1A

Psychologické směry
experimentální psychologie, behaviorismus, hlubinná psychologie
kognitivní psychologie, humanistická psychologie

PSYCHOLOGIE

– věda o psychice člověka

etymologie
– z řečtiny: psyché – duše
logos – věda, rozum

– věda o člověku
– empirická věda
empirie = zkušenost získaná pozorováním
– věda o člověku

– přírodně-společenská věda
– má interdisciplinární povahu
= využívá poznatky z přírodních i společenských věd:

– přírodní vědy: biologie, fyziologie, genetika

– společenské (humanitní) vědy: filosofie, etnografie, sociologie
(na rozdíl od sociologie se psychologie zabývá jednotlivcem)

– uplatnění – školství, politika,…

– cíl psychologie = popsat, vysvětlit a předvídat lidské chování

– předmět psychologie = psychika
= duševní dění, které tvoří jednotu z fyziologickými procesy organismu

2 dimenze psychiky: prožívání

chování
1/ prožívání
= vnitřní procesy a stavy
představy, vjemy, emoce, vybavování z paměti, rozhodování
do určité míry si prožívání uvědomujeme…


 vědomé
 nevědomé

→ prožívání se projevuje navenek v chování člověka

(např. emoce vyjadřujeme mimikou, chováním)

2/ chování
= vnější procesy a stavy
soubor vnějších projevů, které jsou zpracováním a vyjádřením vnitřního stavu
činnosti, pohyby, úkony, řeč, výrazy (pocení, smích, pláč, rudnutí, blednutí)

 expresivní
– spontánní, skutečné smýšlení a pocity
– bezprostřední výraz prožívání navenek

 adaptivní
– přizpůsobení se dané situaci, neodpovídá prožívání jedince
– předstírání, zastírání, stylizace
historie psychologie:

◦ původně byla součástí filozofie (jako mnoho ostatních věd)

◦ předchůdci: již ve Starověkém Řecku, Egyptě

za „zakladatele“ je považován Aristoteles: spis O duši – „o duši je potřeba pečovat“

další: Hippokratés – základy psychologie temperamentu (4 základní tělní tekutiny)
Platón – duše je uvězněna v těle – mimo tělo nastává nastává pravý život

= předvědecká psychologie: 1. etapa: psychologie = nauka o duši

postupně byla duše nahrazena vědomím

2. etapa: psychologie = nauka o vědomí

◦ jako samostatná věda vyčleněna: 2 polovina 19. století

= vědecká psychologie:

◦ vznikla 1879: Wilhelm Wundt

– „otec psychologie“
– založil první psych. experimentální laboratoř (Lipsko)
– přejmenování: Wundtova lipská laboratoř na
→ Psychologický institut
– experimenty: poslech metronomu
(různá rychlost, studenti zkoumají své pocity – příjemné, nepříjemné)
PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY

1. Experimentální psychologie (2. pol. 19. st.)

 Wilhelm Wundt
– německý psycholog, filozof, fyziolog
– r. 1879: založil první experimentální laboratoř v Lipsku

 zkoumala základní elementy lidské psychiky (počitky, vjemy, pocity…)

základem je experiment

metoda introspekce
= sebepozorování, zkoumá vlastní duši
= zkoumání duševních stavů, pochodů

– zkoumal sebe a své studenty

poslouchali hodiny metronom, měli na něm rychlost tikání a žáci si zaznamenávali
své reakce (pomalá rychlost navozuje uklidnění)

2. Behaviorismus (přelom 19. a 20. st.)

John Watson
– Angličan
– vycházel z I. P. Pavlova
– zabýval se chováním člověka, které chápe jako reakci na stimuly (= podněty)

– „psychologie je nauka / věda o chování“ (z angl. „behavior“)

– předmětem je studium objektivně pozorovatelných faktů

vytvořil S – R schéma: Stimul (osobnost) → Reakce

mezi stimulem a reakcí je „black box“
= nepoznatelná černá skříňka (osobnost, mysl)
– nemá cenu zabývat se osobností, myslí – je to nepoznatelná černá skříňka

– je zcela vynechána osobnost a psychika člověka

– zcela vynechává lidskou mysl (na rozdíl od psychoanalýzy)

= smysl má jen studium chování

– „chování = prostá reakce na předchozí vnější podnět“

„Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím –
lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti
jeho předků“. – John Watson

kritika behaviorismu:
– přeceňuje roli výchovy a vnějšího prostředí
– neuznává vrozené psychické dispozice
– vynechává vnitřní duševní pochody („vědou nezkoumatelné“)
→ dnes je proto radikální behaviorismus prakticky mrtvý
hlubinná psychologie
= psychoanalýza, analytická psychologie
3. Psychoanalýza (přelom 19. a 20. st.)
Sigmund Freud
– vídeňský lékař
– rodák z českého Příboru

– „Stačí se v psychologickém výzkumu zabývat pouze vědomím?“

→ Odpověděl, že „ne.“

„vedle vědomí existují i další pochody, které ovlivňují lidské chování a jednání“
→ „nevědomí“

