Osnova k maturitnmu okruhu .

37
Renesann a novovk filosofie
1. Filosofie v obdob renesance asov zaazen a obecn charakteristika epochy
a. Prodovdn vtev renesann filosofie Kopernk, Bruno, Galilei, Kusnsk, Kepler.
b. Spoleensk koncepce renesann filosofie F. Bacon, T. Campanella, H. Grotius, T. More, N.
Machiavelliho osoba vladae, T. Hobbes
2. Gnoseologick problematika novovk filosofie obecn charakteristika + vysvtlit pojmy empirismus a racionalismus
a. novovk empirismus J. Locke, D. Hume, G. Berkeley, F, Bacon.
b. novovk racionalismus Descartes, Spinoza, Leibniz
RENESANN FILOSOFIE
(14.) 15. - 16. stolet
"rinascita" = znovuzrozen (antiky)
Obecn charakteristika

prvn nznaky ren. mylen - ji v pozdn scholastice

charakteristick rysy:
o humanismus - mylenkov proud potku novovku kladouc do stedu zjmu lovka - projevuje se

zejmna v literatue a umn (Petrarca, Bocaccio)

o nvrat k antickm hodnotm (renesann osobnost - veumlec)
o draz na individualitu lovka
o svtskost - ivot nen jen pprava na vnost, ale m vlastn cenu
o draz na rozum a zkuenost v procesu poznn
o zmny v hospodskm ivot
o nov vynlezy (knihtisk, kompas)
o kompas umooval plavbu po svtovch moch a otevel tak vk zmoskch objev
o steln prach otslo vldnoucm postavenm rytstva ve stedovkm du spolenosti a
zahjilo zmny ve spoleensk struktue
o knihtisk (1450 - Johannes Gutenberg) zrove s rozenm levnjho papru, nahrazujcm drah
pergamen, vytvoil pedpoklady pro nebvale irok psoben duchovnho pohybu
o zmosk objevy (objeven Ameriky, nov cesta do Indie, obeplut Zem)
Navazuje se na fil. tradici Platna a Aristotela. Ve Florencii znovu-zaloena Platnsk akademie.
platnsk tradice
aristotelovsk tradice
Plthn (Georgios Gemistos) podporovn rodem Medici,
Pietro Pomponazzi mylenka smrteln due
Pico de la Mirandola

Spoleenskovdn koncepce renesann filosofie

Niccolo MACHIAVELLI (1469 - 1527)

dlo: "Vlada", Mandragora

italsk diplomat, politik, spisovatel, historik

Florenan - propagtor republiky a pevn ruky panovnka (absolutismu)

clem M. dla sjednocen rozttn Itlie pod vedenm Florencie

zkladnm motivem politickho jednn je touha po moci a majetku

k, e lid potebuje v ele silnho a obratnho panovnka, protoe se neum sm spravovat

je pesvden, e spch ospravedluje zpsob., jakm ho bylo dosaeno a e "el svt prostedky"

vlada se d svobodnou vl, pol. morlka je nezvisl na mor. nb. nebo opan

nejvy ctnost - tzv. virt - schopnost jednn osvobozen od morlnho hodnocen (bez emoc)
Thomas MORE (1478 - 1535)

vychovatel/rdce a kancl Jindicha VIII.

byl popraven

dlo: "Utopia" (ostrovn stt) popisuje vizi idelnho ostrovnho sttu sttu obsahujc prvky socialistickho
uspodn spolenosti

stavl se proti soukrommu vlastnictv

hl. mylenka zalona na spolen vrob, kde nejsou vrazn spoleensk rozdly

kad prvo na vzdln a zaopaten ve st

stt vedou uenci

Thomaso Campanella

dlo: Slunen stt (inspirace Platnovskm idelnm sttem, utopistick dlo popisujc ideln stt, forma vldy teokracie - stt je zen moudrmi knmi, zen crkv, prvky soc. sttu)
o kritizuje pomry v Evrop (ddinost monarchie, atd.)
o postaven na socilnch principech
o spolen vlastnictv (bez penz/sobectv)
o rovnost lid, stejnokroje
o minimum zkon vystavench na veejnm mst

