MODERNÍ BÁSNICKÉ SMĚRY

Společensko-sociální podmínky:

Všeobecný pocit krize ve společnosti pojem: fin de siécle „konec století“

 hroutí se neměnné hodnoty (křesťanský výklad světa)

 nespokojenost s podobou současné společnosti

-pesimistické filosofie Arthura Schopenhaura - voluntarismus

-ideál „nadčlověka“ jako východisko z krize hodno - Friedrich

Nitzsche

-Sigmund Freud – důraz na lidské podvědomí

 znechucení společností – NIHILISMUS

 vznik nových a radikalizace politických stran – ANARCHISMUS

 honba za ziskem (zvětšující se sociální rozdíly)

Znaky moderního umění:

 překotné střídaní uměleckých směrů a proudů

 důraz na individualitu, výjimečnost

 tvůrčí svoboda

 snaha šokovat

 odpor k hodnotám měšťanské společnosti, k její morálce

- zrodily se ve Francii (centrem uměleckého života 2. pol. 19. stol. byla Paříž)

PROKLETÍ BÁSNÍCI

 označení několika francouzských básníků, kteří tvořili v poslední třetině 19. století

 spojoval je obdobný životní styl

 nepochopení dobovou kritikou i čtenáři (odmítali a zesměšňovali dobově platné hodnoty

estetické, mravní, náboženské) – „vykořenění, prokletí“

 vedly provokativní bohémský život

= je název antologie, který použil Paul Verlaine (jeden z básníků) v roce 1884, jsou v ní
zastoupeni: Arthur Rimbaud

Stéphane Mallarmé

Marceline Desbordes-Valmore
 Tristan Corbiére

- bouřili se i proto vlastním rodinám

- provokovalo je pokrytectví měšťanských vrstev

- stali se trvalou inspirací pro další generace básníků

otcem PB Charles Baudelaire (1821-1867)

- žije v době vrcholného realismu

- provokoval okolí svým bohémským životem – žil v nesezdaném svazku s mulatkou Jeanne
Duvalovou „černá Venuše“ – stala se inspirací mnoha jeho básní

1857 Květy zla

 odsouzen za urážku mravopočestnosti a náboženství, kniha zabavena, dostal pokutu, musel

vyřadit několik básní

 metafory, staví vedle sebe protikladné věci, morbidní náměty vidí krásu ve hnusu

 relativizuje pojetí krásy a ošklivosti, dobra a zla, lásky a nenávisti

 hudebnost veršů

Artur Rimbaud (1854-1891)

- všechny svoje básně napsal mezi 16. a 20. rokem života

- jedinou sbírku Sezona v pekle, kterou vydal za svého života, poté zničil

- citově chladná, přísná matka

- utíká z domů do Paříže, toulá se s Verlainem po Belgii a Londýně, rozvede jeho

manželství, dobrodružný život, obchoduje se zbraněmi, navštěvuje Indii, Egypt a Habeš,
uniká k exotice

- bouřlivý, společensky nepřijatelný život s Verlainem (Verlaine Rimbauda nakonec

postřelil)

- umírá po amputaci nohy v důsledku nádoru v koleně, nakažený syfilidou

Opilý koráb (1871)

 básnická skladba

 ústřední motiv – koráb zmítaný na rozbouřeném moři

 originální způsob zpracování - nespoutaný a volně s pohybující koráb – tok autorových

asociací, snových jakoby zastřených obrazů – fantazie a obrazotvornost) – asociační princip
tvorby poezie

 symboly – koráb (básník) bloudící na moři (bloudící poezií)

 působivé metafory, přirovnání, metonymie, personifikace, epiteta, zvukomalba

 volný verš
Samohlásky

 básně, ve kterých jednotlivá písmena asociují barvy a skutečnosti (inspiroval Nezvala

Abeceda)

Verlaine Paul (1844-1896)

- postupně propadá alkoholu (agresivita, zkratkovité jednání)

- konflikty s rodinou, manželství se rozpadá v důsledku jeho bouřlivého vztahu s A.R.

- dva roky ve vězení za postřelení A.R.

- první básně v duchu parnasismu (tzv. čistého umění) – vychází z principu lartpourlartismu
– klade důraz na formálně dokonalou poezii a pečlivou volbu slov, obsahová a tematická
stránka básně není důležitá

Umění básnické

– programová báseň – vyjadřuje své pojetí poezie

Walt Whitman (1819 – 1892)

 největší americký básník 19. století

 sám si vysázel a tiskl své nejznámější dílo Stébla trávy

- sbírkou šokoval - užil zcela nový způsob básnické tvorby: VOLNÝ VERŠ (na rozhraní
mezi poezií a prózou)

- přirozený proud řeči (nositelem rytmu je intonace)

- šokoval i obsahem básně – oslava všedních věcí, přírody, lidské práce

- nové pojetí krásy a pravdivosti

- předchůdce civilismu