Cestajednáníje cestoubytí.

Lao-c'

jako o tom, co
Lidé by neměli uvaŽovat tolik o tom, co majíudělat,
jsou'
Mistr Eckhart

uNntEn'|T
Unlvereitni*nlhovna - tim vice máš
Čímméně7sia čímméněprojevuješze svéhoživota
a tím více odcizen1lje tvťrjživot.

Karl Marx

PŤeložilJan Lusk

Copyright @1916bY Erich Fromm

Translation @ Jan Lusk, 2001
O AURORA, 2OO1

rsBN 80-7299-036-5
 PŤedmluva

Tato kniha rczvíjí dvě z m,lch pŤedchozích

'otázky spisri.
Jednak rozšiŤujemé dílo v oboru iadikálně humanisiicke
psychoanal!,zya soustŤed'uje se pŤitomna rozbor sobectví
a altruismu, kterépovaŽujeza die zák|adnpí
charakterové
orientace.V poslednítŤetiněknihy, v tŤetí
části,dále rozvij'
otázky, kterymi jsem se zabyvalve spisech
The Sane Socie-
ry a The Revolution of Hope _ krizi současné společnosti
a moŽnostmi,jak ji Ťešit. Nebylo se pňitom možné vyhnout
myšlenkám,kteréjsem již vyjádŤildŤíu.,
avšak věiím,že
novéhledisko a rozšíŤení pojm s tím spojenlch uspokojí
i ty čtenáŤe'kteŤíznají mojepr"a.ste práce.
Název tétoknihy se pŤekryvás názvem knihy
Gabriela
Marcela: Byt a míta Balthasara Staebe|ina Mít a byt.Všech-
ny tyto tŤiknihy jsou napsányv duchu humanismu,
avšak
pčistupují k svémutématuod1išnymzpťrsobem: r'au'..r uy-
cházíz teologického a filozofickéhohiediska;Staehelinoía
kniha podává konstruktivnírozbormaterialismu
v moderní
vědě a tvoŤípŤíspěvekkanal ze skutečnosti(Wirktichkeits-
analyse);moje kniha se zabyváempirickoupsychologickou
a sociální analyzoudvou zptisobťr existenc.. Čt..,ar.i-. kt.-
 Ťíse o danétémapodrobně zajímaji,doporučujiMarcelovu Zbyvámi jen milá povinnost poděkovatněkolika lidem,
a Staehelínovu knihu. (Donedávnajsem nevěděl,žeexistu- kteŤípŤispělik podobě obsahua formy knihy. Nejprve bych
je.anglicky pŤekladtétoMarcelovy práce' a četljsemji ve
chtěl poděkovat Raineru Funkovi, jenŽ mi pomohl ve více
vynikajícímpŤekladuBeverly Hughese,poŤízeném pro moji nežjednom ohledu - v dlouhych debatáchmi zprostŤedko.
soukromoupotŤebu. PublikovanypŤeklad je uvedenv bibli- teologii; ne navně poukazoval
val porozuměníkŤesťanské
ografii.) rukopis a jeho
na teologíckouliteraturu;několikrát pŤečetl
Kvťrli ětivosti jsem poznámky omezil na minimum, a to vyborné konstruktivní návrhy a kritika mi pomohly text
jak poěetně,tak rozsahem.Některé odkazyna knihy se nachá-
olohatit a odstranitněkolik omylri' Jsem nanejvyšzavázán
zejív závorce v textu,pŤesné ridajeuvádímv bibliograťri. Marion odomirokovéza podstatné vylepšenítétoknihy díky
Dalšístylistickouotáz kou, kterouchci vyjasnit,je pou- jejíredakční práci. Moje poděkovánínáleŽítakéJoanHughe-
žívánígramatického rodu vyr az ,,člověk..
(man)a,, on..(he). souo, která svědomitě a trpělivě pŤepisovalaŤaduverzí ru-
VěŤím,žejsem se zcela vyh nul jazyku, ktery se Íidímuž- kopisu a pŤispělamnohavynikajícíminávrhy tfkajícímise
sk1imrodem.Děkuji Marion odomirokové,žemě pŤesvěd-
sty1u a jazyka. A nakonec děkuji Annis Frommové,která
čilao tom, žeužitíjazyka z hlediska gramatickéhorodu má piečetlarukopis v několika verzich avŽdy reagovalaŤadou
většivyznam,nežjsemdosudtušil.Jen v jednomboděv na-
cennych postŤehria návrhri.
šem pŤístupuk rozlišovánírodťrv jazyce jsme se nebyli
schopnidohodnout,totižu slova pokudje termí- New York E.F.
',člověk..,
nem označujícím druhhomosapiens.PouŽívánislova ,,č1o- Červen1976
věk..v tétosouvislosti,tj. bez rozlišovánírodu' má dlouhou
tradici v humanistickém myšlenía já nevěŤím, že bychom
se dokázali obejítbeze slova, kteréjasněoznačujezák|adni
ustrojenídruhu člověk.Taková obtížneexistujev němčině,
kde slovo ,,Mensch..znamenábytost rodově nerozlišenou.
I v angličtiněse slovo ,,man..(člověk) použivábezrozlišení
rod takjako německéslovo,,Mensch.., pokud znamená|id,-
skou bytostnebo lidskou rasu' Domnívámse, žeje vhodné
obnovit vyznamslova,,člověk.. bez speciÍikacerodu,místo
aby se použiva|apochybněznějícislova. Ve slově,,člověk..
[v anglickémoriginále, pozn.pŤekl.]jsem v tétoknize po-
užil velké počáteění písmeno,aby bylo jasné,že termínu
uživámbez rodovéhorozlišenípohlaví.

t0 il
 jeho pochybenía nové
Úvod: Velky pŤíslib,
alternativy

Konec jedné iluze

Velk! pŤíslibneomezeného pokroku - pŤíslibovládnutípŤí-

rody, pŤíslibhmotnéhonadbytku, maximálního štěstípro
maximální početjedincri a neomezenéosobnísvobody -
udržovalnaděje a víru cellch generacíod počátkuprťrmys-
lové éry.Naše civilizace s určitostízača|atehdy, když lid.
skj rod zača\aktivně ŤíditpŤírodu; avšaktoto Ťízení zristalo
aždo počátkuprťrmyslového věku omezené.Když ale došlo
k pokrokuv prťrmyslu,kdyžbyly Živočišná a lidská energie
nahrazenymechanickoua posléze jadernou energiía lidská
mysl nahrazena počítaěem' bylo moŽné se domnívat, že se
nacházime na cestě neomezené q/roby, a tedy neomezené
spotŤeby,domnívatse, žetechnika nás učinilavšemocnjmi
a věda vševědoucími. ocitli jsme se na cestě,kdy se stává-
me bohy, nejvyššími bytostmi,kterémohou vytvoŤitdruhj
svět, v němžse svět pŤírodypoužijejen jako materiál pro
našenovéstvoŤení'
Muži a později stále více i ženyzakoušelinovy smysl
 svobody;stáva'i se pány svého
vlastního života:ťeudální
tězce byly zlomeny a každj,, Ťe- _ Technicky pokrok sám vytvoŤil
us.ch pout, mohl dělat, ekologická nebezpečí
co chtěl.AlespoĚ tak to lidépociťovali.
'ual..n a nebezpečínukleárníválky. Jednočidruhénebo obojedo.
platilo jen pro vyššía .tr"oni A j"k;;;;j.'uo* ."
trráu, u,,'.ot, d'okázaiypÍe- hromady m že pŤivéstke konci lidskou civilizaci a možná
svědčiti ostatní,Že posléze i veškeryživot.
uuJ. ,,oua svobodaplatit pro
všechnyčlenyspolečnosti, pokuoinJustrializaceudrží
krok. S ocialismus a komunismus,e..y.t,t. svrij Když V roce 1952pŤijelAlbertSchweitzerdo osla, aby pŤe-
jehožcílemby|anová.por.eno,i změni.y z hnuti, vzal Nobelovu cenu míru,vyzval svět, aby
u-,o,,,č1ověk, v hnutí,je- ,'se podívj na
hož ideálem byl burŽoázní svou situaci.'.Člověkse stal ,up..,nun.rn...
Aviak .up..-
živoip.o us..t'ny, univerzální
buržoajako muži aženybudoucnosti' man s nadlidskousilou nedosáhlnadlidskéhorozumu.či-
DosaŽ"níblahobytu
a pohodlípro všechnysá považo,ulo-,uvysledek více roste lidská moc, tím ubožejšímse člověkstává...Je
néhoštěstípro všechny.Trojice neomeze- tŤebavyburcovat našesvědomí,protoŽese stáváme o to ne-
n.o-.,.n" vyroby,abso-
lutní svobody a neomezeného lidštějšími,očvícese stávámesupermany...
štěstívytvo Í'Iajádronového
náboŽenství. Pokrok a nová Pozem'iáiis.
pokroku měly na-
hradit obec boží.Vribec Proč velky pňístibselhal?
e, Že totonovénábo-
Ženstvínaplriovalo své stoupen."
".piJ;;;;
in.,gii, životností a na-
dějí. SelhánívelkéhopŤíslibubylo - kromě podstatn1/ch ekono-
Musímemítna zŤetelivznešenost mickych rozpor industrialismu_ zabudováno do prťrmys-
velkého
hernéhmotnéi duchovníq'.ilk;;;mystového pŤíslibu,
nád- lového systémusvymi dvěma hlavními psychologickymi
chom porozumělit věku, aby- premisami:1) cílem životaje štěstí,
myslováe.u.kut.eii:ffi tj. maximálníslast,vy-
mezenáj ako uspokojeníj akékolivŽádosti nebo subjektivní
"ffi'Tffi
'x1'.."'.1-iiT'Hllií;l;
vícelidí si uvědomujenásledují. potŤeby,kteroum Že člověkpocítit(radikátníhedonismus);
_ Neomezenéuspokojování ;i;;' 2) egoismus,sobectvía chtivost, kterémusí systémvytvá-
všechtuz.u nevedek blahu,
nevedeani ke štěstí,ani k maximalni siasti. Ťet'aby mohl fungovat,vedou k harmonii a míru.
_ Sen, Že budem^e'n;závjslÝ1í Je dobŤeznámo, že v ce|éhistorii praktikovali radikální
pány.nadsvymi životy,
skončil,kdyžjsrne začalivnÍmátrun, hedonismusbohatí'Ti, kteŤíměli neomezené prostŤedkyjako
z.:.-e se stali koleč-
ky strojebyrokracie.-ve svych privilegovaná vrstva v Římě, v italsk}'chrenesančníclrob-
myšlenkách,citecha vkusu,
jimiž manipulujív|ád,a,prťrmysl cích,anglická a francouzskášlechtav osmnáctéma devate-
á komunikace.
- HospodáŤskypokrok zťtštat-".""a náctémstoletí,se snažili na|éztsmysl životav neomezené
o,o.,.n na bohaténárody
a propastmezi bohatymi a chudyrni slasti' Zatimco všakmaximum slasti podle radikálníhohe-
národy se stále p."hl;,-
buje. donismu bylo praktikováno specifickymi skupinami v urči-
t1ichdobách, nikdy _ až d'o17. století- se nestalopodle

I4
l5
 velkych učitelriživotaaniv Číně,Indii'
na Blízkémvycho- dí lidskémur stu a druhéjsou v souladus poŽadavky
dě ani v Evropě teoriíblaha. lidské
Jedinou vyjimkou je Ťeck;iÍilozof Aristippos, pŤirozenosti'
SÓkrat v Učení,žecílem životajenap'něníkaždé
ŽákGn v prvnípoloviněčtvrtého stoletípr. n. t.;,tt..y ueit, lidskéŽádosti,
cílem životaje pocit'ovat optímumtělesné bylo jasně vyhlášenopoprvéod doby Aristippovy
le rozkošea Že filozofy
štěstí je tvoŤenoce'kovym součtemprožitéslasti. sedmnáctéhoa osmnáctéhostoletí.Byla to p..astuu
Zato máio, a, kte;.á
co víme o jeho filozoťri,vděčímeDíogénovi u'znikla snadno,když,,zisk..pŤestalzn'amenat,,ziskpro
Laertskému, duši..
ale i z tohoje patrno,že'Aristipposje jeáiny fiako v bibli a později u Spinozy) aznamena|materiální,
skutečn;/ il;;- monetárnízisk, a to v období,kdy stŤednívrstva
nista, pro kteréhoje existenc" zaao,ji odvrhla
zák|ad'empráprávo nejenom svá politická pouta, ale takévšechnapouta
jejíhouspokojenía k uvědomění lasky
si, žecílemzivoL1e'stást. a solidarity a uvěŤila-,že b!,t pouze pro sebe ziamena
Epikrira nelze považovatza pňedstavitele ajt
Arisiippoua sám sebou.Pro Hobbseje štěstísouvislf pokrok
hedonismu.Pro Epik ra je ,,čistá.i slastnejvyšším od jedno
cílem,ale žádosti(cupiditas) k další.La Mettrie aotonce doporueuje
slastmu byla,,nepŤítomností bolesti..(aponia)aklidem duše
(ataraxia), Podle Epikrira slastjako uspokojení drogyposkytující alesporiiluzi štěstí;pro Sadaje uspokojá-
žádostine- ní krutych pohnutek legitimníproto, že existujía iožadují
m že b!,t cílem života,protožepo takové
slasti následuje se uspokojení. Byli to myslitelé,kteŤí
nutně stráze ,a to odvádílidskost od jejího Žili v doběkonečného
skutečného cíle. vítězstvítŤídyburŽoazie.To, co bylo nefilozofick/mi prak-
totižod nepŤítomnosti bolesti. (Epikriráva teorie
mnohym zprisobemteorii Freudovu.) Zd,á o,io""'i.á tikami aristokratri,se stalo praxí ateorií buržoazie.
se, z. Bpir.n.". od osmnáctéhostoletíbyla vypracována Ťad'aetickrich
zastáva|určitydruh subjektivismu,a tedy stál
na teorií _ některébyly dosti rictyhodnymiformami hedoáis-
zici neŽAristotelés_ alespoĎpokud rozporné "p"e"Jp"-
,p,i,y o E'pi- mu, jako napŤíkladutilitarismus,ostatníbyly pŤísněantihe-
krirově učenídovolujíbezpečn!vyklad.
Žtgng z velk)ichmistrrineuči|, žesama existence donistické_ jako systémKant v, tvtar*ríu,Ťhoreauriv
žádosti či
zakládá etickou normu.Jejich zájemplatil Schweitzer v. Avšak současné obdobízhrubaod prvnísvě-
optimálnímulid- tovéválky se vrátilo k praktikám a teorii radikálníhohedo-
skémublahu (vivere bene),Podsiatn! prvek jejich
v myšle- nismu. PŤedstavaneomezenéslasti tvoŤípodivnou kontra-
ní tvoŤírozdí|mezi těmi potŤebami(zaoostmi),
kterélsou dikci vtičiideálu ukázněnépráce, podobnoutémezi etikou
pociťoványpouze subjektivněajejichŽ
uspokojenívede uznávajícíposedlost pracía ideálem riplnélenosti ve zbyt-
k momentálníslasti, a potŤebami,[tere jsou
zakoreněny ku dne a v době volna. Nekonečnytovární pás a byrokra-
v lidsképŤirozenostia jejichžuskutečnění vede k lidskému
r stu a vyvolává eudaimÓnii't.j. tická rutina na jedné straně ate|evize, automobil asex
,,Llaho...Jinak Ťečeno: na
sle- stranědruhétuto rozpornoukombinaci umoŽřují.Pouhá po-
dovali rozdíl mezi čistěsubjektivněpocit'ovanymi
potŤeba- sedlostpracíby lidi dovedlak šílenství
mi a objektivněplatnymi potŤebamt_ ty prvníčástďně stejnějákonaprosta
ško- lenost.Ale v kombinaci obou lze žít.Kromě toho oba roz-

t6
t7
pornépostojeodpovídajíekonomickénutnosti:kapitalismus
dvacátéhostoletíse zak|ádána maximálníkonzumaci zboží
a služeba na rutinnípráci ve skupině.
Teoretické vahy ukazuji, že radikální hedonismusne.
mriževéstke štěstía pročk němu za danélidské pŤiroze-
nosti véstnem že.Ale dokonce bez teoretickéanalf zy po^
zotovaná data demonstrujínanejvyšjasně, že naše,,honba
za štěstím.. nevytváŤíblaho. Jsme společenstvím notoricky
nešťastnych lidí:osaměl;ích, rizkostnjch,depresivních, de-
struktivních,závis|ych _ lidí, kteŤírádi zabíjejíčas,jejž se
tak snažímeušetŤit.
Náš sociálníexperimentjenejvětším experimentem,ktery
byl kdy učiněnk vyŤešení otázky,zda slast(ako pasivníafekt
narozdi| od aktivníhoafektu,kterfm je blaho a radost)m Že
podat uspokojivouodpověď na problémlidskéexistence.
Poprvév dějináchneníuspokojenípudu slastijen privilegi-
em menšiny,ale je možnépro víceneŽ polovinu populace'
Experimentjiž dal na tuto otázku negativníodpověď.
Druhá psychologickápremisapr myslovéepochy - že
uskuteěřováníindividuálníhoegoismuvedek harmoniia mí-
ru, k r stu blahobytukaždého jedince _ je rovněžmylná z te-
oretickych drivodria její chybnostje dokázánapozotovan!-
mi daji. Pročby tentoprincip, ktery odmítljedinf z velkych
klasickych ekonomŮ,David Ricardo,měl byt pravdiq/? Fakt,
žejsem egoista,neodkazujejen k mémuchování,ale také
k mémucharakteru.To znamenát,že chci všechnopro sebe,
že mám slast z vlastnictví,nikoliv ze sdílení,žemusímbyt
chtivy, protožemym cílemje mít.Jsem tim více, čímvíce
mám; že musímpociťovatnepŤátelství ke všemostatním-
ke svym zákazníkttm,kteréchci podvést,ke svym konku-
rent m, kteréchci zničit,ke svym dělník m, kteréchci vy-
l8
koŤisťovat. Nikdy nedojduuspokojení, protožemá pŤáníni-
kdy nekončí;musím závidět těm, kteŤímají víc, a musím
mít strach ztěch, kteŤímají méněnežjá. Ale všechnytyto
pocity musím potlačit,abych mohl ukázat sebe (ostatním
i sobě)jako usměvavého, rozumného,poctivého,jako by-
tost' kterou ze sebe chcekaŽd! učinit.
Vášeř mítnutněvede k nikdy nekončícímu tŤídnímu boji.
Prohlášeníkomunistti'Že jejich systémchce ukončittŤídní
boj zrušenímtŤíd,je fikce' protožejejichsystémje za|ožen
na principu neomezenékonzumacejako cíli života'Dokud
kaŽdy bude chtítmít více,musí se utváŤettŤídy,musí exis=
tovat tŤídníboj a z hlediska celku musí existovat meziná-
rodníboj. Chtivost a mír se navzájem vylučují.
Radikálníhedonismusa neomezenyegoismusby se ne-
mohly objevitjako vridčíprincipy ekonomickéhochování,
pokud by bylo nedošlov osmnáctémstoletík drastickézmě-
ně. Ve stŤedověké společnosti
a v mnohavysoce vyspěl;Ích
i primitivníchspolečnostech bylo ekonomickéchováníur-
čovánoetick;/miprincipy' Proto dle scholastickychteo1ogťr
takovéekonomickékategorie'jako je cena a soukromé
vlastnictví,tvoňilysoučástmorálníteologie.Bylo samozŤej-
mostí,žeteologovéna|ez|iformulace,kterépŤizprisobovaly
morálníkodex nov;/mekonomickjm požadavkrim(napŤíklad
vymezenípojmu ,,spravedlivá cena,,u TomášeAkvinského);
nicméněekonomickéchování zrjstalo lidshj,m chováním,
a proto bylo podŤizenohodnotám humanistickéetiky.
V osmnáctémstoletíprošelkapitalismus radikální promě-
nou _ ekonomickéchováníse odloučilood etiky a lidsk;1ich
hodnot. HospodáŤskystroj se skutečněpovažovalza auto-
nomníentitu,nezávislouna lidskych potŤebách a na lidské
vtili. Byl to systém'kteryběželsám podle vlastníchzákon .
t9
Utrpenídělník i ničenístále narristajících mal;fchpodnik
neustálese zvětšujícími korporacemibylo ekonomickounut-
ností,kterébylo moŽno litovat, a|e jlž bylo nutno pŤijmout,
protoŽe byla vfsledkem prisobenípŤírodního zákona.
Vyvoj ekonomickéhosystémujiž nebyl určovánotázkou
Co je dobrépro člověka?, ale otitzkou Co je dobrépro r st
systému?NěkteŤíse snažili konflikt otupit pomocípŤedpo-
kladu, že co je dobrépro rrist systému(nebo dokonce pro
jednotlivou velkou korporaci),je takédobrépro lid. Tato
konstrukcebyla podepŤenapomocnoukonstrukcí,žeprávě
ty kvality, kterésystémvyŽadujeod lidsk;/chbytostí_ ego-
ismus, sobectvi,chtivost-, jsou lidsképŤirozeností vroze-
ny; podporuje tudížne pouzesystém,ale samalidská pŤi-
je
rozenost. Společenství, ve kterych egoismus,sobectví
a chtivostneexistují,se považova|a za,,primitivní..a jejich
členovéza,,dětinské...Lidé odmítaliuznat,žetyto rysy ne-
byly pŤirozenymipudy,jež vyvolaly existenciprťrmyslové
společnosti,a|e Že by|y produkty sociáLnichpodmínek.
V neposledníŤaděje driležit!jin;/ faktor vztah člověka
k pŤíroděse stal značněnepŤátelskjm.ProtoŽejsme ,,zr -
dou pŤírody.., která pravym ustrojenímsvé existence stojí
v pŤírodě' ale daremrozumuji pŤekračuje; pokusili jsme se
sv j existenciálníproblémvyŤešitopuštěním mesiášské vize
harmoniemezi lidstvem a pŤírodou ji
tím,Že dobfváme, pŤe-
tváŤímek našimvlastnímcílŮm,takžese našedobyvánístá-
le více rovná ničení.Náš dobyvačn;í duch a nepŤátelství nás
učinilyslepymivričiťaktm, ŽepŤírodní zdrojemajísvémeze
a mohou b;ft eventuálně vyčerpány a že pŤírodabude proti
lidskémudrancováníbojovat.
Prrimyslováspolečnost pohrdá pŤírodou a pohrdá i vše-
mi věcmi, ježnejsouvyrobenystrojově,a pohrdá lidmi, kteŤí
20
stroje nevyrábějí(barevnfmi rasami, v poslednídobě s vf-
jimkou Japonskaa Číny). Lidéjsou dnespŤitahováni mecha-
niěnem, silnymi stroji, absencíživotaa stále více destrukcí.
Ekonomická nutnostproměny člověka
Dosud jsme tvrdili, že charakterovérysy vyvolané naším
socioekonomickym systémem,tj. našímzprisobem života,
jsou patogennía nakonecvytváŤejí nemocnéhočlověka,a te-
dy i nemocnouspolečnost. ovšem existujeještědruhy ar-
gument,ktery ze zce|a jinéhohlediska podporuje hluboké
psychologickézměny v člověkujako alternativuvričieko-
nomické a ekologickékatastrofě. Tento argument byl
podán ve dvou zprávách Římskéhoklubu: jedna pocházi
od D' H. Meadowse a kol., druhá od M. D. Mesaroviče
a E. Pestela. obě zprávy se zablvají technologickfmi, eko-
nomickfmi a populačními trendy ve světovémměŤítku. Me-
saroviča Pestel docházejik záv ěru,žepouze drastickéeko-
nomickéa technologickézměny v globálním měŤítku,a to
dle Ťídicíhoplánu, mohou,,zabránitobrovskéa nakonecglo-
bální katastroft..,aže daje,kterédokazujíjejich tvtzení,
se zakládají na maximálně globálním a systematickémvy-
zkumu, jak! dosud byl proveden.(Jejich kniha má určité
metodologicképŤednostiproti Meadowsově zprávé,která
uvažujeo ještědrastičtějších změnáchjako o alternativěvriči
katastroÍě.)Mesaroviča Pestel dále docházeji k zť*ěru,Že
takovéekonomickézményjsou možnépouze ,,pokuddojde
k základnímzměnám v hodnotách a postojíchčlověka|coŽ
bychnazval orientacícharakteru] , jako je nová etika a novy
postoj kpŤírodě,,(podtrhlE.F.).Jejich závěry jen posilují
to, co Ťeklijiní pŤedzveŤejněním jejich zprávy i poté,Že
a1
L1
totižnovéspolečenství jemoŽnépouzetehdy,jestliŽe v pro-
cesu jeho vzniku vznikne takénová lidská bytost, nebo
skromnějiŤečeno, jestližedojdek základnízměněv součas-
néstruktuŤecharakteručlověka.
obě zprávy byly bohuželnapsány v duchu kvantifikace,
abstrakcea odosobnění, kteréjsoutolik typicképro našidobu
a navíc zce|a zanedbávajipolitické a společenské faktory,
beznic|tžnelze vytvoŤitrealistick1iplán. Nicméněposkytují
cenné daje a poprvése zabyvajíekonomickou situacílid-
skéhorodu jako celku,jeho možnostmia nebezpečími' Je-
jich závěr, Žeje nezbytnánová etika a novy postoj v čipŤí-
rodě,je o to cennější, protoŽestojív protikladuvričijejich
filozofickym premisám.Na druhémkonci škály stojíE. F.
Schumacher,kteryje takéekonomem,ale souěasněje radi-
kálnímhumanistou.Jeho požadavekradikální změny člově-
ka se zakláďána dvou argumentech: nášsoučasn!sociální
Íád na nás pťrsobí patologicky a my kráčímevstŤícekono-
mickékatastrofě,pokud radikálně nezměnímesvrij sociální
systém.
PotŤeba hluboképroměnyčlověkase nejevíjen jako etic-
ky nebonáboŽensk!požadavek ani jako pouzepsychologic-
ky požadavekplynouci zpatogennípovahy našehosoučas-
ného sociálního charakteru,ale takéjako podmínkapro
pouhopouhéptežitílidskéhorodu. SprávnéŽitíneníjiž je-
nom naplněnímetickéhonebo religiÓzního požadavku.Po-
prvév dějináchpŤežitílidskéhorodu závisí na radikdlnízmě.
ně lidskéhosrdce. Avšak změna lidskéhosrdce je možná
toliko v témíŤe,v níždojdek drastickjm ekonomick1/m a so-
ciálnímzměnám,kteréposkytnoulidskémusrdci šancizmě-
nit se a odvahu avizi tuto změnu provést.
22
Existuje alt ernativa vťtčikatastroJě?
Všechnyvyšeuvedenéťrdaje jsou zveŤejněnya jsou dobŤe
známé.TéměŤneuvěŤitelnáje skutečnost, ženedošlok žád.
névážnésnaze odvrátit to, co vypadá jako konečn!vyrok
osudu. V osobnímživotěby nikdo kromě šílencenezťrstal
pasivnív ěi ohrožení celésvéexistence,' avšaklidézodpo-
vídajícízaveŤejné zá|eŽitostinedělajípraktickynic, a ti, kdo
jim svěŤilisvéosudy,je ponechávajív nečinnosti.
Jak je moŽné,ženás nejsilnějšíze všechpudri,pud sebe-
záchovy, zÍejměpŤestávámotivovat? Jedno z nejobvyklej-
šíchvysvětleníje, že vridcovépodnikajímnoho akcí,které
jim umožriujípŤedstírat, Že dělaji něco efektivníhok odvrá-
ceníkatastrofy:nekonečné konference'rezoluce,rozhovory
o odzbrojení,to vše budí dojem,že problémyjsou rozpo-
znánya žebylo něco učiněnopro jejich Ťešení. Avšaknedě-
je se nic, co by mělo skutečnyvyznam;jak vridci, tak i ti, co
jsou vedeni, umrtvujísvésvědomía svou touhu pŤežittim,
Že se tváŤí,jako by znali cestua šli po ní správnfm směrem.
Podlejinéhovysvětlenísobectví,kteréplodísám systém,
zprisobuje,žev dcovéosobnírispěchhodnotímnohemvyše
nežspolečenskou odpovědnost.Již nešokuje,kdyžpolitičtí
vridcovéa byznysmeni činírozhodnutí,která se zdají bjt
jejich osobnívylrodou,současně jsou však škodliváa ne-
bezpečnápro společenství. Pokudje ovšemsobectvíjedním
z pilíŤrisoučasnépraktickéetiky' pročby měli jednatjinak?
Zďá se, Že nevědí,Že chamtivost (stejnějako podŤízenost)
lidi ohlupuje,dokoncei pokudjde o sledováníjejich vlast-
ních skutečnychzájmi v jejich vlastníchživotechč,izájmtt
jejich partner a dětí(srov' J. Piaget, The Moral Judgmenl
of the Chilil' Současně je veŤejnost tak sobeckyzaměŤena
z5
 na svésoukromézáleŽi.tosti, Žejednotlivcivěnujíjen malou existence:vlastnění(modus,,mít,,)abytí (modus,,bit,,).
pozornostvšemu,co pŤekračuje osobnírámec. V irvodníkapitolepodávám ,,pŤedběžnou orientaciv problé-
Jinévysvětlenípro umrtvenípudu sebezáchovyspočívá mu..těchtodvou mod existování.Druhá kapitola ukazuje
v tom, že změny ve zprisobu života,kteréby by|y vyžad'ová- rozdil' mezi nimi pomocí pŤíkladrizkaždodenníhoživota,
ny, jsou tak drastické,že|idédávaJípŤednostbudoucíkata- kterémohou čtenáŤi snadnouvéstdo vztahu se svlmi vlast-
stroĚ pŤedobětí,jižby museli učinitdnes.Popis jednoho ními zkušenostmi.TŤetíkapitola ukazuje,jak modus vlast-
zážitkuArthura Koestlera ze španělskéobčanské války po- nění a modus bytí chápou Star a Nov! zákon a Mistr
dává pŤíkladtohoto rozšíŤeného postoje:Koestler nu..há- Eckhart. Následujícíkapitoly se zabyvajínejobtížnějšíotáz-
zel v pŤepychové vile svéhopŤítele v okamžiku,kdy'. došla
kou: analyzujírozdí|mezi existenčním modem vlastnění
zpráva o postupuFrankovych oddílri;nebylo pochyb o tom,
abytí;snažímse o teoretickézávěrynazákladě empirickych
žedorazi během noci a on žebude s nejvyšší pravděpodob- Až potud se kniha zabyvá hlavně individuálními as-
ridajťr.
nostízastŤelen; mohl si zachránitživotritěkem,ale noc byla pekty dvou základníchmodri existování,avšakposledníka-
chladná a pršelo,dťrmbyl vy\lŤátya ritulny;a tak z stal, byl pitoly se zabyvajívlznamemtěchtomodripŤiformováníno-
zajat a o mnoho tydn později byl jeho život zachráněn té- vého člověkaa nové společnostia obracejíse k možnym
měÍzázrakemdíkyirsilípŤátelskynakloněnlch novin፠. To alternativámvričidebilizaci individuálníhochorobnéhobytí
je tedy zprisobchovánítěch' kteŤíriskují smrt,místoaby se
a vťrči socioekonomickému vlvoji celéhosvěta,kter1Ísmě-
podrobili vyšetŤení, kteréby diagnostikovalovážnéonemoc- ke katastrofě.
Ťuie
něnívyžadující většíchirurgicky zásah'
Kromě těchto vysvětlení fatátnílidsképasivity v otázce
životaa smrti existujeještějedno, kterétvoŤíjeden z drivo-
dri, pročpíšututo knihu. Mám na mysli názor,Že neexistuje
žádná alternativavťrčimodelu korporativníhokapitalismu,
sociálnídemokracienebo sovětského socialismučitechno-
kratického,,ťašismu s usměvavoutvátí,,'Popularitatohoto
názoruje z ve|kémírynásledkemťaktu,Že by|o vynaloŽeno
maléírsilík prostudování pŤiměŤenosti zcela novlch sociál-
níchmodelria k experimentovánís nimi. Dokud nebudepro-
blémuobnovy společnostivěnována aspoř zěásti taková
pozornost,jakou věnujínejlepší hlavy vědě a technice'ima-
ginace nedokážedodat novéa realistickéalternativy.
V tétoknizejde hlavně o ana|yzudvouzákladníchmodrj

24
 \
\

Částt.
a,,byt,,
Porozuménírozďílumezi ,,míÍ,,
I

PŤedběžná
orientacev problému

Dďtležitost
rozlišenímezi ,,mít,,a ,,byt,,

Alternativa mezi vlastněníma bytímse neobracík běŽnému

lidskémurozumu.MŮže se zdát,že,,mit,,je normálníživot-
nífunkcí_ abychommohli žít,musímeurčité věci mít'A dá-
le' abychomse rnohli zvěcí těšit,musímeje mít.Jak mťrže
v kultuŤe,kde nejvyšším cílemje mít_ a mítvíc a víc_ a ve
kterélze íci,Že někdo ,,mácenu milion dolar .. _ existovat
nějaká alternativamezi vlastněníma bytím?Naopak by se
mohlo zdát, že pravou podstatoubytíje vlastnění;jestliže
někdo nic nemá,je níc.
Avšak velcí MistŤi životaalternativumezi modem vlast-
nění a bytí učinili ristŤedníotázkou svych systémri.Podle
Buddhy nesmímeusilovato majetek,abychomdosáhli nej-
vyššího stupněrozvinutíčlověka'Ježíš učí:,,Neboťkdo by
chtěl zachránit svrij Život,ten o něj pŤijde;kdo všakpŤijde
o životpro mne' zacbráníjej. Jakj prospěchmá člověk,kte-
ry ziská celj svět' ale sám sebeztratínebo zmaŤí?,, (Luk,9,
24_25).Mistr Eckhart učil,Že nic nemíta otevŤít se a učinit

29
 se ,'prázdnym..,nenechatvlastní
ego stát ve svécestě tvoŤí
podmínkudosaženídučhovního maličká_ kdybych tak mohl pochopit,
zůavía síly. ruru.' ueir, z"
pŤepychjestejnouneŤestíjako co jsi, s koŤín|ry
i se všíma vševe všem,
chudobaa ženaším
mělo byt b t vícea nikoliv mít více' "ii;; "y mohl bych poznat, co je B h a co je člověk.
(Myslím skutečného
Marxe, radikálníhohumanistu,nikoliv jeho (neznámy pŤekladatel)
vulgá.'i p"ác.
1eksovětského komunismu.)
Toto rozlišenína mne hlubocep [lašÓovohaiku v pÍekladuvypadá takto:
sobilo po Ťadulet a hle-
dal jsem empirick.i základ v konirétním
zkoumání indivi- Pozorně hledě'
duía skupin psychoanalytickou metodou.r", .".i,"*
Ťil,mě pŤivedlok závěru,žetoto rozlišení ilu.- spatŤiljsem skrytéb!,Ií
spolu s rozdílem poblížeplotu'
mezi láskou k životua láskou ke smrti
pŤedstávuje n":,ixiua-
nějšíproblémexistence;empirické (pŤeložil
Alfons Breska)
antropologické a psycho-
analytické ridaje totiž ve svych aristeociJn
,k,;;íí,.^;" Rozdíl je markantní'Tennysonreagujena květinu pŤáním
vlystnění a bytí pžedstavujt)aHaani
zpt)sobyp,,ii,,ni
a žejejich pňíslušná,sílaurčujerozdíly mítji,,,Vytrhne..ji s ,,koŤínky i se vším...Zatímcouzavírá
mezi charaktery in- intelektuální
dividuí a mezi r znymi typy sZciátníhá báseř vahou o možnéfunkci květiny, je v je-
charakteru.
ho pochopenípŤirozenostiboha a člověkakvětina samaza-
Pžíkladyz poezie bita, cožje vysledkembásníkovazájmuo ni. Tennyson'jak
ho spatŤujeme v jeho básni, mrižebyt srovnán s okcidentál-
Na vod k pochopenírozdílumezi vlastněním nírnvědcem, kter! hledá pravdu rozkouskovánímŽivota.
a bytímv lid- BašÓova reakce na květinu je zcela odlišná'Nechce ji
skéexistencimi dovoltepoužít jako ilustracidvě básněpo-
dobnéhoobsahu'kteréuvedl zesnul! utrhnout;dokonce se jí ani nedotkne.Pouze se ,,pozorně
T. D. Suzuti u.,uf.t,
,,PŤednáškách o zenovémbuddhisÁu...Jedna je haiku dívá,,a,,vidí..ji. Suzukípodávátentopopis:
Japonce BašÓa (1644_t694); dtuháje od
od Tenrry'";;, ;'g-
lickéhobásníkadevatenáctého BašÓ se pravděpodobněprocháze|po venkovskécestě,
stoleti.oba popisujíp;J";-
ny zážitek:svou reakci na květinu, kterou když zpozoroval u plotu něco zcela nepatrného.Pak se
spatŤínaprocház- pŤiblížil,
dobŤesi to prohlédla zjistil, žeto nenínic víc
ce. Tennysonovyveršezní takto:
neždivoká rostlina,natolik bezvyznamná,Že si jí obvyk.
KvěÍinko v popraskanézdi, le kolemjdoucínevšimne.To je hol;./ťaktpopsan;/v bás-
z pukliny tě vyjmu a ni bez zvláštníhopoetickéhopocitu, ktery není v básni
celou tě podržímv dlani i s kožínkv' vyjádŤennikde kroměposledníchdvou slabik,kterév ja-
ponštinězněji kana' Tato částice'která je častopŤipojo-

30
J.t
 vána k podstatnému jménu,pŤídavnému jménunebo pŤí- nes na zahrádku,
slovci, označujeurčitypocit obdivu' velebení,Žalu nlbo
kde domajsem,
radostia někdyji lze do angličtinyzcela pŤiměŤeně pŤe-
véstvykŤičníkem. V tomto haiku veršekončíprávě vy- zde v tichou zase
kŤičníkem...
,lá prst, ho dal.
A ujímáse,
Zdá se,Že TennysonpotŤebuje květinuvlastnit'aby porozu- A kvete dál'
měl lidem a pŤírodě, a tím,žekvětinu má, je ona zničena. (pŤeložil
otokar Fischer)
BašÓ chce uvidět, a ne se pouze na květinu dívat,chce bÝt
_ a nechatji žít.Rozdílmezi Tennv-
u ní,byt s ní,,zajedno,, (ioethe, procbázejicibez ci|e,je upoután vyraznym malym
sonema BašÓemje zce|avysvětlenv Goethověbásni:
kvítkem'Říká nám, Že měl totéž nutkáníjako Tennyson'totiž
utrhnoutho. Ale na rozdíl od Tennysonasi Goethe uvědo-
Co jsem našel
ltrutje,žeto znamenákvětinu zahubit.Pro Goethaje květina
natolik živá,žek němumluvía varujeho; a on situacivyŤe-
Já sám' tak tiše
Šíjinak než Tennyson a BašÓ. Vezme květinu ,'i s koŤín,-
se lesem bral,
kemooa znovu ji zasadí,takŽe její život se nezničí.Goethe
nic nezamyšlel,
stojítakŤkauprostŤed mezi Tennysonema BašÓem:v toz-
nic nehledal.
hodujícím okamŽikuje pro něho vjznam Životasilnějšínež
vyznam pouhéintelektuálnízvědavosti.Je zbytečnéŤíci, že
A v stínuskryty
v tétokrásnébásni GoethevyjadŤujejádrosvéhopojetízkou-
jsem kvítekzhléd:
tnánípŤírody.
jak oko záŤil,
Tennysonťtv vztah ke květině se odehráváv modu vlast-
jak nebe květ,
nickém_ nikoliv ve vlastněnímateriálním,nybržve vlast-
něníintelektuálním.BašÓťrva Goethriv vztah ke květině se
Já shyb se pro něj,
očividněodehráváv modu byti. Yyrazem ,,bytí.. mínímta-
on šepÍem dych: kovy zprisobexistování,ve kterémčlověkani nic nemá, ani
,,Kdybys mne utrh, se nedoŽadujeněco mít,nybrŽ raduje se a své schopnosti
já uvad bych!,,
roalizujetvoŤivě,je sjednocense světem.
Goethe'velky milovníkŽivota,jedenz největších bojov-
A květjsem vyhráb
níkri proti necelostnímua mechanickémupojetíčlověka'
i s koŤínkem,
vyjádŤilbytíjako protikladvlastněnív mnohabásních'Jeho

)z
JJ
 Faust je dramatickym vyjádŤenímkonfliktu
mezi bytím Idiomatickézměny
a vlastněním(vlastněnípŤedstavujeMefistofet"s;,ate í na-
sledujícíkrátkébásni vyjadŤuje
bytív krajníjednoduchosti: tJrčitázměnav dťrrazuna vlastněníabytije patrnáv nar s-
tajícímuživánípodstatn]ilchjmen a v poklesu užívánisloves
Majetek
v západníchjazycíchběhemposledníchněkolika staletí.
Podstatnéjménoje ná|ežitymoznačením pro věc. Mohu
Vím,žemi nic neDaÍŤí
|Ici, že mám věc: napŤíkladŽe mám stťrl,drim, knihu, auto.
nežmyšlenka,ktirá nerušeně
Náležitéoznačeníčinnosti,procesuje sloveso:napŤíklad
vyvěrá z méduše, jsem, miluji,toužim,nenávidímatd' Avšak čímdál častěji
a každypňíznivy okamžik,
so vyjadŤuje činnostve smyslu vlastnění;tj' podstatné jmé-
jejž mi laskavy osud
ttose používámístoslovesa.Ale vyjadŤovat činnostipomo-
dopňává do dna vychutnat.
cI tnítve spojenís podstatnymjménem znamená používat
(neznám, pŤekladatel ) ,iazyknepŤesně, protožeprocesya činnostinelze vlastnit_
|ze je pouze proŽít,
zakusit.
Rozdíl mezibytima vlastněnímneodlišujebytostně
Vychod
a Západ. Jde spíšeo rozdíl mezi společností
soustŤeáěnou Staršípostňeh:Du Marais a Marx
na lidi a společností soustŤeděnou
na věci. Vlastnická ori-
entaceje charakteristickápro západníprrimyslovou
společ- Ncblahédťrsledky tohoto zmateníby7yrozpoznányjižv osm-
nost' ve kterése chtivost po penězích,slávě
a moci stala n ctémstoletí.Du Marais velmi pŤesněvyjádŤiltento pro-
dominantnímtématemživota'Méně odcizenáspolečenství
blérnve svémposmrtněvydanérrrdíle Les VeritablesPrin-
_ napŤíkladstŤedověkáspolečnost,
indiáni kmene Zufli, af- ripes de Ia Grammaire (1769).Píše:,,V pŤíkladuMám
rické kmenovéspolečnosti,kterénebyly zasaŽeny
moderní ltodinlqllze slovo mám pochopitjen v jeho náležitém Smys-
ideou ,,pokroku.._ majísvébásníky'jako je BaiÓ.
Možná |rr;avšakve větě Mám nápad je slovo mám použitojako
po několika generacíchindustrializacrcbuáou
mít Japonci itrritace.Je to vypťrjčenyvyraz. Mám nápad znamenáMys-
svéTennysony.Nejde o to,že západníčlověk neníschop"n lim, chápu něco takovyma takovymzp sobem,Mám touhu
plně pochopit vychodnísystémy,jako je zenovy
buddhis- enamenáToužím; Mám v li znamenáChci atd',,(Zaupozor-
mus fiak se domnívalJung),ale o to, Že moderníčlověk
ne- něnína Du Maraise vděčímDr. Noamu Chomskému.)
dokážepochopit ducha společnosti'která se nezaměŤuje
na Sto let po Du Maraisově pozorovánífenoménu, jak se
majeteka chtivost.Spisy Mistra Eckharta(stejněobtížni
po- sIovesonahrazujepodstatnymijrnény,se Marx a Engels za-
chopitelné jako spisy BašÓovynebo zen) u .pi.y
Buddhovy byvali t;fmŽproblémem, ale radikálnějším zpr)sobemve spise
jsou vskutku pouze dvěma náŤečími téhožiazyka. Svatá rodina' V jejich kritice ,'kritickékritiky..EdgaraBaue-

J+
35
 ra je obsaženama|á,ale velmi dtiležitárivahao lásce, v níž
hodněstarostí'..PŤed několíkadesítkamilet by pacientmís-
se odkazujek následujícímu vjroku Bauerovu:,,Láskaje kru-
|a,,mám problém.. pravděpodobně Ťekl,jsem v nesnázích.. ;
tá bohyně, která stravuječlověkazce|atak,jako se stravují
pokrmy, chce vlastnit celéhočlověkaa není uspokojena, |iÍsto,,mámnespavost..by Ťekl,,nemohuspát..a místo,mám
dokudjí člověkneobětujenejensvou duši,ale i svéfyzické
lťastnémanželství,, ,jsem šťastněženaty,,,
já, Jejíkult je utrpení;vrcholemtohotokultu je sebeoběto- Současnystyl mluvy ukazuje,žezačínádominovatvyso-
kf stupeř odcizení.Když se Ťekne,mám problém..místo
vání, sebevraŽda,,,
,jsem v nesnázích.., je vyloučenosubjektivníprožíváni.Já
Marx a Engels tvrdi, žeBauer ,,pÍetváÍi
lásku v ,bohyni., je nahtazenočímsi,co vlastním.Svépoci-
v mémproŽívání
a to v ,krutoubohyni. tím,žez milujícíhočlověkanebo lástgl
ty 'jsem v něco,co mám,totižproblém.
pŤetvoŤil Avšak,,pro.
člověkačiníčlověkaláslcy;takto Bauer odděluje lásku jako
blénr..je abstraktní'vyrazpro všechnydruhy potiži'Nemo.
odloučené bytí od člověkaa činíz ní nezávisléjsoucno...
bu mít problém,protoŽeproblémnenívěcí, kterou mohu
Marx a Engels zd'e poukazujína rozhodujícíokolnost pŤi
v|astnit;avšakproblémmťrže mít mne' Jinymi slovy jsem
používání podstatného jménamístoslovesa.Podstatnéjmé-
.tcĎe pŤetvoŤilv ,,nějaky problém.. a m j vlastnívltvor mě
no ,,láska..,kteréje pouze abstrakcípro akt milování' se
nyní vlastní.Tento zprisob mluvy prozrazujeskryté,nevě-
odlučujeod člověka.Milujícíčlověkse stává člověkemlás-
doméodcizení.
ky' Láska se stávábohyní,idolem' do kteréhočlověkpromí-
Lze samozŤejmě namítnout,ženespavostje tělesny sym-
tá svémilování;v tomto procesuodcizeníčlověkpŤestává
ptom,jako jímje bolavj krk nebo bolestzubu,a žeje proto
proŽívatlásku, ale je pouze schopenmilovat podŤízením se oprávněnéÍikat,Že mám nespavost,jako je oprávněnéŤíci,
bohyni Lásky. PŤestávábyt aktivnímělověkem, ktery cítí;
žemám bolavj krk. Avšakje tu ten rozdi|,žebolesti v krku
místotoho se stává odcizenlm sluŽebníkemidolu a je ztra-
ncbo bolesti zubri jsou tělesnfm pocitem,ktery mrižeb;/t
cen,jakmile je mimo kontaktse svym idolem.
vícenebo méněintenzivni,ale má malou psychickoukvali-
tu. Mrižememítbo|estv krku, protožemáme krk' nebo bo-
Současnyjazykovy uzus
lestzubu,protožemámezub.Nespavostvšaknenítělesnym
pocitem,ale stavemducha,je to stavneschopnostispát.Když
Během dvou stoletípo Du Maraisovi tento sklon nahrazovat
ťÍkám,,mámnespavost.. místo,,nemohu spát..,prozrazuji své
slovesa podstatnlmi jménynarostl do takovémíry, že i on
pťánizá itek zkosti' neklidu, napětí,kterémi brání spát,
by si to stěžídokázal pŤedstavit.
Uvedu typick;/,i kdyžmír-
tldsunouta duševnímjevem se zab;/vattak, jako kdyby to
ně pŤehnany pŤíkladdnešní mluvy' PŤedpokládejme, Že člo-
Ó.v/tělesn1isymptom'
věk, ktery hledá pomoc psychoanalytika, zaěne rozhovor
Jin! pŤíklad:Ťekne-lise pro vás horoucílásku..,
touto větou:,,Doktore,mám pr ob|ém;mám nespavost. I když ''mám
nedáváto smysl. Láska nenívěc, kteroumohu mit, a|epro-
mám krásny d m, krásné děti a šťastné manželství,mám
ccs, vnitŤníčinnost,jejimŽje člověksubjektem'Mohu mi-

36
37
lovat, mohu byt zamilován,a|ev procesumilovánínemám... hytínebotvar,,bft.. je mnohemsloŽitější a obtížnější. ,,Bytí..
nic. Ve skutečnostičímméněmám, o to vícemohumilovat. se používáněkolikaodlišnymizprisoby:(1)jako spona,napŤ.
,jsem velik5í..,,jsem bíLÝ,,,,jsem tj. jako gramatic-
chud1i..,
P vod pojm ké označeníidentity (mnoho jazyk nemá slovo pro
',byt..
v tomto vyznamu; španělština rozlišujemezi stálymi vlast-
,'Mít..j e zdánlivě j ednoduchyvy t az. KaŽd,ál id ská by tostmá nostmi, ser, kterénáleŽi k podstatěpodmětu,a vlastnostmi
něco:tělo,* šaty'domov _ ažpo moderníhomužeči Ženu, nahodilfmi, estar, kterék podstatěnenáleži);(2) jako pa-
kteŤímajíviz,te|evizi' pračkuatd.Žít a nic nemítje faktic. sivní, trpná forma slovesa, napŤíklad bit,, znamená,
'jsem
ky nemožné. Pročby tedy,,mít..mělo b;ytproblémem?Jazy- žejsem pŤedmětem činnostiněkohojiného,nikoliv pŤedmě-
ková historie slova ,,mít,,ovšemukazuje'že to slovo pro- tem vlastníčinnosti,jako tomuje v ,já biji..;(3) ve vyzna-
blémem je. KaŽdého, kdo si myslí,že,,mít,,jenejpŤirozenější mu existování,pŤičemŽ existenční,,bÝt,,se lišíod,,byt..jako
kategoriílidskéexistence,asi pŤekvapí, kdyžse dozví,že spony ustavujícíidentitu:,,Dvě slova existujíspolu a mo-
mnoho jazykŮ nemá slovo pro ,,mít.o. NapŤíkladv hebrejšti- ltou spolu existovatstále,i kdyŽjsou zcela odlišná...
ně ,,mít.. musíbyt vyjádŤenonepŤímou ťormoujesh Ii ('je to Benvenisttiv článekukazuje,ževyznam slovesa ,,byt,,je
mně..).Existuje vícejazyk , kterévlastnictvívyjadŤují tak- spíšesamostatnymvyznamem,a nikoliv v1iznamemspony.
to, nežjazyk , kterétak činípomocíslova ,,mám*' Je zaji- je v indoevropskychjazycich vyjádŤenokmenem es,
',Byt..
mavépozorovat,že ve v/voji mnoha jazyk po konstrukci ktery znamená,,existovat,nacházetse ve skutečnosti... Exis-
,je t9 mně..následujekonstrukce,já mám*,avšak,jak uká- tence a skutečnost se vymezujíjako ,,to,co je spolehlivé,
zal Emile Benveniste,k vyvoji opačnymsměremnedochá- pevné'pravé..'(V sanskrtusant Znamená,,skutečně dobré..,
zi.** ,,pfáVé..'superlativ sattama pak znači,'nejlepší...),,Bytí.. je
Tato skutečnost ukazuje,žeslovo mítse objevujev sou- tedydle svéhoetymologického koŤenevíceneŽpouhymkon-
vislosti se vznikem soukromého vlastnictví.Ve společnos- statovánímidentitypodnětua vlastností;je víceneždeskrip-
tech s pÍeváŽně funkčnímvlastnictvím,tj. vlastnictvímpro Íivním pojmempro dan;1i jev. označujeskutečnost existence
uživání,toto slovo neexistuje'Dalšísociolingvistickéstu- toho,coTesl;konstatujejeho pravosta pravdivost.Konsta-
die by měly ukázat,zdaa v jakémrozsahutatohypotézapIatí' tování,ženěkdo neboněco7est, ukazqe podstatuosoby nebo
JestliŽese zdá, žemítje relativnějednoduch!pojem,pak věci, nikoliv jejich zjev.
x Mělo by se zde alespoř zběžně Tento rivodnípŤehledvyznamu,,mít,, a,,bft.. vede k těm-
uvést, že existuje také vztah
k vlastnímutělu, ktery prožívátělo jako živéa ktery lze vyjádŤitslovy to závěrťrm:
,já jsem svétělo..a nikoliv slovy,,mám svétělo..;všechnypraktiky 1' Slovy ,,mit,,a,,byto,nevyjadŤuji určité oddělenévlast-
senzitivace vědomí se snažídosáhnout takového proživání tě|a' nosti podmětu, jako je tomu ve větách auto..nebo
** LingvisticképŤíklady ',mám
jsou pĚevzatyz Benvenista ,jsem nebo
bíly.. šťastn!...VyjadŤuji dva odlišné dru-
'jsem

38 39
hy orientacevrjčisobě a světu,dva odlišnédruhy struktury
charakteru,z nichžten pŤevládajícícelkově určujemyšleni,
cítěníajednánídanéhočlověka.
2. Existování v modu ,,mít,,znamená,že mrij vztah ke
světu je vztahempŤivlastřováníamajetnictví,u'tuh.-, u.
kterémsi chci každéhoa kaŽdou věc, včetněsebe' učinit
svym majetkem.
3. Existování v modu ,,byt,.znamená,žemusímerozlišit
dvě formy bytí.Jednase odlišujeod,,,mít,,,jak to bylo uká-
záno na v1irokuDu Maraise a znamenáživotnostá p,uuou
' moŽné
vztaženostke světu. Druhá forma bytí se odlišujeod zievo-
vánía vyjadŤuje pravoupňirozenost'pravouskutečnost věci
nebočlověkav čiklamnémuzjevu,jak to je doloženov etY-
mologii slova,,b t" (Benveniste).
Filozoficlcy pojem bytí
Vyklad pojmu bytíje navíckomplikov any tim, že bytíby\o
pŤedmětem vykladu mnohatisíc filozofick;ychknih a otázka
,,Co je bytí?,,byla jednou ze zák|adních otázek západní
filozofie. I kdyžmy budemepojem bytíprobírat z aniropo-
logickéhoa psychologického hlediska,filozofickérozbory
nejsou bez vztahu k antropologickymproblém m. ProtoŽi
dokoncei jen stručnfpŤehledvyvoje pojmu bytív dějinách
filozoťreod presokratikťr k modernífilozofii by pŤekročil
danémeze tétoknihy, zminimjen jeden zák|adnímoment:
pojem procesu, činnoštia pohybu jako elementubytí. Jak
upozornil George Simmel, myšlenka,že bytí zahrnujezmě-
nu, tj. že bytíje dění,má dva největšía krajně neristupné
pŤedstavitele
na počátkua na vrcholu západnifilozofie: u ge-
rakleitovi a v Hegelovi.
40
Stanovisko,Žebytije stálé,bezčasé' neměnnéa opakem
dění,jak to je vyjádŤenou Parmenida,PlatÓna a scholastic-
dává smysl pouze na základě idealistické
k;/ch,,realistri..,
pÍedstavy'žemyšlenka(idea)je nejvyšší skutečností.Jest-
|iŽeidea lásky (v PlatÓnově smyslu)je skuteěnější nežpro-
žiteklásky,lze Íici,že Láskajako idea je stálá a neměnná.
JestliŽevšak vyjdeme ze skutečnostilidskéhoexistování,
tnilování,nenávidění,trpění,pak tu neni žádnébytí, které
lry nebylo současněděníma změnou.Živé strukturyjsou
jen tehdy'jestliŽese dějí;mohouexistovatjen tehdy,
pokud se mění.Změna a r st jsou bytostnymivlastnostmi
proces života.
Hérakleitriva Hegelriv radikální pojem životajako pro-
cesu a nikoliv jako pevnépodstatymá svou paraleluna Vy-
choděv Buddhově filozofii. V buddhistickém myšlenínení
tnístopro pojemtrvajícístálépodstaty,a to ani pro věc, ani
pro já. Skutečnymi jsou pouze procesy.*
Současné vědeckémyšlenívyvolalo renesancifilozoťrc-
klch pojmťr,,procesového myšlení..tím,Žeje znovu objevi-
lo a pouŽilov pŤírodních vědách.
* Zbyněk Fišer,jeden z nejvyznamnějšíchčeskych,lečmálo známlch
uvádí do spojitostibuddhisticky pojem procesu a autentickou
Í.ilozofri,
marxistickou filozofii. Kniha ovšembyla publikována pouze česky
a pro většinu západních čtenáŤrizristala nedostupná. (Znám ji ze
soukroméhoanglickéhopŤekladu')[Pozn. pŤekl.:Nyní je kniha pňe.
loženado dánštiny( 1985); českávydání:Buddha, Praha,orbis l 968;
druhé,rozšíŤené vyd': Praha, Maťa/Dharmagaia |992,l
41
 Vlastněnía konzumování
Než proberemeněkolik jednoduchfchpŤíklad existování
v modu vlastněnía v modu bytí,je tŤebauvéstjin;/ projev
vlastnění,totiŽpŤivtělování (inkorporaci)'PŤivtě1ovanivlci
napŤ.jídlem nebo pitímje archaickouformoujejíhovlast-
nění.V určitém stadiuv]/vojemá dítěsklon věci, kteréchce
mít,klást do Írst.Je to dětská forma pňivlastĚovánív obdo-
bí,kdy mu tělesnyq1ivojještěnedovolujejinéformy ovládání
jeho vlastnictví.TutéŽsouvislost na|ézámemezi pŤivtělo-
váním a vlastnictvímv Ťaděforem kanibalismu. NapŤíklad
pozŤenímdruhéhočlověka získávámjeho sílu (takto m že
byt kanibalismus magickym ekvivalentem získáváníotro-
k ); pozŤenímsrdce statečného
člověka získávámjeho od-
vahu, pozŤením totemovéhozvitete získávámbožskoupod-
statu,kteroutotemsymbolizuje.
Většina pŤedmět ovšemnem Že byt pŤivtělenafyzicky
(a pokud ano,byly by opět ztracenyV procesuvylučování).
Ale existuje takésymbolickéa magicképŤivtělování.Jestli-
ževéiim,žejsem si pŤivtělilobraz boha,otce nebo zvíŤete,
nemťrŽe mi b;Ítodebrán ani odstraněn'Symbolicky objekt
spolknu a věŤímv jeho symbolickou pŤítomnost ve mně.
Takto napŤíklad Freud vysvětlujesuperego_jako zvnitŤně-
ny souhrnotcovskychzákazŮ a pŤíkaz' Autorita,instituce,
idea, obraz mohou blt zvnitŤněny_ introjektovány_ tymž
zprisobem:mám je,jakoby věčněchráněnéve svlch ritro-
bách. (Pojmy ,'introjekce.. jsou častopou-
a ,,identifikace..
živány synonymně,avšakje obtížné rozhodnout,zda jsou
skutečnětymžprocesem.V každémpŤípadě by pojem,'iden-
tifikace.. neměl byt používánvágně tehdy, kdyžby se mělo
spíšemluvíto nápodoběnebo podŤízení.)
Existuje mnoho dalšíchforem pŤivtělování, kterénejsou
spojeny s fyziologicklmi potŤebami,a proto nemají Žádné
konzumentstvíby nej-
omezení.Postoj vlastníspotŤebnímu
je
radějispolkl cel;fsvět.SpotŤebitel věčn!kojenecvolající
jevťrjako alkoholis-
po láhvi. Je to patrnéu patologick;fch
mus a narkomanie.obě tyto narkomaniejasně vyčleĎuje-
jejich
me, protoŽejejich ričinkyu osob s návykemnarušují
nutkavékouŤení sice
sociálnípovinnosti.Tolik odsuzované
všakkuŤákovosociální fun-
neníméněnávykové,nenarušuje
gováni' ale pravděpodobně ,jen.. délkujeho života.Mnoha
konzumováníse věnujemedále v té-
tbrmám každodenního
ve volnémčase
to knize.Pouze bych zde rádpoznamena|,že
konzumováníautomobily,te-
.jsoudnes hlavnímipŤedměty
Ievize, cestovánía SeX. A zatímcoje nazyváme aktivitami
volnéhočasu,bylo by lépeje nazyvatpasivitami.
Souhrnně \ze Ťíci,Že konzumováníje pouze jednou for-
pro dnešníprrimyslové
mou vlastnění,moŽnánejdťrležitější
vlast-
společnostiblahobytu.Konzumovánímá dvojznačné
protože to, co člověk má, mu nelze
nosti: utišujeťizkost,
více, pro-
odejmout;ale žádá,aby člověkkonzumoval stále
toŽe dŤívější konzumpcebrzy ztrácísvťrjuspokojujícícha-
rakter. Moderní konzumenti se mohou ztotoŽníts rovnicí
isem: co mám a co konzumuji.

