VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2006 Zdeňka Tauchenová

 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Význam a vývoj směnných relací

(bakalářská práce)

Autor: Zdeňka Tauchenová

Vedoucí práce: Ing. Josef Taušer, Ph.D.

Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny
citace z pramenů.

V Praze dne 31.5.2006 …………………

podpis

2
Obsah
Úvod ......................................................................................................................................... 4

1 Směnné relace................................................................................................................ 6
1.1 Typy směnných relací a metodika jejich výpočtu.............................................. 7
1.2 Ceny a cenové indexy + metodika .................................................................... 11
1.3 Vývoz a dovoz zboží a služeb:........................................................................... 14
1.4 Míra otevřenosti:................................................................................................... 15
1.4.1 Indikátory ....................................................................................................... 15
1.5 Význam TT ............................................................................................................ 17
1.5.1 Ukazatel měnových krizí ............................................................................. 17
1.5.2 Vliv na disponibilní důchod: ........................................................................ 18
1.5.3 Vliv na platební bilanci:................................................................................ 19
1.5.4 Vyrovnání platební bilance ......................................................................... 20
1.5.5 Teorie absoprce............................................................................................ 21
1.5.6 Klasické teorie............................................................................................... 22
1.5.7 Protekcionismus ........................................................................................... 22
1.5.8 Konkurenceschopnost................................................................................. 23

2 Vývoj směných relací................................................................................................... 25

2.1 Analýza vývoje v ČR............................................................................................ 25

Závěr ...................................................................................................................................... 36

Literatura................................................................................................................................ 38

Rejstřík tabulek .................................................................................................................... 39

Rejstřík grafů ........................................................................................................................ 40

3
Úvod
Světové hospodářství je čím dál více závislé na mezinárodním obchodu a vztahy mezi státy
nebo skupinami států. Mezinárodní obchod nabývá na významu s rostoucí mobilitou zboží,
služeb, kapitálu, pracovní síly apod. Svůj význam sehrává i rostoucí role globalizace trhu.
Některé ekonomiky jsou na vzájemném obchodě přímo závislé. I pro Českou republiku,
jakožto malou otevřenou ekonomiku má zapojení se do mezinárodního obchodu veliký
význam.

Na začátku 90.let si česká ekonomika prošla značnými změnami jak politickými,

společenskými, tak i hospodářskými. Po otevření českého trhu ostatním subjektům se Česká
republika vystavila silnému konkurenčnímu tlaku, kterému se snažila odolat.

Pro mezinárodní obchod, který má vliv na celou řadu makroekonomických ukazatelů, je

určující kvalita výrobků, míra otevřenosti dané ekonomiky, či za jaké ceny dochází právě ke
směně zboží ve vzájemném obchodě. Ceny jsou velice citlivé. Výkyvy v ceně ropy nebo
změna měnového kurzu mohou právě prostřednictvím cen exportu a importu podstatně
narušit mezinárodní obchod. Ukazatel cenových relací je jedním z měřítek mezinárodního
obchodu. Zejména po začátku transformace a otevření ekonomiky začínají mít tyto ukazatele
větší vypovídací schopnost.

Ve své práci „Význam a vývoj směnných relací“ jsem se pokusila charakterizovat směnné
relace, přiblížit čtenáři, co vůbec směnné relace udávají, vysvětlit jejich význam a popsat
jejich dopad do reálné ekonomiky. Zároveň je velice zajímavé, jak různé statistiky na směnné
relace pohlížejí a jaké metodiky ke svým výpočtům používají. Právě z toho důvodu je velice
obtížné směnné relace správně interpretovat.
Neméně významná je i druhá, aplikační část, kde jsem se snažila vytvořit analýzu vývoje
směnných relací v české ekonomice. Zaměřila jsem se zejména na vývoj v letech 1997 –
2004.

Téma zahraničních směnných relací je velice rozsáhlé. Na směnné relace můžeme pohlížet
jako na pouhé číslo vyjadřující poměr cen v mezinárodním obchodě. Při bližším zkoumání
ale odhalíme, jak jsou směnné relace podstatné, jak udávají směr právě mezinárodnímu

4
obchodu a jak zdánlivě nesouvisející okolnosti mohou být za jedno příčinou změn směnných
relací nebo za druhé mohou být následkem výkyvu směnných relací.

5
1 Směnné relace
Směnné relace (TT) vyjadřují poměr (relaci) cen vyváženého zboží ku ceně dováženého
zboží. Jinými slovy, vyjadřuje vztah mezi indexem vývozních a indexem dovozních cen.
Často se místo označení směnné relace setkáváme s anglickým názvem „Terms of Trade“
(odtud tedy ustálená zkratka TT).
Směnnou relaci je možno přesně změřit pro každý samostatný druh zboží a to právě
poměrem vývozní ceny lomeno dovozní ceny.
Pex Pex = cena vyváženého zboží
TT =  Pim= cena dováženého zboží
Pim

Směnná relace vyjadřuje kolikrát je vývozní cena jednotky určitého zboží vyšší (nebo nižší)
než je cena dováženého zboží. Pro ekonomickou praxi je důležité znát vývoj a změny TT.
Právě změny mezi obdobími lze poměřit indexem vývozní ceny a indexem dovozní
ceny.Vzorec pro index směnné relace
IPex Pim1 Pex1
TT =  =  : 
IPim Pim0 Pex0
kde, Pim1 je cena dováženého zboží ve sledovaném období
Pim0 je cena dováženého zboží v základním období
Pex1 je cena vyváženého zboží ve sledovaném období
Pex0 je cena vyváženého zboží v základním období

Interpretace vzorce je následující. Pokud vypočtená hodnota přesáhne hodnotu 1 (popřípadě

100, pokud počítáme s výslednou hodnotou v procentech), ve sledovaném období ku období
základnímu, znamená to, že vývozní cena rostla rychleji než cena dovozní, jinými slovy
došlo ke zlepšení směnné relace.
Pokud nastane případ opačný, tudíž že index směnných relací se pohybuje pod hodnotou 1
(příp. pod hodnotou 100, počítáme-li v procentech), vychází nám, že ve sledovaném období
vzrostly vývozní ceny pomaleji než ceny dovozní a tím pádem se směnné relace zhoršily.1
Spíše se ale budeme zajímat o směnné relace, které neberou v úvahu jeden druh zboží, ale

1
V některých případech se můžeme setkat i s interpretací obráceného poměru ( Ipim/Ipex) ,pak výsledná
hodnota vyšší než jedna bude představovat zhoršení směnných relací.

6
zaměřují se na celou skupinu. Cena jednotky se proto nahradí průměrnou cenou agregátu
výrobků. Jedná se o metodiku tzv. souhrnného indexu směnných relací.2
Změny TT ovlivňují platební bilanci a vnější rovnováhu. Mají efekt i na reálný hrubý domácí
důchod. Proto národní účetnictví zahrnuje do svých výpočtů i ukazatel reálného hrubého
domácího důchodu, tzn. že k hodnotě HPD se přičítají nebo odečítají tzv. přínosy nebo ztráty
ze změn TT – trading gains/ trading losses. Navíc vývoj TT poukazuje na
konkurenceschopnost ekonomiky (viz.kapitola Význam TT).

1.1 Typy směnných relací a metodika jejich výpočtu

Směnné relace se dají vyjádřit v několika typech, mezi nejběžnější patří komoditní, reálné,
faktorové, důchodové, barterové, a teritoriální.3

• Komoditní směnné relace

Jsou směnné relace, které jsou nejčastěji používané. Někdy se také setkáme s označením
zbožové či reálné směnné relace, čisté barterové nebo časové komoditní směnné relace.
Komoditní směnné relace tedy vyjadřujeme vzorcem :

Pex Pex = cena vyváženého zboží

TT =  Pim= cena dováženého zboží
Pim

Zhodnocení výsledné situace je následující: pokud je celkový index vyšší než 1, poté je i
vyšší zvýhodnění dané země. Analogicky hodnota nižší než 1 ukazuje na znevýhodnění dané
země. Záleží tedy na cenovém vývoji země, ale především vypovídajícím faktorem je kupní
síla vývozu určité země. Směnné relace vyjadřují změnu kupní síly vývozu vyvolanou
vývojem cen v zahraničním obchodě dané země. Proto změna v TT má konkrétní důsledky
pro ekonomiku. Pokud v běžném období dojde ke zlepšení TT oproti období základnímu,
získá země část produktu na úkor země druhé (u první země se zvýší její disponibilní zdroje).
Proto se každá země snaží, aby se její směnné relace pokud možno zlepšovaly (což vede
k většímu množství dovozu při určitém množství vývozu). To se odráží i do růstu životní
úrovně. V mezinárodních statistikách se setkáme kromě TT vyjádřených jako poměr
2
Jirges, T.: Aktuální otázky mezinárodního obchodu : Směnné relace, skripta VŠE,2002, str. 10-11
3
Jirges, T.: Aktuální otázky mezinárodního obchodu : Směnné relace, skripta VŠE,2002, str. 12

7
vývozních a dovozních cen dané země, také s TT formulovaných jako poměr celé skupiny
zemí, nebo jako vývojem cen apod.

• Faktorové směnné relace

Jedná se o určitou modifikaci komoditních TT. Faktorové směnné relace jsou definovány
jako poměr cen vývozu a dovozu, který je vynásoben indexem vývoje produktivity
v exportující zemi:
Pex Pex = cena vyváženého zboží
TT =  * fex Pim = cena dováženého zboží
Pim fex = index vývoje produktivity
v exportních odvětví

Faktorové TT dokazují, že při zhoršení TT nemusí zákonitě docházet ke zhoršení životní

úrovně v důsledku úbytku disponibilních zdrojů. Snížení ceny totiž může být vyvoláno
zvýšenou produktivitou. Je obtížné zjistit informace i o výši indexu produktivity
v importující zemi, pokud tento údaj ale máme k dispozici, pak můžeme sestavit i tzv.
dvoufaktorové směnné relace. Prakticky tento faktor určuje směnný poměr mezi službou
výrobního faktoru za jednotku času v zemi vývozu a službou v zemi dovozu.

