Evropské dějiny 1648-1789

Symbolické mezníky „užšího“ raného novověku

1648
- Politický mezník (přinesl změnu politického systému a chápání třicetileté války;
konflikty soustátí; vznikají fakt legitimní státy? – jen oni tam mohou vynucovat
zákony, dělat je a tak, může trestat jen stát – to zakotveno Vestfálským mírem)
- Náboženský mezník (čí stát, toho víra; ale panovník si může vybrat, Evropa rezignuje
na představu, že by měla být nábožensky jednotná)
- Mezinárodněpolitický mezník (konflikty soustátí)
1789
- Sociální mezník – právně rovná společnost, všichni jsme občané; odstraněny
šlechtických titulů – šlechta odchází do říše, snaží se tam zvrátit revoluci
- Politický mezník – zpochybnění feudálního systému; státní suverenita není v rukou
panovníka, ale v rukou lidu
- Ideový/ náboženský mezník – příklon k vědě a rozumu, nepřítelem revoluce církevně
uspořádaná víra; církev co má monopol pravdy nekoresponduje s představou o vědě,
osvícenství atd. Ale ne ateisti!!! Bůh v pojetí osvícenců – bůh stvořil tu zemi, on
hodinář, ale hodiny – stát – funguje svým vlastním životem
- Ideologie - utopie
- Mezinárodněpolitický mezník – když ve Francii proběhne revoluce, tak se to aj šíří;
nepřítelem tedy už ne Francie – ale ta ideologie; Napoleon bourá staré pořádky, chcou
ovládnout – protože my vám neseme ten lepší systém – on tam zavádí code de civil;
nejvýraznější asi v Itálii – sesterské republiky (podřízeno Francii, ale republikánský
charakter), když císařem – tak tam dosadí příbuzné, svoje maršály; porážka – vznik
Svaté aliance

Narativní koncepce raného novověku

1) Materialisticko – marxistická - hybateli ekonomické faktory; třídní boj; ona

zezačátku buržoazie dobrá, protože získala ty výrobní prostředky na začátku
novověku; sebrala politickou a posléze ekonomickou moc šlechtě; ale pak se jí chtějí
zbavit
- Zachycení „objektivních změn“ ve společnosti a ekonomice
- Přechod od feudalismu ke kapitalismu

2) Geopolitická –
- Proměna mezinárodních vztahů a mocenských kapacit

3) Liberálně – demokratická (Whigovská historiografie)

 - Je to o emancipaci myšlenek na úkor absolutistické monarchie, aristokratismu
- Členové anglického parlamentu, strana – Whigové x Thoryové z řad Stuartovců –
whigové jsou pro tu revoluci, změny
- Politický boj mezi těma stranami o budoucnost té země; zvítězí, Anglická
historiografie 18. století – vývoj interpretuje tak, že ti historici se snaží přesvědčit
společnost, že to vše spělo k tomuhle – vytvořit konstituční monarchii
- Proč tak úspěšné v Anglii 18. století – protože zaostalí Francouzi pochopili to, co
chceme; ostatní nás kopírují, což dobře
- Emancipace třetího stavu a parlamentizace
Michelle Fucquote
- „člověk existuje 400 let.“ – raný novověk nový náhled na to, co je to lidská bytost;
jednotlivec

4) Poststrukturalistická (konstruktivistická)
- Zrod člověka a moderní bio-moci
- Každý člověk nositelem potenciálu, který se má maximálně využít pro společnost
- Dohlížet a trest, Dějiny šílenství
 Evropské dějiny 1648-1789
Raně novověká mentalita
„Jak a proč se změnila mentalita v raném novověku?“
„Které společenské a politické změny souvisely s proměnou této mentality?“
1) Materialistická koncepce – emancipace měšťanského prvku vůči aristokratické
společnosti; manufaktury
2) Konstruktivistická interpretace
3) Symbolistická – lidé něčemu věří a podle toho začnou jednat (symbolicko-
konstruktivistická)

Raně gnozeologický otřes:

- Zabývá se otázkou možností lidského poznání gnozeologie
- Společnost se proměnila v lidském poznání; po roce 1500, 1600 se razí koncepce, že
život je člověk poznávající svět – což je jednou z jeho hlavních úloh zde
- Koperník – centrismus – heliocentrická teorie, předtím totiž geocentrická – středem
vesmíru člověk na Zemi
- Martin Luther – náboženské reformy, důvody, proč je obroda potřeba; souvislost mezi
vnímáním prostoru země placka, koule a náboženstvím – bourají se dogmata – církev
nepřipouští možnost mýlky – ale ti teoretici dokazují, že ta dogmata neplatí
- Věrouka vyvracena – oslabuje to autoritu církve
- Machiavelli – Vladař – přednáší názor na dobrou vládu
- Souvislost mezi dílem Machiavelliho a s papežstvím, katolickou církví – panovník
panovníkem z boží moci; nemůžete být panovníkem, co se protiví boží vůli
- Machiavelli vnímán jako učitel zla
- Machiavelli totiž přichází s myšlenkou, že politická moc nemá s církví a
náboženstvím, co dělat; platí tam jiná pravidla
- Reformace – kritika papežství, definitivní krach universalismu,
- Říšská knížata chrání Luthera, my jsme suverénní, na nás nemůžete
- Konec světského panování kněží;
- Každý křesťan by si měl sám přečíst Bibli, přístup k informacím; Bible není pro
obyčejného člověka; překlady Bible – šíření národní vzdělanosti
- Krachuje dosavadní dominance latiny
- Škola Athénská obraz – oslava antiky, zkoumej, zjišťuj x dogmata, tak to je
- Laicizace vzdělání –
Nová mentalita
- Projevuje se i v umění
- Prostor v umění, perspektiva, rovnost figur, nahota
Cesta k raně novověké mentalitě:
- Trium nominalismu nad realismem -> ocenění individuálního plus pragmatického
vědění
- Nové pojetí prostoru
- Krach teologické dominance a rozpad křesťanského univerzalismu
- Přesun ekonomických center a nová organizace práce
- Zrod evropocentrické sekularizované dominance (pluralismus center a konkurence)
- Proměna pojetí politiky a státu
Spor nominalistů (nejdřív existovaly věci, pak jim byly dány jména) a realistů (tihle naopak)
- Spor prakticky o podstatu poznání (spor o univerzálie) – klíče; existence abstraktních
pojmů a existence mnohosti – co je to sedm, existuje číslo sedm
X
- Středověk postaven na dominanci realismu – pojmy reálně existují mimo prostor,
vytváří je bůh
- Bůh nemá moc nad lidským jazykem
- My jsme tvůrci těch pojmů; ve středověku netřeba individuálních věcí, aby existovalo
to číslo sedm, protože bůh

- Máme závěry středověk podle toho určujeme pravdivost, pozorování přírody odporuje
– nechápeme, nepozorujeme správně, nerozumím Jeho záměrům
- Novověk – opak – pokud něco odporuje univerzálnímu závěru, že ta univerzální
pravda není správná
- Z konkrétních případů vyvozujeme obecný závěr
- Roztříštěnost v Evropě vede k dobré konkurenceschopnosti; musí se snažit, aby si
uchránily suverenitu -> vedlejší produkt, pouští se do kolonialismu

Pojetí člověka a pravdy

- Člověk má prokázat, že si zaslouží boží přízeň, nečeká jen na spásu
Renes Decartes
- Myslím, tedy jsem.
- Jediným spolehlivým měřítkem kolem mě je můj rozum. Koncepce zlého démona a
cogito;
- Vžijte se do situace, že bůh není jediný dobrý, pravdivý a krásný – představte si, že je
démonem, který dělá všechno proto, aby nás oklamal, a činí mu to potěšení.
- Kde máme jistotu, že to co vidíme není, prakticky simulace – mozek v kádi podobné;
kde máme jistotru, že my existujeme?člověk nemá jistotu v ničem, jen v tom, že o tom
dokážeme uvažovat – můžeme zpochybnit všechno, ale jedno ne – to, že pochybuji ->
dubito ergo cogito, cogito ergo sum; vymyslel kartézskou; musíme přednášet
racionální argumenty, aby ten můj názor společnost přijala
 John Locke
– tabula rasa – nepopsaná tabule; člověk je prázdný, člověk se tak stávám lepší, zaplňuje
ho až výchova a tak – společnost utváří jedince; středověké vzdělání určeno k předání
víry, k uchování pravdy a faktů, které nám předala předchozí generace, nemáme ji
rozšiřovat
- Klíčová role v proměně otázky, co je svět a co v něm máme dělat?
- Dohromady racionalismus a empiricismus – dostaneme moderní vědu ) Decartes plus
Locke
- Zkoumat, klasifikovat, kriticky zkoumat
- Smluvní pojetí společnosti

