Djiny kanonickho prva

Ped tzv. Gracinovm dekretem (1140-1152) se ned mluvit o kanonickm prvu jako o prvn vd ve vlastnm slova smyslu. To ale neznamen, e by crkevn spoleenstv nevyvjelo dnou prvn aktivitu. Prvn zkuenost ve Starm zkon Zkon pro lid Star smlouvy obsahoval organizan principy a pravidla souit. Je statutem smlouvy (znamenm smlouvy byla obzka), je zkladnm obsahem smlouvy Boha a jeho lidu, jejm inicitorem je Bh sm. Ze zachovvn Zkona, kter obsahoval pesn dispozice kulturn, morln a prvn, pak vyplv typick zpsob ivota idovskho nroda. Je zde tsn pouto mezi Smlouvou a Zkonem. Izraelsk Zkon je zkonem nboenskm. Reguluje vztahy jak lidu s Bohem, tak vztahy mezi lidmi. Ve Starm zkon najdeme prvn pedpisy ve vlastnm slova smyslu (viz pedevm 2. Kniha Mojova=Exodus, 4. Kniha Mojova = Leviticus, a 5. Kniha Mojova = Deuteronomium P.: ddick zkony, soudn procedury, Tresty (p. nemysln zabit 5. Kniha Mojova=Deuteronomium = zkratka Deut 19,1-13, krdee a zpronevry Ex 22) organizaci spoleenstv, zkon pro soudce (Deut 16, 19 platek, nikomu nestranit), krle (napi krlem nemohlo bt cizinec Deut 17,15) a knze (kn z kmene Lvi nemli dn ddictv v Izraeli, zato jim nleela k obiv st z obt, kter dvali ostatn kmeny Deut. 18,1-8) pro svdky (Deut 19, 15-21 trest za kiv svdectv, 2-3 svdci Testis unus testis nullus) zkony pro bohoslubu (zejmna Leviticus) ochrana jednotlivc a spolenosti (zajatkyn, sirotci a vdovy, novomanel, prvorozen, ochrana ivota, ochrana cti eny (Deut 21-22) slib a psaha jak m dopady. Prvn zkuenost v Novm zkon Kesansk komunita, i kdy vychz z idovskho nroda a pebr nap. liturgick zvyklosti, u od svho vzniku vykazuje svou specifickou identitu a m zkladn ustanoven, disciplnu, pro sv fungovn, kter se li od tch idovskch. NZ neobsahuje jen uen o ve, ale tak morln a disciplinrn pedpisy, kter uruj zkladn instituty v Crkvi a zkladn principy pro ivot kesan. Z Novho zkona se dozvdme nap. o tom, jak je organizace crkevn obce kdo jsou pedstaven (1 Tim 3-5), jak jsou pravomoci kn (Jan 20,22-23), manelstv (1. Kor 7,1016 privilegium paulinum). (Sk 15,1-12 zda maj kesan, kte nebyli id, zachovvat Zkon a nechat se obezat).
1

(Papesk biblick komise: idovsk nrod a jeho svat Psma v kesansk Bibli, Karmelitnsk nakladatelstv, Kosteln Vyd 2004.)

Etapy (historick okolnosti vliv na vvoj prva)