43
 jak nejlépedovedou,zapisujísi všechnaslo-
'iiclrvfznamu,
va do sv;fchblok _ takžepozději se mohou naučitzpaměti
svépoznámky,a tak projítu zkoušky.Avšakobsahse nestává
součástí jejich vlastníhoindividuálníhosystémumyšlení'
neobohacujeho ani nerozšiŤuje. Místotoho slova,která sly-
2 shlukymyšlenekčiceléteorie,kte-
ší,pŤetváŤejí v neměnné
rév sobě uskladřují'Studentia obsahpŤednášekjsou si na-
Vlastnění abytí v každodennízkušenosti vzájemcizí,kromětoho,žese každystudentstalvlastníkem
souboruvypovědí,kteréučinilněkdojinj (kdoje buď sám
jejich tvťtrcem, aneboje pŤevzalz jinéhozdroje).
Studenti ve vlastnickémmodu existováníse soustŤeďují
pouze na jeden cíl - držetse toho, čemuse ,,naučili.., bud'
ProtoŽespolečnost,ve kteréžijeme,zasvět1lasvj Život zís- tak, Že si to vryjí do paměti,anebo tak, žepečlivěstŤeŽí své
kávání majetku a vytváÍenízisku, jen zŤídkaspatŤíme něja- poznámky' Nemusí produkovatnebo tvoŤitněco nového.
k;f doklad o existovánív modu bytí avětšinalidí považuje Jedinci vlqstnickéhotypu se naopak ve skutečnostinov;/mi
modus vlastnění za nejpŤirozenější, ba dokonce za jediny myšlenkaminebo pŤedstavamio tématucítívyrušeni,pro-
pŤijateln!zp sob Života.To vše lidem zv\ášťztěžujte,aby toŽe všechnonovézpochybřuje jejich zafixovanou sumu
pochopili podstatumodu byti aaby dokoncepochopili, že informací.Komu je vlastněníhlavní formou vztahu ke svě-
modusvlastněníje pouzejednamožnáorientace' ovšemobě tu, u toho myšlenky,kterénelze snadno spoutat (nebo za-
tato pojetí životajsouzakoŤeněnav lidském proživání.Ani psat),vyvolávajíirděsjako všechno,co rostea měníse' a co
jedno znich by nemělo či nemohlo byt prozkoumánoabs- proto nelze ovládat.
traktně,pouze intelektuálně;obě se projevujív každoden- Zce|a jin! je proces učenípro studenty,kteŤítc světu
nímŽivotěa je tŤebase jimi zabyvatkonkrétně. Následující zaujimají vztah za|oženyv modu bytí. PŤedevším na pŤed-
jednoduché pŤíkladytoho,jak se orientacena vlastnění abytí nášky,ani na prvnípŤednášku nepŤicházejíjakotabulae ra-
ukazujív každodenním životě,mohoučtenáŤi pomoci poro- sae. JiŽ pŤedtím pŤem;/šlelio problémech, o kterychbudou
zumět těmto dvěma alternativním mod m existence. pŤednášky pojednávat,a majína mysli svévlastníurč\té otáz-
ky a problémy'Tématemse jiŽ zabyvali a zajimáje. Místo
Učení aby byli pasivníminádobamipro slova a myšlenky,naslou-
chaji, sIyší,a co je nejd ležitějši,pŤijímajía odpovídají
Studenti,kteÍížijíve vlastnickémmodu existování,naslou. aktivně a tvoŤivě.To, čemunaslouchají,podněcujejejich
chajípŤednášce,slyšíslova a rozumějíjejich struktuŤe
a je- vlastnímyšlenkové procesy.V jejich myslíchvznikajínové

44 45
 otázky,novémyšlenky'novéperspektivy'Jejich naslouchá- I/zpomínání
ni je Živy proces.Naslouchajíse zájmem,slyší,co pŤedná-
šející Ťíká,a spontánněoživaji,kdyžreagujína to, co slyší. Vzpomínáníse mťrŽedít buď v modu vlastnickém,anebo
Nezískávajíjednodušepoznatky,kterési mohouodnéstdom v modu bytí.Nejd leŽitějšípro rozdíl mezi těmito dvěma
a naučitse je zpaměti. Každj takovy student byl zasažen Íbrmamivzpomínáníjedruh spojení,kterj se tvoŤí. Ve vlast-
a změnil se _ každyz nich je po pŤednášce jiny, neŽbyl pŤed je
nickémmodu vzpomínání spojenízce7amechanickétak,
ní.ovšemtentozptisobučení je možn;/jen tehdy,kdyžpŤed. juko kdyŽ se vztah mezi jednímslovem a slovemnásledují-
náška nabizi stimulujícímateriál. Na prázdnéÍečine|ze cím vytvoŤípevně na základéčastéhoopakování. Anebo
v existenčním modu zaměŤeném na bytíodpovídat,a dojde- mťrŽe b;ftspojeníčistělogické,jako je napŤíklad spojenípro-
-li k nim, takovístudentipovaŽujíza nejlepšív bec nena- tikladri nebo spojeni na zák|adě blízkosti pojmri, či spojení
slouchat,ale soustŤedit se na svévlastnímyšlenkové pro- s určitlmokamžikem,míStem,velikostí,barvouanebospo-
cesy. .ienív určitém myšlenkovém systému.
AlespoĚ krátce bychom se měli zmínito slovu ,,zájem.,, V modu bytíje vzpomínániaktivnímvyvolávánímslov'
interes,kterése v současné mluvě stalobezbarv m, opotŤe. ntyšlenek,názorŮ, obrazú,, melodií; to znamená,že vzpomi-
bovanjm vyrazem' Ale jeho podstatny vyznamje obsažen náníje spojením jednoduchého ridaje,naktery si máme vzpo-
v jeho kmeni, latinskéminter-esse,,,byt v (nebo)mezi..ně- tnenout'a mnoha dalšíchridajri,kteréjsou spojeny s ním.
čím.Tento aktivnízájem se ve stŤedověké angličtiněvyjad- Spojenív modu bytíneníani mechanické, ani čistělogické,
Ťovalvyrazem ,,to /isl.. (adjektivumlisty; pÍísLovcelistily). nlbrŽ živé'Jeden pojemje s druhfm spojenproduktivním
V moderníangličtiněse ,,tolist..pouŽijepouze v prostoro- nktemmyšlení(nebocítění),kter! se aktivuje'kdyžhledá-
vémsmyslu,.,,aship /isls..(lod'senaklání);p vodnívyznam ntesprávnéslovo.NapŤíklad pokudslovo ,,bolest..nebo ,,as.
v psychologickémsmyslu máme pouze v negativnímvyra- pirin..spojuji s ,,bolestíhlavy..,provádímkonvenční asoci-
zu ,,Iistless..(apaticky,bez život4 lhostejn1i).,,To list,, dÍí- aci.Avšakpokudspojujislovo ,,stres.. nebo,,hněvo. s ,'bolestí
ve znamenalo ,,aktivněusilovat o.., ,'byt vážnězaintereso- hlavy.., spojuji dan! irdaj s moŽnymi následky, s pochope-
ván v něčem..'KoŤenje tyŽjako u ,,lL!st,,, a|e,,íolist,,neni ním,jehožjsem nabyl pŤistudiu těchtojevri. Tento druh;/
chtíč,kter;fmje někdo poháněn, a|e svobodnya aktivnízá- typ vzpomínáni zak|ádáakt produktivníhomyšlení.Nej mar-
jem o něco, či usilovat o něco, ,,To listo,je jednímz klíčo. kantnějšími pŤíklady tohotoživéhovzpomínání jsou ,,volné
vychvytazti anonymníhoautora(z poloviny čtrnáctého sto- kteréobjevil Freud.
Ílsociace..,
letí)spisu The Cloud of Unknowing(vyd. Evelyn Underhill). Lidé' kteŤíobvykle pŤijímají jen irdaje,zjišťují, že má-Ii
Pro změnu ducha společnostiod tŤináctého do dvacátého parněťdobŤefungovat,potŤebujesilnj a nezprostŤedkovanj
stoletíje charakteristicképrávě to, že jazyk zachoval toto zájem.Je napŤíklaďznámo,Že někteŤí jedinci si vzpomněli
slovo jen v jeho negativnímsmyslu. na slovíčkacizího jazyka, kter;fdávno zapomněli, když se

46 47
 jejich pouŽitístalo Životněd ležit;Ím. Podle vlastnízkuše.
nosti vím - a nejsem vybaven zv|ášťdobrou pamětí_, že
jsem si vzpomněl na sen člověka,kteréhojsem analyzoval,
aťto byly dva t;/dnynebo pět let, kdyŽjsem se s nímZnovu
setkal tváÍív tváÍa kdyžjsem se soustŤedilna jeho celou
osobnost.Avšak ještěpět minut pŤedtím jakoby v neosobním
vztahujsem byl zcela neschopensi na ten sen vzpomenout.
Vzpomínánív modu bytí znamená oživovatto, co jsem
viděl nebo slyšel.K tomutoproduktivnímuvzpomínánído-
chází,kdyžse pokusímepŤedstavit si lidskoutváŤnebokra-
jinu, kteréjsme jednouspatŤili. Ani v jednompŤípadě nebu-
deme schopni si vzpomenoutihned;musímečlověkanebo
krajinuznovu vytvoŤit,oživitje ve svémysli. Tentozptisob
vzpominánínenívždy snadnÝ;bÝt schopen vybavit si tváŤ
člověkanebokrajinupŤedpokládá, žejsmeje jednou spatŤi.
li s dostatečn;1imsoustŤeděním. Když se takovévzpominání
plně uskuteční, člověk,jehožtváŤsi vybavujeme,je jako
živy,krajina,na kterouvzpomínáme, je jako skutečná, jako
kdyby ta osobanebosituacebyly skutečněfyzicky pŤednámi.
Zp sob, kterym se na tváŤnebo krajinu vzpomínáv mo-
du vlastnickém, je stejn1ijako ten,jímŽse většinalidí dívá
na fotografii. Fotografie sloužípouzejako pomrickapaměti
pro identifikováníosoby nebo krajiny a obvyklá reakce,kte-
rou vyvolá, je: ,,Ano,to je on,..nebo:,'Ano, tamjsem byl...
Fotografiese'provětšinulidí stává odcizenoupamětí.
VzpomínkasvěÍenápapíruje jinou formou odcizeného
vzpomínáni.Když si zapíšuto, co si chci zapamatovat, jsem
si jist, že mám ony informace'a nesnažím si je vštípitdo
mozku. Jsem si jist sv;fmvlastnictvím_ pokud ovšemony
poznámky ztratím, zttatímtakésvé vzpomínky na tyto in-
formace. Schopnost vzpomínatmě opustila, protožemoje
48
zásobárna vzpomínekse stala v podobě mych poznámek
vnějšíčástíméosoby.
S ohledem na velké množstvíridajri,kterési lidé v naší
společnostipotŤebují pamatovat,je nevyhnute|néurčitéza-
znamenávánía ukládáníinformacív knihách. ovšemodklon
od vzpomínání jakoukoliv roZumnoumíru.Na sobě
pŤerťrstá
Šamychse mŮžemesnadnopŤesvědčit, Že zapisovánísnižu-
je schopnostvzpomínání,a|e pomohou nám asi i některé
typicképŤíklady.
obvyklj pŤíkladnacházimedenně v obchodě' Dnes pro-
davačmálokdy sečtez hlavy dvě nebotŤipoložky,místotoho
sáhnepo kalkulačce. Jin;/pŤíkladnajdemeve škole.Učitelé
z.jišťují,Že studenti,kteŤísi pečlivězapisujíkaŽdou větu
pŤednášky, se všípravděpodobnostíporozumějía zapama-
tu.iísi méněnežstudenti,kteŤíd věŤujísvéschopnostipo-
rozumět, atudiž si i zapamatovatpŤinejmenším to podstat-
jak
né.Dále hudebníci, mi sdělil Dr. Moshe Budmor, vědí,
že ti, kteŤínejlépečtouz listu, si obtížnějivzpomínajina
tnelodii bez partitury.(Toscanini,jehoŽ paměťbyla mimo-
fádná,je dobr;/mpŤíkladem hudebníkav rnodubytí.)A po-
pŤíklad: jsem pozorova|,Ženegramotní
slední v Mexiku lidé
nebo lidé,kteŤípíšímálo, mají lepšípaměťneždokonale
gramotníz prťrmyslovfchzemí' Kromě jinéhoto znamená,
žegramotnostvribec neobšťastřuje tak,jak se hlásá, zvláště
pokudji lidépoužívají pouzeke čtenítoho' co ochuzujeje-
.iichschopnostprožívání a imaginace.
Styk v rozhovoru
Rozdíl mezi vlastnickfm modem a modem byti |ze snadno
pozorovatna dvou pŤíkladech rozhovoru'Vezměme si ty-
49
 ni9k9u diskusi, kdy A má názor X a B má názor Y, Každy
z diskutér se ztotožřujese sv;/mnázorem.KaŽdémuzáteŽi
na tom, aby nalezllepší'tj. pŤijatelnějši
argumentypro obra-
nu svéhonázoru. Žaany z nich však neočekává,.že názor
změní,ani žetak učiníprotivník.oba majístrachze změny
svéhonázoru proto' žejejich názotje jejich majetkema je-
ho ztrátaby znamenalaochuzení'
Jiná je situacev rozhovoru,ktery se nepovažujeza dis-
kusi. Kdo neprožil setkánís člověkem,ktéryje i!,znamnj,
svou d leŽitostíčipověstínebo dokoncesvfmi skutečnymi
vlastnostmi'nebo s člověkem,od kteréhoněco chceme -
dobrézaměstnání,lásku, obdiv? Za takovj,chokolnostímá
Ťadalidí sklon k mírnérizkosti a častose na takovédritežité
setkání,'pŤipravují,,.LJvažujíotématech' která by mohla dru-
héhozajímat;pŤedemrozvažují,jakby mohli zahájit kon-
verzaci; někteŤísi dokonce celj rozhovor rozvrhnou,pokud
jde o jejich vlastníroli. Nebo mohouhledatoporuv
tom, že
myslína to, co mají:své spěchy,okouzlující osobnost(nebo
svou zastrašující osobnost,je.litatorole ričinnější),svéspo-
lečenské postavení,svéstyky, vzhled a oblečení. Slovem'
váživ duchu svou hodnotu a na zák|adětohoto zhodnocení
nabízejísvézboži v následujícíkonverzaci.Člověk,ktery
to dokáŽe velmi dobŤe,skutečnězaprisobína mnoho lidi'
ačkolivvytvoŤen1i dojemje pouze zčástizprisoben jeho cho-
váníma spíšepocházíz chudokrevné soudnostivětšinylidí.
JestliŽetakto se pŤedvádějící ričastníkrozhovorunenídost
obratny,bude se jevit jako koženy,intrikující,nudny a ne-
vzbudípŤíliš zájmu.
opak tvoŤílidé,kteŤík situaci pŤistupují bez pŤípravy,
nehledajížádnéopory.Naopak reagujíspontánněa tvoŤivě;
zapominajína sebe, na svépoznatky,na svépostavení.Je-
50
Jich egojim nestojív qestě,a právě protomohouplně odpo-
vídatdruhémučlověkua jeho myšlenkám.Dopomáhajíke
ztozenínovych myšlenek,protoŽena ničemnelpí, a proto
ťnohoutvoŤita dávat.Člověkvlastnicky spoléhána to, co
mci,kdeŽto člověkv modu bytí spoléhána fakt, žejest, že
il'i'iea ženěco novéhose zrodípouze tehdy,pokud bude mít
odvahunechatvěcemjejich prťrběh a reagovatna ně' V kon-
verzaci zcel'aoživají,protožeje nedusíÚrzkostnyohled na
to, co mají.Jejich Živostje nakaŽliváa častopomáhá dru-
h/rn lidem, aby pŤekročilisvou egocentričnost. Pak konver-
zace pŤestávábytvlměnou zboží(informací,poznatk , sta.
tutu)a stává se dialogem,ve kterémjižnezáležina tom,kdo
má pravdu. SoupeŤispolu začínají souznět arozcházeji se
nikoliv s triumfemnebolítostí- oba ty stavyjsou stejněne-
p|odné-, ale s radostí.(Podstatnfčinitelv psychoanalytic-
kéléčbětvoŤítentooživující vliv terapeuta.Žáďny psycho-
analyticky vfklad nebude ričinkovat, jestližeatmosféra
je
terapie tísnivá,bez životaa nudná.)
Čtení
kteréje _ nebo
'|.o,co platípro konverzaci,platíi pro čtení,
_
by mělo byt konverzaci tr'eziautorema čtenáŤem. ovšem
ve čtení (ako v osobníkonverzaci)je d ležité, odkoho něco
čtu(nebo s kym mluvím).Čístuměleckybezcenné,laciné
rományje druherndenníhosnění.NedovolujetvoŤivěodpo-
vídat;textje hltánjako televizníšounebojako bramborové
lupínky,kterépojídámepŤi sledovánítelevize.ovšem ro-
mán, napŤíkladod Ba|zaka,lze čísts vnitŤníirčastí'tvoŤi-
vě _ tj. v modu bytí.Avšak pravděpodobněse většinoučte
v modu spotŤebním - v modu vlastnickérn. ČtenáŤi,jejichž
51
li pozornostje probuzena' chtějí poznat Ťešení záp|etky, zd,a
hrdina žije, nebo umírá,zda hrdinka bude svedena,anebo
zda odolá. Román sloužíjako pŤedehra ke vzrušení:proží-
vání vrcholí šťastnym nebo nešťastnym
koncem. Kdyiznají
konec, mají ce|y pŤíběh,téměŤ jako kdyby ho vyhrabali ze
svych vlastníchvzpomínek.Ale tito čtenáŤi
nerozšíŤilisvé
poznáni, neporozumělipostavěrománu, a proto neprohlou-
bili svépochopenílidsképŤirozenosti
ani se nedovědělinic
o sobě sam;/ch.
Tytéžzp soby čteníplatíi pro knihy s filozoťrckounebo
historickoutematikou.Zp sob' kterlm člověkčtefilozoÍic-
kou nebo historickouknihu, je formován_ nebo spíšede-
ťormován- vjchovou. Školase snaŽíkaždémustudlntu dát
určityobjem ,,kulturnívybavy* a na konci svéhoškolení
rli' vydává doklad, že studentmá pÍinejmenším minimální vy-
bavu.Studentise učíčístknihutak,žedokážíopakovathlavní
autorovy myšlenky.Takto studenti,,znaji.,PlatÓna, Aristo-
tela, Descarta,Spinozu,Leibnize, Kanta, Heideggera,Sart_
ra' Rozdíl mezi r znymi stupni vzdětánípočínajestŤední
a končevysokou školoutkví hlavně v objemu kulturnívy-
bavy, kterou jedinec získává,což zhrubaodpovídáobjemu
materiálníhomajetku,jejž budou studenti pravděpodobně
vlastnit.
Takzvanívynikajícístudentijsou ti' kteŤídokáŽínejpŤes-
něji zopakovat,co kteryz filozofrikdy Ťekl'Podobajíse dobŤe
informovanému prrivodciv muzeu.To, čemuse neučí,
je to,
co pŤekračuje toto majetnicképoznání'Neučíse klást filo-
zof rn otázky,neučíse mluvit s nimi, neučíse poznávatpro-
timluvy filozofti, chápat, Že některéproblémy vypouštějí
nebo se vyhybajíspornym otázkám;neučíse rozlišovatmezi
tím,co pŤineslinovéhoa co autornemohlmysletjinak, pro-
52
tožeto patŤilodo běžného myšleníjeho doby; neučíse po-
glouchattak, aby byli schopnirozlišit,kdy autormluvíjen
EVfm rozumem a kdy jeho rozum a srdce mluví společně.
Neučíse rozlišovat,zdaje autorpťrvodní, nebojen napodo-
bitelem;a neuěíse mnohodalšíchvěcí.
ČtenáŤv modu bytí častodospěje k závěru, žedokonce
l velrni ceněnákniha je zce|abezcennáaneborná velmi ome-
zenou hodnotu' Nebo mohou knize zce|a potozumět,lépe
nežsám autor,kterf považovalvšechno'co napsal,za stej-
ně d leŽité.
Uplatúováníautority
Jiny pŤíklad rozdílumezi modemvlastnickyma modembytí
je uplatřování autority' Kritick! bod vyjadŤqi vyrazy mít
autoritua bllt autoritou.TéměÍkaždyz nás uplatřuje auto-
ritu pŤinejmenším v určitémstadiu života,Ti, kteŤívycho-
vávají děti, musí uplatĎovatautoritu- at' chtějínebo ne _,
nby svéděti ochránili pŤednebezpečím a aby jim dali mini-
málnírady,jak se chovatv rťrzn;/clrsituacích.V patriarchální
společnosti jsou pro většinu mužripŤedmětem autoritytaké
ženy.VětšinačlenŮbyrokraticky'hierarchickyorganizova-
néspolečnosti, jako je naše,autorituuplatřuje_ kromětěch,
kteŤíse nacházejina nejnižšírn sociálnímstupni a jsou pou-
zc pŤedrtrětem uplatřování autority.
Našechápáníautoritydvojímzprisobemz|visi na našem
rozpoznání,že ,,autorita..je širok;;?pojem se dvěma zcela
odlišnymi vyznamy: mrižebyt buď,,racionálrní,.,nebo ,,ira-
cionální..'Racionálníautoritase opíráo kompetencia po-
máhá člověku,ktery se o ni opírá,v jeho rristu.Iracionální
autoritase zakládána sílea sloužík vykoŤisťování lidí. kte-
53
 Ťíjí podléhají.(Tento rozdiljsem probral v knize Útěk píect
svobodou.)
V nejprimitivnějších společenstvích, tj. u lovcťra sběra-
čri,autoritu uplatĎuječlověk,kterj byl obecně uznán jako
kompetentnípro danou lohu.Na jakfch vlastnostechse tato
kompetence zak|ádá,to záv isí na specifi ckjch okolnos.tech,
i když rozhodujícíby mělo byt, že mají zkušenost'moud-
rost,velkorysost,dovednost,,,vzezŤeni,,, odvahu.U mnoha
těchto kmenťrneexistuje stálá autorita, nybržvynoŤujese
v pŤípadě potŤeby. Anebo existujíodlišné autoritypro rťrzné
pŤíleŽitosti:
pro války, náboženské obŤady,urovnáváníspo-
r . Když vlastnosti, o kterése autorita opirá, vymizí nebo
zeslábnou, znamená to konec autority. V mnoha primitiv-
ních společenstvích lze pozorovatpodobnou formu autori-
ty, kdy se kompetencečastoustavujenikoliv na fyzickésíle,
ale na takovjch vlastnostechjako zkušenosta ,,moudrost...
Ve velmi dťrmyslném experimentus opicemi (1967) J. M.
R. Delgado ukázaI,Žejakmile dominantnízvíŤedokoncejen
na chvíli ztrati vlastnosti,kteréustavujíjeho kompetenci,
ieho autoritaje u konce.
Autorita v modu bytínespočívá jen na individuálníkom-
petenci k plněníurčitychsociálníchfunkcí,ale rovněžna
vlastnímzák|aduosobnosti,která dosáhla vysokéhostupně
r stu a integrace.Takoví lidé autoritu vyzaŤujía nemusí
vy dávat pÍikazy, zastrašovat,podplácet.Jsou to vysoce roz-
vinutá individua,kterátím,ěímjsou - a nikoliv tím,co činí
nebo Ťíkají_, ukazují,čímmohou lidskébytosti byt. Velcí
MistŤi životabyli takov1imiautoritami a s niŽšímstupněm
dokonalostilze takovéjedincena|éztvevšechrovinách vzdě-
1anostia u nejrtiznějšíchkultur. (Problémvychovy závisina
tétootázce.Jestližeby se rodičesamivícerozvíjelia opírali
54
se o svévlastníjádro, protiklad mezi autoritativnív;/cho.vou
a vychovoulaissez-faireby stěžíexistoval.Protožedítěpo-
tfebuje autoritu v modu bytí, reagujena ni s velkou horli-
vostí;na druhéstraněse vzpítáprotitlaku a lhostejnostinebo
lidí,kteŤísvfm chovánímukazují,žesami
',pŤesycování..od dítěte.)
od dorťrstajícího
nevynaložilirisilí,kteréočekávají
S vytvoŤením společnosti za\oŽenych na hierarchickém
uspoŤádání a většícha složitějších, neŽ byla společenství
lovcri a sběračťi, ustupuje autorita na zák|adě kompetence
autoritě zal'ožené na sociálnímpostavení'Toneznamená,že
tato autoritaje nutně nekompetentni,nlbrž znamenáto, Že
kompetencenenípodstatnjm prvkem autority.Ať se zaby-
váme autoritou monarchy _ u kteréloterie genti rozhoduje
o vlastnostechkompetence- nebo zločincebez skrupulí'
jemužse podaŤilostát se autoritoudíky vražděnebo zradě,
anebo,jak je tomu častov moderníchdemokraciích, v nichž
se autorityvolí na základějejich fotogeničnostinebo nazá-
kladě množstvípeněz,kterémohou utratitve volbách - ve
všechtěchto pŤípadech patrněnebudetéměŤ Žáďnyvztahmezi
kompetencía autoritou.
Avšak existujídokoncevážnéproblémyv rámci autority
za|ožené na určíté kompetenci:vťrdcemrižeb;/tkompetent.
nív jedné oblasti a nekompetentní v jiné- napŤíklad státník
nrrižebft kompetentníve vedeníválky a nekompetentní v si-
v
tuaci míru;nebo dce, kterj je čestn!a odvážny na začéit-
ku svékariéry,tyto svévlastnostiztrácivlivem svedenímocí,
anebo k určitémuzhoršenímohou véststáŤía fyzické obtí-
že.Konečněje tŤebauváŽ\t,žepro členymaléhokmeneje
mnohemsnazšíposuzovatchováníautoritynežpro miliony
lidív našemsystému, kteŤíznajísvékandidátypouzez umě-
l1/chobrazŮvytvoŤenlchspeeialistyna public relations.
55
 Ať jsou drivody pro ztrátuvlastnostíutváŤejících kompe-
tencijakékoliv,ve většiněvelkych a hierarchickyorganizo-
vanj'ichspolečností docbázik procesuodcizeníautority.Sku-
tečnánebo domnělá pťrvodní kompetencese pŤenáší na
uniformu nebo titul autority.JestliŽeautoritanosísprávnou
uniformu nebo má správny titul, nahrazujetentovnEišíznak
kompetenceskutečnou kompetencia její vlastnosti.Král -
abychomtutohodnostpoužilijako symbolpro tentotyp au-
tority _ m že bft hloup;y, zkaženy,z\y, tj, doslova n.Řo--
petentníbyt autoritou,ale autoritumá. Dokud má sv j titul,
pŤedpokládáse o něm,Že splřuje vlastnostikompetence.Do-
konce ikdyžje císaŤnahy,každyvěÍí,že mákrásnéšaty.
Fakt, želidépovaŽujíuniformya tituly zapŤív|astek kom-
petence,nenastávásám sebou. Ti, co mají tyto symboly
autority' a ti, kteŤíz tohoprofitují,musíotupit lidskérealis-
tické,tj. kritickémyšlení, a pŤimětostatní,aby uvěŤilismyš-
lence. Každy,kdo o tom bude pŤemfšlet,poznáintriky pio-
pagandy,metody ničícíkritick1i Útsudek,pozná,jak je mysl
uko1ébána pomocíklišé,jak jsou z lidí vytvoŤenizabedněn-
ci, protoŽe se stávají závistymi a zttácejíschopnost věŤit
svym očíma svésoudnosti.Jsou slepívričiskutečnosti vli-
vem smyšlenky,kterévěŤí.
Mít vědomosti a vědět
Rozdíl mezi modem vlastnickym a modem bytí v oblasti
věděníse vyjadŤujedvěma formulacemi:,,mámvědomosti..
a ,,vím...Mít věd'omostiznamená pŤijímata držetve vlast-
nictví dostupnévědomosti (informace);věděníje funkčnía
sloužípouzejako prostŤedek v procesutvrirčího
myšlení'
Našeporozuměníkvalitě věděnív modu byti|zeprohlou-
56
bit názory takovych myslitelri,jako jsou Buddha, židovští
proroci,IeŽíš,Mistr Eckhart,SigmundFreud a Karl Marx.
Podle jejich názoru vědění začínás uvědoměnímsi klam-
nosti našehoobvykléhosmyslovéhovnímáni, ato v tom
lmyslu, ženáš obrazťyziká|niskutečnosti neodpovídátomu'
co.je,,skutečně skutečné.., pŤedevším v tom ohledu,ževět-
$inalidíje polobdělá,polosnícía nevědomási toho,ževětší
čítst toho, co povaŽujíza pravdivéa samozŤejmé, je iluzí vy-
vo|anousugestivnímvlivem sociálníhosvěta,ve kterémžijí.
V ěděnípak začináotŤe sem l|uzí,dezilruzi(zklamá ním).Y éděni
znamenáproniknoutpovrchem a dosáhnoutkoŤen, atudíž
i pŤíčín;
vědětznamená,'vidět..skutečnost v jejínahotě.Vědě.
nÍneznamenávlastnit pravdu; znamenáproniknoutpovrchem
u usilovatkriticky a aktivněo stálevětšípŤiblížení k pravdě.
je
Tato vlastnostkreativníhopronikání vyjádŤenav heb-
re.ištiněslovem jadoa, kteréznamenávědět a milovat ve
smyslu muŽskéhosexuálníhoproniknutí'Buddha, osvíce-
t.ty,vyzyvá lidi' aby se probudili a osvobodili od iluze, že
toulrapo věcech vede ke štěstí'Židovštíproroci vyzyvaji
Iidi, aby se probudili apozna|i, žejejich idoly nejsou nic
jinéhonežvjtvory jejich vlastníchrukou, Že jsou to iluze'
Ťíká:,,Pravdavás osvobodí!..MistrEckhart vyjadŤuje
'|cžíš
svépojetívěděnímnohokrát;napŤíklad kdyžmluví o Bohu,
fíká: ,'Věděnínení žádná jednotlivá myšlenka'ale svléká
Ize všech je
obalťr], nezištné aběŽí nahé k bohu, dokud se
ho nedotknea neuchopího.. (Blakney, str. 243). (,,Nahost..
0,,,nahy,,jsou oblíbené vyrazy Mistra Eckhartai jeho sou-
časníka, anonymníhoautoraspisuTheCloud of Unknowing.)
l)odle Marxe je tŤebazničiti|uze,aby se vytvoŤilypodmín-
ky, kteréučiníiluze zbytečnymi.Freudovo pojetísebepo-
znáni je za|oženona myšlencezničení7|uzi (,,racionaliza-
57
 cí..)s cílem uvědomit si nevědoméskutečnosti. (Poslední
osvícenskyrnyslitel,Freud, m Že b;Ítnazván revolučním
myslitelemve smyslu filozoťreosmnáctého století,nikoliv
ve smyslu dvacátéhostoletí.)
Všichni tito myslitelése zabyvali vykoupenímčlověka:
všichnibyli kritičtívťrči
sociálněpŤijímanym vzorc m myšle-
ní. Pro ně nenícílemvědění,jistota o ,,absolutní pravdě..,
něco, co lze sjistotou pocítit,nybržproces sebepotvrzení
lidskéhorozumu. Neznalost pro toho, kdo ví,je právě tak
dobrájako znalost,protoŽeobojeje částíprocesu získáváni
zna|ostí,ikdyž neznalosttohoto druhu se lišíod neznalosti
pŤíslušející
k nemyšlení.optimální věděnív modu bytí zna-
mená vědět hlouběji, v modu vlastněníto znamenámítvíce
vědomosÍí.
Naševychovase všeobecně snaŽílidi zaměŤitk tomu,aby
měli vědomostijako majeteksouměŤitelnys množstvímma-
jetku nebo sociálníprestiží, jichŽ pravděpodobnědosáhnou
v pozdějšímživotě.ono minimum, kteréobdrží,jimposta-
čípro Ťádnéfungovánív práci. K tomu každydostane,,lu-
xusníbalíček vědomostí.., aby se zv;/šiljeho pocit ceny' pŤi-
čemŽvelikost balíčkuodpovídápravděpodobné sociální
prestižidanéosoby. Štotyjsou továrny,ve kter;/chse vy-
tváŤejítyto balíčkypaušálních znalostí_ ačkolivškolyob-
vykle tvrdí,Žejim jde o to, aby studentivešliv kontakts nej-
vyššímivlkony lidskémysli. Mnohé stŤední školyjsou
zvláštěvynalézavé v živenítěchtoiluzí.Nabízejíobrovsky
pŤedkrmvědomostípočínaje indick;/mmyšleníma uměním
aŽ po existencialismusa a surrealismus;ztoho pŤedkrmusi
studentivezmouod každého kouseka ve jménuspontaneity
a svobodynejsounuceni soustŤedit se na jedno téma,nako-
nec ani k tomu, aby dočetlicelou knihu. (Radikálníkritika
s8
na Ťadu
Školního systémuoď Ivana Illicha se soustŤeďuje
těchtojeho pochybení.)
Víra
politickémnebo osob-
Pcrjemvíry mťrže mítv náboženském,
nímživotě dva zcela odlišnévyznamy, kterézávisí na tom,
zda se použiváv modu vlastnickém, nebo v modu bytí'
Víra ve vlastnickémmoduje vlastnictvímodpovědi,pro
kterounemámeracionálnídtkaz. Sestává z formulací'které
protožese těmtojinym podŤi-
vytvoŤilijini a ježpŤijímáme,
to pocit jistoty'
zujeme- obvykleje to byrokracie.PŤináší
jen pňedstavovanou)
protožebyrokraciemá reálnou (nebo
se k velikéskupinělidí.
sílu.Je to vstupenkapro pŤipojení
rikolu myslet samostatněa roz-
PÍinášíulehčenív obtíŽném
hodovatse.Člověkse stávájednimz beatipossidentes,šťast-
nfch vlastníkripravévíry. Víra ve vlastnickémmodu po-
skytujejistotu; činísi nárok na konečnou,neotŤesitelnou
znalost'již lze věŤitproto, Že moc těch' kteŤívíru hlásají
Vskutku, kdo by nezvolil jisto-
aháji, se zdá neotŤesitelná.
tu, kdyžto vyžadujejenvzdát se vlastnínezávislosti?
hodnoty,jakou mrižeme
Brih, privodněsymbol nejvyšší
v sobě zakusit,se stává ve vlastnickémmodu víry idolem.
Podle prorokťrje idol věcí,kterou sami vytváŤímea do níž
projikujemesvé vlastnísíly, a tak sami sebe oslabujeme.
PodŤizujemese tedy svémuvlastnímuvltvoru a ve svém
jsme v kontaktusami se sebouv odcizenéfor-
podŤizování
mě. Zatímcoidol mohu mít,protožeje to věc, svym podŤí-
zenim věci má současněona věc mne. Jakm1lese j ednou on
stal idolem,boŽídomnělévlastnostimajís mou osobni zku.
šeností co do činěníprávě tak málo jako odcizenépolitické
59
 nauky. Idol mriŽebyt opěvovánjako kníŽemilosrdenství,
alejeho jménemlze spáchatjaklkoliv zločin,tak jako odci-
zená víra v 1idskousolidaritunemusívyvolat pochybnosti
o nejnehumánnějších činech.Víra ve vlastnickémmodu je
berlou pro ty, kteŤíchtějíjistotu, kteŤíchtějíb;/tv souladu
se Životem,anižse odvážísami hledat'
V modu bytíje vira zcela odlišnlm fenoménem.Mriže-
me žit bez viry? Nemusíkojenec věŤitv prsa svématky?
Nemusímemy všichnivěŤitv jinébytosti,ty, kterémiluje-
me' a v sebe samé?M žemežitbez víry v platnostnorem
pro nášživot?Bezvíry se stávámejalovlmi, ztrácimenadě-
ji, obávámese o samojádro našíbytosti.
Víra v modu bytínenína prvnímmístěvírouv určité ideje
(i kdyžtomu tak biit mriŽe),ale vnitŤníorientací,postojem,
Bylo by lepšíŤíkat,Že člověkje ve viŤe,místože má vítu'
(Teologickérozlišenímezi vírouv něco |fidesquae credi-
tur] a vírou,kterou se věŤíffides qua queritur], odráŽípo-
dobnyrozdilmeziobsahemvirya aktemvíry.)Lze věŤitsobě
a druhym, re|igiízni osoba nrťrže věŤitbohu. Brih Starého
zákona je pŤedevším popŤenímidolri, bohťr,které7ze mít.
I kdyŽj e chápánanalogicky j ako orientá|ni kr á1,pojem boha
pŤekračuje sebe sama od saméhopočátku.Brih nesmímít
jméno;nesmíbyt vytvoÍenŽádny obrazboha.
V Židovskéa kŤesťanské tradici se později uskutečnily
pokusy o dosaŽeníirplnédezido|izaceboha, anebo se spíše
bojovalo proti nebezpečí idolizace tvrzenim,Že ani nelze
uvádět boŽívlastnosti.A ještě radikálněji v kŤesťanském
mysticismu_ počínaje DionysiemAeropagito u aŽpo nezná-
rnéhoautora spisu The Cloud of Unknowing a k Mistru
Eckhartovi_je pojembohaJedno, ktery
',Godhead..(ne-věc),
spojuje názory vyjádŤené ve védácha v novoplatÓnském
60
trryšlení. Tato víra v boha je zaručenavnitŤnízkušeností
lrožsk;.fchvlastnostív sobě;jeto neustávající aktivníproces
scbetvoŤení - anebo,jak ŤíkáMistr Eckhart,procesKristo-
va věčněse rodícíhobytív nás.
Moje vírav sebe,v druhé,v lidsk! rod, v našeschopnos-
ti stát se plně lidskymi takéobsahujejistotu, avšakjistotu
z,aloženou na mévlastnízkušenosti, a nikoli na mémpodŤí-
zeníautoritě'která mi diktuje určitouvíru.Je to jistota prav-
cly,která nem žebyt ďokázánarozumově evidentnímdrika-
zem, avšakje to pravda,kteroujsem si jist na základě své
zkušenostia subjektivníhosvědectví.(Hebrejskéslovo pro
víruje emunah,'jistota..;amen Znamená,jistě..')
Jestližejsem si jist integritouurčitého člověka,nemohl
bych dokázat,žebudeintegrovanydo posledníhodne svého
života;pŤísně vzato_ kdybyjeho integritazťrstala neporuŠe-
na aždo doby jeho smrti,dokonceani to by nevylouěilo po-
zitivistickéstanovisko,že mohla blt narušena,kdyby byl
byva| Žlt déle' Moje jistota spočívájen na poznání,které
nrám o druhémve svémnitru, a na mé vlastní zkušenosti
lásky a integrity.Takové poznáníje možné jen v témíŤe, v ja-
kéjsem schopenopustitvlastníego a spatŤitdruhéhočlově-
kav jeho takovosti, rozpoznatstrukturusil v něm, spatŤitho
v jeho individuálnostia současně v jeho univerzálnílidskosti.
I)akvím, co druh;fmrižeudělat, co nemtižeudělat a co ne-
lrudechtítudělat.NemyslímtímsamozŤejmě, Že dokážupŤed-
ptrvídatveškeré jeho budoucíchování,nlbržjen obecnf směr
clrování,kterjje zakoŤeněn v základníchcharakterovfchry-
sech,jako jsou integrita'odpovědnostatd. (Srov. kapitoltt
,,Víralakocharakterovyrys..v méknize Člověka psychoa-
nalyza.)
Tato vírase zak|ádánafaktech;j e tudíŽracionální.ovšem
61
tato fakta nelze poznatnebo ,,dokázat,.metodoukonvenční tt z,vyku,zdá se, že manže|é' kteŤíse opravdu milují, jsou
pozitivisticképsychologie;já' živy člověk,jsem jedin;fná- v1f.iimkou. To, co je sociálníkonvencí,zvykem,vzájemnym
je dokáŽe,;zaregistrovat...
stroj,kter;.f ekonomickymzájmem, společn;fmzájmem o děti, vzájem-
nou závislostí,vzájemnounenávistínebo strachem,se v ro-
Akt láslql vině vědomízakoušíjako ',láska,,_ až do okamŽiku,kdy
icrJenz partnerťrrozpozná,že se nemiluji aŽe se ani nikdy
Akt lásky má takédvavyznamy_ buď se o nímluvíve vlast- tternilovali.Dnes lze v tomto ohledu zaznamenaturčitypo-
nickémmodu,nebo v modu bytí. krok: lidéjsou mnohemrealističtější a stŤízlivější a Ťadaje-
Lze mítlásku? Pokud ano,láska by muselabyt věcí,tím, rlirrc jiŽ nepociťujesexuálnípŤitaŽlivost jako lásku a ani
co m Žeme mít,vlastnit. Pravdou je, že neexistuježádná zir projev lásky nepovažují pŤátelsk!'ovšemrezervovany
takovávěc jako ,,1áska...,,Láska..je abstrakce, možnábohy. vztahv kolektivu.Toto novénab|iženipŤispělo k většíupŤím-
ně nebo jiná cizi bytost, i když nikdo nikdy tuto bohyni trosti- atakék častější vlměně partnerťr. Nevedlo ovšern
neviděl. Ve skutečnostiexistuje jen akt laslql. Milovat zna- tttttněk vyššímuvlskytu lásky a noví partneŤi se mohou
mená byt tvoŤivěčinn;í. obsahujepéči'poznávání,odpoví- tttilovatprávě tak málo jako ti byvalí.
dání,stvrzování,radováníse: z člověka,Ze Stromu,z obra- Změnuze stavu,,zamilovanosti.. do stavuiluze,,mít.. láS-
zu, z myšlenky. Znamená oživovat, zvyšovat životnost krrlze pozorovatv konkrétních detailechna pŤíběhu dvojic,
druh;/chlidí i věcí.Je to processebeobnovování a r stu. (V
ktorése ,,zamtlrovalry... knize Uměnímilovat jsem ukázal,
Jestližese láska zakoušív modu vlastnickérn,znamená Žc slovo ,,falling..vanglickéfrázipro zamilovatse [,,falling
omezování,uvězĚovánínebo kontrolovánípŤedmětu, ktery irl love]je protimluvem,protožemilováníje tvťrrčí činnost.
,'milujeme...Tato láska škrtí,umrtvuje'dusí,zabíjía nedá- V lásce |ze pouzestát nebokráčeÍ; nelze ,,upadnout.. do lás-
vá život'To' co |idénazyvajíláskou, je většinouzneužitím ky, protožepadáníoznačujepasivitu.)
tohoto slova, aby se zakry|askutečnost, Že nemilují'Kolik PŤi námluvách si Žádny z partnerriovšemneníjist tím
jsou
rodičrirnilujesvéděti,to je zcela otevŤenáotázka.Lloyd de t|rtrhym,nybržoba se snažítoho druhéhozískat.oba
Mause ukáza|,Že za pos7ednídva tisícelet historie Západu Ť.ivi,atraktivní,zajimaví,dokonce krásní - protožeživost
se vyskytují zprávy o krutostivričidětem,sahající od fyzic- vŽdy činítváŤkrásnou.Ani jeden toho druhého ještěnemá;
kéhok psychickémumučení,zprávy o zanedbávánípéče, trrdížje energiekaždéhoz nich zaméŤena na bytí,tj. na dá-
o majetnickémpŤístupu a sadismu,zprávy tak šokující' Že v1ni ápodněcovánídruhého.Po sĎatku situacečastood
se
je nutno uvěŤit,žemilujícírodičejsou spíševjjimkou neŽ z,áklad zrnění.Manželskásmlouva ďávákaždémuz partne-
pravidlem. rťrvylučné vlastněnítěla, cítěnía péče toho druhého. Nikdo
Ať jižje rnanželství protoŽeláska se stalatím,co člo-
Totéž|zeŤici o manželství. za|oženo 'iižnemusíbyt získáván'
na lásce nebo,jak tomu tradičněbylo, na sociálníkonvenci věkmá.maietkem.PartneŤi se nesnaží bjt k pomilovánía vy-

62 63
tváŤetlásku, a proto začínajibyt nudníajejich krása se vy-
trácí. Jsou zk|amaníazmatení.JiŽ nejsou tymiž osobami?
Udělali chybu jIž na začátku?Každy obvykle hledá pŤíčinu
změny v druhéma má pocit, žeby| podveden.Ale nevidí,že
oni samíi jejich partneŤi uŽ nejsoutěmi, kterymibyli, když
se milovali; omyl, želásku Ize mít,jepŤivedlk tomu,žese
pŤestalimilovat. Nyní, místoaby se milovali, zabezpečují
vlastněnítoho,co maji: peníze,společenské postavení,do-
mov, děti. Proto se některámanŽelství'která vznik|az|ás-
ky, pŤernění na pŤátelské vlastnění,korporaci,ve kterése
dva egoismyspojilyv jeden:v ,,rodinu".
Když partneŤinedokážoupŤekonattouhu po obnovení
dŤívějšího citu lásky,jeden nebo druhy z dvojice mrižemít
i|uzi, že novy partner(nebo partneŤi)tuto touhu uspokojí'
Cíti,Že to, co chtějímít,je láska. Avšak láska pro ně není
vyrazemjejich bytí;je to bohyně,kterése chtějípodŤídit.
Avšak zde se svou láskou nutněpochybí,protože,,láskaje
dítěsvobody..(iak se pravíve staréfrancouzsképísni)a uctí-
vačbohyně lásky se nakonecstanenudnymaztrácíi to, co
mu ztistaloz dŤívější pŤitažlivosti'
Tentopopis nechceŤíci,žemanŽelství nenínejlepšíŤeše.
ní pro dva jedince, kteŤíse milují. obtiž netkvíve sĚatku,
ale v majetnickéstruktuŤe existenceobou partner a nako-
nec i v jejich společenství. Zastáncimoderníchforem sou-
žití,jakoje skupinovémanŽelství, vyměnapartner , skupi-
novy sex atd., se pokoušejí, pokud tomu rozumím,pouze
odstranitproblémobtiživ lásce tim, žesvou nudu 1éčí stále
novymi podnětya touhoureítvíce,,milencti.., místoaby byli
schopnimilovat alespoř jednoho.(Srov.qíklad rozdi|umezi
,'aktivizujícími.. podnětyv 10. kapitole
a ,,pasivizujícími..
knihy Anatomie lidskédestruktivity.)
oz+
3
Modus vlastněnía modusbytíve Starém
a Novémzákoněa ve SpisechMistra Eckharta
Stary zákon
Jednímz hlavníchtématStaréhozákonaje: opusť'co máš;
osvoboď se od všechokovŮ;buď!
Historie židovskjch kmenťrzač,inápŤíkazem prvnímuži-
clovskémuhrdinovi, Abrahamovi, aby opustil svou zemi
a svrij kmen:,'odejdi ze svézemě,ze svéhorodištěa z domu
svéhootce do země,kterouti ukáži..(Gen' L2,I)' Abraham
nrá opustit to, co má _ zemi a rodinu _, a jít do neznáma.
Avšakjeho potomcise usadína novépťrděa rozvinou nové
pÍíbuzenství. Tentoprocesvedek ještěvětšímu otroctví'Pro-
toŽev Egyptě zbohatnou a nabudoumoci, právě proto se sta-
nou otroky; ztratívizi jednoho boha,boha svych kočovnlch
pŤedk, a uctívají idoly,jejichpány sestalibohovébohatjch.
Druhfm hrdinou je Mojžíš,Je bohem pověŤenosvobodit
svťrjlid, vyvéstho ze země, která se stala jeho domovem
(byťdomovemotrokri),a vyvedlje do pouště,,slavit...S od-
porema znaěnymipochybnostmiZidénásledujísvéhovrid-
ce Mojžíše_ do pouště.
6s
 Poušťje základnimsymbolemv tomtoosvobození.Poušť
nenídomovem:nejsouv ní města,nejsouv ní bohatí,je to
místokočovníkťr, kteŤívlastníto' co potŤebují,a to' co po-
tŤebují, jsou životnínezbytnosti,nikoliv majetek.Historic-
ky je nomádskátradicevpletenado zprávy o exodu a je do-
cela dobŤemoŽné.žetatonomádskátradiceurčilazaměŤenost
proti všemunefunkčnírnu vlastnictvía volbu životav pouš-
ti jako pŤípravu naživotve svobodě.Avšak tyto historické
činite1e pouzeposilujívyznampouště jako symbolubez oko-
vti, Životabez majetku.Některéz hlavníchsymbol židov-
skych svátk mají svťrjprivod ve spojitosti s pouští'Nekva-
šenychlébje chlébtěch' kteŤíspěchajívyrazitna cestu,je to
chlébpoutnik , Suka (tabernákl)je domovempoutníkťr: je
jako stan, ktery se snadno postavía snadno zbourá. V tal-
muduse vymezujejako ,,pŤechodné bydliště..,
v němŽse Žije,
na rozdílod ,,trvalého bydliště..,kteréčlověkvlastní.
Židétouzi po egyptskychhrncíchs masem;touŽípo pev-
némdomově,po jistémjídle' touŽípo viditelnychidolech.
Mají strach ze životav pouštibez majetku.Ríkají:,,KéŽ
bychombyli zemŤeliHospodinovourukouv egyptské zerni,
když jsme sedávalinad hrnci masa'kdyžjsme jídávali chléb
do sytosti.YŽdyťjste nás vyvedli na tuto poušť'jen abyste
celétoto shromáŽdění umoŤilihladem..(Ex' 16,3).
Zde je poprvéformulovánprincip,ktery proslavil Marx:
každému podle jeho potŤeb.Právo blt nasycenbylo stano-
veno bez dalšíhoomezení.Brih je zde matkou Živitelkou,
která nasycujesvéděti'jeŽ nemusíčinitnic pro to, aby byly
nasyceny.Druh;f pÍíkazjepŤíkazemproti kŤečkování, hlta-
vosti a chtivosti. Lidu Izraele bylo pÍikázánoneuchovávat
nic do druhéhodne. ,,Ale oni Mojžíšeneposlechlia někteŤí
si něco do ránanechali.To všakzčervivěloa páchlo.MojŽíš
66
ge na ně rozlítil' Sbírali to tak ráno co ráno, kolik kažďy
k .iídlupotŤeboval. KdyŽ všakzačalohŤátslunce,rozpustilo
íe too.(Ex. 16,20-2I).
Ve spojitostise sběrempotravyje zavedenpojem dodr-
žovánísabatu.MojŽíš pravíŽidrim,aby v páteksebralidva-
krírtvíce potravy nežobvykle: ',Šestdní budetesbírat,ale
reclrnj den je den odpočinku.Ten den nebudenic padat..
(li.r.16,26).
Sabatje nejdťrležitější z biblicklch pojmri a pozdějšího
.irrclaismu.Je to jedin! striktnípŤikazv desateru:na jeho pl-
něnítrvali i proroci, kteŤíbyli proti rituálrim;bylo to nej-
p|,ísnějidodržovanépÍ1kázánipo dva tisícelet životav dia-
spoÍe,- v níŽjeho dodržováníbylo častoobtížné a složité.
stěŽílze pochybovato tom' Že sabatbyl studnicí života pro
Ži<1y, kteií, ačkolivrozptyleni,bezmocnía častoopovrho-
u pronásledovaní, nabyvaliznovu svéhrdostia dristoj-
rrtlsti,kdyŽjako královéslavili sabat'Je sabatpouze dnem
'nni
odpočinkuve světskémsmysluuvolněníčlověkaalespoĚna
ieje'' den od bŤemena práce?Určitěano a tatojeho funkce
z něj činíjednoz největších zlepšení ve vyvoji lidskéhorodu.
nte tayuy to bylo všechno,stěžíby sabatmohl hrát irstŤední
roli,jakjsem právě popsal.
Abychom tutoroli pochopili,musímeproniknoutdo pod-
statyinstitucesabatu.Nejde tu o klid per se ve smyslu ne-
uy. * Ha da ' ' í ir s i l í' a ť t ěl e s n é h oč i d u š e v n íh o.Je t ok l i d v e
snryslu obnoveníriplnéharmonie mezi lidskymi bytostmi
it mezi nimi a pŤíroáou' Nic se nesmíničita stavět:sabatje
dnem kliduvboj i č l ov ěk a s e s v ět e m.N e s míd oj ít a n i k s o-
ciálním změnám.Dokoncei utrženístéblatrávy se považuje
zatporušenítétoharmonie, a rovněžtak škrtnutízápalkou.
l,roio j e zakázánocokoliv nosit na ulici (a to dokonce i kdyŽ
67
váŽítolik co kapesník),zatírncoje dovolenonosittěžkábŤe- exodu končítragicky' Hebrejci nedokážíunést
I..Iistorie
mena na vlastnízahradě'Smyslem tohoje, Že nenízakázántl život bez vl as tnění.D okážísice žitbez trvaléhobydlištěa j en
námahanosit bŤemena,ale pŤenášení jakéhokolivpŤedmětu e potravy'kteroujim brihkaŽd! den posílá,ale nemohoužít
ze soukromého pozemkuna jin!, protoŽetakovy pŤenospti- hez viditelného,pŤítomného,,v dce...
vodně znamenalpŤenášení majetku.o sabatuse Žije tak,jako A tak, když MojŽíš zmizí na hoŤe' zoufalíHebrejovépŤi-
kdyby člověkneměl n lc, nesledujejin;/ ciI nežbytí,to zna- rně'iíÁrona, aby jim vytvoŤilviditelny projev něčeho,co
mená' Že vyjadŤuje svébytostnéschopnosti:modlení,studí- nlohouuctívat:z|atéte\e.Zde by bylo možnéŤíci,žeto je
um, pití,zpěv, milování. otnyl boha' kter;Íjim dovolil yzit z Egypta z|ato a šperky.
Sabatje dnem radosti,protožev ten denje člověkzcela St.:zlatemsi v sobě pŤineslitouhupo bohatství;a kdyžpŤi.
sebousamym.PrototalmudnazyvásabatpŤedjímáním doby š|rr|rodinazoufalství,vlastnická strukturajejich existence
Mesiáše a dobu Mesiáše nekončícím sabatem:dnem, kdy te Znovuprosadila.Áron jim vytvoŤítele zjejich z|ata aLi-
majeteka penize,smuteka sklíčenost jsou tabu;dnem,kdy déÍíkají: ,,Toje tvrij brih, Iztaeli,kter1/tě vyvedl z egyptské
časje poraŽena kdy vládne pouze bytí.Historick;/pŤedchrid- zelně .(. E x. 3 2 , 4 ).
ce sabatu,babylonsky šapatu,byl dnem smutku a strachu. Celá generacezemŤela,a dokonceani Mojžíšovinebylo
Moderníneděleje dnem zábavy, spotŤebya ritěkupŤedse- povolenovstoupit do novézemě. Ale nová generacebyla
bou' Mohli bychom se zeptat,zda nenastalčasna obnovu právě tak málo jako její pŤedkové schopná žit bez okov
sabatujako dne univerzálníharmonie a míru,jako dne lid- rrbez pŤipoutáník zemi. Dobudou novéiszemí,vyhladí své
skosti,kter;/anticipujelidskou budoucnost. rtr:pŤátele, usadíse na jejich pridě a uctívajísvéidoly. PŤe-
Vize doby Mesiášeje jiny specifickyžidovskypŤíspěvek tvoŤísvťrjdemokratick!kmenovy Ž\votv orientálnídespo-
ke světovékultuŤe,v podstatětotoŽnyse sabatem.Tato vize, iistnus_ nepatrn!,ale nijak nezaostávající v horlivosti na-
stejnějako sabat,byla pro Židy životněposilujícínadějí, 1rodobitvelkémocnostitédoby. Revoluce selhala;jedin;.fm
kterése nevzdali nikdy i pŤeskrutá zklamání,kterlch sejim pokudto byl ťrspěch, bylo, ŽeHebrejští nyní
.iciímťrspěchem,
dostalo s falešnfmimesiáši,počínaje bar Kochbou v dru- t.'ytipany, a nikoliv otroky' MoŽná by si na to dnes nikdo
hémstoletíažpo našedny. Tak jako byl sabatvizí historic- tlni *u'pomněl, leda v učené poznámcev historii Blízkého
képeriody,ve kterévlastnictvíztratísmys|,takzmizi strach vychodu,kdyby byla nová zprávanenašlavyraz u revoluč-
a válka a smyslemživotase staneprojevbytostnjchsil člo- nich myslitelťr jako byl MojŽíš'kteŤí
a vizion፝r, nebyli zka-
věka.* ž,cní bŤemenem v dcovstvía zvláštěpotŤebou používání dik-
tátorskémocenskémetody (napŤíklad totální pŤi zničení
* Pojem
,,dobyMesiáše..jsem analyzoval v knize A staneíese bohy. prrvstalcriza Kor acha).
o sabatujsem pojednalv tétoknize a takév kapitole ,,Rituál sabatu.. Tito hebrejští revoluční myslitelé,hebrejští proroci, ob-
v knize Zapomenutyjazyk. novili vizi 1idské _
svobody lidskéhobytínespoutaného věc-

