odvu t doby je mohl vytvoit
pouze z estetickho dvodu. Mnoho dnench vdc dnes
zdrazuje nemonost jejich vytvoen primitivn mysl.
Dalm pkladem jsou zaosten kameny interpretovan jako prvn nstroje opolovka. Lid v t dob mohly
tvarovat tyto kameny a uvat je pro dekorativn ely.
Neexistuje smtko dkazu, pouze pedpoklad, e tyto nalezen kusy byly definitivn lidmi uvny jako nstroje.
Evolun vdci prozkoumali dkaz nalezen ve vykopvkch z
pedpojatho hlediska. Hrli si s nktermi zkamenlinami,
kter, z jejich pohledu, podporuj jejich teorie, a ignorovali
nebo dokonce vyadili ostatn. Podobn hry byly hrny, aby se
demonstrovalo, e historie se vbec vyvj. 3 Americk antropolog Melville Herskovitz popisuje, jak se teze evoluce lidstva rozvinula a jak evolucionist vykldaj dkazy:
Kad exponent kulturn evoluce dokld hypotetick otisk pokroku, kterm ml pispt k rozvoji lidstva, take bylo zaznamenno mnoho nepmch sekvenc. Jak bylo zjitno, nkter
z tchto pokrok byly omezeny na jedin aspekt kultury. . . 4

48

ADNAN OKTAR

Jednm

HARUN YAHYA

nejdleitjch

pklad

potvrzen

Herskovitsova pohledu je studie evolucionisty a etnografa

Lewise Henryho Morgana, kter zkoumal fze spolenosti
jdouc k dosaen patriarchln a monogamn struktury tak,
jak tvrdil, se vyvjely od primitivn po rozvinutou. Ale v tomto
vzkumu uil pklad rozlinch kultur po cel zemkouli,
kter spolu nikdy nepily do kontaktu. Pak je seadil, tak aby
doshl pedpokldanho vsledku. Je zejm, e ze stovek a
tisc kultur vybral jen ty, kter se shodovaly s jeho pedchzejc teori.
Nato Herskovits ilustruje jak Morgan naaranoval historii,
aby potvrdil sv mylenky. Zanajc u matriarchlnch
Australan nakreslil linii vedouc k patriarchlnm americkm
Indinm. Nae pokroil k eckm kmenm, kdy bylo nslednictv pesn stanoveno po musk linii, ale nebyli
striktn monogamn. Poslednm pkladem byla modern civilizace s ddictvm po musk linii a s psnou monogami.
Herskovitsv koment:
Ale tato srie, z pohledu historickho dosaen, je dosti fiktivn5

49

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Vtinu toho, co znme o djinch, jsme se nauili z knih.

teni zdkakdy zpochybuj obsah takovch knih a pijmaj jejich obsah ve jmenovit hodnot. Ale zejmna kdy dojde na lidskou historii, velice asto knihy prezentuj teorii vytvarovanou
konceptem, kter ji nen platn na poli biologie, molekulrn biologie, paleontologie, genetiky, biogenetiky a antropologie. Spolu s
vdeckm kolapsem teorie evoluce bylo anulovno i nae chpn
historie.
Historik Edward A. Freeman debatuje o tom, jak nae historick znalosti odr fakta:
Pro vechny historick dotazy zachzme s fakty, kter sama o
sob pichzej pod kontrolou lidsk vle a lidskch rozmar a
dkaz zvis na hodnovrnosti informtor, kte bu mysln
klamali nebo nechtn mtli. lovk me lht; me se zmlit. 6
Tak jak si meme bt jisti, e nm pedvan historie je
pravdiv?
Pedevm se musme ujistit o objektivn jistot skutenost
prezentovanch nm historiky a archeology. Jako u vtiny abstraktnch koncept, vklad historie me znamenat odlin vci
pro odlin lidi. Vet udlost se me liit kvli hledisku toho,
kdo vypravuje. A vklad udlost je dost asto jin, kdy je zaznamenn jedinci, kte jich nebyli svdky.
Historie je definovna jako chronologick zznam uplynulch udlost. Co dv smysl a vznam tmto udlostem je to, jak je
historik prezentuje. Napklad historie vlky me bt ovlivnna
nzorem pisatele, zda byla vtzn strana v prvu i nikoli. Bude-li
sympatizovat s jednou stranou, bude je povaovat za ampiony
svobody i kdyby napadli ciz teritorium a napchali mnostv

50

HARUN YAHYA

zvrstev. 7 Napklad prozkoumte-li historick knihy dvou nrod

navzjem zneptelench, shledte, e kad vykld tyt udlosti zcela jinm zpsobem.
Toto pesn evolun historici a vdci dlaj dnes. Bez konkrtnho podprnho dkazu pedstavuj takzvanou evolun historii
lidskch bytost jako jistou pravdu. gnoruj siln dkaz, kter vyvrac jejich teorii, vykldaj dkazy, kter maj v termnech svch
pedsudk a prezentuj tuto teorii, kterou nkte vdci pijali za
ideologii, jako zkon.
Pokud m historik analyzujc 2.svtovou vlku nrodn socialistick nzory,
me klidn vyobrazit Hitlera jako velkolepho vdce, pouze podle obrzku na
stran. Jene spodn fotografie pozen v koncentranm tboe Buchenwald
ukazuje pouze jeden pklad hroznch vrad, kter Hitler rozpoutal.

51

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Ve srovnn s histori lidstva je ivotnost materil asto pouvanch ve stavebnictv, prmyslu, technologickch vrobcch
a v mnoha oblastech kadodennho ivota relativn krtk.

52

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jestli ili lid ped tisci let v extrmn sofistikovanch devnch budovch, je dokonale pochopiteln, e se o tom dochovalo mlo dkaz. Pedstavte si, e by byla nae civilizace
zniena njakou hroznou katastrofou. Kolik by z n zbylo za
sto tisc let? Kdyby na ns budouc lid pohleli jako na primitivn na zklad nkolika kost a kus zklad, jak pesn by
byl jejich vklad?

Za destky tisc let nebudou modern kamenn domy zde ukzan vyhlet nijak odlin ne rozvaliny vykopan v Catal Huyuk. Za pirozench podmnek se prvn rozpadne devo, pak zrezav kovy. S nejvt
pravdpodobnost zbydou kamenn zdi a keramick hrnce a msy.
Pokud tomu tak bude, tvrzen budoucch archeolog, e lid v roce
2000 ili primitivnmi ivoty nebude vbec odret pravdu. Souasn
evolucionist jsou ve stejnm postaven.

53

Palc iraan v Istanbulu potom co

vyhoel a jeho vnitn design a
ozdoby byly znieny. Nkdo vidc
palc v tomto stavu si nikdy nebude
umt pedstavit jeho bvalou velkolepost.

Za destky tisc let, ve co zbyde z dnench budov bude nkolik

blok kamene. Devn materily a pedmty vyroben ze eleza se
rozlo. Kupkladu nic nezbyde z krsnch nstnch maleb v palci
raan, z jeho pekrsnho nbytku, skvlch zvs a koberc,
lustr a osvtlovacho vybaven. Tyto materily se rozpadnou a
zmiz. Nkdo, kdo naraz na zbytky palce raan ve vzdlen budoucnosti mon spat jen nkolik velkch kus kamene a mon
nco mlo ze zklad palce. Kdyby se navrhlo, na zklad tohoto,
e lid dnen doby nestanovili dosud stl ivotn vzorce a e bydleli v primitivnch krytech vytvoench skldnm kamen na sebe,
tato analza by byla zcela myln.

54

Palc iraan
potom, co byl
zrestaurovn,
s dokonenmi dekoracemi.

Ty zbytky, kter petrvaly do souasnosti, mohly bt kdysi neobyejn ndhernmi budovami tak jako je palc iraan. Kdyby nkdo
do tchto ruin umstil nbytek a ozdobil je zvsy, koberci a lampami, vsledek by byl zase jednou psobiv.
Korn odkazuje na minul spolenosti jako vysoce pokroil ve
smyslu umn, architektury, kultury a znalost. V jednom veri je nm
eeno, e spolenosti z minulosti byly velice nadazen:
Co necestovali po zemi, e nevidli, jak byl konec tch, kdo
ped nimi byli! A pece byli silnj ne oni moc i stopami, je na
zemi zanechali... (Korn, 40:21)

55

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Fosilie obeven v Dmanisi v Gruzii v roce 2005 znovu odhalila, e scn evoluce lidsk historie nelad s fakty. Podle nevdeckch tvrzen evolucionist ili prvn lid jako zvata bez
rodinnho ivota nebo socilnho du. Jene zkamenl lebka
patc starmu lovku objeven paleoantropologem Davidem
Lordkipanidzen, ukzala, e tato tvrzen jsou nepravdiv.
Objeven lebka patila starmu lovku, ktermu zbyl jedin
zub. Vdci se domvaj, e majitel lebky ml vedle bezzubosti
jet dal nemoci. To, e se tato osoba doila vysokho vku navzdory tolika tlesnm nedostatkm, pedstavuje vznamn
dkaz pro to, e o nj bylo postarno a e druz se zajmali o blaho ostatnch. Lordkipanidze k:
Je jasn, e toto byl nemocn jedinec Myslme
si, e to je dobr argument pro to, e tento jedinec ml podporu dalch len skupiny. 8

Ve zvlnm sle zkoumajcm

nejvt vdeck objevy roku, asopis Discover vnoval znan
prostor objevu, kter odhalil, e
lid se starali o nemocn ped miliony let a starali se o jejich blahobyt. Toto zjitn, o kterm
pojednval lnek s nzvem
Rozmazloval Homo erectus*
svoje rodie?, odhalilo, e lidsk
bytosti nikdy neily jako zvata v
dnm obdob historie, ale
vdycky jen jako lidsk bytosti.

Evolucionist tvrd, e lidsk bytosti

si rozvinuly sociln chovn 1.5 milionu
let potom, co majitel lebky zemel.
Dan fosilie tak vyvrac evolun tvrzen,
nebo ukazuje, e ped miliony let lid
pociovali soucit s nemocnmi, starali se
o n a chrnili je. Tento objev znovu
ukazuje, e lid nikdy neili jako zvata,
ale vdy jako lid.
(*) Evolucionist tvrd, e Homo erectus byl pechodn druh mezi opy a
lidskmi bytostmi v dajn evoluci
lovka. Faktem vak je, e neexistuje
rozdl mezi kostrou souasnho lovka a tou Homo erectus, jeho kostra
je zcela vzpmen a zcela lidsk.

56

Evolucionist prohlauj e ped asi 30 - 40 tisci let v

Evrop a nco dve v Africe takzvan opi lid proli zvltnm
procesem petvoen a nhle zskali schopnost pemlet a
tvoit vci jako modern lid. To proto, e archeologick nlezy z t doby nabz vyznamn dkaz, kter evoluce neum
vysvtlit. Podle tvrzen darwinist byla technologie kamennch nstroj, kter byla nezmnna po 200 000 let, nhle
nahrazena mnohem vysplej a rychle se rozvjejc emeslnou technologi. Takzvan primitivn lovk, kter slezl ze
strom a zaal se modernizovat pouze krtce pedtm nhle
rozvinul umleck talent a zaal kreslit a malovat obrzky neobyejn krsy a moudrosti na jeskynn stny a vyrbt nesmrn krsn dekorativn objekty, nramky a nhrdelnky.
Co se stalo, e vyvolalo takov rozvoj? Jak a pro primitivn poloopi bytosti zskaly takov schopnosti? Evolun
vdci nemaj dn vysvtlen jak a pro se to stalo, akoli pichzej s rozlinmi hypotzami. Evolucionista Roger Lewin
popisuje obte, kterm darwinist v tomto ppad el ve sv
knize Pvod modernch lid: Snad proto, e stle nekompletn
archeologick nlezy jsou pinejmenm dvojznan, uenci
odpovdaj na tyto otzky rzn. 9

57

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Avak archeologick zjitn odhaluj, e lovk ml kulturn porozumn od potku sv existence. as od asu se
toto porozumn rozvinulo, zaostalo nebo prodlalo nhl
zmny. Ale to neznamen, e se odehrl njak evolun proces, pouze se vyskytl kulturn rozvoj nebo zmny. Objev umleckch dl popisovan jako nhl nedokazuje dn
biologick pokrok lovka (zvlt v termnu intelektulnch
schopnost). Lid v t dob mon zakusili rozlin spoleensk zmny a jejich umleck porozumn se pozmnilo, ale to
nen dkazem pechodu od primitivnho k modernmu.

Jedna z nstnnch
maleb

objeven

jeskynch v Lascaux.
Dozajista toto nen
prce

primitivnho

lovka, kter prv

oddlil svou cestu od
opic.

58

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Rozpor mezi archeologickmi pozstatky zanechanmi

minulmi lidmi a anatomickmi a biologickmi zbytky, kter
mly zstat podle evolucionist znovu napadaj sprvnost
tvrzen darwinist k tomuto pedmtu. (Pro podrobn dkaz,
kter vdecky ni pedpokldan lidsk rodokmen, kter je
hlavnm tvrzenm darwinismu, viz Darwinismus vyvrcen od
Haruna Yahya.) Evolucionist tvrd, e lidsk kulturn rozvoj
mus bt pmo mrn jeho biologickmu zdokonalovn.
Napklad lid mus nejprve vyjadovat sv emoce pomoc jednoduchch kreseb, postupn se zdokonalovat a a nakonec
doshnout vrcholu umleck tvorby. Jenome ran zbytky lidsk historie zcela podkopvaj tento zvr. Jeskynn malby,
kresby a relify hojn povaovan za prvn pklady umn,
odkazuj, e lidsk bytosti t ry mly velmi nadazen estetick chpn.
Vdci majc na starosti vzkum jeskynn ohodnotili tyto
malby jako jedny z nejdleitjch a nejcenjch prac v djinch umn. Stnovn tchto kreseb, uit perspektivy,
hloubka vytvejc dojem relifu dokazuj vvoj, kter evolucionist neum vysvtlit, nebo z pohledu darwinist by se takov znaky mly rozvinout mnohem pozdji.
Mnoho jeskynnch maleb nalezench ve Francii, panlsku, Itlii, n, Indii, v stech Afriky a dalch oblastech
svta poskytuj podstatnou informaci o minul kulturn struktue lidstva. Styl a barevn techniky uit na tchto malbch
jsou takov kvality, e udivuj samotn badatele. Pesto darwinist vykldaj tyto kresby ve svtle svch pedsudk, tak
aby souhlasily s jejich evolunmi bchorkami. Prohlauj, e
tvor, kter si nezaslou status modernho lovka kreslil ob-

59

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

rzky zvat, kterch se bl nebo kter lovil a to v extrmn

primitivnch podmnkch v jeskynnch ve kterch il. Ale techniky tchto kreseb ukazuj, e umlec vldl hlubokm porozumnm a byl schopen to vyjdit velmi psobivm zpsobem.
Techniky pouit v malbch tak ukazuj, e vbec neil
primitivnm zpsobem. A navc malby na jeskynnch stnch
nedokazuj, e lid t epochy ili v tchto jeskynnch. Umlec
mohl klidn t v pbytku vystavnm pobl a pouze si zvolit
vytvoit sv obrazy na jeskynnch zdech. Emoce a mylenky,
kter byly za vbrem, co vyjdit, to je znmo pouze samotnmu umlci. O tchto obrazech bylo vyprodukovno mnoho
spekulac, z nich ta nejmn pravdpodobn je, e byly vytvoeny lovkem v primitivnm stdiu. Ve skutenosti byla na
webov strnce BBCs Science 22.nora 2000 uveejnna report obsahujc nsledujc dky o jeskynnch malbch:
. . . mysleli jsme si, e byly vytvoeny primitivnmi lidmi Ale
podle dvou vdc pracujcch v Jin Africe je tento pohled na
starodvn umlce zcela myln. V, e malby jsou dkazem
sloit a modern spolenosti. 10

Pokud by mnoho z naich souasnch umleckch dl

mlo bt analyzovno se stejnou logikou za tisce let, mohlo
by povstat mnostv debat o tom, zda spolenost 21.stolet
byla primitivn kmenovou nebo pokroilou civilizac. Pokud by
byly nepokozen obrazy naich modernch umlc objeveny
za 5000, ani by peila psan dokumetace ohledn souasnosti, co by si lid budoucnosti mysleli o na vlastn dob?
Kdyby lid v budoucnu objevili prce Van Gogha nebo
Picassa a posuzovali je evolun perspektivou, jak by nahleli

60

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

na nai spolenost? Inspirovaly by krajinky Clauda Moneta ke

komentm jako Prmysl nebyl dosud rozvinut a lid vedli
zemdlsk zpsob ivota nebo by abstraktn obrazy Vasilije
Kandinskho vyvolaly komente spolu s dky Lid stle nebyli schopni st nebo pst a komunikovali pomoc rozmanitch mazanic? Vnesly by takov vklady svtlo do otzek o
na civilizaci?
Kdyby budouc generace mly zkoumat souasn umleck dla ve svtle evolun
pedpojatosti, vsledkem by mohly bt velice rozmanit nzory na nai spolenost.
Evolucionist z budoucnosti by se mohli dvat na dla Pabla Picassa nebo Salvadora
Dalho i jinch surrealist a navrhovat e dnen lid byli spe primitivn. Jene
toto by naprosto neodrelo skuten fakta.

Nalevo: K v plamenech, Salvador Dal

Uprosted: Mu s dmkou, Pablo

Picasso
Kytara, Pablo Picasso

Napravo: Vybuchujc hodiny, Salvador Dal

61

Obrzky odr vizuln a koncepn

chpn umlce. Jene dln zvr
z tchto obraz o tom, co lid v dan
dob jedli, v jakch podmnkch ili a
jak byly jejich sociln vztahya
pot tvrzen, e tyto komente jsou
naprosto pesnto je nevdeck
pstup. Nsledkem svch pedpojatch postoj evolucionist tvrdohlav
pokrauj
v
popisovn
dvnch lid jako primitivnch.
Postavy, kter jsou vidt na obrzku
tkaj ltku se vzorem ryb kosti. To
ukazuje, e tehdej lid nebyli divoi
potloukajc se polonaz jak tvrd
evolucionist.

62

Nstnn malba objeven v Alrsku je star

9000 let

Relify bizona v jeskyni Tuc

dAudoubert

63

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Ve Francouzskch Pyrenejch je jeskyn Niaux naplnna

nejpsobivjmi obrazy nakreslenmi lidmi, kte ili v prehistorickch dobch. Uhlkov metoda datovn proveden u tchto
maleb ukazuje, e byly dokoneny asi ped 14000 lety. Malby v
jeskyni Niaux byly objeveny roku 1906 a od t doby byly podrobn prozkoumny. Nejvce zdobenou st jeskyn je postran komora vytvoen hlubokou dutinou v tmav sti znm
jako Salon Noir. Ve sv knize Pvod modernch lid Roger Lewin
uinil nsledujc koment o tto sekci, s jej obrazy bizon,
kon, jelen a kozoroh: ... narranovanch do tabul a dvaj-

cch dojem pedtuchy a obezelosti ve sv poprav.11

Jednm z nejdleitjch prvk, kter pitahuje nejvce zjmu vdc
je pouit malsk technika. Vzkum ukzal, e umlci zskvali
zvltn sloueniny mchnm prodnch a loklnch ingredienc.
Nen pochyb, e toto zna schopnost myslet, plnovat a tvoit daleko za hranicemi dosaitelnmi bytostmi v primitivnm stavu. Lewin
popisuje tuto malskou techniku takto:
Materily pro malovnbarviva a minerln nastavovaebyly
peliv zvoleny lidmi svrchnho paleolitu a rozemlety v rozmez
5 a 10 mikrometr, aby vyprodukovaly uritou sms. ern
barvivo, jak se pedpokld, byl uhel a kyslink manganiit. Ale
skuten zjem byl o nastavovae, na kter jak se zd, byly tyi

64

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

odlin pedpisy, kter badatel oznauj od jedn do ty.

Nastavovae pomhaj objasnit barvu barviv a jak naznauje jejich nzev pidat mnostv malby bez rozedn barvy. tyi
pedpisy uvan v Niaux byli talek; sms barytu a ivce draselnho; pouze ivec draseln a ivec draseln smchan s pemrou biotitu. Clottes a jeho kolegov experimentovali s nktermi
tmito nastavovai a shledali je extrmn innmi. 12

Tato vysoce pokroil technika je dkazem, e dn bytost, kter by mohla bt oznaena za primitivn, v minulosti
neexistovala. Od doby, kdy lovk vznikl, byl nadazenou bytost, se schopnost myslet, mluvit, zdvodovat, chpat, analyzovat, plnovat a vyrbt. Je naprosto iracionln a nelogick
tvrdit, e lid, kte pouvali nastavova k vybarvovn svch
maleb a kte spn msili takov ltky jako talek, barit, ivec
draseln a biotit, aby takov nastavovae zskali, teprve nedvno odlouili svou cestu od op a stali se civilizovanmi.

Barviva pouit na malbch v jeskynnch byla vytvoena ze sms,

kter m i student chemie problm
reprodukovat. Tyto sloueniny maj
velice sloit vzorce. Dnes je mohou
dostat jen chemit ineni v laboratoch. Je jasn, e barvy zskan z
materil jako je talek, barit, ivec
draseln a biotit vyaduj podrobn
chemick znalosti. Je nemono popsat jejich tvrce jako dajn nov
vyvinut.

65

Zde umlec vytvoil trojrozmrn obraz. To je efekt, kter um pout jen

lid dobe vycvien v umn, a je mimo schopnosti mnohch.

66

Lid, kte vytvoili

tyto malby datujc se
a do 35000 p.n.l.
pouvali barvy obsahujc takov chemiklie a ltky jako oxid
manganat, oxid elezit, hydroxid elezit a zubovinu (vnit
st zub obratlovc,
sestvajc z kolagenu
a vpnku). Kdybyste
podali

kohokoli,

kdo nen vzdln v

chemii, aby reprodukoval

kteroukoli

barev uitch na tchto obrazech, nevdl by, jakou chemiklii pout, jak ji sehnat a se
ktermi dalmi ltkami mus bt smchna. Navc tehdej lid dobe znali i zvec
anatomii, jak zna jejich vyuit vpnku v prku a kolagenu ze zub obratlovc.

K dole napravo je jednou z maleb v jeskyni Niaux. Vzkum odhalil, e malba je star
asi 11000 let. Blzk podobnost mezi tmto konm a tmi, kte ij v regionu dnes stoj
za povimnut, nebo ukazuje dovednost umlce, kter ml jasn vysoce vyvinut umleck cit. To, e dan malby byly vytvoeny na jeskynnch zdech rozhodn nen dkazem, e umlci
ili primitivnmi
ivoty. Existuje
vysok pravdpodobnost, e
tyto stny pouvali

jako

pltno ist z
dvodu osobn
preference.

67

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Objevy uinn bhem vykopvek v jeskynch Blombos na

pobe Jin Afriky znovu pevrtily scn lidsk evoluce
vzhru nohama. Daily Telegraph pokryl pbh pod nadpisem
lovk doby kamenn nebyl takov hlupk. Rozmanit noviny a asopisy tak pinesly pbh, stanovujce, e teorie o
prehistorickm lovku musej bt kompletn pedlny.
Napklad BBC News podaly zprvu, e Vdci prav, e objev
ukazuje, e modern zpsob mylen se vyvinul dve, ne
jsme si mysleli. 13
Nlezy v jeskynch Blombos byli kousky okru star 80100000 let. Bylo domyleno, e se uvali k malb na tlo a dal
umleck prce. Ped tmto objevem vdci navrhovali, e dkaz
lidsk schopnosti myslet, rozumt a vyrbt se vynoil o nejdve ped 35000 lety. Tato nov zjitn zcela demoluj tento
pedpoklad. Lid v t dob, kter evolucionist popisuj jako primitivn a dokonce
jako poloopy, se honosili schopnost chpat a vyrbt, tak jako
dnen lid.

Korlky a rozmanit ozdobn pedmty ukzan dole byly nalezeny v jeskynch

Blombos. Odhaluj, e lid tehdej doby mli pochopen pro umn a radovali se z krsnch a pitalivch vc. Toto nemohou bt vrobky dajn primitivnch bytost.

68

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Malby objeven v jeskyni Chauvet v roce 1994 vyvolaly

enormn reakci vdeckho svta. Pedtm umleck dla v
Ardche, 20000 let star obrazy v Lascaux a 17000 let star
prce v Altamye ve panlsku vechny pitahovaly znanou pozornost. Ale obrazy v Chauvet byly mnohem star ne tyto.
Uhlkov metoda datovn odhalila, e tyto malby jsou star
kolem 35000 let. Nsledujc koment vyel v asopise National

Geographic:
Kosk tabule v jeskyni Chauvet je asi 6 metr dlouh.
Pekvapiv krsn malby v jeskyni pedstavuj nosoroce, kon s hustou hvou,
bizony, lvy a kozoroce mimo jin. Takov vysoce rozvinut umn, vytvoen v
dob, kdy evolucionist oekvaj, e uvid jen primitivn mranice, je cosi, co
nelze vysvtlit Darwinovou teori.

69

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Prvn fotografie podili specialist i veejnost. Po desetilet

uenci teoretizovali, e umn se vyvjelo v pomalch stdich od
primitivnch krbanic k ivm, naturalistickm ztvrnnm. . .
Piblin dvakrt tak star jako ty ve znmjch jeskynch, obrazy v Chauvet nepedstavuj nahromadn prehistorickho
umn ale jeho nejstar znm potky.14

Ve svtle vysoce rozvinutho umleckho citu

zjevnho na jeskynnch
malbch, asopis National
Geographic popsal
umlce, kte je vytvoili
Lid jako my.

Nalevo: Obraz leoparda v jeskyni Chauvet pouitm ervenho okru.

Napravo: Kosk tabule, detail.

70

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Coby vsledek svch studi dr. Michael Rappenglueck, badatel z

Mnichovsk univerzity, zjevil, e malby na stnch slavnch jeskyn
Lascaux ve stedn Francii maj astronomick vznam. Rekonstruoval
figury na zdch jeskyn na potai uitm techniky fotogrametrie,
co ukzalo, e geometrick kruhy, hly a rovn linie, kter se vynoily mohou mt zvltn vznam. Vechny hodnoty vztahujc se ke
sklonu ekliptiky, obdob rovnodennosti, pravidelnch pohyb hvzd,
polomru a prmru Slunce a Msce a lmn svtla ve vesmru byly
dodny k vpotm potae. Nsledkem toho se vidlo, e tyto nrty odpovdaj rznm konstelacm hvzd a uritm fzm msce.
BBC News podali tuto informaci ve sv vdeck sekci:

ada 13 bod pod malbou jelena

pedstavuje polovinu msnho
cyklu.

Podle vdeckch zkoumn teky v

doln sti obrzku kon pravdpodobn zobrazuj 29 denn cyklus
Msce.

71

72

73

Pohyb a ivotnost jsou dokonale zobrazeny na tchto malbch, kter jsou velice
pitaliv a rovnocenn s prac
akademicky vzdlanch. Je nemon tvrdit, e ten, kdo vyprodukoval tyto malby, byl
mentln nevyvinut.

74

Nalevo: Severn ze takzvan

Rotundy z jeskyn Lascaux
Nahoe: 17000 let star zvec
figury z Lascaux
Dole: Postava kon

75

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Prehistorick mapa non oblohy byla objevena na

zdech slavnch vymalovanch jeskyn v Lascaux ve stedn
Francii. Mapa, kter se datuje 16500 nazpt ukazuje ti
jasn hvzdy dnes znm jako Letn trojhelnk. mapa
hvzdokupy Plejdy byla objevena mezi freskami v
Lascaux Objeveny v roce 1940, zdi ukazuj umleck nadn naich dvnch pedk. Avak kresby mohou demonstrovat tak jejich vdeck znalosti. 15
Podle tvrzen darwinist lid, kte namalovali tyto obrazy
dajn teprve slezli ze strom. Jejich intelektuln vvoj nebyl
jet dovren. Jene jak umleck hodnota maleb tak vsledky
poslednho vzkumu zcela vyvracej tato tvrzen. Kdokoli zanechal tyto malby ml
velice

nadazen

estetick porozumn,

rozvinutou

umleckou
nikua

techvdeck

znalosti.

Zprva na webov strnce

BBC s titulkem Nejstar
lunrn kalend identifikovn, obsahovala informace, kter znovu vyvrtily
tvrzen darwinist o evoluci spolenost.

76

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Tyto reliy iraf star njakch 7000 let byly zpodobnny

tak peliv, e poskytuj dojem stda v pohybu. Je jasn, e
tento obraz je prac myslcch lid schopnch posuzovat a vyjadovat se a chpajcch umn.

77

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Tato malba, kter je

tak 7000 let star ukazuje mue hrajcho na
hudebn

nstroj.

Souasn forografie dole

ukazuje lena Dzu, domorod

komunity

Botswany, kterak hraje na

obdobn nstroj. Faktem
je, e hudebn nstroj
uvan ped 7000 lety se
dodnes pouv! Tento
dal pozoruhodn pklad

demoluje

tvrzen

darwinist. Civilizace ne
vdy postupuj dopedu,
jak

tvrd

darwinist;

nkdy

mohou

stejn

po

zstat

tisce

let.

Zatmco tento mu dl
hraje na prastar nstroj,
kter existuje 7000 let,
na druhm konci svta se
skldaj digitln symfonie pouitm nejnovj
Nahoe: Postava lovka hrajcho na fltnu na

potaov technologie. A

7000 let star malb ukazuje, e tehdej lid

ob kultury koexistuj v

mli kulturu a znalost hudby a tud byli du-

tomt ase.

evn rozvinut a kulturn.

Dole: Obrzek ukazuje souasnho domorodce
v Botswan hrajcho na podobn nstroj.

