Česká poezie 1.pol. 20.

století
?Co se učit a neučit:)?

Za základ považuji umět vysvětlit následující pojmy:

 společensko-historický kontext + témata a směry typické pro období, umět je zařadit
do 20. nebo 30. let 20.století
 vysvětlit pojmy: proletářská poezie, poetismus, surrealismus, katolicky orientovaná
poezie + umět zařadit jednotlivé představitele
 k jednotlivým autorům se učte zejména podtržená díla
 z jednotlivých osobností jsou nejpodstatnější: J. Wolker, J. Seifert, V. Nezval, F. Halas, V.
Holan, J. Deml
 pro ty, kteří plánují přijímačky na školy s humanitním zaměření, jsou další informace
týkající se životů autora, případně další nepodtržená díla – ta však nebudou součástí
zkoušení v rámci předmětu ČJL
 není nutné se učit, že daná sbírka vznikla např. ve 30. letech – toto jsou informace čistě pro
ty, kteří by s češtinou chtěli mít něco společného v budoucnu.

úvod : společensko-historický kontext, témata a směry typické pro poezii :

!Vznik Československa 28.10.1918 – konečně po 300letém úsilí národ získává svobodu – spojeno
s nadějí, euforií, náš národ zažívá velmi radostné chvíle!
1929-1933 - světová hospodářská krize
30. léta – nástup fašismu v Německu
1938 – Mnichovská dohoda
1939 – 1945 – 2. světová válka

20. léta: období mohutného hospodářského vývoje, pluralita politického systému, všichni věřili, že
se válečný konflikt podobného rázu jako byla 1. sv. v. nebude opakovat
nový proud v poezii:
 proletářská poezie – poezie se sociální a revoluční tematikou
Řada spisovatelů měla velmi vyvinuté sociální cítění (snažili se přiblížit chudým lidem i dělníkům
a podpořit je v nelehkém postavení alespoň prostřednictvím umělecké tvorby) Umírněnější z nich se
hlásili k socialistickým stranám, radikálnější podporovali myšlenky komunismu a očekávali brzký
revoluční převrat, jaký proběhl v Rusku. Vládu proletariátu si ovšem velice idealizovali. Například
očekávali, že v komunismu bude každý člověk dělat to, co ho baví, a nebude nucen k vydělávání
peněz...
Mnozí spisovatelé vstoupili do Komunistické strany Československa, která vznikla roku 1921.
Řada z nich však po tom, co se dostal k moci Stalinisticky orientované křídlo v čele s Klementem
Gottwaldem, byla ze strany vyloučena (kolem roku 1929).
Stať proletářského umění byla otištěna v časopise Var 1922 - autorem byl J. Wolker
Další autoři: S.K. Neumann, počáteční tvorba Josefa Hory, Jindřich Hořejší, Jaroslava
Seiferta, Konstantina Biebla

Současně s proletářským uměním vzniklo sdružení Devětsilu (1920- 1932) – umělecký svaz, který
sdružoval levicově orientované umělce, postupně se však nadchli pro  poetismus (od r.1923) –
Většina tvůrců proletářské poezie si brzy uvědomila, že se o ni zajímá málokdo. Dělníci, kteří museli tvrdě pracovat,
rozhodně nechtěli o svém utrpení ještě číst. Raději vyhledávali oddechové a únikové knihy.
 Poetismus: výlučně český avantgardní směr
- blízko k futurismu (optimismus, nadšení pro vědu a techniku)
- vliv Apollinaira, tvůrce polytematického Pásma, obrazových básní a metoda volné asociace
– volné řazení představ, nelogická stavba básně, odstraněna interpunkce, experimenty se
slovy,…
 - poetisté chtěli psát umění, které pobavilo, „ umění žít a užívat si“
„ žij tak, aby život byl básní“(J. Seifert)
1. sb. Poetismu: V. Nezval: Podivuhodný kouzelník
J. Seifert: Samá láska
- inspiračním zdrojem: lidová zábava -v cirkusu (klauni, kouzelníci, akrobati…), exotice (cestování,
orientální země), filmu (groteska), triviální literatuře a zábavní kultuře obecně. Tíhli k humoru a lyrice.
- K. Teige – programový teoretik(hlavní slovo),
- básníci: V. Nezval, J. Seifert, krátce členem J. Wolker
- prozaikové: Vančura (Rozmarné léto) ,Karel Konrád, Karel Schulz
- Výtvarníci: Adolf Hoffmeister, Jindřich Štýrský, Toyen (Marie Čermínová)
+ Osvobozené divadlo (Voskovec, Werich, Ježek) aj.
- sborník Devětsil, brněnský časopis Pásmo, měsíčník ReD (revue Devětsilu)
- Poetismus měl být tím pravým komunistickým uměním. Po vyloučení sedmi spisovatelů z KSČ (Seifert,
Vančura...) roku 1929 došlo ke krizi uvnitř Devětsilu. Po roce 1932 tento umělecký svaz zaniká a s ním také
končí éra poetismu. Jeho vliv na českou literaturu ale přetrval.