68 69
 mi - a protestproti podŤizování se idolťrm,dílulidskych ru-
kou. Byli nesmlouvavía pŤedpověděli'že |id bude znovu
vyhnán ze země,jestliže k ní budou incestně upnuti a ne-
schopníŽit v ní jako svobodnílidé_ tj . milovat j i, anižby se
v ní zttatlli. Pro proroky bylo vyhnáníze zemětragédií,avšak
jedinoucestouke konečnému osvobození; v novépouštibylo
tŤebavydržetne po jednu' ale po mnoho generací.Dokonce
i kdyžproroci prorokovali novou poušt',udržovalivíruŽid
a nakonecceléholidstvamesianistickouvizí,která slíbova-
la mír a hojnostbez nutnostivypuzovat nebo hubit pťrvodní
obyvatele země'
Skutečnínásledovnícihebrejskychprorok byli velcí
učenci,rabíni_ nikdojiny takjasnějako zak|adate| diaspo.
ry, rabbi Jochananben Sakai. Když vridcovéz války proti
Římu (r' 70 pŤ.n. l.) rozhod|í,žepiovšechnyje lepšízémŤít
nežblt poraženia ztratit svrij stát, rabbi Sakai se dopustil
,,zrady,,.Tajně opustil Jeruzalém, vzdal se Ťímskému gene-
rálovi a p ožáda|o povoleníza|ožitžidovskou univerzitu.To
byl počátekbohatéŽidovskétradice a současněztrátavšeho
toho, co Žide mali:jejich státu,jejich chrámu,jejich kněŽ-
skéa vojenskébyrokracie,obětnichzviÍata jejich rituálŮ'
Vše bylo ztracenoa oni (ako skupina) byli opuštěnia ne-
měli nic kromě ideálu bytí:vědění,učení, myšlenía doufání
v Mesiáše.
Novy zákon
Novy zákonpokračujev protestuStaréhozákonaprotivlast-
nickéstruktuŤeexistence.Jeho protestje dokonceradikál-
nější,nežbyl dŤívější
židovsk;Íprotest. Starf zákon nebyl
plodem chudéa potlačenétÍídy,nybrŽvytrysklz kočovnych
70
majitel ovcí a nezávislych zemědělcri.o tisíc let později
farizejové, jejichžliterárnímvytvoremje talmud,reprezen.
tovali stŤednítŤídu,kterou tvoŤili velmi chudí i velmi zá-
možní.obě skupiny byly prostoupenyduchemsociálníspra-
vedlnosti,ochranychud;Ích a všech,kteŤíbyli bezmocní,jako
vdovy a národnímenšiny(gerim),Ale vcelku nezavrhovali
bohatstvíjako z|o nebojako neslučitelné s principembytí.
(Viz knihu Louise FinkelsteinaThe Pharisees.)
RaníkŤesťané byli naopakhlavně skupinou chud;fch,so-
eiálně opovrhovanych,ponižovanjcha vyděděnfch, kteŤí_
podobnějako starozákonníproroci _ ostŤekritizovali boha-
té a mocné,nesmlouvavěodsuzovali bohatstvía světskou
i kněžskoumoc jako strašné z|o (viz The Dogma of Christ)'
Jak ŤeklMax Weber,Kázánína hoŤebylo skutečně Ťečí vel-
kého povstání otrok . Raní kŤesťané byli prodchnuti solida-
ritou, někdy vyjadŤovanouv pŤedstavěspontánníhosdílení
všechmateriálníchstatkŮ. (A' F. Utz ana|yzujeraně kŤes-
ťanské spoleěnévlastnictvía raněŤecké pŤíklady, kteréprav-
děpodobnězna| evangelistaLukáš')
Tento revolučníduch ranéhokŤesťanství se objevuje se
zvláštníjasnostív nejstaršíchčástechevangelií,kterébyly
známy kŤesťansk1fm komunitám,jeŽ se neoddělily od juda-
ismu' (Tyto nejstaršíčástievangelii |ze rekonstruovatze
společného zdroje evangeliaMatoušovaa I,ukášovaa jsou
_
- podle odborník na historii Nového zákona nazyvány
,nQ..podle německéhovlrazu Quelle,,,pramen... Zák|adni
dílo v tétooblasti pocházíod Siegfrieda Schulze, kter! roz.
lišil mezi starším a novějšímpodánímzdroje,,Q..).*
* Za podrobnéinformace o tétooblasti a za plodnéradyjsem zavázán
Raineru Funkovi.
71
 V těchto vyrocích nacházímejako ristiednípoŽadavek, známerabíny,kteŤíprosili boha' abyje ušetŤilživotav pŤed-
Že se lidémusíosvoboditod všíchtivostia touhypo majet- mesiášském období'V kŤesťanství bylo novéto, Že Ježiša je-
ku a zcela se osvoboditod vlastnickéstrukturyaženaopak
ho stoupencivěŤili,žetenčasnastalteď (nebonastanev b|iz-
všechnypozitivníetickénormyjsou zakoŤeněny v etice bytí, kébudoucnosti)a ŽejlŽ nastalvystoupením Krista'
sdílenía solidaritě.Toto zák|adníetické stanoviskoplatíjak StěŽísi \ze situaci ranéhokŤesťanství nespojits tím,co
pro vztah člověkak druhfm lidem, tak pro vztah k věcem. se děje ve světě dnes. Nemálo jedinc _ spíševědcri než
Radikální vzdáni se svych vlastnickychpráv (Mat. 5,3942; věŤících (s vljimkou svědk Jehovoq|ch)- věŤí,žese mož-
Luk, 6,29) a pŤikazmilovat svéhonepŤítele (Mat. 5, 44_48; náb|iŽímeposledníkatastrofěsvěta. To je racionálnía vě-
Luk, 6,27n.,32_36) ještěvíce zdtrazřuje _ dokonceještě decky udržitelnávize' Situace ranych kŤesťanťr byl.a zcela
radikálněji než starozákonní,,milujbližníhosvého..- plnou odlišná'Ž1|ívmalémokrskuŤímské Ťíšena vrcholujejímoci
ričastpro druhélidskébytosti a riplnézŤeknutíse jakéhoko- a slávy. Neexistovaly tehdy Žétdné varovné pŤíznakykata-
liv sobectví'PoŽadavekneodsuzovatdruhé(Mat, 7, I_5;Luk. strofy' Nicménětato ma|áskupinapalestinskychZidtl sdíle-
6, 37n., 4In.) znamenádalšírozšíŤení principu zapomenout la pŤesvědčeni, Že tentomocnf svět se brzy zhroutí.Zrea-
na vlastníegoa zcela se věnovatporozuměnídruhym a bla- listickéhohlediskase určitěmylili;proto se fakt,žese Ježíš
hu ostatníchlidí. znovu neobjevil, JeŽíšovasmrt a zmrtvychvstánív evange-
Takés ohledemna věci se vyžaduje plnévzdánise vlast- liích vykládajíjako zač,áteknového věku; po Konstantinovi
nickéstruktury.Nejstaršíspolečenství trvala na radikálním byl učiněnpokus prostŤedkující roli pŤenést zJežišena pa.
vzdáníse majetku;varuje pŤedhromaděnímbohatství:,,Ne- pežskoucírkev.Nakonec se z praktickjch dťrvodťr církev
ukládejte si poklady na zemi, kde je ničímol a rcz a kd'e _
stala náhražkou_ fakticky, i kdyžne v teorii za noq/ věk.
zloději vykopávajía kradou...Neboťkdeje tvťrjpoklad,tam RanékŤesťanství je tŤebabrátváŽnéji,neŽse to většinou
budei tvésrdce..(Mat' 6, t9_2t; srov'Luk.l2,33n.). Je to děje, aby na nás zaprisobiltéměŤ neuvěŤiteln;f radikalismus
v témžeduchu,jako když JežišÍiká:,,B|aze vám, chudí,ne- tétomalé skupiny, která vyslovila verdikt nad stávajícírn
bot' vašeje královstvíBoží..(Luk. 6,20; MaÍ.5, 3). Rané světem pouze suj,mmravnímpŤesvědčením' Většina Židťl
kŤest'anství bylo skutečněspolečenstvím chudycha trpících, na druhé straně, kteÍí nepatŤilivllučně k nejchudší a nej-
naplněnychapokalyptickympŤesvědčením, že nadešelčas utlačenější částipopulace,zvolila jinou cestu' odmítli vě-
konečného zániku stávajícíhoŤádudle božíhoplánu vykou- Iit, Že nová érajiŽ zača\a,a pokračovaliv čekánína Mesiá-
pení. še,kter1ímá pŤijít,aŽ lidsk! rod (a ne pouze Židé)dosahne
Apokalypticképojetí soudu..bylo jednou stadia, kdy bude možnéustavit rámec spravedlnosti,míru
',posledního
zverzi mesiášskéideje, běžnév židovskychkruzích této a lásky spíšev historickémnežeschatologickém smyslu.
doby. Konečnému spasenía poslednímusoudu bude pŤed- Mladšípramen,,Q..ffiásv j privodv dalšímstadiuvyvo-
cházet období chaosu a destrukce, období tak strašné'Že je ranéhokŤesťanství . Zde nacházímetjž princip a pŤíběh

72 t)
 pokoušení JeŽíše Satanemve velmi pregnantníformě.V tom-
to pŤíběhu se odsuzujetouhamítvěci a žádostpomoci a další
projevy vlastnickéstrukturyexistování.Na první pokušení
_ proměnitkamenyv chléb_ symbolickyvyjadŤující touhu
po materiálníchvěcech, Ježíšodpovídá:,,Ne jenom chle-
bem bude člověk živ, a|e každym slovem, které vycházi
z Božíchust,,(Mat. 4, 4; Luk. 4, 4). Satan potéJežíše po-
koušíslibem, že mu dá riplnou moc nad pŤírodou(změnou
zákona pŤitažlivosti)a nakonecŽe mu dá neomezenoumoc'
nadvládunad všemipozemskymikrálovstvími_ a Ježíš od-
mítne(Mat, 4,5_10;Luk. 4, 5_I2). (Rainer Funk mne upo-
zorni| na fakt, Že pokoušeníse odehráváv poušti,takžetak-
to pŤíběhopět pŤijímátémaexodu.)
Ježíša Satanse zde objevujíjakopŤedstavitelé dvou opač-
n1fchprincipťr.Satanje pŤedstavitelem materiálníkonzuma-
ce a moci nad pŤírodou a člověkem.Ježíš je pŤedstavitelem
bytía pŤedstavy, žene-mítje premisoupro bytí.Svět od dob
evangeliíse Ťídilprincipy Satana.Ale dokonceani vítězství
těchto principri nedokázalo zniěit touhu po uskutečnění pl-
néhobytí,kterévyslovil Ježíš a mnohojinjch velkjch Mis-
tr , kteŤížili pŤednim a po něm'
Etick! rigorismus odmítáníorientacena vlastnictvíve
prospěchorientacena bytí|zena|ézttaké u židovskychŤádri'
jako byli Essenštínebo Ťád,ve kterémvznikly svitky od
MrtvéhomoŤe.Po celou historii kŤesťanství pokračujetato
orientace v nábožensk;Ích Ťádechzaloženychna slibu chu-
doby a nemajetnosti.
Jiny projev radikálních pŤedstavranéhokŤesťanství lze
na|ézt_ v rŮznych stupních_ ve spisech církevníchotcri,
kteŤíjsou v tomto ohledu ovlivněni Ťeckymfilozofickym
myšlenímo soukromémvlastnictví v kontrastu s vlastnic-
74
tvím společnym.Místo mi nedovolujeprobrat tato učení
podrobně,a dokonce ani teologickoua sociologickoulite-
ťaturuk tomuto tématu.x
I když existujíurěitérozdily ve stupni radikalismu a ur-
čit;/trend k méněradikálnímupohledu nar stá tak' jak se
církevstávalamocnou institucí,nelze popŤít, Že ranícírkev-
ní myslitelésdíleli ostré odsouzení pŤepychu, hrabivosti
a opovrhováníbohatstvím.
}ustinusv polovině druhéhostoletípíše:',My, kteŤí jsme
kdysi milovali bohatství[movitosti]a majetek [pťrdu]nade
všoostatní,nyní to, co jižmáme, činímespolečnjmmajet.
kem a sdílímeho podle potŤeby... V ,,DopiseDiognetovi..
(takédruhéstol.) se nacházívelmi zajimavápasážpŤipomí-
najícístarozákonnímyšlenkubezdomoví:,'Kterákolivcizí
země je jejich [tj. kŤesťanri]vlastí akaždávlastje jímc\zi.,,
Tertullianus(tŤetí století)povaŽovalvšechenobchod zavy.
sledekchamtivostia popírájeho nezbytnostmezi lidmi, kteŤí
jsou osvobozeniod chtivosti'Prohlašuje, žeobchods sebou
uždyn.'" nebezpeč í modloslužebnictví. Chamtivost nazyvá
koŤenemvšehoz|a.**
Pro Basilia' dalšíhoz církevníchotc , je irčelemvšech
materiálníchstatkťrslouŽit lidem; charakteristickáje jeho
otázka:,,Kdo odebere druhémuoděv, je nazván zlodějem;
když však někdo neošatíchudého,ačkolivby mohl - za.
slouŽísi jinéjméno?..(citováno Utzem). Basilius zdirazíu-
je pťrvodní společné vlastnictvístatkria někteŤíautoŤiv něm
vidí pŤedstavitelekomunistickychtendenci. U zav irám tento
*Viz pÍ í spě vky A.F .ÍJtze,o.Schilling a,H.Schum acheraad alších.
** Tyto citáty jsou pYevzaty z o. Schillinga; viz také jeho citace
K. Farnera a T. Sommerlada.
75
 krátk! pŤehledChrysostomovymvarováním(čtvrté století),
Že nadbytečné statky se nesmějívyrábět nebo konzumovat.
,,NeŤíkej: Uživám to, co je moje; užíváš to, co je pro tebe
cizi; požitkáŤské,sobeckéuŽíváni čini ztoho, co je tvoje,
něco cizího; proto to nazyvám cizím statkem,protoŽe ho
pouŽívášse zatwze|ym srdcem a tvrdíš,žeje správné,že
sám Žiješz toho,co je tvoje...
Ještěbych mohl pokračovatna mnoha stránkách citace-
mi z církevníchotcri, Že soukromévlastnictvía egoistické
užíváníjakéhokoliv majetkuje nemorální.Ale i pŤedcháze-
jícíchněkolik tvrzeníukazuje kontinuitu v odmítáníorien-
tace existencena vlastnění,kterou nacházimepočínajeSta-
rymzákonem pŤesranékŤesťanství aŽ po následujícístaletí.
Dokonce i TomášAkvinsky, bojujícíproti otevŤeněkomu-
nistickym sektám,uzavirá, že institucesoukroméhovlast-
nictvíje ospravedlněna jen potud,pokud slouŽíuspokojo-
váníblahavšech'
Klasicky buddhismusklade d razještěpŤísněji neŽStar;/
a Novy zákon na ristŤední drjležitostvzdáni se Žádosti po
majetkujakéhokolivdruhu, včetněvlastníhoega, vzdání se
pojmutrvajícípodstaty,a dokoncei touhypo vlastnídoko-
nalosti.*
Mistr Eckhart (I 260-1 32T)
Eckhart popsal rozdí|mezi vlastnickym modem existování
a modembytís takovoupronikavostía takovoujasností,kte-
x K hlubšímuporozuměníbuddhismu
viz spisy Nyanaponika Maha-
tery, zvláště The Heqrt of Buddhist MeditaÍiona Pathways of Buddhist
Thought: Essays from the llheel.
rou nepŤedč1I Žádnyjinj učitel' Mistr Eckhart, vyznamná
postavadominikánského Ťáduv Německu,byl učenyteolog
a nejradikálnější myslitel německéhomysticismu.Nejvf-
znamnějšívliv vyzaŤovalzjeho německlch kázáni,která
zaséth\a nejenomjeho současníky a Žáky, a|e takéněmecké
mystiky, kteŤížili po něm, a dnes ty, kteŤíhledajípravéve-
dení k monoteistické,racionální,avšakreligiÓzní Íilozofii
života.
Prameny m;Íchcitací zEckhartatvoÍívyznamnédílo Jo.
sephaL. Quinta Meister Eckhart, Die Deutschen Werke(c\-
tuji jako ,,Quint O. t."), ieho Meister Eckhart, Deutsche
Predigten und Traktale (cituji jako ,,QuintD. P. T.") a ang-
lickj pŤekladRaymonda B. Blakneye, Meister Eckhart (ci-
tuji jako ,,Blakney..).Měl bych poznamenat,Že zatímcovy-
dání Quintovo obsahuje pouze texty, kterépovaŽuje za
prokázaně autentické,text Blakneyriv (pŤeloženy z němči-
ny, vydáníPfeifferovo)obsahujetakéspisy, jejichžpravost
jeho
Quint dosud neuznal'Avšak Quint sám poznamenal,že
uznáni autentiěnostijeprovizornía že s vysokou pravděpo-
dobnostíse mnoho z dalšíchtextŮ pŤisuzovan;fch Mistru
Eckhartovi prokáže jako pravé. Čisla kurzívou, která jsou
uvedena u pfamene' odkazujík Eckhartovymkázáním, jak
byla identifikována v uvedenjch tŤechpramenech.
Eckhartovo poj etívlastnickéhomodu
Klasickym zdrojem pro Eckhartovy názory na modus vlast-
něníje jehokázánío chudobě,kterése zak|áďána Matoušo-
vě evangeliu5, 30: ,,B\azechud;/mv duchu,neboťjejich je
království nebeské',.V tomto kázáni Eckhart probíráotáz-
ku: Co je to duchovníchudoba? Zaěiná konstatovánim,Že
11
 nemluvío vnějšíchudobě'chudoběvěcí,i kdyžje tato chu-
doba dobrá a doporučeníhodná. Chce mluvit o vnitŤníchu-
době,chudobě,o kterémluvíverševangelia,kteroudefinu-
je takto: ,,Chudyje ten člověk,ktery nechce nic, nic nezná
anic nemá..(Blakney,28; Quint D. W., 52; Quint D. P. T.,
32).
Kdo je ten, kdo nic nechce? obvyklá odpověd'by zné|a,
Že ten,kdo si zvolil asketick! Život.Ale Eckhart tento názor
nesdílí'Spílátěm,kteŤí oním,,nicnechtít..míní cvičení v ka-
jícnostia vnějškověnáboŽenské praktiky. Stoupencetako-
véhopojetípovažujezaty, kteŤíse držísvéhosobeckého
ega, ,,Tito lidé se nazyvaji svatína základě vnějšíhozjevu,
ale uvnitŤjsou osly, protoženechápoupravy vyznamboži
pravdy..(m j pŤekladQuintova textu).
Eckhartje znepokojentímdruhem,,chtění.., kteréje také
zák|adnív buddhistickémmyšlení:chtivostí'touhou po vě-
cech a vlastnímegu' BuddhatakovéchtěnípovažujezapÍí-
činu lidského utrpení,nikoliv za pŤíčinuradosti. Když
Eckhart dále mluví o slovech ,,nemítŽádnouv li... nemíní.
že bychom měli b;/tslabí.Vťrle'o kterémluví,je Žádost,
vťtle,kterouje člověkhnán _to nenívrile v pravémsmyslu.
Eckhartjde tak daleko, Že požaduje'abychom dokonce ne-
chtěli ani božív li _ i toje druhemtouhy. Ten,kdo nechce
nic,je čIověk,ktery netouží po ničem.To je jádro Eckharto-
va pojetínepŤipoutání se.
Kdo je ten, kdo nic neví?TvrdíEckhart,Žeje to ten,kdo
je nevědoucíhloupou bytostí,nevzdělanym,nekulturním
stvoŤením? Jak by mohl, jestližejeho hlavním silím bylo
vzdělávatnevzdělanéakdyŽsám byl člověkemvysokévzdě-
lanosti a poznáni,kterése nikdy nepokusil skr1/vatnebo sni-
žovat?
78
Eckhartovo pojetí sIov neznat nic se tyká rozdilu mezi
vlastněnímpoznáni a aktempoznaní,tj. proniknutímke ko-
|en m, atudižk pŤíčinám věcí.Eckhartrozlišujevelmi jas-
ně mezi jednotlivoumyšlenkouaprocesem myšlení.Zdťr-
razřuje' žeje lepšíboha znát nežmilovat:,,Láskanemá co
ěinit s Žádostía čelem,kdeŽtověděníneníŽádnoujednot-
livou myšlenkou_ ale spíšesloupává všechny[obaly]a je
bezzáimuaběŽí nahék bohu, dokud se ho nedotknea neu-
chopího.. (Blakney, fÍ.27; poď|eQuinta neprav1ftext).
Ale na jiné rirovni (a Eckhart mluví v několika rovinách)
jde mnohemdále:
,,Chudyje ten,kdo nic neví.Několikrátjsem Ťekl,Že č1o.
věk by měl žíttak, jako by nežL|ani pro sebe, ani pro
pravdu,ani pro Boha.Avšakk tétootázcenyníŤeknuněco
jinéhoa budu pokračovat'Člověk,kter;/má dosáhnout
tétochudoby, bude žítjako ten, kdo dokonce nevi, Že
nežijeani pro sebe,ani pro pravdu, ani pro boha.A dále
bude zcela prost! azbayen všehovědění,takŽe v něm
nebude Žádnévěděnío bohu; protožepokud lidská exis-
tencenáležimezívnější zprisobyBoha, nenív něm jiné-
ho Života:jeho Životjejímsamlm. Proto Ťíkáme, Že člo-
věk by měl bj't vyprázdněn od svého vědění, jako když
ještěneexistovala nechalBoha vytvoŤit,co chtěl, a sám
bylbez okovťt.. (Blakney,28; Quint D. W., 52; Quint D.
P. T.. 32; tato částje mym pŤeklademQuintovaněmec.
kéhotextu)'x
* Blakney pouŽivá velkého B ve slově Brih, když Eckhart míní
a maléb, kdyžmíníbiblickéhoboha.stvoÍitele.
božskoupŤirozenost,
79
K porozuměníEckhartovustanoviskuje nezbytnépochopit
pravy vyznam těchto slov. KdyŽ Íiká,Že,,člověkby mel b1it
vyprázdněn od svéhovědění..,nemínítim, žeby měl zapo-
menout to, co ví, ale spíšeby měl zapomenout,že vi. To
znamená,Že se na svépoznánínemámedívatjako na maje-
tek, ve kterémnacházímejistotua ktery námdivápocit iděn.
tity; nemámeb;yt
',naplněni..svym věděním,nebo na něm
lpět či po něm toužit'Vědění by nemělo pŤijímatvlastnosti
dogmatu'kterénás zotročuje.To všechnoná\ežík modu
vlastnění.V modu bytínenívěděníničírn jinfm nežproni-
kavou činnostímyšlení,která nikdy nevyzyvá k zasiavení
pro nalezeníjistoty. Eckhartpokračuje:
,,Co to znamená,Že.člověkby neměl nic mít?
Nyní soustŤed'te svou pozornostna toto: Častojsem Ťí.
kal, a velké autority s tímjsou ve shodě,že člověkby
měl bft stánkem pro Boha, a to pŤíhodnymstánkem
a vhodnymk tomu,aby v něm Brih p sobil' člověkby měl
b;it takéosvobozen od všech [vlastních]věcí a svjch
[vlastních]aktivit jak uvnitŤ,tak navenek.A teď Ťekne-
me něcojiného'Pokudje člověkvyprázdněnod věcí,tvo-
rri, sebe a boha, a jestliže B h by v něm d,okéua|
na|ézt
místo k prisobení,pak tvrdíme:Dokud takové
[místo]
existuje,tento člověkneníchud;íchudobouv dobŤezná-
mém smyslu. Btih nezamyšlí,aby mu člověk vyhradil
místopro prisobení,protožepravá chudoba ducha vyža.
duje, aby člověkbyl prost Boha a všehojeho prisobení,
takŽe pokud BLih chce pťrsobitv duši, on sám musí byt
místem,ve kterémp sobí_ arádby tak činil...Proto Ťí-
káme, že člověk by měl b;1ittak chud;f,že nenímístem
80
a nemá místopro Boha, aby v něm prisobil.Vyhradit místo
by znamenalozachovat rczdíI.Proto snažněprosímBoha,
aby mnezbavil boha" (Blakney,str.230-231).
Eckhart nemohl svépojetíslov ,,nic nemít..vyjádŤit radikál-
něji. PŤedevším bychom se měli osvoboditod všechvlast-
níchÝěcí a vlastníchaktivit. To neznamená.Že bvchom ne-
I měli nic vlastnita nic nedělat..znamenáto,žebychomneměli
; byt spoutáni, vánáni, pŤikovánik tomu, co vlastnímea co
máme,včetněBoha.
KdyŽ Eckhart probírá vztah mezi vlastnictvíma svobo-
dou, pŤistupujek problémuvlastněnína jiné rirovni. Lidská
svobodaje omezenav tom rozsahu,nakolik jsme pŤipoutáni
k majetku, k dílu a nakonec i k vlastnímuegu. Tím, Že se
vážemek vlastnímuegu (Quint pŤekládáptivodně stŤedo-
hornoněmeckés1ovo E ig enschaft j akoIch-bindung nebo jako
Ichsucht,,,egovázanost.. nebo,,egománie..),stojímesami
sobě v cestě a nem žemenéstplody, plně sebe uskutečnit
(Quint D. P. T., Úvod, str. 29). D. Mieth má podle mého
názoru má zcela pravdu, když tvrdí, že svobodajako pod-
mínkapravétvoŤivostinenínic nežvzdáni se vlastníhoega'
stejnějako láska podle Pavla je prosta veškerévázanosti
k egu. Svoboda ve smyslu blt bez okovťt,byt prost touhy
lpět na věcech a vlastnímeguje podmínkoupro lásku a pro
tvoŤivé bytí.Cílemčlověkaje podleEckhartazbavitse pout
vázanostik egu,egocentričnosti, modu exis-
tj. vlastnického
tování,abychomdosáhli plnéhobytí.Nenalezl jsem jiného
autora, jehožmyšlenkyo pŤirozenostivlastnickéorientace
u Eckharta by se tak podobaly mym vlastnímjako myšlenky
Miethovy (197I), Ten mluví o Besitzstrukturdes Menschen
(o vlastnickéstruktuŤe člověka)tjmž zprisobem,pokud tomu
81
rozumím'jako kdyžjá mluvímo ,,vlastnickém modu..nebo
,,vlastnickéstruktuŤeexistence...odvolává se na Marx v
pojem,,vyvlastnění,,, kdyžmluvío prolomenívlastnívnitŤ-
ní struktury, a dodává,žeto je nejradikálnější
formavyvlast-
nění.
Ve vlastnickémmodu existencejsou d leŽiténikoliv rriz-
néobjektyvlastnění,ale nášcelkovf lidsk! postoj.Všechno
a cokoliv se m žestátpŤedmětem touhy:věci denníhoživo-
ta, majetek,rituály' dobréskutky,věděnía myšlenky.I kdyŽ
samy o sobě nejsou,,špatné..,
špatnfmise stávají;to zname-
ná, Žekdyžna nich lpíme,stanouse okovy, kterérušínaši
svobodu'blokujínašesebeuskutečnění'
Eckhartovopojetí bytí
EckhartpouŽívávyraz,,bytí,, ve dvou odlišnych,i kdyŽpŤí-
buznjch vyznamech. V užším'psychologickémsmyslu
,,bytí,,označujeskuÍečnou a častonevědomoumotivaci,která
hybe lidskou bytostí,lišíse od skutk anázotŮ'a je odlou-
čenaod jednajícího a myslícíhočlověka'Quint právemna-
zyvá Eckharta pozoruhodnym analytikem duše(genialer
Seelenanalytiker):,,Eckhart nikdy neustáváv odkrfvánínej-
tajnějších vazeb lidskéhochování,nejskrytějšich pohnutek
sobectví,rimysl a názor ,v pranjŤováni náruŽivétouhy po
vděčnostia odměně..(QuintD. P. T., Úvod, str.20, m j pŤe-
klad). Toto nahlédnutí do skrytychmotivri činíEckhartapŤi-
tažlivympropostfreudovského čtenáŤe,kter;fpŤekonalpŤed-
freudovskounaivnost a dosud běžné behavioristickénázory,
že chovánía míněníjsou konečnjmidanostmi,jež lze dělit
právě tak málo jako atom_ jak se soudilo.napočátkutohoto
stoletío atomu.Eckhart tento názor vyjádŤilv mnoha q1iro-
82
ťIch,z nichžuvedujeden: ,,Lidéby neměli tolik uvaŽovat
tom, co majídělat,jako o tom' čímjsou,.,Proto se starej-
tc o to, abyste se soustŤedilina to byt dobry, a nikoliv na
t nebo druh věcí,kterése majíudělat.Naopak klaďte
dťrrazna zákIady,na nichž spočívávašedílo...Našebytíje
fealitou, duchem, kterf námi hybe, charakterpohání naše
chování;naprotitomu činynebo mínění,kteréjsou odlou-
čenyod našehodynamického jádra, nemajížádnourealitu.
Druh;f vyznam pojmu je širšía zák|adnější:,,bytí..
',bytí..
Jc život, činnost, rozeni, obnova, tok, pr;Íštění,
tvoŤivost.
V tomto smyslu je bytí protikladem vlastnění,vázanosti
k egu a egoismu.Bytí podle Eckharta znamenábyt aktivní
v klasickémsmyslutvoŤivého vyjádŤení lidskfch schopnos-
tí,nikoliv aktivnív modernímsmyslu ,,bytzaměstnán...Ak-
tivita pro něho znamená,,vyjítze sebe..(Quint D. P. T., 6,
mrij pŤeklad),což vyjadŤujemnoha slovnímiobrazy: bytí
nazyvá procesem,,VŤení.., tím,co ,,tečea protéká
,,Íození,,,
v sobě i mirno sebe..(E. Benz et al., citovánov Quint D. P.
T., str. 35, mťrjpŤeklad).občas pouŽívásymbol běhu, aby
vyjádŤil aktivní charakter:,,Utečdo klidu! Běžicí člověk,
gouvisleběŽici do klidu je nebeskyčlověk'Neustáleběži,je
v pohybu a usiluje o klid v běhu..(Quint, D. P. T. 8, mťrj
p[eklad).Jinou definicíaktivityje: Aktivní, ž\vyčlověkje
jako ,,nádoba,která se zvětší,jakmile se naplní,a nebude
protonikdy plná..(Blakney,str.233:podle Quintaneauten-
ticky text).
Pro činnostv pravémsmyslu je podmínkouprolomení
moduvlastnění.V Eckhartověetickémsystému je nejvyšší
ctnostístav tvoŤivévnitŤníčinnosti,která pŤedpokládápŤe-
konánívšechforem vázanostik egu a egoismu.
83
ť.irstII.

Ana|yza zák\adníchrozdílťrdvou modťr

cx istence
4

Co je to vlastnickymodus?

Společnostmajetku_ základ pro vlastnicky modus

Našesoudyjsou krajnějednostranné, protožeŽijemeVe spo-

lečnosti,která se zak|ádána soukromémvlastnictví,zisku
a moci jako pilíŤích svéexistence.Ziskávat, vlastnit a do-
sáhnoutzisku j sou sy atáa nezcizite|nápráv a individua v prri-
myslovéspolečnosti.*Není jakéjsou zdrojemajet-
dťrleŽité,
ku; vlastnictvínekladena vlastníkamajetku Žádnézávazky.
Princip znítakto:,,Kdea jak jsem získalsvťrj majeteka jak
je
s ním naložím,to pouze moje věc a nikoho jiného; dokud
neporušímzákon,je totomojeprávoneomezené a absolutní...
Tento druh vlastnictví Lze nazvat soukromym vlastnic-
tvím (,,privátní..pochází od latinskéhoprivare, tj. ,,zbavit
někohoněčeho..)' protožečlověknebolidé,kteŤí ho vlastní,
* Spis H. Tawneye The Acquisitive Society zroku |920 je ve svém
pochopenímoderníhokapitalismua alternativpro pňeměnuspolečnosti
a člověka dosud nepÍekonany.PŤíspěvkyMaxe Webera, Brentana,
Schapira,Pascala,Sombartaa Krause obsahujípodstatnápoučenío vlivu
prrimyslovéspolečnostina Iidskébytosti.

87
jsou jeho jedinymi pány,jsou vybaveniplnou mocí zbavit
ostatníjeho užívání a potěšení z něho. Soukromévlastnic.
tví se považqeza pŤirozenou a univerzálníkategorii,ale ve
skutečnosti je spíšev;fjimkouneŽ pravidlem,pohlédneme-
-li na celek lidsk;ychdějin (včetněprehistorického období),
a zvlášténa mimoevropskékultury, u kterjch hospodaŤení
nebylo hlavnímcílem života.Kromě soukroméhovlastnic-
tví existuje samostatněvytvoíenévlastnictví,kteréje v;/-
lučněvysledkem vlastnípráce;omezenévlastnictví,kteréje
omezenoobligací_ závazkempomáhatspolečníkrim;funkč.
ní nebo|iosobnív|astnictví' kterésestávábud'z nástroj pro
práci, nebo pŤedmětŮdržby;společné vlastnictví,na kterém
se podílískupinapodle společenské smlouvy,jako je to v iz-
raelskychkibucech.
Normy, podle kter;fchfunguje společnost,takéutváŤejí
charakterjejích člen (sociálnícharakter).V prrimyslové
společnostito jsou: pŤáni ziskávat majetek' zachovat ho
a zvětšovatho, tj' tvoŤitzisk, a ti, kteŤímají majetek,jsou
obdivováni a závidi sejim jako nadÍazenymbytostem'Avšak
pŤevážnávětšinalidí nemá žádnymajetek(skutečnjkapitál
a zák|adni prostŤedky),a proto vznlká otázka: Jak se mohou
lidé,jejichžmajeteknestojízaÍeč,vypoŤádatse svou tou-
hou získávatapodržetsi majetek,a jak se mohou cítitjako
vlastnícimajetku?
Zďe se ovšemdává obvyklá odpověď, že dokoncei lidé
majetkověchudívlastníněco _ a opatrujísvťrjmal1/majetek
tak, jako sv j majetekopatrujívlastnícikapitálovéhoma-
jetku' Podobnějako velcívlastnícirnajetkui chudíjsou po-
sedlípŤánímuchovatto, co mají,a pŤánímzvětšitto, do-
konce i o nekoneěněmalou část(napŤíklad se Ťíká:korunka
ke korunce).
Největšípotěšení nešpočíváve vlastněnímateriálních vě-
cí, a1eve viastněníŽivychbytostí.V patriarchálníspoleč.
nosti dokonce i nejuboŽejšimezi chud;/mimrižebj't vlastní-
kem majetku - ve vztahu ke své ženě,svfm dětem, svjm
zvíŤatťrm, a mťržese považovatza jejich absolutníhopána.
PŤinejmenším pro mužev patriarchálníspolečnostimíthodně
jak
deti byla jedina cesta, bez vlastní práce vlastnit osoby
k získivání majetku, ato bez kapitálov;fch investic. KdyŽ
uvážíme'Že ce|ébŤemeno tozenídětíspoěívalona Žené,|ze
st ě ží po pŤí t ,ž e p \ oz e n íd ět ív p a t r i a r c h á l n ís p ol e č n os t i j e
rnají
aarczitoiti krutéhovykoŤisťováni Žen. Avšak i matky
_ jsou malé. Kruh je ne-
svou formu vlastnictví děti, dokud
konečnya zaěarovany:manže|vykoŤisťujesvou manŽelku,
ta vykoiisťujemaléděti, dospívající chlapci se pak pŤipoju-
jí k staršímmužťtm, aby vykoŤisťovaliženy,atd,
.Mužskánadvláda v patriarchálnímŤádutrvala šestnebo
zemícha v nejchudších tŤí-
sedm tisíc let a v nejchudších
dách společnostipŤetrvávádodnes.Pomalu však ustupuje
v dostibohatjchzemíchčispolečnostech, kde postupnědo-
cházi kemancipaci Žen, dětí a dospívajících, a to tehdy
a V témíŤe'jak áocházík nárristuživotnírirovněve společ-
nosti. Kde prriměrnya poměrně chud;fobčanv plně rozvi-
své
nutjch pr mysloq/ch společnostechnalezne naplnění
pomalu
vášně získávat,drŽet azvětšovatmajetek,když se
od-
rozpadiLstarodávn;fpatriarchálnítyp vlastnictvíosob?
po uccsena c h á z ív r oz š íŤ e n íob l a s t ív l a s t n i c t v ín a p Ť á t e l e ,
*il.n.", zďtavi,cestování,umělecképŤedměty, boha,vlast-
ní ego. Velmi pŤesnyobrazměšťácké posedlostipo majetku
jejich vztaLry
poaát Max Stirner. Lidé se pŤeměníve věci:
Áav zájempŤijímají charaktervlastnictví.,,Individualismus..,
od
ktery ve svémpozitivním smyslu ztamená osvobození
89
sociálníchokov , ve svémnegativnímsmysluznamená,,se- hospodáŤstvísevybudovalokolemvlrobyautomobilrianáš
na spo.
bevlastněni,,,právo _ a povinnost_ vloŽit svou energii do celj životjevjznamně určovánvzestupema pádem
spěchuvlastníosoby. tŤebitelském trhu s automobily.
Našeegoje nejd ležitějším pŤedmětem našehovlastnic- Tě m ' kte Ť ívz ma j í,s e z d á n ěč ímj a k oŽ i v ot n ín u t n os t í;
kéhocítění,protoŽezahrnujemnoho věcí:našetělo, naše pro ty, kteŤího ještěnemají,zvláštěv takzvanychsocialis-
jméno,našespolečenské je patrné,Že
postavení, nášmajetek(včetněvě- ii.ry.r' zemích'je vťrzsymbolem štěstí'Avšak
je poněkud
dění),pŤedstavu,kterou máme sami o sobě, a obraz, ktery náklonnost k vozu není hluboká ani trvalá, to
vozy často
chceme,aby o nás měli ostatní'Našeegoje směsíreálnych krátkodobá milostná aféra,protožemajitelésvé
jednom roce má majitel
kvalit, jako jsou poznatkya dovednosti,a určit;ych fiktivních mění;po dvou nebo dokonce po
kvalit, kterévytváŤímeokolo reálnéhojádra.Avšak podstat- ,,staréhovoZ|Í,dost a zač,ináse ohlížetpo vjhodnémnovém
jako hra, v niŽ se'
nym bodemnenítolik to, co ego obsahuje,ale to' žeego se íozu. od vyhledánípo koupi se všejeví
obchod
pociťujejako věc, kterou každ! má, a žetato ,,věc..j e zák|a- někdy dokonce primárním stává obchod, a dobr;f
radost než konečny cí1:
dem našehopocitu identity. iy,oia,aprávě takovou,ne-li větší
Vlklad o majetku musí uvážit,Že dtiležitáforma vlast- zbrusunovy model na dálnici.
nickévazby, která vzkvétalav devatenáctém století,zesláb- A bychomv y Ť e š i l i h á d a n k u z d á n l i v ěd ooč íb i j íc íh or oz -
jejich automobi-
la v desetiletích po prvnísvětovéválce a dnesje málo patr- po,u Á."i majďkov;fmvztahemvlastníkrik
vzit v va-
ná. Ve starším obdobíčlověko to, co vlastnil'pečoval,staral itl. u jejich krátkodobjmzájmemo ně' musíme
se o to auživa| to až po samu mez funkčnosti.Nakupovat nu ncťoiit faktorťr.PŤedevším existujeprvek depersonalizace
vozu; vťrzneníkonkrétním pŤedmě.
znamenalokoupit to, co vydrži,a pro devatenáctéstoletíby ve vlastníkověvztahu k
rozšíŤením jeho
mohlo platit heslo:,,Staréje krásné!..Dnes je těžiště Ve spo- tem, kter;f m6ráď,ale symbolempostavení,
jeho majitel získal
tŤebování, nikoliv v uchování,a nakupováníse stává naku- *o.i, složkoujeho ega;po získánívozu
pováním pto ,,vyhazování...Ať je pŤedmětemnákupu vtiz, novou částegá. Druh;fm faktorem je fakt, Že kupováníno-
šestlet
šaty,nástroj,po několikerém použití jich mámedosta chce- véhovozu uizae dva.roky místokaždjch Ťekněme
vozuje
je
me odloŽitdo ,,starého že|eza,, a koupit si nejnovější mo- zvyšujekupcovo vzrušeníznabytí;akt pŤivlastnění
častějik ně-
de|,Získání_ pŤechodné vlastněnía uživáni_ odhození(ane- arune,ndeflorace_ zvyšujepocit moci, a čím
je skuteč-
bo lze-li to' vyhodnáv;Íměna za lepšímodel)- novézískání: mu dojde, o to většíje vzrušení.TŤetímfaktorem
to je začarovanykruh nakupovánípro spotŤebua heslo dneš- nakupovánívoz'iznamená častější pŤíležitost
nost, žečasté
ka by skutečněmohlo byt: ,,Novéje krásné!.. k ,,dobrému obchoáu.._k dosažení zisku ve směně_, coŽje
Patrně nejmarkantnějšímpŤíklademdnešníhofenoménu uspokojeni dnes hluboce zakoŤeněné v člověku.Čtvrtf fak-
nové podněty,
nakupovánípro spotŤebu je soukromyautomobil.Našedoba tor.|e velmi vyznamny:potŤebazkoušet
si zasloužípojmenování,,věkautomobilu,o, protoŽenašecelé p.oáz. starépodnětyjsou nezajímavé a po krátkéchvíli vy-

91
čerpané.Vesvém zkoumání stirnulťr(Anatomie lidské
destruktivily)jsem rozlišil mezi,,aktivizujícími.. a,,pasivi-
zujicim1,,podněty a pŤedloŽiltuto tezi: ,,Čímvíceje podnět
,pasivizující., o to častějimusíblt měněn ve svéintenzitě
a/nebodruhu, čímvíce je ,aktivizující.,o to déle z stává
podněcující kvalitou a o to méněje tŤebaměnitjeho inten-
zitu a obsah...Páty a nejdťrležitější
faktor spočíváve změně
sociálníhocharakteru,ke kterédošlov prriběhuposledního
prildruhéhostoletí,tj. od ,,hromadícího.. charakteruk cha-
rakteru ,,tržnimu,,' I kdyžtato změna neodstraĚujevlastnic-
kou orientaci, podstatněji modifikuje. (Vfvoj tržníhocha-
rakteru probírámv sedmékapitole.)
Vlastnicky pocit se ukazuje takév jinych vztazích:klé-
kaÍťrm, zubaŤm, právníkrim,šéftim,dělník m. Lidé ten
vztah vyjadŤujís|ovy ,,m j lékaŤ..,,,mij zubaÍ,,,,,mojidělní-
ci.. atd' Kromě svéhovlastnickéhopostojevťrči jinlm lid-
sklm bytostemlidéjakovlastnictvízakoušejí takénekonečny
početobjektri,dokoncei pocitri. Vezměme napŤíkladzdtaví
a nemoc.Lidémluvío zdravís vlastnickjm pocitem_ mlu-
ví o svénemoci,svéoperaci, svémléčení, svj,chlécích'Své
zdravi a nemocjasně považujíza majetek;jejich vlastnickf
vztah ke špatnému zdravije analogick! ke vztahu akcioná-
Ťe,jehoŽ akcie pozbyly částisvépťrvodní hodnotyvlivem
poklesupoptávky.
Majetkemse mohoustátmyšlenkyanázory, dokoncei ná-
vyky' NapŤíkladten' kdo ji tutéžsnídaniv tutéŽdobu každé
ráno, m Že byt zmateni jen nepatrnouzměnou v tétorutině,
protožejeho návyk je majetkem,j ehožztrátaohrožuje vlastní
bezpečí.
Podany obtaz univerzálnosti vlastnickéhomodu existen-
ce mťrŽe mnohačtenáŤŮm pŤipadatjako pŤílišnegativnía jed-
nostrannÝ,a takovj takéje. Chtěl jsem načrtnoutběžn;/
sociální postoj nejprve tak, aby byl co moŽnájasnj. Avšak
existuje jin;/ prvek, kterj mrižetento obraz do určitémíry
vyrovnat,totižnarťrstající postoj u mladégenerace'kterf se
zcela odlišujeod většiny.U mladfch lidí nacházimevzorce
spotŤeby, jež nejsou skrytjmi formami získávánía vlastně-
ní,ale vlrazemspeciťrcké radosti zvykonávánítoho,co mají
tádi,bezočekávání něčehotrvalého.Tito lidépodnikajídlou-
hécesty, častose strázněmi,aby slyšelihudbu,kterou mají
rádi, aby spatŤilimísta,která chtějívidět, aby se setkali s lid-
mi, kteréchtějípotkat.Nejde tu o to, zda jejich cílejsou tak
hodnotné, jak se domnívají; dokoncei kdyžpostrádajído-
statečnouvážnost,pŤipravenost čisoustŤedění, tito lidémají
odvahu byt a nezajimá je, co za to dostanou,anebo co si
mohou podržet.Zdaji setakémnohemopravdovějšínežstarší
g.n".u"., ačkoliv jsou častoz filozofického a politického
hl.di'ku naivní.Necídípo celou dobu svéego,aby byl'i Žá-
doucím,'objektem..na trhu. Nechránísvťrjobraz neustáljm
lhaním,aťvědomfm nebo nevědomfm;nevynakládajísvou
energii na potlačovánípravdy, jak to činívětšina.A často
svou-upŤímností ptisobi na starší_ protožes|aršíobdivují
ty, kteií dokáŽispatŤita Ťícipravdu.Jsou mezi nimi politic-
ky a náboŽenskyorientovanéskupiny všechodstínri,ale také
ce|áÍadalidíbez zvláštníideologie čidoktríny,kteŤío sobě
mohou Íici,Že,,hledají... Ačkoliv moŽnánenalezliani sebe,
moŽnáani cíl, kterj vede k praktickémuživotu,snaŽíse bjt
sebou místovlastnit a konzumovat.
Tent o po z i t i v n íp r v e k v ob r a z e mu s íb j t n i c mé n ěb l íž e
určen.Mnoho těchtomladlch lidí (a jejich početod konce
šedesátlchlet znatelněklesl) od osvobozeníod něčehone.
pokročiloke svoboděk něčemu;jednoduše protestovali,aniž
93
 hledali cíl,ke kterémuby spěli - kromě osvobozeníod ome-
zenía závislosti.Jejich heslo znělo jako heslojejich buržo-
azníchrodič ,,Novéje krásné!..a rozvinuli téměŤfobicky
nezájem o veškeroutradici, včetněmyšlenek,kterévypra-
covali největší duchové.V jakémsinaivnímnarcismuvěŤi-
|i, žedokážíobjevit vše,coje hodnoobjevu.V podstatěbylo
jejich ideálem stát se opět mal1fmidětmi a takovíautoŤijako
Marcuse vypracovali vhodnou ideol'ogii,že návrat do dět-
ství_ a nikoliv vyvoj ke zralosti_ je konečnymcílemsoci-
alismu a revoluce.Byli št'astní, dokud byli dost mladí,aby
tato euforie trva|a;avšakmnoho znich prošlotímtoobdo-
bíms vážnymzk|amáním,aniŽzíska|idobŤe zd vgdněnépie-
svědčení,aniž na|ez|icentrumv sobě samych. Proto často
končíjako zklamaní a apatičtílidé _ anebojako nešťastní
fanatici destruktivity.
Avšak ne všichni,kteÍi zaěali s velklmi nadějemi,skon-
čili se zklamáním'a naneštěstí je nemoŽnézjistit, kolik jich
je' Podle mych poznatk nejsouk dispozici.žádné platnésta-
tistickéridajeani spolehlivéodhady,a dokoncei kdyby byly
k dispozici,je téměŤ nemožné nab;ftjistoty,jak jednotlivce
kvalifikovat. Dnes se v Americe a Evropě snažímiliony lidí
nal,éztkontakt s tradicí a s učiteli, kteŤíjim dokáži ukázat
cestu.Avšak z velkéčástijsou nauky a učitelé buď falešní,
nebo jsou zkaženíduchem dryáčnickéreklamy, anebojsou
propojenis ťrnančními a prestiŽnímizi$mypŤíslušnfch guru.
NěkteŤílidé mohou z takovych metod opravdu něco získat
navzdory podvodu; jiní je použijí bez vážnéhozáměru
a vnitŤníproměny.Ale pouze podrobnákvantitativnía kva-
litativní ana|yzanoq/chvěŤících by mohla ukázat,ko.likjich
ná|ežike kteréskupině.
Mrij osobníodhad je, žemladych lidí (někteŤí jsou star-
, kteŤíse vážnězabyvajizměnouvlastnickéhomodu v mo.
s bytí, je více než pžlrrozptylenych jedincri. VěŤím,že
nf početskupin i jednotlivcrimíŤísměremk bytí, že
vují nov;f trend pŤekračujícívlastnickou orientaci
iny; a žemajihistorickyvyznam.Nebudeto poprvév his.
ii. kdv menšinaudává směrokter;fmpťrjdphistorick!
voj. Existence tétomenšinydává naději pro všeobecnou
těnu v postoji od vlastněník bytí. Tato naděje je o to
lnější,ženěkteréz faktorťr,jeŽ umožĎují, aby se tyto nové
ltojeobjevily,jsou historicklmi změnami,kterélze stěží
ítít:rozpad,patriarchální nadvlády nad Žernmi a rodi-
skénadvlády nad dětmi.Zatímcopolitická revoluce dva-
ho století,ruská revoluce,selhala(e pŤedčasné posuzo-
konečnyvysledekrevolucečínské), vítěznymírevolucemi
eho století,i když se nacházejíteprve v prvním stadiu,
revoluce žen.dětía revoluce sexuální.Jejich principy
iž byly pŤijatyve vědomí velkéhopočtuindividuí a staré
logie jsou kaŽdymdnem směšnější.
PŤirozenostvlastnění
po.
PÍirozenápovahavlastnickéhomodu existencevyp|yváz
vahy soukroméhovlastnictví.V tomto modu existencevŠe,
očjde, je získávánímajetku,méneomezenéprávo podržet
si to, c; jsem získal.Vlastnickj modus existencevylučuje
ostatní;nevyžadujeŽáďnédalší silí z mé strany k udržení
popsal
méhomajetku či k jeho tvoŤivémupouŽití.Buddha
tento modus chováníjako žádost,Židovskéa kŤesťanské
na
náboŽenstvíjakochtivost;pŤeměřujekaždéhoa všechno
něco mrtvéhoa v pŤedmětmoci druhého.
Věta ,,Mám něco.. vyjadŤujevztah mezi subjektem Já
95
(nebo on' my' vy, oni) a objektemo. PŤedpokládáse tu, že
subjektje trvaly a že objektje trvalj. Ale je v subjektutr-
valost? Nebo v objektu? ZemÍu;nebo ztratímsvéspolečen-
sképostavení,kterézaručuje,ženěco mám' Podobně objekt
nenítrvaly: mťrže bjt zničen,mrižebft ztracennebo mriže
ztratit svou hodnotu.Říci, Že mám něco trvale, spočívána
iluzi trvaléa nezničitelnésubstance.Když se zdá, že mám
všechno,ve skutečnostinemámnic, protoŽemoje vlastnění,
Íízeniobjektu je pouze pŤechodnymmomentemv procesu
Žití.
V uvedenéana|yzevěta ,,Já [subjekt]mám o [objekt]..
vyjadŤujedefinici Já skrze vlastnictví o. Subjekt neni já,
alejd jsem tím,co mám' Mttj majetek ustavujemne a mou
identitu.Ve větě,,Jájsemjá..je obsaženo:,,Jájsem, protože
mdm X, _ X ie rovno všempŤírodním objekt m a osobám,
ke kterlm se vztahuji skrze svou moc ovládatje a trvale pŤi-
vlastřovat.
V modu vlastněníneexistujeŽiv! vztah mezi mnou a tím,
co mám' To a jájsme se stali věcmi a já to mám, protože
mám moc si to pŤivlastnit.Avšakexistujetakéopačnjvztah;
to má mě, ptotoŽem j pocit identity,tj. mézdraví,se zak|á-
dá na tom, že ho mám (a Že mám co moŽná mnoho věcí).
Vlastnick! modus existence se neustavuježivymtvoŤivym
procesemmezi subjektema objektem;činíobjekt i subjekt
věcmi. Yztahje to mrtvj, nikoliv živ!.
Vlastnění_ moc - vzpoura
je společnyvšem Živym
Sklon rrist dle vlastnípŤirozenosti
bytostem. Proto klademe odpor každémupokusu zabtánít
r stu zprisobem,kterf je určennašístrukturou.Ke zlomení
96
dporu, ať vědoméhonebo nikoliv, je nutná fyzická nebo
aentálnísíla.NeživépŤedmětykladou v rriznémstupni od-
or vriči ovládnutí svéhofyzického sloŽenískrze energii
lastníjejich atomickjm a molekulárnímstrukturám.Avšak
bojujíproti tomu, aby byly užívány,Použitíheteronomní
líly na živébytosti (tj. síly,která má sklon svazovat nás ve
rněru opačném vričinašídanéstruktuŤeakterá škodínaše-
nu rristu)vyvolává odpor. odpor m žemítnejrtiznějšífor-
, počínajeotevŤen;fm, ričinnfm,pŤímjm,aktivnímodpo.
ažpo nepŤím!,neričinnja velmi častotakénevědomy
íPr". .
.] omezován je svobodny,spontánnívyrazv le nemluvně-
b',dítěte,dospívajícího a popŤípadě dospělého,omezována
pjejich žize pověděnía pravdě, jejich touhapo lásce.Člo-
ěk ve vjvoji je nucen vzdát se většinysv;fchautonomních,
ificklch pÍénia zájmi, svévlastnívťrlea pŤijmoutv li
pÍáni apocity, kterénejsoujeho, nlbržjsou dány zveněi
lečensk;/mivzorci myšlenía cítění.Společnosta rodina
problém:
flakojejí psychosociálníčinitelmusíŤešitobtížn!
Uak zlomit vttti člověka,anižby si to uvědomil? Leč pomocí
]gloŽitého procesuindoktrinace,odměn,trestťr a vhodnéide-
lologie vyŤeší tuto rilohu vcelku tak, ževětšinalidí věŤí,Že
lgeridi vlastnívťrlí,a neuvědomujesi, žejejich vtile samaje
napodmiĚov aná a zmanipulovaná.
. N.jucts í obtižv tomto potlačovánívrile se |fká sexuali-
ty, p'otož. zde narážímena siln1ípŤirozenj pud, kteqfm lze
;nnanipulovat obtížnějinežmnohajinlmi žádostmi.Proto se
llidésnažíbojovat se svjmi sexuálnímitouhami tvrději než
irskteroukoliv jinou lidskou touhu. Není tŤebauvádět ďr, jné
llformyznevažoyání sexuality z mravníchdŮvodri(e to špat-
.nost)nebo drivodyzdravotními(masturbaceškodítělu). Cír-
'
97
kev zakazujekontroluporodnostia mimomanželsk;Í sex a lpí
na těchto zásadách dokonce i dnes, kdy by prozíravostdo-
poručilamnohemtolerantnějšípostup.
Úsilí potlačitsexualituby bylo nepochopitelné, kdyby se
dělo kv li sexu jako takovému.Ale nikoliv sexualita,nlbrž
zlomenílidskévrileje drivodemznevažování sexuality.Velk!
počettzv. primitivních společnostínezná žádnésexuální
tabu. Funguji totiž bez vykoŤisťovánía nadvlády, a proto
nemusízlomit vrili jednotlivce. Mohou si dopŤátnestigma-
tizovat sexualitu, těšit se z rozkošepohlavníchvztahi bez
pocituviny' V těchtospolečnostechje nejpozoruhodnější to,
Že sexuálnísvobodanevedek sexuálnínenasytnosti;po ob-
dobí relativně krátkodobych sexuálníchvztahri se páry na.
jdou; netouŽíměnit partnery,ale mají volnost odloučitse,
když láska vyhasla. Pro skupiny neorientujícíse na majetek
je sexuálnípotěšenívlrazem bytí,nikoliv vjsledkem sexu.
álníhovlastnictví.To neznamená,žebychom se měli navrá-
tit ke zprisobuživotatěchto primitivních společností, nebo
žebychom to dokázali, kdybychomto chtěli, a to z prostého
d vodu, žeprocesindividuacea individuálníhoodlišenía od-
stupu,kterévyvolala našecivi|izace,dává individuální lás-
ce jinou kvalitu, nežmá v primitivní společnosti.Nemriže-
me se vrátit; mrižemepostupovatjen dále vpŤed.DťrleŽité
je, Že novéformy stavu bez majetkuodstranísexuálnínena.
sytnost,která je charakteristickápro majetnické společnosti.
Sexuálnížádostj e j e dnim z vy r az:Ůnezávislo sti, která v ži-
votě vycházinajevo velmi brzy (masturbace).Jejíodsouze-
ní sloužík zlomenív le dítětea vyvolává v něm pocit viny,
a činího protosubmisivnějším. Podnětk prolomenísexuál-
je
ních tabu do značnémíry v podstatěpokusem o vzpouru
vedoucík obnovenívlastnísvobody.Avšak prolomeníse-
98
ch tabujako takovjch nevedek většísvobodě;vzpoura
takŤkapŤehlušena sexuálnímuspokojením... a následn1/m
item viny. Pouze dosažení vnitŤnínezávislosti vede ke
bodě a ukončujepotŤebudalšívzpoury' TotéŽ platí pro
dalšíchování,která konají něco zakázaného,aby
vila svobodujednajícího.Tabu ve skutečnostivytváŤeji
ální posedlost a perverze, avšaksexuálníposedlost
p erverze nevytváŤejí svobodu,
Dětská vzpoura se samaprojevujemnoha dalšímizpťrso-
: nepŤijímáním pravidel návyku hygieny; nepŤijímáním
vy či pŤejídánim;agresía sadismema mnoha dalšími
|estruktivními akty. Častose vzpouraprojevujedruhem
ni ,,zpomalenéstávky,, _ tezájmem o svět, leností,
ivitou, včetněnejpatologičtějších ťorempomaléautode.
ice. V;/sledkytohotomocenskéhoboje mezi dětmi a ro-
jsou tématemčlánkuDavida E. Schectera,,InfantDe-
pment...Vše nasvědčujetomu, Že cizí zásah do vyvoje
e i dospěléhoje nejhlubším koŤenem mentální patolo-
, zvláštědestruktivity.
Nicméněje tŤebajasně pochopit, žesvoboda neznamená
issez-fairea libovrili' Lidská bytostmá specifickou struk-
_ jako kaŽdyjinj druh _ a mťrže se vyvíjetjen v rámci
struktury.Sv oboda neznamenáosvobozeníod v šech vťrd-
principťr.Znamená svobodu r st dle zákonri struktury
í existence (autonomníhoomezení).Znamená posluš.
vriěi zákon m, kteréŤídí optimálnílidskj vlvoj' Každá
rita, která podporujetento cíl,je ,,racionálníautoritou..,
touto podporou pomáhá zmobilizovat aktivitu dítěte,
itickémyšlenía víru v život.Jde o ,,iracionálníautoritu..,
ií-li se ditěti cizi normy' kteréslouŽícílrimautority,
všaknikoliv cílrjmspecifickéstrukturydítěte.
99
 Vlastnicky modus existence,postoj soustŤeděn;f na ma-
jetek a zisk, nutně vyvolává touhu - ve skutečnostipotŤebu
_ po moci' K Ťízení jinlch lidskjch bytostípotŤebujememoc
ke zlomeníjejich odporu.K udrŽováníkontroly nad soukro.
mfm vlastnictvímpotŤebujeme moc k ochraněpŤedtěmi,
kteŤíby nám je odřali, protože_ tak jako my _ nikdy nema.ií
dost; touha po soukromémvlastnictvívyvolává touhu pou-
žívatnásilí k oloupení druh;Ích- zjevně nebo skrytě. Vc
vlastnickémmodu štěstíčlověkaspočíváv nadŤazenosti nad
ostatními,ve vlastnímoci a v neposledníŤaděve schopnosti
dobyvat, loupit a zabíjet.V modu bytí spočíváštěstív lás-
ce, sdíleníadáváni'
Dalšífaktory podporující vlastniclql modus
Dťrležit;/m faktoremposílenívlastnickéorientaceje jazyk.
Jménočlověka_ a všichnimámejméno(a moŽnáto budou
čísla,jestližebude pokračovatdnešnítrend k depersonali-
zaci) _ vytváŤíi|uzi, žečlověkje nesmrtelnábytost.Člověk
a jménose stávajíekvivalenty;jménodokládá,Že člověkje
trvající, nezničitelnou substancí - a nikoliv procesem.obec-
ná podstatnájménamajítutéŽfunkci: to znamená,Že slova
,,láská..,,,hrdost..,
,,nenávist..,',radost..
se zdajíbyt neměn-
nfmi substancemi,avšaktaková jménanemajíŽádnourea-
litu a pouze zatemřují poznání,žejde o procesy odehrávají.
cí se v lidskébytosti.Ale dokoncei jména,kterájsou názvy
věcí,napŤ.,,stlil..nebo',,lampa.., jsou zavádějící,Slova nám
sugerují,že mluvímeo pevnych substancích, ačkolivvěci
jsou pouze energetickymiprocesy,kterévyvolávajíurčité
počitkyv našemtělesnémsystému. Ale tyto počitkynejsor"r
ujemyurčitych věcí, jako je stril nebo lampa; takovévjemy
t00
v;fsledkemprocesuučeníovlivněnéhokulturou, proce-
kter! zptisobuje,žeurčitépočitkypŤijímají formu urči-
vjem . Naivně věŤíme,že věci jako stoly nebo lampy
xistujíjako takové,a nevidíme,Že společnost nás učípŤe-
iŤetpočitky na vjemy, kterénám dovolují manipulovat
m okolo nás, aby nám umožnilypŤeŽít v danékultuŤe'
mile jsme jednou takov;fvjem pojmenovali,zdá se, že
no zaručujekoneěnoua neměnnourealitu vjemu.
PotŤebavlastnit má ovšemjiny zák|ad,biologiclql danou
žít.Ať isme šťastnínebo nešťastní,našetělo nás Žene,
chom usilovali o nesmrtelnosl.ProtoŽe ze zkušenosti
me,žezemŤeme,snažímese o takovéŤešení, kterézpťrso-
|, že navzdory empirickézŤejmostiuvěŤíme,žejsme ne-
rtelní. Toto pŤánína sebe bere Ťaduforem: víra farao.
, že jejich těla uloženáv pyramidě budou nesmrtelná;
ho náboženskjchpŤedstavo posmrtnémživotě, o bla-
lovištíchu prvotníchspo1ečenství lovcri, kŤesťansk1f
islámskf ráj. V současné společnosti počínaje osmnáctym
lletím kŤesťanské nebe nahradila a
',historie.. ,,budouc-
ilost..:trochu nesmrtelnostidávají pověst, sláva, dokonce
všeobecnáznámost. zkrátka cokoliv, co se zdá zaručovat
poznámku v záznamechhistorie. Touha po slávě nenípou-
hou světskou marnivostí_ má náboženskoukvalitu pro ty,
íjiž nevěŤív tradičníposmrtnj Život. (Lze to pozorovat
zvláštěu politicklch vridcťr.) VeŤejnáznámostdláždícestu
k nesmrtelnostia reklamníagenti se stali novymi kněžími.
l Ale asi víceneŽcokoliv jinéhonaplřuje touhupo nesmr.
telnosti vlastněnímajetku, a proto má vlastnická orientace
takovou intenzitu.Jestližemojejá je ustavenotim, co mám,
pak jsem nesmrteln!,pokudjsou věci, kterémám, nezniči-
telné.od staréhoEgypta ažpo dnešek- počínaje fyzickou
101
nesmrtelnostícestou mumifikace těla k duševnínesmrte|-
nosti cestouposlednívrile _ lidéztistávajinaživui po uply-
nutíjejich fyzického/duševního Života,Cestou právnímoci
poslednívťrleje pro pŤíštígeneraceurčenonakládánís na-
šímmajetkem;prostŤednictvím
dědicklch zákoni - pokud
jsem majitelem kapitálu _ se stávám nesmrtelnym.
Vlastniclgl modus a anální charakter
Pro porozuměnívlastnickému moduje vhodnépŤipomenout
Freud v nejvyznamnější objev, totiŽ že poté,co malédítč
projde fází pasivníreceptivity, prochází fázi agresivníko-
Ťistnické receptivity,a neždosáhnezralosti, projde fází,kte.
rou Freud nazvaI análně-erotickou.Freud objevil, Že tato
fáze častodominuje i v dalšímvjvoji a že,pokud tomu tak
je, vede k vytvoŤenianálníhocharakteru,tj' charakteručlo-
věka,jehožhlavníživotníenergieje zaměŤena na vlastnění,
uchovánía hromaděnípeněz,materiálníchvěcí, ale i poci-
t gest, slov, energie.Je to charakterskrblíkria obvykle se
' me na jednotlivj akt chování,ale na základnípostoj.Aske-
spojuje s takov;Ímirysy jako poŤádkumilovnost,puntičkáŤ-
stvi, zatvrzelostv míŤevětšínežobvyklé.Driležitjm aspek-
tem Freudovapojetíje symbolickéspojenímezípenězia vy-
kaly - z|atema špínou.,PťokteréuvádíŤadupŤíkladri. Jeho
pojetí análníhocharakterujako charakteru,ktery nedosáhl
zralosti,je vlastně ostroukritikou burŽoazníspolečnostide.
vatenáctého století,v nížvlastnostianálníhocharakteruusta-
vily normumravníhochovánía byly považoványza,,lidskou
pŤirozenost... Freudova rovnice: penize: v;fkalyje skrytou,
i kdyžnerimyslnoukritikou fungováníburžoaznispolečnos-
ti a její lačnostia|ze ji srovnats Marxovfm rozborempe-
něz v Ekonomicko -fiIozoficlcj,chrukopis ech'
t02
V tétosouvislosti nenípŤílišd leŽitéFreudovo pŤesvěd-
ěení,žeurčitá fáze vyvoje libida byla primárni a Že formo-
vání charakterubylo druhotné(kdežtopodle méhonázoru
charakterprodukteminterpersonálníkonstelacev raném
dětstvía pŤedevším na něj prisobíspolečenské podmínky).
Driležitj j e Freudriv názor, Žep Ťevažující ori entac e na vl ast-
něníse objevujev periodě pŤeddosažením plnézralosti a že
.je patologické,jestliže se stane t,rvalou.Jinjmi slovy: pro
.Freudaje člověkvjlučně se soustŤeďující na vlastněnía ma-
jetek neurotickynemocnj, a proto bude společnost,ve které
má většinačlenťr anáInicharakter,nemocnouspolečností.
Askeze a rovnost
Mnoho rnravnícha politickych vyklad se soustŤedilona
ptázku: Mít, anebo nemít?V rovině mravně náboženské to
.znamená
alternativumezi asketickjm a neasketickjm živo-
tem, ktery zahrtuje tv rčípotěšeníi neomezenourozkoš'
Tato alternativa zfiáci na vyznamu,jakmile se nesoustŤedí-
tické chování se svym neustállm zaměŤením na zŤíkáníse
potěšení mtižebjt pouhympoprenímsilnétouhy po vlastně-
nía konzumování.V asketickémpostojimohoubjt tyto tou.
hy potlačeny,avšakve snaze potlačitvlastněnía konzumo.
vání se mrižetakovy člověk vlastněníma konzumováním
zabyvat.Toto popŤení formoupŤekompenzování je, jak uka-
zují psychoanalytickáfakta,velmi časté. V takovfch pŤípa.
dectr se stává, Že fanatiětívegetariáni potlačujíagresivní
impulzy, že fanatičtíodprirci potrat potlačujísvévražedné
impulzy, že fanatikové,,ctnosti..potlačujísvévlastní,,hŤíš-
né; impulzy, Zde není driležitépŤesvědčení jako takové,
103
 nybržfanatismus,kterf má toto pŤesvědčení podpoŤit.Jaky-
koliv fanatismusbudípodezÍení,že sloužík zakrytíjinlch
a obvykle opačn;/ch impulzri.
V oblasti ekonomie a politiky existuje podobná mylná
alternativamezi neomezenounerovnostía absolutnírovností
pŤíjmri.Jestliževlastnictvíkaždéhočlenaspolečnostije
funkčnía osobní,pak fakt, ženěkdo má o něco víceneždru.
h!, nevytváŤížádnysociální problém,protožepokud vlast-
nictví není podstatné,nevzniká závist. Na druhéstraně ti,
kterymjde o rovnost v tom smyslu' Žekažd!podílmusíb1/t
pŤesněroven kterémukolivjinému, ukazují,žejejich vlast-
nická orientaceje stejněsilná jako dŤíve, jenom ji popírají
tim, že uvažujio pŤesné rovnosti. Zatímto zájmemje patrná
jejich skutečnámotivace: závist. Ti, kdo poŽadují,aby ni-
kdo neměl více nežoni' se tak sami chránípŤedzávistí,kte-
rou by pociťovali'kdyby někdo měl něčehoza korunu více
nežoni. Driležité je, aby se vymftilpŤepychi chudoba;rov-
nost nesmíznamenatkvantitativnírovnost kaŽdéhozlomku
materiálníchstatkri,nybtžto, aby pŤíjemnebyl natolik roz-
dílny, aby vytváŤelodlišnéživotnízkušenostipro odlišné
skupiny. Y Ekonomicko-filozofickych rukopisech to Marx
ukazujena tom, co nazlvá,,hruby komunismus.., ktery ,,po.
pírá osobnostčlověkav každéoblasti..;tento typ komunis-
mu,je pouze vyvrcholenímtakovézávislosti a znivelizová-
ním na zák|adniminimum dle apriornípŤedstavy...
Existenčnívlastnění
Abychom plně pochopili vlastnickymodus,kterymjsme se
zde zabyva|i, zdá se, žeje tňebaještě dalšíhovymezení-
a tímje existenční vlastnění;protoželidskéexistovánívy-
t04
žaduje,abychomměli, drŽeli,pouŽívaliurčité věci a starali
se o ně, abychompŤežili. To platípro našetěla,pro potravu'
ido'nou, šatya pro nástrojenezbytnépro vytvoŤenítoho' co
potŤebuj eme' Tuto formu vlastněnímŮžemenazyat exístenč-
ilí; protožepocházíz lidské existence.Je to racionáLněza-
měŤen;fimpulz sledujícínašeudrženíse naživu- na rozdil,
od charakterologickéhovlastněni, kteréjsme dopud probí-
rali a kteréje vášnivou honbou za udrŽenim a zacttovánim,
jeŽ není vtozená, ale vyvinula se v drisledkupérsobení spo-
'lečenskych podmínek na lidskj druh, kter! je biologicky
' dan;1.
Existeněnívlastněnínenív konfliktu s bytím,charakte.
rologickévlastněnív takovémkonfliktu nutněje. Dokonce
-,,spravedlivy,,a ,,svaty..,pokudje člověkem,musíchtít,,mit,o
v existenčním smyslu _ kdežtoprriměrn! člověkchce ,,mít..
v existenčníma charakterologickémsmyslu. (Viz mé dŤí-
vojsi q/klady existenčnícha charakterologickychdichoto-
mií v knize Čtověka psychoana$;,za.)
105
 nejsouzcela podob-
ním,protožežádnédvě lidskébytosti si
vztahu druhj jedi-
né.*Pouze v procesuvzájemnéhoživého
pokud se
nec a já dokážemepŤekonatbariéru.oddělenosti,
vzájerrnéidenti-
oba riěastnímetance života.ovšem riplné
5 fikace nelze dosáhnoutnikdy
popsat.Lze napsat
Ani jednotliv! akt chovánínelze plně
ovšemnamalovan..f
celéstrankypopisu irsměvuMony Lisy,
Co je to modus bytí? ,,"u.,á. zachycen ve slovech - ale nikoliv
proto, že
'iilJ"n,*euje tak,,mysteriÓzní...Úsměvo:::!Í!:'i:]':::J:
i.ii syntetickf risměv
mí,t".io'"i (pokud to neníirsměv naučen!,
vyrazzájmu, entuzj-
u Lzni.i;. Nikdo nedokážeplně popsat
ktery lze spatŤit
us.u, bíoťrlienebo nenávisti ei narcismu,
vyrazi obličeje'
Většina z nás toho ví více o vlastnickémmodu nežo modu v oaián druhéhočlověka,nebo rozmanitost
bytí' protoževlastněníje modus, ktery v našíkultuŤeza- drženítěla, intonace,kterémezi lidmi existují.
clr.ťrze,
koušímé častěji.Ale něco jinéhonežtento fakt činídefinici
modu bytí mnohem obtížnější neždefinovánívlastnického Aktivníbytí
modu, totižsamapovaharozdílumezi oběmatěmito zpťrso-
jsou nezávislost' svo-
by existence. Nezbytn;fmi podmínkamimodu bytí
Vlastněnísetykávěcía věci jsou pevnéa popsatelné.Byti ilJ"; pŤítomnost kritickéhorozumu' Jeho základnícharak-
ve smyslu vnější
setykáprožívánía lidsképrožíváníjev zásadě nepopsatel- ieristikou je, žejeto aktivní bytí,nikoliv
jde o aktivitu vnitŤní,o tvo.
né.Plně lze popsatnašipersona_ masku,kteroukažd;fnosí' ei"no'ti, iun"p,L,dnění,ale že
Bjt aktivnízna-
ego, kteréukazujeme-, protoŽetato personaje samao sobě ri"e p""zi'áninašich lidskjch schopností.
talentu, hoj-
věcí' Naproti tomu živébytínenímrtvlm obrazema nem - mená d6tvyraz svjm vlasiním schopnostem,_ i kdyžv odlišném
žeby tilops áno j ako věc. Živ a ndsuabytost nemťrŽe
byt v last- nosti darri,ji.iz j" nuždálidská bytost
se, rťrst,rozkvé-
ně v bec popsána. SamozŤejměže lze mnoho Ťício mně, stupni - vybavena. Znamenáto obnovovat z6-
o mémcharakteru,o mécelkovéorientaci vtičiživotu.Ta- tat, pŤekračovat vězení vlastníhoizolovanéhoega' mit
kovépronikavépoznánímriževésthodně.dalekov porozu.
měnía popisu mévlastnípsychickéstrukturynebo psychic- * To je omezeníi pro nejlepšípsychologii.Touto otázkoujsem se
késtrukturyněkohojiného'Ale moje celkovéjá' moje celá zabyva|podrobně u. ,.unani ,pegativnípsychologie..a ,,negativní
individualita,moje takovostjsou natolikjedinečné jako moje and Dangersof Psychology..
*oíogi.i v článku'on it'. Limitat-ions
otisky prstri,nemohoubyt nikdy plně pochoPenY,ani vcítě- (I9se).

