-!

lLccenzenti:
I)oc' PhDr. Jitka Šimíčková.Čížková,
csc.
I,edagogickáfakulta ostravskéuniverzity

PhDr. Gabriela Bolková (garantpro RDV)

Pedagogická fakulta ostnvské univezity

lIJ]ovnáměstaostraw 2. Kategorizace poradeDsképomoci

auicovnaprodospělé

Knihovnaméstaoshavy
50í P
zaKtady poradenstvt Řešeníúloh,kontrolní otázky , shmutí 30
'..'.'...............'..'......'....'........'.'.........'.
Přír,: 365308 3. strulďura porad€ n ského 31
sIgn.j2€ . 3675 32
ll|l|llÍllil
lll|l o8/1í
i|ll|lill|ll
267000365308'.
33
34

Distanční opora bakatr{iskéhokombinovaného sfudia

sociální púc€
s poradenslqým
zaměřenímFF oU.

Jazyková korektura nebyla provedena, zajazykovou stnintu

odpovídá autor.

4. Fáze porad€ Í ského procesu

@ PhDr.ArrnaScbrreiderová,CSc.,2008
@ ostravskáuniverzitav ostavě, 2008

ISBN 978-80-7368-523_2
 UVOD
PŤedloŽen! učební text je zaměŤen na základní teoretické problÓrrry
poradenství, pŤedevšímpak na poradensk;/proces chápaqf jako proccs
intervenční,jehož v'.fsledkemje aktivizace a nasměrováníklienta některézc
sociálních či psychologickrj'chsluŽeb k Ťešeníjeho svízelnéosobní situacc.
Kromě podrobně vysvětleného vlastního poradenskéhoprocesu zahmuje
studijní text veškerédŮležitéproměnné'které tento proces ovlivĎují a se
kterfmi musí poradens\f pracor.níkpracovat. Sqi.rn obsahem a rozsahem
nesloužítext jako pííručkak v'-/konuporadensképomoci lidem v osobní
nouzi, pňestose autorkadomnívá,že ponatkov! systém,kteqf si zde budoucí
poradenskrj'sociální pracovník osvojí,je možnérispěšněrozvíjet do podoby
kognitivníchdovednostípotŤebnfchv praxi

Pozornostje v tomto učebnímtextu věnována i dalšímtématrim,která majíza

cíl pomoci odlišitporadensképtisobeníodjinjch forem socializace a vyjasnit,
v čem jsou jeho specifika. Současně upozorĎuje studující na fakt, že
poradenství je oborem, kterÍ vyžaduje širolqi poznatkov'./ systém z
psychologie, sociologie, sociální práce aj. Distančnístudijnímá po formální
stránce usnadnit studujícímuorientaci v obsahu (studijní cíle, pŤíklady,
rozšiŤující texty, kontrolní otázky apod.), ale také ho motivovat kpotŤebě
doplnit si dalšípotŤebné znalosti a dovednosti samostudiema procvičováním
vlastnípraxí.

P o pr o stu d ov ání textu b ud ete znát:

o D etailně p roces p orad enstv í
o Všechny strukturálni prvky tohoto procesu
o Fáz e a m etod y p orad enstv í

Budete schop ni:

. Rozlišit fi:znévyznamy pojmu poradenství
o Naplánov at p roces p orad ensk éčinnosti
. vwŽitadekvátně metody diagnostickéi intervenční
 ZÍská'tez
POKYNY KE STI]DIU
r Znalosti o vedení piípadri
o Zá k |a d p ro d a l š íc v i č e n íd o vedno stí Text je určenk prezentaci prosfiednictvímpočítačové techniky i v tištčné
r PŤehled o tom, jak se pracuje podobě. Strukturacetextu respektuje zásady tvorby ďstančních studijních
s rrizn;fmi klienty
textri.

textu
Vloženégrafickésymboly umožřujírozlišeníobsahriďlčích součástí
SYMBoLY PoUŽÍvANÉ v TEXTU
orientaci v textu.
sloužíjakovodítkousnadĎující
a čtenáŤi

|Ý'1l PĚík|ad Kpozrrrírnkám a Ťešenímzadanlch ťrkolrijsou vtištěné podobě určena

tz\l shánky vložené na konci učebního
volná místa v textu, ale pŤedevším

Tíl Úkot k textu.

l.l
textu.

í.+d-lÚt<ott<zamyšlení. Aby učeníbylo efektivní, doporučujese text studovat v posloupnosti

l_-v,l kapitol, odpovídatna zadanéotánkya Ťešitzadanérikoly.

W Část pro zájemce,dop|řující (rozšiňující)text

Vfsledky Ťešení dílčíchrikolri jsou zaÍazely za každou kapitolou. Na

B Korespondenční kot některé rikoly, které nemají jednoznačnéŤešenía slouží spíše k

seberozvoji čteniíŤe,
nejsou.
odpovědi na konci kapitoly uvedeny samoďejmě

ril
l.l
Kontrolní otázky

t/ ? | Ú|oha k Ťešení
---'l

tv l

l-rl+41Řešeníriloh
rq I
íHl Zilroje
tHl
 1 PoR ADENs Tv Í v so cI Á L N Í P RÁ cI Pojem poradensM se vživáv několika q|mamech:
1) činnost,
V t é t o k a p i to te s e d o z v í t e : 2) profese,
. co znamená poradenství 3) instituce,
v obecnémpojetí;
. v č e ms p o č í v áp o r a d e n s k á 4) věda, teorie.
č inno st;
o jaká je v a z b a m e z i psycho lo gickfm po r adenství m
poradenstvím v sociální práci 1.1 Poradenstvíjako činnost
vymezenlm v rámci profese
i n s t i tu c i o n á l n ě ;
odborné poradenství je speciá|ní činností,pŤípadněsouborem činností,s
o j a k éj s o u r í k o typ o r a d e n s tvíj ako
vědní hoo bo r u. pŤesně vymezen;imi funkcemi a stanovenÝmi pravidly. Poradensťvíje
zvlášbrím typem interakce, zvláštním typem interpersonální komrmikace a
Bu d e t e s c h o p n i :
relativně stáljmi vzájemnjmi rolemi zričastněnfch,tj. toho, kdo radu drívá
. v y s v ě tl i t s y s t é mp o r a d e n s képo mo ci
v r ámci so ciální ch sluŽ eb: (poradce)a toho, kdo radu pŤijímá(klienta, zákaníka). Poradenskáčinnostje
o rozšíŤita uplatnit poznatky formou pomoci jednotlivcrim, institucím a orgaÍlizacim,kteŤív tomto
o biodromálním vfvoji člověka;
o vymezit rozdi| mezi procesu vystupují jako objekty poradenskéhoptisobení. Specifikem této
teoretickfm a praktickfm pojetím
p o ra d e n s tv í ' činnostije pomoc ve smyslu ovlivřování klienta, chápanémjako vedení k
aktivnímuse spolupodílejína ŤešenísvénepŤíznivé situace (ne k pasivnímu
pfijímánípomoci).
K|íčovás|ova tétokapitoly:
Cíle, zprisob a míra pomoci jsou určovány potŤebami lidí' jejich
Pojem poradenství,poradenství v soci individuálnímizvláštnostmia napomríhajízajistitkvalitu životajako člověkai
lní pr ci, poradenství psychologické,
poradenstvíjako ěinnost, profese, občana.Pomoc slouží lidem v nepŤíanivésociální situaci, tm. ve stavu
instituce,teorie,
zapfičiněnémvěkem, ztrátou soběstačnosti,nemocí, zdravotním handicapem,
krizovou situací,životníminávyky, sociálně zrrevlhodĎujícímprosfiedím,
Ča s p o t ň e b n f k p r o s tu d o v á n í jinfch apod.
trestnoučinností
uč iva kapito ly:
3 + 2 hodiny (teorie + rozšiŤující V rámci sociální pomoci ve formě služebjsou stanoveny (viz opakované
studium a Ťešeníriloh)
návrhy zákonao sociálníchslužbách,napŤ.v roce2002) činnostiobligatorní,
Poradenství v obecnémpojetíspočívá kde patŤí poskytování informací' pomoc pŤi prosazováni práv a zájmi,
v poskytoviínírady jedním subjektem
druhému'Je tedy za|oženona vztahu pomoci vzdě|ávacía aktivizačníčinnosti'K fakultativním činnostempatŤí
v'.fchovné,
(pomáhríní)s cílem zlepšit stav,
Ťešit
problémjednoho ze subjektripomríhající psychoterapie.
iote.ak.", vyrovnat se s ním.
Konkrétnípracovní činnosti poradenslc.|chpracovníkri jsou vymezeny v
Základem pojmu poradenstvíje rada, popisech pracovníchmíst i s poŽadovan;fmikompetencemi k v'.fkonutěchto
kterou rozumímeinformaci pomáha1ící
člověkuv jeho rozhodování,zaměŤující profesí.K dosaženípomoci, zlepšenínebo obnovy sociálního fungování,je
ho určiffm směrem,podporujícíjeho
jednání.
mnohačinností'
r.yrržíváno
 Z. Havrďová (1999, s.153) je specifrkujejako sociálně-sprár.ní
čirrrrosti' o v prováděníklienta vpro něho zátěžové (problematické)sociá|rrisitrrirr.r
sociálně-právní poradenství, sociální diagnostiku,
.o.iatni Drevenct s akcentemla zásahydo vnějšíhosociálníhoprostŤedíklienta,
a ochranu, sociální intervenci, sociální koncepci, podmínek prcl jc.iicll
supervizi, sociální o ve sbližování subjektivních potŤeb klientri a
management' q;zkum, vědeckou činnost a vzdě|ávání
v sociální práci. uspokojování.
V koncepčnímmateriálu MPSV je uvedeno, Že náplní
p.áce socijk'ích
pracovnílai prisobících v rámci resort jednotlivych
ministerstev (MV, Kategorizace sociálních sluŽeb,jimiž se rozumí činnostiposkytrrjícíosobám
MŠMT, MS, MZ, MPSV) jsou činnostiod administrativrrího
a ekonomického nebo skupinám osob v nepŤíznivésociální situaci podporu pŤi sociá|ním
charakteru,d. pŤijímání klienta, vedeníagendy klienta, pomoc
s vyŤizováním začleřování a pŤi r.yužívánípŤíležitostí, které společnostnabízí,''rymezuje
žádosti klienta a pŤípadně manipulace sjejich peněŽními
vklaay, az po jako jednu ze standardizovanlch sluŽeb i poradenství. Materiály MPSV ČR
pomoc v běžném Životě pŤi rea|izacj běŽrfch sociálních
dwedností, vymezujíporadenstvíjakoslužbu,kterázabezpečujeosobám,kteréseocitly
pečovatelsko-ošetŤovatelsk:ich činností, sociálně právní poradenství'
v nepŤíznivé pŤedáváníinformací o
sociální situaci a hledajímožnostiÍešení,
zprostŤedkováníkontaktri na instifuce a odborníky,
mediační činnosti, jejich právech, povinnostecha oprávněnych zájmech, o ruanlch možnostech
provázeni apodpora klienta, resocializačníčinnosti
včetrrěspecificlg7ch Ťešení jejich situace, a taképomoc pŤirealizaci těchto možrrostí'Cílem této
terapeuticloj'chaktivit, aŽ po činnostimetodologické,koncepční
a analytické. sluŽby je podávání informací uživatelrimo jejich právech, povinnostech a
Všechny tyto čirrrrostijsou zaměŤenyna prevenci sociálního jejich
vyloučeníklienta oprávněnfch zájmech, společnéhledání ruzrfch možností Ťešení
nebo na sociální zaěleněniklienta' (Podrobněviz pŤíloha a
kap. i) situace a pomoc pÍi reďlizaci těchto možností.Podle kritérií naléhavosti
poradenství
trvánípotŤeby,délkypobytu a místa uspokojovánípotŤebypatŤí
poskytovan..fm jednorázově i
1.2 Poradenstvíjako profese ke službám dočasnfm (časověohraničenfm,
opakovaně),intervenčním,poskytujícímpomocpŤedevšímambulantně,ve
Poradenství je profesí,tj. oborem lidskéčinnosti,povoláním, specializovanj ch zaÍízenich.
zaměstnáním,
pracovnímoborem.PatŤík tzv, pomáhajicímprofesím je
, za|oženanavztahu
pomoci, má podpoiit rŮst, rozvoj, zralost a zlepšit upla6ění | Ál RozšiÍujicítext:
klienta, aby se je vymezováno jako
efektivněji orientovalve světě a vyrovnával se se životeq
(Gabura,p.zi^ta, |),| Poradenství psychologické (counselling, guidance)
1 9 9 5 ,s .1 3 ) . poslqltováníspecializovanépomoci klientovi Qednotlivc m i skupinám),herá
jeho osobnosti.
vede k pŤekonánípsychologicbj,chprobtém jedince a romoj
Poradenstvív sociálníprácije vymezovánojakoposky16y6ní JezaměŤenonaŤešeníahuálníhoproblémuanalézániarozvíjenílidsblch
pomoci lidem K.
(ednotlivcrim i skupinám, komunitám) v nepĚíznivésociální potencialit psychologictcj,miprostŤedlql(Hartl, Hartlová,2000, s. 420).
situa"i, kterou prostŤednictvím
nejsou schopni Ťešitvlastními silami, a to formou podpory Paulík (2005, s. 23) vymezuje psychologické prostíedlcy
pŤi sociálním
začleřování a vy ivání společností nabízenlch pŤíležitostí. těchtoznak :
zprostŤedkováním pffstupuke zdrojrim. o kontakt a interakce,
o vytvoŤenívztahu (respekt, akceptace, d věra)'
V poradenství
v sociálnípráci pomoc spočívá: o prostor k sebevyjádŤení,věnovánípozornosti, nasloucháni,
jeho
e v udílenírad, návodri,informací. o individuální pŤístup založen!, na odborné diagnostice klienta a
situace,

l0
. porozurněnía empatie, rrhroŽcnému, občanovinachiízejícímuse v sociální krizi. Prevcntivrri
. trpěli ost,vlídnost, pomoc se vztahujepŤedevším na ty skupiny občanri,jejichzprisobŽivota
. opravdovost v pŤístupuapod. .jc ohroŽenímpro ně samotnéi pro společnost,pŤímáintervenční pomoc
sc poskytr'rjelidem v mimoŤádnětíŽivéosobnísituaci'
l'.3 Poradenství jako institucioná|ní systém Cí|em intervenčních služeb je zmímit, pŤípadně zce|a změnit
nepŤíznivou sociální situaci klienta spojenou napŤ' s konfliktním
Institucionální charakter poradenství spočíváv plnění speciálních zprisobemŽivota' rizikoqfm prostŤedím,
vztahovou krizí apod.
společens\!'ch rikolri v rámci poradensk1ich institucí státních'
veŤejnoprávních a soukromoprávních.Poradenské instituce ve většině K intervenčnímsociálnímslužbámŤadíme:
pŤípadrispojujíporadenstvípsychologickéa sociální,jsou chápány jako pomoci,
l) sluŽbyvčasné
službyintervenční. 2) službypomáhajícípŤiŤešení,
3) službyzabezpeěujicipodmínkypro pŤežití.
Intervenceje:
o v širšímsmyslu zákrok, Ad l) S|užby včasnépomoci v sobě zahrnujípreventivníprvky, mají
o v užšímsmyslu cílenf, pňedempromyšlenyzásah, zpravidla míŤen;f preventivně podprirnf charakter, snaží se pÍedcházet krizi a zhoršení
na zmíměnítíživéosobní situace sledovanéosoby (Hartl' Hartlová, kvality života,vyhledávajíklienty. PatĚík nim: la) kontaktnípráce a lb)
2000) raná intervence.
o jalcfkoli postup nebo techniko směŤující
k pŤerušení,
zamezenínebo la) Cílem kontaktní práce je naváuat kontakt s klienty, kteŤí zatím
procesu.
ripravěprobíhajícího nevyhledali odbornou pomoc a u kten./chje drivodnf pŤedpoklad,že
. v psychoterapii špatněpŤizplisobeného
chápánajako pŤerušení vzorce by ji mohli potŤebovat(napŤ.streetwork,
kontaktnícentra).
chování. lb) Raná intervence zahrnuje s|užbyzabezpečující
podporu rodinám a
dětem od larozeni do 3 (pŤípadně6) let, u nichž byly zjištěny
Jako intervenčnísociální sluŽba blvá nejčastěji uváděna krizová handicapujícíokolnosti nebo jim hrozí opožděníve v'.ivoji vlivem
intervence, která pŤedstavuje okamŽitou pomoc pos\rtovanou biologich}ch, sociálníchnebo jin1ich faktoru.Ukolem ranéintervence
v situacích, které ělověk proživá jako intenzivní, ohrožujícíjeho je podpoŤitrodinu ve snaze zajistit optimální rozvoj dítětevlastními
existenci, nezvládnutelnévlastní pomocí či za pomoci blízlcfch osob. silami a pŤedejít
tak opožděníve vlvoji nebo institucionalizaci dítěte.
Krizová intervence má za cíl jen ohraničeníproblému, zeslabení
intenzity krize, v dlouhodobějšímhorizonfu pak funkčníobnovenístavu Ad 2) Služby pomáhající pŤi Ťešeníposkytují klientovi pomoc pŤi
postiženého jedince na ríroveř pŤedzapočetímkrizového stavu (Hartl, hled.íní ŤešeníobtíŽnésociální situace s cílem získat nebo obnovit
2000,s.239) nezávislost a sociální integraci klienta. Patií k nim poradny, stacionáŤe,
Služby sociální intervence poskytují okamžitou pomoc jedinci či domy na pril cesty, terapeutickékomunity, krizová pomoc a u4|ové
komunitě pŤiŤešení krizové situace s cílemnávratu k sociálnínormalitě. domy.
Součástítakovéhopojetí je i preventivní pofioc v podobě pfipravy 2a) Poradny poskytují informace a pomáhají klientovi v rozhodování.
občanrijako ochrany pŤedjejich ohroženíma takéjako institucionální Do sítěporadensk 'ch institucíjsou íazeny:
pŤipravenost k poskytování první pomoci občanovi sociálně

