Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Giddens
průběžný test v půli listopadu
závěrečný test 50b abcd, vysvětlovaní, vyhodnoceni váženým průměrem
semestrální práce 3.ledna odevzdání pro trojice 20 stran dvojice 16 stran, písemně,
vytištěno 445

SEMESTRÁLNÍ práce
úvod-stanovení hypotézy, cíl co chci řešit,
empirická část
vlastní přínos

Sociologie jako věda, vymezení sociologie

paradigma - základní definiční věta, která vyjadřuje širší skutečnosti
věda o hmotě a životu
paradigma sociologie - věda o společnosti
počátky v antice a egyptě -> součást filozofie

dvě základní koncepce filozofické nazírání na společnost

• materialistické (hmota je základním principem vývoje společnosti, hmota předchází
( myšlence) Aristoteles hmota se rozvíjí na žákladě náhodného vývoje, od méně
( rozvinutého, ke složitějším
• ideové Platonské (primární je idea, která uvádí materiální věci do logické
( souvztažnosti) nejdříve myšlenku co chceme a pak se rozhodujeme co s tím,
( řád světa je založen na jedné velké myšlence, která dává smysl každýmu jednomu
( atomu, z kousků skládáme celek, s tím, že předem víme jak výsledek má vypadat

archetyp - idea je nám předem dána -> materializována idea

lidstvo je hnáno dopředu ideí

Kultura - dědění ideí

marxismus -> materialistická koncepce

( Marx: myšlenka je produktem nejvýše organizované hmoty v mozku

každé materii předcházela v historii idea

Ekonomismus - ekonomický pohled

( ekonomie - věda jak uživit člověka materiálními a nemateriálními statky
( ( dříve ekonomie pěstovala hmotné statky (průmyslová masová výroba)

Dnes většina statků získává nemateriální podobu. Kreativní průmysl - průmysl který
produkuje idee. Spotřeba nehmotných statků začíná být vyšší než statků hmotných.
V 18. stol. bod zlomu ->
materialistické vidění se diametrálně odlišuje od vidění ideového
14. a 15. stol. se tvoří základ ideového myšlení dnešní společnosti

Demografickýá vývoj společnosti ->

Malthus (Anglie) -> Malthusionismus -> lidstvo se rozvíjí geometrickou řadou, výroba
řadou aritmetickou, teorie se uchytila ve Francii (omezila porodnost)
1
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Vize technologického kataklysmatu:

lidstvo produkuje věci, které nemusí být schopno zvládnout
Alfred Nobel, Berta von Suttner (sekretářka Nobela, mírová hnutí)

Jak se bude vztah mezi materií a ideí vyvíjet??

Vznik sociologie
na konci 18. stol. rozpor mezi mat a ideovou vizí světa
náboženství nám dalo normativní základ
axis - oso
axiologie - věda o hodnotách

axiologie křesťanská nám říká, že idea je výše než materie

starý a nový zákon staré 5-7 tisíc let, biblické zákony byly tvořeny pro jiné podmínky
starozákonný přístup - rozhoduje jeden jedinec (nejkvalifikovanější)
novozákonný přístup - vybere se několik a každý volí jinou věc

od 1830 se společnost už nedá vysvětlit jako celek -> idee ustupují -> vznik sociologie
August Comte - některé situace ve společnosti se opakují, lze je zkoumat, empiricky,
poznání na základě hmatatelné skutečnosti
pozitivismus -
spekulace - je protipól pozitivismus
nemá cenu vytvářet spekulace, smysl má všímat si událostí, pozorovat je a utvářet z nich
závěry
variabilita lidského chování vylučuje, aby se všichni chovali stejně
probabilita - lidé se budou nějak pravděpodobně chovat
normalita - gaussova křivka norma, extrémy - deviace -> odchylky od nomálu (ti kterých se
( norma netýká)
Empirická sociologie - sociologie založená na pozitivistických metodách

Teoretická sociologie - vše je známé, induktivní metodou dojdeme až k jádru problému

Kahn Oto - státní úředník - antropologické výzkumy
diverzifikované systémy jsou přizpůsobivější než jednolité systémy
čím větší jsou deviace, tím je skupina schopnější přežít
Česká sociologie vzniká na konci 19 stol. Masaryk

Empirická větev:
• výzkumy, ankety, zkoumání, jevy, procesy
• JEV -> fenomenom -> základní prvek, který se dá sledovat a pojmově uchopit (chování
ve společnosti, sklony k chování)
• PROCES -> zřetězení jevů v čase (komunikační jednání mezi dvěma lidmi, interakce,
politický proces, demografický proces)
• velkou část chování člověka můžeme empiricky popsat -> můžeme generalizovat
některé jevy a procesy na celou společnost
• Masaryk -> deviace se dají snižovat, sociální pomocí
• tvrdá a měkká data - hard & soft data
• tvrdá data: údaje, které lze přesně doložit (spočítáme) -> matematizace sociologie -
statistická analýza
• měkká data: údaje, které odvodíme nebo vyzkoumáme na neexaktním základě
(výběrový vzorek)
2
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• pro celou populaci stačí pouze 1-2% vzorek

• v 50. letech v USA se stala sociologie klíčovou vědou pro ostatní vědní disciplíny
• stochastická pravděpodobnost -> je jasná, ale je znejistěna intervencí exogeních faktorů
(volby 2010)
• společnost nelze zkoumat jako racionálně jednající entitu

Teorie v sociologii
• monofaktoriální - veškeré chování společnosti se odvíjí od jednoho klíčového momentu,
veškerý pohyb ve společnosti je způsoben konflikty (Marxismus)
• vývoj společnosti je konflikt mezi dvěma póly
• genderová teorie konflikt mužského a ženského principu
• konfliktualistická teorie stárnutí - jak se prodlužuje lidský věk, tak narůstá konflikt
mezi generacemi
• pracující x nepracující
• zaměstnaní x nezaměstnaní
• ekonomie volného času -> audiovizuální kultura
• sociologie volného času
• vícefaktoriální teorie - některé skutečnosti, které ovlivňují vývoj společnosti, prestiž, moc
• jednání je základem lidské existence

snaha vybudovat jednotný systém, který by umožnil že když ovlivníme x na xʼ pak y na yʼ

výsledek inženýrská společnost -

Aldouse Huxley - zánik civilizace

Vysoké velké systémové teorie

Karl Marx, Engels, Emile Durkheim, Max Weber
• Marx: výklad lidského jednání a jeho podmíněnost demografickým podmínkám
• Weber : teorie byrokratizace společnosti -> na jednoho pracujícího bude několik
kontrolorů

Teorie funkcionalistické, strukturálně funkcionalistické

• hledání vazeb mezi jevy a procesy
• celá společnost je propojena funkcionálními vazbami
• vrchol pozitivistického materialistického užívání, kde vše pokládáme za reálně
existující i když to tak není
• v mládí jsme ryzí materialisté

Strukturální funkcionalismus
• každá sociální skupina má jiné funkce
• strukturální struktury (dělníci, podnikatelé atd.)

Teorie středního dosahu

• Robert Merton
• kompromis mezi cíli sociologie
• dokonalé poznání určitého výseku z totality jevů, které mají určité souvislosti a které
stojí za to zkoumat
• rozdělení sociologie do dílčích disciplín
• sociální parkety
• Parketa - např. sociologie náboženství
Talcott Parsons
3
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

2. přednáška
základním předmětem zájmu sociologie je skupina lidí
dva základní přístupy:
• genetický, biologický
• společenský (sociální)
• Co to je moira, fathum? Jestli jsme předurčeni tím čím budeme... Jsme svobodnými
bytostmi? nebo jsme pouze objektem osudu. Fathum - vyšší moc, která nás určuje
náboženské vize
• společenskovědní vize: do jaké míry je člověk liberální, do jaké míry je součástí vyššího
společenského konceptu
• indický kastovní systém - kasty předurčují k tomu aby ve společnosti zaujali určitou
funkci. Je uzavřen limit společnosti, která určuje jeho budoucnost
• Jak je člověk ovlivněn osudem biologickým/sociálním? Do jaké sociální skupiny jsme se
narodili
• sociální a biologická predestinace

Biologická: $
genetické vlohy nám jsou dány, nelze je překročit, určují úspěch našeho života
Sociální:
cílenou socializací může být jedinec změněn

cílená socializace
scientizmus: sociální pohled na svět (naše poznání není ohraničeno, člověk bude zpětně
ovlivňovat začlenění do společnosti, vlohy)
moc člověka je neohraničená, neboť je dána intelektem Exupery

Genetická variabilita (Eugenika) - čím variabilnější je lidský druh, tím větší je šance na
jeho přežití v měnících se podmínkách. Vývoj k maximální variabilitě. V historii jsou
většinou zničeny homogenní skupiny. Lidský rod patří mezi nejvíce variabilní druhy. I v
politice.

Čím variabilnější je základ společnosti, tím je společnost schopnější přežití.