• Důchodové směnné relace

Pokud bychom vycházeli pouze ze základního vzorečku pro komoditní směnné relace a
budeme předpokládat, že dochází ke zlepšování TT v důsledku růstu vývozní ceny, mohli
bychom mít za to, že se bude snižovat poptávka po vývozu v dané zemi(a s klesajícími
vývozy souvisí i snižování domácí dovozní kapacity). Proto zavádíme tzv. důchodové
směnné relace, které berou v potaz i fyzický objem exportů (a tím pádem získáme
konkrétnější představu o kupní síle exportu).Tento typ ukazuje, o kolik vzroste kapacita země
jako důsledek změny cenových indexů vývozu, dovozu a fyzického vývozu. „Důchodové
směnné relace tedy vyjadřují absolutní hodnotový účinek (absolutní hypotetická hodnota)
komoditních směnných relací na velikost použitelného reálného národního produktu
(hrubého produktu) příslušné země“. 4

4
Citace z Jirges, T.: Aktuální otázky mezinárodního obchodu : Směnné relace, skripta VŠE,2002, str. 19

8
 Pex Pex = cena vyváženého zboží
TT =  * Qex Pim = cena dováženého zboží
Pim Qex = index fyzického objemu vývozu

• Hrubé barterové směnné relace

Pod označením hrubé barterové směnné relace máme na mysli poměr fyzického množství
dovozu jednoho zboží ku fyzickému množství vývozu druhého zboží.
Qim Qim = fyzický objem dovozu
TT =  Qex= fyzický objem vývozu
Qex

Využívají se v situacích, kdy dochází ke směně zboží za zboží. Čím je hodnota těchto relací
vyšší, tím je pro danou zemi výhodnější (obdrží více komodity). Modelujme si tento stav na
příkladu: země A vyváží plyn a dováží obilí. Pokud dojde na trhu ke zvýšení ceny plynu, tak
za nezměněných podmínek (stejném množství vývozu a dovozu), bude země A dovážet za
stálý vývoz více obilí.
Hrubé směnné relace odrážejí spíše změny v platební bilanci nebo kapitálové pohyby než
cenové pohyby.

• Teritoriální směnné relace

Tento představitel je sestaven jako poměr vývozních a dovozních směnných relací ve vztahu
k vybranému území. Je třeba zvolit tzv.základní trh pro srovnávání (většinou vybíráme
nejvýznamnější trh dané země).

Hlavní účel, ke kterému nám dané výpočty těchto různých typů směnných relací slouží, je
ten, že musíme správně posoudit výsledek, uvědomit si, co udává a co na něj mohlo mít vliv.
Nejčastější odůvodnění těchto výkyvu spatřujeme ve změně ceny ropy, změně nominálního
kurzu, kvalitě zboží, služeb pracovníků, atd. Také je velice podstatné vědět, co směnné relace
ovlivňují. Směné relace mají dopad především na obchodní bilanci (a tím pádem i na domácí
produkt). Vychází totiž z definice hrubého produktu (Y), který je složen z celkové spotřeby
domácností (C), z celkové spotřeby vlády (G), celkových investic (I) a konečně také
z tzv.čistého vývozu (NX) (celkový export EX sníženo celkový import IM).
Y = C + G + I + NX

9
Právě čistý vývoz odpovídá pojmu výkonnová bilance. Saldo obchodní bilance provazuje
hrubý domácí produkt a celkové domácí výdaje(cdv). Platí :
cds = C + I + G
Hodnotu reálného důchodu získáme jako součet právě celkové domácí spotřeby a reálného
exportu snížené o reálný import.
y = cds + im - ex
Jedná se o reálné veličiny, které jsme získali tak, že dané ukazatele (EX,IM,Y) jsme vydělili
cenovým deflátorem hrubého domácího produktu (který představuje míru inflace) a dále
indexy exportních a importních cen. Vychází tedy z předpokladu, že nominální import je
roven součinu reálného importu (im) a cenového indexu importu (Pim).
Budeme-li v ekonomice předpokládat vyrovnaný stav obchodní bilance, tedy že čistý vývoz
je nulový, můžeme se opřít o rovnici, kde se nominální vývoz rovná nominálnímu dovozu.

X=M
ex . Pex = im . Pim

Ze vzorce vyplývá, pokud budou např. importní ceny převyšovat ceny exportní, tak při
zachování stavu vyrovnané bilance bude reálný export převyšovat reálný import (reálně
méně importuji). Zatímco export v hodnotovém vyjádření bude klesat. Tento příklad popisuje
situaci, kdy směnné relace nabývají hodnoty nižší než jedna a celková domácí spotřeba je
vyšší než reálný důchod.
Ilustrujme si tuto teoretickou část o směnných relacích na příkladě.
V roce X se ceny dovozu zvýšily o 12 %, zatímco ceny vývozu jen o 5 %.

Pex 112
TT =  =  = 1,06
Pim 105

Komoditní směnné relace podle vzorce vyšly 1,06, nebo-li 106 %. To znamená,že vnitřní
kupní síla je vyšší než vnější kupní síla. Pokud budeme předpokládat, že výkonová bilance je
vyrovnaná, potom zákonitě zvýšená dynamika exportu vyvolá snížení reálného exportu.
Nastane ale situace, že se v roce X+1 zvýší cena ropy. To má za následek zvýšení cen
v mezinárodním obchodě. Uvažujme, že tedy v roce X+1 se ceny exportu zvýšily o 3 % a
ceny dováženého zboží a služeb o 10 %. V tomto novém případě dojde ke snížení směnných

10
relací a to dokonce na úroveň 93 %. Právě zhoršení směnných relací se promítne i do snížení
disponibilního důchodu. Dojde k poklesu spotřeby i úspor. Vzhledem k tomu, že výkyv
v cenách dovozu a vývozu byl zapříčiněn převážně nárůstem ceny ropy, nemusejí lidé
pokládat snížení směnných relací za permanentní a proto ještě nemusí spatřovat důvod, aby
omezovali svoji spotřebu.
Dále uvažujme, že následujícím roce X+2 dojde ke značnému zhodnocení české koruny.
Dejme tomu, že v roce X+1 se kurz české koruny pohyboval v průměru na 30 CZK/€. Dojde
tedy ke zhodnocení měny o 20 %. V tom případě se kurz české koruny sníží o 6 Kč na 24
CZK/€. Apreciace zapříčiní, že české zboží se stává na zahraničních trzích dražší a tím i
méně konkurenceschopné. Zhodnocování měny je tedy pro české exportéry nemotivující.
Ceny exportu se zvyšují.

1.2 Ceny a cenové indexy + metodika5

Otázka cen v mezinárodním obchodu je významná z řady důvodů. Ať již pro analýzu pomocí
cenových indexů, přepočetu HDP do stálých cen, ale i pro zjištění dopadu na efektivnost
zahraničního obchodu. Velice podstatně působí na ceny nejen ropa a jiné strategické a
nepostradatelné suroviny,ale také kurz CZK k euru nebo k americkému dolaru.

Ceny v mezinárodním obchodě se uvádějí pomocí tzv. cenových reprezentantů, které jsou
zjišťovány měsíčně u vybraných ekonomických subjektů. Jedná se o ceny smluvní mezi
domácím právním subjektem a zahraničním dovozcem či vývozcem podle (pokud možno)
stejných platebních podmínek. Přepočet na národní cenu se provádí pomocí průměrného
měnového kurzu České národní banky (ČNB).To znamená že v cenovém indexu je kromě
cenového vývoje zahrnut i vliv změn kurzů. Změna (růstu nebo pokles) vývozních či
dovozních cen udává tedy o kolik procent se zvýšila nebo snížila průměrná cenová hladina
vývozu či dovozu s porovnáním se stavem v předchozím roce. Pro potřeby národních účtů a
Eurostatu se cenové indexy člení podle Standardní klasifikace produktu. Platí, že TT
uvedené ve statistice mezinárodního obchodu se týkají pouze zboží (materiálu,případně jejich
zušlechtění,..), ale TT vypočtené z deflátorů vývozu a dovozu se vztahují jak ke zboží tak ke
službám.

5
ČSÚ, Statistická ročenka 2003,Scientia, str. 327-329

11
V porovnávání musíme brát v potaz, že údaje o TT ve statistikách zahraničního obchodu jsou
vázány ke stálým cenám z roku 1999, zatímco v národních statistikách se vychází z běžných
vah. To znamená, že data převzatá z národní statistiky se budou lišit od dat použitých ze
nezahraničních účtů, neboť neexistuje společná harmonizovaná statistika cen zahraničního
obchodu.6
Údaje o směnných relací publikuje v české republice Český Statistický úřad (ČSÚ). Tyto
relace se opírají o výpočty z deflátorů vývozu a dovozu. Po vstupu ČR do EU se podstatně
změnil způsob udávání dat pro statistiku mezinárodního obchodu. Tato statistika vzniká
spojením dvou výsledků z Intrastatu a Extrastatu. Intrastat udává informace o obchodu se
státy evropské unie od obchodních společností, které vyvážejí a dovážejí zboží. Extrastat
mapuje oblast obchodu se třetími zeměmi, kde je nadále praktikováno běžné celní řízení.
Od roku 1999 praktikuje ČSÚ (na podnět Eurostatu) teritoriální strukturu podle tzv.
Geonomenklatury, která se odlišuje od teritoriální struktury používané do roku 1998. Změny
se projevily hlavně v přeřazení některých zemí do jiných celků.7 V roce 2000 byla
uskutečněna změna v metodice statistiky mezinárodního obchodu. Po dohodě s Eurostatem
se již do národní statistiky nezařazují některé hodnoty.

Do statistiky nejsou zahrnovány hodnoty 8

lodí a letadel importovaných k aktivnímu (nebo exportovaných k pasivnímu)
zušlechtění a opět vyvezených (dovezených) (do statistiky se zahrnuje jen hodnota
práce,spotřebovaný materiál a energie).

Vrácené zboží (v nezměněném stavu do tří let po exportu) a také exportované zboží u
něhož se předpokládá zpětný dovoz

Měnového zlata (jako dovozního, tak vývozního).

Směnné relace dále zveřejňuje mezinárodní organizace ECFIN (Economic and Financial
Affairs), o svých členských státech pak TT vydává OECD či EU. Vzhledem k četným
metodickým rozdílům nejsou zatím čísla české statistiky čísly statistiky evropské unie
srovnatelná.

