Ladislav Fuks (1923- 1994)

Spalova mrtvol ( 1967 )

Dlo uvozeno mottem italskho spisovatele G. Papiniho : Nejvt lst bla je, kdy sm o sob prohlauje, e
nen.

AUTOR

esk prozaik, autor pedevm psychologick przy

Otec byl dominantn , chladn ednk, o vchovu se starala matka
V pubertlnm vku zjiuje, e je homosexul a byl spojen duchovnm poutem s idy
Vystudoval filosofii, psychologii a djiny umn
adu let pracuje jako ednk v paprnch a v pak se stv zamstnancem Sttn pamtkov pe na zmku Kynvart.
Sbrka bizarnost po kneti Metternichovi na zmku, Fukse nadchla, e pozdji vytvo nco podobnho ve svm byt
v Dejvicch. Od roku 1959 se stv zamstnancem Nrodn galerie
Stv se velmi znmm a uznvanm autorem i v Evrop
Koncem 60. Let podlh politickmu tlaku a stle zetelnji se stav na stranu komunistickho reimu a chvl
socialistick zazen. Chvla reimu mu zajistila monost t si po svm a vbec pevat jako homosexul.
R. 1964 se oen, ale Fuks od sv eny (byla Italka) krtce po svatb utee zptky do Prahy
Vtinu svho ivota pobval osamocen nebo se spolenost pochybnch individu (zlodji,..)
V 70 a 80 letech ho pravideln navtvuje StB, a Fuks si pe denkov zznamy z tchto rozhovor. Ty vak po jeho
smrti zmiz.
Fuks je povaovn za inspirtora esk postmoderny
Postmoderna- mylenkov smr zamen proti koncepci jedin pravdy a jedinho cle a prosazuje pluralitu
nzoru a naprost zrovnoprvnn
Autor ustupuje do pozad a elitn je poslucha, ten
Hlavnmi zstupci postmoderny je Umbert Eco a Nabokov

Dal dla:

Pan Theodor Mundstock- prvn dlo, psychologick romn o osudu praskho ida
M ernovlas brati- osud pti gymnazist ( z nich jsou 3 idy)
Nvrat do itnho pole (1974)
Vvodkyn a kuchaka (1984) rozshl historick romn zachycujc konec habsbursk monarchie
Smrt morete soubor deseti baladickch povdek
Spalova mrtvol- zfilmovno Jurajem Herzem, Kopfrkingla znzornil Rudolf Hruinsk

ZAAZEN AUTORA + DAL SPISOVATEL

Vlen literatura druh svtov vlky:

Robert Merle - Smrt je mm emeslem
idovsk tmatika:

Willliam Styron - Sophiina volba

Postmoderna ve svt:
Umberto Eco - Jmno re
Vladimr Nabokov - Lolita

TVORBA:

Hlavn tmata jeho tvorby je holocaust a 2.S.V.

Inspiraci pro spalovae mrtvol bylo obdob okupace
Ve vtin knihch jsou autobiografick prvky
Klov tmata jsou strach, zkost, zloin, totalitn bezprv
Inspirace v tom, kdy vidval odvdn idovskch spoluk a inspirace jeho dominantnm otcem
Uv sloitou metaforou
Tm vemi jeho knihami prochz figura senzitivnho, slabho hocha, ijcho ve svm vnitnm svt a toucho po
citovm ptelstv. Prv tato stle se vracejc postava trpcho a muenho chlapce m silnou mru
autobiografinosti.

DLO
NR: groteskn psychologick novela.
KDY: na konci 30. let, ped vznikem protektortu echy a Moravy.

