Otzka slo 1.

VOD

DO STUDIA VVOJOV PSYCHOLOGIE

pedmt, metody a pstupy, charakteristika zkladnch odvtv vvojov psychologie Vvoj = ontogeneze, geneze, ontogeneze lidsk psychiky Jako samostatn vda 19./20. Stolet Potky lze nalzt v dobch starovku Potky: - spjaty s potky ffie, 1.zmnky v dlech filosof 3 etapy: 1. Naivn obdob (ppravn) starovk ffie 2. Pedvdeck obdob (peddarwinstick, darwinistick) 3. Vdeck obdob (obdob 20. Stolet) rozvoj pedagogick psychologie Naivn obdob - ji nsk a egyptsk ffie - 1. pokusy o periodizaci HERAKLEITOS - dynamika vvoje prody a spolenosti, vvoje jedince - pohyb nebo zmna je zk. formou lidskho byt - nelze dvakrt vstoupit do stejn eky ARISTOTELES - systematik - snaha vymezit podstatu st (opatrnost, moudrost, chladnost, ij vzpomnkami, skepse, sobectv) - kdy je zlom mezi mldm a stm - kdy je lovk nejproduktivnj fyzicky (30-35let), psychicky (a po 49 roce) HYPOKRATES - temperament - periodizace Pedvdeck obdob - spojeno s rznmi pedagogickmi teoriemi J.A.KOMENSK (1592-1670) - uitel nrod, znalec lidsk due - periodizace vvoje (pacholeck vk, vk kmeta...) - poloil zklady pedopsychologie - lidsk vk: 8 vvojovch obdob - vchovn aspekty (vastnost) J.LOCKE - filosof, draz na smysly - Vchova gantlemana- vychovat dt tak, aby si zachovalo morln vlastnosti J.J.ROUSSEAU - psal o vchov: pedagogick romn Emil - vchova dti mnohdy znsiluje, deformuje sprvn vchova = citliv, jemn, mla by vychzet ze znalosti dtsk due naslouchat - periodizace do 12 let spnek rozumu od 15 let dleit draz na mravn vchovu

PESTALLOZZI - pedagogick reformtor, sledoval dti (hl. svho syna) vahy o vvoji psychiky DARWIN (1809- 1882) - rozvoj genetick psychologie - evolucionismus - osamocen psychologie - zklady ontogenetick a fylogenetick psychologie - podntil vznik dtsk psychologie - stolet vvoje experimenty v psychologii - zabval se fylogenez (zmny ve vvoji ivoich), loha boje o ivot, ddinost - nstin biografie dtte S. HALL - rekapitulan teorie vvoje lovka v dtstv si prochz etapami, kt.si prolo lidstvo - ovlivnn Darwinem HAECKE - ovlivnn Darwinem - autor biogenetickho zkona (hl. na prenatln obdob) Vdeck obdob: - vvojov psychologie se osamostatuje - integrace poznatk z prodnch vd E. KEYOV - draz na vvoj dtte - vznik pedocentrismu - drazn se prosazuje pedagogick psychologie, v ad zem vznik S. HALL - intelektuln vk dtte BINET - 1. Metrick kla STERN hl.dtsk e, konvergentn teorie K. BUHLER spolupracoval se svou enou, rozvoj dtsk vvojov psychologie CLAPAREDE - vznik pracovny vvojov psychologie ve Vdni - pravdpodobn k Piageta V esk Republice - na potku 20. stolet - vliv ze zahrani FRANTIEK DA - zklady esk vvojov psychologie - filosof, psycholog - zaloil sdruen pro vzkum dt - psychologie hry- dtsk hra, studie dtsk kresby C. STEJSKAL - 1/2 20.stolet - vvoj intelektovch schopnost SKOEPA - zkoumal pubertu

J. VANCARA - rozvinul dtskou vvojovou psychologii, vvojovou psychologii st - diagnostika psychologie vvoje, publikace o strnut - psobil na katede psychologie V. PHODA - kem Thorndika, vliv behaviorismu, gestaltismu - 4.dly Ontogeneze lidsk psychiky PAVEL AN - agresivita a ikana, klinick psychologie - jeden z prvnch, kdo u ns propagoval psychoanalzu ZDENK MATJEK - spolupracoval s dtskmi domovy - v 60.letech vzkumy ukzal, e dti, kt. vyrstaj v normln rodin jsou na vy rovni ne dti vyrstajc v sirotinci WAGNEROV, BICHEK, KREJKOV OBORY A SMRY VVOJOV PSYCHOLOGIE - fylogenetick, atropogenn, puberty... Fylogenetick psychologie - studuje nejdel obdob - studuje psychick projevy u nejrznjch ivoich, zahrnuje obdob 100 000-1000 000let Antropogenn psychologie - zamena na vvoj rznch civilizac a kultur - zkoum psychologii lovka ijcho v urit civilizaci - transkulturn studie (hl. v rmci UNESCA) - studuje se vvoj mtu, ei - zkoum obdob a 100 000 let W.WUND Psychologie nrod Ontogenetick psychologie - ontos= jsouc - zkoum vvoj due nebo psychiky po dobu lidskho ivota - studuje: procesy, vlastnosti a stavy v jejich vvoji, faktory, initele, kt. ns ovlivuj bhem vvoje, patologick jevy vvoje - vvoj pamti KURIC - zakladatelem psychologick disciplny, kt. zkoum kvalitativn i kvantitativn zmny provn a chovn lovka - zkoum evoluci (kladn, pokrokov), involun (chtrn,strnut), sniovn psy vkonu Vznam: Vda, kt. je teoretickm zkladem pro pedagogickou psychologii, dtskou psychopatologii, Atropologii - umouje predikovat vvoj lovka - umouje odhalit vkov zvltnosti mezi jednotlivmi dtmi - umouje posoudit sprvn prbh vvoje Existuje i atropogeneze zvec psychiky

METODY A PSTUPY VVOJOV PSYCHOLOGIE - anamnza, test, pozorovn, experiment, dotaznk - pi diagnostice psychickho vvoje Experiment = kdy se sname manipulovat s uritmi promnnmi Koleran analza - kdy zjiujeme vztah mezi X a Y - vztah mezi poruchou chovn, vliv nedonoenosti, jak se odr v neurzch Kazuistick metoda Kazus = ppad konkrtnho dtte, kdy sledujeme jeho vvoj systematick popis vvoje uritho jednotlivce velmi mal monost generalizace 3 sti: anamnza rekonstrukce dosavadnho vvoje nvrh een vsledky terapie Retrospektivn postup vychz z minulosti Prospektivn postup vychz z ptomnosti, snaha o prognzu 2 pstupy: 1. Podln - longitudinln - dlouhodob zkoumn tho jedince nebo skupiny - minimln rozsah jedna perioda - v rmci gerontopsychologie - je pomrn pesn - pozorovn, test, dlouhodob dotaznk - nkladn, nron, problm stlost vzorku + snze zachytit faktory a initel rznho vvoje 2. Prezov - zkoum jedince rzn star a srovnv je - rychl mn nkladn - reprezentativnost skupin (jestli srovnvme stejn skupiny) - statick, piblin, nepesn Vhodn kombinace obou pstup smen pstupy

Otzka slo 2. ZKLADN teorie vvoje, zkonitosti vvoje

OTZKY VVOJE

Vvoj = urit proces, pi kterm dochz k uritm vvojovm zmnm = zmny jak progresivn (vzestup), involun (regresivn- sestup) - m tvar nepravideln spirly Zpotku je vvoj znan egocentrick (do 3-4let) Kopernkova revoluce (p.decentrace) nostrick vvoj (nos = my) jedinec se vce orientuje na sv sociln zzem Teorie vvoje 1. Biologick teorie (endogenn) - nativistick teorie, endogenn teorie, rekapitulan teorie, Geselova teorie 2. Empirick teorie - behaviorln, neobehaviorln, kognitivn Rekapitulan teorie S.HALL - zprvu se mal dt podob animln bytosti, pozdji obdob divostv, lovectv - v psychickm vvoji maj hl.roli geny genotyp reguluje n vvoj a d rst organismu Psychoanalytick teorie vvoje S. FREUD, E.FREUDOV - lovk prochz uritmi vvojovmi stadii - draz na lohu pud uspokojen problmy mezi Id a Ego a Super Ego - pnos pouil dynamick pohled na psychiku a vvoj lovka - lidsk psychika se neustle vyvj Sekvenn teorie vvoje: T.A.GESELLA - lka a vvojov psycholog - t. predeterminovanho rstu - mechanika rstu 2 procesy (diferenciace a integrace) - Sekvence = dan sled schopnost - ovlivuje zrn organismu (maturace = zrn org.) - zpracoval vvojov normy, jimi charakterizuje vvoj Interakn teorie - modern pohled na vvoj, kdy se bere v potaz interakce - vyzdvihuje vzjemn prolnn faktor PIAGET v 60.letech publikace O vvoji mylen - vvoj je multifaktorov podmnn J.VANCARA - psychologie strnut - katedra vvojov psychologie v Brn - Vvoj = kad zmna, pi kter organismus zskv nco novho (nap.nov vlastnosti) = proces, kdy se lovk stv autonomnj Senzitick obdob = obdob bohat na urit zmny (kritick obdob) Pro rozvoj ei 1-3 rok Pro rozvoj charakteru 4-6 rok P. AN - v dtstv se musme vzdt zvislosti na rodich a toho e ve meme - ve st: aktivit a inorodosti, tlesn pitalivosti a potence, svho fyz. a psy zdrav, vl. ivota

- v dosplosti a st: toho e mme nad vlastnmi dtmi moc V. BICHEK - ivot je drha, probh pomrn plynule, ale kad m v ivot dleit body momenty nap. vbr profese, porod, vstup do Z ... DYNAMICK ZKONISTOSTI PSYCHICKHO VVOJE 1. Z. individulnho prbhu - kad lovk je originl, vyvj se jinak - vliv genotypu a prosted ve kterm vyrst - neexistuj dva jedinci, kt. by se vyvjeli stejn 2. Z. vvojovch retardac - zpomalovn vvoje - nejrychlej do jednoho roku, pak dochz k pomalmu zpomalovn (rychlost je zpotku 3x vt) - souvis se zrnm mozku 3. Z. vvojov nerovnomrnosti - jednotliv vlastnosti psychiky se nevyvjej stejn (zpotku mylen ne e, motorika ne psychika) 4. Z. kontinuity = plynulosti ivot lovka probh plynule - nemus nastat ve vech ppadech (zrann, vn nemoc) Strukturln zkonitosti vvoje 1. Z. vvojov diferenciace (specifikace) - v prbhu vvoje dochz ke zdokonalovn psychick struktury vznik novch a sloitjch psy vlastnost 2. Z. vvojov integrace (celistvosti) - m jsme star tm je nae psychika propojenj - nic se nevyvj jenom izolovan, dochz k propojen vlastnost 3. Z. vvojov centralizace - m jsme star tm vce centry mozku jsme ovlivovni zdokonalen psychiky - v prenatlnm a novorozeneckm obdob mcha a prodlouen mcha MECHANISMY VVOJE - proces zrn a uen Zrn (maturace) - kostry, mozku, kloub, sval - bio proces, kt. probh spontnn, fc genotypu Uen - 2. mechanismus vvoje = vliv prosted vytven novch vlastnost, novch projev, me maturaci podporovat, urychlovat, optimalizovat vzjemn vztah

Otzka slo 3. PERIODIZACE

PSYCHICKHO VVOJE

kritria posuzovn vvoje, charakteristika integran, kulminan a involun periody se zamenm na fyzick, psychick a sociln zvltnosti Kontinuln vvoj je plynul proces Perioda - urit asov sek, pevn ohranien, bhem nho maj psy jevy, urit zvltn projevy (vyznauje se psychickmi, soc. i fyzickmi zmnami) Periodizace ARISTOTELA, CICERA, J.A.KOMENSKHO - maj praktick vznam - umouj predikovat psy vvoj FREUDOVA KOMENSK: 2 typy periodizac : v Orbis pictus, ve Vevchov Gustav AMERLING - osvcenec, buditel, pvodn lka - dlil lidsk ivot na jaro, lto podzim zima ivotn jaro dtstv (prvnch dvacet let ivota) Lto- st dosplosti (do 42 let) Podzim ivota (42-62) Zima = st (od 63 roku ve) Podstatou periodizace je nalezen uritch obdob ve kt. nedochz k podstatnm zmnm. Tyto periody jsou v uritm poad, mezi nimi jsou fze rychlch pechod, co jsou nahromadn vvojov zmny, dky nim vznik nov perioda. skal je v tom, e kad jedince prochz vvojem individuln.

Problmy: 1.Kritria pro staven periody: 2. asov lokalizace 3. Problm individulnch zvltnost Otzka vhodnch kritri: - lkai: biologick momenty (vha, vka, rst zub,osifikace, innost endokrinnch lz, vk) - pedagogov: pedagogick periodizace: kdy si vmme pedagogickch instituc a zazen, do kterch dt dochz (asto v Rusku) - psychologick: zamuj se na njakou dl psychickou funkci periodizace kognitivnho vvoje (Piaget), emon vvoj - sociln: vmaj si hl. socilnch kritri: loha NS, rove socializace, pijmn socilnch rol, zskn sociln identity Ideln je, pokud v periodizaci zohleduje vechny aspekty

Variability vvoje (- variabilita = promnlivost vvoje lovka) Intraindividuln - u kadho jedince se jednotliv fce rozvjej jinak - tk se individulnch zvltnost - nejednotn vvoj anatomickch struktur (vnitnch orgn- mozek: zraje nejrychleji) - zahrnuje i rozdly v samotn psychice, kdy jednotliv psy funkce dozrvaj rzn Interindivuln - rozdly mezi jednotlivmi jedinci - role spousty faktor rasa, podneb, kultura Intersexuln - kad pohlav se rozvj jinak - eny: rychleji se rozvjej, rychleji strnou, dovaj se vyho vku

Vvojov akcelerace Fakt, e se urychluje tlesn a pohlavn vvoj, rychleji zraj, ale tak pomaleji strnou (decelerace)- kad 6. dvka m pubertu v osmi letech, polovina en m menarche v 10letech Senzitivn obdob: - kritick obdob, obdob, kt. je vhodn pro rozvoj urit fce , - u 6.tden je nesmrn dleit pro vvoj zraku, obdob postnatln je dleit pro vvoj zraku (Piageta a Eriksona doplnit) Vvojov periody a jejich charakteristika Dtstv - perioda, kt. je stle m dl tm del, posouv se - obdob integrace (formuj se nov fce a vlastnosti, uceluje se psychika) - zabv s jm pedopsychologie poznatky o tomto obdob nejlpe propracovan - psychologie pedkolnho vku, prenatln, pubescence, adolescence - u lovka enormn dlouh perioda - smysl periody pprava na ivot, vytvoen zklad psychickch i fyzickch, od zvislosti k nezvislosti, k samostatnosti - pevauje akomodace nad asimilac - zk. znakem je poteba hry, znan poteba pohybu a aktivity - znan vliv vchovy (rodie, kola)- maximln efekt - na konci tto periody dochz k jaksi autoregulaci - uen v tto dob m velk vznam, jsme schopni doshnout maximln vsledky (po 21 ubv pamov schopnost) - prbh socializace, interiorizace - imitace, identifikace - jsme hodn oteveni svtu, extravertn pstup, ptelskost, naladn na kontakt - pevld kladn ladn: jsme pozitivn, mme tendenci zapomnat nepjemn zitky - mme smysl pro rituly (ukliduj, podporuj + vv. dtte,eliminuj zkost dtte) - vtina lid toto obdob povauj za astn Dosplost - od 20 let a do 60 let - obdob kulminace (vrcholu fyzickch i psychickch sil), obdob druhho vku - nen pli propracovan - zabv se j adultopsychologie - obdob pln sly - dochz ke stabilizaci psychiky, k profesn a spoleensk zralosti, zskn samostatnosti, nezvislosti, kad l. v tto period si ji brn a prosazuje - znan kreativita, pokles pohlavn aktivity, vt smysl pro mon a reln, obdob bilancovn - doba kdy fyzicky strneme, objevuj se involun zmny - hl. ve 2. polovin ivota pevld introverse, obdob menopauzy, poklesu pohlavnch hormon Mecitma (rann dosplost - preakm) 20-30let (pojem zavedl Phoda) Adultium (stedn dosplost - akm) 30-40 Intervium (pozdn dosplost - postakm) 38-60 Involuce - od 62 roku ve - obdob strnut, veer ivota, sestup ivota - mn propracovan, situace se zlepuje - zabv se jm gerontopsychologie (hodn + Chomutov, Sokolov, mlo + Pelhimovsko, Rakovnicko, Tborsko) - tlesn zmny (velice razantn zmenovn, vrsky, vlasy, odvodovn orgn) - straj se psychosexuln rozdly mezi muem a enou (eny chlupat, hrubne hlas) - stvme se individualitou, jsem vce pirozen - ztrta sobstanosti, nemocnost, snen vkonnosti, vt egocentrismus, snen adaptace, men imunita, men schopnost regenerace Obdob senescence (ran st) - nad 65 let do 75 let Kmetstv (stedn st) - 75 let a do 89 Patriarchum - nad 90 let

Otzka slo 4. PORUCHY

VVOJE

analza jednotlivch variant, piny a projevy a piny - velice dleit role rodinnho prosted, heredita, nemoc, odolnost, NS Jednotliv varianty poruch vvoje A) Kvantitativn poruchy vvoje (poruchy rychlosti vvoje) Zpomalen vvoj - vvoj v normlnm obsahu, ale pomalej ddinost, nemoc (psychick i psychick), deprivace, nzk sociokulturn prosted v rodin, velk poet sourozenc - typ vvoje jen je vtinou blzk, norm dokonce se do t normy me dostat, jen dt potebuje vce pe a asu - astji u chlapc (zpomalen vvoj) - u nedonoenc, u dt s lehkou mozkovou dysfunkc, u dt zdravotn hendikepovanch, u dt genilnch (u nich nkter sloka vvoje pokulhv- nap.Einstein-e,ten), - me se tkat cel osobnosti, i dl sti (motorika, citov oblast, Psychick vkon

as Zrychlen vvoj - dt je oproti vrstevnkm naped, asto se mluv o nadanch dtech, zzran, - je na kor vech ostatnch sloek naruen integrity jedince, vvojov disharmonie, nkdy se vyvj tak rychle e nen dostatek prostoru aby se rozvinuly dal fce, - nkter dti pesko njakou fzy, nebo prochz zrychlen jednotlivmi (Goethe, Mozart) - zan se jim pizpsobovat koln systm - achist, dok si zapamatovat 200 stran za hodinu - objevuj se urit vvojov disharmonie emon nezral osobnosti, deprese a jin psychick problmy, toxikomanie, nejrznj duevn poruchy, poruchy koncentrace, roztritost - vyleovn z kolektivu, objekt ikany, Psychick vkon

as Fixace vvoje - vvoj, kter na njakou dobu ustane, vtinou doasn zleitost - raz, trauma, dlouhodob hospitalizace Psychick vvoj

as Vvoj regresivn - vvoj se vrac do nich fz, nvrat ji k dvj etap, kt. to dt ji prolo - tk situace v rodin, umstn do nhradn rodinn pe, trauma, - doasn forma

10

Psychick vvoj

as B) Kvantitativn poruchy vvoje - zvanj, nezvratn, spojen s naruenm psychiky, s naruenm vvoje, kdy jedinec nikdy nedoshne normy - vn odchylky od normy, nemus se tkat pouze vvoje dt, mohou nastat ve kterkoliv fzy vvoje, kdy je mozek neodvratn pokozen (epileptick demence, znty mozku, encefalitidy mozku - vnj ppady nedonoenosti, dtsk autismus, DMO, fetln alkoholov syndrom, - vrozen vvojov vady, vrozen mutace, kt. se kombinuj s rznmi exogennmi vlivy - vvoj jedince je naruen jak v obl. Psychick, fyzick tak sociln Psychick vvoj

as Poruchy vvoje podle VANCARY: - 9 vvojovch model - ti vvojov obdob 5.rok, 10.rok, 15.rok Konstantn vvoj u tk mentln retardace - vvoj nepokrauje Vvoj akceleran - po urit stagnaci nm vvoj pokrauje normln zpsobem (po ndoru mozku) Retardan vvoj - naped se vvoj jev stagnujc a pak dochz k jeho zhoren (zhorujc se ndor) Pozitivn asymptotick - zpotku je pozitivn pak dojde ke stagnaci (trauma, schizofrenie) Pozitivn Konvexn (vypoukl) - u autist, u dt s Dawnovm syndromemem Negativn asymptonick (Pickova demence, Alzheimerova chorova) Konkvn (vydut) - infekce mozku Negativn - mrtvice, krvcen mozku

11

Otzka slo 5. MECHANISMY

VARIABILITY PSYCHICKHO VVOJE

endogenn a exogenn determinanty vvoje - u kadho jedince jin- zvis na mnoha vnjch i vnitnch faktorech Dve spory o dleitosti jednotlivch faktor ddinost x prosted Vvoj l. je multifaktorov podmnn, je ovlivovn mnoha faktory, kt. vzjemn se ovlivuj, kompletuj, navzjem spolu interreaguj Prosted Vchova

Biologick faktory Endogenn faktory vnitn Exogenn faktory vnj = prosted Teorie konvergence STERN - vlivy endogenn a exogenn se psy vvoj je urovn vzjemnm psobenm ddinosti a prosted, kdy ddinost m rozhodujc vliv - chovn l. je fc heredity + evrimomentu CH = fce H+E Endogenn faktory (biologick) - heredita, maturace (rst organismu), vk, viva, nemoci, razy, rove i stav CNS, innost lz s vnitn sekrec, pohlav teratogenn faktory Heredita = penen uritch vlastnost z rodi na potomstvo v podob rznch vloh a dispozic Vrozen = kombinace ddinost + s nejrznjmi vlivy psobcmi v dob thotenstv - projevuj si pi porodu Monogenn ddinost roztrouen sklroza Polygenn ddinost- somatick choroby, neuroticismus, psychopatie, psychzy Przkumy ddinosti u dvojat (nap. EISENK) Genealogick vzkumy vzkumy rodokmen kdy zjiujeme vskyt urit vlohy u pedk GAUTON - domnval se, e mimodn nadan jedinci maj mimodn nadan pedky Zkon ddinho podlu pedk: = rodie pedvaj potomkm polovinu svch vlastnost, prarodie nm dohromady pedaj svch vlastnost Zkon zvratu = potomci pedk, kt. se uchyluj od prmru populace, se uchyluj proti smru svch pedk, tedy k prmru populace (mal rodie- stedn dti) GODDART, JUDOV Stav mozku, jeho rove, zralost, diferencovanost, - normln vha mozku 1033-1533 u en, 1180- 1704 - pi narozen nen mozek funkn zral (dochz k rstu dendrit a neurit) - vha u mozku pod 1000g patologie (vadn metabolismus, zen, mikrocefalus) - lidsk mozek asi sto miliard bunk, ztrcme 10 a 15% neuron - dleit spoje mezi jednotlivmi bukami Lev- e, mylen, voln pohyby, vle Prav- fantazie, pedstavivost, poznvan tv, obrzk, lokalizace bod

12

Vyzrvn mozku: 1. Fze kolem dvou let- naume se mluvit a chodit 2. Fze kolem 6 let nstup ten psan a potn 3. Fze 12 rok- zan logicky myslet, nstup abstraktnho mylen Pohlav - intersexuln variabilita - mu m mozek vet o 12% - M manipulace s prostorem, matika, lpe vid, atji jsou barvoslep, lep pohybov aktivita, vt agresivita, vt dispozice k polygamii, nchylnj k zvislosti na drogch, astji poruchy osobnosti, astji sklony k sebevradm, dovaj se 72, mui biologicky zranitelnj (ADHD) - vt spoluprce mezi obma hemisframi, ni prh bolesti, astji jsou pravoruk, lep empatie, pamov schopnosti, vt sklon k zkostem a depresm, poruchy pjmu potravy, pokusy o sebevradu, silnj rodiovsk pudy, dovaj se 78,5let lzy s vnitn sekrec - ovlivuj rst, maturaci, nstup puberty, nai psychiku Hypofza podvsek mozkov - psob na nadledvinky - hormony jen ovlivuj n pohlavn vvoj - ovlivuje rst (nanismus) ttn lza - psychomotorick problmy Endokrinn systm vliv na vvoj psychiky Exogenn faktory - vliv podneb, socilnho prosted, teratogenn faktory, nejrznj traumata, vliv vchovy (styl, zpsob, modely), faktory bydlen, faktor zamstnanosti, kulturn faktory, nboensk momenty, otzka etnickch skupin, politick situace, Makroprosted technologie, politick a prvn vlivy, strnut obyvatelstva, populan explose, suroviny Mikroporosted- vliv rodiny, kvalta a rove pe o dt, monost hry, otzka stimulace, vchova, monost hry, krize rodiny rodina zanik a pibv volnch nemanelskch svazk, asto pevld konzum nad citovmi vztahy, rodie nezvldaj vchovu svch dt, odklad 1.thotenstv nad 30 let, seriln rodina rodina prochz sri rozvod, satk, porod (AN) - 1/3 bezdtnch pr, v R 1,2 dtte na matku Sociln prosted - vzkumy vlch dt, dt trpcch sociln izolac, dt, kt. byly trny, vzkumy identickch dvojat, kt. byla rozdlena hned po porodu Vlivy prosted vdy jen umocuj i utlumuj nae geneticky zskan vlohy Ddinost je vrazn u agresivity, hraje znanou roli u autismu, u alkoholismu, u endogennch depres, inteligence, vle, temperament, extroverse, introverse, tlesn znaky lovka

