DĚJINY PSYCHOLOGIE

- Slovo psychologie je sestaveno z řeckých slov, ale není řeckého původu. Bylo vytvořeno na
konci 15 století - Marko Maruličem (1450 - 1524)

Definice
Ebinghaus – Psychologie má dlouhou historii, ale krátké dějiny.

Teorie vědeckého poznání

- T. S. Kuhn. (1922-1996)Kniha Struktura vědeckých revolucí.
- Přišel s termínem paradigma.
- Knížka vysvětluje, co je to paradigma a na co se používá, uvádí příklady na fyzice apod.
- Psychologie je preparadigmatická věda – nemá vlastní paradigma, proto má tak velkou
spoustu teorií a je v tom trošku zmatek. Kuhn tvrdí, že věda se vyvíjí v určitých krocích.
- Normální věda- krize-kritická revoluce
o Normální věda – věci žijí v paradigmatu, zkoumají všechno v jeho systému apod.
o Krize – přichází anomálie, která se nedá vysvětlit paradigmatem. Ptolemaiovské
vs. koperníkovské paradigma. Vědci nevědí, co se má dělat
o Kritická revoluce – řeší se to, pak opět následuje fáze normální vědy, která to
potvrzuje
- Kritika Kuhnovy teorie: L. Laudan – tvrdil, že je běžné najít v jedné době vícero
paradigmat, vědci se tak mohou rozhodnout sami. Soustředí se na teorie.

Psychologické systémy
- Marx a Hillix identifikovali 6 tradičních psychologických systémů
o Asocianismus o Psychoanalýza
o Strukturalismus o Behaviorismus
o Funkcionalismus o Gestalt
- Ostatní školy jsou spíš eklektické, nejsou rigidní ve své koncepci
Preskriptivní teorie
Robert I. Watson: Psychology: a prescriptive science
- Akceptoval Kuhnův názor a ptal se, jak je možné, že se vyvíjí a činí pokrok místo toho,
aby přeskakovala mezi tématy. Čím se tedy řídí bádání v psychologii - byla jeho hlavní
otázka.
- Studoval dějiny a identifikoval 18 stávajících otázek a označil je jako preskripce a
rozdělil je na póly
Preskriptivní dimenze (ony otázky)
Brno
Náš ústav založil Slovinec profesor Rostohar, student Wundta. Založil psychologické
laboratoře v Praze, Brně a v Lublani (na konci života).
- Rostohar měl malou laboratoř v Praze, ale pak ho vyhnali do Brna, neshodl se tam
s kolegou.
- 1926 založen psychologický ústav naší fakulty

Galén(130-201)str. 49.
- Lékař v gladiátorské škole,osobní lékař Marca Aurelia
 - Navazuje na Hippokrata a přiřazuje k živlům základní šťávy
o Krev, sliz, žluč, černá žluč
- Centrum lidského těla játra
Dílo: Úvod do logiky

Platón (427 – 437 př.n.l) str. 33.

- Odpůrce sofistů, jedinou pravdou ideje
- Filosofický pud „eros“
- Lidská duše má tři části: rozumová, žádostivá, vznětlivá
o Typ lidí určen převládající složkou: moudrost, statečnost, uměřenost
Dílo: Faidón (o nesmrtelnosti duše), Faidros (O poměru duše k ideám), Symposion (O
lásce)

Aristoteles (384-322 př.n.l.) str. 38.

- Bývá považován za zakladatele psychologie. Nevěřil, že duše se rodí s poznáním, tím
se lišil od Platóna. Vytváříme si struktury a poznatky.
- Založil vlastní školu – Lyceum
- Základem všeho bytí pralátka, všechno živé je oduševnělé
- Tři stupně vývoje duševního dění: vegetativní, senzitivní, rozumové (zvířata mají jen 2)
Dílo: O duši

Augustin Aurelius, svatý(354-430) str. 55

- Konflikt těla a ducha, člověk má tělo a nehmotnou duši
- 3 mohutnosti duše – paměť, myšlení, vůle
Dílo: Vyznání
Racionalismus (Spinoza, Kant)
- 17.-18.století – vznik za vlivu rozvoje přírodních věd
René Descartes (1596-1650) str. 69 „Cogito ergo
sum“ Myslím tedy jsem.
- Nedůvěřuje smyslovému poznání, zavedl pojem reflex
- Předpokládá, že člověka může rozum klamat
- Doporučuje pochybovat o všech míněních- metodická skepse
- 2 základní substance: duch a hmota
Gottfries Wilhelm Leibnitz (1646-1716) str. 93.
- Učení o vrozených idejích, německý nativismus
- Monáda – duchovní jednotka (nejvyšší je bůh)
o body nebo silová centra podle jednotlivých stupňů obsahů vědomí – nejnižší jsou
temné nevědomé představy, střední jsou mlhavé, odlišné od ostatních a vyšší jsou
schopné percepce, nejvyšší monádou je bůh.
o Neexistují dvě stejné monády
- Autor koncepce psychofyzického paralelismu (souběžnost psycho a tělesných procesů)
ASOCIANISMUS
Existence neredukovatelných duševních elementů – asociací. Vedoucí směr po mnoho let.
Skládáním elementů tvoříme jiné elementy.
 - Navázáno na empirismus(str. 77) - poukázal na důležitost zkušeností, který je v dětském
poznání.
- Používali experimentální studie, ale nevypracovali ucelenou teorii nebo studii
- K oslabení přispělo i to, že i když tvrdili, že jsou elementy asociovány, byl zmatek
v tom, co se považovalo za elementy (každý to měl jinak)
Důležité postavy
David Harley - zakladatel
Aristoteles (384 - 322 př.n.l.) Thomas Hobbes (1588 - 1679) John Locke (1632 - 1704)
George Berkeley (1685 - 1753) David Hume (1711 - 1776)Thomas Brown (1778 - 1820)
James Mill (1773 - 1836) John Stuart Mill (1806 - 1873) Alexander Bain (1818 - 1903)
Hermann Ebbinghaus (1850 - 1909) Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936)
Vladimír Michajlovič Bechtěrev (1857 - 1927) Edward Lee Thorndike (1874 - 1949)

David Hartley (1705-1757)

- zakladatel psychologické školy asocianismu, dualista
- uznával jedinou asociaci – dotyk (simultánní a sukcesivní)
- snažil se dodat fyziologický výklad - vibrace ve smyslových orgánech a v nervech
o počitky – silnější vibrace, a ideje – slabé záchvěvy
- počitky jsou silné vibrace (něco vidím a v nervech mi to vibruje), vzpomínky a
myšlenky jsou slabé záchvěvy, které se mohou asociovat, pokud se spolu vyskytly
v blízké časové rodině
- Zabýval se vjemy z pohledu biologického i psychologického
- Vzájemně můžeme asociovat pouze, pokud se ty jevy vyskytují vzájemně nebo v jistém
sledu.

Thomas Hobbes (1588-1679) str. 77

- spoluzakladatel britského empirismu
- první pokus vysvětlit, jak se smyslové vjemy mění v myšlenky
- rozlišil představy prosté (pamětní – otisk reality) a složené (fantazijní – třeba z člověka
a koně vytvoříme kentaura)
- princip společného výskytu prvků.
- Ovlivněn Galileem - všechno dění má základ v pohybu, všechny myšlenky jsou
důsledkem pohybu atomů v nervech a pohybem částí, které se asociují, vznikají
myšlenky.
Dílo: ”Leviathan” (1651)

John Locke (1632-1704) str. 80

- Empirik - nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech
- primární a sekundární vlastnosti (kvality) objektů
- ideje jednoduché (to, co projde smysly) a složené (vytváří je psychika z jednoduchých)
o Spojování jednoduchých idejí, abstrakce a odvozování.
o odmítal vrozené ideje
o vznik dle 2 typů zkušeností: vnímání vnějších předmětů smysly vs. v mysli
- vnímání není absolutní, je subjektivní a věrně neodráží hodnoty světa
- dítě je tabula rasa - nepopsaný list papíru
Dílo: Esej o lidském rozumu (Essay Concerning Human Understanding) - teorie lidského
poznání
George Berkeley (1685-1753) str. 85
- jedinou realitou je pro nás naše mysl – být vnímán znamená být
- popřel Lockovo rozdělení na primární a sekundární vlastnosti
- jestli člověk, který je od narození slepý, rozpozná krychli a kouli, kdyby je viděl –
nepozná to, protože nemá vytvořené asociace mezi informacemi z různých smyslů.
- Věci jsou pouze v okamžiku, kdy je někdo vnímá – jedna z jeho myšlenek.
o z Boha udělal velkého pozorovatele, pak existují stále, neboť se na ně dívá Bůh.
- tvrdil, že reálný svět neexistuje
- Dvě skupiny jsoucen: ideje (tvrdost, barva apod.) a substance (mysl, duch/duše)
Dílo: Esej k nové teorii vidění
- Pojednání o základech lidského poznání

David Hume (1711-1776) str.87

- základ vědy musí být založen na zkušenosti a pozorování
- základní princip myšlení = asociace
- 3 formy asociací
o podobnost a odlišnost – např. pohled na nějaký obraz nám dá myšlenku na
originál (třeba zobrazenou krajinu)
o blízkost časová a místní – např. zmínka o pokoji navozuje představu o jiných
pokojích
o příčina a následek – např. když pomyslíme na nějaké zranění, těžko si odmyslíme
bolest, kterou zranění přináší.
- Duš. obsahy: imprese a ideje
Dílo: Pojednání o lidské přirozenosti

Johann Friedrich Herbart (1776-1841)

- Základní substance – real
- Tzv. komplexy (př. Ego)
- Významná role apercepce (vybavování představ s vlivem dřívější zkušenosti)

Arthur Schopenhauer (1788-1860)

- Názory a myšlenky se rodí působením nevědomé vůle k životu
- Láska je iluze, s jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu > cestou k úniku je
poznání povahy vůle
Dílo: Svět jako vůle a představa

Thomas Brown (1778-1820)

- Emoce propojeny s myšlenkami
- Tzv. sekundární zákony (živost, častost, novost)
o Čím je asociace novější, tím snadnější je její vybavení

James Mill (1773-1836)

- extrémní podoba asocianismu – duševní mechanika
- jsou jen dva druhy duševních prvků - počitky a ideje
- jednoduché ideje se nabalují jedna na druhou, až vytvoří složitější
- Dílo: Analýza fenoménů lidské mysli
John Stuart Mill (1806-1873)
- duševní chemie -> složité ideje jsou podobné chemické sloučenině - mají jiné vlastnosti
než její jednotlivé prvky
- metody induktivního myšlení (shody, rozdílu, sdružených změn)
- cílem lidského usilování dosažení slasti
- pramenem lidského poznání smyslová zkušenost
- percepce spojena s očekáváním
- orientace asocianizmu k experimentální psychologii
- Snažil se vysvětlit myšlení: metody shody (hledáme společné prvky a to, co můžeme
využít), rozdílu (provází chybění příčiny nepřítomnost důsledku; využití kontrolní
skupiny: když něco změním, má to vliv na to, co pozoruji nebo nemá?!) a sdružených
změn (zda jsou změny jedné proměnné asociovány se změnou jiné proměnné; korelace).
Dílo: Subjektivita žen, Systém logiky

