Okruhy otázek na KURZ „VĚDA, FILOSOFIE, SPOLEČNOST“

Mgr. Felix Borecký, Ph.D., ZS 2020/21,

KURZY: PONDĚLÍ 12:15-13:45; 17:30-19:00

Yuval Noah Harari, Sapiens. Stručné dějiny lidstva, přel. A. Pilátová, LEDA,
Praha 2013.
Yuval Noah Harari, Homo deus. Stručné dějiny zítřka, přel. A. Tomský a
A. Pilátová, Leda, Praha 2017.
Yuval Noah Harari, 21 lekcí pro 21. století, přel. Zd. Gubalová, Leda, Praha
2019.
------------------------------------------------
Vypracujte si příslušné odpovědi, příp. použijte i další materiály (wikipedie, online
filosofické slovníky, příp. další literatura či videa.).
Je potřeba, abyste přečetli všech dvanáct úryvků, které byly určeny pro kurz
VFS. Finální test bude vycházet právě především z těchto okruhů. Na příslušné otázky
bude třeba odpovědět nikoli jen jednou větou, ale s rozmyslem a pochopením; měli byste
ukázat, že problému rozumíte a umíte jej správně a kriticky představit. Tyto odpovědi
budou sloužit především Vám pro lepší orientaci v textech a pro přípravu na finální
zkoušku (NENÍ TŘEBA MI JE POSÍLAT KE SCHVÁLENÍ).
Odpovědi musí být napsány vlastními slovy. Testy bývají před opravou prověřovány
novým programem zakoupeným univerzitou, zda neduplikují již nějaký existující text.
Případy plagiace jsou přísně trestány
----------------------------------
II. týden: IMAGINÁRNÍ ŘÁD; VZDĚLÁNÍ
Otázky:
1. Vysvětlete pojmy „kognitivní revoluce“, „zemědělská revoluce“, „vědecká revoluce“.
Zemědělská revoluce-rozšíření zemědělství po světu. Začátek používaní zemí pro velkou
množství lidí, ustup od sbíraní plodů.
V polovině 20.století u lidí vzniknul velký zájem k poznávaní intelektu a všech procesů
mozku. Tak vznikla kognitivní revoluce. Ona zahrnuje takové vědy, jak
psychologie,filozofie,antropologie atd.
Vědecká revoluce- proces vzniku exaktních věd:matematiky,fyziky,chemii atd. Začátek
nového přístupu ke zkoumaní, založeny na empirizmu.

1
 2. Co je to imaginární řád?
Víra. Pro lepší kontrolu a budovaní stabilní společnosti. Náš svět existuje a rozvije se kvůli
víře většiny.
3. Jaký je vztah mezi biologickým a imaginárním řádem? Proč podle Harariho nelze přeložit
americkou Deklaraci nezávislosti do jazyka biologie?
V Deklarace lidé jsou si rovni a to také podkládáno jen na víre. Objektivně a biologicky
neexistuje žádná realita, kde lidé opravdu jsou rovni.Protože Deklarace tvrdí,že lidé byli
“stvořeni”,ale biologicky tak není. Neexistuje jeden Stvořitel a každý má ruzné schopnosti a
odlišeni už pri narozeni. Takže “nezcizitelná prava” máme přeložit jako “vlohy podléhajíci
mutacím ”.
4. Proč je imaginární řád intersubjektivní? Uveďte příklady imaginárních řádů a
zdůvodněte, proč právě ty mají imaginární charakter.
Imaginární řád je víra. Víra je subjektivní pojem a existuje jen v závislosti na vědomí a
přesvědčení jednotlivce. Jestli v ten subjektivní pojem věří většina lidi a sleduje ho, to už
intersubjektivní pojem. Jestli umře jeden člověk,ten řad zůstane. Řad zmizí jen kdy vymře
většina věřících.
Peníze. Možná v jiném světe bychom dokázali žit bez nich. Ale dnes věříme v to,že peníze
jsou vážné a soudíme člověka po jejich množství.
5. Jak Harari rozumí pojmům „romantismus“ a „konzumerismus“ a v jaké souvislosti o nich
pojednává?
Romantismus je víra v to,že můžeme dosáhnout štěstí jen s přežitím nových zážitků.
Sport,cestování,vztahy a tak dál. Konzumerizmus je víra v to, že dosáhneme štěstí jen se
získaným nových věci. Jidlo,oblečení,auta a tak dál. A to a to jsou nové zážitky. Nové jidlo je
zážitek, cesta do Paříže je zážitek. To říká, že člověk bude mít štěstí jen s konzumaci něčího
nového. Takže ty pojmy můžeme jmenovat jako “trh zážitků”. V romantismu emocionálních,
v konzumerizmu materiálních.
6. Popište Harariho přístup ke vzdělání ve 21. století?
Máme se učit neustále a vědět jak a kde ty znalosti budeme moct poskytnout. Dnes jsme
zahlcené obrovským množstvím informaci a ten, kdo bude schopen tu informaci odebírat a
analyzovat, bude řídit svět.
í
III. týden: POHLAVÍ A GENDER; SMĚŘOVÁNÍ DĚJIN; PENÍZE
kap.: „Dějiny nejsou spravedlivé“ (s. 165–198), „Kam míří dějiny“, „Vůně peněz“
(s. 201–230).