KDE: odehrv se v Praze a v Chrmu smrti (takhle nazv krematorium pan Kopfrkingl)
CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Karel Kopfrkingl
nekuk a abstinent, slun a velmi citliv lovk, kter asto oznauje sv blzk pdavnm jmnem (koce k
arokrsn) , velk obhjce ehu
Nem dn pocit viny, naopak, je pln optimismu a ochoty dt se do slueb novho du.
manel Lakm, nech si od n kat Romane - sm j k, e je to proto: protoe jsem romantik a mm rd krsu,
drah.
je nekonen nn a hodn lovk, zamstnanec praskho krematoria , peliv a starostliv otec rodiny, kter
m pro kadho pochopen, pozdji len a spolupracovnk NSDAP
v obvku mu vis cedulka s rozpisem as jednotlivch obad a kremac, tzv. jzdn d smrti.
te lutou knku o Tibetu,kterou kadmu doporuuje
Pouv nadnesen a libozvun vrazy, jeho ivot je omezen pouze na kremaci (dokonce ani na narozeninch sv
dcery nemluv o niem jinm ne o spalovn mrtvol)
Faistick ideologie postupn deformuje jeho osobnost
Vradn bere jako pomoc neastnkm, kte nechpou vy zjmy svta
Lakm
ena Karla Kopfrkingla, idovka, starostliv

takto j k jej mu, vlastnm jmnem se jmenuje Marie

Zina
doma j kali Zinuko, estnctilet (na zatku knihy) dcera manel Kopfrkinglovch
Mili = Milivoj

trnctilet (na zatku knihy) syn manel Kopfrkinglovch

pli zentl menec (tvrten id)

Rozdluje auta na
bl (sanitn), zelen (vojensk), barevn (vechny dal)
asto se toul a stk se se synem pana Bettelheima, Janem.
Dohromady tvo astnou rodinu ijc zautomatizovanm zpsobem
Willi Reineke
se svou enou jsou pteli Kopfrkinglovch
len NSDAP, kter dl nbor novch lid
Fanatick nacista, pedstavujc si idy jako velice star nrod trpc sklerzou.
Znaj se s Karlem z vlky
+ dal postavy jako je pan Strauss, Rubinstein (agenti shnjc abonenty pro eh), nov pracovnk krematoria pan
Dvok, doktor Bettelheim (soused, id, specialista na pohlavn choroby a Karel se u nj nechv vyetovat na syfilis)
Zamstnanci krematoria
Likov,
Fenek=zvisl morfinista,kter dal morfin od Kopfrkingla, m dlouhy nehet na malku
Zajc
Beran
Vrna-je na vrtnici a je nemocen s jtry
autor rovnocenn chpe a m rd zvata
Strauss id prodvajc cukrovinky
Dvok, Janek- postavy jejich jmna vyjaduj autorv kladn vztah k hudb

STRUKTURA DLA:

Kniha lenn do 15ti kapitol, je napsan ve er-form a chronologicky azen

Pm e, metafory, hyperboly, velk mnostv pdavnch jmen ,pomoc kterch nazv Karl i sv blzk
Nadnesen romantick slovnk a vrazy jako slin, arokrsn, nebesk, nadoblan necharakterizuj jenom e
hrdinovu, ale pronikaj znanou mrou i do ei autorsk vude tam, kde m bt zdraznna panoptikln atmosfra,
prosycen nasldlou stupiditou. Tato atmosfra je navozena nkolika zkladnmi motivy, z nich mnoh se objevuj
ji v prvn kapitole

motiv smrti a naznan Kopfrkinglovy duevn chylnosti, nekrofilie

Motiv knihy o Tibetu je u v prvn kapitole uveden do souvislosti s hrdinovou duevn chorobou
Jednotliv kapitoly i scny ( nvtva panoptika, zpas v boxu, vychzka na rozhlednu ) jsou propojeny stle se
vracejcmi motivy motiv rolc se dvky v ernch atech, len eny s prem na klobouku a tlustho pna,
kter j ve vysvtluje a kritizuje, e je hloup, ast ten novinovch titulk
Motiv hudby-npadn shodnost pjmen hudebnch skladatel s postavami Strauss, Dvok, Janek
ast opakovn (pan Vrna m nemoc s jtry, rozdlen aut podle Miliho,)
Dlouh monology, kvtnat pvlastky, Karl mluv velmi slun a hezky
Poklidn dj knihy se postupn zrychluje a pechz na poslednch dvaceti stranch ve vyvrcholen. Smrti len

rodiny jsou velmi rychl a neekan, autor ji pedkld velmi stroze.