Občanské svobody, občanská rovnost (Velká Fr. revoluce) člověk je zodpovědný sám za
sebe, jeho vůle určuje jeho vlastní život. Musíš brát ohled na ostatní, nejsi na světě sám.
Nikdo nesmí být povyšován nad druhé. Všichni jsme se narodili rovni. Myšlenky (jednotná
maturita, sociální systém)

politická vize - zajištění rovnosti šancí - hlavním zdrojem zajištění je stát

Etatismus - společenský systém, který je založen na rovnosti šancí občanů zajišťovaný
systém
Liberalismus - založen na představě, že každý jedinec musí usilovat o zajištění své
rovnosti (stát zajišťuje právo na vzdělání)

Sociologický výzkum - jednobuněčná dvojčata

• extrémy hrají prim, přesto má cílená výchova možnost ovlivnit šance, kterých jedinec
může dosáhnout
• sociální prostředí dostatečným způsobem modifikuje lidské vlohy
Pedagogika - umožňuje dosáhnout výborných výsledků i pro méně nadané jedince
Socializační proces: stejní lidé kteří vyrůstají v různém prostředí mají různé šance.
vrůstání jedince do společnosti. Člověk získává svoji podstatu teprve začleněním do
4
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

společnosti (socializací), když je socializace přerušena v určitém stavu, je to proces

nevratný, nezíská svoji lidskou podstatu (vlčí děti)

Primární socializace
• objekt sociální psychologie - etapa vývoje člověka 0-3 let, kdy získává základní
parametry společenského jedince (muhamedáni počítají od početí), člověk se učí
základním parametrům existence v lidské společnosti, hlavní sociální normy (co je dobře
a co špatně) základní pravidla (normativní uspořádání společnosti - jak se chovat, jak
vystupovat ve společnosti - návody na jednání ve společnosti) základní komunikační
struktury (narozené dítě světlo/tma, do týdne podmíněné reflexy) “když se nenaučíme
mluvit, nemůžeme chodit atd... fyzický vývoj není ničím jiným než fyzický vývoj” od
narození se snažíme komunikovat a vytvářet abstraktní pojmy (nevidomí vs hluší)
• jazyková intuice - do tří let, kapilární komunikace - propojení matky s dítětem - matka
mluví na dítě, které ví co řekne, v podstatě opakuje
• do tří let se učí jeden kulturní systém
• kulturní systém je daný jazykem - člověk může mít pouze jedno hlavní sociální zázemí
• hranice tří let je neprolomitelná, díte není schopno rozlišovat širší sociální okolí
• úzký okruh lidí, který formuje
• člověk není uzavřen v buňce rodinného kruhu - dítě získává sociální postavení - sociální
status zděděný/nabytý
• ve třech letech zvládá základní stránky lidské společnosti (přibližně desatero)
• získává identitu sociální skupiny - změny charakteru primární sociální skupiny - rodiny
(genderové role, mužské a ženské role) pokud je narušeno - dochází k nevratné změně
• nukleární rodiny (chybějící rodič) rozpad základních socializačních skupin
• během primární socializace dochází k získání: základní sociální a mravní normy,
hodnotové vazby, základní komunikační struktury a strategie jak vycházet se svým
okolím, fyzický a duševní vývoj, člověk získává sociální identitu, individuální identitu
• vyčlenění vlastního JÁ: primární skupiny - identita - příslušnost k primární skupině, spíš
si člověk uvědomuje identitu skupinovou než vlastní
• vědomí vlastní vůle - učíme se prosazovat svou vlastní vůli v konkurenci ostatních vůlí
členů skupiny
• Liberální systém výchovy - dítě přesně ví jaké jsou jeho povinnosti
• Autoritářský systém - jedna autorita vykonává autokratickou moc nad všemi ostatními
(první fáze jak se přizpůsobovat a budovat svoji identitu | vlastní já si budujeme na
relativitě vztahu k ostatním členům skupiny - podřízení/nadřízení)
• genderová identita (uvědomění si co jsem) - základní pohled na svět - dětský mozek se
formuje do mužského/ženského pohledu v prvních letech života, společnost nutí do
genderové identifikace velmi brzy
• genderová identita spíše původu kulturního než genetického
• kopírování mužských nebo ženských vzorců chování
• genderová identifikace vychází z geneticky vrozených dispozic, primární socializace a
vzorců chování
• od tří let můžeme aplikovat funkcionální teorie

Deviace - antropologie - sexualita je vrozena | sociologie - sexualita je ovlivněna

společenským prostředím

Technologický pokrok předstihl pokrok sociální organizace

Individualismus - člověk jako jednotlivec nemůže existovat, vycházíme z jednoltivce, ale za

jednotlivce můžeme považovat pouze pár

5
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Sekundární socializace
• po 3. roce věku - konec reversibilních vývojových stadií
• vytvářena variabilita sociálních mocenských
• rodiče mají zpravidla více rádi svoje děti než naopak
• rozevírá se množství sociálních kontaktů
• otázky na upozornění vlastní identity, dítě sleduje reakce na své otázky
• dítě vyhledává kontakty (začátek sportů, kroužků atd.)
• v ČR nejhustší síť předškolních zařízení -> připraveno pro nižší počty dětí v rodinách (u
nás od roku 1918 zaměření na kvalitu před kvantitou)
• nejdůležitějším nástrojem je škola
• po Slavkově RU - přijalo code Napoleon
• 1811 - uzákoněn první občanský zákoník - sekundární socializace se stala státním
programem - stát začal vychovávat učitele, zajišťoval hygienické podmínky, rovnost
šancí - velmi úspěšné
• autoritářská tradice - mladá generace má v úctě generaci starší
• odchylka u nás vůči jiným společnostem - autoritativní chování zakořeněno v naší
společnosti - stáří jako zásluha
• adorace ke vzdělání (zejména formálnímu) - formální vzdělání je ceněnou skutečností
• silně autoritářský režim - nehledá se na co je dítě nadáno, nové generaci diktujeme svoji
vůli

Anticipativní socializace
• proces jehož prostřednictvím přizpůsobujeme dítě svým cílům
• profesní anticipativní socializace - doktoři, právníci :-P
• forma sekundární socializace
• předpojímání něčeho co nastane
• cílevědomá příprava jedince pro určité sociální postavení
• kvalita života se tvoří naplněním hodnot, které uznáváme
• normy a hodnoty jsou spojené - nemůže existovat pozitivní norma, aby nebyla vázaná na
pozitivní hodnotu a naopak
• Linhart - typologie hodnot
• dobrý hospodář - člověk dovede racionálně využívat výsledků své práce,
hospodaří, bezproblémový, sociálně a ekonomicky zajištěný život,
nejmasivnější hodnotová skupina, podíl skupiny se v zásadě zvyšuje.
Nejméně do 21 let. Zastoupení klesá od západu na východ, ve střední Evropě
nejméně.
• workoholik, dříč: člověk pro jehož je práce potřebou i cílem, vydělává moře
peněz, zanedbává rodinu. Typ zastoupen rovnoměrně ve všech generacích.
Neplatí prostorové rozlišení. Nejvíce zastoupeni v ČR, Rakousko, Švýcarsko.
Pro ČR má práce mnohem vyšší hodnotu než pro ostatní národy. kolem 5%
workoholiků, u nás 8-9%
• Bohém / Bombiván - lidi, kteří pracují, když mají chuť pracovat, vydělávají,
když mají příležitost. Klidný a spokojený život, mezilidské vztahy. Rychlost
rozhodování, přizpůsobení situaci. Racionální. Nejvíce ve Fr.
• using man - vekslák - člověk, který za každé situace dokáže najít chování,
kterého dovede k maximálnímu benefitu. U nás nejméně žádoucí a nejvíce
zavrženíhodný typ. Odporný typ... antidefinice všech ostatních kategorií.
Kariérista...
• Svatý František z Asisi - typ člověk, jehož základní hodnotou je život samý,
vůbec se nestará o materiální stránku života, touží po štěstí, štěstí je
podmíněné vstřícným chování ke všem ostatním. Velikost lidského štěstí v
přírodě. Dobrodějství, lidumilnost, štěstí jeho života je štěstí jiných lidí.
6
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Sebeobětování je nejvyšší hodnotou života. Končící věková skupina (po 60-70

letech). Mladí lidé.
• člověk se snaží dosáhnout členství určité skupiny, tíhne k tomu být jejím členem ->
bariéry vstupu, většinou nedosažitelné, snaží se chovat jako by do té skupiny patřil, je to
jeho referenční skupina

Etické sociální normy

• právní pozitivismus - litera zákona platí pro každého, nebere výjimky, systém sociálních
norem - takové pravidlo mezi lidmi, které není sevřeno zákonem, ale přesto platí, může
ale nemusí být v souladu s právní normou (co je a co není krádež? Krádež veřejného
statku není chápán jako prohřešek proti právní normě)

• proměnlivost norem napříč generacemi, nazírání se mění až 3-4 x za století, normativní

systémy se mění několikrát za život, přesto je socializován pouze do jednoho.

• Sociální normy jsou trvalejšího charakteru než právní normy.

• Dnešní myšlení je derivováno od pramene, kterým je římské právo. Spravedlnost musí

být slepá a vážit každému stejně.

• 3.zdroj práva je občanský zákoník: platil od roku 1811 do 1951. Stala se z něj právní osa
a normativní základ společnosti

• Masarykova dualita - tradice a modernita

• adolescentní věková skupina je motorem změn a vývoje dějin. Generační protest. končí
kolem 25 roku.

Resocializace
• neustále se musíme adaptovat k proměnlivému sociálnímu prostředí
• proces návratu do společnosti
1. Profesní pohled
1.1. Jak rychle se mění technologie, tím rychleji zaostává znalostní průprava získaná
při vzdělání. Rekvalifikace, přeškolení, změna práce -> změnit kvalifikační a
kulturní základ
1.2. věková resocializace stárnutí obyvatelstva - rostoucí skupina lidí v
postproduktivním věku, hledání adekvátních volnočasových aktivit
2. vězeňství - menší procento recidivy, po 90. roce liberalismus, rostoucí počet
problémových jedinců ve společnosti.
3. migrace - západní společnost je čím dál více infiltrována imigranty z vnějšku,
společnost nemá mechanismy k včlenění do majoritní skupiny. Problém - integrace
imigrantů a jejich resocializace. socializace ve všech formách je klíčová k pochopení
společnosti, v současné době je kámen úrazu resocializace

socializace ve všech formách je klíčová k pochopení společnosti, v současné době je

kámen úrazu resocializace. Člověk se resocializuje celý život -> problém

mluvení ve 3. osobě (nejtěsnější možný vztah s daným člověkem - onikání)

skleníkové děti (za děti řešíme problémy) silně autoritativní

Čapek - povídky z jedné a druhé kapsy - vězeň Záruba

7
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

more,zvyky - nejměkčí forma sociální normy

• pozdrav
• prvky lidského chování, které jsou nejvíce atomizovány
• genetická normativní základna
• etické normy vztažené k velkým prostorovým skupinám
• velké systémy vázané na právní normy
• velké sociální skupiny v oblasti
• etický kodex se stává globálním kodexem tak jak evropa globalizuje jiné systémy ->
export římského systému
• současný konflikt mezi S a J dvou normativních systémů. Islám
• sociální normy - definují velké integrované sociální systémy
• národ - společný systém sociálních norem, které jsou dodržovány každým členem
společnosti
• regionální společenství je definováno jinými společnými sociálními normami než národní
• měřítka regionálních sociálních diferencí
• sociální normy - základem identifikace člověka podle sociálních norem - odkud člověk je
nejmírnější forma - zvyky / more / moresy
• intergeneračně přenášené tradiční vzorce chování
• normy mezilidského chování
1. normy, které charakterizují mezilidské chování mez členy společnosti
2. nejměkkčí sociální norma
3. diference v sociálním začlenění
4. lidové kulutrní tradice, chápané jako zvyky
• sociálními zvyky definujeme ke které rodině patříme
• etickými ke které makrosociální skupině patříme
• role anticipativní socializace: umožňuje osvojit si takový systém norem, který nás připraví
na život ve společnosti
• totalitární instituce může být blahodárná při resocializaci (protialkoholová léčebna)
klášter - autoritárské instituce jsou přijatelné pro jedince, kteří nemají vyhrazenou vlastní
identitu? Kasárna - potírá vlastní já u lidí, kteří mají hájit vlastní společnost...
• moderní edukace jde po linii humanismu