107
r0 6
 jem, ,,naslouchat..,dávat'Avšak žádn!z těchto zážitkttne-
Ize vyjádŤitslovy. Slova jsou pŤetékající nádoby naplněné
zážitky. Slova na zážitkyodkazují,nejsou to však zážitky.
V okamžiku,kdy vyjadŤujiv;/lučněmyšlenkamia slovy tá,
co proŽívám, zážitekodešel:vyschl,je mrtev,je pouhoumyš-
lenkou.Proto je bytíslovy nepopsatelné a sdělitelnépouze
sdílenímprožívání. V struktuŤe vlastněnívládnou mrtvá slo-
Va; ve struktuŤebytívládne živéa nevyjádŤite|né proživáni.
(SamozŤejmě žev modu bytíexistujetakémyšlení,kteréje
živéa tvoŤivé.)
Možná lze modus bytí nejlépepopsat symbolem, ktery
mi nabídl Max Hunziger. Modré sklo se jeví modré,kdyŽ
jím procházísvětlo, protožepohlcuje všechnyostatníbarvy
a nenecháje projít.To znamená,že nazyvámesklo ,,modré..
právě proto, Že nezadržujemodrévlny. Není pojmenováno
tím,co má, ale tím,co vydává,
Modus bytí se m že objevit jen v témíŤe,jak snížíme
vlastnickymodus,tedymodusnebytí,jak skončíme s hledá-
nímbezpečía identitypomocílpěnína tom, co máme,
',se-
zením,,na tom, lpěnímna vlastnímegu a na svémmajetku.
,,Bytí..vyžaduje vzdát se vlastníegocentričnosti a sobectví.
neboŤečeno slovy mystikri- stát se ,,prázdnym..a ,,chudym,.'
Al e většinalidí shledává ťaktv zdát se vlastnickéorienta-
ce pŤílišsloŽitfm; kažďytakovy pokus v nich vyvolává sil-
nou rizkost a pocity ztráty veškeréhobezpeěi,jako kdyžje
někdo hozen do moŤea neumíplavat' Nevědí,Že ažkdyŽse
vzdaji berly majetku, budou moci začitužívatsvé vlastní
síly a chodit sami. Bráníjim v tom iluze, že nedokážíchodit
sami a Že by upadli, kdyby se neopíralio věci, kterémají.
Jsoujako dítě,kterése bojí,kdyžpoprvéupadlo,ženikdy
nebudeschopno chrize.Avšak pŤírodaa lidská pomoc brání
r0 8
tomu, aby se lidskébytosti staly mrzáky. Ti, kteŤívěŤí,žese
zhroutí,nebudou.li uživatberlevlastnění,potŤebují takétro-
chu lidsképomoci.
Aktivila a pasivita
l Bytí, jak jsme je popsali, zahrnuje schopnostbft aktivní;
pasivita vylučujebytí.ovšem ,oaktivní.. a,,pasivní..ni eŽí
mezi slova, která jsou nejčastějichybně cháp6na,protoŽe
jojich vyznamjedneszcelajiny, nežjakf byl od antiky a stŤe-
dověku aŽ po počátekrenesance.Aby bylo možnéporozu-
nrět pojmu bytí,je tŤebavyjasnit pojem aktivity a pasivity.
Vmoderním užitíse aktivitaobvykle vymezujejako vlast-
nost chováni, ježpÍivynaložení energiepŤináší viditelnf riči.
nek. Tak napŤíkladse aktivními nazyvajírolníci obdělávají-
eísvá pole, dělníciu pásu,prodavačipŤesvědčujícizákazníky
ke koupi, investoŤi,kteŤíinvestujísvénebo cizí peníze,|é-
. kari oíetŤující svépacienty, riŤedníciprodávajícípoštovní
známky, irŤednícipoŤádajícíakta' I kdyŽ některéz těchto
ni neŽostat-
činnostímohou v y žadsvatvícezájmu a soustŤedě
'. je obecně vzato
ní, neníto dŮležitépro ,,aktivitu..'Aktivita
je
společenslryuznanéchování,jehož vj,sledkem pŤíslušná
sociálně užitečnázměna.
Aktivita v modernímsmyslu znamená pouze chování,
nikoliv člověkaza chovánim.Nerozlišuje,zda jsou lidéak-
tivní,protožejsou hnáni vnějšísilou jako otroci,anebovnitŤ-
ním nutkánímjako osoba poháněná rizkostí.Není dťrleŽité,
zda se o svou prácí zajimají,jako truhláŤnebo tvrirčíspiso-
vatel, vědec čízahradník;anebožek ní nemajížádn!vnitŤ-
ní vzt a ha n i u s p ok oj e n íz t oh o' c od ěl a j í- j a k od ěl n íc i u p á -
su nebo poštovníriŤedník'
109
 Mo dernívy znan aktivity nerozlišuje mezi aktivi tou a pou-
hym zaneprdzdněním'Existuje ovšem záktadni rozdí| mezi
oběma činnostmi,kterj odpovídá termín m ,,odcizená*
a ,'neodcizená..aktivita.V odcizenéaktivitěneprožívám sebe
jako jednajícísubjektsvéčinnosti;místo toho prožívámvy-
sledek svéaktivity _ a to je něco ,,tamhle.., odloučené ode
mne a stojícínade mnou a proti mně. V odcizenéaktivitějá
ve skutečnosti nejednám;p sobímna něco pomocívnějších
nebo vnitŤních sil. odloučiljsem se od vysledkusvéaktivi-
ty. NejlépepozorovatelnypŤípadodcizenéaktivity v oblasti
psychopatologie je aktivitakompulzivně-obsesivních paci-
ent . Jsou nuceni vnitťnímpuzenírnvykonávat něco proti
svév li _jako napŤíklad počítatkroky, opakovaturčité věty,
provádět určitéosobnírituály _, pŤitommohou byt krajně
aktivníve sledovánísvéhocíle; avšakpsychoanalytickéq.i-
zkumy pŤesvěděivěukázaly, Že jsou puzeni silami, kterési
neuvědomují.Stejně jasny pŤíkladodcizenéaktivity je
posthypnotickéchování'osoby, kterlm je v hypnotickésu-
gescipŤikázánovykonattoneboono,to po probuzenízbyp-
notickéhostavuprovedou,anižsi jsou vědomy,ženedělají
něco, co chtějíudělat, nybtžžese Ťídí pÍíslušnymi dŤívevy-
danlmi pÍíkazyhypnotizéra.
V neodcizenéaktivitě sebe proživámjako subjekt své
aktivity' Neodcizená aktivita je procesem rozeni, vytváŤím
něco a zŮstávámve vztahu k tomu, co vytváŤím.To zname-
ná,žemoje aktivitaje projevemmych schopností,Že jáamo-
je aktivita jsou jedno' Nazyvám tuto neodcizenouaktivitu
aktivitou tvoŤivou.*
* V knize Utěk pžed svobodou jsem pouŽíval termín
,,spontánni
aktivita.. a v pozdějšíchspisech termín ,,tvrirčíaktivita..'
110
Yyraz,,tvoŤivf..,jak je používánzde, neznamenáschop.
nost vytvoŤitněco novéhonebo pťrvodního, jak mriŽetvoŤit
.umělec
nebo vědec. Ani neznamená v;fsledky mé aktivity,
jeji vlastnosl. Malba nebo vědecképojednáním žeb;ft
pcela netvoŤivé, tj. sterilní;na druhéstraněproces odehrá-
vajícíse v lidech, kteŤísi jsou v hloubi vědomi sebe sama,
nebo kteŤíopravdu,,Vidí..strom,místoaby na něj pouze hle-
děli, nebo ti, kdo čtoubáseř a v sobě proŽívajipohnutí,kte.
rébásníkvyjádŤilslovy _ takovy procesm žebyt velmi tvo-
Íivy,ačkolivnic ,,nevytváŤí,,. TvoŤiváaktivita znamenástav
vnitŤníaktivity; nenínutně spojenas tvoŤenímuměleckého
či vědeckéhodíla nebo něčeho',uŽiteěného... TvoŤivostje
orientacecharakteru- všechnylidskébytosti jsou schopny
Jí dosáhnout, pokud nejsou citově zmrzač,ené' TvoŤiví lidé
oživujívše, ěeho se dotknou. Dávaji život svym vlastním
schopnostema pŤinášejí život i ostatnímlidem a věcem.
,,Aktivita..a,,pasivita..mohoumítdva zcela odlišnéq/-
znamy. odcízená aktivita ve smyslu pouhéhozaneprázdně-
níje ve skutečnosti ,,pasivitou..z hlediskatvoŤivosti;napro.
ti tomu pasivita ve smyslu nezaneprázdněnostimtižebyt
neodcizenou aktivitou. Tomu je dnes tak obtížné porozu-
mět, protoŽevětšinaaktivitje odcizenou,,pasivitou.., kdež-
to tvoŤivá pasivita se prožívá zÍidka'
Aktivita a pasivita dle velbilch učitel myšlení
Yyrazy,,aktivita..a ,,pasivita..se ve filozofickétradici pŤed-
pr myslovéspolečnostinepoužívalyv běŽnémvfznamu.
Bylo to sotvamožné, protožeodcizenípráce nedosáhlobodu
srovnatelnéhos tím,jakéhodosahujednes. Proto takoví
filozofovéj akoAristoielésdokonceanijasněnerozlišujímezi
llr
 ,,aktivitou..a pouhou ,,zaneprázdněností... V Athénách od.
cizenou práci vykonávali pouze otroci; práce' kterázahtno-
vala tělesnounámahu,byla vyloučenaz pojmupraxis,kter1í
odkazuje na téměŤ všechnydruhy aktivity svobodnéhočlo-
věka, a v bytostnémsrnyslu Aristoteléspoužil tento pojem
pro svobodnouaktivitu člověka.(Viz Nicholas Lobkowitz,
Theory and Praxis.) Na tomto pozadíproblémsubjektivně
nesmyslné,odcizené,pouze rutinnípráce nemohl pro svo-
bodnéAthérianyvzniknout. Jejich svoboda znamena|aptá.
vě to, Že nebyli otroky a Žejejich aktivitapro ně byla tvoŤi.
vá a smysluplná.
Nepochybn;fmse stane,žeAristotelésnepoužívá tyžpo-
jem aktivity a pasivity jako my, kdyžzvážíme,že nejvyšší
formapraxe'tj. aktivity_ dokoncestojícínadpolitickouak.
tivitou _, je kontemplativníživot,kteÚ se věnuje hledání
pravdy. PŤedstava,že kontemplacebyla formou neaktivity,
byla pro Aristotela nemyslitelná.Kontemplativníživot po-
važovalza aktivitu nejlepšíčrástiv nás, totižducha (n s). ot-
rok se mťrže těšitze smyslovfch slastí,dokoncetak jako svo-
bodnílidé.Avšakeudaimonia,,,blaho.., nesestáváze slastí,ale
z aktivit v souladu se ctností(Etika NíkomachovaII77a2nn.)
Stejnějako Aristotelriv názor i názor TomášeAkvinského
kontrastujes modernímpojetímaktivity. Pro Akvinskéhoje
Život věnovanyvnitŤnímu klidu a duchovnímupoznáni,vita
contemplativa, nejvyššíformou lidské aktivity. PŤipouští
však,žeběžny život_ vita activa prŮměrnéhočlověka_ je
takéhodnotoua vedek blaŽenosti(beatitudo),pokud- a toto
bližšívymezeníje klíčové _ cílem,ke kterému jsou nasmě-
rovány všechnyaktivity člověka,je blaŽenosta stav, kdy
člověkje s to ovládat svévášněa svétělo (TomášAkvin-
sky, Summa,II-2,182, 183;I-2, 4, 6).
t1 2
Avšak problémvita contemplativaa vita activa pŤesahu.
je tento bod. Protožezatímcopostoj TomášeAkvinskéhoje
určitymkompromisem,autor spisu TfreCloud of Unlcnowing
(vyd. E' Underhill), současník,Mistra Eckharta, ostŤevy-
stupuje proti hodnotě aktivníhoŽivota, kdežtoEckhart na
druhéstraněmluvívelmi mnohov jejíprospěch.Rozpor však
není tak ostry, jak se misŽezdát, protoževšichni souhlasí
s tím' žeaktivitaje,,prospěšná.., pokudje zakoŤeněna v nej-
'vyšších etickjch a duchovníchnárocícha pokudje vyjadŤu-
je. Proto všichni tito uěitelé zaneptázdněnost,tj. aktivitu
odloučenouod duchovníhozélk|adu člověka,odmítají'*
Jako člověk a jako myslitel Spinoza ztělesřuje zhruba
o čtyŤi stoletípotéduchaa hodnoty,kterébyly živévEckhar.
tově době; ovšemtakéostŤepozoroval změny, ke kterym
došlove společnosti a u pr měrnéhočlověka.Stal se zak|ada-
telem modernívědecképsychologie;jedním z objevitelťr
nevědomédimenze člověkaa s takto obohacen;/mporozu-
měnímpodal systematičtější a pŤesnější v klad rozdílumezi
aktivitou a pasivitou než kterfkoliv z jeho pŤedchridcťt.
Ve svéEtice Sp|nozarozlišujemezi aktivitou a pasivitou
mysli.
.(ednat a trpět)jako dvěma aspekty prisobenílidské
První kritériumčinnostije, žeje následkem lidské pŤiroze-
, nosti: ,,Říkáme,že něco konáme (agere),jestliže se v nás
nebo mimo nás děje něco, čehojsme adekvátnípŤíčinou,
tzn..._ jest|iŽez taŠipŤirozenosti vyplfvá v nás nebo mimo
nás to, co je možné j.asně a zŤetelněpoznatjen jejím pro-
stŤednictvím. Naopak Ťíkáme,Že něčímtrpíme(pati),jestli-
žese v nás něco děje nebojestliže znaši pŤirozenostivypl!-
N. Lobkowiczea D. Mietha(1971)mohou
* SpisyW. Langeho,
hlubší
posí<ytnout problému
porozumění a aktivního
kontemplativního
života'
I lJ
vá něco, čehojsme jen částečnou pŤíčinou,, (Etika III, def.
2, str. 179).
Tyto věty jsou obtížné pro moderníhočtenáŤe, kterf je
zv yk|y, žepojem,,lidská pŤirozenost.. neodpovídá žádnémrt
dokazatelnémuempirickémudatu.Avšak pro Spinozu stej-
ně jako pro Aristotela tomu tak není;a ani tomu tak nenípro
současného neuroťyziologa, biologa a psychologa.Spinoza
byl pŤesvěděen, Že lidská pŤirozenost je pro lidskou bytost
charakteristickátak, jako je pŤirozenostkoně charakteris.
tická pro koně;a navícžedobrostčišpatnost, rispěchčipo-
chybení,blaho čiutrpení,aktivita čipasivita závisína stup-
ni' ve kterémse lidem podaŤilorca|izovatoptimálnírozvinutí
jej ich vlastníchpŤirozeností.optimálni realizacepŤirozenosti
druhu (u člověkaje to lidská pŤirozenost)je cílem života;
čímvícese pŤiblíŽíme modelulidsképŤirozenosti, o to větší
je našesvobodaa našeblaženost'
Ve Spinozově modelu lidskéhobytí je atribut aktivity
neoddělitelnyod atributu rozumu. Pokud jednáme v soula.
du s podmínkaminašíexistencea jsme si vědomi těchto
podmínekjako reáln;Ícha nutnfch, ziáme pravdu o nás sa-
mjch. ,,Našemysl někdy koná a někdy trpí:pokud má pŤi-
měŤené pŤedstavy,nutněkoná, pokud má nepŤiměŤené pŤed-
stavy,nutnětrpi,,(Etika III, tvrz. 1', str. 180).
Žádosti se dělí na aktivní a pasivní (actiones a passio-
nes).Aktivní jsou zakoŤeněnyv podmínkáchnašíexistence
(v pŤirozenych'nikoliv patologicky pokŤivenfch)a pasivní
nejsou takto zakoŤeněny,ale jsou zptisobovány vnitŤními
nebo vnějšímideformujícímipodmínkami.Aktivní žádosti
existujív tom rozsahu,nakolikjsme svobodní;pasivníjsou
zp sobenyvnitŤními nebovnějšímisilami. Všechny,,aktiv-
ní afekty..jsou nutnědobré:,,vášně.. mohoubft dobréi špat-
114
Podle Spinozyjsou aktivita,tozulm,svoboda,blaženost,
st a sebezdokonalování neoddělitelněspojeny_ a ob-
jsou spojenypasivita,iracionalita,poddanství,smu-
bezmocnosta vše,co odporujepožadavkŮm lidsképŤi-
nosti(Etika IV, def. 2,3, 5; tvrz. 40, 42).
l Spinozovymmyšlenkámo vášnícha pasivitě porozumí-
_
le pouze tehdy, když dospějemek poslednímu a krajně
ímu_ kroku jeho myšlení:Žebythnán iracionálnímí
němi znamenáb t duševněchor!. V témíŤe, jak dosahu-
imeoptimálníhorťrstu, jsme nejenom(relativně)svobodní'
í, racionální a radostni, a\e takémentálně zdraví;v té
e, jak se nám nedaŤí tohotocíle dosáhnout,jsme nesvo.
dní,slabí,postrádámeracionálnosta jsme depresivní. Po- '
méhoninorubyl Spinoza prvnímmodernímmyslitelem,
stanovil,Že duševnízdravia nemocpocházejize správ-
anebochybnéhoŽití'
Pro Spinozuje duševnízdravínakonec projevem sprav-
žití;duševnínemoc je symptomemnezdaru žitídle
vkťrlidsképŤirozenosti.,,o lakomci, kter1imyslíjen
svépeníze,a o ctižádostivém člověku,kter! myslíjen na
lu slávu, a o jin;/chpodobnjch lidech se nedomníváme,
jsou šílení,protoŽenám jsou obvykle na obtiŽ a protoŽe
považujeme za hodnénenávisti.Ve skutečnosti jsou však
a a ctižádosta smyslnosturčitjmdruhemšílenství, tŤe-
je mezi duševníchoroby nepočítáme.. (Etika |Y, tvrz.
je
, sir. 305-306). V tomto tvrzení,které takcizi myšlení
tašídoby, Spinoza povaŽujevášně,kteréneodpovídají po-
ÍebámlidsképŤirozenosti'za patologické;ve skutečnosti
tak daleko, Že je nazve formou duševníchoroby.
l Spino'ovy pojmy aktivity a pasivity jsou nejradikálnější
společnosti. oproti dnešnímu pŤesvěd-
lritiiou prrimyslové
115
 ěení,že lidé, kteŤíjsou hnáni hlavně žádostipo penězích.
majetku nebo slávě, jsou normálnía dobŤepŤizpťrsobení,
Spinozaje považujezazceLapasivnía v podstatěnemocné.
Aktivní lidé podle Spinozy (ež Spinoza sám zosobřoval)
se stali vjjimkou a jsou v podezŤení, žejsou ,,neurotičtí..,
protožejsou tak málo pŤizprisobení v čitzv. normálníakti.
vitě.
Marx napsal v Ekonomicko-filozofick!,ch rukopisech, žc
,,svobodná,uvědomělá aktivita..(tj. lidská aktivita)je ,,dru.
hovou charakteristikoučlověka.q' Práce pro něho pŤedstavu.
je lidskou aktivitu a lidská aktivitaje život.Na druhéstranč
kapitál pro Marxe pŤedstavuje nahromadění,minulost a na-
konec smrt (Grundrisse)' Nelze plně porozumět afektivní-
mu náboji, ktery měl pro Marxe boj mezi kapitálem a prací,
dokud nevezmemev tivahu,Že pro něho to byl boj mezi ži.
votnostía mrtvolností,boj pŤítonrného s minulym,lidía věcí,
bytia vlastnění.Pro Marxe otázkazně|a:kdo bude vládnoirt
komu - bude život vládnout tomu, co je mrtvé,anebo budc
mrtvévládnoutživotu?Socialismuspro něhopŤedstavuje spo-
lečnost,ve kteréŽivot zvítězilnad tím,co je mrtvé.
Celá Marxova kritika kapitalismua jeho vize socialismrr
jsou zakoŤeněnyv pojetí,želidská aktlvitaje v kapitalistic.
kémsystémuparalyzovánaa Že cílemje obnovitplnou lid-
skost na zák|aděobnoveníaktivityve všechoblastechživota.
Navzdory Marxovlm formulacímovlivněnjm klasicky-
mi ekonomy je klišé,že Marx byl deterministou,kterf lid.
skébytosti učinil pasivnímiobjekty dějin a zbavi|je jejich
aktivity; pravym opakemje jeho myšlení,jak se mtiŽesnad-
no pŤesvědčitkaŽd!, kdo sám četlMarxe místoněkolika izo-
lovanych vět vytržen;fchz kontextu. Marxovy názoty nelzc
vyjádŤitjasněji nežjeho vlastnímtvrzením:,,Dějinynečiní
116
; nemají Žádnéobrovskébohatství,nebojují.Je to nao-
rakčlověk_ reáln;f' živf člověk-, kdo jedná, vlastnía bo-
pŤípadědějinynepouŽívají člověkajakopro-
ie' V žádném
jako by byly osoboumimo;
dek k prováděnísvjch cílŮ,
pak dějinyjsou jen činnostíčlověkasledujícího svécíle..
Spisy, sv. 2, str. 1 1 1).
arx, Engels, Svatá rodina,
Z ne dávn! ch současníki Žádnynevi děl pasivní charakter
derníaktivity tak pronikavě jako Albert Schweitzer,kte-
ve svémzkoumání rozpadu a obnovy civilizace spatŤil,
moderníčlověkje nesvobodn!,nedokonalj, nesoustŤe-
Írry,patologicky závis|y a ,,absolutně..pasivni.
Bytíjako skutečnost
tímjsem popisoval smysl bytí ve srovnánís vlastněním.
ilvšakdruhf, rovněždriležitfvyznambytíje patrnj ve srov-
í s tím,jak se věci jeví. JestliŽese jevímjako laskavf,
moje laskavost je pouze maskou, která má zakrjt mťrj
;lon k vykoŤisťování, jestliže se jevím jako statečnf,ale
rduty,nebo mám sklon k sebevraždě, jestližesejevímjako
lujícísvou vlast, ale napomáhámjen svlm sobeckymzá-
Ům - pak mrij zjev, tj. moje zjevnéchování,stojív ost.
' protimluvuvričiskutečnjmsilám, ježmě motivují;moje
uá''í liší od méhocharakteru.Moje skutečné bytí je
'.
Ťenostrukturou charakteru, tj. pravou motivací mého
vání.Mé chování mŮŽezčástiodráŽetmoje bytí,ale ob-
le tvoŤímasku,kterou mám a kterou nosímpro svécíle.
havíorismustuto masku pŤijímá,jako kdyby byla spoleh-
vym vědeckym ridajem;prav! vhled se však zamětujena
ritŤnískutečnost, která obvykle nenívědomá ani pŤímopo-
telná.Pojetíbytíjako ,,demaskování.. _ jak to vyjád-
1t7
Ťil Eckhart _ je ristŤední ve Spinozově a Marxově myšlerri
je
a základnímFreudovfm objevem.
Porozumětnesouladumezi chováníma charakterem,mezi
maskou a skutečností, kterou zakryvá,je hlavnímvlkoneIrt
Freudovy psychoanaly zy . Y yna|ezlmetodu(volnéasociact..
vfklad sn , psychoterapeutickf pŤenosa nevědomyodpor),
která sledovalaodkryvánípudovych (v podstatěsexuálních)
pÍání,jež by|a potlačenav ranémdětství.Dokonce i v dal-
šímv;fvoji psychoanalytické teorie a terapie,kdy se vícc
zdtraznily traumatickéudálosti v oblasti ranlch interperso-
neŽ v oblasti pudri,princip zťrstaltyž:potla.
nálních vztabli.r
čoványjsou ranéa - podle méhonázoru _ pozdějšípŤání
a strachy;uzdravit se, tj. zbavit se symptomrinebo obecně.i=
ši malaise, to znamenáodhalit tento potlačenyobsah.Jin;i.
mi slovy: potlačeny jsou iracionální,infantilníindividuální
složky proŽivání'
Na druhéstraněse obvyklénázory normálního,tj. sociál.
ně pŤizprisobeného občanapovaŽujíza racioná|nia nevyžzl-
dujícíhlubinnéana|yzy.Ale tak tomu vribecnení.Naševědo-
mémotívace,pŤedstavy a pŤesvědčení jsou směsíchybnycIr
a částečnych informací,iracionálníchvášní,racionalizací,
pŤedsudkŮ, ve kterychplavoudrobtypravdya dávajíjistotrr,
ikdyž falešnou,Že ce|á směs je skutečnáa pravá' Myšlen-
kovy postup se snaŽízorganizovatcelou tuto žumpuiluzí
podle zákon logiky a pŤesvědčivosti. PŤedpokládáse, žetattl
roveĎ vědomíodrážiskutečnost; žeje to mapa' kterou po.
užívámek organizovániŽivota. Tato falešnámapase nevy.
poznánípravd1,'
těsřuje. Vytěsfiujese poznání skutečnosti,
Když se ptáme: Co je nevědomé?,odpověď musíznít:Kro-
mě iracionálníchvášnítéměŤvšechnopoznáni skutečnosti.
Nevědomíje zásadněurčovánospolečností, která vyvoláví
118
iracionální vášně anabízísv;fm člen m r znédruhy fikcí.
Nutí pravdu, aby se stala vězněm domněléracionality.
Tvrzeni,žepravdaje potlačena,se ovšemzak|ádánapťe-
jinak
nise, žepravdu známea žetoto poznánípotlaěujeme,
Íoč eno, žeexistuje,,nevědomépoznánf . Z mych zkušeností
z psychoana|yzy_ druh;/chlidí i sebe sama- vypl;fvá, žeto
je skutečněpravda.Vnímámeskutečnost a nedokáŽemetomu
zabránit,Jato jsou našesmysly uspoŤádánytak, aby viděly,
slyšely,pítily, hmataly,kdyžse setkámese skutečností, náš
rozum je ustrojentak, aby skutečnostpoznávaI,tj. aby viděl
věci takové,jakéjsou, aby vnímalpravdu.Nemám ovšem
na mysli tu částskutečnosti,kterávyžaduje vědeckénástro*
je ne6o metody,aby ji bylo moŽnospatŤit.Mám na mysli to,
ca Lze poznat soustŤeděnym ,,viděnim,,,zv|áštěskuteěnost
v nás samlch a v ostatních'Poznáme,kdyžpotkámenebez-
pečnéhočlověka'kdyŽpotkámeněkoho'komumťržemeplně
brivěŤovat;víme,kdy j sme obelháváni, vyuŽiváni, podvádě-
ni, kdy si sami něco nalháváme.Víme téměŤ všechno,co je
d ležitévědět o lidskémchování,jako naši pŤedkové měli
pozoruhodnéznalostio pohybechhvězd. Zatimco si všakoni
ilyli svéhověděnívědomia používaliho, my svévěděníihned
pbtlueu3.rne,protoŽe kdyby bylo vědomé,činilo by život
pritis outiznlm a _ jak sami sebepŤesvědčujeme - pŤíliš,,ne-
bezpečnfm...
DťrkazprotototvruenílzesnadnonaLézt.Existujevmno-
ha snec h ,v e k t e r ; / c h d oc h á z íme k h l u b ok é mu n a h l é d n u t í
podstatnéhojádra druh;Íchi nás sam;/ch,jaké postrádáme
za dne.(PŤíkiady,,snlis nahlédnutím.. jsou v mékn|ze My.
tus,sen a rituál.) Je to zŤejmé v čast1fch reakcích,kdy náhle
jako
vidímeněkoho ve zcela jinémsvětle,a pak máme pocit,
kdybychom měli toto poznánípo cel! ěas pŤedtím. Další
119
 drikaz |ze na|éztve fenoménuodporu, kdyžhrozí,Že nepÍí-
jemná pravda vyjde na povrch: v pŤeŤeknutí, nevhodnjch
vyrazech,ve stavuvytrženínebov pŤípadech, kdy osobaŤek-
ne jakoby mimochodemněco, co je pravym opakemtoho,
čemuobvykle věŤí,ale co za chvi|i Zapomene.SamozŤejmě
že velkou částnašíenergie uŽiváme k tomu, abychom za-
kryli to, co víme, a stupeř takovéhopotlačenéhopoznáni
|ze stěžipŤecenit'Jeden pŤíběhtalmudu tento pojem potla-
čenípravdyvyjádŤilpoeticky:kdyŽ se dítěnarodí,jeho hla-
vy se dotkne anděl, takžezapomenepoznánípravdy, které
mělo v okamžikuzrození.Kdyby dítěnezapomnělo,jeho ži-
vot by se stal nesnesitelnym.
Vraťmese k našíhlavnímyšlence:byti znamenáskuteč-
nost na rozdí|od falešného,iluzivníhoobrazu.V tomtoohle-
du každf pokus rozšíŤit oblast v bytí znamenázvfšitpocho-
penískuteěnostiv nás samfch, druhlch a světa okolo nás'
Hlavní eticky cíl judaismu a kÍesťanství _ pŤekonánížádos-
_
ti a nenávisti nemťrŽe b1ituskutečněnbez dalšíhofaktoru,
kter! má centrálnímístov buddhismua takéhraje roli v ju-
daismu a kŤesťanství: cesta k bytí znamenáproniknout po-
vrchem a nahlédnoutskutečnost.
V le dávat, sdíIeta obětovat
V dnešníspolečnostise vlastnickf modus existencepova-
žujeza zakoŤeněnjv lidsképŤirozenosti,a proto prakticky
nezměniteln!,,T ážmyšlenkaj e vyj ádŤenav dogmatu,že|idé
jsou v podstatělíní'svou pŤirozenostípasivníaže nechtěji
pracovatnebo dělat cokoliv jiného,pokud nejsoupoháněni
materiálnímipodněty...nebohladem...nebostrachemz tres-
tu. o tomtodogmatustěžíněkdopochybujea ono určujenaše
t20
metodyvychovy apráce. Ale ono dogmaje něčímvíc než
vyrazem pŤánídokázat hodnotunašichspolečenskjchopat-
Ťenítím,Že se jim pŤisoudí privod z potŤeblidsképŤiroze-
nosti' Členťrm mnohajinych společenství minulosti i pŤítom-
nosti by se pojem vrozeného lidského sobectvía lenostijevil
právě tak nereáln!, jako zní jeho opak nám.
Pravdou je , žejak vlastnickf modus,tak modus bytíjsou
potencialitami lidské pŤirozenosti,že náš biologick;f pud
k pŤežití má sklon podporovatvlastnick;fmodus, avšakso-
bectvía lenost nejsoujedinymi sklony vlastnímilidskym
bytostem.
My, lidské bytosti, máme podstatnoua hluboce zakoÍe-
něnoutouhu bft: vyjadŤovatsvéschopnosti,byt aktivní,mít
vztahk ostatním, uniknoutzvězení sobectví.Pravdatohoto
tvrzeníjedokázána tolika drikazy,Že by jimi mohl blt zapl-
něn cel;.fsvazek.D' o. Hebb vyjádŤiljádrotohotoproblému
v nejobecnějšíformě tvrzením, Že jedinj, problém teorie
chováníje vysvětlit nečinnost,nikoliv aktivitu. Následující
ridajejsou drikazemtétoobecnéteze.*
t. Údaje o chování zviÍat'Experimenty a pŤímápozoro-
vání ukazují,že mnoho živočišnych druh pŤijímáobtížné
rlkoly s radostí,dokoncei kdyžjim nenínabízenažádnáma.
teriální odměna.
2. Neurofyziologické experimentydokazují,Že aktivita
je nervovym buřkám vlastní.
3. Dětskéchování.Poslednístudieukazujíschopnosta po*
tŤebukojencri odpovídataktivně na sloŽitépodněty _ to je
zjištěníprotikladnéFreudově domněnce,Že kojenec proži-
* Některfmi z nich jsem se zabyva| v knize Anatomie lidské
destruktivity.
121
vá vnějšípodnětyjako.ohroŽenía Že k odstraněníohrožení životě.PŤesvědčení, že|idénechtějí pŤinášet oběti,je, jak je
mobilizuje svou agresivitu. obecně známo, chybné'Když Churchill na počátkudruhé
4. ChovánípŤiučení.Mnoho studiídokládá, Že dítěa do- světovéválky oznám7l,Že to, co Žádá od Britri, jsou krev'
spívajícíjsou líní,neboťučební látka je jim podávánasuše pot a slzy, neodstrašilje, ale naopak apeloval na hluboce
anezáživně, takženevzbudíjejich vlastní zájem; jakmile zakoŤeněnou touhu člověkapŤinášet oběti, dát sebe.Reakce
zmizi nátlak a nuda a látka se podává živě, mobilizuje se BritŮ _ a takéNěmcri a Rusti - na bombardováníprováděné
pozoruhodnáaktivita a iniciativa. bez ohledu na obyvanéoblasti ukazuje,Že společné utrpení
5. ChovánípŤipráci' Klasickj experimentE. Maya pŤed- nezlomilojejich ducha;posílilo jejich odpor a vyvrátilo ná-
vedl, žedokoncei práce,kteráje samao soběnudná,se stá- zor těch' kteŤívěŤili, Že httna bombardovéníbymohla zlo-
vázajímavou,jestližedělníci vědí,žese ričastní experimen- mit morálku nepiítelea pomoci ukončitválku.
tu, ktery je veden živym a talentovanymčlověkem,jenŽ Smutnfm doklademnašícivilizace všakj e, ževá|ka a utr-
dokážeprobuditjejich zvědavost a ričast.Totéžse ukázalo mobilizovat lidskou ochotupŤinášet oběti spíše
, penídokáží
v Ťadětováren v Evropě i v USA. Podle manaŽerského ste- nežŽivotv obdobímírua žeobdobímíruzŤejměhlavně poo-
reotypu dělníci ve skutečnostinemajízájem aktivně se z . poruje sobectví.Naštěstíexistujísituacev dobáchmíru,ve
častnit;chtějíjenom vyššímzdy, a proto by podílna zisku ilt..i.t' lidskérisilídávat a solidaritase projevujísamy v in-
mohl bft podnětempro vyššíproduktivitu práce, ale ne pro . dividuálnímchování.Dělnickéstávky, zvláštěod prvnísvě-
častdělník . SamozŤejměže manaŽeÍimajípravdu vzhle- tovéválky, jsou pŤíkladem takovéhov podstatěnenásilného
dem k metodám práce, kterénabízejí;zkušenostukázala - chování.Dělníci se snažilio vyššímzdy, ale současněris-
a pŤesvědčila nemálo manažer _, žepokud dělnícimohou kovali a podstupovali strázně, aby bojova]liza svou dristoj-
bft opravdu aktivní, zodpovědnía inforrnovanío svépra- nost a za zkušenostlidské solidárnosti. Stávka pro ně byla
covní ro|i, z dŤívějšíchdělník bez zájmu se značnězměni jak,,religiÓznim.,, tak ekonomickjm fenoménem. K tako-
a ukážipozoruhodnystupeř vyna|ézavosti, aktivnosti,pŤed- uÝ. docházíi dnes, ovšemvětšinaz nich má eko-
stavivostia uspokojení. * nomické drivody- i kdyŽ se v poslednídobě zv;Íšilpočet
'tautam
6. Řadu ridajri |ze na|éztve společenském a politickém stávek za lepšípracovnípodmínky.
PotŤebudávatasdílet,ochotupŤinášetobětidruhlmlze
j
* Michael Maccoby ve svéchystanéknize The Gamesmen: The New stálej eštěna|éztučlenúurčitfch profesí,j ako sou zdravot-
ní seštry,lékaŤi, mnišia jeptišky.Mnoho z těchtoprofesio-
Corporate Leaders (kteroujsem směl čístv rukopise) uvádí někoIik
posledních demokraticklch projektri ričasti,zvláště svťrjvlastní nálr i, po k u d n e v ět š i n a ,c íl p omoc i a ob ět i r e a l i z u j e j e n s l o-
vyzkum v projektu ,,Bolivar...Bolivar je tématemněkolika pracovních uy; uusuk charakterdosti velkéhopočtuznich odpovídá
článk a bude se ho tfkat i jiny projekt velkého díla, kteréMaccoby h.odnotám,kterévyznávají.TutéžpotŤebuv prriběhustaletí
právě pŤipravuje. hlásá a vyjadŤujeŤadakomun, ať nátboženskjch, socialistic-

t22
 kfch nebo humanistickych.PŤánídávatnacházimeu dobro-
volnych (bezplatn;fch)dárc krve, v mnoha situacích,kdy
lidériskují svéživoty, aby zachránili životdruhfch. Projev
v le dávat nacbázimeu lidí, kteŤíopravdumilují. ,,Falešná
láska..,tj. vzájemněsdílenésobectví,činílidi ještěsobe-
čtějšími (a tak tomu je dost často).Skutečnáláska zvyšuje
schopnostmilovat a dávat druhym. Kdo miluje doopravdy,
ve svélásce k určité osoběmiluje cely svět.*
A naopak zjišťujeme, že nemálo lidí, zvláštěmlad1ích,
nedokáževystátpŤepycha sobectví,kteréje obklopujív je-
jich bohat1ich
rodinách.Zcelaproti očekávání svych rodičri,
kteŤísi myslí,Žejejich děti,,majívše,co si pŤejí.., protestují
proti neŽivotnosti aizo|aci svych Životti. Faktem je, že ne-
majívše,co si pŤejí, a žesi pŤejíto, co nemají.
VynikajícímpŤíkladem
takov;/chlidí z historiejsou sy-
novéa dcery boháč v Ťímské Ťíši,kteií pŤijalináboženství
chudobya lásky; jinfm pŤíkladem je Buddha,kterj byl prin-
cem a měl kaŽdourozkoš akaždy pŤepych,jak! si pŤál,ale
objevil' že mít a konzumovat zprisobujeneštěstía utrpení.
Ne tak dávn;/mpŤíkladem(z druhépoloviny devatenáctého
století)jsou synovéa dcery ruskévyššítŤídy_ narodnici.
Zjistili, že nejsou s to délevystát život v zaháIcea nespra-
* Jedním z nejd ležitějších pramenťtpro porozumění'pŤirozenému
|idskémuimpulzu dávat a sdíletje klasické dí|o P. A. Kropotkina
Muíual Aid: A Factor of Evolution (l902). Dvě dalšídriležitá díla
jsou The GifÍ Relationship: From Human Blood to Social Poticy od
Richarda Totmusse (ktery ukazuje na projevy lidské touhy dávat
a zdirazťruje,že náš ekonomick1i systémlidem brání ve svobodném
provádění jejich práv dávat) a kniha Edmunda S. Phelpse, ed.,
Áltruism, Morality and Economic Theory.
vedlnosti, do kteréhose harodili, a tak tito mladílidé opus-
tili svérodiny a pŤipojilise k chudymvenkovanŮm.Zili s ni-
mi a pomohlI zaloŽit jedenz pil퍝r revolučního boje v Rusku.
MŮŽeme bft svědky podobného jevu u děti zámoŽnych
ze
rodin v USA a Německu, kterésvrij životv prostŤedí boha-
t;fch domovri vidí jako nudnj a nesmyslnj. Navíc považují
za nesnesitelné lhostejnost světa vťrčichudfm a ochotu
k nukleárníválce ve jménu individuálního egoismu. Proto
odcházejízprostŤedí svlch domov , hledajínovy životnístyl
po-
- a jsou nespokojeni,protožeŽádnékonstruktivnírisilí
] dle nich nemá naději. Mnoho z nich bylo p vodně krajními
idealisty a krajně citlivlmi mlad mi lidmi; ale protoŽene-
měli na co navázat, protoŽejim chyběla zra|osta politicky
sudek,propadajízoufalství,narcistickypŤeceĚují svéschop-
nosti a moŽnosti a usilují o nemožné násilím. Počínajívy-
tváŤettzv. revolučnískupiny a očekávajízilchranusvěta od
činriterorismua destrukce,a nevidípŤitom,žejen pŤispíva-
jí k všeobecné tendenci násilí a nelidskosti.Ztratili svou
schopnostmilovat a nahradiliji touhou obětovatsvéŽivoty.
(Sebeobětováníje častoŤešením pro ty, kteŤíhorlivě touží
milovat, ale schopnostlásky ztratili a v obětovánísvych žt-
votri spatŤujíproŽitek lásky nejvyššího stupně')Avšak tito
mladí tiae ouet,'jícísami sebe se odlišujíod milujícíchmu-
,
čedníkit,kteŤíchtějí žit, protoŽemilují život' akteŤísmrt
pŤijímají pouze tehdy,kdyžjsou nuceni zemÍit,aby nezradi-
ii sa-i sebe.Mladí lidé,kteŤípŤinášejí sebejako oběť,jsou
obža|ovanymi,ale takéŽa|obci,protožeukazují,žev našem
mladfch lidí
společensiém systémujsou někteŤí z nejlepších
jim jako vycho-
nutotik izolovanía ztratiIinatoliknaději, že
disko z jejich zoufalství nezbyvá nic neždestrukcea fana-
tismus.