2
Otázky:
1. Jak se mohlo stát, že se lidé dokázali zorganizovat a hromadně spolupracovat, ačkoliv
postrádají biologický instinkt pro udržení takové spolupráce?
Tím,že lidstvo vytvořilo imaginární řad ,čimž zaplnilo mezeru ve své biologické výbavě.
Řad,který odměňoval spolupraci a trestal lenost.
2. Existoval by imaginární řád i tam, kde by neexistovala hierarchie (kasty)?
Ne,protože ty kasty ukazuji lidem jak správně si chovat. Třeba v kapitalismu největší cenu
mají penězi. Aby lidé pracovali více,mají mít před sebou ukázku, že
bohatství=štěstí,chudoba=nespokojenost a neúcta. Bez hierarchie ty ukázky nejsou možné. To
je základ všech komplexních společností.
3. Charakterizujte imaginární řád vyplývající z americké deklarace (role majetku; koncepce
svobody; hierarchie mezi bohatými a chudými; pozice otroků).
Dnes Amerika staví kapitalismus a jejích deklarace hlasí,že všichni jsou si rovni a nemají
odlišení. Ale v kapitalismu všichni nejsou si rovni,z tohoto se vyplývá imaginární řad,že být
bohatým lépe,než byt chudým. Ovládání luxusního majetků(auta,domy,šperky) je symbolem
úspěchu a dobrého života. Ano,podle deklarace každý člověk je svobodný,ale podle reální
situaci někdo musí celý život těžce pracovat a někdo prostě už se narodil v bohaté rodině.
Černochy také už mají svobodu,ale bývali imaginární řad ještě je ve hlavách lidí. Kvůli
starým nespravedlivým přesvědčením bělochu lehči najit praci,než černochu.
4. Souhlasíte s Harariho tvrzením, že každá imaginární hierarchie tvrdí, že ona je přirozená
a jediná možná? Uveďte příklady z dějin, které to potvrzují, příp. vyvracejí.
Ano,protože imaginární řad toho času to potvrzuje ještě více a dává lidem více víry. Po dobu
otrokářství v Americe lidé pořad nacházeli argumenty pro hloupost černochů a výjimečnost
bílých. Pojem “rasová segregace“ vznik kvůli tomu myšlení.
5. Jakým způsobem Harari popisuje vztah mezi „rovnosti příležitostí“, „nadáním“ a „rozdíly
v bohatství“?
6. Mají podle Harariho společenské a politické hierarchie logický či biologický základ nebo
je drží při životě mýty? Popište, jak bývalo zdůvodňováno nižší postavení černochů
v USA z pozice teologů, biologů a lékařů.
Hierarchie nemá žádný logický nebo biologický základ. Člověk pořad hledá potvrzení své
víře a jen víra je základem všeho. Proto rozděleni společnosti se snažili zdůvodnit
náboženskými a vědeckými mýty. Teologové tvrdili, že Afričané jsou potomky syna
Chama,kterého otec proklel a jeho potomky odsoudil k otroctví.Biologové řikali,

