Djiny kanonickho prva

Ped tzv. Gracinovm dekretem (1140-1152) se ned mluvit o kanonickm prvu jako o prvn
vd ve vlastnm slova smyslu. To ale neznamen, e by crkevn spoleenstv nevyvjelo
dnou prvn aktivitu.
Prvn zkuenost ve Starm zkon
Zkon pro lid Star smlouvy obsahoval organizan principy a pravidla souit. Je statutem
smlouvy (znamenm smlouvy byla obzka), je zkladnm obsahem smlouvy Boha a jeho lidu,
jejm inicitorem je Bh sm.
Ze zachovvn Zkona, kter obsahoval pesn dispozice kulturn, morln a prvn, pak
vyplv typick zpsob ivota idovskho nroda.
Je zde tsn pouto mezi Smlouvou a Zkonem. Izraelsk Zkon je zkonem nboenskm.
Reguluje vztahy jak lidu s Bohem, tak vztahy mezi lidmi.
Ve Starm zkon najdeme prvn pedpisy ve vlastnm slova smyslu (viz pedevm 2. Kniha
Mojova=Exodus, 4. Kniha Mojova = Leviticus, a 5. Kniha Mojova = Deuteronomium
P.:
ddick zkony, soudn procedury,
Tresty (p. nemysln zabit 5. Kniha Mojova=Deuteronomium = zkratka Deut 19,113, krdee a zpronevry Ex 22)
organizaci spoleenstv,
zkon pro soudce (Deut 16, 19 platek, nikomu nestranit), krle (napi krlem
nemohlo bt cizinec Deut 17,15) a knze (kn z kmene Lvi nemli dn ddictv
v Izraeli, zato jim nleela k obiv st z obt, kter dvali ostatn kmeny Deut. 18,18)
pro svdky (Deut 19, 15-21 trest za kiv svdectv, 2-3 svdci Testis unus testis
nullus)
zkony pro bohoslubu (zejmna Leviticus)
ochrana jednotlivc a spolenosti (zajatkyn, sirotci a vdovy, novomanel, prvorozen,
ochrana ivota, ochrana cti eny (Deut 21-22)
slib a psaha jak m dopady.
Prvn zkuenost v Novm zkon
Kesansk komunita, i kdy vychz z idovskho nroda a pebr nap. liturgick zvyklosti,
u od svho vzniku vykazuje svou specifickou identitu a m zkladn ustanoven, disciplnu,
pro sv fungovn, kter se li od tch idovskch. NZ neobsahuje jen uen o ve, ale tak
morln a disciplinrn pedpisy, kter uruj zkladn instituty v Crkvi a zkladn principy pro
ivot kesan.
Z Novho zkona se dozvdme nap. o tom, jak je organizace crkevn obce kdo jsou
pedstaven (1 Tim 3-5), jak jsou pravomoci kn (Jan 20,22-23), manelstv (1. Kor 7,10-16
privilegium paulinum). (Sk 15,1-12 zda maj kesan, kte nebyli id, zachovvat Zkon a
nechat se obezat).
1

(Papesk biblick komise: idovsk nrod a jeho svat Psma v kesansk Bibli, Karmelitnsk
nakladatelstv, Kosteln Vyd 2004.)

Etapy (historick okolnosti vliv na vvoj prva)

I.-III. stol. Je to doba pronsledovn crkve. Neexistuj koncily, dekrety (rozhodnut autority),
civiln prvn aktyV centru ivota kesan stoj apotolov.
------------Exkurz
V historii: napt mezi faktorem sttnm a politickm.
Zkladn rozlien: systmy monistick a systmy dualistick.
Monistick systm (teokratick stt): nerozliuje mezi asnm a duchovnm, nboensk prvek je
hluboce propojen s politickch prvkem - nen zde rozdl mezi nboenskou spolenost a civiln
spolenost, mezi zkonem nboenskm a zkonem civilnm.
Tipick pklad: Izraelsk stt ve Starm Zkon. Politick organizace smovala k tomu, aby byly
splnny nboensk cle. Nboensk zkon byl tak zrove zkonem civilnm (ale ne vice versa),
nboensk povinnosti byly zrove povinnosti vi sttu.
Tot: msk antick e. Nboenstv zde bylo initelem ztotonn se se sttn moc. Impertor byl
zrove nejvym knzem. Mimo stt neexistovala dn jin autorita.
Monistick systmy jsou typick pro pedkesansk spolenosti.
Kesanstv vneslo dualismus: "Dejte csai, co je csaovo, a co je Boho, Bohu." (Mk 12,13-17)
- existence njak svrchovan moci, kter se li od moci svtsk. Kesan je jakmsi obanem dvou
spolenost.
- umonilo vznik pluralitnch spolenost, potvrzen prva na svobodu a nstup modernch demokraci
Problm koexistence a hranic.
Dva krajn postoje:
cesaropapismus: primt civiln autority (csae) nad nboenskou autoritou (pape) - typick pro pozdn
msk imprium a rann stedovk.
potestas directa Ecclesiae in temporalibus (XI-XII stol., vtzstv v boji o investituru): pesn opan:
pm moc crkve v asnch vcech - primt crkevn autority nad autoritou politickou.
dnes: podle uen II. vatiknskho koncilu crkev pedpokld nadazenost crkevn autority pouze v
nkterch oblastech res mixtae , ve kterch by rda, aby politick autorita respektovala crkevn pedpisy:
- dosazovn do crkevnch ad
- manelstv (vznik tzv. civilnho manelstv: dsledek reformace, pokrauje k francouzsk revoluci manelstv kter produkuje civiln efekty bez ohlednu na nboensk vyznn manel.)
- koly a zdravotnick zazen (neznamen nedodrovat sttn zkony, ale svobodu zakldat koly a
zdravotnick zazen, pijmat do nich vyuujc podle svch pedpis - p. profesoi na teologickch
fakultch, prvo vyuovat nboenstv)
- vojensk sluba (ne povinnost crkevn sluby pro knze)
- crkevn pamtky (jak je zde relevance sttnch zkon: p. kostel - 1) jako soukrom majetek, 2)
jeho udrovn a svobodn uvn, 3) ve vztahu k jeho funkci).
-bioetick otzky
- een pomoc konkordt

_____________________

Prvn zkuenost antick Crkve (2. a 3. stol.)