6
Makroekonomická výkonnost a stabilita,směnné relace zboží a služeb,metodologie,dostupné
z www.vsem.cz/data/docs/gf_bulletin2.pdf, 13.3.2005
7
Kypr a Turecko byly řazeny do roku 1998 do Asie, podle Geonomenklatury jsou zařazovány do Evropy
8
Statistická ročenka ČR 2003, Scientia, 2003, str.270

12
Je velice komplikované měřit a tlumočit směnné relace. Neexistuje totiž způsob, jak očistit
ceny o změnu kvality, technický pokrok,… Další úskalí představuje i zvolení vhodného
základního období. Ceny ropy a jiných nerostných surovin (převážně z rozvojových zemí) se
mění odlišněji než ceny zboží zpracovatelského průmyslu (většinou z rozvojových zemí).
Pokud se budeme ohlížet na blahobyt země,tak nepůjde příliš o to, jakou tendenci vykazují
komoditní směnné relace, ale o to, jaké změny vykazují relace výrobních faktorů, které
zvažují náročnost ceny komodity výrobními faktory (nejčastěji je tato náročnost vyjádřena
hodinami práce na získání výrobku z dovozu). Z toho vychází, že pokud klesá cena výrobku,
který vyrábím a zároveň klesá i výše nákladů spojených s jeho výrobou, potom nutně nemusí
klesat blahobyt.9

Vývoj cen na světovém trhu a vývoj cen uvnitř ekonomiky se vzájemně ovlivňují. Např.
ropný šok vede ke zrychlení inflace, která se zákonitě projeví pohybem spotřebitelských cen.
Naopak snižování cen některých základních komodit může způsobit zpomalení růstu cen jak
výrobců, tak potažmo i cen spotřebitelských. Ceny v mezinárodním obchodě jsou dnes a
denně ovlivňovány pohybem cen na světových trzích. Prvotně se jedná o ceny ropy, ale
široké dopady na celosvětové ceny mají i pohyby cen na trhu s kávou, cukrem, kůží, vlnou
apod. Cena zboží by měla vyjadřovat jeho hodnotu. Právě hodnota zboží je určována jeho
kvalitou, která se velice podstatně liší nejen u druhů zboží, ale i zemí, které zboží produkují.
Potíž je v tom, že vyvážené zboží bývá směňováno za ceny nižší než jsou ceny světové a to i
za předpokladu, že zboží odpovídá vysoké kvalitě a tím pádem by mělo být směňováno za
ceny poměrně vyšší.
Pokud cena vývozu s rostoucím obchodem stoupá (nebo cena dovozu klesá) a zároveň se
nezmění záliba a výrobní prostředky, potom můžeme tvrdit, že obchod přináší zemí
jednoznačně zisk. Pokud ale změnu ve směnných relací doprovází např. změna v zálibách ve
prospěch dovozu, dochází k růstu poptávky po dovozech a dopad do ekonomiky už není tak
jasný. Se změnou zálib se začíná měnit i mapa indiferentních křivek spotřeby, stejně tak jako
i mapa indiferentních křivek obchodu. Dopad změn ve vybavení faktory na obchod se
zkoumá tak, že se zaměříme na to, jak by se změnil obchod při původních směnných
relacích. Růst poptávky povede při starých směnných relacích ke silnějšímu přání
obchodovat. To bude mít vliv na nabídku (předpokládáme, že křivka nabídky je absolutně
pružná) v mezinárodním obchodě a posune křivku tak, že dojde k rozvoji obchodu a zhoršení

9
Šťastný, D.: Mezinárodní obchod:teorie a politika, VŠE, 2004, str. 85-94

13
směnných relací. Změny ve vybavenosti faktory mohou být zaměřeny i proexportně a tato
změna může být vyvolána snižováním nákladů u starého zboží nebo při zavádění zboží
nového.

1.3 Vývoz a dovoz zboží a služeb

Vývoz a dovoz zboží a služeb udává směnnost dané ekonomiky. Saldo obchodu se zbožím
udává obchodní bilance, zatímco saldo služeb se součástí běžného účtu platební bilance.
Zároveň součástí dovozu je i spotřeba tuzemských občanů v cizině a vývoz zahrnuje i
spotřebu cizinců v dané zemi. Vývoz je jedním z ukazatelů konkurenceschopnosti
ekonomiky. Dovoz na druhou stranu reflektuje domácí poptávku po zahraničním zboží.
Vývoz zboží je oceňován systémem franco hranice. To znamená, že celková hodnota vývozu
zahrnuje jak cenu základní, tak i související náklady (dopravné, daně ..) až na hranice státu.10
Vývoz služeb v sobě zahrnuje služby, které poskytují tuzemci nerezidentům.
Dovoz zboží se oceňuje (včetně dopravného a pojištění) na hranice dovážené země (zpravidla
se používá dodací parita CIF a FOB11). Dovoz služeb je logicky představován službami
nerezidentů, které jsou poskytnuty turistům. Tato celková hodnota vývozu a dovozu zboží již
nekryje bankovní poplatky a náhrady spojené s vývozem či dovozem zboží. Národní
statistiky salda obchodu se mohou mírně lišit od mezinárodních statistik, neboť statistické
orgány používají jiná výběrová schémata.V posledních pěti letech roste v zemích EU jak
vývoz tak dovoz zboží a služeb. K tomuto výsledku hlavně svoji dynamičností pozitivně
přispívají nové země EU.
Zahraniční obchod funguje na několika principech. Aktivní výkonová bilance tedy navyšuje
národní důchod a naopak záporná výkonová bilance důchod snižuje. Národní důchod
ovlivňuje výši dovozu, neboť s rostoucím národním důchodem roste i dovoz. Právě
zprostředkovaně přes národní důchod export vyvolá import (stejně tak jako investice-
zprostředkovaně přes národní důchod vyvolávají dovoz).
Proexportně orientované ekonomiky, jako např. některé země poválečné Evropy nebo
Japonsko, začaly svůj proces obnovy technickým pokrokem. Tím se jim podařilo snížit
vývozní ceny a tato konkurenční výhoda jim zajistila větší odbyt zboží do zahraničí. U

10
Pokud obchod probíhá v rámci EU, pak exportér zahrnuje do ceny i HDP
11
CIF – Cost Insurance Fraight,cena před zaplacením daní
FOB (free on board - hodnota zboží na hranici vyvážející země

14
výrobků, které byly poznamenány technickým pokrokem rostla velice rychle i poptávka (s
růstem důchodu). Tento jev je zásadní rozdíl mezi prvovýrobky vytvořenými v rozvojových
zemích, kde poptávka po nich tak prudce neroste. Ekonomika by ale měla mít k dispozici i
ostatní prostředky, pomocí nichž je možné uskutečnit rozmach. Pomocí technického pokroku
nebo investic získá daná ekonomika větší růst produktivity, která se odráží ve snížení cen a
zvýšení vývozu.

1.4 Míra otevřenosti

Česká republika má poměrně malý vnitřní trh, který bohužel není vybaven celou paletou
surovin. Pro česko ekonomiku platí, že se jedná o malou, ale dosti otevřenou ekonomiku,
tedy že intenzivně využívá zahraniční obchod. Po druhé světové válce se míra otevřenosti
zvyšovala, ale na druhou stranu je nutno dodat, že zdaleka nedosahovala úrovně míry
otevřenosti podobně malých a taktéž průmyslově vyspělých ekonomik. Změna v tempu růstu
otevřenosti nastala až s transformací české ekonomiky v ekonomiku tržní. Právě
transformace s sebou přinesla vytvoření předpokladů pro tržní chování subjektů s cílem
propojení domácího trhu se zahraničním, vliv zahraničního obchodu nabral na síle a začal
významně ovlivňovat strukturu české ekonomiky. Evidentní změny jak v komoditní, tak
v teritoriální struktuře byly zapříčiněny jak investicemi do technologií, přílivem přímých
zahraničních investic, posílením postavení domácích kapitálu a mnoha dalšími faktory.

1.4.1 Indikátory

Pro zjištění míry otevřenosti ekonomiky se v praxi využívají následující indikátory:

- Teritoriální struktura
- Komoditní struktura
- Transformační výkon ekonomiky
- Kilogramové importní a exportní ceny
- Reálné směnné relace.

Teritoriální struktura se opírá o geografické rozdělení světa na tzv. vyspělé tržní ekonomiky,
rozvojové země, evropské tranzitivní ekonomik, ostatní státy s tranzitivní ekonomikou a

15
zbylé nespecifikované země.12 Tento faktor sleduje, z jaké skupiny zemí dochází k exportu a
importu do jiné skupiny zemí. Je zřejmé, že teritoriální struktura zaznamenala podstatnou
změnu po transformaci. Jak vývoz tak dovoz ČR se přeorientoval na západní rozvinuté země.
ČR tedy částečně opustila trhy Východního bloku, trhu, který byl již nasycen.

Komoditní struktura si klade předpoklad, rozdělit zboží od prvovýrobků až po finální

produkty do 10 základních skupin. ČR před transformací vyvážela zboží ze skupiny č.7
(stroje a dopravní prostředky) a zboží ze skupiny č.6 (průmyslové polotovary). V současné
době nabývá hlavně na významu právě 7. skupina a do popředí se dostává i skupina osmá –
ostatní průmyslové výrobky. Ale docházíme i k závěru, že český vývoz zahrnuje i podstatně
nízký stupeň přidané hodnoty, pokud jej srovnáváme s ekonomikami se stejným stupněm
industrializace. V českém vývozu převažuje zboží materiálové náročné,ale ze stránky
výzkumu nenáročné.

Transformační výkon ekonomiky udává informace o poměru objemu vývozu průmyslových

výrobků na obyvatele a dovozu surovin a materiálu na obyvatele. Pro ilustraci vývoje české
ekonomiky: Transformační výkon ČR z roku 1990 dosahoval $790 /obyv., zatímco v roce
2000 již dosáhl $2021/obyv. Na jedné straně zaznamenáváme velice dynamický růst, na
druhé straně musíme brát v úvahu fakt, že si tento růstu udržel tempo s růstem evropské unie.
Např. transformační výkon v Belgii v roce 1990 dosahoval $2500 a do roku 2000 se vyšplhal
na $12 690.13

Kilogramové exportní ceny vyjadřují vztah zahraniční ceny dovezeného (vyvezeného)

výrobku v USD ku hmotnosti dovezeného (vyvezeného) výrobku v kg. V žebříčku
sestavovaného podle kilogramových cen si nejlépe stojí Irsko a Švédsko. Česká republika
zaujímá spíše nižší příčky.14

Teritoriální struktura vypovídá spíše o ekonomické nutnosti země, tedy kam exportovat a
odkud importovat. Komoditní struktura má větší vypovídací schopnost, neboť se orientuje na
vývoz a dovoz všech výrobků. Transformační výkon ekonomiky je více méně zaměřen velice

12
ČSÚ, Statistická ročenka 2003,Scientia, str. 327
13
Plchová, B.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky, VŠE,2003,str. 23
14
Benáček, V.:Růst zkreslení HDP v prostředí transformace, CECES, UK, dostupné z
http://ceses.cuni.cz/downloads/working_papers/wp0504_benacek.pdf 20.4.2006 + Databáze zahraničního
obchodu, ČSÚ, 2005, dostupné z www.czso.cz 10.2.2006

16
úzce, věnuje se především průmyslovým výrobkům. Reálné směnné relace podávají ze
jmenovaných indikátorů podstatně komplexní obraz o otevřenosti ekonomiky.

