7.

Dějiny českých zemí v letech 1306-1526

- charakteristika vlády jednotlivých panovníků v daném období
- příčiny, průběh a dopady husitského hnutí
- kultura, hospodářství a politické zřízení českých zemí v daném období
- církev v českých zemích v daném období
- druhý život Lucemburků a husitského povstání

1306 - zavraždění Václava III. v Olomouci - dodnes se neví kdo a proč ho zabil - vyvraždění
Přemyslovců po meči

- Snaha vlády Rudolfa Habsburského ani Jindřicha Korutanského dlouho nevydrží

(navíc se to nelíbí české šlechtě - vyjednává) - 1310 - na český trůn
Lucemburkové
- Rudolf Habsburský si vzal Elišku Rejčku

Lucemburkové

Jan Lucemburský - (1310 - 1346)

- začíná vládnout ve 14 letech (je to syn Jindřicha VII. - císařem Svaté říše římské -
šlechta, která si ho vyhlédla, doufala v podporu jeho otce - ten brzy zemřel)
- manžel Elišky Přemyslovny (sestra Václava III.) - bral si ji když mu bylo 14
- byl vychován ve Francii a vládne ještě v Lucembursku (tráví tam mnoho času) -
Čechy nepovažuje za svůj domov - “král cizinec”

- česká šlechta sílí (část se spojila s Eliškou Přemyslovnou),Jan Lucemburský jí dává

do zástavy královské hrady a sám slábne
 - velké územní zisky: Chebsko, Horní Lužice, většina Slezských knížectví

- z pražského biskupství - arcibiskupství (1344) - zasloužil se o to především Karel

IV.
- na počest položen základní kámen Katedrály sv. Víta (založeno jím, jeho synem
Karlem IV. a Arnoštem z Pardubic/ stavěli Matyáš z Arrasu a po jeho smrti Petr
Parléř - byli zde korunováni
- (zbyla pouze koruna - do té doby na Karlštejně) panovníci a jsou zde uloženy
korunovační klenoty a slouží i jako pohřebiště panovníků / nejdůležitější kaple je
Svatováclavská (dveře se sedmi zámky)

- udatný rytíř a válečník

- 1346 - bitva u Kresčaku - spolu s Francií x Anglie (100letá válka) - poražen a zabit v
boji - TOHO BOHDÁ NEBUDE ABY ČESKÝ KRÁL Z BOJE UTÍKAL - nikdy to asi
neřekl

Karel IV.
- vychován ve Francii (Karel Sličný - francouzský král a jeho strýc - proto Karel,
rodné jméno - Václav)
- svatba s Blankou z Valois a studium (Pierre de Rosiere - budoucí papež - byl to
jeho kámoš tak získal arcibiskupství)
- spravoval Lucembursko - 1. zkušenost
- spolu s otcem boje v Itálii a první vladařské zkušenosti - bitva u San Felice -
málem chcípl
- je to velmi zbožný panovník - podporuje kláštery, kaple sv. Kříže na Karlštejně -
obrovská sbírka obrazů svatých, katedrála sv. Víta - týpek sbíral relikvie svatých jako
Pokémony
- Obrovsky vzdělaný - mluví 5 jazyky
1334 - návrat do Čech - Markrabě Moravský - získává si české obyvatele
- vystavěl Pražský hrad (zrekonstruoval), díky němu arcibiskupství - jeho bývalý učitel
je teď Papežem
- (1. arcibiskup - Arnošt z Pardubic) - 1344

- 1346 - stává se českým králem a je zvolen římským císařem (1355 - v Římě)

- Vydává spoustu zákonů, 1356 Zlatá bula Karlova - vztahy v rámci Sv. říše římské -
Češi měli výhodné postavení, zákonem 7 Kurfiřtů - volí krále (stačila víc jak
polovina)…

- 1348 - vznik Země koruny České - Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice
(díky sňatkové politice - Anna Svídnická, Anna Falcká, Alžběta Pomořanská +
začátek Blanka z Valois) - chvíli i Braniborsko a Horní Falc (dnešní část Bavorska,
navazuje na Chebsko) - stanovil vztahy mezi zeměmi