78

HARUN YAHYA

Obecn odsouhlasen jako pochzejc z roku 9000 p.n.l. Catal Huyuk

je popisovn jako jedno z prvnch znmch mst v historii. Jeho prvn
objevy podntili velikou diskusi ve svt archeologie, znovu dokazujc
neplatnost evolunch tvrzen. Archeolog James Mellart popisuje, jak ho
pokroil stav oblasti dosti udivuje:
Mnostv technologick specializace v Catal Huyuk je jednm z pozoruhodnch znak v tto vysoce rozvinut spolenosti, kter byla zjevn
pedvojem neolitickho pokroku. . . Jak kupkladu naletili zrcadlo z
obsidinu, tvrdho vulkanickho skla, ani by ho pokrbali a jak vyvrtali otvory do kamennch korl (vetn obsidinu), otvory tak mal, e
do nich nepronikne dn modern ocelov jehla? Kdy a kde se nauili
tavit m a olovo...?16
Tyto nlezy ukzaly, e obyvatel Catal Huyuk mli porozumn pro
mstsk ivot, byli schopni plnovat, navrhovat a potat a e jejich
umleck pochopen bylo daleko pokroilej ne se myslelo. Profesor
Ian Hodder, souasn vdce vzkumnho tmu, stanovuje, e zskan
zjitn zcela anuluj tvrzen evolucionist. Prav, e odkryli asn
umn, jeho pvod je nejasn a poznamenv, e bylo obtn vysvtlit zempisnou polohu Catal Huyukkter, podle Hoddera, nem pm
geografick spojen s oblastmi, o nich je znmo, e byly tehdy osdleny. Nalezen fresky jsou na toto obdob velice pokroil. Prav, e po
dotazovn pro a jak tito lid doshli tak vznosn umleck rovn,
opravdovou otzkou je, jak skupina lid doshla takovho pekvapivho
kulturnho spchu. Co vme, prav, neexistovala evoluce v kulturnm
vvoji dosaenm v Catal Huyuk, kde se takov velk umleck prce
vynoily spontnn a z nieho. 17

79

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

V roce 1995 nmeck archeolog Hartmut Thieme objevil

mnostv devnch pozstatk v nmeckm Schningenu.
Toto byly peliv zroben otpyjinmi slovy nejstar lovn
nstroje na svt. Tento objev piel jako velik pekvapen pro
evolucionisty, dle jejich nzoru se systematick loven objevilo
asi ped 40000 lety, kdy se dajn poprv objevil modern lovk. Aby Clactonsk a Lehringensk otpy nalezen dve zapadly do evolun li, byly degradovny na kopac tyky nebo
snhov hlky. 18
Ve skutenosti vak Schningensk otpy sahaj mnohem
dleasi kolem 400000 let dozadu. Navc jejich st bylo tak
jist, e Robin Dennell, jeden z archeolog Sheffieldsk univerzity, jeho list byl uveejnn v asopise Nature, stanovil, e bylo
nemon upravit jejich st nebo je falen vyloit:
Jene Schningensk objevy jsou jednoznan otpy: povaovat je za snhov hlky nebo kopac tyky je jako tvrdit, e
elektrick vrtaky jsou ttka
na papr. 19
Jednou pinou, pro
jsou tyto otpy pro evolun
vdce tak pekvapiv je nesprvn sudek, e dajn
primitivn lid t doby postrdali schopnost vyrobit takov pedmty. Jene tyto

80

ADNAN OKTAR

otpy jsou produkty mysli schopn potat a plnovat ve fzch. Kmen jedle star kolem 30 let byl
pouit na kad otp, a jeho pika byla vyrobena
ze zkladny, kde je devo nejtvrd. Kad jednotliv otp byl navren ve stejnch rozmrech a
prv jako je modernm kritriemjeho tit
bylo v jedn tetin od ostrho konce.
Tv k tto informaci Robin Dennell komentuje:
Toto pedstavuje znanou investici asu a dovednostive vybrn vhodnho stromu, hrubm
obrouben nvrhu a konench stdich tvarovn.
Jinmi slovy, tito [takzvan] hominidi neili spontnn pti minutovou kulturou jednajc pleitostn v odpov na momentln situace. Naopak,
vidme znanou hloubku plnovn, sofistikovanost nvrhu a trplivost pi vyezvn deva, to
ve pipisovan pouze modernm lidem. 20
Thieme, kter otpy objevil, prav:
Pouvn sofistikovanch otp tak brzy
jako ve Stednm pleistocnu by mohlo znamenat,
e mnoho souasnch teori o chovn a kultue
ranch lid je nutno pepracovat. 21
Jak Hartmut Thieme a Robin Dennell stanovuj, tvrzen darwinist ohledn historie lidstva neodr fakta. Pravdou je, e lidstvo nikdy
neprodlalo evoluci. Zaostal a vysoce pokroil
civilizace v minulosti existovaly vedle sebe.

81

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Vdci popsali jako neobyejn a nemajc sob rovna nlezy zskan bhem vykopvek v Gbekli Tepe pobl Urfa v
Turecku. Byly to obrovsk pile ve tvaru T, vy ne lovk a 20
metr (65 stop) v prmru s vytesanmi zvecmi relify. Byly
uspodny do kruhu. Znakem, kter zapsobil na vdeck svt,
bylo st msta, kter bylo zbudovno ped 11000 lety. Podle
tvrzen evolucionist museli lid t doby zbudovat impozantn
msto pouitm primitivnch kamennch nstroj. Podle tohoto
falenho pojet byl dan inenrsk div prac lovc-sbra
uitm tch nejprimitivnjch nstroj ped 11000 lety. Toto je
jiste ponkud neuviteln. Profesor Klaus Schmidt, vedouc
vzkumnho tmu v Gbekli Tepe pedkld tento fakt, stanovujce, e lid vypadaj, e mli schopnost myslet. V rozporu s
obecnou pedstavou, stanovuje Schmidt, tito lid nebyli primitivn a nesm bt povaovni za opicm podobn tvory, nedvno
slezen ze strom a pokouejcch se zbudovat civilizaci. Ve
smyslu inteligence vypadaj, e byli jako my. 22
Schmidt, archeolog, provedl drobn pokus, aby uril, jak
byly tyto obrovsk sloupy asi pepravovny v podmnkch tehdej doby a jak byly vytvarovny. Se svm tmem usiloval vytesat ohromn blok skly bez jakkoli pomoci stroj, pouze
primitivnmi nstroji, jak mli podle evolucionist uvat prehistorit lid. Pak se pokusil ho nst na krtkou vzdlenost.
st tmu zaala pracovat na kameni s kulatinami, provazy a
silou sval, vyrbjce jednoduch a pirozen navijky. Mezitm
se jin pokusili vytvoit dutinu v zkladn pouitm kamennch
runch nstroj tak jako kamenit misti ped 9000 lety.
(Evolun pohled na historii m zato, e jeliko v tch dnech ne-

82

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

existovaly elezn nstroje, lid doby kamenn pouvali tvrd

kemeny.)
Pracovnci snac se tesat kmen pracovali nepetrit dv
hodiny a ve, co zskali, byla neurit linie. Skupina 12 mu
posunujcch kamenn blok dela tyi hodiny a zvldli ho posunout o sedm metr. Tento jednoduch experiment odhalil, e
stovky dlnk by musely tvrd pracovat cel msce, aby vytvoily prostou kruhovou oblast kamen. Je jasn, e lid t doby
museli pouvat vysoce pokroilou expertzu, spe ne primitivn metody navrhovan evolunmi vdci.

Nkter z tchto kamen ve tvaru T v

Gbekli Tepe maj na sob obrazy lv.

83

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Jinou nesrovnalost v evolun asov lince je jmno obdob,

kdy byly tyto prce vyprodukovny, prekeramick neolit.
Podle tohoto nerelnho vkladu lid v tto dob dosud neobdreli technologii k vrob keramiky. S vdomm, e vytveli
sochy, transportovali ob kameny, mnili je v atraktivn sloupy,
tesali do nich relify zvat, zdobili stny malbami a pouvali inenrsk a architektonick znalosti, lze tvrdit, e nevdli, jak
dlat hlinn hrnce?
Toto klamn tvrzen je vytrvale znovu zdrazovno jen
proto, aby brnilo evolun pedsudky. Nen pochyb o tom, e
Evolucionist hovo o obdob, odkud pochzej tyto objekty jako o dob kamenn bhem n jak tvrd se uvali jen kamenn nstroje. Avak tyto nalezen
objekty ukazuj, e je to nepravdiv. Pesn zvec figura ve skle neme bt
zskna jen pouitm kamen stejn jako oi, nos a sta sochy.

Motivy lv vytesan do nkterch pil v

oblasti

Socha lovka nalezen v Gbekli Tepe

84

Socha divokho medvda vykopan v

Gbekli Tepe

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

dan artefakty ukazuj, e jejich tvrci vlastnili mnohem pokroilej znalosti, technologii a civilizaci, ne jsme si dve pedstavovali. Toto na opltku odhaluje, e nebyli vbec primitivn.
Vru lnek v tureckm asopise Bilim ve Teknik uvd, e objevy v Gbekli Tepe odhaluj rozenou mylnou pedstavu o
historii lidstva: Tato nov data odhaluj hlavn myln pojet s
ohledem na lidskou historii. 23 Tento omyl spov ve vkladu
historie ve svtle evolunho klamu.

Keramika je jednou z nejastji potkvanch stop, zanechanch dvnmi kulturami. Mnoz lid si dodnes
vydlvaj na ivobyt vrobou takovch hrnc. Kdyby z
naich dn peilo jen nco mlo step a vdci v budoucnosti by je nali a navrhli, e nae civilizace musela bt neznal zpracovn kov, jak pesn by bylo
toto tvrzen?

85

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Vykopvky proveden v Pkistnu odhalily, e ped vce ne

8000 lety dentist vrtali zuby, aby odstranili zubn kaz. Bhem
vkop si profesor Andrea Cucina z univerzity MissouriColumbia poviml malikch drek kolem 2.5 mm v prmru, na
stolikch starch 8000 a 9000 let. Zaujat dokonalost tchto
otvor, Cucina rozil vzkum a piml svj tm prozkoumat
drky pod elektronovm mikroskopem. Zjistili, e stny tchto
malinkatch drek byly pli dokonale kulat ne aby byly zpsobeny bakteriemi. Jinmi slovy toto nebyly pirozen dutiny,
ale vsledek umlho zsahu za elem lby. dn ze zub
nevykazoval znmky zubnho kazu. Toto, jak to vyjdil asopis
New Scientist, me bt jednodue svdectvm dovednosti prehistorickch zuba. 24
V tto dob, podle evolun doktrny, se lidsk bytosti
teprve rozely s opy. ily v ohromn primitivnch podmnkch a
teprve se nauily jak dlat hlinn hrnce a to jen v uritch oblastech. Jak lid v takovch primitivnch podmnkch dokzali
vyvrtat tak dokonal dutiny v zubech, kter vyadovali zubask
oeten, pestoe nevlastnili dnou technologii? Evidentn tito
lid nebyli primitivn a takov nebyly ani podmnky, v nich ili.
Naopak, mli znalosti pro diagnostikovn chorob a vyprodukovn lebnch metod a technick prostedky k spnmu vyuit tchto metod. Toto znovu vyvrac darwinistick tvrzen, e
spolenosti pokrauj od primitivnch k modernm.

86

87

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Zjem lid ijcch ped njakmi 100000 lety projevovan o

hudbu je dalm znamenm, e mli skoro stejn vkus jako my
dnes. Nejstar znm hudebn nstroj, objeven v Haua Fteah v
Libyi, je zkamenlou fltnou vyrobenou z pta kosti a jej vk se
odhaduje mezi 70000 a 80000 lety. 25 Prolom II je msto na
Vchodnm Krymu, kde bylo nalezeno 41 lnkovch pal. 26
Toto msto se datuje mezi 90000 a 100000 let dozadu. 27
Jene hudebn znalosti lid t doby sahaj mnohem dle.
Muzikolog Bob Fink analyzoval rozmanit fltny vyroben ze stehenn kosti medvda, nalezen v ervenci 1995 archeologem
Ivanem Turkem v jeskyni v severn Jugoslvii. Fink prokzal, e
tato fltna, uren uhlkovmi zkoukami jako star 43000 a
67000 let, vytvela tyi tny a mla cel tny a pltny. Tento
objev ukazuje, e neandrtlci uvali sedmitnovou stupnicizkladn vzorec dnen zpadn hudby. Zkoumajce fltnu, Fink
vidl, e vzdlenost mezi prvn a tet drkou byla dvojnsobn,
ne mezi tet a tvrtou. To znamen, e prvn vzdlenost pedstavuje cel tn a dal vzdlenost pltn. Fink napsal, Tyto ti
noty . . . jsou nevyhnuteln diatonick a budou znt v dokonalm
souladu s jakmkoli druhem standardn diatonick stupnice, mo-

Tato fltna vyroben neandrtlci

ukazuje, e tito lid pouvali sedmitnovou stupnici, kter tvo
zklad zpadn hudby. Vyroben
fltny vyaduje celou sadu informac, kultury a dovednost; a
hran na ni jet dal sadu.

88

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

dern nebo starobyl. Toto zjevuje, e Neandrtlci byli lid s

hudebnm sluchem. 28
Tyto artefakty a archeologick nlezy nastoluj mnostv
otzek, kter darwinismus, tvrdc, e lidsk bytosti a opi jsou
potomky jednoho pedka, neum zodpovdt. Kupkladu, co
se te tch opich stvoen, kter, jak tvrd, ila ped destkami tisc let, pouze vrc a ijc zvecm zpsobempro a
jak se stali spoleenskmi tvory? Toto je hlavn dilema evolucionist. Teorie evoluce nem vdeck a racionln odpovdi na
to, pro tyto opicm podobn bytosti slezly ze strom, jak
zvldly stt na dvou a jak se vyvinuly jejich inteligence a
schopnosti. Vysvtlen nejsou nim vce ne pedsudky a
pohdkami zaloenmi ist na fantazii.
Jak se opice skkajc ze stromu na strom rozhodly sestoupit na zem? Zeptte-li se evolucionisty, pov, e k tomu
dolo kvli klimatickm faktorm. Teorie evoluce neposkytne
racionln a logickou odpov na prvn otzku, kter pijde na
mysl. Pro si ostatn opice zvolily zstat ve vtvch, kdy mohly
napodobit ty, co slezly na zem? Neboli, pro tyto klimatick
faktory ovlivnily jen nkter opice? Co brnilo ostatnm, aby
slezly ze strom pod psobenm tho klimatickho vlivu?
Kdyby jste se zeptali, jak to bylo, e opice slezly na zem a zaaly chodit po dvou, evolucionist se vytas s rznmi vysvtlenmi. Nkte napklad eknou, e tyto opi bytosti se
rozhodly chodit vzpmen po dvou, aby se lpe ubrnily silnm neptelm. Jene dn takov odpov nen vdeck.
Zaprv a pedevm, neexistuje dn takov vc jako
evoluce bipedalismu. Lidsk bytosti chod vzpmen po
dvouvelice speciln zpsob pohybu nevidn u jinch

89

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

druh. Jednm z nejdleitch bod, kter je nutno objasnit je,

e bipedalismus nen evolun vhodou. Zpsob, jak se pohybuj
opice, je mnohem snadnj, rychlej a efektivnj ne lidsk
chze po dvou.
Lidsk bytosti se nemohou pohybovat skknm ze stromu
na strom jako impanz, ani bet rychlost 125 kilometr v hodin jako gepard. Naopak, protoe chodme po dvou, pohybujeme se na zemi mnohem pomaleji. Z tho dvodu patme
mezi nejvce zraniteln druh v prod. Podle logiky teorie evoluce by opice nemly bt nchyln k pijet chze po dvou. Msto
toho by se lid mli stt tvernoci, aby peili a stali se nejsilnjmi.
Dal slepou ulikou evolunch tvrzen je, e bipedalismus
neslou darwinistickmu modelu postupnho vvoje, kter
tvo zklad evoluce a vyaduje, aby zde byla sloen kren
mezi bipedalismem a quadrupedalismem. Avak s potaovm
bdnm provedenm v roce 1996 britsk anatom Robin
Crompton ukzal, e takov sloen kren nebylo mon.
Crompton doel k zvru, e lidsk bytost me bu chodit
vzpmen nebo po tyech. 29 Jakkoli druh hybridn chze
nen mon, nebo by znamenal pehnanou spotebu energie.
Takto polobipedln bytost neme existovat.
Jak si dajn primitivn bytosti vyvinuly inteligentn sociln
chovn? Odpovd, podle evolunho nesmyslu je, e tm, e ili
ve skupinch si vyvinuli inteligentn a sociln chovn. Jene
gorily, impanzi, opice a mnoh dal ivoin druhy tak ij
ve skupinch nebo stdech; a dn z nich si nevyvinul inteligentn a sociln chovn takovm zpsobem, jako lid. dn
nestav monumenty, nezajm se o astronomii ani nevytv

90

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

umleck dla; jeliko inteligentn kreativn chovn je vyhrazeno

lidem. Vechny tyto pedmty, kter petrvaly z minulosti, byly
vyrobeny lidmi s opravdovmi umleckmi schopnostmi.
Mylenka, e tito lid ili v primitivnch podmnkch je vyvrcena archeologickmi fakty.
Za elem tvarovat kmen je nutno pout nstroje ze eleza nebo oceli.
Spolenosti v minulosti pouvaly takov nad, aby tesaly a modelovaly
kmen, tak jak to dlaj souasn umlci.

91

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Evolucionist tvrd, bez jakhokoli dkazu, e lidsk bytosti

jsou potomky spolenho pedka. Na otzku jak tedy se evoluce
odehrla, odpovdaj zcela nevdecky, Nevme, tebae doufme, e jednoho dne to budeme vdt. Napklad evolun paleoantropoloka Elaine Morgan in toto doznn:
Z nejnpadnjch zhad o [evoluci] lid jsou: 1) pro chod po
dvou? 2) pro ztratili svou srst? 3) pro si vyvinuli takov velk
mozky? 4) pro se nauili mluvit?
Ortodoxn odpovdi
na tyto otzky jsou:
1) Jet nevme;
2) Jet nevme;
3) Jet nevme;
4) Jet nevme.
Seznam otzek by
mohl bt znan
prodlouen, ani by
to njak ovlivnilo
monotnnost odpovd. 30

92

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Dkazy poskytnut v Skryt historie lidsk rasy: Zakzan archeologie, od archeolog Michaela A. Crema a Richarda L. Thompsona,
ni obraz evoluce lidstva jak je obhajovn evolucionisty. Tato kniha
dokumentuje pozstatky ze zcela neoekvanchz evolunho hlediskaobdob historie. V 50.letech kupkladu Thomas E. Lee, antropolog Nrodnho kanadskho muzea provdl vykopvky v
Sheguiandah na ostrov Manitoulin v jezee Huron. Tam nalezl nstroje ve vrstv mornov hlny, nnosu psku a trku zanechanm
ustupujcmi ledovci. Kdy vylo najevo, e jsou star 65000 a
125000 let zveejnn vsledk jeho vzkumu bylo odloenoprotoe podle evolunho klamu prvn lid dorazili do Severn Ameriky ze
Sibie jen ped 12000 lety a nebylo mon tvrdit, e se to stalo dve.
Jinm pkladem, kter kniha poskytuje je archeolog Carlos
Ameghino, kter objevil kamenn nstroje v neporuen 3 miliony let
star pliocnsk formaci v Miramaru v Argentin. Ze stejnch vrstev
zskal stehenn kost toxodona, vyhynulho jihoamerickho kopytnatce. Usazen ve stehenn kosti byla kamenn hlavice pu nebo
konec otpu. Pozdji jin badatel nalezl kus lidsk elisti ve stejn
formaci. Jene podle darwinist se lidsk bytosti schopn tvoit kamenn koule a hlavice p objevily teprve ped 100000 a 150000
lety. Proto jsou jakkoli kosti a hlavice p datujc se 3 miliony let
dozadu jevem, kter evolucionist neum vysvtlit. Toto opt ukazuje,
e evolun teorie nesouhlas s fakty. 31
Ve sv knize Starobyl stopy britsk badatel a spisovatel Michael
Baigent popisuje jak byl v roce 1891 nalezen zlat etz star 260 a
320 milion let. Vyplynulo, e tento etz byl z osmikartovho zlata,
co je osm st zlata smeno s jinm kovem. Sted etzu-kter vypadl zevnit kusu uhlbyl rozmlnn, akoli oba konce byly pevn
zaputn. Vten otisk chybjc sti zbyl v uhl. Toto ve ukazuje,

93

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

e etz musel bt tak star jako samo uhl. St uhl, v nm byl

etz nalezen bylo asi 260 a 320 milion let. 32 Objev zlatho etzu z doby, kdy evolucionist tvrd, lovk jet ani neexistoval,
zcela demoluje historii lidstva, kterou vypracovali.
Skutenost, e spolenost pouv klenoty a produkuje
ozdobn pedmty je dkazem, e jej oban si uvaj civilizovanho ivota. Navc vyroben zlatho etzu vyaduje jak technickou
odbornost tak vybaven. dn pravideln zlat etz neme bt
vyroben ze zlat rudy pouitm kamennch nstroj. Je zjevn, e
ped miliony let ili lid znal vroby perk a nachzejc radost v
krsnch vcech.
Dal nlez, kter pevrac naruby teorii historick evoluce je
kus hebku s odhadovanm stm 387 milion let. Podle zprvy
Sira Davida Brewstera z Britsk spolenosti pokroku vdy byl hebk
nalezen v kusu pskovce. Sloj odkud byl kmen vzat se datuje zpt
do ran devonskho obdoba dl ho tak starm kolem 387 milion let. 33
Tato zjitn, z nich jet mnoho dalch by lo uvst, ukazuj,
e lovk nen polozvec organismus, jak ns pesvduj evolucionist, a nikdy nevedl animln ivot. Po vypotvn podobnch
pklad Michael Baigent pokrauje nsledujcm komentem:
. . . jasn, e neexistuje monost, aby byla kterkoli z tchto informac zabudovna do konvennho vdeckho chpn historie
zem. . . Ve skutenosti dkazkdyby byl opodstatnn jen v jedinm z tchto ppad, kter jsme zkoumalizna, e lid, v modern podob, chod po tto planet ji vru dlouhou dobu. 34
Historie archeologie je pln takovch objev, elem ke kterm
je konvenn evolun mysl, kterou Baigent popisuje, v beznadjn
situaci. Jene evolun mysl tak peliv dr tyto dleit vzorky
stranou veejnho pohledu a sama je ignoruje. Bez ohledu na to, jak
moc se darwinist sna udret svou ideologii naivu, vrc se dkaz
ukazuje, e evoluce je le a Stvoen je skutenost, kterou nelze popt. Bh stvoil lovka z nieho, vdechl do nj Svho ducha a nauil ho, co jet neznal. Kvli Bosk inspiraci il lovk lidskm
ivotem od potku svho vzniku.

94

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Vzkum odhaluje, e lid ijc ped tisci let pouvali nstroje podobn tm, kter se ve venkovskch oblastech pouvaj
dnes. Mlnsk kameny pro rozemlet obilnin, kamenn hmod a
srpy byly objeveny v zkladech chaty datujc se do 15000 p.n.l.
na mst vykopvek znmm jako Ein Gev I v souasn Palestin.
Nejstar z tchto nstroj sah do 50000 p.n.l.35
Vechny pedmty nalezen v tchto vkopech odhaluj, e
lidsk poteby zstaly po vechna obdob stejn. een, kter
lovk vyvinul si byla navzjem podobn, pmo mrn
technologii doby. Nstroje pro sklzen a mlet obilovinstejn nstroje nejvce potebn v dnench
venkovskch oblastechbyly tak pouvny v
danm obdob.

95

odle mylnho konceptu socio-kulturn

evoluce, navrhovanho v rznch dobch
takovmi ideology jako August Comte,
Herbert Spencer a Lewis Henry Morgan
pozdji kombinovan s Darwinovou evolun teori se vechny spolenosti rozvinuly od primitivnch
smrem ke sloitm civilizacm. Tento omyl, rozvjen koncem 19.stolet, jeho vliv vzrostl po 1. svtov vlce poskytl
vdeckou zkladnu rasismu a kolonialismu a neltostn
hnut eugeniky. Spolenosti v rozdlnch svtadlech s odlinmi kulturami, barvou pleti a fyzickmi znaky byly vystaveny

96

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

nelidskmu zachzen zpsobenm zavedenm tto nevdeck pedpojatosti.

Spisovatel a myslitel jako Adam Ferguson, John Millar a
Adam Smith nadnesli, e spolenosti se rozvjej skrze tyi
zkladn stdia: loven a sbr, pastevectv a koovn, zemdlstv a, nakonec, obchod. Podle evolunch tvrzen, primitivn lovk, kter se sotva oddlil od opic pouze lovil a sbral
rostliny a ovoce pomoc nejjednoduch nstroj. Jak jeho inteligence a schopnosti postupn vzrstali, poal domestikovat
zvata, jako ovce a skot. Nato jeho inteligence stoupla natolik,
aby se zapojil do pstovn plodin a finln, zaal obchodovat
a smovat zbo.
Avak, pokroil a nedvn objevy v archeologii, antropologii a dalch odvtvch vdy prokzali chybnost pohdky

Dnes vedle vysoce pokroilch civilizac existuj tak zaostal. Avak to, e nkter spolenosti jsou vce technologicky rozvinut, neznamen, e jejich lenov jsou lpe duevn a fyzicky vyvinut.

97

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

kulturn a sociln evoluce. Nejde o nic jinho, ne materialistick zmr vykreslit lovka jako vyvinuvho se z nerozumnch zvat a prosazovat tento mtus ve kter v z
filosofickch dvod ve vd.
To, e lid pevali dky lovu nebo zemdlstv neukazuje, e byli mentln pokroil nebo opodn. Jinmi slovy
dn spolenost se nezapojuje do lovu proto, e je mentln
pozadu a blzk opicm. Zapojen spolenosti do zemdlstv
neznamen, e se tak sna vzdlit od zvec ntury. Aktivity
dn spolenosti neukazuj, e jej lenov jsou potomky jinch ivoich. Tyto aktivity neprodukuj, skrze dajn evo-

To, e lid pevaj dky lovu nebo

zemdlstv neznamen, e jsou pokroilej nebo zaostalej co se te
duevnch schopnost. Jinmi slovy
spolenost, kter ije z lovu tak nein, protoe je dajn blzce zpznn s opy. Ani zapojen spolenosti
do zemdlstv nezna, e se pohnula dle smrem od op.

98

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

lun proces, jedince, kte jsou inteligentnj a schopnj.

Mnoho kmen je dnes technologicky pozadu a pouze lov
nebo chovaj dobytek, ale to urit nezna, e jsou mn
lidmi. To stejn plat pro lidi, kte budou t za nkolik tisc
let v budoucnosti stejn jako pro lidi, kte ili o nkolik tisc
let dve. Ti z minulosti nebyli primitivnmi lidmi, stejn jako v
budoucnu se neobjev rozvinutj druhy.
Vytven evolun historie lidstva na zklad ivotnho
stylu spolenost je nevdeck pstup. Tato perspektiva se
opr o rzn archeologick nlezy, je byly interpretovny
skrze materialistickou pedpojatost, kter pedpokld, e

dn takov primitivn tvor, jak ho

ukazuj tyto kresby, nikdy neexistoval. Tento a podobn obrzky jsou
prac pedstavivosti darwinistickch vdc a nemaj vdeckou hodnotu.

99

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

lid, kte uvali kamenn nstroje byli opolid, jen brueli,

chodili s pokrenmi koleny a nahrben a pedvdli zvec
chovn. Jene dn z nalezench ostatk neposkytuje kl k
mentln kapacit tchto lid. Toto vechno je pouh dohad.
Jak jsme ji uvedli, kdyby byly rozlin formy modernho
umn objeveny za 100 000 let a kdyby lid z budoucnosti nemli jin informace, na jejich zklad by podobn vytveli
odlin interpretace dnen lidsk spolenosti a technologie,
kterou disponuje.
Jak vidme, idea, e se spolenosti rozvjej, nen vbec
zaloena na vdeckm dkazu. Zkladem tto teorie je nevdeck pohled, kter chybn tvrd, e lovk ml pvodn opi
mysl. Evolun antropolog Harvardsk univerzity Wiliam
Howells uinil doznn, e teorie evoluce vyvolv dal
otzky, nikoli o tle, nbr o chovn, kter m co dlat s filosofi, urenovat vdeck fakta o tom je daleko sloitj.
Howell poukzal, e chovn nefosilizuje tak jako lebka a
nepetrvv jako kamenn nstroje. Proto, pravil, mme
pouze sporadick kle k analyzovn, co se opravdu stalo v
minulosti. Tak poznamenal, e je nemon hypotzy vyzkouet. 36
Nedvno opravdu vtina socilnch vdc piznala omyly
v evolun pedstav, stanovujce, e sociln-evolun teorie
je v rozporu s vdou v tchto bodech:
Je blzk etnick diskriminaci, vytvejc pedpojat interpretace
rznch spolenost napklad zvr, e zpadn spolenosti
jsou civilizovanj.
Naznauje, e vechny spolenosti uly stejnou cestu pokroku,
uvajc stejn metody a sledujc stejn cle.

100

ADNAN OKTAR

Stanovuje spoleenskou
podle materilnch hodnot.

hodnotu

Ve velkm se neshoduje s nlezy. Mnoho

komunit ijcch v primitivnch podmnkch vldne
civilizovanjmi duchovnmi hodnotami, ne jin spolenosti povaovan za modern jinmi slovy jsou mrumilovn a preferuj rovnost. Dky sv strav jsou tak silnj a
zdravj.
Jak tyto body jasn ukazuj, koncepce spolenost pokraujcch od primitivnch k civilizovanm nelad s vdeckmi
hodnotami a fakty. Tato teorie je zaloena na vysvtlench
pekroucench

pod

vlivem

materialistick

ideologie.

Pozstatky a artefakty, kter za sebou minul civilizace zanechaly odhaluj chyby v klamu evoluce historie a kultury.