Realita vs. Idealita

- Thomas Moore – egalitářská společnost, Utopie, neexistuje hyearchie; utopie název
ostrova v té knize; popraví ho, ale ne za tohle; utopie znamená místo, které neexistuje;
krásné žádné místo, ale vlastně neexistujícího
- Nezná sociálních rozdílů, nesmí se odlišovat, zakázány peníze, drahé kovy,
demokracie
- Kritika soudobých poměrů, kritika šlechty, úplatkářství, monarchistické vlády

Smluvní pojetí společnosti

- Tologie státu a společnosti, utilitarismus státu
- Suverenita lidu myšlenka, společnost zatím neexistuje; stát není boží vůle, je to lidský
konstrukt, výtvor, bůh nemá nic společného s tím, co se děje ve státu
- Vladaři protože se lidé usnesli, že je vládce ochrání
- Stát má být realizací konkrétních funkcí; dohodli se, že stát bude existovat, protože
bez něho by se nám žilo hůř
- Leviathan, Thomas Hobbes – bez toho bychom se povraždili, protože člověk sobecká
bytost, která koliduje s ostatními k naplnění svých zájmů
- Bání se státu

3)Politika a státnost: mezi absolutismem a stavovstvím?

- Jak je chápána státnost v 16., 17. století?

A) Jak a proč se zrodila politická teorie raného novověku?

B) Jak byl v dobovém pojetí chápán aboslutismsu?
C) Co v 16. a 17. století znamenalo „nepodporovat absolutismus?“
D) Rozlišení přirozeného a společenského stavu

- Kde byla motivace, aby se zformovala nějaká absolutistická, neabsolutistická teorie?

A) Zásadní příčinou proč formulovat politickou teorii jinak – rozklížení mezi tou církevní
a světskou organizací? – už ne ten církevní universalismus
- Je potřeba zdůvodnit tu politickou organizaci jiným způsobem
- Politická legitimita – společensky uznávaná vláda, jako jediná správná – obyvatelstvo
považuje mocenské struktury za žádoucí
- V raném novověku se rodí přístupy, které se snaží obhájit princip, dle něhož neexistuje
souvislost mezi panovnickou legitimitou a náboženským principem
- Teď už tím důvodem nemůže být náboženským principem; teď spíš přístup
pragmatické racionální vysvětlení exitence státu a politické moci – „společenská
smlouva“ – hypotetický konstrukt – není hmatatelná – inovativní je – že je to smlouva
lidí ne lidu – jednotlivců; individualistická koncepce člověka, která ale nutně
nepředznamenává individualistické politické závěry; je to rozdíl mezi veřejným a
soukromým – privatizace veřejného prostoru – máme legitimní stát – uznáváme, že
nás stát může v určitých sférách omezit – ale existuje sféra, kam stát zasahovat nesmí
– zrod soukromého prostoru
- V osvícenství vzniká princip dělby moci; je klíčové zajistit – že žádná moc nebude
jednotlivce vlastnit úplně
- Hobbes přirozená x společenská situace – přirozená člověk člověku vlkem – zabíjeli
bychom, kradli bychom – snažíme se přežít sami na úkor ostatních – extrémně
nenáboženská – nefungujeme dobře, pokud nejsme spoutáni řetězy; dokud nezabijeme
ostatní – nedisponujeme jistotou, že nás nezabijí ostatní - to je jak zákon Temnýho

lesa 😊 ; společenská – mají se státu bát víc, aby se navzájem nepovraždili, příšeru
Leviathana, máme být nad sebou někoho/některé na vrchu; ale Hobbes nás za to
nekritizuje – je to pro nás totiž nutnost; ne demokracie!
- John Locke – teorie společenské smlouvy, odlišná v tom: Locke byl spíše pro
liberalismus, konstituci – optimističtější ohledně schopnosti člověka existovat mimo
státní strukturu – jsme sobci vedeni tzv osvícených sebezájmem a chceme se postarat
o sebe sama = vyhnout se vraždění – ohrožuje to i mě – společnost bez státní autority
je společenství jedinců, kteří si každý hrabe na svém písečku – ale omezené množství
zdrojů – když není stát – neexistuje autorita, která by nestranně mohla soudit; jedna
jabloň – natrhám pro sebe, už není – pak mi to někdo čórne – není soudce -> vede to
k Hobbsovskému stavu
- Hobbsovská smlouva – jednosměrný proces – je to nevypověditelná smlouva –
Leviathan nakládá s našimi osobami, jak uzná za vhodné
- John Locke – ustavíme ho jako soudce, jakmile není nestranný, tak jedinci mají
pravomoc tu smlouvu vypovědět – řekneme panovníkovi ne – můžou založit i stát
nový
- Nevznikají ve vzduchoprázdnu – Anglie – 17. století – anglická občanská válka –
karlisti vs cromwellovci – otázka autority panovníka – není spravedlivým nestranným
panovníkem Kája
 - Pro Johna Locka – člověk se podřídí, protože očekává spravedlnost – nedostane ji,
svrhne ho
- Princip suverenity lidu? – není myslitelná bez konceptu společenské smlouvy, ale
naopak to jde
- Neposloucháme ji proto, že by byla daná Bohem, nebo že nemáme proti ní prostředky
- Legitimita tam funguje, protože jsme to nesvrhli
Stát jako smlouva?
- Krach teologické argumentace a náboženské legitimity = potřeba politické teorie
- Zdůvodnění legitimity státní moci:

Chápání raně novověké politické společnosti jako společnosti, která zahajuje pojem
absolutismu
- Francie –
o Panovník je samovládce (může mít i poradní orgán)
o Je neomezený ve své vládě
o Centralizace moci do jednoho střediska, centralizace úřadů
o Byrokratizace státního aparátu – souvisí s centralizací – ne aristokratický
aparát – ale ti úředníci krále

Absolutismus?
- Jeden ze 3 fenoménů explikujcích zrod moderního státu:
- A) absolutizace politické moci
- B) Centralizace
- C) Vojenská revoluce

Klíčové atributy absolutismu:

1) Despotický nepřítel svobody
2) Autokratický likvidátor negociace
3) Byrokratický (homo novus)
4) Ne.-anglický charakter

Absolutismus koncept budovaný na vzniku nové vrstvy – homo novus – úředník – vzdělanec,
co může pomoci státu; šlechtic se snaží sám pro sebe x úředník cítí kariérní postup, taky
motivován osobními zájmy, ale realizuje je spíše tou loajalitou králi než odporem; úředníci
neuzavřená kasta; wigovská historiografie – chápe absolutismus jako ryze neanglický!

