Pedmluva

Tato kniha pojednv o tom, e to, co nazvme skutenost,

je ve sv podstat vsledkem komunikace. Nkomu se me zdt
podobn teze postaven na hlavu, nebo skutenost je pece
evidentn to, co skuten je, a komunikace je jen zpsob, jak ji
popisovat a sdlovat.
Mlo by se ukzat, e tomu tak nen; e vratk konstrukce
naeho kadodennho chpn skutenosti je svm zpsobem
bludn a e tuto konstrukci ustavin podprme a vyspravujeme
- dokonce i s nebezpem, e musme pekroutit fakta tak, aby
neodporovala naemu chpn skutenosti, msto toho, abychom
naopak pizpsobili svj pohled na svt tomu, co je nesporn.
Mlo by se tak ukzat, e zdaleka nejnebezpenj -jet
nebezpenj ne vechny tyto sebeklamy - je vra, e existuje
jenom jedna skutenost; existuje toti spe bezpoet pojet
skutenosti, kter mohou bt velmi rozporn a je jsou vechny
vsledkem komunikace, nikoliv odrazem jaksi vn, objektivn
pravdy.
Tsn vztah mezi skutenost a komunikac se stal pedmtem
zevrubnch vzkum teprve v posledn dob. Jet ped ticeti lety
by tedy takovto kniha nemohla vzniknout. A pesto neobsahuje nic,
na co by se nedalo pijt, co by se nedalo probdat a tvrdit ji ped
drahnou dobou. eknme to jet jinak: To, co je zde popsno,
nepoznalo nae mylen a v poslednch desetiletch, ale ve svch

zrodc nost i alespo pouh impuls vypodat se s podstatou a inky

ch to komunikace jako svbytnho fenomnu. Ovem, fyzici a odbornci
znala na sdlovac techniku impozantnm zpsobem vyeili problmy
ji
penosu informac, lingvistika poloila zklady vd o pvodu a
antika; stavb jazyk, a smantika zaala ji dvno zkoumat vznam znak
co
a symbol. Avak studium takzvan pragmatick strnky lidsk
ovem komunikace, to znamen zpsob, jimi se lid vzjemn ovlivuj
dlouho prostednictvm komunikace, piem mohou vznikat zcela odlin
chyblo skutenosti", nzory na svt a myln pedstavy - toto studium je
, byla pomrn novm odvtvm vzkumu.
pnprave Otzka, na kterou se pokou odpovdt tato kniha, zn: Jak

skuten je to, co zpravidla naivn a automaticky nazvme

skutenost?
Neskrvm, e knka chce bt zbavn a e chce tene seznmit
vtipnou formou s uritmi vybranmi oblastmi zkoumn komunikace, kter jsou nezvykl, pozoruhodn a nkdy mon a neuviteln, ale pesto (nebo snad prv proto) se bezprostedn podlej
na vzniku a formovn naeho chpn skutenosti. Pedantovi se
me tento zpsob prezentovn zdt povrchn a neodborn, neml
by vak zapomnat, e existuj dva zsadn odlin zpsoby vdeckho vysvtlen. Prvn zan zformulovnm teorie a pot pin
dkaz, e teorie plat, protoe pomh porozumt empirickm faktm.*'
Druh metoda je zaloena na snesen velkho mnostv pklad
z nejrznjch oblast, aby se pot pokusila konkrtn ukzat, jakou spolenou strukturu maj na prvn pohled pln rozdln pklady a jak se z toho daj vyvodit zvry. U obou metod m tud
vyuit pklad dosti odlin vznam. V prvnm ppad mus bt
zvolen pklady pesvdiv a prkazn. Ve druhm ppad maj
roli analogi, metafor a znzornn - mly by popisovat, init srozumitelnm, nikoli nutn hned dokazovat. Tento postup dovoluje
vyuvat takovch pklad, kter nemusej bt v psnm slova
smyslu vdeck; napklad vyut citt z bsn a romn, anekdot
a vtip a dokonce pout ist imaginrnch mylenkovch model
- je to postup, ktermu zjednal respekt ji ped mnoha lety Maxwell
postulovnm svho dmona.
Tato kniha se opr o druhou metodu a j doufm, e tm umon
teni, aby se ke komplexnm problmm, spojenm s chpnm
a pizpsobovnm skutenosti, piblil jako by zadnmi vrtky.
Text nevyaduje, aby ten rozuml jakmkoli vzorekm nebo
abstraktn teorii. Naopak, kniha mu chce vyprvt a pi tomto
vyprvn zprostedkovvat vdomosti. ten m monost otevt
* Vynikajcm pkladem takovto prezentace stejn tmatiky je kniha Petera L.
Bergera a Thomase Luckmanna "Spoleensk konstrukce skutenosti"', eeno
slovy autor: "systematick, teoretick pojednn z vdeck sociologie ".

ji na ktermkoli mst a zat st, nebo si j dl jen tak listovat.

Pokud v nm vzbud zjem a bude chtt zskat vce informac o
pslunm tmatu, odkazuji ho na seznam literatury, kter by mu
ml umonit dostat se k pramenm. Podobn me v knize zskat
podnty pro vlastn vzkumn projekty nebo pro tmata disertac
student socilnch vd i psychologie chovn.
Krom toho doufm, e knka me splnit i jin el. Jak ji
bylo naznaeno, vra, e prv vlastn pohled na skutenost znamen skutenost samu, pedstavuje nebezpenou bludnou ideu. Tato
idea se stv jet nebezpenj, spoj-li se s mesianismem, kdy
vyvolen" mus objasnit a uspodat svt tak, aby odpovdal jeho
ideji - a je jedno, jestli si samotn svt peje nebo nepeje takovto
d. Zpovn se uren definici skutenosti (napklad njakou
ideologi), opovlivost" vidt svt po svm a bt blaen z toho,
e dm svtu vlastn faznu, bv m dl astji oznaovno -v
orwellovskm slova smyslu -jako think-crime" (Orwell -1984).
Snad se tto knce poda pispt skromnm dlem k tomu, e jej
teni budou ostraitj vi rznm formm psychologick zvle
a e zkomplikuj modernm vymvam mozk a samozvanm spasitelm svta hladk vkon jejich nekalho emesla.
Materil, kter je zde shromdn, se zsti opr o moje pvodn
vzdln jazykov a filosofick a zsti o ptadvacetiletou praxi
psychoterapeutickou, z n jsem poslednch patnct let strvil jako
vzkumn pracovnk v Mental Research Institute v Palo Alto zejmna studiem klinickch aspekt lidsk komunikace. Jin sti
knihy se opraj o mou prci vysokokolskho uitele psychiatrie
na Stanfordsk universit a o m pednky na jinch universitch
a psychiatrickch vzkumnch a vzdlvacch institutech v Severn
Americe, Evrop i Latinsk Americe. Nkterch zmiovanch
tmat a vzkum jsem se zde dotkl jen zbn, o jinch zase vm
jen ryze teoreticky a zprostedkovan. Je vak zcela samozejm,
e nesu plnou zodpovdnost za zpsob svch vklad a za vechny
omyly a chyby.
Jak napovd podtitul, m kniha ti sti. Prvn st pojednv o
konfzi, to jest o poruchch komunikace a z nich vyplvajcch
9

zkreslench pi provn skutenosti. st druh prozkoumv trochu exotick pojem dezinformace, kterm se rozumj takov komplikace a poruchy mezilidsk skutenosti, kter mohou nastat pi
aktivnm ptrn po informaci nebo pi zmrnm zamlovn nebo
odmtn informac. Tet st je vnovna fascinujcm problmm
navazovn komunikace tam, kde dosud dn neexistuje - otzkm, kter se dotkaj nastolen takov skutenosti, kter by byla
oteven vem partnerm - a jsou tmito partnery zvata, obyvatel
jin planety nebo ist imaginrn bytosti.

10

Konfze
Proto, sstupme a zmme tam
jazyk jejich, aby jeden druhho
jazyku nerozuml.
Genesis 11.7

Stav konfze meme pojmout tak, e je zrcadlovm obrazem

komunikace. Co mme na mysli touto pli obecnou definic?
Jestlie takzvan spn komunikan proces spov v korektnm
pedn informac, a tm doshne zamlenho inku na pjemce,
pak ke konfzi dojde v dsledku komunikace, kter ztroskotala a
kter ponechv pjemce v nejistot nebo ve stavu, kdy nerozum.
Tato porucha v pizpsoben se skutenosti me sahat od stav
drobnho zmatku a po stav akutn zkosti. My lid, tak jako
vechny iv bytosti, jsme toti totln zvisl na okolnm svt a
tato zvislost se netk pouze poteb ltkov vmny, ale tak
dostaten vmny informac. To se tk pedevm naich mezilidskch vztah, kde je zvl dleit nejvy mon mra porozumn a pokud mono co nejmn konfze, aby se nm ve vztahu
dobe ilo. Pipomeme si asto citovan aforismus: Aby lovk
rozuml sm sob, mus mu porozumt nkdo jin. Aby mu porozuml nkdo jin, mus on porozumt jemu." [73] *>
Akoliv (nebo mon prv proto, e) je konfze doslova
kadodennm jevem, nebyla a dosud pedmtem vnho zkoumn - a to ani v rmci vzkumu komunikace. Je nedouc, a tak je
lep se j vyhnout. Ale prv proto, e je zrcadlovm obrazem
dobr" komunikace, me ns nemu piuit. Proto chceme na
nsledujcch stranch prozkoumat jej nejdleitj vlastnosti.
Meme pedem ci, e m i jist douc inky.
* sla v hranatch zvorkch odkazuj na bibliografii v zvru knihy.

13

Traduttore, traditore
Nebezpe konfze vznik vude tam, kde je teba penst smysl
a vznam z jednoho jazyka (v nejirm slova smyslu) do jinho
jazyka. Nezajmaj ns te evidentn chyby pi pekladu ani patn
peklad jako takov. Vznamnj jsou takov jazykov konfze,
kter vyplvaj z rznho vznamu tch anebo podobnch slov.
Burro je italsk slovo pro mslo (Butter), ve panltin ale znamen osel - tato zdnliv identita bv pointou mnoha hispano-italskch vtip. Chiavari (s drazem na prvnm a") je lzesk msto
na italsk Riviera di Levant; chiavare (s drazem na druhm a")
je italsk sloveso, kter nen zrovna pli spoleensk - tk se
provdn pohlavnho styku. Konfze tchto dvou slov zase
propjuje pointu trivilnm vtipm o nechpavm cizinci se patnou vslovnost. Ponkud tristnj je a pekvapiv ast chyba pi
pekldn anglickho pdavnho jmna actual nmeckm aktuell
(podobn jako panlskm actual, italskm attuale nebo francouzskm actuel). Anglick actual znamen skuten, opravdov,
pvodn", zatmco nmeck aktuelljak znmo: v danm momentu
dleit nebo platn, novodob". Podobn je tomu s pekladem
eventually, kter neznamen to, co nmeck eventuell (resp. eventualmente nebo eventuellement), nbr znamen: nakonec,
konen". Podstatn vnj jsou vak omyly, kterch se dopoutj i
zkuen pekladatel nad slovkou billion, kter v USA a ve Francii
oznauje tisc milin (109), zatmco ve Velk Britnii a ve vtin
dalch evropskch zem milin milin (1012). V tchto zemch
proto sprvn peklad americkho resp. francouzskho billion zni
miliarda {miliardo atd.). Je zbyten zdrazovat, e nsledky konfze mezi mslem a oslem asi nebudou tak zvan, jako zmna
109 za 1012, vloud-li se napklad do uebnice jadern fyziky.
Tyto strun odkazy nm maj poslouit pouze jako vod k nepli znmmu faktu, e se - v rozporu s knihou Genesis - babylnsk
zmaten jazyk neomezuj jen na lidskou komunikaci. Prkopnick
vzkumy nositele Nobelovy ceny Karla von Frische ukazuj, e vely
pouvaj velmi sloitou e tla, aby svm drukm (jedincm stej-

14

nho druhu) sdlily nejen objeven, ale i msto a kvalitu novch

nalezi potravy. Obecn eeno pouvaj k tomu ti rozlin tance":

1. Jestlie se nektar nachz v bezprostedn blzkosti kmene,

provede vela takzvan kruhov tanec, kter spov v plnch
kruzch stdav vlevo a stdav vpravo.
2. Potrava ve stedn vzdlenosti od kmene je naznaena takzvanm srpovitm tancem, kter, vidn seshora, se podob prothl
osmice, prohnut do srpku. Oteven srpku ukazuje na smr zdroje
potravy, a tak jako u ostatnch tanc rychlost tancovn se vztahuje
ke kvalit nektaru.
3. Je-li potrava vzdlena jet dle od kmene, provede vela tak
zvan tesav tanec, kter spov v tom, e se pohybuje nkolik
centimetr ve smru nalezit, vrac se zpt v plkruzch vpravo i
vlevo k vchozmu bodu a odsud cel pohyb opakuje. Bhem letu
vped npadn tese trupem sem a tam (viz obr.l).
Ped nkolika lety von Frisch dodaten objevil, e dv rzn
vely, toti rakousk a italsk (Apis mellifera carnica a Apis mellifera ligustica), se sice mohou zkit, mrumilovn spolu t a spolupracovat, ale e mluv rznmi dialekty", co znamen, e
zmnn daje o vzdlenosti pro n nabvaj rznch vznam [46].
Italsk vela provede tesav tanec pro udn vzdlenosti nad 40
metr, zatmco pro rakouskou tent signl znamen vzdlenost
nejm 90 metr. Rakousk vela, kter se vyd na let k nektaru

na zklad informace od italsk kolegyn, ho bude hledat marn,

protoe polet pli daleko od domovskho kmene. A obrcen:
italsk vela nedolet dost daleko, kdy se spolehne na informaci
od Rakuanky.
Tato e je velm vrozen. Von Frisch dokzal vypstit rakouskoitalsk kence, jejich komunikan chovn dalo podnt k babylonskm zmatkm: Objevil, e 16 jeho kenc mlo sice kresbu
tla typickou pro jejich italsk rodie, ale pouili 65 a 66krt srpovit tanec pro komunikovn stedn vzdlenosti od kmene. 15
kenc naopak vypadalo jako jejich rakout rodie, pouili vak
47-49krt kruhov tanec, kdy oznaovali tut vzdlenost. Jinmi
slovy mluvili italsky".
Zejm ponauen, kter si z tohoto pkladu meme vzt, je, e
pipisovn uritho vznamu uritmu znaku povede ke konfzi
tehdy, jestlie tento pipisovan vznam nen uznn vemi uivateli
danho znaku - teprve pak je mon, e rzn vznamy jsou sprvn
pekldny z jednoho jazyka do druhho (v nejirm slova smyslu).
Ji mn zejm je to, e tak my lid - tm, e pro svou komunikaci pouvme nejen zvukovou e, ale i e tla - mme sklon
potkat se se stejnmi problmy jako zmnn vely. Neverbln
vrazov formy ei tla, kter jsme zddili od svch zvecch pedchdc a dle je rozvinuli typicky lidskm zpsobem, jsou mnohem archaitj, a proto mnohem vzdlenj vdom, ne je nae
mluva. Existuje nesetn forem chovn, kter slou vem pslunkm dan kultury ke zprostedkovvn neverbln komunikace.
Tyto zpsoby chovn jsou vsledkem vyrstn a socializace v
uritm kulturnm prosted, rodinn tradici atd., a tm jsou v ns meme ci - naprogramovny. Etnologov poukazuj jak znmo
na to, e v rznch kulturch existuj doslova stovky zpsob pozdravu, vrazu radosti nebo smutku, zpsob sezen, postoj, chze,
smchu atd. Jestlie neztrcme ze zetele, e veker chovn v ptomnosti nkoho druhho m povahu sdlen, pochopme snadno,
kolik prostoru pro konfzi a konflikt je u jen v samotn oblasti ei
tla, nato pak v na mluv. Uveme si dva pklady:
V kad kultue existuje pravidlo pro sprvn" odstup, kter se
16

m zaujmout en face vi cizmu lovku. V zpadn Evrop a Severn Americe je tento odstup dn psloven dlkou pae. Ve
stedomo a v Latinsk Americe je odstup podstatn jin: dv
vzjemn se pibliujc osoby se zastav v mnohem krat vzdlenosti
od sebe. Jako stovky jinch podobnch pravidel sprvnho" chovn
v uritm rmci skutenosti jsou i tyto odstupy zcela neuvdomovan
a dokud se jimi d vichni astnci komunikace, neme mezi nimi
dojt ke konfliktu. Kdy se vak spolu octnou v jedn situaci
Severoamerian a Jihoamerian, budou se nutn chovat takto:
Jihoamerian zaujme odstup, kter je podle nho sprvn, ovem
Severoamerian se nebude ctit dobe. Z njakch nejasnch dvod
mu takov vzdlenost nebude pjemn, a tak si poodstoupenm
vytvo sprvnou" distanci. Teje ada na Jihoamerianovi: poct,
e nco nen v podku, a postoup vped a tak dl - a nakonec
Severoamerian naraz zdy o ze (eventuln propadne panice z
homosexulnho ataku). V kadm ppad budou mt oba nejasn
pocit, e se druh chov patn, a oba se budou pokouet celou
situaci korigovat. Tm vak vyvolaj typicky lidsk konflikt, kter
spov v tom, e korigujc chovn jednoho partnera je druhm
vidno jako prv tu chovn, kter vyaduje korekci [183]. A
protoe jim s nejvt pravdpodobnost nepispch na pomoc
dn etnolog, aby jim vysvtlil rozdlnost v ei jejich tl a v kulturnch normch, kter touto svou e vyjaduj, jsou oba v pkn
kai, podobajce se nespn hledajcm velm - vinu za konflikt
budou svalovat jeden na druhho.
Druh pklad pochz z knihy Interpersonal vnmn" [81] od
Lainga a jeho spolupracovnk. Pr, kter je spolu osm let, sdl v
rmci manelsk terapie, e prvn manelskou hdku mli hned druh
den lbnek. Sedli spolu v hotelovm baru a ena navzala hovor
s jinm manelskm prem od sousednho stolu. K jejmu velkmu
rozarovn (nazlobilo ji to) se manel odmtl zapojit do konverzace
a cel den se choval npadn neptelsky a odmtav. Ctila se tm
vehnna do trapn spoleensk situace a po nvratu na pokoj dolo
k hroznmu stetu, ve kterm si oba navzjem vyetli bezohlednost.
Te, po osmi letech, vylo najevo, e si oba naprosto odlin vykla-

yj

dali smysl a el lbnek (zvyku, kter by ml bt v zjmu lidstva

stejn sp zakzn). Pro enu pedstavovala svatebn cesta prvn
pleitost k vyzkouen si nov spoleensk role; jak se vyjdila, do
t doby nikdy nehovoila jako manelka s jinou manelkou - vdycky
byla jen dcerou, sestrou, ptelkyn, event, snoubenkou.
Mu vak chpal lbnky na svatebn cest jako as, kdy budou
vlun spolu, jako jedinenou pleitost obrtit se k ostatnmu svtu
zdy a vzjemn se jet vce sblit. Jej hovor s jinmi maneli si
proto vyloil tak, e j asi nesta jeho spolenost a e nedoke
uspokojit jej poteby. Samozejm i zde chybl pekladatel", kter
by odhalil chybu pekladu" u obou a dokzal by jim ji objasnit. *>
Abychom se vak vrtili nazpt od tm neuvdomovanch si
obsah k pevn vdommu uvn mluvy, konstatujme, e tak
zde mus pekladatel (tentokrt ve vlastnm slova smyslu) znt mnohem vce ne jen jazyky. Pekldn je umn, a to na jednu stranu
znamen, e i patn pekladatel je pod lep ne potaov peklad. Na druhou stranu vak i ten nejlep peklad zpsob ztrtu
-mon ani ne tak ztrtu objektivnch informac, ale nepochybn
redukuje ony tko uchopiteln aspekty ei, kter pat k jej podstat: jej krsu a obraznost, jej tradinost, rytmus a mnoh dal
rysy, kter jsou bezprostedn nepeloiteln. **>
Italov maj jedno ren: Traduttore, traditore. To, co dl tento
vrok tak zajmavm, je, e vyjaduje jak obtnost pekldn, kter
by bylo vrn originlu, tak to, e sm je pkladem tto obte. Jak
jednou poznamenal jazykovdec Roman Jacobson, doslovn (jazy-

kove sprvn) peklad pekladatel je zrdce" zbavuje tento vrok

jeho paronomzickho slova. ***'
To znamen, e takov peklad by sice byl korektn, a pesto by
ani v nejmenm nebyl tm, co vyjaduje originl.
Pro nae vahy je dle dleit, e e nepedv jen informace,
nbr je tak vrazem uritho pojet skutenosti. Jak konstatoval
ji Wilhelm von Humboldt, rzn jazyky neznamenaj, e je tu
mnoho oznaen jedn vci; jazyky pedstavuj rzn pohledy na
tot. Tato vlastnost vech jazyk se ukazuje bt velmi zvanou
zvlt na mezinrodnch konferencch, kde dochz ke stetu ideologi a kde mus bt beznadjn ztracen ten pekladatel nebo tlumonk, kter um jenom jazyky, ale neznjazyky ideologi. Lidov
demokracie nen, jak znmo, pln tot co demokracie; detente
m v ruskm slovnku jin vznam ne ve slovnku NATO; jedna a
t udlost me bt jednou stranou nazvna osvobozenm a druhou
stranou okupac.
Klov postaven pekladatele (a jet spe tlumonka) me
zpsobit, e zdnliv bezvznamn chyba vyvol rychle se c
zmatek.****>Tato konfze me mt navc vn dsledky, jestlie
Vlah a mrn je noc bezylrn
a klidn nad stechami, vprosted zahrad
se vzn luna, odhalujc v dlce
hebeny hor. moje milovan!
^^ ^ ^^
*** Paronomzie: enick obrat, kter je zaloen na souzvuku nebo podobnosti
Sl

* Konflikty tohoto typu (druh z obou nartnutch pklad) maj dalekoshl vznam z.
hlediska psychiatrie, a to zejmna tehdy, kdy se sama psychiatrie dopust tradinho
omylu a chce pinu konfliktu pist "patologii" jednoho i druhho partnera. Msto
toho, aby "pekldala " a vyloila nadosobn, a tedy nikoliv individuln redukovatelnou
povahu konfliktu, podepisuje se volbou pochybn formy terapie na udrovn mtu o
"blznn" nebo uskocch jednoho z partner.
** To samozejm neznamen, e by peklad nemohl bt sm umleckm dlem. Tam,
kde tomu tak je, vstupuje ovem nevyhnuteln do hry mistrovstv pekladatelovo. Uveme
jako pklad prvn tyi vere Leopardiho bsn "La sera del di di festa " (Veer
svtenho dne), jejich, krsa se neztrc ani v pekladu:

18

l** Prce ,ium0nka je jet nronj ne prce pekladatele, proto, od nj asto

vyaduje, aby se rozhodl ve zlomcch sekundy, ani m ^znos, hledat ve slovncch nebo
jinch knihch. Jazykov virtuozita a rozsah slovn zsoby dobrho tlumonka jsou tak
doslova fenomenln: Dnes mu, tlumoit na konfe,ena o plavb ve vmtrozem a pt tden
na sympoziu o vzkumu rakoviny a pouit p tom stovky vraz, kter prmrn vzdlan
oban nkdy nezn ani v rodnm jazyce^ Zvlt takzvan simultnn peklad pedstavuje v
och laika tenter neuventdny vkon. Simultnn tlumonk sly ve sluchtkch originln
jazyk, kter'pekld do jinho jazyka a svj peklad ihned k do mikrofonu. Jakkoli to
mue zmt nepravdpodobn, tato innost se me stl a tak mechanickou, .e existuji
specialist v tomto oboru, kte tvrd, e si pi tom z dlouh chvle tou jet noviny.

19

natrop neplechy na mezinrodnch konferencch, jejich zvry

ovlivuj za uritch okolnost osudy milin lid. K tomu jet pistupuje to, e podobn konfze mnohdy nevznikaj hrubou chybou
pekladatele nebo nedbalost tlumonka, nbr vyplynou z dobe
mnn snahy pispt sm od sebe - v zjmu vt jasnosti - njakm vysvtlenm nebo dodatkem. Profesor Ekvall, odbornk na orientln jazyky, kter tlumoil dlouh lta na nejvznamnjch konferencch na dlnm vchod, uvd jednu zvlt npadnou bezvznamnost":
Na zvrenm zasedn enevsk konference o een korejsk
otzky v lt roku 1954 vystoupil mluv Spojench nrod Paul
Henri Spaak proti nesmiitelnosti Severn Koreje, proti lidov n,
zastoupen ou En-laiem a proti Sovtskmu Svazu. Spaak byl toho
nzoru, e
komplexnost a otevenost nvrhu Spojench nrod in zbytenm uvaovat
o jakchkoli jinch nvrzch, a uzavel to vtou: Cette declaration est contenue
dans notre texte." Simultnn anglick verze, kterou jsem dostal do sluchtek,
znla: Toto vysvtlen je obsaeno v textu dohody o pm." Jak vylo pozdji
najevo, rozuml tlumonk dans I'autre texte" msto dans notre texte" a myslel
si, e ,,1'autre" je vgn a e je poteba ci to pesnji, a tak do pekladu vsunul
dohodu o pm".

Od toho okamiku dostaly vci rychl spd. ou si nenechal ujt

vhodnou pleitost a obvinil Spaaka, e jeho prohlen bylo nepatin. Zdraznil, e v rozporu s tm, co Spaak prv tvrdil, byl
naopak prv pijat nvrh nsk lidov republiky na sjednn
pm.
Paul Henri Spaak hledl na ou En-laie se smsic blahosklonnho, ale zase ne
pehnanho zjmu a zjevnho asu nad jeho vzruenm. Mon se domnval, e
tyto oste vyren nsk slabiky jsou zvltn reakc na elegantn nuanci toho, co
tak trefn vyjdil svou francouztinou; kadopdn hodlal pochopit, co tyto
pekvapiv ohlasy znamenaj, take si v dobrm myslu nasadil sluchtka. Kdy
mu doel smysl nskch slov - oklikou pes anglitinu a francouztinu, byla zase
ada na nm, aby se rozhnval a vehementn se doadoval udlen slova.

20

Protoe mnoz astnci konference vyslechli Spaakovo prohlen

ve francouztin, byli i oni zaraeni ouovou reakc. Naopak ti,
kte mli k dispozici pouze obohacen" peklad (ou, jeho delegace a Severokorejci), povaovali Spaakovo rozhoen za nemstn.
Nsledujcm lnkem v tomto etzci zmatk byla dal chyba
pekladu. Spaakovi se nakonec podailo vyvrtit veker pochybnosti o tom, e by kdy ekl onen osudn dodatek o sjednanm
pm". A jak se tak u po trapnch nedorozumnch stv, pedbhali se tejak on, tak jeho jet ped minutou neptel v ujiovn,
e te u si vzjemn rozumj a upmn si pej cel nedopaten
navdy smst se stolu. Pot ou vznesl dotaz:
Jestlie prohlen 16 stt OSN a posledn nvrh delegace nsk lidov republiky vyjaduj pes urit rozdly spolen pn, a nejen jednostrann stanovisko estnctky, pro by vlastn nemlo vyjdit vech 19 stt zastoupench zde
v enev toto spolen pn ve spolen dohod?

Samozejm, e lo o slovka pes urit rozdly", kter limitovala zdnlivou ouovu zdvoilost, by v me, kterou by bylo
mono bagatelizovat. V doznvajc nervozit z pedchozho
namhav vyjasnnho nedopaten svho kolegy dopustil se ouv
tlumonk chyby, e tato ti slova vynechal. Co se dlo dl, popisuje
Ekvall takto:
To, co nakonec Spaak slyel francouzsky, byl jasn apel na dohodu,
odvolvajc se na spolen pn dorozumt se. Mon mu v uch znlo, e jde
o opodn nsk umouden se a e na pistupuje na stanovisko, kter tak
vmluvn zastval. Mon si pomyslel, e ou konen dostal rozum. V zpalu
svho neporozumn ho opustil chladn a jasn rozum, a asi aby ukzal, e tak
on se um umoudit, vyhlsil bez vhn: En ce que me con-cerne et pour viter
toute doute, je suis pret affirmer que jaccepte la proposition du dlgu de la
rpublique chinoise." (Co se m te, a abych se vhnul jakmkoli
pochybnostem, chci konstatovat, e j nvrh zstupce nsk republiky
pijmm.")

21

Nsledky se rovnaly senzaci. V konferennm sle propukla boue

rozhoen a zuila dobrou titvrthodinu. Zdlo se, e Spaak, veobecn uznvan vdce zpadnch mocnost, podvedl vlastn lidi,
a - abychom jet jednou citovali Ekvalla:
zruil od potku zvrenho zasedn tak usilovn budovanou jednomyslnost
a jednotu a peel na stranu neptel. Premir Austrlie Casey, filipnsk vicepresident Garcia a vedouc dalch delegac se pedhnli v tom, aby jim bylo udleno
slovo. Generl Bedell Smith, vedouc delegace USA, se pokouel dlat dv vci
najednou: tak on se chtl dostat ke slovu, ale souasn zabraoval jihokorejsk
delegaci, kter vytuila zradu a chystala se opustit sl, fyzicky v odchodu. Sir
Anthony Eden zjevn nevdl - v konfzi pevratn se odvjejcch udlost -,
jestli Spaak zniehonic ustoupil, nebo jestli se mu naopak podailo pimt k stupku any. A hlavn mu nebylo jasn, komu by te ml udlit slovo, kdy se jich
hlsilo tolik najednou. Zdlo se, e i on podlehl veobecnmu zmatku, kter zavldl. [38]

Pro ns m velk vznam to, co zde Ekvall pouze naznauje:

Protoe sm ovldal vechny konferenn jazyky, byl patrn jedinm astnkem enevsk konference o Koreji, ktermu byl naprosto
jasn pvod a lavinovit prbh cel tto konfze. Vichni ostatn
astnci znali jen st toho, co vdl Ekvall, a prv sten informovanost je typickm zpsobem dohnla k tomu, aby vtili
zradu a neupmnost. Role tlumonka se omezuje nutn na pouh
vrn echo (skromn definice Ekvalla); tlumonk me jen zprostedkovvat, ale nesm aktivn zasahovat do bhu udlost. Pokud
se te obsahu jednn jako takovho, je toto omezen samozejm
absolutn nezbytn. Ideln by bylo, kdyby byl komunikan tok
natolik bezchybn a pravdiv, jako kdyby partnei mluvili tm
samm jazykem. Prv toto vak stav tlumonka do jistm zpsobem mocensk pozice, kter ped i pozici pedsedajcho cel
konference, nebo jako kad zprostedkovatel disponuje znanou
mrou skryt moci. *' Ob strany jsou na nho odkzny, nebo pro
n pedstavuje jedinou monost, jak si porozumt. Rozum se samo
sebou, e obas se dostav velik pokuen vyut tto moci a nebt
jen vrnm echem. Prv o tom vyprv historka, kter ns zavede
22

do as rakousko-uhersk monarchie; s nejvt pravdpodobnost

nochz od mue jmnem Roda Roda, jednoho z nejvtch kronik on epochy:
Oficr jednoho rakouskho oddlu m rozkaz shnout k represm
proti albnsk vesnici, pokud by jej obyvatel pln neuposlechli
rakouskch poadavk. Natst ani jeden z vojk nemluv albnsky a obyvatel vesnice zase nerozumj ani jednomu z mnoha
jazyk, ktermi se mluvilo v etnickm babylnu c. a k. armdy.
Nakonec se pece jenom najde tlumonk - mu se zdravm, selskm
rozumem, kter meme tak asto vidt u obyvatel onch vzdlench
a exotickch zem na vchod a na jih od Vdn. V celm tom dohadovn nen peloena snad jedin vta pravdiv, tlumonk spe
vyprv obma stranm to, co chtj od druhch slyet, tu mrn
pohroz, tam zase nazna slibujeme", a nakonec ob strany
povauj protivnka za tak rozumnho a frovho, e rakousk oficr
u nevid sebemen dvod, pro by ml shnout k represm, a obyvatelstvo vesnice ho nechce nechat odjet, dokud si od nich nevezme
drky na rozlouenou - o kterch si zase on mysl, e se jedn o
dobrovoln odevzdvan reparace.
V dobch, ve kterch se odehrv tato dajn historka, byla jet
psychoterapie neznmm pojmem. Pesto meme intervenci tlumonka oznait jako terapeutickou. To ovem zejm neodpovd
tomu, co si pod tmto pojmem pedstavuje ten. Protoe: co to
m, prosm vs, spolenho se zkoumnm nevdom, s nhledem
a se zralost lovka? Vdy ta historka je spe o propletenci lhan,
manipulace a zmrn vyvolan konfze. Rozhodujc vak je, kter
situce byla konfznj, a tud patologitj: ta ped nebo po interDjinnm pkladem takovto formy moci jsou Prsov, kte po vyhnn islmem ze sv irnsk domoviny ij jako izolovan menina hlavn na zem dnen velk Bombaje - mezi obyvatelstvem, mluvcm jazyky maharati a gujarati. J
pchodem East india Company a pod britskou sprvou, kter ji pozdji vystudala, vyctili instinktivn sv ance stt se prostednky mezi britskmi kolontaitory a obyvatelstvem, a to zejmna jako makli a pekupnci. Tmto zpsobem
Pusu k bjnmu bohatstv a znanmu nepmmu vlivu, ani. pitom pozbyli statutu zdnliv bezvznamn meniny.

23

vnci tlumonkov? Odpov na otzku zvis na tom, jakou hodnotu pipisujeme poctivosti, jestlie tato poctivost slou nelidskosti.
Bylo by vak zatm pedasn pokouet se o odpov. Nevyhnuteln se jet k tto otzce a nejednoznanm odpovdm na ni
dostaneme, kdy se budeme zabvat pozoruhodnmi komunikanmi
kontexty, ve kterch je vechno pravdiv, i prav opak" (strana
74 a n.). Budi prozatm konstatovno jen tolik: Jeliko hlub porozumn komunikaci vrh nov svtlo na problmy lid, nut ns
kriticky pezkoumat i dosavadn pokusy o een.

dzvednout. Jak to souvis s bo vemohoucnost? Inu: dokud Bh

H ke nadzvednout sklu, dotud ji nevytvoil dost velkou; pokud
ale nebude umt zvednout, pak nen z tohoto dvodu vemohouc.
2 Na otzku, pro se vlastn usmv Mona Lisa, odpovdl jeden
osmnctilet mladk: Jednoho veera se vrtil pan Lisa z prce
dom a zeptal se: Tak, co jsi dnes dlala? A Mona Lisa se usmla
a ekla: Pedstav si, piel Leonardo a maloval m."
3. Jak se d uposlechnout npisu z obrzku .2 (kter vymyslel
njak vtiplek)? *'
OBR2

Paradoxy
Kdy si myslm,
e u na tebe nemyslm,
pod jet na tebe myslm.
Chci proto zkusit
nemyslet si,
e u na tebe nemyslm.
Zenov kan

Tm, co jsme a dosud ekli, nen jet ani zdaleka vyznaeno

irok pole konfze. Vidli jsme, e se me vyskytnout vude tam,
kde se mus pekldat z jednoho jazyka (v nejirm slova smyslu)
do jinho, piem se me z rznch dvod stt, e jedno a tot
sdlen (znovu v nejirm slova smyslu) m jak pro vyslajcho,
tak pro pjemce velice odlin vznam a smysl. Nyn ble prozkoumme nkolik typickch situac, v nich konfze nevyplv z
poruch v prbhu penen, nbr je obsaena v samotn struktue
sdlen. Co tm mme na mysli, se d opt nejlpe objasnit na
pkladech:
1. Podle jedn star historky, jej zvr dovede vyvst z mry
pln stejn teology, jako filosofy, zpochybnil bel bo vemo-.
houcnost jednoho krsnho dne tm, e vyzval Boha, aby stvoil
sklu, kter bude tak obrovsk, e by ji ani sm Bh nedokzal
24

Tto znaky si nevmej

Ignore this sign " znamen: Tlo znaky si nevmej! Aby vzvy uposlechl, mus
'" clovk npis nejdve pest. Tm ale poruuje pkaz, aby si cedule nevmal.

25

4. Jak j jsem rd, e nesnm pent, protoe kdyby mi chutnal, tak bych ho jedl, a j ho tak nenvidm!" (Anonym)
5. Filosof Karl Popper ml jednou jednomu svmu kolegovi poslat lstek [134]:
Mil M.G.,
prosm Vs, polete mi tento lstek zase nazpt, ale naped vepite do przdnho
obdlnku vlevo od mho podpisu ano" nebo jakoukoli jinou znaku, mte-li
dvod se domnvat, e pi obdren lstku najdu tento obdlnek stle przdn.
________________
V oddan K.R.Popper

Jestlie tyto pklady svm zpsobem ochromily tenovu mysl,

pak prv uinil prvn praktickou zkuenost s dalm druhem konfze. Jet lpe ji vyjdila Pamela Traversov ve sv znm knce
pro dti - v Mary Poppinsov". Anglick dvtko Mary navtv
se svmi chrnnci Janou a Michalem pernkstv pan Corryov.
Pan Corryov, tenk vyzbl staena - arodjnice, m dv obrovsk
utrpen dcery, kter se jmenuj Fany a Anny a pracuj v krm,
zatmco ona sama se zdruje vtinou v mal svtnice za krmkem. Kdy sly Mary Poppinsovou a dti, vyjde ven:
Myslm, m drah," obrtila se na Mary Poppinsovou, kterou, jak se zdlo,
velmi dobe znala, myslm, e jste sem vichni pili pro pernky?"
Ano, pan Corryov," zdvoile ekla Mary Poppinsov.
Dobr. Fany a Anny u vm nco daly?" A podvala se na Janu a na Michala.
Jana zavrtla hlavou. Za pultem se ozvaly dva tich hlasy.
Ne, matko," pokorn ekla slena Fany.
My jsme to prv chtly udlat, matko...," zaala ustraen eptat slena Anny.
Nato se pan Corryov vztyila v cel sv vce a zuiv se podvala na sv
obrovsk dcery. Potom spustila pomalu hnvivm, hrozivm hlasem:
Prv jste to chtly udlat? Ale, to je nramn zajmav! Dovol, abych se t
zeptala, Anny, kdo ti dovolil rozdvat moje pernky...?"
Nikdo, matko. Ale j jsem nic nerozdvala. J jen myslela..."
Tys jen myslela! To je od tebe nramn hezk. Ale j bych byla rda, kdybys

26

lela vbec. Na vecko mylen, kterho je tu teba, stam sama!" ekla pan
ov svm pomalm, hrozivm hlasem. Potom propukla v ostr chichotav
smch.
Podvejte se na ni! Jen se na ni podvejte! Strapytel! Ubreen dtko!" jeela
ukazujc svm uzlovitm prstem na dceru.
Jana s Michalem se obrtili a vidli, e po irok, smutn tvi sleny Anny
stk velik slza. Ale neekli ani slovo, protoe jim pan Corryov, akoliv byla
tak drobounk, nahnla strach.
(Peklad J. a A. Horkovi)

Pan Corryov nepotebovala vc ne pl minuty na to, aby se j

podailo zablokovat ubohou Anny ve vech tech oblastech lidskho
ivota a provn, a sice v jednn, mylen i v ctn. Svou prvn
otzkou naznauje, e pokld za samozejm, e jej dcery dtem
daj pernky. Jakmile se vak dcery omlouvaj za to, e tak jet
neuinily, upe jim najednou prvo na samostatnyednm'. Anny se
pokou obhajovat tm, e to pece ve skutenosti neudlala, jenom
to chtla udlat - zjevn a vcelku tak rozumn pedpokld, e
matka pot s jejm samostatnm mylenm. Ale ani tm si
nevyslou mateskou pochvalu, nebo pan Corryov ji okamit
utne s tm, e nem co takovm zpsobem a vbec jakkoli myslet.
A zpsob, jakm d matka najevo svou nelibost, nenech nakonec
nikoho na pochybch, e udlost nepovauje za dnou malichernost,
a e od svch dcer oekv, e toho budou velice litovat. Sotva se
vak d Anny do ple, matka hned zesmn dceiny pocity.
I kdy nevme, pro pan Corryov zachz prv takto se svmi
dcerami, nemli bychom nad pbhem jednodue mvnout rukou
s tm, e je pece pouze vymylen. Stejn komunikan vzorec
nalzme toti a pli asto v klinicky naruench rodinch, a
existuje k nmu rozshl literatura [nap. 13, 80, 82, 166, 167,
168, 174, 180, 185]. Mluv se o nm jako o dvojn vazb. To, co m
tento pojem spolenho s ve uvedenmi pklady, je struktura,
kter odpovd struktue paradox (antinomi) ve formln logice,
zatmco laikovi se nad slovy logick paradoxy" vybav tak nanejv
zbavn chvilky z dob koln dochzky, jejich vskyt na poli lidsk
27

komunikace m nesmrn vznam. A pln stejn jako u dcer pan

Corryov meme u tohoto tmatu rozliovat ti varianty:
1. Ten, koho kraj druz - v ivot pro nj velmi dleit - lid
za to, jak vnm skutenost nebo za zpsob, jak vid sm sebe (napklad rodie, kte vytkaj prv toto svmu dtti), bude mt nakonec tendenci nevit vlastnm smyslm. Nejistota s tm spojen
je podntem a vzvou pro druh, aby se snaili jet vc a aby sami
vidli vci sprvn". Dve i pozdji je obvinn, e mus bt blzen,
kdy m takov podivn nzory. Protoe je mu tmto zpsobem
neustle naznaovno, e nem pravdu, pijde mu jet mnohem
t vyznat se ve svt a hlavn v mezilidskch vztazch. Ve sv
konfzi bude mt sklon stle bludnji hledat a pekrucovat kontext
a d skutenosti, kter se zd bt druhm lidem tak jasn, jemu
vak vbec jasn nen. Jestlie nevezmeme v potaz prv popsanou
interakci s lidmi kolem nho, bude jeho chovn, umle izolovan,
odpovdat klinickmu obrazu schizofrenie.
2. Ten, koho druz lid - v ivot pro nj dleit - in zodpovdnm za to, e ct njak jinak, ne by ml, bude se nakonec ctit
vinen za to, e v sob neum probudit ty sprvn" pocity. Tento
pocit viny pak jen roz seznam tch pocit, kter by neml mt.
Nejastji se toto dilema vyskytuje tam, kde se rodie strnule dr
rozen pedstavy, e sprvn vychovan dt mus bt vesel. V
sebemen rozlad sv ratolesti vid pak hned nmou obalobu
svho rodiovskho selhn. Vtinou se i oni brn obalobou, e
dt nem prvo mt takzvan negativn pocity. kaj teba: Po
vem, co jsme pro tebe udlali, by ses ml radovat a bt spokojen."
Sebemen doasn smutek nebo zoufalost dtte jsou oznaeny
za nevdnost a zlomyslnost a vyvolvaj v dtti nekonen
zdroje vitek. Vidno izolovan, t.j. opt bez zetele k
mezilidskmu kontextu, odpovd vsledn chovn dtte klinickmu obrazu deprese.
3. Ten, kdo dostv od dleitch osob takov nvody, jak se chovat, kter po nm urit chovn jak vyaduj, tak mu ho zakazuj,
je vren do paradoxn situace, v n me uposlechnout jen tm, e
bude neposlun. Zkladn pravidlo tohoto paradoxu zn: Dlej,
28

co ti km, a ne to, co bych byl rd, abys dlal." Vyskytuje se napklad tam, kde rodie od svho syna oekvaj, e bude na jednu stranu
respektovat zkon a podek, a na druhou stranu, e se jen tak
ned". Jin rodie pikldaj velkou vhu vtzstv: na jednu stranu
pro n el svt prostedky, ale na druhou stranu se u dtte dovolvaj smyslu pro fair play a poctivosti za vech okolnost. Podobn me zat matka svou dceru varovat u od tlho vku ped
oklivost a nebezpemi veho, co je spojeno se sexem, zrove
vak ani na chvli nezapochybovat o tom, e se jako ena m nechat
od mu obletovat a e by mla mt hodn npadnk. Chovn,
kter je vsledkem tohoto rozporu, odpovd asto sociln definici
rozkolsanosti. [180]
Existuje vak jet tvrt varianta, kter je mon dokonce nejastj u proto, e jej vskyt se neomezuje jen na klinicky naruen komunikan situace. Jedn se o podivnou, velmi iritujc
tse, kter se dostav vdy, kdy partner po druhm vyaduje zcela
urit spontnn chovn, kter vak u prv proto nen mon projevit spontnn, protoe je vyadovno. Co do intenzity a nalhavosti
se tyto paradoxy, nazvan Bu spontnn!", vyskytuj na irok
kle od nevinnch rozmek a po tragick propleten. Jde o jednu
z mnoha zvltnost lidsk komunikace, e nen mon pimt
druhho, aby spontnn vyplnil njak pn nebo njakou potebu.
Vyadovan spontaneita vede spe nevyhnuteln k paradoxn situaci, v n vyadovn znemon vlastn naplnn. Tento komunikan vzorec nastane napklad tehdy, kdy manelka pedhod
manelovi, e by j taky nkdy mohl pinst kytku. Protoe u zejm del dobu touila po tomto nepatrnm dkazu lsky, meme z
lidskho hlediska jej pn pochopit. Naopak je u mn evidentn,
e prv tm s konenou platnost pekazila, aby se j to, po em
tou, splnilo: Bude-li on te jej pn ignorovat, bude se ctit milovna jet m; ale i kdy ho spln, bude se ctit nespokojen,
protoe j nepinesl kytku spontnn, sm od sebe, ale jenom proto,
ze
si o ni ekla. Podobn se me vst rodim, kte pokldaj svho
s
yna za pli poddivho a mkkho, a tud se mu v rznch
obmnch sna vtlouct do hlavy vzvu Nepodizuj se tolik!"
29

I tady jsou mon jenom dva vsledky, oba nepijateln. Bumladk

zstane pasivn (rodie s nm budou nespokojen, protoe je neposlechl a nezaal vystupovat rznji), nebo sv chovn zmn tak,
jak si to pej, ale oni budou pesto nespokojen, protoe se te sice
chov sprvn, ale vlastn je vechno patn (vdy on se jim zase
poddil). Do tchto choulostivch mezilidskch situacch bvaj
vtaeni vichni partnei stejn, tebae je vina za n dvna podle
okolnost tomu i onomu.
Obrzek 3 ukazuje zvltn variantu paradoxu typu Buspontnn!", nebo pesnji eeno jeho vrnho obrazu.

Npis na odvu barmanky We're glad you're here" (tko

peloiteln npis, ale eknme e: T ns, e jste n host) se
dostv do kontrastu se zpsobem, jakm je jejich smysl komunikovn. Srden pivtn m vznam jen tehdy, je-li nabdnuto individuln a spontnn. Tomu nejene neodpovd vraz ve tvi barmanky, kter servruje kvu, ale protie tomu u sm fakt, e sriov placka", kterou mon nos jako soust uniformy kad
zamstnanec hotelu, tko v hostovi vyvol dojem, e je osobn
vtanm hostem. V tomto ppad tedy nespov paradoxnost ve
vyadovn spontnnho chovn, ale naopak v nerozliujcm
nabzen pseudo-spontnn pohostinnosti kadmu bez rozdlu.
Paradoxy jsou universln a mohou natropit neplechu v kterkoli
oblasti lidskch vztah. Mme dobr dvod se domnvat, e mohou
trvale ovlivovat nae pojmn skutenosti. Pojmy jako spontaneita,
dvra, dslednost, prokazatelnost, spravedlnost, normalita, moc a
mnoh dal maj fatln sklon, zamyslme-li se nad nimi dkladn,
vystit do paradoxnch situac. Podvejme se na posledn z tchto pojm, na moc. Moc plod sv vlastn paradoxy a dvojn vazby, jak to
nzorn ukazuje citt ze studie Petera Schmida o vztazch mezi USA
a Japonskem uprosted edestch let. Pro Schmida bylo tehdy Japonsko, ijc si pohodln ve stnu Ameriky, Hamletem, kter se zmtal
mezi vzjemn se vyluujcmi idely jistoty a vzdn se moci:
Moc, jak zn argument, je zl; proto se j vzdvm, ne zcela, ale jak je to jen
mon. Chrn m mj ptel. Ten m moc... a proto je zl... m m opovren,
nenvidm ho..., a pesto mu musm podat ruku. Jsem bezmocn, protoe chci
bt dobr... proto m mj zl ptel nade mnou moc. Odsuzuji ho za to, co dl
jako mocipn, a pesto se cel tesu, e by mohl kloptnout. Protoe kdy
kloptne mj ochrnce, co by mu jako zlmu patilo, padnu i j, ten dobr...
[159]

We're glad you're here"

(T ns, e jste tady)

30

Moc m tendenci zkazit mocnho, zan svj slavn aforismus

Lord Acton (Power tends to corrupt, and absolute power corrupts
absolutely). Nen tak tk si to pedstavit. Mn zejm jsou vak
zvltn, paradoxn nsledky, kter z toho zdnliv logicky vyplvaj: toti e je poteba se moci vyhbat, protoe je zl. Prv
31

v dnen dob znovu oila utopick idea spolenosti, kter se obejde

bez moci a bez nsil. Patologick podoby moci, kter tato idea
plod, jsou obzvlt dojemn a vyznauj se subtiln nelidskost.
Znovu je opraovna Rousseauova zastaral, filosofick teze o dobrm, prodnm lovku a o spolenosti, kter ho kaz, je nabzena
jako nevinn moudro, na kter se zrovna te pilo. Stejn jako za
as Rousseaua zstv pitom nejasn, jak je mon, e celek
vech prodnch, dobrch lid me vbec vytvoit takovou zlovstnou, temnou moc, kter je zodpovdn za vechen tlak, duevn
nemoci a sebevrady, rozvody, alkoholismus a kriminalitu. Naproti
tomu ji v roce 1945 Karl Popper ve svm dle Oteven spolenost
a jej neptel" poznamenal, na dnen dobu a prorocky, e rj
astn, primitivn spolenosti (kter, mimochodem, neexistoval
nikdy) je ztracen pro vechny, kdo pojedli ze stromu poznn. m
vce se pokoume obracet k heroickmu obdob kmenov spolenosti, tm bezpenji se ocitme u inkvizice, tajn policie a zromantizovanho gangsterstv." [135]
Podvejme se na tuto paradoxn situaci v jednom konkrtnm rmci.
V modern psychiatrick stavn praxi se podnikaj usilovn opaten
k tomu, aby se vztahy mezi lkai, oetujcm personlem a pacienty vyvarovaly pokud mono jakhokoli nznaku moci. Jakkoli je to
douc a humnn, plin horlivost me vst k pozoruhodnm
vsledkm. Clem stavn lby je, jak to jenom nejlpe jde, obnovit pacientovu normalitu - tohoto cle evidentn neum doshnout
vlastnmi silami, nebo jinak by nebyl v stavu. A budeme chtt
uchopit pojem psychick normality z hlediska lkaskho, psychologickho i filosofickho, ve zcela praktick rovin se bude tkat
vdy stupn pacientova pizpsoben se skutenosti. Pod tmito
zdnliv naprosto jasnmi slovy (kad pece v, co je skuten...)
se vtinou vybav chovn, kter je v souladu se zsadnmi, zcela
konkrtnmi normami. Nejdleitj normou ze vech je ta, e by
se jimi mli vichni dit spontnn, a nikoli napklad jenom proto,
e pacientovi nic jinho nezbv. To ale neznamen nic vc a nic
m, ne e se mus chovat spontnn sprvn - pokud se tak nechov, pak je prv proto pacientem a potebuje dal pomoc. Protoe
32

mu ale pomoc nesm bt vnucovna, zbvaj jen zpsoby paradoxnho ovlivovn. Tak je napklad ze zsady sprvn nenutit
nikoho astnit se skupinovch sezen. Neast na sezench ale
dokazuje", e pacient jet nen schopen sm od sebe pochopit, co
je pro nho dobr, a uinit tomu odpovdajc rozhodnut (astnit
se sezen). Je proto poteba njakm zpsobem rozhodnout za nho,
co se v praxi vtinou provede tak, e si ho lovk vezme po dobrm stranou a znovu ho ujist, e nejde o dn ntlak k asti na
skupinch, a pot na nm doprodrobna vyzvd, pro vlastn
nechod na sezen sm od sebe. - Deviza rovnosti vech stran (lka,
personlu a pacient), kter je absurdn u proto, e kad pomoc
zakld mocenskou strukturu mezi pomhajcm a tm, komu je
pomhno, vedla ped nedvnm k zbavn situaci: Pi jednom
stavnm pikniku ml jeden z pacient na starosti opkn steak
na rotu. Jeden z lka k nmu pistoupil a dal se s nm do pjemnho hovoru. Ped zraky obou dvou se steaky pozvolna pipalovaly. V psychologickm post mortem tohoto ppadu vylo najevo, e
pacient si myslel, pro by se lka nemohl starat o opkn masa tak
jako on, kdy pece vichni ve skutenosti maj stejn status. Lka
si zase myslel, e steaky nesm zachraovat, protoe by to znamenalo, e pacienta vid jako neschopnho opct maso - modern varianta motta Fiat justitia, pereat mundus".
Nejrozenjm pokusem o zaveden zcela liberlnho a nestrukturovanho prosted pro lbu jsou takzvan Blow-out centra, pod
ktermi si meme pedstavit mal internty, ve kterch je umonno
tkm duevn nemocnm pacientm, aby se v teoreticky zcela
permisivnm prosted a po boku idealistickch, obtavch pomocnk vydvali na sv non plavby psychzami. Tm se tyto internty, minimln teoreticky, opravdu na pohled bl zemi zaslben v
naprosto dobr, liberln spolenosti. V praxi se vak ani ony nemohou obejt aspo zsti bez pravidel, a to bez pravidel dokonce velmi psnch, jako je napklad zkaz fyzickch nsilnost, otevenho
sexulnho obcovn, bran drog a pirozen zabraovn v sebevraednch pokusech. Proti tomu by nebylo sebemench nmitek,
kdyby se vechno neodehrvalo v kontextu dajn naprostho
33

osvobozen od moci a od ntlaku. Avak prv heslo osvobozen

od moci, kter se mus dodrovat za vech okolnost, vyaduje ta
nejpodivnj, tm schizofrenn popen jistch aspekt skutenosti,
m se terapie me zmnit ve svou vlastn patologii. K tomu jet
dodejme, e ten obyvatel interntu, kter za chladnch zimnch
noc podlehne spontnnmu nutkn a zane vytloukat vechna okna,
je nakonec pinucen opustit internt, a tak je zptn vydn do
rukou spolenosti, jej neuten stav je pr sm o sob vinen za
jeho stav. - Remy de Gourmont ml mon na mysli podobn
paradox, kdy jednou poznamenal: Quand la morale triomphe, il
se passe des choses trs vilaines."
Bohuel je i v ppad mocenskch paradox snaz stanovit diagnzu ne provdt terapii, zvlt kdy se od terapie oekv, e
mus bt rozumn a logick. Vdeck vzkum vliv paradox na
lidsk chovn, relativn mlad odvtv vzkumu lidskho chovn,
naznauje, e erta paradoxnosti je nejlep vyhnt blem
protiparadoxnosti. Mohli bychom zde uvst mnostv pklad z historie, pestoe na nich vdycky lp hana nerozumnho", nahodilho" nebo nevdeckho" a v uebnicch historie, diplomacie
nebo (nejnovji) vzkumu konflikt jim bv pisouzena v nejlepm ppad pouze role kuriozit. A pesto jsou to asto prv tyto
zdnliv absurdity, kter nejene zachrn teoreticky sice rozumnou, ale prakticky neudritelnou situaci, ale mohou bt dokonce
nepedstaviteln spn. Jedna takov situace se odehrla za vldy
Karla V., jeho moc se rozprostrala nad natolik velkou, e v n
nikdy nezapadalo slunce. Krlovt ednci v zmoskch dravch
byli dky prvopotkm informanho spojen vystaveni zdnliv
neeitelnmu problmu: Na jednu stranu museli uposlechnout pkaz
z Madridu, na stranu druhou se jimi nemohli dit, protoe tato
nazen vtinou prozrazovala hrubou neznalost mstnch pomr a
navc pjemce dostihla vdycky a nkolik tdn nebo dokonce
msc po vydn, take vechno u bylo zpravidla zase dvno jinak. Ve stedn Americe toto dilema vedlo k dodnes praktikovanmu
een, a to k paradoxn zsad: Se obecede, pero no se cumple"
(poslouch se, ale nepln - rozum se ono nazen). Nen pochyb
34

o tom, e dky tomuto pstupu stedoamerick dravy pmo

vzkvtaly: nikoliv dky mocenskm rozhodnutm csae, ale navzdory jim. O dv stolet pozdji se tomuto provizornmu een
dostalo oficilnho uznn od csaovny Marie Terezie, a to
zavedenm du, pojmenovanho jejm jmnem. Rd Marie Terezie
zstal nejvym vojenskm vyznamennm za statenost do konce
prvn svtov vlky (a v Maarsku dokonce a do druh svtov
vlky). Absurdn bylo, e d se udloval tm dstojnkm, kte z
vlastnho rozhodnut neuposlechli rozkaz a dokzali strhnout
prbh bitvy k vtzstv. Pokud vak jejich svvole ztroskotala,
stanuli samozejm ped vlenm tribunlem kvli neposlunosti.
Rd byl tud obdivuhodnm pkladem oficiln protiparadoxnosti, hodn nroda, jeho postoj k pesile druhch (nebo k pesile osudu)
odedvna vyjadovalo motto: Situace je zoufal, nikoli vak vn.
Svoj strukturou podobn, ale jet daleko neudritelnj paradox existuje v jedn vojensk situaci, tentokrt ovem fiktivn, kterou
najdeme v romnu Hlava XXII Josepha Hellera. Yossarian, pilot
slouc u americk bombardovac peruti ve Stedomo, u nevydr
duevn npor kadodennch frontovch let a zoufale hled njak
vchodisko. Ale krom hrdinsk smrti se mu jev relnou pouze
monost nechat se prohlsit za neschopnho sluby - z psychiatrickch dvod. Prosondovv svou vc u vrchnho lkae, dr. Daneeky, pro jistotu se vak dotazuje ne na sebe, ale na jinho pilota,
kter se jmenuje Orr:
Je Orr blzen?"
Jist," pisvdil doktor Daneeka.
A mete ho vyadit z letov sluby?"
To mu, samozejm. Ale musel by m o to nejdv podat. To je soust
pedpisu."
A pro vs tedy o to nepod?"
Protoe je to blzen," ekl doktor Daneeka. Mus to bt cvok, kdy jet pod
lt na operan koly, akoli se u kolikrt ocitl v takovch situacch, e to peil
jenom zzrakem. Jist e ho mu vyadit z letov sluby. Ale nejdve m o to
mus podat."

35

Pednosti konfze

..A to je vechno, co by musel udlat, kdyby se z toho chtl dostat?"

To je vechno. A m o to pod."
,,A vy ho pak mete vyadit z letovho nasazen?" ptal se Yossarian. ,
..Nikoli. J ho pak nemu vyadit z letovho nasazen."
Chcete ct, zeje v tom njak hek? Zan m z vs bolet hlava."
Hlava vs zan bolet z Hlavy XXII, ne ze m," ekl na to doktor Daneeka. Podle
Hlavy XXII toti lovk, kter d o vyvzn z bojovho nasazen, neme bt blzen."

Podle autorovch slov spoval cel hek v tom, e

zjem o vlastn bezpenost, kter vojk projev tv v tv bezprostednmu ohroen, je
projevem racionln normln mysli. Orr byl blzen, a mohl tedy bt vyazen z letovho
nasazen. Chtlo to pouze jedno: aby o to podal. A jakmile by to udlal, nebyl by u
blzen a musel by dl ltat. Orr by byl blzen, kdyby dl ltal bombardovat, a jednal by
rozumn, kdyby podal, aby u nemusel, ale tento rozumn in by ml nutn za nsledek,
e by musel ltat dl. Kdy bude dl ltat, znamen to, e je blzen, a tak u ltat nemus:
kdy u vak dl ltat nechce, znamen to, zeje mentln naprosto v podku, a mus tedy
ltat dl. Na Yossari-ana uinila absolutn prostota tto klauzule Hlavy XXII hlubok
dojem a obdivn hvzdl.
To musela bt hlava, co tu Hlavu XXII vymyslela," poznamenal.
To vm eknu," souhlasil doktor Daneeka.
(Peklad M. Jindra)

Dodejme, e pklad je smylen a e dn Hlava XXII v americkm vlenm letectvu neexistuje. Jedn se zde o karikaturu vojensk logiky, ale tak jako kad dobr karikatura, i tato se dotk
jdra vci: Skutenost vlky anebo jakkoli jin skutenost, zaloen
na totalitrnm nsil, pedstavuje takov druh lenstv, ktermu se
nikdo neme vyhnout. V tto skutenosti bv normalita vydvna za vraz blouznn nebo uskoku. A je jedno, jestli m tato
skutenost podobu pilotn kabiny bombardm nebo lidovho soudnho tribunlu", ke ktermu se uchyluje ta nejreakciontj a nejrevolunj justice - hodnoty lovka a zkony komunikace jsou
pokad postaveny na hlavu, ve zahal temn hlubiny konfze,
aby kosily obti jako neltostn kat.
36

Zdlo by se, e vechno, co jsme o konfzi dosud ekli, na n

nenechv nit suchou. Jako by to nebyl tak dobr jev. Pedstavme
si nsledujc situaci: Vstoupm do mstnosti a mezi ptomnmi
propukne hlasit smch. M to uvrhne do zmatku, protoe buto
oni vid nco v dan situaci pln jinak, nebo maj njak informace, kter j neznm. Moj okamitou reakc bude, e zanu ptrat
po dvodech toho, pro se smj - napklad se otom, abych se
podval, jestli za mnou nedl nkdo grimasy, nebo se podvm do
zrcadla, jestli nemm obliej od saz, anebo podm o vysvtlen, pro se smj.
Po prvotnm ochromen vyvolv tedy kad konfzn situace
okamit ptrn po dvodech, kter mohou rozptlit nejistotu a
objasnit s n spojen pote. Z toho vyplvaj dv vci. Za prv: Jeli ptrn nespn, zane probrat vechna mon i nemon
podezen a za jistch okolnost pak ulpvat u bezvznamnch a
scestnch souvislost. Za druh: lovk m tendenci se v konfzn situaci chytit prvnho konkrtnho vysvtlen, kter po rozplynut konfznho zamlen rozpozn. *'
* Mon to m nco spolenho s postehem, asto uvdnm v klasick se xuologick
literatue, e naprosto neznm, a tud nadmru matouc stav prvnho sexulnho vzruen
se me tm nerozlun spojit s uritou dal udlost, kter se dje soubn, ale kter
se vzruenm bezprostedn nesouvis, co pak vede k pozoruhodnm sexulnm fixacm a
ritulm. Tak napklad jist mu. ml bt dajn neschopn erekce, jestlie ho partnerka
netahala za ucho. Tato neobvykl souvislost vznikla pr tm, e ho pi jeho prvn
masturbaci pod lavic naapal uitel a vytahal ho za ucho. Se non vero, ben twvato - a
jestli to nen pravda, tak je to dobe vymylen, jak kvaj v takovch situacch Italov. A
propos, ve filmu "Casanova 70" karikuje Marcello Mastroianni prv tento mechanismus.
Mastroianni zde hraje roli svdnka, kter je vak schopen podat vkon jenom tehdy, kdy
je situace bu velmi nebezpen nebo kdy m na to mlo asu. Jako naschvl mu vak
osud vdy znovu a znovu nabz situace s tmi nejkrsnjmi enami, kter jet k tomu
maj spoustu asu, a tak uboh hrdina je buto impotentn nebo si mus vymlet ty
nejkomitj zpletky, aby schzky byly nebezpen nebo aby ho tlail as. Velmi podobn
scna je ve filmu Woodyho Allena "Vechno, co chcete vdt o sexu".