Hugo Grotius (1583 - 1655)

dlo: "3 knihy O prvu vlenm a mrovm"

o tvrce mezinrodnho prva
o prvo je nad sttem
o jeden z 1. pedstavitel pol. geografie

pedstavitel pirozenoprvn teorie - vedle bo vle existuje pirozen prvo (ius naturale) - vyplv z lidsk
pirozenosti a je zdrojem zkon

prvotn prameny: 3 druhy prva:

a. bosk - zjeven
b. pirozen (ius naturale) - pramenem lovk, je dokonal
c. pozitivn, historick (ius voluntare) - v psemn podob, nedokonal (protoe sepsno lovkem), stanoven
nkm- panovnkem

Francis Bacon

syn sttnho ednka - doshl vysokho postaven (baron z Verulamu)

zdrazoval empirii (zkuenost) proti dedukci (od zvru k dkazm) stav induktivn metodu poznn (od
dlch poznatk k zvrm)

odmtal pedsudky a crkevn dogmata, opral se pouze o fakta

zakladatel novovkho empirismu

metodami vdeckho poznn se vnuje v dle ,,Novm Organon (1625)

Hledal sprvnou metodu poznn => m dv fze
1) destruktivn: oitn se od pedsudk, omyl- tzv. idol - nauka o idolech => jaksi pekky objektivnho
poznn, rozliuje:
a. idoly rodu obsahuj vechny omyly, k nim ns svd lidsk povaha jako takov. Badatel by ml bt nedviv
vi vem argumentm, kter mu pipadaj snadno pochopiteln.
maj vichni lid, stavj ke svtu kiv zrcadlo svho omezenho smyslovho a racionlnho poznn, ve
pomuj svm lovm mtkem (antropologismus)
b. idoly jeskyn souvisejc s individualitou lovka jsou dny osobnmi vlohami, sklony, zlibami a vchovou
c. idoly trit (nejkodlivj), pochzej ze patnho vbru a pouvn slov (uvme v dialogu slova, kterm
rozumme kad po svm)
d. idoly divadla jsou nkter obrazy svta, nap. ve filozofickch systmech povaujeme za absolutn pravdiv,
ani je kriticky analyzujeme (chyby penen z generace na generaci - star systmy pijmny z tradice jako
bezchybn, akoliv pravda me bt pln jin)
2) konstruktivn - po pekonn vech idol se pokusme o pravdiv poznn, kter je dle Bacona mon pouze
pomoc indukce = z jednotlivch premis utvome obecn zvr

dlo ,,Nov Atlantida

projekt idelnho utopickho sttu, kter je zen vdci ke zlepen praktickho ivota (technokracie)
mluv o bjnm ostrov, kde vldnou vdci, kte dovedou produ pizpsobit potebm lovka, bez penz a
majetku
kritizoval pomry ve sv zemi a sv dob

Prodn koncepce renesann filosofie

v renesanci dochz k velkmu rozmachu prodnch vd => mezi nimi astronomie

stedovk zastval nzor geocentrismu => zem je stedem vesmru. Vychz z Ptolemaiova nzoru, e zem
uzavena v ern kouli
renesance se obrac k heliocentrismu - Slunce je stedem
Mikul KUSNSK (1401 1464)

kardinl, platonik, Nmec

snaha o sblen V a Z nboenstv

Bh stvoil svt na zklad matematickch princip M je pro filosofii proto nezbytn

vesmr je nekonen pmka je krunice o nekone. polomru

hovoil o pohybu Zem jet ped Kopernkem

Mikul KOPERNK (1473 1529)

polsk rodk

jeho nzory narely na odpor crkve.

vestrann osobnost renesannho obdob - zastval bhem ivota adu vysokch funkc, zastupoval i biskupa

1. propagtor mylenky heliocentrismu - Zem nen stedem vesmru, obh po krunici okolo Slunce

sfe stlic pisuzoval klid, Zemi denn rotaci kolem osy. Byl mnn, e za sfrou nen zhola nic - vesmr je
konen
vechen pozorovan pohyb Slunce nepslu jemu sammu, nbr je dsledkem rotace Zem a jejho pohybu po
kruhov drze kolem Slunce
bez Kopernka by nebyly objeveny ani Keplerovy zkony, ani gravitan teorie

