Zhroucení Evoluční Teorie. Czech Čeština

O AUTOROVI
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v

Ankae v roce 1956, pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v
Ankae, studoval umn v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a
filosofii na Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let publikoval
mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac
odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn
spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako
jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo
sbrku celkem 45 000 stran s 30 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan
Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali
proti lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho
knih je symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje Korn
(konen zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s
nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a Sunny
(uen Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat
fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt
"posledn slovo", jak zcela utichnou nmitky proti
nboenstv. Pouv pee Proroka (pokoj a
poehnn s nm), kter doshl konen moudrosti a
morln dokonalosti, jako znak zjmu nabdnout
posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl:
pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat tene k
vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou, jako je
Bo existence a jednota a vn ivot; a
odhalovat chab zklady nenboenskch
systm a perverznch ideologi.
Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, od Anglie po Indonzii, z Polska
po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie do Bulharska a Ruska. Nkter z
jeho knih jsou dostupn v anglitin, francouztin, nmin, panltin, italtin, portugaltin,
urdtin, arabtin, albntin, ntin, svahiltin, hausa, zivehi (j se mluv na ostrov Mauricius),
rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin,
dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a zlepen poznn
sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen
pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy berou vn, ji nadle nemohou obhajovat
ateismus i jinou pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou
charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom
budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej takov
ideologie od samch zklad. Vechna souasn hnut popen jsou nyn ideologicky poraena, dky
knihm napsanch Harunem Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho
osvcen. Autor skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn prav Bo cesty. dn
materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a srdce a vedouc je, aby
se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze vytv zmatek v
lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn nemaj dn siln a pesn inky v
odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy
slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly takov velk efekt, naopak jejich zbonm clem
je zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti, kdo pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna
Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn
pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost, konflikt a dal
utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze ukonit pouze ideologickou
porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky tak, aby lid mohli t podle toho.
Zvaujce stav dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt
zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou tyto knihy
prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v Kornu.
TENI
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato teorie
tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin odmtl
skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140 let to zpsobilo,
e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu, e
tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou anci st pouze jednu z
naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu ke shrnut tohoto
pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver, a zvou
tene k poznn Boch slov a it podle nich. Vechna tmata tkajc se
Boch ver jsou vysvtlena tak, aby nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky
ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a plynulm stylem zajiuj, e
kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je me snadno
pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn je lze pest na
jedno posezen. Dokonce i ti, kdo psn odmtaj duchovno jsou ovlivnni fakty,
je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat ve
skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledaj diskusi velmi
uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto knih,
napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu zprostedkuj
prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je pobdnou k peten
tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat odkazov
materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a je radost ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory autora,
vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct a vnosti
posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty, jen vyvolvaj
pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.
Vechny peklady Svatho Kornu z Korn od Ivana Hrbka, Akademia,
petisk 1.vydn
OBSAH
PRAV IDEOLOGICK KOENY TERORISMU:
DARWINISMUS A MATERIALISMUS ................................................................8
VOD: PRO EVOLUN TEORIE? ..................................................................18
PEDMLUVA: VELK ZZRAK NA DOBY:
VRA V EVOLUN PODVOD ............................................................................20
KAPITOLA 1 OSVOBODIT SE OD PEDPOJATOSTI......................................22
KAPITOLA 2 STRUN HISTORIE TEORIE ..................................................26
KAPITOLA 3 IMAGINRN MECHANISMUS EVOLUCE ..............................34
KAPITOLA 4 FOSILN ZZNAM VYVRAC EVOLUCI ................................39
KAPITOLA 5 POHDKA O PECHODU Z VODY NA SOU ..........................44
KAPITOLA 6 IMAGINRN EVOLUCE PTK A SAVC ............................48
KAPITOLA 7 PEDPOJAT KLAMN INTERPRETACE
ZKAMENLIN EVOLUCIONISTY ....................................................................58
KAPITOLA 8 EVOLUN PODVRHY ................................................................60
KAPITOLA 9 SCN LIDSK EVOLUCE ......................................................63
KAPITOLA 10 MOLEKULRN SLEP ULIKA EVOLUCE ........................83
Thermodynamika prokazuje podvodnost evoluce ................................................108
KAPITOLA 11 NVRH NELZE VYSVTLIT NHODOU ................................112
KAPITOLA 12 PPRO JSOU TVRZEN EVOLUCIONIST
NEPLATN ............................................................................................................120
KAPITOLA 13 TEORIE EVOLUCE:
MATERIALISTICK POVINNOST ....................................................................133
KAPITOLA 14 MDIA: KYSLKOV STAN PRO TEORII EVOLUCE ........138
KAPITOLA 15 ZVR: EVOLUCE JE PODVOD ..............................................142
KAPITOLA 16 FAKT STVOEN ........................................................................146
KAPITOLA 17 TAJEMSTV ZA HMOTOU ........................................................161
KAPITOLA 18 RELATIVITA ASU A RELATIVITA OSUDU ..........................183
POZNMKY ..........................................................................................................190
PRAV IDEOLOGICK KOENY TERORISMU:

DARWINISMUS A MATERIALISMUS
tina lid se domnv, e teorie evoluce byla poprv navrena Charlesem Darwinem, a spov na vdeckm
dkazu, pozorovnch a pokusech. Jene pravdou jest, e Darwin nebyl jejm strjcem a teorie ani nespov
na vdeckm dkazu. Teorie sestv z pizpsoben prody ke starobylmu dogmatu materialistick filosofie.
Akoli nen podloena vdeckmi objevy, tato teorie je slep podporovna ve jmnu materialistick filosofie.
Tento fanatismus vystil ve vechny druhy pohrom. Spolu s enm darwinismu a materialistick filosofie, kterou
podporuje, se zmnila odpov na otzku "Co je to lovk?". Lid, kte odpovdali: "Bh stvoil lidsk bytosti a ty mus
t podle krsn morlky, kterou On u", si nyn poali myslet, e "lovk vznikl nhodou a je zvetem, kter se vyvinulo
prostedkem boje o peit." Za tento hrozn klam se plat obrovsk cena. Nsiln ideologie jako rasismus, faismus a
komunismus a mnoho jinch barbarskch nzor na svt zaloench na konfliktu erpaj slu z tohoto klamu.
Tento lnek prozkoum katastrofu, j darwinismus navtvil svt a odhal jeho spojen s terorismem, jednm z
nejdleitjch globlnch problm na doby.
Le darwinist: "ivot je konflikt"

Darwin vydal jeden zkladn pedpoklad, kdy rozvinul svou teorii: "Vvoj ivch vc zvis na boji o peit.
Silnj v zpase zvtz. Slab jsou odsouzeni k porce a zapomenut."
8 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE
Harun Yahya
Podle Darwina existuje v prod nemilosrdn boj o peit a vn konflikt. Siln vdy poraz slab a to
umouje, aby se odehrl pokrok. Podtitul, jen dal sv knize O pvodu druh, "Pvod druh prostedky
prodnho vbru neboli zachovn zvhodnnch ras v zpase o ivot", shrnuje toto hledisko.
Navc Darwin navrhoval, e "boj o peit" se vztahuje i na skupiny lidskch ras. Podle tohoto
fantastickho tvrzen byly "zvhodnn rasy" vtzi v tomto zpase. Zvhodnnou rasou, z Darwinova
pohledu, byli bl Evropan. Africk nebo asijsk rasy v boji o peit zaostaly. Darwin zael jet dle a navrhoval,
e tyto rasy v "boji o peit" brzy pln prohraj a takto vymiz:
V budoucm obdob, nijak vzdlenm meno po staletch, civilizovan lidsk rasy skoro urit vyhub a nahrad divok
rasy po celm svt. Souasn budou i antropomorfn opi nepochybn vyhubeni. Propast mezi lovkem a jeho
nejblimi spojenci pak bude ir, nebo bude leet mezi lovkem civilizovanjho stavu, jak doufme, dokonce ne
souasn blosk, a nktermi opi tak nzkmi jako je pavin namsto jako nyn mezi negry nebo Australany a
gorilami.1
Indick antropolog Lalita Vidyarthi vysvtluje jak Darwinova teorie evoluce vynucuje rasismus ve
spoleensk vd:
Jeho (Darwinova) teorie o peit nejschopnjch byla vele pijata socilnmi vdci tehdej doby a oni se domnvali,
e lidstvo doshlo rznch rovn evoluce kulminujcch civilizac blho mue. S druhou polovinou devatenctho
stolet byl rasismus pijat jako fakt velkou vtinou zpadnch vdc.2
Adnan Oktar 9
Darwinv zdroj inspirace: Malthusova teorie bezcitnosti

Darwinovm zdrojem inspirace v tomto pedmtu byl britsk ekonom
Thomas Malthus se svou knihou Esej o principu populace. Ponechni
vlastnm zazenm, Malthus vypotal, e lidsk populace rychle stoup.
Podle jeho nzoru byly hlavnmi vlivy, je udruj populaci pod
kontrolou, pohromy jako vlka, hladomor a nemoci. Zkrtka podle
tohoto brutlnho tvrzen museli urit lid zemt, aby jin mohli t.
Existence poala znamenat "permanentn vlku."
V 19.stolet byly Malthusovy mylenky iroce akceptovny.
Evropsk nejvy tda intelektul tyto krut idee zvlt
podporovala. V lnku "Vdeck pozad nacistickho programu
"oitn ras", je popsna dleitost oddanosti Evropy 19.stolet
Malthusovm nzorm na populaci takto:
V prvn polovin devatenctho stolet nap Evropou se
pslunci vldnoucch td shromdili, aby prodebatovali nov
objeven "populan problm" a zosnovali zpsoby zavdn
Malthuzinskho nazen, aby zvedli kivku mrtnosti chudch:
"Namsto, abychom chudm doporuovali istotu, mli bychom
povzbuzovat opan nvyky. V naich mstech bychom mli zit ulice,
nacpat do dom vce lid a uchzat se o nvrat moru. Na venkov bychom
mli budovat vesnice pobl stojatch ndr, a zejmna podporovat usazovn
na molovitch a nezdravch mstech," a tak dle a tak dle.3
Thomas Robert Malthus
Nsledkem tto krut politiky budou slab a ti, co prohrvaj v zpase o peit eliminovni a vsledkem bude
vyvenost rychlho rstu populace. Tato takzvan "politika tlaku chudch" byla v 19.stolet skuten provdna v
Britnii. Byl zaveden prmyslov d, podle nho osmilet a devtilet dti pracovaly estnct hodin denn v uhelnch
dolech a tisce v tchto hroznch podmnkch zemely. "Boj o peit" vyadovan Malthusovou teori zpsobil, e
miliony Brit vedli ivot pln utrpen.
Ovlivnn tmito mylenkami, Darwin aplikoval tento koncept konfliktu na celou produ a navrhl, e siln a
nejvhodnj se vyno jako vtzov z tto vlky o existenci. Navc navrhl, e takzvan boj o peit je ospravedlnitelnm
a nemnnm zkonem prody. Na druhou stranu pozval lidi, aby opustili sv nboensk pesvden popenm stvoen
a tak podkopal vechny etick hodnoty, kter by mohly pedstavovat pekku nemilosrdnmu "boji o peit."
Lidstvo ve 20.stolet zaplatilo tvrdou cenu za roziovn tchto necitelnch nzor, kter vedly lidi ke skutkm
bezcitnosti a krutosti.
K emu 'zkon dungle' vedl: Faismus

Jak darwinismus krmil rasismus 19.stolet, vytvoil se zklad pro ideologii, kter se ve 20.stolet rozvinula a utopila
svt v krvi: Nacismus.
V nacistick ideologii lze vypozorovat siln vliv darwinismu. Kdy lovk zkoum teorii, kter byla vytvarovna
Adolfem Hitlerem a Alfredem Rosenbergem, naraz na takov koncepty jako "prodn vbr", "selektivn pen", a "boj
o peit mezi rasami", kter se tucetkrt opakuj v pracch Darwina. Kdy nazval svou knihu Mein Kampf (Mj boj),
Hitler byl inspirovn darwinistickm bojem o peit a principem vtzstv patcho nejsilnjm. Zejmna hovo o zpase
mezi rasami:
Historie bude kulminovat v novou tisciletou i nesrovnateln slvy, zaloen na nov rasov hierarchii ustanoven
samotnou prodou.4
Na sjezdu strany v Norimberku 1933 Hitler prohlsil, e "vy rasa si podizuje ni rasu prvo, kter vidme v
prod a kter lze povaovat za jedin mysliteln prvo".
Harun Yahya
To, e nacist byli ovlivnni darwinismem je skutenost, kterou vichni historikov, kte jsou odbornky na tuto
zleitost, akceptuj. Historik Hickman popisuje vliv darwinismu na Hitlera takto:
(Hitler) byl pevn vc a kazatel evoluce. Jakkoli hlubok, znan byly sloitosti jeho psychzy, je jist, e [koncept
zpasu byl dleit protoe] jeho kniha, Mein Kampf, jasn pedkld mnostv evolunch idej, konkrtn ty
zdrazujc zpas, peit nejvhodnjch a vyhlazen slabch k vytvoen lep spolenosti.5
Hitler, kter se vynoil s tmito nzory, zathl svt do nsil dve nevidnho. Mnoh etnick a politick skupiny a
zejmna id, byli vystaveni stran krutosti a vradn v nacistickch koncentranch tborech. 2.svtov vlka, kter
zaala nacistickou invaz stla 55 milion ivot. To, co le za nejvt tragdi v lidsk historii, to je darwinistick
koncept "boje o peit."
Adnan Oktar 11
Krvav aliance: Darwinismus a komunismus

Zatmco faist zaujmaj prav kdlo socilnho darwinismu, lev kdlo je obsazeno komunisty. Komunist byli
vdy mezi nejzuivjmi obrnci Darwinovy teorie.
Tento vztah mezi darwinismem a komunismem sah k zakladatelm obou tchto "ism". Marx a Engels, zakladatel
komunismu, etli Darwinv Pvod druh ihned jak vyel a byli omreni jeho 'dialekticky materialistickm' postojem.
Korespondence mezi Marxem a Engelsem ukzala, e vidli Darwinovu teorii jako "obsahujc podstatu prodn historie
pro komunismus". Ve sv knize Dialektika prody, kterou napsal pod vlivem Darwina, byl Engels pln chvly na Darwina,
a snail se k teorii sm pispt kapitolou "Part hran prac pi promn opa v lovka".
Rut komunist, kte li ve stopch Marxe a Engelse, jako Plechanov, Lenin, Trockij a Stalin, vichni souhlasili s
Darwinovou teori evoluce. Plechanov, kter je povaovn za zakladatele ruskho komunismu, povaoval marxismus za
"aplikaci darwinismu na spoleenskou vdu".6
Trockij pravil, "Darwinv objev je nejvym triumfem dialektiky v celm poli organick hmoty." 7
'Darwinistick vchova' hrla hlavn lohu v tvaru komunistickch kdr. Kupkladu historikov zaznamenali fakt,
e Stalin byl v mld pobon, ale stal se ateistou pmo nsledkem knih Darwina.8
Mao, kter zavedl vldu komunismu v n a zabil miliony lid, oteven prohlsil,
e "nsk socialismus spov na Darwinovi a teorii evoluce." 9
Historik z Harvardsk univerzity, James Reeve Pusey, zachz do velkch
podrobnost vzhledem k vlivu darwinismu na Maa a nsk komunismus ve sv
vdeck knize na a Charles Darwin.10
Zkrtka, existuje nerozlun
spojen mezi teori
evoluce a komunismem. Teorie
tvrd, e iv vci jsou vsledkem
nhody a poskytuje takzvan
vdeck zklad pro
ateismus. Komunismus,
ateistick ideologie, je z
tohoto dvodu pevn
svzn s darwinismem.
Navc evolun teorie
navrhuje, e pokrok v
prod je mon dky
konfliktu (jinmi slovy
"boji o peit") a podporuje
koncept "dialektiky" kter
je
pro
komunismus
fundamentln.
Pomyslme-li
na
komunistick
koncept
"dialektickho
konfliktu",
kter zabil kolem 120 milion
lid v prbhu 20.stolet, jako
"stroj na zabjen" pak meme
lpe porozumt rozmrm
katastrofy, kterou darwinismus pro
planetu znamenal.
12
Harun Yahya
Darwinismus a terorismus
Jak jsme dosud vidli, darwinismus je koenem rznch nsilnch ideologi, kter psaly katastrofu pro lidstvo
20.stolet. Zsadnm konceptem za tmto chpnm a metodou je "bojovn s kmkoli, kdo nen s nmi."
Mohli bychom to vyloit nsledujcm zpsobem: Na svt existuj rozmanit vry, svtonzory a filosofie. Je
naprosto pirozen, e tyto rozmanit mylenky maj vlastnosti, kter si odporuj. Avak tyto odlin postoje se na sebe
navzjem mohou dvat dvma zpsoby:
1) Mohou respektovat existenci tch, kdo nejsou jako oni a snait se s nimi navzat dialog, pouvajc humnn
metodu. Vru je tato metoda v souladu s morlkou Kornu.
2) Mohou si zvolit proti ostatnm bojovat a snait si zabezpeit vhody jejich pokozenm, jinmi slovy, chovat se
jako divok zve. Toto je metoda vyuvan materialismem, to jest, nenboensk.
Hrza, kterou zveme terorismus, nen nim vce, ne vyhlenm druhho postoje.
Zvaujeme-li rozdl mezi tmito dvma pstupy,
lze vidt, e mylenka "lovka jako bojujcho
zvete" kterou darwinismus lidem neuvdomle
vnutil je zvlt vlivn. Jedinci a skupiny, kte vol
cestu konfliktu mon o darwinismu a principech tto
ideologie nikdy neslyeli. Ale nakonec souhlas s
hlediskem, jeho filosofick zklad spov na
darwinismu. Co je vede k ve ve sprvnost tohoto
nzoru, to jsou takov v darwinismu zakotven
slogany jako "v tomto svt siln peij", "velk ryba
polyk men", "vlka je ctnost", a "lovk jde kupedu
vedenm vlky". Odeberte darwinismus a zbydou jen
przdn slogany.
Vlastn, je-li darwinismus odebrn, nezstane
dn filosofie 'konfliktu'. Ti bosk nboenstv, v
n v vtina lid na svt, islm, kesanstv a
judaismus, vechna odporuj nsil. Vechna ti
nboenstv si pej pivst na svt mr a harmonii a
oponuj zabjen nevinnch lid a jejich ukrutnostem a
muen. Konflikt a nsil znsiluj morlku, kterou
Bh lovku seslal a jsou to abnormln a nechtn
koncepty. Avak darwinismus spatuje a vyobrazuje
konflikt a nsil jako pirozen, ospravedlniteln a
sprvn koncepty, kter existovat mus.
Z tohoto dvodu, pokud se nkte lid dopoutj
terorismu uvajce koncepty a symboly islmu,
kesanstv nebo judaismu ve jmnu tchto
nboenstv, tak si mete bt jisti, e tito lid nejsou
Bez ohledu na to, jakou ideologii mohou zastvat, ti, kdo pchaj
ve svt teror, jsou ve skutenosti darwinist. Darwinismus je
muslimov, kesan ani id. Jsou to sociln
jedinou filosofi, kter si cena takto podporujekonflikt.
darwinist. Skrvaj se pod pltm nboenstv, ale
nejsou to prav vc. Dokonce i kdy tvrd, e slou
nboenstv, jsou to ve skutenosti neptel nboenstv a vcch. Je tomu tak proto, e nemilosrdn pchaj zloin,
kter nboenstv zapovd a to takovm zpsobem, aby v och jinch lid nboenstv oernili.
Z tto piny nen koenem terorismu, kter sth nai planetu dn z Bohem zjevench nboenstv, nbr
ateismus, a projevy ateismu v na dob: "darwinismus" a "materialismus."
Adnan Oktar 13
ISLM NEN ZDROJEM TERORISMU ALE JEHO EENM

Nkte lid, co tvrd, e jednaj ve jmnu nboenstv mohou svoje nboenstv myln chpat anebo praktikovat. Z
tohoto dvodu by bylo chybn vytvet si pedstavy o nboenstv, branm tchto lid za pklad. Nejlepm zpsobem, jak
porozumt nboenstv, je studovat jeho bosk zdroj.
Posvtnm zdrojem islmu je Korn; a vzor morlky v Kornu/islmu je zcela odlin od pedstav, kter se utv v
myslch nkterch lid na Zpad. Korn je zaloen na konceptech morlky, lsky, soucitu, milosrdenstv, pokory, obti,
tolerance a mru a muslim, kter ije podle tto morlky v jejm pravm smyslu bude nejzdvoilej, nejohleduplnj,
nejvce tolerantn, dvryhodn a nejochotnj. Bude kolem sebe it lsku, respekt, harmonii a radost ze ivota.
Islm je nboenstv mru a pohody

Slovo islm je odvozeno od slova znamenajcho v arabtin "pokoj". Islm je nboenstv zjeven lidstvu se
zmrem pedstaven pokojnho ivota skrze kter se na Zemi projevuje nekonen soucit a milosrdenstv Boha. Bh zve
vecky lidi k islmsk morlce skrze kterou mohou bt milosrdenstv, soucit, tolerance a pokoj zakoueny po celm svt.
V se al-Baqara ver 208, Bh oslovuje vc takto:
Vy, kte vte, vejdte vichni v mr (islm) a nensledujte kroky satanovy, vdy on je pro vs neptelem zjevnm!
Jak ver objasuje, pokoj me bt zajitn pouze "vstoupenm v islm', to jest, itm podle hodnot Kornu.
Bh vol lidi k mru a

bezpenosti, zatmco
nenboensk ideologie
povzbuzuj konflikt a
teror.
Harun Yahya
Bh odsoudil zkaenost
Bh odsoudil lidi oddan pchn zla; Zakzal nevru, amorlnost, vzpurnost, krutost, agresivitu, vradu a
krveprolit. Popisuje ty, kdo neuposlechli jeho pkazu jako "nsledujc stopy Satanovy" a pijmajc postoj, kter je
Kornem oteven odhalen jako hn. Nkolik z mnoha ver Kornu k tto vci zn:
Avak ti, kdo mluvu s Bohem poruuj po jejm uzaven, kdo petrhvaj svazky, je Bh nadil, aby byly
spojeny, a ti, kdo pohoren na zemi , ti nech jsou prokleti a nech pbytek maj odporn! (Sra ar-Ra'd: 25)
Spe usiluj pomoc toho, co ti Bh daroval, o dosaen pbytku poslednho! Nezapomnej na dl svj v ivot
pozemskm a i dobr tak, jak Bh uinil dobr tob! A neusiluj o pohoren na zemi, vdy Bh nem rd ty,
kdo pohoren ! (Sra al-Qasas: 77)
Jak vidme Bh zapovdl vecky druhy pohorujcch skutk v nboenstv islmu vetn terorismu a nsil a
odsoudil ty, kdo takov skutky pchaj. Muslim nabz svtu krsu a zdokonaluje ho.
Islm obhajuje toleranci a svobodu projevu

Islm je nboenstv, kter poskytuje veden a zaruuje svobodu mylenek, mylen a ivota. Vydal pkazy brnc
a zapovdajc tlak, hdky, urky a dokonce i negativn mylen o lidech.
Stejnm zpsobem, jakm je odhodln oponovat terorismu a vem projevm nsil, tak zakzal dokonce i ten
nejmen ideologick ntlak:
Nebudi dnho donucovn v nboenstv! A ji bylo jasn rozlieno sprvn veden od bloudn! Ten, kdo nev
v Tghta a v v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehliv, je nikdy se neutrhne. A Bh je slyc, vevdouc.
(Sra al-Baqara: 256)
Pipomnej, vdy tys pouze ten, jen pipomn, a nejsi nad nimi ten, jen zaznamenv. (Sra al-Ghaijah: 22)
Nucen lid vit v nboenstv nebo pijmout formu vry je zcela proti esenci a duchu islmu. Podle islmu je prav
vra mon jen se svobodnou vl a svobodou vdom. Oveme muslimov mohou radit a pobzet druh vzhledem k
vlastnostem koranick morlky, ale nikdy se nebudou uchylovat k nucen, nebo jakmukoli druhu fyzickho i
psychologickho tlaku. Ani nebudou pouvat svtsk privilegium, aby nkoho k nboenstv pilkali.
Pedstavme si pln opan model spolenosti. Teba svt, v nm jsou lid nuceni zkonem praktikovat
nboenstv. Takov model spolenosti naprosto odporuje islmu, protoe vra a uctvn maj njakou hodnotu pouze
jsou-li nameny k Bohu svobodnou vl jedince. Pokud systm vnucuje lidem vru a uctvn, tak budou nbon jen ze
strachu ze systmu. Z nboenskho pohledu, to, co se opravdu pot je, e nboenstvm by se mlo t pro poten
Boha v prosted, kde je vdom lid naprosto svobodn.
Bh zakzal zabjen nevinnch

Podle Kornu je jednm z nejvtch hch zabt lidskou bytost, kter se nieho zlho nedopustila.
Aby ten, jen zabije jednoho lovka - nikoliv pro pomstu na nkom anebo za to, e il pohoren na zemi - byl
souzen, jako by zabil lidstvo veker. A aby ten, kdo oiv jednoho, byl posuzovn, jako by oivil lidstvo veker. A
pili k nim ji dve poslov nai s jasnmi dkazy, avak mnoz z nich i potom se dopoutli pestupk na zemi...
(Sra al-Ma'ida: 32)
A kdo nevzvaj spolu s Bohem dn bostva jin a nezabjej dui dnou, jej zabit Bh zakzal - leda podle
prva, a nesmiln. A kdo toto in, ten hchu se dopout. (Sra al-Furqan: 68)
Jak vere zna, osoba, je zabije nevinn lidi bez dvodu, t hroz stran trest. Bk zjevil, e zabit i jedn osoby
je zl tak jako zabit celho lidstva. Osoba dodrujc Bo omezen neme ublit ani jednomu lovku, nechme
stranou masakr tisce nevinnch lid. Ti, kte se domnvaj, e mohou uniknout spravedlnosti a tedy trestu v tomto svt
nikdy neuspj, protoe budou muset vydat vet svch skutk v ptomnosti Boha. Proto vc, kte vd, e se budou
zpovdat ze svch in po smrti, jsou velice pozorn, aby dodrovali Bo omezen.
Adnan Oktar 15
Harun Yahya
Bh pikazuje vcm, aby byli soucitn a milosrdn

Islmsk morlka je popsna v Kornu takto:
... a tak bt z tch, kdo uvili a k neochvjnosti a soucitu se vzjemn nabdaj: to budou lid po pravici stojc.
(Sra al-Balad: 17-18)
Jak vidme z tohoto vere, jedno z nejdleitjch morlnch nazen, kter Bh seslal Svm sluebnkm, aby
mohli doshnout spsy a milosti a dospt do Rje je "vzjemn se nabdat k soucitu".
Islm, tak jak je pedepsn v Kornu je modern, osvcen, pokrokov nboenstv. Muslim je pedevm pokojn
osoba; je tolerantn s demokratickm duchem, kulturn, osvcen, estn, vzdlan v umn a vd a civilizovan.
Muslim znal jemnch morlnch uen Kornu pistupuje ke kadmu s lskou, kterou islm vyaduje.
Respektuje kadou mylenku a v si umn a estetiky. Je smliv pi kad udlosti, zmenujc tlaky a obnovujc
ptelskost. Ve spolenostech sloench z takovch jedinc bude rozvinutj civilizace, vy spoleensk morlka,
vce radosti, tst, spravedlnosti, bezpenosti, hojnosti a poehnn ne u tch nejmodernjch nrod dneka.
Bh pikzal toleranci a odputn

Koncept odputn a tolerance, popsan slovy, 'Bu shovvav' (Sra al-A'raf: 199), je jednm z nejfundamentlnjch princip islmu.
Podvme-li se na historii islmu, zpsob, jakm muslimov pekldali tuto dleitou vlastnost koranick morlky
do ivota ve spolenosti lze vidt dost jasn. Muslimov s sebou vdycky pineli atmosfru svobody a tolerance a
niili nedovolen praktiky kamkoli li. Umoovali lidem nboenstv, jazyk a kultur od sebe navzjem zcela
odlinch, aby ili spolen v pokoji a harmonii pod jednou stechou a poskytovali pokoj a soulad vem svm
pslunkm. Jednou z nejdleitjch pin pro stalet trvajc existenci Osmansk e, kter se rozila do ohromn
oblasti, byla atmosfra tolerance a porozumn, kter s sebou nesl islm. Muslimov po stalet znm svou tolerantn a
milujc povahou, byli vdycky nejsoucitnj a nejspravedlivj z lid. Uvnit mnohonrodn struktury byly vecky
etnick skupiny svobodn, aby ily podle vlastnch nboenstv a vlastnch pravidel.
Prav tolerance me pivst pokoj a blahobyt svtu pouze je-li zavdna podl lini nastolench Kornem.
Pozornost je upoutna k tto skutenosti verem, jen zn:
Dobr a patn skutky si nejsou rovn; odplcej tm, co lep je, a hle, ten, mezi nm a tebou bylo neptelstv, se
stane jakoby ptelem horoucm. (Sra al-Fussilat: 34)
Zvr
Toto ve ukazuje, e morlka, kterou doporuuje islm lidstvu, pin na svt ctnosti mru, harmonie a
spravedlnosti. Barbarstv znm jako terorismus, kter v souasnosti tak ovld svt, je dlem ignorantnch a
fanatickch lid, zcela odcizench morlce Kornu, a kte nemaj s nboenstvm abolutn nic spolenho. eenm na
tyto lidi a skupiny, kte se sna provdt svoje primitivnosti pod maskou nboenstv je uen koranick morlce.
Jinmi slovy, islm a koranick morlka jsou eenmi na metlu terorismu, nikoli jeho podporovateli.
1. Charles Darwin, Sestup lovka, 2.edice, New York, A L. Burt Co., 1874, str. 178
2. Lalita Prasad Vidyarthi, Rasismus, vda a pseudovda, Unesco, Francie, Vendme, 1983. str. 54
3.Theodore D. Hall, Vdeck pozad nacistickho "oiovn rasy" Program, http://www.trufax.org/avoid/nazi.html
4. L.H. Gann, "Adolf Hitler, Naprost totalit", The Intercollegiate Review, podzim 1985, . 24; citovno v Henry M. Morris, Dlouh vlka proti Bohu, Baker Book House, 1989,
str. 78
5.R. Hickman, Biostvoen, Science Press, Worthington, OH, str. 5152, 1983; Jerry Bergman, "Darwinismus a nacistick rasistick Holokaust", Creation Ex Nihilo Technical
Journal 13 (2): 101-111, 1999
6.Robert M. Young, Darwinistick evoluce a lidsk historie, Historical Studies on Science and Belief, 1980
7.Alan Woods a Ted Grant, Rozum se bou: Marxismus a modern vda, London: 1993
8.Alex de Jonge, Stalin a tvarovn Sovtskho svazu, William Collins Sons & Limited Co., Glasgow, 1987, str. 22
9.K. Mehnert, Kampf um Mao's Erbe, Deutsche Verlags-Anstalt, 1977
10. James Reeve Pusey, na a Charles Darwin, Cambridge, Massachusetts, 1983
Adnan Oktar 17
VOD
PRO TEORIE EVOLUCE?
ro nkter lidi m teorie evoluce neboli darwinismus jen vdeck vznamy, bez evidentn pmch dsledk
na kadodenn ivot. Toto je jiste bn nedorozumn. Tma daleko pesahujc rmec biologickch vd,
evolun teorie tvo oporu klamn filosofie, je ovld obrovsk mnostv lid: Materialismu.
Materialistick filosofie, kter akceptuje pouze existenci hmoty a domnv se, e lovk je 'nakupenm hmoty',
prosazuje, e nen nim vce, ne zvetem, s 'konfliktem' jako jedinm pravidlem sv existence. Akoli propagovn
jako modern filosofie vychzejc z vdy, materialismus je ve skutenosti starobyl dogma bez vdeck podstaty.
Poato ve starm ecku, dogma bylo znovu objeveno ateistickmi filosofy 18.stolet. Pak byl v 19.stolet implantovn
do nkolika vdnch discipln mysliteli jako byli Karl Marx, Charles Darwin a Sigmund Freud. Jinmi slovy, vda byla
pekroucena, aby se udlalo msto pro materialismus.
Uplynul dv stolet byla krvavou arnou materialismu: Ideologie postaven na materialismu (nebo soupec
ideologie argumentujc proti materialismu, le sdlejc jeho zkladn principy) pinesly na svt permanentn nsil,
vlku a chaos. Komunismus, odpovdn za smrt 120 milion lid, je pmm vhonkem materialistick filosofie.
Faismus, navzdory pedstrn, e je alternativou k materialistickmu pohledu na svt, akceptoval zsadn
materialistick koncept pokroku skrze konflikt a zaehl opresivn reimy, masakry, svtovou vlku a genocidu.
Vedle tchto krvavch ideologi byli jedinci a spoleensk etika tak nakaeni materialismem.
Liv vzkaz materialismu,
redukujc lovka na ivoicha,
jeho existence je nhodn a bez
odpovdnosti k jakkoli bytosti,
zdemolovala morln pile jako je
lska, milost, sebeobtovn,
skromnost, est a spravedlnost.
Karl Marx objasnil, e Darwinova teorie

poskytovala pevn zklad pro materialismus a
tedy tak pro komunismus. Tak projevil sv
sympatie k Darwinovi vnovnm mu svho
Kapitlu, kter byl povaovn za jeho nejvt
dlo. V nmeckm vydn knihy napsal: "Od
oddanho obdivovatele Charlesu Darwinovi"
Harun Yahya
Svedeni heslem materialist "ivot je boj", poali lid spatovat sv ivoty jen jako konflikt zjm, co na opltku vedlo
k ivotu podle zkon dungle.
Stopy tto filosofie, kter se m dost z eho odpovdat vzhledem k lidskm katastrofm uplynulch dvou stolet,
lze vysledovat v kad ideologii, kter pohl na rozdly mezi lidmi jako na 'pinu pro konflikt'. To zahrnuje souasn
teroristy, kte tvrd, e zachovvaj nboenstv, jene se pitom dopoutj jednoho z nejhorch hch vradnm
nevinnch lid.
Teorie evoluce, ili darwinismus, je v tomto bod po ruce, aby doplnil skldanku. Poskytuje mtus, e
materialismus je vdeck mylenka. Proto Karel Marx, zakladatel komunismu a dialektickho materialismu, napsal, e
darwinismus byl "zkladem prodn historie" pro jeho vizi svta.1
Avak tato zkladna je shnil. Modern vdeck objevy odhaluj zas a znova, e populrn vra spojujc
darwinismus s vdou je falen. Vdeck dkaz pln vyvrac darwinismus a zjevuje, e pvodem na existence nen
evoluce, nbr stvoen. Bh stvoil vesmr, vechno iv i lovka.
Tato kniha byla napsna, aby lidi obeznmila s tmto faktem. Od svho prvnho zveejnn, pvodn v Turecku a
pak v mnoha dalch zemch, knihu etly a ocenily miliony lid. Navrch k turetin byla vytitna anglicky, nmecky,
italsky, panlsky, rusky, nsky, bosensky, arabsky, albnsky, v urdtin, malajtin a indonztin. (Text knihy je
zdarma dostupn ve vech tchto jazycch na www.evolutiondeceit.com.)
Dopad Evolunho klamu byl uznn standardnmi nositeli opanho nzoru. Harun Yahya byl pedmtem lnku v
New Scientist s nzvem "Hoc Darwin". Toto hlavn oblben darwinistick periodikum uvedlo ve vydn z 22.dubna
2000, e Harun Yahya "je mezinrodn hrdina" sdlujce zjem, e jeho knihy se "rozily do celho islmskho svta."
Science, hlavn periodikum obecn vdeck komunity, zdraznilo dopad a sofistikovanost knih Haruna Yahyi.
lnek v Science "Kreacionismus zapout koeny tam, kde se setkv Evropa s Asi", s datem 18.kvtna 2001,
pozoroval, e v Turecku "sofistikovan knihy jako Evolun klam a Temn tv darwinismu... se v uritch stech
zem staly vlivnjmi ne uebnice". Reportr pak pokrauje hodnocenm Harun Yahyova dla, kter vyvolalo "jedno
z nejsilnjch protievolunch hnut mimo Severn Ameriku".
Tebae tato evolun periodika zaznamenvaj dopad Evolunho klamu, nenabzej dnou vdeckou odpov na
jeho argumenty. Pinou pro to oveme je, e je to prost nemon. Teorie evoluce je docela v mrtvm bod, kterouto
skutenost objevte pi ten nsledujcch kapitol. Kniha vm pome si uvdomit, e darwinismus nen vdeck
teorie, nbr pseudovdeck dogma udrovan ve jmnu filosofie materialismu, navzdory protidkazu a jasnmu
vyvrcen.
Na nadj je, e Evolun klam bude dlouhou dobu pokraovat ve svm pspvku smrem k vyvrcen
materialisticko-darwinistickho dogmatu, kter klamalo lidstvo od 19.stolet. A bude pipomnat lidem zsadn
skutenosti naich ivot, jako kterak jsme vznikli a jak jsou nae povinnosti ke Stvoiteli.
INTELIGENTN NVRH, jinmi slovy STVOEN
Je dleit, aby bylo slovo "nvrh" nleit pochopeno. Bh stvoil bezvadn nvrh, neznamen, e nejprve
nakreslil pln a pak ho sledoval. Bh, Pn Zem a nebes, nepotebuje dn "nvrhy" aby tvoil. Bh je povznesen nad
takov nedostatenosti. Jeho plnovn a stvoen se odehrv v jedinm okamiku.
Kdykoli si Bh peje, aby vc vznikla, sta Mu, aby ekl, "Bu!"
Ver z Kornu nm sdluje:
A kdy neho si peje, je rozkaz Jeho pouze: Stani se! a stane se (Sra J Sn: 82)
On stvoitelem je nebes a zem, a kdy rozhodne vc njakou, pak ekne toliko Stani se! a stane se.. (Sra alBaqara: 117)
Adnan Oktar 19
PEDMLUVA
VELK ZZRAK NA DOBY:

VRA V EVOLUN PODVOD
echny miliony ivch druh na zemi maj zzran vlastnosti, jedinen vzorce chovn a bezvadnou
fyzickou stavbu. Kad z tchto ivch vc byla vytvoena se svmi jedinenmi detaily a krsou. Rostliny,
zvata a pedevm lovk byli vichni stvoeni s obrovskm vdnm a umnm, od jejich vnjho vzhledu
po jejich buky, neviditeln pouhm okem. Dnes existuje spousta odvtv vdy a destky tisc vdc pracujcch v tchto
odvtvch, kte zkoumaj kad detail tchto ivch organism, odkrvaj zzran aspekty tchto detail a sna se
poskytnout odpov na otzku, jak vznikly.
Nkte z tchto vdc jsou udiveni, kterak objevuj zzran aspekty tchto struktur, kter studuj a inteligenci za
tmto vznikem, a jsou svdky nekonench vdomost a moudrosti, kter se toho astn. Jin vak pekvapiv tvrd, e
vechny tyto podivuhodn vlastnosti jsou produktem slep nhody. Tito vdci v v evolun teorii. Z jejich hlediska,
blkoviny, buky a orgny tvoc vechno iv, toto ve vzniklo sekvenc nahodilost. Je dosti asn, e takov lid, kte
studovali dlouh lta, provdli dlouh zkoumn a psali knihy o divotvornm fungovn jedin organely uvnit buky, tak
mal, e ji nelze pouhm okem spatit, si mohou myslet, e tyto neobyejn struktury vznikly nhodou.
etzec nahodilost, v n takov pedn profesoi v, natolik odporuje rozumu, e jejich jednn zanechv vnj
pozorovatele naprosto asl. Podle tchto profesor se nejprve mnostv jednoduchch chemickch ltek spojilo a
vytvoilo blkovinu co nen o nic pravdpodobnj ne aby se nhodn skupina psmen spojila a vytvoila bse. Pak
dal nhody vedly k vytvoen dalch blkovin. Tyto se pak nhodou zkombinovaly organizovanm zpsobem. Nejen
blkoviny, ale i DNA, RNA, enzymy, hormony a bunn organely, co jsou velmi sloit struktury uvnit buky, vznikly
a spojily se nhodn. Nsledkem tchto miliard nhod vznikla prvn buka. Tady se tato zzran schopnost slep nhody
nezastavila, jeliko se pak pihodilo, e tyto buky se zaaly mnoit. Podle danho tvrzen dal nhoda buky
zorganizovala a vyprodukovala ze sebe prvn ivou vc.
Miliardy nemonch udlost se musely souasn odehrt, aby se vytvoilo jen jedin oko ivho organismu. Zde tak
slep proces znm jako nhoda vstupuje do rovnice: nejprve otevela dva otvory poadovan velikosti a v tom
nejvhodnjm mst lebky a pak buky, kter se nhodou ocitly na tomto mst, nahodile poaly budovat oko.
Jak vidno, nahodilosti jednaly s vdomm toho, co chtj vytvoit. Pmo od zatku "nhoda" vdla, co je vidn,
slyen a dchn, pestoe tehdy neexistoval jedin pklad takovch vc nikde na svt. Projevovala velikou inteligenci
a uvdomlost, vykazovala znan plnovn dopedu a konstruovala ivot krok za krokem. Toto je naprosto iracionln
scn, ktermu se tito profesoi, vdci a badatel, jejich jmna jsou velice vena a jejich mylenky jsou tak vlivn,
oddali. Dokonce i nyn s dtinskou tvrdohlavost vyluuj kohokoli, kdo odmtne vit v takov bchorky, vince ho z toho,
e je nevdeck a bigotn. Doopravdy neexistuje rozdl mezi tmto a bigotn, fanatickou a neznalou stedovkou
mentalitou, je trestala ty, kdo tvrdili, e Zem nen deska.
Harun Yahya
Ba co vc, nkte z tchto lid tvrd, e jsou muslimov a v v Boha. Takov lid shledvaj tvrzen "Bh stvoil
ivot" nevdeckm a pesto jsou dosti schopni vit, e tvrzen, "Stalo se to nevdomm procesem sestvajcm z
miliard zzranch nahodilost" je vdeck.
Kdybyste ped tyto lidi poloili otesanou nebo devnou modlu a ekli jim, "Pohlete, tato modla stvoila tento
pokoj a vechno v nm" ekli by, e je to naprost pitomost a odmtli by tomu vit. Jene navzdory tomu prohlauj, e
nesmysl "nevdom proces znm jako nhoda postupn zpsobil vznik tohoto svta a miliard bjench ivch
organism v nm s enormnm plnovnm" je nejlep vdeck vysvtlen.
Zkrtka tito lid povauj nhodu za bostvo a tvrd, e je dost inteligentn, vdom a mocn, aby vytvoula iv
vci a vekerou citlivou rovnovhu ve vesmru. Je-li jim eeno, e to byl Bh, vlastnk nekonen moudrosti, kdo
stvoil vecko iv, tito evolun profesoi odmtaj tento fakt pijmout, a tvrd, e nevdom, neinteligentn, bezmocn
miliardy nahodilost bez vlastn vle jsou ve skutenosti kreativn silou.
Skutenost, e vzdlan, rozumn a zasvcen lid mohou jako skupina vit v nejvce iracionln a nelogick
tvrzen v djinch, jako by byli oarovni, je vru velkm divem. Stejnm zpsobem, jak Bh zzran tvo cosi jako
je buka s jej neobyejnou organizovanost a monostmi, tito lid jsou stejn zzran zaslepeni a zbaveni porozumn,
tak e nejsou schopni vidt co maj pmo ped nosem. Je to jeden z Boch zzrak, e evolucionist nemohou vidt
fakta, kter mou vidt i mal dti, a nedovedou je pochopit bez ohledu na to, kolikrt je jim to eeno.
Jak budete st tuto knihu, budete se s tmto zzrakem setkvat asto. A tak uvidte, e stejn jako je teori, je se
zcela zhroutila elc vdeckm poznatkm, darwinismus je obrovsk podvod, kter je absolutn nekompatibiln s
rozumem a logikou, a kter znevauje ty, co jej brn.
Adnan Oktar 21
KAPITOLA 1
OSVOBODIT SE OD PEDPOJATOSTI
tina lid akceptuje to, co sly od vdc jako striktn pravdu. Ani je nenapadne, e i vdci mohou mt
rozmanit filosofick a ideologick pedsudky. Pravdou je, e evolun vdci vnucuj veejnosti vlastn
pedsudky a filosofick nzory pod zstrkou vdy. Napklad, a jsou si vdomi, e nhodn udlosti
nepsob nic jinho ne nepravidelnost a zmatek, pod tvrd, e bjen d, pln a nvrh vidn jak ve vesmru tak u
ivch bytost povstal nhodou.
Takov biolog teba snadno pochop, e v molekule blkoviny, stavebn jednotce ivota, je as vyvolvajc
harmonie, a e nen pravdpodobn, aby toto vzniklo nhodou. Nicmn prohlauje, e tato blkovina vznikla nhodou v
podmnkch primitivn Zem ped miliardami let. Tady se nezastavuje; tak bez zavhn tvrd, e nejen jedna, ale miliony
blkovin se vytvoily nhodou a pak se asn spojily, aby zformovaly prvn ivou buku. Navc toto hledisko brn se
slepou tvrdohlavost. Takov osoba je "evolun" vdec.
Kdyby stejn vdec nael ti cihly lec jednu na druh pi chzi po rovn cest, nikdy by nepedpokldal, e tyto
cihly se setkaly nhodou a pak na sebe vyplhaly, zase nhodou. Vru, kdokoli by inil takov tvrzen by byl povaovn za
lence.
Jak je potom mon, e lid, kte dovedou hodnotit obyejn udlosti racionln, mohou zaujmout tak iracionln
postoj, kdy dojde na uvaovn o jejich vlastn existenci?
Nen mono tvrdit, e tento postoj je pijat ve jmnu vdy: vdeck pstup vyaduje zvit ob alternativy, kdekoli
jsou v uritm ppad dv alternativy rovnocen mon. A pokud je pravdpodobnost jedn ze dvou alternativ mnohem
ni, kupkladu jedno procento, pak rozumnou a vdeckou vc je povaovat druhou monost, jej pravdpodobnost je
99 procent, za platnou.
Pokraujme s tmto vdeckm zkladem na mysli. Existuj dv hlediska pedloen vzhledem k tomu, jak se na zemi
ocitly iv bytosti. Prvn jest, e Bh stvoil iv tvory v jejich souasn sloit struktue. Druh je, e ivot se vytvoil
nevdommi, nahodilmi shodami okolnost. Druh je tvrzen evolun teorie.
Podvme-li se na vdeck data, teba z molekulrn biologie, uvidme, e neexistuje dn ance, aby jedin bukanebo miliony blkovin v tto buce ptomn-mohly vzniknout nhodn, jak tvrd evolucionist. Jak ilustrujeme v
nsledujcch kapitolch, vpoty pravdpodobnosti to tak mnohokrt potvrzuj. Tud hledisko evolucionist, o
vynoen ivch vc, m nulovou pravdpodobnost uskutenn.
To znamen, e prvn hledisko m "stoprocentn" pravdpodobnost uskutenn. To jest, ivot byl uveden v existenci
vdom. Jinak eeno byl "stvoen". Vechny iv bytosti vznikly podle nvrhu Stvoitele ulechtilho v nadmrn moci,
moudrosti a znalostech. Tato realita nen jen vc pesvden; je to normln zvr, k nmu smuj moudrost, logika a
vda.
Za tchto okolnost by ml n "evolun" vdec sthnout sv tvrzen a pilnout k faktu, kter je zjevn a dokzan.
Konat jinak je projevem toho, e je to ve skutenosti kdosi, kdo vykoisuje vdu pro svou filosofii, ideologii a dogma
spe ne opravdov vdec.
Harun Yahya
Zloba, tvrdohlavost a pedpojatost naeho "vdce" roste vce a vce pokad, kdy konfrontuje realitu. Jeho postoj
lze vysvtlit jedinm slovem: "vra". Jene je to slep povriv vra, jeliko neme existovat jin vysvtlen pro
pehlen vech fakt pro celoivotn oddanost poetilmu scni vykonstruovanmu v jeho pedstavivosti.
Slep materialismus
Falen vra, o n hovome je filosofie materialismu, kter argumentuje, e hmota existovala vn a e nic
jinho ne hmota neexistuje. Teorie evoluce je takzvan "vdeckm zkladem" pro tuto materialistickou filosofii a tato
teorie je slep obhajovna za elem tuto filosofii udret. Kdy vda vyvrac tvrzen o evoluci -a to je bod, jakho bylo
dosaeno s koncem 20.stolet -pak se usiluje, aby byla pekroucena a pivedena do postaven, kde podporuje evoluci
kvli udren idel materialismu naivu.
Nkolik dk napsanch prominentnm evolunm biologem z Turecka je dobrm pkladem, je nm umouje
vidt pekoucen posuzovn a rozum, k nmu slep oddanost vede. Tento vdec diskutuje pravdpodobnost
nhodnho vytvoen cytochromu-C, co je jeden z nejzsadnjch enzym pro ivot, takto:
Pravdpodobnost vytvoen sekvence cytochromu-C je asi nula. To jest, vyaduje-li ivot uritou sekvenci, d se ct, e
existuje pravdpodobnost, e se to realizuje jedenkrt za cel vesmr. Jinak by v jeho vytven musely jednat jaksi
metafyzick sly za hranic na definice. Akceptovat druh se nehod k clm vdy. Proto se musme podvat na prvn
hypotzu.2
Tento vdec shledv "vdetj" pijmout pravdpodobnost "asi nula"

radji ne stvoen. Avak podle pravidel vdy, existuj-li dv alternativn
vysvtlen ohledn udlosti a m-li jedno z nich "asi nulovou" pravdpodobnost
realizace, tak to druh je sprvn alternativa. Avak dogmatick
materialistick pstup zapovd pipoutt svrchovanho Stvoitele. Tento
zkaz pivd vdce -a mnoh dal, kdo v ve stejn materialistick dogmaakceptovat tvrzen, kter zcela odporuj rozumu.
Lid, kte v a dvuj tmto vdcm, jsou tak fascinovni a zaslepeni
stejnm materialistickm kouzlem a pijmaj stejn nedostatek zjmu pi ten
jejich knih a lnk.
Toto dogmatick materialistick hledisko je pinou, pro jsou etn
prominentn jmna ve vdeck komunit ateisty. Ti, kdo se osvobod od
poddanstv tomuto kouzlu a uvauj s otevenou mysl nevhaj pijmout
existenci Stvoitele. Americk biochemik dr. Michael J. Behe, jeden z
prominent podporujcch hnut na obranu skutenosti stvoen, kter se
nedvno stal iroce akceptovanm, popisuje vdce, kte odporuj uven ve
stvoen ivch organism, takto:
Michael Behe:
"Zahanben ticho obklopuje
ohromujc sloitost buky"
Za uplynul tyi desetilet modern biochemie odhalila zhady buky. Vyadovalo to destky tisc lid, aby vnovali
lep st svch ivot zdlouhav prci v laboratoi Vsledkem tchto nahromadnch snah prozkoumat bukuprozkoumat ivot na molekulrn rovni -je hlasit, jasn, pronikav kik "nvrh!". Vsledek je tak jednohlasn a tak
vznamn, e mus bt oznaen za nejvt dosaen v historii vdy Namsto toho zvdav, zahanben ticho
obklopuje zarejc sloitost buky. Pro vdeck komunita dychtiv nepijme tento ohromn objev? Pro se bere
pozorovn nvrhu v intelektulnch rukavicch? Dilematem je, e pokud se jedna strana [tmatu] oznauje inteligentn
nvrh, tak druh strana mus bt oznaena Bh.3
Toto je prekrn situace ateistickch evolunch vdc, co vidte v asopisech a v televizi a v knihch, kter tete.
Veker vdeck vzkum provdn tmito lidmi jim demonstruje existenci Stvoitele. Jene oni se stali tak
nevnmavmi a zaslepenmi dogmatickou materialistickou vchovou, kterou absorbovali, e stle setrvvaj v
poprn.
Lid, kte soustavn pehlej jasn znamen Stvoitele se stvaj naprosto necitlivmi. Lapeni v ignorantsk
Adnan Oktar 23
sebedve svou necitlivost mohou dokonce skonit podporujc

absurditu jako ctnost. Dobrm pkladem k tomu je prominentn
evolucionista Richard Dawkins, kter vyzval kesany, aby
nepedpokldali, e byli svdky zzraku, dokonce ani kdyby spatili
sochu Panny Marie, kterak na n mv. Podle Dawkinse, "Se
mon pihodilo, e vechny atomy v pai sochy se pohly stejnm
smrem najednou -jist mlo pravdpodobn udlost, le mon." 4
Psychologie nevcho existuje po celou historii. V Kornu se
popisuje takto:
A i kdybychom k nim seslali andly a i kdyby s nimi mrtv
mluvili a i kdybychom byli shromdili vci vechny ped nimi,
vru by neuvili, leda by tomu chtl Bh, avak vtina z nich
jsou poetilci. (Sra al-An'am: 111)
Jak tento ver objasuje, dogmatick mylen evolucionist

nen originln zpsob mylen, ani jim nen vlastn. Ve skutenosti
to, co evolun vdci tvrd nen modern vdeck mylen, nbr
ignorance, kter petrvala od nejmn civilizovanch pohanskch
komunit.
Stejn psychologie je definovna v jinm veri Kornu:
A i kdybychom jim brnu nebeskou oteveli a oni stoupali by k
n,pece by kali: Zraky nae byly opity nebo spe jsme lid
oarovan! (Sra al-Hidr: 14-15)
Richard Dawkins, zamstnan

propagovnm evoluce
Masov evolun indoktrinace

Jak naznauje ve citovan ver, jednou z pin, pro nejsou lid schopni vidt realitu vlastn existence je druh
"kouzla" omezujc jejich zdvodovn. Je to stejn "kouzlo" kter le za celosvtovm pijetm evolun teorie. Co
myslme kouzlem je podmiovn zskan indoktrinac. Lid jsou vystaveni tak intenzivn indoktrinaci o sprvnosti teorie
evoluce, e si asto vbec neuvdom existujc pekroucen.
Tato indoktrinace vytv negativn vliv na mozek a znemouje schopnost posouzen a porozumn. Postupn mozek
pod neustlou indoktrinac zane pohlet na skutenosti nikoli jako na takov, jak jsou, ale tak jak mu byly naokovny.
Tento jev lze pozorovat na jinch pkladech. Kupkladu, je-li nkdo zhypnotizovn a je mu naokovno, e postel, na n
le je auto, po skonen hypnzy povauje postel za auto. Mysl si, e je to naprosto logick a rozumn, nebo to tak
opravdu vid a nepochybuje o tom, e je to sprvn. Takov pklady jako tento, kter ukazuje efektivnost a moc
mechanismu indoktrinace, jsou vdeckmi skutenostmi, kter byly oveny nesetnmi pokusy, kter byly popsny ve
vdeck literatue a jsou kadodennm pokrmem psychologickch a psychiatrickch uebnic.
Teorie evoluce a materialistick nhled na svt jsou davm vnucovny takovmi metodami indoktrinace. Lid, co se
neustle setkvaj s evolun indoktrinac v mdich, akademickch zdrojch a "vdeckch" platformch, si nedok
uvdomit, e pijmn tto teorie vlastn odporuje zkladnm principm rozumu. Stejn indoktrinace lap i vdce. Mlad
jmna vstupujc do svch vdeckch karir adoptuj materialistick svtonzor vce a vce jak b as. Okouzleni tmto
mmenm mnoz evolun vdci pokrauj v hledn vdeckho potvrzen iracionlnho a zastaralho tvrzen evolucionist
z 19.stolet, kter bylo dvno vyvrceno vdeckmi poznatky.
Existuj tak dodaten mechanismy, kter nut vdce, aby byli evolucionisty a materialisty. V zpadnch
spolenostech mus vdec zachovvat urit standardy, aby byl poven, aby se mu dostalo akademickho uznn, nebo
aby byly jeho lnky zveejovny ve vdeckch asopisech. Nepokryt pijmn evoluce je kritriem slo jedna. Tento
systm vede tyto vdce tak daleko, e utrat cel ivoty a vdeckou kariru pro spsu dogmatick vry. Americk
molekulrn biolog Jonathan Wells na tyto ntlakov mechanismy odkazuje ve sv knize Ikony evoluce publikovan v roce
2000:
Harun Yahya
... Dogmatit darwinist

zanaj vynucovat zkou
interpretaci
dkazu
a
Ikony evoluce, od
prohlauj to za jedin zpsob
Jonathana Wellse
jak dlat vdu. Kritikov jsou
oznaeni za nevdeck; jejich
lnky jsou hlavnmi asopisy,
jejich redakn rady jsou
ovldny
dogmatisty,
odmtny; kritikm je odprno
financovn
vldnmi
agenturami, kter poslaj
nabdky grant dogmatistm
pro "rovn" zhodnocen; a
pozdji jsou kritikov pln
vytvni z vdeck komunity.
V tomto procesu dkazy proti
darwinistickmu nzoru prost
zmiz, jako svdkov proti
mafii. Nebo je dkaz pohben
ve
specializovanch
publikacch, kde ho me
nalzt jen zasvcen badatel. Jakmile byli kritikov umleni a protidkaz pohben, dogmatikov ohls, e probhla
vdeck debata o jejich teorii, a nen proti n dn dkaz.5
Toto je realita, kter nadle spov za tvrzenm "evoluce je stle pijmna svtem vdy". Evoluce je udrovna
naivu nikoli proto, e m vdeckou cenu, le proto, e je to ideologick povinnost. Velmi mlo vdc, kte jsou si
tohoto faktu vdomi, me riskovat poukzn na to, e csa je nah.
Ve zbytku tto knihy budeme ovovat zjitn modern vdy proti evoluci, kter jsou evolucionisty buto
pehlena, anebo "pohbena ve specializovanch publikacch", a ukazovat jasn dkaz Bo existence. ten bude
svdkem, e evolun teorie je ve skutenosti klam -klam, jen je poprn vdou na kadm kroku, je vak udrovn,
aby zahalil skutenost stvoen. V co se douf u tene je, e se probere z oarovn, kter zaslepuje lidsk mysli a
naruuje jejich schopnost sudku a bude serizn uvaovat o tom, co se vypravuje v tto knize.
Zbav-li se tohoto oarovn a mysl jasn, svobodn a bez pedsudk, brzy objev krystalicky jasnou pravdu. Tato
nevyhnuteln pravda, takt demonstrovan modern vdou ve vech svch aspektech, je, e iv organismy vznikly
nikoli nhodou nbr jako vsledek stvoen. lovk me snadno skutenost stvoen vidt, zv-li jak sm existuje,
jak vznikl z kapky tekutiny nebo dokonalost kad iv vci.
Adnan Oktar 25
KAPITOLA 2
STRUN DJINY TEORIE
oeny evolunho mylen sahaj a do antiky jako dogmatick vra snac se popt skutenost stvoen.
Vtina pohanskch filosof ve starm ecku brnila mylenku evoluce. Kdy se podvme do historie
filosofie, spatme, e mylenka evoluce tvo pte mnoha pohanskch filosofi.
Avak nen to starobyl pohansk filosofie, ale vra v Boha, co hrlo povzbuzujc lohu pi zrozen a rozvoji modern
vdy. Vtina lid, kte byli pionry modern vdy, vila v Boha; a zatmco studovali vdu, snaili se objevit vesmr, jak
ho Bh stvoil a pochopit Jeho zkony a podrobnosti Jeho stvoen. Astronomov jako Kopernk, Keppler, a Galileo;
otec paleontologie, Cuvier; pionr botaniky a zoologie, Linn; a Izk Newton, na nho se odkazuje jako na "nejvtho
vdce, kter kdy il", vichni studovali vdu ve ve nejenom v existenci Boha, nbr tak, e cel vesmr vznikl jako
vsledek Jeho stvoen.6 Albert Einstein, povaovan za nejvtho gnia na doby, byl dalm oddanm vdcem, kter
vil v Boha a stanovil; "Nedovedu si pedstavit pravho vdce bez tto hlubok vry. Situaci lze vyjdit obrazem: vda
bez nboenstv je chrom." 7
Jeden ze zakladatel modern fyziky, nmeck fyzik Max Planck pravil: "Kdokoli se vn zabv vdeckou prac
jakhokoli druhu, si uvdomuje, e nad vstupem do bran chrmu vdy jsou psna slova: Muste mt vru. To je kvalita, bez
n se vdec neobejde."8
Teorie evoluce je vhonkem materialistick filosofie, kter vyplul na povrch s obrozenm starobylch
materialistickch filosofi a rozil se v 19.stolet. Jak jsme ukzali dve, materialismus usiluje vysvtlit produ skrze
ist materiln faktory. Jeliko popr stvoen od samho potku, tvrd, e vecko, iv i neiv, se objevilo nikoli
skutkem stvoen, ale naopak jako vsledek nhody, a pak se ustavilo v podmnkch du. Lidsk mysl je vak tak
uspodna, e vnm existenci organizace kdekoli vid d. Materialistick filosofie, kter je protikladem samotn zsadn
vlastnosti lidsk mysli, vyprodukovala "teorii evoluce" v polovin 19.stolet.
Darwinova obrazotvornost
Osobou, je pedloila evolun teorii tak, jak je brnna dnes, byl amatrsk anglick naturalista, Charles Robert
Darwin.
Darwin nikdy neabsolvoval formln vzdln v biologii. Pouze se amatrsky zajmal o pedmt prody a ivch vc.
Jeho zjem jej podntil, aby se dobrovoln zastnil expedice na palub lodi jmnem H.M.S. Beagle kter vyplula z Anglie
1832 a cestovala po rznch oblastech svta po 5 let. Mlad Darwin byl ohromen rozmanitmi druhy, zejmna uritmi
pnkavami, co vidl na ostrovech Galapgy. Myslel, e variace v jejich zobcch byly vyvolny jejich pizpsobenm se
prosted. S touto pedstavou na mysli pedpokldal, e pvod ivota a druh spov v konceptu "adaptace na prosted".
Darwin odporoval faktu, e Bh stvoil iv druhy oddlen, navrhujce, e spe vzely z jednoho pedka a rozliily se
nsledkem prodnch podmnek.
Harun Yahya
Darwinova hypotza nebyla zaloena na njakm vdeckm objevu nebo

pokusu; asem se vak zmnila v okzalou teorii s podporou a povzbuzenm,
kter obdrel od slavnch materialistickch biolog sv doby. Pedstavou bylo,
e ti jedinci, kte se pizpsobili prosted nejlepm zpsobem, pedali tyto
kvality nslednm generacm; tyto vhodn kvality se za as nahromadily a
transformovaly jedince v druhy naprosto odlin od jejich pedk. (Pvod tchto
"vhodnch kvalit" byl tehdy neznm.) Podle Darwina byl lovk nejvce
vyvinutm vsledkem tohoto imaginrnho mechanismu.
Darwin nazval tento proces "evoluce prodnm vbrem". Myslel si, e
nalezl "pvod druh": pvodem jednch druh byly jin druhy. Tyto nzory
zveejnil ve sv knize O pvodu druh prostedky prodnho vbru v roce 1859.
Darwin si byl dobe vdom, e jeho teorie m etn problmy. Doznal to v
kapitole sv knihy "Pote teorie". Tyto pote primrn tvoil fosiln zznam,
sloit orgny ivch organism, kter nebylo mon vysvtlit nhodou (nap.
oko), a instinkty ivch vc. Darwin doufal, e tyto pote budou pekonny
novmi objevy; jene to mu nezabrnilo, aby pro nkter nepiel s mnostvm
velmi neadekvtnch vysvtlen. Americk fyzik Lipson takto komentoval "pote" Darwina:
Charles Darwin
Pi ten O pvodu druh jsem zjistil, e Darwin si byl sm sebou mnohem mn jist, ne jak je asto
pedstavovn, e byl; kapitola nazvan "Pote teorie" napklad ukazuje znan pochybnosti. Jako fyzik jsem
byl zvlt zaujat jeho poznmkami, jak by mohlo vzniknout oko.9
Pi rozvjen sv teorie byl Darwin ovlivnn mnoha evolunmi biology ped nm, a pedevm franzouzskm
biologem Lamarckem.10 Podle Lamarcka pedvali iv tvorov znaky, kter zskali bhem ivota z generace na
generaci a takto se vyvjeli. Teba irafy se vyvinuly ze zvat podobnch antilopm natahovnm krk dle a dle z
generace na generaci, jak se snaily doshnout do vych vtv pro potravu. Darwin tak pouil tezi "pedvn
zskanch znak" pedloenou Lamarckem jako faktor pro vvoj ivch tvor.
Ale oba, Darwin i Lamarck, se mlili, nebo v jejich dob se ivot studoval jen s primitivn technologi a na
nedostaten rovni. Vdeck pole jako genetika a biochemie neexistovala dokonce ani podle jmna. Jejich teorie pak
zvisely cele na sle jejich pedstavivosti.
Zatmco se ozvna Darwinovy knihy odrela, rakousk botanik jmnem Gregor
Mendel v roce 1865 objevil zkony ddinosti. Mlo slchan do konce stolet,
Mendelv objev si zskal velikou dleitost potkem 20.stolet. Toto bylo zrozen
oboru genetiky. O nco pozdji byla objevena struktura gen a chromozom.
Objev stavby molekuly DNA v 50.letech zahrnujc genetickou informaci
uvrhl evolun teorii do velk krize. Pinou byla neuviteln sloitost
ivota a neplatnost evolunho mechanismu navrenho Darwinem.
Tento vvoj ml vystit v to, aby byla Darwinova teorie vykzna na
smetit djin. Jene se to nestalo, jeliko jist kruhy trvaly na revidovn,
obnoven a vyzvednut teorie na vdeckou platformu. Tyto snahy dostanou
vznam pouze pokud si uvdomme, e za teori le ideologick spe neli
vdeck zjmy.
Geneticke zkony objeven

mnichem Gregorem Mendelem
vrhly evolun teorii do slep uliky.
Adnan Oktar 27
Primitivn rove vdy a techniky v dob Darwina

Kdy Darwin pedloil sv tvrzen, obory genetika, mikrobiologie a biochemie jet neexistovaly. Kdyby
byly objeveny dve, ne Darwin pedloil svoji teorii, Darwin mohl snadnji rozpoznat, e jeho teorie je
zcela nevdeck a nemusel se pokouet dl rozvjet takov nesmysln tvrzen. Informace urujc druhy
ji existuje v genech a je nemon, aby prodn vbr vyprodukoval nov druhy skrze zmny v genech.
Podobn ml tehdej svt vdy velice mlk a syrov pochopen stavb a funkcm buky. Kdyby dostal
Darwin anci vidt buku elektronovm mikroskopem, byl by svdkem ohromn sloitosti a neobyejn
struktury v bunnch organelch. Spatil by na vlastn oi, e by nebylo mon, aby se takov provzan
a
komplikovan
systm
objevil skrze drobn variace.