37

Prozkoumejme nejprve druh dsledek. Slavn hypnoterapeut

Milton Erickson ho rozvinul do podoby nesmrn inn terapeutick
intervence, na ni piel pln nhodou jednoho dne:
V boukovm poas jednoho dne, (...)kdy jsem na rohu ulice bojoval proti
vtru, vynoil se zpoza rohu jaksi mu a ve spchu se se mnou srazil. Ne se mohl
vbec vzpamatovat z leku a nco ct, podval jsem se obadn na hodinky, jako
kdyby se m ptal, kolik je hodin, a zdvoile jsem ekl: Je pesn za deset minut
dv", akoliv byly skoro tyi, a el jsem dl. O nkolik dom dl jsem se otoil
a vidl jsem, e m mu pod jet sleduje, oividn dosud stle zmaten a vyveden z mry mou poznmkou. [39]
V takovto matouc situaci m topc tendenci chytat se nejbliho
stbla, kter mu nabz zdnlivou zchranu, to jest prvnho konkrtnho zdvodnn, a tomu pak pipisovat pehnanou mru dleitosti.
Prvn vysvtlen plat, i kdyby bylo pln neadekvtn nebo bezvznamn. Nen divu, e se lovk za tchto okolnost me stt
velice snadno obt tm libovolnch sugesc, nabdnutch prv
v tento kritick okamik. Je zejm, e takov sugesce mohou mt
u dotynho nejen negativn *' (bludn nebo nekritick) dsledky
pro pizpsoben se skutenosti, ale mohou mt i dsledky pozitivn
(napklad terapeutick).
Ns bude podstatn vce zajmat dal dsledek konfze, o kterm
jsme se zmnili ve, toti fakt, e zaostuje nae vnmn za jistch
okolnost na ty nejmen detaily. V nezvyklch situacch, napklad
za hrozcho velkho nebezpe, jsme nepochybn schopni uritch
reakc, kter se mohou zcela vymykat rmci naeho kadodennho
chovn. Ve zlomku sekundy, ani bychom o tom mli as pemlet, umme pijmout a provst komplikovan rozhodnut smujc
k zchran ivota. Nco podobnho vak me nastat i za mn
neobvyklch okolnost. A to vtinou v takovm ppad, kdy njakou vednodenn, rutinn situac prochzme spe nepozorn
* Jak u masov psychologie, me bt ponur vhn vzruen masy lid
zelektrizovno od uritho kritickho momentu tm jakmkoli heslem nebo vzvou
k praktickmu - a to i k tomu nejnesmyslnjmu - inu: jde o jev velice dobe
znm strjcm nejrznjch nepokoj.

38

a roztrit. Komu se nikdy nestalo, e by otevel slovnk pesn na

t stran, kde ho chtl otevt, nebo e z hromdky formul
odebral pesn 25 exempl, kter poteboval -jako kdyby to byla
ta nejsamozejmj vc pod sluncem? Kdy pak chceme, udiveni,
svj mistrovsk kousek zopakovat, samozejm se u nepoda, a
v ns zbude nejasn pocit, e za to me prv zmr celou vc
zopakovat. Na toto tma existuje bohat literatura pedevm ve vchodoasijskch filosofich. Pat sem taoistick pojem wu-wei, pojem zmrn nemyslnosti, anebo pravidlo, zeje teba zapomenout
na to, eho chce lovk doshnout - jak to krsn popisuje Herrigel
v mal knece o zenu a lukostelb.
Otzku, zda jsou to vechno zleitosti vych" duevnch schopnost, nech si zodpov ten sm. Nemlo by vak bt pochyb o
tom, e jist mra zmrn nepozornosti zvyuje nai senzibilitu
prv pro detailn, neverbln komunikace, kter mohou mt nepochybn rozhodujc vznam v mezilidskch situacch*' nebo v
komunikanch situacch mezi lovkem a zvetem.
Z tohoto dvodu se o takov jevy tolik zajm vzkum komunikace
a v irm slova smyslu nae zkoumn zvltn povahy toho, co nazvme skutenost. Vnujme se tedy nyn jedn takov situaci.

Chytr Honza
V roce 1904 zachvtila vlna naden celou vdeckou Evropu:
Vyplnil se jeden z nejstarch sn lidstva, a to dorozumn mezi
lovkem a zvetem. Onm zvetem byl Hans, osmilet hebec
penzionovanho uitele von Ostena. Nedostatek msta a koneckonc tak jin el tto knky mi nedovoluj vc, ne-li teni zprostedkovat jen v hrubch obrysech obraz on euforie, kter, podle
dobovch autor [nap. 32, 169] zachvtila jak nejir publikum,
tak nejvenj a nejstzlivj vdce t doby. Zoologov, psycho* Psychoanalza pro to uv znmch termn voln "flotujc" pozornost
(rovnomrn rozloen) nebo naslouchn "tetm uchem".

39

logov, lkai, fyziologov, neuropsychiati, veterinrn lkai, cel

expertn komise, jako i vslovn k tomu elu vytvoen vbor
len akademie podnikaly doslova vpravy na onen prozaick,
vydldn dvr v nuzn zstavb severnho Berlna, kde ml chytr
Hans svou stj, ve kter dokazoval sv pozoruhodn schopnosti.
Mnoz z nvtvnk se tam vypravovali naplnni skeps, s n pijmali vechny ty fantastick zprvy o kouscch onoho kon. Pesto, jak se zdlo, vichni opoutli mal dvr s ctou v och a bez
sebemench pochyb o tom, co tam vidli a co mli monost podrobit nejpsnjm vdeckm ovenm.
V bezmezn ve v uitelsk povoln peorientoval penzionovan uitel von Osten *> sv pedagogick nadn z malch ulink
na krsnho kon a zaal ho vyuovat nejen aritmetice, nbr i schopnosti poznat, kolik je hodin, rozeznvat fotografie lid, kte mu byli
pedstaveni, a takov spoust dalch neuvitelnch kousk, e jejich vet zde je nemon a ten, kter by se o to zajmal ble,
musel by si vzt k ruce Pfungstovo klasick pojednn [124].
Chytr Hans vydupval vsledky matematickch loh podkovou.
Vsledky nenumerickch loh hlskoval. K tomu elu se nauil
zpamti abecedu a vyukval (po vzoru spiritistickch mdi) a"
jednou, b" dvakrt atd. Jak u jsme ekli, jeho schopnosti byly
pepeliv a vdecky proveny, aby byla vylouena sebemen
monost jakhokoliv klamn, e by mu jeho pn dval njak tajn
znamen. Chytr Honza vak obstl ve vech zkoukch jak se k
na vbornou, a to zejmna proto, e jeho vkony byly za von
Ostenovy neptomnosti tm tak dobr, jako kdy byl ptomen.
12. z 1904 zveejnila komise znalc, sestaven z tincti slovut* V vodu k Pfungstov knize o chytrm Hansovi pe Stumpf o von Ostenovi:
Bval gymnaziln uitel matematiky, zrove nruiv nimroda jezdec, pevelice
trpliv i pevelice prchliv, liberln v tom, e na cel dny kon opoutl, a hned
zase pln tyran, kter si vynucoval poetil podmnky, bystr ve svch vukovch
metodch a zrove nechpaje ty nejelementrnj formy vdeckho zkoumn
-to ve a jet mnohem vce se spojuje v jeho dui. Je to fanatik svho pesvden,
podivn s hlavou plnou teori - od francouzsk frenologie a k tvrzenm o tom, e
k me mt vnitn e. 1126]

40

nch vdc a odbornk (byli mezi nimi lenov Prusk akademie

vd a profesoi Berlnsk university), posudek, kter vyluoval jak
zmrn klamn, tak dvn znamen, a o milm koni prohlsil, e
m mimodn vznam pro vdu.
Avak o necel ti msce pozdji, 9. prosince 1904 se na veejnosti objevil druh posudek. Jeho autorem byl prof. dr. Carl Stumpf,
jeden ze len zijov komise. Stumpf po celou dobu nadle pracoval s mimodnm konm, aby v prbhu pokus uinil jeden z
jeho spolupracovnk, Oskar Pfungst, pozdj autor ji zmnn
knihy, rozhodujc objev. Protoe vak Pfungst byl jenom cand. phil.
et med., v duchu dobrch tradic pipadlo autorstv Stumpfovi. Jak
konstatoval jeho posudek, Pfungst objevil, e
k selhv, jestlie een zadan lohy nezn nikdo z ptomnch, napklad
kdy jsou mu pedkldny napsan slice nebo pslun pedmty tak, e na n
ptomn, a zejmna ten, kdo se kon pt, nevid. V takovm ppad neum potat,
ani st.
Dle selhv tehdy, kdy je mu velkmi klapkami na oi brnno, aby vidl na
ty osoby (a opt zejmna na toho, kdo se pt), kter znaj een zadan lohy. K
tud potebuje optickou pomoc. Zrove vak tuto pomoc nepotebuje - a to je
na celm ppadu to nejzajmavj a zvltn - dostvat zmrn, se zjevnm myslem mu pomoci. f!27]

Posudek dle pokraoval:

Tmto faktm odpovd, podle mho soudu, toliko nsledujc vysvtlen celho
ppadu. K mus bt v prbhu dlouh vuky pot nauen dvat pi nalapovn stle bedlivj pozor na drobn zmny tla, jimi nevdom doprovz uitel
vsledky svho vlastnho mylen, a tyto vyuvat jako znamen, kdy m pestat.
Dvodem k tomu, aby se takto snail a dval pozor, byla pravideln odmna v
podob mrkve a chleba. Neekan samostatnost a dosaen jistota ve vnmn a
potvrzovn sebemench pohyb je ovem podivuhodn.
Pohyby, kter jsou zveti podntem kjeho reakcm, jsou u pana von Ostena tak
minimln, e lze pochopit, jak je mon, e unikly pozornosti i zkuenm pozorovatelm. Panu Pfungstovi, jeho pozorovac schopnost je vycviena z laboratornch pokus s detaily lidsk mimiky, se vak podailo bezprostedn rozpoznat
u pana von Ostena rzn druhy pohyb, je jsou zkladem jednotlivch vkon

41

kon. Pfungst zaal kontrolovat sv vlastn, do t doby nevdom chovn vi

koni, a byl nakonec schopen nahradit ony nemysln pohyby pohyby zmrnmi. Nyn me pomoc svch pohyb libovoln vyvolat vechny vrazov formy
kon, ani vbec vyslov otzku nebo pkaz. Tento spch se vak dostav jen
tehdy, kdy pan Pfungst tyto pohyby nedl mysln, ale jen tehdy, kdy si
poadovan slo pedstav tak intenzivn, jak je to jen mon, protoe pak se u
nj objev potebn pohyb sm od sebe. [128]

Dovedeme si asi pedstavit, jak dopal ml na takovto posudek

von Osten (jeho poestnost mimochodem nikdy nikdo nezpochybnil). Jak pe Pfungst, jeho zlost a zklamn se tragikomicky obrtily nejprve proti chytrmu Honzovi. Brzy si vak k znovu zskal
jeho dvru a von Osten u nedovolil dn dal vzkumy. Je typick, e tm dal pednost onomu pojet skutenosti, kter souhlasilo s jeho pesvdenm, msto toho, aby svj pohled na svt pizpsobil nepopiratelnm faktm. A to je tma, ktermu se budeme
zevrubn vnovat ve 2. sti na knihy.

Trauma chytrho Honzy

Piblin ve stejn dob, kdy byl zveejnn Stumpfv posudek,
objevili se i v Elberfeldu kon, kte byli stejn chyt i dokonce
jet nadanj ne jejich berlnsk kolega. Zhy nato se objevili
mluvc (tkajc) psi v Mannheimu a rzn dal zvata, mezi nimi
i prasata, kter se nauila eit fantasticky sloit poetn koly a
kter navc ohromovala ty, kdo s nimi dlali interview, svmi
svobodnmi, vtipnmi a filosofickmi postehy.
Tento rozmach zvecch schopnost zmrazily vsledky Pfungstova vzkumu. Msto toho, aby tyto zvry byly ocenny jako nezvisl
a vsostn zajmav objevy, byly pokldny jen za vdeckou
blam*', m se z nich stalo trauma, pes kter se etologie (modern oznaen pro psychologii zvat) nepenesla dodnes.
* Je to pochopiteln, pipomeneme-li si, o em byla zmnka ji v pedmluv:
e v t dob nejen e neexistoval komunikan vzkum jako vdn odvtv, nbr

42

Ve vynikajcm refertu popisuje prof. Hediger, nkdej editel

curysk ZOO, toto trauma takto:
Je evidentn, e cel povyk okolo zvat mluvcch uknm, kter se thne u
dobr tvrtstolet, dal vzniknout kontroverznm sporm, rozenm po celm svt,
a obrovskmu mnostv literatury, a e z tohoto gigantickho omylu se dodnes
odvj pouze negativn dsledek: snaha vyvarovat se chyby chytrho Hanse absolutnm vylouenm jakhokoliv dvn znamen, co v praxi znamen psnou eliminaci sebemenho kontaktu zvete a lovka v psychologickch experimentech
se zvaty. [64]

Spolu s tmto trapnm, zkostlivm vyhbnm se jakmukoli

osobnmu kontaktu se zvetem, uvd Hediger dl, je vak vylito
z vaniky i dt. Takto je ignorovna nejen fantastick schopnost
zvat vnmat a sprvn si vyloit sebemen pohyby sval, zejmna mimickch, aleje pehlen i fakt, e my lid ustavin vyslme
signly, kter si neuvdomujeme a na n proto nemme vliv. Jsme
asto," jak pe Hediger, pro zvata a nepjemn prhledn. Toto,
v uritm smyslu trapn poznn se v psychologii zvat a dosud
pozoruhodn potlaovalo, ani se kdy stalo vchozm bodem pozitivnho zkoumn v zjmu intenzivnjch monost porozumn a
uvdomn." [65]
Pestoe jsou oficiln ignorovny, tyto monosti komunikace
existuj a jsou pedmtem mnoha pvabnch a pozoruhodnch zprv
o interakcch mezi zvaty, ppadn mezi zvetem a lovkem. Asi
nikoho nepekvap tvrzen, e pro zvata je sprvn vnmn a
vyloen si sebemench indici otzkou ivota a smrti. Ve svm
kadodennm ivot, pedevm v divok prod, jsou neustle vystavovna situacm, kter, aby peila, si daj sprvn zhodnocen a sprvn rozhodnut ve zlomcch sekundy. Odbornk na svt
primt Ray Carpenter vysvtloval kdysi antropologu Robertu
Ardreymu tuto nutnost takto:
tehdejmu vdeckmu mylen byl vzdlen i jen samotn el i dvod takovch
zkoumn. Z tohoto hlu pohledu mohla bt cel zleitost vidna jenom jako
trapn pehmat.

43

Pedstav si," kal mu, e jsi opice a b po pin, abys nemusel pes sklu,
a najednou ped tebou stoj njak jin zve. Dve ne v, jestli bys ml zatoit,
ignorovat ho nebo mu utci, mus uinit adu rozhodnut. Je to opice, nebo to
nen opice? Pokud to nen opice: je to sptelen druh, nebo neptel? Pokud to je
opice, jde o samici, nebo o samce? Jestlie je to samice, je rozzuen? Pokud je to
samec, je to dospl samec nebo mld? Pokud je dospl, je z m tlupy, nebo
pat k jin tlup? Pat-li k m tlup, m v n vy, nebo ni postaven? M
na to zhruba ptinu sekundy, abys uinil vechna tato rozhodnut, v opanm ppad me bt napaden." [8]

Kad, kdo m blzk vztah k njakmu zveti (zvlt ke koce,

psovi nebo koni), v, s jakou asnou pesnost jeho ptel vnm a
rozum - alespo se to tak jev - zejmna tehdy, kdy se jedn o
afektovan situace. V takovch situacch vypnme" my lid na
njakou dobu rozum (nkter ze svch intelektovch postoj),
m jsme pro zvata mnohem srozumitelnj. Hediger uvd jako
pklad jednu phodu, popsanou Gillespiem: V posledn vlce ml
jeden dlosteleck regiment za maskota medvda. Ani k tomu
byl jakkoliv cvien, zajedn bojov situace popadl medvd asi 15ticentimetrov nboj a vecpal se do ady nosi munice [57].
Jinou pvabnou a zrove pravdivou historkou je Leslieho zprva
o medvdovi, kter piel na veei [87]. Leslie, kter pobval o
samot v divoin severozpadn Kanady, byl zrovna zamstnn
rybaenm - lovil si ryby na veei -, kdy tu zaznamenal, jak se k
nmu zvolna bl obrovsk hnd medvd. Protoe Leslie nebyl
ozbrojen, ml dost dvod k tomu, aby medvda pokud mono bez
jakchkoli pochyb pesvdil o svch dobrch myslech - doufaje,
e by zve mohlo projevit jistou dvku sympati a nechat ho t. Jak
se ale navazuj ptelsk vztahy s divokm medvdem? Navc v
evidentn tsni, k jejmu zvldnut neme nijak pispt ani rozum
ani zkuenost lovka. V tomto takka klasickm ppad tvoiv
konfze, v n je lovk se svm intelektem takkajc v koncch,
zaal Leslie krmit pchozho jednm pstruhem za druhm. Medvd
to, zdlo se, kvitoval s povdkem, pistupoval bl a bl, a
nakonec, napl open o Leslieho, pozorn pihlel, jak ryba.
44

Veer nsledoval Leslieho do tbora, aby se bhem nsledujcch

dn mezi obma utvoila tsn symbiotick vazba, kter spovala
v tom, e Leslie stle astji uspokojoval medvdovy poteby
(napklad mu odstraoval klata) a nlady (pud hrt si), zatmco
ten projevoval m dl vt dvru v ptelsk mysly lovka.
Hediger, kter si s Lesliem vymnil rozshlou korespondenci o vech
detailech jeho neobvyklho zitku, je pesvden, e se jedn o
pravdivou phodu; tm sp, e existuje ada zaruench zprv o
podobnch spontnnch kontaktech divokch medvd s lidmi.

Subtiln ovlivovn
Jednm z mla vdc, kte nejen e se nestali obt traumatu
Chytrho Honzy, nbr rozpoznali nesmrn vznam tohoto ppadu pro studium komunikace, je Robert Rosenthal, kter vydal
knihu o Chytrm Hansovi v anglitin [125]. Jeho jmno vak bv
spojovno pedevm s psychologickmi experimenty na Harvardu, kter dokzaly, jakm zpsobem, tm neuvitelnm, ovlivuj
experimenttorovy pedpoklady a pedsudky chovn a vkony u
laboratornch krys - a to i tehdy, kdy je pesvden, e se od nich
pln oprostil [145].
Rosenthal zkoumal rovn inky zmrnho, avak nepmho
ovlivovn pokusnch osob. Ukzal jim napklad srii fotografi
neznmch lid a vyzval je, aby na zklad dojmu, kter na n obrzky dlaj, uvdly, jak jsou lid na nich spoleensky a profesn spn: na kle od minus 10 (velmi nespn") do plus 10 (velmi
spn"). lo o ilustrace, kter v naprost vtin obdrely v ad
pedvzkum (pi takzvanch kalibranch testech) hodnotu neutrlnho prmru okolo nuly (neskrovaly tedy ani jako ilustrace
zvltnho nespchu, ani zvltnho spchu). Vlastn testy byly
pot provdny vtm potem experimenttor, z nich kad dostal
pedepsnu uritou, zcela konkrtn hodnotu na kle od minus 10
do plus 10. kolem kadho vedoucho pokusu bylo pouze to, aby
sv pokusn osoby nepmo ovlivnil ve volb douc hodnoty
45

na kle. Tyto experimenty byly souasn nafilmovny a zznamy

byly pot promtny vtmu mnostv pozorovatel, kte sice vdli
o elu experimentu, ale neznali onen konkrtn stupe spnosti,
k jeho vbru se snail experimenttor ovlivnit sv pokusn osoby. Jednalo se tud o testovn prvnho (nafilmovanho) testu, a
kolem pozorovatel bylo - na zklad svho dojmu z filmovch
zznam - uhodnout onu hodnotu na kle, ke kter se snaili vedouc pokus ovlivnit pokusn osoby. Rosenthal zjistil, e odhady
posuzovatel filmu byly velmi pesn.
Ji na zklad tohoto velmi zkrcen pedstavenho experimentu
o incch nepm a neverbln komunikace se d usoudit, e toto
psoben m velk vznam. Nejenom zvata, ale i my lid
podlhme ovlivovnm, kter si neuvdomujeme a ke kterm proto
nememe zaujmout dn vdom postoj. Jet vce je ale na
povenou, e sami nejsme pirozen jen pjemci, nbr e i my
vyslme takovto mimovdom ovlivovn, a se jakkoli sname
jim vyhbat; e sv okol neustle ovlivujeme nejrznjmi
zpsoby, ani si to uvdomujeme. Tato oblast komunikanho
vzkumu ns tedy stav ped filosofick a etick problmy
zodpovdnosti, kter nai pedkov prakticky neznali. Ukazuje nm
toti, e meme bt sami strjci vliv, o nich vbec nic nevme,
a kter by pro ns, kdybychom o nich vdli, byly za jistch okolnost
zcela nepijateln.
Klinick zkuenost ns u, e tento mechanismus se vyskytuje
zvlt asto v rodinch, co vzhledem k velmi tsnm vztahm
mezi leny rodiny nen nic divnho. U typickch forem dvojnch
vazeb v rodinch, o nich jsme se ji zmnili, je polovina paradoxnch
sdlen zcela neverbln a nepm. Jak bylo eeno, napklad matka
mladistvho kriminlnka zaujm asto dva dosti protichdn
postoje: jeden oficiln", kritick, to znamen krajc a zavrhujc,
kter mnohomluvn vyaduje od dtte sprvn chovn a respektovn
spoleenskch norem; a vedle toho pln jin postoj, a to neverbln,
nepm a podncujc, kter si fakticky neuvdomuje. Okol, a tm
spe jej syn, si vak nemohou nevimnout jejch rozzench o
a jen s obtemi skrvan hrdosti, kdy j vypotvaj trestn rejstk
46

jej ratolesti. Obdobn me pispt psychoterapeut nevdomky k

problmm svho pacienta, jestlie se mu tyto problmy protiv
nebo ho napluj beznadj. Je typick, e se bude snait vyjadovat
pozitivn a optimisticky, nevdom a nepmo vak ovlivn svho
pacienta, a tm prbh len, negativn. V tto souvislosti je teba
zmnit se tak o jednom ze zkladnch pravidel hypnoterapie, toti
e pouit hypnzy me mt nebezpen nsledky tam, kde v n
terapeut v, kde v, e pouit hypnzy skuten me mt
nebezpen nsledky.
Rosenthalovy prce a prce dalch badatel v tto oblasti dosply
brzy k rozdlnm nzorm na to, jak jsou tato subtiln a souasn
velmi vytrval ovlivovn pedvna. Jedn se zde toti o vc ne
jen o veobecn znm inky na nzory nebo postoje druhch.
Pimt nkoho nepmo a bez jeho vdom k tak konkrtnmu
rozhodnut, jakm je urit hodnocen na dvacetibodov kle, dalece
pesahuje bn kadodenn ovlivovn.
Do tto kontroverze o komunikanch modalitch neverblnch,
nepmch ink vnesly alespo stenou odpov vsledky
zajmavho, prkopnickho vzkumu Eckharda H. Hesse z University Chicago. Vchozm bodem Hessovch prac byla v podstat
nhoda:
Piblin ped pti lety jsem jednou veer listoval v posteli v knize s npadn
krsnmi snmky zvat. Moje ena se na m nhodou zadvala a prohlsila, e
mm asi slab svtlo - protoe mm stran rozen zorniky. Mn se zdlo, e
non lampika dv dostatek svtla, a tak jsem j to ekl, trvala vak na tom, e
mm rozen zorniky. [68]

Po tto nahodil phod se Hess zaal experimentln zabvat

danm problmem a zjistil, e velikost zorniek v dnm ppad
nezvis jenom na intenzit dopadajcho svtla (jak by pedpokldal
laik), ale ve velk me zvis rovn na citovch faktorech. Mon
e pro bsnky to byla znm vc dvno: Popisy jako chladn,
nenvistn pohled" nebo jej oi zily lskou" se evidentn dotkaj faktu, e vichni, ani si to uvdomujeme, vyslme takovto
alespo minimln signly, event, jsme jimi ovlivovni. Bylo
47

na Hessem, aby vdecky dokzal, e tu jde o vc ne jen o poetickou e obraz. V prbhu svch zkoumn mohl mezi jinm konstatovat, e nhlch zmn ve velikosti zorniek si velice pesn vmaj kouzelnci a nejrznj kejkli, a prv z nich vyvozuj sv
zvry. Je-li napklad vytaena ta karta, kterou si pokusn osoba
pamatovala, pak se tto osob vtinou zvt zorniky. nt handli s nefritem zjist dajn podobnm zpsobem, to jest pozorovnm roziujcch se zorniek, o kter perk m zkaznk eminentn zjem, a tud je ochoten zaplatit za nj vysokou cenu. (Tm
jsme chud o dal kus sv vry v neproniknutelnost orientln
due...)
V jinm experimentu ukzal Hess pokusnm osobm dv fotografie
atraktivn mlad eny. Snmky pochzely ze stejnho negativu a byly
tud identick - a na to, e na jednom byly retuovnm zvteny
zorniky. Prmrn reakce na tuto fotku, jak pe Hess
byla vce ne dvakrt tak siln jako na snmek s menmi zornikami. V nslednm rozhovoru po tomto experimentu vak vtina pokusnch osob uvedla, e
ob fotografie byly stejn. Nkte ovem poznamenali, e jeden snmek byl
entj", slad." nebo jemnj". Ani jedna z pokusnch osob neodhalila, e
na jedn fotografii mla ena vt zorniky ne na druh; na tento rozdl musely
bt upozornni. Ji ve stedovku si eny roziovaly sv zorniky belladonou
(co v italtin znamen krsn ena"). Velk zorniky psob zjevn pitaliv
na mue, a, jak se zd - alespo u nach pokusnch osob -, tato reakce probh
na neverbln rovni. D se pedpokldat, e velk zorniky jsou u eny drdiv
proto, protoe vyjaduj neobyejn zjem o mue, v jeho ptomnosti se na chzej! [69]

Vzkum tchto nesmrn subtilnch forem lidsk komunikace vak

dosud nepoodhalil vc ne jen povrch nepochybn velice plodnho
zem. Dnes vme, e reakce naich zorniek jsou jen jednm z mnoha
neverblnch a mimovdomch projev chovn, kter natrvalo a
kadodenn ovlivuj mezilidskou skutenost.

48

Mimosmyslov vnmn"
Vechno, co jsme tu a dosud uvedli, ns nenechv na pochybch, e vichni vnmme a jsme ovlivovni svmi vjemy mnohem vce, ne si uvdomujeme - jinmi slovy, e jsme soust
nepetrit ady komunikanch vmn, o nich nejsme s to vdom
uvaovat, kter vak mocn uruj nae chovn. Prce o mimosmyslovm vnmn, vydan do roku 1957, jet z vt sti shrnul
Adams [5]; od t doby se vak literatura na toto tma enormn rozrostla. ten, kter m o tuto oblast zjem, si ale me velice snadno vyzkouet jednoduch experiment, bhem nho se prakticky z
kad pokusn osoby me stt odbornk na dajn mimosmys-lov
vnmn. K pokusu poslou sada 25 karet (pouili ji na Dlkov
universit), z nich vdy pt m stejn symbol (k, kruh, tverec,
ptihelnk, vlnovku), nebo libovolnou jinou, podobnou srii symbol. kolem pokusn osoby je uhodnout symbol karty, kterou
vedouc mimo zraky pokusn osoby prv sejmul a na kterou se
dv. Pokusn osoba hd, o jakou kartu jde, a vedouc pokusu j
ihned sdl, zda hdala sprvn nebo patn. Jedn se tu tedy opt
o onu situaci, v n zdnliv nemonost kolu vyvolv tvoivou
konfzi, ve kter se utkme - mon z irho zoufalstv nebo faute de mieux" - ke svm nejsubtilnjm vjemm. Pokud vedouc
pokusu pi pohledu na urit symbol vdy d t minimln signl
(napklad urit drobounk pohyb hlavy nebo o trochu hlasitj
vdech) nebo kdy se v danou chvli vdy ozve tent nepatrn
zvuk z vedlej mstnosti, zane kivka spnosti u pokusnch osob
prudce stoupat a brzy se bl hodnot sta procent - pochopiteln
za pedpokladu, e tent minimln signl doprovz vdy tent
symbol. Zajmav na tom je, e pokusn osoba nezn prav dvod
sv spnosti a je pevn pesvdena, e v sob objevila mimosmyslov" schopnosti. Jak si ten snadno domysl, tmto zpsobem
je mon vyprodukovat velkou adu hokus-pokus. S nejvt
pravdpodobnost je dajn ten mylenek a pedvdn budoucnosti v situacch face-en-face zaloeno z velk sti prv na lidsk
schopnosti vnmat a vyloit si nepatrn signly.
49

Dvno pedtm, ne se vdci zkoumajc chovn zaali zabvat

tmito zpsoby komunikovn, zaloil na nich geniln spisovatel
Edgar Allan Poe svoji povdku Vrady v ulici Morgue". Vyprv
tto kriminln historky se mlky potlouk po Pai se svm ptelem
Dupinem, kter je nm pedstaven jako neobyejn bystr pozorovatel i zdnliv bezvznamnch fakt a udlost. Znenadn Dupin
ledabyle poznamen: Je opravdu mrav, hodil by se sp do divadla Variet." Vyprv povdky je ohromen. Kdy se vzpamatuje,
ekne:
Dupine, tohle zaboha nepochopm. Piznm se vm, e jsem bez sebe asem,
sotva vm svm smyslm. Jak jste to vdl, e myslm na-" a tu jsem seodmlel,
abych si nad vekerou pochybnost ovil, zda skuten v, na koho jsem myslel.
,,-na Chantillyho," pravil. A pro jste se zarazil? Prv jste si v duchu kal, e
na tragick role m ponkud zakrslou postavu."
M mylenky se opravdu toily kolem tohoto nmtu. Chantilly bval ptipkem v ulici St. Denis, pak se zblznil do divadla, troufl si na tituln roli v Crbillonov tragdii Xerxes a za svou nmahu stril nehorznou ostudu.
Povzte mi, proboha," zvolal jsem, jakou metodou - je-li to vbec metoda
-jste dokzal vyhmtnout pesn m mylenky."
(Peklad Josef Schwarz)

neobvyklho komunikanho aranm, jist dobe mnnm, je ulehit pacientovi voln tok jeho asociac, a pedevm monost zmnit
se i tom, co se mu me zdt trapn - tm, e si tolik nebude uvdomovat analytikovu ptomnost. Ve skutenosti vak dochz k pesnmu opaku. Abychom pouili psychoanalytick analogie: Co je
vykzno hlavnm vchodem, vloud se nazpt zadnmi vrtky. Msto
toho, aby zapomnl na analytikovu ptomnost, nastra pacient ui
na sebemen zvuky; na krbn lkaova pera, vrzn jeho idle, na
to, jak se tm neslyn probr vousy, a vechny tyto zvuky a
mnoh dal se pro nj stvaj signly toho, kter voln asociace
jsou ty sprvn" a kter se nesetkvaj prv se souhlasem - dokud
se pacient ze znmho rytmickho oddechovn nepesvd, e jeho
analytik konen usnul...

Nato sty svho hrdiny Dupina pedkld Poe vdecky velmi pesvdivou analzu vech situac a minimlnch reakc svho ptele
za poslednch 15 minut, kter Dupinovi umonily obdivuhodnou
rekonstrukci mylenkovch pochod druhho lovka. Poe k tomu
pouije ady v t dob prakticky neznmch pojm, jako jsou voln
asociace, neverbln komunikace a jin analzy chovn, take tato
st jeho smylenho vyprvn se te jako modern pojednn z
vdy o chovn.
Na zvr prvnho dlu knihy jet krtk poukaz na komick aspekt v jinak tak smrteln vn vci, jakou je psychoanalza: Jak
znmo, analyzand le na pohovce a mus se podvolit zvltn form
duchovn konfze - volnm asociacm. To znamen vyslovovat bez
jakhokoli vbru vechno, co mu b hlavou. Analytik sed za
nm, take ho pacient neme vidt. Zmrem tohoto ponkud
50

51

Druh st

DEZINFORMACE

53

Dezinformace
d je nejvy zkon nebes.
Alexander Pope Teorie uruje, co
meme pozorovat. Albert Einstein

A dosud jsme se vnovali situacm, v nich se sdlen od vyslajc osoby nedostalo k pjemci v zamlen form bu proto, e to
znemonila pekka pi pedvn nebo pi pekldn, nebo proto, e samotn sdlen bylo takov, e si samo vznamov protieilo
(samo se znehodnocovalo), a tm vytvelo jistou paradoxnost. V
obou ppadech vedlo prv toto ke konfzi. Dle jsme vidli, e
neskutenost, navozen touto konfzi, vyvolv ihned hledn njakho du.
V tomto druhm dle knihy mme prozkoumat, jak lze navodit
tento druh neskutenosti ne selhnm nebo nechtnou paradoxnost, ale zcela konkrtnmi experimenty, jejich elem je zkoumat
chovn organism pi jejich ptrn po njakm du. Pitom se
uke, e me dojt k velice pozoruhodnm poruchm v pojmn
skutenosti tehdy, kdy je tento d jen tko uchopiteln, anebo
kdy vbec neexistuje.
Od experiment pak pejdeme k relnm ivotnm situacm, ve
kterch vedouc pokusu" u nen osobou, nbr je vnmn jako
vgn pojem nadazen moci, kterou si ten podle sv metafyzick orientace me nazvat prodou, osudem nebo Bohem. Clem
uvedench citt z Popa a Einsteina bylo v samm vodu poukzat
na to, jak zsadn odlin mohou bt vsledky tohoto ptrn - podle toho, jak m hledajc jedinec svtov nzor.
Tyto nae vahy budou poslze zasazeny do zcela konkrtnho
kontextu, ve kterm je komunikace na jednu stranu prakticky
nemon, na druhou stranu vak mus padnout njak spolen rozhodnut. Jak se lid chovaj v takovto tsni? Soust naeho zkoumn bude exkurz do podstaty hrozby.
55

Konen zde bude e i o nkterch problmech, kter souvisej

s vdomm a zmrnm utajovnm informac nebo myslnm
podstrkovnm falench informac, co se dje pedevm pi
kontrapioni a pi vyuvn takzvanch dvojch agent.
Vechny zmnn komunikan vzorce jsou zde shrnuty pod
spolen nzev dezinformace. Jeho bli vznam si ukeme v
nsledujcm textu.

Nekontingence - ili:
Vznik rznch pojet skutenosti
Je bezpoet ivotnch situac, pi jejich zvldn je lovk odkzn jenom sm na sebe, na vlastn rozhled a dvtip, nebo jde o
situace zcela nov a lovk pro jejich een nem k dispozici
dn (anebo m jen nepatrn) dvj zkuenosti. Nedostatek zkuenosti, kter by la pmo vyt, a neschopnost pochopit ihned podstatu dan situace (a tedy urit stav dezinformace), vede u vech
ivoich k onomu okamitmu hledn du a vysvtlen, s nm
jsme byli konfrontovni ji v prvnm dle. Jestlie nyn nastane situace, kter nem dn vnitn d, ale dotyn o tto okolnosti
nev, povede jeho hledn smysluplnch vztah k takovm pojetm
skutenosti a k takovm formm chovn, kter jsou velice zajmav z hlediska filosofickho i psychiatrickho. Takovto stavy
mohou bt navozeny experimentln, a spolenm jmenovatelem
vech tchto experiment je to, e v nich neexistuje pinn vztah
mezi chovnm pokusnho zvete (anebo pokusn osoby) a odmnou (i trestem) za toto chovn. Jinmi slovy: dotyn organismus se domnv, e existuje bezprostedn a pochopiteln vztah
(takzvan kontingence) mezi jeho chovnm a dsledky, kter z nho
vyplvaj, zatmco tato kontingence neexistuje; odsud oznaen nekontingentn experimenty. Nkolik pklad, jejich komplexnost
se stupuje, by mly nzorn pedvst, o co tu jde:

56

Neurotick k
Jestlie k dostv z kovov desky, umstn v podlaze stje,
do jednoho kopyta lehk elektrick ok a nkolik sekund pedtm
zazvon zvonek, k si velice rychle domysl" kauzln vztah mezi
signlem zvonku a okem, a na znamen, dan zvonkem, zane kopyto zvedat ze zem. Pokud je tento takzvan podmnn reflex
jednou vytvoen, je mono zazen na dvn ok s klidem odmontovat, protoe k bez vhn zvedne kopyto ze zem, kdykoli
zazn zvonek, aby se vyhnul osvdenm a spolehlivm zpsobem
oku. Toto vede k zajmavmu vsledku. Zve pokad, kdy zvedne
kopyto, a proto" nedostane ok, posiluje sv pesvden, e zvednut kopyta je sprvn" chovn, kter ho chrn ped nepjemnm zitkem. Tm se ale toto chybn chovn stv sebeposilujcm, nebo-li jinmi slovy: je to prv toto domnle sprvn chovn, kter koni znemon, aby uinil ivotn dleit objev, a sice
e u pominula hrozba okem. Jeho een se tud zmnilo v problm. Tento zpsob vzniku problm se v dnm ppad neomezuje
jen na zvata, nbr m universln platnost i pro lovka, pouze s
tm rozdlem, e u nho se pak mluv o neurotickm nebo psychotickm symptomu. [181]

Povriv krysa
Povrivost plat obecn za typickou lidskou slabost nebo za pokus
z oblasti magie, jak ovlivovat rozmarnou nevypoitatelnost svta.
Je vak pozoruhodn, e povrivost je mon experimentln
pivolat i u tak nefilosofujcho ivoicha, jakm je laboratorn krysa (a u mnoha dalch zvat, napklad u holub [115, 165]). Zorganizovat takov pokus je velmi snadn. Krysa je vyputna z klece
do prostoru zhruba ti metry dlouhho a pl metru irokho, na jeho
opanm konci stoj miska na rdlo. Deset sekund po oteven klece
je do misky hozeno rdlo. Ovem pouze za pedpokladu, e sem
krysa dojde teprve a po deseti sekundch od oteven klece. Pokud
57

sem pibhne dv ne za deset sekund, miska zstane przdn. Po

nkolika pokusech naslepo (po tzv. fzi pokus-omyl) krysa, velmi
oteven praktickm smyslovm souvislostem, pochop zejm
vztah mezi objevenm (resp. neobjevenm se) potravy a mezi asem,
kter je s tm spojen. A protoe by normln potebovala k peklenut vzdlenosti mezi klec a miskou jen dv sekundy, mus zbvajcch osm sekund nechat njak ubhnout. To odporuje jejmu pirozenmu impulsu bet rovnou za potravou. Za tchto okolnost pro
ni tyto sekundy zskvaj jaksi pseudokauzln vznam. Pseudokauzln" v tto souvislosti znamen, e jakkoli - i naprosto
nhodn - chovn krysy po dobu tchto extra-vtein" je sebeutvrzujc a sebeposilujc, a tm me vst k takovmu jednn, o kterm
pak krysa pedpokld", zeje nezbytn, jinak e by nebyla odmnna bhv odkud potravou - a to je cel podstata toho, co v lidskm
svt nazvme povrou. Rozum se samo sebou, e toto nahodil
chovn me nabt u kadho zvete jinch forem, a to doslova
tch nejrozmanitjch; napklad jakchsi pskok k misce, nebo
uritho potu piruet doprava a doleva, nebo njakch jinch pohyb, kter krysa zpotku vykonala ist nhodou, ale pak je peliv
opakuje, protoe podle n spch s potravou zvis vhradn na nich.
Nebo pokad, kdy se pibl k misce a najde v n rdlo, posl
se jej domnnka", e je to vsledek jejho sprvnho" chovn.
D se pirozen namtnout, e tmto vysvtlenm se kryse pisuzuje
urit druh lidskho nzoru na svt a e je to pouze nae fantazie.
Co se vak pehldnout ned, je npadn podobnost s jistm lidskm nutkavm jednnm, zaloenm na pove, e toto inn je
nutn k usmen si nebo naklonn vy moci.

Pro to dlat jednodue, kdy to jde i sloit?

Ve popsan inky nekontingence jsou ve svt lid pirozen
mnohem vraznj a mohou natrvalo ovlivnit nae pojmn
skutenosti, jak to dokazuj mnoh pokusy, uskutenn pod vedenm
profesora Bavelase ze Stanfordsk university.
58

V jednom z tchto experiment sed dv pokusn osoby A a B

ped promtacm pltnem. Mezi nimi je zstna, take se navzjem
nemohou vidt, a krom toho maj pokyn nemluvit spolu. Oba maj
ped sebou tlatka s oznaenm zdrav" a nemocn" a signalizan
svtla s npisem sprvn" resp. patn". Experimenttor promt
na pltno adu mikrodiapozitiv se snmky bunk z rznch tkn,
a kolem pokusnch osob je metodou pokusu-omylu nauit se
rozliovat zdrav buky od nemocnch. Jsou vyzvni, aby ke
kadmu obrzku zmkli tlatko sv (individuln) diagnzy,
piem se jim rozsvt ihned svtlko sprvn" nebo patn".
Takto, zdnliv velmi jednodue zorganizovan pokus ml vak
sv skryt skal: A dostv vdy adekvtn odpov na svou
diagnzu, to znamen, e rozsvcenm signlu se mu sdluje, zda
dotyn diapozitiv diagnostikoval sprvn nebo ne. Pro osobu A
spov tedy experiment v tom, aby se pomrn snadno nauila
metodou pokusu-omylu rozliovat mezi nm, co pro ni bylo a
dosud zcela neznm. V prbhu pokusu se vtina tchto osob nau
odliovat zdrav buky od nemocnch s piblin 80% spolehlivost.
Osoba B je na tom pln jinak. Odpovdi, kter dostv, se vlastn
netkaj jeho diagnz, ale diagnz osoby A. Je tedy pln jedno,
jak B ten kter diapozitiv zhodnot. Odpov sprvn" dostane
tehdy, kdy zdrav stav dotyn buky sprvn uhodla A. Kdy se
A zml, obdr i osoba B odpov patn", a to bez ohledu na
diagnzu, kterou sama urila. B to ale nev; ije tud ve svt", o
kterm pedpokld, e m urit d a e mus tento d odhalit
tm, e bude formulovat sv domnnky a dozvdat se, jestli byly
sprvn nebo patn. To, co vak nev, je, e odpovdi, kter j dv
sfinga", nemaj s jejmi domnnkami vbec nic spolenho, protoe
sfinga" nemluv s n, ale pouze s A. Jinmi slovy: nem dnou
monost, jak zjistit, e odpovdi, kter dostv, jsou nekontingentn
(to znamen, e nemaj nic spolenho s jejmi dohady) a zej nekaj
vbec nic o sprvnosti vlastnch diagnz. Ptr proto po njakm
du, kter sice existuje, ale ke ktermu ona nem pstup.
A & B jsou nyn podni, aby si vzjemn sdlili, podle eho si
mysl, e je mon rozliovat mezi zdravmi a nemocnmi buka59

mi. Vysvtlen osoby A jsou vtinou prost a konkrtn. Nzory B

jsou naopak subtiln a sloit - nekonec k nim B dospla na zklad
velmi chatrnch a rozporuplnch kritri.
Nyn dochz k podivuhodnmu momentu: A nejene neodmtne
vysvtlen osoby B jako zbyten komplikovan nebo rovnou absurdn, nbr na nj udl dojem, jak B brilantn vysvtluje celou
vc do detail. Ani jeden z nich nev, e oba doslova a do psmene
mluv o dvou rznch skutenostech. Osoba A proto dojde k nzoru, e banln jednoduchost, s jakou vc objasovala, nen tak
dokonal, jako subtiln diagnostika osoby B. To vak neznamen
nic vc a nic m, ne e ideje osoby B zn pro/l o to pesvdivji,
m jsou absurdnj. (Tento nakaliv inek klam a zkreslovn
skutenosti je znm i ze svta mimo laboratoe badatel o komunikaci. V dalm textu se budeme zabvat nktermi zvl kiklavmi pklady.)
Pedtm, ne se A a B podrob druhmu, identickmu testu, oba
jsou podni, aby uvedli, zda A nebo B obstoj tentokrt v testu
lpe ne napoprv. Vechny osoby B a vtina osob .A se domnvaj,
e B si povede lip. To se tak fakticky potvrd, protoe A nyn pevzal od B minimln nkter z jeho zmatench idej, take jeho
mnn (posouzen A) jsou nyn absurdnj, a tm pdem mn
sprvn ne v prvnm ppad. [18]
Pouen, kter si meme vzt z dilematu osoby B v tomto pokusu, dalekoshle pekrauje vznam pouhho psychologickho
experimentu. Jakmile jsou jednou pekonny pote, spojen se
stavem dezinformovanosti, njakm tebas jen nahodilm vysvtlenm, nevede dodaten, protichdn informace ke korektue,
ale vede k dalmu propracovvna vylepovn danho vysvtlen.
Takovto vysvtlen se vak stv sebe-izolujcm", to znamen,
e se z nho stane nzor, kter nen mon falsifikovat". *]
* S pomoc takovchto nepopiratelnch dkaz se nakonec dojde k pesvdenm,
jejich neotesitelnost me pekonat snad jen jejich bizarnost. Setkte-li se napklad s
nzorem, e nemoci jsou liteln modlitbami, pak pacientova smrt dokazuje ", e jeho
vra nebyla zdaleka tak pevn, co zase zptn dokazuje " sprvnost nzoru o moci
modlitby. - S obdobnou logikou vysvtloval nositel Stalinova du

60

Jak na to ovem poukzal ji filosof Karl Popper, je falzifikovatelnost (to znamen monost vyvrcen) conditio sine qua non
kad vdeck teorie. Vysvtlen, kter zde rozebrme, jsou tedy
pseudo-vdeck, povriv a nakonec vlastn psychotick. Pohled
do historie ukazuje, e podobn nevyvratiteln", monstrzn vysvtlen svta byla a jsou zodpovdn za ty nejstranj hrzy (jakmi byly napklad inkvizice, rasov teorie, totalitami ideologie).
Umnnost, s n se drme jednou hotovch pseudo-vysvtlen
toho, co jsme si vysvtlili jako skuten, ukazuje dobe jin experiment:

Vceruk lupi
ten pravdpodobn v, co to je jednoruk lupi: hrac automat,
ve kterm se zataenm za pku (za ruku") rychle rozto ti nebo
tyi kotoue. Jestlie se dva nebo vce kotou zastav ve stejn
pozici, vyhrv hr; jestlie se tak (co je mnohem pravdpodobnj) nestane, stroj spolkne mince, kter do nj hr musel vhodit,
aby uvolnil ruku. Takto pokou sv tst proti vrtoiv a nevypoitateln se chovajcmu" hracmu automatu. Nezdka dojde k
tomu, e ho napadne njak povra o vnitnm ivot jednorukho
lupie. (Jedn se pitom o podobn nekodn vrtochy jako teba
komick vrtn se kuelky po odhozen koule; vrtn, kter m snad
za el nasmrovvat drhu koule na kuelku.)
Sergej Michalkov v jednom krtkm interview bez jakchkoli cavyk: Z pesvdenho
komunisty se neme stt antikomunista. Sol.enicyn nikdy nebyl komunistou " [101]. - Pi
jedn rozprav nad tvrzenm, e behaviorln terapie umouje rychlou a spolehlivou lbu
fbii, kritizoval zstupce psychoanalytik jednu behaviorln knihu na loto tma s tm, e
autor definoval fbii zpsobem, kter je akceptovateln pouze pro teoretiky podmiovn,
ale nespluje kritria psychiatrick definice tto poruchy. Jeho konstatovn by tud
nemla bt aplikovna na fbii, ale na njak jin stav" [152]. Posuzovatel dospl k
nevyhnutelnmu zvru: Fbie, kter se d lit behaviorln terapi, nen u z. tohoto
dvodu dn fbie. Kdy se najde vdecky vz.dlan exorcista, klet vymete vechnu tuto
slovn magii z psychiatrie?

61

Obdobn, avak sloitj stroj sestavil Wright na Stanfordsk

universit a nazval ho vcerukm lupiem". Samozejm neml
dn ruce, ale estnct identickch a neoznaench tlatek zvonk,
seazench do kruhu na desce ped vmi. Uprosted kruhu je sedmnct knoflk a nad tlatky je umstno tmstn poitadlo (viz obr.).

Pokusn osoba se usad ped desku a obdr nsledujc instrukci:

Vam kolem je makat tyto knoflky tak, abyste doshli co nejvtho soutu.
Samozejm, e te jet nevte, jak toho mete doshnout, take vm nezbude
ne se zpotku spolehnout na pokusy naslepo. V vkon se vak bude pozvolna
zlepovat. Jakmile zmknete sprvn knoflk nebo knoflk ve sprvnm poad
tlatek, uslyte bzuk, a na potadle vm nasko jeden bod. Zajedno zmknut
nemete nikdy zskat vc ne jeden bod. Zskan body u nemete ztratit.
Zante tm, e zmknte jeden knoflk v kruhu. Pot zmknte kontroln
tlatko ve stedu, abyste zjistili, jestli zskali bod. Pokud tomu tak je, ozve se vm
pi zmknut kontrolnho tlatka bzuk. Zmknte pot znovu jeden knoflk
z kruhu (bujin nebo ten sam) a znovu si ovte svou volbu zmknutm kon-

62

trolnho knoflku. Po kadm zmknut tlatka z kruhu muste tedy zmknout

kontroln stedov knoflk.*)

To co pokusn osoba nev, je, e odmna" (bzuk, kter j sdluje, e zmkla sprvn" knoflk) je nekontingentn; to znamen,
e makn tlatek vbec nesouvis s tnem bzuku.
Cel experiment se skld ze souvisl ady 325 pokus (zmknut knoflku), kter jsou rozdleny do 13 skupin po 25 pokusech.
V prbhu prvnch deseti skupin (v prvnch 250 pokusech) obdr
pokusn osoba urit poet potvrzen (tn bzuku), avak naprosto
nhodn, take j pli nepomohou dobrat se (neexistujcch)
pravidel, o nich si mysl, e je mus objevit. V prbhu skupiny
jedenct a dvanct (to znamen bhem nsledujcch 50 pokus)
neobdr pokusn osoba ani jeden tn; v posledn skupin (25
pokus) zazn bzuk po kadm zmknut.
Pedstavme si nyn sami sebe v tto experimentln situaci: Po
nkolika nespnch zmknutch se poprv ozve bzuk.
Protoe vak jednou z dalch podmnek je, e si nesmme dlat
dn poznmky, musme se njak pokusit sprvn poad zopakovat. Tyto pokusy vak vytrvale selhvaj, a se najednou bzuk
znovu ozve. Zd se, e cel situace zatm nem hlavu ani patu. lovk
si vak postupn zane vytvet urit domnnky, na kterch by
mohlo nco bt. Prv v tu chvli mu to vak cel zkolabuje (skupiny
pokus 11 a 12) a zpochybn se tm ve, na co a dosud piel - ani
jeden pokus nen sprvn. Vechno se zd bt marn, dokud nepijde rozhodujc chvle - od jistho okamiku (skupina 13) m
stoprocentn spch: take een se pece jen nalo!
V tomto bod je pokusnm osobm prozrazena cel pravda o experimentu. Jejich vra ve sprvnost prv nyn vynalezenho een
(stlo je takov sil) je ovem tak neotesiteln, e zprvu nemohou
uvit pravdiv informaci o pokusu. Nkte se dokonce domnvaj,
e obt klamu se nestali oni, ale vedouc pokusu, nebo e nalezli
dosud neobjevenou zkonitost v dajnm chaosu (v onom nhod* Jak nvod, tak popis celho experimentu jsou zde uvedeny v podstatn zkrcen
form [189, 190].

63

nm mechanismu, kterm se buto spustil nebo nespustil tn bzuku

pi zmknut kontrolnho knoflku). Jin, ne se konen pesvd
o nekontingenci experimentu, se mus podvat na vcerukho lupie
z druh strany (aby zjistili, e estnct tlatek nen vbec na nic
napojeno). *'
Nejkrsnj na celm pokusuje, e jasn vystihuje podstatu jednoho universlnho lidskho problmu: Kdy po obdob dlouhho
hledn a muiv nejistoty konen uvme, e jsme pili na nco,
m si meme vechno vysvtlit, je zpravidla nae emon reakce
tak velk, e povaujeme nesporn fakta, kter odporuj naemu
vysvtlen, radji za nepravdiv nebo neskuten, ne abychom jim
pizpsobili sv vysvtlen. Rozum se samo sebou, e takovto retuovn skutenosti me mt povliv dsledky pro nae pizpsoben se skutenosti.
Co se te tvrdojnosti a komplexnosti tchto pseudo-een, mohl
Wright doloit, e na nejabsurdnj vysvtlen pichzely ty osoby,
jejich pokusy byly v prvnch deseti sadch zpoloviny sprvn".
Osoby, jejich pokusy byly odmnny" astji jak v 50% ppad
tnem bzuku, pichzely na pomrn jednoduch vysvtlen; ostatn, jejich pokusy zdaleka nedosahovaly 50% spnosti,
povaovaly asto problm za neeiteln a vzdvaly se. Rovn
paralela mezi tmto aspektem experimentu a skutenmi ivotnmi
situacemi je zejm - a zneklidujc.

Nhoda a uspodanost
Ntura abhorret vacuum," prohlsil ji Spinoza. Kdo nen zrovna filosofem vdy, m jist sv pochybnosti o tomto vroku, a nejsp pokld za hodnovrnj, e vci jsou v prod uspodny
* Antropolog Gregory Bateson se jednou zeptal, k jakmu zvru by asi v tto situaci
dospl takzvan schizofrenik. Za nejpravdpodobnj povaoval, e by prohlsil: Tyhle
knoflky nemaj vbec dn vznam - nkdo sed ve vedlej mstnosti a zazvon, kdykoli
ho napadne. " [17]

64

asi pece jen podle uritho du. eknme vak, e jsme zamchali
balek karet a nali je bez jakhokoli podvdn seazeny ve tyech
barvch od esa po krle - asi bychom tomu st vili. Jestlie ns
potom pou statistik, e takovto uspodn je stejn tak
pravdpodobn jako kad jin, mon mu zpotku nebudeme rozumt, dokud nm konen nedojde, e fakticky kad seazen
(nebo promchn) karet, kterho doshneme jejich zamchnm, je
vlastn stejn pravdpodobn nebo nepravdpodobn jako kterkoli
jin. Jedinm dvodem, pro se nm zmnn uspodn zd tak
neobvykl, je pouze v tom, e z dvod, kter nemaj nic spolenho
s pravdpodobnost, nbr maj co dlat pouze s na definic uspodanosti, pipisujeme takovmuto vsledku vlun vznam,
dleitost a prominentn postaven - a vechny ostatn mon vsledky hzme do pytle nhody a neuspodanosti.
V tomto velmi svvolnm pohledu na vc se tedy nhodnost ukazuje bt pravidlem a uspodanost nepravdpodobnou vjimkou
-a u toto samo je pozoruhodn rozpor, kter nm, kdo jsme ji v
jistm smyslu trochu do cel vci zasvceni, napovd, e ped
nmi je jet nco pozoruhodnjho.
Obecn eeno se ada sel nazv nahodilou nebo nhodnou
(anglicky random) tehdy, kdy vypad, e se v n nevyskytuje dn
jednotliv slo nebo skupina sel vce asto nebo mn asto ne
jin. Dalo by se tak ci, e z takovho poad nelze urit, jak
slo, nebo skupina sel by mohly nsledovat. Jestlie mme naopak
adu
2,5,8, 11,...
d se pochopiteln oekvat, e pt slo bude 14, protoe ada
se podle veho d pravidlem, e kad nsledujc slo je o ti
vt ne pedchoz.
Podvejme se nyn na adu
4, 1, 5, 9, 2, 6, 3, 6, .. .
Meme prohlsit, e tato ada nem dn vnitn uspodn. I
kdybychom pedpokldali, e pota by z sel, kter m k
dispozici, mohl stle doplovat dal, dokeme pedpovdt
nsledujc slo s pravdpodobnost pouze 1:10. Pro matematika
65

vak nebude tk poznat, e ada je st Ludolfova sla, a sice e

jde o sla na druhm a destm mst za desetinnou rkou.
Ukazuje se tedy, e takov srie sel je vechno jin jenom ne
nhodn; naopak, jej vnitn uspodanost je psn a kad dal
prvek ady se d vyvodit s pslovenou matematickou jistotou.
Myln domnnka, zeje to ada nahodil, byla tedy zaloena na na
neznalosti jej vnitn uspodanosti.
Dobr, eknme, e tomu tak je, ale pesto mus existovat skuten
nhodn ady, piem slovem skuten" mme v tto chvli na
mysli, e takov ada je absolutn nahodil, to znamen, e
naprosto postrd jakkoli vnitn uspodn. Od tto chvle se pro
ns laiky stanou vci tak trochu nepochopitelnmi, nebo vtina
matematik se shoduje v tom, e takov ady neexistuj a nemohou
existovat. Zdvoduj to zajmav:
Pedpokldejme, e mme njak zazen na vytven nhodnch
ad, njak genertor nhodnch sel *>, kter tvo libovoln dlouh
poad sel z na desetinn soustavy, a pedpokldejme dle, e
najednou narazme mezi tmito dlouhmi, zdnliv neuspodanmi
adami na poad 0123456789. Prvn, co ns napadne, bude, e tu
genertor nhod (randomiztor) njakm zpsobem selhal, protoe
takov poad je zjevn" stoprocentn uspodan, a tud nen
nhodn. Tm se vak dopustme stejn chyby jako v ppad balku
karet: ada 0123456789 je stejn tak uspodan nebo nhodn jako
kterkoli jin kombinace slic na desetinn soustavy; pouze nae
svvoln rozhodnut, co je uspodanost (respektive neuspodanost), zpsob, e tato ada se nm zd jako zcela uspodan.
Toto vechno nemus bt nutn vdom, spe si myslme, e mme
co do inn s njakou vlastnost objektivn skutenosti.
Podstata nhodnosti, jak pe George Spencer Brown ve sv knize
o pravdpodobnosti,
byla a dosud povaovna za chybu du (pattern). Co se vak nevidlo, je, e
neptomnost uritho du logicky podmiuje objeven se jin formy du. Je
* Takov zazen je strun popsno v lnku Martina Gardnera ,, On the meaning of
randomness and some ways to achieve it" [52].

66

matematickm rozporem ci, e njak poad nem dn d: meme nanejv ct. e

nevykazuje dnou ze zkonitost, kterou jsme v n a dosud hledali. Pojem nhodnosti
nabv smyslu toliko ve vztahu k pozorovateli; kdykoliv ptraj dva pozorovatel po
rznch formch du, vdy musej mt rozdln nzor na to, kter posloupnosti nazvat
jako nhodn. [23]

A tm jsme se vrtili takkajc zadnmi vrtky opt na pole lidsk

komunikace, a to asi ve chvli, kdy se ten zaal ptt, jak to vechno souvis s tmatem tto knky. Jestlie jsme toti prv akceptovali, e - v rozporu s hluboce zakoennmi a rozenmi nzory
- nejsou uspodanost a chaos objektivn pravdy, ale e zvis na
perspektiv pozorovatele stejn jako mnoho jinch aspekt
skutenosti, pak nm to umon vidt fenomny komunikace a jejich poruch v novm svtle.*'Musme ovem potat s tm, e tato
nov perspektiva bude v pkrm rozporu s uritmi tradinmi psychologickmi, filosofickmi a dokonce teologickmi nzory.
Dve, ne se vak jimi budeme zabvat, zd se uiten udlat
krtkou odboku do oblasti, kter m pro ns zvltn vznam.

Psychick sly"
Vrame se jet k tmatu nhodnch ad a k onomu pstroji (randomiztoru), kter se pouval k jejich vytven. Jak jsme ji vidli, s pibvajc dlkou ady se dostavuje urit pravidelnost, kter
zpochybn nhodn charakter ady a kter si prost nelze nevimnout. Vyskytuje-li se v n napklad dvojka astji ne ostatnch devt
sel na desetinn soustavy, pak musme nkolik dvojek z ady
* Brown samozejm nebyl prvn, kdo poukzal na tento fakt; pro vtinu z ns vak
pedstavuje hokou pilulku, kterou jsme museli spolknout - otsl vrou v logiku a d
naeho obrazu o svt. V jednom rozhovoru s Einsteinem v roce 1926 zastval i takov
gnius, jakm byl Heisenberg, jet nzor, .e pi vytvoen teorie se sm brt v potaz, jen
pozorovateln data. Einstein, kter dve sm zastval tento nzor, ho v t dob ji. opustil
a dajn ml odpovdt: To je naprosto patn pokouet se vybudovat teorii pouze na
pozorovatelnch veliinch. Ve skutenosti je tomu pesn naopak. Teorie uruje, co
meme pozorovat. "

67

odstranit, abychom srovnali prmrnou frekvenci dvojky s jinmi

sly. Pokud bychom to neudlali, tak by ada nebyla dostaten
nahodil a nhodn, ale byla by takkajc nepravdpodobn
pravdpodobn. My tedy jdeme dl, a corriger la fortune, nahodil
uinme jet nahodilejm, tmto zpsobem zkonstruujeme dlouhou
adu a meme ji pedat statistikovi k proven nhodnosti. Jeho
diagnza by ns nemla pekvapit. Doke nm, e ada se vyznauje
pozoruhodnou, periodickou zkonitost: Urit frekvence vykrystalizovaly v hodnoty, zdaleka ne nahodil, a pot opt poklesly a
na rove statistick nevznamnosti. Jeho zvr se evidentn dotk naich korektur nepravdpodobnch pravdpodobnost,pokud
jsme si jich samozejm byli vdomi.
pln stejn situace nastv v takzvanch experimentech s mimosmyslovm vnmnm, pouze s tm rozdlem, e jejich clem je
nalezen du ve zdnliv nahodilm a nepravidelnm, zatmco v
tom, o em jsme dosud mluvili, jde o vylouen zkonitost. Jak
jsme se zmnili ji dve, tyto pokusy se mimo jin zabvaj sprvnm uhadovnm karet, na kterch je vdy jeden z pti symbol
(kruh, tverec, k, pentagram nebo vlnovka). Pi interakci mezi
experimenttorem a pokusnou osobou dosahuj vkony mnoha lid
hodnot, kter dalece pevyuj oekvanou statistickou etnost 1:5.
Z vsledk se pak vtinou vyvozuje, e pokusn osoba m schopnost mimosmyslovho vnmn. Takov schopnost vak bv vrtkav
a nespolehliv, co pidlv badateli nemal starosti: sprvnosti
odpovd ubv asto stejn tak rychle, jako jich zprvu pibvalo.
Pokud vm, tak to byl Brown, kdo ve ve zmnn knize jako prvn
upozornil na pozoruhodnou podobnost mezi nhodnmi adami a
experimenty s mimosmyslovm vnmnm. Podle nj je mon,
e zde mme co dlat se zvltnm druhem trendu, kter zpotku narst k
vysoce signifikantnm hodnotm a poslze zvolna slbne. Toto se d asto konstatovat prv u psychickho vzkumu. Mnohem psobivj vak je signifikance,
kter se rozvine v uritm asoprostoru, a kdy ij experimenttor nhle vimne,
tak znuz. K tomuto dochzelo tak asto, e se horliv badatel psychiky (...) pokusili uinit urit opaten ji pi plnovn svch experiment, aby zabrnili vskytu

68

neho podobnho. Jejich opaten spovaj pedevm v tom, e dokud experi ment neskon, nikdy nezkoumaj, zda se v nm vyskytlo nco neobvyklho. [24]

V doslovu ke sv knize vyslovuje nakonec Brown zajmav

tvrzen, e pokusy s mimosmyslovm vnmnm se daj provdt i
s takzvanmi tabulkami nhodnch sel - namsto pokusnch osob
- a e se dojde ke stejnm vsledkm, jak uvd vzkum psychiky.
Protoe Brownova hypotza je ponkud komplikovan, odku
tene, kter se o to zajm, na Brownv doslov [25], v nm se
me dozvdt vc o tchto nezvyklch vzkumnch projektech.
Zjitn, e veker smysl toho, jak probh jist udlost, zvis
na principu uspodanosti, kter j tak kajc vtiskne pozorovatel,
m kadopdn velk vznam pro nae vnmn skutenosti a pivd
ns k nsledujcmu tmatu.

