Česká literatura na počátku 20.

století – požadavky na písemnou práci

 umělecké směry – starší (kritický realismus, impresionismus, symbolismus, novoklasicismus) i novější (futurismus,
civilismus, vitalismus, naturismus)
 kolem r.1900= nová literární generace – postsymbolismus – dříve tzv. (anarchističtí) buřiči –
znaky
 jednotliví autoři netvořili jednotnou skupinu, byli silně individuálně odlišeni
společné:
 požadavek, aby se literatura více věnovala „obyčejnému“ životu
 pojetí básníka jako buřiče, který reaguje na společenské dění
 velký vliv anarchismu
 protispolečenský postoj,
první dvě desetiletí 20. století
 odklon od anarchistických ideálů, kritické přehodnocení postojů – konec pesimismu, nové životní a umělecké
podněty – hledání trvalejších kladných hodnot moderní civilizace

STANISLAV KOSTKA NEUMANN

 básník, prozaik, publicista, překladatel, literární i výtvarný kritik

 v 90. letech 19. století – zastánce symbolismu a dekadence
přelom - 19. a 20. století – představitel anarchismu
začátek 20. století – průkopník civilismu, naturismu, vitalismu, kubismu, futurismu
meziválečná leta – příslušník komunistického hnutí a tvůrce proletářské poezie a socialistického realismu
ŽIVOT
 nedokončil středoškolská studia, byl novinářem
 spolupracoval s Moderní revuí
založil vlastní časopis Nový kult (stal se nejvýznamnější teoretickou, politickou i kulturní revuí českého
anarchismu)
 Praha, na Žižkově, Řečkovice u Brna, Bílovice nad Svitavou, Poděbrady, Železné hory, Praha
LITERÁRNÍ TVORBA
poezie
první období (do roku 1905) symbolismus a dekadence
 dekadentní a symbolistická poezie
Nemesis, bonorum custos (Spravedlnost, ochránkyně dobrých)
Jsem apoštol nového žití
Apostrofy hrdé a vášnivé
Satanova sláva mezi námi
Sen o zástupu zoufajících a jiné básně - žánr: básnická sbírka sociální poezie, téma, námět: cesta od individualismu
k lidské společnosti, zájem o každodenní život a o obyčejné lidské radosti a starosti, sociální revolta, jednotlivé básně:
Sen o zástupu zoufajících - rozsáhlá úvodní báseň, ztotožnění básníka se zástupem lidí utiskovaných a
pronásledovaných společností, se kterými se básník vydává na nebesa hledat Boha, ale marně, protože boží trůn je
prázdný, obrací se tedy nakonec k satanovi, který symbolizuje sílu, vzpouru, ale i radost a život

druhé, tzv. moravské období (1905-1914) naturismus

Kniha lesů, vod a strání
žánr: sbírka přírodní a intimní lyriky
inspirace: příroda kolem Řečkovic a Bílovic nad Svitavou
téma, námět:
 vyjadřuje smyslové okouzlení proměnlivostí přírody (roditelka všeho živého), protipól k chaotickému životu ve
městě, vyslovování radosti z prosté existence,
 naturismus  směr, který programově vyznával návrat k „nezkažené“ přírodě
třetí období (1914-1922) civilismus, futurismus
Nové zpěvy – žánr: básnická sbírka, téma, námět: okouzlení moderní velkoměstskou civilizací, oslava technických
vymožeností, ale současně i vědomí negativních vlivů techniky
čtvrté období (1923-1933)
Rudé zpěvy  žánr: agitační politická lyrika
Láska  žánr: třídílná básnická sbírka intimní, milostné, erotické lyriky
poslední tvůrčí období (1935-1947)
Srdce a mračna – žánr: básnická sbírka přírodní, reflexívní, ale i dobově aktuální politické lyriky, téma, námět: strach
o osud lidstva v době nástupu fašismu a nacismu
 FRÁŇA ŠRÁMEK
básník, prozaik, dramatik a publicista, představitel postsymbolismu, anarchismu, vitalismu a impresionismu
vitalismus – směr v české poezii a próze, který se úzce prolíná především s impresionismem, je reakci na prožitou
válku snahou o vyjádření radosti z pouhé existence, hlavní představitelé: FRÁŇA ŠRÁMEK, později např. KAREL
ČAPEK (drama Loupežník), ale ve své rané tvorbě např. také JIŘÍ WOLKER, JOSEF HORA, JAROSLAV SEIFERT,
VÍTĚZSLAV NEZVAL, FRANTIŠEK HALAS