101

Nlezy starch civilizac vyvracej teorii pokroku od primitivnho k civilizovanmu. Kdy prozkoumme bh historie,
objev se pravda, e lid mli vdy stejnou inteligenci a kreativitu. Dla lid z doby ped statisci let a stopy, kter zanechali, maj velice odlin vznamy, ne evolucionist tvrd.
Podvme-li se na tyto sam stopy, vidme, e lid v minulch
dobch, se svou inteligenc a schopnostmi, inili nov objevy,
plnili sv poteby a vytveli civilizace.
Poslov vyslan pomhali svm lidem k rozvoji a pokroku
zpsobem vyvoln hlavnch zmn. Inspirovan Bohem, vlastnili podrobn vdeck znalosti. Napklad prorok Noe (pokoj s
nm) znal technologii budovn lod, nebo chpeme z Kornu,
e jeho archa byla pohnn prou (Bh zn pravdu):
Kdy pak piel rozkaz N a pec vystkla kupedu vodu,
pravili jsme Noemovi: Nalo na ni od kadho druhu pr,
rodinu svou krom toho, proti nmu ji dve bylo slovo
vyeno a ty, kte uvili! A uvili s nm jen nemnoz.
(Korn, 11:40)

Takov pec, znm jako tannur, se dodnes pouv v rznch oblastech. V tomto veri se vypravuje, e tato pec vystkla kupedu vodu. Tak byla archa pipravena k pohybu
bublnm kamen nebo jinmi slovy vaenm kamen. Vru ve

102

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

svm komenti Hamdi Jazir z Elmali k, e archa byla druh

parn lod pohnn pec :
Tannur: Popsno ve slovnku jako uzaven pec nebo kamna.
Slovo fara znamen vaen a tryskn s velkou silou a intenzitou. . . . Jinmi slovy, plyne z toho, e lo nebyla plachetnice,
ale je zde dokaz na parnk pohnn pec. 37

Hlavn pokrok ve vd, umn a technologii byl dosaen

tak v dob Proroka alamouna (pokoj s nm). Korn naznauje napklad, e se pouvali pepravn vozidla tak rychl
jako dnen letadla: A alomounovi jsme podrobili vtr;
msn cesta rno a msn cesta odpoledne (Korn,
34:12).
Tento ver jasn zna, e dlouh vzdlenosti lze pekonat rychle. Toto ukazuje na vtrn vozidla, kter uvala technologie podobn t dnen. (Bh zn pravdu.) Navc Korn
vypravuje, e:
A vyrbli pro nj ve, co si pl: chrmy, sochy, pohry
velk jako ndre a kotle pevn zaputn. Bute rodu
Davidovu vdn! Jak mlo je vak vdnch mezi sluebnky Mmi! (Korn, 34:13)

103

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Jinmi slovy Prorok alamoun (pokoj s nm) piml sv

dlnky vyuvat velice pokroil konstrukce a stavitelsk
technologie.
Jin ver stanovuje, e:
. . . a tak dmony vechny, stavitele i potpe. (Korn,
38:36-37)

Fakt, e Prorok alamoun (pokoj s nm) mohl kontrolovat

dmony potpe zna objeven a vyuvn podmoskch
zdroj. Proces a prce dobvn podmosk ropy a cennch
kov vyaduje velice pokroilou technologii. Tyto vere zdrazuj, e takov technologie existovala a byla uvna.
Jin ver popisuje pramen mdi tekut (Korn, 34:12).
Vyuit tekut mdi zna existenci pokroil technologie uvajc elektinu v dob Proroka alamouna (pokoj s nm). Jak
vme, m je jednm z nejlepch vodi kovu a tepla, proe
tvo zklad elektrick industrie. Pojem dali jsme pro nj vytrysknout prameni mdi tekut ve v pravdpodobnosti ukazuje na velk objem elektiny vyroben a vyuit v mnoha
technologickch oblastech. (Bh zn pravdu.)
Nkolik ver odhaluje, e Prorok David (pokoj s nm)
znal prci se elezem a vrobu brnn:
A zmkili jsme pro nj elezokouce: Vyrbj dokonal
brnn a rozmuj dobe etzkov pance! - a konejte
zbon skutky, nebo J jasn vidm, co inte. (Korn,
34:10-11)

Korn tak uvd e Zul-Qarnajn (pokoj s nm) vybudoval

bariru mezi dvma pohomi, kter nemohla bt pekroena
ani prokopna tehdejmi spolenostmi. Podle dleitho
vere pouil elezn ingoty a tekutou m:

104

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

[Zul-Qarnajn pravil:] Pineste mi kusy eleza! A kdy je

narovnal mezi dv bo, rozkzal: Foukejte! Kdy z
toho vznikl ohe, dodal: Pineste mi k vylit do nho
mosaz roztavenou! (Korn, 18:96)

Tato informace naznauje, e Zul-Qarnajn uil konkrtn

vyztuenou technologii. elezo, jeden z nejsilnjch materil
uvanch ve stavebnictv, je zsadn pro poslen takovch architektonickch prac jako budovy, mosty a pehrady. V tomto
veri to vypad, e poloil elezo v jedn ad a vytvoil silnou
vyztuenou strukturu nalitm malty. (Bh zn pravdu.)
Npisy starobylch stedoamerickch civilizac odkazuj
na vysokho vousatho mue pichzejcho v blm odvu.
Tak vypravuj, e v krtk dob se rozila vra v jedno bostvo a odehrl se nhl skok kupedu v umn a vd.
Mnoz proroci jako Jkob, Josef, Moj a ron (pokoj s
nimi) byli poslni do starho Egypta. Tito poslov a lid, kte
v n vili mohli mt podstatn vliv na rychl umleck a vdeck pokrok uinn v Egypt v rznch dobch.
Muslimt vdci sledujc Korn a Sunnu naeho Proroka
(pokoj a Bo poehnn s nm) uinili dleit objevy v astronomii, matematice, geometrii, medicn a jinch vdch. Toto
pineslo velk zmny a umonilo vznamn pokrok ve vd a
socilnm ivot. Nkte z tchto muslimskch vdc a jejich
prce jsou nsledujc:
Abd al-Latif al-Baghdadi je znm pro svou prci v anatomii. Opravil pedchoz chyby ohledn mnoha lidskch kost
jako doln elist a prsn kost. Jeho Al-Ifada wa al-Itibar byla
vydna v roce 1788 a peloena do latiny, nminy a francouztiny. Studoval pt smyslovch orgn ve sv Makalatun

fial-Havas.

105
105

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Ibn Sina (Avicenna) popsal lby mnoha chorob. Jeho

nejznmj prce, Kitab al-Qanun fi at-Tibb, byla napsna v
arabtin a peloena do latiny ve 12. stolet. Bylo podle n vyuovno a byla povaovna za nejlep uebnici na evropskch
univerzitch a do 17.stolet. Mnoh z jej lkask informace
se dodnes aplikuje.
Zakaria al-Qazvini rozdrtil etn chybn pedstavy o
mozku a srdci, kter se od doby Aristotela povaovaly za
pesn. nformace, kterou poskytl o tchto dvou orgnech se
velice podob dnenm znalostem.
Zakaria al-Qazvini, Hamd Allh Mustawfi Qazvini
(1281-1350), a Ibn al-Nafis vichni studovali anatomii a vytvoili zklad modern lkask vdy.
Ali ibn Isa napsal tsvazkovou prci o onch chorobch,

Tadhkirat al-Kahhalin. Prvn svazek je cel vnovn on anatomii a obsahuje mnoho cennch informac. Pozdji byl peloen do latiny a nminy.
Al-Bajruni demonstroval, 600 let ped Galileem, e Zem
se ot a vypotal jej prmr 700 let ped Newtonem.
Ali Qudi studoval fze Msce a napsal o tomto tmatu
knihu. Jeho studie se stala vodtkem pro pt generace.
Thabit ibn Qurra objevil diferenciln vpoet stalet
ped Newtonem.
Pesnost astronomickch pozorovn al-Battaniho udivovala nastupujc vdce. Pozoroval 533 hvzd a sprvn vypoetl nejvt vzdlenost Slunce od Zem. jeho studie a
vpoty v trigonometrii z nho uinili pionra matematiky.
Abul-Wafa byl odpovdn za vnesen pojm sekant a
kosekant do trigonometrie.
Al-Chwarizmi napsal prvn knihu o algebe.

106

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Ve sv knize Tuhfat al-Ada, al-Maghribi ukzal metody

vpotu oblast povrchu geometrickch obrazc vetn trojhelnk, tyhelnk a kruh.
Ibn al-Hajtham je zakladatel optiky. Bacon a Kepler vyuili jeho prac a Galileo uil jeho prce pi objeven teleskopu.
Al-Kindi pedloil relativitu a teorii relativity 1100 let
ped Einsteinem.
Akamsaddin byl prvn, kdo vyjdil existenci mikrob,
100 let ped italskm lkaem Fracastorem, kter by byl prvnm, kdo pedstavil mikroby.
Se svou knihou Kamil as-Sinaa at-Tibbijja, byl Ali ibn
Abbas al-Madusi pionrem lkask vdy a jeho kniha byla
povaovna za zsadn odkaz pi lb mnoha chorob.
Ibn al-Dazzar popsal piny a lbu lepry.
Muslimt vdci, z nich pouze drobn zlomek je uveden
ve, uinili hlavn objevy, kter vytvoili zkladnu modern
vdy nsledovnm Kornu a cesty naeho Proroka (pokoj a
Bo poehnn s nm).
Jak jsem vidli mnoz ran lid doshli pokroku v umn,
medicn, technologii a vd dky poslm k nim vyslanm.
Poslouchnm prorok a uenm se z nvrh a povzbuzen
tchto jednotlivc zskali vdomosti a pedali je dalm generacm. Navc spolenosti, kter se kdysi odvrtily od pravho
nboenstv a vyvinuly povriv vry se obrtily zpt k ve v
Jedinho Boha dky sil tchto posl.
Kdy je na zjitn ohledn minulosti nahleno bez pedsudku, lidsk historii lze rozumt jasn a zeteln.
Jak bylo ji stanoveno, zaostal a pokroil civilizace existovaly vedle sebe ve vech obdobch historie prv tak, jako
je tomu dnes. V dnen dob mme vesmrnou technologii,

107

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

zatmco lid v jinch stech planety ij v primitivnch podmnkch, tak jako v minulosti ml star Egypt velkolepou civilizaci a na druhou stranu v jinch stech svta existovaly
spolenosti zaostal. Mjov vybudovali vysoce rozvinut
msta a z jejich stop lze vidt, e mli pokroilou technologii,
vypotali obh planety Venue a objevili msce Jupitera.
Souasn lid v mnoha oblastech Evropy vili, e Zem je
stedem Slunen soustavy. Zatmco byli Egypan spn v
provdn mozkov chirurgie, v jinch regionech se lid domnvali, e nemoci psob zl duchov. Se svm prvnm
systmem, literaturou, chpnm umn a astronomickmi
znalostmi Sumean vybudovali v Mezopotmii hluboce zakoennou civilizaci zatmco jin kout svta skrval lidi dosud
negramotn. Proto, takovm zpsobem jako dnes nejsou
vechny spolenosti pokroil, tak ani v minulosti nebyla
doba, kdy by byly vechny spolenosti zaostal.
Dosud jsem zkoumali dkazy patc do rznch obdob
historie a revidovali pklady kultur destky nebo stovky tisc
let starch. Pi pohledu na mn dvnou historii se znovu setkme s dkazem, e lidsk bytosti byly vdy lidsk: Zde se
nezabvme primitivnmi lidmi, kte se nedvno oddlili od
op, ale civilizovanmi lidskmi bytostmi, kter pouze zddily
jen dal civilizaci, kter petrvvala tisce let ped nimi.
Jak technologie ve 20.stolet pokroila, archeologick vzkum se enormn urychlil a zaal odhalovat dal a dal dkazy tkajc se pravdiv historie lidstva. Tak vyplynulo, e
ivot v Egypt, Stedn Americe, Mezopotmii a jinch regionech byl ped lety paraleln v mnoha zpsobem se ivotem,
jak vedeme dnes.

108

Megalit je jmno pro monumenty z velkho kusu kamene.

Mnoh starobyl megality peily do souasnosti. Jednm z
nejpekvapivjch aspekt tchto monument je, jak obrovsk kvdry z kamene, nkter vc vce ne tunu, byly uvny ve vybudovn struktury, zpsob, jakm byly
dopravovny a technologie, jak pi tom byla uita. Jak lid t
doby budovali struktury umstnm jednoho obrovskho kamene navrch druhho? Kmen na tyto monumenty byl obvykle
dopravovn z velk vzdlenosti, a stavby z nich jsou dnes povaovny za div konstrukce a inenrstv. Lid, kte je zbudovali museli vlastnit njakou pokroilou technologii.
Pedevm je oveme zsadn plnovn pro vytvoen
takovch monument, a tyto plny mus bt sdleny pesn a
zcela kadmu, kdo se projektu astn. Technick nkresy
toho, kde bude monument vztyen je nutno pichystat. Navc
vpoty na tchto nrtech mus bt prosty chyby, jeliko se-

109

110

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

bemen nepesnost znemon postaven monumentu. Dle i

zastnn organizace mus bt bezchybn, m-li se stavba
odehrt. Faktory jako koordinace pracovnk a zajitn jejich
poteb (jdlo, odpoinek atd.) jsou zsadn pro pokraovn
stavby poadovanm zpsobem.
Je jasn, e lid astnc se budovn tchto monument
vlastnili nahromadn vdomosti a technologii daleko nadazenj, ne se obecn pedpokld. Jak uvedeno dve v tto
knize, civilizace se ne vdy pohybuje kupedu; nkdy tak
ustupuj. A vru, po vtinu asu jsou pokroil a zaostal civilizace schopny existovat zrove v rznch stech svta.
Je nadmru pravdpodobn, e lid, kte vybudovali zmnn megality, mli pokroilou civilizaci, jak ukazuj archeo-

Stavebn technika a technologie pouit pi stavb

pyramid jsou stle tajemstvm. Tato ohromn dla,
jejich stavbu by bylo
tk zopakovat dokonce
i pi pouit dnen technologie, byla dokonena
vysoce
kompetentnmi
lidmi, kte ili ped vce
ne 2500 lety.

111

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

logick a historick zbytky. Stavby, kter vyprodukovali, ukazuj, e mli dalekoshl znalosti matematiky a geometrie; e
znali technologii budovn monument potnm pevnch
bod v kopcovitch oblastech; e uvali vybaven (jako je
kompas) k uren zempisn polohy a e kdy to bylo nutn,
dovedli pepravit materily nezbytn pro vstavbu ze vzdlenosti mnoha kilometr. Toto evidentn nezvldli pouze pouitm primitivnch nstroj a lidsk sly. Vskutku, etn pokusy
badatel a archeolog ukzaly, e by bylo nemon tyto monumenty vybudovat za podmnek navrench evolun teori.
Badatel, kte se pokusili postavit podobn monumenty napodobenm podmnek imaginrn doby kamenn jak je
pedpokldaj evolucionist, alostn selhali. Tito badatel
nejene shledali extrmn obtnm podobnou strukturu postavit, ale zakusili hrozn pote pi peprav tchto kamen z
msta na msto. Toto znovu ukazuje, e lid t ry nevedli zaostal ivoty, jak si evolucionist pej, abychom vili. Tili
se a rozumli architektue, provdli odborn vyuit stavebn
technologie a zabvali se astronomickm zkoumnm.
Je dokonale pochopiteln, e pouze kamenn bloky, kamenn stavby a rozmanit kamenn nstroje zstaly z civilizac tisce let starch. Avak nen logick dvat se na hrst
kamennch struktur a artefakt a uzavt, e lid toho asu
mli nerozvinutou civilizaci naprosto postrdajc technologii
a byli schopni pouvat jen kmen. Takov tvrzen zaloen na
rozmanitch dogmatech nemaj vdeck vznam. Ale pokud
prozkoumme tato zjitn bez negativnch vliv pedpojatosti, pak lze dojt k vysvtlenm, kter se vce pibliuj
pravd. Dokonce i kdyby spolenost ped stovkami tisc let

112

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

ila v psobivch devnch domech, stavila krsn vily se

sklennmi okny a pouvala nejatraktivnj ozdobn materily, je zejm, e velmi mlo dkaz o tom by mohlo pet
rozkladn inky stalet vtru, det, zemtesen a zplav. Za
pirozench podmnek to trv pouze zhruba 100 nebo 200 let
ne kldy, sklo, m, bronz a jin kovy zvolna zajdou. Jinmi
slovy, za dv stolet se zdi vaeho domu ztrat a velmi mlo
zbyde z vnitnho zazen. Dokonce jet mn zbyde, budeli vystaven zemtesenm, zplavm,
nebo boum. Ve, co zstane, budou
kamenn bloky, kterm trv mnohem dle, ne se rozpadnou.
Dokonce i pak budou kamenn

Itaina brna, Bagdd

113

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

materily oden do mench lomk. Proto je nemon na

zklad kus kamene dlat vklady o kadodennm ivot
spolenosti. Jejich sociln vztahy, pesvden, vkus a umleck vnmn nelze vydedukovat dnm uritm prostedkem.
Jene evolucionist se stle sna o nemon, zdobce
rozlin objevy fiknmi vysvtlenmi a vynalzajce rozmanit
scne. Produkce fantazi pekrucovnm fakt je cosi, co je
ve skutenosti kritizovno evolucionisty samotnmi! Tomuto
pstupu dokonce dali nzev Jen takov pbhy.
Tento termn se objevuje v kritice slavnho evolunho
paleontologa Stephena Jaye Goulda, kter si termn vypjil ze
stejnojmenn knihy z roku 1902 od britskho spisovatele a
bsnka Rudyarda Kiplinga (1865-1936). V tto dtsk pohdkov knce Kipling vypravuje mnostv smylench pbh o tom, jak mohly iv vci zskat sv rozmanit orgny a
charakteristiky. O slonm chobotu, napklad, napsal toto:
Ve vzdlen dob slon, nejdra, neml chobot. Ml jenom
ernav, bambulat nos . . . Ale byl jeden slonnov slon,
slnjen byl pln neukojiteln zvdavosti . . . Tak vyel . . .a
lpl na nco, co povaoval za devnou kldu na samm behu
velik edozelen mazlav eky Limpopo, obklopen horekovmi stromy. Ale ve skutenosti to byl krokodl . . . Sln pak
sklonilo hlavu bl ke krokodl pchnouc zubat tlam a krokodl ho chytil za jeho mal nos . . . Potom si sln sedlo na sv
mal kyle a thlo a thlo a thlo a jeho nos se poal natahovat.
A krokodl uvzl ve vod, mnce ji na krmovou mchnm
svho ocasu a thl a thl a thl. 38

Gould a jist dal evolun vdci kritizovali literaturu za

zaplovn se rozlinmi scni bez podprnho dkazu na

114

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

svou obranu. Tot se vztahuje na ty, kdo se pokouej vysvtlit vvoj spolenost v pojmech evolun teorie. Tak jako
Kiplingovy pohdky, jen takov pbhy evolunch sociolog
spovaj ist na pedstavivosti. Vru, zvame historii lidstva
zaloenou na spolenostech, jejich dajn pedkov byli
pouze schopni vret a pouvat hrub kamenn nstroje, ili v
jeskynnch a pevali dky lovu a sbru, a kte, jak se nsledn rozvinuli, se poali vnovat zemdlstv a pozdji zaali vyuvat kovy, a zaala zakldat sociln vztahy jak jejich
duevn moc vzrstala. Tato historie se nijak neli od pbhu, jak slon dostal svj chobot.
Gould popisuje tento nevdeck
pstup:

Kniha Rudyarda Kiplinga,

Jen takov pbhy

115

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Vdci vd, e tyto povdaky jsou jen pbhy; nanetst jsou

prezentovny v profesionln literatue, kde jsou brny pli
vn a doslova. Pak se stvaj fakty a vstupuj do populrn literatury. . . 39

Navc Gould tak stanovuje, e tyto povdky nic nedokazuj v termnech evolun teorie:
Tyto povdky, v tradici evolun prodn historie jen-takovpbhy, nic nedokazuj. Ale vha takovch a mnoha dalch
ppad, ooupala mou vru v postup po etapch u dvno.
Vynalzavj mysli ho mohou jet uetit, ale koncepty zachraovan pouze povrchn spekulac mne pli neoslovuj. 40

Newgrange
Tento monumentln hrob pobl Dublinu byl postaven
dle shody kolem roku 3200 p.n.l. Newgrange byl ji star v
dob, kdy egyptsk civilizace vznikla, a ped zrozenm babylonsk a krtsk civilizace. Stonehenge, jedna z nejslavnjch
kamennch struktur na svt, nebyla dosud postavena.
Badatel ukzali, e Newgrange nebyl jen hrobkou, ale e jeho
stavitel mli rozshl znalosti astronomiea vlastnili inenrsk techniky a stavitelsk znalosti hodn vyzdvien.
Velmi mnoho archeolog popisuje Newgrange jako technick zzrak. Napklad kupole zavrujc stavbu je inenrsk
div sama o sob. Jednotliv kameny, dole tk a v horn sti
lehk, byly na sebe umstny tak odborn, e kad lehce vynv z toho, kter je vespod. Z toho se zved estihelnkov 6
metr vysok komn nad stedn st stavby. Na vrcholu komnu je kamenn vko, kter lze podle pn otevt nebo zavt.
Evidentn byla tato obrovit struktura postavena lidmi s
vynikajcm porozumnm inenrstv, schopnch pesn po-

116

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

tat, sprvn plnovat, transportovat tk nklady kamene,

a dobe vyuvat svho stavebnho know-how. Evolucionist
nemohou vrhnout dn svtlo na to, jak byla tato stavba
vztyena, jeliko, podle jejich nerelnho hlediska, lid t
doby pracovali za primitivnch a zaostalch podmnek. Jene
je nemon, aby byl takov ohromn monument vybudovn
kmkoli, kdo postrd sofistikovan vdomosti o inenrstv a
konstrukci.
Samotn astronomick rysy budovy jsou udivujc. Tento
ob monument byl postaven takovm zpsobem, e pi zim-

Newgrange, jedna
z nejlpe znmch
kamennch staveb,
sestv z 93 megalit.

117

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

nm slunovratu dv vzejt psobiv he svtla. Krtce po rozbesku nejkratho dne v roce (21.prosince), p slunenho
svtla proz pohebn komoru Newgrange. V tto chvli se
odehraje dokonal hra svtla. Paprsky vychzejcho slunce
prochzej skrze zk oteven na dn sten krabice nad
vchodem a z dol prchodem do vnitn komory. Vechny
kamenn bloky jsou umstny v takovch hlech, e dovoluj
svtlu, aby jich doshlo a bylo jimi odreno - zsadn faktor,
kter celou svtelnou ou umouje.
Proto vidte, e budovatel tto ohromn stavby nejene
mli znalosti o inenrstv ale mli i znalost astronomie, kter
jim umonila vypotat dlku dne a pohyby slunce.
Newgrange je pouze jednou z mnoha struktur z dvnch
dob, kter peily v Britnii. Z pohledu na tuto stavbu mete
uzavt, e to bylo vytvoeno lidmi z hluboce nahromadnm
vdnm, uvajcch pokroil techniky a metody. Jak vysvtlen lze uinit ohledn druhu ivot
jak tito lid vedli? Ti lid, kte postavili takovou budovu mohli dobe t v
pohodlnm, civilizovanm okol. Pokud
mli vdomosti o astronomii a dostatenou odbornost, aby vyloili tato pozorovn sprvn, jejich kadodenn
ivoty musely bt podobn civilizovan, pmo mrn akumulaci jejich

118

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

znalost. Tento kamenn monument me bt jedinou peiv budovou od spolenosti, je bydlela v pohodlnch domech, mla dobe udrovan zahrady, dostvalo se j lby v
dobrch nemocnicch, astnila se obchodn innosti, vila si
umn a literatury a tila se z rozshlho, vznamnho kulturnho ddictv. Toto ve jsou realistick vklady o lidech,
kte zbudovali tento kamenn monument, zaloen na archeologickch zjitnch a historickch faktech. Jene evolucionist zvykl na mylen v materilnch hranicch upednostuj
vypravovat pbhy, je jsou produkty specifickch dogmat,
radji ne dlat racionln, pravdiv vysvtlen.

Vstupn

kmen

sten

krabice

Newgrange. Dosud se
nev, jak byly bloky
pepravovny ani jak
techniky byly pouito
bhem stavby.

119

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Stonehenge
Stonehenge, monument stojc v Anglii, sestv z njakch 30 velkch kamennch blok naaranovanch do kruhu.
Jednotliv z tchto blok jsou v prmru 4.5 metru vysok a
v 25 tun. Monument pout pozornost mnoha badatel a
mnoho teori bylo navreno ohledn toho jak a pro to bylo
vztyeno. Na em zde zle, nen, kter (pokud njak) z teori je sprvn, nbr, e tento monument znovu vyvrac teorii
evoluce historie lidstva.
Vzkum odhaluje, e Stonehenge byla zbudovna ve
tech hlavnch etapch, ponaje zhruba rokem 2800 p.n.l.
Jinmi slovy historie jejho
zbudovn sah asi 5000
let zpt. Poten stdium
budovn zahrnovalo vykopn pkopu, nspu a
njakch kruhovch jam ve
vpenci. V druh etap
bylo 80 kamen modr
skalice poloeno ve dvou
prstencch kolem stedu
msta a vn toho byl vztyen patn kmen. Pozdji
byl zformovn vnj kruh
z obch pskovcovch kamen, s prbnou lini
peklad.

120

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jednm z povimnutelnch aspekt monumentu je modr

skalice zde pouit, jeliko nikde pobl nejsou zdroje takovch kamenn. Tyto kameny byly na msto dovezeny z hor
Preseliasi 380 kilometr daleko. Kdyby, jak tvrd evolun
historikov, lid t doby ili v primitivnch podmnkch, s jedinmi nstroji k dispozici v podob devnch pk, vor z
kld a kamennch seker, tak jak potom transportovali tyto kameny celou tu cestu do regionu, kde nyn stoj? Na tuto otzku
nemohou odpovdt scne, kter jsou pouze vplodem dohad.

Stonehenge mohlo bt vztyeno jako stavebn bloky devn

konstrukce. Devn budova na tomto vztyen by nebyla ohroovna vtry a bouemi. Pichz v vahu, e pouze zklady budovy peily. Metody a motivy za stavbou Stonehenge jsou
dosud zleitost diskuse, ale jednm vznamnm rysem odhalenm vdci je vztah s astronomi. Lid, kte vybudovali tuto
stavbu vlastnili pokroil vdomosti o nebi, tak jako o inenrstv.

121

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Jedna skupina badatel se pokouela pepravit modr

skalice tak daleko jak je Stonehenge reconstrukc vybaven
dajn v t dob uvanho. Za tmto elem pouili devn
pky, zbudovali vor schopn nst kameny patin velikosti
svznm t vor dohromady, posunovali vor po proudu devnmi holemi a nakonec se pokusili pohnout s kameny do
kopce pouitm hrub zrobench kol. Ale jejich snahy byly
marn. Toto bylo pouze jeden z experiment provdnch za
elem stanovit jak mohly bt modr skalice pepravovny tak
daleko jak dnes le Stonehenge. Mnoho dalch bylo provedeno, a vyetovatel se pokusili pochopit jak metody dopravy lid v t dob mohli pouvat. Jene dn z tchto
pokus se nikdy nepiblil spchu, ponvad byly provdny s nepochopenm, e lid, kte zbudovali Stonehenge
mli zaostalou kulturu a pouvali jen hrub nstroje vyroben
z kamene a deva.
Dalm bodem, kter je nutno zdraznit je, e zmiovan
pokusy benefitovaly ze souasn technologie. Pouvali se
rzn modely vyroben v nmonch lodnicch, vyuili lana
vyroben v tovrnch pikovou technologi a provedli podrobn plny a vpoty. Jenome ani tak nedoshli pozitivnho
vsledku. Avak lid ijc ped 5000 lety pepravili tyto kameny, vc mnoho tun, a uspodali je do kruhu vypotnm
jejich pesn geografick polohy. Je jasn, e toho veho ne-

122

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

doshli pouze s kamennmi nstroji, vory vyrobennmi z

kmen a kld ze deva. Stonehenge a mnoh dal megality
byly postaveny uitm technologie, kterou dnes nejsme
schopni dokonce ani uhodnout.

Podivuhodn zbytky msta Tiahuanaco

V asi 4000 metrech nad moem v Andskch horch mezi
Bolvi a Peru, je msto Tiahuanaco pln zcenin, kter udivuj
nvtvnky. Region je povaovn za jeden z archeologickch
div Jin Ameriky, a vskutku, celho svta.
Jeden z nejvce podivuhodnch zbytk v Tiahuanaco je
kalend ukazujc equinoxy, sezny a postaven Msce v
kad hodin a jeho pohyby. Tento kalend je jednm z dkaz, e tamj lid
mli vysoce pokroilou
technologii. Mezi dalmi
zbytky

podivuhodnmi
v

Tiahuanaco

jsou monumenty vyroben z obrovskch kamennch blok, z nich

nkter v a 100 tun.
Autor Readers Digest napsal, ... nejlep ineni

Nen mon, aby kameny vc kad mnoho tun pouit

zde v jihoamerickm mst
Tiahuanaco, byly transportovny bez ocelovch lan, navijk a dalho stavebnho
vybaven.

123

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

dneka se stle t, zda by mohli sekat a pesunovat obrovsk

kusy skly, jako ty, co byly pouity k vybudovn msta. Ob
bloky vypadaj jako by k jejich lmn bylo pouito razidlo... 41

Napklad mstsk zdi byly postaveny umstnm blok o

vze 60 tun na jin bloky vc kolem 100 tun. Kamenick
prce pouit k vybudovn tchto zd vyadovala enormn
odbornost. Obrovsk tvercov bloky byly spojeny dohromady
pesnmi lbky. Dry 2.5 metru dlouh byly oteveny v blocch vcch 10 tun. V nkterch stech ruin jsou kamenn
vodn kanly 1.8 metru dlouh a pl metru irok. Tyto jsou
tak pravideln, e dnes je jim zt rovno. Je nemon, aby
tito lid vytvoili tyto prce pi nedostatku technologickch
prostedk, zpsobem, jak tvrd evolucionist. Je tomu tak
proto, e za dajnch primitivnch podmnek by trvalo dle
ne je lidsk ivot vytvoit pouze jednu z tchto struktur. To
by na opltku znamenalo, e by trvalo dv stolet vybudovat
Tiahuanaco, co samo o sob ukazuje, e evolun teze je falen.
Jednm z nejpozoruhodnjch monument v Tiahuanacu
je takzvan Brna slunce. Je vyroben z jedinho bloku, kter
je vysok 3 metry a 5 metr irok a jej vha se odhaduje na
vc ne 10 tun. Brna byla ozdobena rozmanitmi ezbami.
Nelze podat dn vysvtlen k tomu, jak metody byly pouity ke kontrukci brny. Jak druh technologie byl zamstnn
pi stavb takov psobiv struktury? Jak byly bloky vc 10
tu vyteny a jakmi postedky byly pevezeny z kamenolomu? Je jasn, e vech tchto vc bylo dosaeno uitm vce
ne prostch nstroj a vybaven, toho druhu jak pedpokldaj evolucionist.

124

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Pokud vezmete v vahu zempisn podmnky oblasti, kde

Tiahuanaco stoj, cel vkon pedpokld jet podivuhodnj proporce. Msto je mnoho kilometr vzdleno od bnch mst osdlen a stoj na vyven planin asi 4000 metr
vysoko, kde atmosfrick tlak dosahuje jen asi poloviny ve
srovnn s rovn moe. Velice omezen hladina kyslku zde
in kol vyadujc lidskou prci dokonce jet obtnjm.
Z toho veho plyne, e, jako v mnoha jinch oblastech
svta, zde v minulosti existovaly pokroil civilizaceco vyvrac tezi, e spolenosti se rozvjej smrem k prokroilm
stdim.

Brna Slunce podle odhad vc

kolem 10 tun, nemohla bt postavena spolenost zbavenou technologickch prostedk, jak tvrd
evolucionist. Takov struktury
vyvracej evolun tvrzen, e lidsk historie se vyvj od primitivn
k pokrokov.