Giordano BRUNO
DLO: O pin, principu a jednom

italsk myslitel, dominikn - opustil d a proel celou Evropou (1588 v rudolfnsk Praze).

tvrce panteistick prodn filozofie (Bh je prostoupen vm -rozptlen v nekonenm svt), j vyvrcholilo
renesann mylen.

spory s crkv vyvrcholily o dlouhm vznn uplenm v r. 1600 za sv nzory v m v rmci inkvizinho
soudu.

domyslil a korigoval Kopernkv heliocentrismus (ani Slunce nen absolutnm stedem vesmru).

Svt chpal jako nekonenou a nezmrnou dynamickou jednotu, jeho zkladem je tzv. Jedno" jako pina
veho, kter zrove obsahuje monost veho

stavebnmi kameny jsou mondy (pro Ma je to bod, pro Fy je to atom) (O pin, principu a jednom)

prosazuje mylenku neexistence stedu vesmru - vesmr = universum - je iv organismus, nekonen,

vn - smrteln jsou pouze jedinci a jednotl. vci

v univerzu vidl nezmrnou nekonenost s bezpotem slunc, hvzd a svt

Jestlie vesmr nem dn sted, me bt sted v kadm z ns.
Ovlivnil etn myslitele, nap. B. Spinozu, G. W. Leibnize,

Johannes KEPLER (1571 1630)

(Ubi materia, ibi geometria)
Kde je ltka, tam je matematika

nmeck matematik, astrolog a astronom

cel svj ivot byl Johannes Kepler velmi nboensky zaloen - ve svch dlech se asto odvolv na Boha.

psob tak v Praze v roce 1600, aby se stal asistentem Tycho de Brahe. V roce 1601 Kepler zaujal po smrti
Tycho de Brahe pozici csaskho matematika a astrologa na dvoe csae Rudolfa II.

formuloval tzv. Keplerovy zkony, ktermi se d pohyb planet (celkem 3 zkony)

nap. prvn Keplerv zkon - planety se pohybuj kolem Slunce po elipsch, kter jsou mlo odlin od krunic,
v jejich spolenm ohnisku je Slunce.

Galileo GALILEI (1564 1642)

dlo: Dialogo (1632) - pape Urban VIII. zakzal - je psno formou rozhovoru zastnce Aristotelova pohledu na vesmr
(aristotelsko-ptolemaiovsk) a pohledu kopernkovskho.

italsk matematik, astronom, rodk z italsk Pisy, pot il ve Florencii, Padov

zdokonalil dalekohled - v Bentkch pedstavil svj vylepen dalekohled - s osminsobnm zvtenm.
Pedpokldal jeho komern a vojensk vyuit. Galileo Galilei ale tak svj dalekohled obrtil smrem k obloze.

pozdji postavil dalekohled s ticetinsobnm zvtenm, pomoc kterho uskutenil mnoho vznamnch
pozorovn

gravitace - ze znm ikm ve Galilei hzel kameny o nestejn hmotnosti, aby vyvrtil mylnou pedstavu o
tom, e t pedmty padaj rychleji

Inkvizice - kvli svm nzorm se dostal do sporu s crkv. Byl zastncem heliocentrickch Kopernkovch tez.
V jnu 1632 dostal Galilei pedvoln ped inkvizici.

V noru 1633 Galilei pijd do ma, kde je uvznn v budov soudu a vyslchn. V ervnu 1633 Galilei psemn
odvolal sv uen a v prosinci 1633 mu byl umonn nvrat do Florencie do domcho vzen.

Ped inkvizinm soudem Galilei sv uen odvolal, ale jeho ren "A pece se to" je dostaten znm.