t2 t3
 2a.I) občansképoradny, kterézajišťujíobčanrimzralost jejich ((..|t.ttt\lti
s|rrŽcl.lviz napŤ.;Novosad 2000;Matoušeka kol. 2001'Zákon
práv a povinností,znalosti o dostupnfch sluŽbácha umožřujíjim sIužbách
r, rrrt.tlilltit:It 2007)
ríčinněvyjáďit svépotŤeby, |.rrttttlclts(ví
.jako specializovanápomoc člověkunebo skupině se poskytu.';c
2a.2) poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy V nÍíl,cnichtakto specializovanjch (poradnách),ale i vrámci dalších
t|(.|(.t|
slouŽícík Ťešení těžkostíparrrrerského,
manželskéhoa rodinného sluŽeb,d. sluŽebrezidenčních
rirrr'iIilrrich a služebposkytovan;fchambulantně,
soužití,mezilidslcjch vztahrivribec, v IctÚrtučidoma.
2a.3) viktimologické poradny poslq1fující pomoc klientrim, kteff
se stali oběťminásilí, t rání,znetlŽiváni,hestnéčinnosti, l.4 lbradenstvíjako věda, jako teorie
2a.4) poradny pro uživatelenávykou!,ch l tek,
2a.5) poradny pro osoby se zdravotním postižením nebo .l'curic je zevšeobecněnímpoznané skutečnosti, vymezuje principy a
zabjvající se
dlouhodobjm onemocněním, zrikonitosti' zák|aďníkategoriální systém, také metodologii
2a.6) poradny pro uprchlíIcy, Poradenství jako vědní obor je
spcoiálnímimetodamitohoto vědníhooboru.
2b) Denní stacionáňe - zaÍizeníposkytující intenzivní ambulantní vy nrezov ánosoustav ouinterd iscip linárníchteoreticlc.fchp om atk ri
služby rum;fm skupinám klientťr(zdravotněpostiženym,dlouhodobě včdomostíadovednostípotŤebnfchkrozvojiaÍea|izacítétovědnídisciplíny.
nemocn1ím, mentálně postižením,léčícíse ze závislostí, senioŤi) ,l.corie poradensťvív sociální práce vychází z teoretic\fch modelŮ jinfch
uvádí o. Matoušek
s cílem pomoci vyŤešitjejich problémnebo rozšíŤit jejich možrosti včdníchdisciplín, které si pŤizprisobila (ak trefně
zv|ádániproblémuvlastnímisilami pub lik acizrok u2 0 0 1 .,,ad op tov alaje..)atak ézteoretick lchm od elri
2c) Domy na pri| cesty _ zaÍizeni,jehoŽ cílem je pŤipravitklienta na nadoboror1|'ch- teorie systémú' kybemetika, teorie komunikace.Na rozdíl od
samostatnouexistenci,kteréje v'.fhledověschopen. poradenstvív sociální práci
tcoreticklch pŤístupripsychologickfch věnuje
2d) Podporované zaměstnání - podporovaná pracovní místa, která většíp ozornostsociálním m om entŮm ,existencičlov ěk av p rostŤed í,jeho
dromos - cesta)
umožrrí získat nebo obnovit pracormí návyky a zvyšují životnísituaci. Prolíná se tak S biodromální (bios - život,
prostŤedí,na životní
pravděpodobnostzačleněnído běžréhopracor.níhoprocesu. psychologií, která se orientuje na rozvoj individua v
2e) Terapeutické komunity - speciálni zaÍizeni poskytující lidem událostivjejichposloupnosti,stanovízáHaďníŽivotnílikolyjedincevdílčích
závisl;fm na návykov'.fch |átkách dlouhodobou pomoc pii vytváŤení (tranzitni, pŤechodná),která
etapáchjeho vlvoje a lymezuje kritická období
novéhoživotníhozprisobu,bez pŤedchozích drogovlch stereotypri. se vyznačujíztíženouadaptacíjedincev životníchsitrracích.
2Í) Krizová pomoc - pomoc osobám v akutní osobní krizi, kterou
nejsou schopni Ťešitvlastními silami či za pomoci blízkfch osob

Itrl
Útoha č.1:
(krizová centranebo krizovélinky). pročjsou považována
Doplútecharaheristilly tvizou!,chobdobí,zd vodněte,
29) Azy|ovédomy _ pomoc osobám, kterése ocitly v krizové situaci, kol každéetapy nebo
za lcrizová a jaké má dúsledlE nemládnutí ujvojouj,ch
osobám bez pŤístŤešíabez zabezpečenízákladnímživotníchpotŤeb' náhlézměnyživotnísituace:
-obdobíranéhodětskéhovzdoru(2.-3,rokveulvojidítěte)'
Ad 3) Služby zabezpečujícípodmínky pro pňežitíposkytrrjípodmínky . obdobívstupudo školy,
na pŤežitíklientrim, kteŤínejsou schopni zajistit si saťuracizák|adních - obdobíukončení školy,
základní a stŤední
potŤebvlastnímisilami (hygiena, v'.fměnaprád|a,nocleh, jedno teplé
- profesni adaptace (vstupdo zaměstnáni),
jídlo denně).PatŤík nim dennícentraa noclehárny.
- profesnízměny v dospělémvěku,

15
 - odchoddod chodu,
^ | K()N,rRoLNÍ oTÁzKY-kap. 1
- mrtípartnera nebo bliz|cychosob, ÍDt
lt
Zarnyslete se nad specifilcy životníchlerizíu rnužt)a žen.
U muž : l. Vysvětletepojem poťadenství.
- krize ranédospělosti, 2. Uved'te cile poradenstvíjako sociá|níslužby občanovi?
- krize stžedníhověku (čt:yricník.ú), .1. Vyberte z uveden ch pojm tYo které vymezují psychologické
- krize pozdní dospělosti a začátk stdrnutí (šedesátníku). poradensM: 1) časováohraničenost, 2) dlouhodobost, 3) intervence,
pomoc' 5) ambulantnípomoc' 6) aktivizace,7) osobnostní
4) asistenční
U žen: změna.
- krize prvního matežství, 4. Jak poradensM souvisís biodromální psychologií?
- krize dvojí kmiéry. 5. Co ovlivřuje rozvoj teorie v oblasti poradenství?
- Ierize,,prázdnéhohnízda,,,
- lcrize klimakterická.
(I'iteratura: Říčan,1990, Pautík,1994) Shr n utí k ap itoly
)
l)rvní kapitola učebníhotextrr rymezuje poradenství všeobecně, v pojetí
Rozvoj poradenskéteorie závisí v teoretickéob|asti na poznánÍ:
psychologickéma v pojetísociální práce. Pojem poradenstvíje pŤeďoženve
o aktuálníchživotníchpodmínek,
čtyňechv1fzrramovjchrovinách (dílčíchkapitolách) - jako činnost,profese,
. novych životníchsituacíajejichvlivuna
čIověka. instifucea teorie.Kapitola obsahujetakévfčet institucísociálníchslužeb,kde
o zprrisobriadaptacena novépodmínlqy,
jc realizováno poradenství.Teoretick'.fpŤístupje pouze všeobecněvymezen'
. rozvoji a implementaci teoreticlgichpffstupri,
směru a škol, k rozšíŤení poznatlď pffstupech
o teoreticlc.fch sociální práce studentvytržije
o strategiía metod prisobenína člověka
napomáhající jeho rozvoji, literafurya částečně
doporučené i dalšíhotextu tétoučebnice.
r qfzkumnych metod.
Rozvoj poradenskéteorie napomáhá rozvoji praktického
poradenství:
o v oblasti prevence,
o v oblasti intervence:
- jako pomoc v sebepojetí,seberozvoji aadaptaciklientri,
- pfi vytváŤenírovnováhy mezi individuálními a společensk
mi
potŤebamizásahy do spolďenslo.y'chpodmínek,
o v oblasti pruzkumri a šetŤení.
Poradenství v praxi je zpěhovazebním mechanizmem
pro další rozvo1
teorie.

to
l'..
ffi
 2 K A T E G o R I ZA C E P o RA D ENsx É po M o cI
t | /,NAKY t' ()!{At)E NSTVI

V té t o k a p i to |e s e d o z ví te: ||rrlttr|r.t
tsIv l sc vyznačuj znaky:
e následujícími
o jakfmi znaky je poradenství (viz kap. l).
oharakterporadensťví
| | t||llrlrrlrrrlilní
vymezeno;
o j a k y j e ro z d í l m e zi vfcho vo u,
po r adenství ma ter apií ; 'l) |lt|egrrrlivníprisobenína osobnostklienta. Každiíodbomá intervenceje
o rozlišit typy poradenství vt.tlctttls cí|cm pomoci Ťešitexistujícíproblém tak, aby nedocházelo
podle rriznfch kritérií.
osobnosti (čik dalšímunarušení
L ltltrttŠcttí osobnosti)a aby stávajícíŤešení
k lcpšíadaptaciv existujícíchi novjch Životníchsituacích.Poradenská
vr.r||rr
Bu d e t e s c h o p n i :
l||lcrvc||oospočívajícípŤedevšímv ovlivřování chov ní klienta vede
r vymezit, jakj, je rozďí| mezi interdisciplinárním ! ttrrvytrrproŽitkrim a následně mriže zprisobovat i změny v postojích a
a
m u l ti s f ér o v y mp o jetí mpo r adenství . v lnslrrostcch.
. vysvětlit, proč poradensk;f zásah orientovany l) lnterdisciplinární charakter poradensťvíje podmíněn šíŤílids\fch
l|a chování
klienta mriže zprisobit změny
v kognitivních a o s o bno s t níc h Vfchodiskem poradensképráce jsou psychologické,
a jejich pŤíčin.
1lrrlb|tlmŮ
proměnn ch; 1rct|ugogické a sociologickéznalosti a dovednosti, pozrratky z oblasti práva'
. ,. t n a d mo tivací laickf ch po r adcr i srrciá|nípolitiky, medicíny,informatiky, ekonomie,filozofie aj.
í s v é v l a s t ni
m o t' :l vua*c' selpe o m á h a t ; 4 ) M ultisférovf charakterporadenství ztamená uskuteěřování poradenské
o na|ézt shody a rozd,i|ky ittlr:rvencev ruzrrfch oblastech lidského konání, v ruzrr;fch sférách lidské
ve skupinovém poradenství a
s k u p i n o v o u p s y c h o ter apií . cxistence.Poradenstvízasahujev oblasti vlchovy a pŤevjchovy, vzďě|áváni,
proťesnípŤípralrya profesní kariéry, zdravi, zasahuje do partnerslgícha
rodinnfch vztahri,mriŽeovlivřovat volnočasovéaktivify aj.
61 K|íčovás|ova tétokapito|y:
5) Poradenstvímá institucionalizovanf charakter(viz kap 1).
lďl
Znalq poradenství, u!,chova, terapie,
Iaické a prestižní porudenství, 2.2PoRADENsTvÍJAKo FoRMA socIALIZAčxÍno pŮsonnNÍ
institucion lní pomoc, typy poradensíví,
kriléria.
Spolu s qfchovou a terapeutickoupomocíje poradenská sociální práce a
č as po tŤ ebnf k pr o studo vání psychologicképoradenství pŤímfm socializačnímprisobenímna osobnost.
uč iva kapito ty:
4+1 ho dina (teo r ie + Ť eš enír í lo h) ZzkIa&i rozdi|y v uvedeném socializačnímprisobení je mofué vymezit
specifikací cílovéhonositele (ednotlivce a skupinu):
Jak již bylo uvedeno vpŤedchozí . VÝchova (edukace) se zablvá oblastí normality. Je de|rnovánajako
kapitole,je poradenstvívsociální práci
velmi blízkécíli, obsahema formami
prisobeniporadenstvípsychologickému. záměmé,více či méně systematickérozvíjení citov'.Ícha rozumol^.fch
Pojetí poradenství v sociální práci je, jeho postojri, zprisobri chování, v souladu
na rozdi| od specializouuneil schopnostíčlověka, utviíŤení
psychologického poradensťví,
širší a interdisciplinámější. Ve s cíli danéskupiny, kultury apod. (Hartl, Hartlová, 2000, s, 680). Vfchova
s psychologickfm poradensfvímje jeho shodě
podstatou pomoc ěIověkupži žešení vycházi zrozďi|i mezi dosažen;fma poŽadovan m, jejím cílem je
jeho problémúna interpetson
lní tÚrovni. dosahovat požadovanézměny v posloupnosti, kontinuálně rozvijet
integrovanoua harmonickouosobnost.

l8
19
 ŘrŠnNÍÚt,oH_ tap.s
Uloha č.4 :
1) Jakoujste měl cestu?, 2) Jak se
cítíte?,3)Kde bydlíte?,4)Co je pro vli:.
@ ZDROJE
l. Ana|yzaa vyhodnoceníčinnostisociálníchpracovníkŮ
z hlediska kvantity
jejich potŤebya z hlediska jejich pracovnínáplně. www.MPSV/
Sociální
těŽkéve styku s lidmi? 2004
problematikď Koncepce sociálníchslužeb,
Útona č.7: changein responseto
2. Billis, D. Welfare Bureaucracies'Theur design and
Pžíklad: ,,Jsem XY a jsem tady od
toho, abych pomohl s Ťešením vašiclr social problems.London: Heineman 1984'
těžkostí(lÁ). eudeme spolu (MY) Karel Balcar. Praha:
hledat Ťešení,která budou pro vás 3. Drapela, V.J. PŤehledteoriíosobnosti.Translation
pŤijatelná(VY)...
Portál' l997.
dospelfch.
4. Ďurič, L., Hotár, v. S., Pajtinka, L. Vlchova a vzde|ávarlie

lo-r
L_. I
KoNTRoLNÍ otÁzrv-up. s
Terminologick!avlkladov!slovník.1.vydanie.Bratislava:SPN2000'
ISBN 80-2814-9.
Sociologické
1. Jsou diagnostické a intervenční 5. Gabura, J., Pružinská, J' Poradensk! proces.
metody součástí struktury
poradenskéhoprocesu? nakladatelství, 1995.
Portál, 2000'
2. V čems tišídÍagnostickéa intervenční 6. Hartl. P., Hartlová' H. psychologiclc! slovník.Praha:
metody? osmium, 1999.
3. Jakfch chyb se m žemedopouštětpŤipozorování? 7. Hawdová, Z. Kompetencev praxi sociálnípráce. Praha:
PublicationLtd'2}}2'
4. Uved'te formy a typy anamnéz. 8. Hoog, M. A. (ed): Social psycholy' London: Sage
centre.Bmo:
5. Co mrižemezjistit z rodinné mapy? 9. Hroník,F.: Poznejtesvézaměstnance'Vše o assessment
6. V čemse |išídiagnostickf a intervenční ERA,2003.
rozhovor? SAV, 1964.
7. hké typy otázek se používajív diagnostickém 10.Kondáš,o.: Podiel učeniav psychoterapiiBratislava:.
rozhovoru? Praha:Portá|,199,7 .
8. Uveďte vyhody a nevfhody dotazníku 1l . KopŤiva,K. Lidskj vztahjako součástprofese.2. vyd.
ve srovnání s rozhovorem. 1980.
9. Které dokumenty a vys|edky činnosti 12.Koščo,J. PoradenskápsycholÓgia.Bratislava:SPN,
stoužík ana|!ze? Praha:Avicenum, 1970.
l0. Jakf je rozdflmeziinformačním poradenskfm l3. Kratochvíl,S. Psychoterapie.
a rozhovorem? 3. vydríní.Praha: Portál, 2000.
11.Jaké nácvikovémetodyjsou využívány 14.Kratochvíl,S' Manžeská terapie.
v poradensképráci? jako prostriedok
15.KrystoĚ, M.' Matulayová A.: Kontinuálne vzdelávanie
po|itika,27,

E
profesionalizácie sričasnch sociálnych pracovníkov.Sociální
Sh r n u tí k a p i to |y

CI'
2 0 0 1 ,s, 1 2 - 1 3 .
- ostrava: Albert
Pátá kapitola učebníhotextu je doplněním
strukfury poradenskéhoprocesu |6'Laan' G. otázky legitimace sociální práce. Boskovice

d' vysvětleného v kapitola 3. Jen orientačnějsou

diagnostické a intervenční metody
Z diagnostichjch metod je pozornost
v této kapitole popsány
vživané v poradenské praxi.
1998.
17.Langmeier,J., Balcar, K., Špitz,J.: Dětská
psychoterapie.2. rozšiÍeté

věnována pozorování, rozhovoru, vyd.íní.Praha' Portál, 2000.

dotazníku'ana|fze dokumentria rnjsledkri 18.Matoušek,o.akol.:Zátk|adysociálnípráce.1.vydání.Praha:Portál200l.
činnostia vyvžitípsychologick;im
1. vydání.Praha:Portál
testri. Z intervenčních metodje podrobněpopsán poradenslgirozhovor, 19.Matoušek,o a kol. Metody aÍizenisociálnípráce.
kteryÍ
poradensképráce' V textu jsou dále 2003.
::::.,.o^11n]:*': -'..:*T uvedeny Portríl,2003.
nácvikové metody za|oŽené na učenía opakování. 20. Matoušek,o. Slovník sociálnípráce. 1. vyd. Praha:

I
78 '79
í
 o PoradensM v sociální pníci i poradenství.psychologické
nepŤizpr&sobivéa nepŤiměiené chování, na obtÍÍ'e
se zaměfuje nr cít rozvoj integrované pŤekonríníobtíží' pŤekonání
vrozhodován|, a harmonické podpora kompetence, poruchy,
oblast' se kterou pracuje, je pŤedevším normalita, ale zab;ivá se tal<d osobnosti sebeakceptace, zmčny
osobnostní
jeďnci s vadami, poruchami psychichjmi,
smyslov,.fmi, zdravotními l seberesulace
sociálními. ZákJai|ní i odborné poradenstvív sociální pníci
má charaktct věk do dospělosti neomezene neomezeně
pomoci člověku pŤi Ťešeníjeho problémú na
interpersonální rirovni' (pak sebev'Íchova)
Zásahy jsou směroviíny na odstrařování subjektivních
i objektivních Proces kontinuálnost relativní diskontinuálnost
pŤekážek. ZakJafuí sociální poradenství je
založeno zejména n0 diskontinuiílnost
poskytovríď infonrrací o nárocích, službách
a možnostech. odbornd knítkodobost relativní
sociální poradenstvíposkytuje konkrétnípomoc klientťrm Čes ďouhodobost
prosťednictvírn krátkodobost
pňímého prisobení na změny vjejich chování
a proživání, n{ odbomípracovníci
interpersonálni vztahy. Zahmuje také pffmé akce pŤi čtntteté rodiče,pedagogové odborníci.laici
Ťešeníjejich podpúmé(rozvíjející) odbourávajícía
sociálních problém formou zásah do systémri" ProstŤedkyroníjejici
které zapffčiřujl žádoucivlastnosti žíďouci a potlačující pŤetvríŤející
problémy klientri (ripravy organizační,vpčedpisech
aj.), v pffpadě nutnosli nežádoucívlastnosti nežádoucí
sociální poradce za Hienta něco vykonává nebo a choviíní
zajišťuje.(Matoušek, a chování vlastnosti
2003, s. 84, 85) Součástíporadenstvív sociální práci je
i terapeutickd a chování
intervence.
o Psychoterapie je cháprínajako léčbaporuch
a onemocněnítěla i ducha
pomocí psychologiclcfch prosfiedkri' Jedná se
o cílenf zásah do nějalclrn
zprisobemnarušenfchorganiclcjch i psychiclcfch Útoha č.l:
funkcí s cílemkorigovat
odchylky od normy, odshařovat či zrrírřovat jejich Irveďte 3 osobnostníkvatity, kteréroníjí v chova a jab! odc|tylrt! ulvoj této
následky a
podporovat, ochrarlovat a zno*. navozovat |wality je cílemporadenskéči terapeutickéintervence.
stav zdraví. Umožřujc
klient m (Pžtklady: pžátelství - agresivitavchování - hostilita
činně se adaptovat na životrrí podmínky v
situacích samostatnost - problémy s rozhodováním - naprostá závislost)
pŤesahujících jejich adaptační moŽnosti.