Alexander Bain (1818 - 1903)

- první psycholog, poslední filozof- psycholog
- založil první psychologický časopis Mind (1876)
- obohatil psychologii o fyziologické prvky
- původce psychofyzického paralelismu - není žádná interakce mezi tělem a myslí, i když
se vyskytují spolu
- jasně vymezené zákony asociace: zákon doteku (společného výskytu) a podobnosti (v
čem jsou si jednotky podobné)
- pokoušel se určit vztah mezi myslí a tělem. Vztah mezi fyzickými koreláty a emocemi
Dílo: Smysly a intelekt (1855) a Emoce a vůle (1859)

Herman Ebbinghaus (1850-1909)

- provedl první důkladnou a systematickou empirickou studii asociací
- výzkum paměti pomocí bezesmyslných slabik > odstranil možnost vytváření
asociací)
- první laboratorní aplikace striktně asocianistických principů na poli psychologie učení
- kapacita krátkodobé paměti je 7 prvků, křivka zapomínání

Ivan P. Pavlov (1849-1936) str. 236

- fyziolog, výzkum trávení - vylučování trávicích šťáv v průběhu přijímaní potravy
- objevil podmíněný reflex > učení dlouhý řetězec podmíněných reflexů
- V jeho laboratořích se nesměla používat psychologická terminologie, tvrdil, že se
zabývá jenom fyziologií. Popisoval podmiňování fyziologicky.
- Vytvořil zákony podmiňování
o časové řazení, Vyhasínání, Zobecnění,Diferenciace

Vladimír M. Bechtěrev (1857-1927)

- motorická podmíněná reakce
- podobné závěry jako Pavlov, výzkumy hipokampu
- nezávisle na Pavlovovi přišel na podmíněný reflex

E. L. Thorndike (1874-1949) str. 236

 - čistě asocianistický způsob uvažování
- téma dizertace - instinktivní a inteligentní chování drůbeže
- experimentálně zkoumal procesy učení u zvířat metodou pokus-omyl
- instrumentální podminování
o zákon efektu – je-li nějaké chování posíleno, je větší pravděpodobnosti, že se
chování vyskytne i v budoucnosti
Dílo: Animal Inteligence

TEORIE KONEKCIONISMU
- zákon učení
o zákon účinku (efektu) – pokusná skříňka je stimulem, který vyvolá mnoho reakcí.
Jeden závěr je příznivý, jiný uspokojivý, ty se posilují nebo utlumují. Uspokojivý
pokus se zesiluje.
o zákon cviku – čím častěji se spojuje řešení s úspěchem, tím lépe bude proces
řešení zapamatován
- teorie konekcionismu položila základy behaviorismu a zavedla experimenty se zvířaty
jako převládající metodu

STRUKTURALISMUS
Důležité postavy
Zakladatelé:Wilhelm Wundt, Edward B. Titchener
Helmholtz, Weber, Fechner,Wundt, Müller, Külpe
• pokračovatelé: Carl Stumpf, G.E. Müller, Oswald Külpe

Herman von Helmholtz (1821-1894) str. 115

- fyziolog, lékař, experimentální přístup
- vnímání z hlediska fyziky smyslových orgánů a nervového systému
- měření rychlosti přenosu nervových vzruchů – jak rychle informace dojde přes nervy
do hlavy.
- teorie vnímání barev – trichromatická teorie (červená, zelená, modrá)
o teorie barevného vidění
- sluchové vnímání – teorie částečně platné i dnes
- fyzikální princip zachování energie

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869)

- Purkyňův fenomén – za šera vnímáme jasněji barvy krátkovlnné části barevného
spektra (fialová, modrá, zelená)

Ernst Heinrich Weber (1795-1878)

- fyziologie smyslových orgánů
- experimentální výzkum prahů vnímání, stanovil nejmenší rozlišitelný rozdíl
- Weberova konstanta – máme sto svíček a s jednou poznáme rozdíl, když jich máme
tisíc, potřebujeme sto, abychom viděli rozdíl.

Gustav Theodor Fechner (1801-1887) str. 121

- zakladatel nové disciplíny – psychofyziky
 - rozpracoval Weberův zákon – intenzita počitku je přímo úměrná logaritmu intenzity
podnětu
- ukázal, jak je možno měřit duševní procesy – vliv na Wundta
- vnější (podněty/počitky) a vnitřní psychofyzika (mozek/duše)
Dílo: Elementy psychofyziky

Wilhelm Wundt (1825-1911) str. 127 ….otec psychologie

- 1879 založil v Lipsku laboratoř, ve které prováděl výzkum
o učil studenty, kteří pak vytvořili první generaci experimentálních psychologů
- Hlavní metoda kontrolovaná introspekce
- obnovil studium vědomých procesů - základní prvky: počitky a pocity
o 3 kvality pocitů: libost-nelibost, napětí-uvolnění, vzrušení-uklidnění
- Duševní děje doprovázeny fyziologickými procesy
- Vytvořil základy vědeckého systému psychologie -> oddělení od filosofie
Wundtovská psychologie
- v laboratoři zkoumání psychofyzických problémů, „duševní chronometrie“, asociace
- ideálem bylo rozebrat všechno na co nejmenší kousky a popsat to.
- Experiment byl složen ze dvou částí – změna dat, a introspekce.

G. E. Müller
- introspektivní zkoumání také vyšších duševních procesů – paměť (navázal na
Ebbinghause)
- učení jako aktivní proces
- interferenční teorie zapomínání – vliv učené látky má vliv na to, co už jsme si
zapamatovali nebo se snažíme zapamatovat.
o Proaktivní a reotroaktivní interference.

O. Külpe (1862-1915)
- Wundtův žák, založil laboratoř na Würzburgské univerzitě
- systematická experimentální introspekce – není ale omezena jen na počitky a pocity,
introspekce až po pokusu
- posun psychologie k holističtější podobě
- myšlenkové sondy – myšlenky se mohou v psychice člověka objevit i beze smyslu.
Může se objevit myšlenka, která nemusí být odvozena z toho, co právě vnímáme.
- Součástí myšlení tzv. nenázorné akty vědomí

Carl Stumpf
- zkoumání sluchového vnímání, hudby
- rozdílné pojetí introspekce než Wundt – tzv. fenomenologická metoda, kdy má jít o druh
introspekce, která spočívá ve zkoumání nezkreslené vnitřní zkušenosti. Vycvičíme se a
snažíme se odosobnit od toho, co se v nás děje.
- z jeho žáků později gestaltisté (berlínská škola)
Dílo: Psychologie tónů

E. B. Titchener
- rozvinul myšlenky wundtovské psychologie v USA,strukturalista (zkoumání percepční
iluze)
 - objektem zkoumání různé stavy/elementy vědomí normálních dospělých jedinců
prostřednictvím introspekce
- úkolem psychologie zjistit elementární složky mysli metodou itrospekce
o Tři základní mentální elementy: počitky představy, pocity
- mysl jako soubor myšlenkových dějů v celém životě jedince a vědomí je v tom
okamžiku, který je teď.
Dílo: The postulates of a structural psychology

James McKeen Cattell (1860-1944)

- Stal se Wundtovým asistentem, po tom, co se s ním domluvil
- Po celou dobu svého studia byl jeho asistentem a psal rodičům dlouhé dopisy, které se
zachovaly
- Nedělal se výzkum interindividuálním rozdílům
- Byli si velmi blízcí
- Věnoval Wundtovi jeden z prvních psacích strojů v Evropě

Kritika strukturalismu
- metoda introspekce – nespolehlivost, nemožnost replikace
- malý záběr – dívají se jenom na určitou část psychiky, kterou jim metody umožňují
pozorovat
- umělost, nepozorovatelné abstrakce – zkoumaný to nějak vnímá, předává, výzkumník
to bere jinak, pak to musí replikovat a vznikají tam chyby.

FUNKCIONALISMUS
Směr, který je typicky americký (1890-1910 +-).
- založený na studiu operací mysli, adaptaci organismus na prostředí a tématem je
vědomí jako takové
o Opozice ke strukturalismu.
Ostatní psychologové s tím moc nesouhlasili, hlavně William James, který se domníval, že by
na analýzu vědomí měl být kladen menší důraz a větší pozornost by se měla věnovat podstatě
-> založil funkcionalismus.

Vědomí
- Introspektivní analýza – přístup ke zkoumání vědomé mysli. Nepřetržitý tok vědomého
myšlení
- James kritizoval i učení strukturalismu, kdy učebnice začínaly počitky, jakožto
nejmenšími jednotkami, na kterých jsou postaveny vyšší počitky. Argumentoval, že
nikdo nikdy nezažil počitky izolovaně, vždycky je to v nějakém kontextu.
Příklad: vidím zelenou barvu a vybavím si les, trávu apod.
- James nepovažoval vědomí jako takové za věc, nýbrž za proces nebo funkci. Vědomí
jako takové umožňuje organismu přemýšlet o minulém, současném a budoucím stavu
věcí a pomáhá mu plánovat budoucnost.
SOR – stimul organismus-reakce. Proti behaviorismu, podnět vyvolá jiný účinek v závislosti
na stavu.
Předchůdci:
- Galton – činný v psychologii, antropologii, statistice, geografii atd.
- Darwin – zakladatel evoluční biologie
o 3 základní pilíře: druhové variace, boj o přežití a přirozený výběr
o Zabýval se emocemi, expresivní složkou (lidé a zvířata vyjadřují emoce
podobnými sval.konfiguracemi)
o Dílo: O původů druhů prostřednictvím přirozeného výběru, Výraz emocí u ldí a
zvířaz
- Spencer – teoretik
- Romanes – evoluční biolog a filosof, zakladatel srovnávací psychologie. Vzájemné
vztahy mezi lidskou psychikou a zvířecí. Přítel Darwina. Tvůrc neodarwinismu
- Morgan – etolog a psycholog. Experimentální přístup k psychologii zvířete. Morganův
kánon – chování zvířat máme vysvětlit pomocí nejnižších mechanismů, nemáme zvířeti
vkládat vyšší funkce, než jaké mu náleží; nemá se popisovat jako projev vyšších
psychických funkcí.