125

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Kamenick prce na fotografii dole nalevo a jejich podrobn

tvary projevuj umleck vkus lid, kte je vytvoili ped 11000
lety. Dleitj vak je, e umlci museli pouvat kovov nstroje, aby vytesali tyto kameny, nikoli tluenm nebo tenm kamen o sebe. Takov jemn prce jsou mon pouze pomoc
takovch nstroj jako kovov soustruhy, pilnky a pily pouvan
v kamenictv dnes.
Fotka dole napravo ukazuje souasnho kamenka pi prci,
uvajce podobn techniky. Umlci ijc ped 11000 lety mohli
vyrpodukovat sv prce pouze uitm podobnch metod.

126

Starobyl msto Ink Sacsahuamn nedaleko Cuzca v Peru

zahrnuje ze zbudovanou z obrovskch kamennch blok
vcch tuny zasazench dohromady tak tsn, e je nemon
mezi n vsunout kousek papru. Navc nikde nebyl uit dn cement ani malta. Bloky byly umstny dohromady s velkou odbornost a pesnost. Jak byly tyto enormn bloky vytvarovny, aby do
sebe zapadaly tak dokonale nebylo uitm dnen technologie
dosud odhaleno.
Co je jet vce udivujc, je jeden kamenn blok uit pi tto
stavb dokonce vt ne vechny ostatn. Tento blok je velk jako
ptipatrov dm a v kolem 20 tun! Jak
budovatel Sacsahuamnu zvldli jeho
pepravu je zhadou. Dokonce i se
souasnmi stroji je nemon uzvednout
tak obrovskou vhu. Ani ten nejvt zvedk na svt by tko zvedl takov nklad. Inkov t doby pravdpodobn
pouvali takovou technologii, kterou si
neumme ani pedstavit.

127

Stavby produkovan uitm kamen vcch destky tisc kilogram dodnes lidi udivuj. Pohybovn takovmi enormnmi kameny
lze doshnout jen pomoc uit pokroilho stavebnho vybaven jako
jsou zvedky a ocelov lana. Je nemon zskat tyto kameny z lom, o
nic mn je pepravovat, usadit je na mst nebo je opracovat pouitm takovho vybaven jako devo, kmeny, provazy a snadno se lmajc mdn nstroje, toho typu jak byly podle evolucionist
pouvny. Mal obrzek uprosted ukazuje jak me bt hlavn dl
masivn Ramzesovy sochy pepravovn pouze pouitm navijk s
ocelovmi lany.

ady sloup v Luxoru byly

vztyeny na pkaz
Amenhotepa III. A byly ozdobeny za Tutanchamona.

128

Blbek, Jupiterv chrm

Gigantick kamenn bloky byly tak pouity pi stavb tto impozantn budovy, nyn znm jako Jupiterv chrm. Kamenn blok oznaen
na mal fotografii erven je jednm ze t velkch blok pouitch u zchytn zdi. Kad z tchto t blok je njakch 4.5 metru vysok, 3.5
metru irok a 19 metr dlouh. Jejich prmrn vha je kolem 800 tun.
e takov ohromn bloky byly vyteny a pepraveny ze svch lom zna,
e muselo bt pouito pokroil stavebn vybaven.

129

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Obelisky jsou jednm z podivuhodnch pozstatk, kter dodnes

petrvaly po dvnch civilizacch. Njak vysoce rozvinut technologie
musela bt pouita k vyten tchto vzpmench kamen prmrn
20 metr dlouhch a vcch mnoho tun, z lom, jejich pepravu, otesn jejich povrchu a jejich umstn do vzpmen polohy. Jeden z nejstarch znmch obelisk byl vztyen v egyptskm Karnaku kolem
roku 1400 p.n.l. Je 29.5 metru vysok, 1.62 metru irok a v 325
tun. Technick expertza a vhodn infrastruktura jsou douc k peprav takovho ohromnho, tkho bloku z lomu na sv souasn
msto v jednom kuse. Nstroje z bronzu a mdi se snadno lmou a nemohou bt pouity, evidentn
st, o n se domnvme, e byla na
byly potebn nstroje ze eleza
vrcholu obelisku (jak ukazuje erven
a oceli. Toto vyvrac evolun tvrkrouek) me znait, e tyto vztyen
kameny byly uvny jako bleskosvody.
zen, e elezo a podobn kovy
byly v danm obdob neznm.
Nedokonen obelisk v ulovm lomu nedaleko Asunu. Tento obelisk dvakrt t ne
ostatn, je 41.75 metr vysok a asi 1168 tun
tk. Pokroil technologie musela bt
pouita pro vyten tohoto obho kamene
z lomu a jeho transportaci na msto.

130

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Velikost megalit ve zceninch

pyramidy v Puma
Punku udivuj nvtvnky. Jeden blok
stupovit pyramidy,
jeho zkladna m
zhruba 60 metr na
50 metr, v njakch 447 tun. Jin
pouit kameny v mezi 100 a 200 tunami. Je nelogick tvrdit, tak
jako tvrd evolucionist, e tyto gigantick bloky byly pepravovny
na kmenech pomoc silnch provaz.
Evolun archeologie nedoke vysvtlit znaky tam, kde jsou
velk megality v Puma Punku spojeny dohromady. Toto jsou stopy
kovovch upnadel. Dlouho se myslelo, e tyto skoby ve tvaru T byly
prefabrikovny v peci, pak umstny studen do vytesanch zez v
blocch. Pozdj zkoumn pomoc skenovn elektronovm mikroskopem vak odhalilo, e byly do vrub vylity rozputn.
Spektrografick analza ukzala, e tato upnadla sestvaly ze slitiny
2.05% arznu, 95.15% mdi, 0.26% eleza, 0.84% silikonu a 1.70%
niklu. Toto je vechno dkazem, e dvn spolenosti pouvaly pokroil vybaven v prbhu konstruknho procesu. 42

Otisk kovovho upnadla

asto potkvan v Puma
Punku

Otisk kovovho upnadla

vidn na blocch v
Ollantaytambo

131

Otisk kovovho upnadla na

kamennch strukturch v
Angkor Wat v Kambodi

V jedn z nejvelkolepjch civilizac ve smyslu umn a

vdy lidstvem zaloen, sta Egypan mli vce znalost a
zkuenost, ne by bylo mon, oni ale byli ddici nebo pokraovnm njak primitivn spolenosti. Mezi Egypany, pslunky odchlenho, pohanskho nboenstv, existovali
hebrejt pracovnci se znalostmi umn, kter mly pvod za
as proroka Noema a Abrahama (pokoj s nimi). Tito dovedn
lid vyuvali vdomosti, kter se nauili ve dnech minulch
prorok.
Dosaen Egypan nebyla dosud zopakovna v mnoha
stech dnenho svta. V rozmanitch stech Asie, Jin
Ameriky a Afriky, vetn samotnho Egypta, se dosud vede
ivot pod rovn minul civilizace. Civilizace starho Egypta,
kter zaznamenala velik spchy hlavn v medicn, anatomii, mstskm plnovn, architektue, krsnm umn a textilich, je dnes studovna vdci s velikm asem a divem.

Pvod staroegyptskho lkastv

Sofistikovan spchy lka ve starm Egypt jsou dosti
podivuhodn. Nlezy zskan z vykopvek udivovaly archeo-

132

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

logy, ponvad dn historik neoekval tak vysoce rozvinutou technologii v civilizaci, kter existovala 3000 let p.n.l.
Rentgenov analza mumi odhalila, e ve starm Egypt
byla provdna mozkov chirurgie. 43 Ba co vc, tyto operace
byly provdny pouitm vysoce profesionlnch technik. Kdy
jsou prozkoumny lebky mumi, kter proly operac, lze
vidt, e chirurgick ezy byly vedeny velice hledn. Leben
kosti, kter srostly dohromady dokazuj, e pacienti pevali
dlouho po takovch operacch. 44
Jin pklad se tk rozlinch lk. Mlovmi kroky pokroila medicna v 19.stolet kvli rychlmu pokroku uinnmu v experimentln vd, vetn objevu antibiotik. Jene
slovo objev nen pln pesn, protoe mnoh z tchto
technik byli ji znmy starm Egypanm.45
Nkter z nejdleitjch dkaz toho, jak pokroil byli
Egypan na poli vdy a anatomie, le v mumich, kter za
sebou zanechali. Pouvali stovky rozmanitch technik pi
procesu mumifikace, kter umonila, aby byla tla ivch vc
uchovna po tisce let.
Proces mumifikace je dost sloit. Nejprve byl mozek a

Techniky
egyptsk mumifikace demonstruj, e
mli pokroil
lkask znalosti.

133

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

nkter vnitn orgny zesnulho odstranny zvltnmi nstroji. V ptm stdiu procedura zahrnovala vysouen tla
natronem po 40 dn. (Natron je minerln sl, primrn sms
kyselho uhliitanu sodnho s malm mnostvm chloridu
sodnho a sranu sodnho.) Po redukci pebytench tlesnch tekutin byla tln dutina vycpna lnem, pskem nebo pilinami. Ke byla pomazna zvltnmi bylinnmi ppravky a
potom potaena tekutou pryskyic k dalmu zachovn.
Nakonec bylo tlo zamotno lnnmi obvazy. 46
Mumifikace, provdn bez pokozen tvaru tla a vytaenm vnitnch orgn zesnulho, ukazuje, e ti, kdo ji provdli mli dostatenou znalost anatomie, tak e znali polohu
jednotlivch orgn.
Vedle technik mumifikace Egypan se ped 5000 lety tili ze irokho spektra dalch lkaskch dmyslnost.
Napklad:
-Kn zabvajc se v Egypt medicnou lili mnoho chorob ve
svch chrmech. Tak jako dnes se egyptt lkai specializovali
na rzn odvtv medicny. Kad doktor poskytoval sluby ve
sv vlastn specializaci.
-Na doktory v Egypt dohlel stt. Pokud se pacient neuzdravil
anebo zemel, stt vyetil piny pro a uril zda metoda pouit lkaem ladila s pravidly. Pokud bylo zjitno njak pehldnut v prbhu lby, doktor byl potrestn v rmci zkona.
-Kad chrm ml dobe vybavenou laborato, kde se pipravovaly a skladovaly lky.
-Prvn kroky ve farmakologii a pouit obvaz a stahovadel sah
do dob starho Egypta. Smithv papyrus (kter se cel zabv
medicnou) popisuje jak byly pilnav pruhy lnuidelnho materilu pro vrobu bandpouvna k pokryt zrann.
-Archeologick nlezy odhalily detailn obrzek lkaskch

134

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

praktik v Egypt. Dodaten byla objevena jmna a tituly vce

ne 100 doktor specializujcch se ve svch oblastech.
-V relifech na stn chrmu v Kom Ombo je vytesna krabice
chirurgickch nstroj. Tato krabice obsahuje kovov nky,
chirurgick noe, pily, sondy, pachtle, hky a svorky.
-Pouvan techniky byly etn a rozmanit. Zlomeniny a fraktury byly srovnny, byly pouity dlahy a zrann uzavena stehy.
Zlomeniny zahojen po len s velikm spchem byly nalezeny u mnoha mumi.
-Tebae na mumich nebyly nalezeny chirurgick jizvy, existuje 13 odkaz na sevn ran ve Smithov papyru. To zna, e
Egypan lili rny sevnm pouitm lnn niti. Jehly byly
pravdpodobn vyrobeny z mdi.
-Egyptt doktoi rozliovali mezi sterilnmi a infikovanmi ranami. K istn infikovanch ran pouvali sms tuku z ibexe,
borovicovho oleje a rozdrzenho hrachu.
-Penicilin a antibiotika byla objevena relativn nedvno. Avak
sta Egypan pouvali prvn organick verze tchto a jinch
typ antibiotik a psali pedpisy hodc se k typm chorob. 47

Vedle tohoto hlavnho pokroku v medicn vykopvky

tak odhalily, e Egypan se velice zajmali o takov pedmty jako vstavba mst a architektura.

Pokroil metalurgie ve starm Egypt

Obecn je metalurgie odvtvm vdy a technologie zahrnujc zulechovn surovin, tvarovn a uchovn kov a jejich slitin. Przkum staroegyptsk civilizace ukazuje, e ped
3000 a 3500 lety se Egypan stali odbornky na extrakci a
zpracovn rozmanitch minerl a kov, hlavn zlata, mdi a
eleza. Jejich vysoce rozvinut metalurgie ukazuje, e

135

Tlo egyptskho faraona

Tutanchamona bylo uchovno ve
dvou rakvch, jedna ve druh.

Smithv papyrus, kter popisuje, jak

sta Egypan pouvali lnn obvazy.

136

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Egypan byli pokroil ve vyhledvn, dobvn a zpracovn

rud a mli vysoce vyvinutou znalost chemie.
Archeologick vzkum zjevil, e Egypan produkovali
detailn prci na mn rud a produkovali kovov slitiny
kolem roku 3400 p.n.l. Ve tvrt dynastii (kolem 2900
p.n.l.), byl dln vzkum a operace sledovny vysokmi ednky a v se, e na n dohleli synov faraona.
Navc k mdi Egypan asto uvali elezo. Cn se uval
k vrob bronzu a kobalt k barven skla. Kovy v Egypt se pirozen nevyskytujc, byly doveny z jinch region, konkrtn z Perzie.
Nejvce vyuvanm a vysoce cennm kovem pro n bylo
zlato. Stovky zlatch dol byly objeveny v Egypt a stech
dnenho Sdnu. Jeden papyrus datujc se zpt do 14.stolet
p.n.l. obsahuje plny zlatho dolu nedaleko Apollinopolis,
zjevujc profesionalitu starch Egypan v tomto smru.
Papyrus popisuje konstrukci vce ne 1300 obydl kolem dolu
k ubytovn tch, kdo tam pracovali. Z toho je zjevn dleitost zlatotepectv a klenotnickho umn ve Starm Egypt.
Vru stovky ozdobnch zlatch pedmt objevench pi archeologickch vykopvkch jsou indikac, e sta Egypan
byli odbornmi hornky a kovozpracovateli. Toto tak ukazuje,
e Egypan mli vdeck znalosti a technologii potebnou k
rozpoznn rudnch il, zskn z nich horniny, zulechtn
kov takto zskanch a jejich kombinovn k vrob slitin.

Mstsk plnovn a
infrastruktura ve Starm Egypt
Vyprahl klima Egypta za sebou zanechalo mnoho kl k
jejich civilizaci, dokazujcch, e msta starch Egypan mla
vysoce rozvinutou infrastrukturu.

137

Dozajista velmi rozvinut infrastruktura ukazuje, e ti,

kdo budovali tato msta mli pokroilou znalost architektury
a inenrstv. Jak hluboko je nutno vykopat zklady tunel,
kde je teba umstit podprn sloupy, jak inn vtrac
systm potebuje bt naplnovn, uspodn stezek pro is-

(1, 2) Jemn vypracovan

prsn tty krle, zdoben
zlatem, stbrem a polodrahokamy

(4) Mal dbnek s dlouhou

hubikou vyroben z tvrdho
zlata si stle uchovv svou
slu a lesk.

(3) Pr jemn opracovanch

sandl

138

(5) Tento zlat ornament nalezen na

krku Tutanchamonovy mumie zahrnuje velice jemnou zlatou emeslnou
prci; kolem 150 dalch klenot bylo
objeveno na stejn mumii.

(6) Devn nostka pokryt

zlatmi plty na postbench sanch

7
Jemn emesln prce na klenotech ukazuje, e
byly pouity sofistikovan zlatotepeck nstroje. Pi
nedostatku takovho vybaven je
takov jemn vypracovn nemon. Kvalita a
deliktnost egyptskho zlatnictv je
rovnocen s tm
souasnm.
(7) Prsn tt ze zlata, lapis
lazuli a tyrkysu, objeven v
Tanisu

139

tou a odpadn vodu, aby se nemsily, a velmi mnoho dalch podrobnost je nutno vzt v vahu. A co je ze veho nejdleitj,
v niem z toho se nesm objevit chyby. Egypan znali vechny
tyto techniky a budovy, kter za nimi zstaly, to dokazuj.
Stavebn techniky, kter uvali 3000 p.n.l. byly rozshle
profesionln a ureny k een obt a problm infrastruktury. Voda m ohromnou dleitost pro suchoprn region
jakm je Egypt. Ve skutenosti nalezli trval een na tento
problm vetn zsobren, kter budovali k udren vody.

Jednm
nznakem
pokroku
egyptsk civilizace je bezesporu
jejich znalost architekury a inenrstv.

140

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Velk

vodn

rezervor

objeven

prohloubenin

Fajmsk ozy je jednm z nich. Egypan tak budovali uml

jezera, aby zajistili, e ivot v uritch oblastech bude pokraovat. Tato jezrka sbrala vodu z Nilu a umoovala pokroilou civilizaci v egyptsk pouti. Vybudovali jezero Moeris, 80
kilometr jihozpadn od dnen Khiry za elem sbrat vodu
z eky Nil dky kanlu. Usedlosti a chrmy byly pak vybudovny pobl tto ndre. 48
Egyptsk znalost lkastv, plnovn vstavby a inenrstv a jak by to mlo bt uvedeno do praxe jsou pouze nkter
z dkaz vjimen pokroil civilizace, kterou mli. Jejich
vdomosti a prostedky, kterch uvali, znovu odmtaj hypotzu, e spolenosti pokrauj od primitivnho stdia k civilizovanmu. Spolenost, kter existovala ped 5000 lety
vlastnila rozvinutj civilizaci ne nkter komunity ijc ve
stejn zemi dnes, co je nco, co nelze vysvtlit v termnu
evolunho pokroku. Tak nen pochyb o tom, e v dob, kdy
se Egypan tili ze sv rozvinut civilizace, existovaly zaostalej komunity s lidmi ijcmi v primitivnjch podmnkch
v Africe a dalch stech svta. Jene dn z tchto jedinc
neml rysy, kter byly mn lidsk, ani dajn opi charakteristiky. Egypan, jin lid v primitivnjch podmnkch v te
dob jako oni a lidsk komunity, je existovaly ped stovkami
tisc let, ti vichni byli stejn lidt jako souasn lovk, v
kadm ohledu. Nkter komunity mohly t v pokroilejch
podmnkch a jin v zaostalch, avak z toho neplyne jak darwinist tvrd, e byly potomky opic nebo e se jejich rasy vyvinuly jedna z druh. Takov vklad je znsilnnm vdy,
rozumu a logiky.

141

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Dosaen starch Egypan v textilich

Lze vidt ze zbytk lnn tkaniny, kter peily z roku
2500 p.n.l. e Egypan vyrbli vysoce kvalitn ltky, ve
smyslu materilu i tkan. Co je vak nejdleitj ze veho
jsou detaily na tkan ltek. V roce 2500 p.n.l. sta Egypan
produkovali jemn vlkna toho druhu, jak se dnes vyrbj
ma strojch vybavench pokroilou technologi, kterto len
byl pouvn na balen mumi. Jemn pedivo tchto textili
udivuje egyptology. 49 Tyto vzorky jsou tak pkn, e lovk
potebuje lupu, aby je rozliil od hedvb a jsou srovnateln s
nejlep prac dnench strojnch stav. 50 Jet dnes tyto
ltky sluj svou kvalitou a egyptsk len dlan dnes vd za
svou slvu tkalcm, kte ili ve 2000 p.nl.

Pokroil rove matematiky

sla byla uvna ve Starm Egypt od ranch dob. Byly
nalezeny papyry z 2000 p.n.l popisujc matematick problmy. tyi nejodkazovanj dokumenty jsou znmy jako
Kahunsk fragmenty, a Berlnsk, Moskevsk a Rhindsk papyrus. Tyto dokumenty stanovuj, s pklady, zklady podle
nich se milo. Egypan vdli, e trojhelnk se stranami
3:4:5 je prav a vyuvali tto znalosti (kter se nyn k
Pythagorova vta) ve stavebnch vpotech. 51
Navc Egypan znali rozdl mezi hvzdami a planetami.
Dodali hvzdy, z nich nkter jsou jen tko viditeln pouhm okem, do svho studia astronomie.
A jeliko ivoty Egypan zviseli na Nilu, museli kontrolovat rove pravidelnch zplav. Vldce ml Nilometr vyro-

142

Ukzky lnu pochzejc ze Starho Egypta

143

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

ben k men hladiny nch vod a ednky jmenovan pro

tento el. 52

Stavebn technologie pln

tajemstv
Nejdleitj struktury vybudovan ve Starm Egypt, na
n nvtvnci dodnes zraj s
asem, jsou zhadn pyramidy.
Nejvelkolepj z nich je Velk
pyramida, povaovan na nejmohutnj kamennou stavbu
dodnes na svt zbudovanou.
Historikov a archeologov od
Rhindsk papyrus

as Herodota pedloili rozlin

teorie, jak byly pyramidy postaveny. Nkte tvrdili, e pi prci

se pouvali otroci a navrhli nkolikero monch technik od

techniky rampy po terasovitou pyramidu. Kompletn obrzek,
kter se vynouje z hypotetickch metod je tento:
-Byly-li pyramidy postaveny otroky, tak jejich poet by byl neobyejn vysok, dov 240000.
-Byla-li postavena rampa pi konstrukci pyramidy, tak pak trvalo kolem osmi let jen rozebrn rampy po dokonen pyramidy. Tato teorie je podle dnskho inenra Garde-Hansona
smn, ponvad jakmile by byla rampa zbourna, obrovsk
hrub bloky by zbyly. Jene takov dkaz nen nikde vidt. 53

Stanovujce, e Garde-Hanson vzal v vahu aspekty peduren jinmi teoretiky, Moustafa Gadalla, ve sv knize
Historick klam: Nevyen pbh Starho Egypta, pokrauje
slovy:

144

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Zkuste si pedstavit ta zarejc sla, kdy navtvte pyramidy:

4000 kamenk celoron produkuje 330 blok za den. Bhem
obdob zplav 4000 blok za den je pevezeno k Nilu, pepraveno, vytaeno na rampu na planin v Gze a poloeno na
mstorychlost 6.67 blok za minutu! Pedstavte si 6.67 blok
kadch 60 sekund! 54
-Navc mjme na pamti, e povrch kad strany pyramidy je
asi 5.5 akr. Pak asi 115000 krycch kamen bylo poteba na
kad povrch. Tyto kameny byli poloeny na msto tak peliv,
e mezery mezi nimi jsou tak mal, e mezi n nejde vloit ani
kousek papru. 55

Toto jen nkolik z nmitek, kter ukazuj, e tajemstv tkajc se konstrukce pyramid nebyla dosud vyeena vdou a
technologi 21.stolet.

145

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Nkte z badatel nad pyramidami v Gze ukzali, e sta

Egypan mli vysoce rozvinut znalosti matematiky a geometrie. Navc k tto znalosti matematiky a geometrie lid, kte pyramidy naplnovali, museli znt rozmry Zem, jej povrch, a
hel, kter svr se svou osou. Tato informace o pyramidch, jejich stavba zapoala kolem 2500 p.n.l. je
jet podivuhodnj, vezmeme-li v vahu,
e byly postaveny asi 2000 let ped velkmi
eckmi

matematiky

Pytagorem,

Archimedem a Euclidem:
- hly Velk pyramidy rozdluj oblast delty Nilu na dv stejn poloviny.
- Ti pyramidy v Gze byly rozmstny,
aby vytvoily Pytagorejsk trojhelnk,
jeho pomr stran je 3:4:5.
- Pomr mezi vkou pyramidy a jejm
povrchem je roven pomr polomru kruhu
a jeho obsahu.
- Velk pyramida je obrovskmi slunenmi hodinami. Stny, kter vrh mezi
prostedkem jna a potkem bezna odrej ron obdob a dlku roku. Dlka kamennch desek kolem pyramidy se rovn
dlce dennho stnu.
- Normln dlka zkladny pyramidy
se rovn 365.342 egyptskm yardm (jednotk mry t doby). To se velice pibliuje

146

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

potu dn slunenho roku (kter byl vypotn na 365.224 dn).

- Vzdlenost mezi Velkou pyramidou a stedem Zem je
rovna vzdlenosti pyramidy od Severnho plu.
- V pyramid je obvod zkladny dlen dvakrt jej vkou
roven slu P.
Souhrn povrchu ty stran pyramidy je roven druh mocnin jej vky. 56

147

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Kdyby si nkdo pl
znovu vybudovat pyramidy ...
V roce 1978, Indiansk vpencov institut Ameriky, Inc.
jedna z nejvtch svtovch autorit na vpenecprovedla
otzky vyvolvajc studii proveditelnosti, aby zjistili, jak velk
pracovn sla a jak druhy materil by byly potebn k vybudovn pyramidy podobn Velk pyramid v Gze. Spolenost ednk popsala danou obtnost, poznamenvajc, e kdyby
ztrojnsobili dnen prmrnou produkci, lmn, zpracovn a
naloovn takovho mnostv vpence, tak by to trvalo asi 27
let. Navc by pi veker tto prci byla pouita modern americk
technikajinmi slovy, hydraulick kladiva a elektrick pily s
krystalovmi hlavami. Enormn sil by vyadovalo jen vylmat a
transportovat vpenec, nepotaje v tom laboratorn testy nezbytn k postaven pyramidy ani dal takov ppravn prce. 57

Velk Cheopsova (Chuvevova) pyramida sestv z 2.5 milionu kamennch blok.

Pedpokldejme, e za den by bylo poloeno deset blokco by vyadovalo enormn
sil ze strany dlnktak by trvalo 684 let, aby se poloilo 2.5 milionu blok. Jene
se mysl, e dan pyramidy byly postaveny v prmru za 20 nebo 30 let. Jen tento
prost vpoet zjevuje, e pi stavb pyramid Egypan pouvali velice odlinou a
svrchovanou technologii.

148

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jak potom sta Egypan tyto ohromn pyramidy postavili?

Jakou silou, s jakmi stroji, jakmi technikami byly poloeny kamenn terasy? Jakmi prostedky byly vytesny kamenn hrobky?
Jak bylo zajitno osvtlen bhem vstavby? (dn skvrny nebo
saze nebyly nalezeny na stnch nebo stropech uvnit pyramid a
hrobek.) Jak byly bloky kamene odstranny z lom a jak byly rozmanit tvarovan facety blok uhlazeny? Jak byly tyto bloky, vc nkolik tun, peveny a jak byly spojeny dohromady s
pesnost 1/1000 centimetru? Seznam otzek by mohl bt mnohem del. Mohou bt zodpovzeny logickm a rozumnm zpsobem skrze evolun klam o historii lidstva? Jiste ne!
Se svm umnm, medicnou a kulturou sta Egypan produkovali ohromnou civilizaci. Dla, kter za sebou zanechali, lkask terapie, kter uvali a nahromadn vdomosti a
zkuenosti jsou pro to nejdleitjmi dkazy. Nkte vdci
dnes dokonce tvrd, e prce vyprodukovan Egypanypro
kter by, podle hypotzy o evoluci historie, postaven pyramid

Budovy postaven dvnmi spolenostmi uvajcmi ob kameny zna, e stroje podobn tm uvanm v modernm stavebnictv museli bt v minulosti vyuity. Podobnost
tohoto zlatho obdobnho pedmtu se stavebnm strojem je zarejc. O tomto pedmtu objevenm v Panam ve 20.letech se mysl, e byl zaven jako pvsek. Tento a podobn objevy vyvracej evolun tvrzen, e dvn spolenosti byly zcela primitivn.
Odehrl se evidentn pokrok v technologii a znalostech nahromadnch v prbhu djin,
to vak neznamen, e lid v minulosti ili jako zvata. Dvn spolenosti vyvinuly rozmanit pstroje a pouvaly stroje ve svtle svch vlastnch poadavk.

Pravdpodobn model nakladae danho obdob

Model souasnho nakladae

149

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

muselo bt mimodn obtnbyly ve skutenosti vytvoeny

mimozemskmi nvtvnky.
Oveme takov tvrzen je vjimen iracionln a nelogick.
Jene evolucionist se za nm schovvaj, jeliko veker jejich
demagogie nen schopn poskytnout lep vysvtlen. Zaprv a
pedevm neexistuje ani nejmen dkaz na podporu jejich tvrzen. Kdy si evolucionist uvdom, e nemohou vyprodukovat
dn vysvtlen zaloen na nhod nebo imaginrnm evolunm procesu, ihned se schovaj za mylenku nvtvnk z vesmru. Vru s tmto smnm npadem pili, kdy si uvdomili,
e DNA v bunnm jde a prvn blkovina, pedstavujc zkladn stavebn jednotku ivota, maj pli sloit a neobyejn
stavby, ne aby vznikly nhodou z neivch substanc. A tak nvtvnci z vesmru museli pivzt prvn iv organismus na Zemi
a nechat ho za sebou. Toto absurdn tvrzen je jednm z alujcch
znak zoufal pozice, v n se evolucionist nachzej.
Civilizace ve starm Egypta vechny dal civilizace nap
djinamibyly vechny zaloeny lidmi, kte vlastnili rozum a
vli. Dnes se divme artefaktm z 3000 p.n.l. a vdci a odbornci
v danm oboru diskutuj, jak mohly bt tyto vci vytvoeny. Na
em ale opravdu zle je, e civilizace star 5000 let, jej stopy
lze vidt dodnes, byla evidentn vybudovna se zkuenost a sofistikovanmi vdomostmi hromadcmi se tisce let. Jinak eeno,
koeny tto starobyl civilizace sahaj dokonce jet dle. To znamen, e v pln ranch dobch neexistovali primitivn, polozvec lid, kterm se nedostvalo schopnosti hovoit a ili jen z
toho, co ulovili, jak je tvrzeno navrhovateli evoluce historie. Od
chvle, kdy byl prvn lovk stvoen, til se stejnm lidskm
rysm jako je inteligence, koncept krsna, porozumn, vdom a
morln hodnoty jako lovk dnen.

150

Detail zadnho panelu

Tutanchamonova krlovskho trnu, Khira,
Egyptsk muzeum

151

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Zbytky zanechan etnmi civilizacemi naznauj, e v dvnch

dobch byla vyuvna leteck doprava. Toto lze jasn vysledovat v
majskch zceninch, obrazech v egyptskch pyramidch a sumerskch npisech. Pokud vme, lid stavli a vyuvali dopravn prostedky jako kluzky, letadla a vrtulnky ped tisci let.

Model kluzku
datujc se zpt
do 200 p.n.l.