Shody a rozďí|y v socializačnímprisobeníjsou 2.l ÚRovxĚ PoRADENsTvÍ

vymezeny vnásledujícl
tabulce:

iiir
rli
VYCHOVA oDBoRNÉ
socIÁLNÍ
TERAPIE t
B
Pomoc v obtížnfch osobních situacích poskytrrje člověku obvykle nejdŤíve
Joho nejbližšísociální okolí (rodiče,
pÍáte|é,spolupracovníci aj') _ tzv,
pl|rozené(nejužší) Častose člověk orientujena nepŤímou
sociální prostŤedí.
PoRADENsTvÍ
Situace pomoc - sám si vybíní infomrace zméďií od lidí, které považuje pŤi Ťešení
rozdilmezi těžkosti,problémy cbronickétěžkosti,
požadovan;fmia
t v|urrího problému za kompetentní. Pffmá ďborná pomoc prosťednicMm
prožívanéjako neŤešitelné
aktuálními rikoly
*.. odbomé institucionalizované pomoÓi je vyhledávána klienty na zák|aďě
obtížněiešitelné problémy,porucha it prožitkuzávažnostia specifikaceproblému.
&
osobnosti
t

20 2l
 Podle kritériarírovněporadensképomoci rozlišujemetypy poradenství:
a) laicképoradenství,
b) prestiŽníporadenství,
c) odboméporadenství.
Ad a) Laické poradenství poskytují pŤedevším|iďé z pŤirozeného
prostŤedí.Poradenstvíse zak|ádáobvykle na vlastníchzkušenostechnebo mii
charakter zprosfiedkováni raďy pÍevzaté(z masmédií,z rispěšnézkušenostr
jinfch lidí). Jeho cílem je pomoci Ťešitproblémy obvykle blízlclch lidí
Vfhody laického zásahu jsou jeho rychlost, dosažitelnost a uvolněni
nahromaděnétenze sdě|enim(a sdílením)problémri,emocionálnípodpora,
doprovázení. Laická ,,pnmí pomoc.. mriže ovšem v pffpadě nevhodné
intervence nebo v pŤípadě komplikovan;fch obtiži znamenat i jejich
prohloubení,dalšípoškození(iatropatogenii).Problémemlaicklch rádc je
v mnoha pŤípadechneuyhovujícímotivace, která je spojena s uspokojením
jejich vlastníchpotŤebbez roryoznání potŤebdruhéhočlověka.
K takovjm
nežádoucímmotivrim poradce,kterémohou problémi prohloubit,patŤívedle
posílení vlastní d ležitosti,spasitelskéhosyndromu, mědavosti' osamělosti
apod. i snaha dělat dobréskutlryjen pro skutlrysamotné,pÍipadněpŤehnanj,
soucit s druh,rn člověkem.
PŤestožei pomoc dobrovolníkri, d. neodbomílai, ktefi pomoc poskytují
v rámci odbornéinstitucionální intervence a věnují se jí ve svémvolném
čase,je ve své podstatě laichlm poradenstvím,je za|oženana jinlch
i vztahov ch dimenzích. ,,Poradci.. nejsou ,,klientťrm..emocionálně blízcí,
jejich pomoc je začleněna do rámce pomoci odborné.
Účinnost jejich
prisobeníje v tomto pŤípaděpod kontrolou, je moŽnézasáhnout' usměrnit
poradenskouintervenciv pŤípadě
neŽádoucíchdrisledkripro klienta.
lr r 'l
lr'rl
ÚIoha č.2:
2A) Uveďte ke každémuz kontcrétních
pŤíklad motiv(y).
I) Kamar dka pomáh s depresíproto, žeje požádána o radu, pžestože
s podobnlnn piipadem nemá žÓdnou zkušenost a o léčbědepresí nic
neví.
I rlr I
l(ll
rYl
22
}) Babička, u Heré vnuk bydlí v době studia, má t.yrazné |ctttfuttt't,
zasahovat do jeho života, radit mu s ujlběrempartnerek, organiztll,ttt
jeho časapod.
.]) Rozvedená sousedka, herá zjistila, že manželstvísoused proděI v
radyjednomu z partner .
krizi, udílínevyžádané
4) Koleglně vyvíjína ostatni nátlak, aby dodržovalinabízenoudietu, které
se jí osvědčila,jako zdrafi zpúsobživota,
5) PŤítellryněneustále nabízíženě,heré právě zemželživotnípartner, aby
sejí vypovídalaa nedrželasmutekv sobě.
)lt) Pohlste se uvéstkonlcrétnipŤíkladze svézkušenostike každémuvtextu
uvedenjtchmotiv .
b) Pomoc mriŽe jednotlivec či skupina na\ézttakév tzv. ,,prestižním
^d
poradenství.., kdy je rada pŤijímánaod lidí s qiznamnfm společensk'.fm
postavením(známivfznamní odborníci,politici, umělci, Ťídící pracovníci''.)
zprostŤedkovanym zprisobem, prostŤednictvím zveŤejněnjch informací.
l)omoc v podobě rady pŤijímá,,klient.. na základě vlastního rozhodnutí a
ji
individuální interpretace'PŤijatáinformace má obecnějšíráz a pfijemce si
konkretizujea interpretujesám. PŤijetítakovérady je podmíněno momentální
situací člověka, mírou prestiže poradce, sugestibilitou, samostabrostía
rozhodnostípŤíjemce'
l)omocí se stává informace jen v pŤípaděoŽe se doffká jeho neuspokojené
potŤeby,situace,kterouneníschopenŤešitvlastnímisilami a nechce se (nevío
trjtomoŽrrosti)obrátit o pomoc k odborníkovi.
Pňíklad:
jsou
Typickj,m ,,prestižnímporadenstvím,,s možnjrni negativnímid sledlE
rady o partnerství, u!,chovědětí,požadovaném fuzickém image štíhlostia
mladosti, o stylu života apod., udílenépžedstaviteli uměleckéhosvěta
(modelkami, herci, vysoce honor ovanltmi hokei is ty a fo tba Iisty aj')'
Úlo tr ač.3 :
pŤiklad takového,,poradenshlho,,ptisobení,heré ovlivnilo
I|veďte konkrétní
vás nebo někohoz blízbj,chnegativně.
 Ad c) PŤímá odborná institucioná|ní pomoc je poskytovánaporadensk nri
odborníkyv pomáhajícíchprofesích'Je stejnějako pŤedchozíÍrrovněpomocI
za|ožena na vztahu dtivěry v pomríhajícího.Nedrivěra (pochybnost)
k odborn;fmči osobnostnímkvalitám sociálníhopracovníka(poradce),kjehrr
kompetentnosti, komplikuje pŤijetípomoci, oslabuje její ričirrnost.PĚímri
odborná poradenská pomoc m že byt rea|izovánajako doplĎková profesní
činnost,kdy poradenstvínepatŤík základní náplni práce, ale je realizováno
odborníkem v dané oblasti. PŤíklad: NapŤ. psychologické' pedagogické,
speciálně pedagogicke a profesní poradenství prováděrlé VŠ učiteli
odbornílcyve lyjmenovanychoblastech,nebo činnostu!,chovnilchporadc na
základních a stŤedníchškolách, tj. učitel , heií získali tuto doplúujíci
specializaci postgraduálním specializačnímstudiem.
Úlona č.l..
Vysvětletestručně,jak rozumíte kritériu ,,uroveú,,. Co je podstatou tohoto
rozlišení?
2.4. TYPY PoRADENsTvÍ
',1| ;. i
Typologizace poradenského
prisobenízávisína použif}'chkritériích'
Poradenství uskutečřovanés rámci sociální práce, tnt. sociální poradenství,
mrižemerozlišitpodle kritériazp sobu pomoci na záHadni a odbornésociální
poradenství.
|) Zík|adní sociální poradenstvíje orientovánopŤedevším na poskytovríní
infotmací o nárocích,službácha možnostech.
2) odborné sociální poradenství, kterése sv'-/micíli, obsahema formami
i prisobenípodobá psychologickémuporadensfuí, poskytuje konkretizovanoua
individualizovanou pomoc klientrim pŤi Ťešeníjejich sociálních problémria
t jeho součástímriže bft i terapeutická intervence. Poradce v sociální práci
podává informace potŤebné klientovi k Ťešení jeho obtížrésituace,poskytuje
raďy, *ryuživá nácvikovjch metod za|oženych na učení a vyfviíčení
psychologického náhledu. Poradenská pomoc vyrržívái pŤíméakce' kdy
sociální pracovník za klienta pŤímoněco vykonává nebo zajišťujenebo
zasahuje do systém , kterézapŤíčiřujíproblémy klientri (ripravy organizační,
v pŤedpisech aj.).(Matoušek,2003, s. 84 - 85)
K r|a|šímu jsou použitanásledujícíkritéria:
tŤídění
l . kitérium charakteruporadenskésluŽby,
2. kritériummetody nebo pŤístupu ke klientovi,
3. kritériumvěku klienta,
4. kritériumpočtuklient ,
5. kritériumrozsahuporadensképomoci,
6' kritériumtrváníporadensképomoci,
7. kritériumporadensh.ichsituací,
8. kritériumpŤedmětuporadenskéčinnosti.
rrd 1. Kritérium charakteru poradenskéslužby:
kombinované,specializované.
- poradenstvíexpertizní,introspektirrní,
rr) Poradenství expertizní se věnuje čistě objektivní stránce problému'
jodnotlivce nebo instituce. Poskytovaná experbrí rada sociální a
psychologická vychází zana|yzy pŤedloženého problému a má obecnější
napŤ. sepsání návrhu na rozvoď, pŤedmanželské smlouvy'
charakter
stanovenírežimudne, dietetickéhoprogramu,stanoveníalternatimíhotrestu,
ochrany dítěte, stanovenídávky apod. Zahmuje také poradenstvíprávní,
ckonomické, finanční,sociologické aj. Tento typ poradenstvíje vrámci
sociálnípráce označovánjako procedurální pÍístup,kdy je problémklienta
vnímán jako poŽadavek, aby byla vykonána určitá procedura nebo byla
poskytnutazákonem stanovenáslužba.(Musil, 2004, s. |12)
b) Introspektivní poradenství vede k posouzeníosobnosti klienta, problém
.jc analyzován v pŤímévazbě na individuální zvláštnosti klienta. Jedná se
pÍedevším o psychologicképoradenstvínapomáhajícípochopit klientovi sebe
sama,odhalit pŤíčinya drisledkyjeho obtiŽi,odhalit mu jeho možnosti.
o) Kombinované poradenstvíje kombinacípŤedchozíchdvou poradens\fch
postupri. Problém je Ťešenna zák|adě pozlání jedinečnosti klienta a
objektivního posouzení klientova problému' Tento pŤístupje b|izk! tzv'
situačnímu pŤístupu v sociální práci, kdy problém každéhočlověka je
považován za unikátní, je ho možnéŤešitjen v souvislosti s možnostmi
situaceklienta.(Musil, 2004,s. 116)
t|) Specializované poradenství, které se lfká speciálních otázek lidského
života,pomáhá člověku vyrovnat se s požadavky,kteréneodpovídajíjeho
 pŤesvědčení,jeho víňe,jeho svědomí.Jedná se napŤ.o poradenstvícírkevni,
kterévede člověkakjednání vždyv souladus vírou.
ad 2. Kritérium metody a pŤÍstupuke klientovi:
Poradenstvíindirektivní a direktivní odlišujícíse v míŤeŤízenostiklienta,
poradenství empatické (vciťovací) postavené na emočním zák|adě a
poradenství racionální vy, ívajici induktivních (od jednotlivostí
k obecnému)i deduktivních(od obecnéhoke speciálnímu,k jedinečnému)
postupri myšlení. Poradenství empatické i racionální umoŽiuje poradci
vfioŤit si psychologich.i náhled na problém'pochopenísituačníchyazeb a
vedeníklienta k samostatnému rozhodnutí.
ad 3. Kritérium věku klienta:
Nejčastějise rozlišujeporadenstvípro děti a mládež, poradenstvípro osoby
vproduktivním věku a poradenstvípro seniory. Etapizace vyvoje člověka
umožřuje dalšídílčíčlenění.
ad 4. Kritérium počtuklientu:
Poďe toho, zda je pomoc poskytována jednotlivci nebo je orientována na
víceklientúsoučasně,se rozlišuje 1) poradenstvíindividuální,2) poradenství
skupinové,3) poradenstvíhromadné.
Ad l) Poradenství individu á|níje za|oŽenona interakci poradcea klienta, na
vztahu, kter} se mezi nimi vyfvoŤí.PŤedpokladempomoci je vztah vzájemné
d věry a pochopení, vzájemnéakceptace. Do vztahu klienta kporadci se
mohou promítnoutpŤedchozízkušenosti, dochiuí kpienosu pozitivních i
negativníchpŤedchozích
proŽitk a vfioŤenfch postojťrna poradce.
ll Ad 2) Poradenství skupinové je za|oženona skupinov'-fchfenoménech- na
skupinové struktuŤea dynamice. Vztahov síť zahrnuje interakčrrívazby mezi
klienty a také individuální vazby mezi klienty a poradcem. V práci se
skupinou docházíkprojekci zkušenostía postojri z minuléosobnízkušenosti
do vztahťrk ostatním,ke vzniku pŤátelství, nepŤátelství,konÍliktri apod.
Yztahy mohou mít kohezivní (sdružující) ričinky, ale takéličinky unikové,
odstŤedivé.Skupinovéporadenstvípracuje sfenoměny skupinovéhoučení,
t.i'skupinovou facilitací (usnadněním,povzbuzením)a inhibicí (utlumením),
sc skupinou!,ni mechanizmy kooperace(spo|upráce)a koexistence(existence
vc<llesebe).. Skupina pťrsobína své č|enyprostŤednictvímvfioŤen../ch a
pi1at ch skupinoqich norem, jejichž dodrŽování a identi|rkace s nimi
usnadĎujeindividuální adaptaci členťra napomáhá jejich adjustaci i mimo
skupinu.Nedodržovánínoremje skupinou sankcionováno,trestíno.
Skupinovéporadenstvíse lišímírou ovlivnění klientu poradcem,míroujeho
zásahrido strukturaceskupinoq/ch vztah, mírouzapojenostido skupinového
tlční.
tlčinnost skupinového poradenství se shoduje s ričinností skupinové
psychoterapie.
tlCinky skupiny jsou (Langmeier,2000, s. 250):
- zlepšeníkomunikace,
- komunikace citovlch prožitkŮ,
. prožitekkatarze(očistění)'
- korektirmírekapitulaceproŽitkti'
- korektivnísociálnízkušenost,
. schopnostpŤijímatodpovědnost,
- rozvoj sociálníchdovedností,
- zkoušenínol".fchforem chování,
- získáváníinformací.
- pocit sounáležitosti.
Ad 3) Ilromadné poradenství je orientovánona většískupiny lidí, kten.fmr
ncmusí b;it pouze klienti poradenství, ale také lidé zjejich nejbliŽšího
sociálního okolí, pŤípadně potenciální klienti, komunity' Hromadné
poradenstvímá za ci| prostŤednicwímpodanfch informací (rad) vyvolat
změny v postojích, v chování, motivovat klienty a osoby jim blízké i
potencionálníklienty ke zrrrěnámve zprisobu Života. Hromadnéporadenství
so používázejménav preventivníminterveněnímprisobení.Interakce mezi
poradcem a členy skupiny je omezená, vzájemné vztahy mezi členy
početnějšískupiny nejsou poradci známy a nemrižeje ani ričinněovlivřovat.
l)oradce strukturuje hromadn! poradens\f proces pŤedevšímzprisobem
prczentaceinformací a zprisobem motivace členriskupiny. omezená je take
2'.7
 vzájemná interakce mezi členy samotnfmi, jednotlivci jsou ovlivřováni pcnitercirímía pospeniterciární, poradenství kariérové,poradenství pro
pfedevšímvfi oŤenouskupinovou atmosférou. rnarginálnískuprnyaj.

ad 5. Kritérium rozsahu poradensképomoci: Současnácivilizace podmiřujícírychlou změnu zprisobu ávota pŤináší lidem
Poradenská pomoc m že mít charakter pod.íní jednorrízové informacc cclou Ťadunov}ch problémria tím i dalšíspecifikaci typú podle
poradenství
jeho problémovésituace. Ve většiněpŤípadri
chybějícíklientovi k Ťešení jc jcjich zaměŤenostina cílovéskupiny a okruhy problém .
sociální situaceklienta, v pŤípadč
poradenskápomoc širší,zasahujedo Ťešení
kombinovanéhoporadensM (situačníhopŤístupu)do jeho chovríní a v námci
psychoterapiei dojeho osobnosti.

ad 6. Kritérium trvání poradensképomoci:

Poradenstvi podle ěasové dimenze muže bjt lrátkodobé, stŤednědobéa
dlouhodobé. Krátkodobé poradenství je obvykle jednorrízové.Vymezit
stŤednědobost a dlouhodobost je problematické,jedná se o opakovanou
poradenskoupomoc v romtezí měsícriažroku (let). Poradenskápomoc delší
než l rok má obvykle charakter psychoterapeuticlcj nebo plnění kontrolní
funkce.

ad 7. Kritérium poradenskfch situací:

Poradenshrí krizové v situacích, kdy se klient vyrovnává s náročnfmi
životními situacemi, se zátěží, s akutním stresem. Tato pomoc má vést
pŤedevším k ohraničeníproblému,pomoci klientovi orientovat se v problému.
Poradenství facilitační, rozvojové má usnadnit klientovi dalšíživotní
cestu, prohloubit sebepoznání, rozhodnost a aktivitu klienta, zv!šit jeho
sebedrivěru.
Poradenství preventivní se uskutečůuje pŤed d ležitjmi životnímu
rozhodnutími,pŤedpŤijetímnoqfch, pro člověkadriležibjchsociálníchrolí.

llllil, ad 8. Kritérium pŤedmětučinnosti,typu problému, cílovfch skupin:

l Typy poradenství vycházející z pŤedmětuporadenskéčinnosti se mriže lfkat
stanovenfch biodromálních ríkolri - poradenstvíqfchovné, pedagogicko-
I psychologické,poradenstvíprofesní,poradenstvípŤedmanželské a manželské,
poradenstvírodinné,poradenstvípro seniory. Poďe uvedenfch kritérií do
této skupiny patŤí poradenství volnočasové (ludické)' poradenství

28
l'{,1
ŘnŠBNÍ ÚroH _kap.2 3 sTRUKTURA PoRADENSrÉHo PRocEsU

ÚIoho č.2'
v té to k ap itole se d ozv íte:
Možné Ťešení(motivy mohou b),t i jiné, rn že existovat více motivú):Al)
a j ak prisob ístruk turálníp rv k y p roccsu p orad enstv í;
vlastníd ležitost,A2) osamělost,A3) mědavost,A4) spasitelsb!,syndrom,A5)
a kdo je k lientem sociálních služeba jak je v y m ezen p rob lém ;
soucit.
irloha č.4: a j aké b ariéry živ otní situace člov ěk a m ohou b ft p Ťíčinoujeho
Úroveú poradenství je zde pŤedktádána v pojetí odbornost, vzdělanost. problémri;
Dalšímiproměnn|mije sociální role a sociálnípŤijatelnost,,poradce,, pro kterlmi kompetencemi musí b;ft vybaven poradce' aby mohl
,, klienta". efek tiv ně realizov at p racov ní činnosti;
jak prisobí ideologie organizaci na klientskou práci.