Vnj vlivy: ptomnost rodi v rodin, stimulace v rodin a intelektov zt v rodin, mra disciplny a kontroly, eov kontakt, monost hry, pirozen vyjadovn emoc v rodin Nesnate se lidi mnit, ale naute se stavt na tom jac jsou Modern pstupy: Vvojov pstup - v prbhu vvoje od narozen do 15let Strukturln - kad vlastnost kad vrys je determinovn jinm faktorem Intervariailn (statistick) - jedinci kolem prmru jsou vce ovlivovni prostedm (VANCARA)

13

Otzka slo 6. PSYCHICK DEPRIVACE piny a projevy, koncepce deprivace, vznam ran stimulace Privace strdn, kdy dt vbec nepozn kontakt z matkou Deprivace - strdn, kdy m dt nedostaten kontakt s matkou = dlouhodob neuspokojen poteb - zvltn ppad frustrace (frustrace= krtkodobj) - asto probh v konfliktnch situacch - deprimovan dti asto provaj intrapersonln konflikty (poteba milovat x odpor k rodim) - nkdy termn hladovn, nemus bt pouze psychick, setkvme se s ppady fyzick Zanedbanost = jakkoliv nedostatek pe, kt. ohrouje dt - s deprivac m zk vztah Tk zanedbvn - dt ohroeno na ivot, nap. hladovn Veobecn zanedbanost dt ije bez dozoru, bez pe, je opomjena zdravotn pe Aktivn - dt nepatin trestno, agresivn techniky proti dtti Pasivn - nezjem, ignorace poteb dtte MATJEK: zabv se deprivac , rozdlil na obdob Empirick obdob: - 18.stolet -1930 - nesourod studie, eklektick popisy zkuenost ze sirotinc - 1. zmnky o problmu deprivace - 1.svtov vlka , 1.hospodsk krize (hladovn, epidemie) Alarmujc obdob 30.-40-lta - problmy hospitalismu, problmy dt ijcch v nevhodnch podmnkch, problm kojeneck mrtnosti Sharlota BUHLEROV zkoumala duevn vvoj dt, ijcch v nepznivch podmnnkch SPITZ, GOBFARD vzkum: srovnvali stavn dti, s dtmi, kter byly v rodinn, i pstounsk pi - v obdob 2sv. vlky vznikaj dal studie o deprimovanch dtech Kritick obdob (povlen obdob) - obdob hlavn kolem 50.let - problmy bytov, zamstnanost matek, dti ijc na ulici, toulav dti HARLOW: - pokusy s opimi mlaty, v ranm obdob oddlil mlata od matek, matky nahradil atrapami, 2 druhy drtn + jdla a mkk a bez jdla (vybrali si mkkou), u tchto opic se nevyvinul rodiovsk cit, mlata odhnli LORENZ BOWLBY- psychiatr, kter byl povaovn za jednoho z nejnadanj psychiatr 20.stolet - termn: vazba matka dt Teorie vazeb: Vazba dt matka, pokud je optimln m pozitivn vliv na vvoj dtte, naopak vazba, kter je nedokonal m negativn vliv(psychzy, deprivace, poruchy os) Subklinick deprivace = deprivace v industriln spolenosti, dnes upadaj emoce, narst nedostatek citovho uspokojovn dt Experimentln logick - 60.lta - probhaj rzn experimentln vzkumy vnovny izolaci - HEBB, MATJEK - Frantiek KOUKOLK Vzpoura deprivant chyb jim altruismus, trp poruchami vvoje, sna se ovldat druh.. - zkladem deprivanstv nedostaten vazba matka dt, nebo peruena

14

Zkladn psychick poteby lovka: 1. P. stimulace mt dostatek zkuenost, podmt, dostaten variabiln podmty - orientan ptrac reflex- zkladem tto poteby - nesmrn dleit v dtskm vku - senzorick deprivace nedostatek dotykovch, sluchovch, zrakovch podnt 2. P. vnj struktury poteba nalezen smyslu v uspodn svta, odkrvn smyslu - kognitivn deprivace postien hl. poznvacch 3. P. bezpe, citov odezvy, interakce, lsky - citov deprivace (anaklitick deprese, separan zkost u dt) 4. P. socilnho vznamu, sebenaplnn, seberealizace - od zvislosti dt pechz k autonomii, znamen nalzt svoj identitu, nalzt a potvrdit sv j a nalzt vztah k druhm - sociln deprivace Subdeprivace: deprivace v rodin Matesk deprivace: chyb role matky, nejzvanj do 3 let dtte Rodinn deprivace: do 6 let Paternln deprivace: od 7-11 let Relativn krtkodob deprivace Dlouhodob vn naruuje vvoj dtte, vede k vraznmu opodn e, motorika Izolace = dt je v trval kolektivn pi Separace = odlouen matky a dtte (rozvod, mrt, stavn vchova) K deprivaci dochz v nhradn rodinn pi, pi mimodnch spoleenskch udlostech (vlky, katastrofy) Rizikov faktory: - rodie, dti, sociln a kulturn prosted Rodie: velmi mlad rodie, mentln retardovan, podprmrn inteligentn, rodie bez rodiovskho pudu, rodie s psychopatologickmi problmy, toxikomani, gamblei, rodie s psychzami, rodie s vlastnmi negativnmi zkuenostmi, hendikepovan, dlouhodob hospitalizace Dti: astji dti hendikepovan, nechtn dti, problmov dti (temperament, poruchy chovn, uen), nemazliv dti (autisticky orientovny), Prosted: disociace rodiny, neplnost rodiny, stresov situace v rodin, chronick nedostatek asu, komunikan problmy, rodiny s nezamstnanm lenem, rodiny na prahu dchodu Vnitn faktory deprivace Faktor vku: Dt do 0 do pl roku- citliv reaguje na nedostatek Po 7 9 msc dal rizikov obdob objevuje se strach z ciz osoby z oputn matkou Do 3 let pevld matesk deprivace Faktor pohlav: - nsledky jsou daleko vt u chlapc (negativismus) ne u dvek (mn zraniteln) Faktor temperamentu: - melancholicky a cholericky orientovan dti, jsou vce nchylnj ke stresu a deprivaci Faktor lehk mozkov disfunkce: - i mrn deprivace velkou zt, vt dsledky - impulzivita, neuroticismus, poruchy chovn MATJEK A LANGMAYER Zkladn typy dt, podle toho jak reaguj na deprivaci: Dobe pizpsobiv typ - dti,kter nemaj zjevn problmy, u nich nenachzme zjevn poruchy, mli to test, e si nali nhradn objekt (fixace na sourozence, na vychovatelku) - mohou mt problmy s vyrovnanmi citovmi vztahy

15

tlumov typ - dti, kter rezignuj, pechzej k pasivit, pestvaj bojovat, uzavraj se do samoty, do svho svta, projevuj se lhostejnost a netenost - asto se jedn o dti retardovan Sociln hyperaktivn - projevuj se tm, e se kontaktuj s kde km, projevuj sociln zjem o kteroukoliv dosplou osobu, jsou ptuln ke vem, jsou nezodpovdn, labiln, mohou mt dobrou inteligenci Sociln provokujc - agresivn, rliv, ton - sna si zskat pozornost, lsku, ale nevhodnmi technikami - bvaj neoblben, asto se objevuje odmtnut ze strany dosplch - poprn, idealizace rodi, nevhodn formy obrany (pejdn, masturbace ) Osobnost deprimovanho dtte: Kojeneck obdob - poruchy pjmu potravy, se zavnm, poruchy spnku, neustl kik, asto kojeneck autismus, anaklitick deprese Batolec obdob - pomalej senzomotorick vvoj, pomalej nvyky sebekontroly, zchvaty vzteku a agrese, poruchy pjmu potravy a vymovn, nutkav dumln, lhostejnost vi dosplm nebo hrm Pedkoln obdob - rzn neurotick poruchy, zkostn stavy, pocity viny, regrese, pomalej vvoj ei, non mry, zvracen, nechutenstv, poruchy spnku, Mlad koln vk - tiky, nladovost, rzn obsedantn mylenky, destruktivn tendence, poruchy uen, Pozornosti Puberta, postpuberta - toxikomanie, poruchy chovn, neurotick poruchy, pedasn sexualita Jednotn deprivan syndrom neexistuje. STIMULACE Bazln ran stimulace - poteba dtte optimlnho mnostv podnt - extrmy = pemra podnt - do 60 dn dtte Taktiln kynetick stimulace Hmatov stimulace Auditivn stimulace Optick stimulace Chuov a ichov eov stimulace ji od tlho vku bychom mli na dt mluvit (vvoj pozornost) Kojen = ideln forma stimulace - tepeln, dotykov, chuov, polohov podmty - asi 15% matek neme kojit

Typy stimulace: Chaotick stimulace = kdy se v pi o dt std nkolik dosplch Direktivn = reim, kter nedv dtti prostor, dt je nuceno k aktivit bez ohledu na jeho poteby Variabiln= optimln zpsob stimulace, vychzme z biorytm dtte

16

Vztah dt matka - potky se formuj ji v prenatlnm obdob (hlas matky, hlad bko, matka db sama o sebe) - stran dleit prvn minuty po porodu Interakn cyklus: 3 dny po porodu: Aktivn fze : dt zved ruce, dochz k onmu kontaktu Pasivn tlum, nava, dt si potebuje odpoinout, dochz k pasivnmu odklonu od matky Synchronizace chovn matky s dtte, asynchronn komunikace (u mladch maminek, u neurotickch matek) Hypersynchronn komunikace = pehnan pe Terie vazby BOWLBY - objevil teorii vazby - vedl dtskou psychiatrickou lebnu, vtina problmovch dt mla naruenou vazbu s matkou - min od t let by se dt nemlo odluovat od matky - mezi 7.-27.msc senzitivn obdob - v 7. Msc dt pln rozliuje matku od okol a reaguje na jej zmizen U deprimovanch dt - nejasn vazba, separace od matky, vyhbav vazba, zkostn vazba, ambivalentn vztah (lska i odmtn) Nov vzkumy prokzaly, e i vztah kojence a otce je velmi dleit

William STERN - v 80.letech se zabval interakc dt matka (rodie maj asto vraznou mimiku, vy hlas, srozumitelnost signl (a 4x pomaleji mluvme, repetativnost), empatie Ren SPITZ - psychoanalytik, psal dla o deprivaci a Genze prvnch objektnch vztah Fze vztahu dt matka: 1. Preobjektln 0-2 msce - dt jet vnm nerozlien, vnmn je nedokonal, jet nedovede preferovat jednu osobu - dleit kontakt matka a dt, stimulace prostednictvm pocit, uspokojen prim.poteb 2. Pedbnho objektu 2-3 msce - Dt se zan zajmat o svt kolem sebe - dleit smysl zrak, potom tak sluch - dt doke odliit iv objekty neiv od ivch - od konce 2. msce reaguje smvem 3. Symbiotick fze 3-6 msc - dt povauje matku za sebe sama - matka je zdrojem uspokojen - vznik pocit jistotu a bezpe, nebo me vzniknout bazln zkost 4. Specifickho objektu 6-9 msc - dt je velmi nepjemn naladno, pokud se v pi stdaj druh osoby, chce mt matku stle u sebe - ji odliuje matku od sebe - vznik jasn citov vazba

17

TERATOGENN FAKTORY A JEJICH VLIV NA PSYCHICK VVOJ JEDINCE

Otzka slo7. fyzikln, chemick a infekn teratogenn faktory a vznik vrozench vvojovch vad Teratogeny (noxy) = faktory, kt. kod lovku Prenatln obdob razy, zen, nemoci (loutenka, chipka, atropomzy, zardnky) Perinatln obdob asfyxie (piduen) DMO, ADHD Postnatln obdob znty mozku (encefalitida, meningitida...), ndorovit bujen, rzn infekce ... Vrozen vvojov vady: Monstra nejzvanj - siamsk dvojata Malformace nedostaten vyvinut mozek (mikrocefalus), chybjc st tla, mikrogirie (mozek je nedostaten zbrzdn) Anomlie nejmn zvan - roztp rtu, srsty prst, kdy m dt prstk navc ... Vtina se zjiuje hned po porodu (pozdj 1 ledvina, vce vejcovod, posunut srdko) Kad tvrt dt m vvojovou vadu Piny: - hl. role ddinost jeden z nejsilnjch faktor, kt. zpsobuj rzn vvojov vady - chromozmov aberace Turnerv syndrom, Klinerterferv syndrom Imunologick konflikt = krev matky se nesnese s krv plodu tlo matky vyrb protiltky vznik hemolitick nemoc plodu me vst a k abortu Thotensk gestza (toxikza) matka m vy krevn tlak a blkoviny v moi otoky u dtte hroz dtsk mozkov obrna Ideln vk matky: 18-28 let riziko nad 35 Amniocentza odbr plodov vody Rizikov thotenstv - obavy, e dt se narod pedasn nebo pokozen - je-li ji prvn dt pokozen nebo je v rodin genetick vada, krvcen bhem thotenstv, anomlie dlohy, srden diabetes, chudokrevnost Chlapci vce nchyln k pokozen genetickmi vadami Fyzikln faktory: - tk bemena, razy, rentgenov zen, radioaktivn zen nedonoenost nebo pokozen - v obdob embrya- nevce pokozen mozku a kostry - ve fetlnm obdob- pokozen mozeku a rstu - nadmrn hluk (siln zvuk kolem 100 decibel) pokozen sluchovho stroj, poruchy spnku, vkonnosti, pozornosti - V prenatlnm obdob mal hmotnosti, patn imunita, poruchy koncentrace Teratogeny chemick Zneitn: voda, vzduch, pda (stecko, Ostravsko...) - koncentrace Pb, sry, N, sirovodky ... ztrta plodnosti, rzn vvojov vady, ndory...

18

Lky - konzultovat s lkaem - nkter inky se mohou projevit a za deset i vce let (konterganov afra 60.-70.lta dve doporuovn matkm tk vvojov vady prsty z ramenou, bez dolnch konetin...) - nebezpe i u antibiotik (stuptomicin...) - schinin, lky na znty moovch cest, hormonln lky... Kouen: - vrozen vady st a patra, a 8x vt riziko roztpu, novorozeneck mrt, odluovn placenty, spontnn potraty, hypotrofn dti ... Virov nkazy a nemoci Zardnky pokozen o, sluchu, krvetvorby, roztpy Punice mikrocefalus Netovice ochrnut nkterch orgn Chipka pokozen srdce, nedonoenost Bakteriln nkazy syfilis (lues) 3.fze progresivn paralza (mozek, srdce...) Antropozoonzy - nemoci penen ze zvat na lidi Toxoplazmza zpsoben parazitem z koek, krlk, hus, slepic znt mozku, lymfatickch uzlin, CNS, nedonoenost, hydrocefalus (hromadn mozkomnho moku v mozku), lysteriza (ze syrovho masa i v nepasterizovanm mlce) Viva - dlouhodob zvracen matky podviva - optimln psun vitamn, blkovin, tuk, cukr a hl. minerl Alkohol 3:1 (M:, nkt. Zdroje uvdj 1:1) FAS fetln alkoholov syndrom = psoben alkoholu na dt v dob thotenstv hypotrofn dti (nzk vha), mentln retardace, poruchy rstu, deformace oblieje (nevyvinut horn rty, pta obliej, jin tvar nosu), poruchy uen a retardace ARND pokozen CNS alkoholem, porucha jen je manifestovna poruchou mozku Psychick traumata, stres - zvyuj riziko potratu, vvojov vady (mobilizac stresovch hormon) Chromozomln poruchy Chromozomln aberace - chromozomln mutace - vsledkem tetatogen, autoimunitn procesy (u en nad 35) - v somatickch nebo pohlavnch bukch - 0,7% novorozenc Downv syndrom 1 : 700 Klinerfelterv syndrom 1 a 2 ppady na 1000 porod Fornerv syndrom 1 : 200 Patav syndrom 1 : 3000 Downv syndrom (mongoloismus) - objeven v 19. stolet lkaem Downem - 10% mentln retardace - me bt kombinovn s turnerovm i klinerfelterovm syndromem - dt je ptuln, m dobr sociln dovednosti

19

- matka nad 35, otec nad 50 - mikrocefalus, charakteristick tvar u (lcov), mlo klenut horn patro, poruchy zraku, - neliteln - 70% 30-50 IQ, 10% nad 50% IQ - patn artikuluje, neohraban motorika, dobr mechanick pam - eny bvaj plodn - snaha integrovat do rznch spec. instituc (i stedn kola) Turnerv syndrom - odlin chromozomy u dvek 45X (o jeden somatick chromozom navc- monozomie) - mal vzrst, mal hmotnost, deformace ledvin, poruchy zraku - 134-158 cm - vajenky netvo hormony (h.lba) - IQ v norm, snaivost, dobe tou, problmy s matematickmi vdami ... - infantilita a zvislost na dosplch Klinerfelterv syndrom - pouze u chlapc - dve eunuchoidismus - 44 XXY nebo 44 XXXY - zentil, pisklav hlas, bez sekundrnch pohlavnch znak, zk hrudnk, slab svalstvo - problmov asocialita, agresivita, schizofrenie... Patalv syndrom - anencefalus (dt bez mozku), mikrocefalus - i 6 prst, trojhelnkovit obliej, opi rha - vkem, ddinost, TF Mezi vrozen vvojov vady pat tak poruchy metabolismu Fenyl-ketomurie 1: 10 000 - porucha tpen blkovin - dieta s absenc blkovin - vznikaj zplodiny, kt by mohly pokodit mozek

20

Otzka slo 8. VVOJ DTTE S ADHD A analza poruch se zetelem k vvojovm zvltnostem RANN MOZKOV OBRNA o o o o o o o o o

DMO

postien CNS, doprovzenho poruchami tonusovmi (sval. napt), psych. problmy piny jsou prenatln, mn ast v postnatln obdob nezvratn, zvan porucha, kauzln lba neexistuje, jen meme zmrnit symptomy nejinnj je komplexn rehabilitace dleit vasn diagnostika: do 1 - 2 roku meme pesn stanovit typ DMO vskyt je mn ast 0,1 - 0,2 % dt narst poet dt s touto poruchou, da se zachraovat vce nedonoench dt vt pravdpodobnost DMO asto doprovzena epilepsi nkte lkai dvaj pednost termnu encefalopatie => => vyjaduje veker pokozen kolem porodu poruchy irho rzu

FAKTORY POKOZEN asfyxie nedostatek kyslku pikrcen pupen ra, dlouh porod, dt je zahlceno plodovou vodou matka kuaka, matka diabetes, chudokrevnost, srden vady, odluovn placenty, zen, infekn choroby, atd. v perinatlnm obdob nedonoenost, asfyxie, penoenost postnatln faktory zavac problmy dtte, znty trvicho, dchacho stroj, znty mozku, infekce mozku spastick (hypertonick) formy - pevld ke diparza nejastj formou ochrnut konetin (hl. dolnch) kvadruparza - postieny vechny konetiny hemiparza - postiena 1/2 mozku, polovina tle, kov (lev hemisfra - prav st tla) nespastick formy o bv hypotonie (snen sval. tonus) Dsledky MDO stimulan deprivace dochz k omezenmu psunu socilnch podnt, naruena komunikace a interakce hlavn s matkou i se irm okolm asynchronn komunikace ve vztahu dt/matka problm je neitelnost signl kter dv dt hyperprotektivn pstup ze strany rodi, pstup k dtti (nadmrn ochranitelsk pe) hypotonick - patn prognza z hlediska mentln retardace, bezvldn dren tla, chyb svalovho napt extrapiramidov forma DMO - ptomnost nezvldnutelnch, keovch pohyb, m pomrn dobrou prognzu

21

zanedbvajc vchova dt umstno do stavu syndrom CAN = rodie odmtaj pijmout dt, nadmrn trestn problm bt nezvisl, vybudovat si autonomii problm u jedinc s DMO problm - naruen vvoj, zle na typu DMO a na individuu na tuto poruchu se nabaluj dal: poruchy zraku, sluchu, epilepsie, atd.

KVADRUPARETICK FORMA 98% jedinc je siln porueno HYPOTONICK FORMA 72%= nejzvanj DIPARETICK FORMA (36%), 36% dt s kvadruparzou, o DMO se poj s mentln retardac po nejt formu

PORUCHY o o o o o o o ei u 72% postiench dt problm se senzomotorickou koordinac (spojen smysl s pohyby) zmrn voln regulace pohyb poruchy pozornosti (hypoprosexie)- slab koncentrace pozornost hypomnzie problm s pamt, mal vtpivost, reprodukce i vybaven je slab problm ve zrakovm sluchovm vnmn poruchy percepce, vzne analza a syntza, problm diferenciace podnt

CITOV PROVN DT S DMO o o o nezralost cit, jsou labiln, objevuj se prudk city, neschopnost utlumit projevy, agresi, vztek, krtkodob pocity, promtaj se do pohybov aktivity pokud je lovk vzruen, dochz ke ztuhnut sval problm vvoje sebepojet komplexy (snen), i zven sebepojet, souten a srovnvn zvyuje pocity mncennosti, hendikepovanosti, promt se do celkovho ega (labiln) maladaptace hor schopnost se pizpsobovat, adaptan schopnosti jsou minimln

VVOJ DT S DMO kojeneck obdob o nezn se pesn diagnza, jet se upesuje typ DMO o zeteln pohybov retardace, opodny i eov projevy o ast podrdnost, vzntlivost, zeteln tlum (apatie), jsou extrmy), poruchy spnku, pjmu potravy, nerovnomrn vvoj, dt me obejt nkterou fzi vvoje nemus sedt, rovnou chod batolec obdob o obdob negativismu, vvoje sebepojet o dosahuj ur. Dovednost pozdji, reaguj neadekvtn na podnty, pokrauje stimulan deprivace, uen, omezeny kapacitou mozku o omezena tvorba soc. zkuenost, vvoj ega a sebepojet o vvoj rozumovch schopnost zle na typu DMO pedkoln obdob o u zdravch dt velk posun o u dt DMO zlepen, stabilizace vvoje, rodie se identifikuj s postienm dtte, maj adekvtn rehabilitaci, maj vt kontakt se svm okolm vvoj zeteln progresivn o terapeutickm prostedkem aktivity dtte ve volnm ase hry, atd. o koln zralost v 6 letech nen odklad

22

koln obdob o integrace se zdravmi dtmi, pokud je mentln retardovan speciln koly o individuln pozornost vzdlvn dt, rove intelektu, stupe poruchy o potme s velkou unavitelnost NS pestvky, aktivity na odreagovn pubescence o tendence identifikovat se s okolm, uvdomuje si sv j o pomoc jedincm nalzt pocit spchu, uitenosti, platnosti, pozitivn zptn vazba, budovat autonomii, sobstanost o dleit je rodina a soc. zzem dtte VVOJ DTTE S ADHD (LMD) o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o difzn, drobn pokozen mozku ve vtin ppad bv neidentifikovan ada z ns o tom ani nev, jsme blzko normy a 15 20% v populaci porucha pozornosti s hyperaktivitou, porucha chovn a uen posuzujeme vnj strnku lehk mozkov disfunkce LMD vvojov porucha, vyskytuje se v prbhu celho vvoje, symptomy lze zmrnit: motorickou oblast lze zlepit, percepn problmy, pozornost trvale naruena mn se s vkem, asto s poruchami uen dyslexie, dysgrafie atd. astj poruchy chlapci hraj roli posledn tdny thotenstv, FAS (fetln syndrom), kouen, nedonoenost, atd. projevuje se npadnostmi psychosocilnm chovnm porucha mozkov tkn, vznik perinatln, postnatln intelekt ani motorika nejsou primrn postieny byla objevena ve 20. letech 20. stolet Tesohlav, Matjek, Kuera Mezinrodn Klasifikace Nemoc MKN k porucha chovn a nemoc LMD se poj s neurzami, toxikomnie, disociln chovn, poruchami osobnosti mutace vce gen nezralost prav mozkov hemisfry ADHD porucha pozornosti s hyperaktivitou ADD porucha pozornosti

nzvy, kter se pouvaj o o o o Lehk Dtsk Encefalopatie (LDE) Minimln mozkov pokozen pouv se v zahrani (hl. v Nmecku) Dti s poruchami uen Infantiln organick psychosyndrom