DAL KECY

V podtextu je ptomna atmosfra zvrcenosti a hrzy, kter se neustle zhuuje, a nakonec nabv pevahy. Fuks dosahuje tohoto
inku svm velmi originlnm zpsobem prce s jazykem, obrazem i kompozic dla.
Nen pochyb o tom, e se pan Kopfrkingl ze svho lenstv nevylil. Nevme ale, zda ho sanitka s nmeckou poznvac znakou vezla
do psychiatrick lebny nebo ke splnn jeho posln a sluby lidstvu v plynovch komorch. Autor zmrn nechv konec oteven a
je na teni (znak postmodernismu = prioritn je ten), aby si na zklad historick zkuenosti hledal smysl pbhu.
Kompozice romnu je velmi rafinovan a podl se na vstavb napti
Fuks klade draz na vznamov zaten detail, logiku a nslednost dje

HLAVN MYLENKA:

kniha upozoruje na faismus, na lidi bez svho pevnho nzoru a odhaluje slabiny dennho stereotypu. Jako pklad je
zde zobrazen pan Kopfkingl lehce ovlivniteln, pebr frze a nzory, nech se natolik zmanipulovat, e kvli slv
obtuje i sv nejbli.
Vcelku nekodn mk se brzy promuje v udavae, maniaka a vraha. Vyvrad skoro celou svou rodinu, zpsob
netst mnoha dalm lidem a sm zstv nepostien. Dokonce je dky svm vkonm ve stran poven na
editele krematoria.

UKZKA
Je tu horko, ekl pan Kopfrkingl v koupeln a postavil idli pod ventiltor, asi jsem to pehnal
s topenm. Otevi ten ventiltor, drah. Kdy Lakm vylezla na idli, pan Kopfrkingl j pohladil ltko, hodil
j smyku na krk a s nnm smvem j ekl: Co abych t, drah, obsil? Usmla se na nho dol, snad
mu dobe nerozumnla, on se usml t, kopl do idle a bylo to. () A sob v duchu ekl: Litoval jsem t,
drah, litoval. Byla jsi sklesl, zamlkl, ale j jsem tu ob jako Nmec pinst musel. Zachrnil jsem t
drah, ped utrpenm, kter by t jinak ekalo. Jinak bys byla, nebesk, s tou svou krv v tom novm,
astnm, spravedlivm svt trpla

OBSAH

Dj se odehrv v Praze tsn ped vznikem protektortu echy a Morava. Hlavnm hrdinou je zamstnanec
krematoria Karel Kopfrkingl. ije si spokojen se svou rodinou v byt, miluje sv zamstnn, chod na ron lkask
prohldky k idovskmu lkai, upednostuje eh ped pohbenm do zem, odmt jakkoliv vlky i nsil, v, e
ije celkem v dobrm stt s dobrmi zkony, kter se mus dodrovat.
Pbh zan v ZOO u leoparda, kdy Karel vzpomn, jak se na stejnm mst ped 17 lety potkali (Zina 16, Mili 14)
Zde Karel Kopfrkingl sdl sv en, e dti u dospvaj, e se o rodinu mlo star a e by bylo poteba zvit vedlej
pjem. Najme si agenta (ida), obchodnho cestujcho s cukrovinkami, pana Strausse, aby shnl budouc abonenty do
jeho krematoria. Co abyste tmto milm lidem, kte pracuj s cukrovinkami, krom zbo sv sladk firmy nabdl
jet nco?..... Kdy jim nabdnete sladkosti, shl byste jet jednou do aktovky a vyal pihlky do krematoria.
Podle Kopfrkingla, je krematorium velmi bohulib vc. "Vdy ono pomh Pnubohu pemnu v prach uspit.
Z prachu si vzeel a v prach se obrt. Agent nakonec souhlasil a Kopfrkingl mu ze sv dobr vle dv celou
polovinu provize.
Pak navtv panoptikum, kde se objevuje ena s kloboukem a velkm prem na hlav a pod m len pipomnky
jako on je skuten mrtv a jej mu ji neustle napomn ty hloup,vdy jsme v panoptikum. Tento motiv
prostupuje celou knihou.
Zanedlouho po schzce s agentem navtvuje rodinu Willi. Diskutovali spolu o vlce. Podle Kopfrkingla m bt na
svt mr, spravedlnost a tst. "To vak z nebe nespadne," ekl Willi, "o to se mus bojovat. A to mohou vykonvat jen
stoprocentn lid, kte jsou nmeck krve" Bhem nvtvy vyjd Will nklonnost k politick stran SdP a nacistick
NSDAP, podporuje zabrn Sudet Nmci, v v kodlivost id a vznik novho a lepho du pro svt. Karel se o tyto
zleitosti moc nezajm, ale nzory ho velmi zaujmou.
Se ivotem v echch otese zabrn Sudet. Karel tuto udlost nepovauje za tak dleitou, stle se svdomit vnuje
svmu zamstnn. Will pozve Karla a jeho syna na box, kter je nejoblbenjm sportem Adolfa Hitlera. Vysvtluje,
e box je jen pro siln, stoprocentn mue. Will navrhne jeho synovi Milijovi, e by se mohl taky stt boxerem. To se
neshled s jeho nadenm. Pot otese ivotem ech druh udlost, Adolf Hitler obsazuje Prahu.