I.-III. stol. Je to doba pronsledovn crkve. Neexistuj koncily, dekrety (rozhodnut autority), civiln prvn aktyV centru ivota kesan stoj apotolov. ------------Exkurz
V historii: napt mezi faktorem sttnm a politickm. Zkladn rozlien: systmy monistick a systmy dualistick. Monistick systm (teokratick stt): nerozliuje mezi asnm a duchovnm, nboensk prvek je hluboce propojen s politickch prvkem - nen zde rozdl mezi nboenskou spolenost a civiln spolenost, mezi zkonem nboenskm a zkonem civilnm. Tipick pklad: Izraelsk stt ve Starm Zkon. Politick organizace smovala k tomu, aby byly splnny nboensk cle. Nboensk zkon byl tak zrove zkonem civilnm (ale ne vice versa), nboensk povinnosti byly zrove povinnosti vi sttu. Tot: msk antick e. Nboenstv zde bylo initelem ztotonn se se sttn moc. Impertor byl zrove nejvym knzem. Mimo stt neexistovala dn jin autorita. Monistick systmy jsou typick pro pedkesansk spolenosti. Kesanstv vneslo dualismus: "Dejte csai, co je csaovo, a co je Boho, Bohu." (Mk 12,13-17) - existence njak svrchovan moci, kter se li od moci svtsk. Kesan je jakmsi obanem dvou spolenost. - umonilo vznik pluralitnch spolenost, potvrzen prva na svobodu a nstup modernch demokraci Problm koexistence a hranic. Dva krajn postoje: cesaropapismus: primt civiln autority (csae) nad nboenskou autoritou (pape) - typick pro pozdn msk imprium a rann stedovk. potestas directa Ecclesiae in temporalibus (XI-XII stol., vtzstv v boji o investituru): pesn opan: pm moc crkve v asnch vcech - primt crkevn autority nad autoritou politickou. dnes: podle uen II. vatiknskho koncilu crkev pedpokld nadazenost crkevn autority pouze v nkterch oblastech res mixtae , ve kterch by rda, aby politick autorita respektovala crkevn pedpisy: - dosazovn do crkevnch ad - manelstv (vznik tzv. civilnho manelstv: dsledek reformace, pokrauje k francouzsk revoluci - manelstv kter produkuje civiln efekty bez ohlednu na nboensk vyznn manel.) - koly a zdravotnick zazen (neznamen nedodrovat sttn zkony, ale svobodu zakldat koly a zdravotnick zazen, pijmat do nich vyuujc podle svch pedpis - p. profesoi na teologickch fakultch, prvo vyuovat nboenstv) - vojensk sluba (ne povinnost crkevn sluby pro knze) - crkevn pamtky (jak je zde relevance sttnch zkon: p. kostel - 1) jako soukrom majetek, 2) jeho udrovn a svobodn uvn, 3) ve vztahu k jeho funkci). -bioetick otzky - een pomoc konkordt

_____________________
2

Prvn zkuenost antick Crkve (2. a 3. stol.)

S rostoucm potem kesan pak vznikaj komunity a je poteba je njak organizovat. - oddlen od idovsk komunity r. 49 koncil v Jeruzalm, viz Sk 15,1-12. - pebrn mskho prva - organizan struktura Po smrti apotol bylo teba zapsat zvyklosti komunity.Kesan se sna t tak, jak je to nauili apotolov vznikaj sbrky norem, kterm apotolov uili. Sbrky, kter mme, jsou sbrkami prvnch obyej1. Dva prameny: Apotolsk sbrky a kanonicko-liturgick sbrky. Vt st tchto sbrek pochz z Vchodu, kam se nejprve kesanstv ilo. Jsou psny ecky. Jsou to sbrky tedy nemaj njak uspodn. DIDACH, 1./2. stol, pochz ze Syrie nebo Palestiny a je to zkladn text pro mnoh teologick disciplny. (pozn. Kanonick prvo nen teologick disciplna, pouze v nkterch oblastech zpracovv teologick poznatky). Je citovna ve vech pozdjch sbrkch. 4 sti: 1. st morln charakter (existuj dv cesty cesta ivota a smrti, svtla a tmy. Obsahuje nap. zkaz potrat, rasismu) 2. st liturgick (bohosluebn) pedpisy 3. st organizace crkve 4. st byla zejm dodna pozdji, je apokalyptick (=mluv o konci svta) Traditio Apostolica, 3. stol. - Jej dleitost je relativn, dokumentuje dobe liturgick zvyky prvotn crkve. Didascalia Apostolorum konec 3. stol. Asi v Srii, ecky a autorem je njak biskup, vychz z Didach Canones apostolorum nebo tak Knony 85 apotol (knon = idea, norma): 4./5. stol., simuluje autorstv papee Klementa IListy Ignce z Antiochie (7) Prvn List Klementa mskho Korinanm (ten je autentick)

1 Prvn obyej je nejstarm pramenem prva vznikaj spontnn na zklad dlouhodob tradice a obecn akceptace veejnost i sttem (je to nepsan prvo). Opakovnm innosti se vytvo tradice, zvyk a tento je obecn uznvn za sprvn een ppadu. Typick rysy: sus longaevus jde o zvyk dlouhodob zait a uvan; opinio necessitatis skutenost, e jde o zvyk obecn uznvan, kter je i uznn a sankcionovn sttem. Pestoe jde svou podstatou o prvo nepsan, vznikaly v prbhu doby nejrznj soupisy a sbrky prvnch obyej, a u oficiln i zpravidla spe soukrom povahy, m dochzelo k vy jistot.

