„Dějiny psychologie“

Až do 19. století byla „psychologie” součástí filozofie (antropologie).

 Platón (427 – 347 př.
n.l.) zavádí dualismus
mezi tělem a duší
člověka.

 Jako první se filozofii

člověka (psychologii)
intenzivně věnoval
Aristoteles (384 – 322
př. n. l.). Napsal spis
„O duši“; duše =
oživující princip.
Existuje trojí duše.
 Určitou „psychologii“
bychom mohli najít u
Augustina Aurelia
(354 – 430). Mluví o
„hlubinách duše“ –
popisuje vztah mezi
člověkem a Bohem
mj. „psychologicky“.
 Ve středověku je
psychologie
vnímána přes
aristotelsko-
tomistický filozofický
pohled; hlavní důraz
při otázkách
týkajících se člověka
je kladen na jeho
nesmrtelnou duši.
 Tématem novověku
je spor mezi
duchem a tělem
(mezi rozumem a
myslí a smyslovými,
tělesnými
potřebami).
 Roku 1799 je k
profesoru Jeanu
Itardovi doveden
„divoch z Aveyronu“.
 Jedná se o první
(neorganizovaný)
„psychologický
experiment“; důležitý
např. z hlediska sociální
psychologii, průběhu
socializace, učení,
vývojové psychologie…
 Jako datum zrodu
vědního oboru
psychologie se
uvádí rok 1879, kdy
Wilhelm Wundt v
Lipsku založil první
psychologickou
laboratoř. (Zkoumal
v ní duševní
pochody, vnímání,
paměť.)
 U příležitosti
Světové výstavy je
roku 1889
uspořádán v Paříži
První mezinárodní
psychologický
kongres.
 Roku 1892 je
založena Americká
psychologická
asociace.
 Roku 1896 vymýšlí
S. Freud pojem
„psychoanalýza“ a
roku 1900 vydává
svou knihu o
významu snu
„Die Traumdeutung“.
Roku 1911

 Se od S. Freuda
odklání jeho žák
Alfred Adler,
 Je vymyšlen
„IQ – koncept“,
 Mihajlo Rostohár
zakládá první
psychologickou
laboratoř v Praze.
 Roku 1913 odchází
od S. Freuda další
jeho významný žák
– C. G. Jung.

 Po I. světové válce
se psychologie
rozpadá do mnoha
směrů.
Na začátku 20. stol. se psychologie rozpadá do
několika směrů:

 Přírodovědně
orientované směry:
 Asocianismus –
duševno je tvořeno
asociacemi (spoji)
 Reflexologie – navazuje
na I.P. Pavlova
 Behaviorismus – jediný
objektivně zkoumatelný
projev psychiky je
chování
 Humanisticky
orientované směry:
 Gestaltismus – člověk
je uspořádaný celek
(tvar = něm. Gestalt)
 Kognitivní psychologie –
zkoumá poznávací
schopnosti člověka
 Logoterapie V. E.
Frankla
 „humanistická
psychologie“ – A.
Maslow, C. Rogers –
předmětem zájmu je
sebevyjádření člověka,
zkoumání identity
 Hlubinná psychologie:
 Předpokládá hlubší,
utajenou vrstvu lidského
vědomí
 S. Freud
 A. Adler
 C.G. Jung
 E. Fromm
 Transpersonální
psychologie - St. Grof

(viz – později –
psychologie osobnosti)