Jan Neruda

 Jan Neruda byl český básník, novinář, spisovatel a nejvýznamnější osobnost generace májovců.
 Jan Neruda  se narodil 9. července 1834 v Praze Málo Stránské a zemřel 22. srpna 1891 v Praze Nové
Město
 Jan Neruda vystudoval Gymnázium, Akademické Gymnázium, Práva, Filosofie
 Ženy: Anna Holinová, Karolína Světlá, Terezie Macháčková
 Jan Neruda měl záporný vztah k lidem, problémy s alkoholem, většina života v nouzi
 Když byl novinářem psal o: Národní listy, Obrazy domova, Květy, Lumír
 Když byl spisovatel napsal tato díla: Praha, Arabesky – 1. prozaická kniha, Trhani, Povídky malostranské
 Když byl básník napsal tato díla: Pesimismus, Bohatý jazyk (archaismy, převrácení slovosledu, opakování
výrazů), Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy, Zpěvy páteční.

Realismus a jeho znaky

 označuje různé směry, názory a postoje, které různým způsobem zdůrazňují respekt člověka vůči
skutečnost
znaky:
 cílem je zobrazit celou společnost
 hrdinou je obyčejný člověk, typický pro určitou vrstvu lidí
 hrdina se proměňuje, je užito vnitřní i vnější charakteristiky
 v pásmu přímé řeči se objevuje hovorový, popř. nespisovný jazyk
 rozvíjí se zj. románu, popř. jiné epické formy
 autor je společensky angažovaný
Gabriela Preissová
 Autorka četných povídek, románů a divadelních her
 Narodila se v Kutné Hoře a mládí strávila převážně v Platanech
 Roku 1880 se provdala do Hodonína, kde se seznámila s předními osobnostmi české kultury na Moravě
 Především Herbenovu vlivu je možno připsat její zájem o život slováckého venkova.
 V 90. letech bydlela v Oslavanech, odkud podnikala cesty do Haliče a do Ruska
 Dva roky prožila též na manželově statku poblíž Klagenfurtu v jižním Rakousku, kde ji zaujal především
život korutanských Slovinců
 Koncem století se přestěhovala do Prahy a žila deset let uprostřed pestré umělecké společnosti
 V jejím bytě se scházeli také mladí slovinští spisovatelé
 Když se po ovdovění podruhé provdala za rakouského plukovníka A.Halbaertha, přesídlila do Pulje v Istrii a
odtud zajížděla do Itálie a Francie
 Za první světové války byla obžalována z velezrady, protože podporovala ruské zajatce. Po válce žila až do
své smrti v Praze a letní měsíce trávila v Chlumu u Třeboně.
DÍLO:
 Obrázky ze Slovácka (1886 a 1889) - třísvazkový souhrn jejích drobných povídek, nejčastější námětem je
láska mladých lidí, její iluze i konflikty, okouzlení a rozčarování, stejně jako sociální překážky a předsudky,
které se lásce stavějí do cesty
 Gazdina roba (prem. 1889) - tragická hra umístěna do slovácké vesnice a do rakouského prostředí, kam
odcházejí slováčtí zemědělští dělníci za sezónní prací, žijíce zde nadále ve zvycích a představách svého
domova
 Její pastorkyňa (prem. 1890) – drama
Karel Havlíček Borovský
 Autor žijící v polovině 19. století
 Významná osobnost společenského života
 Básník a novinář, první z představitelů realismu
 Studoval kněžský seminář, který opustil, pracoval jako vychovatel v Rusku, kde poznal reálné poměry a stal
se kritikem carského režimu
 Po návratu založil noviny a časopisy, za svou činnost byl souzen, některé noviny byly zakázány, nakonec byl
odsouzen k vyhnanství v Brixenu, brzy po návratu zemřel. Byl prezentován jako národní mučedník a pohřeb se stal
manifestací vlastenců vč. Boženy Němcové
Tvorbou se prolínají tato témata:
Kritika církve, kritika carského režimu a kritika rakouské monarchie
 Křest svatého Vladimíra – inspiroval se ruskými letopisy o založení křesťanství v Rusku
 Absurdní téma: car si nechá zavolat Peruna, aby mu u příležitosti narozenin zahřměl, ten to odmítne a je
nakonec popraven utopením. Po jeho smrti zavládne bezbožnost, poddaní nechtějí poslouchat cara a odvádět
poplatky církvi, proto je vyhlášen konkurs na nového boha…
 Skladba kritizuje zneužívání církve k prosazení politické moci, hamižnost církve a neomezenou vládu cara
 Text je psán prostou formou, používá nespisovný jazyk, vulgarismy
 Tyrolské elegie – popisuje transport Havlíčka do Brixenu, popis cesty slouží ke kritice režimu
 Král Lávra – samostatná práce
 Havlíček byl tvůrcem epigramů – krátká útočná báseň kritizující poměry v monarchii
Božena Němcová
1820 - 1862
Spisovatelka, která stojí na pomezí romantismu a realismu.
Ve svých dílech přináší realistický obraz venkova v polovině 19. století.
Prozaička, pohádkářka, autorka etnografických studií.
Život
 narozena ve Vídni, ale o její původ je plný tajemství
 mládí prožila v Ratibořicích, kde ji velmi ovlivnila babička Magdalena Novotná
 v době dospívání byla dána na vychování do rodiny panského úředníka do
 Chvalkovic, to bylo umožněno jen dívkám z panského rodu
 jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce,
 úředníka finanční stráže, který byl dvakrát starší než Němcová
 pro propagaci vlastenectví byl často překládán
 během těchto přesunů se jim narodily čtyři děti, manželství nebylo šťastné
 po zakotvení v Praze se začala scházet s představiteli tehdejší české kultury
 uveřejňovat básně v časopisech
 v roce 1845 se přestěhovali na Chodsko, proto se věnovala sběratelské činnosti
 v roce 1850 byl manžel přeložen do Uher, v roce 1861 redigovala v Litomyšli své spisy
 těžce nesla smrt syna Hynka, zemřela v Praze
Dílo
 Národní báchorky a pověsti
 Slovenské pohádky a pověsti
 Obrazy z okolí Domažlického – cestopisné články, ve kterých použila poznatky z Chodska a několikaletého
pobytu na Slovensku
 Babička s podtitulem Obrazy z venkovského života
 Divá Bára, Dobrý člověk, Pan učitel, Baruška, Chyže pod horami
 Pohorská vesnice - povídka z prostředí chodské vesnice si klade za cíl urovnat
 vztahy mezi šlechtou a lidem
 V zámku a podzámčí - povídka poukazuje na kontrast mezi krutostí chudoby a
 marnotratností zbohatlíků