 studoval právo, studia však nedokončil

 redigoval časopis Práce
LITERÁRNÍ TVORBA
odmítal hodnoty soudobé měšťácké společnosti, vyjadřoval ideál svobodně a plně prožívaného života a touhy po
smyslovém života, zaměření na několik tematických oblastí: sociální tematika + antimilitaristická tematika (odpor
k válce), přírodní a milostná tematika (láska)
prostá radost ze života se všemi krásami, které přináší
poezie
1. období
Života bído, přec tě mám rád – žánr: básnická sbírka, téma, námět: protiklad  radost ze života, touha po životě,
nemožnost uskutečnit životní ideály, milostná deziluze, téma sociální bídy a sociálního protestu, odpor k militarismu a
Rakousku-Uhersku
Modrý a rudý – žánr: básnická sbírka, název: symbolizuje dva opačné postoje – modrá – rakouskou uniformu =
vojenský řád, rudá – anarchismus, téma, námět: autor s humorem a ironií vyslovuje svůj antimilitaristický postoj,
jednotlivé básně: Píšou mi psaní – nejznámější báseň
2. období
Splav
3. období
Ještě zní
Rány, růže – žánr: poslední básnická sbírka, vlastenecká lyrika, téma, námět: odpor k fašismu, reakce na druhou
světovou válku a na osvobození republiky
próza
Stříbrný vítr
žánr: impresionistický lyrický román, patří k nejvýraznějším projevům české impresionistické prózy
téma, námět:
popisuje komplikované dospívání mladého chlapce Jana Ratkina (osamělý, ale mimořádně vnímavý a citlivý, jeho
základní životním principem je spravedlnost) a jeho touhu po naplněném životě, dále je vystižen konflikt mladé a starší
generace, dílo vyznívá jako obhajoba mládí a jeho práva na lásku a život nespoutaný konvencemi
drama
tzv. impresionistické drama – poznamenáno lyrizací
Léto – žánr: nejúspěšnější hra, téma, námět: lyrická oslava mládí a lásky, oslava životní přirozenosti, čistoty a citové
vřelosti, reprezentované mládím, výsek ze života ústřední postavy Jana Skalníka, typu senzitivního dospívajícího
chlapce, Jan tráví letní prázdniny u starého strýce, zamiluje se do mladé vdané ženy, ale brzy poznává, že je to žena
povrchní, bez morálky a zábran, student později najde štěstí v lásce vesnické dívky Stázy, která ho miluje už od dětství
Měsíc nad řekou
žánr: melancholicky laděná komedie
téma, námět:
příběh o generačním rozporu mezi rodiči a jejich dětmi, deziluze a rezignace stárnoucí generace  životní odvaha a
naděje mladé generace, autor se ale dívá na stáří smířlivěji (moudrost, vyrovnanost)

PETR BEZRUČ (vlastní jméno VLADIMÍR VAŠEK)

 básník, prozaik, představitelem postsymbolismu, realismu, symbolismu, impresionismu i sociální poezie
ŽIVOT
 Brno, Slezsko
 studoval klasickou filologii v Praze, studia nedokončil
 písař zemského výboru
 sblížil se s přispěvateli časopisu Čas, zejména s JANEM HERBENEM
LITERÁRNÍ TVORBA
Slezské písně (1909)
žánr: básnická sbírka, společenská, přírodní, intimní lyrika, epika – balady
okolnosti vzniku a vydání
 první verze sbírky v časopisu Besedy Času jako zvláštní číslo s názvem Slezské číslo
inspirace
 krize autorova zdravotního stavu + prožitek nešťastné nenaplněné lásky + reakce na krutou sociální a národnostní
realitu slezského kraje, pocit povinnosti vyjádřit protest proti útlaku
 sbírka je ovlivněna různými směry i autory (např. JAN NERUDA, symbolismus a dekadence,
postsymbolisté /buřiči/)
téma, námět
2 tematické oblasti
 intimní lyrika – autobiografické zpodobnění vlastního osudu, vědomí životní osamělosti: Červený květ, Jen
jedenkrát, Kdo na moje místo, Labutinka
 sociální a národní téma – obraz bídy rodného slezského kraje, sociálního a národnostního útisku ze strany německé
vrchnosti a protest proti němu: Bernard Žár, Den Palackého, Praga caput regni
básnická autostylizace
 bard – postava lidového pěvce a věštce, mluvčí a mstitel slezského lidu (báseň Já), další podoby - např. poutník,
pamfletista, kovkop
děje, místopis, postavy
 postavy – objektivně zobrazeny, mají konkrétní reálné předobrazy, ale jsou zobecněny, častým typem postav jsou
utlačovatelé, poněmčení měšťáci, jedinci dohnaní k sebevraždě, fiktivní postavy lidové slovesnosti
 sociální balady = tragické vyústění vyplývá ze sociálních poměrů, popř. národnostních problémů,
Maryčka Magdonova – krutý osud osiřelé dívky, která se po tragické smrti rodičů snaží postarat o sourozence,
když je odváděna strážníkem za krádež, neunese hanbu a spáchá sebevraždu
Markýz Gero – útok proti bezcitným utiskovatelům
forma a jazyk
 prolíná se lyričnost, epičnost i dramatičnost, subjektivní (intimní)  objektivní (společenské) vyjádření
 krátké, úsečné verše, věcné sdělování faktů, důraz na detail, obraznost
 přímá řeč, dramatičnost dialogů, hovorový jazyk a dialekt