NOVOVK

FILOZOFIE

(17.- pol.18.stolet)

tce asov vymeziteln, v tomto obdob pokrauj urit tendence z renesance (vymann se z podru
teologie, draz kladen na lovka a produ, rozum)
rozvoj vd a filozofie, rostouc vliv matematiky (matematika jako exaktn vda byla vrcholem poznn,
protoe je nezpochybniteln, proto taky ada filosof byla zrove matematiky)
na potku novovku stoj 2 hlavn mylenkov proudy a maj spolen to, e jsou oba kritick ke scholastick
tradici a chtj zlepit stav vdn:
o racionalismus
o empirismus
do poped se stav filosofick disciplna jmnem gnozeologie - nauka o poznn, stedn otzky jsou: Jak
poznvme? Co ns pivede k pravdivmu poznn?
snaha nalzt univerzln, vdy platn vchodisko, kter ns dovede k pravdivmu poznn a bude
nezpochybniteln

EMPIRISMUS

empiria = zkuenost, mylenkov smr

rozvj se na britskch ostrovech
filosofick proud, poznn vychz ze zkuenosti vznam rozumu je druhotn a je zmenovn (omyly vznikaj
innost rozumu, kdy chybn interpretujeme smyslov poznn)
empirikov tvrd, e lid se rod jako tabula rasa = przdn tabule (nepopsan list v knize) - pomoc zkuenost
poznvme svt
zkladn metodou je indukce - nejprve posbrm konkrtn fakta a pot si utvom obecn nzor
sensualismus = radikln proud empirismu (zkuenost je vytvoena hlavn smysly)

RACIONALISMUS

ratio = rozum, jedin, rozhodujc a nejvy zdroj poznn je rozum

poznn vychz z rozumu - lovk je rozumov, myslc bytost

smysly povauj za zdroj klamu, proto se lovk m dit jen pravidly rozumu

vznik v Evrop v 17. a 18. stolet

vzor vidli v matematice a v dedukci - racionln vahy

hlavn pedstavitel: Ren Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibniz (Evropa)

Rozdly mezi racionalismem a empirismem:
1) empirismus k, e rozum je pasivn, pouze analyzuje prci smyslovch orgn
naopak racionalismus tvrd, e zkuenost poskytuje pouze beztvar data a rozum to zpracovv a dv tomu
formu
2) empirismus k, e lovk se rod jako tabula rasa
naopak racionalismus tvrd, e lovk se u rod s pedem vrozenmi principy, dle kterch poznv svt a me
tdit smyslov data - rozum pedchz data

ANGLICK EMPIRICK VTEV

(FILOZOFIE ZKUENOSTI)

JOHN LOCKE (1632-1704)

velmi vlivn filosof, lka, politik

zastval funkce ve sttnch adech, v dob politickho zvratu byl v exilu v Holandsku, nakonec se vak vrac zpt
do Anglie, kde vak zhy umr

povaovn za vrcholnho pedstavitele empirismu

dlo: ,,Esej o lidskm rozumu

tabula rasa = to jest lovk dle Johna Locka - ist deska, nepopsan list, przdn sekret

kad lovk se rod jako nepopsan list nebo przdn sekret, postupn se seznamujeme s vcmi, ideje se
ukldaj v pamti a dostvaj jmna, vdom se utv postupn, tak jako poznvme svt (ve je vsledkem
zkuenosti - popr vrozen principy - ideje)

jeho nejslavnj vrok: Nic nen v rozumu, co dve nebylo ve smyslech.

bez smysl by rozum nemohl pracovat, jak me rozum pracovat, pokud to smysly jet nepoznaly?

dokazuje to na dtech, i postiench lidech

proces poznn: cel obsah vdn = ideje (jednoduch a sloen)

jednoduch ideje
o nejjednodu elementy naeho mylen zskvme je z:

vnj zkuenosti (tzv. sensation) => pomoc poitk odrme okoln svt

vnitn zkuenosti (tzv. reflection/reflexe) => vdom se obrac samo k sob

sloen ideje
o kombinacemi jednoduchch vznikaj v rozumu (jako slova z psmen)
o vytv nae mylen, nejsou ale u pmm odrazem svta

nzory na stt a prvo: ,,Dv pojednn o vld

byl kritikem absolutismu a despotismu veho druhu, formuloval zsady politickho liberalismu vsledkem
smlouvy je konstitun monarchie

tvrd, e stt vznikl na zklad dohody mezi lidmi - smluvn stt, nepsan dohoda (o tom, e by lid mli zaloit
politickou spolenost, tak aby chrnila vlastnictv a zjmy lid, v ppad poteby trestat pestupky, piem byl
vylouen soukrom soud)
pokud panovnk nedodruje prva a svobody lid, tak lid m prvo panovnka svrhnout
navzali na to osvcenci bhem Velk francouzsk revoluce