3
že černoši mají nízkou inteligenci a méně vyvinuty smysl pro morálku. Lékaři prohlašovali,že
černoši žije ve špině a šiří nemocí.
7. Interpretujte větu „Biologie umožňuje, kultura zakazuje.“ Patří pojmy „přirozené“ ×
„nepřirozené“ do biologického či imaginárního řádu?
Biologie se umí vyrovnat s širokým spektrem alternativ,kultura nutí určité lidské možnosti
přijmout a jiné zavrhnout. Z biologického hlediska nic nepřirozené není,protože všechny naši
projevy už přirozené. Kultura však řídi pojmem “nepřirozené” pro náš strach se oddělit od
společnosti. Ty pojmy převzaty s křesťanské teologie a patři k imaginárnímu řadu.
8. Jaký je rozdíl mezi pohlavím a genderem. Znamená být mužem či ženou záležitost
kulturní či biologickou?
Pohlaví je biologická charakteristika,gender je sociální a kulturní posudek. Ve společnosti
máme jen kulturní záležitosti. Biologicky můžeme mít sex se stejným pohlavím a dokonce
můžeme najit důkazy homosexuality a v dějinách(Achilleus a Patroklus). Dnes náši kulturní
záležitost je mít sex a rodinu s opačným pohlavím,však to není uplně odůvodněno biologii.

9. Vysvětlete pojem „kognitivní disonance“ (s. 204)?

Kognitivní disonance-stav psychického diskomfortu, který vzniká rozporem mezi dvěma
představami (znalostmi,vírou, emocionálními reakcemi ) a skutečným stavem věci. Je
vysledkem budování kultury. Kdyby lidé nebyli schopni věřit v nesourodé hodnoty, nebylo by
možné žádnou kulturu budovat a držet.
10. Stručně popište tři tzv. „globální řády“ (peněžní, politický, náboženský). Proč je Harari
nazývá „globální“?
Je to řády,které pomáhá lidém se spojovat mezi sebou a představuje lidstvo,jako jeden celek
podléhající zákonům. Člověk od nepáměti děli lidstvo na “my” (skupina, do které patří) a
“oni”(všichni ostatni). Ty řady dává možnost člověku stát jedním z “nás”. Peněžní řad-
obchodníky a kupci. Jeho cílem bylo ustanovit ekonomický řád,který vy platil všude a pro
všechny. Politický řad -politikové, králové. Tvoři pravidla chování na zemí a praví lidem.
Náboženský řad-buddhismus, křesťanství a islám. Dávají hodnocení jednání člověka.
11. Proč byly dle Harariho vynalezeny peníze? Popište vztah peněz k „imaginárnímu řádu“.
Španělská posedlost měla velký zajem ke žlutému kovu, vyrobeného aztekami. Nikdo
netoužil po ničem tolik,jako po neužitečném žlutém kovu. Kvůli tomu zlato se rozšířilo po
všem svetě. Lidé považovali to za největší cenu a sami vložili v obvyklý kov,ze kterého nedá
nic užitečného vyrobit velký smysl.
12. Jak je možné, že tak odlišné kultury, jako jsou např. Číňané a Španělé, začali sdílet víru

4
 ve zlato?
Činaně používali soustavu založenou na bronzových mincích a neoznačených zlatých a
stříbrných ingotech. Ten systém byl zvláště ve vztahu ke zlatu a stříbru lýdskému značně
podobný, a proto bylo snadno navázat mezi nimi peněžní a ekonomické vztahy.
13. Meze peněz. Popište dva obecně platné principy ohledně peněz a meze peněz. Proč
podle Harariho nelze chod kultury redukovat na čistě ekonomický proces?
Peníze se zakladaji na dvou platných principech: 1. Univerzální směnitelnost. Jejich pomoci
můžeme vyměnit pozemky za lojalitu, spravedlnost atd.
2. Univerzální důvěra. Peníze jsou prostředek, díky němuž líde mohou spolupracovat skoro na
všem.
Protože za peníze nemůžeme koupit všechno. Moralka,laska a cti nejsou na prodej. Víru si
nemůžeme koupit, proto sjednocovaní lidstva a vytvoření kultury zakládaly nejen peníze.