Past Hermv

IV.-V. stol.
Obdob svobody crkve. Vem obyvatelm Impria byla dna nboensk svoboda (Csa Konstantin I. vydal v r. 313 Edikt milnsk, jm ukonil pronsledovn kesan a zaruil nboenskou svobodu vem obyvatelm e. Nov situace, rostouc poet kesan, nov monosti rozvoje. Upevuj se hierarchick struktury, vytvej s ejednotn pedpisy. Schzej se koncily, zvlt na Vchod (shromdn pedstavench crkve biskup: ekumenick, regionln, zvltn, a jejich rozhodnut jsou vydvna ve form knon, papeov stle astji vydvaj dekrety nebo dekretlia. Dekretlia (Epistolae decretales) oficiln odpovdi pape, koncipovan podle uritch pravidel, na otzky (prvn i jin) biskup, crkevnch hodnost i jinm osob. Od prost konzultace a k soudn alob i odvoln a soudn nebo mimosoudn. Dekret je rozhodnut papee v njak vci, z vlastn iniciativy (ne odpov na otzku) Zvykov prvo se mn v prvo dan kompetentnmi autoritami. Vznikaj sbrky tchto norem (charakter privtn). Koncily = komunikace mezi jednotl. oblastmi = umonuje vznik jednotnho prva. Konciln legislativy a jej dokumenty Druhy koncil a) provinn z urit provincie podle administrativnho modelu msk e, jin systm: Itlie a Afrika. b) nadprovinn setkn biskup z jedn sti Impria bu vchodn, nebo zpadn c) patriarchln d) z cel zpadn a sti vchodn oblasti Impria svolvny csaem Konstantinem e) ekumenick = z cel oblasti Impria + mimo Imprium Druhy dokument vzelch z koncil: 1. Konciln Akta protokoly. P. Koncil v Kartgu z 1. 9. 256. Obecn se ale ne vechna akta uchovvala. 2. Projevy koncilnch otc nebo pedsed shromdn nebo csae. 3. Litterae Synodales obsahovaly podpisy vech astnk a byly poslny tak biskupm jinch provinci. 4. Anatema sankce. 5. Vyznn vry 6. Knony koncilu. Uchovvaj se od IV. stol., jedn se o disciplinrn dispozice formulovan podle prvnch pravidel t doby. Sbrky koncilnch knon maj charakter regionln. Jsou uspodny chronologicky (byly vt. konny pravideln). Jazyk: etina, syrtina. Jsou to privtn sbrky. Rozdl Vchod a Zpad
4

Vchod: sbrky zkon crkevnch a civilnch dohromady. Chronologick (knony jsou uspodny podle doby, kdy vznikly: Sintagma canonum Antiochie IV. stol., ecky, existuje mnoho peklad nap. do syrtiny, koptiny, latiny... Obsahuje knony vech hlavnch vchodnch koncil. (Nen striktn chronologick, koncily jsou azeny nejprve ekumenick, potom mstn.) - Velmi dleit pramen. Africk sbrky: V severn Africe se konalo mnoho koncil, ty nejdleitj v Kartgu. Vrazn prvn a rtorick kultura. Sbrky jejich knon se rozily po cel zpadn sti impria. Breviarium Hipponense obsahuje knony koncilu v Hippo z r. 393 (kterho se astnil i sv. Augustin). Tato sbrka pedstavuje souhrn africkho kanonickho prva t doby. Jej dispozice byly zachovvny v cel oblasti a potvrzeny nsledujcmi koncily. Sbrky galsk crkve. Tak v Galii nachzme dleitou konciln aktivitu. Jsou azeny jak chronologicky, tak tematicky. Rozili se do Itlie, se kterou galsk crkev udrovala iv kontakty. Statuta Ecclesiae Antiqua (vznik mezi 442-506): je to nejdleitj sbrka, kter se tk crkve galsko-msk V. stol. M 3 sti: 1. st vlastnosti, kter m mt biskup, a vyznn vry. 2. st 89 disciplinrnch knon (podle vzoru Didascalia Apostolorum a Constitutiones Apostolicae), 3. st ritul ordinace (vliv Traditio Apostolica)

