Professional Documents
Culture Documents
---------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------KAREL ČAPEK
R.U.R.
1920
Literárně historický kontext
Kulturní kontext
- Období – česká meziválečná literatura
o vznik Československa 1918,
o 20. léta – rozvoj demokracie, kultury, ekonomiky
o prezident T. G. Masaryk (odstoupil 2 roky před svou smrtí)
o zrušeny šlechtické tituly, oslabování náboženství
o 1929-1933 - světová hospodářská krize,
o 30. léta – nástup fašismu v Německu
o vzniká několik literárních skupin a proudů
demokratický proud – výzva k obraně demokracie, často redaktoři Lidových
novin
avantgardní/ experimentální proud
levicově orientovaný proud – život proletariátu, dělník idealizován,
budovatelské romány
psychologický proud – zachycení vnitřních pochodů člověka, téma dvojího
života, masky
katolický proud – historie katolické církve, spiritualismus
venkovská próza
existenciální a expresivní próza
německá pražská próza
o Literatura
stírání rozdílů mezi žánry
oblíbený je společenský román, psychologický román, ruralistický román,
historický román, experimentální román a expresivní román
20. léta – vliv poetismu na prózu (Vančura – Rozmarné léto)
30. léta – hospodářská krize – psychologický a sociálně-kritický proud,
vědecko-fantastická literatura
konec 30. let – varování před fašismem
okupace – cenzura literatury, alegorická a historická próza
o Umění meziválečného období
Architektura
škola Bauhaus – hlavně v Německu
konstruktivismus – Walter Gropius
Sochařství
navazují na Rodina
surrealismus
Alberto Giacometti
1
Malířství
dadaismus – asambláže, Marcel Duchamp
Salvador Dalí
Joan Miró
Hudba
jazz
Serger Prokofjev
- Současníci
o Josef Čapek (česká meziválečná próza, demokratický proud) – Ze života hmyzu
o Karel Poláček (česká meziválečná próza, demokratický proud) – Bylo nás pět
o Eduard Bass (česká meziválečná próza, demokratický proud) – Cirkus Humberto
o Rudolf Těsnohlídek (česká meziválečná próza, demokratický proud) – Liška
Bystrouška
o Vladislav Vančura (česká meziválečná próza, avantgardní proud) – Rozmarné léto
2
o 1936-1938 varoval politiky před nacismem, psal dopisy do Anglie
nabízeli mu emigraci, ale on odmítl
o štvavá kampaň – chodily mu anonymy proti jeho osobě, malovali mu šibenice
bolelo ho, že to byli Češi, kteří se stavěli na stranu nacismu
o nachladil se na chalupě a dostal oboustranný zápal plic, zrada Čechů ho však zlomila a
podvolil se nemoci
o hrob na Vyšehradském hřbitově
o byl neminován na Nobelovu cenu
- Čapkovo dílo:
o napsal 8 románů, 8 dramat, 19 svazků fejetonů a cestopisů, velké množství překladů,
20 svazků dalších próz
o je považován za předchůdce sci-fi a utopické literatury
o celý život bojoval proti válce a fašismu, před kterým taky jako jeden z prvních varoval
4. 30. léta
noetika – věda o lidském poznání, hranicích poznání
pod jejím vlivem napsal románovou trilogii – noetická trilogie
Hordubal – román
Povětroň – román
Obyčejný život – román
3
ve světě sílí fašismus a Čapek tak varuje před válkou
Válka s mloky – alegorický román
První parta – román z hornického prostředí
Bílá nemoc – drama
Matka – drama
Život a dílo skladatele Foltýna – nedokončený román
- časoprostor
o drama se odehrává z pohledu autor ve fiktivní budoucnosti, blíže čas není určen, mezi
Heleniným příjezdem a vlastním dějem uplyne asi 10 let
o děj se odehrává na fiktivním Rossumově ostrově, kde sídlí továrna Rossumovi
univerzální roboti
- kompoziční výstavba
o vnější – hra se skládá z předehry a třech dějství
hra nedodržuje jednotu času
4
dělení struktury na předehru a tři dějství je v dramatu neobvyklé
předehra – příjezd Heleny na ostrov. Následně seznámení Heleny s roboty a
jejich výrobou. Helena se vdá za Domina a zůstává na ostrově
1. dějství – vzpoura robotů proti lidstvu. Helena touží po návratu lidstva k
přirozenému životu a ničí recept na výrobu robotů
2. dějství – vzbouření roboti zničí lidstvo kromě stavitele Alquista, šéfa
staveb R.U.R., který nepohrdá lidskou prací
3. dějství – marná Alquistova snaha najít způsob výroby robotů, marné pitvy.
