Viktor Dyk – Krysař

 téma a motiv – příběh práce krysaře, smrt obyvatel města Hameln, kritika povrchnosti, nelidskosti, přetvářky,
milostné motivy, lidská odlišnost, hamižnost, honba za vlastním prospěchem
 časoprostor – středověk (konkrétní doba není v knize určena, můžeme ji ale odvodit z několika jevů, jež se v
příběhu vyskytují – postava krysaře, středověká struktura města, zamoření krysami), saské město Hameln
 kompoziční výstavba – chronologická, členěná do 26 kapitol
 literární forma, druh a žánr – próza, epika, novela
 vypravěč – vševědoucí vypravěč, er-forma
 postavy
o krysař
 ústřední postava příběhu, zahalena tajemnem, které je podtrhováno magičností, s níž Krysař
disponuje – kouzelnou píšťalou, která svým zvukem dokáže při slabších tónech vábit krysy a
při silnějších i lidi
 „Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“ – krysař je člověk beze jména,
jeho charakter utváří pouze řemeslo, které vykonává
 romantický hrdina = vyděděnec, stojí na pokraji společnosti, společnost jemu samotnému ani
jeho činům nerozumí
 nevázaný, nespoutaný, svobodný tulák, chodí od města k městu, živí se vyháněním krys.
 osamocený, všude považován za cizince
 opovrhuje nespravedlností a zklamání láskou
 zamiluje se do Agnes, když však zjistí, že se zabila, ztrácí jeho život smysl, převládne v něm
zloba a zoufalství, posílá obyvatele města do propasti
 symbolicky kladná postava – vyčistí město od parazitů – zlých, lakomých, závistivých lidí
o Agnes
 mladá, krásná, nevinná, lehce bláhová dívka, která je již zasnoubená za Kristiána
 krysař ji natolik okouzlí, že se do něj zamiluje
 když zjistí, že s Kristiánem čeká dítě, uvědomí si, jak moc miluje krysaře
 bezradná vyřeší tento problém sebevraždou
 Dyk skrze ni kritizuje společnost, která často problémům utíká, anebo volí zbabělá řešení
o Kristián
 milenec a snoubenec Agnes, nemá tušení, co se mezi ní a Krysařem odehrává
 maloměšťák, prospěchář, zajímá se pouze o majetek
o Sepp Jörgen
 mladý, myšlenkově zaostalý rybář, žije v ústraní – v rybářské chatě za městem
 naprosto kladná postava – nikdy nikomu neubližuje, a proto si zaslouží být spasen.
 pro obyvatele města Hameln je kvůli svému mentálnímu hendikepu terčem posměchu
 vše si uvědomuje o den později
 jeho jednoduchost a smysl pro realitu ho zachrání od zkázy
o konšelé Strumm a Frosch
 nečestní, ale vesničany uznávaní podvodníci, kteří se snažili krysaře podvést
 děj
o Jednoho dne se v hanzovním městě Hammeln objeví krysař. Všichni ho jako cizince považují za
někoho méněcenného. V podobné situaci vyloučení je také rybář Sepp Jörgen, který není hloupý, ale
má příliš pomalé přemýšlení. Co mu lidé řeknou jeden den, uvědomí si až druhý, a tak se tento rybář
stává centrem výsměchu okolí. Krysařovi je jedno, za co ho lidé mají, dokud se nezamiluje do Agnes,
která jeho lásku opětuje. Krysař svůj úkol vyhubit všechny krysy ve městě splní díky své kouzelné
píšťale, kterou dokáže lákat jakoukoliv živou bytost. Radním se to však nelíbí a chtějí mu dát méně
peněz, protože si myslí, že je nabyl příliš snadno. Spor vyvrcholí hádkou v městské hospodě U
Žíznivého člověka a po této hádce a poté co zjistí, že Agnes čeká dítě svého milého Kristiána, se
krysař rozhodne město opustit. Než to však udělá, táhne ho něco zpět do hostince. Tam se setká s
pomocníkem ďábla, který mu nabízí věčný život, když bude se svojí píšťalou škodit lidem. Krysař
nabídku razantně odmítá a opouští město.