školy představují hlavní instituci sekundární socializace

• škola působí jako korekce primární socializace -> dítě poznává adekvátní situace
• geneticky podmíněno
• J.A.Komenský -> nejlepší doba pro přechod do školy 6-7 let

čím širší možnost sociální integrace -> tím lepší je výsledek

• v moderní době jiná socializační média - literární kavárny po vynálezu knihtisku ->
multimediální socializace 20. století (televize, rozhlas) -> problém, že medializovaná
socializace začíná pohlcovat velké množství času -> ztráta sociálního začlenění -> riziko
totalitarizmu a indoktrinace -> kdo ovládá media tvoří postoje, názory, ovláda politickou
socializaci člověka
• politická socializace -> nejvlivnější rodina -> mladá generace prokazuje občas odpor ->
únor 48, NSDAP atd... jde proti staré generaci, volí opačný model
• sociokulturní základ formuje názorově více než intergenerační tradice

Dva pohledy na vliv masmédií

( - čím více informací člověk má, tím spíš může třídit a kvantifikovat informace

8
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

- potlačení rodiny, sociální skupiny, růst vlivu masových médií -> tendence k
( totalitarismu

Profesní socializace
• jádro socioekonomické organizace společnosti - člověk je výchovou předurčen k výkonu
určitého povolání
• vytváří zvláštní specifické výhody jedněch oproti druhým
• jsme v etapě kreativní ekonomiky - tvůrčí povolání přinášejí největší díl růstu
• vítězí ti jedinci, kteří mají možnost profesní socializace
• nabývá na významu - rodinná výchova se stává alfou a omegou

Sociální role
• soubor naučených nebo k příležitosti vztažených s určitou sociální situací
• teatrální sociologie - svět je přirovnávám k jevišti - všichni jsme aktéry života společnosti
na tomto světě
• AKTÉR - zaujímá určitou pozici ve společnosti světa - ovlivňují kulturní život - aktér je
každý, někteří hrají důležitější role (Teatrum)
• role je kontinuální - má návaznost časovou,
• role je konzistentní - má logický význam - musí být vnitřně soudržná co do svého
významu... Př. šéf
• sada normativních pravidel
• k roli se vztahují určité normy - role by měly být normativně konzistentní
• jestliže překročíme normu - porušíme roli
• sociální pozice: relativně stabilní postavení člověka ve společnosti spjaté se základními
socialně vřazujícími atributy. Sociální pozice se odvíjí např. od intelektu (schopnost
abstrakce -> dokáže najít řešení -> vysoká sociální pozice, může to být značka auta,
peníze, spotřeba, atd....)(dodržování normativního aparátu, intelekt,) (hodnotové
preference - výkon -> odměna -> délka výkonu ostravští dělníci - teritoriální/regionální
hodnoty) (sociální pozice v jedné skupině nemusí být stejná jako sociální pozice ve
druhé skupině)
• když role není vyjasněna může dojít k problému
• jestliže není propojeno očekávání od role s výkonem role dochází k problému
(očekávání role matky je stejné pro celou společnost, ale každé dítě může mít
individuální očekávání vůči matce)
• role je vždy kompromisem mezi představou aktéra, který roli vykonává a objektivním /
subjektivním očekáváním aktérů, kteří jsou subjektivní hráči
• když je nejasnost v očekávání -> výkon není důvěryhodný
• dva extrémy podle toho kolik rolí zvládáme
• hodně (ztráta vlastní identity)
• málo (hypertrofizace vlastní osobnosti ve společnosti) umím jen málo rolí
hlavní role
• je dána subjektivními představami o naší pozici ve společnosti. role, které chceme
dosáhnout a vše jí podřizujeme. (člověk se snaží dosáhnout ve všech oblastech stejné
role, jaká je jeho hlavní) když hlavní role není v souladu se sociální situací ve které se
člověk nachází, když je člověk dostatečně anticipovaný potom by neměl mít problém.
(kultura - člověk by se měl chovat adekvátně v situaci, jako integrovaná sociální bytost)
(sociální integrita - nikdy byste neměli ztratit roli sama sebe, výslech - pokus o ztrátu
vlastní integrity)
identifikační role
• role, která člověku nejvíce sedí, se kterou se nejvíce ztotožnil, v penzi nastává zhroucení
osobnosti - přechod do postproduktivního / postekonomického věku bývá problém
(ředitel školy se přestěhuje pryč - ztrácí postavení, identitu, rezignace, rozpad osobnosti)
9
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

(výminek - penzijní zajištění - sedlák ovdověl, přestal pracovat, získal domek. výminek -
vymíněno, že dostával potraviny atd... až 7 let.., důchod dnes mnohem déle). (vojáci z
povolání - uniforma - identifikační znak) konotace v oblasti sociální identifikace a kultury -
identifikační kulturní znaky (když se zajístí identifikační vzorce -> pozitivní ekonomické
výkony) (Sparta, Slavia atd) základním motorem uniformy-(sociálně nivelační znaky -
skupinová identita je důležitější než identita jednotlivce) když identifikační role přestává
existovat (když děti dospívají a přestávají potřebovat rodiče) krach identifikačních rolí
souvisí s rozpadem identity.
kompenzační role
• když nás identifikační role neuspokojuje, nebo máme obavy, tak si hledáme alternativu -
alternativní role - pomáhají překonávat překážky role hlavní nebo identifikační -
kompenzační role je submisivní role
• čím méně se soustředíme na roli hlavní tím spokojenější býváme
• sociální pozice spjata s hlavní rolí - časová nekonzistentnost (staří politici, v Anglii
dostávají titul a jsou spokojení dál, v USA - když je ředitelem, bude jím na dosmrti),
hledají se kompenzační role

stres z rolí a konflikt rolí

• stres z rolí - z výkonu role může být aktér stresován - důvodem závažných
sociálních poruch (stres z výkonu role manžela/manželky, matky, učitele... poustevny
- odcházeli kvůli stresu) Lékem je ujasnění si životních priorit a hodnot a tomu
přizpůsobit své sociální role
• konflikt rolí - jsme stresováni tím, že žádnou roli, kterou pokládáme za významnou
nedokážeme vykonávat dokonale. Výkon rolí nemusí odpovídat našemu
subjektivnímu očekávání, nebo očekáváním z vnějšku. (pracující matka - dítě
dostatek péče x práce obavy o místo) - sociální schyzofrenie Nutno předcházet
patologické formě stresu, která ničí, disintegruje osobnost.

Sada rolí
• sada rolí vytváří určitý systém, jsou mezi sebou propojeny jako systém spolu úzce
souvisí.
• kolem hlavní role (fotbalový hráč - sada rolí je filmová hvězda, role partnera v životě, role
tréninku) (otloukánek - sada rolí - kompromis za každou cenu, intrikář, submisivní
jednání) (vzpoura je právem otroka, zrada jeho povinností - Senecca)
• sociální pozice je spjata se sadou rolí - jako celek odpovídají očekáváním ze strany
společnosti

Distance od role
• hraji roli, ale dávám najevo, že to není moje identifikační role, dávám nejevo, že ji musím
hrát. (já nic, já muzikant)
• giddens
• součást naučeného sociálního jednání - souvisí především s výkonem sociální autority
(šéf ti nařizuje...)

Mnohostrannost rolí
• jedna role může mít funkci v různých životních situacích (boháč - solidarita x pohodlí x
závist x sociální očekávání)
• jedna role může vyvolávat velké rozpory v očekávání
• odvíjí se od umístění ú vřazení člověka do společnosti

10
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Sociální status ve společnosti

Sociální autorita
• trvalé vřazení / postavení člověka ve společnosti
• jak nabýváme soc. statusu a jak měříme jeho výšku?
• vlastní přičinění (biologická a sociální podmíněnost - oba komponenty se podílejí na
tom, jak se přičiníme ke svému statusu) jde o získaný společenský status, +sada rolí
(primář má dítě - zvyklé na adekvátní sociální atributy, vrůstá do skupiny lidí s
podobným sociálním statusem - do sociálně homogenní skupiny) socializace
ovlivňuje náš sociální status - připsaný sociální status
• zděděný sociální status - (dnes se spíše hodnotí podle amerického self-made-man)
velice významný
• otevřené a uzavřené společnosti
• otevřené:
• uzavřené: skupiny do níž jsme se narodili a jíž připsaný a zděděný status
musíme respektovat až do smrti, protože jsme jejími členy (pouze několik druhů
živností, nejnižší kasty) (věno do roku 1951 - bez věna měla jiné právní nároky -
např. nesměla dědit, nebyla členkou spoluvlastnictví) (s VFR padá stavovský
systém) naše sociální zabezpečení penze, pojištění je derivátem klasického
stavovského systému. Současné problémy: skupiny lidí s připsaným sociálním
statusem, které nepožívají výhod sociálního systému (homeless, kriminálníci atd)
• kriteria: moc, majetek, vzdělání a kvalifikace, kultura a normativní kultura, profesní
vřazení
• kompenzační funkce: nedostatek jednoho lze kompenzovat jiným
• konzistentní sociální status: harmonizující, nevytváří vnitřní rozpory
• status, jehož složky se nacházejí v souladu
• moc na úrovni voličského hlasu - moc jednoho občana
• majetek, který zajišťuje jedno generační přežití
• vzdělání je dostačující, pro většinu středoškolských a vyšších pracovních pozic
• kultura: konzistentní soubor sociálních norem, rozpoznáváme sociální normy,
umíme jednat s lidmi, nadprůměrné kulturní vzdělání
• inkonzistence: velký rozpor v jednom ze sociálních parametrů
• hodnocení je v současnosti tápání mezi 4-5 kriterii
• vzdělanost: široký soubor znalostí, který nám pomáhá nálézt systémovou podstatu
světa, který nám pomáhá nalézt inovaci, která se dá použít při řešení nových
problémů. Vzdělaní, ti kteří produkují nové myšlenky.
• kvalifikace: výkonné opakované vykonávání činnosti, které má vysokou kvalitu