Pohled zezadu

Pohled ze strany
Pohled shora

152

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Ve skutenosti Korn naznauje, e leteck doprava byla uvna u dvno:

A alomounovi jsme podrobili vtrmsn cesta rno a
msn odpoledne. (Korn 34:12)
Je dost pravdpodobn, e dlouh vzdlenost, o n hovo
tento ver mohla bt rychle uraena v dob alamouna (pokoj s nm).
Tato doprava se mohla odehrt prostedkem vtrem nesench vehikl uvaje technologie podobn dnenm letadlm. (Bh zn
pravdu.)

153

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Jednm kouskem dkazu, e dvn civilizace pouvali cestovn vzduchem, je model kluzku nalezen v Egypt. Tento model,
objeven v roce 1898, se datuje asi do 200 p.n.l. Jiste je nalezen modelu kluzku starho 2200 let spe vznamn udlost.
Toto archeologick zjitn pln podkopv evolun koncept historie. Jet zajmavj obrzek se vyno, jsou-li prozkoumny
technick rysy modelu. Tvar a rozmry kdel tohoto devnho
modelu byly navreny takovm zpsobem, aby poskytla plavidlu
nejvy vku pi minimln ztrt rychlosti, jako je tomu u
Concordu, produktu dnen nejpokroilej technologie. Toto tak
ukazuje, e sta Egypan toho hodn vdli o aerodynamice.

154

155

Relify v chrmu Hathor v Dendee odhalily monost, e sta

Egypan znali a vyuvali elektinu. Jsou-li postavy na tomto relifu peliv prozkoumny, musela bt v t dob pouvna izolace
vysokho napt: Tvar podobn rovce je podepen obdlnkovm pilem (zvanm pil Ded a povaovn za izolaci). Tato podobnost mezi tvarem na obrzku a elektrickmi lampami je
podivuhodn. 58 Pi analyzovn kovovch pedmt ze Starho
Egypta v roce 1933 dr. Colin G. Finkkter vynalezl wolframov
Podobnost dnench
lamp s figurami na
tchto relifech v
chrmu
Hathor
v
Dendee udivila vdce.

156

Pil Ded, asto se objevujc na egyptskch kresbch, me symbolizovat druh

elektrickho apartu. Sloup mohl slouit jako genertor zajiujc osvtlen.

elektrick rovkyzjistil, e Egypan znali metodu pokovovn

mdi antimonem ped 4300 lety. Toto byla metoda, kterou byly
dnes dosaeny stejn vsledky galvanickm pokovovnm. 59
Vdci experimentovali se systmem vyobrazenm na relifech,
aby rozhodli, zda by to mohlo vydvat svtlo. Rakousk elektroinenr Walter Garn studoval relify do nejmench detail a reprodukoval izolaci, rovku a spleten drt pile Ded. Model, kter vyrobil
opravdu vydval svtlo. 60
Jeden kus dkazu, e sta Egypan mon vyuvali elektinu
je nedostatek jakchkoli stop saz na vnitnch stnch hrobek a pyramid. Kdyby jak tvrd evolun archeologovpouvali loue a
olejov lampy pro svcen, nevyhnuteln by za nimi zstaly stopy
saz. Jene nikde takov stopy nejsou, dokonce ani v tch nejhlubch komorch. Nebylo by mon pokraovat v budovn bez nezbytnho osvtlen ani, co je podstatnj, by bez toho nemohly bt
na zdech namalovny velkolep fresky. Toto posiluje monost, e
elektina byla ve Starm Egypt opravdu pouvna.

157

Pi popisu dajnho evolunho pochodu historie lidstva, jsou darwinistit vdci dosti bezmocn u jinho pedmtu: lidsk mysli, s n lidstvo vybudovalo univerzity,
nemocnice, tovrny a stty, komponovalo hudbu, podalo
Olympijsk hry a vycestovalo do vesmruzkrtka jedn z
nejvznamjch charakteristik, kter dl z lovka to, m je.
Evolucionist tvrd, e lidsk mysl zskala svou souasnou
kapacitu vyvjenm pot, co se lovk odtrhl od impanz, naich takzvanch nejblich pbuznch. Pipisuj dajn
skoky, kter se odehrly v evoluci lidsk mysli nhodnm
zmnm, kter se objevily v mozku a zdokonalujcmu vlivu
dovednost dln nstroj. asto narazte na takov tvrzen v
televiznch dokumentech a lncch v asopisech a novinch,
vypravujcch dlouh bchorky ohledn opiho mue, kter se
nejprve nauil jak dlat noe z kamene a potom otpy. Jene
tato propaganda nen platn. Tebae se sna vyobrazit tyto
scne, kter vytvoili, jako vdeck, ve skutenosti jsou zaloeny ist na darwinistickch pedsudcch a jsou zcela nevdeck. Nejdleitjm bodem ze veho zde je, e lidsk mysl
neme bt redukovna na hmotu. Zdokumentovnm neplatnosti materialismu, tento fakt sm podkopv jakkoli tvrzen
tkajc se evoluce mysli.

158

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Evolucionist tvrd, e mysl vznikla evoluc, ale nemaj

dn prostedky vyzkouen jak je primitivn rove inteligence nebo replikovn podmnek v dajnm evolunm procesu. Navzory tomu, e je evolucionistou, Henry Gee,
vydavatel asopisu Nature, dobe znmho pro svj evolun
obsah, oteven uznv nevdeckou povahu takovch tvrzen:
Napklad u evoluce lovka se pedpokld, e byla zena
zlepenmi v postoji, velikosti mozku a koordinaci mezi rukou a
okem, co vedlo k technologickm dosaenm jako ohe, vroba nstroj a uit jazyka. Ale takov scne jsou subjektivn.
Nikdy nemohou bt otestovny pokusem a jsou tak nevdeck.
Spolhaj na svou rozenost nikoli na vdeckou zkouku, ale
na potvrzen a autoritu sv prezentace. 61

Mimoto, e jsou nevdeck, tyto scne jsou tak logicky

neplatn. Evolucionist tvrd, e dky intelektu dajn vzniklmu evoluc vznikla a rozvinula se schopnost pouvat nstroje a dky tomu se na opltku vyvinula
inteligence. Jene takov vvoj je mon
pouze tehdy, pokud je lidsk inteligence
u ptomn. Podle tohoto vtu otzka,
zda evoluc vznikla nejprve technologie
nebo mysl zstv nezodpovzena.
Phillip Johnson, jeden z nejinjch
kritik darwinismu, pe k pedmtu toto:
Teorie, kter je produktem mysli nedovede adekvtn vysvtlit mysl, kter produkuje teorii. Pbh velik vdeck
Phillip Johnson
mysli, kter objevuje absolutn pravdu je
uspokojiv pouze dokud akceptujeme, e
mysl samotn je dan. Jakmile se pokusme vysvtlit mysl jako
produkt naich vlastnch objev, jsme v zrcadlovm sle bez
vchodu. 62

159

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Fakt, e darwinist jsou dost dobe neschopn vysvtlit

vlastn lidsk mysli odhaluje, e tvrzen, kter in o lidsk
kulturn a sociln historii jsou stejn neplatn. Vru vechna
fakta a zjitn, kter jsme pezkoumali, zatm in tvrzen
darwinist ohledn evoluce historie naprosto nesmyslnm.
V kontrastu k tomu, co tvrd evolucionist, historie lidstva
je pln dkaz, e dvn lid vlastnili mnohem svrchovanj
technologie a civilizace ne se kdy vilo. Jednou z takovch
civilizac je ta Sumean. Vtvory, kter za sebou zanechaly,
jsou nktermi dkazy nahromadnho vdn, kter lidstvo
mlo ped tisci let.

Sumean: Pokroil civilizace

Mezopotmie znamen v etin mezi ekami. Tento region je jednm z nejplodnjch na svt, co z nho uinilo
kolbku velikch civilizac.
Jedna skupina lid, kter se vynoila z jihu tchto zemz
oblasti dnes znm jako Kuvajt a severn Sudsk Arbie
mluvila jazykem odlinm od jinch skupin, ila ve mstech,
vldl jim monarcha podle legln struktury a pouvala psmo.
Toto byli Sumean, kte se rychle rozvinuli zaloenm velkch mstskch stt od 3000 p.n.l. a pivedli velk mnostv
lid pod svou vldu. 63
Pozdji byli Sumean poraeni Akkadinci a peli pod
jejich jamo. Avak pijetm sumersk kultury, nboenstv,
umn, prva, sttn struktury a literatury, umonili civilizaci,
aby byla v Mezopotmii zachovna.
Ve sv dob uinili Sumean vznamn pokroky ve vech
oblastech od technologie po umn a od prva po literaturu.

160

Od 3000 p.n.l. kupedu Sumean pivedli velk oblasti pod svou nadvldu neustlm zakldnm velkch mstskch stt.

Mli dobe rozvinut obchod a mocnou ekonomiku. Bronzov

dla, vozidla s koly, plujc lod, sochy a monumentln stavby
jsou nktermi dkazy rychlho pokroku, kter peil do
dnenho dne. Navc je znmo, e Sumean vlastnili etn
umleck emesla, kter se nedochovala. Tkan a barven
vlnydleit vvozn komodity pro mezopotmsk msta
by mohlo bt jmenovno jako jedno z jejich rozvinutch mn
vznamnch umn. 64
Sumean mli tak rozvinutou sociln strukturu. Jejich
stt byl monarchi s knzem/krlem vldnoucm s pomoc
skupiny ednk. Po sklizni tito rozdlili produkci mezi lidi a
navtvili a zkontrolovali pole. Byrokracie tvoila zklad sumerskho administrativnho systmu. Knz v kad oblasti
pejmal odpovdnost za lidi tam ijc a tak zajioval, e po-

161

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN
Hluboce zakoenn civilizace zaloen starobylmi
spolenostmi
ukazuje,
e
Darwinova teze o pokroku od primitivnho k civilizovanmu neodr fakta.
Sumersk civilizace je jednm z pklad.
Zpsob, jakm se asyrsk vz na obrzku pohybuje bez hnac sly je
hodn povimnut. Zbroj vojk
ukazuje, jak pokroil emeslo
zpracovn kov tehdy bylo.
Jejich obleen je zcela zakryto
brnnm, uzpsobenm tak, aby
jim umoovalo pohodln
pohyb, zatmco jsou chrnni
od hlavy a k pat. Vozk mus bt
dost siln, aby obstl ve vlench podmnkch a
vydrel tk dery, zejmna pokud byl uvn jako
oblhac vz. Sla materil pouitch na vozk je
konkrtn pozoruhodn. (2000 p.n.l. a 612 p.n.l.)

162

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

traviny budou rovnomrn rozdleny zvlt ve velkch mstech. Prce proveden knzi byla zaznamenna a archivovna.
Ve spoleensk, umleck, vdeck a ekonomick sfe
Sumean, kte ili ped njakmi 5000 lety od na doby,
jsou v naprostm rozporu s evolunm modelem lovka
dajn se zlepujcho od primitivnho k rozvinutmu. Velik
civilizace vybudovan Sumeany nebyla nejen ohromn rozvinut na svou dobu, ale tak znan pokroil ve srovnn s
pli mnoha spolenostmi dnenho dne. Tato rove kulturnho rozvoje neme bt vysvtlena tvrzenmi evolucionist o
lidskch bytostech nejprve se zbavujcch opicm podobnch
rys, vetn komunikace mruenm, pak se zanajcch socializovat a chovat zvata a teprve potom poznvajce zemdlstv. Je zjevn, e lidsk bytosti byly vdy lidsk, s celou svou
inteligenc, schopnostmi a vkusem ve vech obdobch djin.
Obraz opich mu sedcch u ohn v jeskynch a trvce dny
vrobou hrubch kamennch nstroj, tak asto vyobrazovan
evolucionisty, je zcela fiktivn a v rozporu se vemi historickmi, archeologickmi a vdeckmi dkazy.

Sumersk vda
Sumean mli vlastn soustavu sel. Namsto souasn
soustavy zaloen na sle 10 (destkov) vytvoili matematickou soustavu zaloenou na sle 60 (edestkovou). Jejich
systm stle zabr vznamn msto v na dob, ve zpsobu,
jakm mme 60 minut v hodin a 60 sekund v minut a 360
stup v kruhu. Z tohoto dvodu jsou Sumean, jejich matematick znalosti vyprodukovaly prvn geometrick a algebraick

vzorce,

povaovni

matematiky.

163

za

zakladatele

modern

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Navc Sumean doshli dosti pokroil rovn v astronomii a jejich vpoty let, msc a dn jsou skoro pesn stejn
jako ty nae. Sumersk kalend s rokem sestvajcm z 12
msc byl pouvn tak starmi Egypany, eky a mnoha
Semitskmi spolenostmi. Podle tohoto kalende rok sestval
ze dvou obdoblta a zimy. Lto zanalo o jarn rovnodennosti a zima o podzimn rovnodennosti.
Sumean tak studovali nebe z v, kter se nazvaj
ziguraty. 65 Byli schopni pedpovdt zatmn slunce a msce, jak lze jasn vidt v mnostv zznam. Pro zznam
svch astronomickch objev vytveli Sumean grafy velkho potu konstelac hvzd. Navc ke studiu Slunce a Msce
zaznamenali tak pohyby Merkura, Venue, Marsu, Jupitera a
Saturnu. Vpoty, kter Sumean vyprodukovali ped 5000
lety, byly nyn potvrzeny obrzky zaslanmi na Zemi sondami.
Nen pochyb o tom, e existuje absolutn rozpor s tvrzenmi o evoluci historie. Dvme se na informaci pvodn objevenou ped 5000 roky, kterouto jsme zskali teprve nedvno
dky obrovskm teleskopm, rozvinutm potam a rozmanit technologii. Toto je ppad, kdy by evolun vdci mli odloit stranou sv pedsudky a jednat ve svtle vdeckch a
historickch fakt. Tato pravda ukazuje neplatnost mylenky
obhajovan darwinisty, e civilizace vdy pokrauj od primitivn k pokroilej. Mnostv ideologickch zjm le za po-

Sumean pouvali 12 msn kalend, nakreslili mapy mnoha konstelac a

sledovali pohyby planet Merkur, Venue a Jupiter. Pesnost jejich vpot byla
potvrzena objevy a potaovmi vpoty uinnmi v dnen dob.

164

MARS

SLUNCE

MERKUR
VENUE

PLANET X

MSC
ZEM

VENUE
JUPITER

ZEM
MSC

SLUNCE

MERKUR
PLUTO

MARS

SATURN

PS ASTEROID

NEPTUNE

URAN

JUPITER
SATURN
URAN
NEPTUN
PLUTO

PS ASTEROID
VNITN
PLANETY
Obrzek nahoe
ukazuje sumersk
nkresy Slunen
soustavy. Slunce
se objevuje ve
stedu,
zatmco
ostatn
planety
obhaj kolem.

Podle tchto pozorovn si

Sumean mysleli, e nae
Slunen soustava je tvoena dvancti planetami, potajce v to
Slunce a Msc. Jejich 12.planeta v
nkterch zdrojch pojmenovan
Nibiru je vlastn dest planeta,
tak znm jako Planeta X jej
existence byla mnoha vdci nedvno pijata.
VNJ PLANETY

JUPITER
SATURN
URAN
10. NEPTUN
11. PLUTO
12. NIBIRU

SLUNCE
MERKUR
VENUE
ZEM
MSC
MARS

165

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

kusem pepsat historii lovkakter zakld civilizace,

skld hudbu, vytv umleck dla, stav psobiv budovy,
zkoum vesmr a dl vdeck technick objevyv termnech
dajnho procesu evoluce. Sprvn pstup pro vdce je chovat se ve svtle fakt urench pokusem, objevem a pozorovnm, ne podle ideologickch zjm.

166

Ziggurat

167

Objev

uinn

archeologem

Sirem

Johnem

Layardem v roce 1850 nastolil otzku, kdo ve skutenosti pouval prvn lupu? Bhem srie vykopvek v oblasti
nynjho Irku Layard objevil kus lupy star 3000 let. V souasnosti k vidn v Britskm muzeu, tento fragment ukazuje,
e prvn znm lupa byla pouvna za dn Asyan. Profesor
Giovanni Pettinato z msk univerzity se domnv, e tato
krystalov lupaco je podle nj hlavn objev vrhajc znan
svtlo na historii vdyby
mohla vysvtlit, jakto, e
sta Asyan toho tolik vdli o astronomii, objevujce

planetu

Saturn

prstence kolem n. 66

Step podobn oce star kolem

3000 let byl popsn jako dleit
objev, kter by mohl pepsat historii vdy. Historie ukazuje, e lidstvo mlo stejnou mysl, schopnosti
a vkus od chvle svho vzniku.

168

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

K emu tato lupa slouila? Tato odpov me bt diskutabiln, ale pod je zjevn, e ne vechny minul spolenosti ily prostm ivotem, jak tvrd evolun vdci.
Spolenosti z munulosti vyuvaly vdy a techniky, budovaly
hluboce zakoenn civilizace a tily se z pokrokovho ivotnho stylu. Pouze omezen informace ohledn jejich kadodennch ivot petrvala pro ns dodnes, ale prakticky
ve, co vme, ukazuje, e vlastn dn z tchto spolenost
neprola evoluc.

169

V roce 1938 nmeck archeolog Wilhelm Knig

objevil

pedmt

podobn

vze

dnes

znm

jako

Bagddsk baterie. Ale jak bylo uzaveno, e tento pedmt

star kolem 2000 let byl slouil jako baterie? Pokud byl skuten pouvn jako bateriejak proveden vzkum dozajista
ukazujepak vechny teorie, e civilizace jdou vdy kupedu
a e spolenosti z minulosti ily v primitivnch podmnkch,
budou zcela zdemolovny. Tento hlinn hrnec, zapeetn
asfaltem nebo ivic, obsahuje vlec z mdi. Dno tohoto vlce
je pokryto mdnm diskem. Asfaltov ztka dr na mst
eleznou ty, postavenou dol do vlce, ani by se ho dotkala.
Kdyby byl hrnec naplnn elektrolytem, vsledkem bude
baterie vyrbjc proud. Tento jev je znm jako elektrochemick reakce a pli se neli
od toho, jak funguj baterie
souasn. Bhem pokus bylo
vygenerovno mezi 1.5 a 2
volt elektiny z nkterch rekonstrukc

zaloench

Bagddsk baterii.

170

na

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Toto nastoluje velice dleitou otzku: K emu tato baterie slouila ped 2000 lety? Jeliko existovala takov baterie,
evidentn musely existovat stroje a pstroje, kter pohnla.
Toto opt ukazuje, e lid ijc ped 2000 lety vlastnili mnohem pokroilej technologiia tm pdem ivotn standard
ne se dve myslelo.

Vzkum tohoto pedmtu znmho jako Bagddsk baterie a datujcho se zpt

2000 let, zna, e byl pouvn jako baterie k vytven elektiny.

Asfaltov ztka
Mdn vlec

elezn ty
Roztok elektrolytu

171

Tm vechny evolun publikace maj spolenou jednu

vc: Vechny vnuj znan prostor imaginrnm scnm
ohledn toho, pro se nkter biologick struktury nebo rysy
ivch vc vyvinuly. Zarejcm faktorem je, e vechny pbhy, kter si evolucionist vybj, jsou zobrazeny jako vdeck fakt. Skutenost vak je, e tyto vty jsou pouze
darwinistickmi povdakami. Evolucionist se sna pedstavit scne, se ktermi pichzej jako vdeck dkazy. Jene
tyto vty jsou zcela zavdjc, nemaj dnou vdeckou hodnotu a nemohou nikdy vytvoit dkaz pro tvrzen evolucionist.
Jedna bchorka, s n se asto setkme v evolun literatue je, jak se domnl opicm podobn tvorov zmnili v lidsk
bytosti a jak se primitivn lovk postupn stval sociln entitou. Navzdory tomu, e neexistuje vdeck dkaz, kter by je
podpoil, rekonstrukce tchto domnle primitivnch lidskch
bytostna nich jsou zobrazovny jako chodc napl vzpmen, vrc, chodc spolu se svmi jeskynnmi tlupami nebo
lovc hrubmi kamennmi nstrojijsou nejlpe znmou
soust tohoto scne.

172

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Tyto rekonstrukce obn pozvn pedstavovat si a vit.

S nimi se evolucionist sna pesvdit lidi nikoli na zklad
konkrtnch skutenost, ale fantastick spekulace, ponvad
tyto jsou zaloeny na pedsudcch a pedpojatosti autora,
spe ne na vdeckch faktech.
Evolucionist nemaj dn vitky nad uchovvnm
tchto pbh v profesionln literatue, ani o jejich prezentovn jako by byly vdeckou pravdou, i pesto, e jsou si
dobe vdomi myln povahy svch vt. Le tyto scne tak
asto vyslovovan evolucionisty tvo dohady, nikoli vdeck
dkaz pro teorii evoluce, nebo neexistuje dn dkaz, e
lovk je potomkem opiho pedka. Stejnm zpsobem
dn archeologick nebo historick dkaz nenaznauje, e
spolenosti se vyvjej od primitivnch k pokroilejm. lovk
byl lovk od chvle svho vzniku a vytvel rozlin civilizace
a kultury ve vech dobch historie. Jednou z nich je mjsk,
jej pozstatky dodnes vyvolvaj as.
Historick zdroje odkazuj na postavu v blm rouchu,
kter pila ke komunitm ijcm v tto oblasti. Podle informace obsaen na monumentech, vra v jedinho Boha se nakrtko rozila, souasn s pokrokem ve vd a umn.

Nkte evolun vdci tvrd, e Mjov nepouvali kovov nstroje. Jene pokud ne, tak
jak vysvtlme detailn kamenick prce na majskch zceninch? Kovov nstroje by
bleskurychle zoxidovaly a rozpadly se v detnm lese na Jucatnu, s jeho vlhkm podnebm. To by mohl bt dvod, pro majsk kovov pedmty nepeily do souasnosti.
Ale peit kamennch staveb ukazuje, e je nemon vytvoit takov jemn a podrobn
prce uitm pouze kamennch nstroj.

Zbytky budovy ve starobylm majskm

mst Uxmal

173

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

El Mirador, Guatemala, rekonstrukce pedklasickho majskho msta

174

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

175

Chrm npis
zbudovan
bhem vldy
panovnka
Pacala

Mjov: Matematit odbornci

Mjov ili ve Stedn Americe kolem roku 1000 p.n.l. ve
znan vzdlenosti od ostatnch pokroilch civilizac jako
byly ty v Egypt, ecku a Mezopotmii. Nejdleitjmi znaky
Mj jsou vdeck pokrok uinn na polch astronomie a matematiky a jejich sloit psan jazyk.
Mjsk znalost asu, astronomie a matematiky byla o tisc
let naped ped Zpadnm svtem v t dob. Kupkladu jejich
vpoet ronho cyklu Zem byl mnohem pesnj ne
vechny ostatn vpoty ped vynlezem potae. Mjov
pouvali matematick koncept nuly tisc let ped jeho objevem zpadnmi matematiky a pouvali pokroilej slice a
znaky ne jejich souasnci.

176

Detailn sochask prce na

kameni ukazuje, e Mjov
mli nezbytnou technologii
pro kamenictv, kter je skoro
nemon pi nedostatku takovch nstroj jako jsou ocelov pilnky, dlta a vrtky.

Chrm bojovnk na Chichen Itza

Svrchn st pebudovanho
chrmu Rosalila

177

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Mjsk kalend
Hb, obansk kalend uvan Mji sestvajc z 365 dn
je jednm z produkt jejich pokrokov civilizace. Ve skutenosti si byli vdomi, e rok je o nco del ne 365 dn; jejich
odhad byl 365.242036 dn. V Gregorinskm kalendi, kter
pouvme dnes, tvo rok 365.24 dn. 67 Jak vidte v obou cifrch je nepatrn rozdldal dkaz mjsk odbornosti na
poli matematiky a astronomie.

178

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Majsk kalend je skoro

shodn s 365 dennm
gregorinskm kalendem uvanm dnes.
Mjov vypotali, e rok
je o trochu del ne 365
dn (protj strana).
Aztck kamenn kalend (napravo).

Mjsk vdomosti v astronomii

Ti knihy, kter petrvaly do na doby od Mj, znm
jako Mjsk kodexy, obsahuj dleitou informaci tkajc se
jejich ivot a astronomickch vdomost. Z tchto t
Madridskho kodexu, Paskho kodexu a Dranskho
kodexuje ten posledn nejdleitj ve smyslu ukzn
hloubky Mjsk znalosti astronomie. Mli velice sloitou soustavu psma, z n mn ne 30% bylo deifrovno. Pesto i
toto sta k odhalen pokroil rovn vdy, jak doshli.
Napklad strana 11 z Dranskho kodexu obsahuje
informaci o planet Venui. Mjov vypoetli, e venuansk
rok trv 583.92 dn a zaokrouhlili to na 584 dn. Navc vytvoili kresby cyklu planety na tisce let. Dv dal strnky kodexu
obsahuj informace o Marsu, tyi jsou o Jupiteru a jeho satelitech, a osm stran je vnovno Msci, Merkuru a Saturnu,
stanovujcch takov komplikovan vpoty jako obn drhy
tchto planet kolem Slunce, jejich vzjemn vztahy a jejich
vztahy se Zem.

179

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Vdomosti Mj v astronomii byly tak pesn, e byli

schopni urit, e jeden den mus bt odeten od venuansk
obn drhy kadch 6000 let. Jak zskali tuto informaci?
Toto je pod vc diskuse astronom, astrofyzik a archeolog. Dnes se takov sloit vpoty dlaj s
pomoc potaov technologie. Vdci
poznvaj vnj vesmr v obzervatoch vybavench vemi druhy tech-

Astronomick znalosti potebn pro vpoet jednoho dne potebnho pro odeten obn drhy
Venue kadch 6000 let jsou dleitm pkladem
pokroilosti civilizace dvnch lid.

Protj strana: Detail vka rakve v

hrobce majskho vldce Pacala.
Vozidlo, na nm Pacal sed pipomn druh motocyklu, co mohlo
bt pohnn vozidlo pouvan v
t dob.

180

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

nickch a elektrickch pstroj. Jene Mjov obshli toto vdn stalet ped vynlezem souasn technologie. Toto znovu
in neplatnmi teze o pokroku spolenosti vdy pouze od
primitivnho po pokroil stdium. Mnoho zalch spolenost
mlo prv takovou rove civilizace jako je ta dnen a nkdy
i vy. Mnoho komunit dnes jet nedoshlo rovn dosaench minulmi spolenostmi. Zkrtka civilizace se nkdy pohybuj kupedu a jiny zaostvaj a pokroil a primitivn
spolenosti spolu existuj vedle sebe v jedn dob.

181

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

S silnic ve starobylm mjskm mst Tikal

Tikal, jedno z nejstarch mjskch mst, bylo zaloeno v
8.stolet p.n.l. Archeologick vykopvky ve mst, je stoj v
divok dungli, odkryly domy, palce, pyramidy, chrmy a
shomaovac prostory. Vechny tyto arely jsou navzjem
spojeny silnicemi. Radarov obrzky ukzaly, e vedle kompletnho kanalizanho systmu mlo msto i rozshl zavlaovac systm. Tikal nestoj ani u eky ani u jezera a bylo
zjitno, e msto vyuvalo deset vodnch zsobren.
Pt

hlavnch

silnic

vedlo

Tikalu

do

dungle.

Archeologov je popisuj jako obadn cesty. Fotografie ze

vzduchu ukazuj, e mjsk msta byla vzjemn propojena

Darwinist tvrd, navzdory tomu, e proto

nemaj dn vdeck
dkaz, e dvn lid
byli primitivn bytosti
ijc primitivnm zpsobem a e jejich inteligence se vyvinula
asem.
Archeologick zjitn
to
vak
vyvracej.
Vykopvky proveden
ve starobylm majskm mst Tikal, napklad, odhaluj div
inenrstv a plnovn. Leteck snmky
ukazuj, e majsk
msta byl navzjem
propojen rozshlou
st cest. Toto ve ukazuje, e rozvinut civilizace existovaly ve
vech obdobch historie.

182

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

rozshlou st silnic tajcch celkem asi 300 kilometr dlky a

prokazujcch podrobn inenrstv. Vechny cesty byly vytvoeny z rozbitch skal a pokryty tko opotebitelnou vrstvou
svtl barvy. Tyto silnice jsou dokonale rovn jako podle pravtka a zstv zde dleit otzka, jak byli Mjov schopni
urit smr bhem vstavby tchto cest a jak vybaven a nstroje byly pouity. Mentalita evolucionist neme poskytnout racionln a logick odpovdi. Jeliko mme co dlat se
zzrakem inenrstv stovky kilometr dlouhm, je krystalicky
jasn, e tyto cesty jsou vsledkem podrobnch vpot a
men a vyuit nezbytnch materil a nstroj.

Koleka uvan Mji

Vzkum regionu obydlenho Mji ukazuje, e pouvali
stroje obsahujc ozuben kola.
Fotografie na druh stran bran v hlavnm mjskm
mst Copan je pro to jednm z dkaz. Spolenost vlastnc
technologii ozubench kol mus mt znalost mechanickho inenrstv.
Je nemon pro kohokoli prostrdajcho toto vdn, aby
vyprodukoval mechanismus s ozubenmi koly. Kupkladu
pokud byste byli podni, abyste vyrobili podobn mechanismus jako ten na fotografii, pak bez patinho vcviku
byste to nedokzali, ani byste nemohli zaruit, e mechanismus bude nleit pracovat.
Jene Mjov to zvldli, co je vznamnm ukazatelem
rovn jejich znalost a dokazuje to, e ti, kdo ili v minulosti
nebyli tak zaostal jak evolucionist tvrd.
Zatm zde bylo pouze nkolik pklad k ukzn pokro-

183

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Majsk ozuben kola v

Copanu

il rovn civilizace, jak doshly komunity v minulosti. Toto

ukazuje na jednu vznamnou pravdu: Evolun teze vnucovan
po mnoho let, e v minulosti ily spolenosti prostm, zaostalm, primitivnm ivotem, je prost patn. Spolenosti na
rznch stupnch civilizace a rozmanit kultury existovaly ve
vech dobch; jene dn se nevyvinula z jin. Fakt, e ped
1000 let existovaly nkter zaostal spolenosti neznamen,
e samotn historie se vyvj nebo e spolenosti pokrauj od
primitivn k pokroil. Protoe vedle tchto zaostalch komunit existovaly vysoce pokrokov, kter uinily ohromn kroky
ve vd a technologii a zaloily zakoenn civilizace. Ano,
kulturn interakce a nahromadn vdn pedvanho z generace na generaci me dobe hrt roli ve vvoji spolenost.
Jene to nen evoluce.
V citovn pklad komunit, kter ily v minulosti, nm
Korn vypravuje, e nkter vybudovaly pokroil kultury:
Co necestovali po zemi, e nevidli, jak byl konec tch,
kdo ped nimi byli! A pece byli silnj ne oni moc i
stopami, je na zemi zanechali.. . (Korn, 40:21)

184

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Co po zemi necestovali, e nevidli, jak byl konec tch,

kdo ped nimi byli a kte byli poetnj a mocnj
silou i stopami, je na zemi zanechali! A nebylo jim k niemu to, eho nabyli. (Korn, 40:82)
Kolika mstm jsme ji dali zahynout, protoe byla nespravedliv a dnes jsou od zkladu zpustoena! A kolik
studn je zasypno a kolik vznosnch zmk zboeno!
(Korn, 22:45)

Tato prohlen sdlovan v Kornu jsou podporovna

archeologickmi nlezy. Kdy jsou prozkoumny archeologick objevy a msta, kde minul komunity ily, lze vru vidt,
e vtina spolenost se honosila vy rovn ne nkter
komunity dnen a e doshly obrovskho pokroku na poli
stavebn technologie, astronomie, matematiky a lkastv.
Toto opt vyvrac darwinistick mtus o evoluci historie a spolenost.

