Professional Documents
Culture Documents
Dějiny Českých Zemí V Letech 1306-1526: Lucemburkové
Dějiny Českých Zemí V Letech 1306-1526: Lucemburkové
1306 - zavraždění Václava III. v Olomouci - dodnes se neví kdo a proč ho zabil - vyvraždění
Přemyslovců po meči
Lucemburkové
Karel IV.
- vychován ve Francii (Karel Sličný - francouzský král a jeho strýc - proto Karel,
rodné jméno - Václav)
- svatba s Blankou z Valois a studium (Pierre de Rosiere - budoucí papež - byl to
jeho kámoš tak získal arcibiskupství)
- spravoval Lucembursko - 1. zkušenost
- spolu s otcem boje v Itálii a první vladařské zkušenosti - bitva u San Felice -
málem chcípl
- je to velmi zbožný panovník - podporuje kláštery, kaple sv. Kříže na Karlštejně -
obrovská sbírka obrazů svatých, katedrála sv. Víta - týpek sbíral relikvie svatých jako
Pokémony
- Obrovsky vzdělaný - mluví 5 jazyky
1334 - návrat do Čech - Markrabě Moravský - získává si české obyvatele
- vystavěl Pražský hrad (zrekonstruoval), díky němu arcibiskupství - jeho bývalý učitel
je teď Papežem
- (1. arcibiskup - Arnošt z Pardubic) - 1344
- 1348 - vznik Země koruny České - Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice
(díky sňatkové politice - Anna Svídnická, Anna Falcká, Alžběta Pomořanská +
začátek Blanka z Valois) - chvíli i Braniborsko a Horní Falc (dnešní část Bavorska,
navazuje na Chebsko) - stanovil vztahy mezi zeměmi
- “otec vlasti”
- zemřel roku 1378 - předtím vyřešil Avignonské zajetí (období let 1309–1378, kdy
papeži sídlili místo Říma v Avignonu ve Francii.)
- spor s církví - Václav IV. x arcibiskup Jan z Jenštejna (chce, aby měla církev větší
podíl na moci) - 1393 - Václav nechává umučit Jana z Pomuku (Legenda o sv.
Janu Nepomuckém) - arcibiskup prchá do Itálie / řeší i papežské schizma
- spor s vyšší šlechtou - Václav IV. x Panstvo - chtěli oslabit moc panovníka a ujmout
se vnitřní politiky - dvakrát krále zajali (1394, 1402) - ten se začal obklopovat nižší
šlechtou
- 1410 - na trůn svaté říše římské Zikmund Lucemburský (“Liška ryšavá”, bratr
Václava IV.) - spojil se se šlechtou / Václav pořád král český - zajímavé je, že všude
jinde ho uznávají jako jednoho z největších panovníků, ale v Česku ho nesnáší
- Václav umírá 1419/1420 - po něm oficiálně až do 1436 bez panovníka (na většině
území však uznávají Zikmunda - husité ne)
Knížky o svatokupectví:
- Hus kritizuje kněze za jejich marnivost, honbu za chválou a plýtvání.
- Zdůrazňuje, že kněží by se měli soustředit na duchovní potřeby věřících a žít
skromně.
O církvi:
- Hus vnímá Krista jako skutečnou hlavu církve, nikoli papeže.
- Papežovi sice přiznává jistou autoritu, ale zdůrazňuje, že tato autorita není
absolutní a že papež se může mýlit.
O poslušnosti:
- Poslušnost autoritě není slepá a nadřízení se mýlí.
- V některých případech je žák oprávněn pokárat učitele, například když učitel
udělá chybu nebo káže něco nemorálního.
Husitské hnutí
- po Husovu odjezdu do Kostnice, 1414 - Jakoubek ze Stříbra - přijímání podobojí -
pro všechny (víno, chléb) - znakem - kalich - církev začne
Husovy přívržence nazývat - kališníci, husité, utrakvisté (z latiny - pod obojí)
- rozšíření husitství - vyhánění katolických kněží z kostelů apod. -
1418 - 1419 - Zikmund Lucemburský + papež - tlak na Václava IV. - hrozí křižáckou
výpravou - Václav se zalekne - katolíci zvyšují, znovu, své postavení
- husité se musí scházet na horách a kopcích, nemají své kostely, v
katolických nemůžou
- 1419 - Václav IV. dosazuje na Novoměstskou radnici protihusitské
konšely - jejich opatření vyvolávají pobouření u husitů - Jan Želivský (kazatel) a jeho
stoupenců - 30. 7. 1419 - první pražská defenestrace - Prahu ovládají husité -
němci opouští - Počátek husitské revoluce (Václav ji nakonec podpořil, brzy však
umírá, situace viz výše - bez panovníka až do 1436)
Husitské hnutí - 1420 - husité se dělí do svazů - táborité - hradiště hory Tábor (nynější
město) - nábožensky nejdůslednější - mělo být náboženské - vojenský tábor (výhodná
pozice)
- přichází lidé z okolí v čele kněží, vojenské a správní záležitosti - hejtmani -
nejznámější Jan Žižka, spojení s jinými jihočeskými městy - 1426 - vůdce
táborského hnutí - Prokop Holý
Čtyři artikuly pražské - program husitských stran (1. přijímání z kalicha, 2. povinnost
zakazovat a případně trestat smrtelné hříchy, 3. svobodné kázání božího slova, 4.
zákaz světského panování kněží) - přijatý na jaře 1420 - chtěli šířit i mimo české země
- bylo jich málo - často neshody mezi sebou (ozbrojené konflikty)
- Prokop Holý - v čele táboritů, 1426 - poráží pod jeho vedením saskou
výpravu u Ústí nad Labem, 1427 - 3. křižáckou výpravu u Tachova, 1431 - bitva u
Domažlic - útěk křižáků - církev začíná s Husity jednat
Království dvojího lidu: Husitský termín pro uspořádání státu, kde vedle sebe žijí katolíci a
kališníci.
Král Bene: Vladislav Jagellonský - bene - dobře, měl přezdívku král dobře protože se o
Čechy moc nestaral
Basilejská kompaktáta: Mírová dohoda mezi husity a katolickou církví z roku 1436.
Vladislavské zřízení zemské: Soubor zákonů z roku 1497, který upravoval poměry v
Českém království. Jde o první kodifikaci českého zemského práva.