Professional Documents
Culture Documents
Téma a motiv:
Dílo poukazuje na krutý a osamělý život jeptišky v klášteře, do nějž vstoupila nedobrovolně. Najevo
vychází i krutost mezi jednotlivými řeholnicemi a zahořklost, která v klášteře panuje. Nesetkáváme se
jen s krutostí, ale i milostnou nákloností, co se týče hlavní hrdinky a matky představené. Tématem je
kritika církve a náboženské morálky.
Kompoziční výstavba: Román je psán formou dopisů fiktivní hrdinky Zuzany, která píše markýzi de
Croismare a svěřuje se svým nelehkým osudem. Román má 4 části + dodatek, respektive závěr.
Závěr, kde je zobrazena Zuzanina smrt, sdělení markýzi de Croismare, že Zuzana zemřela na následky
útěku z kláštera. Vyprávění je chronologické.
Postavy:
Zuzana Simoninová – v 17.letech se dostává do kláštera, velice krásná, chytrá, talentovaná, zdravě
vzpurná, silná osobnost, ví co chce, velice hezky zpívá a hraje na hudební nástroje; rodiče se jí zřekli
matka představená De Mony – v klášteře Longchamp, snažila se jí pomáhat a Zuzana ji měla ráda
pozdější matka představená Kristýna – v klášteře Longchamp, neměly se se Zuzanou rády
sestra Uršula – soucítila se Zuzanou, nikdo o tom nesměl vědět, pomáhala doručit dopis
Pan Manouri – Zuzanin advokát, hodný, soucitný
matka představená klášteru v Arpajonu – Zuzanu milovala
otec Lamoine – jemu se Zuzana zpovídala ohledně něžností matky představené z kláštera v Apajonu
sestra Tereza – žárlila, milovala matku představenou tak, že když matka představená zemřela,
zemřela též
Markýz de Croismare – šlechtic, od něhož Zuzana žádala pomoc, měla u něho slíbenou práci jako
chůva
Typy promluv: Objevuje se přímá a nepřímá řeč. V řečech postav nalezneme monology a dialogy.
Denis Diderot (1713-1784) byl francouzský osvícenský filozof a literát je známý svým dílem, ale
význam této osobnosti spočívá především v jeho činnosti redaktorské. Chtěl se stát knězem, ale
nakonec šel studovat práva, což ho brzy omrzelo a stal se spisovatelem.
Přestože jeho práce byla obsáhlá a důkladná, byl Diderot velice chudý. Když měl dát své dceři na
věno, musel prodat svojí sbírku knih, ruská carevna Kateřina II. (se kterou si psal dopisy) ale jeho
sbírku odkoupila a poté požádala Diderota, aby jí dělal knihovníka s ročním platem, takže si mohl
knihy ponechat. V Petrohradu působil v letech 1773 – 1775.
Zemřel na střevní potíže v Paříži 31. července 1784. Jeho potomci poslali jeho obrovskou knihovnu
Kateřině II., která ji věnovala Ruské národní knihovně.
Dílo:
Jakub fatalista a jeho pán –nejznámější román, zabývající se filozofickými otázkami svobodné vůle;
zdramatizovaný Milanem Kunderou
Příběh sepsal Diderot podle skutečného příběhu jeptišky Margarity Delamarrové, který hýbal celou
Francií. Diderot a několik jeho přátel vymysleli lest na svého známého markýze de Croismare, posílali
mu smyšlené dopisy od této jeptišky. Na základě této hry poté sepsal Diderot tento román.
Osvícenství