1.5 Význam TT

Jak již bylo řečeno, je velice důležité správně vyložit význam směnných relací. Určit, jaký
mají vliv a na jaké sektory působí. Směnné relace se staly jak ukazatelem měnových krizí,
tak jejich změna má dopad na disponibilní důchod a platební bilanci. Mimo jiné hrají směnné
relace podstatnou roli v různých teoretických modelech a ekonomické směry na směnné
relace pohlíží různorodě. Každopádně ale platí, že ukazatel směnných relací je jedním
z důležitých indikátorů pro vyjádření konkurenceschopnosti ekonomiky.

1.5.1 Ukazatel měnových krizí

Na vývoji ekonomiky se značně podepisují měnové a finanční krize. Ukazatele měnových

krizí můžeme vyčlenit na tradiční a na moderní. Mezi tradiční indikátory patří např.
ukazatele z oblasti platební bilance a zahraničního zadlužení, které by neměly překročit
určitou stanovenou hodnotu. Moderní indikátory jsou založeny na vývoji indikátorů u
historických případů. Nejvýznamnější z modelů určování signálů měnových krizí je model
Kaminsky, Lizondo, Reinhard (K-L-R).15 Podmínku vyšší pravděpodobnosti výskytu
měnové krize splňuje nepříznivá hodnota osmi ukazatelů. Závisí na reálném měnovém kurzu,
míněno odchylka od rovnovážného trendu. Dále na poměru peněžní zásoby (M2)
k devizovým rezervám, což má za následek zhoršení salda běžného účtu platební bilance.
Proto nás bude zajímat i míra růstu devizových rezerv. Stejně tak i převis nabídky M1 (tedy
odchylka od rovnovážného trendu). Pokles tempa růstu reálného exportu může být způsoben
ztrátou konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Výše reálného exportu je úzce spojená
s výše uvedeným reálným kurzem (apreciace podle relativní verze parity kupní síly vede ke
znevýhodnění exportérů na světových trzích).

Nezapomenout bychom neměli na vliv reálné úrokové míry a poměru domácích úvěrů
k HDP, který by se před měnovou krizí měl zvyšovat. Význačným ukazatelem měnových
krizí může být i zhoršování směnných relací. Rychlejší růst zahraničních cen importu než
zahraničních cen exportu jsou projevem ztráty konkurenceschopnosti domácích exportérů.

15
Hellísek, M.: Měnové krize: Empirie a teorie, VŠE, 2004, str.125

17
„Výsledkem tohoto procesu je pak systematický tlak na deficit běžného účtu, který je nutný
dlouhodobě pokrýt neustále rostoucím objemem vývozu. Střednědobě však dochází k nárůstu
zahraniční zadluženosti země, která pak může vyvrcholit krizí devizové likvidity země.“ 16
Bohužel tyto indikátory často vyvolají planý poplach. Zejména pokles směnných relací bývá
přímo zdroj pro obavy před měnovou krizí.

1.5.2 Vliv na disponibilní důchod:

Pokud budeme uvažovat, že se pohybujeme v otevřené ekonomice, potom disponibilní

důchod (YD) nebude stejný jako vyrobený produkt (YP). Tato odlišnost je dána tím, že
ekonomika může ztratit (získat) část důchodu právě důsledkem změny směnných relací.

YD = YP + TT

Směnné relace mají vliv i na spotřebu v souladu s keynesovským přístupem ke spotřební

funkci. Tato teorie předpokládá, že mezní sklon ke spotřebě je menší než 1 a s růstem
důchodu je klesající. Pokud se směnné relace zhorší, dojde i k poklesu disponibilního
důchodu. Zároveň se tedy sníží i spotřeba. Úspory (které jsou charakterizovány jako rozdíl
spotřeby a disponibilního důchodu) musejí také zákonitě klesat a tím pádem dojde
ke zhoršení salda běžného účtu.

Záleží ale na faktu, zda se jedná o snížení směnných relací přechodné (tranzitorní) nebo
trvalé (permanentní). Pokud je pokles směnných relací pokládán za přechodný, potom
subjekty nevidí důvod pro okamžité snižování spotřeby, protože ani jejich permanentní
důchod se nezmění. Ale úspory klesají a stejně tak se chová i saldo běžného účtu. Pokud ale
subjekty pokládají snížení směnných relací za trvalé, potom pokles disponibilního důchodu
doprovází i pokles permanentního důchodu, tudíž spotřeba klesá a dostává se na úroveň, při
které dojde k obnově rovnováhy běžného účtu.17

Směnné relace jsou důležitým makroekonomickým ukazatelem. Blahobyt země není

poměřován jen výší hrubého domácího produktu. Je dán i cenou, která vytváří podstatnou
část, tu která vytváří mezinárodní obchod. Vývoz a dovoz se podílí na objemu agregátní

16
Citace z Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice ,str.203
17
Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice ,str.202-205

18
poptávky a nabídky značnou částí (více než 30 %). Právě jejich cenové změny jsou určovány
směnnými relacemi. Výdaje na konečnou spotřebu (které se na tvorbě HDP podílí méně než
30 %) cenově vystihuje míra inflace (přesněji řečeno změna spotřebitelských cen). Investice,
změna stavu zásob a výdaje na veřejnou spotřebu si mezi sebe rozdělují zbylých 40 %. U
těchto ukazatelů bereme v úvahu různé cenové indexy. Pokud tedy v dané ekonomice je
poměrně silný sektor zahraničního obchodu, v tom případě je příhodné při přibližování
hodnot HDP uvažovat nejen vliv inflace, ale i působení cenových změn, tedy směnných
relací. Nutno ale podotknout, že pokud se vývoj exportních a importních cen značně liší, pak
se odlišuje i deflátor HDP od míry inflace. Pokud tedy dojde k situaci, že směnné relace
prudce poklesnou, potom předpokládáme, že deflátor HDP je pod mírou inflace a při
výrazném nárůstu směnných relací se deflátor HDP nachází nad mírou inflace. Tuto zásadu
ale zkresluje protichůdný vliv cen investic a veřejné spotřeby. Změny směnných relací se
odrážejí v národohospodářských výsledcích.
Např. V roce 1994 se směnné relace u zboží zvýšily o 5,6 % a deflátor HDP ve výši 13,4 %
výrazně převyšoval míru inflace, která činila 10,0 %.
V roce 1998 zvýšení cen vývozu znamenalo přínos 40,8 mld. Kč a snížení cen dovozu
přispělo dalšími 15,6 mld. Kč, takže zlepšení směnných relací v celku zvýšilo
národohospodářské zdroje o 56,4 mld. Kč, tj. o 3,4 % HDP. Naopak zhoršení směnných
relací v 1.pololetí 2000 snížilo národohospodářské zdroje o 28,4mld.Kč, tj. o 3,2 % HDP,
neboť zvýšení cen vývozu přineslo dodatečné zdroje jen ve výši 13,8 mld. Kč, zatímco
zvýšení cen dovozu pohltilo 42,3 mld.Kč.18

1.5.3 Vliv na platební bilanci:

Běžný účet platební bilance obsahuje všechny ekonomické transakce, které nastávají mezi
rezidenty a nerezidenty. Jde o operace ve zboží a službách, důchodech a běžných transferech.
Pokud má ekonomika záporné saldo běžného účtu (BÚ), potřebuje zahraniční zdroje k
financování běžných transakcí a naopak. Nebo bývá deficit financován z devizových rezerv.
BÚ vyjadřuje vnější nerovnováhu země. Platí, že saldo BÚ se rovná rozdílu mezinárodními
úsporami a investicemi. Tzn., že převis investic na úsporami se promítne do deficitu běžného
účtu.
BÚ = S - I

18
Vintrová R., Zahraniční obchod: Co stojí zhoršování směnných relací, Ekonom 42/2000,str.25

19
Pokud dochází k deficitu BÚ, potom dlouhodobým řešením může být snížení domácí
poptávky nebo zvýšení míry domácích úspor.

Graf 1Vývoj obchodní bilance 1997-2004

Vývoj obchodní bilance v letech 1997 - 2004

1800000
1600000
1400000
1200000
Saldo obchodní
1000000 bilance
Hodnoty v mil. Kč 800000 Hodnota exportu
600000
400000 Hodnota importu
200000
0
-200000
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Vývoj v letech

Zdroj : ČNB, Platební bilance v letech 1997 – 2004, 2004

Směnné relace jsou závislé i na převodech kapitálu. Pokud je platební bilance vyrovnávána
cenovým mechanismem, potom se směnné relace vyvíjejí v neprospěch ekonomiky, která
kapitál poskytla a na druhou stranu vedou k užitku co se směnných relací týče v zemi, která
si kapitál vypůjčila. Země, která půjčila kapitál se snaží prodat více zboží v zahraničí a tím
dosáhnout přebytku ve vývozu. Takového stavu dosáhne buď zavedením deflace nebo se
pomocí poklesu kurzu bude snažit o snížení cen.