Interpunkce - neboli: Krysa a experimenttor

Snad kad student psychologie zn star vtip o laboratorn kryse,
kter jin kryse vysvtluje, pro se tak chov experimenttor: U
jsem si ho tak vytrnovala, e mi d narat pokad, kdy stisknu
tuhletu pku." Krysa nm tm dv najevo, e podle n se t
posloupnost podnt-reakce d pln jinou zkonitost, ne jak to
vid experimenttor: Pro nho je krys stisk pky jej nauenou
reakc na podnt, kter j on bezprostedn ped tm dal; krysa vak
skutenost vid tak, e jej stisknut pky je podntem, kter experimenttorovi k, aby na nj odpovdl svou nauenou reakc
-dal j narat. Tebae oba vid pln stejn/a&fa, pipisuj jim pln
jin vznam, a tud je tak provaj doslova a do psmene jako
dv rozdln skutenosti. Protoe jsem tento jev rozleovn nebo
grupovn (takzvanou interpunkci prbh udlosti) podrobn popsal
na jinm mst [176], chtl bych se zde omezit na nkolik, u nikoliv
tak teoretickch objasnn. Vyhnu se proto otzce, pro je nevyhnuteln provdt interpunkci, to znamen pidlovat skutenosti
urit uspodn, a chci podtrhnout pouze jeden evidentn fakt: toti
69

to, e bez tohoto du by se nm n svt zdl chaotick, bez pravidel,

naprosto nepehledn, a tud nesmrn ohroujc. U dve, ve
dvactch letech, sledovali tvarov (gestalt) psychologov tuto
tendenci k ustavinmu du okolnho svta od neurofyziologie nejjednoduch organism a po ty nejdiferencovanj lidsk funkce.*'
Vidme tedy, e rzn uspodn (interpunkce) prbh udlosti
vytv ve vlastnm slova smyslu rznou skutenost. Vidme to
zvlt jasn v uritch formch lidskch konflikt. Napklad matka se me sama vidt jako jedin most mezi svm muem a dtmi
- bez jejho vytrvalho sil psobit jako prostednk by mezi nm
a dtmi neexistovala vbec dn vazba. Mu je vak dalek toho,
aby cel problm vidl tak jako ona. Pro nho je ona trvalou
pekkou mezi nm a dtmi - kdyby se tak mezi n vn nevmovala, mohl by mt k dtem mnohem bli a srdenj vztah. Stejn jako krysa a experimenttor nevid ani oni jednotliv udlosti
jako takov jinak, pikldaj jim vak jin vznam, jejich prbhu
dvaj jin vnitn d. A to pak vede k natolik rozpornm perspektivm, jakmi jsou oznaen most", nebo pekka".
Jist mu se dvodn domnv - anebo se tak ml, pro nai vahu je to vak nepodstatn -, e jeho pan pijde trapn ukazovat se s
nm na veejnosti. Nhodou se mu dostane dalho dkazu", e
jeho podezen je sprvn. Jeli na pedstaven a trochu se opozdili.
Kdy spchali z parkovit k divadlu, drela se ena (podle nj)
pod za nm. Je jedno, jestli jdu pomalu nebo rychle, ty se mus
dret vdycky nkolik krok za mnou." To nen pravda," brnila
se vehementn ena, a spchm jak spchm, ty mus jt vdycky
pr krok pede mnou."
Dalo by se namtnout, e uveden pklad dokumentuje sp opan
problm s interpunkc, a to v tom smyslu, e konflikt nezpsobily
protichdn individuln interpunkce obou partner, nbr e oba
u mli protichdn obraz o vlastnm vztahu, a proto, kad za sebe,
* Nejednotn interpunkce je nmtem mnoha vtip, nejen on anekdoty o kryse.
Napklad: Mu pijde do nebe a potk tam starho ptele, na jeho kln se pohupuje
krsn varn dvina. Jak to rj, " Mesne nov pchoz, tak toto je tvoje odmna?"
Ne," op staec smutn, j jsem jej trest."

70

rozdlnm zpsobem interpunktovali". To by navc bylo pln v

souladu s Einsteinovou poznmkou, e teorie uruje, co meme
pozorovat". V lidskch vztazch je vak teorie (a tedy interpunkce)
sama vsledkem interpunkce. Pokud se nkdo z puristickch dvod
pokou urit, co bylo dv - zda konflikt nebo interpunkce -, nepovede se mu jist o nic lip ne scholastikm, kte se peli, co byla
dv, jestli vejce nebo slepice. Prv v tom ale vtinou tkv jdro
pudla - chyba, kter se dopoutj partnei pi hdce: nevid, e si
svou vztahovou skutenost uspodali protikladn, a slep pedpokldaj, e existuje jenom jedna skutenost, a tud tak pouze jedno sprvn pojet skutenosti (a sice to vlastn). Z toho nutn vyplv, e druh partner mus bt pkn blzen nebo hodn rozzloben,
pokud vid vci pln jinak. Mme vak dobr dvod se domnvat,
e kauzalita vztah mezi organismy (od jednobunnch a po lidsk) je kruhov a e stejn jako kad pina nco zpsob, tak
kad inek se stv pinou, a tm zptn psob na svou vlastn
pinu [177]. Dva partnei, chycen v takovm omylu, jsou jako
dva lid, kterm jde dajn o dorozumn, ale kte k tomu pouvaj
dv rzn ei - jsou jako dva hri, z nich jeden dr v ruce tarokov karty a druh karty na skat: velmi rychle se dostav oboustrann rozhoen nad tm, e druh hraje nesmysln. Velice nzorn je
to vidt na komunikanm vzorci jednoho praktickho pkladu, kter
bv asto citovn:
Bhem posledn fze druh svtov vlky a v letech, kter nsledovaly bezprostedn po n, se cestou na evropskou pevninu
zdrovaly miliny americkch vojk njak as ve Velk Britnii.
To poskytlo jedinenou pleitost k bezprostednmu studiu dsledk tohoto, v modernch dobch nezvykle masovho, prostupovn
dvou kultur. Jednm z aspekt tohoto studia bylo srovnn, jak se v
obou kulturch chovaj jedinci pi namlouvn (pi vytven pr).
Ukzalo se, e jak amerit vojci tak tak anglick dvky se
navzjem obviovali z nedostatku sexuln taktnosti a zdrenlivosti.
Zprvu se to zdlo bt dost pozoruhodn, protoe jak mohly ob
strany tvrdit o druh stran tot1. Bli zkoumn osvtlila typick
interpunkn problm: Chovn, vedouc k vytvoen pru (od sezn71

mn se na samm potku a k pohlavnmu styku), je sice v kad

kultue specifick, ale jak v Anglii, tak v USA probhne zhruba ve
stejnch ticeti krocch. Co je vak rozdln v obou kulturch, je
poad tchto krok (projev chovn). Zatmco v USA dochz
napklad k polibku relativn brzy (zhruba pt krok, krok zatm
naprosto nevinn), v Anglii je polibek povaovn za velmi erotick
projev, a proto v nslednosti krok zaujm mnohem pozdj msto
(piblin dvact pt). Take: Kdy si Amerian pomyslel, e
nadeel as dvku ve v nevinnosti polbit, podle Anglianky to
nebyla dn nevinn pusa, ale nehorzn nestydatost, kterou se
neslu dlat po tak krtk dob znmosti. Dvka proto nejen e se
ctila oizena o znan kus sprvnho" namlouvn (mla asi nejasn pocit, e tu nco neklape: kulturn podmnn pravidla chovn jsou samozejm tm vdy neuvdomovan), ale navc se
musela rozhodnout, zda znmost v tomto bod ukon nebo zda se
svmu partnerovi sexuln odevzd. Jestlie zvolila to druh, byla
nyn ada na americkm vojkovi, aby dvino chovn pokldal za
nepatin po tak krtk znmosti (a za nestydat) - nyn zase on na
zklad svch neuvdomovanch si pravidel chovn. Pokud se
dopustme klasick chyby a budeme dvino chovn posuzovat zcela
izolovan, velice snadno meme vyrukovat s psychiatrickou diagnzou: Jestlie pekotn ukon vztah po prvnm polibku a d se na
tk, dalo by se to jist nazvat hysterickou reakc; zane-li se naopak
svlkat, me se jevit jako nymfomanka. Je teba stle znovu a znovu
zdrazovat, e se ve vech takovchto ppadech jedn o konflikty,
kter nemohou a nesmj bt redukovny na jednoho z obou
partner, nbr e tkv vslovn v povaze vztahu. Pro tyto problmy
bv typick, e je partnei vtinou neumj vyeit ze svho
stanoviska, protoe jim zstv skryta vztahov povaha konfliktu, a
tak ij ve stavu dezinformace.*'
Ji Wittgenstein poznamenal: Co neumme myslet, to neumme
myslet; nememe tedy ani ct, co neumme myslet" [187]. Laing
* Tento pklad je zrove ilustrac typick chyhv pekladu ". take b\ se docela
dobe hodil i do prvn sti knihy.

72

definuje tuto formu dezinformace takto: Kdy nevm, e nevm,

myslm si, e vm. Kdy nevm, e vm, myslm si, e nevm" [83].

Smantick interpunkce
Interpunkce hraje rozhodujc roli tak pi jazykovm sdlovn
smyslu a vznamu, a zasahuje proto daleko do oblasti smantiky.
Bez naprosto jasnch odkaz na to, jak je poteba rozfzovat (interpunktieren) uritou adu slov, by jejich smysl zstal nesrozumitelnm nebo vceznanm. Cherry [31] napklad konstatuje, e otzka: Vy si myslte, e toto sta?" me mt rzn vznam podle
toho, kter slovo je zdraznno. Vy si myslte, e toto sta?" m
jin vznam ne Vy si myslte, e toto sta?", pestoe je to tat
ptice slov ve stejnm poad. Jinm pkladem je znm dtsk
vtip: Deset prst mm na kad ruce, ptadvacet na rukou a nohou.
(Sprvn interpunkce m samozejm bt: Deset prst mm, na
kad ruce pt a dvacet na rukou a nohou.) Abychom se vyhnuli
mnohoznanosti nebo dvojznanosti, pouv se v psan ei interpunknch znamnek - stejnmu elu slou podtren, kurzva,
uvozovky -, tyto zpsoby smantick interpunkce jsou vak mnohem tkopdnj a omezenj ne bohat paralingvistick
nuance mluven ei (kadence, sla hlasu, vraz tve, pauzy, smch,
vzdechy, takzvan eov gesta atd.).
Dvno pedtm, ne se vzkumy komunikace zaaly zabvat problmy interpunkce, byly tyto problmy znmy z literatury, a to
zejmna z dramatu. Bsnky a spisovatele odjakiva zajmala tragick, osudov nevyhnutelnost, plodc konflikty, za n nenesl vinu
nikdo ze zastnnch, ale kad obvioval prv toho druhho,
zajmalo je, jak nkdo vid ve druhm blzna, nebo lky spovajc v tom, rozhodnout se, kter skutenost je skuten", kdy to
nebylo mon (nebylo mon sjednotit rzn pojet skutenosti).
Pkladem z modern literatury je Akutagawova povdka V lese"
-ten bude mon znt jej Kurosawovo zfilmovn Raomon"'.
Vyprv o znsilnn eny a zabit jejho mue banditou, kter si
73

na n ponal v lese a jeho zloinu pihl drvotp - povdka vak

nen objektivnm" vylenm udlosti, ale je vyprvna tyikrt,
oima kad z postav. Svm mistrovskm stylem nechv takto
Akutagawa zrodit se *' tyem rznm skutenostem a tm nepozorovan tak u tene navozuje stav, ve kterm se u nedoke
rozhodnout, kter z tchto ty skutenost je skuten. **'

Tam, kde je vechno pravda, je pravdou i prav opak

Ve svch Mylenkch k Dostojevskmu Idiotovi" poznamenv
Hermann Hesse, e takovto rozklad skutenosti (skutenosti ve smyslu,
v jakm si ji vtinou naivn pedstavujeme) se zvlt vrazn
uplatnil v dle Dostojevskho. Tuto modern tendenci k chaosu ztlesuje
podle Hesseho pedevm kne Mykin, hrdina romnu Idiot".
Idiot," pe Hesse, nerozbij desky, na nich jsou napsny zkony, on
je jenom ot a ukazuje, e z druh strany je na nich napsn prav
opak" [70]. Jet pesvdivj pklad najdeme ovem v Dostojevskho romn Brati Karamazovi", a to v pom o velkm inkvizitorovi [36], kter je svou hloubkou a dvojznanost srovnateln snad
jen s Karlovm podobenstvm o dvenkovi. Pipomeme si, o co v
obou tchto textech svtov literatury jde:
Ivan Karamazov, pesvden ateista, a jeho hluboce vc mlad
bratr Aljoa spolu vedou metafyzickou debatu. Ivan se nedoke
smit s faktem existujcho utrpen ve svt a vypotv svmu
bratrovi adu chmurnch pklad - pedevm utrpen malch nevinnch dt. Sni proto dospl k zvru, e i kdyby vechno toto
nesmrn utrpen mlo bt nezbytnou podmnkou pro konenou
vnou harmonii, on by takovouto harmonii nemohl pijmout u
*) A nenabz nm jen vce mn redundantn dkaz, e zprvy oitch svdk bvaj
notoricky nespolehliv, co podle nkterch recenzent Raomonu" je podstatou pbhu.
**) Podrobn studie tohoto fenomnu ve svtov literatue, se vemi interpretacemi
smyslu pravdy, osudu a transcendence, kter z toho plynou, by byla nepochybn
zajmavm a neobvyklm tmatem k disertaci.

z lsky k lidstvu: ...pli draho ocenili harmonii: nae prostedky

vbec nedovolujou platit tak mnoho za vchod. Proto radji honem
vrtm svoji vstupenku. Nebo, jsem-li poctiv lovk, jsem povinen vrtit ji co nejrychleji. A to tedy inm. Netvrdm, e neuznvm
Boha, Aljoo, pouze vstupenku mu vracm co nejzdvoileji."*' Pro
Aljou ovem jedna bytost existuje, je m prvo odpustit vechno
utrpen lidstva - Kristus. Ale Ivan ek takovouto nmitku a msto
odpovdi vyprv Aljoovi svou pomu o velkm inkvizitorovi.
Dj se odehrv v Seville v 16. stolet, v nejstranjch dobch
inkvizice, v den, kdy na pkaz staeckho kardinla inkvizice bylo
zaiva upleno div ne sto kac pi velkolep autodaf - ad majorem gloriam Dei. Nevyvratiteln doktrna inkvizice pesto u, e
tlesn utrpen nejen e nen neuiten pro blaho due, ale e je
pmo douc. Toho dne zjev se On, trpc lid ho ihned pozn a
zane ho uctvat. Kardinl Ho ale nech uvznit, a tak velik jest
jeho moc", e vichni se v bzni a beze slova ped stremi rozestupuj. Nastane noc, parn a dusn... vzduch von vavny a citrony...
dve vzen se otevrou" a vstoup staec kardinl. Je sm. Nkolik
minut ml. A pak Velk inkvizitor vynese tu nejt a nejstranj alobu, kter kdy byla vi kesanstv vyslovena:
Je podvedl lidstvo, protoe On vdom a zmrn zavrhl jedinou monost, jak uinit lidi astnmi. Takov cesta zde byla, kdy
Ho pokouel na pouti stran a chytr duch, duch sebeznien a
nebyt a poloil mu ti otzky, ve kterch byly vyjdeny ve tech
slovech, ve tech toliko vtch lidskch vekery budouc djiny svta
i lovenstva: zdali se domnv," pt se ho Velk inkvizitor, e
by vekera moudrost zemsk, spojen dohromady, mohla vymysliti
tebas jen nco podobnho svou silou a hloubkou onm tem otzkm?" Zaprv, pipomn mu kardinl, ho duch pokouel, aby
promnil kamen v pouti v chleby. On tm vak pohrdl, nechtl
lovka zbavit svobody..., nebo jak to bude svoboda, bude-li poslunost koupena chleby?" Tm ale oloupil lovka o jeho nejhlub
touhu: nalzti nkoho, komu se vichni spolen budou moci klanti,
' Ukzky z Brat Karamazovovch citovny v pekladu Jaromra Hrubho.

74

75

kdo z nich sejme stralivou ti svobody. Msto aby si podrobil svobodu lovka, On ji jet zvtil. Na msto pevnch zsad k uspokojen lidskho svdom, jim odal vechno, co jest neobyejn,
zhadn a neurit, odal jsi vechno, co pesahovalo sly lidsk, a
proto jsi jednal, jako bys jich vbec nemiloval." - A kdy odmtl
druh pokuen - vrhnout se z cimbu chrmu, nebo o Nm praveno,
e andl Ho uchvt a ponesou Ho" -, pohrdl moc zzraku, protoe si
pl svobodnou, a ne zzrakem vynucenou lsce. Je vak lovk
takov lsky schopen? Ne, lovk je slabm a nim, neli On
vil. Tm, e jsi ho ml v tak velik vnosti, jednal jsi, jako bys
pestal pociovati k nmu soustrast..." Pot se Velk inkvizitor
dostane k poslednmu pokuenmu, ke tetmu daru, kter On odmtl:
Ovldnout cel svt, lidstvo spojit v jedno velk, spolen mravenit, nebo tet a posledn touhou lovka je poteba obecnho a
vesvtovho sjednocen. My," prohls kardinl, jsme zamtli
tebe a li jsme za nm. , minou jet stalet, kdy bude diti svobodn rozum, jejich vda a lidojedstv... My jsme opravili dlo Tv,
my jsme mu dali za zklad zzrak, tajemstv a autoritu. A lid se
zaradovali, e je opt poali vsti jako stdo a e s jejich srdc sat
na konec tak tk dar, jen jim zpsobil tolik muk (...) A vichni
budou astni, vechny miliony bytost, vyjma sto tisc tch, kte je
budou spravovat. Nebo pouze my, my, kte chovme tajemstv,
pouze my budeme neastni... Tie zemrou oni, tie uhasnou ve jmno
Tv a teprve za hrobem najdou smrt."
Vze tomu vemu mlky naslouch. Nhle se mlky pibl k
starci a polb ho tie na bezkrevn, asketick rty. Kardinl se
zachvje, jde ke dvem a oteve je: Jdi a nepichzej vce...
nepichzej vbec... nikdy, nikdy!" A vze vychz do tmy.
, Ale... to je pece absurdn!" zvol Aljoa, ervenaje se. Tvoje poma
je chvaloe Jeovi, a nikoliv rouhn... jak ty sis pl..." [37]
Od vydn Brat Karamazovch se znovu a znovu rozlh echo
Aljoova vkiku. Co je skutenm" smyslem tohoto podobenstv, jeho autor byl hluboce vcm lovkem (jeho oi se zalvaly slzami, kdy v jeho blzkosti bylo ji jen vysloveno jmno Kristovo), tohoto pbhu vyprvnho sty romnov postavy, jej
76

ateismus, jak Dostojevskij vysvtluje, je tak absolutn, zeji dl ji

jen jeden jedin krok od absolutn vry"; co vlastn je smyslem tohoto pbhu, kter prorocky pedjm, co se o tyicet let pozdji
v rodn zemi autorov stalo historickou skutenost?
Jakkoliv je to fiktivn pbh, jeho implikace ji fikc nejsou. Jak
Kristus, tak Velk inkvizitor se upsali slouit blahu lidstva, a pesto
je dl nepeklenuteln propast: paradox pomhajcho a s nm nerozlun spojen problm moci. Setkali jsme se s tmto problmem
ji u on triviln historky o albnskm tlumonkovi (str. 23), zde
jen vystupuje v celm svm metafyzickm vznamu. Je, tak zn
obaloba Velkho inkvizitora, si peje spontnn poslunost a
vytv tm paradox, kter neme lovk vyeit. Podle kardinla je
pravou spsou pro lovka to, kdy z nj sejmeme hrozn bemeno
svobody, ince ho tm nesvobodnm, ale zato astnm. Podle
Jee je naproti tomu clem svoboda, ne tst. Poma Ivana
Karamazova nabv zsadn jinho vznamu podle toho, jestli
vidme svt oima Jeovma nebo oima Velkho inkvizitora. Kdo
je ovem schopen podvat se na svt obma zpsoby, tomu miz
pevn pda zdnliv skutenosti pod nohama a ztrat se v univerzu,
kde je vechno pravdou, i prav opak.
Patrn uinil nkdo na Josefa K. kiv udn, nebo ani se dopustil
neho zlho, byl jednou rno zaten." - Tak zan Proces,
romn=rbus Franze Kafky. Proces se vak pesto nikdy nekon, K.
nen ani svoboden ani uvznn, soud mu nikdy nesdl, z eho je vlastn obvinn, ml by to pece vdt sm, a jeho nevdomost je jen dalm dkazem toho, e je vinen. Kdy se sna vymoci si na soudu
njak jasn stanovisko, je naen z netrplivosti a pobuovn, pokusili
se ovem ignorovat autoritu soudu, anebo prost jen vykvat na
dal edn postup, pt mu to jako dkaz lhostejnosti a zatvrzelosti. V
jedn z poslednch scn mluv K. ve velechrmu se soudnm duchovnm, a kdy se, tak jako vdycky, sna znovu zskat jasno o svm
osudu, duchovn se mu pokus vysvtlit" jeho situaci nsledujcm
pirovnnm:*'
* Ukzky z Kajkova Procesu v pekladu Pavla Eisneia.

11

Ped zkonem sed dvenk. K tomu dvenku pijde mu z venkova a pros, aby
ho vpustil do zkona. Ale dvenk ekne, e ho te neme vpustit. Mu uvauje
a zept se pak, bude-Ii tedy smt vstoupit pozdji. Mon, ekne dvenk, te
vak ne. Jeto brna k zkonu je otevena jako vdy, shbne se mu, aby se podval
branou dovnit. Kdy to dvenk zpozoruje, zasmje se a ekne: Vb-li t to tak.
jen se pokus, abys veel pes mj zkaz. Pamatuj si vak: j jsem mocn. A jsem
jen nejni dvenk. V kad sni vak stoj dvenci, jeden mocnj druhho. U
popatit na tetho je i nad m sly.

Mu dostane stoliku a me se posadit vedle dve. Tam sed

dny a lta. Pokou se zas a zas, aby byl vputn," nebo aby alespo
dostal konenou odpov, stle se vak dozvd jen tolik, e jet
neme vstoupit.
Te neije u dlouho. Ped smrt shluknou se v jeho hlav vechny zkuenosti
cel t doby v otzku, kterou se dvenka doposud nezeptal. Pokvne na nho,
jeto neme u vztyit tuhnouc tlo. Dvenk se k nmu mus hluboko sklonit,
nebo rozdly ve velikosti se zmnily velice v neprospch mue. Copak bys te
jet rd vdl? pt se dvenk, ty nenasyto. Vichni pece usiluj po zkonu,
ekne mu, jak to, e po ta mnoh lta nedal nikdo mimo mne, aby byl vputn?
Dvenk pozn, e mu je u v koncch, a aby jet stihl k jeho hynoucmu sluchu,
zave na nho: Tady nemohl bt vputn nikdo jin, nebo ten vchod zde byl
uren jen pro tebe. Tejdu a zavu jej.

Dvenk tedy toho mue oklamal," ekl K. ihned, ten pbh ho

velmi upoutal. Avak nyn mu duchovn peliv a pesvdiv dokazuje, e dvenk nenese dnou vinu, ba dokonce e uinil vc, aby
mui pomohl, ne bylo jeho povinnost. K. je zaraen, ale neme
se jen tak smit s takovmto vkladem. Zn ten pbh lpe ne
j a po del dobu," ekl K. Mysl tedy, e ten mu nebyl oklamn?"
Rozumj mi sprvn," ekne duchovn a dokazuje nyn K., e
existuje druh vklad, podle kterho byl onm oklamanm prv
dvenk. A tento druh vklad je tak pesvdiv, e K. mus nakonec znovu pipustit: Je to dobe odvodnno, a myslm te
rovn, e dvenk byl oklamn." Duchovn vak okamit znovu
pokr K. za jeho souhlas: Pochybovat o hodnosti dvenkov, znamenalo by pochybovat o zkon. S tmto mnnm se ne78

srovnvm," ekl K vrt hlavou, nebo pidme-li se k nmu,

musme pokldat za pravdu vechno, co dvenk prav. e to vak
nen mon, odvodnils pece dopodrobna sm." Ne," ekl duchovn, nen teba, abychom pokldali vechno za pravdiv, je jen
teba, abychom to pokldali za nutn." Neradostn mnn," ekl
K. Le se nastoluje jakoto svtov d."
K. a duchovn mluv fakticky o dvou rznch svtovch dech,
a proto se jejich rozhovor odvj ve stejn dvojsmyslnosti, na kterou
nar veker K.-ovo sil zskat jistotu. Kdykoliv uv, e odhalil
smysl a d v obklopujcch ho udlostech, e objevil to sprvn"
rozhodnut, kter se od nj ek, ocit se tv v tv dkazu, e
takovto smysl nen ten sprvn smysl. Tento jin d a smysl, jak
se zd, pece jen probleskne v poslednch slovech duchovnho: Soud
od tebe nic nechce. Pijme t, pijde-li, a propust t, odchz-li."
Stejn jako kne Mykin u Dostojevskho ije Kafkv K. ve svt,
ve kterm je mon zkony obrtit a ukzat, e na jejich zadn stran
stoj prav opak. Pesto se za Mykinem zavr brna stavu pro
choromysln navdycky, a K. je nakonec zavradn dvma posly
od soudu.

Metafyzick experimenttor
K. nikdy nepronikne a ke svmu soudci; setk se pouze s jeho
posly, ednky a katy. Samotn autorita se ped nm nikdy neodhal, a pesto - nebo prv proto - je K.-v ivot, kad jeho den a
kad z jeho in prostoupen jej neviditelnou vudyptomnost.
Stejn je tomu i v Kafkov dalm romnu Zmek", v nm se K
zemmi, marn pokou proniknout k hrabti, kter si ho najal,
ale dr ho dole ve vesnici a vzkazuje mu po svch edncch zasiirovan sdlen. ednick stav je podobn nzk jako hodnost
dvenkova.
Je to archetypln situace, kter se mocn dotk vednodennho
lidskho ivota. My vichni, kad po svm, ustavin ptrme
-tebae asto nevdom - po smyslu udlost, je ns obklopuj,
79

a vichni mme sklon vidt i za pomrn bezvznamnmi phodami svho kadodennho ivota psoben vy moci, takkajc jakhosi metafyzickho experimenttora. Opravdu nen hodn lid,
kte by se vyznaovali tak klidnou mysl jako Krl v Alence v kraji
divit", rovnovhou, je mu dovol odbyt nesmyslnou bsniku Blho
Krlka filosofickou poznmkou: Kdy v tom dn smysl nen,
uet nm to fru prce, protoe ho v tom nemusme hledat."
Napklad: Existuje pravdpodobn velk mnostv lid, kter maj
svou soukromou mytologii o fungovn semafor. Rozum jim sice
napovd, e se semafory pepnaj v nemnn a stabiln nastavenm
rytmu ze zelen na ervenou nebo e zmny si d samy automobily
pes idla v povrchu vozovky. Na jin rovni svho vnmn
skutenosti jsou vak pesvdeni, e semafory jsou sezeny proti
nim a e pesko na oranovou a na ervenou bez jakchkoli pochyb
vdycky, kdy se k nim bl. Dalo by se to oznait za uritou nevinnou minipsychzu, jej vliv je kadopdn dost siln na to, aby
vyvolal rozhoen, e ivot, nebo osud, nebo proda, nebo jaksi jin
druh skrytho experimenttora je jim neptelsky naklonn. V kadm ppad, kdykoliv jim pi piblen se ke kiovatce nasko
na semaforech oranov a vzpt erven, okamit si tuto nhodu
uvdom a hned ji pitou ke vem pedchozm utdenm" ervenm, zatmco zelen na semaforu na n tento kumulovan inek
nem (prakticky si j nevmaj). A akoliv je tento vrtoch dosti
triviln, mechanismus, na nm je zaloen, u tak triviln nen:
Jak jsme u vidli u experiment, o kterch byla e ve, mme
sklon hledat v prbhu udlost njak d, a jakmile jsme v nich
jednou takov d (interpunkci) peetli, stv se nae vidn svta
prostednictvm selektivn pozornosti sebepotvrzujcm. V podstat
tu pitom jde o stejn mechanismus, na kterm jsou zaloena psychotick zkreslen skutenosti: Jestlie se jednou vytvoila a upevnila njak zkladn premisa, vyplv st bludnch pedstav skoro
pirozen ze zdnliv logickch dsledk tto aburdn premisy.*'
*) Nemn zneklidujc je fakt. e tyto premisy mohou bt doslova nakaliv.
Tomu, kdo o problmu se semafory sly poprv, me podobn historka pipadat

80

Tyto vahy ns pivdj k velice rozenm komunikanm

fenomnm, na nich jsou zaloeny fmy a masov psychzy. Tak
o tomto aspektu lidsk komunikace existuje dnes nepehledn literatura, take se omezm jen na zmnku o dvou phodch z doby ne
zas tak minul.

Pokrban eln skla

Koncem padestch let vypukla ve mst Seattle pozoruhodn
epidemie: Narstal poet majitel aut, kte zjiovali, e jejich eln sklo je pln malch krbanc podobajcch se netovikm i
malm krterm. Tento jev se v krtk dob tak rozil, e na pn
guvernra sttu Washington Rosolliniho odeslal do Seattlu president Eisenhower skupinu znalc z adu pro vysvtlovn zhad.
Podle Jacksona, kter pozdji shrnul prbh vyetovn, komise
zhy zjistila, e mezi obyvateli msta
kolovaly dv teorie o elnch sklech. Na zklad takzvan faIlout"-teorie zamoily
atmosfru rusk atomov pokusy, k nim. dolo krtce ped tm, a zpsobily
radioaktivn spad, kter se ve vlhkm klimatu Seattlu zmnil v rosu, kter rozlcptvala sklo. Zastnci asfaltov" teorie byli oproti tomu pesvdeni, e z povrch
dlouhch sek erstv vyasfaltovanch silnic - vsledek ctidostivho programu vstavby silnic guvernra Rosolliniho -, opt pod vlivem velice vlhk atmosfry v Scattlu, stkaj proti do t doby netknutm elnm sklm aut drobn
kapiky kyseliny.
Msto toho, aby prozkoumvali tyto teorie, zamili se ednci na vci hmatatelnj, a pili na to, e se v Seattlu vbec nevyskytuje dn prstek pokrbanch elnch skel. [75]

Ve skutenosti zde zejm dolo k masovmu jevu: Jakmile se

vyrojily zprvy o netovinch ubkch na elnch sklech aut, zaalo je m dl vc idi podrobovat dkladnmu zkoumn. Vtivelice komick, ale pi pt jzd autem si vimne - ke svmu nemalmu zden,
e u i on zan vnovat semaform stejn absurdn, selektivn pozornost.

81

na z nich to dlala tak, e se naklnli nad pedn sklo z venkovn

strany a zkoumali ho z co nejvt blzkosti, msto aby se jm dvali,
tak jako dosud, zevnit vozu a pod normlnm hlem pohledu.
V nezvyklm hlu pohledu (zven) se ve skle jasn odrely dolky,
kter jsou u kadho auta, je se bn pouv, zcela normln.
V Seattlu se tedy nevyskytla epidemie pokozench, ale procivnch elnch skel. Toto jednoduch vysvtlen bylo ovem natolik
stzliv, e cel epizoda nabrala typick prbh ady senzanch
zprv, kolem kterch nadlaj masov mdia zpotku ohromn
humbuk, aby pak nad nesenzanm vysvtlenm bylo ticho po pin. Tmto zpsobem dochz ke zvnn dezinformac.
Z ppadu vyplv pouen, e lze vzt naprosto vedn, bezvznamn fakt (tak bezvznamn, e mu do t doby nikdo nevnoval pozornost), spojit ho s dostaten afektovanm tmatem, a od
toho okamiku se spust nco, co nepotebuje dn dal dkaz, ale
udruje se u samo, samo se potvrzuje a posiluje, aby tomu
podlhal m dl ir okruh lid.

Orlansk fma
V kvtnu roku 1969 proila Francie obdob politick nestability,
jej pinou byla de Gaulleova porka v rozhodujcm politickm referendu (mimochodem z faktickho hlediska zcela vedlejm) a jeho odchod z veejnho ivota po Colombey-les-Deux-Eglises. Na 1. ervna byly vypsny nov volby. V onch dnech politickho napt zaala kolovat po Orleans senzan ukanda, kter
se ila z dvch gymnzi, ale zhy zachvtila cel msto: Mdn
dmsk obchody a butiky v tomto modernm, i kdy provinnm
mst se 100 000 obyvateli se zmnily na obchody s dvaty! Zkaznice tchto obchdk byly pepadvny v kabinkch *\ ommeny
* Idea kabinky jako psli, pedpokoje tajemstv a nebezpe pochz z. nejniho suternu masov kultury; pklady lze najt v brakov literatue a bulvrnm tisku [viz 110].

82

a dreny ve sklepench, dokud nenastala noc, pot byly podzemnmi cestami dopravovny na beh Loiry a odsud ponorkou :|!) zavleeny do zmo, kde mizely beze stopy. Ani smrt jim nemohla
pipravit hor osud! Ji 20. kvtna kolovaly dal detailn informace,
podle nich bylo poheovno u 28 dvek; jeden obchod s obuv
pouval k ommen obt zvltnho injeknho zazen zastrenho
do bot, protoe bn injekn stkaky, kter se pouvaly v mdnch
butikch, se v obchod s obuv nedaly pout a tak dle.
Jak se zdlo, sami obchodnci o tto ukand vbec nevdli,
dokud se den ped volbami, 31. kvtna, nezaaly srocovat na ulicch mezi obchody rozezlen lid. V pedchzejcch dnech dostvali
ovem obchodnci pozoruhodn telefonty - v jednom ppad se
nkdo vyptval na adresu bordelu v Tangem, v jinm si neznm
volajc objednval erstv maso".
Jak se fma roziovala a stvala se m dl specifitj, vyly
najevo dva pozoruhodn detaily: Za prv, e mdn obchody, jich
se podezen tkalo, prodvaly v t dob nov minisukn, a tm na
n padl v ovzdu provinn mentality stn zvltn erotiky; a za
druh, e fma mla vysloven antisemitsk charakter. Vynoilo se a
hned zaalo kolovat prastar tma rituln vrady. 30. kvtna pimly
vystupovan obavy z vvoje cel zleitosti idovskou komunitu
k tomu, e podala ady o opaten, kter by j zaruila ochranu.
Policie vdla samozejm dvno o nebezpenm vvoji, ale a do
t chvle se celou zleitost zabvala jen z ryze vcnho,
bezpenostn policejnho hlediska. K niemu jinmu nemla konkrtn dvody. Vdlo se napklad, e v Orleans nen poheovna
jedna jedin ena, nato dvacet osm en. Tm ale, e se edn msta
omezila jenom na fakta, pehldla, e problmem byla existence
fmy, a ne jej pravdivost. Jednalo se zde spe o jednu z typickch
lidskch situac, ve kterch pravda je vc vry" [146]. Nebezpe,
e dojde k pogromu, bylo velice vn.
* Jak uvd Morin [111], Lvy, prezident idovsk nboensk komunity v Orleans, se
mu piznal, e sm vypustil do obhu ukandu o ponorce jako dobr vtip, aby se mu u.
druh den vrtil v podob naprosto vn pijman zprvy.

83

Nsledujc den ovem s sebou pinesl prvn uvolnn s vsledkem voleb, a zhy opt zvtzil rozum. ady si posvtily na fmu,
a zjistilo se, e je bezdvodn. Mstn tisk, nkter osobnosti a veejn
spolky co nejosteji odsoudily tento nhl vbuch antisemitismu, a
fma zmizela snad jet rychleji, ne vznikla. Cel ppad by zejm
upadl v zapomnn, kdyby prbh udlosti nebyl peliv zrekonstruovn tmem sociolog pod vedenm Edgara Morina, z jeho
knihy pochzej uveden jednotliv detaily [109].
Tento pklad je svm vznamem mnohem zvanj ne vechny
pedchoz. V nich jet mla zkladn domnnka alespo njak, i
kdy vtinou pochybn vztah k uritm faktm. Na semaforech
as od asu blikne erven, a na elnch sklech aut zcela urit
mme hodn malch krbanc. Orlansk fma ale najednou
ukazuje, e k vytvoen uritho pojet skutenosti nkdy vbec
nejsou nutn ani tato podrun fakta - hluboce zakoenn povra si
me vytvoit sv vlastn,.skuten dkazy", zejmna tehdy, kdy se
roz mezi mnoha lidmi. A i kdy se fma uke pozdji
neudritelnou, jako v ppad Orleans, vdycky se najde njak
vysvtlen nebo obecn znm pravda, kter dovol tm, kdo uvili v
povru, aby neztratili tv.*' Tam, kde je kou, mus bt tak
plamen," k jedna takov perla z lidovch mouder. Ovem: z
erstvho hovna se tak kou", dodv k tomu humorista Roda
Roda.
Zvl kiklavm pkladem, kter si zaslou bt alespo krtce
zmnn, je znm dlo, jeden z knihkupeckch antisemitskch lek:
Protokoly sinskch mudrc". V knize nartv anonym do sebemench detail pln idovsk celosvtov nadvldy, nenechvaje
nikoho na pochybch, e prv toto je konenm clem mezinrodnho idovstva. Z dvod, kter nejsou podstatn pro n vklad, se
pustily londnsk Times do zkoumn pvodu tto knihy a vsledek
publikovaly ve svch vydnch 16., 17. a 18. srpna 1921. Vylo
najevo, e pramenem Protokol byla kniha francouzskho advok* Nkolik mladch Orlaan Morinovu tmu skuten uvedlo: Kdy cel msto
tvrd to sam, tak na tom mus nco bt. [113]

84

ta Maurice Jolyho, kter vyla pod nzvem Dialogue aux Enfers

entre Montesquieu et Machiavel" (Dialog v pekle mezi Montesquieu
a Machiavellim). Jak pozdji vysvtlil Joly ve sv autobiografii,
byl Dialogue pokusem o pranovn despotick vldy Napoleona
III. formou imaginrnho rozhovoru, ve kterm Montesquieu hj
liberalismus, rychle vak mus kapitulovat ped Machiavelliho brilantn cynickou obranou despotismu. Pod roukou tto zstrky, to
znamen vychvlenm toho, co chtl napadnout, doufal Joly, e se
ten jasn dovtp toho, k emu chce nabdat. Jeho nadje se ukzaly bt a pli sprvn, nebo prav nabdn knihy nezstalo
skryto ani francouzsk tajn policii. Tak ona vyetla, co bylo mezi
dky, zabavila exemple knihy, pokoutn roziovan po Francii,
a Jolyho zatkla. Autor byl odsouzen k 15 mscm vzen.
A do tto chvle nemla cel zleitost pranic spolenho s idy.
Kniha mohla docela dobe slouit spe jako zdroj inspirace njakmu mladmu Hitlerovi. Obhajovala toti nzor, e modern vlada
m zachovvat pouze zdn legality, m si nechvat legalizovat sv
rozhodnut lidovm shromdnm (kter mu je vdycky slep
schvl), s jakoukoli vnitn opozic m zatoit pomoc tajn policie
a eventuln vytn poddanch umlet leskem vlench vtzstv
nad vnjm neptelem, kte jist chtli zniit jejich otinu.
Toto vechno si pisvojil nikdy neodhalen autor Protokol a
prezentoval to jako celosvtov program mocnho tajnho spolku mudrc ze Sinu. Britsk historik Cohn k tomu poznamenv ve
sv knize o Protokolech:
Veho vudy 160 mst Protokol, to jest dv ptiny celho textu, se zjevn opr
o pase Jolyho knihy. V devti kapitolch je ukradena vce ne polovina, v dalch tech tvrtina, a v jedn (Protokol VII) tm cel text. Vyjma ani ne tuctu
vjimek je krom toho poad vykradench mst textu stejn jako u Jolyho, jako
kdyby plagitor penel strnku za strnkou pln mechanicky z Dialogue do
svch Protokol". Rovn poad kapitol je tm toton - 24 kapitolni Protokol odpovd 25 kapitol Dialogue. Pouze ke konci, a sice tam, kde se do poped
dostv pedpovmesianistickho vku, dovolil si plagitor bt skuten nezvislm na originlu. [34]

85

Od svho zveejnn nepestaly bt Protokoly dleitm dkaznm materilem antisemitismu. Mnoh z pokus demaskovat jednou pro vdy jejich podvodn pvod vak vedly, zd se, jenom k
tomu, e ti, kdo vili v jejich pravost, vidli v tchto snahch
jenom dal dkaz jejich pravosti - protoe, kdyby skuten lo o
le, pro by sint mudrci podnikali takov opaten, aby ji
zpochybnili? Mme tu tedy co do inn s klasickm pkladem
premisy, potvrzujc sebe sama, to jest s pedpokladem, kter posl
stejn tak dkaz, jako protiargument (snahu o vyvrcen). Toto je
tak zpsob, jakm vkld interpunkci do vztah ke svm blinm
paranoik: On v", e to s nm mysl patn, a kdy se ho tud
pokouej pesvdit o svch ptelskch myslech, tak mu to dokazuje", e maj za lubem nco nekalho - protoe pro by se jinak tak
vehementn snaili pesvdit ho o svm ptelstv?
V Orleans, kdy fma doshla svho vrcholu, se uzavel v zsad
t bludn kruh. Kdy napklad policie zveejnila, e na cel afe
nen ani zbla pravdy a e nen poheovno jedno jedin dve,
dokazovalo" to, e policie musela bt do nos tak zapletena.
Tvrdilo se," jak pozdji sdlil f kriminlnho odboru reportru
Auroe, e jsem si tmto zpsobem vydlal deset milin frank.
m pehnanj a extravagantnj historka, tm sp, jak se zd, j
lid uv" [114].
Oba zvry, kter si lze odnst z Bavelasova experimentu (strana
58 a dl), plat tedy pln tak pro praktick ivotn situace. Za prv
jak tam, tak tak zde vede seznmen se s fakty, kter odporuj vysvtlen, k nmu se lovk po dlouhm sil dobral, nikoliv ke zkorigovn tohoto vysvtlen, ale k jeho dalmu vylepovn. Za druh
se tato pseudovysvtlen zdaj bt tm pesvdivj, m jsou
zmatenj a z objektivnho hlediska nepravdpodobnj. ili, jak
se kv v Rakousku, pro dlat nco jednodue, kdy to jde taky
sloit?
V kontextu dezinformovn m tato primrn premisa, tento jednou provdy (a asto pln nahodile) utvoen nzor prokazateln
centrln vznam, a a je jakkoliv absurdn, vechno dal vyvozovn bv asto psn logick. Tebae toto dokeme pochopit,
86

je pro vtinu z ns jen obtn akceptovateln mylenka, e se tedy

skutenosti" daj tak kajc vycucat z prstu. Spe mme sklon se
domnvat, e za vm je psoben jakhosi metafyzickho experimenttora", nebo - jsou-li pro ns pesvdivj spe psychologick ne transcendentln hypotzy - njakho zkona lidsk due.
Avak u Schopenhauer se vyjdil na adresu teleologie, to jest pedpokldn zaclenosti a elovosti prody, e
ji do prody vn teprve rozum, kter se pak podivuje zzraku, kter prve sm
stvoil. Je to podobn (smm-li vc tak vzneenou vysvtlovat trivilnm pirovnnm), jako kdy se div tomu, e vechny multiplikace sla 9 daj setenm
jednotlivch slic znovu 9 nebo slo, jejich slice daj soutem 9; akoliv si
sm tento zzrak pipravil destkovou soustavou. [160]

Je proto vysoce pravdpodobn, e skutenost a d, na kterm je

zaloena, maj opravdu pramlo spolenho s metafyzikou i psychologi. *} Spe je poteba strit si sv grandizn domnnky za
klobouk a spokojit se s mnohem jednodum pojetm skutenosti, a
sice s takovm, kter je vsledkem dvou zkladnch princip:
nhody a nutnosti. S tmto pojetm bychom se octli ve velmi ctyhodn, tebae ne vemi respektovan spolenosti. Interakce nhody
a nutnosti je dnes povaovna za potek ivota adou biolog,
pedevm nositelem Nobelovy ceny Jacquesem Monodem, jeho
ne uveden definice se mutatis mutandis vborn hod pro nae
tma:
Cesta evoluce se otevr ped ivoichy, tmito svrchovan konzervativnmi
systmy, prostednictvm mikroskopicky elementrnch udlost, je jsou nahodil
a bez jakhokoliv vztahu k nsledkm, je lze vyvolat teleonomicky funkn cestou.
Je-li vak jednotliv a ve sv podstat nepedvdateln udlost jednou zanesena
do struktury DNA, pak je mechanicky vrn zdvojena a peloena, ihned je
rozmnoena a penesena na miliny a miliardy exempl. Vyman-li se z moci
pouh nhody, dostane se pod nadvldu nutnosti, neotesiteln jistoty. (...)
Nejeden vznan duch, jak se zd, neme jet ani dnes pijmout nebo i
jenom
/ ravelu, prohlsil jednou Saint-Exupry, neobjevujeme, ale vytvme.

87

pochopit, e samotn selekce dokzala vytvoit z ruivch tn celkov koncert

iv prody. Selekce toti pracuje s vsledky nhody, nen mon, aby ji zsoboval
njak jin zdroj. Sfrou jej psobnosti je zem psnch poadavk, z nho je
vylouena jakkoliv nahodilost. Svho vtinou vzestupnho smovn, svho
sukcesivnho vzmachu a uspodanho rozvinut, kter jako by se v n zrcadlily,
vyloudila selekce na tchto poadavcch, nikoliv na nhod. [1031

Dezinformace navozen experimentln

Stavy dezinformovanosti lze pivodit umle. Umouj pak studovat typick zpsoby chovn v situacch tsn a konflikt.
Manelsk pr, o nm je e na stran 17, pistupoval k lbnkm"
s velice rozdlnmi pedstavami o smyslu a elu svho spolenho
provn, take ho zcela odlin smanticky interpunktoval". Z
toho vznikl konflikt, kter vystil ve vzjemn vitky.
V rmci jednoho experimentu, uskutennho ped lety v Mental
Research Institute, jsme se zeptali zakladatele a prvnho editele
Institutu, psychiatra Dona D. Jacksona, kter byl mezinrodn
uznvanm odbornkem v oblasti psychoterapie schizofreni, zda-li
by nm dovolil nafilmovat ho pi prvnm rozhovoru s jednm paranoidnm pacientem, jeho bludn pedstava spovala hlavn v tom,
e je klinick psycholog. Dr. Jackson souhlasil. Obrtili jsme se
na jednoho klinickho psychologa, kter se rovn zabval psychoterapi psychz, s otzkou, zda by souhlasil s nafilmovnm
prvnho rozhovoru s jednm paranoidnm pacientem, kter si mysl,
zeje psychiatr. Ani on nebyl proti. Uvedli jsme pak oba na svho
druhu super-terapeutick sezen, ve kterm oba doktoi velice rychle
zaali lit bludnou pedstavu" toho druhho. Pro ely naeho
experimentu jsme si sotva mohli pt vc: Dky dezinformaci se oba
dva chovali sice individuln naprosto sprvn a jako ve skutenosti" -jenome prv toto opravdov a vrohodn chovn dokazovalo z pohledu druhho jejich duevn poruchu. Neboli eeno jinak:
m vce se chovali normln, tm vtm blznem byli v partnerovch och. - (Pokus bohuel ztroskotal po nkolika mlo
88

minutch, protoe psycholog si nhle vzpomnl, e v Palo Alto

skuten existuje psychiatr jmnem Jackson, a tak vyuil pleitosti,
e si me zadarmo prokonzultovat sv profesn problmy se skutenm odbornkem. Co Dr. Jacksona na druhou stranu utvrzovalo v
pesvden, e se mus sice jednat o pacienta v pln remisi, pesto
vak pacienta.)

Moc skupiny
Mnohem spnj ne-li n pokus byly slavn experimenty
psychologa Asche, kter promtal skupinm sedmi a devti student soubn vdy dva obrzky. Na tabuli . 1 byla vdy jen jedna
jedin vertikln ra, na tabuli .2 se objevovaly pokad ti svisl
ry rzn dlouh (viz obr.5).
OBR. 5

Asch svm pokusnm osobm vysvtlil, e se jedn o experiment

z oblasti vizuln diskriminace a e jejich kolem je identifikovat
ru na tabuli .2, kter je stejn dlouh jako ra na tabuli .l.
Asch popisuje typick prbh pokusu takto:
Experiment zan zcela normln. Pokusn osoby odpovdaj v ad za sebou
a v prvnm kole uvedou vichni tut ru. Po expozici druh dvojice pedloh je
znovu odpovdn skupiny jednotn. astnci se, jak se zd, smili s vyhldkou

89

dalho nudnho experimentu. Pi tetm pokusu dochz k neekanmu naruen.

Jeden z. astnk vybr jinou ru ne ostatn pokusn osoby. Zd se udiven,
dokonce nevcn krout hlavou nad tm, e se li od ostatnch. V dalm prbhu
m znovu jin nzor, zatmco vbr ostatnch zstv jednotn. Disident" je m
dl ohromenj a vc a vc vh. protoe odlinost mezi nm a ostatnmi pokrauje
dl. Otl, ne odpov, mluv tie nebo se nut do rozpaitho smchu. [9]

Tento lovk toti nev, e Asch instruoval vechny zbyl studenty

ped experimentem tak, aby od urit chvle odpovdali jednomysln patn. On je tedy onou jedinou skutenou pokusnou osobou, kter se ocit v mimodn nezvykl a zneklidujc situaci:
Buto mus odporovat nzoru ostatnch, prezentovanmu pesvdiv a ve vzcn shod, a tm jim pipadat se svm pojetm
skutenosti divn a naruen, anebo mus zat nedvovat tomu,
co vid sm na vlastn oi. Jakkoliv se to me zdt neuviteln,
propadlo 36,8% pokusnch osob tto druh variant a podlehlo nesprvnmu posuzovn skupiny i pesto, e jim bylo jasn, e skupina
nem pravdu. [11]
Asch pot uskutenil urit modifikace v prbhu pokusu, aby
dokzal, e rozhodujc vznam m rozsah opozice, to jest poet
osob, kter odporovaly odpovdm pokusn osoby. Pokud lo jenom
o jednoho lena skupiny, byl vliv skoro nulov, a pokusn osoba
tm nevykazovala dn pote s tm, aby si ubrnila nezvislost
pi posuzovn. Jakmile se opozice zvila na dv osoby, vyskoilo
procento podlehnut pokusn osoby tmto nesprvnm odpovdm
na 13,6%. V ppad t oponent se piklonilo k chybnm soudm
31,8% pokusnch osob. Procento mrn stoupalo a ke zmnn
nejvy hodnot 36,8%.
Naopak se ukzalo, e ptomnost partnera, kter zastv stejn
(sprvn) nzor, je innou oporou proti tlaku skupinovho mnn
a pomh udret si vlastn posuzovac schopnost. Mla-li pokusn
osoba ve skupin takovouto oporu, klesl poet jejch nesprvnch
odpovd na tvrtinu uvedench hodnot.
Je, jak znmo, velice tk pedstavit si, jak by na ns zapsobil
zitek, kter ns dosud nikdy nepotkal a pro kter nm schz ja90

kkoliv srovnn - jako napklad zemtesen. V tom tak spov

inek Aschova experimentu. Pokusn osoby, kterm byla po
skonen vysvtlena skuten podstata experimentu, vypovdaly o
pocitovch reakcch, kter zahrnovaly celou klu od masivnho
strachu a k vyslovenm zitkm depersonalizace. I ty, kte se
nepoddili skupinovmu mnn, tm bez vjimky pepadaly hlodajc pochybnosti, jestli se pece jenom nakonec nepletou. Typickou
poznmkou bhem pokusu bylo: Myslm, e mm pravdu, ale
rozum mi k, e nemu mt pravdu, protoe nemu uvit, e by
se vichni ostatn pletli a jenom j ml pravdu" - zjevn paralela k
orlansk eptand. Ve zvltnm mikrokosmu tohoto pokusu propadly jin pokusn osoby typick domnnce, s n se vichni
snavme zracionalizovat si ve skutench ivotnch situacch stav
dezinformovanosti, kter ohrouje dvru ve vlastn pojet
skutenosti. Take hodn pokusnch osob pesunulo svou zkost na
monost njak tlesn piny (Obvm se, e mm nco s
oima") nebo njak domnl zvltn okolnosti (jako teba optickho
klamu). Jin nakonec reagovali pehnan nedviv a mysleli si
teba, e vysvtlen, podan po skonen pokusu je soust experimentu, a proto mu nevili. Jeden student vyjdil proitek
vtiny spnch pokusnch osob takto: Teda nco podobnho
jsem jet nikdy nezail - tohle nezapomenu po cel ivot!" [10]. Jak
zslun by bylo vynalzt metodu, kter by co nejvtmu potu
mladch lid dodala celoivotn imunitu vi vem formm propagandy a vymvn mozk.
Snad nejvce znepokojujc vsledek, kter je poteba odnst si z
tohoto pokusu, je zjevn hlubok poteba bt v souladu se skupinou, touha tm takov, jakou popisuje Velk inkvizitor. Ochota
poddit se, prodat za babku individuln svobodu, sudku a s n
spojenou zodpovdnost za bezkonfliktn kolektivnost - to je ona
lidsk slabina, kter dopomh k moci demagogm a dikttorm.
Existuj zde navc jet dal dva zvry, kter, pokud vm, Asch
nikdy z pokusu nevyvodil. Za prv: stav dezinformovanosti, navozen experimentem, se prakticky ve vech podstatnch bodech
podob stavu takzvanho schizofrenika v rmci jeho rodiny - a
91

na to, e tomu pipad evidentn jet mnohem t hrt roli disidenta (meniny) v kruhu svch neblich pbuznch ne pokusn
osob ve skupin student, k n nem lovk dn bli vztah. S
tm nevyhnutelnou pravidelnost se vyskytuje v tchto rodinch
mtus, e rodina jako takov nem dn problmy a nikdo z nieho
nen neastn, a na jednu politovnhodnou skutenost, e jeden z
nich je duevn nemocn. Avak ji krtk rozhovor s celou rodinou mue vynst na denn svtlo hrub nesrovnalosti v tom, jak
tyto rodiny jako celek (a tedy nejenom jej jednotliv lenov) pojmaj skutenost. Podobn jako v Aschov experimentu - oveme
vdom a zmrn -, nem ani zde pravdu skupina, a nikoliv vlastn
pokusn osoba. Pacient, nezdka ten nejsenzibilnj a nejjasnozivj len rodiny, ije tmto zpsobem ve svt, jeho
pokroucenost mu trvale pedkldaj jako normln. spn tomuto
tlaku vzdorovat a demaskovat tento rodinn mtus by znamenalo
bezmla nadlidsk vkon. A i kdyby se mu to podailo, vidli by v
tom jeho pbuzn nejen dal dkaz toho, zeje blzen, ale tak by
tm riskoval, e ho vypud ze svho stedu a e tak ztrat jedinou
jistotu, kterou v ivot, jak se zd, m. Tak jako pokusn osoba v
Aschov experimentu i on e tk dilema: bu pijmout, e bude
zavren, anebo obtovat vru ve spolehlivost toho, co mu kaj jeho
smysly - a on, s jet vt pravdpodobnost ne-li onen student v
roli pokusn osoby, zvol druhou variantu a zstane duevn
chorm".
Druh zvr je tento: Pokud by se nevnovala pozornost, jak u
bylo zmnno pi probrn interkulturlnch problm (viz strany
16 a 45), mezilidsk povaze experimentu a chovn pokusn osoby
by se bralo izolovan, nebylo by vbec tk opatit je psychiatrickou diagnzou: tito lid se chovali nervzn, trpli bezdvodnou" zkost a vykazovali zeteln poruchy vnmn. Jen a si ten
nemysl, e tyto vahy jsou jenom intelektulnm slovkaenm.
Opomjen mezilidskho kontextu, ve kterm se manifestuje takzvan psychiatrick stav, je spe zkladem mnoha psychiatrickch
diagnz, kter se stanovuj z perspektivy medicnskho modelu
nemoci, to znamen z pedpokladu poruchy njakho orgnu (moz92

ku nebo due). Z tohoto monadickho hlu pohledu se duevn naruenost nebo zlovolnost jev jako v\av,lnosijednoho individua, kter
potebuje lbu. Lba sama se tm stv zkreslenm skutenosti
sui generis. *>

Pse pn Slossenna Boschena

Dvno ped Aschem si vymyslel podobnou mezilidskou situaci
anglick humorista Jerome K. Jerome. Obt zmrn vyvolan
dezinformace v n nen jenom jedna osoba, ale i skupina. V knize
"Ti mui ve lunu (o psu nemluv)" popisuje, jak dva studenti,
host jednoho vtho verku, pemluvili nmeckho profesora
jmnem Slossenn Boschen, aby zazpval jeden obzvl komick
kuplet. Ped jeho pchodem staili ostatnm hostm vysvtlit, e s
kupletem se to m vlastn takto:
Je pr tak legran, e kdy ho pan Slossenn Boschen jednou zpval nmeckmu
csai, museli ho (nmeckho csae toti.) odnst na loe.
A nikdo pr ten kuplet neum zazpvat tak jako.pan Slossenn Boschen; bhem
cel t produkce zachovv tak hlubokou vnost, a by se mohlo zdt, e zpv
nco tragickho, ale tm vt je to ovem legrace; ani pednesem ani chovnm
pr nikdy nenazna, e to, co zpv, je vlastn vesel - tm by cel efekt pokazil.
Prv pro ten jeho nesmrn vn, skoro a dojemn vraz je ten kuplet tak neodolateln smn.

Pan Slossenn Boschen pichz, usedne za klavr a oba mlad lid

se mu nenpadn postav za zda. Zane zpvat a udlosti naberou
spd:
J sm nmecky neumm (...) Pesto jsem nechtl, aby ti lid tam tu moji nevdomost vytuili; a pipadl jsem na npad, kter se mi zdl znamenit. Nespoutl
jsem pohled z. tch dvou student a dlal jsem vechno po nich. Kdy se pochechtvali, pochechtval jsem se taky; kdy smchy vali, val jsem smchy i j; a krom
toho jsem se jet tu a tam polohlasn zasml sm od sebe, jako kdybych byl
postehl drobnou perliku humoru, kter ostatnm unikla. To jsem pokldal
* Literatura k tomuto tmatu je prakticky nepehledn. Pro zatek mohou
poslouit dla. kter ten najde pod odkazy Li 40, 80, H4 a 174.

93

Ale jak pse pokraovala, stle jsem zjioval, e i spousta jineh lid upr oi
na ty dva mldence zrovna tak jako j. i tihle lid se pocheehtvali, kdy se pochechtvali oba studenti, a vali smchy, kdy vali smchy oba studenti; a ponvad
oba studenti se pi tom kuplctu pocheehtvali, vali smchy a vybuchovali v hlasit ehot v jednom kuse, lo vechno hladce jako po msle.

Avak pan profesor se zd bt nespokojen. Nejprve ho smch vyvede z mry, pak se zane zlostn rozhlet kolem sebe, a pi posledn
sloce nasazuje takov vrazy zuivosti, e by posluchai urit
notn znervznli, kdyby je oba studenti pedem nepipravili na to,
e prv toto je specialita jeho kupletu. A tak profesor kon za
ohluujcho ehotu host.
Tu se pan Slosscnn Boschen zvedl a zaal pern dit. Nadval nm nmecky
(ekl bych, e pro tento el je to jazyk neobyejn zdatn), poskakoval, zatnal
psti a tupil ns v anglitinou, kterou uml. Kiel, e takto ho v ivot nikdo
neurazil.
Vylo najevo, e to, co zpval, nebyl vbec dn kuplet. Bylo to o jedn dvin,
kter ila v Harcu a obtovala vlastn ivot, aby spasila dui svho milho; ten
taky umel a setkal se s n v oblacch; ale potom, v posledn sloce, dal t jej dui
kvinde a uplchnul j s jinou du - podrobnosti si u pesn nepamatuji, vm jenom,
e to bylo nco hrozn smutnho. Pan Boschen pravil, e kdy to jednou zpval
nmeckmu csai, tak vzlykal (nmeck csa toti) jako mal dcko. A dodal
(pan Boschen toti), e ta pse je veobecn uznvna za jednu z. nejtragitjch
a nejdojemnjch psn v nmeck ei.
(Peklad J. Z. Novk)

Host se rozhlej, kde jsou ti dva, kte to cel spis kali; ti se

vak, jak se zd, nenpadn vytratili hned po skonen psn. (Mon
e odcestovali do Albnie, aby si nechali poradit od onoho tlumonka njak dal dobr npad...)

Skryt kamera
Podobn situace poskytly materil pro televizn poad Allana Funta
Skryt kamera" a pro jeho filmy. Vechny jsou zaloeny na rafinovan navozench, neobvyklch spoleenskch situacch a nepravdpodobnch phodch, je jsou nateny bez vdom tch,
94

95

svm om - nejen e neme vyjet, ale nevysvtlitelnost situace j

zjevn naene strach. Odbhne pro pomoc a ne se vrt se skeptickm hldaem parkovit, pijde ke slovu opt hever a vz je
otoen nazpt do pvodn polohy. ena nyn nejen e mus zapochybovat o svm duevnm stavu, ale mus se tak ctit stran trapn,
protoe se blamovala: vechno, zd seje toti v nejlepm podku.

Vytven pravidel
Znan zkost, s n me bt spojen stav i pomrn banln dezinormovanosti, ukazuje, jak je nutn vidt ve svt vc njak
d, nebo - co koneckonc vyjde nastejno - vnst do udlosti njak d, to znamen pout interpunkce. Meme se nyn ptt, jak se
lid chovaj v situaci, kter je pro n nm tak novm a neobvyklm,
e dvj zkuenost jim nedv do ruky dn kl k jejmu zvldnut; v situaci, pro ni -jinmi slovy - nemaj k dispozici schma,
jakm zpsobem doplnit interpunkci.
Zanme s jednoduchm pkladem: Hoch m prvn rande s dvkou, a ona se o dvacet minut opozd. Ponechme stranou (velmi
pravdpodobnou) monost, e hoch u njakou zsadu, tkajc se
pesnosti, v hlav m - napklad, e pesnost je vsadou krl, e
eny nikdy nechod vas nebo njak jin nzor. Pedstavme si, e
je to pro nho nm pln novm, e m navc dvky za andlsk
stvoen a e kad in jeho dvky je pro nj svat, a tak se o tom, e
jde pozd, slovem nezmn.
Tmto neokomentovnm se ale vytvo prvn pravidlo jejich
vztahu.*'Dvka m nyn takkajc prvo pijt pozd i na pt schzku, a on nem dn prvo" kritizovat ji zato. Pokud to udl, me
se dvka plnm prvem ptt: Jakto e zrovna dnes ti to - najednou
- vad?"
Tento triviln pklad nm m ukzat, e neinterpunktovat" n* Pravidlo by se samozejm vytvoilo i tehdy, kdy. by j jej pozdn pchod vytkl.

