P

Publikace vznikla v rmci juniorskho grantovho projektu B 900090602 Grantov agentury AV R s nzvem Negativn humanismus

V O D :

I E K

NS

HILOSO PHIC4
S V A Z E K 17

HL050HA <PIA020?IA

Humanismus nesta

Slavoj iek Michael Huser

Vdeck recenzent: prof. ThDr. O. A. Funda , Dr. Theol.

Slavoj iek , 2008 Michael Hauser, 2008 Edito r Michael Hauser, 2008 Translation Michael Hauser, 2008 Czech editio n F I L 0 5 0 F I A - 9 I A 0 2 0 T I A , 2008 nakladatelstv Filosofickho stavu AV R , v.v.i. ISBN 978-80-7007-283-7

Slavoj ie k (* 1949), filosof slovinskh o pvod u s disidentsko u minulosti , kter o d rok u 1989 publikova l v anglitin vc e ne padest titul k cel kle t m a t tkajcch se ideologie , Lacana , Schellinga , Hegela , Lenina , hollywoodskh o filmu, kesanstv. 1 J e h o svtovo u proslulost zaloil a knih a The Sublime Object of Ideology,1 v n propoji l Lacanov u psychoanalz u ( j e h o pojet s y m p t o m u , touhy , jouissance a dalch vci ) s Marxovo u teori ideologie. K n i h a vyvolal a p o z o r n o s t nejen sv m o b s a h e m , al e tak ikov m vitln m style m psan. Kdy by l v roce 2007 vytvoen akademick internetov asopis vnovan studi u i kova dl a p o j m e n o v a n International Journal of 2iek Studies v prvn m sle n a z v a n m Pro iek? j e h o zakladatel hovo o t o m , e vzna m ik a nen j e n v j e h o teoretickch poinech , nbr tak v pozici , ktero u se sna z a u j m o u t vi akademickm u svt u i vi mdiim. V rozhovor u zveejnn m v tt o knece t o ie k f o r m u l u j e tak , e hlavn j e nebt kontaminovn a pivlast nn akademickmi m o c n o s t m i . Osvobodiv ive l filosofie se ta k svd d o meliorovanh o eit a k a d e m i c k h o diskursu" , kter se m e s n a d n o p r o m n i t v to , em u A d o r n o ka l organizova n tautologie. J e n e s m ie k se bhe m poslednch dvaceti let sta l h v z d n o u veliinou , gigante m z Lublan" , j e n hostuje n a nejvznamnjch univerzitch svt a a j e h o knihy tiskno u nej prestinj akademick nakladatelstv. ie k s m tent o paradox m o n nejlpe vystih l v nzv u j e d n kapitoly knihy Nepolapiteln subjekt: Zale m vylennm" - vechny j e h o zdnliv provo kace , j e h o zloben ptel" , kdy se ozna vrazy , kter , j a k s m k , vyvolvaj hrz u a zden - , j a k o dialektick materialis ta" , leninista" , stalinista" , obhjce kesanstv" apod. , a kter slou k vylenn z p o n k u d sterilnh o n o r m l n h o " akademic kh o diskursu. J e n e prv t o t o vylenn j e p r a v d p o d o b n jed n m z hlavnch dvod j e h o zalenn" , toho , e se velmi rychle dosta l d o centr a z j m u a k a d e m i c k h o svta. Jak j e mon , e d n e s n k d o m e pst o vznam u Lenin a a hlsat dialektick materialismus ? J e n e ie k uke , j a k t o m o n je.

1 Jeh o biografii a bibliografii se strunmi anotacemi viz v knize Meyers, T., Slavoj iek, pel. O. Vocho, Svoboda Servis, Prah a 2008. 2

iek , S The Subtime Object of Ideology, Verso, London - New York 1989. http://zizekstudies.org/ (5 )

ie k nen j e n o m filosof-provokter ve styl u Diogen a z e Sinpy n e b o Friedrich a N i e t z c h e h o . Tato j e h o p o l o h a j e nejsp n u t n f o r m a , jak si vytvoit prostor , v n m m e vzniknout nov mylen , kter pekrauj e souasno u filosofickou konstelaci , kter , jak se zd , trp m dl vice tm , e m u ie k v n a e m rozhovor u k ultrareflexivita" . J e n u t n o vykroit z d n e n h o filosofickh o m a i n s t r e a m u a pijmout pozici vylenn , aby bylo m o n o nastolit novo u perspektivu . V e svd pro to , e ie k a j e h o filosofit souputnci j a k o Badio u n e b o A g a m b e n vytvej nov filosofick proud, 4 j e h o vzna m nejsp nadle poroste , a paradoxn se m e j e d n o u stt nov m p a r a d i g m a t e m v t o m smyslu , v jakm tmto p a r a d i g m a t e m byl a dekonstrukce . esk kulturn i filosofick prosted va k zat m zstalo ponku d p o z a d u v recepci t o h o t o filosofa. Jet ped roke m j s m e byli j e d n o u z poslednch zem , ve kter byl ie k t m neznm . A k e konci rok u 2007 vyly v etin j e h o prvn dv knihy : Nepolapiteln subjekt a Mluvil tu nkdo o totalitarismui* J e to nejspe d n o i tm , e dv a zkladn ikovy inspirani p r a m e n y - L a c a n a M a r x - jso u u ns o p o m j e n y a nen z n m a an i filosofie , ktero u ie k u pekrauj e a vi n se kriticky vymezuje - j a k o nap . Althusser , Laclau , Mouffov , Butlerov . J e h o prvn veejn vystoupen u ns 6 a vydn prvnch peklad z n a m e n vodni kro k v recepci j e h o dl a i osobnosti , kter m e j a k o vedlej produkt pinst vt otevenost vi citlivm" t m a t m , o nich ie k pe . Bhe m ikovy nvtvy Prahy vznikl i rozhovor , kter j e z d e v pln m rozsah u zveejn n poprv. 7 ie k se ji dve nkolikrt ve svch textech vnoval jist m jev m a postav m esk kultury a politiky . Nechme-li strano u standardn odkazy na K a f k u a K u n d e r u , jso u to zvlt dv postavy : Vclav Havel a Jose f vejk . U p r v n h o z nich se ie k z a m u j e na zvltn p r o m n u disidenta , autor a Moci bezmoc4

nch, v politickou figuru, kter je pklade m toho, em u Ulrich Beck v lnk u v Sddeutsche Zeitung k militaristick huma nismus". 8 N a pklad u Vclava Havla s e ie k m i m o jin sna doloit , e heideggerovsk filosofie, kter byl a podlo m Havlo va mylen , selhv v o k a m i k u , kd y s e ji n k d o pokus uplatni t v politice . ie k ukazuje , e Havlova etick pozic e byl a zakotve na v prostoru , kter oteve l a udrova l prv k o m u n i s m u s tm , e s e pokusi l v y h n o u t logice kapitalismu. P o j e h o ztroskotn s e tent o prosto r rozplynu l a Havlova viz e autentick lidsk solida rity a pospolitost i ztratila pd u po d n o h a m a . Proto m o h l Vcla v Klaus o Havlov i prohlsit , e je socialista". Vcla v Have l s e ta k v ikov interpretac i stv tragicko u postavou , kter nerozpo znala posledn inspirac i svh o etickho postoj e - neprohldla osudovo u r o z p o r u p l n o s t m i n u l h o reimu. ikov o chpn Havla ns m e inspirova t k t o m u , abycho m minul rei m zaal i analyzova t prv z hlediska j e h o r o z p o r u p l n o s t i a nespokojoval i s e s nlepko u totalitarismus". O vejkovi p e ie k v kniz e Mor fantasmat? kd e ukazuj e sub verzivnos t spovajc v tom, e vejk dsledn d o d r u j e pkaz y a zkazy , a t m vyvolv totln i zmatek. K a d ideologi e podl e ika vyaduj e minimln distanc i v i sv m vslovn m ustano venm , a p o k u d s e s nim i n k d o dsledn identifikuje , nastv jeji dezintegrac e - ideologi e ztrc svo u magicko u moc . vejkov a pozic e n a p r o s t identifikac e s e pa k v jist m ohled u stv ide ologicky subverzivnj i ne pozic e Vclava Havla zaloen na distanci , kter ke svm u tos u n a k o n e c potebuj e to, v i em u je distanc. U ika j e vejk subverzivnj i ne Havel. V tom ie k souzn i s Karle m Koskem , kter v esej i Hae k a K a f k a nebol i groteskn svt" psa l o tom, e vejk vzbuzuj e smc h a souasn vyvolv mrazeni", 1 0 ted y probouz groteskn o a to ved e ten e k t o m u , ab y s e vymani l z m o c e n s k c h m e c h a n i s m svta. vejk zaujm antiideologicko u pozic i par excellence a prv tat o pozi ce, kter s e u ns rozila a prohloubil a i dk y Hakov u literrn mu gniu , je m o n t m n e j c e n n j m v esk kultue , i kdy j e s a m o z e j m n u t n rozliova t pozic i vejk a a posto j echka" , kter si u d r u j e distanc i vyjdeno u pseudohakovsk m sloga n e m To chce klid!" Toto ocenn i vejk a s e d chpa t j a k o pro-

jev ikov a zvltnh o vztahu k e c h m , kter m o n p r a m e n i z toho , e , j a k n m iek ekl , j e h o pedkov pili d o Slovinsk a z e c h a jmenovali s e ikov . N e n iek prv tm , j a k pocho pi l vzna m vejka , tak sten eskm filosofem ? Rozhovor nazvan H u m a n i s m u s nesta " byl inspirov n sna ho u pokroi t dl , ne jso u rozhovor y s ikem veden G l y n e m Dalym . V nic h j e zachyce n sta v ikov a mylen z h r u b a do rok u 2004, kd y tyt o rozhovor y vyly." Daly s e zd e pt na vci , kter vyplvaj z ikov y dosavadn knin p r o d u k c e a maj jaksi shr nujc povahu . J j s e m s e sv j rozhovor pokusi l koncipova t tak , abychom s e dotkli tak otzky : A co d l - kam b u d e ikovo mylen smovat ? V rozhovor u dochz k j i s t m u zvratu , kdy iek hovo o poteb nvrat u k velk ontologii . Je to , jako kdy by si vemi tmi knihami a texty pipravova l pdu , na ktero u vstupuj e a v posledn dob , kd y s e dotk otzek , o kterc h s e myslelo , e jso u dvno zastaralm metafyzickm smetm . N a tent o rozhovor navazuje j e h o text K materialistick teolo gii" , o n m hovo na konci a kter vychz v eskm peklad u dv e ne v anglitin . V n m s e tat o filosofick perspektiv a kon kretizuje . Je teb a obnovi t velko u ontologii , ba teologii , zn j e h o poselstv , kter vyslovi l tad y ve vejkovskch " e c h c h . Michael Hauser

O tom mj. svd i to, e ji vznik sekundrn literatura , kter zdrazuje novost koncepc tchto autor . Viz nap . Torfing, J., New Theories of Discourse. Laclau, Mouffe and iek, Blackwell, Oxford 1999.

5 iek, S Nepolapiteln subjekt. Chybjc sted politick ontologie, pel. M. Hauser, Lubo Marek , Chomutov 2007; iek , S Mluvil tu nkdo o totalitarismu? pel. M. Ritter, Tranzit , Prah a 2007. 6

Jeho pozvni inicioval Tranzitdisplay, zzem pro souasn umn , a pednk a nazvan jak o Podkova nade dvemi" se uskutenil a v listopad u 2007. Videozzna m pednky viz http://www.artycok.tv/2007/ slavoj-zizek-podkova-nade-dvermi-aneb-jak-jsme-ideologicky-zakotveni-2/. Pednk a j e publikovna v eskm vboru ze ikovch text Podkova nade dvemi (v tisku) .
7

Ve zkrcen verzi byl zveejnn v kulturn m tdenku A2 2008, . 1.

iek , S., Pokusy uniknou t logice kapitalismu", pel. . Steiger, Listy 2005, . 6. ' iek , S The Plague of Fantasies, Verso, London - New York 1997, s. 22. 10 Kosk, K., Stolet Markty Samsov, esk spisovatel, Praha 1993, s. 124n.

11 iek , S., Daly, G Conversations with iiek, Polity Press, Cambridg e 2004.

(8 )

H U M A N I S M U S N E S T A Rozhovor Michaela Hausera se S l a v o j e m i k e m

Znanou mrou vychzte z Lacana a snate se ukzat, e je v nm potencil umoujc zaloit nov smr mylen, kter se nkdy nazv jako postdekonslrukce. Mohl byste toto nov mylen nartnout? N e j p r v e bych m l vyjasnit j e d n o : bn filosofick postoj k Lacanovi je, e pe s vechnu vysokou rove j e h o mylen j e to stle psychoanalza, a psychoanalza se n e m e rovnat filosofii - n e d o s a h u j e s t e j n h o stupn reflexe. M o u p r v n tez je: Lacan v zkladn p o i n j e v t o m , e psychoanalzu povil na rove filosofie. Kdy L a c a n mluvi o filosofii, tak pro n j zjevn klinick kategorie j a k o psychza, neurza, hysterie nepedstavuj pouze subjektivn patologie, nbr jsou to p o r u c h y v zkladnm ontologickm vztahu mezi subjektem a svtem . Z d e j e Lacan m o n blzko Heideggerovi, kter si ve svch rozhovorech se vcarskm psychiatrem M e d a r d e m Bossem in nrok na to, e nap klad rozum psychze. 1 Je zapoteb vdt , jak je ontologick msto lidsk bytosti ve svt , jakm z p s o b e m j j e sv t oteven , p r o t o e psychza j e zkladn p o r u c h a vaeho vztahu k realit . Realita u pro tebe n e m ontologick zaloen . Prv to udla l L a c a n . Zkladn ontologick kategorie jsou pro n j ontologick p o s t o j e a vyjaduj vztah mezi subjektem a svtem . I kdy Lacan oba s vyslov jsem antifilosof", co to z n a m e n ? Vbe c nic. N e n vechna m o d e r n filosofie, K a n t e m ponaje , antifilosofi? K a n t k : Kritika metafyziky proti metafyzice." Hegel k : Wissenschaft, vda , n e metafyzika." Atd. D o m n v m se, e Lacanovy aspirace jsou m n o h e m vy. M o u zkladn tez je, abych to formuloval t m ve stylu Readers Digest, s t centrln premisu freudovsk psychoanalzy, hypotzu F r e u d e m nazvanou jako Todestrieb", pud smrti, ne j a k o n c o biologickho, ale j a k o n c o jaksi ontologickho, jako p o r u c h u , j a k o strukturu, kter se v z t a h u j e k tomu, co se v nmec km idealismu nazvalo jako negativita. V tom spov to, co lze celkem v h o d n nazvat j a k o p o s t d e k o n s t r u k c e - a n o jist , nzev, j a k o j e p o s t k o m u n i s m u s , p o s t m o d e r n i s m u s , n e m m e jin nzvy
1 Viz Heidegger, M., ZoUikoner Seminare, Frankfurt am Main, Vittorio Klostermann 1987. Heiddeger zde mj. k, e fyzick bolest, mentln poruchy nebo stavy zkosti promuj celkov vztah k naemu byt - vytvej novou vznamovou perspektivu. Pozn. MH.

- ale nzev j e to sprvn. Velmi se mi zamlouv z a m e n Va otzky, proto e v m n o h a zemch se b o h u e l obvykle L a c a n stle hzi d o j e d n o h o pytle s tzv. dekonstrukc. Ve Spojench sttech byl Lacan donedvna p o j m n j a k o j e d n a z verz derridovskho mylen n e b o jako jeden z ad y Derr ida , Foucault atd. Nyn je m dl jasnj , e Lacan pat do zcela odlinho ternu. P o k u d hledte ty, kte se pohybuj ve s t e j n m ternu, byl by to Gilles Deleuze n e b o Alain Badiou. A to j e opravdu odlin tern, jak si met e vimnout na prvni pohled, i kdy to snad zn dost paradoxn - j e to nvrat k velk teorii, velk ontologii. Myslim, e dekonstruktivismus, eknu-I i to z j e d n o d u e n , c h a r a k t e r i z u j e ultrareflexivita mylen. J a k o filosof nepete ontologii, ale pete o tom, jak d r u h filosof t e tetho . C o e j e typick pro D e r r i d v text? J d e t a m o to, jak Rousseau vykld Platna a p o d . Je to vechno interpretace interpretac. Ale tato ra reflexivity se chli ke konci. M m za to, e bychom op t ml i podstoupit riziko a pustit se do toho, co se kdysi nazvalo velkmi teoriemi. A prv sem vstupuje L a c a n . Je to nejsp o b e c n t e n d e n c e dnen doby. Ml i bychom skoni t s postfilosofii, snad b y c h o m d o k o n c e ml i pou t dvoj post, tedy s post-postfilosofi, a beze veho studu se vrtit k velk filosofii. P r o m i t e , co byla pointa Va otzky? Zda byste mohl nco ct o tomto novm mylen Lacanovi. zaloenm na

a nedostali j s m e se jet ani k s a m o t n m u j e h o j d r u . Lacan j e p o u z e prostedek , j e to j e n o m takov pidlo . L a c a na pouv m ke ten Hegela. N e p o u v m Hegela ke ten i Lacana. Jak m nmeck idealismus vznam pro souasnost?

A n o , i kdy , abych to ek l zcela jasn , nyn postupuji stle vce tmto s m r e m . Z knihy, kterou jste pekldal, 2 j e zejm , e se ironickm z p s o b e m stavm proti t o m u , jak j e kad z a j e d n o v odmtn Descartova cogito" ( n a zatk u v n parafrzuji Komunistick manifest). D o m n v m se, e i ty nejkonzistentnj i interpretace cogito", vetn Hedeggerova pojet, se mjej s j e h o rozhodujc dimenz. Tak e m hlavni mylenka, s a m o t n j d r o m h o mylen - n e m m v oblib tato velk slova j a k o mylen - nen ani Lacan. Lacan j e pro m n e prostedek , jak s t Hegela. Pokud to trochu peenu , j d e mi o n c o velmi p a r a d o x n h o . Filosofie je nco , co zaal o K a n t e m a skonil o Hegelem. Pedti m tu bylo m n o h o p o z o r u h o d n c h vc j a k o Platn, kter ji ohlaovaly. P o t o m je to v e c h n o j e d n o velk n e d o r o z u m n . k m to i j a k o levicov filosof. M a r x z e j m n e p o c h o p i l Hegela. M o u velkou vc tedy je revitalizovat n m e c k idealismus a j e h o tradici, ukzat, e je stle aktuln, e j s m e stle v j e h o horizontu

Kdybych to m l ic t pateticky, p a t r n ijem e v apokalyptickch d o b c h . N e ve smyslu ko nc e svt a v n b o e n s k m vznamu, nbr v t o m smyslu, e lidstvo se nejsp e bl i k jistmu kone n m u bodu. Lidstvo m p o d o b n j a k o exploatace prod y urito u dynamiku, kter podle veho n e m e be t d o n e k o n e n a . Nov rozdlen , sociln rozdlen , nov apartheidy, slumy atd. vedou k t o m u , e m e m e oekva t urit sociln exploze. Nejinteligentnj levicov myslitel, s a m o z e j m ne ortodoxn marxist, pedpovdaj , e p o k u d s o u a s n trendy budou pokraovat , budem e tu mt , i v Evrop , svho d r u h u obansko u vlku mezi imigranty a starousedlmi Evropany. P o d o b n je t o s biogenetikou. Je j a s n , e to, co dnes m e m e dla t s g e n o m e m , se dotk samotn definice toho, co z n a m e n lidsk bytost. Abychom elil i tm to p r o b l m m , p o t e b u j e m e pojmov nstroje. Snad Vs bude zajmat , e j s e m zana l j a k o velmi mlad, proto e - n o dobe , cht l j s e m bt disidentem, bia, bia - , a bt disidentem v Jugoslvii nebylo tak n e b e z p e n j a k o u vs. Jugoslvie byla paradoxn zem , kde jste obas , p o k u d jste byl u m r n n disident, m o h l vykonvat svou profesi a bt tolerovn mocnmi. Tak e j s e m zana l j a k o heideggerin. M o u prvn knihou j e knek a o Heideggerovi a jazyce, kterou j s e m vydal asi ve dvaceti. Ale m o u formativn zkuenost bylo, e nejpopulrnj pstu p k t o m u vemu, heideggerovsk pstup , kter k , e m o d e r n i t a j e rou technologickh o nihilismu a my se m u s m e o d t h n o u t od vl e k moci, technologick nadvldy, vytvoi t si postoj Gelassenhei -, e tento pstu p neinkuje . Tak si mysl m - v zklad j s e m tradicionalista - , e nmeck idealismus, metafyzika n m e c k h o idealismu, nadle poskytuje nejlep pojmov nstroje, abychom se vypodal i s blc se kriz . Protoe , j a k vd l Hegel, filosofie

iek, S., Nepolapiteln subjekt, c. d.