IV. týden: ŘÍŠE; NÁBOŽENSTVÍ; SOUKROMÉ A VEŘEJNÉ

„Vize velkých říší“ (s. 231–255)
Otázky:
1. Jak definuje Harari „říši“? Jaká jsou její specifika?
Říše je politické zřizení,jež má vladnout mnoha národům,které mají vlastní kulturu a území.
Říše má mít imperiální rozmach a ovládat stovky národů. Velikost populace,územní rozsah a
kulturní pluralismus definují impérium. Z jedné strany říše nefunguje,prože nelze evektivně
vládnout velkému množství podrobených národů. Z druhé strany,říše spojuji lidstvo a tvoři
vlastní rodinu,kde každý nese odpovědnost za všech. To pomáhá lepe se setkat s těžkostmi a
rozvinovat kulturu.
2. Proč nejde vzkřísit kulturu, která byla asimilována kulturou jinou? Harari popisuje tuto
dějinnou nevratnost na příkladu indické kultury asimilované Brity. Uveďte jiný příklad
z dějin.
Asimilace je obtížný a bolestivý proces pro každou národnost, který trvá desetíletí,ba i staletí.
Vždy silné říši šířili své kulturu po světu pomoci válek a propagandy. To bylo vždy a
problém je v tom,že ani jedna kultura neměla čistou a původní podobnost. Každá kultura je
rozvoj a pořádné změny, proto nemůžeme ji vrátit k začátku,to bude znamenat degradace
kultury. Můžeme jen stvořit novou. Kvůli tomu,že Kazachstán dlouho byl častí Ruské impérii,

5
Kazachy rozhodli provést kampani rozvoje kazašského jazyka a posílení vlivu kazašských
pracovníku. To převedlo k Velkému teroru, nacionalizaci a represím.
3. Jaká jsou specifika tzv. globálního impéria? Srovnejte jej s klasickým typem impéria
(římskou říší, Británií atp.).
Pojem globální impéria znamená ovládaní celým světem jedinou vladou. Římská říše mohla
vyřešovat jen problémy své zemí. Nedokázala by řešit globální problemy,jako třeba tání
ledovců nebo hladomor v Africe. Tak pro řešení globálních problém v moderním světe
vznikla globální impéria,která nevláda žádným státem ani etnikem. Ona dodržuje globální
pravidla finanční politiky a ochrany životního prostředí. Rozdělené říší nejsou efektivní,
protože podporují jen své zájmy.

„Zákon náboženství“ (s. 256–288)

Otázky:
1. Definice a základní rysy náboženství podle Harariho.
Dle Harariho náboženství je systém lidských norem a hodnot, který se zakládá na víře
v nadlidský řád a má dva kritéria.
 Existuje nadlidský řad
 Na základě nadlidského řádu existuji závazné normy a hodnoty,které máme dodřovat
pro spokojený a spravedlivý život.
2. Specifika animismu, polyteismu, monoteismu.
Animism je víra v soužití člověka s přírodou, zvířecí či rostlinné hodnoty a každý kmen věřil
v něco jiného. Se zemědělskou revoluce zvířata a rostliny přestaly byt rovnoprávnými
partnery pro lidi a začal existovat polyteism. Je ro víra ve více bohů. Hlavním rysem je, že
hlavní síla nemá žádné přání a sklony, a proto ji nezajímá co si lidé přejí a po čem touží.
Způsobem jak se přiblížit k nejvyššímu principu je, že se všeho vzdá a přijme prohru i smrt.
Postupem času lidé začali veřit, že existuje jeden bůh, který vytvořil náš svět. Tím vzniklo
Monoteistské náboženství.

3. Jaký je podle Harariho rozdíl mezi klasickými náboženstvími (křesťanství, islám) a

moderními ideologiemi založenými na tzv. humanismu (liberalismus, socialismus,
evolucionismus)?
Dle Harariho ideologii a náboženství nemají žadný rozdíly. Liberálové věří, že humanita je
v každém jednotlivém člověku. Podle socialistů je nerovnost mezi lidmi rouháním a věří
v společnou podstatu nad jednotlivce. A islam a socialismus jsou soubory lidských norem a
hodnot,víry v nadlidský řád.
4. Interpretujte následující větu: „Pokud náboženství definujeme jako soubor lidských
norem a hodnot, které se zakládají na víře v nadlidský řád, pak sovětský komunismus
6
 nebyl o nic méně náboženský než islám.“
 Komunismus je víra v to,že dodržováním určitých pravidel chovaní dokážeme vytvořit
ideální svět pro pracovníky a umožněme vítezství proletariátu . Islám je víra,že dodržováním
určitých pravidel chovaní dokážeme se přiblížit k proroku Mohamedovi. A islám a
komunismus jsou soubory lidských norem a hodnot. Je to všechno víra v nadlidský řad.