další básnická tvorba

Stužkonoska modrá – žánr: samostatná rozsáhlejší báseň, téma, námět: elegie stáří, básníkův život symbolizuje nález
vzácné můry, po které celý život toužil a kterou našel až v pozdním stáří, vzpomínky na své mládí

VIKTOR DYK
 básník, prozaik, dramatik, publicista, překladatel, kritik
 symbolismus, dekadence, později představitel anarchistických buřičů, nakonec nacionalisticky orientovaný autor
ŽIVOT
 studoval práva, od studentských let byl autor literárně i politicky činný
 spolupracoval zejména s časopisem Lumír
 v meziválečném období byl spojen s nacionalistickou pravicí, byl poslancem a senátorem, patřil také mezi
nejvýraznější odpůrce tzv. hradní politiky T. G. MASARYKA a EDVARDA BENEŠE
LITERÁRNÍ TVORBA
 v počátcích tvorby byl pod vlivem symbolismu a dekadence, prvky novoromantismu a novoklasicismu, později
se přiklonil k tzv. generaci buřičů/postsymbolistů
 psal všechny literární formy i druhy
 hlavním tématem je rozpor mezi snem a realitou prvky protispolečenské vzpoury
 ironický a satirický pohled na skutečnost
poezie
verš – úsečný, nemelodický, bez metafor, pravidelný, rytmický verš s vynalézavými rýmy
lyrika
A porta inferi (Od brány pekelné)
Síla života
Marnosti
žánr: první básnické sbírky subjektivní lyriky, pod vlivem symbolismu a dekadence
téma, námět: romantický dualismus snu a skutečnosti, vyjádření únavy, zklamání, deziluze
Satiry a sarkasmy
Pohádky z naší vesnice
žánr: básnické sbírky politické satirické lyriky
téma, námět: ironická kritika českého národního politického a společenského života, kritizuje pasivitu, poddajnost,
prodejnost politiků
Válečná tetralogie: Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok
žánr: básnické sbírky politické lyriky, tvoří tetralogii
téma, námět: vrcholný projev autorova nacionalismu, absolutní hodnotou se stává národ a vztah k vlasti, zdůrazňuje
smysl boje za národní osvobození, vystupuje jako mluvčí národa
nejznámější báseň: Země mluví (sbírka Okno) - zobrazen těžký osud lidí a utrpení národa
Devátá vlna
epika
Buřiči
Milá sedmi loupežníků – žánr: lyricko-epická poema/balada téma, námět: baladický příběh s motivem lásky, žárlivosti,
zrady, vzpoury a pomsty
Giuseppe Moro
próza
převažují romány, ale psal i krátké povídky a novely pokusy o románové kroniky: chtěl vytvořit celý cyklus, ale napsal
jen dvě částí: Konec Hackenschmidův, Prosinec
Krysař
žánr: krátká novela, vrcholné dílo českého novoklasicismu
inspirace:
 vychází ze staroněmecké středověké lidové pověsti ze 13. století
doba a místo děje: neurčitá minulost, malé německé hanzovní město Hammeln
téma, námět:
 konfrontace dobra a zla, odpor proti maloměšťácké malosti a pokrytectví
děj:
Do německého města Hammeln na požádání konšelů přichází krysař, aby zbavil město od přemnožených krys. Radní za
vyhnání všech krys Krysaři nabídnou velkou odměnu. Ihned po příchodu se Krysař zamiluje do krásné dívky Agnes.
Schází se s ní, i když ona má snoubence Kristiána. Krysař podle domluvy vyvede krysy z města, ale radní nechtějí
vyplatit krysaři za jeho práci, protože smlouva je prý neplatná. Krysař chce nejdřív ze vzteku celé město zničit, ale kvůli
Agnes si to rozmyslí a městu odpouští.
Krysař se vrací k Agnes, která se mu svěří, že Kristiána nemá ráda, ale čeká s ním dítě. Žádá Krysaře, aby ji zabil, ale
nakonec ho nutí, ať na ni zapomene a odejde. Krysař ji poslechne, ale slíbí, že se vrátí. Rozhodne se učinit to, co po
něm chtěla Agnes hned první večer, a to ne pro peníze, které mu měly být vyplaceny. Začne pískat na píšťalu, ne jemně
jako na krysy, ale naplno. Všichni lidé jdou za zvukem té píšťalky jako omámení. Následují Krysaře na Koppel a
všichni včetně Krysaře zmizí v propasti.
drama
Posel
Zmoudření dona Quijota – žánr: symbolistické drama, inspirace: obměňuje známou literární předlohu tragikomického
rytíře dona Quijota, téma, námět: svár mezi ideálem a skutečností, tragická deziluze
Ondřej a drak