Zpad (panlsko, Itlie) panlsko sbrky obsahuj vchodn knony IV-V stol. a knony crkv v Galii, Africe a m. Itlie: Vetus Romana obsahuje knony Nicejskho (325) a Sardickho (343) koncilu. Dleit: prvo apelu do ma (nadazenost msk crkve). Isidoriana nebo Hispana: vznik V stol., pravdpodobn v m. Obsahuje knony prvnch koncil. Itala nebo Prisca: VI stol., v m

VI.-VIII. stol.
Obdob pdu msk e na vchod. Narst rozdl kulturn, politick i disciplinrn mezi Zpadem a Vchodem. Dekadence msk prvn kultury. Zpad: Karel Velik. Crkev je velmi aktivn misionsky, ale je pod nadvldou civiln moci. Prvn innost zvis velmi na politickch udlostech zvlt v germnskch nrodech (Ostrogti, Visigti, Frankov, Langobardi, Normani, Anglosasov). Charakteristika prva a sbrek: partikularita. _______________
5

Vchod: vznikaj sbrky uspodan systematicky (podle tmat) z praktickch dvod. Text je vce, je teba tedy texty vybrat, krtit.- problm subjektivnho chpn, take pro ns maj z pohledu historickho svdectv men hodnotu ne sbrky chronologick. Jsou ale na druh stran velkou pomoc ve zkoumn historie vvoje prvnch institut a terminologie. Jejich pednost je tak systematick obsah (index). Celkov ale pedstavuj spe dekadenci prvn kultury: obsahuj texty rznorod, z toho plyne nejasnost v terminologii. Mal znalost latiny vede ke zkomolen text. Obsahuj texty dan rznmi autoritami krize autority prvn, legislativn. Trulana Nomocanonum sbrky crkevnch knon a civilnch zkon e, kter se crkve tkaj. Obsahuj tak shrnut tmatiky (sommario) a index. Breviarium Canonum posledn africk koncily, pro poteby biskupa a diecze. Concordia canonum _________________ Itlie: Charakteristiky sbrek: romanita = draz na papesk dekretlky, vynechv knony, kter nebyly papei akceptovny autenticita = jsou vyloueny texty, jejich pvod je nejasn universalita = obsahuj antick testy pijat celou crkv, africk texty a romnsk texty. (nap. byzantsk sbrky oproti tomu nikdy neobsahovaly texty zpadnho pvodu). Collectio Dionisiana kolem r. 500, dv sti Liber Canonum a Liber Decretalium Autor: Dionysius Exiguus (Dionysium mal) mnich, pravdpodobn il dlouho v Konstantinopoli a po smrti papee Gelasia (949) odeel do ma, dleit osobnost pro obnovu prvnho mylen na zpad. Uml vborn ecky a latinsky a je autorem mnoha peklad z eck patristiky. Jako Boetius a Casiodorus usiluje zachovat antickou kulturu. Liber Canonum: existuj ti redakce, obsahuje knony rznch koncil. Liber Decretalium: obsahuje 38 dekretli papee Siriaka (384-399) a Anastasia (496-498), kter se vztahuj k rznm problmm (tedy ne vechny, nebo ne cel text, ale jen ty, kter maj njak prvn vznam) - velk vznam, protoe se stala sbrkou msk crkve, mla velik vliv v Itlii i mimo ni a slouila za zklad mnoha dalm sbrkm (nap. Vetus Gallica, Collectio Hispana) Sm Dionysius ji potom rozil o dal texty, take se pak nazvala Collectio DionysioHadriana pape Adrian ji daroval Karlu Velikmu jako podklad pro obnovu crkve = urit promulgace. ___________________ Exkurz: Zkon nabv zvaznosti ne tm, e byl napsn, ale kdy byl vyhlen (promulgovn) zkonnm zpsobem zkonnou autoritou. _________________________