30.léta:
světová hospodářská krize - sociální a politické problémy, ekonomiky světových velmocí se
hroutí, posléze i dalších států, lidé začali podléhat ideám totalitních režimů, jejichž programy jim
slibovaly konec hladu, navrácení dřívějších poměrů,….
- autoři v tomto období spíše tvořili individuálně, nehrnuli se do sdružení
Surrelisté (1934 -1938) - vedl ji V. Nezval
Program českých surrealistů se nijak nelišil od Bretonova surrealismu
(využívají tzv. „ psychický automatismus“ Sigmunda Freuda (tj. volný tok obrazů a představ bez
rozumové kontroly a zábran vycházející z nevědomí) Básníci tohoto směru ignorují veškerá
básnická pravidla.
- řada umělců, kteří původně působili ve skupině Devětsilu: Nezval, Biebl, Teuge,…

reflexivní a meditativní lyrika: Fr. Halas, Josef Hora,Vladimír Holan

poezie duchovní křesťanské orientace: Fr. Hrubín, Bohuslav Reynek

Proletářská poezie (tvorba J. Wolker, Josef Hora, Jindřich Hořejší)

 vznikla ve 20. letech jako reakce na sociální bídu a důsledky 1. světové války
 zobrazovala třídní protiklady, zdůrazňovala úlohu dělnictva, cílem byla sociální
spravedlnost
 hlavním teoretikem u nás byl S.K.Neumann
 básně byly vydávány v časopisech: Kmen, Červen, Proletkult, Revue Devětsilu
 základní teoretické principy proletářské poezie zformuloval J. Wolker v programové stati
Proletářské umění v roce 1922

Jiří Wolker (1900 – 1924)

 představitel proletářské poezie, vliv na jeho prvotní tvorbu měl i vitalismu
 narodil se v Prostějově, kde také zemřel (zemřel předčasně na tuberkulózu)
 pocházel z bohaté rodiny bankovního ředitele.
 krátce byl členem Devětsilu. Hlásil se k marxismu a komunismu.
 napsal manifest Proletářské umění, do časopisu Var 1922
 Tvorba:
Host do domu
 básnická sbírka, prvotina, vliv vitalismu, přináší ideál harmonického světa a krásy
 obyčejného života

Svatý Kopeček – 1. báseň u nás psaná ve stylu Apollinairova pásma!!