- zákoník Majestas Carolina - zemský zákoník - chtěl zajistit majetek panovníka

před šlechtou - nevyšlo to - šlechta měla dost zásadní postavení
- Udělal z Prahy evropskou metropoli - srdce Evropy (jedna z největších - 40 000 lidí)

stavby Karla IV. :

- 1348 - Karlova Univerzita - dříve Pražská univerzita, projekt Nového města
Pražského (Nové Město - 300ha) - Václavské náměstí - trh s koňmi, Karlovo
náměstí, Senovážné (Sení) náměstí (trh sena)
- hradby Albertov, mezi Novým a Starým městem také hradby (staroměstské) - dnešní
ulice Národní je dělítkem, poté Příkopy, poté Revoluční (vede na Letenské náměstí),
založil Hradčany (tam žilo služebnictvo)
- Nechal postavit Karlštejn (1348 - 1357) a uložil zde římské klenoty, Karlův most
(Staroměstská. mostecká věž - sochař. výzdoba; Malostranská m. v.), (Hladová zeď
= Malostranské hradby), zakládal vinice (Vinohrady)

- “otec vlasti”
- zemřel roku 1378 - předtím vyřešil Avignonské zajetí (období let 1309–1378, kdy
papeži sídlili místo Říma v Avignonu ve Francii.)

Václav IV. - (1378 - 1419)

- ztrácí korunu římského krále v roce 1400
- 1380 - morová rána (největší v ČR - zemřelo asi 15 %)
- úbytek stříbra v Kutné hoře - dražší a nebezpečná těžba - klesá hodnota českého
groše - hospodářská krize, skončila kolonizace, skončila migrace, staví se málo a
pomalu - nejsou peníze (podobné a na západě - Francie…)

- spor s církví - Václav IV. x arcibiskup Jan z Jenštejna (chce, aby měla církev větší
podíl na moci) - 1393 - Václav nechává umučit Jana z Pomuku (Legenda o sv.
Janu Nepomuckém) - arcibiskup prchá do Itálie / řeší i papežské schizma
 - spor s vyšší šlechtou - Václav IV. x Panstvo - chtěli oslabit moc panovníka a ujmout
se vnitřní politiky - dvakrát krále zajali (1394, 1402) - ten se začal obklopovat nižší
šlechtou

1378 - papežské schizma - jeden v Avignonu (profrancouzský) a původní

v Římě - Václav IV. - král Sv. říše římské - pod tlakem Francie - nejede do Říma)
1400 - zbaven funkce krále Sv. říše římské - kurfiřti
- Kritika církve - (již za Karla IV) - lidé znají bibli (v roce 1350 kompletně přeložena
do češtiny) - problémy a krize země spočívají hlavně v pochybení církve - odpustky,
majetek

1409 - Dekret Kutnohorský - Václav IV. podporuje Husa a univerzitu -

do té doby členové cizích národů převahu nad Čechy 3:1 (hlasování) - teď přesně
naopak - odchod cizinců z Prahy - pomlouvají Husa a jdou si založit univerzitu do Lipska

- 1410 - na trůn svaté říše římské Zikmund Lucemburský (“Liška ryšavá”, bratr
Václava IV.) - spojil se se šlechtou / Václav pořád král český - zajímavé je, že všude
jinde ho uznávají jako jednoho z největších panovníků, ale v Česku ho nesnáší
- Václav umírá 1419/1420 - po něm oficiálně až do 1436 bez panovníka (na většině
území však uznávají Zikmunda - husité ne)