U dvou robotů – Heleny a Primuse se objevuje cit, láska, ochota obětovat se
za druhého, stávají se lidmi a lidstvo je zachráněno. Alquist v nich spatřuje
nového Adama a Evu.
o vnitřní – děj se odvíjí chronologicky
- obsah díla
Podnikatel Harry Domin vyrábí v továrně na dalekém ostrově roboty – lidem
podobné, avšak uměle vytvořené služebníky. Továrnu navštíví mladá Helena
Gloryová, jež se o roboty zajímá a chce bojovat za jejich práva. Nakonec na ostrově
zůstane a vdá se za Domina.
O deset let později vidíme svět, ve kterém se roboti užívají nejen na práci, ale také
k válčení a skuteční lidé jsou leniví a neteční. Helenu stále trápí, že roboti nedokážou
sami myslet a projevovat city, takže přemluví doktora Galla, aby se pokusil vyrobit
jejich nový typ. Roboti se proti lidem nakonec vzbouří a ve válce mají navrch. Helena
spálí plány na výrobu robotů, ti se však dostanou na ostrov a zabijí všechny jeho
lidské obyvatele s výjimkou stavitele Alquista, který jako jediný člověk nezanevřel na
manuální práci. Roboti si uvědomí, že bez plánů na výrobu se nemohou množit, a zdá
se, že brzy vyhynou stejně jako lidé. Alquist však objeví dva roboty, Prima a Helenu,
kteří mají emoce a dokážou cítit lásku. V závěru Alquist vyjadřuje přesvědčení, že
roboti najdou způsob, jak se rozmnožovat, a že i když jeho smrtí zanikne lidská rasa,
život bude pokračovat alespoň díky nim.
- vypravěč
o v dramatech se vypravěč obvykle neobjevuje
o dílo má formu divadelního scénáře, skládá se tedy z promluv postav a režijních
poznámek
o drama většinou obsahuje dialogy s kratšími replikami, výjimkami ale nejsou delší
promluvy postav, kde vyjadřují své vnitřní pocity, ani delší monology
5
o Alquist – vedoucí stavitel R.U.R., za největší hodnotu považuje práci a lidský život,
skrze něj prezentováno poselství díla
o Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. (jako dr. Gallén
z Bílé nemoci), jeho úkolem je, aby roboti byli technicky co nejdokonalejší, na přání
Heleny vypěstuje u některých robotů rozum a cit
o Dr. Hallermeier – přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů
o Konzul Busman – generální finanční ředitel R.U.R., jedinou hodnotu pro něj
představují peníze
o roboti – vypadají téměř stejně jako lidé, odlišují je úsečné pohyby a stručná mluva
Marius – na začátku dramatu, stroj bez duše – necítí lásku, nebojí se smrti
Sulla – na začátku dramatu, stroj bez duše
Damon
Robot Primus
Robotka Helena – u ní a u Primuse byly vytvořeny city, zamilují se do sebe
- autorský styl
o Čapek částečně reaguje na obavy z technického rozvoje, které mimo jiné přinesly
vynálezy užité v 1. světové válce – tanky, bojová letadla, chemické zbraně
o přesto hru chápal spíše jako oslavu lidského hrdinství
to se projevuje v závěru druhého dějství při obraně továrny
o je zde poprvé užito slovo robot
výraz vytvořil Josef Čapek
je jedním z mála českých slov, jež se užívají v cizích jazycích
pochází ze slova robota – těžká práce nevolníků
o před rychlým vývojem technologie ve stejné době jako Čapek varoval i německý
filozof Martin Heidegger, který se obával, že lidé budou trávit veškerý čas před
rádiovými či televizními přijímači a společnost začne degenerovat kvůli nedostatku
aktivní tvůrčí činnosti
- přijetí díla
o hru přijali kladně diváci i demokratičtí kritikové spřízněni s Čapkem a jeho
pragmatickou generací
o naopak odmítavě se k němu stavěli avantgardní či katoličtí kritikové, kteří Čapkovi
vyčítali průměrnost, nejasné mravní a filozofické postoje či snahu zalíbit se divákům
- adaptace díla
o v roce 1938 vytvořila britská společnost BBC krátký film R.U.R.
o na motivy R.U.R. vznikla roku 1977 opera Zdeňka Blažka
o v roce 2015 vytvořil operní adaptaci hry skladatel Jan Jirásek a libretisté Jan Schmid a
Jan Kolář