21.

Scholastika a
renesanční myšlení
SCHOLASTIKA
 Označení pro křesťanskou filozofii, navazující na Patristiku
 Systém nauk a vyučování na středověkých školách
 9. -15. století n. l.
 Schola = škola
 Tzv. druhé období křesťanství
 Rozvíjela se na církevních školách a na nově vznikajících univerzitách (proto schola)
 Narozdíl od patristiky, která tvořila dogmata -> scholastika pouze dogmata objasňovala a
upevňovala (Snaha o systematizaci veškerého vědění)
 Úkol scholastiky: objasňovat články víry a upevňovat jejich pravdivost v očích veřejnosti
o Vysvětlit víru lidem
 Osou snažení filozofů té doby bylo najít poměr mezi filozofií a teologií a také
pravdami víry a pravdami rozumu
 Anglie, Francie, Německo, Itálie
o Centrem filozofie se stávají země, které byly dříve za Antiky považovány za
barbarské
 Filozofie je služkou teologie
 Jediná povolená filozofie, která je pěstována v křesťanské Evropě

Scholastická metoda argumentace

 Výchozí dogma  nějaká autorita to řekla, takže to tak je
 Nehledá pravdu, jen obhajuje to, co už někdo řekl
 Brzdění rozvoje věd

3 období scholastiky: Raná, Vrcholná, Pozdní (Mystika)

1) RANÁ SCHOLASTIKA
 9. - 11. století
 Ovlivněna hlavně Platonem a Novoplatonismem
 Nejzásadnější problém: Spor o univerzálie
Spor o univerzálie
 Univerzálie = Obecné pojmy
 Jednotliviny = Věci
 Tento problém (spor) má své kořeny už v Antice –> rozpor
mezi Platonem a Aristotelem
o Platon = „Existuje svět idejí, náš smyslový svět je jen
jeho nedokonalým odleskem“
o Aristoteles = „Svět idejí neexistuje, protože idea je formou látky a tvaru
(Hylémorfismus)
 Vyskytují se obecniny/univerzálie před jednotlivinami, nebo obecniny následují až po
věcech?
 Existují obecné pojmy jako reálné věci nebo jsou to jen jména, která si člověk vytváří?
 Obecný pojem, ve smyslu idejí, jak je znala antická filozofie

 Realisté = přikládají vyšší skutečnost obecninám, na jejichž základě se vytvoří

jednotlivina (na základě „koňovitosti“ vznikl kůň, skutečná je tedy koňovitost, ne kůň)
 Nominalisté = vnímali obecniny jako vymyšlená jména, pouhá označení, kterými
shrnujeme podobné jednotliviny dle společných znaků (existuje pouze jeden kůň, není
žádná koňovitost)

Z těchto dvou předpokladů vzešly 2 hlavní proudy scholastiky:

Nominalisti (Aristoteles)
 Obecné pojmy jsou jen slovní symboly ale ve skutečnosti neexistují (existuje konkrétní
auto, ale ten ideový tvar auta ne)
 Preferovali poznávání člověka
 Víra a rozum se nemají mixovat dohromady
 Měli problém s církví, protože Nominalisté vlastně řekli, že bůh je jen výplod naší
fantazie, jelikož z konkrétního (trojjedinost boží) přišel k myšlence boha

Wiliam Ockham
 Pronásledován církví – tvrdí, že se filozofie musí racionalizovat
 Hlásal, že by se měla oddělit věda a náboženství
 Ockhamova břitva
o Princip logické úspornosti
o Z vícero vysvětlení jedné věci se máme přiklonit k tomu nejjednoduššímu
o (Můžeme buď spočítat ovce na louce, nebo spočítat jejich nohy a pak to vydělit -
> zbytečně složité)

Realisti (Platon)
 Obecné pojmy existují reálně
 Obecné pojmy skutečně existují, a to v boží mysli, jelikož bůh vytváří svět
 Drsní realisti: Jan Scotus Erjugena, Anselm z Canterbury
 Mírní realisti: Pierre Abelard, Tomáš Akvinský

Pierre Abélard
 Pokusil se o vyřešení problému univerzálií
 Můžeme ho zařadit jak k nominalistům, tak k realistům
o Během svých studií totiž naslouchal oběma směrům a seznámil se s oběma
proudy
 Abélard přišel s formulí, že obecniny jsou obsaženy v jednotlivinách (Konceptualismus)
o Konceptualismus = Strom se nejmenuje strom jen kvůli určitým společným
znakům (má kmen, listy, větve), ale také na základě stejné podstaty (esence, tedy
stromovitosti), která existuje ve všech stromech
 Autor metody argumentace Pro a proti (pro et contra, sic et non)
o Před rozhodnutím otázky si scholastik zaznamená názory všech svých předchůdců
o Tyto názory postaví proti sobě a dospěje k vlastnímu názoru
o Většinou jde o syntézu obou proti sobě postavených názorů

2) VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA
 Ovlivněna Aristotelem
o Reaguje na jeho myšlenky, které se do křesťanského světa dostaly prostřednictvím
arabských a židovských překladů jeho děl
 Styk západu s východem vlivem křížových výprav
o To je důležité pro evropskou filozofii
o Od 12. století se do povědomí lidí v Evropě dostává filozofie Aristotelova
o Do té doby byl Aristoteles pro křesťany naprosto neznámý – v Evropě lidé znali
pouze jeho spisy o Logice, zatímco v arabských zemích se antičtí myslitelé už
vyučovali na univerzitách (spolu s koránem)
 Vedle univerzit se centrem filozofického myšlení staly tzv. žebravé řády, zejména
dominikáni (Tomáš Akvinský), či františkáni
 Základní dílo, které autoři píší, se nazývá „suma“, které má shrnout poznatky v daném
oboru

Vznik univerzit
 Oxford 1096
 Cambridge 1209
 Karlova Univerzita 1348

Tomáš Akvinský
 13. století
 Dominikán
 Italský šlechtic, filozof a teolog
 Přednášel teologii na řadě univerzit -> Velice inteligentní člověk
 Hlavní představitel vrcholné scholastiky
 Byl velmi váženým člověkem, často byl zván k rozřešení sporných otázek
 Držel se Aristotela z arabských překladů – povedlo se mu vylíčit a přepracovat jeho
myšlenky křesťanům i přesto, že středověk neuznával antiku
 Ve sporu o univerzália řekl, že pravdu mají všichni
o Samotný se ale řadí mezi umírněné realisty
 Obecniny existují před věcmi (ideje u Boha), zároveň i ve věcech, stejně tak
i po věcech
 Měl přezdívku Mlčenlivý sicilský vůl

Díla:
 „Tomismus“
o Rozsáhlé dílo, které tvoří základ scholastiky
o Z počátku nebylo církví přijímáno až roku 1879 bylo
vyhlášena za oficiální filozofii katolické církve
 „Suma teologická“ – jediná věc, která mohla ležet na koncilu
vedle bible
 „Suma proti pohanům“

Myšlenky:
 Hlavní princip jeho filozofie: víra a rozum spolu souvisejí a víru od sebe nemůžeme
oddělit, jelikož spolu úzce souvisejí
 Klade Boha nad svět a stvořené, prokazuje nesmrtelnost lidské duše
o Člověka vykládá jako jednotu duše a těla
 Člověku je dána svobodná vůle – kdyby ji neměl, veškeré jeho jednání by bylo nutností
o Svobodné rozhodování máme díky rozumu
 Staví se proti teorii dvojí pravdy (pravda vědy a filozofie x pravda náboženská)
o Pravdy zjevné a pravdy přirozené
 Nejzásadnější pravdy jsou obsaženy v Bibli (Pravdy zjevné)
 Jsou rozumem nedokazatelné (o vzniku člověka, prvotní hřích,
vzkříšení…)
 Ale! Boží existenci můžeme dokázat racionálně ze stvořeného
 Vedle těchto pravd, o kterých nelze pochybovat, existují ještě pravdy
přirozené, které jsou výsledkem práce našeho rozumu a smyslů (Pravdy
přirozené)
 Říká, že tyto pravdy slouží k odhalení jednoduchých stránek našeho
života