Pionýři: James McKeen Cattell, Grenville Stanley Hall, James Mark Baldwin, William James,
Edward Lee Thorndike
Zakladatelé: John Dewey (1858 - 1952) – filosof, pedagog, reformátor vzdělání
- James Rowland Angell (1869 - 1945) – žákem byl Watson, rektorem Yale
Následovníci: Robert Sessions Woodworth ,Harvey A. Carr

Charles Robert Darwin (1809-1882)

- HMS Bagle 27.12.1831 - 19. 4. 1836 1742 dnů trvající výzkumná cesta kolem světa,
zkoumali oblasti, které navštívili. Setkával se s domorodci a tahle setkání se stala
zdrojem jeho sociálních apod. analýz..
- 1838 - rok formulace “teorie přírodního výběru”
- Darwinovy myšlenky vedly až ke vzniku eugeniky a rasovým teoriím (ta se zvrhla
v podobě nacismu)
- evoluční teorie vývoje druhů prostřednictvím přirozeného výběru
- výrazný vliv na psychologii: kontinuita psychických funkcí mezi lidmi a nižšími
živočichy, důraz na adaptaci organismu na prostředí. Lidé jsou individuální a mohou se
lišit.
- Vývoj je náhodný a nejde k žádnému cíli.
Dílo: O původu druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o
život

Francis Galton (1822-1911)

- dědičnost inteligence, individuální rozdíly, eugenika – zdokonalování lidské rasy.
o úspěšní a inteligentní lidé by měli mít děti, zatímco lidé, kteří jsou neinteligentní
a postižení by měli být chováni v úctě, dokud se nezačnou množit, tehdy má být
zakročeno.
- aplikace statistických postupů – je autorem korelací: zjišťování vztahů mezi
jednotlivými podmínkami
- testy, dotazníky, slovní asoc. test, zkoumal představivost (ženy a děti lepší)
- vytvoření spec. testů pro měření schopností
 o měření kinestetické senzitivity, přenost odhadu, čichová diskriminace -> použití
statistických metod
▪ objevení negativní/pozitivní korelace
- zakladatel psychologie individuálních rozdílů.
- Založil laboratoř pro eugeniku, kde hledal způsoby jak zlepšovat lidskou rasu
- Provedl první dotazníkové šetření
- Problematika příroda vs. výživa neboli nature vs. nurture.
o Příklady na jednovaječných dvojčat – které vyrůstaly spolu a které ne a
porovnával to
- Zajímal se i o individuální odchylky, každý člověk pro něj byl zajímavým
Dílo: Dědičný génius

Herbert Spencer (1820-1903)

- evolucionista, rozšířil Darwinovu teorii na lidskou společnost
- přežití organismu závisí na jeho adaptaci na prostředí
- jednorozměrný vývoj organismů – postupný pohyb od jednoduchého ke složtému
- přežijí nejsilnější, slabí ať zhynou -> Předpokládal, že nejsilnější a nejchytřejší přežijí.
o Lamarkovské pojetí evoluce – změny, které proběhnou u člověka v životě, se
přenesou na potomky
- Nikdy nestudoval, poznatky získával z periodik a rozhovorů s lidmi
- Vytvořil tzv. sociální darwinismus, který je aplikován na evoluci lidské společnosti.
o Sociálně lamarkismus funguje – společnost reprodukuje osvědčené dalším
generacím
Dílo: Principy psychologie

William James (1842-1910)

- kritizoval dogmatické psychologické školy, které podle něj nikam nevedou
- byl velmi neformální, často chodil za studenty, mluvil s nimi, věnoval se pedagogice
- předmětem psychologie je analýza vědomých stavů mysli a funkcí, které mají pro
organismus – vědomé stavy a děje
- duševní procesy prodělávají evoluční vývoj
- vědomí je proces/funkce, stále se mění, je osobní povahy (já)
o vědomí je osobní, kontinuální, neustále se měnící, selektivní
o poznávající/činné a poznávané já
- klíčovou metodou je naturalistická introspekce - mse ohlíží zpět a zpracovává to, co
prožila.
- periferní teorie emocí – James-Langova
o citové zážitky odezvou na tělesné změny vyvolané emoc. podněty „Jsme smutní,
protože pláčeme“
- teorie vůle
- Založil experimentální laboratoř, ale nesnášel experimenty a tvrdil, že psychologie by
měla směřovat spíš k filosofii.
Dílo: Principles of Psychology

Granville Stanley Hall (1844-1924)

- založil American Journal of Psychology (1887)
- nové oblasti psychologie - vývojová a pedagogická psychologie
 - tzv. rekapitulační hypotéza ve vývojové psychologii (ontogeneze je rekapitulace
antropogeneze)
- zajímal se o psycholoanalýzu
o r. 1909 uspořádal setkání evropských psychoanalytiků a amerických psychologů
▪ 1883 psychologická laboratoř na univerzitě Johna Hopkinse

James McKeen Cattell (1860-1944)

- Wundtův asistent, ovlivněn Galtonem (osobní setkání), žáky Thorndike, Woodworth
- Zájem psychologii individuálních rozdílů
- věnoval se vývoji testů (termín mentální testy) – hlavně testy poznávacích schopnsotí
o vycházel z chybné premisy, že smysly mají souvislost s inteligencí. Nezjištěna
žádná korelace
- vlastnil časopis Science, založil mj. Psychological Review

John Dewey (1859-1952)

- 1896 moderní pojetí reflexního oblouku (3 části tvořící jeden celek - senzorická,
centrální, motorická)
o pokud se dítě dotkne plamene svíčky, tak ucukne, ale reflex nabývá další hodnotu
v tom, že dítě získává zkušenost -> Tento proces je jedna ucelená záležitost
(o dvacet let předběhl gestaltisty)
o výchova = výcvik v potřebných návycích „Uč se činem“
- studie významu praktické činnosti
- molární jednotky analýzy
o Je potřeba uvažovat v molárních jednotkách, v částech, které spolu souvisí.
Neanalyzovat na fragmenty, ale držet to na podobě struktur, které spolu souvisejí.
Stejný podnět může vyvolat různé odpovědi
- Zakladatel pragmatismu

James Rowland Angell (1869-1949)

- 1903 vydal článek o vztahu mezi strukturalistickou a funkcionalistickou psychologií
- 1906 vymezil funkcionalistický přístup
o psychologie psychických operací vs. psychických elementů
o studuje typické operace vědomí v aktuálních životních podmínkách
o funkcionalismus studuje vědomí jako nástroj přizpůsobení, akceptace evolučního
hlediska
o funkcionalismus studuje psychofyzické vztahy a celý vztah organismu a prostředí
(vědomí má řídící funkci)
- Funkcionální psychologie usiluje o rozpoznání a vykreslení typických operací vědomí
v aktuálních životních podmínkách, čímž se liší od strukturální psychologie, která se
pokouší analyzovat a popisovat elementární i komplexní obsahy vědomí nezávisle na
vnějších okolnostech.
- Funkcionální psychologie chápe jedince jako psychofyzický celek, který studuje v jeho
vztazích ke světu, vědomí je především řídící fenomén a že speciální formy a druhy
vědomí odpovídají jednotlivým fázím obecného procesu řízení.
- Prezident APy
- Vědomí plyne, není statické
Harvey A. Carr (1873-1954)
- za jeho působení v Chicagu rozkvět chicagské funkcionalistické školy (1923), spolu
s Deweyem a Angellem je považován na hlavní postavu fukncionalismu.
- hodně experimentů, hledání funkčních vztahů mezi proměnnými spíš než teoretických
konstruktů
- používal jak behaviorální, tak introspektivní data
- učili s Watsonem probíhat krysy bludištěm a postupně jim odnímali smysly
o zjistili, že se pohybují kinestetickým smyslem, rozlišují levá-pravá
- studium abnormálního chování
- problematika učení

Kritika funkcionalismu
- nedostatečné vymezení termínu funkce
- aplikovaná věda
- teleologická vysvětlení – představa cíle by neměla být důvodem vysvětlení toho, proč
to probíhá
- používání introspekce – závislost na tom, jakou zprávu z vnitřního prostředí ten dotyčný
podal.
- “zanedbání” nevědomí…

BEHAVIORISMUS
- první pol. 20. stol v USA
- předmět studia omezen na pozorovatelná fakta – hlavně na chování
- lidská mysl je „černá škříňka“ – nejsme schopni odhalit, co se v ní odehrává.
- Jejím cílem je předvídání a ovládání chování.
- tzv. „druhá síla“ v psychologii (psychoanalýza, behaviorismus, humanistická p.)
- dva aspekty behaviorismu
o metodologický behaviorismus – B.J.Watson chtěl aplikovat metody přírodních
věd, aby to byla čistě objektivní věda. Zdrojem dat je chování, nikoliv vědomí.
o metafyzický behaviorismus – veden snahou odstranit metafyziku z psychologie,
kritika introspekce jako metody získávání dat (vnitřní pocit se musí převést do
slov a vzniká tam spousta chyb a behavioristé se ty chyby snažili vymýtit)
▪ dodnes se zachovala hlavně kognitivně-behaviorální terapie
Psychologie zvířat
- George John Romanes (1848-1894) – zakladatel komparativní psychologie. Uvažoval,
jak by se v dané chvíli zachoval, kdyby byl zvířetem: introspektivní analogie. Morgan
proti němu vystoupil
- Conwy Lloyd Morgan (1852-1936) – princip parsimonie v komparativní psychologii
– Morganův kámon. Ockhamova břitva, co nejjednodušeji vysvětlit chování zvířat
- Jacques Loeb (1859-1924) – koncept tropismu – tropos je z řeckého obrat a je to
orientace živočichů, podle nějaké situace, třeba stimulace prostředí nebo podnětu.
Pozitivní – třeba směrem ke slunci, negativní – proti gravitaci (stromy)
filozofové – psych. objektivismus
- René Descartes (1596 - 1650) – „Cogito ergo sum“
- Julien Offray de La Mettrie (1709 - 1751) - radikální ateista, který tvrdil, že myšlení
není projevem ducha, ale je to jenom jedna z funkcí těla (funkcí mozku je vyvrhovat
 myšlenky). Odmítal pocity viny jako zbytečné sebetrýznění, doporučoval prožívat
jenom štěstí. Člověk a stroj – dílo.
- Pierre Jean George Cabanis (1757 - 1808) – materialista, filozof a fyziolog, v deseti
letech začal studovat na vysoké škole, ale vyloučili ho, protože byl potížistou. Myšlenka
je funkcí mozku.
- Isidore Marie Auguste François Xavier Comte (1798 - 1857) – autor pozitivismu, kdy
se máme přidržovat pouze daných fakt a vyřadil psychologii ze systému věd, protože ji
považoval za nevědeckou
Pionýři: James McKeen Cattell, Edward Lee Thorndike, Ivan Petrovič Pavlov, Vladimír
Michajlovič Bechtěrev– neurolog
James Rowland Angell, Max Friedrich Meyer
zakladatelé
John Broadus Watson, Edward Chace Tolman (1886 - 1959) – pojem intervenující proměnná,
Edwin Ray Guthrie –teorie učení
následovníci
- Albert Paul Weiss (1879-1931) – Němec, jediný doktorand u Meyera. Nekompromisně
všechno redukoval na neurofyziologii – prováděl srovnávací výzkumy embryí různých
živočichů
- Walter Samuel Hunter (1889 - 1954) – biologický psycholog, původně studoval
elektrotechniku. Experimentoval se zvířaty a dětmi. Začal razit termín antropomonie
místo psychologie a to se ostatním moc nelíbilo
- Karl Spencer Lashley (1890-1958) – zabýval se výzkumy paměti a zkoušel lokalizovat
jednotlivé funkce v mozku. Nenašel přesnou lokalizaci paměti -> mozek je složitější,
než si původně všichni mysleli. Dokázal, že mozek funguje difuzně.
- Clark Leonard Hull (1884 - 1952) – věnoval se učení a motivaci. Částečně ochrnul,
postupně se z toho dostal a chtěl si zvolit obor, který nebyl fyzicky náročný a vybral si
psychologii. Ve své době byl neuvěřitelně slavný, dnes už není
- Burrhus Frederic Skinner (1904 - 1990) – psycholog, vynálezce, spisovatel.