OSTROVN SBRKY Msto vskytu: Irsko, Skotsko, Breta Charakteristika crkevnho spoleenstv: tm chyb organizace diecze-biskup, ivot spoleenstv se organizuje kolem klter, jeho pedstaven asto mli prva, kter jinde mli biskupov. Zd se, e produkce prvnch norem nezle na koncilech zd se, e byly velmi dk a e se nezabvaly tvorbou disciplinrnch knon. Dle koncept prva tchto nrod se liil do mskho pojet (pozn. je tomu dodnes). Prvn normy, kter se zde zachovvaly, byly pedevm morln normy, a velk vliv mli opat a zpovdnk. Jejich zdrojem byla Bible, dla Crkevnch otc, mnisk ehole a rozsudky. Byly to normy, kter bylo povinnost zachovvat ne protoe byly dny njakou autoritou, ale protoe byly rozumn (jus quia justum a ne jus quia iussum) Nejdleitj sbrka: Collectio Hibernensis: vznik 700-725, obsahuje asi 500 text rznho pvodu: a) Psmo svat (z toho 2/3 ze Starho zkona) b) Mnoho text Crkevnch otc. c) Texty jinch crkevnch autor. d) Nkter vchodn knony z Itlie, Galie a ostrov. Tyto texty jsou pak rozdleny do 65 knih. Zvltnm fenomnem a pramenem prva jsou Penitencie (Libri poenitentiales). - pomcka pro zpovdnky a obsahovala seznamy skutk, kter mus vykonat kajcnk podle toho, o jak hchy se jednalo (taxativn vet). Jsou to seznamy dosti primitivn, nemaj strukturu = charakter popisn, ne normativn. - iroce pouvan. - Nen to regulace delikt, pedstavuj figuru taxativnho vtu delikt. - Znme Penitencie bretask a irsk, anglosask, existuj i penitencie z kontinentu imitovaly ostrovn + asto doplnny o nkter konciln knony nebo dekretlie.

VIII-IX stol.
V mnoha regionech se nevyvj v crkvi dn prvn aktivita. Dvod vnj problmy: Crkev v Africe prakticky vymizela, do panlska pili Arabov, v Itlii jsou Langobardi. V Evrop se naproti tomu rozvj franck e. Protoe vznikla v podstat nsilnch sjednocenm dobytch nrod, krl hledal njak jednotc prvek a vybral si katolickou vru podpora misi. Crkev byla ale pod striktn nadvldou svtsk moci krl nap. dosazoval biskupy, opaty klter. Jej vnitn situace nebyla mnohde dobr (nevzdlanost kn, korupce, zasahovn lechty, kupen s crkevnmi ady...), ale nsledujc panovnci zaali podporovat reformu jejho ivota. Karel Velik nazv svou i mskou a nechv se korunovat mskm krlem = obnoven mylenky mskho impria. Karel Velik byl ochrncem crkve, ale tak ji chtl ovldat. Po definitivnm vtzstv nad Langobardy mu pape Hadrin I o velikonocch r. 774 v m pedv sbrku Collectio Dionysiana , jako sbrku zkon, jejich dodrovn m v crkvi
7