Heidegger rozliuje das rechnende Denken", kalkulan, instrumentln mylen, a das besinnliche Denken", meditativn mylen. To ns pivd k tomu, e uvolujem e n instrumentln vztah k vcem, vymaujem e se z nj, a tm vznik oekvni" - otevenos t vi skrytm strnkm byt, Gelassenheit". iek v tomto rozhovoru poukazuje na jist paradoxn souznn Heideggera a Adorna, kter spov v tom, e oba filosofov odmtaj upesnit , co je pedmte m oekvn. Heidegger k: Wir sollen nichts tun sondern warten." (Nemme init nic ne ekat. ) O Adornov postoji viz poznmku nie . Pozn. MH. ( 11 )

(9 )

( 10)

a krize jsou spolu vd y provzan. J e jasn, e veker filosofie Hegel, Heidegger , Marx i Platn. Platn - nelze si ho pedstavi t bez politick krize ecka . Nen divu , e Platnovou nejreprezentativnj i knihou je stava, ve kter najdet e celou jeho ontologii, metaforu jeskyn atd. , ale z toho veho se vynouj e odpov na to, jak politick d potebujeme . To je to, o tu b . Zptky k Lacanovi. Kdesi kte, e Lacan pedstavuje vanou formu osvcenstv. Mohl byste to vysvtlit? radikalizo-

D se ct, e Lacan pedstavuje radiklnj formu Ano. ...ne Habermas?

osvcenstv...

Ano, ovem. Jako u vech polemickch myslitel , a sna d tak u mne, byste se m l vd y ptt, proti em u se stavm. A stavm se proti bnm u populrnmu chpn psychoanalzy, pod le nho je nevdom nc o jako iracionln pudy , lov k nen pnem ve svm dom , racionalita je pouh pik a ledovce , mal st , kter je vidt , ale my jsme nstrojem v rukou iracionlnch sil... Lacan to k velmi pkn : Freu d nm dv pesn opan pouen . Nen to tak, e n rozum je hrako u v rukou njakc h iracionlnch sil, nbr tak, e nevdom je racionln. Racionln ne ve smyslu instrumentlnho myleni, nbr ve smyslu mylen artikulovanho, diskursivnho . Nevdom nem co dla t s pirozenm i instinkty - je to nc o naprosto racionalizovan. Ale i Lacan v protivnk Habermas vdl , e Freu d byl jedn m z poslednc h velkch osvcenskch myslitel . Freudov o mylen nen schopenhauerovsk nebo jungovsk. Jung je zd e neptelem . Jung je antiosvcenec. Nejen e psychoanalza je osvcenstv, ale m n o h e m dleitj je toto: co je klov nejen v osvcenstv, ale tak v modern vd ? Je to pijet radikln nahodilost i univerza. Kad filosof v, a je to krsn parado x v djinc h filosofie, co je potke m modern vdy . Kad inteligentn historik vd y to v. Jej pote k je pesn tam, kd e se Descartes nebo D u n s Scotus jev nejblznivji . Kdy kaj , e i vn pravd y byly stvoen y Bohem. Dv a dv jsou tyi , ne proto, e je to samo o sob evidentn , ale proto, e to tak ustanovil Bh . Kdyb y B h chtl , aby dv a dv bylo pt , bylo by to pt . A pro je to tak? Proto e se tu pijm radikln nahodilos t veker pravdy . Tato radikln nahodilos t je zatke m modern vdy . Existuje nutnost, ale ty pijm jaksi nahodilos t tto nutnosti sam. Tak e i v tomto pesnj m smyslu je Lacan op t osvcensk myslitel. A toto chpn nahodilost i je zpsob , jm Lacan t e Freuda . C o je fantasma, co je n symptom, to je cosi zcela nahodilho , njak zcela nahodil symbolick tvar, kter nicmn podpr identit u subjektu. Tuto radikln nahodilost , na ni zvis sama nae identita , bychom ml i pijmout . V tomto m n o h e m zvanj m vznamu... ( 12)

To je velmi dobr otzka, naprosto. M m za to, e Habermasova tragdie je mimo jin v tom, e , jak je vid t i z jeho poslednch text ... jsou tu dv tajemstv. I kdy uznvm Habermase jako filosofickou postavu, byl a donedvna - nen to pro mne nc o dehonestujcho - Staatsphilosoph", vte, panevropsk sttn filosof, svho druhu velk autorita. A podle toho tak jednal a po celou tu dobu byl jako autorita pijmn . Kdy byl na nvtv v Anglii, pija l ho Blair. a s od as u ho pija l nmeck kancl atd. A vte, kdo se nyn, a to j e dost zajmav, msto n j stv ... je pli excentrick, tak e ne pmo , ale skryt - sttnm filosofem? Sloterdijk. Je ast o pijm n ... Barrosem, Angelou Merkelovou atd. Je to nov sttn filosof. Zajmav. Ale dobr, vram e se zptky. Za prv si myslm, e Habermas dostaten nereflektuje centrln udlost na doby, zhroucen komunismu na pelom u osmdestch a devadestch let. Viml jste si, a to je myslm hlavni chyba pedstavitel frankfurtsk koly, jejich zaujet faismem, antisemitismem? Ale nikdy nerozvinuli konzistentn teorii stalinismu. C o bylo patnho na komunismu? Pro ? C o je stedn tez frankfurtsk koly? Dialektika osvcenstv. To znamen, hr zy dvactho stolet jednodue een o nebyly prost pozstat kem starch iracionlnch sil. Jsou uskutenn m jistho kritickho pochyben v osvcenskm projektu samm. Mm za to, e Habermas nikdy nebyl schopen tohle promyslet. Co je pro.. . Nen to trochu len? Habermas je nmeck filosof. Kdy ho tete , nikdy se, myslm, nedozvte, e Nmeck o bylo rozdlen , e na vchod byl komunismus. On to zcela ignoroval... Napsal toho hodn o hrozbch nmeck demokracii. Doist a ignoroval fakt komunismu. Dobrou teorii komunismu ve frankfurtsk kole nenajdete. Je tu jedna tl knk a od Marcuseho, Sovtsk marxismus, ale je pli dvojznan , nen to dostaten analza. il i zde Habermas nebyl dost radikln, aby, jak to ct , osvtil samo osvcenstv a vytvoi l opravdovou teorii, co je podle mne velk kol kad serizn levice. Stalinismus byl tm, co Badiou nazval katastrofou, dsastre, ve smyslu ztroskotn, pervertovn emancipanh o projektu. Je jasn, e met e hrt nepoctivou hru a c t - zradili Marxe atd., ale to nen serizn. Habermas tohle ignoruje. ( 13)

D r u h v c se tk biogenetickch debat - co si po t s naimi novmi dovednostmi? Je pznan , e H a b e r m a s vydal knihu spolu s J. Ratzingerem , nynj m p a p e e m Benediktem XVI. 4 Z d e s n m nalez l spoleno u e . Oba toti reaguj p o d o b n reakn m z p s o b e m - j e to hrozba , neml i bychom to dlat . Ve skutenost i se tt o hrozb nestavj elem . Pouz e kaj , e m u s m e chrnit svou svobodu - ale jak ? Tak, e timto smre m n e b u d e m e pokraovat . Ale biogenetika podle m n e vytv m n o h e m v c radiklnc h problm . Jako napklad , pokud, m j boe , m u na zklad genetickh o zsah u n e b o njakm i drogami zmni t tv psychologick vlastnosti - js i jet vbe c svobodn? C o kdy j s m e nuceni pijmout , e m o n j s m e pouhmi mechanismy, co si nemyslm . D o m n v m se, e tu j e cel ad a velmi radiklnc h otzek , jim se H a b e r m a s vyhb. e e n o obecnj i a na politick rovin , mysl m si, abych byl upmn , e H a b e r m a s o v a viz e j e prost d r u h pozdn i socilndemokratick e m a n c i p a n viz e tet cesty" - socilnh o sttu a dalc h vc - j e to urit d r u h m o d e r n i z o v a n sociln demokracie. Jestli je dnes n c o jasn , tak to, e tento model se vyerpal . Tak e nen divu, e H a b e r m a s se nyn obrac ke Cassirerovi, 5 k neokantovstv , kter vyvrtil Heidegger. Myslm , e H a b e r m a s j e do jist mr y v pozic i respektovan , demokratick , ptelsk postavy, kter se vak u n e d o k e zami t na opravdu aktuln vci . Jistm z p s o b e m to j e s m u t n postava.

Habermas, J., Ratzinger, J., Dialektik der Skularisierung. ber Vernunft und Religion, Herder, Freiburg 2005. Diskuse mezi Habermasem a Ratzingerem zde dospl a k pekvapiv zkladn shod - sekulrn racionalismus a tradin nboenstv se dnes potebuj navzje m jak o vzjemn korektura svch deformaci. Habermas ve svm pspvku nazvan m Vorpolitische Grundlagen des demokratischen Rechtsstaates" (Pedpolitick zklady demokratickh o prvnh o sttu) hovo o tom, e respekt sekulrn filosofie vi tradinm u nboenstv j e respektem vi osobm a ivotnm formm, kter svou integritu a autenticitu zeteln erpaj z nboenskh o pesvden" . V tom lze vak vidt slepou uliku nebo skryt rozpo r habermasovskh o univerzalistickh o projekt u komunikativn racionality - jej formalismus zamen na vytven podmne k racionln komunikace mus nakonec pipustit platnost normativnh o zdroje, kter se nachz mimo takto vymezen pole, proto e jej formalismus nen zaloen na skle urith o ivotnh o nebo filosofickho pesvden, lpe eeno , tento zklad mus zstat navdy utajen , nem-li se zhrouti t cel koncepce, nebo v jej m rmci by musel bt oznae n jak o partikulami. Pozn . MH.
5 Habermas, J., Vom sinnlichen Eindruck zum symbolischen Ausdruck. Philosophische Essays, Suhrkamp, Frankfurt am Main 1997. Habermas hled u Cassirera interpretan nstroje , jimi by se dalo elit teorii stetu civilizac". Pozn . MH.

( 14)

Vrame se zptky k Vaemu pojet subjektu. Autonomii subjektu zakldte na pudu smrti nebo tak na sebevztan negativit nmeckho idealismu, kterou lze snad rovn chpat jako dezintegraci identity. Ano. D se vak pedpokldat, e tato dezintegrace nen trval a e se objevuje njak nov identita. Jsme njak nuceni pijmout nebo vytvoit novou identitu spjatou s tm, emu Judith Butlerov k vnivpipojen" (passionate a t t a c h m e n t j ? Chpu, velmi pkn otzka . Ale nejprve, n o vite, dal bych vm obecnj otzku . Nen to j e n o m tak , e potebujem e odlino u identitu, potebujem e odlin typ identity. Napkla d u kapita lismus je v tom jedinen . V pedkapitalistickc h spolenostec h byla identita ni m zcela odlin m od identity v kapitalismu . V kapitalism u je identita m n o h e m dynamitj . V kapitalis mu je zkladn m problmem zsta t sm sebou, proto e se muste neustle mnit . Tak e to, co je zapoteb udlat , je redefinovat samotnou kategori i identity. Dnes m m e rzn formule identity. Jednm typem j e vechn o to, co zstv z identity tradin . Ti, kte se sna uniknou t do starch fundamentalism . Ale je jasn, e je to marn, e tyto teroristick fundamentalismy jsou od zklad u velmi modernm fenomnem. Kad histori k islmu vm ekne , e Taliban nebo Al-Kida nemaj nic spolenh o s tradin m islmem, e jsou to velmi modern formy organiza ce atd. Pa k tu je kapitalistick individualistick identita, to je identita plastitj . A moje diskus e s Judith Butlerovou se tk toho, e co ona oslavuje, vite, e lid nemaj pevnou identitu, e na e identita je vd y konstruovan performativn , e zkrtk a jej typ identity, budi , budu velmi brutln, zapad do pozdnho kapita lismu. Myslm, e je to stle pozdn kapitalistick libertarinka . M za to, e na e existence je nahodil, e mem e svobodn konstruova t sv identity: a to, s i m bojuje, je v zsad jenom star patriarchln ideologie , kter fixuje tvou identitu - jsi svou pirozenost mu , en a atd. Mm za to, e tento cil je falen . Dnes, abych poui l staromdnch vraz , nevldne ve Spojench sttech ideologi e otcovsk autority - poslouchej! Ne, je to svho druhu velmi tekut hdonismus. Dnen spontnn ideologi e je - m prvo bt svobodn, vnova t ivo t svm vnm , realizovat se, kreativn vyu t svch schopnost atd. atd. ( 15)

To je pevldajc ideologie . Jej tezi j e p o u z e - nel i j s m e dos t daleko . A typ identity , kter b y c h o m ml i znov u vytvoit ? Z d e pi chz - je to velm i len , j v m - zd e pichz - m j boe , j a k o materialista j s e m o tom napsal t i knih y - , m j o d k a z k e kesan stv . V t o m ted y nle m k e hnuti , k velm i zajmavm u hnut , lid , kte se o d sebe jinak li . Badio u napsal knih u o sv. Pavlovi , A g a m b e n napsal knih u o sv. Pavlovi. 6 D n e s j e to praktick y cel hnut levicovch myslitel , kte si pisvojuj sv. Pavla . M m z a to, e to, c o hledaj u sv. Pavla , je pesn o d p o v n a Va i otz ku . Tat o mylenka pavlovsk komunit y v n c c h v apokalyptick dob , to z n a m e n , jak se v y h n o u t dilemat u - bu star substan ciln komunita , a n e b o rozptlen liberln individualismus . Jak vytvoi t kolektivitu , kter nen staro u komunitou ? Al e ove m tak ne kolektivito u totalitrn atd . O d p o v , myslm , dv pavlovsk angaovan zpasc k o m u n i t a vncch . Prv to je, c o dne s hle dme , pr o n k o h o je to m o n zklamn , al e c o m upoutv n a Pavlovi , nejsou teologick premisy . Pavla t e m e tak , j a k j s e m se t o h o dotkl v e sv prask p e d n c e - Bh j e mrtev , Bh n m k : Je to n a tob , potebuj u tvo u p o m o c . " Take , abych to vyj dil velm i brutln , tak jak mi to j e d n o u ekl Alai n Badiou , D u c h svat je komunistick strana , je to komunita vcch , kte jsou ... Z d e ted y hledm e odpov , m o n j e to falen , al e op t myslm , e reaktualizac e sv. Pavla j e p e s n odpovd n a Va i otzku . Jak typ nov identity? " Zcela s Vm i souhlas m - p o k u d m m vhrad y k Butlerov s jej m vniv m pipojenm" , j d e mi o to, e jej chpn plasticit y v e smysl u pipojen " j e vd y tekut atd . C o nevid , je, e akoliv m o d e r n kapitalistick subjek t j e tekut , vn se petvejc.. . v zklad u je tu j e d n a a t struktura , kter zstv n e m n n , struktura kapitalistick subjektivity . To j e to, c o je opravd u obtn zmnit . To j e zkladn parado x kapitalis mu - j e to n a p r o s t o nejdynamitj d , jak si m e t e pedsta vit , al e v e se neustl e mn , tak e vc i v e skutenost i m o h o u zsta t beze zmny . Snad p o t e b u j e m e m n povrchovch z m n , abycho m vc i zmnil i m n o h e m radiklnji . Tak e abych se vrtil k Vaem u tmatu . N a p r o s t o souhlasm , nejsem vbec posedl dynamikou . A vte , p r o Va e otzka byla velm i dobr ? Proto e j e t o jede n z bod , n a kter m aspo n a Z p a d met e vid t u j e n o m n a rtorice , jak ideologi e funguj . Kdy dne s n a Z p a d eknet e identita" , stabilita" , univerza Badiou, A., SainI Paul. The Foundation of Universalism, Stanford University Press, Stanford 2003; Agamben , G., The Time That Remains. A Commentary on the Letter to the Romans, Stanford University Press , Stanford 2005. ( 16)
6

lita", je zle. Kdy eknet e diference" , dynamika" , nomdi nost" , multiplicita" , je dobe . Ale myslim , e bychom ml i zm ni t aspo toto . Hezk y t o vystih l Badiou , kdy ekl , e t o nen tak , e ijem e ve fixnm stavu a pak bychom ml i uniknou t d o multitudy" , nomdismu a toho veho , ale naopak , na e situac e je zmaten nomdick multitud a a problm je identita . Hlavn problm je univerzalita . Neml i bychom bojova t za multitudu prot i univerzalit . Ml i bychom bojova t za novou identitu . Iden tita pro mn e neznamen despotickou hodnotu : Chc i b t plu ralitn , identit a m utlauje. " Identit a je progresivn , identit a je kol . Potebujem e rehabilitova t pojem univerzalit y prot i postmo dernismu - a te s e vracm k Vai prvn otzce . V postmodernim vidn i je identit a nebo univerzalit a tyransk . N e ... Tak e zde naprosto souhlasm s vyznnm Va otzky . A op t si myslm , e hegelovsk negativit a je pesn onou hybnou silou univerzality . Hegelovsk negativit a je pro mn e konkrtn univerzalita , proto e ta pesn znamen : Nikd y nejs i to , co jsi. " Ale pro ? A t o je, kd e s e univerzalit a objevuje . Je t o zkladn Hegelov a lekce . Uni verzalita se vd y objevuj e jako nesoula d partikularity . A t o i n a politick rovin . Kad celistv spoleensk d po tob chce , abys byl tm , co jsi . T o je ide l konzervativc . Krsn hierarchie . Uite l m b t uitelem , studen t studentem , matk a matkou , dlnk m pracovat , vdc e m vst.. . Ale univerzalit a s e objev potom , co ekne - ne , j nechc i b t jenom tm , co jsem . Univerzalit a by se ml a objevi t v tto meze e partikularity . kte, e lacanovskmu vztahu mezi empirickm partikulrnm objektem a nemonou Vci" (das Ding) bychom mli rozumt lak, e mezera nebo roztp se nachz v samotnm partikulrnm objektu. Zde se distance mezi nimi mn v urit druh dialektickho sept. Tohle vechno mi evokuje Adornovu Negativn i dialektiku , kde se velmi podobn l vztah mezi identickm a neidentickm. Ale je tu perspektiva smeni. Jak je v pohled na Adorna, zvl na jeho Negativn i dialektiku ? Nejprv e bych ekl , e to , co jst e uvedl , je v zsad Lacanov a formul e sublimace , kd e je empirick y nahodil objek t vyzdvien n a nemonou Vc . Ale s Adornem mm pot ze striktn filosofickch dvod . J e h o interpretac e Hegel a je, myslm , dezinter pretace . Cel problm s Hegelem je, e v nm vidm e uzaven systm a pak s e tento systm snam e otevt , vznik negativn dialektik a atd. Myslim , e z mnoh a komplexnch filosofickch dvod t o mystifikuj e Hegela , e hegelovsk Vershnung, sme n , nen vtzstv identit y na d diferenc . To , s m se v Hegelov ( 17)

