Jiří Kolář

Život

- 1914 – 2002
- Vyučen truhlářem
- Od roku 1950 se věnoval výhradně literární a výtvarné tvorbě
- V roce 1952 byl zatčen v souvislosti se svým rukopisným textem Rod Genorův
- 1977 podepsal Chartu 77
- Ve 40. letech členem Skupiny 42
- Od 50. let pořádal večery moderní poezie a výtvarné výstavy

Tvorba

- V počátcích výrazná inspirace surrealismem

- Ozvuky avantgardní poezie sice nadále přetrvávaly i ve sbírkách z první poloviny 40. let, místo
lyrizující sugesce tu však Kolář směřoval ke ztvárnění chaotické mnohovrstevnatosti moderní
civilizace.
- Hravost uplatnil také jako výtvarník v osobitých variacích koláží a dalších novátorských
výtvarných objektech, jimž se soustavně věnoval od přelomu padesátých a šedesátých let:
z přejatého funkčního materiálu a z reprodukcí cizích obrazů vytvářel uměle konstruované
výtvory. Přechodem k těmto výtvarným pracím, jimiž se od poloviny šedesátých
let Kolář zabýval téměř výhradně, byla tzv. evidentní poezie, útržkovité texty, jednotlivá slova
či písmena, tvořící vizuální, nikoliv jazykově významovou kompozici (Gersaintův vývěsní
štít, Básně ticha).
- V Kolářových průnicích do prostoru mezi literaturou a výtvarnictvím však nejde o setření
rozdílu mezi výslednými artefakty, ale o oživení poetického principu společného oběma
uměním, o uvolnění nových cest komplexnímu vnímání současného člověka.
- Zájem o poezii moderní civilizace je zřejmý i v Kolářových překladech. Především
z angloamerické oblasti si vybíral autory, kteří byli blízcí Skupině 42 (Carl Sandburg, Walt
Whitman, Edgar Lee Masters, Thomas Stearns Eliot); překládal však i z francouzštiny (Samuel
Beckett, Saint-John Perse) a z němčiny.
- Kolář si klade otázky:
 Jaké může a má být umění v čase katastrof?
 Co má sdělovat?
 O čem podávat svědectví?

Prométheova játra

- Rok vydání: Vzniklo v roce 1950 a obsahuje mimořádné svědectví o velmi napjaté době po
únoru 1948
 1952 nalezeno = zatčen
 1979 vydáno v samizdatu
 1985 vydáno Sixty-Eight Publishers
 1990 vydáno nakladatelstvím Československý spisovatel
- kontext: 1950 – komunistická totalita. Završují se v nich postupy autorovy tvorby z období
Skupiny 42. Pro svůj odmítavý a kritický postoj ke komunistickému režimu nemohla
Prometheova játra v době vzniku vyjít tiskem. Vydána byla až o mnoho desítek let později. Na
 základě zabaveného strojopisu Prometheových jater byl Jiří Kolář v roce 1953 odsouzen ke
dvanácti měsícům vězení. (v bytě u Václava Černého při domovní prohlídce)
- píše knihu po kom. převratu - 1948, zrušeny spisovatelské organizace - je jen: Svaz českých
spisovatelů
- tvrdá cenzura, of. jen social. Lit

O díle

- Jsou jakýmsi Kolářovým deníkem

- Obsah:
 Jeho vlastní tvorba
 Zápisky nálad a názorů na svět, na jiné autory a jejich díla
- Apeluje na uměleckou opravdovost a poctivost
- Vyzdvihuje některé autory po stránce literární i po stránce lidské a morální (např. báseň o
Demlovi)
- Především se vyjadřuje k politice a společnosti – je proti totalitářství v jakékoliv podobě
- Zdůrazňuje nebezpečnost, nelidskost a krutost takových systémů
- Demokracie je proti nelidské diktatuře lidštější, ale zároveň bezbrannější a křehčí režim
- Vzpomíná příběhy svědčící o krutosti nacismu, tuposti a krutosti komunismu a stupiditě jeho
propagandy a varuje před podobnými systémy do budoucna
- Apeluje na lidskost, poctivost atd.
- Úvahy, kritiky, úryvky z děl jiných umělců jsou doplněny průhledy do běžného života, útržky
z každodenního světa, krátké všední rozhovory, které zaslechneme
- Kniha má deníkovou formu
- Pestré seskupení žánrů i témat:
 Autorovy básně (většinou hraničí s prózou, v duchu skupiny 42 = obsahují různé
náznaky, nedopovězení, zámlky, verš je volný, jsou útržkovité, prolíná se v nich více
událostí najednou)
 Kritiky na cizí díla, jejich ukázky
 Útržky každodenního dění
 Dopisy
 Autorovy úvahy na vážná témata = společenské dění, umění a jeho poslání, vyšší
smysl a hodnoty života
- Jazyková pestrost odpovídá pestrosti žánrů, často jsou užívána hovorová slova