GEORGE BERKELEY (1684 1753)

irsk myslitel, teolog, povolnm angliknsk duchovn, subjektivn idealista, empirik

aplikoval Newtonovy zkony na spolenost: spolenost je pr ovldan dvojic mechanickch sil odstedivou a
dostedivou
dlo: ,,Pojednn o zkladech lidskho poznn - gnozeologick spis

navzal na Lockv empirismus (kritizuje Locka - nen dvod oddlovat ideje, vechny vjemy jsou subjektivn)

odmt nedslednosti v Lockov systmu ( ten rozdloval primrn a sekundrn kvality)

prohlsil, e bt znamen bt vnmn (,,Esse est percipi), nebo hmotu (ve smyslu obecnho pojmu)
nememe vnmat
ve co vnmme je pouze fenomn naeho vdom (tzv. stav naeho ducha) - vci nemaj objektivn existenci =>
je to pouze suma poitk v naem vdom
kdy tvrdme, e nco existuje, tak nanejv kme, e to mme ve vdom - aby vbec nco zaalo existovat,
mus to bt vnmno, pociovno, provno jednm, vce nebo vemi lidmi, ppadn Bohem jako posledn instanc
(Bh zaruuje existenci vc, i kdy ty urit vci v uritm okamiku zrovna nikdo nevnm)
tvrd, e vechna tlesa jsou pouhmi kombinacemi naich vjem
solipsismus = je tvrzen, e cel svt je pouze mou pedstavou, reln existuji pouze j sm; solus = jedin, ipse
= sm.
Berkeley, ale k, ikdy m nikdo nevnm , tak m vnm Bh

David Hume (1711 1776)

skotsk filozof, historik, zavril britsk empirismus svm sensualismem

navazuje na Locka
dlo: ,,Djiny Anglie - stal se z toho naprost bestseller
dlo: ,,Pojednn o lidsk pirozenosti

tvrd, e zkuenost je n duevn stav

rozliuje:
o dojmy neboli imprese - siln a sv smyslov vjemy (bezprostedn iv vjemy kdy prv vidme a
slyme)
o pedstavy neboli ideje = ideje jsou otisky pvodnch impres, kter se vyskytuj v pamti, jsou mn
intenzivn ne imprese a mn iv a nepesnj.
Hume tvrd, e ve o em uvaujeme mus naped zat nae smysly - pravdiv jsou pouze poznatky, kter zskme
z impres). k, e sdruovn ili asociace pedstav probh temi zpsoby:
1. podle podobnosti (odlinosti)
2. podle prostorov a asov sounleitosti
3. jako pina a inek
-

pedstavitel agnosticismu => o byt neho objektivnho mimo poitky a vjemy nezle pr uvaovat
cel poznn tak redukuje na dl fakta => proto odmt obecnost, a tedy i pojem substance
vda me nae smyslov zkuenosti pouze popisovat, tdit a systematizovat

RACIONALISTICK

VTEV

REN DESCARTES (1596-1650)

latinsky Cartesius (proto se nkdy k kartezinsk filosofie)

byl lechtickho pvodu, studoval u jezuit

je povaovn za zakladatele racionalismu

francouzsk filosof a vdec, zabvajc se matematikou a fyzikou (nkdy se mu t k otec modern

matematiky)

skoro a tragikomick konec jeho ivota, byl pozvn na dvr krlovny Kristny (ve vdsku), byla mu tam stle
hrozn zima, a dostal zpal plic a umel

filosofie mla zskat jistotu geometrick metody a vdy

dlo::
,,Rozprava o metod
,,Meditace o prvn filosofii (= metafyzice)