smen i smiujete , j e prv s a m o t n diference . Hegelovsk sme n i podle m n e z n a m e n , e to , c o s e Vm jevil o j a k o pekka , j e u smen , co je dvod , pro v e vec h svc h knihc h neustle opakuj i vti p o Rabinoviovi , kter chce emigrovat z e Sovtskh o svazu. 7 Tri k hegelovsk dialektik y je pro m n e v tom , e v e smen s e sama pekk a stv svm vlastn m eeni m (solution). C o s e odehrv u Hegela , t o nen njak velk , k o n e n stabilita . Stabi litu vidte v s a m o t n m chaosu . V t o m t o smyslu u Hegel radikln prosadi l diferenci . Abyc h t o vyjdil velm i j e d n o d u c h m z p s o b e m , j s m e nap . v njak m zpase . Hegelovskou pointou nen , e s e m m e smit . Smen nastv , kdy vidme , jak ns , kdy spolu b o j u j e m e , tent o samot n bo j spojuje . Vidte to , ale t o j e ve , c o s e u Hegel a kon . J e t o m n o h e m komplexnj tma , kter s e pokou m rozvjet - na pklad , kdy s e paradoxn t m v kad knize , jak asi vte , s oblibou zabvm nejkonzervativnj m prvke m Hegela , j e h o dedukc i monarchie . M o n a r c h a j e pro Hegel a zbytke m totln na hodilosti . Monarcha , krl , je , jak vysvtluje Hegel , idiot . P o u z e mus oznaovat vci . Ale vy jej potebujet e prv proto , e j e nahodil , protoe n e m e t e m t totln racionln systm . P kla d vzat odsud : myslm , e mete rozvjet krsnou a jedno d u c h o u hegelovskou teori i stalinismu . Probl m s e Staline m nen ten , e byl krlem , ale e nanetst krle m nebyl . Kr l j e nkdo , kd o vysedv n a trnu a je idio t a minist i m u pedkldaj r z n vc i a o n k ano-ne a tak p o d o b n . J e n e Stalin chtl skute n vdt ... J e t o n a p r o s t o odlin logika . Jinm i slovy , myslim , e to , c o bycho m ml i rehabilitovat v e smyslu nvratu v nov m svtle , jsou pesn t y body u Hegela , kde s e Hegel jev j a k o nej v c metafyzick . Absolues Wissen, absolutn vdn , absolutn identit a atd. , prv zd e j e Hegel nejsubverzivnj . To j e tak dvod , pro s e stav m prot i jin interpretac i Hegel a ovlivnn H a b e r m a s e m , kter dne s zan b t nejpopulrnj . Nevm , zda jsou zd e z n m i tzv . pittsburt hegelin i - B r a n d o m , McDowell.. . To j e interpretace Hegela , kterou s e pokou m potrat , abyc h vymaza l jej dalekoshl dsledky . kaj , e Hegel nen vbec metafyzik , Hegelov a Logika j e po uz e jaks i sbrk a m o n c h dis-

kursivnch strategi. O realit m e m e mluvit rznm i zpsob y - j a k o o Byt, j a k o o Podstat atd . - Hegel je pouz e urit d r u h z o b e c n n historick epistemologie . Hegel se pokusi l d t dohro m a d y vechny m o n zpsoby , jimi lz e mluvit o realit . Je t o ten nejumrnnj i Hegel, Hegel t m jak o obecn pragmati k bez vech metafyzickc h aspirac . Myslim, e t o je velmi nedostate n. O p t t o p i p o m n h a b e r m a s o v s k o u o d p o v na Ador nov u kritiku, e ano . Myslim, e tohl e bycho m ml i o d m t n o u t . Vte, jak j e pot s Hegelem? Prv t o neslchan , radikln zlom . Je to , j a k o b y filosofie nebyl a na t e n t o o k pipraven a a tent o zlo m se snail a zakr t a zavedlo se jist komick kli: Hegel - absolutn idealista , absolutn vdn . Hegel, kter se domnval , e v vechno . Tent o absolutn idealismus , Hegelovo vevdn se d vyvodi t z myleni atd . I A d o r n o t o a pli pejm . Jak o kdyb y Hegel byl njak m absolutn m D u c h e m . M m z a to , e t o nen Hegel - Hegel je m n o h e m sp radikln myslitel negativity. Hegel j e v jistm ohled u nejskromnj myslitel. T o je to , c o m na Hegelov i vd y fascinovalo . Kdy tet e s a m o t n kone c Hegelo va systmu, posledn strnk y j e h o Djin filosofie, kdy po kritice K a n t a , Fichta, Schellinga dospj e k sob , k : To je, nakoli k t o m e m e chpat , stanovisko Absolutn a pro jsouc dobu. " Tak relativizuj e i svo u vlastn pozici . Myslim, e probl m s Hegelem je, e ijem e ve stnu jisth o p a r a n o i c k h o obraz u Hegela. Tak e pa k m e t e c t tot , c o Michel Foucaul t ek l o Platnovi . Cel m o d e r n filosofie se negativn vymezuj e v i Hegelovi . Kierkegaard , prvn individualistick ty p antihegelinna , Marx, Nietz sche, Heidegger , vichni jso u antihegelini . Cel posthegelovsk filosofie se negativn vymezuj e v i Hegelovi . Nejlep i zpsob , j a k tent o stupidn obraz Hegela podkopat , j e Hegel sm . Ml i bycho m se vrti t k Hegelovi . Dobe, ale to je pouze prvn otzka - jak Hegela sprvn interpretovat, ale druh otzka je, zde existuje paralela mezi Va pozic a Adornem, jeho Negativn dialektikou.. . N e , neexistuje! Vte, A d o r n o je na m j vkus a pli vtae n do toho , c o lz e nazva t j a k o schlechte Unendlichkeit" , patn nekoneno. 8 T o je vd y oteven , gan z andere" , absolutn jin, n e k o n e n proce s atd . Myslim, e nejd e o t o kritizova t identitu . J d e o to , vidl , jak sama identit a je radikln diference . T o je Hegel rozliuje patn nekoneno a prav nekoneno . patn nekonen o je to, kter je kladeno vedle konen jak o to, co existuje mim o n, ale jak k Hegel, prv tm m v konenu svou me z a hranici, nen tm, ( 19)
8

hegelovsk teorie identity. C o j e to identita? Identita se objevuje pouze prostednictv m sebevztahovn , kter od zkladu neguje vechn y vymezen vlastnosti atd. Jak se stvme osobou? Zaved e n m negativnh o sebevztaeni . Tak e si myslm , e.. . Rozumm, ale z Adorna, z jeho Negativn dialektiky jsem vyetl, e identita je sama roztpen na identitu a neidentitu. A n o , je to opravdu hegelovsk f o r m u l e - identita identity a neidentity. N i c m n ale tvrdm , e b y c h o m tuto formuli ml i otoit . Je to neidentita, c o j e identitou a neidentitou. To z n a m e n , e A d o r n o t e Hegela stle tradin m z p s o b e m a identita je vce m n j e d n o t o u sama sebe a svho o p a k u . J e h o chp n Hegela je velmi tradin . J e h o c hpn je, ano, Hegel tvrd neidentitu, diferenci , ale j a k o podzen m o m e n t y sebezprostedkovn identity. Myslm , e to j e n a o p a k . Dovol m si d t pkla d o h l e d n zloinu , dialektiky zkona, leglnh o d u a zloinu . Obvykle se Hegel t e tak, jako by kal , e zloi n j e n u t n pestoupen , ale j e to pouz e m o m e n t v sebezprostedkovn ( Selbstvermittlung ) zkona. Z k o n se u s k u t e u j e prostednictv m toho, e se objevuj zloin y a zloin y jsou trestny. Ale myslm , e Hegel k sp opak. C o Hegel k , je, e zloi n nen m o m e n t e m zkona, ale e zkon j e m o m e n t e m zloinu . Z k o n , zkonn (legln ) d j e univerzalizovan zloin . Napt mezi zloine m a z k o n e m je napt mezi partikulrn m a univerzlnm . J s m e zloinci . Kdy zvtzm , zavedu sv j zloi n jako n c o univerzlnho , to je zp sob, j m vznik legln d . I K a n t to n e j a s n vd l a vdl i to vichn i velc konzervativci , znali tento velk motiv, e bys n e m l pli odkopvat koen y moci , vd y toti objev , e kad m o c koen ve zloinu . Hegel to reflektoval a d o poslednc h dsled k . A proto m m tak v oblib velk teology j a k o C h e s t e r t o n a , kter ka l tot , e kesanstv , Kristus je velk rebel. Tak e m o u pointou by n i c m n bylo, e A d o r n o pijm tradin c hp n Hegela - negativita j e vcemn j a k o t o m o m e n t podzen a identit - a pak ekne : Ale my m u s m e n e c h a t vc i oteven a negativita by mla... " To j e podle m n e tak dvod , pro A d o r n o m takov pot e s vymezen m Vershnung (sm en) . N a j e d n stran smen " nastoluje jako to, c o pipout diferenci , pak by to vak byla jaksi utopick identita s diferenc ,

7 Jist id Rabinovi chce emigrovat ze Sovtskho svazu. ednk na emigrani m ad se ho pt, propak . Rabinovi odpov: Mm dva dvody. Prvn je ten, e se bojm , e komunist brzy v Sovtskm svazu ztrat mo c a my id budeme obvinni z komunistickch zloin..." Ale," peru ho ednk , to je ir nesmysl, komunist zd e budou u moci navdy!" Ano, " ekne na t o Rabinovi , a to je mj druh dvod." Pozn. MH.

m m bt, nen nekonenem" . Viz Hegel, G. W. F., Mal logika, pel. J. Louil, Svoboda, Praha 1992. Prav nekonen o v sob zahrnuje koneno jako pekonan . Pozn. MH. (20 )

( 18)

 e a n o . ' To je, p r o si myslim, e je strukturln n u t n to, e nikdy nen zcela jasn, co A d o r n o vlastn mini. ik , abych to vyjdi l ironicky, cosi maoistickho, e boj probh vn , n e b o ik , e na konci j e utopick vize mru? Z d e podle m n e vidme A d o r n o v u n e m o h o u c n o s t a je to tak dvo d tragiky toho, jak cel f r a n k f u r t s k kola nikdy ani m i n i m l n n e m o h l a politicky operacionalizova t tento projekt. V t o m j e nejsp tragdie frankfurtsk koly. Kdy se pokusili jako H a b e r m a s vstoupit do konstruktivnho dialogu s politikou, stali se urit m d r u h e m levicovc h liberl . A d o r n o , H o r k h e i m e r zstal i v naprost abstrakci. J e velmi tragick, n k d e to cituji, e kdy byl A d o r n o ke konci svho ivot a d o t z n : Dobe , neustle kritizujete buroazn spolenost , odcizen, totalitarismus, ale co m m e dlat?" , A d o r n o ek l oteven : Nevm. " Bylo to pln przdn. D o b r , m o n m l pravdu, mnm to tak, e jsou situace, kdy n e m e t e dla t nic. J tedy, kdy se m lid zeptaji, bych pravdpodobn.. . Adorno by mon odpovdl: Cekat."

bn m smyslu, e kdy se pokoueli uskuteni t komunisticko u spolenost , seli z cesty . Ml i bycho m se ovem ptt, v e m seel z cest y ji v potcch u Marx, Lenin . Myslm , e to je naprost o zejm , v jedn ze svch knih to jasn rozvjm . Ml i bycho m problematizovat marxistick pojeti spoleenskh o subjektu, marxistick pojet moci , neb o radiklnji , samotn zklady marxistickh o vidn i vykoisovn , revoluc e atd. Ale myslm , e bycho m ml i zopakovat Marxe v tom smyslu, ve vc e kierkegaardovsk m smyslu, kdy opakovn neznamen , e udl tot . Tv opakovn i znamen , jak to Kierkegaard kdesi krsn k , e bycho m se ml i znov u chopi t toho , c o je u Marxe vc ne Marx. Impulz, kter sm Marx zradil, a tomuto impulzu zsta t vrn . To n a obecn rovin . Konkrtn to znamen : vid m napkla d p i vech svch sympatich nezmrn mnostv probl m v Marxov Kapitlu; e kdy chcet e vysvtlit , jak se to dne s m s Marxovou teori vykoisovni , jak se to m s chudobo u atd., nemet e to vykldat v marxistickch termnech . Proto e marxistick pojem vykoisovn je velmi pesn pojem zaloen n a Marxov pracovn teorii hodnoty , kterou kdybyste, abych byl cynick , uplatni l n a Venezuelu , kter se dk y rop vede relativn dobe , znamenal o by to, e Venezuel a vykoisuj e Spojen stty, proto e podle Marxe prodv pirozen zdroje - ropa nen zdrojem hodnoty . Vte , c o mnm , cel situac e se radikln zm nila . Proto, kdy o sob ironick y hovo m jako o leninistov i a lid se m ptaj : Leninista , ale jakh o druhu?" , vd y km : Lenin roku 1915, kdy fiasko prvn svtov vlky otsl o u Lenin a vm." A c o udla l Lenin? el do vcarsk a a zaa l s t Hegela. To je Lenin , kter se mi lb. Pln pipusti t katastrofu. Prvn m kolem dnenh o marxisty je bt radikln sebekritick . Pipus tit, e to nen prost tak, e socilndemokratick levic e zradila radiklnj ddictv . Ne, ne , cel levicov projekt mus bt znov u radikln promyle n vzhlede m k on m nov m vzvm, nov m formm biogenetickch monost , ekologii atd., atd. Take , jde o to bt vrn impulzu marxismu tm , e budeme bezohledn , jet bezohlednj i ne na i neptel , lid z pravicovh o kdla , rozvje t c o ne j lep kritiku stalinismu , Marxe atd. Tak e jet jednou , j e n o m tmt o zpsobe m m smysl bt marxistou ... tedy udla t to, c o Lenin v roc e 1915 - vechn o roztrha t a za t n a bodu nula . Bn marxistick pojeti revoluce , vte , organizovan dlnc i atd. - , je komick jet dne s myslet v tcht o pojmech . Mn m to tak: c o dla t se sttn moc? Nap klad jsou tu velk tmat a marxismu, zjednoduen eeno , zruit kapitalismus a zcel a reorganizovat , zruit stt. Dnesk a o tom u an i nepemlme . Nicmn , c o bycho m ml i udlat , je, tyto pro(22 )

blmy op t nastolit. C h p e t e , tvrdm, e v t o m t o smyslu bychom ml i zsta t marxisty. D n e n levice, j a k j s e m se o t o m zmiova l v prask pednce , tyto otzky u ani neklade. Je kapitalismus opravdu posledn h o r i z o n t ? Myslim, e nen, ale to n e z n a m e n , e v m v njako u dlnicko u revoluci. V co vm , je, e kapitalismus m potenciln pli m n o h o antagonism , tenz, aby peil , aspo v tendenci. Ml i bychom prost za t klst radiklnj otzky a kdo v, k a m ns to pivede . mimo Ve sv knize T h e Fragile Absolute' 0 pete, e produktivita rmec kapitlu je fantasma inherentn samotnmu kapitalismu. D o k o n c e j s e m napsal, e k o m u n i s m u s je kapitalistick fantasma. Ano, ale neznamen to nakonec, e kapitalismus kterou mme (the only g a m e in t h e t o w n / ? je jedin monost,

To j e dobr poste h - vite pro ? Proto e to j e v zsad tak pozice A g a m b e n o v a , vte, A g a m b e n s oblibou o d k a z u j e k Benjaminovi, k t benjaminovsk mylence vykupujcho boskh o nsil. Take , jist vite, co Heidegger ek l ve svm poslednm interview: J e n o m njak B h ns m e zachrnit. " Ale nen A d o r n o v a pozice, i kdy Heideggera nenvidl , t ? D o b e , ne Bh , jenom bosk nsil ns m e zachrnit" . Vechno, co m e m e dlat , j e sedt , ekat , ukazovat, jak je kad protest ji kooptovn, a eka t na zzrak. D o b e , j e to konzistentn pozice, ale sta to? D se o t o m pochybovat, ne? Dobe, pojme o krok dl, k marxismu. vznam marxismu pro dneek? V em podle Vs spov

Z d e m m velmi j a s n o . M vzna m tm v platnskm smyslu. C h c i zachrnit ideu marxismu. Z p s o b , j a k ji zachrnit, j e v b e z o h l e d n kritice reln p o d o b y marxismu. N e j e n o m v o n o m

Z a prv, co m m na mysli, je, e bychom ml i bt vic radiklni. J e velmi dobe , e se na to zamujete , proto e v tto knize jsem tak strun rozvinul kritiku Marxe. M a r x vid l jistou kapitalistickou dynamiku vnc h inovac, kter revolucionalizuje sama sebe. M a r x pak vid l kapitalistickou formu nadhodnoty, vykoisov n, j a k o posledn pekku . Marxovm s n e m bylo, e kdybychom tuto pekk u zruili, produktivn sly by explodovaly jet vce. Myslim, e ist teoreticky to j e fatln omyl. C o M a r x nevidl , bylo, e co se jevi jako pekka , j e ve skutenost i hybatel. Je v t o m pvabn dialektika - pokud odstran tuto pekku , ztrat tak to, co blokovala. Prav dialektika zna men , e pekk u vidme j a k o produktivn. V t o m t o smyslu, pokud je kapitalismus definovn j a k o puzeni k vn seberevolucionalizujc expanzi, j e pro m n e komunismus, chpeme-li ho v tradin m marxistickm vznamu takto explozivn , ve skutenost i skrytm kapitalistickm snem, jak mt tuto kapitalistickou explozi v jej ist p o d o b bez o m e z u j c h o m o m e n t u . J d e o to - m u s m e volit mezi... Ale nezvis to na zvolen rovin? Zda hovom jako filosof, nebo ekonom. Nap. Cockshott a Cottrell ve sv knize Kybersocialismus"

Srov. nap . s Adornov m aforismem . 66 v jeho Minima moraiia nazvanm Melange. Zde se k, e emancipovan spolenos t nen zaloen a na ideji abstraktn rovnosti, ale na smen diferenc - stav, kdy se lovk m e beze strachu odliovat". Ve sv Negativn dialektice pak Adorno mluv o transcendenci smny", kter spov v uskutenn idelu svobodn a spravedliv smny. Viz tak Hauser, M., Adorno: moderna a negativita, FILOSOFIA, Praha 2005, s. 207. Pozn. MH. (21 )

10 iek , S., The Fragile Absolute - or, why the christian legacy worth fighting for? Verso, London - New York 2000. 11 Cockshott, W. P., Cottrell, A., Kybersocialismus, pel. R. Pevrtil, Lubo Marek, Brno 2006.