o Láska k Agnes je silnější než jeho vůle a přinutí ho vrátit se. Nikde ji nemůže najít, a když zjistí, že se
ze žalu zabila skokem do propasti a její matka se z toho zbláznila, rozhodne se celé město pomocí své
 píšťaly odvést na okraj propasti hory Koppel. Učiní tak ne pro peníze, které mu měly být vyplaceny,
ale ze zármutku ze zklamané lásky. Během tónů jeho písně se ve všech lidech probouzí dávno
zapomenuté touhy, a proto ho následují k hoře Koppel, kde ukončí svůj život v propasti s nadějí, že se
dle pověsti dostanou do Sedmihradské země, kde je všeho dostatek, pohoda a odpuštění. Krysař
doufá, že se opět setká se svou láskou Agnes, jež byla jediná, která v něm během jeho životního
putováním probudila city. Ve vesnici zůstane živ jen rybář Jörgen, který vše pochopí až následujícího
dne a chce též ukončit svůj neveselý život plný výsměchu. Od tohoto činu ho odvrátí kojenec, kterého
nalezne opuštěného a hladového ve městě. Jörgen se vydá hledat matku, která by se o holčičku
postarala.
 vyprávěcí způsoby
o přímá řeč – „Sbohem, Jörgene. Není ti pomoci,“ řekl posléze.
o nepřímá řeč – Říkají, že se tak děje těm, kdo odevzdaně a trpělivě čekají.
 typy promluv – dialogy, monology
 jazykové prostředky
o inverze (obrácení pořádku slov) – Nikdo z Hammeln nezastavil se před bránou, Zvuky její jako by…
o věta zvolací – Oh země sedmihradská!
o frazém (ustálené slovní spojení s vlastním významem) – mizet bez hlesu
o epizeuxis (opakování slov za sebou) – pískal a pískal, Bylo ticho, zvláštní ticho.
o archaická větná vazba – za zvuků písně krysařovy; vzpomněl na „ano“; vzpomněl Agnes, kterou
možno dohoniti
 tropy a figury
o epiteton – básnický přívlastek, zdůrazňuje určitou vlastnost osoby, předmětu, jevu, autorův hodnotící
nebo citový vztah, vyjadřuje-li běžně připisovanou vlastnost – epiteton constans, přisuzování
neobvyklé vlastnosti – epiteton ornans
 s důvěrným úsměvem, s rozepjatou náručí, chmurný a němý vůdce, němá propast
o metonymie – přenesení označení na základě jiné souvislosti než podobnosti označovaných objektů
 vůdce (= krysař), dav řídl, která ho předešla (= zemřela dříve)
o personifikace – píšťala padla, zvuky vedly krysaře, němá propast
o přirovnání – zvuky vedly krysaře, jako vedly dav
o eufemismus – vyjádření, zmírňuje, zlehčuje, přikrašluje skutečnost, zdůrazňuje její pozitivní stránku,
případně nahrazuje vulgarizmus, opakem pejorativum neboli dysfemismus
 A také on hledal bránu. Tak odešel krysař… (= hledal smrt, zemřel; spáchal sebevraždu)
o metafora – přenesení označení na základě vnější podobnosti
 země sedmihradská (= život po smrti v krásné zemi)
 kontext autorovy tvorby
o Viktor Dyk se narodil 31. prosince 1877 v Pšovce u Mělníka
o svůj studentský život začal v Žitné ulici v Praze, kde vystudoval gymnázium
o zajímavostí je, že ho zde učil dějepis Alois Jirásek
o Viktorův bratr Luděk v něm během studia probudil zájem o literaturu a veřejné dění
o vystudoval práva na Karlově Univerzitě, ačkoli se této profesi nevěnoval
o byl novinářem a spisovatelem a od roku 1907 až do konce svého života pomáhal vydávat časopis
Lumír, zároveň se živil jako básník, prozaik a dramatik
o velmi kritizoval Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše a jejich tzv. hradní politiku, o čemž se
zmiňuje v jednom ze svých děl – Ad usum pana prezidenta republiky
o on sám byl velkým nacionalistou s pracovitým smýšlením
o během 1. světové války byl vězněn ve Vídni, neboť se veřejně projevoval proti rakouskému odboji,
během svého pobytu ve vězení měl mnoho času, a tak se věnoval překládání francouzských
prokletých básníků, především Baudelaire a Verlaine
o po jejím skončení se stává redaktorem Národních listů
o jeho život byl ukončen srdeční mrtvicí roku 1931, která způsobila jeho utonutí v Jaderském moři
o dílo Krysař je inspirováno staroněmeckou pověstí ze 13. století
 dávná pověst o krysaři z Hameln se stala v 19. století zásluhou německých pohádkářů bratří
Grimmů známou po celé Evropě
  v roce 1284 se v německém městě Hameln objevil krysař, který slíbil, že obyvatele zbaví
obtížných hlodavců, když mu radní za jeho služby nezaplatili, pomstil se místním měšťanům
tím, že odvedl pryč z města 130 dětí, které už nikdo nespatřil
o díla
 Zmoudření Dona Quijota – drama
 Devátá vlna – poezie, motivy moře, smrti a loučení – předzvěst jeho vlastního konce.