185

186

187

Linie Nazca, u perunskho msta Lima, jsou jednm z objev, kter vdci nedovedou vysvtlit. Tyto nejpodivuhodn linie
byly poprv odhaleny studiem ze vzduchu provedenm dr. Paulem
Kosokem z univerzity na Long Islandu v New Yorku v roce 1939.
Kilometry dlouh linie jaksi pipomnaj letitn ranveje a tak zobrazuj rzn ptky, opice a pavouky. Kdo vybudoval tyto linie ve
vyprahl perunsk pouti a pro a jak zstv zhadou. Na druhou
stranu kdokoli je vytvoil evidentn nevedl primitivn ivot, jak
tvrd nkte vdci. Tyto linie, kter jsou patin viditeln pouze ze
vzduchu byly vyprodukovny bezchybn, co je cosi dost neobyejnho a vyzv ke znan vaze.
2

188

1.45 metr dlouh obraz pavouka

2. Lidsk postava
3. 140 metr dlouh znzornn kondora
4. Velk obraz opice, 58 metr irok
a 93
metr dlouh
5. Obraz stromu
6. Postava psa

189

Bhem historie bylo dosaeno velkho pokroku v mnoha oblastech, spolu s enormnm vdeckm a technologickm pokrokem.
Ale je iracionln a nevdeck popsat tyto
zmny jako evoluci takovm zpsobem
jako to in materialist. Dky nahromadn
kultury a znalost existuje neustl pokrok
v takovch oborech jako je vda a technologie. Avak tak jako neexistuje dn fyzick
rozdl mezi souasnmi lidmi a tmi, kte
ili ped tisci let, neli se ani v termnu inteligence a schopnost. Mylenka, e lid
20.stolet mli pokroilej civilizace, protoe kapacita jejich mozku vzrostla je chybnou perspektivou, vsledkem evolun
propagandy.

190

191

Pi len mtu evoluce lidsk historie evolucionist narej na etn vn problmy. Jednm z nich je pedevm, jak
se vyvinulo lidsk vdom. Jinou starost je pvod eijedn
z charakteristik, kter odliuje lidsk bytosti od ostatnch ivch tvor.
Kdy mluvme, tvarujeme sv mylenky v jazyk a vyjadujeme je takovm zpsobem, aby jim druh strana rozumla.
Akoli toto vyaduje vysoce specializovan svalov pohyby
rt, hrdla a jazyka, my si to zt uvdomujeme. Pouze
chceme mluvit. Zvuky, slabiky a slova vznikaj skrze harmonick stahy a uvolnn kolem 100 rznch sval a vty srozumiteln ostatnm jsou tvoeny vhodnmi sekvencemi takovch
gramatickch prvk jako podmt, pedmt a zjmeno. Fakt,
e nedlme vce, ne e si pejeme pout tuto schopnost,
zakldajc se na takovch komplikovanch stdich, jasn
ukazuje, e toto nen pouze schopnost, kter pramen ze zkladnch biologickch struktur.
Lidsk schopnost ei je neuviteln sloit fenomn,
jen nelze vysvtlit v termnech imaginrnch poadavk nebo
mechanism evolunho procesu. Navzdory dlouhmu vzkumu nebyli evolucionist schopni poskytnout jakkoli
dkaz, e nesmrn komplikovan schopnost jakou je e se

192

Na svt je mnoho etnik hovocch etnmi jazyky a kad je jazyk je nanejv

sloit. Evolucionist si neum ani pedstavit, jak tato sloitost vznikla postupn.

vyvinula z jednoduchch zvecch zvuk. David Premack z

Pensylvnsk univerzity uinil toto selhn velice jasnm, kdy
pravil, Lidsk jazyk je pekkou evolun teorie . . . 68
Proslul lingvista Derek Bickerton shrnul piny pro tuto
pekku:
Mohl jazyk vzniknout rovnou z njakho pedlidskho rysu? Ne.
Podob se formm zvec komunikace? Ne . . . ani lidoop, navzdory intenzivnmu vcviku dosud nezskal zrodek skladby . . .

193

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

jak vznikla slova, jak vznikla skladba. Ale tyto problmy le v

srdci evoluce jazyka. 69

Vechny jazyky na Zemi jsou sloit, a dokonce ani evolucionist si nedovedou pedstavit, e tato sloitost mohla bt
zskna postupn. Podle evolunho biologa Richarda
Dawkinse, jsou vechny jazykydokonce i kmenov povaovan za nejprimitivnjvysoce komplikovan:
Mm zejmm pkladem je jazyk. Nikdo nev, jak to zaalo. . .
Stejn zhadn je pvod smantiky; slov a jejich vznamu. . .
vechny ty tisce svtovch jazyk jsou velmi sloit. Jsem
pedpojat v mylence, e to bylo postupn, ale nen dost
zjevn, e to tak bylo. Nkte lid si mysl, e to zaalo nhle,
vce mn vynalezeno jednm gniem na konkrtnm mst v
konkrtnm ase. 70

Dva evolun vzkumnci mozku, W.K. Williams a J.

Wakefield z Arizonsk sttn univerzity, kaj k tomuto tmatu:
Navzdory nedostatku dkazu pro pechodn stdia v jazykov
evoluci, alternativy jsou zt pijateln. Pokud se nkter druhov rys nevyvinul postupn, pak to vypad, e existuj pouze
dva zpsoby, jak vysvtlit jeho objeven. Bu byl poloen na
msto njakou stle neobjevenou silou, mon skrze bosk
zsah, nebo to byl vsledek njak relativn nhl zmny ve vvoji druh, snad njakho druhu spontnn a rozen mutace .
. . ale nahodil povaha takov phodn mutace psob, e toto
vysvtlen je podezel. Jak bylo poukzno (Pinker and Bloom,
1990), nepravdpodobnost, e mutace vyst v systm tak sloit a zjevn tak ideln se hodc ke svmu elu jako je jazyk
je ohromujcm zpsobem vysok. 71

Profesor lingvistiky Noam Chomsky komentuje sloitost

schopnosti mluvit:

194

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Zatm jsem neekl nic o tvorb jazyka. Pinou pro to je, e lze
ct mlo zajmavho. Stranou okrajovch aspekt to zstv z
velk sti tajemstvm. 72

Pro kohokoli, kdo nen v pasti evolunch pedsudk, je

pvod schopnosti ei dokonale jasn. Je to Vemohouc Bh,
Kdo vnoval tuto schopnost lovku. Bh vdechl e lidskm
bytostem a zpsobil, e mluv, jak je zjeveno ve veri Kornu:
. . . I odvt: Bh, jen vci kad promluvit dv, nm
slovo udlil a On poprv vs stvoil a k Nmu budete navrceni. (Korn, 41:21)

Stejnm zpsobem, jako jsou evolucionist neschopni

vysvtlit sloitost biologickch struktur, kter e umouj,
nedovedou vysvtlit ani pvod vdom, kter dl jazyk monm. Lidsk vdom a sloitost jazyka ukazuje, e lovk byl
stvoen svrchovanou Inteligenc, je pat Vemohoucmu
Bohu, naemu Pnu.

195

inm omylem tch, kdo propaguj klam, e

djiny a spolenost se vyvjej, je tvrzen, e
nboenstv nejvy hodnota spolenostise taky vyvinulo. Toto tvrzen bylo
navreno v 19.stolet a bylo zancen brnno materialisty a ateisty. Ale neexistuj archeologick zjitn k jeho ospravedlnn a zstv v prostoru spekulace.
Neexistuje ani podpora pro tvrzen, e lid ranch dob
praktikovali takzvan primitivn kmenov a polyteistick nboenstv a e prav nboenstvnboenstv zjevovan celmu lidstvu od dob Adama (pokoj s nm) a zaloen na ve v
jednoho Bohavzniklo teprve nedvno. Nkte evolucionist

196

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

se pokouej zobrazovat toto tvrzen jako historickou skutenost, ale v tom se velice pletou. Tak jako Darwinova teorie biologick evoluce je klam, tak i teorie nboensk evoluce,
kter v n hled svou inspiraci.

Jak vznikl omyl evoluce nboenstv?

Ped stoletm a pl, kdy byl Darwinv Pvod druh stle
k dispozici v prvnm vydn, si mylenka evoluce zskala podporu mezi materialisty a ateisty. Nkte myslitel t doby
uzaveli, e kad udlost lidskho ivota me bt vysvtlena evoluc, stanovujce, e vechno m potek v takzvanm
zkladnm, primitivnm stdiu a pokrauje kupedu ke vt
dokonalosti.
Tento omyl byl aplikovn v mnoha oblastech. Ve
svt ekonomiky napklad marxismus tvrdil, e
takov pokrok je nevyhnuteln a e kad
eventuln pijme komunismus. Zkuenost
prokzala, e toto byl pouze sen a marxistick
tvrzen neodrela realitu.
Na poli psychologie Sigmund Freud pravil, e lidsk bytosti jsou vysoce vyvinut
druhy, ale psychologicky jsou jejich iny
pod motivovny stejnmi pohnutkami jako u jejich takzvan primitivnch pedk. Tato hlavn chyba byla
vdecky vyvrcena psychologickm vzkumem ukazujcm, e
zkladn pedpoklady freudianismu nemaj vdeck zklad.

Charles Darwin

197

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Stejnm zpsobem byly oblasti sociologie, antropologie a

historie ovlivnny evolun teori, ale znalost zskan z objev
minulho stolet ukzala, e tento vliv byl kontraproduktivn.
Obdobnm znakem vech tchto evolunch teori je jejich odpor k jakkoli ve v Boha. Toto je filosofick zkladna
za touto chybnou mylenkou o evoluci nboenstv. Podle falenho tvrzen Herberta Spencera, vdho navrhovatele tohoto omylu, prvn lidsk bytosti nemly nboenstv. Prvn
nboenstv mlo vzniknout z uctvn mrtvch. Jin antropologov, kte podporuj klam o nboensk evoluci navrhuj
odlin vysvtlen. Nkte tvrd, e jeho zdrojem je animismus (pisuzovn bosk povahy prod); jin si mysl, e povstalo z totemismu (klann se symbolick osob, skupin
nebo pedmtu). Dal antropolog, E.B. Taylor, se domnv, e
nboenstv se vyvjelo od animismu k manismu (klann se
pedkm), polyteismu (ve v etn bostva) a nakonec vystilo v monoteismus (vru v jednoho Boha).

198

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Tato teorie byla pedloena v 19.stolet ateistickmi antropology a od t doby byla udrovna naivu, prezentovan v
rozmanitch scnch. Ale nejde o nic vce ne podvod. Jak archeologick a historick dkazy ukazuj, oproti tomu, co tito
vdci navrhovali, od ranch dob existovalo monoteistick nboenstv, kter Bh lidstvu zjevoval skrze Svoje proroky. Ale
zrove odchlen, povriv vry vdycky koexistovaly s pravm nboenstvm. Prv tak jako dnes nkte lid v, e
Bh je Jedno jedin bostvo a vedou sv ivoty podle nboenstv, kter zjevil, tak tak jsou ti, kdo myln uctvaj modly ze
deva a kamene, nebo satana, nebo sv pedky a rzn duchy,
zvata, Slunce, Msc nebo hvzdy. A mnoz z tchto lid nejsou zaostal, naopak ij ve velice pokroilch podmnkch.
V prbhu djin vdycky byli takov, kdo neposlouchali
nazen pravho nboenstv zjevenho Bohem a snaili se
vyhubit morln hodnoty. Korn nm vypravuje o nkterch lidech, kte chtli zahrnout povriv vry a praktiky do pravho nboenstv jim zjevenho a skonili s jeho zmnnm a
znienm:
Bda tm, kte Psmo vlastnma rukama sepisuj a potom
hovo: Toto od Boha pochz!, aby tak nakoupili za
nzkou cenu. Bda jim, za to, co psali ruce jejich! Bda jim
za to, co provdj! (Korn, 2:79)

Toto je pro v prbhu doby nkte z tch, co vili v existenci a jednotu Boha a poslouchali Jeho pkazy opustili prav
nboenstv. Stejnm zpsobem vznikly odchlen praktiky a
vry. Jinak eeno v kontrastu s tm, co nkte navrhovali,
nikdy nedolo k procesu nboensk evoluce; avak prav nboenstv bylo v uritch dobch pekrouceno nsledkem odchlen, kter se jednou vyskytlo.

199

Pekroucen pravho
nboenstv
Ve 20.stolet byl podniknut dleit
vzkum pvodu nboenstv, dky nmu se stalo znmm, e
tvrzen o nboensk evoluci nem vdeckou hodnotu a e
takov tvrzen jsou pouhmi imaginrnmi scni. Vzkum
svtovch nboenstv vdmi antropology jako Andrew Lang
a Wilhelm Schmidt ukzal, e nboenstv se nevyvj; naopak,
nkdy projde pekroucenm v prbhu asu. Vsledky
Schmidtova vzkumu byly podrobn zveejnny v periodiku

Anthropos.
Vzkum dlan zvlt v letech 1900-1935 ukzal, e
tvrzen o evoluci nboenstv je zcela falen, co pivedlo
mnoh antropology k oputn evolunch mylenek. Ale navzdory vem tmto vdeckm a historickm skutenostem,
nkte radikln ateist pokraovali v obran tohoto neudritelnho scne.

Archeologick nlezy z
Egypta a Mezopotmie
Planina Mezopotmie, ne pli vzdlen od civilizace starho Egypta, je znm jako kolbka civilizac.
Mezi nejdleitj informace, kter se vynoily z archeologickho vzkumu v tchto oblastech pat objevy ohledn
nboensk vry tchto spolenost. Npisy nm vypravuj o
inostech nespotu falench bostev. Jak byly objeveny dal
informace a badatel objevili lep metody k vkladu dat, zaaly se objevovat nkter detaily o nboenskch vrch
tchto civilizac. Jednou z nejzajmavjch vc je, e pede

200

vemi tmito falenmi bostvy, v n

tito lid vili, tak vili v jednoho
Boha. Historick dkaz ukazuje, e
prav nboenstv vdycky existovalo.
Nsledujc strnky prozkoumaj mezopotmsk, egyptsk,
indick a evropsk civilizace spolu z Aztky, Inky a Mji, aby
dokzaly, e vichni vili v jednoho Boha a byly navtveni
posly, kte jim zprostedkovali prav nboenstv. Prvnm badatelem, kter zjistil, e polyteismus pvodn obsahoval

monoteismus,

byl

Stephen

Langdon

Oxfordsk univerzity. V roce 1931 ohlsil sv zjitn vdeckmu svtu, pravce, e byla dost neoekvan a zcela v rozporu s pedchozmi
evolunmi vklady. Langdon vysvtlit sv zjitn
takto:
. . . histori nejstar civilizace lovka je rychl
pokles od monoteismu k extrmnmu polyteismu
a rozen ve ve zl duchy. 73

O pt let pozdji Langdon stanovil ve Skotovi

nsledujc:
Dkaz nesporn ukazuje na pvodn monoteismus, npisy a literatura zbyl po nejstarch
semitskch lidech tak zna . . . monoteismus, a
totemistick pvod hebrejskch a dalch semitskch nboenstvch je nyn zcela zdiskreditovn. 74

Vykopvky v modernm Tell Asmar, na mst

sumerskho msta datujcho se do roku 3000

Obrzek na stran ukazuje boha blskn jednoho z falench

sumerskch bostev, kter vzniklo, kdy byla jedna prav bosk vra pekroucena.

201

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

p.n.l. odkryla zjitn, kter naprosto lad s Langdonovmi

mylenkami. editel vykopvek, Henry Frankfort, poskytl tuto
oficiln zprvu:
Navc k jejich vce hmotnm vsledkm nae vykopvky ustanovily nov fakt, kter bude muset nyn student babylonskch nboenstvch vzt v vahu. Zskali jsme, pokud vme tak poprv,
nboensk materil pln ve svm spoleenskm nastaven.

Mme souvislou hmotu dkazu, odvozen ve skoro stejnm mnostv z chrmu a z dom obydlench tmi, kdo se v
tomto chrmu klanli. Jsme tak schopni dlat zvry, co by
nlezy studovan samy o sob neumoovaly.
Napklad jsme objevili, e zdoben na kruhovch peetch,
kter jsou obvykle spojovna s rznmi bohy, vechna pasuj do
konstatnho obrzku, v nm jedin bh uctvan v tchto chrmech tvo centrln postavu. Proto to vypad, e v ranm obdob nebyly jeho rzn aspekty povaovny za oddlen
bostva sumero-akadskho panteonu. 75

Frankfortovy objevy odhaluj velice dleit fakta o tom

jak povriv, polyteistick systmy vznikly. Teorie evoluce
nboenstv tvrd, e polyteismus vznikl,
kdy lid poali uctvat zl duchy zastupujc prodn sly. Ale nebylo
tomu tak. V prbhu doby si lid
rozvinuli

odlin

porozumn

rznm atributm jednoho Boha,

co eventuln vedlo k pe-

Kdy byly peloeny sumersk destiky,

objevilo se, e velk mnostv falench
bostev v babylonskm panteonu vzniklo
jako vsledek postupnho patnho vkladu rznch jmen jednoho bostva.

202

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

kroucen vry v jednoho Boha. Rozmanit charakteristiky

jednoho Boha se zmnily ve vru v boh nkolikero.
Dlouho ped Langdonem peloil sumersk destiky badatel jmnem Friedrich Delitzsch a uinil obdobn objevy.
Zjistil, e etn bostva v babylonskm panteonu se vyvinula z
rozlinch charakteristik Marduka, jak tehdy nazvali jedno
bostvo. Vzkum ukzal, e vra v Marduka vystila v postupn odchlen od vry v jednoho pravho Boha.
Toto jedno bostvo, Marduk, ml mnoho jmen. Byl nazvn Ninib, neboli Majitel sly, Nergal neboli Pn bitvy,
Bel neboli Majitel panstv Nebo neboli Pn proroka, Sin neboli Osvtlovatel noci, ama neboli Pn veho, co je spravedliv a Addu neboli
Bh det. V prbhu doby se tyto atributy
Marduka od nj njak oddlily a byly pipsny
rznm bostvm. Stejnm zpsobem vznikla
falen bostva jako bh Slunce a bh Msce
jako produkty lidsk pedstavivosti. Vra v
Marduka vedle dalch jmen falenho bostva ukazuje, e tento nboensk systm
se ve skutenosti postupn vyvinul pekroucenm vry v jednoho Boha.
Stopy takovho odchlen lze vidt i ve
starm Egypt. Badatel objevili, e sta
Egypan byli pedevm monoteist,
le pozdji tento systm odbourali
a obrtili se k sabeismu, neboli klann se Slunci. P. Le
Page Renouf pe:
Falen bostvo Marduk z
babylonskho panteonu

203

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Je nepopiratelnbou pravdou, e posvtnj sti egyptskho

nboenstv nejsou srovnateln pozdnm vsledkem procesu
vvoje nebo eliminace hrubch. Posvtnj sti jsou ukzkov
star; a posledn stdium egyptskho nboenstv, to znm
eckm a latinskm spisovatelm, pohanm a kesanm, bylo
to nejhrub a nejvce pokozen. 76

Antropolog Sir Flinders Petrie prav, e povry a polyteistick vry vznikly skrze postupn zkaen vry v jedno bostvo.
Dodaten k, e tento proces zkaen je mono vidt v souasn spolenosti tak jako u spolenost z minulosti:

Faraon Achnaton uvil v

jednoho Boha a nechal zniit vechny modly. Vyjdil
svou vru v takovch slovech hymnu: Kolik je Tvch
skutk, tebae skrytch
zraku, jedin Boe, vedle
kterho nen dnho! Tys
uinil zemi, jak sis pl, Ty
sm, vechny lidi, stda a
hejna; Vechno na zemi, co
chod po nohou, vechno
vysoko, co lt na kdlech...

Antropologick vzkum
ukzal, e polyteistick
vry se objevily spolu s
pekroucenm monoteistick vry. Toto je jeden z
dkaz, e proces nboensk evoluce se nikdy
neodehrl, jak si nkte
pej, abychom vili.

204

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Ve starobylch nboenstvch a teologich existuj velice rozmanit tdy boh. Nkter rasy jako modern hinduist si libuj v
hojnosti boh a bk, kter vlastn roste. Jin ... se nepokou
uctvat velk bohy ale zabvaj se houfem animistickch duch,
dmon. . . .
Kdyby byl koncept boha evoluc a takovho klann se duchm museli bychom najt uctvn etnch boh kterak pechz klann se jednomu Bohu. . . Co ve skutenosti
nachzme je prav opak, monoteismus je prvn fz vystopovatelnou v teologii. . . .
Kdykoli stopujeme polyteismus k jeho ranm stdim, najdeme,
e vystil z kombinace monoteismu. . . . 77

205

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Pvody povrivho polyteismu v Indii

Dokonce i kdy indick kultura nen tak star jako kultury
stedovchodn, pod je jednou z nejstarch pevajcch
kultur na svt.
V indickm pohanstv je poet takzvanch bostev skoro
nekonen. Po dlouhm studiu Andrew Lang uril, e polyteistick nboenstv se objevila v Indii jako vsledek procesu podobnmu tomu na Stednm vchod.
Edward McCrady, pc o indickch nboenskch vrch,
pozoroval, e Rig Vda ukazuje, e v ranch dnech byla bostva povaovna jednodue za rzn manifestace jedn
Bosk bytosti. 78 V hymnech Rig Vdy meme vysledovat
stopy destrukce monoteistick mylenky jedinho Boha. Dal
badatel v tto oblasti, Max Mller, souhlas, e nejprve zde
byla vra v jednoho Boha:
Existuje monoteismus, jen pedchz polyteismu Vdy; a dokonce i v invokacch nespotu bostev pror mlhou modlosluebnick frazeologie vzpomnka na Boha
jednoho a nekonenho jako modr obloha, kter je skryta plujcmi mraky. 79

Z toto je znovu zejm, e se

neodehrla dn evoluce nboenstv, ale e lid pidali falen
prvky k pravmu nboenstv

Povriv hinduistick nboenstv m

mnoho falench bostev. Avak vzkum
ukzal, e v ranch dnech indick kultury
lid vili v jedinho Boha.

206

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

nebo zanedbali urit pkazy a zkazyco vystilo v odchlen nboensk vry.

Kontaminace nboenstv v evropsk historii

Meme vidt stopy podobn kontaminace ve vrch historickch evropskch spolenost. Ve sv knize Nboenstv

ecka v prehistorickch dobch, Axel W. Persson, badatel v

pohanstv starho ecka, pe:
. . . pozdji vyvinuly velk poet vce i mn vznamnch postav, s nimi se setkvme v eckch mtech.Dle mho nzoru
nsobn rozmanitost zvis do velice znan mry na rznch
vyvolvacch jmnech pvodn jednoho a toho samho bostva. 80

Stejn stopy pozmnn lze vidt v Itlii. Archeoloka

jmnem Irene Rosenzweig po probdn Iguvinskch desek,
jejich st sah do etruskch dob, uzavela, e bostva jsou

rozliena pdavnmi jmny, co na opltku vedlo ke vzniku

nezvislch boskch sil. 81
Zkrtka vechen antropologick a archeologick dkaz z
minulho stolet zna, e v prbhu djin spolenosti nejprve
vily v jednoho Boha, ale pozmnily tuto vru postupem asu.
Nejprve lid vili v jednoho Boha, Kter vytvoil vechno z nieho, Kter vechno vid a zn vechny vci a Kter je Pnem
vech svt. Ale asem byly tituly Pna myln povaovny za
oddlen bostva a lid zaali tato falen bostva uctvat.
Prav nboenstv je uctvn jednoho a jedinho Boha.
Polyteistick nboenstv se vyvinula ze zamoen pravho
nboenstv, je n Pn zjevoval lidstvu od dob Adama
(pokoj s nm).

207

Ve sv knize Nboenstv ecka v prehistorickch dobch, Axel W. Persson,

badatel v pohanstv starho ecka, pe: . . . pozdji vyvinuly velk poet vce i
mn vznamnch postav, s nimi se setkvme v eckch mtech.

Prav nboenstv zjeven Bohem

Kdy se podvme na kulturn a nboensk hodnoty
spolenost v rozmanitch oblastech svta, shledme, e maj
mnoho spolenho. Tyto spolenosti nemohly sdlet jakoukoli
kulturn vmnu, le v v bytosti jakmi jsou andl, satan a
dmoni, kter neij v t dimenzch jako lidsk bytosti. V v
posmrtn ivot, v lidsk tvory vytvoen z hlny; a jejich uctvn m mnoho spolench prvk. Napklad o are Noemov
hovo sumersk zznamy, welsk nboenstv, nsk npisy a starobyl litevsk nboenstv.
Toto je pouze jeden dkaz, e jedin, vemocn bostvo
to jest Bh, Pn svtzjevil nboenskou morlku. Nap
svtem byly kultury ueny nboenstv, kter pilo z jedinho
svrchovanho msta, zjevujce existenci bostva nemajcho

208

HARUN YAHYA

sob rovnho. N Pn sm Sebe zjevil v

kadm obdob djin prostednictvm tch
sluebnk, kter vyvolil a povil; a jejich
prostednictvm zjevil nboenstv, jak
pro lidsk bytosti vybral. V Kornu, poslednm zjeven Vemohoucho Boha,
oznmil, e kad lid m vdce svho.
(Korn, 13:7). V jinch verch, kter poslal, je zjeveno, e vysl posla ke vem
lidem, aby je varoval:
dn msto jsme nezahubili, ani
jsme mu varovatele dali jako pipomenut, a vru jsme dnou kivdu
nespchali. (Korn, 26:208-209)

Tito poehnan poslov vdy uili

spolenosti, e by mly vit v Boha jako
jedin bostvo, slouit pouze Jemu, a e
by mli konat dobro a vyhbat se zlu.
Lidsk bytosti doshnou spasen skrze poslunost tchto posl, vyvolench a poehnanch v Boch och, a posvtnch
knih, kter za sebou zanechaly jako odkaz.
Posledn prorok vyslan nam Pnem jako
milosrdenstv

svtm

byl

Prorok

Muhammad (pokoj a Bo poehnn s

nm); a Korn, posledn Bosk kniha,
kter

je

pod

vnou

ochranou

Vemohoucho Boha, je nejpravdivjm

vedenm pro lidstvo.

209

Realita vnosti by se nemla ignorovat

Historick a archeologick zjitn, je jsme provili v
tto knize, ukazuj, e darwinistick tvrzen o evoluci historie
a spolenosti jsou nesmysl bez vdeck hodnoty. Jedinm dvodem pro jsou podporovna je starost o znik materialismu.
Jak vme, materialist se dopustili chyby odmtnutm reality
stvoen; s vrou, e hmota je absolutn entita, kter vdy existovala a vdy existovat bude. Jinmi slovy, povili hmotu na
bostvo. (Bh je nad to dozajista povznesen) Dnes vak vda
doshla bodu potvrzen, e vesmr vznikl z nieho (to jest, byl
vytvoen), co vyvrtilo vechny teorie a filosofie podporujc
materialismus a materialistick nzory.

210

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jene i kdy jsou materialistick hlediska v rozporu s vdeckmi dkazy, nemohou za dnou cenu pipustit, e
hmota nen absolutn, nbr stvoen. Kdyby mohli na okamik odstoupit od svch dogmatickch pedsudk, byli by
schopni vidt holou pravdu a osvobodit se od kouzla materialismu, kter na n bylo vreno. Aby toho doshli, stailo by
dt na jednu stranu obvykl nzory, zbavit se sv ideologick
bigotrie a udret si otevenou mysl.
Jednou z prvnch vc, je mus zvit, je prav povaha
konceptu asu, nebo materialist si mysl, e as, tak jako
hmota, je absolutn. Tento klam brn mnohm spatit pravdu.
Modern vda prokzala, e as se odvozuje od hmoty a tak
jako ona byl vytvoen z nieho. To jest, as m potek. V minulm stolet vylo tak najevo, e as je relativn koncept; to
jest druh promnlivho vnmn a nikoli cosi stabilnho a nemnnho, jak se materialist po stalet domnvali.

Prav povaha konceptu asu

To co zveme as je ve skutenosti metoda pi n srovnvme jednu chvli s jinou. Kupkladu, kdy osoba zauk na
njakou vc, usly urit zvuk. Pokud klepne na stejnou vc
znovu, usly dal zvuk. V domnn, e mezi obma zvuky
existuje mezera, nazve tuto mezeru asem. Jene kdy
druh zvuk sly, ten prvn nen nim vce ne pedstavou v
jeho mysli, pouhm kouskem informace v jeho pamti. Osoba
formuluje sv povdom o ase srovnvnm ptomn chvle
s tou, kterou chov v pamti. Kdyby neprovedl takov srovnn, vbec by nemohl mt dojem asu.
Renomovan fyzik Julian Barbour definuje as tmto zpsobem:

211

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

as nen nim vce ne menm zmny postaven objekt.

Kyvadlo se zhoupne, ruiky hodin se posunou. 82

Strun, as je vsledkem porovnn dat uloench v

mozku. Kdyby neml lovk pam, jeho mozek by nemohl
provdt takov pevody a proto by si nikdy nevytvoil pojem
o ase. Jeden se uruje jako str ticet let pouze proto, e nahromadil informaci, je pasuje k tmto ticeti letm. Kdyby
jeho pam neexistovala, nemohl by myslet na takov pedchzejc obdob a zakouel by pouze jedin okamik, v
nm by il.

