CHARAKTERISTIKA SVĚTOVÝCH NÁBOŽENSTVÍ

NÁBOŽENSTVÍ ZÁPADNÍ TRADICE

JUDAISMUS
 vznik 1800 př. n. l.
 posvátná kniha Starý zákon (zejména Pět knih Mojžíšových - Tóra)
 historie:
o praotci Abrahám, Izák a Jakob – zakladatelé Židovského národa
o 1800 př. n. l. přišel Abrahám z Mezopotámie do Kanaánu (později Palestina), kde se
na Boží příkaz usadil
o vnuk Jákob měl 12 synů s Ráchel, kteří nalezli útočiště v Egyptě v době hladomoru,
později upadli do otroctví
o kolem 1250 př. n. l. odtud Mojžíš vyvádí jejich potomky (pouť – exodus)
o na hoře Sinaj uzavírá Mojžíš smlouvu s Bohem => Židovský národ je Bohem
vyvolený
o v oblasti Kanaánu vládli nejprve soudci, poté králové Saul, David a Šalamoun
o pak rozpad Izraele na S Izraelské království a J Judeu
o podřízenost jiným národům (Řekové, Peršané, Římané)
o 2. stol. n. l. rozptýlení Židů do celého světa = diaspora
o ale zůstává vědomí Bohem vyvoleného národa a neztrácí svou rasovou, kulturní a
náboženskou identitu
o za 2. světové války zejména do ČSR, Švýcarska, Francie, Španělska, Portugalska a
nejvíce do USA
 základní svatá písma:
o Bible
o Mišna (= opakování – etické a rituální učení)
o Talmud
o Tóra
 rysy:
o monoteistické náboženství (existuje jediný pravý věčný Bůh, stvořitel a vládce všeho)
o Bůh je spojen se člověkem pomocí modliteb a meditace
o nejvyšší etickou autoritou je zákon v Tóře daný Bohem
o úcta ke každému, soucit a péče o ubohé
o všichni lidé byli stvořeni jako svobodní, schopni zvolit si mezi dobrem a zlem
o centem je domov, důraz na rodinu
o synagogy = shromaždiště – centrum bohoslužeb a společenského života
o svět je stvořený pro blaho člověka, ten by se měl radovat ze života a mít kladný vztah
ke světu (není přílišná askeze)
o uctívání ženy
o cíl – dosažení spásy
 rituály a tradice:
o modlení se 3krát denně, přesné čisté jídlo, obřízka do 8 dnů po narození
 svátky:
o Sabat (sobota, odpočinek od práce, den věnovaný Bohu a rodině)
o Chanuka (svátek světel)
o Roš Hašana (Nový rok)
o Jom Kippur
 bohoslužbu provádí rabín, na hlavě mají muži klobouky nebo čapky a bílý šál
 směry:
o ortodoxní – tradiční pravidla, uznávají pouze Starý zákon a autoritu rabína
 o liberální – vznik z osvícenství, zdůrazňuje etiku
o reformní – neklade důraz na dodržování pravidel, otevřený výzkumu
o konzervativní – vznik v Americe, mezi ortodoxním a progresivním
o chasidismus – vznik ve V Evropě, sekta, vroucí modlení
o sionismus – nacionalistické hnutí, snaha o návrat do Izraele
 dříve stáli mimo společnost, vzdělaní, bohatí, nesměli vlastnit půdu, půjčovali peníze na úrok
(lichva), všude byli cizinci, nacisté byli proti jejich majetku a potřebovali někoho určit za
nepřítele
 1948 – vznik Izraele