Kdyby vdl o biomatematice,
pak by si uvdomil, e ani
jedin molekula blkoviny,
nemluv
cel
buce,
nemohla vzniknout nhodou.
Podrobn studie buky byly mon jen

po objeven elektronovho mikroskopu.
V Darwinov dob s primitivnmi
mikroskopy jako je tento, bylo mon
vidt jen vnj povrch buky.
iv buka je zzrak stvoen, kter udivuje vdce. Kdy je

prozkoumna pod elektronovm mikroskopem, uvnit
buky lze vidt vysoce aktivn struktury, pipomnajc
innost v le. Miliony bunk, kter umraj v tl kad den,
jsou nahrazeny novmi. A miliardy bunk spolupracuj v
jednot a harmonii, aby zachovaly lidsk tlo naivu.
Bylo by logicky nesmysln pohlet na buky, jako e pijaly
tuto organizovanou aktivitu samy o sob. Je to Bh, Kdo
stvoil dokonalost a d bunk, jejich nitro nelze vidt bez
pomoci elektronovho mikroskopu. V kadm detailu ivota
jsou neporovnateln stvoen a nekonen vdn naeho
Pna pli zjevn, aby je kdokoli mohl skrt.
Harun Yahya
Zoufal snahy neodarwinismu

Darwinova teorie vstoupila do hlubok krize kvli zkonm genetiky objevenm v prvn polovin 20.stolet.
Nicmn skupina vdc odhodlanch zstat vrni Darwinovi se pokusila pijt s eenmi. Seli se na mtingu
organizovanm Americkou geologickou spolenost v roce 1941. Genetikov jako G. Ledyard Stebbins a Theodosius
Dobzhansky, zoologov jako Ernst Mayr a Julian Huxley, paleontologov jako George Gaylord Simpson a Glenn L.
Jepsen, a matematit genetikov jako Ronald Fisher a Sewall Right, se po dlouhch diskusch nakonec shodli na
zpsobech jak "slepit" darwinismus.
Tato soustava se zamila na otzku pvodu vhodnch variac, kter dajn psobily, e iv organismy se
postupn vyvjely-tma, kter sm Darwin nebyl schopen vysvtlit, ale jednodue se mu pokusil vyhnout zvisenm na
Lamarckovi. Pedstavou nyn byly "nhodn mutace". Tuto novou teorii pojmenovali "Modern syntetick evolun
teorie", kter byla zformulovna pidnm konceptu mutace k Darwinov tezi prodnho vbru. Zakrtko tato teorie
vela ve znmost jako "neodarwinismus" a ti, kdo ji pedloili byli zvni "neodarwinist".
Nsledujc desetilet se stala rou zoufalch pokus dokzat neodarwinismus. Bylo ji znmo, e mutace-nebo
"nehody" kter se odehrvaj v genech ivch organism jsou vdycky kodliv. Neodarwinist se snaili vytvoit
ppad pro "vhodn mutace" provdnm tisc pokus mutace. Vechny jejich snahy vystily v naprost selhn.
Tak se snaili dokzat, e prvn iv organismy se mohly objevit nhodn v primitivnch pozemskch
podmnkch, jak pedpokldala teorie, ale tyto pokusy ekalo stejn selhn. Kad experiment, kter se snail
prokzat, e ivot mohl bt generovn nhodn, selhal. Vpoty pravdpodobnosti dokazuj, e ani jedin blkovina,
stavebn jednotka ivota, nemohla vzniknout nhodou. A buka -je se dajn podle evolucionist vynoila nhodou v
primitivnch a nekontrolovanch pozemskch podmnkch -nemohla bt vyrobena umle, ani v tch nejvyvinutjch
laboratoch 20.stolet.
Teorii neodarwinismu por tak fosiln zznam. dn "pechodn formy", kter mly ukzat postupnou evoluci
ivch organism od primitivnch po pokroil stdia jak tvrdila teorie neodarwinismu, nebyly nikdy nalezeny nikde na
svt. A souasn srovnvac anatomie odhalila, e druhy, kter se mly vyvinout ze sebe navzjem, mly ve
skutenosti velice odlin anatomick znaky a e si nikdy nemohly bt vzjemn pedky a potomky.
Ale neodarwinismus beztak nikdy nebyl vdeckou teori, le byl ideologickm dogmatem, nekuli jakmsi druhem
"falenho nboenstv". Kanadsk filosof vdy Michael Ruse, sm neochvjn evolucionista, to piznal v projevu na
setkn v roce 1993:
A dozajista nen pochyb o tom, e v minulosti, a myslm, e i v souasnosti, pro mnoh evolucionisty, evoluce fungovala
jako cosi s prvky, kter jsou, eknme, spznny se sekulrnm nboenstvm ... A pipad mi velmi jasn, e na
zkladn rovni, je evoluce vdeck teorie, kter je zasvcena druhu naturalismu...11
Toto je pro ampioni evolun teorie pod pokrauj v jej obran navzdory vemu dkazu proti n. Jedna vc, na
n se vak nemohou shodnout, kter z rznch model navrench pro realizaci evoluce je ten "sprvn". Jeden z
nejdleitjch model je fantastick scn, kter proslul jako "peruovan rovnovha".
Pokus a omyl: Peruovan rovnovha

Vtina z vdc, kte v v evoluci akceptuje neodarwinistickou teorii pomal, postupn evoluce. V poslednch
desetiletch byl vak navren odlin model. Zvan "peruovan rovnovha", tento model tvrd, e iv druhy
nevznikly sri drobnch zmn, jak tvrdil Darwin, ale nhlmi a velkmi.
Prvn halasn obrnci tto pedstavy se objevili v polovin 70.let. Dva amerit paleontologov, Niles Eldredge a
Stephen Jay Gould, si byli dobe vdomi toho, e teorie neodarwinismu je absolutn vyvrcena fosilnm zznamem.
Fosilie dokzaly, e iv organismy nemaj pvod v postupn evoluci, ale objevily se najednou a zcela zformovan.
Neodarwinist ili s nadj-a stle s n ij -e ztracen pechodn formy budou jednoho dne nalezeny. Pi poznn, e
tato nadje je nepodloen, Eldredge a Gould nicmn nebyli schopni opustit svoje evolun dogma, tak navrhli nov
model: peruovanou rovnovhu. Toto je tvrzen, e evoluce se neodehrla jako vsledek mench variac, ale spe
nhlch a velkch zmn.
Adnan Oktar 29
Dnes destky tisc vdc po svt, hlavn

v USA a v Evrop, popraj evolun
teorii a publikuj mnoho knih o
neplatnosti teorie. Ve je nkolik
pklad.
Tento model byl pouze modelem fantazi. Teba evropsk paleontolog O.H. Shindewolf, kter vedl cestu pro
Eldredgea a Goulda, tvrdil, e prvn ptk pochzel z plazho vejce jako "ohromn mutace", to jest vsledkem obrovsk
"nehody" kter se odehrla v genetick struktue.12 Podle t teorie se nkter suchozemsk zvata mohla zmnit v ob
velryby prodlnm nhl a komplexn transformace. Tato tvrzen totln odporujc zkonm genetiky, biofyziky a
biochemie jsou asi tak vdeck jako pohdky o bch mncch se v prince! Nicmn rozrueni kriz, v n tvrzen
neodarwinismu byla, nkte evolun paleontologov pijali tuto teorii, kter m tu pednost, e je jet bizarnj ne
neodarwinismus sm.
Jedinm smyslem tohoto modelu bylo poskytnout vysvtlen propast ve fosilnm zznamu, kter model
neodarwinismu nedovedl vysvtlit. Avak je st rozumn pokouet se vysvtlovat fosiln mezeru ve vvoji ptk
tvrzenm, e "ptk zniehonic vystelil z plazho vejce", ponvad podle vlastnho pipoutn evolucionist, evoluce
druhu v jin druh vyaduje velkou a vhodnou zmnu v genetick informaci. Avak vbec dn mutace nezdokonaluje
genetickou informaci ani k n nepidv informaci novou. Mutace psob pouze poruchy v genetick informaci. Tak by
"ohromn mutace" uvaovan modelem peruovan rovnovhy zpsobily jen "ohromn" to jest "vznamn", omezen a
nedostatenosti v genetick informaci.
Navc model "peruovan rovnovhy" kolabuje hned od prvnho kroku neschopnost zodpovdt otzku pvodu
ivota, co je otzka, kter od potku vyvrac tak model neodarwinismu. Jeliko ani jedin blkovina nemohla vzniknout
nhodn, diskuse o tom, zda organismy tvoen miliardami tchto protein proly "peruovanou" i "postupnou evoluc"
je nesmysln.
Pesto modelem, kter pichz na mysl, kdy se dnes mluv o "evoluci" je stle neodarwinismus. V kapitolch, kter
nsleduj, nejprve prozkoumme dva imaginrn mechanismy neodarwinistickho modelu a pak se podvme na fosiln
zznam, abychom tento model vyzkoueli. Potom budeme prodlvat u otzky pvodu ivota, kter anuluje jak model
neodarwinismu tak i vechny dal evolun modely jako teba "evoluci po skocch".
Pedtm by mohlo bt uiten pipomenout teni skutenost, se kterou se budeme potkvat v kadm stdiu, e
evolun scn je pohdka, velk podvod, kter se naprosto rozchz se skutenm svtem. Je to scn, kter byl
pouvn ke klamn svta po 140 let. Dky nejnovjm vdeckm objevm se jeho dal obhajoba nakonec stala
nemonou.
Harun Yahya
Neexistuje dn
pechodn forma
E
VOLUN TEORIE TVRD,

E IV STVOEN SE
TRANSFORMUJ V JIN
DRUHY PROSTEDKEM
M U TA C . M O D E R N V D A
VAK JASN ODHALILA, E
JE TO VELK KLAM.
Pro, pokud druhy pochzej z jinch druh neznateln

jemnmi postupnmi pechody, nevidme vude bezpoet
pechodnch forem? Pro nen cel proda ve zmatku,
namsto aby druhy byly, jak vidme, dobe ureny? ... Ale,
jeliko podle tto teorie mus mnostv pechodnch forem
existovat, pro je nenachzme uloeny v nespoetnm sle
v zemsk ke? Pro nen kad geologick tvar a kad
vrstva pln takovch pechodnch spojen? Geologie
nesporn neodhaluje dn takov jemn postupn
organick etzec; a to je mon nejzjevnj a nejvnj
nmitka, je lze doloit proti m teorii.
Charles Darwin, O pvodu druh, Oxford University Press, New York, 1998,
str. 140, 141, 227
Obyejn lidsk kostra
Adnan Oktar 31
Pedevm, kdyby se iv
organismy opravdu
transformovaly ve zcela odlin
tvory, mlo by existovat mnoho
pechodnch fz bhem tohoto
procesu promny.
Nahodil mutace, o nich

evolucionist tvrd, e vyvjely iv
vci, by mly vst k bizarnm
pechodnm bytostem se temi mozky,
tyma oima, rukama s plovacmi
blnami a mnoha dalm zrdnm
tvorm.
Evolun teorie tvrd, e iv tvorov se pemuj v

odlin druhy prostedkem mutac. Modern vda
vak jasn odhalila, e toto je velk klam.
Pedevm, kdyby se iv organismy opravdu
transformovaly ve zcela odlin tvory, mlo by
existovat mnoho pechodnch fz bhem tohoto
procesu promny. Geologick zznam by ml bt
naplnn pechodnmi formami (tj. zkamenlinami
tvor stle v procesu vvoje). Avak ze zhruba 100
milion dosud vykopanch fosili pat vechny pln
kompletnm formm, s nimi jsme obeznmeni dnes.
Kdyby se evoluce vskutku stala, Zem by mla bt
zaplnna miliardami zkamenlin tchto pechodnch
forem. Navc by miliony z tchto tvor mly bt
deformovny nebo nezvykle abnormln, dky
mutacm.
Podle evolunch tvrzen kad tlesn orgn vznikl
jako vsledek nahodilch mutac: zatmco si vyvj
svou funkci, abnormln orgn prodlv opakovan
mutace, kad mnc existujc abnormln strukturu
do odlin abnormln. Toto tvrzen vyaduje, aby
Zem obsahovala miliony takovch forem, kadou
ukazujc jin abnormality v jednotlivch oddlench
fzch. Jene neexistuje jedin ukzka. Mlo by bt
mnoho zkamenlin dvou, t, ty nebo ptihlavch
Harun Yahya
lid, nebo s tuctem sloench o jako je tomu u hmyzu, nebo s poetnmi konetinami dlouhmi kolik
metr, nebo jin podobn bizarn variace. Podobn by mlo existovat nekonen druh monstrznch
zvat a rostlin. Vichni mot ivoichov by za sebou mli zanechat dlouhou srii bizarnch
pechodnch forem. Ale ani jedna z nich nebyla nalezena. Miliony zkamenlin pat normlnm tvorm.
Tento fakt sm o sob je zjevnou dramatizac zhroucen evolun teorie. Obhajovn teorie v nadji na
nalezen takov pechodn zkamenliny jednoho dnepestoe kad jednotliv exempl dosud
vykopan za poslednch 140 let definitivn vyvrac jakkoli nznak, e by se byl vyvjelnen rozumn.
Po uplynut 140 let neexistuje fosiln loisko, kde by se dosud nekopalo. Miliardy dolar byly utraceny za
vzkum. Jene zkamenliny pechodnch forem, kter Darwin pedvdal, nebyly pod objeveny.
Neexistuje jedin pechodn forma, kterou by darwinist mohli nabdnout jako naznaujcc evoluci.
Oproti tomu miliony ivch fosili poskytuj rozhodujc dkaz pro fakt stvoen.
Obyejn lidsk noha
Adnan Oktar 33
KAPITOLA 3
IMAGINRN MECHANISMUS EVOLUCE
odel neodarwinismu, kter budeme brt za dnen hlavn teorii evoluce, souhlas, e ivot se postupn
vyvinul skrze dva pirozen mechanismy: "prodn vbr" a "mutaci". Teorie v zsad tvrd, e prodn
vbr a mutace jsou dva doplujc se mechanismy. Pvod evolunch modifikac le v nahodilch
mutacch, kter se odehrly v genetick stavb ivch organism. Znaky pinesen mutacemi jsou vybrny mechanismem
prodnho vbru a tmito prostedky se iv vci postupn vyvjej.
Kdy se na tuto teorii podvme ble, zjistme, e dn takov evolun mechanismus nen. Ani prodn vbr ani
mutace nepispvaj ke transformaci odlinch druh do sebe navzjem, a tvrzen, e tomu tak je, je zcela nepodloen.
Prodn vbr
Jako proces prody byl prodn vbr znm biologm ped Darwinem, kter ho definovali jako "mechanismus, kter
zachovv druhy nezmnn, bez pokozen". Darwin byl prvn osobu, kter pedloila tvrzen, e tento proces m
evolun moc a potom postavil celou svou teorii na podstat tohoto tvrzen. Jmno, je dal sv knize zna, e prodn
vbr byl zkladem darwinovy teorie: O pvodu druh prostedky prodnho vbru...
Jene od dob Darwina se neobjevil jedin stpek dkazu, kter by lo pedloit a ukzat, e prodn vbr zpsobuje,
e iv vci se vyvjej. Colin Patterson, star paleontolog Britskho muzea prodn historie v Londn a vznan
evolucionista, zdrazuje, e prodn vbr nebyl nikdy pozorovn jako majc schopnost psobit, aby se vci vyvjely:
Nikdo nikdy nevyprodukoval druh mechanismy prodnho vbru. Nikdo se k tomu ani nepiblil a vtina
momentln debaty v neodarwinismu se tk tto otzky.13
Prodn vbr zahrnuje, e ty iv organismy, je jsou lpe uzpsobeny pro prodn podmnky svho prosted,
budou pevaovat, jeliko jejich potomstvo peije, zatmco ti, co nejsou vhodn, zmiz. Teba v jelenm stdu
ohroovanm elmami pirozen peij ti, co bhaj rychleji. To je pravda. Ale bez ohledu na to, jak dlouho bude
pokraovat tento proces, nezmn to tyto jeleny na jin ivoin druh. Jelen zstane pod jelenem.
Kdy se podvme na nkolik incident, kter evolucionist pedloili jako pozorovan ppady prodnho vbru,
uvidme, e se jedn pouze o pokusy o oblafnut.
"Prmyslov melanismus"
V roce 1986 Douglas Futuyma publikoval knihu Biologie evoluce, kter je pijmna jako jeden ze zdroj vysvtlujc
evolun teorii prodnm vbrem nejvce nzornm zpsobem. Nejslavnj z jeho pklad k tto vci se tk barvy
populace mr, kter se zdla tmav bhem Prmyslov revoluce v Anglii. Tento pbh o prmyslovm melanismu lze
Harun Yahya
Prmyslov melanismus
urit nen dkazem pro
evoluci, protoe proces
neprodukuje dn nov
druhy mr. Selekce se
odehrvala pouze mezi ji
existujcmi variantami.
Navc, klasick pbh
melanismu je vylhan.
Uebnicov obrzky na
stran (zobrazovan jako
prav fotografie) jsou ve
skutenosti mrtv
exemple pilepen nebo
pipchnut na kmeny
strom evolucionisty.
najt skoro ve vech evolunch biologickch knihch, nejen v knize Futuymy. Pbh je zaloen na srii pokus
provedench britskm fyzikem a biologem Bernardem Kettlewellem v 50.letech a lze ho shrnout takto:
Podle vtu byla na svitu Prmyslov revoluce v Anglii barva kry strom okolo Manchesteru dosti svtl. Proto
tmav zbarven (melanick) mry sedc na tchto stromech byly snadno povimnuteln ptky, kte se jimi krmili a
proto mly malou anci na peit. O padest let pozdji v lesch, kde prmyslov zneitn zlikvidovalo liejnky, kra
strom ztmavla a nyn se staly vce lovenmi svtle vybarven mry, jeliko nyn byly snadno povimnuteln.
Nsledkem toho klesl podl svtlch mr oproti tmavm. Evolucionist se domnvaj, e toto je skvl kus dkazu pro
jejich teorii. Hledaj kryt a uklidnn v bilann kosmetick prav, ukazujc, jak se svtl mry "postupn vyvinuly"v
tmav.
Avak dokonce budeme-li pedpokldat, e toto je sprvn, mlo by bt dosti jasn, e toto dnm zpsobem
nelze pout jako dkaz pro teorii evoluce, jeliko nevznikla dn forma, kter dve neexistovala. Tmav zbarven
mry existovaly v populaci mr jet ped Prmyslovou revoluc. Pouze relativn podl existujcch variac mr v
populaci se zmnil. Mry nezskaly nov znaky nebo orgn, kter by zpsobil "vznik druh". Aby se jeden druh mry
zmnil v jin iv druh, teba ptka, musely by k jeho genm pibt dodaten. To jest cel oddlen genetick
program by musel bt nahrn, aby zahrnoval informaci o fyzickch vlastnostech ptka.
Toto je odpov na evolun pbh o prmyslovm melanismu. Jene tento pbh m jet zajmavj strnku:
Nejen vklad, ale i pbh sm je patn. Jak molekulrn biolog Jonathan Wells vysvtluje ve sv knize Ikony evoluce,
pbh drsnokdlece, kter je zahrnut v kad evolun knize a stal se v tomto smyslu "ikonou", nereflektuje pravdu.
Wells debatuje, jak je pokus Bernarda Kettlewella, kter je znm jako "experimentln dkaz" pbhu, je vlastn
vdeckm skandlem. Nkter zkladn prvky tohoto skandlu jsou:
Mnoh experimenty proveden po Kettlewellovy odhalily, e pouze jeden typ tchto mr sedv na kmenech strom a
vechny ostatn typy preferuj odpovat pod malmi horizontlnmi vtvemi. Od roku 1980 se stalo zejmm, e mry
drsnokdlece neodpovaj normln na kmenech strom. Za 25 let prce v ternu mnoz vdci jako Cyril Clarke a Rory
Howlett, Michael Majerus, Tony Liebert, a Paul Brakefield shrnuli, e "v Kettlewellov experimentu byly mry
donuceny jednat atypicky, proto nelze pijmout vsledky jako vdeck".
Vdci, kte ovovali Kettlewellovy zvry pili s jet zajmavjm vsledkem: Akoli by se ekalo, e poet
svtlch mr bude v mn zneitnch oblastech Anglie vy, tmav mry se tam vyskytovaly tyikrt astji ne
svtl. Z toho vyplynulo, e neexistovala dn spojitost mezi populac mr a kmeny strom, jak tvrdil Kettlewell a
opakovalo se ve vtin evolunch zdroj.
Adnan Oktar 35
Jak se vzkum prohluboval, skandl zmnil sv dimenze: "Mry na kmenech strom" fotografovan Kettlewellem, byly
ve skutenosti mrtv. Kettlewell pouil mrtv exemple pilepen nebo pipchnut na kmeny strom a ty potom
fotografoval. Pravda, jinak existovala mal ance na zskn takovch obrzk, jeliko mry neusedaly na kmenech strom,
ale pod listy.14
Tato fakta byla objevena vdeckou komunitou a koncem 90.let. Kolaps mtu industrilnho melanismu, kter byl po
desetilet jednm z nejvzcnjch poklad v kurzech "vod do evoluce" na univerzitch, velmi zklamal evolucionisty.
Jeden z nich, Jerry Coyne, poznamenal:
Moje vlastn reakce se podob zdrcen, kter se dostavilo po mm objevu, ve vku esti let, e je to mj otec, a nikoli Santa,
kdo pinesl vnon drky.15
Tak byl "nejslavnj pklad prodnho vbru" vykzn na smetit djin jako vdeck skandl, kter byl
nevyhnuteln, ponvad prodn vbr nen "evolun mechanismus," navzdory tvrzen evolucionist. Nen schopen ani
dodn novho orgnu k ivmu organismu, ani jeho odebrn, ani promny organismu jednoho druhu v organismus druhu
jinho.
Pro neme prodn vbr vysvtlit sloitost?

Neexistuje nic, m prodn vbr pispv evolun teorii, protoe tento mechanismus neme nikdy zvit nebo
zlepit genetickou informaci druhu. Ani neme zmnit jeden druh ve druh: hvzdici v rybu, rybu v bu, bu v
krokodla nebo krokodla v ptka. Nejvt obrnce peruovan rovnovhy, Stephen Jay Gould, odkazuje na tento dopad
prodnho vbru takto;
Podstata darwinismu le v jedin fzi: prodn vbr je kreativn silou pro evolun zmnu. Nikdo nepopr, e vbr bude
hrt negativn roli v eliminaci nevhodnch. Darwinova teorie vyaduje, e tak vytvo ty vhodn.16
Prodn vbr slou jako mechanismus eliminace slabch jedinc uvnit druhu. Je to konzervativn sla, kter chrn existujc
druhy ped degenerac. Mimoto nem schopnost transformovat jeden druh v jin.
Harun Yahya
Dalmi zavdjcmi metodami, kter evolucionist pouvaj ve vci prodnho vbru, je jejich snaha
prezentovat tento mechanismus jako vdom. Avak prodn vbr nem vdom. Nem vli, kter me
rozhodnout, co je pro iv organismy dobr a co patn. Nsledkem toho jeden neme vysvtlit biologick soustavy a
orgny majc vlastnost "neredukovateln sloitosti" prodnm vbrem. Tyto soustavy a orgny jsou sloeny z
velkho mnostv st navzjem spolupracujcch, a nejsou k niemu pokud jen jedna z tchto st chyb nebo je
pokozen. (Napklad lidsk oko funguje jen se vemi komponenty nedotenmi). Proto vle, kter spojuje tyto sti
dohromady, by mla bt schopna pedvdat a smovat pmo k vhodm, kterch bude dosaeno v konenm stdiu.
Jeliko prodn vbr nem vdom ani vli, neme dokzat takovou vc. Tento fakt, kter bort zklady evolun
teorie, dlal starosti i Darwinovi, jen napsal: "Kdyby lo demonstrovat, e existuje njak sloit orgn, kter by
se nemohl zformovat mnostvm postupnch drobnch zmn, moje teorie by se zcela zhroutila."17
Prodnm vbrem jsou pouze vyloueni znetvoen, slab nebo nevhodn jedinci druhu. Nov druhy, nov
genetick informace nebo nov orgny tak nemohou bt vyprodukovny. To jest, iv organismy se nemohou vyvjet
prodnm vbrem. Darwin akceptoval tuto realitu slovy: "Prodn vbr neme nic dlat, dokud nedostanou
vhodn variace anci se vyskytnout".18 To je dvod, pro musel neodarwinismus pozvednout mutace vedle
prodnho vbru jako pinu prospnch zmn". Avak jak uvidme mutace mohou bt pouze "pinou kodlivch
zmn".
Mutace
Mutace se definuj jako peruen nebo nahrazen odehrvajc se v molekule DNA, kter se nachz v jdru bunk
ivch organism a obsahuje vechnu jeho genetickou informaci. Tato peruen nebo nahrazen jsou vsledkem
vnjch vliv jako jsou radiace nebo chemick psoben. Kad mutace je "nehoda" a bu pokozuje nukleotidy tvoc
DNA nebo mn msto jejich nlezu. Vtinou zpsob tolik kody a modifikace, e je buka neum opravit.
Mutace, za n se evolucionist asto schovvaj, nen kouzeln hlka, kter zmn iv organismus v pokroilej
a dokonalej formu. Pm inek mutace je kodliv. Zmny vyvolan mutacemi mohli zakusit pouze lid v
Hiroim, Nagasaki, a ernobylu: a to jsou smrt, postien a nemoc
Pina toho je velice prost: DNA m velice sloitou stabu a nhodn inek me organismus pouze pokodit.
B.G. Ranganathan stanovuje:
Zaprv, prav mutace jsou v prod velmi dk. Zadruh, vtina mutac je kodliv, jeliko jde o nahodil, nikoli
organizovan zmny ve struktue gen; jakkoli nahodil zmna ve vysoce organizovanm systmu bude k hormu
nikoli k lepmu. Kupkladu kdyby zemtesen otslo vysoce organizovanou strukturou jako je budova, nastanou
nahodil zmny v konstrukci budovy, kter s nejvy pravdpodobnost nebudou jejm zdokonalenm.19
Nen pekvapiv, e dn uiten mutace nebyla zatm pozorovna. Vechny mutace se ukzaly bt
kodlivmi. Evolun vdec Warren Weaver komentuje zprvu pipravenou Komis genetickch ink jadernho
zen, kter byla vytvoena, aby vyetila mutace, kter by mohly bt vyvolny jadernmi zbranmi pouitmi ve
2.svtov vlce:
Mnoz budou zmateni prohlenm, e prakticky vechny znm mutantn geny jsou kodliv.
Nebo mutace jsou nezbytn pro proces evoluce. Jak me dobr vliv evoluce k vym
formm ivota vystit z mutac, z nich prakticky vechny jsou kodliv? 20
Mutace nedodvaj novou informaci k DNA organizmu:

Nsledkem mutac jsou stice tvoc genetickou informaci bu
vytreny ze svho msta, znieny anebo peneseny na jin msta.
Mutace nemohou zpsobit, aby iv bytost zskala nov orgn
nebo nov rys. Vyvolvaj abnormality jako noha trc ze zad nebo
ucho na bie.
Adnan Oktar 37
Vechny snahy vloen do "generovn uiten mutace" vystily v nespch. Po desetilet evolucionist provdli
etn experimenty, aby vyprodukovali mutace u octomilek, jeliko tento hmyz se rychle reprodukuje a mutace by se
rychle ukzaly. Generace po generaci byly tyto muky mutovny, jene dn pouiteln mutace nebyla nikdy
pozorovna. Evolun genetik Gordon Taylor tak pe:
Je to ohromujc, vak ne asto uvdn fakt, e akoli genetikov mnoili octomilky po edest let nebo dle v
laboratoch po celm svt -muky, kter vyprodukuj novou generaci kadch 11 dn -jet nikdy nevidli vznik
novho druhu nebo dokonce jen novho enzymu.21
Jin badatel, Michael Pitman, komentuje nespch pokus provdnch s octomilkami:

Morgan, Goldschmidt, Muller, a dal genetikov podrobili generace octomilek extrmnm podmnkm tepla, chladu,
svtla, tmy a oeten chemikliemi a radiac. Vechny druhy mutac, prakticky vechny bezvznamn nebo pozitivn
zhoubn, byly vyprodukovny. Uml evoluce? Ani ne: Nkolik genetickch zrd mohlo pet mimo lhve, kde byly
mnoeny. V praxi mutanti umraj, jsou steriln nebo maj tendenci se vrtit ke standardnmu typu.22
Tot plat pro lovka. Vechny mutace, kter byly pozorovny u lidskch bytost mly zhoubn vliv. K tomuto
pedmtu evolucionist vytahuj kouovou clonu a sna se zanst pklady dokonce i takovch zhoubnch mutac jako
"dkaz evoluce". Vechny mutace, kter se odehrvaj u lid st ve fyzick deformity, ve vady jako jsou mongolismus,
Downv syndrom, albinismus, trpasli vzrst nebo rakovina. Tyto mutace jsou prezentovny v evolunch uebnicch
jako pklady "evolunho mechanismu v akci". Nutno ct, e proces, kter zanechv lidi postien nebo nemocn
neme bt "evolunm mechanismem"-od evoluce se oekv, e vyprodukuje formy, kter jsou lpe uzpsobeny pro
peit.
Ke shrnut, existuj ti hlavn dvody, pro nelze mutace tlait ke slub podporovn evolunch tvrzen:
l) Pm vliv mutac je kodliv: Jeliko se objevuj nhodn, skoro vdycky pokozuj iv organismy, kter je
prodlaly. Rozum nm napovd, e nevdom zsahy v dokonalm a sloitm systmu tuto strukturu nezdokonal, ale
naopak ji naru. Vskutku dn "prospn mutace" nebyla dosud pozorovna.
2) Mutace nedodvaj novou informaci k DNA organismu: Nsledkem mutac stice tvoc genetickou informaci
jsou buto vytreny ze svch mst, znieny nebo peneseny na jin msta. Mutace nemohou zpsobit, aby iv vc zskala
nov orgn nebo novou vlastnost. Pouze vyvolvaj abnormality jako konetina vychzejc ze zad nebo ucho na bie.
3) Aby se mutace pedala nsledujc generaci, mus se objevit v reprodukn buce organismu: Nahodil zmny
v buce nebo orgnu tla nemohou bt pedny dal generaci. Teba lidsk oko zmnn vlivem radiace nebo z jin
piny nebude pechzet na druhou generaci.
Je nemon, aby se iv organismy postupn vyvjely, protoe v prod neexistuje dn mechanismus, kter by
postupn vvoj vyvolval. Navc se tento zvr shoduje s fosilnm zznamem, kter nedemonstruje existenci procesu
evoluce, ba prv naopak.
Od potku dvacatho stolet usilovali evolun biologov o

pklady prospnch mutac tvorbou zmutovanch muek.
Jene tyto snahy vystily vdy v nemocn a deformovan
tvory. Obrzek nahoe nalevo ukazuje hlavu normln
octomilky, a obrzek pod nm ukazuje hlavu octomilky se z n
vychzejcma nohama. Obrzek nahoe napravo ukazuje
octomilku se zdeformovanmi kdly, ve nsledkem mutace.
Harun Yahya
KAPITOLA 4
FOSILN ZZNAM VYVRAC EVOLUCI
odle evolun teorie vznikl kad druh ze svho pedka. Jeden druh, kter existoval dve se postupem asu
zmnil v nco jinho a vechny druhy vznikly tmto zpsobem. Podle teorie tento proces transformace trval
miliony let.
Pokud by tomu tak bylo, pak by nespoet pechodnch forem ml t bhem tohoto nesmrnho asovho obdob,
kdy se tyto transformace dajn uskuteovaly. Napklad by v minulosti mli t tvorov napl ryb/napl plaz, kte
zskali plaz znaky dodatkem k rybm, jak u mli. Nebo by mli existovat tvorov plaz/pta, kte zskali pta znaky
navrch k plazm, kter ji mli. Evolucionist odkazuj na tato imaginrn stvoen, o nich se domnvaj, e v minulosti
ili, jako na "pechodn formy".
Pokud by takov ivoichov doopravdy existovali, tak by jich byli miliony, dokonce miliardy. A co je dleitj,
pozstatky tchto tvor by mly bt ptomny ve fosilnm zznamu. Poet tchto pechodnch forem by ml bt
dokonce vy ne souasnch ivoinch druh, a jejich zbytky by se mly nachzet po celm svt. V O pvodu
druh Darwin akceptuje tento fakt a vysvtlil:
Kdyby byla m teorie pravdiv, nesetn pechodn obmny, spojujc nejble vechny druhy ze stejn skupiny dohromady,
musely urit existovat... Nsledkem toho by ml bt dkaz jejich dvj existence nalezen jen mezi fosilnmi zbytky.23
Dokonce i Darwin sm si byl vdom chybn takovch pechodnch forem. Doufal, e budou nalezeny v
budoucnu. Navzdory tomuto optimismu si uvdomoval, e tyto chybjc pechodn formy jsou nejvtm kamenem
razu jeho teorie. Proto napsal v kapitole O pvodu druh nazvan "Pote teorie":
Pro, jsou-li druhy potomky jinch druh skrze neznateln jemn pechody, nevidme vude nespoet pechodnch
forem? Pro nen cel proda ve zmatku namsto, aby druhy byly, jak meme vidt, dobe ureny?.. Ale, jeliko podle tto
teorie musela existovat spousta pechodnch forem, pro je nenachzme v zemsk ke usazen v ohromnm potu?.. Pro
nen kad geologick tvar a kad vrstva pln takovch pechodnch lnk? Geologie dozajista neodhaluje dn jemn
se stupujc organick etzec; a to je asi nejvce zjevn a nejsilnj nmitka, kter by mohla bt pouita proti m teorii. 24
Jedinm vysvtlenm, s nm Darwin piel proti tto nmitce, byl argument, e fosiln vykopvky byly zatm
nedostaten. Tvrdil, e bude-li fosiln zznam studovn podrobn, chybjc lnky budou nalezeny.
Dvujc v proroctv Darwina, evolun paleontologov vykopvali zkamenliny a ptrali po chybjcch
lncch po celm svt od poloviny 19.stolet. Navzdory jejich nejlepmu sil, dn pechodn formy nebyly
dosud nalezeny. Vechny zkamenliny odkryt ve vykopvkch ukzaly, e oproti ve evolucionist se ivot objevil
na zemi nhle a pln formovan. Ve snaze tuto teorii prokzat, evolucinist bezdn zpsobili jej zhroucen.
Slavn britsk paleontolog, Derek V. Ager, doznv tento fakt, pestoe je evolucionistou:
Adnan Oktar 39
Bod vyjde najevo, pokud podrobn prozkoumme fosiln zznam, a na rovni d nebo druh, zjiujeme znova a znovanikoli postupn evoluce, nbr nhl exploze jedn skupiny na et druh.25
Jin evolun paleontolog Mark Czarnecki komentuje takto:

Hlavnm problmem dokzn teorie je fosiln zznam; otisky zmizelch druh zachovan v geologickch tvarech Zem.
Tento zznam nikdy neodhalil stopy hypotetickch pechodnch forem Darwina msto toho se druhy objevuj a miz
nhle, a tato anomlie pohn argument kreacionist, e kad druh byl stvoen Bohem.26
Tyto mezery ve fosilnm zznamu nelze vysvtlit tvrzenm, e pod nebyl nalezen dostatek zkamenlin, ale e
jednoho dne tomu tak bude. Jin americk badatel, Robert Wesson, prohlauje ve sv knize z roku 1991 Dle za
prodnm vbrem, e "mezery ve fosilnm zznamu jsou skuten a vznamn". Zpodrobuje toto tvrzen takto:
Mezery v zznamu jsou vak reln. Neptomnost zznamu jakhokoli dleitho vtven dosti fenomenln. Druhy jsou
obvykle statick, nebo skoro, po dlouh obdob, druhy zdka a rody nikdy neukazuj evoluci v jin druhy nebo rody, ale
nahrazen jednoho druhm, a zmna je vcemn nhl.27
ivot se na Zemi ocitl nhle a v kompletn podob

Jsou-li zemsk vrstvy a fosiln zznam prozkoumny, je vidt, e vecky iv organismy se objevuj souasn.
Nejstar zemsk vrstva, v n se nachzej zkamenliny ivch tvor je kambrijsk, jej st se odhaduje na 500-550
milion let.
iv tvorov nalezen v tto vrstv patc do kambrijskho obdob se nhle vynouj ve fosilnm zznamu neexistuj dn dve existujc pedci. Zkamenliny nalezen v kambrijskch sklch pat nekm, trilobitm,
houbm, alm, medzm, jeovkm a dalm sloitm bezobratlm. Tato irok mozaika ivch organism tvoen
takovm mnostvm sloitch tvor se objevila tak nhle, e tato podivuhodn udlost je zvna v geologick literatue
jako "kambrijsk exploze".
Vtina stvoench v tto vrstv m komplikovan soustavy a pokroil struktury, jako jsou oi, bra a obhovou
soustavu, pesn stejn jako souasn exemple. Napklad plstov struktura s dvojitmi okami oka trilobit je
divem stvoen. David Raup, profesor geologie na Harvardu, Rochesteru, a univerzit v Chicagu, prav: "trilobiti ped
450 miliony let uvali optimln design, kter by dnes k vvoji poteboval dobe cvienho a talentovanho
optickho inenra".28
Tito sloit bezobratl se objevili najednou a pln bez toho, aby mli lnek nebo pechodnou formu mezi sebou a
jednobunnmi organismy, kter byly jedinmi formami ivota na zemi ped nimi.
Richard Monastersky, vdec/urnalista v Science News, jedn z oblbench publikac evolun literatury, stanovuje
nsledujc o "kambrijsk explozi", kter je smrtc past pro evolun teorii:
Ped pl miliardou let se vznamn sloit formy ivoich, kter vidme dnes, najednou objevily. Tento moment, hned
na potku kambrijskho obdob na Zemi, asi ped 550 miliony let, zna evolun explozi, kter naplnila moe prvnmi
sloitmi tvory na Zemi. ...velk ivoin kmeny dneka byly ptomny ji v ranm kambriu ...a byly od sebe tak
oddleny jako jsou dnes.29
Hlub przkum kambrijsk exploze ukazuje, jak obrovsk dilema pedstavuje pro teorii evoluce. Nedvn
zjitn zna, e tm vechny kmeny, nejzkladnj ivoin oddly, se vynoily nhle v kambrijskm obdob.
lnek zveejnn v asopise Science v roce 2001 k: "Potek obdob kambria, asi ped 545 miliony let, vidl nhl
objeven skoro vech hlavnch typ ivoich (kmen) ve fosilnm zznamu, kter dodnes ovldaj biotu".30 Stejn
lnek uvd, e aby byly takov sloit a oddlen iv skupiny vysvtleny podle teorie evoluce, mlo by bt nalezeno
velmi bohat fosiln loisko ukazujc postupn vvojov proces, avak to se zatm neukzalo monm:
Tato rozliovac evoluce a tak rozptyl, mus vyadovat pedchoz historii skupiny, proe nen fosiln zznam.31
Jak se zem zniehonic stala zaplavenou takovm potem ivoinch druh, a jak se mohly tyto oddlen druhy
bez spolench pedk objevit, to je otzka, kter zstv evolucionisty nezodpovzena. Zoolog Oxfordsk univerzity,
Harun Yahya
Fosilie vykopan z kambrijskch skal patily sloitm

druhm bezobratlch jako neci, trilobiti, houby, ervy,
medzy, hvzdice, mosk kore a lilijice.
Nejzajmavji, vtina tchto druh se vynoila
najednou. Z tohoto dvodu se tomuto zzranmu kazu
v geologick literatue k "kambrijsk exploze".
Adnan Oktar 41
Zzrak stvoen ma evoluci
OKO TRILOBITA
Trilobiti, kte se objevili v kambrijskm obdob, mli

zniehonic extrmn sloitou stavbu oka. Sestvajc
z milion malikch stic ve tvaru medov plstve a
systmu dvojitch oek, toto oko "mlo optimln
nvrh, kter by vyadoval dobe vycvienho a
tvrho optickho inenra, aby ho dnes vyvinul"
slovy Davida Raupa, profesora geologie.
Toto oko vzniklo ped 530 miliony let v dokonalm
stavu. Nen pochyb, e nhl objeven takovho
znamenitho nvrhu nelze vysvtlit evoluc a to
dokazuje aktulnost stvoen.
Navc stavba oka trilobita podobn plstvi medu
petrvala do dnen doby bez sebemen zmny.
Nkter hmyz jako jsou vely a vky maj stejnou
stavbu oka jako ml trilobit.* Tato situace anuluje
evolun tezi, e iv organismy se vyvjej postupn
od primitivnch ke sloitm.
(*) R.L.Gregory, Oko a mozek: Fyziologie vidn,

Oxford University Press, 1995, str.31
Richard Dawkins, jeden z nejpednjch zastnc evolunho mylen na svt, komentuje tuto skutenost, kter
podkopv samotn zklady vech argument, kterch je zastncem:
Napklad kambrijsk skaln vrstva... je nejstar, v n nachzme vtinu hlavnch skupin bezobratlch. A nachzme
mnoh z nich ji v pokroilm stdiu vvoje, kdy se objevuj poprv. Je to jako kdyby tam byly vypstovni, bez
evolun historie.32
Jak je Dawkins nucen uznat, kambrijsk exploze je silnm dkazem pro stvoen, nebo stvoen je jedinm
zpsobem, jak vysvtlit vznik pln formovanho ivota na zemi. Douglas Futuyma, prominentn evolun biolog uznv
tuto skutenost: "Organismy se buto objevily na zemi pln vyvinut nebo ne. Pokud ne, musely se vyvinout z dve
existujcch druh njakm procesem modifikace. Jestli se objevily v rozvinutm stavu, pak musely bt vskutku
stvoeny njakou vemohouc inteligenc."33 Darwin sm uznval tuto monost, kdy napsal: "Pokud vcero druh,
Harun Yahya
patcch do stejnch rod nebo eled, zaalo t vechna najednou, tento fakt byl byl fatln pro teorii o pvodu
pomalou modifikac skrze prodn vbr."34 Kambrijsk obdob nen nim vce nebo mn ne darwinovm
"smrtcm zsahem". Proto vdsk evolun paleoantropolog Stefan Bengtson, kter piznv nedostatek pechodnch
lnk, kdy popisuje kambrijsk vk, in nsledujc poznmku: "Matouc (a nepohodln) pro Darwina, tato udlost
ns stle osluje".35
Fosiln zznam evidentn zna, e iv organismy se nevyvinuly od primitivnch po pokroil formy, ale namsto
toho se vynoily zistajasna a v dokonalm stavu. Zkrtka iv bytosti nevznikly evoluc, nbr byly stvoeny.
Molekulrn srovnn prohlubuje dopad kambria na evoluci

Dal skutenost vrhajc evolucionisty do hlubokch rozpak vzhledem ke kambrijsk explozi je rozdlnost
ivch td. Vsledky tchto srovnn odhaluj, e ivoin rodokmeny povaovan evolucionisty a donedvna za
"blzk pbuzn" jsou geneticky velmi odlin, co vrh hypotzu o "pechodnch formch" kter existuje pouze
teoreticky, jet do hlubho zmatku. lnek uveejnn ve Zprvch nrodn akademie vd z roku 2000 uvd, e
analza DNA naruila rodokmeny, kter byly v minulosti povaovny za "pechodn" formy:
Analza sekvence DNA diktuje nov vklady fylogenetickch strom. Rodokmeny, o nich se dve myslelo, e pedstavuj
spn stupn sloitosti u zkladny mnohobunnho stromu byly umstny na mnohem vych mstech uvnit stromu.
Toto nezanechv dn evolun "prostednky" a nut ns to revidovat vznik vzjemn sloitosti...36
V tomt lnku evolun pisatel uvdj, e nkter rodokmeny, co se povaovaly za "pechodn" mezi kmeny
jako houby, lkovci a ahavci, ji nelze za takov povaovat kvli novm genetickm zjitnnm a e "ztratili nadji"
na vybudovn takovch evolunch rodokmen:
Nov molekulrn fylogeneze m nkolik dleitch vznam. Hlavnm je zmizen "pechodnch" rodokmen mezi
houbami, lkovci a ahavci a poslednm spolenm pedkem trojlistch neboli "Urbilateria." ...Logickm dsledkem je, e
tu mme velkou propast v kmeni vedoucmu k trojlistm. Ztratili jsme nadji, tak obvyklou ve starm evolunm
zdvodovn, na rekonstrukci morfologie "pedka s tlesnou dutinou" skrze scn zahrnujc postupn stupn progresivn
sloitosti zaloen na anatomiii dochovanch "primitivnch" rodokmen.37
ZAJMAV OSTNY: Jednm z tvor, kte se najednou objevili v kambriu, je Hallucigenia (nahoe, nalevo). Tato a mnoh dal kambrijsk
zkamenliny maj tvrd ostr ostny pro svou ochranu ped tokem. Jednou z vc, kterou evolucionist nedovedou vysvtlit je, jak by tito tvorov
mohli mt takov inn obrann systm, kdy kolem nebyli dn predtoi. Nedostatek predtor vyluuje, aby lo ostny vysvtlit v pojmech
prodnho vbru.
Adnan Oktar 43
KAPITOLA 5
POHDKA O PECHODU Z VODY NA SOU
volucionist pedpokldaj, e mot bezobratl, co se objevuj v kambrijsk vrstv se za miliony let njak
vyvinuli v ryby. Jene tak jako kambrijt bezobratl nemaj pedky, tak neexistuj pechodn lnky, znac, e
probhla evoluce mezi tmito bezobratlmi a rybami. Mlo by bt uvedeno, e bezobratl a ryby maj enormn
strukturln odlinosti. Bezobratl maj sv tvrd tkn vn tla, zatmco ryby a obratlovci maj ty svoje uvnit tla. Takov
enormn "postupn vvoj" by trval miliardy let krok, aby byl dovren a mly by existovat miliardy pechodnch forem,
na nich by byly viditeln.
Evolucionist se prokopvali vrstvami zkamenlin zhruba 140 let, hledaje tyto hypotetick formy. Nalezli miliony
zkamenlin bezobratlch a miliony zkamenlch ryb; jene nikdo nikdy nenael dokonce ani jednoho na polovin cest
mezi nimi.
Evolun paleontolog, Gerald T. Todd, uznv podobnou skutenost v lnku s titulkem "Evoluce plic a pvod
kostnatch ryb":
Vechny ti podskupiny kostnatch ryb se poprv objevuj ve fosilnm zznamu piblin ve stejn dob. Jsou ji rozshle
morfologicky odlin a jsou tce obrnn. Jak vznikly? Co jim umonilo se tak rozshle rozliit? Jakto, e vechny maj
tk brnn? A pro neexistuje stopa po ranjch, pechodnch formch?38
Evolun scn zachz jet dle a tvrd, e ryby, je se vyvinuly z bezobratlch, se pak transformovaly v
obojivelnky. Oba scne postrdaj dkaz. Neexistuje ani jedin zkamenlina ovujc, e stvoen napl ryba/napl
obojivelnk nkdy existovalo. Robert L. Carroll, evolun paleontolog a autorita v paleontologii obratlovc, je nucen to
pijmout. Napsal ve svm klasickm dle, Paleontologie obratlovc a evoluce, e "Rann plazi se velice liili od
obojivelnk a jejich pedci nebyli dosud nalezeni." V novj knize, Vzorce a proces evoluce obratlovc, publikovan v
roce 1997, doznv, e "Nemme dn pechodn zkamenliny mezi vjoploutvmi rybami a obojivelnky."39 Dva
evolun paleontologov, Colbert a Morales, komentuj ke tem zkladnm tdm obojivelnk-by, mloci a beznoz:
Neexistuje dn dkaz, e existovali njac obojivelnci v paleozoiku kombinujc tyto vlastnosti, co by se u
jednoho spolenho pedka oekvaly. Nejstar znm by, mloci a beznoz jsou velmi podobn svm ijcm
potomkm.40
A do obdob ped asi padesti lety si vak evolucionist mysleli, e takov tvor opravdu existoval. Tato ryba zvan
coelacanth, jej vk byl odhadnut na 410 milion let, byla pedloena jako pechodn forma s primitivnmi plcemi,
vyvinutm mozkem a trvic a obhovou soustavou pipravenou pro fungovn na zemi a dokonce primitivnm
mechanismem chze. Tyto anatomick vklady byly ve vdeckch kruzch pijmny jako neoddiskutovateln pravda do
konce 30.let. Coelacanth byl prezentovn jako prav pechodn forma, kter dokazovala evolun pechod z vody na sou.
Harun Yahya
Avak 22.prosince 1938 byl v Indickm ocenu uinn velmi zajmav objev. iv pslunk rodu coelacanth,
dve prezentovan jako pechodn forma, kter vyhynula ped sedmdesti miliony let, byl chycen! Objev "ijcho"
prototypu coelacantha zpsobil evolucinistm nepochybn tk ok. Evolun paleontolog J. L. B. Smith pravil, e
"Kdybych potkal na ulici dinosaura, nedivil bych se vce".41 V nadchzejcch letech bylo chyceno 200 coelacanth v
odlinch stech svta.
iv coelacanthti odhalili, jak daleko mohou evolucionist zajt pi vytven svch imaginrnch scn. Oproti
tomu, co se tvrdilo, coelacanthi nemaj ani primitivn plce ani velk mozek. Z orgnu, o nm evolun badatel
navrhovali, e byl primitivn plc, se vyklubala tukov kapsa.42 Navc coelacanth, kter byl pedstaven jako "plaz
kandidt pipravujc se k pechodu z moe na sou", byl ve skutenosti rybou, je ila v hlubinch ocenu a nikdy
nedoshla k povrchu ble ne 180 metr pod hladinou.43
Podle hypotetickho scne "z moe na sou", nkter ryby ctily

potebu pejt z moe na suchou zem, kvli problmm s krmenm. Toto
tvrzen je "podporovno" takovmi spekulativnmi kresbami.
E
L
A
F
Adnan Oktar 45
410 milion let star fosilie coelacantha. Evolucionist tvrdili, e byl

pechodnou formou reprezentujc pechod z vody na sou.
ijc pklady tto ryby byly mnohokrt chyceny od roku 1938, poskytujc
dobr pklad rozsahu spekulac, jimi se evolucionist zabvaj.
Pklad vyvracejc evoluci

E LV Y
Zkamenlina elvy star 100 milion let: Nijak odlin od svch protjk
ijcch dnes. (svit ivota, Orbis Pub., London 1972)
Po stran lze vidt

45 milion let starou
zkamenlinu vodn
elvy nalezenou v
Nmecku.
Nalevo jsou
pozstatky
nejstar
znm mosk
elvy, nalezen v
Brazlii: Tato 110
milion let star
fosilie je toton s
exempli ijcmi
dnes.
Prv tak jako neme evolun teorie vysvtlit zkladn tdy ivoich jako jsou ryby a plazi, neme vysvtlit ani pvod d uvnit tchto
td. Napklad elvy, co je d plaz, se objevuj ve fosilnm zznamu narz se svmi jedinenmi kruni. Abychom citovali z evolunho
zdroje: " pvod tohoto velmi spnho du je nejasn pro nedostatek ranch fosili, tebae elvy maj vce a lep zkamenl zbytky ne jin
obratlovci. Pechod mezi elvami a cotylosaury, ... plazy z nich [dajn] elvy vznikly zcela chyb." (Encyclopaedia Britannica Online,
"elva")
Neexistuje rozdl mezi zkamenlinami ranch elv a dnes ijcmi pslunky tohoto du. Jednodue eeno, elvy se "nevyvjely"; pod to byly
elvy od chvle, kdy byly takto stvoeny.
Harun Yahya
Pro je pechod z vody na sou nemon
volucionist tvrd, e jednoho dne druhy dlc ve vod jaksi vystoupily na zem a
byly transformovny v druhy dlc na soui.
Existuje mnostv zjevnch skutenost, kter in takov pechod vylouenm:
1. Noen hmoty: Mot ivoichov nemaj problm se snenm vlastn vhy v moi.
Avak vtina suchozemskch ivoich konzumuje 40% svoj energie jen na noen svch
tl. Stvoen inc pechod z moe na sou by si musela zrove vyvinout nov svalov a
kostern soustavy (!) aby splnily tuto potebu energie a to nemohlo vzniknout nahodilou
mutac.
2. Uchovvn tepla: Na zemi se me teplota rychle zmnit a kols v irokm rozsahu.
Suchozemt tvorov vlastn fyzick mechanismus, kter me pestt takov velk
teplotn zmny. Jene v moi se teplota mn pomalu a uvnit zkho rozsahu. iv
organismy s tlesnou soustavou regulovanou podle konstantn teploty moe by musely
zskat ochrann systm, aby zajistily minimln pokozen teplotnmi vkyvy na soui. Je
absurdn tvrdit, e ryby zskaly takov systm nahodilmi mutacemi jakmile vystoupily na
beh.
3. Voda: Zsadn pro metabolismus, voda mus bt na soui vyuvna ekonomicky kvli
svmu relativnmu nedostatku. Napklad ke mus umoovat uritou ztrtu tekutin, ale
souasn brnit pehnanmu vypaovn. Proto zakouej suchozemt tvorov ze,
zatmco vodn tvorov nikoli. Proto nen pokoka moskch tvor vhodn pro nevodn
habitat.
4. Ledviny: Mosk organismy se zbavuj odpadnch materil, hlavn amoniaku,
prostedky svho vodnho prosted. Na zemi se mus s vodou zachzet hospodrn. Proto
maj tito tvorov ledviny. Dky ledvinm se amoniak skladuje promnou v mo a pi jeho
vyluovn je uito minima vody. Navc jsou potebn nov systmy, aby zajistily fungovn
ledvin. Zkrtka aby se pechod z vody na sou odehrl, ivoichov bez ledvin by si museli
narz vyvinout ledvinovou soustavu.
5. Dchac soustava: Ryby "dchaj" branm kyslku rozputnho ve vod, kter
prochz brami. Nemohou t dle ne pr minut bez vody. Aby na zemi peily, musely
by zskat dokonal plce zniehonic.
Je urit nemon, aby se tyto dramatick fyziologick zmny odehrly ve stejnm

organismu ve stejnm okamiku, a vechno nhodou.
Adnan Oktar 47
KAPITOLA 6
IMAGINRN EVOLUCE PTK A SAVC
odle teorie evoluce ivot vznikl a vyvinul se v moi a pak byl transportovn obojivelnky na sou. Tento
evolun scn tak navrhuje, e obojivelnci se vyvinuli v plazy, tvory ijc na soui. Tento scn je opt
nepravdpodobn, kvli enormnm strukturlnm rozdlm mezi obmi ivoinmi tdami. Teba vejce
obojivelnk jsou navrena pro vvoj ve vod, mezitmco amniotick vejce je navreno pro vvoj na soui. Postupn
evoluce obojivelnk nepichz v vahu, ponvad bez dokonalho a pln navrenho vajka, nen mon, aby druh
peil. Navc, jako obvykle, neexistuje dkaz pechodnch forem, kter by mly dajn spojovat obojivelnky s plazy.
Evolun paleontolog a autorita v paleontologii obratlovc, Robert L. Carroll, mus akceptovat, e "ran plazi se velice
liili od obojivelnk a jejich pedkov nemohli bt dosud nalezeni."44
Jene beznadjn ztracen scne evolucionist jet nejsou u konce. Stle zstv problm pimt tato stvoen k
letu! Jeliko evolucionist v, e ptci se museli jaksi vyvinout, tvrd, e se pemnili z plaz. Avak dn z odlinch
ptach mechanism, kter maj naprosto odlinou strukturu od zvat dlcch na zemi, nelze vysvtlit postupnou evoluc.
Pedevm kdla, kter jsou vlastnost vyhrazenou ptkm, jsou velmi neschdnm problmem pro evolucionisty. Jeden z
tureckch evolucionist, Engin Korur, uznal nemonost evoluce kdel:
Spolenm znakem o a kdel je, e mohou fungovat jedin tehdy, jsou-li pln vyvinuty. Jinmi slovy, napl vyvinut
oko neme vidt; ptk s napl vyvinutm kdlem neme ltat. Jak tyto orgny vznikly zstalo jednou ze zhad
prody, kterou je nutno osvtlit.45
Otzka, jak vznikla perfektn struktura kdel jako vsledek po sob jdoucch nahodilch mutac, zstala zcela bez
odpovdi. Neexistuje zpsob vysvtlen, jak se pedn konetiny plaza mohly zmnit v dokonale fungujc kdla
nsledkem poruchy v genech (mutace).
Ba co vc, jen mt kdla nesta, aby organismus vzltl. Organismy dlc na zemi jsou zbaveny mnoha dalch
strukturlnch mechanism, kter ptci pouvaj k letu. Teba kosti ptk jsou mnohem leh ne u organism neltavch.
Jejich plce pracuj zcela jinm zpsobem. Maj odlinou svalovou a kostern soustavu a velice specializovanou srden a
obhovou soustavu. Tyto vlastnosti jsou podmnkami k ltn potebnmi pinejmenm tak jako kdla. Vechny tyto
mechanismy musely existovat souasn a dohromady; nemohly se vytvoit postupn "nahromadnm". Proto je teorie
tvrdc, e organismy na zemi se vyvinuly v ltajc organismy kompletn bludn.
Toto ve vzbuzuje dal otzku: dokonce i kdybychom pedpokldali, e tento nemon pbh je pravdiv, tak pro
nejsou evolucionist schopni nalzt "napl okdlenou" zkamenlinu nebo zkamenlinu s jednm kdlem aby svou
historku podloili?
Zvltn plce pro ptky
Anatomie ptk je velice odlin od plaz, jejich dajnch pedk. Pta plce pracuj naprosto jinm zpsobem, ne ty u ivoich dlcch
na zemi. Pozemn zvata vydechuj a nadechuj se jedinou prdunic. U ptk, zatmco vzduch vstupuje do plic zepedu, vychz ven
vzadu. Bh stvoil tento odlin systm speciln pro ptky, kte potebuj velk objem kyslku bhem letu. Je nemon, aby se takov
struktura vyvinula z plazch plic.
Pta pe: Design, kter neum evoluce vysvtlit
eorie evoluce, je tvrd, e ptci se vyvinuli z

plaz, nedovede vysvtlit obrovsk rozdly mezi
tmito tdami. Ve vcech takovch rys jako
jsou jejich kostern stavba a teplokrevn metabolismus
jsou ptci velice odlin od plaz. Dalm rysem, kter
pedstavuje nepekonatelnou propast mezi ptky a plazy
je pta pe, kter m podobu pro n vyhrazenou.
Tla plaz jsou pokryta upinami, zatmco tla ptk
jsou kryta pem. Jeliko evolucionist povauj plazy za
pedky ptk, mus tvrdit, e pera ptk se vyvinula z
plazch upin. Jene mezi upinami a pery neexistuje
dn podobnost.
Profesor fyziologie a neurobiologie na univerzit
Connecticutu, A.H. Brush, akceptuje tuto realitu, akoli je
evolucionista: "Kad znak od genov struktury a
organizace, po vvin, morfogenezi a organizaci tkn je
odlin (v pe a upinch)."1 Navc profesor Brush
zkoum blkovinnou strukturu ptach
per a argumentuje, e je "jedinen
mezi obratlovci".2
Neexistuje fosiln doklad pro
dokzn, e pta pera se
vyvinula z plazch upin.
Naopak, "pe se ve
fosilnm zznamu objevuje
najednou,
jako
'nesporn uniktn'
charakteristika
Jsou-li pta pera detailn

prozkoumna, je vidt, e jsou
vytvoena z tisc malinkch
ponk pipojench k sob
hky. Tento uniktn design
st v nadazen
aerodynamick vkon.
odliujc ptky" jak prohlauje profesor Brush.3 Mimoto

u plaz nebyla rozpoznna dn epidermln struktura,
kter poskytuje pvod pro pta pera.4
V roce 1996 dlali paleontologov rozruch kolem fosilie
takzvanho
opeenho
dinosaura,
nazvanho
Sinosauropteryx. Avak v roce 1997, bylo dohaleno, e tyto
zkamenliny nemaj co dlat s ptky a e se nejednalo o
pera dnench ptk.5
Na druhou stranu kdy zblzka prozkoumme pta pe,
narazme na velice komplexn design, kter nejde vysvtlit
evolunm procesem. Slavn ornitolog Alan Feduccia
stanovuje, e "kad jejich vlastnost m aerodynamickou
funkci. Jsou extrmn lehk, maj schopnost se
pozdvihovat, kter se zvyuje pi nzkch rychlostech, a
snadno se dovedou vrtit do pvodn pozice". Pak
pokrauje, "Nedovedu skuten pochopit, jak by orgn
perfektn navren k letu, mohl na potku vzniknout
kvli jin poteb".6
Nvrh per piml tak Charlesa Darwina, aby nad nimi
uvaoval. Navc dokonal estetika pe pva mu
zpsobovala "nevolnost" (jeho vlastn slova). V dopise, co
napsal pro Asu Graye 3.dubna 1860, uvedl "Dobe si
pamatuji as, kdy mi pomylen na oko vyvolvalo chlad
po celm tle, ale dostal jsem se pes toto stdium
nevolnosti..."A pak pokrauje: "...a nyn bezvznamn
sti struktury asto zpsobuj, e se ctm velice
nepjemn. Pohled na pero z pavho ocasu, kdykoli na n
popatm, dl se mi nanic!" 7
1- A. H. Brush, "O pvodu per". Journal of Evolutionary Biology, sv. 9, 1996,

str.132
2- A. H. Brush, O pvodu per, str. 131
3- Tamt.
4- Tamt.
5- "Okubn opeenho dinosaura", Science, sv. 278, 14.listopadu 1997, str. 1229
6- Douglas Palmer, "Uen se letu" (Revize Pvodu a evoluce ptk od Alana
Feduccia, Yale University Press, 1996), New Scientist, sv. 153, 1.bezna 1997, str. 44
7- Norman Macbeth, Darwin pezkouen: Apel na rozum, Boston, Gambit, 1971,
str. 101
Harun Yahya
Dal dajn pechodn forma: Archopteryx

Evolucionist vyslovuj v odpov jmno jedinho tvora. Toto je zkamenlina ptka zvanho Archopteryx, jedna
z nejznmjch pechodnch forem mezi tm mlem, co evolucionist stle brn. Archopteryx, podle evolucionist
takzvan pedek souasnch ptk, il piblin ped 150 miliony let. Teorie m za to, e nkte drobn dinosaui,
takov jako Velociraptoi nebo Dromeosaui, se postupn vyvinuli zsknm kdel a pak zaali ltat. Tak se
pedpokld, e Archopteryx je pechodnou formou, kter se oddlila od dinosauch pedk a poprv vzltla.
Avak posledn vzkumy zkamenlin Archopteryxe zna, e tento tvor absolutn nebyl pechodnou formou,
nbr vyhynulm druhem ptka, majcm nkter bezvznamn odlinosti od dnench ptk.
Teze, e Archopteryx byl "polovin ptk" kter nedovedl dokonale ltat byla oblben v evolunch kruzch a
donedvna. Neptomnost sterna (prsn kosti) u tohoto tvora se povaovala za nejdleitj doklad, e tento ptk
nemohl podn ltat. (Prsn kost se nachz pod hrudnkem, a upnaj se k n svaly potebn k ltn. V dnen dob je
prsn kost pozorovateln u vech ltajcch i neltavch ptk, a dokonce i u netopr, ltavch savc, kte nle do
naprosto odlin eledi.)
Avak sedm zkamenlin Archopteryxe, je byly nalezeny v roce 1992, zpsobilo evolucionistm velk as.
Pinou bylo, e u nedvno nalezen fosilie bylo objeveno, e prsn kost, o n evolucionist pedpokldali, e chyb,
nakonec pece existuje. Tato fosilie byla v asopise Nature popsna takto:
Nedvn objev sedmi exempl Archopteryxe prezentuje stenou, obdlnkovou prsn kost, dlouho oekvanou ale
nikdy dve nezdokumentovanou. To svd o silnch letovch svalech.46
Tento objev anuluje hlavn zklad tvrzen, e Archopteryx byl polovin ptk, co nedovedl podn ltat.
Navc struktura ptach per se stala jednm z nejdleitjch kus dkazu potvrzujcho, e Archopteryx byl ltajc
ptk v pravm smyslu. Asymetrick stavba pera Archopteryxe je k nerozeznn od ptk ijcch dnes a zna, e mohl
ltat velmi dobe. Jak vhlasn paleontolog Carl O. Dunbar stanovuje, "pro svoje pe [je Archopteryx] jasn
klasifikovn jako ptk." 47
Dal fakt, kter byl odhalen strukturou pe Archopteryxe je jeho teplokrevn metabolismus. Jak uvedeno ve,
plazi a dinosaui jsou studenokrevn ivoichov, jejich tlesn teplo se mn s teplotou jejich prosted, ne aby bylo
homeostaticky regulovno. Velice dleitou funkc ptaho pe je udrovn stl tlesn teploty. Fakt, e
Archopteryx ml pe ukzal, e to byl opravdov teplokrevn ptk, kter poteboval udrovat tlesn teplo, na rozdl
od dinosaur.
Podle evolucionist se nkte drobn dinosaui jako Velociraptoi nebo

Dromeosaui, vyvinuli zsknm kdel a pak zaali ltat. Tud je
Archopteryx povaovn za pechodnou formu, kter se oddlila od svch
dinosauch pedk a zaala poprv ltat. Tato imaginrn povdaka se
objevuje skoro ve vech evolunch publikacch.
Adnan Oktar 51
Spekulace evolucionist: Zuby a spry Archopteryxe

Dva dleit body, na kter evolun biologov spolhaj pi tvrzen, e Archopteryx byl pechodnou formou, jsou
spry na jeho kdlech a jeho zuby.
Je pravda, e Archopteryx ml spry na kdlech a zuby v stech, le tyto znaky neznamenaj, e tento tvor byl jaksi
pbuzn s plazy. Mimoto, dva druhy ptk dnes ijcch, Tauraco a Hoacin, maj spry, kter jim umouj dret se vtv.
Tito tvorov jsou pln ptci, bez plazch charakteristik. Proto je zcela bezpedmtn tvrdit, e Archopteryx je pechodn
forma, kvli svm drpm na kdlech.
Ani zuby v zobku Archopteryxe neznamenaj, e je pechodnou formou. Evolucionist provdj eln trik
tvrzenm, e tyto zuby jsou plaz charakteristiky, jeliko zuby nejsou typickm znakem plaz. Dnes maj nkte plazi zuby
a jin nikoli. Navc Archopteryx nen jedin druh ptka majc zuby. Je pravda, e dnes ptci se zuby neexistuj, le
podvme-li se na fosiln zznam, shledme, e jak v dob Archopteryxe tak pozdji, a dokonce jet donedvna,
existoval oddlen pta rod, kter by lo kategorizovat jako "ptci se zuby".
Nejdleitjm bodem je, e struktura zub Archopteryxe a jinch ptk je naprosto odlin od jejich
dajnch pedk, dinosaur. Proslul ornitologov L. D. Martin, J. D. Steward, a K. N. Whetstone pozorovali, e
Archopteryx a jin podobn ptci maj zuby s plochmi vrcholy a velkmi koeny. Kdeto zuby teropodnch dinosaur,
domnlch pedk tchto ptk, vystupuj jako pily a maj zk koeny.48
Tito badatel takt porovnali zpstn kstky Archopteryxe a jeho dajnch pedk, dinosaur, a nepozorovali
mezi nimi dnou podobnost.49
Studie anatom jako S. Tarsitano, M. K. Hecht, a A.D. Walker odhalily, e nkter podobnosti, kter John Ostrom a
dal vidli mezi Archopteryxem a dinosaury byly ve skutenosti dezinterpretace.50
Vechna tato zjitn zna, e Archopteryx nebyl pechodn lnek ale pouze ptk spadajc do kategorie, kterou
bychom mohli nazvat "ozuben ptci".
Archopteryx a dal pta zkamenliny

Zatmco evolucionist po desetilet prohlaovali Archopteryxe nejvtm dkazem scne ohledn evoluce ptk,
nkter nedvno nalezen zkamenliny v tomto ohledu scn vyvracej.
Lianhai Hou a Zhonghe Zhou, dva paleontologov z nskho institutu paleontologie obratlovc, objevili novou pta
zkamenlinu v roce 1995 a nazvali ji Confuciusornis. Tato zkamenlina je skoro stejnho st jako Archopteryx (kolem
140 milion let), le nem v stech zuby. Navc jej zobk a pe sdl stejn vlastnosti s dnenmi ptky. Confuciusornis
m stejnou kostern stavbu jako souasn ptci, ale zrove m spry na svch kdlech
jako Archopteryx. Dal struktura vyhrazen ptkm zvan "pygostyl", kter
podporuje ocasn pera, byla tak nalezena u Confuciusornise. Strun, tato
zkamenlina -stejn star jako Archopteryx, kter byl dve povaovan
za nejranjho ptka a byl akceptovn jako poloplaz -vypad dost
jako ptci ijc dnes. Tento fakt anuloval evolun tezi tvrdc, e
Archopteryx byl primitivn pedek vech ptk.51
Dal zkamenlina vykopan v n vyvolala jet vt
zmatek. V listopadu 1996 byla v Science oznmena
existence 130 milion let starho ptka pojmenovanho
Liaoningornis L. Houem, L. D. Martinem a Alan
Feducciaou. Liaoningornis ml prsn kost, k n
se pipojovaly svaly pro ltn, jako u dnench
Ptk jmnem
ptk. Tento ptk byl nerozeznateln od
Confuciusornis je
tho st jako
souasnch ptk i v jinch ohledech.
Archopteryx
Jedinm rozdlem byly zuby v stech.
Archopteryx vykazuje znaky pln

vyvinutho ptka:
4
2
5
3
1. Jeho pera ukazuj, e se jednalo o

teplokrevnho tvora schopnho letu.
2. Jeho kosti jsou dut jako u dnes ijcch
ptk.
3. Jeho zuby nepedstavuj dkaz, e se
vyvinul z plaz. V minulosti ilo mnoho
ptach druh se zuby.
4. Existuj pta druhy dnes ijc, kter maj
podobn paty na svch kdlech.
5. Prsn kost byla pozorovateln u nedvno
nalezench sedmi fosili Archopteryxe.
Ptomnost tto kosti ukazuje, e tak jako
souasn ptci, ml mocn letov svaly.
Toto ukzalo, e ptci se zuby nemli primitivn stavbu pedpokldanou evolucionisty.52 Toto bylo uvedeno v lnku v
Discover "Odkud pili ptci? Tato fosilie zna, e tomu nebylo z dinosauho rodu".53
Dal zkamenlinou, kter vyvrtila evolun tvrzen ohledn Archopteryxe, byl Eoalulavis. Stavba kdla
Eoalulavise, o nm se uvedlo, e je o njakch 25 a 30 milion let mlad ne Archopteryx, byla pozorovna u
dnench pomalch letc. To dokzalo, e ped 120 miliony let poletovali v oblacch ptci v mnoha ohledech
nerozeznateln od dnench.54
Tato fakta znovu ukazuj, e urit ani Archopteryx ani jin ran ptci jemu podobn nebyli pechodnmi formami.
Zkamenliny nezna, e rzn druhy ptk se vyvinuly jeden z druhho. Naopak, fosiln zznam ukazuje, e dnen
ptci a nkte starodvn ptci jako Archopteryx vlastn ili vedle sebe ve stejnm ase. Nkter z tchto ptach druh
jako Archopteryx a Confuciusornis, vyhynuli, a pouze nkter z druh, kter kdysi existovaly, byly schopny pet a
do souasnosti.
Zkrtka nkolikero znak Archopteryxe ukazuje, e tento tvor nebyl pechodnou formou. Celkov anatomie
Archopteryxe dv najevo stabilitu, nikoli evoluci. Paleontolog Robert Carroll to mus uznat:
Geometrie perut Archopteryxe je identick s modernmi ltajcmi ptky, zatmco neltajc ptci maj symetrick pera.
Zpsob, jakm jsou brka naaranovna na kdlech tak spad do du modernch ptk Podle Van Tynea a Bergera, jsou
relativn velikost a tvar kdla Archopteryxe podobn jako u ptk, kte se pohybuj skrze omezen oteven ve vegetaci
jako jsou hrabav ptci, holubice, sluky, plhavci a vtina zpvnch ptk Letky byly ve stazi po nejmn 150 milion
let55
Na druhou stranu "asov paradox" je jednm z fakt zasahujcm smrtc der evolunm tvrzen o
Archopteryxovi. Ve sv knize Ikony evoluce, Jonathan Wells poznamenv, e Archopteryx byl promnn v "ikonu"
teorie evoluce, zatmco dkaz jasn ukazuje, e toto stvoen nen primitivnm pedkem ptk. Podle Wellse jednou ze
znmek je, e teropodn dinosauidajn pedkov Archopteryxejsou vlastn mlad ne Archopteryx:
Dvounoz plazi pobhajc kolem po zemi a majc dal vlastnosti, kter by jeden mohl oekvat u pedk Archopteryxe, se
objevili pozdji.56
Imaginrn spojen ptk-dinosaurus