PRIMRN FAKTORY ADHD pozornost o snen, nedostaten schopnost hypoprosexie o nestl, mal schopnost koncentrace, mal vbrovost dleitho, intenzita, rozsah, atd. o s dtmi pracujeme krat dobu, stdme innosti, motivujeme impulzivnost o nedostatek tlumu schopnost deshybice = dti v neustlm pohybu o mlo se sebeovldaj, neum odloit poteby, pn, skou do ei, zapojuj se do riskantnch aktivit ast razy o nedok ekat, chyb jim vytrvalost o reaguj rychleji ne je nutn hyperaktivita o verbln - skou do ei, nebo je motorick (vrt se neustle)

23

CELKOV ZNAKY ADHD o pohrv si s rukama, nohama, nevydr klidn sedt, lehce ho vyru cokoli od prce, ve hrch neum pokat a na nj pijde ada, vyhrkne odpov dv, ned se instrukcemi, pote se soustednm, pebh od jedn innosti ke druh, problm tie si hrt, pekotn e, plete se do her druhch, vypad e neposlouch, asto ztrc vci, zapojuje se do nebezpench innost dti maj poruchu ADHD pokud: 10 symptom : 3 5 let dti 8 symptom : 6 -12 let 6 symptom : 12 16 let

NEUROLOGICK ODCHYLKY o o nehnou si na nos, nestoj na jedn noze, neum chodit po pikch a po patch se zavenma oima, problmy ten obrazc psan na zda objevuje se vkonnostn variabilita pracuj nerovnomrn

PERCEPN PORUCHY o o o o o poruchy zrakov a sluchov analzy, syntzy informac, neschopnost selekce problmy motorick psan, kreslen, vzne jemn motorika problm emoce celoivotn jsou nezral a problmov dti hodn labiln, pevld patn nlada, zlost (disforie) dlouhodob vvoj percepn a motorick problmy se tm odstran celoivotn zstvaj problematick emoce, pozornost a maladaptivita

24

Otzka slo 9. FYZICK

VVOJ JEDINCE

charakteristika hlavnch ukazatel fyzickho vvoje Rst = zvtovn rozmr organismu, a po dosaen obvykl velikosti - dje se i dlenm bunk zvyovn plasticity nejrznjch tkn Buka Tkn Orgny (tkn = urit soubory bunk, kter maj spolenou funkci) Rst Rstov kivka: objevuj se urit vkyvy - Nejvy tempo prenatln, novorozeneck a kojeneck (do 1 roku) - u vtiny dvek rst kon v 16.roce, u chlapc kon o rok i dva pozdji Dynamika: 12.-13.rok nevce a nejrychleji rostou Rstov pohlavn dimorfismus: = vyjaduje rozdly dan pohlavm - dvky se vyvjej rychleji ne chlapci Chlapci 180cm Dvata 167cm Kadch deset let jsme od 1,5 cm vy. Dal vlivy: ivotn styl, viva, nemocnost, rzn teratogeny (zneitn), ddinost, dostatek spnku, stres, NS, okovn (jsme vy) Podneb : Lid ze severu jsou vysoc. Jian jsou ni. Rno jsme obvykle o dva centimetry vy (sesedaj plotnky) 70% na vky je dno ddinost

Sekulrn akcelerace = dlouhodob zrychlen (sto let) - rst se zastavuje o dva roky dve - v roce 1921 byli mui vysoc jen 166, v roce 1971 - 174cm Kosti dt - obsahuj hodn vody a mlo minerlnch ltek jsou mn lomiv a vce prun - hned po porodu jsou mlo osifikovan, skldaj se vtinou s chrupavek (lebka z 5upin) - fontanela by se u dt mla ztratit kolem 18.msc - novorozenec m prmr hlavy 35 cm, - v posledn dob se mn tvar hlavy prodluuje se dozadu, stavba hrudnku vce zplotl Mozek - postupn zraje a po celou dobu dtstv nen zcela funkn zral - vytvej se dendrity a neurity, synapse - vha mozku u novorozence je 366g, ve dvou letech 953, v 15 letech 1350(chlapci) a 1230(dvky) - jet ve st mohou rst nkter mozkov vbky Zuby - prvn dentice se u vtiny dt objevuj mezi 6. a 8.mscem (nejdve doln ezky) - 20 mlnch zub - zhruba v esti letech se mn mln chrup za prav (nkdy a do 40 moudrky) - 32 druhch zub (12-14 rok) Vha: - ??? je nejdleitj pro nai vhu v dosplosti - dleit kojen dt - nzk vha je nebezpenj ne obezita - obezita se projevuje mezi 8-10 rokem Vvoj proporc:

25

- mn se vztah mezi dlkou a kou Kojenec: velkou hlavu (1:4), krtk pae, hodn zakulacen tve, zvten horn ret, nohy jsou pomrn krtk, krk u nich tm chyb V obdob pedkolnm roste hru dtte, vtina dt nemaj pas, zda jsou rovn, vraznj brada, vysok elo. 5.-7. rok bytek tuku, rst konetin, klouby jakoby vystupuj z tla, dt m i vraznj nos, pte se zakivuje, zvrazuj se lopatky a kln kosti, hlava u toli neroste do ky, ztenuj se sta,dt m ir rameny, postava psob pomrn thle Prepuberta a puberta : rostou konetiny a svaly, sekundrn pohlavn znaky, zvyuje se vha, celkov vak postava psob thle STRATZ 2. - 4. Rokem se objevuje prvn vyplovn (kdy jsme baculat) 5. - 7. Prvn vytahovn 8.- 10. Druh vyplovn rok: jsme baculat 11.-15.Druh vytahovn 15.- 20 Tet vyplovn Vvoj motoriky - pohyb je hrozn dleit projev lovka - vznam motoriky je pedevm v tom, e umouje interakci jedince s okolm, pohyb smyslovch orgn, e Funkce pohybu: - kondin, zdravotn, kontrainvolun (x strnut), regeneran, hdonistick, antistresov, narkotizan, sociln, narcistick (kulturistika), diagnostick Determinujc faktory: - vek, pohlav, genetick pedpoklady, zdravotn stav, temperament, podneb Novorozenec: pevldaj pohyby zen mchou (reflexy) Kojenec: primrn kruhov rce (1.-4. Msc)- dt poznv vlastn tlo a neustle tyto innosti opakuje: cucn palce, sekundrn kruhov rce (4.-8.msce) vyuit rznch pedmt - nedoporuuje se pedasn stimulace - kolem 6.,7.msce sed, kolem 9.zan stt - kolem 4. msce se objevuje chop Batole: - dt zvld a zdokonaluje se v chzi - pevauje hrub motorika (skkn, lezen po schodech) - dt m potebu neustle stdat pohybov aktivity - pohyb je indiktor zdravho i naruenho vvoje - rozvoj ei, dt zvld asi 900 slov (kolem 3.roku) - dleit hra Pedkoln obdob: - vyhrann jedn z provch konetin - maj velikou potebu pohybu, spontnn aktivita - kloubn pohyblivost, vt pestrost pohybovch innost - sebeobslun aktivity koln vk - pohyblivost je tlumen, omezovna kolou, sezen by mlo bt kompenzovno pohybem - mly by se stdat innosti a nemli bychom nadmrn zatovat urit oblasti - vt vytrvalost, dti jsou rychl vytrval Puberta a adolescence - hypomobilita = snen aktivita - pohyb dleit, ml by bt protivhou pracovn innosti - oddaluje strnut kost a sval

26

Parametrie pohybu Energetick parametr = jak dokeme bt vytrval, jak dokeme vzdorovat nav - vrchol 16.-30.rok u en, u mu 20 a 30.let - ovlivnn promnnou mezi naptm a uvolnnm, temperamentem asov = pohyb hodnotme z hlediska trvn asu Reakn as zvis na podntu, zle i na druhu podntu (svteln x sluchov) Vliv: temperamentu, emoc, vle Prostorov parametr drha pohybu, smr pohybu, rovnovnost Tvarov parametr je-li pohyb dostaten plynul, elegantn, Vliv: senzomotorick koordinace Proitkov parametr je-li pohyb uvdomovan, zmrn, cel ada proitk Mozek a mcha od 1 3 msc se rozvj kra mozkov (potky volnch pohyb) 4.-8. zdokonaluje se innost kry mozkov, dt se u sedt bez pomoci, rozvoj konetin 9.-13. Msc se ume rovnovze (mozeek stn, chze) CNS obsahuje rzn programy motorick innosti Mcha reflexn pohyby Senzorick systm innost smyslovch orgn

27

Otzka slo 10. VVOJ MOTORICKCH A STATICKCH FUNKC hlavn zkony lokomotoriky, parametry pohybu, funkce motoriky, vvoj uchopovnapod. pohyb = velmi dleit moment, stimuluje mozek a vvoj vvoj pohyb (navzjem se ovlivuj) asto je adekvtn pohyb pedpokladem vvoje ontogeneze (vvoj lovka) zce spojena s vvojem pohybu

vznam pohybu: stimuluje mozek stimuluje nae svaly obratnost, mrtnost, rychlost zlepuje cirkulaci krve napomh lepmu prokrvovn sniuje stres a zmruje napt brn ukldn tuku sniuje riziko odvpnn kost (osteoporza) psychoterapeutick prostedek kad m jin genetick pedpoklady pro pohyb roli hraje pohlav (lep motorika), vk vnj stimulace, cvien, trnovn

novorozeneck obdob: - vrozen automatismy vrozen reflexy sac, uchopovac kojenec: - velk vznam m experimentace manipuluje s tlem, s pedmty, s hlasivkami trnuje si svaly - dky pohybm se formuje jeho tlo batolec obdob: - rozvoj uchopovn, chze stimulace psychiky - motorika = ukzka vvoje dtte (indiktor) - e taky dleit indiktor pedkoln obdob: - velk poteba aktivit, pohybu - dti jsou inorod - velik kloubn pohyblivost - hran s mem, kreslen - zklady jemn motoriky vystihovn, modelovn mlad koln vk: - pohybov aktivit se omezuje sed ve kole - velk rozvoj motorickm dovednost psan - velk poteba pohybu - m a hry zlepuje se obratnost, rychlost a rovnovha - nevnovat se sportu jednostrann vestrann trnovat - socilnost pohybovch aktivit kolektivn spoleensk hry adolescence: - pokles sportovn aktivity - hypomobilita = mn se hbeme - je dleit posilovat cel tlo! - dleit je i tlesn j dosplost: - pohybov aktivita spojena s volnm asem, asto chyb kompenzace prce - turistika, jga, kanoistika vhodn aktivity - aktivity oddaluj strnut

28

st: - pohyb = prevence proti degeneraci mozku, strnut, nemocem - ast, soustavn pohyb, adekvtn nepetovat se - chze, plavn, jzda na kole, turistika - zatovn dolnch konetin co se astn pohyb - svaly => hladk, pnpruhovan - CNS => mozek, mcha => reguluj, d pohyby : zmrn (voln) pohyby mimovoln (nezmrn) reflexy, obrann pohyby, zautomatizovan pohyby - kostra zkladn principy vvoje motoriky 1) zkona individuace - kad je na tom pohybov jinak - rove stimulace 2) princip funkn asymetrie - dochz k urit specializaci ve smyslech i u konetin - lateralita nohovost, rukovost - preference mozku (1 hemysfra vyuvanj) - pravci / levci - vyhrann cca kolem 4 roku 3) princip vvojovho smru - cefalokaudln od hlavy smrem dol - proximodistln od stedu tla ven od ramennch a kyelnch kloub - unoradiln dt naped uchopuje celou rukou zkladn vrozen reflexy: hypertonie = zven svalov napt vystdno hypotoni vrchol kolem 1,5 roku teprve ve 3 letech normln svalov napt 1.pohyby celkov, komplexn, nediferencovan opi reflex (Robinsonv reflex): podme-li mu prst, chytne se, miz bhem prvnch 24 msc lekov (objmac) reflex: rozhod ruce, do 6.msce tnickojov reflex hledac reflex: hled zdroj potravy, oto se ve smru dotyku, pul pusu fenomn lezen a kren:vyhasn mezi 3. 5. mscem Babkinovv reflex: seven dlan => oteve pusu sac reflex patelrn reflex: klepne na koleno = zvedne se noha

chop: - prohlen - orln obdob strk prsty do pusy,kolem 2. 3.msce - pedklnn celho tla - vylenn obou rukou - kolem 4.msce se dt dotkne pedmtu - v 6.mscch bere pedmt celou rukou polurn chop - v 7.mscch jenom dlan dlaov chop - v 8.mscch palec a rovn ukazovek nkov chop - v 1.roce ohne prsty petka = kleov chop - nutn cviit, trnovat! - diferenciace:od celkovch k dlm - od nezmrnch k zmrnm - od velkch k malm pohybm - od obourukch k pohybm jedn ruky

29

Hrub motorika a udrovn rovnovhy (statomotorika) rok msc 0 1 0 2 0 3 0 5 0 6 0 7 0 8 0 9 0 10 0 11 1 0 1 1 1 3 1 5 1 6 2 0 2 2 2 3 2 7 3 0 3 8 3 9 4 9 5 3 funkce novorozeneck reflexy na krtkou dobu lec na bku zved hlavu lec na bku pohybuje hlavou, s pomoc pa zved hlaviku zved hlavu lec na zdech sed po posazen s ciz pomoc obrac se ze zad na bko sed pevn po posazen bez ciz pomoci, obrac se z bka na zda, s pomoc stoj sed bez opory, leze na bku samostatn se posad, leze postav se s oporou o nbytek bez pomoci se postav, stoj krtkou dobu, udl 1. krok jde, dr se za ruku, resp. se pidruje samostatn jde, voln stoj, po schodech se krbe dol tam a zpt jde pozptku jde do schod, pidruje se (dtsk krok) jde ze schod, pidruje se (dtsk krok) 1 vteinu stoj na jedn noze, jde po schodech nahoru jezd na trojkolce jde po schodech dol jde po schodech nahoru a dol (std ob nohy) 5 vtein stoj na jedn noze poskakuje po jedn noze 10 vtein stoj na jedn noze chyt hozen m

Jemn motorika (obzvlt motorika ruky, grafomotorika a motorika st) rok 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 msc 1 2 3 4 4-7 5 6 7 9 10 11 0 0-6 1 3 4 5 6 8 9 funkce chopov reflex, polykac a sac reflex ponajc mimick hra, koordinace onch pohyb fixuje pedmt oima a sleduje ho pechod k aktivnmu uchopovn, pohybuje s pedmty, kter mu dme do ruky, potek pijmn potravy lc koordinace oko - ruka uchopovn celou dlan a nataenm palcem (nap. chrasttko) rukou si dv pedmty k stm pije z podanho hrnku, ole do ista lci chop palec-dla, samo dr lhev, pedn pedmtu z jedn ruky do druh opozice palce a ukazovku (pinzetov chop) potek volnho kousn a vkn pevykuje pevnou stravu dosahuje volnho uchopovn ovld ruce spontnn rn, stav v ze dvou kostek obrac listy knihy r kruh stav v ze 4 kostek, samostatn j lc a pije z hrnku oteve zdrhovadlo (zip) s pomoc si umyje a usu ruce

30

1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 4 4 5 5

10 11 1 2 3 9 1 3 4 5 6 8 9 0 9 0 6

rozroubuje dzu, cukenku navlk velk perly palec smuje vped vzhru pi dren tuky, kresl svisl ry uv kliku u dve hz balon nad hlavu rn s vznamem sth nkami zapne si knoflky samostatn si ist zuby a klokt samostatn si umyje a usu ruce kresl kruh podle pedlohy ot klem (ve dvech nebo hrace) kresl hlavonoce kresl k podle pedlohy kresl domy kresl tverec podle pedlohy "nape" podle pedlohy jednoduch slova

31

Otzka slo 11.

ZKLADN FORMY INNOST

psychologie hry, charakteristika hlavnch innost a jejich vliv na vvoj jedince Psychika l. se formuje, utv a vyvj tm, co ten l. dl, m se zabv, co jej bav (hra, uen, prce, sport, relaxace) Jan P dlen zkladnch innost (hra, prce, uen, voln as) Petvec innosti = prce, uen Poznvac innosti = zjmov innosti, cestovn Komunikativn innosti = komunikace Hodnotov orientan innosti = umleck tvorba Kad innost m celou adu vznam, m plnohodnotn charakter, m formativn inky innost lovka je funkc subjektu a prosted (innost = fce S + E) HRA - je pirozenou potebou veho lidstva KOMENSK - je dleit e ve he dt e sv problmy ERIKSON - je dleit pro sebeuplatnn lovka ADLER - je pro dt prac RUBINTEJN - nejdleitj v ran genezi - obrovsk vliv na psy vvoj dtte - m formativn vznam (rozvj vechny vlastnosti: pam, pozornost, fantazii, - m socializan vznam (soc.role, soc.pravidla, kooperace, komunikace) - m poznvac vznam - m terapeutick vznam (uvoluje se napt, redukuje se patn nlada, deprese) - m diagnostick vznam (sleduj dt pi he) - m emotivn vznam (pin spoustu libch pocit, proitkov vznam, antidepresivn) - nen vzna clem, i elem - kvazirealita - innost, kter m uspokojen sama v sob - me bt fyzickou innost, ale me bt i innost ist psychick - asto imitac skutenosti, dobrovoln, slou k odreagovn Experimentace = innost, kterou dlme nahodile bezmylenkovit - zamena na vl. tlo (primrn) - prostedkem rzn hraky a pedmty (sekundrn) - nahodil, nepromlen, nkdy i mn uvdomovan - pedchdkyn hry (hra: kdy je innost clevdom, ur.symbolismus) - podle psycholog nelze do t let mluvit o he, mnoho autor vak uvd druh rok Teorie hry: Teorie pebytku energie: SPENCER, SHILLER Principy psychologie- dti si hraj protoe maj nadbytek energie, kt. potebuj uvolnit - hra je hodn spjata s instinkty (hrov instinkt) Derivan teorie hry CLAREDE vcarsk psycholog - hra je nhradou tch innost, kter dt neme normln vykonvat Rekapitulan teorie hry HALL - ve he dt opakuje innosti pedk, ve he dt prov vvoj lidstva Teorie ncviku dovednost

32

GROSS- filosof - ve he se lovk utv, hra je druh sebeutven, pomoc hry procviujeme sv pudy, instinkty - hra je pprava na budoucnost Psychoanalytick pojet FREUD - hra je odreagovn neppustnho chovn, urit kompenzace, dt se uvoln - pi he dt pouv projekce - terapeutick dleitost hry Motivan teorie JIRNEK, SOUEK, RYBALKA - hra je innost, kter vyrst z naich poteb (poteba poznvat,) Hedonistick teorie - dti si hraj proto, e je to pro n pjemn BHLER Vznamem hry se zabvala spousta pedagogickch reformtor (Komensk) Existuj intersexuln rozdly ve he: - preferuj jin hry dvky (stoln, vztahov), chlapci (technick, motorick, bojov) Hrov derivace = nedostatek monost hrt si Vvoj hry Do 1 roku experimentace Batolec obdob pohybov, smyslov hry (stav, prohl knku) - do 2 let seriln hra dti si hraj vedle sebe ne spolu - ve 2 letech zhruba 20 min Od 3-6 roku plnovn, vnost her, sloitost, dt zapojuje vrstevnky, m potebu partnera - ve 4 40 minut V 5- 5O minut V 6- 90 minut Postupem asu hra ubv na fantastinosti, pibv soutivosti, vt diferencovanost her, jsou nronj Pokud dt neprojde vvojem hry, je vn naruen jeho vvoj. PHODA Nepodmnn reflexivn (instinktivn)- vrozen, spolen pro vechny vy ivoichy Senzomotorick sluchov, zrakov, dotykov Intelektuln hry kognitivn hry, fantazijn, pamov, konstruktivn, imitan Sociln hry- stoln hry, rodinn hry Dal dlen: Agonln hry soupeiv hry kde njak zpasme a soupeme s druhmi Aleatorick hry, kde zskvme pocit tst Mimetick hry napodobiv pehrvme urit role Vertigonln dt se to, houpe, kolb, tan UEN = forma innosti pi n jedinec zskv nov vlastnosti, nov rysy, mn se - me bt spontnn, nebo zmrn - rodiovsk dyda (didaktika) interakce rodi, dt probh uen V ranm obdob: - m emon charakter, je upevovno neustlm opakovnm, dochz k jakmusi transgeneranmu penosu - je zenj a zmrnj, mnohem clevdomj ne hra - asto m podobu imitace - dky uen si osvojujeme chzi, e (senzomotorick uen), osvojujeme spoustu poznatk

33

(pamtn, verbln uen) - jsou dtti zprostedkovny urit vztahy mezi vcmi (intelektuln uen) - dt je ueno uritm normm, co sm a co nesm, u se t ve spolenosti - dky uen probh adaptace lovka - dleit je uen motivovat, zvltn v ranm vku pozitivn zptn vazba, neustl opakovn, uen by mlo mt emon zabarven rz PRCE - stejn vznam hlavn v obdob - uspokojujeme veker sv poteby, dky n meme pet - vyaduje celou adu dovednost a schopnost, rozvj vli, pozornost, intelekt, - v ivot dosplch je to jedna z nejdleitjch innost - me bt stresem, zvislost - nesmrn dleit formativn innost, dleit je tak hodnota (duchovn, materiln) INNOSTI VE VOLNM ASE = zjmov innosti - innosti o nich rozhodujeme, kter si sami vybrme - maj nejrznj charakter, podle pohlav, finannch monostech, pslunosti k urit td - zahrnujeme sem : komunikan innosti (ten, Tv, Pc), pohybov aktivity (sport, pobyt v prod, cestovn), manuln innosti (malovn, vaen, zahrdkaen..) - fce: odpoinkov, zbavn, relaxan, poznatky - uspodn innost v prbhu dne : denn reim

34

Otzka slo 12. POZNVAC

PROCESY

it a vnmn v ranm vku, vvoj pamti, fantazie a pozornosti, vvoj mylen Vnmn - informace o vnitnm a vnjm prosted - vvoj poznn nen nikdy ukonen - souvis s vvojem CNS; zan u prenatln (zrn mozku) - draz na stimulaci, funknost a vznam (vestibulrn stroj, ke, chu- nejranj), termoregulace, nociceptory, zrak, sluch - postupn vzestup schopnost diferenciace - dtsk synkretismus= globln vnmn bez diferenciace - roli hraj motivace, zvdavost; zpotku nesouvis se zkuenost; spojen s motorikou, propriocepce - labiln, spojeno s emocemi (regulace libost) - pasivnost se postupn sniuje; individuln rozdly v citlivosti - prezentismus - zrak+sluch: nejvy progrese se vstupem do Z (a o 60%) - ovlivnno hrovou innost; bezdnost- uvdomlost Fantazie schopnost imaginace - dominantn v dtstv, rozvjena hrou, pohdkami - iracionln, spontnn, nespoutan, podvdom - fantazma= produkt fantazie - reproduktivn+ tvoiv (draz v dtstv) - animismus, maginost (msto kauzality), antropomorfismus, konfabulace (neprav le) - spojena s emocemi - fze stzlivho realismu: se vstupem do koly v souvislosti s intelektualizac psychiky - oiven v pubert (denn snn: plny, scne) - nik od reality, vytyovn cl,okouzlen tajemnem, nadpirozenem, romantikou - literrn a umleck tvorba - prvn emon vztahy (platonick- imaginrn a nereln) Pam - u 3. ms. kojenci jsou schopni uchovat pamtn informace a nkolik tdn (astji dn) - hypokampus - stimulace u prenatln (pamatuje si atributy matky a vyhledv je) - dominantn fc v ranm dtstv, ovlivuje celou psychiku - nutno trnovat- vt efektivita (ciz jazyk u v 5letech- v 7letech u je pozd) - myslet znamen vzpomnat, vliv na mylen - bezdn, mechanick; imitace, identifikace(bezdn soc. uen)+ krtkodob (do 6let) - znovupoznn: forma vybaven od 6. msce (obliej, hlas matky, vci...) - kolem 8 roku intelektualizace pamti (logitj, opr se o strukturu, vztahy) - od 8 roku rozvoj pamti- stle jet krtkodob, ni efektivnost - v pubert se zvyuje nechu k memorovn, schopnost mechanickho uen - adolescence: ni eidetick schpnost (vybaven pesnch podnt; zachovna jen u umlc, kte ji trnovali) - zmrn a logick je na vrcholu ve 25 letech dky motivaci a zvdavosti - od adultia se zhoruje zejmna krtkodob - celoivotn uchovvme emon pam - zhoren pamti dky zhoren stavu receptor (o 1/3 mezi 50.-60.rokem; od 70let o dal 2/3) Pozornost - nespecifick fce (nem specifick vsledek), formuje se - souhra s ostatnmi procesy, ovlivuje efektivitu dalch fc - zkladem v ranm vku je orientan reflex - upoutvna velmi silnmi podnty (prosociln orientace novorozence- obliej+slova)