96

jak prbh udlosti je stejn tak nemon jako vymyslet selnou

adu, kter by byla naprosto nepravideln. V obou ppadech se
vynouj pravidla a zkonitosti. A zvlt v mezilidskch vztazch
sn kad zachovn se" poet do t doby otevench monost.* 1
V rmci vzkumu se v takovch ppadech hovo o omezujcm
inku kad komunikace (178j. To znamen, e i tehdy, kdy se
urit chovn vslovn neokomentuje, nato kdy je partnerem
vslovn schvleno, pouh fakt jeho vskytu" vytv precedens,
a tm zavd pravidlo. Poruen tohoto nepsanho (mlky schvlenho) pravidla se pak povauje za nco nepijatelnho nebo pinejmenm za patn chovn, tebae toto pravidlo si za uritch okolnost nemus ani jeden z partner vbec uvdomovat. Toto, co jsme
zde prv ekli, plat jak pi stanovovn si revr ve svt zve, tak
tak v oblasti mezinrodnch vztah.
Dobrm pkladem jsou pini, jejich existenci a aktivity oficiln
nepiznv, nato schvaluje jak vlastn zem, tak zem hostitelsk". Odedvna se vak kolem pion vytvoila pozoruhodn
praxe: Ob zem mlky trp ptomnost uritho potu takkajc
oficilnch" agent na svm sttnm zem, piem zdomcnl
zvyk, e s diplomatickou diskrtnost se tito agenti maskuj jako
vojent, obchodn, tiskov nebo kulturn ata. A pesn podle hesla
Bude-li se chovat patn k mmu pinovi, budu se chovat j
patn ke tvmu" zem ihned oplcej podobnm opatenm, shne-li
jim druh strana na nkterho z oficilnch agent. Krom tchto
agent existuje ale vtinou velk mnostv dalch, neoficilnch"
pin, kte nepodlhaj tto tie dodrovan dohod a s nimi
-pot, co jsou odhaleni - lze naloit opravdu bez milosti, ani by se
kdokoliv musel obvat odvety.
Podobn je tomu se vzjemnou elektronickou kontrolou svtovch
mocnost. m bl k zem sttu druhho nroda se mohou dostat
lodi a letouny, vyzbrojen pro tento el, tm lep vsledky kontro* Proto jsou absurditou modern, takzvan ..voln" manelstv, ve kterch jsou oba
partnei teoreticky a dajn svobodn, a jdou si vlastn cestou nezvisle na druhm.

97

lodi a letouny, vyzbrojen pro tento el, tm lep vsledky kontroly

a przkumu. Avak co znamen blzko" a co u je pli" blzko zvlt ve svt, v nm otzka svrchovanch hranic je diplomatickm jablkem svru? ada nahodilch udlost z obdob studen vlky dv tuit, e tak zde me stait jedna udlost, aby
vytvoila nepsan pravidlo. Jestlie byl napklad sestelen przkumn letoun pi svm prvnm letu nad uritm zemm, pak zem,
ze kter letadlo bylo, se to bude snait spe ututlat. Dolo-li by
vak k sestelen pi druhm letu nad tm zemm, mohlo by to
vst k velmi vn diplomatick krizi. (Zastaven - a kontrola
severoamerick pionn lodi Pueblo mohla bt prv takovouto
nhodou.)
Thomas Schelling, profesor z Harvardsk university, popisuje
vzorec interakce z doby studen vlky takto:
Zd se, e mme uritou dohodu v tom, jak maj mt provozn d bombardovac
hldky; zd se, e existuj urit hranin linie, pes kter nepeltvme. Jsou to
hranice, kter Rusov podle veho poznali a jejich eventuln pelet mohou mt
do urit mry pod kontrolou. Jedn se tu nepochybn ojakousi zdrenlivost, kterou
jsme si jednostrann ul o i l i zachovvat v zjmu vyhnut se nedorozumn a
poplachm. Pokud je mi znmo, tato pravidla letovho provozu nejsou explicitn
dohodnuta, byla prost jen zavedena chovnm, je je s nimi v souladu (dalo by se
snad dokonce ci v npadnm souladu); mon i tm, e hranin ry jsou zvoleny
tak, zeje uznvn jejich vznam (...) D se pochybovat o tom, e by lulo nepsanou
dohodu mohla njak podstatn upevnit psemn smlouva. [158]

Tam, kde jsou sfry vlivu vyteny dostaten jasn, a jejich hranice
jsou proto uznny, panuje vtinou klid - a u je to klid udrovan
na jedn stran hranic pouze politickm tlakem. Tam, kde tomu
tak prozatm nen, bv situace vtinou nebezpen nestabiln a
vbun, cojsou ppady jihovchodn Asie a Stednho vchodu. V
tchto oblastech se uchyluj protivnci vtinou k metod, oznaen
Hitlerem jako salmov taktika, kter je jak znmo zaloena na tom,
e se vr jedna dohotoven vc na druhou, ale pitom se m pod
na pamti, aby dn z nich nebyla sama o sob tak zvan, e by
musel protivnk pikroit k nejhormu.
98

Interdependence
k, e jde do Fezu. Kdy ale k, e
jde do Fezu, tak to znamen, e tam
nejde. J ale vm. e ty skuten jde do
Fezu. Pro m obelhv, m, svho ptele''
Manick pslov

Pklady uveden v pedchozch odstavcch ns pivdj k dal

dleit sousti lidsk interakce: k pojmu interdependence. Kad
v, co znamen, kdy je jedna vc zvisl na druh. Je-li vak tato
druh vc stejnou mrou zvisl na prvn, take se ob ovlivuj
navzjem, nazv se takov forma vztahu interdependentn. Je to
vzorec, na nm jsou zaloeny pedchoz pklady: chovn kadho
z partner podmiuje chovn toho druhho a samo je jm podmnno.

Vzovo dilema
Podstatu interdependence si meme mon nejlpe pedstavit
pomoc modelu vzova dilematu *> z teorie her. Uveme si vzovo
dilema v pvodn podob. Prokurtor dr ve vyetovac vazb dva
mue, kte jsou podezel z loupee. Dkazy proti nim ale nesta
na to, aby se ppad dostal ped soud. Nech si pedvst oba vzn
a bez obalu jim sdl, e k tomu, aby je obaloval, potebuje jejich
piznn. Pak jim vysvtl, e kdy budou oba zaprat a tvrdit, e se
loupenho pepaden nezastnili, me je obalovat pouze za ilegln dren zbran a za to e mohou v nejhorm ppad dostat
kad est msc. Pokud se ale oba piznaj, postar se o to, aby
za loupe dostali nejni sazbu, dva roky vzen. Jestlie se ovem
pizn jenom jeden a druh bude nadle zaprat, stane se z toho,
kdo se pizn, korunn svdek, a bude osvobozen, zatmco druh
dostane nevy sazbu, kter je dvacet let. Ani k tomu mohou coko* Takto ho nazval profesor matematiky na Princetonu Albert W. Tucker.

99

Iiv ct, pole kadho do jin cely, m jim znemon, aby spolu
jakkoliv komunikovali.
Co mohou za tchto neobvyklch okolnost oba dlat? Odpov
se zd bt nasnad: Protoe pul roku basy je lep ne dva roky,
nemluv vbec o dvaceti letech, udlaj oba nejlp, kdy budou zaprat. Avak sotva dojdou v samot sv cely k tomuto zvru, pepadne je prvn pochybnost: Ale co kdy druh, kter si me lehce
spotat, k jakmu jsem doel zvru, vyuije situace a pizn se?
On se dostane ven - a to je pro nho koneckonc nejdleitj -,
zatmco j nedostanu pl roku, ale dvacet let. Nem smysl zatloukat.
Budu na tom lip, kdy se piznm, protoe kdy on se nepizn, tak
j budu voln." Avak ani tato vaha nem dlouhho trvn, protoe
vzn napadne: Kdy se ale piznm, tak nejen e zklamu jeho
dvru, e se mi d vit v tom, e se rozhodnu tak, aby to bylo pro
ns oba nejlep (nepiznvat se a dostat se oba ven se esti msci),
ale jet se vystavuju nebezpe, e dostanu dva roky, jestli je on
stejn egoista a nespolehliv a bude uvaovat tak jako j. To by
bylo mnohem hor ne pl roku, kter bychom dostali, kdybychom
oba zaprali."
Toto je jeho dilema, kter nem een. Protoe i kdyby se vzm
podailo njakm zpsobem spolu komunikovat a dohodnout se,
pesto by jejich osud zvisel na tom, jestli mohou svmu komplicovi vit, e dodr dohodu v rozhodujcm momentu soudnho jednn. Jeliko to ale nemohou s uritost pedpokldat, zane se v
tomto bod znovu roztet zaarovan kruh pochybnost, kter
jsme popsali ve. Pi delm uvaovn obma dojde, e dvryhodnost jejich komplice zvis pedevm na tom, nakolik dvryhodnm se mu jev sami, a toto zase zvis na tom, kolik dvry je
pipraven kad z nich investovat do druhho - a tak dle (je to
nekonen regres). O tomto pozoruhodnm interaknm vzorci existuje ji rozshl literatura, avak nejdleitjm dlem zejm stle
zstv kniha Rapoporta a Chammaha Prisoner's Dilemma; A
Study in Conflict and Cooperation" [139]. Rapoport je rovn
autorem vynikajcho preciznho pehledu o podstat vzova
dilematu, o jeho vznamu pro dvru a solidaritu (dva pojmy tko
100

dva partnei, A a. B, maj kad dv alternativy, a to al a a2 pro A,

a bl a b2 pro B. Obrzek 7 pedstavuje takovouto matrici a zjednoduen eeno znamen: Pokud A vol al a /? bl, pak oba vy-

hrvaj kad pt bod. Jestlie ale B vol b2 a A setrv u alternativy al, ztrc A pt bod ab vyhrv osm. Opan ppad nastv,
kdy zvol monosti a2 a bl. Jestlie se naopak rozhodnou pro
a2/b2, ztrcej oba kad ti body. Stejn jako v pbhu o prokurtorovi a dvou lupich, oba hri o tchto vsledcch vd.
Protoe vak mus volit souasn a bez monosti domluvit se,
zrcadl tento jednoduch model podstatu a bezvchodnost vzova
dilematu, o em se me ten velice snadno pesvdit tak, e si
to zahraje s druhou osobou - pokud mono vak ne s ptelem. Lid-

101

sk situace, kter odpovdaj svou strukturou vzovu dilematu, jsou

astj, ne by se dalo oekvat. Vyskytuj se vude tam, kde se
lid ocitnou ve stavu dezinformace, protoe musej uinit spolen
rozhodnut, ale na druhou stranu ho nemohou uinit, nebo jim chyb
monost pmo komunikovat (a tm se dohodnout na nejlepm
monm postupu). Jak jsme se ji zmnili, za pvodn vzovo dilema
mohou dv piny: nedostatek vzjemn dvry a fyzick znemonn
komunikace. Ve skutench ivotnch situacch me toto dilema
nastat, chyb-li i pouze jeden z tchto faktor. Nkolik pklad:
V lidskch vztazch, napklad v manelstvch, bvaj vtinou
naplnny ryze praktick pedpoklady pro komunikaci. Pesto vak
mohou partnei t v chronickm dilematu vz, pokud si
nedokou dostaten dvovat natolik, aby uinili rozhodnut,
kter by sice bylo pro oba tm nejlepm, ale zrove by bylo vydno na milost a nemilost partnerovi, kdyby ten zklamal dvru.
Ve smyslu matrice z obrzku 7 je jim sice jasn, e nejlep volbou
by bylo al/bl, protoe jim zaruuje nejvt spolen zisk. Prv
toto rozhodnut vak me padnout jenom na zklad vzjemn
dvry; pokud tato dvra chyb, je nejracionlnj, nejjistj"
rozhodnut a2/b2, kter z obou dl partnery, kte chronicky ztrcej.
Se stejnm problmem se ji od prvnch iniciativ Spolenosti
nrod potkaj konference o odzbrojen, a to a do dnen doby;
s tm, e s vvojem jadernch zbran je dilema jet mnohem akutnj. Sledujete-li tato mastodontn jednn, ukazuje se, e vechny
zastnn stty maj na mysli jako douc vsledek dalekoshl,
i kdy ne pln odzbrojen, a shoda panuje i v tom, e tohoto cle
lze doshnout jedin na zklad vzjemn dvry. Dvra je ovem
nco tko uchopitelnho; ned se nastolit na povel a u vbec ne
pohrkami. Ani v textu dn dohody se ned vyjdit a definovat
tak konkrtn, jako napklad poet atomovch ponorek nebo technick detaily balistickho obrannho systmu. Velk st tchto
nekonench vyjednvn je proto zmaena pi pokusech pevst
pojem dvry do jazyka, kter pro ni nem dn vraz. Mezitm
ije ale lidstvo v nebezpe jadernho vyhlazen, a jedin alternativa (spolen rozhodnut al/bl v na matrici) nen mon z dvod
102

edostaten dvry. Jednn o odzbrojen se tak to ve vysilujcm

zaarovanm kruhu zbvajcch t monost vzova dilematu.
Pojmou vbec kdy nrody alespo omezenou dvru, kter jsou v
podobnch situacch obas schopni jednotlivci a kter jim
umouje vymanit se z pchy ryz racionality? Kdo v - jiskika
nadje tu vak je, mon ne vt ne nznak toho, eho by lo pot e n c i l n doshnout: V prbhu rozhovor mezi Nixonem a
Brenvem v ervnu 1974 oznmila americk vlda, e nem v
myslu budovat druh balistick obrann systm, k nmu ji
opravovala dohoda o omezovn stavu zbran z roku 1972. Toto
jednostrann rozhodnut, kter nebylo vzno na dn vstcn krok
druh strany - a tud rozhodnut iracionln" -, se Sovtm zdlo
bt dkazem dvry, kter jim dovolil, aby se i oni vzdali budovn
svho druhho obrannho okruhu. Byl to vsledek, kter svtov
tisk ne neprvem oznail za historick prlom ve vztazch mezi
obma velmocemi. Bylo to vak mon a tehdy, kdy se jedna strana
vzdala jazyka ryz racionality a odvila se metaeen, kter bylo
zaloeno na dve a kter muselo potat s vekerm nebezpem,
je s sebou pin dvra (bylo to tedy vlastn nerozumn"). V tto
souvislosti je nakonec poteba zmnit se jet o jednom dleitm
pnosu k problematice vzova dilematu. Kdy jsem v pedchozm
textu poukzal na to, e paradox tohoto dilematu nem dn een,
pak to plat, psn vzato, jen pro situaci mezi prokurtorem a jeho
dvma vzni, to znamen pro matrici o tyech polch. Matematik a
teoretik her Nigel Howard piel ji ped deseti lety s takzvanou
teori metaher a s jejich pomoc dokzal, e een tohoto dilematu
existuje na vy (meta-)rovni. Cel dokazovn by peshlo rmec
na knihy, a tak se musm omezit na uveden zdroje 174] a poukzat
na to, e jen st lze docenit vznam tto teorie pro matematickou
logiku a pro pochopen lidskch problm, protoe se rovn
zaveden nadazen skutenosti. V refertu, kter jsem ji zmioval,
Rapoport formuluje vznam tto teorie takto:
Aby bylo intuitivn srozumiteln a pijateln, mus bt zasazeno toto formln
(Howardovo) een vzova dilematu do spoleenskho kontextu. Poda-li se to,

103

sk situace, kter odpovdaj svou strukturou vzovu dilematu, jsou

astj, ne by se dalo oekvat. Vyskytuj se vude tam, kde se
lid ocitnou ve stavu dezinformace, protoe musej uinit spolen
rozhodnut, ale na druhou stranu ho nemohou uinit, nebo jim chyb
monost pmo komunikovat (a tm se dohodnout na nejlepm
monm postupu). Jak jsme se ji zmnili, za pvodn vzovo dilema
mohou dv piny: nedostatek vzjemn dvry a fyzick znemonn
komunikace. Ve skutench ivotnch situacch me toto dilema
nastat, chyb-li i pouze jeden z tchto faktor. Nkolik pklad:
V lidskch vztazch, napklad v manelstvch, bvaj vtinou
naplnny ryze praktick pedpoklady pro komunikaci. Pesto vak
mohou partnei t v chronickm dilematu vz, pokud si
nedokou dostaten dvovat natolik, aby uinili rozhodnut,
kter by sice bylo pro obu tm nejlepm, ale zrove by bylo vydno na milost a nemilost partnerovi, kdyby ten zklamal dvru.
Ve smyslu matrice z obrzku 7 je jim sice jasn, e nejlep volbou
by bylo al/bl, protoe jim zaruuje nejvt spolen zisk. Prv
toto rozhodnut vak me padnout jenom na zklad vzjemn
dvry; pokud tato dvra chyb, je nejracionlnj, nejjistj"
rozhodnut a2/b2, kter z obou dl partnery, kte chronicky ztrcej.
Se stejnm problmem se ji od prvnch iniciativ Spolenosti
nrod potkaj konference o odzbrojen, a to a do dnen doby;
s tm, e s vvojem jadernch zbran je dilema jet mnohem akutnj. Sledujete-li tato mastodontn jednn, ukazuje se, e vechny
zastnn stty maj na mysli jako douc vsledek dalekoshl,
i kdy ne pln odzbrojen, a shoda panuje i v tom, e tohoto cle
lze doshnout jedin na zklad vzjemn dvry. Dvra je ovem
nco tko uchopitelnho; ned se nastolit na povel a u vbec ne
pohrkami. Ani v textu dn dohody se ned vyjdit a definovat
tak konkrtn, jako napklad poet atomovch ponorek nebo technick detaily balistickho obrannho systmu. Velk st tchto
nekonench vyjednvn je proto zmaena pi pokusech pevst
pojem dvry do jazyka, kter pro ni nem dn vraz. Mezitm
ije ale lidstvo v nebezpe jadernho vyhlazen, a jedin alternativa (spolen rozhodnut al/bl v na matrici) nen mon z dvod
102

nedostaten dvry. Jednn o odzbrojen se tak to ve vysilujcm

zaarovanm kruhu zbvajcch t monost vzova dilematu.
Pojmou vbec kdy nrody alespo omezenou dvru, kter jsou
v podobnch situacch obas schopni jednotlivci a kter jim
umouje vymanit se z pchy ryz racionality? Kdo v - jiskika
nadje tu vak je, mon ne vt ne nznak toho, eho by lo pot e n c i l n doshnout: V prbhu rozhovor mezi Nixonem a
Brenvem v ervnu 1974 oznmila americk vlda, e nem v
myslu budovat druh balistick obrann systm, k nmu ji
opravovala dohoda o omezovn stavu zbran z roku 1972. Toto
jednostrann rozhodnut, kter nebylo vzno na dn vstcn krok
druh strany - a tud rozhodnut iracionln" -, se Sovtm zdlo
bt dkazem dvry, kter jim dovolil, aby se i oni vzdali budovn
svho druhho obrannho okruhu. Byl to vsledek, kter svtov
tisk ne neprvem oznail za historick prlom ve vztazch mezi
obma velmocemi. Bylo to vak mon a tehdy, kdy se jedna strana
vzdala jazyka ryz racionality a odvila se metaeen, kter bylo
zaloeno na dve a kter muselo potat s vekerm nebezpem,
je s sebou pin dvra (bylo to tedy vlastn nerozumn").
V tto souvislosti je nakonec poteba zmnit se jet o jednom
dleitm pnosu k problematice vzova dilematu. Kdy jsem v
pedchozm textu poukzal na to, e paradox tohoto dilematu nem
dn een, pak to plat, psn vzato, jen pro situaci mezi prokurtorem a jeho dvma vzni, to znamen pro matrici o tyech polch.
Matematik a teoretik her Nigel Howard piel ji ped deseti lety s
takzvanou teori metaher a s jejich pomoc dokzal, e een tohoto dilematu existuje na vy (meta-)rovni. Cel dokazovn by
peshlo rmec na knihy, a tak se musm omezit na uveden zdroje
[74] a poukzat na to, e jen st lze docenit vznam tto teorie pro
matematickou logiku a pro pochopen lidskch problm, protoe
se rovn zaveden nadazen skutenosti. V refertu, kter jsem ji
zmioval, Rapoport formuluje vznam tto teorie takto:
Aby bylo intuitivn srozumiteln a pijateln, mus bt zasazeno toto formln
(Howardovo) een vzova dilematu do spoleenskho kontextu. Poda-li se to,

103

vyslou si vzovo dilema msto v muzeu slavnch ex-paradox, ve kterm se

uchovvaj takov nesrovnateln veliiny jako Achilles a elva, a holii, kte se
sna rozhodnout, jestli by mli oholit sami sebe. [140]

Ponechejme na teoreticch her, aby posoudili, jestli ve zmnn

pokrok v dohodch o snen stavu zbran nepedstavuje prvn pevod
Howardova een do spoleenskho kontextu.

Co si myslm, e on si mysl, e j si myslm...

Druhm nejdleitjm hlediskem kadho vzova dilematu je,
jak bylo eeno, fyzick znemonn toho, aby se mohlo komunikovat o nejlepm monm rozhodnut. Na druhou stranu ale mus
njak spolen rozhodnut padnout - co je tedy poteba udlat?
Odpov nen jednoduch. A tak je lep, jak tomu bv asto v
ppad een obtnch problm, otzku obrtit: Co se nesm
udlat?
JMj pnos k interdependentnmu rozhodnut nesm bt evidentn zaloen na tom, emu dvm pednost z ryze osobnch dvod,
a jenom proto to povauju za nejlep eenrJMusm sv rozhodnut
uinit spe na zklad nejpravdpodobnjho pedpokladu o tom,
co asi tak djjjhjjovauje za nejlep een. A stejn jako v ppad
dvojice vz bude i jeho rozhodnut podstatn ovlivnno tm, co si
on mysl, e jd povauju za nejlep rozhodnut. Vechna interdependentn rozhodnut, pi kterch je z njakch dvod znemonna
oteven a voln komunikace, bvaj zaloena na tomto teoreticky
nekonenm regresu: co si j myslm, e si on mysl, e si j myslm,... atd. Schelling, kter popsal tento pozoruhodn interakn
vzorec velmi podrobn, uvd nsledujc pklad:
Jestlie mu ztrat z o svou enu v obchodnm dom a nejsou-Ii pedem dohodnuti, kde na sebe v takovm ppad pokaj, pesto jsou jejich ance, e se
najdou, dobr. Je vysoce pravdpodobn, e si oba vybav njak msto, kter je
tak npadn, e si oba jsou jisti, e si je i druh jist, e prv toto msto je pro oba
npadn. lovka napadne, kam asi druh pjde, protoe druh pjde na takov

104

msto, o kterm ho napadne, e se tam prost chod a tak dle ad infinitum. Take
nikoliv: ..Co bych dlal na jejm mst?", ale Co bych dlal, kdybych byl na jejm
mst a ptal se sm sebe, co by asi tak dlala, kdyby byla na mm mst a ptala se,
co bych tak mohl dlat na jejm mst...'?" [ 155]

Tento pklad ji ukazuje, e interdependentn rozhodnut (neexistuje-li pm komunikace) m anci na spch pouze tehdy, kdy
je zaloeno na takovm pojet skutenosti, kter sdlej oba partnei; na spolenm akceptovn dan situace nebo na nem, co pro
svou npadnost, fyzickou nebo vznamovou vjimenost nebo pro
njakou svou jinou vlunou vlastnost ped vechny ostatn mon
oprn body dan situace. Schelling se zmiuje o monosti, e oba
by napklad z hecu mohli zajt do ztrt a nlez; avak tko se tam
najdou, jestlie oba nemaj stejn smysl pro humor. Jin pklad:
Dvojice tajnch agent, kte jsou poveni dleitm kolem, se
mus setkat, ale z njakch dvod znaj jen msto setkn, nikoli
as schzky. Pedpokldejme, e oba budou povaovat za velice
npadn, kdyby se zdrovali nsledujcch dvacet tyi hodin pod
na stejnm mst. Jak se mohou i pesto setkat? Oba se mus zeptat:
Co podle jeho mnn si asi tak j myslm, e on si mysl (...atd.),
zeje nejlogitj dobou pro setkn?" V tomto ppad je odpov
pomrn jednoduch. V prbhu tyiadvaceti hodin jsou pouze dva
asy, kter svou npadnost pekonaj vechny ostatn: ve 12 hodin
(v poledne) a ve 12 v noci (plnoc). Bylo by naprosto nesmysln
pedpokldat, e by druhho agenta napadla njak jin hodina, kter
by se mn (prvnmu agentovi) z njakch osobnch dvod zdla
pravdpodobnj - k tomu by dolo, kdyby druh vdl o njak
m osobn preferenci a potal by s n. Pedpokldejme navc, e
agentm nen pedem stanoveno ani msto setkn: ani jeden z nich
ho nezn. Jejich setkn se tm zt, ale pesto ani pak nen zcela
vyloueno. Jak ve velkm mst, tak zejmna na venkov nebo v
oteven krajin existuj vdy urit body, kter se svou dleitost,
oividnost, velikost nebo zvltn vjimenost doslova a do psmene nabzej jako msta tm peduren ke schzkm: ndra,
dleit most, nejvy budova, hlavn nmst - ta vechna by asi
105

byla msty setkn. Ani zde vak agenti nesmj propadnout naivnmu pokuen ekat na jednom mst, kter jim pijde jako nejlep
z osobnch, idiosynkratickch dvod. Pokud o tchto osobnch
dvodech a preferencch partner nic nev, pak nejen e nic neznamenaj, ale znemouj setkn.
Tento prvek vjimenosti, kter hraje vznanou roli v spnosti
interdependentnho rozhodovn, nen nkdy lehk identifikovat,
jak to dokazuje nsledujc experiment, o kterm se zmiuje Schelling [156]: Skupin pokusnch osob je zadn kol, aby se kad
individuln, bez domlouvn, rozhodl pro jedno ze esti sel 7,
100, 13,99,261,555.
Pokud vichni vyberou stejn slo, vichni vyhraj vt obnos penz.
Kter z tchto sel se dostaten odliuje od ostatnch pti, a pedstavuje tud logickou volbu, m-li nezbytn dojt ke shodn v rozhodnut? Vem astnkm by mlo bt pedem jasn (vtinou tomu
tak ale nen), e jakkoliv osobn vznam pikldan tmto slm
me znemonit zklad spolenho rozhodovn. Hodn lid m
spojenu povrivost s slicemi 7 a 13 (tebae neexistuje nkdy ani
shoda v tom, zda se jim pipisuje vznam pozitivn nebo negativn).
slo 100 se intelektulm nabz jako kvadrt destky, pro jin
pokusn osoby je naopak slo 555 symetritj, a proto vhodnj " ne 100 - a to je jen nkolik z mnoha monch pseudodvod
pro vbr uritho sla. Kter je tedy onm skuten" vjimenm? Mnoho ten nebude pravdpodobn souhlasit, ale z tchto
esti uvedench sel je nesporn vjimen - ovem negativn
vjimen - jedin, a to 261. Toto slo je jedin, s nm se nepoj
dn povra, dn rozen symbolick vznam nebo racionalizace; toto jedin slo je nejbezvznamnjm" ze estice *\ a
prv toto chybni vznamu z nho dl slo, kter by mlo dostat
pednost. Pokud tomuto vysvtlen d ten za pravdu, asi pipust,
e interdependentn rozhodovn mohou bt velmi obtn a e
pedpokldaj velmi bystr pemlen o pemlen.
* Me se stt, e je to st adresy nebo telefonnho sla nkter z. pokusnch osob.
Tato nhoda vak st me tomuto slu propjit veobecn vznam.

Jestlie musej hri, tak jako v pedchozch ppadech, dospt k

rozhodnut souasn a bez monosti dohody, m B s volbou b l snadnou
pozici ve he, nebo - za pedpokladu, e A je rozumn hr a jde mu o
maximln zisk -A zvol urit al (pi a2 by ml nulu). Situace se vak
dramaticky mn, jakmile pedpokldme, e hri spolu mohou
komunikovat a e se nemus rozhodnout souasn. Hr A toti me
B sdlit, e zvol monost a2, pokud B ne-zvol b2. Poda-li se hriv4
svho partnera k tomuto kroku pimt, pak vsledek (al/b2) mluv
ve prospch hre A. Vyhrv nyn dvakrt tolik, B vak zsk jen
polovinu (5) ne pi al/bl. Aby toho doshl, bude muset A ke sv
vzv ndavkem komunikovat jet nco jinho, a sice njak pro hre
* Citt z Popperova dla Oteven spolenost a jej neptel

106

107

B pdn dvod, jinak by toti (A) uinil dosti sebevraedn rozhodnut a2, kdyby se mu B nepoddil.
Mme ped sebou mezilidsk, interdependentn fenomn hrozby,
kter meme chpat jako poadavek uritho chovn, kter je
spojen s oznmenm jistch nsledk v ppad nesplnn. Daly by
se samozejm uvst obshlej definice - teni je proto opt
doporueno Schellingovo klasick dlo The Strategy of Conflict"
r 154], kter popisuje pekvapiv komplexn povahu tohoto zdnliv
tak jednoduchho, kadodennho interaknho vzorce. Omezm se
zde jen na takov aspekty kad hrozby, jejich pochopen je
nezbytn pro plnovn protiopaten.
Aby mla spch, mus hrozba splovat nsledujc ti pedpoklady:
1. Mus bt vrohodn, to jest dostaten pesvdiv, aby byla
brna vn.
2. Mus splnit svj cl, t.j. cl pro hrozcho.
3. Ten, jemu je vyhroovno, mus bt s to hrozbu uposlechnout.
Pokud nen splnn by jen jeden z tchto pedpoklad, nebo je
jeho vyplnn znemonno, hrozba je neinn.

Vrohodnost hrozby
Jestlie mi nkdo vyhrouje, e m ud, protoe jsem ped jeho
domem odhodil nedopalek, s nejvt pravdpodobnost budu jeho
pohrku ignorovat. Pokud ale nkdo vyhrouje, e se zastel, kdy
mu nedm svj kol a pokud je znm tm, e v podobnch situacch reaguje velice abnormln, pravdpodobn mu svj kousek
penechm. V obou ppadech se hrozba dotk uritch pot, avak
zatmco v prvnm ppad je to hrozba absurdn, a proto plan, je
druh pohrka dostaten vrohodn.
O nutnosti hrozit pesvdiv Schelling k:
Zpravidla muste pohrozit tm, e nco urit udlte, a ne mon udlte, pokud
vaemu poadavku druh strana nevyhov. Mon nco udlat znamen, e tak
mon zieudlte nic - k niemu jste se nezavzali. [157]

108

Hrozba je proto nejinnj, jestlie jej pvodce doke navodit

takovou situaci, ve kter to u nezle na nm, kdy u neme
zadret nebo vzt zptky nsledky, ktermi pohrozil - tebae je
pvodn sm odstartoval. Toho se d napklad doshnout tak, e se
trv na uritm postupu do t mry, e pi sebemenm odchlen se
od nho ztratte tv - argument, kter ovem zskv na vze velice
rzn v rznch kulturch. Vedle toho existuje adajinch monost,
jak hrozbu uinit nevyhnutelnou. Jednm pkladem by mohlo bt
vyvoln sil, nad nimi lovk sm u nem dn vliv (teba
nadzen, mafie nebo neurit moc v Kafkov Procesu" a ,,Zmku"), jejich pkazy se nedaj zmnit nebo ovlivnit. Nakonec me
bt k tomuto elu spn vyuito dokonce i vlastn slabosti
-pipomeme si pouze katastrofln financ situaci Itlie a Velk
Britnie, kter u vcekrt donutila ostatn evropsk zem k tomu,
aby jim pispchaly na pomoc masivnmi pjkami, protoe jinak
by se cel evropsk hospodstv mohlo ocitnout v chaosu. Klinick
pozorovn, kter se zabvaj mezilidskou dynamikou, ukazuj, e
podobn zpsoby ntlaku prostednictvm bezmoci tvo podstatnou
soust vtiny sebevraednch vyhroovn, depres a
srovnatelnch stav, nebo nikdo nechce nst vinu za lidskou
katastrofu, kterou by snad mohl zpsobit ignorovnm utrpen dotynho lovka. V tchto ppadech se hrozba skrv pod tko
popiratelnm faktem, e pro pacienta samotnho je nemon, aby
sv rozpoloen zmnil vlastnmi silami. Jako kdyby zde chybl
prvek zmru, pesto to vak nic nemn na faktick podstat ntlaku a velmi innho psoben na druh s tm, e z nedbn pacientova stavu by mohly plynout vn dsledky. Jeho neschopnost
vidt toto jako hrozbu odpovd neschopnosti jeho nejblich,
znmch a asto dokonce jeho terapeut, jim zdrav lidsk rozum" k, aby ho rznmi zpsoby povzbuzovali a psobili na nj
svm optimismem, m jenom sami pispvaj k vyosten celho
problmu. Tm toti uzavraj zaarovan kruh hrozby a spnosti
hrozby (to jest moci nad druhmi, zven pozornosti z jejich strany,
umenen vlastn zodpovdnosti atd. - strun eeno veho toho, co
bv z psychodynamickho pohledu oznaovno pozoruhodnm
109

termnem: jako sekundrn zisk z nemoci), a tmto zpsobem vede

een" k postupu jen hou", jen vce tho problmu, f 182]
Toto vechno me bt ale pouito i proti vyhroovn, zejmna
proti vdommu, zmrnmu vyhroovn. Prv tady se nasktaj
dleit monosti, jak init protiopaten. Pirozen nejastj je
odpovdt hrozbou o podobn nebo dokonce vt vrohodnosti a
sle. I zde zvis spch na sprvnm posouzen toho, co je pro
druhho (a ne pro lovka samotnho) dostaten pdnm dvodem. Pkladem z novj historie je Hitlerv pokus pinutit vcarsko hrozbou vojenskch opaten, aby pedalo strategicky dleit
dopravn spojen pes Alpy. vcarm se podailo slovy i iny pesvdit, e v jejich strategii je neodvolateln naplnovno, e v ppad nmeckho vpdu obtuj cel pedalp (msta, prmysl a ve
s tm souvisejc) a sv oddly sthnou do tko dosaitelnch
alpskch tern, z nich by dokzaly lta blokovat strategick prsmyky a eleznice. Protoe vak prv zpstupnn tohoto spojen
mezi severem a jihem mlo bt hlavnm smyslem invaze do vcarska a vzhledem k tomu, e vcai dokzali bez jakchkoli
pochybnost pesvdit Hitlera o jej bezelnosti, k invazi nedolo.
- Na podobn filosofii je zaloena ptomnost americkch vojsk v
zpadn Evrop. Spojen stty vd, e stty Varavsk smlouvy
vd, e Spojen stty vd, e tato vojska jsou pli slab na to, aby
pedstavovala vn ohroen vchodu. Jejich ptomnost tedy
prakticky vyplv pouze z trvalho zvazku USA neustoupit ped
eventuln vojenskou hrozbou z vchodu.

Hrozba, kter neme doshnout cle

Mlo by bt jasn, e hrozba, kter bu nedoshne cle, nebo kter
ohroen neporozum, a to z jakchkoli dvod, mus ztroskotat.
Duevn cho, fanatici, slabomysln nebo dti dokou bt k hrozbm neten, protoe jim jednodue nedojdou (nebo to aspo velice
vrohodn pedstraj). Je to rovn ppad mlat, jim je a do
uritho st dovoleno mnoh z toho, za co by star zve bylo
1 10

okamit napadeno starmi ve smece. Podstat hrozby se musej

teprve pozvolna uit.
Z toho vyplv, e innm opatenm proti hrozb me bt
znemonn jejho obsahu. To se d zadit rzn. V bezprostednch interakcch posta tm jakkoli faktick nebo domnl projev toho, e nerozumte": jste roztrit, jste hlu, nepozorn, opil,
vyhbte se varovnm pohledm tm, e se dvte stranou, tvrdte,
e jste cizinci, e nerozumte jejich jazyku atd. Muste bt samozejm vrohodn a opravdu vypadat tak, e jste hrozbu nepochopili.
U pklady, kter jsme zmnili, co jsou doslova kadodenn pklady, ukazuj, e kad hrozba m interdependentn rozmr: jej
pvodce stejn jako ohroen se mus snait pekonat druhho v
tom, aby sprvn deifroval to, co lovk sm (a nejenom sm)
povauje za vrohodn a dostaten pesvdiv.
Duchaptomnmu bankovnmu ednkovi se mnohdy poda
pekazit typick pepaden, pi kterm mu zlodj mlky prostr
oknkem v pepce papr s vzvou, aby mu naplnil potovn pytel
penzi. (Hrozba je pitom vtinou naznaena rukou v kapse plt.)
Za tto situace me bt spn tm jakkoliv zdrhn se, kter
situaci od zkladu pedefinuje (reinterpretuje) *', na co nen zlodj
pipraven. V rmci plnu se ped pepadenm jist snail potat se
vemi monmi aspekty skutenosti, v n se bude pohybovat. Najednou je konfrontovn s jinou skutenost. ednk na pepce
hraje tak kajc jinou hru, pro kterou se nehod zlodjova pravidla.
Americk fejetonista Herb Caen dal jednou dohromady cel seznam
takovchto odpovd. Nkolik perel [30]: No ne, to je fakt dobr
npad!"
J te mm poledn pauzu, pejdte si prosm k jin pepce."
J tu nemm pytel, musm rychle njak sehnat." J se teprve
zauuju a nesmm vyplcet - prosm vs, mjte strpen, ne se
vrt kolega." Obrzek 9 ukazuje podobnou situaci.
* Definice a vysvtlen dleitho pojmu reinterpretace viz, [186].

1 11

OBR. 9

Je mi lilo - ale nae banka dnes dopoledne zkrachovala."

O metod, jak pekazit hrozbu tm, e nedoshne svho cle, se

vn uvaovalo v edestch letech jako o opaten proti astm
nosm letadel. V zsad se nabzely dv dosti odlin monosti.
Prvn, kter byla nakonec zavedena, spov jak znmo v tom, e
vzdunm pirtm je na letitch znemonno nasednout do letadla,
respektive nemohou si na palubu letadla vzt zbran. Tm je v dnen dob vzdun pirtstv z velk sti eliminovno; ovem za cenu
nkladnch a komplikovanch bezpenostnch a kontrolnch systm. Jin metoda by mohla bt zaloena na tom, e pilotn kabina
by byla oddlena pancovanmi dvemi a mezi prostorem pasar
a piloty by byla technicky znemonna komunikace. Tmto jednoduchm opatenm by se nemohly dostat noscovy poadavky a
hrozby ke kapitnovi. A by nosci hrozili, m by chtli, osdka
na palub letadla by jim mohla pesvdiv dokzat, e ani ona sama
neme vejt ve styk s pilotem a e tud stroj bude pokraovat bez
1 12

jakchkoli odchylek k cli. Elegantn na tomto een by bylo, e by

nejen e nesmlo bt dreno v tajnosti, ale naopak by s nm musela
bt seznmena irok veejnost. Bohuel m ale jeden rozhodujc
hek: za tchto podmnek by asi nebyla ochotna pepravovat
pasary dn leteck spolenost, nebo se me vyskytnout ada
nhod, kter vyaduj okamit vyrozumn kapitna - od poru v
odpadkovm koi na toalet a k srdenmu zchvatu nkterho z
pasar. Posledn slovo vak v tto vci pod jet nepadlo,
take ten, kter by piel na to, jak ikovn vyut interdependentn situace mezi nosci a osdkou letadla, by mon dostal za
svj npad od leteckch spolenost tun honor.
Vydrn rodiny Hearstovch v Kalifornii v roce 1974 prostednictvm senzanho nosu jejich dcery Patricie je pkladem propslch monost, jak zareagovat na vyhroovn. Jak znmo, sdlovali
nosci rodin sv podmnky prostednictvm dopis a magnetofonovch psk, a taje postoupila masovm mdim. Mdia dostla
sv tradici a udlala senzaci doslova ze veho: sdlen nosc pro n
bylo nco jako slovo Bo. I ve vlastnch komentch pebrali
novini bombastick styl bandy nosc tm, e napklad opakovali, e dvka se nachz v lidovm vzen", na vdce bandy se
odvolvali vn a bez uvozovek, kdy citovali jeho samozvanou
hodnost vrchn poln marl" atd. Tebae dky tto podpoe bylo
nemon zabrnit tomu, aby poadavky a hrozby zashly svj cl
(rodinu), lo jejich psoben docela slun odvst stranou za pouit
nkolika jednoduchch a osvdench protipionnch metod. S
vyuitm stejnch komunikanch kanl by se velmi jednodue
dala podstrkvat masovm mdim falen sdlen, kter by takt
vyhroovala, e Patricie Hearstov pijde o ivot, pokud je rodina
neuposlechne. Ve velmi krtkm ase by se takto vytvoila situace, v
n by se u nedalo vit dnmu sdlen; kad by se dalo vyvrtit
nebo odvolat tmi, kter by dajn zaslali skuten" vdcov a
kter by hrozila nejvnjmi nsledky, jestlie rodina neuposlechne je, ale poslechne vzev druh skupiny". V revolunm
argonu by se tato druh skupina mohla prohlaovat za hrstku zrdc
revolunho idelu, kter bezprostedn hrozila likvidace arm1 13

dou vrnch. Nen ani teba zdrazovat, e v dnen dob a hrozivho elektronickho pokroku by nebyl dn problm natoit
naprosto vrn znjc psky s hlasem Patricie Hearstov. Jakmile
by se jednou navodila tato konfze, jak ady tak rodina by mohly
prvem prohlsit, e se nemohou dit dnou instrukc, protoe nen
mon jakkoli rozliit opravdov hrozby a poadavky od falench.
Jak bylo eeno, pouit zmrn konfze je jednou z asto vyuvanch taktik ve pioni. Tato taktika me bt vak tak prohlena za neklinick pouit Ericksonovy techniky konfze.

Neuposlechnuteln hrozba
I tam, kde je hrozba pesvdiv a kde zashla svj cl, nen jet
vechno ztraceno. Jestlie toho, kdo mi vyhrouje, doku pesvdit, e nen mon, abych jeho hrozb vyhovl, hrozba se mine
inkem a j na nj mohu potaj udlat dlouh nos, tebae se mi
pravdpodobn jet te tesou kolena. Tak napklad:
Jestlie po mn nkdo poaduje pod hrozbou smrti milin - dejme
tomu - marek, nebude pro m tk dokzat mu, e takovou sumu
nemm a ani ji nemohu dt dohromady. d-li po mn ale sto nebo
i deset tisc marek, ocitm se v situaci mnohem nebezpenj.
Unesou-li terorist nkoho, o kom si myln mysl, e je obanem
njak vlivn zem, na kterou chtj vyvinout politick ntlak, mohlo
by bt pro unesenho obana pomrn snadn dokzat jim, e jeho
zem bude jeho nos naprosto ignorovat.
e tomu tak bohuel nemus nutn bt vdy, dokld tragick
osud v Egypt narozenho Charge d'Affaires belgickho velvyslanectv v Chartmu, Guy Eida, kterho usmrtili terorist z organizace Al-Fatah bhem pepadu americkho velvyslanectv 1. bezna
1973 spolen se dvma americkmi diplomaty, protoe ho vrazi
povaovali za Ameriana a jeho zapsahn prost nevili.
Mn tragicky dopadla ena jednoho francouzskho diplomata,
akreditovanho ped vlkou v Pekingu. Jak o tom pe Daniele Vare,
byla v Mandusku
1 14

zajata bandity, prv kdy. jsem byla v Harbinu. Po nkolika dnech se zase objevila, ani se j cokoliv stalo. Ptali jsem se j, jak vyvzla 7.e zajet:
..la jsem za vdcem lupi a ptala se ho. jestli je pravda, .c za m poaduje
vkupn 50 000 tacl. Pisvdil. Tak jsem mu ekla: Podvejte se na m. Nikdy
jsem nebyla hezk. Te jsem star a u nemm ani zuby. Mj manel by za m
nezaplatil ani pt tacl, aby m ml zptky, nato vaich padest tisc. Ten chlap to
pochopil a pustil m." [173]

Moc bezmocnho m nepochybn sv pednosti. Mnohokrt me

i samotn bezprostedn inek hrozby navodit situaci, kter
znemon jej vyplnn. Bezmoc, srden nebo epileptick zchvat,
a skuten nebo jen ikovn nahran in neschopnm boje nejenom ob, ale i pvodce hrozby. Je pochopiteln mon vyhroovat
i nkomu, kdo omdlel, e ho zastelte, kdy vs neuposlechne, ale
patrn vm to k niemu nebude. A pinejmenm teoreticky by se
mohlo vyhroovn smrt minout inkem tam, kde m vydran
elezn nervy a pesvdiv prohls, e chtl stejn spchat
sebevradu, nebo e trp nevylitelnou chorobou a u se smil se
smrt.
Cestujc v letadle, kte vnuj pozornost pedvdn kyslkovch
masek a jinch bezpenostnch zazen, si budou mon lmat hlavu nevinn znjcm dodatkem: ,,Prosm, vezmte na vdom, e
dvee v zadn sti letadla naeho Boeningu 727 se bhem letu u
nedaj otevt." Dvodem tto tak trochu zhrobn informace je, e
po ad nos letadel, pi kterch vzdun pirti seskoili padkem
i s vkupnm zadnmi dvemi, bylo oteven dve ve vzduchu
znemonno jednoduchou technologickou zmnou, co s okamitou
platnost uinilo ptr provozovn tto sportovn disciplny. Tento
pklad dokazuje, e mnohdy piprav hrozbu o jej innost velmi
mal pozmnn fyzickch detail, kter jsou nezbytn pro spch
vyhroovn.
Ovem takovto protiopaten se neomezuj jen na fyzick okolnosti. Veejn vyhlen a dsledn dodrovan postoj, e hrozbm neustoupme, me mt obdobn spch. Jde o nelidsk postup vzhledemk bezprostedn ohroenm lidem, napklad rukojmm,
1 15

pesto vak nen pochyb o tom, e v irm rmci doke na trvalo

zabrnit podobnm hrozbm, a tm ochrnit ivoty mnoha lid.
Ochrann opaten proti vyhroovn a vydrn, kter spovaj v
tom, e se zdrhme uposlechnout je, bvaj soust naich zkon a
institutu astji, ne by se obecn pedpokldalo. Napklad paragraf 27 vcarskho obanskho zkonku, s jeho zvltn klauzul
Nikdo se neme vzdt sv svobody nebo se v jejm vyuit omezit
v me, kter pokozuje prvo nebo zvyklost": Tento paragraf
odjm obanovi sttu monost, aby odloil svou morln zodpovdnost, a tm z nho dl mnohem nesnadnj ob hrozeb a ntlaku.
Schelling poukazuje na podobn vznam zkonem pedepsanho
tajnho hlasovn pi volbch v demokratickch sttech. Nejde jen o
tajn postoj jako takov, pe,
nbr o obligalorn tajn postoj, kter mu bere jeho moc. Oban nejen e sm,
nbr mus hlasovac lstek odevzdat tajn, m-li demokratick systm plnit svj
el. Mus mu bt odepena monost ukzat, komu dal svj hlas. To, co je inu tm
odepeno, nen jen svoboda volby, kterou by mohl prodat; je pipraven o monost
nechat se zastrait. Je mu odebrna monost, aby ustoupil vydrn. Nsil, kterm by
mu mohlo bt vyhroovno, kdyby mu zstala monost achrovat se svm hlasem,
by bylo nesmrn velk - a k nsil by asi nedolo jen proto, e by se sm zlomil
pod thou hrozby. Kdy ale voli nem dnou monost, jak by dokzal, e
uposlechl hrozby, vd jak on tak ten, kdo by mu vyhrooval, e nelze pout
dnch represli vi jeho hlasovn. Tm se hrozby mjej inkem a jsou neinn.
[154]

Jak znmo jsou i v diktaturch volim k dispozici kabinky pro

tajn odevzdn hlasuje vak zvykem v zn jednomyslnosti rozhoen odmtnout tento archaick peitek z dob demokracie a
odevzdvat svj hlas veejn. Vhodn je, e je tm zachovno
zdn tajnch, svobodnch voleb. Eventuln disidenti si vak dvakrt
rozmysl, jestli kabinku pouij a vzbud tak okamit podezen.
Narstajc poet nos a nslednho vydrn vyvolv vnou
otzku, zda nen nhodou poteba zakzat ze zkona placen vkupnho. Akoliv proti tomu mluv ada prvnch i praktickch dvod,
1 16

je to mylenka, kter m v podstat pesvdivou logiku: Pbuzn

unesenho by mohli prohlsit, e jeho zmizen nahlsili policii jet
ped tm. ne obdreli prvn zprvu vydra. a te u nejsou s to
vyhovt jejich poadavkm. Jet drastitjm krokem ad by
bylo vzt celou rodinu okamit do ochrann vazby, a tm zamezit
jakmukoliv kontaktu s vydrai a monmu uposlechnut jejich
hrozeb.
A konen i zde se nabz jako protiopaten zmrn navozen
konze. Mnoh bezpenostn sloky maj ji cel oddlen, kter
jsou speciln vycviena k nasazen proti noscm, vydram a k
osvobozovn rukojm. Jejich postupy jsou zaloeny krom jinho na
odlkvacch manvrech, komplikovanm vyjednvn, protinvrzch a taktickm psoben nesetnch praktickch pot, kter
znemouj rychl uposlechnut poadavk, ve vyvolvn psychologickho ntlaku, pod nm se ocitaj zloinci (kte si u nepej
nic jinho, ne aby cel ten zl sen, kter sami spustili, co nejrychleji skonil), zmrn nechpavosti, dvojznanosti atd.
To ns pivd na zvr tchto, jen tak zhruba nartnutch a ryze
pragmatickch vah ke komunikanmu vzorci, na nm bv
zaloena kad hrozba. spch vyhroovn nebo protiopaten je
tm vlun zaloen na sprvnm posouzen toho, jak druh pochop skutenost. To znamen: na m sprvn rozvaze, co on te
bude dlat, protoe uvauje, co j te budu dlat, protoe jsem
uvaoval... atd. Hrozby jsou jednak interdependentn jevy, jednak
jsou zaloeny na komunikanm vzorci vzova dilematu.
Na zvr navrhuji teni domc kol: a sice nahradit negativn
znamnko hrozby pozitivnm. Takto porozum - jak teoreticky, tak
prakticky - dalmu aspektu interdependence, a to slibovn, z hlediska komunikan teorie zrcadlovmu obrazu hrozby.

Dezinformace tajn policie

Laik vtinou zn jen dva hlavn koly tajn policie: shromaovat
informace o protivnkovi (pion}'a obrcen - zabraovat mu
'':"'.:*'}

117

v zskvn informac (protipion). *' Vedle toho ale existuje tet,

mn znm oblast, a sice podsouvn falench informac o vlastnch plnech. Jedn se tu o klamn, zavdn a plnovit dezinformovn, a jak si lze snadno pedstavit, prv zde se otevr takka
neomezen prostor pro ty nejkomplikovanj labyrinty interdependence. I pro n vak plat zkladn pravidlo: Co si mysl, e si myslm, e si on mysl... atd.? - a na to, e tady je konenm elem to,
aby byl druh doveden k chybnmu zvru. Proto se mu podsouv
falen skutenost a m bt postarno o to, aby si toho neviml,
dokud nen pozd. Pro badatele v oblasti komunikace jsou tyto situace tak zajmv proto, e umouj studovat kontexty, ve kterch
jsou pravidla normln komunikace postavena na hlavu a konenm clem je dezinformovat.
Jakkoliv je to velmi star praktika, nejvtho rozkvtu se dezinformace dokala za druh svtov vlky ze strany nmeckch a
britskch tajnch slueb. Nmci doshli rozhodujcho spchu
takzvanmi radiohrami. Schellenberg TI53], vedouc 6. sekce v
hlavnm skm bezpenostnm adu, uvd, e k jistmu datu
bylo zskno" nejmn tyiaedest zajatch sovtskch radioagent, take Moskva byla zsobena zavdjcmi zprvami. Jinm
velkm spchem Nmc byl podnik s krycm nzvem Nordpol
(Anglick hra) [161], k nmu se jet vrtm.
Co se te britskch falench her, me ten podle mne najt
nejlep a nejplnj popis v Mastermanov zprv [96] o jeho
zkuenostech jako lena takzvanho XX-komittu, **' kter je mimodn tiv prv pro svou tm vdeckou stzlivost a typickou
britskou zdrenlivost.
Britsk tajn policie pivedla tyto hry k takovmu mistrovstv, e
ve Velk Britnii nebyl bhem cel vlky jeden jedin nmeck
pion, kter by nebyl pod britskou kontrolou. Tm m bt eeno,
* Existuj samozejm jet dal tajn koly, vtinou mnohem nepjemnj -jako
sabot a podobn, zde se vak hodlme omezit jen na informace a dezinformace.
** XX" nahrazuje vraz double cross" (dvojklamn), kterm se oznaovala veker
dvoj pion. Maskovac oznaen bylo Dvact komitt".

1 18

e tito agenti byli buto zajati a zskni", nebo e lo o osoby, kter

se nechaly naverbovat nmeckou rozvdkou jako jej konfidenti,
ale ve skutenosti slouily Britm. V obou ppadech si nmeck
strana myslela, e tito agenti pracuj pro ni a proti alianci.
V tto zvltn klamav he m pouvn dvojch agent - podle
Mastermana - nsledujc funkce:
1. Msto toho, aby se vichni neptelt agenti pochytali a protivnk tak byl donucen kompenzovat ztrty vybudovnm nov
pionn st, je levnj, praktitj a innj agenty zskat". *>
2. Toto usnaduje vyptrvn nov naverbovanch agent,
protoe ti vtinou maj pokyn navzat kontakt s ji steenm nebo
zatenm pinem.
3. Umouje to dleit nahldnut do protivnkova modus operandi, vetn jeho ifrovacch postup, kl atd.
4. Pkazy, kter dostvaj agenti od neptele, dovoluj zptn
deifrovat jeho zmry. Kdy napklad vylo najevo, e nmet
agenti u nejsou povovni przkumem britskho pobenho opevnn, dalo se usoudit, e Nmci se vzdali mylenky invaze.
5. Tm, e protivnkovi podsuneme uritou falenou, a zrove
velmi vrohodnou informaci, mohou bt jeho plny ovlivnny tak,
jak to bude pro ns, pro nae zmry nejvhodnj.
6. Snad nejdleitj funkc dvojch agent je ale to, e mme
monost zmst protivnka. Je ovem bezpodmnen nutn, pe
Masterman, aby protivnk povaoval agenta za spolehlivho, take
pro zvrohodnn cel li je poteba, aby mu po del asov obdob
odevzdval zprvy zcela pravdiv. [98]
V pedchozch kapitolch jsme se u trochu dotkli ink para
doxnch komunikac na pjemcovo provn skutenosti. Dvoj
agent se vyznauje zvl vysokou mrou neskutenosti. Dobrovol* Popov, nejspnj britsk dvoj agent, kter pracoval pod krycm oznaenm
Tricycl, popisuje problmy, nad nimi lovku vstvaj vlasy hrzou na hlav, kter ml s
FBI a zejmna s jejm fem J. Edgarem Hooverem, ktermu lo pouze o to, aby
neptelsk agenty pozavral, a kter ve sv rigidit nedokzal pochopit, e mocnosti Osy
vynalo vechny sly na to, aby tyto agenty nahradily novmi, kter pak bude muset zase
sloit odhalovat. [131]

1 19

n dvoj agent, jako teba Popov [131], proto, e vede v pravm

slova smyslu dvoj ivot a ani na jedin okamik nesm ztratit ze
zetele, kter fakt" pat ke kter z obou skutenost. Naopak
zskan agent proto, zeje ve skutenosti zajatcem svho neptele,
ale ve skutenosti" je aktivnm a spnm pinem ve slubch
vlastn strany. A pokud se jeho nhonm poda vytvoit v nm
sprvn domnnky o domnnkch druh strany, me tato hra nejen pokraovat neomezen dl, ale stane se nakonec skutenj ne
samotn agent: Kdy je protivnk pesvden, e hlen posl on,
je u vedlej, jestli je posl on nebo dstojnci nad nm. Me bt
teba popraven, pro sv nadzen ale pod jet existuje. Nejvt
finesou je agent imaginrn, kter, eeno Mastermanovmi slovy,
ije jen v pedstavch svch strjc a tch, kte v v jeho existenci" [97]. *
Existence a psoben imaginrnho agenta je vzorovm pkladem
pro nesetn komunikan kontexty, v nich to, co je opravdov, je
jen vc vry" [146].
* Koncem roku 1943 pojal Intelligence Senice" podezen, e obrana Lisabonu byla
zena pion, kterou tvoili nejmn ti dosud neidentifikovan agenti. Jejich kryc
jmna byla Ostro 1, Ostro 2 a Ostro 3. Prvn dva, jak se zdlo, operovali ve Velk Britnii,
tet ve Spojench sttech. Britsk tajn sluby nevyslali tehdy do Lisabonu nikoho
menho ne. svho nejlepho piona Kima Philbyho (kter svtov proslul svm
pebhnutm k Sovtm v roce 1963) a brzy Britov vdli o Ostro-agentech a jejich fovi
vc ne obrana samotn (ze fa se vyklubal bval rakousk dstojnk kavalerie s krycm
jmnem Fidrmuc):
Ostro byl vybjen podvod. Fidrmuc operoval sm. Ostro I, 2 a 3 byly pouh vmysly.
Slo, jak se v hantrce k, o imaginrn agenty. Fidrmuc mimochodem neprovdl nikdy
pion, sm. Sv hlen opral o to, co se ukalo, o informace z dennho tisku a
pedevm je zakldal na sv bohat fantazii. Obran Lisabonu krlovsky - a geniln poutl ilou, nechvaje si vyplcet pouze st honore v hotovosti, zbytek pijmal
formou umleckch pedmt, kter s vysokm ziskem prodval dl. 1132] Jeliko, tu bylo
nebezpe, e Fidrmucovy smylenky se jednoho krsnho dne pibl irou nhodou pli
blzko faktm nebo e by si mohly protieit se zprvami, kter uvdl Intelligence
Service " obrany, eliminoval toto riziko pozvolna tm, e nmeck stran vcekrt podstril
informace, jejich pravdivost se dala ovit a kter byly v rozporu s jeho vlastnmi
hlenmi a dlaly z nj nedvryhodnou osobu.

120

Je samozejm, e se tajn sluby pokouej vemi monmi zpsoby chrnit ped podobnm oklamnm. U radioher maj jistotu
alespo v tom, e kad telegraista m svj vlastn styl pi obsluhovn telegrafnho kle - zanech jaksi otisk prstu", kter
tko nkdo jin napodob a kter znalec rozezn stejn jako hru
konkrtnho virtuza na jeho nstroji. To je hlavn dvod, pro zajat radioagenti byli zskvni", to znamen byli nuceni vyslat falen radiov zprvy. Vtinou mli pro ppad, kdyby padli do zajet,
dohodnuto, e na zatku telegrafn zprvy vynechaj uritou skupinu
psmen (takzvan security check). Z hlediska teorie komunikace je
zajmav, e je tu zprostedkovvno urit sdlen vynechnm
uritho signlu, a tento negativn signl znamen: Jsem zajat, u
mm hlenm nevte."
Zvltn lidsk slabost vak me zmait jak tyto, tak podobn
bezpenostn opaten. Setkali jsme se s n u, kdy jsme zkoumali
strnul zkreslen skutenosti, vyvolan nekontingentnmi experimenty. Tam se ukzalo, e pro pokusn osoby me bt velmi tk
vzdt se svho vkladu skutenosti, jeho se horko tko dopracovaly, i kdy se jasn proke, e mezi jejich chovnm pi pokusu
a odmnami neexistuje vbec dn kauzln vztah. S tajnmi
slubami je tomu obas, zd se, podobn. Stvoen pesvdiv fiktivn identity njakho agenta (jeho legendy"), vykonstruovn jeho
vzdln, rozpracovvn jeho zvltnch pkaz a konen jeho
propaovn na neptelsk zem si d tolik pemlen a plnovn, stoj lovka tolik bezesnch noc a pochyb, e se dajn
zcela stzliv a nesentimentln fov pionnch center tak zapletou do neskutenosti, kterou sami stvoili, e u nakonec
nedokou vidt to, co vidt nechtj. Jak o tom pe Masterman,
bylo
mimodn tk, tm nemon, aby dobe fungujc agent vybouchl". Jednou byl
jeden agent veden zmrn tak, aby Nmcm dolo, e je pod na kontrolou', clem bylo
vyvolat v nich falen dojem o naich metodch zen takovho agenta a pesvdit je o
tom, e zbyl agenti jsou prav". Teoreticky to byl dobr pln, a chyby, kterch jsme se
dopoutli", byly pmo do nebe volajc, pesto jsme

121

svho cle nedoshli, protoe Nmci i nadle povaovali tohoto agenta za spolehlivho! [99]

Jak ale ukzala Anglick hra f 161], tak ani anglick tajn sluby
nebyly imunn vi ppadm, kdy pn bylo otcem mylenky. Tiapadest britskch agent bylo, jeden po druhm, ihned po pchodu
na zem obsazenho Holandska zajato a zskno neptelem.
Anglick hra zaala tm, e prvn z tchto agent po svm zadren
vynechal v radiovm hlen, nadiktovanm mu nmeckou kontrarozvdkou security check, pesn jak bylo dohodnuto, co mlo jeho
nadzen varovat, e ho Nmci dostali. Londnu se vak njakm
zpsobem podailo chybjc security check pehldnout - pravdpodobn proto, e byl pli zaslepen spchem" akce. Tto a neuviteln lehkomyslnosti dokzala nmeck strana beze zbytku
vyut. Na neptelsk zem byli vyslni (a ihned zatkni) stle
nov agenti, shozeno tam bylo velk mnostv zbran a materilu. *]
Teprve po zhruba osmncti mscch zaalo v Londn klit podezen, a kdy nakonec ti ze zajatch agent utekli a varovali britskou centrlu, nebylo u mon ve he pokraovat. Posledn nmeck
radiov zprva do Londna znla:
Jsme si vdomi toho, e od urit doby podnikte v Holandsku ji bez na
pomoci. Protoe jsme dlouhou dobu byli vaimi jedinmi zstupci, povaujeme to
za velice nerozumn. To ovem nevyluuje, rozhodncte-li se poctt ns nvtvou
ve vtm rozsahu, e by se vm nemlo dostat stejn pohostinnho pijet jako
vaim agentm. [ 163J

Katastrofa tajnch slueb v tto Anglick he se stala po vlce

pedmtem parlamentnho vyetovn v Holandsku a ve Velk Britnii.
Jin, nemn zajmav komplikace v ppad dvojch agent nastv, kdy pebhnou pslunci neptelsk tajn sluby. Ve vtin
ppad s sebou pinej dleit informace o vlastn tajn slub,
o jejch plnech a zpsobech prce. Proto pedstavuje pchod tako* Celkem shodili Britov do rukou protivnka 579 kontejner a 150 balk, kter
mimo jinho obsahovaly 15 200 kg trhavin, 3000 pistol, pl milinu nboj a pl
milinu gulden. [162]

122

vho dezertra za normlnch okolnost vhru tajn sluby, kter

me podle mnostv a kvality zskanch informac znamenat
znekodnn cel pionn st. Zbh zn identitu a konspiran
msta minimln u tch agent, s nimi ml nco spolenho, a jeho
nadzen samozejm vd, e tyto agenty zn. Pokud se tedy tito
agenti okamit neodml a nadle podvaj hlen, jako by se nechumelilo, s jejich vrohodnost je amen. Tm se stvaj nepouitelnmi i ti agenti, kte pracuj jako dvoj agenti.
Jin neobvykl problm pedstavuj takov dvoj agenti, kte dajn
pracuj pro protivnka jako saboti. Nemohou mu jednodue hlsit
splnn nesplnitelnch sabotnch akc, protoe s nejvt
pravdpodobnost jsou na provovn dvojch agent nasazeni dal
neznm agenti. I za vlenho stavuje velmi tk postarat se o to,
aby tisk nenapsal o vtch explozch. A pokud v protivnkovch,
peliv vyhodnocovanch novinch takov zprvy chybj, vyvol
to okamit podezen. Nco se vak mus stt, kdy si m sabotr z
pohledu neptele zachovat svou vrohodnost a spolehlivost, na
druhou stranu ale zase nen dost dobe mon vyhazovat do povt
mosty a zapalovat tovrny jenom proto, abychom udlali na
protivnka dobr dojem. Je tedy poteba najt nco mezi tm", co
nen zrovna jednoduch. Takov akce byla provedena britskou
tajnou slubou v roce 1941 a spovala v uskutenn men
exploze v jednom skladiti potravin u Londna. Masterman popisuje bezmla komick prbh tto psn tajn operace:
V tomto ppad musel bt do plnu zasvcen vysok ednk ministerstva vivy
a editel Scotland Yardu: tm jsme si uili hodn horkch chvilek, ne byla operace
spn zakonena. Oba mue z protiporn ochrany, kte byli ve skladu, se
podailo jenom velice obtn vzbudit a odlkat je z t sti budovy, kde byla
umstna zpaln nlo. Jeden horliv policejn ednk tm zatkl nae dstojnky. Nejt bylo, aby po vbuchu vznikl tak rozshl ohe, kter by sice cel
okoln oblasti nahnal strach, ale zase nebyl tak velk, e by nadlal vn kody
jet ped tm, ne by ho dostali pod kontrolu hasii. [100]

To, e vyuvn dvojch agent plat neptel, me sice tit, ale

i to me pinet komplikace. Jestlie toti nedostanou penze,
123

nemohou dl inn pracovat, a stv se asto, e penze nepijdou.

