I.

Obecná psychologie

Se zabývá popisem a výkladem psychických

jevů (tj. např. vnímání, představy, paměť,
myšlení, emoce a motivace, učení …).
Základní jednotkou vnímání je
 Počitek – tj. vnímání
jednotlivého znaku
(např. růžová,
postupně červenající
barva; tvar válce,
nepříjemný hukot,
bolest v pravé ruce).
 Počitky se spojují do
vjemu , tj. vnímání
celku (např. můj
malíček v mixéru).
Vnímání (percepce) je
 psychický proces, kterým zachycujeme to, co v
přítomném okamžiku působí na naše smysly.
 rozlišujeme ho tedy podle jednotlivých smyslů na
vnímání
 Zrakové
 Sluchové
 Čichové
 Chuťové
 Hmatové
Ale vnímáme i např. pohyb nebo stav vnitřních
orgánů.
 Na tomto místě
učebnice psychologie
většinou vkládají
pasáž o stavbě oka –
takže viz Biologie.
Vnímáme tvar na základě:
 Vztahu figury a
pozadí
 Zákonu podobnosti

OXOXOXOX
OXOXOXOX
OXOXOXOX
OXOXOXOX
Zákonu blízkosti

OXOXOXOX
 
OXOXOXOX
 
OXOXOXOX

OXOXOXOX
 Zákonu uzavřenosti
 Zákonu hladkého
průběhu
 Zákon zkušenosti
Vnímáme na základě kontextu
Vnímání barev
 Jaká je to barva?
Teorie vnímání barev:
1) Young – Helmholtzova
teorie
(Young ji zformuloval roku
1807, Helmholtz ji o 50
let později oprášil):
V oku máme tři druhy
receptorů (čípků) –
1. skupina vnímá krátkou
vlnovou délku, tj.
modrou barvu, 2.
skupina střední vlnovou
délku (žlutou a zelenou
barvu), 3. skupina
dlouhou vlnovou délku
(červenou barvu).
2) Teorie Ewalda Herringa
(1878):
Barvy můžeme libovolně
skládat nebo smíchat
(např. modrozelená
barva), ale neexistuje
žlutomodrá a
červenozelená barva.
=> Máme receptory
vnímající červenou nebo
zelenou barvu a modrou
nebo žlutou barvu. Bílá
barva je absolutní
rovnováha všech barev.
Z toho vychází teorie
 Komplementárních

 
(protikladných)
barev:
 Budeme-li intenzivně
pozorovat žlutý (resp.
                                                  
červený) tvar a pak se
podíváme na
neutrální (nejlépe
bílou) plochu,
uvidíme ho modře
(resp. zeleně).
Stroopův test
                                                                  

                                                            
Sociální vnímání
(Z textu kolegy Papouška:)
Př.: - Lidé se zúčastní společné akce, ale každý ji popíše odlišně ze svého
úhlu pohledu, všimne si něčeho jiného, poskytne jiný názor apod.
-     - Člověk, který má hlad, vidí rajče v červeném míčku.
-      - Karel se vyhlíží z okna Eulálii, s níž je domluven a na niž se z nějakého
důvodu těší. Jeho natěšení způsobí, že ji okamžitě pozná, když se
objeví. /Je také možné, že Eulálii vidí mnohých subjektech, které mu
projdou pod oknem./
- Naopak Ctiradovi, který nepředpokládá, že by se Anastázie kdy objevila
v jeho městě, chvíli trvá, než mu dojde, že je to ona. /Obvykle pak
vykřikuje takové věci, jako: „nemohu věřit svým očím“ nebo „to není
možné“, „kde ses tady vzala“ apod./
-     - Antropolog C. Turnbull zkoumal domorodce Pygmeje, kteří strávili celý
svůj život v hustém pralese. Vzal jednoho z nich do auta a jel s ním stepí.
Ten při pohledu na velmi vzdálené pasoucí se stádo buvolů se zeptal, co
je to tam za podivný hmyz. Když přijeli k buvolům blíž, dostal
domorodec velký strach, z domnělého kouzla, které se odehrávalo před
jeho očima. Ten domorodec totiž neměl zkušenost s většími vzdálenostmi,
protože žil celý život mezi stromy.
 Některé chyby při vnímání druhých lidí:
 -          Projekce – člověk hodnotí druhé lidi podle hesla „Podle sebe
soudím tebe“ – vysvětluje si motivy lidského chování podle vlastních
motivů
 -          Kontrast – člověk hodnotí ostatní opačným způsobem, než
vnímá sebe. Např. Uspěchaný člověk považuje druhého, který si čte,
za lenocha.
 -          Neoprávněné zobecňování – člověk z chyby, kterou druhý
udělal, vyvodí obecný závěr na celou jeho osobnost.
 -          Předsudky – stereotypy, zvyklosti uvažování – člověka si
dopředu zařadím do určité „škatulky“ a z tohoto hlediska pak k němu
přistupuji
 -          Halo-efekt – necháváme se ovlivnit celkovým dojmem,
některými dominantními rysy, efektním působením a podle toho
hodnotíme
 -          Citový vztah – čím blíže psychicky se pozorovatel cítí vůči
druhým, tím pozitivněji je hodnotí, a naopak
- Figura v pozadí – člověka hodnotím podle prostředí, v němž se
pohybuje
Manipulace
Příkladem je reklama s manipulativními triky:
-       podprahové působení – krátkodobá reklama, vědomím nevnímané obrazy
zařazené během filmu
-          selektivní informace – neúplné, jednostranné /u čokolády se mluví jen o
výživě, ne o zkažených zubech/
-          majoritní působení – „Již miliony …!“ „Již ve sto padesátí zemích světa
žvýkají žvýkačku Gumex!“
-          předstírání časového tlaku – „Poslední příležitost … Již nikdy se nebude
opakovat …!“
-          navozování emocí – erotika, volnost, dálka, jistota, strach
-          efekt experta, vedoucího pokusu – mluvčí v reklamě oděn do bílého pláště
vědce
-          sugestivní působení – velkolepý snímek s akustickým podbarvením
-          animismus – věci mají duši – prací prášky mluví, vany běhají
-          exaktní lež – triky se statistickými čísly a procentuálními údaji
-          sleeper-efekt – i u nesympatických komunikátorů /mluvčích v reklamě/ na
nás cosi dlouhodobě zapůsobí
-          nápadnost a opakování – průraznost informace – překvapivost a nápadnost
 https://psych.interez.sk/category/wiki/testy/