Viktor Dyk

KRYSAŘ
1915, novela

LITERÁRNÍ DRUH: epika

LITERÁRNÍ ŽÁNR: novela
LITERÁRNÍ FORMA: próza

ČASOPROSTOR: severoněmecké město Hammeln; doba neurčena, v díle se neobjevuje ani náznak
časového vymezení děje – pravděpodobně pozdní středověk

NÁMĚT: Krysař s píšťalou, který vyvede krysy z města. Inspirací byly staroněmecké pověsti.

TÉMA: Příběh krysaře, který svou píšťalou odvede krysy s města. Odhaluje skutečné povahy občanů
města. Příběh jeho tragické lásky a pomsty

MOTIVY: píšťala, láska, touha, pomsta, smrt

DĚJ:
Ve městě Hammeln se přemnožily krysy. Jednoho dne přichází krysař s píšťalou, aby z města krysy
vyhnal do propasti, kde teče řeka. První člověk, se kterým se zde potkává, je mladá dívka Agnes, která
si všimne krysařovy píšťaly a ptá se ho na ni. On odpovídá, že píská slabě, aby přivábil krysy, ale kdyby
zapískal silně, nejen krysy by ho následovaly. Krysař se do Agnes zamiluje a stává se pro něj smyslem
a láskou jeho života. Agnes má sice ženicha Kristiána, ale Krysařovu lásku opětuje. Rybář Sepp Jörgen,
kterému všechno dojde až druhý den, ležel a spal na palouku poblíž své chaty. Zabloudila tam dvě
děvčata – byla to Lora, dcera řezbáře Wolframa, a Kätchen, dcera pekaře Grilla. Rybář se jim moc líbil,
chtěly by ho milovat. Když se Sepp Jörgen probudil, nechápavě na dívky zíral. Dívky si vzpomněly, že
rybářovi se každý posmívá a radši rychle zmizely. Krysař za slíbenou odměnu 100 rýnských vyvede
krysy z města. Po splnění úkolu připomene v hostinci U žíznivého člověka konšelům truhláři Froschovi
a krejčímu Strummovi, že mu nebyla vyplacena odměna. Ti mu však odměnu dát nechtějí, protože
Krysař prý nemůže prokázat svou identitu a že prý by smlouva stejně nebyla platná, protože nebylo
řečeno rčení dle místních zvyklostí ,,K tomu mi dopomáhej bůh‘‘. Rozzuřený krysař po hádce odešel
za Agnes. V noci se konšelům zdály sny – krejčímu Strummovi se zdá, že ušil 1000 obleků, které se
pod krysařovým zrakem změnily v 1000 rubášů. Truhlář Frosch má sen, že vyrobil 1000 postelí, a že se
objevil Krysař a postele se změnily v rakve. I krysař celou noc probdil. Díval se na krásnou Agnes a
obdivoval ji. Ráno od ní odchází a jde na horu Koppel, která je nad městem a končí propastí. Pověst
praví, že tento sráz není propastí, ale cestou do Sedmihradska, zaslíbené země, kde neexistuje strach
ani bolest. Na cestě se setká s Kristiánem, žebrákem, jde přes pastviny a lesy až došel na vrchol hory.
Rozhlédl se a na hladině řeky viděl loď, která se nakonec zastavila o větev stromu. Seděl v ní rybář
Sepp Jörgen, který tam usnul. Když se po chvíli krysař vrací zpět do města, tak ho něco začne táhnout
do tamější hospody. Po cestě se setká s ďáblem a v hospodě najde záhadného cizince celého
v černém. Jmenuje se Faustus z Wittenberka a pracuje pro ďábla. Říká krysaři, že jeho flétnou může
dělat daleko lepší věci, než jen vyhánět krysy. Potom chce Krysaře přesvědčit různými kousky – např.
mění kocoura v tygra, špinavou prostitutku v trojskou Helenu, aby se taky zaslíbil ďáblu. Krysař zmizel
a vracel se k Agnes, ale ta je nešťastná, protože potom, co Krysař odešel, přišel k ní Kristián. Agnes ho
nemá ráda, ale čeká s ním dítě. Prosí krysaře, aby ji zabil, protože nechce dítě Kristiána. Nakonec však
krysaře požádá, aby odešel. Odejde tedy, ale slíbí, že se ještě vrátí. Smutná Agnes si od matky nechá
vyprávět pohádku o Sedmihradské zemi. Agnes přemýšlela, zda pohádka mluví pravdu. Řekla matce,
že se jde projít a namířila si cestu na horu Koppel. Mezitím se vrátil krysař. Všichni Agnes hledali.
Agnes se utopila v řece. Matka se ze smrti své dcery zbláznila. V krysařovi se vše zlomí, a tak zapíská
na píšťalu ze všech sil. Všechny lidi z města jeho pískání táhne za ním. Krysař všechyn vyvede na horu
Koppel a všichni spadnou do propasti. Přežije pouze rybáře Jörgen, kterému vše došlo až druhý den.
Zachránil dítě, které našel v domku, když byl na odchodu z města. Chtěl také ukončit svůj život plný
posměchu. Nakonec odchází hledat ženu, která by dala dítěti napít.