4 fáze behaviorismu
- raný behaviorismus 1912-1930 - naivní
o studium chování lidí a zvířat, schéma S-O-R
o Watson, Weiss, Lashley
- 1930-1948
o revize metodologických a teoretických základů > „velké“ teorie učení
o intervenující proměnná
o Tolman, Skinner, Hull
- neobehaviorismus
o výsledek spolupráce behavioristů s gestaltisty. Vliv psychologů prchlých
z Evropy před válkou.
o Spencer – známé teorie učení. Teorie podmiňování učení a motivace.
o Rapaport – neofreudián, zavedl prvky psychoanalýzy
o Hilgard – hypnotik a profesor na Stanfordu. V mysli hypnotizovaného působí
„skrytý pozorovatel“, který je schopný sledovat, co se tam děje, rozštěpené
vědomí člověka
- subjektivní behaviorismus
o využití psycholingvistiky, kybernetiky
 o termíny interdisciplinární povahy
o Miller, Zimbardo (student Millera)

Auguste Comte (1798-1857)

- zakladatel pozitivismu
- kritika introspekce jako metody získávání vědění
- studium lidské mysli = zkoumání organických příčin psychických funkcí a
behaviorálních projevů
- Vyřadil psychologii z věd, protože introspekce není vědecká metoda
Dílo: Kurz pozitivní filosofie

John Broadus Watson (1878-1958)

- základní principy behaviorismu:
o teoretickým cílem je predikce a kontrola chování
o introspekce jako metoda nemá vědeckou hodnotu; vědomí není možné zkoumat
o mezi lidským a zvířecím chováním není kvalitativní rozdíl
- základem myšlení suvokální řeč, základnímijednotkamu chování reflexy nebo pojení
podnět-reakce
- působil v reklamě, dětské psychologii – aplikovaný behaviorismus
- výzkumy na krysách a výzkumy s dětmi.
o pracoval s kojenci v léčebně a zjistil, že lidé mají jenom několik reflexů – sací,
pátrací a uchopovací
- Watsonovský behaviorismus
o studium zákonitostí chování = sekrece žláz a pohyby svalů
o chování se skládá z elementů, může být analyzováno vědeckými metodami
o cílem predikovat R (response) z S (stimulus, podnět), nebo odhadnout S z R
o vědomí (pokud vůbec existuje) nemůže být vědecky zkoumáno
o důraz na vlivy prostředí
Dílo: Psychologie z hlediska behavioristy

Karl Spencer Lashley (1890-1958)

- vztah funkcí mozku k chování, zakladatel neuropsychologie
- experimentální výzkum na krysách, učení v bludišti
- odmítal lokalizace funkcí v mozku – všechny oblasti přispívají stejnou měrou
- ekvipotencionalita mozkové tkáně – mozek si může předávat některá řídící centra
Dílo: Mozkové mechanismy a inteligence

Albert Paul Weiss (1879-1931)

- 1925 Teoretické základy lidského chování
- chování redukovatelné na fyziochemické reakce
- psychologie bio-sociální věda
- program výzkumu dětského chování – týkalo se učení, jak se učí chodit apod.

Kritika raného behaviorismu

- extrémní metodologické principy opomíjejí důležité komponenty psychologie,
extrémní enviromentalismus
- popírání existence vědomí – vědomí totiž máme a všichni to vědí.
 - extrémní enviromentalismus

Další vývoj behaviorismu

- 1930-1960 - centrem zájmu studium učení
- revize metodologických základů behaviorismu - např. operacionalismus (pojem se
synonymum pro soubor operací)
- vliv dalších systémů – gestalt psychologie, psychoanalýzy
Důležité postavy
- Edward Tolman, Clark Hull, John Dollard a Neal E. Miller, Burrhus Frederick Skinner

Edward Tolman (1886-1959)

- inspirován gestalt psychologií (Lewin, vjemové pole)
- intervenující proměnná (S-O-R)
- teorie učení, kognitivní teorie motivace
- latentní učení – učení i tehdy, když není chování bezprostředně posilováno
- kognitivní mapy – mentální reprezentace bludiště (experimenty s krysami), jeho tvaru
- pojem intervenující proměnná
- molekulární (reflexy) a molární (vliv kog. faktorů) chování

Clark Hull (1884-1952)

- kritik Watsona, ve 40. letech vlivný psycholog
- odmítal gestalt psychologii jako nedostatečně vědeckou
- metodolog, hypoteticko deduktivní metoda
- pojem Drive – psychický podnět, který vzniká na základě tkáňové potřeby
(dehydratace > žízeň)
o posílení = redukce drivů
- chování funkcí naučených mechanismů a motivačních stavů
- základem učení posílení – dochází k redukci „pudu“

John Dollard (1900-1980) & Neal Elgar Miller (1909-2002)

- příslušníci yaleské behavioristické školy
- navazují na Hullovu teorii učení - propojení s psychoanalytickou teorií
- sociální charakter učení
- hypotéza frustrace-agrese – agrese vrozená reakce, agrese důsledkem frustrace

Burrhus Frederic Skinner (1904-1990)

- experimenty na krysách, holubech a lidech
o Skinnerův box – reakce neumožnila únik, ale potravu > vrátil se k S-R
systému
o tři druhy posílení
▪ pozitivní – kladné, příjemné, uspokojující důsledky chování
▪ negativní – kladné, něco negativního ustane, nevyskytne se
▪ Trest – chování vede k nepříjemným důsledkům
o Nepravidelné odměňování je mnohem účinnější než pravidelné
- radikální behaviorismus - pouze pozorovatelné chování, žádné intervenující proměnné
 - Skinnerův behaviorismus
o klíčový termín – posílení
o operantní podmiňování podle Skinnera adekvátnější model učení (klasické
podmiňování funkcí laboratorní situace)
- Kritika Skinnerova behaviorismu
o extrémní pozitivismus
o malý důraz na teorii
o zkoumání úzkého rejstříku projevů – jenom chování

GESTALT PSYCHOLOGIE
- 20. Století, pokračovatelé v USA, gestap jako komplexní kvalita
- Hlavní metodou fenomenologie (introspektivní přezkoumávání psych. jevů)
- Vliv přírodních věd – objev elektromagnetického pole
- Celek je něco jiného než suma částí, z níž je složen.
- Celek je vždy něčím ohraničeným, obsahuje mohutnost s pevnou a neměnnou
skutečnost
- Zakladatelé se kriticky stavěli k Wundtově snaze najít elementy a na jejich základě
vysvětlovat složitější celky
- berlínská a lipská škola tvarové /celostní psychologie
o Lipská škola: Felix Krueger (1874 - 1948) - neučleněné, nediferencované celky.
Nástupce Wundta, tzv. druhá lipská škola (po Wundtovi). Zážitky nižších smyslů.
o Berlínská škola: Max Werheimer, Wolfgagn Köhler a Kurt Kofka - tvary
- Násilně přerušený evropský proud kvůli válce

Důležité postavy
předchůdci : Franz Brentano (1838 - 1917) – intencionalita
▪ základní vlastností vědomí je jeho nutná vztažnost k nějakému předmětu
o Ernst Mach (1838 - 1916)
o Maria Christian Julius Leopold Freiherr von Ehrenfels (1859 - 1932) – upozornil
na tvarovou kvalitu
▪ Rozvinul Machovo pojetí do teorie
pionýři
Göttingenská škola
- G.E. Müller (1850-1934) - podporoval introspektivní výzkum. Zkoumal reakční časy.
- Erich R. Jaensch (1883-1940) - eidetické představy. Typologie a eidetická vloha.
- David Katz (1884-1957) - vnímání barev, kontrastu, odstínu apod. Zjistil, že pokud
vnímáme nějaký objekt ve stínu, vidíme jej jasně a barevně, protože víme, že takový je
(mozek „dopočítává“ informace, které přijímáme jako jasné)
- Edgar J. Rubin (1886-1951) – figura a pozadí – (váza vs. obličeje) Zakladatel sociální
psychologie. Figura je vždy jasná, zatímco pozadí je homogenní, v určitém čase se
figura může stát pozadím a obráceně
Zakladatelé: Kurt Koffka, Max Wertheimer, Wolfgang Köhler – Na Tenerife prováděl
výzkumy na šimpanzích
následovníci : Kurt Lewin, Karl Duncker, Kurt Goldstein - věnoval se pacientům
s poškozeným mozkem a zjistil, že chování není přesně lokalizováno, Leon Festinger –.
Teorie kognitivní disonance, Egon Brunswik
Ernst Mach (1838-1916)
- upozornil na gestalt- fenomén, vnímání jako celostní akt (např. na vnímání melodie)
- chtěl všechno dokázat experimentem
- empiriokriticismus – empirie kritické zkušenosti. Poznání světa bez metafyziky, musí
to projít skrz smysly.
- Koncept prostorových a časových forem – čtverec vidím jako čtverec nezávisle na tom,
jak je barevný
- Machovy pruhy – porovnání, koncept časových a prostorových norem
- Machovo číslo – poměr rychlosti tělesa určitým prostředím k rychlosti šíření zvuku

Max Wertheimer (1880-1943)

- 1910 fí-fenomén –vysvětlit teoreticky – iluze zdánlivého pohybu.
- zakladatel tzv. berlínské školy gestaltpsychologie
- formulace základních tvarových principů percepční organizace (114 zákonů)
o zákon pregnance – struktura vždy směřuje k dokonalosti
o zákony gestalt obsahují dále podobnost, kontinuita, dobrý tvar, figura a pozadí,
blízkost a kontrast
- reproduktivní myšlení – lidé opakují myšlenkové postupy využité v jiných situacích.
Většinou je úspěšné a praktické.
- produktivní myšlení – nový náhled na celou situaci.
- Kritizoval atomistické pojetí psychologie
Dílo: Produktivní myšlení (myšlení jako řešení problému)