Absolutistický model produktem dezinterpretací, moderním myšlením – tehdy ten pojem

neexistoval
Absolutismus jako…?
A) Historický fakt (= existující politické zřízení?)
B) Teoretická doktrína vládnoucích dvorů (= ideální záměr vladaře?)
C) Moderní jazykový konstrukt nemající oporu v dobové terminologii

- Francie – panovník pořád závislý na vévodech, šlechtě; taky různé francouzské

regiony – nedodržovalo se všude
- Ale!
- Generální stavy – může se na pokyn panovníka scházet, všechny stavy; nesjíždí se –
ale existují parlementy – soudní dvory, kde zasedá šlechta – nejen soudní pravomoc
pro region; ale tam se posuzuje platnost těch panovnických výnosů
- Co dělá panovník se šlechtickou vrstvou? – Snaží se ji připoutat k sobě – dají ji do
toho úředního aparátu – nutnost šlechtu zapojit a vyjednávat s ní (skryté mechanismy
důležitého vyvažování mezi klientelistickými a zájmy)
- V dobové teorii mohl být panovník prezentován jako jediná autorita, od které pochází
to politické rozhodování, ale ne – za ním ten aparát šlechticů a tak – „šedá eminence“
ale aj církev
- Neomezená vláda – může si dělat co chce? – musí se celou dobu snažit udržet přízeň
šlechty, aby ho nesvrhli – musí umět vyvažovat mezi mocenskými kliky
- Galikanismus – odpoutání francouzské církve od závislosti na papežské kurii???
- Panovník nesmí jít proti přirozenému zákonu – mezistupeň mezi světským a božským
– nelze jít proti té lidské přirozenosti
- Panovník nemůže porušit na to co sám vydal – není svázán svým vlastním zákonem,
ale ty přirozené porušovat nesmí!!! – nesmí jen tak pro nic za nic zabít, ale může
zmanipulovat soud despocie x absolutismus

Mezinárodní evropský systém po roce 1648

1) Jak lze interpretovat průběh třicetileté války a její výsledky?
2) Jak a pro Francie po roce 1648 kontrolovala evropský systém
3) Které otázky/regiony byly ve druhé polovině 17. století příčinou mezinárodního napětí
a jak byly navzájem provázány?

- V které fázi třicetileté války bylo důvodem náboženství, stimul a ve kterých to

prakticky legalizovala ty politické zájmy
- Evropský universalismus = středověká představa, že evropská společnost je
křesťanským universem, jemuž vládne papež jakožto prodloužená ruka Boha
Třicetiletá válka jako krize evropského univerzalismu
Interpretace císařského postoje vůči reformaci:
A) Idealistický boj o udržení jednoty víry
B) Realistické vědomí podmíněnosti obou mocí
- Karel V. abdikuje, protože neudržel koncepci křesťanského universalismu (dvojí
abdikace: )
- Třicetiletá válka – pojďme obnovit ideu evropského universalismu – co udělat
s habsburskou monarchií (dobrá sňatková politika je vedla k moci – Vídeňská smlouva
s Jagellonci – získávají země České a Uhry víceméně – v personální unii + získání
španělského trůnu – Filip II. ho získal od jeho manželky Jany Šílené – propojení
aragonsko-kastilské dynastie s habsburskou; + zisk Burgundska – Karel Smělý padne
– jeho dcera jediná dědička jeho trůnu provdána za Habsburka) – Na začátku 17.
století pány strategických oblastí v Evropě – „železné sevření Francie, Habsburkové
obkličují východní a západní hranice Francie „španělská cesta“ – Francie usiluje o
jeho narušení
- Za třicetileté války v Evropě i lokální konflikty – velký případ Baltského moře –
Švédové x Polsko-litevská unie – je to kurva důležitý – jinak prý nepochopíme
třicetiletou válku – souboj o Balt
- Polsko-litevská unie se nezapojuje přímo vojensky, ale podporuje Francii finančně
- Lisovčíci
- Třicetiletá válka zároveň někdy válkou 80 letou, pomůže vyřešit otázka vztahu mezi
Španělskou korunou a Nizozemím

Zrod konfliktu: realistická interpretace

A) Dominance Habsburků vs. Suverenita Francie
B) Dánsko-švédský spor na Baltu
C) K
D)
- 
Náboženská interpretace konfliktu
- Co v polovině 17. století ukazuje, že ten aušperský náboženský mír nefunguje –
protože se tvoří frakce – frakcionářství – je nebezpečné – vytváření aliancí zneplatňuje
princip universalismu – čí vláda toho víra
- Dominantní sílou v městské radě v Donauwörth mají protestanti – ti z titulu
z interpretace augšpurského míru zakáže katolické procesí – dojde k externímu zásahu
– Maxmilián Bavorský vojsko tam – dosadí tam katolickou víru (teď vládu já, tak moji
víru si tam dosadím)
- My tady máme ale Českou konfesi v té době

1. Fáze: udržitelnost náboženské interpretace

- Formování koalic během tzv. české války:
o V prezentaci snad
o Katolický univerzalismus (katolická liga, Hasbburkové rakouší i španělští) a
Polsko
o Reformační partikularismus (Protestantská unie, České protestnatnské stavy,
Sedmihradsko)
 - Volba krále pro Fridricha argumenty: je v čele protestantské unie, zaplatí královský
dluh, má za manželku dceru anglického krále?)
- Realistická logika:
o Saský kurfiřt – dle augspurského míru je luterán, ale přidá se na
prohabsburskou stranu – pak za to ve 30. letech získává Lužice
o Osmanský sultán
- Konec první fáze vyznačuje v říšském kontextu – likvidací Falce????? Fakt nevím,
dohledat si to
- Unie protestantských knížat selhala
V dalších fázích už je důvodem spíš to mocenské? – Dánská – dojde k aktivizaci Dánů – velí
spojeným vojskům dánským, nizozemským a anglickým – aktéři vymezení konfesním
motivem, ale i faktor boje o Balt; strach Kristiána z postupují dominance katolických knížat
v Říši – možná i ohrožení suverenity – Kristián podcení schopnost habsburrské strany vytvořit
vojenské kontingenty díky Albrechtu z Valdštejna – pak tedy Dánové neúspěšní
Po konci dánské fáze určující moment – pokračující habsburská dominance vyprovokuje
Francii k přímé účasti, do teď jen financovala třeba Nizozemce
- Francie má ale problém s hugenoty – vyřeší se vydáním Nantského ediktu – to je trpná
tolerance – nezrovnoprávňuje hugenoty – jen v soukromé rovině – hugenotům to vadí
– někde dominují – nárokují si polickou moc – král odmítá akceptovat stav, kdy ve
Francii existují vojenské pevnosti, které jsou hugenotské
- Královská moc chce zlikvidovat hugenotskou vojenskou moc
- Kardinál Richelieu – pevnost La Rochelle – poslední bašta Hugenotů padla kdy? –
zaniká tak jejich vojenská moc – pak Francie může efektivněji řešit postavení
v Evropě a ty Habsburky
- Restituční edikt – listina vydaná ferdinandem Habsburským – znamená návrat poměrů
v Říši před roku 1555 – odnětí statků, které byly odebrány katolické církvi a teď
patřily protestantům – vítězství toho katolictví to demonstruje
- Velkým kritikem restitučního ediktu je Albrecht z Valdštejna – byl vychován,
udržován ve okruhu velmi klerikálně uvažujících jezuitů – protože to může vyvolat
další válku, když to protestantům v Říši seberete, tak to motivuje nepřítele na kterého

nejsme připraveni – třeba Švédy) – pak císaři „Já to říkal ala my 😉)

- Edikt milosti z Alleis – úprava nantského ediktu – omilostnění vůdců a účastníků
hugenotského odboje – zakázáno a pevnosti zakázány a zrušeny – ale můžete si nechat
svoji hugenotskou víru)

Habsburská vs Francouzská motivace

Francouzský Raison d´etat
- Primát politiky nad morálkou, sekularismus Richelieua
- Habsbruská rekatolizace (primát morálky nad politikou, jezuitismus Larmainiho)
- 1629 – Ferdinand II.: restituční edikt
- 1629 – Richelieu: Edikt z Alais
 - Primát politiky nad morálkou - Můžete se spojit s Turky, abyste ochránili třeba
Francii, ikdyž mají jiné náboženství – nejde o ochranu církve, ale toho státu!!!!