Tvrzen evolucionist snacch se prezentovat Archopteryxe jako pechodnou formu, je e ptci se vyvinuli z
dinosaur. Jene jeden z nejslavnjch ornitolog na svt, Alan Feduccia z univerzity v Severn Karoln, oponuje
teorii, e ptci jsou pbuzn s dinosaury, navzdory skutenosti, e sm je evolucionistou. Feduccia k o tezi plazo-pta
evoluce:
Tedy, j jsem studoval pta lebky po 25 let a nevidm vbec dn podobnosti. Prost je nevidm... Teropodn
pvod ptk, dle mho nzoru, bude nejvt ostudou paleontologie 20.stolet.57
Larry Martin, odbornk na ran ptky z univerzity v Kansasu, tak odporuje teorii, e ptci jsou potomky dinosaur.
Debatujc o rozporech, do nich evoluce v tto vci upad, prohlauje:
Abych vm ekl pravdu, kdybych ml podporovat dinosau pvod ptk s tmito znaky,
stydl bych se pokad, kdybych ml vstt a hovoit o tom.58
V souhrnu, scn "evoluce ptk" vztyen jedin na bzi Archopteryxe, je

pouze produktem pedpojatosti a mylen evolucionist, kde je pn otcem
mylenky.
Pvod savc
Jak jsme dve uvedli, teorie evoluce navrhuje, e njak smylen stvoen
vystoupila z moe a zmnila se v plazy, a e ptci se vyvinuli z plaz. Podle tho
scne jsou plazi pedky nejenom ptk ale i savc. Jene mezi tmito dvma tdami je
mnoho rozdl. Savci jsou teplokrevn ivoichov (to znamen, e si um vytvet vlastn
Profesor Alan Feduccia
Jak je pvod much?
vrzen, e dinosaui se promnili v ptky evolucionist podporuj pedpokladem, e nkte dinosaui,

kte mvali pednmi konetinami, aby ulovili mouchy "vzltli a letli" jak vidno z obrzku. Bez
jakhokoli vdeckho opodstatnn to nen nim vce, ne vplodem fantazie, ale tato teorie s sebou
nese velice prost logick rozpor: pklad poskytnut evolucionisty, aby vysvtlili pvod ltn, to jest moucha,
m ji dokonalou schopnost letu. Zatmco lovk nedoke rozevt a zavt oi ani 10 krt za sekundu,
prmrn moucha mvne kdly 500 krt za sekundu. Navc pohybuje obma kidlky souasn. Nejmen
nesoulad ve vibraci kdel by zpsobil moue ztrtu rovnovhy, ale to se nikdy nestane.
Evolucionist by mli nejprve pijt s vysvtlenm, jak zskala moucha perfektn schopnost letu. Namsto toho
vymlej imaginrn scne o tom, jak mnohem neikovnj tvorov jako plazi pili k ltn.
Dokonce i dokonal stvoen mouchy domc vyvrac evolun tvrzen. Anglick biolog Robin Wootton napsal v
lnku s titulkem "Mechanick nvrh much kdel":
m lpe rozumme fungovn kdel hmyzu, tm dvtipnj a krsnj jejich nvrh vypad. Struktury jsou
tradin navreny, aby se co nejmn deformovaly; mechanismy jsou navreny, aby pohybovaly stmi
komponent pedvdatelnmi zpsoby. Kdla hmyzu kombinuj oba zpsoby, uvaj komponenty se
irokm rozsahem elastickch vlastnost, elegantn shromdn, aby dovolovaly pslunou deformaci v
reakci na pslun sly a vyuvaly vzduchu co nejlpe. Maj mlo pokud vbec njak technologick
paralely - zatm.1
Na druhou stranu neexistuje jedin zkamenlina, kter by mohla bt dokladem imaginrn evoluce much. To
je to, co vznan francouzsk zoolog Pierre Grass myslel, kdy ekl "Jsme v temnotch ohledn pvodu
hmyzu." 2
1- Robin J. Wootton, "Mechanick design hmyzch kdel", Scientific American, sv. 263, listopad 1990, str.120
2- Pierre-P Grass, Evoluce ivch organism, New York, Academic Press, 1977, str.30
Pklad z evolunch scn: Dinosaur nhle vzltl,

kdy se snail chytat mouchy!
teplo a udruj ho na stl rovni), rod iv potomstvo a iv je mlkem a jejich tla jsou obvykle cele pokryt srst. Plazi,
na druhou stranu, jsou studenokrevn (tj.nedovedou si vytvet vlastn teplo a jejich tlesn teplota se mn v souladu s
vnj teplotou), kladou vejce, nekrm mlata mlkem a jejich tla jsou pokryta upinami.
Jednm pkladem strukturln bariry mezi plazy a savci je jejich stavba elisti. Sav elisti se skldaj z jedin kosti
doln elisti obsahujc zuby. U plaz existuj ti drobn kstky po obou stranch doln elisti. Dalm zsadnm rozdlem
je, e vichni savci maj ve stednm uchu ti kstky (kladvko, kovadlinka, tmnek). Plazi maj ve stednm uchu jedinou
kost. Evolucionist tvrd, e se plaz elist a stedn ucho postupn vyvinuli v sav elist a ucho. Otzku, jak se ucho s
jedinou kost postupn vyvinulo do toho se temi kostmi a mezitm se zachovvala funkce slyen, nelze nikdy vysvtlit.
Nikoli pekvapiv ani jedna jedin zkamenlina spojujc plazy a savce nen k nalezen. Proto evolun vdeck spisovatel
Roger Lewin byl donucen ct, "Pechod k prvnmu savci, kter se asi odehrl jen u jednoho, nebo nanejv dvou
rodokmen, je stle hdankou".59
George Gaylord Simpson, jedna z nejpopulrnjch evolunch autorit a zakladatel teorie neodarwinismu, in
nsledujc poznmku ohledn tto matouc obte pro evolucionisty:
Nejzhadnj udlost v historii ivota na zemi je zmna od mezozoika, vku plaz, ve vk savc. Jako kdyby byla nad
vkem, kde vd roli zaujmali plazi, hlavn dinosaui v obrovskm potu a ohromujc rozmanitosti, nhle sputna
opona, a ihned zvednuta, aby odhalila stejn jednn, ale v naprosto odlinm obsazen, obsazen, v nm se dinosaui
vbec neobjevuj, dal plazi jsou kompars, a vechny hlavn role hraj savci toho druhu sotva naznaenho v
pedelch jednnch.60
Navc kdy se savci najednou objevili, byli od sebe navzjem ji velice odlin. Tak nepodobn ivoichov jako
netopi, kon, myi a velryby jsou savci, a ti vichni se vynoili ve stejnm geologickm obdob. Ustanovit mezi nimi
evolun vztah je nemon dokonce i pi nejirm rozpjet pedstavivosti. Evolun zoolog R. Eric Lombard se chopil
tohoto bodu v lnku, jen se objevil v hlavnm urnlu Evoluce:
Ti co hledaj konkrtn informaci pouitelnou pi konstrukci fylogenez savch rodokmen budou zklamni.61
Toto ve demonstruje, e vichni iv tvorov se ocitli na zemi najednou a pln zformovan, bez evolunho procesu.
Toto je konkrtn dkaz faktu, e byli stvoeni. Evolucionist se vak sna vykldat fakt, e iv druhy vznikly v uritm
poad jako znmku evoluce. Jene sekvence, v n iv vci vznikly je "d stvoen", jeliko mluvit o evolunm
procesu nen mon. Se svrchovanm a bezvadnm stvoenm byly oceny a soue naplnny ivmi vcmi a nakonec by
stvoen lovk.
Navzdory pbhu "opiho mue" kter je davm vnucovn intenzivn mediln propagandou, lovk se tak ocitl na
zemi nhle v pln form.
Netopi
Evolucionist navrhuj, e vechny sav druhy se vyvinuly ze spolenho pedka. Avak
existuj velk odlinosti mezi rozmanitmi druhy savc jako jsou medvdi, velryby, myi a
netopi. Kad z tchto ivch bytost m specifick systmy. Kupkladu netopi jsou
stvoeni s velmi citlivm sonarovm systmem, kter jim pomh najt cestu v temnot. Tyto
sloit systmy, kter me modern technologie pouze napodobovat, se v dnm ppad
nemohly objevit jako vsledek nhody. Fosiln zznam tak demonstruje, e netopi vznikli
ve svm souasnm dokonalm stavu zniehonic a e neprodlali dn "evolun proces".
Zkamenlina netopra star 50 milion
let: nelc se od svho modernho
protjku. (Science, sv. 154)
Harun Yahya
Mtus evoluce kon

donedvna byla propagovna imaginrn
sekvence dajn ukazujc evoluci kon jako
hlavn fosiln dkaz pro teorii evoluce. Dnes vak
mnoz evolucionist sami upmn doznvaj, e scn
evoluce kon je bankrot. V roce 1980 bylo podno
dvoudenn symposium ve Fieldov muzeu prodn historie v
Chicagu, se 150 astncmi se evolucionisty debatujc o
problmu s pozvolnou evolun teori. Oslovujc publikum,
evolucionista Boyce Rensberger poznamenal, e scn
evoluce kon nem dnou oporu ve fosilnm zznamu a e
nebyl pozorovn dn evolun proces, kter by vysvtlil
postupn vvoj kon:
Populrn vypravovan pklad evoluce kon, naznaujc
postupnou sekvenci zmn od typrstch tvor velikosti
liky ijcch ped 50 miliony let po dnen mnohem vt
jednoprst kon, je dlouho znm jako chybn. Namsto
postupnch zmn se zkamenliny kadho pechodnho
druhu objevuj zcela odlin, petrvvaj nezmnn a pak
vyhynou. Pechodn formy jsou neznm.1
Dr. Niles Eldredge uvedl nsledujc o diagramech "evoluce
kon":
Existuje hrozn spousta pbh, jeden imaginrnj ne
druh, o tom, jak je opravdu povaha historie ivota.
Nejslavnj pklad, dodnes vystavovan v dolnm
poschod, je vstava evoluce kon pipravovan snad ped
padesti lety. Byla pedkldna jako doslovn pravda v
jedn uebnici za druhou. Nyn si myslm, e je to
politovnhodn, obzvlt kdy lid, kte pedkldaj tyto
druhy historek si mohou bt sami vdomi spekulativn
povahy nkterch takovch vc.2
Tak jak je zklad pro scn evoluce kon? Tento scn
byl formulovn prostedky klamnch graf vytvoench
aranovnm do ady zkamenlin odlinch druh, kter
ily ve velice odlinch obdobch v Indii, Jin Africe,
Severn Americe a Evrop ist v souladu s bohatou silou
pedstavivosti evolucionist. Pes 20 graf evoluce kon,
kter se mimochodem vechny od sebe li, bylo pedloeno
rznmi badateli. Tak je evidentn, e evolucionist nedoli k

dohod o tchto rodokmenech. Jedinm spolenm znakem
tchto aranm je vra, e tvor velikost psa zvan
"Eohippus", kter il v eocnu ped 55 miliony let, byl
pedkem kon (Equus). Ale dajn evolun vztahy od
Eohippa k Equus jsou naprosto nesouvisl.
Evolun vdeck spisovatel Gordon R. Taylor vysvtluje
tuto mlo znmou pravdu ve sv knize Velk evolun
zhada:
Ale mon, e nejvnj slabost darwinismu je nespch
paleontolog v nalezen pesvdivch fylogenez nebo
sekvenc organism demonstrujcch hlavn evolun
zmny... K je asto citovn jako jedin pln
propracovan pklad. Le faktem je, e linie od Eohippus
k Equus je velice nepravideln. M dajn ukazovat
postupn nrst velikosti, ale pravdou je, e nkter
variace byly men ne Eohippus, nikoli vt. Exemple z
rznch zdroj mohou bt pivedeny dohromady v
pesvdiv vypadajc sekvenci, jene neexistuje dkaz, e
v tto ad byly opravdu seazeny v ase.3
Vechna tato fakta jsou silnm dkazem, e grafy evoluce
kon, kter jsou prezentovny jako jeden z nejpevnjch
zklad darwinismu, nejsou nim jinm ne fantastickmi
a nepravdpodobnmi bchorkami.
1- Boyce Rensberger, Houston Chronicle, 5.listopadu 1980, str.15

2- Niles Eldredge, citovn v Darwinova hdanka od Luthera D.
Sunderlanda, Santee, CA, Master Books, 1988, str. 78
3- Gordon Rattray Taylor, Velk evolun zhada, Abacus, Sphere Books,
London, 1984, str. 230
Tato kosk srie v muzejn expozici je sloena z

rozmanitch zvat, kter ila v odlinch
dobch a v odlinch geografickch polohch.
Zde byla svvoln seazena podle pedpojat
perspektivy. Tento scn kosk "evoluce"
nem podporu ve fosilnm zznamu.
Adnan Oktar 57
KAPITOLA 7
PEDPOJAT KLAMN INTERPRETACE ZKAMENLIN

EVOLUCIONISTY
e se pustme do detail mtu lidsk evoluce, potebujeme se zmnit o metod propagandy, kter pesvdila
obecnou veejnost o mylence, e kdysi v minulosti ila poloopi stvoen. Tato propaganda vyuv
"rekonstrukce" s odkazem na fosilie. Rekonstrukce lze vysvtlit jako kreslen obrzku nebo tvoen modelu
iv vci podle jedin kosti-nkdy pouze fragmentu-kter byl vykopn. "Opi mu" kterho vidme v novinch,
asopisech a nebo filmech, to vechno jsou rekonstrukce.
Jeliko zkamenliny jsou obvykle lomkovit a nepln, jakkoli dohad na nich zaloen je zkonit spekulativn.
Vlastn jsou rekonstrukce (kresby i modely) dlan
evolucionisty zaloen na fosilnch pozstatcch, co jsou
pipraveny mysln prv tak, aby ovovali evolun
tezi. David R. Pilbeam, vznan antropolog z
E
L
A
F
Harun Yahya
Ti rzn rekonstrukce zaloen na jedin lebce

Evolucionist vynalzaj takov "pevrcen pbhy" e dokonce pipisuj rzn tve jedn lebce.
Kupkladu ti odlin rekonstrukn kresby byly provedeny pro zkamenlinu Australopitekus
robustus (Zindantropus), a jsou slavnm ppadem takovho padln. Svrchu dol: Ilustrace
Maurice Wilsona; ilustrace z 5.dubna 1964, edice Sunday Times; Ilustrace N. Parkera ze z 1960,
edice National Geographic.
Harvardu, zdrazuje tuto skutenost, kdy prav: "Pinejmenm v paleoantropologii

jsou data stle tak vzcn, e teorie tvrd ovlivuje vklady. Teorie v minulosti jasn
odrely nae momentln ideologie namsto vlastnch dat".62 Jeliko jsou lid velmi
ovlivnni vizuln informac, tyto rekonstrukce nejlpe slou elu evolucionist, co je
pesvdit lidi, e tato rekonstruovan stvoen v minulosti opravdu existovala.
Zde musme objasnit jeden konkrtn bod: Rekonstrukce kostnch pozstatk mohou
odhalit pouze nejvce obecn charakteristiky tvora, jeliko skuten rozeznvac morfologick vlastnosti ivoicha jsou
mkk tkn, kter po smrti rychle zmiz. Proto, kvli spekulativn povaze vkladu mkkch tkn, jsou rekonstruovan
kresby nebo modely zcela zvisl na pedstavivosti osoby, kter je vytv. Earnst A. Hooten z Harvardsk univerzity
tuto situaci vysvtluje takto:
Pokus restaurovat mkk sti je jet riskantnj podnik. Rty, oi, ui a pika nosu nemaj dn vodtka na
kostech. Stejn snadno mete na lebce neandrtlce vymodelovat rysy impanze nebo filosofa. Tyto dajn restaurace
starobylch typ lovka maj nepatrnou vdeckou hodnotu a jsou pravdpodobn jen k oklamn veejnosti
Take nevte rekonstrukcm.63
Vlastn evolucionist vynalzaj takov "nesmysln pbhy" e dokonce popisuj rzn tve na stejn lebce.
Kupkladu ti odlin rekonstruovan kresby proveden pro zkamenlinu nazvanou Australopithecus robustus
(Zinjanthropus), jsou slavnm ppadem takovho padln.
Pedpojat vklad zkamenlin a oteven padln etnch imaginrnch rekonstrukc jsou znamenm, jak asto se
evolucionist utkaj k trikm. Pesto to vypad nevinn ve srovnn se svvolnmi padlky, kter pronikaj histori
evoluce.
Dv kresby Jvskho lovka, kter se od sebe zcela li, poskytuj

dobr pklad toho, jak fantasticky jsou zkamenliny evolucionisty
vykldny.
Nalevo: Kresba Maurice Wilsona (Od opa k Adamovi: Hledn

lidskch pedk, Herbert Wendth)
Napravo: Kresba Stevena Stanleyho (Lidsk pvod)
Adnan Oktar 59
KAPITOLA 8
EVOLUN PODVRHY
eexistuje konkrtn fosiln dkaz, co by podporoval obraz "opiho mue" kter je bez ustn vyhlaovn mdii
a evolunmi akademickmi kruhy. Se ttci v rukou evolucionist produkuj smylen stvoen, nicmn fakt,
e tyto kresby nekoresponduj se dnou hodc se fosili pro n tvo vn problm. Jednou ze zajmavch
metod, jakou pouvaj, aby tento problm pekonali, je "produkovat" zkamenliny, kter nemohou nalzt.
Piltdownsk mu, kter me bt nejvtm skandlem v historii vdy, je typickm pkladem tto metody.
Piltdownsk lovk: elist orangutana a lidsk lebka!

V roce 1912 proslul lka a amatrsk paleoantropolog jmnem Charles Dawson vystoupil s tvrzenm, e nalezl
elist a fragment lebky v Piltdownu v Anglii. Dokonce a byla elist spe opi, zuby a lebka byly spe lidsk. Tyto
exemple byly oznaeny jako "Piltdownsk lovk". dajn 500000 let star byly ukazovny jako absolutn dkaz lidsk
evoluce v nkolika muzech. Po vce ne 40 let byly psny etn vdeck lnky o "Piltdownskm lovku", mnoh
vklady a kresby byly uinny a zkamenlina byla prezentovna jako dleit dkaz lidsk evoluce. Pinejmenm 500
doktorskch tez bylo napsno o tomto pedmtu.64 Pi nvtv Britskho muzea v roce 1921 hlavn americk
paleoantropolog Henry Fairfield Osborn pravil "Musme si znovu a znovu pipomnat, e Proda je pln paradox" a
prohlsil Piltdowna "objevem obrovsk dleitosti pro prehistorii lovka".65
V roce 1949 se Kenneth Oakley z Oddlen paleontologie Britskho muzea pokusil pout "fluorovou zkouku", nov
test pro urovn st fosili. Test byl proveden na zkamenlin Piltdownskho lovka. Vsledek byl pekvapiv. Bhem
testu se dolo ke zjitn, e elist Piltdownskho lovka neobsahuje dn fluor. To znailo, e byla pohbena jen nkolik
let. Lebka, kter obsahovala pouze mal mnostv fluoru ukazovala, e nen star ne nkolik tisc let.
Bylo ureno, e zuby v elisti pat orangutanovi, byly umle opotebovny a e "primitivn" nstroje objeven u
zkamenliny byly pouze jednoduch imitace naosten ocelovmi nstroji.66 V podrobn analze dokonen Josephem
Weinerem byl tento padlek odhalen veejnosti v roce 1953. Lebka patila 500 let pohbenmu lovku a elist
nedvno zesnulmu opu! Zuby byly speciln uspodny a dodny do elisti, a povrch stoliek byl vyplnn, aby
pipomnaly lidsk. Pak byly vechny kusy zabarveny dichromanem draselnm, aby vypadaly starobyle. Skvrny po
namoen v kyselin zaaly mizet. Sir Wilfred Le Gros Clark, kter byl v tmu, jen odhalil padlek, nedovedl skrvat
svj div nad touto situac a ekl: "Dkaz umlho obrouen ihned padl do oka. Vru to vypadalo tak zjevn, e by se
dalo dobe ptt -jak to, e to dve uniklo povimnut?"67 Kdy se k tomuto dosplo "Piltdownsk lovk" byl spn
odstrann z Britskho muzea, kde byl vystavovn po vce ne 40 let.
Harun Yahya
Pbh kachna
Zkamenliny jsou
vykopvny Charlesem
Dawsonem a dvny Siru
Arthuru Smithovi
Woodwardovi.
Kusy lidsk
lebky
Kusy jsou
rekonstruovny,
aby utvoily
slavnou lebku.
elist orangutana
Podle rekonstruovan
lebky jsou provedeny
rozmanit kresby a
skulptury, nesetn lnky
a komente jsou napsny.
Pvodn lebka se vystavuje
v Britskm muzeu.
Po 40 letech od objevu je
piltdownsk
zkamenlina odhalena
skupinou badatel jako
kachna.
Adnan Oktar 61
Nebrask lovk: Prase zub

V roce 1922 Henry Fairfield Osborn, editel Americkho muzea
prodn historie, vyhlsil, e nalezl fosilii stoliky patc do ry
pliocnu v zpadn Nebrasce pobl Hadho potoka. Tento zub
dajn nesl znaky spolen pro lovka a opa. Rozshl vdeck
debata se poala toit kolem tto fosilie, kterou nazvali "Nebrask
lovk", v n nkte pipisovali zub jako patc Pitekantropus
erektus, zatmco jin tvrdili, e je ble lidem. Nebrask lovk
ihned dostal "vdeck pojmenovn", Hesperopitekus haroldcooki.
Mnoho autorit projevilo podporu Osbornovi. Podle tohoto
jedinho zubu byly kresleny rekonstrukce hlavy a tla Nebraskho
Obrzek nahoe byl nakreslen podle jedinho
lovka. Navc byl Nebrask lovk dokonce vyobrazovn spolu se enou a
zubu a byl uveejnn v asopise Illustrated
London News 24.ervence 1922. Avak
dtmi jako cel rodina v pirozenm prosted.
evolucionist byly extrmn zklamni, kdy
Vechny tyto scne byly rozvinuty na zklad tohoto jedinho zuby.
bylo odhaleno, e tento zub nepat ani
Evolun kruhy vloily takovou vru v tento "stn lovka" e kdy badatel
opimu tvorovi ani lovku, nbr
vyhynulmu druhu prasete.
jmnem William Bryan oponoval tmto pedpojatm zvrm spolhajcm na
jedin zub, byl tvrd kritizovn.
V roce 1927 byly nalezeny dal sti kostry. Podle tchto nov objevench kus nepatil zub ani lovku ani opici.
Dosplo se k poznn, e patil vyhynulmu druhu divokho americkho prasete jmnem Prostennops. William Gregory
nazval lnek publikovan v Science, v nm oznamoval pravdu, "Hesperopitekus: Zjevn ani op, ani lovk".68 Pak byly
vechny kresby Hesperopiteka haroldcooki a jeho "rodiny" urychlen odstranny z evolun literatury.
Ota Benga: Afrian v kleci

Potom, co Darwin ve sv knize Sestup lovka rozvinul teorii, e lovk se vyvinul z
bytost podobnch opicm, poal hledat zkamenliny ku podpoe tto kontroverze. Avak
nkte evolucionist se domnvali, e tvorov "napl lidt, napl op" jsou k nalezen
nejen ve fosilnm zznamu, ale tak naivu v rznch stech svta. Potkem 20.stolet
tato honba za "ijcmi pechodnmi lnky" vedla k neastnm incidentm, z nich
nejkrutj je pbh Pygmeje jmnem Ota Benga.
Ota Benga byl chycen v roce 1904 evolunmi badateli v Kongu. V jeho vlastnm
jazyce jeho jmno znamen "ptel". Ml enu a dv dti. Spoutn a dren v kleci jako
zve byl pevezen do USA, kde ho evolun vdci ukazovali veejnosti na Svtov pouti
v St Louis mezi jinmi opmi druhy a pedstavovali ho jako "nejbli pechodn
lnek k lovku". O dva roky pozdji ho vzali do Bronxsk Zoo v New Yorku a
vystavovali ho pod oznaenm "dvn lidt pedci" spolu s nkolika impanzi, gorilou
jmnem Dinah, a orangutanem Dohungem. Dr. William T. Hornaday, evolun editel
zoo, pronel dlouh projevy o tom, jak je hrd, e m tuto vjimenou "pechodnou
formu" ve sv zoo a zachzel s Ota Bengou v kleci, jako by byl obyejn zve.
Neschopen zachzen, jemu byl vystaven, snst, Ota Benga pozdji spchal
sebevradu.69
Piltdownsk lovk, Nebrask lovk, Ota Benga... Tyto skandly demonstruj, e evolun vdci nevhaj vyut
jakkoli druh nevdeck metody, aby svoji teorii prokzali. S tmto bodem na mysli, kdy se podvme na takzvan dkaz
mtu "lidsk evoluce" stojme ped stejnou situac. Zde je fiktivn pbh a armda dobrovolnk pipravench k emukoli,
aby ho dokzali.
Harun Yahya
KAPITOLA 9
SCN LIDSK EVOLUCE
pedchozch kapitolch jsme vidli, e v prod nejsou dn mechanismy vedouc iv bytosti k

postupnmu vvoji a e iv druhy nevznikly jako vsledek evolunho procesu, ale naopak se objevily
zniehonic ve sv souasn perfektn stavb. To jest, byly individuln stvoeny. Proto je zejm, e "lidsk
evoluce", tak, je pbhem, kter se neuskutenil.
Co, tedy, evolucionist navrhuj jako zklad pro tento pbh?
Tento zklad, to je existence spousty fosili, z nich jsou evolucionist schopni vybudovat imaginrn interpretace.
V prbhu historie ilo pes 6000 druh op a vtina z nich vyhynula. Dnes ije na zemi pouze 120 opch druh.
Tchto piblin 6000 opch druh, z nich vtina vymizela, tvo bohat zdroj pro evolucionisty.
Evolucionist napsali scn lidsk evoluce uspodnm nkterch lebek, kter se jim hodily, do ady od nejmen
po nejvt a mezi nimi rozmstily lebky vyhynulch lidskch ras. Podle tohoto scne maj lid a dnen opi
spolenho pedka. Tito tvorov se bhem doby vyvinuli a nkte se stali dnenmi opy zatmco jin skupina, kter
sledovala jinou evolun vtev, se stala dnenmi lidmi.
Avak veker paleontologick, anatomick a biologick zjitn ukzala, e toto tvrzen o evoluci je fikce a
neplatn jako vechna ostatn. dn opravdov nebo skuten dkaz nebyl pedloen, aby doloil, e existuje vztah
mezi lovkem a opem, krom padlk, pekroucen a zavdjcch kreseb a koment.
Fosiln zznam nm zna, e v prbhu djin byli lid lidmi a opi byli opy. Nkter zkamenliny, o nich
evolucionist tvrd, e pat pedkm lovka, pat lidskm rasm, kter ily a donedvna do doby asi ped 10 000
lety-a pak zmizely. Navc etn komunity lid ijc v souasnosti maj stejn fyzick zjev a rysy jako tyto vyhynul
lidsk rasy, kter mly bt podle evolucionist lidskmi pedky. Toto ve je jasnm dkazem, e lovk nikdy
neprochzel evolunm procesem v dnm historickm obdob.
Nejdleitj ze veho je, e existuje nespoet anatomickch odlinost mezi opy a lidmi a dn nen takovho
druhu, aby vznikla evolunm procesem. Mezi n pat "bipedalismus". Jak pozdji popeme podrobn, bipedalismus
je vyhrazen lovku a je jednm z vznamnch rys, kter odliuje lovka od zvat.
Imaginrn rodokmen lovka

Tvrzen darwinismu je, e dnen lovk se postupn vyvinul z njakho druhu opiho tvora. Bhem tohoto
dajnho evolunho procesu, o nm se pedpokld, e zaal ped zhruba 4 nebo 5 miliony let, se tvrd, e existovaly
urit "pechodn formy" mezi dnenm lovkem a jeho pedky. Podle tohoto zcela imaginrnho scne se uvdj
tyto zkladn "kategorie":
1. Australopithecine (kterkoli z rznch forem z rodu Australopitekus)
2. Homo habilis
Adnan Oktar 63
3. Homo erektus
4. Homo sapiens
Evolucionist nazvaj rod, k nmu dajn op pedkov lovka nleeli "Australopitekus", co znamen "jin
op". Australopitekus, kter nen nim jinm ne starm typem opa, kter vyhynul, se nachz v rozlinch licch se
podobch. Nkter jsou vt a siln postavy (robustn), zatmco jin jsou men a deliktn (tl).
Evolucionist klasifikuj dal stdium lidsk evoluce jako rod Homo, to jest "lovk". Podle evolunho tvrzen jsou
organismy v srii Homo vyvinutj ne Australopitekus, a ne tolik odlin od dnenho lovka. lovk dnen doby, to
jest druh Homo sapiens, se ml zformovat v posledn fzi evoluce tohoto druhu Homo.
Zkamenliny jako "Jvsk lovk", "Pekingsk lovk", a "Lucy", kter se as od asu objevuj v mdich a lze je
nalzt v evolunch publikacch a uebnicch, jsou zahrnuty do jedn z ve uvedench skupin. Kad z tchto seskupen
se dle vtv do druh a podruh, jak kde.
Nkter navrhovan pechodn formy z minulosti, jako Ramapitekus, musely bt ze smylenho rodinnho stromu
lidsk rodiny vyloueny, potom, co se pilo na to, e to byly obyejn opice.70
Narsovnm spojen do etzce jako "australopitekus > Homo habilis > Homo erektus > Homo sapiens",
evolucionist chtj ct, e tyto typy jsou si navzjem pedky. Jene nedvn poznatky paleoantropolog zjevily, e
australopitekus, Homo habilis a Homo erektus existovali v rozmanitch stech svta ve stejn dob. Navc nkte z tch
lid zaazen jako Homo erektus pravdpodobn ili a do velmi nedvnch dob. V lnku nazvanm "Posledn Homo
erektus Jvy: Potenciln souasnk s Homo sapiens v jihovchodn Asii", se uvdlo v urnlu Science, e fosilie Homo
erektus nalezen na Jv byl "prmrnho st 27 2 a 53.3 4 tisc let" a to zvyuje monost, e H. erektus se v
jihovchodn Asii asov pekrv s anatomicky modernmi lidmi (H. sapiens)."71
Navc Homo sapiens neandarthalensis a Homo sapiens sapiens (dnen lovk) tak existovali souasn. Tato situace
zjevn zna neplatnost etzce postupnch potomk.
Skuten vechna zjitn a vdeck vzkum odhalili, e fosiln zznam nezna dn evolun proces, jak ho
pedpokldaj evolucionist. Fosilie, kter maj podle tvrzen evolucionist, patit pedkm lovka, ve skutenosti bu
pat odlinm lidskm rasm anebo opm.
Tak kter zkamenliny jsou lidsk a kter jsou op? Je vbec mon, aby lo nkterou z nich povaovat za pechodnou
formu? Za elem najt odpovdi, podvejme se ble na kadou kategorii.
Jedin elist jako jiskra inspirace

Prvn zkamenlina Ramapiteka nalezena:
chybjc elist sloen ze dvou st (napravo).
Evolucionist odvn vyobrazovali
Ramapiteka, jeho rodinu a okol, v nm ili,
spolhnm na tyto elistn kosti. Kdy se
dosplo k poznn, e tento tvor, jeho kad
detail od jeho rodiny po prosted, v nm il,
kreslili na zklad jedn kosti, byl ve
skutenosti obyejn op, Ramapitekus byl
potichu odstrann ze smylenho rodokmenu.
(David Pilbeam, "Lid ztrcej ranho
pedka," Science, duben 1982, str. 6-7)
Harun Yahya
A. afarensis me bt vidn na
dvou kresbch napravo.
Obraz dole vyobrazuje A.
boisei. Tyto dohady jsou pln
imaginrn. Australopitekov
jsou ve skutenosto vyhynul
druhy opa.
E
S
L
A
F
Australopitekus: Druh opa

Prvn kategorie, rod Australopitekus, znamen, jak jsme ekli "jin op". Pedpokld se, e tito tvorov se poprv
objevili v Africe ped asi 4 miliony let, a ili do doby ped 1 milionem let. Existuje mnostv rznch druh mezi tmito
australopiteky. Evolucionist pedpokldaj, e nejstarm druhem Australopiteka je A. Afarensis. Potom pichz A.
Africanus, a pak A. Robustus, majc pomrn mohutn kosti. Co se te A. Boisei, nkte badatel ho maj za odlin
druh a jin za poddruh A. Robustus.
Vechny druhy Australopiteka jsou vyhynul opi podobajc se dnenm opm. Jejich mozkov kapacity jsou
stejn nebo men jako u dnench impanz. Na jejich rukou a nohou jsou vynvajc sti, kter pouvali ke plhn
na stromy jako dnen impanzi a jejich nohy jsou konstruovny k chpn, aby se mohli chytat vtv. Jsou malho
vzrstu (max. 130 cm. (51 palc.)) a jako u dnench impanz je samec Australopiteka vt ne samice. Mnoh dal
rysy jako detaily na lebkch, blzkost o, ostr stoliky, stavba dolnch elist, dlouh pae a krtk nohy -tvo dkaz,
e tito tvorov se nijak neliili od dnench op.
Jene evolucionist tvrd, e, akoli m australopitekus anatomii opic, na rozdl od nich chodil vzpmen jako lid.
Toto tvrzen, e australopitekus chodil vzpmen je hlediskem, kter zastvali paleoantropologov jako Richard
Leakey a Donald C. Johanson po desetilet. Jene etn vdci, kte provedli ohromn vzkum kostern stavby
australopitek, prokzali neplatnost tohoto argumentu. Rozshl vzkum provdn na rznch exemplch
Australopiteka dvma svtoznmmi anatomy z Anglie a USA, lordem Solly Zuckermanem a profesorem Charlesem
Oxnardem, ukzal, e tato stvoen nechodila lidskm zpsobem vzpmen. Studujc kosti tchto zkamenlin po dobu
15 let dky grantm britsk vldy, Lord Zuckerman a jeho tm pti odbornk doli k zvru, e australopitekov byli
jen obyejnm rodem opa a rozhodn nechodili po dvou, a Zuckerman byl sm evolucionista.72 Souhlasn i
Charles E. Oxnard, kter je dalm evolucionistou proslulm svm vzkumem v tomto pedmtu, pirovnal kostern
stavbu australopitek k dnenm orangutanm.73
Zkrtka Australopitekov nemaj spojen s lidmi a jsou pouze vyhynulmi druhy op.
Homo Habilis: Op prezentovan jako lovk

Velk podobnost mezi kostern leben stavbou australopitek a impanz a vyvrcen tvrzen, e tito tvorov
chodili vzpmen, vyvolala velkou obt pro evolun paleoantropology. Pinou je, e podle imaginrnho evolunho
schmatu, Homo erektus pichz po Australopitekovi. Jak rod jmnem Homo (znamenajc "lovk") naznauje, e
Homo erektus je lidsk druh a jeho kostra je vzpmen. Jeho leben obsah je dvakrt vt ne u Australopiteka. Pm
pechod od Australopiteka, kter je opem podobnm impanzovi, k Homo erektus, kter m kostru nijak odlinou od
dnenho lovka, je vylouen dokonce i podle evolun teorie. Proto byly potebn "lnky"-to jest "pechodn
formy". Koncept Homo habilis povstal nsledkem tto poteby.
Adnan Oktar 65
Australopitekus Aferensis: Vyhynul op
AUSTRALOPITEKUS
Nahoe je vidt lebku

zkamenliny Australopitekus
aferensis AL 444-2 a dole
je lebka souasnho
opa. Zjevn podobnost
ovuje, e A. aferensis
je obyejn druh opa
bez "jako lidskch"
rys.
SOUASN
IMPANZ
Harun Yahya
Australopitekus Aferensis: Vyhynul op
Prvn fosilie nalezen v Etiopii,

Hadaru, kter m dajn patit
druhu Australopitekus aferensis:
AL 288-1 neboli "Lucy". Po
dlouhou dobu se evolucionist
usilovali dokzat, e Lucy mohla
chodit vzpmen; ale posledn
vzkum rozhodn stanovil, e toto
zve bylo obyejnm opem s
nahrbenou chz.
Zkamenlina
Australopitekus
aferensis AL 333-105 vidn dole
pat mladmu pslunkovi
tohoto druhu. Proto se vnlek
jet na jeho lebce nevytvoil.
Adnan Oktar 67
Klasifikace Homo habilis byla pedloena koncem 60.let Leakeyovmi, rodinou "lovc zkamenlin". Podle
Leakeyovch, ml tento nov druh, co oznaili jako Homo habilis, pomrn velkou kraniln kapacitu, schopnost chodit
vzpmen a schopnost uvat kamenn nebo devn nstroje. Proto mohl bt lidskm pedkem.
Nov zkamenliny tho druhu vykopan koncem 80.let, tento pohled naprosto zmnily. Nkte vzkumnci jako
Bernard Wood a C. Loring Brace, kte spolhali na tyto nov nalezen zkamenliny, stanovili, e Homo habilis (co
znamen "lovk zrun", to jest, lovk schopn pouvat nstroje) by ml bt zaazen jako Australopitekus habilis,
neboli "zrun jin op", ponvad Homo habilis ml mnoho vlastnost spolench s opy rodu australopitekus. Ml dlouh
pae, krtk nohy a opici podobnou kostern stavbu stejn jako Australopitekus. Jeho prsty a prsty na nohou se hodily ke
plhn. Jejich elist byla velmi podobn jako u dnench op. Obsah lebky 600 kubickch centimetr je tak znamenm
faktu, e se jednalo o opy. Zkrtka, Homo habilis, prezentovan nktermi evolucionisty jako odlin druh, byl ve
skutenosti druhem opa tak jako ostatn australopitekov.
Vzkum provdn za lta od prce Wooda a Braceho demonstroval, e Homo habilis se opravdu neliil od
Australopiteka. Lebka a zkamenlina lebky OH62 nalezen Timem Whiteem ukzala, e tyto druhy mly mal obsah
lebky, a rovn dlouh pae a krtk nohy kter jim umoovaly plhat po stromech, jak to dlaj souasn opi.
Podrobn analza proveden americkou antropolokou Holly Smith v roce 1994 naznaila, e Homo habilis vbec
nebyl Homo, jinmi slovy "lovk", le naopak jednoznan "op". Mluvc o analze, kterou provedla na zubech
Australopiteka, Homo habilis, Homo erektus a Homo neanderthalensis, Smith stanovila nsledujc:
Omezujc analza zkamenlin druh uspokojujcch tato kritria, vzory dentlnho vvoje tlho australopiteka a
Homo Habilis zstala zaazena mezi africkmi opy. Ty Homo erektus a Neandrtlc jsou zaazeny mezi lidmi.74
Ve stejnm roce Fred Spoor, Bernard Wood a Frans Zonneveld, vichni odbornci v anatomii, dospli k tmu zvru
pouitm zcela odlin metody. Tato metoda se zakldala na srovnvac analze semicirkulrnch kanlk ve stednm
uchu u lid a op, kter jsou odpovdn za zajiovn rovnovhy. Spoor, Wood a Zonneveld uzaveli e:
Mezi zkamenlmi hominidy nejranj druh demonstrujc morfologii modernho lovka je Homo erektus. Oproti tomu
rozmry semicirkulrnch kanlk v lebkch z jin Afriky pisuzovanm Australopitekovi a Parantropusovi se podobaj
tm u existujcch lidoop. 75
Spoor, Wood a Zonneveld tak studovali exempl Homo habilis, konkrtn Stw 53, a zjistili, e "Stw 53 spolhal na
bipedln pohyb mn ne australopitekov." To znamen, e exempl H. habilis byl podoben opicm dokonce jet vce
ne druhy Australopiteka. Takto uzaveli, e "Stw 53 pedstavuje nepravdpodobnho prostednka mezi morfologiemi
vidnmi u australopitek a H. erektus."
Toto zjitn pineslo dva dleit vsledky:
1. Fosilie referovan jako Homo habilis vlastn nepat rodu Homo, tj. lid, nbr rodu Australopitekus, tj. opi.
2. Jak Homo habilis tak i Australopitekus byli tvorov chodc naklonni dopedu -to jest, mli kostru opa. Nemli
vbec vztah k lovku.
Homo Rudolfensis: Tv patn spojen

Pojem Homo rudolfensis je jmno dan nkolika zkamenlm fragmentm vykopanm v roce 1972. Druh dajn
zastupovan touto zkamenlinou byl oznaen Homo rudolfensis protoe tyto zlomky byly nalezeny v sousedstv jezera
Rudolf v Keni. Vtina paleoantropolog akceptovala, e tyto zkamenliny nepat odlinmu druhu, ale, e tvor zvan
Homo rudolfensis je vlastn k nerozeznn od Homo habilis.
Richard Leakey, kter zkamenliny vykopal, prezentoval lebku oznaenou "KNM-ER 1470", o n ekl, e je star 2.8
milion let, jako nejvt objev v historii antropologie. Podle Leakeyho, tento tvor, jen ml mal obsah lebky jako
Australopitekus spolu s tv podobnou dnenm lidem, byl chybjcm lnkem mezi Australopiteky a lidmi. Jene
zakrtko se dolo k poznn, e lovku podobn tv lebky KNM-ER 1470, kter se asto objevovala na oblkch
vdeckch urnl a populrn vdeckch asopis, byla vsledkem nesprvnho spojen lomk lebky, kter mohlo bt
svvoln. Profesor Tim Bromage, jen vedl studie anatomie lidsk tve, to vynesl na svtlo s pomoc potaov simulace
v roce 1992:
Harun Yahya
Homo Habilis: Dal vyhynul op
Po dlouho dobu
evolucionist
argumentovali, e tvor co
nazvali Homo habilis
mohl chodit rovn.
Mysleli si, e objevili
chybjc lnek sahajc
od opa ke lovku. Jene
nov zkamenlina Homo
habilis vykopan Timem
Whitem v roce 1986 a
oznaen jako OH 62
vyvrtila toto tvrzen.
Tyto zkamenl
fragmenty ukzaly, e
Homo habilis ml dlouh
pae a krtk nohy tak
jako souasn opi. Tato
fosilie ukonila tvrzen
naznaujc, e Homo
habilis byl dvounoec
chodc vzpmen.
Popravd byl Homo
habilis jen dalm druhem
vyhynulho opa.
"OH 7 Homo habilis" vidn vlevo je zkamenlinou,

kter nejlpe definuje mandibulrn rysy druhu
Homo habilis. Tato zkamenl elist m velk ezky.
Jej stoliky jsou mal. Tvar mandibuly je tvercov.
Vechny tyto kvality ji in velice podobnou dnenm
opm. Jinmi slovy, elist Homo habilis opt
potvrzuje, e tento tvor je vlastn op.
Adnan Oktar 69
Kdy to [KNM-ER 1470] bylo prvn rekonstruovno, byla tv pipojena k mozkovn ve skoro vertikln pozici jak
je tomu u plochch obliej modernch lid. Ovem nedvn studie anatomickch vztah ukazuj, e za ivota
musela tv znan vynvat, vytvejc opi aspekt, spe jako u tve Australopiteka.76
Evolun paleoantropolog J. E. Cronin stanovuje k vci nsledujc:

... je to pomrn robustn zbudovan tv, s dosti plochou nosodsovou ikmou plochou, (pipomnajc msovit
tve australopitek), nzkou maximln kou mozkovny (mezi spnky), silnmi hlavicemi pik a velkmi
stolikami (jak naznauj zbyl koeny) co jsou relativn primitivn rysy spojujc exempl se leny rodokmene A.
africanus.77
C. Loring Brace z univerzity Michigan dospl k tmu zvru. Vsledkem analzy, co provedl na elisti a struktue
zubu lebky 1470, zaznamenal, e "z velikosti patra a rozpt oblasti vymezen pro koeny stoliek, by to vypadalo, e ER
1470 si uchoval velikost tve a chrupu pln Australopitekovu".78
Profesor Alan Walker, paleoantropolog z univerzity Johna Hopkinse, kter provedl na KNM-ER 1470 tolik vzkumu
jako Leakey, tvrd, e tento tvor by neml bt zaazen jako len Homo-tj., jako lidsk druh-ale spe by ml bt umstn do
rodu Australopitekus.79
V souhrnu, azen Homo habilis nebo Homo rudolfensis prezentovan jako pechodn spojen mezi australopiteky a
Homo erektus jsou totln smylen. Dnes bylo potvrzeno mnoha badateli, e tito tvorov jsou pslunky srie
Australopitekus. Vechny jejich anatomick rysy odhaluj, e jsou to druhy op.
Tento fakt byl dle ustanoven dvma evolunmi antropology, Bernardem Woodem a Markem Collardem, jejich
bdn bylo zveejnno v roce 1999 v asopise Science. Wood a Collard vysvtlili, e rodokmeny Homo habilis a Homo
rudolfensis (lebka 1470) jsou imaginrn a e zkamenliny pipisovan k tmto kategorim by mly bt pisouzeny rodu
Australopitekus:
A donedvna byly fosilizovan exemple azeny do Homo na zklad absolutn velikosti mozku, ukazujc na jazykov
schopnosti a funkci rukou, a hypotzy o schopnosti opracovvat kamenn nstroje. Pouze s nkolika vjimkami se s
definic a pouitm rodu uvnit lidsk evoluce a vymezenm Homo zachzelo jako kdyby bylo bez problm. Jene ...
nedvn data, erstv interpretace existujcho dkazu a omezen paleoantropologickho zznamu vyvracej existujc
kritria pro piazovn rodu do Homo.
... v praxi jsou fosilie druh hominid piazovny k Homo na zklad jednoho nebo vce ze ty kritri. ... Nyn je vak
zjevn, e dn nen uspokojiv. Mozkov Rubikon je problematick, ponvad absolutn obsah mozkovny je
pochybnho biologickho vznamu. Podobn existuje pesvdiv dkaz, e jazykov funkce nelze bt spolehliv
odvozena z velkho vzhledu mozku a e sti mozku spojen s jazykem nejsou tak dobe lokalizovateln jak naznaovaly
dvj studie...
... Jinmi slovy, s hypodigmy H. habilis a H. rudolfensis k nmu piazenmi nen rod Homo dobr rod. Tak by mli bt H.
habilis a H. rudolfensis (nebo Homo habilis v irm smyslu pro ty, kdo se nepodizuj taxonomickmu lenn "ranho
Homo") odstranni z Homo. Zjevnou taxonomickou alternativou je pemstit jeden nebo oba rodokmeny k jednomu
existujcmu rodu hominid, co nen bez problm, ale doporuujeme to protentokrt, aby byli oba H. Habilis a H.
Rudolfensis pemstni k rodu Australopitekus.80
Zvr Wooda a Collarda lad se zvrem, kterho jsme se zde dreli:"Primitivn lidt pedci" v djinch neexistuj.
Stvoen, kter jimi mla dajn bt jsou vlastn opi kte mli bt zaazeni k rodu Australopitekus. Fosiln zznam
ukazuje, e neexistuje evolun spojen mezi tmito vyhynulmi opicemi a Homo, tj. lidskmi druhy, kter se ve fosilnm
zznamu nhle objevuj.
Homo Erektus a dle: Lidsk bytosti

Podle fantastickho schmatu navrhovanho evolucionisty je vnitn evoluce rodu Homo takov: Nejprve Homo
erektus, pak takzvan "starobyl" Homo sapiens a lovk neandrtlsk (Homo sapiens neanderthalensis) a nakonec
Kromaonsk lovk (Homo sapiens sapiens). Jene vechno toto tdn jsou pouze variace a jedinen rasy lidsk
Harun Yahya
Vsledky analzy vnitnho ucha:

NEBYL PECHOD OD OPA KE LOVKU
Srovnvac analza
polokruhovch kanlk ve
vnitnm uchu u lid a op
ukzala, e zkamenliny
dlouho vyobrazovan jako
pedkov lovka byly
vlastn obyejn opice.
Druhy Australopitekus a
Homo habilis maj kanlky
vnitnho ucha opa, zatmco
Homo erektus m lidsk.
rodiny. Rozdl mezi nimi nen vt

ne rozdl mezi Inuitem a Afriem
nebo Pygmejem a Evropanem.
Prozkoumejme nejprve Homo
erektus, o nm se hovo jako o
nejvce primitivnm z lidskch rod.
Jak vyplv z jeho jmna, "Homo
erektus" co znamen "lovk chodc
vzpmen" evolucionist museli
oddlit tyto zkamenliny od ranjch
pidnm schopnosti "vzpmenosti",
protoe
vechny
dostupn
zkamenliny Homo erektus jsou
vzpmen do takov mry, jak nebyla pozorovna u dnho ze druh australopitek nebo takzvanho Homo habilis.
Mezi postkraniln kostrou dnenho lovka a tou Homo erektus neexistuje rozdl.
Primrnm dvodem pro evolucionist definuj Homo erektus jako "primitivnho", je obsah mozkovny lebky
(900-1,100 kubickch centimetr), co je mn ne prmr u dnenho lovka a jeho siln nadonicov oblouky.
Avak na svt dnes ije mnoho lid, kte maj stejn obsah mozkovny jako Homo erektus (teba Pygmejov) a
dal rasy maj vynvajc obo (kupkladu domorod Australan).
Je obecn odsouhlasenm faktem, e rozdl v obsahu mozkovny neznamen rozdl v inteligenci nebo
schopnostech. Inteligence zvis na vnitn organizaci v mozku, nikoli na jeho objemu.81
Zkamenliny, kter proslavily Homo erektus na celm svt jsou Pekingsk lovk a Jvsk lovk z Asie. Avak
za as se dolo k tomu, e tyto zkamenliny nejsou spolehliv. Pekingsk lovk sestv z nkolika prvk vyrobench
ze sdry, jejich originly byly ztraceny a Jvsk lovk je "sloen" z lomk lebky a pnevn kosti nalezen nkolik
metr daleko bez nznaku, e toto pat do jedn struktury. Proto maj zkamenliny Homo erektus nalezen v Africe
takov rostouc vznam. (Je nutno poznamenat, e nkter ze zkamenlin majcch bt Homo erektus byly nktermi
evolucionisty zahrnuty do druhho druhu jmnem "Homo ergaster". Mezi odbornky v tto vci panuje neshoda.
Budeme adit vechny tyto zkamenliny mezi Homo erektus)
Slavn exempl Homo erektus nalezen v Africe je zkamenlina "Narikotome Homo erektus" neboli
Adnan Oktar 71
"Turkanskho chlapce" kter se nala nedaleko jezera Turkana v Keni. Je potvrzeno, e patila 12 letmu chlapci, kter
by v dosplosti doshl vky 1.83 metru. Vzpmen stavba kostry se nijak neli od souasnho lovka. Americk
paleoantropolog Alan Walker uvedl, e pochybuje, e "by prmrn patolog dovedl rozpoznat rozdl mezi zkamenlou
kostrou a tou patc modernmu lovku."82 Ohledn lebky Walker napsal, e se sml, kdy ji vidl, protoe "vypad tolik
jako neandrtlsk."83 Jak uvidme v pt kapitole, Neandrtlci jsou lidsk rasa. Proto je i Homo erektus lidsk rasa.
Dokonce i evolucionista Richard Leakey stanovuje, e rozdly mezi Homo erektus a souasnm lovkem nejsou
nim vce ne rasovmi variacemi:
Jeden uvid tak rozdly: ve tvaru lebky, ve stupni vynvn tve, robustnosti obo a tak dle. Tyto rozdly nejsou
pravdpodobn zetelnj ne vidme mezi oddlenmi geografickmi rasami modernch lid. Takov biologick
variace se objevuj, kdy jsou populace geograficky oddleny po vznamn asov sek.84
Profesor William Laughlin z univerzity v Connecticutu provedl rozshl anatomick zkoumn Inuit a lid
obvajcch Aleutsk ostrovy a poviml si, e tito lid jsou neobyejn podobn Homo erektus. Zvrem, k nmu dospl
Laughlin bylo, e vechny tyto odlin rasy byly vlastn rznmi rasami Homo sapiens (dnenho lovka).
Kdy vezmeme v vahu rozshl odlinosti, kter existuj mezi vzdlenmi skupinami, jako jsou Eskymci a
Kovci, o nich je znmo, e nle k jedinmu druhu Homo sapiens, vypad ospravedlniteln uzavt, e
Sinanthropus [vzpmen exempl] pat mezi tyto stejn rozmanit druhy.85
Nyn je vce vyslovovanm faktem ve vdeck komunit, e Homo erektus je nadbytenou jednotkou a e fosilie
zaazovan do tdy Homo erektus se vlastn neli od Homo sapiens aby byl povaovan za zvltn druh. V American
Scientist byly shrnuty diskuse o tomto tmatu a vsledek konference podan k tto vci v roce 2000 tmto zpsobem:
Vtina astnk konference v Senckenbergu byla zataena do hav debaty o taxonomickm statutu Homo erektus
odstartovanou Milfordem Wolpoffem z univerzity Michigan, Alanem Thornem z univerzity v Canbee a dalmi kolegy. Ti
energicky argumentovali, e Homo erektus nem jako druh dnou platnost a ml by bt pln eliminovn. Vichni
pslunci rodu Homo, od doby ped 2 miliony let do souasnosti, byli jednm vysoce promnlivm, iroce rozenm
druhem Homo sapiens, bez pirozench zlom nebo dlen. Pedmt konference, Homo erektus, neexistoval.86
700 tisc let sta moeplavci
"Ran lid byli mnohem chytej ne jsme ekali..."

Zprvy publikovan v New Scientist 14.bezna 1998 nm sdluj, e lid zvan evolucionisty Homo Erektus praktikovali
moeplavectv ped 700 tisci lety. Tito lid, kte mli dost vdomost a technologie, aby budovali plavidla a mli kulturu, kter
vyuvala moeplavectv, mohou bt sotva zvni "primitivnmi".
Harun Yahya
Homo Erektus: Skuten lidsk rasa

Homo erektus znamen "lovk vzpmen". Vechny fosilie piazen k tomuto druhu pat ke
konkrtnm lidskm rasm. Jeliko vtina zkamenlin Homo erektus nem spolen vlastnosti, je
dost tk definovat tyto lidi podle jejich lebek. Toto je dvod, pro rzn evolun vdci vytvej
rzn klasifikace a pojmenovn. Nahoe vlevo je lebka, kter byla nalezena v Koobi Fora v
Africe roku 1975, kter me obecn urit Homo erektus. Nahoe vpravo je lebka Homo ergaster
KNM-ER 3733, kter m zmnn nejasnosti.
Kraniln kapacita tchto rznch fosili Homo erektus se pohybuje mezi 900-1100 kubickch
centimetr. Tyto daje jsou uvnit hranic souasn lidsk kraniln kapacity.
KNM-WT 15000 neboli kostra Turkanskho dtte

napravo je pravpodobn nejstar a nejplnj lidsk
zkamenlina kdy objeven. Vzkum provdn na tto
zkamenlin, kter je odhadem 1.6 milionu let star,
ukazuje, e patila 12 letmu dtti, kter by mohlo bt
vysok kolem 1.80 m, kdyby doshlo dosplosti. Tato
fosilie, kter se velice podob rase Neandrtlc, je
nejpozoruhodnjm dokladem vyvracejcm bchorku
o lidsk evoluci.
Evolucionista Donald Johnson popisuje tuto fosilii
nsledujcn: "Byl vysok a vychrtl. Tvar jeho tla a
proporce jeho konetin byly stejn jako u dnench
Afrian z oblasti rovnku. Velikost jeho d se
naprosto kryla s velikostmi u souasnch blch
severoamerickch dosplch." (Donald C. Johanson &
M. A. Edey, Lucy: Potky lidstva, New York: Simon &
Schuster, 1981)
Adnan Oktar 73
Zvr dosaen vdci brncmi ve uvedenou tezi lze shrnout jako "Homo erektus nen druh
odlin od Homo sapiens, ale naopak rasou uvnit Homo sapiens".
Na druhou stranu existuje obrovsk propast mezi Homo erektus, lidskou rasou a opy, kte
pedchzeli Homo erektus ve scni "lidsk evoluce", (Australopitekus, Homo Habilis, a Homo
rudolfensis). To znamen, e prvn lovk se ve fosilnm nlezu objevuje nhle a bez pedchzejc
evolun historie. Toto je nejjasnjm znamenm, e byl stvoen.
Jene pijet tto skutenosti je zcela proti dogmatick filosofii a ideologii evolucionist.
Nsledkem toho se sna vyobrazovat Homo erektus, pravou lidskou rasu, jako napl opiho tvora. Pi
rekonstrukcch Homo erektus vytrvale kresl opi rysy. Oproti tomu s podobnmi metodami kreslen
humanizuj opy jako Australopitekus anebo Homo Habilis. S touto metodou se sna "piblit" opy a lidsk
bytosti a uzavt propast mezi tmito oddlenmi ivmi skupinami.
Neandrtlci
Neandrtlci byli lidskmi bytostmi, kter se narz objevily ped 100000 lety v Evrop a kte zmizeli nebo byli
asimilovni smenm s jinmi rasami, tie le rychle ped 35000 let. Jejich jedinou odlinost od lovka na doby je,
e kostry jsou robustnj a objem lebky trochu vt.
Neandrtlci byli lidskou rasou, co je fakt dnes uznvan skoro kadm. Evolucionist se tvrd snaili je
prezentovat jako "primitivn druh", le vechny poznatky zna,
e se nijak neliili od "robustnho" mue jdoucho dnes po
ulici. Prominentn autorita v tto vci, Erik Trinkaus,
paleoantropolog z univerzity Nov Mexiko pe:
E
L
A
F
Detailn srovnn pozstatk kostry Neandrtlce s tmi

modernch lid ukzalo, e v anatomii Neandrtlce nen
nic co by pesvdiv ukazovalo e jeho pohybov,
manipulativn, intelektuln nebo jazykov schopnosti byly ni
ne schopnosti modernch lid.87
Mnoho souasnch badatel definuje neandrtlskho

lovka jako poddruh souasnho lovka a zvou ho
"Homo sapiens neandertalensis". Poznatky
dosvduj, e Neandrtlci pohbvali sv mrtv,
modelovali hudebn nstroje a mli kulturn vztahy s
Homo sapiens sapiens bhem tho obdob. Pesn
eeno, Neandrtlci jsou "robustn" lidskou rasou,
kter asem vymizela.
Homo Sapiens Archaic, Homo Heilderbergensis

a Kromaonsk lovk
Archaick Homo sapiens je posledn krok ped souasnm lovkem v
imaginrnm evolunm schmatu. Ve skutenosti nemaj evolucionist moc
co ct o tchto zkamenlinch, jeliko mezi nimi a dnenmi lidmi existuj
pouze men odlinosti. Nkte badatel dokonce prohlauj, e
zstupci tto rasy dosud ij a ukazuj na domorod Australany
FALEN MASKY: Akoli nijak odlin od dnenho
lovka, Neandrtlci jsou pod vyobrazovni
evolucionisty jako opolidi.
Harun Yahya
Neandrtlci: Robustn lid
Nalevo je vidt Homo sapiens

Neandertalensis, lebku Amud 1
nalezenou v Izraeli. Neandrtlsk
mu je obecn znm jako pevn, ale
men. Avak je odhadnuto, e majitel
tto lebky byl vysok 1.80 metru.
Obsah jeho lebky byl nejvt kdy
vidn: 1740 kubickch centimetr.
Proto je tato zkamenlina mezi
dleitmi dkazy definitivn
nicmi tvrzen, e Neandrtlci byli
primitivnm druhem.
Adnan Oktar 75
jako pklad. Jako archaick Homo sapiens maj domorod Australan tak siln vystupujc obo, dovnit naklonnou
stavbu doln elisti a o nco men objem mozkovny.
Skupina popsan v evolun literatue jako Homo heilderbergensis je fakticky tat jako archaick Homo sapiens.
Pinou, pro jsou dva termny uvan pro stejn lidsk rasov typ, jsou neshody mezi evolucionisty. Vechny fosilie
zahrnut do azen Homo heidelbergensis zna, e lid anatomicky velmi podobn dnenm Evropanm ili ped 500000
a dokonce 740000 lety, nejprve v Anglii a pak ve panlsku.
Odhaduje se, e Kromaonsk lovk il ped 30000 lety. M mozkovnu tvaru kupole a irok elo. Objem
mozkovny kolem 1600 kubickch centimetr je prmrem souasnho lovka. Jeho lebka m siln nadonicov
oblouky a kostnat vnlek vzadu typick pro Neandrtlce a Homo erektus.
Pestoe se Kromaonec povauje za evropskou rasu, struktura a objem mozkovny vypadaj velice jako u tch ras,
kter dnes ij v Africe a tropech. Spolhaje na tuto podobnost se odhaduje, e Kromaonec byl dvnou africkou rasou.
Jin paleoantropologick zjitn ukzala, e rasy kromaonsk a neandrtlsk se smsily a poloily zklady dnench ras.
Nsledkem toho, dn z tchto lidskch bytost nebyly "primitivn druhy". Byly to odlin lidsk bytosti, kter ily
v dvnch dobch a buto asimilovaly a msily se s jinmi rasami, anebo vyhynuly a vymizely z historie.
Druhy ijc ve stejnm obdob jako jejich pedkov

To, co jsme dosud prozkoumali, tvo jasn obrzek: Scn "evoluce lovka" je naprost fikce. Aby takov
rodokmen pedstavoval pravdu, musela by se odehrt postupn evoluce od opa k lovku a fosiln zznam tohoto procesu
by ml bt nalezen. Ve skutenosti vak existuje ohromn propast mezi opicemi a lidmi. Kostern stavba, objem
mozkovny a takov kritria jako vzpmen chze nebo naklnt se oste dopedu odliuj lidi a opy. (Ji jsme uvedli, e
na bzi vzkumu provedenho v roce 1994 na vnitnm uchu, byli Australopitekus a Homo habilis zaazeni jako opi,
kdeto Homo erektus byl peazen jako lidsk bytost.)
Dalm vznamnm poznatkem dokazujcm, e neme existovat pbuzensk vztah mezi tmito odlinmi druhy,
nebo druhy prezentovan jako pedkov ve skutenosti ily soubn. Kdyby, jak evolucionist tvrd, se Australopitekus
promnil v Homo habilis, kter na opltku by se zmnil na Homo erektus, obdob, v nich ili by nezbytn mla
nsledovat jedno za druhm. Avak ve fosilnm zznamu nen vidt dn takov chronologick d.
Podle evolunch odhad il Australopitekus od ped 4 miliony let do ped 1 milionem let. Tvorov zaazen jako
Homo habilis, na druhou stranu, ili ped 1.7 a 1.9 milionem let. O Homo rudolfensis, kter m bt "pokroilej" ne
Homo habilis, je znmo, e il mezi ped 2.5 a 2.8 miliony let! To jest, Homo rudolfensis je skoro o 1 milion let star
ne Homo habilis, kter m bt jeho dajnm "pedkem". Oproti tomu st Homo erektus sah zpt do doby ped 1.6-1.8
milionem let, co znamen, e Homo erektus se objevil na Zemi ve stejnm asovm rmci jako jeho domnl pedek,
Homo habilis.
Alan Walker potvrzuje tento fakt prohlenm, e "existuje dkaz z vchodn Afriky pro pozdn pevajc jedince
Australopiteka, kte byli souasnky nejprve H. Habilis, pak H. erektus."88 Louis Leakey nael zkamenliny
Australopiteka, Homo habilis a Homo erektus skoro vedle sebe v oblasti Tanznie Olduvai Gorge, ve vrstv Loisko II.89
Rozhodn nen takov rodokmen. Stephen Jay Gould, kter byl paleontologem z Harvardsk univerzity, vysvtlil
tento mrtv bod, ktermu evoluce el, akoli byl sm evolucionista:
Co se stalo z naeho ebku jsou-li ti koexistujc rodokmeny hominid (A. africanus, robustn australopitekov a H.
habilis), dn jasn rozeznateln od druhho? Navc dn z nich nevykazuje evolun trendy bhem svho pobytu na
zemi.90
Kdy se pohneme od Homo erektus k Homo sapiens, znovu vidme, e neexistuje rodokmen, o nm by se dalo
hovoit. Existuje dkaz ukazujc, e Homo erektus a archaick Homo sapiens ili dl a do doby ped 27000 lety a
dokonce i jen 10000 let ped na dobou. V bain Kow v Austrlii byly nalezeny lebky Homo erektus star asi 13000 let.
Na ostrov Jva byly nalezen pozstatky Homo erektus star 27000 let.91
Harun Yahya
26000 LET STAR JEHLA:
Zajmavou fosili ukazujc, e

Neandrtlci znali oblkn:
Jehla 26000 tisc let star. (D.
Johanson, B. Edgar, Od Lucy k
jazyku, str. 99)
Tajn historie Homo Sapiens

Nejzajmavjm a nejvznamjm faktem, kter anuluje samotnou podstatu imaginrnho rodokmenu evolun
teorie je neekan starobyl historie souasnho lovka. Paleoantropologick nlezy odhaluj, e lid Homo
sapiens, kte vypadali pesn jako my, ili u tak dvno jako ped 1 milionem rok.
Byl to Louis Leakey, slavn evolun paleoantropolog, jen objevil prvn nlez k tto vci. V roce 1932 v oblasti
Kanjera kolem Viktoriina jezera v Keni Leakey nalezl nkolik zkamenlin patcch do stednho pleistocnu a neliily
se od dnenho lovka. Avak stedn pleistocn byl ped milionem let.92 Jeliko tyto nlezy pevracely evolun
rodokmen vzhru dohama, byli evolunmi paleoantropology odmtnuty. Jene Leakey vdycky bojoval za to, e tyto
odhady byly sprvn.
Kdy se chystalo na tuto kontroverzi zapomenout, zkamenlina vykopan ve panlsku roku 1995 odhalila velmi
mimodnm zpsobem, e historie Homo sapiens byla mnohem star, neli se pedpokldalo. Dan zkamenlina byla
odkryta v jeskyni zvan Gran Dolina v regionu Atapuerca ve panlsku temi panlskmi paleoantropology z
univerzity v Madridu. Tato zkamenlina odhalovala tv 11 letho hocha, kter vypadal pln jako souasn lovk.
Avak bylo tomu ji 800000 let, co dt zemelo. asopis Discover podrobn zveejnil pbh v prosincovm sle roku
1997.
Tato zkamenlina dokonce otsla pesvdenm Juana Luise Arsuaga Ferrerase, kter velel vykopvkm v Gran
Dolina. Ferreras pravil:
ekali jsme nco velkho, cosi rozshlho, cosi plochho-vak vte, nco primitivnho. Nae oekvn 800000 let
starho chlapce bylo nco jako Turkansk chlapec. A to, co jsme nali byla zcela modern tv... Pro mne je to cosi
velkolepho -toto je druh vc, kter vmi otesou. Nalezen neho tak neekanho jako je toto. Ne jenom nalezen
zkamenlin; nalezen zkamenlin je tak neekan a to je v podku. Ale nejvelkolepj je nalezen neho, co jste si
mysleli, e pat do souasnosti, v minulosti. Je to jako najt v Gran Dolina kazetov magnetofon. To by bylo velmi
pekvapiv. Neekme kazety a nahrvae ve spodnm pleistocnu. Nalezen modern tve ped 800000 lety-to je
tot. Byli jsme velice pekvapeni, kdy jsme to vidli.93
Zkamenlina osvtlila fakt, e historie Homo sapiens musela sahat a 800000 let do minulosti. Potom, co se
vzpamatovali z prvotnho oku, evolucionist, kte zkamenlinu objevili, se rozhodli, e pat jinmu druhu, ponvad
podle evolunho rodokmenu Homo sapiens neil ped 800000 lety. Proto vynalezli smylen druh a nazvali ho "Homo
antecessor" a uzaveli, e lebka z Atapuercy spad do tohoto zaazen.
Chatr 1.7 milion let

Mnoho nlez demonstruje, e Homo sapiens je jet star ne 800000 let. Jednm z nich je objev Louise
Leakeyho potkem 70.let v Olduvai Gorge. Zde, ve vrstv Loisko II, Leakey objevil, e druhy Australopitekus, Homo
Adnan Oktar 77
Jedno z nejoblbenjch periodik evolun literatury, Discover, dalo 800 tisc let
starou lidskou tv na svou oblku s otzkou evolucionist "Je toto tv na
minulosti?"
Habilis a Homo erektus existovaly vedle sebe v jedn dob. Co je jet

zajmavj, to byla stavba, kterou Leakey nalezl ve stejn vrstv
(Loisko II). Zde nael zbytky kamenn chaty. Nezvyklm aspektem
bylo, e tato konstrukce, dosud uvan v nkterch stech Afriky,
mohla bt postavena pouze Homo sapiens! Take podle nlez
Leakeyho museli Australopitekus, Homo habilis, Homo erektus a dnen
lovk existovat vedle sebe zhruba 1.7 milionu let.94 Tento objev mus
jist vyvrtit evolun teorii, kter tvrd, e souasn lovk se vyvinul z
op podobnch druh jako je Australopitekus.
Otisky chodidel dnenho lovka, 3.6 milion let!