- pouze báseň!, bývá řazena do sbírky Host do domu, nicméně vznikla původně jako samostatná
báseň

Těžká hodina - básnická sbírka

- začíná stejnojmennou básní o proměně chlapce v muže ( chlapecké srdce je pohřbíváno a mění
se v srdce muže, které představuje ruce s mozoly a statečnost)
- hlavním tématem knihy jsou sociální problémy – Balada o nenarozeném dítěti nebo Balada o
očích topičových
- obraz básníkovy nemoci – b. Epitaf, Umírající
 kromě sbírek básní napsal i několik pohádek (O milionáři, který ukradl slunce)

Josef Hora
(1891 – 1945)
 básník, prozaik, literární kritik, překladatel (Puškina, Jesenin, Blok)
 * se na Roudnicku, studoval v Praze, kde také zemřel
 pracoval jako novinář, levicově orientovaný, psal do Rudého práva, členem KSČ,
 r.1929 vyloučen
 umělecká tvorba se vyvíjela od proletářské poezie (1.pol.20.let) k osobité intimní lyrice,
sociálně laděné(2.pol.20.let, 30.léta), konec 30.let psal poezii domova, rodné země
 poč. 20.let: vliv vitalismu a civilismu Strom v květu
proletářská poezie Pracující den
román : Socialistická naděje – téma politických bojů 20.let
Hladový rok – téma 1.sv.války
 2.pol 20.let reflexivní a meditativní lyrika
Itálie – obraz země slunce a barev, slavnou minulosti nebezpečí fašismu
Struny ve větru – přírodní a intimní lyrika
Máchovské variace – vydal ke 100. výročí úmrtí K.H.Máchy – téma lásky, země,
domova času
 konec 30.let: Domov - poezie rodné země, obava o její budoucnost
b. Zpěv rodné zemi – v minulosti naše země plná bojů – země rozkvétající, obraz
nezdolnosti a nepřetržité kontinuity našeho národa
b. Jan Houslista – o hudebníkovi, který se vrací z ciziny, aby prožíval utrpení,
kterým naše země v této době prochází.

Jindřich Hořejší
(1886-1941)
 jeho tvorba ovlivněna jeho pobytem v Paříži
 generačně blízký V. Nezvalovi
 překládal francouzské prokleté básníky
Básnické sbírky:
Hudba na náměstí
Korálový náhrdelník
Den a noc

Ve 30. letech navazuje svojí tvorbou i S.K.Neumann – sbírky – Rudé zpěvy, Srdce a mračna,
Sonáta horizontálního života atd.
Poetismus, surrealismus v české poezii ( tvorba J. Seiferta, V. Nezvala, K. Biebla,

Jaroslav Seifert
(1901 – 1986)
- básník, prozaik, novinář, překladatel (Apollinaire)
- první český spisovatel, který získal Nobelovu cenu za literaturu v r.1984(jinak nominován
byl i K. Čapek, ale nedožil se jí)
- * na Žižkově v Praze (chudá, dělnická čtvrť)- odráží se v jeho tvorbě
- studoval gymnázium, které nedokončil, členem komunistické strany a živil se jako levicově
orientovaný novinář, 1929 z KSČ vyloučen
- po roce 1948 byla jeho tvorba několikrát cenzurou zakázána, hl. v 50. a 70. letech (po válce
píše verše proti totalitnímu režimu)
- Byl spoluzakladatelem Devětsilu (spolu s K. Teigem)
- Od. R. 1950 se výhradně věnuje literární činnosti. V 50.letech trpěl těžkou chorobu
pohybového ústrojí, která mu znemožňuje výraznější literární činnost
- V roce 1969 zvolen předsedou svazu československých spisovatelů- významné místo na
literárním poli
- Tvorba: výrazně se odličují jednotlivá období
20.léta:
Proletářská poezie: první Seifertovy sbírky vznikaly v duchu proletářské poezie, ale najdeme v
nich i milostné verše
Město v slzách – básnická prvotina – představa světa bez bídy a nenávisti, soucit s chudými,..sbírka
se vyznačuje záměrnou jednoduchostí a naivismem, získal si čtenářskou oblibu
Samá láska – Sbírka ovlivněna smutkem nad dosavadním světem plným zášti a nenávisti, přechod
mezi proletářskou poezií a poetismem

