VOD DO ISLMSK GNOZEOLOGIE

L. A. Vtrovec

POKLDME OTZKY
Jak je pozice islmu vi rozumu a poznn? Co o tom k Korn, Prorock tradice a nboensk prvo? Jak se vyvjela a co svtu dala muslimsk vda? m se od sebe li vztah vdy a vry v islmu a v zpadn civilizaci? Jak se islmsk mysl vyrovnv s vdeckotechnickm pokrokem dneka?

DEFINICE POJM

 ISLM
Arabsk koen s-l-m Podstatn jmno slovesn od aslama poddil se, odevzdal se slovo mr v semitskch jazycch je tak odvozeno ze stejnho koene, ar. selm, hebrejsky alom Terminologick oznaen pro 2. nejrozenj svtov nboenstv

 GNOZEOLOGIE
eck slovo gnzis, poznn a lgos nauka, vda, tedy nauka o poznn Pklad slova s nvaznost na gnzis: kognitivn Pklad slova s nvaznost na lgs: logika Terminologick oznaen pro filozofickou disciplnu zabvajc se procesem poznn a poznvn.

VYTEN NEJDLEITJCH PREMIS

PREMISY VROUN
Muslimy obecn uznvan, vychzej z Kornu a Sunny, potvrzeny konsenzem selef Bo Jedinenost Bo Zjeven Lidem Zjeven je autentick avak nikoli anachronn Lid byli stvoeni k samostatnmu hledn Boha a ucvn jej Bh pikazuje lidstvu hledat znalost a poznvat

PREMISY VDECK
Religionistick: dn nboenstv nelze poznat jinak, ne z jeho vnitku (W.C. Smith) Klasick koncept vdeck metodiky Nen vdy bez monosti zopakovn pokusu Relativita vdeckho poznn Objektivita vdeckho poznn Vda nestanov etiku

KORN

KORNSK VERE HOVOC O DLEITOSTI ROZUMU, MOUDROSTI A VDN

A takto vm Bh objasuje znamen Sv - snad budete rozumn!

Sra Al-Bakara (Krva) ver . 242

On dv moudrost tomu, komu chce. A komu byla dna moudrost, tomu bylo dno velk dobro, avak pouze ti, kdo nadni jsou rozumem, si to pipomenou.
Sra Al-Bakara (Krva), ver . 269

Nejhormi tvory ped Bohem jsou vru hlu a nm, kte neuvauj rozumn.

Sra Al-Anfl (Koist), ver . 22

My pak uvdme podobenstv tato lidem, ale pochop je pouze rozumn.

Sra Al-Ankebt (Pavouk), ver .43

VERE HOVOC KONKRTN O NENBOENSK ZNALOSTI

Vskutku je ve stvoen nebes a zem, ve stdn noci a dne, v lodi, je pluje po moi s tm, co uiten je lidem, ve vod, ji Bh z nebe sesl a kterou znovu oivuje zem po smrti jej - a na n vechna zvata se rozptyluj - a v pohybu vtr a oblacch podrobench mezi nebem a zem - v tom vem jsou vru znamen pro lid rozumn.
Sra al-Bakara (Krva), ver . 164

On je ten, kdo slunce jasnou z uinil a msc svtlem a postaven jeho uril, abyste poet rok i potn jejich znali. A Bh to stvoil jako skutenost vnou a On in znamen srozumitelnmi pro lidi vdouc.
Sra Jnus (Jon), ver . 5

Co ti, kdo nev, nevid, e nebesa a zem byly pevn spojeny a e jsme je od sebe odtrhli a e z vody jsme ve iv uinili? Co neuv? A vztyili jsme na zemi hory pevn zakotven, aby se s nimi nekvala, a uinili jsme na n prchody jako cesty - snad jimi budou vedeni. A uinili jsme nebe stechou chrnnou - a pesto se oni odvracej od Naich znamen.
Sra Al-Anbij vere . 30-32

Co nevid, jak Bh z nebe vodu sesl, jej pomoc dvme vyrst plodm rozlinch druh? A na horch jsou pruhy bl a erven a rznobarevn i temn ern. A tak mezi lidmi, zvaty a dobytkem jsou druhy rozlin. Tak tomu je! A obvaj se Boha ze sluebnk Jeho ti nejmoudej a Bh vru je mocn a odpoutjc.
Sra al-Ftir (Stvoitel), vere . 26-27

ZE SUNNY PROROKA MUHAMMEDA y

A Z VROK JEHO NSLEDOVNK

Vle se vzdlvat je povinnosti kadho muslima a muslimky.