1.5.4 Vyrovnání platební bilance

Směnných relací se využívá při tzv. kurzovém mechanismu vyrovnání platební bilance.
Princip je založen na změně relativních cen vývozu a dovozu, které byly vyvolány změnou
měnového kurzu. Změna měnového kurzu totiž byla zapříčiněna nenulovým saldem běžného
účtu. Při deficitu běžného účtu je vyvíjen tlak na znehodnocení kurzu měny, tím pádem se

20
vývozní ceny relativně snižují a dovozní ceny relativně stoupají. Tato situace má za následek
zhoršení směnných relací. Na druhou stranu ale by domácí podnikatelské subjekty měly
zaznamenat zvýšenou konkurenceschopnost. Tím pádem by vývozci získali větší výhodu ve
vstupu na zahraniční trhy a také by mohli lépe bojovat s konkurencí. V takovémto případě by
se běžný účet platební bilance začal opět zlepšovat a došlo by k opětovnému vyrovnání salda
běžného účtu. Pro použití směnných relací při vyrovnání platební bilance se používá taková
jejich formulace, kde je zřetelně vidět vliv měnového kurzu.

Pex Pex = cena vyváženého zboží

TT =  Pim = cena dováženého zboží v zahraniční měně
ED/F Pim ED/F = nominální měnový kurz

Jako předpoklady tohoto modelu vyrovnání musíme uvést, že počítáme s dokonale pružnou
domácí nabídkou, tzn. že domácí nabídka vývozního zboží je schopná při dané ceně
uspokojit zahraniční poptávku.
Jako obecné pravidlo je zakotven názor klasiků na vztah mezi směnnými relacemi a
pohybem kurzu. Zastánci klasické teorie tedy tvrdí, že pokles kurzu má negativní vliv na
směnné relace a že se zvýšením kurzu se i směnné relace zlepšují. Své tvrzení odůvodňují
tak, že země se specializuje ve vývozu nikoliv v dovozu. Toto pravidlo je platné zejména pro
rozvinuté ekonomiky.
Na druhé straně existuje názor ultraklasiků, kteří tvrdí, že směnné relace se změnou kurzu
nejspíš nezmění, neboť země obchoduje za světové ceny, na které nemá vliv. To znamená, že
s poklesem kurzu dojde ke zvýšení cen jak vývozu, tak dovozu.

1.5.5 Teorie absoprce

Teorie absorpce je spojena s kritikou kurzového vyrovnávacího mechanismu deficitu

výkonové bilance. Domácí absorpce je dána vztahem
C+ I +G
Jedná se tedy o celkovou domácí spotřebu. Pokud po devalvaci domácí absorpce sama
neklesne, může se výkonová bilance zlepšit, ale jen za podmínky, že vzroste reálný produkt.
Tento reálný kurz je doprovázen zhoršením směnných relací. Snížení směnných relací je
většinou zapříčiněno tím, že po devalvaci klesají exportní ceny. Většina zemí se specializuje

21
na vývoz a proto se určitým podílem účastní na světovém trhu. Pokud uvažujeme o zvýšení
vývozu, je tento stav možný jen za současného snížení vývozních cen. „Devalvace může být
účinná pouze u ekonomik, které se pohybují pod úrovní svého potenciálního výstupu a mají
prostor pro zvýšení temp reálného růstu.“19 Devalvace může tedy zlepšit výkonovou bilanci.
Zvýšení reálného produktu s sebou přináší zvýšení domácího důchodu a tím pádem i nárůst
domácí absorpce. To tedy znamená, že to, co je vyprodukováno navíc v důsledku působící
devalvace je také hned subjekty absorbováno.

1.5.6 Klasické teorie

David Ricardo položil základy teorie komparativních výhod. Určil, které komodity je vhodné
vyvážet a které dovážet podle zákona komparativních nákladů. Tuto teorii rozšířil John Start
Mill, který se zabýval tím, jaké ceny mají vládnout mezinárodním obchodem. Mill se snažil
najít takovou výši ceny, při které se všechno nabízené zboží smění za zboží, které chce
nabídnout druhá země. Mill vytvořil teorii reciproční poptávky, která říká, že právě vzájemná
poptávka je nejdůležitější indikátor pro výši směnného poměru. Tato poptávka se odráží od
velikosti ekonomiky a také od míry vyspělosti dané země. Mill zformoval, že „na vzájemném
obchodu vydělává více ta země, jejíž národní směnný poměr je od mezinárodního směnného
poměru relativně více vzdálen“20Zároveň platí, že podle Millovy teorie u větší ekonomiky
předpokládáme i větší reciproční poptávku po importech .

1.5.7 Protekcionismus

Obchod byl základem v růstu pro otevřené ekonomiky v 19.století, zejména pro ekonomiky,
které si prošly průmyslovou revolucí. Růst stimulovaný vývozem je charakteristický i pro
poválečnou Evropu a Japonsko. Bohužel ekonomiky málo rozvinuté nečekají veliký růst,
který by plynul právě z obchodu (s výjimkou států, které produkují ropu a jiné strategické
suroviny). Právě směnné relace se obracejí proti rozvojovým zemím. Na zhoršování
směnných relací se odvolávají představitelé protekcionistických teorií, neboť pokles
směnných relací s sebou nese neprospěch rozvojovým zemím. Tato teorie tvrdí, že svobodný
obchod je nevhodný provádět v rozvojových zemích a poukazuje právě na vývoj směnných

19
Mandel, M., Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice,Management press, Praha 2003,
str.57
20
Kalínská, E., Petříček, V. a kol.: Mezinárodní obchod I, VŠE, 2003,str. 25

22
relací. Teorie se opírá o monopolistické praktiky v rozvinutých ekonomikách, kde při
zvýšené produktivitě neklesá cena vytvořených komodit. S přihlédnutím k zákonu klesajících
výnosů se zhoršování směnných relací obávají i vyspělé ekonomiky.
Raul Prebish (zakladatel teorie periferní ekonomiky) tvrdí, že směnné relace méně vyspělých
zemí trvale klesají. Důvody proč rozvojové země nemají prospěch z obchodu a proč dosahují
stále se zhoršujících směnných relací jsou následující.21 Zaprvé, ve vyspělých zemích se
s růstem obchodu rozvíjí i technický pokrok a obchod je orientován na růst výrobních
faktorů. Rozvinutým zemím navíc škodí monopolistická konkurence mezi vyspělými
ekonomikami. Za další, protekcionistické teorie rozvojových zemí jsou podporovány i
podmínkami v těchto zemích. Neschopnost transformace (převést zdroje tam, kde by
přinášely nejvyšší výnos), závislost na dovozu investičních celků a polotovarů jsou
některými z typických rysů méně rozvinutých ekonomik, které mluví pro neprospěch
obchodu a zhoršování směnných relací.

Proti Prebishově teorii se staví názory, že ne vždy rozvinutá zem musí vykazovat zhoršující
se směnné relace. Náklady na dopravné jsou jednou z rozhodujících položek mezinárodní
směny. Pokud dopravní náklady ve vztahu k nákladům na zboží klesnou, pak se mohou
zbožové relace obou obchodujících partnerských zemí současně zlepšovat. Exportní ceny se
ani nemusí změnit, zatímco importní ceny se snižují vlivem klesajících dopravních nákladů.
Méně vyspělé země tvrdí, že směnné relace odrážejí rozdíly v konkurenčním postavení právě
mezi vyspělými ekonomikami a mezi méně vyspělými zeměmi. V rozvinutých zemí zvýšení
produktivity ale nepovede ke snížení ceny, protože přírůstek produktivity je převáděn
nejdříve do vyšších zisků a poté do vyšších důchodů výrobních faktorů. Pokud se ale vysoký
rozdíl konkurenceschopnosti objeví u méně rozvinutých ekonomik, potom se tento jev
projeví hlavně ve snižování cen než ve zvýšení důchodů výrobních faktorů.

1.5.8 Konkurenceschopnost

Z dlouhodobého hlediska nám směnné relace podávají informaci o vývoji

konkurenceschopnosti domácí ekonomiky ve vztahu k okolnímu světu.
Konkurenceschopnost se dá měřit kvalitativně (sestavováním různých žebříčků
konkurenceschopnosti, měřících efektivnost několika sektorů), nebo kvantitativně. Pokud

21
Kindelberger, Ch.: Světová ekonomika. Praha, Academia 1978

23
domácí hladina je vyšší než zahraniční a kurz posiluje, potom domácí ekonomika ztrácí na
konkurenceschopnosti, neboť vývozní ceny rostou. Česká republika zaznamenává od roku
1995 rostoucí konkurenceschopnost, plynoucí také z toho, že ve stejném období česká koruna
oslabuje a reálný efektivní směnný kurz EU zůstává stejný. Konkurenci posuzovanou podle
kvantity můžeme vykázat strukturou zahraničního obchodu a to teritoriální a komoditní, na
základě které zjistíme, zda ekonomika dováží a vyváží vyspělou techniku a technologii.22

Dalšími ukazateli konkurenceschopnosti je platební bilance, která dokládá, zda ekonomika

je spíše dlužník nebo věřitel. Následně transformační výkon ekonomiky, udávající přidanou
hodnotu. Dále exportní výkonnost, která odkrývá růst exportu v procentech, podíl exportu na
jednoho pracovníka, podíl exportu na investice dané společnosti apod. Faktorem
konkurenceschopnosti jsou i směnné relace. Pokud je jejich hodnota vyšší než jedna,
znamená to, že naše domácí kupní síla je větší než zahraniční. Musíme brát ale v potaz, jak
velká část sofistikovaného lidského kapitálu byla do tohoto faktoru začleněna. Podle ročenky
Institute for Managent development v Laussane se Česká republika v roce 2005 vyšplhala na
36. místo oproti loňské 46. pozici z 60 hodnocených zemí.

Vzhledem k vysoké internacionalizaci a globalizaci české ekonomiky může konkurenční

schopnost posilovat utužováním tendence k růstu vývozní výkonnosti, zejména pak
zpracovatelského průmyslu. Právě příznivý trend růstu vývozní výkonnosti je zabezpečován
udržením příznivého trendu směnných relací, tedy udržením rychlejšího vývoje vývozních
cen nad dovozními. Ke konci 90. let ale nebyla vývozní výkonnost dostatečná a proto
nemohla odvrátit nepříznivý vývoj obchodní bilance, což trvale oslabilo
konkurenceschopnost celé ekonomiky.

