POČÁTKY STÁTNOSTI NA NAŠEM ÚZEMÍ

Slované uzavírají příchodem do V až střední Evropy v 6. st. stěhování národů - usazují se i na našem území:
rodová společnost, zemědělství, rozvoj řemesel a obchodu, pohanské náboženství

Sámova říše
. francký kupec Sámo sjednotil slovanské kmeny proti bojovným Avarům – kmenový svaz Slovanů
. francký král Dagobert (z rodu Meroveovců) si chtěl Slovany podmanit – vojenské tažení Franků skončilo
ale jejich porážkou u Vogastisburgu v roce 631 (zapsáno v kronice franckého kronikáře Fredegara)
. Sámo měl hodně žen a potomků; po jeho smrti se svaz slovanských kmenů rozpadl

VELKÁ MORAVA

Mojmír (833 - 846)

. kníže na jihu Moravy, podmanil si nitranské knížectví na JZ Slovenska (porazil nitranského kníže Pribinu)
. další zvětšování území (na sever Moravy, dále na Slovensko – přesné hranice nejou známy) – vznik říše
. z Východofrancké říše (vznikla po roce 843, kdy se verdunskou smlouvou rozpadla Francká říše) se snažil
její vládce Ludvík Němec (vnuk Karla Velikého) získat vliv na území Velkomoravské říše – využívá proto
christianizaci: na Moravě nebylo biskupství, spadala do pasovské diecéze (Pasov v Bavorsku - sídlo biskupa)
. frančtí kněží přinášeli latinskou liturgii (- latina jazykem bohoslužeb), nedostatečně teologicky vzdělaní

Rastislav (846 – 870)

. snaží se vymanit VM z vlivu silnějšího západního sousedního státu
. žádá papeže o zřízení biskupství na Moravě (= vytvoření moravské diecéze), ale bez úspěchu
. posílá poselstvo do Byzance k císaři s žádostí o poslání misionářů (kněží) na Moravu
. asi v roce 863 přišli na Moravu z řecké Soluně (patřila do Byzantské říše) bratři Konstantin a Metoděj
s doprovodem – přinesli písmo (hlaholici) a zavedli na Moravě slovanskou liturgii
. frančtí kněží si stěžovali na slovanskou liturgii papeži (žárlivost na úspěch)
. K a M putovali do Říma, kde obhájili svou činnost na Moravě; papež založil arcibiskupství moravské a
Metoděj se stal moravským arcibiskupem; Konstantin onemocněl, vstoupil poblíž Řima do kláštera (přijal
jméno Cyril), brzy zemřel – v Římě pohřben v kostele sv. Klimenta, jehož ostatky bratři přinesli (z Krymu)

Svatopluk (870 – 894)

. Rastislavův synovec, snaha získat vládu na Moravě ho přivedla ke spojenectví s Východofranckou říší
. z toho důvodu zatčen Rastislav a dočasně vězněn i Metoděj
. mír ve Forcheimu mezi Vfr. říší a Velkomoravskou říší uzavřen v roce 874
. konflikty mezi Z (franckou - latinskou) a V (byzantskou – slovanskou) misijí na Moravě se stupňovaly
. Metoděj šel opět do Říma v roce 880; papež potvrdil moravskou arcidiecézi (slovanská liturgie), ale zřídil
nově nitranskou diecézi (latinská liturgie; biskupem Wiching) – konflikt tedy nevyřešen
. před smrtí v roce 885 Metoděj zřejmě pokřtil na Moravě českého knížete Bořivoje a jeho manželku Ludmilu
. po Metodějově smrti byli jeho žáci vyhnáni (vedl je sv. Gorazd, odešli do Bulharska; z písma, které s
sebou přinesli se vyvinula azbuka), na Moravě převládla latinská liturgie

Mojmír II. (894 – 905)

. vnitřní nejednota – mocenské spory mezi bratry (pověst o Svatoplukových prutech – potřeba jednoty!)
. nájezdy Maďarů od JV, zřejmě také povodně – zánik VM

Centra VM: Valy u Mikulčic, Staré Město u Uherského Hradiště, Velehrad (sídlo církevní školy)

Archeologické nálezy: základy kamenných kostelů a sídel knížat

šperky (kolaté knoflíky = gombíky), zbraně, nástroje (- vyspělé kovářství)

Písemnictví: Proglas – předmluva k českému překladu evangelií (připisováno Konstantinovi)

Zákon sjudnyj ljudem – zákoník
Panonské legendy – legendy o životech Konstantina (= Cyrila) a Metoděje