- „Magdeburská svatba“ – vyvraždění protestantů v Magdeburku – brutální dobytí a

vyrabování toho města, kdy obleženo císařskou armádou, když padne, tak vojevůdce
Tilli neudrží to vojsko na uzdě -> masakr civilistů – znásilňování

Závěrečná fáze: Francouzská „realpolitika“

- Francie ; nIzozemí ; diverzní povstání (Katalánsko, Portugalsko, Neapolsko) -> cílem
dehegomonizace španělských Habsburků
- Francie + Švédsko + říšská protestantská knížata -. Cílem dehegemonizace
rakouských Habsburků

- Vestfálským mírem končí třicetiletá válka, ale boje nejsou zastaveny – některé boje
nezávislé na třicetileté válce – Anglie, kozácké povstání

- Ale neuzavřou mír Francie a Španělsko – tenhle konflikt vyřešen až mírem

v Pyrenejích

- Založena předkongresová tradice – Vestfálský mír dílem diplomatů – dílem

náboženských aktérů (zástupci církví), vnímán jako první celoevropský kongres – není
zastoupeno třeba Rusko

- Definitivní rezignace na myšlenku evropského univerzalismus – to zakotveno ve

Vestfálském míru
- Mocenská dimenze: koho lze považovat za vítěze?
- Vytvoří státní suverenitu, u Nizozemí třeba potvrzeno – může být stát skoro na
hranicích francie, možný spojenec vůči Habsburkům

Vítězové vs. Poražení?

- Francie – oslabení toho železného prstence, vychází z toho nejlépe vojensky i
ekonomicky
- Švédsko –

Francouzská hegemonie 1648-1713

Fronda = snaha zaangažovat vedlejší rodové linie bourbonského rodu na vládnutí – moc bude
sdílená v rámci rodu x silná stavovská opozice (v Anglii zrovna zuří „občanská válka“ a hraje
se o osud Karla I.) – Ve Francii jsou Frondy neúspěšné
Francie má výhodnou geografickou pozici, Francie se nesnaží tvořit ofenzivu, neexpanduje –
snaží se rozbít železný prstenec, snaží se vytvořit nějaké hájitelné hranice
Devítiletá válka – Francii bude zdecimováno francouzské loďstvo – ona královna moří a
oceánů – Anglii se tak podaří vybudovat pozici námořní jedničky; Francie má pevnosti, přes
které nikdo nepřejde – Francouzi nemohou expandovat na moři, ale nikdo nemůže na
francouzskou pevninu – řeší to
2. Polovina 17. století – snaží se identifikovat státní zájem – zdůvodňuje expanzi
bezpečnostním perimetrem, problém v tom, že se ten perimetr nedá určit jednoznačně
– někdy pronikne moc – odpor Evropy k ní
Vytváří se antihegemoniální blok, který se tu Francii z těch oblastí snaží vytlačit –
Habsburkové ale neohrožuje to jejich přežití – ale Spojené nizozemské provincie – Vilém
Oranžský – to tam ohrožuje – oranžistická dynastie nastupuje i na anglický trůn (v polovině
17. století tam byla rivalita v obchodu – Oliver Cromwell) – nizozemský problém se stává
problémem anglický
Moderní anglo-franccouzská rivalita se rodí v tom momentu oranžistickém
Ludvík XIV. Se snaží hledat různé taktiky, jak ten perimetr posouvat

Zlom: Pyrenejský mír 1659 – tam byla válka mezi Francií a Španělskem, končí jednoznačným
vítězstvím Francie – od tohoto míru můžeme promítat tu linii a vést té expanzivní francouzské
politiky – získávají oblast na hranici mezi Španělskem a Francií – určitá pasáž, která má
zabrátnit francouzsko-španělské rivalitě – otázka vztahu mezi Borbony a španělskými
habsburky – sňatková dynastická politika – Ludvík XIV. Oženěn se španělskou princeznou –
pak ještě opatření, že Borboni nemají nikdy spojit španělskou korunu s francouzskou a pak
ještě! Součástí sňatku je tučné věno – Španělé to musí vyplatit Ludvíkovi XIV. – nikdy mu to
nevyplatí – záminka, aby nereflektoval na podmínku o tom, že nesmí dojít ke spojení
Španělska a Francie – dominance Francie, pojišťuje si to tak
Ludvík XIV. Hledá nejrůznější taktická opatření pomocí níž by si následně mohl nárokovat
zahrančiní území

Taktiky francouzské diplomacie

A) Dynastické nároky

- Devoluční nárok na Jižní Nizozemí – zákon pomocí něhož Ludvík argumentuje:

v případě, že existuje dcera z prvního manželství, pak má přednost v nástupnictví před
jakýmkoliv synem z druhého manželství – nárok na Jižní Nizozemí jakožto součást
Španělské koruny + ještě jste mi nezaplatili věno
- Vpád francouzské armády do Nizozemí s touto argumentací, je to vytváření si předpolí
proti Spojeným nizozemským provinciím – v konci to vede k tomu, že to vyvolá
 reakci v podobě vzniku Aliance tří – spojení Anglie a Nizozemí a Švédsko??? – 70.
léta 17. století – mocenský a ekonomický úpad Švédska
- Švédsko hledá způsob, jak se zbavit závislosti na francouzské koruně
- Dohoda o španělském dědictví: Habsburkové: španělský trůn + kolonie + severní
Itálie – španělská koruna má být v okamžiku smrti Karla rozdělena tímto způsobem
- Bourboni: Jižní Nizozemí, Burgundsko + jižní Itálie – Bourbonská politika má to
spojení s hájitelnými hranicemi Francie
Aliance tří – překonání anglonizozemského napětí
B) Diplomatická izolace + agrese
1627 = válka proti Spojeným provinciím -> ekonomická vs. Mocenská motivace
Rozklad Aliance Tř9. – za pomocí efektivní diplomacie Ludvíka – dohoda, že Angl (
- Dohoda Francie s Anglií (podpora obchodu proti Nizozemí?, financování lodí?)
- Dohoda Francie se Švédskem (Francouzi nabídnou, když dojde k likvidaci Spojených
provincií, tak že jim Francie nechá obchod v Baltském moři nizozemský)
- Okupace Lotrinska –

- Oranžisté chtějí nizozemskou republiku přetvořit v klasický monarchistický stát

- Varovné signály, že francie se chystá k invazi – zabránit francouzského pádu znamená

vyzbrojit občany republiky, což znamená i vyzbrojení oranžistů – mohli by to
svrhnout – nedojde k mobilizaci – armáda Fr se prožene přes Nizozemí – oranžisté
svrhnou republiku? - jeví se to jako velký úspěch franc. Diplomacie – Nizozemci
začnou Nizozemsko zaplavovat – zbrzdí armádu – Nizozemí silné především
ekonomicky – je tedy potřeba oslabení za pomocí vojesnké intervence – nebude lepší
nějaká aekonomická intervence? – Na konec se uchýlí k to vojenské intervenci –
dlouhodobě vyburcuje ostatní dvory, které budou vytvářet protifrancouzské koalice

C) Soudní dvory
- Ludvíkovi právníci dohledávají archiválie, cílem je dokázat, že říšská území patřila
někomu, kdo měl závazky k francouzské koruně – používá to k zabrání okrajových
území říše – jednak tedy vojenská politika, ale zároveň je kombinovaná s logikou
právní
-
- 1680: ustavení chambres de réunion
-  legalizovaná okupace Alsaska a Lotrinska - okupuje i Štrasburg – ačkoliv na něj
nemá právní nárok – čistě fasáda, co má krýt mocenský zájem – pobouří to ostatní
dvory evropské
- „děláte to, co vám soupeři dovolí“ – do francouzských otázek celá šedesátá až kraj 80.
let nevstupují rakouští habsburkové – neangažují se ani, když okupuje Štrasburk
(špatná ekonomická situace – po třicetileté válce + válka s Turky na Balkáně 60. až
80. léta moment vzepětí akutní osmanské hrozby – Habsburkové na osmanské frontě
tahají za kratší konec provazu, situace velmi nestabilní, Habsburská politika
 Leopolda? – pak zvrat na východní frontě – Turci nedobijí Vídeň – zdánlivá výhoda
Osmanů se promění v ekonomickou katastrofu – „Zlaté jablko = Vídeň“ – 1683 hraje
se o přežití centra Habsburské monarchie, kulturní válka – Osmané vnímají Vídeň
jako druhé nejdůležitější katolické centrum – i naopak ta propaganda – pak už padne
jen Řím – osmanská ofenziva selhala kvůli zásobování + příjezd husarů – příjezd
polsko-litevského krále Jana Soběského – Karel Mustafa uškrcen na příkaz sultána

Momenty Obratu
-

D) Soudní dvory
E) Blitzkrieg bez spojenců

- Války o Španělské dědictví – churavé dítě – Karel II. – 2. polovina 17. století –
nevzniká tedy ta otázka v roce 1700, kdy zemřel – protože impotent, nemocný a tak –
připravují se na to – Španělská a Habsburská politika

„Severní a jižní“ evropská válka

1) Lze v 18. století hovořit o ninternacionalizaci diplomacie a
„celoevropské“/“celosvětové“ válčení?
2) Které velmoci lze považovat za diplomatické vítěze?
3) Které otázky rezonovaly v evropské diplomacii jako trvale neřešitelná dilemata?