125
t24
 Lidská touhapo spojenís druh;/mimá svékoŤenyve spe-
cifickych podmínkáchexistencelidskéhodruhua je jedním
z nejsilnějších motivačních činitel lidskéhochování.My
jako lidskébytostijsme spojenímminimálníinstinktivníde-
terminacea maximálníhorozvinutíschopnostirozumu ztrati-
li privodníjednotus pŤírodou. Abychom se necítilinaprosto
izolováni, což by nás odsoudilo k šílenství, potŤebujeme
naléztnovou jednotu s bližnímia s pŤírodou.Tato potŤeba
jednoty s druh;fmise zakoušímnoha zprisoby_ v symbiÓze
s matkou, s idolem, kmenem, národem, tŤídou,nábožen-
stvím,bratrstvem,profesníorganizaci.ovšem dost častose
tyto v azby pŤekryvají a nabyv ají'extatickéformy' napŤ. mezi
členynábožensk;/ch sekt, nebo v lynčujícímdavu, nebo pŤi
vypuknutínacionalistickéhysterie za vá|ky. V1/buchprvní
světovéválky napŤíklad zprisobiljednuz nejkrajnějších fo-
rem tétoextatické;jednoty...Náhle, ze dne na den se lidé
vzdáva|i svych celoživotníchnázorťl_ pacifismu, antimili-
tarismu,socialismu;vědci odvrhli svéceloŽivotnírisilío kri.
tickémyšlenía nestrannost,aby se místotoho pŤipojilik vel-
kémumy'
Touha po proŽitkujednoty s druhfmi se sama projevuje
v nejnižšíformě chování,tot1žvchovánísadistickéma de-
strrrktivním,ale i v nejvyšších formách,v projevechsolida-
rity na zák|aděideálu čirozumovychdrivodri.To je takéhlav-
ní.md vodem adaptace;lidskébytosti se více nežsmrti bojí
vyvrŽení.Pro kaŽdouspolečnost je rozhodující,jakf druh
jednoty a solidárnosti pěstuje ajaky dokážepodporovatza
danjch sociálně-ekonomickfchpodmínek.
Zdáse,žetytorivahyukazují,žev lidskébytostijsou pŤí-
tomny obě tendence:jednou je vlastnění_ mít,která svou
sílučerpákoneckoncťr z biologickétouhy pÍeŽiti,a druhou-
oběti, která čerpásvou sílu ze
_, tj. sílit, dávat,pŤinášet
cifickfch podmíneklidskéhoexistovánía zvrozené po-
lby pŤekonatizo|aci. Ztéchto dvou protikladnlch snah
její
každélidské bytosti vyplfvá, Že sociální struktura,
,dnotya normy rozhodují,kter6 znich pŤevládne.Kuitu-
modus
, kterépěstujítouhu po majetku,a tedy vlastnickf
istování,se zakládajív jednéz lidskjch možností;kultu-
v druhé
, kterépěstujímodus byti a sdílení,se zakládají
ožnosti.Musíme se rozhodnout,kterf z těchto potenciálri
je
hceme rozvíjet,rea|izovat,nicméněnašerozhodnutí do
čnémíry určenosociálně-ekonomickoustrukturoudané
lečnosti,která nás vede k jednomunebo druhémuŤešení.
Podle svéhopozorováníchování dvou extrémníchsku-
' soudím,že obě krajnískupiny, ve kterjch se projevuje
ubocezakoŤeněn!a téměŤ nezměnitelnytyp vlastněpía by-
jsou reálnéobě
tí, tvoŤímalou menšinu;ve velké většině
možnosti a záv\si na faktorech prostŤedí, která pŤevládne
a která bude potlaěena.
Tento pŤedpokladje v rozporu s velmi rozšíŤenjmpsy-
choanalyticklm dogmatem,Že prostŤedívytváŤípodstatné
změny ve vjvoji osobnostiv kojeneckémvěku a ranémdět-
stvíaŽepotomtoobdobíjecharakterzaťtxovánaobtížně
pŤi-
měnitelnÝvnějšímivlivy. Psychoanalytickédogmabylo
jato, proiože zák|adnipodmínkadětstvíu.většiny lidí nadá-
Avšak
l ie ptáti, protoženadále p|ati tytéŽsoci álnípodmínky.
zména prostŤedí
I existuje.radapŤíkladŮ,u kter;/ch vyrazná
vede k zák|adnízměně v chování, tj. pokud negativnísíly
pŤestanoubyt živeny ajsou podporovány a povzbuzovány
sílypozitivní.
S^hrnuto:častáaintenzivnítouhaposdílení,dávíniapŤi-
pokud vezmemev ťrvahupodmín-
nášeníoběti nepŤekvapí,
| )' 7
 ky existovánílidskéhodruhu.PŤekvapujevšaktakovépo-
tlačenítétopotŤeby,Že akty sobectvíse staly v prrimyslo-
v;/ch(a mnohadalších)společnostech pravidlema akty so-
lidarity v1ijimkou.Avšak tento fenoménje paradoxnč
zpťrsoben potŤebou jednoty.Společnost, jejímiŽprincipyjsoLr
ziskáváni, zisk a majetek,produkujesociální charakterori.
entovan!na vlastnictví, a jestližese takovypŤevládajícivzo-
rec vytvoŤí,nikdo nechce byt stranounebo dokonceb;ytvy-
vrŽen; aby člověk zabránlI tomuto riziku, pŤizprisobujesc
většině,s niŽ má společnyjenvzi;emny antagonismus.
V d sledkuvládnoucíhopostojesobectvíse v dcovév na-
ší společnosti domnívaj i, že|idémohoubyt motivováni pouzc
pŤíslibemmateriálníchvfhod, tj. odměnou,aže nebudoLr
reagovatna ape|yk solidaritěa pŤinášení obětí.Proto s vy-
jimkou obdobíválky jsou tyto ape|y vzácnéa je ztracentl
pŤíleŽitost pozorovatmožnévysledkytakovjch apelťr'
Pouze radikálně odlišnásociálně-ekonomickástruktura
a radikálněodlišnyobtaz lidsképŤirozenosti by mohly uká-
zat, Že uplácenínení jedinou cestou (nebo nejlepšícestou)
k ovlivĎovánílidí.
I
128
6
Dalšístránky vlastnickéhomodu
a modu bytí
JisÍoÍa_ nejistota
Je velmi lákavénepohybovatse vpŤed,stát tam, kde jsme,
regredovat,jinymi slovy spoléhatna to, co máme, protoŽe
to' co máme, známe;m žemena tom lpět, cítitse v tom bez-
pečně.Bojíme se a v d sledku toho se bránímeučinitkrok
do neznáma,do nejistoty;avšakpoté,co jsme krok učinili,
e se nám nemusíjevit tak riskantní,kdežtopŤedtím,nežjsme
I ho učinili, se nám novéstránkyjeví velmi riskantní,a proto
odstrašující. Jen to, co je staréa vyzkoušené,je bezpečné;
í nebo se takové zdá. KaŽďy novj krok obsahujenebezpečí
,t nerispěchua to je jedenz d vodťr,pročse lidétolik bojísvo-
ť
i,t body.x
Staréa navykléje samozŤejměv kaŽdémstadiu Života
$
3 něcojiného.Jako kojenci mámepouzesvétělo a matěinprs
t, (privodněod sebe nerozlišené). Pak se začnemeorientovat
i
t To je hlavní témamé knihy Útěk pŤed svobodou.
r29
 ke světu, zaěiná proces vytváŤenímístapro sebe v něm.Za-
čínámechtítmít věci: máme svou matku, otce, sourozence,
hračky;později získáváme v ěd'omosti,zaměstnáni,společen-
sképostavení,ženu,děti a pakjižmáme určitydruh posmrt-
néhoživota,kdyžziskáme místona hŤbitově,životnípojist-
ku a kdyžnapíšeme ,,poslednív li...
Navzdory jistotě vlastněnílidéobdivujíty, kteŤímqívizi
nového,ty, kteŤírazínovécesty,kteŤímajíodvahupostupo-
vat vpŤed.V mytologii tento modus existence symbolicky
pŤedstavuje hrdina. Hrdinovéjsou ti, kteŤímajíodvahuopus-
tit to, co mají _ svou zemi, rodinu, majetek_, a odcházeji,
nikoliv beze strachu,ale nepod|éhajímu. V buddhistickétra-
dici je Buddha hrdinou, ktery opouštívšechenmajetek,
všechnujistotu obsaženou v hinduistickéteologii - svépo-
stavení,svou rodinu _ a směŤujek životubez vazeb.Abra-
ham a MojŽíšjsou hrdiny židovskétradice.KŤesťansk;fm hr-
dínouje Ježíš, _ _
ktery neměl nic a v očíchsvěta je ničím'
jedná všakz plnosti svélásky vričivšemlidskfm bytostem.
Řekové mají sekulární hrdiny, jejichž cílem je vítězství,
uspokojeníjejich hrdosti,vlboj. Avšak tak jako hrdinové
ducha, Héraklésa odysseus, postupujívpŤednezastrašeni
rizikem a nebezpečím, kteréje očekává.Pohádkovíhrdino-
vévyhovuji tlmž kritériím:odchod,postup vpŤeda snášení
nejistoty.
obdivujeme tyto hrdiny, protoŽehluboce cítíme,že ta-
koví' jací jsou, bychom chtěli b)it také- kdybychom to do-
káza|| Protožese však bojíme,věŤíme,že bychom takoví
byt nedokázali,protožeto dokážíjenhrdinové.Hrdinovése
stávajíidoly; pŤenášímé na ně svou schopnostpohybu a pak
stojímetam, kde jsme - ,,protoženejsmehrdinové...
Taková rivaha m že znamenat,že bft hrdinou je samo-
130
ě Žádoucí,ale bláhovéa proti našimvlastnímzájm m.
tak tomu v ŽádnémpŤípaděnení.opatrní lidé s vlast-
ímse těšíbezpeěí,ale nutnějsou velmi nejistí.Záv|se-
na tom, co mají,na penězích,prestiži,egu _ to znamená
tom, co je mimo ně. Co všakse z nich stane,jest|iŽeztra-
to, co mají?Vždyťcokoliv člověkmá, mrižeztratit. Nej-
nějšíje to na majetku,kter! |ze zttatit- a s ním i posta-
, pŤátele_, a kdykoliv dŤívenebo později musí kaŽdy
t svtij život.
, Jestližejsem tím,co mám, a jestliže ztratím to, co mám,
pak jsem? Nikfm než poraŽenym, zmaÍenym,Žalost-
doklademchybnéhozprisobuŽivota.Protožemohuztra-
to' co mám,neustálese znepokojujitím,žeztratímto, co
' Bojím se zlodějťr,hospodáŤskychzměn,revolucí,ne-
i, smrti, mám strach z\ásky, ze svobody, rťtstu,změny,
Tedy mám ustavičnoustarost,trpím chronickou
hondrií,nejenomohledně zdravi, ale v čikaŽdéztrá-
toho, co mám; stávám se defenzivním,tvrdjm, podezfua.
osaměl;fm,hnanym potŤeboumítvíce,abych byl lépe
ráněn' Ibsen podal nádhern;fpopis takovéhona sebe
člověkave svémPeer Gyntovl' Tento hrdina
naplněnpouze sám sebou;ve svémkrajnímegoismuvěŤí,
je sám sebou,protožeon rovná se.',svazekžádostí... Na
í Životarozpoznává'žekvrili svéexistenci strukturova.
dle majetkuse mu nepodaŤilobyt sám sebou,žese podo-
cibuli bez jádta,Žeje nehotovj člověk,kter;fsám sebou
dy nebyl.
Úzkost a nejistota,ježjsou vyvolávány nebezpeěimztrá-
toho' co máme,se nevyskytujív modu bytí'Jestližejsem
lqlm jsem, a nikoliv tím, co mám, nikdo mne nem že
něco pŤipravitnebo ohrozit moji jistotu a mrij pocit iden-
t3t
tity. M j stŤedje ve mně samém;moje schopnostb1fta vyja.
dŤovatsvé bytostnésíly je součástímé charakterovÓ
strukturya závisi na mně. To platípro normálníŽivotnípro-
ces, nikoliv ovšempro takovéokolnosti jako vyŤazenívli-
vem nemoci, mučenínebo jiné pŤípadyvnějšíhoomezení
mocí.
Zatimco vlastnickf modus se zak|ádána nějakévěci, která
se spotŤebou umenšuje, modusbytírostepraxí.(,,HoŤící keŤ..,
kteréhoneubyvá,je biblickjm symbolemtohotoparadoxu.)
Schopnostirozumu' lásky, uměleckéa rozumovétvoŤivosti.
všechnybytostnésíly narťrstají procesem svéhovyjádŤení.
To, co věnujeme,neníztraceno,ale naopak,ztracenoje to,
coje podrženo'Jedinéohrožení bezpečí v modu bytíspočí-
vá ve mně samém:v nedostatkuvíry v život a v métvoŤivé
síly; v regresivníchsklonech; ve vnitŤnílenosti a v ochotě
nechat druhé,aby pŤevzalim j život.Ale všechnatato ne-
bezpečínenáIeŽik modu bytí tak, jako k modu vlastněnÍ
ná|eŽínebezpečíztráty.
Solidarita - antagonismus.
o prožitkulásky, zalíbeni,radosti bez touhy zír mluvil Su.
zuki,když srovnával japonskou a anglickou báseř (viz ka-
pitola 1).Pro moderníhočlověkaZápaduvskutkunenísnadné
zakusitpotěšení odloučenéod vlastnění.Nicméněnám není
zcela cizi. Suzukiho pŤíkladkvětiny by nevznikl, kdyby sc
poutníkmístona květinu dívalna horu, louku nebo cokoliv,
co by nebylo možnéfyzicky vzit s sebou.Mnqho nebo vět-
šinalidí by jistě ve skutečnosti
horu neviděli,ledajako kli-
šé;místoviděníby chtěli znéi jméno hory a její vyšku- nebo
by na nimožnáchtěli vystoupit, cožm Že bÝt jin)i zprisob
132
lastnění.Ale někteŤidokáŽívidět horu opravdu a těšit
z toho. TotéŽ|zeÍicio hodnoceníhudebníchděl: zakou-
í gramofonovénahrávky s hudbou, kterou milujeme,
bft aktem pŤivlastněnídíla, a většinalidí má patrně
z takového,,konzumováni,,;a|e menšinapatrně po-
há hudbu a reagujena uměnís ryzi radostíabez jaké-
liv nutkáník vlastněnÍ'
Někdy lze čístlidskéreakceve vjrazu jejich tváŤe.viděl
nedávno televizní Íilm o pozoruhodnych akrobatech
žonglérechv čínském cirkuse; kamera opakovaně sledo-
obecenstvoa zachycovalareakcejednotlivcú.Většina
byla rozjasněná,naby|a životaa krásy v reakci na pri-
mé,živépŤedstavení. Jen menšinase mi zdá|a chladná
bez dojmu.
Jinj pŤíkladradosti bez touhy vlastnit lze snadno spatŤit
našíreakci na maléděti.Ale docházízde takéz velkéěás-
k sebeklamu,protožese rádi vidímev roli milovník dětí.
kdyžjsou zde dúvodyk podezŤení, věŤím,Že pravá živá
iakce vriči dětem není nijak vzácná' To mriŽe byt zčásÍi
Že většinalidí se dětí- ve srovnánís jejich pocity
i dospívajícím a dospělym- nebojí,a tak se cítísvobod-
k něŽnéreakci v či nim, čehožnejsme schopni,jestliže
stoiív cestěstrach.
NejpŤíznačnější pŤíkladradosti bez touhy vlastnit to, co
lám dává potěšení,tvoŤíinterpersonálnívztahy. MuŽ a Že-
se mohou ze sebe navzájemtěšitz mnoha drivodri;mo-
u se jim líbit postojetoho druhého,jeho vkus, nápady,
peramentnebo celá osobnost.Avšak jen u těch,kteŤí
musí
ít,co sejim líbí,totovzájemnépotěšení obvykle vedek tou-
sexuálním vlastnictví'U těch, u kterfch pŤevažujemo-
bytí,druh;íposkytujepotěšení a dokonceeroticky pŤi-
je
IJJ
 musí stát silnějšíma agresivnějším. A navíc,protožesebe-
taž|ivy,ale nemusíbyt k dosažení abychonr
radosti,,uttžen,,, žádostí,
to Ťeklislovy Tennysonovybásně. vetsi u1irouanedokáŽe udržetkrok s neornezenou
Lidé,kteŤíjsou zaměŤenina vlastnění,chtějímítě|ově- musíexistovatnepŤátelskákonkurencemezijednotlivcivbo-
jlt maxima.A tentoboj by pokračoval,i kdyby bylo
ka, kter;fse jim líbínebo kteréhoobdivují.Lze to vidět nn 'i.u"i slabší
vztahumezi rodičia jejich dětmi,mezi učitelia jejich strr. možnédosáhnout absolutníhojnosti; ti, kteŤímají
obdaŤenímenším talentem, by
denty amezi pŤáteli.Ani jeden z partnerrinení uspokojcrt zdravíajsou méněpŤitažliví,
prostouradostíz druhého;chtějídruhéhomítpro sebe' Prrr- hoŤcezáviděli těm, kteŤímají ,,více...
Jak pro jednotlivce, tak pro národy p|ati, Že vlastnicky
to žár|ínaty,kteŤítakéchtějí,,mít..druhého.HledajídruhÚ k interper-
tak,jako ztroskotavší námoŤník hledá trám - k pŤežití.
Vztahy modus a z něho nutně plynoucí chtivost vedou
se budou náro-
s pŤevahou,,vlastnění.. jsou plny sklíčenosti, zátěže,p|ny sonálnímuantagonismua boji' Proto dokud
je v'astnění
konfliktťra žárlivosti. d/ skládat z jeáincri, jejichŽ hlavní motivací
Nutně prahnou po
obecně Ťečeno: zák|adnimiprvky vztahťrmezi individtri a chtivost, nemohouse vyhnout válkám' _
po ěem touží
v modu vlastněníjsou konkurence'antagonismusa strach. tom, co má druh;/národ, atouži získatto,
válkou, ekonomickymtlakem nebo hrozbou.
Použijítyto I
Antagonisticky prvek ve vlastnickémvztahu pocházíz jehrr
proti slabšímnárod m a vytvoŤíspoje-
i

postupy pŤedevším i
pŤirozenosti. Jestliževlastněníje zák|ademmého pocitu iden. napaden.
tity, protože to, co mám.., touha mít musí vést k touz,e n.ctu^is.'aroay sitncisimi neŽ ten, kter! má bjt
,jsem zvitěz\t,
je
mít hodně,více,nejvíce.Jinlmi slovy: chtivost pŤirozc. Dokonce i kdyžmá takov;fnárod jen mírnounaději
proto, že
na vlastnění.Mrižeto bjt chtivost povede válku ne proto, žeekonomicky strádá, ale
nfm vysledkem zaměŤení v jeho
lakomce,l ichváŤe,záIetníkanebo lovce lidí.Ať pocházíj ehrr ,i pr..i" mít více a dobjvání je hluboce zakoŤeněno
chtivost z čehokoliv,chtiv;/člověknemtižemít nikdy dost. sociálním charakteru.
je tŤebarozli.
Na rozdílod takovfch fyzi SamozŤejměže existujíobdobímíru.Ale
nemrjŽeblt nikdy ,,uspokojen... jako pŤechodnjmfeno-
ologickychpotŤeb, jako je hlad,kterémajíurčité body nasy" šovatmezi irvaljm mírema mírem
pr mys-
_ ménem,obdobímshromaŽďovánísil, pŤebudování
cenív drisledkufyziologie těla, chtivost duševní a veškerá je trvallm
dokonceikdyž se uspokojujeskrzetělrl lu a armády - jinlmi slovy mezi mírem,kterj
chtivostje duševní, je v podstatě p9uz.e
- nemá žáďnybod nasycení,protožekonzumace nevyplni harmonickjm stavem, a mírem,kterf
byla
pri.cri.. Aěkoliv v devatenáctéma dvacátémstoletí
vnitŤníprázdnotu, nudu, osamělost a depresi,jež mají bj't
iuaoui pŤíměŤí, charakterizujeje chronická válka mezi hlav-
pŤekonány.A protožeto, co člověkmá, mu mriŽebyt odĎattl jako stav trvale
ními aktéryna historickémjevišti. Mír
tou či onou formou,musímít více,aby opevnil svou exis- bude viast.
Jestliženěkdochcemítvícc, harmonicklch vztahrije moŽnypouze tehdy,když
tenciprotitakovému nebezpečí. PŤedstaua, že mír
nická struktura nahraLenastrukturoubytí.
musíse bát sousedovaagresivníhorimyslu,žemu odebere strany
takovémuritoku,člověkse sáttt lze budovat az6roveí podněcovat antagonistické
to, co má. Aby se pŤedešlo

r35
r34
 k vlastněnía zisku, je i|uzi, ato iluzi nebezpečnou, spory,alevytvoŤí sejednaznej-
protože mít.Tímsenejenomvyloučí
zbavuje lidi poznání,Že stojípŤedjasnou alternativou:buď hlubšíchforemlidskéhoštěstí:sdílenáradost.Nicnesjednotí
radikálně změnísvrij charakter,nebo povedouvěčněválky. jejich individualitu) neŽ
lidí více (a zároveĎpŤitomneomezí
Je to skutečněstará alternativa;vridcovévolili válku a lid je sdíleníobdivualáskykčlověku;sdíleníideje,hudebnísklad-
následoval.Dnes a zitra,kdy se neuvěŤitelně ZáŽ'tek sdílení
zv:fšiladestrut- [y, *uruy; sdíleníriiuálu - a sdílenísmutku.
to základ
tivita noq1ichzbrani, alternativoujiŽ neníválka _ ale oba- víivárí a udrŽuje Živy vztahmezi dvěma lidmi;je
polná sebevražda. politicklch a Íilozofickfch hnutí'
viech vel$fch náboženství,
rozsahu, jak
Co platí pro mezinárodníválky, platíi pro tňídníboj. Boj To samozŤejměplatí jen tak dlouho a v tom
mezi tŤídami,v podstatěmezi vykoŤisťujícími a vykoŤisťo- jednotlivci áp,uuou rěalizují lásku a obdiv. Jakmile nábo-
ovlád-
vanfmi, existuje ve společnostech,kterébyly za|oženyna ienske ei pofticke hnutízkostnatí,jakmile byrokracie
principu chtivosti. TŤídníboj neexistoval tam, kde nebyla ne lidi sugescía hrozbami,sdíleníkončí.
ani potŤebači možnostvykoŤisťováni, ani chtivy sociální PŤírodanámovšemodkázaIazdánlrivyprototyp_nebo
charakter'Ale ty jsou nutnév každ'é aktu; ale podle
společnosti,dokonce moŽnásymbol_ sdílenéradosti v sexuálním
i v ténejbohatší, v nížpŤevládávlastnicky modus.Jak jsem zkušenostinemusíbytsexuálníaktnutněsdílenouradostí;
již podotkl, pokud existujíneomezené touhy, dokonce ani na sebe a majet-
partneŤijsou častotak narcistiěti, zaměÍení
ale nikoliv
maximální vyroba nedokážeudrŽetkrok s pŤedstavoukaž- ni.t.y orientováni, Že |ze mluvit o simultánní,
déhočlověka,ktery bude chtítmít více neŽ jeho sousedé. o sdílenéradosti.
sym-
Silnějšía chytŤejší se budou nutně snažitustavit vlhodné V jinémohledu nám pŤírodanabizíménědvojznačn!
Erekce penisu
postavenípro sebea budouse snažitzískatvfhoduvričislab- bol pro roziišenímezi vlastnictvíma bytím.
ším,a to bud'násilím,neboradami.Potlačené tŤídysvrhnou j i
ní.Samec nemiŽemít.ere-t<1
"tufunkč i{o,T"j : :.5"iŤ
j\ mít,nemriže ni-
svévládce a tak dá|e;tŤídníboj se možnámŮžezmírnit,ale ",i kvalitu(ovšemkolik muŽťr
statou si pŤeje
j..1u.'1e stavu
nemriževymizet, dokud v lidskémsrdci pŤevládáchtivost.
. kdo vědě!. Penis7eve stavuerekce'dokud
PŤedstavabeztŤídní kter! vyvolal jeho vzru.
společnostiv tzv. socialistickémsvětě
i u",us.ni, dokudtoužípo člověku,
naplněnémduchem chtivostije iluzorní_ a nebezpečná _ dŮvoduněcototou:.Yš.:l n.aruš'í'
l šení'Jestližez nějakélio
jako pŤedstavatrvaléhomírumezi chtivymi národy. všechdruhrichová-
mužnemánic. A na rozdíl od prakticky
V modu bytímá soukromévlastnění(soukromévlastnic- George Groddek,jeden z vynika-
ní nelze erekci pŤedstírat.
tví) malou emočníd ležitost.NepotŤebujiněco mít,abych ji;i.h, i kdyžreiativně mí'o známfch psychoanalytikŮ,k to-
jen na pár minut;
se z toho mohl radovat nebo to dokonce použivat'V modu mu Ťíkával,že muŽje koneckoncrimužem
bytí více nežjeden člověk_ ve skutečnosti ovšemne-
miliony lidí _ většinučasuje pouzemal;/mchlapcem.Groddek
ale v tom_as-
mriŽesdíletpotěšeníztéhožpŤedmětu, protoženikdo nepo- mini, Že," ,iáub chlapcemv celémsvémbytí,
tŤebujenebo nechce_jako podmínkupro svépotěšení je mužem.(Viz
. ho pektí, kter;fje pro mnohéd kazem, Že muŽ

136 t37
 článek,kter1/jsem napsal v roce 1943: ,,Sex and Charak-
ter".)
Radost - slast
Mistr Eckhart učil,žeŽivost vede k radosti. ModerníčtenáI
má sklon nevěnovatpozornostslovu ,,radost.. a čte,jako kdy-
by Mistr Eckhart napsal: slast. Avšak rozdíl mezi radosti
a slastíje zák|adni, zv|áštěv souvislosti s rozlišením mezi
modem byti a vlastnickym modem. Není snadnéuvědomil
si tento rozdí|,protožeŽijemeve světě ,,slastíbez radosti...
Co je to slast,rozkoš?I kdyžse to slovo pouŽívártnnymi
zprisoby,zdá se, žese nejlépedefinujejako uspok ojenížá-
dosti, touhy, která nevyžadujek uspokojeni aktivitu (vc
smysluživotnosti).Taková slastmrižemítvysokou intenzi-
tu: rozkošze spoleěenského
rispěchu,z vydě|ávánívícepe-
něz, z vyhry v loterii, z obvyklé sexuálníslasti, z jíd|apo-
dle libosti, zvyhry závodu,Zpovznesené náladyvlivem piti,
z vytrženi,z dtog;slast z uspokojenísadismu,z vášnězabí-
jet či z roztrhánína kusy něčehoživého.
ovšemžeaby jedinci dosáhli bohatstvía slávy, musíb;/t
velmi aktivní,totiŽ zaneprázdnění,ale nikoli tvoŤiví.KdyŽ
dosáhnou svéhocíle, mohou blt ptožívat,,inten.
',dojati,,,
zivní uspokojení..,cítit,Že dosáhli ,,vrcholu...Ale jakého
vrcholu? Možná vrcholu vzrušení,uspokojení,transu nebtt
orgasmu.ovšem mohli toho stavu dosáhnouthnáni vášně-
mi, kteréjsou sice lidské,ale nicméněpatologické,pokucl
nevedou ke skutečněpŤiměŤenému
Ťešení lidské situace.
Takovévášněnevedouk většímulidskémur stu a posílení,
ale naopak k lidskémuzmrzač,eni,
Slasti radikálníchhedo-
nistti,uspokojeníkaždéz novychtuŽeb,slasti současné
spo-
Ale nevedoukra-
lečnostivytváŤejírizné stupně vzrušení.
dosti,Ve skutečnostinedostatekradostinutněvede k hledá.
ní novlch a stále vzrušivějších slastí.V tomto smyslu se
nacházímoderníspolečnostvtéžesituacijakoHebrejcipŤed
jed-
tŤemitisíci lety. Když Mojžíšmluvil k lidu lzraele o
jsi
nom z jejich nejhoršíchhŤíchrj,Íek|.,,,Zato,že měl hoj-
nost všeho,ale nesloužilHospodinu,svémuBohu, s radostí
a vděčnlm srdcem.....(Deut. 28,47), Radost provázítvrirčí
činnost'Neníto ,'vrcholovf proŽitek..,kterj kulminuje a ná-
provází
hle končí,ale spíšeje to rovina, citov! stav, ktery
lidskjch schopností.Radost není
tvrirčívlraz bytostn1Ích
je
extatick;fmvzplanutímokamŽiku.Radost ŽÍtrdoprováze-
jícíbytí.
Slast a uchvácenívedou ke smutkupoté,co bylo dosaŽe-
no t zv. vr c h ol u ; n e b oť d oš l ok p r ož i t k u u c h v á c e n í,a | e n á -
po-
doba se nezvětšila.VnitŤnísílyse nezvětšily.Člověkse
kusil prolomit nudu a netvoŤivoučinnosta na chvíli sjednotil
vš echnys v é e n e r g i e _ k r oměr oz u mu a l á s k y .P ok u s i l s e b j t
dosáhl
nadelovekem, an|Žztistal člověkem.Zdáse mu, Že
smutek
okamžikutriumfu, ale po triumfu následujehlubok!
je
- protožese v člověkunicnezměnilo.Rčení,,posouloži
živočichsmutny..Qlost coitum animal triste est)vyjadÍuje
je ,,vrcholn;/mzá.
totéŽvsouvislosti sexu bez lásky, kterj
žit kem . .s i l n é h ov z r u š e n í,v z r u š e n ía s l a s t i ,a l e n u t n ěz k l a -
Áarri* z jeho skončení. Radostv Sexuse prožívájen tehdy,
je tclesnáblízkostsoučasně blízkostíbytí.
pokud
.
roli v těch ná.
Podle očekávánímusíhrát radosttistŤední
Života
božensk;fcha ťrlozofickjch systémech,kteréza cil'
považuje
vyhlašujíbytí. Buddhismus odmítajícíslast
ve zptávě
siav nirvány za stav radosti, kterj se ukazuje
zesnulému
av obrazecho Buddhově smrti. (Jsem zavinán

138 139
D. T. Suzukimu,žemě upozornilnaslavny obrazBuddhovy a tg,22)V mnohaJežíšovlch vjrocíchse radostchápejako
smrti.) prťrvodnije
.stot,i* v Životav modu bytí.Ve svéposledníŤečik apo-
Jeiíšmluví o radostiv konečné formě:,,Tojsem vám
Starj zákon a pozdějšížidovskátradice,kterévarujípŤed a

aby byla
I povědcl' aby moje radostbyla ve vás a vašeradost
slastmi z uspokojováníchtivosti, spatťují v radosti naladění
provázejícíbytí.Kniha žalmrikoněísouborempatnáctíŽa|. I
i
p\ná*(Jan 15,11).
mri, kteréjsou velk;fmhymnemna radost;od boha pocbáze- JakjsemjiŽnaznač\l,radosthrajeristŤednírolivEckhar-
a nej-
jiciŽaLmy zaěinajístrachema smutkema končíradostía ve- tove myste.,i.v 3.t'o slovechje jedno z nejkrásnějších
selostí'*Sabatje dnemradostia v doběMesiášebuderadost poetičtějších vyjadreni pŤedstavyo tvoŤivésílesmíchua ra-
hlavním naladěním.Proroci vyjadŤujíradost takto: ,,Tehdy iosti: ,,KdyŽ na dušia dušemu svfrn smíchem
'.-gť't' '.ci" když
se bude v tanci radovatpannai jinoši a starci.Jejich truch- odpovidá, rodí se osoby Trojice. Řečenos nadsázkou,
dává slast, slast
|ení změnim ve veselí, místo strasti jim dám ritěchu a ra- ,.bt.. smějena Syna u sy'' na otce, smích
osoby [Troji-
dost,,(Jerem.3|,13).,,S veselímbudetečerpatvoduzpta- dává radosiu,ado't dává lásku..a láska dává
z nichžjednaje Duch svat (Blakney, str, 245),
menrispásy..(Iz. |2,3). B h nazyváJeruzalém osadou,která cef,
.Spinoza
ho ,,obveseloyala"(Jerem. 49, 25). áaua nejvlznamnějšímístove svéman.
'udo'ti systému',,Radost,..Ťíká,,je stav,
Tyž diraz na|ézámev talmudu: ,,Radost z mitzvahu tropologickémetickém
je... stav,
[splněnínáboženské povinnosti]je jedinou cestouk získání jiÁz mlsl pŤecházík většídokonalosti. Smutek
'jimŽmyst prectrázík menšídokonalosti,,(Etika III, pozn.
svatéhoducha..(Berakoth3l, a). Radost se považujepodle
zákona talmudu za tak zák|adní,že i truchlení nad blízk m k t vr z. 1t , s t r ' 1 9 1 ) .
pokudje
pŤíbuzn/rn, ktery zemÍelpŤednecel;fmtfdnem, musíbyt pŤe- Spinozovy tezelze plně pochopitpouze tehdy,
myšlení.Aby-
rušenoradostísabatu. uvedemedo souvislosti ietro celéhosystému
pŤiblížit,,mode]u lid-
Chasidskéhnutí,jehožheslemje veršŽa|mu,,Službohu chom se nerozloŽili, mušímese snažit
svobodní, raci-
s radostí..,vytvoŤiloformu Života,ve kteréradost byla jed- ,ké pri,o".nosti.., tj. musímeb;ft optimálně
stát tím, čímmriŽeme bjt. To je
nímz vyznamnychprvkťr.Smutek a depresese považovaly onální' aktivní.tutu'i*. se
je vlastnínaší
zaznaky duchovníhozmateni,ne-li pŤímozahÍich. ireba po.hopit jako dobro, které potenciálně
jiŽnázev evangelií_ radostnázvěst Spinoza rozumí ,,to, o čems urči-
Ve vfvoji kŤesťanství fn,o""no,ti. ,,Dobrem..
* ukazuje ristŤední místoveselosti a radosti. V Novém zá- iostí víme,Že je prostŤedkem k tomu, abychom se co nejví.
jsme si stanovi-
je
koně radost plodem vzdání se vlastnictví,kdeŽto smutek ." priuriziii u,o.u lidsképŤirozenosti,kter;f
víme, Že by nám
je naladěnímtěch,kteŤína něm lpějí'(Viz napŤ.Mat. |3, 44 |i,,; ,,,Iem,,rozumí ,,to, Ó ěem s určitostí
pŤed-
v pŤiblíŽení k tomu í,o,,mohlo zabtánit,,(Etika IV,
je špatnf. Radost
.luuu' str.264).Radostje dobrá,smutek
* Tyto Žalmy jsem ana|yzovalv knize A stanete se bohy, je ctnost, smutekje hŤích.

141
140
 Radostje pak to, co prožívámev procesurŮstu směrem Pocit viny mťrže byt pŤeko-
|o, Že cítívinu za neposlušnost.
Pod-
k cíli, kdy se stanemesami sebou. ií,, p.o.inutím, kte;émrjŽeudělit jen sama autorita.
jsou: hŤíšník pociťuje lítost, je
mínty pro takovéodpuštění
pot'.,tan a pŤijetímtrestu se opět podŤizuje.Posloupnost
HŤícha odpuštění _ pocit viny _ novépodŤízení (trest)_
I i,ri.n 1.,.poslušnost)
nepo-
ii prominutije zaéarovanlmkruhem,protožekaŽdy akt
málokteŤítím
V klasickémpojetíŽidovskéhoa kŤesťanského teologické- slušnostivede ke zvjšenéposlušnosti'Jen
ho myšleníje hŤíchtotožnys disobediencív čivrili boha. ne3so.,rzastrašeni.Jejich hrdinou je Prométheus.Navzdory
To je zcela patrnév tom, že se za zdroj prvotníhohŤíchu t<rajnc krutémutrestu,jímžho postihneZeus,se Prométheus
Adamova považujeneposlušnost. V Židovskétradici se ten- nepodŤídí, ani se necíiívinen. Věděl, žeunéstboh m oheř.
ale ne-
to akt nepovažova|za ,,ptlvodní..hŤích'kter;izdědili všichni a věnovatho lidem bylo aktemsoucitu;neposlechl,
následovníciAdama, jak se to chápe v kŤesťanské milujících hrdinťr (mu-
tradici, hŤešil. Podobnějako mnoho dalších
ale pouze jakoprvní hŤích_ nikoliv nutně pŤítomn;/ v Ada- čedníkri) lidskéhorodu prolomil rovnici mezi neposlušností
movych potomcích. a hŤíchem.
stoly
Ale společnymprvkem je názor, že neposlušnostvriči Společnostse všakneskládáz hrdin ' Dokud byly
cílťrm
božímpŤLkázáním7e hŤíchem, aťjsou pÍikazyjakékoliv.To p,o.iŤ.,,y jen pro menšinua většinamusela sloužit
nepŤekvapí, jestližeuváŽíme,že obrazbohav téčástibiblic- ; menšinya-musela spokojit se s tím,co zbylo, pak bylo tŤe-
kéhopŤíběhujeobrazempÍísné autorityodpovídající orien- Úu pc.táuutpocit, Že neposlušnostje hŤích.Stát i církevten
protoŽe
tálnímukráli králťr.Dále nepŤekvapí, jestližeuváŽíme,žese po.it pc,.ovaly a obě institucepracovalyspolečně,
potŤeboval
církevtéměŤ od počátkupŤizptisobovala společenskému Ťádu, ouc *u,.ty chránit svou vlastníhierarchii' Stát
neposlušnost
jak za feudalismu,tak dnesza kapitalismu'a vyžadovalaod nábožensivíjako ideologii, která spojuje
jednotlivcťrpŤísnouposlušnostvriči zákon m, těm, které ahŤích;církevpotŤebovalavěŤící,kteréstátvycvičilvectnos-
jejížfunk-
sloužíjejich prav;/mzájmŮm,i těm, kteréjim neslouží. Jak techposlušno,ti.obě vyuŽívalyinstitucerodiny,
okamŽiku,kdy
despotickénebo jak liberální zákony jsou ajakéjsou pro- cí bylo cvičit dítěv poslušnostiod prvního
se započetím
stŤedky projejichposílení,nenídťrleŽité s ohledemkzák|ad- ukázalo svou vlastnívťrli(obvykle nejpozději
bylo nutnézlo-
ni otázce:lidé se musínaučitbát autority,a to nejen pouze vycviku hygienick;fchnávykri).Svévolidítětě
občan.
v osobě strážce vyžadujíciho,,prováděni zákona,,, protože *it, uby by1opŤipravenoposlézeŤádněfungovatjako
nosízbraně' Tento strachnestačí pro záruku Ťádného fungo- HŤí ch v b ěŽ n é mt e ol og i c k é ma s e k u l á r n íms my s l u j e p o-
vání státu; občané musísvrij strach internalizovata posluš- eŽi
j em vr ámc i a u t or i t a t i v n ís t r u k t u r y a t a t os t r u k t u r a n í
nost pŤetvoŤit na mravnía náboŽenskoukategorii, na hŤích. t vlastnickému modu existence.Našelidskécentrumnespo-
podŤizujeme' Ne.
Lidé dodržujízákony nejenomproto' žese bojí,ale pro- číváv nás samjch, ale v autoritě,kterése

| Áa
taz
t43
dosahujemeblaŽenosti skrze vlastnítvoŤivouaktivitu, n1i.
brŽ skrze pasivníposlušnosta usilování o souhlas autority.
Máme vrjdce (světskéhonebo duchovního,krále, královnrr
nebo boha),jemužvěŤíme; mámejistotu...pokudjsrne- ni.
kym. Fakt, že si podŤízenínemusímenutně uvědomovat,
žem:iuŽe byt mírnéčipŤísné, žepsychická a sociálnístruktu'
ra nemusí byt zcela autoritativní,ale mťržeb;ft taková
jen částečně _ to všechnonás nesmíučinitslepymi proti skr"r-
tečnosti,Že žijemeve vlastnickémmodu v tom stupni, v ja-
kémjsme internqlizovali autoritativnístrukturusvéspoleč.
nosti.
Jak velmi pregnantněpoukázalAlfons Auer, pojetíauto-
rity, neposlušnostia hŤíchuu TomášeAkvinskéhoje huma-
nistické,tj' hŤíchneníneposlušností vričiiracionálníautori-
tě, ale znásilněnímlidského blaha,* Proto m že Tomáš
tvrdit: ,,B h námi nikdy nemťrŽe blt uražen,ledajednáme-li
proti svémuvlastnímublahu..(S. c. gent.3,I22), Abychorn
porozuměli tomuto názoru, musímeuvážit,Že pro Tomášc
lidské dobro (bonumhumanum)neníurčovánoani libovo|-
ně čistě subjektivnímižádostmi,ani žádostmidanymi in-
stinktivně (,,pŤirozeně..ve stoickémsmyslu), ani despotic-
kou božívrilí. Je určenonašímracionálnímporozuměnínr
lidské pŤirozenostia porozuměnímnormám založenymna
tétopŤirozenosti,vedoucímk optimu rŮstu a k blahu. (Mělo
by však byt vzato na vědomí,Že jako poslušn! syn církve
* Dosud nepublikovanyčlánekprofesoraAuera o autonomiietiky
dle TomášeAkvinského(isemautorovizavázán,protožejsem mohl
čístrukopis článku)velmi pomáhá porozumětetickémukonceptu
TomášeAkvinského. Rovněži jeho článeko otázce,,Issin an insult
to God?" (viz Bibliografie).
144
zastáncestávajícíhosociálníhoŤáduproti revoluěnímsek-
,m nemťrže bjt Tomáš ryzimpŤedstavitelemneautoritativ-
pro oba druhy nepo.
ní etiky; použitíslova ,,neposlušnost..
glušnosti sloužík zakrytí bytostnéhorozporu v jeho
stanovisku.)
Zatímconeposlušnostjesoučástíautoritativní,tj.vlast-
jiny vy znamv neautoritativnístruk-
,nickéstruktury,má zce|a
,tuŤe, je
která má svékoŤenyv modu bytí.Tentojiny vyznam
rovněžobsaženv biblickémpŤíběhuprvotníhohŤíchua \ze
imu Brih uvedl
rozumět dle rriznych vfktadri tohoto pŤíběhu.
.člověka
do ráje a varoval ho, aby nejedl ze stromuživota
flebo ze stromu poznání,dobréhoazlého. A protoževiděl,
že,,nenidobré,aby člověkbyl sám..,stvoŤilBrih ženu.MuŽ
a ži'enaměli b;/tjedno. oba byli nazi a,,nestydělise..'Toto
se obvykle vykládá ve smyslu obvykljch sexuálních
'.tvrzení
]mrau.i,kterévycházejíz toho, že muŽ a Ženaby se styděli,
je
kdyby neměli zakrytégenitálie' Ale sotva to všechno,co
tento-text má Ťíci.V hlubšírirovni by toto tvrzenímohlo
znamenat,že ačkoliv muŽ a Žena stáli k sobě zcela obráce-
vzá.
ni, nestyděli se a dokoncese nemohli stydět,protožese
jemně neprožívalijako cizí, oddělená individua, ale jako
njedno".
TatopŤedlidskásituacese radikálně změnípo pádu, kdyŽ
se.muŽa Ženastanouplně lidskjmi, tj. jsou obdaŤenirozu-
jako oddě-
mem' vědomímdobra a zla, vědomímsebe sama
jednostje z|o-
lenyctrbytostí,vědomím,žejejich pťrvodní
mena a že se sobě navzi$em stali cizinci. Jsou si nepŤíliš
vzdá|eni,avšakcítíse odděleni a pociťujídistanci.Pociťují
je , a z5.
nejhlubšístud:studpŤipohleduna druha,že ,,nah1i..
propast'
roveř proŽivajívziljemnéodcizení,nevyslovitelnou
fíkové listy
ktera ioli jednoho od druhého.,,Spletli tedy
145
a pŤepásalise jimi..* tímse snažilivyhnoutplnémulidské- y je vyjádŤenou některfch církevníchotc , kteŤíse
mu setkání,nahotě,ve kterése navzájem vidí. Avšak stud ili Ježíšovlmneautoritativním pojetímhŤíchu, a uvádítyto
a vinu nelze odstranitzakrytím.NepŤistupovalik sobě v lás- lady (pŤevzaté z Henri de Lubaca): origenes Ťíká:,,Kde
ce, možnápo sobě touŽili fyzicky, a\e fyzické sjednocení í hŤíchy,tamje rriznost.Ale kde vládne ctnost,tam je
neléčí lidskéodcizení.Z jejichvzájemnychpostojrije patr- otnost,tam je jednost...Maximus Vyznavač Íiká, Že
né,že se nemilují:Eva se nesnažíAdama bránit a Adam sc vjm hŤíchem se lidskf rod, ,,kteryby měl byt harmo-
snaŽíuniknouttrestuudánímEvy jako viníka,místoaby.ii kjm celkem bez konfliktu mezi mym a tvfm, pŤeměnil
bránil. Jaky spáchalihŤích?Postavili se vťrči sobějako od- prašnj mrak individuí...Podobnémyšlenkytjkajícíse
dělené,izolované,sobeckélidskébytosti,kterénedokážípŤe- kce privodníjednoty v Adamovi Lze na|ézttakéu sv.
konat svou oddělenostv aktu milujícíhosjednocení. Tento ina a, jak ukazuje profesor Auer, v učeníTomáše
hŤíchmá koŤenyv našipravélidskéexistenci'Tím,Žejsmc vinského.De Lubac stručně Ťečeno soudí:,,Jakodílo'ob-
zbaveni privodníharmonie s pŤírodou,charakteristicképro y, (Wiederherstellung) se fakt vykoupení nutnějevíjako
živočichy,jejichžŽivot je určenvrozenymi instinkty, tím, byti ztracenéjednosti,jako obnovanadpŤirozené jed-
žejsme vybavenirozumema sebevědomím, nedokážemene- i s Bohem a současně iednosti|idímezi sebou..(m j pŤe-
ptožívatnašivnějšíoddělenostod všechlidskfch bytostí. I;víztakék celémuproblémuhŤíchu ,,PojemhŤíchu a po-
V katolickéteologii tento stav existence_ riplnéoddělení í..v knize Budetejako bohové),
a vzét1emné odcizení,kterénenípŤeklenutoláskou _ j e defi- SouhrnněŤečeno: ve vlastnickémmodu,a tedy v autorita-
nicí ,,pekla...Je to pro nás nesnesitelné'
MusímepŤekonat vní struktuŤe, je hŤíchneposlušností aje pŤekonánpoká-
muka absolutníoddělenostinějakfm zp sobem:podŤízením _ trestem- novou podŤízeností. V modu bytí,v neauto.
nebo dominancínebo umlčenímrozumu a vědomí. Ale to vní struktuŤe' je hŤíchemnevyŤešené odcizeni,jeŽje
všechno činkujejen na chvíli a zahrazujecestuk pravému pln;fmrozvinutímrozumu a lásky, sjednocením.
Ťešení. Je jen jedna cesta,jak se zachránit z tohoto pekla: PríběhprvotníhohŤíchulze opravduvykládat oběmazpťr-
opustit vězeni našíegocentričnosti, dotknoutse světaa sjed- by, protožepŤíběhsám je směsíautoritativních i liberál-
notit se s ním.JestliŽeje egocentrickáoddělenostkardinál- ch prvkťr. AvšakpojetíhŤíchu _ jako neposlušnost a odci-
nímhŤíchem, pak se hŤíchodčiĚujeaktemlásky' Slovo ,,od- í _ jsou diametrálně protikladná.
činění..či pokání(atonement) vyjadŤujetoto pojetí,protožc PríběhbabylonskévěŽe ze Staréhozákona zŤejměobsa-
se etymologickyodvozujeod slova ,,atonement,,, cožbyl ve hujetutézpŤedstavu. Lidsk! rod zde dosáhljednotysymbo-
staréangličtiněvyraz pro jednotu. ProtožehŤíchoddělení lizovanéfaktem, Že ce|élidstvo má jeden jazyk. Svjm usi-
neníaktemneposlušnosti,nemusíbytpromíjen'ale musíbyt lovánímo moc, svou chtivostimítvelkouvěžlidézničísvou
a hojivym faktoremje láska, nikoliv trest. jistémsmysluje pŤíběh o věŽi
vyléčen, Jednotua jsou rozpolceni.V
Rainer Funk mě upozornil, Že pojetíhŤíchujako rozbití iruhlm ,,pádem..,hŤíchemhistorickéholidstva. PŤíběhje

146
1Á1
L+ T
prostoupenobavou boŽíbytosti z lidskéjednoty a z moci
z ní plynoucí',,HospodintotižŤekl:,Hle, jsou jeden lid rr
všichnimajíjednu Ťeě.A totoje teprve zaěátekjejichdíh.
Pak nebudouchtítustoupitod ničeho,co si usmyslíprovést.
Nuže,sestoupímea zmatemejim Ťeč, aby si navzájem nero-
zumě|i,,,(Gen. II, 6_7). Taková obtížovšemjiž existu.je
v pŤíběhu tam se Brih obává moci, kterouby člověli
,,pádu..;
používal,kdyby jedl ovoce obou stromťr.
Strach ze smrti _ stvrzenížití
Jak jsem jiŽ Ťekl,strach,žečlověkm žeztratitvšechnovlast-
nictví,je nevyhnutelnymdrisledkempocitu bezpeč,í za|ožc.
néhona tom, co člověkmá. Rád bych tutomyšlenkunáslednč
rozvinul.
M žese stát' žese k majetkunepŤipoutáme, a nebudeme
se proto bát, žeho ztratíme.Ale jak je to se ztrátou života
se strachemze smrti? Je to strach pouze lidí star;fcha nc-
mocn;fch?Anebomá strachze smrti každy?Prostupujefakt.
Žejsme spojenise smrtí,celym našímživotem?Narťrstá in-
tenzita a vědomí strachu ze smrti tím více, očblížese na.
cházíme k mezím života ve stáŤía v nemoci?
K takov;/motázkámje tŤebamít k dispozici systematic.
ké psychoanalytickéstudie tohoto fenoménuod dětstvíaŽ
po stáŤí,zkoumajícítakénevědoméi vědoméprojevy stra-
chu ze smrti. Taková zkoumáníse nesmějíomezovatna in-
dividuální pŤípady; měla by zkoumat velkéskupiny za pou.
žiti stávď1icíchmetod soci ální psychoanaly zy . P r otoŽetakovc
vyzkumy zatim neexistují,musímepŤedběžné závéryvyvo-
zovat z Íadyroztroušen1ich ridaj .
Patrně nejvyznamnějším faktem je hluboce zakoŤeněná
148
po nesmrtelnosti,která se projevujev ŤaděrituálŮ a ve
h, jejichž cílem je uchování lidskéhotěla. Na druhé
popírání
zvláštěamerické
moderní, smrti,,zkrášlová-
.. těla mluví rovněž o potlačenístrachu ze smrti jejím
ttíráním.
Existujejen jednacesta - učili Buddha,leŽiš,stoikové,
Eckhart - k pravémupŤekonánístrachu ze smrti, a to
cestanelpění na životě,neprožívatživotjako vlastnictví.
ze smrti ve skutečnostinenítím,čímse zdá bft: stra-
z ukončeníživota.Smrt se nás netyká, pravil Epiku.
n,protože kdyŽjsme, smrt zde není;kdyžje smrt zde, jiŽ
istne..(viz DíogenésLaertskÝ).Mriže ovšemexistovat
z utrpenía bolesti, kterépŤedcbázejismrti, ale to je
strach než strach ze smrti. Zatimco se strach ze smrti
jevit jako iracionální,nenítomu tak, jestliže životje
šenjako vlastnictví. Strach potom není strachem
smrti, ale strachemze ztráty toho, co mám.' strachemze
méhotěla, ega, méhomajetku a mé identity; strach
pohledu do propasti neidentity,strachz toho, Že se ,,ztra-
Nakolik žijemeve vlastnickémmodu, natolik se musíme
smrti. Tento strach neodstraníŽádnéracionálnívysvět-
. Mrižemeho oslabit, dokonce v hodině smrti, opětov.
sebeujištěním o našívazbě k životu,opětovánímlásky
;fch, která mŮŽe roznítitnašivlastnílásku. Zbavování
strachu ze smrti by nemělo zaěínatpŤípravouna smrt, ale
neustávajícím silím tlumit vlastniclE modusposilovd-
modu bytí. lak ŤíkáSpinoza, moudrf pŤemfšlío Živo.
nikoliv o smrti.
Návod, j ak umírat,j e vskutkutjž j ako návod,j ak žít.Čím
se zbavímeveškerfch forem žádostivlastnit, zvláště
149
 plátnem a štětci,so-
upnutík egu, o to slabšíbude strachze smrti, protoženebrr. Íídíbytí.MalíŤmusízápasit s barvou,
jejich ,,vize,o
de co ztratit.* škamenem a dlátern. Avšak tvrirčíakt,
čas'PŤicházína mysl
toho, .o hodlají vytvoŤit,pŤekračuje
'r'"r
ve vizi nenípro-
Zde, nyní- minulost,budoucnosÍ v záblesku nebo v Ťadězábleskťr,avšakčas
Žívtn.TotéŽplatí pro myslitele.Zapisovánímyšlenekse děje
je událostímimo
Modus bytí existuje pouze zde anyní (hic et nunc). Ylast n_ču..,avsat1eiictrzfoimulování tvoŤivou
čas.Tak je tomu u všechprojevťr bytí.Prožiteklásky, radosti,
nickj modusexistujepouzev čase:v minulosti,pŤítomnos' anyní.
ti a budoucnosti. po.t,op*i pravdy ,. n.od.h'ává v čase,nybržzde jak
'Zde není, se
Ve vlastnickémmodu jsme vázaník tomu, co jsme nit a'nyníje věčnost,tj. bezěasovost..Věčnost
hromadiliv minulosti:k penězrim,pozemk m, slávě, spolc ouuvné chápe, neomezeněprodloužen;fčas.
'oyt"e driležitévy-
čenskému postavení,poznáni,dětem,vzpomínkám.PŤem!Š. us.* je tŤebave vztahuk minulosti provést
minulost, o myšlení,
límeo minulosti a pÍivzpomínánípoc\ťujeme minulá citovÍ mezení.triluvil jsem o vzpomínánína
minulosti je minulost
hnutí(neboto, co sejimizdábyt). (Toje podstatasentimentrt. pŤemítání o ní; v tomto ,'vlastnění..
prožívatminulou
|ity') Jsme minulostí;m žemeŤíci:,,Jsemtím,čímjsem by|'.. mrtvá. Ale minulost lze laké oŽivit. Lze
situaci s toutéž čerstvostí,jakokdyby se odehrávalazdeany.
Budoucnosl je anticipacítoho, co se stane minulostí..lcl
k Životu (symbolicky
prožívánav modu vlastněníjako minulost a vyjadŤují ji slrl- ní;minulost lze znovu stvoŤit,pŤivést
jak se to podaŤí,pŤestává
va: ,,Tentočlověkmá.budoucnost,o.která Ťíkají,Že človčk ÍečenovzkŤísitmrtvé).V míŤá,
Takébudoucnostlze
je
bude mítmnoho věcí, i kdyŽ teď nemá' Reklamní heslrr ty,i-.inurost minulosti;je zde a nyní. je
by\a zďe a nyní' To se stává, když
Fordovy společnosti vašíbudoucnostije Ford..zdira,l,. íláit"^'",jako kdyby proŽivání,kdyŽ
''Ve
Ěujevlastněnív budoucnosti,jako se v určitychobchodníc|r budoucístav plně Áti.ipoua.' ve vlastním
j. u,láou.''o,ii 3.n ,,objektivně..,.juk-9 vnějšífakt, a1eniko-
transakcíchkupujía prodávají,,budoucíprodukty..'Záklat| je pŤirozenostpravéhouto-
ni prožívánívlastněníje totéž,ať se tlká minulosti, nebtr iiv v subjektivnímpnoit,ani,To
(oproti utopickémudennímusnění);je to
budoucnosti. fi.teno myšlení bu-
PŤítomnostjebodem,kde se setkávajíminulosta budouc ,i víry, která n"potr.bu3. vnějšírea|\zaci,,v
"ap.uue reáln;fm.
nost, hraničnímísto,avšakve svékvalitě se neodlišujetlt| doucnosti..,aby se její prožitístalo
Celépojetí,,,i,,uio'ti,pÍítomnosti a budoucnosti,tj. času,
dvou oblastí,kteréobsahuje' tělesnéexistenci:kvťrli
Bytí nenínutně mimo čas,avšakčasnenídimenzí,kterli vstupujedo našichživoitikvrili naší
požadavkunaše-
o,,..).,-,e,,'utrvánínašehoŽ\vota,stálému
pŤirozenostifyzické.
* V tomto vykladu se omezuji na strach ze smrti.a nebudu se pouštl\l ho těla, abychom se o ně starali,kvťrli
se udrželinaŽi-
do neŤešitelného problému bolesti z utrpení,jíž naše smrt mŮŽc ho světa, kterj musímepoužívat,abychom
vu' Vskutku nemťtžeme'žít věčně;protožejsme smrtelní,
postihnoutty, kteŤínás milují.

l5 l
1s0
nem žemeuniknoutčasuaneboho ignorovat.Rytmus noci
a dne,spánkua bdění,r stu a stárnutí,potŤeba živitse pra-
cí a bránit se' všechnytyto faktory nás nutírespekÍovatčas,
jestližechcemežít,anašetělo nás nutíchtítŽít.Jednavěc
je, že čas respektujeme,a druhá, že se mu podŤizujema. ' ČástIlI.
V modu bytí časrespektujeme,ale nepodŤizujeme se mLl.
Avšak tento respektpŤedčasemse stává podŤízeností, jesl- Novf člověka nová Společnost
liže pŤevládnevlastnickf modus.V tomtomodu jsou neje-
nom věci věcmi,ale i všechnoživése stávávěcmi.Ve vlas1
nickémmodu se časstává vládcem. V modu bytíje čas
sesazen'již neni idolem,kter1/vládne našemuŽivotu'
V prťrrnyslové společnostičasvládnejako nejvyšší moc.
Současnyzprisob vyroby vyžaduje,aby každáčinnostbyllr
pŤesně,,načasována,,, aby byl Ťízenčasemnejenom neko_
nečnyvyrobnípás, ale rnéněhrubšímzprisobemi většínlr
našichaktivit.A navícčasneníjen čas,ale jsou pení.
',čas
ze...Stroj musíbyt využitmaximálně;proto stroj dělníkovi
vnucujesvrijrytmus.
Cas se stal našímvládcem prostŤednictvírn stroje. Jelr
v hodináchvolna se nám zdá. žemáme určitouvolbu.Avšak
obvykle svŮj volny časorganizujemestejnějakosvou práci.
Anebo proti tyranstvíčasuprotestujemeabsolutníleností-
Tím, Že nic neděláme,jen neposlouchámepŤíkazyčasu'
máme Lluzí,žejsmesvobodní,byťjsme ve skutečnosti z vě-
zeníčasubyli propuštěni jen na čestné slovo.

152
7

charaktera společnost
Náboženství,

zményjsou v inter-
Tato kapitola se zab;fvátezi, Že sociální
Že ,,náboŽenské..
akci se změnami sociálního charakteru
p"á"e.y pŤispívají nezbytnouenergií'která člověkavede
a Žetudižnová spo-
il aor.o,,anidiastickjch sociálních změn,
jestliŽe dold;
lečnostmriŽe b;i,,tuskutečněnapouze tehdy,
bude dnešnípŤed.
k hlubokézměněv lidskémsrdci_jestliŽe
mět oddanostinahrazenjin;Ím.n

Základy s ociáIníhocharakteru

je Že strukturacharakte-
V;fchozímbodemtěchto rivah teze,
strukturaspo-
* p,t.*c..,éhoindividua a socioekonomická
je součástí,
lečnosti,je1íž jsou na sobě vzájemně závislé.
struk-
Směs individuálnípsychicke sférya socioekonomické

*TatokapitolasedoznačnémíryopíráomépŤedchozídílo,zvláště
Psychoanalysisand Religion
,L"Ái Ůiut,píed svobodou QsqĎ a
tnitry z bohatéliteraturyk tomuto
v oboucituji nejdúleziiejsi
t
'i]oí
tématu.