Will vysvtluje Karlovi kodlivost id, vyjaduje se o nich jako o star rase, kter m sklerzu, kter nic nechpe a
brn v nstupu novho a lepho du. Karel v, e doke zachrnit idy, otevt jim oi. Will pole Karla v
pevleku k idovsk synagoze na vzvdy. Za odmnu se bude moct stt pravidelnm nvtvnkem nmeckho
Casina, do nho se skuten dostane. Zde Will vyzvd od Karla, zda nezn nkter lidi, kte odmtaj reim. Karel
se zmn o svch spolupracovncch, kte jsou id, dle o svm idovskm doktorovi (doktor Bettelheim) a jeho
synovi (Jan) a jeho rodin a editeli krematoria. Nhle mu Will pede vemi prozrad, e jeho manelka je polovin
idovka a jeho dti tm pdem tvrten id a e jeho milovan manelka v nm utlauje jeho nmeckou krev. ( pt
se dokonce doktora Bettelheia, a mu zjist jakou m Karl krev, jestli eskou nebo germnskou- to vak nejde zjistit
odpovda doktor)

Karel se zds a psah, e se nech rozvst. Nacisty je dosazen na post editele krematoria.

Bhem doby przdnin svch dt u slatiansk tety, kdy je s manelkou doma, si udlaj veer sami pro sebe a pak ji
bez milosti ukrt na smyce od ventiltoru v koupeln. Potom nahls smrt sv manelky. A uvd, e spchala
sebevradu, e si uvdomila, e j nen hodna t po boku pravho Nmce.

Karl je pesvden, e Mili je zentl a k tomu sten id, kterho nemohou pijmout do nmeckho gymnzia a
nen tedy prav Nmec.

Po nvratu dt jde s Milim na nvtvu do krematoria. Prohleli si i nkolik rakv. Mezi nimi byla i jedna, kter byla
zatluen, protoe se u nebude otvrat. Byl v n pslunk SS. "Co, Mili, aby sis lehl k nmu? a s smvem vzal
eleznou ty, kter leela v kout a povalil chlapce a utloukl ho ty. Pak dal tlo k eseskovi a sm pro sebe si ekl:
"Smrt sbliuje, v lidskm popelu nen rozdl." A na kriminlce ohls, e poheuje 16tiletho syna, kter se asto
toulal.

Plnuje vradu poslednho lena sv rodiny, Ziny. Jene se mu ped oima objev mnich z jeho oblben knihy o
Tibetu, kter mu zvstuje, e se stane novm Buddhou.Osvcenstv zavruj ti andl, kte ho odvdj do bl
sanitky.

Dj se pot pemst do konce vlky, kdy z vlaku pozoruje nvrat id, v nkterch tvch obtn poznv sv
bval spolupracovnky, editele krematoria, a tak doktora jeho rodiny a pod si mysl, e je mesiem. Karel ekne:
"astn lidstvo, spasil jsem je. Pnov, te nastv nov d."