KoNTRolNiorÍlzrev_xap.z
l-ol lludete schoPni:
L:j 1. Jakf je rozdíl mezi interdisciplinárním a mustisférovfm pojetím
poradensfví?
l vymezit r zné typy klientri;

2. Proč poradensky zásah orientovanf na chování klienta mrižezprisobit o konkretizovat bariéry zasahujícído Životní situace klienta;
změny v kognitivních a osobnostníchproměnn ch? o vysvětlit' jak prisobí normativní systémy v pŤístupu ke
3. Uveďte, co mají společnéholaické a profesionální poradenství? klientrim;
4. Podle jalcfch kritériíje možnékategorizovat poradenství? . identifikovat pracovní činnosti sociálních pracovníkri v rámci
s. čim se odlišuje interakce mezi poradcem a klienty v rámci j edn otliv fch resortú .
individuálního, skupinovéhoa hromadnéhoporadenství?
6. Uved'te odlišnosti krizového a rozvojovéhoporadenstv,
I o4
1r
| Klíčováslova tétokapitoly:
| I

Klient, poradce, profesní kompetence' pracovní činnosti"kultura organizací,

Sh r n u tí k a p i to l y
p r oblém,životnísit uace,
Druhá kapitola učebníhotexhr vymezuje poradenství jako socializační
prisobení,ve vztahu k vlchově a k psychoterapii,Zaměfuje se na typologizaci Čas potŤeb nf k p rostud ov ání učiv a k ap itoly :
poradenství svyrŽitím nejrúzrrějšíchkritérií. Podrobněji charakterizuje 6 + 2 hodiny (teorie + Ťešení írloh)
urovně poradenství a rozdí|y v individuálním, skupinovém a hromadném
poradenství. Srowává pojetí poradenství expertizního a kombinovaného
|)oradenskfproces má svou dynamiku a strukturu. Struktura je lymezena
s pŤístupem
procedurálníma situačním. Pro studentyporadenstvíje nesporně
nrnožstvímproměnnfch (faktoru), které do procesu poradenstvívstupují.
iímavái motivace.která vede k lidem.
Vcdle základních článku poradce a klienta, jejich rolí a osobnostních
pÍedpokladri,je dany proces ovlivřován pŤedevširnsoci lním z zemím
klientaa typemjehoproblémúa situací,v nichžse klient nachází.

30 31
 Kvalitu vlastního procesu ovlivřuje vlrazně vzájemnf vztah poradcc rr
k|ienta (lystupující v procesu jako prostŤedek)a metody, techniky lr
prostŤedky využivanév rámci všech činnostísociální práce. Na kva|ilrr
poradenské intervence má vlrazn vliv i ku|tura (ideo|ogie) dalri.
organizace s|užeb,která se lišípodle typu klientely a problémri.
3 .1 K LI E N T
Poradenstvíse realizuje prostŤednictvím
komplementárníchsociálních rolí
poradcea klienta.
Klientem se stává jedinec tehdy, neumí-li zvládnout problém (obtíŽnou
situaci) vlastními silami nebo za pomoci sqfch blízlo.fch.Klient spojujc
oblykle svrij problémse situací,ve kterése nacházi a není schopen (nebtt
nechce)identifikovatvlastnípodíl na vzrrikuproblému.
K|ient aktivní:
PŤedpoklademrispěšnostipráce s klientem je jeho dobrovolnost.Dobrovolné
pŤijetípomoci (nezávisle na iniciaci sociálních služeb), založené
na dúvěíe
v pomoc a umocněnépocitem beryeči a akceptace poradcem, umoŽřu1c
klientovi aktivizovat vlastní síly a vyrovnávat se s vlastním problémem
kooperativnímzprisobem.Pocit drivěryje ovšemspjat s pŤíjemnfmiproŽitky
a m že u klienta vyvolat i závislost na odborníkovi a blokovat pŤevzetí
odpovědnosti. Je-li ze strany poradce pŤeceněnrikol pomáhat klientovi,
zvyšujetím oblykle jeho závislost na r.rrější
pomoci.
o Sfupeř vlastníaktivizace souvisí s dominancí'rozhodnostía sebedŮvěrou
klienta.
e Směr aktivity klienta souvisís jeho motily pro pŤijetítétorole' V ideálním
pŤípaděje aktivita k]ienta směrována krozhodnutí a fešenív kooperaci
s poradcem. V jiném pffpadě, napfiklad u manipulativrríchklientri,
ie
aktivita zaměŤenapouzena získánívfhod.
K|ient prob|émoqf:
e Problémovym m že bft klient, ktery není sám iniciátorem
pomoci,
vsfupuje do poradenskéhoprocesu nedobrovolně a není motivován pro
spolupráci.
32
. tl
l'roblémorďmblvá klient, kte{Í nezískal vkontaktu sporadccttt 1rtrt
akceptace a bezpeči,zejména pak vpŤípadech,kdy jsou naduŽiviirry
donucovacízprisobypráce s klientem' Vede to k pocitum nepochopcttiir
ncspokojenosti a k a\<tivizacinežádoucíchobrannlch mechanizmrj.K l icrrt
jc v odporu, odmítá, pochybuje (stíŽnosti,pomluvy, kverulace, pŤínre
napadeníaj.).V pŤípadě pasivnírezistencese stává ,'odevzdanym...
. K problémovÝm typrim klientŮ se Ťadí i klientu mlčenliví,
nekomunikatiwí, kteŤíneposkytujíporadci dostatečnouinformaci o tom,
ani o tom,jak na ně pomoc ptisobí.
co potŤebují,
Klient rizikovj:
Ncjproblematičtějším typem klientri jsou tzv. rizikoví klienti, kteŤíobtíŽně
lravazují spolupráci, je pro ně obtižnézměnit ,,ťrhelpohledu.. na vlastní
problém.K rizikov../mklientťrmpatŤípŤedevším klienti se
klienti depresirrrrí,
suicidálnímitendencemi,klienti agresivnía klienti psychotičtí.
text
I ll| RozšiÍující
|/ | l,odrobnějsou specifikováni klienti napŤ.v kapitole K. Paulíka ,,Zvláštnosti
poradensképráce s r zn!,mitypy klientti,, (2005, kap. 2.8. s. 34 - 38). Kromě
vyše uvedenych typ se zde dočtete o typologii klient skupinoujch
poradenskj,ch situací - monopolistovi, mlčícímklientovi, nudnémklientovi,
si klientovi,psychoticlalma hraničnímklientovi.
,stěžujícim
I r tr I
tr )l
I Y | Úr o lč.t:
l,okuste se popsat u vllše uvedenj,ch klient , podle čeho (jab!,ch znakú)je
múžeporadce identifikovat a jak je možnés nimi pracovat. Verffikujte
srovnáníms u!,šeuvedenoupublikací K. Paulíka.
správnost Ťešení
3.l.l očekáváník|ienta
Klient vstupuje do poradenského vztahu s očekávánímifjkajícím se rírormě
pomoci a zprostŤedkovaněi role poradce. NesplĎuje-li sociální pracormík
chováním ve svéprofesníroli očekáváníklienta, vztah mezi nimi se utváŤí
rlbtíŽně.Je proto nezbytné, aby odbomík správně percipoval anticipace
k|icntaa následněs nimi pracoval.
JJ

|ndividuální očekávání (anticipace) sociálních rolí obsažen;fchv profcsr
sociálního pracovníkaklienty jsou rozdílná a vymenlji rozsah i intenzi{rr
interakcí'
o Mohou se vztahovat k formě interakce sporadcemok6pu oček vanl
pomoci.
. od poradcejsou pak očekáványrole:
- pŤítele,roďče, vzoru, kolegy, učitele, vychovatele, vridcc,
mediátora,experta.
o Mohou b;it odvozena od očekávan;/chčinností poradce, od jeho
profesních kompetencí Poradce pak má vystupovatjako:
- analytik, pozorovatel, hodnotitel, utěšitel, dúvěrník,terapeut,
informátor' organizátor,vyjednavač,kontrolor aj.
Útotra č.z:
Klient namítá, žemladá poradlEně mu nem žepžece radit s tychovou dítěte,
protože sama není vdaná a nemá děti. Ke heré roli (rolín) se vztahují
očekáváníklienta?
3.2 Poradce
V rámci stanovenfch standardri kvality sociálních sluŽeb a ve shodě
s primámím qfzrramem lidského faktoru v rámci organizace paŤí k
nejdrileŽitějším
determinantámporadenskéhoprisobeníkva|ita pracovníkú.
(Payn,2002)
3.2.1Profesníkompetenceporadce
o kvalitě poradenskfch pracovníkťrvypovídajípŤedevším
jejich profesní
kompetence odvozenéz poradenslo.f
ch činností.
1) Jádrem pracovníchkompetencíjsoutzv. k|íčové
kompetence:
l, organizace a provedení cvičn!,ch tikolú. Cilem je umět p|lttttlvitl :r
provádět práci, kontrolovat r sledky. Subkompetence: cílevědttttttl'l|'
pečlivost, pŤesnost, sebeŤízení,sebehodnocení,systematickil rackltt ltti
postup,organizačnía koordinačnischopnosti,flexibilitu.
2' Komunikace a kooperace, Cílem je chování ve skupině' kontakt
s ostatlrími,t'./movápráce. Subkompetence:vyjadŤování stní a písemnú,
věcnost, argumentace, otevŤenost, schopnost kooperovat, vcítit se,
sociální odpovědnost,čestnost,
integrovat,vstŤicnost,
3. Aplikace technik učení a technik duševnípr ce' Ci\em je lrytváiet
pozitivní postoje kučení,zvládnout techniky lyhodnocování a pÍeďáváni
informací' Subkompetence:ochota se vzdělávat, používattechnilE učení,
pracovat se schématy, ,ryozovatzávěry analogií,formálně logiclry myslet,
abstrahoyat, pŤedvídat, uplatúovat transfer,systémověmyslet, aplikovat,
Ťešitproblémy, kreativita.
4. Samostatnost a odpovědnost. Cílem je rozvoj samostatrrosti a
spoluzodpovědnosti pŤi práci. Subkompetence:pŤemj,šlenís ostatními,
spolehlivost' disciplína, iniciativa, obhajoba vlastníhonázoru, rozvážnost,
schopnost r ozhodovat, sebelcritičnost, schopnost vytváŤet audlE.
5.Sn šeníz těže.Ci|emje psychická afyzícká náročnost.Subkompetence:
koncentrace, vytrvalost, bdělost, ostražitost, odolnost vúčifrustraci,
schopnostse pŤizp sobit. (Zpracováttopodle Belz, H.' Siegrist. M. Klíčové
Praha:Portál,200l)
dovednostiajejich rozvíjení.
K dovednostempožadovan;fmpro v..ikon profese poradce v sociální práci,
uzce spjaffmi s osobnostní disponovaností, patrí zejména dovednosti
komunikační a interpersonální - schopnost naslouchat, vést rozhovor,
ovlivřovat, pŤesvědčovat,argumentovat, navazovat kontakt, utváŤet a
formovatmezilidskévztahy aj.
2) Klíčovékompetencejsou doplněnéo speciální znalosti a dovednosti a
umožřují pracovat se specifickymi potŤebamiklientŮ, s rrizrrlmi cílov'.imi
je
skupinami. Specializace podle potŤeb klienta a pracoviště, která
v poradonství žádoucí, vyžaduje větší dělbu pÍáce mezi odborníky a
i t'.fmovoupníci specialistú.
v mnoha pŤípadech
35
 j Í\ l Rozšiňující text:
lč) *" specialist m v sociální práci Ťadímei poradce zaměiené na některtltt
z cíIov|lchskupin či na Ťešeníspecificleychproblém klient . Tito poradci
specialisté klient v problém neŤešísymptomaticlql, ale v širokémkontextu
Potžeby klienta diagnostikují, posuzují a objehivizují prostŤednictvín
reálnilch (skutečrrlch)aspekt situace klienta. Tento situačnípŤístup bj,l,.t
dáván odbornílq v sociální práci do kontrastu k tzv. psychologizujícímu (zu
vhodnějšípovažuji označenípsychoterapeutickému) pŤístupuke klientovi'
zaměŤenému pouze na docílenízměny u klienta a tímdruhoně i vjeho situaci'
@illis, 1984;Laan, 1994,s. 202 - 205)
3.2.2 Pracovní činnostiporadce
V poradenském procesu se uplatĎují s rŮznou mírou intenzity podlc
profesníhozaŤazerlinásledujícíčinnostisociálníhopracovníka.
1) činnostipžípravné,které vedou k rozvoji osobnostisociálníhopracovníka,
k odbornému rozvoji, k odborné spolupráci, napomáhají k efektivnějšímu
ŤešenípŤípadu.PatŤíknim vzdě|áválí, v'.icviky, Ianrzy, stáŽovríní,
vyťváŤení
kontakt s institucemi. Pro vlastní práci s klientem pak pŤíprava
podkladov'.fch materiálri, organizačni, technická a materiální pŤípravana
konzultace.
2) činnosti lyužívané ve vlastní pr ci s klientem _ navázáni kontaktu,
diagnostikaproblémua klienta, konzultace,ana|yzaa zhodnocenípiípadu.Do
vlastní práce s klientem patŤíi evidenčníčinnosti - vedení záznam.Ůo
pŤipadu,sepisovánídohod návrhy na Ťešení.
3) Distribuční činnosti spočívající v orientaci klientŮ na speciální sluŽby
nu0rék Ťešeníjejich problémri.
4) DaIšíčinnosti, tj. aktivity nryšujícíefektivitu sociální práce. Jedná se o
prtizkumy a vyzkumy, ana|fzy vlastních dosaŽenfch vysledku pŤi Ťešení
pŤípadri,
ričastna supervizích,statistickéala|yzy, preventivníakce v podobě
vzdě|ávaci a publikačníčinnosti,ričastv komisích zablvajicich se sociální
oblastí,ziskávánísponzorŮapod. (Schneiderová,2004)
I
l\dle Havrdové (2004) zahrnuje sociální intervence odbornÓ čiltltrls|l
provázení, poradenství, terapii, organizov ní, tréninlql, vyjedn v nl,,
zgstupo|'dní.
3.2.3Konflikt pomoci a moci poradce
llozpornéírkoly sociálnipráce, tj. na jednéstraněpomáhat a radit a na stranč
druhépŤijímatopatŤení a prosazovat liŤednímoc i proti pŤáníma vťrliklienta
(nátlak na klienta), jsou konfliktní pro klienta stejně jako pro pracovníka
služby. Ve sv1fch drisledcích pak vedou k pŤeceněníjednoho z těchto
požadovan;fchstandardri(pomáhat, prosazovat moc) a mriže pracornríky
vést:
- k pŤeceněníirkolu pomáhat klientovi a zlyšovat jeho závislost
na vnějšípomoci ,
- k nadužívánídonucovacích zprisobri práce, které vedou k
nepochopenía nespokojenosti ze strany klienta a vyvolávají
nežádoucíobrannéreakce.
3.3 KULTURA (IDEoLoGIE) oRGANIZACE SLUŽEB
Kulfura orgalizací služeb se liší podle typu klientely a typŮ Ťešenfch
problémri.Kultura organizace určuje pŤístuppracovnílď ke klientrim a
vymezuje také pŤijatelnostchování klientťr' Pracovníci se Ťídíideologií
(normami) platnlmi v organizaci, ovšem v'./běrověa pŤizp sobeně sl m
individuálním preferencím hodnot, cílú, postojri a zájmi v podobě ještě
akceptovatelnéor ganizaci.
o Pravidla určujícíjednání v rámci organízacenezrramenajíuniverzalitu v
pŤísfupu poradcri ke klientúm.Podmiřují vzájemnéchovánípracovníkria
klientŮ, jsou zárukou stability a kontinuity jak pro pracovníka,tak pro
klienta' Navozují pocit jistoty a napomáhajíadaptaci klienta v nov..fch
situacích.
. Stejné chování klientri je vněkterlch službách pŤijatelné a v jin:fch
NapŤíkladmíra tolerance k chování klientŮ poradny pro
nepŤijatelné.
 uživatelenávykov'.fchlátek bude určitěvyššínežnapŤ.u klientri poradn1,
pro rodinu čiu klientri oddělenípéčeo dítě.
l]5? Úlohač.3:
i v'l
Na konkrétnímpŤíkladu srovnání dvou institucí sociálních služeb uved'tt,
rozdíly v požadovanéma pžijatelnémchování klient . Napž,domov d chodcti
ve srovnání s azylotym zaŤízením
pro bezdomovce.
RozšiŤujícítext:
Pžístupy ke klientovi jsou kromě individutilních pžedpoklad poradcii
determinovány stanovenllmi pravidty jednání v organizacích sociálních
služeb v podobě sociálních norem psanych či nepsan ch, deskriptivních či
injunktivních. Deslcriptivní(popisné)normy typu ,,je dáno,,, ,,musí se',
poskytují informaci o efehiwím a adaptivnímjednání, o činnostecha v konu.
Deskriptivní normy uvádí, co je typicke a normální, obsahují návod a žešení'
PatŤí knim normy společensly obecně ptatné (zákony) a pŤedpisy dané
organizace služeb(směrnice).Injunhivní normy typu ,,má b t,,, ,,mt)žese,,
určujírovněž schvalovanénebo neschvalovanéchovtiní a jednání. Jejich
pžípadnéporušeníje vnírnánojako pŤíslib nebo hrozba, Patžík nim zvyklosti
jako běžné,obvyklé zp soby jednání skupiny (nemusí byt vyslovené,jsou
odpozorovatelné) a mravy (morálka) žízené morálními normami společnosti,
společenství,skupiny.Pro pžijetía plnění normyje pro pracovníka (poradce)
i kliento nutná osobni akceptace, identifikace se s tím, co je žádoucí a
než doucí. odpovídáJi norma individuálnimu normatiwimu systému
ftodnotám, postoj m), je identifikace s ní ulehčena, taková norma je
dodržována, respektována, Jestliže dochází k diskrepanci mezi individuálním
normativním systémem(normami pojat mi jako závaznépro sebe) a vnějšími
nonnami, pak respektování norem m že b!,tjen vynucenéexistencí sankcí.
V tomto pÍípadě je dodržováni norem odvislé od zá,yažnostisankcí a od
atraktivity (mírypotŤebnosti,uspokojení) chování,jednání nebo činnosti
pžestupujícínoftny. Je-li atrahivita nežádoucíhochování vysoká, člověku
pŤin ší chov ní pžestupující norrnu potěšení a sankce považuje za
net;yznamné,pak strach ze sankcí n že b t potlačen a norma není
dodržována.(Schneiderová.2003)
K označenípravideljednání,ukazujícíchk jakémucílovémustavu.jcltt|l||(:
\(.
minimálně nebo maximálně pŤiblížit,se používátermínustandardy' k|t.rt.
jsou vymezenéprostŤednictvím rozlišovacíchzrrakri, měŤiteln]ichkrilť.rii.
Požadavkyna kvalitu a směr,.yvoje sociálníchs|užebse Ťídízpracovanyrrrr
standardykvality sociálníchslužeb.(MPSV 2002)
3.4 PRoBLÉM
V;|znamnou součástí poradenského procesu je problém. Problémem
rozumíme situaci, kterou člověk proživájako neŤešitelnou
vlastními silamr,
kterou nezvládá nalyklfmi postupy jednání. Problémje situace obsahující
něco neznámého'kjejímuž Ťešeníchybí informace. Problémvysťupujejako
dúvodpropŤijetíklientskérole.
Problém, se kteq/m klient do procesu interakce se sociálním pracovníkem
vstupuje,nemusíbyt jeho hlawím problémem.ZaměÍenína vedlejšíproblém
Qlseudoproblém), zastíráni hlavních obtiži, mriže byt vědomé i
neuvědomované.Je na poradci, aby identifikoval problém klienta, pŤípadně
hierarchii problémň a zvo|I|strategii vedoucík jeho vyŤešení.
U problémuje potŤebase zaměŤit:
. na jeho vznik a v'-fvoj,
o na četnostopakováníse určitého problému,
o na intenzituproŽíváníproblému,
. na zprisoby pŤekonávání problémua jejich ríspěšnost.
Pokud je nebo byl problémfešenza pomoci jinlch lidí (laiku i odbomíkŮ),
pak je nutné ana|yzovat,jakrymi metodami a jak často byla tato pomoc
rea|izována.
Pro rispěšnouporadenskouintervencije nutnomítna zÍete|t,že..
- identifikace hlavního problému není časově vymezena počátkem
konzultace,
- klient, v pffpadě, že by to narušilo vztah drivěry, s odhalením
bazá|nihoproblémunemusíb;ft seznámen.
l/'l RozšiŤující text:
Problém m žebllt definovánjako: krozpadu osobnosti,
situace vede kvyčerpání,desorientaci i
= 5. stupeú- extrémněpŤetěžující
extrémně zlehčujícísituace veda ke ztrátě
a) neschopnostorientot)atse v situaci - desortenfuce seberealizace.
b) prožitek neadekv tní z těže o Problémy objewjící se na urowti I, až 3. stupněje schopen jedinec Íešit
c) neschopnost se rozhodnout - konflikt vlastnímisilami nebo v rámci poradensképornoci.
o Problémy na rovni 4. a 5. stupně patžído oblasti terapeuticképéče.
ad a) Desorientqcí rozumirne nepŤiměŤenouorientaci v životnísituaci, Herá
vznikájako dúsledek: Útoha č.4:
- nedostatku informacípotžebn!,chk Ťďení situace, Llveďte, o jalcj, stupeř a formu neadekvátní zátěže se jednalo v uvedeném
- nepžiměŤen!,ch postojti, chybrrlch vlastníchpŤesvědčení, pŤípadě:
- sběhu okolnostíneumožřujícíchsaturot)atvlastnípotŤeby, %k'",ě s. tŤí4,,uilborná ž lEně, má rodiči pŤesně organizovány aktivity ve
- pocitu ''slepéuličIey,,
(beznaděj,strach, deprese). její potžeby,
volném čase,se stymi vrstevnílryse st!,hi jen ve škole. Veškeré
leroměsamostatnéhorozhodování,jsou rodiči saturovány, Na školnín ulletě,
ad b) Neaďekvátní z těží rozumíme zátěž z požadavku vyšších(pŤetížení) kde nebyla pod neustálou kontrolou, prožila sv j první sexuální styk a
nebo nižších(neužitečnost, nadbytečnost)nežjsou možnostiklienta. otěhotněIa. Rodičeji pŤinutili k interntpci a dívka se pokusila ne spěšně o
Životní sinaci klienta je možnévymezit na šlqitách vyjadŤujícíchzvyšující sebevraždu.
nebo snižujícíse odpor reality: ad c) Konllikty znamenajírozhodovánímezi silami protich dněp sobícími.
Situace Intrapersondlní konJlikty jsou pro člověka obtížně Ťešitelrtjm nebo
se se odporu neŤešitelnÍ,chproblémem,jedná-li se o p sobení dvou odpudivych sil nebo
Extrémnězlehčuiící ExtrémněpŤetěžuiíci současnép sobení pŤitažlivéa odpudivé síly pÍi dosahování cíle, pŤípadně
Uplně zlehčuiící PŤetěžující p sobenípŤitažliulcha odpudiui,chsil.
mnohonásobné
ZIehčuiící Zatěžuiící
Povzbuzuiící Problémová Pžíklad:
Normální Normální ++ konflih - rozhodováníse mezi návštěvoukina a divadla, na něžse člověk
těší,ale protožeprobíhajísouběžně,musi sivybrat, co navštíví.
+ ]. a 2. stupeř . normální a problémová nebo povzbuzujícísituace + - konflikt - rozhodování se o návštěvě člověka' her! je pro naši další
neznamenápro člověkaobtížněŤešiteln!,problérn. existenci dúležit!,,ale ke Herémucítímeantipatii.
=3.stupeú - zatěžujícía zlehčujícísituace m že vést kneadekvátnírnu,
nepŤizp s obivémuj ednání. Interperson lní konJlikty - neshody v názorech, postojích, hodnoceních,
> 4' stupeú- pŤetěžující
a plně zlehčujícísituace má traumatizující činlq' vztazích jsou pro člověka běžnou záležitostí. Zatěžujícípúsobenízáleží na
Clověk naráží na nepžetržit!,silny odpor, v opačnémpŤípadě nemusí odolnosti jedince, na vypracol)anych strategiích k Ťešenítěchto konflikt ,
vynakládat jakoukoli nánlahu vedoucí kuspokojování vlastních potžeb, pŤedevšírnvšak na intenzitě vztah k osobám z časněnyn v konfliktu.
cítíse zcela nadbytečn!,' Interpersonální konflikty mají vnějšípodobu sociální pasivity, sociální
agresiv ity, riv aIity, nenávis ti.