35

- vy zmrnost, ale pevld fluktuace a oscilace, sniuje se intenzita (batole neum rozdlit pozornost) - Co je to?- komunikace, ale i vraz pozornosti - do 2 let dt preferuje tvar ped barvou - pedkolk: stl kolsn, u um barvy, udr pozornost max. 10min. - Z: 20min pozornosti (od 11let u 2krt tolik) - pubescent: vkony identick s dosplcem pi vy me unavitelnosti; rychl a zmrn, cit pro detail - adolescent: dlouhodob pozornost, roli hraje zajmavost, neobvyklost, zjmy, motivace Mylen - chpn vztahu, een problm, prnik k podstat nebo pin - ran= autistick mylen: zameno na vlastn poteby a jejich uspokojovn, spjato s biologickmi pudy - elementrn: do 10.msce - pedeov: pouze porozumn, nikoli mluva - alogick- situan: egocentrick - kojenec mysl na to, co vidl (propojen se smysly) - senzomotorick mylen: objevuje se do 2. roku, pedstavy, nov slova, experimentace, manipulace - batole: vhledov mylen - 2.-3.rok: pedpojmov- konkrtn slova bez obecn platnosti - pozdn batolec obd: ulpv, primitivn, fantazie, preloginost, Kopernkova revoluce - pedkolk: nzorn mylen, pedoperan, nechpe konst. mnostv, pot do 10, pm mra, tdn, IQ, mylen je magick, fenomenalismus, pro? - od 7let: konkrtn operace, pemlen, analza, syntza - IQ roste s vl, motivac a stimulac; soutivost - puberta: abstraktn (formln-logick) mylen= hypotetickodedukn, kritinost, nepochybuje, v sob, osvojen model een

36

Otzka slo 13. EMOCIONLN

A VOLN VVOJ

zvltnosti emocionality v jednotlivch ivotnch periodch, vvoj vle Vvoj cit a emoc Citov vvoj jedince souvis s celkovm vvojem osobnosti. Psychologick vzkumu zdrazuj, e zklady cit jsou dny ji v tlm vku dtte. V oblasti cit chyb pesn terminologie. Nkte autoi odliuj pojem emoce a city. City jsou nadazovny emocm, jsou povaovny za vy kvality vznikl socializac. Podstatn znaky emoc: - zitek libosti a nelibosti - urit rove vzruen - zitek napt uvolnn Podstatnm znakem citovch proitk je subjektivnost, jedinenost, polarita, souvislost s psychickmi organickmi procesy. Emoce vystupuj samovoln a nechtn. City jsou funkc prav hemisfry mozku. Emon reakce jsou z vvojovho hlediska star a mlo pizpsobiv. Psob motivan, aktivizuj chovn, ale souasn mohou projevy tlumit a oslabovat. V citovm vvoji se uplatuj tyto zkonitosti: Diferenciace provn je zpotku velmi elementrn. Bhem krtk doby se v postnatlnm obdob vytvej pocity libosti a nelibosti, vzan na uspokojovn ivotn dleitch poteb. Integrace je zce spojena s procesem diferenciace. Nov citov zitky vznikl diferenciac se integruj v celek duevnho ivota Stabilizace v ranm dtstv jsou emon zitky krtkodob, labiln a nestle, proces stabilizace se dokonuje a v adolescenci. Excitabilita znamen drdivost, vnmavost, senzitivitu. V pedkolnm vku je citov vzntlivost jet siln, city vznikaj rychle a jsou labiln. Postupn senzitivita ubv, s vjimkou pubescence. Subjektivnost v ranm dtstv je subjektivnost emonch proitk znan. City jsou vzny na biologick poteby a pudy. S vvojem intelektulnch schopnost se citov vztahy stvaj objektivnj. Socializace se promt i do oblasti cit. lovk se u novm citm (socilnm, mravnm, estetickm,). Nedoucm momentem tohoto procesu je zastrn a maskovn nlad a citovch vztah, kterm se lovk u. S emocionalitou je vznamn spjat temperament, biologick zklad psychiky. Uruje takov vlastnosti jako impulsivnost, citovou vzruivost, pomalost i rychlost zmny cit. City jsou determinovny nejen biologicky, ale i sociln. Pehled citovho vvoje Novorozeneck obdob - difzn emon projevy - celkov vzruen dtte - negativn ladn (pevauje) - vraz emoc motorika celho tla (komplex oiven) Kojeneck obdob - city maj dominantn postaven - vznik pocitu libosti a nelibosti (do3. msc) - diferenciace cit - pesun ke kladnm nladm Batolec obdob - pokrauje diferenciace cit (rlivost, nnost) - vrazovost emoc (patrn v chovn) - vysok labilita - velk senzitivita emoc - excitabilita, afektivn vbuchy

37

negativismus (rozvoj sebevdom) egocentrismus

Pedkoln obdob - socializace cit (vznik vych cit mravnch, estetickch,) - pokrauje diferenciace - labilita nlad - pokusy o potlaen efektivity - zven sebecit - citlivost na pochvalu - sugestibilita - rozvoj cit prostednictvm her, pohdek Mlad koln vk - rst sebeuvdomovn vlastnch proitk - dobr nlada (citov optimismus) - stabilizace a vyrovnanost cit - ubv egocentrismu, tendence k extroverzi - ubv efektivity (snaha potlaovat projevy emoc) - vvoj vych cit Pubescence - tendence k introverzi - citov pecitlivlost - sklon k depresivnm stavm (citov pesimismus) - labilita sebepojet (sebehodnocen, sebecitu) - rozvoj socilnch cit (ptelstv, vztah k opanmu pohlav) - ambivalence cit - negativismus, vzdor - citov nezralost - intenzita cit, znan excitabilita - neschopnost ovldat citov reakce Adolescence - stabilita cit - uvdomlost citovch proitk - potky citov zralosti - ubv citov bezprostednosti - rozvoj intimnch socilnch vztah - citov optimismus - autoregulace a sebevchova smrem k citovm reakcm Dosplost - citov zralost - stabilita cit - uvdomlost citovch proitk - diferenciace a integrace cit - vdom ovldn citovch projev (vliv konvenc a norem) - men vzruivost, excitabilita St egocentrismus (zen zjmu na sebe sama) introverze (uzavrn se) mal bezprostednost citovch reakc (ovldn projev) snen intenzity cit pomalost emonch reakc mal vzruivost a netenost mal frustran tolerance

38

City jsou vznamnm motivanm a regulan faktorem osobnosti. V prbhu ontogeneze se vrazn mn, v kadm obdob se vyznauj specifickmi zvltnostmi. Citov vvoj je individuln variabiln, zvisl na psoben vnitnch i vnjch determinant. City hraj dleitou roli v duevn hygien lovka. Vvoj vle projevuje se v pekonvn pekek, tvrdohlavost, ovldn se, omezovn jedn se vdy o vdomou zleitost, vdom smovn k cli bez vdom nen vle pekonvn nelibosti sebeomezovn vle ovlivuje celou psychiku mylen, uen, motivaci vle ke vlastnost, kter pat k na osobnosti aktivn rznost, vytrvalost pasivn sebeovldn, sebekze reaktivn tvrdohlavost, vzdorovitost, paliatost Fze volnho jednn 1)ppravn vznik nkolik poteb najednou uvdomn cle me se objevit i pekka nkte jedinci pedem rezignuj 2)rozhodovn mezi vrobky, motivy, pedmty boj motiv velice nepjemn (nelibost), asto dochz k resignaci proces mentln dlouh rozhodovn neurotici, flegmatici 3)rozhodnut leva, vtzstv jednoho cle uvolnn napt, vyeen rozporu 4)realizace provedeme jednme, konme vsledn efekt dlka fz je rzn chorobn nerozhodn narkotici u dt a ve vku 2 3 rok obdob negativismu je hodn vrozen projevy vle: rozhodnost, jak si jdeme za svm clem, jak sami sebe kontrolujeme, jak odolvme pekkm

zkladem vle je vdy vrozen dispozice -> je teba vhodn stimulace novorozenec: o vli nememe hovoit nem vyvinut vdom, jen vrozen reflexi kojenec: pevld pudovost a impulsivnost batole: pelom 2. /3. rok se objevuje slvko NE = dtsk negativismus

39

dt uplatuje svoji vli asto bez ohledu na cl chce si prosadit svoji vli potek uvdomovn sama sebe -> zan pouvat slvko J nkter voln vlastnosti: vytrvalost, iniciativnost, aktivnost, mal mra sebeovldn, tvrdohlavost,

pedkolk: vt tendence utlumit sebe sama u tolik neki, neple u se ovldat nelibost patrn clevdomost jde za svm clem i nkolik tdn umnnost vt schopnost kooperovat dt by mlo mt sv povinnosti, kde se uplatn vle (klid hraek, obleen)

kolk: je teba dostatek vle umt dokonit svou innost, zamovat se na budoucnost clevdomost vle se uplatuje i pi een rznch konflikt

adolescence: velice pevn vle -> doke se donutit k urit innosti (nap. uen)

40

Otzka slo 14. VVOJ

EI

pedeov aktivity, zvltnosti dtsk ei, fze eovho vvoje, eov deprivace Funkce ei - dorozumvac = komunikan- primrn funkce, dl. i u ostatnch ivoich - regulativn (usmrujeme j sebe - autoregulan, i druh) - kognitivn - jejm prostednictvm poznvme, zjiujeme informace. Dlen ei a) Vnitn: projevuje se v dtskm vku (kolem 5. roku) b) Vnj: komunikace, ke st nvrat k vnitn, vliv sociln deprivace a) Autonomn b) Heteronomn - uren pro druhho a) b) c) d) Znakov Artikulovan Hlasit Tich

a) Psemn b) Mluven - e tla, mimika, gesta Ontogeneze lidsk ei -celoivotn proces -senzitivn obdob - do 3. let - neme-li se dt rozvjet, nastv eov deprivace - vzrst , postien je tko napraviteln, hlavn u stavnch dt -emon deprivace eov deprivace - mal slovn zsoba, gramatika, syntax, eov vady-dyslalie, koktavost, mutismus (dt nemluv, ale rozum - zpsoben nervovmi problmy, traumaty) efektivn mutismus -e je nauen dovednost pouvat mluvu, psmo, gesta, posunky = vrazov prostedky -e je spojena s mylenm (inteligenn defekt - vn eov poruchy ) - nutn sluch, dl. i zrak, poznvac smysly, urit rove mylen - porozumn, pam, pozornost, percepce, osobnost vlastnosti -zvldnut ei je zvisl na spoust dlch innost: analza, schopnost porozumt obsahu, vizualizace, schopnost imitace, interakn proces -u sluchov defektnch - posunkov e -e, zkladn lidsk poteba, souvis s potebou nco sdlovat, poznvat, uspokojovat pudy, instinkty, soc. p. - e je funkc lev hemisfry Intersexuln vvoj: dvata maj rychlej vvoj ei, vce mluv, chlapci rychlej aspekt porozumn, e mn plynul, vce patlaj Teorie ontogeneze ei: 1. 2. 3. 4. Nativistick - zdrazovn vrozench moment, biologick pedpoklady mus bt rozvjeny Behavioristick - dleit uen, e se vyvj tm, e se opakuj slova vzhledem k pedmtu, spojen oznaovanho a oznaujcho Teorie egocentrismu - Piagetova koncepce e je zatku monologick, nepln komunikan fci, dt mluv k sob, a od 7 let Interakn teorie - zdrazuje moment interakce pro rozvoj ei, dleit integrace mezi dttem a dosplm, funkce komunikan

Fylogenetick aspekty ei - potky ei jsou zejm vrozen - e se vyvjela 10 tisce let, jde o zdroj kulturnho bohatstv - mal dt mus do 3 let zvldnout to, co lidstvo za destky tisc let - Vznik ei - bhem homonizace

41

Darwin - e vznik ze zvukov gestikulace - lovk nejdve zpval (typick u malch dt) Wund - vznik spojen s gesty a zvuky doprovzejcmi gesta - spojen zvuku s vznamem (pudov zklad ei) Thorndike - uitel Phody, e - zpotku afektivn ndech, zanala vatlnm, brouknm, jako u kojenc Podmnky pro vznik a vvoj ei - zdrav mluvidla, funkn mozek, sluch, odezva, souvis s temperamentem (sla, rychlost,) Fze eovho vvoje 1) pedeov - do jednoho roku 2) jazykov recepce, porozumn 3) vlastn e 1. Pedeov obdob - od narozen do 1 roku - zklady matetiny se objevuj ji v kojeneckm obdob (pedeov innosti) kik - prvn hlasov projev, je vrozen, nepodmnn, kikov reflex, je to jedin hlasov projev do 6. msce, nen kontrolovn sluchem, nen dorozumvacm signlem, postupem asu kles jeho frekvence, zpotku u vech stejn, pozdji matka me rozeznvat rzn kik pro rzn situace broukn - od 6. tdne, dno instinktivn, je-li dt spokojen, jsou-li saturovan poteby - vyjden libosti, u vech ras stejn - sykot, mlaskn, kvikot, nediferenciovan zvuky, vyjden smyslov libosti, primrn experimentace s mluvidly, vrchol kolem 3. msce, stv se formou kontaktu, rozvj se, zintenzivuje se, dt zkou, trnuje, i u neslycch dt, pozdji slbne a miz - chyb sluchov vazba. vatln - nvaznost na broukn, objevuj se souhlsky a samohlsky, napodobovn slabik, hlsek tady zanaj rasov rozdly, uplatuje se imitace, zptn vazba, zan se sloitmi hlskami (hrdelnice), autoimitace - dt je samo zdrojem zvuku, poslouch se, spojen sluchovho a motorickho analyztoru = zklad pro rozvoj ei, echollie - dt napodobuje sebe samo 2 Jazykov recepce Dt jet samo neprodukuje, ale rozum jednotlivm jednoduchm vtm (pizpsoben zjednoduenm ze strany matky) - dti rozumn kolem 8 msce, vrchol kolem 10. msce 3 Vlastn e - kolem jednoho roku, mluv o sob ve 3. osob - pokud neum njakou hlsku, tak j vynech nebo nahrad jinou, zkracuje del slova, vytv neologismy =) dti tvo nov slova ( p. holen ttkovn,) - v 15. mscch asi 10 slov, lexikln vvoj intenzivn do 2 let vcn obdob dt nepouv slovesa, pot nsleduje innostn obdob a pozdji vztahov obdob (2,5 3. rok) - individuln vvoj: 2 roky = 300 400 slov, 3 roky = 1 000 slov, 4 roky = 1600 slov, 6 let = 3 000 slov - po vstupu do koly se velmi rozvj slovn zsoby a pot ji zle na kadm jedinci, jak si j bude rozvjet (etba) prvn slova - dyslektick, dysllick, 1-2 slabin, nzk artikulace, nadechovn, zkracovn, jin slovosled (na prvnm mst jsou dleit vci) zmkovn, iln, pesmyk, neologismy, dysgramatismus, spodoba, hrnek j ne Proces osvojovn ei je: - individuln - li se tak eov stimulace, potomci se starmi sourozenci jsou na tom lpe - intersexuln rozdly - chlapci maj problmy s vslovnost, pomalej, lpe rozumj, vt sl. zsoba; eny pouij prmrn 26 tisc slov za den, mui 10-12 tisc - prvn osoba podvajc zkl. ei je matka - do 1 roku - kik, vatln -nen nemluvn! Vzkumem ei se zabvali: Stern-studia na vlastnm synovi Bhler-Vd, e=soubor znak, zabval se funkcemi ei Charles Osgot-metoda smantickho diferencilu

42

Skinner-osvojovn ei jako instrumentln podmiovn Chomski-vrozen dispozice Piaget-dleit je moment interakce pi osvojovn ei Sovk- defektn e Stadia podle Phody -jsou v knize: Ontogeneze lidsk psychiky 1. Interjekn - kik, vskot, broukn, mimika, do 0,7 2. Intonan drezra - od 0,7 3. jazykov recepce - porozumn gestm, slovm, od 0,7 4. onomatopoick fze napodobovn 5. fze komplexnch vraz 1,3 - 1,5 6. izolan typ vt- bez flexe, 1,8 7. rozen typ vt- pouv vce slov a 8, 1,8 2,1 8. flektivn typ vt- dt pracuje s asovnm a skloovnm, 2,1 - 2,5 9. potek srozumiteln ei- okolo 2,5 roku, jasn artikulace, vslovnost 10. zdokonalovn syntaxe, 2,7- 2,9 11. sprvn pouvn podadnho souvt-po 3. roce Lexikln vvoj -nejvy nrst v ranm dtstv, stdaj se obdob stagnace a nrstu -v 1, 5 roce- 50 slov, pevaha podstatnch jmen- vcn obdob, potom zjem o innost-slovesa- innostn obdob -kolem 2. roku otzky-co to je?-dt pochopilo, e kad vc m sv pojmenovn, 400 slov -adjektiva, zjmena, slovky zjem o vlastnosti, vztahy- vztahov obdob- otzky pro? -3. roky- neologismy, fantasie, tvoivost -6 let- vstup do koly, stoup slovn zsoba a 2x- 3-4 tisce slov, (pi vstupu ze koly 8 tisc slov), jet petrvvaj nedostatky (nap. rotacismus bohemicus), 50% dti m eov problmy hlavn s artikulac -star k. vk- zten projevu-hld se, styd se, hraje zde roli etba, prvn pokusy o umleckou tvorbu, ... -puberta-intelektualizace, abstrakce, soudy, sudky, kultivace projevu, metafory, argon -adolescence- zklidnn ei, vy plynulost, usedlost -m vy vk, tm vt pomalost, e chud, strnulej, samomluva - nedostatkem komunikace, strn intersexulnch rozdl -nejprve o sob mluv dt ve 3. osob, dt se jet nevydlilo, sebepojet (2,5 3 uit j, u retardovanch dt a v 5 letech) eov bilingvismus - vchova vhodn pouze prostednictvm 2 osob, jinak me nastat koktn, nzk jazykov cit, smovan jazyk, pro dt me mt neurotizujc (e kad rodi mluv jinak) Pouvn pojm - forma mylen - batole-pedpojmov mylen- do 4 let, pojmy dt chpe velmi konkrtn (maminka je jen jedna osoba - ta moje, jin ne) - pedkoln a koln vk rozvoj mylenkovch operac dt si kad den osvojuje pojmy - chpe je obecn - problm tvoen pojm-u sluchov postiench (krsa, dobro, svtek) konkrtn, vzno na konkrtn jevy - dti, kter vce rozum vce produkuj - nutn ovldnout pravidla kombinovn slov - e je zvisl na e. stimulaci- rodie- poteba aby stimulovali, psobili ... - nejprve pouv dnes, pak ztra, pak vera

43

Otzka slo 15.

VVOJ CHARAKTERU

vvoj charakterovch vlastnost v jednotlivch obdobch, heteronomn a autonomn morln vvoj Mravn vvoj morlka mravn vdom, objevuje se zrove se vznikem lovka a spolenosti v souvislosti se ztrtou urujcho vznamu instinkt a pud pro lovka - initel rozvoje spolenosti a osobnosti Periodizace dle Piageta 1) pedoperan (2 7-8) dt nen schopno chpat vnitn souvislosti vc, morlnm soudm je vlastn mravn realismus chyb jim zobecnn (p. dti v, e lht nen dobr, ale je pro n menm zlem zalhat vrstevnkm ne rodim) - dti nekriticky pijmaj vechny poadavky dosplch jako nemniteln (jednostrann respekt) - zvislost konn na jinm ne vlastnm morlnm pedsvden 2) stdium konkrtnch operac (7 11,12) zan vznikat autonomn morlka (jedinec sm poznv, co je morln zvazn) - dti nepovauj ji pravidla za nedotknuteln, ale vid v nich vsledky dohody mezi souastnky - morln soudy maj zobecujc charakter a nezvis na konkrtn situaci, pi posuzovn viny jinch osob dti ji berou v vahu jejich pohnutky 3) stdium formlnch operac (11 14,15) mravn city ztrcej svj interindividuln charakter Kohlbergova periodizace 1) premorln rove (7 12) - dt poslouch, aby se vyhnulo trestu - dt je konformn stdia formovn charakteru (autor Kohlberg) I. naivn (pedkonvenn) obdob, heteronomn obdob:

0 6 let , intelekt nedostaten vyvinut, npodoba, ztotonn se pedmorln obd. nezn normy a pravidla dt ovlivovno z venku (maminka k, co sm a nesm; tresty a odmny) instrumentln hedonismus = dt dv pednost odmnm, pjemnmu toto obdob do 6 let v zvru obd. (5.-6. rok) vznik svdom -> zan se stydt dt neuvdomle si osvojuje urit vlastnosti a vytv si mravn nvyky npodoba pin pocit uspokojen, bezpe vsledky npodoby mohou bt latentn a projevit se a po nkolika letech (nap. jednme se svmi dtmi jako kdysi rodie s nmi) identifikace = mechanismus spojen s jistou emon vazbou -> pocit bezpe; zpotku ident. s obma rodii, pozdji ident. hlavn se stejnm pohlavm (matka dcera) II. fze konvennho obd.: obdob kolnho vku uvdomle si vybrme urit vzory => syntetick forma idelu (nco si vezmeme od rodi, nco od uitele) funguje konkrtn mylen, vt uvdomlost a rozumovost roli hraje autorita hl. model otce dt si vybr vzory i ze irho okol -> povrchov vzory (es, obleen) dt pijalo urit konvence, normy = interiorizace (zvnitnn) Nesmm. To bych neml. , vdom osvojen uritch poadavk dt selektivnost = vbrovost (u nemus bt vzorem uitel ale kamard) srovnn sebe sama s ostatnmi -> zjiuje sv vlastnosti

44

sl konformita (dt se sna bt jako druz) = nechci se odliovat antimodel = zporn model (takov nechci bt) III. autonomn obdob: obd. puberty a adolescence , postkonvenn obd. , jsme psychicky zral x chyb zkuenosti -> jsme naivn, vt kritika rodi, men sama sebe charakter zafixovan, stl, charakter = regultorem chovn, vychovvme sami sebe sebevchova sami sebe hodn ovlivujeme, hodn sebekritit mravn perfekcionismus = chceme, aby se dodrovali pravidla (nelhat) poruchy charakteru spojeny s poruchami osobnosti nap. nadmrn ctidostivost, psychopat rlivec, vystupovan char. Vlastnosti mohou vst k psychopatologii

45

Otzka slo 16.

GENEZE OSOBNOSTI A SEBEPOJET

vznik a vvoj sebepojet sebepojet = sebevdom lovka, obraz o sob, ego, jstv pojem od filosofa Decarta o rozvoj se zaslouila psychoanalza (Freud ego) j = nejdleitj st lovka; jedna z nejsloitjch a nejtemnjch strnek lovka sebepojet reguluje lovka m integrujc vliv nejvy vrstva psychiky novorozenec nem sebepojet -> vytv se a v prbhu ivota dleit zptn vazba hodnocen od rodi, kamard, sourozenc zvisl na spch a nespch zahrnuje kognitivn (poznvac) sloku = sebepoznn emotivn sloku = sebelska: citov vztah k sob sammu nkte lid se nenvid -> me dojt i k sebepokozovn sloka voln = seberealizace

Struktura sebevdom o tlesn J: jak vnmme sv tlo, jak se sami sob lbme obraz tla hodn dleit od puberty ve o ideln sloka: o sociln J: idely, normy, pedstavy zvnitnn normy obraz druhch o mn samm, mnn druhch pr vznik na zklad zrcadlovho fenomnu (jak ns vid druz)

o materiln J = vlastnick: majetek, hmotn statky o aspirativn J: dvra v sebe sama, co doku, spokojenost se sebou samm, komplexy

nkter ze sloek bv dominantn (centrln) a ostatn jsou perifern NEJ = jak vnmme svt; objektem poznvn je okol J = jak vnmme sami sebe sebevdom je velice labiln, mn se v prbhu ivota roli hraje vliv rodi (chvla, pozitivn hodnocen) uitel by ml hledat to dobr, co by pochvlil mme mnoho rznch J podle toho jakou sociln roli hrajeme Vvoj sebepojet novorozenec: jen vrozen reflexy vdom se jet nevyvinulo dleit lska a pocit bezpe pro pozdj vvoj naeho J kojenec: troku se zan formovat tlesn J hraje si se svm tlem a zan si ho uvdomovat batole: potky sebevdom zan rozliovat J od NEJ

46

Kopernkovsk revoluce pestv si myslet, e je stedem veho dn decetrace = opak egocentrismu dt se zan projevovat slovy ne, nechci zan si uvdomovat sebe samo sna se prosazovat svou vli boj o autonomii rozvj se i vle

pedkoln obdob: rozvj se svdom dostv zptnou vazbu od druhch dleitou fci m hra u se i socilnm rolm koln obdob: sebepojet se mn podle toho jak jsme spn hodn soutiv, piln, snaiv pocit nespchu -> sniuje sebepojet puberta a postpuberta: iv si uvdomuj sv chyby, nedostatky hodn kritit nae pojet nezral a labiln vyhledvme kamardy, kt. o ns maj vy mnn dleit tlesn j objevuj se idely, plny, ebek hodnot objevuj se krize -> e je alkoholem, drogami revolta a snaha se odliovat od dosplch dosplost: stabilizace J, zralost nachz si zamstnn, monost seberealizace (rodina, karira) roste sebecta, sebedvra dochz k celkov harmonizaci 35 40 let - krize stednho vku -> pocit ujdjcho vlaku mnoho lid se v tomto obd. rozvd a znovu en nava, vyerpanost, neurzy st = involuce: od 60 let ve introvert, zahledn do sebe sama sniuj se kompetence ubv energie a sniuje se sebevdom pomh si nvraty do minulosti = nik do snn a fantazie mus se vyrovnvat s nezdary, s nespchy, naruen sebepojet involun deprese Sloky j 1) reln j pedstava o vlastnch monostech, je to produkt sociln interakce a vyvj se postupn 2) ideln j pedstava lovka o tom, jak by chtl bt. Mezi relnm a idelnm j je zpravidla rozpor, kter je do urit mry motivujc. 3) Obrann j odvrcen vdom od toho, co je pro lovka nesnesiteln, obrana proti skutenosti (p. vra tce nemocnho v uzdraven 4) Citov vztah k j zkladn sympatie a cta k vlastn osob, cta k vlastn osob chrn lovka ped iny, ktermi by se jeho osobnost znehodnotila. Je znmou skutenost, e mezi delikventy se asto setkvme s obrovskou nectou k vlastn osob.