Vru, nkter dal objevy stopuj pvod lovka, jak ije dnes,
dle ne 1.7 milion let. Jeden z tchto dleitch nlez byl objeven v
Laetoli v Tanznii Mary Leakey v roce 1977. Tyto otisky lpot se naly ve vrstv, je byla spotena jako star 3.6 milion
let, a co je podstatnj, nijak se neliily od stop, kter by zanechal dnen lovk.
lpoty nalezen Mary Leakey byly pozdji prozkoumny mnostvm slavnch paleoantropolog jako jsou Donald
Johanson a Tim White. Vsledky byly stejn. White napsal:
Neplete se v tom, ... jsou jako stopy modernho lovka. Kdyby byl jeden zanechn dnes na kalifornsk pli, a tylet
dt by dostalo otzku, co to je, ihned by eklo, e tudy nkdo el. Nerozeznalo by ho od stovky dalch lpot na pli a vy
tak ne.95
Po prozkoumn otisk Louis Robbins z univerzity v Severn Karoln komentoval takto:

Klenba je zvednut-men jedinec m vy klenbu ne j -a palec je velk a vad s druhm prstem Prsty svraj zem
jako lidsk prsty. Toto u jinch ivoinch forem nevidte.96
Przkumy morfologick formy otisku ukzaly as a znovu to muselo bt akceptovno jako lidsk lpota a to lovka
ijcho dnes (Homo sapiens). Russell Tuttle, kter otisky tak zkoumal, napsal:
Mohla je udlat mal bos noha Homo sapiens... Ve vech rozeznatelnch morfologickch znacch je stopa jedince, kter
ji vylapal, k nerozlien od stop modernch lid.97
Nestrann zkoumn lpot odhalilo jejich skuten vlastnky. Ve skutenosti tyto otisky sestvaj z 20 zkamenlch
otisk chodidla 10 letho lovka na doby a a 27 otisk jet mladho. Urit to byli lid jako my.
Tato situace vrhla otisky z Laetoli do centra diskus po dlouh lta. Evolun paleoantropologov se zoufale snaili
pijt s vysvtlenm, nebo pro n bylo tk pijmout fakt, e souasn lovk chodil po
zemi ped 3.6 miliony rok. Bhem 90.let poalo dostvat tvar nsledujc "vysvtlen":
Evolucionist se rozhodli, e tyto lpoty musely bt zanechny Australopitekem, jeliko
podle jejich teorie bylo nemon, aby ped 3.6 miliony let existoval Homo species. Le
Russell H. Tuttle v lnku z roku 1990 pe toto:
V souhrnu, 3.5 milion star otisky chodidel v Laetoli mst G pipomnajc
obvykle neobut modern lidi. dn z jejich rys nezna, e hominidi z Laetoli
byli mn schopn dvounoci neli my. Kdyby se nevdlo, e lpoty G nejsou tak
star, ochotn bychom uzaveli, e byly zanechny lenem naeho druhu, Homo...
Kadopdn bychom mli opustit nespojit pedpoklad, e otisky z Laetoli byly
uinny Lucyinm druhem, Australopitekem afarensis.98
Nlez 1.7 milionu let star chatre

okoval vdeckou komunitu.
Vyhlela jako chatr uvan u
nkterch dnench Afrian.
Otisky z Laetoli patily

dnenm lidem, avak byly
star miliony let.
Lidsk elist star 2.3 miliony let
Jinm pkladem ukazujcm

neplatnost imaginrnho
rodokmenu vymylenho
evolucionisty: elist lovka
(Homo sapiens) star 2.3 miliony
let. Tato elist kdovan A.L.
666-1 byla vykopna v Hadaru v
Etiopii.
Evolun publikace se to sna
zamluvit hovoenm o "velmi
ohromujcm objevu"... (D.
Johanson, Blake Edgar, Od Lucy
k jazyku, str.169)
Strun eeno, tyto otisky star asi 3.6 milion let nemohly patit Australopitekovi. Jedinm dvodem, pro se
myslelo, e stopy byly zanechny pslunkem rodu Australopitekus byla 3.6 milion let star vulkanick vrstva, v n
byly otisky nalezeny. Stopy byly pisouzeny Australopitekovi ist s domnnkou, e lid nemohli t tak dvno.
Tyto interpretace stop Laetoli demonstruj dleitou pravdu. Evolucionist podporuj svou teorii nikoli podle
vdeckch poznatk, ale navzdory jim. Zde mme teorii, je je slep nsledovna, a se dje cokoli, pes vechna nov
zjitn, kter teorii zpochybuj, a jsou proto bu ignorovna anebo pekroucena, aby ji podporovala.
Zkrtka evolun teorie nen vda, nbr dogma udrovan naivu navzdory vd.
Slep ulika evoluce, bipedalismus

Stranou fosilnho zznamu, jm jsme se dosud zabvali, nepemostiteln anatomick mezery mezi lidmi a opy takt
vyvracej fikci lidsk evoluce. Jednou z nich je zpsob chze.
Lidsk bytosti chod vzpmen po dvou. Toto je velice speciln forma pohybu nevidn u jinch savch druh.
Nkter dal zvata maj omezenou schopnost se pohybovat po dvou zadnch konetinch. Zvata jako medvdi nebo
opice se takto mohou pohybovat jen zdka, napklad chtj-li doshnout na zdroj potravy, a dokonce i tak jen na krtkou
chvli. Normln jejich kostry smuj dopedu a chod na vech tyech.
Tedy, pak, vyvinul se bipedalismus se tynohho zpsobu chze op, jak tvrd evolucionist?
Jiste ne. Vzkum ukzal, e evoluce bipedalismu se nikdy neuskutenila, a ani by nemohla. Pedevm
bipedalismus nen evolun vhodou. Zpsob, jm se pohybuj opice je mnohem snadnj, rychlej a efektivnj, ne
lidsk chze po dvou. lovk se neme pohybovat skknm ze stromu na strom, ani by slezl na zem, jako impanz, ani
utkat rychlost 125 km v hodin jako gepard. Naopak, jeliko lovk kr po dvou, pohybuje se po zemi mnohem
pomaleji. Z tho dvodu je jednm z nejvce zranitelnch tvor v prod, co se te pohybu a obrany. Dle logiky evolun
teorie by se opice nemly vyvinout k pijet chze po dvou; namsto toho lid by se museli vyvinout, aby se pohybovali po
tyech.
Dal slepou ulikou evolunho tvrzen je, e bipedalismus neslou darwinistickmu modelu "postupnho vvoje".
Tento model, tvoc zklad evoluce, vyaduje, aby mezi pohybem po dvou a pohybem po tyech existovala
"kombinovan" chze. Avak s vpoetnm vzkumem provedenm v roce 1996 anglick paleoantropolog Robin
Crompton ukzal, e takov "kombinovan" chze je nemon. Crompton dospl k tomuto zvru: iv bytost me bu
kret vzpmen nebo po tyech.99 Typ chze mezi tmito dvma je nemon, protoe by znamenal pltvn energi.
Proto neme napl bipedln bytost existovat.
Harun Yahya
Nesmrn propast mezi lovkem a opem nen omezena jedin na

bipedalismus. Mnoh dal tmata dosud zstvaj nevysvtlena, a to kapacita
mozku, schopnost mluvit a tak dle. Elaine Morgan, evolun
paleoantropoloka, in v tto vci nsledujc doznn:
tyi z nejvznamjch zhad o lidech jsou: 1) pro chod po dvou? 2)
pro ztratili srst? 3) pro si vyvinuli tak velk mozky? 4) pro se
nauili mluvit?
Ortodoxn odpovdi na tyto otzky jsou: 1) 'Jet nevme'; 2)
'Jet nevme'; 3) 'Jet nevme'; 4) 'Jet nevme'. Seznam otzek
by mohl bt znan prodlouen ani by to mlo vliv na
monotnnost odpovd.100
Evoluce: nevdeck vra

Lord Solly Zuckerman je jednm z nejslavnjch a uznvanch
vdc Velk Britnie. Po lta studoval fosiln zznam a provdl
podrobn zkoumn. Pro svj pspvek vd byl odmnn
lechtickm titulem. Zuckerman je evolucionista. Proto nelze
jeho komente k evoluci povaovat za neznal nebo pedpojat.
Po letech bdn nad fosiliemi vetn scne lidsk evoluce vak
dospl k zvru, e na rodinnm stromu, kter je pedkldn nen zbla
pravdy.
Zuckerman tak pokroil k zajmavmu konceptu "spektra vdy",
sahajcmu od tch, co povaoval za vdeck po ty, co povaoval za
nevdeck. Podle Zuckermanova spektra nejvce "vdeck"-to jest
zvisejc na konkrtnch dajch-jsou obory jako chemie a fyzika. Po
nich pichzej biologick vdy a pak vdy spoleensk. Na vzdlenm
konci spektra, v sti povaovan za nejvce "nevdeckou" jsou koncepty
"mimosmyslovho vnmn"-jako telepatie a "est smysl"-a nakonec
"lidsk evoluce". Zuckerman svoje zdvodnn vysvtluje takto:
Pak se pohybujeme pmo od registrovn objektivn pravdy do tch obor
pedpokldan biologick vdy, jako mimosmyslov vnmn nebo
interpretace fosiln historie lovka, kde je pro vcho vecko mon
a kde je horliv stoupenec nkdy schopen vit nkolika rozporm
souasn.101
Robert Locke, vydavatel Discovering Archeology, dleit publikace o

pvodu lovka, pe v urnlu, "Hledn lidskch pedk dv vce ru
ne svtla", citujc piznn slavnho evolunho paleoantropologa Tima Whitea:
Nedvn objevy odhalily, e je

nemon, aby se nahnut kostra opa
hodc se pro pohyb po tyech
vyvinula v lidskou kostru vhodnou
pro chzi po dvou.
Vichni jsme frustrovni "vemi tmi otzkami, kter nejsme schopni zodpovdt." 102
Lockeho lnek zhodnocuje slep uliky evolun teorie k pvodu lovka a nepodloenost propagandy
roziovan v tto vci:
Asi dn oblast vdy nen tak problematick jako hledn lidskho pvodu. Elitn paleontologov se neshoduj ani na
tch nejzkladnjch obrysech lidskho rodokmenu. Nov vtve vyrstaj za velkch fanfr, jen aby zvadly a uhynuly
elce novm fosilnm nlezm.103
Adnan Oktar 81
Stejn fakt byl nedvno akceptovn i Henrym Geem, vydavatelem dobe znmho urnlu Nature. Ve sv knize
Hledn v hlubinch asu, publikovan v roce 1999 Gee poukazuje na to, e vechny dkazy evoluce lovka "pro
rozmez ped 10 a 5 miliony let-nkolik tisc generac ivch bytost-by se vlezlo do mal krabice." Shrnuje, e
konvenn teorie o pvodu a vvoji lidskch bytost jsou "naprosto lidskmi vynlezy vytvoenmi po skutenosti,
vytvarovanmi v souladu s lidskmi pedsudky" a dodv:
Vzt adu zkamenlin a tvrdit, e pedstavuj rodokmen nen vdeckou hypotzou, kterou by lo ovit, ale tvrzenm, kter
m stejnou platnost jako pohdka na dobrou noc-zbavn, mon dokonce poun, nikoli vak vdeck.104
Co tedy je pinou, kter in tolik vdc tak lpcmi na tomto dogmatu? Pro se snaili tak tvrd udret teorii naivu,
za cenu piznn nespotu konflikt a vyazovn dkazu, kter byl nalezen?
Jedinou odpovd je, e se boj skutenosti, kter by museli elit v ppad oputn evolun teorie. Fakt, jemu by
museli elit, kdyby se vzdali evoluce, je, e Bh stvoil lovka. Avak vzhledem k pedpokladm, kter maj a
materialistick filosofii, v n v, stvoen je pro evolucionisty nepijatelnm konceptem.
Z tohoto dvodu klamou sami sebe, stejn jako svt, vyuvnm mdi, s nimi spolupracuj. Pokud nedovedou najt
nezbytn zkamenliny, "padlaj" je bu v podob imaginrnch obrzk nebo fiktivnch model a sna se vzbudit dojem,
e opravdu existuj zkamenliny potvrzujc evoluci. st masmdi sdlejc jejich materialistick hledisko se tak sna
klamat veejnost a vkldat mylenku evoluce do podvdom veejnosti.
Bez ohledu na to, jak tce to zkouej, pravda je evidentn: lovk vznikl nikoli evolunm procesem, nbr Bom
stvoenm. Proto je Mu odpovdn.
E
L
A
F
Mtus lidsk evoluce nen zaloen vbec na dnm
vdeckm zjitn. Vylen jako toto nemaj jin vznam,
ne e odrej evolun mylen, kdy pn je otcem
mylenky.
82
Harun Yahya
KAPITOLA 10
MOLEKULRN SLEP ULIKA EVOLUCE
pedchozch oddlech tto knihy jsme ukzali, jak fosiln zznam vyvrac teorii evoluce. Popravd nebylo
teba, abychom vypravovali cokoli z toho, nebo evolun teorie se hrout dvno pedtm, ne se nkdo
dostane ke tvrzenm o dkazu zkamenlin. Pedmt inc teorii nesmyslnou od samho potku je otzka,
jak se ivot na Zemi poprv objevil.
Kdy adresuje tuto otzku, evolun teorie tvrd, e ivot zaal bukou, kter se zformovala nhodou. Podle tohoto
scne ped tymi miliardami let rozmanit neiv chemick sloueniny prodlaly reakci v prapvodn atmosfe na
Zemi, v n vliv blesk a atmosfrickho tlaku vedl k formaci prvn iv buky.
Prvn vc, kterou je nutno ct je, e tvrzen, e neiv ltky se mohly spojit, aby vytvoily ivot, je nevdeck,
dokud nebylo oveno pokusem nebo pozorovnm. ivot je generovn pouze ivotem. Kad iv buka se vytv
replikac jin buky. Nikdo na svt nikdy neuspl ve vytvoen iv buky pinesenm neivch ltek dohromady, ani
v tch nejpokroilejch vdeckch laboratoch ne.
Teorie evoluce tvrd, e iv buka-kter neme bt vyprodukovna dokonce ani se v moc lidskho intelektu,
vdomostmi a technologi dohromady-se nicmn zvldla zformovat nhodou za prapvodnch podmnek na Zemi. Na
nsledujcch strnkch prozkoumme, pro toto tvrzen odporuje tm nejzkladnjm principm vdy a rozumu.
Pohdka o "buce vyprodukovan nhodou"

Pokud jeden v, e iv buka mohla vzniknout shodou okolnost, pak mu neme nic zabrnit v tom, aby vil
podobnmu pbhu, kter povme ne. Je to pbh msta:
Jednoho dne se hrouda hlny, stlaen kameny na hol zemi, namoila detm. Mokr hlna uschla a ztvrdla, kdy
vylo slunce a nabrala tuhou, odolnou podobu. Potom se tyto kameny, kter poslouily jako forma, jaksi rozpadly na
kusy a objevila se pravn, dobe tvarovan a siln cihla. Tato cihla ekala po lta za stejnch prodnch podmnek, ne
se vytvoila podobn cihla. Tak to pokraovalo ne se stovky a tisce podobnch cihel zformovaly na stejnm mst.
Avak, nhodou, dn z cihel, kter se pedtm zformovaly, nen pokozena. A vystaveny boum, deti, vtru,
spalujcmu slunci a mrazivmu chladu po tisce let, tyto cihly nepuknou, neprasknou ani nejsou odtaeny pry, ale
ekaj na jednom mst se stejnm odevzdnm, ne se vytvo dal cihly.
Kdy je mnostv cihel dostaten, vzty budovy svm aranovnm jedna na druhou, jak jsou nahodile smkny
vlivy prodnch podmnek jako vtry, boue a tornda. Mezitm se za "prodnch podmnek" smchaj materily jako
cement a psek, s perfektnm naasovnm a vpl se mezi cihly, aby je spojily dohromady. Zatmco se toto dje, elezo
v zemi se za "pirozench podmnek" tvaruje a pokld zklady budovy, kter je formovna tmito cihlami. Na konci
tohoto procesu stoj kompletn budova se vemi materily, tesaskou prac a instalacemi nedotenmi.
Adnan Oktar 83
Jednoho dne se hrouda hlny, natlaen mezi dv skly v hol zemi, po deti namoila. Such hlna uschne a ztvrdne a vyjde slunce a nabere pevnou
odolnou formu. Potom tyto kameny, kter slouily tak jako forma, se njak rozbij a pak se objevuje hledn, hezky vytvarovan a siln cihla. Tato
cihla ek za stejnch prodnch podmnek po lta a se zformuje podobn cihla. Nhodou nebude ani jedna cihla za tu dobu pokozena.
Kdy bude mnostv cihel dostaten, vzty budovu aranovnm vedle sebe a na sebe, jsouce nahodile rozhzeny prodnmi vlivy jako vtry, boue a
tornda. Mezitm se za "prodnch podmnek" sms ltky jako cement a psek v dokonalm naasovn a vlezou mezi cihly a slep je dohromady. Na
konci procesu stoj pln budova se vm co obsahuje, emeslnickou prac a bezvadnmi instalacemi. Teorie evoluce, kterto tvrd, e ivot vznikl
nhodou, je nemn absurdn jako n pbh, protoe se svmi operanmi systmy a komunikanmi systmy, transportac a zenm, nen buka
mn sloit neli budova.
Harun Yahya
Ovem, budova se neskld jen ze zklad, cihel a

cementu. Jak tedy zskme chybjc materily? Odpov
je prost: vechny druhy materil potebn pro
konstrukci budovy existuj v zemi, na kter je vztyena.
Kemk na sklo, m na elektrick kabely, elezo na
sloupy, trmy, potrub atd. toho veho je pod zem spousta.
Sta pro to schopnosti "pirozench podmnek" aby
vytvarovaly a umstily tyto materily do budovy. Vechny
instalace, truhlsk prce a doplky jsou umstny mezi
cihly s pomoc foukn vtru, det a zemtesen.
Vechno lo tak dobe, e cihly jsou upraveny tak, e
zstanou voln prostory pro okna, jako kdyby vdli, e
cosi takovho jako sklo se vytvo pozdji psobenm
prodnch vliv. Navc nezapomli nechat voln msta na
instalaci vody, elektiny a topen, kter se pozdji tak
nhodou vytvo. Vechno lo tak dobe, e "nahodilosti"
a "prodn podmnky" vyprodukovaly dokonal nvrh.
Pokud jste si dosud udreli svou vru v tento pbh,
nemlo by vm dlat pote dohadovat se, jak vznikly
dal mstsk budovy, elektrrny, dlnice, chodnky,
zklady, komunikace a dopravn systmy. Mte-li
technick znalosti a jste-li v pedmtu dost sbhl, mete
dokonce napsat extrmn "vdeckou" knihu o nkolika
svazcch zabvajc se teoriemi jako "evolun proces
kanalizanho systmu a jeho jednota s ptomnmi
strukturami". Mete bt dobe odmnni akademickmi
odmnami za sv chytr studie a mete se povaovat za
gnia, vrhajcho svtlo na pirozenost lidstva.
Teorie evoluce, tvrdc, e ivot vznikl nhodou, je
nemn adsurdn ne n pbh, jeliko vechny operan
systmy, komunikan systmy, doprava a management v
buce nejsou mn sloit ne msto.
Zzrak buky a konec evoluce

Sloit struktura iv buky byla za dn Darwina
neznm, proto bylo pipisovn ivota "nahodilostem a
prodnm podmnkm" dost pesvdivou mylenkou pro
evolucionisty.
Technologie 20.stolet se zavrtala do nejmench
stic ivota a odhalila, e buka je nejsloitj systm, s
jakm se lidstvo kdy setkalo. Dnes vme, e buka
obsahuje elektrrny vyrbjc energii pro vyuit bukou,
tovrny vyrbjc enzymy a hormony nezbytn pro ivot,
databanku, kde jsou zaznamenny vechny nutn
informace o vyrbnch produktech, sloit dopravn
soustavy a potrub pro dopravu surovch materil a
produkt z msta na msto, pokroil laboratoe a rafinerie
pro rozbjen vnjch surovin na uiten sloky a
Adnan Oktar 85
zvltn membrnn blkoviny pro kontrolu vstupnch a vstupnch materil. A toto tvo jen malou st neuviteln
komplikovanho systmu.
W. H. Thorpe, evolun vdec, uznal, e "Nejzkladnj typ buky tvo 'mechanismus' nepedstaviteln
sloitj ne kterkoli stroj vymylen, nemluv o zbudovan, lovkem."105
Buka je tak sloit, e ani vysok rove technologie dnes dosaen neum jednu takovou vyrobit. dn snaha
vytvoit umlou buku se nesetkala s spchem. Doopravdy bylo vech takovch pokus zanechno.
Teorie evoluce tvrd, e tyto systmy, kter lidstvo se v svou inteligenc, vdomostmi, a technologi k dispozici,
nedokzalo reprodukovat-vznikly "nhodou" za podmnek prapvodn zem. Aby byl poskytnut jin pklad,
pravdpodobnost nhodnho zformovn buky je zhruba stejn jako vytvoen dokonal kopie knihy po vbuchu v
tiskrn.
Anglick matematik a astronom Sir Fred Hoyle uinil podobn srovnn v rozhovoru publikovanm v asopise Nature
12.listopadu 1981. Tebae je sm evolucionista, Hoyle prohlsil, e ance, e vy formy ivota mohly vzniknout tmto
zpsobem je srovnateln se anc, e torndo zametajc skldku me z tamjch materil smontovat Boeing
747.106 To znamen, e nen mon, aby buka vznikla nhodou a proto musela bt rozhodn "stvoena".
Jednou ze zkladnch pin, pro neme evolun teorie vysvtlit, jak vznikla buka, je "neredukovateln sloitost"
v n. iv buka sama sebe udruje s harmonickou spoluprac mnoha organel. Kdyby jedna z organel selhala ve sv funkci,
buka by nemohla zstat naivu. Buka nedostane anci ekat na nevdom mechanismus jako je prodn vbr nebo
mutace, aby j umonil se vyvinout. Tak musela bt prvn buka na Zemi nutn plnm mechanismem majcm vechny
poadovan organely a funkce a toto definitivn zna, e tato buka byla vytvoena.
86
Harun Yahya
Sloitost buky
Bunn membrna
Jadrko
Jadrko
Jadern plazma
Mikrotubuly
Pr centriol
Kopula
Lyzozom
Golgiho apart
Endoplazmatick
retikulum
Drsn
endoplazmatick
retikulum
Mitochondrie
Buka je nejsloitj a nejlegantnji navren systm, jakho byl kdy lovk svdkem. Profesor biologie Michael Denton, ve sv
knize s nzvem Evoluce: Teorie v krizi, vysvtluje tuto sloitost na pkladu:
"Abychom pochopili realitu ivota, jak byla odhalena molekulrn biologi, museli bychom zvtit buku tiscmilionkrt, a by
mla prmr dvacet kilometr a podobala se obrovsk letadlov lodi dost velk, aby pokryla velkomsto jako Londn nebo New
York. Co bychom pak vidli, by byl objekt nesrovnateln sloitosti a pizpsobivho designu. Na povrchu buky bychom vidli
miliony otvor jako prlez nesmrn vesmrn lod, otevrajc se a zavrajc, aby umonily souvisl proud materil plynouc
dovnit a ven. Kdybychom vstoupili jednm z tchto otvor, ocitli bychom se ve svt nadazen technologie a matouc
komplikovanosti... (sloitost) mimo nai vlastn kreativn schopnost, realitu, kter je samoutnou antitez nahodilosti, kter
pesahuje v kadm smyslu cokoli vyprodukovan inteligenc lovka..."
Adnan Oktar 87
Zpovdi evolucionist
eorie evoluce neel v dnm bod vt krizi ne pi vysvtlovn vzniku ivota.

Pinou je, e organick molekuly jsou tak sloit, e je nelze vysvtlit nhodou
a je evidentn nemon, aby se organick buka utvoila nhodou.
Evolucionist byli konfrontovni s otzkou pvodu ivota ve druh tvrtin 20.stolet.
Jedna z nejvtch autorit na teorii molekulrn evoluce, rusk evolucionista Alexandr I.
Oparin, uvedl toto ve sv knize Pvod ivota, kter byla uveejnna v roce 1936:
Nanetst zstv pvod buky otzkou, kter je vlastn nejtemnjm bodem cel evolun
teorie.1
Od Oparina evolucionist provedli nespoet pokus, vedli vzkum a inili
pozorovn, aby dokzali, e buka se mohla vytvoit nhodou. Jene kad takov
pokus pouze inil jasnjm sloit nvrh buky a tak vyvracel evolun hypotzu jet
vce. Profesor Klaus Dose, prezident Institutu biochemie na univerzit Jana Gutenberga,
stanovuje:
Pes 30 let experimentovn o pvodu ivota na polch chemick a molekulrn evoluce
vedlo k lepmu porozumn nesmrnosti problmu pvodu ivota na Zemi spe ne
jeho een. V souasnosti vechny diskuse o hlavnch teorich a pokusy v oboru bu
skon ve slep ulice nebo piznnm k nevdomosti.2
Nsledujc prohlen geochemika Jeffreyho Bada ze San Diego Scripps Institute in
jasnm bezmocnost evolucionist ohledn tto slep uliky:
Dnes jak oputme dvact stolet, pod elme nejvtmu
nevyeenmu problmu, do kterho jsme ve dvactm stolet vstoupili:
Jak vznikl ivot na Zemi?3
Alexandr Oparin:
"... pvod buky
zstv otzkou..."
1- Alexander I. Oparin, Pvod ivota, (1936) NewYork: Dover Publications, 1953 (petisk), str.196.
2- Klaus Dose, "Pvod ivota: Vc otzek ne odpovd", Interdisciplinary Science Reviews, sv. 13, . 4, 1988, str. 348
3- Jeffrey Bada, Zem, nor 1998, str. 40
88
Jeffrey Bada:
"... nejvt nevyeen
problm ... :Jak vznikl
ivot na Zemi?"
Harun Yahya
Proteiny vyzvaj nhodu

Tolik o buce, jene teorie evoluce selhv dokonce i ve vysvtlen stavebnch jednotek buky. Formace, za
pirozench podmnek, jen jedn jedin blkoviny z tisc sloitch blkovinnch molekul tvocch buku je nemon.
Blkoviny jsou obrovsk molekuly sestvajc z mench jednotek zvanch "aminokyseliny" kter jsou seazeny do
konkrtn sekvence v uritch mnostvch a strukturch. Tyto jednotky tvo stavebn jednotky blkoviny.
Nejjednodu blkovina se skld z 50 aminokyselin, ale jsou i takov, co jich obsahuj tisce.
Zsadn bod je tento. Nedostatek, nadbytek nebo pemstn jedin aminokyseliny ve stavb blkoviny zpsob, e
blkovina se stane neuitenou hromadou molekul. Kad aminokyselina mus bt na sprvnm mst ve sprvnm
poad. Teorie evoluce, je tvrd, e ivot vznikl jako vsledek nhody, je dosti bezmocn ped tmto dem, jeliko je
pli podivuhodn, ne aby ho lo vysvtlit nhodou. (Navc teorie nedoke zdvodnit ani tvrzen o nahodil formaci
blkovin, jak budeme eit pozdji.)
Skutenost, e je dosti nemon, aby fungujc struktura blkovin vznikla nhodou, lze snadno pozorovat dokonce
na jednoduchch vpotech, kterm me porozumt kad.
Napklad prmrn velik blkovinn molekula sloen z 288 aminokyselin a obsahujc 12 rznch typ
aminokyselin, me bt uspodna 10300 odlinmi zpsoby. (Toto je astronomicky vysok slo sloen z jedniky a
300 nul.) Ze vech tchto monch kombinac pouze jedna tvo poadovanou blkovinu. Zbytek jsou etzce
aminokyselin, kter jsou buto k niemu, anebo potenciln kodliv pro iv organismy.
Jinak eeno, pravdpodobnost vytvoen pouze jedn blkovinn molekuly je "1 ku 10300". Pravdpodobnost, e
se toto "1" objev je prakticky nulov. (V praxi se pravdpodobnosti men ne 1 ku 1050 povauj za "nulovou
pravdpodobnost").
Navc blkovinn molekula ze 288 aminokyselin je spe skromn s nktermi obrovskmi blkovinnmi
molekulami sestvajcmi z tisc aminokyselin. Kdybychom aplikovali tyto vpoty pravdpodobnosti na tyto ob
blkovinn molekuly, vidli bychom, e ani slovo "nemon" nen dostaten k popisu skuten situace.
Kdy se pesuneme o krok dle v evolunm schmatu ivota, pozorujeme, e jedna jedin blkovina sama o sob
nic neznamen. Jedna z nejmench bakteri kdy objevench, Mycoplasma hominis H39, obsahuje 600 "typ" blkovin.
V tomto ppad bychom museli zopakovat vpoty pravdpodobnosti jak jsme je provdli ve pro kadou blkovinu
ode vech 600 odlinch typ blkovin. Vsledek pesahuje i koncept nemonosti.
Nkte lid touc tyto dky, z tch co zatm akceptovali evolun teorii jako vdeck vysvtlen, by mohli
podezrat, e tyto cifry jsou pehnan a neodrej pravdiv fakta. Nen tomu tak: toto jsou definitivn a konkrtn fakta.
dn evolucionista neme odporovat tmto slm. Oni akceptuj, e pravdpodobnost nhodnho zformovn
buky je "tak nepravdpodobn, jako monost, e opice na psacm stroji nape historii lidstva bez jedin chyby".107
Jene namsto akceptovn jinho vysvtlen, m je stvoen, radji pokrauj v hjen tto nemonosti.
Tato situace je vlastn uznvna mnohmi evolucionisty. Tak teba Harold F. Blum, proslul evolun vdec,
prohlauje, e "Spontnn vytvoen polypeptidu o velikosti nejmench znmch protein vypad mimo v
pravdpodobnost."108
Evolucionist tvrd, e molekulrn evoluce se odehrvala po velmi dlouh asov obdob a to e uinilo nemon
monm. Nicmn bez ohledu na to, jak dlouh takov obdob me bt, nen mon, aby aminokyseliny zformovaly
blkoviny nhodou. William Stokes, americk geolog, tuto skutenost uznv ve sv knize Zklady historie Zem,
pc, e pravdpodobnost je tak mal "e by se neuskutenila za miliardy let na miliardch planet, z nich kad
by byla pokryt vrstvou koncentrovanho vodnho roztoku nezbytnch aminokyselin." 109
Take co to vechno znamen? Perry Reeves, profesor chemie, tuto otzku zodpovd:
Pokud jeden prozkoum rozshl mnostv monch struktur, kter mohou vyvstat z prost nhodn kombinace
aminokyselin ve vypaujcm se prapvodnm rybnku, je deprimujc vit, e ivot mohl vzniknout tmto zpsobem.
Je pijatelnj, e Velk Budovatel s mistrovskm plnem by byl nutn pro takov kol.110
Je-li nahodil formace dokonce jen jedn z tchto blkovin nemon, je "miliardkrt nemonj" aby se nkolik
milion tchto blkovin objevilo vhodn najednou a nhodou vytvoilo plnou buku. Ba co vc, buka se v dnm
ppad neskld z pouh hromady blkovin. Navc k blkovinm buka obsahuje nukleov kyseliny, karbohydrty,
Adnan Oktar 89
Chemick stavba dokonce jen jedin blkoviny cytochromu-C (nahoe

nalevo) je pli sloit, ne aby mohla bt vysvtlena pojmy nhody
tak moc, e ve skutenosti tureck evolun biolog profesor Ali
Demirsoy uznv, e ance na nahodilou formaci jedn sekvence
cytochromu-C "je pravpodobn jako monost, e opice pepisujc
historii lidstva na psacm stroji neudl jedinou chybu."
tuky, vitamny a mnoh dal chemiklie jako

elektrolyty seazen v konkrtnm pomru,
rovnovhu a nvrh ve smyslu stavby i
funkce. Kad z tchto prvk funguje
jako stavebn blok nebo sou-molekula v
rznch organelch.
Robert Shapiro, profesor chemie na
univerzit v New Yorku a odbornk pes
DNA, spoetl pravdpodobnost nahodilho
zformovn 2000 typ blkovin nachzejcch
se v jedin bakterii (V lidsk buce je 200000
rozlinch typ blkovin). Dosaen slo bylo 1
ku 1040000.111 (Toto je neuviteln cifra, kterou
dostaneme tak e za 1 napeme 40000 nul.)
Profesor aplikovan matematiky a astronomie z
univerzitn koleje v Cardiffu ve Walesu, Chandra
Wickramasinghe, komentuje:
Pravdpodobnost spontnn tvorby ivota z neiv hmoty je jedna ku
slu se 40000 nulami za n... Je dost velk, aby pohbilo Darwina a celou teorii
evoluce. Neexistovala dn prapvodn polvka, ani na tto planet, ani na dn jin, a pokud nebyly potky ivota
nahodil, pak musely bt vsledkem smyslupln inteligence.112
Sir Fred Hoyle komentuje tato nepijateln sla:

Vskutku je takov teorie (e ivot byl zbudovn inteligenc) tak evidentn, a se jeden div, pro nen iroce akceptovna
jako samozejm. Dvody jsou spe psychologick ne vdeck.113
Dvodem, pro Hoyle pouil termn "psychologick" je sebepodmiovn evolucionist nepijmout, e ivot byl
stvoen. Odmtn Bo existence je jejich hlavnm clem. Jedin pro tento dvod pokrauj v obran iracionlnch teori,
piem o tch samch uznvaj, e jsou nemon.
Levotoiv blkoviny
Prozkoumejme nyn podrobn, pro je evolun scn ohledn tvorby blkovin vylouen.
Dokonce i sprvn sekvence sprvnch aminokyselin pod nesta k vytvoen funkn blkovinn molekuly. Navc
k tmto poadavkm mus bt kad z 20 rznch typ aminokyselin ptomnch ve sloen blkovin levotoiv. Existuj
dva typy aminokyselin-jako vech organickch molekul-zvan "levotoiv" a "pravotoiv". Rozdlem mezi nimi je
zrcadlov nesoumrnost trojrozmrn struktury, kter je podobn nesoumrnosti prav a lev ruky u lovka.
Aminokyseliny jednoho z tchto dvou typ se spolu mohou snadno vzat. Ale podivuhodnm faktem je, e
vzkumem bylo odhaleno, e vechny blkoviny v rostlinch a zvatech tto planety, od nejjednoduho organismu po
nejsloitj, jsou tvoeny levotoivmi aminokyselinami. Kdyby se jen jedin pravotoiv aminokyselina pipojila ke
struktue blkoviny, blkovina by byla k niemu. V srii pokus byly pekvapiv bakterie vystaven pravotoivm
aminokyselinm a ty je ihned zniily. V nkterch ppadech vyprodukovaly z rozbitch sloek uiten levotoiv
aminokyseliny.
Harun Yahya
Na okamik pedpokldejme, e ivot vznikl nhodn, jak tvrd evolucinost. V takovm ppad by mly bt
pravo a levotoiv aminokyseliny, kter se objevily nhodou, zastoupeny v prod zhruba stejnm dlem. Proto by
mly mt iv organismy ve sv stavb pravo i levotoiv aminokyseliny, nebo chemicky je mon, aby se spolu
kombinovaly aminokyseliny obou typ. Avak jak vme ve skutenm ivot jsou blkoviny existujc ve vech ivch
organismech tvoeny pouze levotoivmi aminokyselinami.
Otzka jak mohou blkoviny vybrat jen levotoiv mezi vemi aminokyselinami a dokonce ani jedna jedin
pravotoiv aminokyselina se nezapojuje do ivotnho procesu, to je problm stle matouc evolucionisty. Takov
konkrtn a vdom selekce tvo jednu z nejvce bezvchodnch situac, jim evolun teorie el.
Navc tato charakteristika blkovin problm, ktermu evolucionist el s ohledem na "nahodilost" jet zhoruje.
Aby se vytvoila "smyslupln" blkovina, nesta, aby byly aminokyseliny ptomny v konkrtnm potu a poad a
zkombinovny do sprvnho trojrozmrnho nvrhu. Dodaten mus bt vechny tyto aminokyseliny levotoiv; ani
jedna nesm bt pravotoiv. Jene neexistuje pirozen selektivn mechanismus, kter by mohl rozpoznat, e byly do
sekvence dodny pravotoiv aminokyseliny a uznat, e mus bt proto z etzce odtranny. Tato situace opt nadobro
eliminuje monost nhody a nahodilosti.
Brittanica Science Encyclopaedia, je je zetelnm obrncem evoluce, stanovuje, e aminokyseliny ve vech
ivch organismech na Zemi a stavebn jednotky sloitch polymer jako jsou blkoviny, maj totonou levotoivou
nesoumrnost. Dodv, e toto se rovn vyhozen mince milionkrt a vdycky padne orel. Stejn encyklopedie
stanovuje, e je nemon pochopit, pro se molekuly stvaj levotoivmi a pravotoivmi, a e tento vbr ja
fascinujcm zpsobem spojen s pvodem ivota na Zemi.114
Pokud pad vdycky orel, je-li mince vyhozena milionkrt, je logitj pipsat to nhod nebo pijmout, e se toho
astn vdom intervence? Odpov by mla bt zjevn. Jene jakkoli je to zjevn, evolucionist se stle utkaj k
nhod, jednodue proto, e nechtj pijmout existenci "vdom intervence".
Situace podobn levotoivosti aminokyselin existuje tak s ohledem na nukleotidy, nejmen jednotky nukleovch
kyselin, DNA a RNA. Oproti blkovinm, kde jsou vybrny pouze levotoiv aminokyseliny, v ppad nukleovch
kyselin jsou upednostnnmi podobami nukleotidovch sloek vdycky pravotoiv. Toto je jen dal skutenost,
kterou nelze nikdy vysvtlit nahodilost.
Zvrem, je dokzno mimo stn pochybnosti pravdpodobnostmi, kter jsme zkoumali, e pvod ivota nelze
vysvtlit nhodou. Pokusme-li se vypotat pravdpodobnost blkoviny prmrn velikosti sestvajc ze 400
aminokyselin vybranch pouze z levotoivch, skonme s pravdpodobnost 1 ku 2400, nebo 10120. Jen pro srovnn,
vzpomeme si, e poet elektron ve vesmru se odhaduje na 1079, co a ohromn je pod men slo.
Pravdpodobnost tchto aminokyselin tvocch poadovanou sekvenci a funkn formu by pinesla mnohem vy
cifry. Pokud dodme tyto pravdpodobnosti k sob a budeme pokraovat k zskn pravdpodobnost vych pot a
typ blkovin, vpoty se stanou nemyslitelnmi.
V prod existuj dva typy aminokyselin zvan "levotoiv" a

"pravotoiv". Rozdl mezi nimi je zrcadlov soumrnost mezi
trojrozmrnmi strukturami, kter je podobn jako u prav a lev
ruky lovka.
Adnan Oktar 91
Sprvn vazba je zsadn

Obte, kter nedovede evolun teorie pekonat s ohledem na vvoj jedin blkoviny nejsou omezeny na ty, co jsme
dosud vypoetli. Nesta, aby byly aminokyseliny seazeny ve sprvnm potu, poad a poadovan trojrozmrn
struktue. Formace vyaduje takt, aby byly molekuly aminokyselin s vce ne jednm ramenem na sebe navzny jen
uritmi zpsoby. Takov vazb se k "peptidov vazba". Aminokyseliny se mohou navzjem vzat rzn; ale blkoviny
jsou tvoeny tmi-a jenom tmi -aminokyselinami, kter jsou spojeny "peptidovmi" vazbami.
Srovnn objasn tento bod. Pedpokldejme, e vechny soustky v aut by byly pln a sprvn shromdny, s
jedinou vjimkou, e jedno z kol by nebylo upevnno na mst obvyklmi maticemi a rouby, ale kusem drtu takovm
zpsobem, e jeho osa by mila k zemi. Bylo
by nemon, aby se toto auto pesunulo i na tu
nejkrat vzdlenost, bez ohledu na to, jak
sloit je jeho technologie nebo jak siln m
motor. Na prvn pohled vechno vypad na
mst, ale chybn pipojen jen jednoho kola
uin auto naprosto nepouitelnm. Stejnm
zpsobem v blkovinn molekule spojen teba
jen jedn aminokyseliny s jinou vazbou ne
peptidovou uin celou molekulu zcela
nepouitelnou.
Vzkum ukzal, e aminokyseliny
spojovan nahodile se spojuj peptidovou
vazbou jen v 50% ppad, e u zbytku ppad
vznikaj jin vazby, kter se neobjevuj v
blkovinch. Aby sprvn fungovala, kad
aminokyselina tvoc blkovinu, mus bt
svzna s ostatnmi pouze peptidovou vazbou,
stejnm zpsobem jako mus bt vybrna
pouze mezi levotoivmi formami.
Pravdpodobnost tto udlosti je stejn
jako pravdpodobnost kad blkoviny bt
levotoiv. To jest, vezmeme-li v vahu
blkovinu tvoenou 400 aminokyselinami,
pravdpodobnost
vech
aminokyselin
vzajcch se mezi sebou jenom peptidovou
vazbou je 1 ku 2399.
Nulov pravpodobnost
peptidov vazba
Molekuly aminokyselin, kter tvo blkoviny na sebe musej bt

napojeny takzvanou "peptidovou vazbou", co je pouze jeden z monch
typ vazeb nachzejcch se v prod. Jinak by byl vsledn etz
aminokyselin k niemu, a nevytvoila by se dn blkovina.
Jak lze vidt ve, pravdpodobnost

tvorby blkovinn molekuly tvoen z 500
aminokyselin je "1" ku slu sloenmu z 950
nul za 1, co je slo pro lidskou mysl
nepedstaviteln. Takov je pravdpodobnost
na pape. Prakticky eeno existuje nulov
ance, e se to opravdu pihod. Jak jsme vidli
prve, v matematice se pravdpodobnost men
ne 1 ku 1050 statisticky povauje za "0"
pravdpodobnost vskytu.
Harun Yahya
Pravdpodobnost "1 ku 10950" je daleko za hranicemi tto definice.

Zatmco nepravdpodobnost zformovn blkovinn molekuly tvoen 500 aminokyselinami dosahuje takovho
rozsahu, mohli bychom pokraovat a tlait hranice mysli dle s vymi rovnmi nepravdpodobnosti. V molekule
"hemoglobinu" co je zsadn blkovina, je 574 aminokyselin, co je vce, ne kolik aminokyselin tvoilo ve
uvedenou blkovinu. Nyn zvame toto: v jedin z miliard ervench krvinek v naem tle je "280 000 000" (280
milion) molekul hemoglobinu.
Odhadovan st Zem nesta, aby umonilo vytvoen jedin blkoviny metodou "pokus/omyl" nemluv o
erven krvince. Dokonce i kdybychom pedpokldali, e aminokyseliny se kombinovaly a rozpadaly metodou
"pokus/omyl" ani by ztratily njak as od zformovn Zem, aby zformovaly jedinou blkovinou molekulu,
poadovan as, aby se stalo nco s pravdpodobnost 10950 by stle daleko pesahoval odhadovan vk Zem.
Z toho lze vyvodit zvr, e se evoluce t do straliv propasti nepravdpodobnosti dokonce i pokud jde o tvorbu
jedn jedin blkoviny.
Je v prod mechanismus pokus a omyl?

Nakonec to meme uzavt s velmi dleitm bodem ve vztahu k zkladn logice vpot pravdpodobnosti, z
nich jsme ji vidli njak piklady. Naznaili jsme, e vpoty pravpodobnosti provdn ve dosahuj
astronomickch rovn, a e tyto astronomick zvltnosti nemaj anci, aby se skuten staly. Avak zde je mnohem
dleitj a pokozujc fakt, ktermu evolucionist el. To jest, e za pirozench podmnek neme dn obdob
pokus a omyl ani zat, navzdory astronomickm zvltnostem, protoe v prod nen dn mechanismus pokusomyl z nho by blkoviny mohly vzejt.
Pravdpodobnost, e bude prmrn blkovinn molekula utvoen z 500 aminokyselin seazen ve sprvnm mnostv a sekvenci navc k
pravdpodobnosti, e vechny aminokyseliny, kter obsahuje budou jen levotoiv a budou spojeny jen peptidovmi vazbami je "1" na 10950.
Toto slo meme napsat umstnm 950 nul za 1 takto:
10950 =
100.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000000.000.000.000.000.000.00
0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 . 0 0 0 .
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.
000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000.000
Adnan Oktar 93
Nulov pravdpodobnost
Existuj ti zkladn podmnky pro utvoen pouiteln blkoviny:

Prvn podmnka: e vechna aminokyseliny v blkovinnm etzci jsou sprvnho typu a ve sprvnm poad
Druh podmnka: e jsou vecky aminokyseliny levotoiv
Tet podmnka: e vecky aminokyseliny jsou spojeny vytvoenm chemick vazby zvan "peptidov vazba".
Aby se blkovina vytvoila nhodou, mus bt splnny vecky ti podmnky souasn. Pravdpodobnost
utvoen blkoviny nhodou je rovn nsobku pravdpodobnost realizace kad jednotliv podmnky.
Napklad pro prmrnou molekulu sestvajc z 500 aminokyselin:
1. Pravdpodobnost, e aminokyseliny budou ve sprvnm poad:
Existuje 20 typ aminokyselin uvanch v tvorb blkovin. Podle toho:
- Pravdpodobnost, e kad aminokyselina bude vybrna sprvn z 20 typ
- Pravdpodobnost, e vech 500 aminokyselin bude vybrno sprvn
= 1/20
= 1/20500 = 1/10650
= ance 1 ku 10650
2. Pravdpodobnost, e aminokyseliny budou levotoiv:

- Pravdpodobnost, e jedna aminokyselina bude levotoiv
= 1/2
Pravdpodobnost, e vech tchto 500 aminokyselin souasn bude levotoivch = 1/2500 = 1/10150
= ance 1 ku 10150
3. Pravdpodobnost, e aminokyseliny se spoj do peptidov vazby:

Aminokyseliny se mohou vzat rznmi druhy chemickch vazeb. Aby byla vytvoena pouiteln blkovina,
vechna aminokyseliny v etzci mus bt kombinovny zvltn chemickou vazbou zvanou "peptidov". Je
vypotno, e pravdpodobnost, e aminokyseliny nebudou spojeny jinou vazbou ne peptidovou je 50%.
Vzhledem k tomu:
- Pravdpodobnost dvou aminokyselin spojench peptidovou vazbou
- Pravdpodobnost 500 aminokyselin spojench peptidovmi vazbami
CELKOV PRAVDPODOBNOST
= 1/2
= 1/2499 = 1/10150
= ance 1 ku 10150
= 1/10650 x 1/10150x 1/10150 = 1/10950
= ance 1 ku 10950
Harun Yahya
Vpoty uveden na protj stran pro demonstraci pravpodobnosti tvorby blkovinn molekuly s 500
aminokyselinami, jsou platn jen v prosted pokus -omyl, kter ve skutenm ivot doopravdy neexistuje. To jest
pravpodobnost zskn pouiteln blkoviny je "1" ku 10950 pouze pokud pedpokldme, e existuje imaginrn
mechanismus, v nm neviditeln ruce nhodile kombinuj 500 aminokyselin a pak vidce, e toto nen sprvn
kombinace, je jednu po druh rozebraj a seazuj do odlinho poad, a tak dle. Pi kadm pokusu mus bt
aminokyseliny oddleny a uspodny v novm poad. Syntza mus bt zastavena potom, co je dodno 500
aminokyselin a mus bt zajitno, e se nepid dn dal. Pak mus bt pokus zastaven, aby se vidlo, zda byla i
nebyla utvoena funkn blkovina, a v ppad selhn, mus bt vecko znovu rozdlno a potom vyzkouena jin
sekvence. Dodaten pi kad zkouce se nesm zapojit dn ltka navc. Je tak zvazn, aby nebyl etzec utvoen
pi pokusu rozebrn a znien dve ne se napoj 499.vazba. Tyto podmnky znamenaj, e pravdpodobnosti, kter jsme
uvedli, mohou fungovat jen v kontrolovanm prosted, kde existuje vdom mechanismus dc potek, konec a
kad stdium procesu, a kde je pouze "sprvn selekce aminokyselin" ponechna bez kontroly. Je urit nemon, aby
takov prosted existovalo za pirozench podmnek. Proto je tvorba blkovin v pirozenm prosted logicky a
technicky nemon. Vlastn hovoit o pravdpodobnostech takov udlosti je dosti nevdeck.
Jeliko lid nejsou schopni irho pohledu na tyto vci, ale pistupuj k nim z povrchnho hlediska a pedpokdaj,
e tvorba blkoviny je prost chemick reakce, mohou init nereln zvry jako "aminokyseliny se kombinuj cestou
reakc a pak tvo blkoviny". Jene nahodil chemick reakce odehrvajc se v neiv struktue me vst jen k
jednoduchm a primitivnm zmnm. Jejich poet je peduren a omezen. Pro jaksi sloitj chemick materil mus
bt zapojeny velk tovrny, chemick zvody a laboratoe. Lky a dal chemiklie, kter v kadodennm ivot
uvme se vyrb pesn takto. Blkoviny maj mnohem sloitj strukturu ne tyto chemiklie produkovan
prmyslem. Proto je nemon, aby blkoviny, z nich kad je zzrakem stvoen, v n m kad st pevn msto a
d, vznikaly jako vsledek nahodilch chemickch reakc.
Dejme na chvilku stranou vecky ty nemonosti, co jsme dosud popisovali, a pedpokldejme, e uiten
blkovinn molekula by se spontnn "nhodou" vytvoila. Dokonce i tak znovu nemaj evolucionist odpovdi,
ponvad aby tato blkovina peila, musela by bt izolovna od svho prodnho prosted a chrnna ve velmi
zvltnch podmnkch. Jinak by se bu rozpadla vystavenm prodnm podmnk na Zemi, nebo jinak spojila s dalmi
kyselinami, aminokyselinami nebo jinmi sloueninami, a tak ztratila sv urit vlastnosti a zmnila se v jinou,
bezcennou ltku.
Evolun zmatek o pvodu ivota

Otzka "jak se poprv objevily iv organismy" je tak kriticky bezvchodnou situac pro evolucionisty, e se
obvykle sna se tohoto pedmtu ani nedotkat. Sna se tuto otzku pominout knm "prvn tvorov vznikli
nsledkem nkolika nhodnch udlost ve vod". Jsou u takovho ztarasu, kter se ned obejt dnmi prostedky.
Navzdory argumentm paleontologick evoluce, v tomto bod nejsou po ruce dn zkamenliny k pekroucen a
dezinterpretaci jak si pej podpoit sv tvrzen. Proto je teorie evoluce rozhodn vyvrcena u od samho zatku.
Pedevm je nutno vzt v vahu dleit bod: Pokud je jeden krok v evolunm procesu prokazateln
nemon, to sta, aby se dokzalo, e cel teorie je falen a neplatn. Napklad dokznm, e nahodil tvorba
bkoviny je nemon, vechna dal tvrzen vzhledem k nsledujcm krokm evoluce jsou tak vyvrcena. Potom se
stv nesmyslnm brt lidsk a opi lebky a zabvat se spekulacemi ohledn nich.
Jak iv organismy vznikly z neiv hmoty bylo pedmtem, o nm se evolucionist dlouhou dobu nechtli ani
zmiovat. Jene tato otzka, kter se neustle vyhbali, musela bt nakonec adresovna a ve druh tvrtin 20.stolet
byly uinny pokusy k jejmu zodpovzen.
Hlavn otzkou bylo: Jak se mohla v prapvodn zemsk atmosfe objevit prvn iv buka? Jinmi slovy, jak
druh vysvtlen mohou evolucionist poskytnout?
Odpov na otzku se hledala pomoc experiment. Evolun vdci a badatel provdli laboratorn pokusy
nasmrovan na zodpovzen tto otzky, ale nedostalo se jim velkho zjmu. Obecn nejvce uznvanou studi pvodu
ivota je Millerv experiment proveden americkm vzkumnkem Stanleym Millerem v roce 1953. (Pokus je znm
i jako "Urey-Millerv experiment" kvli pspvku Millerova lektora na univerzit v Chicagu, Harolda Ureye.)
Adnan Oktar 95
Tento experiment je jedinm "dkazem" jak evolucionist maj, kter dajn prokazuje "tezi molekulrn evoluce";
podporuj to jako prvn stdium dajnho evolunho procesu vedouc k ivotu. Akoli ubhla skoro polovina stolet a
byly uinny ohromn technologick pokroky, nikdo nepokroil dle. Navzdory tomu je stle Millerv pokus uvdn v
uebnicch jako evolun vysvtlen nejranj generace ivch vc. Vdomi si faktu, e takov studie nepodporuje, ale ve
skutenosti spe vyvrac jejich tezi, evolun badatel se dobrovoln vyvaruj poutn se do takovch experiment.
Millerv pokus
Clem Stanleyho Millera bylo demonstrovat prostedkem pokusu, e aminokyseliny, stavebn jednotky blkovin,
mohly vzniknout na zemi bez ivota ped miliardami let "nhodou".
Ve svm pokusu Miller uil sms plyn, o nich pedpokldal, e existovaly na prapvodn zemi (ale kter byla
pozdji prokzna jako nereln) sloenou z amoniaku, metanu, vodku a vodn pry. Jeliko tyto plyny by spolu za
pirozench podmnek nereagovaly, dodal ke smsi energii, aby mezi nimi vyvolal reakci. S pedpokladem, e energie v
prapvodn atmosfe mohla pochzet od blskn, pouil pro tento el elektrick proud.
Miller tento plyn zahval tden na 1000C a dodval elektrick proud. Na konci tdne Miller analyzoval chemiklie,
kter vznikly na dn sklenice a pozoroval, e ti z 20 aminokyselin, kter tvo zkladn prvky blkovin, byly
syntetizovny.
Tento pokus vyvolal obrovsk vzruen mezi evolucionisty a byl propagovn jako vynikajc spch. Navc ve stavu
opojn euforie rzn publikace pinesly titulky jako "Miller tvo ivot". Jene to, co Miller dokzal syntetizovat, bylo jen
nkolik "neivch" molekul.
Povzbuzeni tmto pokusem evolucionist ihned vyprodukovali nov scne. Stdia nsledujc vvoj aminokyselin
byla okamit pedmtem hypotz. Aminokyseliny se pozdji dajn spojily do sprvn sekvence, aby nhodou
zformovaly blkoviny. Nkter z tchto blkovin, kter se nhodou objevily, se zformovaly do struktury podobn bunn
membrn, kter "jaksi" vznikla a vytvoila prvn buku. Buky se pak dajn spojily a vytvoily mnohobunn
organismy. Jene Millerv pokus byl jen kamufl a od t doby byl prokzn jako falen v mnoha aspektech.
Millerv pokus byl kamufl

Millerv pokus se snail dokzat, e aminokyseliny se mohly v podmnkch jakoby prapvodn zem vytvet samy
o sob, ale obsahoval nesouvislosti ve spoust oblast:
1. Pouitm mechanismu zvanho "studen past", Miller izoloval aminokyseliny od prosted hned, jak se
vytvoily. Kdyby to neuinil, podmnky prosted, ve kterm se aminokyseliny zformovaly, by tyto molekuly ihned
zniily.
Nepochybn tento druh vdomho mechanismu izolace na prapvodn zemi neexistoval. Bez takovho mechanismu,
i kdyby byla jedna aminokyselina zskna, byla by okamit zniena. Chemik Richard Bliss tento rozpor vyjdil
pozorovnm, e "Ve skutenosti, bez tto pasti, by byly chemick produkty znieny zdrojem energie."115
A dozajista u svch pedchozch pokus nebyl Miller schopen dostat jedinou aminokyselinu pi pouit stejnch
materil bez tohoto mechanismu studen pasti.
2. Prosted prapvodn atmosfry, kter se Miller pokusil simulovat v tomto pokusu nebylo reln. V 80.letech
se vdci shodli, e pi tomto pokusu mly bt msto amoniaku a metanu pouity dusk a oxid uhliit v tomto umlm
prosted. Po dlouhm obdob ticha se sm Miller piznal, e atmosfrick prosted, kter pi svm pokusu pouil nebylo
realistick.116
Take pro Miller trval na tchto plynech? Odpov je prost: bez amoniaku by bylo nemon syntetizovat jakoukoli
aminokyselinu. Kevin McKean o tom hovo v lnku publikovanm v asopise Discover:
Miller a Urey imitovali starobylou atmosfru na Zemi se sms metanu a amoniaku. Podle nich byla Zem vpravd
homogenn sms kovu, skly a ledu. Jene dle poslednch studi bylo pochopeno, e Zem byla v tch dobch velmi
hork a e byla sloena z rozputnho niklu a eleza. Proto by mla bt tehdej atmosfra tvoena pevn
Harun Yahya
Posledn evolun zdroje popraj Millerv pokus
Elektrody
Prapvodn atmosfra
H2O, CO2, N2, H2
Kondenztor
Vac voda
Sebran organick
molekuly
problm," vzdych rozladn. "Jak udlte

polymery? To nen tak jednoduch."1
Jak vidno dnes dokonce i sm Miller akceptoval, e
tento pokus nevedl k vysvtlen pvodu ivota. Fakt,
e evolucionist pijali tento pokus tak naden jen
zna tkosti, kterm evoluce el, a beznadj jejch
obhjc.
V beznovm vydn National Geographic z roku
1998, v lnku s nzvem "Vynoen ivota na Zemi",
se objevuj tyto komente:
Mnoz vdci dnes pedvdaj, e ran atmosfra
byla odlin od t jakou pedpokldal Miller. Mysl
si, e sestvala z oxidu uhliitho a dusku, spe ne
vodku, metanu a amoniaku.
To jsou patn zprvy pro chemiky. Kdy se pokus
zaplit oxid uhliit a dusk, dostanou nicotn
mnostv organickch molekul - ekvivalent
rozputn kapky potravinskho barviva v baznu
plnm vody. Vdci shledvaj obtnm objeven
ivota v takov dk polvce.2
Zkrtka, ani Millerv pokus ani dn jin
podobn, kter byl vyzkouen, nedovede zodpovdt
otzku jak se ivot na Zemi objevil. Veker
proveden vzkum ukazuje, e je nemon, aby ivot
vznikl nhodou, a tak potvrzuje, e byl stvoen.
nes je Millerv pokus zcela pehlen

dokonce i evolunmi vdci. V noru 1998
se v sle slavnho evolunho urnlu
Earth objevilo nsledujc prohlen v lnku
nazvanm "Tyglk ivota":
Geologov si nyn mysl, e prapvodn atmosfra
sestvala hlavn z oxidu uhliitho a dusku, plyn,
kter jsou mn reaktivn, ne ty uit pi pokusu z
roku 1953. A dokonce i kdyby Millerova atmosfra
mohla existovat, jak dostanete jednoduch molekuly
jako jsou aminokyseliny do nezbytnch chemickch
zmn, kter je konvertuj ve sloitj sloueniny,
nebo polymery, jako jsou blkoviny? Miller sm
rozhodil ruce nad touto st hdanky. "Je to
1- Earth, "Tyglk ivota", nor 1998, str.34

2- National Geographic, "Povstn ivota na Zemi", bezen 1998,
str.68
Adnan Oktar 97
duskem (N2), oxidem uhliitm (CO2) a vodn prou (H2O). Jene ty nejsou tak vhodn pro produkci organickch
molekul jako metan a pavek.117
Amerit vdci J. P. Ferris a C.T. Chen opakovali Millerv pokus s atmosfrickm prostedm, obsahujcm oxid
uhliit, vodk, dusk a vodn pru a nebyli schopni zskat ani jedinou molekulu aminokyseliny.118
3. Dalm dleitm bodem, kter vyvrac Millerv pokus je, e v tehdej atmosfe bylo dost kyslku, aby ihned
zniil vechny aminokyseliny, kter by se tam mohly zformovat. Tento fakt, kter Miller pehlel, odhaluj stopy
oxidovanho eleza a uranu nalezen ve sklch, jejich vk se odhaduje na 3.5 miliardy.119
Existuj dal poznatky ukazujc, e mnostv kyslku v tehdej atmosfe bylo mnohem vy ne jak pvodn
evolucionist tvrdili. Studie tak ukazuj, e v t dob bylo mnostv ultrafialovch paprsk, kterm byla Zem vystavena
10000 krt vy ne evolucionist odhaduj. Tato intenzivn radiace by nevyhnuteln uvolnila kyslk rozkladem vodn
pry a oxidu uhliitho v atmosfe.
Tato situace naprosto ru Millerv experiment, v nm byl kyslk zcela opomenut. Kdyby byl kyslk v pokusu pouit,
metan by se rozpadl na oxid uhliit a vodu a pavek na dusk a vodu. Na druhou stranu, v prosted bez kyslku by nebyla
ani oznov vrstva; proto by byly aminokyseliny ihned znieny, ponvad by byly vystaveny nejintenzivnjmu
ultrafialovmu zen bez ochrany ozonov vrstvy. Jinmi slovy s anebo bez kyslku v prapvodnm svt, vsledkem by
bylo smrtc prosted pro aminokyseliny.
4. Na konci Millerova pokusu se zformovalo mnoho organickch kyselin s vlastnostmi zhoubnmi pro strukturu a
funkci ivch organism. Kdyby nebyly aminokyseliny izolovny a byly ponechny ve stejnm prosted s tmito
chemikliemi, jejich destrukce anebo transformace v jin sloueniny skrze chemick reakce, by byla nevyhnuteln.
Navc se na konci pokusu zformovalo velk mnostv pravotoivch aminokyselin.120 Existence tchto
aminokyselin vyvrtila teorii v rmci jejch vlastnch pojm, protoe pravotoiv aminokyseliny nemohou fungovat ve
sloen s ivmi organismy. Zvrem, okolnosti, za nich se aminokyseliny v Millerov pokusu zformovaly, nebyly pro
ivot vhodn. Doopravdy toto mdium nabralo podobu kyselinotvorn smsi nic a oxidujc zskan uiten molekuly.
Vechna tato fakta ukazuj na jednu nezlomnou pravdu: Millerv pokus nemohl tvrdit, e prokzal, e se iv vci
vytvoily nhodou v podmnkch prapvodn Zem. Cel experiment je jen svvolnm a kontrolovanm laboratorn
pokusem k syntze aminokyselin. Mnostv a typy plyn pi pokusu pouitch byly ideln ureny, aby umonily
aminokyselinm vznik. Mnostv energie dodvan do systmu nebylo ani velk ni mal, nbr pesn stanoven, aby
dovolilo nezbytnm reakcm se odehrt. Pokusn aparatura byla izolovna, take nedovolila prosakovn dnm
kodlivm, destruktivnm nebo jinm prvkm, kter by mohly zabrnit tvorb aminokyselin. dn prvky, minerly ani
sloueniny, je pravdpodobn byly ptomny na prapvodn Zemi, avak kter by zmnily prbh reakc, nebyly do
pokusu zahrnuty. Kyslk, kter by brnil tvorb aminokyselin kvli oxidaci je jednm takovm niivm prvkem. Dokonce
i v tchto idelnch laboratornch podmnkch bylo nemon, aby vyprodukovan aminokyseliny peily a zabrnilo se
jejich znien bez mechanismu "studen pasti".
Miller vlastn tmto pokusem zniil tvrzen evolucionist o "ivot vynoujcm se nsledkem nevdomch
nahodilost". Protoe pokud pokus vbec nco dokazuje, tak to, e aminokyseliny mohou bt vyprodukovny pouze v
kontrolovanm laboratornm prosted, kde jsou vechny podmnky konkrtn navreny vdomm zsahem. To jest, moc,
kter pivozuje ivot neme bt nevdomou nahodilost, ale naopak vdomm tvoenm.
Dvodem, pro evolucionist neakceptuj tuto zjevnou realitu je jejich slep pchylnost pedsudkm, kter jsou zcela
nevdeck. Dost zajmav, Harold Urey, kter organizoval Millerv pokus se svm studentem Stanleym Millerem, uinil
k tto vci nsledujc piznn:
Vichni z ns, kdo studuj pvod ivota, zjiuj, e m vce ho zkoumme, tm vce ctme, e je pli sloit, ne aby se
kdekoli vyvinul. Vichni vme jako v lnek vry, e ivot na tto planet se vyvinul z neiv hmoty. Jen jeho sloitost
je tak obrovsk, e je obtn si pedstavit, e se tak stalo.121
Harun Yahya
Atmosfra prapvodnho svta a blkoviny

Evolun zdroje pouvaj Millerv pokus navzdory vem tmto nesrovnalostem, ve snaze zamluvit otzku pvodu
aminokyselin. Vyvolnm dojmu, e toto tma bylo dvno vyeeno tmto neplatnm pokusem, se sna zaretuovat
praskliny v evolun teorii.
Avak aby vysvtlili druhou fzi pvodu ivota, evolucionist el jet horm problmm, ne je tvorba
aminokyselin, a to pvod blkovin, stavebnch jednotek ivota, kter jsou sloeny ze stovek rznch aminokyselin
svzanch v konkrtnm poad.
Tvrzen, e blkoviny se zformovaly nhodou za pirozench podmnek je dokonce jet mn realistick a
odvodnn ne tvrzen, e aminokyseliny se utvoily nhodou. Na pedchozch strnkch jsme vidli matematickou
nemonost nahodilho sluovn aminokyselin ve vhodnch sekvencch, aby vytvoily blkoviny, na vpotech
pravdpodobnosti. Nyn prozkoumme nemonost blkovin vyprodukovanch chemicky v podmnkch prapvodn
zem.
Syntza blkovin je nemon ve vod

Jak jsem dve vidli, kdy se kombinuj, aby vytvoily blkoviny, aminokyseliny mezi sebou utv zvltn vazbu
zvanou "peptidov vazba". Pi utven tto peptidov vazby se uvoluje molekula vody.
Tento fakt definitivn vyvrac evolun vysvtlen, e prapvodn ivot ml pvod ve vod, protoe podle "Le
Chtelierova principu" v chemii, nen mon, aby se reakce, kter uvoluje vodu (kondenzan reakce) odehrvala ve
vodnm prosted. ance na to, aby se tento druh reakce odehrl ve vodnm prosted je uvedena jako "majc nejni
pravdpodobnost vskytu" ze vech chemickch reakc.
Proto ocen, o nm se tvrd, e v nm zaal ivot a kde vznikly aminokyseliny, rozhodn nen vhodnm mstem,
aby zde aminokyseliny vytvely blkoviny. Na druhou stranu by bylo iracionln, aby evolucionist zmnili nzor a
Jeden z nejhorch klam evolucionist je zpsob, jakm si pedstavuj, e ivot mohl vzniknout nhodou na takzvan prapvodn Zemi,
reprezentovan na hornm obrzku. Sna se toto tvrzen dokzat takovmi studiemi jako byl Millerv experiment. Jene znovu utrpli porku
elc vdeckm skutenostem: Vsledky dosaen v 70.letech dokzaly, a atmosfra na tom, co popisuj jako primitivn Zem, byla naprosto
nevhodn pro ivot.
Adnan Oktar 99
tvrdili, e ivot m pvod na soui, jeliko jedinm prostedm, kde by mohly bt aminokyseliny chrnny ped
ultrafialovm zenm jsou oceny a moe. Na zemi by je zniily ultrafialov paprsky. Le Chtelierv princip vyvrac
tvrzen o zformovn ivota v moi. Toto je dal dilema konfrontujc evoluci.
Dal zoufal snaha: Foxv pokus

Vyzvni ve uvedenm dilematem, evolucionist zaali vymlet nereln scne zaloen na tomto "vodnm
problmu" kter tak rozhodn vyvrac jejich teorie. Sydney Fox byl nejznmjm z tchto badatel. Fox pedloil, aby
vyeil tento problm, nsledujc teorii: Podle nho musely bt prvn aminokyseliny dopraveny na njak tesy pobl
sopky ihned po svm vytvoen v prapvodnm ocenu. Voda, kter tuto sms zahrnujc aminokyseliny obsahovala
ptomn na tesech se musela vypait, kdy teploty doshly bodu varu. Aminokyseliny, kter takto "uschly" se pak mohly
kombinovat, aby zformovaly blkoviny.
Avak tento "komplikovan" zpsob nebyl pijat etnmi lidmi v oboru, ponvad aminokyseliny nemohly pestt
takov vysok teploty. Badatel potvrdili, e aminokyseliny jsou ihned znieny pi vysokch teplotch.
Ale Fox se nevzdval. Smchal ist aminokyseliny v laboratoi za "velmi zvltnch podmnek" tak e je zahl v
suchm prosted. Aminokyseliny se slouily, ale pod se nezskaly dn blkoviny. S m skonil byly jednoduch a
neuspodan etzky aminokyselin, libovoln spolu kombinovan a tyto etzky zdaleka nepipomnaly dnou existujc
blkovinu. Navc kdyby Fox drel aminokyseliny ve stejn teplot, tak by se i tyto bezcenn etzky rozpadly.122
Jinm bodem, kter anuluje pokus bylo, e Fox nepouil bezcenn produkty zskan z Millerova pokusu; naopak
pouil ist aminokyseliny z ivch organism. Tento pokus vak, jeho zmrem bylo pokraovn Millerova pokusu,
ml zat s vsledky zskanmi Millerem. Jene ani Fox, ani jin vzkumnk, nepouili bezcenn aminokyseliny, kter
vyprodukoval Miller.123
Foxv pokus nebyl dokonce vtan ani v evolunch kruzch, protoe bylo jasn, e nesmysln etzce aminokyselin,
co zskal (a nazval je "proteinoidy") by se nemohly utvoit v pirozench podmnkch. Navc blkoviny, zkladn jednotky
ivota, dosud nemohly bt vyprodukovny. Problm pvodu blkovin zstal nevyeen. V lnku v oblbenm vdeckm
magaznu Chemical Engineering News, kter se objevil v 70.letech, byl Foxv pokus zmnn takto:
Sydneymu Foxovi a jinm badatelm se podailo slouit aminokyseliny do tvaru "proteinoid" pouitm velmi
speciln zahvac techniky za podmnek, kter ve skutenosti neexistovaly v dnm z prapvodnch stdi Zem.
Tak nejsou vbec podobn velmi pravidelnm blkovinm ptomnm v ivch organismech. Jsou to jen bezcenn
nepravideln chemick kazy. Bylo vysvtleno, e dokonce i kdyby se takov molekuly v ranch stdich utvoily, byly
by rozhodn znieny.124
Vskutku byly proteinoidy, co Fox dostal, zcela odlin od skutench protein jak ve stavb tak i ve funkci. Rozdl
mezi blkovinami a tmito proteinoidy byl tak obrovsk jako rozdl mezi kusem high-tech vbavy a hromadou
nezpracovanho eleza.
Navc neexistovala ance, e by dokonce i tyto nepravideln etzce aminokyselin mohly v prapvodn atmosfe
vydret. kodliv a niiv fyzick a chemick vlivy vyvolvan vnm vystavenm ultrafialovmu zen a dalm
nevhodnm prodnm podmnkm by zpsobily desintegraci tchto protenoid. Kvli Le Chtelierovu principu bylo
nemon, by se aminokyseliny sluovaly pod vodou, kde by na n ultrafialov paprsky nedoshly. Z tohoto hlediska
pedstava, e proteinoidy byly zkladem ivota pozdji ztratila mezi vdci podporu.
Zzran molekula: DNA

Nae zkoumn dosud ukazovalo, e teorie evoluce je na molekulrn rovni ve znanm zmatku. Evolucionist
nevrhli vbec dn svtlo na tvorbu aminokyselin. Tvorba blkovin je dal zhadou sama o sob.
Jene problmy se neomezuj jen na aminokyseliny a blkoviny: Toto je teprve zatek. Daleko za nimi extrmn
sloit struktura buky zavd evolucionisty do dal slep uliky. Dvodem proto je, e buka nen jen kupou blkovin z
aminokyselin, ale je to nejsloitj soustava s jakou se lovk dosud seznmil.
Harun Yahya
Ve svm experimentu Fox vyprodukoval ltku nazvanou

"proteinoid". Proteinoidy byly nahodilm seskupenm aminokyselin.
Na rozdl od blkovin ivch vc, tyto byly k bezcennmi a
nefunnmi chemikliemi.
Zde je pohled elektronovm mikroskopem na proteinoidov stice.
Zatmco m evolun teorie takov pote poskytnout

souvisl vysvtlen pro existenci molekul, kter jsou
zkladem bunn struktury, rozvoj ve vd genetiky a
objev nukleovch kyselin (DNA a RNA) vyprodukoval
teorii zbrusu nov problmy. Roku 1953 James Watson a
Francis Crick spustili novou fzi biologie svou prac odhalujc asn sloitou stavbu DNA.
Molekula znm jako DNA, kter se nachz v jdru kad ze 100 bilion bunk v naich tlech, obsahuje
kompletn pln konstrukce lidskho tla. Informace o vech vlastnostech osoby od fyzickho zjevu po stavbu vnitnch
orgn, je zaznamenna v DNA uvnit sekvence ty zvltnch bz, kter obrovskou molekulu tvo. Tyto bze jsou
znmy jako A, T, G, a C, podle potench psmen svch jmen. Vechny rozdly mezi lidmi zvisej na variacch v
sekvencch tchto psmen. Toto je jaksi druh databanky sloen ze ty psmen.
Postupn azen psmen v DNA uruje strukturu lidsk bytosti do nejmench podrobnost. Navc k vlastnostem
jako je vka a barva o, vlas a pleti, DNA v jedin buce obsahuje pln 206 kost, 600 sval, 100 miliard nervovch
Neiv hmota neme vyvolat ivot

Mnostv evolunch experiment jako Millerv pokus a Foxv pokus bylo navreno, aby dokzali tvrzen, e
neiv hmota se me sama zorganizovat a vygenerovat sloitou ivou bytost. Toto je naprosto nevdeck
pesvden: kad pozorovn a pokus nezvratn dokzal, e hmota nem takovou schopnost. Slavn anglick
astronom a matematik Sir Fred Hoyle poznamenv, e hmota neme sama vyvolat ivot, bez svvolnho
zsahu:
Kdyby existoval hlavn princip hmoty, kter by jaksi dil organick systmy smrem k ivotu, jeho existence
by mla bt snadno dokazateln v laboratoi. Jeden me kupkladu vzt ndr, aby pedstavovala
prapvodn polvku. Naplte ji chemikliemi nebiologick povahy jak se vm lb. Napumpujte skrz n plyny,
nebo do n, jak chcete, a osvtlujte ji jakmkoli druhem zen, co vs napadne. A pokus rok pokrauje a
uvidme kolik z tch 2000 enzym (blkovin produkovanch ivmi bukami) se v ndri objevilo. J poskytnu
odpov a uetm tak as a pote a vdaje vlastnho provdn pokusu. Nenajdete vbec nic, mon vyjma
pinavho kalu sloenho z aminokyselin a dalch jednoduchch organickch chemikli.1
Evolun biolog Andrew Scott uznv stejn fakt:
Vezmte njakou hmotu, mchejte ji pi zahvn a ekejte. Toto je modern verze Genesis. 'Fundamentln'
sly gravitace, elektromagnetismu a siln a slab jadern sly maj udlat zbytek... Ale kolik z tto hledn
pohdky je skutene dokzno a kolik zstv nadjnou spekulac? Popravd je mechanismus skoro kadho
hlavnho kroku od chemickch pedchdc po prvn rozpoznateln buky pedmtem bu kontroverze nebo
plnho zmatku.2
1- Fred Hoyle, Inteligentn vesmr, New York, Holt, Rinehard & Winston, 1983, str. 256
2- Andrew Scott, "Aktualizace Genesis", New Scientist, sv. 106, 2.kvtna 1985, str. 30
Adnan Oktar 101
bunk (neuron), 1000 bilion spojen mezi neurony v mozku, 97000 kilometr cv a 100 bilion bunk v lidskm tle.
Kdybychom zapsali informaci zakdovanou v DNA, pak bychom dali dohromady nesmrnou knihovnu
obsahujc 900 svazk, z nich kad by ml 500 stran. Ale informace, kterou by tato enormn
knihovna uchovvala je zakdovna uvnit molekuly DNA v jdru buky, kter je mnohem men
ne 1/100 milimetru dlky buky samotn.
Molekula znm jako DNA, kter se

nachz v jdru kad z 100 trilion
bunk v naich tlech, obsahuje
kompletn pln pro konstrukci lidskho
tla. Informace tkajc se vech
vlastnost osoby od fyzickho zjevu po
stavbu vnitnch orgn je
zaznamenna v DNA.
Pro nemohla DNA vzniknout nhodou?