 Od brány pekelné – lyrika, inspirace v 1. světové válce
 Lehké a těžké kroky
 Anebo
 Okno
 literární / obecně kulturní kontext
o česká literatura na přelomu 19. a 20. století. tématikou navazuje na:
 Českou modernu
 generace básníků, literárních kritiků a politických novinářů v české literatuře v 90.
letech 19. století a na počátku 20. století, výsledek kritických bojů mladých autorů s
konzervativní kritikou, stavěla se proti Vídni a církevním kruhům
 Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar, Otakar Březina
 český impresionismus
 zachycení okamžité atmosféry dané a neopakovatelné chvíle
 vykresluje náhlý okamžik duševního rozpoložení
 v literatuře se impresionismus vyskytuje zejména v poezii, v níž má prostor
dostatečně a dobře vystihnout okamžité nálady a pocity
 v próze, či dramatu se impresionismus projevuje vyzdvihnutím pocit a nálad hrdinů
 Antonín Sova (Květy intimních nálad, báseň Olše, sbírka Soucit a vzdor), Fráňa
Šrámek (Stříbrný vítr, impresionistická lyrika Splav)
 symbolismus
 cílem je zobrazovat věci, které nelze racionálně popsat – nálady, myšlenky, city,
emoce atd. tedy zobrazit nezobrazitelné
 v českých zemích se rozvíjí v druhé polovině 90. let po rozpadu České moderny
 vrcholem českého symbolismu se stala pětice sbírek Otokara Březina, jenž je zároveň
hlavním představitelem tohoto směru (Tajemné dálky. Svítání na západě, Větry od
pólů, Stavitelé chrámu atd.)
 symboly v díle krysař:
o do postavy krysaře (i celého díla) Viktor Dyk promítal svůj vlastní pohled na
svět, který mu přinášel spíše zklamání než něco pozitivního
o krysař je v podstatě vyděděnec, jako vyděděnec této společnosti se často cítil
i samotný Dyk
o vysocí představitelé města Hameln i jeho další obyvatelé působí navenek
spořádaně a poctivě, ale ve skutečnosti tomu tak není, stejně tak jako někteří
vysocí úřednicí a další představitelé našeho státu nebyli podle Dyka vždy
takoví, jak se prezentovali, a často jim šlo o něco jiného než o prospěch
českého národa, na kterém si Dyk tolik zakládal
o krysy – město zaplavené krysami představuje v podstatě svět plný lidské
špatnosti, krysy trápící město Hameln potom představují špatné lidské
vlastnosti.
o Agnes – zatímco krysaře charakterizuje především jeho píšťala, předmětem,
který symbolizuje Agnes, se stala větvička jasmínu, jež spočívá v jejích rukou
při prvním setkání s krysařem, tato květina vyjadřuje nejen dívčinu křehkost
a jemnost, ale zároveň i její nádhernou podmanivou svůdnost
o Seppův závěrečný čin reprezentuje skutečnou hodnotu lidství, jde o Dykovo
poselství
 dekadenci
 termín dekadent pochází z francouzštiny = úpadek
 tito autoři byli znechuceni úpadkem společnosti a nikde neviděli možnost nápravy
  čeští dekadenti se soustředili kolem časopisu Moderní revue
 nejznámějším autorem české dekadence je Karel Hlaváček, jenž ve své poezii
uplatňuje prvky osamělosti, marnosti a bezmoci (Pozdě k ránu, Mstivá Kantiléna)
o Anarchističtí buřiči
 „básníci života a vzdoru“
 anarchistická generace revoltujících českých spisovatelů, vzniká na konci 90. let 19. století –
v době upadajícího vlivu lumírovců a vrcholícího symbolismu a dekadence
 odmítají tradice a konvence, zaujali kritický postoj vůči starší generaci
 objevují se u nich prvky dekadence (touha ničit stávající svět, odmítání náboženství),
anarchismu (hnutí / ideologie hlásící svobodu jedince – odmítání států, církve a obecné
autority, praktikování bohémského života a obecné uvolnění společenského řádu),
antimilitarismu (odpor vůči válce, vojně a zbrojení), civilismu (oslava moderní techniky a
civilizace) a symbolismu
 skupina těchto autorů se scházela ve vile S. K. Neumanna a soustředila se kolem časopisu
Nový kult
 Stanislav kostka Neuman (Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, S městem za
zády), Fráňa Šrámek (Modrý a rudý – sbírka antimilitaristické poezie), Petr Bezruč (Maryčka
Magdónova – báseň reagující na sociální bídu a národnostní útlak), Karel Toman (Pohádky
krve, Sluneční hodiny), František Gellner (Po nás ať žije potopa, Radosti života)