Pronunciación

en español
 Pro Druháci a Třeťáci,
všechny výš sexty a výš
 Snažte se ve
všech videích
všechno NAHLAS
opakovat, ať si
procvičíte
výslovnost a
nezapomenete
mluvit španělsky:-)
Pronunciación - výslovnost
Samohlásky se ve španělštině čtou zhruba stejně jako v češtině, jen E je mnohem zavřenější, měkčí (jako
brněnské e), takže změkčí i předchozí souhlásku: LE bude téměř ĽE, ale není to důležité.
VÝSLOVNOST B, V
● Výslovnost hlásky „B“ a „V“ ve španělštině přibližně odpovídá českému „B“, (Barcelona, Valencia)
● Uprostřed slova se čte velmi oslabeně, tak, že chceme vyslovit B, ale nedovřeme rty “β” (hablar)

VÝSLOVNOST C
● Písmeno „C“ se před „E“ a „I“ vyslovuje tak, že se špička jazyku mírně vysune mezi přední zuby, jako anglické θ; můžeme
také vyslovovat jako české s, tak se vyslovuje v celé Americe (Cervantes, Francisco)
● Před „A“ „O“ „U“ nebo souhláskou se vyslovuje jako české „K“ (Caracas, Cuba, Colombia)

VÝSLOVNOST D
● Písmeno „D“ se na začátku slova čte jako česká “d” (dime, dar, Daniel). Uprostřed slova je výslovnost slabá, chceme říct d, ale
patra se dotkneme jazykem jen velmi zlehka δ: (producto, adelante)

VÝSLOVNOST G
● „G“ se před„E“ a „I“ se vyslovuje přibližně jako české „CH“ (Argentina, Egipto).
● Pokud stojí před „A“ „O“ „U“ nebo souhláskou, vyslovuje se přibližně jako české „G“ (Garcia, González, Guatemala,
Granada)
● Skupiny GUE, GUI se vyslovují jako [ge], [gi]. Pozor, hláska „U“ se mezi nimi nevyslovuje! (Miguel, Guinea)
● GÜE, GÜI se vyslovuje [gue], [gui]. (pingüino, bilingüe)
VÝSLOVNOST H
● „H“ se vůbec nevyslovuje. (hotel, Honduras)

VÝSLOVNOST CH
● Hláska „CH“ odpovída přibližně českému „Č“, ale ve Španělsku je jeho výslovnost mnohem měkčí, jako když říká č malé dítě.
(Chile, chico)

VÝSLOVNOST J
● „J“ vyslovujeme přibližně jako české „CH“, ale ve Španělsku se vyslovuje mnohem hlouběji v hrdle než u nás. (Japón, jirafa,
José)

Procvičení:
https://student.onlinejazyky.cz/lesson/public-detail/id/6833/hash/fce0829227904bf77e3b1d2475104fd2
VÝSLOVNOST Q a K
● "K" vyslovujeme pouze ve spojeních QUE [ke], QUI [ki] (Quito, Márquez) a v cizích slovech: kilo [kilo]

VÝSLOVNOST LL
● "LL"se přibližně vyslovuje jako české "J", protože jazyk se velmi těsně přiblíží patru; skoro až říkáme české ď (Mallorca, llamarse)

VÝSLOVNOST Ñ
● vyslovujeme jako české "Ň", pouze místo háčku se píše vlnovka (niño, España)

VÝSLOVNOST R
● uvnitř slova mezi samohláskami nebo na konci slova je výslovnost kratší a méně výrazná než v češtině, naopak na začátku slova je
jeho výslovnost výraznější, musíme “zavrčet”, vyslovit alespoň dvě rychlá rr za sebou (Caracas, Rusia)

VÝSLOVNOST RR
● dvojité "RR" se může vyskytovat uvnitř slova mezi samohláskami, vyslovuje se jako dlouhé a výrazné r: alespoň dvě rychlá rr za
sebou (perro, Tarragona)
VÝSLOVNOST X
● "X" se vyslovuje jako [ks], stejně jako v češtině (texto)
● výjimkou jsou staré zeměpisné názvy, například México, mexicano, Oaxaca; vždy se vyslovují jako české ch

VÝSLOVNOST Y
● pokud stojí samostatně (je to spojka, česká spojka “a”), vyslovuje se jako "I" (María y Pepe)
● na začátku slova a mezi samohláskami se vyslovuje asi jako české "J" : stejně jako španělské “ll” (Yucatán)

VÝSLOVNOST Z
● se vyskytuje pouze před samohláskami a, o, u a vyslovuje se jako [θ] (stejně jako u ce,ci); pokud nám nejde tato výslovnost, můžeme
ho vyslovovat jako české s (NIKDY však jako české z) (Zaragoza, Zorrilla, Venezuela)

Procvičení:
cvičení
Acento - přízvuk
Přízvuk ve španělštině neznamená délku slabiky, ale její přízvučnost, důraz na ni,
podobně jako v angličtině. Na rozdíl od češtiny není přízvuk vždy na první slabice,
může být na kterékoli slabice. Jaká jsou tedy pravidla?

1) Slova končící na souhlásku (s výjimkou n, s) mají přízvuk na poslední slabice:

Calidad, ordenador, reloj, andaluz

2) Slova končící na samohlásku a n, s mají přízvuk na předposlední slabice: Tato skupina je

nejpočetnější:
Chico, trabajo, hablamos, mapa, Carmen, Carlos

3) Pokud mají slova přízvuk jinde, značí se graficky (tzv. tilde): Nepleťme si proto TILDE nad
písmenem s českou čárkou označující délku samohlásky!
Árbol, lápiz, catalán, difícil

4. Jednoslabičná slova jsou vždy přízvučná, pokud stojí samostatně, ale přízvuk (tilde) se označuje
pouze v případě, že se jedná o dvě stejná slova, která se liší významem - tzv. Gramatický přízvuk:
Mi - mí, mas - más, te - té
Vázání slov ve větě

Další pravidlo pro čtení a mluvení zní, že slova nikdy nečteme samostatně, s
mezerou mezi nimi, ale v souvislých logických celcích. Uvědomte si, jak mluvíte
česky, a znáte to i z angličtiny. Všímejte si toho a dejte si na to pozor, až budete
opakovat věty podle videí i procvičovat čtení nahlas.

Ve španělštině se spojují slova patřící k sobě (člen a podstatné jméno, člen a

přídavné a podstatné jméno, zájmeno osobní se slovesem, částice záporu no se
slovesem apod.) i celé krátké věty: un hombre [u’nombre], el hotel [e’lotel], ¿qué
es esto? [‘ke’sesto].

Vázání slov má vliv na výslovnost začátečního b, v, d, g. Uvedené souhlásky se

vázáním dostávají do tak těsného spojení s předcházejícím slovem, že musí být
vysloveny jako uprostřed slova: Valencia [balenӨja] – ale: vamos a Valencia
[bamos a βalenӨja].
Latinoamerická
výslovnost,
všimněte si od
španělské
španělštiny
odlišné
výslovnosti CE,
CI (se, si) a
písmene V
Entonación Oznamovací věta
y melodía
del español Zvolací věta

Intonace
Rozkazovací věta
ve
španělštině
Tázací věta
Otázka Otázka s
na tázacím
ANO/NE zájmenem
Pokud čteme dlouhou větu a uděláme v ní logickou mezeru, intonace jde
před mezerou vždy nahoru. Totéž platí při čtení souvětí.
LEE en voz alta.
Čti si nahlas následující rozhovory. Soustřeď se na
výslovnost, vázání slov i intonaci.