U tohoto bodu je dleit detail, kter si zasluhuje pozornost. Chyba v sekvenci
nukleotid tvocch gen in gen zcela bezcennm. Vezmeme-li v vahu, e v lidskm tle
je zhruba 30000 gen, stv se jasnjm, jak nemon je, aby se miliony nukleotid, je tyto geny tvo,
zformovaly do sprvn sekvence nhodou. Evolun biolog Frank Salisbury komentuje tuto nemonost:
Prostedn blkovina me obsahovat kolem 300 aminokyselin. Gen DNA toto kontrolujc bude mt ve svm etzci asi
1000 nukleotid. Jeliko v etzci DNA existuj tyi druhy nukleotid, jen sestvajc z 1000 spojen me existovat ve
41000 formch. Pouitm trochu algebry (logaritm) uvidme, e 41000=10600. Deset vynsobeno deseti 600 krt dv cifru
1 a za n 600 nul! Toto slo naprosto pesahuje nae chpn.125
slo 41000 je rovno 10600. To znamen 1 nsledovan 600 nulami. Jeliko 1 s 12 nulami pedstavuje trilion, 600 nul
reprezentuje nepedstaviteln slo. Nemonost vytvoen RNA a DNA nahodilou akumulac nukleotid je vyjdena
francouzskm vdcem Paulem Augerem takto:
Musme striktn rozliovat dv stdia v anci na tvorbu sloitch molekul jako jsou nukleotidy chemickmi udlostmi.
Produkce nukleotid jednoho po druhm co je mon - a jejich kombinaci do velmi zvltnch sekvenc. To druh je
abolutn vylouen.126
Po mnoho let Francis Crick vil v teorii molekulrn evoluce, ale pozdji dokonce i on si musel piznat, e takov
sloit molekula se nemohla objevit spontnn a nhodou, jako vsledek evolunho procesu:
estn lovk vyzbrojen vdomostmi nm dnes dostupnmi me jen prohlsit, e pvod ivota se v tto chvli jev
skoro jako zzrak.127
Tureck evolucionista profesor Ali Demirsoy byl donucen k tomuto pedmtu vyslovit nsledujc zpov:
Vlastn je pravdpodobnost formace blkoviny nukleov kyseliny (DNA-RNA) daleko za hranicemi odhadu. Navc
ance na vznik uritho blkovinnho etzce je tak mal, e by mohla bt nazvna astronomickou.128
Harun Yahya
Watson a Crick se slepenm modelem molekuly DNA.
V tomto bod se vynouje velice zajmav

paradox: Zatmco DNA se me replikovat pouze s
pomoc zvltnch blkovin (enzym), syntza tchto
blkovin me bt realizovna jen s informac
zakdovanou v DNA. Jeliko jsou vzjemn zvisl,
bu musely ob existovat v okamiku replikace, nebo
byla jedna z nich "vytvoena" pedem. Americk
mikrobiolog Homer Jacobson komentuje:
Instrukce pro koprovn pln, pro energii a
extrahovn st souasnho prosted, pro rstovou
sekvenci a uskuteovatel mechanismu pekldn
instrukc do rstu-vechno toto muselo bt zrove ptomno v tom okamiku [kdy ivot zaal]. Tato kombinace
udlost m neuviteln nepravdpodobnou shodu a byla asto pipisovna boskmu zsahu.129
Citace ve uvedenho byla napsna dva roky po objevu struktury DNA Watsonem a Crickem. Ale navzdory
tomuto vvoji ve vd zstal tento problm pro evolucionisty neobjasnn. Dva nmet vdci Junker a Scherer
vysvtlovali, e syntza kad z molekul vyadovanch pro chemickou evoluci si vynucuje odlin podmnky a e
pravdpodobnost slouen tchto materil majcch teoreticky velmi odlin zskn je nula:
A dosud nen znm dn pokus, kterm bychom zskali vechny nezbytn molekuly pro chemickou evoluci. Proto
je zsadn vyprodukovat rozmanit molekuly na rznch mstech ve velmi vhodnch podmnkch a pak je penst na
jin msto k reakci chrnce je ped kodlivmi elementy jako hydrolza a fotolza.130
Zkrtka, teorie evoluce nen schopn dokzat kterkoli evolun stdium, co se dajn uskutenilo na molekulrn
rovni. Spe ne aby poskytoval odpovdi na takov otzky, pokrok vdy je in jet sloitjmi a nerozuzlitelnmi.
Dost zajmav vtina evolucionist v v tyto a podobn naprosto nevdeck pohdky, jako by lo o pravdu.
Protoe si dali za podmnku nepijmout stvoen, nemaj jinou volbu, ne vit v nemon. Jeden slavn biolog z
Austrlie, Michael Denton, hovo o tomto pedmtu ve sv knize Evoluce:Teorie v krizi:
Pro skeptiky, nvrh, e genetick programy vych organism, sloen ze skoro tisce milion bit informace, srovnateln
se sekvenc psmen v mal knihovn o 1000 svazcch obsahujc v zakdovan podob nespoet tisc spletitch algoritm
kontrolujcch, urujcch a naizujcch rst a vvoj miliard a miliard bunk do podoby sloitho organismu, byly
komponovny ist nahodilm procesem prost odporuje rozumu. Le darwinisty je mylenka akceptovna bez vlnky
pochybnosti -model m pednost!131
Dal marn pokus evolucionisty: "Svt RNA"

Objev ze 70.let, e plyny pvodn existujc v primitivn atmosfe Zem by uinily syntzu aminokyselin
nemonou, byl tvrdm derem pro teorii molekulrn evoluce. Evolucionist pak museli elit faktu, e "pokusy s
primitivn atmosfrou" Stanleyho Millera, Sydneyho Foxe, Cyrila Ponnamperuma a dalch byly neplatn. Z tohoto
dvodu to v 80.letech evolucionist zkusili znovu. Vsledkem bylo pedloen hypotzy "RNA svta". Tento scn
navrhoval, e nikoli blkoviny, nbr molekuly RNA, co obsahovaly informaci pro blkoviny, se zformovaly jako prvn.
Podle tohoto scne pedloenho chemikem z Harvardu, Walterem Gilbertem, v roce 1986, zaloenho na objevu
"ribozom" Thomasem Cechem, se ped miliardami let molekula RNA schopn samu sebe replikovat zformovala jaksi
nhodou. Pak zaala tato molekula RNA produkovat blkoviny jsouce aktivovna vnjmi vlivy. Proto se stalo
nezbytnm uloit tuto informaci ve druh molekule a jaksi se vynoila molekula DNA, aby to zadila.
Vytvoen tak jak je z etzce nemonost v kad jednotliv fzi, tento st uviteln scn, daleko od poskytnut
vysvtlen pvodu ivota, pouze zvtil problm a nastolil mnoho nezodpovditelnch otzek:
Adnan Oktar 103
Profesor Francis Crick: "Pvod ivota vypad skoro jako zzrak."
1. Jeliko je nemon akceptovat nahodilou formaci dokonce jen

jednoho z nukleotid tvocch RNA, jak me bt mon, aby tyto
imaginrn nukleotidy zformovaly RNA tm, e by se spojily do
konkrtn sekvence? Evolucionista John Horgan uznv nemonost
nhodn formace RNA;
Jak badatel pokrauje v blzkm zkoumn konceptu svta RNA,
objevuj se dal problmy. Jak RNA pvodn povstala? RNA a jej
komponenty je obtn syntetizovat v laboratoch za tch nejlepch
podmnek, mnohem mn za doopravdy vrohodnch.132
2. Dokonce i pokud pedpokldme, e se zformovala nhodou, jak by se mohla tato RNA, tvoen pouze etzcem
nukleotid "rozhodnout" se replikovat a jakm druhem mechanismu by mohla provst tento proces sebereplikace? Kde
nala nukleotidy, kter pouila pi sebereplikaci? Dokonce i evolun mikrobiologov Gerald Joyce a Leslie Orgel
vyjaduj zoufalou povahu tto situace ve sv knize V RNA svt:
Tato debata byla v jistm smyslu zamena na loutku: mtus o sebereplikaci molekuly RNA kter znovu povstala z
polvky nhodnch polynukletid. Nejene je takov pedstava nerealistick ve svtle souasnho chpn prebiotick
chemie, ale napnalo by to dvryhodnost dokonce i optimistickho pohledu na katalytick potencil RNA.133
3. Dokonce i kdybychom pedpokldali, e v prapvodnm svt byla replikujc se RNA, nesetn aminokyseliny
kadho druhu pipraven k pouit RNA byly k dispozici a e vecky tyto nemonosti se jaksi odehrly, pod situace
nevede k vytvoen jedin blkoviny. Nebo RNA obsahuje pouze informaci ohledn stavby blkovin. Aminokyseliny, na
druhou stranu, jsou surov materil. Nicmn zde nen dn mechanismus pro produkci blkovin. Myslet si, e existence
RNA sta pro vrobu blkovin je nesmysln jako ekat, e auto se smontuje jednodue hozenm plnu na hromadu
soustek. Pln sm neme vyrobit auto bez tovrny a dlnk, kte soustky smontuj podle instrukc obsaench v
plnu; stejnm zpsobem pln obsaen v RNA neme produkovat blkoviny sm od sebe bez spoluprce dalch
bunnch komponent, kte sleduj instrukce obsaen v RNA.
Blkoviny se vyrbj v ribozmov tovrn s pomoc mnoha enzym a jako vsledek extrmn komplikovanch
proces uvnit buky. Ribozm je sloit bunn organela tvoen blkovinami. Toto proto vede k dalmu nesmyslnmu
pedpokladu -e ribozmy tak vznikly nhodou a ve stejn chvli. Dokonce i dritel Nobelovy ceny Jacques Monod, kter
byl jednm z nejfanatitjch obhjc evoluce-a ateismu-vysvtlil, e syntzu blkovin nelze dnm zpsobem
povaovat za zvislou pouze na informaci v nukleovch kyselinch:
Kd je nesmyln dokud nen peloen. Pekldac mainerie modern buky je sloena z nejmn 50
makromolekulrnch komponent, kter jsou samy v DNA zakdovny: kd neme bt peloen jinak ne produkty
pekladu samotnho. To je modern vyjden vechen ivot pochz z vejce. Kdy a jak se tento cyklus uzavel? Je nesmrn
obtn si to pedstavit.134
Jak mohl etzec RNA v prvotnm svt uinit takov rozhodnut a jak metody mohl pout pro tvorbu blkovin
udlnm prce za 50 specializovanch stic? Evolucionist nemaj odpovdi na tyto otzky.
Dr. Leslie Orgel, jeden z koleg Stanleyho Millera a Francise Cricka z Kalifornsk univerzity v San Diegu, uil termn
"scn" pro monost "pvodu ivota skrze svt RNA". Orgel popsal, jak druh vlastnost by musela tato RNA mt a jak
nemon by to bylo ve svm lnku "Pvod ivota" publikovanm v American Scientist v jnu 1994:
Tento scn by se mohl uskutenit, podotkme, kdyby prebiotick RNA mla dv vlastnosti dnes nikoli patrn:
Schopnost replikovat se bez pomoci blkovin a schopnost katalyzovat kad krok syntzy blkovin.135
Jak by mlo bt nyn jasn, e oekvat tyto dva komplikovan a extrmn zsadn procesy od molekuly jako je RNA
je mon pouze z evolunho hlediska a s pomoc sly pedstavivosti. Konkrtn vdeck fakta na druhou stranu, in
zetelnm, e hypotza svta RNA, kter je novm modelem navrenm pro anci vzniku ivota, je rovnocenn
nepijatelnou bj.
Harun Yahya
Biochemik Gordon C. Mills z univerzity v Texasu a molekulrn biolog Dean Kenyon ze Sanfrancisk sttn
univerzity zhodnotili nedostatky scne svta RNA a dospli ke strunmu zvru v lnku s nzvem "RNA svt:
Kritika": "RNA je pozoruhodn molekula. Hypotza svta RNA to je jin vc. Nespatujeme dn zklady, abychom o
n uvaovali jako o stanoven nebo dokonce jen slibn." 136
Vdeck spisovatel Brig Klyce v lnku z roku 2001 vysvtluje, e evolun vdci jsou v tomto pedmtu velmi
vytrval, avak dosaen vsledky zatm ukzaly, e vechny tyto snahy byly marn:
Vzkum ve svt RNA je prmyslem stedn velikosti. Tento vzkum demonstroval, jak nesmrn obtn by bylo pro iv
buky, aby vznikly nhodou z neiv hmoty tehdy na Zemi dostupn. Tato demonstrace je cennm pspvkem vd.
Dodaten vzkum bude tak hodnotn. Ale trvat na tvrzen, e ivot se me spontnn vynoit z neivch chemikli elc
nov pochopenm tkostem je nejasn. Je to pipomnka prce stedovkch alchymist, kte se vytrvale snaili zmnit
olovo ve zlato.137
ivot je koncept pesahujc pouh kupky molekul

Zatm jsme prozkoumali jak nemon je nahodil tvorba ivota. Na chvli tyto nemonosti ignorujme.
Pedpokldejme, e molekula blkoviny se zformovala v nejmn vhodnm, nejmn kontrolovanm prosted jako
byly podmnky na prapvodn Zemi. Zformovn jedn blkoviny by nestailo, tato blkovina by musela trpliv ekat
tisce, mon miliony let v tomto neovldanm prosted, ani by utrpla pokozen, dokud by se vedle nezformovala
jin molekula nhodou za stejnch podmnek. Musela by ekat, dokud by se miliony sprvnch a zsadnch blkovin
nevytvoily bok po boku ve stejnm nastaven a vechny "nhodou". Ty, co se vytvoily dve by musely bt dost
trpliv, aby pokaly, ani by byly znieny navzdory ultrafialovm paprskm a drsnm mechanickm vlivm, ne se
vedle nich zformuj ostatn. Pak by tyto blkoviny v dostatenm potu, kter vechny vznikly na stejnm mst, by se
Adnan Oktar 105
Piznn evolucionist
poty pravdpodobnosti objasnily, e sloit

molekuly jako jsou blkoviny a nukleov
kyseliny (RNA a DNA) nemohly nikdy
vzniknout nhodou nezvisle jedna od druh. Jene
evolucionist musej elit jet vtmu problmu, e
vecky tyto sloit molekuly musely existovat souasn,
aby mohl ivot vbec existovat. Evolun teorie je pln
zatracen tmto poadavkem. Toto je bod, kde je mnoho z
vdch evolucionist tlaeno ke zpovdi. Teba blzk
spolupracovnk Stanleyho Millera a Francise Cricka z
univerzity San Diego Kalifornie, renomovan
evolucionista dr. Leslie Orgel k:
Je extrmn nepravdpodobn, aby blkoviny a nukleov
kyseliny, kter jsou oboje strukturln sloit, povstaly
spontnn na jednom mst v jednom ase. Jene zrove
vypad nemon mt jednu bez druh. A tak na prvn
Dr. Leslie Orgel: "... ivot nemohl vlastn
pohled me jeden dojt k zvru, e ivot nemohl vlastn
vzniknout chemickmi prostedky."
vzniknout chemickmi prostedky.1
Stejn fakt je uznn i jinmi vdci:
DNA neme dlat svoji prci, vetn vytven vce DNA, bez pomoci katalytickch blkovin, neboli
enzym. Zkrtka, blkoviny se nemohou vytvoit bez DNA, ale ani DNA se neme vytvoit bez blkovin.2
Jak genetick kd spolu s mechanismy pro svj peklad (ribozmy a molekulami RNA), vznikl? Pro tuto
chvli se budeme muset spokojit s pocitem divu a asu, namsto odpovdi.3
Vdeck dopisovatel The New York Times Nicholas Wade uinil tento koment v lnku s datem 2000:
Vechno ohledn pvodu ivota na Zemi je zhadou a vypad, e m vce je znmo, tm tsnivj je
zhada.4
1- Leslie E. Orgel, "Pvod ivota na Zemi", Scientific American, sv. 271, ijen 1994, str. 78
2- John Horgan, "Na potku", Scientific American, sv. 264, nor 1991, str. 119
3- Douglas R. Hofstadter, Gdel, Escher, Bach: An Eternal Golden Braid, New York, Vintage Books, 1980, str. 548
4- Nicholas Wade, "Pvody ivota se stvaj zamlenjmi a chaotitjmi", The New York Times, 13.ervna 2000, str. D1-D2
musely spojit do smysluplnch kombinac a vytvoit organely buky. dn nepatin materil, kodliv molekula nebo
bezcenn etzec blkovin by mezi n neml zasahovat. Pak dokonce i kdyby se tyto organely spojily extrmn
harmonickm a vzjemn propojenm zpsobem uvnit plnu a du, musely by samy ze sebe vzt vechny nezbytn
enzymy a pokrt se membrnou, kter by musela bt vyplnna zvltn tekutinou tvoc pro n ideln prosted. Te
kdyby se vechny tyto "vysoce nepravdpodobn" udlosti odehrly nhodou, obivla by tato molekulrn kupa?
Odpov zn, NE, protoe vzkum odhalil, e pouh kombinace vech materil zsadnch pro ivot nesta, aby
ivot zaal. Dokonce i kdyby byly vechny nezbytn blkoviny pro ivot sebrny do zkumavky, tato snaha by
nevyprodukovala ivou buku. Vechny pokusy k tomuto pedmtu proveden se ukzaly jako nespn. Vechna
pozorovn a pokusy zna, e ivot vznik pouze ze ivota. Tvrzen, e ivot vznikl z neivch vc, jinak eeno
Harun Yahya
"abiogeneze", je pohdka existujc pouze ve snech evolucionist a naprosto se rozchz s vsledky kadho
experimentu a pozorovn.
Z tohoto pohledu musel i prvn ivot na Zemi vzniknout z jinho ivota. To je odrazem Boho epitetu "Hajj"
(Vlastnk ivota). ivot me zat, pokraovat a konit dle jeho vle. Pokud jde o evoluci, nejene nen schopn
vysvtlit jak ivot zaal, ale nen schopn vysvtlit ani jak se zformovaly a spojily zkladn suroviny pro ivot.
Chandra Wickramasinghe popisuje tuto realitu, j elil jako vdec, ktermu bylo bhem ivota kno, e ivot se
objevil jako nsledek shody nhod:
Od nejranjho vcviku jako vdce jsem byl pedmtem silnho vplachu mozku, abych vil, e vda neme jt
dohromady se dnm svvolnm stvoenm. Tto pedstavy bylo nutno se bolestiv zbavit. Ve chvli nemohu nalzt
dn racionln argument, abych odrazil toho, kdo argumentuje pro obrcen se k Bohu. Mvali jsme otevenou mysl;
nyn si uvdomujeme, e jedinou logickou odpovd na ivot je stvoen -a ne nhodn nahodil pomchn.138
Adnan Oktar 107
Thermodynamika prokazuje
podvodnost evoluce
ruh termodynamick zkon, kter
zkon entropie zstane hlavnm paradigmatem
je
pedvdateln budoucnosti. Albert Einstein,
fyziklnch
nejvt fyzik na doby, ho popsal jako "prvn
zkon, prav, e za normlnch okolnost vechny
zkon v vdy". Sir Arthur Eddington o nm
soustavy ponechan samy sob maj tendenci se stvat
hovo jako o "nejvym metafyzickm zkon
neuspodanmi, rozptlenmi a zkaenmi v pm
celho vesmru".1
mrnosti k uplynulmu asu. Vecko, a iv nebo
Evolun teorie ignoruje tento fundamentln
ne, se opotebovv, kaz, rozkld, rozpad a je
fyzikln zkon. Mechanismus navrhovan evoluc
znieno. Toto je absolutn konec, ktermu budou
druhmu zkonu totln odporuje. Teorie evoluce
vechny iv bytosti elit tak i onak, a podle tohoto
k, e neuspodan, rozptlen a neiv atomy a
zkona je tento proces nevyhnuteln.
molekuly se v prbhu asu spontnn spojily a v
pijmn
jako
nejpodstatnjch
jeden
Toto je cosi, co jsme vichni pozorovali. Napklad
konkrtnm poad vytvoily extrmn sloit
vezmete-li auto do pout a nechte ho tam, sotva
molekuly jako jsou blkoviny, DNA a RNA, nae
budete oekvat, e a se o nkolik let pozdji vrtte,
postupn vznikly iv druhy s dokonce jet
najdete ho v lepm stavu. Naopak, uvidte, e
komplikovanjmi strukturami. Podle evolun
pneumatiky jsou przdn, okna rozbit, podvozek
teorie tento dajn proces -kter rod lpe
zrezavl
plnovanou,
motor
pestal
fungovat.
Tent
nevyhnuteln proces plat pro iv bytosti.
uspodanj,
sloitj
lpe
organizovanou strukturu v kadm dalm stdiu-se
Druh termodynamick zkon je prostedkem,
sm vytvoil za pirozench podmnek. Zkon
jm je tento pirozen proces definovn fyziklnmi
entropie objasuje, e tento takzvan pirozen
rovnicemi a vpoty.
proces zcela odporuje fyziklnm zkonm.
Tento slavn fyzikln zkon je tak znm jako

"zkon entropie". Ve fyzice je entropie prostedkem
Evolun vdci jsou si tohoto faktu tak vdomi.

J.H. Rush prohlauje:
naruen systmu. Entropie systmu roste jako se

pohybuje
od
sezenho,
organizovanho
plnovanho stavu smrem k neuspodanjmu,

rozptlenjmu a neplnovanmu. m vt nelad v
V komplexnm prbhu evoluce ivot vykazuje

pozoruhodn kontrast k tendenci vyjden ve
Druhm termodynamickm zkon. 2
systmu, tm vy je entropie. Zkon entropie
Evolun spisovatel Roger Lewin vyjaduje
stanovuje, e cel vesmr nevyhnuteln smuje k
termodynamickou slepou uliku evoluce v lnku v
neuspodanjmu,
Science:
neplnovanmu
neorganizovanmu stavu.
Jeden problm, ktermu biologov el je zjevn
Pravda druhho termodynamickho zkona neboli
rozpor mezi evoluc a druhm termodynamickm
zkona entropie byla experimentln a teoreticky
zkonem. Systmy by se mly postupem asu
stanovena. Vichni pedn vdci se shoduj, e
rozkldat, dvat mn, nikoli vce, du.3
Harun Yahya
Jin obhjce teorie evoluce, George Stravropoulos,

stanovuje termodynamickou nemonost spontnn
bytosti
mohou
vznikat
neuspodanch,
jednoduchch a neivch struktur.
tvorby ivota a nemonost vysvtlit existenci sloitch
Avak je zde zjevn pekroucen. Fakt, e systm
mechanism ivota prodnmi zkony v proslulm
m pvod energie z nho nedl organizovan systm.
evolunm urnlu American Scientist:
Specifick mechanismy jsou potebn, aby uinily
Jene, za pirozench podmnek se dn
energii funkn. Teba auto potebuje motor,
komplexn organick molekula neme vytvoit
pevodovku a spojen kontroln mechanismy ke
spontnn, naopak bude se spe rozpadat, v
konverzi energie v benznu na prci. Bez takovho
souladu s druhm zkonem. Vskutku, m sloitj
systmu konverze energie nebude auto schopno vyut
je, tm nestabilnj bude a tm jistj, dve i
energii uloenou v benznu.
pozdji, bude jej dezintegrace. Fotosyntza a
Tot plat pro ppad ivota samotnho. Je pravda,
vecky iv procesy a dokonce ivot sm, neme
e ivot bere energii ze slunce. Avak slunen energie
bt jet pochopen v pojmech termodynamiky nebo
me bt pemnna na chemickou energii jen
jin exaktn vdy, navzdory uvn zmatenho nebo
neuviteln sloitmi systmy energetick pemny v
svvoln matoucho jazyka.4
ivch vcech (jako fotosyntza u rostlin a trvc
Jak jsme vidli, druh termodynamick zkon tvo
soustava ivoich a lid). dn iv bytost neme
nepekonatelnou pekku pro scn evoluce, ve
t bez takovch soustav energetick pemny. Bez
smyslu jak vdy tak logiky. Neschopni poskytnout
nich je slunce jen zdrojem destruktivn energie, kter
vdeck a souvisl vysvtlen, to mohou evolucionist
pl, vysou nebo tav.
init jen ve vlastn fantazii. Teba proslul
Jak vidno, termodynamick systm bez njakho
evolucionista Jeremy Rifkin uvd svoji vru, e
druhu mechanismu energetick pemny nen
evoluce pekonv tento fyzikln zkon "magickou
prospn evoluci, a je oteven nebo uzaven.
moc":
Nikdo
Zkon entropie prav, e evoluce rozhz celkovou

dostupnou energii pro ivot na tto planet. N
koncept evoluce je pesn opan. Vme, e
evoluce jaksi magicky tvo vt celkovou hodnotu
a d na zemi.5
Tato slova dobe zna, e evoluce je dogmatick
vra spe ne vdeck teze.
netvrd,
takov
sloit
vdom
mechanismus mohl v prod existovat za podmnek

prapvodn zem. Vru, skuten problm, ped
kterm evolucionist stoj, je otzka, jak sloit
mechanismy energetick pemny jako je fotosyntza
u rostlin, kterou neum duplikovat dokonce ani
modern technologie, mohly vzniknout samy od sebe.
Ptok slunen energie na svt by nebyl schopen
sm od sebe pinst d. Navc bez ohledu na to, jak
vysoko me vystoupit teplota, aminokyseliny
Mtus o "otevenm systmu"

Nkte navrhovatel evoluce se odvolali na
argument, e druh termodynamick zkon plat
pouze pro "uzaven systmy", a e "oteven
systmy" jsou mimo dosah tohoto zkona.
odolvaj tvoen vazeb v uspodanch sekvencch.

Energie sama o sob je neschopn udlat z
aminokyselin mnohem sloitj molekuly blkovin
nebo udlat z blkovin mnohem sloitj a
organizovan struktury jako bunn organely.
Skutenm a zsadnm zdrojem tto organizovanosti
"Oteven systm" je termodynamick systm, kde
na vech rovnch je bezvadn stvoen.
energie a hmota plynou dovnit a ven. Evolucionist

maj za to, e svt je oteven systm: e je neustle
vystaven energii plynouc ze slunce, e zkon entropie
neplat pro svt jako celek a e uspodan sloit iv
Adnan Oktar 109
Rozdl mezi hradem a pskem je, e prvn je
Mtus "sebeorganizace hmoty"

Dosti si vdomi, e druh termodynamick zkon
in evoluci nemonou, nkte evolun vdci uinili
spekulativn pokusy vyeit kvadraturu kruhu, aby
byli schopni tvrdit, e evoluce je mon. Jako obvykle
i tato nmaha ukazuje, e teorie evoluce el slep
uspodan sloitost, kdeto druh vykazuje pouze

d piveden jednoduchm opakovnm. d
vyvolan opakovnm je jako kdyby objekt (jinmi
slovy ptok energie do systmu) padal na psmeno
"a" na psacm stroji, pc "aaaaaaaaaaaaaaaa"
stokrt. Le struna "ek" v du opakovanm tmto
ulice, z n nen niku.
zpsobem neobsahuje dnou informaci a dnou

Jedna osoba vynikajc svou snahou snoubit
termodynamiku a evoluci je belgick vdec Ilya
Prigogine. Zanajc od teorie chaosu, Prigogine
navrhl mnostv hypotz, v nich se d vyvj z
sloitost. Za elem napsat sloit etz psmen

skuten
obsahujc
informaci
(jinak
eeno
smysluplnou sekvenci, odstavec nebo knihu), je

zsadn ptomnost inteligence.
chaosu (neuspodanosti). Argumentoval, e nkter

oteven systmy mohou vyobrazovat pokles v
entropii dky ptoku vnj energie a vchoz
"uspodn" je dkazem, e "hmota se sama
organizuje." Od t doby byl koncept "sebeorganizace
hmoty" dosti populrn mezi evolucionisty a
materialisty.
Jednaj
materialistick
pvod
jako
kdyby
sloitosti
nalezli
ivota
Tot se vztahuje na vtr foukajc do zapren

mstnosti. Kdy dovnit fouk vtr, prach, kter leel
v hust vrstv se me shromdit v jednom rohu
mstnosti. Toto je tak uspodanj situace ne jak
existovala dve, v termodynamickm smyslu, ale
jednotliv smtka prachu nemohou vytvoit na
podlaze n portrt organizovanm zpsobem.
Toto znamen, e sloit, uspodan systmy
materialistick een problmu pvodu ivota.
nikdy nemohou vzniknout jako vsledek prodnch

Jene bli pohled odhaluje, e tento argument je
proces. Akoli se jednoduch pklad du me as
zcela abstraktn a ve skutenosti jen zbon pn.
od asu objevit, toto m sv hranice.
Navc zahrnuje velmi naivn le. Le spov ve

Ale evolucionist poukazuj na tuto sebeorganizaci,
svvoln zmn dvou odlinch koncept,
kter
"seazen" a "uspodan." 6
se
objevuje
prodnmi
procesy
jako
nejdleitj dkaz pro evoluci, zobrazujc takov

Lze to vyjasnit na pkladu. Pedstavte si pln
plochou pl na behu moe. Kdy siln vlna zashne
beh, hromady psku, velk a mal, vytvo hrbolky
na povrchu psku.
oteven systm a ptok energie (vlna) kter tam

vstupuje me vytvoit jednoduch vzorce v psku,
vypadaj
koncept navrhuj, e iv systmy si mohou vyvinout

svj vlastn soulad z jev v prod a chemickch
reakc. Metody a studie pouvan Prigoginem a jeho
Toto je proces "seazen": Mosk beh je
kter
pklady "samoorganizace". Nsledkem tto zmny
naprosto
pravideln.
termodynamickho pohledu to me nastolit d tam,
pvrenci, kter jsme zvaovali ve, jsou zaloeny

na tto klamn logice.
Amerit vdci Charles B. Thaxton, Walter L.
Bradley a Roger L. Olsen, ve sv knize Zhady pvodu
ivota, vysvtluj tento fakt takto:
kde dv dn nebyl. Jene je nutno vysvtlit, e

stejn vlny nedok postavit na pli hrad. Pokud
... V kadm ppad jsou nahodil pohyby molekul
tam uvidme hrad, nebudeme pochybovat, e ho
nkdo postavil, protoe hrad je "uspodan"
organizovanm chovnm. Prigogine, Eigen, a
systm. Jinmi slovy m jasn nvrh a informaci.
dal navrhovali, e podobn druh sebeorganizace
Kad jeho st byla vytvoena vdomou entitou
me bt standardn v organick chemii a me
plnovanm zpsobem.
potenciln
kapalin
spontnn
vysvtlovat
nahrazeny
vysoce
vysoce
sloit
Harun Yahya
makromolekuly zsadn pro iv systmy. Ale
Vechny tyto situace jasn demonstruj, e
takov analogie maj skoupou dleitost k otzce
evoluce je dogma, kter odporuje empirick vd a
pvodu ivota. Hlavn pinou je, e nedovedli
e pvod ivch bytost lze vysvtlit pouze zsahem
rozliit mezi dem a sloitost... Pravidelnost
nadpirozen moci. Tato nadpirozen moc je
nebo d neme slouit, aby uskladnil velk
stvoen Boha, Kter stvoil cel vesmr z nieho.
mnostv informace vyadovan ivmi systmy.
Vda dokzala, e evoluce je pod nemon co se
Vysoce nepravideln, avak specifick struktury
te termodynamiky a existence ivota nem jin
jsou vyadovny spe ne struktury seazen.
vysvtlen neli stvoen.
Toto je vn nedostatek poskytnut analogie.

Neexistuje
zjevn
spojen
mezi
druhem
spontnnho azen, kter se objevuje z proudu

energie skrze systmy a prac vyadovanou k
budovn aperiodick informace -psobivch
makromolekul jako jsou DNA a blkovina.7
Vlastn Prigogine sm akceptoval, e teorie, kter
vyprodukoval pro molekulrn rove neplat pro
iv soustavy-teba ivou buku:
Problm biologickho du zahrnuje pechod od
molekulrn aktivity k supermolekulrnmu du
bunk. Tento problm je daleko od svho een.8
Tak pro evolucionist dl v ve scne jako
"samoorganizace hmoty", kter nemaj vdeck
opodstatnn? Pro jsou tak odhodlni odmtat
inteligenci a plnovn, kter lze tak jasn vidt u
ivch systm? Odpovd jest, e maj dogmatickou
vru v materialismus a v, e hmota m jakousi
zhadnou moc tvoit ivot. Profesor chemie z
univerzity New York a odbornk na DNA Robert
Shapiro
vysvtluje
vru
evolucionist
"sebeorganizaci hmoty" a materialistick dogma
Dal evolun princip je proto potebn, aby ns

vzal pes propast od sms jednoduchch
chenikli k prvnmu innmu repliktorovi.
Tento princip nebyl dosud podrobn popsn ani
demonstrovn, ale je oekvn, a dostv jmna
jako chemick evoluce nebo sebeorganizace
Existence
samozejmou
ve
2. J. H. Rush, svit ivota, New York, Signet, 1962, str. 35

3. Roger Lewin, "Dol mc spirla vt rozmanitosti",
Science, sv. 217, 24.9.1982, str. 1239
lec v jejm centru:
hmoty.
1. Jeremy Rifkin, Entropie: Nov pohled na svt, New York,

Viking Press, 1980, str.6
principu
se
bere
za
filosofii
dialektickho
materialismu, jak byl aplikovn na pvod ivota

Alexandrem Oparinem.9
4. George P. Stravropoulos, "Hranice a omezen vdy", American

Scientist, sv. 65, listopad-prosinec 1977, str.674
5. Jeremy Rifkin, Entropie: Nov pohled na svt, str.55
6. Pro dal info, viz: Stephen C. Meyer, "Pvod ivota a smrt
materialismu", The Intercollegiate Review, 32, . 2, Spring 1996
7. Charles B. Thaxton, Walter L. Bradley & Roger L. Olsen,
Zhady pvodu ivota: Pehodocen souasnch teori, 4. edice,
Dallas, 1992. KAPITOLA 9, str. 134
8. Ilya Prigogine, Isabelle Stengers, d z chaosu, New York,
Bantam Books, 1984, str. 175
9. Robert Shapiro, Pvody: Skeptikv prvodce stvoenm ivota
na Zemi, Summit Books, New York: 1986, str. 207
Adnan Oktar 111
KAPITOLA 11
NVRH NELZE VYSVTLIT NHODOU
pedchoz kapitole jsme prozkoumali, jak nemon nhodn vznik ivota je. Znovu na okamik pehlejme
tyto nemonosti. Pedpokldejme, e ped miliony let byla zformovna buka, kter zskala vecko nezbytn
pro ivot a e v podku "obivla". Teorie evoluce se v tomto bod znovu hrout. Protoe dokonce i kdyby tato
buka chvli existovala, nakonec by zahynula a po jej smrti by nic nezbylo a vechno by se vrtilo tam, kde to zaalo. Je
tomu tak proto, e tato prvn buka postrdajc genetickou informaci by se nebyla schopn reprodukovat a zat novou
generaci. Touto smrt by ivot skonil.
Genetick systm nen tvoen jen DNA. Ve stejnm prosted musej existovat nsledujc vci: enzymy pro ten
kdu DNA, posel RNA vyprodukovan po ten kd, ribozm, k nmu bude posel RNA pipojen podle tohoto kdu,
penos RNA k penosu aminokyselin do ribozmu pro pouit pi vrob a extrmn sloit enzymy k provdn bezpotu
pechodnch proces. Takov prosted neme existovat nikde mimo zcela izolovan a absolutn kontrolovan prosted,
jakm je buka, kde existuj zdroje vech podstatnch surovin a energie.
Nsledkem toho se me organick hmota reprodukovat jen pokud existuje jako pln rozvinut buka se vemi svmi
organelami a ve vhodnm prosted, kde me pet, smovat materily a zskvat energii z okol. To znamen, e prvn
buka na Zemi byla zformovva "zniehonic" se vemi svmi asnmi sloitmi strukturami.
Take, pokud sloit struktura vznikla zniehonic, co to znamen?
Polome si tuto otzku s pkladem. Pirovnejme ve smyslu sloitosti k buce velmi modern vz. (Ve skutenosti je
buka mnohem sloitj a pokroilej systm ne auto s motorem a vekerm technickm vybavenm.) Nyn si polome
nsledujc otzku: Co byste si pomysleli, kdybyste byli na te v hlubinch hustho pralesa a narazili mezi stromy na
zbrusu nov auto? Pedstavovali byste si, e rzn prvky v lese se nhodou za miliony let pospojovaly a vyprodukovaly
toto vozidlo? Vechny sti auta jsou vyrobeny ze eleza, mdi a gumy -surovin, kter se vechny daj najt na zemi -ale
pivedl by vs tento fakt na mylenku, e tyto suroviny syntetizovaly "nhodou" a pak se spojily a smontovaly takov
auto?
Nen pochyb o tom, e kad, kdo je duevn zdrav, by si uvdomil, e toto auto bylo produktem inteligentnho
nvrhu -jinak eeno tovrny-a divil by se, co dl vprosted lesa. Nhl objev sloit struktury v kompletn podob,
zistajasna, ukazuje na dlo inteligentnho agenta. Sloit soustava jako buka je bezpochyby stvoena nadazenou vl a
moudrost. Jinmi slovy, vznikla jako stvoen Boha.
Ven, e ist nhoda me vytvoit dokonal nvrhy, sah daleko za hranice rozumu. Jene kad "vysvtlen"
pedloen evolun teori vzhledem k pvodu ivota je takov. Jednou otevenou autoritou v tto vci je slavn
Harun Yahya
francouzsk zoolog Pierre-Paul Grass, bval prezident Francouzsk akademie vd. Grass je materialista, le
uznv, e darwinistick teorie nen schopn vysvtlit ivot a poukazuje na logiku "nhody" kter je pte darwinismu:
Phodn objeven mutac dovolujcch zvatm a rostlinm splnit jejich poteby je tko uviteln. Jene darwinistick
teorie je jet nronj: Jedin rostlina, jedin ivoich by vyadovali tisce a tisce astnch a vhodn naasovanch
nhod. Tak by se pravidlem staly zzraky: udlosti s nekonen malou pravdpodobnost se opravdu objevily Neexistuje
zkon proti snn za blho dne, ale vda by se mu nemla oddvat.139
Grasse shrnuje, co koncept "nahodilosti" pro evolucionisty znamen: "... Nhoda se stv druhem prozetelnosti,
kter se pod pokrvkou ateismu nepojmenovv, ale kter je tajn uctvna."140
Logick selhn evolucionist je vsledkem jejich uchovvn konceptu nahodilosti. V Kornu je napsno, e ti,
kdo uctvaj jin bytosti ne Boha jsou zbaveni pochopen:
Maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic nevid, a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se dobytku, ba
jsou jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn! (Sra al-Araf : 179)
Darwinovsk vzorec!
Vedle veho technickho dkazu, jm jsme se dosud zabvali, prozkoumejme projednou jak druh povry maj
evolucionist pkladem tak prostm, e by ho pochopily dti:
Evolun teorie tvrd, e ivot se tvo nhodou. Dle tohoto tvrzen se neiv a nevdom atomy spojily, aby
vytvoily buku a pak jaksi vytvoily ostatn iv vci, vetn lovka. Uvaujme o tom. Kdy dme dohromady prvky,
kter jsou stavebnmi jednotkami ivota jako uhlk, fosfor, dusk a draslk, utvome jen hromadu. A projde jakmkoli
zachzenm tato hromada atom nevytvo ani jedinou ivou bytost. Chcete-li, proveme "pokus" v tto vci a
prozkoumejme za evolucionisty, to, co doopravdy tvrd, ani by vyslovili nahlas "Darwinv vzorec":
A daj evolucionist plno ltek ptomnch ve sloen ivch bytost jako jsou fosfor, dusk, uhlk, kyslk, elezo a
hok do velkch sud. A tam dodaj jakkoli materil, kter v prodnch podmnkch neexistuje, ale kter povauj
za nezbytn. A dodaj k tto smsi tolik aminokyselin -kter nemaj dnou pravdpodobnost, e by se utvoily za
pirozench podmnek -a stejn tolik blkovin-z nich kad m pravpodobnost utvoen 10-950-jak si pej. A vystav
tyto smsi tolika teplu a vlhku jak uznaj za vhodn. A to mchaj jakmkoli technologicky vyvinutm pstrojem. A
postav nejpednj vdce k tmto sudm. A tito odbornci ekaj u sud po miliardy nebo biliony let. Dovolte jim
pout jakkoli podmnky, o nich se domnvaj, e jsou nezbytn, aby se vytvoily iv vci. A dlaj, co dlaj,
nemohou z tchto sud vyprodukovat ivou bytost, eknm profesora, kter zkoum vlastn bunnou stavbu pod
elektronovm mikroskopem. Nedovedou vyprodukovat irafy, lvy, vely, kanrky, kon, delfny, re, orchideje, lilije,
karafity, banny, pomerane, jablka, datle, rajata, melouny, lubenici, fky, olivy, hrozny, broskve, pvy, baanty,
pestrobarevn motly ani miliony dalch ivch bytost jako jsou tyto. Vru, nezskaj ani jednu jedinou buku z nich.
Zkrtka, nevdom atomy nemohou utvoit buku svm spojenm. Nemohou uinit nov rozhodnut a rozdlit
tuto buku na dv, pak uinit dal rozhodnut a utvoit profesora, kter nejprve vymysl elektronov mikroskop a pak
si pod tmto mikroskopem prozkoum vlastn bunnou stavbu. Hmota se oivuje jen s Bom svrchovanm
stvoenm.
Evolun teorie tvrdc opak je naprost klam zcela odporujc rozumu. I drobn uvaovn o tvrzench
evolucionist odhaluje tuto realitu, tak jako ve ve uvedenm pkladu.
Adnan Oktar 113
Kyslk
Dusk
Aminokyseliny
Uhlk
Fosfor
Tuky
Vpnk
H2O
CO2
Evolucionist v, e nhoda sama o sob je tvoivou silou. Nech tedy vezmou velk sud a do nj umst jakkoli materily je
napadnou, e jsou nezbytn k vytvoen iv buky. A sud zahej, zmraz nebo nechaj zashnout bleskem. A stoj u sudu a
pozoruj, pedvajce si kol z generace na generaci, po miliony nebo i miliardy let. A sud monitoruj neustle v kadm
okamiku, neponechvaje nic nhod. A pouij jakkoli podmnky, o nich se domnvaj, e jsou potebn k vytvoen iv entity.
Nebudou schopni vytvoit ani jednu jedinou buku v tomto sudu. Nebudou schopni vyprodukovat kon, motla, kvtinu, kachnu,
teni ani citronk, sovu nebo mravevce. A dlaj, co dlaj, nevyprodukuj vdce, kte zkoumaj vlastn buky pod mikroskopem
a lidsk bytosti, co mysl, zdvoduj, posuzuj, raduj se a pociuj vzruen a touhu.
Technologie v oku a v uchu

Dalm pedmtem, kter zstv nezodpovzen evolun teori je vten kvalita vnmn okem a uchem.
Ne pejdeme k pedmtu oka, odpovzme strun na otzku "jak vidme". Paprsky svtla pichzejc od objektu
padaj vzhru nohama na stnici oka. Zde jsou tyto svteln paprsky pedny v podob elektrickch signl a dosahuj
drobnho bodu vzadu v mozku zvanho zrakov centrum. Tyto elektrick signly jsou vnmny v centru mozku po srii
proces jako obraz. S tmito technickmi informacemi uvaujme.
Mozek je izolovn od svtla. To znamen, e uvnit mozku je hust tma a svtlo nikdy nedospv na msto, kde se
nachz mozek. Msto zvan zrakov centrum je temn msto, kam nikdy nedospje svtlo; me to bt nejtemnj msto,
co jste kdy poznali. Avak v tto neproniknuteln tm pozorujete osvtlen jasn svt.
Obraz utvoen v oku je tak ostr a rozlien, e ani technologie 20.stolet nebyla schopna ho doclit. Napklad
pohldnte na knihu, co tete, svoje ruce, jimi ji drte, pak zvednte hlavu a rozhldnte se. U jste vidli obrazy tak
ostr a rozlien na njakm jinm mst? Ani nejrozvinutj televizn obrazovka vyroben nejvtm vrobcem
televizor na svt vm nedovede poskytnout tak ostr obraz. Toto je trojrozmrn, barevn a extrmn ostr obraz. Po
vce ne sto let se tisce inenr snaily doshnout takov ostrosti. Tovrny, obrovsk provozovny byly zaloeny, mnoho
vzkumu provedeno, plny a nvrhy byly vytvoeny pro tento el. Znovu se podvejte na televizn obrazovku a knihu ve
vaich rukou. Uvidte, e je zde velk rozdl v ostrosti a rozlien. Navc obrazovka vm ukazuje jen dvourozmrn obraz,
zatmco oima sledujete trojrozmrnou perspektivu majc hloubku. Podvte-li se peliv, uvidte, e v televizi je
zastenost, existuje njak zastenost ve vaem zraku? Urit ne.
Po mnoho let se tisce inenr snaily vyrobit trojrozmrnou televizi a doshnout vizuln kvality oka. Akoli
vytvoili trojrozmrn televizn systm, nelze ho sledovat bez nasazen brl; navc je jen umle trojrozmrn. Pozad je
zastenj, poped vypad jako paprov kulisy. Nikdy nebylo mono vyprodukovat ostrou a rozlienou vizi jako je ta u
oka. Jak v kamee tak v televizi dochz ke ztrt kvality obrazu.
Evolucionist tvrd, e mechanismus produkujc tento ostr a rozlien obraz se vytvoil nhodou. Te, kdyby vm
nkdo ekl, e televize ve vaem pokoji se utvoila jako vsledek nahodilosti, e vecky atomy se jaksi spojily a vytvoily
pstroj produkujc obraz, co byste si pomysleli? Jak mohou atomy udlat to, co nedovede tisc lid?
Po skoro stolet destky inenr zkoumaly a usilovaly v high-tech laboratoch a velkch prmyslovch komplexech
uvajc nejpokroilej technologick pstroje a nepodailo se jim uinit vce ne toto.
Pokud pstroj produkujc mnohem primitivnj obraz ne oko nemohl bt vytvoen nhodou, tak je dosti zjevn, e
oko a obrazy jm vidn se nemohly vytvoit nhodou. Vyaduje to mnohem podrobnj a zzranj pln a stvoen ne
jako u televize. Pln a stvoen obraz tak rozliench a ostrch pat pouze Bohu, Kter m moc nade vemi vcmi.
Stejn situace plat pro ucho. Vnj ucho sbr do boltce dostupn zvuky a smuje je do stednho ucha; stedn ucho
pedv zvukov vibrace jejich zesilovnm; vnitn ucho posl tyto vibrace do mozku jejich pekldnm do elektrickch
signl. Tak jako u oka se akt slyen ukonuje ve sluchovm centru v mozku.
Situace s okem plat i pro ucho. To jest mozek je izolovn od zvuku prv tak jako od svtla: nepout dovnit dn
zvuk. Proto bez ohledu na to jak hluk je venku, uvnit mozku je naprost ticho. Nicmn nejostej zvuky jsou vnmny
v mozku. V naem mozku, kter je izolovn od zvuku naslouchte symfonim orchestru a slyte zvuky peplnnho msta.
Avak kdyby byla hladina zvuku ve vaem mozku mena v t chvli citlivm pstrojem, ukazoval by, e tam pevauje
pln ticho.
Srovnejme opt vysokou kvalitu a nadazenou technologii ptomnou v uchu a mozku s technologi vytvenou
lidskmi bytostmi. Jako v ppad s obrazy, desetilet snah byla utracena ve snaze vyvolat a reprodukovat zvuk, kter je
vrn originlu. Vsledkem tchto snah jsou pehrvae, hi-fi ve a systmy pro zachycovn zvuku. Navzdory v tto
technologii a tiscm inenr a odbornk, kte spolupracovali na tomto sil, nebyl jet zskn zvuk, kter by ml
stejnou ostrost a jasnost jako zvuk vnman uchem. Pomyslete na HI-FI systmy vyroben nejvt spolenost hudebnho
prmyslu. Dokonce i na tchto pstrojch je st nahranho zvuku ztracena; nebo kdy zapnete svoje HI-FI vdycky
uslyte syiv zvuk ne zane hudba. Avak zvuky produkovan technologi lidskho tla jsou extrmn ostr a jasn.
Lidsk ucho nikdy nevnm zvuk doprovzen syivm zvukem nebo statikou jako u HI-FI; vnm zvuk pesn tak jak je,
ostr a jasn. Tak je tomu od stvoen lovka.
Harun Yahya
Technologie v oku a v uchu
Srovnme-li oko s kamerami a ucho s nahrvai, vidme,

e oko a ucho jsou mnohem sloitj, lpe funkn a
bezvadnj ne tyto technologick vdobytky.
Adnan Oktar 117
Zktka, technologie v naem tle je daleko svrchovanj ne technologie, j vyprodukovalo lidstvo vyuitm sv
nahromadn informace, zkuenosti a pleitosti. Nikdo by neekl, e HI-FI nebo kamery vznikly jako vsledek nhody.
Tak jak lze tvrdit, e technologie, kter existuj v lidskm tle, kter jsou lep ne tyto, vznikly jako nsledek etzce
nahodilost zvanho evoluce?
Je evidentn, e oko, ucho a vru i dal sti lidskho tla jsou produkty velice nadazenho stvoen. Toto jsou
krystalicky jasn nznaky Boho jedinenho a neporovnatelnho stvoen, Jeho vnho vdn a moci.
Dvodem, pro zde konkrtn uvdme smysly vidn a slyen, je neschopnost evolucionist porozumt dkazu
stvoen tak jasnmu jako je tento. Kdybyste jednoho dne podali evolucionistu, aby vysvtlil jak byla tato skvl
struktura a technologie v oku a v uchu umonna jako vsledek nhody, uvidte, e nebude schopen vm poskytnouut
dnou rozumnou nebo logickou odpov. Dokonce i Darwin, ve svm dopise Asa Grayovi 3.dubna 1860, napsal, e "pi
mylence na oko ho mraz po celm tle" a piznal se k zoufalstv, ktermu evolucionist el vzhledem k vtenmu
stvoen ivch bytost.141
Teorie evoluce je nejmocnj kouzlo na svt

V tto knize bylo vysvtlovno, e evolun teorie postrd vdeck dkaz a e naopak, vdeck dkazy z vdeckch
odvtv jako paleontologie, mikrobiologie a anatomie ji odhaluj jako zhroucenou teorii. Bylo zdraznno, e evolun
teorie nelad s vdeckmi objevy, rozumem a logikou.
Je poteba objasnit, e kdokoli je osvobozen od pedsudku a vlivu urit ideologie, kdo pouv jen svj rozum a
logiku, bude jasn chpat, e vra v evolun teorii, kter vn na mysl povry spolenost bez povdom o vd a
civilizaci, je dosti nemon.
Jak bylo vysvtleno ve, ti, kdo v v teorii evoluce si mysl, e nkolik atom a molekul hozench do velk kd by
mohlo vyprodukovat myslc, rozumn profesory, univerzitn studenty, vdce jako Einstein a Galileo, umlce jako byli
Humphrey Bogart, Frank Sinatra a Pavarotti, stejn jako antilopy, citronky a karafity. Navc vdci a profesoi, kte v
v tento nesmysl jsou vzdlan lid. Proto je dost omluviteln hovoit o teorii evoluce jako o "nejmocnjm kouzlu v
djinch." Nikdy dve dn vra nebo mylenka nepipravila tolik lid o rozum, nebrnila jim myslet inteligentn a
logicky a neskrvala ped nimi pravdu jako kdyby byli oslepeni. Toto je dokonce hor a he uviteln slepota ne u
Egypan klancch se Slunenmu bostvu Ra, totemovmu uctvn v stech Afriky, klann Slunci Sabejc, kmeni
proroka Abrahma, uctvajcmu modly, kter si vyrobili vlastnma rukama nebo lidu proroka Moje, klancmu se
zlatmu teleti.
Vlastn je toto realita neptomnosti rozumu, na n Bh poukazuje v Kornu. Zjevuje v mnoha verch, e mysli
nkterch lid budou uzaveny a e budou neschopni spatit pravdu. Nkter z tchto ver jsou nsledujc:
Vak vru je lhostejno pro nevc, zda napomn je, i nikoliv-stejn neuv! Bh srdce jejich i sluch zapeetil a
pes oi jejich clonu poloil a pro n je uren trest hrozn.. (Sra al-Baqara: 6-7)
Maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic nevid, a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se dobytku, ba
jsou jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn! (Sra al-A'raf: 179)
A i kdybychom jim brnu nebeskou oteveli a oni stoupali by k n, pece by kali: Zraky nae byly opity nebo spe
jsme lid oarovan!!" (Sra al-Hidr: 14-15)
Slova nedovedou vyjdit jak podivuhodn to je, e toto kouzlo by mlo dret tak rozshlou komunitu v poddanstv,
stranit lidi pravd a nezlomit se po 150 let. Je pochopiteln, e jeden nebo nkolik lid by mohlo vit v nemon scne
a tvrzen pln hlouposti a neloginosti. Avak "kouzlo" je jedinm monm vysvtlenm pro lidi z celho svta vc, e
nevdom a neiv atomy se najednou rozhodly se spojit a zformovat vesmr, kter funguje s bezvadnm systmem
organizace, disciplny, rozumu a vdom, planetu Zemi se vemi jejmi vlastnostmi tak perfektn vhodnmi pro ivot a
iv organismy pln bezpotu sloitch soustav.
Ve skutenosti Bh odhaluje v Kornu v incidentu mezi prorokem Mojem a faraonem, e nkte lid podporujc
ateistickou filosofii jsou vlastn ovlivnni kouzlem. Kdy bylo faraonovi vypravovno o pravm nboenstv, sdlil
proroku Mojovi, aby se setkal s jeho vlastnmi kouzelnky. Kdy tak prorok Moj uinil, sdlil jim, aby pedvedli sv
schopnosti. Ver pokrauje:
Harun Yahya
Stejnm zpsobem jako vra lid, kte uctvali

krokodly, dnes vypad divn a neuviteln, tak
vry darwinist jsou stejn neuviteln.
Darwinist povauj nhodu a neiv
nevdom atomy za tvoivou slu a
jsou tto ve oddni jako
nboenstv.
Odpovdl: Hzejte vy! A kdy hodili, oarovali zraky lid a naplnili je hrzou a pedvedli kouzlo mocn. (Sra alA'raf: 116)
Jak vidno, faraonovi kouzelnci byli schopni oklamat kadho krom proroka Moje a tch, kdo s nm uvili. Avak
dkaz pedloen Mojem zlomil kouzlo, nebo "pohltil vecko co si oni vymyslili" jak to vyjaduje ver.
A vnukli jsme Mojovi: Ho svou hl! a hle, ona pohltila ve, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukzalo se
nicotnm ve, co oni dlali. (Sra al-A'raf: 117-119)
Jak vidme z vere, kdy se dolo k poznn, e to, m tito lid nejprve vechny okouzlili, byla jen iluze, pili o svou
dvryhodnost. V souasn dob tak, pokud ti, co pod vlivem podobnho kouzla v v tato smn tvrzen pod zstrkou
vdy a utrcej svoje ivoty jejich obranou, je neopust, budou tak poneni, kdy se objev pln pravda a kouzlo bude
zlomeno. Vlastn Malcolm Muggeridge, kter byl ateistickm filosofem a podporovatelem evoluce po njakch 60 let, ale
kter si nsledn uvdomil pravdu, piznal, e mu dlala starosti jen tato vyhldka:
J sm jsem pesvden, e evolun teorie, zejmna rozsah, v nm byla aplikovna, bude jednm z nejvjch ert v
historickch knihch budoucnosti. Potomci budou asnout jak cosi tak chabho a pochybnho a hypotetickho mohlo bt
akceptovno s neuvitelnou dvrou jakou to m.142
Tato budoucnost nen pli vzdlen: Naopak, lid brzy zpozoruj, e "nhoda" nen bostvo a budou se ohlet za
teori evoluce jako nejhorm klamem a nejhroznjm kouzlem na svt. Toto kouzlo se ji rychle zved z ramen lid
celho svta. Mnoz lid, kte spatili pravou tv evolun teorie se uasle podivuj, jak se na to kdy mohli nachytat.
Adnan Oktar 119
KAPITOLA 12
PRO JSOU TVRZEN EVOLUCIONIST NEPLATN
pedchozch kapitolch jsem zkoumali neplatnost teorie evoluce ve smyslu tlesa dkazu nalezenho ve
zkamenlinch a z hlediska molekulrn biologie. V tto kapitole se budeme obracet na mnostv biologickch
jev a koncept prezentovanch evolucionisty jako teoretick dkaz. Tato tmata jsou obzvlt dleit,
ponvad ukazuj, e neexistuje vdeck zjitn, co podporuje evoluci a namsto toho odhaluj rozsah pekoucen a
oizen vyuvanho evolucionisty.
Variace a druhy
Variace, pojem uvan v genetice, odkazuje na genetickou udlost, kter zpsobuje, e jedinci nebo skupiny uritho
typu nebo druhu maj navzjem odlin vlastnosti. Napklad vichni lid na zemi maj v podstat stejnou genetickou
informaci, jene nkte maj ikm oi, nkte rud vlasy, nkte dlouh nosy a jin jsou mal postavy, to ve zvis na
rozsahu varianho potencilu dan genetick informace.
Evolucionist tvrd, e variace uvnit druhu jsou dkazem pro teorii. Avak variace netvo dkaz pro evoluci,
protoe variace jsou vsledkem rznch kombinac ji existujc genetick informace a nepidvaj genetick
informaci dnou novou charakteristiku. Dleitou vc pro evolun teorii je vak otzka, jak vznikla zbrusu nov
informace, aby vznikly zbrusu nov druhy.
Variace se odehrvaj vdy mezi limity genetick informace. Ve vd genetiky se tento limit nazv "genov fond".
Vechny vlastnosti ptomn v genovm fondu druhu mohou vyjt rznmi zpsoby na svtlo dky variaci. Teba jako
vsledek variace se mohou objevit relativn dlouh ocasy nebo krtk konetiny u uritho plazho druhu, jeliko
informace o dlouhonohch a krtkonohch formch me existovat v genovm fondu tohoto druhu. Avak variace
netransformuj plazy v ptky dodnm kdel nebo pe nebo zmnou jejich metabolismu. Takov zmna vyaduje nrst v
genetick informaci ivoicha, co dozajista nen mon skrze variace.
Darwin si nebyl tohoto faktu vdom, kdy svoji teorii formuloval. Myslel si, e ve variacch neexistuje omezen. V
lnku co napsal v roce 1844 stanovil: "To, e limit variac v prod neexistuje se pedpokld vtinou autor, a
nejsem schopen objevit jedin fakt, na kterm je tato vra zaloena".143 V O pvodu druh cituje rozmanit ppady
variac jako nejdleitj dkaz pro svou teorii.
Kupkladu podle Darwina lechtitel zvat, kte p rzn odrdy dobytka, aby dostali nov odrdy, produkujc
vce mlka, je mli nakonec transformovat v jin druhy. Darwinova pedstava "neomezench variac" je nejlpe vidt na
nsledujc vt z O pvodu druh:
Nevidm problm v rase medvd, kter se stv prodnm vbrem, vce a vce vodn ve svm habitatu, s vt a vt
hubou, a vznikne tak monstrzn tvor jako je velryba.144
Harun Yahya
Mezidruhov variace neznamenaj evoluci
V O pvodu druh Darwin mate dva

oddlen koncepty: variace uvnit druhu a
vznik celho novho druhu. Darwin
pozoroval rozmanitost rznch psch
plemen, napklad, a pedstavoval si, e
nkter tyto variace by se jednoho dne
mohly zmnit v jin druhy. Dokonce i
dnen evolucionist vytrvvaj ve snaze
zobrazovat variace uvnit druhu jako
"evoluci".
Avak je vdeckm faktem, e variace
uvnit druhu nejsou evoluc. Teba bez
ohledu na to, kolik psch plemen existuje,
pod zstanou jednm druhem. dn
pechod od jednoho uritho druhu k
jinmu se nikdy neodehraje.
Pinou pro Darwin uvedl takov za vlasy pitaen pklad bylo primitivn porozumn vdy v jeho dob. Od t
doby ve 20.stolet vda vydala postult o principu "genetick stability" (genetick homeostze), zaloen na
vsledcch pokus provedench na ivch tvorech. Tento princip stanovuje, e, jeliko vechny pokusy o pen
proveden k zskn novch variac byly bezvchodn, existuj striktn bariry mezi rznmi druhy ivch
organism. To znamen, e je absolutn nemon, aby lechtitel konvertovali dobytek v odlin druhy penm
rozlinch odrd, jak pedpokldal Darwin.
Norman Macbeth, kter vyvrtil darwinismus ve sv knize Darwin znovu souzen, stanovuje:
Srdcem problmu je, zda se iv vci vskutku li do neomezenho dosahu... Druhy vypadaj stabiln. Slyeli jsme o
zklamanch lechtitelch, kte provdli svou prci do uritho bodu jen aby vidli, jak se zvata nebo rostliny vracej
do potenho stavu. Navzdory namhavmu sil dvou nebo t stolet nebylo nikdy mon pirozen vylechtit
modrou ri nebo ern tulipn.145
Luther Burbank, povaovan za nejzkuenjho lechtitele vech dob, vyjdil tento fakt, kdy pravil, "existuj
hranice monho vvoje a tyto hranice dodruj zkon." 146 Dnsk vdec W. L. Johannsen shrnuje zleitost takto:
Variace, na kter Darwin a Wallace kladli draz, nelze selektivn tlait za urit bod, e takov variabilita neobsahuje
tajemstv 'neomezenho odsunu'.147
Stejnm zpsobem rzn pnkavy, kter vidl Darwin na ostrovech Galapgy jsou dal ukzkou variace, je nen
dkazem pro "evoluci". Nedvn pozorovn odhalila, e pnkavy neprodlvaj neomezen variace jak pedpokldala
Darwinova teorie. Navc vtina z rznch typ pnkav, o nich si Darwin myslel, e pedstavuj 14 oddlench druh,
se navzjem p, co znamen, e lo o odrdy patc k jednomu druhu. Vdeck pozorovn ukazuj, e zobky
pnkav, kter byly mtizovny skoro ve vech evolunch zdrojch, jsou ve skutenosti pklady "variace"; proto nejsou
dkazem pro evolun teorii. Teba Peter a Rosemary Grant, kte strvili lta pozorovnm variac pnkav na ostrovech
Adnan Oktar 121
MTUS E VELRYBY SE VYVINULY Z MEDVD

V O pvodu druh Darwin tvrdil, e velryby se vyvinuly z medvd, kte se pokoueli
plavat! Darwin chybn pedpokldal, e monost variac uvnit druhu je neomezen.
Vda 20.stolet ukzala, e tento evolun scn je smylen.
Harun Yahya
Galapgy hledaje dkaz pro darwinistickou evoluci, byli nuceni uzavt, e dn "evoluce" vedouc ke vzniku novch
vlastnost se tam nikdy neodehraje.148
Rezistence na antibiotika a imunita na DDT nejsou dkazy evoluce

Jednm z biologickch koncept, kter se sna evolucionist prezentovat jako dkaz sv teorie, je rezistence
bakteri na antibiotika. etn evolun zdroje ukazuj rezistenci na antibiotika jako "pklad vvoje ivho organismu
prospnmi mutacemi". Podobn tvrzen je inno i vzhledem ke hmyzu, kter si buduje imunitu na insekticidy jako
je DDT.
Avak evolucionist se ml i v tto vci.
Antibiotika jsou "zabijck molekuly" kter jsou produkovny mikroorganismy, aby bojovaly s jinmi
mikroorganismy. Prvnm antibiotikem byl penicilin, objeven Alexandrem Flemingem roku 1928. Fleming si
uvdomil, e plse vyprodukovala molekulu, co zabila bakterii Stafylokoka a tento objev byl bodem obratu ve svt
medicny. Antibiotika odvozen z mikroorganism byla uvna, aby zabila bakterie a vsledky byly spn.
Brzy bylo objeveno cosi novho. Bakterie si postupn vybudovaly odolnost na antibiotika. Mechanismus funguje
takto: Velk mnostv bakteri vystavench antibiotiku zahyne, ale nkter dal, kter nejsou antibiotikem ovlivnny se
rychle mno a brzy nahrad celou populaci. Takto se cel populace stv odolnou na antibiotikum.
Evolucionist se sna prezentovat tuto situaci jako "evoluce bakterie adaptac na podmnky".
Pravda je vak velice odlin od tohoto povrchnho vysvtlen. Jeden z vdc provdjc nejpodrobnj vzkum
tohoto subjektu je izraelsk biofyzik Lee Spetner, kter proslul tak svoj knihou Nikoli nhodou publikovanou v roce
1997. Spetner tvrd, e odolnost bakterie pichz dvma rznmi mechanismy, ale ani jeden netvo dkaz pro evolun
teorii. Tyto dva mechanismy jsou:
1) Penos rezistentnch gen ji v bakterii existujcch.
2) Budovn odolnosti nsledkem ztrty genetickch dat kvli mutaci.
Profesor Spetner vysvtluje prvn mechanismus v lnku zveejnnm v roce 2001:
Nkter mikroorganismy jsou obdaeny geny, je poskytuj odolnost na tato antibiotika. Tato rezistence me nabrat
podobu znehodnocen antibiotick molekuly nebo jej vychrlen z buky... Organismus majc tyto geny je me pedat
dal bakterii a uinit ji tak rezistentn. Akoli je rezistentn mechanismus specifick na konkrtn antibiotikum, vtina
patogennch bakteri... uspla v nahromadn nkolika sad gen vnujcch jim odolnost na celou adu antibiotik.149
Spetner pak pokrauje, aby sdlil, e toto nen "dkaz evoluce":

Nabyt rezistence na antibiotika tmto zpsobem... nen druh, kter by mohl slouit jako prototyp pro mutace potebn k
doloen evoluce. Tyto genetick zmny, co by mohly ilustrovat teorii, nesm jen dodat informaci ke genomu bakterie,
mus dodat novou informaci k biokosmu. Horizontln transfer gen jen roziuje geny, kter jsou ji u nkterch
jedinc ptomny.150
Tud tady nelze hovoit o evoluci, ponvad nen vyprodukovna nov genetick informace: genetick informace,
kter u existuje, je jednodue penena mezi bakteriemi.
Druh typ imunity, kter pichz jako vsledek mutace, tak nen ukzkou evoluce. Spetner pe:
Mikroorganismus me nkdy zskat rezistenci na antibiotika skrze nahodil nahrazen jednoho nukleotidu...
Streptomycin, objeven Selmanem Waksmanem a Albertem Schatzem a poprv uveden v roce 1944, je antibiotikem
proti ktermu me bakterie zskat rezistenci tmto zpsobem. Ale akoli je mutace pi tomto procesu prospn
organismu v ptomnosti streptomycinu, neme slouit jako prototyp pro druh mutace potebovan NDT [teori
neodarwinismu]. Typ mutace, kter udluje rezistenci na streptomycin se projevuje v ribozmu a pokozuje jeho
molekulrn pr s molekulou antibiotika. Tato zmna v povrchu ribozmu mikroorganismu zabrauje molekule
streptomycinu v pichycen a proveden sv antibiotick funkce. Dopadne to tak, e toto pokozen je ztrtou
specifinosti a proto ztrtou informace. Hlavnm bodem je, e toho (evoluce) nelze doshnout mutac tohoto druhu bez
ohledu na to, kolik jich je. Evoluce neme bt vystavna na hromadn mutac, kter pouze degraduj specifinost.151
Adnan Oktar 123
V souhrnu, mutace zasahujc

ribozm bakterie in bakterii rezistentn
na streptomycin. Pinou je "rozpad" ribozmu
mutac. To jest, dn nov genetick informace
nen dodna k bakterii. Naopak, struktura ribozmu je
rozloena, to jest bakterie se stv "postienou". (Tak
bylo objeveno, e ribozm zmutovan bakterie je mn
funkn ne u normln bakterie). Jeliko tento "hendikep"
brn antibiotiku v pipojen na ribozm, rozvj se "rezistence na
antibiotikum".
Nakonec, neexistuje pklad mutace, kter "rozvj genetickou
informaci".
Stejn situace plat pro imunitu, co si hmyz vyvj na DDT a
podobn insekticidy. Ve vtin ppad jsou uity geny imunity
ji existujc. Evolun biolog Francisco Ayala tento fakt uznv
slovy, "Genetick variace poadovan pro rezistenci na
nejrznj druhy pesticid byly zjevn ptomny v kad
jednotliv populaci vystaven tmto lovkem vyrobenm
sloueninm."152 Nkter dal pklady vysvtlovan mutac,
prv tak jako u mutace ribozmu uveden ve, jsou jevem, kter u hmyzu
psob "nedostatek genetick informace".
V tomto ppad nejde tvrdit, e imunitn mechanismy u bakteri a hmyzu
tvo dkaz pro teorii evoluce. Je tomu tak proto, e evolun teorie je zaloen
na tvrzen, e iv vci se vyvjej skrze mutace. Avak Spetner vysvtluje, e ani
antibiotick imunita ani jin biologick fenomn nezna takov pklad mutace:
Mutace potebn pro makroevoluci nebyly nikdy pozorovny. dn nahodil mutace, kter
by mohly reprezentovat mutace vyadovan teori neodarwinismu, co byly prozkoumny na
molekulrn rovni nedodaly dnou informaci. Otzka, kterou adresuji je: Jsou mutace,
kter byly pozorovny toho druhu, jak teorie potebuje pro svou podporu? Odpovd se
ukazuje bt NE!153
Podvod zakrnlch orgn

Po dlouhou dobu se koncept "zakrnlch orgn" asto objevoval v evolun literatue
jako "dkaz" evoluce. Eventuln to bylo tie uloeno k odpoinku, kdy se to ukzalo jako
neplatn. Ale nkte evolucionist v to pod v a as od asu se nkdo bude pokouet
pedloit "zakrnl orgny" jako vznamn dkaz pro evoluci.
Pedstava "zakrnlch orgn" byla poprv pedloena ped sto lety. Podle evolucionist
existuje v tlech nkterch tvor mnostv nefunknch orgn. Ty jsou ddictvm po pedcch
a postupn zakrnly nepouvnm.
Cel pedpoklad je dost nevdeck, a je zaloen ist na nedostatench znalostech. Tyto
"nefunkn orgny" byly vlastn orgny, jejich "funkce nebyla dosud objevena". Nejlepm
Evolucionist portrtuj odolnost bakteri na antibiotika jako doklad

evoluceale klamnm zpsobem.
Harun Yahya
Vechny pklady zakrnlch orgn byly asem vyvrceny. Teba

spojivkov asa u oka, kter byla uvedena v O pvodu jako zakrnl
struktura, byla v na dob ukzna jako pln funkn, tebae jej funkce
byla v Darwinov dob neznm. Tento orgn zvlhuje on bulvu.
nznakem toho byl postupn ale podstatn pokles v dlouhm evolunm seznamu zakrnlch orgn. S.R. Scadding,
sm evolucionista, se shodl s touto skutenost ve svm lnku "Mohou zakrnl orgny tvoit dkaz evoluce?"
uveejnnm v urnlu Evolutionary Theory:
Jeliko nen mon jednoznan identifikovat bezcenn struktury a jeliko struktura pouitch argument nen vdecky
platn, uzavrm, e "zakrnl orgny" neposkytuj dn zvltn dkaz pro teorii evoluce.154
Seznam zakrnlch orgn, vytvoen nmeckm anatomem R. Wiedersheimem v roce 1895 zahrnoval piblin
100 orgn vetn slepho steva a kostre. Jak vda pokroila, bylo objeveno, e vechny orgny na Wiedersheimov
seznamu maj dleit funkce. Kupkladu bylo zjitno, e apendix, o nm se pedpokldalo, e je to "zakrnl
orgn", je ve skutenosti lymfatick orgn bojujc s infekcemi v tle. Tento fakt byl objasnn v roce 1997: "Dal
tlesn orgny a tkn-brzlk, jtra, slezina, apendix, kostn morek a drobn kolekce lymfatick tkn jako jsou krn
mandle a Peyerovy plty v tenkm stev -jsou tak soust lymfatickho systmu. Ty tak pomhaj tlu bojovat s
infekc."155
Bylo tak objeveno, e krn mandle je byly zahrnuty na stejn seznam zakrnlch orgn hraj dleitou roli pi
ochran hrdla proti infekcm, hlavn do dospvn. Bylo zjitno, e kostr v dolnm konci ptee podporuje kosti
kolem pnve a je sbhacm bodem nkolika drobnch sval a kvli tomu by bylo nemon bez kostre sedt pohodln.
V nsledujcch letech se dolo k poznn, e brzlk spout imunitn systm v tle aktivac T bunk, e mozkov
iinka odpovd za vyluovn nkterch dleitch hormon, e ttn lza je inn v zajiovn trvalho rstu
mimin a dt, a e hypofza kontroluje sprvnou funkci mnoha hormonlnch lz. Toto ve bylo kdysi povaovno za
"zakrnl orgny". Nakonec spojivkov asa u oka, na kterou Darwin odkazoval jako na zakrnl orgn, byla
rozpoznna jako odpovdn za istn a navlhovn oka.
Ve tvrzen evolucionist ohledn zakrnlch orgn byla podstatn logick chyba. Jak jsme prv vidli, tvrzenm
bylo, e tyto zakrnl orgny jsou odkazem pedk. Jene nkter dajn "zakrnl" orgny nelze najt u druh, kter
maj bt pedky lidskch bytost! Napklad apendix u nkterch druh op, o nich se tvrd, e jsou pedky lovka,
neexistuje. Slavn biolog H. Enoch, kter zpochybnil teorii o zakrnlch orgnech, vyjdil tento logick omyl takto:
Opi maj apendix, zatmco men pbuzn, ni opi, nikoli; ale znovu se objevuje u jet nich savc jako je
vaice. Jak to mohou evolucionist vysvtlit?156
Jednodue eeno, scn zakrnlch orgn pedloen evolucionisty obsahuje spoustu vnch logickch
nedostatk a byl v mnoha ppadech prokzn jako vdecky nepravdiv. V lidskm tle neexistuje jedin zddn
orgn, protoe lidsk bytosti se nevyvinuly z jinch tvor jako vsledek nhody, nbr byly stvoeny v souasn,
kompletn a dokonal podob.
Adnan Oktar 125
Orli, netop a hmyz, vichni maj

kdla. Jene jen to, e maj stejn
orgny, jet nedokazuje, e se
vyvinuli z jednoho spolenho
pedka.
Mtus homologie
Strukturln podobnosti mezi rznmi
druhy se v biologii nazvaj "homologie".
Evolucionist se sna prezentovat tyto
podobnosti jako dkaz evoluce.
Darwin si myslel, e tvorov s podobnmi
(homolognmi) orgny maj mezi sebou
evolun vztah a e tyto orgny museli zddit od
spolenho pedka. Podle tohoto pedpokladu maj
holubi a orli kdla; proto se holubi, orli a vru i jin
ptci s kdly dajn vyvinuli ze spolenho pedka.
Homologie je klamn argument, rozvinut na jedinm
zklad a to na zjevn fyzick podobnosti. Tento argument nebyl nikdy oven ani jedinm konkrtnm objevem za
vechny ty roky od dob Darwina. Nikde na svt nikdy nepiel s fosilnm pozstatkem imaginrnho spolenho pedka
tvor s homologn stavbou. Navc by nsledujc tmata mohla objasnit, e homologie neposkytuje dkaz, e by se evoluce
kdy odehrla.
1. Jeden nachz homologn orgny u tvor patcch do rznch kmen, mezi nimi nebyli evolucionist schopni
ustanovit dn druh evolunho vztahu;
2. Genetick kd nkterch tvor, co maj homologn orgny, je naprosto odlin.
3. Embryologick vvoj homolognch orgn u rznch tvor je zcela jin.
Prozkoumejme nyn tyto body jeden po druhm.
Podobn orgny u pln jinch ivch druh

Existuje spousta homolognch orgn sdlench rznmi skupinami, mezi nimi nedovedou evolucionist ustanovit
jakkoli druh evolunho vztahu. Kdla jsou jednm pkladem. Navc k ptkm najdeme kdla u netopr, co jsou
savci, a u hmyzu a dokonce u nkterch dinosaur, co jsou vyhynul plazi. Dokonce ani evolucionist nepedpokldaj
evolun vztah nebo pbuznost mezi tmito tymi rznmi skupinami ivoich.
Dalm ohromujcm pkladem je asn podobnost a strukturln obdoba pozorovan u o rozmanitch tvor. Teba
chobotnice a lid jsou dvma naprosto odlinmi druhy, mezi ktermi nen pravdpodobn, aby byl navren njak
evolun vztah, jene oi obou jsou velmi podobn ve smyslu stavby a funkce. Dokonce ani evolucionist se nesna
vysvtlit podobnost o chobotnice a lovka navrhovnm spolenho pedka. Tyto a spousta dalch pklad ukazuj, e
tvrzen evolucionist zaloen na podobnosti je vyloen nevdeck.
Harun Yahya
Dvojata savc vzdoruj homologii
Lebka severoamerickho vlka
DVA NEPBUZN VYHYNUL SAVCI S

OBROVSKMI ZUBY
Jinm pkladem neobyejn podobnosti mezi
"dvojaty" placentl a vanatc jsou vyhynul savci
Smilodon (dole) a Thylacosmilus (nahoe), oba
predtoi s enorm velkmi tesky. Velk stupe
podobnosti mezi strukturami lebky a zub obou tchto
savc, mezi nimi nelze ustanovit dn evolun
vztah, kc homologick hledisko, e podobn
struktury jsou dkazem ve prospch evoluce.
Lebka tasmnskho vlka
TASMNSK VLK A JEHO SEVEROAMERICK PROTJEK