(23 )

pesvdiv dokazuj, e socialistick xov teorii je ivotaschopn.

ekonomika

zaloen

na Mar-

Vte, co j e pro m n e hlavn problm? S m M a r x ve slavn pas i v Grundrisse, na kterou neustle o d k a z u j e Negi , tvrd, e jakmile se vdn , intelektuln prce, stv r o z h o d u j c m initele m produkce, pracovn teorie h o d n o t y se stv b e z v z n a m n o u . Prci u nadle n e m e t e mi t a s e m vynaloen m n a prci. T a m j s m e zjevn dnes. Vezmt e si takovho Billa Gatese. Oividn vykoisuj e lidi, ale stejn tak j e zejm , e to n e m e t e vysvtli t v tradin m marxistickm pojet vykoisovn . N e z a m s t n v miliony, ale j a k se p o t o m stal n e j b o h a t m m u e m svta ? I kdy te u j e nejbohat njak Mexia n - m m u synovi se lb, kdy spolu ovujeme , k d o j e nejbohat. Nejsp j s m e u v situaci, o kter M a r x ekl , e j e h o pracovn teorie hodnoty, kter n a k o n e c zstv j e d n o d u c h o u fyzickou prac vynaloeno u v urit m ase , u nen m t k e m hodnoty. 1 2 U ji n e m e uplatnit, a s p o n e pmo . Musel bych tyto autory znt, p r o t o e prost n e c h p u , j a k ji m o u pout . S m souhlasm, je, e rozhodujc vc j e radikln znovu promyslet pojem vykoisovn . C o t o z n a m e n - vykoisovn . K d e vidm jistou m o n o s t , i kdy politicky n a p r o s t o nesouhlasm s Toni N e g r i m a M i c h a e l e m H a r d t e m , tak kdy se pokouej rehabilitovat p o j e m veejnc h n e b o o b e c n c h p o z e m k (commons) z r a n modernity. V r a n m o d e r n spolenost i jste m l lesy, pastviny, kter patil i vem, kad t a m m o h l jt, vzt sv zvata , a v kapitalismu p a k tyto obe cn p o z e m k y byly privatizovny. N e j s m e i d n e s v p o d o b n situaci n a m n o h e m radiklnj rovin ? C o z n a m e n ekologick krize? Prod a j e n ob ecn p o z e m e k a j e stle vce exploatovno privtn . Biogenetika - nen genetick ddinos t nam o b e c n m p o z e m k e m ? Hroz, e se s n b u d e privtn manipulovat. P o d o b n n a e kultura, n jazyk - zklad n a e h o spoleenskh o byt - by m l bt spolen , sdlen. Tak e na tto rovin bychom ml i vidt , e p r o b l m k o m u n i s m u j e na m p r o b l m e m i dnes. Ml i bychom redeflnovat k o m u n i s m u s . Z k l a d n problm ekologie je oividn znovu p r o b l m e m komunismu. Ml i bychom si zde s a m o z e j m vzt p o u e n ze socialismu, kter j e kantovskm p o u e n m . K a n t a m m zde v oblib , znte Kantovo rozhodujc rozlien v e e j n h o a s o u k r o m h o uit rozumu, kter j e velmi paradoxn - , kdy p r a c u j e t e pro stt,
12 Srov. Marx, K., Rukopisy Grundrisse", sv. II, Svoboda, Praha 1974, s. 334nn. Viz tak Huser, M., Prolegomena k filosofii souasnosti, FILOSOFIA, Praha 2007, s. 7Inn.

j e to s o u k r o m uit r o z u m u , pouze kdy debatujete jako svobodn jedinci , m i m o stt, j e t o veejn uit r o z u m u . To j e to, c o dnes potebujeme. Vte, c o j e pro m n e v na technokratick spolenosti souk r o m uit r o z u m u ? Jist zde m t e o b d o b n m i z e r n o u situaci . P r o t o p o d p o r u j i d n e n demonstraci. 1 3 kaj , e univerzit y by se ml y reorganizovat , aby slouil y p o t e b m spolenosti , ekonomice , m i n i m ten tlak, e n a e vdn by ml o bt uiten . Vte, v Anglii d o k o n c e chtj , dozvd l j s e m se to n e d v n o z Francie , aby k a t e d r y filosofie organizoval y kurzy pro manaery . To j e pri vtn uit r o z u m u . Stt j e privtn . V t o m t o smyslu bycho m mli znovu promyslet koncepci k o m u n i s m u , tedy v t o m smyslu, jak definova t d o m n u spolenho . Ve svch rozhovorech s Glynem Dalym'4 kte, e jsou vci jako est, svoboda atd., za kter stoj zemt. Ale co tm mnte? D se tomu rozumt tak, e tyto vci pedstavuj njak platnsk hodnoty? Nejprve, p r o ne? Myslm t o zcel a vn . Pod vlive m dialog u se svm d o b r m ptele m A l a i n e m B a d i o u e m j s e m jist m zpso b e m platonik . N a p k l a d k o m u n i s m u s j e pro m n e platnsk idea . Ale v m ve vnost . Myslm, e k a d spoleensk dialektik a je vd y napt mez i temporalito u a vnost . Sen o svobod je platnsk idea . A vy se o to pokoute znovu a znovu. Platn se o to pokusi l svm troch u totalitrn m z p s o b e m , b h e m Francouz sk revoluci se o t o pokusili , pi jnov revoluci se o to pokusili . D o b e , vsledek, m u s m ct , j e n o n mra , ale ide a trv dl. O n a pokrauje . A j s e m d o k o n c e o c h o t e n c t n c o n a p r o s t o len h o , e t o j e rozdl mez i stalinisme m a faismem . Stalinismu s byl zcel a pervertovanm vrazem vn ideje , ale pest o byl j e j m efektem. N a c i s m u s n e n vn idea . To nen idealistick pojet. Jak k t o m u jt, m i m o kapitalismus ? ... J a k vnos t n e b o ide u redefinova t zcel a materialistick m z p s o b e m ? N e n t o n j a k substanciln , materiln realita . J e t o impulz , kter j e s o u p o d s t a t n s na m spoleensk m bytm. Jakmil e m m e spolenost , m m e tuto komunisticko u ideu , a j i n a z v e m e jakkoli . C o e byla p e s n Vae otzka?

Opravdu vci, za kter stoj za to zemt, pedstavuj platnsk noty?

hod-

Ano, pro ne? Dokonce bych el o krok dl. Vte, co je zde mm clem, op t se ptejme, kdo je neptelem . Mm clem je vldnouc liberln... Pesnji eeno, mou otzkou je - co tyto fundamentln konstituuje? hodnoty

Za prv bych je z m n o h a pesnc h teoretickch dvod nenazval jako hodnoty. U jenom pokud jde o Platna, je to modern interpretace Platna, neokantovsk. V tom m Heidegger pravdu, Platn by o hodnotch nikdy nemluvil. N e m m rd pojmy, jako jsou antropologick konstanty, ale ek l bych, e co nazvm komunistickou ideou spravedlnosti, rovnosti atd., je nc o soupodstatnho s nmi jako spoleenskm i bytostmi, aspo v Evrop , a v tom jsem v jistm ohledu evropocentrista ... Zde zvltnm zpsobem , kter u mnoha levik vyvol zden , bych snad sten souhlasil s va velkou postavou, Patokou , kter m l rd tyto platnsk odkazy, e v evropskm ddictv je nc o jedinenho , m je nastolen pm univerzality, pesn tak, jak jsem to rozvjel v knize Fragile Absolute. Vechny ostatn spolenost i maj ideu hodnoty jako nco , co m bt vhodnm prostedke m k zalenn do harmonick totality. Pouze u ns, u eck demokracie, kesanstv , mte tuto mnohem radiklnj ideu. J jako jedinec zbaven vech vazeb s tle m spolenost i mm bezprostedn pstu p k univerzalit . Kdy se podvte na tl o spolenosti , ti, kte i zastupuj univerzalitu, to nejsou ti, kte i jsou s n v harmonii, jsou to ti rozvratn. To je pro mne hlavn mylenka kesanstv . Co je to komunita v cch? Ti, kte jsou vn , ale zastupuj univerzalitu. Prv v tcht o zkladnch souadnicc h se daj popsat, pokud je tak nazveme, nerad pouv m ta slova - idely, ideje. A op t jsem ochoten jt jet dl. Jsem dokonce ochoten jt a do jistho bodu, pijmou t Platnovu kritiku demokracie - do jistho bodu ... Vd y jsem hjil Platna proti Aristotelovi. Je velmi mdn kat : zl Platn, protototalit , versus otevenj , demokratick Aristotels. t te Platnovu stavu a vimnt e si dvou vc : je tu aspo nco , co nenajdete u Aristotela. Za prv si vimnte , e platnsk republika nepotebuj e otroky. Za druh, Platn ve sv stav vslovn k , e en y a mu i si jsou rovni. Je zcela nahodil, e mu i nyn maj vt autoritu, ale v jeho idelnm stt jsou en y rovny mum . Ml i bychom pesta t vyprv t historku o zlm Platnovi, (26 )

13 Demonstrac e se konala na Vclavskm nmst 17. listopad u 2007. Byla zamen a na kritiku neoliberlnch reforem a na poadavek referenda ve vci umstn americk vojensk zkladny na zem esk republiky. 14

iek , S., Daly, G., Conversations with iek, c. d. (25 )

(24 )

pvodc i evropsk metafyzik y atd . Pokud se dnes mem e n m pouit , je t o Platnov a kritik a demokracie , kter je velm i pes nou , velm i jakobnskou kritikou , kter k , e , pokud t o zjedno dum , i kdyb y demokraci e nebyl a zkorumpovan n a empirick rovin , je pokaen v samotn zkladn mylence , t o znamen , e t u nen dn spolen dobro , e sttn politik a b y ml a b t urovn a pragmatickm i dohodam i mezi tv m a m m zjmem, nejvy spoleensk smlouv a se m e tka t j e n o m kompromisu mezi privtnm i zjmy. Pokud demokraci i chpem e tmto zp sobem , ml i bycho m demokraci i kritizova t - v demokraci i jako takov je njak apriorn deformac e (corruption), nezvisl n a empirick demokracii . Ne, nem m dn probl m b t v tomto smyslu platonikem . M e t o zn t len , muse l bych rozvjet , v jak m smyslu jse m materialistick platonik , ale ... Mu v m d t krsn patetick pklad toho , kd e ke mn e pichz ide a z vnosti ? Vnos t n e zsvtn , ale jako jeven . Nedvno jse m et l Jorg e Semprna , panlskho spisovatele . Byl v koncentran m tbo e Buchenwald . Ve svch pamtech zaznamena l ndhern pbh . Je velm i patetick , bud e zn t jako poezie , ale pro mn e je t o ontologie . k , e jednou byl v tbo e a vid l vlak s e sto osmdest i idy , a proto e t o bylo v zim , vichn i zmrzli . Kdy vzn i umrali , byli ve vlaku dv a dny , doprosted dal i dti . Kdy vichn i zmrzli , uprosted peilo osmnc t dt . Nmet dozorc i je vyvlekli ven a postleli , zstal y jeno m dv . Jeden hok as i estilet , druh tylet . Ab y se dozor ci pobavili , pustil i n a n psi . A stalo se to , e tit o dv a hoc i zaal i utika t a ps i za nimi . Men i hoch upadl . Druh hoch se k nmu vrti l a chyti l ho za ruku . A v t u chvli je dostihl i ps i a zabili . Ale Semprn velm i krsn ik : Jejich ruc e s e spojil y n a vnost. " T o byl pro mn e onen okamik , toto zcel a absurdn gesto , kd y vte , e zemete . Toto je est , pro kterou stoj za t o zemt . Nem dnou substanci , ale j e t o pro m n e okamik etick vnosti , stisknut ruce , ja k Semprn velm i pesn ik . Dokonc e si pedstavuji , ja k b y s e tat o scn a ml a zfilmova t - obra z by m l zamrznout , v soundtracku slyt e dt i umrat , ps i je trhaj n a kusy , ale obraz , t o je platnsk idea . Ta se zastavuje . Lid m obvykl e vykresluj jako njakho blznivho postmodernistu - ne , zd e jse m velm i tradin etik . To je velmi dleit ct. Jo , naprosto . M j boe , vi m tomu tm konzervativn m zp sobem . Dokonc e jsem , abych vydsi l sv levicov liberln pte le, jedn m z mla lid , kter je pro tres t smrti . (27 )

Prav etick akt se vdy zakld na rozhodnut, kter nem garanci. Budi, ale jakou roli maj historick okolnosti?

dnou

Naprostou. Vd y je to akt v rmci okolnost. Ne, ne, nen to njak bosk akt. Kdykol i dv m pklad njakh o aktu, je jasn , e.. . Dal byc h Vm velmi patetick pklad . eknme , e bycho m zd e byli ped ticet i lety ve zlatc h letech , k m to ironicky, Huskovy ry . Dejme tomu, e bycho m byli len y njakh o kolektivu a strana by po ns vec h chtla , abycho m podepsal i dokumen t odsuzujc j e d n o h o z naic h koleg . ekl i by oteven , poku d to nepodepe , ztrat prci stejn jako on. Kad by podepsal . Poku d nepodepe , je to etick akt. M e to bt akt. Ale pak se nkd y stalo, e se zmnil a stranick linie. Nemus to podepiso vat. Byli o nc o liberlnj . Ale v tom okamiku , poku d to nepodepe , u to nen akt. Ne, ne, akt je striktn definov n situac. Paradoxe m je - je to vnost , nicmn ... To je to, co bycho m ml i myslet jako modern platonici, nahodil vnost , vnost , kter je vnost jist situace. eknet e Ne!" jako napklad Antigona, ted y to je pro Lacana akt. Ona trv na tom, e bycho m ml i pohb t jejh o bratra. Ale v jin situaci by to akt u nebyl. Tak e ano, pln s vmi souhlas m a odmt m tuto kritiku. kaj - akt, nc o boskho . Ne, akt je tsn spojen se situac. Udlt e nemon ve smyslu nepijatelnho , v tt o situaci. To byla pointa m troch u zmaten histork y z huskovsk ry , stejn vc , kterou udlm e o nc o pozdj i nebo dve , u aktem nen. A to je ta nejlep vc , jak rozpoznte pokrytce. Vzpomnm si, e kdy mi bylo dvacet , pstova l jsem disidentsko u hru , jak identifikova t konformisty . ekali , kdy jsme zaal i protestovat, vd y chvl i ekali . Kdy vyctili, e , , te je protest bezpen , pidal i se k nm. Nevm, zd a tito disident i s malm zpodn m byli i u vs. Kdy vidli , e to je bezpen , rychl e se pidal i k protestu. To u nen akt. Ne, ne, celou pointou aktu je dopad . AJkt je v tomto smyslu zcela definov n situac. Mimo tuto situaci nen nic. Vezmt e si Antigonu. Chc i pohb t svh o bratra. Poku d to eknet e v zpadn liberln spolenosti , o co, u vec h vudy , jde ? Nezle na tom. Znamen nstroj... to, e bychom mli obnovit historick materialismus jako

djiny . Tato vce ontologicky f u n d a m e n t l n d i m e n z e toho, co j s e m nazval j a k o pud smrti , negativita . Historick materialismus to nen s c h o p e n myslet . N a lidstv o s e dv j a k o n a kolektiv , his torick subjekt , tdy a p o d . Myslm , e p o t e b u j e m e n c o vc. K m m u styl u provokovn pat , jak asi vte, e nkdy , abyc h pozlobil sv ptele , mysln pouvm vraz , kter j e m n o h e m hroznj , dialektick materialismus. M m h o velmi rd , proto e p o t o m , vte, kdy tenhl e termn dne s pouijete , dvaj s e n a vs - jsi blzen ? K d e k d o m stl e v oblib termn historick mate rialismus , j e respektovanj . Dialektick materialismus - to j e lenstv . P r o t o e r d z a u j m m pozici , kde , i kdy j s e m pedm t e m tok a odmtn , n e j s e m kontaminovn - v t o m jsem velk purista . Nejdleitj vc nen , zd a vs lid odmtaj n e b o ne , al e e nejst e kontaminovn , pivlastnn . Katastrofo u pr o L a c a n a bylo , j a k j s e m ekl n a zatku , e j e h o pozici si v n m e c k m , anglickm , americkm prostor u n a d l o u h o pivlastnili dekonstruktivist . Tak e v t o m smysl u byc h ekl , ne , historick materialismus nesta . Nyn se dostvme k teologii. Jak mme rozumt Jinmu prostoru" z posledn sti Va knihy Fragil e Absolute , kter se objevuje, kdy je proveden etick in - meme se k nmu piblil nebo do nho vstoupit, anebo ho povaujete za nco nepstupnho a nedotknutelnho, jak to znme od Lvinase... Ne, p o k u d nco , ta k j s e m antilvinasovec . A d se vstoupit do Jinho prostoru?

Al e zd e j s e m sp e hegelin . Jin prostor j e p r z d n o . Hegel ik n a konci kapitoly o subjektivit : Za jevenm j e pouz e to, co t a m k l a d e m e my. " Skuten problm j e pr o m n e teologick d i m e n z e materialism u - n e m m as to rozvje t a nyn to rozvin u - materialismus a teologie . M u V m to poslat , poku d chcete, m m z t o h o velko u radost , j e to nejlepi vc , ktero u j s e m minul rok udlal. 15 Ja k j e opravd u obtn mysle t ontologicko u nepl nos t reality . C o s e dozvdm e z kvantov fyziky - to nen to, e n e m e m e mi t stic e atd., al e e realit a s a m o t n j e jaksi oteven , nepln , nen ontologicky p l n konstituovan . A jak vdl u Benjamin , do tt o otevenosti reality vstupuj e utopick

Ano, ale probl m je, jak h o pouijeme . Jsem skeptick, proto e historick materialismus je pro mne pli spojen s jdre m tradinh o marxismu . J m m na mysli dimenzi , kter jd e za pouh (28 )

15 Jedn se o text K materialistick teologii" (Towards a Materialist Theology) .

(29 )

teologick dimenze. B h je pouh dra, ern dra reality. B h znamen, e tu je jin dimenze, ale pouze jako przdno. Jistm zpsobe m je to mnohem radiklnj vize. A to je pro mne lekce kesanstv , jak jsem na tohle tma improvizoval p i prask pednce . B h umr, Bh , kter garantuje nesmyslnost univerza. To je naprosto oteven situace. Je tu przdno, na ns zle , ale rozhodujc vc je ... Ptel se m vd y ptaj: Ale pro to prost nenazve humanismem?" N e b o podobn : Pro to po d nazv teologii? Nen tvou pozic feuerbachovsk teze mladho Marxe, e Duch svat je ve skutenost i pouze duchem lidstva, e B h neexistuje?" Z pesnc h dvod , kter m u rozvjet - ne, nen. Humanismus nestai . Stejnm zpsobem , jm Freud hovo o metapsychologii. Mus tu b t dimenze nad psychologi. Teologie je jin j m n o pro metapsychologii, pro nco , co je v lovk u vc ne lovk , nelidsk jdro lovk a atd. Jsou to velmi pesn koncepce. Je zajmav, jak mnoz amerit teologov, s nimi jsem debatoval , byli velmi blzk o tomu, co km . Pijal i to. ekl i mi: Jestli je tohle materialismus, jsem materialista." To znamen, e B h nen njak stae c sedci nad nmi, kter tah za nitky. B h je prost nzev pro toto przdno, otevenost , to nelidsk, to, co je vc ne lidsk. Myslm, e bycho m jej ml i rehabilitovat , a zde my vichn i spolu souhlasme, Badiou, Agamben , j, ove m ne ve smyslu nelidskosti jako Zabijt e je!", ale sp e dimenze, kter je nadlidsk, transhumnn. To je to, co pro mne pedstavuj e Kristus. lovk , kter je nelidsk ve smyslu vce ne lidskm. Tak e pro mne je naprosto zsadn odmtnout tuto feuerbachovskou/mladomarxovsko u teorii. Kesanstv mluv o vykoupen. Je nco lakovho mon z hlediska materialismu? Jo, ale nen to nic velkho. C o ove m mnte vykoupenm? Ne doslovn zzrak vykoupen. Vykoupen se dj e s kad m sp nm emancipan m hnutm. AJe vykoupen j e pro m n e u samotn kolektivita. Nulov rovina politin a ... vte, kdy Kristus k pot, co se zjev po sv smrti: Kdykoli je lska mezi dvma , j jsem zde." To je vykoupen. Vykoupen je kolektivita samotn jakot o kolektivita emancipan . Tragdi je pro mne ono prvn-formalistick , obchodnick pojet vykoupen, kter pespli ovlivnilo kesanstv , zvl katolicismus. Vechn o to B h plat cenu za na e hchy" , Dlum e Bohu" neb o Spravedlnost bud e pln nastolena p i poslednm soudu, vichn i hnc i budo u platit, my dostaneme odmnu" . Tohle bycho m ml i radikln zavrhnout. Jakmile definujete Kristovu smrt na k i jako njako u (30 )

obchodn zleitost - B h zaplati l cenu atd . - , prvn dobr teo log vm povi , e s e okamit zapletet e do nesmysl . B h zaplati l cenu za nae hchy . Dobr, ale komu, do hje, tut o cenu zaplatil? Nen divu , e v prvni m stolet kesanstv byl a nejpopulrnj i dualistick teorie , kde se tvrdilo , e Kristov a smrt je obchod mez i Bohem a blem . Zde na zem i jsm e v rukou blovch , B h ek l blovi : Chc i s tebo u udlat obchod, zaplat m nejvy cenu, svh o syna , pokud m i vrt lidstvo. " Znovu je t o nesmysl , proto e jsm e u pohanskh o dualism u atd . Opt je t o tedy velm i obtn pochopit . Vykoupen ano, ale totln zbaven veho toh o obchodnickh o ... Vm, d se dokzat , e i Pavel uv termny , kter jso u takt o zaten ... Kdy Pavel mluv o tom , e B h splati l nae hchy , uv , pokud vm, vrazy , kter s e v antick m m pouvaly v obchodu s otroky , kdy jst e otrokovi koupi l svobodu , ale tohl e by se, myslm , ml o totln vypudit . Otzky kladl M i c h a e l Hauser

