č.

9 BOJ O INVESTITURU
- 313 A.D. Konstantin Veliký vydává Edikt milánský, který povoluje křesťanství jako jedno z náboženství
-> díky tomu vystupují křesťané z podzemí a začínají budovat své církevní kostely
- ve 4.století vznikají v Egyptě první kláštery
- od této doby existuje vedle kléru světského i klér řádový
-> sv.Patrik, který pocházel z Egypta, díky tomu začal zakládat kláštery např.v Anglii
- nejstarší řády:- benediktini: - vznik v 5.století
- premonstráti: - vznik v 10.století
- cisterciáci: - vznik v 11.století
- ve středověku začala organizace arcijáhenství
- církevní okrsky (kraje) tvořící správní celek
- obvykle se kryly s hradskými okrsky
- původně byla křesťanská církev jednotná
- přesto v Byzantské říši existovaly od počátku jisté odchylky
- ve věrouce
- v obřadech
- díky předchozím dvěma odchylkám se výrazně lišilo i
výtvarné umění
- rozdíly mezi východem (zejména Byzantská říše) a západem se prohlubovaly -> východní biskupové se nechtěli podřizovat
papeži a tím došlo 1 054 k velkému schizmatu
-> velké schizma:- rozpad křesťanství
a) východní křesťanství: - centrum: Cařihrad
- v čele stojí patriarcha a hlavou je císař
- liturgický jazyk: řečtina
b) západní křesťanství: - centrum: Řím
- hlavou je papež
- liturgický jazyk: latina (ale ne hned, před ní řečtina)
- přes jisté sjednocovací tendence trvá schizma dodnes
Boj o investituru:
- jedná se o spor mezi světskou a církevní mocí o vedoucí postavení v 11.století
- vrchol světské moci: - Jindřich III.: 1 039 – 1 056
- podporoval clunyjské hnutí, které prosazovalo světskou vládu nad církví
- po jeho smrti nastoupil Jindřich IV. 1 056, který se dostal do sporu s církví
- spor světské a církevní moci: - 1 073 byl zvolen Řehoř VII. bez souhlasu císaře a začal si činit nároky na světskou moc
(Dictatus Papae) -> 1 075 poslal dopis císaři Jindřichovi IV., kde vznesl požadavek
na právo dosazovat biskupy (tedy, vzít toto právo panovníkovi)
- jako reakci na dopis papeže svolal Jindřich IV. synodu
- shromáždění římských kněží
- prohlásili papeže Řehoře za sesazeného
- poté, co byl Řehoř sesazen, dal Jindřicha IV. do klatby, což vyvolalo císařovo vyloučení z církve, říšská knížata byla
zbavena slibu věrnosti a začali se proti Jindřich IV. bouřit -> nakonec se Jindřich IV. ponížil a podnikl 1 077
pokořující pouť k papeži na hrad Canosa (bos v obleku kajícníka, kdy prosí o odpuštění před bránou)
-> Jindřich IV. však nemyslel pokoření vážně a za pomoci Vratislava II. (za to dostal královský titul)
a 1 084 ovládl Řím, kde nechal vysvětit nového papeže, který Jindřicha IV. korunoval na císaře
- pět let po smrti Jindřich IV. byla sesazena klatba, který díky tomu mohl být pohřben
- 1 122 je uzavřen konkordát wormský
- uzavírá ho už císař Jindřich V.
- jedná se o mírovou smlouvu mezi církví a státem
- dohoda: - volba biskupů církví, za souhlasu světské moci
-> král, příp. císař předává žezlo (symbol světské moci)
-> papež předává prsten a berlu (symbol církevní moci)
- jedná se o kompromis, který však posiluje církev