N koncept minulosti je pouze informace v

naich pamtech
Kvli podntm, kter pijmme, si myslme, e ijeme v
oddlench sekcch asu zvanch minulost, souasnost a budoucnost. Le jedinm dvodem, pro mme pedstavu o minulosti (jak vysvtleno dve) je to, e rozmanit udlosti byly
umstny do naich vzpomnek. Napklad si vzpomnme na
udlost zpisu do zkladn koly a proto to povaujeme za
udlost z minulosti. Jene budouc vci v naich pamtech nejsou. Proto pohlme na tyto vci nm dosud neznm jako na
udlosti, kter zaijeme v budoucnosti. Jene prv tak jako
byla minulost zavna z naeho pohledu, je tomu i s budoucnost. Jen proto, e tyto udlosti nebyly uloeny do na pamti, je nememe znt.
Kdyby Bh vloil budouc udlosti do na pamti, pak by
byla budoucnost pro ns minulost. Napklad ticetilet lovk si vzpomn na ticet let vzpomnek a udlost a z tohoto
dvodu si mysl, e m ticetiletou minulost. Kdyby byly ud-

212

as existuje jako srovnn rznch iluz uvnit mozku. Kdyby nemla osoba
pam, jej mozek by nemohl init takov analzy a proto by nemohl existovat pojem o ase. Kdyby lid nemli vzpomnky, nepemleli by o obdob
uplynulho asu, ale provali by jedin moment v nm ij.

losti mezi ticeti a sedmdesti uloeny do pamti tto osoby,

pak pro ticetiletho jedince by bylo jeho ticet let i jeho budoucnost mezi ticeti a sedmdesti lety pro nj minulost. V
takov situaci by jeho minulost i budoucnost byly ptomny v
jeho pamti a ob by pro nj bylo ivouc zkuenost.
Jeliko Bh ns piml pohlet na udlosti v pevn danch sadch, jako kdybychom se posunovali od minulosti do
budoucnosti, neinformoval ns o na budoucnosti ani nm
nevloil tuto informaci do na pamti. Budoucnost nen v naich vzpomnkch, ale veker lidsk minulosti a budoucnosti

213

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

jsou v Jeho vn pamti. Je to jako pozorovat lidsk ivot jako

by byl ji vyobrazen a ukonen ve filmu. Nkdo, kdo neme
film petoit, sleduje jeho ivot jak se obrazy posunuj jeden
za druhm. Ml se v pesvden, e obrazy, kter dosud nevidl, tvo budoucnost.

Svtov historie je tak relativn koncept

Vechna tato fakta se vztahuj tak na historick a spoleensk ivot. Myslme na spolenosti a svtovou historii jako
omezenou uvnit koncept asu a prostoru. Dlme djiny na
obdob a pohlme na n v pojmech naeho relativnho konceptu.
Spolhme na svch pt smysl, abychom peili.
Vnmme pouze to, co nm nae smysly dovol a nememe
nikdy uspt ve vystoupen za hranice naich smysl. as a
prostor, v nich ijeme, jsou vnmny obdobn. Kdy n
mozek neum zaznamenat bytost pomoc naich pti smysl,
jednodue ekneme, e bytost zmizela. Podle toho udlosti,
obrazy a pocity uchovan v naich vzpomnkch pro ns pod
existujto jest, jsou iv, zatmco ty zapomenut ji nadle
neexistuj. Jinak eeno, bytosti a udlosti, je nejsou v na
pamti jsou pro ns pry. Jsou mrtv a neexistujc.
Jene toto plat pouze pro lidsk bytosti, ponvad jen
lidsk bytosti maj omezenou pam. Pam Boha, na druhou
stranu, je vemu nadazen. Je bez hranic a vn, le jeden
bod si zaslou zmnku: Pojem pam Boha je zde uit pouze
za elem objasnn. Rozhodn nen mon jakkoli srovnn
nebo podobnost nartnut mezi pamt Boha a pamt lovka. Bh je dozajista Ten, Kdo stvoil vechno z nieho a
Kter zn vechno do poslednho detailu.

214

Propuknut a konec 2.svtov vlky, vyputn prvn rakety do vesmru, poloen prvnho
kamene pi stavb starobylch egyptskch pyramid a vztyen mnohatunovch kamen
ve Stonehenge, to ve existuje v jedinm momentu v Bom zraku.

215

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Jeliko pam Boha je nekonen, nic, co v n existuje, se

nikdy neztrat. Jinmi slovy, dn bytost Bohem stvoen, nezanikne. dn kvtina nevybledne, dn voda se nedopije,
dn obdob neskon a dn jdlo nen zcela snzeno. Ve
sv prvn podob jako oblak prachu je vesmr v Bom zraku;
kad chvle djin je v Jeho zraku tak jak se odehrly. Kameny
Stonehenge jsou dvny na msto, egyptsk pyramidy jsou
budovny, Sumean zkoumaj hvzdy, Neandrtlci se protloukaj ivotem, malby v jeskyni Lascaux jsou malovny, lid
ij v Catal Huyuk a zu 2.svtov vlka. Stejnm zpsobem
spolenosti, kter budou t za tisce let nyn existuj v Bom
zraku, tak jak buduj sv civilizace a uspodavaj svoje ivoty.
Vnost zaala pro bytost nebo udlost v ase, kdy byla
vytvoena. Napklad kdy je stvoena kvtina je ve skutenosti pedurena nezmizet. To, e zanikne, nebude nadle
soust vnmn lovka a bude vymazna z jeho pamti neznamen vlastn, e je zmaena nebo zemela. Jej stav v
Bom zraku, to je na em zle. Navc vechny stavy tto entity od jejho stvoen skrze vechny okamiky ivota, existuj
v pamti Boha.

Poctiv vaha
Vechny tyto znalosti maj nejvy dleitost pro lidsk
ivot. A toto rozhodn nen dn druh filosofie nebo mylenkov koly, ale vsledek vdeckch zvr, kter nelze popt. Nejpravdpodobnji vtina ten uvauje o tchto
faktech o vnosti a prav povaze asu poprv v ivot.
Avak dleitou vc je teba mt na pamti: Bh v Kornu
zjevuje, e pouze ti, kdo se upmn obracej k Bohu

216

217

218

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

(Korn, 50: 8) dvaj pozor. Jinmi slovy, jen ti, kdo pravdiv
hledaj Bo veden a usiluj o ocenn Jeho nekonen moci a
Jeho velikosti budou dbt na tato vysvtlen a pln porozum
tmto skutenostem.
Jedinec me bt ovlivnn materialismem cel svj ivot.
Kvli tomuto vlivu nemus mt pleitost pemlet o tchto
faktech s otevenou mysl. Ale to neznamen, e mus t nadle v omylu. Kdokoli vid pravdu ji nesm setrvvat v omylu,
ale naslouchat a poslechnout morln hlas svho svdom.
Korn prav, e kad jedinec se mus vyvarovat stt se osobou, je ve svm vdom vid pravdu, ale oto se k n zdy:
A odmtli je, pestoe due jejich pesvdeny byly o
pravdivosti jejich, z nespravedlnosti a pchy. A pohle,
jak byl konec tch, kdo ili pohoren. (Korn, 27:14)

Ti, kdo vid pravdu a uznvaj ji, bude-li si to Bh pt,

doshnou spasen v tomto svt a na vnosti:
Ti, kdo pravdu pinej a ji potvrzuj - hle, to jsou bohabojn! (Korn, 39:33)

219

arwinismus, jinak teorie evoluce, byl

prosazen se zmrem popt fakt stvoen, ale ve skutenosti se jedn o nepravdiv,

nevdeck

nesmysl.

Tato

teorie, je tvrd, e ivot se vyvinul nhodou z neiv hmoty, byla vyvrcena vdeckm dkazem
jasnho nvrhu vesmru a ivch vc. Takto vda potvrdila
fakt, e Bh stvoil vesmr a iv vci v nm.
Propaganda dnes provdn za elem udret teorii evoluce naivu je zaloena ist na pekrucovn vdeckch fakt,
pedpojat interpretaci a lch a falch pestrojench za vdu.

220

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jene tato propaganda neme zakrt pravdu. Fakt, e

teorie evoluce je nejvtm klamem v historii vdy, byl vyslovovn dalmi a dalmi svtovmi vdci v uplynulch 20-30
letech.
Vzkum proveden v 80.letech konkrtn dokzal, e tvrzen darwinismu nem dn podklad, co je vc prohlen
mnostvm vdc. Konkrtn ve Spojench sttech mnoho
vdc z rznch oblast biologie, biochemie a paleontologie
uznalo neplatnost darwinismu a vzalo v vahu stvoen, jako
pvod ivota.
My jsme prozkoumali zhroucen evolun teorie a dkazy
stvoen z vdeckho hlediska velmi detailn v mnoha naich
pracch, a stle v tom pokraujeme. Kladouce draz na tento
pedmt, bude ku prospchu jej zde shrnout.

Vdeck kolaps darwinismu

Akoli tato doktrna sah a do starho ecka, teorie evoluce se velmi rozvinula v 19.stolet. Nejdleitj
rozvinut, kter ji vyneslo na vrchol vdy bylo
uinno Charlesem Darwinem v Pvodu
druh, publikovanm v roce 1859. V tto
knize popel, e Bh stvoil jednotliv
druhy na zemi zvl, jeliko tvrdil, e
vechny maj jednoho pedka a postupn se rozvinuly drobnmi zmnami
v prbhu doby. Darwinova teorie nebyla
zaloena na dnm konkrtnm vdeckm zjitn. Jak i on piznal, byl to pouh
Charles Darwin

pedpoklad. Navc, jak se Darwin svil

221

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

v dlouh kapitole sv knihy Pote teorie, teorie neobstla

mnoh kritick otzky.
Darwin vloil svou nadji do novch vdeckch objev, od
nich oekval, e vye tyto tkosti. Avak oproti jeho oekvnm, vdeck zjitn jen rozila rozmry tchto problm. Porka darwinismu tv v tv vd me bt
zhodnocena pod temi zkladnmi tmaty:
1) Teorie nevysvtluje, jak vznikl ivot na zemi.
2) dn vdeck zjitn neukzala, e evolun mechanismus navren teori m njakou evolun moc.
3) Fosiln nlezy dokazuj pesn opak toho, co teorie naznauje.
V tto sekci prozkoumme vechny ti body v povechnm shrnut:

Prvn nepekonateln krok: Pvod ivota

Teorie pedpokld, e vechny iv druhy se vyvinuly z
jedin iv buky, kter se objevila na Zemi ped 3.8 miliardami let. Jak jedna buka me generovat miliony sloitch
ivch druh a, kdyby se nkdy evoluce odehrla, jaktoe nejsou pozorovny stopy ve fosilnch nlezech, to jsou otzky,
na kter teorie neum odpovdt. Avak nejprve se musme
zeptat, kde se ta prvn buka vzala?
Jeliko teorie evoluce popr stvoen a jakkoli druh nadpirozenho zsahu, tvrd, e prvn buka vznikla nhodou
podle zkon prody, bez jakhokoli plnu, nvrhu nebo
uspodn. Podle tto teorie musela neiv hmota vyprodukovat ivou buku jako vsledek srie nhod. Takov tvrzen
je vak nesluiteln s nejvce nenapadnutelnmi pravidly biologie.

222

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

ivot pochz ze ivota

Ve sv knize Darwin nikdy neodkazuje na pvod ivota.
Primitivn chpn tehdej vdy se spokojilo s pedpokladem,
e ivoichov maj jednoduchou stavbu. Od stedovku byla
spontnn generace, tvrdc, e neiv materily se spoj, aby
vytvoily iv organismy, hojn akceptovna. Bn se vilo,
e hmyz m pvod ve zbytcch potravin a myi v obil.
Zajmav pokusy byly provedeny, aby dokzaly tuto teorii.
Njak obil bylo poloeno na pinav kus pltna a vilo se,
e se v nm brzy objev myi.
Podobn vvoj larev v rozkldajcm se mase ml bt dkazem spontnn generace. Le pozdji bylo pochopeno, e
ervi se v mase neobjevuj spontnn, ale byly zde nakladeny
mouchami ve form larev, neviditelnmi pouhm okem. V
dob, kdy Darwin napsal Pvod druh, domnnka, e bakterie
me vzniknout z neiv hmoty, byla ve svt vdy hojn pijmna.
Jene pt let po zveejnn Darwinovy knihy, Louis
Pasteur oznmil sv vsledky dlouhch studi a experiment,
je vyvrtily spontnn generaci, zkladn kmen Darwinovy
teorie. Ve sv triumfln lekci na Sorbon v roce 1864, Pasteur
pravil: Nikdy se doktrna spontnn generace nevzpamatuje
ze smrtelnho zsahu tmto jednoduchm pokusem. 83
Po dlouhou dobu obhjci evolun teorie odolvali tmto
zjitnm. Avak jak rozvoj vdy odhalil sloitou stavbu buky
ivch tvor, mylenka, e ivot me vzniknout nhodou elila jet vtmu nporu.

223

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Darwin pedpokldal,
e buka je obyejn
kapka
protoplazmy.
Jak vak vda pokroila, odhalila, e buka
m tak sloitou stavbu,
e to pivd vdce v
as.

Bezvsledn snahy 20. stolet

Prvnm evolucionistou, kter se kdy chopil tmatu pvodu
ivota byl v 20.stolet proslul rusk biolog Alexander Oparin.
S rznmi tezemi rozvinutmi ve 30.letech se snail dokzat,
e iv buka me vzniknout nhodou. Tyto studie vak byly
odsouzeny k selhn a Oparin musel uinit nsledujc doznn:
Nanetst vak je problm pvodu buky nejzhadnjm bodem cel studie o evoluci organism.84
Evolucionistit pvrenci Oparina se pokoueli provdt
pokusy k vyeen problmu. Nejznmj experiment byl
proveden americkm chemikem Stanley Millerem v roce 1953.
Kombinovnm plyn, o nich pedpokldal, e existovaly v

224

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

prvotnch zemsk atmosfe v experimentlnm nastaven a

dodvnm energie smsi, Miller syntetizoval nkolik organickch molekul (amino kyselin) ptomnch ve struktue blkovin. Pouze pr let uplynulo, ne bylo odhaleno, e tento
pokus, kter byl pedstavovn jako vznamn krok ve jmn
evoluce, byl neplatn, jeliko atmosfra pouit pi pokusu
byla naprosto odlin od skutench podmnek na Zemi.85
Po dlouhm tichu Miller piznal, e atmosfrick prostednk, kterho pouil byl nerealistick.86
Vechny snahy evolucionist ve 20.stolet k vysvtlen
pvodu ivota selhaly. Geochemik Jeffrey Bada, z Institutu San
Diego Scripps akceptuje tento fakt v lnku zveejnnm v asopise Earth (Zem) v roce 1998:
Dnes jak opoutme 20.stolet stle elme nejvtmi nevyeenmu problmu, do nho jsme ve 20.stolet zabedli:
kde se vzal ivot na Zemi?87

Sloit stavba ivota

Primrn pinou, pro evolun teorie skonila v takov
hrozn slep ulice ohledn pvodu ivota je, e dokonce ty
iv organismy povaovan za nejjednodu, maj neuviteln sloitou stavbu. Buka ivho organismu je sloitj,
ne vechny nae technologick vrobky. Dnes dokonce i v
tch nejlpe vybavench laboratoch nen mon vytvoit
ivou buku spojenm organickch chemikli.
Podmnky poadovan pro vznik iv buky jsou pli
ohromn mnostvm, ne aby mohly bt vysvtleny nhodou.
Pravdpodobnost blkovin, stavebnch jednotek buky, syntetizovanch nhodou je 1 ku 10 na 950 pro prmrnou blko-

225

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

vinu vytvoenou z 500 amino kyselin. V matematice je pravdpodobnost men ne 1 ku 10 na 50 povaovna za nemonou v praktickm smyslu.
Molekula DNA nachzejc se v jdru buky, kter skladuje genetickou informaci, je neskutenou databankou. Kdyby
informace zakdovan v DNA byly zapsny, vytvoily by obrovskou knihovnu skldajc se z 900 svazk encyklopedi
z nich kad m 500 stran.
Zde se vynouje zajmav dilema: DNA se me
replikovat pouze s pomoc zvltnch protein
(enzym). Jene syntza tchto enzym me
bt uskutenna pouze informac zakdovanou v DNA. Jeliko na sob navzjem zvisej mus existovat najednou pro replikaci.
To pivd scn, e ivot vznikl sm od
sebe k mrtvmu bodu. Profesor Leslie
Orgel, renomovan evolucionista z
univerzity San Diego, Kalifornie,
piznal tuto skutenost v z
1994 ve vydn Vdeckho americkho asopisu:
Je extrmn nepravdpodobn, e
proteiny a nukleov kyseliny, z
nich oboje maj velice sloitou
strukturu, vznikly spontnn na
stejnm mst ve stejnm ase.
Jene takt vypad nemon
mt jedno bez druhho. A tak na
prvn pohled by lovk mohl

226

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

uzavt, e ivot nemohl nikdy vzniknout nhodou chemickmi

prostedky.88

Nepochybn, pokud je nemon, aby ivot vznikl z pirozench pin, potom mus bt akceptovno, e ivot byl vytvoen nadpirozenm zpsobem. Tento fakt explicitn
anuluje evolun teorii, jejm hlavnm smyslem je popt stvoen.

Imaginrn evolun mechanismus

Druhm vznamnm bodem, kter neguje Darwinovu teorii, je, e oba koncepty navren teori jako evolun mechanismy, jak bylo zjitno, nemaj ve skutenosti dnou
evolun moc.
Darwin zaloil svl evolun pedpoklad cele na mechanismu prodnho vbru. Dleitost, kterou kladl na tento
mechanismus byla evidentn v nzvu jeho knihy: Pvod druh
skrze prostedky prodnho vbru
Prodn vbr znamen, e ty iv organismy, kter jsou
silnj a lpe uzpsoben prodnm podmnkm jejich pirozenho prosted peij zpas o ivot. Napklad ve stdu jelen, na kter za elmy, peij ti nejrychlej. Proto se bude
jelen stdo skldat se silnch a rychlch jedinc. Avak toto
nepochybn nezpsob, aby se jeleni vyvinuli a transformovali
v jin ivoin druhy, kupkladu kon. Proto mechanismus
prodnho vbru nem dnou evolun moc. Darwin si byl
tohto faktu tak vdom, proto uvedl ve sv knize Pvod druh,
e Prodn vbr nic nezme, dokud se u jedinc neobjev
nhodn prospn individuln variace a rozdly.89

227

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Lamarckv vliv
Take, jak se tyto prospn variace objev? Darwin se
snail zodpovdt tuto otzku z pohledu primitivnho chpn
vdy sv doby. Podle francouzskho biologa Chevaliera de
Lamarck (1744-1829), kter il ped Darwinem, iv tvorov
pedvaj rysy, kter zskali v prbhu ivota pt generaci.
Trval na tom, e tyto rysy, akumulovan z generace na generaci, zpsobuj, e vznikaj nov druhy. Napklad tvrdil, e irafy se vyvinuly z antilop. Jak usilovaly doshnout na listy na
vysokch stromech, jejich krky se postupn z generace na generaci natahovaly.
Darwin tak uvd podobn pklady. V knize Pvod druh
kupkladu prav, e nkte medvdi hledajc potravu ve vod
se postupn transformovali na velryby.90
Avak zkony ddinosti, kter objevil Gregor Mendel
(1822-84) a byly oveny genetikou, kter rozkvetla ve
20.stolet nakonec zdemolovaly legendu o zskanch rysech
pedvanch potomkm. Tak prodn vbr piel o vhodu
coby evolun mechanismus.

Neodarwinismus a mutace
Za elem nalzt een darwinist vyvinuli modern teorii synteze
neboli jak je to obecn znmo, neodarwinismus,

na

konci

30.let.

Neodarwinismus dodal mutace, co

jsou poruenm formovan geny v ivch tvorech kvli vnjm faktorm
Gregor Mendel

228

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

jako radiace nebo replikan chyby, jako zpsob vhodnch

mutac navc k pirozen mutaci.
Dnenm modelem evoluce ve svt je neodarwinismus.
Teorie tvrd, e miliony ivch tvor formovan mnostvm
sloitch orgn (ui, oi, plce, kdla) proly mutacemi, to
jest genetickmi poruchami. Jene existuje pm vdeck
fakt, jen totln podkopv tuto teorii: Mutace nezpsobuj,
e se iv tvorov vyvjej; naopak jsou vdy kodliv.
Dvod k tomu je velice prost: DNA m velice sloitou
strukturu a nhodn vlivy ji mohou pouze pokodit. Americk
genetik B. G. Ranganathan to vysvtluje nsledovn:
Nejprve, skuten mutace jsou v prod velmi dk. Za druh,
vtina mutac je kodlivch, jeliko jsou to nhodn, spe ne
pravideln zmny v genech; jakkoli nhodn zmna ve vysoce
organizovanm systmu bude spe k hormu ne k lepmu.
Kupkladu, kdy zemtesen otese praviDvouhlav krva
delnou strukturou jakou
je budova, v koste budovy se vyskytnou nhodn zmny, kter se
v
pravdpodobnost
nebudou
zdokonalenm.91

Nen pekvapiv, e
dn ppad mutace, kter
by byl k pouit, to jest u
nho by bylo znmo, e
rozvinul

genetick

kd,

Pouze jedin pklad

abnormalit,
kter vznikaj u ivch organism vystavench mutacm

nebyl dosud pozorovn.

229

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Bylo dokzno, e mutace jsou kodliv. Rozum se, e mutace, kter je pedstavovna jako evolun mechanismus je
ve skutenosti genetick kaz, kter pokozuje iv tvory, a
ponechv je bezmocnmi. (Nejznmjm efektem mutace u
lidskch bytost je rakovina.) Oveme destruktivn mechanismus neme bt evolunm mechanismem. Pirozen vbr
na druhou stranu nezme nic sm o sob, jak piznal i
Darwin. Tento fakt ukazuje, e v prod dn evolun mechanismus neexistuje. A pokud neexistuje evolun mechanismus, tak potom se tento imaginrn proces zvan evoluce
nemohl nikdy odehrt.

Fosiln nlezy:
dn znmky pechodnch forem
Nejjasnjm dkazem, e scn navren teori evoluce
se nikdy neodehrl, poskytuj fosiln nlezy.
Podle tto teorie se vechny iv druhy vyvinuly z pedchdce. Dve existujc druhy se asem promnily na nco jinho a tak vznikly vechny dnen druhy. Tento proces trval
miliony let. Kdyby toto byl ten ppad, etn pechodn druhy
by musely existovat a t bhem dlouhch transformanch
period. Napklad by v minulosti musely t druhy pl ryba/pl
plaz majc plaz znaky dodaten k rybm. Nebo by musely
existovat plazi/ptci majc pta znaky dodaten k plazm.
Jeliko toto je pechodn stdium, tak by to musely bt neschopn, defektn, zmrzaen tvorov. Evolucionist nazvaj
tato imaginrn stvoen pechodnmi formami.
Kdyby takov zvata kdy ila, musely by existovat miliony
a dokonce miliardy rznch variac a mnostv. Co je vzna-

230

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

mj, zbytky tchto podivnch stvoen by mly bt obsaeny

ve fosilnch nlezech. V Pvodu druh Darwin vysvtluje:
Pokud je m teorie pravdiv, mnostv pechodnch variant,
spojench co nejble s druhy stejn skupiny muselo existovat
pospolu Nsledn, dkaz jejich pedchoz existence lze nalzt pouze mezi zkamenlmi zbytky.92

Darwinovy nadje rozdrceny

Avak akoli evolucionist vynaloili usilovn snahy k nalezen zkamenlin po celm svt od poloviny 19.stolet dodnes, dn pechodn formy nebyly odhaleny. Vechny
zkamenliny oproti oekvn evolucionist ukazuj, e ivot
se objevil na Zemi nhle pln vytvoen. Jeden slavn britsk

ivouc fosilie dokazuj, e iv organismy

neproly dnmi zmnami za miliony let, jinmi slovy, nevyvjely
se.
Nalevo: Souasn vka
Dole:140 milion let
star zkamenlina
vky

231

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

paleontolog Derek V. Ager, pipout tento fakt, pestoe je

evolucionistou:
Vyplv z toho, e prozkoumme-li fosiln zznam detailn, a
na rovni d nebo druh, nachzme zas a znova nikoli
postupnou evoluci, ale nhlou explozi jedn skupiny na et
druh.93

To znamen, e ve fosilnm zznamu se vechny iv

druhy narz roziuj pln formovan, bez jakchkoli pechodnch forem mezi nimi. Toto je pravm opakem
Darwinovch pedpoklad. Tak je to velice siln dkaz, e
iv vci jsou stvoeny. Jedinm vysvtlenm nhl expanze
pln vyvinutho druhu bez evolunho pedka je, e byl vytvoen. Tuto skutenost uznv i velmi proslul evolun biolog
Douglas Futuyma:
Stvoen a evoluce, tm jsou vyerpny vechny mon pvody
ivch druh. Organismy se bu objevily na zemi pln vyvinut
i nikoli. Pokud ne, musely se vyvinout z dve existujcch
druh njakm procesem modifikace. Pokud se objevily najednou v pln vyvinutm stdiu, pak musely bt vytvoeny njakou
vemocnou inteligenc.94

Fosilie ukazuj, e se druhy na Zemi objevily pln vyvinut

v dokonalm stavu a najednou. To znamen, e pvod druh
na rozdl od Darwinovch pedpoklad netkv v evoluci, ale ve
stvoen.

Pohdka o lidsk evoluci

Pedmtem nejvce probranm obhjci teorie evoluce je
subjekt pvodu lovka. Darwinist tvrd, e modern lovk
se vyvinul z opici podobnmu stvoen. Bhem dajnho evolunho procesu, jen dajn zaal ped 4-5 miliony let, mly
existovat jaksi pechodn formy mezi modernm lovkem a

232

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

jeho pedchdci. Podle zcela imaginrnho scne byly vytvoeny zkladn kategorie:
1. Australopithekus
2. Homo habilis
3. Homo erektus
4. Homo sapiens
Evolucionist

nazvaj

prvn

pedchdce

jako

Australopithekus, co znamen jihoafrick lidoop. Tyto

druhy nejsou nim vce, ne dvnmi druhy lidoopa, kter pozdji

vyhynul.

Rozshl

vzkum

rznch

druh

Australopitheka dvma slavnmi svtovmi anatomy z Anglie

a USA, jmenovit Lordem Solly Zuckermanem a profesorem
Charlesem Oxnardem, ukazuje, e tito lidoopov patili k
obyejnm druhm lidoop, kter pozdji vyhynuly a vbec se
nepodobaj lidem.95
Evolucionist klasifikuj ostatn stdia jako homo, co
znamen lovk. Podle jejich tvrzen tvorov v homo srii

233

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

jsou lpe vyvinut ne Australopithekus. Evolucionist navrhli

fiktivn schma aranovnm rznch fosili do nleitho podku. Toto schma je imaginrn, protoe nebylo nikdy dokzno, e existuj evolun vztahy mezi tmito rozlinmi
tdami.
Ernst Mayr, jeden z nejvznamjch evolucionist
20.stolet tvrd ve sv knize Jedna dlouh hdka, e konkrtn
historick hdanky jako je pvod druh nebo Homo sapiens,
jsou extrmn obtn a mohou vystit v konen a uklidujc vysvtlen.96
Nartnutm etzce Australopithekus > Homo habilis >
Homo erektus > Homo sapiens, evolucionist naznauj, e
kad nsledujc druh je potomkem pedchozho. Avak nedvn

zjitn

paleoantropolog

odhalila,

Australopithekus, Homo habilis, a Homo erektus ili v rznch

stech svta souasn.97
Navc urit segmenty tto lidsk klasifikace jako Homo
erektus ily a do nedvnch modernch dob. Homo sapiens
neandarthalensis (neandrtlec) a Homo sapiens sapiens (modern lovk) spolu ili v jedn oblasti.98
Tato situace zjevn zna neplatnost tvrzenm e jsou si
navzjem pedkem a potomkem. Stephen Jay Gould vysvtluje
tento mrtv bod evolun teorie, akoli byl sm vedoucm obhjcem evoluce ve 20.stolet:
Co se stalo s nam ebkem, kdy mme ti koexistujc rody
hominid (A. afrikanus, robustn australopithecines, a H. habilis), dn jasn odvozen od druhho? Navc dn z tch t
neprojevuje jakkoli evolun trendy bhem svho pobytu na
zemi.99

Strun eeno, scn lidsk evoluce, kter je prosazovn rznmi kresbami poloopice, opiho mue, objevujcch

234

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Evolucionist se sna ustanovit imaginrn rodinn strom pouitm vyhynulch druh op a rznch
lidskch ras. Jene vdeck dkazy jim neumouj to dlat.

se v mdich a uebnicch, co je, upmn, prostedkem propagandy, je pouhou pohdkou bez vdeckho zkladu.
Lord Solly Zuckerman, jeden z nejslavnjch a nejuznvanjch vdc ve Velk Britnii, kter provdl vzkum tohoto subjektu po lta a studoval zkamenliny Australopitheka
po 15 let, nakonec uzavel, navzdory tomu, e je sm evolucionistou, e ve skutenosti neexistuje rodinn strom vtvc se
od opicm podobnch stvoen k lovku.
Zuckerman tak vytvoil zajmav spektrum vdy sahajc od toho, co je povaovno za vdeck k tomu, co je pova-

235

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

ovno za nevdeck. Podle Zuckermanova spektra nejvce

vdeck to jest zvisejc na konkrtnch dajch jsou oblasti jako chemie a fyzika. Po nich jdou obory biologie a pak
spoleensk vdy. Na vzdlenm konci spektra, co je oblast
povaovan za nejmn vdeckou jsou mimosmyslov vnmn, koncepty jako telepatie a est smysl a nakonec lidsk evoluce. Zuckerman objasuje sv zdvodnn:
Pohybujeme se od hlen se k objektivn pravd do tchto oblast pedpokldan biologick vdy, jako jsou mimosmyslov
vnmn a interpretace lidsk fosiln historie, kde je pro vcho
[evolucionistu] vechno mon a kde vniv vc [v evoluci]
je nkdy schopen uvit nkolika navzjem si odporujcm
vcem souasn.100

Povdaka o lidsk evoluci se vyvaila v pouh pedpojat

interpretace nkterch zkamenlin lidmi, kte slep lnou k
tto teorii.