5 důkazů boží existence dle rozumu

1) Pohyb: pro křesťany je Aristotelův první hybatel bůh, vše, co se pohybuje musí být něčím
pohybováno
2) Příčina: vše má svou příčinu a prvotní příčinou je bůh
3) Nutnost: není možné, aby vše bylo nahodilé – vše se děje podle řádu a nutnosti, ale musí
existovat něco co má nutnost samo ze sebe (bůh)
4) Dokonalost: existuje něco nejvyššího, co má všechno v nejvyšším stupni (bůh)
5) Cíl: vše směřuje k cíli (k bohu)
3) Úpadkové pozdní období (mystika)
 Pozdní scholastika se vyznačuje důrazem na přírodní filozofii, pozdní nominalismus a
mystiku
 Ve středověku kolem 14. století začíná docházet ke krizi církve  Rozvoj mystiky
 Mystika = snaha člověka najít spojení s bohem bez přítomnosti církve
o Myerin = řecky = přivírat oči
o Všechny prostředky, které podle mystiků vedou k mystickému spojení jsou
založeny na potlačení hříšného tělesa a očištění duše
o Vedou asketický způsob života – askeze = odříkání, minimalismus, mnozí došli až
tak daleko, že si ubližovali (minimalizace materialistických věcí v životě, chodili
do ústraní, aby je nic nelákalo)
o Jsou přesvědčeni, že pokud budou žít podle nějakých pravidel, tak dojde
k mystickému zážitku (zjevení  osvícení  slyším božský hlas)

 Mystika lidová: obyčejný člověk chce nalézt pouto s bohem

o Individuální (poustevníci) a hromadná
 Primitivní mystika se objevuje i dnes ve formě Spiritismu
= vyvolávání duchů
o Seance = sezení
o Médium = prostředník mezi duchem a lidmi na zemi

Jan Eckhart
 Dominikánský německý kardinál, který působil i v Praze
 V každém jsoucnu je prvek božského původu a cílem života je probudit onen prvek a
splynout tak s Bohem
o V každém z nás je kousek Boha

ARABSKÁ FILOZOFIE V OBDOBÍ RANÉHO

FEUDALISMU
 V 8. století se dostávají Arabové do Evropy a obsazují velkou část Pyrenejského
poloostrova
 Narozdíl od středověku v Evropě navazují na celou bohatost antiky včetně materialismu
 Zmocnili se Sýrie a Mezopotámie, kam byly převezeny Aristotelovy spisy po uzavření
Platónovy akademie císařem Justiniánem
 Velký pokrok vědy
 Islám byl v této době ještě mladým náboženstvím, proto nestačil ještě ovládnout veškeré
myšlení arabského světa
 V arabském světě jde náboženství a filozofie ostře proti sobě

Avicena – Ibn Síná z Buchary

 10.-11. století
 Peršan
 Významný lékař
 Kánon lékařský – návod, jak léčit, podle kterého se léčilo až do
17. století (film Ranhojič)

Averroes
 12. století
 Tvůrce Averroismu = protischolastický proud, který se ale
také opírá o Aristotela
 Významný představitel vědy z Pyrenejského poloostrova
 Lékař, filozof, právník  renesanční člověk
 Přinesl 2 přínosy do filozofie
o Objasnění Aristotelových názorů v širší veřejnosti
o Autor Učení o dvojí pravdě
 Vědecká (kněží by se s ní měli seznámit a rozšířit ji mezi lidmi) – tu preferuje
 Laická

RENESANCE
 14. - 16. století
 Epocha ve vývoji společenského, politického a kulturního života v Evropě
 Znovuzrození antiky a jejích ideálů
 Období velkých společenských změn
o Středověký feudalismus ustupuje novému zřízení – měšťanstvu => raný
kapitalismus, manufaktury, rozvoj řemesel…
 Moc šlechty i církve slábne
 Přechodné období mezi dvěma velkými etapami – středověkem a novověkem
o V novověku už církev tolik nezakazuje rozvoj vědy, proto dochází k významným
objevům
 Počátky jsou spojeny s prostředím bohatých italských měst (Florencie, Benátky, Pisa),
které se rozvojem obchodu a řemesel vymanila z vlivu tradiční šlechty a církve
o Lidé začali mít jiné zájmy, než jen základní obživu
 Namísto církevních dogmat se lidé upínají k rozvoji osobnosti, člověka a myšlení
 Zámořské objevy na základě nových vynálezů rozvíjí humanismus (knihtisk, střelný
prach a kompas)
 Přesun center Evropské civilizace a náznak materialismu (vznik v kultuře a v myšlení)
Změny v myšlení
 Individualismus – člověk má hodnotu nezávisle na bohu
 Zájem o pozemský, ne posmrtný svět
 Rozvoj přírodních věd
 Rozvoj myšlení  Racionalismus
 Humanismus
o Obrat k člověku, středem všeho už není Bůh
o Představitelé humanismu sbírali, překládali a komentovali texty řeckých a
římských filozofů

 V 1. fázi renesanční filozofie navázala na antickou Platonskou a Aristotelovskou

tradici
 Ve 2. fázi byla pěstována Přírodní filozofie
o Přírodní filozofie kombinovala praktické a spekulativní vědění, kladla důraz na
smyslové poznání, pozorování a přirozené vysvětlování jevů