1. MOC
• mocí rozumí se schopnost jedince ovlivňovat rozhodování ostatních
• Émile Durkheim - základní druhy moci - na základě autority (na způsoby jak
vykonává moc:
• neformální zdrojem jsou jak vrozené vlastnosti, tak i vlastnosti získané.
Podmíněna sociálním statusem x získané vlastnosti | autoritu budou mít ti,
kteří jsou vzdělaní, ti ke kterým se chodí pro radu, kteří přicházejí s inovacemi,
široké znalosti
• formální delegovaná moc. Politici, státní moc.... linie premiér->ministr-
>náměstek->atd
• charismatická křižmo - svatý olej, kterým získává panovník posvěcení, aby
mohl vládnout. Symbol, který říká, že moc je udělena z vnějšku. Mluvíme o

11
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

vyšším nadáním - šestém smyslu - charismatická autorita. Někteří lidé jsou

nadáni mocí oslovit a ovlivnit lidi
• Max Weber - připomenout

Missing Lecture

12
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Sociální stratifikace
definování sociálních skupin na základě sociálního statusu

profesní vřazování
• čím dál tím méně se dbá na profesní vřazení jednotlivce, před 100 -150 lety byla profese
hlavním ukazatelem, jak odhadnout postavení člověka
• dnes založeno na schopnosti činit inovace, vzdělanosti
• sociální dědění - děděný sociální status - co byl otec
• sociální status funkcí sociálního vřazení -> vytvořena stupnice společenských hodnot,
základem dělník -> čím lepší dělník, tím vyšší sociální status (v komunismu). Příklon k
určení statusu prostřednictvím profese
• v USA průlom -> Self-made man -> společnost vytvořena bez zděděných statusů. Vzniká
na základě schopností lidí a jejich tvůrčím myšlením.
• život není určen pouze profesí, sociální postavení počítá se střídáním profesí.
• v Evropě upadá dědění sociálního statusu. (krom socioprofesních skupin -> vynikají
profese, které se podílí na vývoji společnosti: vědec, obchodník, materiální výrobce,
lékaři, právníci, soudci, architekti, umělci - statusotvorné profesní skupiny)
• Dědění sociálního statusu postupuje po linii mocenské, majetkové, sociální skupiny jako
takové.
• z inventivních profesí jsme v liberální společnosti přešli k nulovému vlivu profese na
sociální vřazení.

Teorie profesních elit

• některá povolání mají specifické postavení (vysoká normativní kultura profesí,
vzdělanost, předpokládaná moc, kapitál, dědičnost vysokého společenského statusu)
• lékaři
• učitelé vědci (vysoký morální status)
• v různé míře, komplementaritě se tyto faktory projevují na našem sociálním vřazení

základní vzorec sociálního rozvrstvení

• Blízko 0 -> přistěhovalci
• nejvýše -> mocní (politici, velitelé, maršálové), velký majetek (bankéři), vzdělání (umělec,
vědec) arbiteři (ti kdo určují kvalitu věcí, např v oblasti kultury arbiter = hodnotitel |
Petronius byl arbitrem módy | kunc historici)

• daňový systém je důležitý pro udržování sociálního statusu a sociálních bariér - dědická
daň
• indický kastovní systém
• arivista - chce se přemístit do vyšší sociální vrstvy - nově přichází z jedné společnosti do
druhé (z nižší do vyšší) - komunističtí papaláši (bez znalosti začali ovládat společnost)
• morganitický sňatek - děti + manželka zbavena dědických práv, smlouva mezi rodinami
Kinských - budou si brát manžele pouze z hraběcích vrstev, jinak ztratí dědické právo
• instituce věna - z OZ r. 1811 podle Napoleona I. - Code Civil (Code Napoleon)
• nevěsta, která vstoupí do manželství bez předepsaného věna ztrácela část práv
(nesměla nosit ..., nesměla navštěvovat atd)
• důstojníci museli skládat kauci, když se chtěli ženit

• jestliže společnost neobsahuje sociální bariery jsou hranice mezi vrstvami nejasné a
rozostřené
• sociální vřazení člověka v liberální společnosti je nejisté, nejasné a špatně uchopitelné

13
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

E - Elita statusové špičky společnosti

UMC - vyšší střední vrstva (UMC)
MC - střední třída (MC)
výše sociálního statusu
WC, BC, LMC, pracující třída (manuálně)
CRIM, NI - kriminálníci, neintegrovaní (rebelové, tuláci,
E přistěhovalci)
sociální bariéry - propustnost bariér - společnosti
otevřené (liberální) x uzavřené (tradicionalistické) -> jak
UMC můžeme během života měnit příslušnost mezi
jednotlivými vrstvami. Nerovnost životních šancí.

MC

WC, BC, LMC

CRIM NI

Počet lidí
výše sociálního statusu

celkově nízký společenský status - plošné tabulkové

platy pro všechny profese, silně homogenizovaná
společnost z ekonomického hlediska. 1946 - odvlastnění,
konfiskace všech podniků nad 50 zaměstnanců,
vyvlastňování nemovitostí s větší rozlohou -> eliminace
vysoce postavených. charakteristické pro postrevoluční
společnosti (zrušení elit, snížení průměrného sociálního
statusu odbouráním aristokracie)
stlačování sociálně stratifikačního stromu

Počet lidí

14
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• liberální společnosti jsou méně stabilní než společnosti konzervativní

• chceme-li stabilitu společnost, chceme, aby společnost byla čitelná, aby lidé byli
definováni podle obecných parametrů

Sociální mobilita
• pohyb na vertikální ose grafu -> z jedné soc. vrstvy do druhé, soc. mobilita musí prorážet
sociální bariéry - liberální společnosti jsou charakterizovány vysokou sociální
propustností x konzervativní nízkou sociální propustostní
• vzestupná soc. mobilita je charakterizována pohybem z nižši do vyšší
• podle generačního zakotvení:

intragenerační sociální mobilita

• mobilita uvnitř jedné generace v rámci jednotlivců (self-made man),

intergenerační sociální mobilita

• jestli následující generace vstupuje do vyšší vrstvy než generace předchozí.
• platí na celou rodinu - všichni přísluštníci rodiny mají vysoký sociální status
• základním hodnotovým konceptem každé společnosti je udržení stejného nebo dosažení
vyššího sociálního statusu v rámci každé sociální skupiny.

Vrstva Elit
• ta skupina, která drží nejvyšší hladinu ve 4 nejdůležitějších faktorech sociálního statusu
(ten kdo drží moc, má majetek [umožňuje nám svobodu jednání, nezávislost na zájmech
jiných, dostatek majetku, aby mohl uplatnit svůj zájem, kapitál umožňuje ovlivňovat
ostatní], nejvzdělanější, nejvíce inovovaný, kulturní a normativní aparát - patří tam pouze
ten kdo dodržuje sociální a právní normy [nemůže sem patřit zloděj]), vyžaduje přibližnou
vyrovnanost všech 4 znaků, (arbitři - mocenská elita)
• 19. stol. degradace - začala se tolerovat normativní inovace (prolomení barier -
excentričnost, rozvody, nějaká prasárna - zvracela do klobouku...)
• můžeme definovat pouze pro velké skupiny, neboť je velmi úzká (elita národní,
kosmopolitní)
• profesní elita -
• diplomatická elita - nositelé diplomatických hodností
• elita profesní podnikatelská - nejdravější lidé (problém s dodržováním norem)
• regionální elity
• elity homogenní - mají přibližně stejnou úroveň faktorů sociálního statusu, jsou
integrováni, dokáží politicky prosazovat názor - pseudoelita - gentry - nižší šlechta,
majitelé statků, malá města, čajové dýchánky, dobře se znají, vzniká i propojenost
majetková. Ztráta lokálních, či regionálních elit je ztrátou schopnosti definování
společných zájmů -> limituje společnost -> problém v české společnosti
• řetězové sociální elity (sektorální) - znamenají skupinu příslušníků určité profese.
Např. stavebnictví: Starosta, šéf katastrálního úřad, šéf rektorátu regionálního
rozvoje, stavební firmy, developeři, architekti, designéři.... řetězové (sektorální) elity
nejsou profesní elity
• za každé situace se moci uchopí příslušníci elit - není jiná skupina, která se může chopit
moci, politik bez majetku je potencionální zloděj, musí dodržovat sociální normy.
• pseudoelity - hrozba směřují k uchopení moci, k uchopení ekonomických statků
(tunelování)
• Česká společnost - nedostatek intergeneračních řídících elit na všech úrovních
• 19. stol.: elita nebyla národní, byla spíše kosmopolitní, nekomunikovala
• obrozenci vybudovali novou vizi elit - založenou na kvalifikaci a vzdělání
15
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• konec 19. stol. národní společnost vydefinovala vlastní národní elity - potomci
obrozenců (silně regionální), z podnikatelů, z politiků
• 1918 zlom - absolutní eliminace původních elit (rakouských, vojenských,
aristokratických)
• z republiky se stala špička pseudoelit
• 1938-39 - demokratické elity jsou narušeny, zanikají elity židovské
• 1948 - zničeny elity kapitálové, politické, zůstávají pouze intelektuálně levicové elity
• 1970+ se pohybuje společnost bez elit, elity se pohybují skrytě
• 1989
• sebevražedné odtínání vlastních elit, neschopnost vydefinovat regionální, lokální,
národní zájem
• elity spíše kosmopolitní