Ptomnost druh "dvojat" mezi vanatci a placently tvrd zasahuje tvrzen o homologii.
Napklad vanatec Tasmnsk vlk (nahoe) a placentl vlk ze Severn Ameriky se navzjem
podobaj do neuviteln mry. Nahoe lze vidt lebky tchto velice se podobajcch zvat. Takov
blzk pbuznost mezi obma, mezi nimi nelze navrhovat dn "evolun pbuzenstv", naprosto
vyvrac tvrzen o homologii.
Adnan Oktar 127
Ve smyslu stavby jsou oi lid a

chobotnic dost podobn. Avak
skutenost, e dva druhy maj podobn
orgny neznamen, e se vyvinuly ze
spolenho pedka. Ani evolucionist se
nesna vysvtlit podobnost o
chobotnice a lovka pedpokdnm
spolenho pedka.
Vlastn by homologn orgny

mly
bt
velkou
ostudou
evolucionist. Doznn slavnho
evolucionisty Franka Salisburyho
odhalen v jeho prohlench, jak
extrmn odlin tvorov pili k
tomu, e maj velice podobn oi,
podtrhuje slepou uliku homologie:
Dokonce i nco tak sloitho jako
oko se objevilo nkolikrt;
napklad u chobotnice, obratlovc a
lenovc. Je dost zl vysvtlovn
pvodu takovch vc jednou, ale
mylenka na jejich vyprodukovn
vcekrt podle modern syntetick
teorie mi zpsobuje zvra.157
Existuje mnoho stvoen, kter

navzdory
velmi
podobnmu
fyzickmu zjevu nedovoluj dn
tvrzen o evolun pbuznosti. Dv
velk ivoin kategorie, placentlov a vanatci, jsou pkladem. Evolucionist uvauj, e k tomuto rozlien dolo
kdy se savci poprv objevili a e kad skupina ila vlastn evolun historii zcela nezvisle na druh. Jene je zajmav,
e jsou "pry" placentl a vanatc, kter jsou skoro stejn. Amerit biologov Dean Kenyon a Percival Davis in
nsledujc koment:
Podle Darwinovy teorie se vzorce pro vlky, koky, veverky, svit, mravenenky, krtky a myi vyvinuly dvakrt: jednou u
placentlnch savc a znovu, zcela nezvisle u vanatc. Toto in pekvapivm tvrzen, e nhodn, nepm proces
mutace a prodnho vbru jaksi pipadl na identick znaky nkolikrt u rozshle oddlench organism.158
Neobyejn podobnost a podobn orgny jako tyto, kter evolun biologov nemohou pijmout jako ukzky
"homologie," ukazuj, e neexistuje dkaz pro tezi evoluce ze spolenho pedka. Co v tom ppad me bt vdeckm
vysvtlenm podobn stavby ivch organism? Odpov na tuto otzku byla poskytnuta pedtm, ne Darwinova teorie
evoluce poala dominovat svtu vdy. Vdci jako Karl Linn, kter poprv roztdil iv vci podle podobn stavby a
Richard Owen povaovali tyto struktury za pklady "spolenho" stvoen. Jinmi slovy, podobn orgny (nebo dnes,
podobn geny) jsou takov, protoe byly stvoeny, aby slouily konkrtnmu elu, nikoli proto, e se vyvinuly nhodou
ze spolenho pedka.
Harun Yahya
Modern vdeck zjitn ukazuj, e tvrzen o "spolenm pedkovi" uinn s ohledem na spolen orgny je
nesprvn a e jedinm monm vysvtlenm je spolen stvoen, znovu potvrzujc, e iv organismy byly stvoeny
Bohem.
Genetick a embryologick slep kolej homologie

Aby byla evolun tvrzen ohledn "homologie" brna vn,
podobn (homologn) orgny u rznch tvor by mly bt
zakdovny s podobnmi (homolognmi) DNA kdy. Avak nen
tomu tak. Podobn orgny jsou obvykle zeny velice odlinmi
genetickmi (DNA) kdy. Navc podobn genetick kdy v DNA u
rozmanitch stvoen jsou asto spojovny s pln jinmi orgny.
Michael Denton, australsk profesor biochemie, popisuje ve sv
knize Evoluce:
Teorie v krizi genetickou slepou uliku evolunho vkladu
homologie: "Homologn struktury jsou asto specifikovny
nehomolognmi genetickmi systmy a koncept homologie me
bt zdkakdy rozen zpt na embryologii." 159
Slavnm pkladem v tomto pedmtu je "kostn struktura pti

prst" tvernoc, kter se cituje skoro ve vech evolunch
Profesor Michael Denton: "Evoluce je teorie v
uebnicch. tvernoci, tj.obratlovci obvajc sou maj pt prst na
krizi"
pednch a zadnch konetinch. Akoli nevypadaj vdycky jako pt
prst, jak je znme, vichni se potaj jako ptiprst dky kostn
struktue. Pedn a zadn konetiny by, jetrky, veverky nebo opice, vechny maj tuto stejnou strukturu. Dokonce i
kostern struktura ptk a netopr se shoduje s tmto zkladnm designem.
Evolucionist tvrd, e vechny iv vci jsou potomky spolenho pedka a dlouho uvdli ptiprstou konetinu
jako dkaz pro to. Toto tvrzen bylo uvedeno skoro ve vech zkladnch zdrojch o biologii v prbhu 20.stolet jako
velice siln dkaz evoluce. Genetick poznatky z 80.let toto tvrzen evolucionist vyvrtily. Dosplo se k poznn, e
vzorce ptiprst konetiny rznch tvor jsou ovldny naprosto odlinmi geny. Evolun biolog William Fix popisuje
toto zhroucen evolun teze ohledn ptiprstosti takto:
Star uebnice o evoluci pikldaly znanou vhu homologii, poukazujc na zjevnou podobnost mezi kostrami konetin
rznch zvat. Tak je "ptiprst" konetina nalezena v pai lovka, kdle ptka, ploutvi velryby a to se povaovalo za
nznak stejnho pvodu. Te kdyby byly tyto rozmanit struktury pedvny stejnmi dvojicemi gen, rozliench as
od asu mutacemi a pod vlivem prodnho vbru, teorie by dvala dobr smysl. Nanetst tomu tak nen. Homologn
orgny, jak je nyn znmo, jsou u rznch druh produkovny totln odlinmi genovmi sadami. Koncept homologie
v pojmech podobnch gen pedvanch od spolenho pedka se zhroutil...160
Jinm bodem je, e aby byla evolun teze o homologii brna vn, obdob embryologickho vvinu podobnch
struktur -jinak eeno stdia vvinu vajka v matin ln-by musela bt paraleln, zatmco ve skutenosti jsou tato
embryologick obdob u podobnch struktur navzjem dosti odlin u kadho ivho tvora.
Zvrem meme ct, e genetick a embryologick vzkum dokzal, e koncept homologie definovan
Darwinem jako "dkaz evoluce ivch organism ze spolenho pedka" neme bt dnmi prostedky vbec
povaovn za dkaz. Z tohoto hlediska, se d ct, e vda dokzala falenost Darwinovy teze zas a znova.
Adnan Oktar 129
Neplatnost tvrzen molekulrn homologie

Podporovn homologie evolucionisty jako doklad evoluce nen neplatn jen na morfologick rovni, nbr i na
molekulrn rovni. Evolucionist tvrd, e kdy DNA nebo korespondujc blkovinn struktury, rznch ivch
druh jsou obdobn a e tato podobnost je dkazem, e tyto iv druhy se vyvinuly ze spolenho pedka, nebo jinak,
ze sebe navzjem.
Doopravdy vak vsledky molekulrnho srovnn nepracuj vbec ve prospch evolun teorie. Mezi tvory, kte
vyhlej velmi podobn a pbuzn existuj ohromn molekulrn rozdly. Teba blkovina cytochrom-C , jedna z
blkovin vitlnch pro dchn, je neuviteln odlin u ivch organism stejn tdy. Podle vzkumu v tto vci
provedenho je rozdl mezi dvma plazmi druhy vt ne rozdl mezi ptkem a rybou nebo rybou a savcem. Jin studie
ukzala, e molekulrn rozdly mezi nktermi ptky jsou vt ne mezi tmito ptky a savci. Bylo takt objeveno, e
molekulrn rozdl mezi bakteriemi, co vypadaj podobn jsou vt, ne rozdl mezi savci a obojivelnky nebo
hmyzem.161 Podobn srovnn byla provdna v ppad hemoglobinu, myoglobinu, hormon, a gen a vyly z toho
podobn zvry.162
Zvaujc tyto poznatky v oboru molekulrn biologie dr. Michael Denton komentuje:
Kad jednotliv tda je na molekulrn rovni jedinen, izolovan a nespojen prostednky. Tak molekuly jako
zkamenliny neusply pi dokzn nepolapitelnch prostednk tak dlouho hledanch evolun biologi Na molekulrn
rovni nen dn organismus "pedkem" nebo "primitivnm" i "pokroilm" ve srovnn se svmi pbuznmi
Existuje drobn pochybnost, e kdyby byl tento molekulrn dkaz dostupn ped sto lety pedstava organick evoluce by
nebyla nikdy akceptovna.163
"Strom ivota" se hrout

V 90.letech vzkum genetickch kd ivch bytost zhoril bezradnost, kter v tomto ohledu evolun teorie
elila. V tchto experimentech, namsto dvjch srovnn omezench na sekvenci blkovin, bylo porovnvny
sekvence "ribozomln RNA" (rRNA) . Z tchto zjitn chtli evolun vdci ustanovit "evolun strom". Jene nad
vsledky byly zklamni. Podle lnku z roku 1999 od francouzskch biolog Herv Philippea a Patricka Forterrea, "s
dalmi a dalmi dostupnmi sekvencemi se ukazuje, e vtina blkovinnch fylogenez si navzjem odporuje
stejn jako rRNA strom." 164
Mimo srovnvn rRNA, byly srovnvny i kdy DNA v genech ivch organism, ale vsledky byly opan ke
"stromu ivota" pedem pedpokldanho evoluc. Molekulrn biologov James A. Lake, Ravi Jain a Maria C. Rivera
to propracovali v lnku z roku 1999:
"Vdci zaali analyzovnm rozmanitosti gen od odlinch organism a zjistili, e jejich vzjemn vztahy odporuj
evolunmu stromu ivota odvozenmu jen s analzy rRNA." 165
Ani srovnvn blkovin, ani to rRNA ani to gen nepotvrzuje pedpoklad evolun teorie. Carl Woese, biolog se
skvlou reputac z univerzity Illinois doznv, e koncept "fylogeneze" ztratil smysl vzhledem k molekulrnm
zjitnm takto:
dn souvisl fylogeneze organism se nevynoila z mnoha individulnch blkovinnch fylogenez zatm
vyprodukovanch. Fylogenetick nesrovnalosti lze vidt vude v univerzlnm stromu od jeho koene k hlavnmu
vtven uvnit a mezi rznmi (skupinami) po sestaven primrnho seskupen samotnho." 166
Fakt, kter vystil z molekulrnho srovnn nen ve prospch, le naopak odporuje teorii evoluce, jak bylo tak
uznno v lnku nazvanm "Je as vykoenit strom ivota?" publikovanm v Science roku 1999. Tento lnek od
Elizabeth Pennisi stanovuje, e genetick analzy a srovnn provdn biology darwinisty, za elem osvtlit "strom
ivota" vlastn vydaly pmo opan vsledky a pokrauje slovy "nov data pin evolun obraz":
Ped rokem si biologov zkoumajc nov seazen genomy od vce ne tuctu mikroorganism mysleli, e tato data by
mohla podporovat pijman linie ran historie ivota. Ale co spatili je zmtlo. Srovnvn genom tehdy dostupnch
nejene neobjasnilo obrzek, jak se vyvinuly hlavn skupiny ivota, zmtlo ho. A te s dodatenmi osmi sekvencemi
mikrob po ruce je situace dokonce jet vce matouc.... Mnoz evolun biologov si mysleli, e by mohli zhruba vidt
Harun Yahya
potky ivota t ... Kdy pln sekvence DNA otevely cestu srovnn dalch druh gen, badatel oekvali, e
prost dodaj podrobnosti do tohoto stromu. Ale "nic by nemohlo bt dl od pravdy," k Claire Fraser, editelka
Institutu pro vzkum genom (TIGR) v Rockville v Marylandu. Msto toho srovnn vydala mnoho verz stromu
ivota, kter se li od rRNA stromu a odporuj si tak navzjem...167
Zkrtka jak jde molekulrn biologie kupedu, koncept homologie ztrc vce pdy. Srovnvn proveden na
blkovinch, rRNA a genech odhaluje, e stvoen povaovan za blzk pbuzn teori evoluce jsou ve skutenosti
navzjem zcela odlin. Studie z roku 1996 uvajc 88 blkovinnch sekvenc dala dohromady krlka s primty
namsto s hlodavci; analza z roku 1998 13 gen u 19 ivoinch druh umstila mosk jeovky mezi strunatce; a
dal z roku 1998 zaloen na 12 blkovinch piadila krvy ble k velrybm ne ke konm. Molekulrn biolog
Jonathan Wells shrnuje situaci v roce 2000 tmto zpsobem:
Nesrovnalosti mezi stromy zaloenmi na rznch molekulch a bizarn stromy, kter vystily z analzy stejnch
molekul, nyn uvrhly molekulrn fylogenezi do krize.168
"Molekulrn fylogeneze" el kriziz eho plyne, e evolun teorie tak el krizi. (Fylogeneze dokazuje na
takzvan "rodinn pbuzenstv" mezi rznmi ivmi organismy a je hypotetickm zkladem evolun teorie.) Opt
vda podkopv tezi, e iv vci se vyvinuly ze sebe navzjem, demonstrac, e iv vci byly stvoeny oddlen.
Mtus o evolun rekapitulaci

Co bvalo nazvno "teorie rekapitulace" bylo dvno eliminovno z vdeck literatury, le je stle prezentovno
jako vdeck skutenost nktermi evolunmi publikacemi. Pojem "rekapitulace" je zhutnm vroku "Ontogeneze
rekapituluje fylogenezi", pedloenm evolunm biologem Ernstem Haeckelem na konci 19.stolet.
Tato Haeckelova teorie stanovuje, e iv embrya znovu zakouej evolun proces, kterm proli jejich dajn
pedkov. Teoretizoval, e bhem vvoje v matin ln lidsk embryo nejprve vykazuje vlastnosti ryby, pak plaza a
nakonec lovka.
Od t doby bylo dokzno, e tato teorie je naprost le. Nyn je znmo, e "bra", kter se domnle objevuj
v ranm stdiu lidskho embrya jsou vlastn prvotn fz kanlku stednho ucha, ptitn a brzlk. st embrya
pirovnvan k "vku vajenho loutku" se ukzala bt vkem produkujcm krev pro plod. st oznaen jako
"ocas" Haeckelem a jeho pvrenci je vlastn pte, kter se podob ocasu pouze proto, e se tvaruje dve ne nohy.
Toto jsou ve vdeckm svt univerzln uznvan fakta a jsou akceptovna i samotnmi evolucionisty. George
Gaylord Simpson, jeden ze zakladatel neodarwinismu, pe:
Haeckel nesprvn udal zapojen evolun princip. Nyn je pevn stanoveno, e ontogeneze neopakuje fylogenezi.169
V lnku otitnm v American Scientist teme:

Dozajista je biogenetick zkon mrtev jako poleno. Konen byl zahnn z biologickch uebnic v 50.letech. Jako
tma vnho teoretickho dotazovn vyhynul v letech dvactch170
Dalm zajmavm aspektem "rekapitulace" byl Ernst Haeckel

sm, kter padlal svoje nkresy, aby podporovaly teorii, kterou
porpagoval. Haeckelovy padlky domnle ukazovaly, e ryb a
lidsk embrya se navzjem podobaj. Kdy byl pistien, jedinou
obhajobou, je poskytl bylo, e ostatn evolucionist se dopustili
stejnch pein:
Haeckel byl v mnoha ohledech vnivj evolucionista ne sm

Darwin. Z toho dvodu nevhal pekroutit vdeck fakta a
konstruovat rozmanit padlky.
Adnan Oktar 131
Po tomto kompromitujcm piznn k "falovn" bych ml bt povinovn se povaovat se za odsouzenho a

znienho kdybych neml tchu ve spatovn po svm boku na lavici obalovanch stovek spoluvink, mezi nimi
nejdvryhodnj pozorovatele a nejvenj biology. Velk vtina diagram v nejlepch biologickch uebnicch,
trakttech a urnlech by si pivodila stejn stupe obaloby z "falovn" protoe vecky jsou nepesn a jsou vce
mn pozmnn, schematizovan a vykonstruovan.171
Existuj vru "stovky spoluvink, mezi nimi nejdvryhodnj pozorovatel a nejvenj biologov" jejich
studie jsou pln pedpojatch zvr, pekroucen a dokonce padlk. To proto, e se vichni podmnili bt zastnci
evolun teorie, tebae neexistuje smtko vdeckho dkazu na jej podporu.
Haeckelovy falen kresby
Tyto kresby byly

padlny Haeckelem, aby
demonstrovaly
"podobnosti" mezi
lidskm a rybm emryem.
Srovnnm skee s pravm
lidskm embryem lze vidt
, e schvln vynechal
velkou st vlastnch
orgn. (Francis Hitching,
iraf krk: Kde se Darwin
vydal patn, str. 205)
vky
oko
zuby
srdce
pae
pte
loutkov
vek
noha
pupen ra
POZMNN KRESBA
PESN KRESBA
Harun Yahya
KAPITOLA 13
TEORIE EVOLUCE:
MATERIALISTICK POVINNOST
nformace, kterou jsem zvaovali v tto knize nm ukzala, e evolun teorie nem vdeck zklady a e naopak
tvrzen evolucionist odporuj vdeckm poznatkm. Jinmi slovy, sla, kter udruje evoluci naivu nen vda.
Teorie evoluce je udrovna nktermi "vdci", ale za tm je v prci jin vliv.
Tento jin vliv, to je materialistick filosofie.
Materialistick filosofie je jednou z nejstarch vr na svt a osvojuje si existenci hmoty za zkladn princip. Podle
tohoto hlediska hmota vdy existovala a ve, co existuje se skld z hmoty. Toto samozejm in vru ve Stvoitele
nemonou, protoe kdyby hmota vdy existovala a kdyby vechno bylo tvoeno hmotou, pak by neexistoval dn
nadhmotn Stvoitel, aby to stvoil. Materialismus byl proto dlouho neptelsk k nboenskm vrm veho druhu, je
maj vru v Boha.
Tud je zde otzka, zda je materialistick hledisko sprvn. Jednou metodou oven, zda je filosofie pravdiv i
falen je prozkoumat jej tvrzen o vd uitm vdeckch metod. Kupkladu filosof v 10.stolet by mohl tvrdit, e na
povrchu Msce byl bosk strom a e vechny iv vci doopravdy vyrostly na vtvch tohoto obrovskho stromu jako
ovoce a spadly na Zem. Nkte lid by mohli shledat tuto filosofii pitalivou a uvit v ni. Ale ve 20.stolet, v dob,
kdy se lovk proel po Msci, u nen mon se vn dret takov vry. Jestli takov strom existuje i nikoli bylo
ureno vdeckmi metodami, to jest pozorovnm a pokusem.
Proto meme prozkoumat prostedky vdeckch metod materialistick tvrzen: e hmota existovala vn a e se
ta hmota mohla organizovat sama bez zsahu nadhmotnho Stvoitele a zpsobit potek ivota. Kdy to uinme,
uvidme, e materialismus se ji zhroutil, protoe pedstava, e hmota existovala vdy byla svrena teori Velkho
tesku, kter ukazuje, e vesmr byl vytvoen z nicoty. Tvrzen, e hmota se sama organizuje a vytv ivot je
tvrzen, kter nazvme "teori evoluce" kterou se zabv tato kniha -a kter byla ukzna jako zhroucen.
Avak je-li nkdo odhodln vit v materialismus a stav svoji oddanost filosofii materialismu ped vechno ostatn,
pak bude jednat odlin. Bude-li materialista na prvnm mst a teprve pak vdec, neopust materialismus, kdy vid, e
evoluce je vyvrcena vdou. Naopak se pokus udret a brnit materialismus snahou podporovat evoluci za kadou
cenu. Toto je pesn tse, v n se evolucionist obhajujc evolun teorii dnes nachzej.
Dosti zajmav se as od asu k tomuto faktu piznvaj. Proslul genetik a oteven evolucionista, Richard C.
Lewontin, z Harvardsk univerzity, se svuje, e je "pedevm materialista a potom vdec" tmito slovy:
Nen tomu tak, e metody a instituce vdy ns njak nut akceptovat materiln vysvtlen fenomenlnho svta, ale
naopak, e my jsme nuceni svou a priori nchylnost k vci materialismu vytvet pstroje zkoumn a sady
koncept, kter produkuj materiln vysvtlen, bez ohledu na to jak proti intuitivn, jak matouc pro nezasvcen.
Navc materialismus je absolutn, tud nememe dovolit, aby se do dve dostala Bosk noha.172
Adnan Oktar 133
Pojem "a priori" kterho zde Lewontin uv je dost dleit. Tento filosofick pojem ukazuje na dvj pedpoklad
nezaloen na experimentlnm vdn. Mylenka je "a priori" kdy ji povaujete za sprvnou a akceptujete ji, dokonce i
kdy neexistuje dostupn informace k jejmu potvrzen. Jak evolucionista Lewontin upmn prohlauje, materialismus je
"a priori" zvazkem pro evolucionisty, kte se pak sna pizpsobit vdu tto pedpojatosti. Jeliko materialismus
definitivn vyaduje poprn existence Stvoitele, pijmaj jedinou alternativu, kter je po ruce, co je teorie evoluce.
Takovm vdcm nezle na tom, e evolun teorie je poprna vdeckmi fakty, nebo ji pijali "a priori" jako pravdu.
Toto pedpojat jednn vede evolucionisty k ve, e "nevdom hmota se sama sloila", co neodporuje jen vd, ale
tak rozumu. Profesor chemie z newyorsk univerzity a odbornk na DNA Robert Shapiro, jak jsme dve citovali,
vysvtluje tuto vru evolucionist a materialistick dogma u jejho zkladu takto:
Jin evolun princip je proto potebn, aby ns vzal pes propast od smsi jednoduchch prodnch chemikli po prvnho
innho repliktora. Tento princip nebyl jet podrobn popsn nebo demonstrovn, ale oekv se a jsou mu dvna
jmna jako chemick evoluce a sebeorganizace hmoty. Existence principu se bere za samozejmou ve filosofii
dialektickho materialismu, jak byl aplikovn na pvod ivota Alexandrem Oparinem.173
Evolun propaganda, o kterou neustle zakopvme v zpadnch mdich a proslulch a "vench" vdeckch
asopisech je vsledkem tto ideologick nezbytnosti. Jeliko se evoluce povauje za nepostradatelnou, byla kruhy, co
nastoluj standard vdy, promnna v posvtnou krvu.
Nkte vdci samotn se ocitaj v pozici, kdy jsou nuceni obhajovat tuto za vlasy pitaenou teorii, nebo se
pinejmenm vyvarovat vysloven jedinho slova proti n, aby si udreli svoji reputaci. Akademikov v zpadnch
zemch potebuj mt uveejovan lnky v uritch vdeckch urnlech, aby doshli a udreli si profesuru. Vechny
urnly zabvajc se biologi jsou pod kontrolou evolucionist a ti nedovol, aby se v nich objevil njak protievolun
lnek. Biologov proto mus provdt svj vzkum pod vldou tto teorie. Oni tak jsou soust ustanovenho du,
kter povauje evoluci za ideologickou nutnost, proto slep obhajuj "nemon nahodilosti" ktermi jsme se zabvali v
tto knize.
Zpovdi materialist
Nmeck biolog Hoimar von Ditfurth, prominentn evolucionista, je dobrm pkladem tohoto bigotnho
materialistickho chpn. Potom co Ditfurth cituje pklad extrmn sloitho sloen ivota, toto prav ohledn otzky,
zda se mohl objevit nhodou i ne:
Je takov harmonie, kter se vynoila pouze z nahodilost, ve skutenosti mon? Toto je zsadn otzka cel biologick
evoluce. Zodpovdt tuto otzku "Ano, je to mon" je cosi jako ovovn vry v modern vd prody. Kriticky eeno,
meme ct, e nkdo, kdo akceptuje modern vdu o prod nem jinou monost ne ct "ano", protoe se sna vysvtlit
prodn jev prostedky, kter jsou srozumiteln a pokou se je odvodit od zkon prody, ani by se obracel k
nadpirozenmu zsahu. Jene v tomto bod vysvtlovn veho prostedky zkona prody, to jest, nahodilostmi, je
znamenm, e se nem kam jinam obrtit. Ponvad co jinho me dlat, ne vit v nhody?174
Jak Ditfurth prohlauje, materialisticko-vdeck pstup adoptuje za svj zkladn princip vysvtlovn ivota poprnm
"nadpirozenho zsahu", tj. stvoen. Jakmile je tento princip pijat dokonce i ty nejnemonj scne jsou snadno
pijateln. Je mono nalzt ukzky tto dogmatick mentality skoro v kad evolun literatue. Profesor Ali Demirsoy,
dobe znm obhjce evolun teorie v Turecku, je jen jednm z mnoha. Jak jsme ji poukzali, podle Demirsoye:
pravpodobnost nahodil formace cytochromu-C, blkoviny zsadn pro ivot, je "nepravdpodobn, jako monost, e
opice na psacm stroji nape historii lidstva bez jedin chyby".175
Neexistuje pochyb o tom, e akceptovat takovou monost je vlastn odmtnout zsadn principy logiky a selskho
rozumu. Dokonce i jedno sprvn napsan psmeno na strnce in jasnm, e bylo napsno osobou. Kdy jeden vid knihu
svtovch djin, je mu urit jasn, e tuto knihu napsal spisovatel. dn rozumn osoba nebude souhlasit, e psmena v
tto ohromn knize se spojila "nhodou".
Avak je velice zajmav vidt, e "evolun vdec" profesor Ali Demirsoy akceptuje tento druh iracionlnch nvrh:
Harun Yahya
Darwinismus a materialismus
edinm dvodem, pro je Darwinova teorie pod obhajovna navzdory svmu zjevnmu vyvrcen
vdou, je blzk spojen mezi teori a materialismem. Darwin aplikoval materialistickou filosofii na
prodn vdy a obhjci filosofie, pedevm marxist, pokrauj v obhajob darwinismu a se dje cokoli.
Jeden z nejpednjch dnench ampion evolun teorie, biolog Douglas Futuyma, napsal: "Spolu s
Marxovou materialistickou teori historie Darwinova teorie evoluce byla hlavnm prknem v zkladech
mechanismu a materialismu." Toto je velice jasn uznn, pro je teorie evoluce tak dleit pro sv obhjce.1
Jin slavn evolucionista, paleontolog Stephen J. Gould pravil: "Darwin aplikoval konsistentn filosofii
materialismu na svj vklad prody".2 Lev Trockij, jeden z duchovnch otc Rusk komunistick revoluce spolu
s Leninem, komentoval: "Objev Darwinv byl nejvtm triumfem dialektiky v celm poli organick hmoty."3
Avak vda ukzala, e darwinismus nebyl vtzstvm pro materialismus, le naopak znamenm svren filosofie.
1- Douglas Futuyma, Evolun biologie, 2. edice, Sunderland, MA: Sinauer, 1986, str. 3
2- Alan Woods a Ted Grant, "Marxismus a darwinismus", Rozum se bou: Marxismus a modern vda, London, 1993
3- Alan Woods a Ted Grant. "Marxismus a darwinismus", London, 1993
Darwin
Marx
Trockij
V podstat je pravdpodobnost formace sekvence cytochromu-C nula. To jest, pokud ivot vyaduje uritou sekvenci,
d se ct, e m pravdpodobnost realizace jednou v celm vesmru. Jinak by njak metafyzick sly mimo nai
definici musely jednat v jeho tvorb. Akceptovat to druh se nehod pro vdeck cl. Proto se musme podvat na prvn
hypotzu.176
Demirsoy pe, e preferuje nemon, aby "nemusel akceptovat nadpirozen sly"-jinak eeno, existenci
Stvoitele. Je jasn, e tento pstup nem nic spolenho s vdou. Nikoli pekvapiv, kdy Demirsoy cituje jin ppadpvod mitochondrie v buce-oteven akceptuje nahodilost jako vysvtlen, dokonce a je to "dosti v rozporu s
vdeckm mylenm".
Srdcem problmu je, jak mitochondrie zskaly tyto vlastnosti, protoe dosaen tto vlastnosti nhodou dokonce
jednm jedincem vyaduje extrmn pravdpodobnost, kter jsou nekonen... Enzymy zajiujc dchn a fungujc
jako katalyztor na kadm kroku v jin form tvo jdro mechanismu. Buka mus obsahovat plnou sekvenci
enzym, jinak je bezcenn. Zde, navzdory tomu, e odporuje biologickmu mylen, za elem se vyhnout vce
dogmatickmu vysvtlen nebo spekulaci, musme pijmout, tebae neochotn, e vechny respiran enzymy
kompletn existovaly v buce dve ne buka vstoupila do kontaktu s kyslkem.177
Adnan Oktar 135
Z tchto prohlen lze vyvodit zvr, e evoluce nen teorie, k n se dosplo vdeckm zkoumnm. Naopak,
forma a podstata tto teorie byly diktovny poadavky materialistick filosofie. Pak se zmnila ve vru nebo dogma
navzdory konkrtnm vdeckm zjitnm. Opt meme z evolun literatury jasn vidt, e vechno toto sil m
"el"-a ten el pedchz jakkoli vra, e iv vci nebyly stvoeny za kadou cenu.
Evolucionist definuj tento el jako "vdeck". Jene to, na co odkazuj, nen vda, nbr materialistick
filosofie. Materialismus absolutn odmt existenci ehokoli "mimo" hmotu (nebo ehokoli nadpirozenho). Vda
sama nen povinovna akceptovat toto dogma. Vda znamen zkoumat produ a odvozovat zvry z vlastnch
zjitn. Pokud tato zjitn vedou k zvru, e proda je stvoen, vda to mus pijmout. Toto je povinnost pravho
vdce; nikoli obhajovat nemon scne lnutm k zastaralmu dogmatu materialismu z 19.stolet.
Harun Yahya
Vdeck smrt materialismu
voc filosofickou podezdvku evolun teorie,

materialismus 19.stolet navrhoval, e vesmr
existuje odedvna, e nebyl stvoen, a e organick

svt lze vysvtlit v pojmech interakc hmoty. Objevy
vdy 20.stolet vak naprosto vyvrtily tyto hypotzy.
Pedpoklad, e vesmr existoval odedvna byl
odhozen objevem, e vesmr vznikl velkou exploz
(takzvanm "velkm teskem") kter se odehrl ped
skoro 15 miliardami let. Velk tesk ukazuje, e
vechny fyzick substance ve vesmru vznikly z
nieho: jinmi slovy byly stvoeny. Jeden z
nejpednjch obhjc materialismu, ateistick
filosof Anthony Flew pipout:
Jak kad v, zpov je dobr pro dui. Proto zanu
zpovd, e stratonsk ateista mus bt zahanben
souasnou kosmologickou shodou (velkm
teskem). Protoe to vypad, e kosmologov
poskytuj vdeck dkaz ... e vesmr m potek.1
Velk tesk taky ukazuje, e v kadm stdiu byl
vesmr tvarovn kontrolovanm stvoenm. To je
objasnno dem, kter nsledoval po velkm tesku,
a kter je pli dokonal, ne aby mohl bt
zformovn nekontrolovanou exploz. Slavn lka
Paul Davies vysvtluje tuto situaci:
Je tk odolat dojmu, e souasn struktura
vesmru, zjevn tak citliv na drobn zmny v
slech, byla spe peliv promylena... Zdnliv
zzran spolupsoben numerickch hodnot,
kter proda pipsala svm fundamentlnm
konstantm mus zstat nejpesvdivjm
dkazem pro prvek kosmickho nvrhu.2
materilnm agentem. Jeden z hlavnch obhjc

teorie evoluce, George C. Williams, uznv tento fakt
v lnku napsanm v roce 1995:
Evolun biologov si neuvdomili, e pracuj se
dvmi vce i mn nesluitelnmi domnami:
informace a hmota... gen je balek informace,
nikoli objekt... Tyto nouzov popisovae in
hmotu a informaci dvma oddlenmi domnami
existence, kter je nutno probrat oddlen, v jejich
vlastnch termnech.4
Tato situace je zjevn pro existenci supramateriln
moudrosti, kter in genetickou informaci existujc.
Je nemon, aby hmota vyprodukovala informaci
uvnit sebe. editel Nmeckho federlnho institutu
fyziky a technologie, profesor Werner Gitt,
poznamenv:
Veker zkuenost zna, e myslc bytost
dobrovoln uplatujc svou svobodnou vli,
poznn a tvoivost je vyadovna. Nen znm
prodn zkon, nen znm proces a nen znma
sekvence udlost, kter by mohla zpsobit, aby se
informace sama od sebe vytvoila ve hmot.5
Vechna tato vdeck fakta ilustruj, e Bh, Jen
m nekonenou moc a vdn, tvo vesmr a vechny
iv bytosti. Pokud jde o materialismus, Arthur
Koestler, jeden z nejrenomovanjch filosof naeho
stolet k: "Ji neme nadle tvrdit, e je vdeckou
filosofi"6
Stejnou skutenost poznamenv americk profesor

astronomie, George Greenstein, ka:
Jak si prohlme veker dkaz, neustle vyvstv
mylenka, e njak nadpirozen agentura nebo
spe Agentura- musela bt zapojena.3
Tak se materialistick hypotza, e ivot lze vysvtlit
ist v pojmech interakc hmoty tak hrout elc
vdeckm objevm. Konkrtn pvod genetick
informace, kter uruje vecky iv bytosti, nelze
dnm zpsobem vysvtlit dnm ist
1- Henry Margenau, Roy A. Vargesse, Kosmos, Bios, Teos, La Salle

IL: Open Court Publishing, 1992, str. 241
2- Paul Davies, Bh a nov fyzika, New York: Simon & Schuster,
1983, str. 189
3- Hugh Ross, Stvoitel a kosmos, Colorado Springs, CO: Nav-Press,
1993, str. 114-15
4- George C. Williams, Tet kultura: Za vdeckou revoluc, New York,
Simon & Schuster, 1995, str. 42-43
5- Werner Gitt, Na potku byla informace, CLV, Bielefeld, Nmecko,
str. 107, 141
6- Arthur Koestler, Janus: Shrnut, New York, Vintage Books, 1978,
str. 250
Adnan Oktar 137
KAPITOLA 14
MDIA: KYSLKOV STAN PRO TEORII EVOLUCE
ak to, co jsme dosud prozkoumali demonstrovalo, teorie evoluce nespov na vdeckch zkladech. Avak
vtina lid na svt si toho nen vdoma a pedpokld, e evoluce je vdeck skutenost. Nejvt pinou
tohoto klamu je systematick indoktrinace a propaganda provdn mdii o evoluci. Z tohoto dvodu musme
zmnit tak konkrtn charakteristiky tto indoktrinace a propagandy.
Kdy se pozorn podvme na zpadn mdia, asto narazme na prodlvn zprv u evolun teorie. Hlavn
mediln organizace a dobe znm a "ctihodn" asopisy pravideln pinej tento pedmt. Kdy se prov jejich
pstup, jeden zskv dojem, e tato teorie je absolutn dokzan fakt, kter nenechv prostor pro diskusi.
Obyejn lid touc tento druh zprv si pirozen zanaj myslet, e teorie evoluce je skutenost tak jist jako
kterkoli matematick zkon. Zprvy tohoto druhu, co se objevuj v prominentnch mdich jsou pebrny mstnmi
mdii. Ta tisknou palcov titulky: "Podle asopisu Time byla objevena nov zkamenlina, kter vypluje mezeru ve
fosilnm etzci"; nebo "Nature" signalizuje, e vdci vrhli svtlo na finln tmata evolun teorie". Nalezen "posledn
chybjcho lnku v evolunm etzci" neznamen nic, protoe na evoluci nen jedin dokzan vc. Vechno
ukazovan jako dkaz je falen a to jsme popsali v pedchozch kapitolch. Navc k mdim stejn pravda plat pro
vdeck zdroje, encyklopedie a uebnice biologie.
Zkrtka jak mdia tak akademick kruhy, kter jsou k libovolnmu pouit protinboenskm mocenskm kruhm,
udruj cel evolun nzor a vnucuj ho spolenosti. Tento podvod je tak inn, e za as zmnil evoluci v mylenku,
kter nem bt nikdy odmtnuta. Poprn evoluce se povauje za odporovn vd a za pehlen zsadn skutenosti.
Proto nehled na tolik nesrovnalost, je byly dosud odhaleny (zejmna od 50.let) a fakt, e to bylo piznno samotnmi
evolunmi vdci, je dnes skoro nemon najt njakou kritiku evoluce ve vdeckch kruzch nebo v mdich.
Rozshle akceptovan jako nejvce "uznvan" publikace o biologii a prod na Zpad, asopisy jako Scientific
American, Nature, Focus, Discover, Science a National Geographic adoptuj evolun teorii jako oficiln ideologii a
sna se tuto teorii prezentovat jako dokzan fakt.
Zaobalen li
Evolucionist dobe vyuvaj vhodu danou jim medilnm programem "vplachu mozku". Mnoz lid v v
evoluci tak bezvhradn, e se ani neobtuj ptt "jak" a "pro". To znamen, e evolucionist mohou zaobalit sv li
tak, aby byly snadno pesvdiv.
Kupkladu dokonce i v nejvce "vdeckch" evolun knihch je "pechod z vody na sou", co je jeden z nejvce
nejasnch jev evoluce, "vysvtlen" se smnou prostotou. Podle evoluce zaal ivot ve vod a prvn rozvinut zvata
byly ryby. Podle teorie jednoho dne se tyto ryby z njakho dvodu (vtinou je tm dvodem sucho) zaaly vrhat na
beh a rybm, co si zvolily t na sou, se pihodilo, e mly nohy namsto ploutv a plce namsto ber.
Harun Yahya
Evolun propaganda
Populrn vdeck asopisy

pevzaly veden evolun
propagandy, hrajc dleitou
roli v povzbuzovn veejnosti,
aby pijala evolun teorii.
Adnan Oktar 139
Velryba z pohdky od evolucionist
edna z podivnch evolunch bajek je ta o "evoluci velryby" kter byla uveejnna v

National Geographic, hojn uznvan a nejvdetj a nejseriznj publikaci na
svt:
Velryb pevaha ve velikosti evidentn zaala ped edesti miliony lety, kdy se chlupat,
tynoz savci, pi hledn potravy nebo krytu, odvaovali do vody. Jak vky mjely, objevovaly
se pomalu zmny. Zadn nohy zmizely, pedn se zmnily v ploutve, chlupy uvolnily cestu siln
hladk pokrvce tuku, nozdry se posunuly na vrcholek hlavy, ocas se rozil do lic a v
nadnejcm svt vody se tlo stalo obrovskm.1
Mimo faktu, e neexistuje jedin vdeck podklad pro toto, takov objeven tak odporuje
principm vdy. Tato bchorka uveejnn v National Geographic je pozoruhodn jako nznak
pro rozsah padlk ve zdnliv serioznch evolunch publikacch.
1- Victor B. Scheffer, "Przkum ivota velryb", National Geographic,

sv. 50, prosinec 1976, str. 752
Harun Yahya
Vtina evolunch knih u tohoto pedmtu nek "jak". Dokonce i v "nejvdetjch" zdrojch je absurdnost
tohoto tvrzen zahalena vtami jako "pechodu z vody na sou bylo dosaeno".
Jak bylo tohoto "pechodu" dosaeno? Vme, e ryba neme pet bez vody dle, ne nkolik minut.
Pedpokldme-li, e se odehrlo dajn sucho a ryby se musely dostat na zem, co by se tmto rybm stalo? Odpov
je nasnad. Vechny ryby vystoupiv z vody by v nkolika minutch lekly. Dokonce i kdyby tento proces trval po
obdob destek milion let, odpov by byla pod stejn: ryby by zahynuly jedna po druh. Pinou je, e takov
komplexn orgn se neme objevit nhlou "nehodou", to jest mutac; ale poloplce, oproti tomu, nen vbec k niemu.
Ale pesn toto evolucionist navrhuj. "Pechod z vody na sou", "pechod ze zem do vzduchu" a mnoh
dal dajn skoky jsou "vysvtleny" v tchto nelogickch pojmech. Pokud jde o tvorbu doopravdy sloitch orgn
jako je oko nebo ucho, evolucionist upednostuj nekat vbec nic.
Je snadn ovlivnit lovka z ulice balenm "vdy". Vy nakreslte imaginrn obrzek pedstavujc pechod z vody
na sou, vymyslte latinsk nzvy pro zvata ve vod, jejich "potomky" na soui a "pechodn formy" (co je
imaginrn ivoich), a padlte spletitou le: "Eusthenopteron se nejprve transformoval v Rhipitistian Crossoptergian,
pak Ichthyostega v dlouhm evolunm procesu". Vlote-li tato slova do st vdci v silnch brlch a blm plti
doshnete pesvden mnoha lid, jeliko mdia, kter se oddala propagaci evoluce, oznm tyto dobr zprvy svtu s
ohromnm nadenm.
Adnan Oktar 141
KAPITOLA 15
ZVR: EVOLUCE JE PODVOD
xistuje mnohem vce dkaz stejn jako vdeckch zkon, vyvracejcch evoluci, ale v tto knize jsme se
mohli bavit jen o nkolik a z nich. Dokonce i ty by mly stait k odhalen nejdleitj pravdy: A zahalena
pltkem vdy, teorie evoluce nen nic ne klam: klam obhajovan jen ve prospch materialistick filosofie;
klam nezaloen na vd, nbr na vymvn mozku, propagand a podvodu. Co jsme zatm uvedli lze shrnout
nsledovn:
Teorie evoluce se zhroutila

Teorie evoluce je teorie, kter se hrout u na svm prvnm kroku. Dvodem pro to je neschopnost evolucionist
vysvtlit zformovn by jedin blkoviny. Ani zkony pravdpodobnosti ani zkony fyziky a chemie neposkytuj anci na
nhodn vznik ivota.
Zn logicky nebo rozumn, pokud neme existovat ani jedin blkovina vznikl nhodou, aby se miliony takovch
blkovin zkombinovaly, aby vyprodukovaly ivou buku; a e se miliardy bunk dokzaly vytvoit nhodou, aby
vyprodukovaly ivou bytost; a e z nich vznikly ryby; a e ty, co pely na sou se promnily v plazy, ptky, a tak e takto
se vytvoily vechny ty miliony rozmanitch ivch druh na zemi?
Dokonce i kdyby to neznlo logicky vm, evolucionist tto bchorce v.
Avak je to pouh vra-nebo spe falen vra-protoe nemaj jedin stpek dkazu, aby svj pbh ovili. Nikdy
nenali jedinou pechodnou formu jako napl ryba/napl plaz nebo napl plaz/napl ptk. Ani nebyli schopni dokzat, e
blkovina, i dokonce jen jedin molekula aminokyseliny tvoc blkoviny, by se mohla vytvoit nahodile v tom co zvou
podmnkami prapvodn zem; dokonce ani v jejich komplikovan vybavench laboratoch to nedokzali udlat.
Naopak, s kadou svou dal snahou sami evolucionist demonstrovali, e dn evolun proces se nikdy neodehrl ani
by se nemohl odehrt v kteroukoli dobu na Zemi.
Evoluce neme bt ovena ani v budoucnosti

Toto vidc se evolucionist mohou utovat jen snnm, e vda njak vye vechna tato dilemata za as. Jene vda
nikdy neov takov zcela nepodloen a nelogick tvrzen, to je vyloueno bez ohledu na to, kolik let uplyne. Naopak,
jak vda pokrauje, pouze in nesmysly evolunch tvrzen jasnj a prost.
Tak tomu dosud bylo. m vce podrobnost o stavb a funkci iv buky bylo objeveno, tm jasnj je, e buka nen
jednoduch, nahodile zformovan slouenina, jak se myslelo v ppad primitivnho biologickho chpn v dob
Darwina.
Harun Yahya
Se situac tak samozejmou se poprn stvoen a stavn pvodu ivota na extrmn nepravdpodobnch
nhodch a pak nestupn hjen tchto tvrzen me eventuln stt zdrojem velikho ponen. Jak skuten tv
evolun teorie vychz vce a vce najevo a jak pon nzor veejnosti spatovat pravdu, nemus to trvat dlouho, kdy
zaslepen fanatit obhjci evoluce nebudou moci ukzat sv tve.
Nejvt pekka evoluci: Due

Na svt je mnoho druh, kte se vzjemn podobaj. Napklad se mnoho druh podob koni nebo koce anebo
spousta hmyzu vypad skoro jeden jako druh. Tyto podobnosti nikoho nepekvapuj.
Vnjm podobnostem mezi lovkem a opem se dostv pli mnoho pozornosti. Tento zjem nkdy zachz tak
daleko, aby se nkte lid pimli k ve ve falenou tezi evoluce. Pravdou je, e povrchn podobnost mezi lovkem a
opem nic neznamen. Brouci nosoroci a nosoroci tak sdlej uritou vnj podobnost, ale bylo by komick snait se
ustanovit njak druh evolunho spojen mezi tmito tvory, kdy jeden je hmyz a druh savec jen na zklad
podobnosti.
Mimo vnj podobnost nelze ct, e by opi byli ble lovku ne jin zvata. Vlastn kdybychom to brali podle
rovn inteligence, potom vela produkujc zzran geometrick struktury medov plstve nebo pavouk budujc
inenrsk zzrak by mohl bt jet ble lovku. V nkterch ohledech jsou dokonce jet nadazenj.
Existuje velk rozdl mezi lovkem a opem nemajc ohled na povrchn podobnost. Op je zve a neli se od kon
nebo psa co se te rovn vdom. Jene lovk je uvdoml bytost pevn vle, kter me myslet, mluvit, chpat,
rozhodovat se a posuzovat. Vechny tyto vlastnosti jsou funkc due, kterou lovk vlastn. Due je nejdleitj
rozdl, kter klade ohromnou pekku mezi lovka a jin tvory. dn fyzick podobnost neme pemostit tuto
propast mezi lovkem a dalmi ivmi bytostmi. V prod m dui jedin lovk.
Bh tvo podle sv vle

Zleelo by na tom, kdyby se scn navrhovan evolucionisty doopravdy odehrl? Vbec ne. Pinou pro to je, e
stdia navrhovan evolun teori a zaloen na shod okolnost se mohla odehrt pouze jako vsledek zzraku.
Dokonce i kdyby ivot vznikl postupn skrze po sob jdouc stdia, kad nsledujc stdium by mohlo bt pivedeno
pouze vdomou vl. Nen jen nepravdpodobn, e se tato stdia mohla odehrt nhodou, je to nemon.
Kdyby se eklo, e blkovinn molekula se vytvoila za pvodnch atmosfrickch podmnek, pak by se nesmlo
zapomnat, e bylo ji demonstrovno zkony pravdpodobnost, biologie a chemie, e k tomu nemohlo dojt nhodou.
Ale kdyby se muselo pedpokldat, e byla vyprodukovna, pak nen jin alternativa, ne e to za svoji existenci
vdilo vli Stvoitele. Tat logika se vztahuje na celou hypotzu pedloenou evolucionisty. Kupkladu neexistuje
ani paleontologick dkaz, ani fyzikln, chemick, biologick i logick zdvodnn prokazujc, e ryba pela z vody
na sou a zformovala suchozemsk zvata. Ale kdyby to nkdo musel mt, e ryba vyplhala na zem a zmnila se v
plazy, pvodce tohoto tvrzen by tak musel pijmout existenci Stvoitele schopnho init cokoli si peje, aby vzniklo
pouhm slovem "bu". Jakkoli jin vysvtlen takovho zzraku je nevyhnuteln protiec a poruuje principy
rozumu.
Tato realita je jasn a zjevn. Veker ivot je produktem perfektnho designu a svrchovanho stvoen. Toto na
opltku poskytuje konkrtn dkaz existence Stvoitele, majitele nekonen moci, vdn a inteligence.
Ten Stvoitel je Bh, Pn nebes a zem a veho mezi tm.
Adnan Oktar 143
Pd teorie evoluce:
Skutenost stvoen
Evolun propaganda, kter nedvno nabrala na obrtkch, je vnou hrozbou pro nrodn vry a morln
hodnoty. Nadace vdeckho vzkumu, kter si je tohoto faktu dost vdoma, si vzala za povinnost informovat
tureckou veejnost o vdeck povaze hmoty.
PRVN KONFERENCE - ISTANBUL

Prvn ze srie mezinrodnch konferenc organizovanch Nadac pro vdeck vzkum (SRF) se odehrla v roce 1998. S titulem "Pd evolun
teorie: Skutenost stvoen", byla podna v Istanbulu 4.dubna 1998. Konference, kter byla ohromnm spchem, se zastnili uznvan
odbornci z celho svta a poskytli platformu, na n byla evolun teorie poprv v Turecku zpochybovna a vdecky vyvracena. Lid ze vech
st tureck spolenosti se dostavili na konferenci, kter se dostalo obrovsk pozornosti. Ti, kte nenali msto v hale, sledovali konferenci iv
zvenku na obrazovkch televize s uzavenm okruhem.
Konference zahrnovala slavn enky z Turecka a ze zahrani. nsledn po projevech len SRF, kter odhalovaly skryt ideologick motivy
lec za teori evoluce, byl pedstaven videodokument pipraven SRF.
Dr. Duane Gish a dr. Kenneth Cumming, dva svtoznm vdci z Institutu pro vzkum stvoen v USA jsou autoritami v biochemii a
paleontologii. Demonstrovali bytelnm dkazem, e teorie evoluce nem dnou platnost. Bhem konference jeden z nejvenjch tureckch
vdc dneka, dr. Cevat Babuna ilustroval zzrak kad fze tvoen lidsk bytosti s prezentac, kter otsla "hypotzou nhod" evoluce od
jejch koen.
PROFESOR DUANE GISH:

"Fosiln zznam vyvrac evolun teorii a demonstruje, e
druhy se objevily na Zemi pln formovan a dobe navren.
Toto je konkrtn dkaz pro to, e byly stvoeny Bohem."
Svtov renomovan evolun odbornk dr. Duane Gish,
dostvajc plaketu SRF od dr. Nevzata Yalcintase, tureckho
poslance.
DRUH KONFERENCE - ISTANBUL

Druh mezinrodn konference ve stejn srii se konala ti msce po prvn 5.ervence 1998 v konferenn hale Cemal Resit Rey opt v
Istanbulu. enci -est Amerian a Turek -pronesli projevy demonstrujc, jak byl darwinismus modern vdou vyvrcen. Konferenn hala
Cemal Resit Rey s kapacitou tisc sedadel byla zaplnna obecenstvem uchvcench poslucha.
enci a jejich pedmty na tto konferenci jsou skrnuty ne.
Profesor Michael P. Girouard: Ve svm projevu, "Je mon, aby ivot vznikl nhodami?", Michael Girouard, profesor biologie na univerzit
v jin Louisian, vysvtlil na rozmanitch pkladech sloitost blkovin, zkladnch jednotek ivota a uzavel, e mohly vzniknout pouze jako
vsledek zpsobilho designu.
Dr. Edward Boudreaux: Ve sv ei, "Nvrh v chemii", Edward Boudreaux, profesor chemie na univerzit v New Orleans, uvedl, e nkter
chemick prvky musely bt svvoln naaranovny stvoenm, aby mohl ivot existovat.
Profesor Carl Fliermans: Dobe znm vdec v USA a profesor mikrobiologie na univerzit v Indian, provdjc vzkum "neutralizace
chemickho odpadu bakteriemi" podporovan americkm ministerstvem obrany, Carl Fliermans vyvrtil evolun tvrzen na
mikrobiologick rovni.
Harun Yahya
Profesor Edip Keha: profesor biochemie, Edip Keha, byl jedinm tureckm enkem na konferenci. Prezentoval zkladn informaci v
buce a zdraznil skrze dkaz, e buka mohla vzniknout jen jako vsledek dokonalho stvoen.
Profesor David Menton: profesor anatomie na Washingtonsk univerzit, David Menton, v projevu doprovzenm velice zajmavou
ukzkou na potai, prozkoumal rozdly v anatomii per ptk a upin plaz, dokazujc tak neplatnost hypotzy, e se ptci vyvinuli z
plaz.
Profesor Duane Gish: Slavn evolun odbornk profesor Gish, ve svm projevu s nzvem "Pvod lovka", vyvrtil tezi o lidsk evoluci z
opic.
Prezident ICR profesor John Morris: Profesor Morris, prezident Institutu pro vzkum stvoen a slavn geolog, podal projev o ideologick
a filosofick oddanosti lec za evoluc. Dle vysvtlil, e tato teorie byla zmnna v dogma a e jej obhjci v v darwinismus s
nboenskm zpalem.
Naslouchajc vem tmto projevm posluchai byli svdky, e evoluce je dogmatick vra vyvrcen vdou ve vech aspektech. Navc
plakty vstavy s titulem "Kolaps evolun teorie: Skutenost stvoen" organizovan Nadac pro vdeck vzkum a vystavovan ve foyer
konferenn haly CRR pipoutaly znan zjem. Exhibice sestvala z 35 plakt, z nich kad osvtloval jedno zsadn tvzen evoluce nebo
dkaz stvoen.
Profesor Edward Boudreaux:

"Svt, v nm ijeme a jeho prodn
zkony jsou velice precizn nastaveny
Stvoitelem, ve prospch ns, lid."
Profesor David Menton:

"Zkoumm anatomick vlastnosti
ivch vc po 30 let. To, co jsem
vidl, bylo vdycky dkazem Boho
stvoen."
Profesor Carl Fliermans:

"Modern biochemie dokazuje, e
organismy jsou zzran navren
a tento fakt sm potvrzuje existenci
Stvoitele."
TET KONFERENCE - ANKARA

Tet mezinrodn konference ze srie se konala 12.ervence 1998 v hotelu Sheraton v Ankae. astnci konference-ti Amerian a
Turek-pedloili vslovn a dostaten dkaz, e darwinismus byl modern vdou vyvrcen.
Akoli hala hotelu Sheraton Ankara byla navrena, aby pojala tisc divk, poet astnk peshl 2500. Vn konferenn haly byly
umstny obrazovky pro ty, kdo nenali msto uvnit. Vstava plakt nazvan "Kolaps evolun teorie: Skutenost stvoen" podan
vedle konferenn haly tak upoutala znanou pozornost. Na konci konference se mluvm dostalo ovac stojcch poslucha, kter
dokzaly, jak moc veejnost touila po osvcen vdeckch skutenost tkajcch se evolunho klamu a faktu stvoen.
Nsledn po spchu tchto mezinrodnch konferenc, Nadace pro vdeck vzkum poala organizovat podobn konference po celm
Turecku. Jen mezi srpnem 1998 a koncem roku 2005 bylo uspodno 2800 konferenc v 72 tureckm mstech a 150 krajch. SRF pokrauje
v konn tchto konferenc v rznch stech zem. SRF tak uspodala konference v Anglii, Holandsku, Bruneji, Malajsii, Indonzii,
Singapuru, Azerbajdnu, Austrlii, Spojench sttech a Kanad.
Adnan Oktar 145
KAPITOLA 16
FAKT STVOEN
pedchozch oddlech knihy jsme zkoumali, pro je teorie evoluce, kter navrhuje, e ivot nebyl stvoen, blud
naprosto odporujc vdeckm skutenostem. Vidli jsme, e modern vda odhalila velice jednoznan fakta
nap uritmi vdeckmi odvtvmi jako jsou paleontologie, biochemie a anatomie. Tmto faktem je, e Bh
stvoil iv organismy.
Ve skutenosti aby si tohoto faktu poviml, se jeden nepotebuje nutn odvolvat na komplikovan vsledky zskan
v biochemickch laboratoch nebo geologick vykopvky. Znamen neobyejn moudrosti jsou rozpoznateln a
pozorujeme kteroukoli ivou bytost. Existuje vjimen technologie a nvrh v tle hmyzu nebo malink rybky v
hloubkch ocenu lidskmi bytostmi nikdy nedosaench. Nkter iv bytosti, kter dokonce ani nemaj mozek dokonale
vykonvaj tak sloit koly, v nich by neusply ani lidsk bytosti.
Tato ohromn moudrost, nvrh a pln, kter v prod pevauje, poskytuje solidn dkaz existence svrchovanho
Stvoitele dominujcho cel prod a tento Stvoitel je Bh. Bh vybavil vechny iv bytosti neobyejnmi znaky a
ukzal lovku evidentn znamen Svoj existence a moci.
Na nsledujcch strnkch budeme zkoumat jen nkolik z nespotu dkaz stvoen v prod.
Vela medonosn a architektonick divy medovch plstv

Vely vyprodukuj vce medu ne vlastn potebuj a uskladuj jej v medovch plstvch. estihelnkov struktura
plstve je kadmu dobe znm. Zajmalo vs nkdy, pro vely buduj estihelnkov plstve radji ne
osmihelnkov nebo ptihelnkov?
Matematikov hledajc odpov na tuto otzku dospli k zajmavmu zvru: "estihelnk je nejvhodnj
geometrick tvar pro maximln vyuit danho prostoru."
estihelnkov buka vyaduje minimln mnostv vosku pro konstrukci, zatmco uskladn maximln mnostv
medu. Tud vely uvaj tu nejvhodnj monou alternativu.
Metoda uvan pi konstrukci plstve je tak podivuhodn: vely zanaj vstavbu lu ze dvou, t rznch mst a
tkaj plstev simultnn ve dvou, tech strunch. Akoli zanaj z rznch mst, vely, v ohromnm potu, buduj
identick estihelnky a pak spletou plstev jejich kombinac dohromady a setkaj se v jejm stedu. Styn plochy
estihelnk jsou spojeny tak obratn, e neexistuje znamen o tom, e byly postupn kombinovny.
elem k tomuto neobvyklmu pedstaven musme dozajista uznat existenci nadazen vle, kter tmto stvoenm
naizuje. Evolucionist chtj odvysvtlovat toto dosaen konceptem "instinktu" a sna se ho prezentovat jako
jednoduch atribut vel. Avak funguje-li zde instinkt, pokud tento vldne vem velm a zajiuje, e vely pracuj v
harmonii, a o sob navzjem nevd, pak to znamen, e existuje povznesen Moudrost, kter vldne vem tmto malm
tvorekm.
eeno jasnji, Bh, stvoitel tchto malch tvorek, jim "vnukne" co maj dlat. Tento fakt byl stanoven v Kornu
ped trncti stoletmi:
Pn tvj pak vnukl velm: Zite si pbytky sv v horch, ve stromech i v tom, co lid si postav! Potom povejte
z plod vech a krejte po cest Pna svho pokojn! A z trob jejich pak vychz npoj barev rozlinch, v nm
lk jest pro lidi. A to vru je znamen pro lid pemliv. (Sra an-Nahl: 68-69)
Podivuhodn architekti:
Termiti
Nikdo si neme pomoci, aby
nebyl pekvapen po spaten
termitho hnzda vztyenho na
zemi. Je tomu tak proto, e termit
hnzda jsou architektonick
zzraky, kter se ty a do ve 56 metr. Uvnit hnzda je
sofistikovan systm, kter
spluje vecky poteby termit,
kte se nikdy nemohou objevit na
slunenm svtle kvli struktue
svho tla. V hnzd jsou
ventilan soustavy, kanly,
mstnosti pro larvy, chodby,
dvorky
s
produkc
hub,
bezpenostn vchody, mstnosti
pro chladn a tepl poas; zkrtka
vecko. Co je mnohem vce
ohromujc, e termiti, kte tato
asn hnzda stav, jsou slep.178
Navzdory tomuto faktu
vidme, kdy srovnme velikost
termita a jeho hnzda, e termiti
spn pekonali architektonick
projekt 300 vt, ne jsou sami.
Harun Yahya
Termiti maj dal asnou vlastnost: kdybychom rozdlili termit hnzdo v prvn fzi jeho budovn a po urit
dob ho opt dali dohromady, uvidli bychom, e vechny prchody-cesty, kanly a silnice se navzjem protnaj.
Termiti provdj svj kol, jako kdyby nebyli nikdy oddleni a ustanoveni z jedinho msta.
Datel
Kad v, e datlov si buduj sv hnzda vydlabnm v kmenech strom. Vc, o n vtina lid neuvauje je,
jaktoe datel neutrp krvcen do mozku, kdy tak siln bubnuje hlavou. To, co datel dl, se rovn lovku, kter by
hlavou zabjel hebk do zdi. Kdyby si lovk nco takovho dovolil, pravdpodobn by utrpl otes mozku
nsledovan krvcenm do mozku. Datel vak me klovnout do tvrdho kmene stromu 38-43 krt za 2.10 a 2.69
sekundy a nic se mu nestane.
Nic se nestane protoe struktura hlavy datla byla stvoena, aby se hodila pro tuto prci. Lebka datla m soustavu
"vypruen" kter sniuje a pohlcuje slu der. Mezi kostmi jeho lebky je zvltn zmkovac tk.179
Systm sonaru netopr

Netopi ltaj v naprost tm bez pot a maj velice zajmav navigan systm, aby toho doshli. Ten nazvme
systm "sonaru", systm jm jsou tvary okolnch pedmt ureny podle ozvny zvukovch vln.
Mlad osoba me zt zaznamenat zvuk s frekvenc 20000 vibrac za sekundu. Netopr vybaven speciln
navrenm "sonarovm systmem" vak vyuv zvuky majc frekvenci mezi 50000 a
200000 vibracemi za sekundu. Vysl tyto zvuky do vech smr 20 nebo 30 krt za
sekundu. Ozvna zvuku je tak mocn, e netopr nejene vnm existenci objekt v
cest, ale detekuje i msto, kde se nachz rychle letc koist.180
Adnan Oktar 149
Velryby
Savci potebuj pravideln dchat a z tohoto dvodu pro n voda nen pli
vhodn prosted. U velryby, co je mosk savec, vak se o tento problm star
dchac soustava daleko efektivnj ne u mnoha suchozemskch zvat.
Velryby pi jednom vdechu vydaj 90% pouitho vzduchu. Tak se potebuj
nadechnout v dlouhch intervalech. Zrove maj vysoce koncentrovanou
ltku zvanou "myoglobin" kter jim pomh uskladovat kyslk ve svalech.
S pomoc tchto systm se teba plejtvk obrovsk me ponoit a do
hloubky 500 metr a plavat 40 minut ani by se nadechoval.181 Nozdry
velryby jsou na rozdl od suchozemskch savc umstny na hbet, take
mohou snadno dchat.
Nvrh komra
Na komra vdycky myslme jako na ltajcho ivoicha. Ve skutenosti komr trv vvojov stdium pod
vodou a dostv se z vody pes vjimen "nvrh" jsouce vybaven vemi orgny, kter potebuje.
Komr zan ltat se zvltnmi deteknmi systmy k dispozici pro lokalizaci svoj koisti. S tmito systmy se
podob vlenmu letadlu vybavenmu detektory tepla, plynu, vlhkosti a pachu. Dokonce m schopnost termovize,
umoujc mu nalzt koist i v neproniknuteln tm.
Technika "sn krve" komra pichz s neuviteln sloitou soustavou. S ezac soustavou esti ost prozne
ki jako pila. Zatmco proces ezn pokrauje, vmek vyluovan na rnu znecitlivuje tk a osoba si ani
neuvdomuje, e je j sna krev. Tento vmek zrove zabrauje aby se krev srela a zajiuje pokraovn sacho
procesu.
Kdyby chybl jen jedin prvek, komr by nebyl schopen st krev a rozmnoovat se. S tmto vjimenm nvrhem
je i tento malink tvoreek evidentnm znamenm stvoen sm o sob. V Kornu je komr zdraznn jako pklad
projevujc existenci Boha lidem, kte maj pochopen:
Bh neostch se vru uvdt v podobenstv komra, nebo to, co vt je ne komr. Ti, kdo uvili, vd, e je to
pravda od Pna jejich, zatmco ti, je nev, hovo:Co chtl Bh ct tmto podobenstvm? On nechv jim mnoh
zbloudit, vak mnoh jim sprvn vede - a budou tm uvedeni v blud jedin hanebnci. (Sra al-Baqara: 26)
Harun Yahya
Drav ptci s pronikavm zrakem

Drav ptci maj ostr zrak, kter jim dovoluje perfektn odhadovat vzdlenost,
zatmco to na svoji koist. Jejich velk oi navc obsahuj vce zrakovch bunk, co
znamen lep vidn. V oku dravho ptka je pes milion
zrakovch bunk.
Orli, kte ltaj ve vce tisc metr, maj tak pronikav
oi, e mohou na tuto vzdlenost dokonale snmat zemi. Tak
jako vlen letadla zaznamenaj cl tisce metr daleko, tak si
orli povimnou koisti, vnmajc nejmen barevnou zmnu nebo
nejslab pohyb na zemi. Oi orla maj hel vidn ti sta stup a
dovedou zvtit obraz est a osmkrt. Orli mohou snmat oblast 30000
hektar zatmco let ve vce 4500 metr nad n. Dovedou snadno rozpoznat
krlka skrytho v trv z vky 1500 metr. Je zjevn, e tato neobyejn struktura
oka orla je zvlt stvoen pro tohoto ivoicha.
Hibernujc zvata
Hibernujc zvata mohou pokraovat v it a jejich teplota poklesne na teplotu
okolnho prosted. Jak to dovedou?
Savci jsou teplokrevn. To znamen, e za normlnch podmnek zstv
jejich tlesn teplota konstantn, kvli pirozenmu termostatu v jejich tle,
co udruje regulovn jejich teploty. Avak bhem zimnho spnku
normln tlesn teplota drobnch savc jako je veverka s bnou
tlesnou teplotou 40 stup kles na nco mlo nad bodem mrazu, jako
by ovldan njakm druhem kle. Tlesn metabolismus se ohromn
zpomaluje. Zve zan dchat velmi pomalu a jeho normln tepov
frekvence 300 der za minutu kles na 7-10 tep za minutu. Normln
tlesn reflexy ustvaj a elektrick aktivita mozku se zpomaluje na tm
nezaznamenatelnou.
Jednm z nebezpe nehybnosti ve studenm poas je zmrznut tkn a jejich
znien ledovmi krystalky. Hibernujc zvata jsou vak chrnna proti tomuto nebezpe dky zvltnm vlastnostem,
jimi jsou vybavena. Tlesn tekutiny hibernujcch zvat jsou udrovny chemickmi ltkami s velkou molekulrn
hmotnost. Tak je jejich bod mrazu snen a jsou chrnny ped pokozenm.182
Elektrick ryby
Urit druhy ryb jako elektrick ho a rejnok elektrick vyuvaj elektinu produkovanou jejich tly, aby se
chrnily ped neptely nebo paralyzovaly svou koist. V kad iv bytosti vetn lovka je mal mnostv
elektiny. lovk vak neme tuto elektinu usmrovat nebo ji ovldat ve svj prospch. Ve uveden tvorov na
druhou stranu maj ve svch tlech elektrick proud vysok kolem 500-600 volt a dovedou ho pout proti neptelm.
Navc nejsou nepzniv ovlivnni touto elektinou.
Energie, kterou spotebuj na svou obranu je obnovena za uritou dobu jako nabjen baterie a elektina je znovu
pipraven k pouit. Ryby nepouvaj vysok napt ve svch drobnch tlech jen za elem obrany. Mimo zajiovn
prostedk k nalezen cesty v hlubokch temnch vodch, elektina jim tak pomh vnmat pedmty, ani by je
vidly. Ryby mohou vyslat signly vyuitm elektiny ve svch tlech. Tyto elektrick signly se odrej zpt po
zasaen pevnch objekt a tyto odrazy poskytuj ryb informaci o pedmtech. Tmto zpsobem me ryba urit
vzdlenost a velikost objektu.183
Adnan Oktar 151
Pavou vlkno
Pavouk jmnem Dinopis m skvl loveck schopnosti. Ne aby tkal statickou pavuinu a ekal na svou koist, tk malou le
velmi neobvyklou s, kterou hz na koist. Potom koist svou st pevn obal. Lapen hmyz se nijak nedoke uvolnit. S je
tak dokonale zbudovan, e hmyz se zaplt vc a vc m vce je rozruen. Aby svoji potravu uskladnil, pavouk ji obto
dalmi vlkny jako kdyby ji balil.
Jak pavouk dl pavuinu tak vynikajc co do mechanickho nvrhu a chemick struktury? Je nemon, aby pavouk zskal
takovou schopnost nhodou, jak tvrd evolucionist. Pavouk je zbaven schopnost jako je uen a pamatovn a nem mozek,
aby tyto vci mohl provdt. Evidentn byla tato schopnost pavoukovi poskytnuta jeho stvoitelem, Bohem, kter je
nadazen v moci.
Velice dleit zzraky jsou skryty v pavouch vlknech. Toto vlkno, s prmrem menm ne jedna tiscina milimetru, je
5 krt silnj ne ocelov drt stejn sly. Toto vlkno m jet dal vlastnost a sice, e je extrmn lehk. Vlkno dlouh tak,
e by obkrouilo svt, by vilo jen 320 gram.* Ocelov ltka speciln vyroben v prmyslovch pracch je jednou z
nejsilnjch materil vyrobench lidstvem. Avak pavouk me produkovat ve svm tl daleko pevnj vlkno ne je ocel.
Zatmco lovk produkuje ocel, vyuv stalet vdomost a technologie; jak vdomosti nebo technologii pak vyuv
pavouk, kdy produkuje svoje vlkno?
Jak vidme, vechny technologick a technick prostedky, je m lidstvo k dispozici zaostvaj za tmi pavoumi.
(*) "Struktura a monosti pavouho hedvb", Endeavour, leden 1986, sv. 10, str.37-43
Harun Yahya
Inteligentn pln na zvatech: Kamufl

Jednou z vlastnost, kterou zvata maj, aby se udrela naivu, je umn skrvat se, to jest "kamufl".
Zvata pociuj potebu se schovvat ze dvou hlavnch dvod: pi lovu a pi ochran ped predtory. Kamufl se
od ostatnch metod li konkrtnm zapojenm maximln inteligence, dovednosti, estetiky a harmonie.
Techniky kamufle u zvat jsou vskutku asn. Je skoro nemon rozpoznat hmyz, kter se schovv na kmeni
stromu nebo jinho tvora skrytho pod listem.
Mice, co saj vu z rostlin se krm na stoncch rostliny pedstrajc, e jsou trny. Touto metodou se sna olit
ptky, svoje nejvt neptele, a zajistit, e ptci nebudou sldit na tchto rostlinch.
Jetr ukryt na vtvi (nahoe vlevo), mra ukryt na kmeni stromu (nahoe vpravo), sova na vtvi (dole vlevo) a
kudlanky doslova ztracen mezi listy (dole vpravo).
Adnan Oktar 153
Spie
Pod k spie je uspodna siln vrtsva elastickch vak s barvivem zvanmi chromatofory. Jsou hlavn lut, rud,
ern a hnd. Na signl se buky roz a zaplav ki vhodnm odstnem. Takto nabv spie barvu skly, na n se
nachz a je dokonale maskovna.
Tento systm pracuje tak efektivn, e spie dovede vytvoit i sloit pruhovn podobn zebmu.184
Rozmanit zrakov soustavy