KAREL TOMAN
 lyrický básník, překladatel, kritik a publicista, představitel anarchismu a postsymbolismu
ŽIVOT
 vedl bohémský život
 s minimálními finančními prostředky rád cestoval do zahraničí
LITERÁRNÍ TVORBA
 navazoval na lidovou tvorbu i klasickou českou poezii
 7 kratších básnických sbírek  přísná autokritika, tvůrčí kázeň, prostota, pravdivost, vyjadřuje hluboký osobní
prožitek, vývoj od bohémství, tuláctví a neklidu k harmonii a přilnutí k hodnotám rodné země, domova, práce a
lásky
 po stránce tematické převládají běžné tradiční náměty lyrické poezie:
 milostná poezie (láska chápána jako osudově a mravně závazný prožitek)
 intimní poezie (snaha o pochopení duchu místa a základní hnací sily lidského osudu)
 společenská lyrika (zkušenosti z tehdejšího společenského dění)
 filozofická poezie – mytické a symbolické obrazy
forma
 záměrné spojování postupů tradiční a moderní poetiky
 rytmicky pravidelný melodický verš bez zbytečných ozdob
Torzo života
žánr: básnická sbírka
téma, námět:
 vyjádření bolesti a krize člověka, sen o svobodném životě, rozladění z nemožnosti naplnit život, nenávist a vzdor
proti společnosti
Melancholická pouť
Měsíce
žánr: básnická sbírka dvanácti básní (= cyklus roku)
téma, námět
 na pozadí cyklu ročních dob básník zobrazuje děje související s přírodou i s životem národa
 oslava domova, společenství lidí, lidské práce, tradic
forma
 12 krátkých básní, pojmenovaných podle jednotlivých měsíců (Leden  Prosinec),
meziválečná tvorba
 změna tematiky tvorby
Hlas ticha
inspirace: reakce na válku a na domácí společenské rozpory v prvních letech republiky
téma, námět: vliv společenských převratů na osudy obyčejných lidí, autor hodnotí i svou vlastní minulost

FRANTIŠEK GELLNER
 básník, prozaik, dramatik a výtvarník, ovlivněn anarchistickou revoltou, představitel postsymbolismu
ŽIVOT
 studoval technickou fakultu do Vídně
 vedl bohémský, svobodomyslný život chudého studenta
 pracoval pro brněnskou redakci Lidových novin, v novinách tiskl veršované satiry, fejetony, povídky, román na
pokračování a lyriku, ale také populární kresby na aktuální, politická témata
LITERÁRNÍ TVORBA
 osobní lyrická poezie (v podobě vyznání) i politická satira
 bohémský postoj a básnická spontánnost,
 prozaizace básnického jazyka
poezie
anarchistické období (do roku 1910)
Radosti života
žánr: první lyrické sbírky subjektivní lyriky
téma, námět:
 volné lyrické deníky, forma cynické osobní zpovědi
 protest proti soudobé symbolistické a dekadentní poezii
 skeptický postoj ke společnosti
 kritika bohémství a anarchismu

tzv. „brněnské období“ (od roku 1911)

Don Juan
žánr: nejrozsáhlejší veršovaná skladba = veršovaný román/román ve verších
okolnosti vydání: vycházel na pokračování v novinách
téma, námět: ironická parafráze příběhu o životě proslulého svůdníka