5. Jaký je rozdíl mezi náboženstvím a ideologií?

Ideologie zahrnuje a oceňuje interakci mezi lidmi a lidmi také mezi lidmi a realitou.
Náboženství je interakce mezi lidmi a Bohem, mezi realitou i Bohem, a, jako výsledek, mezi
lidmi a lidmi.

„Permanentní revoluce“ (s. 423–453).

Otázky:
1. Jakým způsobem Harari popisuje proměnu světa v současné době, jak se dívá na
vyčerpání surovin a hrozbu trvalého poškození planetárního ekosystému?
Průmyslová revoluce byla pro lidstvo velmi přínosná, avšak příroda za ní moc ráda nebyla.
Vykácení lesů, zaplavení luk, stavění silnic a velkých měst. Díky tomu počet lidí na Zemi
stále více roste. Naopak některé druhy zvířat ubývají a zhoršují se i životní podmínky, což
může vést k likvidaci lidského života.  

2. Interpretujte větu: „Ve společnosti, která je jen součtem odcizených jedinců, může stát a
trh zasahovat do života občanů snadněji než v době, kdy existovaly soudržné rodiny
a komunity.“
Dnešní společnost se neustále mění.Dříve rodina každému jedinci poskytovala prakticky
všechno a vystačili si sami. Všichni se starali o všechny. Po příchodu revoluce ty vztahy
rozpadli. Trh začal byt silnější a rodinné vztahy slábly. Kultura individualismu oddělila nás od
rodiny. Tak velkou část našeho života jsme sami s sebou, jedinci. Takže odcizeným jedincem
lehčí řídit, než velkou rodinou.

3. Popište vztah rodiny (soukromé) a státu (veřejné) v tradičních společnostech a

ve společnostech moderních.
4. Z jakých důvodů podle Harariho ubylo v dnešní době válek?
Dle Harariho existuji 2 důvody
 státy nemají potřebu se zmocňovat cizích území.
 válka je příliš drahá.  
Dnes se válka považuje za něco hrozného a nesmyslného. Je to drahé a dnes lidé mají jiné
potřeby. Dřívější bohatství bylo materiální, ale dnes je to lidské vědění, know-how, co je
ceněné.  

7
V. týden: SAPIENS A VÝHLEDY DO BUDOUCNA
„A žili šťastně až do smrti…“ (s. 454–479); „Konec Homo sapiens“ (s. 480–501).
1. Pojem štěstí u Harariho. Co jsme rozvojem zemědělství, měst, písma, peněz, impérií,
vědy a průmyslu vlastně získali, když ne štěstí?
Štěstí je subjektivní pocit pohody, který vzniká uvnitř pomocí určitých hormonů.
Rozvojem zemědělství,měst,písma jsme se dostali zlepšené podmínky pro spokojený život a
vznikání těch hormonů, ale nestali jsme šťastněji .
2. Na čem zakládají štěstí moderní ideologie (nacionalismus, komunismus, kapitalismus)?
Většina ideologií tvrdí,že existuje objektivní měřítko krásy,dobra i toho,jak by lidské
záležitosti měly být uspořádány. V komunismu štěstí je kolektivní práce a rovnoprávnost.
V kapitalismu štěstí je touha po zvýšení kapitálu a zisku. V nacionalismu nejvyšší hodnotou
je čistý nacionální zdroj
3. Pokud hospodářský růst a podnikavost nevedou ke štěstí, v čem spočívá přínos
kapitalismu? (Nebyly např. Alžířané šťastnější pod francouzskou vládou než dnes?)
Závěr,že peníze přinášejí štěstí existuje,ale platí do jisté míry. Na základě vědeckých
průzkumů bohaté lidé jsou šťastněji, než chudé. Jestli chudý člověk výhra milion dolarů,to
bude šťastným. Ale kdyby se to stalo s nějakém milionářem, štěstí by neucítil.
4. Souhlasíte s Harariho radikálním náhledem na práva zvířat? Jak se stavíte k jeho výroku:
„Uznáme-li jen zlomek z protestů obhájců práv zvířat, dojdeme k závěru, že průmyslové
zemědělství je největší zločin v dějinách.“ Zdůvodněte Harariho náhled a zaujměte
k němu vlastní názor.
S průmyslovým rozvojem člověk ztratil kontakt s přírodou. Zvířata využívali k zemědělské
práci,transportu,nebo jako zdroj potravy. Zvířata se staly lidskými otroky, i když jsme neměli
na to žádné logické ani biologické důvody. Domnívám se, průmyslová revoluce se
nesmilovala ani člověka. Také byl otrokem revoluce,protože industrializace zemědělství byla
neodvratitelná a to byla oběť pro další rozvoj.
5. Jaké faktory ovlivňují podle Harariho subjektivní pocit štěstí? Jsou to peníze? Na čem
závisí lidská spokojenost dle Harariho?
Pocit štěstí jde uvnitř pomoci serotoninů, oxytocinů, dopaminů a endorfinu. Penězy,vztahy
mohou jen působit na ten proces.