Pro mnoho ivoich obvajcch moe je zrak extrmn dleit pro lov a obranu. Podle toho je mnoho ivoich
obvajcch moe vybaveno oima vytvoenma dokonale pro podvodn prosted.
Pod vodou se schopnost vidt stv tm omezenj m se jde hloubji, zejmna pod 30 metr. Organismy ijc v tto
hloubce maj oi stvoen podle danch podmnek.
Mot ivoichov na rozdl od suchozemskch maj kulovit oky v perfektnm souladu s potebami hustoty vody,
v n se vyskytuj. Ve srovnn s irokma elipsovitma oima suchozemskch zvat, je tato kulovit struktura
pouitelnj pro vidn pod vodou; jsou nazeny na pozorovn blzkch objekt. Je-li objekt, na kter se zaostuje, ve
vt vzdlenosti, cel soustava oek je vtaena do zadu s pomoc specilnho svalovho mechanismu uvnit oka.
Jeden z dvod pro jsou oi ryb kulovit je lom svtla na vod. Protoe je oko naplnno tekutinou majc skoro
stejnou hustotu jako voda, kdy je obraz formovan venku odren na oko neobjevuje se dn lom. Nsledn se oky
oka pln zamuj na obraz na stnici. Ryby, na rozdl od lidskch bytost, vid ve vod velmi dobe.
Nkter zvata jako chobotnice maj naopak velk oi, aby kompenzovaly chab svtlo v hlubok vod. V hlubce
pes 300 metr potebuj ryb oi zachytit odlesky okolnch organism, aby je zaznamenaly. Musej bt obzvlt citliv
na slab modrav svtlo pronikajc do vody. Z tohoto dvodu je na stnici jejich oka mnoho bunk citlivch na modr
svtlo.
Jak lze vyrozumt z tchto pklad, kad
iv bytost m odlin oi speciln
navren, aby poslouily jejm konkrtnm
potebm. Tento fakt dokazuje, e jsou
vechna stvoena takovm
zpsobem, jak maj bt,
Stvoitelem, kter vlastn
nekonenou
moudrost,
vdomosti a moc.
Speciln mrznouc systm

Zmrzl ba ztlesuje neobvyklou biologickou strukturu. Nevykazuje znmky ivota. Srden innost, dchn a
krevn obh zcela ustaly. Kdy vak led rozmrzne, stejn ba se vrt do ivota, jako kdyby se probudila ze spnku.
Normln el iv bytost ve zmrzlm stavu mnoha fatlnm rizikm. ba vak neel dnmu z nich. M zsadn
vlastnost produkce hojnosti glukzy zatmco je v tomto stavu. Tak jako u diabetika hladina cukru v krvi by doshne
velmi vysokch hodnot. Nkdy me doshnout a 550 milimol na litr. (Tato cifra je obvykle mezi 1-5 mmol/litr pro by
a 4-5 mmol/litr pro lidsk tlo). Takov extrmn koncentrace glukzy me za normlnch okolnost vyvolat vn
pote.
U zmrzl by vak tato glukza brn, aby voda opustila buky a zabrauje sesychn. Bunn mebrna by je
vysoce propustn pro glukzu take ta m do bunk snadn pstup. Vysok hladina glukzy v tle sniuje mrazivou
teplotu, co zpsobuje, e jen mal mnostv vnitnch tlesnch tekutin ivoicha se promn v led. Vzkum ukzal, e
glukza me krmit i zmrzl buky. Bhem tohoto obdob, mimoto, e je pirozenm palivem tla, glukza tak zastavuje
mnoho metabolickch reakc jako sluovn moi a tak brn, aby se vyerpvaly zdroje potravy buky.
Harun Yahya
Jak se zniehonic v tle by objevilo tolik glukzy? Odpov je

dost zajmav: tato iv bytost je vybavena velmi speciln
soustavou povenou tmto kolem. Jakmile se na ki objev led,
do jter putuje vzkaz, aby se konvertovalo nco z uskladnnho
glykogenu na glukzu. Povaha tohoto poselstv je dosud neznm.
Pt minut po obdren zprvy zane hladina cukru v krvi stabiln
stoupat.185
Neoddiskutovateln to, e je tento ivoich vyzbrojen soustavou, kter
pln zmn jeho metabolismus, aby sploval jeho poteby, kdy je to nutn, je mon jen dky bezvadnmu nvrhu
Vemocnho Stvoitele. dn nhoda neme vytvoit tak perfektn a komplikovan systm.
Albatrosi
Sthovav ptci minimalizuj spotebu energie vyuvnm rozmanitch "letovch technik". Albatrosov jsou tak
pozorovni jako majc takov styl letu. Tito ptci, kte strv 92% svch ivot na moi maj rozpt kdel a 3.5
metru. Nejdleitjm znakem albatros je jejich zpsob letu: mohou se vznet cel hodiny ani by mvli kdly. Aby
to dokzali, placht ve vzduchu tak, aby jejich kdla neustle vyuvala proudu vtru.
Vyaduje mnoho energie udret kdla o rozpt 3.5 neustle rozepjat. Albatrosov vak mohou zstat v tto pozici
cel hodiny. Je tomu tak dky zvltnmu anatomickmu systmu, kterm jsou obdaeni od okamiku zrozen. Bhem
letu jsou kdla albatrosa blokovna. Proto nen nutno uvat slu sval. Kdla jsou zvednut pouze vrstvami sval. Toto
obrovsky pomh tomuto ptku bhem letu. Tato soustava redukuje spotebu energie pi letu. Albatros nespotebovv
energii protoe nemv kdly, ani nemrh energi, aby drel kdla nataen. Lett hodiny exkluzivnm vyuitm vtru
pro to poskytuje neomezen zdroj energie. Napklad 10 kilogramov albatros ztrat 1% sv tlesn vhy zatmco uraz
vzdlenost 1000 kilometr. To je vru velice mal pomr. lovk vyrobil kluzky berouce si albatrosy jako model a
vyuitm jejich fascinujc letov techniky.186
Svzeln migrace
Vchodn losos m vjimenou charakteristiku navracen se do
ek, kde se vylhl, aby se tam rozmnooval. Zatmco strvila st
ivota v moi, tato zvata se vrac zpt do sladk vody, aby se
reprodukovala.
Kdy potkem lta zanaj svou cestu, barva ryb je jasn
erven. Na konci cesty vak se zmn v ernou. Na vodu sv
migrace nejprve plavou ke behu a sna se dospt k ekm. Urputn
se sna vrtit na msto narozen. Msta, kde se vylhli, doshnou
skknm pes divok eky, plavnm proti proudu, pekonvnm
vodopd a hrz. Na konci tto 3500-4000 km cesty maj samiky
lososa pipraveny vajka, stejn jako sameci sperma. Po dosaen
msta, kde se vylhli, samiky nakladou kolem 3 nebo 5 tisc vajek
a samec je oplodn. Ryba utrp velk pokozen nsledkem tto
migrace a obdob lhnut. Samiky, kter kladou vejce jsou
vyerpan. Jejich ocasn ploutve jsou opotebovan a jejich ke
ern. Tot plat pro sameky. eka je brzy zaplnna mrtvmi
lososy. Jene dal generace losos je pipravena k vylhnut a
podstoupen stejn cesty.
Jak lososi dovr takovou cestu, jak dospj do moe po svm
vylhnut a jak hledaj cestu, to je jen nkolik z otzek, kter jsou
Adnan Oktar 155
Nalevo: Spie, kter se sna

vypadat jako psen povrch.
Napravo: Jasn lut barva stejn
spie se objev v ppad nebezpe,
jako kdy ji spat potp.
stle bez odpovdi. A jsou inny etn nvrhy, nedosplo se dosud k definitivnmu een. Co za slu nut lososa
podstoupit nvrat tisc kilometr zpt na msto jim neznm? Je zjevn, e existuje nadazen Vle, kter jim vldne a
ovld vechny tyto bytosti. Je to Bh, udrovatel svt.
Koaly
Olej z eukalyptovch list je jedovat pro mnoho savc. Jed je mechanismem chemick obrany uvan
eukalyptovmi stromy proti jejich neptelm. Jene existuje velice speciln ivoich, kter tohoto mechanismu vyuv
a krm se jedovatmi listy eukalyptu: vanatec jmnem koala. Koaly
si buduj domov na eukalyptovch stromech, zatmco se na nich
tak krm a zskvaj z nich vodu.
Jako jin savci, koaly nemohou strvit celulzu ptomnou ve
stromech. Proto zvis na mikroorganismech, kter ji rozkldaj.
Tyto mikroorganismy jsou hojn zastoupeny v bod, kde se sbhaj
tenk a tlust stevo, ve slepm stevu, kter je zadnm prodlouenm
trvicho traktu. Slep stevo je nejzajmavj
st trvc soustavy koaly. Tento segment
funguje jako kvasc komora, kde mikrobi
rozkldaj celulzu zatmco je prchod list
zpomalen. Tak dovede koala neutralizovat
jedovat vliv olej v eukalyptovch listech.187
Schopnost lovit v nehybn pozici

Jihoafrick rosnatka lap hmyz svmi lepkavmi vlsky.
Listy tto rostliny jsou pln dlouhch, rudch chloupk. Vrcholky
tchto vlsk jsou pokyty tekutinou majc pach, jen pitahuje hmyz.
Dal vlastnost kapaliny je, e je extrmn lepkav. Hmyz, ktermu se poda
najt cestu ke zdroji pachu zstane na tchto lepkavch vlscch tret. Brzy na to
se cel list uzave za hmyzem, kter ji uvzl ve vlscch a rostlina extrahuje
blkovinu zsadn pro svou existenci z hmyzu tak, e ho strv.188
Vybavenost rostliny, kter nem monost se pemsovat takovou schopnost je
nepochybn znamenm specilnho designu. Je vyloueno, aby si rostlina vyvinula
takovou techniku lovu z vlastnho vdom nebo vle, nebo nhodou. Tak je jet vce
nemon pehlet existenci a moc Stvoitele, kter ji vybavil takovou dovednost.
Nvrh ptach per
i prvnm prozkoumn nevypadaj pta pera jako

kdyby obsahovala mnoho rys. Jsou-li vak
prozkoumna pelivji, pera kter jsou lehk le
siln a nepromokavvypadaj, e maj velice komplexn
strukturu.
Aby byli schopni ltat, ptci mus vit co nejmn. V souladu
s poadavky, pera sestvaj z blkoviny keratinu. Po obou
stranch osy pera jsou prapory a kad je tvoen kolem 400
malinkmi paprsky. Kad z tchto paprsk m jet 800
malinkch paprsk zvanch vbky. 800 vbk
namakanch na malink pta pero m dalch 20 malch
hk, na kadm z nich. Tyto hky do sebe zapadaj. Celkov
poet hk ve vech perech ptka je asi 700 miliard.
Existuje velmi vznamn dvod, pro jsou tato pera pevn
spojena hky a sponkami. Pera by na ptkovi mla pevn
dret, aby nevypadla pi dnm pohybu. S mechanismem
tvoenm hky a sponkami dr pera tak pevn, e ani siln
vtr, ani d ani snh nezpsob jejich vypadnut.
Navc pera na bie ptka nejsou stejn jako pera kdel a
ocasn pera. Ocas je tvoen relativn velkmi pery, kter
funguj jako kormidlo a brzda; pera kdel jsou navrena tak,
aby se jejich plocha roziovala bhem mvn kdel a
zvyovala tak zvedac slu.
Nalevo: oteven rosnatka. Napravo: uzaven.
Nvrh v ptach perech

Na prvn pohled maj pera ptk velmi jednoduchou stavbu. Kdy je vak zkoumme ble, narazme na velice
sloitou strukturu per, kter jsou lehk, ale extrmn pevn a vodvzdorn.
Ptci mus bt co nejleh, aby mohli ltat. Brka tvoen blkovinou keratin lad s touto potebou. Po obou stranch
osy pera jsou prapory a kad je tvoen kolem 400 malinkmi paprsky. Kad z tchto paprsk m jet 800 malinkch
paprsk zvanch vbky. 800 vbk namakanch na malink pta pero m dalch 20 malch hk, na kadm z
nich. Tyto hky do sebe zapadaj. Celkov poet hk ve vech perech ptka je asi 700 miliard.
Existuje velmi vznamn dvod, pro jsou tato pera pevn spojena hky a sponkami. Pera by na ptkovi mla pevn
dret, aby nevypadla pi dnm pohybu. S mechanismem tvoenm hky a sponkami dr pera tak pevn, e ani siln
vtr, ani d ani snh nezpsob jejich vypadnut.
Navc pera na bie ptka nejsou stejn jako pera kdel a ocasn pera. Ocas je tvoen relativn velkmi pery, kter
funguj jako kormidlo a brzda; pera kdel jsou navrena tak, aby se jejich plocha roziovala bhem mvn kdel a
zvyovala tak zvedac slu.
Baziliek: Odbornk na
chzi po vod
Nkolik zvat je schopno kret
po vodn hladin. Jednou takovou
raritou je baziliek, kter ije ve Stedn
Americe a vidme ho ne. Po stranch
prst na zadnch nohou bazilika jsou
chlopn umoujc rozstikovat vodu.
Tyto jsou srolovny, kdy ivoich
bh po zemi. Pokud zve el
nebezpe zane rychle utkat po
hladin eky nebo jezera. Tehdy jsou
chlopn na jeho zadnch konetinch
rozeveny a vt povrch umouje bh
po vod.189
Tento uniktn nvrh bazilika je
jednm z evidentnch projev Boho
dokonalho stvoen.
Jetr baziliek je jednm z mla zvat, kter se mohou pohybovat hlednm
rovnovhy mezi vodou a vzduchem.
Harun Yahya
Fotosyntza
Rostliny nepochybn hraj hlavn lohu pi inn vesmru obyvatelnm. ist n vzduch, udruj teplotu planety
na konstantn rovni a vyvauj pomr plyn v atmosfe. Kyslk ve vzduchu, kter dchme, je produkovn
rostlinami. Dleitou st na potravy poskytuj rostliny. Nutrin hodnota rostlin pochz ze zvltnho nvrhu v jejich
bukch, kterm vd i za dal sv vlastnosti.
Rostlinn buka, na rozdl od lidsk a ivoin, me pmo vyuvat slunen energii. Pemuje slunen energii
na chemickou a skladuje ji zvltnmi zpsoby v ivinch. Tento proces se nazv "fotosyntza". Ve skutenosti nen
tento proces provdn bukou, nbr chloroplasty, organelami, kter dvaj rostlinm jejich zelenou barvu. Tyto
malink zelen organely pozorovateln pouze pod mikroskopem, jsou jedinmi laboratoemi na svt schopnmi
skladovat solrn energii v organick hmot.
Mnostv energie produkovan rostlinami na Zemi je asi 200 miliard tun ron. Tato produkce je vitln pro iv
bytosti na Zemi. Produkce rostlin se realizuje velmi komplikovanm chemickm procesem. Tisce barviv "chlorofyl"
v chloroplastu reaguj na svtlo v neuviteln krtkm ase, asi jako tiscina sekundy. Proto nebylo mnoho aktivit
odehrvajcch se v chlorofylu dosud pozorovno.
Pemna solrn energie v elektrickou nebo chemickou je velice nedvnm technologickm prlomem. K tomu je
poteba nstroj rozvinut technologie. Rostlinn buka neviditeln pouhm okem provd tento kol po miliony let.
Tento perfektn systm znovu ukazuje Stvoen, pro vechny, kdo vid. Velice komplikovan systm fotosyntzy je
vdom navren mechanismus, jak Bh stvoil. Nedostin tovrna je vmknuta do miniaturn jednotky v listu.
Tento bezvadn design je pouze jednm ze znamen odhalujcch, e Bh, udrovatel svt, tvo vechny iv bytosti.
potrava
energie
kyslk
oxid uhliit
V mikroskopickch rostlinnch tovrnch se odehrv zzran transformace.

S energi ze Slunce provdj fotosyntzu, kter na opltku zsobuje energetick poteby zvat a
eventuln lid.
Adnan Oktar 159
VAROVN!
apitola, kterou se chystte st, odhaluje

zsadn tajemstv vaeho ivota. Mli
byste ji st velmi pozorn a peliv,
protoe se zabv pedmtem, kter je nchyln k
podncen podstatn zmny ve vaem pohledu na
vnj svt. Pedmt tto kapitoly nen jen jednm
hlediskem, odlinm pstupem nebo tradinm
filosofickm uenm: je to fakt, kter mus kad,
vc nebo nevc, uznat a kter je dokzn i
dnen vdou.
Harun Yahya
KAPITOLA 17
TAJEMSTV ZA HMOTOU
i, kdo vdom a moude pemtaj o svm okol, si uvdomuj, e vechno ve vesmrujak iv tak i
neivmuselo bt stvoeno. Take zstv otzka, "Kdo je Stvoitelem vech tchto vc?" Je zjevn, e
stvoen, kter samo sebe zjevuje v kadm aspektu vesmru, neme bt produktem vesmru samotnho.
Kupkladu dn hmyz se nemohl sm stvoit, ani slunen soustava se nemohla sama vytvoit a zorganizovat. Ani
rostliny, lid, bakterie, erven krvinky ani motli se nemohli stvoit sami. Jak tato kniha podrobn vysvtluje, dn
monost, e by tyto vci vznikly "nhodou" nen pedstaviteln.
Proto dospvme k nsledujcmu zvru: Vechno, co vidme, bylo stvoeno, ale nic, co vidme, neme bt samo
"stvoitel." Stvoitel je odlina nadazenvemu, co vidme, Svrchovan moc, Kter je neviditeln pro nae oi,
ale Jej existence a atributy jsou odhaleny v tom, co tvo.
Zde jsou ti, co popraj Bo existenci svedeni z cesty. Jsou podmnni nevit v Bo existenci, dokud Jej neuvid
na vlastn oi, nuceni zahalovat skutenost stvoen manifestovanou nap vesmrem a tvrdit, e vesmr a vechno iv,
co obsahuje, nebylo stvoeno. Aby toho doshli, uchyluj se k podvodm. Jak vysvtleno dve, evolun teorie je
klovm pkladem jejich l a marn snahy.
Zsadn chybu ti, co popraj Boha, sdl s mnohmi, kte v v Jeho vlastn existenci, ale maj o Nm myln
pedstavy. Tito lid, tvoc vtinu spolenosti, nepopraj stvoen, avak maj o Bohu povren pedstavy, vtinou
se domnvaj, e B je "nahoe v nebi." Automaticky a chybn si pedstavuj, e Bh je daleko pry za njakou velmi
vzdlenou planetou a jen pleitostn zasahuje do zleitost svta. Nebo mon nezasahuje vbec: Stvoil vesmr a
ponechal ho jemu sammu, zanechvaje lidsk bytosti, aby si urovaly svj osud samy.
A zase jin slyeli fakt, e Bh je "vude," jak je zjeven v Kornu, ale nerozum, co to pesn znamen. Povriv
si mysl, e Bh obklopuje vechnu hmotu jako rdiov vlny nebo neviditeln, nezjistiteln plyn. (Bh je nadto
dozajista povznesen.)
Avak tato a jin pedstavy, co nemohou objasnit "kde" Bh je (a mon Ho podle toho popraj) jsou vechny
zaloeny na stejn chyb: dr se neopodstatnnho pedsudku, kter je vede k mylnm nzorm o Bohu.
Jak je to pedsudek? Tk se existence a povahy hmoty. Vtina lid je podzena zvru, e hmotn vesmr, jak ho
vidme, je prav realita. Modern vda vak demoluje tuto pozici a zjevuje velice dleitou a impozantn pravdu. Na
nsledujcch strnkch vysvtlme tuto asnou realitu, na kterou poukazuje Korn.
Svt elektrickch signl

Vechny informace, kter mme o svt jsou nm pedvny naimi pti smysly. Takto svt, co znme, sestv z
toho, co nae oi vid, nae ruce ct, nae nosy ichaj, n jazyk ochutnv a nae ui sly. Nikdy se nedomnvme, e
vnj svt by mohl bt jin, ne jak nm ho pedstavuj nae smysly, jeliko na tchto smyslech zvisme od narozen.
Adnan Oktar 161
Jene modern vzkum v mnoha vdnch oborech poukazuje na naprosto odlin chpn a vytv vn
pochybnosti o "vnjm" svt, kter vnmme svmi smysly.
Pro toto nov chpn je startovnm bodem, e vechno, co vnmme jako vnj, je jen reakce tvoen elektrickmi
signly v mozku. erve jablka, tvrdost devaba co vc, vlastn matka, otec, rodina a vechno, co jeden vlastn, jeho
dm, prce a dokonce i strnky tto knihytoto ve je tvoeno pouze elektrickmi signly.
K tomuto pedmtu pozdn nmeck biochemik Frederic Vester vysvtluje hledisko, k nmu dospla vda:
Prohlen nkterch vdc, e lovk je obraz, e vechno provan je prozatmn a klamn, e vesmr je pouze
stn, to ve se zd bt potvrzovno souasnou vdou.190
Abychom to vyjasnili, zvame pt smysl, kter ns vybavuj vekerou informac o vnjm svt.
Jak vidme, slyme a chutnme?

Jev vidn se objevuje postupnm zpsobem. Svtlo (fotony) putujc od objektu prochz okami ped okem, kde
se obraz lme a pad, vzhru nohama, na stnici vzadu oka. Zde se vizuln podnt mn v elektrick signly, obratem
pedvan neurony do malikho bodu vzadu v mozku, kde je centrum zraku. Po srii proces jsou elektrick signly v
tomto mozkovm centru vnmny jako obrazy. Jev vidn se ve skutenosti dje v zadn sti mozku, v tomto malm
bod, kde je neproniknuteln tma, zcela izolovanm od svtla.
Pestoe tomuto procesu vtinou rozumme, kdy tvrdme, "My vidme," ve skutenosti vnmme vlivy impulz
dosahujcch oka, transformovanch v elektrick signly a indukovanch do naeho mozku. A tak kdy ekneme,
"vidme," vlastn pozorujeme elektrick signly v na mysli.
Vechny obrazy, kter v naem ivot vidme, se tvo ve zrakovm centru, kter zaujm pr tverench
centimetr objemu mozku. Kniha, kterou nyn tete, stejn jako nekonen krajina, kterou vidte, kdy hledte k
horizontu, oboje se objevuje v tomto malm prostoru. A mjte na pamti, jak jsme pedem poznamenali, e mozek je
izolovn on svtla. Uvnit lebky je naprost tma; a mozek sm nem kontakt se svtlem.
Pklad me ilustrovat tento zajmav paradox. Pedpokldejme, e je ped vmi hoc svka. Mete sedt ped
n a pozorovat tuto svku. Bhem tto doby vak nepijdete do pmho kontaktu s pvodnm svtlem svky. Dokonce
i kdy vnmte svtlo svky, vnitek vaeho mozku je tmav. Vichni vidme jasn, barevn svt uvnit naeho
temnho mozku.
R. L. Gregory vysvtluje zzran aspekt vidn, kter bereme za samozejm:
Vidn je nm tak znm, e to vyaduje mnoho pedstavivosti, abychom si uvdomili, e jsou zde problmy k vyeen.
Ale uvame to. Dostvme malik pevrcen obrazy v och a vidme oddlen pevn objekty v okolnm vesmru. Z
vzorc simulace na stnicch vidme svt pedmt a to nen nic menho ne zzrak.191
Tot plat pro vechny ostatn z naich smysl. Zvuk, dotek, chu a ich jsou pedvny jako elektrick signly do
mozku, kde jdou vnmny v pslunch centrech.
Smysl sluchu probh stejnm zpsobem. Boltec vnjho ucha zachycuje dostupn zvuky a smruje je do
stednho ucha; stedn ucho pedv zvukov vibrace do vnitnho ucha jejich zesilovnm; vnitn ucho pekld tyto
vibrace do elektrickch signl a posl je do mozku. Prv tak jako u oka, jev slyen se odehrv v mozkovm centru
sluchu. Mozek je izolovn od zvuku tak jako od svtla. Bez ohledu na to, jak hluk je venku, v mozku je naprost ticho.
Nicmn mozek vnm zvuky naprosto pesn, take ucho zdrav osoby sly vechno bez njakho
atmosfrickho hluku nebo ruen. V mozek je izolovan od zvuku, jene vy naslouchte symfonim orchestru, slyte
ruch v peplnnm auditoriu, a vnmte vechny zvuky uvnit rozshl frekvence od ustn list po ev tryskovho
letadla. Avak kdyby citliv pstroj mil hladinu hluku ve vaem mozku, pevaovalo by tam pln ticho.
Nae vnmn pachu se formuje stejnm zpsobem. Prchav molekuly vydvan vtakem vanilky nebo r
dosahuj receptor v jemnch chloupcch ichov vstelky a zapojuj se do interakce, kter je pedvna do mozku jako
elektrick signly a vnmny jako vn. Vchno co ichte, a je to pjemn nebo odporn, je pouze vnmnm vaeho
mozku interakc prchavch molekul transformovanch do elektrickch signl. Vn parfmu, kvtiny, chutnho jdla,
moe nebo dal vn, kter mte rdi nebo neradi, vnmte cele ve vaem mozku. Molekuly samotn tam nikdy
Harun Yahya
Svazky svtla pichzejc od objektu padaj na stnici pevrcen. Zde je obraz konvertovn do elektrickch signl a penesen do
centra vidn vzadu v mozku. Jeliko mozek je izolovn od svtla, je nemon, aby svtlo dosplo do zrakovho centra. To znamen,
e vidme rozshl svt svtla a hloubky v malikm mst, kter je izolovno od svtla.
Adnan Oktar 163
nedospj. Tak jako u zvuku nebo vize, to, co dosahuje vaich smyslovch center je prost sms elektrickch signl.
Jinmi slovy, vechny pocity, je, od vaeho narozen, jste piazovali vnjm objektm jsou jen elektrick signly
interpretovan skrze vae smyslov orgny.
Podobn jsou na pice vaeho jazyka tyi odlin typy chemickch receptor, kter tvo chut slanou, sladkou,
kyselou a hokou. Po srii chemickch proces vae chuov receptory transformuj tato vnmn v elektrick signly a
pedaj je do mozku, kter tyto signly vnm jako chut. Chu, jakou vnmte, jte-li okoldu nebo ovoce, co vm
chutn, je vkladem elektrickch signl vam mozkem. Nikdy nedoshnete na objekt venku; nikdy nebudete moci
vidt, ctit nebo ochutnat okoldu samotnou. Teba kdyby byly nervy mezi vam jazykem a vam mozkem perueny,
dn dal signly u by tam nedosply a ztratili byste smysl chuti docela.
Zde narme na dal fakt: Nikdy si nemete bt jisti tm, e jak jdlo chutn vm, tak chutn i nkomu jinmu;
nebo e vae vnmn hlasu je toton s tm jak stejn hlas vnm nkdo druh. Podobn vdec Lincoln Barnett napsal,
e "nikdo neme nikdy vdt, e jeho vnmn erven nebo tnu C je stejn jako u jinho lovka."192
Stimulace pichzejc od objektu jsou konvertovny do elektrickch signl a zpsob inek v mozku. Kdy "vidme", ve skutenosti pozorujeme
inky elektrickch signl v na mysli.
Harun Yahya
N smysl hmatu nen nijak odlin. Kdy uchopme pedmt, vechna informace, kter nm pomh ho
rozpoznat, je pedvna do mozku citlivmi nervy v ki. Cit hmatu se formuje v mozku. V rozporu s konvenn
moudrost nevnmme hmat na konecch prst nebo na ki, nbr ve hmatovm centru v mozku. Jako vsledek smsi
elektrickch podnt pichzejcch z ke vnmme rzn pocity vztahujc se k objektm, jako je tvrdost nebo
mkost, teplo i chlad. Z tchto stimulac odvozujeme podrobnosti, kter nm pomhaj rozeznat pedmt. Ohledn
tohoto dleitho faktu zvame mylenky B. Russella a L. J. J. Wittgensteina, dvou slavnch filosof:
Napklad jestli citron doopravdy existuje nebo ne a jak vznik neme bt dotazovno a zkoumno. Citron sestv
pouze z chuti vnman jazykem, vn vnman nosem, barvy a tvaru vnmanch okem a jen tyto vlastnosti mohou bt
pedmtem zkoumn a zhodnocen. Vda neme nikdy poznat fyzick svt.193
Je nemon, abychom doshli na fyzick svt mimo n mozek. Vechny objekty, s nimi jsme v kontaktu jsou
vlastn sbrkami vnmn jako je zrak, sluch a hmat. Nap naimi ivoty zpracovvnm dat ze senzorickch center
n mozek nekonfrontuje "originly" hmoty existujc mimo ns, ale naopak kopie formovan uvnit mozku. V tomto
bod jsme svdni vit, e tyto kopie jsou vzorky skuten hmoty mimo ns.
"Vnj svt" uvnit naeho mozku

Nsledkem tchto fyzickch skutenost dochzme k nsledujcmu nezpochybnitelnmu zvru: Ve, co vidme,
ctme, slyme a vnmme jako "hmotu," "svt" nebo "vesmr" jsou ve skutenosti elektrick signly interpretovan v
mozku. Nikdy nedoshneme na originl hmoty vn naeho mozku. Pouze ochutnvme, slyme a vidme obraz
vnjho svta vytven v naem mozku. Ve skutenosti nkdo, kdo j jablko, nekonfrontuje vlastn ovoce, nbr jeho
vnmn v mozku. To, co osoba povauje za jablko vlastn sestv z vnmn elektrickch informac ohledn tvaru,
chuti, vni a struktue ovoce jeho vlastnm mozkem. Kdyby byl optick nerv nhle pokozen, obraz ovoce by ihned
zmizel. Peruen ichovho nervu vedoucho od receptor v nose do mozku by zcela peruilo pocit vn. Jednodue
eeno, jablko nen nic ne jen vklad elektrickch signl nam mozkem.
Uvame tak vnmn vzdlenosti. Przdn prostor mezi vmi a touto strnkou jen jen pocit przdnoty formovan
v mozku. Pedmty, kter vypadaj z vaeho hlediska vzdlen tak existuj v mozku. Napklad ten, kdo v noci
pozoruje hvzdy pedpokld, e jsou miliony svtelnch let daleko, jene hvzdy jsou uvnit nho, v jeho zrakovm
centru. Zatmco tete tyto dky nejste vlastn uvnit mstnosti, v n pedpokldte, e jste; naopak, mstnost je uvnit
vs. Pi vnmn svho tla si tak myslte, e jste uvnit nj. Avak i vae tlo je sada obrzk tvoench ve vaem
mozku.
Tot plat o vekerm ostatnm vnmn. Teba kdy se domnvte, e vnmte zvuk televize z vedlejho pokoje,
vlastn vnmte tyto zvuky uvnit svho mozku. Zvuky, o nich si myslte, e pichzej z nkolika metr a rozhovor
osoby hned vedle vsoboj je vnmno ve sluchovm centru vaeho mozku, velikho jen nkolik krychlovch
centimetr. Mimo toto centrum vnmn neexistuj takov koncepty jako vpravo, vlevo, vpedu a vzadu. To jest, zvuk
nepichz zprava, zleva nebo shora; neexistuje smr, z nho by zvuk "opravdu" pichzel.
Podobn ani dn z pach, kter vnmte, k vm nedospv z dnho vzdlenho msta. Pedpokldte, e vn
vnman ve vaem ichov centru pat vnjm objektm. Avak tak jako obraz re existuje ve vaem zrakovm
centru, tak jej vn se nachz ve vaem ichovm centru. Nikdy nemete pijt do pmho styku s pvodnm
pohledem nebo pachem tto re, kter existuje venku.
Pro ns je "vnj svt" pouze sms elektrickch signl dospvajcch souasn do naeho mozku. Nae mozky
zpracovvaj signly a my ijeme, ani bychom si uvdomovali svj myln pedpoklad, e toto jsou aktuln pvodn
verze hmoty existujc ve "vnjm svt." Jsme pomleni, protoe prostedkem naich smysl nememe nikdy
doshnout hmoty samotn.
Znovu, n mozek interpretuje a piazuje vznam signlm, kter povaujeme za "vnj." Vezmme si napklad
smysl sluchu. Ve skutenosti n mozek interpretuje a transformuje zvukov vlny dospvajc do naeho ucha v
symfonie. Hudba tak je vnmnm formovanm mozkem a uvnit mozku. Stejnm zpsobem kdy vidme barvy,
Adnan Oktar 165
rzn vlnov dlky dosahuj naich o a n mozek je transformuje v barvy. Ve "vnjm svt" nejsou barvy. Ani
jablko nen zelen, ani obloha nen modr, ani stromy zelen. Jsou takov jen proto, e my je takov vnmme.
I ten nejmen defekt v stnici oka me vyvolat barvoslepost. Nkte lid vnmaj modrou jako zelenou, jin
ervenou jako modrou a dal vid vechny barvy jen jako odstny edi. Pak u nezle na tom, zda je vnj svt
barevn i nikoli.
Proslul irsk myslitel George Berkeley se tak zabv tmto bodem:
Nejprve, ...myslelo se, e barvy, tvar, pohyb a zbytek smyslovch kvalit nebo udlost doopravdy existuje bez mysli;..
Ale bylo ukzno, e nic z toho neme existovat jinak, ne v Duchu nebo v Mysli, kter to vnm. Z toho plyne, e u
nemme dvod pedpokldat byt Hmotou...194
Zvrem, nevidme barvy, protoe pedmty jsou barevn, nebo protoe maj materiln existenci mimo ns, ale
protoe vechny vlastnosti, kter pedmtm pipisujeme jsou uvnit ns, nikoli ve "vnjm svt."
V takovm ppad, jak meme tvrdit, e mme dokonal znalosti "vnjho svta?"
Vecko, co v ivot vidme,

se tvo v sti mozku zvan
"zrakov centrum" vzadu v
mozku, kter in jen
nkolik
krychlovch
centimetr. Oboj, kniha,
kterou
te
tete
a
nekonen krajina, kterou
vidte, kdy pohldnete na
horizont, se vlezou do
tohoto malikho msta.
Proto vidme pedmty
existujc venku nikoli v
jejich
prav
velikosti
existujc venku, nbr ve
velikosti vnman nam
mozkem.
Harun Yahya
Zjitn fyziky ukazuj, e vesmr je

sbrka vnmn. Nsledujc otzka se
objevuje na oblce proslulho
americkho vdeckho asopisu New
Scientist kter se faktem zabval ve
svm sle z 30.ledna 1999: "Za
realitou: Je vesmr vskutku ert
prvotn informace a hmota pouze
pelud?"
V lnku nazvanm "Dut vesmr",
publikovanm 27.dubna 2002, edice
New Scientist, se uvdlo: "Drte
asopis. Vypad pevn; vypad, e m
ve vesmru urit druh nezvisl
existence. Rovn objekty kolem vs
mon lek kvy, pota. Vechny
vypadaj skuten a nkde tam venku.
Ale vechno je to iluze. Tyto dajn
pevn objekty jsou spe projekce,
vychzejc z kaleidoskopickho vzorce
ijcho na hranici naeho vesmru."
Omezen znalosti lidstva

Jednou vc, kter zatm vyplv z popisovanch fakt, je, e ve skutenosti je lidsk znalost vnjho svta
neuviteln omezen.
Tato znalost je omezen naimi pti smysly a neexistuje dkaz, e svt, jak vnmme skrze tchto pt smysl, je
toton se "skutenm" svtem.
Proto by mohl bt velice odlin od toho, co vnmme. Me existovat mnoho rozmr a mnoho bytost, kterch si
vbec nejsme vdomi. Dokonce i kdybychom doshli nejzazch kout vesmru, nae vdomosti by byly pod
omezen.
Vemohouc Bh, Stvoitel veho, m pln a bezvadn vdom o vech bytostech, kter, jsouce Jm stvoen,
mohou mt jen tolik znalost, kolik jim On dovol. Tato realita je vysvtlena v Kornu takto:
Bh nen bostva krom Nho, ivho, trvalho! Nepad na ani dmota, ani spnek, Jemu nle
ve co na nebesch je i na zemi! Kdo me se u nho pimluvit jinak ne s dovolenm Jeho? On zn, co
je ped rukama jejich i co je za zdy jejich, zatmco oni neobejmou z vdn Jeho nic leda to, co On
chce. Trn Jeho obepn nebesa i zemi a steen jich mu pot nein On vzneen je a mohutn!
(Sra al-Baqara: 255)
Adnan Oktar 167
Umle vytvoen "vnj svt"

Jedin svt, co znme, je ten, kter je tam navren, zaznamenn a oivenzkrtka ten stvoen a existujc v na
mysli. Vnmn, kter pozorujeme v naich mozcch, mohou nkdy pichzet z umlho zdroje.
Meme to ilustrovat na pkladu:
Nejprve si pedstavme, e by umlmi prostedky mohl n mozek pet bez tla. A pedstavme si pota schopn
produkovat vechny druhy elektrickch signl. Vytvome umle elektrick signly dat vztahujc se k danmu
prostedvetn jeho vzhledu, zvuk a pachu. Nakonec spojme elektrickmi kabely pota a senzorick centra
mozku a pedvejme zaznamenan signly. Vnmajc tyto signly bude v mozek (jinmi slovy "vy") vidt a provat
prosted, kter pedstavuj.
Tento pota me do mozku odeslat tak signly vztahujc se k vaemu obrazu. Napklad kdybychom vyslali
elektrick impulsy sladn sluchu, zraku a doteku tak, e byste provali sezen za psacm stolem, pedpokldali byste,
e jste obchodnk sedc ve sv kanceli. Tento imaginrn svt by trval tak dlouho dokud by pota vyslal podnty.
Nikdy by nebylo mon, abyste pochopili, e jste tvoeni pouze mozkem. Je tomu tak proto, e ve, co je potebn k
vytvoen svta ve vaem mozku, je dostupnost podnt pslunm centrm. Je dokonale mon, aby tyto podnty (a
tud vnmn) pochzely z jednoho umlho zdroje.
V souladu s tmito dky vznan filosof Bertrand Russell pe:
Jako u smyslu hmatu, kdy stiskneme prsty stl, to je elektrick porucha mezi elektrony a protony na konecch vaich
prst, zpsoben, podle modern fyziky, piblenm elektron a proton ke stolu. Kdyby vznikla stejn porucha v
konecch naich prst jinak, mli bychom mt tyto pocity i kdyby tam nebyl dn stl.195
Je vru velice snadn bt oklamn v domnl vnmn i bez jakchkoli materilnch vztah jako by to byla
skutenost. Tuto iluzi asto povme ve snech, kde provme udlosti a vidme lidi, pedmty a scenrie, kter
vypadaj naprosto prav. Ale je to jen vnmn. V podstat neexistuje rozdl mezi tmito sny a "skutenm svtem";
oboje je sada vnmn zakouen mozkem.
Kdo je vnmajc?
"Vnj svt" o nm si myslme, e ho obvme, je bezpochyby vytven v naem mozku. Zde vak nastupuje
otzka zsadnho vznamu: Pokud jsou vechny objekty, kter vnmme skuten dojmy, tak co n mozek samotn?
Jeliko je n mozek soust hmotnho svta tak jako nae pae, nohy nebo jin pedmty, tak by to tak ml bt
dojem.
Pklad pome ilustrovat tento bod. Pedpokldejme, e bychom v mozku vnmali sen. V naem snu mme
imaginrn tlo, imaginrn pae a oi a imaginrn mozek. Kdybychom bhem svho snu dostali otzku, "Kde vid?"
odpovdli bychom, "Vidm ve svm mozku." Jene vlastn neexistuje skuten mozek, o nm by se dalo hovoit,
pouze imaginrn tlo, spolu s imaginrn hlavou a imaginrnm mozkem. Pozorovatelem rozmanitch snovch viz
nen imaginrn snc mozek, nbr bytost, kter je daleko za nm.
Jeliko neexistuje fyzick rozdl mezi nastavenm snu a nastavenm, ktermu kme skuten ivot, kdy v
"relnm ivot" dostaneme otzku "Kde vid?" bylo by stejn nesmysln odpovdat, "Ve svm mozku." Za obou
podmnek nen entitou, kter vid a pozoruje mozek, kter je nakonec pouze flkem nervov tkn.
Dosud jsme se odvolvali na to, jak sledujeme kopii vnjho svta v naich mozcch. Dleitm vsledkem je, e
nememe nikdy poznat vnj svt takov jak doopravdy je.
Zadruh nemn dleitm faktem je, e "j" v naem mozku, kdo pozoruje tento svt neme bt mozek sm,
kter je jako integrovan potaov systm: Zpracovv data kter zskv, pekld je v obrazy a promt je na
obrazovku. Jene pota neme sm sledovat, ani si nen vdom sv vlastn existence.
Je-li mozek rozpitvn, aby se hledalo jeho vdom, nen nalezeno nic, jen molekuly tuku a blkovin, kter existuj
tak v jinch tlesnch orgnech. To znamen, e v tkni toho, co nazvme "n mozek" nen nic, co by pozorovalo a
interpretovalo obrazy, tvoilo vdom nebo bytost, kterou nazvme "j sm."
Realita produkovan umlm podntem
Virtuln realita je prezentac trojrozmrnch

obraz oivench na potai s pomoc rznch
pstroj. Tyto podnty "skutenho svta" jsou
vyuvny pro vycvikov ely v rozmanitch
polch.
Nejvznamjm rysem virtuln reality je
zpsob, jak jedinci uvajc zvltn vybaven
asto zapomnaj, e tyto obrazy nejsou
opravdov a jsou jimi zcela pohlceni. Tmto
zpsobem zdnliv hmotn svt prav a iv
jako originl, me bt vnmn lidskmi smysly
a je ustaven v jejich mozcch. Nsledkem
takovho umlho podntu si me osoba
pedstavovat, e vid a dotk se ptka, akoli
dn doopravdy neexistuje.
Ve smyslu vnmn obraz v mozku, vnmavostn vdec R.L. Gregory odkazuje na chybu, kterou lid dlaj:
Existuje pokuen, jemu je nutno se vyvarovat, ct, e oi vytvej obrazy v mozku. Obraz v mozku vyaduje jaksi
druh vnitnho oka, aby ho vidloale to by vyadovalo dal oko, aby vidlo jeho obraz a tak dle v nekonenm
sledu o a obraz. To je absurdn.196
Tento problm vrh materialisty, kte se dr toho, e skutenost je jenom hmota, do zmatku: Kdo je za okem co
vid? Kdo vnm, co je vidno a pak reaguje?
Renomovan kognitivn neurovdec Karl Pribram se zamil na tuto dleitou otzku, relevantn pro svty vdy i
filosofie, ohledn toho, kdo je vnmatel:
Filosofov od ek spekulovali o "duchu" ve stroji, "malm lovku uvnit malho lovka" a tak dle. Kde je J
entita, kter pouv mozek? Kdo dl vlastn vdn? Nebo jak to jednou vyjdil Svat Frantiek z Assisi, "To, po em
se dvme, je to, co se dv."197
Tato kniha ve va ruce, pokoj, v nm jstezkrtka vechny obrazy ped vmijsou vnmny uvnit vaeho
mozku. Jsou to slep, hluch, nevdom atomy, co vid tyto obrazy? Pro by njak atomy zskaly tuto kvalitu, zatmco
vtina jich ji nem? Jsou nae skutky mylen, chpn, pamatovn, byt potenm, byt neastnm a vechno ostatn
sms chemickch reakc mezi tmito atomy a molekulami?
Nedv smysl hledat vli u atom. Jasn je bytost, kter vid, sly a ct supramateriln bytost, "ivou," kter nen
ani hmota ani obraz. Tato bytost je v interakci s vnmnmi ped sebou pouvnm obrazu naeho tla.
Tato bytost je due.
Inteligentn bytost touc tyto dky nen sms atom a molekul a chemickch reakc mezi nimi, ale due.
Skuten absolutn bytost

Jsme postaveni tv v tv velmi vznamn otzce: pokud je svt, s nm se setkvme tvoen vnmnmi na
due, tak co je zdrojem tchto vnmn?
Pro odpov zvate, e hmotu vnmme jen ve svch pedstavch, ale nememe nikdy pmo poznat jej protjky
venku. Jeliko je pro ns vlastn pedstava, je to cosi "vykonstruovanho." To jest, mus to bt vyvolvno jinou
mocco vlastn znamen, e to mus bt tvoeno. Navc mus bt toto tvoen kontinuln. Pokud ne, tyto pedstavy
by rychle zmizely a byly by ztraceny. Podobn je televizn obraz zobrazovan jen tak dlouho, dokud je vysln signl.
Tud, co in nai dui neustle pozorujc hvzdy, zemi, rostliny, lidi, vlastn tlo a vechno ostatn, co vidme?
Velmi zjevn existuje Svrchovan Stvoitel, kter stvoil cel hmotn vesmr a Kter bez ustn v tomto stvoen
pokrauje. Jeliko tento Stvoitel vykazuje tak vzneen stvoen, jist mus mt nekonenou slu a moc.
Tento Stvoitel popisuje Sebe, vesmr a smysl na existence pro ns v knize kterou seslal.
Tento Stvoitel je Bh a Jeho knihou je Korn.
Faktem je, e nebesa a Zemto jest vesmrnejsou stabiln. Jejich ptomnost je umonna jen Bom stvoenm
a zmiz a On toto stvoen ukon. Toto je zjeveno v nsledujcm veri:
Bh vru pevn tm nebesa a zemi, aby se nesesuly; kdyby se sesuly, pak by je po Nm nikdo jin
nemohl udret, a On soucitn je a odpoutjc. (Sra Ftir: 40)
Tento ver je popisem, jak je hmotn vesmr udrovn moc Boha. Bh stvoil vesmr, Zemi, hory a vechny iv a
neiv vci a udruje toto vechno Svou moc v kadikm okamiku. Bh projevuje Sv jmno al-Chliq v tomto
hmotnm vesmru. Bh je al-Chliq, jinmi slovy, Stvoitel vech vc, Stvoitel z nieho. Toto ukazuje, e existuje
hmotn vesmr, vn naeho mozku, sestvajc z entit stvoench Bohem. Avak jako zzrak a projev nadazen povahy
Jeho stvoen a Jeho vemocnosti, nm Bh ukazuje tento hmotn vesmr v podob "iluze," "stnu," nebo "obrazu."
Nsledkem dokonalosti Jeho stvoen nemohou lidsk bytosti nikdy doshnout na svt vn svch mozk. Pouze Bh
zn tento hmotn vesmr.
Jinm vkladem tohoto vere je, e Bh konstatn udruje obrazy hmotnho vesmru, kter lid vid. (Bh v
nejlpe.) Kdyby si Bh nepl ukazovat obraz svta v naich myslch, cel vesmr by pro ns pestal existovat a my
Harun Yahya
bychom ho nemohli nikdy doshnout.

To, e nikdy nememe pijt do pmho kontaktu s hmotnm vesmrem zodpovd tak otzku "Kde je Bh?", je
zamstnv velmi moho lid.
Jak uvedeno na potku mnoz nerozum Bo moci a tak si ho pedstavuj jako ptomnho kdesi na nebesch a ne
doopravdy zasahujcho do zleitost svta. (Bh je dozajista nad tm.) Tato logika je zaloena na pedpokladu, e
vesmr je nahromadnm hmoty a Bh je "vn" tohoto hmotnho svta.
Jene jeliko my nikdy nememe doshnout vnjho svta, tak ani nememe pln znt jeho pravou povahu. Ve,
co znme, je existence Stvoitele, kter dovolil vznik vech tchto vcjinmi slovy Boha. Aby vyjdili tuto pravdu,
velc islmt unci jako Imm Rabbani pravili, e jedinou absolutn bytost je Bh; a e zbytek vyjma Nho jsou
stnov bytosti.
Je tomu tak proto, e svt, kter vidme je zcela v na mysli a pm poznn jeho protjku ve vnjm svt ja
naprosto vyloueno.
Kdy tomu tak je, bylo by chybn pedstavovat si Boha "vn" hmotnho svta, kterho nememe nikdy
doshnout.
Bh je dozajista "vude" a objm ve. Tato realita je vysvtlena v Kornu nsledujcn:
... Trn Jeho obepn nebesa i zemi a steen jich mu pot nein On vzneen je a mohutn! (Sra
al-Baqara: 255)
Co pochybuj o tom, e se s Pnem svm setkaj? Co ten neobjm vci vechny ve Svm vdn?
(Sra Fusilat: 54)
Skutenost, e Bh nen vzn s prostorem a e objm vechno nepmo je uveden v dalm veri takto:
Bohu nle vchod i zpad, a se obrtte kamkoliv, vude je tv Bo. A Bh vru je vezahrnujc,
vevdouc! (Sra al-Baqara: 115)
Hmotn bytosti nemohou vidt Boha; ale Bh vid hmotu, kterou stvoil ve vech jejch podobch. V Kornu je
tento fakt vysloven takto: "Zraky lid Ho nedoshnou, le On jich dosahuje; On bystr je i dobe zpraven." (Sra
al-An'am: 103) To jest my nememe pozorovat Bo existenci svma oima, ale Bh dkladn obkliuje nae nitro i
venek, nae vidn a mylenky. Nememe vyslovit ani slovo bez Jeho vdom ani se nadechnout.
V prbhu naich ivot, zatmco sledujeme pedstavy, pedpokldme, e ve "vnjm svt" je k nm nejbli
bytost Bh Sm. Tajemstv nsledujcho vere Kornu je skryto v tto skutenosti: "My stvoili jsme lovka a
dobe vme, co due jeho mu naeptv. Vdy ble jsme mu ne jeho tepna krn." (Sra Qf: 16) Kdy si osoba
mysl, e jej tlo je tvoeno "hmotou," nedovede pochopit tento dleit fakt. Bere-li svj mozek za sebe samho, tak
to co akceptuje jako "vnj svt" zan o njakch 20 nebo 30 centimetr dle. Ale pokud si pedstav, e ve na co
mysl jako na hmotu je jen vnmnm v jeho mysli, jakkoli zmnka o uvnit a venku, daleko nebo blzko ztrc veker
vznam. Bh ho obklil a je mu nekonen blzko.
Bh informuje lovka, e je mu "nekonen blzko" tmto verem "Kdy se t zeptaj sluebnci Moji na Mne,
vz, e jsem blzko " (Sra al-Baqara: 186). Jin ver vypravuje stejn fakt: " Pn tvj objm lidi." (Sra al-Isr:
60)
lovk je oklamn, pokud si mysl, e nejbli jemu je on sm. Bh, doopravdy, je nm jet bli ne my sami.
Upozoruje ns na tento bod ve veri "Pro tedy, a due dostoup do hrdla, nezashnete, zatmco k tomu pihlte
- a My k tomu jsme ble ne vy, vy vak Ns nevidte." (Sra al-Waqi'a: 83-85) Lid vak zstvaj neznal tohoto
fenomenlnho faktu, protoe nedovedou vidt svma oima, jak zjeveno ve veri.
Na druhou stranu je nemon pro lovkakter je jen stnovou bytost, jak to vyjdil Imm Rabbani, aby ml
jakoukoli na Bohu nezvislou moc. Ver "Je to Bh, jen stvoil vs i to, co jste udlali!" (Sra as-Saffat: 96)
ukazuje, e vechno, co provme se odehrv pod Bo kontrolou. V Kornu je tato realita prohlena ve veri "A
nevrhals ty, kdy jsi vrhal, nbr byl to Bh, kdo vrhal!" (Sra al-Anfal: 17) ktermto je zdraznno, e dn
skutek nen nezvisl na Bohu. Jeliko my lid jsme stnov bytosti, my sami nememe vykonat dn skutek. Avak
Bh nm dv stnov pocit, e jednme sami. Ve skutenosti je to Bh, Kdo kon vechny skutky.
Osoba nemus pistoupit na tuto realitu a me na sebe myslet jako na nezvislho na Bohu; ale to nic nemn.
Adnan Oktar 171
Mozek je kupa bunk tvoench blkovinami a tukovmi molekulami. Je tvoen nervovmi bukami, neurony. V tomto kusu masa nen sla, kter
by pozorovala obrazy, tvoila vdom nebo bytost kterou nazvme "j". Existence due lze z toho jasn vypozorovat.
Vechno, co vlastnte je bezpen iluzorn

Je jasn, vdeck a logick, e nejsme v pmm kontaktu s "vnjm svtem" jenom s jeho kopi, kterou Bh
neustle prezentuje na dui. Nicmn lid na to mysl neochotn.
Pokud upmn a smle zvte toto tma, brzy si uvdomte, e v dm, nbytek v nm, vae auto, vae kancel,
klenoty, bankovn konto, atnk, cho, dti, kolegovvlastn vechno ostatn, co vlastntedl ve va mysli. Vechno
kolem, co vidte, slyte nebo ichtezkrtka vnmte svmi pti smysly je soust "repliky svta," vetn hlasu
vaeho oblbenho zpvka, tvrdosti idle na n sedte, vn oblbenho parfmu, slunce, kter vs heje, krsnch
barev kvtin, ptka, co proletl za vam oknem, lunu letcho po vod, rozkvetl zahrady, potae, kter pouvte k
prci, vaeho hi-fi s nejpokroilej technologi na svt...
Toto je realita, protoe svt byl stvoen jen aby zkouel lovka. Nap svmi omezenmi ivoty jsme zkoueni
vnmnmi jejich pvodn zdroj je nedosaiteln, kter jsou naschvl prezentovna jako lbiv a pitaliv. Tento fakt
je uveden v Kornu:
Je okrlena pro lidi lska vniv k enm, k synm, k nahromadnm kintrm zlata a stbra, k
istokrevnm konm, ke stdm i k polm obdlanm. To ve je vak jen uvn ivota pozemskho,
zatmco u Boha je toit nejkrsnj. [kam se vrtit]. (Sra Al 'Imrn: 14)
Vtina lid odhazuje nboenstv pro kouzlo majetku, nahromadn bohatsv, hromady zlata a stbra, klenoty,
bankovn konta, kreditn karty, obleen od nvrhe, posledn modely autzkrtka vechny podoby prosperity, kter
bu vlastn nebo o n usiluj. Sousted se jen na tento svt, zapomnaj na Vnost. Jsou obluzeni hezkou a svdnou
tv svta a neda se jim dodrovat modlitbu, dvat amuny chudm, a konat uctvn, kter jim zajist prospch na
Pokud jeden hluboce pemt o vem, co jsme zde povdli, brzy si uvdom svou podivuhodnou, neobyejnou situaci: Svt je sfra stvoen ist
proto, aby zkouela lovka. V prbhu svch krtkch ivot jsou lid zkoueni dojmy, kter jsou vyobrazeny jako zvlt pjemn a atraktivn.
Ale nikdy nemohou zat prav, pvodn zdroje tchto dojm.
Vnosti. Vymlouvaj se, pravc, "Mm co dlat," "Mm idely," "Mm odpovdnost," "Nemm dost asu," "Musm
dokonit kol," "Udlm to v budoucnosti." Vnuj cel sv ivoty snaze prosperovat jen v tomto svt. Ve veri, "Znaj
jen vnj strnky ivota pozemskho, zatmco k ivotu budoucmu jsou lhostejn." (Sra ar-Rum: 7), se popisuje tato
myln pedstava.
Realita, kterou se zabvme v tto kapitole je velice dleit, protoe in bezvznamnmi vechny tuby a
hranice. Oven tohoto faktu in jasnm, e ve, za m se lid pacht, aby to vlastnili, jejich bohatstv nahromadn s
lakotou, jejich dti, ktermi se chlub, jejich partnei, kter povauj za nejbli, jejich draz ptel, jejich tla, jejich
nadazen hodnosti, kterch jsou driteli, koly do nich chodili, svtky, co slavvechno jsou pouh stny. Proto se
vechno vynaloen sil a utracen as ukazuje jako bezvsledn.
Nkte lid ze sebe nevdomky dlaj hlupky, kdy se chlub svm bohatstvm a majetky, nebo svmi jachtami,
vrtulnky, tovrnami, spolenostmi, usedlostmi a pozemky jako kdyby byli v pmm spojen se svmi pvodnmi
statky. Tito zmon, kte ostentativn kiuj sem a tam ve svch jachtch, ukazuj se ve svch autech, neustle
narej na svoje bohatstv, pedpokldaj, e maj vt hodnotu ne kdokoli jin. V jakm stavu se ocitnou, jakmile si
uvdom, e se vychloubaj jen obrazy ve vlastn mysli?
V mnoha svch snech se fakticky ocitaj vlastnky velkch dom, rychlch aut, drahch klenot, rol bankovek a
nklad zlata a stbra. Ve svch snech tak zaujmaj vysokou pozici, vlastn tovrny s tisci dlnk, maj nadvldu na
tisci a nos aty, kter pikazuj obdiv vech. Ale tak jako by vychloubn se vlastnm majetkem ve snu by vystavilo
osobu vsmchu, bude jist stejn zesmnn pro vychloubn se svmi obrazy v tomto svte s nimi se spojuje.
Nakonec, vechno, co vid ve svch snech a to s m se spojuje v tomto svt jsou pouze obrazy v jeho mysli.
Podobn kdy si lid uvdom realitu, zpsob, jakm reaguj na svtsk udlosti, by je ml pimt ke stejnmu
Adnan Oktar 173
studu. Ti kdo spolu zuiv soupe, vindluj, berou platky, dopoutj se podvodu, lou, chamtiv zadruj svoje
penze; ti, kdo ubliuj ostatnm, proklnaj je a bij, jsou plni vn pro ad a vysokou hodnost, kdo zvid a sna se
vythnout, kte se vyvyuj nad ostatnvichni poct hanbu, kdy si uvdom, e spchali vechny tyto skutky v
iluzi.
Jeliko Bh stvoil cel vesmr a odhaluje ho kad lidsk bytosti individuln, Konenm Vlastnkem veho
vlastnictv na svt je Bh Sm. Tento fakt je zjeven v Kornu:
Bohu nle ve, co na nebesch je i na zemi, a Bh objm ve ve vdn svm. (Sra an-Nisa': 126)
Je obrovskou hloupost zahodit nboenstv kvli vnm, jejich pvodn objekty neme jeden nikdy doshnout
a tak ztratit vn ivot.
V tomto bod je dleit pochopit, e pravda, kterou zvaujeme neznamen, e vechno vlastnictv, majetek, dti,
choti, hodnost a postaven, kter jeden m a tou po nich, v budoucnosti pijdou nazmar a proto jsou bezvznamn.
Naopak to zna, e lid nemaj pm kontakt se dnm ze svch vlastnictv. Jsou to jen pedstavy, kter sleduj uvnit
svch mozk, sloen z obraz, kter jim Bh ukazuje, aby je zkouel. Jak vte, mezi tmito dvma nvrhy je velk
rozdl.
Akoli tento fakt nemus nkdo chtt uznat prv te, a radi by se klamal pedpokldnm, e toto vlastnictv
doopravdy existuje, nakonec mus zemt. A bude vzken na Vnosti, vechno bude jasn a "zrak tvj se dnes
zaost." (Sra Qf: 22) Toho dne je schopen vidt vecko mnohem jasnji. Pokud vak strvil ivot honnm se za
imaginrnmi cli, bude si pt, aby nikdy neil, a ekne "Ach, k by tato smrt byla konen! K niemu dnes mi
nen mj majetek a zanikla, daleko ode mne, pravomoc m! (Sra al-Haqqa: 27-29) Na druhou stranu, moudr
lovk by se ml snait pochopit obrovskou realitu vesmru zde v tomto svt, dokud m jet as. Jinak utrat cel
ivot bhnm za sny a na konci bude elit hroznmu trestu. V Kornu je konen situace lid, kte se honili za iluzemi
(nebo fata morgnami) v tomto svt a zapomnali na Boha, naeho Stvoitele, stanovena takto:
Skutky tch, kdo neuvili, jsou jako pelud na pouti: zniv jej pokld za vodu, avak kdy k
nmu pijde, shled, e je to nicota; a najde tam Boha, kter splat mu pln et jeho. A Bh rychl je
v tovn. (Sra an-Nr: 39)
Logick nedostatky materialist

Od zatku tto kapitoly bylo jasn stanoveno, e hmota nen absolutn, jak materialist tvrd, nbr stn, kter Bh
tvo z nieho a jeho originl mi nikdy nedoshneme. Extrmn dogmatickm zpsobem materialist odporuj tto
zjevn realit, kter ni jejich filosofii a pednej nesmysln protitvrzen, aby ji vyvrtili.
George Politzer, kupkladu, vniv marxista a jeden z nejvtch obhjc materialistick filosofie dvactho
stolet, podal "autobusov pklad" jako nejvt dkaz prokazujc, e me doshnout na originl hmoty. Podle
Politzera dokonce i filosofov idealisti utkaj, kdy vid, e se na n t autobus, a to dokazuje, e konfrontuj aktuln
hmotu.198
Samuel Johnson, jinmu slavnmu materialistovi, bylo eeno, e nikdy nedoshne na podstatu hmoty, a snail se
"dokzat" e me navzat kontakt s podstatou kamen tak, e jeden nakopne.199
Podobn pklad byl poskytnut Friedrichem Engelsem, uitelem Politzera a spolu s Marxem, zakladatele
dialektickho materialismu. Napsal, e "kdyby byly kole, kter jme, jenom dojmy, nikdy by neutiily n hlad."200
Existuj podobn pklady v knihch slavnch materialist jako Marx, Engels, Lenin, a dal s neuvenmi vtami
jako, "Porozumte existenci hmoty kdy dostanete polek."
Rozhran chpn, kter plod takov pklady pramen z materialistickho vkladu vysvtlen "Nememe
doshnout na originl hmoty" jako zahrnujc jenom smysl zraku. Mysl si, e dojem je omezen na zrak a e dotek ns
dostane k podstat hmoty. Autobus porejc lovka pimje lidi k prohlen, "Podvejte srazil ho! Proto
konfrontoval originl." Nechpou, e vechny dojmy provan bhem nehodytvrd kov, sla nrazu, bolestse
fakticky tvo v mozku.
Harun Yahya
Pklad sn
Faktem je, jedno kter z pti smysl vezmeme jako startovn bod, nikdy nememe doshnout na originl vnjho
svta, kter existuje vn. Vznamn dkaz toho je zpsob, jakm si pedstavujeme existenci vc, kter fakticky
neexistuj, ve svch snech. Ve snech meme provat velice realistick udlosti. Meme spadnout ze schod a zlomit
si nohu, mt vnou dopravn nehodu, dostat se pod autobus, nebo snst tk jdlo a ctit se nasycen. Udlosti podobn
tm, co provme v kadodennm ivot, provme tak ve snech, se stejnou pesvdivost a vyvolvajc stejn
emoce.
Osoba, kter se zdlo, e ji porazil autobus, me otevt oi v nemocniciopt ve svm snua uvdomit si, e je
postien. Ale toto ve zstane snem. Tak se mu me zdt, e zahynul pi autonehod, e andl smrti vythli jeho
dui a e zan jeho posmrtn ivot.
Obrazy, zvuky, pocity tvrdosti, bolest, svtlo, barvyvechny tyto pocity se hod k udlostem, kter zav ve
svm snuvechny vnmny velice oste. Vypadaj tak pirozen jako ty ve skutenm ivot. Kol, kter j ve snu jej
nasyt, pestoe je pouhou pedstavou, protoe pocity sytosti jsou tak pedstavy. V tomto okamiku vak osoba le v
posteli. Nejsou dopravdy dn schody, dn doprava, dn kole, protoe snlek zakou pedstavy a pocity, kter
ve vnjm svt neexistuj. Fakt, e nae sny nm dvaj udlosti bez fyzickch, externch korelac jasn odhaluje, e
"svt tam venku" je takov, jeho pravou podstatu nikdy nepoznme. Meme se pouit o prav povaze tohoto svta jen
ze zjeven Vemohoucho Boha, Kter ho stvoil.
Ti, kdo v v materialistickou filosofii, konkrtn marxist, jsou rozzuen, kdy jsou informovni o tto
skutenosti. Cituj pklady povrchnch, neznalch udvodnn Marxe, Engelse nebo Lenina a jinak in emocionln
prohlen.
Avak mli by si uvdomit, e mohou init tato prohlen tak ve snu. Me se jim zdt, e tou Kapitl, astn se
mtinku a dokonce ct bolest pstnho zpasu. Kdyby byli otznive snumysleli by si, e to, co vid je absolutn
realita, prv jako pedpokldaj, e vechno, co vid, kdy jsou vzhru je absolutn reln. Ale mli by vdt, e
vecko, co provaja ve snu nebo v kadodennm ivotsestv jen z dojm, jejich "relnho" zdroje se nikdy
nedotknou.
Pklad sdlenho nervovho systmu

Zvame teba Politzerovu autonehodu: Kdyby nervy zrann obti vedouc z jeho pti smysl do jeho mozku, byly
paraleln propojeny s jinou osobounapklad Politzeremtak v okamiku, kdy autobus lovka srazil, Politzer,
sedc v t chvli doma, by zsah tak vnmal. Politzer by proval vechny pocity provan osobou, kter se stala
nehoda, prv tak jako stejn pse bude znt ze dvou rznch reproduktor napojench na jeden pehva. Politzer
usly brzdn autobusu, poct jeho zsah na svm tle, uvid zlomenou pai a tryskajc krev, poct bolest zlomenin,
proije pevoz na operan sl, tvrdost sdry a slabost v hojc se pai.
Tak jako Politzer, kad osoba spojen s nervy lovka, kter utrpl nehodu, zaije nehodu od zatku do konce.
Kdyby mu po nehod upadl do kmatu, upadli by vichni. Navc kdyby byly vechny dojmy vztahujc se k nehod
zaznamenny a nkomu opakovan pedvny, autobus by tuto osobu porel znova a znova.
Ale kter z tchto autobus vrejcch do lid je skuten? Na tuto otzku nemaj materialistit filosofov
souvislou odpov. Sprvnou odpovd je, e vichni proili nehodu do vech podrobnost ve svch myslch.
Stejn princip se aplikuje na dal pklady. Kdyby byly smyslov nervy Engelse, kter poctil plnost potom, co
sndl kol, spojeny z mozkem druh osoby, tak ta osoba by se tak ctila pln pot, co by Engels dojedl kol. Kdyby
byly nervy materialisty Johnsona, kterho bolela noha po silnm kopnut do kamene, spojeny s druhm jedincem, osoba
by tak vnmala, e nakopla stejn kmen a poctila stejnou bolest.
Take kter kol a kmen jsou skuten? Znovu, materialistick filosofie nedovede poskytnout souvislou
odpov. Sprvnou a souvislou odpovd je, e Engels a druh osoba, oba jedli kol a byli nasyceni ve sv mysli; oba,
Johnson a druh osoba proili kopn do kameneznovu, ve sv mysli.
Adnan Oktar 175
V naem pedchozm pkladu proveme zmnu: Napojen nerv lovka sraenho autobusem do Politzerova
mozku a nerv Politzera, sedcho doma, do mozku obti nehody. V tomto ppad by si Politzer myslel, e ho srazil
autobus, ale mu ve skutenosti zasaen by nikdy napoctil zsah a myslel by si, e sed u Politzera doma. Stejnou
logiku lze aplikovat na pklady s kolem a kamenem.
Toto vechno odhaluje, jak dogmatick je materialismus. Jeho filosofie je zaloena na pedpokladu, e neexistuje
nic, krom hmoty. Faktem vak je, e nikdo neme zakusit pm kontakt se hmotou a tak bt ospravedlnn v tvrzen,
e se z n vecko skld. Vesmr, kter kontaktujeme je vesmr, kter vnmme ve svch myslch. Slavn britsk filosof
David Hume vyjdil tyto mylenky:
Z m strany kdy vstoupm nejintimnji v to, co nazvm sebou, vdy kloptnu o takov i onak konkrtn dojem,
tepla nebo zimy, svtla nebo stnu, lsky nebo nenvisti, bolesti nebo radosti. Nikdy se nepistihnu v dn chvli bez
dojmu a nikdy nemohu pozorovat jinou vc, ne dojem.201
Nikdy nememe vystoupit z tchto dojm a setkat se s hmotou takovou, jak "doopravdy" je, take je zcela
nesmysln konstruovat njakou filosofii kolem hmoty jako absolutn entity, kterou meme pmo provat. Jako teorie
je materialismus naprosto nepodloen, hned od zatku.
Tvorba vnmn v mozku nen filosofie, ale vdeck fakt

Materialist tvrd, e co jsme zde uvedli, je filosofick nzor. Ale je holm vdeckm faktem, e na sebe
nememe vzjemn psobit s "vnjm" hmotnm svtem, ale pouze se svtem v naem mozku. Toto nen zleitost
filosofie. Vechny lkask koly podrobn u, jak se v mozku tvo obrazy. Fakta dokzan vdou dvactho stolet a
hlavn fyzikou, jasn ukazuj, e nikdy nememe doshnout originl fyzick hmoty; a e v tomto smyslu kad
sleduje "monitor" ve svm mozku.
Kad, kdo v vd, a je ateista, budhista nebo jakhokoli vyznn, mus akceptovat tento fakt. Dokonce ani
materialista, kter popr existenci Boha neme poprat vdeckou skutenost.
e nebyli Karl Marx, Friedrich Engels, George Politzer a dal schopni pochopit takov prost evidentn fakt je
pod pekvapiv, pestoe rove jejich vdeckho poznn byla primitivn a nedostaten. Nae velmi pokroil vda
a technologie in jet snam porozumt tomuto jednoznanmu faktu. Materialist, na druhou stranu, jsou
paralyzovni ve svch obavch z jen stenho pochopen tto skutenosti, a tak si uvdomn jak naprosto demoluje
jejich filosofii.
Velik strach materialist

Po njakou dobu tureck materialistick kruhy nekupily dn odpor proti pedmtu zkoumanmu v tto knize
e hmota je vnmna v mozku. To v ns vyvolv dojem, e jsme nevyjdili svou vc dosti jasn, e je poteba vce
vysvtlen. Jene zanedlouho se stalo zejmm, e materialist se ct dost nepohodln vzhledem k popularit tohoto
tmatu a navc se ho obrovsky boj.
Po chvli poali materialist hlasit publikovat svj strach a paniku ve svch publikacch, na konferencch a
panelech. Jejich rozilen, beznadjn debata naznaila, e trp vnou intelektuln kriz. Zhroucen teorie evoluce
zkladu jejich takzvan vdeck filosofieji pilo jako obrovsk ok. Nyn provaj jet vt, jak si uvdomili, e
ztrc svou vru v absolutn svrchovanost hmoty, kter pro n byla jet zkladnj oporou ne darwinismus. Prohlsili,
e pro n je toto tma ukrutnou hrozbou, kter totln demoluje jejich kulturn uspodn.
Jeden z tch, kdo projevili nervozitu a paniku materialistickch kruh nejpmoaejm zpsobem, byl Renan
Pekunlu, akademik a spisovatel v periodiku Bilim ve Utopya (Vda a utopie) kter pevzalo kol obhajoby
materialismu. Jak ve svch lncch v Bilim ve Utopya a v panelech, jich se astnil Pekunlu prezentoval nai knihu
Evolun klam jako hrozbu slo jedna. To, co Pekunluho rozruilo dokonce jet vce ne kapitoly vyvracejc
darwinismus, byla sekce, kterou prv tete. Pekunlu napomnal svou hrstku ten, aby se nenechali unst
Harun Yahya
indoktrinac idealismu a uchovali si svou vru v materialismus. Pouil Vladimra I. Lenina, vdce krvav rusk
komunistick revoluce jako odkaz. Radc vem, aby si peetli Leninovu stolet starou knihu Materialismus a
empirokritika, Pekunlu jen zopakoval Leninovu radu "nemyslet na toto tma, nebo ztratte stopu materialismu a budete
uneseni nboenstvm." V lnku ve ve uvedenm periodiku, Pekunlu citoval nsledujc dky z Lenina:
Jakmile popete objektivn realitu danou nm smysly, ji jste ztratili
kadou zbra proti fideismu [spolhn jen na vru], nebo jste
sklouzli k agnosticismu nebo subjektivismua to je ve, co
fideismus vyaduje. Jedin zachycen drpek, a ptk je
ztracen. A nai machist [stoupenci machismu, modern
pozitivistick filosofie], byli ji obkleni idealismem,
to jest, rozednm, subtilnm fideismem; byli
obkleni v okamiku, kdy vzali "vnmn" ne za
obraz vnjho svta, ale zvltn "prvek." Nen to
ni vnmn, ni mysl, ni duch, ni vle.202
Tato slova drazn demonstruj fakt, e to