Erasmus Rotterdamský
 Řekl, že být církevním hodnostářem je ostuda (kritika církve)

Období: návrat k antice, filozofie společnosti, přírodní filozofie, reformace

NÁVRAT K ANTICE
 Antická Platónská a Aristotelovská tradice
 Platónská tradice byla pěstována ve florentské platónské akademii
o Rozvíjela především motiv člověka a nový model renesančního křesťanství

Marsilio Ficino
 15. století
 Italský filozof a lékař
 Prohlásil, že člověk je nejdokonalejší Boží výtvor, kterému náleží
důstojnost a svoboda
 Přeložil Platónovo dílo do latiny

Giovanni Pico Della Mirandola

 Italský filozof
 Přinesl překvapující pojetí lidské svobody
o Svoboda volby je podmínkou činu a jeho morálního hodnocení

Pietro Pomponazzi
 Italský filozof
 Pojednával o smrtelnosti lidské duše
 Lidská duše je závislá na hmotě dvojím způsobem
o Je závislá na těle a poznává materiální jsoucna

FILOZOFIE SPOLEČNOSTI – RANĚ UTOPIČTÍ

SOCIALISTÉ (POLITICKÁ FILOZOFIE)
Thomas More
 Představu o dokonalejší společnosti vyjádřil už v 16. století
 Odmítl respektovat krále jako hlavu církve  za to byl popraven
 Dílo: „Utopie“
o Líčí společnost založenou na vzájemné rovnosti bez
soukromého majetku  centrální řízení státu i společnosti
o Utopie je ostrov, kde lidé žijí ve vzájemné rovnosti

Thomas Campanella
 16./17. století
 Dílo: „Sluneční stát“
o Zidealizovaná představa, kde lidé žijí v rovnosti
a vládnou jí moudří kněží
o Požaduje společné vlastnictví výrobních prostředků,
žen a navrhuje centrální množení dětí

Niccolo Machiavelli
 Zabývá se otázkami řízení společnosti
 Chtěl dát rady Medicejským, jak vládnout
o Rod Medicejů = nejmocnější a nejbohatší rod ve Florencii, za jejichž vedení se
Florencie stala kulturním centrem
o Podporovali kulturu (Donatello, da Vinci, Michelangelo Buonarroti)
 Machiavelli psal svá díla v době, kdy byla Itálie rozdrobená a on ji chtěl pomoct
sjednotit a posílit
 Dílo: „Vladař“
o Vojáky mám mít vlastní ne žoldáky za peníze
 o Všechno, co udělám, musím odůvodnit
o Bourá křesťanskou morálku

„Vladař má být raději obáván než milován, nikoli nenáviděn“

Hugo Grotius
 (Hucho)
 Holandský právník
 16.-17. století
 Stoupenec a představitel přirozeného práva
o Přirozené právo: dáno z přirozenosti člověka, nezávisí na času ani prostoru (právo
na život)
o Pozitivní: práva, které si jednotlivé vlády schvalují v legislativním procesu, můžou
ale i porušovat ty přirozené př. Norimberské zákony

PŘÍRODNÍ FILOZOFIE
 Renesanční přírodní filozofie měla velkou úlohu při tvorbě nového obrazu světa, který
přinesla moderní věda
 Rozhodující vliv měl Mikuláš Koperník, který zpochybnil geocentrický model vesmíru a
přinesl novou metodu do přírodních věd

Mikuláš Kusánský
 Německý filozof, matematik a diplomat
 Renesanční člověk: filozof, teolog…
 Pokrokové názory
o Byl proti absolutistické moci papeže
o Přichází s myšlenkou, že naše země se otáčí
 Rozvíjel specifickou teorii vesmíru, odvozenou od pojetí boha jako absolutní
nekonečnosti
o Jako jeden z prvních spekuloval o nekonečnosti vesmíru
 Ekumenismus = snaha o sjednocení  vyzývá lidi k Toleranci
o Snažil se o sblížení pravoslavných a katolíků a prosazoval i toleranci u ostatních
náboženství, jelikož všichni vycházejí z podobné myšlenky, jen ji jinak interpretují
o Toleranci i k Islámu (všichni uctíváme 1 boha)
 Panteismus = sjednocení boha s přírodou, vesmír je Bůh a Bůh je vesmír, Bůh je
všude kolem nás a všechno v sobě má Boha (pan – vše, teismus – víra)
 Podle Kusánského má poznání 4 stupně:
o Smyslové
o Rozlišující rozum
o Spekulující rozum
o Mystické zření
 „Bůh je všude, ve všem a vším.“
 Dílo: „O učené nevědomosti“
o Docta ignorantia – omezenost poznání – Učená nevědomost znamená, že člověk
si je vědom svých omezených možností poznání (nikdy nepoznáme všechno)
Mikoláš Koperník
 15./16. století
 Polák
 Překonal názor geocentrické soustavy od
Aristotela Heliocentrismem
 Heliocentrický Názor: Země se otáčí kolem své osy a spolu s ostatními planetami
obíhá v kruhu kolem slunce (kruh byl něco dokonalého v té době)
 V Polsku je skoro všechno pojmenováno po něm (jsou na něj velmi hrdí)
 Panteista - (ztotožnění boha s vesmírem, vesmír je bůh, bůh je vesmír)
 Dílo: „O pohybech nebeských těles“

