Naši furianti
Ladislav Stroupežnický
Obecná charakteristika
● podtitul: obraz života v české vesnici o čtyřech dějstvích
● rok vydání: 1887
● literární druh: drama
● literární žánr: realistická komedie
● časoprostor: 1869, jihočeská vesnice Honice
Autor
● 1850–1892
● český dramatik a dramaturg Národního divadla
● zařazení: realismus 2. poloviny 20. století
● život: narozen v Cerhonicích (inspirace pro obec Honice 🡪 „honění“) 🡪 neměl
literární vzdělání, pracoval u otce na velkostatku 🡪 v 17 letech omylem vystřelil na
hajného a v šoku se pokusil zastřelit sám sebe (zohavený obličej) 🡪 po přestěhování
do Prahy začal psát pro časopisy (nejprve jako humorista), pracoval jako úředník
v pojišťovně 🡪 od roku 1882 první dramaturg Národního divadla (spory, vysoké
nároky) 🡪 roku 1892 (2 roky po svatbě s Annou Turkovou) zemřel na onemocnění
tyfem
● současníci: realismus českého venkova 🡪 Gabriela Preissová (Její pastorkyňa,
Gazdina roba), bratři Mrštíkové (Maryša); dramatici 🡪 František Adolf Šubert;
ruchovci 🡪 Svatopluk Čech (Ve stínu lípy), Eliška Krásnohorská (Z máje žití); lumírovci
🡪 Jaroslav Vrchlický (Noc na Karlštejně), Julius Zeyer (Radúz a Mahulena); Alois
Jirásek (Psohlavci), Zikmund Winter (Rozina sebranec)
● významná díla: drama Černé duše (1878; historie rodu Smiřických), drama Zvíkovský
rarášek (1883; záletnické spády Mikuláše Dačického), drama Paní mincmistrová
(1885; veselohra o Mikuláši Dačickém)
Hlavní postavy
● Valentýn Bláha – čestný, poctivý, trochu namyšlený 🡪 usiluje o místo ponocného
● František Fiala – zákeřný, podvodník 🡪 svede na Bláhu vinu za paličský list
● Filip Dubský – starosta Honic 🡪 zastává se Bláhy
● Jakub Bušek – první radní Honic, namyšlený, hloupý 🡪 zastává se Fialy, sám
nedodržuje zákony (pytlačení)
● Habršperk – švec 🡪 Bláhův přítel, řeší nakonec celou situaci
● Krystýna a další děti, manželky, Václav a Verunka
Téma/myšlenka
● zobrazení českého venkova v pravém světle se všemi špatnými vlastnostmi
o furiantství – příliš sebevědomý „vejtaha“ či „náfuka“ 🡪 potřeba být ve
všem první, nejlepší, mít poslední slovo a mít vždy pravdu
o intrikářství – postavy vymýšlejí lsti pro svůj vlastní prospěch
o kritizování, pomlouvání, vytahování, vychloubání – všichni si myslí, že
jsou nejchytřejší a nejzkušenější díky jejich cestám (přestože Habršperka
můžeme vnímat jako kladnou postavu, popisuje dlouze svůj zážitek jako kočí a
vyzdvihuje rozlousknutí v závěru)
o pýcha a nadřazenost kvůli funkci – Bušek si myslí, že ho všichni musí
poslouchat, jenom proto, že je první radní
o nespravedlnost – na prohřešky negativních postav nejprve doplácí
pouze Bláha a Václav s Verunkou 🡪 ve skutečném životě často
k šťastnému konci nedojde
o nerozhodnost, podlézání – Ehrmann nemá vlastní názor, nikdy se
nepřikloní na jednu nebo druhou stranu, aby si to u nikoho nerozházel
o stereotypní zobrazení manželství – muži se bojí svých manželek
o hmotné potřeby důležitější než láska – Václav a Verunka se stávají
oběťmi smlouvání a tvrdohlavosti starců (jako v díle Maryša)
o ironie, vtipnost
Jazyk
● hovorový, nářeční (např. domažlické, jihočeské)
● historismy, archaismy
Přijetí

● negativní ohlasy 🡪 společnost nebyla připravena na tak drsné a přesvědčivé

vyobrazení českých vesničanů (hra byla stažena)
● považováno za první české realistické drama
Vlastní názor

● možná až příliš dlouho se nic nedělo

● nesympatičnost negativních postav

● veselý a pozitivní závěr 🡪 oddychovka

Jiná zpracování

● film Naši furianti (1937) 🡪 režie Vladislav Vančura + Václav Kubásek; v hlavních rolích
Václav Vydra st., Antonie Nedošinská, Zdeněk Hora
● opera Furianti (1903) 🡪 autor Ludvík Lošťák

● opera Naši furianti (1949) 🡪 autor Rudolf Kubín

● krátkometrážní film Furiant (2015) 🡪 dospívání Ladislava Stroupežnického