kompozice:
- 3 oddíly: Skládá se ze dvou básnických oddílů, rámcově označených jako Rod Genorův
(Skutečná událost, Každodenní komedie) a deníkového oddílu Jásající hřbitov; užití variací,
permutací a fragmentací, čímž vzniká kolážovitá kompozice.
o Skutečná událost: V první části se nachází výpověď „opilého blázna“, druhou
část tvoří báseň inspirovaná povídkou polské spisovatelky Žofie Nalkowské U
trati; motivy strachu, odcizení, lítosti (zraněná Židovka v lese - nikdo jí
nemohl pomoci)
o Každodenní komedie: skládá se z několika cyklů básní, krátkých příběhů nebo
textů připomínajících dramatický dialog; motivy odcizení, nedůvěry a
zbabělosti
o Jásající hřbitov: deníkový oddíl, obsahuje prozaické i básnické záznamy od
ledna do prosince 1950, metaforou Krymského poloostrova, který byl za
 občanské války zpustošen hladem a masovým vražděním; inspirací bylo
autorovi moto z románu I. S. Šmeljova Slunce mrtvých (1923).

V titulu, názvech oddílů a v motech je celá řada odkazů k jiným dílům (především k mýtu o
Prometheovi, k prózám Ladislava Klímy a k Dantově Božské komedii). Tematickým jádrem
Prometheových jater je existence v totalitním státě s důrazem na roli umělce.

motivy:
o titulní motiv - P. játra - není v textu dále rozvíjen, jen 1 odkaz ve 3. oddílu - Frantík
zhltne játra
o Prometheus - v řecké mytologii je postaven mezi starým a novým řádem, zde - téma
nového řádu a jeho prosazování
o jater - Pr. trest, každodennost - každý den mu kloval játra, opakovanost Pr. utrpení
o umírání ženy - v textech od Klímy a Nalkowské
o individuality - k protikladu ke kolektivu
o skrytých úmyslů - lidé nejednají bez toho, aby něco očekávali na oplátku
o motiv nevděčnosti - lidé pořád chtějí něco nového, něco budovat, ale nejsou vděční
za to co už mají
o motiv Genora: Genor je „šablonou“ pro fantasmagorický/nelidský rozměr
Prométheových jater, přičemž nejde pouze o obludnost fyzickou ale i duševní/mravní
o „jásající hřbitov“ = metafora masového vraždění na Krymském poloostrově
o motivy odcizení, nedůvěry a zbabělosti – oddíl Každodenní komedie

přijetí:

- Dobová kritika tohoto díla byla velice ostrá, jelikož dílo podává kritiku aktuální doby, ve které
bylo napsáno. Prométheova játra, která v době svého vzniku pouze kolovala mezi autorovými
přáteli, obsahují mimo jiné výroky básníka a překladatele Jiřího Taufera a ministra Zdeňka
Nejedlého, kteří Kolářovu tvorbu všemožně napadali, což vyústilo v publikační zákaz jeho děl
(v roce 1948 již nesmělo vyjít jeho dílo Dny v roce/ Roky v dnech) a posléze také v jeho zatčení
v únoru r. 1953.

srovnání s jiným dílem:

- Jedlička - Kde život náš je v půli se svou poutí: Obě díla zachycují 50. léta 20. století a kritizují
komunistický režim. Popisem městského prostředí a pozicí svědka se blíží sk. 42. Události,
které nesou nějaký význam, jsou banalizovány a strukturu událostí si každý čtenář rozkrývá
jinak – je zde využita metoda fragmentace, prolínají se časové roviny a skutečnost téměř
nikdy není sdělena přímo.

o Ale na rozdíl od Jedličky, který svůj text situuje do rozrůstajícího se Litvínova, které je
zobrazeno jako periferie tehdejšího Československa, Jiří Kolář zobrazuje ve svých
dílech hlavně periferie velkoměsta.