47

Adekvtn sebepojet je jednm z dleitch aspekt duevn rovnovhy lovka.

48

Otzka slo 17.

VVOJ KRESEBNHO PROJEVU

etapy vvoje kresby, zvltnosti dtsk kresby, kresba handicapovanch dt, vznam kresby dleit prostedek diagnzy forma sdlovn; projektivn technika; prmt poteb a pn; da, Claparede, Cooke, Baldwin souvis s psy: synkretismus vnmn; pozornost labiln a nemysln, intelekt odraz fantazie; eidetismus; chpn prostoru jemn motorika

Periodizace dtsk kresby - je rmcov, individuln A obdob mranic bezobsan, celm tlem (ry) pozdji zpstm B fze prvotnho obrysu 3-4r, pokus o symbolizaci, primitivn, hlavonoec lovk, princezna ... C schematick nrt 5let, symbolismus, dleit = velk; princip transparence dleit nakreslm, a to reln nen vidt (vnitek domeku); antropomorfizace; vyhrann lateralita; subjektivita D realistick kresba do 10 ti let, ztrta tvoivosti, naivn a pozdji vizuln realismus, plonost, fn stylizace, vcepohledovost; zlat vk kresby E naturalistick kresba puberta; kritika, pokles zjmu o kresbu, individualizace, perspektiva F umleck kresba draz na efekt a vsledek A obdob mranic = etapa experimentace zvyuje se kloubn, senzomotorick koordinace pirovnv se k vvoji ei nejen na papr, ale i do psku, do vzduchu kmitav pohyby nejprve vychz z: ramen - ranice, zpst - elipsy, kresby, izolovan ry nevdom, mlo uvdomovan innost etapa je tak oznaovna jako bezobsan, bezpedmtn tk se vku 2 3 let

B fze prvotnho obrysu dt pojmenovv, interpretuje Hele, to je had kresba je obsan dt zde nco vid objevuje se kolem 4 roku => dt tady u zkou i postavu postava m charakter hlavonoce = cefaloid

C schematick nrt = etapa linernho nrtu od 5 6 let dt kresl rdo, s chut a velkou fantazi, kresl i barevn schmata kresl rami kresba je srozumiteln, velik egocentrismus => dt kresl to, co ho bav, zajm subjektivn vbr znak => promt do kresby samo sebe dt kresl i to co neme vidt rentgenov fenomn, princip transparentnosti ast antropomorfizace = zlidovn dyspropornost asto grafoidismus sklpn jako psmo dt experimentuje s barvami dt ve tyech letech u preferuje pravou nebo levou ruku lateralita

D realistick kresba = kresba dtte kolnho vku v tto dob se dt sna zachytit vechny detaily => co nejvrnji znzornit skutenosti mnohdy se sna i o stnovn, peliv vypracovn, zdoben dt upout od fantazie,u je tam daleko mn tvoivosti a npaditosti kresba je plon

49

- vtvarn rove se zhoruje - vnuje se pozornost obleen, esu, klade draz na mezipohlavn rozdly mezi muem a enou - typick je vcepohledovost = transpozice => penen pohled, penme znaky z jednoho do druhho - dt pod neodhadne pomry => pod nepesn proporce E naturalistick kresba obdob puberty 11 15 let upad zjem o kresbu, pehnan se kritizuj = hyperkritinost msto toho p sms, sed u potae, u televize v tto dob se objevuje 3.rozmr tedy hloubka kresba je nkdy velice propracovan, dokonal jinak velk kritinost a ztrta zjmu

F umleck kresba = etapa umleckho oiven od 15 a ve kresba se stv svrznou, individuln mme svj vlastn styl v dosplosti rove desetiletho dtte zpotku dt kresl kvli kresb kresl, protoe ho to bav pozdji se pesunuje pozornost na vsledek

Vvoj postavy - postava je jeden z nejastjch nmt stromy, domky a postavy postava kolem 3,5 roku hlavonoec podle zkuenost dtte => hlava je nejdleitj st tla pohyb, dotyk v 5 letech primitivn tlo jet nekresl krk, protoe sami nemaj krk pli vrazn, nohy jsou krat, daleko od sebe, nezbhaj se nakresl teba kadou ruku s jinm potem prst protoe to nepovauj za dleit postava nen obleen v 6 letech detaily; odlien pohlav postava se pouv pro zjitn zralosti pro vstup do Z kresl pokrvku hlavy epice, vlasy krk v tomto obdob jet nemus bt, ale bv sprvn poet prst, detaily ui, obo, nekresl u hlky ale i kalhoty, odlien mu od eny patin nleitosti pro vstup do Z v 7 letech vnj momenty nznak krku, es, obleen v 8 letech profil, rozkrok, zaoblovn objevuje se profil, nohy se sbhaj v rozkroku, kresba je dokonalej v 9 letech pohyb, plastinost zachycena njak akce, pohyb, draz na es, perky, obleen, barevnost v 10 11 letech zdokonalovn, plastinost, stnovn, perspektiva - kresebn testy - Vanurov: Namaluj svoji rodinu, kdy jste spolu; alternativa se zvaty - MENTLN RETARDACE hlavonoci, deformace, bez profilu, primitivnost - NESLYC bohatost na detaily, vvojov naped; zrak kompenzuje sluch - NEVIDOM bez at a detail - DMO peruovan ra, dvojit linie, naklonnost, nzk rov - NEUROTICK vyerovn, asymetrie nejintenzivnj zjem o kresbu 5 10 rok zlat vk kresby psychologov kaj, e kresba je dleit projektivn technika => dt sem promt to, co ct, svoje zkuenosti, pedstavy, ale i traumata atd.

50

proto kresba nen umn tedy aspo pro dt ale je to urit forma ei dt nco sdluje kresba se zaala studovat hlavn ve 2.polovin 19.stolet a taky u ns hlavn na zatku 20.stolet => rzn prce o kresb Frantiek da prkopnk dtsk kresby u ns dal: Phoda, vancarov, Matjek, D.Krejov kresba je vzan na vvoj psychiky, odr vvoj rovn psychickch proces

Na em je kresba zvisl na vnmn nedokonal, nepesn => odr se i v kresb na fantazii, pedstavivosti => nejvt mezi 3 6 rokem, tak v pubert velice zajmav tvorba pam je tak forma pedstavovn => dt doke nakreslit jen to co si pamatuje, pam:pedstavy dleit pro kresbu pozornost => dt se mus soustedit mylen => dt mentln zaostal, ni IQ => tomu odpovd kresba je nedokonal, primitivn, nen pln pochopena, patn proporce emoce, citov ladn barvy, kresba vede dt k pjemnm pocitm => funkn libost => dt m radost, e nco dl => opakovn tho => protoe ho to uspokojuje e => kresba je doprovzena povdnm, chluben, kresba podncuje vvoj ei, komunikaci, eov schopnosti kresba je pudovou zleitost (2 2,5 roku) je teba uen, trnovn, stimulovn zralost smysl => dt mus mt v podku zrak, u zrakov defektnch kresl primitivn, postava neobleen jemn motorika jemn porucha morku ADHD senzomotorick koordinace je sladn pohyb ruky a tm co vidm hlavn ve vku pedkolnho vku kresba je i zce spojena s hrou => zbava

Zvltnosti dtsk kresby princip pravho hlu R hlu dyspropornost grafoidismus => naklonn jako u psma automatismus => pod tat vc, kresl nkolikrt, opakovn tho

K emu slou kresba vznam kresby 2 zkladn koly vznam motivan a rozhvac pomoc kresby naveme kontakt s dttem kresba pomh dt uvolnit a namotivovat ke spoluprci vznam diagnostick pi vyeten + psychodiagnostick, psychoterapeutick u lb depres, psychz

Poznme pomoc kresby diagnostikujeme: rove motorickch, pohybovch schopnost okamit odhadneme jak je kdo nadan na jak stupni vvoje dt je rove intelektu, inteligence, rozumovch schopnost kresebn techniky, kter jsou zrove inteligenn = strom ukazuje na projekce pn, postoj, poteb, nejniternjch stav projektivn technika ukazuje na emoce, nedostatky, deprivaci dleit komunikativn prostedek kresbou se d vyjdit jak se vid dvky s anorexi, bulimi, jak by chtly vypadat velice se pouv kresba zaarovan rodiny = Test zaarovan rodiny 1966 autorka Vanurov

51

Otzka slo 18. PRE NATLN

OBDOB

zkladn fze, prepsychick projevy, rizikov thotenstv vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 1) prenatln obdob ped narozenm; monost sledovat prbh vvoje plodu v jeho pirozenm prosted dlen vajka - na slo 64, z jedn buky jedinec, ostatn placenta organogeneze - vznik tkn, orgn zrodek citliv na kodliv vlivy, snadno pokoditeln monost malformace = znetvoen zrodku, trv do t msc dt pln zvisl na matce, iviny bere z jej krve zrodek - ve tech tdnech zan tepat srdce, jtra vyluuj lu, steva zanaj vykonvat pohyby potebn pozdji k posunovn potravy; mozek se postupn ujm sv dc funkce, mono sledovat aktivitu jeho bunk; plod reaguje na svt kolem sebe - i na jevy pesahujc mimo tlo matky - oslniv paprsek svtla, extrmn siln zvuk - reaguje pohybem (reaguje zrodek o velikosti 2,5mm), devt tdn duml si prst, brzy reaguje na zmny polohy chu (smysl) se zakld v prenatlnm stadiu - pokusy: dt pije za den urit mnostv plodov vody, kdy do n byla pidna nechutn kontrastn ltka, dt j vypilo mn duevn ivot ped narozenm: existuje

Verny - kanadsk psycholog - teorie: jaksi pravdom, m ho ji oplodnn vajko plod reaguje siln na emon zabarven sv matky - existuje chemick cesta - adrenalinem a endorfiny uvolujcmi se pi stresech, radostech E. Rheinwaldov - ji v prenatlnm obdob je dt schopn nco se nauit - pizpsobuje se prosted po narozen reaguje na hudbu, matin hlas - dajn poznv, nkter hudba dt ukliduje (Mozart, Vivaldi), naopak Beethoven, Brahms dve nebvalo zaazeno do vvojov psychologie

pravda i nepravda? 1. zdravotn stav otce nem na dt ped narozenm dn vliv. nepravda 2. m je matka mlad, tm zdravj bude mt dt. - nepravda 3. Embryonln fze je z hlediska vvoje plodu nejkrititjm obdobm. - pravda 4. Vsledek spojen vajka a spermie se nazv zygota. - pravda 5. V thotenstv potebuje ena vt psun vpnku, eleza, kyseliny listov a vitamn C a D. - pravda 6. Placenta chrn ped vekermi kodlivmi ltkami. - nepravda 7. Kouen v thotenstv me zpsobit nzkou porodn vhu dtte. - pravda 8. Thotn eny by nemly cviit, protoe cvien by mohlo bt pinou potratu. nepravda 1. m vliv, ddin choroby => na dt, mu me nakazit dt pes matku, zdravotn stav otce je tedy velice dleit, vk otce u dnes tak rozhoduje, m star tm je vt pravdpodobnost pro nejrznj vrozen vady

52

2. hodn mlad dvky mvaj nedonoen dti, dvka nen zral, nen zral dloha i pes to e u je enou menstruuje, riziko vvojovch vad, nad 35 40 tak rizikov thotenstv, nejidelnj pro 1. dt je od 20 26 3. v tomto obdob me dojt k pokozen zrodku, tvo se orgny, prvn tdny jsou pro vznik vvojovch vad nejdleitj, od 3.tdne = embryonln 4. pravda 5. potebuje, dt si bere ve potebn od matky, zven psun je tedy na mst ve jde pes placentu 6. placenta sice chrn, ale ne pln, nezachyt vechno 7. ano me, kouen me zpsobit hypotrofii plodu + dal spoustu vc dti s lehkou mozkovou dysfunkc, nchyln k roztpu rtu 8. zle na druhu cvien, nedoporuuje se vrcholov sport, sporty s otesy, nrazy nejsou vhodn lyovn, jzda na koni, ale vhodn je cvien uren speciln pro thotn eny PRENATLN OBDOB - 40 42 tdn - 9 msc, 10 lunrnch msc - 266 280 dn - nejrychlej etapa v naem ivot fze prenatlnho obdob 1. fze fze oplodnn, fze oplodnnho vajka = germinan, blastemov (od blastuly) - tato fze trv prvnch 14 dn, je nejkrat - rhuje se vajko, cestuje, vejcovody se dostv do dlohy - koncem tohoto obdob se vajko v dloze uhnzd mluvme o tzv.tkov viv - ta se mn v cvn vytv se krevn kol a pot placenta - funguje lut tlsko vytv progesteron reguluje usazen vajka, produkovno vajenky d vajko - vajko se v prbhu cesty rhuje a dl, fze: morula => blastula => gastrula - blastula vajko m 3vrstvy (obaly) - ektoderm, mezoderm, entoderm ektoderm vnj obal pokoka, ke, nervov soustava ektoderm- vnitn obal - vnitn orgny mezoderm vnitn obal vechny pojiva, svaly, lachy, kosti, cvy - na konci tohoto obdob u se objevuj nznaky nervov soustavy 14.den 2. fze fze embrya, embryonln, zroden zrodek - vypadme jako kad jin savec, ivoich, nejsme podobn lovku fze organogeneze - vznikaj orgny - trv zhruba do 8.tdne (do 3.msce) - lkai mluv o 1.trimestru (prvn ti msce) - je to fze neutrality pohlav to znamen, e nepoznme o se jedn zda o holku nebo kluka, zrodek m znaky obou pohlav - pokud se narod takov dt intersexuln jedinec = pseudohermafrodit nen zeteln o jde ani po narozen operativn eeno - v tomto obdob se tvo placenta po 7.tdnu obal kolem vajka vytvej se klky tak se vyivuje dt pes placentu cukry, blkoviny, vitamny + kyslk - placenta filtruje kodliviny, doasn imunitn systm - rst embrya je zvisl na rstu placenty na prokrvovn, viv - vznik srdce, jtra, aludek, slezina + se tak vyvj mcha + potky mozku - mcha d vechny ivotn dje i reflexy - reguluje plod i embryo - velikost => 3.msc = 32 3*3 = 9 cm, 4.msc 4*4 = 16 cm - v zvru tohoto obdob u se zanme podobat lovku zeteln na konci 2.msce 3. fze fze plodov (3.msce),fetus = plod, fetln fze od 4.msce do porodu, od 9.tdne - zde u je zeteln zda jsme kluk nebo holka mluvme pohlavn identit - dochz k rychlmu dlen a zvtovn bunk => hyperplastick obdob - narst, pibv nervovch bunk = neuron - mozek pvodn tvar trubice 3* se zakrtil vznik pednho, stednho a malho mozku

53

mozkov kra jet nen vyzrl mozek toti zraje cel nae dtstv dti v deprivanm prosted mozek chud, mn drah, mn synaps mozkov kra mlo diferencovna neexistuj 2 lid se stejnou mozkovou krou stejn tak jako se stejnmi otisky chovn plodu zenou mchou, prodlouenou mchou + podko = star sti mozku plod se pohybuje pohyby jsou primrn a celkov tzn.nehbe teba jednm palekem ale celou rukou plave, difzn pohyby, zvn, protahovn, pohyby konetin od 4.msce ct matka pohyby dve taky ale to maminka nezachyt kolem 6.msce plod se schopn samostatn existence u ns je hranice pro uml oplodnn 48 let zdravotn pojiovna toto hrad do 40 let

Vvoj nervov soustavy vvoj mozku rha tvo se na hbet ta se uzave vznik trubice ve 3.tdnu nervov buky putuj po celm mozku to je zeno geny jak mozek funguje je ovlivnno hormony (varlata produkuj androgeny), eny estrogeny 8.tden mn neurony rozvoj motoriky, dchn 10.tden vytven sympati spoje mezi vlkny, zvyuje ale motorickou innost plodu synaptogeneze rozvoj synaps 12.tden opouzduj se nervy myelinov mielynizace nerv nerv m pouzdro to tvo mydlin vzruchy vedeny do mozku myelinizace trv a do 50 let nenarozen dti (v podob plodu) vtinu asu v tle matky sp pomoc EEG maj sny, pedstavy kra mozkov nedostaten vyvinut fetus je tedy spe mn bytost regulovn mchou kra mozkov dozrv cel dtstv, minimln do 10 let vku

mezipohlavn rozdly = intersexuln rozdly ve stavb mozku a jeho funkci musk mozek - vce v, je vt - vt hustota neuron - vt jdra v neuronech - tohle vechno je dno estrogeny (hormony ensk), androgeny (hormony musk) - pokud m mu vt mnostv androgen ne normln, prmrn => super mu pevaha androgen chlupatost, agresivitu - mui ale mohou mt tak vt mnostv estrogen => takov mui psob zentle, ensk chovn ensk mozek - vt poet estrogen ne je prmr vt zentilost en - vt mnostv naopak androgen => eny pak psob a vypadaj musky - ob polokoule vce spolupracuj - tm dok dlat vce vc najednou eny - vt emocionalita - vce eov vkonn - jsou nadny pro empatii - zameny na sociln vztahy mui - prav hemisfra silnj kra dispozice pro agresivitu - dok se prosadit - zven sebevdom - vt sebedvra

54

dok se spolehnout sami na sebe asto trpc dyslexi, dysgrafi, lehkou mozkovou dysfunkc astji vskyt levctv + vskyt koktavosti pednost disponuj matematikou, orientac v prostoru, zvldn prostoru

motorika plodu - nejsilnj motorika kolem 12 hodiny v noci kope - naopak rno n nejvtm klidu - dti reaguj na emoce zkost, strach dti se zanou rychle pohybovat - dleit je pro thotnou enu psychick pohoda pohyb dtte - od hlavy smrem dol - hb brnic, bkem, kyt, otvr pusu, cuc, zv, dotkne se st rukou, tve, ot se, roztahuje pae, nohy, mra se, um zatnout psti, mvat => tyto pohyby jsou spontnn - nkdy ale tak pochz pedmt z vnjho prosted emoce, siln zvuk mikrocefalus dt s malm mozkem anencefalus dt bez mozku tak se ale hbaj kupodivu vt rozsah popletench loisek nalzme u schizofrenie, epilepsie, (patologick loiska), u vvojovch poruch pro to tak je ale nedovedeme ci vvoj smysl - elementrn it, poznvn - nejdve dozrvaj ty, kter jsou nejstar kon dotyk (dlan, sta, obliej) - kon citlivost je jedna z prvnch - na 2.mst vnmn tepla, zimy citlivost svalov proprioreceptory proprioceptivn citlivost - 3.msto receptory ve stednm uchu vestibulrn idla umouj u kolem 9.tdne dtti vnmat polohu tyto fze mohou nastoupit ve stejnou dobu - 4.msto ich, chu - plod ct nap.- koenn jdla, vni matky - chu nedonoen dt vyplivne kysel - 5.msto sluch, zrak - jedny z nejposlednjch, ale nejprve je sluch, pot zrak a po narozen, pln posledn - napklad sebou cukne, kdy sly prudkou rnu - dt dajn vnm hudbu nkter ho roziluje nkter ho ukliduje - Mozart,Vivaldi ukliduj, Beethoven, Brans neukliduj - dt u v tle matky registruje matin hlas, vnm srdko, krundn ve stevech, vtry => dtem v inkubtorem chyb tato stimulace, je izolovno stimulan => depresivn - ochuzen o vnitn i vt podnty - vystaveno uritch extrmm, extrmnm podmnkm - dti dvaj pednost hlubmu hlasu vce ne nimu prepsychika oznaen pro psychick ivot plodu nem vdom spe pedvdom, ale m pedstavy (pamtn pedstavy) existuj city, pocity, emon ladn, pen se z maminky na dt plod je schopen se uit nejen ctit =>vyhran se vztah mezi dttem a matkou zle, jak na dt matka mluv, jak k nmu m vztah existuje komunikace interakce rozhoduje o porodu, pesune se hlavikou a tla a se dostane ven aktivn rychlost, kter se vnm a ct

Rizikov thotenstv porod 40 tden normln termn porodu (pro dvojtka optimum 37-38 tden) 34 37 tden lehk nedonoenost. Dti jsou obvykle bez vtch poruch poporodn adaptace.

55

30 33 tden stedn nedonoenost. Dt mvaj obvykle problmy s adaptac,dchnm a podobn. Miminka vc pod 1500g ,maj pravdpodobnost tkho postien 7%. 27 29 tden tk nedonoenost. Dti maj tm vdy problmy s adaptac. Miminka vc pod 1000g, maj pravdpodobnost tkho postien 20%. 23 26 tden extrmn tk nedonoenost. Dti maj vdy tk problmy s adaptac. Miminka vc mn ne 750g, maj pravdpodobnost tkho postien 30%. Hlavnm vsledkem zdokonalen intenzivn novorozeneck pe je vrazn snen mrtnost novorozenc, vrazn zven poet dt, kter pevaj bez postien, ale mezi pevajcmi dtmi vcemn nezmnn procento tch, kter pevaj s postienm.

Periodizace Eriksona psychosociln periodizace - stednm tmatem je utven osobn identity, kter zce souvis s vvojem ega. Ne se objev zral ego, mus lovk zskat pimen pocit identity. Struktura vvoje osobnosti se dje v osmi stdich, kad stdium je popsno v podob psychologick krize, kter obsahuje 2 konfliktn ply monost rstu a prvky ohroen. Rst nastv tehdy, kdy je konflikt dostaten vyeen, jeho vyeen pin pro ego novou slu, ji Erikson nazv ctnost. Pokud nen problm vyeen, duevn vvoj jedince stagnuje. eenm je nvrat a k bodu, kdy dolo k negativnmu een, een konfliktu a nsledn vytvoen chybjc ctnosti. 1) fze zkladn dvry do 1. roku, dvra x nedvra, dt mus zskat dvru v matku, v ivot ctnost je nadje 2) fze autonomie 1 3. rok, autonomie x zahanben a pochybnosti ctnost je vle 3) iniciativy 3 6. rok, iniciativa x vin, fze velk aktivity, clevdomosti, formuje se svdom ctnost je elnost 4) fze snaivosti 6 12. rok, snaivost x mncennosti, srovnvn s ostatnmi, hodnocen podle vkon ve kole ctnost je kompetence 5) fze identity 11 19, identita x zmaten rol, uvdomovn si sebe sama, budovn vlastnho j, tvorba sebepojet, rozpor: jedinec je chpn jinak, ne se chpe sm, zvislost na rodich ctnost je vrnost zvolenmu povoln, i ivotn filozofii 6) fze intimity 19 25, intimita x izolaci, ran dosplost, lovk se sna emon vzat ctnost je lska 7) fze generativity do 50 let, zral dosplost (generativita) x stagnaci ctnost je peovn, ochota pispt spolenosti 8) fze integrity 60 ve, integrita ego x zoufalstv, vrchol, sladn psychiky, zklidnn osobnosti, zroen zkuenosti ctnost je moudrost

56

Otzka slo 19. NATLN

A NOVOROZENECK OBDOB

rizika nedonoenosti, zkladn vrozen aktivity, vvoj motorickch a psychickch funkc vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 2) Perinatln obdob vejcar - porod je nejt, nejdramatitj a nejnebezpenj krok v lidskm ivot nkdy vyvoln umle dt prov tlak, bhem porodu sledovna jeho aktivita pro dt ok - z moe na sou (vejcar), doporuovno asi jet tyi minuty ponechat pupen ru Leboyer - fr. porodnk, tzv. nn porod - ve smyslu prosted, nutno jej humanizovat, udlat pijatelnjm pro matku, ale hlavn pro dt samotn, dti, narozen dle teorie nnho porodu, jsou mn v oku nn porod ztlumen svtel (aby neoslovala) nenarovnvat nsiln pte, nesahat mu na hlaviku pokyny dvat potichu, laskav dt piloit matce na tlo - pocit bezpe ponechat pupen ru jako podprn prvek dchn matka si me vybrat, jak porod (do vody apod.)