Vyšší střední třída (UMC)

• vzdělání, vzdělanost
• schopnost nalézat nová řešní pro nové situace
• společnost, která disponuje vyšší mocí jednotlivce, než zaručuje zákoník
• majetek musí být tak dostatečně vysoký, aby zajistil vícegenerační kapitálové zajištění
(musíme zajistit nejen sebe, ale i potomky... vlastní domy, vícegenerační byty - investuje
do vzdělání)
• vysoký stupeň přiznávání společenských norem
• nejvýše se liší ve faktoru vzdělanosti
• hypertrofizovaná role vzdělání
• ruská společnost má tuto třídu zmenšenou - mají hypertrofizovanou elitu
• česká společnost - dynamická, křehká, nestabilní, riziková
• dynamika regionální politiky - Praha, Brno, Liberec, Ostrava - vysoké zastoupení této
vrstvy
• inovátoři

Střední třída
• mírný nadprůměr
• má svobodný politcký hlas právně zajištěný
• musí být dostatečně kapitálově zajištěný
• vyvážen poměr krátkodobých a dlouhodobých investic
• zajištěna intragenereční mobilita
• dlouhodobé investice do vzdělání
• normativní hledisko: dotváří a stabilizuje normy
• nejmasivnější vrstva
• státní úředníci, policie, učitelé, střední podnikatelé, majitelé obchodů, nižší profesní
ranky vědeckých a univerzitních pracovníků
• vrstva je politicky samostatná - sleduje vlastní zájmy (demokracie stojí a padá s větším,
či menším zastoupením střední vrstvy - základ společnosti)
• ČR jedno z nejmenších zastoupení střední třídy v Evropě

Dělná třída
• moc nižší než je generovaná zákon
• dělníci nechodí k volbám
• apolitické - nevidí důvod (mocní si to stejně udělají jak chtějí)
• majetek není schopen zajistit pro další generaci
• krátkodobá spotřeba, nízké investice do dlouhodobých statků
• riziková vrstva, křehká
• radikalizace mas - mobilizuje se v době společenské změny (revoluce)
16
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• česká společnost - masivní zastoupení této vrstvy, pomalu se smršťuje

• přispívá k labilitě společnosti jako celku

Kriminálníci a neintegrovaní
• neintegrovaní 5-7%
• vymykají se normám
• závisí na dodržování normativního aparátu, musí být úspěšná dělnická a střední třída, na
labilitě společnosti
• majetek - 0, -, nebo obrovský
• moc - 0
• vzdělání - 0
• nedodržuje normativní aparát
• neznají sociální normy
• roste % neintegrovaných -> Francie - přistěhovalectví
• romové mají jiné sociální normy - krádeže - způsob ekonomické aktivity :-D
• sociální odstup - vědomí sociálních bariér

• multikulturní evropa je neúspěch - Merklová

• silné sociální bariéry - zablokována sociální mobilita

[slabé sociální bariéry - vysoce efektivní společnost,

silné sociální bariéry - desintegrace - alesia dodiktuje....]

• současná společnost je spíše ve stavu desintegrace - nejsme si jistí jestli směřujeme ke

svobodě nebo k totalitě -> sledování, úřady, banky znají příliš informací
• Wright Mills - čím dokonalejší bude soc, informatika atd, tím větší riziko vzniku totalitní
společnosti. Jestliže budeme znát o člověku maximum, dokážeme ovlivnit jeho motivace,
ovlivnit jeho názor, jeho svobodné myšlení, i když on sám bude volit a rozhodovat se
podle své nejlepší vůle.
• vzdělávání pro konkurenceschopnost (maximálně 40% vysokoškoláků)
• vysávání mozků - umožňuje vysokou míru dynamiky
• altruismus
• Čapek - první parta
• zednáři rotariáni

17
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

SKUPINY
- sociologie zkoumá pár (jeden člověk může existovat jen omezenou časovou periodu a
společnost by zanikla, kdyby lidé existovali po jednom)

- věková kohorta – pravidelné rozčlenění populace podle věkových skupin na základě

určitých věkových kategorií – nejdůležitější způsob tvorby homogenních skupin

- každý si nemusí být vědom příslušnosti k určité skupině

- falešné homogenní skupiny si vytváří každý člověk, který se musí vyrovnat se svým
sociálním prostředím (exkludované skupiny – vyloučené ze společnosti) – identita ke
skupině (např. Romové nemusí cítit identitu ke skupině Romů) – tzn. skupina Romů je
také falešná – už je stejně pomíchaná (zkřížená) s majoritní skupinou a hlavně, někteří
Romové se necítí být Romy

- rasismus = problém definice skupiny (1) některé rasy nelze přesně definovat jako reálně
existující homogenní soc.skupinu; 2) musí být účel proč skupinu vyčlenit), příslušnost
k rasovým skupinám je hrozně ošidná – reálnost existence každé skupiny je třeba
zkoumat

- dotazníky zkoumají homogenizační faktory, ne identitu k homogenní skupině (politologie

– při zjišťování zda je člověk pravičák, levičák…)

Část homogenních skupin = skupiny statistické – homogenní skupiny, které definují

jeden nebo dva ukazatele pro statistické účely (skupiny podle věku, pohlaví, podle profese
– socioprofesní skupiny – rozhodující homogenizační faktor…)

Sociální problémy (většina) je dána nezvládnutím problému sociálních skupin. (např.

kriminalita poblíž dolů – ženy zde nemají uplatnění, muži nevědí co s volným časem; nebo
sídliště – homogenní skupina lidí – školky, školy, kluby, mládežnické zařízení, potom –
důchodci a nakonec je tam stejně nedostatek zařízení – jsou pro jinou skupinu).

Profese jiné než dělnické nevytvářejí hodnoty – tzn. čím vyšší je počet dělnicky
vzdělaných lidí v populaci, tím je populace konkurenceschopnější – logické, ale nesmysl –
premisy nejsou správné (proto ten čtyřicetiletý poválečný vývoj – marxistický extrém) –
příklad k socioprofesním skupinám

Čím více intelektuálně (duševně) pracujících, tím více využijeme kulturního bohatství naší
společnosti, tím jsme konkurenceschopnější (dnešní názor – antiteze k marxismu)

U obou extrémů přichází kolaps (první: téměř všichni byli nakonec zařazeni k dělníkům – i
administrativa, řidiči; druhý: společnost produkuje hromadu intelektuálů, ale není schopná
je uživit)

→ společnost není nikdy tak bohatá, aby si mohla dovolit disbalanci!!!

Socioprofesní skupiny = pokud chceme mít přehled o tom, z jakých skupin se společnost
skládá (velice významné)

18
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Skupiny podle vzdělání = vyjadřují potenciál společnosti

POTENCIÁL = souhrn rozvojových možností

- př.: rozvojový potenciál Českolipska: mladá věková struktura, vysoké počty narozených
dětí, kapacity vysokých škol jsou také dostačující, zásoby zdrojů (těží se pitná voda),
podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, kulturní předpoklady také na vysoké úrovni
potenciálu, pískovce – potenciál pro rozvoj kamenictví, … → tj. potenciál (pokud chceme
rozvojový potenciál využít, musíme se velmi dobře rozhodnout o svých prioritách)

VÝVOJ = kategorie historická (změna kvality v čase – dlouhodobý kvalitativní vývoj, který
zahrnuje všechny možné fáze) – viz regrese ve statistice

POKROK = fáze kvalitativní změny v čase, která je vyseknuta z celkového časového

vývoje a je rostoucí

ROZVOJ = pouze slovanský termín, centrifugální proces – všechny fáze vývoje, které
nejsou regresní (takže ty stagnační a rostoucí) – fuga = rozvíjení (např.poupěte) X peta
(zavití – růže atp..) – od toho centripetální

Rozvojovost sociálních skupina vývoj jednotlivých ukazatelů hodnotících situaci – statistika

řeší

DÚ – sociální skupiny v Giddensovi

Skupiny velké, malé

Skupiny reálně existující – existují materialisticky, jako entita → integrovaná skupina

(systém vzájemných vztahů mezi jednotlivými členy společnosti, který je různými způsoby
nazírán – např. funkcionalisticky – integrované podle funkcí – tzv. strukturální
funkcionalismus – na každého člena lze vztáhnout určitou funkci → integrace – systémová
propojenost, skupiny které nejsou integrované, nemůžou reálně existovat

Skupiny reálně neexistující – jsou vytvořené pouze pro nějaký náš další výpočet, další
zkoumání

Skupina existuje tehdy, je-li určitý počet členů přesvědčen o její existenci a o identifikaci
s ní (opět je problém s identitou – je velice důležitá – je třeba mít např.identické vnější
znaky – identifikační skupina) – jakmile se vybuduje sounáležitost se skupinou, tak teprve
začíná reálně existovat

Děti vyrůstající v zařízeních nemají identifikační rodinnou skupinu, ale např. věkovou
kohortu.