(31 )

K M A T E R I A L I S T I C K Slavoj iek

T E O L O G I I

V z 2 0 0 6 vyvolal p a p e Benedikt XVI. pozdvien v muslimskch kruzch, kdy citoval zlopovstn dk y od byzantskho csa e ze t r n c t h o stolet: Ukat e mi prost to, co M o h a m e d pines l novho, a h n e d uvidte j e n o m zlo a nelidskost, jako nap klad j e h o pka z i t j m zvstovano u vru m e e m . " Nkte k o m e n t t o i tuto papeov u p o z n m k u obhajovali jako zate k opravdovho teologickho dialogu mezi kesanstv m a islmem; t m t o z p s o b e m velebil Jeff Israely pape v ostrovtip" za to, e posunul parametry diskuse, v ni vldly d o b e m n n truismy, viktimizan komplexy, n e b o nenvistn k o n f r o n t a c e . Misto t o h o se snai l vymezit, co povauj e za f u n d a m e n t l n rozdl mezi kesansk m p o h l e d e m , e B h j e vnitn spjat s r o z u m e m (eck pojet Logu), a p o h l e d e m islmskm, podle n h o j e B h absolutn t r a n s c e n d e n t n ' . . . . Benedikt ekl , e islm u , e ,bo vl e nen v z n a na d n kategorie, ani kategorie racionality'. Nebezpe , kter se p o d l e n h o skrv v t o m t o pojet bostv , je, e iracionalitu nsil by takto m o h l ospravedlnit kad , k d o v , e to j e vl e boi . Jak k , zkladn otzka zn: ,Je pesvd en , e j e d n a t n e r o z u m n o d p o r u j e bo povaze,... vd y vnitn pravdiv?' "' Stejnm z p s o b e m p a p e odsoudil tak zpadn bezbon sekularismus", ve kterm byl bosk d a r r o z u m u pekrouce n na absolutistickou doktrnu". Zv r je jasn: r o z u m a vra se mus propojit novm z p s o b e m " , a to tak, e o d h a l m e jejich spole n zklad v b o s k m Logu, a tento velk Logos, tato e rozum u ns vede k tomu, abychom sv p a r t n e r y pizval i k dialogu kultur". 2 Kdykoli n k d o jako een i navrhuje takt o z j e d n o d u e n o u aristotelskou stedn cestu vyhbajc se d v m a krajnostem, kad , k d o j e o b e z n m e n se stalinskm pojetm stranick linie jako sprvn cesty mezi pravicovou chylkou (v papeov ppad j j e muslimsk iracionalismus) a levicovou chylkou ( b e z b o n sekularismus), by m l reagovat s velkou nedvivost - d o d a t bychom ml i p i n e j m e n m dvoj. Za prv, papeov y poznmky, kter mezi muslimy vyvolaly pobouen , by se ml y s t spolu

1 Israely, J., The Pontiff Has a Point", Time, September 25, 2006, s. 33. 2

Tamt . (33 )

s jeho poznmkou o iracionalit " darwinismu, kterou pronesl o tden div . Pape zbavi l otce Georga Coyna funkce editel e vatiknsk hvzdrn y pot , co tento americk jezuita opakovan vystoupi l proti papeov u schvalovn teorie inteligentnho plnu", kter se v podstat vrac k pedstav o stvoen z Adama a Evy" . Pape upednostuj e inteligentn pln, kter k , e B h d evolun proces, pe d Darwinovo u teori, kter tvrd , e druhy se vyvjej na zklad nhody, neplnovanc h proces genetickch mutac a peit nejpizpsobivjch . Otec Coyne naopak Darwinov u teorii oteven podporuje a tvrd , e je v souladu s kesanstvm . V knize Truth and Tolerance (Pravd a a tolerance) pape napsal: Otzka je, zda realita vznikl a na zklad nhody a nutnosti, a tedy z neh o iracionlnho; tj. zda rozum, je-li nahodilm vedlej m produktem iracionality a pluje v ocenu iracionality, nen nakonec pouze n m bezesmyslnm; anebo zda princip, kter pedstavuj e zkladn pesvden kesansk vr y a filosofie, je nadle pravdiv - In principio eral Verbum - na potk u vec h vc je stvoitelsk moc rozumu. Kesansk vr a oba s pedstavuj e volb u v e prospc h prvenstv rozumu a racionality." Jako prvn vhrad u je pak nutno pipoji t toto: rozum", o nm pape hovo , je Rozum, pro kter je Darwinov a evolun teorie (a koneckonc i sama modern vd a zaloen na axiomu nahodilosti svt a a na rozchodu s aristotelskou teleologi) iracionln". Rozum", o nm pape mluv , je premodern teleologick Rozum, pojmn svt a jako harmonickh o celku, v nm vechn o slou njakm u vym u elu . (Papeov y poznmky tud paradoxn zatemuj rozhodujc roli kesansk teologie p i zrodu modern vdy : cestu k modern vd dldil a prv idea voluntarismu " vypracovan m i m o jin Dunsem Scotem a Descartem, podle n B h nen vz n njakm i vnm i racionlnmi pravdami . To znamen, e i kdy iluzorn nzor na vdeck diskurs je, e to je ist popisovn fakticity, paradox vdeckh o diskursu spov v e sjednocen ist fakticity a radiklnho voluntarismu : fakticitu jako nc o bezesmysln , jako to, co prost je, jak je", mem e sns t pouze tehdy, kdy ji skryt podpr nahodil bo vle . Descartes je zakldajc postavo u modern vd y pesn tm, e i nejelementrnj matematick fakta jako 2 + 2 = 4 uini l zvislm i na nahodil bo vli : dv a dv jsou tyi , proto e to tak B h chtl , ani je za tm njak neznm etze c racionlnch dvod . (Tento nepodmnn voluntarismu s lze rozpoznat i v matematice, v jejm axiomatick m charakteru: zanem e libovoln stanoveno u ado u axiom , z n se pak m e odvodi t v e ostatn.) (34 )

D r u h vhrada zn: ale j e islm skuten tak iracionln", opravdu uctv n a p r o s t o t r a n s c e n d e n t n h o / i r a c i o n l n h o Boha n a d r o z u m e m ? Ve stejnm sl e magaznu Time, v n m Israely zveejni l svou chvlu papee , j e zajmav interview s irckm prez i d e n t e m M a h m u d e m A h m a d n e d e m , kter obhajoval pesn t u t j e d n o t u r o z u m u (logiky) a spirituality. N a otzku, co by ek l Bushovi v jejich veejn diskusi, p o k u d by na to byl dotzn, odpovdl : Zeptal bych se ho, zda racionalismus, spiritualita, h u m a n i t a r i s m u s a logika j s o u p r o lidsk bytosti n m zlm? P r o p o t o m konflikt? Pro usilovat o neptelstv ? P r o vyvjet z b r a n h r o m a d n h o nien ? Vichni se m o h o u navzjem milovat. ... ek l j s e m , e na svt se m m e di t logikou. ... Problmy se nedaj ei t b o m b a m i . B o m b y jsou dnes t m k niemu . P o t e b u j e m e logiku." 3 Z hlediska islmu j e to s k u t e n kesanstv , nboenstv lsky, c o nen dost racionln": j e h o soustedn na lsku in Boha pli lidskm, zaujatm, a v postav Krista, kter z a s a h u j e d o stvoen j a k o angaovan a bojovn postava, dovoluje sv vnivosti pekroi t logiku Stvoitel e a P n a svta . Muslimsk B h j e n a o p a k pravm B o h e m R o z u m u ; j e zcela t r a n s c e n d e n t n - ne ve smyslu lehkomysln iracionality, nbr ve smyslu nejvyho Stvoitele , kter v e c h n o v a v e c h n o d , a tud se v j e d n o s t r a n n m zaujet n e m u s vmova t d o p o z e m s k h o netst . M o h a m m a d Bouyeri, islamista, kter zabil n i z o z e m s k h o filma e T h e o van G o g h a , ve svm dopise Hirsi Ali, 4 p i b o d n u t m n o e m d o van G o g h o v a tla , napsal: Ty j a k o nevc f u n d a m e n t a l i s t k a samoz e j m nev , e tu j e Vy moc, kter d svt . Ve svm srdci, v n m o d m t pravdu, nev , e mus klepat na tuto Vy m o c a doadova t se jejho svolen. Nev , e Tv j jazyk, jm o d m t Pokyn tto Vy moci, j e podze n J e h o zkonm." 5 Tato pedstava , podle n j s o u i n a e in y o d p o r u j c Bohu zen y B o h e m , j e v kesanstv nemysliteln. Nen p a k divu, e pro islm j e m n o h e m snadnj pijmou t paradoxn zvr y (paradoxn p r o nae b n c h p n ) m o d e r n fyziky: pedstav u veza-

Israely, J., We Do Not Need Attacks", Time, September 25, 2006, s. 24-25.

Ayaan Hirsi Ali (* 1969), narozen v Somlsku, je nizozemsk feministka, spisovatelka, politick a pedn kritik a islmu. Napsala scn k desetiminutovmu filmu Theo van Gogha Submission (Poddanstv), kter mezi muslimskmi fundamentalisty vyvolal pobouen a byl podntem k van Goghov zavradn v roce 2004. Hirsi Ali ije na neznmm mst pod ochranou nizozemskch ad . Pozn. MH.
s

Viz na http://www.militantislammonitor.org/article/id/320. (35 )

hrnujcho racionlnh o du , kter j d e proti n a e m u b n m u chpn. Zkladn logikou islmu je logika racionality, kter sice m e bt prapodivn , ale kter nestrp d n o u vjimku , kde to zkladn logikou kesanstv j e logika iracionln" vjimk y ( n e z b a d a t e l n h o boh o tajemstv) , je podpr nai racionalitu - nebo, jak k G. K C h e s t e r t o n , kesansk nauka nejen o m odkryl a zkon, ale pedvdal a i vjimky" 6 - j e n o m vjimk a n m u m o u j e vnma t zzrak o b e c n h o pravidla . A tot podl e C h e s t e r t o n a plat pro nae racionln c h p n i svta : Cel tajemstv mysticismu je to, e lov k d o k e p o c h o p i t veck o pomoc toho, co nechpe. M o r b i d n logik se sna vechn o objasnit a poda se mu udla t vechn o j e n z h a d n m (mysterious). Mystik pipust , aby j e d n a v c zstal a t a j e m n , a vechn o ostatn se tm objasn. ... Jedin stvoen vc , na kterou n e m e pohledt , j e zrove j e d i n o u vc , v jejm svtl e se dvm e na v e c h n o ostatn. Mysticismus jako slunce o p o l e d n c h osvtluj e vech no ostatn j a s e m sv vtzn neviditelnosti." 7 C h e s t e r t o n o v m clem je ted y zachrnit rozum tm, e ho spoj s jeho zakldajc vjimkou: p o k u d j j e zbaven , roz um degeneruj e na slep sebede struktivn skepticismus, zkrtka na totln iracionalismus - nebo, jak C h e s t e r t o n s oblibou opakoval : poku d nevt e v Boha, brzy budet e o c h o t e n vi t emukoli , vetn tc h nejpovrenjic h nesmysl o zzracch... C h e s t e r t o n o v m zkladn m p o z n n m a pesvden m bylo, e iracionalismus konce d e v a t e n c t h o stolet byl n u t n m dsledke m osvcenskh o racionalistickh o toku na nboenstv : Krd a a kick vpravy , hierarchie a h r o z n pronsledovn nebyla organizovna , jak se z neznalosti tvrd , pro potlaen rozumu. Bylo to pro obtno u o b r a n u rozumu. Slepm instinktem lov k vdl , e zane-l i se j e d n o u o vcec h neom e z e n pochybovat , ro zu m pijd e na ad u prvn . Autorita kn dva t rozheen , autorita pape definova t autoritu, d o k o n c e i autorita inkvizitor zastraova t - to v e c h n o byla j e n t e m n o b r a n n zazen kolem jedin stedn autority, nedokazatelnj a nadpirozenj ne vechn y ostatn, autority lovk a myslet. ... Tou mrou , jak odel o nboenstv , o d c h z i rozum." 8

Z d e vak n a r m e na C h e s t e r t o n o v o zkladn omezen , to omezen , kter s m pekonal , kdy ve sv m skvlm textu o knize J o b ukazuje, pro B h j e nucen pokrat sv obhjce, m e c h a n i c k a poven titel e Joba": Mechanick optimist a se oividn sna ospravedlnit sv t na t o m zklad , e sv t m racionln a nepetrit psobc schma . U k a z u j e , e u svt a je p k n to, jak se d v e c h n o vysvtlit . Je tu jedin vc , mohu-l i to tak vyjdit , u ni j e B h na opltku a nsiln j e d n o z n a n. B h ve skutenost i k , e pokud j e u svt a nc o p k n h o , nakolik se to tk lid , j e to prv to, e se vysvtli t ned. Trv na nevysvtlitelnost i vech vc . ,M snad d otce? ... Z h o ln a vyel led?' ( J o b 38,28n.) J d e jet dl a trv na reln a zjevn n e r o z u m n o s t i vc ; .Sesl d na pou , v n lovk a nen , a na l i d u p r z d n o u zemi? ' (Job 3 8 , 2 6 ) ... K lidskm u zden se B h na okami k stv r o u h a e m ; t m by se eklo , e B h se na okami k stv ateistou. Pe d J o b e m o d h a l u j e irok p a n o r a m a stvoenc h tvor , kon , orla, krkavce, osla, pva, ptrosa, kro kodla. K a d h o z nich popisuje tak, e to zni, j a k o by se ve slunenm svtl e prochzela nestvra . Celek je jist m d r u h e m alm u n e b o rapsodie ve smysl u zzraku. Tvrc e vech vc asn e nad vcmi , kter s m uinil." 9 B h z d e u nen zzran vjimka , kter g a r a n t u j e normlnost svta , nevysvtliteln X kter n m u m o u j e vysvtli t ve ostatn ; s m j e n a o p a k p e m o e n pekypujcm zzrake m svho stvoeni . N a nae m svt p i blim pohledu nen nic normlnho - ve, kad n e p a t r n vc , kter existuje, j e z z r a n vjimka ; kad v c vidn z urit perspektivy j e obludnost. eknme , e kon bycho m neml i c h p a t jako nc o n o r m l n h o a jednoroce j a k o zzrano u vjimk u - , tak k , nejbnj zleitos t na svt , j e burcujc zzrak. Tento rouhask B h je Bohe m modern vdy , proto e m o d e r n vd u podpr pesn takovto p o s t o j as u nad tm n e j s a m o z e j m j m . M o d e r n vd a je zkrtka na stran vr y v cokoli": nen j e d n o u z lekci teorie relativity a kvan tov fyziky, e m o d e r n vd a podkopv nae nejzkladnj i pirozen postoje a nut ns uvi t ve vc i (pijmou t je), kter jsou nanejv nesmysln" ? K objasnn tto hdanky n m op t m e bt n p o m o c n a Lacanova logika ne-veho. 10 C h e s t e r t o n se p a t r n opr o maskulinn " stranu obecnosti a jej konstitu tivn vjimku : ve se d prodn kauzalitou, kterou lze vyloi t Chesterton, G. K.., Introduction to Book of Job - viz http://www.chesterton.org/gkc/theologian/job.htm .
10 O logice ne-veho viz vice v: Lacan, J., Seminar, Book XX. Encore, Norton, New York 1998. Lze peloit tak jako ne-cel.

prostednictv m racionlnh o vysvtlen ; d r u h o u s t r a n o u t o h o t o materialistickh o axiomu vak je , e ne ve j e racionln a pod zen prodn m z k o n m " - ne v t o m smyslu , e t u j e n c o iracionlnho , nco , c o unik racionln kauzalit" , nbr v tom smyslu , e nekonzistentn , iracionln" , ne-cel j e s a m o t n totalita " racionlnh o kauzlnh o du . P o u z e toto ne-ve garantuje , e vdeck diskur s j e opravdu oteven pekvapenm , nhl m vynoen m nemyslitelnho" ; kd o by si v dev aten ct m stolet pedstavil nco , jak o j e teorie relativity n e b o kvantov fyzika ? Katolick crkev byl a zpravidl a vdy n a stran realismu zdra vh o rozumu (common sense) a univerzlnh o vkladu prody , ponaje C h e s t e r t o n e m a po J a n a Pavl a II., kter schvaloval ja k evolucionismu s - s vjimkou j e d i n e n h o okamiku , kdy Bh lidsk m bytoste m udlil n e s m r t e l n o u dui , ta k i souasnou kosmologii - s vjimkou n e p r o n i k n u t e l n jedinenosti Velk h o tesku , bodu , v n m jso u vyazeny prodn zkony ( p r o t o nabdal vdce , aby tajemstv Velkh o tesku nechali n a pokoji) . Nen divu , e si m n o z i novotomist vimli zvltn p o d o b n o s t i jejich vlastn ontologie a ontologie dialektickh o materialismu zaloen n a tom, e oboji o b h a j u j e uritou p o d o b u naivnh o rea lismu ( v n m a n objekty existuj reln m i m o n s nezvisle n a nae m vnmn). 1 1 Proto ml ja k katolicismus , ta k dialektick materialismu s tako v pote s otevenou " ontologi kvantov mechaniky . To zna men , ja k interpretova t jeji tzv . princi p neuritosti , kter n m brn d o s h n o u t p l n h o p o z n n i stic n a kvantov rovni (uri t rychlos t a zrove pozici stic) ? Tent o princi p neuritosti podle Einstein a dokazuje , e kvantov fyzik a nedv pln popi s reality , e t u mus b t njak n e z n m vlastnosti unikajc jejmu pojmovmu apartu . Bohr , Heisenber g a jin naopak trvali n a tom, e tato n e p l n o s t n a e h o p o z n n kvantov reality u k a z u j e s m r e m ke zvltn neplnosti s a m o t n kvantov reality , a zast vali pojet , kter vede k chvatn tajupln ontologii . K d y v um l m (virtulnm , digitlnm) prosted c h c e m e simulova t reali tu , nen n u t n j t d o dsledku : m u s m e reprodukova t p o u z e t y

Chesterton, G. K,, Ortodoxie, pel. J. Culk, Tom Janeek , Brno 1993, s. 86.

7 Tamt, s. 23n. Pekladate l zd e z nepochopitelnch dvod pekld mysticismus" jako tajemstv" a mystik" jako vc". Prvn vtu uveden pas e peloil takto: Cel vtip je v tom..." Peklad je proto upraven. Pozn. MH. 8

Tamt, s. 28. Msto slepm intelektem" pekldm e slepm instinktem" ve shod se znn m originlu by a blind instinct". Pozn. MH.

