5.

Barokní filosofie
 17st. a 1.pol. 18st.
 důraz na rozum
 buržoazní revoluce
 oslabována teologie
 změny ve společnosti – revoluce
 řada filosofů jsou matematici
 rozvoj věd – hl. matematika
 vliv matematiky na filosofii:
o 1. systematičnost
o 2. vyváženost a přehlednost
 filosofie se rozděluje podle gnoseologických hledisek:
o racionalismus – důraz na rozum (Descartes, Spinoza, Leibniz)
o empirismus – důraz na zkušenost, navazuje na Francise Bacona (John Locke,
Berkeley, Hume)
 empirici – vědomí člověka při narození = tabula rasa – nepopsaná deska (Locke)
o poznatky získám zkušenostním poznáním

PORENESANČNÍ SYSTÉMY:

1. RENE DESCARTES – (Cartesius)  carteasiánství

 jezuitská kolej
 dílo Rozprava o metodě
 ,,Nebudu hledat žádnou jinou vědu, jen tu ve mně.“
 voják (30.letá válka)
 obával se inkvizicí
 filosofem se stal, když měl opakované vize
FILOSOFIE:
 chtěl filosofii vyvést z temna
 hledá pevný základ
 ,,Jestliže pochybuji, pak myslím. Jestliže myslím, pak jsem.“
 do 17.st. filosofie hledala základ jsoucna – ontologická otázka
 u Decarta zlom  nejdříve dává gnoseologickou otázku, až pak ontologickou

GNOZEOLOGIE:
 smyslové poznání může klamat, je neúplné  příklon k racionalismu

ONTOLOGIE:
 ve spise – Meditace o první filosofii
 zakladatel dualismu = 2 na sobě nezávislé substance tvořící jsoucno
o duchovní (RES COGITANS) – znak: myšlení
o hmotná (RES EXTENSA) – znak: rozlehlost
 př.: hmoty – geometrická tělesa i zvířata

 BŮH STOJÍ NAD SUBSTANCEMI – nebyl nikým stvořen, má smysl v sobě

1
 OCCASIO = příležitost
o člověk – propojení hmotné a duchovní substance
o Decartes – staví ducha nad tělo
o tělo má dát příležitost (OCCASIO) duchu
  směr okkasionalismus (pozdní renesance) = to propojení
uskutečnil Bůh

 současník Komenského
o Komenský = stoupenec univerzalismu – celostní humanistické myšlení,
harmonie ve všem, příroda = vzor

 Decartes = stoupenec partikularismu – člověk je nad přírodou duchem

2. BARUCH SPINOZA
 holandský myslitel
 židovská rodina  označen za kacíře pro své názory (pronásledován)
 dílo:
o ETIKA VYLOŽENÁ ZPŮSOBEM UŽÍVANÝM V GEOMETRII
 záliba v matematice, snaha dát filosofii matematickou jednoznačnost
GNOZEOLOGIE = rozum
ONTOLOGIE = stoupenec monismu
o 1 jediná substance (základ)  Bůh = příroda – pantheismus
o inspirován Gordanem Brunem
o opak substance = modus  vše, co je podmíněno (stvořená příroda)

ETIKA
 cíl = štěstí
 předpoklad – svoboda
 boje mezi pudy, city – rozum má v tom udělat pořádek

 STÁT
 pro člověka důležitý, vede k rozumnému životu
 prostor pro svobodu názorů  inspiroval osvícenství

3. GOTTFRIED W. LEIBNIZ
 německý filosof a matematik
 žádal o sjednocení křesťanských zemí Evropy
 dílo:
o MONADOLOGIE
o NOVÁ SOUSTAVA PŘÍRODY
 GNOZEOLOGIE = rozum
ONTOLOGIE:
o nekonečně mnoho substancí  pluralismus
o monády – bodové prazáklady jsoucna
 silové body

2
  oduševnělé
 individuální (2 nejsou stejné)
 každá monáda má vlastnosti, které ji harmonizují s ostatními
 teorie předzjednané harmonie – předem daná od Boha
o harmonie = základ světa
o proč je tu tolik zla?  zlo vyplývá z konečnosti (nedokonalost člověka)
 součet zla ve světě je menší než součet dobra

 pojetí monád ovlivněno teorií Kusánského (MIKROKOSMOS, MAKROKOSMOS)

 MONÁDY TVOŘÍ STUPNICI (hierarchie)
o od nejnižšího (neživá příroda př. kámen), přes zvířata, lidi  nejvyšší – BŮH
 monády mohou měnit jen sami sebe – změny jsou v nich zahrnuté