Jan Hus a jeho učení

- Žil a působil v době pozdně-středověké krize, která byly typická úpadkem

církve, císařství, morem, nedostatkem drahých kovů
- Pocházel z chudé jihočeské vesnice
- Vystudoval teologii na pražské univerzitě
- Rektor pražské univerzity
- Ovlivnil krále Václava IV, který vydal roku 1409 Dekret kutnohorský, kterým
změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch Čechů vůči cizincům
na 3:1
- Kazatel v Betlémské kapli, kde kázal česky, aby lid rozuměl co je skutečně v
Bibli
- Požadoval nápravu církve, centrem jeho kritiky byly papežské schizma(byli
2 papežové, pak i 3), hrabivost církve, prodej odpustků, moralizovat upadlou
církev, církevní poplatky (muselo se platit za pokřtění apod.)
- Spory s církví a králem o odpustky
- Uvržen do klatby a nad Prahou vyhlášen interdikt, tj zákaz účasti na
svátostech
- Odchází na venkov a káže pod otevřeným nebem
- Pozvánka na Kostnický koncil, který primárně řeší papežské schizma, ale
Hus tam dostane možnost obhájit své učení, organizátorem koncilu byl římský
císař a bratr českého krále Zikmund Lucemburský
- Po příjezdu zatčen, díky císaři 2x vystoupí před koncilem
 - Odsouzen za kacířství a dne 6.7.1415 upálen
- Inspirátor zakladatele protestantismu husitsví
- V jeho myšlení je akcentován důraz na pravdu a svobodný výklad Bible s
odkazem na to, že je-li člověk vzdělaný, může si ji sám přečíst a
nepotřebuje tedy pro její pochopení závazný výklad, který měla k dispozici
církev
- Komunistická propaganda pak vložila Husovi do úst kritiku sociální nerovnosti
- Nesprávně je mu přisuzováno i zavedení přijímání pod obojí čili
eucharistie, se kterým začal jeden z jeho studentů a Hus se k němu přiklonil
až v závěru svého života

Myšlenky Jana Husa

Knížky o svatokupectví:
- Hus kritizuje kněze za jejich marnivost, honbu za chválou a plýtvání.
- Zdůrazňuje, že kněží by se měli soustředit na duchovní potřeby věřících a žít
skromně.

O církvi:
- Hus vnímá Krista jako skutečnou hlavu církve, nikoli papeže.
- Papežovi sice přiznává jistou autoritu, ale zdůrazňuje, že tato autorita není
absolutní a že papež se může mýlit.

O poslušnosti:
- Poslušnost autoritě není slepá a nadřízení se mýlí.
- V některých případech je žák oprávněn pokárat učitele, například když učitel
udělá chybu nebo káže něco nemorálního.

O postačitelnosti Kristova zákona:

- Hus věří, že Kristův zákon je dostatečný pro křesťanský život.
- Není nutné dodržovat další lidské zákony a nařízení, které jsou s ním v
rozporu.

30. května 1416

- stejný osud potkal Husova přítele a kolegu Jeronýma Pražského
- kostnický koncil - nakonec vyřešil papežské schizma - nový papež
Martin V. - odpůrce Husa - koncily v kostnici trvaly až do 1418 - řešily “nápravu”
církve - Hus nikoho na koncilu moc nezajímal

Husitské hnutí
- po Husovu odjezdu do Kostnice, 1414 - Jakoubek ze Stříbra - přijímání podobojí -
pro všechny (víno, chléb) - znakem - kalich - církev začne
Husovy přívržence nazývat - kališníci, husité, utrakvisté (z latiny - pod obojí)
- rozšíření husitství - vyhánění katolických kněží z kostelů apod. -
1418 - 1419 - Zikmund Lucemburský + papež - tlak na Václava IV. - hrozí křižáckou
výpravou - Václav se zalekne - katolíci zvyšují, znovu, své postavení
- husité se musí scházet na horách a kopcích, nemají své kostely, v
katolických nemůžou
- 1419 - Václav IV. dosazuje na Novoměstskou radnici protihusitské
konšely - jejich opatření vyvolávají pobouření u husitů - Jan Želivský (kazatel) a jeho
stoupenců - 30. 7. 1419 - první pražská defenestrace - Prahu ovládají husité -
němci opouští - Počátek husitské revoluce (Václav ji nakonec podpořil, brzy však
umírá, situace viz výše - bez panovníka až do 1436)

Husitské hnutí - 1420 - husité se dělí do svazů - táborité - hradiště hory Tábor (nynější
město) - nábožensky nejdůslednější - mělo být náboženské - vojenský tábor (výhodná
pozice)
- přichází lidé z okolí v čele kněží, vojenské a správní záležitosti - hejtmani -
nejznámější Jan Žižka, spojení s jinými jihočeskými městy - 1426 - vůdce
táborského hnutí - Prokop Holý