155
 tury nazyvám sociá|ním charakterem. (PŤedmnoha letv-
v roce 1962, jsemk pojmenovánítohotojevu používatv9-
' li těmto vadám nestal
raz,,libidinÓzní strukturaspolečnosti...) Socioekonomict<a
strukturaspolečnostitvaruje charaktersvych členritak, že
. zrněnit pŤirozenostlidsk1/chbytostí
si pžejídělat to, co mají dělat. Sociální charaktersoučasně
ovlivfiujesocioekonomickoustrukturuspolečnosti a p sobí
bud' jako pojivo dávajícívětšístabilitu sociální struktuŤe,
anebozazv|áštníchokolnostíjako dynarnit,ktery míŤí k roz-
lomenísociálnístruktury.
Sociální charakter a sociální struktura
Sociální charaktera sociální strukturanejsou nikdy static-
ké,protožeoba prvky v tomto vztattujsou nikdy nekončí-
cím procesem. Změnajednoho z faktorri znamená,že se
změní oba. Mnoho politick;íchrevolucion፠věŤilo,Že je
tŤebanejprve radikálně změnit politickou a ekonomickou
strukturua pak jako druhy a téměŤ nutn1ikrok se lidská mysl
takézmění:jakmilebude vytvoŤenanová společnost,téměŤ
automatickyvytvoŤínovou lidskou bytost'Tito lidénevidí,
Že nová elita, která je motivov ána tymž charakteremjako
elita stará' bude mít sklon znovu vytvoŤitpodmínky staré
i,,
společnostiv novych sociopolitickychinstitucích,ježvytvo-
Ťilarevoluce..že vítězstvírevoluce bude její porážkouja-
koŽto revoluce - i kdyŽ ne jako historickéfáze, ježa],ázďtta
cestu socioekonomickému v;/voji,ktery byl omezován ve
svémplnémrozvinutí.Francouzskáa ruská revolucejsou
učebnicovymipŤíklady.Je pozoruhodné,že Lenin, ktery
nevěŤil,žekvality charakterujsoupro funkci osoby revolu-
cionáŤedriležité,změnil velmi vyrazně názor v posledním
roce svéhoživota,když zÍetelněviděl Stalinovy vady cha-
156
rakteru,a požadovalve svéposlednívrili, aby se Stalin kvťr-
jeho nástupcem.
Na druhéstraně stojí ti, kteŤítvrdí, že nejprve Se musl
_ jejich vědomí,jejich
_
hodnoty, jejich charakter aŽe pouze pak lze vybudovat
opravdulidskou společnost.Historie lidskéhorodu dokazu-
jě; Že nemajípravdu. Pouhá psychická zménavždy zristala
v soukromésféŤe a orhezilase na maléoázy nebo byla zcela
neirčinná,jestliže hlásanéduchovníhodnoty byly spojeny
s praktickou rea|izacihodnot opačnfch.
potŤeby
Sociální charakter a ,,náboženské',
funkci kromě toho,
'Sociální charaktermá dalšívyznamnou
žeslo uží pot Ť e b á ms p ol e č n os t i p r ou r č i t Ý t y p c h a r a k t e r u
a uspokojujecharakterověnapodmiřovanépotŤebychování
jednotlivce. Sociální charaktermusínaplnitjakékolivnábo-
Ž ensképo t Ť e b y v l a s t n íl i d s k é b y t os t i ' M u s ímv y s v ět l i t ,ž e
vyrazem,,náboženství..' jak ho zde používám'nemínímně-
činit s pojmem boha nebo
3aty systJm, kter;Ímá nutně co
ijory, nebo dokonce systémpovažovanyza náboŽenství,
'nÝbri jalcj,koli skupinově sdíteny sy:tlm myšlenía jednáni,
od-
kierj,jednotlivci postrytujeorientačníráme.ca píedmět
dan"oštt, V tomto širokémsmyslu s1ovažádnoukulturu mi-
nulosti ani pŤítomnosti a zŤejměani Žádnoukulturu budouc-
nosti nelze považovatza nenáboŽenskou.
Tato definice ,,náboŽenství.. nám neŤíkánic dalšíhoo je-
hospeciťrckémobsahu'LidémohouuctívatzvíÍata,stromy,
osobu
idoly zlaténebo kamenné,neviditelnébohy, svatou
svrij
nebo ďábelskéhov dce; mohou uctívatsvé pŤedky,
peníze nebo rispěch. Jejich
národ. svou tŤídunebo stranu,
| 5',7
 náboženstvím že napomáhatk rozvinutí destruktivnosti
nebo lásky, nadvládynebosolidarity;mťrže podporovatanebo
para|yzovatjejich rozumovéschopnosti.Mohou si uvědo-
movat svrij systémjako náboženskf,odlišujícíse od systé-
mrj světskych, nebo si mohou myslet, že nemají zaane
náboženství,a vykládat své uctíváníněkterjm z domněle
světskych cílri,jako je moc' penízenebo rispěch,a to pouze
jako prakticklch prostŤedkripomáhající ch z nouze. otázka
nezni.,Náboženstvíano, čine?, aleJalql druh náboženství?-
zda takové,kterépodporuje rozvoj člověka,r ozvíjíspecifické
lidskéschopnosti,nebotakové,kterélidsk! rristochromuje'
Pokud náboženství ovlivriuje motivaci chování,pak není
souhrnemučenía pŤesvědčení; je zakoÍeněnov určitécha-
rakterovéstruktuŤeindividua, a pokudje náboŽenstvímsku-
píny,je zakoŤeněnov sociálnímcharakteru.Proto nášnábo-
Žensky postoj |ze chápatjako aspekt našícharakterové
struktury,protožejsme tím,co uctíváme,uctívdmeto, co
motivujenašechováni. Avšak častosi lidéani neuvědomuií
skutečn;/objekt svéhoosobníhouctívánía zaměriujísvou
,,oficiální..víruza svou skutečnou,i kdyžtajnou víru' Jest-
liže napŤíkladčlověkuctívámoc a h|ásá náboŽenstvílásky,
je jeho tajnym náboŽenstvímnáboženstvímoci, kd,ežto
tzv '
oficiální náboŽenství,napŤ.kŤesťanství, je pro něho pouze
ideologií.
NáboženskápotŤeba je zakoŤeněna v zák|adnichpodmín-
kách existence lidského druhu, Náš druh je samostatnym
druhem,jako je druhemšimpanz'ktiĚ nebo vlaštovka.Kaž-
dy druh mŮžebyt a je definován specifick;1imiťyziologicky-
mi a anatomickymi charakteristikami.Existuje všeobecn1f
souhlaso lidskémdruhu z hlediskabiologického.PŤedloŽi1
jsem návrh, žese lidskj druh,tj. lidská pŤirozenost, mohou
1 58
Ftnovattakép sychi clql.Y biolo gickéevoluci animálníŤíše
lidskj druh objevuje,kdyžse setkávajídva trendy ve v1f-
ii živočichŮ.Jednímtrendemje stále se snižující deÍermi-
chovánískrze instintry (,,instinkt..se zde používá ni-
iy zastara|ém smyslujako instinkt,kterj vylučujeučení,
ve smyslu organickfch pudri).Dokonce kdyŽ vezmeme
vahu Ťadusi odporujícíchnázor na povahu instinktri,je
pŤijímáno, Že ěimv!še živočichvystoupil na stup-
evoluce' o to méněje jeho chováníurčovánofyziolo-
icky naprogramovanfmiinstinkty.
Proces stále se snižujícídeterminacechování skrze in-
inkty lze znázorn|tjako kontinuální kŤivku vycházejici
bodu nula, kde naleznemenejnižšíformy vyvoje živoči.
s nejvyšším stupněminstinktivnídeterminace;tato de-
t.rminace se běhemevolucesnižujea dosahujeurěitéhostup-
u savc ; klesá dále běhemvjvoje k primátrim,a dokonce
(iak
zde nacházímevelkou propastmezi opicemi a lidoopy
ukázali R. M. Yerkes a A. V. Yerkes ve svémklasickém
vfzkum u, 1 92 9 ) ' Ud r u h u h omoi n s t i n k t i v n íd e t e r mi n a c e
dosáhlasvéhominima'
'.
Druh)í zminěnytrend v evoluci živočichrije r st mozku,
jako
zvláště velkéhomozku. Zde rovnéŽlze vyvoj znázornit
kontinuálníkŤivku:na jednom konci se nacházejínejnižší
živočichové, s krajněprimitivnínervovousoustavoua rela-
tivně mal]Ímpočtemneuronú;na druhémkonci se nachází
homo sapiens s většímmozkem a komplexnějšístrukturou,
pŤed-
zvláštěvelk! mozek je tŤikrátvětšínežmozek našich
kťr- primátťr,a s opravdu neuvěŤitelnlmpočtemmezineu-
ronovychspojení.
Na základě těchto daj lze lidslcj, druh definovat jako
primáta, ktery se objevil v bodě evoluce, kdy instinktivní
159
 determinacedosáhla minima a v!;vojmozku maxima. Tattl lomujísi, Že všechnyjejich pojmy spočívají na obecněpŤi-
se
kombinace minimální instinktivnídeterminacea maximál. atérnreferenčnímrámci. Když se takov;f člověk setká
'rcela ho
ního rozvoje mozku se nikdy pŤedtím v evoluci Živočichii odlišnjm celkovjm pohledem na Ž\vot,považuje
neobjevilaa biologicky Ťečeno ustavujezcela nov;/jev. .g,,b!áznivj1.nebo,,iracioná1ní.. nebo,,dětinskj..a svrijna-
Protoželidsk! druh postrádáschopnostjednatdle pŤíka- i tomu považujeza pouze,,1ogick;i...Hluboká potŤeba
zri instinkt , ale má schopnostuvědomovatsi sebe, rozunt reněníhorámce je zvlášťpatrná u dětí.V určitémvěku
na zák1aďé
a pŤedstavivost_ novékvality, kterépŤekračují schopnosti ii acti ěasto vytváŤejívlastní orientačnírámec
instrumentálníhomyšlenídokonce nejinteligentnějších pri- kterémajík dispozici.
lrlch ťrdajri,
pro vedeníjednánínestačí; potŤebujeme také
mátri _, potŤebujeorientačnírámec a pŤedmětuctívání,aby Ňs*.upu
problémynema-
dokázal pÍeŽít. cíl, kter! nám Ťíká,kam jít. ZviÍatatakové
Bez mapy našehopŤírodního a sociálního světa _ obrar, je vybawjí
jí.iejictrinstinkty i,cíli.Avšak
Tu|ou 1l1...l
a mámemozek, jenŽ nám
světaa místačlověkav němje strukturována má vnitŤnísou- isme instinktivně determinováni
držnost_ by lidská bytost by|a zmatenaa neschopnajednat
čelněa soustavně,protožeby nebyl žádnyzprisob,jak sc
zorientovat,na|éztpevnj bod' kter! dovoluje zorganizovat
všechnydojmy, kteréna člověkadopadají'Náš svět je prtl
nás smysluplnf a mámepocitjistoty o našichideách,proto-
ževládne konsensusmezi nimi a okolím.Dokonce i kdyžjc
mapa chybná, plní svou psychologickoufunkci. Ale mapa
nenínikdy zcela chybná_ a ani nikdy nebylazcela správnir. tlebu smyslu života.
Yždy zbyvalo dost pro aproximaci k objasřováníjevri, jež Socioekonomickástruktura,strukturacharakteruanábo-
ná-
sloužíživotnímuričelu.Mapa mrižeodpovídatskutečnosti Ženská strukturajsou navzájem neoddělitelné.Jestliže
jen v témíŤe,nakolik se Životnípraxe osvobodíod sv1fch boženskjsystémneodpovídápŤevládajícímusociálnímucha.
praxí,je
protimluvťra od iracionálnosti. rakte,u,l",tliže je v konfliktu se sociální Životní
se podívatza ni, na skutečnou
Velmi prisobiv! je fakt, Že nebyla na|ezenažádnákultr"r- founoo iaeotogii. Musíme
nemusímeb;ft
ra' ve kteréneexistuježádnyorientační rámec.A ani se ne- religiÓzní strukturu,i kdyŽ si jí jako takové
našeltakov! jednotlivec'Častolidémohoupopírat,že ma.ii uloi*i - pokud lidská energie ná|eŽicik religiÓznístruktu-
nějaky celkovy obtaz, a věŤí,že na rozličnéživotníjevy Ťecharakterunezaprisobí jako dynamita budemítsklon pod-
a událostireagujípŤípad od pŤípadu podle vedenísvéhorisud- minovatdanésocioekonomické podmínky.Protoževšakvždy
sociálního
ku. Alo lze snadno ukázat,žesvou vlastnífilozofii povaŽují existují individuální vjjimky z pÍev|ádajícího
vljimky z pŤevládajícího
za samoz ejmou,žeje pro ně zdravlm rozumem' a neuvě. charaliteru,existujíi individuální

161
 ne-
religiÓzního charakteru.Jsou to častovridčípostavy nábo- ideologii na jednéstraně a na druhéstraně církvi;
v srdci, tj. změnu charakterovéstruktury,
žensklch revolucía zak|adatelé novych náboženství. rena1ažměnu
orientace
,,ReligiÓzní.. jako proŽitkovéjádro všech,,vel- yi i*t.ou četnlch skutečnjchkŤesťansklchhnutí.
pokŤesťan-
kych.. náboženství většinoubyla běhemjejich vlvoje pŤe- iict,". těchto čtyŤstaletíEvropa počalablt
kroucena.Nezáležína zp sobu, kterlm si lidé uvědomují ma.Církevse snažilaprosadituplatřováníkŤesťanskfch
svou osobní orientaci; mohou byt ,,religiÓzní,,,aniŽ se ztt ipťr majetkem,P ..1y.1 ": p:lp:': :lT
na zacházenís
heretick;fch a sekt,
vťrdcri
takovépovažují- nebo mohou byt nereligiozní,ačkoliv sc cr'.bu:.uiro semnohoč'ástečně
považujíza kŤesťany. Kromě pojmovéhoa institucionální- láštěpod vlivem mysticismu,kterj'požadoval'"i:..1.I:
Mystika
ho aspektu nemáme žádnéslovo pro oznaěeniprožitkového s.ony.n zásadámvčetněodsouzenívlastnictví.
roli v tom-
obsahunáboženství' Proto používámuvozovky, abychozna- holici v Mistru Eck]rartovisehrálarozhodující
hnutí a nikoliv náho-
ěiI,,náboŽenství..v j ehop r oži tkové,subjektivníorientaci bez antiautoritativnímhumanistickém
a studentkymys-
ohledu na pojmovou strukturu,ve kterése ,,religiozita..danc ll Ženyvynikly jako vjznamnéučitelky
pŤedstav
osobyvyjadŤuje.t . rvrnor'okŤest'anskjchmyslitelťrbylo mluvčími
ovéhonáboŽenstvínebojednoduchéhonedogmatického
boha se stala
Je západní svět kŤest,anslql? anství;dokonce i pŤedstavabiblického
teologičtíi neteologičtíhumanisté po-
,ou.RÁnesanční
Podle dějepisnfch knih a podle názoru mnoha lidí proběhla ,vali ve svéfilozoťria ve sv;fchutopiíchv linii tŤinác.
(,,stŤedověkou re.
konverze Evropy ke kŤesťanství nejprve v ŤímskéŤíšiza století; mezi pozdnímstŤedověkem
žádná
Konstantina,potom následovalakonverze pohanriv severní ci,,) avlastní renosancískutečněneexistovala
vrcholné apozdní
Evropě za Bonifáce, ,,apoštola Germánri..,a dalšíprovedli acíici hranice.Abych uk6zď-ducha
konverzi v osmémstoletí.Avšak byla Evropa skutečněně- cituii souhrnnévylíčení FrederickaB. Artze:
kdy pokŤesťanštěna? jsou
Navzdory kladnéodpovědi obecně dávanéna tuto otázku Velcí mysliteléstŤedověku soudili,ževe společnosti
žedokoncei ti nej-
bližšíana|yzaukazuje,žeevropskákonverzeke kŤesťanství si všichnilidéz pohleduboha rovni, a
nizsit,o privodumajínekonečnou hodnotu.V oblasti eko-
byla do znaěnémíry pŤetváŤkou; Že |ze nanejvyš mluvit
nikoliv
o omezenékonverzi ke kŤesťanství od dvanáctéhodo šest. nomickéučili, Že práce je zdrojem dristojnosti,
by neměl blt pouŽíván pro ně-
náctéhostoletía žepo staletípŤedtímtoobdobíma po něnt |onrzeni, Že Žádnyč|ověk
jeho blaho a že spravedlnostby
byla konverze zvětši částivícenebo méněvážnympodŤíze. i"k,' ;,l b., ohleiu na
žefunkcestátu
moíuu.eou atmzdya ceny.V politice učili,
jeho správa.by.-mě1y bft naplněny
* Nikdo se nezabfval tak hluboce a tak směle tématemateistick(: ,1...uu,'i, Že zákon a ztahy mezi vl ád-
ti a Že v
religiÓzní zkušenostijako Ernst Bloch (l972). tre sťanskfmi idejemi,p,uu"álno,

163
162
 noucímia ovládan;fmiby měly byt vždyza|oženynavz;lv
bližnímu.Mučedníkje pravlm opakem pohanského
jemnépovinnosti.Stát,majeteka rodinajsou zástavyot| hrdinové.Cílem
iny, kteréhozosobťrují Ťečtía germánští
boha těm, kteŤíje mají Ťídita musíje uživatk podpo|e
iny bylo dobfvat, vítézit,ničit,loupit; naplněnímjejich
b ožíchzŤetelŮ.A nakonecstŤedověk;f ideá! zabrnovali rr- ota byla hrdost,moc, sláva a krajnídovednostv zabijeni'
tenzivníviru, Že všechnynárody a všichni lidéjsou sou' ,. Augustin pŤirovnávalŤímské dějiny k historii lupičské
částívelkéhospolečenství. Jak ŤeklGoethe:,,Nadnárocly hrdinu cena muže spočíváv jeho
ty.) Pro pohanského
je lidskost,..nebo
jak napsalaEdith Cavellováv poznámce ji
tnosti,jak dosáhnemoci a jak udrží- a umíralochot-
ke svéImitaci Krista v roce l915 pŤedsvou popravot|: je
na bitevnímpoli v okamžikuvítězství.HomérovaÍlias
,,Vlastenectví nestačí'.. icky nádhernfm popisem glorifikovanych dobyvatelri
roežníkri.Zák|adnímivlastnostmimučedníkajsou bytí,
Kdyby evropskáhistoriepokračovalav duchutŤináctého sttl: ání' sdílení;vlastnostmihrdiny vlastnění,vykoŤisťová-
letí,vyvíjelby se duch vědeckého poznánía individualismtt vynucování.(Mělo by se dodat,žeformovánípohanské-
pomalu a evolučněa my bychom se patrně nacháze|ive šťast'
hrdiny je spojenos patriarchálnímvítězstvímnad matri-
nějšísituaci.Avšak rozum se počalzvrhávatv manipulující Nadvláda muŽ nad ženamije prvním
ní společností.
inteligenci a individualismusv sobectví'Krátké obdobl
em dob;fvánía prvnímvyuŽitímsíly pro vykoŤisťování;
christianizace skončilo a Evropa se vrátila k p vodnímtr společnostech po vítězstvímužťr se
všechpatriarchálních
pohanství'
r principy staly základempro lidskj charakter.)
At' se jednotlivá pojetíjakkoliv liší,všechnyvětve kŤes-
Klerj z těchtonesluěitelněprotikladn;/chmodelripro náš
ťanstvímajíspolečnouvíru:v JeŽíše Krista jako Spasitelc, do sebe'
loj stále pŤevládáv Evropě? KdyŽ nahlédneme
kter;fobětovalsvŮj životz lásky ke svjm bliŽním.Byl hrdi- politické vridce,je nepopi-
chovánívětšinylidí, na naše
nou lásky, hrdinou bez moci, kter! neuŽívalmoci, kter1inc. modeltoho,coje dobréa cenné,jepohanskf
|né.ženáš
chtěl vládnout, ktery nechtěl nic mít,Byl hrdinou bytí, dá.
ina. Dějiny Evropy a SeverníAmeriky jsou navzdory
vání, sdílení.Tyto kvality hluboce zaprisobily na Ťímskorr
verzi k církvi historiídobfvání,hrdosti,chtivosti;naše
chudinu i na některélidi z bohatévrstvy, kteŤíse dusili ve hodnotyjsou: byt silnějšíneŽ ostatní,bytvitězem,
ivyšší
svémsobectví.Ježíšse odvolával k srdcímlidí, i kdyŽ byl Tyto hodnotyse shodujís na-
bÝt druhéa vykoŤisťovatje.
z hlediska intelektuálníhopovažovánv nejlepšímpŤípadč mužemje pouze ten, kdo dokáŽe
n ideálem ,,mužnosti..;
zanaivního.Tato vírav hrdinu lásky získalastovky tisícpŤí. použitísíly,je
iovat a dobfvat; kaŽdy,kdo nenísiln;f v
vrženc , znichžmnozí změnili svrij zp sob života,nebo sc
bÝ, tj. ,,nemužny...
sami stali mučedníky. Není tŤebadokazovat,žedějiny Evropy jsou dějinami do-
KŤesťansley hrdina byl mučedníkem, protožetak jako v ži. ní,vykoŤisťování, Asi neexistuježád-
síly,utlačování.
dovskétradicije tu nejvyšším cílemobětovatsv j životbohu období,kteréby nebylo charakterizovánotěmito faktory,

164 165
 jichžbybyly ušetŤeny gepro našidobu?Je tu několik drivodri:náboženská ideolo-
všechnyrasy nebotŤídy'častovčetIrě
genocidy,jako tomu bylo u americkychindiánri,a dokonee sie j" napŤíklarl potŤebnák udrženídisciplíny lidí a k udr-
leŽitějšíd -
nejsou vljimkou takovénáboŽenské iniciativyjako kŤižác|té Íeni sociatnísoudržnosti.Ale je tu daleko d
vypravy.Bylo toto chovánímotivovánopouzevnějškověektr vo d: lidé, k t e Ť íp e v n ěv ěŤ ív K r i s t a j a k ov e l k é h omi l u j íc íh o
nomicky nebo politicky a byli obchodnícis otroky, vlác|ci a sebeobětujícího se boha, mohou tuto víru cestou odcizení
stává
Indie, vyh|azovateléindián , Britové nutícíČířanyotevi.ít zvrátitu p,ožit.k, Že JeŽíšmiluje za ně. JeŽíšse tak
akt lásky.
jejich zemi pro dovoz opia, iniciátoŤiobou světov1fch váleh ldolem; uí,uu něho se stává náhraŽkouza vlastní
miluje
a ti, kteŤípŤipravujídalšíválku, byli to kŤesťané ve sv c|t Řeč.nojednoduchou,nevědomouformulaci:',JeŽíš
srdcích?Anebo byli tito vridcovépouze chamtivjmi pohir' všezan-á,;,nymriŽemepokračovatpozprisobuŤeck1fchhr-
v Krista je
ny, kdežtovelká masa obyvatel z stala kŤesťany? Kdylry dinri, ale jsme spaseni,protožeodcizená ,víra.
víra je tedy
tomu tak bylo, mohli bychomse cítitšťastnějšími' BohuŽel náhraŽkouza imitaci Krista... Tato kŤesťanská
je zamlčen.
tomu tak není'Vridcovébyli jistě častochamtivějšínež|i, lacinou zástěrkou pro chamtiv1fpostoj, kterf
jsou tak hluboce
kdo šli zanimi, protožemohli získatvíc, ale nedokázali try A konečněosobněvěÍím,želidskébytosti
nutně vyvolává
svéplány uskutečnit, kdyby v minulosti i v jejich době nc vybauenypotŤeboumilovat, Žev\čichování
byla součástísociálníhocharakterutouha dobyvat a vitěz'i|, pocit viny. Naše proklamovaná víra.v ta$u na1j:
uŮčiut'p.ní z nevědoméhopocitu v\ny za
'T:'::
Stačísi pouze pŤipomenout nevázané,b|áznivé nadšení. i,i.y
",,..itlivuje
s nímžse lidéričastnilirozličnychválek v posledníchdvrltt |o, Že Žijeme zcelabez lásky.
staletích- pŤipravenostmilionri riskovat národnísebevraŽ
du, aby ochránili obraz,,nejsilnějšímoci..nebo ,,cti..n'elrtr ,,Industr iální náboženství,,
zisku. A jin! pÍíklad_ pohleďte na frenetickynacionalis
jsou
mus divák olympijskfch her, které dajně sloužímírtr Cesty náboženstvía filozofie po skončenístŤedověku
knize.
Popularitaolympijsk1ích herje skutečněsamav sobě symbtr pritií stozité,aby bylo možnése jimi zabyvatv této
principy: kŤes-
lickfm vyrazem západníhopohanství.Jsou oslavou pohatt Lze i" charakterizovatbojem mezi dvěma
skéhohrdiny - vitěze,nejsilnějšího, nejvícese prosazujíci ťansí<ou duchovnítradicí v teologickéa filozofické formě
a pohanstv-í,.kteréna-
ho _ a lidénevidíšpinavousměsiciobchodua publicity,ktcrri a pohanskoutradicímodloslužebnictví
se dalo nazvat
charakterizujesoučasnounápodobuŤeck;/ch olympijsk!clr byvuji Ťadyforem během vjvoje toho, co by
her. V kŤesťanské kultuŤeby mohly pašijovéhry zaujmorrl industriálnía kybernetické éry...
,,náboženství
humanis-
místoolympijsk;íchher,ale jedinéslavnépašijové hry, ktc Kdy Ž skončil stŤedověk, znamena|renesanční
rémáme,jsou turistickousenzacív oberammergau. mus prvnívelkj rozkvět ,,náboŽenského.. ducha' navazující
Jestližebylo Ťečenovšechnosprávně, proě Evroparttl nu p""o"i stŤedověk. Idea lidskédristojnosti,jednoty lidské-
jednoty na|ez|a
a Američané jednodušekŤesťanství neopustíjako nehodíci hoiodu, univerzálnípolitickéa náboŽenské

r67
r66
 v humanismuničímneomezovanyvyraz. osvícenstvísedm- iillatka miluje svéděti nikoliv proto, Žeje s nimi spokojena,
náctéhoa osmnáctéhostoletí znamenádalšívelk1yrozkvěl jsou to její děti (nebo Že néieŽijiné ženě).
:nyt'z proto, Že
chováníani ji
humanismu.Carl Becker (|932) ukázal,v jakémíŤefilozo- Pioto iásku matky ne1zepožadovatza dobré
f,teosvícenstvívyjadŤovala,,religiÓznípostoj..,ktery nachá- ne|zeztratítprohŤeškem.MateŤskáláskajemilostasoucit
_
zimeu teologritŤináctého století.,,Jestližesledujemezákla- (v hebrejšt\né rachamln, s koŤenemrechem ,,lŮno..).
dy tétovíry, zjišťujeme, Že filozofové v každémohledu otcovská láska je naopak podmíněná,zé,.visí na v;fkonu
kterése mu
prozrazujísvou poplatnost stŤedověkému myšlení,aniŽ si a dobrémchování dítěte;otec miluje to dítě,
majetek.
toho jsou vědomi'..Francouzskárevoluce' u jejížkolébky nejvícepodobá, tj. to, kterémuchce odkázat svťrj
získat lítostía opě-
stála osvícenskáfilozoÍie,byla vice nežpolitickourevolucí. oicouu iá,k.,l'. ztratít,a|elzeji znovu
Jak poznamenalTocqueville(citovánou Beckera),byla tovn;fmpodŤízením' otcova láska je spravedlnost.
',po-
litickou revolucí,jejížprisobení se v jistémsmyslupodoba- ríto dva principy _ Žensko-mateŤsky a mužsko.otcovsk1í
lo náboženské revoluci a mělo její rysy [podtrhlE. F.]. Tak pŤítomnostimužskéa ženskéstránky
- odpovídajinejenom
jako islám a protestantskárevolta pŤekročilahranice zemí
v lidskem bytí, ale ,,íastc potŤeběsoucitu a spravedlnosti
a národri a šíŤilase kázáníma propagandou... vkaŽd,élidskébytosti.Nejhlubšítouhoulidskébytostijeta-
Radikální humanismusv devatenáctéma dvacátémsto- kovéuspoŤ6d6ní,kde oba pÓly (mateŤství a otcovství,žen-
pŤíro-
letíje popsándále v rozboruhumanistického protestuproti ství a mužství,soucit a spravedlnost'cit a myšlenka,
pohanstvíprtimyslového věku.Avšakabychměl pro takovy daarozum)jsou sjednocenyv syntéze, ve kteréobě stránky
vzájem-
rozbor zák|ad,musímese nyní podívatna novépohanství, potarity ztíiceji svťrjantagonismusa místotoho se
kterése vyvinulo spolu s humanismema kteréhrozí,že nás ne í. IkdyŽtakové syntézynelze plně dosáhnout
v současnéetapě znilč,í, "auarvu3 spoleěnosti,existovalado určitémíryv Ťím-
v patriarchální
jako Ýšemilující
Změnou,ježpŤipravilaprvní zák|adpro vznik,,industri- skokatolickécírkvi. Parina Maria, církev
álníhonáboženství.., postavy pŤedstavují ma.
bylo Lutherovovyloučení mateŤskélrrl matka, papeŽaknézjako mateŤské
prvku z cirkve.I kdyžse to mrižejevit jako zbyteěnáodboč. teŤskou, nepodmíněnou všepromíjejícílásku ruku v ruce ot-
s
ka, musímse u tohoto problémuna chvíli zastavit,protoŽc covsk;fmiprvky pŤísné, patriarchálníbyrokracie na vrcholu
je d leŽitf pro našeporozuměníqÍvoji novéhonáboženství s papeŽemvládnoucímsilou.
^ od.
a novéhosociálníhocharakteru. ťc,o.o mateŤskfmprvkrim v náboženskémsystérnu
Společnostibyly organizoványdle dvou principri:patrio. povídal v pro:e:u'vfroby;pr1..
pŤíiodě
vztahk T1il|'i T1-
centrického(patriarchálního)a matriocentrického(matriar. nábyly nepŤáte1sk;fm rito.
vykoŤisťovatelskym
ce Ťemeslníka
chálního)'Matriocentrickf princip, jak poprvéukáza|i J. J. proti pŤírodě. Bylá to spolupráces pŤírodou: nikoliv
kem
zákonri.
Bachofena L. H. Morgan,se soustŤed'uje v postavěmilující loupj, ale pŤeměnaprirody dle jejích vlastních
matky' MateŤsk;íprincip je principem nepodmíněné formu
patriarchální
lásky; Luther ustavil v sáverníEvropě čistě

r68 r69
 jím byl nahrazen.
kŤesťanství, která se zakládalana městskéstŤední tŤídě
a svět- stupně smísil s tržnímcharakterelnnebo
skémvladaŤi.Podstatoutohotonovéhosociálníhocharakte- charakterovychorientacív kni-
ii,"p'"r jsem směsi rrizn;/ch
ru je podŤízenost patriarchálníautoritě,s prací jakojedinorr ze Čtověka psychoanalilza.)
protoŽe
cestou, jak dosáhnoutlásky auznáni. Tento fenoménjsem nazval tržnímcharakterem,
pr áni hodnoty
ZakŤesťanskoufasádou vzniklo novétajnénáboženství, je zaloŽenna pr oŽivánísebej ako zbožía oŽiv
,,industriálnínáboženství.., kteréje zakoŤeněnov charakte- tiouct.u nikoliv jako ,,užitkové hodnoty..,ale jako ,,hodnoty
na osobností...
rovéstruktuŤemoderníspolečnosti,ale nenírozpo znáván<l ,-cn.,J... Živabytosi se stává zboŽim ,,trhu
jako i tÍhuzboŽityŽ: na
',náboženství...
Industriálnínáboženství je zce|a ne' írincip ohodnoceníje na trhu osobností
se nabí-
slučitelné s pravymkŤesťanstvím. Člověkaredukujena slu- j*"; se nabízejíť prodeji osobnostia na druhém
žebníkahospodáŤství ježvytváŤejí "zi je hodnotoujejich směnnáhod.
a mašinerie, jeho vlastní zboží.Vobou pŤípadech
ruce. ale nikoliv do-
no.u, p,o kterouie ,,uŽitnáhodnota..nutnou,
Industriálnínáboženství má svrij základ v novémsociál- statečnoupodmínkou.
najednéstra.
ním charakteru.Jeho jádrem byl strach zmocné mužské Ačkoliv poměr dovednostia lidsk;/chkvalit
autoritya podŤízení sejí, kultivacepocitu viny za neposluš- jako nezbytnlch podmínek
ně a osobnosti na straně druhé
vždyhraje rozhodu-
nost,uvolněni v azeblidskésolidarity nadŤazením sobeckych oro irspěchse mění,,,faktorosobnosti..
zájmi a vzájemnym antagonismem.V industriálnímnábo- míry závisí tom, jak dobŤese
na
ftí ;1t. Úspcch do značné
jsou ,,svaté.. Se svou osobností,
ženství práce,majetek,zisk, moc, i kdyžpod. iioe proaava3ína trhu, jak dobŤeuspljí
porovalo individualismusa svoboduv mezíchsv;/chobec- jur. pcme ,,balení..maji; zdaje člověk,,vesely..,,,solidní..,
nych principri. Industriálnínáboženství bylo možnéstálc stivy..; a navícpokudj de
,igi.,inni;;,,,spolehli,y.,.,,,"tíŽá,do
j a zda zn6,'správ-
vyjadŤovatkŤesťanskou terminologií,protožetu kŤesťanství o rodinné zLzemi,kterfch klubri e členem
do určitémíry na
bylo transformovánodo pŤísněpatriarchálníhonáboženství. né..lidi' Požadovanjtyp osobnostizávisí
práci. Bankovní mak-
druhu oboru, ve tterem si chce volit
stŤedoškolskjprofe-
,, Tržnícharakter,, a,,|ql.bernetické
náboženství,, iJi, p."o*ač, sekretáÍka, Že|ezničáŤ,
,o., hotelu musíkažd! nabízetjin;f druh osobnosti,
Nejd ležitějšímfaktem pro porozuměníjak charakteru,tak -u'uzer
kterétbezohledu na rozdíly musísplřovat jednu podmínku:
i tajnémunáboženství současné je změna
lidskéspolečnosti odpovídatpoptávce.
vytváŤífakt, Že
v sociálním charakteru od ranéhokapitalismu do druhÓ Postoj takovéhoělověka k sobě samému
poloviny dvacátéhostoletí.Autoritativně-obsesivně-hroma- danérilohy nestačí; aby
dovednosta vybavenípro provádění
schopensvou,'osob-
dícícharakter,k1eryse začalvyvíjetv šestnáctém
stoletía dá- takoqf člověkdosáhlrispcctru,musíbft
dalšími.Kdyby pro
le byl pŤevládající
charakterovoustrukturoupŤinejmenším nost prosadit..v konkurenci s mnoha
se na to, co zná
u stŤedníchtÍid až do konce devatenáctéhostoletí' se po- vydclavání na Živobytístačilospolehnout

t70 t7l
 - nebo.ještěpŤesnějiŤ"č.:19
a co umí udělat,jeho sebehodnocení by bylo v souladu ho charakteru:prodej a vlměnu jehožsoučástí tito lidé
s jeho schopnostmi,tj. s jeho uŽitnou hodnotou. Protoževšak fungovanídle logikl ,,*águ.t,oje.., jak dobŤefungu-
zidne á.aŇ vyjma dotazu,
rispěchdo značnémiry závisi na tom,jak prodá svou osob- i'"i' ".r.'"dou byrokracie'
jí, coŽjepatrnev;ejich poipor-esystému
nost,prožívásebejakozboŽi,nebose spíše zároveř cítíjako hlubokouvazbu k so-
obchodníka zbožik prodeji. Člověkaneznepokojujejeho ProtožetrŽních;rakteinemá Žádnou
nestará-se.onic _ v jakkoliv' hiu-
Život a štěstí,ale to, jak se stát prodejnjm. bě samémunebo k á'*'y*, ._,
a|e nikoliv proto, žeje tak'so-
Cílem tržníhocharakteruje plnépÍizpťrsobeni_bytžá- bokémsmyslu t"r'" ,]oíu
beck:f, aleproto, ze3ut'oy,:Ťk ",1":i':^?.::::',j#:#;
dan! za všechpodmínektrhu osobností.Lidé s tržnímcha-
; Íj',iT" í'.v
i'iož ětluj lidínedo|'íká
e,.pi": :. těchto
rakteremdokonceaninemajísvéego (jakoho měli lidév de- iJ iaé
,rrebe katastrof' \kdyŽ znají
á etoioiictych
vatenáctém století),o kteréby se mohli opŤít, kteréby jim Nicméněby bylo
tjkajíci se těchó nebezpečí'
'i"o.'"y'.n
všechnadata
patŤiloa neměnilo se. Svéego neustáleměnídle principr-r: nebezpeěímpro svťrjoso.bní
moŽné fakt,Že
,,Jsemtakovy'jak si pŤejete... '. ""'"uy"ají obdaŤenivelkou odvahou
Lidé s trŽnístrukturoucharakterunemajížádnécíle kro- život,vysvětlit , p*i.y, ze isou nedostatek
vysvětlení.vyluěuje
mě pohybu,prováděnívšehos maximálníričinností;jestliže a nesobecko,ti;ur.lutÍué
jejichvlastní
zájmuo {etja
se jich zeptáte,proč se musípohybovattak rychle, pročse je "i:":?::*Y:::.*Ífi,ft:'1i
íi,jil ;J;ffi';;;;;i.h
jakéhokoliv
em ztrítty
vjsledk
musívševykonat s maximálníričinností, nemajížádnousku- i |..Ťi l::]!''::':^.il*
, emocionálního p"-i",á"r.once
tečnouodpověď, a|e nabizeji raciona|izacetypu vy- nikdo blízko' a ani onr samr
tvoŤilvícepracovníchpŤíležitostí.. nebo
',abych
udrželr st nímcharakterúmopravdunemá
',abych si nejsou b|ízcínavzí em.
ftrmy...Majímalf zájem(alespoĎ vědomě)o filozofickénebo j .-'^..x:x{
uí nÁnn,těr1,
dt zi
náboŽenskéotázky,jako napŤ.,,pročč|ověkŽíje,.,,,proč č|o- V tržním. r'u,ut.t",í na!ézánejv znam'Ťj .: "nakupo-
].:1'': :
lidské bytosti milují
věk jde spíšetímtoa nejin;ymsměrem... hadná ot zka,proe soueasné
Mají velká, stále se tak máio dotčenytím,co ku-
v6níakonzum,
měnícíega,ale nemajísebe,jádro sebesama,pocit identity. jtouct
^,á;;;;ijsou
trŽní"hocharakteru p"*:ádá:á:T::j:
,,Krize identity..moderní společnosti je ve skutečnosti krize ili P;;;";.
vyvolaná faktem,že jeji členové se stali nástroji,kteréne- ,.:;"#ii jn;fk.věcem'1,I'?,'^::,::::::i:H"":i.j::]
í.-,.**"ste samyproněhone-
. *ilá uc.ipo'r.ytují..a11věci
majísebe,jejichžidentitaspočívána jejich ričastiv korpo-
racích(nebojin;/chobrovskychsystémech byrokracie),takjako
l,ouao.i*u*náait.rn.,
váhu.
mají ::.jr.#::j:"'-JJ;
primitivní identitaindividuaspočívala na členství v klanu.
TrŽni charakterani nemiluje, ani nenávidí.Tyto ,'staro- nemá Žádnyhlubšívztah.
- ,,Ťádné
fungouánť,:u !u-
mÓdní..emoce se nehodído charakterovéstruktury' která Cíl obchod,,it,o.t,á.*teru
njchokoln".tí_;;i iyto.lidi,""9:.:
i:.xjeqf
..,:.::
ť"':,11*T
u vlast-
funguje téměŤvylučněna intelektuálníťrrovnia vyhjbá se
l##;:.*;;il;;'á';1 rozvaŽo,ání
cit m, aťdobrym nebo zlym, protožety rušíhlavní cíl'tržni- " 'učno

t /J
nostídruhu homo sapiens,kdežtomanipulativníinteligence h problémechlidé tržníhocharakteruvelmi naivní.Pfi.
k dosažení prakticklch cílrije společnáživočichm i lidem. uii;e ,,emocionální lidé..,ale vzhledemk vlastnínaivitě
Manipulativní inteligence bez rozvažovéní je nebezpečná, astonedokážíposoudit,zdajsou tito lidéupŤímní, nebopod-
protoževedek pohybuve směru,kten./mťrže bjt autodestruk- odníci.Tím|zevysvětlitrispěchmnohapodvodníkťrvob-
tivní z hlediska rozumu' Ve skutečnostičímvybroušenější ti duchovnía religiÓzní;|zetimvysvětlit,pročna lidi s trŽ-
je nekontrolovanámanipulativníinteligence,tímje nebez- cha r a k t e r e mt a k s i l n ěp t i s ob íp ol i t i c i ,k t e Ť íz t ěl e s Ď u j í
pečnější. lnéem o c e - a p r oč t r Ž n íc h a r a k t e r n e d ok á ž e r oz l i š i t me z i
ktery
Nebyl to mezi vědci nikdo menšínežCharles Darwin, cŤímnoureligiÓzní osobou a produktemreklamy,
kdo ukázal dťrsledky a lidskou tragédiičistěvědeckého, od- rá silnénáboženské emoce'
cizenéhorozumu.Ve svéautobiografiipíše,žedo svjch tŤi- Tento charakter \ze popsat i jinak neŽ termínem,,tržní
ceti let měl intenzivní potěšeníz hudby, poezie a obraz , rakter...Mrižemeho taképopsatMarxovjm termínemod-
je své
ale pak na mnoho |et ztrati| veškeryzájem o tyto zá|iby ízenllcharakter,Č|ovéks tímtocharakterem odcizen
rráci,sobě,jinfm lidsk;ímbytostema pŤírodě'
- 1- - , - . _ L-+^^+^* a n ií r n , " | Ě V
\ / psychiat.
n c v c h ia t .
,,Zdá se, Že mŮj duch se stal strojem, ktery z velkého
množstvífakt vyrábí obecnézákony,'. Ztráta těchto zálib ickéterminologiibymohlbytnazvánschizoidním,aleten-
když schizo-
je ztré,ou štěstía možnáškodíi rozumu a daleko pravděpo- lo termínje možnátrochuzavádéjici,protoŽe
pracujeŤádně
dobněji mravnímucharakteru,protožeoslabujeemocionál- iání elovei žije s jinjmi schizoidnímilidmi a
kterj zakoušíschi-
ní stránkunašípŤirozenosti.. (citovánou E. F. Schumache- a má rispěch,nemá pocit nepŤirozenosti'
ra). zoidnícharakterv,,normálnějším.. prostŤedí.
Proces, kter1/zde Darwin popisuje,pokračovalod jeho Když jsern prováděl poslední korekturu tétoknihy, měl
doby rychlfm tempem:odloučení rozumu a srdceje téměŤ áoz,.rost;i pŤečíst rukopis knihy Michaela Maccobyho
3se-
"Th, proni-
riplné.Je zvláště zajímavé, Že tento ripadekrozumu nenastal Go*,,^",, Th, New Corporate Laeders. V této
strukturu dvou
u většinyv dčíchbadatelriv nejexaktnějších a nejrevoluč- kavéstudii Maccoby analyzujecharakterovou
manažerťt a inženyri ze
nějšíchvědách (napŤíklad v teoretickéťyzice);ti se hluboce set pua.'ati vysokfch riŤedníkfr,
v USA' Řada
zabyva|i f,rlozofickfmi a duchovními otázkami. Mám na ávou nejtep. r.,.,guji.ichvelkjch společností
mysli takovéindividualityjakoA. Einstein,N. Bohr, L' Szil- jeho nálezťrpotvrzujeto, cojsem popsaljako kybernetické-
lard' W. Heisenberg,E' SchrÓdinger. iro ělověka, zvláštéprevahu rozumovésfery a zakrnělou sferu
i a manaŽeÍi,
PŤevaharozumového'manipulativníhomyšleníjde ruku emoc ionální.JestliŽe w áŽime,ževy socí ťrŤedníc
mezi vŮdce americ-
v ruce se zakrĎovánímemocionálníhoživota.ProtoŽe se ki.,e pop,ul Maccoby, patŤía budou patŤit
dťrležitost Maccoby-
emocionálníŽivot nekultivuje (nybržnaopaktvoŤípŤekážku ke spoteenosti,potornje společenská
za|oŽenéna dvou
pro optimálnífungování),z stává zakrně|ya nikdy ve svém ho natezri podstatná.Následujícíridaje
členemsle-
zrání neptekročíinfantilní rovinu. Proto jsou v emocionál- aŽ dvaceti osobníchrozhovorechs každjm

t75
 jako hlubo-
dovanéskupiny podávajíjasn! obraz tohoto charakterového ikdo v tétostudii nemohl bft charakterizován
typu.* i kdyžpětproceniseukazujej"P:;]li]i:::1.:
imilující, nebo
jako majícípŤiměŤen1f
. vsictrni ostatníjsou uvedeni
otevŤ.l.e'
u.,,eni zž$emnebojako nemilujícínebo ^".1T];
Hluboky, systematick!zájemo porozumění,dynamickf cit obrazemocionální
pro práci,oduševnělost 001, ícíŽivot - je to stuteenozarítiejicí
postavenímrozumové
SoustŤeděnf, živ1Í,podobnyiemeslníkovi, avšakbez hlubší. krnělostive srovnáni s vyznaénlm
ho systematického zájmu o pŤirozenostvěcí 2201, lasti.
Práce samavyvolává zájem,ale ten nemá dlouhého trvání 58n1, í..qznijro:! i111.:: ::::"]l:
,]ťÉ",,,.tickénáboženstv
PĚiměŤeně vykonnj,nesoustŤeděn!'Zájem o prácije bytost- éstruktuŤ e' Za fasádou agnosti-
b j ;b',"; ilJ ná-
ně instrumentální bezpečí,
k zajištění pŤíjmu 1801, "nuiutt"'ov dokonalepohanské
se nachátzí
llsmunebokŤesťanství
nevyhraněnÝ 201, vědomi.
i kdyŽ si ho jako takovéholidé nejsou
Pasivněneproduktivní,
práci, odmításkutečnj svět 0rl,
odmítající
t0vl,
tvi lze
otopor'*'kénábožens
'z.'*i
:!1íŽ:ŤryrTl'-,|LŤ,: ::
a ni.
co lidédělají(anedělaji),
i;.;"'*;;
- - - - - oz31s:l1
" nau
",,,",toho,
ědom!
r.r'vv truuluJ! u chmy šlenek
Jsou tu nápadnédva rysy: 1) chybíhlubok! zájem o porozu- rr" i :.:
v zJ e J lcn urJrrv r' v ' \
3. ::'.""'::::
Na první pohled nejvíce
a 2) většinujejich práce trvale nesti.
mění (,,rozvaŽování,,) eÁ"náboz.nskjch orgánizací,
protožezískal tech-
muluje aneboje prácebytostněprostŤedkem k zajištěníeko- ,;. z" člověk,e ..tJučinil boha,
stvoŤenť.
p.o,,a'ut'e tak
světaa nahradil
nomickéhobezpečí. ;ilffi;;hd;; jl
S tímje v plnémkontrastu obtaz,kterj Maccoby nazyvit bohem e tradienichnáboŽen:."': ! i...^""l'i'
brvnístvoŤení jsmesepodob-
učinilibohema stali
,,škálalásky... il'Hi,;; 'i*l'*.
'iiy*iu"r'rtim,.zl't.ji.-:l91žime.'N;,z'i|1.z'-::^."".l:"-:T::
je želidskébytostive stavu
Miluj ící,souhlasn, tvoiivě podněcuj
ící 0,,1, iíilJ;;i;"oii*.; d leŽité to, pŤedstavují,Že jsou ve
si
Zodpovědnf,vŤely,srdečnf,ale bez hlubokélásky 5"lt lvé maximální skuteěnébezmoci
všemocní,
epojents vědou a technikou
PŤiměŤen;.fzájemojiné,vícemožností pro lásku 40n1,
odpovídádale-
Tato stránkakybernetickéhonáboŽenství
Konvenční zá|em,slušnf,zaměŤen;i svou roli 41%,
'na
Pasivní,nemilující,bez zžt1mu 13"1, vjvoje.Avšakčím
ouáouí více::t
odmítáníživota,tvrdésrdce 1r,1, ko nadějnějsimu ryl:
reagovatemoclo-
neschopnosti
100t, reni ao",né izdrace,do své
se zdábytkatastrofickj
ei* neodvratite1nější
ilil, *;;iu je.
náboŽenství PŤestává-
konec'o to zhoubnc.ivio'onové. jejímiotro-
;; t,'. panytechniťya místo.toho-.'1stáváme
il _; á ; ita,taysiězi1
9 uci'tvo.r-i,1i
T5:I"1"^T;:::
* Pretištěnose svolením. Srov. obdobnou studii Ignacia Mi||ána,Tht
;"lí^ zkány (podobně bohyně
jakoindická
Character ofMexican Executives, která bude brzy publikována. liffi ffil;k;

LII

176
 je ne-
Kálí), kteréjsou lidé ochotni obětovatsebe i svéděti. Ky- na pravémkŤídlevěŤili,Žejedinoucestou zastavit
,ze.,y,,pok,ok..prt)myslového systému a navrátitsek pŤed-
bernetické lidstvovědoměuchovávánadějina lepšíbudouc-
nost, ale potlačujefakt,Že uctívábohyni zkázy. ío'rna*,o.iálniho Ťádu,i kdyŽ s určitjmi změnami.
humanis-
Pro toto tvrzeni existují rizné druhy drikazr), ale Žádny Protest z ievéhokŤídla|ze nazvat radikálním
a jindy
nenípŤesvědčivější neŽtyto dva: a) velké státy (a dokonce *, iuayz byl někdy vyjadŤovánv teistickj.ch
neíeistici<ychtermínech. SocialistévěŤili,že ekonomickj
i několik menších)pokračujíve vfrobě atomov;/chzbrani j. p:.:".,:
iuoj neiá zastavit a jediná cesta'k vykoupení
se stále většíschopnostíničenía nedospějík jedinémuro- '. vpŤeda ževytvoŤení nové.společnosti osvobodí
zumnémuŤešení _ je tŤebaznlěit všechnyjadernézbranč po...lpu
se stroji,od osudu odlidštění.
a atomovéelektrárny,kterédodávajímateriál pro nukleárni ii oa oa.i'ení, od podŤízení
syntézou stŤedověké náboženské tradice
zbraně;b) ve skutečnostise nedělá nic k odvrácenínebez- lcialismus byl
jednání z obdobípo re.
pečíekologickékatastrofy.Zkrátka, nedělá se nic vážného vcdeckeho myšleníi politického
masovjm
pro pŤežití lidskéhorodu. n.i. svr ;áto tuoát'ismus,,náboŽenskfm..
ím,a i-káyŽ pouŽíva| světsklch a ateistickj.l |.oj*.l'
člověkaod sobectví a chtivosti'
HumanisticleYProtest ilnl.i" .'t"Á osvobození
.'
abychvysvětlil
tutu.i. podatalespoĎstručnjkomentáŤ,
jeho riplnlm pŤe-
po3".i Mu,*ouu myšleníve srovnánís
Dehumanizacesociálníhocharakterua vzestupindustriálníhtl západními
a kybernetickéhonáboŽenstvívedly k protestnímuhnutí,kc i.",,i,o sověts(|mi komunisty a reformními
jehož cílem je dosaŽení hojnos-
vzniku novéhohumanismu,kterf má svékoŤenyv kŤesťan- cialistvna materialismus,
p.ous"ct,ny' desetiletí.l11.ť'
Jakv posledních :\?,:;
skéma filozoťrckém humanismupočínaje pozdnímstŤedovč-
dalšíchučencťt,
kem a končeosvícenstvím. Tento protest na|ez|svrij vlraz Hermann Cohen, Ernst Bloch aÍada
prorockéhome-
v teistickémkŤesťanství i v panteistickém nebo neteistickérn ialismus byl sekularizovan;fmvyrazem
charakteristiky
filozoťrckémučení. Vyšel ze dvou protikladnych stran: ot| ianismu. Nejlépe to \ze ukázat citováním
romantikri,kteŤíbyli politicky konzervativní,a od socialis. by Mesiášovyz MaimonidovaKodexu:
t , marxistickych i jinfch (a několika anarchistri).Ve sv(' po době Mesiášeproto' aby
kritice prrimyslovéhosystémua nebezpečí, jakézptisobil lit|- ,,Mudrci a proroci netouŽili
vládl pohanŮm
sklm bytostem,byli ti vpravo i vlevo stojícíkritikové za. í,,u"|vykonáva1 vládu nad ivětem nebo
jedl a pil a ra.
jedno. Katoličtímysliteléjako Franz von Baader a konzer". anebo aty byl veleben národy anebo aby
lzrael mohl vě.
vativní političtív dcovéjako Benjamin Disraeli probléllt áouul se.iejictr risilípatŤilotomu, aby se
ho nikdo neutlačo-
formulovali někdy t;/mžzptisobemjako Marx. novat Zákonu a jeho moudrosti, aby
světě,kterf pŤijde.
oba tábory se lišily v názoru na zpťrsob'jak |ze lidsktl val ani nerušila aby byl hodenživotave
ani žárlivost,
pŤeměnyve věci. Roman. V tétodobě nebudeani hlad' ani válka,
bytosti zachtánitpŤednebezpečím

t79
178
 ani spor.Pozemskéstatky*budouhojné'uspokojenídtl- jako slepousi-
lečnékontrole,místoaby jí byli ovládáni
sažitelnápro každého.Cely svět bude zaujatpouze po- lou; uskutečřujíji s nejmenším vynaloŽenímsil a zapod-
znánímBoha.Proto budou Izrae|itévelmi moudŤí, budott míáek,kteréjsou jejich lidsképŤirozenostinejdťrstojněj-
znátvěci, kteréjsounyníještěskryty,a dosáhnoupochtl- šía nejadewatnojsi.Ale pŤestoto spadá stále do Ťíše
je
penísvéhostvoŤitele nejvyšší
schopností lidskémysli,jak nutnosii' Za ni začínározvoj tidsbi,ch sil, kterj, sám
je psáno: ,Neboťzemi naplní poznáni Hospodina,jaktr svobody,která všakmriŽevykvést
sobě učelem,praváŤíše
vody pokryvajímoŤe... (Izaiáš,11,9).
;jen na tétoŤííinezbytnostijako na svézákladné.Zkráce.
"ní podmínkou,,(Kapitál, sv,
p.u.ou,,ího dne je zá,/rJraďni
Dle tohotolíčení je cílemdějin, aby se lidskébytostizcelir III-2.Praha 1980,str' 335-336,podtrhlE' F')'
věnovaly studiu moudrosti apoznáni boha; nikoliv moci
a pŤepychu. Doba Mesiášeje dobouvšeobecného míru,ab- rx jako Maimonides _ na rozdíl od kŤesťanství čijinjch
sence záv isti, materiá|ni hojnosti. Tento obraz má velmi bl íz- olo,ty.t' učenío spáse - nepožadujekonečné eschatolo-
ko k pojetí cí|eživotadle Marxe, jak ho vyjádŤil na konci kéŤešení: neshodamezi člověkema pŤírodou potrvá,ale
tŤetíhosvazku Kapitálu: jak je to
lblast nutnostije uvedenapod lidskou kontrolu'
Cílem
en moŽné:,,Avšaknadále existujeoblastnutnosti...
,,Říšesvobody se začináve skutečnostiteprve tam, kclc sil, kteryje sám sobě učelem,pravá Ťíše
,,rozvoj lii:dsbj,ch
svět
se pŤestávápracovatpod.tlakemnouze a vnějšíričelnos. íb,dy,;(podirhlE'F.).Maimonidriv ntzot, že ,,celj
ti; podle povahyvěcítedy leŽímimo sférumateriálnívy* Marxovu
bude zaujat pouze poznánímBoha.., odpovídá
roby. Jako se musís pŤírodou potykatdivoch, aby uspo- je sám sobě irče.
názoru ,,."uo.j lidsťych schopností,kterj
kojoval své potŤeby,aby uchoval a reprodukovalsvťr.i lem".
život,musíse s ní potfkat i civilizovany člověka musi Vlastněníabytíjakodvěodlišnéformylidskéexistence
to dělatve všechspolečensk1/ch novélročlověka'
formácha zavšechmoŽ- stojív centru Marxovjch pŤedstavvzniku
njch zpťrsobťrvyroby. S tím,jak se člověkvyvíjí,roslc S těmito dvěma mody Marx postupujeod ekonomickjch
i tato ŤíšepŤírodní
nutnosti,protoŽerostoui potŤeby; které,.jak
ale lategorií k psychologickjm a antropologickfm,
zároveťtse rozšiŤujívyrobní síly, kteréuspokojujítytrr jsme"videli pŤi rozboru Staréhoa Nového zttkonaa Mistra
potŤeby'Svobodav tétooblastim žeb;/tpouzev tom,Žc .bckharta,jsou zároveř bytostně ,,religiÓzní...Marx p.íše:
zespolečenštěny člověk,sdružení q/robci Ťídítuto svotl nás udělalotak hloupjTt ? i:.11::
vlastnictví
vyměnu látek s pŤírodouracionálně,podŤizují ji svéspo- 'sout.,o*ě
strann;;mi,Že nějakypŤedmětje nášteprve
tehdy,
ldtž.h:
jako kapitál, anebokdyž
máme,tehdy,kdyžpro nás existuje
na svémtěle'
ho b.'p,ostŤednědjíme, jíme,pijeme,neseme
* Z hebrejskéhotextu pŤekládámmísto
,,dary..,jak stojí v Hersh
manově pŤekladu,ktery vydal Yale University Press. ob;/váme,krátcepoužíváme'.'Místo všechfyzick;fcha du-

180 181
 skutečnosti...
chovníchsmyslťrnastoupilojednoduchéodcizenívšechtěch- vání k pŤedmětuje činnéuplatĎování.lidské v modu
i"i" l" r"'-u priuru'tnovani v modubytí,n\koliv
to smysl , smysl mít.Natuto absolutníchudobumuselab t neodcizenéaktivity v této
redukovánalidská bytost,abyze sebemohlavydat svévnitŤnÍ vlastnění.Marx v alrl tuto formu
bohatství...(o kategorii míti viz Hess, Einundzwanzig Bo. pasáži:
ke
gen.)*
,,PŤedpokládáš-tičlověkajako člověkaa jeho vztah
Marxovo pojetíbyti avlastněníje shrnuto v jeho větč: jen lásku za
,'ci'l*o vztahlidsk!, pak mtiŽeš.směnit
,,Čím méně7si,čímméněprojevuješ sv j život,tímvícemá'i, áta.cnces-li mítpožitek z umě-
lásku,dŮvěruza dťrvěru
je
tím větší tvťrjzvnějšněnjlživot,tím více své odcizenÚ chcešJimít
ní,musíš bjt uměieckyvzdělanjmčlověkem;
bytosti hromadíš. Vše..',co ti národníekonom ubíránlr kterj na druhé
tvémživotěa lidství,to všeti nahradív penězícha v bohat vliv na druhériál, .'.is blt člověkem, K?ždÝ
pŮsobí.
ství...,, lidi skuteěnopoJíct,,ea povzbudivě :vl|j
- musí byt určit!;,m'
vztahk člověku-u t pri.oaě 9Ť:'d-
,,Smyslmít..,o kterémzde Marx mluví,je pŤesnětotéŽ vrile odpov íďajicim projevem tvéhoskutečného
jako ,,vázanostk egu..,o kterémluví Eckhart, touha po vč. mětu tvé
anlŽv y v o|ášopětova-
i ndiv i duá tního Ž\v ota.tr,ti tu;" s-ti,
cech a vlastnímegu.Marx ukazujenavlastnickymodusexi^y. jakoŽto milování
nou lásku' q. neuylvarí-lidé milování
tence,nikoliv na vlastněníjako takové'nikoliv na neodcizc- jestliŽe svymživotním projevemjakoŽ.
névlastnictvíjako takové.CílemnenípŤepycha hojnostani ;ě.;;ilJlásku,
sebe milovanéhočlověka,
chudoba;Marx h|edíjak na pŤepych,tak i na chudobujakrl to mi1ujícíčlověi neudělášze
je neštěstím...
na neŤesti.Absolutní chudobaje podmínkoupro zrozen| ;;í. ivá láska bezmocná,
vnitŤníhobohatství. záhy.,pŤekrouceny, snadpro.
Co je tento akt ztozeni? Je to aktivní,neodcizeny vyraz AvšakMarxovy myšlenkybyly jiŽ
to,ŽeŽil pŤíliš u,'í. o",i É''i"t' uelti, z. kapitalismus
našichschopnostívťrěipŤíslušnfm objektrim. a Že revoluce je proto'P1ede
dosáhl konce svjch moŽností
Marx pokračuje: z jeho lidslqlch vztahi k světLr, jak Engels prohlásil po
',KaŽdy
vidění,slyšení,čichání,chutnání,hmatání,myšlení,nazirá dveŤmi.Ale oba ,e ,asaa,,c zm;flili,
novéučenína samémvrcholu
Marxově smrti. Hi,asarisvé
ní' cítění,chtění'činnébytí,milování, zkrátka všechnyor. žepotrvávíceneŽ sto let,
gány jeho individuality,tak jako orgány'kteréjsou bezpro. vjvoje kapitalismua-'epr"duidali,
a.neŽ zaěnekonečnákr\ze.
stÍedněsvou formou pospolitlmi orgány..'jsou ve svént neŽ dojde k ripadku-ffitalismu
antikapitalistickáidea hlásaná
pňedmětnémchováninebo ve svémchováník pŤedmětujeho Bylo historickou nutno.,ti,že
b;ft doslova transformována
její cho- na vrcholu tapitarismu Ásela
pŤivlastĎováním' PŤivlastřovánílidskéskutečnosti, jestližeměla.bj't irspěšná.A to se
r."pi,"ri,.ictem duchu, jej\ch'za-
"takéskutečnc stato' iapuá"i sociální demokratéa
v Sovětskémsvazu i mimo něj,
* Tyto a následující pasáŽe pocházejí z Marxovlch Ekonomicktl
-filozoficlqlch rukopisú, Praha 1978. hoŤklíoponenti,r."rnuni'ie