2

S rostoucm potem kesan pak vznikaj komunity a je poteba je njak organizovat.

- oddlen od idovsk komunity r. 49 koncil v Jeruzalm, viz Sk 15,1-12.
- pebrn mskho prva
- organizan struktura
Po smrti apotol bylo teba zapsat zvyklosti komunity.Kesan se sna t tak, jak je to
nauili apotolov vznikaj sbrky norem, kterm apotolov uili. Sbrky, kter mme, jsou
sbrkami prvnch obyej1.
Dva prameny:
Apotolsk sbrky a kanonicko-liturgick sbrky.
Vt st tchto sbrek pochz z Vchodu, kam se nejprve kesanstv ilo. Jsou psny ecky.
Jsou to sbrky tedy nemaj njak uspodn.
DIDACH, 1./2. stol, pochz ze Syrie nebo Palestiny a je to zkladn text pro mnoh
teologick disciplny. (pozn. Kanonick prvo nen teologick disciplna, pouze v nkterch
oblastech zpracovv teologick poznatky). Je citovna ve vech pozdjch sbrkch.
4 sti:
1. st morln charakter (existuj dv cesty cesta ivota a smrti, svtla a tmy. Obsahuje
nap. zkaz potrat, rasismu)
2. st liturgick (bohosluebn) pedpisy
3. st organizace crkve
4. st byla zejm dodna pozdji, je apokalyptick (=mluv o konci svta)
Traditio Apostolica, 3. stol.
- Jej dleitost je relativn, dokumentuje dobe liturgick zvyky prvotn crkve.
Didascalia Apostolorum konec 3. stol. Asi v Srii, ecky a autorem je njak biskup, vychz
z Didach
Canones apostolorum nebo tak Knony 85 apotol (knon = idea, norma): 4./5. stol.,
simuluje autorstv papee Klementa IListy Ignce z Antiochie (7)
Prvn List Klementa mskho Korinanm (ten je autentick)
Past Hermv
1 Prvn obyej je nejstarm pramenem prva vznikaj spontnn na zklad dlouhodob tradice a obecn
akceptace veejnost i sttem (je to nepsan prvo). Opakovnm innosti se vytvo tradice, zvyk a tento je obecn
uznvn za sprvn een ppadu. Typick rysy: sus longaevus jde o zvyk dlouhodob zait a uvan; opinio
necessitatis skutenost, e jde o zvyk obecn uznvan, kter je i uznn a sankcionovn sttem. Pestoe jde
svou podstatou o prvo nepsan, vznikaly v prbhu doby nejrznj soupisy a sbrky prvnch obyej, a u
oficiln i zpravidla spe soukrom povahy, m dochzelo k vy jistot.

IV.-V. stol.
Obdob svobody crkve. Vem obyvatelm Impria byla dna nboensk svoboda (Csa
Konstantin I. vydal v r. 313 Edikt milnsk, jm ukonil pronsledovn kesan a zaruil
nboenskou svobodu vem obyvatelm e. Nov situace, rostouc poet kesan, nov
monosti rozvoje. Upevuj se hierarchick struktury, vytvej s ejednotn pedpisy.
Schzej se koncily, zvlt na Vchod (shromdn pedstavench crkve biskup:
ekumenick, regionln, zvltn, a jejich rozhodnut jsou vydvna ve form knon,
papeov stle astji vydvaj dekrety nebo dekretlia.
Dekretlia (Epistolae decretales) oficiln odpovdi pape, koncipovan podle uritch
pravidel, na otzky (prvn i jin) biskup, crkevnch hodnost i jinm osob. Od prost
konzultace a k soudn alob i odvoln a soudn nebo mimosoudn.
Dekret je rozhodnut papee v njak vci, z vlastn iniciativy (ne odpov na otzku)
Zvykov prvo se mn v prvo dan kompetentnmi autoritami.
Vznikaj sbrky tchto norem (charakter privtn).
Koncily = komunikace mezi jednotl. oblastmi = umonuje vznik jednotnho prva.
Konciln legislativy a jej dokumenty
Druhy koncil
a) provinn z urit provincie podle administrativnho modelu msk e, jin systm: Itlie
a Afrika.
b) nadprovinn setkn biskup z jedn sti Impria bu vchodn, nebo zpadn
c) patriarchln
d) z cel zpadn a sti vchodn oblasti Impria svolvny csaem Konstantinem
e) ekumenick = z cel oblasti Impria + mimo Imprium
Druhy dokument vzelch z koncil:
1. Konciln Akta protokoly. P. Koncil v Kartgu z 1. 9. 256. Obecn se ale ne vechna
akta uchovvala.
2. Projevy koncilnch otc nebo pedsed shromdn nebo csae.
3. Litterae Synodales obsahovaly podpisy vech astnk a byly poslny tak biskupm
jinch provinci.
4. Anatema sankce.
5. Vyznn vry
6. Knony koncilu. Uchovvaj se od IV. stol., jedn se o disciplinrn dispozice
formulovan podle prvnch pravidel t doby.
Sbrky koncilnch knon maj charakter regionln. Jsou uspodny chronologicky (byly vt.
konny pravideln). Jazyk: etina, syrtina. Jsou to privtn sbrky.
Rozdl Vchod a Zpad
Vchod: sbrky zkon crkevnch a civilnch dohromady.
4

Chronologick (knony jsou uspodny podle doby, kdy vznikly:

Sintagma canonum Antiochie IV. stol., ecky, existuje mnoho peklad nap. do syrtiny,
koptiny, latiny... Obsahuje knony vech hlavnch vchodnch koncil. (Nen striktn
chronologick, koncily jsou azeny nejprve ekumenick, potom mstn.)
- Velmi dleit pramen.
Africk sbrky: V severn Africe se konalo mnoho koncil, ty nejdleitj v Kartgu.
Vrazn prvn a rtorick kultura. Sbrky jejich knon se rozily po cel zpadn sti
impria.
Breviarium Hipponense obsahuje knony koncilu v Hippo z r. 393 (kterho se astnil i sv.
Augustin). Tato sbrka pedstavuje souhrn africkho kanonickho prva t doby. Jej dispozice
byly zachovvny v cel oblasti a potvrzeny nsledujcmi koncily.
Sbrky galsk crkve. Tak v Galii nachzme dleitou konciln aktivitu. Jsou azeny jak
chronologicky, tak tematicky. Rozili se do Itlie, se kterou galsk crkev udrovala iv
kontakty.
Statuta Ecclesiae Antiqua (vznik mezi 442-506): je to nejdleitj sbrka, kter se tk
crkve galsko-msk V. stol.
M 3 sti: 1. st vlastnosti, kter m mt biskup, a vyznn vry. 2. st 89 disciplinrnch
knon (podle vzoru Didascalia Apostolorum a Constitutiones Apostolicae), 3. st ritul
ordinace (vliv Traditio Apostolica)