Apgarov skre (nejvce 10 bod) - 8 - 10 norma 4 - 7 i asfyxie 1 - 3 bez znmek ivota - za kadou oblast 0 - 2 body - m se hned po porodu (1min.,5.min, 10.min, 30.min) - rizikov dt je pod sedm lid - Hodnot se: 1. innost srdce (kolem 140 tep/minutu) 2. innost plic (0,02 mm trubika) 3. Ptomnost reflex sac, hledac, chopov 4. Svalov tonus = svalov napt (hypertonie, hypotonie) 5. Barva ke (rov nebo promodral) Asfyxie = nedostatek O2 v tknch - pi tyech minutch asfyxie poruchy mylen a mentln retardace - pod 4 minuty nap. epilepsie, - kolem 5 minut dochz ke smrti U dt i otoky mozku, pokozen mozkovch plen, tekovit krvcen v orgnech asn asfyxiln syndrom: - tk porucha dchn nedostaten i odluujc se placenta, dt nebo matka m srden vadu, nebo pi stlaen srden ry - u novorozence dlouh porod, hemolytick nemoc (Rh faktor) Pozdn asfyxiln syndrom: - nkolik hodin i dn po porodu - u dt s ni porodn vahou, nedonoenci, dti rozen csaskm ezem, u rizikovho thotenstv, matky diabetiky, vceetnho thotenstv selhn plic

57

3) Postnatln obdob prmrn msn chlapec - 54cm, 4kg, holika men, leh ron chlapec - asi 77cm, 10,5kg, dvtka men, leh dky patn pi rodi se me dt psychicky opozdit = retardovat - pokud rodie hrub zanedbvaj duevn poteby dtte, to jde ruku v ruce s fyzickm opoovnm

a) Novorozeneck obdob poteba stimul, podnt => rozvoj CNS tvo se zvity na mozkov ke vznik synaps novorozence dve se tvrdilo, e jde o obdob negativn pasivity hodn ple, nen pli aktivn dnes u jsou jin nzory, novorozenec je sm aktivnm partnerem, je objektem i subjektem nkter podnty si vybr jin pehl dti, kter strdaj mohou bt zaostal dleit jsou podnty = gerifikace = zvity na mozkov ke uen a stimulace => rozvj CNS dtte dti frustrovan a deprimovan mohou bt mentln pokozen a zaostal obdob novorozeneck dt potebuje polohov podnty tzn.mnit polohu dtte, nosit ho, tkovn, kloknkovn dt dleit jsou tak kon = dotykov podnty hladit dt, dotkat se ho, laskat ho, nosit ho tv v tv na tle => vechny hmatov podnty ho podncuj k uen 3.hodinu po porodu je u dt schopn interakce odpovd na chovn matky => je aktivn, jedn se o reakci sluchovou, reaguje na jej hlas a tlo zrak je nejdleitj - ohmatv rty hlavn orgn jsou sta = > ohmatvn cuc si paleky, hraky, veker pedmty bere do pusy tak je ohmatv hlavn bhem kojeneckho obdob dky stimulaci se dt u => stimuluje, podncuje, je mnohem aktivnj dky stimulaci se rozvjej vrozen dispozice a vlohy nap.e je taky vlohou musme ji rozvjet, dt sly jak na nj mluvme => a u se taky mluvit

stimulace existuje: - extrmn vysok tzn. e stresujeme dt - extrmn nzk tzn. deprivace - oba dva jsou nedoucmi faktory - poadavky na stimulaci = optimln - mnostv podnt moudr maminka pozn = optimln frekvence => ani moc ani mlo - musme dvat pozor na to, aby podnty nebyli monotnn => to je pedevm problm stav nap.dti vid neustle jen lidi v blch pltch, jdlo u dostvaj naservrovan - dleit je variabilita podnt a pestrost ta v stavech chyb - s tm souvis i rozloen podnt v ase - podnty monotnn zapiuj nudu, stereotypy, zkost, kik, nespokojenost - stimulace je dleit pro rst mozku, bez n by se nerozvjel rozliujeme 3 druhy stimulace: nejmn vhodn = stimulace chaotick o kdy se maminka chov ve vztahu k dtti nejednotn, nepravideln o nap.kdy se o mal dt std vce dosplch osob o do 3 let by se mla o dt starat pedevm matka dt by se nemlo odluovat o chaotick => stdn typick pklad stav tety kadch 6 hodin jin stimulace direktivn = naizujeme, z pozice autority o maminka uruje co bude a nepizpsobuje se dtti o bez ohledu na to, co dt chce a potebuje o tak pklad kojeneckch stav tam je zaveden pravideln a pesn d stimulace variabiln o mla by bt optimln, nejlep, nejvhodnj o maminka se pizpsobuje reimu dtte o prun styl, dt je hlavnm aktrem, podizujeme se mu o biorytmy

58

kojeneck obdob je obdobm receptivnm tzn.otevenost k podntm hodn se toho dti v tomto obdob nau rozvj se receptory - hlavn zrak a sluch dt je oteven ke vemu co ho obklopuje dleit je vztah matka dt matka je oznaovna jako meditor, mezilnek pes matku se dt dostv k dalm osobm

bonding = spojen, sepjet matky a dtte - nejtsnj je v prenatlnm a postnatlnm obdob - dnes se zdrazuje asn bonding hned po porodu tsn spojen roaming in = bt pohromad v jedn mstnosti - dve kojeneck lonice a maminky zvl - maminky jsou neustle s dtmi - piloit mamince dt na tlo hned po porodu spout se hormon lsky = oxytocin to vyvolv tak matesk chovn - jedn se o instinktivn zleitost - piloen dtte k prsu tak instinktivn syndrom CAN - dti zanedbvan, fyzicky tce tran,k asto i sexuln tran - dti, kter pr mly abstinenci hned po porodu, byly oddleny od matky => vztah dt matka byl tedy naruen vzkumy: - dti, kter mly kontakt s matkou lep vvoj hned po porodu byly stimulovny maminkou narozdl od dt, kter nemly kontakt s matkou ADHD ADD - vvojov porucha mozku - 10 - 20% (v ad ppad nen diagnostikovno) - neliteln, dokeme pouze potlait nkter symptomy teratogeny, ddinost, drogy, kouen, thotensk gestza, nedonoenost, vceetn thotenstv, penoenost - pecitlivlost k mnoha podntm - poprv popsna ve 20. letech, u ns a v letech 50. - dve lehk dtsk ???? - minimln mozkov dysfunkce, cerebrln mozkov disfunkce, reziduln pokozen mozku - TESOHLAVA od 80.let ADHD - (porucha pozornosti s hyperaktivitou) ADD - (porucha pozornosti) - komorbidita s dalmi poruchami (neurotick porucha, zkostn porucha, porucha chovn, tiky, enurza, uvn nvykovch ltek, u 50% poruchy osobnosti) - projevuje se asi 50 znaky - astji se vyskytuje u chlapc 8:1 poruchy koncentrace, hypoprosexie (rozptlen pozornosti, nevydr se dlouho vnovat jednomu kolu, stdaj hraky), impulzivita, neum bt v klidu, hyperaktivita, , sk do ei, vkonnostn variabilita, patn motorika (hl. jemn), percepn problmy - celoivotn deficit pozornosti, hor socialita, s vkem se vylepuj motorick deficity, rzn typy dyslexi, sniuje se hyperaktivita a impulzivita, mn se zlepuje emocionln labilita Novorozenec: 0.1 msc (max.6 tdn) - naruen cyklu spnku a bdn, he pijm potravu, nkdy nechutenstv, u ADHD - hyperkynetinost Kojenec: - zkostn stavy, projevy strachu, vce fixovan na matku, me vyadovat urit rituly Batole: - problmy formovn vle, neposlun, hnv, vztek a agrese, vady ei (disllie-patlavost) problmy s grafickm vyjdenm, ast razy, destruktivn hry

59

Pedkoln vk: neohrabanost, problm se sebeobsluhou, razy Mlad koln vk: umocovn problmu kola se stv stresorem koln vk: - dt m mlo kamard, je izolovan, pesto velmi kontaktn, komplexy, nzk sebevdom a sebecta, snaha upoutat, pedvd se, akuje, nkdy agresivita Dospvn: - zlepuje se vnmn a percepce, mylen, senzomotorick koordinace, psmo i kresba jsou problematick nehledn, emon labilita, vbuchy vzteku, nzk frustran tolerance Tyto dti jsou velice citliv na pochvalu dleit zptn vazba (hl. ve kolnm obdob) V rodin rituly, nepetovat, adekvtn pohybov aktivita, pozor na psychickou unavitelnost Sekundrn neurotick problmy (koktavost, tiky, problmov spnek, poruchy pjmu potravy. DMO = dtsk mozkov obrna (dve RMO = ran mozkov obrna) - vn pokozen mozku i mchy projevuje se poruchami hybnosti - doprovzena i psychickmi problmy, asto se me pojit i s epilepsi - flegie (ochrnut tla), parzy (sten ochrnut) Vvoj dtte s DMO - do 1 roku (2let) dochz k upesnn diagnzy a formy DMO Kojenec: - urit pohybov dovednosti jsou retardovan, ast je mal empatie u rodi, problmy s pjmem potravy, poruchy spnku, eov poruchy (porucha mluvidel) Batole: bradypsychismus (pomal psy innost), e vrazn zpomalena, IQ v norm, nebo me bt mentln retardace, obdob prvnho vzdoru se objevuje a v pedkolnm vku, problmy s jemnou motorikou, perseverace (dt se zasekne u jedn innosti nebo mylenky), nzk motivace, nzk poteba vkonu, poruchy\ zrakovho a sluchovho vnmn Pedkoln vk - podporovat hravou innost, hru jim pizpsobit, ze str. rodi zanedbvn nebo pehnan pe, jsou izolovan (mn soc. zkuenost)- vede k sociln deprivaci koln obdob: Snaha vzdlvat, 50% ni rozumov schopnosti Puberta nzk sebepojet, problm s nalezenm identity, nalzt vhodn aktivity (seberealizace, uplatnn, vkonu) - emoce- infantility emoc, interakn cyklus u novorozenc - model interakce mezi novorozencem a maminkou 1) fze aktivn - projevuje se u novorozenc tm, e vydvaj hrdeln zvuky a natahuje ruce dopedu, oi jsou oteven - nazvme ji tak fze pklonu => dt dv najevo, e chce a m zjem o kontakt, 2) fze pasivn - nazvme ji tak fze odklonu - dt je unaven chce pestat s drdnm, stimulovnm, vtinou usne - fze navy, kter pechz ve spnek asynchronizovan chovn - maminka nedoke sladit sv chovn s chovnm dtte - pak dochz k chronickm frustracm a deprivacm - dti maj naruenou imunitu, asto stonaj, jsou neklidn, pomalej ve vvoji, asto i opodn psychicky

60

asynchronn komunikace - nedouc - tato komunikace je ast u maminek mladch, nadmrn starostlivch, labilnjch, neurotickch atd - jde o chaotick vztah maminka reaguje necitliv hypersynchronn komunikace - tak ppad nevhodn komunikace - jedn se o pehnan nron maminky - maminka nedopeje dtti klid, ru dt - asto je tato komunikace spojena s rigidnm reimem dne - ast je toto v stavech pli strnul reim, tam se ale mus dodrovat, aby se vechno zvldlo, tak jak m teorie vazby (pipoutn) - tzn.hodn tsn vztah citov mezi matkou a dttem - vymyslel ho John Bowlby [bulbaj] - k, e dt potebuje zskat pocit bezpe, prv tehdy, kdy m vztah k matce od 7. do 27. msce - tvrd, e pokud je vazba matka dt pokozena me nastat a smrt dtte - lid s touto naruenou vazbou asto bvaj pacienty psychiatrickch leben - tzn.do 3 let neodluovat dt od matky vzkumy: - 70% tsn vazba - 30% problmov matky Nevhodn typy vazby: (nsledovnci Bowlbyho) 1) ambivalentn vazba - nedouc - matka m protikladn emoce - nap.matka m sice dt rda, ale na druhou stranu m na nj vztek musela se teba kvli dtti neho vzdt 2) zkostn vazba - vztah kdy dt lp na matce - ast u dt, kter se ct ohroeny - dt se o matku boj 3) vyhbav vazba - pkladem je matka, kter nestoj o sv dt, matka chladn, s poruchami mateskho pudu otec sehrv tak dleitou roli poskytuje dtti specifick zitky, zkuenosti => d s dttem ale zrove mu dodv pocit bezpe a jistoty + sociln jistota, zalenn

Wiliam Sterm - zkoumal chovn matka a dt - tvrd, e matka je nenahraditeln doke s dttem komunikovat srozumiteln - mluv na dt a 4x pomaleji ne ostatn osoby - matka m schopnost empatie - repetativn forma = opakovn tho - srozumitelnost mluv velice srozumiteln - vrazovost pouv vraznou mimiku, hlas tak dleit zvyuje Zkoumalo se, e dti maj v sob uritou vlohu takovou, e dospl jihnou, kdy vid mal dt => mme je rdi => tendence vzbuzovat toto v dosplch Uen imitan uen - toto uen pevauje rodiovsk didaktika Ren Spitz => studoval vztah dt matka 1) preobjektivn fze - nejranj 0 2 msce

61

dt nerozliuje iv a neiv ani mezi osobami nem schopnost vnmat konkrtn, mezi lidmi a vcmi dt je zameno pedevm na sebe = autista => aby dostal najst, aby ho nic nebolelo v tomto obdob jsou dleit pedevm kon podnty => pocity libosti

2) fze pedbnho objektu - 2 3 msce - dt v tto fzi rozliuje osoby od pedmt => rozliuje iv a neiv - rozvj se hlavn zrak a sluch = exteroreceptory - v tomto obdob se objevuje smv => kontakt - pokud se objev dv nejde o smv, ale o reflex 3) symbiotick fze - symbiza = splynut, spojen - je to fze, kdy se dt ztotouje s maminkou, povauje ji za soust sebe - chce aby byla pod u nj, pod s nm - matka chpe dt, jako nkoho, kdo uspokoj jeho poteby => ale tak zdroj bezpe a jistoty 4) fze specifickho subjektu - dt matku diferencuje natolik, e podmt ciz osoby - vrazn vylenn matky - dt se na matku fixuje - matka je pro nj trvalou potebou - tuto fzi oznaujeme tak jako diferencian fzi dt diferencuje matku os jinch osob postupn se dt u oddlovat od matky vzdalovat se ve prospch dalch osob a vrstevnk budovn autonomie = nezvislosti pln autonomie = adolescence

b) Kojeneck obdob obdob nejintenzivnjho vvoje do 1.roku se nejvce mnme kolem 1.roku mme 10 kg a 75 cm ( u dvek 9 kg, 73 cm) do 6.msce je tempo vvoje obrovsk pak men zpomalen => doba nejintenzivnjho rstu kdy se objev prvn slvka, krky => kon toto obdob nemluvn, kojenec do 1.roku u nesp tolik hodin novorozenec 20 hodin kojenec 14 16 hodin denn tzn.ubv doba strven spnkem dt m as na uen, hlavn innost kojeneckho obdob je experimentace zkouen pokus omyl manipulovn s vlastnm tlem nebo pedmty kolem => innost instinktivn (i u savc) experimentace bezdn a nemysln

experimentace 1) primrn = prvotn - samo se sebou, ruiky, mluvidla p.broukn - primrn kruhov reakce pod dokola 2) sekundrn kruhov reakce - nzev pro to, kdy u se to nedje s tlem, ale vcmi - koue hraky manipulace s pedmty, nejprve vyuv sta pak i ruce kojeneck obdob je receptivn obdob hlavn se rozvj zrak a sluch mal dti jsou daltonist => od 3 (6) msce dti vid barvu lutou, ervenou a blou dt sleduje zrakem => innosti spojen s pjmem potravy, orientan ptrac innosti, komunikace, sociln kontakt (novorozenec od 4.tdne fixuje obliej)

62

ve 3.msci sleduje zrakem njak pedmt podobn i sluch dt znehybn a poslouch kolem 3.msce se dt oto za podntem hled ho dleit je kvalita a intenzita

Co se dtem lb? - hlubok zvuky pr dti ukliduj - mal kojenec m vce chuovch bunk ne dospl m hodn chuovch pohrk - ich je tak vyvinut je u vyvinut v tle matky - hmat pelom 4.msce zane uchopovat 1.pokusy koordinace vech smysl podle Sterna dlme prostor na: praprostor = nejbli, zk - to kam doshnu sty, a to co poznvme prostor blzk - chop prostor dlkov - oima zvednut hlavy - pasen konk (kolem 5.m.) - leze, sed (kolem 6.m.) - stoj (v 9.m.)

vvoj psychick - mylen je autistick, zamen na sebe sama, egocentrick - anticipan => anticipace = pedvdn - dt v, co bude nsledovat, u se odhadovat, co se bude dt - pokrauje proces uvdomovn sebe sama, ne zcela, ale v, e tlo pat jemu - dt se boj o matku m strach ze samoty, ze ztrty matky = anaklinick deprese = deprese ze ztrty matky - 1.rok ivota, naume se: - chodit - mluvit - orientovat se v prostoru - mt pocit bezpe a jistoty to je dleit po cel ivot vznik tlovho schma => vyvjen tlesnho j vytvoen zkladnch sociln vztah (okusovn rukou)

Kojenec mezi lidmi kojenec v socilnm poli od potku mu blzk hlavn peovatel asi msc po narozen, dobe sp, i momenty il bdlosti chvilkami dtsk smv - nen clen, objevuje se, kdy je dtti dobe; smv se postupn stv zetelnjm a clenjm, postupn se usmv jen na nejbli znm souasn probh specifick pipoutn: do 1/2 roku nedv najevo, e mu zle na tom, kdo se o nj star - ale ve smyslu vnitnm u vstebv hlas hlavnho peovatel apod. v sedmi mscch - specifick pipoutn, psychick vazba zkost (tzv. separan) osmho msce - dt ple, kdy je samo (pipoutno k matce), kdy del dobu od matky, nap. v nemocnici: fze protestu - vztek se, ple apod., nechpe, e matka nepichz fze apatie odmt hraky, cokoliv od kohokoliv, jdlo fze - reflektuje na nkter jin podnty, postupn ochotn pijmout nkoho dalho; maminka po tech tdnech na nvtvu - odejde - vechno zane znovu vokalizace - vyvj se hlasivky, brouk apod. narozen psychologick- z potku nerozeznv, e je to prv ono, kdo prov - prov v symbioze se svm okolm, psychika nej, ty - ale my symbioza s okolm, kter navozuje dtti libost prvn pocity libost, nelibost - dt je prov v symbioze s matkou, nedoke odliit svou psychiku, j od my smysly se sna poznat ve okolo sebe, oddluje se v druh roce si pln uvdomuje samo sebe citov samostatnost dtte - sebejistota, schopnost elit pekvapenm, nepjemnostem

63

nesml, nejist X oteven svtu, dychtiv ve poznat; mon to souvis s tzv. receptivitou - pijmn podntu z objektivn reality, z prosted, uspokojovn nich i vych poteb: o pasivn receptivita dt jen pijm o vyvj se aktivita - doke si vzt z prosted, co k nmu njak promlouv, receptivn k ptelm, rodim, partnerm Erikson - vdsk psycholog - zkladn je dvra ve svt, optimistick pstup k svmu okol

64

Otzka slo 20. OBDOB BATOLETE vvoj motorickch funkc, zmny psychiky a socilnch vztah, obdob negativizmu vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 4) Obdob batolete 1-3 roky chlapec 97cm, 15kg, dve men, leh ke konci se tlko zaobluje, v oblieji se objevuj rys rodiny mozek vce ne 1kg mozek zraje mezi 15 a 24 mscem velmi rychle, spojuje se to s velkmi pokroky uvdomovn si sebe sama, dt pekypuje ivotn energi lokomace - pohyby dolnch konetin, ve 2. roce, z batolen k jist chzi, ped 3. rokem bh, ske, chod do schod, um kopnout do me, chytit ho, rdo leze po nbytku motorika - pohyby rukou, zbv doladit klkov chop - mezi ukazovkem a palcem tuka - dt nejprve tlue o papr, s pibvajcm vkem pochopen, e tuka dl ru, doke nakreslit kruh, pmku mluva - vrazn se zkvalituje, chpe nkter pokyny, ve tech letech zn 900 slov; 1,5 roku - chpe, e kad vc m sv jmno, nau se dv nov slova za den 2 roky - skloovn, sestavuje vtu, kanky se nau automaticky, doke recitovat relativn dlouh pase do t let zvldne souvt podadn hra: slou k pprav pro prci, aby dt ovldl svt kolem sebe; rozvjen svta fantazie tlesn hry - m... smyslov hry - zvuky... npodobiv hry - ndob... symbolick hry - dt zapoj fantazii a nkter vci mn v jin, vysta si s minimem hraek mylen: mysl u v pedstavch, pedstavuje si mon akce a een situac, odliuje pedstavu od skutenosti - od konkrtn vci domluven znaky, um operovat s pojmy (to nejdleitj) batole v socilnm poli o dokonalej sociln adaptace - pohyblivost, poznv ir okol, zdroj navazovn irch kontakt zlepen mluvy, vrazovch prostedk, dt um lpe vyjadovat sv city, kter projevuje velmi prudce osou socilnho ivota je vztah k matce separace - ale strach z plinho odlouen, poteba pocitu zzem dt si zan uvdomovat sebe sama - v samo o sob J jsem j

o o o o -

dt se chvl - sebechvla um se ovldat - sebeovldn (e - ekne si samo, co m, nem udlat) snaha udlat vechno samo (oblkn aj.)

65

smv provzejc dobr vkon je schopno poznat svj obraz v zrcadle nech se pi he zastupovat hrakou uv zjmeno j o dtsk vzdor - 1. obdob negativismu pehnan negace, vzdor, prosazovn sebe sama nemstn vudyptomn kritika 2 - 3 roky - dt projevuje pod svou vli (tramvaj, epice) Komensk - vniky; nutno potlaovat dtsk vzdor; svoboda v du - spolenost i rodina m sv urit pravidla, svou organizaci k tomu, aby se jim lpe ilo, aby dt mohlo bt bezpen, chrnn interiorizace tchto pravidel

66

Otzka slo 21. PEDKOLN

VK

tlesn a pohybov vvoj, znaky dtsk psychiky, zvltnosti socializace vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 6) Pedkoln vk 3 - 6 let tlesn i duevn vvoj pomalej tlesn parametry: 97 cm 117 cm, 15kg 22kg mn se proporce, tlo roste, hrudnk se oddluje od bka, ubv tuku tlesn individualita - rodinn rysy obratnj, sm se oblk, obsluhuje rozumov vvoj o matematika - dt je schopno potat do 10, chpe zkladn matematick vztahy - vt / men, vce / mn; vuka mnoin - podle barev, tvar o fyzika - akce a reakce - m (chpe), rozlit limondy z jedn flaky do dvou sklenic - pocit, e je j mn rozumov vvoj dtte lze urychlit, ale hranic je biologick zrn; m-li dt touhu po vzdln, pak nem smysl mu v tom brnit. Kognitivn pojet svta - kognitivn egocentrismus: nedoke nap. pochopit, e eka tee, kdy ono u toho nen maginost - doke ovlivovat svt; nap. kdy ct k nkomu vztek (nedal mu lztko), a dotyn si nco udl, dt si za to dv vinu antropomorfismus - neiv vci oivuje, vdechuje jim lidsk vlastnosti, p. snh le, protoe je nemocn otzky pro? nechpe smrt - mysl si, e kdo zeme, ije dl ve svm hrobeku, neuvdomuje si konenost pedkolk v socilnm prosted o touha soupeit s ostatnm - submisivn, dominantn o um si s dtmi hrt o vborn si vzjemn popovdaj - paralern rozhovor o doke pijmout rzn sociln role - ek, synek - nemus bt toton o fantazie se projevuje: v dtskch hrch ve vtvarnm projevu v pohdce hra: prav obdob pro dtskou hru, domna pedkolnho vku siln emon aktivita = citov vzntlivost, afekt = krtk prudk reakce na urit podnt dt se zlob, smje, dv najevo sv city pohybov hry: pevauj hry na psku, imaginrn spolenk nmtov hry hrav pohdky: a) dti inscenuj hry

67

vlastn pohdky k psychoterapii hraky vtvarn projev: dt jet nechpe, e me arou nco vyjdit obrzek lovka hlavonoce, je to nejpirozenj pro dt kresba me bt kompenzac za neuskutenn pn dt si pomoc kresby velmi dobe hraje psychoanalza pomoc kresby - meme dtti zadat urit tma nebo ho nechat pln voln 3 roky - um kruh 4 roky - k 5 let - tverec 6 let - trojhelnk pohdka rozvj se dtsk fantazie nesta TV pohdka CD, TV, kazetov, knin pohdka + rdiov neoddliteln soust pedkonho vku siln emon nboj (fand) Vclav Phoda: pohdka je dtti blzk svou neuritost, tajemnost, promnlivost postav, rozdlenm na dobro a zlo pohdka odpovd vnitnmu svtu dtte, jeho pohledu na svt, dt vid svt ernoble dleit pro nj je, e jsou v pohdce dny vechny lidsk schopnosti a e lovk mus nkdy osvdit dobrotu srdce, hrdinstv, nadlidsk iny, objevuje se nezmrn matina lska (Jungovy archetypy) tou po tom, aby mu byl jedna pohdka nkolikrt opakovna, vyaduje pesn opakovn, je schopno odvyprvt cel dlouh pase reformtoi vchovy se domnvaj, e je teba nahradit konkrtn rozdlen dobra a zla a tak vytv tzv. uml pohdky sm sob strjcem dt u m svdom nkdy je pli citliv a vid vce tragdie ve vcech, kter nejsou zas a tak vn