Kurt Koffka (1886-1941)

- spoluzakladatel berlínské školy
- spolupracovník Köhlera a Wertheimera, emigroval do USA
- aplikace tvarových zákonů na vývojovou psychologii
Dílo: Růst mysli, Principy gestalt psychologie

Wolfgang Köhler (1887-1967)

- spoluzakladatel berlínské školy
- v době 1. světové války experimenty se šimpanzi na Tenerife – výzkum učení a řešení
problémů
o řešení problémů vhledem – náhlé, spontánní pochopení vztahů
▪ nezávisí na odměnách, nenajdeme u nižších živočichů
- doktrína izomorfismu – psychické tvary odpovídají geneticky daným mozkovým
strukturám.
- experimenty se zvířaty – kuřata zobající z různě světlých destiček
Dílo: Inteligenční testy/zkoušky opičího rozumu

Karl Duncker (1903-1940)

- výzkum řešení problémů – výzkumy s dětmi (8 až 13 měsíců, které si měly tyčkami
přitáhnout hračky). 8 měsíční na to nepřišlo nikdy, musely být starší.
- aplikoval Köhlerovy závěry na lidské myšlení
 - funkční fixace – úkol s nebezpečnými paprsky a pacientem, který se má vyléčit, pokud
jim neukázal návod k používání, vyřešilo to více lidí. Další experiment: krabička je
jenom na svíčky, další je na sirky a nedají se využít jinak.
- metoda myšlení nahlas – zadal osobám nějaké řešení a požádal je o to, aby problém
řešili nahlas, proslov byl zaznamenáván a on pak analyzoval kroky

Lipská škola celostní psychologie

- Wundtovi žáci, odmítali elementarismus
- dva druhy mentálních celků
o tvary uzavřené, učleněné a
o neučleněné, nediferencované celky
- hlavní představitel Felix Krüger (1874-1948)
- v brněnské psychologické škole na ně navazoval Ferdinand Kratina (1885-1944)

Felix Krueger (1874-1948)

- rozdělil celky na tvary (uzavřené a učleněné) a komplexy (neučleněné,
nediferencované)

Kurt Lewin (1890-1947)

- teorie motivace
- teorie pole – všechny duševní aktivity probíhají v životním prostoru, v duševním poli a
jedinec by měl zůstat v rovnováze - mezi jedincem a objekty vznikají v živ. prostoru
síly psychologické povahy – vektory
▪ dvě pozitivní valence (dvě věci, které chci vidět, příjemné situace, ale
způsobí konflikt)
▪ jedna pozitivní a negativní (chci být na stromě, ale bojím se výšek)
▪ dvě negativní (hrozí trest, pokud se nesplní nějaký úkol, musím se učit, což
je nepříjemné apod.)
- dynamika sociálích skupiny – tři styly vedení: demokratický, autokratický, liberální
Dílo: Dynamická teorie osobnosti, Principy topologické psychologie

Egon Brunswik (1903-1955)

- pravděpodobnostní funkcionalismus – prostředí, se kterým organismus přichází do
kontaktu je pravděpodobnostní, a my toho musíme využívat, abychom se přizpůsobili
- čočkový model vnímání (+chování) – pozorujeme fyzické prostředí, k tomu potřebuji
klíče
- předchůdce ekologické psychologie i kognitivní psychologie
- ekologický přístup – mám zkoumat v přirozeném prostředí

Neogestaltismus
Leon Festinger (1919-1989)
- teorie kognitivní disonance – vliv rozporných poznatků na změny postojů i chování

Kritika gestalt psychologie

 - mlhavost v definici pojmů - nedefinovaly pojmy. Pokud experimentovali, jednalo se
spíš o kvalitativní výzkum
- převaha teorie nad empiricky podloženými daty
- kritika experimentů – příliš kvalitativní, málo kontroly

PSYCHOANALÝZA
- často odmítána akademickými psychology, ale obecně populární. Odmítána, protože
nemá ověřitelný empirický základ.
- velký přínos pro psychologii obecně, i když její data, metodologie i teorie byly
kritizovány
- patří mezi hlubinné teorie – jedna z mála škol, která přetrvala do současnosti
- metoda léčby a vědní obor v jenom
- chybí empirický základ, velmi populární v USA

základní pilíře psychoanalýzy

- Fyziologický determinizmus
Člověk je bytost, která je poháněna fyziologickými silami - pudy (eros, thanatos).
Freud svou teorii postupně vyvíjel, začínal s libidem (Eros), po první sv. válce
přidává pud smrti (Thanatos), odpovědný za destruktivitu.
- Psychický determinizmus
Všechny psychické jevy mají svoji příčinu. Psychické obsahy jsou asociativně
spojeny (jednotlivé obsahy jsou svázány). Všechno je determinováno, a buď si to
uvědomujeme, nebo ne.
- Konstantnost psychické energie
Psychika se snaží udržet duševní energii na nízké konstantní úrovni. Je-li energie
příliš, má tendenci se jí zbavovat, uvolnění je spojeno s úlevou nebo pocity slasti.
Důležité postavy
Předchůdci: Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1715) Johann Friedrich Herbart (1776-1841
Arthur Schopenhauer (1788-1860) – nenáviděl ženy a profesory filosofie. Přispěl
nevědomou vůlí, což je temné nerozumné hlubinné puzení. Přidává sexualitu – je
největším projevem nevědomé vůle. Pojem decentrace subjektu – předpoklad, že
pocit svobodné vůle vzniká díky iluzi, které člověk propadá, když jej ovládají
nevědomé síly.
o Jean-Martin Charcot (1825-1893)
Zakladatelé: Joseph Breuer (1842-1925) Sigmund Freud (1856-1939)
Rebelové: Alfred Adler (1870-1937 Sandor Ferenczi (1873-1933) Carl Gustav Jung (1875-
1961) Otto Rank (1884-1939)
Wilhelm Reich (1897-1957)

- následovníci školy psychodynamické psychologie

- ego-psychologie
o Anna Freudová (1895 - 1982)
o Heinz Hartmann (1894 - 1970)
- britská škola objektních vztahů
o Melanie Kleinová (1882 - 1960)
o Michael Balint (1896 - 1970)
- americká škola objektních vztahů
 o Margaret Mahlerová (1897 - 1985)
o Otto Kernberg *1928
- následovníci školy psychodynamické psychologie
- psychologie self
o Heinz Kohut (1912 - 1981)
- kulturní psychoanalýza
o Karen Horneyová (1885 - 1950)
o Harry Stack Sullivan (1892 - 1949)
o Erich Fromm (1900 - 1980)

Joseph Breuer (1842-1925)

- praktický lékař a fyziolog
- spoluzakladatel psychoanalýzy -> po čase názorové neshody s Freudem
- případ Anny O. – první dokumentovaný psychoanalytický případ, ke kterému si přibral
Freuda, a společně to řešili.
- Freud ho označoval jako objevitele psychoanalýzy, ale on to odmítal a nechtěl s tím být
spojován
- Vypracovali teorii hypnózy, která byla psychologická

Sigmund Freud (1856-1939)

- studoval medicínu – zájem o neurologii, psychiatrii. Velmi dobrý student.
- 1885 stipendium pro studium v Paříži u Charcota, odborníka na hypnózu a hysterii
- 1895 s Breuerem publikoval Studien über Hysterie (obsahovaly mj. případ Anny O.,
jediná část, kterou napsal Breuer)
- 1939 umírá na rakovinu horní čelisti (1924 diagnostikováno), požádal lékaře o vysokou
dávku morfia -> eutanázie
- shromáždil skupinu spolupracovníků – prvních psychoanalytiků (Abraham, Eitingon,
Ferenczi, Rank, Jones, Sachs).
- po první světové válce velký rozvoj psychoanalýzy
o zlepšení psychického stavu vojáků, kteří se z války vraceli s neurózami.
- byl to darwinista
- psychosesxuální vývoj – fáze orální, anální, falická, latentní a genitální
o poruchy vedou k fixaci nebo regresi (příp.* neuróz)
o Orální stádium (1. rok) – uspokojení v oblasti rtů
o Anální stádium (2.-3. rok) – uspokojování při zadržování a vypuzování
exkrementů, zdrojem frustrace odmítnutí exkrementu rodiči, u ustrnutého
člověka se projeví anální charakter – spořivost, hromadění majetku, sběratelství
o Falické stádium (4. rok) (oidipovský komplex) – chlapci hodnotí penis jako
majetek a dívky jim jej závidí.
o Latentní stádium (5 let > dospívání) – nic se neděje
o Genitální stádium (11/12 let +) – nastupuje heterosexuální chování a vývoj je
dokončen
3 etapy
- afekt – trauma > vědomí-nevědomí
 o funkce psychiky = obrana proti nepříjemným afektům, které jsou výsledkem
psychických traumat
o 1895 - “Studie o hysterii”
o Afekty jsou postupně vytěsňovány a dostávají se do nevědomí a existuje obranný
mechanismus, který jim zabraňuje ovlivňovat vědomí.
- topografický model psychiky – nevědomí (pudy), předvědomí (ochrana z nevědomí) a
vědomí
o výzkum denních i nočních snů “Sny jsou královskou cestou do nevědomí”
o “Psychopatologie všedního života” – chybné úkony, které upozorňují na to, co
byste chtěli dělat doopravdy.
o Nevědomí (pudové síly), předvědomí (chránění vědomí, cenzura), vědomí a
předvědomí se řídí principem reality
- strukturální model psychiky – id (ono - nevědomí), ego (já - sebezáchova), superego
(nadjá - svědomí)
Dílo: Za principem slasti, Výklad snů, Studie o hysterii, Psychopatologie všedního života,
Tři pojednání k teorii sexuality
Vznik psychoanalýzy
- zárodek 1895 ve Studiích o hysterii
- hypnóza jako metoda léčení neuróz, později metoda volných asociací
- význam nevědomých procesů v etiologii neuróz
- klíčová role sexuality, objev mechanismu přenosu
- Anna O. – dívka z bohaté rodiny, která měla spoustu fyziologických problémů (třes,
nemohla pít, měla ochrnutou pravou paži apod.). Všechno prý vyvěralo z toho, že se
staral o svého umírajícího otce.