Zpad (panlsko, Itlie)

panlsko sbrky obsahuj vchodn knony IV-V stol. a knony crkv v Galii, Africe a m.
Itlie:
Vetus Romana obsahuje knony Nicejskho (325) a Sardickho (343) koncilu. Dleit: prvo
apelu do ma (nadazenost msk crkve).
Isidoriana nebo Hispana: vznik V stol., pravdpodobn v m. Obsahuje knony prvnch
koncil.
Itala nebo Prisca: VI stol., v m

VI.-VIII. stol.
Obdob pdu msk e na vchod. Narst rozdl kulturn, politick i disciplinrn mezi
Zpadem a Vchodem. Dekadence msk prvn kultury.
Zpad: Karel Velik. Crkev je velmi aktivn misionsky, ale je pod nadvldou civiln moci.
Prvn innost zvis velmi na politickch udlostech zvlt v germnskch nrodech
(Ostrogti, Visigti, Frankov, Langobardi, Normani, Anglosasov).
Charakteristika prva a sbrek: partikularita.
_______________
Vchod: vznikaj sbrky uspodan systematicky (podle tmat) z praktickch dvod. Text
je vce, je teba tedy texty vybrat, krtit.- problm subjektivnho chpn, take pro ns maj
z pohledu historickho svdectv men hodnotu ne sbrky chronologick. Jsou ale na druh
5

stran velkou pomoc ve zkoumn historie vvoje prvnch institut a terminologie. Jejich
pednost je tak systematick obsah (index).
Celkov ale pedstavuj spe dekadenci prvn kultury: obsahuj texty rznorod, z toho plyne
nejasnost v terminologii. Mal znalost latiny vede ke zkomolen text. Obsahuj texty dan
rznmi autoritami krize autority prvn, legislativn.
Trulana
Nomocanonum sbrky crkevnch knon a civilnch zkon e, kter se crkve tkaj.
Obsahuj tak shrnut tmatiky (sommario) a index.
Breviarium Canonum posledn africk koncily, pro poteby biskupa a diecze.
Concordia canonum
_________________
Itlie:
Charakteristiky sbrek:
romanita = draz na papesk dekretlky, vynechv knony, kter nebyly papei akceptovny
autenticita = jsou vyloueny texty, jejich pvod je nejasn
universalita = obsahuj antick testy pijat celou crkv, africk texty a romnsk texty. (nap.
byzantsk sbrky oproti tomu nikdy neobsahovaly texty zpadnho pvodu).
Collectio Dionisiana kolem r. 500, dv sti Liber Canonum a Liber Decretalium
Autor: Dionysius Exiguus (Dionysium mal) mnich, pravdpodobn il dlouho
v Konstantinopoli a po smrti papee Gelasia (949) odeel do ma, dleit osobnost pro
obnovu prvnho mylen na zpad. Uml vborn ecky a latinsky a je autorem mnoha
peklad z eck patristiky. Jako Boetius a Casiodorus usiluje zachovat antickou kulturu.
Liber Canonum: existuj ti redakce, obsahuje knony rznch koncil.
Liber Decretalium: obsahuje 38 dekretli papee Siriaka (384-399) a Anastasia (496498), kter se vztahuj k rznm problmm (tedy ne vechny, nebo ne cel text, ale jen ty,
kter maj njak prvn vznam)
- velk vznam, protoe se stala sbrkou msk crkve, mla velik vliv v Itlii i mimo ni a
slouila za zklad mnoha dalm sbrkm (nap. Vetus Gallica, Collectio Hispana)
Sm Dionysius ji potom rozil o dal texty, take se pak nazvala Collectio DionysioHadriana pape Adrian ji daroval Karlu Velikmu jako podklad pro obnovu crkve = urit
promulgace.
___________________
Exkurz:
Zkon nabv zvaznosti ne tm, e byl napsn, ale kdy byl vyhlen (promulgovn) zkonnm
zpsobem zkonnou autoritou.
_________________________
OSTROVN SBRKY
Msto vskytu: Irsko, Skotsko, Breta

Charakteristika crkevnho spoleenstv: tm chyb organizace diecze-biskup, ivot

spoleenstv se organizuje kolem klter, jeho pedstaven asto mli prva, kter jinde mli
biskupov.
Zd se, e produkce prvnch norem nezle na koncilech zd se, e byly velmi dk a e se
nezabvaly tvorbou disciplinrnch knon.
Dle koncept prva tchto nrod se liil do mskho pojet (pozn. je tomu dodnes).
Prvn normy, kter se zde zachovvaly, byly pedevm morln normy, a velk vliv mli opat
a zpovdnk. Jejich zdrojem byla Bible, dla Crkevnch otc, mnisk ehole a rozsudky. Byly
to normy, kter bylo povinnost zachovvat ne protoe byly dny njakou autoritou, ale protoe
byly rozumn (jus quia justum a ne jus quia iussum)
Nejdleitj sbrka: Collectio Hibernensis: vznik 700-725, obsahuje asi 500 text rznho
pvodu:
a) Psmo svat (z toho 2/3 ze Starho zkona)
b) Mnoho text Crkevnch otc.
c) Texty jinch crkevnch autor.
d) Nkter vchodn knony z Itlie, Galie a ostrov.
Tyto texty jsou pak rozdleny do 65 knih.
Zvltnm fenomnem a pramenem prva jsou Penitencie (Libri poenitentiales).
- pomcka pro zpovdnky a obsahovala seznamy skutk, kter mus vykonat kajcnk
podle toho, o jak hchy se jednalo (taxativn vet). Jsou to seznamy dosti primitivn,
nemaj strukturu = charakter popisn, ne normativn.
- iroce pouvan.
- Nen to regulace delikt, pedstavuj figuru taxativnho vtu delikt.
- Znme Penitencie bretask a irsk, anglosask, existuj i penitencie z kontinentu
imitovaly ostrovn + asto doplnny o nkter konciln knony nebo dekretlie.