Darwinv vzorec!
Vedle technickch dkaz, jimi jsme se dosud zabvaly,
pojme nyn pro jednou prozkoumat jakm druhem povry je
evoluce pkladem tak prostm, e by jej pochopilo dt:
Teorie evoluce tvrd, e ivot vznikl nhodou. Podle tohoto
tvrzen neiv a nevdom atomy se spojily, aby vytvoily
buku, kter jaksi vytvoila dal iv vci vetn lovka.
Uvaujme o tom. Spojme-li prvky, kter jsou stavebnmi jednotkami, jako je uhlk, fosfor, dusk a draslk vznikne pouze
hmota. Je jedno, jakmi procesy projde, kupa atom neme
vytvoit jedinho ivho tvora. Chcete-li, podnikneme experiment a prozkoumme, co opravdu evolucionist tvrd, ani
by to nahlas nazvali Darwinovou formul:

236

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Dovolme evolucionistm, a do barel vlo vechny materily ptomn v ivch organismech jako fosfor, dusk, kyslk, uhlk, elezo, hok. Dovolme jim dokonce vloit jakkoli
materil, kter v normlnch podmnkch neexistuje, pokud
ho povauj za nezbytn. Dovolme jim, a pidaj tolik aminokyselin a protein z nich kad m pravdpodobnost
vzniku 10 ku 950 kolik budou chtt. Dovolme jim sms vystavit takovmu teplu a vlhku, jak budou chtt. Dovolme jim ji
mchat jakmkoli technologicky vyvinutm pstrojem.
Dovolme jim postavit ty nejproslulej vdce vedle barel a a
odbornci ekaj miliardy nebo i biliony let. Dovolme jim, a
umle vytvo jakkoli podmnky nezbytn k vytvoen lovka. Nehled na to, co podniknou, nebudou schopni vytvoit
lovka, eknme profesora, kter zkoum stavbu vlastnch
bunk pod elektronovm mikroskopem. Nebudou schopni vyprodukovat irafy, lvi, vely, kanrky, kon, delfny, re, orchidee, lilie, karafity, banny, pomerane, jablka, datle,
rajata, melouny, dn, fky, olivy, grepy, broskve, hrek, baanty, pestrobarevn motly ani miliony dalch druh.
Vskutku, nedostanou z nich jedinou buku.
Strun eeno, nevdom atomy nemohou vytvoit spojenm ivou buku. Nemohou znovu rozhodnout a rozdlit
buku na dv, nemohou znovu rozhodnout a vytvoit profesora, kter nejprve vynalezne elektronov mikroskop a pak si
pod nm prozkoum vlastn bunnou strukturu. Hmota je nevdom, neivotn hromada, a vstupuje do ivota svrchovanm Bom stvoenm.
Teorie evoluce, tvrdc opak je naprostm klamem, odporujcm zdravmu rozumu. Pemlet chvli o tvrzench evolucionist odhaluje tuto realitu, tak jako ve uveden pklad.

237

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Technologie v oku a v uchu

Jinm subjektem, jen zstv nezodpovzen evolun
teori je asn kvalita vnmn okem a uchem.
Ne pejdeme k subjektu oka, zodpovzme strun jak
vidme. Svteln paprsky pichzejc od uritho objektu dopadaj opan na on stnici. Zde jsou pevedeny do elektrickch signl bukami a putuj do nepatrnho bodu vzadu v
mozku, kter je centrem vidn. Tyto elektrick signly jsou
zde po srii proces vnmny jako obraz. S tmto technickm
vysvtlenm zauvaujme.
Mozek je izolovn od svtla. To znamen, e uvnit je naprost tma. Tak centra vidn nikdy nedoshne svtlo a me
bt nejtemnjm mstem jak si dovedete pedstavit. Pesto
pozorujete osvtlen, jasn svt v tto temnot.
Obraz vytvoen okem je tak ostr a rozlien, e ani
technologie 20.stolet jej nebyla schopna doshnout.
Pohldnte na knihu, je tete, ruce jimi ji drte a potom
zvednte hlavu a rozhldnte se kolem sebe. Mete nkde
vidt tak dokonale ostr obraz? Ani ta nejmodernj televizn
obrazovka vyroben nejlepm vrobcem na svt neposkytuje
tak dokonal obraz. Toto je 3D, barevn, dokonale ostr
obraz. Po vce ne 100 let se tisce inenr snaily doshnout
takov ostrosti. Obrovsk tovrn haly byly postaveny, mnoho
vzkumu provedeno, mnoho pln a nvrh vytvoeno. Znovu
se podvejte na televizn obrazovku a na knihu, kterou drte.
Uvidte, e existuje v rozlien a ostrosti velk rozdl. Navc televizn obrazovka poskytuje pouze 2D obraz, kdeto vae oi
maj trojrozmrnou perpektivu s hloubkou. Po mnoho let se
tisce inenr snaily vytvoit trojrozmrnou obrazovku do-

238

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

sahujc rozlien oka. Ano, obdreli trojrozmrn televizn

systm, na kter se muste dvat specilnmi brlemi; navc jde
pouze o umlou trojrozmrnost. Pozad je rozmazan a poped vypad jako z papru. Nikdy nebude mon vytvoit vizi
kvalitou rovnou oku. Jak v kamee, tak v televizi dochz ke
ztrt kvality.
Evolucionist tvrd, e mechanismus produkujc tento
ostr a rozlien obraz vznikl nhodou. Te, kdyby vm
nkdo ekl, e televize ve vaem pokoji je vsledkem nhody,
e vechny atomy se nhodou spojily a vytvoily tento pstroj,
co vytv obraz, co byste si pomysleli? Jak mohou atomy dokzat co nedoke tisc lid? Pokud pstroj produkujc obrazy
mnohem primitivnj ne oko neme vzniknout nhodou,
tak potom je zjevn, e ani oko, ani obrazy, kter produkuje
nemohly vzniknout nhodou.
Stejn situace nastv s uchem. Vnj ucho sbr zvuky
boltcem a vede je do stednho ucha, stedn ucho pedv
zvukov vibrace jejich zesilovnm a vnitn ucho je pedv
mozku peloenm do elektrickch signl. Stejn jako u oka,
akt slyen se finalizuje v centru slyen v mozku. Mozek je
izolovn od zvuku stejn, jako je izolovn od svtla. Jedno
jak hluk je venku, v mozku je naprost ticho. Nicmn ty nejostej zvuky jsou vnmny v mozku. Ve vaem zcela tichm
mozku naslouchte symfonim a slyte hluk peplnnho
msta. Avak kdybychom mili hladinu hluku v mozku, bylo
by tam naprost ticho.
Tak jako v ppad zobrazovn desetilet snah bylo vynaloeno k vytvoen a reprodukovn zvuku vrnho originlu.
Vsledkem jsou zvukov pehrvae, hi-fi systmy a systmy

239

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

zachycovn zvuku. Navzdory v technologii a tiscm inenr, kte na tom pracovali, nebyl zskn zvuk majc stejnou
ostrost a jasnost jako zvuk vnman uchem. Pomyslete na nejvy hi-fi systmy vyroben nejvt spolenost v hudebnm
prmyslu. Dokonce je-li zvuk zaznamenvm tmito pstroji
je ho st ztracena; a kdy si pustte hi-fi systm, pokad
usklyte syiv zvuk, ne hudba zane. Avak zvuky produkovan technologi lidskho tla jsou extrmn ist a ostr.
Lidsk ucho nikdy nevnm zvuk doprovzen syenm nebo s
poruchami jako to dl hi-fi; naopak poskytuje zvuk pesn a
jasn. Tak tomu je od stvoen lovka.
Zatm nebyl vytvoen snmac nebo nahrvac apart,
kter by byl tak citliv a spn v zachycovn dat jako je oko
a ucho. Avak co se te slyen a vidn, skrv se za tm
mnohem vzdlenj pravda.

Komu vdom, kter sly a vid pat?

Kdo sleduje svdn svt v mozku, naslouch symfonim a
cvrlikn ptk a ich k rm?
Podnty pichzejc z o, u a nosu osoby cestuj do
mozku jako elektrochemick nervov impulsy. V knihch biologie, fyziologie a biochemie naleznete mnoho podrobnost o
tom, jak se obraz vytv v mozku. Avak nikdy se nesetkte s
tm nejpodstatnjm faktem: Kdo vnm tyto elektrochemick
nervov impulsy jako obrazy, zvuky, vn a hmatov vjemy v
mozku? Zde je vdom, kter toto vechno vnm bez pocitu,
e potebuje oko, ucho a nos. Komu toto vdom pat? Jist
nenle nervm, tukov vrstv a neuronm tvocm mozek.
Kvli tomu darwinistit materialist, jen v, e vechno je
tvoeno hmotou, nemohou zodpovdt tyto otzky.

240

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jeliko toto vdom je duch stvoen Bohem, kter nepotebuje ani oko, aby vidlo obraz, ani ucho, aby slyelo zvuk.
Ani nepotebuje mozek, aby uvaovalo.
Kad, kdo te tato explicitn a vdeck fakta by ml uvaovat o Vemohoucm Bohu, obvat se Jej a hledat u Nj toit, nebo On zmkne cel vesmr do ernoernho
prostoru o nkolika kubickch centimetrech v trojrozmrn,
barevn, stinn a ziv podob.

Vra materialist
Informace, je jsme dosud pedloili, ukzaly, e evolun
teorie nen kompatibiln s vdeckmi zjitnmi. Tvrzen teorie
ohledn pvodu ivota je rozporupln s vdou, evolun mechanismus, kter nabz nem dnou evolun moc a zkamenliny demonstruj, e poadovan pechodn formy nikdy
neexistovaly. Z toho plyne, e evolun teorie by mla bt odsunuta stranou jako nevdeck mylenka. Tak jako mnoho
npad jako byl model vesmru se Zem v jeho stedu bylo vyazeno z agendy vdy v prbhu historie.
Jene evolun teorie se dl dr v agend vdy. Nkte
lid se dokonce sna prezentovat jakoukoli jej kritiku jako
tok na vdu. Pro?
Pinou je, e tato teorie je nepostradatelnou dogmatickou vrou uritch kruh. Tyto kruhy jsou slep oddan materialistick filosofii a pijmaj darwinismus, protoe jde o
jedin materialistick vysvtlen, kter me bt pedloeno k
objasnn fungovn prody.
Co je dost zajmav, e as od asu se piznvaj k tto
skutenosti. Dobe znm genetik a proslul evolucionista,

241

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

Richard C. Lewontin z Harvardsk univerzity piznv, e je na

prvnm a nejdleitjm mst materialistou a pak teprve
vdcem:
Nejde o to, e vdn metody a instituce ns njak nut pijmat
materiln vysvtlen fenomenlnho svta, ale naopak, my jsme
nuceni na pvodn oddanost materilnm pinm vytvet
pstroje ke zkoumn a sadu koncept, kter produkuj materiln vysvtlen bez ohledu na to jak neintuitivn, jak matouc k
nezasvcenm. Navc, materialismus je absolutn, take nememe dovolit, aby se do dve dostala Bo noha.101

Toto jsou jasn vysloven prohlen, e darwinismus je

dogma dren naivu pouze kvli pchylnosti k materialismu.
Toto dogma tvrd, e neexistuje nehmotnch tvor. Proto argumentuje, e neiv, nevdom hmota stvoila ivot. Trv na
tom, e miliony rozlinch ivch druh (nap., ptci, ryby, irafy, tygi, hmyz, stromy, kvtiny, velryby a lid) vznikly jako
vsledek interakc mezi hmotou jakou jsou lijky, blesky a neiv hmota. Toto je pouka odporujc zdravmu rozumu i
vd. Jene darwinist to budou i nadle obhajovat jen proto,
aby se do dve nedostala Bo noha.
Kdokoli se nedv na pvod ivch druh skrz prizma
materialismu uvid zjevnou pravdu: Vechna iv stvoen jsou
dlem Stvoitele, kter je Vemohouc, Moudr a Vevdouc.
Tento Stvoitel je Bh, kter stvoil vesmr z nieho, naplnoval jej v nejdokonalej podob a navrhl vechny iv tvory.

Evolun teorie: Nejmocnj kouzlo na svt

Kdokoli zprotn pedsudk a vliv konkrtn ideologie,
kdo pouv pouze svj rozum a logiku, jasn porozum, e
vra v teorii evoluce, je pipomn povry spolenosti bez

242

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

znalosti vdy nebo civilizace, je dost nemon. Jak vysvtleno

ve, ti kdo v v evolun teorii si mysl, e atomy a molekuly
vhozen do velk kd mohou vytvoit mylen, rozumn profesory a univerzitn studenty; takov vdce jako byli Einstein a
Galileo; takov umlce jako byli Humphrey Bogart, Frank
Sinatra a Luciano Pavarotti; a rovn antilopy, citronky a karafity.
Navc, jeliko vdci a profesoi v v tento nesmysl a jin
vzdlan lid, je dost omluviteln mluvit o tto teorii jako o
nejmocnjm kouzlu v historii. Nikdy dve dn jin vra
nebo mylenka nezavedla lidi tak daleko od moci rozumu, odmtajce jim dovolit myslet inteligentn a logicky a skrvajce
ped nimi pravdu, jako kdyby byli oslepen. Toto je hor a neuviteln slepota i ve srovnn s Egypany uctvajcmi boha
slunce Ra a s uctvnm totem v Africe a model kmeny
Abrahma, idol, kter vyrobili vlastnma rukama, nebo s
lidmi Moje uctvajcmi zlat tele.
Ve skutenosti Bh poukzal na tento nedostatek rozumu
v Kornu. V mnoha verch zjevuje, e mysli mnoha lid budou
uzaveny a oni nebudou schopni rozpoznat pravdu. Nkter z
tchto ver jsou nsledujc:
Vak vru je lhostejno pro nevc, zda napomn je, i
nikoliv-stejn neuv! Bh srdce jejich i sluch zapeetil
a pes oi jejich clonu poloil a pro n je uren trest
hrozn. (2:6-7)
maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic nevid, a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se dobytku, ba
jsou jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn!
(7:179)

243

HISTORICK LE:

DOBA KAMENN

A i kdybychom jim brnu nebeskou oteveli a oni stoupali by k n, pece by kali: Zraky nae byly opity nebo
spe jsme lid oarovan! (15:14-15)

Slova nemohou vyjdit jak udivujc je, e toto kouzlo

dr tak rozshlou komunitu v poddanstv, odvd lidi od
pravdy a nezlom se po 150 let. Je pochopiteln, e jeden nebo
nkolik lid me vit v nemon scne a tvrzen pln hlouposti a neloginosti. Potom magie je jedinm monm vysvtlenm, pro lid z celho svta v, e nevdom atomy se
nhle rozhodly spojit a vytvoit vesmr fungujc v dohonal
organizaci, s disciplnou, rozumem a vdomm; planetu Zemi
dokonale se hodc se vemi svmi vlastnostmi pro ivot; a
iv vci pln bezpotu sloitch systm.
Vpravd Korn vypravuje incident mezi Mojem a faraonem, aby ukzal, e lid podporujc ateistick filosofie skuten ovlivuj ostatn magi. Kdy bylo faraonovi eeno o
pravm nboenstv, pikzal Mojovi, aby se utkal s jeho
kouzelnky. Nejprve jim nakzal pedvst sv schopnosti.
Vere prav:
Odpovdl: Hzejte vy! A kdy hodili, oarovali zraky
lid a naplnili je hrzou a pedvedli kouzlo mocn.
(7:116)

Jak vidno, faraonovi kouzelnci byli schopni oklamat kadho, vyjma Moje a tch, kdo v nj vili. Jene jeho dkaz
zlomil jejich kouzlo, neboli pohltil vechno, co oni padlali,
jak to vyjaduje ver:
A vnukli jsme Mojovi: Ho svou hl! a hle, ona pohltila ve, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukzalo
se nicotnm ve, co oni dlali. (7:117-118)

244

HARUN YAHYA

ADNAN OKTAR

Jak vidno, kdy lid zjistili, e byli okouzleni, pochopili,

e ve co vidli byla pouh iluze; faraonovi kouzelnci ztratili
dvryhodnost. V souasnosti, pokud ti, co jsou pod vlivem
podobnho kouzla, v v jeho smn tvrzen pod jejich specifickm pevlekem a trv ivoty jejich obhajobou, opust tyto
povry, budou tak poneni, kdy pravda vyjde najevo a
kouzlo bude zlomeno. Ve skutenosti renomovan britsk
spisovatel a filosof Malcolm Muggeridge, jen byl ateistou
brncm evoluci po njakch 60 let, ale nsledn si uvdomil
pravdu, odhaluje postaven v nm se evolun teorie ocitne v
blzk budoucnosti slovy:
Sm jsem pesvden, e evolun teorie, obzvlt rozsah v
jakm byla aplikovna, bude nejvtm ertem v djinch v knihch budoucnosti. Potomci budou asnout, e takov nekvalitn
a pochybn hypotza mohla bt pijata s tak neuvitelnou dvivost, jak se to stalo.102

Tato budoucnost nen vzdlen. Naopak, velmi brzy lid

poznaj, e nhoda nen bostvo a budou se ohlet na evolun teorii jako na nejhor klam a nejhroznj kouzlo na
svt. Toto kouzlo ji zan bt rychle zvedno z ramen lid
po celm svt. Mnoz lid elem k pravd se s asem podivuj, jak na to mohli nkdy skoit.

Slva Tob ekli, my mme vden jen o

tom, emus ns Ty nauil, nebo Tys jedin
vevdouc, moudr!
(Korn 2: 32)

245

POZNMKY
1. Richard Leakey, Pvod lidstva (Science Masters
Series), New York: BasicBooks, 1994, str. 12.
2. L.S.B. Leakey, Adamovi pedkov: Evoluce
lovka a jeho kultury, New York a Evanston: Harper
& Row, Publishers, 4.vydn, 1960, str. 9-10.
3. Abram Kardiner, vyato Posmrtn eseje od
Branislaua Malinowskiho, Scientific American, erven 1918, str. 58.
4. Melville Herskovits, lovk a jeho prce, New
York: Knopf, 1950, str. 467.
5. Tamt., str. 476.
6. Edward Augustus Freeman, Rasa a jazyk, Eseje,
English and American, s vodnmi poznmkami a
ilustracemi, New York: P. F. Collier & Son, [1910]
Harvard classics; . XXVIII.
7. Ahmad Thomson, Dln historie, Londn: Ta-Ha
Publishers Ltd., 1997, str. 4.
8. Zach Zorich, Peoval Homo erectus o sv prarodie?, Discover, sv. 27, . 01, leden 2006, str. 67.
9. Roger Lewin, Pvod modernch lid, New York: W.
H. Freeman and Company, 1993, str. 116.
10. Claire Imber, Opi mu: Pvod sofistikace,
BBC News, 22.nora 2000, online na
http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/650095.stm
11. Lewin, Pvod modernch lid, str. 148-149.
12. Tamt., str. 149.
13. Dr. David Whitehouse, Nejstar prehistorick
umn odhaleno, BBC News, 10.ledna 2002, online
na http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/1753326.stm
14. Jean Clottes, Jeskyn Chauvet: Francouzsk
kouzeln umn doby ledov, National Geographic,
srpen 2001, str. 156.
15. Dr. David Whitehouse, Hvzdn mapa z doby
ledov, Odhaleno, BBC News, 9.srpna 2000, online
na http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/871930.stm
16. http://www.goldenageproject.org.uk/108catalhuyuk.html
17. Fenomn, 15.z 1997, str. 45.
18. Robin Dennell, Nejstar otpy na svt,
Nature, sv. 385, 27.nora 1997, str. 767.
19. Tamt.
20. Tamt., str. 768.
21. Hartmut Thieme, Loveck otpy z nejstarho
paleolitu z Nmecka, Nature, sv. 385, 27.nora

1997, str. 807.

22. Tas Devrinde Yasam (ivot v dob kamenn),
dokumentrn film Terra X, TRT.
23. Bilim ve Teknik (asopis Vda a technologie),
z 2000.
24. Philip Cohen, Rozett se, New Scientist, vydn 2286, 14.dubna 2001, str. 19.
25. Glynn Isaac, Barbara Isaac, Archeologie lidskho
pvodu, Cambridge: Cambridge University Press,
1989, str. 71; C.B.M. McBurney, The Haua Fteah
(Cyrenaica), Cambridge: Cambridge University
Press, 1967, str. 90.
26. Vadim N. Stpanchuk, Prolom II, Jeskynn msto
stednho paleolitu na Vchodnm Krymu s
neuitenmi zbytky kost, Pokraovn prehistorick spolenosti 59, 1993, str. 17-37, str. 33-34.
27. Paul Mellars, Odkaz neandrtlce, Princeton:
University Press, 1996, str. 17; Vadim N. Stpanchuk,
Prolom II, Jeskynn msto stednho paleolitu na
Vchodnm Krymu s neuitenmi zbytky kost,
Pokraovn prehistorick spolenosti 59, 1993, str.
17-37, str. 17.
28. Neandrtlci ili harmonicky, Vdeck novinov sluba AAAS, 3.dubna 1997.
29. Ruth Henke, Aufrecht aus den Baumen, Focus,
sv. 39, 1996, str. 178.
30. Elaine Morgan, Jizvy evoluce, New York: Oxford
University Press, 1994, str. 5.
31. Chi, duben 2005, str. 46.
32. Michael Baigent, Starobyl stopy: Zhady
starobyl a ran historie, Anglie: Penguin Books,
1999, str. 10-11.
33. David Brewster, Dotazy a prohlen ohledn
hebku nalezenho zaputnho v bloku pskovce
zskanm v lomu Kingoodie (Mylnfield) v Severn
Britnii, Ron zprva britsk asociace pro pokrok
vdy, 1844, str. 51.
34. Baigent, Starobyl stopy, str. 14.
35. John Baines, Jaromir Malek, Eski Msr
Medeniyeti, Istanbul: letiim Yaynlar, 1986, vod.
36. William Howells, Dostvn sem: Pbh lidsk
evoluce, Washington, D.C.: Compass Press, 1993, str.
229.
37. www.kuranikerim.com/telmalili/hud.htm

246

38. Rudyard Kipling, Slon dt, z Jen takov

pbhy, 1902; http://www.boop.org/jan/justso/elephant.htm

59. William R. Corliss, Starobyl lovk: Prvodce

matoucmi artefakty, Maryland: The Sourcebook
Project, 1978, str. 443.

39. Stephen Jay Gould, , ve Bjrn Kurtn, Tanec

tygra: Romn z doby ledov, New York: Random
House, 1980, str. xvii-xviii.

60.http://www.unsolvedmysteries.net/english/earchiv/e8archivobj005.htm
61. Henry Gee, Hledn hlubokho asu: Za fosiln
zznam k nov historii ivota, The Free Press, A
Division of Simon & Schuster, Inc., 1999, str. 5

40. Stephen Jay Gould, Nvrat slibnch per, v

Pandin palec: Vce vah o prodn historii, [1980],
London: Penguin, 1990, petitno, str. 158.
41. Simone Waisbard, ve Nejvt svtov zhady (2.
vydn), Readers Digest, 1978, str. 138.

62. Phillip E. Johnson, Pina rovnovhy: Ppad

proti naturalismu ve vd, Prvo a vchova, Downers
Grove, Illinois: InterVarsity Press, 1995, str. 62.
63. Temel Britannica, sv. 16, Ana Yaynclk,
Istanbul: erven 1993, str. 203.

42. Graham Hancock, Santha Faiia, Zrcadlo nebes:

Ptrn po ztracen civilizaci, New York: Three
Rivers Press, 1998, str. 304.

64. Georges Contenau, Kadodenn ivot v Babylonu

a Asrii, London: Edward Arnold Publishers, 1964.

43. Moustafa Gadalla, Historick klam: Nevyen

pbh starho Egypta, Bastet Publishing, Erie, Pa.,
USA, 1996, str. 295, 296.
44. Rozhovor s doktorem Zahi Hawassem, editelem
pyramid, http://www.pbs.org/wgbh/nova/pyramid/excavation/hawass.html
45. Gadalla, Historick klam, str. 296
46.
http://www.amonline.net.au/teachers_resources/back
ground/ancient_egypt04.htm

65. Samuel Noah Kramer, Historie potku Sumer:

Ticet devt poprv v zaznamenan historii,
Philadelphia: University of Pennsylvania Press,
1981.
66. Dr. David Whitehouse, Nejstar teleskop na
svt?, BBC News, 1.evence 1999,
http://news.bbc.co.uk/1/low/sci/tech/380186.stm
67. Majsk kalend, http://webexhibits.org/calendars/calendar-mayan.html

47. Afet nan, Eski Msr Tarihi ve Medeniyet

(Starobyl egyptsk historie a civilizace), Ankara:
Trk Tarih Kurumu Basmevi, 1956, str. 318.

68. David Premack, Gavagai! nebo Budouc hisotorie kontroverze zvec ei, Cognition, 19, 1985,
str. 281-282.

48. Tamt., str. 87.

49. Tamt., str. 201.

69. Derek Bickerton, Zkladn kmen Babylonu,

New Scientist, vydn 2102, 4.jna 1997, str. 42.

50. James Henry Breasted, Star asy aneb historie

ranho svta, 1916, str. 64.

70. Richard Dawkins, Rozpltn duhy, Boston:

Houghton-Miflin Co., 1998, str. 294.

51. Moustafa Gadalla, Egyptsk harmonie: Vizuln

hudba, NC: Tehuti vzkumn nadace, 2000, str. 64.

71. Wendy K. Wilkins a Jennie Wakefield, Evoluce

mozku a neurolingvistick pedpoklady,
Behaviorln a mozkov vdy 18 (1): 161-226.

52. http://www.waterhistory.org/histories/cairo/

72. Noam Chomsky, Sly a vyhldky: vahy o lidsk

povaze a socilnm du, London: Pluto Press, 1996,
str. 16.

53. Gadalla, Historick klam, str. 115

54. Tamt., str. 116.
55. Tamt.
56. Oi sfingy, NY: Berkley Publishing Group, 1996,
str. 118-119.

73. Stephen H. Langdon, Semitsk mytologie,

Mytologie vech ras, sv. V, Archaeol. Instit. Amer.,
1931, str. xviii.
74. Stephen H. Langdon, Skot, 18.listopadu 1936.

57. 2 Nova Productions, Kdo postavil pyramidy,

www.pbs.org
58. Frank Drnenburg, Electrick svtla v Egypt?,
http://www.world-mysteries.com/sar_lights_fd1.htm

247

75. H. Frankfort, Tet pedbn zprva o

vykopvkch v Tell Asmar (Eshnunna): citovan P. J.
Wiseman v Nov objevy v Babylonii o Genesis,

London: Marshall, Morgan and Scott, 1936, str. 24.

76. P. Le Page Renouf, Hibbertovy lekce, 1879:
Lekce o pvodu a rstu nboenst jak ilustrovno
nboenstvm Starho Egypta, pedneseno v kvtnu a
ervnu, 1879, London: Williams and Norgate, 1880,
str. 91.
77. Sir Flinders Petrie, Nboenstv Starho Egypta,
London: Constable, 1908, str. 3, 4.
78. Edward McCrady, Genesis a pohansk kosmogenie, Transactions of the Victoria Institute, sv. 72,
1940, str. 55.
79. Max Mller, Historie sanskritsk literatury:
citovno Samuelem Zwemerem, str. 87.
80. Axel W. Persson, Nboenstv ecka prehistorickch dob, University of California Press, 1942,
str. 124.
81. Recenze Irene Rosenzweigov o ritulech a kultech pedmskho Iguvia od George M. A.
Hanfmanna, American Journal of Archaeology, sv.
43, . 1, leden-bezen 1939, str. 170, 171.
82. Tim Folger, Odsud na vnost, Discover, sv. 21
.12, prosinec 2000.
83. Sidney Fox, Klaus Dose, Molekulrn evoluce a
pvod ivota (Molecular Evolution and The Origin of
Life), W.H. Freeman and Company, San Francisco,
1972, str. 4.
84. Alexander I. Oparin, Pvod ivota (Origin of
Life), Dover Publications, NewYork, 1936, 1953
(petisk), p. 196.
85. Nov dkazy k evoluci v ran atmosfe a ivot
(New Evidence on Evolution of Early Atmosphere
and Life), Bulletin Americk meteorologick
spolenosti, kap. 63, listopad 1982, 1328-1330.
86. Stanley Miller, Molekulrn evoluce ivota
(Molecular Evolution of Life: Current Status of the
Prebiotic Synthesis of Small Molecules), 1986, str. 7.
87. Jeffrey Bada, Zem (Earth), nor 1998, str. 40.
88. Leslie E. Orgel, Pvod ivota na Zemi (The
Origin of Life on Earth), Scientific American, kap.
271, jen 1994, str. 78.

91. B. G. Ranganathan, Pvody? (Origins?),

Pennsylvania: The Banner Of Truth Trust, 1988, str.7.
92. Darwin, Pvod druh: Faksimile prvnho vydn,
str. 179.
93. Derek A. Ager, Pirozenost fosilnho zznamu
(The Nature of the Fossil Record,) British
Geological Association, kap. 87, 1976, str. 133.
94. Douglas J. Futuyma, Vda ped soudem (Science
on Trial), Pantheon Books, New York, 1983, str. 197.
95. Solly Zuckerman, Za v ze slonoviny (Beyond
The Ivory Tower), Toplinger Publications, New York,
1970, str. 75-14; Charles E. Oxnard, Msto australopitheka v lidsk evoluci :zklady pro pochybnosti
(The Place of Australopithecines in Human
Evolution: Grounds for Doubt), Nature, kap. 258,
str. 389.
96. Me vt s vdou zkoncovno pesvdenm
vdc, e nali konen odpovdi nebo odporem
spolenosti platit ty? (Could science be brought to
an end by scientists belief that they have final answers or by societys reluctance to pay the bills?)
Scientific American, prosinec 1992, str. 20.
97. Alan Walker, Vda (Science), kap. 207, 7.bezna
1980, str. 1103; A. J. Kelso, Fyzick antropologie
(Physical Antropology), 1.vydn., J. B. Lipincott
Co., New York, 1970, str. 221; M. D. Leakey,
Olduvai Gorge, kap. 3, Cambridge University Press,
Cambridge, 1971, str. 272.
98. Jeffrey Kluger, Nakonec ne tak dlouho vyhynul:
Primitivn Homo erektus mohl pet tak dlouho, aby
il v jedn dob s modernmi lidmi (Not So Extinct
After All: The Primitive Homo Erectus May Have
Survived Long Enough To Coexist With Modern
Humans), Time, 23.prosince 1996.
99. S. J. Gould, Prodn historie (Natural History),
kap. 85, 1976, str. 30.
100. Zuckerman, Za v ze slonoviny, str. 19.

89. Charles Darwin, Pvod druh prostedky prodnho vbru (The Origin of Species by Means of
Natural Selection), The Modern Library, New York,
str. 127.

101. Richard Lewontin, Svt hnan dmony (The

Demon-Haunted World), The New York Review of
Books, 9.ledna 1997, str. 28.

90. Charles Darwin, Pvod druh: Faksimile prvnho

vydn, Harvard University Press, 1964, str. 184.

102. Malcolm Muggeridge, Konec kesanstv,

Grand Rapids: Eerdmans, 1980, str.43.

248