Giordano Bruno
 Původně dominikánský teolog, který se pro svoje názory rozešel s řádem
 Napadá učení svaté trojice
 Přednášel na několika univerzitách, dokonce i v Praze
 Pak se vrátil do Itálie, kde byl udán inkvizici a v roce 1600 byl za své názory upálen

„Upálit neznamená vyvrátit“

„Vynášíte nade mnou verdikt s větším strachem, než s jakým já ho poslouchám“

 Přinesl nejdůslednější panteismus

 Názor: Vesmír je nekonečný a je jich více
 Napadá učení svaté trojice
 Autorem učení o Monádách
o = Základní částice, ze kterých vznikl svět
o Monády jsou dočasné a vesmír je věčný
o Monády mohou mít podobu matematických bodů, fyzikálních atomů, či
metafyzických jednotek
 Ústřední kategorií jeho filozofie je jedno (univerzum), které je nekonečné, věčné, krásné
a neexistuje nic mimo něj
o V univerzu probíhají neustálé změny, ale ono samo se nemění
o Toto univerzum je zároveň bohem
 Dílo: „O příčině, principu a jednom“

Johannes Kepler
 16. / 17. století
 Německý astronom, fyzik a matematik
  Dokázal, že planety obíhají v eliptických kruzích
 Vyslovil 3 slavné zákony o pohybu planet a tím doplnil Koperníkovy teorie
o Dráhy planet jsou elipsami v jejichž společném ohnisku je Slunce
o Planety, které jsou blíže, obíhají rychleji, protože jsou blíž ke gravitačnímu centru
o Poměr vzdáleností dvou planet ovlivňuje jejich rychlost pohybu

Galileo Galilei
 Italský fyzik, astronom a filozof
 16./17. století
„A přece se točí“
 Zákony z oblasti mechaniky
o Volný pád
o Setrvačnost
o Skládání sil
o Dokazoval Koperníkovy teorie

Leonardo Da Vinci
 Italský fyzik, astronom a filozof
 Poslední encyklopedista = jedinec, který zvládal
všechny vědní obory
 Výtvarné umění: Mona Lisa a Dáma s hranostajem
 Objevy a vynálezy: kolo, vrtulník, tank, padák, skafandr, ideální proporce

REFORMACE
 15./16. století
 Vzniká v Evropě sociální, protikatolické hnutí, které usilovalo o nápravu církve
 V době reformace už byla církev zkažená, hamižná a hromadila moc a majetek
 Reformaci umožnil vynález knihtisku a lepší vzdělání lidu díky humanismu
 Jako rozsáhlé hnutí vzniká reformace i v Českých zemích – Jan Hus
o Interdikt = zákaz bohoslužeb (to ho donutilo, aby odešel mimo Prahu)
 Protestantské církve, které vznikly jako výsledek reformací jsou nekatolické a říká se
jím evangelíci (luteráni, anglikáni, kalvinisti)

John Viklef
 Poprvé poukázal na církev, že se nechová tak, jak by se měla (odklonění od původních
ideálů  Proto vznikla reformace)
 Mohl odvolat, ale neodvolal svoje výroky, a proto byl upálen
 Byl velkým bojovníkem za pravdu
Martin Luther
 Založil Protestantismus (ze slova protestovat)
 Němec, který protestoval proti odpustkům
 Přeložil bibli do němčiny, aby jí lidé rozuměli
 V roce 1517 vydal 95 tezí Martina Luthera, čímž začala doba reformace (kritizuje zde
církev a prodej odpustků)