Lenin shledval alarmujcm a chtl to vypudit, jak
z vlastn mysli, tak z mysl svch "soudruh."
Rozruuje to tak souasn materialisty,
podobnm zpsobem. Ale Pekunlu a dal
materialist trp jet vt tsn, jeliko vd, e
tento urit fakt je nyn pedkldn zpsobem, kter
je mnohem pesvdivj, ne ped sto lety. Poprv byl
tento pedmt vysvtlen naprosto nevyvratitelnm
zpsobem.
Stle nicmn velk mnostv materialistickch vdc
zaujm povrchn postoj vi faktu, e nikdo neme doshnout
hmoty v a mimo sebe. Pedmt pokryt v tto kapitole je jednm z
nejdleitjch a nejvce vzruujch, s nimi se me osoba setkat. Je dost
nepravdpodobn, e by tito vdci elili podobn zsadnmu pedmtu dve, ale reakce a postoj, kter zaujmaj ve
svch projevech a lncch stle napovd jak mlk a povrchn je jejich porozumn.
Nkter reakce materialist ukazuj, e jejich slep pchylnost k materialismu jaksi naruila jejich logiku, brnce
jim dalece pedmt pochopit. Teba Alaeddin Seneljako Rennan Pekunlu, akademik a pisatel pro Bilim ve Utopya
pravil, "Zapomete na kolaps darwinismu, opravdu hroziv pedmt je tento," a inil poadavky naznaujc "dokate
co kte," ctc, e jeho vlastn filosofie nem opodstatnn. Zajmavji, tento spisovatel napsal dky odhalujc, e
dnm zpsobem nedovede pochopit tento fakt, kter povauje za takovou hrozbu.
Napklad v jednom lnku, v nm Senel diskutuje vhradn tento pedmt akceptuje, e mozek vnm vnj svt
jako obraz. Ale pak pokrauje tvrzenm, e tyto obrazy se dl do dvou kategori: ty, co maj fyzick protjky a ty, co je
nemaj; a e meme doopravdy doshnout na protjky obraz vztahujcch se k vnjmu svtu. Na podporu svho
tvrzen pe, "J nevm, zda m i nem obraz v mm mozku protjek ve vnjm svt, ale stejn vc plat, hovom-li
po telefonu, nemohu vidt osobu, s n mluvm, ale mohu si tuto konverzaci potvrdit, pozdji, a se s n potkm."203
Ale takto mysl, e pochybujeme-li o svch dojmech, meme se podvat na jejich pvod a zkontrolovat jejich
realitu. Toto je evidentn patn pochopen, jeliko je nemon abychom doshli na hmotu samotnou. Nikdy nememe
vystoupit ze sv mysli, abychom si shli na to, co je "venku." M hlas po telefonu reln protjek nebo ne? Meme to
potvrdit setknm s osobou s n jsme hovoili. Jene i toto potvrzen je provno v mysli!
Vlastn i tito spisovatel mohou provat stejn udlosti ve snech. Teba Senel me snt, e mluv po telefonu, a
pak si konverzaci potvrzuje u osoby, s n mluvil. Nebo Pekunlu me ve snu ctit, e el vn hrozb a rad druhm,
Adnan Oktar 177
aby etli stolet star knihy od Lenina. Ale bez ohledu na to, co dlaj, tito materialist nemohou nikdy vyvrtit, e
udlosti, co proili a lid, s nimi mluvili, byly jen jejich dojmy.
Kdo pak me potvrdit protjky obraz v mozku? Stnov bytosti, kter lid sleduj ve svch centrech vidn? Je
nemon, aby materialist nalezli njak "vnj" zdroj, kter by potvrdil informace vn mozku.
Pokud nkdo pipout, e vechny dojmy se tvo v mozku ale pod pedpokld, e jeden me vystoupit "ven"
z tohoto svta dojm a mt je potvrzeny "skutenm" vnjm svtem, to zjevuje, e tato osoba m omezenou schopnost
pedstavivosti a pevrcen zdvodovn.
Avak fakta zde vypravovan mohou bt snadno pochopena kmkoli s normlnm chpnm a dedukc. Ve vztahu
ke vemu, co jsme ekli, kad nepedpojat lovk porozum, e nen mon, aby n smysly obshly vnj svt.
Jene slep oddanost materialismu zjevn naruuje lidskou schopnost dedukce. Souasn materialist vykazuj vn
logick nedostatky stejn jako jejich uitel, kte se snaili "dokzat" e mohou doshnout na pvodn hmotu
nakopvnm kamen a jezenm kol.
Toto nen pekvapiv situace. Neschopnost rozumtto jest vykldat svt a udlosti s patinou dedukcje
rysem bnm u nevcch. V Kornu Bh konkrtn prohlauje, e jsou to "lid, kte nerozumj." (Sra al-Ma'ida:
58)
Materialist spadli do nejvt pasti v djinch

Panick atmosfra pevalujc se pes materialistick kruhy v Turecku, z nich jsme uvedli jen nkolik pklad,
ukazuje, e materialist el naprost porce. Modern vda dokzala, e nememe doshnout originlu hmoty, a
pedloila to jasnm, pmoarm, innm zpsobem. Materialist vid, e hmotn svt, na kterm zaloili celou svou
filosofii, le za hranic vnmn, kterou nemohou pekroit. elc tomuto faktu, nemohou nic dlat. V prbhu lidsk
historie vdycky existovalo materialistick mylen. Jsouce si jisti sami sebou a svou filosofi, materialist vzdorovali
Bohu, Kter je stvoil. Tvrdili, e hmota je vn, e nen mon aby mla Stvoitele. Zatmco poprali Boha z
arogance, utkali se pouze ke hmot, s n si mysleli, e jsou v pmm kontaktu. Tak jist si byli svou filosofi, e si
mysleli, e by proti n neusply dn argumenty.
Proto fakta tto knihy ohledn prav povahy hmoty tyto lidi tak pekvapuj. To, co jsme zde vypravovali, zniilo
samotn zklady jejich filosofie a neponechalo pdu pro dal debatu. Hmota, na n zaloili vechny svoje mylenky,
ivoty, aroganci a poprn narz zmizela. dn lidsk bytost nikdy nevidla hmotu tak, jak "doopravdy" je, tak na n
neme bt zaloena dn filosofie.
Jednm z atribut Boha je, e chyst klady nevcm. To je stanoveno ve veri; "A chystali klady, avak i Bh
chystal klady - a Bh je nejlep v strojen klad." (Sra al-Anfal: 30)
Bh chytil materialisty do pasti tak, e je piml k pedpokladu, e hmota je absolutn existence a tak je ponil
nebvalm zpsobem. Materialist povaovali svoje majetky, postaven, hodnost, spolenost, do n pat, cel svt za
absolutn. Navc spolhnm na to se stali zpupnmi vi Bohu. Jsouce vychlouban, bouili se proti Nmu a dodali ke
sv neve. Zatmco tak konali, spolhali na naprost pesvden v absolutnost hmoty. Jene maj tak nedostaten
porozumn, e si neuvdomili, e je Bh obklil ze vech stran. Bh oznamuje stav, do nho jsou nevc vedeni
jako vsledek jejich zabednnosti:
Anebo o klady usiluj? Vak nevc sami obelstni budou! (Sra at-Tr: 42)
Jejich porka je asi nejvt v historii. Zatmco byli stle domlivj nad svou vlastn shodou, materialist byli
podvedeni a utrpli vnou porku v jejich vlce proti Bohu pivedenm proti Nmu ehosi nesmyslnho. Ver "A
takto jsme v kadm mst umstili velmoe jako hnky, aby tam klady chystali; vak neobelst nikoho leda
sebe sam, ani o tom maj tuen." (Sra al-An'am: 123) oznamuje, jak nevdom tito lid vzdorujc Bohu jsou, a jak
dopadnou. V jinm veri se oznamuje stejn fakt takto:
Sna se oklamat Boha a ty, kdo uvili, avak klamou jen sami sebe, ani o tom maj tuen! (Sra alBaqara: 9)
Pi snaze strojit klady si nevc neuvdomuj velice dleit fakt, e vecko, co provaj, doopravdy provaj
Harun Yahya
Nkdo, kdo vyhl z okna na

krajinu, nevid ve skutenosti
obraz, kter je mimo nj, ale
naopak obraz, kter pat do
krajiny v jeho mozku.
SVTLO
ELEKTRICK
SIGNL
Svtlo dosahujc nho oka

je promnno v elektrick
signly bukami v oku a
pedno do zrakovho centra
vzadu v mozku. "Vdom" v
mozku obdr elektrick
signly, kter do mozku
vstupuj a vnm je jako
krajinu.
OBRAZ KRAJINY TVOEN

ELEKTRICKMI SIGNLY
ve svm mozku a e vecky nastrojen klady se prost tvo v jejich mozku, tak jako vecky ostatn skutky, kter
konaj. Jejich poetilost jim dovolila zapomenout, e jsou pln sami s Bohem a takto se chytili do svch vlastnch
neestnch pln.
Tak jako ti nevc z uplynulch dn, ti dnen el realit, kter roztt podstatu jejich odchlench pln. S
verem "... vdy slab jsou proti vm klady satanovy" (Sra an-Nisa': 76), Bh prohlsil, e tyto plny byly
odsouzeny k zniku toho dne, kdy se vylhly a dv vcm dobr zprvy verem ... neukod vm nijak klady
jejich." (Sra Al 'Imrn: 120)
V jinm veri Bh prohlauje: "Skutky tch, kdo neuvili, jsou jako pelud na pouti: zniv jej pokld za
vodu, avak kdy k nmu pijde, shled, e je to nicota." (Sra an-Nr: 39) Materialismus, tak, nabz fatu morgnu
Adnan Oktar 179
pro neposlun; kdy se uchl k materialismu, shledaj, e tato filosofie nen nic ne klam. Bh je oklamal takovou
fatou margnou a okouzlil je, aby povaovali hmotu za absolutn. Vichni tito vznan profesoi, astronomov,
biologov, fyzikov a vichni ostatn, bez ohledu na jejich titul a postaven, jsou jednodue oklamni a poneni,
protoe si vzali hmotu za sv bostvo. Majc hmotu, jej podstatu nikdy neobshnou, za absolutn, zaloili na n svou
filosofii a ideologii v seriznch debatch pijmajc takzvan "intelektuln" projev. Povaovali se za dost moudr, aby
se dohadovali o pravd vesmru a vnji, vykldali Boha se svou omezenou inteligenc. Bh tuto situaci vysvtluje v
nsledujcm veri:
I strojili mu klady, avak i Bh strojil lest a Bh nejlpe um strojit lest. (Sra Al 'Imrn: 54)
Jeden me uniknout tmto kladm v tomto svt; ale Bo pln proti nevcm je tak pevn, e mu nelze
uniknout. Bez ohledu na to, co dlaj nebo na koho se obracej, nikdy nenaleznou jinou pomoc ne u Boha. Jak Bh
zpravuje v Kornu, "A nenaleznou vedle Boha ochrnce ani pomocnka dnho." (Sra an-Nisa': 173)
Materialist nikdy neekali, e upadnou do takov pasti. Majc vechny prostedky dvactho stolet k dispozici,
vili, e mohou tvrdohlav lpt na svm poprn a sthnout ostatn do sv nevry. Tato nekonen mentalita nevcch
a jejich konec jsou popsny v Kornu takto:
A strojili klady, ale tak my jsme lest pipravili, ani o tom mli tuen. A pohle, jak byl konec
jejich klad: zahubili jsme je i s lidem jejich vm! (Sra an-Naml: 50-51)
Toto je v jinm smyslu to, co fakt uveden ve veri se ukzal znamenat: Materialistm je nyn kno, e vechno,
co vlastn, je vlastn v jejich mozcch, a proto ve co vlastn se ukzalo bezcennm. Jak jsou svdky, e jejich majetky,
tovrny, zlato, penze, dti, choti, ptel, hodnost a postaven a dokonce i jejich tlave, co povaovali za
absolutnjim vyklouzv z rukou, v tomto smyslu, jsou znieni. Setkali se s faktem, e nikoli hmota, ale Bh je
absolutn.
Uvdomit si tuto pravdu je pro materialisty nepochybn ta nejhor vc. Ta hmota, v n vloili takovou vru, je od
nich oddlena neproniknutelnou barirou, to je jejich vlastnmi slovy, rovno "smrti ped umrnm" v tomto svt.
Toto je nechv samotn s Bohem. S verem , "Nech Mne s tm, jeho jsem J jedin stvoil!" ns Bh upozoruje
na skutenost, e kad lidsk bytost je doopravdy pln sama v Jeho ptomnosti. (Sra al-Muddaththir: 11) Tento
pozoruhodn fakt se opakuje v mnoha jinch verch:
"Pichzte k nm nyn osaml tak, jak jsme vs poprv stvoili, a zanechvte za sebou ve, m jsme
vs obdarovali...." (Sra al-An'am: 94)
A vichni k Nmu pijdou v den zmrtvchvstn jako jedinci.. (Sra Marjam: 95)
Toto je v jinm smyslu to, co fakt uveden ve veri se ukzal znamenat: Ti, kdo si berou hmotu za svoje bostvo,
vzeli od Boha a k Nmu se vrt. Poddili se Bohu, a to chtj nebo ne. Nyn ekaj na Soudn den, kde bude kad z
nich voln k odpovdnosti, a jsou jakkoli neochotn to pochopit.
Dleitost pedmtu
Je nanejv dleit pochopit sprvn tajemstv za vc vysvtlovanou v tto kapitole. Hory, planiny, kvtiny, lid,
moestrun vecko, co vidme a vecko, o em nm Bh v Kornu k, e to existuje a e to, co stvoil z nieho je
stvoeno a tedy existuje. Avak lid nemohou vidt, ctit nebo slyet pravou povahu tchto bytost svmi smyslovmi
orgny. To, co vid a ct jsou jen kopie, kter se jim objevuj v mozcch. Toto je vdeck fakt vyuovan na vech
lkaskch kolch. Tot plat o knize, kterou te tete; nemete vidt nebo se dotknout jej skuten povahy. Svtlo
pichzejc od pvodn knihy je konvertovno njakmi bukami ve vaich och v elektrick signly, kter jsou
pedny do vaeho zrakovho centra vzadu v mozku. Zde se vytv pohled na tuto knihu. Jinmi slovy, netete knihu,
kter je ped vaima oima svma oima; vlastn je tato kniha vytvoena ve zrakovm centru vzadu vaeho mozku.
Kniha, kterou tete prv te je "kopie knihy" uvnit vaeho mozku. Pvodn knihu vid Bh.
Mli bychom mt vak na pamti, e fakt, e hmota je iluze tvoen v mozcch "nepopr" hmotu, ale poskytuje nm
informaci o prav povaze hmoty: e dn osoba neme mt spojen s jejm originlem. Navc hmota vn nen vidna
jen nmi, ale i jinmi bytostmi. andl, kter Bh uril za pozorovatele, jsou tak svdky tohoto svta:
Harun Yahya
Kdy pijmaj jeho slova dva andl, zprava i zleva sedc. A lovk nevykne slovo jedin, ani je
vedle nho pipraven dohlitel! (Sra Qf: 17-18)
Co je nejdleitj, Bh vid vecko. On stvoil tento svt se vemi jeho podrobnostmi a vid ho ve vech jeho
podobch. Jak ns informuje v Kornu:
A bojte se Boha a vzte, e Bh jasn vid, co dlte. (Sra al-Baqara: 233)
Rci: Bh sta mi jako svdek mezi mnou a vmi, nebo On o sluebncch Svch dobe zpraven je a
jasn z je. (Sra al-Isra': 96)
Nesm bt zapomenuto, e Bh uchovv zznamy veho v knize zvan Lawh Mahfuz (Steen tabule). Dokonce
i kdy vechny vci nevidme, jsou v Lawh Mahfuz. Bh odhaluje, e uchovv vecko zaznamenno v "Matce knih"
zvan Lawh Mahfuz nsledujcm verem:
A uloen je u Ns v Knize pvodn, vzneen a moudrosti pln. (Sra az-Zuchruf: 4)
mme knihu, je zznamy ste. (Sra Qf: 4)
Na nebi ani na zemi nen tajemstv dnho, aby nebylo v Knize zjevn zapsno. (Sra an-Naml: 75)
Zvr
Pedmt, kter jsme dosud vysvtlovali, je jednou z nejvtch pravd, kter budete v ivot st. Vezmeme-li, e
vechno, o em hovome jako o "hmotnm svt" je vlastn v na mysli, e nememe nikdy mt pmou zkuenost s
originly hmoty existujcmi venku, je dleit zvit existenci Boha a Jeho stvoen a pochopen, e On je jedinou
absolutn Bytost.
Osoba, kter to chpe, si uvdom, e svt nen mstem, jak se vtina lid domnv. Nikoli absolutnm mstem s
vnj existenc, jak se domnvaj ti, co bezcln bloumaj po ulicch, dostvaj se do rvaek v hospodch, ukazuj se v
luxusnch kavrnch, vychloubaj se svm majetkem, nebo zasvcuj svoje ivoty przdnm clm. Svt je obrazem v
naem mozku, jeho originl nememe doshnout. Vichni lid ve citovan sleduj vnmn ve svch myslch, jene
si toho nejsou vdomi.
Tento velice dleit koncept podkopv materialistickou filosofii, kter popr existenci Boha. Proto materialist
jako Marx, Engels a Lenin panikaili, zlobili se a varovali svoje pvrence "aby nepemleli" o tomto konceptu, kdy
o nm sly. Takov lid jsou tak mentln omezen, e dokonce ani nedovedou pochopit skutenost, e vnmn se
vytvej v mozku. Domnvajc se, e to, co sleduj ve svch mozcch je "vnj svt," nemohou pochopit zejm dkaz
opaku.
Toto neuvdomn je vsledkem nedostatku moudrosti, kter Bh utduje nevcm. Jak uvedeno v Kornu,
nevc "maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic nevid, a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se
dobytku, ba jsou jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn!" (Sra al-A'raf: 179) Toto me dle
prozkoumat moc vlastn vahy. Souste svou pozornost a pemtej o tom, jak vid okoln objekty a jak pociuje jejich
dotek. Pemlej obezele a me vnmat, e bytost, kter mysl a kter te tuto knihu v tomto okamiku je pouze due,
kter vnm vechny dojmy zvan "hmota" na vnitn obrazovce. Kdokoli toto pochop se pohnul pry od vldy
hmotnho svta, kter klame velkou st lidstva a vstoupil do domny autentick existence.
Tato realita byla pochopena mnostvm teist a filosof v historii. Pestoe se nzor Wahdatul Wudd odchyluje
od pravdy nepochopenm tto reality a odmtnutm existence celho stvoen, velk uenec Imm Rabbani v tomto
pedmtu poloil sprvn prostedek. Podle Imma Rabbaniho jsou vechny bytosti "stnov bytosti" ve vztahu k
Allhu.
Islmt intelektulov jako Imm Rabbani, Muhjiddin Ibn Arabi a Mevlana Cami si uvdomili tento fakt z Kornu
a uitm svho rozumu. Nkte zpadn filosofov jako George Berkeley pochopili stejnou realitu rozumem. Imm
Rabbani napsal ve sv Mektubat (Dopisy) e cel hmotn vesmr je "iluze a domnnka (dojem)" a e jedinou absolutn
bytost je Bh:
Bh... podstata tchto bytost, kter stvoil nen nic ne nicota... Stvoil ve ve sfe pocit a iluz... Existence vesmru je
Adnan Oktar 181
ve sfe pocit a iluz a nen hmotn... Ve skutenosti nen nic vyjma vzneen bytosti, (Kterou jest Bh).204
Avak poet tch, kdo tomuto faktu v historii porozumli, byl vdycky omezen. Velc uenci jako Imm Rabbani
napsali, e by mohlo bt obtn sdlovat tuto skutenost masm a e vtina lid nebude schopna to pochopit.
Avak ve vku, v nm ijeme, byl tento fakt uinn experimentlnm souhrnem dkazu pedloenm vdou.
Poprv je fakt, e hmota nen absolutn a e nae povdom o n je extrmn omezen, popsn konkrtnm, jasnm a
jednoznanm zpsobem.
Pro tento dvod bude 21.stolet bodem obratu, kdy lid obecn porozum boskm skutenostem a davy budou
pivedeny k Bohu, jedin absolutn bytosti. V 21.stolet budou materialistick krda z 19.stolet vyhozena na smetit
djin; Bo existence a stvoen bude pochopeno; skutenosti jako nekonenost a vnost budou lpe pochopena.
Lidstvo se osvobod od stalet zvoj, klam a povr, kter ns halily.
Nen mon, aby kterkoli stnov bytost pekela tomuto nevyhnutelnmu smru.
Harun Yahya
KAPITOLA 18
RELATIVITA ASU A REALITA OSUDU
e dosud vypravovan demonstruje, e nikdy nemme pm kontakt s "trojrozmrnm prostorem" reality,

a e vedeme cel svoje ivoty uvnit sv mysli. Tvrdit opak by znamenalo vyznvat povrivou vru, kter
byla odstranna rozumem a vdeckou pravdou, protoe dnmi prostedky nememe zskat pm styk s
originlnm vnjm svtem.
To vyvrac primrn tvrzen materialistick filosofie, kter je podstatou evolun teoriepedpoklad, e hmota je
absolutn a vn. Druhm tvrzenm materialistick filosofie je, e as je tak absolutn a vnpedpoklad stejn
povriv jako ten prvn.
Vnmn asu
To, co zveme "as" je vlastn metoda, j je jeden okamik srovnvn s druhm. Teba kdy osoba zauk na
objekt, usly urit zvuk. Pokud klepne na stejn objekt o pt minut pozdji usly dal zvuk. Myslc si, e mezi
dvma zvuky existuje interval, nazv tento interval "as." Jene kdy sly druh zvuk, prvn, kter slyel, je pouze
vzpomnkou v jeho mysli, pouze kouskem informace v jeho pedstavivosti. Osoba formuluje svoje vnmn asu
srovnnm momentu, v nm ije s tm, co uchovv ve sv pamti. Kdyby neinil toto srovnn, neml by vbec pont
o ase.
Podobn osoba srovnv, kdy vid nkoho vstoupit dvemi a posadit se do kesla vprosted pokoje. V dob, kdy
osoba sed v kesle, jsou obrazy okamiku, kdy otevel dvee a vydal se ke keslu zkompilovny jako kousky informace
v pamti. Dojem asu se odehraje, kdy osoba srovnv mue sedcho v kesle s tmito kousky pipomenut
informace.
Strun, as pichz jako vsledek porovnvn informac uloench v mozku. Kdyby neml lovk pam, jeho
mozek by nemohl dlat takov vklady a proto by nikdy nevnmal as. Jeden se uruje jako str ticet let jen proto, e
nashromdil ve sv mysli informaci vztahujc se k tmto ticeti letm. Pokud by jeho pam neexistovala, pak by
nemohl myslet na takov pedchoz obdob a proval by jen jedin "okamik" v nm ije.
Adnan Oktar 183
Vdeck vysvtlen vnosti

Tento pedmt meme objasnit citac vysvtlen rznch vdc a uenc. Ohledn mylenky asu plynoucho zpt,
Franois Jacob, slavn intelektul a dritel Nobelovy ceny, profesor genetiky, prohlauje nsledujc ve sv knize Le Jeu
des Possibles (Hra monost):
Filmy pehrvan zpt nm umouj pedstavit si svt, v nm as plyne pozptku. Svt, v nm se lehaka oddluje od
kvy a sko ze lku zpt do konviky; v nm stny vydvaj svteln paprsky, kter se sbhaj do svtelnho zdroje,
namsto aby z nj vyzaovaly; svt, v nm kmen sko lovku do ruky z vody, do n byl hozen udivujc spoluprac
nespotu vodnch kapek hrnoucch se dohromady. Jene v takovm svt obrcenho asu s takovmi opanmi rysy by
nae mozkov procesy a zpsob, jak nae pam kompiluje informaci, podobn fungoval pozptku. Tot plat pro minulost
a budoucnost, a svt by nm pipadal pesn takov jako te.205
Ale jeliko je n mozek zvykl na uritou sekvenci udlost, svt nefunguje jak vypravovno ve. My vnmme, e
as plyne pod kupedu. Avak toto je rozhodnut uinn v mozku a proto je pln relativn. Ve skutenosti my
nememe vdt jak as plynenebo zda vbec plyne! Protoe as nen absolutn fakt, nbr jen forma vnmn.
e as je vnmn je oveno tak Albertem Einsteinem v jeho Teorii veobecn relativity. Ve sv knize Vesmr a
doktor Einstein, Lincoln Barnett pe:
Spolu s absolutnm prostorem Einstein odhodil koncept absolutnho asustabilnho, nesmiitelnho univerzlnho proudu
asu, plynoucho z nekonen minulosti do nekonen budoucnosti. Mnoho z nejasnost, kter obklopily Teorii relativity,
pramen z lidsk neochoty uznat, e pocit asu, tak jako pocit barvy, je druh vnmn. Prv tak jako je vesmr prost
monm seazenm hmotnch objekt, i as je prost monm seazenm udlost. Subjektivita asu je nejlpe vysvtlena
Einsteinovmi vlastnmi slovy. "Proitek jedince," k, "se nm objevuje seazen do srie udlost; v tto srii se
jednotliv udlosti, kter si pamatujeme, objevuj seazen podle kritria 'dve' a 'pozdji'. Existuje proto pro jedince, jas, neboli subjektivn as. To samo o sob nen miteln. Mohu vru spojit sla s udlostmi takovm zpsobem, e vt
slo spojeno s pozdj udlosti ne s dvj.206
Nae subjektivn vnmn asu plyne ze srovnvn a kontrastu mezi jednm okamikem a druhm. Teba si pedstavujeme,
e urit intervaly asu uplynou mezi zasetm semene, kvtem vsledn rostliny a kvtinami natrhanmi a danmi do vzy
a tomu kme "as." Ale ve skutenosti je as dojem plynouc ze srovnvn toho, co se dje "v tomto okamiku" s uritmi
udlostmi, kter se staly dve.
Relativita asu je naplno provna ve snech. Akoli to, co vnmme jako

sen trv hodiny, ve skutenosti to trv jen nkolik minut i dokonce jen
nkolik sekund.
Jak Barnett napsal, Einstein ukzal e, "prostor a as jsou formami tuen, kter nejde oddlit od vdom o nic vce,
ne nae koncepty barvy, tvaru nebo velikosti." Podle Teorie veobecn relativity: "nem as nezvislou existenci
stranou du udlost jimi ho mme."207
Jeliko se as skld z vnmn, zvis cele na vnmatelia tud je relativn.
Rychlost, j as plyne se odliuje podle odkaz, kter uvme k jeho men, protoe lidsk tlo nem pirozen
hodiny, pesn urujc, jak rychle as plyne. Jak pe Barnett, "Prv tak jako neexistuje dn takov vc jako barva
bez oka, kter by ji rozeznalo, tak je i okamik nebo hodina nebo den nim bez udlosti, kter by to
oznaovala."208
Relativita asu se naplno prov ve snech. Akoli to, co vnmme jako sen psob, e to trv hodiny, ve skutenosti to
trv jen nkolik minut nebo dokonce i jen nkolik sekund.
Pklad tento bod objasn. Pedpokldejte, e budete umstni do pokoje s jednm oknem, speciln navrenm; a byli
zde po urit obdob. hodiny na stnch ukazuj kolik asu uplynulo. Bhem tohoto "asu," z okna pokoje uvidte slunce
zapadajc a vychzejc v uritch intervalech. O nkolik dn pozdji, tzni na mnostv asu strvenho v mstnosti,
byste poskytli informaci zaloenou na informaci, kterou jste nasbrali dvnm se obas na hodiny, stejn jako potnm
kolikrt slunce zapadlo a vylo. eknme napklad, e byste odhadli, e jste v pokoji strvili ti dny. Avak pokud osoba,
kter vs tam dala k, e jste tam strvili pouze dva dny; e slunce, co jste vdali oknem bylo umle vyprodukovno; a e
hodiny v pokoji byly speciln regulovny, aby ly rychleji, potom by byl v vpoet chybn.
Adnan Oktar 185
Tento pklad znzoruje, e informace o rychlosti plynut asu je zaloena jen na odkazu, kter se mn v zvislosti
na pozorovateli.
e as je relativn je vdeck fakt dokzan tak vdeckou metodologi. Einsteinova Teorie veobecn relativity tvrd,
e rychlost asu zvis na rychlosti objektu a jeho vzdlenosti od stedu gravitace. Jak roste rychlost, as se zkracujeje
zhuovna zpomaluje dokud nedoshne bodu, kdy se zcela zastav.
Einstein sm poskytl pklad. Pedstavme si dvojata, jedno, kter zstane na Zemi, zatmco druh polet do vesmru
rychlost blzkou rychlosti svtla. Po svm nvratu najde cestovatel svho bratra mnohem starho, ne je on. Pinou pro
to je, e as plyne mnohem pomaleji pro osobu, kter cestuje rychlost blzkou rychlosti svtla. A co otec cestujc do
vesmru a jeho syn, co zstal na Zemi? Kdyby byl otec star 27 let, kdy vyrazil a jeho synovi byli pouze ti, otci, kdyby
se vrtil o 30 let pozemskho asu pozdji, bude jen 30, kdeto jeho syn bude star 33 let!209
Tato relativita asu nen psobena zpomalenm nebo zrychlenm bhu hodin. Naopak je to vsledek rozliench
operanch obdob celho hmotnho systmu hluboko na rovni subatomickch stic. V takovm nastaven, kdy se as
natahuje, srden innost jedince, bunn replikace a mozkov funkce, vechno funguje mnohem pomaleji. Osoba
pokrauje v kadodennm ivot a vbec si zpomalen asu nevimne.
Relativita v Kornu
Zvrem, k nmu jsme vedeni zjitnmi modern vdy, je, e as nen absolutn fakt, jak pedpokldali materialist,
nbr relativn vnmn. Co je zajmavj, e tento fakt, objeven vdou ve 20.stolet, byl sdlen lidstvu v Kornu ped 14
stoletmi. V Kornu existuj rzn odkazy na relativitu asu.
Je mono vidt vdecky dokzan fakt, e as je psychologick dojem zvisejc na udlostech, nastaven a
podmnkch, v mnoha verch Kornu. Napklad cel ivot osoby je velice krtk okamik, jak jsme informovni
Kornem:
V ten den, kdy On vs zavol a vy odpovte volnm chvly Jeho, usoudte, e zstali jste [na svt] jen
maliko. (Sra al-Isra': 52)
A v den, kdy Bh je shromd, bude jim pipadat, jako by nestrvili na svt ani hodinu jednu ze dne, a
poznaj se vzjemn. A tehdy utrp ztrtu ti, kdo setkn s Bohem za le prohlaovali a sprvnou cestou
vedeni nebyli. (Sra Junus: 45)
V nkterch verch se naznauje, e lid vnmaj as odlin a e nkte lid mohou vnmat krtk asov obdob
jako velmi dlouh. Nsledujc konverzace lid veden bhm souzen na Vnosti je
toho dobrm pkladem:
A pak se Bh ote: Jak poet let jste na zemi setrvali?
Odpovdi: Setrvali jsme tam den i jeho st. Zeptej
se tch, kdo potat umj! I odpov: Setrvali jste
tam pouze dobu nepatrnou, ach, k byste byli
vdli! (Sra al-Muminn: 112-114)
as je koncept naprosto podmnn pozorovateli. Zatmco

urit asov obdob me jednomu pipadat dlouh, jinmu
pijde krtk. Abychom poznali, kdo m pravdu, potebujeme
zdroj jako hodiny a kalende. Bez nich je nemon sprvn
posoudit as.
Harun Yahya
V nkterch jinch verch se prohlauje, e as me plynout rznm tempem v jinch podmnkch:

A vyaduj na tob, abys uspil pchod trestu, avak Bh slib Svj nezru. A jeden den je vru u Pna
tvho jako tisc let z tch, je vy potte. (Sra al-Hajd: 47)
Stoupaj k nmu po nich andl i duch v den, jeho dlka let padest tisc m. (Sra al-Ma'arid: 4)
On rozkaz z nebe na zem usmruje a ten pak k Nmu vystoup v den, jeho dlka - podle potn vaeho
- tisc let in. (Sra as-Sadda: 5)
Vechny tyto vere jsou projevem vyjden relativity asu. Fakt, e tento vsledek pouze nedvno pochopen vdou
20.stolet byl zprostedkovn lovku ped 1400 lety Kornem, je znamenm zjeven Kornu Bohem, Kter obklopuje
veker as a prostor.
Vypravovn v mnoha dalch verch Kornu odhaluje, e as je dojem. Toto je konkrtn zjevn v pbzch.
Napklad Bh drel Obyvatele jeskyn, skupinu vcch, o nich se Korn zmiuje, v hlubokm spnku po vce ne ti
stolet. Kdy se vzbudili, tak si tito lid mysleli, e v tomto stavu zstali jen chvli a nedovedli urit jak dlouho spali:
A zakryli jsme ui jejich v jeskyni t bhem rok mnohch, potom jsme je vzksili, abychom poznali,
kter z obou stran lpe odhadne dlku pobytu jejich.. (Sra al-Kahf: 11-12)
A tak jsme je vzksili, aby se jeden druhho vyptvali. I pravil jeden z nich: Jak dlouho jsme zde
setrvali? Odpovdli: Setrvali jsme zde den i st dne jednoho. (Nakonec) ekli: Pn n zn
nejlpe, jak dlouho jsme zde zstali.... (Sra al-Kahf: 19)
Situace, o n vypravuj vere ne je tak dokladem, e as je doopravdy psychologick dojem.
Anebo jsi nevidl toho, jen proel okolo msta, je znieno bylo do zklad, a zvolal: Jak by mohl Bh
opt pivst k ivotu toto msto pot, co je mrtv? A usmrtil jej Bh na sto let, potom jej vzksil a zeptal
se jej: Jak douho jsi takto setrval? Odvtil: Setrval jsem tak den anebo st dne. Nikoliv, odvtil
Pn, setrvals tak sto let. Pohle na potravu svou a npoj svj nejsou zkaeny! A pohle na osla svho! A
vru jsme t uinili znamenm pro lidi. A pohle na tyto kosti, jak je zvedneme a potom je masem
obalme! A kdy se mu to stalo jasnm, zvolal: Nyn vm, e Bh je mocn nad vcmi vemi! (Sra alBaqara: 259)
Ve uveden ver jasn zdrazuje, e Bh, Kter stvoil as jm nen vzn. lovk oproti tomu je vzn asem jak
Bh naizuje. Tak jako ve veri, lovk nen schopen zjistit, jak dlouho spal. V takovm stavu tvrdit, e as je absolutn [tak
jako to in materialist ve sv pekroucen mentalit], by bylo velice nerozumn.
Osud
Promnn relativita asu odhaluje velice dleitou skutenost: asov obdob pro ns vypadajc jako miliardy let,
me v jin dimenzi trvat jen sekundu. Navc enormn asov obdobod potku svta do jeho koncenemus trvat ani
sekundu, ale prost jen okamik v jin dimenzi.
Toto je samotn podstata skutenosti osuduta, kter dobe nerozum vtina lid, zejmna materialist, kte ho pln
popraj. Osud je Bo dokonal vdn o vech udlostech, minulch nebo budoucch. Mnoz, ne-li vtina, zpochybuj,
jak me Bh ji znt udlosti, kter se jet nestaly, a toto je vede k tomu, e nemohou porozumt platnosti osudu. Avak
udlosti jet neproit jsou neproit pouze nmi. Bh nen svzn s asem nebo prostorem, protoe je Sm stvoil. Proto
jsou minulost, budoucnost a ptomnost pro Boha tot; pro Nj se vechno ji odehrlo a skonilo.
Ve Vesmr a doktor Einstein Lincoln Barnett vysvtluje, jak Teorie veobecn relativity vede k tomuto pochopen.
Podle nho me bt vesmr "obklopen v cel sv velikosti jen kosmickm intelektem."210 To, co Barnett nazv
"kosmick intelekt" je moudrost a vdom Boha, Kter pevauje nad celm vesmrem. Tak jak my snadno vidme zatek,
sted a konec pravtka a vechny jednotky mezi jimi jako celek, tak Bh zn as, jemu jsme podrobeni od zatku do
konce, jako jeden moment. Lid zavaj incidenty jen, kdy nastane jejich as, aby byli svdky osudu, kter pro N Bh
stvoil.
Je dleit zvit pekroucen porozumn osudu spolenosti. Toto pekroucen pesvden pedstavuje povriv
vra, e Bh uril "osud" pro kadho lovka, ale nkdy mohou lid tento osud zmnit. Napklad hovoc o nemocnm,
co unikl smrti, in lid povriv prohlen jako, "Porazil svj osud." Jene nikdo nen schopen zmnit svj osud. Osob,
Adnan Oktar 187
kter unikla smrti, nebylo souzeno tehdy zemt. A opt je osudem tchto lid se klamat tvrzenm, "Porazil jsem svj osud"
a uchovvat si tuto mysl.
Osud je vn vdom Boha. A pro Boha, Kter zn cel as jako jedin moment a Kdo obkliuje cel as a prostor,
je vechno rozhodnuto a skoneno v tomto osudu.
Tak chpeme z toho, co je vypravovno Kornem, e as je pro Boha jedno: nkter udlosti, co se nm jev v
budoucnosti jsou v Kornu vypravovan zpsobem, jak kdyby se staly u velmi dvno. Kupkladu vere, kter popisuj
soud, kter maj lid podstoupit Bohu na vnosti, jsou vypravovny jako udlosti, co se pihodily velmi dvno:
A je zatroubeno na pozoun poprv a jsou zasaeni vichni, kdo na nebesch a na zemi jsou, krom tch,
kter Bh chce uetit. A potom je zatroubeno podruh, a hle, vstanou vichni a rozhl se. A rozz se
zem svtlem Pna svho a rozloena jest kniha; a pedveden jsou proroci a svdkov a je rozsouzeno
mezi nimi podle pravdy a nen jim ukivdno. Due kad obdr v me pln odmnu za to, co konala; a
On zn nejlpe, co lid in. A jsou hnni ti, kdo nevili, do pekla po skupinch, a a tam pijdou,
otevou se jeho brny a jeho strci se zeptaj: Co k vm nepili poslov z vs vzel, sdlujce vm
znamen Pna vaeho a varujce vs ped setknm s tmto vam dnem? I odvt: Ba ano! a uskuten
se nad nevcmi vrok trestu. A je jim eeno: Vstupte do bran pekla, v nm nesmrteln budete! A
jak hnusn bude tulek zpupnch!..." (Sra az-Zumar: 68-73)
Jin vere k tomuto pedmtu jsou:
A kad due se dostavila majc s sebou prvodce a svdka jednoho. (Sra Qaf: 21)
A nebe se rozpolt take zeje onoho dne. (Sra al-Haqqa: 16)
A odmnil je za to, co vytrpli, zahradou rajskou a odvy z hedvb; tam na podukch odpovajc
nespatili tam ani slunce r, ani mrz spalujc (Sra al-Insan, 12-13)
A peklo je msto pedveden tomu, (kadmu) kdo vid. (Sra an-Nazi'at, 36)
Dnes vak se nevcm posmvali ti, kdo vili, (Sra al-Mutaffifin, 34)
A provinil spatili ohe pekeln a usoudili, e do budou svreni a nenaleznou z nho niku. (Sra alKahf, 53)
Jak vidno, phody, kter se odehraj po na smrti (z naeho pohledu) jsou vypravovny v Kornu jako ji proit
minul udlosti. Bh nen vzn relativnm asovm rmcem, v nm jsme my uvznni. Bh chtl tyto vci ve vnosti:
lid je ji provedli a vechny tyto udlosti byly proit a skonen. V ne uvedenm veri je sdleno, e kad udlost,
velk nebo mal, je s vdomm Boha a zaznamenan v knize:
A a v jakmkoliv bude postaven a a cokoliv bude z Kornu sti a a cokoliv budete z in dlat, My
svdky vaimi budeme, kdy to budete podnikat a neunikne Pnu tvmu ani vha zrnka prachu na zemi
a na nebi, ba ani nic menho i vtho - ani by to bylo zapsno v Psmu zjevnm. Nikoliv, ptel Bo
vru nemus mt strach dn, a nebudou zarmouceni (Sra Jnus: 61)
Obava materialist
Fakta debatovan v tto kapitole, jmenovit pravda lec v pozad hmoty, vnosti a nekonena, jsou vru nebvale
jasn. Jak dve vyjdeno, toto je sotva njak druh filosofie nebo zpsob mylen, nbr krystalicky jasn vdeck
pravdy, nemon poprat. K tomuto tmatu racionln a logick dkaz nepipout jin alternativy: Pro ns je vesmrse
v hmotou, kter ho tvo a se vemi lidmi, co v nm ijjen iluzorn celek, sbrka vnmn, kter provme v naich
myslch a jejich pvodn realitu nememe pmo kontaktovat.
Materialist maj velk problm tomu porozumtnapklad, kdy se vrtme k ukzce s Politzerovm autobusem.
Akoli Politzer technicky vdl, e neme vystoupit ze svch dojm, mohl to uznat jen pro urit ppady. Pro nj se
udlosti odehrvaj v mozku, dokud nedojde ke srce s autobusem, potom udlosti z mozku prchnou a zaujmou fyzickou
skutenost. V tomto bod je logick chyba velice jasn: Politzer se dopustil stejn chyby jako materialista Samuel
Johnson, kter pravil, "Zashnu kmen, bol mne noha, proto existuje." Politzer nedovedl pochopit, e vlastn ok po
zasaen autobusem je tak pouh dojem.
Jednm podprahovm dvodem, pro materialist nemohou porozumt, je jejich strach z dsledku, jemu by museli
Harun Yahya
elit, kdyby to pochopili. Lincoln Barnett nm k o strachu a nejistot, kterou dokonce "kritika" tohoto pedmtu
vyvolv u materialistickch vdc:
Spolu s filosofickm omezenm veker objektivn reality na stnov svt vnmn, si vdci uvdomuj znepokojiv omezen
lidskch smysl.211
Jakkoli odkaz na skutenost, e nememe doshnout pmho kontaktu s pvodn hmotou a e as je dojem,
vyvolv ohromn strach u materialisty, nebo to jsou jedin pedstavy, na co spolh jako na absolutn. V jistm smyslu si
tyto bere za modly k uctvn; protoe si mysl, e byl stvoen hmotou a asem, skrze evoluci.
Pokud si mysl, e se neme dostat k podstat vesmru, v nm ije, ani svta, vlastnho tla, jinch lid, jinch
materialistickch filosof, jejich mylenkami je ovlivnnzktka k niemuct se pemoen hrzou toho veho. Ve,
na em je zvisl a v co v nhle miz. Ct zoufalstv, kter bude v podstat zakouet o Soudnm dni v jeho pravm
smyslu jak je popsno ve veri "A tehdy se vydaj nevc na milost Bohu a ztrat se od nich to, co si liv vymyslili."
(Sra an-Nahl: 87)
Odtud se tedy materialista sna pesvdit sm sebe, e doopravdy konfrontuje vnj, pvodn hmotu a tvo "dkaz."
Uhod pst o ze, nakopv kameny, ki a je. Ale od skutenosti neme nikdy utct.
Tak jako materialist chtj vymazat tuto realitu ze sv mysli, tak tak chtj, aby ji odloili ostatn lid. Uvdomuj si,
e pokud by se prav povaha hmoty stala lidem obecn znmou, primitivnost jejich vlastn filosofie a ignorance jejich
pohledu na svt by byla najednou odhalen pro kadho k vidn. Nezstala by podstata, na n by mohli racionalizovat
svoje hlediska. Tyto obavy vysvtluj, pro jsou tak rozruen zde sdlovanmi fakty.
Bh stanovuje, e obavy nevcch budou na vnosti zesleny. O Soudnm dnu budou osloveni takto:
V den, kdy je vechny shromdme, ekneme tm, kdo byli modlosluebnky: Kde jsou ti, kter jste k
Bohu pidruovali a je jste si vymyslili? (Sra al-An'am: 22)
Na Vnosti budou nevc svdky, jak je jejich majetky, dti a blzc ptel opoutj a miz. Pedstrali, e jsou
v kontaktu se svmi originly na svt a lichotili si jako partnei s Bohem. Bh prohlauje tento fakt ve veri "Pohle,
jak sami proti sob lou a jak je opustili ti, kter si vymyslili." (Sra al-An'am: 24)
Zisk vcch
Tyto skutenostie hmota nen absolutn a e as je dojemznekliduj materialisty, ale pro prav vc je opak
pravdou. Lid s vrou v Boha se raduj, e vnmali tajemstv za hmotou, protoe tato realita je kl ke kad otzce. S tmto
jsou vechny zhady odemeny a jeden me snadno pochopit mnoho tmat, kterm bylo dve tko rozumt.
Jak eeno dve, tmata smrti, Rje, Pekla, Vnosti a zmn dimenz budou pochopena. Dleit otzky jako, "Kde je
Bh?," "Co existovalo ped Bohem?," "Kdo stvoil Boha?" "Jak dlouho bude trvat pobyt v hrob?" "Kde jsou Rj a Peklo?"
a "Existuj nyn Rj a Peklo?" budou snadno zodpovzeny. Jakmile je pochopeno, e Bh stvoil cel vesmr z nieho,
potom otzky "Kdy?" a "Kde?" ztrat smysl, protoe nebude zbvat dn as ani prostor. Kdy je porozumno
nekonenosti, lze pochopit, e Peklo, Rj a Zem jsou stejn msta. Je-li pochopena vnost, bude pochopeno, e vecko se
odehrv v jedinm okamiku: Nic nen teba oekvat, a as nemj, protoe vecko se u stalo a skonilo.
Je-li toto pochopeno, svt se stv Rjem pro kadho vcho. Vechny stresujc materiln obavy, starosti a strachy
zmiz. Osoba pochop, e cel vesmr m jednoho jedinho Panovnka, e On tvo cel fyzick svt jak si peje a e ve,
co mus udlat je obrtit se k Nmu. Pak se cele podd Bohu "aby Mu byl oddanm sluebnkem". (Sra Al 'Imran: 35)
Pochopit toto tajemstv je nejvt vhra na svt.
S tmto tajemstvm je odhalena jin velice dleit skutenost zmiovan v Kornu: fakt, e "Bh je ble lovku
ne jeho tepna krn." (Sra Qaf: 16) Jak kad v, krn tepna je uvnit v tle. Co me bt osob bli ne jeho nitro?
Tuto situaci lze snadno vysvtlit faktem, e se nememe dostat ze sv mysli. Tento ver me bt mnohem lpe pochopen
porozumnm tomuto tajemstv.
Toto je hol pravda. Mlo by bt pevn stanoveno, e neexistuje jin pomocnk a poskytovatel pro lovka ne Bh.
Nic nen absolutn, jen Bh; On je jedinou absolutn bytost, u Kter me jeden hledat toit, prosit o pomoc a potat s
odmnou.
Kamkoli se obrtme, vude je tv Bo
Adnan Oktar 189
POZNMKY
1. Cliff, Conner, "Evoluce vs. kreacionismus: Na obranu vdeckho mylen",
International Socialist Review (msn asopiseck dodatek k Militant),
listopad 1980.
2. Ali Demirsoy, Kalitim ve Evrim (Ddinost a evoluce), Ankara: Meteksan
Publishing Co., 1984, str. 61.
3. Michael J. Behe, Darwinova ern skka, New York: Free Press, 1996, str.
232-233.
4. Richard Dawkins, Slep hodin, London: W. W. Norton, 1986, str. 159.
5. Jonathan Wells, Ikony evoluce: Vda nebo mtus? Pro vtina toho co
ume o evoluci je patn, Regnery Publishing, 2000, str. 235-236
6. Dan Graves, Vda vry: tyicet osm ivotopis historickch vdc a jejich
kesansk vra, Grand Rapids, MI, Kregel Resources.
7. Vda, filosofie a nboenstv: Symposium, 1941, CH.13.
8. Max Planck, Kam jde vda?,
www.websophia.com/aphorisms/science.html.
9. H. S. Lipson, "Pohled fyzika na Darwinovu teorii", Evolun trendy u rostlin,
sv 2, . 1, 1988, str. 6.
10. A Darwin piel s tvrzenm, e jeho teorie je zcela nezvisl na t
Lamarckov, postupn zaal spolhat na Lamarckova tvrzen. Hlavn 6. a 7.
vydn O pvodu druh je pln pklad Lamarckovy "ddinosti zskanch
znak". Viz Benjamin Farrington, Co Darwin opravdu ekl, New York:
Schocken Books, 1966, str. 64.
11. Michael Ruse, "Nedoslovn antievoluce", AAAS Symposium: "Nov
Antievolucionismus," 13.nora 1993, Boston, MA.
12. Steven M. Stanley, Makroevoluce: Vzory a proces, San Francisco: W. H.
Freeman and Co. 1979, str. 35, 159.
13. Colin Patterson, "Kladistiky", Rozhovor s Brianem Leekem, Peterem
Franzem, 4.bezna 1982, BBC.
14. Jonathan Wells, Ikony evoluce: Vda nebo mtus? Pro je mnoho z toho co
ume o evoluci patn, Regnery Publishing, 2000, str. 141-151
15. Jerry Coyne, "Ne jen ern a bl ", recenze Michael Majerusova
Melanismu: Evoluce v akci, Nature, 396 (1988), str. 35-36
16. Stephen Jay Gould, "Nvrat nadjnch per", Natural History, sv.86,
ervenec-srpen 1977, str. 28.
17. Charles Darwin, O pvodu druh: Faksimile prvnho vydn, Harvard
University Press, 1964, str. 189.
18. Tamt, str. 177.
19. B. G. Ranganathan, Pvody?, Pennsylvania: The Banner Of Truth Trust,
1988.
20. Warren Weaver, "Genetick inky atomovho zen", Science, sv. 123,
29.ervna 1956, str. 1159.
21. Gordon R. Taylor, Celk evolun zhada, New York: Harper & Row, 1983,
str. 48.
22. Michael Pitman, Adam a evoluce, London: River Publishing, 1984, str. 70.
24. Charles Darwin, O pvodu druh, Oxford University Press, New York,
1998, str. 140, 141, 227.
25. Derek V. Ager, "Povaha fosilnho zznamu", Zprvy britsk geologick
asociace, sv 87, 1976, str. 133.
26. Mark Czarnecki, "Obrozen kreacionistick kov vpravy", MacLean's,
19.ledna 1981, str. 56.
27. R. Wesson, Za prodnm vbrem, MIT Press, Cambridge, MA, 1991, str.
45
28. David Raup, "Konflikty mezi Darwinem a paleontologi", Bulletin, Field
Museum of Natural History, sv 50, leden 1979, str. 24.
29. Richard Monastersky, "Zhady orientu", Discover, duben 1993, str. 40.
30. Richard Fortey, "Kambrijsk exploze explodovala?", Science, sv 293,
5529, 20.ervence 2001, str. 438-439.
31. Tamt.
32. Richard Dawkins, Slep hodin, London: W. W. Norton 1986, str. 229.
33. Douglas J. Futuyma, Vda ped soudem, New York: Pantheon Books, 1983,
str. 197.
35. Stefan Bengston, Nature, sv. 345, 1990, str. 765.
36. Nov ivoin fylogeneze: Spolehlivost a vznamy, Zprvy prodn

akademie vd, 25.dubna 2000, sv 97, 9, str. 4453-4456.
37. Tamt.
38. Gerald T. Todd, "Evoluce plic a pvod kostnatch ryb: Nahodil vztah",
American Zoologist, sv. . 4, 1980, str. 757.
39. R. L. Carroll, Paleontologie obratlovc a evoluce, New York: W. H.
Freeman and Co. 1988, str. 4.; Robert L. Carroll, Vzorce a procesy evoluce
obratlovc, Cambridge University Press, 1997, str. 296-97
40. Edwin H. Colbert, M. Morales, Evoluce obratlovc, New York: John Wiley
and Sons, 1991, str. 99.
41. Jean-Jacques Hublin, Hamlynova encyklopedie prehistorickch zvat,
New York: The Hamlyn Publishing Group Ltd., 1984, str. 120.
42. Jacques Millot, "Coelacanth", Scientific American, sv. 193, prosinec 1955,
str. 39.
43. Bilim ve Teknik Magazine, listopad 1998, : 372, str. 21.
44. Robert L. Carroll, paleontologie a evoluce obratlovc, New York: W. H.
Freeman and Co., 1988, str. 198.
45. Engin Korur, "Gzlerin ve Kanatlarn Srr" (Tajemstv o a kdel), Bilim
ve Teknik, . 203, jen 1984, str. 25.
46. Nature, sv. 382, 1.srpen 1996, str. 401.
47. Carl O. Dunbar, Historick geologie, New York: John Wiley a synov,
1961, str. 310.
48. L. D. Martin, J. D. Stewart, K. N. Whetstone, The Auk, sv. 98, 1980, str. 86.
49. Tamt, str. 86; L. D. Martin, "Pvody vych skupin tetrapod", Ithaca,
New York: Comstock Publising Association, 1991, str. 485, 540.
50. S. Tarsitano, M. K. Hecht, Zoologick urnl Linnho spolenosti, sv. 69,
1985, str. 178; A. D. Walker, Geologick magazn, sv. 177, 1980, str. 595.
51. Pat Shipman, "Ptci to dlaj... Dlali to dinosaui?", New Scientist, 1.nora
1997, str. 31.
52. "Star ptk", Discover, 21.bezna 1997.
53. Tamt
54. Pat Shipman, "Ptci to dlaj... Dlali to dinosaui?", str. 28.
55. Robert L. Carroll, Vzorce a procesy evoluce obratlovc, Cambridge
University Press, 1997, str. 280-81.
56.. Jonathan Wells, Ikony evoluce, Regnery Publishing, 2000, str. 117.
57. Pat Shipman, "Ptci to dlaj... Dlali to dinosaui?", str. 28.
58. Tamt
59. Roger Lewin, "Kosti savc, pedkov se obaluj masem", Science, sv 212,
26,ervna 1981, str. 1492.
60. George Gaylord Simpson, ivot ped lovkem, New York: Time-Life
Books, 1972, str. 42.
61. R. Eric Lombard, "Pehled evolunch princip savho stednho ucha,
Gerald Fleischer", Evoluce, sv 33, prosinec 1979, str. 1230.
62. David R. Pilbeam, "Pearanovn naeho rodokmenu", Nature, erven
1978, str. 40.
63. Earnest A. Hooton, Nahoru od opa, New York: McMillan, 1931, str. 332.
64. Malcolm Muggeridge, Konec kesanstv, Grand Rapids, Eerdmans, 1980,
str. 59.
65. Stephen Jay Gould, "Hloupost Smithe Woodwarda", New Scientist, 5.nora
1979, str. 44.
66. Kenneth Oakley, William Le Gros Clark & J. S, "Piltdown", Meydan
Larousse, sv 10, str. 133.
67. Stephen Jay Gould, "Hloupost Smithe Woodwarda", New Scientist,
5.dubna 1979, str. 44.
68. W. K. Gregory, "Hesperopithecus zjevn ani op ani lovk", Science, sv 66,
prosinec 1927, str. 579.
69. Philips Verner Bradford, Harvey Blume, Ota Benga: Pygmej v zoo, New
York: Delta Books, 1992.
70. David Pilbeam, "Lid ztrcej ranho pedka", Science, duben 1982, str. 67.
71. C. C. Swisher III, W. J. Rink, S. C. Antn, H. P. Schwarcz, G. H. Curtis, A.
Suprijo, Widiasmoro, "Posledn Homo erektus z Jvy: Potenciln soubnost s
Homo sapiens v Jihovchodn Asii", Science, svazek 274, slo 5294, vydn
13.prosinec 1996, str. 1870-1874; viz t, Jeffrey Kluger, "Ne tak vyhynul
nakonec: Primitivn Homo Erektus mohl t dost dlouho, aby koexistoval s
modernmi lidmi, Time, 23.prosince 1996.
Harun Yahya
72. Solly Zuckerman, Za v ze slonoviny, New York: Toplinger Publications,

1970, str. 75-94.
73. Charles E. Oxnard, "Msto Australopitek v lidsk evoluci: Objekt
pochybnosti", Nature, sv 258, str. 389.
74. Holly Smith, Americk urnl fyzick antropologie, sv 94, 1994, str. 307325.
75. Fred Spoor, Bernard Wood, Frans Zonneveld, "Implication of Early
Hominid Labryntine Morphology for Evolution of Human Bipedal
Locomotion", Nature, sv 369, 23.ervna 1994, str. 645-648.
76. Tim Bromage, New Scientist, sv 133, 1992, str. 38-41.
77. J. E. Cronin, N. T. Boaz, C. B. Stringer, Y. Rak, "Tempo a zpsob evoluce
hominid", Nature, sv 292, 1981, str 113-122.
78. C. L. Brace, H. Nelson, N. Korn, M. L. Brace, Atlas lidsk evoluce, 2.b.
New York: Rinehart and Wilson, 1979.
79. Alan Walker, Scientific American, sv 239 (2), 1978, str. 54.
80. Bernard Wood, Mark Collard, "Lidsk rod", Science, sv 284, 5411,
2,duben 1999, str. 65-71.
81. Marvin Lubenow, Kosti svru, Grand Rapids, Baker, 1992, str. 83.
82. Boyce Rensberger, The Washington Post, 19.listopad 1984.
83. Tamt.
84. Richard Leakey, Dln lidstva, London: Sphere Books, 1981, str. 116.
85. Marvin Lubenow, Kosti svru, Grand Rapids, Baker, 1992. str. 136.
86. Pat Shipman, "Pochybujc Dmanisi", American Scientist, listopadprosinec 2000, str. 491.
87. Erik Trinkaus, "Tk asy mezi Neandrtlci", Natural History, sv 87,
prosinec 1978, str. 10; R. L. Holloway, "Mozek Neandrtlc: Co bylo
primitivn", Americk urnl fyzick antropologie Dodatek, sv 12, 1991, str.
94.
88. Alan Walker, Science, sv 207, 1980, str. 1103.
89. A. J. Kelso, Fyzick antropologie, 1.edice, New York: J. B. Lipincott Co.,
1970, str. 221; M. D. Leakey, Olduvai Gorge, sv 3, Cambridge: Cambridge
90. S. J. Gould, Natural History, sv 85, 1976, str. 30.
91. Time, listopad 1996.
92. L. S. B. Leakey, Pvod Homo Sapiens, ed. F. Borde, Paris: UNESCO, 1972,
str. 25-29; L. S. B. Leakey, Podle dkazu, New York: Harcourt Brace
Jovanovich, 1974.
93. "Je toto tv na minulosti", Discover, listopad 1997, str. 97-100.
94. A. J. Kelso, Fyzick antropologie, 1.edice 1970, str. 221; M. D. Leakey,
Olduvai Gorge, sv 3, Cambridge: Cambridge University Press, 1971, str. 272.
95. Donald C. Johanson & M. A. Edey, Lucy: Potky lidstva, New York:
Simon & Schuster, 1981, str. 250.
96. Science News, sv 115, 1979, str. 196-197.
97. Ian Anderson, New Scientist, sv 98, 1983, str. 373.
98. Russell H. Tuttle, Natural History, bezen 1990, str. 61-64.
99. Ruth Henke, "Aufrecht aus den Baumen", Focus, sv 39, 1996, str. 178.
100. Elaine Morgan, Jizvy evoluce, New York: Oxford University Press, 1994,
str. 5.
101. Solly Zuckerman, Za v ze slonoviny, New York: Toplinger
Publications, 1970, str. 19.
102. Robert Locke, "Rodinn boje", Discovering Archaeology, ervenec/srpen
1999, str. 36-39.
103. tamt.
104. Henry Gee, v Hledn asu: Za fosilnm zznamem k nov historii ivota,
New York, The Free Press, 1999, str. 126-127.
105. W. R. Bird, O pvodu druh Revidovno, Nashville: Thomas Nelson Co.,
1991, str. 298-99.
106. "Hoyle o evoluci", Nature, sv 294, 12.listopad 1981, str. 105.
1991, str. 304.
109. Tamt, str. 305.
110. J. D. Thomas, Evoluce a vra, Abilene, TX, ACU Press, 1988. str. 81-82.
111. Robert Shapiro, Pvody: Skeptikv prvodce stvoenm ivota, New York,
Summit Books, 1986. str.127.
112. Fred Hoyle, Chandra Wickramasinghe, Evoluce u vesmru, New York,
Simon & Schuster, 1984, str. 148.
113. Tamt, str. 130.

114. Fabbri Britannica Bilim Ansiklopedisi (Fabbri Britannica Science
Encyclopaedia), sv 2, 22, str. 519.
115. Richard B. Bliss & Gary E. Parker, Pvod ivota, Kalifornie: 1979, str. 14.
116. Stanley Miller, Molekulrn evoluce ivota: Souasn stav prebiotick
syntzy malch molekul, 1986, str. 7.
117. Kevin Mc Kean, Bilim ve Teknik, 189, str. 7.
118. J. P. Ferris, C. T. Chen, "Fotochemie smsi metanu, dusku a vody jako
model atmosfry primitivn zem", urnl americk chemick spolenosti, sv
97:11, 1975, str. 2964.
119. "Nov dkaz o evoluci ran atmosfry a ivota", Buletin americak
meteorologick spolenosti, sv 63, listopad 1982, str. 1328-1330.
120. Richard B. Bliss & Gary E. Parker, Pvod ivota, Kalifornie, 1979, str. 25.
1991, str. 325.
122. Richard B. Bliss & Gary E. Parker, Pvod ivota, Kalifornie: 1979, str. 25.
123. Tamt.
124. S. W. Fox, K. Harada, G. Kramptiz, G. Mueller, "Chemick pvod bunk",
Chemical Engineering News, 22.ervna 1970, str. 80.
125. Frank B. Salisbury, "Pochybnosti o modern syntetick teorii evoluce",
American Biology Teacher, z 1971, str. 336.
126. Paul Auger, De La Physique Theorique a la Biologie, 1970, str. 118.
127. Francis Crick, ivot sm: Jeho pvod a povaha, New York, Simon &
Schuster, 1981, str. 88.
128. Ali Demirsoy, Kaltm ve Evrim (Ddinost a evoluce), Ankara: Meteksan
129. Homer Jacobson, "Informace, reprodukce a pvod ivota", American
Scientist, leden 1955, str. 121.
130. Reinhard Junker & Siegfried Scherer, "Entstehung und Geschichte der
Lebewesen", Weyel, 1986, str. 89.
131. Michael Denton, Evoluce: Teorie v krizi, London: Burnett Books, 1985,
str. 351.
132. John Horgan, "Na potku", Scientific American, sv. 264, nor 1991, str.
119.
133. G.F. Joyce, L. E. Orgel, "Prospekty porozumn pvodu svta RNA", V
RNA svt, New York: Cold Spring Harbor Laboratory Press, 1993, str. 13.
134. Jacques Monod, Nhoda a nezbytnost, New York: 1971, str.143.
135. Leslie E. Orgel, "Pvod ivota na Zemi", Scientific American, jen 1994,
sv. 271, str. 78.
136. Gordon C. Mills, Dean Kenyon, "Svt RNA: Kritika", Origins & Design,
17:1, 1996.
137. Brig Klyce, RNA svt, http://www. panspermia.org/rnaworld.htm
138. Chandra Wickramasinghe, Rozhovor v London Daily Express, 14.srpen
1981.
139. Pierre-P Grass, Evoluce ivch organism, New York: Academic Press,
1977, str. 103.
140. Tamt, str. 107.
141. Norman Macbeth, Darwin Retried: Apel na rozum, Boston: Gambit, 1971,
str. 101.
142. Malcolm Muggeridge, Konec kesanstv, Grand Rapids: Eerdmans, 1980,
str. 43.
143. Loren C. Eiseley, Nesmrn cesta, Vintage Books, 1958, str. 186.
145. Norman Macbeth, Darwin Retried: Apel na rozum, Harvard Common
Press, New York: 1971, str. 33.
146. Tamt, str. 36.
147. Loren Eiseley, Nesmrn cesta, Vintage Books, 1958. str. 227.
148. H. Lisle Gibbs a Peter R. Grant, "Oscilace vbru Darwinovch pnkav",
Nature, 327, 1987, str. 513; pro vce podrobnost viz Jonathan Wells, Ikony
evoluce, 2000, str. 159-175.
149. Dr. Lee Spetner, "Lee Spetner/Edward Max Dialog: Pokraovn vmny
s dr. Edward E. Maxem", 2001, http://www.trueorigin. org/spetner2.ap
150. Tamt
151. Tamt
152. Francisco J. Ayala, "Mechanismy evoluce", Scientific American, sv. 239,
z 1978, str. 64.
153. Dr. Lee Spetner, "Lee Spetner/Edward Max Dialog: Pokraovn vmny
Adnan Oktar 191
s dr. Edward E. Maxem", 2001, http://www.trueorigin. org/spetner2.ap

154. S. R. Scadding, "Poskytuj zakrnl orgny dkaz pro evoluci?",
Evolutionary Theory, sv. 5, kvten 1981, str. 173.
155. Merckv manul lkask informace, Home edition, New Jersey: Merck
& Co., Inc. The Merck Publishing Group, Rahway, 1997.
156. H. Enoch, Stvoen a evoluce, New York: 1966, str. 18-19.
157. Frank Salisbury, "Pochybnost o modern syntetick teorii evoluce",
American Biology Teacher, z 1971, str. 338.
158. Dean Kenyon & Percival Davis, Od pand a lid: Centrln otzka
biologickch pvod, (Dallas: Haughton Publishing, 1993), str. 33.
159. Michael Denton, Evoluce: Teorie v krizi, London, Burnett Books, 1985,
str. 145.
160. William Fix, Prodavai s kostmi: Prodvn evoluce (New York:
Macmillan Publishing Co., 1984), str. 189.
161. W. R. Bird, O pvodu druh revidovno, Thomas Nelson Co., Nashville:
1991, str. 98-99; Percival Davis, Dean Kenyon, Od pand a lid , Haughton
Publishing Co., 1990, str. 35-38.
162. W. R. Bird, O pvodu druh revidovno, str. 98-99, 199-202.
163.Michael Denton, Evoluce: Teorie v krizi, London: Burnett Books, 1985,
str. 290-91.
164. Herv Philippe a Patrick Forterre, "Koeny univerzlnho stromu ivota
nejsou spolehliv", urnl molekulrn evoluce, sv. 49, 1999, str. 510
165. James Lake, Ravi Jain ve Maria Rivera, "Mchej a spojuj ve stromu
ivota", Science, sv. 283, 1999, str. 2027
166. Carl Woese, "Univerzln pedek", Zprvy nrodn akademie vd, USA,
95, (1998) str. 6854
167. Tamt
168. Jonathan Wells, Ikony evoluce , Regnery Publishing, 2000, str. 51
169. G. G. Simpson, W. Beck, vod do biologie, New York, Harcourt Brace
and World, 1965, str. 241.
170. Keith S. Thompson, "Ontogeneze a fylogeneze rekapitulovna", American
Scientist, sv. 76, kvten/erven 1988, str. 273.
171. Francis Hitching, Krk irafy: Kde se Darwin pletl, New York: Ticknor and
Fields 1982, str. 204.
172. Richard Lewontin, "Dmony hnan svt", The New York Review of
Books, 9.ledna 1997, str. 28.
173. Robert Shapiro, Pvody: Skeptikv prvodce stvoenm ivota na Zemi,
Summit Books, New York: 1986, str. 207.
174. Hoimar Von Dithfurt, Im Anfang War Der Wasserstoff (Tajemn noc
dinosaur), sv 2, str. 64.
176. Tamt, str. 61.
177. Tamt, str. 94.
178. Bilim ve Teknik, ervenec 1989, sv. 22, .260, str.59
179. Grzimeks Tierleben Vgel 3, Deutscher Taschen Buch Verlag, Oktober
1993, str.92
180. David Attenborough, ivot na Zemi: Prodn historie, Collins British
Broadcasting Corporation, erven 1979, str.236
181. David Attenborough, ivot na Zemi: Prodn historie, Collins British
Broadcasting Corporation, erven 1979, str.240
182. Grsel Bilim ve Teknik Ansiklopedisi, str.185-186
183. WalterMetzner, http://cnas.ucr.edu/ ~bio/ faculty/Metzner.html
184. National Geographic, z 1995, str.98
185. Bilim ve Teknik, leden 1990, str.10-12
186. David Attenborough, ivot ptk, Princeton University Press, PrincetonNew Jersey, 1998, str.47
187. James L.Gould, Carol Grant Gould, ivot na okraji, W.H.Freeman and
Company, 1989, str. 130-136.
188. David Attenborough, Soukrom ivot rostlin, Princeton University Press,
Princeton-New Jersey, 1995, str. 81-83.
189. Encyklopedie plaz a obojivelnk, Publikovno v USA Academic Press,
A Division of Harcourt Brace and Company, str. 35.
190. Frederick Vester, Denken, Lernen, Vergessen, vga, 1978, str.6
191. R.L.Gregory, Oko a mozek: Psychologie vidn, Oxford University Press
Inc. New York, 1990, str. 9.
192. Lincoln Barnett, Vesmr a doktor Einstein, William Sloane Associate, New
York, 1948, str. 20.
193. Orhan Hancerlioglu, Dusunce Tarihi (Historie mylen), Istanbul: Remzi
Bookstore, 6.edice, z 1995, str. 447.
194. V.I.Lenin, Materialismus a empirokritika, Progress Publishers, Moscow,
1970, str. 14.
195. Bertrand Russell, Abeceda relativity, George Allen and Unwin, London,
1964, str. 161-162.
196. R.L.Gregory, Oko a mozek: Psychologie vidn, Oxford University Press
Inc. New York, 1990, str. 9.
197. Ken Wilber, Holografick paradigma a jin paradoxy, str.20
198. George Politzer, Principes Fondamentaux de Philosophie, Editions
Sociales, Paris 1954, str. 53.
199. Orhan Hancerlioglu, Dusunce Tarihi (Historie mylen), Istanbul: Remzi
Bookstore, 6.edice, z 1995, str. 261.
200. George Politzer, Principes Fondamentaux de Philosophie, Editions
Sociales, Paris 1954, str. 65.
201. Paul Davies, Tanr ve Yeni Fizik, (Bh a nov fyzika), peloeno Murat
Temelli, Im Publishing, Istanbul 1995, str. 180-181.
202. Rennan Pekunlu, "Aldatmacanin Evrimsizligi", (Neevoluce klamu), Bilim
ve Utopya, prosinec 1998 (V.I.Lenin, Materialismus a empirokritika, Progress
Publishers, Moscow, 1970, str. 334-335).
203. Alaettin Senel, "Evrim Aldatmacasi mi?, Devrin Aldatmacasi mi?",
(Evolun klam nebo klam epochy?), Bilim ve Utopya, prosinec 1998.
204. Imam Rabbani Hz. Mektuplari (Dopisy Rabbaniho), sv.II, 357, Dopis,
str.163.
205. Francois Jacob, Le Jeu des Possibles, University of Washington Press,
1982, str.111.
York, 1948, str. 52-53.
207. Tamt., str. 17.
208. Tamt., str. 58.
209. Paul Strathern, Velk mylenka: Einstein a relativita, Arrow Books, 1997,
str. 57.
York, 1948, str. 84.
211. Tamt., str. 17-18.

Zhroucení Evoluční Teorie. Czech Čeština

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Zhroucení Evoluční Teorie. Czech Čeština

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

O AUTOROVI

Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v

PRAV IDEOLOGICK KOENY TERORISMU:

Le darwinist: "ivot je konflikt"

8 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Darwinv zdroj inspirace: Malthusova teorie bezcitnosti

Thomas Robert Malthus

K emu 'zkon dungle' vedl: Faismus

10 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Krvav aliance: Darwinismus a komunismus

ISLM NEN ZDROJEM TERORISMU ALE JEHO EENM

Islm je nboenstv mru a pohody

Bh vol lidi k mru a

14 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Islm obhajuje toleranci a svobodu projevu

Bh zakzal zabjen nevinnch

Bh pikazuje vcm, aby byli soucitn a milosrdn

Bh pikzal toleranci a odputn

PRO TEORIE EVOLUCE?

Karl Marx objasnil, e Darwinova teorie

18 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

VELK ZZRAK NA DOBY:

20 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

22 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Tento vdec shledv "vdetj" pijmout pravdpodobnost "asi nula"

sebedve svou necitlivost mohou dokonce skonit podporujc

Jak tento ver objasuje, dogmatick mylen evolucionist

Richard Dawkins, zamstnan

Masov evolun indoktrinace

24 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

... Dogmatit darwinist

STRUN DJINY TEORIE

26 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Darwinova hypotza nebyla zaloena na njakm vdeckm objevu nebo

Geneticke zkony objeven

Primitivn rove vdy a techniky v dob Darwina

objevil skrze drobn variace.

nemohla vzniknout nhodou.

Podrobn studie buky byly mon jen

iv buka je zzrak stvoen, kter udivuje vdce. Kdy je

28 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Zoufal snahy neodarwinismu

Pokus a omyl: Peruovan rovnovha

Dnes destky tisc vdc po svt, hlavn

30 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

VOLUN TEORIE TVRD,

Pro, pokud druhy pochzej z jinch druh neznateln

Obyejn lidsk kostra

Nahodil mutace, o nich

Evolun teorie tvrd, e iv tvorov se pemuj v

32 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Obyejn lidsk noha

IMAGINRN MECHANISMUS EVOLUCE

34 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Pro neme prodn vbr vysvtlit sloitost?

36 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

Mutace nedodvaj novou informaci k DNA organizmu:

Jin badatel, Michael Pitman, komentuje nespch pokus provdnch s octomilkami:

Od potku dvacatho stolet usilovali evolun biologov o

38 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE

FOSILN ZZNAM VYVRAC EVOLUCI

Jin evolun paleontolog Mark Czarnecki komentuje takto:

ivot se na Zemi ocitl nhle a v kompletn podob

40 ZHROUCEN EVOLUN TEORIE