11 V tomto ohledu ani tak vysoko nc postava jak o Lenin , ja k si vimli u jeh o kritici, NEBYL materialistou , kdy ve svm Materialismu a empiriokriticismu navrhoval jak o minimalistickou definici materialismu tvrzen o vnj objektivn" realit existujc nezvisle na na mysli s tm, e neupesnme jej dal ureni (kter zvisej na vvoji vdy, ne na filosofii). Nebyl by vak podle tohot o kritria Platnv idealismus, podle nho existuj ideje nezvisle na na mysli, materialismem ? Je jasn , e pro Lenin a vdom, kter odr" vnj realitu, pedstavuje Vjimku .

(36 )

(37 )

(38 )

rysy, kter o b r a z in realistick m pro perspektiv u pozorovatele . Pokud napkla d j e v pozad d m , n e m u s m e programova t vytvo en celh o interir u d o m u , proto e p e d p o k l d m e , e astn k n e b u d e cht t vstoupi t do d o m u ; n e b o se vytvoen virtuln osoby v t o m t o prostoru m e omezi t n a jej zevnje k - nen poteb a se zabva t vnitnmi orgny , kostm i atd. Pouze m u s m e instalova t program, kter tuto mezeru pohotov vypln , p o k u d si to aktivi ta astnk a vynut ( e k n m e , pokud hlubo k o d o tl a virtuln osoby zn e n o e m ) . Je to, jako kdy rolujeme dol dlouh text n a potai : pedchoz i pozdj strnk y neexistuj div , ne je vidme ; stejn tak, kdy s i m u l u j e m e virtuln svt , mikroskopic k struktura objekt m e zsta t p r z d n , a pokud se n a o b z o r u nejasn objevuj hvzdy , n e m u s m e se trpi t vytven m postupu t o h o , jak se budou jevi t pi bli m pohledu , proto e nikd o n e p j d e n a h o r u , aby se n a n takto podval . Opravd u zajmav j e zde mylenka , e kvantov neuritost , s n se setkvm e pi z k o u m n i tch nejnepatrnjch prvk n a e h o svta , se d ch pat pesn tm z p s o b e m jako vlastnos t o m e z e n h o rozlien v nae m simulovan m svt , tj. jako pzna k ontologick nepl nosti realit y s a m o t n ( n e b o t o h o , c o jako realit u zakoume) . To z n a m e n , pedstavm e si Boha , kter tvoi sv t pro ns , aby v n m j e h o lidt obyvatel mohli i t - , sv j kol by si m o h l usnadni t tm, e h o vybavi p o u z e tmi stmi , o nich j e h o obyvatel mus i vdt . Napkla d mikroskopick struktura nitr a Z e m by m o h l a zsta t przdn , alespo do chvle , kdy se nkd o r o z h o d n e kopat d o s t a t e n hluboko , a kdy se tak stane , pslun detail y by okamit doplnil . Nejvzdlenji hvzd y jsou nejasn , ale nikd o se k ni m nikd y n e d o s t a n e tak blzko, aby si viml , e nc o nen v podku." 1 2 Z k l a d n mylenko u je, e Bh , kter stvoi l - naprogramo val" n svt , byl pli p o h o d l n ( n e b o sp podceni l nai lidsko u inteligenci) : m l za to, e n m lide m se nikd y nepoda pronik n o u t do struktury prod y za hranici a t o m , a tak matici n a e h o svt a naprogramova l pouze n a hranici atomick struktury - za n necha l vci v e uzz y stav u jako u d o m u , j e h o interi r v pota ovch hrch nen naprogramovn. 1 3 Je va k teologicko-digitlni zpso b j e d i n o u monost , jak tent o paradox chpat ? M e m e h o pojmat j e d n a k jako pzna k toho , e vd y ji ijem e v simulova n m svt , ale tak jako sign l ontologick neplnosti s a m o t n

reality. V prvnm ppad je ontologick neplnost transponovna na neplnost epistemologickou, tj. n e p l n o s t v n m m e j a k o vslede k faktu, e njak jin (tajn, ale zcela reln) j e d n a t e l zkonstruoval nai realitu jako simulovan svt . Vc opravd u obtno u je pijmou t d r u h o u m o n o s t - ontologickou n e p l n o s t s a m o t n reality. To z n a m e n , e se o k a m i t vyno siln vhra d a ze strany zdravh o r o z u m u (common sense): jak lze p o t o m tuto ontologickou neplnost povaova t za realitou s a m o t n o u ? N e n realita vymezena svou ontologickou plnost? 1 4 Poku d realita reln existuje m i m o ns", M U S bt pln odshor a dol", 15 jinak m m e c o d o inn s fikc, kter p o u z e visi ve vzduchu " j a k o jeven, kter nejsou jevenmi s u b s t a n n h o Ne ho . Pesn na t o m t o mist pichz kvantov fyzika pinejc modelov z p s o b toho , j a k takovou otevenou " ontologii myslet ( n e b o i j i aspo pedstavit) . Tut ide u formuloval Alain Badio u ve svm pojet ist m n o h o s t i (multiplicity) j a k o posledn ontologick kategorie: realita j e m n o h o s t mnohosti , kter n e m e bt generovna n e b o konstituovna z njak formy J e d n a j a k o jejh o e l e m e n t r n h o ( a t o m i c k h o " ) konsttuentu ( n e b o na n j bt pevedena) . M n o h o s t i nejsou m n o h o s t m i J e d n a , jsou to
14 Protiklad tohot o pojet ontologick plnosti byl definovn Hegelovm idealismem: jeh o jdr o spov v tvrzen, e konen (urit , pozitivn, substanni ) realita je sama o sob przdn , nekonzistentn, sebepekon vajc. Z toh o vak neplyne, e tato realita je pouze stn, druhotn odra z atd . njak vy reality: neexistuje nic ne tato realita a nadsmyslov je jeven jakot o jeven", tj. samotn pohyb sebepekonn tto reality. Take skuten pechzm e od nieh o prostednictv m nieh o k niemu": vchoz bod, bezprostedn realita rozvj svou nicotnost, ru se, neguje se, ale za ni nen nic... To je dvod , pro nelze urit Hegelovu pozic ohledn protikladu mezi transcendenc a imanenc: jeh o pozic je pozice absolutn imanence transcendence. Jinmi slovy, jeh o pozice se d pochopi t jenom v asovm posunu: nejprve postulujeme transcenden ci (apofatickm zpsobem ) - imanentn/bezprostedn pozitivn realita neni ve, mus bt negovna/pekonna , ukazuje mimo sebe; pak je toto pekonn i kladen o jako zcela imanentni: za bezprostedn realitou neni njak jin vy realita, nbr pohy b jeji negace jako takov.

neredukovateln mnohosti, a proto jejich protikladem neni Jedno, nbr nula, ontologick przdno: nezle na tom, jak daleko p o s t o u p m e ve sv analze mnohosti, zkladn rovn jejch konstituent nikdy n e d o s h n e m e - , j e d i n m pozadm" mnohost j e tud nula, przdno. 1 6 V t o m je Badiou v ontologick prlom : prvotnm protikladem nen protiklad J e d n o h o a Nuly, nbr Nuly a m n o h o s t , a J e d n o se objevuje pozdji . Vyjdme -li to jet radiklnji , m n o h o s t i a Nula jsou tmt ( n e jednou a tou vc) , p r o t o e pln reln existuj" po uz e Jedna: Nula , j e " m n o h o s t bez J e d n a , kter by garantovalo j e h o ontologickou soudrnost . O rozdlu mezi Evropou a S p o j e n m i stty m n o h snad vypovd jeden detail: pzem se v Evrop o z n a u j e sle m 0, tak e patro nad nm j e prvn patro", z a t m c o ve Spojench sttech j e prvn patro" na rovni ulice. Zkrtka A m e r i a n zanaj po tat od 1, kdet o E v r o p a n vdi , e 1 u z a s t u p u j e 0. N e b o abyc h o m to obrtili vce historicky: E v r o p a n si jsou vdomi , e ne z a n e m e poitat , mus tu bt zklad"' 7 tradice, zklad, kter j e vdy-ji dn a j a k o takov se nezapotv , kdet o ve Spojench sttech, zemi bez jakkoli vlastni p r e m o d e r n i historick tradice, takov zklad" chyb - vc i tu bez pros tedn zanaj i svobodou, kterou si lid sami uzkonili, minulost j e vymazna (pesunut a na Evropu). 1 8 Tak e kter z tcht o dvou pozic je bl e pravd ? Ani j e d n a - j e n o m v Polsku, jak se zd, nali sprvn een tto alternativy: v hotelovch vtazch peskakuj / pln, tj. patra zanaj pota t od 0 a pak pejdo u rovnou ke 2. Kdy jsem se v j e d n o m varavskm hotelu zeptal portra, j a k se m e poskoi t z 0 rovnou na 2, prost pravda j e h o odpovd i m vyvedla z konceptu - chvli byl z m a t e n a pak mi ekl : Dobe , m m za to, e jakmil e n k d o z a n e poita t patra, pizem s a m o t n mus zapo tat j a k o jedno..." Rozum l t o m u sprvn : J e d n a " zpotk u nen slo , kter nsleduje p o nule, nbr nula s a m o t n se pot jako

16 17 18

Viz Badiou, A., Being and Event, Continuum Books, London 2005. Angl. ground", kter je tak ve slov ground floor" - pzemi.

12 Viz Fearn, N Philosophy. The Latest Answers to the Oldest Questions, Atlantic Books, London 2005, s. 77. 13 Viz tamtz, s. 77n.

V orig. all th e way down" . Je to nark a na historku , kterou vyprv Stephen W. Hawking v knize Strun historie asu. Kdy Bertran d Russell jedno u pedne l o astronomii pro irokou veejnost , jedn a star dm a prohlsila: To, co se nm zde snat e namluvit, pane, jsou nesmysly. Zem je pec e ve skutenost i ploch a le na krun i velk elvy." Russell se j zeptal: A na em stoj elva?" Dma odvtila: Jste chytr, mlad mui, velmi chytr. Jsou tam sam elvy. Jedn a na druh odshor a dol (turtles all th e way down). " Viz Hawking, S. W., Strun historie asu, pel. V. Karas, Mlad fronta, Prah a 1991, s. 11. Peklad upraven. Pozn. MH. (40 )

15

Tento rys snad vysvtluje jet jin podivn fenomn: (tm) ve vech americkch hotelch sdlcch v budovch o vce ne dvancti patrech neni tinct patro (aby to nepinesl o smlu , samozejm) , tj. z dvanctho patra poskom e rovnou do trncth o patra. Pro Evropana takov procedura postrd smysl: z koho se pokoume dlat blzny? Jako by Bh nevdl, e to, co jsme oznaili jako trnct patro, je ve skutenost i tinct patro. Amerian mohou hrt tuto hru prv proto, e jejich Bh je pouze prodlouen m jejich individulnho ega, nen vnmn jako prav zklad byt. (41 )

(39 )

j e d n a - p o u z e tak m e za t ad a p o t a n c h jedniek " ( j e d n o J e d n o , pak d r u h J e d n o atd. ad infinitum); p o t e n m n o h o s t , korel t P r z d n a , by se neml a z a m o v a t s t o u t o a d o u tvoeno u J e d n e m . Toto een se tedy zakld na s p r v n m postehu , kter Badiou rozvje l v e sv ontologii: realita j e m n o h o s t , v n splv P r z d n o a m n o h , tj. m n o h nen sloen o z J e d n o t e k " , nbr je p r v o t n . " Ml i bycho m se tud zbavi t obavy , e jakmile zjistme , e realita je n e k o n e n dliteln n e s u b s t a n n p r z d n o uvnit p r z d n a , h m o t a zmiz" . C o m s p o l e n h o digitln i n f o r m a n revolu ce , biogenetick revoluc e a kvantov revoluc e v e fyzice , j e to, e vyznauj znovuobjeven toho, c o j s m e z n e d o s t a t k u leph o vraz u v pokuen nazva t postmetafyzick idealismus. J e to j a k o chestertonovsk posteh , jak materialistick boj za pln potvrze n reality, proti jejm u podzen n j a k m u vymu " metafyzic kmu du , st d o ztrt y s a m o t n reality: c o zaal o j a k o potvrzo vn materiln reality, skonil o j a k o e istc h vzorc kvantov fyziky. Je to va k opravd u f o r m a idealismu? Materialismus n e m ni c s p o l e n h o s ptomnost vlhk , hust hmoty, nebo radikl n materialistick postoj tvrd , e d n Sv t neexistuje, e Sv t jako Celek je N i c - j e h o skutenm i vzorc i j s o u spi e konstelace , v nich h m o t a podle veh o miz" , j a k o jsou ist oscilac e superstrun n e b o kvantov vibrace . Vidme-l i v surov , n e t e n h m o t vc ne imaginrn pltno , vd y n a o p a k skryt potvrzuje m e njak d r u h spiritualismu j a k o v Tarkovskh o filmu Solaris, v e kterm hust plastick h m o t a planety b e z p r o s t e d n ztles u j e Mysl. Straideln materialismus" m t i odlin podoby: v informan revoluc i se h m o t a r e d u k u j e na m d i u m ist digitalizovan informace ; v biogenetic e se biologick tl o pevd na m d i u m r e p r o d u k c e genetickh o kdu; v kvantov fyzic e se realita s a m o t n , h m o t n o s t hmoty, r e d u k u j e n a kolaps virtualit y vlnovc h oscilac ( n e b o v o b e c n teorii relativit y j e h m o t a pe veden a na ine k zakiven p r o s t o r u ) . Z d e n a r m e n a D A L rozhodujc aspekt protikladu idealismus/materialismus: materialismus nen tvrzen o n e t e n ltkov h m o t n o s t i v jej vlhk

t i - T A K O V materialismus" m e vd y sloui t j a k o o p o r a gnostickho spiritualistickho o b s k u r a n t i s m u . Prav materialism u s n a rozd l o d n h o s radost pijm mizen hmoty", fakt, e tu je p o u z e p r z d n o . Badio u ve sv Logiques des mondes podv h u t n o u definic i d e m o k r a t i c k h o materialismu" a j e h o opaku, materialistick dialektiky" : demokratick materialismus" j e kondenzov n v axio m u Neexistuje nic ne tla a jazyky..." k n m u materialistick dialektik a dodv : ...s vjimkou pravd.' Existuje omezenj antropologick verze t o h o t o axiomu: pro demokratick materialismus neexistuje nic ne individua a komunity", k n m u materialistick dialektik a dodv : Nakolik existuje pravda, subjekt se odet z cel komunity a ru celou individuad. "21 Rozhodujc j e zd e p e c h o d o d Dvou ke T e m a ml i bychom mt n a mysli cel j e h o platnsk, v pravm smyslu metafyzick tah s m r e m k t o m u , co se prima facie n e m e jevit jinak ne jako protoidea listick gesto tvrdc , e materiln realita nen ve , co existuje, e tu je tak jet j i n rovina netlesnc h pravd . Badio u zd e J A K O M A T E R I A L I S T A provd paradoxn filosofick gesto o b h a j o b a u t o n o m i e nematerilnho" d u Udlosti . Badio u se j a k o materialista a j a k o dsledn materialista sous t e u j e n a I D E A L I S T I C K t o p o s par excellence: jak se m e lidsk ivoic h zc i sv animlnosti a d t sv j ivo t d o slue b t r a n s c e n d e n t n Pravd ? Jak m e doj t k transsubstanciaci" p o i t k s k h o individua v subjekt, kter se odda l Pin ? Jinmi slovy, j a k je m o n svobodn in ? J a k m e m e rozlomit s kauzlnch pojtek pozitivn reality ( n e b o se z n vylomit) a vytvoi t akt, kter zan s m ze sebe a o sob ? Z k r t k a Badio u v materialistickm rmci opakuje elementrn gesto idealistickho anliredukcionismu: lidsk R o z u m nelze redukova t na vslede k evolunh o pizpsobovn ; u m n nen p o u z e generovn smyslovho poit ku n a vy m stupni, nbr j e t o m d i u m Pravd y atd . D o d e j m e , e navzdor y falenm u zdn , e toto gesto j e n a m e n o tak proti psychoanalze ( n e n to s p o j m e m sublimace" tak, e daj n vy " lidsk aktivity j s o u p o u z e klikatou sublimovanou" cestou u s k u t e n n nich " cl?) , spov vznamn poi n psychoanalzy v t o m : jej tez je, e s a m o t n sexualita, sexuln p u d y nleejc k lidskm u ivoichovi , nelze vyloi t v p o j m e c h evoluce. T m t o z p s o b e m b y c h o m ml i situovat p o s u n o d biologickho instinktu k p u d u : instinkt j e p o u h o u st fyziky animl-

nho IVOTA , zatmco pud (pud SMRTI ) zavd metafyzickou dimenzi. U Marxe nalezneme homologick, skryt ptomn rozlien pracujici td y a proletaritu: pracujc tda " je empirick sociln kategorie, pstupn sociologickmu poznn, kdet o proletarit" je subjekt-jednatel revolun Pravdy. Lacan ve stejnm smyslu tvrd, e pud je E T I C K kategorie. (S touto dualitou lidskho ivoich a a subjektu je vak ze striktn freudovskho hlediska pot : aby se Udlost vepsala do lidskho ivoinh o tla , a tak transformovala individuum v subjekt, sm tento lidsk ivoic h ji mus bt vykolejen/vykroucen pudem, tm, co Eric Santner nazv jako jeho plinost " (too-muchness"). Pokud to vyhrotme jet vce, to, co Badiou opomj, je prost fakt, e d n lidsk ivoic h (ovldan principem slasti a reality, zamen na peit atd.) neexistuje - animalita je vykolejena a instinkt transformovn v pud s pchode m samotnho lidstv a Udlost se m e vepsat pouze do takto vykroucenho ivoicha . T o jasn ukazuje, co je u Badiouova gesta v szce: k opravdovmu vtzstv materialismu nad idealismem nesta usp t v redukcionistickm" pistup u a demonstrovat, jak se d mysl, vdom atd. tak i onak vyloi t v evolun-pozitivistick m rmci materialismu. Tez e materialismu by naopak ml a bt m n o h e m silnj : je to P O U Z E materialismus, kdo m e podat pesn vklad samotnho fenomnu mysli, vdom atd.; a naopak je to idealismus, kdo je vulgrn", kdo tyto fenomny vdy-ji reifikuje". M n o h smr y dnes o sob prohlauj, e jsou materialistick: vdeck materialismus (darwinismus, neurovdy) , diskursivn" materialismus (ideologie jako vsledek materilnch diskursivnch praktik), to, co Alai n Badiou nazv jako demokratick materialismus" (spontnn egalitsk hedonismus - atd.), a tak pokusy o materialistickou teologii". Nkter materialismy se vzjemn vyluuj : pro diskursivn" materialismus to je vdeck materialismus, kdo ve svm domnl e naivnm" pm m postulovn vnj reality je idealistick" v tom smyslu, e nebere v vahu roli materiln" symbolick praxe v konstituci toho, co se nm jev jako realita; pro vdeck materialismus je diskursivn" materialismus obskurantistick motanina, kterou nelze brt vn . lov k je v pokuen ci , e diskursivn materialismus a vdeck materialismus jsou v samotnm svm antagonismu rubem a licem t e mince, jeden pedstavuj e radikln kulturalizaci (ve, vetn naeho chpn prody , je nahodil diskursivn formace) a druh pedstavuj e radikln naturalizaci (ve, vetn na kultury, lze vysvtli t v pojmech pirodn i biologick evoluce). (Vimnm e si zde, jak se tato dualita diskursivnho materialis(44 )

