MARYŠA

LITERÁRNÍ TEORIE

• Literární druh a žánr: drama, tragédie

• Literární směr: kritický realismus, realistické drama
• Slovní zásoba a jazyk: Autoři používají jihomoravské nářečí, konkrétně
z oblasti Slovácka, stylizované moravské nářečí
• Postavy:
o Maryša – milující žena, trpí pro svou lásku, Lízalova dcera, Vávrova
manželka, za svobodna Lízalová, ochotná, posluhující, nemluvná,
poslušná – poslouchá své rodiče, odvážná – na konci se rozhodne, že
se vzepře
o Lízal – sedlák, jsou pro něj důležitější peníze než vlastní dítě, Maryšin
otec, donutil dceru k sňatku s Lízalem, čehož později lituje, jeho žena je
to samý
o Lízalova žena – nechápe svou dceru a nedokáže se do ní vcítit
o Filip Vávra – vdovec, hledí jen na věno své ženy, nemiluje ji, Maryšin
manžel, vdovec se třemi dětmi, svou první ženu prý utýral, nechá se
obsluhovat, neprojevuje Maryše příliš žádné city, rád se napije – je
alkoholik
o Francek – Maryša ho miluje, velmi pravdomluvný prostý vesničan,
miluje Maryšu, ale musí na vojnu, slíbí, že na ni počká, což dodrží,
odvážný – chce Maryšu unést a žít s ní, i když je vdaná
• Kompozice: Vrcholné dílo českého realistického dramatu. Drama se skládá
z pěti jednání, klasická kompozice dramatu – expozice, kolize, krize, peripetie,
katastrofa. kompoziční výstavba Hra je rozdělena do 5 jednání. Děj se
odehrává chronologicky.
• Vypravěč: V dramatu se vypravěč nevyskytuje, děj je realizován jednotlivými
postavami a jejich replikami (promluvami).
• Prostor a čas: rok 1886, moravská vesnice na Slovácku, děj je rozprostřen
přibližně do dvou let, prostor: doma u Vávrů čas: moravská ves od října 1886,
poslední jednání se odehrává v roce 1888
• Význam sdělení (hlavní myšlenky díla): Život na vesnici a mezilidské
vztahy, náboženské tradice, předsudky
• Vyprávěcí způsoby: přímá řeč: Maryša Vávrová, Vávra + scénické poznámky
• Typy promluv: dialog Maryši a Vávry
• Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

▪ onomatopoie hřmot, srkne

▪ archaismus lžičník elipsa Chceš bílý (kafe) nebo černý (kafe)?
▪ nespisovná slova zavříno, sladilas, zapomněla sem

• Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

 ▪ řečnická otázka Chceš bílý nebo černý? Nesu ti černý

DĚJ

Sedlák Lízal, který myslí hlavně na peníze, chtěl provdat svou dceru za mlynáře
Vávru. Maryša je ale zamilovaná do prostého chlapce Francka. Vávra slibuje, že se o
Maryšu dobře postará, doopravdy mu však jde jen o její bohaté věno, ze kterého
chce zaplatit své dluhy. Po svatbě se začne Vávra opíjet, nestará se o rodinu a soudí
se s Lízalem o peníze z věna. Sedlákovi konečně dojde, jak nešťastně provdal svou
dceru a peníze mu odmítne dát. Francek začne plánovat útěk s Maryšou do Brna,
kde našel pro oba práci. Maryša nechce odejít. Opilý Vávra se pokusí Francka zabít,
ale Maryša ho zachrání. Maryša je již zoufalá a nasype Vávrovi do kávy jed, pak se
k tomu sama přizná.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

Jedná se o druhou polovinu devatenáctého století a o počátek 20.století. Je to

období, kdy se probouzí národní buditelé. Klade se důraz na obnovu českého jazyka,
historie i kultury. Do popředí se dostává realismus. Autor zůstává objektivní a
neztotožňuje se se svou literární postavou.

AUTOŘI

Alois Mrštík (1861-1925)

• Český prozaik a dramatik. Vyučoval v několika obcích na jižní Moravě.