KŘESŤANSTVÍ
 vznik na počátku n. l. – 30. léta (závěrečná fáze vývoje antického myšlení, doba úpadku
římské společnosti) v Palestině (země podmaněná Římem)
 monoteismus
 základní spisy Nový zákon – psán řecky; evangelia = dobré zprávy, zvěstování o brzkém
příchodu království božího apoštolů Marka, Matouše, Jana a Lukáše (o narození, životě a
smrti Krista); epištoly = dopisy učedníkům, Apokalypsa sv. Jana – konec světa…
 historie:
o Ježíš Kristus z Nazaretu
 o jeho životě se ví z evangelií, narodil se zázračným způsobem z panenské
matky Marie
 vtělení Boha v člověku
 činil zázraky (změnil vodu ve víno, vrátil zrak slepému, oživil Lazara…),
 zrazen Jidášem – ukřižován (představoval nebezpečí, byl reformní,
následovalo ho spoustu lidí)
 třetího dne vstal z mrtvých, poté se zjevil učedníkům, pojedl s nimi pečenou
rybu
 40. den po mrtvých vstání vstoupil na nebesa s příslibem opětovného
příchodu
o získání masy lidí díky jednoduché filozofii a osobnostem jako Pavel z Tarsu, vznik
křesťanských obcí
o pronásledování křesťanů za starověku (učení odporovalo tamní filozofii, panovník je
uctíván jako bůh)
o 313 Edikt Milánský
 právoplatné náboženství – zrovnoprávnění, 380 státní římské náboženství
o 1054 schizma – rozkol církve
 rozdělení na latinskou a řeckou církev, v 16. stol. pak reformace katolictví
 rysy:
o příchod království božího je zvěstováno Synem božím, jež sestoupí z nebes, splní
úlohu Mesiáše/Spasitele, který zachrání všechny, kdo v něj věří
o víra v jediného Boha, který nás po smrti vezme k sobě – podmínkou je pokání,
bezmezná láska k bližnímu, nenásilí a pokoj
o založeno na dogmatismu – fakt, o kterém se nepochybuje (neověřuje se, pouze se
přijímá) – např. existence Boha, zrození a ukřižování Krista…
o Bůh je trojjediný – podstata existuje ve třech postavách (Otec, Syn, Duch svatý)
o křest věřících

 desatero – etické zásady

 Já jsem pán, tvůj Bůh
 Nebudeš mít jiné Bohy mimo mě
 Pomni, abys den sváteční světil
 Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi
 Nezabiješ
  Nezesmilníš
 Nepokradeš
 Nepromluvíš křivého svědectví
 Nepožádáš manželky bližního svého
 Nepožádáš statku bližního svého
 svátky:
o Vánoce (oslava narození Krista)
o Velikonoce (Zelený čtvrtek – poslední večeře, Velký pátek – ukřižování, Bílá sobota a
Velikonoční neděle a pondělí – zmrtvýchvstání)
o Dušičky
o neděle…
 2 miliardy věřících
 směry:
o katolicismus – přímý pokračovatel Krista, hierarchické uspořádání, více než polovina
křesťanů, latinská bohoslužba
o pravoslaví – východ (Rusko, Řecko…), bůh je dvojjediný, zdůrazňuje sepjetí
s počátky křesťanství, neuznává papeže, nepožaduje celibát, bohoslužba v národním
jazyce,
o protestantismus – všechny církve vzniklé reformací v 16. stol., nutnost neustálé
reformy církve, odmítá autoritu papeže a kněžství, neexistuje hierarchie, např.
Luteráni, Anglikáni, Kalvinisté…, odmítají zdobnost kostelů, zavrhují odpustky,
důraz na Bibli a přijímání podobojí, člověk nepotřebuje kněze jako prostředníka mezi
jím a Bohem
 kontroverzní postoje – odmítání antikoncepce a potratů
 papež FRANTIŠEK

ISLÁM
 nejmladší náboženství Z tradice
 1 miliarda vyznavačů
 historie:
o vznik na Arabském poloostrově – Mekka a Medina
o r. 632 Muhamad založil náboženství
 pouze prorok, 570 až 632
 sirotek
 narozen v Mecce (posvátné město, je zde umístěn meteorit Kaba – posvátný
kámen)
 v té době život v kmenových společenstvích
 zjevil se mu archanděl Gabriel
 znelíbil se lidem svým kázáním => vyhnán, vybudoval armádu a dobyl
Mekku zpět
 šířil svá proroctví
 posvátná kniha Korán – arabsky, 655, náročný styl a myšlenky ( vzor krásné literatury), 14
súr, zakazuje vyvolávat násilí
 kněží ani církev nemají automatickou autoritu, uznává je pouze, kdo chce; není odluka církve
a stát
 Šaria – islámské právo (základ zákonodárství)
 Džihád – „úsilí jedince“ – chápáno jako svatá válka => násilné šíření víry fanatických složek
obyvatelstva – počátky v křížových výpravách
 články víry:
o víra v jediného boha = Alláh, víra v anděly, víra ve všechna svatá písma, víra v posly
boží, víra v osudný den, víra v osud
 základní povinnosti muslimů:
o víra v jednotnost boží a božské poslání Mohameda
 o modlitba (5x za den)
o půst – ramadán – zákaz stravy, nápojů a sexu od svítání do soumraku
o almužna
o pouť do Mekky
 směry:
o sunité – 90%, zdroj víry je Korán
o šiíté – okolí Íránu, Iráku a Afganistánu, spor o získání moc se sunity
o islamisté – velká šiítská sekta (Pákistán), Usama bin Ladin
o radikální odnož – islámský fundamentalismus – uznává pouze část Koránu, vykládá si
ho po svém
 půjčování bez úroku, až 4 manželky (ale všechny na stejné úrovni a musí všechny zabezpečit),
zákaz zobrazování boha, úplné zahalování žen