40 4I
 l ti t' l Ú|ohač.5:
t. \ ^ l Nejvfraznější determinanty problematické interakce na straně užšího
| ř-J Jalre typy interperson lních konflikt častějiprožívite? prostŤedí:
Pokuste si zdinodnit,
proč. a) sociální status člens$ch skupin
b) nestandardnícíle a zájmy skupin
c) nestandardnístyl života skupin
3.5ŽtvoTNÍ snulcn KLIENTA
d) neadekvátnípostoje skupin ke společnostiajednotlivcúm
Nejvjraznější determinanty problematickéinterakce na straně k|ienta:
Existence člověka je uskutečřována
v interakci s prostŤedím. Celkové a) neuspokojivf Únck!,a zdravotnístav
prosťedí, které ovlivřuje životní situaci
člověka a vystupuje jako zásadní b) neuspokojiv! psychiclc! a mentální stav
proměnná v procesu poradensťví, zahmuje široké podmínky c) neobvyklf ávotní styl a životnícíle
sociodemografické,politické,normativrrí
aj., vstupujícído interakce s jedinci d) hodnoty a postoje neodpovídajícídanÝm skupinovjm normám
a skupinami zprostŤedkovaně, či mezilidské
be4prostŤedně ovlivřující e) nedrivěra ke společenslcjminstitucím
podmínky označované jako uŽšíprosťedíklienta. (Scbneiderová,
2004) f) níz}Ávzdělanost a kvalifikace
socnrNÍpRosrŘEoÍ
Šn'ŠÍ g) vyššízávislost na sociálním prostŤeď (pied a poproduktivní věk)

uŽŠÍ
ilfi
soctelNÍr{dsrŘroÍ
h) slabá ekonomickí situace klienta aj'
e) nízké kvality členskfch skupin (integrace, koheze, organiz'ace aj.),
Jetlotlivci a problematickéváalry
f$piny
ilft f) omezenépŤedpokladypro sociální vyjednávání aj.

Ži:}J:'H. Útona č.6:

Bezproblémové vazby mohou bjt v ruarfch Které z detertninant problematicki interalcce se nejvícepromitají v soci lní
živohích etapách a životních
práci s romslcoukomunitou.

ril
situacích narušeny zasahujícími bariérami
(označenéx), deterrrinantami
problematické interakce klienta a prostŤedí. DocházíJi k ďskrepanci mezi požadavky a pos\rtovanou podporou prostĚedí
Pomoc člověku prostŤednictvím
sociální práce spočívá v odshařování nebo mezi pŤedpoklady(schopnostmi)člověka a očekávánímiprostŤedí, je
bariér narušujícíchklientovu ávotní
situaci. socirílní fungování člověka narušeno. Pokud náwat k homeostáze není
NejvJ;raarější determinanty prob|ematické v silách jednotlivcri či skupin, je zde mísúopro intervencevpodobě sociální
interakce na straně širšího
prostŤedí: pomoci k obnově nebo udrženísnesitelnémíry sociálního fungovríní.Ynik|é
a) nevyhovujícílegislativní a pnívrrírámec bariéry jsou odstrďovány za pomoci pomáhajícíchprofesí intervencemi do
b)nevhodná sociodemografická struktura životní situace člověka (klienta) a nabizi se změna klienta nebo zrněna
státu, regionu, obce
(zalidněnost, populační vfvoj, pohyb prosťedí.
obyvatelstva, vzdělanost.
zaměstnatelnostaj.)
c) systémysociální pomoci pŤílišznevfhodřující Podle L. Musila (2004, s. l83) jsou moŽnéčtyŤizáHadnízásahy umožřující:
nebo piíliš zvfhoď'ující
d) nedosiatečné občanskéaktivity aj' l) pŤizprisobeníse klienta prosffedí,
2) pfi zprisobeníočekávríní
prostŤedí
možnostemklienta,

42
 3) pňizprisobenípodpory klientŮm nrírokúmprostŤeď, RozšiŤujícítext kapitoly 3
4) pŤizprisobenípodpory potŤebrínklienta (iednotlivce, skupiny).
Hlav,,í pracovní ěinnosti soci lních pracowtík podle jejich profesního

Intervence vúči prostňedí (ad 2 a 4) jsou kvantitativní nebo kva|itativnl zažazení v rámc i r esorttt.
(Ana za a vyhodnocení činnosti sociálních pracovníIaŽz hlediska kvantity
zásahy, kteréprisobíve směru:
jejich potŤeby a z hlediska jejich pracowtí n plně. www,MPSY/ Sociální
. Zyyšovdní tolergnce prostÍedí k odchythdm
- změny postojii probletnatika/ Koncepce sociálních služeb'2 004)
společenského okolí k individuálním oďišnostem,k marginalitiím,
. posunu obsaha očekávdníprostžedí zrrrěny
- společens\fch pravidel, o ttv čR: V resortu Ministerstva vnitra ČR se vyslqují sociální pracovníci
společenslcjchcílri'
vpracovních pozicích soci lní pracovník specialista - Spr va uprchlicb!,ch
Intervence respektuje poffeby k|ienta a snaha docílit zněny je vícc
zažízeni her! vykan vá pžedevšímkoncepční ametodologické činnosti,
orientovifurana prostŤeď.
sociální pracovník specialista - aryIové zarízení, Her!, provádi depistážní
činnosti na vyhle&ÍváníHient , poslytuje intervenčnípomoc, systematickou
Intervencevričiklientovi (ad l a 3) prisobíve směru:
o zdokonalování neho lepšíhovylživáni jehomoŽností(schopností), terénnía individuálni lrurátorskou činnost' V pracovních pozicích sociální
pracovník a spráwlí rada Ťešísociálně-pr wtíproblémy klient , monitoruje
o posunu jeho chovún{čipercepce vlastního
chování'
tnomentální situaci klienta, zajištuje poradenství, provádí analytické
Intervence podporuje prosfiedí, respektuje pŤedevším požadavky a možnosti
a metodicki činnostiv individuáIní a shryinovépéči.
většinovéspolečnosti odrážejicíse v normativních potŤebácha snaží
se docílit o ltŠtvtT čn: v resortu Ministerstva šIalství,mládeže a těloulchovy čR
změny u klienta.
p sobí sociální pracovníci v pozicích - sociáIní pracowtík ve speciální škole,
Všechny uvedenéintervence mohou probíhatsouběžně!
sociální pracovník ve škalskcm poradenshém zaŤízení, soci lní pracovnft
v zaŤízeníÚstgvní ulchovy nebo ochranné uilchovy. Sociální pracovníci
Úloha č.7:
provádějí poradenskou činnost,zprostŤedkovavajíkontakt na specializovaná
Uveďte,jaké tyry intervencíjsou realizovány v čisenion)m:
pracoviště, poslEtují informace osociálnich dávla,ch, kompenzačních
1) I/éstděti k odpovědnosti za rodiče.
pom claÍch,soci lních službách, zpracovávají agendu souvisejícís vydánítn
2) Investovat do rozšíŤenírezidenčnípéčeo seniory.
pŤedběžnéhoopatŤení, srealizací diagnosticlreho dobrovolného pobytu
3) Finančnípomoc orientovat pŤímona seniory a podpora samostatnostt
v diagnosticlEch tistavech, poslcytujípomoc klientúmpŤi ulrončeníochranné
pŤi rozhodování o ulběru služby.
nebo stawí vftchovy,pomáhají klient m s pŤedkládánímpŤislušn ch žádostí.
4) Naučit seniory ahivně vytžívatvolnj, čas.
Do náplně jejich práce taképatŤí kontaktní práce - návštěvy v rodinách
klientúpodle individuální potŤeby.
Ke strukturálním prvkrim poradenskéintervence patŤídále metody, o MS čR: Y resortu Ministerstva spravedlnosti jsou sociúlní pracovníci
techniky
a prostŤedkyuvedenév dalšíchkapitolách. zaměstnáni v odděteníuj,kanu vazby Vs čR, v oddělení ullkonu trestu Vs čR
av odděkní ulkonu vazby atrestu YsčR fum, kde u!,lronvazby aulkon
trestu tvoŤíj edno společnéoddělení.

45
 o SociáIní pracowlíci se podílejí na uytváŤení
lancepce zacházcttt Zatnďrují se na sociální pofooru aprovázení, sociální poradenství, sociální
sodsouzenjrni, poskytují soci lně-pnivní poradenství, spolupracují'u,
Irontrolua dohled, socililní anabizy a administrativnípr ce.
sociálním larátorern pro rnládež a dalšími odbornítqla zaŤízeními,s p sobnosti zaměstnávajíobce s rozšíŤenou p sobnostísociální
orgattl V pŤenesené
obcí apod. Garantují kontinuální sociální pr ci, vypracovávají pracowtíIE takév pozici koordindÍora sociální péčeo osoby tzv. společenslgl
socialttl
anamnézy,sociáIní diagnÓzy a individuátní socioterapeuticlc! ptán
v pŤíslušnt| nepíizpúsobené. Koordinátor prov dí sociálně-pravní poradenství, sociální
části komplexní zprávy o odsouzeném,podílejí se na žešení
rodinnj,ch diagnÓzu, koordinuje práci s klienty, spolupracuje s věznicemi, orgány
problém,úobviněnlch, provádějí anal\izy v oblasti sociálně patologickych
jev činnlmi v trestnímŤízení,orgány samosprávy, tiŤadypráce a NNo, rozhoduje
a podílejí se na realizaci preventivních opatŤení' Y resortu
Ministersntt openěžitj,ch avěct!,ch dávlrach, vede evidenci aspisovou dokumentaci
spravedlnosti čR p.itsobí i tižednícia asistenti Probační
a mediačníslužby, klientú.
heží v rámci tlykonu své multidisciplinární profese vylanávají
i sociálnl
pr ci.
Spektrum poslytovanych sociálních služeb se diveruifihje, roníjejí se
o Mz čR: Sociální práci v resortu Ministerstva
zdravotnictví ČR vyt@návaji zaŤízení jako jsou centra lvizové intervence, azylovédomy, n)znétypy služeb
sestry pru socilílní službu av oblasti psychiatrie pak pro lidi se zdravotnímpostižením,domy na pttli cesty, nízlaprahová zaťaení
resocializačnl
pracovníci na psychiatrii. Do náplně práce sestry pro
sociáIní stužbupatÍi pro děti amládež, odlehčovacíslužby, terénníprogramy' kontaktní centra
soci Ině právní poradenství, sociálně zdravotnípomoc pacienttim apod, Náplř práce sociÓIních pracovníkú vsociálních služb ch je značně
v lcrizovych
í| situacích ohrožujícíchjejich zdravotní stav, žešenísociálních
in problémt) rozmanitá, zahrnuje sociální depistaž,terénnísociální pnici, diagnÓzu, Ťešení
s potžebt!,mi pacienty ve zdravotnickém zažízení,jedruÍní sociálně-pr uních a sociálně-zdravotních problétnúuživatelúsociální služby,
s institucemi
a samostatné,rui,ročné, analytickéa metodiclw činnostiv individuální sociálni poradenski služby, diagttosticki, u!,chowé apsychologické činnosti,
práci' Resocializační pracovníci v psychiatrickem
zažízení se věnu1t zastupování klient pŤi soudních a správních žízeních,práce s rodinou
socioterapii, poradenství, arteterapii, vedení chránWch díIen, klienta, zprostŤedlrováníkontald na další instituce a odborníIq, spolupr rci
činnostni
terapii, nácviku sociálních dovedností, pohybové terapie, psychoterapii, s ostatními odborníkypŤi Ťešení sociáIní situace uživatelesociáIní
nepŤíznivé
zájmovéklubovéčinnosti. služby.Za|tmuje i činnostimetodické,
o MPSV čn: r obbsti sociáIni politilE sttitu,
resortu Ministerstva práce
a sociálních věcí,jsou sociální pracovníci zaŤazenijako zaměstnanci Na žadech práce je sociální pracovník zaměstnán na pozici
vežejné
spr vy na pozicích ddvkoulch specialistú srátní socidlní podpory,
heží 4trostíedkovatel, poradce. ZprostŤedkovatel, poradce vede sklienty
v rámci sui,ch činností vázan ch na
"llrlr
Jinanční pornoc postqltují klientt)m rozhovory, rozhoduje o htnotnémzabezpečeníklienta, nabízívolná pracowi
tllt poradenství v tétooblasti a sociúlních pracovník v
oblasti ivek soci ]ní místa, nabízí vhodné rekvaliJikační progran,y, zaŤazuje klienta do
péče,Heží vyhle&ivají osoby vyžadujícípomoc, pfijímají poradenskj,ch programťt,doporučujen slednou péči,vypracuje indiviátální
žádosti, posuzují
podklady, uydávají rozhodmttí, ověŤují shltečnosti
vterénu, provdLdějí akčníplány, provádí poradenství k volbě povolání, vede Hienta v evidenci,
sociální poradenství, kontrolu apod,
Na selal sociálně-právní ochrany dětíjsou zaměstruini sociální pracovníci
v pozicích - íerénnísocitilní pracowík, soci lní pracovník pro
ndhradní
rodinnou péěi, socidlní pracovník pro probtematiku CAN,
kur tor pro děti
a ml deža socfuilnííerapeut.
l

ilulli
 Í.'či^-l ŘnŠBNÍ Úr.oH -k.p.3 4 FÁZI' P oR A D E Ns K É H o P R oc E s U
l,ť-J Úlonač.2: Klientočekává
vzor,rodiče.
PŤeceíuje
zkušenostní pÍct|
stránku
odborností.
V této kapitole se dozvíte:
Ú|ona č.4: Situace zlehčujícía extrémnězlehčujícíveďy k neadekvátnímrr
jednánív situaci, kdy dívkarozhodovalasamostatněo svémchování. . co rozumíme procesem pomáhání;

Ú') U|oha č.7: l) Zvyšováď tolerance prosťeď k odchylkrím. r jaké jsou rozdíly procesu krizového a rozvojového poradenství;
2) Zvyšovánítolerance prostŤeď k odchylkrám. o jak pracovat s cíli v rámci fázi poradenského procesu, proč
3) Zdokonalovánívyrržívání moŽnostíklienta. uzavirat kontraktY
4) Posun v chovríníklientŮ. o jak se liší modely fázováni poradenskéhoprocesu.