Poetismus – odrazem jeho cest po Francii a SSSR, v poetismu se jako básník našel,
vyhovovala mu nespoutanost tohoto básnického umění, poetismus působí dráždivě na smysly, na
fantazii, současně s tímto byl schopen na pozadí poetistické tvorby se vyjadřovat otázky až
filozofského rázu( Musí se umřít, i když se nechce)
Na vlnách T.S.F. (telegrafie sans fil – bezdrátová telegrafie) – obsahuje básně – obrazy, jež působí
nejen slovem, ale i vizuálně, střídají se různé druhy písma, volné asociace, hravost
Slavík zpívá špatně
Poštovní holub
- sbírky, ve kterých ukazuje na neproblematické vidění světa, opěvuje všední věci, krásu
života,….
30.léta:
Ve 30. letech Seifert opouští avantgardní pozice. Po zániku Devětsilu se nepřidává k surrealistům a
za uzavřený považuje i poetismus. Pracuje v sociálnědemokratických novinách.
Seifert opouští volný verš a píše tradiční básně s pravidelnými rýmy i strofami.
Intimní lyrika – (krásná, prostá poezie), velice melodická, rytmická, vychází z lidové poezie,
nekomplikovaný, líbivý jazyk. Objevuje se v nich okouzlení láskou, životem,obliba ke všedním,
každodenním věcem
Jablko z klína
Ruce Venušiny
Jaro, sbohem
Sbírky naplněné subjektivní lyrikou, mají ráz až zpovědi, melancholické vzpomínky na dětství,
matku,…
Zhasněte světla – reakce na mnichovskou zradu
40.léta
V době okupace pracoval Seifert v nakladatelství Družstevní práce a deníku Národní práce jako
redaktor. 8. května 1945 byl zatčen nacistickými vojáky a měl být popraven. Na poslední chvíli
naštěstí došlo k jeho výměně za německá rukojmí.
Za okupace napsal:
Světlem oděná – tématem sbírky je Praha, kde básník prožil své mládí – symbol existence národa,
pro národní sebevědomí a uvědomování si vlastní identity
Vějíř Boženy Němcové – sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození – vycházel z jejího
intimního života, hledal v ní symbol národa (domova)

Po válce
Přilba hlíny – popisuje květnové povstání a boj lidu za osvobození, inspirace koncem 2.sv.v.
Píseň o Viktorce – básnická skladba, inspirace dílem B. Němcové, odsoudila socialistická kritika,
protože byla v době budovatelské poezie příliš pesimistická. Básník se na tři roky odmlčel a
publikovat začal až po Stalinově smrti.
Šel malíř chudě do lesa – jednoduchá, zpěvná poezie, inspiroval se obrazy M. Alše

60.léta
Na přelomu 50. a 60. let se Seifert znovu odmlčel na 10 let, protože vážně onemocněl a musel
podstoupit složitou operaci páteře. Změna v jeho tvorbě – píše reflexivní lyriku, jeho výraz zdrsněl,
používá uvolněný nerýmovaný verš, objevují se úvahy, intimní zpověď, zabývá se
existencionalismem, pocit úzkosti z totalitní moci, odraz hořké životní zkušenosti.
Koncert na ostrově
Halleyova kometa