Tlesn a pohybov vvoj jedno z nejdleitj obdob z hlediska formativnho vchova m nejvt efekt obdob 2.dtstv (1.dtstv je obdob pedel) obdob svdom, autonomie, velk inorodost aktivit obdob fantazie, pohdek, her, obdob kouzelnho svta, do kterho dt unik a stylizuje se obdob, kdy dt miluje pbhy, maginost, nadpirozen sly a v, e existuj po 3.roce => nastv vvojov retardace => tzn.zpomalovn vvoje tlesn i psychicky ve 3 letech vha = 16 kg v 6ti letech vha = 20 25 kg zhruba za 1 rok 2 kg, narosteme o 6 7 cm od 2 4 let je dt baculat, vlcovit 5 7 zane vytahovat => obdob vythlosti bko se zplouje, ubv tuku dt dch pomrn rychle v tomto obdob se dech zkliduje pevld hrudn dchn (pedtm spe bin) tepy: 108 tep / min ve 3 letech, v 6ti letech 98 tep / min => sniuje se mozek se zvtuje v pedkolnm vku ml by doshnout 90 % definitivn velikosti vha mozku = 1115 g , dospl = 1350 g roste dtem obliej, zvtuje se jim nos, brada, elisti, mn se => kdy jim naroste trval chrup 2. dentice (pelom 6/7) rozliujeme: M - typ demtes moralles = dti, kterm se mn nejprve stoliky I typ incisivi typ = dti, kterm prvn zanou vypadvat ezky => u zralch dt

68

v pedkolnm vku dti prohazuj jet stdav pravou a levou ruku v 6ti letech je lateralita dna lzy s vnitn sekrec => ovlivuj dti brzd toti vvoj pohlavnch orgn => iinka, brzlk => brzd sexualitu a dtsk vvoj u zzranch dt nebrzd dokonale ten vvoj

motorika - tit v hrub motorice um plavat, skkat, chodit rychle po schodech, kresl vraznji, modeluje, vystihuje, zkou psmena, slice => jemn motorika se roziuje ne jednostrann ale vestrannm zpsobem rozvjet tlo => dleit je SDT (sprvn dren tla) pozor na nmahu dt pecenn dt, pli velk nmaha => zven teplota o 1 2 C dt taky astji bh na zchod = urgence moov mch je vystaven nmaze (nap. z dvodu navy) vlivem navy se objevuj v moi blkoviny hlavn zamstnn pro dt je hra v tomto obdob je hrov deprivace velice zvanm momentem => porucha vvoje hra je dleit kvli odreagovn se od konflikt, starost => psychoterapeutick vznam miluj pohdky kvli nadpirozenosti, pohdky jsou mravn jednoduch, pmoar, neurit bylo, nebylo, nejasn mstem za devatero horami, dj se srozumiteln => dobro vtz nad zlem, dleit je i tajemno a nekonenost ili, byli => dti pi pohdkch provaj spoustu emoc

vznam pohdek: - rozvjej fantazii, pedstavivost, morln a estetick hodnoty - tak se pedvaj urit moudra a zkuenosti vedle hry a pohdek se dti vnuj i zjmm vtvarn, pohybov, hudebn

vnmn - do 8 let vnmaj celkov = synkretismus = nerozlien - pevld syntza nad analzou, celek nad roziovnm - v 5ti letech zn dt vechny barvy - objevuje se fenomenalismus = nechpou sprvnou postatu, nechpou pinu - maj problmy s asem a pbuzenskmi vztahy - dti peceuj velikost kdy se pak teba nkdy vrt na Z zd se jim stran mal kdy byli mal zdla se jim naopak pli velk - dti ij v ptomnost = prezentismus pozornost - zvyuje se kvalita pozornosti - dok se soustedit 10 minut - u her i 90 min - zlepuje se efektivita pozornosti - nerozptyluj je tolik ruiv zvuky mylen je nzorn - d se mit podle test, nen dostaten ohebn - je strnul - objevuje se magismus = e zvata mysl, snh le, protoe je nemocn = prelogick mylen - egocentrismus pro z slunce? abych se mohl vykoupat j emoce jsou velice labiln => velk bezprostednost, neum skrvat city - pomalu se odpoutv od matky - zan se i tit a pijde tta z prce - dt je schopn ambivalentnosti = miluje a nenvid zrove - afekty, kter tady vznikaj nejsou tak prudk jako pedtm - vznikaj zde strachy, kter trvaj u cel ivot => potky fbi, zkosti => odbourvn u pedkolnho dtte narst sociabilita dt m rdo ostatn dti

69

dti dvaj pednost socilnm hrm u se podizovat, u se uritm rolm => vyvj se urit sociln role => vznik svdom svdom = souhrn uritch mravnch norem, kter se zvnitnily, trp ns svdom dt nezn normy mluvme o pedmorlnm obdob = taky pedkonvenn obdob dt nerozum uritm mravnm normm a pravidlm => chov se podle odmn a trest je to senzitivn obdob pro rozvoj charakteru charakterov vlastnosti se zafixuj pelivost, lenost, egoismus dleitou roli v tomto ppad hraj rodie => dt je napodobuje, sna se bt jako oni = identifikace

temperament - pevn vtina dt jsou dti extrovertn - povdav, oteven, aktivn, impulsivn, bez rozmyslu dlaj cokoli, snadno se smj, snadno pl, nladov fantazie - pohdky, hry - magismus = vyml si napomhaj si tak realit - konfabulace = neprav le => dky fantazii si dt vyml dti maj velkou potebu lsky a bezpe potebuj jasn pravidla => je dleit jednotn vchova zsadn chyba neeit takov problmy ped dtmi vyuij toho nejednotn psoben chrnn dtte, nap. ze strany jednoho z rodi nedouc formuje se identita dt zane chpat sebe sama uvauje a peml o sob hlavn roli tady hraje tlo = tlov schma zjist, e tohle mu jde, tohle naopak ne vychloub se, to jak dt hodnot rodie m vliv na identitu Gender role = role ovlivnn kulturou jinak vychovvme holky jinak kluky holky tak, aby byly empatick, laskav, jemn, citliv, pomhaly druhm, staraly se kluky taky, aby byli dominantn (nebre, kluci pece nebre), sila, asertivita, soutivost, nezvislost pokrauje proces diferenciace holka kluk identifikujeme se se stejnm pohlavm rodie jsou nekriticky napodobovni = imnipotence v tomto vku si myslme, e rodie jsou vemocn, vechno dok a zvldnou

Kdy je nutn vyhledat odbornka? Kdy dt ve 4 letech: - nedovede ct sv jmno a pjmen - mluv nesrozumiteln - nerozli zkladn geometrick tvary - nedovede se samo oblci - nedojde si samo na WC, nezvld vyprazdovn (porv se) Kdy dt v 5ti letech: - neum chodit pozptku - neum kotrmelec - jednu nohu pisunuje k druh kdy jde po schodech tzn.nestd ob nohy - nemluv ve vtch alespo o 4 5 slovech - neum sthat - nedv se do o (asto u autistickch dt) - nehraje si s ostatnmi dtmi - nevydr sedt 5 7 min (u dt s lehkou mozkovou dysfunkc)

70

Otzka slo 22. KOLN

PIPRAVENOST

kritria pipravenosti, piny nezralosti a nezpsobilosti, projevy nezralho ka ve kole, diagnostika - stupe vysplosti dtte, jeho vvoje (jak tlesn, psychick tak i sociln) - umouje dtti zvldnout kolu i koln poadavky bez problm koln zralost, koln zpsobilost: - v Anglii od 5ti let - v Rusku od 7 let - u ns od doby Jana mose Komenskho od 6ti let (Informatorium koly matesk) - o tuto otzku se pozdji zajmal pan Jirsek Co pro dt znamen vstup do koly? - siln stres, NS, protoe se poprv ocit v nov skupin dt, na kter si mus zvyknout - nov autorita = uitel a reagovat na nho - + zvldnut uiva, vyuovn, nov povinnosti do te si dt jen hrlo Dlen podle 4 kritri: 1. kritrium kritrium tlesn - to posuzuje pediatr - dt m absolvovat pedkoln prohldku => vka, vha., vk = kvantitativn ukazatele - ale samozejm i kvalitativn ukazatele = zrak, sluch - jestli u se zan mnit chrup (2.dentice), vytahovn (m se podle Filipnsk mry prav ruka, pe lev ucho) + tlesn stav dt - = zkladn [skrlingov] metoda prvek uritho sovn ppady: - dti tlesn a psychicky opodn 10 12 % - dti tlesn v podku ale psychicky opodn 5 % - dti, kter jsou pouze tlesn opodn, psychiky jsou v podku 2 % 2. kritrium kritrium psychick zralosti - posuzuje uitelka v matesk kolce nebo psychiatr, kter do kolky dochz zjiuj se: - zralost kognitivn = znalosti poznvacch proces (vnmn, fantazie, pam, mylen) - zralost emon, motivan = umt potat do 10, znt barvy, umt operovat do 6, mlo by chpat co je vc a co m, zkladn vdomosti by mlo mt kde se kupuje chleba?, jak je hlavn msto, pozornost zmrn, dt by nesmlo patlat, e by mla bt srozumiteln , slovn zsoba 2500 3000 slov, po citov strnce mn impulsivn, pimen svmu vku, citov odpoutno od rodi neme bt ve kole dt, kter cel den ple, e se mu stsk kresba v tomto obdob: (doplnit) 3. kritrium kritrium sociln zralosti - posuzuje pediatr, uitelka => jak se dt doke odpoutat od maminky - na kolik se dt doke st se kolou, kolnm kolektivem - dti sociln nezral jsou: - takov, kter neustle hulkaj, chtj bt z kadou cenu stedem pozornosti - nebo naopak takov kter vbec nepromluv, stydliv, zkostn - agresivn s poruchami chovn - negativistick 4. kritrium kritrium kolov zralosti = pracovn zralosti - toto kritrium spov v tom, zda dt doke vydret u danho kolu - jedn se o vli - zda m dt pracovn nvyky a je dostaten samostatn Deficit kterhokoliv z oblast je dvod pro odloen koln dochzky. Je dleit, aby se do 1. tdy nedostalo takov dt, kter tam, nepat (peruen prvn tdy a znova nstup m negativn vliv na dt)

71

Piny nezralosti a nezpsobilosti na Z poruchy mozku, organick pokozen mozku nebo vchovn zanedbanost => mlo stimulujc prosted neurotick vvoj, psychick poruchy tlesn nemoci nap.srdce => dlouhodob hospitalizace => odloen koln dochzky

nezpsobilost = trval x nezralost = doasn nejastji ohroen dti - z bilingvistickho prosted = dvojjazynost - z hodn poetnch rodin - dti levoruk a pecvien - dti s tkmi eovmi vadami ti co patlaj - dti hodn mladch rodi - dti se smyslovmi defekty doporuuje se sledovat dti s rizikem koln nespnosti od 3 let u jsou pozadu i za ostatnmi dtmi ideln je u s nimi pracovat individuln nevnovat se jim a v 6tti letech ale daleko dve podle individulnch program

nezral dti ve kole - by mly zstat v matesk kole - neprospvaj - prvn msce koln dochzky u jsou ve kole nespn - tm vznik i negativn vazba ke kole => zkolci - astji se vyskytuj sociln maladaptace - dsledky osobnosti => nzk sebedvra => komplex mncennosti, zkost, plachost, poruchy chovn => kompenzace => agresivita, krdee, ikana - nezral dt se nezapojuje, nesleduje uitele, hraje si, nesousted se => jeden z hlavnch faktor - dti jsou neklidn s nepomry ve vkonech nzk rove grafomotoriky => problmy s psanm Diagnostika koln pipravenosti odbornci: - pediatr - uitel matesk koly - uitel pi zpisu - psycholog 2 zkladn fze: 1) hrub sovn, rozlien dt 2) detailnj => v psychologick poradn 1) hrub sovn, rozlien dt 1. fze = osobn dotaznk = anamnza - zskvme od rodi zjitn zkladnch daj - + tlesn anamnza s pediatrem => na co se dt l, co se vyskytuje za problmy zda bylo donoen - dotaznky se nkdy vypluj pi zpisu (leden nor) => nepln formu podrobn diagnzy, zevrubn => orientan zleitost 2. fze - aplikace Jirskova testu test koln zralosti, m ti koly: - 1. Nakresli njakho panka. - 2. Podvej se, tady je nco napsno. Ty ses jet pst neuil(a), ale zkus, jestli bys to taky uml(a). Hezky se dvej, jak je to napsno a tadyhle vedle to przdn msto, tam to napi. => podle manulu se znmkuje = pedpoklady pro psan - 3. Tady jsou takov puntky. Zkus to tadyhle vedle nakreslit zrovna tak. (p.pro potn)

72

3. fze - vyeten laterality a ei => orientan vyeten => Zkouka Matjka a laba zjiujeme oko, ruku typy laterality: - PP prav ruka, prav oko = souhlasn lateralita - LL lev ruka, lev oko = souhlasn lateralita - P L prav ruka, lev oko - L P lev ruka, prav oko 2) detailnj => v psychologick poradn psychologick vyeten => dti v doprovodu rodi mus navtvit psychologickou poradnu nejedn se o hrubou metodu (v kvtnu, ervnu) co nejpozdji, aby byly co nejvysplej posuzuje se rove percepce = vnmn (zrak, sluch) intelekt rozum slovn zsoba gramatika nejdve s rodii kdy se dt okouk tak rodie odejdou

1. zkouka - Seguinovy deky - deska s drami pro nejrznj tvary - znalost geometrickch tvar - nejdve jen zkou, pot na as, 3x m - vechny pokusy se zaznamenvaj do protokol - psycholog si vm, zda se dt sousted, kterou rukou pracuje 2. zkouka - Raven inteligenn test => maminka ehl ubrus => dopl zplatu - nonverbln test => zjiujeme IQ 3. zkouka - obrzkov zkouka bez textu - dt pojmenovv obrzky jaksi leporelo 4. zkouka - zkouka velikosti a poad - vyuvaj se rusk bbuky - Kter je nejvt, nejmen? - Kter je men ne tahle? - Kter je pedposledn? 5. zkouka - zkouka barev - dt by mlo znt vechny - dt dostane 12 pastelek - m je spotat a urit barvy a to nejen zkladn, ale i vedlej oranov, fialov 6. zkouka - zkouka znalosti Jirskova VM (verblnho mylen) - ten, hruky - jsou ovoce = 1 bod - jin odpov = 0 - vypovd o informovanosti dtte 7. zkouka - reverzn test = Edfeldt - zjiujeme, zda dt m nebo nem dyslexii = problmy se tenm 8. zkouka - zkouka sluchov analzy - dtem se tou urit slova a dti maj ct, jestli jsou stejn nap.tik, tyk, fle, fles, ple

73

dv krtk slova zda dobe sly + nsleduje rozhovor s rodii

Podle vsledk se dti rozdluj: - do normln 1. tdy - do tdy se zvenou individuln p - do vyrovnvac tdy = maximln 15 dt - + odklad - meme doporuit psychologick vyeten Metoda dobrho startu - v matesk kole - vznikla ve Francii - m za kol zvit spnost dtte ve kole - pedkoln dti - pokldaj se zklady ten a psan - pohybov cviky, sluchov, zrakov - 15 dt normln, u problmovch 6 8 - zpvalo se nap.J do lesa nepojedu + prce sekyry, vytloukn rytmu - soustavy cvik => dleit dovednosti pro kolu - jemn motorika, zrak a sluch - kolem 40ti minut, aktivita se std tak po 7 min.

74

Otzka slo 23. MLAD

KOLN VK

anatomicko-fyziologick zmny, psychick vvoj, vstup dtte do koly a zmny v socilnch vztazch vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 6) Mlad koln vk radikln zmna pro dt kola vyaduje od dtte prci, zan organizovat jeho ivot chlapec roste a do 145cm, 37kg 11 let dvka je v prmru vy o 1cm, roziuje se pnev chrup - mn se postaven elist a tvar doln sti oblieje elo ztrc dtskou klenutost vystupuj rodinn rysy kolem 10 let se zpomaluje rst mozku do 21 let se innost mozku zkvalituje dt m mnoho energie vykonvan pohyby jsou ji znan obratn - m, vihadlo (soust lovu -atavismus) pohyby drobnch sval nejsou jet tak dokonal, nen soulad mezi smyslovm vnmnm a motorikou Svt postinch - Bohuslav Blaek, Jiina Chorov Rodiovstv nen pro kadho - Eva Rheinwaldov dt je nuceno eit sloit operativn situace zdokonalen ei - 5000 slov dt je jet citov naladno kniha dt rozvj po vech strnkch, ten ovlivuje rozumov rozvoj dtte meme mit inteligenci (Alfred Binet) 3 zkladn faktory: o koln dochzka ( koln prce) o koln tda o osobnost uitele tda- skupina, ve kter se navzjem vichni poznvaj a utv se vztahy o dt ve td - sna se zaadit do kolektivu o submisivn X vd postaven ronk - horda - dti jdou za jednm silnm velitelem (stdeko) o od 3. tdy dti zanaj myslet krititji; autorita uitele ustupuje; kamardsk solidarita me pejt ve falenou solidaritu o kolem 10 let ci pestvaj alovat a donet o dt se u novm mylenkovm pochodm, novm obratm, slova se v spe k pedmtu ne k abstraktnm vcem osobnost uitele o 1., 2. tda - uitel m obrovskou autoritu, uitelovo slovo je zkonem o 3. tda - dt zan pochybovat, zaujm krititj postoj

75

Otzka slo 24. PREPUBESCEBCE

A PUBESCENCE

anatomicko-fyziologick zmny v dospvn, psychick a sociln vvoj, obdob negativizmu vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 8) star koln vk 11 - 15 let nejdramatitj obdob dt se tlesn mn - pohlavn dospv obdob ivota na sopce - hormonln boue - dt jedn v afektu nlady - dletrvajc stavy psychiky nlada vede spe k negativit omrzelost ... m-li dt njak zjem, jen mu zpjemuje ivot, je nladovost mn ast dt hled svj rukopis, stle hled samo sebe (+ krizov centra, psychiati, psychoterapeuti pomhaj dtti z krizov situace) 11. rok je oznaen za spodn hranici stednho kolnho vku, protoe: dochz ke zmn v tlesnm vvoji zmna ve zpsobu vuky - vce uitel zamilovvn se 15. rok: biologick danost - monost mt dt rozhodovn se o budoucnosti - kola X prce prvn odpovdnost za vlastn iny - OP zklidnn psychickho rozvoje Vvoj inteligence ve stednm kolnm vku: dt me vdecky pracovat - je schopno vdecky myslet, samozejm se dopout chyb a proto je dleit, aby bylo odborn vedeno formln logika (Aristoteles) 1. premisa - 2. premisa zvr 1. premisa - Co si neztratil, to m 2. premisa - Neztratil jsi roky. Zvr - Tedy m roky logiku nezajm obsah

Pubescence je nejkrititj a nejdynamitj obdob v lidskm ivot pubescere = obrstat chmm, vousy, ale tak dospvat pat k nejvce studovanm periodm zmny pohlavnch funkcch, konec obdob pln pohlavn zralost

Fze pubescence:

76

prepubescence 11 13 u dvek, u kluk o 2 roky pozdji zahrnuje i symptomy pohlavnho dozrvn a po vznik menstruace (poluce) pubescence 13 15 trv do dosaen reprodukn schopnosti zpravidla 1 2 roky po zatku menstruace u dvek prbh tohoto vznamnho ivotnho obdob m individuln charakter puberta se vyznauje vznamnmi rozdly v dozrvn jednotlivch proces biologickch, emonch atd. rozdly mezi chlapci a dvkami apod. ale i mezi jedinci tho pohlav a vku

intersexuln variace: - jsou dny odlinostmi obou pohlav - u dvek nastv nstup puberty dve ne u chlapc zpravidla o 1,5 2 roky dve - dvky se snadnji pizpsobuj a jsou spoleentj - chlapci projevuj se nevyvenmi reakcemi i vkony interindividuln variace: - jsou dny odlinostmi individua, jeho genotypem a specifickmi ivotnmi podmnkami - u nkterch jedinc se pubescentn zmny objevuj dve, u jinch mnohem pozdji dlouhodob zrychlen tlesnho vvoje sekulrn akcelerace nap. v roce 1891 byl nstup menstruace v 16 17 letech, v roce 1930 ve 14 letech a dnes u v 11 12 letech viva, zmny ve zpsobu ivota, dokonalej pe o matku a dt

docelerace - znamen opak zpomalovn psychosocilnho vvoje v obdob dospvn - vznamnm faktorem docelerace je prodluovn koln dochzky a tm i sociln a ekonomick zvislosti na rodich pubescence je pechodn obdob mezi dtstvm a dosplost na zatku puberty se vymuj z hypofzy gonadotropiny - zahajuj innost pohl. orgn u obou pohlav

Pohlavn rozdly projevujc se v dospvn jsou: primrn => vvoj pohlavnch orgn sekundrn => vzhledov odlien mue a eny nap.rst sval, vous, ochlupen u mu) terciln => innost srdce, mozku atd. kvartrn => psychosexuln zaloen lovka, odlin zamen psychiky u obou pohlav

pubescence obdob hledn vlastn identity doprovzen pocity nejistoty a pochybnostmi vtina pubescent vnuje pozornost svmu zevnjku a hodnot sv tlesn vlastnosti tlesn j se vznamn podl na sebepojet a tvorb identity hormonln zmny v dospvn zpsobuj variabilitu emonho provn hovo se o obdob hnvu a bou vznamnou roli hraj pohybov aktivity, kter pomhaj uvolnit napt a zvit citovou stabilitu zdokonaluje se zrakov vnmn, pedstavy jsou obecnj a postupn ztrcej eidetismus vvoj intelektu se bl svmu vrcholu mylen je prun, tvoiv pokrauje proces emancipace od rodiny hovo se o krizi rodiovsk autority poteba ptelstv a intimnho vztahu je v obdob dospvn velice siln stoup zjem o druh pohlav v obdob pubescence se mohou objevit nutkav neurzy, depresivn stavy kolem 15 roku kulminuj sebevraedn tendence

77

Otzka slo 25. ADOLESCENCE charakteristika tlesnch, psychickch a socilnch zmn vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 8) Adolescence 15 (16) - 21 (23) obdob vrcholu krsy, svesti a inteligence dv zkladn linie: profesionln a lsky - nejblich mezilidskch vztah ukonen obdob - osamostatnn vstup do dosplho ivota, bt dospl znamen pevzt za sebe plnou odpovdnost (i za lidi, kter si k sob pipoutme), mlad lid vstup do samostatnho ivota oddaluj.

flexibilita uvaovn, nezaten zkuenost uvauje adolescent asto velmi radikln v tomto obdob se utvej strategie chovn ve vztahu k vkonu i vlastn sociln pozici zevnjek se stv clem i prostedkem dosaen potebn sociln pozice projevuje se tendence k uniformit. Na zatku je pohlavn zralost a ukonen zkladn koly, na konci pak ekonomick nezvislost a nstup do prce (co se netk nap. vysokokolskch student). Adolescence je jaksi pechodn obdob, kter lovku slou k urovnn si vlastnch hodnot, postoj a cl, aby nsledn dokzal dobe nakldat se dvma zkladnmi atributy dosplosti - se svobodou a odpovdnost. V tto fzi se dotv identita - dospl jedinec v optimlnm ppad v, km je - tedy zn sv vlastnosti, sv siln a slab strnky, je si vdom limit svch monost a vytyil si realistick cle. dv monosti, jak dojt k vlastnmu sebepojet (identit): pevzat prefabrikovanho vzorce od rodiny nebo jinch, nebo si vytvoit identitu aktivn sm. Zvltnm typem pevzet identity je tzv. antiidentifikace, kdy lovk dl pesn opak toho, co po nm chce jeho okol. Antiidentifikace je ovem ve skutenosti pouze zpsob koprovn druhch, kterm jedinec sice vyjaduje nesouhlas, ale souasn nehled vlastn cestu. tzv. adolescentn moratorium = lovk zatm odkld definitivn rozhodnut ohledn vlastnho zaclen a experimentuje s rznmi Nespch ve vytven identity me mt tak formu tzv. difzn identity, kter v krajnm ppad u spad do oblasti patologie. Takov jedinec trp velkm vnitnm zmatkem a nen schopn systematicky smovat k njakmu cli. Zralost jedince se projev mj. ve schopnosti navzn a udren dlouhodobho intimnho vztahu. Bandura uvd pojem self efficacy, co je vdom vlastn innosti, vsledek vlastn specifick zkuenosti se sebou samm.