Jeden prav nmeck agent, kter byl shozen padkem na zem
Anglie, spchal pr sebevradu, protoe na nj pestaly chodit penze
a on nevidl dn vchodisko. Fakt, e za druh svtov vlky
zstaly nkter zem neutrln a neobsazen, tyto transakce ovem
ulehilo. Nkterm anglickm dvojm agentm dochzely napklad pravideln hrady z Nmecka, kter kontrarozvdka pevdla
na panlsk vvozce ovoce, take penze byly vyplceny agentm
dovozci ovoce do Anglie (pravda byla samozejm takov, e konily
v ,,Intelligence Service").
Jet dleitj je vak nutnost vybavit vlastn agenty materilem
nezbytnm pro splnn kol. V ppad dvojch agent je tu nebezpe, e vechny dostupn prostedky ke pioni nabzte v podstat bezplatn do rukou nepteli: kdy a nov ifrovac metody,
pstroje radiovho spojen, nejnovj kamufln triky, sabotn
materil, kontroln pstroje a mnoho dalch vc, kter jsou mimodn dleit k spnmu plnovn vlastnch pionnch a
protipionnch akc.
Ve specifickm komunikanm kontextu me dvoj agent pedstrat protivnkovi tm jakoukoliv libovolnou skutenost", pedpokldaje, e prv toto klamn je dostaten pravdiv nebo
pravdpodobn na to, aby se jevilo jako vrohodn. Protivnkovi se
me napklad podstrit falen informace o vvoji novch zbrojnch systm, a tm natrvalo ovlivnit jeho strategii zbrojen a taktiku boje. V letech ped druhou svtovou vlkou se ila Evropou
povst, kter mla dost dlouhho trvn, a sice e v blzkosti jednoho nmeckho vojenskho cviit se obas zastavila vechna auta.
Zatmco idii hledali pod kapotou poruchu, zjevil se u nich pslunk SS a doporuil jim, aby se o nic nesnaili, e je to zbyten: za
pl hodiny e pr jim auta zase nasko. A opravdu," pesn, jak
pedpovdl, vechny automobily zase zaaly bezchybn fungovat.
Jak dnes vme, dnou takovou tajnou zbra Nmci nevyvjeli,
pesto vak povst splnila svj el. Vyvolvala toti dojem, e se
chyst njak velk vc. - Mnohdy se objev urit povst
nemysln: buto na zklad nedorozumn nebo z dvod pli
124

iv fantazie produktora zprv, aby se stala pedmtem usilovnho

pionnho snaen. V obdob od bezna do ervna 1942 se kontrarozvdka snaila ptkrt dozvdt se nco bliho o pancovanm
vozidle oznaenm jako ,,crusher tank". Spojenci nemli vbec
pont, co se pod tm skrv. - V dob vrcholc studen vlky podstrili Sovti zpadnm zpravodajm dajn oit svdectv o gigantickm experimentu, kter nahnl hrzu, pi kterm by za pomoci nov vyvinut metody tak prudce poklesla teplota vzduchu,
e by uprosted lta zamrzly oceny. *'

Akce Mincemeat" (Farka)

30. dubna 1943 byla vytaena z vod Atlantiku ve panlskm
pstavu Huelva mrtvola majora britskho krlovskho nmonictva. Z dokument, dopis a dalch pedmt nalezench v jeho
tace nebylo pochyb o tom, e se jednalo o kurra, kter byl vysln
z Londna do tbu 18. armdy v Tunisu a jeho letadlo se ztilo
do ocenu. Kdy se panlm nasazenm na tento ppad podailo
dostat dopisy z oblek tak, ani zlomily peet, bylo jim okamit
jasn, e jde o dokumenty, kter maj mimodn vojensk vznam.
Jeden z tchto dokument byl dopis zstupce nelnka britskho
generlnho tbu generlu Alexanderovi, zstupci generla Eisenhowera v severn Africe. Probraly se v nm rzn otzky veden
vlky ve Stedomo, vetn dosti prhledn narky na ecko jako
jeden ze dvou monch cl invaze. Jin zadren dopis byl osobn
dopis admirla Mountbattena admirlu Cunninghamovi, vrchnmu
veliteli nmonch vojenskch sil aliance ve Stedomo, jen obsahoval v podstat nco podobnho. Tm okamit po vyloven
mrtvoly byli intervenovni zprvu velmi diskrtn, poslze vak m
dl nalhavji jak britsk vicekonzul v Huelvu, tak tak nmon
* Podobn, zmrn en povsti se pak mohou zmnil v neidouc bumerang, kdy.
na druh srane nezpsob jen poplach, ale vyvolaj jet vt paranoiu a eskalaci
zbrojen.

125

ata v Madridu, aby pedali mrtvolu a vechny dokumenty. panl

s celou zleitost otleli pouze potud, aby umonili do poslednho
detailu zuitkovat celou fantastickou nhodu nmeckmu agentovi
v Huelv. Pot dopisy vsunuli nazpt do nerozpeetnch oblek
a vyhovli britsk dosti. Od t doby je na hbitov v Huelv hrob
s npisem: William Martin. Narozen 29. bezna 1907. Zahynul 24.
dubna 1943. Syn Johna Glyndwyra Martina a zesnul Antonie
Martinov z Cardiffu, Wales. Dulce et decorum est pro patria mori.
R.I.P.
Tento major Martin nikdy neexistoval. Historie smylenho dstojnka je pravdpodobn nejspnj dezinforman operac druh
svtov vlky. Jejm krycm nzvem byla Operation Mincemeat a
ten ji mon zn pod nzvem Mu., kter nikdy neexistoval.
Protoe zevrubn vylen tohoto neobyejnho spchu tajnch
slueb podal jeho autor, korvetn kapitn Ewen Montagu [104], mohu
se zde omezit jen na nkolik zdnliv nepodstatnch komunikanch
aspekt cel akce. Maj toti bezprostedn vznam pro tma
vytven" skutenost.
Po obsazen severn Afriky spojenci v roce 1943 zaaly ppravy
na vylodn se na evropskm stedomoskm pobe, kter nakonec
vedly k invazi na Siclii v ervenci 1943. Kad vojensk operace,
zejmna vak operace takovhoto dosahu, je takkajc procesem
interdependentnho rozhodovn, obrcenm naruby. To znamen,
e zatmco v normlnm ppad by mla bt vsledkem rozhodnut
shoda a koordinace, v tchto ppadech bv clem oklamn a
konfze. Ped spojenci stla otzka: Kter cl invaze je z nmeckho pohledu tm, kter pro ns asi pichz nejvc v vahu? Pohled
na mapu ukazuje, e pichzely v vahu ecko, Siclie a Sardinie
a e Siclie byla clem geograficky nejblim a strategicky
nejdleitjm. Pro veden Osy bylo proto strategicky sprvnm
postupem opevnit se na jinm a vchodnm pobe Siclie a pesunout velkou st svch vojenskch sil na tento ostrov - lo tedy o to,
aby veden Osy dostalo dvryhodnou informaci, e prv pro logickou zejmost toku na Siclii spojenci naplnovali vylodn v
ecku nebo Sardinii. *'
126

Tm vak byla nastolena tak nsledujc otzka: Jak informace by,

pod z pohledu mocnost Osy, byla v tto souvislosti vrohodnou?
Nejen na poli tajnch slueb, ale zcela obecn zvis vrohodnost
jakkoliv informace na dvou faktorech: na pravdpodobnosti
samotn informace a na dvryhodnosti zdroj, ze kterch pochz.
Informace, kter odporuj znmm faktm, musej bt logicky zahrnuty do kategorie nepravdpodobnch. Tot plat u informac,
kter buto pochzej z notoricky nespolehlivch pramen, nebo
ze zdroje, o nm se nev, jestli je dvryhodn, protoe z nj dosud nepily dn zprvy; nebo ze zdroje, u kterho nen mon
(nebo jen velmi tk) si ovit pedvan informace. Pro
naplnovn akce Mincemeat" to konkrtn znamenalo: 1.
Informace, podstren mocnostem Osy, mus zapadat do jejich
pohledu na celou situaci a do kontextu tch informac, ke kterm
maj pstup, ale zrove se neshodovat nutn s perspektivou spojenc. Jinmi slovy eeno, tak jako v kadm interdependentnm
rozhodnut tak zde zvis spch na sprvnm odhadu toho, co se
zd jim (a ne alianci) jako pravdpodobn a o em si oni mysl, e si
aliance mysl. Nelo tu tedy o to, co byla pravda, ale o to, co druh
strana pokldala za pravdu - nebo, eeno jet jinak, o optovn
pklad situace, ve kter faktick podstata je jen vc vry" [146].
Dle bylo nutn vzt v potaz, e mocnosti Osy budou po obdren
tajn informace strategickho dosahu zpotku nedviv a e budou ptrat po dalch dkazech, event, dkazech, kter by informaci
popely. eeno s E. Montaguem: to znamenalo, e spojenci si
museli rozvit, jak si to on (tedy protivnk) bude ovovat (a ne,
jak bychom si to zjiovali sami) a jak budeme muset reagovat na
narafien lky, abychom je pesvdili. Jinmi slovy, je teba
pamatovat, e Nmec nemysl a nereaguje stejn jako Anglian, a
proto je teba vpravit se do jeho situace" [106]. Zajmav bylo, e
* Procesy rozhodovn za tchto a podobnch okolnost nabvaj velmi snadno
charakteru takzvanch paradoxnch pedpovd: m pravdpodobnjm se jev urit
protivnkovo jednn, tm nepravdpodobnj je, e se tak zachov; m
nepravdpodbnjm se tm vak stane, tm zase zane hl pravdpodobnjm. (Vce o
tomto komunikanm paradoxu lze najt v [179].)

127

pro Montagua a jeho tm bylo t pesvdit sv nadzen ne

zmst Nmce. *'
2. Co se te dvryhodnosti zdroje, bylo jasn, e vzhledem k
strategick dleitosti a dosahu akce nebylo mysliteln, e by
oklamn mohlo vzejt z njakho podrunho zdroje. Pesvdiv
mohla psobit jedin takov informace, kter by jakoby unikla z
nejvych mst velen aliance. Obvykl zdroje neptelova przkumu - agenti, vlen zajatci nebo zbhov - v tomto ppad
nepichzely v vahu, protoe nebylo mon, aby se dostaly k takovto utajovan informaci.5"*1
Britsk tajn slub se podailo dostt obma pedbnm podmnkm nsledujcm zpsobem:
* Ji ped vce ne stoletm popsal Edgar Allan Poe podobnou situaci. V jeho povdce
Ukraden dopis se hrdinovi Dupinovi poda nalzt veledleit dopis, na kterm velice
zle prefektovi. Prefekt v zcela urit, e jeho neptel, jist D., m tento dopis dohe
ukryt nkde ve svm byt, ale ani li nejzkuenj agenti nemohou pijt na to, kde. Kdy
Dupin vysvtluje, jak nakonec dopis nael, poukazuje na slejnou mentalitu, s jakou se
polykal Montagu. Podle Dupina selhvaj lak asto prefektovi agenti proto, e si
pedstavuj jenom to, kam by to schovali sami. Jsou diivlipn, ale lato dvlipnosl je jen
vrnm zrcadlem masov dvlipnosli. Pokud se od n vychylralosl konkrtnho zloince
odchl, jsou v koncch. Jeho vychylralosl ped tu jejich. Vyetuj postaru a nedokou
sv postupy mnit. Pouili jedinho principu domovn prohldky: rutinnho provrtvtn,
proklepvn, mikroskopickho prohledvn - jako kdyby to byla hotov vc, e kad by
zastril dopis - kdy ne do dry vyvrtan v idli -, lak aspo do njak jin pochybn dry
nebo vklenku, co. odpovd mentalit toho, koho by napadlo schovat dopis do dry
vyvrtan ervotoem v idli...
Na zklad svch domnnek, co si asi I), myslel, .e si mysl prefektovi agenti, neinilo
Dupinovi dn pote objevil dopis na zcela nekrytm mst, a to na ountl filigrnsk
police z lepenky, kter visela na pinav modr rce, zavena na mosaznm knoflku
uprosted pod krbovou msou. "
** / tady se ale obas vyskytnou vjimky. Takovouto vjimkou byl Elysea Bazna, kter
proslul pod krycm jmnem Cicero. Bazna byl komornkem britskho velvyslance v Ankae.
Zatmco jeho pn spal, otevel si klem jednodue velvyslancv trezor a dodal obrncm
nejtajnj a nejdetailnj zprvy vetn protokolu z lehernsk konference. Za tyto sluby
byl krlovsky odmnn dvma miliny marek (ovem v librovch bankovkch), jejich,
jedinou politovnhodnou nevhodou bylo, e byly falen.

128

1. Kolik odbornch" vdomost se dalo pedpokldat na nmeck

stran o komplexnch logistickch problmech obojivelnho vylodn/vsadku obrovsk armdy a velkho mnostv tkch zbran
a materilu ze severn Afriky na Siclii? Se v pravdpodobnost
vdly o nem takm nmeck tby jen velice mlo, a proto byly
sotva s to rozliit, co je ji vybjen a co pravdiv. Krom toho jim
pevaha vzdunch sil spojenc ve Stedomo tm znemoovala,
aby si opatily spolehliv informace v otzce tak podstatn, jakou
bylo mnostv vyloovacch plavidel a zvltnho lodnho prostoru,
kterm disponovali spojenci. Nezdlo se bt proto pli riskantn
manvrovat nmeckou stranu k tomu, aby si myslela, e ob spojeneck armdy; dislokovan na severu Afriky, plnuj kad jedno
vylodn v jinm ecku a na Sardinii - strategick vkon, kter by
tyto armdy mohly svst snad jen s pomoc Bo. Aby vak oklamn
uinili jet vrohodnjm a skuten pln (vylodn na Siclii) jet
vce pojistili, napadla autory akce Mincemeat bjen mylenka, e
protivnkovi podstr prostednictvm mrtvho tla majora Martina
dajnou tajnou informaci", e k zasten skutench" pln se
maj armdy pokusit chovat, jako kdyby pravm clem vylodn
byla Siclie. Elegance tto dodaten finty tkvla v tom, e v ppad skutenho prosknut informac o skutenm plnu invaze
(emu se vzhledem k rozmrm cel akce tm nedalo zabrnit)
budou tyto informace vyvolvat zdn myslnho maten, a neptele
by tud mohly jet vce utvrdit v pesvden, e dokumenty z
Huelva byly autentick. Aby toto pesvden zskalo jet vce na
vrohodnosti, byla krom toho v dokumentech zmnka, e skuten
kryc nzev pro vylodn na Siclii, Husky, je ve skutenosti" kryc
nzev pro (dajn) vylodn na eckm pobe. V ppad, e
obrnci nkde narazili na nzev Husky, musel je jen poslit v
pesvden, e jednm ze dvou cl invaze opravdu bude ecko.*'
* V nkolika smrech je tato situace zrcadlovm obrazem psychoterapeutickho
sezen" mezi dr. Jacksonem a onm klinickm psychologem (viz strana 8X). Pi nm se obt
partnei zdli bt tm vtm blznem, m normlnji se snaili situaci zvldnout. Tady byl
ve he prav opak: Cm vc byla podstrkovna pravda jako klamn, tm vrohodnjm se
stval klam.

129

2. Jak doruit tuto hodnovrnou informaci stejn hodnovrn do

rukou nmeckho velen tak, aby byl naplnn druh pedpoklad
spolehlivho informovn? Plny na invazi bvaj, jak znmo,
schraovny za tch nejpsnjch bezpenostnch opaten, a do
neoprvnnch rukou se mohou dostat jen dky souhe velice
neobvyklch okolnost. Z tohoto dvodu bylo teba informaci zpstupnit"" nmeck stran zpsobem, kter by zaruoval, e se materil dostane do sprvnch rukou, na druhou stranu vak spojencm
vyklouzne" a znovu se vrt tak, e nebudou mt zjevn dn dvod
domnvat se. e se informace dostala k nepteli - nebo je zcela
zejm, e dn stratg by neprovedl pln, zaloen na momentu
pekvapen, o kterm by si musel myslet, e u se o nm neptel
dozvdl. panlsk a nmeck tajn sluba to bohudky umonily
prv tm, e dlaly vechno tak, aby na stran spojenc vyvolaly
dojem, e panlsk ady dopisy neotevely a e z nich nic
nevytily, nbr e je na pn a bez sebemenho podezelho
otlen pedaly spolu s mrtvolou britskmu nmonmu ata. Jinmi
slovy: splnily beze zbytku roli, kter jim byla v tto dezinforman
akci pisouzena a podlehly klamu prv v tom, e si myslely, jak
domnle oklamaly druhou stranu.
Co se te faktickho spchu akce, tak dnes, po vce ne pti
desetiletch, se nzory znan rozchzej. Montagu konstatuje, e
spch akce pedil oekvn britsk tajn sluby. Podle nj spustil
Mincemeat na nmeck stran dalekoshl, ale samozejm pln
zbyten snahy opevnit eck pobe, a stahovn vojsk, kterch
bylo nalhav teba jinde a jejich vrchnm velitelem nejmenoval
Hitler nikoho menho ne Rommela. Tak v zpadnm Stedomo
dolo k obdobnm pesunm sil nmeckho obrannho potencilu na
Korsiku a Sardinii, kter rozhodujcm zpsobem oslabily obranu
Siclie a podstatn usnadnily invazi f 108]. V poslednch letech toto
ve Nmecko popelo, a zd se, e vojent historikov jet nepili s
definitivn odpovd. Co se ale te samotn akce Mincemeat, jej
dezinforman spch se zd bt nepochybn. Svd o tom i zprva,
kter byla zveejnna po skonen vlky a kterou podepsal Dnitz. M
nzev Ukoistn dokument neptele o plnovan akci
130

ve Stedomo" a pochz ze 14. kvtna 1943. V n se meme m.j.

dost:
Dkladn provrka ukzala nsledujc:
1. Pravost ukoistnch dokumentu je mimo jakoukoli pochybnost. V proven,
zda nm nebyly nahrny do rukou zmrn - je to jen mlo pravdpodobn -.
stejn jako otzka, jestli je nepteli znmo nae ukoistn, nebo jen samotn ztrta
na moi, dle pokraujeme. Je mon, e protivnk o ukoistn dokument
viibec nev. Je mu naopak znmo, e se nedostaly na msto uren.

Z hlediska tmatu ha knihy by tm mohl bt vznam akce Mincemeat dostaten probrn. Nemohu se vak ubrnit tomu, abych se
zde nezmnil jet o nkolika vedlejch problmech, kter se objevily bhem akce - ne proto, e by njak podstatn pisply k naemu tmatu, ale zmnm se o nich pro jejich bezmla ern humor:
Pedevm musela bt opatena mrtvola, jej stav a pina smrti
by nebyla v npadnm rozporu s nsledky, jak m zcen letadla
do moe. Takov mrtvola byla nalezena ji v lednu 1943 a musela
bt pechovvna v lednici a do doby svho vysazen" britskou
ponorkou u Huelva v dubnu. O prav identit nebotka se nikdy
nikdo nedozvdl.
Jestlie bylo vcelku jednoduch obstarat mrtvole kompletn uniformu, velk problmy zpsobilo spodr prdlo. K jeho opaten
bylo teba kupnu na oacen, ale zsobovac dstojnk nesml bt
do nieho zasvcen. Problm byl nakonec vyeen privtn cestou,
a to darem.
Zkouel u nkdo nkdy oblci zmrzlou mrtvolu? Montagu a jeho
asistent to dokzali - a na boty. Nebylo prost mon nasoukat je
na chodidla, kter byla ztuhl v pravm hlu k noze. Nezbylo nic
jinho ne podstoupit riziko rozeht a chodidla pak zase zmrazit.
Jinm, pro spch i nespch rozhodujcm problmem byla otzka, zda-li by stav mrtvoly obstl ped psnm patologickm drobnohledem. Nebylo pravdpodobn, e jej celkov stav nkolik dn
po roztni a plavb v pomrn tepl vod nenech nikoho na pochybch, e smrt nastala ji ped nkolika msci? Nakonec vsadili na
prominentnho londnskho patologa Sira Bernarda Spillsbury13 1

ho, kter bez znmek falen skromnosti prohlsil: Ze zvr

panlskho ohledn mrtvoly nemuste mt dn strach. Aby
poznali, e tento mladk nezemel pi zcen letadla do moe, k
tomu by byl poteba patolog s moj zkuenost - a nikdo takov ve
panlsku nen." [105]
Aby zvili hodnovrnost dezinformace, bylo mrt majora Martina dn oznmeno ve vydn 7ime.su ze 4. ervna 1943, aby druh
strana (kter byla znma tm, e anglick noviny peliv vyhodnocovala ihned pot, co dorazily do Lisabonu a Madridu) mla pro
pravost ppadu dal,,dkaz". Tato fi nta vak zpsobila neekan
komplikace. Pslun nmon msta chtla vdt, zda zanechal
zv, a jestlie ano, kde je. Dle poadovala zprvu, zda padl pi
bojovm nasazen, jestli utrpl zrann, i jak vbec byly okolnosti
jeho smrti, aby mohl bt zanesen do statistiky. Bylo poteba dalch
dodatench klamnch daj, takkajc pro doma", aby byl
uchlcholen byrokratick iml. [107]
Vyhodnocen nmeckch tajnch dokument po vlce nakonec
dokzalo, e akce i pes dkladn naplnovn mohla velice snadno
ztroskotat na jednom nmeckm omylu! Pi pekladu ofotografovanch dokument do nminy bylo nkolik daj zkoprovno nesprvn, take asov prbh udlost, vedouc ke smrti majora
Martina, konstruovan a zdokumentovan s nekonenou pelivost,
byl v podstat na nic. Nmeck strana si ale hrubch nedostatk v
dajch vbec nevimla! A tak se zase jednou ukzalo, e, jakmile je
njak klamn daj povaovn za pravdiv, dostav se neuviteln
slepota na dkazy, kter by ho vyvracely. A to ns pivd k
dalmu tmatu, k akci Neptun.

Akce Neptun
Psn vzato, tato akce nebyla dnm dezinformanm manvrem
v tom smyslu, jak zde o tom peme, ale spe tm, co se v terminologii vchodnch tajnch slueb nazvalo operac k zskn sfry
vlivu. *'Uskutenna byla na jae roku 1964 v eskoslovensku
132

a mla, podle slov jednoho ze svch tvrc Ladislava Bittmana [20]

troj el: Za prv sej mlo vyburcovat veejn mnn v Evrop
proti vypren promlec lhty na vlen zloiny v Nmecku; za
druh mla poslouit jako zklad pro zveejnn dalch nacistickch zloin; a za tet mla znesnadnit prci zpadonmecke
tajn slub zveejnnm jmen dvjch kolaborant, o nich se
dalo pedpokldat, e byli zalenni do slueb Spolkov republiky.
Jak znmo, dochzelo od konce vlky k mnostv vtch i mench nlez dokument, ukradench umleckch dl, zazen, zbran
atd., kter byly ukryty nmeckmi ady. Zda je pravdou, e na
tajn konferenci ve Strassburgu byly vypracovny velice podrobn
plny na tajn uschovn archv tet e, nen pln jasn,
pravdou vak je, e nkolik takovch kryt bylo opravdu vybudovno a rafinovan zamaskovno, zjevn proto, aby byly dokumenty zachrnny pro lep asy. Po skonen vlky kolovalo tak
hodn fm o nkdejch nmeckch vojcch, kte se pokoueli
do tchto kryt dostat. Tak napklad rakousk bezpenostn orgny
dajn pevezly do bezpe z Toplitzsee u Bad Aussee nkolik zazen bvalho vlenho nmonictva, vetn mnoha beden, kter
pr byly pln ve vlastn reii titnch librovch bankovek (tch,
jimi byl vyplacen Cicero), pot, co se tam utopil pi potpn jeden
nmeck turista".
Takovto objevy byly kadopdn vodou na mln neodbytnch
fm, podle kterch byly v hraninm psmu mezi Hornmi Rakousy, Bavorskem a jinmi echami ukryty dleit dokumenty a
pohdkov poklady pod vodou, v achtch a podzemnch chod* Na rozdl od zpadnch lajnch slueb rozlioval sovtsk blok Ii rzn formy
oklamvn: dezinformace, propagandu a operace k zskn sfry vlivu. Prvn odpovd
zpadndefinici pojmu a vznam propagandy urit nepotebuje dnho vysvtlen. Pi
operacch k zskn sfry vlivu jde o tajn akce, kter vyuvaj biito uritch politickch
nebo socilnch proud, nebo nic netucch prominentnch osobnost (takzvanch
pouitelnch idiot) dan zem ke specifickm clm. Nepokoje v Panam v roce 1964 byly
dobrm pkladem: dajn lo o spontnn vbuch nacionalismu mladch
Latinoamerian proti imperialismu USA, zatmco tmi, kdo skuten tahal za nitky, byli
dajn eskoslovent agenti, kte normln operovali v Mexiku. [20]

133

bch starch hrad. Tak jako v ppad orlansk fmy pispl i zde
mstn kolorit ke zven celkov tajemnosti a fascinace.
Nepekvapuje proto, e svtovou veejnost doslova elektrizovala
zprva, podle n eskoslovensk ady vyzdvihly v kvtnu roku
1964 tyi velk poasfaltovan bedny ze umavskho ernho jezera. Ladislav Bittmanji zmnn organiztor cel akce [20], pe,
jak byly bedny potopeny do jezera eskoslovenskou sttn bezpenost a nkolik tdn pot objeveny televiznm tbem, kter
nhodou" natel snmky pod hladinou jezera. Za zvl npadnch bezpenostnch opaten, jejich elem bylo vyvoln pokud
mono co nejvt senzace, byly bedny pevezeny do Prahy a obsah
spolu s filmem o jejich objeven byly nakonec pedstaveny veejnosti na tiskov konferenci. Operace Neptun byly povaovna za
obrovsk spch a jej strjci si mohli za scnou gratulovat.
Podle Bittmana to cel bylo ovem spe stedn velkou afrou
a akci neplo od potku tst. V porovnn s detailn pelivost,
s n pistupovali k vci strjci operace s majorem Martinem, museli
bt jejich eskoslovent kolegov vpravd lehkovn. Zalo se
toti proslchat, e spoutn beden do jezera pihlely neznm
osoby (povaovan ale za dohled z Ministerstva vnitra). Nsledn
vyetovn prokzala, e dolo skuten k poruen mlenlivosti,
a operace Neptun unikla jen o vlsek tomu, e mohla bt obrovskou
blam.
Brzy na to se objevil druh, mnohem nebezpenj problm.
Nkolik tdn po vyloven beden stle jet nebyla shoda v tom,
jak e to dokumenty v nich vlastn byly nalezeny. V eskoslovenskch archvech schzelo jen velmi mlo materil, o nich by historikov nevdli. Moskva ale slbila, e eskoslovensk stran
pome dosud nezveejnnmi ukoistnmi dokumenty. as plynul,
bedny byly oteveny", ale Moskva ne a ne nco dodat. Nakonec,
tden ped tiskovou konferenc, kterou ji nelo dle odkldat, dokumenty pily, ale: v Praze zavldly pocity trapnosti a zklamn.
Nejen e nkter nkter z nich byly zeteln opoznmkovny v
azbuce, navc lo o naprost mima bez zjevn obsahov souvislosti. Byly tam mezi jinm zprvy o dvodech nezdaru rakouskho
134

nacistickho pue v ervnu 1934, nkolik italskch dokument, kter

se tkaly odesln nmeckch agent do Jin Ameriky nkladn
lod. hlen loklnho vznamu o akcch neptelskho przkumu
po vylodn v Normandii, vlen denky nkolika nmeckch jednotek nasazench na vchodn front a podobn materil. Odpovdt
si na otzku, pro takovouto zvltn sbrku - kter pochzela z natolik odlinch zdroj, jako byly vlen archvy, hlavn sk bezpenostn ad, vojensk vzkumn stav jednotek SS a jin msta
- vbec nkdo dal dohromady, jak asi tak jednotka vozila s sebou
nco takovho a pak to peliv uschovvala ped svtem, bylo zejm ponechno na fantazii jednoho kadho.
1 pes tyto hrub nesrovnalosti pijala veejnost oficiln vysvtlen
bez reptn a trapnho dotazovn - a to je hlavn dvod, pro se o
tto historce zmiuji. Znovu se ukazuje, e obsah komunikace m
vedlej vznam, jakmile pjemce je pipraven komunikovanmu
vit, protoe mu obecn zapad do jeho svtovho nzoru, a tm
-zd se - dokazuje sprvnost jeho nzor. Stejn jako jen mlo lid,
kte povauj za bernou minci Protokoly sinskch mudrc, si je
tak peetlo, prostudovalo si nejsp jen mlo z rozhoench
Amerian sue nesenzan Pentagon Papers. To ovem jak jednm tak druhm nebrn v tom, zaujmat vniv a velmi nahlas
postoje - a jestli je jejich postoj pro nebo proti, zvis vhradn na
tom, co dotyn oban povauj za skuten.
Druhm dvodem, pro jsem se zde zmnil o operaci Neptun, je,
e navzdory vyvolanmu rozruchu nemla dn praktick nebo
trval dopad. Dokumenty nejen e neodhalily nic podstatn novho,
ale duchovn otcov cel akce, jak se zdlo, podlehli vlastn
propagand tm, e v zsad ztotoovali Spolkovou republiku s
nacistickm Nmeckem. Neptun je v tomto smru pkladem
rozhodnut, kter bylo zaloeno na nesprvnm posouzen hlavnho
principu interdependence: Co si myslm, e on si mysl, e j si
myslm..."

135

Dv skutenosti
Tm jsme se dostali na konec druh sti, a mon bude uiten,
kdy se pokusme shrnout znan nesourod pklady, je byly a
dosud zmnny, a pevst je na spolenho jmenovatele. ten si
asi viml, e ani j jsem se nevyhnul vrazm jako skuten",
faktick" apod. To je zdnliv v rozporu s hlavn tez tto knihy,
podle kter neexistuje absolutn skutenost, nbr jen skutenost
subjektivn, e jde o sten naprosto rozporn pojet skutenosti,
o nich naivn pedpokldme, e odpovdaj skuten" skutenosti.
V obecn rovin, ale pedevm v psychiatrii, v n otzka chpn
skutenosti sehrv speciln roli jako mtko pro normalitu,
zamujeme vtinou dva velice odlin pojmy skutenosti bez toho,
e bychom si to dostaten uvdomovali. Prvn se vztahuje k ryze
fyziklnm, a proto veskrze objektivn zjistitelnm vlastnostem vc:
opr se tedy buto o zdrav lidsk rozum, nebo o objektivn vdeck postup. Druh pojem skutenosti se opr vlun o dodvn
smyslu a hodnoty tmto vcem, a tedy o komunikaci.
Napklad: Ped vysazenm prvn sondy na Msci nebyli astronomov zajedno v tom, jestli povrch Msce je dost pevn na to, aby
unesl vhu rakety, jestli se neme propadnout do hlubokch vrstev
prachu. Dnes vme, e skutenost je prvn ppad, a e tud nkte
uenci mli pravdu, a jin ne. Mnohem banlnjm pkladem by
byla neshoda v tom, jestli je velryba ryba nebo savec. Tak zde se
d objektivn odpovdt na otzku, kter z obou definic velryby
m pravdu. Nazvme tyto aspekty skutenosti, kter se odvolvaj
na konsensus naeho vnmn a pedevm na experimentln, opakovateln, a tud verifikovateln dkazy, skutenost prvnho du.
Na poli tto skutenosti se ale nek nic o tom, co tato fakta znamenaj nebo jakou maj hodnotu (v nejirm slova smyslu). Napklad: Skutenost prvnho du u zlata, to jest jeho fyzikln vlastnosti, jsou dostaten znmy a kdykoli verifikovateln. Vznam,
kter zlato odedvna m v ivot lovka, zejmna fakt, e je mu
dvakrt denn v jakmsi ad v Londn pisouzena urit hodnota
(a tedy zcela specifick aspekt skutenosti) a e toto stanoven
136

ceny dalekoshle ovlivuje mnoho dalch aspekt na skutenosti, m s jeho fyziklnmi vlastnostmi jen velice mlo, jestli vbec
nco spolenho. Tato jin, druh skutenost zlata je ale to, co me
z lovka udlat bohe nebo bankrote.
Mezilidsk konflikty, popsan ve, vznikajc z rozdlnosti kulturnch norem, in tento rozdl jet jasnjm. Zcela zjevn neexistuje dn objektivn sprvn" odstup mezi dvma osobami,
a stejn tak mohou bt polibky sprvn", podle norem t kter
kultury, v ranm i a pozdnm stdiu namlouvn. Tato pravidla
jsou tedy subjektivn, arbitrrn a v dnm ppad nevyjaduj
njakou vnou, platonickou pravdu. V oblasti tto skutenosti
druhho duje proto absurdn pt se o to, co je skuten" skuten.
Jak ji bylo eeno, ztrcme tento rozdl velice snadno ze zetele,
nebo si vbec nejsme vdomi existence tchto dvou odlinch
skutenost. ijeme pak s naivnm pesvdenm, e skutenost je
pochopiteln takov, jakou ji my vidme, a kad, kdo ji vid jinak,
to mus myslet patn nebo bt blzen. - To, e jsem skoil do vody
a zachraoval tonoucho, se d zjistit objektivn. Jestli jsem to ale
udlal z lsky k blinmu, nebo jenom pro efekt, nebo kvli tomu,
e to byl milion, pro to nejsou objektivn dkazy, jenom subjektivn vysvtlen.
Samotnm bludem je u pedpoklad, e existuje njak skuten"
skutenost druhho du a e ti, kdo jsou normln", se v n vyznaj
lpe ne duevn nemocn".

137

Komunikace

Ve tet sti knihy se budeme vnovat problmm s navazovnm komuuikace

tam, kde zatm neexistuj dn monosti dorozumn.
Akoliv jevy, kter jsme probrali v prvnch dvou dlech, pochzej z nejrznjch
oblast ivota, spojuje je to, e vude jsou ji vytvoeny zkladn pedpoklady pro
komunikovn. Problmy spovaj ve vskytu uritch pekek, kter ztuj
nebo znemouj komunikan vmnu, a tm pivdj astnky komunikace k
tomu, e spolen proit situaci dvaj rzn vznam nebo hodnotu. Jakmile je vak
pekka odstranna nebo zvldnuta, voln komunikaci ji nic nestoj v cest.

Tlumonk me peklenout rozdly mezi dvma jazyky a pispt k dorozumn,

protoe tyto dva jazyky u existuj a je mon pekldat z jednoho do druhho;
tak proto, e oba jsou pouvny prakticky identickmi bytostmi v pevn
stejnch ivotnch podmnkch za stejnm elem: k dorozumn. Tam, kde trop
neplechu ve vztazch mezi lidmi paradoxy, meme nabdnout - jak jsme vidli jako vchodisko proti-paradoxy, piem tyto protiparadoxy jsou zaloeny na stejn
obecn logice jako paradoxy. Chytr Honza se orientoval podle minimlnch
vrazovch hnut, kter pro nho byly evidentn, tebae pro lovka, kter je
vyslal, vbec evidentn nebyly. Dv osoby postaven ped vzovo dilema" sice
nemohou komunikovat pmo, jsou si vak pln vdomy pravidel hry"; vydra i
jeho ob mluv stejnou e; a spch dezinformace, rozpoutan tajnou slubou,
zvis na peliv analze pedpoklad, oekvn, posouzen protivnkovy situace
(strun eeno: na skutenosti druhho du), pro kterou je podmnkou stejn
dkladn vlastn analza.
To, co nyn nsleduje, je o vcech zsadn odlinch. Jde o situace, ve kterch
jet neexistuje bze vzjemn komunikace. Ta mus bt teprve nalezena nebo
vynalezena a pot nabdnuta druh stran
141

zpsobem, kter j umon rozlutit smysl. Pokud se to poda, oteve

se obma stranch pohled do dosud neznm a mon nepedstaviteln partnerovy skutenosti druhho du.
Nejprve se budeme vnovat jednomu z nejstarch touebnch
sn lidstva: dorozumn se zvaty a mimozemskmi civilizacemi.
Co se te zvat, uvidme, e od as traumatu chytrho Hanse"
dolo k velice zajmavmu pokroku ve vvoji jazyk, ktermi si
lovk a zve mohou nco sdlovat. Tot v zsad plat pro
mimozemany. Dky zvratnmu technickmu pokroku by se mlad
teni mohli dokat komunikace s nimi jet za svho ivota. V
tto knize je pochopiteln mon probrat technick otzky, kter s
tm souvisej, jen ve velmi omezen me (nar to i na mou kompetenci). To, co m pednostn zajm, je otzka, jakm zpsobem
me bt navzna komunikace s tmito bytostmi, jakmile pro to jednou budou vyeeny ryze technick podmnky. Ukeme si, e tyto
problmy jsou zsadn povahy a e jsou, dalo by se ci, nadasov,
a e jsou opt zaloeny na tom, co nakonec ozname za skuten.
Na zvr zmnme jednu oblast, kter podle mnoha ten nebude mt asi dn vztah ke komunikaci, kter vak podle mho
mnn souvis s jistmi komunikanmi procesy, jejich vznam
narst s tm, jak n vdeck obraz o svt ztrc na konkrtn
nzornosti. Zejmna toto tma budu moci pochopiteln pouze
naznait a budu se muset omezit na nkolik pklad fascinujcch
problm, kter se daj odvodit z interakce s ryze imaginrnmi bytostmi v ryze imaginrnch situacch.

impanz
Je zvltnost lovka, zeje schopen gramatiky.
Aristoteles: Topika I, 5, 102" 20

Ze vech naich zvecch pbuznch jsou nm nejbli impanzi. Nejen jejich fyziologie je velmi podobn na, ale i jejich sociln chovn se npadn shoduje s nam chovnm. Tyto podobnosti
142

svdj ovem snadno k mylnm zvrm a k zastrn prv tak

existujcch zsadnch rozdl. Jejich pohyby a vyjadovn pocit,
tm lidsk vraz jejich oblieje a samozejm tlesn podobnost
lovku svdj nejenom zoology, ale as od asu i vzkumn tmy
k chybnmu zvru, e tmto bytostem u schz pouze jazyk a e
by, kdyby se ho dokzali nauit, byli prakticky stejn jako my. Tento
pedpoklad se zd bt tm oprvnnj, e impanzi jako by
fakticky byli s to rozumt jednoduchm lidskm vrazm - to vak
umj koneckonc tak psi a mnoho dalch vych ivoich.
Historie vztah mezi lidmi a impanzi je pln pokus, a to velmi
seriznch, kter trvaj ji dlouhou dobu - nauit je lidsk ei. Ve vtin
tchto experiment bylo mld vychovvno jako dt, to jest v trvalm
kontaktu s lidmi, v rodinnm prosted lid. Nejznmjm a nejlpe
zdokumentovanm pokusem je experiment, kter uskutenili ve
vlastnm dom Keith a Catherine Hayesovi, dvojice vdc z
Yerkesovy laboratoe primatologie na Florid [62, 63]. Populrn
zprvou o jejich prci je kniha Catherine Hayesov The Ape in
Our House" [59], kter je pln roztomilch anekdot a fotografi.
Dovolm si uvst zde dv phody, kter jsou v knize popsny,
aby si ten dokzal pedstavit ptelskost domestikovanho impanze a jeho schopnost vt se do na skutenosti - ve druhm ppad dokonce do skutenosti fiktivn.
impanzice Viki Catherine Hayesov si mnohokrt hrla se psy
a kokami. Jednoho dne byla jej znm koka nemocn a vyhvala se na zadnm schoditi sousedova domu. ,,Viki se na ni as od
asu dvala a nakonec za n zala. Koka se nepohnula. Viki se k
n sklonila a zadvala se koce do tve. Pak j dala pusu a tie
odkrela." [61]
Jednoho dne objevila Viki novou hru. Dlala, jako e v koupeln
popotahuje za hraku uvzanou na rce. Nakonec zcela evidentn pedstrala, e imaginrn hraka se zamotala za trubku. Pohldla
na pan Hayesovou a vykikla: Mama, mama!" (jedno z nkolika
slov, kter se nauila vyslovovat):
Neskutenost tto situace mi najednou nahnala strach, ale vidla jsem, e v zj-

143

mu toho, aby byl klid, musm spolupracovat. ekla jsem s smvem: Pokej, jati
pomu."
A sehrla jsem dosti obadnou pantomimickou scnku s tm, e jsem j vzala z
ruky rku a s velkm popotahovnm a souknm jsem ji uvolnila zpoza trubky.
Neodvaovala jsem podvat se j do o, dokud jsem j nepodala rku, kterou jsme
ani jedna z ns (myslm si) nemohly vidt. Tady, malik," ekla jsem.
Pak jsem uvidla vraz jejho oblieje. U nmho lovka by se dal oznait jako
pohled hlubok cty a vdnosti za prokzan porozumn. Krom toho mla na
rtech lehk smv. A jej obliej prozrazoval vraz dtte, kter uaslo nad tm, e
dospl se ochotn zapojil do jeho vymylen hry. [60]

Tak jako mnoz dal vdci zjistili i Hayesovi, e schopnost impanze nauit se a pouvat lidskou e je velmi omezen. Viki s nimi
ila est let, a akoliv byla vystavena lidsk ei pln stejn jako dt
v jejm vku a akoliv rozumla mnoha pokynm, nauila se pouvat
jen tyi slova, a to papa, mama, cup a up. *> Avak i vslovnost tchto
ty slov pro ni byla tk, navc je uvala asto libovoln a v souvislostech, kter ukazovaly, e jejich smyslu nerozumla.
Toto selhn, jak se zd, potvrzuje tradin nzor, podle kterho
pouze lid vyvinuli a mohou si osvojit takzvan digitln jazyky.
Jde o jazyky, kter se vzdlily pouhmu zvukovmu vrazu emoc,
vstrah a podobn ajsou zaloeny na mnohem sloitjch zkladech,
jako napklad na pouvn symbol, na libovoln vybranch
znacch pro pojmenovn objekt a pojm a na jejich spojovn ve
vty pi zachovn sloitch kombinanch pravidel. Jak ukazuje
citt na zatku tto kapitoly, takovto nzor zde byl od as Aristotelovch. Modern vsledky vdeckho bdn ale dokazuj, e
minimln v ppad impanz neschopnost vyvinout hlasitou e
v lidskm slova smyslu je dna hlavn anatomicky. Schz jim orgn
ei, kter by se k tomuto elu hodil. Jak uvedli ped vce ne
padesti lety Yerkes a Learned, jsou to sice misti v napodobovn,
* Vtinu slov, kter v tto kapitole zmiujeme - s tm, e si je v t i on form
osvojili impanzi -, nen mon peloit pesn, protoe v jinm jazyce jsou bu
del, nebo mnohoznan nebo foneticky vrazn odlin. Proto je ponechvm v
anglickm originle.

144

tato schopnost jim ale nen k niemu, jde-li o vytven hlsek: Nikdy jsem je neslyel imitovat jedinou hlsku a jen zdkakdy jsem se
dokal toho, e svmi zvuky odpovdli na mj hlas." f 191]
Naopak mimodn dobe maj vyvinuty ruce, a jsou tud vysoce
manuln zrun. Sta ostatn navtvit ZOO. nebo si prohldnout
napklad rozkonou knihu (a fotografie v n) od Jane van La-wickGoodallov [86]. O chovn impanzu mme dnes k dispozici
obshl a dobe zdokumentovan materil. Vme, e maj hodn
gest (pozdravy, prosby, objmn, lbn, gesta konejen, hrav chovn atd.), kter psob npadn lidsky a kterch krom toho velice
ikovn pouvaj. Jsou velice vynalzav v pouvn pomcek tam,
kde jim k dosaen praktickho cle nesta ruce. V poslednch letech
se proto sil rznch badatel soustedilo na vvoj jazyk, ve kterch me impanz k vyjden toho, co chce sdlit, pout svch
rukou a jinch st tla. Tyto jazyky maj velkou pednost v tom,
zeje mohou pout jak lid tak tak impanzi (a pochopiteln i dal
lidoopi). Akoliv jsou tyto vzkumn projekty teprve v potcch,
u nyn vyvolvaj dojem, e by tu byl fakticky objeven kruh krle
alomouna, nebo e by tm bylo - kdybychom to mli vyjdit mn
pepjat - pekonno trauma z chytrho Hanse". Mohu se zde
samozejm zmnit jen o tch aspektech poslednch studi, kter maj
pm vztah k otzce, je zajm ns, a to je chpn jinch skutenost.
I tyto aspekty zde meme probrat jen ve velice letmm pehledu.

Znakov e
V ervnu 1966 zaali pracovat dva psychologov z Nevadsk
university v Reno, manel Allen a Beatrice Gardnerovi, s impanzic narozenou v divok prod. V t dob byla piblin rok star.
Pojmenovali ji podle eky protkajc Reno - Washoe. Clem jejich
vzkumnho projektu bylo pokusit se nauit Washoe pouvat ei
americkch hluchonmch (American Sign Language, ASL) a prozkoumat, zda a do jak mry by se dalo tohoto jazyka vyut jako
komunikanho prostedku mezi lovkem a lidoopem [47, 56].
145

Stejn jako vtina dalch znakovch e m i ASL slovn zsobu

tajc zhruba pt a est tisc znak, kter jsou artikulovny hlavn
rukama, paemi a pohyby hlavou. Mnoh tyto znaky jsou pmo
reprezentanty" a obrazy (jsou ikonick), to znamen, e dan pohyb m
pm vztah k jeho vznamu. Napklad znakem pro kvtinu je gesto,
kter byste udlali tak, e byste kvtinu drenou koneky prst piblili
k nosu a ichli byste si k n naped z jedn, pak z druh nosn drky. Jin
znaky jsou libovoln a nemaj dn zjevn vztah ke smyslu pohybu.
Znak pro boty je v ASL napklad takov, e na sebe nkolikrt naraz
strany palc obou sevench pst. Vt st znak v ASL je ale nco
mezi tm": jde o kombinaci prvk obrazn a libovoln volench, a tak
jako ve vtin znakovch e dostavuje se i zde urit stupe
nepesnosti opakovnm a rychlm pouvnm znak, take mnoh z
nich se stvaj velmi stereotypnmi. Je zajmav, e v takovm jazyce
meme vyjdil nejenom konkrtn vci a iny, ale i abstraktn pojmy a
mylenkov pochody. ASL je proto nejenom jazykem, kter je tu k dispozici, a to pln rozvinut, ale zd se bt pmo peduren k pouvn
lidoopy, kte beztak komunikuj gesty.
Kdy byla Washoe v jnu roku 1970 pevezena z Reno k dalmu
studovn do Primatologickho institutu Oklahomsk university v
Normanu, tal jej slovnk ji 136 znak, kter sestavovala opakovan
do celkem 245 smysluplnch kombinac (vt") o tech nebo vce
znacch.
Gardncrovi nauili Washoe hodn tchto znak trplivm opakovnm
v pslunch situacch. Tento spch vzhledem ke znm imitan
schopnosti impanze nen nim pekvapivm. Mnohem zajmavj byla
schopnost, kterou Washoe asto prokzala: nachzet nov znaky, kter
pak od toho okamiku uznval jej lidsk protjek. Pro hurry!
(rychle!") zavedla napklad vrazn tepni otevenou dlan v zpst.
Jinm pkladem je funny (vesel"): tady zavedla krtk zaunn a
zatlaen si ukazovkem na nos. Tento znak se pak opakovnm ve
smysluplnm kontextu stal vrazem pro funny, kter pouvala jak ona,
tak jej adoptivn rodie. Jak popisuj Gardnerovi, dolo k tomu tak, e
znak se zprvu vyskytl

spontnn a nhodn, m se nabdl jako jednoduch imitan hra

-Washoe signalizovala nejdve funny, pak jsme udlali to sam my,
potom zase ona atd. Bhem interakce, kterou takto zaala, jsme se tomu
smli, pak jsme ale u z na strany zaali hrt tuto hru, kdykoliv se stalo
nco veselho. Nakonec zaala Washoe tento znak pro vesel" pouvat
v situacch, kde to dvalo smysl [56]. *'
Chyby, kterch se Washoe dopoutla, byly tm stejn tak vznamn
- a pznan -jako jej spchy. Byly j ukazovny obrzky zvat,
potravin a vc denn poteby s tm, aby je pojmenovala. (Aby se
zamezilo jevu, znmmu z komunikace s chytrm Hansem, byla pijata
peliv opaten proti jakmukoliv dvn znamen ze strany
experimenttor. Washoe pouila napklad znak z ASL pes pro obrzek
koky, kart pro heben nebo jdlo pro maso. Vznam tchto chyb
spov pochopiteln v tom, e nejsou chaotick, nbr jsou zaloeny na
sprvnm grupovn pojm. Posledn jmenovan chyba (jdlo msto
masa) je zvl zajmav, nebo, jak se zd, dokazuje, e Washoe me
myslet v pojmech pedmtnch mnoin (to znamen v pojmech
identickch prvk) - dal schopnost, kter byla dlouho povaovna za
vhradn lidskou. Jak uvidme dle, u impanz byla potvrzena jet
dvma dalmi vdci (maneli Premackovmi). Podobn pouvala
Washoe dlouhou dobu oznaen Baby bez rozdl pro hraku koky,
hraku psa atd., ale nikdy tohoto vrazu nepouila pro dotyn zve
samo nebo pro jeho obrzek.
Jak jsme ji uvedli, Washoe zaala brzy spojovat znaky do primitivnch vt, a tm pela od pouhho pojmenovvn vc (prapvodn,
archaick orma uspodvn skutenosti) ke komunikaci se svm
okolm a tak o sob. Jej prvn vty byly dosti nebo prosby, napklad
gimme sweet **>(dej mi sladkost") nebo come open (poj otevt").
Postupem asu byly tyto kombinace komplexnj a zahrnovaly
napklad jmno t osoby, na kterou se
* Gardnerovi a jejich asistenti pouvali pi komunikaci s Washoe a tak v jej
ptomnosti vlun ASL. Bez omezen se naopak vyuvalo neeovch vokalizac (smchu,
vyjden nelibosti), stejn jako pskn, tleskn atd.
** Gimme se pouv v ei dt a ve slangu msto give me a ASL ho obsahuje v tto
podob jako jeden znak.

146

147

se svou dost obracela: Roger YOU tickle (Rogere, ty imrat").

Zajmav je v tto souvislosti vraz otevt". Stejn jako mal dt
touila Washoe nejprve po oteven dve tm, e do nich bouchala
dlanmi nebo na n ukala. Protoe tento pohyb je ale zrove v
ASL zatkem znaku pro otevt, nauili ji Gardnerovi pokraovn
znaku tak, e j rozthli ruce a otoili je dlanmi vzhru. Washoe
pak penesla pouvn znaku velmi rychle na jin pslun situace
- na oteven lednice, skn, okenic, krabic, aktovek a sklenic se
zaroubovanm vkem, a konen tak na kohoutky. To dokazuje,
e se nejenom nauila njakmu triku, ale e zjevn pochopila
vznam znaku jako takov a spolu s nm i vznam abstraktnho
pojmu otevt nco, co je zaven". I tady zaala brzy pechzet
ke kombinacm znak. Pi rznch pleitostech pouila nsledujc vty", kdy se octla ped njakmi zavenmi dvemi: giinme
key, more key, gimme key more, open key, key open, open more,
more open, key in, please, open gimme key, in open help, help key
a open key help hurry [48]. Tyto pklady mohou vyvolat dojem, e
Washoe seazovala znaky pt pes devt; Gardnerovi ale uvdj,
e je schopna seadit je v danou chvli sprvn. Pkladem toho je
you me go out hurry (ty j rychle jt ven"). Jet psobivj je jej
schopnost sprvn rozliovat mezi vznamem you tickle me (ty
m imrat") a me tickle you (j t imrat") 130]. (imrat a bt poimrn pedstavuje pro kadho impanze slast, a proto je dleitm
socilnm potvrzenm.) Je tak schopna interakc, kter je v kadm
ohledu mon povaovat za dialog. Napklad:
Washoc: Ow, oni! (Ven, ven!")
Trenr: Who out? (Kdo ven?")
Washoe: You (Ty")
Trenr: Who move? (Kdo vie?", co znamen kdo jinak jet?")
Washoe: Me (J") (49]

Mnohdy mluv" dokonce sama se sebou: Gardnerovi ji pozorovali pi pouvn znaku hurryl (rychle"), kdy pospchala ke svmu hrneku.
Dalm dleitm spchem bylo, e jej sdlen poslze pekroila
148

pouh dosti a prosby, kter maj zvata ijc v sociln organizovanch spoleenstvch. Struktura tchto spoleenstv je zaloena
na hierarchii vztah, a jak opakovan konstatoval Bateson [nap. 15],
je napklad prosba o potravu komunikovna ve vztahovm jazyce
chovnm, kter je soust specifickho vztahovho vzorce. Pslun zve signalizuje typickm chovnm mldte Bumou matkou" msto J mm hlad", jak by se asi stejn smysl vyjdil v lidsk ei. Kdy ale Washoe zaala pouvat znak listen dog
(poslouchej pes"), jakmile uslyela tkat njakho psa na ulici,
nebo listen eat (poslouchej jst") pi zaznn zvonku, upozorujcho na dobu krmen, pela od pouhch pojmenovvn pedmt a
kladen poadavk k vyjadovn sdlen, kter se nazvaj denotativn (to znamen sdlen o objektech svho vnmn a smyslu,
kter toto vnmn m) a kter se proto daj piadit ke skutenosti
druhho du. Od svho pchodu do Normanu udlala dal pokrok.
Zdej vedouc vzkumu, dr. Fouts, uvd, e jednou signalizovala
gimme rock berry (dej mi skaln jdro"). Ukzalo se, e tm Washoe
myslela oech para, kter m velice tvrdou skopku. Lucy, jin z
Foutsovch impanzic, dokzala bt jednou podobn tvoiv ve
chvli, kdy poprv okusila edkviku, vyplivla ji a nazvala ji cry
hurt food (tedy nco jako plakat bb jdlo"). Nejkomitj
poznmka ale, jak pe Fouts, pochz od Washoe, kter po jedn
rvace s jinou opic nazvala svho protivnka dirty monkey (pinav
opice"), a tm dokzala, e je schopn jak smanticky sprvnch
penesen smyslu, tak tak dodn smyslu a hodnoty, co jsou zkladn atributy skutenosti druhho du. A do t doby pouvala
toti znaku dirty jen k oznaen exkrement a opravdov pny. Od
t doby ho pravideln pouv jako adjektiva k oznaen osob, kter
nevyhov jejm dostem. [43]
Vysoce zajmav je rovn to, e oklahomt impanzi zaali jazyka
ASL dokonce pouvat mezi sebou. Jak si mohli Fouts se svmi
spolupracovnky vimnout, je to hlavn v ppadech vzjemnho
imrn, konejen a obas i tehdy, kdy si spolu hraj nebo nco
spolen podnikaj. Protoe se vak ale zrove vyjaduj tak svmi pirozenmi gesty, nen nijak pehnan ci, e umj dva jazyky.
149

Asi jako dti, kter vyrstaj v cizin a umj jak svou matetinu
tak ciz e.
Protoe vzkum komunikace s lidoopy je teprve ve svch
potcch, vyvolv zatm vce otzek ne odpovd. Nev se jet
napklad, jakou horn hranici slovn zsoby ASL si impanz me
osvojit, a jenom velice mlo se v o jeho schopnosti vyuvat dvou
zvlt dleitch jazykovch prvk, a sice otzek a zpor - nejen
pi komunikaci s lidmi, ale i mezi sebou. Nejnovj vsledky vzkum vak, jak se zd, naznauj, e oba pojmy jsou jim znmy.
Foutsova impanzice Lucy si hraje se svou ltkovou kokou a pt
se j na nzvy pedmt [44]. Na to se d pochopiteln namtnout,
e se tu me jednat o jednoduchou imitaci trenrova chovn; to
znamen, e si s hrakou hraje na experimenttora" a pt se co je
to? - co je to?" pln stejn, jako se lovk ptaj. Co se te zpor,
jsou mi znmy dva pklady v komunikaci tletho mldte gorily
jmnem Koko, kter je pedmtem studia" na Stanfordsk universit. Jej uitelka, Penny Pattersonov, pozorovala, e Koko signalizuje cannot (nemu") kdy sed na nonku a nejde j nic
vyprodukovat". Jinm pkladem je nepm zpor: Koko dovdla
na houpace a slena Pattersonov j signalizovala time eat (as
jst"). Koko se houpala dl a nonalantn odpovdla time swing
(as se houpat") [122].

Projekt Sra
Z lingvistickho hlediska uskuteuj zvlt zajmav vzkumn projekt na poli komunikace mezi lovkem a primty prv v
tto dob dva psychologov, manel David a Anna Premackovi, na
Kalifornsk universit v Santa Barbara. Jejich impanzici Se,
narozen ve voln prod, bylo na potku projektu est let. Sra
komunikuje jen s pomoc plastovch znak (symbol), jejich zadn strana je magnetick, a kter proto me velice snadno seazovat
na svislou magnetickou tabuli. Studie Premackovch vrhla nejenom
nov svtlo do obecnch problm uen se jazykm, ale zd se bt
150

navc pedurena k tomu, aby rozmetala n ovinistick pedpoklad, e osvojen si a pouvn sloitch jazyk je ryze lidsk schopnost. ten, kterho by to zajmalo, najde podrobnou zprvu v asopise Science [136].
V projektu Sra jde o slova, vty, otzky, zpory, metalingvistick
problmy (to znamen o pouit jazyka k uen se jazyk), o hromadn podstatn jmna (nap. barva, tvar, velikost), o slovesa, kvantifiktory vichni, dn, jeden a vce, a konen o dleit kauzln
vztah jestlie-pak (kter tvo, jak znmo, zklad vekerho mylen v pojmech pinnosti a nsledk).
Premackovi vyvolvali u Sry nejprve asociace mezi jednm konkrtnm plastovm znakem a jednm slovem. Ani tvar, ani barva znak
nemly bezprostedn vztah k pedmtu nebo pojmu oznaenmu
slovem. Jedn se tedy o stejn libovoln smyslov vztahy jako v
ppad vtiny slov jakhokoliv jazyka, kter rovn nemaj
dnou bezprostedn podobnost se svm vznamem. (Jak jednou
poznamenali Bateson s Jacksonem, slo 5 v sob nem dnou
speciln ptici neho a slovo stl se nijak zvl nepodob stolu"
[14].) Aby vytvoili smyslov vztah mezi objektem a zvolenm znakem,
dali Primackovi Se nejdve ovoce a dovolili j, aby ho sndla. Pak j
dali to sam ovoce spolen ze znakem, vybranm pro toto ovoce,
a nakonec jen znak, zatmco ovoce ponechali Se na dohled, ale u
nebylo na stole ped n. Pak Sru nauili penst znak ze stolu na magnetickou tabuli. Vechno toto se nauila skoro okamit.
Je jasn, e toto jednoduch vytvoen asociace mezi uritm
znakem a ovocem se d rozit tak na jin plody a znaky, na jmno
trenra a konen i na pojmy, kter nejsou jen nzvy objekt. Tmto
zpsobem se Sra nauila pouvat slovesa a nakonec byla schopna
za pouit sprvnch znak ve sprvnm poad sestavit na tabuli
vty jako Sarah give apple Mary (Sra d jablko Marii"), pokud j
byl vmnou za jablko nabdnut kus okoldy.
Tm, e Primackovi takto trpliv a metodicky budovali u Sry
jazykov repertor, neroziovali u n jen slovn zsobu, ale navc
dokzali, e Sra je schopna intelektovch vkon, o nich se a
dosud myslelo, e jsou vsadou lid: Pouv slov kdo, co, pro, kde
15 1

atd., rznch zpor, srovnvacch pojm to sam a rzn, metalingvistickch pojm nzev pro a ne nzev pro, jako teba v otzce: ?
banana name of apple (Je znak pro bann nzvem pedmtu
jablko ?") nebo: ? name of dish (Jak je nzev tohoto jdla?"). Sra
je schopn na tyto otzky odpovdt sprvn pouitm znak ano
nehon. Nejpekvapivjm vsledkem tchto vzkum je ale schopnost impanzice pojmat svj svt v logickch mnoinch (ve smyslu
nauky o mnoinch). Sra napklad um piadit meloun k hromadnmu substantivu ovoce nebo potrava, nebo k mnoin kulatch
pedmt, podle toho, jak zn otzka. Toto vak neznamen nic vc
a nic m, ne e vechny paradoxn zmny mezi mnoinou a prvky,
kter ji tvo, zmny, kter, jak jsme vidli ve, mohou vyvolat
matouc paradoxn situace, se tedy musej vyskytovat i v pojmn
skutenosti u lidoop. Nabz se zde otzka, zda o tom svho asu
nesnili logikov a filosofov, starmi eky ponaje a Whiteheadem a Russellem kone.
Zvrem bych rd jet jednou zdraznil, e moje vklady o komunikanch monostech a komunikanch formch mezi lovkem
alidoopyjsou podny jen jako skica a nezmiuj ani zdaleka vechny soudob studie, nap. studii o impanzici Lan, trnovan
potaem (Rumbough, Gill a von Glasersfeld [147]) a mnoho dalch projekt. Podailo se mi ale, jak alespo doufm, ukzat, e
tam, kde odedvna vedly definitivn hranice dorozumn, utrpl v
dnen dob n lidsk ovinismus tkou porku, a e nikoliv
my lid, ale lidoopi se jako prvn nauili ei jinch tvor, a tm
vkroili na zem lidsk skutenosti.
A konen ns tyto vzkumy pivdj jet k jedn dleit vaze.
Pirozen ivotn prosted nenut lidoopy pouvat - a nevede tedy
ani ke spontnnmu trninku - tyto podivuhodn intelektov schopnosti, o nich nyn vme, e je ovldaj. Neboli, kdy to ekneme
jinak, jejich duchovn potencil je mnohem vt, ne jak si od
nich d ivot ve voln prod; nepirozen" styk s nmi ho vak
me probudit a vycviit. Toto, jak se zd, plat jet ve vet me o
delfnovi, ktermu se chci vnovat v nsledujc kapitole. Vyvolv
to otzku po naem vlastnm potencilu: Do jak mry
152

vyuvme my lid schopnost, kter v ns jsou a kdo by nm mohl

pomoci (jac mimozemt experimenttoi), abychom je pln rozvinuli?