- Severní válka a válka o dědictví Španělské

- Čeká se na Karla II. habsburského – churavé dítě – čekáme, až zemře – 1700
- Po roce 1700 – tendence dohodnout se na kompromisním řešení, ale snahy selhaly –
nejblíže dohodě 1699 těsně před smrtí Karla II.
- Společná inicitiva Anglo-Nizozemska, domluví, že španěšlský trůn nedostane ani
jedna strana, ale dostane ho bavorský princ, ten umírá, on ještě malý chlapec – pak ta
dohoda teda padá
- Pokus, že by se španělské dědictví rozparcelovalo, kdo by si vzal co?
- Habsburská dynastie by získala španělský trůn plus kolonie, Bourboni by chtěli
španělské Nizozemí, španělské državy v severní i jižní Itálii – nebylo realizováno
- Selže protože výrazný lůzr – Anglo-nizozemský král – ten preferoval tu původní
dohodu – Anglie a Nizozemí souhlasí pod podmínkou, že ze španělských kolonií
připadnou důležité obchodní cesty nizozemským stavům nebo anglické koruně; ale
ještě hůře jsou španělské stavy na tom „cortesy“ – vymůžou si podmínku
nedělitelnosti španělské koruny – klíčové ustanovení – zásadní obhájce nedělitelnosti
Španělska – Ludvík XIV. – na nátlak španělských stavů – králem se tam má stát Filip
z Anjou, stane se tak po smrti Karla II.
 - Španělská koruna se vším, co k ní náleží přejde na Filipa II.
- Rudý hadr na býka pro Habsburky a ostatní velmoci, které se cítí být ohroženy
francouzskou dominancí
- Diplomacie Ludvíka XIV. To má do předu předem připravené – ty příbuzenské vztahy
tam
- Ludvík záhy po tom, co Ludvík z Anjou

Problém španělského dědictví

- Napětí mezi habsburským a bourbonským nárokem (čekání na smrt „churavého dítěte!
Karla II.

Francouzská hegemonie?
1700 = smrt Karla II. Španělského
 Ludvík XIV. a španělské stavy porsazují závěť = Filip z Anjou

- Netaktické kroky Luvíka XIV._

- A) Jižní Nizozemí
- B) Asiento
- C) Dědictví francouzského trůnu
- D) Anglická politika

Asiento – právo na dovážení otroků z Afriky, Ludvík přiměje Filipa, aby ho svěřil
Španělům????
Anglie a ještě něco chtějí, aby se Filip z Anjou zřekl nároku na nějaký trůn
Anglickým králem Vilém Oranžský, bude se řešit otázka nástupnictví – nastoupí hannoverská
dynastie – Stuartovci ale hlavním soupeřem toho nástupnictví na trůn místo Viléma
Jakobické hnutí – Ludvík XIV. je sponzoruje, pak skončí, pak zase začně – podporuje to
Jakuba Sturatovce

Protifrancouzská koalice
- Cílem vyřešit otázku španělského dědictví jinak, než v té smlouvě
- Cílem dostat z Madridu Filipa z Anjou a nahradit jej někým jiným
- Dospět k závěru tak, aby z toho měli něco Angličané, Nizozemci
 - Hrozba hegemonie = aliance císař + Anglie + Spojené provincie

Válečné cíle?
Francouzští spojenci – Francie + Španělsko; Bavorsko ; Savojsko ; František Rakoczy
(uherský magnát, sedmihradský vévoda – poslední reprezentant stavovského odboje
Protifrancouzská koalice ; Anglie + Nizozemí + císař; Braniborsko, Portugalsko
- Chtějí Francii srazit hřebínek, dále se ty jejich zájmy liší – vyjde najevo během
konfliktu a i po něm
- Habsburkové chtějí -
- Anglie a eventuelně Nizozemí chtějí – (Anglie chce mít monopol na tom moři, a
zámořských objevech)
- My budeme platit, likvidovat francouzskou flotilu a posílat peníze habsburkům,
vystaví armádu a vtrhnou do francie, přinutí Ludvíka, aby nechal z Anjou abdikovat
- Ale habsburkové v Uhrách – in the middle of nowhere - se za ty peníze snaží potlačit
povstání Rákcoziho
- Habsburské zklamání – potřebujeme Británii, která vybuduje svojí kontinentální
armádu a pomůže nám
- V polovině 18. století britsko-rakouské spojenectví se zhroutí

- Koaliční problémy:
- A) Námořní a materiální válka Anglie + Nizozemí
- B) vhodná osobnost na španělský trůn? – Karel VI. (Karel habsburský) – mladší bratr
Josefa, syn Leopolda
- C) 1710 nástup toryovské izolacionistické vlády
- D) Rakouské užití anglických subsidií
- E) Smrt císaře Josefa – velký signál pro anglo-nizozemské podpoře – nebudeme
podporovat jejich hegemonii
- Vzniká zárodečné soupeření dvou politických „klubů“ - mají odlišnou představu o
osobě panovníka, - whigovství a thoryovství, náboženství a hlavně zahraniční politice
- Whigovská strana orientovaná na představu Británie jako mocnosti, která tahá za nitky
v Evropě
- Thoryové – Evropa nemá Británii zabývat, zabývat se mořem
- Thoryové zvoleni – izolacionistická politika
- Na základě Utrechtského míru se to rozdělí na dvě části, dostane to Filip z Anjou +
španělské kolonie, ale vzdá se nároku na francouzský trůn; Habsburkové –Neapolsko,
Sardinie, severní i jižní Itálie
- Najednou začíná Francie vnímat jako svého úhlavního nepřítele Anglie – proto je lepší
získat španělskou korunu s koloniemi
- Nekončí jedním mírem – utrechtský – španělsko, Francie x Anglie Nizozemí plus malí
aktéři
 - Odmítne se utrechtský mír – Habsburkové – jsou jim přidělena teritoria – císař
nesouhlasí, odmítne podepsat, pokračuje se tak pofidérně ve válčení – 1714? – Mír
v Rastattu? – mír císaře a protivníků – chápáno jako habsburské vítězství
- Za dobu života Karla VI. – nemusí nikdy uznat Filipa z Anjou jako španělského krále
– otázka cti
- Podle ustanovení utrechtského míru byl hasbsburský císař povinován platit doživotní
rentu Ferensci Rákoczimu – zrušeno
- Evžen Savojský vyjednává za habsburskou stranu

Utrechtský mír 1713: Balance of power

Obrázky v prezentaci

- Kdo je hlavním vítězem tedy?

