Název: Povídky malostranské

Autor: Jan Neruda

Analýza uměleckého textu

1.část

Zasazení výňatku do kontextu díla: ----------

Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a

Téma a motiv dospívání strávená životem na Malé Straně. Obraz každodenního města
měšťanů i prostých obyvatel města 19. století. Postavy jsou vždy pečlivě a
podrobně vylíčeny a charakterizovány. Kritika maloměšťáctví, nadřazenost,
pokrytectví, touha po majetku, pomluvy, lhostejnost)
První polovina 19. století
Časoprostor Hostince, domácnosti, ulice na Malé Straně

Kompoziční výstavba Sbírka 13 povídek, které původně vycházely časopisecky

Literární žánr: Sbírka 13 povídek

Literární druh a žánr Literární druh: epika

Názvy povídek: Týden v tichém domě, Pan Ryšánek a pan Schlegl, Přivedla žebráka na mizinu, O
měkkém srdci paní Rusky, večerní šplechty, Doktor Kazisvět, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel
pěnovku, U tří lilií, Svatováclavská mše, Jak to přišlo, že ze dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne,
Rakousko nebylo rozbořeno, Psáno o letošních dušičkách, Figurky – idylický úryvek ze zápisek
advokátního koncipienta

2.část

Er-forma: vypravěčem je sám Jan Neruda

Vypravěč/lyrický subjekt V některých povídkách (například “U tří lilií“) ich-forma

Různé postavy z Malé Strany (doktoři, žebráci, vdovy, …) vytváří obraz

Hlavní postavy typických lidských rysů a vlastností. Postavy jsou často inspirované
vzpomínkami.

Vedlejší postavy

Er-forma: vypravěčem je sám Jan Neruda

Vyprávěcí způsoby V některých povídkách (například “U tří lilií“) ich-forma

Dialogy, krátké věty, přechodníky, často přímá řeč, jazyk jednoduchý,

Typy promluv prostý, nespisovný, lidový

Veršová výstavba

3.část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: ----------

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku: -----------

Literárněhistorický kontext

Kontext autorovy Jan Neruda (1834-1891) byl jeden z nejznámějších českých básníků a
tvorby prozaiků, vůdčí osobností májovců. Prakticky celý život prožil v domě U Dvou
slunců na malé Straně. Jeho tvorbu můžeme rozdělit:
a) Neruda žurnalista
- byl redaktorem Národních listů
- přispíval prakticky do všech novin a časopisů, jako novinář používal místo
podpisu malý trojúhelníček
- vynikl zejména jako fejetonista, napsal přes 2000 fejetonů
- Studie krátké a kratší, Žerty hravé a dravé

b) dramatik
- jeho hry nebyly úspěšné, divadla je většinou uvedla jen jednou
- Ženich z hladu – komedie
- byl výborným divadelním kritikem

c) básník
- Nerudovo básnické dílo bylo ve své době pro svůj pesimismus
nepochopeno, uznání se dočkalo až zhruba 20 po autorově smrti
- Hřbitovní kvítí – 1. Nerudova básnická sbírka
- Písně komické – sbírka

d) prozaik
- Arabesky – próza
- Povídky malostranské
Literární/obecně Znaky Májovců:
kulturní kontext = nová česká literární generace, která vstoupila do literatury koncem
50. let 19. století a sdružila se kolem almanachu Máj
- Almanach Máj vyšel roku 1858 a na vydání se podíleli Hálek s Nerudou,
napsal ho novinář Josef Barák
- Almanach = sborník literárních textů
- Odmítali úzké omezení na národní tematiku
- Usilovali o včlenění českého písemnictví do evropského kulturního
vývoje: byli proto obviňováni z kosmopolitismu
- Bylo jim vytýkáno, že se zajímají o nemravní témata
- Jejich hrdina toužil po svobodě a uplatňoval svá občanská práva
- Je pro ně typický liberalismus
Další autoři:
- Vítězslav Hálek: Poldík rumař, V přírodě
- Karolína Světlá: Černý Petříček, Vesnický román