Delfn
V Africe existuje kolonie Hippo, rozkldajc se tsn u moe. V jej blzkosti se
nachz splavn laguna. Z n vede do moe kanl, na zpsob eky, kter se stdav
vlv, podle toho, zda je pliv nebo odliv, jednou do moe a jednou do laguny.
Lide v kadm vku, pedevm vak mlde, kterou k tomu ene voln as a pud
si hrt, se zde obvcscluj s rybami, luny a tak plavnm. Za hrdinsk kousek zde
plat odplavat co mon nejdl. Vtzem je ten, kdo za sebou nech nejdl beh i
ostatn plavce.
Jeden hoch, smlej ne jeho druhov, se v tomto zvod odvil obzvl daleko. Tu se s nm stetl jeden delfn, plaval ped nm, nsledoval ho, krouil kolem
nj a nakonec ho nabral na hbet, zase ho shodil, jet jednou ho nabral, vy straenho hocha odnesl na voln moe, pak se s nm otoil a odnesl ho zase na
pevninu k jeho druhm.
Phoda obhne celou kolonii, vichni se sbhaj, hled divem na hocha jako
na njak zzran zve, ptaj se ho, naslouchaj mu, vyprv se to dl a dl. [ 130]

Tento dopis Plinia mladho jeho pteli, bsnku Caniniovi vyjaduje fascinaci, se kterou na ns psob legendami opeden obyvatel dalekch mo po cel tiscilet. Tuto fascinaci nen snadn
definovat. Delfni toti v sob maj cosi, co se ns dotk silnji a
jinak ne arm kterhokoliv jinho ivoicha. Pliniv posteh, e na
chlapce bylo pohleno jako na zzran zve, nen pravdpodobn
vbec pehnan. Tm vichni lid, kte mli pleitost
pozorovat delfny nebo se s nimi dokonce dostali do bliho kontaktu, jsou zajedno v tom, e maj neobyejn vliv na pocity a pedstavivost lovka. Z mnoha podobnch pklad si uveme phodu,
kterou zmiuje Anthony Alpers ve sv skvostn knize o delfnech
[6]. V roce 1955 pozorovali obyvatel msteka Opononi na Severnm ostrov Novho Zlandu, e tm kadodenn piplaval
153

do jejich pstavu mlad delfn a honil se za luny a za plavci. Zdlo

se, e ml slabost zvlt pro jednu tinctiletou dvku, kter se ho
mohla dotkat a kterou obas povozil na hbet. A tak jako o sedmnct stolet dve v Hippo roznesla se i zde povst o delfnovi rychlost vtru, take se sem schzeli lid zblzka i zdaleka, aby se na
delfna podvali. Okolo Novho roku to byly u tisce lid, kte
zaplnily msteko, automobily ucpaly poben silnici a lid kempovali na pli. Delfnovi, kter dostal jmno Opo, se patrn jejich
ptomnost lbila, a kadm dnem piplaval a tsn ke behu. To,
co je ale in cel pbh tak pozoruhodnm a pro zapad do tmatu
na knihy, naznauje Alpers tmito slovy: Krotk delfn ml na
tuto masu makajcch se lid, spalovanch slunenm rem,
blahodrn vliv." Na rozdl od jinch let tu nedolo k jedinmu ppadu opilstv, hdky nebo nsil. Mnoz lid byli pohledem na Opa
tak uneseni," popsal svj zitek jeden z obyvatel Opononi, e
vbhali obleen do vody, aby se ho dotkli." Jako kdyby pro n dotknut se tohoto nvtvnka z jin, vzdlen skutenosti bylo uritm druhem vykoupen.
Veer, kdy Opo odplaval a zaalo bt chladno, toily se vechny hovory okolo
delfna. Ve stanech, kter tu stly jako svtle zelen lapmy pod piniemi, vymovali
si lid tlumenm hlasem zitky a dti snily s rozplenmi tvemi o svm pteli.
pln ciz lid se navtvovali ve stanech; spolen zitek dokzal pekonat vechny rozpory a lid k sob mli bl. V hotelov jdeln se bavil kad s kadm.
Toto chovn lid bylo tak pekvapiv a neobvykl, e jste chvlemi mli dojem,
jako by se vichni tito lid ctili vinni, ani by si to piznali - mon pro svou
lhostejnost a neptelskost, kterou dokzali projevovat tak asto vi jinm
zvatm, kter jim vstoupila do cesty. Z Opa, kter nikdy nechapl po ruce, je se
ho pokouela dotknout, se zdlo vychzet odputn, kter hledali. [7]

Delfn je ovem pozoruhodn i ve svtle stzlivjch a vdetjch fakt. Pedevm je to jeho obrovsk mozek, o kterm by se
dalo ci mnohem vce, ne nm dovoluje rmec na knihy. Musm
se tedy omezit na nkolik mlo zkladnch daj, kter jsou nezbytn pro pochopen nsledujho textu.
Velikost mozku jakhokoliv organismu m jak absolutn tak rela154

tivn vznam. Cm je mozek vt, a tedy komplexnj, tm komplexnj a obshlej jsou pochopiteln tak jeho funkce a monosti.
Prstek komplexnosti ale nen ustlen a pmoar; nov a vy
funkce se objevuj spe diskontinuln. Kritickou hranic je napklad vha okolo 1000 gram. Pekroen tto hranice umon mozkov struktue (interkonektivit) spontnn pouvat symbol, a tm
rozvinout jazyk ve vlastnm slova smyslu. *'
Mozek dosplho lovka v v prmru 1450 gram, mozek
ob velryby je estkrt, mozek slon tyikrt tak tk. Ovem
relativn hmotnost mozku je jak v ppad velryby tak v ppad
slona podstatn men ne u lovka (jde o pomr mezi vhou mozku a tla). Mozek delfna se svmi zhruba 1700 gramy ped lidsk mozek nejen absolutn, ale i relativn: dlka a vha delfn
toti piblin odpovdaj lidskm parametrm.
I kdy vezmeme v potaz, e delfn ped miliny let ustoupil do
moe, kdy se pedtm pizpsobil ivotnm podmnkm soue,
samo o sob to jet nevysvtluje, jak je mon, e m tak vysoce
inteligentn mozek. Tebae jde o pouhou spekulaci, nezd se a
zas tak aburdn pedpokldat, e by se na soui mon vyvinul v
silnj ivoin druh. Sthl se vak zpt do svho pvodnho
prosted, do moe, a pipravil se tak o jist monosti vvoje, kter
jsou nezbytn pro vytvoen vych spoleenstv. Z rukou se staly
ploutve (jejich skelet dodnes odpovd skeletu ruky) a schzejc
ruce vylouily, aby objevil a zaal pouvat nstroje. Bez tch se
ned pst, a tud ani objektivn ukldat a pedvat dn informace. Nic z toho samozejm nem pro delfny v jejich ivotnm
prosted dn vznam; ij v podstat v beztnm stavu, nemusej
se oblkat ani stavt obydl, vtinou maj hned na dosah nepebern potravy, co je nenut opatovat si i ukldat zsoby. Odhldneme-li od lovka, jsou jejich pirozenmi nepteli jenom ralok
* Podle obecn teorie systm je tento stupovit, diskontinuln nrst funkc
zkladn vlastnost komplexnch systm a pi souasnm stavu naeho vdn se
ned pedem urit ani kvantitativn ani kvalitativn prostednictvm chovn velkch
systm. Tto vlastnosti se jet krtce dotkneme, a budeme probrat komplexnost
rstu mimozemskch civilizac.

155

a kosatka, piem prvnmu se umj docela dobe ubrnit a druhmu z neptel vtinou uplavou. Nabz se otzka: K emu tedy
vlastn maj sv supermozky? Jak jsme ekli, peit v ocenu neklade dn velk nroky na inteligenci obyvatele moe. Napklad
plejtvk, kter m spolu s delfnem stejn ivotn podmnky, si po
miliny let vysta s relativn drobnm mozkem v tle, kter
vv a tyicet tun.
Nen divu, zeje delfn pedmtem tak velkho vdeckho zjmu.
Zcela oividn ho proda vybavila vynikajc inteligenc k vym
clm, ne aby peskakoval vlny ped pdmi lod, provdl nedstojn akrobatick kousky v zbavnch parcch nebo vyhledval
cvin torpda na moskm dn. Dalm dvodem velkho vdeckho vznamu delfna je to, e ze vech zvat s vysoce rozvinutm
mozkem je jedin, s nm se d provdt praktick vzkum -jak si
lze snadno pedstavit, velryby a sloni jakoto pokusn zvata pedstavuj sama o sob prakticky nepekonateln technick problm.
Podvejme se na nkolik vznamnch, ale mon mn znmch
vsledk, kter pinesl vzkum delfn:
Protoe dchaj plcemi, musej se k nadechnut dostat nad hladinu
- a tak se tedy mohou, pokud je jim v tom zabrnno, utopit stejn
jako lovk. (Ron umr zhruba sto tisc delfn proto, e se zapletou do rybskch st, vi nim jim selhv jejich echolokan
systm.) Toto ustavin hrozc nebezpe vedlo k vytvoen neobyejnch a a dojemnch forem pomoci jak mezi sebou navzjem,
tak tak topcmu se lovku. Jak o tom najdeme zmnky u u Aristotela, Plutarcha a Plinia a jak o tom podvaj zprvy rovn oit
svdci v modern dob, dlaj to tak, e podplavou topcho se a
vyzvednou ho nad hladinu. Jak na otevenm moi, tak v simulovanch situacch vzkumu bylo zjitno, e tmto zpsobem
podepraj jedince svho druhu, kter je bezvldn, nebo kter z
njakho jinho dvodu nen schopen plavat, hodiny a hodiny,
piem se v tomto snaen nepetrit stdaj. Pomoc podvodnch
mikrofon (tzv. hydrofon) se zjistilo, e v nebezpe ivota vyrej
delfni speciln voln o pomoc, jaksi ekvivalent mezinrodnho
nouzovho signlu, kter m za nsledek, e vichni jedinci nach156

zejc se v blzkosti, okamit plavou na pomoc. Tento signl *>

me napodobit tak lovk. Znm mladho studenta zoologie, kter
to vyzkouel: potopil se ke dnu laboratorn ndre a vyrazil toto
nouzov voln. Oba delfni, kte byli v ndri, mu okamit pili
na pomoc a vynesli ho na hladinu. To, co se stalo pak, je velice
zajmav, a to jak pro toho, kdo zkoum komunikaci, tak tak pro
socilnho vdce: Delfni si vimli, e mu nic nechyb a e tud
zneuil nouzovho signlu, nae mu utdili svmi tvrdmi
umky a dery ocasu patrn obdobu delfnho vprasku. Jakkoli
se jejich svt jinak velmi li od naeho, tady se jedn o pravidlo,
kter plat v obou skutenostech: Zneuit ivotn dleitho signlu
je pestupek, kter nelze v zjmu vech v dnm ppad trpt. Tato
udlost je o to zajmavj, e ptelstv a trplivost delfna tv v
tv lovku je za kad jin situace, potaje v to masivn
provokace, doslova psloven.
Nemn podivuhodn je, k jakm zvrm nad chovnm lovka a nad jeho limity jsou schopni dospt zajat delfni. Je to dal
dkaz jejich inteligence. Jak se zd, nedl jim napklad dnou
pot odliit dobrho plavce od patnho, tebae pohyby lovka
pi plavn se samozejm zsadn li od jejich. Ve vce ppadech
bylo vidt, e vytlaovali lovka na okraj baznu a snaili se ho
dostat pln z vody. Museli si asi myslet, e vzhledem k plaveckmu umn dotynho je nebezpen nechvat ho plavat v hloubce.
Samozejm jde o pouhou spekulaci a je stejn tak mon, e ho
nestrpli ve svm baznu z njakch jinch dvod. (J sm jsem
byl vyznamenn tm, e dva delfni, znm tmto svm chovnm,
m nejene nezaali zachraovat, ale akceptovali m v baznu jako
svho hosta. Mon je pesvdilo moje potpsk umn; v kadm
ppad mi velice zhy zaali nabzet jist druh honiky a byli zjevn
poteni, kdy jsem na ni pistoupil.)
Vokalizace delfn dalece pesahuje frekvence vnman lovkem.
Je podivuhodn, e to velice rychle poznaj, a signly, uren nm,
* Lilly ho popisuje jako krtk, ostr hvizd, jeho vka tnu rychle stoupne a
pak stejn rychle klesne. [88 j

157

sn na lidsk frekvence. Vypad to, jako kdyby vdli, e je

nememe pod vodou slyet. Kdy chtj, abychom je slyeli, vystr sv rezonann otvory z vody. Toto vechno se nemus zdt
na prvn pohled nijak npadn, ovem pedpokld to u nich dalekoshl porozumn pro skutenost, kter je pro n zpotku naprosto
ciz: pro svt z pohledu lid.
U jsem se zmnil o hrch. Tak jako mnoho jinch ivch tvor je
i delfn hrav, zejmna v mld, a nen u nj vbec vzcn velmi
sloit hrov chovn s pravidly - vetn pravidel, kdy lze zmnit
tato pravidla. Pokud jde ale o jejich hry s lovkem, objevili, zd se,
e oni ns mohou nauit trikm. Podle Forresta Wooda z Marine
Studios na Florid pochopili mlad delfni v tamjm pokusnm
baznu velice rychle, e lid, kterm vyhod sv gumov krouky,
jim je ihned hod zptky a budou ochotni pokraovat ve he tak
dlouho, dokud to jeho, milho delfna, bude bavit [188]. Jedn se
zde tedy o typick interpunkn fenomn: Ve svm klasickm, lidskm ovinismu mohli nvtvnci institutu pedpokldat, e delfna nauili njakmu kousku, zatmco delfni se ve stejn interakci
zjevn - a prvem - povaovali za inicitory hry, a tud tmi, kdo
ovlivuj chovn lid.
Jenom st se lovk ubrn dalmu dojmu: Zd se, e si delfn
peje aktivn s nmi komunikovat, e tuto komunikaci vyhledv
a e ho evidentn t kad spch, kterho pi n doshne. Mon
by bylo pesnj ct, e s kadm nezdarem se stv zjevn netrplivm, nebo e ho rozzlob - ale a u to zformulujeme tak i
onak, nevyhneme se nebezpe, e tm pipisujeme delfnovi lidsk
mysly, pocity a reakce. Nebezpe, kter vzhledem k jeho krse
a armu je obzvlt velk. A nejde jen o pokuen vyvyovat se
nad nimi v nezzen antropomorfizaci '"Vale oba svty - jejich a
n - mohou bt jet navc propleteny tm, e delfni se dopoutj
stejn chyby, toti zoomorfizovn, kdy nai skutenost pojmaj
ve svch pojmech.
A to ns pivd nazpt k tmatu - k pokusm o komunikaci
* Antropomoifizovat: penel lidsk vlastnosti a zpsoby chovn na jin objekty.

158

s naimi partnery, jinmi ne lid. Delfn je takovmto partnerem

par excellence, nebo- abychom shrnuli to, co jsme o nm a dosud
ekli -jeho inteligence je pravdpodobn kvantitativn rovnocenn
na (ne-li dokonce vy), ije v pln jinak utvenm prosted
a vypad, e i on m o ns zjem, tak jako my o nho. Jakou mme
nadji, e s nm budeme komunikovat?
Odpov na tuto otzku ns bohuel zklame. Pes usilovn snahy
se dosud nepodailo rozlutit komunikan kd delfn. Jsou dokonce
oprvnn pochybnosti, zda vbec existuje njak jazyk, a tud
kd delfn, akoliv je zjitno - co je paradoxn -, e si mezi sebou vymuj velmi sloit sdlen. Pokud vbec a jakm zpsobem
se tento rozpor poda vyjasnit, se d jen tko pedpovdat. Je napklad docela dobe mon, e z hlediska lovka delfni dn jazyk
nemaj, protoe jejich komunikace me bt napklad zaloena
na modalitch, kter prozatm nejsme schopni pochopit a kter doslova a do psmene pinle jin skutenosti. To by ovem nevyluovalo, e by se dal vyvinout takov uml jazyk, kter by spolu mohli
sdlet lovk i delfn.
Teoreticky by to mohla bt lidsk hlskovan e, prakticky by to
vak nejsp splo k tomu, e by se opakovalo ztroskotn snah nauit
impanze anglitin. To, e delfni napodobuj lidsk hlsky, bylo
pozorovno vcekrt. Magnetofonov zznam dr. Johna Lillyho,
bvalho editele komunikan vzkumn laboratoe v Nazaretskm
zlivu Panenskho ostrova St. Thomas [91], obsahuje dajnou imitaci vty ,y\// right, let s go!" delfnem, kter se nachzel v baznu
- pot, co tuto vtu vyslovil experimenttor. Odhldneme-li od toho,
e toto svede i papouek, jsou ony hlsky vyprodukovan (vykvien)
delfnem tak nezeteln, e jim poslucha porozum - ales-po jak si
sm mysl - teprve pot, kdy jsou mu dajn slova sdlena. Byl by
vak stejn tak dobe s to slyet v nich napklad vtu ,,/ swear, it s
cold", kdyby mu bylo eeno, e toto delfn k. *'
Jinou monost by pedstavoval jazyk, zaloen na vokalizacch
* Lilly si je vdom tohoto zdroje chybovosti. Ji v jedn ze svch dvjch publikac se
zmiuje o tom, e jednou veer kdosi v laboratoi velice nahlas pronesl It's six o'clock,"
nae, jeden z. delfnu vyrazil zvuky, o nich bylo nkolik

159

delfna. Jak u jsme se zmnili, jsou jeho akustick signly velmi sloit
a pohybuj se vysoko - ve frekvencch, kter my u nevnmme. *'Jeho
signly by proto musely bt pevedeny na rove lovka, eho se d
technicky doshnout jen za cenu zpomalen na osminu jejich pvodn
rychlosti. To znamen, e kad pm pozorovn, kterm zkoumme
souvislost mezi signly a chovnm je ji po dvou sekundch beznadjn
pozadu. Bylo by poteba cel prbh chovn nafilmovat a pot film
osmkrt zpomalit, aby se daly zjistit korelace mezi signly a pslunmi
reakcemi.
Dle je teba pamatovat na to, e velk st akustickch signl nen
komunikac v tom smyslu, jak jsme a dosud tohoto pojmu pouvali, ale
pedevm zkladem jeho vysoce diferencovanho echolokanho
systmu. Netopi pouvaj jak znmo podobn echosystm, zaloen
na vysokofrekvennm pskn, kter jim umouje vnmat a vyhbat se
pekkm ve tm. Na stejnm principu jsou zaloeny sonrn resp.
radarov systmy pouvan k navigaci a pro radioastronomii. Vyjma
slepc spolhme se my lid na pasivn pijmn smyslovch vjem z
okolnho svta. Stejn jako netopr je naproti tomu delfn jak vyslaem,
tak pijmaem vlastnch signl - oba jsou takkajc zrove otzkou i
odpovd; to znamen, e jejich vnmn skutenosti se opr o jejich
otzky, kter kladou okolnmu svtu a kter se jim z tohoto svta vracej
v podob odpovd. Voda, delfnovo ivotn prosted, je jak znmo
vynikajcm akustickm prostedm. Vysokofrekvenn signly, kter zde
vysl a kter z okolnho svta reflektuje, mu poskytuj orientaci o
1. pozici, a tud i rychlosti a smru ppadnho pohybu njakho
objektu,
2. jeho vzdlenosti,
3. jeho velikosti, tvaru a povaze.
ptomnch pesvdeno, e lo o imitaci tohoto sdlen. Lilly se vak klonk tomu, e lo
o vtu This is a trick", a nkte z jeho koleg, kte vtu slyeli z psku, hli stejnho
mnn. [88]
* Lidsk zvukov vrazy se pohybuj mezi 100 a 5000 kmit za sekundu. Delfn pouv
frekvenc mezi -WOO a 20 000 kmit. Byly zjitny i frekvence a. 120 000 kmit za
sekundu.

160

Jinmi slovy, za pomoci tohoto vysokofrekvennho echa (odpovd")

na signly (,,otzky"), je vyslal, m v kadou chvli delfn k dispozici
akustick obraz poslednho stavu svho okolnho svta. S nesrovnateln
vy preciznost ne lid doke urit objekt na zkrad minimlnho
rozdlu v pjmu echa ve svm pravm a levm uchu; asov prodleva
mezi vyslnm a pjmem signlu mu udv vzdlenost; a konen, jak
se zd, m enormn mnostv informac o tom, jak vznam maj
specifick zmny reflektovanho signlu. Ty mu umouj dlat si
zvry o povaze (napklad o tvrdosti, povrchu, tlouce a mnoha jinch
fyziklnch vlastnostech) objektu a tmto zpsobem ho zcela
identifikovat. To mu nejene dovoluje lovit ve tm nebo v kalnch
vodch, ale tak rozpoznvat druhy ryb, protoe zjevn v, jak ta a ta
ryba akusticky vypad". Zd se dokonce, e jeho echolokan systm
mu zprostedkovv akustick rentgenov snmek *', to jest informaci o
vnitn povaze objekt. Delfnn matky dokou napklad zjistit koliku u
svch mlat, a to zejm proto, e nadmn zmn typickm, jim
znmm zpsobem sonrn echo jejich mldte. Matky delfn byly
pozorovny, jak pot jemn proklepvaly bicha mlat svmi ocasy,
pln stejn jako to dlaj obma dlanma matky v lidskm svt.
Delfn tedy ije pevn v akustickm svt, zatmco n obraz
skutenosti je zaloen hlavn na vizulnch vjemech. Nae svty jsou
proto zsadn odlin, a to ztuje nastolen takovho chpn
skutenosti, kter by bylo pochopiteln pro oba svty. K tomu pistupuje
navc ji zmnn nejasnost, zda vbec a jak mezi sebou komunikuj - s
jistotou vme jen o jejich echolokaci. Nevme vak, zda a jakm
zpsobem jim eventuln slou tak ke komunikaci mezi sebou.
Na druhou stranu se d sotva pehldnout mnostv spolehlivch
dkaz pro to, e jejich sdlen dalece pekrauj pouh varovn a
voln v nouzi a vechny dal vrazy afekt, jimi disponuj tm
vichni vy ivoichov. Jeden z nejpsobivjch pklad, o nich
* Nkter vzkumn instituty se v lto dob pokouej - a tak ji s spchem -,
napodobit echolokan systm delfna, a tm nahradit rentgenovou diagnostiku s
nebezpenm zenm absolutn bezpenmi vysokofrekvennmi akustickmi pstroji.

161

vm, je phoda /mnn Robinsonem v jeho knize On Whales and

Men" (144). a kter .se sice netk delfna, ale jeho pbuzn, velryby, a
kter bude teni pipadat asi jako siln nadnesen historka nmonku.
Podle n byla pekaena prce flotily rybskch lod v Antarktid invaz
tisc meovitch velryb, kter zaaly dit mezi rybami v blzkosti lod.
Rybi se vyslakou obrtili o pomoc na velrybskou flotilu, operujc v
jejich blzkosti. Ob flotily tvoily lod tho typu - lo o pestavn
vlen korvety. Z pohledu velryb byly proto lod co do tvaru i hluku
motoru nerozliiteln. Jedna velrybsk lo vystelila ze svho
specilnho kannu jedinou harpunu a usmrtila jednu velrybu. Bhem
necel plhodiny zmizely velryby z dosahu velrybsk flotily z prostoru
dobrch patncti tverench mil, zatmco rybsk lod obtovaly dl.
Zvry, kter vyplvaj z tto udlosti, jsou dalekoshl. Jedin rozdl
ve tvaru obou typ plavidel tvoil na pdi velrybskch lod zeteln
umstn kann na vystelovn harpun. Protoe se velryby sthly z
blzkosti velrybskch lod, ale plavidla ryb obklopovaly dl, nabz
se zvr, e usmrcen velryba musela sdlit ostatnm rozhodujc
informaci prv o kannu. To vak pedpokld komunikaci, kter
dalece pesahuje podstatu obecn znmch zvecch varovnch signlu.
Aby sv druhy ovlivnila tak, jak se to tak stalo, musela velryba do
svho sdlen zakomponovat detailn informaci, vztahujc se k uritmu
faktu, a tud informaci denota-tivn . A toto, jak u jsme se zmnili,
plat vhradn pro lidskou formu komunikace. To, e zve um vyjdit
pocity jako nap. strach, a tm (obecn a nespecificky) zalarmovat ostatn
zvata ve sv skupin, vdl lovk u za doby kamenn. Ale pedat tak
specifick sdlen, jakm je popis njakho objektu a jeho inku, to u
je zcela jin komunikan rove ne vydat zvuk, specifick pro dan
ivoin druh. Zde u mus jt o komunikan systm, svou podstatou
obdobn lidsk ei. Neboli, ekneme-h to trochu jednodueji: Vyrazit
Au!" je mnohem primitivnj a nespecifitj komunikace ne zvolat
Tys mn lpl na malek!"
Jestlie se phoda, popsan Robinsonem, skuten odehrla takto,
nen mon jen tak lehce odmtnout domnnku, e velryby, a tm
162

pdem urit i delfni, maj skuten vynikajc inteligenci - a navc, e

uvaj denotativnho jazyka. Tm vak ped nmi znovu stoj otzka, k
emu tylo neobyejn schopnosti vyuvaj. Je mon, e definitivn
odpov nm zpsob zklamn a e v nejlepm ppad se chovn
delfna v zajet d pirovnat ke kryptickm, ale przdnm nznakm a
klaunskm kouskm, postrdajcm humor, lidskho hebefrenika. Pokud
by tomu tak bylo. mli bychom se sami sebe zeptat, co jsme ve jmnu
vdy udlali s tmto pvtivm stvoenm z rozlehlch konin ocenu.
To, co jsme toti dosud, a na nkolik mlo chvlyhodnch vjimek,
dokzali, je, e jsme ho nauili nkolika zbavnm kouskm. Jak ve
vzkumnm institutu, tak v zbavnm parku se delfn ukzal bt
vdnm objektem a kem. Vdci z celho svta, napklad z universit
v Cambridge, Hawaje, Bernu, Berlna, Adelaide a Moskvy, se zabvaj
jeho studiem - sten bohuel i pro dosti nechvaln ely. Legitimn
zjem fyziku napklad vzbudil podivuhodn fakt, e delfn doke
vyvinout nejvy rychlost 25 uzl, co je tm desetkrt vc, ne by
ml" vyvinout podle toho, kolik m ve svalech k dispozici energie. *'
Proslch se - a z pochopitelnch dvod pro tyto povsti nejsou dkazy
-, e nmon sly uskuteuj s delfny a velrybami mnohem mn
nevinn experimenty ne je vyproovn cvinch torpd z moskho
dna. Del dobu koluj zvsti, podle kterch jsou cvieni k
pronsledovn ponorek, k zahakovn min na lod i k vojenskm
podmoskm instalacm. Jist pstav v jinm Vietnamu ml bt dajn
s spchem ubrnn s pomoc delfn ped neptelskmi potpi, pitom jim ml dokonce zpsobit ztrty na ivotech. Pokud by tomu
* Pokusx na mrtvch delfnech ukzaly, e k dosaen rychlosti 15 kilometru za hodinu,
kter nen u delfna nim neobvyklm, je poteba l ,25 kilowattu, zatmco delfn m k
dispozici zhruba jen sedminu tto energie. Pedpokld se. e hladk povrch delfnovy
kit.e sniuje povrchov odpor, kter je z velk sti pinou ten vech vodnch
dopravnch prostedku, na minimum. Fotografie, zskan pod vodou, dle objevily, e pi
zrychlen a pi velmi rychlm plvm se tvo po obou stranch delfnova tla urit rhy,
kter pravdpodobn napomhaj snadno dosahovan rychlosti. Vkon jeho ocasnch
pohyb navc ped pohyby lodnho roubu, co. bude snad jednou vyuito ke konstrukci
pohonit lod.

163

tak bylo, mohli bychom si - my lid - smutn gratulovat. Byli bychom slavn tm, e jsme z ptelskch a trplivch delfnu - pomocnku, jakmi byli po 3000 let. udlali vrahy.
Je potujc, e po celm svt se stle silnji ozv poadavek
chrnit velryby a delfny, zejmna proto, e nkterm druhm velryb hroz vyhuben. Lilly uvd, e v ppad delfnu uinil prvn
krok Sovtsk svaz: V beznu 1966 vydalo sovtsk ministerstvo
rybolovu desetilet zkaz prmyslovho loven delfn v ernm
a Azovskm moi. Nkolik len Sovtsk akademie vd apelovalo
na sv kolegy na celm svt, aby se ve svch zemch zasadili za
podobn zkaz. [90]
Lilly sm je nenavnm zastncem nutnosti ochrany kytovc (du
ivoich, do nho pat delfni). Podle jeho nzoru pedstavuje
pro ns jejich vysok vvojov stupe etick zvazek, abychom se
na n dvali jako na tvory rovnocenn a podle toho se k nim tak
chovali. Lilly napklad navrhuje, e bychom mli vyvinout maximln sil a vorvan obrovskho s jeho enormnm mozkem seznmit
s na lidskou skutenost a naimi vkony. Abych podal ukzku
Lillyho idej, ocituji zde z jedn z jeho knih:
Nejvt respekt ped lovkem by mon u vorvan obrovskho vyvolal ohromn
symfonick orchestr, kter by zahrl njakou symfonii. Pinejmenm by to bylo
vynikajc na zatek, kdybychom c ht l i pesvdit vorvan obrovskho o tom.
e nkte z ns umj vytvoit i lep souhru, ne je souhra zabijk velryb.
Symfonick orchestr, kter doke zahrt sloit variace rznch melodi, by mohl
vorvan zaujmout minimln na dv, na ti hodiny. Dky svmu obrovskmu compute by vorva mon dokzal tiloit celou symfonii a ve volnch chvlch si ji
pehrvat - v duchu sama pro sebe. |89]

A u jde o pokus uskuteniteln, nebo ne - sama monost, e na

na planet existuje tvor, jeho inteligence se vyrovn na, nebo ji
mon ped, ns stle znovu konfrontuje s fascinujc otzkou, co
vlastn tito ivoichov vechno vd a v jak ij skutenosti.
Kdy v roce 1961 obdrel Lilly pozvn na schzku vznanch
vdc, kterou zorganizovala americk Akademie vd, zejm ho
muselo pekvapit, jak mlo toho vdli o delfnech a velrybch.
164

Jednalo se o astronomy a astrofyziky, kte se zajmali o problematiku navzn komunikace s mimozemskmi civilizacemi. Pesto
jim nepilo zatko pochopit, jak vznam m Lillyho prce pro
zamen jejich vzkum. Lillyho refert na n zapsobil natolik
siln, e se spojili do du delfna. Jednalo se nepochybn o nejrozumnj vdeckou organizaci, kter kdy existovala, nebo nemla
dn statut, ani stanovy, nevybrala lensk pspvky a nepodala dn zasedn. Byla vrazem toho, emu se k esprit de corps,
jedn mal skupiny uenc, kte se upnuli ke spolenmu cli: navzat komunikaci s mimozemskou inteligenc. Lilly ji hledal v ocenu,
oni v cel i vesmru. A tm se dostvm ke svmu dalmu tmatu.

Mimozemsk komunikace
Existuje njak inteligentn ivot na jinch planetch? Pokud jde
o nai slunen soustavu, zn rozhodn odpovji od potku vesmrnch let, e nikoliv. I kdyby byl v budoucnu objeven na nkter z naich planet organick ivot, urit by se jednalo o ty nejni
formy (aminokyseliny, bakterie, mon liejnky), rozhodn o nic,
co by - by jen nejvzdlenji - pipomnalo ony zelen muky v
ltajcch talch.
Rozme-li svoji otzku mimo hranice sv vlastn slunen soustavy, odpovd je tm jist ano. Abychom si rozumli, musme
vidt problm ve sprvnch souvislostech - a ty se tkaj kosmu:
Jakoto astrofyzikln laikov bychom mli bt pedevm obeznmeni s tm, e v na mln drze by eventuln mohly existovat
inteligentn bytosti a bt nm mon i fyzicky podobn. S jistotou
se toti v, e cel nae hvzdn soustava (Mln drha) se skld
ze ty zkladnch prvk - uhlku, vodku, dusku a kyslku, kter
tvo 99% iv hmoty na Zemi. Je vysoce nepravdpodobn, e by
se na jinch planetch vyvinuly pln jinak utvoen organismy
-napklad ivoichov, kte by se dobe ctili ve vc lv nebo
kte by mohli t v mrazivm vzduchoprzdnu njakho vzdlenho
pbuznho naeho Msce. Jak kv nositel Nobelovy ceny George
165

Wald studentm, naute se svou biochemii zde na Zemi a zkouky

mete sloit na hvzd Arkturus. Jak zhy uvidme, skrv v sob tento
bonmot dosti dleit implikace pro nae tma.
Svoji otzku meme nyn zit takto: Kolik je v Mln drze planet,
jeji ch st, vzdlenost od svho vlastnho slunce a dal obecn
fyzikln daje (atmosfra, sloen a teplota pohybujc se v rmci
hodnot, umoujcch ivot) odpovd hodnotm na Zemi -a spluje tak
fyzikln podmnky pro vznik a rozvoj organickho ivota? Akoliv se v
tomto smru odhady astronomu velice rozchzej, zd se, e zkladem
realistickho odhadu je jednoduch pravidlo Arthura Eddingtona: 10"
hvzd tvo hvzdnou soustavu (galaxii) a 10" hvzdnch soustav tvo
cel vesmr. *' Na zklad dokzanch vdeckch vpotu se d
pedpokldat, e jedno a pt procent tchto hvzd (slunc) je obklopeno
i nkolika planetami, na kterch jsou v podstat splnny podmnky pro
vznik organickho ivota. A zde mme odpovdna nai otzku: Miliarda
planet v Mln drze mue poskytnout ivot, jak odpovdal tomu na
Zemi a z nho se veker ivot vyvinul. Pn navzat s tmito ivmi
bytostmi komunikaci proto vbec nen ztetn npad, nbr idea
vdecky veskrze oprvnn a smyslupln.
Tm vm samozejm nem bt eeno, e na tchto planetch je
skuten ivot, nebo dokonce organizovan civilizace, pouze to, e na
nich jsou vytvoeny k nemu takovmu podmnky. Biologov vd
pli mlo o vvoji ivota na na Zemi, aby z toho mohli odvodit
spolehliv zvry o vskytu a formovn ivota ve vesmru. Je dost
dobe mon, e se pitom jedn o samozejm, milinkrt se opakujc
vvoj, nebo - ve smyslu Monodov - o nepravdpodobn vsledek
nhody, z nho poslze vzejdou manifestace ivota a formovn
civilizac stejn nutn, jako tomu podle veho bylo na Zemi.
Jak ale jednou v jin souvislosti prohlsil badatel kosmu profesor
Rees, neptomnost dkazu nen dkaz neptomnosti,"

a jedinm vdecky sprvnm postojem k tto nejistot je tud hypotza,

e uvnit na Mln drhy a stejn tak mimo ni mus existovat
i n t e l i g e n t n ivot . Pokud dokeme pijmout toto. vyvstv zde
nsledujc otzka, j a k s tmito ivmi bytostmi navzat komunikaci.
Psn vzato, jedn se tu o dv otzky. Ta prvn se tk ryze technickch obt, jak navzat kontakty na nesmrn astronomick
vzdlenosti - toho, jak komunikovat. S tm je tsn spojen druh otzka,
otzka, kter se pt na: co. To znamen, e stojme ped sloitmi
problmy, dotkajcmi se formy a obsahu komunikace. Jakm
zpsobem nabdnout informace o ns samotnch zcela neznmm ivm
bytostem s jejch, s nejvt pravdpodobnost naprosto jinmi
mylenkovmi procesy, vrazovmi formami a interpunkcemi v jejich
vlastn skutenosti druhho du - tak, aby byly pro n srozumiteln'.'
Abychom si upesnili jet vce rozdl mezi jak a co: Pedstavme si, e
dv osoby, z nich kad m rdiovou vyslaku i radiopijma, se spolu
chtj setkat v teru. Je to mon jen tehdy, j estl i e se pedem dohodly
na zkladnch technickch parametrech, jako jsou frekvence, kdy,
signly, as vysln atd. Bez tchto dohod (bez tohoto jak vyslat) by
byly jejich ance, e spolu navou komunikaci, prakticky nulov. Ono
co tu vak nen problmem a nevyaduje dnou dohodu pedem: Jazyk,
ve kterm obdr bezdrtov zprvy, je obma srozumiteln (pokud je
teba, pak prostednictvm pekladatele), a protoe oba jsou lidskmi
jedinci, mohou u druhho pedpokldat nesmrn mnostv informac o
skutenosti, kterou oba sdlej, ani by museli nejdve sl oit pronikat
k pojmm tto skutenosti u druhho. V ppad mimozemsk
komunikace mus bt nalezeno a dohodnuto jak ono jak, tak tak co. A v
tom je cel komunikan problm.

* Deset na jedenctou je, jak znmo, slo I a jedenct nul -jde o nepedstaviteln
mnostv.

166

167

Jak je mon navazovat mimozemskou komunikaci?

Tato otzka spad do kompetence astrofyzik a techniku. V
romnech science fiction je vtinou vyeena elegantn - pouitm
mohutnch vesmrnch korbu, kter se dostanou a do nejvzdlenjch kout kosmickho prostoru. Na rozdl od tchto viz
se d s jistotou ci, e naveme-li kontakt s civilizacemi na jinch
planetch, nestane se tak urit prostednictvm vesmrnch lod.
Kdyby se nae slunen soustava vlezla do jedinho pokoje domu
v Praze, pak by se dal hvzda nachzela v Pekingu. A samozejm
by neexistovala dn zruka, e prv tato hvzda v jej vlastn
planetrn soustav bude obydlenou planetou. Abychom mli alespo njakou, statisticky trochu spolehlivou anci, e se dostaneme
na onu snad i obydlenou planetu, museli bychom proniknout zhruba do dvstkrt vt hloubky vesmru. Pedpokldejme, e bychom byli technicky schopni postavit vesmrnou lo, jej rychlost
by se v maximln mon me piblila absolutn nejvy rychlosti,
rychlosti svtla. Pesto by nikdo z lid za svj ivot nestihl dolett
k tto planet a zptky - akoliv mme dvod se domnvat, e iv
tvor by za tchto mimodnch okolnost strnul pomaleji. *'A konen: hmotnost tohoto pozoruhodnho raketoplnu, jak konstatoval
v jedn sv pednce profesor Drake, by se musela rovnat hmotnosti tisce bitevnch lod a tento korb by splil jen pi startu
polovinu zemsk atmosfry.
* Toto vbec nen fantazie, ale psn logick zvr vyvozen z postult speciln
teorie relativity. Jednm z jejch zvl nepedstavitelnch vvod je toti ten, e ani as
nen dnou absolutn veliinou, ale e v systmu, jeho rychlost se bl rychlosti svtla,
mus dojt ke zpomalen asu. To znamen, e astronauti, letc takovouto rxchlost, bx se
nakonec asi vrtili jako opravdov Rid van Winkles do pozemsk skutenosti, ve kter za
jejich neptomnosti vichni zestrli o hodn vc ne oni. Von Hoeiner spotal tento roz.dl
mezi asem na Zemi a asem pasar takovhoto hypotetickho vesmrnho korbu a
zjistil, e tento roz.dl by narstal pke (to znamen exponenciln), m dle by cesia
trvala. Dva roky pro posdku by byly jen o nco mlo vc ne na Zemi, deset let ivota
posdky by u. znamenalo 24 let ivota na Zemi, a 30 rok pivilch atronauly by se
rovnalo 3100 let na Zemi. Kdyby let Uval 60 rok, znamenalo by to 50 milin let na na
planet.[71]

168

Radiokomunikace naproti tomu nabz pln jin monosti. Za

pr korun - abychom znovu citovali profesora Drakeho - se d
odeslat do vesmru telegram o deseti slovech na sto svtelnch let
daleko. To pedstavuje zcela evidentn praktickou komunikan modalitu, zejmna proto, e modern technika se u dnes dostala mnohem dl, ne byl skromn telegram o deseti slovech. Astronauti
disponuj v dnen dob radioteleskopy, kter byly zkonstruovny
speciln pro vzkum hlubin vesmru, a hod se tud prv k elm,
o nich je tu e. Jednm z nejvtch pstroj tohoto druhu je zazen Cornell University u Areciba na ostrov Portorico. Jeho dosah
je tak enormn, e by dokzal zachytit signly stejnho zazen kdekoli v na Mln drze. Jinmi slovy, pokud nkde, i v tom nejvdlenjm koutu na Mln drhy existuje civilizace na takovm stupni technickho rozvoje, kterho jsme doshli my, byla by
u dnes komunikace s n mon prostednictvm pstroj, kter
mme k dispozici.*'
Tm vak jet ani zdaleka nen nastnn souasn slav vc. Je tu
napklad jet jin, neplnovan a bezdk monost, jak meme
jin civilizace upozornit na svou existenci. U piblin pl stolet
je nae planeta Zem zdrojem stle vtho elektromagnetickho
zamoen kosmu, zpsobovanho naimi rozhlasovmi a televiznmi vlnami. K tomuto elektronickmu odpadu" se pidruil tak
ohromn nrst telefonnho provozu pes satelity. Musme si pedstavit Zemi jako sted rychlost svtla se rozrstajc koule radioemis, kter ji nyn pronikly ve vech smrech do vzdlenosti
pes ticet svtelnch let. Mnoh z tchto signl jsou ovem velice
* Americk National Science Foundation postavila jet vt radioteleskop v jednom
vyschlm jezee v Novm Mexiku. Ml bt uveden do provozu v roce 1981 a zahrnovat 27
parabolickch antn, z nich kad mla v prmru 30 metr. Ale i toto zazen by mohlo
bt smn, uskuten-li se projekt Kyklop 1137]. Jde o projekt, kter pedpokld 1400
obrovskch, synchronn nazench parabolickch antn, kter maj zabral kruhov zem
s prmrem 16 kilometr. Cena za tuto instalaci se m pohyboval okolo 5 miliard dolar a
dosah zazen m bt mez.igalaktick, to znamen, e ns m spojit s jinmi hvzdnmi
soustavami daleko za Mlnou drhou.

169

slab, ale mohly by bt zachyceny a amplifikovny. Podstatn je,

e mimozemsk bytosti, pokud by jim jejich technick stav
umooval pjem tchto signl, by nemly dn problm odliit
je od pirozenho zen ve vesmru a poznat, e jsou uml. *>
Ticet svtelnch let je i pro nai Mlnou drhu jen skromn
vzdlenost, ale budeme-li dalch sto let vyzaovat tolik televiznch
paprsku jako dosud (msto toho, abychom napklad peli ke kabelovmu penosu), bude nae existence zjistiteln na vzdlenost sto
svtelnch let a v tto vzdlenosti se u nachz ne mn ne zhruba
tisc hvzdnch soustav, z nich by kad mohla mt napklad jednu
obydlenou planetu (nebo i vce).
A u bude kontakt s mimozemskmi civilizacemi navzn jednoho
dne aktivn (to znamen vyslnm nebo pjmem signl, pouitch
za tmto elem), nebo ist nhodn (zachycenm naich radio- i
televiznch paprsk nkde ve vesmru), hlavn vc v obou ppadech
bude tak zvan acquisition, to znamen rozkryt jejich signl nmi
nebo obrcen. Cist matematicky se tento problm d jist uchopit,
prakticky by ale tato akvizice byla pesto neuvitelnou nhodou. Tak
jako oba dva zmiovan radioamati mme sice nutn zazen (radioteleskopy) k navzn spojen, na rozdl od nich nm vak schz ta
nejpodstatnj podmnka pro spn spojen, toti dohoda na frekvenci
(vlnov dlce) a vyslacch asech. My jet nevme, jestli tam venku
vbec nkdo poslouch, a pokud ano, tak kde. I kdy pipustme, e
astronomov maj sv dvody, pro dvaj pednost uritm oblastem
Mln drhy ped ostatnmi, pesto jsou ance, e nae radioteleskopy
jsou na pjmu i vyslaj sprvnm smrem, na sprvn vlnov dlce
a ve sprvnou dobu, velice mal. Otzka sprvnho asu je pitom ta
nejmn dleit. Jak periody, kdy jsme na pjmu, tak vyslac asy se
* Profesor Sklovskij, len Sovtsk akademie vd, upozoruje na o, e Zemi, od
vynlezu televize, ped v nai slunen soustav, co do elektromagnetickch emis, pouze
Slunce.
Je to trapn, nebo vzhledem ke kvalit naich televiznch program bx mohlv
mimozemsk civilizace zskat realistick obrzek o lidsk kultue mnohem dve, ne
bychom jim byli schopni namluvit, co pokldme za vhodnou mez.igalaktickou konzumn
kulturu.

170

mohou rozprostt do dlouhch asovch dob, a tm zvit pravdpodobnost akvizice. Volba frekvence je oproti tomu mnohem komplikovanj, a z hlediska teorie komunikace velice zajmav problm.
Je to paradoxn situace. Dohodnout si s naimi mimozemskmi
partnery frekvenci by pedpokldalo komunikaci, ovem komunikace je prv to, eho chceme doshnout volbou sprvn frekvence. Pes se hon za vlastnm ocasem. Uvzli jsme na Hlav 22:
Stanovit spolen pouvanou frekvenci nen problm, jestlie spolu meme komunikovat; abychom vak mohli komunikovat, potebujeme zjistit onu frekvenci, kterou znaj ti druz. A protoe my s
nimi (jet) nememe komunikovat, na jak frekvenci bychom
vlastn mli vyslat nebo poslouchat? V tomto mst vstupujeme
znovu na pole interdependentnch rozhodnut, a tm se znovu
dostvme k otzce, co se me stt zkladem i jazykem naeho
dorozumn s tmito neznmmi bytostmi.

Antikryptografie - neboli:
Ono co" v kosmick komunikaci
Odbornci se shoduj na tom, e idea dorozumn s mimoplanetrnmi bytostmi se stala z fantazie ve sci-fi romnech jednou z vdeckch monost, kdy v roce 1959 dva astrofyzikov, Cocconi a
Morrison, zveejnili krtk refert s nzvem Searching for Interstellar Communications" (Ptrn po mezihvzdn komunikaci) [33].
Poloili si otzku, jakou bychom k tomu mli pout frekvenci, a
odpovdli si na ni:
Vyptrat v celm spektru njak slab signl o neznm frekvenci je obtn. Ale prv
v nejvhodnjm radioprostoru existuje jist jednoznan, objektivn, standardn
frekvence, kter mus bt znma kadmu pozorovateli ve vesmru: npadn spektrln
linie neutrlnho vodku, kter se nachz u 1240 mc/sek (lambda = 21 cm).

Ta st cittu, kterou jsem zvraznil kurzvou, m pro nae tma

velk vznam. Jak u bylo eeno dve, je interdependentn roz-

171

hodnut pi absenci komunikace mon jen tehdy, kdy je zaloeno

na nevysloven mluv, nebo se opr o nco, co dostaten vynv
nad vechny ostatn monosti (v danm ppad nad vechny ostatn
mon frekvence) svou evidentnost, npadnost, fyzickou vlunost i jinou podobnou vlastnost. Cocconi s Morrisonem si proto
museli na samm potku ujasnit, e zvolen frekvence mus bt
znma kadmu pozorovateli ve vesmru". Jejich vahy jsou pkladem sprvn aplikovanho principu ,,0 em vm, e on v, e j
vm...", a tm, jak hned vzpt uvidme, rovn zkladn mylenky
vech pokus o navzn mimoplanetrn komunikace.
Tm ovem nem bt eeno, e tyto vahy tu nebyly ji dvno
ped Cocconiho a Morrisonovm refertem. Jak bylo zmnno v
pedmluv, tyto ideje nejsou zvisl na pokroku vdy nebo techniky, ale byly lidskmu mylen vlastn u odpradvna. Slavnm
pkladem z historie je Gaussova pednka z roku 1820. Protoe
tenkrt byly pro astronomick pozorovn k dispozici pouze optick
teleskopy, byly pokusy navzat dorozumn s jinmi nebeskmi tlesy
mon jen na bzi vizulnch signl. Aby upozornil obyvatele
jinch planet na existenci inteligentnho ivota na Zemi, navrhl
Gauss, aby byl v lesch Sibie vytvoen obrovsk pythagorejsk
trojhelnk. Strany tohoto trojhelnku mly tvoit deset mil irok
psy lesa, plochu trojhelnku a plochu tverc, vynesench na jeho
stranch, penin pole. V letnch mscch by se lut barva penice
jasn vyjmala vedle temn zeleni les, v zim by se potebnho
kontrastu doshlo blm snhem na polch a tmavou barvou strom.
Gauss zdvodnil svj nvrh za prv faktem, e tento trojhelnk by
byl dost velk na to, aby byl zpozorovateln i z t nejvzdlenj
planety na slunen soustavy, pokud by mli pozorovatel tak siln
dalekohledy, jak ji tehdy existovaly na Zemi. Za druh byl Gauss
pesvden, e vznam pythagorejskho trojhelnku by musel bt
vzdlenmu astronomovi a matematikovi prv tak jasn jako nm.
Jeho prvn pedpoklad mohl bt sprvn, ale nen v dnm
ppad jist, zda nae pedstava matematick mocniny pomoc
fyziklnho tverce by musela bt nutn srozumiteln mimozemskmu uenci. Tto nmitce el astronom Macvey vpravd
172

pesvdivm argumentem, e peklad druh mocniny njakho

sla do fyziklnch jednotek d fyzikln tverec, pokud jeho strany svraj navzjem prav hel. Tato zkladn pravda mus nepochybn platit vude a na kad planet'' [95]. A u to je i nen
pravda, meme na celou vc zapomenout, protoe fantastick megalomanstv projektuje neprovediteln. Astronom Cade [28] si dal
tu prci a spotal plochu zem, kterho by bylo poteba. Zjistil, e
obrazec by pokryl 17 612 tverench kilometr les a 51 800
tverench kilometr peninch pol. *'
Jet fantastitj a neuskutenitelnj byly dva dal nvrhy.
Jeden pochzel od Charlese Crose, slavnho francouzskho bsnka a vdce.**' Cros byl autorem knihy s nzvem Etude sur les
moyens de la communication avec les planetes" (Studie o monostech komunikovat s planetami), v n piel najeden rudimentrn
kd meziplanetrnho dorozumvn. Jeho teorie byly ovem lep
ne jeho praktick znalosti; pro zprostedkovn svtelnch signl
k jinm planetm chtl napklad pout reflektoru. Jednou z jeho
dalch idej, pro ni opakovan dal o finann pspvek od sttu,
bylo sestrojit obrovsk dut zrcadlo, jm chtl promtat slunen
svtlo na planetu Mars, roztavit na n psek a tmto zpsobem vytetovat na povrchu Marsu gigantick npisy. Naprosto nemohl pochopit - a jeho kolegm se, jak se zd, nedailo mu to dokzat -, e
tmto zpsobem odzrcadlen svtlo by kadopdn dopadlo na Mars
jet slabji ne normln tam dopadajc slunen svit. Jeho nejvt* Nepodailo se mi najt popis tohoto projektu v Gaussov dle. Mon se o nm zmnil
jen v nkterm ze svch dopis. Pesn uveden pramen tohoto plnu a tak dle
uvedenho plnu astronoma Littrowa. je dajn ve dvou sovtskch puhlikacch [123 a
148], kter nemm k dispozici. Zmiuji zde tyto plny proto v t podob, v jak byly
opakovan popsny, avak bez pesnch odkaz na prameny v literatue o mimozemsk
komunikaci.
** Cros il v letech 1842 a 1888 a jeho genialita ruku v ruce s jeho talentem a zjmy
nejrznjho druhu z nj uinila Jeana Cocteaua 19. stolet. Odhld-neme-li od jeho
vsledk na poli bsnickm byl vynlezcem barevn fotografie, v jednom svm dopisu
francouzsk Akademii vd popsal princip fonografu jet pedtm, ne. ho vynalezl Edison,
a vytvoil umleck formy, kter z nj uinily pedchdce surrealismu.

173

 nadj bylo, e na tyto signly ze Zem nakonec nkdo odpov z

njak jin planety, a kdykoliv si pedstavuje tento spch, mn se jeho
styl na styl tm lyrick:
Pozorovatel, vybaven nejsilnjmi pstoji, nespout zamenou hvzdu z
o. A nyn se objevuje v temn sti jejich tere mal svteln bod. To je odpovdi
Peruovanm bliknm, opakujcm signly ze Zem, tento svteln bod, zd se,
k: Spatili jsme vs. Porozumli jsme vm."
To bude okamik radosti a hrdosti celho lidstva. Odvk rozdlen sfr je pekonno. Ji nen hranic pro lidskou touhu po vdn, kter a dosud pechzela
neklidn po Zemi jako tygr v pli tsn kleci. [35]

Jin nvrh byl uinn naprosto vn v roce 1840 tehdejm editelem

vdesk hvzdrny Josephem Johannem von Littrow. Podle tohoto
nvrhu ml bt vyhlouben na Sahae pkop ve tvaru kruhu o prmru
piblin dvaceti mil a naputn vodou. Na vodu ml bt nalit petrolej, v
noci zaplen a ponechn, aby nkolik hodin hoel. Promnou kruhu na
tverec, trojhelnk atd. v nsledujcch nocch by se odeslala
pozorovatelm na jinch planetch zprva, je by bez jakchkoli
pochybnost dokazovala existenci inteligentnho ivota na Zemi.
Littrowovi, jak se zd, vbec nevadilo, e vyhlouben tchto pkop by
se rovnalo zhruba postaven Cheopsovy pyramidy, e Sahara nen na
vodu prv dvakrt bohat a e nutn mnostv petroleje, abych jet
jednou citoval ada [28], by inilo sto tisc tun na kadou noc.
Jakkoli byly tyto nvrhy podivnsk a neuskuteniteln, pesto jsou
vechny zaloeny na zsadn, a tud dodnes platn vaze, e to, co
neustle nabzme naim partnerm v kosmickm prostoru, kdy se s
nimi pokoume sblit, mus bt jak soust jejich, tak tak na
skutenosti. Jak ale meme vdt, co je pro n skuten? Gauss ml
nepochybn pravdu, kdy pedpokldal, e pokud by mimozemsk
bytosti byly schopny sestrojit takov dalekohledy, pak by - u z toho
dvodu - musely rozpoznat Pythagorovu vtu. Jak by toti jinak mohly
sestrojit nco tak komplikovanho, jako dalekohled, bez irokch
znalost fyziky, optiky, mechaniky, a tud i matematiky? O tuto
Gaussovu vahu se a dodnes oprala vechna nsled174

n vylepen a vechny modernizace, kterm lo o navzn meziplanetrn komunikace. Jedna otzka vak stle zstv: Jak kd pout
k navzn prvnho dorozumn mezi nimi a nmi? ist teoreticky se
nezd bt odpov na ni a zas tak tk: Takov kd mus bt pravm
opakem toho, co vlastn - za normlnch okolnost - je kd: je to
prostedek k co nejlepmu zahalen a utajen zakdovanho sdlen.
Kryptografie, vda o zaifrovvn a deifrovn zprv, se sna
zakdovat sdlen takovm zpsobem, to znamen obdait ho takovou
interpunkc, e smysl sdlen mue rekonstruovat pouze ten, kdo zn
interpunkn schma (kl nebo kd). Jinmi slovy, kryptografie je
umn, jak vytvoit dezinformaci, jak mu dodat zdn nhodnosti a
zahalit tak prav smysl sdlen. Rozlutit kd proto znamen doptrat se
du ve zdnlivm chaosu. (Zevrubn pojednn na toto fascinujc tma
najde ten v Kahnov knize The Codebreakers" [77].)
Vytven nejvhodnjho kdu pro mezihvzdnou komunikaci je proto
nkdy pilhav nazvno antikryptografi, m se zjevn mysl umn
zakdovat njak sdlen tak jednodue a prhledn, aby jeho rozlutn
bylo co mon nejjednodu a neomyln. Jak ji bylo zdraznno, mus
bt toto sdlen zaloeno na takovch aspektech na pozemsk
skutenosti prvnho du, kter je se v pravdpodobnost rovn
soust skutenosti onch cizch bytost, napklad na fyziklnch a
chemickch zkladech naeho universa, astronomickch danostech,
zkonech logiky a matematiky (teba vlastnostech prvosel a nessln
dal matematick zkladn pojmy), a zejmna mus platit pedpoklad, e
jak oni tak my jsme vyvinuli identick (nebo nanejv podobn) pstroj,
radioteleskop. Tento fakt ns pivd k nalhavmu zvru, e tak oni se
budou snait uinit sv sdlen srozumitelnmi a jasnmi, jak jen to bude
mon. Jakkoliv by nm patrn byly tyto bytosti a jejich skutenost
druhho du v mnoha dalch ohledech ciz, sdlme s nimi pesto hodn
aspekt toho, na em je zaloena nae skutenost prvnho du, a tchto
aspekt lze pout jako prvnch most ke vzjemnmu sblen.
Zanme s takovmi sdlenmi, kterm je poteba minimln pipisovat
njak smysl a hodnotu. Takto chceme poloit

175

zklad pro komunikaci. Teprve a se dobereme tohoto stupn komunikovn, meme zat prozkoumvat, jakou interpunkci pouvaj
ve sv skutenosti druhho du, je je pro ns a priori nepedstaviteln.
Podvejme se nyn, co u bylo v tomto smru navreno a co bylo
dokonce zsti vyzkoueno.

Projekt Ozma
8. dubna I960 okolo tvrt hodiny rann vstoupil n svt, ani
jsme o tom vdli, do nov epochy." Tmito slovy popisuje Macvey
[94] jeden vpravd historick okamik: n prvn pokus navzat
spojen s mimozemskmi bytostmi. Podle arovn zem Oz a jej
pekrsn krlovny Ozmy dostal tento pokus pilhav oznaen
Projekt Ozma.
Jeho vedoucm byl ji zmiovan astronom Frank Drake ze sttn
radio-astronomick observatoe na Green Banks ve stt West Virginia. Drake byl zcela pesvden o platnosti dvod, kter vedly
Cocconiho a Morrisona k szce na jednadvaceti centimejrovou frekvenci vodkovch emis. Z mnostv hvzd, kter pichzely v vahu pro jeho experiment, vybrali Drake s kolegy z uritch technickch dvod, jejich objasnn ns tady nemus zajmat, za svj cl
dva - jak se zdlo - mimodn vhodn kandidty, a to Ypsilon Eridani a Tau Ceti (ob vzdlen zhruba jedenct svtelnch let od
Zem). Po ti msce, a do ervence 1960, byly ob tyto stlice
radioteleskopicky zamovny a odposlouchvny, pesto a na
nkolik velmi vzruujcch, avak falench poplach, nebyly
pijaty dn umle vytvoen signly.
ten by mohl bt histori Projektu Ozma zklamn. Neml by
vak zapomnat, e jeho jedinenost tkv u v tom, e byl vbec
uskutenn a e jeho vyhldky na spch byly doslova astronomick. Ozma zahjila novou epochu vdeckho vzkumu kosmu.
Podobn pokusy se silnjmi radioteleskopy, zamenmi k jinm
hvzdm byly pozdji provdny jak na Green Bank, tak tak
176

v Sovtskm Svazu. Rovn tyto pokusy byly bezvsledn. Byly to

vechno pokusy pasivn, to znamen, e v nich lo pouze o pokus
zachytit signly, ne je vyslat.

Nvrhy vesmrnho kdu

Nezvisle na tchto experimentech se dopodrobna uvaovalo o
tom, co budeme dlat, a jednou bude nae ptrn po signlech z
vesmru konen spn. To, e jsme schopni vyslat sdlen do
kosmu a tak ho pijmat, to, e vme jak na mezihvzdnou
komunikaci, e toti jen prvn polovinu celho problmu. Jak bylo
eeno, m v sob druh polovina problmu vechny rysy interdependentnho rozhodovn pi absenci pm komunikace, a navc je
jet komplikovna tm, e vsledkem, kterho bychom si pli
doshnout, je vlastn sama pm komunikace. U jsme tak uvili
to, e existuje velk mnostv aspekt skutenosti prvnho du, na
nich je zaloena jak lidsk tak mimozemsk skutenost. Otzkou
je, jakm zpsobem tyto aspekty skutenosti vyjdit, to znamen,
jak druh zakdovn se tu nabz jako nejvhodnj pro jejich
zprostedkovn.
Schz-li jazyk, kter by byl srozumiteln vem, je od nepamti
nejjednodum sdlenm smyslu a vznamu obraz- Obraz zastupuje
vyjadovanou vc, je jej analogi. Setkali jsme se s tm, kdy jsme
hovoili o mon znakov ei mezi lovkem a impanzy.
Na prvn pohled se zd, e uit obraz n problm jet komplikuje, nebo je samozejm jednodu vyslat do kosmu telegram
sestaven z bod a ar ne njak obraz. Existuje vak vynikajc
een, kter spojuje pednosti obou metod. Jedinou e", v n
me vyslat nebo pijmat radioteleskop, je jazyk" elektrickch
impuls. Signly musej bt proto sestaveny z impuls a mezer v
tchto impulsech, co se nazv binrn *\ a tvo je dlouh ady
* Na rozdl od na destkov soustavy m binrn (dvojkov) soustava jen dv slice 0
a 1. Jde o nejjednodu selnou soustavu, kter m velkou vhodu, e se hod pro kad
zpsob pedvn zprv, kter disponuje jen dvma alternativami,

177

jedniek a nul. A podobn jako televizn obraz je rekonstruovn

na televizn obrazovce z impuls, vyslanch z vyslae, me bt
obraz zakdovn a vysln prostednictvm rdiovch vln. V beznu
roku 1962 pedloil dr. Bernard Oliver fll9] lenm Institute of
Radio Engineers adu 1271 jednotek (1005 nul a 266 jedniek) **>
- viz obrzek 10.

a to neptomnost (0) nebo ptomnost ( 1 ) njakho elektrickho impulsu, co je prv

ppad radioteleskopu. Podrobn popis dvojkov soustavy a jej aritmetiky je mon nalzt
v kad modern uebnici matematiky.
** Drake rozeslal ji v roce 1961 podobn, ale krat sdlen o 551 jednotkch leninn
du delfna.

178

newyorksk svtov vstavy v roce 1965. Schrnka m bt znovu

otevena teprve po 5 000 letech.
Jak by asi postupoval vdec = kryptograf, ktermu by byla
pedloena k rozlutn prv te z kosmu obdren takovto zprva? Za prv by nejsp ptral, asi s pomoc potae, po pravidelnostech ve vskytu jedniek, nul nebo uritch kombinac obou
slic. Tyto frekvenn analzy, ani jakkoli jin, kter se bn
pouvaj k deifrovn zprv, by vak v tomto ppad nevedly k
dnmu vsledku. To by asi napovdalo, e sdlen se neskld ze
slov. Patrn by neml dvod se domnvat, e jeho nezdar me
vysvtlit pln neznm struktura pouitho jazyka, nebo, jak jsme
o tom ji mluvili, autoi takov zprvy mli uinit nezbytn opaten,
aby sdlen zkoncipovali co mon tak, aby bylo co nejsnze deifrovateln a obecn srozumiteln.
Dve nebo pozdji by n vdec v oboru kryptografie s jistotou
konstatoval, e hlen se skld z 1271 binrnch znak (v ei
informatiky bit, nazvanch podle anglickho binary digits), a zejm by se dle zeptal, jestli ho tento fakt posouv nkam dl. Protoe
byl vzdln v teorii sel, zn samozejm jednu ze zkladnch aritmetickch pouek, kterou dokzal matematik Ernst Zermelo v roce
1912, podle n se kad cel kladn slo d jednoznan definovat jako vsledek dvou nebo vce prvosel. *'
A tak jako Gauss ml dobr dvod se domnvat, e bytosti na
jinch planetch musej znt Pythagorovu vtu, me si bt n
kryptograf jist tm, e ti, kdo zprvu odeslali, maj vyvinoutou aritmetiku (jak jinak by umli sestrojit radioteleskop?) a e jist odhalili
onu univerzln pravdu, kterou oznaujeme jako Zermelv teorm.
Podv se na slo 1271 a zjist, e je jednoznan definovateln
prvosly 31 a 41. To mu s uritost napov, e 1271 jednotek je
uspodatelnch do obdlnku o 31 a 41 prvcch po stranch. Pokus
se nejprve seadit je do 41 vodorovnch dk o 31 prvcch tak, e
jedniky budou body a nuly przdn msta. Dostane na prvn pohled
* Napklad: 105 je vsledek prvosel.?, 5 a 7 a dnch jinch; 105 je proto
jednoznan definovno tmito temi prvosly.