Přispíval do časopisu Máj, Lumír, Světozor atd.
• Další tvorba: sbírka povídek Nit stříbrná, povídky Dobré duše
• Narozen 14. 10. 1861 v Jimramově, zemřel 24. 2. 1925 v Brně
• Prozaik, dramatik, autor žánrových obrázků, rozsáhlé kroniky, autor
cestopisných a memoárových črt a publicista
• Po ukončení studií působil jako učitel v Lískovci u Brna, v Rakvicích u
Břeclavi, jako podučitel v Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl
jmenován správcem školy v obci Diváky u Hustopečí, kde zůstal až do své
smrti.
• Prózy uveřejňovány ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské
orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Světozoru, Národních listů, Máje aj.
• Rok na vsi – koloběh života na vsi jednoho roku (od podzimu do léta) -
vesnické zvyky, svátky, tradice a zábavy - psáno v nářečí

Vilém Mrštík (1863-1912)

• Český překladatel, kritik, prozaik, dramatik.

 • Své studium nedokončil. Věnoval se publicistice. Vyzdvihuje mravní hodnoty.
• Další tvorba: román Santa Lucia, literární kritika Moje sny, pak Pohádka máje
• Narozen 14. 5. 1863 v Jimramově, zemřel 2. 3. 1912 v obci Diváky –
• Prozaik, autor impresionisticky laděných románů, lyrických obrázků z přírody,
cestopisných črt, realistických povídek, spolutvůrce českého realistického
dramatu, publicista, esejista, jeden z představitelů kritické generace 90. let,
prosazoval ruské realisty a dílo Emila Zoly, překladatel hlavně z ruštiny. - ¨
• Středoškolská studia dokončil v Praze na malostranském gymnáziu. Kromě
literatury ho přitahovalo malířství a původně měl v úmyslu studovat po
maturitě malířskou akademii v Praze. Kvůli nedostatku finančních prostředků
se musel tohoto záměru vzdát a začal studovat práva. Po roce však studia
zanechal a poté se již plně věnoval literatuře. Rodiče, žijící od roku 1884 též v
Praze, se roku 1889 odstěhovali za Aloisem do Divák a v roce 1892 je sem
následoval i Vilém. Z Divák však často odjížděl, nejčastěji do Prahy. V roce
1896 podnikl cestu do Ruska.
• V době svých studií v Praze si oblíbil francouzský naturalismus, zejména
Emila Zolu, a ruskou realistickou literaturu, zvláště Dostojevského a Tolstého.
Naturalismus a ruskou literaturu (z níž také překládal) propagoval ve svých
kritických statích. Další jeho aktivitou byla obrana pražských historických
památek před bezohledným bouráním. Řada článků v časopise Rozhledy a
bojovná brožura Bestia triumphans (1900) je obžalobou nekulturnosti
pražského magistrátu.
• Psal do časopisů Rozhledy, Světozor (zde roku 1892 vyšla Pohádka máje),
Ruch, Lumír, Česká Thálie, Zlatá Praha, Hlas národa, Literární listy, Národní
listy, Pozor, Česká revue, Moravskoslezská revue.
• Beletristická tvorba je ovlivněna impresionismem i realismem

DALŠÍ ÚDAJE O KNIZE:

• Dominantní slohový postup: Jedná se o drama, tedy nápodobu skutečnosti,

děj se odvíjí pomocí gest a promluv postav.
• Vysvětlení názvu díla: Maryša – jméno hlavní postavy.
• Posouzení aktuálnosti díla: Peníze a jejich moc jsou i v dnešní době
aktuálním tématem stejně jako domácí násilí, opilství, ale co se týče nucených
sňatků, jsou už ve většině případů pasé (alespoň u nás).
• Pravděpodobný adresát: Lidé na vesnici, aby nenutili své děti do sňatku,
který je sice dobrý pro rodiče, ale děti ho odmítají.
• Určení smyslu díla: Nucený sňatek není správný, ale byl na vesnicích běžný.
• Zařazení knihy do kontextu celého autorova díla: První dílo, které bratři
napsali spolu, následovalo pak ještě dílo Rok na vsi, na kterém má větší podíl
Alois.
• Tematicky podobné dílo: Moliérův Lakomec – společným tématem je nucený
sňatek za vidinou peněz rodičů, ale nesouhlas dětí, protože milují někoho
jiného z chudé vrstvy.