70. a 80.léta
Seifert odmítl přijmout okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a dostal se do nemilosti
normalizačního režimu. Navíc podepsal Chartu 77. V 70. letech mohly oficiálně vyjít pouze
některé starší básně, jinak publikoval v exilových nakladatelstvích a samizdatu. Knihy, které vyšly
v 80. letech, byly značně cenzurovány.
Morový sloup – napsána v letech 68-70, vyšla až v roce1981 v samizdatu v nakladatelství Petlice,
smutná, trpká poezie, reagující na události roku 1968
Všecky krásy světa – vzpomínková próza
 Vítězslav Nezval
(1900 -1958)
 patřil k nejplodnějším a nejvšestrannějším českým spisovatelům u nás – básník, prozaik,
dramatik
 základem jeho tvorby byla lyrika, psal ale také prózy, dramata nebo manifesty a překládal
 představitelem poetismu (20.léta – Devětsil) a surrealismu (30.léta – surrealistická skupina) ,
po válce tvořil v oficiálním proudu poezie
20.léta
- inspirace tvorbou Rimbauda, Apollinaira, Březiny,…
Most – b. sbírka, prvotina, zárodky poetismu
Podivuhodný kouzelník –vyšla ve sborníku Devětsil, lyricko-epická skladba bez pevného děje
(pásmo), jednotlivé motivy následují za sebou bez vnější logiky, volné asociace, prvky poetismu –
okouzlení cestováním, exotikou, moderní civilizací, skladba byla později zařazena do sbírky
Pantomima
Pantomima (1924) – manifest poetismu, ukázky poetistické tvorby, zařadil mimo jiné (drobné
hříčky, kaligramy) i divadelní a pantomimické scénky
Básně noci – závěrečná sbírka poetistického období, obsahuje básnické skladby ve stylu pásma:
Edison – 5 zpěvů, nemá souvislou dějovou linii, polytematická báseň, oslava tvůrčí činnosti
člověka, inspirace slavným vynálezcem – autorovo vidění světa a moderního člověka
popisuje život Edisona, jeho práci, cestu za objevy a vynálezy, ale i jeho dětství. Báseň však nemá být životopisem, ale
spíše chtěl Nezval vyznat Edisonovi hold jako člověku, který svojí prací dosáhl tak vysokých cílů. I když pocházel z
lidovějších vrstev (jeho otec byl drvoštěp), dokázal na sobě pilně pracovat, spal sotva několik hodin denně a díky tomu,
že byl odhodlán něco udělat, že měl před sebou vidinu vyššího cíle, dokázal to co dokázal. V podstatě je báseň
vyjádřením Nezvalovy víry v práci, pokrok civilizace a sílu lidské myšlenky. Neustále klade vedle sebe pocity smutku,
stesku úzkosti ze života ... a odvahy a radosti ze života

30.léta
- Při svém pobytu v Paříži se Nezval seznámil s Bretonem a roku 1934 založil Skupinu surrealistů
v ČSR. Už v roce 1938 se ale neúspěšně pokusil surrealisty rozpustit, protože začali kritizovat
stalinismus. Náznaky surrealismu nacházíme už ve sbírce Skleněný havelok.
Žena v množném čísle – hl. tématem jsou různé podoby ženy
Praha s prsty deště
Absolutní hrobař
- technika automatického psaní, vychází ze světa dětských zážitků, ze snových stavů,…
Próza: Neviditelná Moskva
Do češtiny rovněž přeložil některé Bretonovy knihy.

Konec 30.let: sb. Matka naděje

Pět minut za městem – vlastenecké sbírky, reakce na události v letech
1938 -1940, oslava domova, rodné země
Manon Lescaut – drama, oslava českého jazyka (Prévost – fr. Preromantismus)
vypráví o nešťastné lásce rytíře des Grieux [degrije] k mladičké dívce Manon Lescaut [lesko], která se má
stát jeptiškou. Uprchnou spolu do Paříže, ale kvůli nedostatku peněz naváže Manon postupně známost s
lichvářem, bohatým finančníkem i jeho synem a snaží se je okrást. Des Grieux by pro Manon udělal cokoliv.
Osvobodí ji z polepšovny a následuje ji do vyhnanství v Americe. Při posledním pokusu o útěk Manon umírá.
V Čechách je příběh známý díky dramatizaci Vítězslava Nezvala, který ho zároveň přebásnil.
- kritika touhy po majetku, penězích X láska
Poválečná tvorba:
V letech 1945 až 1951 Nezval řídil filmový odbor ministerstva informací. Stal se propagátorem
nového politického režimu a psal budovatelskou poezii – Stalin, Zpěv míru, Z domoviny, Veliký
orloj. Méně ideologické byly jeho sbírky Křídla, Chrpy a města nebo Nedokončená (vydaná
posmrtně) – sb. Intimní, milostné, občanské lyriky.
V rámci možností se sice zastal některých pronásledovaných spisovatelů, varoval před
schematismem i mechanickým vnášením socialistického realismu do české literatury, ale jinak si
užíval výsadního postavení oficiálního autora a do zásadních sporů se nepouštěl.
Teoretické práce:
Moderní básnické směry
Manifesty poetismu

Tvorba pro děti:

Nezval nezapomněl ani na děti. Věnoval jim fantastickou knihu Anička skřítek a Slaměný
Hubert, sbírku próz Věci, květiny, zvířátka a lidé i řadu básní.