Dú Giddens - Skupiny

19
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Integrace - vnitřní propojenost skupin

integrované skupiny reálně existují a jsou entitou

Solidarita
Durkheim, Weber
• skupiny jsou tříděny podle kriteria - Solidarita
• schopnost cítit problém, nebo zájem jiného člověka jako zájem vlastní
• solidarita vstupuje do všech oblastí lidského života (právníci - osoba blízká)
• několik druhů:
• totožné právní normy většiny lidí (+-90% lidí prožívá šok při újmě jiného člověka)
• generace první světové války - vyšinutí válečných hrdinů
• primární pohnutka každého člověka je pomoci druhému v nesnázích
• solidarita založená na identifikačních skupinách (solidarita profesní) - základem
politického uspořádání současné společnosti. Odbory
• makro skupinová solidarita - existuje ve velkých společenstvích - sociální sítě
• prostorová solidarita (hasím sousedovo, v USA v době kolonismu si pomáhali i když
se nenáviděli)
• kompenzační / falešná solidarita - nevcítíme se do problému zájmu potřeby - spíše
výměna sociálního kapitálu - bussines - karikatura solidarity
• vynucená solidarita - nutím k solidárnímu jednání proti vlastní vůli (rodiče nás učili
solidaritě - pujč mu míč)
• sociální sebedeklarace - dávám peníze na charitu atp (pokus o získání mravního
faktoru)
mechanická solidarita
• solidární vztah prvního typu - problém, zájem potřebu jiného člověka cítím jako
problém nebo potřebu své vlastní osoby
• nenahraditelnost
• jedinec, se kterým stojí a padá existence celé skupiny (nový otec v rodině)
• prorůstání organické do mechanické solidarity - (právnická kancelář - koncipienti:
nahraditelní, starý právník vedoucí, dva mladí právníci - znají se dokážou se nahradit,
starý právník je nenahraditelný)
organická solidarita
• solidarita systému funkcionálního, kdy každý je závislý na každém, funguje na
základě vzájemné mnohostranné závislosti - interdependence - závislost každého na
každým (výrobní pás - každý dělá nějaký úkon - když někdo vypadne, musí být
nahrazen)
• každý článek má jasně vydefinovanou funkci (masová výroba založena na
sekundárních skupinách)

• přerod sekundárních skupin v primární je zcela přirozený, lidé se časem více poznávají

20
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Primární skupiny
Sekundární skupiny
výkonové skupiny
ingroups - cítíme se být členem určité skupiny i když nemusíme být jejím členem
outgroups - skupiny kde neaspirujeme nebo nechceme být jejími členy
aspirační skupina - in skupina
pseudoelity - celebrity
sociálně deklarativní dosažení inskupiny - musíme spotřebovávat jako členové inskupiny
skupiny podle schopnosti přijímat nové členy
( otevřené a uzavřené skupiny

3 Hlediska

Demografické - podle věku

Kulturně politické - jak vydefinovat sociální skupiny
Prostorová definice

Společnost-prostor-jedinec
• zakotvení společnosti (tři vrcholy): čas, prostor, sociální organizace (systém, společnost)
• všechny ty vrcholy dávají dohromady celek

Čas
• konkrétní čas, čas života
• jestliže je zájem pouze jedince v určitém čase -> pouze sociologie
• společnost - kontinuální systém předávání zkušeností mezi jednotlivci, předávány dalším
generacím, každá inovace je předána následující generaci (buď opustí, převezme,
transformuje)
• zprostředkující element mezi jednotlivými strukturami sociálního systému, žádný element
není věcí jediné generace, stává se sociální zkušeností až v intergeneračním pojetí
• (volební právo má každý, i když nemá nezávislé ekonomické postavení, spor: mohou
volit státní zaměstnanci? nejsou ekonomicky nezávislí, podléhají svému nadřízenému)
• systém se vyvíjí dlouhá tisíciletí

genetický pohled na společnost (geneze, vývoj, historie problému)

• (hodnocení historické doby - husitství - několik stanovisek, pohledů, Němci - žháři,
Angličani - první reformátoři, Češi - nejdříve opovrženíhodné, později kladnější přijetí)
• pohled na svět vlastníma očima - ideologické zajetí
• problém času historicky pojatém

Relativistický pohled
• pohled lidí, kteří v té době žijí
• čím je historie problematičtější, tím méně je použitelná pro analýzu

Argumentační
• je to tak, protože to tak bylo v minulosti -> právnické pojetí
• čas je argumentem
• problémy: historická práva, historické hranice -> konfliktní, nepoužitelná
• (česká státnost z pohledu středoevropských států a českého státu -> kolize - různé
výklady v učebnicích, historii)

21
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• Theodor Mommsen - specialista na Řím (české státní právo bylo uplatněno na

rakouském sněmu)
• politicky má takové zakotvení jakou míru moci dokážeme prosadit
• sociálně taková míra moci, jakou je druhá strana ochotna připustit

• příliš mnoho problémů s časem

• Karl Popper - odmítá řídit se skutečností, že by měla společnost kořeny v dobách
minulých

čas biologický
• genetický základ, u každého probíhá trošku jinak
• sociologie věku, věkových skupin

čas individuální
• vnímání času se mění v průběhu života
• děti -> rychlejší vnímání času, využívají čas intenzivněji

čas skupinový

Sociální čas
• generace rodičů vstupovala do reprodukčního procesu velmi brzy -> nuceni režimem,
ekonomická efektivnost (odrodí a hurá do práce) -> nejkratší generace (dnes 32 muži, 28
ženy) -> výměna generací má jinou dobu

Technologický čas
• vázán na vývoj společnosti
• technologický vývoj nám umožňuje získávat čas
• obcházení přátel x telefonování
• byrokratizace -> větší čas komunikace s úřady
• je funkcí vývoje společnosti
• interkulturní střety -> jsme superefektivní x siesta :-) -> kulturní čas
• rozšíření masové komunikace (televize, internet) -> méně času na sociální komunikaci
(rozhovory s přáteli, hospody, intimní kontakty)
• co nás nenutí být aktivní to nás ničí -> aktivní lidé žijí déle
• Doktorka Vítečková - problém sociální komunikace (málo času na komunikaci s rodinou)

Prostor
globální prostor:
• rod homo sapiens je homogení po celé planetě (geneticky blízcí) -> kolonizoval
planetu
• schopnosti homo sapiens -> prostor si přizpůsobuje k obrazu svému (narozdíl od
zvířat)
• nadán materiálně přetvářecí činností v prostoru
• globální prostředí tvoří pro něj jednotný systém
• ekologie (vychází z homeostáze - rovnováhy) - příroda je narušována přírodními a
kulturními procesy. V kulturní krajině je prostor dán lidskými aktivitami, je kulturně
určen. 100% kulturní krajina.
• kulturní pojetí: jednotlivé živočišné druhy mění a porušují tuto rovnováhu
• když nevyužijeme jeden druh povrchu, opouštíme ho a hledáme jiný povrch, který
jsme schopni užívat, těžit
22
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• konflikt o zdroje -> koloniální velmoci

území:
• geografický pojem - část vyčleněná z globálního prostoru, má určité charakteristiky -
geomorfologické charakteristiky
• konkrétní území, které má určité vlastnosti
• do jaké míry území ovlivňují organizaci, která na něm existuje:
• ekologický pohled: osidlování prostoru vytváří specifické živočišné formy
(biotopy), dotyčný druh je absolutně definován vlastnostmi prostředí
• geografický determinismus (organizace lidské společnosti je určena
vlastnostmi území), společnost se vyvíjí do takového tvaru jaké jí podmínky
dovolí
• Montesqieau - rozdíly ve společnosti - autoritativní x liberální (karavana 100
lidí - odpoledne, brzy noc, není voda -> najít vodu -> uznávaná autorita
rozhodne kam se má jít, půjdou všichni, diktátorský systém -> kvalifikovaný
vůdce x evropský - 4 prosazují svůj názor - karavana se rozdělí na 4 skupiny -
> 75% zahyne)
• kde panují nehostinné, nepřátelské podmínky je větší šance, že se vyvinou
autoritářské režimy
• ekonomický pohled
• úrodné zemědělské oblasti nejhustěji osídleny (okolí řek, roviny, kotliny) - v
historii
• technologie výroby - Alpy - mléko
• Holysmus - pedagogický proces není závislý na prostoru
• relativita prostoru, relativita prostorové vzdálenosti
• v globálních podmínkách je vzdálenost určena přímkou v absolutní hodnotách
(neměnná nezkratitelná)
• ve společenském pojetí je vzdálenost funkcí času, technologie, ekonomiky (PHA ->
PLZ: pěšky 3 dny - rozčleněný prostoru na tři body - tři přenocování, 1,5 dne - 1 bod,
+ ekonomika (noclehy, jídlo + pití, pořízení a udžení koně + stáj) technologie (koňský
povoz, železnice, dálnice, letecky) -> vznikají nové body v prostoru)
• vzdálenost je funkcí ekonomiky a technologie
• ovládáme čas a prostor v kratších rytmech
• socializace prostoru - vytváříme prostor podle ekonomických a technologických
parametrů
• člověk ovládl prostor technologií a časem
• otisk prostoru do myšlení člověka -> řídíme se individuální mapou, která odráží
vnímání technologií v čase (cesta Pha-Plz -> kousek)
• urbanismus - je o tom jak různé skupiny zvládají prostor
• omezení ekonomikou
• bariéry které nejdou odestát (magistrála rozdělila Prahu na dvě části - málokdy
důchodci a maminky překročí magistrálu)
• materializovaná energie minulých generací
• rozpad lokálních trhů - město nespotřebovává co se v něm vyprodukuje

prostorová imaginace:
• první urbanisté (Kevin Linch) - domy by měly být rozeznatelné (jasné k čemu slouží),
Hegerstrand - teze, že člověk se v percepci prostoru řídí představou prostoru a
nikoliv materiální strukturou (v první řadě se musíme soustředit ne na funkci ale na
pochopitelnost - lavičky, slunečníky, semafory ...atd)
• socioprostorové imaginace - prostor je dán naším vnímáním - nikoliv materiální
strukturou
23
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• mentální mapy - člověk si vytváří prostorové vjemy ve svém mozku, každý odlišně,
ale v zásadě podobně - sociální mentální mapy - individuální přístup k území
(chlapec jde do školy - základní body cesty - jeho pohled - domov - přechod -
cukrárna - nepříjemná tetka - škola)
• Jiří Ševčík (urbanista) - v 60. letech město Most určeno k zbourání - přesunutí
kostela o 640m - před zničením mostu dal obyvatelům mostu prázdné papíry, do
kterých měli zakreslit pro ně významné body, všichni nakreslili zásadní rozložení ulic
a nejdůležitější budovy -> celé město funguje jako jedna velká sociální mentální
mapa. Lehce pochopitelná struktura města. V 80. letech pokus v novém Mostě - po
20 letech téměř nikdo nebyl schopen stvořit mentální mapu, která by se přibližovala
geografické. Každá sociální skupina vnímá prostor jinak (ženy 5x delší představa než
reálná) (muži - benzinové pumpy u domů) (děti - nic) - sídliště je nepochopitelným pro
většinu obyvatel -> konec budování velkých sídlišť
• některá města byla budována na základě bloudění (Španělsko, Itálie) -> znemožnění
tvorby mentálních map -> labyrint / bludiště (antiteze moderního urbanismu)
antiurbanismus (mentální antimapa)
• 3. vlna urbanismu - Postmodernismus - drobné struktury, dekor, ústup od
funkcionality k imaginárnosti (the small is nice)
• image (imágo) krajiny se liší v mysli stejného člověka v různém období

idealistický prostor:
• řídíme se podle idee
• důležité pojetí prostoru
• dimenze ideálně-materialistická
• přikládání židovských mentálních map k novým prostorům (Tábor)
• Sionismus - návrat židů do Palestiny - zpětný exodus - mentální mapy předávané po
desítky generací se začaly znovu realizovat (hora Masada)
• prostor se může transformovat z materiální do ideové podoby - můžeme prostor
zpětně vytvářet na základě našich představ