KoNTRoLNÍ otrizrv - up. r Budete schoPni:

1. Z jalcfch prvkrl se skládá poradenslcf proces?
o vymezit, jaká jsou specifika dílčíchfázi poradelského procesu;
2. Jalrf je rozdfl mezi klientem kooperativním a manipulativním?
3. Jaké typy k|ientrl znáte? o vysvětlit rilohu standardrikvality v poradenskémprocesu;
4. Jak mrlžeovlivnit poradenslcf proces očekávání klienta? o íešit rikoly jednotlivfch fáni pÍi vedení pŤípadu;
5. Uved'te k|íčovékompetence poradce. o na|éztshody a rozdílky v pomáhajících procesech s pŤevahou
'Íl 6. Jaké typy pracovních ěinností patňí k profesi poradce?
7. Jak se do práce poradenskfch pracovnik promítá konÍlitrt moci a
uplatnění mocenskéhoa kooperativního pŤístupu..

pomoci?
Klíčová slova této kapitoly:
8. Co je problém?
9. Vysvětlete deskriptivní a konjunktivní normy.
Intemence rozyojov a krizovú,pom hán{ cíle, ítkoly, kvalita, modely,fdze'
10. Co jsou to standardy?
vedeníp|ípadu, kontrakty.
11. Kde mohou vznikat bariéry v interakcích prostŤedía klienta?

,il S h r n u tí k a p i t o I y
TŤetí kapitola učebníhotextu vysvětluje poradenslo.fproces ze strukturálního
hlediska. Zabyvá se ziíkladnímičlánkyporadenství,tj. klientem a poradcem,
č as po tŤ ebnf k p rostud ov ání učiv a k ap itoly :
6+ 1 hodina (teorie + Ťešení tiloh)

4.1 PoRADENSKÁINTERVENCE
vztahem mezi nimi a determinantami, kterétento vztah ovlivĎují. Vymezuje
kompetence poradcŮ a jejich pracovní činnosti obecně i podle jejich
Pomáhající interakce mají směŤovatk adaptaci klienta na živobrí situace, k
pracovního zaŤazeni,Vzriku problémujako driležitéstrukturální proměnnéje
samostatnostiv jeho rozhodování. P. Hartl (In. Matoušek, 2003, s' 85)
věnována pozornost také v podkapitole o bariérách narušujících životrrí
považuje za Hičové vyjádŤení,na kterém se odbomíci shodují: ,ťomá}rat
situaci člověka.Pojetíproblémuje doplněno v rozšiŤujícím
textu.
znamenápomoci lidem, aby si dokrízalipomoci sami...

48 49
 (Matoušek,
Poradenská intervence je zásahem do Ťešenísoučasnéživotrí sifuacc živobrích situací.o,jako dlouhodobějšía organizovaná podpora...
klienta, a tím ovlivřuje jeho takéjeho budoucí život. Intervencenavozuje 2003,s. 149)
mezi
změnu, prisobíve směru: V poraderrskémprocesu' kteď je interakcí založenou na v'.frněnách
poznatkŮ,
l) zdokonalovrínímožnostíklienta, komunikačnímipartnery, napomáhá vzájemé sdělovríníinfonrrací,
2) lepšíhovyuživámimožtostí(schopností)klienta, pochopení klienta a k vfběru vhodné
zkušeností,pocitri, motivri apod. k
JÝ 3)v posunu jeho choviíní, pomáhající strategie,
4)nebo v percepcijeho chovríní. pomáhají Ťešit
Poradenské pŤístupyza|oženéna intervencích vuči klientovi
Intervence umožĎuje: jako psychiatrie na
problémy duševně zdravych lidí, neorientují se
. vytváŤeníobjektivnějšíhosebepojetía sebepŤijetíklienta, (neŤešitelné
psychopatologii. Poradce pracuje s člověkem,kterÝ má problémy
o podporu samostatnostia adekvátnosti jeho roáodoviíní, nespočívá v
vlastními silami) a pomáhá mu jeho obtíže pfekonat. Pomoc
o kultivováníjeho interpersonálníchvztah , pŤijetí bez
jednostranně podávanfch informacích určenjch kpasivnímu
. napomáhiíní pii formulaci realistichjch osobníchpliínri, jako
vlastrrího nríhledu klienta, není manipulací s klientem' V poradenství,
o napomiíhánípŤikorekci již exisfujícíchproblémri.
vt.aždém komunikačním procesu' ďochán ke vzájemnému ovlivilování
(navozování změn, prisobení člověka na člověka), k v,Íměně informací,
4.1.1 Poradenská intervence rozvojová na nějakou
Ť,f,i názori, postojri, pffstupri, ke konfrontaci a posunrim v pohledu
rl Jak vypljvá z jejího názvu, jedná pŤedevšímo osobní rust klienta, kterf by
věc, jev nebo člověka.
umofoil piedcházet krizím, naučil ho vyhodnocovat situace a samosíatně
zv|ádat problémy, využívat adekvátně své ďspoáce a aktualizovat naučenÓ

i
rad stran
zv|ádaci mechanizrny. Jak uvádí V. J. Drapela (1997, s. 162): ,'Poradenstvínení drívríní
sdělovríní
toho, co má někdo dělat v ténebo onésituaci' Není to ani pouhé
4.1.2 Poradenská intervence krizová informací, byť sebeužitečnějších,a rozhodně to není organizovaná
i Je reakcí na situaci klienta, její prioritou je zvládnutí aktuálního problému manipulace myšlenía choviíníklientri...
klienta prostŤednictvímlepšíhovyužitíjeho možností'I tato forma intervence
je zaměŤenana rťrstklienta, protoževšakprobíháv zátěži,navozuje,jak uvádí
l P. Hartl (in Matoušek,2003, s. 88), ,,rústpod tlakem a klientriv repertoár RozšiŤujícítext:
(In:
choviíní repertoiír choviíní a zprisobu ávota m že zristat danou *ušeností PoradenslE proces by podle teorie uzájemnézávislosti H. H. Kelleyho
) považujejejí zislE
illL prakticky neovlivněn... Poradenská intervence kizová lemá za bezprostŤední Hoog, 2002, 2. I-p), která za základní znalE interakce
cíl problémvyfešit,ale ohraničitho. (prospěch) a n klady (obět), musí pŤinašetklientovi pŤedevšínprospěch,
má-li b!,Ípercipován jalrn pomáhající,
4.2 PoMÁHÁNÍ (Jvědomované zislcy by na straně klienta něly blt většínež uvědomované
pom hající
náklady. Vlraz mi vHady na straně poradce jsou v pŤípadě
(pozitivní sociální
Fenomén pomáhríníje definoviín v sociální práci a dalších porrríhajících interalrce empatie a prosoci lní ffiliatiwí chování
klienta,
profesích jako ,postupy, jimiž je lidem usnadřoviíno w|ádáni nríročnfch orientace, vyjadŤování ltisteya spotupráce) na podporu sebeduvěry
rlii
jeho samostatnosti a schopnost Ťešitvlastníproblémy.
il
5lí;
/í:ffi"\
sl
50 {-r, S/
\A:.lr/
 43 cfi,E PoRADENSKÉHo PRocEsU
1)práci se stíŽnostmi

Zák|adním cflem je vyŤešení 8) návazrrostna dalšízdroje.

problémuklienta s proslakticlclm efekteIrl
(profylaxe = opatŤeníučiněnápŤedemkzabrríněnívzrriku negativníhojevu;rr
na základě jeho produktivního rozhodnutí.
Út<oly 1antimi cíIi) poradenského
procesujsou:
_ podrívríníselektivníchiďonnací (na zákJaďě posouzeníjejich potŤebnosri
pro klienta),
Uvedené procedurální standardy ďefrnuji posl ní, cíIe, cíIovou skupinu a
prtncipy pr ce.
Vymezují soubor služeb,zprisob kontaktu a poskytování služby, uživatele
služby i pracovníky.
Definují ochranu pnív klientri a podporují samostatnéroáodování klienta
v souladu s jeho potŤebami'

_ prohloubenía objektivizace sebepojetí

klienta,
4.5 MoDELY PoRADDNsxÉHoPRocEsU
- odhaleníhlavního problému,
_ volba strategiík Ťešení
problému,
Proces pomiíhiínípŤedstavovanfstandardemkvality se zájemcem o
- osvojenípostupu Ťešení, 'jednání
je
službu..(MPsv, 2002), vymezen následujícímifázemi:
- klientovo uvědomění vlastní životrrí situace v kontextu
s možnostmi l) pfiprava najednání'
prosfieď.
2) vstupníÍiízijednání (otevŤení)k vywoŤeníatmosférydrivěry a porozumění,

4.4 KVALITA PoRADENSKÉIIo a vyjasřovríní,

3) dojednávríní
PRoCESU
4) ukončení(dohoda,
Kvalifu intervence, tedy to, jak má služba vpraxi vypadat, vymezují
5) reflexe (vlastní,spolupracovníkria supervize).
procedurální standardy sociálních služeb(MPSV, 2002).
Standardy pŤedstawjíuroveř pro měŤení,stanovík jakému cílovémustavu se
má službapŤiblížitminimálně nebo maximálně. S procesem uveden;im vfše jako 'jednání se zájemcem o sluŽbu.. je
analogiclcf postup pomáhání I. tJrehly (1996) spoěívajícív:
Procedunílnístandardy zahmují: l) pŤíprně'
l) cílea zpusoby poskytovrínísluŽeb,
2) otevŤení'
2) ochranupráv uživatelri,
3) dojednáv ní'
3) jednáníse zájemcem o službu,
4) pr běhu'
4) dohodu oposkytování služby,
5) ukončení.
5) plánování a prriběh služby,
6) práci s osobními ridaji,

52 s3
 R. l|. (]nrkhuff (in Matoušek,2003, s' 87) zveŤejnilvroce 1994 obecrr! A. Schneiderová (1994)uv ádípět fán.'
|Íír|rrpilov;i model pomáháni sestávajicíz
1)vstupní,
l ) vyšctlení,
2) ďapostická a analytická'
2) porozumění,
3) poradenská'
3) akce. .
4) terapeuticM, která je zaÍazena v pfipadě pŤístupu orientovaného na
vyvolání změny u klienta.
L. M. Brammer (ibid' s. 88) rozšíŤil
tentomodel na osm stádií: 5) ukončení.
1)zahfiení,
2)posuzování, Později (2004) autorka charakterizuje tŤetía čtvrtou fázi jako intervenčnía
3) uspoŤádání, pŤiŤazujejako frízipátou áodnocení:

4) vztah, l) ťrvodní'
2).diapostick á a ana|ytick6,
5) objasnění'
3) intervenční'
6)upewění,
4) ukončení
7)plánování, 5) áodnocení.
8)ukončení. V pojetí autorky textu (stejně tak I' Úlehla) nemusí b;it posloupnost
jednotlivlch fáni vždy linerírní, některé fáze mohou probíhat souběžně,
vzájemně se prostupovat a ovlivřovat či cyklicky opakovat.
M. o. McMahon vroce 1990 (ibid, s. 89) proces Ťešení
problémričlenína
pětfázl:
Y. J. Drapela (1997, s. 166 - 169) model psychologickéhoporadensM
|) navázáni vztahu,
fáz$e:
2) shromažďováníinformací,popis problémua jeho hodnocení,
I.lruvázáli vztahu, vytvoŤení terapeutické atmosfery a zjištění klientova
3) stanovenícílri, plrínyjednání, intervencí, oslabenítíživostisituace, pŤíchodr1
4) vlastrrípruběh Ťešení, 2) ďtagnízaklientova problému,
uskutečněníintervencía smíieníse s okolnostmi.
kterénelze ovlivnit, 3) Ťešení problému- základní cíl a altenrativy,
4) klientovo konečnéroáodnutí, závěr poradenskéhoprocesu.
5) zhodnoceníprťrběhupráce azpětnávazba'

Tato stnrktura procesu není podle autora ťrxní,ovšemje potŤebarespektovat

epigeneticlcf charakter f;ízíporadenskéhoprocesu -jejich návazrrost na sebe
(následná vychání zpÍedchozi). Blok, narušeníkontinuity je drisledkem chyb,
nedoŤešení pŤedchoá fáze, protoje nubrf náwat a láprava chyb. Eklektickf

54 55

charakter Drapelova modelu umoáluje, sjistou mírou modifikace, je|rrr
aplikaci v terapeutickém pusobení poradcťrrúznfch poradensl<'.|chsměr rr
škol.
Popis prŮběhu poradenskéhoprocesu se vpojetí niarfch autoni pfiliš neliš|
Rozhodujícím momenŮem, a to i pŤesto, že v počtu fáni neni jednota, jc
návaznost postupu. Bez ohledu na dílčíčleněnízávisí efektivita poradenskd
intervence pŤedevšímnanavázání kontaktu s klientem (lavázánívzlahu), nir
zpúsobu vlastní intervence (rea|izace,zásahv,implementace)a na zpúsobrr
ukončeníprocesu' Většina autoru poradens$ proces charakterizuje jen jako
vlastrrípruběh poradenskéhorozhovoru (interview) s klientem a pŤípraw na
komunikaci s klientem proto do vlastní interakce (konzultace) nezahmuje.
4.6 VEDENÍ pŘÍp.lou
4.6.l PŤípravná fáze
PŤedcházíve většiněporadenskéhop sobení pŤímé
práci s klientem.
V pŤípravnéfázi se ana|yzlje dostupná dokumentace, v5imezuje ro|e
poradce, ktení mriže blt mocenská (kontrolní, paternalistickí) nebo
kooperativni, pomríhající..S pfípravou na roli je spojena i pŤípravana vedení
konzultace,na profesionálnízprisobykomunikace s klientem,od role se odvíií
pňístup ke klientovi.
Do faze pŤípravy paÉí dále organizace a Ífuení práce, vlběr
konzultantďkonzultantŮ pŤi individuální nebo tfmové práci,
práce
s časema volba prostňedí konzultace pŤipffmémsetl ní s klientem:
PŤípadje buď veden jedním poradcem, na jeho Ťešení
se m že podílet
posfupněnebo současněvíce odbomíkťr(tjmové vedení)se stejnou nebo
jinou specializací poďe poĚeby nebo odbornéhopŤístupu(napi. uveden!
systemickf pŤístup).
Prosffedí,ať se jedná o prostŤedídomácí, terénnebo pracovištěporadce,
by mělo konzultaci s klientem usnadrlovat, pozitivně ovlivřovat, klient by
56
umožĎovat
se v něm měl cítit uvolněně a bezpečně. Podmínky by měly
nerušenoukomunikaci.
o Poďe závažnosti problémuje pŤípadŤešenjednorázovoukonzultací nebo
poradce a klient
vedenímpŤípadupo určitoudobu. Doba, po kterou so
jsou součástíplánování
budou setkávat, frekvence konzultací i jejich délka
měl bjt
vedení pŤípadu a klient by o těchto časovfch dimenzích
postupně
informován. Doba mezi jednotlivlmi konzultacemi se
vícekrát
proďufuje: v etapě krize je čebrost setkávání vyšší(ednou i
klienta nebo v pŤípadě rozvojové
Údně), v etapě osamostaffiování
intervence se častostkonzultací omezuje (podle pofieby napŤ.jednou za
dvaffdnyažzamésíc)'Klientmáb;itsemámenisdélkoukonzultacía
stanoven!časovjrozsah(do60minutuindividu.álníapárovékonzultace,
go až 12o minut u skupinovékonzultace) by měl bjt dodržovánporadcem
Ťád, je
i klientem. Práce s časem vnáší do vedení pŤípaduurčiff
a
psychohygienic\fm faktorem pro poradce jako ochrana pŤed navou
faktorem i
dekoncentrací u dlouhfch konzultací, je psychohygieniclcÍm
pŤed pocity
pro klienta - umožĎujeorganizování vlastaího času,ochranu
delších
nedúležitostiabagate|izace svéhoproblému spojenou s očekávríní
časovlch interval , efektivnějšísdělování informací'
4.6.1.1Mocenská role poradce
moci,
ťrŤední
Sociální kontrola anamená pŤijímáníopatŤenía prosazoviíní
jednání direlrÍivní'v zájmu i proti zájmu klienta.
se klient
Mocerrské jednání je nátlakem, nerovnovráŽrr;imvztahem, v němŽ
je pro klienta žádoucí na
stává objektem roáodování poradce o tom, co
zákJaděvlastníhopŤesvědčenínebozrespektuvťrčispolečensk.Ímnormám.
UplatněnímocijenevybnutelnéapotÍebnévsituacích,kdynabízenápomoc
nenínebonemriŽebjtznejrŮznějšíchdúvodripŤijataakdyaktuálníávotní
dítětojako
situace Hienta nebo osoby na něm závislé ohrožuje (napŤ.odnětí
jeho sociálního
ochrana proti vlastním rodiěrim)' kdy kontrola podporuje
fungování.
PŤebínáníkontrolynadklientemmápoďeI.IJlehly(1996)profesionální
podobu procesrllišícíchse míroukonfroly:
 I) opatrování, kdy odpovědnost za klientŮv zprisob jejím cílemje docílit změny v osobnosti
života zcela pŤebir;r 4) Terapie je zásahem nejhlubším,
pracovník. poruch v jeho osobnosti.
klienta u klienta, pŤekonání
2) Doxorovdní, kde se v!,razně uplatĚuje funkce kontroly
nad dodržovánírrr
I' stanoven;/chnormativri.
4.6.2 Úvodní fáze konzultace(Íáze otevŤení)
3) Píesvědčovdní,kteréje ovlivrlovánímkliento,,"lchmotivti (postojú,názorit'
hodnot)' ujišťovánímo zdrivodněnosti nějakého pŤípaduzískanÝchv pŤípral'rréfázi
{ stanoviska, d,oplřovániIrr Poradce vycháziz dostupnlch informacío
informacík navozenízměny stanoviska. pŤedběŽn1í
i
(pŤedcházejícíkonzultaci sklientem)' najejichŽ zák|aďěsi stanoví
4) Vyjas ov ní,kterémá mocenskoupodobu,jestliŽe pŤedkládané vedou k vytvoŤeníurčité
argumenl} postup (plán) vedení pŤípadu.PŤedinformaceho
vycbázejía podporujípracovníkovupercepci klientovjch potŤeb. stanovenínosnéhotématua
pŤedsiavyo klientovi a jeho problému,umožĎují

W
zakázan ch témat'
RozšiŤujícítext: pocitu bezpečí.
Zák|aďlímcílem tétofáze je vywoŤeníklientova
Ypojetí t, ÚIenfu ná ryjasúováníumohlit klientovi zJbrmulovat
svá pžáni'
vytvožit srozumitelné hranice spolupráce, V znamově je
tedy bližši 4.6.2.1 Úkoly rívodnífáze:
kooperativní pomoci a pžižazeníke kontrolním zpt)sobt)m
práce vypl|;vti t) nav z ní kontaktu sklientem,
z autorova pojetí kontroly jako starosti o někoho.
2) motivace klienta ke spolupráci,
3) získ ní dúvěrykJieria,
"Xl' 4'6'1'2 Kooperativnípomoc poradce
4) 4jištění oček v ní klierfta.