Wilhelm Reich (1897-1957)

– přeháněl sexualitu, vyhozen z psychoanalytické komory. Snažil se zlepšovat sexualitu
dělnických žen.
– Tzv. emocionální mor – u lidí z rodin s autoritářskými sklony a sexualitu potlačující
výchovou
o Vzniká charakterový pancíř
- Vytvořil charakterově analytickou vegetoterapii – cílem oddat se pohybům těla >
orgasmový reflex

Alfred Adler (1870-1937)

- zakladatel individuální psychologie
- důraz na sociální vztahy v rodině, sourozenecké pozice a rivalita
- základní koncepty – pocit sounáležitosti, touha po moci, komplex méněcennosti, úsilí o
nadřazenost, životní styl
- schopnost vytvářet si vlastní osud, zaměřenost na cíl
- kritizoval Freuda za přeceňování sexuality a Freud ho odsuzoval za to, že si člověk
vytváří cíle, jejichž sledování ovlivňuje jeho chování a přání. Nejsou založeny na realitě,
ale spíš na subjektivní interpretaci reálného světa
- Vnitřní postoj k našemu sociálnímu prostředí je životní styl – patří sem základní
sebepojetí, životní cíl a pohled na svět
- Důležitým tématem jsou rané vzpomínky
 o rané vzpomínky si uvědomujeme na základě toho, co teď aktuálně děláme
- Komplex méněcennosti – v okamžiku narození jsme slabí, odkázáni na někoho, kdo se
o nás stará
- Sourozenecká konstelacen- první dítě má jiné povahové vlastnosti než druhé.
o Druhé dítě je volnější, nemusí se držet pravidel, má prošlápnutou cestu

Carl Gustav Jung (1875-1961)

- zakladatel analytické psychologie
- změnil koncept libida (obecně psychická energie), menší důraz na sexualitu.
o Libido psychická energie, (zaměřené navenek – extroverti/dovnitř – introverti)
- 2 druhy nevědomí
o Osobní nevědomí (potlačené zážitky, zde komplexy)
o Kolektivní nevědomí (zde archetypy. Vrozené vzorce imaginace a cítění, intuice)
- typologie osobnosti
- 1912 roztržka s Freudem, pak si nemohli přijít na jméno
- Netvrdil, že nevědomí je smetiště pro zavržené pudové tendence, ale že je to tvůrčí
princip svazující člověka s lidstvem. Tvrdil, že je jich víc
o Osobní nevědomí – zapomenuté zážitky
o Kolektivní nevědomí – archetypy, vrozené vzorce chování a cítění. Historie
lidstva.
- Psychické fce: Racionální – myšlení a cítění / Iracionální – čití a intuice (schopnost
vnitřního vjemu)
- Jeho koncept východiskem analytické psychoterapie

Otto Rank (1884-1939)

- vliv porodního traumatu – základem neuróz separační úzkost.
o dítě v lůně matky, je nejšťastnější, protože je v příjemném negravitačním
prostředí a má všechno, co potřebuje.
- předchůdce humanistické a transpersonální psychologie
Dílo: Mýtus zrození hrdiny, Poporodní trauma

Sandor Ferenczi (1873-1933)

- navrhl změny především v technikách terapie – aktivní role terapeuta, empatie a
autentičnost terapeuta …
o terapie jako náhrada za chybějící vřelý vztah s matkou
- upozornil na nutnost přepracovat vztah mezi terapeutem a pacientem – měl by být
rovnoprávnější
- rozepře s Freudem ohledně sexuálního zneužívání v dětství
Dílo: Vývoj psychoanalýzy

EGO-PSYCHOLOGIE
Anna Freudová (1895 - 1982)
- základy psychoanalytické terapie děti
- obrany jako součást ega – velký vliv v procesu adaptace
o regrese – návrat na nižší vývojový stupeň
o represe – vytěsnění nepříjemného do nevědomí
o projekce – připsání nepřijatelného někomu jinému
 o popření, identifikace s agresorem, altruistické vzdání se
Dílo: “Ego a obranné mechanismy”

Heinz Hartmann (1894 - 1970)

- přesunul předmět studia i mimo patologii
- už při narození existuje vrozená matrice pro vznik ega
o pro další vývoj zrání a učení
- ego čerpá energii z pudových impulzů
- tzv. nekonfliktní sféra - součást ega, probírá v ní vývoj tvořivosti apod.
Dílo: Ego psychologie a problém adaptace

BRITSKÁ ŠKOLA OBJEKTNÍCH VZTAHŮ

- citové vztahy k blízkým objektům hrají významnější roli něž uspokojení pudových
potřeb
Melanie Kleinová (1882 - 1960)
- dobrý a špatný prs, matka je zdrojem dobrých i špatných pocitů
- důraz na rané vývojové etapy
- tzv. částečné objekty – rozdělení celku na části (snazší organizace pro dítě)
o splitting na pozitivní a negativní

Michael Balint (1896 - 1970)

- zkoumání vztahu lékař-pacient
- „pacienti hledají u lékařů rodičovskou péči“
- originální metodika rozboru kazuistik > metoda balintovských skupin
Citové vztahy k blízkým lidem resp. objektům, jsou v psychickém vývoji významnější než
pudové uspokojení.

AMERICKÁ ŠKOLA OBJEKTNÍCH VZTAHŮ

- Americká škola se od britské liší především tím, že pokládá vznik mentálních reprezentací
za výsledek přirozeného a vcelku nekomplikovaného vývoje

Margaret Mahlerová (1897 - 1985)

- dítě začíná život jako zcela závislé na matce a posléze je zahájen proces diferenciace,
který vede k vytvoření struktury self.
- Rozdělovala vývoj na tři fáze
o Autistická fáze (do dvou měsíců)
o Symbiotická fáze – od dvou do pěti měsíců – matka a dítě si na sebe navzájem
zvykají
o Separace individuace, do tří let – oddělení se od matky jak psychologicky, tak
fyziologicky

Otto Kernberg * 1928

- pokus o syntézu klasické psychoanalýzy s ego-psychologií a psychologií objektových
vztahů
 - vymezení hraničních a narcistických poruch osobnosti
- internalizace – proces psychického přisvojování vnějších objektů pomocí introjekce a
identifikace
Dílo: Normální a patologická láska

PSYCHOLOGIE SELF Heinze Kohuta

Heinz Kohut (1913 - 1981)
- Doplnil Freudův strukturální model psychiky o složku self, která řídí chování a
organizuje zkušenosti.
- Self je subjektivní pojetí a prožívání toho, kdo jsem a jakou mám hodnotu.
o Pozitivní životní zkušenosti > autonomní self – stabilní, zdatné, energické
o V raném dětsví tzv. nukleární self – pocit vlastní ceny/bezcennosti
▪ Pól ambic (na základě zrcadlení) / cíle (idealizované rodičovské imago)
o Mezi oběma póly tenzní oblouk (působí v každé situaci, pro rozvoj
dítěte)

KULTURNÍ PSYCHOANALÝZA / neopsychoanalýza

- Hlavní zdroj patologie nejsou konflikty, ale poruchy interpersonálních vztahů v dětství
- Horneyová, Fromm, Sulivan
Karen Horneyová (1885-1952)
- Dítě se rodí do světa problémů dospělých
- Tzv. základní úzkost (pocit osamocení, bezmoci) > přemáhání konzistentní úzkosti
o Vždy provázena hostilitou/nepřátelství
▪ Obranou neurotické postoje/pohyby:
o neurotický pohyb k lidem
o neurotický pohyb proti lidem
o neurotický pohyb od lidí
- etiologie neuróz, důraz na sociální faktory, méně na biologické faktory, zakladatelka
feminismu

Erich Fromm (1900-1980)

- psychoanalýza s důrazem na společnost
- lidská existence plná protikladů a rozporů
o láska k životu/smrti, láska k bližnímu/k sobě, svoboda/připoutání k matce
- vliv marxistické filozofie
- typy orientace charakteru – neproduktivní vs. produktivní
- utváření charakteru asimilací nebo socializací
o poruchy asimilace
▪ Typy: receptivní, vykořisťovatelský, křečkovský, tržní, nekrofilní
Dílo: Mít nebo být, Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity

Harry S. Sullivan (1892-1949)

- Poruchy chování poruchami interpersonálních vztahů
- Základní lidský motiv potřeba bezpečí
o Směřuje k vyhnutí se nejistotě a úzkosti
Kritika psychoanalýzy - zkoumání do té doby zanedbávaných
- přílišný důraz na sex oblastí
- nedostatečné podklady teorie - provokativní vysvětlení
- nepoužívání experiementů, nezkoumatelných jevů
nevědecký přístup - metoda volných asociací a analýzy
- dogmatismus, kult osobnosti snů
Přínos psychoanalýzy - dodala psychologii popularitu a
význam mezi laiky

KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
Americký směr, od konce 50. let 20. století
- zaměření na kognitivní procesy, vědecké metody výzkumu
- explicitně uznává existenci vnitřních stavů
- centrálním problémem v současné době – mentální reprezentace
- kognitivní psychologie se zaměřuje na něco, co behavioristé označovali jako blackbox

Předchůdci a zdroje
gestalt psychologie, neobehaviorismus, kognitivní neurověda, lingvistika
počítačová věda – Alan M. Turing (1912-1954)
- zakladatel moderní informatiky. Turingův stroj – 1936, teoretický model počítače
- Turingův test (1950) – cílem je prověřit jestli se umělá inteligence chová inteligentně
- informační paradigma – člověk přijímá data, která pak nějak zpracovává a pracuje
s nimi po celý život.

Zakladatelé kognitivní vědy

George Armitage Miller, John McCarthy, Marvin Lee Minsky, Allen Newell, Avram Noam
Chomsky
Herbert Alexander Simon (1916-2001) – Výzkumná metoda: hlasité uvažování
- První počítačový šachový program, který spustil lavinu – pomocí toho se zkoumá
přemýšlení.
- 1957 – Genereal problém solver (GPS), program pro řešení různých problémů

Avram Noam Chomsky (*1928)

- kritika Skinnerova díla Verbální myšlení
- vytváření řeči a porozumění řeči nemůže být redukováno na soubor asociací mezi slovy
- mozek se rodí se strukturou, do které je možné vložit jakýkoliv jazyk
o vývoj řeči je geneticky vymezen
▪ vrozená komponenta při učení se řeči (teorie univerzální gramatiky)

Hlavní představitelé
Jean Piaget, Sir Frederic Charles Bartlett, Donald Olding Hebb, Leon Festinger, Albert
Bandura, Jerome Seymour Bruner, George Armitage Miller, Ulric Neisser…

Jean Piaget (1896-1980)

- dítě jako malý vědec vytvářející a testující vlastní teorie
- spolupracoval s Binetem – děti určit=ho věku dělají stejné chyby
 o Teorie dětského myšlení – kognitivní procesy u dítěte jsou odlišné od těch
dospělých
- 4 stadia kognitivního vývoje
- Stádia kognitivního vývoje
o Senzomotorické stádium: od narození do 2 let života (poznávání světa pomocí
pohybů a smyslů, děti získávají vědomí stálosti objektů; „když něco nevidím,
tak to neexistuje“)
o Předoperační stádium: od 2 do 7 let (používání jazyka, egocentrické myšlení,
tvoření představ, symbolika)
o Stádium konkrétních operací: od 7 do 12 let (dokáže logicky přemýšlet o
konkrétních událostech, pochopení stálosti počtu, množství a hmotnosti)
o Stádium formálních operací:12 let a více (dokáže logicky přemýšlet o
abstraktních pojmech).