" Na rozdl od tto 0, kter se pot jako 1, existuje I, kter se pot jako 0: symptomln vykroucen svta, jeho s t ne-st. Zatmc o 0, kter se pot jako 1, je st svta, jej m sevajcm rysem, 1, kter se pot jako 0, je naopak jeho stranou udlostn , stranou, z n m e bt svt podryt. Mli bychom tud odliovat Nulu, kter je korelte m ontologick mnohosti, a nulu, kter je st ne-st situace, urit nula" svta; vztahuj se k sob jako nesymbolick Reln o a reln o zbytku/nekonzistenc e symbolickh o du . (42 )

20 21

Badiou, A., Logiques des mondes. Edition s du Seuil, Paris 2006, s. 9. Tamt, s. 9nn. (43 )

m u a naturalistickho materialismu ozv v dualit , kter podle Badioua charakterizuje demokratick materialismus", pro nj existuji po uz e tl a a jazyky: naturalistick materialismus pokrv tl a a diskursivn materialismu s pokrv jazyky.) T t o rozmanitosti odpovd rozmanitost spiritulnch tendenci: r z n formy tradinh o kesanstv , j u d a i s m u a islmu jsou d o p l n n y tzv. postsekulrnm" mylenm ( D e r r i d a , Lvinas), n e o b e r g s o n i s m e m ( p r o nkter Deleuze), nemluv o rozmanitch p o d o b c h new-ageovsk spirituality, od z p a d n h o buddhismu k novopohanstv. (Peter Hallward m l pravdu, kdy odkryl idealistick j d r o Deleuzova myleni: Badiouova polemika s Deleuzem j e p r a v d p o d o b n j e d n o u z poslednch p o d o b v n h o zpasu materialismu s idealismem.) 2 2 V t o m t o spletitm obraze jsou vztahy mezi dvojic materialismus/idealismus m n o h d y nadd e t e r m i n o v n y " - napkla d souasn popularita vdeckomate rialistickch pmc h tok na nboenstv (velk bestselerov trojka" S a m a Harrise, R i c h a r d a Dawkinse, Daniela D e n n e t t a ) j e b e z e s p o r u n e s e n a ideologickou pot ebo u prezentovat liberln Z p a d j a k o batu R o z u m u proti blznivmu muslimovi a jinm iracionlnm f u n d a m e n t a l i s t m . Szme na to, e pouz e materialismus P r z d n a a mnohosti, kter j d e daleko za postult zdravho r o z u m u " (common sense) vnj " materiln reality j a k o j e d i n vci , kter reln existuje", j e materialismus, kter, jak by to vyjdi l Hegel, d o s a h u j e rovn svho p o j m u . Diference mezi m n o h o s t m i a P r z d n e m j e tud ist diference, ne diference mezi dvm a ontickmi jsoucny, ani mezi N m a N i m (jako kdyby tu byla m n o h o s t N e h o obklopen p r z d n e m N i e h o j a k o v antickm a t o m i s m u ) , nbr diference ontologick". Rozdl v i Hedeggerovi je ten, e Heideggerova ontologick diference je diferenc mezi jsoucny a jejich svtem" , djinn m h o r i z o n t e m jejich vznamu, kter se dj e jako epochln U d l o s t odkryti n o v h o svta . lov k je tud v pokuen ci , e rozdl mezi Badiouovou a Heideggerovou ontologickou diferenci j e rozdlem mezi diferenc istou " a uitnou " ( n e b o spe schematizovanou" v kantovskm slova smyslu): heideggerovsk diference j e vdy-ji schematizovna" j a k o partikulrn epochln odkryt Byt. Heideggerovsk ontologick diference je u Badioua diferenc mezi tm, c o se jevi, a j e h o jevenm j a k o takovm, Svtem , v n m se v c jev. Tato ontologick otevenos t m n o h o s t i zapotvan jako m n ne j e d n a (one-less multiplicity) n m tedy u m o u j e novm zp -

sobem pochopit d r u h o u Kantovu antinomii isth o rozumu, jej tezi je: Kad sloen substance ve svt se skld z jednoduchch st a nikde neexistuje nic j i n h o ne j e d n o d u c h , n e b o to, co je z n h o sloeno." 2 3 Kant v dka z je zde: Pedpokldej me, e by se sloen substance neskldaly z j e d n o d u c h c h sti , pak by po mylen m zrueni veker sloenost i nezbvala dn sloen s t a (proto e j e d n o d u c h st i neexistuji) ani dn jednoduch, nezstal o by tud vbe c nic, a nebyla by tedy d n a d n substance . Bu tedy nelze v mylenkch zruit veker sloen , nebo mus po j e h o zruen zsta t n c o existujcho bez jakhokol i sloen , tj . cosi j e d n o d u c h h o . V prvnm pipad by vak sloen nesestvalo op t ze substanc (proto e u tc h je sloen jen nahodilou relaci substanci, bez ni tyto substance musi existovat jako trval j s o u c n a pro sebe) . Jeliko pak tento pipa d o d p o r u j e ped pokladu, zbv jen d r u h ppad , toti e se sloen substanciln j s o u c n o ve svt skld z j e d n o d u c h c h st. Z t o h o bezprostedn plyne, e vc i ve svt jsou zcela jedn o d u c h j souc na , e sloenos t j e pouz e jejich vnj m stavem a e rozum je mus myslet jako prvn subjekty veker kompozice, a tudi je musi myslet pe d t o u t o kompozic j a k o j e d n o d u ch j s o u c n a - pesto e tyto e l e m e n t r n substance n e m e m e z t o h o t o stavu spojen nikdy p l n vyjmout a izolovat." 2 4 C o kdy vak p i j m e m e zvr , e nakonec nic neexistuje " (zvr , kter se m i m o c h o d e m pesn s h o d u j e se zvre m Platnova Parmenida: N e m u s m e pak s h r n o u t d k a z j e d n m slovem a pravdiv ci : pokud j e d n o nen . pak nic nen?") ? Akoli v K a n t takov krok odmtl jako zejm nesmysl, nen tak nekantovsk, jak se to m o n jev: prv zde bychom ml i znovu uplatnit kanlovsk rozlien negativnho a n e k o n e n h o soudu . Tvrzeni materiln realita je ve, c o existuje " lze negovat dvojm z p s o b e m , ve f o r m materiln realita nen ve, co existuje" a materiln realita je ne-ve". Prvn negace (prediktu) vede ke standardn metafyzice: materiln' realita nen ve, j e tu jet jin realita, vy, duchovn... Tato negace ve s h o d s Lacanovmi formulemi sexuace pi nle k pozitivnmu tvrzen materiln realita je ve, c o existuje" : zakld j e h o obecnost jako konstitutivn vjimka . Pokud vak f o r m u l u j e m e tvrzeni nepredikativn a e k n e m e materiln realita je ne-ve", postulujem e p ouz e ne-ve reality, ani to implikuje njako u vjimku - proto bychom ml i paradoxn tvrdit, e

pravou formuli materialismu N E N materiln realita je ve, co existuje", nbr materiln realita je ne-ve". N e u m o u j e n m tato ontologick fuzzinost " reality tak nov pohled na m o d e r n i s m u s v malb ? N e n a z n a u j i skvrny", kter rozmazvaj p r h l e d n o s t realistickho znzorovn a kter se na o b r a z kladou J A K O skvrny, pesn to, e se obrysy ustaven reality rozmazaly, e se pibliujem e k preontologick rovin fuzzy protoreality? V tom spov rozhodujc z m n a pohledu, kter mus divk udlat : skvrny nejsou pekky , kter n m brni v p m m pstup u k zobrazovan realit , jsou naopak vce reln ne realita", nco , co zevnit p o d l a m u j e ontologickou s o u d r n o s t reality - nebo, abychom to vyjdil i staromdnmi filosofickmi pojmy, jejich status nen epistemologick, nbr ontologick. V z p o m e m e si na bno u t r a n s c e n d e n t n postavu Boha j a k o skrytho Pna, kter zn vznam toho, c o se n m jev j a k o nesmysln katastrofa, Boha, kter vid cel obraz, ve kterm to, co v n m m e j a k o skvrnu, pispv k celkov harmonii: tuto m e z e r u oddlujic i harmonick celkov obraz od skvrn, z nich j e sloen , bychom ml i pekroi t o p a n m smre m - ne se odthn o u t od skvrn a obrtit se k ir harmonii, nbr postoupit od zdn celkov h a r m o n i e ke skvrnm, z nich se skld. N e z n a m e n to vak, e u m n lze zi t na oslavu t o h o t o preontologickho chaosu skvrn? Z d e by m l pij t dal krok, svh o d r u h u negace negace", nvrat k f o r m - k prvotn form , terickmu f e n o m n u , extrahovanmu ( n e b o spe o d e t e n m u ) z tto fyzinosti . A n n a Achmatovov ve svch p a m t e c h popisuje, co se j pihodilo , kdy b h e m vrcholcch stalinistickch iste k ekal a v d l o u h front pe d leningradskm vzenm , aby se n c o dozvdl a o svm u v z n n m synu Lvovi: J e d n o h o d n e m n k d o v davu poznal. Z a m n o u stla mlad en a se rty promodralmi m r a z e m , kter pedt m s a m o z e j m nikdy neslyela, e by m n e n k d o volal j m n e m . Vytrhla se ze strnulosti, v n byli vichni, a eptem se m zeptala (kad tu eptal): .Met e to popsat?' A j ekla : .Mu. ' Na tom, co kdysi byla jej tv , se pak mihlo n c o jako s m v . " " Hlavn otzkou ovem je: popis j a k h o d r u h u se zde mn? Jist to nen realistick popis situace, nbr to, co Wallace Stevens nazval popisem bez msta", kter je vlastn umnm . N e n to popis, kter sv j obsah situuje do historickho asoprostoru , nbr popis, kter vytv jako pozad popisovanch fenom-

23

22

Viz Hallward, P Out ofThis World, Verso, London 2006. (45 )

Kant, I., Kritika istho rozumu, pel. J . Louil, OIKOYMENH, Praha 2001, s. 286. 24 Tamt. (46 )

" Citovno z: Feinstein, E., Anna of AU the Russians, Alfred A. Knopf, New York 2005, s. 170. (47 )

n sv j vlastn neexistujc (virtuln) prostor, tak e to, co se v n m jevi, nen jeveni udrovan hloubkou reality za nm, nbr dekontextualizovan jeven, jeven, kter zcela splv s relnm bytm. A b y c h o m znovu citovali Stevense: Existuje to, co se zd, a v takovm zdn jsou vechny vci. " Takovto umleck popis nen o z n a e n m neho , co j e m i m o j e h o formu". 2 6 Svou vlastn vnitn formu spe z n e u s p o d a n reality extrahuje tm zpso bem, j m vnitn f o r m u totalitrnho teroru extrahoval" Schonberg. Evokoval zpsob , jm tento teror psob na subjektivitu. M-li se objevit tento d r u h isth o f e n o m n u , m u s m e sledovat stopu reality a k jejmu rozputn v preontologick chaos. V z p o m e m e si na slavnou posledn p l h o d i n u filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmrn odysea. Kdy se astronaut bl k oblasti, z n pochzi tajupln obelisk, realita se rozpout a my vstup u j e m e d o Relna tlukotu prvotnho chaosu; kdy vak dosp j e m e ke dnu, m i m o tento c h a o s se vynouj e nov f e n o m e n l n realita, j a s n objekty v terickm vybledlm prostoru, stnov e ist fantazie. T m t o z p s o b e m bychom snad ml i rovn pistoupi t k obvyklmu problmu, j a k sjednotit kauzln deskripci udlosti s pojetm, e j e to svobodn lidsk in : kde je v sti prodn nutnosti prostor pro svobodu? N e n teleologick" motivan kauzalita ( n c o j s e m udlal , proto e j s e m m l v myslu d o s h n o u t njak ho cle) pouze e p i f e n o m n e m , m e n t l n m p e s a z e n m procesu, kter m e bt (tak) pln p o p s n na ist fyzikln rovin prodnh o d e t e r m i n i s m u , a n e b o tato teleologick" kauzalita m opravdu sama o sob slu psobi t a zaplnit m e z e r u v bezprostedn fyzikln kauzalit ? Zkladn p remis ou j e zde to, e kauzalita prodn nutnosti sah o d s h o r a dol " - j e vak rovina zcela deterministickho chovn prvk opravdu nulovou rovn ontologick struktury reality? A co lekce, kterou n m dv kvantov fyzika, podle n pod pevnou materiln realitou existuje rovina kvantovch vln, kde se d e t e r m i n i s m u s hrout? N k d o by tak m o h l tvrdit, e neuritos t objeven kvantovou fyzikou vytv prostor, v n m vy rovina" teleologick kauzality m e determinovat ni rovinu" materilnch udlosti bez toho, e se s p o l h m e na njak spiritualistick pedstav y o schopnosti na mysli magicky vyadi t prodn kauzalitu. C o se t e obavy, e neurovd y n m ukou , jak j s m e my, lidsk bytosti, ve skutenost i p o u z e neurobiologick mechanismy, jak pod povrchem n a e h o f e n o m e n l n h o (sebe)zakouen neni

nikdo d o m a " , ml i b y c h o m tuto obavu pln pijmou t a vyhnout se prvotnmu idealistickm u vben, kter ns tla k tomu, abyc h o m sv vdom substancializoval i j a k o njako u urito u sous t realit y (past, d o ni se ukzkov m z p s o b e m chyti l David C h a l m e r s ) . Za" ve skutenost i nen nic, proto e vdom i j e zcel a fenomenln : jakmil e fenomenln rovinu (sebe)vdom d m e do zvore k a o m e z m e se na realitu" , vdom s a m o z e j m zmiz . Je to, j a k o kdyby se n k d o dva l zblzk a na duhu, aby v realit lokalizoval njak mysterizn X, kter odpovd duz e o sob".. . V d o m ns tak vystavuj e obtnm u kol u p o c h o p i t innost , (kvazi)kauzln sil u jeven jak o takovho . J e d i n opravdov alternativ a k tt o ontologick fuzzinost i j e n e m n paradoxn idea, e v urit m b o d nekonen postup dlen realit y na jej soust i d o s p j e ke svm u konci - kdy dle ni u nen dlen m na 2 ( n e b o vce ) st/prvk , nbr dlen m na njako u s t (njak prvek ) a nic. Byl by to dkaz toho, e j s m e doshl i n e j e l e m e n t r n j i h o konstituentu reality : jestli e se dl e m e n c o dli t po uz e na n c o a njak nic. - Nevztahu j se tyto dv m o n o s t i o p t k L a c a n o v m formuli m sexuace", tak e m o n o s t neredukovateln m n o h o s t i j e femininn" a dlen p o s l e d n h o len u na n c o a nic j e maskulinn" ? A dle , nen to tak, e , pokud m e m e d o s p t k hranici p o s l e d n h o dlen (a tak ke k o n e n m u 1, poslednm u konstituentu reality) , pak tu neni d n stvoen " ve vlastn m slov a smyslu , neobjevuj e se nic skuten novho , al e p o u z e se ( r e ) k o m b i n u j existujc prvky, kde to femininni fuzzinost " realit y vytv prostor pro opravdov stvoeni ? Z k l a d n probl m tu zn : j a k pej t od mnohosti-kterje-Nul a k vyvstn J e d n a ? Je to tak, e toto J e d n o j e m n o h o e t n a zastupuj e nic", tj . j e to tak, e n a rovni reprezentac e existuj pou z e J e d n a ? Dsledn materialismu s tak n e m co dla t s tez o pln existujc vnj realit " - vchoz premisou n a o p a k j e ne-ve " reality , jej ontologick neplnost . ( V z p o m e m e si na Leninovu slepo u uliku , kdy v Materialismu a empiriokriticismu navrhuj e jak o minimln filosofickou definici materialism u tvrzen o objektivn realit , kter existuj e nezvisl e na lidsk mysli , ani j i dl e upes nme: v t o m t o smysl u j e i sm Plat n materialista!) . N e m nic s p o l e n h o s njak m pozitivn m vymezen m obsahu j a k o hmota" versus duch", tj . se substancializac H m o t y na j e d i n Absolutn o (Hegelov a kritika j e zd e zcel a oprvnn : h m o t a " jak o abstrakce j e ist Gedankending).27 Neml i bychom se tud bt

o n o h o z a t r a c o v a n h o rozputn i h m o t y v energetickm poli" m o d e r n fyziky: opravdov materialista by je m l vzt pln za sv. Materialismus n e m nic d o inn s tvrzenm o inertn hustot hmoty; j e to naopak postoj, kter pijm zkladn P r z d n o reality - dsledke m j e h o stedn teze o prvotn m n o h o s t i je, e dn substanciln realita" neexistuje, e j e d i n o u substanc" m n o h o s t i j e Przdno. (V t o m t o smyslu j e protiklad mezi Deleuzem a Badiouem protikladem mezi idealismem a materialismem: ivo t j e u Deleuze jet stle odpovd i na otzku Pro j e spe nc o ne nic?", z a t m c o Badiouova o d p o v je stzlivj , bli b u d d h i s m u a Hegelovi - EXISTUJE pouze NIC, a vechny procesy probhaj od N i e h o k N i e m u prostednictv m N i e h o " , jak to vyjdi l Hegel.) Proto o p a k e m opravdovho materialismu nen ani tak dsledn idealismus, j a k o spe vulgrn idealistick materialismus" n k o h o takovho, jako j e David C h a l m e r s , kter navrhuje vypoda t se s obtn m p r o b l m e m vdom " tm, e sebevdom " p o s t u l u j e m e j a k o d o d a t e n o u zkladn prodn silu vedle gravitace, magnetismu atd. - doslova j a k o kvintesenci" (ptou esenci) 2 8 prody . Zkladn vulgrnost je v p o k u e n i nazrat" mylen j a k o d o d a t e n k o m p o n e n t prodn/materil n reality s a m o t n . Ve Philosophical Arabesques (Filosofickch arabeskch), v jedn o m z nejtragitjc h d l celch dji n filosofie, j e h o rukopis Nikolaj Bucharin napsal v roce 1937, kdy byl uvzn n v Lublj a n c e a eka l na popravu, se j e h o autor naposled pokusil celou svou ivotn zkuenost s h r n o u t v s o u d r n filosofick budov . Prvn volba, rozhodujici zpas, pe d n m stanul, j e volba mezi materialistickou tezi o realit vnjh o svt a a tm, co nazval j a k o intriky solipsismu". Jakmile v tto rozhodujc bitv zvtzme , jakmile ns dvr a v reln sv t pitakvajc ivot u vysvobod z vlhkho al e naich fantazijnch pedsta v a m e m e svob o d n dchat, m u s m e z t o h o t o p r v n h o r o z h o d u j c h o vsledku pouze vyvodit vechny dsledky . Z h a d n m rysem prvn kapitoly knihy, v ni se Bucharin utkv s t m t o dilematem , j e jej napt mezi f o r m o u a o b s a h e m : i kdy Bucharin na rovin obsahu sklopevn popr, e tu m m e co dla t s volbou mezi dv ma vrami nebo existencilnmi r o z h o d n u t m i , cel kapitola j e vystavn a jako dialog mezi zdravm, le naivnm materialismem, a Mefistofelem, pedstavujc m bl a solipsismu", lstivho ducha", kter se hal do pvabn vzorovanho pltku elezn

26

Badiou, A., Drawing", lacanian ink 28, s. 45.