- Orebité - východočeští husité (hora Oreb) - hlavní centrum - Hradec

Králové, roku 1423 - do čela Jan Žižka (odešel z tábora) - po jeho smrti = ”sirotci”

- Pražané - nejumírněnější, většina měst patří k nim, později se odkloní buď k

táboritům nebo k sirotkům, patří sem třeba Jakoubek ze Stříbra a jeho student Jan
Rokycana (myslitelé a kněží, organizátoři)

Čtyři artikuly pražské - program husitských stran (1. přijímání z kalicha, 2. povinnost
zakazovat a případně trestat smrtelné hříchy, 3. svobodné kázání božího slova, 4.
zákaz světského panování kněží) - přijatý na jaře 1420 - chtěli šířit i mimo české země
- bylo jich málo - často neshody mezi sebou (ozbrojené konflikty)

Husitská revoluce - 1420 (červenec) - Zikmund Lucemburský - snaha zastavit revoluci -

křížová výprava na Prahu - snaha vyhladovět - neúspěch - Prahu podporují orebité i táborité
- vojenský střet na Vítkově (hora, Praha - Žižkov) - výhra husitů - rozpuštění křížové
výpravy - těsně předtím se nechal Zikmund korunovat českým králem - neuznáván husity -
Zikmund byl skvělý diplomat, ale neuměl válčit

- 1420 (listopad) - Zikmund poražen na pankrácké pláni - husité získali -

Vyšehrad a v 1421 i Pražský hrad - posílení pražanů
- 1422 - 2. křížová výprava neúspěšná - Zikmund prchá na Moravu

- 1421 - Čáslavský sněm (“sněm zemí Koruny české v Čáslavi) -

svolán pražany - neuznávají Zikmundovu korunovaci - uznávají 4 pražské artikuly a zákládají
dočasnou zemskou vládu (20 členů - 8 měšťanů, 5 - vyšší a 7 - nižší šlechty) - neshody -
rozpadá se - 1422 - Jan Želivský popraven kvůli diktátorskému počínání

- 1422 - 1423 - spory mezi Žižkou a kněžími (táborskými) - odchod - posílil

orebity - bojoval proti katolíkům a umírněným husitům - 1424 - bitva u Malešova (u Kutné
Hory) - porazil katolíky a pražany - války trvaly rok - pak mír a společné tažení husitů na
Moravu - při něm umřel - bitva u Přibyslavi (1424)
- po smrti Žižky - úzká spolupráce všech husitů - ovládnou většinu Čech -
vojenské výpravy (“spanilé jízdy” nebo “rejsy”) - do zahraničí a zbylých zemí Koruny
české - propagace husitství, potyčky, snaha získat peníze a zboží - vpodstatě dnešní
Islámský stát - citace Aubrechta

- Prokop Holý - v čele táboritů, 1426 - poráží pod jeho vedením saskou
výpravu u Ústí nad Labem, 1427 - 3. křižáckou výpravu u Tachova, 1431 - bitva u
Domažlic - útěk křižáků - církev začíná s Husity jednat

- 1433 - pozván s delegací - koncil v Basileji - snaží se

prosadit artikuly - nedaří se - jednání probíhají dlouho - mezitím rozkoly mezi husity -
pražané a umírnění chtějí podepsat a ukončit válku, sirotci a táborité chtějí bojovat do
úplného vítězství - 1434 - bitva u Lipan (mezi Českým Brodem a Kouřimí) - katolíci +
umírnění husité + pražané x táborité a sirotci - prohra husitů - smrt Prokopa Holého

1436 - uzavřeny smlouvy mezi husity a basilejským koncilem - Basilejská kompaktáta / v

Jihlavě - země dvojího lidu (husité -převaha- a katolíci) taktéž dohoda se Zikmundem -
uznal výsledky revoluce, majetkové zábory církvi a omezil panovníkovu moc (počeštění
Prahy, Kutné Hory, Kolína, Čáslavi) - stal se králem českým

Zikmund Lucemburský (shrnutí v datech)