chrnit. Karel Velik db na to, aby diecze mli vysvcenho biskupa (ne laika), aby kn poslouchali svho biskupa, atd. Chce ovem dit tak ivot crkve, co se te svtost, liturgie, vnitnho ivota klter, chce sm jmenovat biskupy a fare, svolvat koncily. Z toho vznikaj napt. Uznv ale svrchovanou moc papee co se te vry a disciplny. Sbrky kter v tomto obdob vznikaj, jsou vtinou sbrkami disciplinrnch pedpis, kter ji v crkvi existovali. Nejdleitj: Collectio Dionysio- Hadriana (viz ve) Dacheriana. Nzev podle Lucy DAcheryho, kter ji publikoval v r. 1672. Jedna z nejdleitjch sbrek karolnsk reformy, obsahuje hlavn linie reformy. Zvltn fenomn i v civilnm prvu falza. Dokumenty, kter se presentovaly pod hlavikou njak historick autority, kter je ale nenapsala. Problm: majetek. V crkvi existoval systm benefici: postavil se kostel, kter byl nadn tzv. beneficiem, z kterho se mli financovat provoz, opravy, ivobyt fare, pod sprvou njakho lechtice. V dob vldy Lothara, syna Ludvka Zbonho (kolem r. 817), byla v zemi obansk vlka. Toho zneuvala lechta, kter se tchto benefici zmocovala. Prva se nedalo dovolat, take situace se eila v crkvi i jinde pomoc vyhotoven dokument, kter zachycovaly to, co tomu ktermu subjektu patilo, a byly jakoby podepsny njakou nespornou historickou autoritou. Nejednalo se tedy o podvod a odpovdalo to tehdejmu mylen: stedovk koncept autenticity se liil od naeho. Pro ns je autentick dokument, u kterho je jasn, kdo ho napsal, kdy a kde. Ve stedovku se za autentick povaovaly dokumenty vydan njakou nespornou autoritou. Decretales Pseudo-Isidoriane (847-852, myslel se Isidor Sevilsk): 3 sti, mozaika text z rznch dob, jak crkevnch, tak civilnch. Obsah nap.: vymann rozhodovn o crkevnch vcech z moci laik, restituce ukradenho majetku tak, aby slouil podle intence drc k duchovnm elm. Obnova crkevn organizace a crkevn hierarchie. Povinnosti kn. Manelsk otzky hl. Nerozluitelnost manelstv a manelsk pekky, kter vyplvaly z pbuzenstv. Autoi vychzeli z rznch zdroj antickch koncil, papeskch dekretlek, spis Apotolskch otc, z mskho prva, z Psma svatho. Dal rozen sbrky: Donatio csae Konstatina Capitularia Benedicti Levitae

Doba krize karolnsk doby a ke gregorinsk reform: stol. X- r. 1140

po smrti Karla Velikho boj ddic, e rozttna. Postupn ale zase ovala mylenka jednotn msk e, jednotliv knata utvoila nejprve Regnum Teutonicum Nmeck krlovstv pod vedenm Oty, knete saskho (919-936), kter potom sjednotil znovu i a byl r. 962 korunovn v m csaem mskm.
8

Rozdl od vldy Karla Velikho: csa mohl zasahovat do volby papee, pape mu musel psahat vrnost. Dleit sbrka t doby: Dekret Burcharda Wormskho (za. 11.) 20 knih: syntza crkevnho prva (tmata, kter byla pro tehdej crkev aktuln : organizace, manelsk prvo...). Rozila se po celm impriu a mla tedy sjednocujc funkci jednota prva. Sbrky po n stle vce systematick. Dictatus papae dokument, kter pojednv o prvech papee. Vznikla na podnt papee ehoe VII kolem r. 1076. (Souvis s bojem o investituru = zda me csa jmenovat biskupy a opaty. Skonil kompromisem: Wormskm konkordtem r. 1122, kdy se csa se investitury zekl a souhlasil s kanonickou volbou biskup a opat, a s udlenm lennch statk duchovnm, pape naproti tomu souhlasil s csaovou ast u voleb, kter nebyly pro spory kapituly nebo konventu rozhodnuty. ) Pape zde dv 27 tez, ktermi se maj zabvat dal studie. (esk peklad: viz Wikipedia)
I. teze: msk crkev je zaloena samotnm Pnem. II. teze: msk biskup jako jedin me bt po prvu nazvn obecnm. III. teze: Pouze on me ustanovovat a sesazovat biskupy. IV. teze: Jeho legt, i kdy niho dstojenstv, budi pedstaven nade vechny biskupy na koncilu, a je mu dovoleno pronet proti nim klausuli o sesazen. V. teze: Me sesazovat neptomn. (pozn.: pravdpodobn se tm mysl sesadit z adu ty biskupy, kte nejsou dlouhodob ptomn ve svch dieczch) VI. teze: Nen dovoleno, mimo jin, pobvat ve spolenm dom s tm, koho on vyobcuje z Crkve Svat. VII. teze: Pouze jemu nle prvo podle poteby doby tvoit nov zkony, ustanovovat nov obce, init z kanoni opatstv a obrcen dlit bohat biskupstv a chud sluovat. VIII. teze: Pouze on me disponovat csaskmi odznaky. IX. teze: Pouze jemu musej vechna svtsk knata lbat nohy. X. teze: Pouze jeho jmno budi pipomnno v crkvi. (pozn.: tj. i v kostele pi mi) XI. teze: Nebo toto jmno je jedinen v celm svt. XII. teze: Budi mu dovoleno sesazovat csae. XIII. teze: Je mu dovoleno pemsovat biskupy na rzn msta podle poteby (pozn. to bylo ve stedovku velmi ojedinl) . XIV. teze: Pouze on m moc svtit a ustanovovat kleriky kterhokoli kostela se mu zlb. XV. teze: Me zakzat konn slueb ustanovench kn pro sv ordine a pjmn vych svcench od jinch biskup. XVI. teze: dn synod neme bt zvn obecn bez jeho souhlasu. XVII. teze: Crkevn prvo neme bt mnno a doplovno bez jeho souhlasu. XVIII. teze: Vrok jm ustanoven neme bt nikm odvoln; pouze on sm me tento vrok odvolat. XIX. teze: On sm neme bt nikm souzen. XX. teze: Neme bt souzen ten, kdo se odvol ke Svatmu stolci. XXI. teze: Pouze Svat stolec me soudit "maiores causae".(pozn.: tj. soudit proheky proti kanonickmu prvu) XXII. teze: msk crkev se nikdy nemlila a podle dkaz Psma se nezml. XXIII. teze: Nech je msk pape, pokud byl kanonicky zvolen, pro zsluhy svatho Petra 9