Od Proroka Muhammeda y vyprvl Anas, zaznamenal imm Tabarn, hads . 9

Znalost je jako poztrcen vc muslima i muslimky, kdekoliv ji nalezne, sebere ji a jeho jest.
Od Proroka Muhammeda y vyprvl Ab Hurejra Zaznamenali immov Ibn Mda a Tirmiz

"Kdy lovk zeme, pestvaj mu vechny dobr iny, krom t: pokud po sob zanechal trvajc almunu, nebo znalost, kter je jinm k uitku, nebo dobr dt, kter se za nj modl o odputn.
Od Proroka Muhammeda y vyprvl Ab Hurejra, zaznamenali immov Muslim a Ibn Mda

Kdo nau nkoho njak znalosti, tomu se dostane odmny za vechny, kte podle n budou postupovat. A jim se z jejich odmny nic nezmen.
Od Proroka Muhammeda y vyprvl Sehl ibn Muz ibn Anas, zaznamenal imm Ibn Mda

DAL AUTORITY ISLMU O ROZUMU, ZNALOSTI A VD

Uenec m vt odmnu ne bojujc na cest Bo, kter se ve dne post a v noci se modl. (Al ibn Ab Tlib) Kdokoliv se uchl ke znalosti, pak slbil oddanost Allhu (Sufjn bin Ujejna) Nic nen vzneenj povinnost ne hledn vdy (Muhammed a-fi) Znalost opravuje k inu (Chtib al-Baghdd) Zdroj: Hill, S: Ozdoba uence a uitele a nezbytnost pro uednka, kter se u

ISLM A RACIONALITA

MSTO ROZUMU V ISLMU

Islm deklaruje nadazenost rozumovho poznn nad pouh smyslov vjem Stejn i neomezenou moudrost a rozum Bo nad omezen lidsk ratio, kter je jeho odrazem - Bh stvoil lovka k obrazu svmu Islmsk mylen vymezuje dv sfry poznn nboensk a ostatn Tyto dv sfry nejsou v protikladu, ale li se uitmi metodkami a postulty, z nich kad vychz eit otzky jedn sfry pstupem sfry jin je proto chybn Spojenm obou sfr m vzniknout pravdiv pedstava o okol, co vynik v hraninch oblastech, jako je fikh

PRO JE ROZUM NADAZEN SMYSLM?

Al-Ghazlho analogie oka (Vklenek svtla) Oko nevid samo sebe Oko je omezeno vzdlenost a rozmry vidnho Oko nedoshne za oponu Oko nevid dovnit Oko nevid abstraktn Oko nevid nekoneno Oko vid pouze staticky Oko lze oklamat

JAK JSOU HRANICE LIDSKHO ROZUMU?

Rozumem nelze poznvat skryt poznn Rozumov koncepty jsou vyerpateln, redukovateln Rozum je neoddliteln svzn s emocemi, se subjektivitou s dvjmi zkuenostmi s vtitnmi vzorci chovn s dlkou lidskho ivota a historie lidskho rodu s mnostvm informac, se ktermi operuje

HIERARCHIE ZNALOSTI
On zn, co je ped rukama jejich i co je za zdy jejich, zatmco oni neobejmou z vdn Jeho nic leda to, co On chce. (Bakara:255)
Vezahrnujc znalost Bo Znalost vc skrytch skrze zjeven

Rozumov poznn Smyslov poznn

METODIKA NBOENSKHO POZNN

Vertikln cesta od Boha k lovku cestou zjeven, poznn skrytho Zdroje jsou nemnn, absolutizovan skrze nboensk pesvden Vyjden skrze explicitn nebo implicitn kornsk ver i hads Jedin co lze posuzovat je otzka autenticity, v nap. ppad hads skrze pamov schopnosti a morln kvality vyprav Analogie, vahy o intencch, logiky, nebo i rozumu zde me bt pouito jen pi neexistenci zdrojovho textu a nesm mu protieit Filozofovn je zde bezpedmtn Zajmav je, e se nep neozbrojenmu rozumu