VIII-IX stol.
V mnoha regionech se nevyvj v crkvi dn prvn aktivita. Dvod vnj problmy: Crkev
v Africe prakticky vymizela, do panlska pili Arabov, v Itlii jsou Langobardi.
V Evrop se naproti tomu rozvj franck e. Protoe vznikla v podstat nsilnch
sjednocenm dobytch nrod, krl hledal njak jednotc prvek a vybral si katolickou vru
podpora misi. Crkev byla ale pod striktn nadvldou svtsk moci krl nap. dosazoval
biskupy, opaty klter. Jej vnitn situace nebyla mnohde dobr (nevzdlanost kn, korupce,
zasahovn lechty, kupen s crkevnmi ady...), ale nsledujc panovnci zaali podporovat
reformu jejho ivota. Karel Velik nazv svou i mskou a nechv se korunovat
mskm krlem = obnoven mylenky mskho impria. Karel Velik byl ochrncem crkve,
ale tak ji chtl ovldat.
Po definitivnm vtzstv nad Langobardy mu pape Hadrin I o velikonocch r. 774 v m
pedv sbrku Collectio Dionysiana , jako sbrku zkon, jejich dodrovn m v crkvi
chrnit. Karel Velik db na to, aby diecze mli vysvcenho biskupa (ne laika), aby kn
poslouchali svho biskupa, atd. Chce ovem dit tak ivot crkve, co se te svtost, liturgie,
7

vnitnho ivota klter, chce sm jmenovat biskupy a fare, svolvat koncily. Z toho vznikaj
napt. Uznv ale svrchovanou moc papee co se te vry a disciplny.
Sbrky kter v tomto obdob vznikaj, jsou vtinou sbrkami disciplinrnch pedpis, kter ji
v crkvi existovali. Nejdleitj:
Collectio Dionysio- Hadriana (viz ve)
Dacheriana. Nzev podle Lucy DAcheryho, kter ji publikoval v r. 1672. Jedna
z nejdleitjch sbrek karolnsk reformy, obsahuje hlavn linie reformy.
Zvltn fenomn i v civilnm prvu falza. Dokumenty, kter se presentovaly pod hlavikou
njak historick autority, kter je ale nenapsala. Problm: majetek. V crkvi existoval systm
benefici: postavil se kostel, kter byl nadn tzv. beneficiem, z kterho se mli financovat
provoz, opravy, ivobyt fare, pod sprvou njakho lechtice. V dob vldy Lothara, syna
Ludvka Zbonho (kolem r. 817), byla v zemi obansk vlka. Toho zneuvala lechta, kter
se tchto benefici zmocovala. Prva se nedalo dovolat, take situace se eila v crkvi i jinde
pomoc vyhotoven dokument, kter zachycovaly to, co tomu ktermu subjektu patilo, a byly
jakoby podepsny njakou nespornou historickou autoritou. Nejednalo se tedy o podvod a
odpovdalo to tehdejmu mylen: stedovk koncept autenticity se liil od naeho. Pro ns
je autentick dokument, u kterho je jasn, kdo ho napsal, kdy a kde. Ve stedovku se za
autentick povaovaly dokumenty vydan njakou nespornou autoritou.
Decretales Pseudo-Isidoriane (847-852, myslel se Isidor Sevilsk): 3 sti, mozaika text
z rznch dob, jak crkevnch, tak civilnch.
Obsah nap.: vymann rozhodovn o crkevnch vcech z moci laik, restituce ukradenho
majetku tak, aby slouil podle intence drc k duchovnm elm. Obnova crkevn organizace
a crkevn hierarchie. Povinnosti kn. Manelsk otzky hl. Nerozluitelnost manelstv a
manelsk pekky, kter vyplvaly z pbuzenstv.
Autoi vychzeli z rznch zdroj antickch koncil, papeskch dekretlek, spis
Apotolskch otc, z mskho prva, z Psma svatho.
Dal rozen sbrky:
Donatio csae Konstatina
Capitularia Benedicti Levitae

Doba krize karolnsk doby a ke gregorinsk reform: stol. X- r. 1140

-

po smrti Karla Velikho boj ddic, e rozttna. Postupn ale zase ovala
mylenka jednotn msk e, jednotliv knata utvoila nejprve Regnum
Teutonicum Nmeck krlovstv pod vedenm Oty, knete saskho (919-936), kter
potom sjednotil znovu i a byl r. 962 korunovn v m csaem mskm.
Rozdl od vldy Karla Velikho: csa mohl zasahovat do volby papee, pape mu musel
psahat vrnost.