prohlen za posvtnou osobu. XXIV. teze: Pouze s jeho souhlasem je poddanm dovoleno vznet obaloby. XXV. teze: Pouze on me ustanovovat a sesazovat biskupy bez svoln synodu. XXVI. teze: Kdokoliv nesouhlas s mskou crkv, bude vylouen z obce kesan. XXVII. teze: Nech me vyvazovat poddan ze slibu vrnosti vi hnkm.

Dal dleit sbrky: Collectio LXXIV Titulorum obsahuje monoho pramen civilnho prva Collectio Cardinalis Deusdeit - pro ns dleit ilustrace situace msk crkve Ti kolekce Iva z Chartres: Decretum kanonick materil z nkt. pedchozch sbrek. Tripartita dekretly pape a knony koncil z obdob prvnch 11. stol. Pannormia systematick manul kanonickho prva, rozen po cel Evrop. Prolog: nkdy v Decretum, vt. v Panormii: traktt De consonantia canonum diversi sed non aversi, concordia = cum chordis, consonantia = znt spolen - pluralita. (concordia = jednota, svornost). Reaguje na kontrasty v rznch prvnch pramenech, je to prvn skuten dlo prvn vdy.

Zatek kanonick prvn vdy:

Tzv. Gracinm dekret - Concordia discordantium canonum Gracin uitel na universit v Bologni. Byl mnichem to je ve, co o nm vme jist, jinak jsou to sam dohady. Pro sv ky sestavil sbrku prvnch text Concordia discordantium canonum. Byl to studijn text s clem nauit studenty, jak se vypodat s tm, e nkter prvn dokumenty se neshoduj. concordia = cum corde - pesto, e se jedn o privtn sbrku, ale o text pro vzdln budoucch prvnk, ale mla nesmrn vliv na rozvoj kanonickho prva. Gracin dal svm studentm tuto metodu k pekonn neshod v zkonech: 3 klov slova: Auctoritates, rationes, dicta Problm autority: pokud si dva zkony odporuj, je to kdy dv autority na stejn rovni tvrd rzn vci. Jak rozliujeme ratio: ratio loci zkon partikulrn a zkon univerzln. ratio temporis zkon pozdj ru zkon dvj (pozn.: star prvn princip) ratio significationis stejn slovo me mt rzn vznamy nutno hledat, v jakm vznamu ho zkonodrce pouil.

10

ratio dispensationis dispens = relaxatio legis mere ecclesiasticae in casu particulari (zbaven vzanosti ryze crkevnm zkonem ve zvltnm ppad) dictum vystoupen magistra uitele: ten svou autoritou osobn a morln roze otzku.