1368 narození, 1387 korunovace uherským

králem 31. března, 1392 první tažení proti Turkům, 1394 dobytí Dalmácie a tažení proti
Moldavsku, 1395 tažení proti Turkům a do Valašska, 1396 útěk po bitvě u Nikopole, 1397
zemský sněm v Temešváru, 1401 držen v zajetí na hradě Siklós, 1401 zemský sněm v
Pápě, 1402 zajetí českého krále Václava IV. a jeho uvěznění ve Vídni,1404 zemský sněm v
Budíně, 1408 tažení do Bosny, 1408 založení dračího řádu, 1411 smíření s Václavem IV.,
1414 až 1418 sněm v Kostnici, 1419 až 1436 husitské války, 1424 jednání s byzantským
císařem Janem VIII. v Uhrách, 1429 uzavření tříletého příměří s Turky, 1430 říšský sněm
ve Straubingu, 1433 až 1437 sněm v Basileji, odkud odešel nespokojen, 1434 projekt
reformy říše, 1436 příjezd do Prahy, 1437 říšský sněm v Chebu, diskuse o reformě říše,
1437 úmrtí

Království dvojího lidu - katolíci omezeni majetkově a politicky, ale nevzdávají se -

postavení kališníků nejisté - Jan Rokycana zvolen arcibiskupem - koncil a papež ho odmítli
potvrdit

1437 - smrt Zikmunda Lucemburského - konec Lucemburků (vymřeli po meči) - v letech

1438 - 1439 - vládne Albrecht Habsburský (manžel jediné dcery Zikmunda) - mají syna -
Ladislav Pohrobek - 1439 - 1453 - nemůže vládnout - moc malý (místo něj - Jiří z
Poděbrad - zemský správce - od 1452) - 1453 - 1457 - vládne Ladislav Pohrobek - umírá
náhle - husité navrhují Jiřího z Poděbrad (husita) - 1. zvolený český král - 1458 (není z
panovnické rodiny, je husita, v té době považováno za kacíře - dobrý politik)
Jiří z Poděbrad
- snaží se být dobrým a spravedlivým panovníkem pro katolíky i kališníky
- zlepšil hospodářské poměry - klid
- Papež ruší kompaktáty - hrozí nebezpečí války - Jiří se snaží navrhnout mírové
řešení - něco jako OSN - omezilo by to moc papeže a císaře - zamítnuto

papež prohlašuje Jiřího za sesazeného z trůnu - povstání katolíků podpořené uherským

králem Matyášem Korvínem - chce české země - 1469 - nechal se zvolit katolíky, na
Moravě, - českým panovníkem - války s Jiřím - až do 1471 (přerušila je
Jiřího smrt) - dále válčí husité proti Matyášovi až do 1479 - volí si za panovníka
Vladislava II. Jagellonského (polský princ - katolík) - vládne pouze v Čechách - zbytek
Matyáš Korvín

Jagellonci na českém trůnu

Vladislav II. Jagellonský

- českým králem od 1479 - zvolen - vláden jen v Čechách
- 1485 - sněm v Kutné Hoře - a čeští katolíci uznávají kompaktáta
jako základní zemský zákon - uklidnění a konec husitských válek - náboženská
snášenlivost - náboženský mír

1490 - Matyáš Korvín umírá

- Vladislav sjednocuje české země a získává uherský trůn (české země a uhersko
tvoří personální unii až do 1918)
- Vladislav vládne z Budína - z českých zemí stavovský stát - spolu s panovníkem
vládnou stavy (šlechta a královská města) zasedající na zemských sněmech -
omezení panovníkovy moci
- obnovení hospodářské činnosti - souboje šlechty a měst a mezi šlechtou o pracovní
sílu (hospodářské a politické spory) - šlechta se sdružuje a 1500 navrhuje
tzv. Vladislavské zřízení zemské (ústava, zpochybňuje zastoupení královských měst na
zemských sněmech) - Královská města zbrojí, hrozí válka - uklidnění 1517 -
Svatováclavská smlouva - Královská města mají sněmovní zastoupení, nesmějí bránit
šlechtě v podnikání (pivovarnictví a rybníkářství - Pardubicko, Pernštejnové - rybníky,
Rožmberkové, Třeboň - rybníky, pivovarnictví téměř všude)
- 1500 - snaha obnovení těžby stříbra na Kutnohorsku (daří se, ale o dost méně než před
husitskými válkami) - 1516 - Krušné hory - naleziště stříbra - vznik města Jáchymov - razí
se tolary (později v Americe - dolary) - populární tak do půlky 16. století
- 1516 - umírá - nastupuje jeho syn Ludvík Jagellonský