22
Do skupiny vysoké technologie patří výrobky high-tech, lěčiva,leatadla,elektronika

24
2 Vývoj směných relací
Rozdíly mezi danými ekonomikami se samozřejmě promítají i do vývoje směnných relací.
Odlišnosti jsou dány hned několika faktory, jako např. rozdílnou strukturou vývozu a
dovozu, marketingem, postavením na trhu, kvalitou výrobků, poskytovanými cenami,
cenovou politikou atd. V rámci zemí EU 15 - zejména Velká Británie, Španělsko a Řecko
zaznamenávají příznivý vývoj směnných relací (nad hodnotu 100). Na druhou stranu,
s nízkými položkami směnných relací se potýkají Finové a Švédové. Z nově přistoupivších
zemí příznivou hodnotu směnných relací dosáhla právě Česká republika, Litva, Slovinsko
nebo Estonsko. Protipólem v žebříčku směnných relací zůstává Polsko, Maďarsko a
Slovenko.23 Vývoj směnných relací se liší zásadně mezi zeměmi rozvinutými a ekonomikami
rozvojovými. „Výslednicí změny vývozních a dovozních cen v roce 2000 oproti roku 1970
bylo zachování vývozních směnných relací vyspělých zemí, naproti tomu směnné relace
rozvojových zemí neprodukujících ropu se zhoršily o 14 %.“24 Země se samozřejmě snaží o
to, aby vyvážela co nejvíce zboží, u kterého zaznamenává komparativní výhodu a na druhou
stranu se snaží dovážet výrobky, u kterých má komparativní výhodu obchodně partnerská
země. Podle tohoto pravidla by měla země dosahovat vyšších cen vývozních než dovozních.
„V oboustranném obchodě s produkcí zpracovatelského průmyslu byly vývozní ceny (vývozní
hlediska zemí Evropské unie) v průměru o 37 % vyšší než dovozní“25

2.1 Analýza vývoje v ČR26

Blahobyt země závisí mimo jiných faktorů i na ceně vývozu a dovozu. Česká republika je
ekonomika poměrně malá a otevřená, tudíž vliv směnných relací na ekonomiku je podstatně
velký.
Do roku 1984 vykazovaly každoročně směnné relace klesající trend a tím pádem i krácení
disponibilních zdrojů pro domácí ekonomiku ( zejména jejich růst byl pomalejší než růst
reálného domácího produktu).

23
Nešvera, V., Kubišta, V.: Aktuální otázky mezinárodního obchodu:Postavení České republiky
v mezinárodním obchodě, VŠE, 2001
24
Nešvera, V.:Ceny v mezinárodním obchodě, VŠE,2003 str.14
25
Nešvera, V.:Ceny v mezinárodním obchodě, VŠE,2003 str.19

25
Tabulka 1Vývoj směnných relací a reálného důchodu
disponibilní zdroje pro
reálnou domácí
Rok reálný důchod Směnné relace reálný export spotřebu
1976 394 076 0,975 136 572 390 661
1980 453 382 0,897 173 535 435 508
1985 494 807 0,762 216 224 443 345
1989 535 018 0,847 218 480 501 590
Zdroj: Jirges, T.: Aktuální otázky : Směnné relace v mezinárodním obchodě,2002,
VŠE, str.25

Tabulka dokládá zapojenost naší ekonomiky do mezinárodního obchodu v systému

centrálního plánování, kdy struktura exportu a importu přesně kopírovala výrobu
v existujícím kurzovém systému. Veliký zlom nastává v období transformace. Zahraniční
obchod prošel zásadní změnou a to v teritoriálním přeorientování. Obchod se začal více
soustředit na nově otevřené trhy, zejména vyspělé západní. Důvodem této expanze byla
přesycenost trhů východního bloku. Ekonomika si musela projít i přestavbou komoditní
struktury. Zboží, které dříve nebylo na našem trhu k dostání se stalo silně poptávané.

Současně naše ekonomika začala obchodovat ve volně směnitelné měně. Počátkem

devadesátých let vykazovala naše ekonomika značnou devalvaci koruny, která způsobila
přerozdělení prostředků pro exportéry a zároveň se zasloužila o zdanění dovozů. To
přispívalo k rozvíjení exportu, neboť se naše zboží na zahraničních trzích stávalo velmi
konkurenceschopné. Cena exportu rostla rychleji než cena dovozu, což dokládají zvyšující se
hodnoty směnných relací do roku 1998 (viz. Tabulka 4). Devalvace se projevila i ve zvýšení
cen dovozu investičních celků, což se pochopitelně odrazí ve ztížené restrukturalizaci
podniků při využití zahraniční techniky.27
Na konci roku 1991 se jevilo, že výsledky vývoje vnějších ekonomických vztahů naplnily
optimistická očekávání, neboť jak běžný účet tak i celá platební bilance byli aktivní. Podobný
stav přetrvával až do poloviny roku 1994. „Příznivá bilance zahraničního obchodu byla
způsobena především příkrým propadem dovozů a nikoliv růstem vývozů“28

27
Durčáková, J. – Mandel,M.: Mezinárodní finance, Management Press, Praha 2000
28
Chlumský, J.: Integrace ČR do evropské ekonomiky, VŠE,1997,str. 29

26
 • ROK 1997 29
V roce 1997 se česká ekonomika dostala do měnové „minikrize“. V tomto předkrizovém
období, pro které byl charakteristický růst peněžní zásoby, následně rychlý růst celkových
peněžních výdajů spojený s růstem dovozu, byly udržovány poměrně vysoké úrokové sazby
a docházelo ke zhodnocování měnového kurzu (což mělo za důsledek oslabení
konkurenceschopnosti). Navíc rostl deficit běžného účtu (1996 dosáhl – 6,7 %, podle
tehdejších statistik ale 8,6 %!). Deficit byl zapříčiněn právě oslabením exportu (vlivem
zhodnocování koruny) a rostoucím importem. Situace se podepsala tedy i na zhoršení
směnných relací (viz Tabulka 2). Tehdejší restriktivní měnová politika (s cílem snížit
vysokou inflaci, která se pohybovala kolem 10 %) ale nebyla výrazně aplikována společně
s restriktivní fiskální politikou a restriktivní důchodovou politikou, která se měla snažit o
zbrzdění růstu mezd a tím i celkových výdajů. Měnová politika byla přetížena a tím pádem
razantně vzrostly úrokové sazby.

Tabulka 2Výběr indikátorů měnových krizí v procentech

Indikátor / rok 1994 1995 1996

změna reálného kurzu 3,6 2 8,6

změna zahraničních směnných

relací 4,9 1,5 -0,3

změna reálného exportu 10,6 16,1 5,4

Zdroj : Mandel, M.,Tomšík V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice,
Management press, 2003, str.204

Bezprostřední silný příliv kapitálu společně s nezdravou bankovní soustavou,

nadhodnoceným reálným měnovým kurzem, zpomaleným tempem růstu exportu a potažmo i
vysokým deficitem běžného účtu vedly přímo k měnové krizi. K průběhu se přidaly i
nepříznivé zprávy o vývoji české ekonomiky (za první čtvrtletí 1997 pokles HDP, zhoršení
platební bilance, vysoký rozpočtový deficit). Měnová krize se projevila devalvačním tlakem
na korunu, způsobeným nákupem deviz rezidenty (jak podniky tak domácnostmi) tak
postupným odchodem zklamaných investorů. Snížení hospodářské aktivity spojené

29
Zdroj dat u analýzy vývoje let 1997 – 2004 : Zpráva o vývoji platební bilance ČR

27
s narůstajícím deficitem obchodní bilance společně se zhoršujícím se stavem veřejných
financí signalizovalo neudržitelnost kurzu české koruny. Česká koruna si prošla deseti dny
kurzových intervencí, došlo k celkovému znehodnocení kurzu o 16,8 % a to vedlo
k vynucené změně kurzového systému. Kurzový vývoj napomohl korunové efektivnosti
vývozu průmyslových podniků (viz Tabulka 3)

Z hlediska dovozu došlo ke zvyšování dovozní náročnosti, která byla dána provázaností řady
exportérů se zahraniční účastí (Škoda Auto, Procter&Gamble, BarumContinental,..) na dovoz
materiálů a komponentů ze zahraničí. Cena surovin pomalu klesala (ropy, kovů, plynu), ale u
potravin se cenová úroveň zvýšila.

Tabulka 3Vývoj měnového kurzu CZK vůči EUR a USD

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001
CZK /
USD 29,2 28,8 26,5 27,1 31,7 34,6 38,6 38
CZK /
EUR 17,6 17,8 18,5 18,1 18,3 36,9 35,6 34,1
Zdroj: Helísek, M.: Měnové krize: Empirie a teorie,VŠE, 2004, str.137

• ROK 1998
Cena ropy a ostatních významných surovin ovlivnily právě v roce 1998 směnné relace velice
příznivě. Dovozní ceny poklesly o 2,7 % díky poklesu světových cen surovin. Na světových
trzích došlo k převaze nabídky vlivem měnové krize v Asii. Zároveň došlo k nárůstu
exportních cen (včetně kurzových vlivů) a proto se směnné relace zlepšily o 7 %. Na export
působil pokles tuzemské poptávky a přesměrování části produkce na zahraniční trhy, dále
rozšiřování vztahů se zahraničními firmami a také zvýšení necenové konkurenceschopnosti
(např. úvěry poskytnuté od České exportní banky).Česká republika se soustřeďuje zejména
na vývoz strojů, dopravních prostředků a jiného zboží.

• ROK 1999
V roce 1999 pokračoval pokles deficitu obchodní bilance. Významná byla exportní
schopnost tažená zvýšenou poptávkou v Německu, která převýšila snížení poptávky
v transitivních ekonomikách. Proexportní účinek měla i státní podpora exportu, kterou
poskytuje Česká exportní banka (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovna (EGAP). V roce

28
1999 došlo poprvé k přebytku obchodní bilance s Evropskou unií. Vývoz do EU se vyšplhal
na 628,9 mld. Kč, zatímco dovoz na 624,9 mld. Kč. Pokles cen na světovém trhu se otočil a
v polovině roku nastal prudký růst cen ropy. Dovozní ceny rostly dynamičtěji a od dubna
1999 se začínají směnné relace zhoršovat.