Po Gracinovi u neexistuj dal systematick sbrky, pouze chronologick tch dokument, kter byly vydny po Gracinovi: Liber extra (Raymund z Peafortu, promulgovan r. 1234) 5 dl Liber sextus promulgovan r. 1298 dal dekretlky od ehoe IX po Liber extra (tzn. Po r. 1234) a do papee Bonifce VIII. Nzev proto, e navazuje na Liver extra, kter je ptidln. Sama se ovem tak skld z pti knih. Clemetinae - promulgovan r. 1317. Jmno podle papee Klementa V., kter dal pokyn k jejmu vytvoen. Obsahuje jeho dekretly, dva dekretly jeho pedchdc a usneden 15. ekumenickho koncilu ve Vdni (1311-1312) - sbrky papeskch nazen (dekretlek a dekret). Byly u promulgovny papeskmi bulami jako univerzln zkony crkve. Cl prvn jistota texty pro tribunly a koly. Krom nich: Extravagantes Jana XXII. ( 20 dekretli tohoto papee) a Extravagantes communes (dekretly od kolekce Liber Sextus do Klementa V.) soukrom sbrky, sestavil prvnk Jan Chappuis r. 1500. Tyto ti pak spolu s Gracinovm dekretem tvo Corpus Iuris Canonici. Nzev inspirovan romnskm Corpus Iuris Civili csae Justinina. V r. 1566 dal pape eho V pokyn k jeho korekci a v r. 1582 schvlil editio romana tto sbrky. Stala se tak oficiln sbrkou crkevnch zkon a do r. 1917. Mezi tmito dvma daty prvn innost v crkvi samozejm neustala, omezuje se ale pevn na dokumenty pape ty jsou rznho druhu: nap. papesk konstituce. V r. 1852 je v m zaloeno periodicum Acta Sanctae Sedis, od r. 1909 jako oficiln sbrka crkevnch zkon, pozdji nzev zmnn na Acta Apostolicae Sedis, pod nm vychzej dodnes, kde jsou publikovna vtina crkevnch zkon - tmto jsou vyhleny (promulgovny) kn. 8 CIC. Dalm pramenem prva jsou rozhodnut msk roty. Partikulrn prvo v dieczch asi do pol. 18. stol. v rmci diecznch synod. eholn prvo.

11

KODIFIKACE KANONICKHO PRVA

Na konci XIX stol. byla situace v kanonickm prvu ponkud chaotick. Kard. Pietro Gasparri: Bhem stalet a mncch se okolnost se zkony crkve staly natolik komplikovan, e je mon pout slova, kter pouil Livius na adresu mskho prva: immensum aliarum super alias coacervatarum legum cumulum. (nesmrn hromada zkon bez ladu a skladu nakupench). I.vatiknsk koncil (1869-1870, peruen) se chtl zabvat reorganizac prvnho du. Diskuse zda pokraovat metodou kompilace nebo pejt ke kodifikaci po vzoru modernch prvnch kodex. Nakonec bylo rozhodnuto vytvoit kodex. Po peruen koncilu se prce neperuily, i kdy se jednalo o privtn studia vytven partikulrnch kodex. Prce na nm zaaly v r. 1904 bulou Pia X. Arduum sane munus. Pedsedou komise byl jmenovn kard. Gasparri. Schma kodexu bylo dokoneno v r. 1914 po zapracovn pipomnek biskup, ale II. svtov vlka zabrnila promulgaci kodexu. Byl promulgovn a v r. 1917 papeem Benediktem XV a nabyl innosti 19. kvtna 1918. Nese nzev Codex Iuris Canonici. Pedstavuje prvn plnou kodifikaci kanonickho prva v djinch latinsk crkve. Byla tak u v r. 1917 vytvoena komise pro autentick vklad CIC. Struktura: podle vzoru Justininova kodexu: 5 knih: I. Veobecn normy II. Osoby (klerici, eholnci, laici) III: Vci (svtosti, posvtn msta a doby, magisterium, majetek) IV. Procesy V. Zloiny a tresty. Neobsahuje: konkordty, liturgick prvo. Nechv v platnosti nabyt privilegia a opan obyeje.

12