Lev Semjonovič Vygotskij (1896-1934)

- Tzv. zóna nejbližšího (proximálního) vývoje – úkony, které dítě může ukončit s drobnou
pomocí dospělého
- vnitřní řeč kvalitativně odlišná od řeči skutečného světa
o jen děti jsou schopné přemýšlet nahlas.
▪ Vnitřní řeč je jednodušší, obsahuje jenom predikáty, ne předměty.
- Vyvíjí se vnitřní řeč a sociální, která slouží ke komunikaci s ostatními. Odlišují se a
vyvíjí nejprve zároveň, pak se oddělí.

Donald Olding Hebb (1904-1985)

- kognitivní psychobiologie
- teorie průběhu kognitivních procesů v mozku – změny struktury neurálních spojů
o v průběhu kognitivních procesů dochází ke změnám neurálních spojů v mozku
- předchůdce konekcionismu – principem je, že duševní jevy lze popsat skrz propojené
sítě jednotek informace
- doktorát na Harwardu – účinek senzorické deprivace na krysy

Sir Frederic Charles Bartlett (1886-1969)

- výzkum kulturních a sociálních faktorů ovlivňujících paměť
- teorie schémat = teorie zaměřená na zpracování informací, chápání a získávání
poznatků)

George Armitage Miller (1920-2012)

- založil Centrum pro kognitivní výzkum na Harvardu
- existence smysluplných informačních jednotek (chunks)
o schopnost uchovat v krátkodobé paměti 5-9 chunks (kapacitní limit pro přijímání
informací)
▪ >> Millerovo číslo 7 +- 2
- TOTE (test-operace~test-exit) – fundamentální kognitivní proces
o testování, zda se daří nebo nedaří docházet k cíli
- Zakladatel wordnetu – lexikální databáze anglických slov
 - Studoval fonetiku, patologii řeči
- S armádou spolupracoval na optimalizaci tajné komunikace

Jerome Seymour Bruner (*1915)

- výzkumy percepce – podíl sociální situace (“velikost mince”)
- myšlení, tvorba pojmů
- později kritik kognitivní psychologie, spoluzakladatel narativní psychologie
- disjunktivní a konjunktivní pojmy

Ulric Gustav Neisser (1928 - 2012)

- zabýval se pozorností, pamětí, inteligencí
- Stal se pak sympatizátorem teorie, že svět je to, jak ho vnímáme
- Role kognitivních struktur – uplatnění při zaměření pozornosti
Dílo: Kognice a realita, Kognitivní psychologie

VÝZKUM IMAGINACE
Allan Uhro Paivio (*1925)
- teorie dvojího kódování – existence dvou kognitivních subsystémů
- verbální a neverbální systém – máme dva systémy, vizuální a auditivní
o Pokud situaci zpracováváme verbálně, máme logogeny
o pokud vizuálně, máme imageny
- Oba systémy jsou propojeny. Odpůrcem je Filissin, který tvrdí, že vizuální představivost
je jako lhaní.

Roger Newland Shepard (*1929)

- mentální rotace – experiment: předložená dvojice 3D objektů ve 2D
o Čím větší je jejich vzájemný úhel, tím delší je čas zpracování. Důkaz, že
pracujeme s mentální představou.

Přínos kognitivní psychologie

- v USA považována za revoluční směr – kognitivní revoluce v psychologii (ale nebyla
to zas až taková revoluce)
- studium dříve neanalyzovaných jevů – pouštěli se do jiných oblastí než dříve.
- rozšíření principů do dalších oblastí – sociální/vývojové psychologie, psychologie
osobnosti, psychopatologie…
- vznik interdisciplinární kognitivní vědy
Kritika kognitivní psychologie
- odmítání počítačové metafory – mozek nefunguje tímto způsobem, ale na vysvětlení je
poměrně dobrá
- neurofyziologové kritizovali abstrakci od neurofyziologického.
- fenomenologové a humanističtí psychologie kritizovali redukcionismus – KP
nezahrnuje všechny aspekty mysli člověka

EXISTENCIÁLNÍ A HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE

Největší rozkvět v 60. a 70. letech 20. století v USA, reakcí na krizi behaviorismu – návrat k
introspekci
- třetí proud psychologického myšlení (oproti psychoanalýze a behaviorismu)
 - předpokládají, že lidé jsou v podstatě dobří a mají tendenci se zdokonalovat sami od
sebe
- holistický přístup - povznášení a zdůraznění typicky lidských aspektů (tvořivost, láska,
subjektivnost člověka, aktivita)
- zabývá se problematikou lidského smyslu a mnoha otázkami o našem bytí tváří v tvář
nevyhnutelné smrti
- spíš evropská psychologie, ta je i temnější, humanistická psychologie je optimističtější
- je to vlastně klinická psychologie, protože to nemá ten správný empirický základ

Předchůdci: filozofický existencialismus, fenomenologie (Kierkegaard, Heidegger, Husserl,

Dilthey)
psychoanalýza (Jung, Reich, Fromm, Rank, Horney, Adler…), gestalt psychologie
(Wertheimer, Kohler, Koffka, Lewin…)

Søren Aabye Kierkegaard (1813 - 1855)

- filozoficky zaměřený – důležitost hledání pravdy významné pro existenci člověka
o Vztahoval pravdu k tomu, co považoval za pravdu ten dotyčný: pravda je
subjektivní
Dílo: Pojem úzkosti

Martin Heidegger (1889 - 1976)

- Lidské existenci nutno rozumět skrze časovost (bytí ohraničené smrtí)
- Člověk si uvědomuje sám sebe, i mezí svého života
o Vědomí vlastní smrti vyvolává úzkost, současně výzvou k autentické existenci
- Vytvořil analýzu člověka v šesti bodech
Dílo: Bytí a čas

Pionýři a zakladatelé: Viktor Emil Frankl, Ronald David Laing, Abraham Herold Maslow,
Carl Ransom Rogers, Rollo May
- Medard Boss (1903 - 1990) – významný představitel daseinanalýzy. Žák Binswangera
i Freuda
o Tvrdí, že všechno je doopravdy a tak, jak je předkládáno. Sen se bere doslova,
není tam nic skrytého.
o Duševní choroba je výrazem lidské konečnosti, psychoterapeut pak má člověk
pomoct se s tím vyrovnat
Dílo: Daseinanalýza a psychoanalýza
- Ludwig Binswanger (1881 - 1966) – silný vliv Freuda
o Byl přesvědčen o právu na svobodné rozhodnutí (prakticky schválil sebevraždu
jedné své pacientky)
▪ Krize důležitými živ. křižovatkami, nutno rozhodnout kudy dál
o Modality světa – člověk žije ve 3 světech
▪ Okolní svět – svět věcí
▪ Spolusvět – svět sdílený s druhými lidmi
▪ Vlastní svět – osobní svět jedince, vztahování se k vlastní tělesnosti
Viktor Emil Frankl (1905-1997)
- třetí Vídeňská škola – odklonění od Freuda
o Freud - “touha po slasti”
o Adler - “touha po moci”
o Frankl - “touha po smyslu”
− Základní lidskou duchovní potřebou vůle ke smyslu
o Tzv. existenciální frustrace – při ztrátě smyslu existence
- zakladatel logoterapie - “léčbu lidské duše hledáním a nalézáním smyslu”
- Logoterapie – příležitost o co nejhlubší osobní rozvoj
o Smysl v životě může člověk podle Frankla najít:
1. ve vykonání činu (myšleno hlavně v sebepřesahujícím činu; v takovém, jež je
konán s ohledem na ostatní);
2. prožitím hodnoty (opravdový zážitek, který člověka obohacuje či povznáší),
tou nejhodnotnější je láska;
3. v utrpení (promění-li ho člověk ve své morální vítězství).
V každé události lze nalézat a uskutečňovat určité hodnoty, které přinášejí uspokojení a
smysl. Frankl je označuje jako:
1.tvůrčí (hodnota tvořit);
2.zážitkové (hodnota něco prožít);
3.postojové (když není možné „užívat si života" ani přinášet tvůrčí invenci, lze
ještě přistupovat k situaci „správným" postojem)
- Nejhodnotnější je láska
- V každé životní situaci si zachováváme svoje životní jistoty
- Paradoxní intence – pokud si večer říkáme usni, neusneme, když si říkáme „nespi“, tak
usneme
- Dereflexe – místo toho, aby pacienti pozorovali sebe sama, mají na sebe zapomenout,
myslet o něčem jiném než o sobě

Ronald David Laing (1927-1989)

- jeden z hlavních představitelů existenciální psychoterapie
- kritik psychiatrie - psychiatrie diagnostikuje jednání a léčí tělo
- tzv. Rozdělené self
o základní ontologická jistota – život je skutečný, úplný, vše je etické, duchovní,
člověk důvěřuje sobě i druhým
o základní ontologická nejistota – člověk se v životních situacích cítí více
neskutečný než skutečný a je nejistě odlišený od zbytku světa a jeho hodnota a
autonomie je sporná. Self může pociťovat jako oddělené.
o Tři druhy ohrožení (úzkosti):
▪ pohlcení (absorpce) – člověk, který je v tomto stavu má strach a hrozí se
toho, že ztratí svou identitu a to tak, že se cítí pohlcován někým, kdo mu
rozumí, kdo je do něj zamilovaný v krajním případě tak, že jej vidí.
V okamžiku, kdy jsem nejistý sám sebou, bojím se, že by zbytky mě mohl
ten druhý pohltit
▪ imploze (zahlcení) – prožitek hrůzy, že by do mě okolní svět mohl
vtrhnout. Vtrhnutí plynu do vakua; zahlcení světem
 ▪ petrifikace a depersonalizace - obava člověka z toho, že s ním druzí budou
jednat jako s věcí, ignorovat jeho osobní svébytnost a ignorovat jeho bytí.
Bojují s tím tak, že tohle dělají ostatním.
- terapeutický vztah – autentické setkání dvou lidských bytostí. Byli si rovnocenní, nejde
o vytvoření vztahu lékař-pacient.

George Alexander Kelly (1905-1967).