Surrealistický prostor:
• virtuální realita
• existuje v našich myslích
• nadreálný prostor, který neexistuje než jen v našich hlavách
• komplementarita materiálního a ideálního prostoru
• nejstarší virtuální realita - Platónova Atlantida

Prostor imaginativní
• umění je prostorová imaginace
• Mills, Linch
• malířství, fotografie, film

Esoterické pojetí prostoru

• odvozeno od fyzikálních skutečností
• život byl přivezen na zemi
• některá místa v prostoru mají zvláštní energetický náboj -> vynikají
• prostor má nadreálnou funkci
• (Egyptské pyramidy - zakompovány astronomické skutečnosti)
• musíme připustit, že některá místa v prostoru jsou stále významná (toky řek, skály,
vrchy) - dominantní body mentálních map - musel tyto body ideově pojmout
• ozřejmění prostorových dominant

24
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

bod v prostoru
• geografický
• genius locí ve dvou významech
• bůžek, který obýval prostor a dával mu individualitu
• křesťanské chrámy - zasvěcen určitému světci - mají jejich atributy
• neopakovatelnost, jedinečnost místa v prostoru
• přírodní struktura - hora, skála (hora Říp, Blaník)
• určení, které přetrvává geografický rozměr (U Waltrovky) ulice má po něčem název
• výsledky lidské činnosti - zvýraznění přírodních struktur
• konfigurace architektury (Brugy) - dílo člověka (umělec chce předčit to, co již existuje
-> vytvořit genia locí)
• základy mentálních map
• individuální prostor spjatý s výlučností individuální mentální mapy
• likvidujeme staré struktury, aby uvolnily místo pro naše nové struktury
• prostorový koncentrát významů - je géniem locí tehdy, je-li na jednom bodě soustředěna
myšlenka významná pro více lidí (Hradčany - logem politicko sociální entity státu,
Svatovítská kaple - hrob, hlava - svatováclavská koruna, trascendence - schody do nebe
- propojení s nebem)
1. symbol širšího myšlenkového kontextu

Sociální organizace

• časové rozpočty - časy můžeme transformovat do period, které nám řeknou co se v nich
děje
• denní perioda (čištění zubů, potkávání kolegů, cesty) - pochopitelné sociologicky
uchopitelné (místnost, domov)
• týdenní - víkendové rekreace, návštěvy u přátel (neděle slouží k sociální komunikaci)
(sousedství, čtvrť, město)
• měsíční perioda - jednou měsíčně na úřad - správa (zvláštní sociální okruh - známí -
širší okruh příbuzných, odborný kolega, kamarád) obtížněji definovatelná
• nahodilá perioda - aktivity, které vykonáváme nahodile, ale přece. (spolužák ze školy
| známí, které potkáváme jednou za čas - nahodilá perioda) (srazy, kulturní zařízení,
koncerty, stále stejní lidé na nějakém místě, festivaly) žádoucí nečekaná setkání,
politický život závislý na této kategorii (setkávání zajímavých lidí - očekávaná setkání)
Národ, vnější prostředí
• Sociální ohniska - společenských elit
• lokální elity - lokální sociální ohniska - salóny paní ředitelové - účast určovala
sociální status
• Venkovská hospoda - komunikační ohnisko - výměna názorů
• Komunikační uzly - čekárny, kadeřnictví/holičství
• Party celebrit - pseudoelity - pouze PR, publicita
• Profesní ohniska - konference, školící, vzdělávací agentury, forma využití
kulturních památek, firemní večírky
• Informatizace společnosti - úpadek, omezení komunikace mezi obyvatelstvem
• elektronická komunikace - jedna z mnoha forem komunikace - komunikace
symbolická (smajlík)

Vzdálenosti
• pelech
• místnost / byt domov - setkávání s primární skupinou
• sousedství do 200 m
• čtvrť - každodenní aktivity (důchodci pro rohlíky)
25
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• město - 54% v maloměstech (do 25k obyvatel) - nejsme urbanizovanou městskou

společností

• region - politická setkání, sportovní akce v regionu, odborná setkání

• národ - (území může být definujícím znakem, ale nemusí - určují to mentální mapy -
území je konstruktivní parametrem | polsko - kdekoliv mluví polsky je to národ -
území nepředstavuje definiční znak)
• vnější prostor - neuchopitelná (návštěva pralesu - možná, neurčitá)

Bod 0 - individuální nika

• každodenní sociální aktivity
• těsné propojení člověka a prostoru
• deterministicky vztah mezi živým organismem a přírodou (symbióza)
• jeden element definuje druhý
• sociální význam: význam definuje prostor (schodiště s výklenkem a lampou - výklenek je
nika - výklenek nemá smysl bez lampy, lampa nemůže být bez výklenku)
• symbolika (sochy v nikách)
• místo v prostoru, které je jednoznačně určeno vůlí člověka, nebo výsledek, identitou
člověka - sociální nika, když nemáme prostor ovládaný naší vůlí, nezbytná součást
života
• mládež trávila část života v internátech - sparťanské prostředí ve škole -> přeplácané
prostředí niky doma - kompenzace jednoho prostoru druhým prostorem -> deformace
generace
• ženy jsou náchylnější k prostorovým definicím (lepší interiérové architektky)
• muži lepší v makro architektuře
• komerční rovina - developeři (byt - sociálně prostorová jednotka - sociální nika |
apartmán - vyčleněná část většího logického objektu - logické samostatné jednotky -
vyšší systém)

Klasický urbanismus
• individuální niky
• kostely, skupinové niky
• prostorový stres -
• rozdíl v prostorovém chování - panelové děti (jdou dříve a pobíhají, skáčou pod auta, 3x
delší cestu ujde) rodinné domy (jdou rovnou do školy, zamávají)
•

Přečíst: Herman - čajové dýchánky paní xxx

26
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• Univerzální typy, které jsou nutně sociálně podmíněny

• po staletí naprosto typicky vydefinovány struktury
• ve městech bydlí v prostorových kulturách, které jsou jim cizí -> chalupáři
• zámky - začátek 18. stol špičkový stupeň vývoje, dál už nepokračuje -> dynamický, není
individuální, sociální, každý člověk se tam cítí jako doma (vstupní hala - interakce, první
kontakt, nemusí být vytápěny, architektura nás vtáhne, nikam jinam jít nemůžeme,
staneme se aktéry | )
• dynamická stavba, totalitární stavba - organizuje nás, vede nás kam máme jít, jak se
máme chovat

Teoretické pohledy:
• Marxistický: dům měl sloužit ideologicky nadefinované struktuře společnosti. (dům není
koncipován aby muž měl pracovnu a žena kuchyni - 50. léta bez kuchyně - společné
kuchyně, místnosti s televizí | velké problémy, výměny partnerů, domy hrůzy, později
ubytovny)
• podmíněno teoreticko ideologicky
• Americký model rodinného domu
• katolický model uzavřeného domu jiho evropského - patriachální autorita
• domy se snaží přizpůsobit člověka prostoru, který je pro něj naplánován (pyšní architekti)
ergonomicky vypočítáno, přesto se v tom nedá bydlet...
• většina lidí v panelových domech - dáno ideologií - hledáme substituci, přesouváme se
jinam, společnost je plýtvavá
• prostorové podmínky života jsou nesmírně důležité sociálně, kulturně, politicky,
ekonomicky
• preference bydlení:

27
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

Historický vývoj regionální struktury českého státu

• permanentní proces vzniku a zániku regionálních společenství - přeměna v politické
útvary
• neustálý vývoj mapy Evropy

4 základní modely osídlení:

• konjunkce sociopolitického systému s územím - geografický determinismus
• nejstabilnější hránice - dány historicky, fyzicky, sociokulturně
• nepravděpodobnost posunu hranic
• vyhraničený Moravy vůči Rakousům nejasné - častá změna teritoriální příslušnosti
• Slovenská hranice - pořád stejná, jasná od 911 neměnná (bitva pod hradem
Děvín)
• Severní hranice s Polskem - moravsko slezká hranice nevyhraněná - celý region
není identifikovaný - okresy tvořeny tak aby nepřekročilo cizojezyčné obyvatelstvo
české
• stabilní hranice
• do roku 1619 - militární důvody ohraničení obranného i útočného území - tvrz - těžko
dosažitelná - faktor války (3x došlo k porušení obranyschopnosti regiónu smrt
Přemysla Otakara II., Bílá hora, Břetislav)
• pokrok technologie války
• po Bílé hoře - změna veškerých poměrů - ztráta elit, rozklad vyšší střední vrstvy,
střední vrstva, 2/3 obyvatel pryč, změna technologie využití prostoru
Osídlení:
Keltové
• zemědělská kultura - militárně agrární - nejhustší osídlení střed podkrušnohoří (2000
let - málo probádané - vybudovali kulturu, body osídlení, Praha, HK, Litoměřice,
Netolice, Bechyně - Labe, Elbe, Elbis - bílý - Vltava)
• militárně agrární - budování obranné a nástupní body na hranicích -
homogenizace zžívání jednotlivých kultur, které na území existovaly
• 50 n.l. boj zánik
• 100 n.l. vesnice -> neexistence
Germánské
• politicko konfliktní
• Markomané - 3 generace cca
• nárazníkové území severních čech
• současné sídlo typu germánského - typ slovanský nebo jihoslovanský
• smíšené osídlení - spíše germánskou a spíše jihoslovanskou
• v jednom sídle roztroušeně objekty obou kultur, aby splynuly integrálně do
jedné kultury
• krátké trvání - nelze vyvodit závěry

