Hana Alena Mornštajnová

Hana (2017) - Alena Mornštajnová

Obecný popis knihy
- Jedná se o třetí román Aleny Mornštajnové. Byl přeložen do čtrnácti jazyků a získal
několik ocenění. Doposud se v Česku prodalo takřka 200 000 kusů. Vypráví o
životním příběhu Miry a pohnuté rodinné historii.

Kompozice
- Chronologická (1. část knihy).
- Retrospektivní (2. a 3. část knihy).
- 27 kapitol rozdělených do tří částí:
1. část = život Miry před i po smrti jejich rodičů (vypráví Mira)
2. část = život mladé Rosy a Hany
3. část = život Hany v koncentračním táboře a po něm (vypráví Hana)

Obecná charakteristika literárního díla

Literární druh
- Epika

Literární žánr
- Román (historický)

Literární směr
- Současná česká literatura

Organizace jazykových prostředků a slovní zásoba

- Psané velmi čtivě
- Příběh má spád a člověk se v něm neztrácí

Tematická výstavba
Vypravěč
- Ich-forma (Mira – 1. a 2. část knihy, Hana 3. část knihy)
- Er-forma

Doba děje
- 40. léta 20. století, 50. léta a začátek 60. let
Hana Alena Mornštajnová

Místo děje
- Meziříčí
- Terezín, Osvětim

Postavy
Mira: Rodiče a dva sourozenci ji zemřeli na tyfus, ona přežila, protože za trest nedostala
zákusek, musí bydlet s tetou Hanou. Je svéhlavá, jde si za svým.
Hana: Starší sestra Rosy, jako jediná z rodiny přežila Holocaust. Prožila v něm ale peklo.
Mnoho lidí „kvůli ní“ přišlo o život (ačkoli za to skutečně ona nikdy nemohla). Je mlčenlivá,
vyhublá, nosí černé huňaté svetry a stále jí jen chleba. S lidmi se moc nestýká a někteří se jí
dokonce bojí, mají ji za podivnou ženskou.
Rosa: Mladší sestra Hany a matka Miry. Během holocaustu ji maminka ukryje ke známým,
díky čemuž přežije. Miluje svou sestru, je milá a hodná.

Děj knihy
První část nám vypráví devítiletá, svéhlavá dívka Mira. Zavede nás do svého dětství ve
Valašském Meziříčí, konkrétně do roku 1954, kdy ji tyfová epidemie náhle připraví o celou
rodinu. Ze dne na den se ocitne v péči své nemluvné, depresivní tety Hany. I když je Hana
ještě mladá, má zdravotní problémy a potíže komunikovat s lidmi. Život s ní není
jednoduchý. Mira má sice střechu nad hlavou a má co jíst, ale citů od tety Hany se nikdy
nedočkala.

V druhé části nás autorčino vyprávění vrátí v čase do meziválečného období a do doby druhé
světové války, tedy do období dospívání naivně zamilované Hany a její tiché, stále nemocné
sestry Rosy. Přibližuje nám nelehký život Židů, politickou situaci té doby a možnosti
emigrace. V okamžiku, kdy začnou platit protižidovské zákony, se změní celý jejich život.
Najednou musí chodit nakupovat jen v určité hodiny, nesmějí vlastnit obchod jako dosud,
navíc musí být potupně označeni žlutou hvězdou.

V třetí části se změní vypravěč, stává se jím sama Hana. Popisuje hrůzy koncentračního
tábora Terezín, kam byla transportována se svou rodinou. Jen mladší sestru Rosu matka
před transportem schovala ke známým. V Terezíně zůstala pouze Hana, zbytek rodiny
pokračoval dále do Osvětimi. Nikoho z nich už Hana nikdy neviděla. I přes nelidské
zacházení, prodělaný tyfus a ostatní strasti se Hana vrátila z koncentračního tábora domů.
Teprve v této části čtenář pochopí, co bylo příčinou jejího podivínského života.

Význam sdělení (hlavní myšlenka)

- Nikdy nesoudit člověka podle obalu.
- Kniha poukazuje na hrůzy koncentračního tábora.
- Zároveň se snaží hledat smysl v utrpení a neštěstí.
- Ukazuje příběh člověka, jenž se není schopen smířit se svou minulostí.

Společensko-historické pozadí
Hana Alena Mornštajnová

Politická situace
- Děj se odehrává z velké částí během 2. světové války

Literatura
- Radka Třeštíková – Bábovky (dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom
románu)
- Michal Viewegh – Báječná léta pod psa (Satirický román, který je rodinnou kronikou
zachycující období od roku 1962 do gorbačovské perestrojky. V autobiografickém
příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými
tlaky nastupující normalizace z Prahy do Sázavy. Zde Kvido dospívá v mladého muže a
díky své posedlosti psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i
ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních
rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou
příběhu), Účastníci zájezdu (výjezd cestovky, o jejich účastnících a jak se jejich osudy
proplétají)
- Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch (o matce s malou dcerou, která byla
odsunuta s ostatními brněnskými Němci do Vídně), Žítkovské bohyně
- Halina Pawlowská – Díky za každé nové ráno (Olga dospívá v normalizaci)

Autor
- * 1963, Valašské Meziříčí.
- Česká spisovatelka a překladatelka.
- Vystudovala angličtinu a češtinu na filozofické fakultě Ostravské univerzity.
- Většina jejich děl se odehrává ve 20. století, většinou se zde vyskytují ženské hrdinky
a sledujeme průnik více generací.

Další tvorba
- Slepá mapa (románová prvotina, kterou autorka psala od roku 2000 do roku 2011.
Vyšla v červnu roku 2013., 3 ženy, 3 generace – 1. sv. + v. 2. sv. v. + komunismus),
- Strašidýlko Stráša (pro děti),
- Listopád (Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil)

Inspirace dílem
- Od června 2019 uvádí Národní divadlo Brno její divadelní adaptaci.

Poznámky, vlastní postřehy, zajímavosti, odkazy

https://www.youtube.com/watch?v=Hye9nQXE4d0