EMPIRISMUS = filosofie zkušenosti, typické pro Anglii

 JOHN LOCKE, GEORGE BERKELEY, DAVID HUME

1.JOHN LOCKE
o Anglický lékař, právník a filozof
o zažil občanskou válku a popravu Karla I.
o studoval chemii a medicínu
o Stoupencem sensualismu a emipirismu
o pro své názory musel odejít do Nizozemí
o do vlasti se vrací až po revoluci ( Vilém Oranžský)

 dílo: ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU – proti Decartovi a racionalismu

o vědomí člověka je při narození nepopsaný list papíru  TABULA RASA
 veškeré poznání je získané  senzualismus
o ,,Nic není v mysli, co neprošlo smysly.“
 základem poznání je zkušenost:
o vnější = získáváme smysly
o vnitřní = získáváme z vnitra cítění, chtění, sebereflekce
 vnímáme duchovní obrazy (ideje), ale ne věci samotné

 dílo: DVĚ POJEDNÁNÍ O VLÁDĚ

 vychází z teorie společenské smlouvy (první Hobbes, Locke, Rousseau) a přirozeného práva
o rozdíl mezi Lockem a Hobbsem:
o Hobbes – absolutismus, Locke – konstituční monarchie
 LOCKE – panovník musí dodržovat přirozené právo, zákony, ale nemá je vyhlašovat
o pokud panovník nedodržuje  můžou lidé smlouvu vypovědět (svrhnout)
o ovlivnilo francouzskou revoluci

2.GEORGE BERKELEY
 zastával biskupský úřad
 obával se rostoucího ATEISMU

3
  odmítá materialismus, popírá existenci hmoty
o hmotné věci jsou výmyslem filosofie, jen o idejích můžeme říci, že jsou
 ,,Být, znamená být vnímán.“
o když říkáme, že něco existuje, konstatujeme, že to máme ve vědomí
o jsou-li věci vnímány, musí být někdo, kdo vnímá  představa sebe samého
o věci, ale existují, i když je nevnímáme – musí existovat někdo, kdo vnímá vše  BŮH
 ovlivnil subjektivní idealismus – mysl člověka vytváří svět

3.DAVID HUME
 Skotsko
 Dílo: ZKOUMÁNÍ O LIDSKÉM ROZUMU a ZKOUMÁNÍ O ZÁSADÁCH MRAVNOSTI
 Představitel skepticismu
o pochybování – nic nemůžu poznat – ani sebe, ani svět
o ,,Vše je jen plynutí představ.“
 lidské poznání:
o dojmy (imprese) – impresionismus (2. pol. 19. stol.) – prostřednictvím smyslových
orgánů
o ideje – vzpomínky – získáváme z dojmů – ohraničené poznání

 nahrazuje příčinnost (kauzalita)  pravděpodobností

o co se stane obvykle, nemusí se stát příště

OSVÍCENSTVÍ=
 myšlenkový proud, doprovází formování společnosti v 18st.
 čerpá z renesance a mechanicky chápané přírodověda (Decartes, Newton)
 základní znaky:
o důraz na rozum (boj světla proti tmářství), snaží se vše pojmenovávat otevřeně
o tendence vysvětlovat jevy mechanicky
o svoboda, demokracie, tolerance
o přesvědčeny o nevyhnutelnosti pokroku

CH. L. MONTESQUIEU
dílo:

 1. Perské listy = kritizoval poměry ve Francii, srovnává s východní despocií, doporučuje

navštívit Anglii (dobrá náboženská situace a politická svobody)
 2. Duch zákonů = vychází z Locka (zákonodárná, výkonná)
o Montesquieu přidává moc soudní
o vladař musí být vázán zákonem, kritizuje absolutní stát  ideál = konstituční
monarchie

VOLTAIRE
 nenapsal systematické filosofické dílo, ale představuje vrchol osvícenského myšlení
 Proti náboženskému fanatismu
 Bývá mu vytýkán ateismus, ale on sám sebe označil za deistu

4
 o deismus = Bůh svět na začátku stvořil, ale dál do něj nezasahuje
 přispíval do Encyklopedie
 spisy (téměř 100 svazků):
1. Filosofické listy o Angličanech = staví proti sobě poměry v Anglii a Francii —>
musel urpchnout, hrozila mu kůli tomuto dílu bastila?
2. Esej o mravech a duchů národům
 důsledek  vyhoštěn z Francie
 Právní tématika
o 3. ENCYKLOPEDIE ČILI RACIONÁLNÍ SLOVNÍK VĚD, UMĚNÍ A ŘEMESEL
 vytvořil vlastní 4. Filosofický slovník
 ve stáří spis 5. Pojednání o snášenlivosti = vystoupil proti křesťanskému náboženství a církvi
o heslo: ,,Rozdrťte hanebníci (církev)“
 POLITIKA = stoupenec postupné změny, ne radikálního převratu, vyjadřoval se k ní málo

JEAN JACQUE ROUSSEAU

 vymyká se od racionálního zaměření
 na 1. místě je pro něj CIT a VŮLE
o ovlivnil tím iracionalismus (19st.) = svět je poznatelný vůlí, citem a intuicí
(Schopenhauer, Nietzsche)
o Inspiroval romantismus
 dílo:
1. ROZPRAVA O VĚDÁCH A UMĚNÍCH
o otázka: Přispěl pokrok věd a umění ke zlepšení mravů?  odpověď negativní:
 pokrok vědy umění potlačuje citlivost a citovost člověka  úpadek lidskosti
o ,,Všechno je dobré, co vešlo z rukou původce světa, všechno se kazí pod rukama
lidskýma.“
o řešení návrat k původnímu stavu  návrat k přírodě  rovnost všech