- Otázka Francouzsko-habsburská komplikovaná
- Habsburkové – Jižní Nizozemí – dostanou to, o co velmi stojí – snaha Jižní Nizozemí
vytrejdovat
- Velká Británie hlavním vítězem – získala Gibralatra a hospodářské výhody –
Toryovská vláda – ne orientace na teritoria regionální – vymůžou si, že britské
obchodní společnosti si vymůžou na úkor ostatních to právo asienta
- Británie není shovívavá v kolonialismu – na úkor Francie získává především území
současné Kanady
- Éra relativní politické stability až do 40. let – nedochází k žádnému celoevropskému
konfliktu

- Velká severní válka – přístup Ruska k Baltu, hraje se tam o udržení Švédské
hegemonie v Baltské oblasti

- Občanská válka – bude mít moc král nebo šlechta??? – lakmusový papírek stability
polsko-litevské unie – „Polsko-litevská unie“ symbolem vítězem nad Osmany – teď
rozpolcený stát – nejednotná zahraniční politika – kozáci pod vedením Mazepiho –
loutkový stát, který je ovládán jinými stranami – komplikace toho, že trůn je volen
šlechtou – polsko-litevská šlechta prezentuje volbu jako prezentaci své suverenity

- Uchází se o to různí šlechtici, uplácí ty polsko-litevské šlechtice – někdo pro Karla

XII. Někdo pro saského kurfiřta

- Karel XII. Nekandiduje sám, ale pak dva polští vzdorokrálové, za jedním Švédové a
za druhým Sasové
- Stanislav Leszczjnski (leškinski)
- 1700 švédským kálem nezkušený mladík Karel XII.
- Všeobecná shoda Rusů, Dánů, Poláků a Litevců revidovat něco na Baltu
 - Obléhán přístav Narva – dojde ke konfrontaci – proti moderní švédské pěchotě stojí
tradiční ruská armáda (luky, šípy třeba taky) – Vládcem Ruska car Petr I. Veliký –
pod tlakem porážky nastartuje vojenské reformy (už nebudou jen strelci
- Švédská armáda stále platí za pravidelnou placenou armádu moderního střihu

6) Kořeny východní otázky v raném novověku

 „Nemocný muž na Bosporu“
 Otázka fungování společností ve východní Evropě v 16. až 18. století
 Polsko-litevská unie a
1. Jak se vyvíjela působnost Osmanské říše v 16. – 18.. století?
2. Které faktory sehrály klíčovou úlohu při zformování i krachu polsko-litevského
státu?
Osmanská Evropa
- Momenty evropského obratu – obraz Osmanské říše jakožto dominantní vojenské síly
v 16. století???
- Bitva u Moháče – pro uherské království to má existenciální ráz, v důsledku úspěšné
turecké expanze, která vyvrcholí první neúspěšným obléháním Vídně – Kompromisní
dohoda mezi Habsburky, Sedmihradskem a Osmanskou říší?
- Vůči Ferdinandu Habsburskému vystoupí vzdorokrál Jan Zápolský, který se
dobrovolně stane v uvozovkách tureckým vazalem – to znamená komplikaci
- Budínský pašalík (ejaléty?) – specifická pozice v bývalém uherském království drží
Sedmihradsko? (Sedmiletá válka, války o španělské dědictví)
- Po roce 1541 Uherské království přestává existovat jako samostatný stát
- Druhý obraz – vzepětí mocností v polovině 16. století – vznik tzv. nemocného muže
na Bosporu – už se nikdy Osmanské říši podobná expanze do Evropy nepodaří, spíše
hájí své hranice

Krize Osmanské říše?

- Janičáři –
- Defširme – daň, které společnosti pod Osmanskou říší povinni odvádět za to, nže jsou
chráněni osmanským sultánem, platí za ten aparát – povinnost ještě odvádět sultánovi
mladé křesťanské chlapce na převýchovu
- „Poturčenec horší Turku.“ – ten kdo přijme nějakou víru, tak je nakonec větší fanatik
než ten, kdo se v té víře narodil
- Janičáři – převychováni na islám – takže z pohledu křesťanů horší
- Elitní součást vojska, vysoká bojová morálka
- S tím souvisí i ta krize, která se týkala více rovin
- Vojenská revoluce – Polsko-litevská unie v polovině 17. století – nejlepší jízda
v Evropě „okřídlení husaři“
- Najednou Osmané nejsou schopni Osmané udržet krok s evropskými armádami
- Z janičářů se stane něco jako evropská aristokracie, vrstva společnosti, která drží
pozemky – přestávají být tolik vojenskou elitou, ale spíš ti pozemkoví vlastníci –
dávají si právo sesazovat a nasazovat sultána
 - Budínský pašalík – křesťané tam normálně můžou být -. Prchali tam křesťané i
z habsburské monarchie – tolerance je pragmatická – pokud platí komunita to
defširme, tak ať si to vyznávají
- Podpora protestantismu tam na úkor katolíkům – získáváme tak zbraň proti katolické
habsburské monarchii – pak přestává být preferován ten koncept náboženské tolerance
 náboženské rozmíšky
- Osmanská říše dlouhou dobu profituje z exportu drahých kovů a koření – zásobování
evropských zemí – zámořské objevy, a plavby – už Evropa na nich není tolik závislá –
to Osmanskou říši oslabí
- Polovina 17. století – „doba kontinutálního úpadku“ – Osmanská říše přechází do
defenzivy, ale někdy i ta habsburská éra
- Polovina 18. století – přetváření aparátu státního? -
- Era tulipánů – dovážejí se tulipány z nizozemských provincií – spolu s nimi přejímání
i evropských vzorců západních
- V Osmanské říši nikdy nenastane ten sekularizační moment, který v Evropě nastal po
třicetileté válce
- Osmanská říše zůstává theokracií, sultán soupeří o moc s tou Ulemou? – Nedochází
k oddělení církve od státu, jsou propojené – Ulema je ta rada vezírů náboženských?

Momenty Obratu:
- 1683: záchrana Vídně
o Založení svaté ligy (Polsko, habsburská monarchie, papež, Benátky)
o Potlačení povstání Imricha Tókólyho (Uherská pozice v rámci habsburské
monarchie specifická díky tomu postavení u Osmanů a taky postavení
uherských magnátů – ta různá povstání – operují ti šlechtici s Osmanskou
zahraniční politikou)
o Tókĺy se prohásí Hornouherským králem (slovenským), na poražení se podílel
i Jan III. Soběský
- Karlovický mír – etapou aktivity vůči Osmanské říši
- Slavná bitva u Zenty v roce 1697 – Evžen Savojský – přiměje to Osmany, aby uzavřeli
první osmanský mír s nekřes´tanskými státy – V Karolivicích 1699???
- 1697 – bitva u Zenty
- 1699: Karlovický mír
o Habsburské Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonie
o Osmasnký Banát
o Dalmácie Bentákám
o Podolí Polsku
- Po roce 1699 Bentáská republiky je významným aktérem té středomořské politiky,
zanikne za francouzských revolučních válek – zruší ji Napoleon
- Od 18. století začne do osmanské východní otázky zasahovat i Rusko
- Polsko-litevská unie
- Co s polsko-litevskou unií a co s Osmanskou říší
- Na konci 18. století – dělení polsko-litevské unie – došlo k tomu spíše díky náhodným
faktorům – pro Rusko nezbytností tu polsko-litevskou unii obětovat, ačkoliv předtím ji
chtěli jako loutkový stát, partnera
- U Poláků velká adorace momentálně u těch konzervativních teď ta Polsko-litevská
unie
- O polsko-litevské unie můžeme mluvit od 1569 – do téhle doby asi 200 let dynastická
unie, v obou zemích tedy vládnou Jagellonci – pohanští litevská velkoknížata
- Ne jeden stejný panovník do té doby
- 1569 však Polsko-litvská unie je založena pod názvem Rzecz pospolita „Republika
polská“ „Polská věc veřejná.“
- Motivace je tady důležitá – co vede, není to panovnický akt – děje se to z vůle
polského a litevského šlechtického kolektivu – sílí to Rusko
- Dnešní Litva a litevské velkoknížectví nemá nic společného, vzniklo to ve středověku
jako stát, který navazoval na tradici Kyjevské Rusi (ta zas nemá nic společného
s Ruskem?)
- „Sbírání ruských zemích“ – impulz ze strany měst Kyjevské Rusi – začínají se
oddělovat od té Hordy – moskevské knížectví a na druhé straně litevští bojaři (potomci
bývalé kyjevské šlechty) – snaží se znovuvzkříšení odkazu Kyjevské Rusi
- Litevská šlechta raději vstoupí do svazku s polským královstvím, lepší než aby byli
opanování tím moskevským knížectvím, tak tak unie
- Formální vznik 1569: Unia Lubelska
- „Ta Litva prakticky Ukrajina“
- O tři roky později stát vystaven zásadní výzvě – 1572 vymře poslední Jagellonec po
meči, ne ti, co seděli na trůně u nás – polsko-litevská šlechtě zareaguje takto: svolávají
sejm, kde si zvolí krále „interregnum“ – Varšava – rozhodnuto, že polský trůn
volitelný, byl doteď, ale bylo to formální stvrzení, nyní se z toho stává elektivní
monarchie – kdykoliv zemře panovník, tak se šlechtici sjedou do Varšavy a zvolí si
tam svého vladaře – má to i ale neblahé dopady – první zvolený král – stačilo si získat
šlechtice, kteří rozhodovali, problém těch politických vlivů – kandidují i Habsburkové,
nikdy nezvoleni, ale i ostatní mocné evropské rody – korupční souboj, kdo dá víc –
prvním zvoleným je tedy byl to Bourbon Jindřich – vedlejší francouzská dynastie –
nově zvolený panovník musí zvolit dva dokumenty, jedny jsou „jindřišské články“ –
jsi náš vladař, podepiš, že budeš dodržovat tohle a tohle plus Pakta konventa – soubor
předvolebních slibů, které jsme ti napsali – „loutka v rukou šlechticů“ – Jindřich
z Valois utíká do Francie, protože v té době – 70. léta 16. století – je uprázdněn
francouzský trůn, Bartolomějská noc, vypukne tzv. Válka tří Jindřichů – tři
pretendenti na francouzský trůn – už se do Polska nikdy nevrátí – volí si nového krále
tedy
- Polsko-litevská šlechta vystupuje jako suverén – musí se dohodnout na zásadách toho
vzájemného politického fungování – problém je v tom, že ta šlechta je odlišného
náboženského vyznání
- Bartolomějská noc ve Francii – ten rok v polsko-litevské unii polsko-litvská šlechta
uzavírá varšavskou konfederaci – to jest – o svobodě polsko-litevského šlechtického
vyznání – pragmaticky podmíněná náboženská tolerance – když se nebudeme
respektovat, tak se ten stát neudrží – to zároveň i jedním z těch slibů, který musí ten
panovník respektovat
- Kumulují se zde komunity jinověrců „heretický ráj“ pro ostatní pohledem
 - Odchází tam i Jan Ámos Komenský