Tabulka 4Vývoj směnných relací v období 1993-2000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
cenový
index
exportu 95,6 100 107 108,3 114,1 119 118,5 123,2
cenový
index
Iimportu 99 100 105,8 106,7 111,5 109,2 110,6 117,9
směnné
relace 96,6 100 101,1 101,5 102,3 109 107,1 104,5
roční změny -3,4 100 1,1 0,4 0,8 6,5 -1,7 -2,4
Zdroj : Statistická ročenka ČR 2001, ČSÚ

• ROK 2000
Vývoj obchodní bilance roce 2000 byl ovlivněn zejména cenovými výkyvy na světových
trzích (hlavně ve skupině paliv-průměrné ceny ropy a zemního plynu byly nejvyšší od roku
1985). Tudíž došlo ke zhoršení směnných relací. Z pohledu zvýšení exportu bylo
nejdůležitější oživení v západní Evropě a také příliv zahraničních investic do proexportně
orientovaných průmyslových odvětví. Ke zhoršení deficitu obchodní bilance z pohledu
dovozu nejvíce přispěl právě nárůst cen dovozu paliv a depreciace české koruny vůči
americkému dolaru. Od roku 2000 začala Česká národní banka členit jednotlivé položky
vývozu dovozu na :
• všeobecné zboží
• zboží v rámci zušlechťovacího styku
• neměnové zlato

Tabulka 5Vývoj směnných relací v období 2001-2004

2001 2002 2003 2004

Směnné relace 101,8 101,5 100,2 100,7

Roční změna 1,8 0,3 -1,3 0,5

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2005, ČSÚ

29
 • ROK 2001
Pasivní saldo obchodní bilance v roce 2001 bylo způsobeno poklesem cen energetických
surovin na světových trzích, které se promítlo do cen dovozu. Na zpomalení vývozu působilo
zpomalení ekonomického růstu v Německu. Z pohledu dovozu bylo naopak důležité zvýšení
dovozu k zušlechťovacímu styku a také zpevňování české koruny. Podíl na strojírenských
vývozech rostl. K tomu přispěly i zahraniční investice vložené do automobilového průmyslu.
Rostoucí závislost domácí ekonomiky na dovozech se projevuje zejména u elektrických
zařízení, silničních vozidel a kancelářských strojů.

• ROK 2002
Z pohledu deficitu obchodní bilance si česká ekonomika v roce 2002 polepšila. Svůj deficit
snížila o 45,4 mld. Kč (na 71,3 mld.Kč.) Takovému výsledku napomohl vyšší růst fyzického
objemu vývozu než dovozu. Ovšem celkový pokles hospodářského růstu v západní Evropě
s sebou nesl i snížení vnější poptávky a tak dynamika exportu i importu klesla. Ku podivu
srpnové povodně výrazně nenarušily obchodní výměnu se zahraničím. Ale hrozící konflikt
v Iráku vyvolal další růst cen ropy. Směnné relace se přesto v roce 2002 oproti minulému
roku zhoršily jen o 0,3 %.

• ROK 2003
V roce 2004 opět dovoz převýšil vývoz. Obchodní bilance zaznamenala deficit .Vývoz oproti
minulému roku vzrostl o 9,7 %, podobně jako dovoz (o 8,7 %).Směnné relace se tedy zlešily.
Obchodní vztahy České republiky byly ovlivněny celou řadou faktorů. Naše ekonomika
zaznamenala příznivou dynamiku (obrat zahraničního obchodu vzrost z předchozího roku o
233,9 Kč) a tempo růstu vývozu předčilo tempo růstu dovozu. Kladné saldo zahraničního
obchodu pokrylo zhoršující se bilanci s ostatními skupinami států, neboť na síle ve
vzájemných obchodních vztazích nabývají vyspělé tržní ekonomiky, zvláště státy EU. V roce
2003 došlo k široké měnové skladbě, to znamená, že se zvýšil podíl vývozu i dovozu, který
byl realizován v eurech (tím pádem oslabily vývozy a dovozy realizované v dolarech).Česká
koruna vůči euru oslabila a vůči dolaru posílila. Tyto změny byly zapříčiněny jak pohybem
cen na světových trzích (zejména růst cen minerálních paliv), ale i nepříznivým

30
ekonomickým vývojem ve státech EU, zejména pak v Německu, což se projevilo ve snížené
poptávce.

• ROK 2004
V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, což se nutně projevilo na změně
vnějších podmínek. ČR se potýká s problémem zaměstnanosti (pokles o 0,6 % ročně) ač
v Evropě je opačný trend. Tento problém vede neefektivnímu využívání výrobních faktorů,
spojený s pomalým růstem kvalifikačního lidského kapitálu a potažmo vede k negativnímu
vlivu na ekonomický růst. Opětovné zrychlení právě ekonomického růstu se očekává v roce
2006. Vysoké investice do životního prostředí, energetiky a dopravní infrastruktury zvyšují
investiční míru. České republice se jako jediné ze čtveřice Slovenko,Maďarsko, Polsko,ČR
podařilo naplnit kritéria Maastrichtské smlouvy (posuzující nominální konvergenci). Bohužel
dosahování tohoto cíle finanční stability nebylo doprovázeno ekonomickým růstem. Cenové
kritérium plní ČR dlouhodobě, požadovaného limitu fiskálních kritérií dosáhla v roce 2004. I
když se ceny ropy a ostatních energetických surovin v roce 2004 zvýšily, přesto ceny
v mezinárodním obchodě poklesly. Česká koruna, která posiluje, podporuje import a dovozní
ceny se snižují. Exportní ceny stouply mírně. Největší navýšení vývozních cen je patrné
samozřejmě u nerostných paliv. Poměrně vysoké hodnoty směnných relací dosáhly u
chemikálií a u polotovarů. Negativní výsledky vzhledem k směnným relacím vykázaly
potraviny a ostatní suroviny.30

• ROK 2005
Velice překvapivá hodnota hospodářského růstu 6 % za rok 2005 zařadila českou ekonomiku
mezi nejrychleji se rozvíjející se státy EU. Pozitivním důsledkem takového vývoje je
zlepšení obchodní bilance a makroekonomické rovnováhy. Hrubý domácí produkt je určován
celkovou spotřebou, investicemi, vládními výdaji a saldem vývozu a dovozu. Právě posledně
zmiňovaný faktor (saldo vývozu a odvozu 40,35 mld Kč) sehrál nejpodstatnější roli ve vývoji
ekonomického růstu.

Zahraničí projevilo silný zájem o české produkty, zejména z automobilového průmyslu a

dalších strojírenských odvětví. V komoditní struktuře rostl přebytek v obchodu se stroji a
přepravním zařízením. Právě v obchodě s dopravními prostředky byly směnné relace
vyrovnané. Značnou zásluhu si může připsat nově otevřená kolínská automobilová

30
Analýza makroekonomického vývoje v roce 2004, ČSÚ

31
společnost TPCA (odhadovaný vliv aktivity tohoto podniku je odhadován na 1,5 %
z přírůstku HDP). Vývoz z české republiky dosáhl 12,4 %, zatímco dovoz vzrostl o
„pouhých“ 5,9 %. Naopak růst vývozu s potravinami a tabákovými výrobky nepokryl
množství dovozu. (Vývoz služeb se zvýšil o 2,3 %, ale dovoz služeb poklesl o 3,1 %).
V teritoriální struktuře zůstal obchod realizován nejvíce se státy EU. Aktivita se zvýšila
především obchodu s Německem, Slovenskem a Velkou Británií. 31

České vývozy se ale stávají díky neustále zhodnocování české koruny dražší. Domácí
výrobci jsou nuceni své zboží na zahraničních trzích zdražovat. Současně dochází ke
zvyšování objemu dovozu, který je cenově výhodný. Proto se směnné relace snižují - v roce
2005 až o 3,8 %. Nejen apreciace české koruny je toho viníkem. Podstatným faktorem pro
nepříznivý vývoj směnných relací je i vývoj cen ropy. Těžařské státy se snaží zvyšovat těžbu
a udržet vysokou cenu za barel (v roce 2005 byla prodejní cena barelu 56 USD, v roce 2006
se předpokládá její nárůst na 63 USD). Obchodní bilanci negativně ovlivnily rostoucí ceny
dovážených energetických surovin z Ruska. Deficity s asijskými zeměmi jsou dány jak
dovozem spotřebního zboží (především z Číny), ale také dovozem polotovarů, které místní
továrny upraví do vyššího stupně finality a vyvezou do západní Evropy. To ovlivnilo
negativně alternativní ukazatel ekonomické výkonnosti, kterým je hrubý domácí důchod,
který se zvýšil jen o 4,2 %.

Zhoršení směnných relací znamená, že je potřeba více vývozu na zaplacení daného dovozu.
To má za následek, že výrobky a služby se přemísťují do vývozu a omezují tak růst spotřeby
nebo tvorby kapitálu. Národní účetnictví právě z tohoto důvodu používá jako jeden z
ukazatelů reálný hrubý důchod, který je upravován o hodnoty plynoucích ze směnných relací
(viz kapitola 1.Směnné relace). Ztráty ze změn směnných relací činily v loňském roce 47,7
mld.Kč, což snížilo růst HDP o 1,8 procentního bodu. Dlouhodobě však česká ekonomika
patří k zemím, kde se směnné relace vyvíjely příznivě a zvyšovaly reálný důchod.32

Růst příjmů ze služeb nese hlavně růst prodejů letecké přepravy, na druhé straně pokles
zaznamenaly služby v železniční, silniční i potrubní přepravě. Trendem ve službách jsou
přímé investice a služby výpočetní techniky, které zaznamenaly příznivé výsledky. 33

31
Analýza makroekonomického vývoje v roce 2005, ČSÚ
32
Časopis EKONOM, č.12/2006 (23.- 29.3. 2006).
33
Zpráva o vývoji platební bilance v ČR v roce 2005, ČNB, 2006

32
Graf 2Meziroční změny cen v zahraničním obchodě (v %)

Zdroj: Zahraniční obchod ČR 2005, ČSÚ

• OBDOBÍ 1994-2004
Na počátku transformace se Československo potýkalo s výrazným poklesem směnných
relací, které je přičítáno právě teritoriální přeorientaci a přechodem na obchod ve
směnitelných měnách. Dlouhodobé snižování vzájemného obchodu s tranzitivními
ekonomikami bylo vyvoláno jak rozpadem vzájemného trhu a zvýšením zájmu o nově se
otevřené trhy, ale i ruská finanční krize a snížení poptávky s sebou nesly oslabování
vzájemných obchodních vztahů. Vývoj směnných relací od roku 1993 výrazně determinoval i
vývoj obchodní bilance. Stálý růst cen vývozu je důsledkem jak růstu cen na světových
trzích, tak i postupným růstem kvality a konkurenceschopnosti českých výrobků v zahraničí.
Ceny dovozu rostly pomaleji než ceny vývozu - s výjimkou let 1999 a 2000, kdy byly
směnné relace negativní. S vývojem cen souvisí i komparativní cenová úroveň země(CPL).
Česká republika si svou pozici zlepšila na 55,2 %. To znamená, že naše cenová hladina se

33
nachází na 55,2 % cenové úrovně Evropské unie.34 Pokud se podíváme na vývoj CPL u
našich největších obchodních partnerů, tak slovenská cenová úroveň roste (přibližně stejným
tempem jako Česká republika). Ale Německo zaznamenává opačný trend.