NÁBOŽENSTVÍ VÝCHODNÍ TRADICE

BUDDHISMUS
 viz 2. otázka – nejstarší filosofická učení Indie a Číny

HINDUISMUS
 slovo Hindu (z perštiny) = Ind -> hinduismus = náboženství obyvatel Indie
 hinduismus nemá zakladatele, ani přesné vyznání
 nejstarší spis – Rgvéd => klíč k pochopení hinduismu jako celku
 1500 – 1200 př. Kr. - Indie napadena kmeny kočovných Árjů
 Arjové
o mají významnou vrstvu kněží
o složili oslavné písně na božstva – při konání obětí
o shromažďovány v paměti lidí a ochraňovány
o šířily se ústním podáním -> později zahrnuty do Rgvédu
 Árijské náboženství
o absorbuje prvky stávajících kultur
o představy a praktiky bezpočetných národů, etnických skupin a kultur indického
subkontinentu
o => hinduismus = kolektiv náboženství
o základní a dominantní proud – vychází z Rgvédu a pozdější védské literatury
 učení o reinkarnaci (převtělování)
o víra, že po smrti přechází duše vždy do dalšího těla, dokud se jí nepodaří z tohoto
koloběhu znovuzrození vysvobodit, spasit
o řídí se podle karmického zákona odplaty -> každé další převtělení se děje podle zásluh
v předchozím životě, přičemž řetězec převtělování nezahrnuje jen lidské bytosti,
nýbrž vše živé od nejmenšího hmyzu až po brahmány - nejvyšší lidskou kastu.

 obecně existují tři cesty vedoucí ke spasení:

o 1) cesta poznání - filozofie a poznání
o 2) cesta jednání - dodržování náboženských rituálů
o 3) cesta boží lásky - zbožnost

 VÍRA
o monoteisté věří v jednoho boha Bráhmu, Absolutno, který řídí svět za pomoci mnoha
nižších bohů
o teorii o jednotě lidské duše (átmanu) s univerzální duší vesmíru (brahma)
 o existuje pouze a jedině brahma
o hmotný svět je iluze, z níž se můžeme osvobodit, když poznáme, že jsme nedílnou
součástí brahmanu
o hinduismus se dělí na 3 odvětví - každé má svůj vlastní pohled na přírodu a nejvyšší
božstvo
 Višnu
 nejčastěji vzýván v jednom ze svých deseti vtělení = avatár
 ryba, želva, kanec, napůl člověk, napůl lev, skřítek, Ráma se sekerou,
princ(Ráma), Kršna – nejdůležitější avatára, historický Buddha a
desátá kalkí teprve přijde
 je chápán jako ztělesnění dobroty
 má zájem o dění na světě, a proto sestupuje čas od času na zem
v některém ze svých vtělení
 Šiva
 má své temné a hrozivé stránky, bůh extrémů, jeho napětí hýbá
světem
 vyžaduje podřízenost, uznání a stíhá nenávistí a zničením toho, kdo
jím opovrhuje
 podoba sochy nebo uctívají také jeho symbol - lingam - krátký kulatý
falický sloup, který představuje tvořivou sílu boha
 zvířecí oběti či záměrná sebetrýzeň asketů
 bohyně Šaktí (Kálí) - Velká Matka - pro své vyznavače nejvyšším
božstvem -> bůh není ve své mužské podobě aktivní, proto
nepotřebuje být uctíván

 INDICKÁ SPOLEČNOST
o čtyři hlavní vrstvy: (dnes už toto přísné rozdělení úředně neplatí, většinou však pouze
teoreticky)
 kněží (bráhmani)
 vznešení šlechtici (kšatrijové)
 obchodníci a rolníci (vajšiové)
 manuálně pracující (šúdrové)
 každá z těchto vrstev dále rozdělena na několik kast a někdy i podkast
 každá má své specifické úkoly a povinnosti
 na samém konci společenského žebříčku byli lidé mimo všechny
vrstvy a kasty, párjové
 příslušníci horních tří vrstev prochází postupně čtyřmi obdobími života:
o období studenta zachovávajícího celibát, hospodáře, poustevníka a člověka bez
domova putujícího světem
o první stadium je zahájeno obřadem dospívání
 jím počínaje bude chlapec a později muž nosit posvátnou šňůru
o sňatek je velmi důležitý a svatební obřad je jedním z nejposvátnějších a nejsložitějších
v celém hinduismu, protože má za úkol zajišťovat nejen kontinuitu rodiny, ale i blaho
zemřelých předků
o pouze syn může provést pohřební obřad za svého otce, aby tak zajistil jeho duši nové
duchovní tělo, s nímž vstoupí do následujícího života.
 všechny nejdůležitější obřady hinduismu se konají doma
 bohoslužby provádějí jako jednotlivci nebo v rodinách
 většina domů má speciální místnost, která slouží jako svatyně.