183
t82
 Dnes jsou kompro-
transformovalisocialismusna čistěekonomicképojetí,1e- dy, nabjt vlivu anebo dokonce zvítězit.
a,,komunismus...V každém
hožcílembylo maximumkonzumace,maximumpoužitístro- mitovánai slova,,socialismus..
nebokomunistickástranatou-
jti. Chruščov se svym,,gulášov1/m.. komunismem,svlm pro. ,t"iit, by kaŽdásocialistická
pripaac
stjm a lidovym pŤístupemukáza| holou pravdu: cílerrr ě,"ntov at M arxov o myš1enímusel a byt zal'oŽenana
"p, Žesovětské režimynejsousocialistick;fmi sys-
socialismubylo poskytnoutvšemuobyvatelstvututéžslast pŤesvěděení,
smyslu,žesocialismus je neslučiteln!
z konzumu,kteroukapitalismusposkytovaljen menšině.So- [é,nyu Žádnémslova
konzum
cialismus a komunismus byly vybudovány na buržoaznin"l 5 byrokratickfm,na věci soustŤeděnyT,:u :.i:T:
je s materialis.
pojetí materialismu.Několik qfrokri zranych Marxovych vuny* sociálnímsystémem,Že nesluěiteln!
sovětskj i kapi-
spis (kteréjsou celkově oznaěenyza ,'idealistické.. omyly ťnema vládou rozumu' kterécharakterizují
,,mladého.. Marxe) bylo deklamovánotak, jako se na Zápa- talistick;f systém.
pravéradikální
dě citujíslova evangelií. Deformaci socialismu vysvětluje fakt,Že
skupin a od jednot-
F akt,Že Marx žil na vrcholu vyvoje kapitalismu,měl j eš- lrumanistickémyšleníčastovzchází ze
tě jiny drjsledek:jako dítěsvédoby nemohl nepÍevzít určité livcri, kteŤínejsou ztotoŽŤl,ovánis Marxov;Ímiidejemi nebo
]kteri v či nimstojí v opozici, ačkolivpŤedtím byli aktivní-
postojea pojetíběžnév buržoazním myšlenía jednání.Pro-
to jsou napŤíklad v jeho osobnostia i v jeho spisechurčité mi členykomunistickéhohnutí.
radikální
autoritativnísklony formovanéspíšepatriarchálnímburŽo- r tayz nenímožné,abych zde zmin\|všechny
na následujících
aznímduchem než duchem socialismu. Ve svékonstrukci humanístyz obdobípo Marxovi, podávám
jejich myšlení.Ačkoliv Se po-
,,vědecky..versus,,utopickj..socialismusse Ťídilschématy ,t,a,*a.r, několik piinuat.
klasickych ekonomťt' Právě proto,žeekonomové tvrdili' Žc jÁ""e chápánitěchtoradikálníchhumanistťrznaěnělišía ně-
"t*áy.. zdá,,Že si navzájem zcela odporují,sdílejívšichni
ekonomiky se Ťídísvjmi vlastnínaizákony zcela nezávislc
na lidskévrili, pociťovalMarx potŤebudokázat,žesocialis. tyto ideje a Postoje:
mus se bude nutně vyvíjet podle ekonomickych zákonťr.
potŤebámlidí a niko-
V drisledkutoho měl někdy sklon k formulacím,kterémoh- - vjroba musí sloužitskutečn1im
ly bjt.mylněpochopenyjako deterministické, nedopŤávající liv požadavkrimekonomickéhosystému;
ustaven novy vztah,
v historickémprocesu dostatečnouroli lidské vrili a pŤed- - mezllidmi a pŤírodoumusí b;ft
stavivosti' Takovénezamjšlené stupky duchu kapitalismrr v ztahkooperace,nikoliv vykoŤisťování;
solidaritou;
usnadnily pŤekroucení Marxova systémuna systém,ktery sc - vzájemnyantagonismusmusíbltnallrazen
podstatněnelišil od kapitalismu' _ cílem sociáIní'houspoŤádánímusí b;/t lidské blaho
jeho opaku;
Kdyby vyslovil svéideje dnes, v zaěinajicím_ a rychlc a zabrénéní
_ je tŤebausilovat o maximální konzum, ale
se zvyšujícím_ ripadku kapitalismu,jeho skutečnázprávtt -o ''it.otiu
by měla pŤíležitost, pokud lze činittakovéhistorickédoha- zdtavy konzum, kterlf podporujeblaho;

l8s
184
 ch z á Ieži to s'-
_ individuummusíbyt aktivním,nikoliv pasivnímličast- dezor ganízován' P Ťeorg an izo vanos t veŤejny
(podtrhl E. F.).
níkemspolečenského života.* tívrcholív organizaci iezmyšlenkovitosti,,
ne-
Albert Schweitzer vycházi z radlkál.nípremisy, že nastávir Prťrmyslováspolečnostje podle něho charakterizována
(Ú ber ans trengung).
krize západníkultury. ,,KaŽdémuje zÍejmé,,. tvrdí'
',Že
sc dostatkemsvobody,ateiat.e,,pŤepětím..
nacházímev procesu kulturní autodestrukce.A ani to, co ouc nebo tŤistoletímnoho jedincťr žilo pouze jako pra-
,i,ii,tbytosti podstata
zby|o, jižneníjisté.Setrváváto, protožeto nebylo vystave- "po a nikoliv jako bytosti lidské,*Lidská
rodiči
no destruktivnímutlaku, kterémuto ostatníjiž podlehlo.Alc a dětem díkyvlchově takovlmi zakrnělymi
rozvoj. ,,Poslé.ze
je to vybudovánona suti |Gerdlll. PŤíští
sesuv fBergrutsch| .r'yu' podstatnj,fakior pro jejich lidskj
'ír..n*.i.
oddává stále více
to mriževzít s sebou'..Kulturní chápavostmoderníhočlo- v nadměrné zaneprlzdnJnostise dospěl;f
pasivita, odvra-
věka je omezená,protožesituace, ve kterése nachází,htt potŤeběpovrchníhorozptflení... Absolutní
* na sebe, to je
psychicky omezujea poškozuje...* žž,tpio,nosti od sebe sama a Zapomenutí
toho
KdyŽ podá charakteristiku industriálníhočlověkajako jeho,fyzická potÍeba..(podtrhl E F.). V drisledku
doby a zárove je proti
,,nesvobodného... neriplného...
nesoustŤeděného.... v nebez- Schweitzer bájí zkrťrce'i^p.u"ov,,í
pečíztráty svélidskosti..,pokračuje: nadměrnémukonzumu a pŤepychu.
klade - tak jako
Schweitzer jako protestantsk! teolog
_ diraz na to, Že riko-
,,Protožespolečnostse svou rozvinutou organizacivyko- dominikánsk! mnich Mistr Eckhart
duchovníhoego-
náv6nad člověkemdosudneznámoumoc, závislost č1o. lem ělověka neníodebratse do atmosféry
věka na ní dosáhla stupně,Že téměŤpŤestalŽítsvou dLr- ismu daleko od světskych zt eŽ\tostí, njbrž véstaktivníži
společnosti.
chovní|geistig]existenci'..Tak jsme vstoupilido nového uo., u némŽsepokusío duchovnízdokonalení jejichŽ
jedinci je tak málo těch,
stŤedověku. obecnym aktemv le byla odloŽenasvobodir ,,Jestiižemezi moderními
nejmenšíhodťlvo-
myšlení, protožeŤadajedincrise vzdalasvobodného myš. lidské a etickécítěníje nedotčeno,není
sv'o1o;1bni
lení a je vedenakolektivem,k němuŽnál.eží.,, obětová- du, aby neustálena oliári vlasti obětovali i'i::
a aby
nímnezávislosti jsme - a jak by to mohlo bÝtjinak _ ztra. nost,místo abysetrvávalivestálévyměněs kolektivem
tili víruv pravdu.Náš intelektuálně.emocionální život.ic mudávalisílu,kterákolektivvedekjehozdokonalení,.(pod-
trhlE. F.).
* Názory socialistick1fchhumanistri |ze na|éztv E. Fromm (ed.)' So- Schweitzerťrv kulturnía společen-
závěr zní,Žesoučasná
ze kterémriževzniknout
cialist Humanism. ská strukturase Ťítído katastrofy,
neŽ ta privodní..;
*x Tato a následující pasáže ze Schweitzera jsou mfm pŤekladenr oouze nová renesance',mnohemiržasnější
citátri z jeho knihy Die Schuld an dem Niedergange der Kultur, ;;;il. ."Ái ábnouit v novévíŤea postoji, pokyd
'.u. tétorenesancibudeprin-
v y d á n o v r o c e |9 2 3 , a |e k o n cipo vánoj iž v letech l900-19l7. nechcemezahynout.,,Podstatnjmv

187
186
 jejich neteistická
cip aktivity, kterj vkládá do našichrukou racionálnímyšle- nozávislost;jejich metafyzicka 1r<9o11; v duchupéěe
aktivity
ní,jedin! racionálnía pragmatick!princip,kteryv historic. ,.rigi",i."- ul"ji.r., pozuoáu.t sociální
učitelési častonebyli uve-
kémvyvoji člověkvytvoŤil..'Jsemsijist svou vírou,žek té- o lidskou solidaritu. ovšem tito
Mistr Eckhart si zpravidla
to revoluci dojde, pokud se rozhodneme,že se staneme denjch prvkŮ vědomi' NapŤíklad
Marx si neuvědomujesvou
myslícímilidslci;,mi bytostmi,,(podtrhl E. F')' svrij monoteismusneuvědomuje;
zyl1s-těu Eckharta a Mar.
ProtožeSchweitzerbyl teolog a je nejvíceznám, alespoĎ ,.rigi"'i.'. otázky i.,t..p,.tu.e,
pŤiměŤeně vyložitneteistic-
filozoťrcky,svym pojetím,, cty k Životu..jako základu pro xe,jsou tak sloŽité,i,i"nelze
ple.';i.it'o aktivismu' které
etiku, lidénepostŤehli, Že byl jednímz nejradikálnějších kri. ké náboŽenství,náboženství zptl-,
její mjty pokrokr-r z těchto učitelťroi,,i"ur.ruaateienovéhonáboženství,
tikri prŮmyslové spoleěnosti, že odhaluje člověka..Ideje těchto učitelťr
a všeobecného štěstí.Rozpoznal rozpad společnostia světa sobiléhopro potŤeuynoueno
tétoknihy.
vlivem zindustrializovanéhoživota;již na začátkutohoto Lud., u,,uiyzovataŽ po dokončení h:Ťx::
stoletíviděl slabost a závislost lidí, destruktivníd sledek Dokonce i autoŤi,jeŽ ne|ze nazvatradikálními
transpersonální, mechanick1fpo-
posedlostiprací,potŤeburedukcepracovního silí a menší ty, p,*oz. sotvapŤekračují
dvou zpráv z pověŤeníRím-
konzumpce.Stanovil nutnostfenesancekolektivníhoživo- stoj našehovctu (napŤ.autori
jedinou alternativou .k."'Ti|:::
ta' kterj by byl organizován duchemsolidarity a rictouk ži- ského klubu), Mesarovre
je "id;,;; vnitrninr9mě1a člověka.
votu. írui"'""rv iadikáíni
Tento pŤehledSchweitzerovamyšleníby neměl byt uza- . a Pestelpožadují;;"' '..9"ili.']3.u;.:'1]']i.o""'::.*::
smyslpro
r'u.*o"iia nikolivdob!vání.'.
vŤenbez upozornění,že Schweitzet _ na rozdíl od metafy- il;#';";;;.,u generacemi...Poprvé v životě lid.
zickéhokŤesťanského optimismu_ byl metafyzic\im skep- ztotožněnís budoucími
aby upustil od toho, co doká-
tikem. To je jedním z drivod , pročbyl silně pŤitahován stva na Zemlječlověk zídan,
buddhistickym myšlením,v němŽ život nemá jin;f vyznam Že;Žádáse uuyupu'.it,:d
odněho, .no :kono'T1.::1"-?.l.:,:x
pŤinej ím'zaměŤil
menš u:i:
nežten, kter1fje dán a zaručennejvyšší bytostí.Dospěl k to- íJ;'#*" ;;;;j. ;,,.ío generaceml
muto závěru:,,JestliŽevezmemesvět takovy, jakÝje, je ne. ďěr; než dosud;je Žádánvšem'ibudoucími
s nemajetnlmi l ni|o-
možnéobdaŤitho vyznamem' v jehožrámci by měly smysl naZem\,aby se dělii; svrij majetek
nutnosti.Žáďá se od něho,
lidskéričelya cíle...Jedinysmysluplnj zprisobživotaje ak- liv v duchu charity, ale v áuchu
rris.tceléhosvětovéhosysté-
tivita ve světě; nikoliv aktivita obecně, ale aktivita déxáni aby se soustŤedil,,u o.gu''i"t.y
odpovědět:Ne?..A po.
a péče o bližní.Schweitzerpodal odpověď svymi texty i Ži- mu' MťrŽena to s dobrf:msvědomím
votem. že,,náboženstvílásky
mezi ideami Buddhy, S"h*.tt^' v dopiseE. R. Jacobimu, 2,
Existuje pozoruhodnápŤíbuznost - "apsal vládnoucí světu..(DivineLighÍ,
Eckharta, Marxe a Schweitzera: jejich radikální požadavek m žeexistovatbezosounosti
N o I [ 1 96 7 ] ) .
rezignacena vlastnickou orientaci;jejich dŮraz na plnor"r

189
r8 8
 píše,,'protože nekonečnjrťrst nenív so'u-
tédodávají, Žebeztéto základníproměny člověkaje ,,homc'l smrtelnounemocí,..
Ťeklivšichnijeho velcí
sapiensodsouzenk zániku... ladu s konečnlm svcteÁ. Lidstvu
náplní Života;dnes je
Tato studie má určiténedostatky_ nejvyznamnější podle ue]i.r.l, Že ekonomie by neměla byt
je
mne ten, Že neberev rivahu politické, sociální a psycho- jus,,e,Le to nenímožn-é, Jestližechceme popsat smrtelnou
jako
il.; podrobněji,mťrŽeme Ííci,Že se podobázávislosti,
logickéfaktory,kteréstojív cestěkaždézměně.Ukázattrend
Nezá|eŽínatom,zda
nutn;fchzměn obecně nedává žáďnyužitek,dokud nenásle- ie atkot,olismusnebokonzumacedrog.
podobu,zda své
duje vážny pokus vzit v rivahu podstatnépŤekážky,které ;;i;';;; ;a .goi.ti.tou nebo altruistickou
zpťrsobem anebo
ohrožujívšechnyjejich návrhy. (Lze doufat,žeŘímsk1iklub ukojeníhledá pouze hrub;fmmateriálním
kultivovanjm zptiso-
se vypoŤádái s problémemsociálnícha politickych změn, iatj a.tist,,ě,kulturně nebo vědecky papí-
bem...Jed zťrstane jedem, byťje zabalendostŤíbrného
kteréjsou pŤedběžnou podmínkoupro dosaŽeníobecnych _ kultura vnitŤního
cílťr.)Nicménězristává faktem,že tito autoŤise poprvépo- ru'.' Je-li zanedbávánaduchovníkultura
a dominujícímsys-
kusili ukázatekonomicképotŤebya zdrojeceléhosvětaa že, iiouer.u-, pak dominujícísilou v člověku
- a tato orientaceje
jakjsem napsalv vodu,poprvébyl vznesenpožadavek etic- iJ-.* je sobectví- jár.o v kapitalismu
képroměny;nikoliv jako d sledeketickéhopŤesvědčení, alc prihodácjsinežsystémlásky k bližnímu...
tak' Že navrhl mini-
j ako racionálnídťrsledekekonomickéanalyzy' Schumacheraplikoval svéprincipy
potŤebám
Za posledníchněkolik let vyšelv USA a v Německuvel. stroje, kteréj sou pŤizpťrsobeny j sou
T".ry:':::"1::::.
i,tJil;;ili ;; požoiuhod né,Žej ehoknihy.
ky početknih, v nichžje vznesen tyŽ požadavek:podŤídit "uias.c kam-
ekonomiku potŤebám|idi, za prvépro holépŤeŽití, za druhé kaŽdymrokem populárnějši_ a to nikoliv díkyreklamní
čtenáŤŮ.
doporučení
pro našeblaho' (Četljsem či prozkoumalasi pětatŤicet ta- ;;;i; ;. nu,aitiae osobního jsou dva američtíautoŤi,
kovych knih, ale je jich k dispozici nejménědvakrát tolik.) Paul Ehrlich a Anne Ehrlichová
Ve svéknize
Většinaautor se shodujev tom, Že materiá|nívzestupkon- jejichŽ myšleníse podobá Schumacherovu.
Issuesin HumanEco-
zumpce nutně neznamenánár st blaha;žeproměny charak- Population,R"sou,ž,,,Environment:
situaci světa..:
teru a duchamusíjítruku v ruce s nutnyrnisociálnímizména. Ioiy dochazejíktěmtozávěrťrmo ,,současné
mi.,Že dokudnezastavíme plltvání pŤírodními zdroji a ničení je
1. Vzhledem k dnešní technologiia vzorcťrmchování naše
ekologick;/chpodmínekpro pÍežitičlověka,lze pŤedvídat
katastrofudo sta let. Uvedu zde pouze několik vynikajících planeta silně pŤelidněna. jsou
početlidí a populačnípŤírristek
pŤedstavitelŮ tétonovéhumanistické ekonomie. -2. Vysokf absoiutní
ve svéknize Small I's híavní.pŤekáŽkou pio Ťešenílidsk!ch problémri.
Ekonom E. F. Schumacher ukazuje
schopnostiprodukovatpotravukonvenčními
Beautiful, Že našenezdary jsou vfsledkem našichrispěchrr - Mezí lidské
3.
tem8r.ao:*.n:. Problémyse zásobo-
a Že našetechnické postupy musí podŤízenynašimskr"r-
b;,Ít |.ostr.aky bylo iiz
jako náplĚ životajc Že zhruba polovina lidí
váním a distribuci již zpťrsobiiiy,
tečnlmlidskym potŤebám.
',Ekonomie

l9 l
 a pŤe-
stranyv Bádensku-Wtirttenbersku
trpípodvyživounebo hladoví.RočněumíránynídesetaŽ blncdemokratické
Moje dvě knihy,The
protestantem. SaneSociety
dvacetmilionri lidí. $vědčenfm
4. Snaha dále zvyšovatvlrobu potravin bude zrychlovat ,a The Rávolution of Hope, ukazujístejn;/msměrem.
zhoršování našehoprostŤedí,takženakonecsesnížíschop- .| Dokonce i meziautory sovětskéhobloku, kde ideje ome-
vání vlroby byly vždytabu,se ozyvaji_h1'asy,aby se věno-
nost země produkovat potravu. Není jasné,zda zničení
disidentski
prostŤedí došlotak daleko,žeje ireversibilní;aleje mož- lu porornort ek-onomiibez rristu' W' Harich'
né,žeschopnostplanetypodporovatlidskj životje trva- n,*i,tuv NDR, navrhujestatickousvětovouekonomickou
le poškozena.Takovétechnologické jako au.
,'rispěchy.. 'rou*uanu,kt'erájedinádokáŽezaručitrovnostaodvrátit
poškození
nenapravitelného Y roceI972
biosféry'
tomobily,pesticidy a anorganickádusíkatáhnojivajsou nebezpečí
hlavními pŤíčinami zhoršeníprostŤedí. se take nejv;fznačnější pŤírodovědci,ekonomovéa geogra.
a jeho
5' D vodně lze uvěŤit,Že rťtstpopulacezvyšujepravděpo- fové Sovětského,uá,., setka1ipŤi diskusi ,,Člověk
dobnostsvětovychsmrteln/chepidemiía nukleárnívál- prostŤedí... Na programuměli vjsledky Římskéhok1ubu,
a poukazo-
ky. Populačníproblémby pak mohl byt vyŤešen nežá. i t..,y.t, uvažovalise sympatiemia respektem,
s nimi nesou-
doucí,, mrtností..; epidemiei válka jsou schopnyzničit ;ii ;; vlznamné body těchto studií,i když
und
lidskou civilizaci a druh homo sapiens dokonce dovést hlasili. (b zprávě z tohoto setkáníviz ,,Technologie
k zániku. Politik.. v bibliograťti.)
historick;f vy-
6. Neexistujetechnologick;fvšelékpro tentokomplex pro- Nej drileŽitějš. souěasn;fantropologickf a
rozličnépokusy
blémťr, kteréjsou součástípopulační,potravinovéa eko- raz humanismu,kterj je společnjpro tyto
|ze naléztv knize
logické krize, ačkoliv technologicképostupy vhodnč o humanistickou .o.iítni iekonstrukci,
ve všechjeho pŤed-
uplatněnév oblastech,jako je snižováníznečištění pro- L. MumforďaThe Pentagonof Power a
stŤedí, komunikacea kontrola porodnosti, mohou poskyt. chozíchknihách'
nout značnoupomoc. Zásadní Ťešení pŤedpokládá dra-
matickoua rychlouproměnu v lidslqlchpostojích,zvláštč
postojíchtjkajícíchse reprodukčního chování,ekonomic-
kéhor stu,technologie,prostŤedí a Ťešeníkonfliktri.(Pod-
trhl E. F.)

Kniha E. Epplera Ende oder Wende(Konec nebo proměna)

je dalšímdílem,o němŽje vhodnése zmínit.Epplerovyide-
je se podobajíSchumacherovym,ikdyžjsou méněradikál-
ní,a jeho názorje zvlášťzajimavyproto,žeje vridcemsoci-

193
 nikoliv s pŤípadem
dpokladem lidské existence, i kdyŽ
nebo so.
tnéhostavuvlivem specifickjch individuálních
iálních okolností.
ni{0|1:rT::":
Stejnj princip proměny,kterj vystihuje
záchrany.Abychom tomu
8 ,-i"',auiua"*pio Marxovuideu pro Marxe, jak sárn
rozuměli,je nutnosi uvědomit,Že
;i.*u' nebylkonečnjm cí'em,ale stupněm his-
v
Podmínkypro proměnučlověkaa vlastnosti ilfi.
osvobodit .,"Ý
novéhočlověka torickémvjv oji, ktery-měllidskébytosti :d
a politickjch podmínek,
i.r.'p"r.e.n,ilo-.ionomickych
_ zajatcemvěcí, strojria vlast-
'.* ei"i ělověkanelidskjm
ní chtivosti. jeho
pracujícítŤídě
PrvnímMarxovlm kolem bylo ukázat
že trpí.Snažílse
u ně;uboz.3ší,
Pokud je správny pŤedpoklad,žejedině zák|adníproměna doiy, tŤíděnejodcizenější
a|v,""ěd:
v lidském charakteruod pŤevažujícího vlastnickéhomodrr r ozbíti1uze,kterédělník.i-",,.-o Žn.2y T1:: :::
tkví
utrpení,'které
bylo ukázatpŤíči.ny
k pŤevládajícímu modu bytí nás mtže zachránitod psycho- tio'. o.'r'ym krokern
chtivosti, Iakoty a zá-
logickéa ekonomickékatastrofy,pak vznikáotérzka: Je pro- n-pouu,. kapitalismu a v charakteru
sy.stém. T ato ana|yza pÍí-
měna charakteruve velkém měŤítkumoŽná, a pokud ano, vi slosti, jeŽ vyÍváÍíkapitalistic[f
jtc.h)dala hlavnípodnět
jakji lze vyvolat? ci,, ut,p*i dělníkri1anit.otinpouze
ekonomie.
PŤedpokládám,Že lidsk! charakter lze změniq jestližc Mu.*ouu dílu,j eho analyze kapitalistické
že utrpenílze odstra-
existujítyto podmínky: Jeho tŤetímkrokem bylo dokázat,
utrpení.Za étvrtéukázal
nit, jestliže se odstranípoa*i''ty
systém,ktery bude bez
1. Trpímea uvědomujeme si to' novou životnípraxi, nov! sociální
vytváŤet.
2' Rozpoznali jsme privod našehošpatného stavu. uop"ni, jeŽ musel starj systémnutně
Freudovaléčebnámetáda bytav podstatěpodobná.Pac-i.
3. Rozpoznali jsme, Že existuje zp sob, jak pŤekonatnáš
.'|:li'u protožesi byli vě-
špatn!stav. enti vyhledávali Freuda, protoŽe
domi, že trpi,et" "p.auid^lasi nebyli vědomi toho,čímtrpi.
4. Abychom pŤekonalisvrij špatnf stav, musímeakcepto. j. pomoci pacientovi
vat, že se budeme Ťíditurčitlmi normami Života a pro- črí"ítra prvni .iloha |sychoanalyiit.u
poučitho, v čemve sku-
měnímesvésoučasné životnínávyky. vzdátse iluzí o uru,iniÁ utrpenía
tečnostispočívá jeho špatnystav'DiagnÓza povahyindividu.
stavu je otázkou
Tyto čtyŤibody odpovídajíčtyŤemvznešenjmpravdám,jež, álního nebo spolee.n'ter'o patologického
se mohou lišit.Pacientova
kterése vyrovnává s obecnym
tvoÍi zák|adBuddhova učení, i"".p'.".e a mnohéinterpretace

195
pŤedstava o tom, čímtrpí,je obvykle nejméněspolehliv;/nr bytosti.scharakterovoustrukturou,jejížrysybudou
dajempro diagnÓzu. Podstatoupsychoanalytického proce- ):
a p|nébyt.
su je pomoci pacientovi, aby si uvědomi| pŤíčiny vlastníhtl ochota vzdát se všechforem vlastnictví
špatného stavu. g."p.ei, smyslpro identitu a drivěra za|oŽen6na víŤe
V d sledku takovéhopoznánímŮžepacientdospětk dal- v to, co člověkje, na potŤeběvztahu, nazájmu,lásce,
šímukroku: uvědomísi, Žejeho špatnystav lze léěit,pokud soliáaritě s okolním místona touze mít,vlast-
'uět"* majetku'
se odstraníjeho pŤíčiny. Podle Freudova názoru to znamenit ni., rioi. svět a stát se tak otrokemvlastního
t'l
pri.i..i faktu, Že nikdo a nic mimo nás nedává smysl
uvolnit potlaěováníurčitychudálostíz dětství.Avšak tra-
anezvěcně-
dičnípsychoana|yzazŤejmě bytostněnenízajednoo potŤeb- životu, ale Že tato radikální nezávislost
pro aktivitu
nejplnější
nosti čtvrtého kroku. Mnoho psychoanalytik soudí,žesamtt nost sémohou stát podmínkou
poznánítoho, co je potlačeno,má léčebn;/ ričinek.Tak tomrr zasvěcenoupéčia sdílení.
skutečně často je, zv|áště když pacienttrpí speciálnímisym- _ BÝt plně pŤítomen tam, kde člověkje.
ptomy, napŤíkladhysterickymi nebo obsesivními.Tito psy- _ naoost pocházejícíz dáv6nía sdílení,nikoliv zttro-
choanalytikovévšaknevěÍí,že|ze dosáhnoutněčeho trvalé- maděnía vykoŤisťování.
ho u osob, kterétrpí celkovym patologick;fmstavem a pro _ Láska a respektpŤedživotemve všechjeho projevech
nejsou sva-
něŽje nezbytnáproměna charakteru,pokud nebudou chtíl s vědomím, Že iěc|, moc ani nic mrtvého
co k němu
změnit svttj zptilsobživota v souladu s proměnou charakÍc- Íé,nybrŽŽe posvátn;fje život a všechno,
ra. NapŤíklad|zeana|yzovatdo soudnéhodne závislost pa. pŤís1uší.
cienta,ale pŤesvšechnanahlédnutí, kterychdosáhl,nedocí- _ bo moŽnétsnížit chtivost,nenávist ail'uze.
lit ničeho,protožepacientse nacháziv téŽesituacijednáni, _ Žitbez uctíváníidolú abez]Iuzí,protožetak ělověk
v niž ži|píed dosaŽenímnahlédnutí'NapŤíkladžena,jejiŽ dosáhnestavu,kterj si neŽádái|uzí.
kri-
utrpeníje zapÍič,iněno její závislostí na otci' se nezměni - Rozvíjeníschopnosii milovat spo.luse schopností
ani po dosažení nahlédnutí do hlubšíchpŤíčin závislosti, do. tickéhoa nesentimentálníhomyšlení.
kud nezměnísvrij zprisob Života,napŤíklad neodloučíotl
se . Zbavováníse vlastníhonarcismu a pŤijetítragicklch
svéhootce a nepŤijímá jeho laskavosti,ale pŤijmeriziko a b<l- mezíná|ežejícíchk lidskéexistenci.
rrist a rrist bliŽ-
lest, kterétyto praktickékroky směremk nezávislosti zahr- - Nejvyššimcitem Ž\votaučinitvlastní
nuji, Nahlédnutíbez praxe z stane ne činné' ních'
_Poznání,žekdosaženítohotocílejsounezbytnéukáz-
Novj,člověk něnost a respektpŤedskutečností.
pokud se aeode-
- Poznání,ze zadiy rrist není zdtavy,
poznánirozdíIumezi
Povinnostínovéspoleěnostije podporavzniku novéhočlo- hráváv nějakéstÁktuŤe,ale také

t97
t96
 Do rámce tétoknihy nenáIeŽínávrhy, co by lidéŽijícív sou.
strukturoujako atributemživotaa ,,poŤádkem.. jako světě-
la,,,émkybernetickém, byrokratickémprťrmyslovém
atributem ne-života, smrti. - mohli udě-
i, nebo,,socialistické..
RozvíjenívlastnípŤedstavivostinikoliv jako rinikrr ", ",ži,,kapita1istické;., a aby se zvětšil
z nesnesitelnlch podmínek,ale jako anticipace skr'r- iu.' uuyp.oiornitivlastnickouformuexistence
knihu,
jako prostŤedkuk odstrařováníne- To by ve skutečnostivyžadovalozvláštní .'o'qo-
tečnjchmožností, '.r.."iuv.i' bjt... Avšak
snesitelnfch okolností. l."'a uí se prípádnějmenovala ,,Umění
mnoho knih o cestě k bla-
Neklamat jiné a nebyt klamán jinjmi; Ize byt nazvál.t ,t.a,,i..t,letectr.bylopublikováno pro-
a mnohédalší jsou škodlivé,
nevinnfm, ale ne naivním. hu; některéjsou užitečné
kter! slouŽílidskému
Poznávat sebe sama, nikoliv jen to já, které známc, tože podvo dně zneuŽivajínoqf trh,
je uvedeno několik
a|e i já, kteréneznáme _ i když člověkmá dŤímající pŤáníuniknout strastem.v uiutiografii
kdo má v6Žny zé|em
povědomío tom, co neví. i<nih,kterémohou pomoci každému,
Pocit jednotys veškerjmživotem,a protose vzdát do. o problémdosaŽeníblaha.
byvánípŤírody, jejíhopodmařování,olupování,ničc-
ní, a naopakse pokusitjí porozuměta spolupracovat
s ní.
Svoboda'která nenílibovrilí,ale možností b;ftsebou,
ne jako svazekchtivychžádostí, alejako jemně vyvá-
ženástruktura'která je v každém okamžikukonfron-
tována s alternativourťtstunebo ripadku,Života nebrr
smrti.
Poznání,že zlo a destruktivitajsou nezbytnjmi pocl-
mínkami zanedbánír stu.
Poznání, Že jen několik lidí dosáhlo dokonalosti vc
všechtěchto vlastnostech'avšaknesnažitse ,,dosáh-
nout tohotocíle..u vědomí,že takovásnahaje jen ji.
nou formou chtivosti' vlastnění.
Štestí v procesu stále nar stajicí životnosti,jakkoliv
je vzdálenbod,kteréhoosuddovolídosáhnout,proto-
Že Žitplně,jak jen člověkdokáŽe,jetak uspokojující.
Že zájem o to, čehojsem mohl a nemohl dosáhnor.rt,
má jen malou naději na vznik.

199
198
 typu nebo spí-
tj. aby se neskončilove fašismustarého
tváŤí...
šev technologickém,,fašismus usměvavou
vysokym stup-
_ rurctoby se spo3itrámcovéplánovánís
volnéhotrhu..,
něm decentruI\zaceaopusti1,,ekonomii
9 která se do velkémíry stala írkcí.
_ Bylo by tŤebase místocíle neomezeného r stu zamě-
k riziku eko-
Hlavní vlastnostinovéspolečnosti riina vÝucrovy rrist, aniŽbyse směŤovalo
nomickékatastrofy.
_ Měly by se vytvoíi. p.u.ou.,ípodmínkya všeobecná
nikoliv mate.
atmásféra,ve které3e ireinnoumotivací
riální zisk, ale psychickéuspokojení.
pokrok a souěasněby
- Měi by se podpoiovat vědeck!
proces ve s.v.ych
Nová věda o čIověku se mělo zabránittomu, aby se tento
pro lidsky
p,"t.i.r.ych aplikacíchnestal nebezpečím
Prvnípodmínkoupro moŽnévytvoŤení novéspolečnosti jsor.r rod.
lidé
téměŤ nepŤekonatelné obtíže,kterfm musítakov;/pokus če- _ Měly by se vytvoŤitpodmínky,za,kterychbudou
ukájet puzení
lit. Nejasnéuvědomovánísi tétoobtížeje pravděpodobně zakoušetblazenost a radost, a nikoliv
jednímz hlavníchdťrvod, žese vynak|ádátak málo risilína k maximální slasti. jistota, aniŽ
nutnézměny. Mnozí si myslí: Proě usilovat o nemoŽné? _ Lidem uv meralyt poskytnuta 1ákladní
ktery by je Ž\-
Raději jednejme tak, jako kdyby nás směr' kter1fmmíŤíme' by byli závislí na sv.to'n" byrokracie,
vedl do místabezpečí jak to Ťíkají
a štěstí, našemapy. vil.
pro individuálníinicia-
Ti, kteŤínevědomě ztrácejínaději,avšaknasazujisi masktt - Musí bjt obnovenypodmínky
(kde stejně jiŽ
optimismu,nejsounijak moudŤí. Ale ti, kteŤíse nadějene- tivu v Životě spísá nez u ,urně.tnání
vzda|i, mohou uspětpouze v pŤípadě, žebudou smělymi re. sotvaexistuje)'
alisty,bezl|uzi a plně si vědomi všechproblémri. Tato stŤíz. stej-
livost odlišujebdící,,utopisty..od snících. Jako se tyto uvedenépŤekážkyzďajíbytnepŤekonateiné,
techniky'
Uvedu jen několik má|o obtíží, kterémusínová společ. ně nepÍekonatelné sJ3"uity i pr.kazt.y ve vlvoji
nepŤekonatelné, protoŽe
nostŤešít: Avšak pÍekáŽkyv technice netyly pozorování
uyna'itu princip
se ustavila .,oua ueJu, l.t.,a (Francis
pro jeji Ííz'eni
_ Měl by bjt vyŤešenproblém,jak pokračovatv prťr- 7p","a,i"í pŤírodf
'"
n"-1"^'1i'5y.
sedmnác-
myslovémzprisobu q.froby bez celkové centra|izace, Bacon,Novum o,go,u*,.1620).Tato ,,novávěda..

201
téhostoletípŤitahovalanejbystŤejší duchy v pr myslovlch ních prostŤedkťt.. se ukázaly b;/tsocia1istic\{:i a .k:::il:
v aji nepŤítomno st socra-
zemich aždo dneškaa vedla k naplněnítechnickjch utopií, ..i.oyil' ťrázem\,kteréhl avné zakry
elity..
o kterfch lidská mysl pouze snila. lismu.,,Diktatura proletariátu..nebo,,intelektuální
neŽ pojmY ,,eko-
Avšak dnes po zhrubatŤechstoletíchpotŤebujeme zcela ,,.;,ou á nic méněmlhavějšíazavádéjící První
národy.
odlišnou novou vědu. PotŤebujemehumanistickou vědu nomie svobodnéhotrhu.. nebo ,,svobodné.. Žádné
po Lenina neměli
o člověkuj ako zák|ad,pro aplikovanévědy a uměnísociální socialisté a komunistéod Marxe
komunistickéspolečnos-
rekonstrukce. konkrétníplány socialistickénebo
Technickéutopie _ napŤíklad|étáni_ se realizovaly po- .' to byio velkou slabinou socialísmu.
ti; pro
mocí novévědy o pŤírodě'Lidské utopie - pŤíchoddoby Ň*é společenské formy, ktere budou tvoŤitzáklad
modelri, studiía experi.
Mesiáše,kdy sjednocen!lidskf rod budežítv solidaritěa mí- byti, n.u,.,iknou bez Ťadyíávrhťr,
propast mezi tím,co je nut-
ru' osvobozenod ekonomickédeterminacea od válek a tŤid- mentri,jeŽ začnoupŤeklenovat
bude totožnés rámco-
níhoboje _ lze dosáhnout,pokud najejí realizacivyna|oži- né,a tím,co ie mižnl. To nakonec
návrhy prvních krokťt.
me stejnouenergii,inteligencia nadšení' jako jsme vyna|ožili vjm plánováním a s krátkodobjmi
aucn těch' kteŤína nich
narea|izaci utopie technické.Nelze konstruovatponorky na Prob1émtvoŤív le a humanistiěty
u iz\ zfuove r ozpo znat,
zákIadě četbyJulesa Verna; humanistickouspolečnostne- p'". i' :' u-l i li déschopni spatŤit .a
": " konkrétnícestě k jejímu
lze konstruovatna základě četbyprorokri. co lze krok za krokem učinit na
místohrťrzy.
Nikdo nem že Íici, zda k takovéproměně od nadvlády dosaŽení,pocítípovzbuzenía nadšení
ve společnostipod-
pŤírodovědy k novésociálnívědě dojde.Pokud ano,pak snad Má-li bjt oblastet.ono-ity a politiky
novéspolečnostimus,í
ještě máme šanci na pÍežiti,ale zda se tak stane, závisi na Íazenalidskému,o^oji, pak midel
ey1h.očIověka ori entované-
jednom činiteli:kolik skvěl;/ch,učen;fch, ukázněnycha pe- byt určová, p oz,io,t,y ni odcu
bytosti nebudou Žít an\
čujících jedinc upoutá nová vyzva lidskémysli a fakt,že ho na bytí.To ,,u^"na, Že iidské _'
_ je problémemvětšinylidí
tentokrátcílemneníovládánípŤírody,ale vláda nad techni. v nelidskéchudobě coŽ stále jak je tomuv.bo-
kou a iracionáInímispolečenslrymi silami a institucemi,které ani nebudounucenybythomoconsumens=
základě speci ťrcklch zéko.
ohrožujípŤežití západní civilizace, ne-Ii celéholidstva. hat! ch prrimystovjch zemjch na
vyžadujíneustálf rťrst.vfro-
Dle méhopŤesvědčeni závisi našebudoucnostna tom, nri kapitalistickéíy,oty, které
se lidé mají někdy stát
zda _ za pŤedpokIadu, Že si lidé uvědomísoučasnoukrizi _ by, a tudíži rtrst s,potr.uy.le"ttize
patologickouspotŤebou,
se nejlepšíduchovézmobi|izuji, aby se věnovali novéhu. svobodnlmi a presiatkrmit prrimysl
p.o*8nu ekorromického systému:mu-
manistickévědě o člověku.Protoženic nežjejich soustŤe- i. n.'uyi"a raáikatni zdravá.ekonomika
děnérisilínepom žeiešitproblémy,kteréjsem uvedl,a do- síme skonco,o, i i,,sní situací, \dy-,j" je konstruovat
ltdí' IJko|em
sáhnoutcílri,kteréjsou probrány niže, možnájen za cenu nezdravych
Letáky s takovymi obecn;/micíli jako ,,socializacevyrob- ekonomiku pro zdravélidi.
'a.uuou

203
 kladnív;fzkumpŤirozenosti potŤeb,kter! sotvazapočal'bude
Prvním základním krokem k tomuto cíli je zaměŤenívjl-
stanovit,kte.
roby na ,,zdravouspotŤebu,,. p'"'"o.i' nououvědou o člověku.PotŤebujeme
kteréjsou vfsled-
Tradičnírčení,,V;Írobapro užitek,ne pro zisk,,je nedo- iJ poti.uy pocházejíz našehoorganismu;
jsou vfrazem individuálního
statečné' protoženeurčuje,ojak! druh užitku jde zdravi,, t."* tuttu*ího pokroku;které
prťrmyslem;
nebo patologick!. V tomto bodě vzniká nejobtíŽnější prak- rťrstu;kteréjsou syntetické,vnucenéindividuu
a které,,pasivizující..; kteréjsou
tická otázka: Kdo má stanovit, kterépotŤebyjsou zdravé li.,e, j,ou ,Bt<tivizu;icí..
a kterépatogenní?Jednou věcí si m žemeb;ftjisti, totižže ,lozčny v patologiia kterév psychickérmzdravi.
novéhohuma-
nepÍicháziv vahu, aby byli občané nuceni konzumovatto, Na rozdí]od stávajícíFDA by rozhodnutí
silou, ale slou-
je
o čemstát rozhod|, že nejlepší,a to dokonce ani tehdy, nistickéhosboru expe'tŮ nebyla rea|izoytna
k diskusi občanrim.
kdyby to nejlepšíbylo. Byrokratickénásilnéomezováníkon- Ži|aby pouze jako vodítkopŤedkládané
zdravéa nezdravé
Zumpceby lidi učinilojen o to vícelačnfmispotŤeby. Zdra- Již si dostatečněuvědomujemeproblém
pomohouspolečno sti
vá spotŤeba m ženastatjen tehdy,kdyžstálevětšípočetlidí v y Živy;vj sl edky vjzkumťrodborníkri
a patologicképo-
chce změnit svévzorce spotŤebya svťrjživotnístyl. A to je ui.. io,poznhvatvšechny ostatnízdravé
plodípasivitu;
možnéjentehdy,kdyžse lidem nabídnetyp spotŤeby,ktery tŤeby.liae uy spatŤili,ze votsinakonzumpce
uspokojit pouzekon-
je mnohempŤitažlivějši nežten,na kteryjsou zvyklí.To se í. pá.r"u",y.l,lo,ti a novosti,které\ze
irtěku pŤedse-
nemťrže stát pŤesnoc nebo nadekretovat,a|e bude to vyža- zumérstvím,je vyrazem neklidu, vnitŤního
věcínebo-uŽívání
dovatpomalj vychovnyproces;v tom musívláda hrát dťrle- iou ,u-y*; uvědomísi, žehledánínoqfch
ochrany sebesama
žitouroli. novinek všehodruhuje pouze prostŤedkem
k soběnebok jinémučlověku'
Úkolem státu je stanovit normy pro zdravou spotŤebu, |red tím,abychomrnitiutixo procesusn1{-
p sobícíproti patologickéa lhostejné spotŤebě.Takovénor. Vláda mŮŽedo nlaěnémírytentovychovn!
a sluŽeb,dokud je
my Lze v principu stanovit.Americká správa pro potraviny nit podporou vjroby ŽádoucichvÝ'robkŮ
irsilíby měla dopro-
a léky (FDA) je dobrym pŤíkladem; stanovuje,kterépotra- nebudemoŽnévyrailct se ziskem. Toto
spo.
viny a kterélékyjsou škodlivé,na základě odborn;/chsta- vátzetrozsáh|étvfchovná kampař ve prospěch zdravé
*silí k povzbuzeníchuti
novisekvědcriz r znychobor , častopo dlouhodobychstu- tŤeby.Lze očekávat,Žesoustrádane
změnítakévzorce spo.
diích.Podobněby bylo možné stanovithodnotujinéhozboží zdravě konzumovatpravděpodobně
dnes běžné.meto.
a sluŽebprostŤednictvím skupinypsychologŮ,antropologťr, ;i,i, Dokonce i tehdy,když se nepoužijí _ a to je podstatná
sociologri,filozoftr,teologria pŤedstavitelŮr zn1/chsociál- dy reklamy za|oŽenénavymlvání mozkťr
Že toto irsilí bude
nícha spotŤebitelskych skupin' podmínka-, ne,'í ,,ero"u.''e očekávat,
za irčinkemprri.
Avšak posoudit,co životpodporujea co životuškodí,to mít ričinek,ktery nebude pŤílišzaosttxat
vyžadujedrikladny vyzkum, kter! je nesrovnatelněrozsáh- myslové
, propagandy.
programuvyběrovéspo-
lejšínežten, ktery je nutny pro Ťešení problémťrFDA' Zá- obvyklá na*itr.á proti celému

205
 kapitálpro
tŤeby(a vfroby) podle principu ,,Co podporujeblaho?..zní, to nenímožné,vláda musíposkytnoutnezbytn;Í
vlrobu noqfch poŽadovanjch produktri a služeb.
ževe svobodnétržníekonomice dostává spotŤebitelpŤesně
a se sou-
to, co chce, a tudíŽneexistujepotŤeba,,vjběrové.. vyroby. Všechnytyto zmény\ze provéstpo.uzepostupně
formě eko-
Tento argumentvycházíz pŤedpokladu, žespotŤebitelé chtějí hlasem většiny populace. Prispějí však k nové
od současného
to, co je pro ně dobré,cožovšemje očividněnepravda(u drog nomickéhosystému,ktery se bude odlišovat
státníhoka-
a dokonce ani u cigaret by nikdo tento argumentnepoužil). kapitalismu i od sovětskéhocentralizovaného
byrokracie totálního blahobytu.
Tento argumentzťejměnepÍihlíží k faktu, Že ptáni konzu- |iiutis.u a švédské nasadí svou
menta jsou vytváŤenavyrobci. Bez ohledu na konkurujícísi Je ztejmé,že veiké korporace od počátku
obrovskou rnoc,aby se pokusily potŤít takovézměny. Pouze
obchodníznačkycelkovy efekt reklamy spočíváv podněco- by moh-
vání chtivosti konzumovat.Všechny firmy si navzájem po- záry|avaobčanskfch poladavkri na zdravouspotŤebu
máhajív tomto zák|adnímvlivu prostŤednictvím reklamy: la odpor korporacízlomit.
demonstrovat
jen
kupující sekundárně realizujepochybné privilegium vy- .. J.b,,ou z ričinnjchcest,jak mohou občané
militantního hnutí konzumen-
běru mezi několika konkurujícímisi značkami.Jednímz ěas- moc konzumentú,jevytvoŤení
jako svou
!fch pŤíkladri těch,kteŤíukazuji,že pÍánikonzumentaje vše- tti, ttere využije hrozby ,,stávky konzumentťr..
procent ame-
mocné,je neirspěch,,Edselu..firmy Ford. Avšak nerispěch Áran, PŤeápokládejmenapŤíklad,že dvacet
osobníauto-
Edselu nic neměnína ťaktu,Že dokoncereklamnípropagace .i.r.y.t' uŽivatelťru,.rt rozhodne nekupovat
'. ževe srovnánís vjbornou veŤejnou
pro Edsel propagovala koupi automobilu - a z toho měly Áouirv, protožeuvěŤili,
zbyteěněnil
zisk všechny značky,kromě nešťastného Edselu. Prrimysl ;;p'";;; jspu osobníautomobily ekonomicky
jako droga,která vytváŤí
dále ovlívĚujevkus tim, Že nevyrábí zboží, kteréby bylo náane a psychologicky škodlivé-
mnohem zdravější,ale pro prrimysl neziskové. p *ii .o.i,i" .1sou ekologicky j edováté,zvyšuji^zét-
'.cry pomáhajíčlověku,aby uniklpŤedsebousam;fm.Sice
Zdravá spotŤebaje možnápouze tehdy,jestliže tvrdě
omezímeprdvo akcion፠a managementuvellcychpodnikďt
"i', "
po.r".^"ko.tom by mohl stanovit,jak velkou ekonomickou
prrimysl , ,u:a-
určovatvllrobupouze na základě zisku a rozpínavosti. hrozbu by to znamenalopro automobilov;f
za pŤedpokladu,
Takovézměny by mohly prisobit dle zákona ibeze změ- mozŤejměpro ropnéspolečnosti. ,' o-:š.*
došlo:národní hospodáŤ-
ny ristav západnich demokracií (iŽ existuje Ťadazákonťr, ŽebyLtakové stávce konzuméntťr
kteréomezujívlastnická práva v zájmu veŤejného prospě- ] ství soustŤeděné okolo automobilovéhoprťrmysluby mělo
P ochopitelněsi nikdo.nepŤeje,
chu).DrileŽitáje moc usměrnitvfrobu, a nikoliv vlastnictví v áŽnéproblémy. ?o' ::.::.
;;l;;it" *cr" váinéproblémy, ale takováhrozba,po-
kapitálu.Z dlouhodobého hlediskavkus konzumentŮrozhod-
kud by byla dťrvěryhodná
inapŤíklad nepoužív"J.Ť'.Ti.
ne, co se má vyrábět,a|e aŽ poté,co skončísugestivnímoc
poskytla mocnou páku
reklamy. Buď budou muset stávajícípodniky změnit své síc automobily), by konzumentrim
vybavení,aby uspokojily novépožadavky,anebo tam, kde k navození zménv celémsystémuvyroby.
 (kterj síli
Velkou pŤednostístávek spotŤebitel je, že nevyžadují pokud se nezlomívliv obŤíchkorporacína vládu
^každfm
vládní zásahy,žeje obtižné proti nim bojovat(pokud by na- dnem)a na obyvatelstvo(ovládánímmyšlenípomocí
ob-
pŤíkladvláda nepŤikročila k donucováníobčan , aby kupo. uy*Ýua'í mozkri).Spojenéstáty majítradici omezování
: rí.n poonikťr,která je vyjádŤenav antitrustoqÍchzákonech.
vali to, co kupovat nechtějí)a ženenítŤebačekatna souhlas
5 1 % obyvatelpro prosazovánívládníchopatŤení. Právě dva- uocne veŤejné cítěníby mohlo duchatěchtozákonťrpohnout
cetiprocentní menšina by mohla bjt krajně ričinnápro zavá- l, tak, aby se zétkony aplikovaly na stávajícíkorporativnísu-
jednotky.
děnízměn. Stávky spotŤebitelťr by mohly probíhat bez ohle- peruelmoce, aty by se rozpadlyna menší
. , musíse
du na politické hranice a hesla; zapojili by se konzervativní Aby,hom aisann společnostizaloženéna bytí,
i liberálníi ,,levicoví..humanisté,protoŽeby je spojovala všichni lidé aktivně zjtčastnitve svych ekonomiclcjlch
funk-
z vlastnického
jedna motivace:požadavekzdravéa tidskéspotŤeby. Prv- cích ajako občané,Protoje naše osvobození
., industriální
nímkrokempro odvolánístávky spotŤebitelťr by bylo, ževrid- existování pouze pt"i,* uskutečněním
covéradikálníhohumanistickéhohnutíspotŤebitelri by vy- a politicképarticipačnídemokracie,.."
-od,,
(a vládou) Tento pozuouu.t sdílívětšinaradikálních humanistťr.
jednávali s velkymi prrimyslovymi podniky s l
velké
Prt)myslovádemokracieznamená,Že kaŽdy člen
v ^ 1- ^ I A , ' , X la n rrp
o požadovanfchzměnách.Metoda by byla v podstatěta, kte-
dělnické v jejímživotěfuiY-
industriálnínebojinéorganizacebraje
rá se používápŤijednánío odvráceníči ukončení
stávky' ;i-;"fi' kaŽdyje plnÉinformován plně se z častĚuje
a
procesua na
Cel! probtém zde spočíváv tom,j ak pŤivéstspotŤebitele rozhodovánína individuálníitrovni pracovního
'- (to již bylo irspěšněpro-
k tomu, aby si uvědomili 1) zčástinevědomf protestproti zdravych abezpeěnychopatŤeních
podnicích).a.1a-
čistémukonzumu a 2) potenciálnímoc, pokud se humanis- vedenov ně-kterjchšvédskjcha americkjch
na vyšší, obecně politické
ticky orientovaníspotŤebitelé zorganlzuji. Takovéhnutíspo- konec se ri8astnív rozhodování
.. ,ouinc podniku' Podstatnéje,Že v pŤíslušnlch j|sane1n nr.o
tŤebitel by bylo projevempravédemokracie:jednotlivciby a ni.
dě'níky sami zaměstnanci
se sami pŤímovyjadŤovalia snažiliby se změnit chod spole. ;"i;';"hodování zastupují oku'7:?^-
vlvoje v aktivnía neodcizenouformu. To všeby t.otiupŤedstaviteléodborťr.Pr myslová demokracie
čenského '
mena, že podnik není jenom institucíekonomickou a tech-
se zakládalo na osobnízkušenosti,nikoliv na politicklch hes-
jejímžŽivotě a zpŮsobu
le ch. nickou, aie institucí sociální, v
je
Ale ani činnéhnutí spotŤebitelrinebude stačit,dokud iuogouá,,i se každf členaktivizuje, a tuďíŽzainteresován'
ickéo::"|::.
moc velkjch korporacíztistanetak obrovskájako dosud. íytéŽprincipy platí pro uskuteěněni.p o.lit
.,in,,i vzdorovatautoritativní hrozbě,j est.
Dokonce i zbytek demokrácie,kterj dosud existuje,je od- u\:
"^át..ucie..aže
souzenustoupittechnokratickému fašismu,společnostidobŤe ílt" se transformujez pasivní ,,diváckédemokracie..-l'
živenych,nemyslícíchrobotri- právě tomu typu společnos. . ;i;;i;'*i.ipueni demokracii..- ve kteréjsou záLežitostí
spot.Í.,,ství lednotlivlm občanťrm stejněblízkéa stejně
ti, kter! vyvolával tolik obav pod názvem,,komunismus..*,

209
208
 I

jako jejich soukromézáIeŽitosti,nebo lépeŤečeno ní vyŤešitzjištěnímnázoru celé populace ve stejně krátké

dťrleŽité
době?.. Tato námitka se dotyká jednoho z nejproblematič-
ve které se blaho společenstvístává soukromym zájmem
lidé zjišťují'Že tějšíchaspektrivyjadŤovánínázoru, Co jinéhoje ,,náZor,,,na
kaŽdéhoobčana.PŤi riěasti ve společenství
kterémse zakládá vlzkum veŤejného mínění,než mínění,
život se stává zajimavějšímanabyvá vzpruhy. Pravou de-
mokracii lze vskutku definovatjako takovou, v níŽje Život kterénení podloženopŤíslušnlmiinformacemi,kritickou
práv éz aj ímavy' T akováparticipaěnídemokraciej e svou pra- vahou a diskusí?A dále dotazovanílidévědí,že jejich ,,ná-
vou podstatou- na rozdílod ,,lidovédemokracie..nebo ,,cen- zoť,je nezávazny,a proto bez ričinku.Takovénázory jsou
jen vědomépŤedstavyv danémokamžiku;neŤíkají nám nic
tralistické demokracie.._ nebyrokratická a vytváŤíklima,
o základníchtrendech,kterémohou vést k opačnémunázo-
kteréfakticky vylučuje,aby se objevili demagogové'
ru, jestližeby se okolnostizměnily.A podobněvoličiv po-
Yyna|éztmetody participačnídemokracieje pravděpo-
neŽbylo vypracdvánídemokratické litickfch volbách vědí,žejakmile odhlasovalikandidáta,ne-
dobně daleko složitější,
maji Žádny dalšískutečnyvliv na chod událostí.V jistém
ristavy v osmnáctémstoletí.Řada kvalifikovanych jedincri
ohledujehlasovánív politickfch volbáchdokoncehoršínež
bude muset vy na|oŽitobrovskérisilípro vy nal'ezenínovych
demokracie.Jako
participační vyzkum veŤejného mínění,protožemyšleníje ohlupováno
principťia metodpro vytvoŤení
jeden z mnohamožnjchnávrhťr tohotocílebych
pro dosažení částečně hypnotizujícímitechnikami.Volby se stávajívzru-
formuloval ten, kterj jsem podal pŤedvíce neŽ šující mydlovouoperou'v nížjde o nadějea aspiracekandi-
,ád
'nouu v knize The Sane Society:aby se vytvoŤilystati.
dvaceti lety aatri - nikoliv o politické otÍnky' Voliči se mohou na dra-
ke
síce neformálníchskupin (v kaŽdéasi pět set člen ), aby . matu podílet tím,že odevzdajísvŮj hlas kandidátovi,
kterémuse pŤidali.I kdyžvelká částobyvatelodmítáprová-
samy ustavity stáléporadnía rozhodovacíorgány zaměŤené
dět takovégesto,většinaje fascinovánatímtomodernímŤím.
na ;Ák\adníproblémyv oblasti ekonomie, zahraničnipoliti-
pro dosažení blaha. Těmto skym pŤedstavením, ve kterémbojujínikoliv gladiátoŤi,ale
ky, zdraví,vfchovy a prostŤedkti
informace(po- politici.
skupinámbudou dodáványvšechnypŤíslušné
vaha těchto informacíje popsánaníŽe),skupiny by informa-
ceprobraly(bezv nějšíhovlivu) a hla so va lyo da néo t ázce davky: pŤiměíenáinformace a poznání, že rozhodnutíma
, bezmocnlm pozorovatelemnevy-
(a našimi současnjmitechnologickjmi metodami by bylo učinek.NázoryvytvoŤené
jadŤujíjeho pŤesvědčení, alejsou hroupodobnoutomu,když
moŽno v šechny hlasy shrom6Žditza jedenden).Souhrntěchto
jejíŽ trtasujemepro jednu značkucigaret pŤedjinou. Proto názo-
skupinby tvoŤilurčitouformu,,dolnísněmovny.., rozhod.
.y uyjaoŤené ve v;fzkumumíněnía ve volbách ustavujínej-
nuti spoíus rozhodnutímidalšíchpolitickjch orgánriby mělo
noríi, nikoliv nejlepšírovinu 1idskéhorisudku. Tento fakt
základnívliv na legislativu. ] potvrzujíprávě dva pŤíkladynejlepšíchlidskfch irsudkú,tj'
zeptá se ně-
,,Pročprovádět tyto komplikovanénávrhy,..
žerozhodnutíčlověkastojívysokonad rozhodnutímpolitic-
kdo',,kdyzprrizkumveŤejnéhomíněnídokáŽetakovézadá-

211
lcym v a) soukromych zá|ežitostech(zvláště v obchodních,
jak jasně ukázal Joseph Schumpeter)a b) jako členriporoty'
Porotci jsou prriměrníobčané, kteŤímusírozhodovatv pÍí-
padechčastovelmi složitlcha obtíŽnych pro pochopení.Ale
členovéporoty obdržívšechnypŤíslušné informace,mají
pŤíležitost dostatečně diskutovata vědí,Že jejich vyrok roz-
hoduje o životěa štěstíobžalovanych. Vlsledek je vcelku
takovf, Že jejich rozhodnutíukazuje značnyvhled a objek-
tivitu. Naproti lidé neinformovaní,zpol'a zhy pnotizovani
a bezmocnínemohouvyjádŤitvážnépŤesvědčeni.Bez infor-
mace' porady a moci, která rozhodnutíuskuteční, je demo-
kraticky vyjádŤen1/ ntnor něčím
stěží jinlm než potleskem
pŤisportovnímutkání.
Aktivníparticipace na politickémživotěvyžadujemaxi-
mum decentralizacev celémprťtmyslua politice.
Kvrili imanentnílogice stávajícíhokapitalismu podniky
avlrádanar stajído stále většíchrozměr a nakonec se sta-
nou giganty,kteréjsou Ťízeny centrálněshorapomocímaši-
nerie byrokracie.Jednímz poŽadavkŮhumanistickéspoleč-
nostije, aby se tentoprocescentralizacezastavila aby došlo
k rozsáhlédecentralizaci.Existuje pro to několik d vodťr.
Jestližese společnost transformujena - jak tomuŤíkáMum-
_ (tj.
ford ,,megastroj.. celek společnosti včetnějejíchčlen
je jako velky, centrálně Íizenystroj),je fašismusv dlouho-
dobéperspektivětéměŤ nevyhnutelny,protože a) lidése stá-
vají ovcemi, ztráceji schopnostkritickéhomyšlení,cítíse
bezmocnymi,jsou pasivnía nutnětouŽípo vridci,ktery,,ví..,
co se má dělat _ a všechnoto, co oni nevédi;b) ,,megastroj..
mŮžespustitkdokoliv, kdo k němu má pŤístup, prostětím,
že stisknepŤíslušné tlačítko'Megastroj tak jako automobil
běŽiv podstatěsám,tj. člověkza volantemmusípouzemač-
kat tlačítka,Ťíditabrzdit a věnovat pozornost několika
dalšímznačnějednoduchjm detailrim;mnoha kolečkrim
v běŽnémstroji odpovídajív megastrojiroviny byrokratické
administrativy'Dokonce i člověkprŮměrnéinteligence
a schopnostídokážesnadnoŤíditstát,pokudje u moci.
Út.oty vlády nelze delegovatna státy _ kterésamy jsou
obrovskfmi konglomeráty-, ale na relativně maléokrsky,
ve kterfch se lidé znaji anavzá|em se posuzují,atudiž ak.
tivně participují na administrativnímŤizeni záIežitostije.
jich společenství. Decentralizacev pr myslu musídát více
moci malym oddělenímv danémpodniku a zlomit obrov-
skékorporacena maléjednotky'
Aktivní a zodpovědnáparticipace dále vyžaduje,aby byl
byrokraticlcj'managementnahrazen managementemhuma-
nistickym.
Většinalidí stále věÍi,žekaždáadministrativa ve velkém
měŤítkumusíbft nutně ,'byrokratická..,tj. Že musíbÝt odci-
Zenou formou administrativy.A většinalidí si neuvědomu-
je, jak umrtvující je duch byrokraciea jak ničívšechnyob-
lasti života,dokonce i tam, kde se to nezdá obvyklé,jako ve
vztahu mezi lékaŤema pacientema vztahu mezi manželem
a manŽelkou.Byrokratickou metodulze definovatjako me-
todu,která:a) Ťídí lidskébytosti,jako kdyby to byly věci; b)
věci Ťídí v kvantitativnímsmyslu a nikoliv ve smyslu kvali-
tativním,aby bylo možnéprovádět snázea levněji kvantifi-
kaci a kontrolu.Byrokratická metodaje Íizenastatistick;fmi
rlrdaji:byrokratézak\ada1isvá rozhodnutína pevnfch pravi-
dlech, ke kterymdospívajíze statistich/chdat,a nikoliv na
odpovědi lidsb!,mbytostem,kteréstojí za nimi; rozhodují
o át^,ká"h dle toho' co je statisticky nejpravděpodobnější,
s rizikem, že poškodípět až deset procent těch, kteÍi neza-
213
padajído onohovzorce.Byrokratése bojíosobníodpověd-
nosti a hledajíritočiště ve svjch pŤíkazech: jejich bezpečí
a hrdost spočívají v jejich loajalitěvričinaŤízením, nikoliv
v jejich loajalitěa hrdostivričizákonŮmlidskéhosrdce.
Krajním pŤíkladembyrokrataje Eichmann. Neposlal na
smrt statisice Žid:iuz nenávisti; on k nikomu nepociťoval
nenávistani nikoho nemiloval.Eichmann,,plnilsvtij kol..:
poctivě konal svépovinnosti,kdyžŽidyposílalna smrt;právě
tak plnil svou povinnost,kdyžbyl pověŤenzaŤídit jejich emi-
graci z Německa' Jediné,oě mu š1o,bylo poslouchatnaÍize-
ní;cítil se vinen, kdyžje porušil.Tvrdil (a tímsi sám uško-
di|),Že se cítil vinen jen ve dvou pŤípadech: kdyžjako dítě
šeIza školu akdyž neuposlech|rozkazu odejítdo krytu pÍi
náletu' To neznamená,žev Eichmannovi a v mnohadalších
Ťednících nebyl prvek sadismu, tj. uspokojenízÍizení ji-
n;/chživychbytostí.Avšaktentosadistic\f rys je pouze dru-
hotn;fvtiěi primárnímrysŮm byrokratťr: že se jim totiž ne-
dostává lidsk;/chreakcía Že uctivqí pÍikazy'
Netvrdím,Že všichniriŤedníci jsou Eichmannové. PŤede-
všímmnozí lidé na riŤednickych místech nejsou byrokraty
ve smyslu charakterologickém. Zadruhév mnohapŤípadech
se byrokraticky postoj nezmocnil celéhočlověkaa nezabijí
v něm jeho lidskou stránku.Avšak mezi byrokraty existuje
mnoho Eichmannria jedin! rozdílje ten,Že nemuselizničit
tisícelidí.Když v nemocnici byrokratodmítnepŤijmoutváŽ-
ně nemocnéhočlověka,protoŽepŤedpisvyžaduje,aby tam
byl pacientposlán lékaŤem, pak takovy byrokratnejednáji-
nak neŽ Eichmann. Jinak se nechová ani sociální pracov-
ník, ktery rozhodne,že svéhopacientanechá hladovět,neŽ
aby porušil určitépÍikazybyrokratickéhokodexu' Takov;./
byrokratickf postoj neexistujepouze mezi správnímiriŤed-
214
níky;funguje mezi lékaŤi,sestrami,učiteli,profesory_ a ta-
ké častove vztahu manželak manŽelcea v mnoha vztazích
k dětem'
rodičťr
Jestližeje jednoulidská bytostredukovánana číslo,pra.
ví byrokratése mohou dopustitkrajníkrutosti nikoliv proto,
Žeje Ženekrutostvelikostísrovnatelnás jejich činy,ale pro-
toženepociťujíŽádnélidsképouto ke svlm obětem.Byro-
kraténejsoutak ohavníjakosadisté, alejsou nebezpečnější,
protoženeznaji ani konflikt mezi svědomíma povinností;
jejich svědomíje totoŽnés plněnímpovinnosti; lidské by-
tostijako pŤedměty vcítěnía soucitupro ně neexistují.
StaromÓdníbyrokraté,kteŤíměli sklon k nepŤátelství, stá-
le existujív některfch podnicíchse starou strukturounebo
v takovlch velkych otganizacichjako správa sociální péče,
nemocnice avězení, ve kterjch má jeden byrokrat velkou
moc nad chudymi nebojinak bezmocnlmi lidmi' Byrokraté
v modernímprťrmyslunejsou nepŤátelští a pravděpodobně
mají málo sadistickych rysťr,i kdyŽ mohou mít určitoura-
byro-
dost z moci nad lidmi. Avšak opět u nich zjišťujeme
kratickou loajalitu vričivěci - v jejich pŤípadě loajalitu vťrči
systému:věŤív něj' Korporace je jejich domovem, její pŤí-
kazy jsou posvátné,protožejsou to ptíkazy,,racionální...
Avšak ani staŤí,ani noví byrokraténemohoužítv systé-
mu participačnídemokracie,protožebyrokratick! duch je
neslučitelnjs duchemaktivníparticipacejedince.Noví so-
ciální vědci musínavrhnoutnovéformy nebyrokratickéad-
ministrativy ve velkémměŤítku, která odpovidá (cožzrcadli
pojem ,'odpovědnost..) lidem a situacíma pouze neaplikuje
, pŤíkazy.Nebyrokratická administrativaje moŽná za pÍed-
pokladu, že vezmemev vahu potenciálníspontaneitupo-
chopeníu riŤedníka a neučiníme z hospodaŤení fetiš'
215