Profesionální pomoc kooperativní probíhá ve spolupráci etikou práce, se zacházením

s klientem. Je Poradce semamuje klienta s postupem, s
za|oženana vyváženéminterakčnímvztahu,na respektu pŤístupemklienta o své
ke klientovi. Klient s drivěrnlmi inÍbrmacemi, pŤesvědčujesvfm
je pracovníkemvnímrínjako spolutvrirce, jeho problém'
o zptisobu pomoci je rozhodováno kompetentnostipomoci mu Ťešit
společně,pomoc je klientem pŤijímánana zák|adě
dojednránía uzavŤeni YtétofápijezjišťovánneboupŤesřovándrivodklientovynávštěvy,klient
dohody o zprisobu a cíli práce. Cílem kooperativnípomocije je očekáváníklienta.
udržení,ziskáni formuluje svou percepci problémua identiťrkováno
nebo navrácení sociálnízpťrsobilostiklienta.

4.6,2.2Kontrakty v rivodní fázi

Nab;/vápodoby: vyrisťuje do uzavŤení
Konfrontace vzájemnlch očekávání a požadavkri
1'lt,' I) Doprov zení, kdy je pracovník pro klienta oporou' stanovenj,ch norem (etika
která mu pomáhá se kontraktu o postupu, kontraktu o dodržování
zv|ádánim jeho nezměnitelnych obtíŽí(napŤ.nevyléčitelná nebo písemnédohody. Je
nemoc. rímrtí práce' časovédimenze aj.)' kter! má podobu rístní
!sr
.,1

partnera). a klienta v prťrběhu

\rymezena vzájemlá zodpovědnost pracor.rríka
2) VzděI v ní je vyžádan!,mpoučoviinímklienta, formulovány vzájemné
doplněním a ověŤením poradenskéhoprocesu' vymezen pŤedmětspolupráce'
informacípotŤebn;/ch
k jeho existenci. povinnosti a práva.
3) Poradensní umoŽĚujerozvinout klientovy moŽnosti
k tomu' aby pŤekonal
bariéry pŤi uspokojování svlch potŤeba cíl slouží
, kpŤekonání frustrací 4.6.2.3 Formování vztahu
podporoua zvyšovánímkompetencíklienta. poradcem a klientem, kterf je
V počátečnífázt se vytváŤí vztah mezi
prostŤedkempfi Ťešení Vztah je dynamick!, proměnliv,.i,v pruběhu
pŤípadu.
 konzultací funguje jako prostŤedekpodprim! - poznáni
tj. rozvíjejícíinterakci, nc|,.' prisobeníje empatie (porozumění vcítěním) zprostŤedkovávající
naopakjako prostŤedektlumící- tj. brzďici interakci.
Podpúrnj,charakterIrrlr strukturymotivacejednáníčlověka.
pozitivní motivace v podobě ocenění,
pochvaly. (Napffklad ocenč.ttt
rozhodnutí klienta vyhledat odbomou pomoc'
začítsvtij problém Ťešitt Ye fáziotevŤení(rivodní,kontaktní)je Ze stranyporadcekladen v komunikaci
Tlumícícharaktermá negativníhodnocení
čiignorováníklientovy vypovědi lr zvfšeny driraz na naslouchánía kladení otevŤen]ichotázek. Nedochází ke
chování' Tlumící interakce se v počáteční
fázi práce , pŤípud.,,. konfrontacím,i kdyŽ se hovoŤío tématechzátvaŽnlchpro klienta, pŤípadněi
nedoporučuje,je pŤekáŽkousebeotevŤení klienta. pro poradce. V tétoetapě poradenskéhoprocesu je otevŤenproblém(napŤ.
pomoci?..) a klient by měl sám
,,Co vás k nám pŤivádí?..,,,V čemvám mťržu
Počátečnífáze otevirá pŤípad,je pro jeho
dalšíŤešenírozhodující,prolt, rozhodovato obsahua rozsahu svéhosdělenío problému.
kjejím ťrkolrim patŤíposkytnutí dostatečného
prostoru pro sebeotevženl
klienta. V této f;ízi se poradce snaŽí pŤekonat
tendenci hodnotrt ir 4.6.3 Diagnostická a analytická fáze konzultace
kategorizovatklienta čijeho problém,které
by vedly k percepčnímzkresleni
vposuzování. Klient pieje si porozumění.
Ze stranyporadced,ocházíktzv' Tato fáze, která pŤedpok|áďá již vyťvoŤenouatmosferu drivěry a aktivní
''pŤipojeníke klientovi..(termínpŤevzať! zterapierodiny,I. K. Berg, 1991))' zapojeniklienta, spočíváv ziskáváni a interpretaci diagnostick;ich dat o
kpochopení jeho náhledu na problém a Ťešeni
vlastní situace, kteréklient klientovi a jeho chápáníproblému,o jeho sociálnim zázemía o míŤevlivu
vnímájako ,,postaveníse na jeho shanu..,jako
akceptaci (ne odsouzení)svť' klientova okolí na jeho problém.
osoby ,,PŤipojení,, wváŤí u klienta pocit, že se o něj pomáhajícípracovník Poradce se zaměŤujena zv|áštnosti osobnosti klienta, na charakteristické
skutečnězajimáa chce mu Domoci Diagnostika má
rysy a projevy, na zprisoby zv|ádání krizí, konfliktri aj.
umožnitklientovi vy'jádŤitobjektivníinformace' ale zejménajeho subjektivní
Dalšímrikolem a současněriskalímpro poradce
pŤivytváŤeníváahu je jeho názory a emočnírozpoložení.odhalují se moŽnostiklienta,jeho silnéstránky
autenticita, Poradce (terapeut) musí bjt podporující samostatnost v rozhodování, které by mohl využít k Ťešení
schopen kritické reflexe vlasmr
činnostia plně si uvědomovatpocity a postoje,
kterév něm klient vyvolává. aktuální tíŽivé životní situace i v potenciálních krizov,.ich situacích
PŤedpoklademakceptaceklienta je reflexe
těchto pocitŮ a porozuměnísobě, v současnostii v budoucnosti.
osobnostrrívyrovnanost,zralost a spokojenost.
Autentic$. terapeutse nestylizuje do žádné
role, jeho projevy nejsou naučene Diagnostika problému se pŤi respektováníjeho jedinečnostizaměŤujena
a opakovanéprofesionálnípostoje, n brŽ pŤedstavují podstatnérysy, situačníkontext a změny' Zjišťujíse informaceo tom,
pŤíčiny,
skutečnéaspektyjeho
Qr osobnosti. Nejsou ale nezdrŽenliv m projevem
citu, myšlenek a názorťl jaky měl problém pruběh, vjaklch situacích se problém objevoval či
poradce.(Vymětal, 1996)
neobjevoval (vyjimky zproblému),jak byl do tétodoby Ťešen,kdo ajakfm
'il{.'
zprisobem klientovi pŤi Ťešenípomáhal a pomáhá' Na základě drikladné
Yj,namnlm kolem rivodní fáze je klienta moÍi|'ovat pruběŽré či následné anaIyzy zjištěnfch informací jsou v kooperaci
ke spolupráci,
zaangaŽoval ho na participaci pŤi Ťešení
svého problému, t |n1eti sklientem (či vkonfrontaci sjeho pojetím)data interpretovánaa hledají se
odpovědnostiza svrijŽivot.(o. Matoušek,2003,
Úlehla, l996) Mátiva;á vhodné zprisoby práce, zprisoby zaangažováníklienta pro spolupráci na
regulujícímprvkem je lyzvednutí klientovych " Ťešení,moárosti aktivizace a nasměrování jeho aktivity. Diagnostika
rispěchripŤiŤešeníobdobnych
problémri'Klíčol..Ímrikolem je klientova
motivace ke změně a zv|ádnlÍi postihuje minulost a aktuální stav (současnost)a vylisťuje do budoucnosti,
obrann ch reakcí klienta. Jednímz uj,znamn!1
ch prostŤedkripsychologického

61
 umožĎujeprognÓzovat. Tato fžae,pŤedevším pŤesnáspecifikace problémrr,
podmiĎujestanoveníporadenskéhocíle a postupupŤijeho dosažení.
Jsou identifikovány pŤekážky zasahujícído práce s klientem a moŽnostr
jejich zvládnutí.
Poradce ziskává prostŤednictvím informací od klienta obraz o tom, jak klient
vnímá sebe, svou situaci, svrij problém a vlastní podíl na něm, naz1ívánir
jakkoli, počításaktivitou klienta, sjeho potŤebouněco změnit, sjehrr
nadějemi,s jeho sebepojetím,s jeho percepcíproblémua vlastnísituace.
RozšiÍujícítext:
Diagnosticlui fáze je v moderních terapeuticb!,ch pžístupech nahrazovántt
termínem assessment (hodnocettí),Assessment není pouze diagnostikott,
umožúujeklientovi pochopení svého chování i možnostíporadenskeho či
,tl' terapeutickéhop sobení. Je začátkem intervence, prvním krokem ke změně.
(F. Hroník, 2002)
ď|
4.6.4 Intervenčnífáze konzultace
Y této fázi docházi ke stanovení postupu pŤi Ťešeníproblémťrklienta'
stanovení cíle poradenského procesu' k usměrřování ke společnč
stanovenému cíli a vymezenírikolri.
Cfle musí byt jednoduché, konkrétní, dosažitelné,pro klienta dúležité,
vnímanéjako začátek nového, začdtek změny. V;ichodiskem pro stanovení
cíle/ri by měla b]ft pŤedstavaklienta o zprisobu Ťešení
jeho problému a
očekávané pomoci.
Postupné kroky (etapy, rikoly) realizované k dosaŽení cíle umoŽřují
registrovat velikost rozdílri mezi momentálním stavem a cílem, posoudit
posuny' kterfchje v pruběhuporadenského procesudosaženo.
4.6.4.1KontraktY
o |Jzavíráse kontrakt o dílčícha celkouj,ch cíIechintervence a zpúsobech
jejich dosažení,tj. o alternativáchŤešení.
r PŤedpokladexistence alternativ cest k dosaženícíle je v'.fchodiskempro
uzavŤeníkontraktu o možnostech7měny v postupu' Klient je pŤipravován
na změny v pruběhu Ťešení jeho pŤípadu,jejichŽ iniciátorem mriŽe blt
poradce, ale i on sám. UzavŤeníkontraktu o možnostechzměny je pro
většinuklientŮ velmi ileŽité,protožedo poradenskésituace se pŤenáší
jejich stereotypie pŤístupuk určidm životním situacím,rigidita pŤi
uspokojován sv../chpotŤeba sníženátoleranceke změnám, kteréjsou často
neuvědomovanou pŤíčinoujejich problémli. NepŤedpokládanézměny
v postupech pŤi dosahování cílri by mohly vést ke zv'./šenítenze a
narušovatefektivitu pruběhuprocesupomáhání.
o UzavŤení kontraktu o vxtíjemnémp sobení ve stanovan!,ch rolích
jako
potvrzuje qfanamnost vztahu mezi poradcem a klientem
poradenskéhoprostŤedkua vymezuje hranice pŤípustného a nepfipustného
chování v rolích - napŤ.míru direktivity nebo indirektivity, hodnotící
nebo empatic[f pŤístup,konfrontaci nebo spolupráci a podporu,
..odbomiěení..nebo respekt k názorum druhéhoapod. na straně poradce;
míru aktivity nebo pasivity, ochotu změnit svéchování,otevŤenost,míru
spolupráceapod.na straněklienta.
4.6.4.2 Formování vztahu
Formulace společného cíleposiluje kooperativnívztah klienta a poradce.
Pomáhajícíinterakceje ovlivřována existujícíminebo vznikl;imi bariérami,
kterériarušujíproces společného dosahovánístanoven;fchcílri' PŤi vytvoŤení
silnéemočnívazby klienta k poradci docházi k pÍenosu vlastníchminullch
zkušeností(vztahri a citri, neuvědomovanjch očekávání)klienta na poradce.
Podle psycho analyzy se terapeutv pŤenosovém váahu stává náhradou rodiče
a umoŽřuje tak movu proŽit a ventilovat traumaticképroŽitky z dětswí.PŤi
rozdílnostipohledri na ŤešenímriŽe u ,Íezistentního..klientadojít ke vmiku
odporu vričiporadci. Klient odmításpolupráci, bojuje s poradcem' Pro další
společnoupráci je nutnézvládnutíodporu ověŤením jeho reálnosti, emočním
posílením, podporou samostatnosti klienta, změnou pŤístupu,pozitivní
63
 komunikací, orientací na proŽitky ťrspěchu,nabídnutím
pomoci pŤi Ťešcrri vztahu) na poradci a povzbuzeníklienta k samostatnérea|izaci stanoven1i'ch
bezprostŤedníchdílčíchobtiživ intencíchočekáváníklienta . rikohi.

4.6.4.3 ProstŤedkyintervence
SoučasněpŤipravuje klienta na moŽn;f vzrrik dalšíchproblém,úspojenjch
V intervenčnífáni docházi k pŤímémuovlivřoviíní
klienta prosfiednictvínr s okolnostmi mimo dosah klienta nebo zprisobenfmi nedostateěnou
prosďedk (osobnostpracovníka,vztah meziklientem
a poradcem,technick(. pŤipravenostíklienta k rozhodoviíní a samostatnémuŤešení,zv'.fšen]imi
prosťedky), intervenčních
metod a technik. obavami v situacíchnemodelovanfch,nevyzkoušen1/ch.

Za činnéprostŤedkyporadenskéa terapeutickéinterakce
(srovnej Kondáš. Závěrečlá fáze vede k podpoíe sebeílcE (sebedrivěry)klienta, zhodnocení
Langmeier,Kratochvíl,Mlynarska aj.)jsou povaŽovány: pokroku pŤidosahovánícíl , shrnujepruběh konzultace a pŤipomíná koly a
dalšíkroky postupu. Ukončeníkonzultace v atmosféŤe klienta neohroŽující,
|)Ynah mezi poradcem a klientem, kterÍ je považován
za nejqizrramnější jako
dŮvěry, je stejnědúleŽité setkání.
otevŤení
faktor efoktivity pomríhrání. v atmosféňe
2) Korektivní zkušenostk získánínovénetraumatické
zkušenostise situacemi,
kteréklient v minulosti nezv|áda|. V pfipadech, kdy klient odmítnedalšíspolupráci s poradcem,musí poradce
3) Prisobenína emočnífaktory - uvolnění, sníženítenze, pŤekonatpocit nerispěchua s klientem se rozlouěit s vyjádŤenímočekávání
změny emočních Životníchriskalíklienta postupem,ktery si sám zvolil. JeJi
vztahi, psychokatarze tvrirčími prostŤedky (hrou, pozitivníhoŤešení
tancem, kresbou,
literiírnímr ádŤením, to pro klienta pŤijatelné,měl by poradce doporuěit jiné moŽnosti odborné
psychodramatem'relaxací).
4) Řízená stimulace psychickych frrnkcí činností - pomoci.
rozvoj a náprava
pedagogichjm a psychoterapeutichÍmp sobením'
S)Změny očekávání,zrněny postojri, kterémají tendenci 4.6.6 |Jzavíenía zhodnocenípŤípadu(fáze reflexe)
ksebepotwzení a
vedou k určitémutypu chování.
6) PŤestavbahodnotovéstnrktury klienta - hierarchie Postupně ziskávaná pozitivní zkušenosta možnost podpory ze strany
hodnot, pojetí norem,
morálníchzásad. poradce podporuje sebejistotu a samostatnostklienta. Vedení pŤípaduje
7)Změny ve vztahové strukhrŤe - prisobení na interpersonální možné ukončit v situaci, kdy klienti realizují racionálně pŤijatá (ale
potŤeby, jim
naučení novému zptisobu uspokojovríní v mezilidskych emocionálně podbarvená) rozhodnutíbez odkládání a rizkostí, a kdy
vztazich, změny jejich chování pŤinášípozitivní vfsledky. PŤípadje ukončentehdy,
'q provokacenoq/ch vzťrahi.
8)Změna nárykri - pŤetváŤení
existujících stereotypriulehčujících
adaptaci,
odbomou pomoc v jakékoli
kdyžje klient relativně samostatnf a nepotŤebuje
změna neadekvátníchnáwk . podobě. Pro udrženípocitu jistoty a beryeči má mít klient i po ukončení
ď konzultacímožnostkontaktovatporadce pŤi pŤípadnjchobtížícha změnách
4.6.5 Ukončeníkonzultace situace' které neumí zv|ádat nalykl;fmi postupy. Pro ověŤeníinertnosti
pŤijab}?chŤešenív časea změněnlch podmínkáchse plánuje konzultace po

Závěr konzu|tace vede kverffikaci zaan7ažovanosti uplynutí delšídoby od ukončenívedenípŤípadu.

k\ientana Ťešenísvého
problému,k ověŤeníjeho pochopení závěr konzultace
a dalšíhoposfupu
(kontrola), k pŤekonánímožnéhovztahu emoční Ke zefektivnění poradenského procesu slouŽí evaluace po ukončení
závislosti (pŤenosovéno
pŤípadu. Poradce posuzuje svou lispěšnost prostŤednicwímdodatečně
 provedenév|astni ana|fzy pŤípadu,
pomocí hodnocení spolupracovníky
supervize. rt
Posuzuje se: KoNTRoLNÍ otÁzrr-up. +
a) zda a nakolik bylo dosaženo 1. Jaké změny navozuje poradenská intervence u k|ienta?
stanovenfch cílú vprriběhu konzultací
v jakém časovémrozntezi, lr 2. Jak se odlišuje poradenská intervence krizová a rozvojová?
b) jak byly splněny dflčírikoly, 3. Definujte fenoménpomáhání.
c)jakÝ byl dopad na klienta ajeho 4. Jaké cfle a Úko|y má poradenskf proces?
okolí apod.
5. Porovnejte modely poradenskéhoprocesu.
Zhodnocení pŤípadu slouŽí k obje*tivizaci 6. Kolik Íízímívedení pÍípadu?
pohledu na Ťešeníkonkrétního
pčípadu,zabrarluje stereotypii pracovních 7. K čemusloužípÍípravníÍáze?
postupti a pffstupri, usnadřuje práci
s dalšími klienty, ochrarluje pŤed 8. Jaké ríkoly má vodní fáze?
pocity vynoreni plyroucí z permanentrrí
zátěže v pomáhajících profesích, 9. Co znamená diagnostika?
z profesní ,,osamělosti.. v akhriílním
rozhodoviíní,znizké satisfakce (nedostatek 10. Jak probÍhá intervenčnífáze?
oceněníze strany klientŮ, koleg 11. V čemje drl|ežitáfáze ukončeníkonzultace?
a nadŤízeqich) nebo relativity a
neznalosti dosaženfchrispěchri.
12. Ve kterych fázích dochází ke zhodnocenípŤípadu?