8
 6. Faktor očekávání v pocitu štěstí, poměřování se standardy okolí.
Člověk se snáší vytvořit vnější podmínky pro vnitřní spokojenost. Ale očekávaní je zvláštní
nápad ,protože to nezávisle na okolnostech. Neznáme jaká věc nám přinese štěstí. Tím
očekáváním a honem mozek nikdy nebude v klidu.
7. Je pocit štěstí jen tělesný vjem? Je to jen koktejl hormonů, které mu proudí v krvi,
a bouře elektrických signálů v mozku?
Štěstí je subjektivní pocit pohody. Ten pocit umožnuji hormony, které reaguji v organismu na
vnější a vnitřní podněty. Svou reakce člověk vybírá sám.
8. Interpretujte citát:
„Štěstí možná tkví ve sladění osobních představ o smyslu života
s převládajícími představami společnosti. Pokud je můj příběh ve shodě
s příběhy lidí kolem mne, snadno sám sebe přesvědčím, že můj život má
smysl.“
Lidé jsou sociální a každý člověk patři k nějaké skupině. Také člověk má
potřebu mít smysl pro život, protože beze smyslu život bude utrpením, když
budou všechny vnější podmínky pro štěstí. Pokud člověk má proč žít a ještě ten
smysl podporuji ostatní, tak to je kombinace dvou důležitějších potřeb.
Uspokojení potřeb vede k štěstí.
9. Interpretujte následující úvahu: Až do 21. století nemohl žádný úspěch a výkon člověka
zbavit jeho biologického vymezení. Zdá se, že v našem století člověk již překračuje své
biologické hranice, narušuje mechanismus přírodního výběru a nahrazuje jej svým
vlastním zákonem inteligentního designu.
Jedna se o rozvoje bioinženýrství. V našem věku jsme se naučili postupně měnit základní
přírodní geny. Lidé už tisíce let přetvářejí sami sebe i jiné živočichy.
10. Stručně vysvětlete Darwinovu teorii přirozeného výběru.
Přirozený výběr  je jedna ze základních úvah Charlese Darwina o principu evoluce, která při
vývoji druhu operuje s posunem fenotypových znaků směrem ke zvýšené adaptaci jedince a
jeho potomků.

11. Jak Harari nahlíží na genetické bioinženýrství?

Lidé už tisíce let přetvářejí sami sebe i jiné živočichy, takže bioinženýrství není však nic
nového. Možná během několika desetiletí by genetické inženýrství mohly podstatně změnit
nejen fyziologii a délku života,ale i intelektuální a emocionální výbavu. Bioinženýrství
otevírá velké možností před člověkem a společností celkem.
12. Co je to kyborg, definujte jej.

9
Kyborg je tvor,který se skládá z organických a anorganických částí,například člověk s čipem
ve hlavě nebo s bionickýma rukama.
13. Co je to bionický život?
Je to život s anorganickými časti těla. Dle Harariho už všichni žijeme bionickým
životem,protože používáme kontaktní čočky,kardiostimulátory,počitače atd. Jsme bioničtí už
dnes.
14. Nové etické problémy v lékařství. Harari uvažuje o nově vznikajících etických
problémech v lékařství. Osvobozujeme se díky novým technologiím využívaných
v lékařství od biologického omezení (biologický řád)? Myslíte si, že je třeba
přehodnotit dřívější zásady o „posvátnosti lidského života“ a přehodnotit pohled např.
na „eutanazii“? Jak se k těmto problémům staví Harari a jak se k nim stavíte vy.