METODIKA OSTATNHO POZNN

horizontln cesta od lovka k lovku, poznn zjevnho, oitho Nen nikdy absolutn Je promnliv v ase a prostoru Pracuje s ovitelnmi vcmi Podrobovan neustl konfrontaci mnoha soustednch rozum

Bh
Lidsk rozum
Kritick sudek Analytick mylen Syntetick mylen Analogick mylen Konkrtn mylen Pam a zkuenost

Zjeven (Korn a Sunna)

vrouka fikh vklad historie

Matematika a logika hifz Ost. human. vdy Prodn vdy ich a chu Hmat

Smyslov vjemy

Sluch a zrak

POSTOJ ARY K RZNM VDM A VDM Zkladn praktick znalost obligtn povinn Hlub nboensk a svtsk znalost povinn pro komunitu Indiferentn znalost nap. prost poezie, literatura Zavrenhodn disciplny nap. ta poezie, kter je bezeln, amorln Zakzan obory nap. vtn, magie

CO TEDY ZNAMEN RATIO PRO ISLM?

Poznn Boha, Jeho cesty, dvodu stvoen a elu uctvn Splnn Boho pkazu pro vc a dosaen odmny od Nj Poznn Boho Zkona a pozad motiv pro jeho jednotliv pedpisy Poznn velkoleposti Bo skrze poznn Jeho stvoen Poznn Boho stvoen a Jeho dar pro obecn blaho obce, kvli lepmu vyuvn tohoto svta a jeho zodpovdnmu zachovn pro pt generace

DJINN LOHA MUSLIMSK VDY A JEJ VZVA PRO SOUASNOST

POKUSY O TDN VDECKCH OBOR

Vlastn x pejat (Chawrizm, r.977) Ibn Hazm (po r. 1000) odstrauje zakzan obory a rozdluje zkladn, stedn a vysok vzdln Ibn Al-Arab ho kritizuje kvli hifz asem vznikla fundovanj lenn Ibn Sn a al-Farb lenit vdy bylo oblben Modern: nboensk, pomocn, ostatn humanitn a prodovdn-technick

VLASTN VDECK PNOS MUSLIM

Ibn Hajsem (cca 1021) vd. metodika Pevzet vdeck tradice Antiky a Vchodu Matematika, technika, architektura, uit vdy Optika, mechanika, astronomie Medicna, anatomie, biologie, chemie Geografie, etnografie, klimatologie Psychologie, sociologie, filozofie djin historiografie

PADEK MUSLIMSK VZDLANOSTI

Nedostatek sebereflexe Uzavenost a absence zjmu o okol Vyerpn se, zpohodlnn, strach z novho Vznik vrstvy uenc zvislch na sttn moci

NOV PERSPEKTIVY A VZVY PRO MUSLIMSKOU VZDLANOST

een globlnch problm Mezinboensk dialog Debata kreace x neodarwinizmus Bioetika, medicna, gen. inenrstv loha nboenstv v postmodernm svt Lety do vesmru - mimozemsk fikh

VRA A ROZUM - ROZDLY V KESANSKM A MUSLIMSKM VNMN

ISLMSK x ZPADN SVT

Jasn vrouka, nboensk zkon, sociln vztahy a hodnoty Striktn dlen koncept obou sfr poznn Otevenost a sebejistota Egocentrizmus a padek Postupn vytven nboenskho dogmatu Prvotn orientace na vru a draz na emotivn proitek v n Boj vdc s klrem Vyrovnn skrze sekularizmus, ztrta duchovnosti

ZVREM

Islm definuje zjevn a skryt, rozumem lze poznat zjevn a skryt jedin pes Zjeven Zjeven samo vyaduje pozornost a rozum Korn a Sunna vybz k poznn v oblastech nboenskch i svtskch a ara jej obecn stanovuje za individuln, nebo kolektivn povinnost Islmsk pstup k racionalit a religiozit je integrujc, pro Evropu je typitj spe pstup soutc Muslimt vdci, uenci a myslitel vznamn napomohli rozvoji lidskho poznn Islmsk religiozita je iv, schopn reakce na vzvy modernity

DKUJI ZA POZORNOST