Dleit sbrka t doby: Dekret Burcharda Wormskho (za. 11.) 20 knih: syntza crkevnho
prva (tmata, kter byla pro tehdej crkev aktuln : organizace, manelsk prvo...).
Rozila se po celm impriu a mla tedy sjednocujc funkci jednota prva.
Sbrky po n stle vce systematick.
Dictatus papae dokument, kter pojednv o prvech papee. Vznikla na podnt papee
ehoe VII kolem r. 1076.
(Souvis s bojem o investituru = zda me csa jmenovat biskupy a opaty. Skonil
kompromisem: Wormskm konkordtem r. 1122, kdy se csa se investitury zekl a souhlasil s
kanonickou volbou biskup a opat, a s udlenm lennch statk duchovnm, pape naproti
tomu souhlasil s csaovou ast u voleb, kter nebyly pro spory kapituly nebo konventu
rozhodnuty. )
Pape zde dv 27 tez, ktermi se maj zabvat dal studie.
(esk peklad: viz Wikipedia)
I. teze: msk crkev je zaloena samotnm Pnem.
II. teze: msk biskup jako jedin me bt po prvu nazvn obecnm.
III. teze: Pouze on me ustanovovat a sesazovat biskupy.
IV. teze: Jeho legt, i kdy niho dstojenstv, budi pedstaven nade vechny biskupy na
koncilu, a je mu dovoleno pronet proti nim klausuli o sesazen.
V. teze: Me sesazovat neptomn. (pozn.: pravdpodobn se tm mysl sesadit z adu ty
biskupy, kte nejsou dlouhodob ptomn ve svch dieczch)
VI. teze: Nen dovoleno, mimo jin, pobvat ve spolenm dom s tm, koho on vyobcuje z Crkve
Svat.
VII. teze: Pouze jemu nle prvo podle poteby doby tvoit nov zkony, ustanovovat nov
obce, init z kanoni opatstv a obrcen dlit bohat biskupstv a chud sluovat.
VIII. teze: Pouze on me disponovat csaskmi odznaky.
IX. teze: Pouze jemu musej vechna svtsk knata lbat nohy.
X. teze: Pouze jeho jmno budi pipomnno v crkvi. (pozn.: tj. i v kostele pi mi)
XI. teze: Nebo toto jmno je jedinen v celm svt.
XII. teze: Budi mu dovoleno sesazovat csae.
XIII. teze: Je mu dovoleno pemsovat biskupy na rzn msta podle poteby (pozn. to bylo
ve stedovku velmi ojedinl) .
XIV. teze: Pouze on m moc svtit a ustanovovat kleriky kterhokoli kostela se mu zlb.
XV. teze: Me zakzat konn slueb ustanovench kn pro sv ordine a pjmn vych
svcench od jinch biskup.
XVI. teze: dn synod neme bt zvn obecn bez jeho souhlasu.
XVII. teze: Crkevn prvo neme bt mnno a doplovno bez jeho souhlasu.
XVIII. teze: Vrok jm ustanoven neme bt nikm odvoln; pouze on sm me tento vrok
odvolat.
XIX. teze: On sm neme bt nikm souzen.
XX. teze: Neme bt souzen ten, kdo se odvol ke Svatmu stolci.
XXI. teze: Pouze Svat stolec me soudit "maiores causae".(pozn.: tj. soudit proheky proti
kanonickmu prvu)
XXII. teze: msk crkev se nikdy nemlila a podle dkaz Psma se nezml.
XXIII. teze: Nech je msk pape, pokud byl kanonicky zvolen, pro zsluhy svatho Petra
prohlen za posvtnou osobu.
XXIV. teze: Pouze s jeho souhlasem je poddanm dovoleno vznet obaloby.
9

XXV. teze: Pouze on me ustanovovat a sesazovat biskupy bez svoln synodu.

XXVI. teze: Kdokoliv nesouhlas s mskou crkv, bude vylouen z obce kesan.
XXVII. teze: Nech me vyvazovat poddan ze slibu vrnosti vi hnkm.

Dal dleit sbrky:

Collectio LXXIV Titulorum obsahuje monoho pramen civilnho prva
Collectio Cardinalis Deusdeit - pro ns dleit ilustrace situace msk crkve
Ti kolekce Iva z Chartres:
(biskup z Chartres 1091-1116)
Decretum kanonick materil z nkt. pedchozch sbrek.
Tripartita dekretly pape a knony koncil z obdob prvnch 11. stol.
Pannormia systematick manul kanonickho prva, rozen po cel Evrop.
Prolog: nkdy v Decretum, vt. v Panormii: traktt De consonantia canonum diversi sed
non aversi, concordia = cum chordis, consonantia = znt spolen - pluralita. (concordia =
jednota, svornost). Reaguje na kontrasty v rznch prvnch pramenech, je to prvn skuten
dlo prvn vdy.

Zatek kanonick prvn vdy:

Tzv. Gracinm dekret - Concordia discordantium canonum
Gracin uitel na universit v Bologni. Byl mnichem to je ve, co o nm vme jist, jinak
jsou to sam dohady.
Pro sv ky sestavil sbrku prvnch text Concordia discordantium canonum. Byl to studijn
text s clem nauit studenty, jak se vypodat s tm, e nkter prvn dokumenty se neshoduj.
concordia = cum corde
- pesto, e se jedn o privtn sbrku, ale o text pro vzdln budoucch prvnk, ale mla
nesmrn vliv na rozvoj kanonickho prva.
Gracin dal svm studentm tuto metodu k pekonn neshod v zkonech: 3 klov slova:
Auctoritates, rationes, dicta
Problm autority: pokud si dva zkony odporuj, je to kdy dv autority na stejn rovni tvrd
rzn vci. Jak rozliujeme ratio:
ratio loci zkon partikulrn a zkon univerzln.
ratio temporis zkon pozdj ru zkon dvj (pozn.: star prvn princip)
ratio significationis stejn slovo me mt rzn vznamy nutno hledat, v jakm vznamu
ho zkonodrce pouil.
ratio dispensationis dispens = relaxatio legis mere ecclesiasticae in casu particulari (zbaven
vzanosti ryze crkevnm zkonem ve zvltnm ppad)

10

dictum vystoupen magistra uitele: ten svou autoritou osobn a morln roze otzku.

Po Gracinovi u neexistuj dal systematick sbrky, pouze chronologick tch dokument,

kter byly vydny po Gracinovi:
Liber extra (Raymund z Peafortu, promulgovan r. 1234) 5 dl
Liber sextus promulgovan r. 1298 dal dekretlky od ehoe IX po Liber extra (tzn. Po
r. 1234) a do papee Bonifce VIII. Nzev proto, e navazuje na Liver extra, kter je
ptidln. Sama se ovem tak skld z pti knih.
Clemetinae - promulgovan r. 1317. Jmno podle papee Klementa V., kter dal pokyn
k jejmu vytvoen. Obsahuje jeho dekretly, dva dekretly jeho pedchdc a usneden 15.
ekumenickho koncilu ve Vdni (1311-1312)
- sbrky papeskch nazen (dekretlek a dekret). Byly u promulgovny papeskmi
bulami jako univerzln zkony crkve. Cl prvn jistota texty pro tribunly a koly.
Krom nich: Extravagantes Jana XXII. ( 20 dekretli tohoto papee) a Extravagantes
communes (dekretly od kolekce Liber Sextus do Klementa V.) soukrom sbrky, sestavil
prvnk Jan Chappuis r. 1500.
Tyto ti pak spolu s Gracinovm dekretem tvo Corpus Iuris Canonici.
Nzev inspirovan romnskm Corpus Iuris Civili csae Justinina. V r. 1566 dal pape eho
V pokyn k jeho korekci a v r. 1582 schvlil editio romana tto sbrky. Stala se tak oficiln
sbrkou crkevnch zkon a do r. 1917.
Mezi tmito dvma daty prvn innost v crkvi samozejm neustala, omezuje se ale pevn
na dokumenty pape ty jsou rznho druhu: nap. papesk konstituce. V r. 1852 je v m
zaloeno periodicum Acta Sanctae Sedis, od r. 1909 jako oficiln sbrka crkevnch zkon,
pozdji nzev zmnn na Acta Apostolicae Sedis, pod nm vychzej dodnes, kde jsou
publikovna vtina crkevnch zkon - tmto jsou vyhleny (promulgovny) kn. 8 CIC.
Dalm pramenem prva jsou rozhodnut msk roty. Partikulrn prvo v dieczch asi do
pol. 18. stol. v rmci diecznch synod. eholn prvo.