Nové technologii umožnují nám více a více. Brzy už dokážeme vytvořit vakcínu proti všech
bolesti, všechny časti lidského těla budou náhradní a člověk se stane mocným kyborgem.
Harari říká, že v tom rychlém rozvoji máme bychom vědět co chceme. Nikdo neví jak ten
rozvoj půjde dal, ale náš hlavní cíl používat to v správně míře. Z mého pohledu dobrovolná
eutanazie představují krajní projev individualismu, který je dnes na vzestupu.

„Oceán vědomí“, in: Y. N. Harari, Homo deus, s. 350–367.

Otázky:
1. Jaká jsou specifika tzv. techno-náboženství? V čem se liší od tradičních náboženství?
Techno-náboženství jsou častí technického pokroku,které budou slibovat spasení pomocí
algoritmů a genové manipulace. Harari píše, techno-humanismus a dataismus, náboženství
dat a informací, nám mají zajistit nesmrtelnost, štěstí a moc.

2. Vyjasněte pojem „techno-humanismus“? Jak ho Harari odlišuje od klasických forem

„humanismu“?
Jako v minulosti humanizmus na základě nového poznání nahradil teistická náboženství, tak i
teď humanismus nahrazen novým „náboženstvím“. Dle Harariho techno-humanismus je
moderní systém, který bude lepším a věrnějším způsobem reagovat na nové poznatky a
možnosti.
3. Co je to tzv. „dataismus“?

10
Dataism je filozofické paradigma, které prohlašuje, že vesmír se skládá z proudů dat.V
dataismu hodnota jakéhokoli jevu nebo entity zahrnuje jejich příspěvek ke zpracování dat. V
tomto pojetí tedy není třeba přetížit informace.

4. Kdo je to „homo deus“?

Techno-humanismus přiznává,žě homo sapiens už došel na konec své historické pouti. Ted
měli bychom použít nové technologii pro stvoření homo dea. Ten pojem označuje dokonalého
člověka,který má lepší fyzické a duševní schopnosti.
5. Jaký je rozdíl mezi první a druhou kognitivní revolucí?
První kognitivní revoluce nám poskytla přístup k intersubjektivitě a stal se člověk vladcem
Zemi. Druha by mohla dát novému člověku přístup k novým oblastem a udělat lidstvo
vládcem celé galaxie.
6. Z jakých důvodů došlo v moderní západní kultuře ke ztrátě víry ve vyšší stavy vědomí?
Charakterizujte základní rysy osvícenství?
Humanistická revoluce vedla v moderní západní kultuře ke ztrátě víry ve vyšší stavy vědomí.
Osvícenství můžeme charakterizovat, jako novou dobu lidské svobody ,kde hlavní hodnota je
člověk. Osvícenství navazuje na renesanční humanismus a popírá absolutismus a klasicismus.
7. Jaké hrozby jsou spjaty se vznikem homo dea? Může homo deus ohrozit základní
svobody člověka?
Techno-humanismus vede k tomu,že budeme mocí kontrolovat vnitřní hlas. Z  jedné strany
tím můžeme ztratit sami sebe a svůj individualismus,ze druhé vnitřní hlas neexistuje a je jen
častí ideologii. Dle Harariho dnešní člověk není svobodný a ten vznik přivede k nejlepším
změnám.

VI. týden: VZTAH FILOSOFIE K JINÝM DUCHOVNÍM ČINNOSTEM

Vybrané texty:

„Filosofie a věda“, „Filosofie a umění“, „Filosofie a ideologie“

Ivo Tretera, Nástin dějin evropského myšlení, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s. 19-22.

„Filosofie a náboženství“ a „Filosofie a mytologie“

Ivo Tretera, Nástin dějin evropského myšlení, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s. 22-26.

Otázky:
1. Popište základní podobnosti a rozdíly mezi vědou a filosofií.