Básně ticha

- Zástupcem tzv. experimentální poezie

- Sbírka se ocitá na pomezí básně a obrazu a vyjadřuje tak vztah mezi uměním literárním a
vizuálním (u některých básní až nemožné se jejich čtení pokoušet)
- Každá z básní něco symbolizuje
- Skládá se z 5 částí – každá jinak zpracovaná jak vizuálně, tak tematicky
- Např:
  Ve 3 části – Gersaintův vývěsní štít = si autor hraje se jmény všemožných umělců
jako jsou Baudelaire, Beckett či Apollinaire a snaží se pomocí grafického znázornění
svých básní vyjádřit jejich tvorbu
o Báseň Pollock – zobrazuje autor Pollockovu slavnou techniku „kapání“, text
obsahuje jen písmena tvořící název básně a zároveň i autora
 V poslední části – Evidentní básně = básně dělány z různých předmětů (karetní
báseň, zápalná báseň)

Dny v roce

- rok vydání: 1948 - poslední vydaná kniha před zákazem publikace

- kulturně-historický kontext vydání za života autora: počátek komunistické diktatury -> Kolář
r. 48 označen za reakcionáře -> bylo mu znemožněno publikovat, viz Prométheova játra
- Lyrický komentář už zde vůbec není
- Mluví zde osoba (postava)
- Je to záznam cizí promluvy (osoba mluví například jako žena – u autora mužského spíše
očekáváme, že bude psát v mužské roli, což se zde neděje)
- Lyrický mluvčí nic neříká, je pouze zapisovatelem/svědkem – nechává zaznět cizí hlas, je
pouze v roli zprostředkovatele
- Tzv. báseň role = mluvčí je na bodě 0, aby mohl mluvit někdo jiný/cizí hlas – obvykle od
básně očekáváme, že tam bude expresivita mluvčího (zde je však expresivita mluvčího
potlačena na bod nula, aby mohl mluvit ten druhý)
- Dny v roce jsou básnickým deníkovým zápisem (volné verše, často mají i epický obsah – jsou
to „minipříběhy“ – ty vyplývají ze záznamu cizích hlasů – osudy lidí
- Kolář v nich upřímně obnažuje své nitro, své myšlenky a nálady, ze dne na den se měnící jako
počasí. Několikrát se zmiňuje i o svých snech (někdy velmi drastických) nebo se nad nimi
zamýšlí
- Schematizace jeho tvorby, která je následně rozbourána právě v diptychu Dny v roce a Roky
v dnech
 Kolář vytvořil experimentální metodu, kde se rozhodl každý den psát deníkový zápis
(poprvé je u něj uplatněna deníková metoda)
 Roky v dnech – prozaické deníkové zápisy
 Každý den zapsal jednu báseň/jeden prozaický deníkový zápis, potom udělal výbor,
ale zachoval pořadí a dataci daných zápisů
 Diptych se vyznačuje maximální oproštěnou věcností, holá fakticita, snaha o
oproštění se od jakékoli umělecké stylizace, momentky ze soukromí z městských
činžáků a domů, vztah mezi mužem a ženou (asi nejčastější), různé banální
partnerské krize, kdy některé vedou k rozpadu vztahu nebo celého manželství apod.
- Zachycuje každodenní život

hlavní motivy:

 pobyt v Paříži, cestování Prahou

 radost x smrt
 město: jako živý organismus, který se rozpíná a nikdy nespí; podobné chaosu a
elementárnímu počátku všeho
 banalita každodenní činnosti: stereotyp života, jeho automatizace, předvídatelnost
 existence člověka: vědomí “odvrácené” strany, které stojí proti “stroji” v člověku,
každodennost přesahuje -> nepředvídatelné je skutečné
  nepředvídatelnost -> nejednoznačnost: skutečnost zobrazována z mnoha úhlů pohledu
 banalita (=každodennost) x transcendentno (=nejednoznačnost)
 apatie moderního člověka: kvůli ní se bortí “mýtus všedního dne”
 žena: vyčerpaná bytost, toužící odejít kamkoliv, jen aby měla klid, ale město je jí stále
ztrápeným osudem, ze kterého se nemůže vyvléci a jehož je obětí
o tíha ženského údělu: zrada, nevěra, opuštění, pomsta = podoby lásky, kterých se
dostává jen ženám
 krize lidskosti
 tematizován mužský svět skrze banální motivy - vášeň k fotbalu

kompozice:

- mozaikovitá, fragmentární - protože čtenář u žánru deníku nedisponuje kontextem; deník

psaný v básních - každý den autor napsal 1 báseň a pak provedl výbor; od února 1946 do
února 1947

zařadit do tvorby autora: poslední vydaná kniha před zákazem publikace

hlavní protagonista - charakteristika:

- Lyrický subjekt: v pozici svědka - pozorovatele událostí - subjekt naslouchající ale

nehodnotící, komentuje momentální dění okolo sebe, shrnuje cizí intimní osudy, V Dnech
v roce = komentuje momentální dění okolo sebe, popisuje své zážitky (pobyt v Paříži,
cestování, procházky Prahou apod.)

Roky v dnech

- rok vydání: vznik 1949 - sazba rozmetána i r. 1970 -> 1. vydání až 1992
- kulturně-historický kontext vydání za života autora: až do 90. let měl Kolář z politických
důvodů zákaz publikovat -> proto kniha vyšla poprvé až r. 1992
- Roky v dnech – prozaické deníkové zápisy
- Každý den zapsal jednu báseň/jeden prozaický deníkový zápis, potom udělal výbor, ale
zachoval pořadí a dataci daných zápisů
- Knihy Dny v roce a Roky v dnech spolu úzce souvisejí
- 1946 – 1947
- Představující vždy jediné zamyšlení, kuse zachycený zážitek, faktografický záznam,
charakteristiku přítele apod.

hlavní motivy:

 nepředvídatelnost: to jediné, co předchází zkušenosti

 neopakovatelnost: charakteristický rys deníku -> snaha zachytit právě tento konkrétní
okamžik
 svědectví o cestě do Francie přes válkou rozvrácené Německo
 město: jako danost, ze které nelze vystoupit
 sen: jako prostředek, který pomáhá tvořit básně - není to žádná vyšší realita
 úvahy o umění a životě vůbec, recenze - zážitky z četby (světoví básníci - Rimbaud, i ty, co v té
době četl - Hostovský, Weil, Hemingway)
 odvaha mluvit pravdu - vyzdvihuje tento rys u Hemingwaye a Kolář se tím řídí

kompozice: mozaikovitá, fragmentární - protože čtenář u žánru deníku nedisponuje kontextem; od

února 1946 do února 1947
zařadit do tvorby autora: z námětů tohoto díla do určité míry vychází dílo Dny v roce -> bráno jako
diptych, datace se ne vždy shodují, ale pokud ke shodě dojde, shodují se vždy i témata; občas se tyto
deníkové části doplňují - např. záznam z Roků v dnech podnítí autora k napsání záznamu do Dnů v
roce

hlavní protagonista - charakteristika:

 Lyrický subjekt: komentuje i širší dění (první poválečné volby, První máj, smrt Václava Špály)
a vyjadřuje své názory (zejména na umění), nekritizuje skrze nějaké prvoplánové rozhořčení,
ale zároveň kritikou vyjadřuje svůj silný morální kredit ve zkaženém světě. Na konci září
například hovoří o umělcích „nezávadně“ tvořících během protektorátu. Zachycen více v ich-
formě než v Dnech v roce.
 mnoho žánrů: Deník je v tomto kontextu chápán jako dílo, které je mozaikou života jednoho
člověka (autorského subjektu) napříč žánry i tématy a tato mozaika drží dílo pohromadě