POSTAVY A CHARAKTERISTIKA:
KRYSAŘ
- tajemný cizinec, patrně muž ve středních letech (narážka na jeho vlasy protkané stříbrem), světa
znalý samotář, putující po městech s píšťalou, která má velkou sílu, ale nechce ji zneužívat, je
nevázaný, nespoutány, bezcitný, přemýšlivý, bilancuje uvnitř svého nitra, zda má zůstat ve městě
Hammeln a začít žít „obyčejný“ život či nikoliv, miluje Agnes

AGNES
- naivní, krásná, milující dívka z Hammelnu, působí nevinně, milenka Kristiána, opětuje lásku Krysaři,
v závěru díla hluboce nešťastná, spáchá sebevraždu

KRISTIÁN
- maloměštek, který se zajímá jen o svůj prospěch a majetek, majetnický, pracuje v obchodě svého
strýce, lehce cynický (těší se na to, až jeho strýc umře, aby mohl převzít dědictví), plavé vlasy a modré
oči

SEPP JÖRGEN
- rybář, který je duševně zaostalý, silný a urostlý, měl malý a chudý domek, význam slov mu vždy
dojde až druhý den, společnost jím opovrhuje, některé dívky by byly schopné milovat ho, ale bojí se
vyloučení společnosti

MATKA AGNES
- stará žena, po sebevraždě své dcery se zblázní, unavená životem

GOTTLIEB FROSCH A BONIFÁC STRUMM

- konšelé, nečestní, lakotní podvodníci, kteří nechtějí zaplatit krysaři za jeho práci
- Frosch je truhlář, schopen vyhovět komukoli, mohutný
- Strumm je krejčí, menší a útlejší

KOMPOZICE:
- děj chronologický, objevuje se i retrospektivita (krysař vzpomíná na hezké chvíle s Agnes)
- dílo rozděleno do 26 kapitol
JAZYK:
- er-forma
- vševědoucí vypraveč (= rozebírá a sleduje jednání všech postav, stojí „nad“ příběhem)
- spisovný jazyk
- přímá řeč, nepřímá řeč
- dialogy i monology
- řečnické otázky
- opakování frází pro zvýšení naléhavosti děje (,,Zab mne, zab mne! Nechci jeho dítě! Nechci je, nechci
je!)
- archaismy (rubáš, krčma, tovaryš, rýnský), knižní výrazy (ač, zřejmo, ježto)
- historismy (konšel, ponocný, groš)
- citově zabarvená slova (žvatlat, havěť)
- přechodníky

TROPY A FIGURY:
- metafora (oči uhasly, kozlí obličej)
- personifikace (květ šeptá, úsvit přicházel)
- přirovnání (bledý jako stěna, stál jako socha)
- symboly (krysy = zlo, píšťala = moc, sedmihradské království = splněný sen)

ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:

- dílo vyšlo knižně 1915, časopisecky Krysař vycházel už v letech 1911–12 v časopise Lumír pod
názvem Pravdivý příběh
- prvky novoklasicismu = téma z minulosti (pověst ze 13. století), nejde o přesné zachycení doby, ale
zpodobení nadčasových rysů osudu člověka ve světě, sevřené, neosobní vyprávění, Dále se zde
vyskytuje symbolismus

LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT DÍLA (směr, doba, hnutí):

- počátek 20. století – generace anarchistických buřičů
(odmítání dobové společnosti, zapojení do protestů, příklon k anarchismu)
- doba první světové války a následného rozpadu Rakousko-Uherska, který s sebou přinesl i vznik
samostatné Československé republiky (28. 10. 1918)
VIKTOR DYK (1877 – 1931) – GENERACE ANARCHISTICKÝCH BUŘIČŮ
- básník, dramatik, prozaik, kulturní a politický publicista, kritik, překladatel
- z počátku tvorby ovlivněn dekadencí
- vliv na něj měla i Macharova útočná kritika české společnosti
- byl také politikem
- přispíval do Světozoru - časopis
- zapojoval se do domácího odboje - zatčen, vězněn
- konzervativní názory, sblížil se s nacionalistickou pravicí, odmítal Masarykovu politické orientaci
- typickým znakem děl jsou momenty deziluze, rozpor mezi snem a realitou
- do básní zapojuje svůj intelekt - nepracuje se symbolem, ale nápovědou
- po 1. světové válce se anarchizmem rozchází, už moc nepíše a více se věnuje politice, sbližuje se
s pravicí, stal se stoupencem fašismu

Další díla:
balada: Milá sedmi loupežníků
drama: Zmoudření Dona Quijota
sbírka povídek: Příhody, Píseň o vrbě
povídka: Stud

Autoři, kteří psali ve stejné době:

• KAREL TOMAN – Sluneční hodiny (sbírka), Pohádky krve (sbírka), Měsíce (sbírka), Stoletý kalendář
(sbírka)
• FRANTIŠEK GELLNER – Po nás ať přijde potopa (sbírka), Radosti života (sbírka)
• STANISLAV KOSTKA NEUMANN – Satanova sláva mezi námi (sbírka), Nové zpěvy (sbírka)
• FRÁŇA ŠRÁMEK – Modrý a rudý (sbírka)
• PETR BEZRUČ – Slezské písně (poezie)