5.

kapitola - RANĚ KŘESŤANSKÁ FILOZOFIE A JEJÍ ZDROJE

vymezení kultury středověku

- možné roky počátku středověku: 313 (Milánský edikt), 476 (zánik říše západořímské), 529 (uzavření
platónské Akademie a založení prvního benediktinského klášteru)
- konec středověku: 1492

periodizace středověké filozofie

1) patristika 2.-5. st.
2) období encyklopedických souhrnů 6.-8. st.
3) arabská a židovská filozofie 8.-12. st.
4) raná scholastika 9.-12. st.
5) vrcholná scholastika 13. st.
6) pozdní scholastika 15.-16./17. st.

počátky patristiky
- Bible
- první křes’tanské teorie ohrožovány:- proud gnóse (mystika poznání dobra a zla) a manicheismem (dobro
a zlo rovnomocné, spasení je vykoupením tělesnosti)

1) PATRISTIKA
- tendence učit se, učit druhé, srovnat nesourodé prvky
- období církevních, svatých otců - prvními představiteli apologeté (východní a západní)

Tertullianus
- otec latinské theologie
- “Věřím, protože je to nesmyslné.”

Orígenés
- vůdčí osobnost v alexandrijské škole
- průkopník hermeneutiky - nauky o předpokladech a způsobech porozumění textu
- zavedl alegorizovaný výklad Starého zákona -určité výjevy jsou předznamenání konkrétních scén z Nového
zákona
- proti alexandrijské škole - antiochijská škola

Sv. Jeroným
- překlad celého Starého zákona do hebrejštiny = Vulgáta, kanonický text (jediný církví uznávaný)

biskup Ambrož
 přispěl k utváření liturgie a hymnického zpěvu

Řehoř I. Veliký
 zvolen papežem
 autor gregoriánského chorálu
Sv. Augustin = Augustinus Aurelius
 v mládí se poddával nespoutanému životu
 kázání biskupa Anbrože ho přivedlo ke křesťanství
 pojetí vztahu rozumu a autority
 “Věř, abys porozuměl.”
 “Věříme, abychom poznávali, nepoznáváme, abychom věřili.”
 “Autorita předchází rozumu.” -> Augustin se přiklání k hlavní váze víry a autority
 sebezpytující pochybování je pro něj výchozí jistotou o vlastním myšlení a existenci - předchůdce
Descartesa (“Myslím, tedy jsem.”)
 první formulace křes’tanské filozofie dějin
 theodícea
 koncepce času - specifičnost prožívaného času
 dílo: “O Trojici” - jednota Boha Otce (bytí), Syna (myšlenky) a Ducha svatého (mravního činu)
“Vyznání” - pátrá po podstatě času - “čas je uplývání, jež měříme duchem”
“O obci boží” - projekt lineárního času místo dosavadního cyklického = eschatologie (učení o cílovém
stavu historie)
 existuje dvojí obec: pozemská (potřeby smrtelného života) a nebeská
 Stvořitel je dokonalé dobro - vzniká problém, odkud se bere zlo - theodícea
 Augustin ale nakonec tvrdí, že “vše, cokoli jest, je dobré” - jen dobro má svou podstatu, zlé je pouze
nedostatkem dobra a složkou relativní

Dionýsus Areopagita (Pseudodionysios)

 vychází z neoplatonismu a jeho emanační teorie
 vyznačil hierarchii nebeského a pozemského řádu podle míry dokonalosti (duchovnosti) - devíti
andělskými chóry počínaje, vezdejšími neživými předměty konče
 koncepce negativní theologie - Bůh je natolik výsostný a lidem nepochopitelný, že lze uvádět jen čím není
-> mystické nevědění (x Augustin - niterně prožité vědění)

Boethius
 označován jako poslední Říman a první scholastik
 překlady řeckých filozofů
 urychlil kulturní vývoj v Evropě latinským výkladem 4 vyšších vědních oborů (aritmetika, geometrie,
astronomie, múzika) a 3 nižších (gramatika, rétorika, dialektika) = sedm svobodných umění, systém
středověké výuky
 dílo: “Filosofie utěšitelkou” - zvažování lidského údělu, smysl vlastního života
 Bůh předvídá lidské činy, vidí je však právě jako svobodné - člověk není jen naplňovatelem “osudu”

2) OBDOBÍ ENCYKLOPEDICKÝCH SOUHRNŮ A IRSKO-SKOTSKÁ MISE

Cassiodorus
- přijal program sedmera svobodných umění
- dílo: “Institutiones” - poznatky pro dva stupně theologického vzdělávání, vedl k opisování děl církevních
otců
Isidor ze Sevilly
- dílo: “Etymologiae” - výklad termínů, má to pomoci k pochopení reálných věcí
báseň na řazení kodexů v knihovně

Irsko-skotská mise
- působení benediktinských klášterů na britských ostrovech
- řád benediktinů založen sv. Benediktem z Nursie v 6.stol. - “Modli se a pracuj!”
- 529 založen 1. benediktinský klášter na Monte Cassino
- skriptoria - opisování antických pramenů
- Kniha Kellská - kaligrafie se silnou stylizací
- Irové pak pronikají zpět do Evropy, zakládají kláštery v Sankt Gallen, na území dnešního Švýcarska, v
Německu, v 9. stol. se dostanou i na Velkou Moravu

Karolinská renesance
- Karel Veliký
- nechal povolat mnicha Alcuina z Yorku - zakládání škol, šíření antických literárních děl
- jeho žák: Hrabanus Maurus - “první učitel Německa”, encyklopedický souhrn sedmera svobodných umění
- odstupňování vyučovacího procesu do tří etap: elementární, artistická průprava, theologické studium

3) ARABSKÁ A ŽIDOVSKÁ FILOZOFIE

- čerpali především z Aristotela - kolem r. 400 vznikla aristotelská škola v Edesse s Sýrii, později přesun do
Persie
- latinské středověké překlady vycházeli z arabských překladů
- komentáře arabských aristoteliků

Avicenna
- “Bůh formuje lásku světa, látka však je tu vedle Boha od věčnosti.”

Averroes
- v jeho interpretaci Aristotela jsou formy světa potenciálně obsaženy v látce samé
- popírá i nesmrtelnost jednotlivé duše
- filozofické poznání klade nad náboženskou víru

Maimonides
- dílo: “Průvodce nerozhodných” - sladění víry s rozumovým výkladem - rozum má být vodítkem k
pochopení věroučných představ