Ludvík Jagellonský - 1516 -1526

- vládne též z Budína - slabé postavení - daleko větší má zemský sněm
- je mladý, má problémy s turky - 1526 bitva u Moháče (Uherské území) - proti
osmanským Turkům - poražen při útěku spadl z koně a utopil se - (český i uherský
trůn bez panovníka, opět, stavy znovu musí rozhodnout, koho zvolí)

Kultura v Českých zemích

Gotické umění (14. a 15. st.)
- vrchol v Českých zemích
- především církevní stavby - Svatovítská katedrála, kostel Panny Marie před
Týnem, kostel sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem
- hrady - královské - Karlštejn, Kašperk, Radyně / šlechtické - Kost, Trosky…
- hrady začínají klást důraz na pohodlí majitele - Točník, Krakovec - Václava IV. a jeho
přátel
- původní kamenné městské domy - většinou přestavěny - dochoval se dům U
kamenného zvonu (Staroměstské náměstí)
- sochařství - především sochy světců, ale i vládnoucí dynastie a arcibiskupů /
madony - Panna Marie a malý Ježíšek / piety - Panna Marie s Kristovým tělem
sňatým z kříže
- nástěnné a deskové malby - mistr Theodorik (kaple sv. Kříže na Karlštejně), Mistr
třeboňského oltáře
- knižní malby - rukopisy z knihovny Václava IV. - iluminace Svatého zákona
- za Karla IV. a Václava IV. - varhany - chrámová hudba, svatby a křtiny - pištci, na
venkově dudáci
- rozšiřují se národní jazyky - čeština (Legenda o sv. Kateřině), němčina (Oráč z
Čech)

Pozdně Gotické umění - české soustátí

- ovlivněno husitskými válkami - nestavělo se - opravovaly se hrady -
obrazoborectví - husitské ničení církevních staveb apod.
- stavět se znovu začíná až ke konci 15. století - Pozdněgotický styl - zdobné klenby
(sklípková či diamantová), motiv uschlých a přeseknutých větví a oblouky (tzv.
oslí hřbet), stanové střechy velkých chrámových staveb
- chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, chrám sv. Mikuláše v Lounech, chrám
Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
- významní stavitelé: Matěj Rejsek - Prašná brána (Praha), Benedikt Ried -
Vladislavský sál (Pražský hrad, zkombinoval pozdnígotiku -klenba- a nastupující
renesanci - pravoúhlá okna; chrám svaté Barbory v Kutné Hoře)
- malířství i sochařství - starší podněty - rozvíjí smysl pro realitu - Mistr litoměřického
oltáře (jsou mu připisována nejznámější díla)
- Za husitství upadl význam Karlovy univerzity - zbyla jen jedna fakulta -
svobodných umění - studují kališníci, katolíci do zahraničí / ale rozvoj nižších (hlavně
městských) škol přelom 15. a 16. století

Husitská kronika: Historický text popisující husitské hnutí v Čechách.

Interdikt: Církevní trest, který zakazuje bohoslužby a svátosti na určitém území.

Exkomunikace: Vyloučení z církve.

Defenestrace: Vyhození z okna.

Konšel: Člen městské rady.

Království dvojího lidu: Husitský termín pro uspořádání státu, kde vedle sebe žijí katolíci a
kališníci.

Král Bene: Vladislav Jagellonský - bene - dobře, měl přezdívku král dobře protože se o
Čechy moc nestaral

Basilejská kompaktáta: Mírová dohoda mezi husity a katolickou církví z roku 1436.

Vladislavské zřízení zemské: Soubor zákonů z roku 1497, který upravoval poměry v
Českém království. Jde o první kodifikaci českého zemského práva.

Svatováclavská smlouva: dokument uzavřený mezi šlechtou a královskými městy roku

1517