Tabulka 6Vývoj komparativní cenové úrovně

komparativní cenová úroveň
1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003
EU 25 100 100 100 100 100 100 100
EU 15 104,3 104,2 104,3 104 103,6 103,8 104
Česká republika 41,2 45,9 45,5 47,3 50,4 54,7 55,2
Německo 119,6 109,7 108,5 105,6 107,1 107,5 108,9
Slovensko 39,8 42,4 40,4 44,2 44,7 44,6 49,8
Zdroj : Statistická ročenka ČR 2001, ČSÚ

Pokud se zaměříme na mezinárodní komparaci směnných relací, zjistíme u vybraných

ekonomik zjevný pozitivní vývoj, ale samozřejmě s rozdílnou dynamikou. Ke značně
dynamickému vývoji TT patří např. ekonomika Japonska či Německa. Transformující se
ekonomiky jako Československo nebo Maďarsko muselo na počátku devadesátých let
bojovat se zhoršující se kupní sílou vývozu, zapříčiněnou zhoršující se relací cen vývozu a
dovozu. Velice odlišně vypovídají směnné relace o stavu různých komodit. V ročních
průměrech vývozní ceny předstihují dovozní ceny od roku 2001, to znamená, že směnné
relace jsou kladné. Pozitivní informace poskytují o oborech spotřebního zboží (zejména
textilního, kovozpracujícího, u strojů a dopravních prostředků). Naopak v neprospěch hovoří
směnné relace u metalurgické produkce, polotovarů apod.

Co se týče teritoriální struktury, v roce 2004 Česká republika nejvíce své produkce vyvezla
do skupiny zemí vyspělých tržních ekonomik (VTE), do ostatních skupin zemí vyvezla
s porovnáním s VTE jen zlomek produkce. Na druhou stranu, Česká republika dovezla zboží
v roce 2004 opět převážně ze zemí s vyspělou tržní ekonomikou. Teritoriální struktura
ukazuje tedy jak dlouhodobé navyšování podílu obchodování s vyspělými tržními
ekonomikami, tak pokles role zemí s transitivní ekonomikou. Největší pokles u teritoriální
struktury je patrný u zemí CEFTA. Oslabení zaznamenala česká ekonomika i u rozvojových
států, zejména s tradičními partnery z arabských zemí, kteří nespláceli své závazky a
nezajišťovali dostatečnou jistotu a stabilitu.

34
Statistická ročenka České republiky 2005,Scientia,str.227-375

34
Pro komoditní strukturu platí, že v roce 2004 největší procento zaujímá skupina strojů a
dopravního zařízení.35

Tabulka 7 Tetirotiální struktura obchodu ČR r.2004

Teritoriální struktura ČR

VTE RZ ETE SNS

dovoz do ČR 81 6,3 0,6 5,7

vývoz z ČR 92 3,1 2,25 2,4

Zdroj : ČSÚ, Statistická ročenka České republiky 2005 + vlastní propočty

• PŘEDPOVĚĎ
Plný rozjezd výroby v nově postavených továrnách, ať již v Kolínské TPCA, či do budoucna
v nové provozovně Hyundai, pomůže k obchodnímu přebytku. Podstatným faktorem rozvoje
obchodu je i úspěch v hospodářském oživení Německa jako našeho největšího obchodního
partnera. Obchod vytváří na českou korunu silný tlak. Analytici předpokládají, že kurz
koruny, i přes rostoucí úrokovou nevýhodnost, dosáhne koncem roku 28 Kč za euro.

35
Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ 2005, ČSÚ + vlastní propočty

35
Závěr
Směnné relace nám udávají informaci o změně kupní síly vývozu, která je vyvolána změnou
cen. Pokud ekonomika funguje tak, že se její směnné relace zlepšují, potom získává více
produktu oproti druhé zemi, se kterou obchoduje. Tím pádem zjišťujeme, že pozitivní změna
směnných relací má vliv na životní úroveň.

Směnné relace působí na celou škálu makroekonomických veličin. Především široký dopad
mají na obchodní bilanci, neboť ceny exportu a importu podstatně motivují nebo demotivují
k rozšiřování nebo útlumu v obchodu. Od roku 1998 zaznamenává celková platební bilance
České republiky přebytky. To je způsobeno především přílivem kapitálu ve formě přímých
zahraničních investic a také tím, že v poslední době dochází k zvyšování exportní kapacity
země.

Mezinárodní obchod ale nemůžeme posuzovat jenom podle hodnoty vyvezeného a

dovezeného zboží. Podstatnou roli hraje i struktura českého exportu. Je sice pravda, že
specializace v automobilovém průmyslu a vývoz převážně 7.třídy skupiny SITC (strojů a
dopravních prostředků) nám podstatně zvyšuje obchodní bilanci a podporuje naši
konkurenceschopnost, ale na druhou stranu se domnívám, že větší diverzifikace v odvětví by
českému obchodu mohla jedině pomoci. Navíc Česká republika se již v období transformace
začala podstatně více obchodně orientovat na vyspělé tržní státy, zejména silné obchodní
vazby udržuje v regionu Střední Evropy. Není divu, že pokud Německo, náš největší
obchodní partner, prochází recesí. Pak je tímto stavem ovlivněna i celá naše ekonomika,
neboť s prohlubováním obchodu se stejnými partnery se stáváme na nich více závislými.

Těžiště mé práce ale leží v analýze vývoje směnných relací v období let 1997 – 2004.
V tomto období rostly ceny vývozu už nejen jako důsledek zvyšujících se cen ropy, ale
několik let po zahájení transformace se čeští vývozci stávaly více konkurenceschopnější na
světových trzích. V celku česká ekonomika (s výjimkou roku 1999) zaznamenávala
zlepšující se směnné relace.

Je velice obtížné správně interpretovat čísla, získaná na základě statistik o směnných

relacích. Pokud bychom vedle sebe postavili řadu směnných relací národních a nadnárodních
statistik, zjistili bychom, že se tato čísla vůbec neshodují a každá statistika vypovídá o něčem

36
jiném. Každý statistický orgán používá jinou metodiku pro výpočty směnných relací a hlavně
záleží velice na tom, jaké bylo ve statistice zvoleno základní (bazické) období. Proto mají pro
nás největší význam meziroční změny směnných relací.

Ve své práci jsem více přiblížila téma směnných relací čtenáři a poskytla mu náhled na
možné dopady a vlivy směnných relací do ekonomiky. Jak se bude obchod a směnné relace
vyvíjet dále závisí na mnoha faktorech. Doufejme, že česká ekonomika, která nabírá na své
konkurenceschopnosti bude stav mezinárodního obchodu přinejmenším udržovat na
současném stupni.

37
Literatura

[1] Kalínská, E., Petříček, V., a kol.: Mezinárodní obchod I, skripta VŠE, 2003, ISBN
8024506009
[2] Nešvera, V.: Ceny v mezinárodním obchodě, skripta VŠE, 2003, ISBN 8024506173
[3] Mandel, M.: Mezinárodní finance, Management Press, 2003, ISBN 8072610902
[4] Jirges, T.: Aktuální otázky mezinárodního obchodu : Směnné relace v zahraničním
obchodě,VŠE, 2002, ISBN 8024503352
[5] Plchová, B.,a kol.: Zahraničně ekonomické vztahy ČR, VŠE,2003, ISBN 8024506084
[6 ] Plchová, B., Jirges, T.: Zahraniční obchod a národní ekonomika,VŠE,1996, ISBN
8070799676
[7] Vintrová, R.: Co stojí zhoršování směnných relací, Ekonom 42/2000
[8] Šťastný, D.: Mezinárodní obchod: Teorie a politika, VŠE 2004,ISBN 8024508052
[9] Chlumský, J.: Integrace ČR do evropské ekonomiky, VŠE, 1997, ISBN 8070791292
[10] Indexy cen dovozu a vývozu v ČR, ČSÚ, 2006-03-10
[11] Zahraniční obchod České republiky, ČSÚ, 2006-04-05
[12] Helísek, M.:Měnové krize: Empirie a teorie, VŠE, 2004, ISBN 8086419827
[13] Nešvera, V., Kubišta, V.: Aktuální otázky mezinárodního obchodu:Postavení České
republiky v mezinárodním obchodě, VŠE, 2001, ISBN 8024501686
[14] Kindelberger, Ch.: Světová ekonomika. Praha, Academia 1978, ISBN 50921859
[15] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 1997, ČNB, 1998
[16] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 1998, ČNB,1999
[17] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 1999, ČNB, 2000
[18] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 2000, ČNB, 2001
[19] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 2001, ČNB, 2002
[20] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 2002, ČNB, 2003
[21] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 2003, ČNB, 2004
[22] Zpráva o vývoji platební bilance ČR za rok 2004, ČNB, 2005
[23] ČSÚ, Statistická ročenka 2003,Scientia, ISBN 8025001954
[24] ČSÚ, Statistická ročenka 2005, Scientia, ISBN 8025010805

38
Rejstřík tabulek :
Tabulka 1Vývoj směnných relací a reálného důchodu .................................................. 26
Tabulka 2Výběr indikátorů měnových krizí v procentech .............................................. 27
Tabulka 3Vývoj měnového kurzu CZK vůči EUR a USD............................................... 28
Tabulka 4Vývoj směnných relací v období 1993-2000 .................................................. 29
Tabulka 5Vývoj směnných relací v období 2001-2004 .................................................. 29
Tabulka 6Vývoj komparativní cenové úrovně.................................................................. 34
Tabulka 7 Tetirotiální struktura obchodu ČR r.2004....................................................... 35

39
Rejstřík grafů :
Graf 1Vývoj obchodní bilance 1997-2004 ........................................................................ 20
Graf 2Meziroční změny cen v zahraničním obchodě (v %)........................................... 33

40