- tzv. teorie osobnostních konstruktů – jak člověk vytváří, interpretuje nebo dodává
význam určitému aspektu světa. TOK. Lidé jsou naivní vědci, kteří vidí svět přes
konkrétní objekty a na základě svých konstruktů předpovídají konkrétní události.
Vytváří si náhled na svět, a pak s tím pracuje; dává mu to možnost předvídat nějak
situaci, která nastane. V nejzákladnější podobě jsou bipolární: šťastný-smutný, klouže-
neklouže apod. Očekávání a predikce jsou hlavní hnací silou naší mysli.
HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE
Principy humanistické psychologie
- Za základní teoretické východisko humanistické psychologie je pokládán "holistický
koncept organismického sebeuskutečňování" K. Goldsteina, rozpracovaný v jeho díle
"Organismus". Bere člověka jako jednotku.
- Tendence k seberealizaci je obecným přírodním jevem u člověka, individualizovaným
vlivem jeho interindividuálně odlišných schopností a typizovaným jeho příslušností k
tomu kterému kulturnímu prostředí.
- Není příliš empiricky doložená

James Frederick Thomas Bugental (1915-2008)

- jeden ze zakladatelů humanistické psychologie
- psychoterapie jako „filozofické dobrodružství“
- 1963 manifest humanistické psychologie Humanistic Psychology: A new breakthrough
o Popsal 5 základních postulátů humanistické psychologie

Abraham Harold Maslow (1908-1970)

- zkoumání sebe-realizovaných jedinců
- teorie motivace, objevuje se v ní hierarchie potřeb.
o nemůže být splněna vyšší potřeba, pokud není splněna skupina nižších potřeb, za
to byl hodně kritizován
▪ nižší – fyziologické, potřeba bezpečí, lásky a uznání
▪ vyšší/růstové – potřeba bytí (sebeaktualizace)
- popis vlastnosti: odstup a potřeba soukromí, originalita, nezávislost na kultuře,
sebetranscendence, tvořivost
o vznik vrcholných zážitků
Dílo: Motivace a osobnost

Rollo May (1909-1994)

- čerpal z psychoanalýzy a z existencionalismu
- “…člověka ovlivňují mnohé nevědomé tlaky, obavy i minulé zkušenosti. Pokud však
jedinec akceptuje, že je ovládán nevědomými silami, zbytečně tím rezignuje na svou
schopnost svobodně volit.”
- Protestuje proti obvyklému pojetí léčení – úzkost vzniká ze svobody a nových možností
 - Tzv. Daimon patří mezi základní lidské motivy, je to funkce, která může člověka
ovládnout, třeba hněv nebo sex nebo touha po moci. Může to být kreativní nebo
destruktivní.
Dílo: Láska a vůle

Carl Ransom Rogers (1902-1987)

- vrozená tendence k růstu, zralosti
o základní motivační snaha o sebeaktualizaci
- od narození proces organismického hodnocení
o pro vývoj dítěte nutno nepodmíněného přijetí (podmíněné přijetí – ocenění pouze
při „správném“ chování)
- klient subjektem léčby
- já vs. ideální já
- Rogersova nedirektivní psychoterapie
o Každý jedinec nejlépe ví na základě svých hodnotících procesů, jakou změnu
potřebu
o Nutno vytvořit nepodmíněné přijetí svým postojem
o Tři postojové předpoklady:
▪ empatie
▪ akceptování/vřelost
▪ autenticita
- klientovi je empaticky porozuměno; na klienta zaměřená terapie
Dílo: Terapie zaměřená na klienta, Poradenství a psychoterapie

Kritika humanistické psychologie

- postrádá integrovanou, jasnou teorii
- nedostatečný empirický základ – spíše naznačuje orientaci psychologie
- důraz na seberealizaci může vést k sebestřednosti
- Ch. H. Sommers a S. Satel “Vzhledem k nedostatku empirické podpory, již Maslowovy
myšlenky vyšly z módy a nikdo je ve světě akademického psychologie nebere vážně."

Přínos humanistické psychologie

- nová témata do psychologie, kritika redukcionistických přístupů – až posun
paradigmatu
- nové metody psychoterapie

ČESKÁ PSYCHOLOGIE

Jan Amos Komenský (1592-1670)

- předchůdce vývojové a pedagogické psychologie
- koncepce výchovy - škola hrou
- periodizace vývoje – jeho rozdělení na životní období se používalo dlouho
Dílo: Brána jazykům otevřena, Labyrint světa a ráj srdce, Orbis pictus
Jan Evangelista Purkyně (1787-1869)
- fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof
- založil Fyziologický ústav UK (1851)
- dodnes platné objevy; Purkyňova vlákna, Purkyňovy buňky, Purkyňův jev (vnímání
citlivosti barev za soumraku)
- sestrojil kinesiskop - předchůdce filmu/kinematografu. S jeho pomocí demonstroval
činnost srdce.
- Uznával Darwinovy objevy a zasloužil se o vznik cytologie

Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)

- politická psychologie
- pozorování politických partnerů i protivníků (rozbor Hitlerovy osobnosti – napsán pod
pseudonymem, rozebíral jeho osobnost a vliv na masy; analyzoval i jeho Mein Kampf
– sebevědomí vůdce a nesementalitu)
- hypnóza, funkce nápodoby – kdy jsme v nějaké sociální situaci, je nám vlastní dělat
něco podobného jako naše okolí

František Krejčí
- vůdčím představitelem českého pozitivismu.
- Poznat můžeme jen to, co se nám jeví ve zkušenosti.
- Duševní jevy považoval za uvědomělé reakce organismu - odmítal jak pojem duše, tak
i podvědomí a nevědomí.
- Spoluzakladatel časopisu Česká mysl – filozofické a psychologické články

BRNĚNSKÁ PSYCHOLOGICKÁ ŠKOLA

- 30. léta 20. století, krátce i po válce
- navazuje na berlínskou i lipskou školu gestalt psychologie
- zkoumání geneze psychických procesů
- Psychologie: Časopis pro teoretickou a užitou psychologii (vycházel 1935-1949)
- Základní přístup je experiment, laboratorní i sociální.

Mihajlo Rostohar (1878-1966)

- zakladatel první české psychologické laboratoře, PsÚ FF MU a brněnské psychologické
školy
- v Brně založil a redigoval časopis Psychologie
- obecná psychologie, psychologie dítěte, sociální a politická psychologie
Dílo: Studie z vývojové psychologie. Psychologie jako věda o subjektivní skutečnosti,
Psychologické základy počátečního čtení s praktickým návodem ke čtení, Dětská obrazivost
a její vývoj.

Ferdinand Kratina (1885-1944)

- čelný představitel české celostní a tvarové psychologie
- výzkumy eidetické vlohy u dětí a mládeže
- O osobnosti tvrdil, že je to neměnná struktura dědičných vloh.
Dílo: Osobnost, Typ a typologie, Psychologie

Vilém Chmelař (1892-1988)

 - empirické zkoumání pozornosti – optické/ akustické
- spoluzakladatel českého psychologického poradenství (v rámci Moravy 70 poraden pro
volbu povolání)

Ludmila Koláříková (1909-1968)

- vývojová psychologie
- vývoj zrakových představ, myšlení
- problematika psychologie stárnutí
Dílo: Psychologie dítěte. Duševní vývoj dítěte předškolního věku.

Robert Konečný (1906-1981)

- filozof, spisovatel, klinický psycholog, psychoterapeut
- za války zavřený na Špilberku, předstíral duševní nemoc a přečkal válku v léčebně

Zdeněk Matějíček (1922-2004)

- vývojová psychologie
- s MUDr. Langmeierem výzkumy psychické deprivace v dětství – díky tomu jsou známí
v Evropě
- spoluzakladatelem tzv. SOS dětských vesniček
TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE
- 4. síla v psychologii /neprosadila se/
- transpersonální, transcendentní, spirituální aspekty lidské zkušenosti, rozšířené vědomí
- 1967 A. Maslow, A. Sutiche, S. Grof… vytvářejí “novou psychologii”
- Následně je založena Asociace transpersonální psychologie, založen Kalifornský
institut transpersonální psychologie a od roku 1969 vychází Žurnál transpersonální
psychologie

Předchůdci a zdroje
William James, Carl Gustav Jung, Roberto Assagioli / humanistická psychologie,
psychedelické hnutí

William James (1842-1910)

- 1902 „Druhy náboženské zkušenosti“ - mystické zážitky, vycházel ze svých pokusů s
kysličníkem dusným a éterem
- “…naše normální bdělé vědomí – nazýváme je racionální vědomí – je jen zvláštní druh
vědomí.“

Carl Gustav Jung (1875-1961)

- archetypy, kolektivní nevědomí
- východní duchovní filozofie a náboženství
- princip synchronicity

Roberto Assagioli (1888-1974)

- psychosyntéza – transpersonálně orientovaný přístup k psychoterapii a osobnímu růstu,
zaměření spíše na kladné a konstruktivní aspekty psychiky.
- Individuální mysl je obalena semipermeabilní membránou, kterou může prosakovat
oblast širšího psychického prostředí sdíleného s ostatními lidmi.
Psychedelické hnutí
- Psychedelický: z řeckých slov psyché - duše, mysl a dêlos - manifest, zjevnost
- hnutí, které široce experimentovalo s psychoaktivními látkami: LSD, psilocybin,
meskalin…
- Albert Hofmann: LSD - mé problémové dítě

Timothy Leary (1920-1996)

- experimenty s psychoaktivními látkami (LSD, peyotl, psilocybin)
- drogy jako biochemické klíče (neutrotransmitery)
- test interpersonálních dimenzí osobnosti
- stupně vědomí: nehybné, emocionální, symbolické, somatické, senzorické, buněčné,
molekulární a mimotělní.

Charles Tart (1937)

- Změněné stavy vědomí (ASC)
o jedinec jasně cítí kvalitativní posun ve vzorcích mentálního fungování.
o ASC jsou: spánek a snění, stavy vyvolané meditací, hypnózou a stavy vyvolané
“malými” (marihuana) a “velkými” (LSD) psychedelickými drogami
- obecné charakteristiky ASC
o Změny v myšlení, narušení vnímání času a chronologie, ztráta kontroly, pocit
nesdělitelnosti
o Změny ve vyjadřování emocí, změny v obrazu těla, percepční zkreslení, pocit
obrození, hypersugestibilita
Dílo: Změněné stavy vědomí

Stanislav Grof (1931)

- holotropní dýchání
- systémy COEX (systémy kondenzované zkušenosti), perinatální prožitky (BMP)
- 4 úrovně psychiky
o smyslová bariéra o úroveň zrození a smrti
o individuální nevědomí o transpersonální zážitky
Dílo: Za hranice mozku

Kenneth Wilber (1949)

- integrální psychologie
- 1973 “Spektrum vědomí” – snaha o sjednocení přístupů východní a západní filozofie a
psychologie
- 2000 “Teorie všeho”

Kritika transpersonální psychologie

- příliš pozitivní náhled na lidskou psychiku
- chabé vědecké základy – nedostatek empirických důkazů
- propojení s náboženstvím a mysticismem