Příčiny úpadku v 18. století

- Jak je možné, že polsko-litevská unie na začátku 17. stoeltí prosperující, nakonec 18.
stoeltí zaniká?
- Existence volební monarchie v Polsku – zahraničí si tam dává ale kandidáty
- Sasští kurfiřté, polsko-litevští králové, Leštinsky, Stanislav Poňatovsky????
- Nevýhodná geostrategická poloha – je tam Krymský chanát
- Dále: okolní státy hodně centralizují, podporují stálou profesionální armádu – Polsko
však nezachytí centralizační tendence
- Kyjevské vojvodství?
- Vojenská revoluce – opět polsko-litevská armáda ty trendy nezachytí
- Šlechtická jízda zastaralá
- V 18. století přestává fungovat –
- Několik katastrof – kozácké povstání, švédská potopa – 50. léta okupují skoro celou
unii, Švédové zahnáni na ústup (černá madona se jim zjevila v Jasné Hoře) – ustojí
vojensky, ale ne sociálně a vnitřně – mišmaš náboženství – nábožensky extrémně
tolerantní – změní se to od 2. poloviny 17. století – v důsledku těch externích vpádů –
problematické – protože být ortodoxním nebo luteránským náboženstvím znamená žít
s trvalým cejchem kolaborantů (protože se někteří přidávali k protistraně), pak
povstání nějaké někoho 1648?
- 18. století – jiná než katolická náboženství jsou omezována ve svých právech

Pereslavský mír
- Bohdan Chmelnický povstání poraženo – spojenecká smlouva s Moskvou míru v 64?
– pravobřežní Ukrajina přejde pod správu nějakého patriarchy
- 80. léta 17. století – tzv. Věčný mír – mezi Moskvou a Unií?
- Polsko-litevská unie se začíná stávat loutkovým státem, který je závislý na Rusku
- Kromě náboženské roviny ještě – význam obilnářství polsko-litevské unie – příchod
nových plodin, že se to pěstuje někde jinde problém – ekonomické zaměření – vývoz
surovin a nikoliv hotových produktů (obilí, vosk, plátno, vlna) – nikoliv hotových
výrobků – vzrůstá závislost na západních trzích – udržuje to to sociální – protože
šlechta to vyváží že – nejsou tady tedy ta velká obchodní města?

Manipullace polským trůnem

1733 – 1. střet o polské nástupnictví
Francie (Stanislav Lesczynski) x Rusko + Prusko + Rakousko
1763 – 2. střet o polské nástupnictví
Francie + Rakousko – pokračování saské dynastie x Rusko – Stanislav Piatowski
Poniatowski = ruská loutkka (ruský plán to tak mít – bude realizovat ty ruské zájmy) ->
radomská konfederace vs Poniatowski = polský král --. Barská konfederace (on chce být ale
suverénním vladařem)
Pojem konfederace tady znamená – šlechtici ustasví konfederace, „nouzový režim polsko-
litevské unie“ – svrhneme si kdyžtak panovníka, když porušuje základní zákony země
(„Jindřišské články“) – svolá se konfederace (ozbrojený spolek) – tsam si ustaví konfederační
vládu, která řídí tu zemi a rozhoduje o ní v tom nouzovém stavu – byly jich tam desítky těch
svolání – jen omezné množství případů tzv. „rokoš“ = jde se do ozbrojeného povstání proti
panovníkovi a tomu, kdo mu pomáhá  občanská vállka
Pro šlechtu mnohdy výhodné – protože nouzový režim – neplatí základní ustanovení polsko-
litevského problému – což je např. liberum veto – pravomoc každého šlechtice vetovat
projednávaný zákon – to neplatilo při konfederaci – na tom, na čem se dohodli, to tam pak
platrilo – bylo to efektivnější
- Typický rys pro polovinu 18. století – předznamenaly pád polsko-litevské unie
Vnitropolitické střety
- V 18. století tam začne převažovat způsob uvažování tzv. sarmatismus – odkazuje na
sarmaty – kočovníci ze stepí (antičtí předkové?) – v těch se vzhédne šlechta – mýtus
podle, kterého se považují za potomka sarmatů – vymysleli si to – ti, kterým vládnu,
nejsou jejími potomky – jsou to jen Slované
- „Polska nierzadea stoi“ – Polsko se udržuje díky chaosu
- Letargie – libování si v tradici – jsme na to hrdí
- Jakékoliv pokusy o reformu zřízení narážejí na sarmatismus, ten to odmítá – nechceme
osvícneství – není to polský, je to západní –
Sarmatismus vs osvícenství
- Proměna pozitivní konotace samratismu v negativní:

Sarmatismus pojetím Sarmatů Sarmatismus pojetím Osvícenců

- Exkluzivita jako ctnost Exkluzivita jako zaostalost
- Zlatá šlechtická svoboda Naivismus a zatvrzelost
- Náboženská morálka Protireformační fanatismus +
Okultní iracionalismus
- Politická aktivita Odpor vůči králi a reformám
- Rovnost Útlak

- Náboženské menšiny spolupracovaly s Moskvou – osvícenští reformátoři chtějí

zredukovat liberum veto – co udělá polský ortodoxní šlechtic? – obrátím se na carevnu
Kateřinu, pokud luterán tak Fridricha
- Zahraniční orientace –
Konfederace
Familia
- Reformní (chceme dědičný trůn?)– nábožensky indiferentní – proruská
1767 = Radomská konfederace (město Radomy)
- Zlaté šlechtické svobody – práva disidentů – proruská
- Část polsko-litevské šlechty, snaha chránit zájmy náboženských mocí
- Sarmastká primárně
- Negativní postoj k náboženským menšinám?
- Prichází ruská armáda v čele s Repninem
- Rusové si všechny změny nechávají schválit polským parlamentem

- Repninův sejm 1767 – 68 (kardinální zákony)

1768 é Barská kofnederace

- Další část šlechty svolá konfederaci ve městě Bar
- Snaží se zbavit závislosti na Rusku
- Potřebujeme mezinárodní pomoc – proto se orientují katolicky – zbavíme je privilegií
Zlaté šlechtické svobody = katolicismus - protiruská

Barská konfederace
- Poslední šelchtická konfederace, 1. národní pvostání?
- KOliszczyzna
- Šlechtická iniciativa
- Ve stejné době na Ukrajině kozácké povstání – sociálně orientované protišlechtické
postání – limituje to tu barskou konfederaci
- Humaňská řež????