179

nahodil vzorec, kter nedv smysl. Zkus tedy druhou monost,

toti obdlnk o 31 vodorovnch dcch, kde kad dek tvo 41
jednotek. Hned, jak si rozpot a vyzna prvn dek, nabude dojmu, e tentokrt je na sprvn stop - nebo jak si me ten ovit
z obrzku 11, m tento dek bod (jedniku) na zatku a na konci,
a mezi tm jen nuly (przdn msta). To se zd bt vzvou, aby
celou zprvu rozlenil prv do tchto dk o 41 znacch. Udl to
a dostane obraz uveden na obrzku 11. Jeho kol je u konce a on
me tuto zvltn zprvu, podobajc se vce dtsk kresb ne njak
zprv kosmickho vznamu, pedat do rukou astrofyzika.*'
Z astrofyziklnho hlediska obsahuje tchto 1271 bit pozoruhodn
mnoho vznam. Zprva pochz z planety, kter je obydlen vzp-

<ca

* Popis tohoto deifrovn vypad mon sloit, ale pro odbornka sloit nen.
Dr. Oliver poteboval jednu hodinu, aby rozlutil zprvu o 551 bitech, kterou mu
poslal Drake. [120]

OBR. 11

menmi dvounoci, kte jsou nm velice podobn a kte se sexuln rozmnouj. Vlevo od musk postavy nachzme adu symbol,
ve kter kad matematik rozpozn binrn slice od 1 do 8 a nad
ktermi mu ned dnou prci pochopit, e se maj st zprava doleva a e vechny kon tekou. Pro, to zde nen v rmci naeho
strunho popsn dleit; vznamn ale naopak je, e tato ada
binrnch sel se, jak se zd, tk planet v on slunen soustav,
piem samotn slunce je zakresleno kruhem vlevo nahoe. Prav
ruka mue ukazuje na planetu, stojc na tvrtm mst od jejich
slunce, a mon tm ukazuje na svou domovskou planetu. Tet planeta, hned nad n, je vchodiskem jaksi vlnovky, kter b horizontln nap celm obrazem. Bytosti, zd se, vd, e na tto
planet je voda a e na n ij organismy, kter vypadaj podobn
jako nae ryby. V symbolech v horn sti vyobrazen (vpravo od
slunce) meme snadno rozpoznat schematick znzornn atom
vodku, uhlku a kyslku, a upozoruj ns na to, e ivot na on
planet je zaloen na pemn uhlovodk. Lev enina ruka ukazuje na binrn slo 6. To ns m (mon) informovat, e maj est
80

prst a e jejich seln soustava je tud dvanctkov (duodecimln), v protikladu k destkov soustav, kterou jsme rozvinuli my -s
naimi dvma dlanmi po pti prstech. Na prav stran obrzku
nachzme nco jako hranatou zvorku i svorku s binrn slic 11
piblin v jejm stedu. Pravdpodobn nm m naznait tlesnou
vku. Ale jedenctkrt? Jakou hodnotu mme vynsobit
jedenctkrt? Protoe jedinou zatm znmou jednotkou - znmou
jak jim tak nm - je 21 cm dlouh rdiov frekvence, m smysl pedpokldat, e jsou vysoc v prmru jedenctkrt 21 centimetr, tedy
2,21 metr. To nm zase naznauje, e na jejich planet mus bt o
nco ni gravitace (a v dsledku toho jej hmota) ne na na. To
vysvtluje vy tlesnou stavbu. Fakt, e - jak se zd - dobe znaj
povrch na sv sousedn planet (tet od jejich slunce), nm dovoluje
udlat si zvr, zeji navtvuj, a e tedy vyvinuli lety do vesmru. Stav
jejich vdy a techniky by tedy mohl zhruba odpovdat naemu.
Tato pomrn jednoduch zprva o 1271 bitu tak obsahuje pozoruhodn mnostv informac, kter jsou tak chyte zkombinovny,

181

e dovoluj uinit vechny tyto dalekoshl zvry *'o skutenosti

jejich svta. Obsah a deifrovn tto jedn zprvy nm dle poskytuje oporu pro dal komunikaci, kterou jak my tak oni od nynjka
meme uskuteovat a dle rozvjet. Rozlutili jsme vesmrn diamant a nyn vlastnme spolen kd. Jinmi slovy: zprva komunikovala nejenom informaci, ale komunikovala i o komunikaci sam.
M proto metakomunikan vznam a stvoila skutenost druhho
du, v n meme nyn pokraovat v dal komunikaci. To znamen, e se vytvoila komunikan pravidla pln podobn, jak to
bylo popsno na stranch 96 a 99. Ovem: zatmco tam jsme se
zabvali pouze omezovnm komunikanch monost pi kad
vmn informac a jejm negativnm, zuujcm inkem, jsou tady
podobn omezen zprvu nekonenho mnostv monost velmi
doucm vsledkem - vsledkem, kter nm umon v budoucnu
pi vmnch informac komunikovat vce a lpe.
Vechno to zn tak, zeje to nejen technicky mon, ale dokonce
velice prost. Nesmme vak pehldnout, e tu svou roli sehrv
jeden faktor, kter jsme sice zmnili v vodu, ale pak jsme ho u
nebrali v potaz: a sice ony obrovsk vesmrn vzdlenosti. Tebae
se rdiov vlny rychlost svtla, jsou monosti kosmickho spojen (pedn zprvy) velmi omezen. Pokud jde o mezihvzdn
vzdlenosti, pe Code,
je jakkoliv forma osobnho kontaktu zhola nemon. Vezmeme-li si, e prmrn doba
profesn kariry astronoma je tyicet let, me svmu partnerovi na planet, vzdlen
dvacet svtelnch let, tak nanejv poloit jednu otzku, a i planety Tau Ceti a Ypsilon
Ccntauri by mohl oslovit jenom dvakrt. U planet, kter jsou vzdleny sto nebo vce
svtelnch let je u. jeho situace pln smn. Mon si meme pedstavit, ale tko
meme brt vn, korespondenci s nimi, kter by vypadala asi nsledovn: ,.Ven
pane, v odpovdi na dotaz Vaeho praprapraddcka..." [29]
* Jej informan obsah je vak pesto uboh ve srovnn s masou explicitnch a
implicitnch informac, kter lze zprostedkovvat pomoc pirozenho jazyka. Vezmme si
znm bonmot, kter m osm slov: Pnov dvaj pednost blondnkm, ale en se s
brunetami." Abychom psemn objasnili jeho vznam nkomu, kdo nezn dvrn nai
kulturu, zpsob ivota, morlku, humor, krtce: nai skutenost druhho du, bylo by
teba mnoha stran podrobnch vklad.

182

Toto nen samozejm jedin nmitka, kter se d vznst vi mimoplanetmm radiokontaktm. Pedevm je na povenou, e se tk
jen tch nejkonkrtnjch fyziklnch aspekt skutenosti (prvnho
du). Krom toho se mohou jejich a nae skutenosti natolik rozchzet,
e je vzjemn dorozumn prakticky nemon. *' Dve ale ne si
zkusme, by jen piblin pedstavit si, jak mohou vypadat tyto mimozemsk skutenosti, seznamme se s nkolika dalmi metodami,
kter byly navrhovny k navzn mezihvzdn komunikace.

Radioglyfy a Lincos
Velmi diferencovan systm pro vysln zprv do vesmru navrhoval ji roku 1952 v jednom svm lnku britsk uenec Lancelot
Hogben. Pest tento lnek nen sice zrovna jednoduch, na
tene vak zapsob pronikavost a dslednost. Hogbenovy
vahy sahaj od volby nejranj a nejjednodu komunikace a
ke zprostedkovn filosofickho pojmu self", a tm zasahuj daleko do skutenosti druhho du. Zkladem a vchozm bodem jeho
kosmick syntaxe, oprajc se o radioglyfy", je pojem sla:
Okolnost, e lid, kte pouvaj nejrznjch psem a jazyk, pitom vdy vyuvaj
te indo-arabsk seln soustavy, dokazuje, e nejuniverzlnjm pojmem je slo. 172]

Na slech je podle Hogbena zaloena astronomie. Toto je podle nj

rozhodujc krok. K tomu, abychom ho uinili, jsme asi v jet t
situaci, ne v jak se nachz trosenk na exotickm ostrov, kter se
me zat bezprostedn dorozumvat s obyvateli ostrova tak, e bude
ukazovat na pedmty a nau se zvukov symbol (slovo), kter je
s nimi spojen. My nejdnve musme vynalzt techniku, jak ukazovat
na vci, a tyto vci" musej bt pedevm astronomick danosti, kter
jsou znmy jak mimozemskm bytostem, tak nm.
* K tomu jednu pozemskou analogii: Neandrtlec mohl zejm zemt stejn jako my na
zpal plic, pesto je vak n vvojov stupe daleko vy ne. ten jeho.

183

Jet sloitj jazyk pro meziplanetrn komunikaci vypracoval

roku I960 profesor Freudenthal, matematik na Universit v Utrechtu
a pojmenoval ho Lincos (lingua cosmica) [45]. Tak tento jazyk se
hod k vysln rdiovmi impulsy a vychz z hlen sel, doplnnch algebraickmi znaky jako +", ,.-", ,,=" a dalmi, jejich
vznam je objasnn jednoduchmi poetnmi pklady. Z tchto
zkladnch prvk rozvj Freudenthal aritmetiku a symbolickou
logiku. Ve druh kapitole sv knihy, kter je jakmsi kurzem v lincosu, pojednv o pozemskm pojmu asu. Tmt stylem, jasnm
a logickm, kterm se vyznauje cel kniha (je ovem obsahuje
hodn stran symbolick- logiky, srozumiteln jen logikovi nebo
matematickmu lingvistovi), rozvj dle vznam slov, kter se tkaj
chovn, tzacch zjmen a zejmna abstraktnch sloves jako jsou
vdt", vnmat", rozumt", myslet" atd. V zvru tto kapitoly je
ji lincos schopen vyjdit paradox lhe (mue, kter k sm o sob:
J lu"). tvrt kapitola pojednv o prostoru, pohybu a hmot.
Freudenthal je pesvden o tom, e nae zpsoby ivota na Zemi
a pojet skutenosti me bt sdleno mimozemskm bytostem
stejnm zpsobem, jakm ume sv vlastn dti.*1
* Na konferenci o komunikaci s mimozemskou inteligenc, kterou uspodala v z
roku 1971 Armnsk akademie vd v astrofyzikln observatoi v Byurakanu, odeznlo
hodn pochybnost na adresu tohoto pedpokladu. Protoe by tyto pochybnosti nemusely
bt nezajmav pro tene, kter je zbhl v matematick logice, rd bych se zde o nich
krtce zmnil:
Existuji dosti pdn dvody domnval se, e jakkoliv komunikace, aby j bylo rozuml,
mus komunikovat sv vlastn vysvtlen, e se mue zamotal do veobecn znmch
problm sebereflexe a vytvoil russelovskparadoxy. S tmto problmem jsme se ji setkali
v souvislosti s pouitm vlnov dlky pro mezihvzdnou radiokomunikaci, a to v tom
smyslu, e sdlil si, jakou frekvenci budeme pouvat, pedpokld prv to (toti
komunikaci), co m bt navozeno za pouit sprvn frekvence (toti, komunikace). Tm je
uzaven paradoxn kruh. Toto mus nastal i tehdy, kdy se njak sdlen sna samo
vyslovil, jak je Iebu mu rozumt. Nebo od chvle, kdy Giidel zveejnil svj teorm
nerozhodnosti, vme, e dn systm se neme zcela vysvtlil nebo dokzat sm, bez.
toho, e by k lomu nemusel pouil pojm, kter nen schopen odvodit sm ze sebe, ale kter
si mus takkajc vypjit z njakho irho systmu, kter um vysvtlovat a dokazovat, a
tm se mus vzdt

184

Zprva z roku 11 000 ped n.l.?

Ji ped lety se stalo rutinn zleitost vysln z informanch a
pionnch satelit, obhajcch Zemi bez posdky. Z ist technickho hlediska je proto docela dobe mon, e by njak rozvinutj civilizace ze vzdlench planet mohla do na slunen
soustavy poslat podobn kosmick sondy. Podle nzoru profesora
Bracewella z Vdeckho rdiovho institutu Stanfordsk university
by takovto monost navzn komunikace mla znan vhody
oproti metodm, kter jsme zde ji zmnili. Sondy by byly vyslny
do tch slunench soustav, o nich se d pedpokldat, e najedn
i na vce z jejch planet existuj pedpoklady pro rozvinut inteligentnho ivota. Byly by podle veho naprogramovny tak, aby v
dan soustav zaaly obhat kolem slunce v takov vzdlenosti,
kter je optimln pro organick ivot, a ppadn zachycovaly a
pedvaly nazpt uml rdiov signly, pichzejc z planet v
tto zn. Jinou monost by bylo nechat je pasivn tyto signly
ukldat a nakonec je dopravit k vyhodnocen nazpt dom. Protoe
by onm vzdlenm civilizacm muselo bt jasn, e nae slunen
soustava pat k tm. na kterch jsou podmnky pro existenci vyho
sv vlastn uzavenosti a prokzalelnosti. irho systmu se to ale tk pln stejn - co se
te jeho konzistence a prokazatelnosti. Ve vlastnm oboru psobnosti je zas on
neposouditeln, a tak pokrauje dl ada objasovn objasovn objasovn atd. ad
infinitum. K naemu elu potebujeme ovem njakou formu sdlen, kter je pln sama
v sob -jde o nutnost, kterou na konferenci v Byurakanu zdrazovali zvlt sovtt
akademici Idlis a Panovkin. [151 ].
Jako by nebylo jet dost na tlo alostn neplnosti, mli bychom se zmnil o dal
komplikaci v lto speciln oblasti logiky. V knize Laws of Form" [26 J tvrd G. Spencer
Brown, e mue dokzat, e Godelv dkaz v dnm ppad nen tak definitivn a
neotesiteln, jak se. m veobecn zato. Jeho leze vychz z. toho, e systm um de facto
Iranscendovat sm, co. znamen, e se um tak kajc dokzat zven sm a s tmto
dkazem pak znovu vstoupil do svho vlastnho oboru psobnosti. Laws of Form" je jist
dlo gnia; a. do dneka jsem ovem nepotkal mnoho tch, kte ho neodloili ji na stran
2. Vtina lid si nev, e je schopna ho pest - a to i pesto, .e Brown v pedmluv
uvd, e porozuml jeho knize nevyaduje od tene nic vc ne znal anglitinu, sla a
zpsob, jakm jsou sla obvykle prezentovna" [27j.

185

ivota, nepovauje Bracewell vbec za absurdn, e se takov sonda mon u del dobu zdruje v blzkosti na Zem a pln zde v
mnoha smrech tyt funkce jako nae vlastn elektronick
pionn satelity a letadla. Podstatn rozdl bude vak nejsp v
tom. e jejm elem asi nen tajn ns piclovat", ale naopak na
'sebe upozornit. Podle Bracewella by toho mohlo bt nejjednodueji a nejnpadnji dosaeno tm, e by tato sonda automaticky
a na stejn vlnov dlce zopakovala zachycen rdiov signly.
Pokud by byl s nmi navzn prvn kontakt tmto zpsobem, mohlo
by se podle Bracewella pejt k nsledujcm krokm:
Abychom dali sond zprvu, e jsme obdreli signl (kter ona zopakovala),
museli bychom ho vyslat jet jednou. Pak by vdla, e je s nmi v kontaktu.
Po nkolika rutinnch opatench, zamezujcch omylm a ovujcch nai senzibilitu, by pak zaala vyslat svoji zprvu s obasnmi peruenmi, aby mla jistotu, e nezapadl za zemsk horizont. Pekvapilo by ns, kdyby zatek zprvy ml
podobu pedn televiznho obrazu?
Tyto detaily a nezbytnost nauit sondu na ei (vyslnm njakho obrzkovho
slovnku'1) jsou fascinujc, ale nejev se bt dnm problmem, jakmile jednou
bude kontakt se sondou navzn. Ten je hlavnm problmem. [21 ]

Ne bychom sondu objevili, bylo by pro ns opakovn naich

rdiovch signl velkou hdankou, protoe by neexistovalo dn
vdeck vysvtlen tohoto zvltnho echa.
Prv toto se vak pihodilo v roce 1927, kdy jeden radiotelegrafista v Oslo zachytil signly holandsk krtkovln stanice PCJJ
z Eindhovenu, kter o ti sekundy pozdji nsledovaly signly, kter
byly s naprostou jistotou jejich zopakovnm. Pozoruhodn jev byl
podroben zkoumn all. jna 1928 se podailo tento zvltn kaz
zopakovat experimentln: PCJJ vyslalo zvl siln signly, a zachyceny byly opt nejen tyto signly, ale i jejich echo. Na pokus
dohlel Dr. van der Pol z Philipsovy rdiov spolenosti a ednci
z norsk telegrafn sprvy v Oslo. Fyzik Carl Strmer, kter pokus
vedl. o nm informoval dopisem asopis Nature [1701. Podobn
echa zachytila v nsledujcch letech i jin stanice.
Jak u jsme vidli, vyvolv vskyt udlost, kter nezapadaj do
186

naeho vkladu skutenosti - a tud vskyt jakhosi stavu dezinformace -, okamit hledn, jak /.integrovat tato ruiv fakta (ruiv svou rozporuplnost) s dosavadnm obrazem o svt. Takovou
situaci pedstavuje rbus, vyvolan nevysvtlitelnm rdiovm echem.
Na co se vlastn onoho 11. jna roku 1928 v Eindhovenu pilo'7
Van der Pol v Eindhovenu odeslal dohodnutou zprvu, tvoenou
temi body, nsledovanou vdy pauzou, trvajc ticet sekund. Jak
on, tak i pjemce v Oslo obdreli pot na stejn vlnov dlce adu
ech s nsledujcmi zpodnmi:
8, 11, 15.8, 13,3,8,8,8, 12, 15, 13,8,8.
Tato srie nm ihned pipomene podobn problm, kter jsme
probrali v kapitole o nhodnosti a uspodanosti (strana 64 a n.), a
sice selnou adu a otzku, zda je nhodn nebo m njak vnitn
d. Dovolm si zde peskoit tuto adu mezer a rovnou pejdu k
vkladu, kter k eindhovenskmu experimentu uvedl Duncan A.
Lunan [92] z University Glasgow:
Prvn echa, zachycen v Oslo, nsledovala vdy se zpodnm t
sekund po vlastnm signlu, a tento jev petrvval vce ne rok a
do experimentu v jnu 1928, pi nm se zaaly vyskytovat ve
zmnn odchylky ve zpodnch echa. Aby se mohl njak signl
vrtit na Zemi v podob echa se zpodnm t sekund, mus se objekt, kter toto echo vytv, nachzet piblin ve vzdlenosti
Msce. Kdy budeme pedpokldat, e by se mohla naplnit
Bracewellova pedpov a kolem Zem by krouila njak vesmrn
sonda, pak by nm takovto echo, kter by vyslala, kalo, e se
nachz zhruba na stejn obn drze jako Msc.*'
Kdyby to vak i nakrsn bylo vechno pravda, co by nm vlastn
mlo toto echo sdlit, k emu pak ony nhl rozdly echa - zvlt
kdy vechny mly ten sam pvod? Spe se d pedpokldat, e
tato zpodn echa pedstavuj druhou fzi navazovn komunikace.
Jak vak maj smysl?
Lunan piel s nsledujc hypotzou:
* To, e jde o domnnku vrohodnou, posiluje fakt, e eindhovensk stanice byla
tehdy jednou z nejsilnjch na evropsk pevnin, a mohla bt tud s velkou
pravdpodobnost clem, vybranm eventuln sondou, ptrajc po signlech.

187

1
Me se zdt absurdn sestavovat njak signl ze zpodn - tak jako u telegramu,
kter obsahuje pouze slovo stop" v rznch asovch odstupech -, ale kdy se na to
podvme bl, m tento systm pro nepmou, mezihvzdnou komunikaci urit
vhody. Lep metodou je vyslat obrazy, ne napklad snc bod a ar, v nich
kad bod nebo ra pedstavuje jedno pole v njakm rastru. Zprva, zaloen
na rznch zpodnch podlh i menmu nebezpe, e bude zkomolena. [93]

Pot zopakoval nespn pokusy z roku 1928 vynst zpodn

asu v souadnicovm systmu na osu y" (vertiklu). Nakonec je
vynesl na horizontlu (osu x") a echa samotn na osu y" a dospl
k pozoruhodnmu objevu. Aby ten pln ocenil jeho ohromujc
jednoduchost, musel by pest Lunanovu zprvu, ale i zbn pohled
na diagram (obrzek 12) dv tuit, jak elegantn byl jeho vklad.

188

Lunan vzal osmisekundov zpodn jako stedn hodnotu, vynesl ji proto pmo na osu ,,y", a rozdlil tm svisle diagram na dv
poloviny. Napravo se dostala zpodn, kter jsou del ne osm
sekund. Vytvej obraz rozestaven hvzd Bootes, jejich centrln
hvzda, Honk, ovem chyb. Na jeho mst se nachz est echo
srie, jedin, kter mlo zpodn pouh tri sekundy, take se dostalo
do lev poloviny diagramu. Aby bylo zobrazen souhvzd Bootes
pln, bylo by poteba tento bod pouze otoit o 180 stup okolo
vertikln osy a dostat ho na pravou stranu diagramu. Tm by zapadl
do pozice chybjc hvzdy Ypsilon Bootis. Pokud nejsou Lunanovy hypotzy zaloeny cel na njak zkladn, dosud neodhalen
chyb, vedou nutn k tomuto zvru: Zprva sondy prezentuje
obrzek Bootes a d ns, abychom provedli nezbytnou korekci
pozice Ypsilon Bootis, opravenou zprvu odeslali nazpt sond, a
takto j dali najevo, e jsme zvldli druhou lekci na vesmrn
komunikace. Toto, jak se zd, zcela podporuje Bracewellovu domnnku [21], e takov sonda by byla s to pijmout komunikaci s
nmi na bzi obrazu njak konstelace (samozejm konstelace z
pozemsk perspektivy, tedy takov, jak se nm jev ze Zem).
Nejpozoruhodnj na Lunanov vkladu je vak to, e nejvt
hvzda Bootes, Alfa Bootis (nazvan tak Arkturus), nen na diagramu ve sv dnen pozici, aleje tam, kde byla - dky sv relativn
vysok vlastn rychlosti (stlice nejsou ve skutenosti stl"!)
-ped tincti tisci lety! Pro Lunana to znamen, e sonda se dostala
do na slunen soustavy jedenct tisc let ped Kristem a e kolem
na planety mlky krouila tak dlouho, dokud jsme neobjevili rdio a nepostavili vyslae. Teprve kdy zaaly ped nkolika desetiletmi ze Zem vychzet dostaten siln signly, aktivovala se a
zaala plnit svj kol, pro kter byla sestrojena a vyslna k nm
obyvateli jedn z planet Ypsilon Bootis (ve slunen soustav, na
kterou zprva podle veho pedevm odkazuje).
Akoliv se tento vklad me zdt fantastickm, je teba pesto
piznat, e a npadn mnoho detail zde vytv smyslupln celek,
ne aby se Lunanova hypotza dala zavrhnout jako ir spekulace.
Jeho vklad je povaovn spe za natolik zvan, e v dnen
189

dob probhaj experimenty, jejich clem je potvrdit nebo vyvrtit

tuto hypotzu. Sloitost tchto experiment zde mohu jen v krtkosti
naznait.

Pioneer 10
3. bezna 1972 byla vyputna sonda Pioneer 10. S n je svzn
dal pokus navzat mezihvzdnou komunikaci. Pioneer 10, kter
v prosinci 1973 proletl kolem Jupitera a je s to opustit nai slunen
soustavu, m na sob pipevnn 15x23 cm velk, pozlacen hlinkov ttek (obrzek 13). *' Protoe ho jeho kurs vede do kosmickho
prostoru, kter je podle astronomickch pojmu przdn, jsou jeho

ance, e bude nkdy nalezen, velmi nzk. Kdyby vak pesto byl
jednou na sv tich pouti przdnm kosmem v dalek budoucnosti
objeven njakou vysoce rozvinutou civilizac, m tento vvsn ttek
onm bytostem poskytnout vklad o na Zemi - pinejmenm o
tom stavu, kter byl na Zemi ped miliny nebo dokonce miliardami
let.
Nejdleitj soust tohoto ttku je vzorec zen v lev
polovin obrzku a schematick znzornn na slunen soustavy
na spodnm okraji obrzku. Jak k profesor Sagan, autor tto obrazov zprvy, pedstavuj ry se svmi binrnmi rozdlenmi charakteristick vzorec zen pulsaru:
Pulsary jsou rychle krouc neutronov hvzdy, kter produkuj katastrofick hvzdn
exploze (...) Domnvme se, e vdecky vysoce rozvinut civilizace hy nemla dn
pote rozpoznat v tomto vzorci zen zobrazen pozic a period trncti pulsar v
relativnm vztahu k slunen soustav, z n sonda pochz.
Pulsary jsou ale kosmick hodiny, a mra jejich zpomalovn v asovm prbhu je
pesn znma. Pjemci zprvy se tedy nebudou ptt jen kde bylo vbec mon vidt
trnct pulsar v tto relativn pozici, ale tak kdy. Odpov zn: jedin z velice mal
oblasti Mlen drhy a v jednom jedinm roku existence tto galaxie. Uvnit takto mal
oblasti existuje mon tisc hvzd. Pouze o jedn z nich se d pedpokldat, e m soustavu
planet v takovch relativnch odstupech, jak jsou zobrazeny na spodnm okraji obrzku.
Jsou tam rovn schematicky udny piblin velikosti planet a jejich obnice.
Schematicky je tak naznaen potek drhy sondy, vyputn ze Zem, a j e j prlet
kolem Jupitera. ttek tedy identifikuje jednu hvzdu ze zhruba 250 miliard hvzd a jeden
rok (1970) z asi deseti miliard let. [149]

Pesvdivost a logika tchto vah je bezesporn. Je jen politovnhodn, e pravdpodobnost, e zprva se dostane do rukou njak mimozemsk civilizaci je jet men ne ance ztroskotanho
nmonka, kter svuje zprvu v lhvi moskm vlnm.
Prav strana obrzku naproti tomu vzbudila velice komick a
neekan reakce na na Zemi. Jak znmo, zobrazen na ttku
publikovaly noviny a asopisy a Saganovi (obrzek ovem navrhla
jeho ena) pilo nesetn dopisu z celho svta. Nkolik rozum* Identitick ttek byl vyputn clo kosmu i s Pumeerem 11 o rok pozdji.

190

191

njch ohlasu pochybovalo o srozumitelnosti obou lidskch postav,

pedevm o muov zvednut pai. M toto gesto skuten univerzln vznam pozdravu? Nen to hrozba, nebo nem tm bt
eeno, e musk pae je permanentn zahnut do pravho hlu?
Dle by bylo mon, e zmenen nohou a dalch st tla obou
postav z perspektivy, kter je pro ns samozejmou, mue vst jin
bytosti k pozoruhodnm vahm o na stavb tla, protoe jejich
zpsob prostorovho zobrazen mue bt od toho naeho naprosto
odlin. Do vci se vloily pot bojovnice za ensk prva a stovaly si, e postava eny je prezentovna pli pasivn. Nakonec
se stala pedmtem morlnho brojen nahota obou postav. Toto
vechno je o to komitj, e na postav eny nen zakresleno
pohlav, zjevn proto, aby se pedelo puritnskm nmitkm a v
pehnan snaze vyhnout se nejhormu". e se tomu autoi stejn
nevyhnuli, dokazuje jeden dopis tene z Los Angeles, publikovan v Time ech:
Musm ct, e ni okovalo nestydat vyobrazen muskch a enskch pohlavnch
orgnu na t i t u l n stran Times. Tento zpsob sexuln indiskrtnosti sniuje rove,
kterou si zvykla veejnost spojovat s Timesy.
Ne dost na tom. e musme strpt bombardovn pornografi z. film a obscnnch
asopis? Nen smutn, e zamstnanci naeho kosmickho centra povaovali za nutn
rozit takovou pnu za hranice na slunen soustavy? [150]

pmo a linern odvodit z vvojovch stdi, kter jim bezprostedn pedchzej; spe jsou diskontinuln a nepedvdateln. Tot
me platit o skutenostech druhho du kdesi ve vzdlenm kosmu. Nkdy se nememe pochlubit ani tou minimln mrou vhledu
do psychologickch, kulturnch a socilnch faktor, kter by nm
dovolily udlat si njakm zpsobem spolehliv zvro naem vlastnm vvoji tady na Zemi. Lidstvo jet neexistuje dostaten dlouho
na to, aby nm to umoovalo odvodit si obecn zkony kulturn
evoluce (pokud vbec njak takov zkony existuj *>. A jin
srovnn nemme.
Pedstavme-li si djiny evoluce ivota na na planet od jeho
vzniku do dnen doby jako 24tihodinov den, objeven se
inteligentnho ivota by spadalo do poslednch sekund ped
plnoc. S tm, jak se nm da pronikat stle hloubji do na
minulosti, do onch dlouhch hodin, kter pedchzely nkolik
vtein trvajc lidskou existenci, roziuje se nae vdn o zkonitostech vvoje organickho ivota za tch fyziklnch
podmnek, kter se obecn tkaj na Mln drhy. Z tto
perspektivy se d odvodit alespo nkolik zvr o monch
formch vskytu vyho ivota na jinch planetch. Autoi
projektu Kyklop k tomu kaj:
Nehled k morfologii jinch inteligentnch bytost musej bt jejich mikroskopy,
teleskopy, komunikan systmy a elektrrny v jistm asovm okamiku jejich historie
tm stejn jako nae. Jist tu budou rozdly v poad objev a v pouvn postup a

Nepedstaviteln skutenosti
Obecn vak tyto problmy s navazovnm kontaktu s mimozemskou inteligenc nejsou vbec k smchu. To, jak budou mt dopady
takov kontakty na lidstvo, si vbec nelze pedstavit. Hlavnm dvodem je to, e rozvoj inteligentnho ivota urit nem njak linern
prbh. U u impanz a delfn jsme vidli, e ji v prodnch
evolunch procesech existuj jist hranice komplexity, napklad
organizace mozkov hmoty, s jejich dosaenm se nhle a skokem
vytvej nov schopnosti a monosti. Tyto nov podoby se nedaj
192

stroj, pesto jsou vak technick systmy ovlivnny vce fyziklnmi zkony optiky,
termodynamiky, elektrodynamiky nebo atomovch reakc,
* Toto vysvt mimo jin z. pmgnz mskho klubu (skupiny mezinrodnch odbornk)
o socio-ekonomickm vvoji lidstva. 1 pes velmi sloit, za pomoci komplikovanch
matematickch model vypracovan pedpovdi se zd tm nemon jt o hodn dl ne
o tvrt stolet dopedu a rok 2100 se zd bt hranic, kterou nedokou pekroil ani ty
ttejpibljjijpiognzy.
Slu se ovem zmnit, e pes vechny tyto tkosti kr dopedu velice rozvn a
opatrn zkladn vzkum sovtskch vdc. O jejich dosavadnch vsledcch se ten
dote v Kaplanov knize Extraterrestrial Civilizations" [78j, zejmna v kapitolch V a VI.

193

ne zvltnostmi jejich zpsobu ivota. Z toho plyne, e si nemusme dlat starosti s

problmy vmny informac mezi biologickmi formami rznho pvodu. A naveme
kontakt s jakoukoliv formou inteligence, budeme s n sdlet irokou zkladnu technologie a
vdeckch poznatku o matematice, kterou bude mono pout k vybudovn jazyka, kter
zprostedkuje tv nejsubtilnj pojmy. [137]

Z tohoto pohledu nen dokonce vbec nesmysln pedpokldat, e

takovto vmna informac (mon, e velice jednostrann) by musela
bt velice prospn pro n vlastn pokrok, a tu a tam lze dokonce
zaslechnout nzor, hledc do vzdlen budoucnosti, e bychom touto
cestou mohli pevzt mimozemsk een tak nalhavch problm, jako
je kontrola tpen atom nebo populan exploze. Dsledky
meziplanetrn vmny informac by ovem mohly bt stejn tak dobe
pln jin. *>
A tm jsme se dostali k jdru vci. Pedevm -jak k Bracewell mrtnost vysoce vyvinutch civilizac je mon tak velk, e momentln jich existuje v njak slunen soustav jen velmi mlo (21 ].
To by mohlo znamenat, e zmnn metaforick sekundy jsou de facto
nae posledn. Pelidnn, zamoen ivotnho prosted, mon
nuklern katastrofa, v kadm ppad ale nrst morln
slabomyslnosti jsou mon symptomy smrti kad (nejenom na)
c i v i l i z a c e . Mon jsme doopravdy dinosaury, odsouzenmi na
vymen. **) Ale i kdyby tomu tak nebylo, lovku pipadne zatko
sdlet njakou velkou euforii nad oekvanmi zzranmi
*Abychom byli spravedliv k aiitorum Projektu Kyklop, musme, se pidret toho,
e si nedlaj dn velk iluze o prognze tchto informanch vmn:
Jedin, co se d o tchto proroctvch ct s jistotou, je to, e jakkoliv mohou bt i vysoce
zajmav, tm urit jsou vechna falen. Abychom tomu porozumli, pedstavme si
jen, jak nepedvdateln byl n vlastn pokrok za poslednch dva tisce let. Kdo z
antickch eku nebo Alexandrovou kdy pedvdal temn stedovk, objeven Novho svta
nebo atomov vk? Kdo z. naich pedk, jakkoliv bxli v mnoha smrech moud,
pedpovdl automobil, televizi, antibiotika nebo pota? Pro Aristotela byl fakt, e lid
umj stat, dkazem, e maj dui. A niv tu sedme a pokoume se nco pedpovdat o
svtech tie z.a dva tisce, ale za sto tisc nebo dokonce za miliny let, a jet k tomu o
svtech, kter maj zcela samostatn pvod! [138]
** Ve zmniuovanm lnku Bracewell spekuluje o lom, e takov obce (vysoce
vyvinut civilizace) zanikaj mon v pomru dv za rok (10' za 500 let)... "

194

dopady, kter by plynuly z kontakt s mimozemskou inteligenc. Pn

skryt za takovm optimismem pehl nkter hol psychologick
fakta. Utopick idea invaze neptelskch bytost z vesmru na nai
planetu se d ignorovat se znanou jistotou, otzka naeho
psychologickho a spoleenskho ovlivnn vdomostmi jinch, vysoce
rozvinutch civilizac, se ignorovat ned. Jedinou vzdlenou analogi,
kterou mme na Zemi k dispozici, je katastrofln dopad na civilizace
na primitivn" kultury, jako jsou Eskymci, australt Kovci a
jihoamerit Indini. N morln vvoj zstal daleko vzadu za
vdeckmi a technickmi pokroky. Nhl monost disponovat jet
mnohem pokroilejmi vdomostmi, kter by nae vlastn mylen
nenadle katapultovalo o tisce let dopedu - bez monosti souvisl
kontinuln integrace, by mlo vskutku nepedstaviteln konsekvence.
Klinickou zkuenost je dokzno, e nhl konfrontace s informacemi v
pehnan me me mt dva nsledky: Bu vede k tomu, e se vi
novm faktm uzaveme a pokoume se t, jako kdyby neexistovaly,
nebo ztrcme kontakt se skutenost. Oboje je vak svou povahou
bludn.

Imaginrn komunikace
V tto posledn kapitole knihy bych rd uvedl nkolik pklad
komunikanch kontext, kter jsou zcela imaginrn, a pesto - nebo
prv proto - vedou k velice zvltnm a prakticky neeitelnm
rozporm. Tm, e se o to pokoum, fuuji" do emesla matematikovi.
Jeho kolem, jak to kdysi definovali Nagel s Newmanem, je odvozovat
pouky z postulovanch pedpoklad, piem jeho -matematikovou starost nen zkoumat, jestli jsou tyto, jm pedpokldan axiomy
pravdiv" [116].
Tento druh mylenkovho experimentovn, ve kterm se nejprve
postuluje njak vta imaginrnho obsahu, a ta se pak sleduje a do
svch nejzazch logickch konsekvenc, se neomezuje jen na istou
matematiku. Condillac ho napklad pouil k odvozen sv asocian
psychologie. Vyel z ideje jaksi sochy, kter m dl
195

vc nabvala lidskch vlastnost, e si ji nakonec, psn logicky

vzato, pedstavoval obdaenu sloitjmi a sloitjmi schopnostmi ctn. Klasickm pkladem pouit imaginrnho modelu je
pedevm slavn Maxwelluv dmon. Jedn se tu o drobnou bytost,
kter se zabv otevrnm a zavrnm spojovacch dvek mezi
dvma ndobami, naplnnmi stejnm plynem. Je znmo, e molekuly plynu se pohybuj prostorem nepravideln a rznou rychlost.
Tento dmon otevr, resp. zavr spojovac dvka tak, aby se z
ndoby B do ndoby A mohly pesunout jenom molekuly s vysokou
rychlost (vysokou energi), zatmco v opanm smru pout jenom
pomal molekuly (tedy takov, kter maj pomalou rychlost). Zvr,
k nmu musme dojt, je, e se tm v prostoru A zv teplota,
akoliv pvodn byl v obou ndobch plyn stejn teploty. To je vak
v naprostm rozporu s druhou vtou termodynamiky, a tebae to
cel nebylo ,,nic ne" intelektuln hka, trop tento dmon v
teoretick fyzice u del as sv neplechy pod oznaenm Maxwelluv paradox. Na een piel a Leon Brillouin (povzbuzen
jednm lnkem Szilardovm) - kter dokzal, e pozorovn
molekul dmonem pedstavuje nrst informac uvnit systmu a
e tento nrst informac pesn odpovd zven teploty, kter
dajn zpsobil tento dmon. Zatmco nm laikm se tedy idea
takovto bytosti zd naprosto absurdn a nevdeck, pivedla fyziky
k dleitmu poznn o interdependenci mezi energi a informac.

Newcombv paradox
Nkdy bv seznam klasickch paradox rozen ojeden obzvl
fascinujc paradox. Vidli jsme to na pkladu vzova dilematu
a rovn na stran 126 jsme se krtce zmnili o paradoxnch pedpokladech. Oba pklady se zhy staly tmatem mnoha publikac.
V roce 1960 narazil teoretick fyzik z laboratoe na vzkum zen
z Kalifornsk university v Livermore, dr. William Newcomb, na
nov paradox - dajn tehdy, kdy se snail vyeit vzovo
dilema. Zprostedkovan se o nm - pes rzn lidi - doslechl profe196

sor filosofie z Harvardovy university Robert Nozick, kter ho publikoval pi jedn slavnostn filosofick pleitosti v roce 1970 [118].
V roce 1973 recenzoval tento refert v Scientific American [53]
matematik Martin Gardner, a vyvolal tm takovou vlnu pspvk,
e po dohod s Nozickem se celm problmem a eenmi, kter
navrhovali teni, zabval jet v dalm lnku [54].
Principiln vznam tohoto paradoxu pro nae tma spov v tom,
zeje zaloen na komunikan vmn s imaginrn bytost, bytost,
kter m schopnost tm na sto procent pedvdat rozhodnut lovka. Nozick definuje tuto schopnost (a chci tene upozornit na to,
a se s touto definic seznm velmi pozorn, protoe jej pochopen
je nezbytn pro to, co nsleduje) tmito slovy: Vte, e tato bytost
asto sprvn pedpovdla vae rozhodnut v minulosti (a e, pokud
je vm znmo, se nikdy nedopustila chybn pedpovdi vaeho rozhodnut), a vte dle, e tato bytost sprvn pedpovdla rozhodnut jinch lid (...)" V tto definici se vslovn zdrazuje, e pedpovdi jsou tm, ale prv e jen tm zcela spolehliv.
Tato bytost vm uke dv mal uzaven truhly a ekne, e v
truhle slo 1 je kadopdn tisc dolar, zatmco v truhle slo 2
nen bu nic, nebo je tam milin dolar. Mte jen dv monosti, z
nich si mte vybrat: Buto mete otevt ob truhly a zskat
penze v nich, nebo si vyberete pouze truhlu slo 2 a zskte penze,
kter v n najdete. Dle vm tato bytost sdl, e u uinila nsledn
opaten: Pro ppad, e zvolte prvn alternativu a otevete ob truhly
(toto rozhodnut ovem bytost pedpokldala), ponechala druhou
truhlu przdnou, take vyhrvte jen tisc dolar z truhly slo 1.
Pokud se ale rozhodnete otevt jen truhlu slo 2 (a bytost opt
pedpov vae rozhodnut), vlo do n milin. Cel akce probh
takto: Bytost nejprve mlky pedpov vai volbu, potom vlo -na
zklad sv pedpovdi - do truhly slo 2 milin, nebo ji ponech
przdnou, potom vm sdl ony podmnky, a nakonec se vy rozhodnete. Budeme nyn pedpokldat, e cel situaci a podmnkm
dobe rozumte, e ona bytost v, zej rozumte, e vy vte, e ona to
v, a tak dle - pesn jako pi kadm jinm interdependentnm
rozhodovn, kter bylo popsno ve druhm dle.
197

Neekan na cel tto imaginrn situaci je, e m dv rovnocenn

logick een, kter jsou vak v naprostm rozporu. Tento rozpor
m za nsledek, e - jak velice rychle objevil Nozick a jak to tak
ukzala lavina tenskch dopis Gardnerovi - pravdpodobn i
Vy budete jedno z obou een ihned povaovat za ,,sprvn" a
samozejm" a pi nejlep vli nebudete moci pochopit, jak nkdo
me by jen na okamik brt vn druh een. Pesto se vak
daj snst pesvdiv dkazy jak pro prvn, tak pro druh rozhodnut, co ns znovu vrac do svta vykreslenho Dostojevskm,
ve kterm je vechno pravda, i prav opak".
Prvn argument zn: Pedvdavost on bytosti je tm stoprocentn spolehliv. Jestlie se tedy rozhodnete otevt ob truhly, pak
muste s nejvt pravdpodobnost potat s tm, e ona bytost vae
rozhodnut bude sprvn pedpovdat a nech druhou truhlu przdnou. Vyhrajete tedy pouze tisc dolar, kter le v truhle slo 1.
Kdy se ale rozhodnete otevt jen truhlu slo 2, pak ona bytost s
nejvt pravdpodobnost opt sprvn uhdla Vai volbu a v souladu s pravidly, kter sama stanovila, tam vloila milin. Z toho
plyne zdnliv se eleznou logikou, e byste mli otevt jen druhou
truhlu. V em je tedy vbec problm?
Problm se nm objev, projdeme-li si logiku druhho rozhodovacho
procesu. Jak jsme si u ekli; bytost nejprve pedpov Vae rozhodnut.
To tedy asov nsleduje a po jej pedpovdi. To ale znamen, e
ve chvli, kdy jste se rozhodli, ve druh truhle u milin buto je, nebo
tam nen. Ergo, pokud ve druh truhle u milin je a Vy se rozhodnete
otevt ob truhly, zskvte 1 001 000 dolar. Pokud je ale truhla slo
2 przdn a Vy otevete ob truhly, vyhrvte alespo tch tisc dolar
v truhle slo 1. V obou ppadech mte tedy o tisc dolar vc, ne
byste vyhrli, kdybyste si vybrali jenom druhou truhlu.
V dnm ppad, namtnou ihned zastnci prvnho argumentu:
Prv tuto vahu bytost jist sprvn pedvdala, a proto nechala
druhou truhlu przdnou.
To je omyl, rozhorl se zastnce druh argumentace: Bytost nco
pedpovdla, pak jednala, a te ve druh truhle u milin le (nebo
tak nele).
198

Je tedy jedno, pro co se rozhodnete, protoe penze jsou (nebo

nejsou) na svm mst u hodinu, den nebo tden ped vam rozhodnutm. Vae volba tud neme ani pinst penze do truhly
slo 2, pokud tam u nejsou, ani zpsobit jejich nhl zmizen,
pokud v n jsou. Vy. kte hjte prvn argumentaci, dlte chybu,
kdy pedpokldte, e tu psob njak zptn kauzalita - e svou
volbou zniehonic vyarujete milin, nebo e ho nechte vypait.
Penze tu buto jsou, nebo nejsou, dve ne se rozhodnete. V obou
ppadech by bylo nesmysln otevt jen druhou truhlu - skrv-li
se v n milin, pro byste se mli vzdvat i onoho tisce navc z
truhly slo 1 ? A co teprve, kdy je slo 2 przdn: urit pece
chcete zksnout aspo tch tisc dolar z sla 1 jedna!
Nozick vyzv sv tene, aby si paradox vyzkoueli s pteli,
znmmi nebo studenty. Pedpokld, e se rozdl tm pesn
na poloviny v tom, ke kter z argumentac se piklon. Krom toho
bude vtina z nich pesvdena, e druz snad neumj pemlet
logicky. Nozick ale varuje, e nesta spokojit se s tm, e nemu
vm, ale e by ml kad vdt, co je teba udlat. Nesta jen
hlasit a pomalu opakovat jeden z obou argument." Velice sprvn
poaduje, aby kad dovedl argument druh strany ad absurdum.
To se vak nepodailo zatm nikomu.
Je mon - ale podle toho, co vm, tak to a dosud nebylo takto
chpno -, e je cel toto dilema (a nkter rozpory a paradoxy,
ktermi se budeme zabvat v pasi o cestch do jinho asu)
zaloeno na konfzi dvou zsadn odlinch vznam zdnliv jednoznan subjunkce jestlie-pak. Ve vt Jestlie Karel je otcem
Jana,/?a/(:Jan je synem Karla" vyjadujeye.9f/;'<?-/?fl/:naase nezvisl vztah mezi obma osobami. Ale ve vt Jestlie zatlam na
tento knoflk, pak zazn zvonek" se jedn o ist kauzln vztah
piny a nsledku, a vechny kauzln vztahy v sob zahrnuj asov prvek, by by to byla teba pouh mikrosekunda, kterou potebuje
elektrick proud k tomu, aby se dostal od tlatka u zvonku.
Je tedy docela dobe mon, e prvn argument (otevt jen truhlu
slo 2) je zaloen na logickm, asov neurenm vznamu pojmu
pravdivosti jestlie-pak: Jestlie se rozhodnu otevt jen druhou
199

truhlu, pak truhla obsahuje milin." Zastnci druh argumentace

(kte se rozhodnou otevt ob truhly), se naopak odvolvaj na
druh, a sice kauzln, asov smysl, obsaen v jestlie-pak:
Jestlie u ona bytost uinila svoji pedpov, pak u do druh
truhly milin bu dala, nebo nedala, a v obou ppadech se zvyuje
m vhra otevenm obou truhel o tisc dolar." Druh argumentace
je tud zaloena na asov posloupnosti: Pedpov- (ne)vloen
penz do druh truhly - moje rozhodnut. J se pece rozhodnu po
pedpovdi a po (ne)vloen milinu do druh truhly, take moje
volba neme v dnm ppad zptn ovlivnit to, k emu dolo
ped n.
Je zcela evidentn, e by si een Newcombova paradoxu dalo
velice dkladnho a bazlnho objasnn, na jak bohuel moje kompetence nesta. Njakmu studentu filosofie by se vak dalo nabdnout jako zajmav tma pro disertaci. *'
V tomto bod se jednotliv nitky knihy zanaj spojovat do znateln pavuiny. Ukzalo se, zeje pro ns velice dleit otzka, jestli
se skutenost opr o njak zjevn d. Nartli jsme ti monosti:
1. Svt nem dn d. Pak by ale skutenost byla na stejn rovni
s koiifzn ivot by byl jeden velk, dsiv, psychotick sen.
2. Skutenost m njak d jen potud, pokud do n sami vnme
(interpunktujeme) njak d v prbhu vc - abychom zmrnili
svj stav existenciln dezinformovanosti. Zrove si vak nejsme
vdomi toho, e jsme to my sami, kdo dv svtu tento d. Tyto
sv vlastn pnosy" spe provme jako nco vn sebe" - tedy
v takzvan skutenosti.
3. Skuten existuje njak d, nezvisl na ns. Stvoilo ho jaksi vyho byt, na kterm jsme zvisl, ale kter je tu zcela
nezvisle na ns. V tomto ppad je nam nalhavm kolem s
tmto bytm komunikovat.
Prvn monost je natst vtina z ns pipravena ignorovat.
* Nen asi teba ani zdrazovat, e mj vklad se i zde ist povrchn dotkl jen tch
nejdleitjch aspekt danho problmu. Nozickovo pojednn [210] zachz
samozejm mnohem dl a probr se v nm ada velice zajmavch dalch vah a
pokus o een.

200

Pro ty, kte v tomto smru ztroskotali, je tu psychiatrie. Nikdo se

ale nevyhne tomu, e se mus rozhodnout bu pro druhou, nebo
pro tet monost - je jedno, jestli jen nejasn a nevdom. A toto
je podle mne dsledek, ped kter ns stav Newcombv paradox:
Buto se pedpokld, e skutenost (a spolu s n i prbh ivota)
je tu dna nemnn, jako nco nevyhnutelnho - a v tom ppad
se rozhodnete samozejm jen pro druhou truhlu. Ten, kdo si vak
osvojil pohled na svt slo 2, to znamen, e ten, kdo
pedpokld, zeje schopen rozhodovat se nezvisle a svobodn, a
v, e jeho rozhodnut nejsou dna pedem a e zejmna
neexistuje kauzalita, kter by nco zpsobovala zptn" (udlosti
v budoucnu by mohly pivodit nsledky v souasnosti nebo
dokonce v minulosti), ten se pochopiteln rozhodne otevt truhly
ob.
Jak ale zdrazuje ji Gardner [53], vechno toto se uskuteuje
na pozad prapvodn kontroverze mezi determinismem a svobodnou vl. Vidme, e tento netrpliv mylenkov experiment, tato
zdnliv absurdn vaha, kter jako by nemla nic spolenho se
skutenost - co by se stalo, kdyby njak bytost vdla skoro vechno pedem -, ns pivd k jednomu z nejstarch nevyeench problm filosofie.
O co tu jde, je pln jednoduch: Stojm-li ped kadodenn nutnost zvolit - ped jedno jakou volbou -, jak se rozhodnu? Jestlie si
skuten myslm, e moje rozhodnut a vechny ostatn udlosti jsou
determinovny pedchozmi pinami, tak u sama idea svobodn
vle (a spolu s n idea svobodnho rozhodovn) je absurdn. Pak je
pln jedno, jak se rozhodnu, nebo jakkoli volba, pro ni se rozhodnu, bude tou jedinou monou. Neexistuj dn alternativy, a i
kdybych si myslel, e existuj, je tato m vra pouhm dsledkem
njak piny, kter m sv koeny v moj minulosti. Cokoliv m
tedy v ktermkoliv okamiku napadne a cokoliv udlm, je pedem
dno tm, co nazvm kauzalizou *>, vy existenc, tm, kdo
* Vdeckm pojmem, kter se nejvce pibliuje on imaginrn bytosti z Newcombova
paradoxu, je pochopiteln kauzalita. ten by se mohl ptt, pro New-

201

metafyzicky tah za nitky, osudem - jak je prosm libo (pardon,

dn libo" - nazvm to tak i onak na zklad nevyhnutelnch
pin, tkvcch v m minulosti).
Jestlie vak vm, zeje m vle svobodn, pak iju v pln jin
skutenosti. Sm jsem strjcem svho osudu, a to, co dlm zde a
onde, vytv moji skutenost.
Pot je pouze v tom, e oba dva nzory jsou neudriteln. Nikdo
podle nich neme t, a si je hj sebevc. Kdy je vechno psn
determinovno, a tedy pedureno, jak m potom smysl snait se,
podstupovat rizika, jak mohu pevzt zodpovdnost za to, co dlm,
co znamen njak morlka, etika? Vsledkem je fatalismus. Nehled
k jeho obecn absurdnosti, je fatalismus stien jednm fatlnm paradoxem: Aby se lovk upsal tomuto pojet skutenosti, mus uinit
jedno ne-fatln rozhodnut - mus se v aktu svobodn volby piklonit k nzoru, e vechno kolem nj je pedem dno, a proto neexistuje dn svobodn volba.
Pokud jsem ale kapitnem na sv lodi jmnem ivot", pokud m
minulost nedeterminuje, pokud se tedy mohu v kadm okamiku
svobodn rozhodnout - na em jsou asi tak zaloena moje rozhodnut? Na njakm randomiztoru" v m hlav? - jak se trefn pt
Martin Gardner. Ukzku zvltnho dilematu nahodilosti a neuspodanosti jsme tu u ale mli. Nahodilost a neuspodanost se
ukazuj stejn matouc, jako kdy pedpokldte metafyzickou dc
bytost, kter stanovila pravidla, je musme deifrovat a pijmout,
je-li nm ivot mil.
Zd se, e nikdo nezn definitivn odpov, tebae se jich vycomb a Nozick zdrazuj, e tato bytost m schopnost pedvdat tm na sto
procent. Akoliv to, pokud vm, vslovn nezmiuj, jde pece jen o zjevnou analogii
s kauzalitou. Pojem kauzality nen v modern dob, jak znmo, absolutn, nbr,
tk se jen relativnch, statistickch pravdpodobnost. Vyhodm-li sv pero do
vzduchu, dopadne na zem. J to oekvm, protoe m pero (i jakkoliv jinx
pedmt, kter je t ne vzduch) se a dosud chovalo v tchto situacch v.d\cky
stejn, a nikdy (a pokud vm, nestalo se to ani nikomu jinmu) si neodskoilo na
strop mho pokoje. Ve svtle modernch vdeckch teori ovem neexistuje dvod,
pro by to pt nemohlo udlat.

202

zkouelo hodn za posledn dv tiscilet; od Hrakleita a Parmenida a k Einsteinovi. Abychom zmnili jen nkter z modern doby:
Pro Leibnitze je svt jeden obrovsk hodinov stroj, kter nathl
jednou pro vdy Bh a kter bude tikat navky, ani jeho bh me
bosk hodin njak mnit. Pro tedy uctvat Boha, kter je tv
v tv tomu, co sm stvoil - zejmna kauzalitu - bezmocn? Tento
pohled je podstatouji zmnnho scholastickho paradoxu (na s.245): Bh je zajatcem sv vlastn interpunkce; bu neum stvoit tak
velkou sklu, aby ji nedokzal nadzvednout; nebo um stvoit tak
velkou sklu, ale pak ji prv proto neum nadzdvihnout - a jak v
prvnm tak ve druhm ppad tedy nen vemohouc. - Nejslavnjm obhjcem extrmn deterministickho pojet je Pierre
Simon de Laplace:
Souasn stav vesmru musme tedy povaovat za nsledek dvjho stavu a
za pinu stavu, kter bude nsledovat. Inteligence, kterou mly v danm
okamiku vechny sly psobc v prod stejn jako vzjemn polohy jejich stic
a kter nad to staila i k tomu, aby tyto dan veliiny podrobila analze, je
vtlena do tch zkon pohybu velkch pozemskch tles jako tch nejlehch
atom; nic neponechv nhod a ped oima m jak minulost tak budoucnost. [85]

Ale pokud vm, v Laplaceov ivotopisu nenajdeme dn dkazy o tom, e by autor na tomto svtovm nzoru zaloil svj vlastn
ivot a e by ze svch nzor vyvodil jedin mon zvr, toti
fatalismus. Ve skutenosti byl vysoce aktivnm, genilnm vdcem
a filosofem, kterho hluboce zajmal sociln pokrok. Monod [102]
se naproti tomu pokou o een, jak u bylo eeno, na zklad
komplementarity nhody a nevyhnutelnosti. A slavn fyzik Max
Planck nartl ve sv pednce na Fyziklnm institutu Gottingensk university v ervnu 1946 vchodisko z tohoto dilematu tm, e
postuloval dualitu mezi vnjm, vdeckm stanoviskem a stanoviskem vnitnm, zaloenm na vdcov smlen. Tm se pro nj
stal spor mezi determinismem a svobodnou vl pouhm vdeckm
pseudo-problmem:
Vidno zven je vle kauzln determinovna, vidno zevnit je vle svobod-

203

n. Zjistmc-li toto, snadno se vypodme s problmem svobodn vle. Cel tento

problm mohl vzniknout jenom dky tomu, e se nebral dostaten zetel na hel
pohledu a e hel pohledu nebyl vslovn zmnn a dodrovn. Mme zde typiek
pklad zdnlivho problmu. Pestoe bv tato pravda dosud stle zpochybovna, pro m osobn nen dnch pochyb o tom, e je jen otzkou asu.
kdy se prosad a bude obecn uznna.

Po desetiletch, je od t doby ubhla, se ale nezd, e by se toto

een problmu svobodn vle dokalo veobecnho uznn. Jestlie
jde jen o zdnliv problm, zd se, e Planck piel se zdnlivm
eenm.
Naproti tomu Dostojevskij dn een nehled. Ten, kterho
Nietzsche nazval kdysi jedinm lovkem, kter by ho mohl nemu nauit z psychologie, stav ped ns problm zcela jasn: Je
a Velk inkvizitor ztlesuj svobodnou vli, resp. determinismus,
a oba maj jak pravdu, tak ji tak nemaj. Domnvm se, e modern
lovk, odkzan jen na sebe, se ocit tam, kde Ivan Karamazov
zakonuje svou pomu: Neschopn jak svobodn se podrobit
Jeovu paradoxu Bu spontnn!", tak nsledovat stejn paradox vychzejc od Velkho inkvizitora - namlouvajc mu iluzi
astnho mravenit, tebae toto svdn dnes znovu - a mohutn
- ov mezi mlde. To, co dlme kad den, a co budeme dlat
i nadle kad den a kadou minutu, je, e ignorujeme ob strany
tohoto dilematu: tm, e se ped tmto vnm rozporem uzavrme
a dlme, jako kdyby neexistoval. Vsledkem je zvltn stav, ktermu se pak k zdrav duch" nebo - s trochou ernho humoru - e
se nkdo pizpsobil skutenosti a e m smysl pro realitu".

Rovina
Existuje jedna mal, snad sto let star kniha, jejm autorem byl
tehdej editel City of London School, ctihodn pan Edwin A.
Abbott. Akoliv sepsal pes tyet dalch dl ze svho oboru, pojednvajcch o klasick literatue a nboenstv, ped totlnm
zapomnnm" - abychom si vypjili lapidrn vraz Newmanv
204

[117] - ho zachrnila ona tuctov kneka s nzvem Rovina

-Fantastick pbh v mnoha dimenzch" \\].
Akoliv nen sporu o tom, e Rovina je sepsna stylem - inu,
opravdu plochm, pesto je to velice neobvykl knka; neobvykl
nejen tm, e pedjm urit znalosti modern teoretick fyziky, ale
zejmna pro svoji bystrou psychologickou intuici, kterou nedokzal udusit ani rozvln viktorinsk styl. Mohli bychom si jen pt
- co vbec nen pehnan -, aby se kniha v njak modernizovan
verzi stala povinnou etbou pro stedokolky. ten zhy pochop
pro.
Rovina je vyprvnm obyvatele jistho dvourozmrnho svta.
Tedy skutenosti, ve kter je znma jen dlka a ka, ale nikoliv
vka; svta, kter je rovn jako arch papru a kter je zabydlen
arami, trojhelnky, tverci, kruhy atd. Ty se mohou svobodn pohybovat jen na tomto - nebo lpe eeno - v tomto povrchu, avak
nejsou schopny, stejn jako stny, nadzvednout se, nebo klesnout
nkam dol. Nen teba zdrazovat, e si nejsou vdomy svho omezen, nebo idea tetho rozmru, vky, je pro n nepedstaviteln.
Vyprav pbhu proije nco, co ho zcela ohrom a emu pedchz zvltn sen. Ve snu se najednou ocitne v jednorozmrnm
svt, jeho obyvatel jsou bu ry nebo body, kter se vechny
pohybuj po jedn a t sam lince dopedu nebo dozadu. Tuto linku
nazvaj svm svtem. Pro obyvatele linkov zem je naprosto
nepedstaviteln pomylen, e by se mohli pohybovat tak doprava
nebo doleva, namsto pouhho pohybu vped a vzad. Snc se marn
pokou nejdel ru v linkov zemi (monarchu tto zem) seznmit
se skutenost roviny. Krl ho pokld za duevn chorho, a nakonec snc tv v tv tak tvrdohlav zabednnosti ztrat trplivost:
Na mmit as dalmi zbytenmi emi? Vz, e j jsem dokonen tebe samho,
nebo ty jsi nedokonen. Ty jsi jen ra, ale j jsem ra z ar, v m zemi se tomu
k tverec: A i j. akoliv jsem neskonale vc ne ty. jsem takhle mal ve srovnn
s velkou lechtou v rovin, z n jsem piel v nadji, e se ti rozsvt ve tv nevdomosti. [2]

Po tchto lench tvrzench se krl a vichni rov a bodov pod205

dan vrhnou na tverec, kterho penese nazpt do skutenosti roviny

zazvonn budku.
Bhem dne se pihod dal mrzut vc. tverec u svho malho
vnuka, estihelnk *>, zkladnm pojmm z aritmetiky a jejmu
vyuit v geometrii. Ukazuje mu, jak poet tverench palc njakho tverce se d jednodue spotat tak, e se dlka jedn strany
v palcch umocn na druhou:
Mal estihelnk nad tm chvli dumal a pak prohlsil: Ale tys m taky uil
umocovat na tet: J si myslm, e 3-'mus mt taky njak geometrick vznam.
Co to znamen?" Nic, vbec nic," odpovdl jsem, alespo v geometrii to neznamen nic, protoe geometrie m jen dva rozmry." A pak jsem chlapci ukzal, jak
bod, kter se posune o ti palce, vytvo ru o tech palcch, kter se d vyjdit
slem 3. A jak ra o tech palcch, kter se posune opt o ti palce kolmo k sob,
vytvo tverec o dlce strany ti palce, co lze vyjdit jako 32.
Na co se mj vnuk znovu vrtil ke sv dvj nmitce tm, e m peruil a
zvolal: Take, kdy njak bod vytvo pohybem o ti palce ru o tech palcch,
kterou si zaznamenme slem 3; a kdy rovn ra o tech palcch, kter se posune
kolmo k sob, vytvo tverec o dlce strany ti palce, kter si zaznamenme jako 32;
tak mus tverec o tpalcov dlce stran, kter se pohne njak kolmo k sob (j
si sice neumm pedstavit, jak), taky nco vytvoit (sice si neumm pedstavit, co),
nco, co bude v kadm smru mit ti palce - a to bychom pak zaznamenali 3V
Jdi spt," ekl jsem mu, rozmrzel z toho, e m peruil, kdybys nevanil
takov nesmysly, ml bys vc rozumu." [3]

A tak tverec, ani se pouil ze svho snu, podlehne stejnmu

omylu, z nho se pokouel vysvodit krle linkov zem. V prbhu
veera mu vak nejde vnukovo vann z hlavy, a nakonec zvol
nahlas: km, e ten kluk je hlupk; 33 nem v geometrii dn
vznam." Najednou vak usly hlas: Ten chlapec nen hlupk a 3 3
m v geometrii sv jasn msto." Je to hlas zvltnho nvtvnka,
* Jak vysvtluje vyprv, prodnm zkonem v rovin je, e musk potomek m
vdy o stranu vc ne jeho otec, pokud je otec minimln tvercem a nejenom trojhelnk, kter je na spoleenskm ebku velice nzko. Kdy u je pak poet stran
lak velk, e se tvar ned odliit od kruhu, pat jedinec ke kast kruh nebo kn.

kter tvrd, e piel z prostorov zem - z jakhosi nepedstavitelnho svta, v nm maj vci ti rozmry. A podobn jako se o to
snail ve snu tverec, pokou se nyn nvtvnk otevt tverci oi
pro to, jak je mon vytvoit trojrozmrnou skutenost a jak je v
porovnn s n rovina omezen. A pesn tak, jako tverec sm sebe
pedstavil krli linkov zem jako ru z ar, definuje nvtvnk
sebe jako kruh z kruh, jakmu v jeho vlasti kaj koule. To vak
nedoke tverec pochopit, protoe svho nvtvnka vid jako
kruh - i kdy jako kruh s pln neznmmi a zhadnmi vlastnostmi: Kruh, kter narst a zase se zmenuje, obas se scvrkne
na bod nebo pln zmiz. Velice trpliv mu koule vysvtluje, e
na tom nen nic divnho: Ona je nekonen poet kruh s prmrem
od bodu a po tinct palc, kter jsou naskldny na sebe. Kdy se
pohybuje dvojrozmrnou skutenost roviny, je pro obyvatele roviny
zprvu neviditeln, pak vypad jako bod, to kdy se dotkne plochy
roviny, a pak se z n stv kruh s neustle rostoucm prmrem, a
se zase prmr zane zmenovat, a nakonec pln zmiz (obr. 14).
To tak vysvtluje onen pekvapiv fakt, e koule mohla do domu
tverce vstoupit zavenmi dvemi. Koule pochopiteln sestoupila

seshora, ovem sama idea seshora" je mylen tverce tak ciz, e

ji neme pochopit, a proto j ani nechce uvit. Nakonec koule
nevid jin vchodisko ne vzt tverec s sebou do prostorov zem,
aby mu zprostedkovala zkuenost, kterou bychom v dnen dob
nazvali transcendentlnm zitkem:
Zachvtila m nepopsateln hrza. Najednou tu byla tma, pak zvratn, hrozn

206

207

svtlo, kter nemlo nic spolenho s vidnm; vidl jsem ru, kter nebyla arou, prostor, kter nebyl prostorem: j byl sm sebou a zrove jsem to nebyl j.
Kdy jsem byl znovu schopen promluvit, zakiel jsem ve smrtelnm dsu: Toto
je bu lenstv nebo peklo." ..Ani jedno ani druh," odpovdla klidnm hlasem
koule. ,,to je vdn: jsou to ti rozmry: Otevi znovu oi a zkus se v klidu rozhldnout." [4]

Od tohoto mystickho okamiku vzaly udlosti rychl, tragikomick spd. Opojen mocnm zitkem vstupu do pln nov
skutenosti, tverec by nyn rd odhalil tajemstv vych a vych
svtu - ty, pti a esti dimenz. Ale koule o takovm nesmyslu
nechtla ani slyet.,,Takov zem neexistuje. U jen sama tato idea
je naprosto nepedstaviteln." Protoe vak tverec nemn pestat,
svrhne ho nakonec nahnvan koule zptky do jeho omezen roviny.
Na tomto mst se dostvme k velmi realistickmu morlnmu
vyznn celho pbhu. tverec se ct povoln ku slovutnmu a
nalhavmu kolu: obrtit celou Rovinu na vru v trojrozmrnost.
Ale nejene jemu samotnmu pipad stle t vyvolat si
vzpomnku na onu trojrozmrnou skutenost, kter byla ze zatku
tak jasn a zdlo se, e ji nikdy nezapomene, ale navc je velmi
zhy zaten msi jako inkvizic Roviny. Msto aby skonil na hranici, je odsouzen k doivot ve vzen, kter Abbottova podivuhodn
intuice vykresl jako doplnk dnench stav pro choromysln.
Jednou do roka ho do cely pichz navtvit Nejvy kruh, neboli
Nejvy knz a informuje se, zda se mu ji vede lpe. A rok co rok
nedoke neboh tverec odolat pokuen, aby nezaal Nejvy
kruh pesvdovat, e tet rozmr skuten existuje - na co nvtva
pokv hlavou a dal rok o sob ned vdt.
Rovina pedstavuje naprostou relativitu skutenosti, a z tohoto
dvodu by bylo douc, aby si knihu peetli mlad lid. Historie
lidstva ukazuje, e tko najdete vraednj, despotitj ideu, ne
je blud o skuten" skutenosti (m se mysl samozejm vlastn
pohled), se vemi hrznmi nsledky, kter se pak psn logicky
daj odvodit z tohoto zkladnho bludnho nzoru. Schopnost t
ve svt relativnch pravd, obklopen otzkami, na kter neexistuj
208

odpovdi, s vdomm, e nic nevm, a s paradoxn nejistotou vlastn

existence me bt naopak pokldno za podstatu lidsk zralosti,
a z n plynouc tolerance. Tam, kde tato schopnost chyb, vydvme
se sami vanc, ani o tom vme, svtu Velkho inkvizitora a ijeme
jako ovce, tup, bez jakkoli zodpovdnosti - pouze s tm, e obas
nememe dchat kvli tiplavmu koui z njak velkolep autodale nebo z komnu tborovho krematoria.

