Česká vrcholně realistická próza II: historická tématika

 Zlatý věk: Největšího rozvoje dosáhl historický román v díle Aloise Jiráska, Václava Beneše
Třebízského a Zikmunda Wintera ve 2. polovině 19. a počátkem 20. století.
 V období první republiky nepatřilo historické téma mezi preferované a vzniklo jen málo
hodnotných děl: za zmínku stojí Bloudění Jaroslava Durycha nebo Markéta
Lazarová Vladislava Vančury.
 Vychází z kritického realismu
 Čerpání z historie – doba Pobělohorská, Národní obrození, doba Husitská…
 Děj se odehrává v minulosti v nějaké významném historickém období, každý autor to
zpracovává jinak
 Výchovná tendence sloužící národnímu zápasu, vzdělávání lid a sílit v něm národní
uvědomění a obětavou lásku k vlasti spojenou s národní svorností  líčení dob z dějin
českých
 Špetky romantismu, ale víceméně není – popisování přírody
 Realismus ve 2.pol.19.století sebou přináší požadavek historické věrnosti a umění
typizačního
 Realistické zobrazení vychází někdy z národopisných studií, takže literatura často mívá
regionální charakter.
 V českém prostředí měl historický román nejvýznamnější úlohu v době emancipace českého
národa, tj. během 19. století.
 Hlavní představitelé: Zikmund Winter – rozdíl mezi Winterem a Jiráskem – Jirásek se upnul
na vícero historických období a Winter si upjal na jedno historické období – 16. a 17. stol.

Alois Jirásek: Temno

 Alois Jirásek - 23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha, narodil se do rodiny rolnické a
chudé, ale milující
 Jeho rodina si zajednávala obživu z práce
tkalcovské
 Jeho otec měl pekařský krámek
 Krásné a radostné dětství
 Život na vesnici, který ho ovlivnil a jeho díla také
 Z jeho rodného kraje čerpal i do jeho děl
 1866 válka – zbudila v něm válečné řemeslo,
válečnictví staročeské – válka Prusko-Rakouská
 Zažil pronásledování pohanů jezuity – věnoval
tomuto tématu hodně ve svých dílech
 Ve 13 letech poslán na „handl“ neboli výměnu do
německého Grossdorfu u Broumova, aby se naučil
němčině – stěžoval si na těžký pobyt mezi
„cizáky“ – čerpání pro své dílo
 Chodil na gymnasium v Hradci Králové a poté
studoval filosofii a historii v Praze na Karlovce –
jeho styky s profesory, učenci a tehdejšími
 spisovateli v sobě objevil sklony k umění, byli to
hlavně spisovatelé z okruhu Lumírovců
 14 bydlel v Litomyšli, kde byl profesorem – zde
napsal jeho nejkrásnější spisy – čerpal
z historičnosti a krásy tohoto kraje
 Od 1888 učil v Praze na gymnasiu v Žitné ulici
(nyní Resslova) – gymnasium je po něm
pojmenováno
 Jako dvacetiletý zahájil svoji literární činnost –
prvně psal básně – jeho první skladba Žena
podloudníkova – v duchu Erbena, dále psal básně
milostné a popisné, zvláště přírodu a historii
 Psal povídky, kde líčí hlavně svoji oblíbenou
oblast, jeho rodný kraj – Povídky z hor
 Potom psal povídky historické – povídka Viktor
 Gymnazijní profesor, senátor, čestný doktor české
univerzity, spisovatel)

HRONOVLITOMYŠLPRAHAÚMRTÍ PRAHAPOHŘBEN V HRONOVĚ

 Literární dílo: Temno, Psohlavci, F. L. Věk, U nás, Proti všem …

 Jiráskovi postavy: historicky prokreslené a vzaté z prostředí lidového či vojenského nebo
panského, mají povahové stránky, z nichž poznáme ráz celé tehdejší generace
 Literatura pro mládež: Staré pověsti české, Z Čech až na konec světa

 Dále psal divadelní hry (Jan Hus, Jan Žižka, Kolébka Emigrant), Maloval scenerie, život mas
hlavně v táborech vojenských a rodinné intimní scény, hlavně venkovské

 Lidové hry: Lucerna a Pan Johanes – pohádky, Samota – život generací mladí a staří,

 Konec života – oslepnul, šikana v Litomyšli – přepisování nesmyslně dlouhých textů při
špatném světle, umírá v Praze, na pohřbu mu byl Masaryk, Namísto zvonů zněly nad
Hronovem sborové skladby J. B. Foerstera na slova J. V. Sládka: Z osudu rukou a Polní cestou

 Filmová adaptace děl:

 1925 Lucerna. Na motivy stejnojmenné hry A. Jiráska. Němý film. 78 min., režie Karel Lamač.
 1931 Psohlavci. Na motivy románu A. Jiráska. 105 min., režie Svatopluk Innemann.
 1936 Vojnarka. Na motivy hry A. Jiráska. 102 min., režie Vladimír Borský.
 1937 Filosofská historie. Na motivy novely A. Jiráska. 88 minut, režie Otakar Vávra.
 1938 Lucerna. Na motivy hry A. Jiráska. 84 min., režie Karel Lamač.
 1947 Jan Roháč z Dubé. Na motivy hry A. Jiráska. 84 min., režie Vladimír Borský.
 1950 Temno. Na motivy románu A. Jiráska. 115 min., režie Karel Steklý.
 Mladá léta 1952, scénář Vladimír Neff, režie V. Krška

 Temno
 První vydání duben 1915
 Chtěl tím znázornit čtenářům velké české
historické události
 Temné prostředí pro navození hrdého poznání, že
přes tyto těžké časy se český národ udržel
 Chtěl ukázat z čeho pramenila jeho obrozenecká
myšlenka