1. Dělení Polska
- Logické vyústění ruské zahraniční politiky, reakce na neúspěšnou Barské konfederace
- Prusko + Rakousko nuceny řešit mocenské posílení Ruska proti Omsanům  Fridrich
I. Navrhuje dělení Polska jako zachování rovnováhy

Odpor Marie Terezie + Kounice

- Hanebnost
- Mocenský vzetsup Pruska
- Přiblížení vzájemných hranic
- 1772 – zisk ruského souhlasu --. Legitimizace poskou anarchii a souhlasem Sejmu
Revoluční konec raného novověku?
- 1) Jak lze vysvětlit radikalizaci francouzské společnosti na přelomu 80. a 90. let 18..
sttoletí
- 2) Jakým způsobem rancouzská revoluce proměnila evropskou společnosti – proč ji
lze chápat jako konec raného novověku?
- Revoluce – ze sociologického hlediska – musí být nesena úsilím o zásadní
společenské strukturní změny, chtějí učinit radikální řez
- Musí tam téct krev! No kidding
- 1789 řada okolností, které ten turbulentní vývoj nastartují a urychlí
- Otázka úpadku velkomocenské diplomacie, úpadek Francie jako velmoci?
- 2. polovina 18. století Francie už velmocensky, diplomaticky není tím, čím bývala –
vyždímaná, co se týče peněz
Krach zahraniční politiky
- Francie jako hlavní poražený severní války?
- V Severní Americe taky poražená?
- 1700: kontrola systému
- 1763: ztráta mocenské pozice (pařížský mír) – ustupuje z velké části Ameriky? Přední
Indie? Hegemonem se stává Velká Británie, nikoliv Francie
- Předtím něco ve východní Evropě?
- 40. léta krachem francouzské poltiky ve střední Evropě?
- Odcizení královského dvora
- Ludvík XVI. a jeho dvůr provázen neúspěchy, klesá ta prestiž, charisma
- Někdo z Francie tam podporuje Američany u boje za nezávislost
- Ekonomické důvody – staví se marxisticky do popředí náklady královského dvora,
neefektivní hospodaření – spíše symbolická rovina v realitě
- Nákladný způsob života dráždí spíše tu osvíceneckou společnost, a dráždí to i další
vrstvy – ale je to zanedbatelné v porovnání s náklady se sedmiletou válkou
- Daně platí pouze příslueníci třetího stavu, existují tu i daně pro aristokracii i na církev,
ale formou závazků a kompenzací – existují, ale jsou kompenzace, díky kterým jsou
osvobozeni a nebo vyšší částky získávají ze státního rozpočtu zpátky
- Ale stejně nerovnoměrně rozlišeno
- Neschopnost francouzského systému se s touto ekonomickou krizí vyrovnat
- Brtiská koruna po sedmileté válce řeší nedostatek financí snahou zdanit americké
kolonisty férově vůči britským daňový poplatníkům – vede to k válce za nezávislost
- Francie – absburdní daně – vynalézánní nových způsobů daní pro třetí stav – to
radikalizuje společnost – pokusy tu daňovou zátěž zaměřt na odvětví, které jsou už
jinde zdaněny
- Turgot??? Nějaký – generální kontrolor financí – daňová reforma – má být staženo na
obilí – ale to tradiční artikl obchodu aristorkracie – ta se cítí ohrožena – pak odvoláno
tato reforma, a i ten Turgot???
- Přílišná závislost Lduvíka XVI. na francouzské aristokracii
- Ten systém intendantů už moc nefunguje teď?
 - Markýz Necker? - červen 1789 poté, co propuštěn z funkce – pobouří to ještě víc
společnost – jiskra – prohlásí, že státní finance nejsou věcí dvora, ale věcí
francouzského státu a veřejnost má právo na informovanost – zveřejní náklady na
sedmiletou válku, válku za nezávislost, náklady dvora atd.

Ekonomická krize
- Diplomatické výdaje
- Sociální stratifikace
- Mentalita aristokracie
- Repreztentace královského dvora
Symbolické zlomy
- Krize prestiže královského páru
- Fenomén „pyšné Rakušanky“
- Nákladný život dvora
- Role osvícenské koncepce – schopnost představit si společnost jako pospolitost, kterou
drží mimo jiné i koncept společenské smlouvy, to přejímají měš´tané a šlechta –
můžou nám vládnout jen za našeho souhlasu, vytvoření společnosti, která umožní
člověku, aby se realizoval v souladu s těmi kolektivními zájmy
- Proměna veřejného prostoru: pamflety a pornografické karikatury (bulvární šíření
informací, způsob reprezentace královské rodiny bulvárně zobrazováno)
- Takže skutečnost a obraz Marie Antoinetty je úplně jiná – neřeší státní záležitost, rodí
se obraz Marie Antoinetty jako neuspokojené nymfomanky, co má milence a mold
- Propíral se její sexuální život - klesá tak majestát toho královského dvora
- Obraz Ludvíka XVI. jako schopného vladaře, který to má zvládnuté i v sexuální
rovině se úplně hroutíí – obraz Ludvííka jako neschopného krále i v téhle sexuální
rovině – neumí uspokojit svoji královnu – neměl oficiálně vydržované členky dvora
„metresy?“
- Marie Antoinetta introvert, nechce se do toho míchat, ani k tomu není vychovávána,
Marie Terezie ji tam provdá, v rámci diplomatické revoluce

Intelektuální revoluce
- Koncepce přirozených práv
- Antiklerikalismus
- Antimonarchismus (to do osvícenství vůbec neexistuje! Je to překonaný princip, který
má zaniknout a má být nahrazen demokratickou republikou)
- Fyziokratismus (emancipace venkova – třetího stavu) – spojuje bohatství státu
s ekonomickou zemědělskou produkcí, ne s obchodem, co jsme sschopní zabrat a
obdělat – dopady v politické a sociální stránce – pokud chceme tohle, tak potřebujeme
efektivní 3. stav to venkovské obyvatelstvo, co tam bude makat – ti chtějí promlouvat
i do politiky
- Americký republikanismus (prcedens úspěchu revoluce)
- Svolání generálních stavů Ludvíkem – do téhle doby nebyly potřeba – platforma
prostřednictví, které se sjely provincie v Paříži a řekli si, co chtějí – do té doby se to
říkalo intendantům
- Najednou zjistí, že mají stejné problémy, to je nebezpečí
- Ludvík podcení vznik téhle veřejné platformy, která z dílčích problémů provincií
udělá problémy národní – jaro 1789
- Ludvík XVI. tak vytvoří francouzské veřejné mínění, což nezamýšlel
- Problém generálních stavů je to, že jsou tradiční a jsou stavovské, pozice prvního a
druhého stavu je nadřazená tomu 3.
- Královská poltická linie – schvalte mi nové daně a rozjeďte se provincií, pak vyřeším
vaše individuální
- Aristokratická linie – ne nové daně, chceme další daně pro 3. stav
- 3. stav – daně zasáhnou všechny stavy rovnoměrně
- Dlouho se zdá, že král je může poštvávat proti sobě
- Fakt důležité to veřejné mínění, informování o tom, co se děje na generálních stavech,
nesmí se rozejít bez toho, aby to král neschválil
- Svolal jsem vás jako svůj poradní orgán, neporadili jste, tak se rozejděte
- Stává se to pravomocí lidu
- Najít si, jak to probíhalo
- To schvalování překoná ty linie mezi jednotlivými stavy
- Zrušen stavovský systém halsování, teď podle hlav
- Symbolická politická prohra krále
- Suverenita lidu je důležitější než suverenita krále
- Více tváří velké francouzské revoluce – explitcitní násilí x poltická transformace
- Jak a proč dochází k propojení té násilné transformace s tou politickou – britská
společnost jim tleskala, konečně to pochopili i oni
- Francouzská revoluce šířící ambice i třeba do jižního Nizozemí?
- Vyvlastnění církve a zrušení šlechtických titulů, začne se týkat i západu říše
-