KODIFIKACE KANONICKHO PRVA

Na konci XIX stol. byla situace v kanonickm prvu ponkud chaotick.

11

Kard. Pietro Gasparri: Bhem stalet a mncch se okolnost se zkony crkve staly natolik
komplikovan, e je mon pout slova, kter pouil Livius na adresu mskho prva:
immensum aliarum super alias coacervatarum legum cumulum. (nesmrn hromada zkon
bez ladu a skladu nakupench).
I.vatiknsk koncil (1869-1870, peruen) se chtl zabvat reorganizac prvnho du. Diskuse
zda pokraovat metodou kompilace nebo pejt ke kodifikaci po vzoru modernch prvnch
kodex. Nakonec bylo rozhodnuto vytvoit kodex. Po peruen koncilu se prce neperuily, i
kdy se jednalo o privtn studia vytven partikulrnch kodex.
Prce na nm zaaly v r. 1904 bulou Pia X. Arduum sane munus. Pedsedou komise byl
jmenovn kard. Gasparri. Schma kodexu bylo dokoneno v r. 1914 po zapracovn pipomnek
biskup, ale II. svtov vlka zabrnila promulgaci kodexu. Byl promulgovn a v r. 1917
papeem Benediktem XV a nabyl innosti 19. kvtna 1918. Nese nzev Codex Iuris Canonici.
Pedstavuje prvn plnou kodifikaci kanonickho prva v djinch latinsk crkve.
Byla tak u v r. 1917 vytvoena komise pro autentick vklad CIC.
Struktura: podle vzoru Justininova kodexu:
5 knih:
I. Veobecn normy
II. Osoby (klerici, eholnci, laici)
III: Vci (svtosti, posvtn msta a doby, magisterium, majetek)
IV. Procesy
V. Zloiny a tresty.
Neobsahuje: konkordty, liturgick prvo. Nechv v platnosti nabyt privilegia a opan
obyeje, pokud nkter nepovauje za kodliv..
Knony mly jasnm, strunm a vrnm zpsobem formulovat disciplinrn zkony pouze
parte dispositiva urujc? st pedchozch pramen, ne motivace a historick odkazy.
Kodex neml za cl pinst nco novho, znamenal jen novou reorganizaci crkevnch zkon
do tto podoby. Latinsky (vborn latina, velmi syntetick tehdy se tento jazyk normln
v msk kurii uval, byly v nm pednky na univerzitch. vhody: jednota vyjadovn,
nezkreslovn kad peklad je tak trochu vklad), nesml se pekldat, nemme tedy oficiln
peklady do jinch jazyk - i u nynjho kodexu rozhodujc pro vklad zstv latinsk text,
i kdy mme peklady.

Literatura:
Falchi G.L.-Ferme B.E., Introduzione allo studio delle fonti dellUtrumque Ius, Lateran
Universitz Press, Roma 2006.

12

Dalla Torre G., La citt sul monte. Contributo ad una teoria canonistica sulle relayioni fra
Chiesa s Comunit politica, Anonima Veritas Editrice, Roma 2007.
Promulgace Kodexu 1917 dala podnt k rozshl vdeck aktivit, kter se soustedila hlavn
na koment tohoto novho legislativnho textu. Objevuje se znan poet studi a publikac
(komente, monografie, historick vzkumy, asopisy: hlavn v Evrop a v severn Americe)
jak pozitivn, tak kritick.
Vyel ale v nevhodnou dobu nemohl pedvdat rychl spoleensk zmny vyvolan prvn
svtovou vlkou: pd Rakousko-uhersk monarchie a vznik demokratickch stt, revoluce
v Rusku, dle rozvoj prmyslu agrrn spolenost, kde dleit byl vlastnictv pdy, se stle
vc mn na prmyslovou. Rozvoj exaktnch vd a techniky.
Pohled na crkev a svt, kter poskytoval Kodex, zanal bt zastaral (vychzel z jin
spoleensk s kulturn-sociln doby monarchie, siln centralizace) vychz se starho du
se znanm papeskm centralismem. Mluvilo se o poteb jeho novelizace (stle vt
spoluprce s laiky), ale ke zmn nedolo (krom dvou zmn v knonech).
Po druh svtov vlce rozpad koloniln soustavy, vznik vchodnho bloku. Misie odpor
proti romanizaci tetho svta. Ekumenick trendy pod vlivem spoluprce za vlky.
Pape Jan XXIII dne 25. ledna 1959 oznmil dv dleit rozhodnut svoln synodu crkve
v m a svoln ekumenickho koncilu (II. Vatiknsk koncil). Ml se zabvat situac crkev
a souasnho svta a nalzt cesty k obnov crkve a k tomu, aby byla lidem pstupnj a
srozumitelnj.
Koncil zaal 11. jna 1962 (pape Jan XXIII. bhem jeho konn zemel v r. 1963. Nov
pape Pavel VI. Pak nadil, aby se v koncilu pokraovalo. Konec koncilu: 8. prosince 1965.
Vzelo z nj 16 dokument. Nejsou to klasick prvn pedpisy, ale tak to nejsou jen
teologick traktty. Jsou to dokumenty teologicko-prvn povahy, a protoe byly dn
vyhleny, normy v nich obsaen jsou prvn zvazn.
Se zmnami v prvu se neekalo a na celkovou novelizaci kodexu, jet bhem koncilu i po
jeho ukonen byla vydna ada prvnch pedpis (p. o papesk volv, o crkevnm kolstv,
o smench manelstvch, o reorganizaci msk kurie..).
Prvn otzka k een: zda udlat jeden kodex pro celou crkve, nebo dva latinsk a vchodn.
Tm hned rozhodnuto pro druhou monost. Dal otzka propojit oba kodexy jakmsi
zkladnm kodexem, kter by obsahoval zkony pro celou crkev, zatmco oba kodexy by se
zabvaly tm, co plat pro latinskou crkev a vchodn crkev: Lex Ecclesiae Fundamentalis.
Nakonec od tohoto uputno s tm, e zkladnm zkonem crkve je Evangelium.
Komise pro reformu kodexu ustavena 25. bezna 1963, ale svou prci zaala a po uzaven
koncilu jej prce se musela zakldat na usnesench koncilu (v ele kar. Ciriaci, pozdji
kard. Pericle Felici). Ml petlumoit nauku koncilu do prvnho jazyka (v mezch, kter se
tkaj prva). (Skldala se vlastn ze dvou komis kardinlov + odbornci).
Prvn dleitou etapou jejich prce bylo vytyen zkladnch princip, podle kterch se pak
bude konat revize Kodexu. Ty byly schvleny biskupskm synodem v r. 1967.
13