21

28

Tj. inteligibiln vc. Pozn . MH. (49 )

V Aristotelov prodn filosofii se tak oznaoval pt ivel (esence) - ter. Zkladnmi ivly jsou zem, voda, vzduch, ohe . Pozn. MH. (50 )

(48 )

logiky, posmiv se a vyplazuje jazyk". 2 9 Mefistofeles ironicky pulc sv rty" pokou materialistu mylenkou, e jedin zp sob, jak m e m e pej t od subjektivnho vnmn, k n m u jedin m kad bezprostedn pstup , k v e v njako u vnj realitu existujc nezvisle na n a e m vnmn, j e skok vry, salto vitale (v protikladu k salto mortale)".30 Mefistofelova belsk logika" se ns zkrtka sna svst k t o m u , e nezvislou vnj realitu p i j m e m e j a k o v c vry, e existence svat h m o t y " j e zkladnm d o g m a t e m teologie" dialektickho materialismu. Bucharin po a d a r g u m e n t (kter, n u t n o ci , jsou b e z n a d j n p o z n a m e n ny pedkantovsko u naivitou, a nepostrdaj jistou filosofickou zajmavost) kon kapitolu ironickm zvolnm (kter n i c m n n e m e zakrt hlubok zoufalstv): Mefistofele, dr sv j jazyk za zuby! Sv j prostopn jazyk!" 3 ' ( N a v z d o r y t o m u t o exorcismu se be l znovu a znovu objevuje v cel knize - viz prvni vt u dvanct kapitoly: Po d l o u h pestvc e se be l znovu objevuje." 3 2 Radikln materialista by m l paradoxn blov i dt, co j e h o jest, a zavrhnout naivn dvr u ve vnj realitu jako vulgrnma terialistick r u b idealismu. V dilematu, kter se objevuje v nzvu d r u h kapitoly knihy - Pijet i a nepijet svta " - , Bucharin ani tak n e o d m t svt , ale spe do j e h o osnovy zaleuj e j e h o vyazeni , to, c o velc mystikov a Hegel nazvali j a k o noc svta" , zatmn ustaven reality. 33 Badiou J A K O M A T E R I A L I S T A provd paradoxn filosofick gesto o b h a j o b y a u t o n o m i e nematerilnho" d u Udlosti, jak o t o m byla e ve. Kdy Badiou z d r a z u j e n e r o z h o d n u t e l n o s t Relna Udlosti, j e h o pozice se zde radikln li od dekonstruktivnho pojet nerozhodnutelnosti. Pro Badioua nerozhodnutelnost z n a m e n , e tu nejsou dn neutrln objektivn" kritria Udlosti: Udlost j a k o takov se objevuje pouze pro ty, kte se v jejm voln sami poznvaj, nebo, jak to k Badiou, Udlost je sebevztan , z a h r n u j e sama sebe - sv vlastni pojmenovn mezi sv k ompon enty . 3 4 1 kdy to z n a m e n , e o Udlosti se mus' Bukharn, N Philosophical Arabesques, Pluto Press, London 2005, s. 40.
10 31 32 33 2

m e R O Z H O D N O U T , takov n a k o n e c b e z d v o d n r o z h o d n u t nen n e r o z h o d n u t e l n " v b n m slova smyslu; spe se podivnm z p s o b e m p o d o b hegelovskmu dialektickmu procesu, v nm , jak to Hegel o b j a s u j e u v vodu ke sv Fenomenologii, tvar v d o m i " nen p o m o v n vnjm i mtk y pravdy, nbr naprosto i m a n e n t n m z p s o b e m prostednictv m m e z e r y mezi sebou a svm vlastnm exemplifikovnm/inscenovnm. Udlost je tud ne-ve" v pesn lacanovskm smyslu slova: nikdy nen pln verifikovna prv proto, e j e n e k o n e n / n e o m e z e n , tj. proto, e u n neexistuje dn vnj mez. A zvr , kter zde n u t n o vyvodit, je, e ze stejnho dvod u j e hegelovsk totalita" rovn ne-ve". e e n o v jin (Badiouov ) terminologii. Udlost nen N I C N E jej vlastni vepsni d o d u Byt, zez/zlo m v d u Byti, kvl i n m u n e m e mt Byt nikdy p o d o b u konzistentnho Celku (All). Badiou - jako materialista - si j e samoz e j m vdo m idealistickho nebezpe , kter zde h : Musme ukzat, e co se t e jej materie, udlost nen zzrak. Mnm to tak, e to, c o vytv udlost, j e vd y extrahovno ze situace, vd y zptn vztaen o k jednotliv m n o h o s t i , k jejmu stavu, k jazyku, j e n je s n spjat atd. Abychom nepodlehli obskurantistick teorii stvoen i ex nihilo, m u s m e vlastn pijmout , e udlost neni nic ne s t d a n situace, nic ne fragment byl politika a lska. Nesleduj prvn tri procedury pravdy (vda , umni a politika) klasickou logiku tridy Pravda-Krsa-Dobro: vda pravdu, umn i krsu, politika dobro? Ale jak je to se tvrto u procedurou, s lskou? Nevyniv z tto ady, neni jaksi vc fundamentln a univerzln? Nejsou tu tedy jednodue tyi procedury pravdy, nbr ti a jedna - Badiou tuto skutenos t zdrazni l ponku d nedostaten (akoli v souvislosti se sexuln diferenc poznamenv, e eny thnou k tomu, zabarvit lskou vechny ostatn procedury pravdy). Tato tvrt procedura zahrnuje nejen zzrak lsky, ale tak psychoanalzu, teologii i samotnou filosofii (LSKU k moudrosti). Nen pak pro Badioua lska obdobou asijskho produknh o zpsobu " - kategorii, do kter hz vechny pravdivostn procedury, kter se nehod k ostatnm tem zpsobm ? Tato tvrt procedura slou tak jako jaksi zkladn formln princip nebo matrice vech procedur (kter vysvtluje skutenosti , e i kdy Badiou odmt piknou t nboenstv status procedury pravdy, pest o tvrd, e Pavel byl prvni, kdo rozvjel samotnou formln matrici Pravdy-Udlosti). Neni mimoto dal rozhodujc rozdl mezi lskou a jinmi procedurami pravdy v tom, e na rozdl od jinch procedur, kter se pokouej zmocnit se nepojmenovatelnho, v prav lsce" stvrzujeme/pijmm e milovanho Druhho KVLI SAMOTNMU NEPOJMENOVATELNMU X V NM . Lska" jinmi slovy oznauj e ctu milujcho vi tomu, co by v milovanm mlo zsta t nepojmenovateln - zkladnm pkaze m lsky nejsp je: O em nelze mluvit, o tom teb a mlet." 35 Badiou, ATheoretical Wrilings, Continuum, London (v tisku). (52 )

Ml i bychom zde vak jt o krok d l ne Badiou: neexistuje dn d i m e n z e za Bytm, kter se vpisuje d o d u Byt - neexistuje nic n e d Byt. Z d e bychom se ml i znovu upamatovat na p a r a d o x Einsteinovy o b e c n teorie relativity , ve kter h m o t a nezakivuj e prostor, nbr j e inke m zakiven prostoru: Udlos t nezakivuj e prostor Byt tm, e se do n j vpisuje - Udlos t n a o p a k nen N I C N E toto zakiven prostoru Byt. Ve, c o existuje," je skulina , nesoula d Byt sama se sebou, tj. ontologick neuzavenos t d u Byt. 36 Minimln i diference", kter udruj e paralaxn m e z e r u , je tud diference, kter zpsobuje , e stejn" ad a relnc h udlost , kter jsou v oc h neutrlnh o pozorovatel e p o u h o u st i bn reality , vystupuj v oc h a n g a o v a n h o astnk a jako zpisy vrnost i Udlosti . Stejn" udlosti , d e j m e tomu boje v ulicc h Petrohradu, kter jsou pro neutrlnh o historika p o u h m i nsilnm i zvraty a zhyby ruskch djin , jsou pro a n g a o v a n h o revolucion e soust i epochln Udlost i ijnov revoluce . To z n a m e n tolik , e pojem paralaxn mezery a minimln diference" se z lacanovsk perspektivy d logiko u ne-veho. 37 Take , kdy David C h a l m e r s navrhuje, e zkla d vdom bude k nalezen v nov d o d a t e n f u n d a m e n t l n - prvotn a neredukovateln - prodn sle , jako j e gravitac e nebo elektro magnetismus , v n e m jako elementrn (sebe)vnmn n e b o (sebe)vdomi, 3 8 neposkytuje tak nov d k a z toho, jak idealismu s splv s vulgrn m materialismem ? Nemj se pesn s isto u idealito u (sebe)vdom ? Nen to prv zde, kde bychom ml i mobili zovat tma konenost i ve striktn heideggerovsk m smyslu : pokud

36 Proto bychom mli poloi t rozhodujc otzku: Je Byt bez Udlosti a Udlos t jednodue vn Byt, anebo je KAD d Byt popenm / vymaznm zakldajc Udlosti , perverzn" je sais bien, mais quand mme (nevysvtliteln zhady), redukc/znovuvepsnim Udlosti do kauzlnh o du Byt? 37 Badiouv protiargument vi Lacanovi (formulovan mimo jin Brunem Boostelsem ) je, e to, na e m opravdu zle, nen Udlost jako takov, setkn s Relnem , nbr jej dsledky, jej vepsn, soudrnos t novho diskursu, kter se vynouj e z Udlosti. lovk je v pokuen obrtit tento protiargumen t proti Badiouovi samotnmu. To znamen - proti jeho opozinmu " postoji obhajujcmu nemon cl ist prezence bez stavu reprezentace je lovk v pokuen tvrdit, e bychom mli sebrat silu k pevzet" a pijet moc a dl e u nesetrvvat v bezpe opozinh o postoje. Pokud k tomu nejsme ochotni, budeme se nadle oprat o sttn moc jako o to, proti em u vymezujeme svou vlastn pozici. 3!

Tamt , s. 41. Tamt , s. 46. Tamt , s. 131.

Vce k Hegelov noci svta" viz prvn st ikovy knihy Nepolapitelnsubjekt, c. d. Pozn. MH. Viz Badiou, A., Being and Event, c. d. Badiou odhaluje tyi mon oblasti, v nich se m e objevit Pravda-Udlost, tyi oblasti, v nich se mohou vynoit subjekty jako opertoi " procedury pravdy: vda, umni, (51 )
34

Viz Chalmers , D The Conscious Mind, Oxford University Press, Oxford 1996. (53 )

se nkd o pokus pojmat vdom v ontologick y pLn uskuten nm poli reality, vdom se m e objevit pouz e j a k o dodaten pozitivn m o m e n t ; co kdy ale navem e vdom i na s a m o t n o u konenost , ontologickou neplnost lidskh o byt, na j e h o pvod n vymknutou , vrenou , vydanou , zdrcujc konstelaci ? Prv zde , abycho m upesnil i vzna m materialismu , bycho m ml i uplatni t Lacanovy formul e sexuace : existuj e zkladn rozd l mez i tez i vechn o je h m o t a " (kter se opr o jej konstitutiv n vjimku - v ppad Lenina, kter se ve svm Materialismu a empiriokriticismu chyti l d o tto pasti, o s a m o t n o u pozic i vpovd i subjektu , j e h o mysl odr " h m o t u ) a tez neexistuj e nic, co nen h m o t a " (kter , spol u se svo u o p a n o u stranou , ne-ve j e ltka" , vytv i prostor pro popis nematerilnc h jev) . To zname n, e opravdu radikln materialismu s j e z e sv podstat y neredukcionistick : nematerilnm" jev m pipisuj e zvltn pozitiv n ne-byt a r o z h o d n netvrdi , e vechn o j e h m o t a " . Kdy C h a l m e r s ve sv argumentac i proti reduktivnimu vkladu vdom pe, e i kdybycho m znal i fyziku svt a d o nejmenic h detail - v z j e m n uspodni , kauzalitu a vvoj u vec h poli a sti c v asoprostorov rozmanitost i - tylo i n f o r m a c e by ns nevedl y k postulovn existence v d o m zkuenosti", 3 9 dopou t se b n chyby , o kter psal u Kan t ; totln poznn t o h o t o d r u h u j e epistemologick y I ontologick y psn vzat o nesmysln. Je to o p a n strana vulgrnh o deterministickh o pojet, kter v marxism u formulova l Nikola j Bucharin , kdy napsal, e kdy bycho m mohl i p o z n a t celo u fyzikln realitu , byli bycho m tak schopn i pesn predikova t pchod revoluce . Tento sm r mylen - vdom j a k o exces, nadbytek v i fyzi klnmu celku - j e zavdjc , proto e n u t n vyvolv pedstavu , e vdom i j e bezesmysln hyperbola : kdy si pedstavm e Cele k reality, nen t u u pro vdom (a subjektivitu ) msto. Jso u zd e dv monosti : bud ' je subjektivit a iluze , a n e b o realita j e S A M A O S O B ( n e p ouz e epistemologicky ) ne-ve. Ml i bycho m tud domysle t d o konc e dsledk y O D M T N U T objektivn reality" z radikln materialistickh o hlediska : realita se rozpout na subjektivn fragmenty, ale tyto fragmenty samotn se vracej zptky do anonymnho Byl, nebo ztrcej svou subjektivn soudrnost. Fre d J a m e s o n se zami l na parado x postmod e r n i h o odmitnut i s o u d r n h o J - j e h o konen m vsledke m je, e ztrcm e j e h o opak , objektivn realit u s a m o t n o u , nebo ta se t r a n s f o r m u j e d o ad y nahodilch subjektivnch konstrukc .

Opravdov materialista by m l udla t opak: nepijmou t objek tivn realitu", aby podkopal s o u d r n o u subjektivitu . Michael Frayn ve sv knize Human Touch ukzal radikln relativnost naich pedsta v o svt : kdy mluvme o mikrodimenzch kvantov fyziky tak malch, e si jejic h velikost n e m e m e vbe c pedstavit , n e b o o n e s m r n velikosti kosmu, lhostejnh o k naim ivotm , tak obrovskmu, e my, lidsk bytosti, j s m e v n m neznatelnm smtkem, vd y p e d p o k l d m e n pohled, nae normln" mitk a velikosti: kvantov vlny jso u mal, vesmr obrovsk vzhledem k naim s t a n d a r d m . Pouen zn, e K A D pojet objektivn reality" j e s p o j e n o se subjektivn m hlediskem. D se ci , e ateismus j e ve skutenost i mysliteln pouze v m o n o t e i s m u : j e to peveden m n o h o s t i ( b o h ) n a j e d n o (boha), co n m u m o u j e pistoupi t pm o k 1 a 0, tj . vymazat I, a tak zskat O.40 T t o skutenost i si vimli mnoz, ale zpravidla j i povao vali za dkaz , e ateismus n e m e stt na svch vlastnch nohou, e m e pou z e peva t ve stnu kesanskh o m o n o t e i s mu - nebo, j a k to vyjdi l J o h n Gray: Ateist kaj , e chtj sekulrn svt , ale sv t vymezen n e p t o m n o s t kesanskh o b o h a j e stle sv t kesansk . Sekularismus se p o d o b zdrenlivosti , stavu v y m e z e n m u tim, co si odpir. M-li kesanstv budoucnost, pak nejsp e spov v nvratu kesanstv ; ve skutenost i vak kesanstv a ateismus jso u ve s p o l e n m padku." 4 1 C o kdy vak tuto argumentaci otome : co kdy tato spzn nost m o n o t e i s m u a ateismu ukazuj e nikoliv na to, e ateismus j e zvisl na m o n o t e i s m u , nbr na to, e m o n o t e i s m u s j e pedob razem ateismu na poli nboenstv - j e h o B h j e u od (idov skho) potk u mrtv v j a s n m protikladu s pohanskmi bohy, kte i vyzauj kosmickou ivotn i energii. Pokud vpravd materia-

listickm a x i o m e m j e teze o prvotn m n o h o s t i , J e d n o , kter tuto m n o h o s t pedchz , m e bt p o u z e s a m o t n nula. N e n pak divu, e j e n o m v kesanstv - jako j e d i n m o p r a v d u d s l e d n m m o n o t e i s m u - se B h na okami k stv ateistou. Take , kdy Gray tvrd, e souasn ateismus j e kesansk hereze, kter se od pedchozc h herez li hlavn svou intelektuln obhroublosti", 42 ml i b y c h o m tento vrok pijmout , ale r o z u m t mu p o zp sobu hegelovskho pevrcen subjektu a predikt u n e b o rodu a j e h o d r u h : souasn ateismus j e heretick d r u h kesanstv , kter tm, e t e n t o d r u h klade jako sv j vlastn pedpoklad , retroaktivn pedefinovv sv j vlastn rod. T. S. Eliot ve svch Notes Towards a Definition of Culture ( P o z n m k y k vymezen kultury) podotk , e existuj okamiky , kdy j e d i n o u volbou je volba mezi herez a ne-vrou, kdy j e d i n o u cestou, j a k nboenstv udre t p i ivot , j e provst sektsk odtpen od m r t v o l n h o jdra . Pes n to se stalo v kesanstvi : teologie m r t v h o B o h a " o z n a u j e okamik , kdy j e d i n cesta, j a k udre t p i ivot pravdu kesan stv, vedla pe s materialistick heretick o d t p e n od j e h o mrtvolnho jdra . Jak j e pak skuten ateistick postoj? Jist ne ustavin marn boj s teismem - ale tak ne prost lhostejnost k ve . To znamen , co kdy se m opravdov ateismus v jaksi negaci negace vrti t k v e (zaujat ve?) 4 3 s tm, e ji postuluje bez odvolvn se na Boha - p o u z e ateist m o h o u opravdu vit , p o u z e prav vira je vrou bez jakkoli opo r y v autorit njak pedpokldan figur y velkho D r u h h o " . Tyto t i pozice (teismus, negativn a pozitivn ateismus) m e m e rovn p o j m o u t p o zpsob u kantovsk trid y pozitivnho, negativnho a n e k o n e n h o soudu: zatmco pozitivn vrok v m v Boha" m e bt negov n jako nev m v Boha", lze si tak pedstavi t jist d r u h nekonen " negace, ani ne tak v m v ne-Boha" (kter by se blil a negativn teologii), ale spe n c o jako nevru", isto u form u vry zbavenou jej substancializace - nevra" j e stl e jet f o r m a vry, tak jako nemrtv, kter jako iv mrtv je nadl e mrtv.

40 Stejn tak argumentace Saula Kripka proti klasick dentitn teorii (viz Kripke, S., Identity and Necessity", in: Identity and Individualion, ed. M. K. Munitz, New York University Press, New York 1971) j e zajmav a provokativn kvli siln tezi, e k vyvrcen totonost i subjektivn zkuenosti a objektivnc h mozkovch proces nm sta, e si dokem e PEDSTAVI T monos t subjektivn zkuenosti (napkla d bolesti) bez jejh o materilnho neuronovho koreltu. - Obecn eeno , hlavni j e si vimnout, ja k cel antiidentitn argumentace nsleduj e Descart a v tom, e se uchyluj e k hyperbolick pedstav : j e mon PEDSTAVIT SI, e moj e mysl existuje bez mho tla (nebo v modernch verzch: pedstavit si, e i kdybych o mozkovch procesech njak osoby vdl ve, stle jet nebudu znt jej subjektivn zkuenost). 41

39

Tamt, s. 101.

Za tento poste h vdm Stathisi Gourgourisovi z Columbia University. (55 )

42 43

Gray,.J., Straw Dogs, Granta, London 2003, s. 126n. Gray, J., Black Mass, Penguin Books, London 2007, s. 189.

(54 )

(56 )

O B S A H

vod: ie k u ns (Michae l H a u s e r ) H u m a n i s m u s nesta (rozhovor Michaela H a u s e r a s e Slavoje m i k e m ) K materialistick teologii (Slavoj iek ) 33

Slavoj iek Michael Hauser Humanismus nesta

Sestavil, rozhovor s autorem vedl, z dosud nepublikovanho autorova rukopisu peloi l a vodnim slovem opati l Michael Hauser Odpovdn redaktorka Magda Krlov Technick redaktorka Marie Vukov Sazba Jana Andrlov, 5. kvtn a 111, Mln k Vydal Filosofick stav AV R , Jilsk 1, Praha 1, ve svm nakladatelstv jako jeho 254. publikaci, v edin ad

FIL050HA-9IA0209IA

Parva philosophica 17. svazek Vytiskl PBtisk, s.r.o., Pbra m Vydni prvn Praha 2008 Stran 60