2. ROZPRAVA O PŮVODU A ZÁKLADECH NEROVNOSTI MEZI LIDMI

 společnost postavená na nerovnosti:
nerovnost:
 1. přirozená (pohlaví, tělesná konstrukce, stáří, schopnosti)
 2. politická (mravní) – vzniká kvůli lidem, každý má jiné vlastnictví
(půdu)
 rozdělení společnosti na vládce a ovládané
 nerovnost může být odstraněna revolucí

3. O SPOLEČENSKÉ SMLOUVĚ
 lidé se vzdají části svých práv ve prospěch celku  vznik státu
 volnost, rovnost, bratrství  přebrána podstata pro ústavu francouzské republiky
4. EMIL
 výchova

ENCYKLOPEDISTÉ

5
  ti, kteří přispívají do díla Encyklopedie (racionální slovník věd, umění a řemesel)
 encykleios – v kruhu + paidea – vzdělání
 př.: DENIS DIDEROT

MECHANICKÝ MATERIALISMUS
 vše je určováno nemnoha přírodními zákony
 existují rozdíly mezi přírodními a společenskými jevy – dáno složitostí systému
 člověka berou jako stroj
 základ hmota  myšlení produkt hmoty
o  REDUKCIONISMUS

IMMANUEL KANT
 jeho rodina patřila k pietistům (směr pocházející z protestantismu)
 narodil se v Královci – východní Prusko
 studoval gymnázium
 titul docenta
 koncem 18st. – jeho filosofie = oficiální filosofie na německých univerzitách
 zákaz vyjadřování k náboženství
 zemřel po nemoci – jeho pohřeb hodně slavnostní

DÍLO:

 3 období:
o 1. předkritické – přírodovědné studie, vliv Newtona
 dílo: Obecné dějiny přírody a teorie nebes
 teorie o vzniku vesmíru a mlhoviny – Kant – Laplaceova teorie

o 2. kritické – formuloval základní filosofické otázky (3):

 Co můžeme vědět? Jak se máme chovat? V co máme věřit?
 Co je člověk? 
 člověk = bytost:
 myslící  teoretická – dílo: Kritika čistého rozumu
 chtějící  etická – dílo: Kritika praktického rozumu
 cítící  estetická – dílo: Kritika soudnosti

 dílo: Náboženství v mezích pouhého rozumu

o 3. pokritické

FILOSOFIE

 zlatá střední cesta – kompromis mezi racionalismem a empirismem

6
  transcendentální idealismus =
 můžeme poznat jevy, ale ne věci o sobě (mimo nás)
 jevy = projevy reality, která se před námi skrývá – nezávislé

 2 druhy poznání:
o 1. APRIORI – dáno předem – rozumové, předzkušenostní
 vnímání prostoru a času
 myšlenkové kategorie (12) – v nás, př. možnost, příčina
 schopnost syntézy (spojování) – spojovat smyslové údaje = APERCEPCE
 výsledkem syntézy jsou soudy:
 analytické – vysvětlovací (př. koule je kulatá)
 syntetické – rozšiřující (př. koule je zlatá)

o 2. APOSTERIORI – poznání dodatečné, založeno na zkušenosti

 zkušenostní poznání je ohraničené (těmi jevy)
 náš rozum má určité meze, které nelze překročit
 věci nevysvětlitelné rozumem = APORIE (transcendentální dialektika)
 př.:
o 1. idea duše (smrtelnost duše)
o 2. idea světa (konečnost/nekonečnost vesmíru)
o 3. idea Boha (existence/neexistence)
 ANTINOMIE = spor mezi 2 větami, které jsou opřené o stejně platné důkazy

VZTAH K NÁBOŽENSTVÍ

 přesvědčen o existenci Boha, ale říká, že nemusí být nutně dokázána

 věřit lze pouze na základě víry

ETIKA

 podle něj nejdůležitější

 Bůh je nutným předpokladem k existenci morálky
 dílo: Kritika praktického rozumu
 důležitá je svoboda rozhodování (řízení se rozumem)
 2 typy morálky:
o 1. autonomní – z vnitřního přesvědčení
o 2. heteronomní – tlak okolí

 IMPERATIVY (příkazy):
o 1. kategorický
 ,,Jednej podle té maximy (zásady) u níž můžeš zároveň chtít, aby se stala
obecně platným zákonem“
o 2. praktický

7
  ,,Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého
druhého, vždy zároveň jako účel, nikoliv jako prostředek“
o člověk má být účel, nikoli prostředek

 ovlivnil pozitivismus, německou idealistickou filosofii

 vychází z něj novokantovství a femenologie