11
 Stejně jako věda, i filozofie hledá pravdu, odhaluje vzorce, vyjadřuje výsledky výzkumu
prostřednictvím systému pojmů a kategorií. Dle Tretery filosofie na rozdíl od jednotlivých
věd nemá určitý “předmět studia”. Ve filozofii se však na objekt výzkumu dívá přes hranol
vztahu člověka ke světu, je v něm antropický princip, každý hodnotící okamžik obsahuje
prvek subjektivity.
2. Interpretujte a rozveďte tuto pasáž z knihy Iva Tretery Nástin dějin evropského
myšlení:
„Umění názorně zpřítomnňuje to, co filosofie vyjadřuje odtažitě v rovině
teoretického diskursu. Pohybuje se v tomto smyslu v médiu smyslovosti,
zatímco filosofie v médiu rozumu a pojmového myšlení.“

3. Jaké jsou podobnosti a rozdíly mezi filosofií a ideologií?

Filozofie je neustálé přehodnocování hodnot a neustálé revize dalších samozřejmých
momentů myšlení. A ideologie - již zavedený systém hodnot, který je navržen tak, aby řídil
chování velkých skupin lidí, a proto často netoleruje žádné nové ocenění.

4. Čím se zabývá filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem

vztahování se ke světu?
Filosofie je věda usilující o racionální poznání základů, celku a našeho postavení v
něm. Podstata filozofie je ve znalostech a vysvětlení života ve všech jeho projevech. Filosofie
se na rozdíl od mýtu snaží o rozumové pochopení a přesné vyslovení
Mýtus je tradiční náboženské vyprávění. Je anonymní a vysvětluje jak vznikl náš svět.
Mytický způsob vztahování ke světu je porozumění světu jako náboženský celek. Zakládán
podle kolektivních záležitosti a Božské vůli. Netrpí kritiku, a proto je autoritativní. Filozofské
vztahovaní ke světu je porozumění světu přes osobní zkušeností a kritiku. Hlavní rysy
filozofie jsou evidence, pojmové myšlení a vlastní náhled.

5. Interpretujte a rozveďte následující pasáž z knihy Iva Tretery Nástin dějin

evropského myšlení (s. 23):
„Filosofie jakožto nauka zásadně rozumová je založena racionálně,
a proto je vždy vázána povinností podkládat svá tvrzení rozumově
přijatelnými argumenty, zatímco náboženství je vposledku založeno
ne-rozumově, iracionálně, citově, a to hlavně pak na víře a na vůli věřit.“

6. Proč podle I. Tretery nelze zaměňovat ideologii a náboženství

Podle Tretery filozofie je zásadně rozumová nauka,která založena racionálně a vždy
má povinnost podkládat své tvrzení rozumově přijatelnými argumenty, zatímco náboženství
založena iracionalně,citově,a to hlavně na víře a na vůli věřit. Jí na rozdíl od filozofie chybí
jakákoli logika. Náboženství vyžaduje nezpochybnitelnou víru, v ní je víra vyšší než rozum,
zatímco filozofie dokazuje svou pravdu, odvolání k rozumu, k rozumným argumentům.

12
Filozofie vždy vítá jakékoli vědecké objevy jako podmínky pro rozšiřování našich znalostí o
světě.
7. Jaký je rozdíl mezi mýtem a mytologií?
Mýtus je příběh, který zprostředkovává představy lidí o světě, místě člověka v něm, o
původu všeho, co existuje, o bocích a hrdinech a předpokládá prioritu způsobu simultánního
vnímání a myšlení. Je systémem mýtů propojených běžnými obrazy a nápady. Mytologie je
věda,která zkoumá myty a jejich vliv na tehdejší kulturu.
8. Jaký je základní rozdíl mezi mýtem a náboženstvím?
Mytologie je kolektivní lidové umění. Náboženství je systém názorů a forma kontroly nad
lidským vědomím.V náboženství se myšlenky o vesmíru formují na základě víry. Náboženské
ideje se formují v určité fázi formování sociálních struktur a vždy jsou v korelaci s jejich
hierarchickou strukturou. Poetika mýtů je založena na alegorických obrazech a metaforách,
které mají hodně významů. Jejich epická podoba představuje svět v generalizované podobě,
která je dána a nevyžaduje vysvětlení.

13