• trjúhelníkové soužití Pražská keramika, germánská, keltská -> multikulturní

• 10-14stol. kulturní homogenita - vše co má cizý nádech je hodno likvidace
• etnokulturní společnost
• Břetislav - změna technologie výroby - moderní evropa se vyrovnává antické evropě
(kolem r. 1000) - prázdné přestává mít jinou než militární hodnotu -> tlak na využití
území, politický faktor, výběr daní, systém mikroregionálních komunikací
• centrum - okruhy kolem - mléko - mouka - průmysl - podle doby zpracování/čerstvosti
• s momentem změny technologie začíná i demografický progres
• přirozená reprodukční míra (počet přeživších dětí)
• Limes Romanus zasahovala hluboko do Moravy
28
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• Technologická změna vyvolala změnu politicko organizační

• stěhování národů - v čechách ne tolik - problém využití technologií na území
• Hradská (Břetislavova) soustava - Břetislav
• rozdělil území podle funkcí do 36 regionů
• hierarchicky uspořádaná správa nově vzniklého státu
• Praha - jeden ústřední bod - průsečík zemských i vodních cest - nejstarší sídelní
oblast země
• řeky do 15. stol až 3x větší průtoky
• koncentrickým bodem celého českého prostoru

• Teritoriální vývoj čech byl především vojenský

• český prostor nemá etnokulturní identitu
• jedna entita postupně se homonizující
• české regiony mají zdroj v umělém inženýrském rozdělení země - Břetislav
• proces vnitřní kolonizace země - vytvářením regionálního systému vlastními silami
• první zdroj: nucené přesuny lidí - dostávali větší půdu, pozice ve státní sféře
• druhý zdroj lidí - Poznaň (Polsko) - 20000 válečných zajatců - rozmístil je do nových
center (vrátil poklad, lidé zůstali) - etnokulturní výzkumy potvrzují
• zajatecké osady - Srbska, Moravce, Uhřany
• třetí zdroj: vývoz mince - nákup v zahraničí -> nákupy otroků
• 3 zdroje vnitřní kolonizace - vznik spádových území - spádové sestavy

Urbanizace (Urbis - město Jiří Musil - Sociologie města)

• Do r.1200 kromě Prahy a Olomouce žádná města - pouze osady
• město - průlom do organizace společnosti (politické i sociologické struktury) (Maur,
Horská historičtí demografové)
• od 7.stol stále stejný vesnický typ
• kolonizace západoevropská - na podkladě zákupního práva - vznik měst
• vojensky organizovaná makrostruktura (politická svoboda, majetková rovnost, silná
centralita) - společnost rovných - 90% svobodných 10% otroků, kteří se osvobozují
• 11.stol - tech. zlom - právní změna - do původně společenského vlastnictví se začíná
objevovat privatizace majetku - první vlna nevolnictví -> poměr svobodných k
nesvobodným se snižoval až do stavu 10% svobodných na 90% otroků (Arnošt Klíma -
ekonomický historik)
• práce svobodného člověka je efektivnější než nesvobodného, který pracuje pro někoho
jiného
• importoval se ze západu kapitál - emphyteutické zákupní právo (13.stol Bruggy -
nejbohatší město - výrobce suken - 1 dcera, 2 syni, sklad, zaměstanci, velký majetek -
dcera věno, starší syn - živnost dům, mladší syn - peníze nedostatek pro Bruggy, má
zkušenosti otce - veme peníze a maže do Čech - 1220 průlom - Václav I. - zdroj příjmů
pro čechy - zaplatí poddací částku - může koupit pozemky / dům / najme pracovní sílu /
20 let nemusí nic platit / poté platí stálou částku / nástupnictví) - platil až do roku 1848
• každý si mohl dělat co chtěl, pokud bylo 5-10% svobodných. České sněmy cca 200-300
lidí -> rozhodovaly o dění -> ekonomický růst -> evropská velmoc
• vysazována královská města:
• dřívější Břetislavské hradiště (HK, Plzeň)
• zachoval se region, ale nezachovalo se město (Práchenský kraj) - původní
hradiště - královské město Horažďovice -> staví se opodál původního
místa město Písek (Karlovarsko: původně Sedlec -> Loket -> Cheb -> KV)
stěhování center regionů
• existují formálně, ale neznáme centrum (střední povltaví)

29
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• vykolejená sídelní struktura země - miniatura vyspělého západoevropského státu - stejný

počet královských měst jako FR, UK, ESP - menší zázemí měst
• poddanská města - 2000-3000 měst - Strakonice - konkurence o zdroje demografické a
ekonomické - hustá síť malých měst ve velké blízkosti u sebe - typický rys
• silná míra centrality do centra - Praha
• přežívání původní kultury dané militárně kulturně

Vnější kolonizace
• 13.stol
• většina přisídlenců z nejbohatších regionů - fr, hol, bel
• ostatní ze svaté říše římské
• v této době vzniká národní etnokulturní demografická identita
• atomizované osady dvorců - 4 budovy spojené rohem - v čele sedlák, pouze v krajině
• 30 královských měst, několik set poddanských
• uvnitř země české obyvatelstvo
• multikulturní společnost, která se začala štěpit
• město je demograficky záporné - ve městech se rodí méně dětí - bohatší vrstvy mají
všeobecně méně dětí
• město potřebuje nové demografické zdroje z vnějšku -> spádové území
• Na českém území 4 jazykové oblasti němčiny - 4 lingvistické nářečí
• K4 - 1358 v sudé týdny němčina v liché čeština
• dekret Kutnohorský - čeština
• pohraničí - obyvatelé franských statků
• rozdělení jazykové - jestli je rozdělením kulturním
• národní identita je nesmírně silná Francie - jazyková kulturně homogení společnost dříve
než v Čechách
• Němý - Němec - Německo - nemluví naším jazykem
• vytváří se obraz národní identity - 80-90% vnitrozemí mluví homogenním českým
jazykem
• V Praze 14-16 stol. hodně Italů - česká města jsou zakládána Italskými urbanisty a
západoevropsky osídlena
• vzniká společnost na rozhraní 4 hlavních evropských proudů - vytváří se multikulturní
společnost, která má tendence k homogenizaci
• základ, náplava, Italové
• meziregionální rozdíly jsou mnohem nižší než kdekoliv v Evropě
• část hrázděnou, část roubenou, italské pavlače - střet velkých kulturních oblastí
• 1620 -> roste český venkov, stagnují města, česká vesnice má větší produkci než
německá, po 100 letech převaha České moderní společnosti
• krize 1910,1914,1939 - katarze, stabilizace, homogenizace společnosti
• franský hrázděný dům končí po WW II - symbol Německa
• středoněmecký kamenný dům
• valaši -> balkánské imigrantské etnikum
• česká společnost je nad míru homogenní
• obrovské množství okresních měst (poddanská)
• krátké vzdálenosti -> rozvoj dočasných migrací (migračního osídlení)
• do dolů se docházelo do vzdálenosti 16 km
• železnice - nejhustší žel. síť v Evropě - až 50 km -> změna regionu (pavoukovitá
struktura podél žel. tratí)
• automobilová doprava - hustá síť - dojížďka zůstává cca 16,5 km - nedojíždíme
daleko - udržuje se hustá síť venkovských sídel, která nekrachuje
• dopady:
30
Lokální a regionální sociologie( Jiří Patočka

• organizace - čes. společnost méně urbanizovaná

• 50% ve městech do 25 000 obyvatel
• ekonomické aktivita - pouze města nad 100 000 obyvatel nabízí kompletní vějíř
pracovních příležitostí
• nodální uzlové regiony na sebe nabalují venkovské oblasti - dojíždění
• ekonomický sektor - vesnice přestávají být zemědělskými entitami, převládá průmysl
• vznik nových center na základě kapitálu (Ostrava, Kladno)
• přesun do měst (Praha, HK, Pardubice) podle práce
• společnost se nechová typickým urbanistickým způsobem
• model venkovská víkendová rekreace
• sociální kontakty -> mikroregionální (méně ve městě)
• spíše mikroregiony než správní celky

• střed Evropy - silná proměnlivost politické orientace

• silná míra ohrožení jednotlivých městských sídel - každý nový systém eliminuje
bývalý - eliminace regionálních lokálních elit
• stejné elity vládnou regionu po staletí - dokáží definovat společný zájem rozvoje
společenství
• regionální elity přestávají existovat po 1948 - emigrace

Aktéři:
• regionální elity - stejné elity vládnou regionu po staletí - dokáží definovat společný zájem
rozvoje společenství, regionální elity přestávají existovat po 1948 - emigrace

• solitéři - solitérní aktéři - výrazné osobnosti s větším než obvyklým vlivem v mocenských
strukturách - obrovský vliv
• každý region do 10 solitérů
• neobyčejně důležitý význam - jsou diskrétní, určují všeobecné mínění, česká společnost
je založena na osobnostech, nerady se angažují, tvoří společenské povědomí (nechuť k
politikům v ČR)
• maximální vliv
• solitérní elity - názor je nepatřičnost (rozdíl od záp. Evropy)
• městská komunita - nepostižitelný výraz

• občané - stejný přístup k politické moci (právo hlasovací,

• volby - lidé nechodí (80% krize, až 40% v bežných)
• korporace - kumulace moci - sdružování politických potencionálů
• politická hnutí - vedení strany - zastupitelstva - okresní výbor - regionální výbor
• tlak korporací - USA
• trvá-li korporace delší dobu může se vytvořit sociální struktura - sociální síť - solidarita -
směna solidárního kapitálu - uzly sociální sítě - negativa - klintelismus (jeden nabude
větší moc) - mafie - uzly jsou závislé na patronovi
• řetězové sociální elity - social chains - výčet ze sítě v jednom resortu
• profesní elity - profesní řetězy

charvátci, charváti - dnešní HK, Pardubice - pravděpodobně od chorvatů

přemysl prvni papez Ondřej - konflikt spor s ondrejem ve veci vlastnictvi - desatek ma byt
odvaden cirkvi, kral chce vybirat sam -> stát - církev - soukromé vlastnictví (test)

čapek - modrá chryzamténa

31