 Postavení ženy v hinduismu

 o žena stojí níže než muž, často pouze odkazem na její pohlavní funkci, žena často
chápána jako příčina všeho zla na světě
o bráhmanismus a hinduismus uznává ženu pro její nezastupitelnou funkci matky,
naopak má přímo náboženskou povinnost přivést na svět syny
o příkazy: žena nesmí jíst u jednoho stolu s mužem, nemá s mužem příliš rozmlouvat,
ani ho oslovovat jménem, nýbrž jako nadřazenou bytost - můj pane
o satí = sebeupálení vdovy po smrti manžela, žena se dá společně se svým mužem
upálit na pohřební hranici
 zvyk byl zakázán roku 1829 britským generálním guvernérem Indie,
poslední známý případ z roku 1988 vedl k přijetí přísného zákona o
zákazu satí

ŠINTOISMUS
 původní japonské náboženství (z jap. šintó = cesta bohů)
 animistické náboženství
 komplex náboženských představ, praktik a zvyků
 kořeny sahá do japonské prehistorie
 nemá posvátná písma, zakladatele ani vymezený systém příkaz
 neexistuje pojem hříchu
víra
 orientován na radostné stránky života
 vyznává vděčnost přírodě za její dary
 každá věc přírody může mít své kami - např. hory, řeky, stromy, vítr
 největší obavy z nemoci a smrti = znečištění (i pro všechny ostatní)
 kegare = představa rituální nečistoty.
o vše, co odpuzuje kami
o např. věci páchnoucí, v rozkladu, vše co souvisí s lidskou krví, smrt, zabití nebo
zranění jakéhokoli živého tvora
o později loupež, zpronevěra, žhářství, incest a sodomie
 hodně ovlivňuje i dnešní moderní Japonce
 kami = ústředním předmětem kultu (uctívání)
o představují různá božstva nebo božské síly
o nejvýznamnější
 sluneční božstvo Amaterasu
 měsíční božstvo Cukijomi
 prvotní manželský pár Izanagi a Izanami
historie
 obd. Džómon (7500 - 300 př. n. l.)
o nejstarší japonská kultura
o uctívala hlavně ženské figurky s výraznými mateřskými znaky. V kultuře
 obd. Jajoi (300 př. n. l. - 300 n. l.)
o poprvé se objevují šintoistické prvky (např. víra v kami).
 obd. Kofun (300 - 550 n. l.)
o objevuje se archaický šintoismus
o hlavní důraz kladl na božské předky jednotlivých klanů a s rostoucím významem
klamu Jamato rostl i význam jeho bohyně Amaterasu
 období vlády japonských šógunů (12. - 19. století)
o šintoismu má spíše symbolickou roli
o vstřebává prvky a zásady konfucianismu (etika, etiketa) a buddhismu (názor na
posmrtný život)
 období šogunátu Tokugawa (1603 – 1867)
o buddhisticko-šintoistická syntéza je státním náboženstvím Japonska
  začátek období Meidži (1868)
o moc do rukou císaře
 r. 1871
o šintoismus ustanoven státním náboženstvím
o státní šintoismus skončil s 2. světovou válkou - císař odvolal všechny nároky na
božství

 písemné prameny
o Kodžiki
 patří mezi nejdůležitější písemné prameny
 kronika sepsaná kolem roku 712 n. l.
 obsahuje legendy o vzniku světa, japonského státu, zvířat a císařské rodiny a
lidí
o Jengišik
 sbírka náboženských a státních kultovních rituálů, modliteb, a liturgických
textů
 sepsána kolem roku 927 n. l.

 posvátná místa
o ve starých dobách
 oběti přinášeny k  posvátným stromům života
o svatyně
 není podstatná barva, vzhled ani velikost
 nejposvátnější - Ise-džingu
 před vstupem -> nutná obřadná očista
 omytí rukou, vypláchnutí úst
 věřící odevzdá malou peněžní oběť, dvakrát tleskne (upoutání pozornosti
kami) -> poklona -> ještě jednou tleskne -> žádost o laskavost, poděkování
 každá tradiční rodina má doma malý oltář a miniaturní svatyni zvanou
kamidana

Dělení šintoismu

1) Folk Shinto (domácí šintoismus)

2) Koshitsu Shinto (šintoismus císařského dvora)
3) Jinja Shinto (chrámový šintoismus)
4) Shuha Shinto (šintoistické sekty)