prvo m pomhat pastoran innosti a odstranit pli tvrd normy;

poslit pravomoci biskup, v urit me zavst decentralizaci, omezit papesk
rezervty;
osobn prva kesan, umonit jejich soudn ochranu, upravit administrativn
rekurz;
princip zemn doplnit principem osobnm;
minimalizovat samoinn tresty na ppady nejzvanjch delikt;
nov systematicky uspodat ltku kodexu.

Texty novch knon byly poslny vem biskupm, dle slokm msk kurie a nkterm
vznamnm svtovm studijnm centrm (universitm).
V r. 1980 bylo papei pedstaveno schma celho novho kodexu.
Plenrn rozprava jen 1981, pak osobn revize papee s komis odbornk.
Nov Kodex promulgovn 25. ledna 1983 u dalm papeem janem Pavlem II. (asi 20 let po
ukonen II. Vatiknskho koncilu) s innost od prvn nedle adventn r. 1983.
V Apotolsk konstituci Sacrae disciplinas leges kterm byl vyhlen, pape mluv o jeho cli:
je zejm, e kodex nem nahradit vru, Bo psoben, milost, lsku. Ale m svmi
ustanovenmi podporovat takov podek, kter umonil co nejlep rozvoj crkve jako
spoleenstv i jejch len jako jednotlivc. Je to tedy nstroj (dobro spoleenstv a salus
animarum). Je pokldn za doplnn uen II. Vatiknskho koncilu a zejmna jeho dvou
konstituc: dogmatick (Lumen gentium) a pastorln.:
Crkev jako Bo lid, svtostn spoleenstv, hierarchick spolenost. Nauka o crkvi jako o
Bom lidu a o hierarchii jako slub, a o crkvi jako spoleenstv a z toho vznikajcch
vzjemnch vztazch. Protoe crkve m spoleensk a viditeln charakter, potebuje normy,
aby jej uspodn a innost byla co nejlpe regulovna k jejmu cli. Pozn. nen to ale
katechismus nebo njak nvod k pastoraci, je to zkonk. Clem kanonickho prva je hledat,
jak by ml bt d spoleenstv a jak by mly fungovat jeho instituce, aby to napomhalo
Bomu lidu v jeho pozemskm putovn.
Derogan formule kodex 1917 vslovn zruen. Dle zrueny obyeje (podrobnosti viz kn.
5) obecne obsah tohoto kodexu a to, co je jm zrueno obsahuj kn. 1-6.
Neobsahuje: liturgick zkony. Nemn a neru dohody Apotolskho stolce se stty nebo
jinmi politickmi spolenostmi, privilegia.
Rozdlen u ne podle justininskho systmu. Nov kodex m 7 knih:
I.
Veobecn normy (zkony crkve a jejich vyhlen, prvn obyej, dekrety a
instrukce, administrativn akty, reskript = odvoln proti administrativnmu
rozhodnut, privilegium, dispenz, stanovy a jednac d, fyzick a prvnick
osoby, prvn jednn, moc dc, vkonn a soudn, crkevn ady, vydren
a promlen, potn asu).
II.
Bo lid (kesan obecn povinnosti a prva, klerici vzdlvn,
inkardinace, povinnosti a prva, pozbyt stavu klerika, osobn prelatury,
14

III.

IV.
V.
VI.
VII.

sdruen kesan, hierarchick zzen crkve, Instituty zasvcenho ivota a

spolensoti apotolskho ivota).
Uitelsk ad crkve (uitelsk ad crkve, sluba Bomu slovu, katecheze,
misijn innost, katolick vchova, koly, katolick univerzity a jin V zazen,
crkevn univerzity a fakulty, hromadn sdlovac prostedky, vyznn vry).
Posvcujc sluba crkve (svtosti, ostatn kony bohosluby svtostiny,
crkevn poheb, svat, obrazy, ostatky, slib a psaha)
Majetek crkev (nabvn, sprva, smlouvy a pevody, zbon odkazy a nadace)
Crkevn tresty (zloiny a tresty obecn normy, tresty za jednotliv zloiny)
Soudn a mimosoudn zen (procesn prvo: obecn normy o soudech, soudn
zen, nkter zvltn zen manelsk zleitosti a prohlen neplatnosti
svcen, trestn zen, administrativn proces, peloen fare nebo zbaven
adu)