Socializace vt nroky na hloubku vztahu, vznikaj sociln vztahy vyho typu zaloen na porozumn, spolench clech a innostech, vzjemn pomoci

78

zaazen do novch kolektiv - pechod na jinou kolu nebo pracovit (navazovn novch kontakt, budovn pozic v novch skupinch) Snaha osamostatnit se, odpoutat od rodi a jejich autority. Mn se vztah mezi dospvajcm a jeho rodii. Ti ztrcej svoji nadazenou pozici => ambivalentn pocity - vd, e jejich potomek je dospl, ale na rovni emoc se s touto skutenost odmtaj smit. Adolescent, kter si je u jistj sm sebou, postupn ztrc potebu demonstrativn se vymezovat vi rodim a jeho vztah k nim se ukliduje. V optimlnm ppad se poda doclit nov formy pozitivnho a obohacujcho vztahu rodi a jejich dosplho potomka. mn se vztahy k vrstevnkm - vy poadavky, dochz i k samotstv. snaha o osamostatnn zasahuje i vrstevnickou adolescentn skupinu, od kter se zral jedinec postupn odpoutv. Sexuln poteba se stv potebou psychosociln; nen tedy ji pouze tlesnou a prestin zleitost. partnersk vztahy (a u hetero nebo homosexuln) jsou charakteristick velkou zamilovanost; Prvn sexuln styk je dleitm meznkem v ivot lovka - subjektivn zvyuje spoleenskou presti a je to dal dkaz dosplosti. m vy je vzdln, tm pozdji se sexuln aktivitou zan. nstup do zamstnn - vznamn zmna v ivot lovka - lovk se mus pizpsobit prosted, do nho pijde, akceptovat autoritu nadzench i "sluebn starch" spolupracovnk. Status vdlen innho lovka je dalm signlem dosplosti a nezvislosti a v na kultue je dosplost jako takov vymezena v podstat zejmna ekonomickou samostatnost.

Psychologick teorie zahrnujc adolescenci S. Freuda lovk prochz v tomto obdob tzv. genitlnm stdiem. - dva zkladn obrann mechanismy v adolescenci: asketismus a intelektualizaci. Intelektualizace je konflikt sexuln a emotivn, kter se transformuje do innost spojench s intelektualn innost. Napklad rzn filozofick nzory, umleck innost. Asketismus je strach ped svmi vlastnmi sexulnmi impulzy. R. J. Havighust uvd nkolik vvojovch kol obdob adolescence: Pro naplnn vvojovho kolu nabz konkrtn spolenost urit vzorce chovn. Pijet vlastnho tla, fyzickch zmn, vetn pohlavn zralosti a pohlavn role. Kognitivn komplexnost, abstraktn mylen, schopnost aplikovat intelektov potencil v bnm ivot. Uplatnn emocionlnho a kognitivnho potencilu ve vrstevnickch vztazch, schopnost vytvet a udrovat vztahy s vrstevnky obojho pohlav. Zmna vztahu k dosplm, zejmna rodim, autonomie, ppadn respekt a tolerance. Zskn pedstavy o ekonomick nezvislosti, smovn k jistotm, volba povoln, profesn kvalifikace. Zskn zkuenost v erotickm vztahu, pprava na partnerstv, rodinu. Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonlnch dovednost zamench ke komunit a spolenosti. Pedstava o budoucch prioritch a clech, o stylu ivota. Ujasnn hierarchie hodnot, reflexe stabilizace vlastnho vztahu ke svtu a ivotu. Erikson - psychosociln teorie, vvojov kol = vytvoen vlastn identity (11 19), identita x zmaten rol, uvdomovn si sebe sama, budovn vlastnho j, tvorba sebepojet, rozpor: jedinec chpn jinak, ne se chpe sm, zvislost na rodich, ctnost je vrnost zvolenmu povoln, i ivotn filozofii Vvoj identity propracoval Marcia - 4 potenciln stavy identity: difzn identita. lovk v tto fzi neprov krizi ani zvazek, snadno ovlivniteln vrstevnky, sebehodnocen je zvisl na hodnocen druhch. Nhradn identita - jedinec sv postoje, normy nekriticky pebr od autorit, bez poteby ovovat je vlastn zkuenost.

79

Status moratoria - identita, spojen s pocity zkosti a pochybnostmi, ani by jedinec na sebe bral skuten zvazky. Toto obdob je pln experimentac a zkouen si rol. Dosaen identita - stav, kdy je ji krize zaehnna. Otzky m jsem, co jsem, jsou vyeeny. Dosaen identita spojuje ptomnost, budoucnost i minulost ve smyslupln celek => svd o vysplosti jedince. Lid v tomto stavu maj reln J mnohem ble idelnmu J x Lid ve fzi nhradn a difzn identity jsou asto dogmatit, neflexibiln, maj velkou vzdlenost relnho a idelnho j. problematick je, e se adolescent nachz ve stejnou dobu v rznch stdich. Identitu ovlivuje osobnost, rodina, vrstevnci. Rodina stle vystupuje v roli bezpen zkladny, kter by mla jedinci umoovat expanzi do svta. Pokud tomu tak je, podporuje vvoj identity sprvnm smrem. Jedinci, kte maj dobr vztah s rodii, ale nen jim umonna expanze, se asto nachzej ve stavu nhradn identity. Jedinci s difzn identitou jsou asto z rodin s problematickmi vztahy uvnit.

Adolescence jako proces uen, poznvn a pijmn rol rozvoj abstraktnho mylen adolescent je konfrontovn s jinm souborem poadavk a jinm repertorem rol. vytvej se nov vrstevnick seskupen. adolescenti hledaj sociln platformu, kde se mohou s ostatnmi srovnvat - rezonann deska - parta umouje jedinci o sob zjiovat informace, vznik nov zpsob reflexe a sebereflexe. pechod od nutn zvislosti na druhch do stdia relativn nezvislosti popisuje Lernerv dynamick interakn model - sna se o postihnut adolescentnho vvoje v souvislostech biologickch, psychickch a socilnch v tzv. celoivotnm utven. Zamil se na analzu rovn vvoje. Zmny v jedn rovni ovlivuj zmny na vech dalch rovnch. rovn: biologick, sociokulturn, psychologick. Lernerova teorie je zaloena na zptnovazebnm a interaknm psoben.

Diferenciace obdob asn adolescence (10 - 13 LET) - prvn biologick a fyzick zmny, zjem o jedince druhho pohlav stedn adolescence (14 - 16 LET) - vlastn dospvn je nejastjm objektem vah a hodnocen, odlien se od okol, hledn vlastn identity pozdn adolescence (17 - 20 LET) - zamlej se nad vlastn perspektivou, poteba nkam patit, podlet se na nem nebo nco s druhmi sdlet. Kognitivn zmny stdium formlnch operac (11-12let). V tomto obdob mluvme o tzv. hypoteticko - deduktivnm mylen. Adolescenti ji uvauj nezvisle na ptomnosti, vytvej si a testuj hypotzy. Propozin mylen (proposition = vrok) jde o schopnost testovat logiku vrok, jejich neodmyslitelnou soust je jazyk dleit pro vyjadovn a chpn abstraktnch pojm. Konsekvence abstraktnho mylen - adolescent si vytv tzv. imaginrn obecenstvo - pocit, e je stedem pozornosti, je velice citliv na kritiku z okol, pedevm na veejnosti, m pocit jedinenosti. egocentrismus, vid svt velice ideln, typick je hdavost, argumentovn, nerozhodnost Mylen je mn absolutn, vce vztahov, pibv vdom rznch rizik. Zvaovn dsledk nabv na vznamu. Dleit jsou proitky, vztahy, zkuenosti. zhoren pozornost a pracovn schopnost, zhoren sebeovldn, prudk i pecitlivl zpsoby reagovn (hlubok hormonln pemny psob na centrln nervov systm)

Emocionalita citov zitky jsou ji citliv diferencovny schopnost selektivn odpovdat na urit podnty ast pocity nejistoty, strachu a zkosti, obavy z budoucnosti podceovn a peceovn sebe sama - vkyvy ve vkonu a v kzni ve kole nebo na pracoviti v asn adolescenci je ast emon labilita, posun nlad k negativnm rozladm. Ve stedn a pozdn adolescenci tyto pznaky odeznvaj, adolescent by ml bt u stabiln ve svm uvaovn, ml by nabt pocit, e zvldne urit vci ji sm a bez pomoci.

80

81

Inteligence inteligence dosahuje vrcholu ve 20 letech, ale pak pokrauje dl tekut (fluidn) - zdrav selsk rozum; vrozen zklad lovka, (+pudy, emoce, temperament) krystalick - nabvme ji bhem ivota pomoc veho, co na ns psob - me ve st jet vzrstat

Tlesn zmny Biologick a sociln zralost jedince nemus jt stejnm tempem (biologick znaky dospvn a dosplosti nastupuj dve ne zralost sociln, psychick, charakterov). Mlad lovk chce vypadat a t jako dospl, ale chyb mu k tomu dleit vnitrn pedpoklady zkuenost a odpovdnost pro nronou prci.

Pohlavn zmny u dvek 1. 2. 3. 4. 5. stadium: nejsou zatm viditeln pohlavn znaky. stadium: dochz ke zvtovn prsn tkn pod bradavkou, okolo genitlu je prvn pohlavn ochlupen. stadium: vyvj se vnj kontura prsou. stadium: ochlupen genitlu je na rovni dosplho typu. stadium: pln dokonen vvoj sekundrnch pohlavnch znak.

Pohlavn zmny u chlapc 1. 2. 3. 4. 5. stadium: nejsou zatm viditeln pohlavn znaky. stadium: dochz ke zvtovn varlat a ourku. stadium: dochz ke zvtovn penisu do dlky, objevuje se ochlupen. stadium: pokrauje zvtovn penisu, vyvj se alud, ochlupen je ji jak v dosplosti. stadium: vnj pohlavn znaky jsou vyvinuty, objevuj se vousy, hrubne hlas.

Trend sekulrn akcelerace - S rostouc ivotn rovn se urychluje dozrvn organismu. Pklad akcelerace je typick pro menstruaci. V roce 1897 dostvaly dvky prvn menses v patncti a estncti letech. V roce 1938 u ve trncti letech a v roce 1962 ve tincti letech.

82

Otzka slo 26. OBDOB DOSPLOSTI vvojov zmny v dosplosti, zkladn fze, tlesn, psychick a sociln vvoj vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st Dosplost Kulminan perioda kulminan obdob od 20 60 let nzk dynamika dlen na dl periody (Phoda, an): mectma (asn dosplost 20 30 let), adultium (stedn dosplost 30 45 let), intervium (pozdn dosplost 45 60 let) podmnky dosplosti podle ana: existenn sobstanost, produktivn pracovn innost; schopnost spolupracovat, podizovat se veden; ekonomick nezvislost; zral jednn bez impulsivnosti; relnost pln; samostatn bydlen 20 - 3O let mlo zpracovan asn dosplost preakm expanzivn etapa, velk aktivita, vitalita

MECTMA:

znaky dosplosti: ekonomick nezvislost, samostatn bydlen, vyzrl chovn, navazovn kontaktu s druhm pohlavm, vce asu trvme s pteli ne s rodii rozvoj osobn identity (dosplho) smovn k realizaci osobnch cl zavren procesu hledn pracovnho a spole. uplatnn, profesn specializace, profesionalizace dokonalej poznvac innost mozku, orientace v asoprostoru; zrychlen psychickch intelektulnch operac a koncentrace pozornosti tvoivost - psychick prunost, vynalzavost, pstupnost k netradinm pstupm pam se ji nezvyuje; schopnost uit se vrchol realistitj motivy, integrace nzor zvyovn sebevdom (I. fze batole j, II. fze puberta, III. fze mectma) dynamick e, skvl vyjadovn, roste slovn zsoba a postupn se ustl velk citlivost na kritiku hjen svho j vrchol biologick zralost, vrchol tlesnch sil vrchol fyzickho rstu, zvyuje se vha ustlen hormonln innosti obdob intimity ERIKSON harmonizace a citov stabilizace realizace manelsk a rodiovsk role nejvce a nejsnadnji se rozvj rodiovsk povinnosti (senzitivn obdob pro to)

83

nstup monogamnch vztah; manelstv; psychosexuln zralost; zkouka osobn integrity a vyzrlosti manelstv a prvn krize (po 4/5. roce), druh krize po 20/22 letech prvn znmky strnut smyslov orgny 30 48 let stedn dosplost - akm vrchol produktivity vybudovn samostatnosti vchova dt krize stednho vku

ADULTIUM: -

vyrovnn proces evolunch a involunmi biologick strnut: tlesn strnka se opotebovv, snen rychlosti, men vkony dehydratace, hypertenze, dnut a edivn vlas, tloustnut (ve dky hypofze - dochz ke strnut lz s vnitn sekrec); men prunost ke, vrsky, zmenen zornice, ni prunost oky, men prunost kloub hor hmat, zrak, sluch i ich (o 30%), chu je na svm vrcholu snaha kompenzovat zmny na tle (cvienm, stravou) vy unavitelnost, ni imunita, chronick onemocnn mylen: analytick, tvoiv, produktivn; snen schopnosti uen (o 1/5), pokles inteligence, v nkterch profesch vrchol tvoivost (hlavn technick tvoivost, atd.) city se stabilizuj a diferencuj; emoce nejsou tak hlubok (povrchnost a chladnost, citov otuplost), kles schopnost NS; druh manelsk krize, stereotyp, odrstn dt, navazovn mimomanelskch vztah; an: Prmrn vk, v nm se ena podruh vdv, je 34 let, mu se podruh en ve 37 letech. Lid jsou v druhm manelstv shovvavj velkou st ivota vypluje prce; konflikt rol; mon neurzy

krize stednho vku INTERVIUM: bilancovn, 35 40 let syndrom przdnho hnzda - krize ivotnho stedu lovk se dostv do stereotypu, nava, vyerpn, nechu k innosti, ztrta zjm vahy o smrti, nepjemn pocity z nebyt (e jednou nebudou t, nebudou sobstan) u nkoho se objevuj deprese, neurotick stavy, alkoholismus, dokazovn si, e jsme mlad (milenky, milenci) introverze snaha najt adekvtn zpsob ivota

45 60 let postakm - pozdn dosplost nejproblmovj etapa (hor ne st) pevaha proces involunch - menopauza, klimaktrium (u mu neprokzno), ubvaj sly

obdob zralho vku, stednho vku, potek sestupu, odpoledne ivota, ran st bytek mozkovch bunk a funknosti mozkovho systmu slbne pam na jmna a sla, hor vzpomnn, rychlej nava strn psychosexulnch rozdl - maskulinizace en a feminizace mu (eny a mui jsou si psychicky podobnj), ubv sexuln pud menopauza (51 let, ernoky kolem 30), klimakterium

84

zmenen vajenk, dlohy, mn hormon, pauzy v menstruaci nvaly horka, pocen, rozladnost psychick problmy pi klimaktriu podrdnost, depresivn ladn, negativn emoce, nava, strach, deprese uvdomujeme si ubvn sil viditeln kles vkonnost srdce, plic, aludku, stev zhoren metabolizmu (tloustnut) zhoren zraku (oi blednou), sluchu (nedoslchavost vce u levho ucha, vce u vych tn) nespavost v noci se budme X ve dne usnme zbavujeme se spoleensk petvky, jsme vce sami sebou ubv sebevdom, spoleensk a pracovn uplatnn psoben na jeho zven pokrauje introverze, uzavrn se do sebe - kles odolnost eit a pizpsobovat se stlost a stereotypnost, pelivost velk interindividuln variabilita provn vt emon zranitelnost, ni frustran tolerance dleit pozitivn mylen, zjmy role prarodie jako kompenzace dchod

85

Otzka slo 27. PSYCHOLOGIE ST involun zmny, biologick, psychologick a sociln aspekty strnut vvojov obdob: 1) prenatln - ped narozenm 2) perinatln - porod a nkolik hodin po nm 3) postnatln - a) novorozenec - do esti tdn b) kojenec - do jednoho roku vku 4) batolec - 1-3 roky 5) pedkoln - 3-6 let 6) mlad koln vk 6-11 let 7) star koln vk - 11-16 let 8) adolescence - do 21 roku vku, zahrnuje ranou dosplost 9) asn dosplost 10) stedn dosplost 11) pozdn dosplost 12) st 12) st Hlavn periody vvoje - dtstv (= integran obdob, 0- 20 let, pedopsychologie) - spojuj se vechny funkce, nejlpe propracovan - dosplost (= kulminan obdob, 20- 60 let, adultopsychologie) - st (= involun obdob, od 60 let, gerontopsychologie) Integran perioda - zahrnuje dtstv a mld, pprava na budouc ivot - znaky: aktivita, imitace a identifikace, hravost, velk ovlivnitelnost, obdob vchovy, optimismus, extroverze, rituly (odstrann napt, nervozity) Kulminan obdob ran dosplost (20- 30)- preakm, mectma stedn dosplost (30- 48)- akm, adultium pozdn dosplost (48- 60)- postakm, intervium

Involun obdob Phoda ran st (60- 74)- senescence stedn st (75- 89)- kmetstv pozdn st (90- 0)- patriarchum

- zima ivota, problematick obdob - endogenn vlivy: pohlav, geny, emoce - exogenn vlivy: zzem, npl ivota, zjmy - veobecn biologick jev (strnou i anorganick sloueniny) - strnut podle nkterch psycholog probh od poet (mozek strne od 25 let) - snen adaptace na nov vci, podmnky apod. - snen odolnost vi virm a bakterim - disfunkce organismu (ledviny, vysok krevn tlak, srdce,) - bytek vody v orgnech a celm tle zmenen orgn, svratl ke, zmenen postavy (o 3- 5 cm/rok) - ageizmus = tam, kde jsou sta lidi diskriminovni - deteriorizace= chtrn organismu - gerontologie= vda o strnut a st - gerontopsychologie= psychologie starch lid - rzn teorie strnut:

86

ekologick teorie - draz na splodiny, kter se ukldaj v tle genetick teorie - strnut mme ddin naprogramovan chromozomln teorie - strnut zpsobuj zmny v chromozomech teorie metabolickch omyl - kup se omyly a zmny na rovni bunk a tkn strnut smrt teorie volnch radikl - star organismus neum odbourat voln radikly a ty vstupuj do organismu imunologick teorie - sniuje se schopnost imunity teorie bytku bunk - buky ubvaj a odumraj, existuje naprogramovan bunn smrt = apoptza teorie omezen energie - dlka ivota je nepmo mrn tempu vdeje energie

Biologick aspekty - vraznj ne psychick snen schopnosti uzdraven, opotebovanost, snen vkonnost a koordinace bytek vody, degenerace kost, ochablost sval - problm s rovnovhou, ztrta elasticity ke zpomalen metabolismu - snen sekrece aludench v, problmy s vyluovnm pokles tlesn teploty, sniuje se schopnost vyrobit si teplo (zimomivost) dnut synaps, nutnost stimulace - hor okyslien mozku, odumraj a zmenuj se mozkov buky srdce usazovn vpnku, zmenovn prunosti chlopn, nrst systolickho tlaku, kornatn tepen arteriosklerza (men prmr tepen), pebvaj erven krvinky zpomalen ei - tvrdnou hlasivky - pomalej a mn vrazn e, monology, vnitn e poruchy dchn, chronick bronchitidy strnut smyslovch orgn, otupen chuti (cukr a sl), ztrta onicovho tuku (zapadl oi) psychosexuln rozdly - maskulinizace en (hrubne hlas, rozhodnost), feminizace mu (mrn, vy hlas, laskavost), pina - hormonln zmny

Pychologick aspekty - mn zeteln odrazem zmn mozku a smyslovch orgn; zpomalen reaknho asu, psychickch funkc, pesnosti vnmn, diferenciace zmna povahy mylen - zpomalen perseverace, ztrta pohotovosti, originality, abstraktnosti; univerzln pohled zhoren pamti (hlavn bezprostedn), mnemick funkce - mezery v pamatovn kompenzuj konfabulacemi mechanick pam zachovan lpe ne logick; pi uen je nutn astji opakovat ivotn zkuenost, moudrost, rozvnost, vt klid, men vbunost a malichernost, nebazruje se na malikostech, ir pohled na vc, velkorysost zmny osobnosti - vce projev skuten individuality - oprotn od norem, schmat sniuje se schopnost adaptace - konzervatismus, nedvra v nov, sniuje se odolnost proti rznm vlivm, kles tolerance k NS city - labilita, stupuje se egocentrismus, stupovn negativnch vlastnost, sklon k zpornm emocm, enormn citlivost, zranitelnost, blzkost k pli, vztahovanost, pocit mncennosti, zpohodlnn problmy: stavy zmatenosti, poruchy vdom, orientace, percepce; demence; involun deprese; zeslen afekty smutku; pibv dokonavch sebevrad; ubv neurz ztrta sobstanosti, pokles kulturnch poteb a zjm, stv se introvertem, divkem ivota tendence k introverzi, poteba pomoci, aby lid nezstali izolovan nelitovat se, nebt sm, mt psychickou oporu v nejblich

87

OTZKY K TESTU
vysvtlit psychoanalitick pojet hry Freud hra umouje uvolnn od problm vyjmenovat 3 vvojov psychology V. Phoda, J. vancara, J. Vank, P. an, Fr. da, Matjek, Langmajer, Bhlerov, William Stern, Bowlby, Ren Spitz, Erikson, Vanurov, M. Vgnerov kdy se zan rozvjet vle a sebepojet na pelomu 2./3. roku (batolec obd.) dtsk negativismus, potek sebeuvdomovn sebe sama (slovko J co je longitudiln pstup / podln t jedinci sledovni po uritou dobu,zachyceny zmny psychickch fc bhem uritho asovho seku. Dti narozen v ur. dob, reprezentativn (stejn podm.ve vzdln rodi, socioekonom.pvod), sledovn dostaten dlouhou dobu(nap.narozen do konce dospvn)asov nron. jak jsou sloky sebepojet kognitivn (poznvac) = sebepoznn emocionln = sebelska voln = seberealizace rozdl mezi nezralm a nesvprvnm nezralost doasn nesvprvnost (nezpsobilost) trval co je fylogeneze a ontogeneze fylogeneze = vznik a vvoj druhu zahrnujc vvoj vech ivch organism a do souasn podoby druh ontogeneze = vvoj jednotlivce od poet do smrti jak se projevuje fantazie projevuje se ve hrch, pohdkch obohacuje a rozvj mylen uplatuje se pi plnovn budoucnosti, ve snech, pedstava ivota naich pedk vymezit mecitmu = ran dosplost = preakm od 20 do 30 let kvantitativn a kvalitativn poruchy vvoje kvantitativn: zpomalen vvoj, zrychlen vvoj, fixace vvoje, regrese vvoje kvalitativn: asto nezvratn, atypick forma vvoje FAS = fatln alkoholov syndrom vede k potratm, pedasnm porodm, nzk porodn vze typick obliej (chyb tvar hornho rtu, jin tvar lebky) rozdl mezi hrou a uenm hra: mysln, zmrn innost, typick pro dtstv uen: pevld nezmrn, spontnn, probh po cel ivot vypsat vrozen reflexy sac, dvic, uchopovac, opi (Robinsonv), lekov (objmac), tnickojov, hledac, fenomn lezen a kren, Babkinovv, patelrn charakteristika kresby neurotickho dtte astji pouv tmav barvy, mal postaviky, umstn dole, ast gumovn, opravovn vysvtlit animismus a antropomorfismus animismus = oivovn neivch pedmt antropomorfismus = zlidovn (slunko s lidskm obliejem) vysvtlit kolovou zralost vle jestli doke vydret u kolu pracovn nvyky zda je dt dostaten samostatn fyzikln teratogeny zen (rentgenov, radioaktivn) hluk

88

pdy, razy

Ahojky, tady poslm co bylo ve stedu na zkouce z vvojov psychologie 1. Zvltnosti emoc vdtskm vku? 2. Co zraje u dt rychleji sluch nebo zrak? 3. Mylen? 4. Primrn a sekundrn kruhov reakce (experimentace)? 5. Gender role, vvoj, co je to, kdy se vatv u dt? 6. Rozdlen kolnho vku? 7. Kresba u dt s ADHD? 8. Rozdlen st? 9. Rozdlen mezi brouknm a vatlanm

1. vvoj mozku v prenat. obd., 2. interakn teorie3- pedstavitel (to chtela asi piageta a eriksona? 3. ageismus 4. hlavn znaky integranho obdob 5. casove vymez freudovo genitalni obd. 6. decentrace v poznvn u dt kolnho vku 7. turneruv a klinefelteruv syndrom - co maji spolecne, co je jine.., 8. 5 vlastnosti starych lid 9. co je to nostricismus - v cem se projevuje 10 vyjmenuj psycholgy intefracni teorie...

1. Kdo se zabval studiem morlky a charakteru? 2. K emu je dobr anamnza? 3. Kdy se projevuje mravn perfekcionismus? 4. Klasifikace her 5. Vvoj ei podle Phody 6. Typologie deprivovanch dt 7. Rozdly v enskm a muskm klimakteriu 8. Vyjmenovat ti testy, kter se pouvaj pro posouzen koln pipravenosti. 9. 4 znaky dtsk kresby 10. Co je to synkretismus

89

90