Úspěch v ustaveníspolečnostibytízávisínamnohaopat-
Ťeních.Kdyžuvádímnásledujícínávrh, nečinímsi nárok na
originalitu; naopak mě povzbuzuje fakt' že téměŤvšechny
autoŤi.*
z tJchto návrhri podali v téčionéformě humanističtí
Veškeré metodyvym vání mozk v pr myslovéa politic.
kéreklamě musíbyt zakázány.
nikoliv jen
Metody vymlvání mozkri jsou nebezpečné
proto, že nás nutí kupovat věci, kteréani nepotŤebujeme'
ani nechceme,ale protoženás vedou k volbě politicklch
pŤedstavite\ju, jež bychom ani nepotŤebovali,ani nechtěli,
kdybychomsvou mysl plně kontrolovali.Ale my svou mysl
plnénekontr o lujeme, protožev1ivemhypnotizujícíchmetod
podléhámepropagandě.Abychompodniklizápasstímtostá-
ie se zvětšu;i.i* nebezpečím, musímezakázat používání
všechhypnotizujících forem propagandy - aťse tyká zboží,
nebopolitik .
v reklamě a politické
HypnotizujícírnetodypouŽívané
í pro lidské zdtaví, zvláště
propágandětv oÍív áŽnénebezpeč
pro emocionálnínezávislost.
pro.jasnea kritickémyšlenía
Ňepochybuji o tom, Že drikladnj vlzkum by zjistil, že ško-
dy zprislbe''éd'ogouou závislostítvoŤípouhj zlomek škod
našimi metodami vymlvání mozk , počínaje
'prisobenych
p.oap'at'oufmipobídkami aŽ po semihypnotizujícívynále-
)y, jako je stáléopakováníneboodkláněníracionálníhomyš-
leni dovolavánímse sexuá1níŽádostivostí (,,Zavolej, čekám
na tebe!..).Bombardovánísugestivnímimetodami v rekla-
měahlavněvkomerčníchpoŤadechtelevizeoblbuje.Tento
* Abych knihu nepŤetížil,rezignuji na citování rozsáhlé literatury,
bibliografii.
kteríobsahuje podiobnénávrhy. Řadu titulri |ze na|'éztv
216
ritok na rozum a na smysl pro realitu pronásleduječlověka
všude,dennodenněa v jakékoliv době: po spoustuhodin
na dálnici anebov politicképropagan.
u televize, pŤiŤízení
dě kandidátri atd. Zv|áštnimtičelemtěchto sugestivních
metod je, že vytváŤejíatmosferupolobdělosti, dťrvěŤování
a nedrivěŤování, ztréy smyslu pro realitu.
Zastavenijedu masovésugescebude mít na spotŤebitele
odvykací ričinekjen málo odlišn! od odvykacíchpŤíznakťr
brát.
u drogovězávislfch osob,kdyždrogypŤestanou
národy musíbilt pŤe-'
Propast mezi bohatymi a chudilmi
klenuta.
StěŽí|zepochybovat,Že ttváni a dalšíprohlubovánítéto
propastinepovedeke katastrofr.Chudénárody pŤestalypŤi-
jimatekonomickévykoŤisťování industriálnímsvětemjako
iakt danj od boha. I když Sovětsk1fsvaz stále vykoŤisťuje
svésatelitnístáty tfmž kolonialistickjm zp sobem, vyuŽí-
vá a posiluje protest koloniálníchnárodrijako politickou
_
zbraiprotiZápadu. Nárrist ceny nafty bylzačátkem a sym-
bolern_ požadavkukoloniálníchnárodriskoncovatse systé-
mem' kter;f od nich Žádá prodávat levně surov\ny a draze
nakupovatprrimyslovévfrobky. Právě tak bylVietnam sym-
bolem počínajícího konce politickéa vojenskénadvlády zá.
padníchnárodri.
Cosestane,jestližeseneučiníniczásadnihokpŤeklenu-
tí tétopropasti?Buď se do pevnostíbíléspolečnostirozšíŤí
epidemie, nebo hladomory doženouobyvatelstvo chudlch
zemík takovémuzoufalství,Že moŽná- s pomocísympati-
zanttl z prrimyslovéhosvěta _ vykonají destruktivni akty,
a dokonce použijímalénukleárni ěi biologické zbrané,coŽ
vnese do bíljch pevnostíchaos.
Možnostkatastrofylzeodvrátitpouzetehdy,podaŤí-lise
217

dostat pod kontrolu podmínkyzprisobujícíhlad, hladovění
a nemoci _ a aby se to stalo,je životněnezbytnápomoc prri-
myslovych národ . Cesty pro takovou pomoc musíb1itzba-
veny jakéhokoliv zájmu o zisk a politickévlhody na straně
bohatych zemí;to takéznamená,žese musí vzdát myšlenky
na pŤenesení ekonomickfch a politickfch principti kapita-
lismu doAfriky a Asie. Je zŤejmé, cestueko-
ženejričinnější
nomicképomoci musí(zvláštěnapŤíkladve smyslu sluŽeb)
určitekonomičtíexperti.
V tétověci všakmohou posloužitjen ti, kterélze nazvat
pravlrni experty,tj. jedinci, kteŤínemajíjen skvělémozky,
ale takélidská srdce, která je nutí hledat optimálníŤešení.
Aby mohli byt takovíexpertipovoláni a aby se jejich dopo-
ručeníuskutečnila,musíbytznačnéoslabenavlastnická ori-
entace a musívzniknout smysl pro solidaritu a péči(niko-
liv pro soucit). Pečovat znamená starat se nejenom o své
b|iŽninazemi, ale takéo potomky.Skutečněnic nevypoví-
dá více o našísobeckosti nežfakt, že pokračujemev dran-
covánísurovin zemé,žezamoŤujeme zemi a žepŤipravujeme
nukleární válku. V bec neváháme zanec.hattuto vydran-
covanou zemi sv1fmpotomkrimjako dědictví'
Dojde k tétovnitŤníproměně?Nikdo neví.Ale jednu věc
by měl svět vědět_ žebez ní se srážkachudycha bohatych
stanenezvladatelnou.
Mnoho zla v kapitalisticlrych a komunisticlqlchzemích
dneškazmizí,jestližese zavedezaručenyročnípŤíjem.*
Jádrem tétomyšlenkyje, Že všichnilidébez ohledu na
* Navrhl jsem to v roce l955 v knize The Sane Society;tyŽnávrhby|
podán na sympoziu v polovině šedesát1fch let (ed. R. A. Theobald -
viz bibliografie).
218
to, zdapracujínebo nikoliv, majímítbezpodmínečné právo
nehladověta neb)ítbez pŤístŤeší. Nemajídostávatvíce,neŽ
je nutnépro udrženínaživu _ ale ani méně.Toto právo je
-dnes
něco nového,ale je to velmi stará normavyŽadovaná
kŤesťanstvím a praktikovaná u mnoha ',primitivních..kme-
nťr_ že lidské bytosti maji bezpodmínečné právo na život
bez ohledu na to, zda plní své,,povinnostiv či společnos-
ti.,. Jeto právo, kterézaručujemesvym domácímmiláčkrim,
ale nikoliv našimbliŽním.
Rozsah osobnísvobody by se takovlm zákonem značně
jiném
zvětšil; Žádnyčlověk,kterf je ekonomicky zá.vislyna
člověku(napŤ.na rodičích,manže|u, šéfovi),již nebudeni-
kdy vydíránhladověním; nadanílidé,kteŤíby se chtěli pŤi-
právovat pro jinf Život, by tak mohli učinit,pokud budou
ochotni poastáupit po určitoudobu život na určitémstupni
_
chudoby. Moderní státy blahobytu tento princip pŤijaly
téměŤ... cožve skutečnostiznamená,,nikolivve skutečnos-
ti". Byrokracie dosud ,,spravujeo' lidi, dosudje kontroluje
u po,,iŽu3..Avšak zaruěenypŤíjemby nevyžadovalŽádny
po-
,,d kaz.. potŤebypro kohokoliv, aby získaljednoduch;f
loj a minimum potravy.Nebylo by proto potŤebaŽáďnéby-
rotracie pro Ťízenísociální péčes bytostnlm plj'tváním
a zneucÍívánímlidské dristojnosti.
ZaruěenyročnípŤíjembyzajistilskutečnousvoboduane-
závislost. Proto je nepŤijatelnjjak;íkoliv systémza|oŽeny
na vykoŤisťování a kontrole, zvláště rizné formy diktatury.
P r os ov ět s k ! s y s t é mj e c h a r a k t e r i s t i c k é ,Ž e b y l y d r j s l e d n ě
odmítnutynávrhynanejjednoduššíformystatk zdarma(na.
pŤíklad b ezp\atnáveŤejná dopravanebo mléko zdarma). B ez-
ptut.'a lékaiská péčeje v1Íjimkou,ale jen zdánlivě, neboť
219
má-li byt člověkutato službaposkytnuta,musí byt uznán
nemocnym.
Uvědomíme-lisi náklady na souěasnourozsáhlou sociál-
ní péči,náklady na léčení, zvláštěna psychosomatickécho.
roby, nemoci, kriminalitu a drogovouzávislost (coŽ všech-
nojsou z velkéčástiprotestyproti donucovánía nudě),zdá
se pravděpodobné,Žeby nák|adyna zaručenyročnípŤíjem
každéhočlověka,kter by si to pŤál,byly menšínežnák|ady
na současnysystémsociálnípéče. Tato idea se bude jevit
jako neuskutečnitelná a nebezpečnátěm, kteŤívěŤí,že,,|idé
jsou ze svépŤirozenosti v podstatělíní...Toto klišése však
je
neopíráo fakta; to pouze slogan,kterf jakožtoracionali-
zace s|oužíodporu proti odstraněnípocitu moci nad bez-
mocnyrni.
Ženy musíbyt osvobozenyz patriarchální nadvlády.
osvobození Žen zpatriarchální nadvlády tvoŤízákladní
faktor humanizacespolečnosti.Nadvláda muž nad ženami
pŤedasi šestitisíci lety v rŮznjch částechsvě-
zača|ateprve
ta,když pŤebytekv zemědělstvídovolil najímata vykoŤis-
ťovatdělníky,organizovatarmády a budovat mocnéměst-
ské státy.*od té doby ,,spojenímuži..,kteŤísi podmanili
ženy,dobyli nejenomspolečnostiStŤedního qfchodu a Ev-
ropy, ale většinusvětovych kultur. Toto muŽského
vítězství
pohlavínad žensklm bylo v lidskémroduzaloženona ekono-
mickémoci mužria na vojenskémašinerii,kterévybudovali.
Boj mezi pohlavímije tak stary jako boj mezi tŤídami,
ale jeho formy jsou daleko složitější' protožemužipotŤebo-
vairíŽenynejenomjako pracujícídobytek,ale takéjako mat-
* Ranj matriarchát a pŤíslušnouliteraturu isem rozebral v knize
Anat o mie l ids ké d estruktiv i ty,
220
ky, milenky autěšitelky.Formy boje mezi pohlavímijsou
častozjevné a brutální, ale častějiprobíhajískrytě. Zeny
ustupovaly nadÍazené síle,ale odpovídalysvlmi zbraněmi,
z n\chžhlavníbylo zesměšnění mužri.
UjaŤmenípoloviny lidskéhorodu druhoupolovinou zpťr-
sobil.oa dodnesprisobíoběmapohlavímobrovskéškody:mu-
ži na sebe vza]richarukteristikyvítězťra ženycharakteristi-
ky obětí. Žaang vztah mezi mužema ženou, dokonce ani
dn"s a dokonce ani mezi těmi, kdo vědomě protestujíproti
_
mužskénadvládě,neníprost tétokletby u mužrije to pocit
nadŤazenos ti a l Ženpocit podŤazenosti.(Freud, ktery bez.
pochyby věŤil v mužskounadŤazenost,se bohuŽel domní-
iať^,L" ženskypocit bezmocnostibyl zpťrsoben domnělou
lítostína ťaktem,že nema1ípenis, a mužiže jsou si nejistí,
protožemají domněl! univerzální ,,strachz kastrace...My
se v tomto jevu zablváme symptomyboje mezi pohlavími,
jako takovfmi.)
nikoliv bioiogickjmi a anatomickjmirozdíly
Četnéirdaje ukazují, nakolik se vláda mužri nad ženami
podobá nadvladc jednéskupiny nad jinou bezmocnou sku-
pinouobyvatel'UvažmejakopŤíkladpodobnostmezipostave.
níÍIlč.*o.hťr na americkémJihu pŤedsto lety a postavením
žentehdya dokoncei dnes.Čemošia ženybylisrovnávánis dět-
mi; byli pov aŽovánizacitově zaloŽené,naivní,bez smyslu pro
realiiu, iakŽe se nevěŤilo,žeby se mohli umět rozhodovat;
byli považovániza nezodpovědné, ale okouzlující.(Freud
k-tomu seznamupŤipojilpoložku,Že Ženymajíméněrozvi-
nutésvědomí[superego]nežmužia jsou vícenarcistické.)
UplatĎovánísily nad slabšímitvoŤípodstatustávajícího
patriarchátu,právě takjako je podstatounadvládynad rozvo-
jovymi zeměmi,nad dětmi a nad dospívajícími. Narristající
t'nuti za osvoboz eni Žer-mámimoŤádny vyznam' protožeje
22r
 společnost Měta by se vytvoŤitNejvyššíkulturní rada, která by byla
hrozboupro princip moci, z néhož žijesoučasná
* pověŤenaporadenstvímpro vládu, politilql a občanyve všech
(kapitalistickái komunistická) tj. pokud ženyjasně pova-
otázkách, kterépŤedpokládajíodbornévědomosti,
žqi za osvobozeníto, žese nebudouchtítpodíletna nadvlá-
členovékulturní rady by pŤedstavovaliintelektuální
dě muŽúnad jinymi skupinami,jako je nadvládanad kolo-
a uměleckou elitu zemé,š1oby o mužea ženy,jejichžinte-
niálními národy. Jestližehnutí za osvobozenížen dokáže
grita je mimo pochybnost.Určovali by složenínové,rozší-
stanovit svou vlastníroli a rikol jako pŤedstavitele,,protisí-
Ťenéformy FDA a vybírali by jedince odpovědnéza šiÍeni
1y..,budou mít Ženy rozhodujícívliv na boj za novou spo-
informací.
1ečnost.
Existuje podstatnjkonsensusv tom, kdo jsou vynikající
Základni osvobozujícíproměnyjsou jiŽ provedeny.His-
pŤedstavitelé rriznlch oborťrkultury, a věŤím,žebude mož.
torikovév budoucnupatrněbudoureferovato tom, ženejre-
né na|éztsprávnéčlenypro takovou radu' Rozhodujícívy-
volučnější událostídvacátéhostoletíby|o zahájeníosvobo-
znam má ovšemto, aby taková rada reprezentovalatakéty,
zováni Žena pád mužskénadvlády.Avšak boj za osvobození
ktefínezastávajiobvyklénázory,napŤ',,radikálry,, a ,,revizi-
ženteprve začala odpor muž nelze pŤeceřovat.Jejich cely obtižné
onisty..v oblasti ekonomie,historie a sociologie'
vztahkŽenám (včetněsexuálníhovztahu) byl za|oženna
jejich ridajnénadŤazenostia muži se jiŽ zača|icítit nepŤí- neni naléztčlenyrady, a|e vybrat je, protožeje nelze vybrat
všeobecn;fm hlasováním,anije nemriže jmenovatvláda.Ale
jemně a pociťují zkost, kdyžjsou konfrontováni s ženami,
moŽná|ze na|éztjinézprisobyjejich v;fběru.NapŤíkladza-
kterémftus muŽskénadŤazenostiodmítají.
čítbuřkami o tŤechnebo čtyŤech lidech a postupněskupinu
Blízko k hnutíza osvobozenížen má antiautoritativní
zvětšovataždo plnéhopočtu,napŤ.padesáti nebo sta osob.
obrat u mladšíchgenerací.Tento protestproti autoritěvyvr-
Tato kulturníradaby měla bft dostatečně financována,aby
cholil v šedesátychletech;vlivem Ťadyproměn se mnoho
opět stalo v podstatě,'hod- byla schopna zadávat speciální studiek r zn;fm problémrim.
z rebelri proti ,,establishmentu.. učin-
Musí bj,t takévypracován systém činnéhošíŤení
nymi...Nicméněupjatostze vztahu ricty k rodič m a jinym
nilch informací.
autoritám zmize|aa zdá sejisté,žese stará ,,posvátná cta..
Informaceje ztk|adnímprvkem pŤiformováníefektivní
k autoritě nikdy nevrátí.
demokracie. Musí se skončitse zadrŽováníminformacíči
Spolu s odklonem od autority probíháosvobozování
spo- s jejich falzifikováním ve jménu ,,národníbezpečnosti...
od pocittiviny v oblastisexu:o sexu se m Že ve slušné
Avšak i po skončenís takov1fmnelegitimnímzadržováním
lečnostimluvit a taképŤestalbyt hŤíchem.Ať se lidé liší je mnoŽ-
informacíztstáváproblémemfakt,žev současnosti
i
l

sebevícev názoru na relativnízásluhy mnoha stráneksexu-

jiŽ ho stvískutečnycha nutnychinformacíposkytovanjch prriměr-
ální revoluce,jednoje jisté:sex již člověkaneděsí;
posilování némuobčanutéměŤ nulové.A to platínejenompro pr měr-
nelze pouŽívatk rozvíjení pocitu viny a tím k
ného občana.Jak bylo velmi podrobně ukázáno, většina
podŤízenosti.

223

volenjch zástupcti,členrivlády, obrannlch sil a pŤedstavi-
telri otchodu je špatněinformována a do velkémíry dezin-
různé vládníriŤadovny
formovánafalešnlmi ridaji,kteréšíŤí
- ty pak opakujímédia.Naneštěstívětšinatěchto lidí má
čistěmanipulativníinteligenci. Mají ma-
zase prine.jiepším
lou sihopnost porozumět silám pŮsobícímpod povrchem,
atudiŽn.3.ou schopni zdravéhotisudkuo budoucímvyvoji,
o nichžj smej iŽ sly-
nemluvě o jej ich sobectvía nečestnosti,
problémrisvěta směŤujícího ke ka-
šeli dost. Ale pro Ťešení
tastroÍědokonce ani nestbčíbjt poctivlm a inteligentním
riŤedníkem.
S vjjimkou několika,,velkych..novin jsou dokoncei fak-
tické informace o politickfch, ekonomickfch a společen-
skfch faktech znaěněomezené'Takzvanévelkénoviny in.
formujílépe,ale takélépedezinformujítim, Že nepublikují
titulky a titulky, které
všechny zprflvynestranně;tendenční
kteréjsou psány pod
neodpovíáajítextu; stranícíťrvodníky,
jazyka.N o-
zástěikou zdánIívě raci onálníhoa morali z ujícího
viny, časopisy,televize a rozhlas vyrábějízboži:zprávy.a'to
je prodejná
z hrubéhomateriálu událostí.Pouze zpráva
jsou zprávami
a zpravoda1skámédiaurčují,kteréudálosti
a kieré nikoliv. V nejlepšímpŤípaděje informace tuctová,
tjká se pouze povrchu událostí a stéŽiposkytne oběanovi
prit"zito.t proniknout povrchem a ÍozpoznathlubšípŤíčiny
artiklem, noviny
uaatosti.Dokud budou zprávy obchodním.
pro-
a časopisybudou stěŽítisknout něco jiného neŽto, co
jejich vydání a co
dává (v ríznfch stupníchbezohlednosti)
postoji'
nepŤivede1ejicrrinzerentyk nepŤátelskému
vyŤešit jinak, pokud má bjt
Probléminformováníse musí
Jako
moŽn! informovanj názor a informovanérozhodování.
prvních
príkladtakovéhozprisobuuvedujen toto:jednímz
224
a nejdriležitějších rikol Nejvyšší kulturnírady by bylo shro-
maŽďování a šíŤení všech informací, kterébudou sloužit
potŤebárncelé populace a zvláštěbudou sloužitjako záklac
pro diskusi mezi neformálnímiskupinamiv našíparticipač-
ní demokracii. Tyto informace by měly obsahovatzák|adní
fakta azák|aďníalternativy ve všechoblastech,ve kterych
je, Že
se provádějípolitická rozhodnutí ' Zv|áštědťrležité
a názor v ět-
v pŤípadě nesouhlasuse zveŤejnínázor menšiny
kaŽdémuobča-
šinya žetytoinformacebudou zpŤístupněny
Nejvyšší kulturnírada
nu a zejménaneformálnímskupinám.
by zoďpovidala za dohled nad prací novéhosboru novino.
i televize a rozhlas by měly vj-
.,ych.eportér a samozŤejmě
Znamnouroli v šíŤení těchto informací.
Vědec|ryvyzkum musí byt odloučenod aplikacív prttmyslu
a obraně.
I když by bylo pro lidsk1i vlvoj svazující,kdyby někdo
kladl meze požadavkm poznání,bylo by krajněnebezpeč-
né,kdyby se prakticky využívalyvšechnyvfsledky vědecké-
ho bádání.Mnoho pozorovatelripoukázalo 'na to' Že urěité
objevy v genetice,mozkovéchirurgii,v oblastipsychodrog
a v mnoha dalšíchoblastechmohou byt zneužityk závaŽné-
mu poškozenílidstva. To nelze odvrátit, dokud zájmy prb.
a vojenství rnají svobodu pouŽívatvšechnynové
za vhodné.Zisk a po.
teoretickéobjevy,jestližeje považují
-y,1u
užitelnostve vojenstvímusípŤestaturčovataplikaci vědec-
kéhov f z k u mu .T ob u d e v y Ž a d ov a t k on t r ol n ív j b or ' j e h ož
schváleníbybylonezbytnépropraktickouaplikacikaŽdého
novéhoteoretickéhoobjevu.Není tŤebaŤikat,Žetakovy vf-
_
bor musíblt - právně a psychologicky zcela nezávislj na
prťtmyslu,vládě a armádě. Nejvyššíkulturní rada by měla
p.uuo.o. jmenovat tento q.|bora dohlíŽetna něj'
225
 Ačkoliv všechnytyto návrhy podanéna pŤedcházejicích
stranáchbude dost obtížné uskutečnit,našepotížese stanou
téměŤnepŤekonateln;fmi, pŤipojíme-lidalšínezbytnoupod-
mínkupro novou společnost: jadernéodzbrojení.
Jednímznezdravych prvkťrv našíekonomiceje to, žepo-
tŤebujevelkf zbrojni pr mysl. Dokonce i dnes musí USA,
nejbotratsizemě světa, krátit v)Ídajena zdravotnictví,soci.
atni peei a vychovu, aby unesly bŤemenorozpočtuna zbro-
jení.Náklady nanovésociálníexperimentynenímožnéoče-
káuut od státu, kter! sám sebe oŽebračujevlrobou zbraní,
jež jsou vhodnépouze pro sebevraŽdu.Duch individualis-
mu a aktivnosti kromě toho nedokáŽeŽit v atmosféŤe, kde
vojenská byrokracie,zvyšujícísvou moc kaŽdym dnem, po-
kračujev Živenístrachua podŤizování.
Existuje rozumná šancepro novou společnost?
Existuje rozumná šance na záchranz, jestliže vezmeme
v vahu moc korporací, apatii, bezmocnost širokych mas
obyvatelstva,nedostatkypolitick1fchvridcťrtéměŤ ve všech
zemich,hrozbu nukleárníválky, ekologická nebezpečí' ne.
mluvě o takoqfch jevech jako změny klimatu, kterésamy
dokáŽi vyvolai hladomor v obrovsk;.ichoblastech světa?
Z hlediska obchodních transakcí není naděje Ž6dná; Žádny
rozumnj člověkby nevsadilsvéštěstí, kdyby měljen dvou-
proce ntnínadě jina vhr u, a a nibyneinvest o va lka pit áldo
ob.hodustaknepatrnounadějínazisk.Avšakjde-liootáz.
ku života a smrti, ,,rozumná šance..musí b;ft pŤeměněna
v ,,reálnoumožnost.o, jakkoliv ma|6ta šancem žebyt.
Život není ani sázka na vfhru, ani obchodnítransakce
amymusímehledatněkdejindeporozuměníproreálnémoŽ-
nosti k záchrané_ napŤíkladv uměníléčit.Jestližemá ne-
mocn;fjen nepatrnounaději na pŤežití,žádnyzodpovědn!
jen podává-
lékaŤ mu neŤekne: ,,Vzdejmeto,,,anespokojíse
ní m ut iš u j íc íc h l é k r i .N a op a k u č i n ív š e c h n omy s i i t e l n é p r o
záchranupacientovaŽivota'A nemocná společnostnemťtže
oěekávat nic menšího.
Společnostobchoduje charakterizovánatim, Že posuzu-
ješancednešníspolečnostinazáchranuspíšezhlediskasáz-
kyč io bc h od u n e Ž z h l e d i s k a ž i v ot a .Je má l omou d r os t i
v dnes běžnémtechnokratickémnázoru, že není nic váŽně
špatnéhona tom, kdyŽ se zaměstnávttmeprací nebo zába-
uou, ,,u tom,žeu toho nic nepociťujeme,a dokonce,žekdy-
Óy iechnokratickf fašismusexistoval, asi nakonec nebude
ták špatn!.Ale zde je pŤáníotcem myšlenky.Technokratic.
kyf a sism u s mu s ín u t n ěv é s t k e k a t a s t r of t .od l i d š t ěn f č l o-
vik zešílínatolik, že neudrŽíspolečnostŽivotaschopnou
vdlouhodobéperspektivěavkrátkodobéperspektivěsene-
dokáŽezdržetsebwražednéhopoužitíjadern;fchabiologic-
kfch zbraní.
poně-
Avšak existuje několik faktorŮ, kterénás mohou
prav-
kud povzbu dit.Za prvépŤib1iválidí, kteŤírozpoznali
a dal-
du, kteroukonstatovaliMesaroviča Prestel,Ehrlichovi
si:zeirzzčistěekonomiclqlchdt)vodttjenutnánováetika,
nov;i,postoj k pŤírodě,lidská solidarita a spolupráce,nemá-
_ dokonce
-ri ulri zapiani svět zničen.Tento apel na rozum
mohl
bezjauychkoliv emocionálnícha etickfch ťrvah- by
mysl ne právě máta lidí. Nemělo by se to brát
na lehkou váhu, i kdyžv dějinách národy stále znovujedna-
-obiti,ouut
pudu sebe-
ly proti sv;/mŽivotnímzájmťrma dokoncei proti
svy-
ialno,y.Ďokitzďry tak jednat,protožebyly pŤesvědčeny
227
mi v dci a protožepŤesvědčily samy sebe, že volba mezi
,,b t či nebjt.. se jich netyká. Kdyby však národy pozna|y
pravdu, došloby k normálníneurofyziologickéreakci: uvě.
doměnísi ohroženíživotaby zmobilizova|o pŤiměŤenou
obrannouaktivitu.
Jinym nadějnymznakemjsou rostoucíprojevy nespoko-
jenosti s našísoučasnymspolečenskfmsystémem. Stále více
lidí pociťujenemoc století:pociťujísvou depresi;uvědo-
mujísi jibez ohleduna všechnydruhy pokus o její potla-
čení.Pociťujíneštěstíze svéizolace azprízdnoty svého
pociťujísvou bezmocnost,nesmyslnostsvého
',spoluŽití..;
Života,Mnoho jich to pociťujevelmi jasně a s plnym vědo-
mím;jiní to pociťujíménějasně, ale plně si to uvědomují,
jestližeto někdo vyjádÍíslovy.
V prriběhusvětovych dějin byly prázdnéradovánky moŽné
jen pro malou elitu, která zťrstávalav podstatězdravá, je|i-
kož věděla, Že má moc a že se musísnažitmyslet a jednat
tak, aby svou moc neztrati|a, Dnes je prázdny život kon-
zumpce životemcelés!Ťední tŤídy,která nemá ekonomicky
ani politicky žádnoumoc a má malou osobnízodpovědnost.
Většina západníhosvěta zná vyhody konzumníhoštěstía ros-
te počettěch,kteŤíz něho těží,hledajího a chtějího.Začínají
však objevovat,že mít hodně nevytváŤíblaho - tradičníe-
tické učeníbylo podrobeno zkoušcea zkušenostípotvr-
zeno.
Pouze těm, kteŤížijíbezvjhod pŤepychustŤední vrstvy,
zristalastaráiluze nedotčená: v niŽšístŤednítŤíděna Západě
a u pÍevážné většinyv zemích.Buržoazní
',socialistickfch..
nadějena,,štěstí z konzumpce..není dnesnikdetak Živájako
v zemích,kteréještěnenaplnily buržoaznísen.
Jedna znejzávaŽnějšíchnámitek proti možnostipŤeko-
228
nat chtivostazávist,totižže jejich sílabytostněná|ežiklid-
sképŤirozenosti,ztrácípŤidalšímzkoumánípodstatnouěást
svéváhy' Chtivost a závist jsou tak silné nikoliv proto, Že
mají bytostnouintenzitu,a|e proto, žeje obtíŽné odolávat
veŤejnému tlaku stát se vlkem mezi vlky. Změť'rte
společen-
skéklima, hodnoty,kterénejsou anídokázány,ani vyvráce-
ny' a proměnaod sobectvík altruismujiŽnebudetakobtižná.
Tak dospívámeopět k premise,žeorientacena bytítvoŤí
silny potenciálv lidsképŤirozenosti. Pouze menšinaje zce-
|a ovládána modernímmodem vlastnění,kdežtojiná ma|á
menšinaje zcela ovládánamodembytí.obě se mohouujmout
struktuŤe.
v|ády, akterá to bude, to závisi na společenské
Ve společnostiorientovanéhlavně na bytí nebudou vlast-
nickétendenceživenya nasycenídojdejen modusbytí.Ve
společnosti, jako je naše,která se orientujehlavněna vlast-
nění,docházík opaku.Ale nov! modus existenceje jiŽ pÍi-
tomen - i kdyžje potlačen . Žaany Šavelse nestanePavlem,
pokud by nebyl PavlemjiŽ pŤedsvym obrácerrím.
Změna z vlastněnív bytí je ve skutečnostipŤevrácením
měŤítek, kdyŽ je spolu se sociálnízměnounovépodpoŤeno
a staréoslabeno.Kromě toho otázka odlišnostinovéhoč1o-
věka od staréhoneni tak radikálníjako rozdíl mezi nebem
a zemí;je to otázka zménysměru. Jeden krok novym smě.
rem bude následovat další_ a kroky správnym směrem,ty
znamenajívšechno.
Je tŤebaještě vzítv rivahudalšípovzbuzujicíaspekt,jenž
se paradoxnětfká stupněodcizení,kterécharakterizujevět-
šinu našípopulace včetnějejích v dcri. Jak bylo ukázáno
vyše pŤirozboru ,,tržnihocharakteru.,,chtivost mít a shro-
mažďovatbylamodifikována tendencík pouhémudobrému
fungování,směřování sebejako zboži,které- neníničím.
229
Pro odcizen!, trŽni charakterje směĎovánísnazšínežpro liv pouze menšiny,a pokud jde o pňíjem,zvyši se životní
hromadícícharakter,ktery horečnělpí na majetkua zv|áště riroveĎtěch,kteŤí jsou chudí.Vysoképlaty špičkovjchriŤed.
na svémegu' níkrise nemusísniŽovat,ale kdyby systémfungoval,nepŤáli
PŤedsto lety, kdy většinapopulacesestávalaz ,,nezávis- by si bft symbolY minul;fchdob'
Dál; put ia"aty novéspolečnosti jdou napŤíč všemistra-
ljch.., byl největšípŤekážkou pro směnustracha odpor pro-
ti ztráttěmajetku a ekonomickénezávislosti. Marx žil v do- nickjmiliniemi:mnohokonzervativcťrneztratísvéetické
bě, kdy dělnickátfídabyla jedinouvelkou závislou tŤídou a, a náioŽenskéideály (Eppler je nazyvá,,hodnotovfmi kon-
jak Marx soudil, tŤídou nejvíceodcizenou.Dnes je pÍeváŽná zervativci..) a totéŽplatí i pro r-nnoholiberálri a levičákri.
KaŽdá politická stranavykoŤisťuj e voličepŤesvědčováním,
většinaobyvatelstvazávislá; vlastněvšichnilidé,kteŤípra-
Že jen ona sama pŤedstavuje pravé hodnoty humanismu'
cují,jsouzaměstnáni(dle americkéstatistikyz roku 1970je jen i
jen7,82 Yoz celépracující populacenad šestnáctlet na vol- Aviak za všemipolitickymi stranamise skr;fvají dva tá-
nénoze,tj. nezávisl;Ích); a alespoř v USA _ jsou to dělní-
_ bory:ti,kteíísestarají,.ati,kteríSenestarají.Jestližebyse
se dokázali zbavitpartajních klišé
ci, kteŤístále udržujítradičníhromadícícharakterstŤední všichniz táborastarajících
tŤídya jsou v d sledkutoho méněotevŤení změnámneŽdneš- a uvědomit si, že mqí tytéžci|e,možnostzményby se zdá|a
méně
ní odcizená stŤední tŤída' mnohemvětšízvláštěproto,Že se většinaobčan stále
touŽí
To všechnomá nanejvjšdriležité politickéd sledky: za- zajimá o partajníloajalitu a partajníhesla. Lidé dnes
které jsou moudré a mají odvahu jed-
tímcosocialismususiloval o osvobozenívšechtŤíd_ tj. usi- po tia.ry.n by1ostech,
loval o beztÍídní spoleěnost_, obracel se bezprostŤedně na nat podle svéhopŤesvědčení.
,,pracující tÍídu..,tj. na manuálněpracujícídělníky;dnesje I když existujítyto nadějnéfaktory, šancena nezbytné
lidskéá společenské změny zťlstávajinepatrné. Našejediná
pracující tŤída (v relativnímsmyslu)dokoncemenší nežpŤed
sto lety.Aby sociálnědemokratické stranyzískalymoc' po- naděje ,pbeiua v oŽivujícípŤitažlivostinovévize. Navrho-
je
tŤebovalyhlasy mnohačlenristŤední tŤídy, a aby socialistic- vat tu t',"boonu reformu,která nezměnísystém, z dlouho-
hna-
ké strany dosáhly svéhocíle, musely svťrjprogram zbavít dobéperspektivybez uŽitku,protožeto s sebounenese
socialistickévize a učinitzni vizi liberálníchreforem.Na cí sí lus i l n é mot i v a c e .,,Ut op i c k j ..c íl j e r e a l i s t i č t ěj š ín e ž
novéspolečnosti
druhéstraněsocialismus identifikacídělnickétŤídys pákou ,,realismus..dnešníchvťrdc. Uskutečnění
a novéhočlověkaje moŽnépouze tehdy, jestliže starámoti-
humanistickézměny nutně vyvolal nepŤátelství členrivšech
novou,
ostatních tŤíd,které cítily, Že jim dělníci vezmou jejich ma- vace ziskem,mocía intelektemse nahradímotivací
jetek a privilegia. motivacíbytím,sdílením,porozuměním;jestližetrŽnícha-
jestliže
Dnes se nová společnostobracína všechny,kteŤítrpí rakter se nahradítvoŤivjm, milujícímcharakterem;
odcizením,kteŤí jsou zaměstnaní a jejichžmajetekneníohro. kybernetickénáboŽenstvíse nahradínov;fm radikálně-hu-
manistick;fmduchem. '
žen.Jinymi slovy:vlzva se tyká většinyobyvatelstva,niko-

231
 Pro ty, kteŤínejsou hluboce zakoŤeněniv teistickémná-
boženství, j e zák|adniotázkoukonverzek humanistické ,'reli-
giozitě,.beznáboženství,bez dogmata institucí- k ,,religi-
ozité,,dlouho pŤipravované hnutímneteistickéreligiozity,
od Buddhy aŽpo Marxe. NestojímepŤedvolbou mezi so-
beckym materialismema pŤijetím kŤesťanskéhopojetíboha.
Sám společensky životve všechsvych aspektech_ v práci,
volnémčase,v osobníchvztazích- bude vytazem,,religiÓz-
ního..ducha a nebude tŤebazvláštníhonáboženství'Tento
požadaveknové,neteistické,neinstitucionalizované,,reli-
giozity,,neníritokemna stávajícínáboženstvi.Znamenávšak,
žeŤímskokatolická církevpočínajeŤímskouadministrativou
musí sama konvertovat k duchu evangelií. To neznamená,
Že ,,socialistickézemě,,musíbyt ,,desocializovány.,a|e že
jejich atrapasocialismu musíbft nahrazenapravfm huma-
nistick;fm socialismem.
Pozdně stŤedověkákultura vzkvéta|a,protoželidé šli za
vizi Božíobce.Moderníspolečnost vzkvétala,protoŽelidé
čerpalienergii zvize rŮstu Pozemskéobce pokroku' V na-
šemstoletívšaktato vize zdegenerovalanavizi babylonské
věže,kteráse nyní zač,ináhroutit a chce ve svfch troskách
pochovatvšechny'JestližeBožíobec a Pozemskáobecjsou
tezía antitezí,pak vrjčichaosutvoňíjedinou alternativunová
syntéza:syntézamezi duchovnímjádrem pozdníhostŤedo-
věkéhosvětaa racionálníhomyšleníspolu s vědou od doby
renesance.Touto syntézouje obec bytí'
z) z
Bibliograťre
Aquinas, T.'. Summa Theologica, ed. P' H' M' Christmann' OP'
Heidelberg:Gemeinschaftsverlage,F. H. Kerle; Graz: A' Pustet'
|953 (Theologickésummy, olomouc |937*|940)
Arieti, 5., ed.:American Handbook of Psychiatty, vol' 2' New York:
Basic Book s. 1 9 5 9
Aristotle: Nicomachean Ethics,Cambridge: Harvard University Press'
Loeb Classical Library (Etika Níkomacltova, Praha l996)
Artz, F. B': The Mind of the Middle Ages: An Hisíorical Survey:
Á. D, 200-1500,3. pŤepr.vyd. New York:Alfred A. Knopf' l959
Auer, A.: ,,Die Autonomie des Sittlichen nach Thomas von Aquin"'
nepublikovanl/rukoPis
-, tglS: ,,Ist d ie Siind e eine Beleid ig ung Gottes? ", in: Theol'
Erich Wewel Verlag, I 97 5
Qu ar tal ss c hrift, Mnichov' Fre iberg :
(Jtopie, Technologie, Lebensqualitdt, Curych: Benziger
-, 1g76,
Ver lag , 1 9 7 6
Bachofen, I. J.: Myth, Religion and the Mother Right: Selected
pÍel.
Writings of Johann Jakob Bachafen, ed. J. Campbell,
R. Manheim, Princeton: Princeton University Press' 1967 (privodní
vyd. Das Mutterrecht, 186l)
Bacon, F.: Novum organum, 1620 (Novéorganon'Praha |974)
Bauer, E.: Allgemeine LiÍeralur Zeitung 184314,cit. podle K. Marx
a F. Engels, yíz |amt.
ZJJ
Becker, C. L.: The Heavenly City of the Eighteenth Century in: Gesamtausgabe der deutschen und lateinischen Werke'
Philosophers,New Haven:Yale UniversityPress,1932 Stuttgart:Kohlhammer Verlag, 1958n'
Benveniste,E,: Problěmes de LinguistiqueGénéral,PaŤíž: Ed. -: Meister Eckhart, die lateinischen l\erke, Expositio Exodi 16, ed.
Gallimard,1966(Srov.Kategoriemyšlení jazyka,in:
a kategorie E. Benz et al., in: Gesamtausgabeder deulschen und lateinischen
Ilerke, Stuttgart:Kohlhammer Verlag, cit' dle Otto Schilling, viz
Logos apofantikos,Praha2000, srr.29-43.)
tamt.
Benz, E. viz Eckhart,Meister
Bloch, E. ,1970 Philosophyof theFuture,New York: SeaburyPress, Ehrlich, P. R. , Ehrlich, A.H.: Populalion, Resources' Enviroment:
19',70 Essaysin Human Ecology, San Francisco: W' H' Freeman' 1970
-, L97l On Karl Marx, New York: SeaburyPress,1971 Engels, F.: viz Marx, K.
1975
-, 19'72:Atheismin Christianily,New York: SeaburyPress,1972 Bpňr.', E.: Ende oder l|'ende,Stuttgart:W. Kohlhammer Verlag,
Eigentum bis Thomas vonAquin"' in:
Cloud of Unknowing,The.Viz Underhill,E. fai,',er, K.: ,,Christentumund
Mensch und Gesellschaft, vol. 12, ed' K' Farner, Bern: Francke
Darwin,Ch.:TheAutobiography of CharlesDarwin 1809-1882, ed.
Nora Barlow,New York: W. W. Norton,cit. podleE. F. Schu- Ver la g , cit. d le Otto Schilling ,v iz tam t' ,1 9 4 7
Their
macher,víz tamt.,1969 Finkel ste_in,L. : The P har is ees : The S o c iol ogi c al B ackground of
Faith, vo|s.1, 2, Philadelphia: The Jewish Publication Society of
Delgado,J. M. R.: ,,Aggression and DefenseUnder CerebralRadio
A merica. 1 9 4 6
Control.", in: Aggressionand Defense:Neural Mechanismsand ihre
Social Patterns.Brain Function, vol. 5., ed. C. D. Clemente Fromm, 8., 1932:,,DiepsychoanalytischeCharakterologieund
Sozialforschung' l
andD. B. Lindsley,Berkeley:Universityof CaliforniaPress,1967 Bedeutung fur die Sozialforschung",Ztsch' f' '
Characterology and Its Re-
De Lubac, H.: Katholizismusals Gemeinschaft,pŤekladHans-Urs 1932, str. 253-27 T,,,Psychoanalytic
of
von Balthasar,Einsiedeln/Kolín: VerlagBenziger& Co. , |943 levance for Social Psychology", in: Fromm, E': The Crisis
DeMause,L. ed.:TheHistory of Childhood,New York: The Psycho- P sy cho analYs is, viz tamt.
_, Úqt.. Escape from Freedorn, New York: Holt, Rinehart and
historyPress,Atcom Inc.,1974
DiogenesLaertius:in: Lives of EminentPhilosophers.pÍel.R. D. Winston. 1941
1942''
Hicks' Cambridge:HarvardUniversityPress,1966(Zivoíy,názory -, 7942: ,,Faith as a Character Trait", in Psychiatry 5"
s drobnymi změnami v: Fromm' E.: Manfor Himself, vizíamt,
a vyrokyproslu$'ch filosffi, Praha 1964)
_, |943:,,Sex and Character..,in Psychiatry 6, str. 2l_3 l, pŤetištěno
Du Marais: Les Véritables Principes de la Grammaire,1769 'z :Fr o m m ,E .:TheDog m aofC hristand OtherE ssay sonRelig ion'
Dumoulin.H.: Óstliche Meditationund ChristlicheMystik,Freiburg/
Mnichov:VerlagKarl Alber, 1966 PsychologY, qnd Culture, viz tamt'
_, 9Á7: utai for Himsetf: An Inquiry into the Psychology of Ethics,
Eckhart. Meister. 1941 Meister Eckhart: A Modern Translation,
pÍekladR' B. Blakney,New York: Harper& Row, Torchbooks, New York: Holt, Rinehart and Winston, 1947
*, 1950: Psychoanalysis and Religion, New Haven: Yale University
1941
_, 1950:ed. F. Pfeifer,pŤekladC. de B. Evans,Londfn: John M. P r es s, 1 9 5 0
the Under-
Watkins -, l95 |: The Forgotten Language: An Introduction ío
Tales, and Myths' New York: Holt'
-, 1969:Meister Eckhart, DeutschePredigtenund Traktate,ed. a standing of Dreams, Fairy
Rinehartand Winston,l9 5 ir(M!,tus' senariÍuálajejich
pŤeklad J. L. Quint,4' vyd.,Mnichov:Carl HanserYer|ag,|974
-: Meister Eckhart,Die deutschenWerke,ed. a pŤekladJ. L. Quint, zapomenutyi azyk, Praha: Aurora I 999)

23s
z )+
 Nervous System]..,
-, 1955: The Sane Society,New York: Holt, Rinehart and Winston, Hebb' D. o.: ,,Drives and the CNS [Conceptual
I955 P sych. Rev .6 2 ,4 ,2 4 4
Bogen aus der
*, 1956: The Art of Loving, New York: Harper & Row, 1956 H.rs,"M., ,,Philosophie der Tat", in: Einundzwanzig
Comptoir, pÍetiš.
-, 1959: ,,On the Limitations and Dangers of Psychology", in: W. Schweiz,ed. G. Herwegh' Curych: Literarischer
ed ' D. Horster,
Leibrecht, ed. : Religion and Culture: Essays in Honor of Paul těno in: Hess, M.: Ók onom ische Schriften,
Tillich, viz tamt. Darmstadt: Melzer Yerlag, 1972
Perspectives'vol' 44'
-, 196l: Marx's Concept of Man, New York: Frederic Ungar Illich, I., l9'.0'.Deschoohn[ Society' World
-, 1963: The Dogma of Christ and Other Essays on Religion, New York: HarPer & Row, 1970
of Healt&' New York:
Psychology, and Culture, New York: Holt, Rinehart and Winston -. I976: Medical Nemesis:ThteExpropriation
-, 1964: The Heart of Man, New York: Harper & Row, 1964 Pantheon, l976
Londyn, 1902
-, ed., 1965 Socialist Humanism, Garden City, N. Y.: Doubleday & Kropotkin, P. A: Mutual Aid: A Facíor of Evolution,
Lebens'
C o ., 1 9 6 5 L; ;; W., Glilckseligkeitsstreben und.uneigenniitzige
----f"rrrtrurg
bei Thomas von Aquin' Diss' Freiburg im Breisgau'
-, 1966 ,,The Concept of Sin and Repentance",in: E. Fromm, You
Shall Be as Gods. viz tamt..1966 1969
Essays in Honor of Paul
-, 1966 You Shall Be as Gods" New York: Holt, Rinehart and Leibrecht, W., ed.: Religion and Culture:
Winston, 1966 Tillich, New York: HarPer & Row, 1959
of a Conceptfrom
-, 1968: The Revolution of Hope, New York: Harper & Row, 1968 Lobkowicz, N,:Theory and Praclice: The Hisíory
Series,Notre Dame, Ind.:
-, 1970: The Crisis of Psychoanalysis: Essays on Freud, Marx and Aristotle ÍoMarx,international Studies
Social Psychology, New York: Holt, Rinehart and Winston, 1970 University ofNotre Dame Press, 1967
Leaders' New
-, 1973: The Anatomy of Human Deslructiveness, New York: Holt, Maccoby, M": The Gamesmen: The New Corporate
Rinehart and Winston. 1973 York: Simon and Schuster,1976
M. Hershman,
-, Maccoby, M., 1970: Social Character in a Mexican Village, Maimonides ,M.:The Code of Maimonides,pÍekladA.
New Haven: Yale University Press, 1963
Englewood Cliffs, N. J. : Prentice-Hall, 1970
Diary' New
- , Su z u k i , D . T ., d e M a rti no , R., 1960: Z en Buddhism and Marcel, G.: Being and Having: An Existentialist
(Kfilosofii naděje,Praha
Psychoanalysis, New York: Harper & Row, 1960 York: Harper & Row, Torchbooks, |965
Galbraith, J. K., l969: The Aftluení Socie|y, 2, vyd., ed. Boston: 1971 )
ManuscripÍs, tn:.
Houghton Mifflin, 1969 Marx, (., |844: Economic and Philosophical
pŤel'E. Fromm in: E. Fromm,
-, I97l'. The New Industrial Society, 2', pňepr .vyd.., ed. Bo sto n: Gesamtsausgabe/MEGA/,Moskva,
(Ekonomicko-filozofické
Houghton Mifflin, l97l Marx,s Concept of Man' viz tamÍ,
-, 1974: Economics and the Public Purpose, Boston: Houghton rukoPisY z roku I844,Praha 1978)
1909 (Kapitál,Praha
Mifflin, 1974 -, 1909; CapiÍal,Chicago: ch. H. Kerr & Co.,
Habermas, l', I971: Toward a Ralional Society, pŤel.J. Schapiro, 198 0 ) l n^ - |í
Berlin
B o s t o n : B e a c o n Pre s s , 1 9 7 1 ., |974:.. Grundrisseder Kritikder polirischenÓkanomie,2. vyd.
Grundrlsse, Excerpts'
-, 1973 : Theoty and P ractice, ed.J. Viertel, Boston: Beacon Press, I 973 1974;McClellan, David, ed. a pŤeklad,The
,Ý,l |971 (Rukopisy ,,Grund.
Harich, ''.Kommunismus ohne Wachstum,Hamburg: Rowohlt Verlag, New York: Ha.p", & Ráw, Toichbooks,
Praha |977)
19',15 risse,,[Ekonomickérukopisy z tet 1857-1859]

. /.30
-, Engels, F., 1844/5: The Holy Family, or a Critique of Critical Schecter,D. E.: ,,InfantDevelopment'., in: S' Arieti, ed':American
Critique, Londyn: Lawrence & Wishart, 1957, Die Heilige Handbookof Psychiatry,sv' 2, viz tamt',1959
Familie, der Kritik der kritischen Kritik, Berlin: Dietz Verlag, Schilling,O.:ReichttumunclEigentuminderAltkirchlichenLiteratur'
Verlagsbuchhandlung, l 908
197I (Svatá rodina aneb Kritika krilickékritilry, spisy, sv. 2,Praha rreiĚurgim Breisgau:Herderische
19s7) Ctrych: Theo-
Schulz, S.: Q. Die Spruchquelleder Evangelisten'
Mayo, E: The Human Problems of an Industrial Civilizallon, New logischerYerlag,1972
, York, Macmillan,1933 Schuňracher, E' Fj Small Is Beautiful:Economics as if People
Meadows,D. H. et al.: The Limits to Growth,New York: Universe Mattered,New York: Harper& Row, Torchbooks'1973
Books.1972 Schumpeter, J. A': Capitalism,Socialism,andDemocracy'New York:
Mesarovic,M.D., Pestel,E.: Mankindat the Turning Polnd New Harper& Row, Torchbooks,1962
Niedergang
York: E. P. Dutton.1974 Schweitzer,A.,1923:Die SchuldderPhilosophiean dem
Mieth, D., 1969:Die Einheitvon VitaActivaund Vita Contemplativa, der Kultur,Gesammelte Werke,sv' 2, Curych' Buchclub Ex Libris'
Regensburg:Verlag Friedrich Pustet, 1969 1923
Werke'
-, 1971: Christus - Das Soziale im Mensc en, Dtisseldorf: Topos -, 1923:Verfall und Wiederau/bauder Kultur; Gesammelte
(Kžest,an;ká a sociální
Taschenbticher, Patmos Y erlag, 197| sv.2, Zurich:Buchclub Ex Libris, |923
Mill, J. S.:Principles ofPoliticalEconomy,T.vyd.. podlevyd. z roku .Ethics,kultury,Praha 1964)
etika. Úpadek a nová vystavba
1871, ed. Toronto: University of Toronto/Routledgeand Kegan -, 1973:Cívitizarion and rev. ed.,pĚetiskvyď. zt. 1923ed.
Pa u l . 1 9 6 5 New York: SeaburYPress,1973
Walter de
Millán' I.: The Character of Mexican Executives (oh|ášenápublikace) Simmel, G.: Hauptpioblemeder Philosophie' Berlin
Morgan, L.H.; systems of Sanguinity and Affinity of the Human Fa- GruYter,1950
des Mit-
mily, Publication218, Washington,D.C.: SmithsonianInstitution, Sommerlad,T.: Das Wirtschaftsprogrqmmder Kirche
I870 telalters,Leipzig, viz
cit. dle o' Schilling, tamí.,1903
-Ethics,
Mumford, L: The Pentagon of Power, New York: Harcourt Brace Spinoza, B. de: New York: OxfordUniversityPress'1927
I 969
I o v a n o v i c h ,1 9 7 0 Siaehelin,8." Habenund Sein,Curych:EditioAcademica'
Case of the Individual
Nyanaponika, M.: 7962, 1970: The Heart of Buddhist Meditation, Stirner, M.: The Ego and His Own: The
T. Byington'
Londfn: Rider & Co.,1962; New York: Samuel Weiser, 1970 Against Aurhority,ed. J. J. Martin, pŤekladS.
und sein Eigentum'
-, cd., 197l, 1972: Pathways of Buddhist Thought: Essays from the New York: Dover, 1973(orig' Der Einzige
W h e e l ,Lo n d n : G e o rg e A l l en& Unw in, l97l;New Yo r k: Bar nes Lipsko 1893)
Frommet' al' :
& Noble, Harper & Row, 1972 Suzuki,D. T. :,,LecturesonZenBuddhism"'in: E'
y\z Íamt.
Phelps, E. S., ed.: Altruism, Morality and Economic Theory, New Zen Buddhismand Psychoanalysis,
Deutsche
'York: Russel Sage Foundation, 1975
Swoboda,H.: Die Quatitcitdes Lebens' Stuttgart:
Piaget, J.: The Moral Judgment of Child, New York: The Free Press, Verlagsanstalt,1973
HarcourtBrace,
Macmillan, 1932 Tawney,Ř.H,: TheAcquisitiveSociety,New York:
Quint, J. L. : uiz Eckhart, Meister 1920
Rumi: vyběr, pŤeklad,poznámky a rivod R. A' Nicholson, Lond;/n: ,,Technologie undPolitik",l.nuell Magazin, Rheinbeck bei Hamburg:
George Allen & Unwin, 1950 Rowohlt TaschenbuchVerlag, červenec1975

238 239
Theobald, R. A., ed.: The Guaranteed Income: Next Step in Economic
Evolution, New York: Doubleday, 1966
Thomas Aquinas, viz Aquinas, T.
Titmuss, R.: The Gift Relationship: From Human Blood to Social
Policy, Londjn: George Allen & Unwin, l97l
Underhill, E., ed.:A Book of Contemplation the Which Is Called The
Cloud of Unknowing 6. vyd., Londfn:John M. Watkins, 1956
UÍz, A. F. oP.: ,,Recht und Gerechtigkeit..,in: Thomas Aquinas, Obsah
Summa Theologica, sv. 18, viz tamt., 1953
Yerkes, R. M., Yerkes,A. V.: The GreatApes: A Study ofAnthropoid PŤedrnluva 9
Life, New Haven: Yale University Press, 1929 jeho pochybenía nové
Úvod: Velk! pŤíslib,
alternativy t3

t.
Čast
a ,,byt,,
Porozuměnírozdílumezi ,,míÍ,, 27

1 PŤedběŽnáorientacev problému 29
2 Vlastnění a bytív kaŽdodennízkušenosti 44
3 Modus vlastněnía modusbytíve Starém
a Novémzákoně a ve spisechMistra Eckharta 65

n.
Čast
Ana$,za základníchrozdíl dvou mod existence 85

4 Co je to vlastnick;fmodus? 87
5 Co je to modusbytí? 106
o oaisi stránky vlastnickéhomodu a modu bytí I29

ČástIII.
Nov!, člověka nová společnost 153

7 Náboženství,charaktera společnost 155

241
 i
8 Podmínkypro proměnučlověkaa vlastnosti
194
novéhočlověka
200
9 Hlavnívlastnostinovéspolečnosti

233
Bibliografie

242
 Erich Fromm
Mít, nebo byt?

Z anglického originálu To Have or To Be?,

Company'
wdaného nakladatelstvímThe Continuum Publishing
New York 1997, pÍeložilJan Lusk.
odpovědná redaktorka Daniela Lehárová.
Návrh otflky Dita K nigová a Miroslav Procházka. '
1,
Vydalo nakladatelstvíAURoRA, opletalo va 8' Praha
jako svou 143' Publikaci'
448.
Vytiskla tiskrírnaS-TISK Vimperk , s. r' o.,ŽLžkova
Praha 2001'
Vydání tohoto pŤekladuprvní.

Doporučená cena včetněDPH 198 Kč.