– nevědomí je plné strachu, tužeb, přání, vrozených pudových podnětů

– nad obsahem nevědomí nemáme kontrolu

1. vědomí předvědomí 3. nevědomí

mezi vědomím a nevědomím = předvědomí
– v něm jsou zapomenuté myšlenky, city, zážitky
– člověk na ně zapomněl, ale může si na ně ještě vzpomenout
(ještě předtím, že vše sestoupí do nevědomí)

– člověk je determinován pudy = fyziologickými silami

– na vývoj jedince mají hlavní vliv pudy – především pud sexuální (libido)

rozdělil osobnost na 3 vrstvy:

 1/ ID
– lat. „to, ono“
– nejnižší složka osobnosti
– vrozená, primární složka = dosahování slasti
– instinkty, pudy, sexualita

 2/ EGO
– lat. „já“
– racionální, vědomá část osobnosti

 3/ SUPEREGO
– lat. „nadjá“
– výsledek výchovy a morálního tlaku

– měl vliv na vývoj psychoterapie – odhalování nevědomých / potlačených částí psychiky

– věnoval se výkladu snů
4. Analytická psychologie
Carl Gustav Jung
– švýcarský psycholog, psychoterapeut
– Freudův žák (odklon od Freuda – odklon od Freudovy teorie pudů)
– zabýval se nevědomím

nevědomí
– osobní – minulé události jedince
– kolektivní – společné, sdílené
– dědictví po našich předcích, společné všem lidem

vytvořil teorii o kolektivním nevědomí lidstva

= soubor archetypů / předobrazů
= vznikla z toho naše kultura
– nevědomí se projevuje skrze sny a fantazii

archetypy má v sobě každý z nás, např:

▪ animus – mužskost
– v ženské psychice nevědomě přítomný mužský protipól
– „hrdina“

▪ anima – ženskost
– v mužské psychice nevědomě přítomný ženský protipól
– „panna, bohyně“

▪ + matka, moudrý stařec

5. Kognitivní psychologie (angl. cognize = poznávat)

zakladatel: George Kelly
rozhodující = poznávací procesy
– člověk si jimi vytváří vnitřní obrazy vnějšího světa = „modely“
– skrze modely je člověk schopen sebereflexe a vytváření své hodnotové orientace
– modely pomáhají člověku v orientaci ve světě

navazuje na: Tvarová psychologie = gestaltismus (něm. Gestalt = tvar)

Max Wertheimer a Wolfgang Kőhler
– psychické jevy vystupují jako celky
– biologické, psychické a sociální jevy a procesy: mají celostní nedělitelnou povahu
– strukturu a vlastnosti celků nelze odvodit z jejich jednotlivých částí

celostní přístup k osobnosti

celek je víc, než suma částí

– zákon podobnosti – podobné věci vnímáme jako skupiny

– zákon blízkosti – čím blíž jsou věci u sebe, tím více je vnímáme jako celek
– zákon dobrého tvaru – tendence doplňovat obrazce
– vnímání figury a pozadí – schopnost mysli zaměřit se na tvar a ignorovat zbytek
 6. Humanistická psychologie
Carl R. Rogers (skupinové terapie)
Abraham Maslow (pyramida potřeb)

– přístup ke každému člověku jako jedinečné osobnosti

– člověk je svobodný, tvoří si život sám svými volbami, je zodpovědný za svůj život
– základní koncept: seberealizace

V současné době existuje v psychologii 5 hlavních proudů:

1. Hlubinná psychologie
• lidské projevy = složité souhry vědomých + nevědomých procesů
• vychází z: Freudova psychoanalýza
Jungova analytická psychologie

• snaží se za běžnými projevy našeho prožívání, usilování a jednání najít hlubší vrstvu skrytě
působících činitelů, které ovlivňují naše vnější projevy. (např. naše minulost)

2. Neobehaviorismus
• zakladatel: Edward Tolman
• radikální behaviorismus, obnovení Watsonova učení, silná především v USA.
• na základě analýzy vztahů mezi podněty z okolí a chováním organismu vznikají určité
pochody uvnitř jedince, které tyto podněty zprostředkovávají

3. Kognitivní psychologie (angl. cognize = poznávat)

• zakladatel: George Kelly
• rozhodující = poznávací procesy
– kterými se vytváří vnitřní obrazy (modely) vnějšího světa
– skrze modely je člověk schopen sebereflexe a vytváření své hodnotové orientace
– modely pomáhají člověku v orientaci ve světě

4. Humanistická psychologie

5. Transpersonální psychologie
• zakladatel: Stanislav Grof – Američan českého původu (1931)
– představitel hnutí New Age
• zabývá se mimořádnými změněnými stavy vědomí
– vznikají: meditací
požitím drog
mystickými praktikami a rituály
– terapie nejprve zakládána na experimentech s LSD
– po zákazu LSD bylo nahrazeno technikou holotropního dýchání