Vchodn crkve = katolick vchodn crkve, kter jsou v jednot s mskou crkv, jsou to
crkve katolick, ale maj sv vrazn teologick a duchovn ddictv, vlastn bohoslubu,
vlastn disciplnu organizaci. Jsou do velk mry autonomn, vetn zkonodrstv. Spolu
s katolickou latinskou crkv tvo jednu Katolickou crkev: stejn vyznn vry, stejn svtosti,
stejn veden. V souasnosti jich existuje 21 a dl se do 5 skupin podle liturgick tradice:
alexandrijsk, antiochijsk, armnsk, chaldejsk a konstantinopolsk (nebo byzantsk).
(Ritus rozum se bohosluba).
Prvo vchodnch crkv nebylo v prbhu djin nikdy kodifikovno. Po vydn CIC 1917 se
zaalo o jeho kodifikaci uvaovat. V r. 1929 zahjeny studijn prce, pape Pius XI. V r. 1935
ustanovil Papeskou komisi pro vypracovn vchodnho kodexu kanonickho prva. V ele
armnsk patriarcha Agagianiani. v r. 1948 pedala papei vsledek sv prce Codex Iuris
Canonici Orientalis (CICO). Pape se ho rozhodl promulgovat po stech manelsk prvo
(1949), procesn prvo (1950), eholn, majetkov a vklad pojm (1952), rity a osoby (1957).
Tyto normy ale vykazovaly silnou latinizan tendenci (chpn a pojmy, kter byly vchodnm
kesanm ciz) a proto byly pro vchodn kesany tko pijateln. perod zde znamenal
opt II. Vatiknsk koncil a jeho dekret o vchodnch crkvch Orientalium Ecclesiarum z r.
1964. Ten prohlsil sjednocen vchodn crkve za rovnocenn crkvi latinsk a nadil, aby si
podrely sv ddictv mj. i v oblasti disciplinrn. Pape Pavel VI. V r. 1972 ustanovil
Papeskou komisi pro revizi vchodnho kodexu kanon. Prva, schma hotovo 1986, posledn
pravy 1989. Jan Pavel II. Promulgoval 18. 10. 1990 s innost od 1. jna 1991. Nzev:
Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium (CCEO).
Nelen se na knihy, ale na 30 titul. Zavazuje vechny vchodn crkve a podrobnj prvn
pravu svuje partikulrnmu zkonodrstv. Je strunj ne zpadn kodex (1546 knon
oproti 1752).
Pastor bonus apotolsk konstituce z 28. ervna 1988 (= druh papeskho dokumentu), kter
pojednv o sloen msk kurie a o kompetencch jejch jednotlivch sloek = tedy o veden
univerzln crkve.
15

Jan Pavel II obnova mylenky Corpus iuris canonici.

CIC + CCEO + Pastor bonus tvo novodob Corpus Iuris Canonici.

Pozn. Kodex neml obsahovat definice pojm (to je kol pedevm dogmatiky), ale v nkterch
knonech je najdeme, zejm z praktickch dvod.

Postaven katolick crkve v mezinrodnm spoleenstv

Svat stolec je subjektem mezinrodnho prva (ne katolick crkev, ale Svat stolec).
Subjektem mezinrodnho prva jsou jednak subjekty na bzi teritoriln (nap. stty), nebo
subjekty na bzi funkn (nap. ).
Svat stolec nen ani jedno je to vedouc orgn katolick crkve (pape).
Charakteristiky jako ostatn subjekty: svrchovanost (= m svj autonomn prvn d) a
nezvislost (= m moc nad tmi, kdo jsou soust katolick crkve) => urit subjekt (uzavr
traktty, m diplomatick styky, je lenem mezinrodnch organizac...).
Je subjektem mezinrodnho prva, protoe byla jako takov vdy uznvna.
Stt Vatikn je nco jinho, i kdy jedno neexistuje bez druhho ten sice m jako stt svj
prvn d odlin od kanonickho prva, ale ve svch zkonech m, e pape je jeho hlavou,
jedn jeho jmnem. Jako stt me bt subjektem mezinrodnho prva, ale nevystupuje tak
nem diplomatick styky, jeho jmnem jedn Svat stolec, ten jeho jmnem uzavr smlouvy.
M sv obany ius offici jsou obany dky adu. (nap. vichni kardinlov)
(Vznik Laternsk smlouvy 1929)
Svat stolec je lenem OSN:
1953 ml sv representanty v ekonomick a sociln rad. astnil se kodifikace
mezinrodnch zkon.
astn se ad hoc specifickch zsedn.
1958 bylo stanoveno, co znamen status stlho pozorovatele: mohli se astnit veejnch
zasedn, mohli mluvit po USA, nemuseli platit pspvky, mohli pedkldat nvrhy, avak ne
pmo, ale prostednictvm USA.
Stle ale chyb formln vazba.
1964 se to mn: jmenoval svho prvnho stlho pozorovatele pi OSN (vichni, kdo se
nemohli stt leny, mli zde sv zstupce se statutem pozorovatele). Aplikuj se na nj tedy
pravidla pro stl pozorovatele. Svat stolec obdrel prvo astnit se Valnch shromdn
jednou provdy, ne jen na ur. as, jako ostatn.
4.10. 1964 nvtva papee Pavla VI v sdle OSN projev, kter je zkladem pro ptomnost
Svatho stolce v OSN: pro ptomnost: 1. protoe u dva tisce let v kontextu evangelizace je
ptomen v mezinr. spolenosti. 2. Je ho prvn status: je hlavou spoleenstv vcch, kter
v prbhu stalet vdy bylo ptomno v mezinr. Aktivitch.
16

(Pozn. nen to kvli sttu Vatikn, i kdyby ten pestal existovat, Svat stolec bude dl
subjektem mezinrodnho prva.)
14. 3. 1965 enevsk smlouva ohledn diplomatickch vztah. Mj. obsahuje ebek
pozorovatel podle jejich prvn situace: (1. Nelensk stty a jin subjekty mezinr. prva
to byl jen Svat stolec; 2. Nadnrodn spolenosti p. Mezinrodn erven k; 3. Dal
mezivldn organizace; 4. Nevldn organizace.)
Svat stolec astn prac v OSN, m prvo hovoit, ne vdy hlasuje, nemus platit pspvky
(ale plat je dobrovoln)
7. ervence 2004 rozhodnut Valnho shromdn, kterm je kodifikovna praxe ohledn
Svatho stolce.
(kampa proti Svatmu stolci po konferenci v Khie o ensk otzce otzky potrat
rozhodnuto kodifikovat jeho pozici v OSN. Otzka, zda me bt i lenem, ale to se
zdlo nevhodn Svatmu stolci nap. Proto, e nechtl hlasovat o vojenskch otzkch
apod.)
Vsledek: vztah OSN a Svatho stolce je jedinm, kter je regulovn zvltnmi pedpisy:
- prvo slova (novinka: me sv nvrhy prezentovat pmo, ne prostednictvm
jinho lenskho sttu).
- nem hlasovac prvo (ale byl povoln pi tvorb mezinrodnho tribunlu pro exJugoslvii nebo Rwandu tam mli hlas vechny stty, ne jen lensk)
- plat pspvky.

17