,,Jedin jistota jsou pochyby. ,,Jestlie pochybuji, myslm. ,,Jestlie myslm, tedy jsem. (,,Cogito,
ergo sum.)
chtl najt posledn bod, kam a lovk ve svm pochybovn me dojt, tzn. do mst, kde u nejde nic
zpochybnit a tak doel ke svmu slavnmu vroku
pedstavitel tzv. metodick skepse => jedin jistota v naem poznn => pochybovn - jedin, o em nelze
pochybovat, je to, e pochybuji => myslm

Descartv dualismus
pedstavitel dualismu => podstatu svta tvo na sob nezvisl 2 substance (ob tvo bh => stoj nad nimi)

RES COGITANS => myslc substance (duch) - atributem (vlastnost) tto substance je mylen

RES EXTENSA => rozprostrann substance (hmota) - hmotn substance se rozkld v prostoru, jejm
atributem je rozlehlost, proto existenci tto substance vyjaduj pojmy geometrie, hmotou jsou tedy jen
prostorov

dualismus komplikuje otzka, jak dochz k propojen obou substanc v lovku, odpov franc.materialist je, e
lovk je sloit stroj)

BARUCH SPINOZA (1632 1677)

nejvznamnj holandsk myslitel

pro jeho nezvisl mylen ho proklela cel idovsk obec a pronsledoval ho posmch

ovlivnn R. Descartesem, byl racionalista - lovk je od prody rozumov bytost

dlo: ,,Etika geometricky vyloen (vydno posmrtn, tvoil do uplku z obavy inkvizice)

Spinoza narozdl od Descartesa tvrd, e substance je pouze jedna = monismus

substance je nekonen, neomezen a je v podstat vm, nemohou bt 2, protoe by se navzjem omezovaly a
nemohly by tak bt absolutn
o jedin substance m vak 2 znaky:
1. mylen
2. rozlehlost = msto v ase a prostoru

byl pesvden, stejn jako Descartes, e filosofie mus mt matematickou jednoznanost

byl zastnce mylenky panteismu = Bh je obsaen ve vem (substance = Bh = proda)
Spinoza ztotouje Boha a produ (substance m splvat s Bohem i s prodou)

Spinozova etika: determinismus - ve ve svt je nutn, nenahodil, pedem ureno a lovk nem
monost volby: Svoboda je poznan nutnost. (rozum uspodv pudy a vn)
avak i v determinismu m lovk monost volby, rozumem pochopm, e je tu njak d a
pizpsobm se tomu: ,,lovk je jako kmen vren do nebes, kter si mysl, e m monost volby, ale je pedem
dno, jak polet. Dleit vak je, e si uvdom, jak tomu ve skutenosti je (spadne na zem) a v tom je
svobodn.

dlo: Politicko-teologick traktt

poloil zklady vdeck kritiky Bible - Bible nebyla zjevena pouze vyvolenm, ale vem
psmo svat m dvoj vklad

povrch => uren irokm masm

hloubka => uren filosofm

GOTTFRIED WILLHELM LEIBNIZ (1646 1716)

ovldal tm vechny vdy (polyhistor) a dospl k pozoruhodnm vsledkm a objevm

filosofii vyloil v dle: ,,Monadologie

zamuje se na ontologii

pedstavitel pluralismu => nekonen mnostv prvotnch substanc - tzv. mond - mondy
nejmen duchovn podstaty (duchovn atomy)

mohou bt chpny jako

body => zkladem jsou bodov substance

due => substance jsou oduevnl, nejni mondy, sen nebo ommen

sly => tleso je komplex bodovch silovch center

individua => neexistuj dv stejn mondy

harmonick uspodn svta je dsledkem tzv. pedzjednan harmonie => princip, kad
monda je pi svm stvoen vybavena od boha => maj tak sv nezastupiteln msto a posln
dlo: Teodicea

bh stvoil nejlep a nejdokonalej z monch svt - jinak by to odporovalo jeho vemohoucnosti a

vevdoucnosti
otzka zla a dobra
3 druhy zla

fyzick => z utrpen a bolesti lovka

metafyzick => konenost naeho svta

mravn (morln) => z lidsk nedokonalost, nutnosti chybovat a heit

jen Bh je nekonen a dokonal
je pesvden, e souet zla ve svt je men ne souet dobra, e z monch svt vybral Bh ten nejlep