Konstantin Biebl
(1898 – 1851)
- osobním přítelem Wolkera
- po maturitě byl vojákem v rakouské armádě, bojoval na Balkáně, kde byl i zraněn, dokonce zajat ,
měl být popraven, ale podařilo se mu uprchnout. Otec mu ve válce zemřel (byl lékař) Jeho velice
„drastické“ válečné zážitky měly vliv na jeho tvorbu – pesimistický tón jeho tvorby .
- členem Devětsilu – hlásil se k poetismu, později surrealismu
- 20. léta procestoval – navštívil Sumatru, Cejlon, Jávu, svatební cestu podnikl do sev. Afriky
(cestování se též odráží v jeho tvorbě)
20.léta – vstup do literatury:
Cesty k lidem – vstup do literatury básnickou sbírkou, kterou napsal společně se strýcem Arnoštem
Rážem, jedná se o poezii prostých věcí
Proletářská poezie: vliv Wolkera
Věrný hlas – věnována Wolkerově památce
Zlom
Zloděj z Bagdádu
Poetistické období
- odraz války, zkušeností z cest, vztah k domovu
Zlatými řetězy
S lodí, jež dováží čaj a kávu – zatímco ostatní příslušníci používají exotiku ve své tvorbě
jako vyjádření určité touhy dálkách a cestách, Biebl čerpal ze svých vlastních zkušeností.
Motivy okouzlení vším exotickým a nevšedním (okouzlení horkým sluncem, mořem,
půvaby asiatek,…)
Nový Ikaros (Ikaros – z řecký mytologický hrdina, jehož otec jemu a sobě vytvořil křídla z peří spojeného
voskem, ale při letu se přiblížil Ikaros k slunci, vosk roztál a Ikaros se zřítil na zem; pro Biebla představuje
Ikaros básníka, který se vznáší v prostoru a času;
4 zpěvy – polytematická báseň, objevují se obrazy z cest na Jávu, ale zároveň se střídají
z válečnými motivy a vzpomínkami na zažitá utrpení, prožitky z dětství, milostné
vzpomínky,…
Ve všech poetistických sbírka se objevuje asociativní řetězení představ.
30.léta: surrealistické sbírky: Nebe, peklo, ráj
Zrcadlo noci
40.léta: posledním tvůrčím obdobím – výběr jeho lyriky vyšel ve sbírce Bez obav (1951) – sbírka
obsahuje jak básně, které se tematicky vrací k prožitkům z války, ale částečně i budovatelskou
poezii. V témže roce, kdy sbírka vyšla, spáchal K. Biebl sebevraždu, podlehl svým depresivním
stavům.
 Katolicky orientovaná literatura (Jakub Deml, Jan Zahradníček, Bohuslav Reynek)

 skupina působila vedle poetismu a surrealismu u nás – tj. 20. a 30. léta 20. století
 časopisy: Archa, Akord, Řád, Tvář, Vyšehrad
 Josef Florian – osobnost, která velkou měrou přispěla svou nakladatelskou činností k šíření
tvorby katolického proudu literatury
 skupina se často hlásila k tvorbě O. Březiny a vyzdvihovala jeho dílo