Cesty do jinho asu

Je jen jin pojet asu. Neexistuje
dn rozdl mezi asem a temi
rozmry prostoru, a na to, e se v nm
nae vdom posouv vped. H. G. Wells
*)

V lt jste mohli lett s Alitali - letem . 338 ve 14.05 z ma

do Nice a tam pistt ve stejnou dobu, tedy ve 14.05. Prostorem se
pohybovat kupedu, ale asov dozadu. Pi pletu do Nice jste byli
o hodinu star ne ptel, kte tam na vs ekali.
Je to triviln pklad. Mon byl jen proto, e Itlie pela jako
jedin evropsk zem jednu prvn ervnovou nedli ze stedoevropskho na letn as. Kad, kdo takto zskal" v Itlii jednu hodinu, ji zase ztratil", kdy zemi opustil. A onen pasar, cestujc
letem 338, tuto hodinu ztratil v letadle, protoe DC 9 spolenosti
Alitalia pekonalo vzdlenost z ma do Nice prv bhem jedn
hodiny.
Vkon dvojice pilot americkho vojenskho letectva, kte v z
1974 svm SR-71 peletli z Farnborough u Londna do Kalifornie, byl jet pozoruhodnj. Nad Los Angeles toti peltali o tyi
hodiny pedtm, ne vyletli z Anglie. Samozejm i toto je mon
jenom proto, e Londn a Los Angeles le v rznch asovch
* Citt z H. G. Well.se: The Time Maschine

209

psmech - co je vc, kterou zn kad cestujc mezikontinentlnch let (a zn to jeho fyziologie).

Pouvm v tto sti knihy zcela voln, zdnliv jednoduchch
a samozejmch pojm pedtm, souasn a pot, je tsn souvisej
s nam kadodennm provnm asu a s jeho temi aspekty
-minulost, souasnost a budoucnost. A pokud tchto pojm
pouvme v obvyklm slova smyslu, kterho nabyly v hovorov
ei, ned se proti tomu nic namtat. Ony vak odpovdaj tto pohodln fata morgan na jednoduch, konzistentn vednodennosti
jen tehdy, pokud si Bh v klidu pobrukuje" - abych to vyjdil s
bsnkem Carossou. Tato kadodenn skutenost ns ale velice
rychle zanech na holikch, jestlie ns z n vytrhne znenadn
patn rozhodnut a zaplav ns sebeobviovnm a vitkami svdom. Schopnost pedvdat budoucnost, a moci se tm pdem rozhodnout vdy sprvn, je dalm pradvnm snem lidstva - a zdaleka nejen snem hre i spekulanta na burze.
Tak, jak jsme vnoeni do proudu asu, vdy se pohybujeme na
hranici mezi budoucnost a minulost. N nejbezprostednj
proitek skutenosti, souasnost, je jen nekonen kratik chvilka,
bhem n se z budoucnosti stv minulost a kter sama nem
dnho trvn. A jako kdyby ani toto jet nebylo dost absurdn, je
to tak moment, ve kterm jsou vlastnosti dan skutenosti takkajc postaveny na hlavu: Budoucnost se d zmnit, ale neznme ji;
minulost je znm, ale u ji nejde zmnit.*'
Si jeunesse savait, si vieillesse pouvait! (Kdyby tak mld vdlo
a st mohlo!) dn div, e filosofov a bsnci as od asu prohlauj tvorbu za dlo nevypoitatelnho demieurga, kter po ns neustle
chce sprvn rozhodnut, ale zrove ns zanechv v nejistot, a to,
co jsme mli udlat, nm uke teprve tehdy, a u je pli pozd.
Pseudofilosoficky -jak tak jinak u vah tohoto druhu? - ale doka* Samozejm existuje hodn vc, kler lze pesn pedpovdl nebo kter se daj
pedvdat, jako napklad drhy nebeskch tles, mosk odliv a pliv, fyzikln a
chemick dje a reakce, fakt, e bych pejel tmhle toho chodce, kdybych hned led' nedupl
na brzdu aid. Ovem ani tyto vdomosti o skutenostech prvnho du bohuel pli
nepomhaj zmrnit veobecnou nejistotu ivota.

210

zuj, e n proitek asu je tsn spjat s ideou kauzality. Kdykoli

ekneme, e njak udlost je pinou njak jin, pak samozejm
myslme, e ta druh nsleduje po prvn. V takovm ppad mluvme o asovm vznamu vzldhujestlie-pak, kter musme peliv
odliovat od logickho jestlie-pak. Bylo by absurdn pedpokldat,
e prbh vc by mohl bt tak docela dobe obrcen; e njak
udlost v budoucnosti by mohla bt pinou njak jin udlosti
v minulosti. Cel nae zmrn inn m pece smysl jenom proto,
e vme, e as plyne jednm jedinm smrem a e nae universum
se pohybuje spolu s nm a v nm ve stejnm tempu. Kdyby tomu tak
nebylo, musely by pedmty mizet v minulosti, anebo v budoucnosti-rznou rychlost". Na tto vaze jsou zaloeny vechny scifi
romny, kter pojednvaj o cestch do asu; pesnji eeno se
nejedn o cesty do asu, ale ven z proudu asu.
as nen, jak se mnohokrt myslelo, pouze jedna dimenze lidskho ducha, nutn nebo nevyhnuteln iluze naeho vdom. as
existuje objektivn, to znamen nezvisle na lidskm pojmn
skutenosti. Dkazy pro to maj fyzikov. Einsteinovo a Minkowskeho asoprostorov kontinuum pedstavuje nejmodernj definici
na fyzikln skutenosti a nenechv nikoho na pochybch, e
ijeme ve tydimenzionlnm svt. tvrt dimenze, as, m ovem
vlastnosti, kter ji subjektivn, to znamen v naem vnmn, odliuj od onch t dimenz prostorovch. Protoe my, i vechno, co
je, jsme neseni proudem asu, jsme do nj takkajc zapedeni, chyb
nm objektivn odstup, kter mme vi prostorovm rovinm.
Pokud jde o as, nejsme na tom o moc lpe ne onen tverec v
Rovin, kter se snail pochopit trojdimenzionalitu Prostorov
Zem. Prohldnme si jet jednou obrzek 14 a pedstavme si, e
oko vpravo na obrzku pat nm. Dle si pedstavme, e koule,
klesajc seshora dol dvoudimenzionln skutenost Roviny njakm zpsobem pedstavuje as. A tak jako nedoke tverec pochopit vlastnosti koule v jejm trojdimenzionlnm prostoru, nbr
jen jej jednotliv kruhov dvoudimenzionln prezy nekonenho
mnostv takovchto kruh (kruhovch desek), ze kterch se skld
koule, tak ani my ve svm trojdimenzionlnm svt nedokeme
21 1

pochopit as v jeho plnosti, ale jen nekonen kratik chvilky

souasnosti. To. co pedchzelo, nazvme minulost, to, co jet
nenastalo, budoucnost. Ale totalita fenomnu asu, vedle sebe a v
sob existujc totalita existence toho, co jsme si my rozdlili na
minulost, souasnost a budoucnost, je pro ns stejn nepedstaviteln, jako byla mylenka koule pro tverec.
Dal mylenkov model by mohl tyto nae vahy jet trochu zjednoduit. Pedstavme si, e ivot lovka od narozen a do smrti byl
zfilmovn jako jeden celek. Ped nmi je te jenom tento dlouh film,
natoen na obrovsk cvce. Nen tk pochopit, e tento film je
nezvisl na ase do t mry, e v nm vechny jednotlivosti a udlosti
koeexistuj bez asovho rozlien. (Pirovnn i tak ponkud pokulhv, protoe narozen lovka a jeho dtstv jsou na vnjm okraji
cvky a pozdj lta pak m dl bl ke stedu.)
Vlome-li nyn film do promtaky a pustme ho, je rekonstruovn
asov prbh a udlosti onoho ivota se odvjej tak, jak se ve
skutenosti udaly. Nikdo z ns, divk, nebude ovem pochybovat o
tom, e film obsahuje cel ivot a e kad jednotliv polko
filmuje buto minulost, souasnost nebo ptomnost, podle toho,
jestli u prolo promtakou, jestli je prv v tuto chvli ped okou nebo jet na cvce. Samotn film, bez tohoto prbhu, kter
umouje projektor, je analogi bezasovho byt, o nm Parmenides ekl, zeje cel. jedinen, nehnut a bez konce; nco, co tu
nikdy nebylo a nikdy nebude, protoe je to zde nepetrit, cel v
jednom" [121].
V naem kadodennm provn skutenosti nm ovem takovto
olympsk hel pohledu pli nepome. Tady vldne to, co Reichenbach velice trefn nazv emonm vznamem asu. Kdo z
ns se nkdy nectil i podruh stejn uchvcen knihou i divadelnm
pedstavenm, jako by to bylo poprv, jako by nevdl dopedu, jak
to cel dopadne a jak osud potk hrdiny pbhu? To, co
povaujeme za vvoj, k Reichenbach,
je pouze to, e jsme zskali vdomosti o budoucnosti, ale to jet nem dn
vznam pro udlosti jako takov. Ilustrovat to me nsledujc, dajn pravdiv

212

historka. Ve filmovm zpracovn Romea a Julie je<lramatick scna, v n Julie le

zdnliv mrtva na hrobce a Romeo, pesvden, e je mrtv, zved ke rtm lahviku
s jedem. V tomto okamiku se ozval z hledit vkik: ..Nedlej to!" Smjeme se
nkomu, kdo neovldl svj subjektivn emon proitek a zapomnl, e dj filmu
(a tedy asov prbh) je neskuten a tk se pouze odvjen obrzk z filmovho
psu. Jsme inteligentnj ne tento mu. kdy vme, e asov prbh naeho
skutenho ivota je jin? Je ptomnost nm vc nc-li znalost pedem urenho
vzorce udlost, kter se bude odvjet jako navinut film? [141]

Tato otzka je velice dleit a vrac ns nazpt k Newcombovu

paradoxu. Potebujeme si toti nyn pedstavit pouze tolik, e tato
bytost zn budoucnost, protoe vyeila cestovn do asov
dimenze. Cestuje tedy do budoucnosti, tam vid, jak uinme rozhodnut vzhledem k obma truhlm (nebo jak strana padne,
chceme-li bt zvl mazan a hodit si minc), vrt se zpt do ptomnosti, a nyn v, jestli ve druh truhle je milin nebo nen. Pro
tohoto cestovatele asem je toti as jenom dlouh filmov ps,
kter me prozkoumat v ktermkoli mst. Jestlie je ale as
skuten jen navinut njakho filmu, pak jsme se opt ocitli tv
v tv absolutnmu determinismu, a veker svobodn volba je
pouhou iluz. Jestlie se naproti tomu me budoucnost rozvjet
svobodn a nedeterminovan, pak je kad okamik doslova napchovn vemi myslitelnmi monostmi volby; potom je vechno
mon a vseje pravda, pak existuje bezpoet skutenost - a takov
svt je sm jednou nepedstavitelnou skutenost. Pak toti ijeme
v magickm divadle, kter popsal Hermann Hesse ve Stepnm vlkovi; v divadle, ve kterm je nm oteven nekonen poet dve, abychom si vybrali, kam vstoupme. Jak si ale mme vybrat? S njakm randomizlorem" v hlav? Znovu se pohybujeme v kruhu.
Ano, kdybychom se tak jenom mohli penst v ase a nahldnout
do budoucnosti! A pece ne - k emu by nm to bylo dobr? Jestli
u jsou vechna nae rozhodnut a vechny vsledky tak jako tak
navinuty na filmov cvce, stejn by je nae vdn pedem nijak
nezmnilo. Spe bychom se ocitli pod stranm tlakem, e musme
udlat rozhodnut, o nm u pedem vme, e je patn a e nm -

213

anebo druhm lidem - ubl. Nem n bn stav milosrdn nevdomosti, oproti takovmuto nelidskmu vdn, pece jen sv pednosti?
Jak bychom mohli t, kdybychom znali den a hodinu sv smrti?
Pesto eknme, e meme po njak takov expedici do budoucnosti a dky zskanm vdomostem pedem fakticky zmnit
bh vc - copak by tato zmna bhu vc nezpsobila pln novou,
a zase neznmou budoucnost? Jinmi slovy: Nepedstavovalo by
u samo nae vdn pedem - odhldneme-li od toho, jak bychom s nm naloili - zmnu ptomnosti, kter vytv novou,
neznmou budoucnost, take bychom museli znovu cestovat do
tto nov zpsoben budoucnosti, a tak se zamotali do nekonenho kruhu?*'
A co udlme, kdy budeme takovmto zpsobem znt budoucnost jinho lovka? ekneme mu to, co vme? Co zpsob takovto komunikace? To je otzka, kter znekliduje lidi, domnvajc se,
e maj takzvan prekognitivn schopnosti (pedvdavost) - anebo
by je alespo mla zneklidovat. I kdy jsou tyto pedpovdi vdommi podvody, mohou velice snadno vst k sebenaplujcm se
proroctvm; to znamen proroctvm, je se ukazuj jako sprvn ne
proto, e sprvn pedpovdla budoucnost, nbr proto, e sm
fakt, e byla uinna a e jim bylo uveno, mn lidsk chovn,
a tm tak bh vc.**' Jinmi slovy, jestlie pedpovdi uvme,
u nen podstatn, je-li v abstraktnm slova smyslu sprvn, nebo
ne, protoe doke stejn trvale a nezadriteln ovlivovat nae chovn jako skuten" pedpov, a to me vst k takovm problmm lidsk interakce, e u je radji ponechm na fantazii tene.
* Vzdlenou analogii tohoto problmu pedstavuje nazen, kter existuje v
mnoha rznch zemch a podle nho smj bt vsledky voleb zveejnny teprve
po uzaven volebnch mstnost na celm zem sttu. Toto je dleit zejmna v
tch zemch, kter se, jako napklad USA, rozprostraj ve vce asovch psmech. Dvodem je to, e rozhodnut individulnho volie by mohlo bt ovlivnno
informacemi (uvdnmi v rdiu nebo televizi) o trendu v ji odevzdanch hlasech.
V jistm smyslu by toti volii v zpadnch stech zem mli vdomosti pedem "
o prbhu voleb, kter nemli a nemohli mt v okamiku svho volebnho rozhodovn ti volii, kte sv hlasy ji. odevzdali, nebo vytvoen uritho trendu pro
n byl teprve zleitost budoucnosti. Skutenostse stal a jejich odevzdnm hlasu.

214

Nemly by vak pesto skuten" pedpovdi svou vhodu, kter

by vyvila i vechny tyto nevhody? Neumonily by nm nastolit
tm ideln ivotn podmnky? Mohli bychom napklad zachrnit
tisce lidskch ivot tm, e bychom lidi evakuovali z obydlench
oblast, o nich bychom vdli, e budou v urit den znieny
zemtesenm. Mohli bychom peruit kad kauzln etzec, kter
by ml nkdy v budoucnu vst k negativnm vsledkm. Tm by se
uskutenil odedvn sen lidstva.
Ve svm vdecko-fantastickm romnu The End of Eternity"
rozvj Isaac Asimov hypotzu, podle n se tato zdnliv ideln
utopie vybuduje. Lidstvo vynalezlo stroj asu, doke tud pedvdat, co se stane, a je tm pdem schopno zabrnit nedoucmu vvoji dvno pedtm, ne by k nmu dolo, v podstat minimlnmi
zmnami kauzlnch etzc. Hrdina romnu, Andrew Harlan,
promuje na preventivnho specialistu dobe naplnovanm a jet
lpe uskutennm mistrovskm kouskem: Pokod spojku na voze
jednoho mladho studenta, kter tak neme navtvit jeho prvn
pednku o slunen energii. V dsledku tto relativn podrun
phody se student zane vnovat jin studijn specializaci, a vlka,
kter by jinak vypukla v ptm stolet, se oddl ze skutenosti".
Co by mohlo bt vce douc a humnnj?
Pesto na konci romnu shrnuje Asimov sty sv hrdinky
katastrofln nsledky takov utopie, nazvan Eternity (vnost):
Tm, e Eternity vylou osudnosti skutenosti, vylou tak jejich triumfy. Lidstvo me doshnout vin jen v konfrontaci s tkmi zkoukami. Z nebezpe
a ze zneklidujc nejistoty plyne sla, kter ene lidstvo ke stle novm a vym
vymoenostem. Doke to pochopit? Doke pochopit, e Eternity, tm, e za** Tento mechanismus je dvrn znm kadmu, kdo spekuluje na burze. Jestlie
njak renomovan noviny jako Wall Street Journal zveejn pozitivn odhad pedpokldanho zisku urit spolenosti, cena jejich akci stoupne vtinou jet tho,
dne - a tone proto, e by ji doshla zisku (pouze je pedpovzen), a nkdy dokonce
ani ne proto, e je prognza v njakm objektivnm slova smyslu sprvn, ale
pouze a jenom proto, e byla publikovna, a e te spousta lid v, e hodn lid
v, .e cena tchto akci bude stoupat, a proto si je koup - nae cena za akcii
samozejm stoupne. Tak se lnek v novinch stv sebenaplujcm proroctvm.

215

brn katastrofm a bd, zabrn lidem v tom, aby pili na vlastn, nramn a
lep een, skuten een, kter lidi napadaj po zvldnut tkost, a nikoli
tehdy, kdy se jim tkosti vyhnou.[12]

(Ne, obvm se, e mnoz lid nepochop jej stanovisko. Zvlt

v na dob je povaovno za patn a reakcionsk, kdy nkdo
varuje ped totalitnmi nsledky takovto blaenosti a ped patologi
utopickho syndromu. [184])
Ovem, co se te pravdpodobnosti tchto cest do budoucnosti,
nen poteba si dlat njak velk nadje. Jak je tomu s cestami
do minulosti? Jak vzpt uvidme, tady je vechno trochu jinak,
co ns dokonce pivd k jet podivnjm rozporm s nam
normlnm" chpnm skutenosti, zaloenm na zdravm
selskm rozumu".
Pedstavme si, e skupinka detektiv se odebere na msto inu a
zahj zde vyetovn zloinu. Vyetovat znamen v tomto ppad zcela evidentn sledovat pozptku kauzln etzen z ptomnosti do minulosti. V tomto smyslu by nemuselo bt a zas tak
absurdn hovoit o cest v ase: do minulosti. Pinejmenm tam,
kde tm mme na mysli sbr informac v on sti naeho asoprostorovho kontinua, kter se ji stala minulost. Pokud jsou detektivov spn, odhal kauzln etzce, kter vedou a k okamiku
spchn zloinu, a tam, v minulosti, naraz" na zloince, tebae
jde o jeho dvj self", zatmco jeho souasn self" se zdruje
touto dobou nkde pln jinde. (Dalm kolem detektiv bude vysledovat etzce pin, kter se vou k pachateli zloinu, do ptomnosti, to znamen vyptrat ho a konen ho zadret.)
To je ale nco jinho, ne cesty do asu ve sci-fi romnech. Lze je
uskutenit tak, e pepneme promtaku a nechme bet film
pozptku. Ns laiky vak me pekvapit, kdy se dozvme, e teoretick fyzice se nezd takovto obrcen asu zase tak pln
nemon. Speciln teorie relativity k, e tleso, pohybujc se
rychleji, ne-li rychlost svtla, ubh v ase pozptku. *'
(V poznmce na stran 168 jsem se ji zmnil o zvltnch posunech v ase, ke kterm by dolo, kdyby se rychlost njakho ves216

mrnho korbu by jen piblila rychlosti svtla.) K ji objevenm

subatomrnm sticm postuluj fyzikov mimo jin i existenci takzvanch tachyon, to jest stic, kter se pohybuj rychleji ne svtlo.
dajn ji byly vydny obrovsk stky na rzn pokusy, jak je
odhalit. Z hlediska naeho tmatu si zaslou nejvy pozornost
pozoruhodn a zneklidujc dsledky, kter by vyplvaly z toho,
kdyby byly tachyony skuten objeveny a njakm zpsobem mohly
bt vyuity k pedvn informac. Obrzek 15 ukazuje pedn tachyonick zprvy mezi dvma komunikujcmi (A a B), o nich
pedpokldejme, e jsou od sebe prostorov vzdleni mnoho milin
kilometr. Protoe oba tito komunikujc a s nimi samozejm cel
universum se pohybuj v asov dimenzi, je jejich pohyb zobrazen

* Vtipn lnek na toto tma napsal Martin Gardner [51].

217

dvojic soubnch vertiklnch ar, kter vedou zezdola nahoru.

(Linka je, jak znmo, nekonenm potem bod - v tomto ppad
tedy asovch bod.) Nyn si vezmme, e ve 12 hodin v poledne je
vyslna tachyonick zprva od A k B, kter informuje B o udlosti,
kter se prv te stala u A. Protoe se sdlen pohybuje asem
pozptku, doraz k B u v 11 hodin, co neznamen nic vc a nic
m, ne e tam doraz dv, ne bylo odeslno. Navc to znamen,
e B je prostednictvm tohoto signlu informovn o udlosti, kter
jet nenastala. Stv se tedy dritelem skuten pedpovdi. B te
vyle stejn sdlen ihned nazpt A, ke ktermu doraz okolo 10.
hodiny. Jakmile ho A obdr, je informovn o udlosti, kter nastane za dv hodiny - ponkud nezvykl zleitost, zejmna kdy
uvme, e A je pece pvodnm odesilatelem tohoto sdlen.

Paradoxn situace, k nim by muselo dochzet vyuitm stic s rychlost pevyujc rychlost svtla, byly poprv popsny fyzikem Tolmanem v roce 1917 [171]. Jeho mylenky tvo zklad refertu, kter
zveejnili Benford, Book a Newcomb (autor Newcombova paradoxu)
v roce 1970 [19]. V nm poukazuj na monost, e dosavadn ptrn
po tachyonech je nespn proto, protoe - eeno velice laicky - rychlost tchto stic, pevyujc rychlost svtla, obrac obvykl vzorec
vdeckho experimentu (jestlie-pak) na vzorec opan (pak-jestli).
Neboli eeno jinak: Pozorovn (odpovd1' prody) by asov vdy
pedchzela experimentu (otzce" vdce, kladen prod), stejn jako
pi rozhovoru ta-chyonickm antitelefonem (jak Benford a jeho kole-

gov oznauj takovto futuristick pstroj) by vdycky pila odpov

dv ne otzka. Jestlie se tedy takov konverzace uskuteuje, pak se
neme uskutenit *), a ze stejnho dvodu musej tachyonick experimenty, kdyby mly bt provedeny s spchem, zstat nespn
-co je prv - a dosud -jejich ppad! Ztroskotn pokusu jako dkaz
jeho spchu...
Ovem nejelegantnjm eenm futuristickch cest do asu je
samozejm vyuit vlastnho asovho stroje, jako v klasick povdce H. G. Wellse. Zatmco postavit takov stroj je vc neped-

* Dilema tohoto komunikanho kontextu se zjevn podob Popperov paradoxn pedpovdi (strana 26).

Skutenost I

staviteln budoucnosti, logick problmy, kter by plynuly z jeho

pouvn, nikterak nepedstaviteln nejsou. Tak jako Maxwellv
dmon otevel nov obzory, pivd ns vahy nad takovm strojem k hlubmu pochopen relativity naeho vidn svta.
Diagram, podobajc se filmu, kter je na lev stran obrzku 16,
pedstavuje ivot cestujcho do asu od jeho zjeven se v ase (od
jeho narozen) a do vku 30 let. V t dob zkonstruoval svj
asov stroj a prv je na cest do minulosti (ra, kter vede zleva
218

219

seshora doprava dol). Vrac se v ase o patnct let (a eknme, e

k tomu potebuje pouze pr minut, vystupuje, a tm znovu vstupuje
do plynut asu (kter pedstavuje filmov ps na prav stran) -v
dob, kdy mu je (bylo) patnct let. Kdy se tu jen tak porozhldne,
ani by cokoliv dlal, to znamen, ani by se jakmkoliv zpsobem
zapojil do kauzlnch etzc tm, e by napklad s nkm
komunikoval, nebo by njakm jinm jednnm pozmnil kauzln
etzce, nestane se nic zvltnho. Jakmile ale vstoup do interakce
se skutenost, bude to mt zvltn dsledky. Pedstavme si jen s
Reichenbachem [142, 143], e tu potk sama sebe ve dvj podob a e spolu oba zanou mluvit. V, e ten chlapec je on sm ve
vku patncti let. Hoch se vak ocit tv v tv mui, kter toho v o
nm podezele moc, vyzn se v jeho ivot a dokonce um
konkrtn pedpovdt chlapcovu budoucnost. Dokonce mu prorokuje, e chlapec jednoho dne potk sm sebe - o patnct let mladho. Hoch bude toto vechno povaovat s nejvt pravdpodobnost za blouznn blznovo a obrt se k nmu zdy. To by bylo
tak asi to nejlep, co by mohl udlat, protoe vezme-li starho
mue vn, pak nedohldneme nsledk, kter to bude pro nj mt.
eknme, e znme chlapce od narozen. To se d simulovat na
obrzku 16 tak, e pilome (pokud mono prhledn) pravtko na
spodn okraj k asov lince a pomalu ho posunujeme vodorovn
vzhru. V uritm asovm bodu (kdy se hrana pravtka dotkne
zatku levho filmovho psu) se dt narod. Spolu s nm cestujeme asem a do chvle, kdy je mu piblin patnct a pihod se
nco zvltnho: Najednou se z nieho nic zhmotn ticetilet verze"
jeho samotnho a hrne se k nmu. To je chvle, kdy se nae pravtko
dotklo spodnho okraje pravho filmovho psu. Posunujeme dle
nahoru, a oba ivoty se nm odvjej ped oima, nebo - dme-li
pednost jin definici: koexistuj tu spolu dv skutenosti, kter se
souasn odvjej ped nam zrakem. To, e se odvjej zcela odlin, je na obrzku naznaeno ikmm prbhem pravho filmovho
psu. Je tu i cestovatel na svm asovm stroji, ve skutenosti",
protoe cestuje proti plynoucmu asu, by byl ovem neviditeln.
Ve ticeti nakonec zmiz n ptel stejn nevysvtliteln
220

ze skutenosti, ve kter se nhle ped patncti lety z nieho nic objevilo jeho star self.*'
I kdy se nm takov vahy zdaj bt nanejv zvltn a nepravdpodobn, pesto nejsou ani nelogick ani teoreticky nemon.
Jakmile zaneme experimentovat s pojmem asu, a a je to teba jen
mylenkov experiment nebo ryze intelektuln zbava, musme
konstatovat, e ns velice brzy ponech na holikch n jazyk a
spolu s nm i nae mylenkov procesy. To nen nic pekvapujcho, nebo kad jazyk je zaloen na pojet skutenosti jeho
uivatel a sm determinuje a zvuje toto pojet. V jednom ze
svch lnk shromdil Martin Gardner [55] psobivou antologii z
romn sci-fi, kter v tom i onom smru pojednvaj o pozoruhodnch rozporech, je vyplvaj z cest do asu, a to zejmna tam, kde
se cestovatel zapoj do interakce (komunikace) s budouc nebo minulou skutenost, nebo kdy s sebou vezme do tto skutenosti pedmty z ptomnosti. Jeden pklad:
V krtk povdce Experiment" Fredrica Browna sestrojil profesor Johnson model asovho stroje, pomoc nho mohou bt
poslny do minulosti nebo do budoucnosti mal pedmty. Demonstruje svm kolegm nejprve ptiminutovou cestu do budoucnosti
tm, e nastav ruiku budoucnosti na pt minut a na desku stroje
polo malou mosaznou kostku. Kostka okamit zmiz a znovu se
objev pesn po pti minutch. Dal experiment, na pt minut do
minulosti, je ponkud komplikovanj. Profesor Johnson vysvtl
svm kolegm, e ruiku minulosti nastav na pt minut a kostku
polo na desku pesn ve ti hodiny. Protoe vak nastavenm
ruiky b nyn as pozadu, mla by kostka z jeho ruky zmizet a
objevit se na desce pt minut ped tet - tedy pt minut pedtm,
ne ji tam polo. Jeden z jeho koleg se ho pt, jak tam me za
tchto okolnost kostku vbec poloit.
* Zpsob znzornn, na nm. je zaloen obrzek 16, ns vrac a. k nositeli Nobelovy
ceny Richardu Feynmanovi [42] - nazv se Feynmanv diagram. Na horizontln linku
(osu x")jsou zjednoduen vyneseny ti prostorov dimenze a as je zakreslen kolmo na n
(na osu y"). K tomu lze srovnat rovn, refert Geralda Fein-berga o sticch,
pohybujcch se vy rychlost, ne. je rych-lost svtla [41 j.

221

Kostka zmiz z desky, j a k m i l e se k n pibl moje ruka, a objev se mi v ruce, abych

ji mohl poloit na desku."
Kostka zmizela z jeho ruky.
Opt se objevila na desce asovho stroje. ..Vidli jste? Pt minut pedtm, ne ji tam
polom, ona tam u jel"
Dal kolega se zakabonil. Ale." pronesl, co se stane, kdy si to rozmyslte? Kdy ji te, kdy u tady kostka je, pt minut pedtm, ne ji sem polote - kdy ji sem nepolote
ve ti? Nebyl by to svho druhu paradox?
To je zajmav mylenka." ekl profesor Johnson, kter m.dosud nenapadla. To se
mus vyzkouet. Take dobe, j ji tam ne... " K dnmu paradoxu nedolo. Kostka
zstala leet tam. kde leela.
Zmizelo ale vechno ostatn. Zmizel profesor, jeho kolegov a cely zbytek vesmru. [22]

Jinou monost je to, o em jsme ji zmnili v souvislosti s obrz kem

16. Pokad, kdy se cestujc buto octne v minulosti nebo se vrt z
budoucnosti do ptomnosti, roztp se svt do dvou plynut asu. Prvn
pokrauje v dosavadnm bhu vc, druh plynut je zatkem pln
nov skutenosti, v n mohou udlosti nabrat naprosto jin smr. *>
Obrzek 17 karikuje jednu z takovch monost.
Na zvr tto pase budu jet jednou citovat z Gardnerova lnku.
lnek zan odkazem na romn Plaky nad Finneganem " od Jamese
Joyce a kon tm, e proud dublinsk eky Lifey je pedstaven jako
velk symbol asu:
Vc ne kdy dv zajm fyziky to, co filosofov vyslovovali nad asem, a m dl vc
pemlej o tom. co to znamen, e m as smr", a jak to souvis, pokud to vbec njak
souvis, s lidskm vdomm a svobodnou vl. Je historie nco jako mohutn proud, kter
Bh i bohov mohou pehldnout jednm nadasovm pohledem od pramene a po st.
od nekonen minulosti do nekonen budoucnosti?
* Dost podobn vc by se asi stala, kdyby se z. budoucnosti vrtila Neweonibova bytost
pot, co bx pozorovala nai volbu ohledn truhl. a te. podle toho. jak bychom zvolili, by
do truhly r. 2 vloila nebo nevloila milin. Fakt pinesen sprvn" informace z
budoucnosti mn skutenost ptomnosti, a s touto novou ptomnost neme informace z
budoucnosti souhlasit.

22 3

Nen svobodn vle nic ne iluze, zatmco proud naeho pobytu (dcs Daseins -porn.
pekl.) ns vede do budoucnosti, kter, v uritm - nm neznmm - smyslu, ji
existuje? Anebo, abychom tuto metaforu trochu obmnili, je historie ji nasnman
film. kter je promtn pro obveselen i pro povznesen jakhosi jen st si pedstavitelnho publika na pltno ve tvrtm rozmru naeho aso-prostoru?
Nebo je budoucnost, jak vniv zdrazuje William James a jin, oteven a
iiedcterminovan. v dnm ohledu neexistuje, dokud dc facto nenastane? Pin s
sebou budoucnost nco skuten novho - pekvapen, kter ani bohov neoekvali? Takov otzky dalece pesahuj pole fyziky a pivdj ns k takovm
aspektm na existence, kter meme pochopit asi tak, jako me ryba v ece
Liffey chpat msto Dublin. [51 ]

Vn ptomnost
...quia tempus non erit amplius.
(...potvrdil, e lhta je u konce.)
Zjeven 10.6

Jestlie je pelvn olej z jedn ndoby do druh, tee absolutn

ztienm, klidnm proudem. Divka cosi fascinuje na tomto prsvitnm, nehnutm byt rychlho proudu. Je tomu tak mon prv
proto, e nm archetypln pipomn onen aspekt asu, jeho tajemstv jsou jet vt ne tajemstv patc minulosti a budoucnosti?
Mezi tmito obma nekonen dlouhmi asovmi seky, kter se
rozprostraj do protilehlch smr, le nekonen krtk okamik
ptomnosti. Pedstavuje jak n nejbezprostednj tak tak nejneuchopitelnj proitek asu. Ptomnost nem dn rozsah, a je
tud jen onm jedinm asovm bodem, ve kterm se to, co se
dje, prv dje, a ve kterm se mn to, co se mn. Ptomnost se
stv minulost, dve ne si to uvdomme, a pece, protoe kad
ptomn okamik je nsledovn ptm ptomnm okamikem, je
toto Nyn na jedinou pmou zkuenost asu - proto ono zen-buddhistick podobenstv o proudu pelvanho oleje.
Vidli jsme u, e tak jako tverec v Rovin mohl pochopit exis224

teni trojrozmrnho tlesa jedin jako pohyb, ani my nedokeme

pochopit as jako tvrtou dimenzi jinak ne jako obraz plynut.
Nedokeme uchopit existenci asu v Parmenidov smyslu jako
cel, jeden, nehybn, souvisejc", vyjma za vysoce nezvyklch
okolnost a v kratikch zblescch. A ji prvem nebo neprvem
bvaj takovto momenty oznaovny za mystick. Ve svtov literatue existuje bezpoet popis tchto proitk, a jakkoliv se tato
len v mnoha dalch ohledech od sebe li, zd se, e v jednom
jsou jejich autoi zajedno: e jsou jistm zpsobem nadasov a e
jsou skutenj ne sama skutenost.
Dostojevskho kne Mykin, Idiot, je epileptik, a tak jako pro
mnoho spolutrpitel touto nemoc i jemu poodhaluj posledn sekundy ped grand mal (takzvanou aurou) tuto nezvyklou skutenost:
V onom okamiku se mi zd, e chpu vznam onch nezvyklch slov, e nem
bt dle dnho asu. To je pravdpodobn ona sekunda, kter nesta vod, aby
vytekla z Mohammedova dbnu, tebae epileptick prorok ml as obhldnout
vechna Allhova obydl.*'

Pesto lze jen st prot tuto vnou ptomnost bez zkreslen a

bez interferenc dvjmi zitky a oekvnmi do budoucna.
Jak jsem se pokusil ukzat v tto knize, mohou se domnnky, dogmata, premisy, povry, nadje a tak dle stt skutenjmi ne sama
skutenost a vytvoit ono pedivo iluz, kter nazv indick filosofie Mja. Clem mystikovm je proto vysvobodit se ze zajet v minulosti a budoucnosti.
Sufi", k persk bsnk Delal ed-Din Rumi, ,,je synem ptomnosti." A Omar Chajjm tou po vysvobozen se z minulosti a budoucnosti, akoliv zase jen prostednictvm iluze, kdy pje: Vno
odkaluje den / od strachu a od hoe, je nastaly a je nastat mohou
teprv jen!"
Proitek vn ptomnosti se ovem neomezuje na auru nebo
na opilost. Podobn proitek mohou navodit jak stavy ohromnho
* Dostojevskij se zde odvolv na legendu, podle n Mohammed pi vstoupen
Boho posla do svho stanu povstal a pitom pevrhl dbn s vodou. Kdy se
vrtil ze sedmho nebe, voda jet zcela nevytekla ze dbnu.

225

uvolnn a naplnn, tak - paradoxn - tak okamiky velkho nebezpe. Koestler proil nco podobnho v cele smrti v jedn panlsk
vznici, zatmco se zabval elegantnost Euklidova dkazu, e poet
prvosel je nekonen velk:
Vznam tohoto poznn mne zalil jako vlna. Tato vlna se ihned vymanila nhledu,
jen by el slovy vyjdit a jen se vypail, zaneehav po sob scdlinu beze slov,
zvan vnosti, vystelen p mc k nebi. Musel jsem takto okouzlen stt nkolik minut, uvdomuje si v nmm asu: to je absolutno - absolutno". (...) Pak
jsem si pipadal, jako kdybych byl unen, vlee na zdech, proudem mru pod
mosty ticha. Plul jsem odnikud nikam. Pak nebyla ani eka ani j. J pestalo bt.
(...) Kdy eknu: ,J pestalo bt", tak se to tk jednoho konkrtnho proitku,
kter se slovy ned vyjdit, asi jako proitky pi klavrnm koncertu, kter jsou
ovem stejn tak skuten - ne, kter jsou o hodn skutenj. Fakticky je jejich
nejdleitjm poznvacm znamenm dojem, e tento stav je o hodn skutenj
ne cokoliv do t doby proitho. [79]

A tady jsme u definitivnho paradoxu. Ten, kdo se ustavin pokouel

vyjdit slovy proitek vn ptomnosti, zjistil, e tady slova nesta.
Smysl, na kter je mon pijt, nen vn smysl, !jmno, kter se d
nazvat, nen vn jmno," napsal Lao'c ped 2500 lety.* 1 Kdy byl mistr
Sin-ou dotzn, co je poslednm obsahem buddhis-mu, odpovdl:
Nepochopte ho, pokud ho nemte." Jakmile ho vak jednou lovk
pochopil, je zejm, e u nepotebuje dn vysvtlen. A Wittgenstein,
kter dohnal sv zkoumn skutenosti a na hranice lidskho
porozumn, uzavel svj Tractatus logico-philosophicus slavnou
vtou: ,,0 em nelze mluvit, o tom je teba mlet."
Take v tomto mst kon tato kniha.

* Ponechvme, zde doslovn peklad autorovy citace z Tao Te ing, v n. hraje

v kontextu zejmou roli slovo vn" (ewige), i kdy v etin znj tyto vere -v
pekladu O. Krle - takto: .. Tao co se d povdt / u. nen to Tao / Jmno co se d
jmenovat / u nen to jmno" (pozn. pekl.)

226

Bibliografie
1 Abbott, Edwin A.: Flatland. A Romance in Many Dimensions. 6. vydn. Dover
Publications, New York, 1952. Nm. vyd.: Flchenland, Klett-Cotta, Stuttgart 1982.
2 op.cit., s.64
3 op.cit., s.66
4 op.cit., s.80
5 Adams, Joe K.: Laboratory Studies of Behavior Without Awareness." Psychological Bulletin 4: 383-408, 1957.
6 Alpers, Anthony: Delphine. Wiinderkincler des Meeres. Peklad z angl. Scherz
Verlag, bern, Stuttgart. Wicn 1962.
7 op.cit., s.251
8 Ardrey, Robert: Der Gesellschaftsverlrag. Das Naturgesetz. von der Ungleichheit
des Menschen. Verlag Fritz Moldcn, Wien, Zurich, 1971, s.151.
9 Asch, Solomon E.: Opinions and Social Pressure." Scientific American 193:
31-5, listopad 1955
10 Asch, Solomon E.:Social Psychology, Prentice-Hall, New York, 1952, s.450483
11 Asch, Solomon E.: Studies of Independence and Submission to Group Pressures." Psychological Monographs 70, .416, 1956.
12 Asimov, Isaac: The End of Eternity. Fawcett Publ., Greenwich (Conn.), 1955,
s. 186-7
13 Bateson, Gregory, Don D. Jackson, Jay Haley a John H. Weakland: Toward a
Theory of Schizophrenia." Behavioral Science 1: 251 -64, 1956.
14 Bateson, Gregory, Don D. Jackson: Some Varieties of Pathogenic Organization." In: Disorders of Communication, svazek 42, ed.: David McK. Rioch.
Association for Research in Nervous and Mental Disease, 1964, s. 270-283.
15 Bateson, Gregory: Steps to an Ecology of Mind. Ballantine Books, New York,
1972, s.367.
16 op.cit., s.159
17 Bateson, Gregory: osobn sdlen.
18 Bavelas, Alex: osobn sdlen.
19 Benford, G.A., D. L. Book a Wiiliam A. Newcomb: The Tachyonic AntiTelephone." Physical Review D, 3. Scie, 2: 263-5, 1970.
20 Bittman, Ladislav: Geheimwaffe D. Peklad do nm. Verlag SOI, Bern, 1973.
21 Bracewell, Ronald N.: Communications from Superior Galactic Communities." Nature 186: 670-1, 1960.
22 Brown, Fredric: Das Experiment. In: Der engelhafte Angelwurm. Peklad z
angl. Diogenes Verlag, Zurich 1966.
23 Brown, G. Spencer: Probability and Scientific Inference. Longmans, Green &
Co., London a New York, 1957, s.105.
24 op.cit., s. 111-2

227

25 op.cit., s. 113-5
26 Brown, G. Spencer: Laws of Form. Bantam Books, Toronto, New York a London, 1972.
27 op.cit., s.XIII
28 Cade, C. Maxwell: Other Worlds than Ours, i'aplmger Publishing Co., New
York, 1967, s. 166.
29 op.cit., s.175
30 Caen, Herb: San Francisco Chronicle. 2.2.1973, s.25.
31 Cherry, Colin: Komntuiukationsforschung - cine neue Wissenschaft. 2 rozen
vydn, peklad z angl., eds.: Pierre Bcrtaux a Use Grubrich. S. Fischer Verlag,
Frankfurt a.M., 1960, s. 169.
32 Claparede Ed.: Die gelehrten Pferde von Elbcrfeld." Tierseele, Blatterfiir vgl.
Seelenkunde, 1914 (cit. in: 64)
33 Coeconi, Giuseppe a Philip Morrison: Searching for Interstellar Communications.". Nature 184; 8.44-6, 1959,
34 Cohn, Norman: Die Protokolle der Weisen von Zion. Kiepenheuer & Witsch,
Koln, Berlin, 1969, s.94.
35 Cros, Charles: Etude sur les moyens de communication avec les planeles. Cit.
in: Louis Forcsticr:C/wi7e.s' Cros, I'homme el I 'oeuvre. Lettres Modernes, Paris 1963,
s.64.
36 Dostojevskij, Fjodor M.: Brati Karamazovi.
37 op.cit., s.447-77
38 Ekvall, Robert ^..Faithful Echo. Twayne Publ., New York, 1960, S.109-1H
39 Erickson, Milton H.: The confusion Technique in Hypnosis." American Journal of Hypnosis and Therapy: Selected Papers of Milton H. Erickson, ed.: Jay Haley.
Grune and Stratton, New York, 1967, s. 130-57.
40 Feinberg, Gerald: Particles that Go Faster than Lihght." Scientific American
222: 69-77, nor 1970.
42 Feynman, Richard P.: The Theory of Positrons." Physical Review 76: 749-759, 1949.
43 Fouts, Roger a Randall L. Rigby: Man-Chimpanzee Communication." In: How
Animals Communicate. Indiana Univers. Press, Bloomington, 1975.
44 Fouts, Roger: osobn sdlen.
45 Freudenthal, Hans: Lincos. Design of a Language for Cosmic Intercourse. Dl
I. North-Holland Publ. Co., Amsterdam, 1960.
46 Frisch, Karl von: Dialects in the Language of the Bees." Scientific American
207: 79-87, srpen 1962.
47 Gardner, Beatrice D., a R. Allen Gardner: Two-way Communication with an
Infant Chimpanzee." In: Behavior of Non-human Primates, ed. Allan M. Schricr a Fred
Stollnitz, Academic Press, New York a London, 1971.
48 op.cit., s.167
49 op.cit. O 72

228

50 op.cit.. s.176
51 Gardner, Martin: Can Time Go Backward?" Scientific American 216: 98-108,
leden 1967.
52 Gardner, Martin: On the Meaning of Randomness and Sonic Ways to Achieve
It." Scientific American 219: 116-21. ervenec 1968.
53 Gardner. Martin: Free Will Revisited, With a Mind-Bending Prediction Paradox by Wil l i a m Ncwcomb." Scientific American 229: 104-9, ervenec 1973.
54 Gardner, Martin: Reflections on Newcomb's Problem: A Prediction and Freewill Dilemma." Scientific American 230: 102-8, bezen 1974.
55 Gardner, Martin: On the Contradictions of Time Travel." Scientific American!}
230: 120-3, kvten 1974.
56 Gardner, R. Allen a Beatrice T. Gardner: Teaching Sign Language to a Chimpanzee." Science 165: 664-72, 1969.
57 Gillespie, Thomas H.: The Story of the Edinburgh Zoo. M. Slains, Old Castle,
1964.
58 Godel, Kurt: Uber formal unentschcidbarc Siitzc dcr Principia Mathematical
und vcrwandter Systcmc, I." Monatshefte fur Mathematik und Physik 38: 173-98,
1931.
59 Hayes, Cathy: The Ape in Our House. Harper & Brothers, New York, 1951
60 op.cit., s.83
61 op.cit., s.101
62 Hayes, Keith a Catherine Hayes: The Intelectual Development of Home-raised
Chimpanzee." Proceeding of the American Philosophical Society 95: 105-9, 1951.
63 Hayes, Keith a Catherine Hayes: Imitation in a Home-raised Chimpanzee." Journal of
Comparative and Physiological Psychology 45: 450-9, 1952.
64 Hcdiger, H.: Vcrstchcn und Verstandigungsmoglichkeitcn zwischen Mensch
und Tier." Schweizerische Zeitschrift fur Psychologie und Hire Anwenditngen 26: 23455, 1967, (s.239-40)
65 op.cit., s.240
66 Heller, Joseph: Hlava 22. Nae vojsko, Praha 1985.
67 Herrigel, Eugen: Zen in der Kunst des Bogenschiessens. Otto-Wilhclm-BarthVcrlag, Weilheim, 1948.
68 Hess, Eckard H.: Attitude and Pupil Size." Scientific American 212: 46-54,
duben 1965, s.46.
69 op.cit., s.50
70 Hesse, Hermann: Gedanken zu Dostojcwskis Idiot." In: Betrachtungen, S.Fischer
Verlag, Berlin, 1928, s.129.
71 Hoerner, Sebastian von: The General Limits of Space Travel." Science 137:
18-23, 1962.
72 Hogbcn, Lancelot: Astroglossa or First Steps in Celestial Syntax." British
Interplanetary Society Journal 11: 258-74, listopad 1952, s.259.

229

73 Hora, Thomas: Tao, Zen and Existential Psychotherapy." Psychologu! 2:

236-42, 1959, s.237.
74 Howard, Nigel: ,,The Mathematics of Mcta-Games." General Systems 11: 16786 a 187-200, 1966.
75 Jackson, Don D.: Play, Paradox and People: Identified Flying Objects." Medical Opinion and Review, nor 1967, s. 116-25.
76 Kafka. Franz: Proces.
11 Kahn, David: The Codebreakers. Macmillan, New York, 1967.
78 Kaplan, S.A. (ed.): Extraterrestrial Civilizations. Problems of Interstellar
Communication. Peklad z rutiny. US Department of Commerce, National Tech
nical Information Service, Springfield, VA, 22151. NASA Publication TTF-631.
79 Koestler, Arthur: Die Geheimschrifl. Bericht eines Lebens. 1933 bis 1940. Nm.
peklad: Verlag Kurt Dcsch, Miinchen, Wicn, Basel, 1954, s.374-5.
80 Laing, Ronald D: Das Selbst unci die Anderen. Peklad z angl. Kicpcnheuer &
Witsch, Kln, 1973.
81 Laing, Ronald D., H. Phillipson a A. Russell Lee: Interpersonelle Wahrnehmung.
Pckld z angl. Edition Suhrkamp, Frankfurt 1971, s.30-1.
82 Laing, Ronald D.: Mystification, Confusion and Conflict." In: Intensive Family Therapy: Theoretical and Practical Aspects, ed.: Ivan Boszormenyi-Nagy a James
L. Framo. Harper & Row, New York, 1965, s.343-63.
83 Laing, Ronald D.: Knoten. Peklad z angl. Rowohlt Verlag, Frankfurt, 1972,
s.61.
84 Laing, Ronald D. a Aaron Estcrson: Sanity, Madness and the Family. Svazek I:
Families of Schizophrenics. Tavistock Publications, London, 1964.
85 Laplace, Pierre Simon de: Philosophischer Versuch uber die Wahrscheinlichkeit.
Peklad. Akademischc Verlagsgesellschaft, Leipzig, 1932, s.1-2.
86 Lawick-Goodall, Jane van: Wilde Schimpan.sen. Zehn jahre Verhattensforschitng
am Gombe-Strom. Peklad. Rowohlt Verlag, Rcinbek bci Hamburg, 1971.
87 Leslie, Robert Franklin: The bear that Came for Supper." Reader's Digest 85:
75-9, 1964.
88 Lilly, John, C: Man and Dolphin. Doubleday & Co., Garden City, 1961, s.55 a
s.203.
89 Lilly, John C: Delphin^ ein Geschopf cles 5. Tages? Moglichkeiten der
Verstdndigung z.wischen menschlicher unci aussermenschlicher Intelligenz.
Peklad. Winkler-Verlag, Miinchen 1969, s.126.
90op.cit., s.315
91 Lilly, John C: The Dolphin Experience. Magnetofonov kazeta, Big Sur Recordings, nedatovno.
92 Lunan, Duncan A.: Space Probe from Epsilon Bootis." Spaceflight 15: 12231, duben 1973.
93 op.cit., s.123.
94 Macvey, John W.: Whispers from Space. Macmillan, New York, 1973, s. 152.

230

95 op.cit., s.226
96 Masterman, John C: Unternehmen Doppelspiel. Der Kampf z.wischen deutscher
Spionage unci britischer Abwehr im Zweiten Weltkrieg. Peklad z angl. Molden
Verlag, Wien 1973.
97 op.cit., s.20
98 op.cit., s.28
99 op.cit.. s.50-1
100 op.cit., s.108
101 Michalkov. Sergej. In: Der Spiegel 28: 87. 4. nora 1974.
102 Monod, Jacques: Zufall unci Notwendigkeit. Peklad z franc. R. Piper & Co.
Verlag, Munchen 1971.
103 op.cit., s. 149-50
104 Montagu, Ewcn E.S.: The Man Who Never Was. Evans Brothers, London,
1953.
105 op.cit., s.27
106 op.cit., s.40
107 op.cit., s.107
108 op.cit., s. 133-4
109 Morin, Edgar, ct al.: La rumeur d'Orleans. Editions du Seuil, Paris, 1969.
110 op.cit., s.17
111 op.cit., s.27
112 op.cit., s.103
113 op.cit., s.141
114 op.cit., s.215-6
115 Morse, W.H. a B.F.Skinncr: A Second Type of Superstition in the Pigeon."
American Journal of Psychology 70: 308-11, 1957.
116 Nagcl, Ernest a James R. Newman: Gdel 's Proof. New York University Press,
N.Y,1958
117 Newman, James R.: The World of Mathematics. Simon and Schuster, New
York, 1956, s.2383.
118 Nozick, Robert: Newcomb's Problem and the Two Principles of Choice." In:
Essays in Honor of Carl G. Hempel, ed.: Nicholas Rescher. D. Reidel Publishing
Co., Dordrecht, 1970, s.114-46.
119 Oliver, Bernard M.: Radio Search for Distant Races." International Science
and Technology, No. 10, jen 1962, s.55-61.
120 Oliver, Bernard M.: osobn sdlen.
121 Parmenides, 8. fragment, dek 4.-6.
122 Patterson, Penny: osobn sdlen.
123 Perelman, Y.I.: Mplantnyje Putestvija (Meziplanetrn cesty), Stt. naklad.,
Moskva a Leningrad, 6. vydn, 1929.
124 Pfungst, Oskar: Das Pferd des Herm von Osten (Der Kluge Hans). Johann
Ambrosius Bart, Leipzig, 1907.

231

125 Pfungst, Oskar: Clever Hans. The Horse of Mr. von Osten. Ed.: Robert
Rosenthal. Rinehart & Winston, New York, 1965.
126op.cit., s.15 - viz 124
127op.cit., s.185
128op.cit., s. 185-6
129 Planck. Max: . . S c h e i n p r ob l e n i c der Wisscnschaft." In: Vortrdge unci
Erinnerungen. Wissenschaftliche Buchgescllschaft, Darmstadt. 1969. s.360.
130 Plinius, Gains Caecilius Secundus (mlad): Dopisy. Svoboda, Praha 1988.
131 Popov, Dusko: Spy/Counterspy. S pedmluvou Ewcna Montagua. Grossct &
Dunlap, New York, 1974, s.162-219.
132 op.cit., s.267
133 Popper, Sir Karl Raimund: Conjectures anil Refutations: The Growth of Scientific Knowledge. Basic Books, New York, 1962.
134 Popper, Sir Karl Raimund: A Comment on the New Prediction Paradox."
British Journal for the Philosophy of Science 13: 51, 1963.
135 Popper, Sir Karl Raimund: Oteven spolenost a jej neptel.
136 Premack, David: Language in Chimpanzee?" Science 172: 808-22, 1971.
137 Project Cyclops. A Design Study of a System for Detecting Extraterrestrial
Life. Publikation Nr. CR 114 445. NASA/Ames Research Center, Code LT. Moffctt
Field. California 94 035, s.4.
138 op.cit., s. 179-80
139 Rapoport, Anatol a Albert M. Chammah: Prisoner's Dilemma; A Study in
Conflict and Cooperation. University of Michigan Press, Ann Arbor, 1965.
140 Rapoport, Anatol: Escape from Paradox." Scientific American 217: 50-6,
ervenec 1967.
141 Reichenbach, Hans: The Direction of Time. Ed.: Maria Reichenbach. University of California Press, Berkeley a Los Angeles, 1956, s.11.
142 op.cit., s.37
143 Reichenbach, Hans: Philosophic der Raum-Zeit-Lehre. Walter de Gruytcr &
Co., Leipzig, 1928, s.167.
144 Robinson, R.B.: On Whales and Men. Alfred A. Knopf, New York, 1954. Cit.
in: 88 (Lilly), s.93-4.
145 Rosenthal, Robert: Experimenter Effects in Behavioral Research. AppletonCcntury-Crofts, New York, 1966.
146 Rucsch, Jurgen a Gregory Batcson: Communication: The Social Matrix of
Psychiatry. W.W.Norton, New York, 1951, s.212-27.
147 Rumbaugh, D.; T.V.Gill a E.C. von Glascrsfeld: Reading and Sentence Completion by a Chimpanzee." Science 182: 731-3, 1973.
148 Rynin, Nikolai A.: Mplantnyje soobenija, III: Luistajaenergija u fantasijach
romanistov i v projektach uench." Izdatlstvo P.P.Soikin, Leningrad, 1930.
149 Sagan, Carl: The Cosmic Connection. Ed.: Jerome Agel. Anchor Press,
Doublcday, Garden City, 1973, s. 19-20.

232

150 op.cit., s.25

151 Sagan, Carl (ed.): Communication with Extraterrestrial Intelligence (CETI).
MIT Press, Cambridge (Mass.) a London.. 1973, s.183 a 318.
152 Salzman, L.: Reply to Critics." International Journal of Psychiatry 6: 473476, 1968.
153 Schcllcnbcrg, Walter: Memoiren. Verlag fiir Politik und Wirtschaft, Koln.
1956.
154 Schelling, Thomas: The Strategy of Conflict Harvard Univers. Press, Cambridge (Mass.), 1960, s.148.
155 op.cit., s.54
156 op.cit., s.56
157 op.cit., s.187
158 Schelling, Thomas: Reciprocal Measures for Arms Stabilization." Petitno
in: The Strategy of World Order, svazek IV., Disarmament and Economic
Development, cd.: Richard A. Faulk a Saul H. Mendlovitz. World Law Fund, New
York, 1966, s. 127-8.
159 Schmid, Peter: Der japanischc Hamlet." Der Monat 18: 5-10, srpen 1966,
s.7.
160 Schopenhauer, Arthur: Uber den Widen in derNatui: In: Arthur Schopenhauers
smtliche Werke, svazek III. R. Piper & Co. Verlag, Munchen 1912, s.346.
161 Schreiedcr, Joseph: Das war das Englandspiel. Walter Stutz, Munchen 1950.
162 op.cit., s.402
163 op.cit., s.403
164 klovskij, I.S.: The Lifetimes of Technical Civilizations." In: Carl Sagan viz 151, s.148.
165 Skinner, B.F.: Superstition in the Pigeon." Journal of Experimental Psychology 38: 168-72, 1948.
166 Sluzki, Carlos E Janet Bcavin, Alejandro Tarnopolski a Elisco Veron: Transactional Disqualification. "Archives of General Psychiatry 16: 494-504, 1967.
167 Sluzki, Carlos E. a Eliseo Veron: The Double Bind as a Universal Pathogenic
Situation." Family Process 10: 397-410, 1971.
168 Sluzki, Carlos E. a Donald C. Ransom (cds.): Double Bind. The Foundation
of the Communicational Approach to the Family. Grune and Stratton, New York,
1976.
169 Sommcr, R.: Tierpsychologie. Quelle & Meyer, Leipzig, 1925.
170 Stormer, Carl: Short Wave Echos and the Aurora Borealis."Nature 122: 681,
1928.
171 Tolman, Richard C: The Theory of Relativity of Motion. University of California Press, Berkeley, 1917, s.54-5.
172 Travers, Pamela L.: Mary Poppinsov.
173 Vare, Daniele: Der lachende Diplomat. Peklad. P. Zsolnay Verlag, Berlin,
Wien, Leipzig, 1938, s.468.

23 3

174 Watziawick, Paul; Janet H. Bcavin a Don D. Jackson: Menschliche

Kommunikation. Fonnen, Slorungen, Pavadoxien. Verlag Hans Huber, Bern,
Stuttgart, Wicn, 1969.
175 op.cit., s.41-4 a 92-3
176op.cit., s.57-61 a 92-6
177op.cit., s.92-6
178op.cit., s.126-7
179op.cit., s.203-12
180Watziawick, Paul: Wesen und Fonnen mcnschlichcr Beziehungcn." In: Neue
Anthropologic, svazek 7, eds.; Hans-Georg Gadamer a Paul Vogler, Georg
Thieme Verlag, Stuttgart 1975, s. 123-4
181 Watziawick, Paul; John H. Wcakland a Richard Fisch: Losungen. Zur Theorie
unci Praxis menschlicher Wandels. Verlag Hans Huber, Bern, Stuttgart, Wien,
1974.
182op.cit., s.54-5
183op.cit., s.55-6
184op.cit., s.69-83
185op.cit., s.84-96
186op.cit., s. 116-34
187Wittgenstein, Ludwig: Tractatus logico-philosophicus.
188Wood, Forrest G.: Porpoise Play." Mariner (hektographiertes Nachrichtenblatt
der Marine Studios), bezen 1954, s.4 - viz cit. in: 6, s.100.
189 Wright, John C: Problem Solving and Search Behavior under Noncontingent
Rewards. Nepublikovan disertace, Stanford University, 1960.
190 Wright, John C: Consistency and Complexity of Response Sequences as a
Function of Schedules of Noncontingent Reward." Journal of Experimental
Psychology 63: 601-9, 1962.
191 Yerkes, Robert M. a Blanche W. Learned: Chimpanzee Intelligence and Its
Vocal Expression. Williams & Wilkins, Baltimore, 1925, s.53.

234

Paul Watzlawick
Jak skuten je skutenost?
Myln pedstavy, klamn, porozumn
Z nmeckho originlu Wie wirklicli isl die Wiiklichkeit? Wahn, Tditschuni>, Ve/stehen,
vydanho nakladatelstvm R. Piper GmbH & Co. KG v Mnichov v roce 1976
(21. kapesn vydn 1996)
peloil Zbynk Vybral.
Grafick een oblky: Radoslav Pavlek
Vydalo nakladatelstv KONFRONTACE, vydavatel stejnojmennho asopisu
pro psychoterapii, Tomkova 139, 500 02 Hradec Krlov
v kvtnu 1998 jako svoji 17. publikaci.
Sazba a tisk ALDIS, a.s., Hradec Krlov
Nklad 1 500 vtisku
Vydn prvn
Doporuen cena 188,- K

3op
lovk m pirozen sklon domnvat se, e prv jeho
vidn reality musej sdlet i ostatn. Navc se drme
svch pohled na svt i tehdy, kdy se v nich hluboce
mlme.
O tom, ale tak o mnoha psychologickch experimentech, o komunikaci lovka se impanzem i delfnem,
nebo o pokusech navzat kontakt s bytostmi ve vesmru,
pojednv tet autorova kniha vydvan v etin. Titul
se dokal nkolika destek vydn v mnoha svtovch
jazycch.
Paul Watzlawick, narozen v roce 1921 v rakouskm
Villachu, pvodn vzdln ve filologii a filosofii, se vycviil v psychoterapii na Jungov Institutu v Curychu. Od
roku I960 pracuje v USA jako len proslulho paloaltskho Mental Research Institute. Od roku 1976
profesor psychoterapie na Stanford University.

V etin vylo:
1994vod do netst
1995Vechno dobr je k nemu zl aneb een pan Hekte