You are on page 1of 3

Vladislav Vančura – Rozmarné léto (1891-1942)

1. Autor:

 Český spisovatel, dramatik, filmový režisér


 Vystudoval lékařskou fakultu
 Fascinoval ho film
 Zezačátku fascinován poetismem-hravý, radostný um. Směr (Dlouhý, Široký a Bystrozraký) -
povídka
 Miloval středověk-projevovalo se v jeho tvorbě
 Zemřel v období heidrichiády-zatklo ho gestapo a byl zastřelen

Jeho díla:

 Pekař Jan Marhoul –román


 Pole orná a válečná – protiválečný román
 Markéta Lazarová – román
 Obrazy z dějin národa českého – román
 Josefína – drama
 Jezero Ukereve - drama

2. Literárně-historický kontext:

 Česká literatura 1. poloviny 20. století – rozrůznění české lit., vznik nových uměleckých
proudů
 Díla ovlivněna 1. světovou válkou, expresionismem (experimenty-hledá nové způsoby
vyjádření)
 Psal v duchu poetismu

Poetismus:

 Vznikl a rozvíjel se jen v české literatuře (20. léta 20. století)


 Proti maloměšťáctví
 Neměl být směrem, měl být životním programem, zakladatel Karel Teige
 Založený na asociacích (vytváření představ na základě podobnosti)
 Cirkusové prostředí, jarmarky, veselice
 Hlavní dílo poetismu: V.Nezval-Pantomima

Další autoři:

 Karel Čapek – R.U.R., Matka, Válka s mloky, Bílá nemoc


 Josef Čapek – Kulhavý poutník (meditativní esej)
 Karel Poláček – Bylo nás pět (román), Okresní město (román)
 Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník (román), Anna proletářka
 Jaroslav Havlíček – Petrolejové lampy, Helimadoe (romány)
 Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka)
3. Dílo:
Literární druh: epika

Literární žánr: humoristická novela

Literární směr: v duchu poetismu

Postavy:

 mistr Antonín Důra - starší muž, majitel venkovní plovárny v lázeňském městečku, záletník,
stará se o své tělo, lidské tělo je pro něj nejdůležitější, svoji ženu už ani nemá rád
 Kateřina Důrová - nepřitažlivá žena, manželka Antonína, není šťastná v manželství
 Kanovník Roch („abbé“) - největší mravokárce, ale sám je okouzlen dívkou
 major Hugo - přítel Antonína
 Arnoštek - potulný kouzelník, cestuje po světě, polykač ohně, akrobat apod.
 Anna - mladá krásná dívka, nejspíše partnerka Arnoštka, pomáhá Arnoštkovi při vystoupeních
- vybírá peníze

Obsah knihy:

Celá novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června.
Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (krom Antonína ještě kanovník a
major) se objeví potulný kouzelník Arnoštek, který je pár triky pozve na večerní představení. Kateřina,
Antonínova manželka, je hned očarována Arnoštkem.
Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. Po představení pozve
Antonín Annu na schůzku na plovárnu. Jsou však přistiženi Kateřinou. Ta se na protest nastěhuje
Arnoštkovi do maringotky.
Druhý den se o Annu uchází kanovník, ale v nenadálé bitce s pijáky vracejícími se z hostince málem
přijde o ucho, které mu sešije Antonín.
Třetí den se zraní při představení pádem z lana Arnoštek a Anna bude muset dokončit představení
místo něj. Toho po představení využije major a vyláká Annu ven. Přistihne je však Arnoštek a majora
zmlátí holí.
Ráno tři přátelé a Kateřina pozorují z plovárny odjezd maringotky s Arnoštkem a Annou zase jinam.
Jejich životy se vracejí k normálu.

Místo děje: lázeňské město Krokovy Vary (na řece Orši), během 3 deštivých červnových dnů

Téma díla: poklidnou idylu malého města naruší příjezd kouzelníka a jeho krásné pomocnice Anny

Hlavní myšlenka díla:

 Kritika maloměšťáctví-přetvářka, pokrytecká morálka, nuda, pasivita


 Popisuje pomíjivost a krásu chvilkového pobláznění
 Radost z vyprávění je důležitější než zápletka a psychologie postav
 Okouzlenost světem, sledování světa pomocí smyslů
Kompozice díla:

 Chronologicky, minimum odboček od hlavního děje


 Rozděleno na velké množství kapitol, označené ironickými názvy
 Nepíše uvozovky, ale z kontextu poznáme, že se jedná o přímou řeč

Jazyk díla:

 Spisovný, er-forma (vypravěč není účastníkem děje)


 Časté archaismy, historismy, knižní výrazy, přechodníky, složitá souvětí
 Latinské výrazy
 Chce vybídnout k pozornému vnímání textu
 Nejznámější věta: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ (A. Důra)

You might also like