Jakub Deml
(1878- 1961)
 básník, prozaik
 svérázná a rozporuplná osobnost
 v lyrice považován za pokračovatele K.H. Máchy, K. J. Erbena, J. Nerudy, O. Březiny
 na jeho tvorbu vliv expresionismu, existencionalismu, surrealismu
tvorba:
lyrické prózy: Hrad smrti
Tanec smrti
básně v próza: Moji přátelé
Mirian
próza: Zapomenuté světlo (zfilmováno v hl. Roli B. Polívka)

Jan Zahradníček
(1905 – 1960)
 nejvýznamnější básník této skupiny
 spolupracoval s katolicky orientovanými literárními kritiky – Bedřich Fučík
 přispíval do mnoha časopisů, překládal z němčiny a francouzštiny
 v r. 1951 odsouzen v rámci vykonstruovaných procesů za údajnou velezradu s dalšími
katolicky orientovanými umělci na 13 let do vězení, po amnestii v r. 1960 propuštěn, téhož
roku i umírá
Tvorba:
Pokušení smrti – prvotina – motivy bolesti a smrti
30. léta:
Jeřáby
Žíznivé léto
Pozdravení slunci
40. léta:
Korouhve
Svatý Václav
Stará země
La Salleta
50. léta
Znamení noci – trpké zkušenosti s totalitním režimem

Bohuslav Reynek
( 1892-1971)
 přispíval do časopisů Archa, Akord, Host, Tvar
 jeho tvorba ovlivněna hlavně francouzskou literaturou a německým expresionismem (G.
Trakl)
 v jeho tvorbě často motivy rozpadu, bolesti, chudoby
 osobně se přátelil Halasem, Holanem, Závadou, Zahradníčkem
 úzce spolupracoval s J. Florianem a J. Čapkem
básně v próze:
Rybí šupiny
Had na sněhu
Rty a zuby

Reflexivní a meditativní lyrika (F. Halas, V. Holan, Vilém Závada, Fr. Hrubín)

František Halas
(1901 Brno-1949 Praha)

- básník (lyrika) a překladatel (polskou poezii – Adam Miskiewicz)

- narodil se v Brně v dělnické rodině (otec i matka dělníci), od dětství byl připravován na roli
dělníka, v dětství prožil bídu, brzy mu zemřela matka a několik sourozenců – smrt je
nejčastějším motivem jeho tvorby, tma, noc, studená země jako hrob všeho živého,..
- v roce 1921 vstoupil do komunistické strany, psal do Rudého práva i do jiných
komunistických časopisů (Rovnost)
- byl spoluzakladatelem brněnského Devětsilu a spolupracoval s Bedřichem Václavkem
(lit.kritik) při vydávání časopisu Pásmo (čas. brněnské skupiny Devětsil)
- jako básník byl uznáván, ale po roce 1948 byla Halasova poezie negativně kritizována
tehdejším režimem , protože se odvrátil od komunistů, a to neudělal dobře. V 50. letech byla
jeho poezie zavrhována.
Tvorba:
- psal velice osobitou poezii, hledal odpovědi na základní filozofické otázky a smysl života
(existencionalismus – proto někdy bývá řazen mezi spiritualistický proud české poezie).
- Jeho poezie se vyvíjí od pocitů skepse a pesimismu k životní aktivitě, od veršů
nelibozvučných (archaická stavba věty) k veršům melodickým, libozvučným s metaforami a
biblickými přirovnáními, v jeho poezii se objevuje řada neologismů(novotvarů), prolíná se
svět pohádkový se světem konkrétním, lidová rčení, dětská říkadla,…
Před válkou do ½ 30.let:
Sépie
Kohout plaší smrt
Tvář
Hořec - velmi pesimistické, skeptické, tragické sbírky, nic nemá v životě smysl
Básnická skladba Dělnice 1934 – skladbou chtěl oslavit památku své matky, píše o těžkém
životě žen jako dělnic –ženám z prchavé krásy a krátkosti života zbyly pouze ruce
zedřené“spotřebované“, smutek chudoby opuštěnosti. Tento motiv zpracoval i v jeho další
básnické sbírce
Staré ženy – básnická skladba v níž popisuje krutost a bolest stáří, popisuje různé části těl
(ruce, oči, tváře starých žen - ženám z prchavé krásy a krátkosti života zbyly pouze ruce
zedřené“spotřebované“