Shrnutí kapitoly
Čwrtá kapitola učebníhotextu je zaměŤenana pruběh poradenskéhoprocesu.
Je uvedena vysvětlerrím interverrčníhoprocesu jako procesu pomáhání.
Seanamuje s cíli a kvalitou poradenskéhoprocesu. Uvádí osm modelri
poradenskéinterverrce od niznfch autorti, jejich rozdíly a společnéaaky.
Podrobně se zablvát dílčímifázelo.rivedením pŤípaduse zdrirazrrěníjejich

ril hlavních aspektŮ _ ťrkolri,dimenzí, kontraktri, prostňedkŮ,metod

lr
,qr

llrll
ltlr
lilr
lli 66
67
 PoRADENsKÉ METoDY
patŤí
Kzákladním diagnostickjm metodám užívanjm vsociální praxi
a vfsledkri
v t é t o k a p i to te s e d o z v í t e : ananméza,pozorování, rozhovor, dotamík, ana$za dokumentťr
o jaké diagnostické metody jsou využívány ěinnosti, testy, pŤípadněsociometrie.
v poradenské práci
jakf je rozdi| mezi diagnostickfm a intervenčním
rozhovorem;
které intervenčnímetody jsou vyllživány v poradensképráci.
5.1.1 Pozorování

Bu d e t e s c h o p n i : Pozorování je metoda vyttŽivána v pŤímémkontaktu s klientem. Jejím cílem

o vymezit specifika diagnostickfch metod; j enaz á{ < lad ěsled ov ríníp rojev uchov ríník lientaÍozp o? Íilatněk teré
jeho aktuální
r si uvědomit, pročje metoda rozvoru tak individuální zvláštnosti, sociální dovednosti, zejména však
náročná;
psychickf stav (náladu, odmítiíní,lež apod.).
o na|éztshody a rozdílky mezi rozhovorem
tl a dotazníkem,
o vysvětlit, proč poradensk1f rozhovor patŤí
mezi intervenčni PŤedmětem pozoroviíní jsou: mimické projevy, očníkontakt, gestikulace,
metody;

frl
tělesnépostoje a pohyby' vzájemnávzdiílenost, dotyky.
o na jakém principu jsou za|oženy další uživané intervenční Do pozorovatelnfch kategorií patňí (a jsou dúleáté) i extralingvistické
metody. projevy Ťeči:rychlost, intonace, zabarveni hlasu, plynulost vyjaďování'
odmlky, doplřková slova a pod.
KÍčovás|ovatétokapito|y:
t-J-"l silně zatíženo
I v I Diagnosticlaí meto$l,pozorováni anamné4, rozhovor, iníemenění metody. Pozorování je za|oŽelo na vnímálrí, které mriže bjt
subjektivitou pozorovatele a z ní vypljvajícími chybami:
čas potŤebnf k prostudování uěiva kapitoly: - chybami z prvniho dojmu'

l
r 3 + 4 hodiny (teorie + Ťešení
ríloh)
- z pŤedchozízkušenosti,
- z v.fběrovosti vnímiíní'
- z pŤedemdanfch informací, z pŤedsudkri'

s
. ze sympatií a antipatií,
5.1 DIAGNOSTICKE METODY
I - z podobnosti a kontrastu,
rl -z iaďaj.
Pozrrání klienta, jeho problému a ávotní sifuace umožřují
diagrrostické
metody. Diagnostika sloužíke stanovení vlchozího stavu, tzv.

rrni
diagnostické
hypoté4l, Umožrluje orientaci vproblému, volbu dalšího posfupu Pozorování by proto mělo bjt objektivizovríno dalšími diagnosticlclmi
práce zpozorování (písemnfch
s klientem a predikci dalšíhojednráníklienta' metodami, pŤípadněza pomoci ana$zy zíujt]Bm.&
protokolri, pozorovacích schémat, škál, video a audiozáznamri) jinjmi

ilt
Diagnostické metody neslouŽí k ovlivřovríní, jejich kolem je
zjištění a
pozorovateli.
4pŤesněníinformací, ziskáni objektivních informací jako podkladu pro
intervenci.

68 69
 Uloha č.1: - rodinná amrantrliéza,
Zamyslete se nad tím,jak vás ovlivřují n lady, zda posuzujete lidi jinak, když - školní anatwézaa profesní mamléza.
jste v dobrémčišpatnémrozpoložení,čehosi vícevšímáte,na cojste citliví. Do osobní anannézy se začleřuje i anamnézaproblému - jeho etiologie,
Stejně si promyslete, které z chyb jsou pro vás typické' Jejiclt a jejich rispěšnosti.
Úvoj e, frekvence a lntslzity, zprisobri pŤekonávríní
idenffikace je prvnítn lcrokemk objedivitě.
Útoha č.2: Úlona č.3:
Vytvofte podrobn! záznamoryl list, kteÚ bude obsahovat sezftranl VytvoŤte svou rodinnou mapu podte pŤíkladu u vedeného vpublikaci J.
pozorovatelnych Gabury aj, Pružinské(1995)na s. 49.
kategorií chování a vzhledu, Zámam m že obsahovat škály kposouzeni
četnostívyskytu nějakeho znaku nebojeho intenzity, 5.1.3 Rozhovor (interview)
PŤíklad:
I) Řečje: velmi hlasitti _ htasitá- měrná situaci- tichá- velmi tichá PatŤíke stěžejnímdiagnosticlcfm metodám za|oženfm na pŤímémkontaktu
2) Používádialela: st le - velmi často-často-občas-minimátně- vtibec s klientem. na kladení otánek. Diagnostické interview má za cí| poznánl
osobnostiklienta ajeho problému,nesloužíkjeho ovlivřovaní.
5.l.2 Anamnéza o Diagnostic[f rozhovor orientaění s|ovžík získanínor ch poznatkŮ.
o Diagnosticlf rozhovor verifikační s|oužík ověŤeníjiŽ mfumychinformací
Sloužíke zjištěnídat o \.yvoji a současnémstavu klienta. Anamnestická data o osobnosti klienta a jeho problému (pŤeďoženfch klientem,
jsou obvykle získívrínapŤed vlasbrí konzultací s klientem nebo na začátku identifikovanfch jinimi metodami).
konzultace formou roáovoru s kliente nebo s někjm jeho blízlcfch.
Anamnestická data je moáré zjišťovat i fonnou dotazníkovou nebo V diagnostickémrozhovoru se používajíotánky:
z životopisu, omezeně pak z pozorováni, 1) - pŤímé'
o Formy artatnézy: - nepŤímé,
l) autoanamnéza.rozhovor s klientem - projektivní.
2) heteroanamnéza_ rozhovor s osobou ze sociální blízkosti klienta - od 2). tuavÍené,
spolupracovníkťr,odborníkŮ,rodinnfch pfislušníkťr). - otevŤené.
3) - vstupní'
Je potŤebavědět, že získanéanamnestické informace mohou byt zatíženy . zák|aÁni,
záněmÝm i nezáměrn;fm zkreslením - vzpomínríním,snahou o vytvoňení . sondážní.
lepšíhonebo horšíhodojmu,neznalostíaj. - pomocné,
- kontrolní,
o Anamnéza klienta obsahuje rídaje o jeho sociálním záuemí, o jeho . závěreÚté aj.
szickém a psychickém a zdravotním vfvoji, o školním a profesním
začlenění.Poďe zaměŤenostianamnézyse rozlišuje. Diagnostichj rozhovor muže mít poďe stupně Ťízenosti: standardizovanou,
- individuální anannéza, riímcově ťuenov nebo volnou podobu.
- zdravotní anamnéza-
 Úspěšnost diagnostickéhorozhovoru závisi na vyťvoŤeném vztahus klientenr,
na dovednostechsociálního pracovníka Hást otázky, chovat se pŤirozeněir
piitom nehodnotit odpovědi klienta, pracovat nenásilně s časem,tempenr.
šíŤkou a hloubkou roáovoru. Diagnostichf rozhovor je součásri
poradenskéhorozhovoru.
Uloha č.4:
PŤeveďte nasledujícíuzavženéotázlE do otevŤench:
1) Měl jste dobrou cestu? 2) Jste unaven ? 3) Mite to blízlro? Máte problémy
s lidmi?
5.l.4Dotazník
K ďagnostichjm líčel m jsou používrínyďotaaníkovémetody za|oženéna
písemnfch odpovědích klienta na otázky obsaženév dotazrríku.Nejčastěji
jsou v dotamícich použivány uzavŤenéotáz.ky tmožůujícíklientovi vfběr
"q
odpovědi z pŤedempňipraven;fchmožtostí,existují i otárky s možtostívolné
'\tl
I
odpovědi.
o Vlhody dotazníku ve srovniínís rozhovorem:
IJžití dotazriku je časovou risporou . je možrrépracovat skupinově, bez
pŤímého kontaktu se sociálním pracovníkemnebo poradcem.
Dotamk klade všem klientŮm stejnéotrázkybez moárosti pŤímého ovlivrrění
a s jisbjm pocitem intimity pŤiodpovídání.
o Neu!,hody dotaz,,íkuve srovniánís rozhovorem:
,1
Absence pŤímého kontaktu s klientem se m že naopak negativně projevit pŤi
nepochopenínebo zkreslovríníodpovědí, pŤi nedostatečné motivaci klienta.
Proto se do dotazníkťrčastovklrídajíkontrolní otaz|E, které mají ukánat na
pravdivost a objektivitu vjpovědi respondentťr.Tyto otázky jsou dvojího
'l#i ťypu;
a) vyžadujístejnéodpovědi ode všechdotazovan;|ch,nejde ale o fakta (,,Lhal
jste někdy v ávotě?..),
b) alternativní (zaÍazení2 otázek vyžadujícich stejnou odpověď, ale jinak
formulované).
72
Útona č.5:
YytvoŤte5 kontrolnich otázek typu a).
5.1.5.Ana za dokumentú a dsledkri činnosti
Spočíváv rozboru písemnfchdokladri o klientovi a jeho vlastníchproduktri'
písemnfch,kresebnjch, pŤedměmÝch.Ana|fza v.isledkŮ činnostije zaměŤena
na obsahovou i formální stránku. Tyto metody, k nimž fudímei grafologick!
rozbor písma' by neměly bftjedinou vjpovědí, uživaji se k doplnění obrazu o
klientovi.
Úloha č.6:
Které dolamenty o klientovi jsou potŤebnépro Ťešenímanželskéhorozkolu,
kdejeden z partnerťtje zdravotně postižerr!?
Psychologickétesty
Testy jsou standardizovanjmi diagnosticlcjmi metodami sloužícími
k objektivnímu zjištění intelektovjch a qfkonov}ch pŤedpokladri'
psychich.ich funkcí, osobnostních kvalit a interpersonálních vztahri.
Psychologickétesty by měli používatpsychologové,sociálnímpracovníkrim
orientace v psychol7ogiclclch standarďzovan;|ch metodách a na jejich
záft|adě zpracovaqich odbornfch posudcích umožĎujízpŤesněníana|fzy a
interpretacepŤípadu'
INTERVENčNÍ METoDY
Intervenční(zásahové)metody vedou ke zmíměnínebo odstraněníproblémri
klienta a aplikují se v individuálním, skupinovémi hromadnémkontaktu'
Intervenčnímimetodami nejvíce vnržívanfmi v sociální práci jsou:
5.2.1 Informačnírozhovor
poznatky, které mu
Má za cíl seznámit klienta s novjmi a upŤesřujícími
umoŽrí orientovatse v problému,pomohouv jeho pochopení.
 Intervencena rirovrri inf-ormace
má obvykle jednorázoq/
spíšedílčíchproblémli (napi. charaktera tykii sl Nejčastěji jsou vyuŽívány techniky - reflexe, objasnění, ventilace,
inform;;;;-ích ozvěny,
místech,o sociálnír|r povzbuzení, argumentace, pŤedkládání pŤíkladri, lŽíváli

,,1t1l;TffiiT#:**:t,á
dávkách apod.). Infom

;:[*. ;
a

#*l;
parafrázováli, parafrázování s vysvětlením, upozorĎování na rozpory

*#"'ffi
informace
pŤi'"," m.ista,..tur.,
negativní dúsledky, konfrontace, ambivalence, komentáfti, shrnutí,
interpretace.(podrobněnapŤ.Hartl, in: Matoušek,2003)
"*,"uli".l!",i,|':..:'J:::-ÍT;,.il,arato.
5.2,2 poradenskyrozhovor Útona č.s:
yi,še
Promyslete si,jak byste konlcréněpoužili(vynoŤtefortnulace) každouz
uveden ch technik v konlcrétním pŤíkladě a herá z technik by se v tomto
Je specifickou metodou
zahmujícídiagnostikuspolu
rozhovor umožnízískat s intervencí.Poradensky pŤípadě osvědčila více, která by nebyla použitelná' PŤípad: Modelujte
kliento''
aktivizovat svésíly. Poradenskf 'un[u '".]*u .itou"i, odreagovatnapě1í' rozhovor s dítětemvevěku10 let ajeho rodičem.
.o"t,ouo. j" oon,'. strukturován
,,,:.:.,o,:o,.ďagnostika,ovlivriovríníu,uu,gužo,ani, do čtyŤech
5) Zaangažov ní zahmuje sumarizaci dalšíhopostupu, ověŤenísi správnosti
s klientem,
k vytvoŤení
vztahudrivěrya klientem ajeho drivěry ve vypracovan plán.
pochopeníŤešení
;:::,;;:7z|##i*'kontaktu
,,tffbodového programu...-
_
''my.. umoŽaísociální
mamenápiedstavení'"::ff .''"#.':""H;"ilr':*iffi
tj, ,já*, ,,w,, ('ty,,),
rozhovorem)k:
Poradensh.frozhovor vede (ve shodě s terapeutickrj'm

''my.. nabídku na společny postup

:T",'ilÍ; o ventilovánínapětí
u ,oot.zu hled.íníŤešení
problému. TŤíbodory klientova
program by měl pomoci . ujasřování souvislostí
pŤesvědčit aktivizovat klienta a
ho o kompetencisociálního
o,u.o*,tu' a náhled
o wtvoŤení náhledu - náhled sebekritichÍ( ,, co dělám špatně..)

U|oha č.7: vfvojovj (,,pročto děláď)

Sdělte pomocí rfíbodového
programu' jak bude vaŠe a korekci ze strany terapeuta
Yyno žfusi fo rmul ačníz spolupráce probíhat
s obu, vari anty sděl ení, a hledáníŤešení

2) Diagnostika vede partnerŮdo psychoterapie.

o začlenění
Íqi kupŤesnění problému a
zjišťovrínafakta o klientovi
(co, kde, kdy, kdo, jak
kpoznáni klienta. Jsou
(PodrobněnapŤ.S. Kratochvíl,2001)
životnísifuace a objasnění často),jeho prožívání
smyslu, t.""y tri""i *znYm
diagnosfickém základě faktŮm pŤiklád.í.Na
ď,, e stanoven další postup
vpráci sklientem _ 5.2.3 Nácvikové metody
ovlivriování aposilování.
prvky
tl Poradenská činnost není totožná s terapeutickou pomocí, pŤesto

ilJ;7T-,1:#',;il:.#:ffiffi
3) Ovlivžovtíníjepostav
terapeuticképomoci a některémetody vyuŽívanév psychoterapii írspěšně

::;*
r*Í;i; "**r;iff;; pouŽiv6.
na učenía opakování.
Jedná se o kognitivně behaviorálnípostupy za|ožené
 - nedat se odradit, jít za sv'.im cílem'
Klient si osvojuje správné zplisoby chovrínía jedrrríní,komunikace, Ťešeni Trénink v asertivitě, Y sebeprosazení
pozitivní rozhodnutí - argumontovat'
konfliktri, koriguje nebo získává nové sociální dovednosti, naučí sc pŤekonávat pÍeki ky, Prosazovat svá
odstrařovat nežádoucínávyky, relaxovat nebo aktivizovat. pŤesvědčovat.Asertivní tréninkuěí:
.
V fténincíchse pracuje nňary'mi tecbnikami a metodami učení- racionální. 1) vyjádŤenívlastníchpocitŮ sebeotevŤení,
imaginativní a sugestivnítechniky, modelovríní,hranírolí aj. 2) sebeprezentaci- Íečrriclácvičení,
3) poŽáÁato laskavost,
Nácvikem si klient osvojuje sociálně interakčnímechanizmy uplatřované 4) prosazovat oprávněnf poŽaďavek,
v jedn ní s lidmi, komunikaci: 5) odmítnutí.
|) Zá|emo druhého
pŤedzrcadlem nebo za pomoci videotecbniky
2) Naslouchání Trénink proti trémě - uěit se jako
se v situacích prožívanfch
3) HovoŤit o tom, co zajímá druhélidi vyjadŤovat své myšlenky; vyslovovat
se snaát pŤeformulovat na pozitivní;
4) Umění kritizovat nepŤíjemné;nepŤíjemnéávHenty jako
podmínky, kteréje možnévnímat
5) Umění dávatpťtkazy zaměfit svou pozomost na situační jak jsi
postoje k nutkavlm myšlenkám (,,Tak,
6) Uznatvlastní chybu legračnínebo pozitivn| změna
7) Pochválit pŤišla,tak i odejdeš,myšlenko!..)'
8) Vžít se do situace druhého
se
H. Schultze vjehož dílčíchfázích
9) Hadat se konstruktivně Relaxace - autogenní trénink J' a
dech, klidnf tep srdce, teplo vbŤiše
l0) Vidět věci pozitivně nacvičuje: pocit tíhy, tepla, klidnf
Nácvikem se učíklient *oz centrovat: chlad na ěele.
. pozoroviínípŤedmětŮa jejich popis zpaměti
Desenzibilace-sesEvenírejstŤíkunegativníchsituacíajejichpostupné
Nácvikem si klient osvojuje mechaniotty odreagovénínapětí: n|6dánlvestadiuhlubokérelaxace(bezemočníhonáboje).
l. PŤesunafektu (boxovací pytel, hromada písku apod.)
2' Phmé odreagování(napŤ.v konstruktivrríhádce vedenéterapeutem) Hry a simulace
Modelováníreality'vlovikvevytvoŤenérealitě.Simulacesociálníchsituací
a eliminaci nežádoucích.
Tréninky: ke zvládnutí žádoucíchzprisobrijednání

Aktivační trénink _ kpěstovríní aktivního zaměÍeni a dobré nálady: Hraní rolí

vzpÍímené&žení těla, tělesnécvičení,hluboké dfchání + mobilizující hudba, PraktickézkoušenínovfchzprisobŮchování,hranírolejinéosoby.Hraníro1í
plrínováním zrrěn dovedností a
omytí obličeje, kladné odpověď na otÁzky typu ,'Jak se máte?.., radost je doplněno ana zou pŤíčina následkŮ'
zběž.nfch věcí, z pffrody, z počasí,zpívfui a broukiíní,povzbudivé formulky postojri.
,,hlaw váriru.. aj. 2002;
psychoterapie, napŤ. autoru Kratochvíla,
@odrobně vučebnicích
1999 aj.)
Vymětala, 1997;Možnéhoa Praška,

?6