2/2 30.let
- Přelom v jeho tvorbě, ve své poezii reagoval především na tehdejší politickou situaci, tvorba
má politický náboj
- Dokořán – reakce na španělskou občanskou válku, sám Španělsko navštívil v roce 1936,
Halas si uvědomuje nutnost zaměřit své umění proti bezpráví a násilí – kritika fašismu,
aktivně se zapojil do protinacistického hnutí v době války
- Torzo naděje – reakce na Mnichovskou zradu – připomíná Prahu, Husitské období – naděje
Období válečné
- Naše paní Božena Němcová: vzpomínka na B. Němcovou jako patronku českého národa,
paralela, jaký život měla s tragickým osudem českého národa za 2.sv.války
 - Ladění – drobné lyrické básničky po narození jeho prvního syna – dětská říkadla, hádanky,…

po válce
- V řadě – typická komunistická sbírka, oslava vítězství po 2.sv.v
- Já se tam vrátím: básnická próza, v době okupace se obrací na rodnou zemi (vzpomíná na
Kunštát na Moravě, rodný kraj)
- A co? – na konci života, zamyšlení nad tím, co prožil.

Vladimír Holan
(1905-1980)
 lyrik, jeden z nejoriginálnějších a také nejsložitějších českých moderních básníků
 významný překladatel světové poezie ( Pasternak, Rilke, Valéry, Lermontov, Baudelaire,
Morgenstern)
 pocházel z Máchova kraje (Bělá pod Bezdězem)
 po maturitě úředníkem, profesionálním spisovatelem již od 28 let
 později žil na Malé straně v Praze ve stejném domě jako J. Werich
 ve své tvorbě se zaměřoval zejména na meditativní lyriku, zabýval se filozofickými
otázkami času, smrti, lidského osudu, atd.
 Básnické sbírky před rokem 1948:
Vanutí
Kameni přicházíš
Září
Havraním brkem
Terezka Planetová – lyricko-epická báseň
Dík Sovětskému svazu
 básnické sbírky po roce 1948 – v tomto období Holan odmítán, musel se na 15 let odmlčet
Mozartiana
Noc s Hamletem
Noc s Ofélií
Na sotnách
Asklépiovi kohouta

Vilém Závada
(1905 Hrabová u Ostravy– 1985)
- básník Ostravska
- přátelil se z básníky okruhu Devětsilu i s katolicky orientovanými autory, zvláště silný vztah měl
s Janem Čepem
Před válkou
Panychida
Siréna
- popisuje zde život dělníků, nemelodický verš, prosté srozumitelné obrazy tématicky se
zaměřující na hutnickou a hornickou práci, sbírky spíše pesimistické, poválečná skepse
z 1.sv.války, smutek ze současného světa, kde převažuje smutek
Cesta pěšky - je méně pesimistická, zaměřuje se na rodný kraj, vzpomínky z dětství,
Po válce
Povstání z mrtvých. – zachycení války a jejího vlivu na psychiku člověka
Živote díky: optimistická b. sbírka, hodnotí smysl života („nač litoval bych podlitin a ran,
Miloval jsem a byl milován“)

František Hrubín
 ( 1910-1971)
 básník ( nejblíže spiritualismus), prozaik, dramatik, tvůrce dětské poezie
 překladatel francouzské poezie
 jeho tvorba spojena s krajem Posázaví, kde prožil dětství
básnické sbírky před r. 1948:
Zpíváno z dálky
Krásná po chudobě
Včelí plást
Chléb s ocelí
Jobova noc – uvedena v dramatizaci E.F. Buriana v divadle D 46

tvorba po r. 1948
Hirošima
Proměna
Srpnová neděle
Romance pro křídlovku – poema (básnická povídka)
Zlatá reneta – novela
Špalíček pohádek – pohádky pro děti